Mgr. Ivan Adamec (*1960) Youtube ze dne 01. 01. 2017 00:00:00

Mluvčí 0: 🎵 Tak jo, politice zdar. Přátelé, dneska to nebude prdel. Podíváme se těž na zůbek dopravní tepně. Její štabu provázaly asi ty nejšilnější průhodní bolesti v jejinách českých dopravních staveb. Podíváme se na zůbek dálnici D8. Nápad spojit Prahu a drážděny dálnicí není vůbec nějak nový. Existuje od roku 1938. Tehdy byla totiž velmi obtížný dostat se z Německa do Prahy. Ostatně podívajte se sami, jakou práci to dala účastníkům cyklistického automobilového závodu 15. března 1939. Ups, tak to nebyl závod, ale ustavování protektorátu. No nic, jak si řekl Svach na dálnici D8, popojedem. V roce 1963 rozhodla Československá vláda o budování dálnic v podobě nejmoc odlištní od tý současný. V roce 1984 pak začíná stavba prvního úseku dálnice D8 na severu Čech. Pak už se staví od Prahy. To je velmi důležitý, to si zapamatojte. Prezident Miloš Zeman při otevírání posledního úseku dálnice 17. prosince 2016 prohlásil. Uplynulo 15 let a teď otevíráme spolu další úsek. A já si ptám, proč to trvalo těch 15 let? A odpověď je velice prostá. Ve vaším kraji řádili a jsou řádí takzvaní zelení aktivisté. To jsou lidé, kteří podávali jednu žalobu za druhou, když to prohráli, tak se odvolávali. Hahaha. Pan prezident znovu ukázal, že jeho způsob politického projevu představuje dát někomu kopačku na hlavu a doufat, že se nikdo nebude ptát. A když se nikdo ptát bude, tak dát kopačku na hlavu I jemu. Tenhle ten projev si taky zapamatojte. Tak jo, a teď se pojďme podívat na sloutu a na bázy. Začněme popisem území. Český středohří je mimořádně krásný a po mnoha stránkách velmi cený a vzácný území. Ostatně proto byla již v roce 1976 vytvořena chráněná krajiná oblast. Chráněnýma krajinou oblastmi by dálnice vůbec neměly vést. Další hledisko je hledisko geologické. Již z prvního geologického průzkumu, který v roce 1972 vytvořil kolektiv kolem profesora Paška Vyplývá, že dané území kolem Prackovec je vysoce nestabilní. Řešení jsou tedy dvě. Buď vést dálnice Jindudy, nebo jí vést tunely. Variantové ztrasu dálnice z Prahy do Německa Jindudy dlouhodobě prosazovaly ekologové znutí děti země. Dálnice měla vést na most a pak přes kruštní hory. Mělo to ale zásadní problémy. V tu dobu už stály desítky kilometrů dálnice mezi Prahou a Lovosicemi. Říká se tomu tzv. salámová metoda. A je to pro Českou republiku velmi typický způsob budování dopravních staveb. S dálnicí se neoperovalo jako s celkem, níbrž jako s částmi. No a když už několik částí stojí, tak už se musí dostavit I ten zbytek. Když se v roce 1995 vybíraly varianty vedení dálnice v Českém Středohoří, byla vybrána varianta nejhorší, varianta povrchová. V té době již byla tato varianta velmi kritizována. A to nejen ze strany ekologů, ale I ze strany geologů. Geolog Vladimír Cajs již v roce 1995 upozorňoval navízky cvahových deformací. Cituji. Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že je v aktivizace staršího sesovu či objevení se sesovu nového v náchylném území, když jsou dosti pravděpodobné. Podle Vladimíra Cajse jsou horniny v daném území poškozeny až do hloubky 40 metrů. Zdeněk Hroch z Českého geologické ústavu ve svém stanovisku pro ministerstvo životního prostředí z března 1996 uvádí, Předložené trasy dálně CD8 dotýkající se prostorlomu Prackovice jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní, technicky a finančně náročné, budou vyžadovat rozsáhlé a náklené sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze. V