Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 3500-28-20190515 najdete zde
Pozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony
ke sněmovnímu tisku č. 207/0
1. V části první, čl. I., se ruší znění bodu 711, které nově zní:
„711. § 741 zní:
㤠741
(1) Pro nájem družstevního bytu se použijí ustanovení tohoto zákona a stanov, není-li zde stanoveno jinak, použijí se ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru.
(2) Podmínky pro uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu podle tohoto zákona, stanov nebo občanského zákoníku se vztahují také na členy, jejichž členství v bytovém družstvu vzniklo převodem družstevního podílu.“.“.
2. V části první, čl. I., se ruší bod 712.
Dosavadní novelizační bod 713 a 714 se přečíslují.
3. V části první, čl. I., se mění znění dosavadního bodu 714 (po přečíslení bodu 713), které nově zní:
„713. § 748 zní:
㤠748
(1) Vypořádací podíl člena bytového družstva určí stanovy.
(2) Neurčí-li stanovy vypořádací podíl člena bytového družstva
a) vypořádací podíl při zániku členství podle § 610 písm. c) je roven výši splněného členského vkladu snížený o výši majetkové újmy způsobené bytovému družstvu a jeho členům v důsledku porušení právních povinností, pro které byl z bytového družstva člen vyloučen, a dále snížený o náklady bytového družstva spojené se získáním a přijetím jiného člena s právem nájmu na uvolněný družstevní byt,
b) vypořádací podíl při zániku členství podle § 610 písm. h) a písm. i) je roven výši splněného členského vkladu, snížený o náklady bytového družstva se zpeněžením družstevního podílu,
c) v případě zániku členství podle § 610 písm. j) při opakované neúspěšné dražbě družstevního podílu se vypořádací podíl nevyplácí.
(3) Liší-li se však významně ke dni zániku účasti člena v bytovém družstvu podle odst. 2 písm. a) a b) výše splněného členského vkladu od obvyklé ceny družstevního bytu, rozumí se výší splněného členského vkladu obvyklá cena družstevního bytu, snížená o náklady bytového družstva podle odst. 2 písm. a) a b); k jinému majetku družstva se nepřihlíží,
(4) Vypořádací podíl člena bytového družstva, který nemá s družstvem uzavřenu smlouvu o nájmu družstevního bytu, je roven výši splněného členského vkladu.
(5) Bytové družstvo si může proti pohledávce na vyplacení vypořádacího podílu započíst splatné pohledávky za svým bývalým členem.“.“.
4. V části první, čl. I., se za dosavadní novelizační bod 714 (po přečíslení 713) přidává nový novelizační bod 714, který zní:
„714. V § 749 odst. 1 zní:
„(1) Vypořádací podíl člena, který byl nájemcem družstevního bytu a tento nevyklidil, je splatný uplynutím 1 roku ode dne vyklizení družstevního bytu, jehož byl bývalý člen nájemcem. Byl-li takový člen z bytového družstva vyloučen, počítá se lhůta podle věty první až ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti vyloučení nebo ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno.“.“.
V Praze dne 9. dubna 2019
Ing. Jan Bartošek v. r.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
K §741 odstavce 1 a 2:
Návrh novely navrhuje zrušení §2240 a §2241 v občanském zákoníku, což je v příkrém rozporu s celou koncepcí úpravy nájmu družstevního bytu a představovalo by zcela neodůvodněný zásah do právní úpravy družstevního bydlení a narušení její kontinuity. Jedná se o zásah bez věcného zdůvodnění takové zásadní koncepční změny. Z uvedených důvodů navrhujeme nové znění §741 zákona o obchodních korporacích, pokud by skutečně došlo ke zrušení §2240 a §2241 občanského zákoníku.
Nájem družstevního bytu je založen na odlišných principech a odlišných mechanismech kontroly než běžný (komerční) nájemní vztah. Vzhledem ke specifikům nájmu družstevního bytu, uvedeno dále, je nutné, aby úprava družstevního nájmu spočívala především na úpravě obsažené ve stanovách bytového družstva a zákona o obchodních korporacích, který ve svých kogentních ustanoveních upravuje náležitosti stanov, vznik družstva, podmínky vzniku členství v bytovém družstvu, orgány bytového družstva, převod, přechod družstevního podílu atd., a v případě, pokud v určité věci stanovy úpravu neobsahují, aby se řídila občanským zákonem. Způsob této úpravy fungoval doposud a nečinil žádné problémy členům bytového družstva ani bytovým družstvům. Navrhovaná úprava by problémy v praxi jistě činila. Je jisté, že bytová družstva by měla opět povinnost přijímat nové znění svých stanov, aby byly v souladu s navrhovanou novelou zákona o obchodních korporacích.
Nájem bytu obecně (komerční, spotřebitelský nájem) je jedním ze způsobů dosahování zisku z investic vložených do pořízení bytu či domu. Představuje právní vztahy mezi subjekty zákonem blíže nevymezenými, jehož účelem je pronájem bytu za cenu, v níž je zahrnuta také příslušná míra zisku a vytváří určitou nerovnost smluvních stran, kdy zákonodárce úpravou v občanském zákoníku ochraňuje oprávněné zájmy slabší strany (nájemce) proti případné libovůli pronajímatele.
Oproti tomu družstevní nájem není komerční, spotřebitelský nájem. Členství v bytovém družstvu a s ním spojené právo užívání družstevního bytu je založeno na principu družstevní demokracie, rovnosti členů, spravedlnosti, svépomoci a solidarity. Nájemné není zdrojem zisku bytového družstva, ale je stanoveno jako „neziskové“ podle výslovné úpravy v §744 zákona o obchodních korporacích. Podmínky pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (spojené vždy s požadavkem členství v bytovém družstvu a s podmínkou podílení se na pořízení družstevního bytu členským vkladem) a podmínky pro užívání družstevního bytu si členové určují projevem své soukromé vůle při schvalování stanov bytového družstva, při dodržení kogentních ustanovení zákona o obchodních korporacích týkajících se nájmu družstevního bytu. Na rozdíl od obecného nájmu dle občanského zákoníku nevzniká právo na užívání bytu až uzavřením nájemní smlouvy, ale již splněním podmínek členství v bytovém družstvu a převzetím nebo splněním vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu (§733 ZOK). V §741 zákona o obchodních korporacích je kogentně stanoveno, jaké náležitosti musí obsahovat stanovy, avšak současně je v §731 stanoveno, jaké náležitosti musí obsahovat stanovy ve vztahu k nájmu družstevního bytu. Je proto nezbytné přijmout tuto úpravu, aby ustanovení §741 nepředstavovalo jako dosud „zpětný odkaz“ na občanský zákoník.
Předkládaný návrh novely však uvedená specifika užívání družstevního bytu nebere v úvahu. Nebere v úvahu, že člen bytového družstva o podmínkách užívání družstevního bytu jakožto člen na členské schůzi spolurozhoduje. Vystupuje tedy na straně uživatele bytu, ale účastní se i v osobě poskytovatele bytu tím, že spolu s ostatními členy spolurozhoduje demokratickým způsobem, hlasováním o všech stěžejních záležitostech, včetně výpočtu nájemného a včetně podmínek užívání bytu, přičemž tyto záležitosti jsou podrobně upraveny stanovami. Jde o jednu ze skupin zvláštností nájmu družstevního bytu oproti obecnému (komerčnímu) nájmu.