rozporu s těmito dvěma odborními názory stojí posudek profesora Paška, který tvrdí, že povrchová varianta je realizovatelná. Ovšem, za použití jistých technických postupů. Profesor Pašek již ale nedodává, kolik by zajištění těchto technických postupů stálo peněz. Aby mohla být dálnice vedená chráněnou krajinou oblastí, je nutná výjimka ze zákona 114.92 zbírky. Tu stavba by to si 1998 nezískala. Ale již o rok později minister Kužvaret rozhodnutí ruší a vrací. V té době zaznívá ze všech stran návrh vedení dálnice více než 3 kilometry dlouhým tunelem pod vrchem Kubačka. Zůstala by tak zachovaná přírodní krása území a zároveň by se obešlal geologicky nestabilní prostor. Varianta s tunelem Kubačka měla by podporu ministra životního prostředí Kužvarta. Tunel Kubačka byl ovšem v rozporu s ekonomickými a politickými zájmy. A minister Kužvart v roce 2001 tlaku podlahl, zavrhl tunelovou variantu, ustoupil ředitelství silnic a dálnic a ministerstvu dopravy s tím, že při povrchovém vedení nedojde ke zbytečným zásahům do krajiny, k nedušení tras volně migrujících živočichů, zadavatel bude opravovat projekt a následně potvrdil výjimku pro stavbu povrchové varianty dálnice. V roce 2002 Lovovský stavební úřad vydal území rozhodnutí, který jim povolil stavbu dálnice. Ekologové podávají žalobu, ta ale nemá odkladný účinek a přípravy stavy pokračují dál. V roce 2004 pak ekologové navízí, že stánou všech jedenáct žalob, když dálnice povede tunelem. S ním ovšem nesovlasl ústecký Hitman Schulz, který tlačil na brzkou výstavbu. Řekl, je to obnížné realizovat, výstavo by se prodloužilo o dva až tři roky, také by se to prodloužilo o dvě miliardy. Tlak na dostavu byl ze všech stran, ze strany obcí, ze strany vlády I ze strany veřejnosti. Takdy totiž jezdilo přes hraniční přichod Cínovec, který ležel na trase Česká republika – Německo více než 2700 kamionů denně. V roce 2005 se za tunel Kubačka staví jombocman Moty a tvrdí, že při přípravách stavy dálnice byly úřady porušeny zákony, neboť nebyly dostatečně posouzeny vlivy na životní prostředí. Zásadní pro projekt tunelu Kubačka byl ale krajský územní plán a vůle krajských zastupitelů. Ti ale v řeznu 2005 vyslavili souhlas s povrchavou, tedy současnou variantou. Což dálnice povede geologickou noční můrou, hlavně když už bude stát. Tímhle s tím se uplnění cíl ekologů. Do té doby chtěli, aby dálnice vedla tunelem, ale není, dle svých slov budou kontrolovat vydávání správných rozhodnutí, dodržování zákonů a požadování na standardních ekologických opatření pro dálnice se špatnou variantou. V červnu 2005 zrušil městský soud v Praze výjimku ministra Kužvarta z důvodu zásahu do biotopu jeřábu českého a několika živočichů. V následující rok, 21. prosince 2006, se otevírá dálnice s ústní nadlabem do Německa přes Krušné hory. A 6. listopadu 2007 se začíná se stavbou dálnice v Českém Středohoří. V následujícím roce rozhoduje nejvyšší správný soud, že krajský úřad porušil zákon a pochybil rovněž I krajský soud tím, že se nezabýval zákonností nařízení vlády týkající se územního plánu Litoměřicka. Stavbu bombardovali žaloby. Mezilety 2003 a 2012 jich ekologové podali 26. Většinou z nich vyhráli. 17. června 2010 krajský soud v ústní nadlabem ruší územní rozhodnutí. V roce 2012 pak ruší územní rozhodnutí ke 100 metru dlouhému úseku dálnice, neboť uznal, že EJA, tedy posuzování vlivu stavby na životní prostředí, byla v roce 1996 vydána v rozporu se zákonem. 