Není tedy žádný důvod, aby člen bytového družstva byl považován za slabší stranu, aby mu musela být poskytována ochrana podle obecné úpravy o nájmu v občanském zákoníku (včetně absolutní neplatnosti zakázaných ujednání). Pokud by se mělo jednat o situace, kdy bude např. člen přehlasován při rozhodování o stanovách obsahujících také práva a povinnosti spojená s užíváním družstevních bytů (ačkoli jde o výkon družstevní demokracie, kdy má každý člen jeden hlas), má každý člen právo dovolat se neplatnosti takového rozhodnutí soudní cestou do 3 měsíců ode dne, kdy se o přijetí rozhodnutí dozvěděl. V případě, pokud by byla po členovi družstva vymáhána povinnost upravená stanovami, která by byla v rozporu se zákonem, veřejným pořádkem nebo dobrými mravy má člen družstva zákonné právo proti uplatňování nároků družstva soudně s odkazem na neplatnost této části stanov i později. Ochrana je poskytována členovi družstva také při vyloučení přesně popsaným postupem v zákoně o obchodních korporacích, tj. nezbytností předchozí výstrahy a žalobou o platnosti rozhodnutí o vyloučení z družstva. Podle současné úpravy nelze členovi bytového družstva dát výpověď z nájmu družstevního bytu, lze ho pouze vyloučit za neplnění si svých povinností, přičemž vyloučením zanikne současně nájem družstevního bytu.
Pro bytové družstvo tak platí zvláštní úprava ve vztahu k nájmu družstevního bytu podle zákona o obchodních korporacích, která výrazně odlišuje nájem družstevního bytu od komerčního nájmu bytu upraveného v občanském zákoníku, což vylučuje použití značné části ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu.
Pro bytové družstvo nelze použít ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu jako např. úpravu nájemného, úpravy a jiné změny bytu nebo domu, podnájem části bytu, sankce při neplacení, zvyšování nájemného, následky smrti, skončení nájmu atd. Vše vychází ze skutečnosti, že se na pořízení bytu člen družstva finančně (ne zanedbatelně) podílel a má i z tohoto důvodu právo rozhodovat o podmínkách nájmu a fungování bytového družstva při správě jeho majetku (družstevního bytu).
Proto záměr podřídit nájem družstevního bytu právní úpravě (komerčního) nájmu bytu v občanském zákoníku není opodstatněný, nevychází z žádné analýzy, a pouze by přinesla taková novelizace značné problémy v praxi, nepochybně včetně soudní praxe. Přitom poznatky ze současné právní úpravy nijak neodůvodňují takový koncepční zásah do družstevního bydlení.
K §748 odstavec 1
Část věty, za čárkou se vypouští, jako nadbytečné, neboť pro celé soukromé právo platí zásady spravedlnosti a práva dle ustanovení §3 odst. 3 občanského zákoníku, proto tuto část věty navrhujeme vypustit a nahradit navrhovaným zněním v poslaneckém návrhu.
Spravedlivé uspořádání mezi členem a bytovým družstvem, tak jak je upraveno v návrhu novely, by vedlo pouze k soudním sporům, neboť se jedná o subjektivní pocit. Je v zájmu bytových družstev i jeho členů, aby výše vypořádacího podílu byla zákonem upravena tak, aby subjektivní pocity tato úprava vylučovala a nákladným soudním sporům předcházela. Nelze, aby úprava vypořádacího podílu kolidovala s exekučním a insolvenčním řízením.
K §748 odstavec 2 písm. a)
Výpočet výše vypořádacího podílu je nutné stanovit co nejvíce jednoznačně na základě využití institutů již upravených zákonem. Novela používá institut „reálná hodnota družstevního podílu“, tento institut příslušný zákon k oceňování majetku nepoužívá a neupravuje. Zákon o oceňování majetku používá k ocenění majetku tzv. cenu obvyklou, kterou se pro účely zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Z tohoto důvodu je nutné i srozumitelné pro stanovení výše vypořádacího podílu vycházet z ceny obvyklé, upravené zvláštním zákonem. Tak, jak je navrženo v tomto pozměňovacím návrhu.