7. června 2013 došlo k tomu, co všichni geologové tušili, že by mohou nastat. Došlo k masivnímu sysunu půl milionu kubíků zeminy, který strhnul dálniční těleso o až 40 metrů. Samotný sysuv, který strhnul I přilehlou železniční trať, se ovšem začal ostráňovat až po roce a půl, kdy měla být celá dálnice hotová. V roce 1993 se říkalo, že v roce 2000. V roce 2000 pak ministři Antonín Peltrán a Miloš Kušvard trdili, že hotovo bude za pět let. Za pět let bylo dokončení ordováno na rok 2010. A tak dále, a tak dále. Sam si mozuře pamatuju, že když jsem byl v první třídě, to bylo v roce 2002, tak nám paní učitelka říkala, že až budeme o trochu starší, tak budeme jezdit z Prahy do Drážďan po dálnici, která bude na sloupech. Čekali jsme 14 let. Připomínáme to trošku vtip o dálnici D3. Když jsem byl malý, rodiče mi slibovali, že až budu dospělý, tak budu jezdit z Budějice do Prahy po dálnici. Teď jsem dospělý. A taky začínám slibovat. Pojďme si ovšem říct, kolik by to celé koštovalo a zrovnat si variantu Kubačka s variantou floučasnou. Původní dálnice měla stát 3 miliardy. Později byl ohlad upraven na 7,4 miliardy. Varianta s tunelem Kubačka byla tehdy považována za drahou, protože stávala 9,5 miliardy. Zároveň by k jejímu dokončení došlo o 4 roky později, až v roce 2012. A jak to dopadlo? Dálnice byla otevřená až v roce 2016. A stávala zatím 14 miliard korun. A proč říkám zatím? Protože další peníze budou proudit do sanace nestabilního území. Když by se dálnice vedla tunelem Kubačka, nejen, že by jsme po ní už jezdili, ale zároveň by stála o několik miliard mín. Dálnice byla nakonec v prosince 2016 otevřena. Půvartěžky z Prahy mají cestu do Drážděn kratší a Exodus ústí nad Labem do Prahy může probíhat o něco rychlejiš. Zajímavý taky je, že zatímco se tisíci lidí sešly, aby byly přítomní otevření strategický stavby, která u dálnice D8 bezpochyběje, tak se premiér ani neobtěžoval dostavit. Jestli chce Sobotka bojovat proti Babišovi tak, že ho nechá zlíznout smetanu na něčem, o co se ani nepřičinil, no tak téhle taktice moc nerozumím. Vrátíme se ale zpátky na úplný začátek k tomu, co řekl Miloš Zeman. A sice, iž za to, že se dálnice otevírá až teď, mohou ekologové. Tehdejší starosta velemína Jiří Skalický v jednom rozhovoru prohlásil. Ekologové vždy říkejí, vydržujte zákony a my budeme bezbraní. Svým způsobem mají pravdu. Jo, tady to je zásadní. Stád byl při přípravě stavby velmi nedůslednej a dobrý právníci ekologů si ho namazli na chleba. Proč byla ale dálnice vedena území, který se hýbe a za jehož stabilizaci zaplatí stát stavebním firmám ohromný peníze. Proč se ale nerealizovala varianta s tunelem Kubačká, která by byla nejen bezpečnější, ale z dlouhodobého hladiska ještě lenější. Dovolím si na úplný závěry citovat geologa Vladimíra Cajze. Když jsem viděl neochotu politiků dát tu dálnici nikam jinam, tak mi došlo, že pokud se to postaví tady, tak se bude muset proinvestovat hodně peněz. A to je zajištěná práce do daleké budoucnosti. A když jsme u té neochoty politiků? Víte, kdo byl premiérem v době udělování výjimek pro dálnici v době mimořádního politického tlaku na ministra životního prostředí Miloše Kužvarta? Ano, Miloš Zeman. Politice zdar.
                                                            
  

Všechna vyjádření Mgr. Ivan Adamec (*1960)

Zdroj: Youtube
Detail politika: www.hlidacstatu.cz/osoba/ivan-adamec

Originální příspěvek

---

Záznam v JSON

https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vyjadreni-politiku/zaznamy/ff02242a314b97b04932cfd13117ad38 Popis API