V případě soudních sporů o vypořádací podíl by soud mohl vycházet také z toho, že by vycházel nejen z obvyklé ceny bytu („reálná hodnota družstevního podílu“), ale dikce navrhovaného znění by nepochybně vedla ke snaze, že by se soud opíral o podíl na reálné hodnotě veškerého majetku bytového družstva, jako by se jednalo o kapitálovou obchodní společnost, založenou za účelem podnikání a zisku z tohoto podnikání. V případě, pokud by byl vypořádací podíl vyšší než jeho obvyklá cena, došlo by k trvalé účetní ztrátě bytových družstev. Nelze považovat za spravedlivé, aby řádní členové družstva, kteří si plní své povinnosti, dopláceli na ty členy družstva, kteří závažným způsobem nebo opakovaně porušovali své členské povinnosti, pro které byli vyloučeni a měli by pak nárok na vypořádací podíl ve stejné výši jako na realitním trhu, a přitom by ostatní členové nesli náklady s jeho prodejem za “reálnou hodnotu“. Bytové družstvo jako nezisková organizace nemá právo ani prostředky, aby zhodnocovalo vklady podle kolísající ceny na realitním trhu. K vyloučení totiž dochází pouze tehdy, poruší-li člen hrubě své povinnosti vyplývající z nájmu (převážně neplatič) nebo byl odsouzen pro trestný čin spáchaný na družstvu nebo jiných členech družstva. Nelze připustit, aby ostatní členové družstva zůstali nenávratně poškozeni neplněním povinností vylučovaného člena.
Právní úprava vypořádacího podílu musí zohlednit jak práva vylučovaného člena bytového družstva, tak práva ostatních členů bytového družstva a věřitelů.
Pokud by vypořádací podíl člena bytového družstva byl upraven tak, jak je stanoveno v novele, navrhujeme toto ustanovení z novely vypustit a ponechat tak stávající úpravu vypořádacího podílu, a to do doby, než bude tato problematika důkladně zanalyzována, včetně ekonomických dopadů na členy bytových družstev.
K §748 odst. 2 písm. b)
Jedná se vypořádacího podíl, kdy dochází k zániku členství v bytovém družstvu prohlášením konkurzu na majetek člena, nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena.
Pro tyto způsoby zániku členství v bytovém družstvu, spojeného s nájmem družstevního bytu se v pozměňovacím návrhu navrhuje výpočet vypořádacího podílu stanovit tak, že bude roven výši splněného členského vkladu, od něhož se odečtou náklady bytového družstva, které budou spojeny se zpeněžením družstevního podílu, tj. s činností, jejímž cílem bude přijetí nového člena – nájemce uvolněného družstevního bytu (např. prostřednictvím realitní kanceláře, apod., pokud bude obtížné člena získat).
K § 748 odst. 2 písm. c)
Jde o záležitost zániku členství podle § 610 písm. j), tj. při opakované neúspěšné dražbě družstevního podílu v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci a v dalších případech v § 610 písm. j) stanovených. V takovém případě se vypořádací podíl nevyplácí, protože představa, že v případě, pokud členství v bytovém družstvu zanikne způsobem uvedeným v §610 písm. j), kdy se exekutorovi nepodaří prodat družstevní podíl ani v opakované dražbě, že se to podaří bytovému družstvu, je zcela nereálná (jedná se například o případy bytových družstev na severu Čech).
K §748 odst. 3
Záměrem pozměňovacího návrhu je upravit hodnotu členského vkladu pro výpočet vypořádacího podílu v případě, kdy se vložený další členský vklad, spojený s nájmem družstevního bytu při zániku členství podle § 748 odst. 2 písm. a) a b) výrazně liší od obvyklé ceny družstevního bytu, což přichází v úvahu v nelukrativní lokalitě. Tím by se mělo z bránit také spekulativnímu vystupování z bytového družstva v těchto oblastech, a také skupování družstevních podílů spojených s nájmem družstevního bytu (za kupní cenu nižší, než je hodnota vloženého dalšího členského vkladu spojeného s nájmem družstevního bytu v nelukrativní oblasti), a následnému spekulativnímu vystupování z bytového družstva a získání podstatně vyšší hodnoty na vypořádacím podílu.
K §748 odst. 4
Záměrem pozměňovacího návrhu k §748 odst. 4 je upravit znění tak, aby bylo na jisto postaveno, že v případě, pokud nemá člen bytového družstva uzavřenu s bytovým družstvem smlouvu o nájmu, to znamená, že nesložil další členský vklad na družstevní podíl (byt), bude mu vyplacen pouze členský vklad ve výši, který splnil.
K §748 odst. 5
V pozměňovacím návrhu se zařazuje nový odst. 5 z těchto důvodů:
Obecná možnost započtení splatných pohledávek bývalého člena, vzniklých za trvání i po zániku členství na vyplacení vypořádacího podílu, není dostatečná. Například, pokud bude zahájena na majetek člena bytového družstva dražba, či výkon rozhodnutí exekucí, započtení by nebylo již možné a družstvo by provádělo zpeněžení družstevního podílu na své náklady ve prospěch ostatních věřitelů, kteří mají při rozvrhu výtěžku zpeněžení přednost. Obdobné by to bylo, pokud by členství v bytovém družstvu skončilo schválením oddlužení zpeněžením majetku. Novela není provázána s předpisy insolvenčního práva, takže bytové družstvo by zpeněžovalo majetek ve prospěch ostatních věřitelů na úkor členů bytového družstva. Zde je nutno uvést, že vylučování členové jsou většinou dlouhodobí neplatiči, nebo trestně stíhané osoby, jiné důvody vyloučení jsou prakticky nemožné a soudně nevymahatelné.
Představa, že v případě, pokud členství v bytovém družstvu zanikne způsobem uvedeným v §610 písm. j), kdy se exekutorovi nepodaří prodat družstevní podíl ani v opakované dražbě, že se to podaří bytovému družstvu, je skutečně nereálná (jedná se například o bytová družstva na severu Čech).
K §749 odst. 1
Počátek běhu lhůty k vyplacení vypořádacího podílu musí být kromě vyklizení bytu vázán i na pravomocné skončení soudního řízení o určení platnosti vyloučení člena z bytového družstva, a to tím dnem, který nastává později, do této doby nemůže bytové družstvo novému zájemci byt nabízet. K vypuštění této úpravy v novele pravděpodobně došlo omylem, a i lhůta k výplatě vypořádacího podílu (6měsíců), která je stanovena v novele, je velmi krátká, proto je nutné ji prodloužit alespoň na 1 rok, jak je uvedeno v pozměňovacím návrhu.
10. května 2019
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Stanovisko Ministerstva spravedlnosti
k pozměňovacímu návrhu poslance Jana Bartoška k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony
(sněmovní tisk 207/0)
K bodům 1 a 2 – posloupnost norem aplikovatelných na nájem družstevního bytu
Cílem pozměňovacího návrhu je změnit posloupnost norem, které se aplikují na nájem družstevního bytu. Ve sněmovním tisku 207 se navrhuje v souladu s názorem převažující části právní doktríny vyjasnit, že na nájem družstevního bytu se aplikují primárně ustanovení zákona o obchodních korporacích, následované ustanoveními občanského zákoníku o nájmu bytu (kogentními, od nichž se nelze odchýlit) a teprve poté následuje úprava stanov.
Pozměňovací návrh toto mění a stanoví přednost ujednání ve stanovách družstva před ustanoveními občanského zákoníku o nájmu bytu, což znamená, že by se družstva mohla ujednáním ve stanovách odchýlit od ochranných ustanovení občanského zákoníku v neprospěch družstevních nájemců. Zástupci družstev při prosazování této úpravy argumentují odlišností družstevního nájmu a běžného nájmu, což Ministerstvo spravedlnosti nikterak nezpochybňuje. Domnívá se však, že namísto absolutní přednosti úpravy ve stanovách před ustanoveními občanského zákoníku je vhodné identifikovat oblasti, v nichž je legitimní, aby se družstevní nájem odlišoval od běžného nájmu.
Ve spolupráci se zástupci družstev byly v první řadě identifikovány oblasti, v nichž je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro družstevní nájem v zákoně o obchodních korporacích. Toto bylo promítnuto do navrhovaného § 744 odst. 2 (novelizační bod 713), kdy se ponechává na úpravě ve stanovách jednak rozsah běžné údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním družstevního bytu (ve stanovách družstva lze sjednat, že se bude družstevní nájemce podílet na běžné údržbě či drobných opravách ve větším rozsahu, než je to možné u běžného nájemce, v souladu s nařízením vlády, o to budou nižší příspěvky na správu domu), jednak okolnosti, za nichž lze stavebně upravovat byt (ve stanovách družstva bude možné sjednat, že např. výměna stoupaček, či jiná stavební úprava způsobující nájemci větší nepohodlí, je možná i bez souhlasu družstevního nájemce).
Dále byla identifikována problematika smluvní pokuty, v této oblasti se však navrhuje modifikovat obecnou úpravu nájmu bytu v občanském zákoníku. Příslušná změna je navrhována v rámci novely bytového spoluvlastnictví (sněmovní tisk 411).
V ostatních oblastech, v nichž je legitimní odlišovat družstevní a běžný nájem, bylo dospěno k názoru, že je možné požadovanou odchylku od obecné úpravy ve stanovách upravit již za stávající právní úpravy (např. požadavek souhlasu družstva v případě podnájmu bytu, kdy nájemce v bytě trvale bydlí).
V ostatních oblastech nebyla identifikována potřeba odchýlení se od úpravy běžného nájmu. Je totiž třeba zdůraznit, že ačkoli se postavení družstevního nájemce od běžného nájemce v mnoha ohledech liší (družstevní nájemce je členem družstva, tedy může o některých otázkách spolurozhodovat na členské schůzi družstva), stále se jedná o problematiku související se zajišťováním jedné ze základních lidských životních potřeb, tedy bydlení. Nelze připustit, aby byla ochrana družstevního nájemce významným způsobem snižována oproti ochraně běžného nájemce. I družstevní nájemce je třeba chránit, proto je stanovisko Ministerstva spravedlnosti k navrhovanému pozměňovacímu návrhu negativní.
K bodům 3 a 4 – vypořádací podíl v bytových družstvech
V první řadě je třeba předestřít, že problematika vypořádacího podílu v bytových družstvech je velmi složitá, neboť je třeba při úvahách o změně způsobu určení výše vypořádacího podílu mít na zřeteli, že jednotlivá bytová družstva se od sebe značně odlišují, a to především lokalitou, délkou trvání, počtem členů, majetností apod. Je tedy potřeba při zvažování zákonné úpravy formulovat pravidlo o výpočtu vypořádacího podílu dostatečně široce, tak, aby mohlo být považováno za spravedlivé ve vztahu ke všem typům bytových družstev.
Z tohoto důvodu panuje mezi Ministerstvem spravedlnosti a zástupci družstev shoda, že prim ve způsobu určení výše vypořádacího podílu musí hrát stanovy bytového družstva, zákonná úprava by měla být pouze podpůrná a demonstrovat obecně vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu. Nelze však připustit jakoukoli úpravu ve stanovách – musí být adekvátní a vzhledem k poměrům bytového družstva spravedlivá. Úprava navrhovaná ve sněmovním tisku tak stanoví výslovně, že „vypořádací podíl musí odpovídat spravedlivému uspořádání vztahů mezi členem a bytovým družstvem“. Lze se domnívat, že je vhodné tak v zákoně zdůraznit výslovně, nicméně jedná se jen o konkretizaci obecných zásad, na nichž spočívá občanské právo (dobré mravy, ochrana slabší strany apod.), proto se tento požadavek prosadí i při jeho výslovné absenci v zákoně. V tomto by navrhovaný § 748 odst. 1 mohl obstát, neboť by se požadavek spravedlnosti dovodil výkladem.
Je však třeba upozornit na četné nedostatky navrhované úpravy. Nejflagrantnějším nedostatkem je skutečnost, že navrhované znění § 748 obsahuje pravidla pro určení výše vypořádacího podílu pouze v případě některých způsobů zániku členství v bytovém družstvu. Zcela tak absentuje pravidlo pro určení výše vypořádacího podílu například v případě zániku členství v družstvu dohodou nebo vystoupením člena družstva [podle § 610 písm. a) nebo b) z. o. k.]. V těchto případech zániku členství by tak zákon rezignoval na podpůrné stanovení způsobu výpočtu výše vypořádacího podílu, což nelze považovat za vhodné, neboť může tato úprava absentovat ve stanovách bytového družstva; v takovém případě by nebylo možné výši vypořádacího podílu adekvátně určit.
Dále je třeba upozornit, že nelze od vypořádacího podílu již ve fázi jeho výpočtu odečítat „majetkovou újmu způsobenou bytovému družstvu v důsledku porušení právních povinností“ v případě zániku členství vyloučením člena bytové družstva [navrhovaný § 748 odst. 2 písm. a)]. Pomineme-li negativní daňové důsledky takového řešení, je „majetková újma“ způsobená bytovému družstvu splatnou pohledávkou bytového družstva za bývalým členem družstva a může být tedy započítána proti pohledávce bývalého člena na vyplacení vypořádacího podílu podle navrhovaného § 748 odst. 5; hrozí tedy dvojí započítání totožných pohledávek ze strany bytového družstva.
Je vhodné zdůraznit, že v případě prohlášení konkursu na majetek člena nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena nedochází ke zpeněžování družstevního podílu, družstvu tedy nemohou vznikat náklady s tímto spojené, o něž by byl snižován vypořádací podíl, jak je navrhováno v § 748 odst. 2 písm. b). Již prohlášením konkursu na majetek člena nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku zaniká členství člena družstva, tedy zaniká i družstevní podíl.
V navrhovaném § 748 odst. 2 písm. c) se stanoví, že není-li družstevní podíl prodejný (tedy při opakované neúspěšné dražbě), vypořádací podíl se nevyplácí. Uvedené řešení však nelze považovat obecně za vhodné, protože v případě některých bytových družstev se může hodnota vypořádacího podílu od hodnoty družstevního bytu lišit do té míry, že ačkoli družstevní podíl (prakticky družstevní byt) bude neprodejný, nebude to automaticky znamenat, že vypořádací podíl bude nulový. Může se například jednat o bytové družstvo s vysokými naakumulovanými zisky, kdy by výše vypořádacího podílu měla tyto zisky zohledňovat, tedy vypořádací podíl by měl být nenulový.
Dále nelze souhlasit s nezohledňováním jiného majetku, resp. jmění družstva, jak se navrhuje v § 748 odst. 3. V první řadě by mělo být správně hovořeno o jmění, tedy o majetku i dluzích družstva, nikoli jen o majetku. Lze přitom považovat za spravedlivé, aby při určení výše vypořádacího podílu byl zohledňován jak majetek, tak i dluhy družstva. Samozřejmě nelze říci, že by mělo být oceňováno jmění celého družstva do poslední koruny a následně vypočítáván vypořádací podíl stejně, jako by se jednalo o podíl na likvidačním zůstatku (při zrušení a likvidaci družstva), nicméně by mělo být možné ve vypořádacím podílu zohlednit, zda se jedná o (ne)majetné bytové družstvo (postačuje letmý náhled do finančních výkazů družstva zakládaných do sbírky listin obchodního rejstříku).
Konečně je třeba upozornit, že navrhovaný § 749 stanovující pravidla o splatnosti vypořádacího podílu zcela pomíjí skutečnost, že existují i členové družstva, s jejichž družstevním podílem není spojeno právo nájmu družstevního bytu. Jedná se v první řadě o členy-čekatele, kteří čekají, až s nimi bude uzavřena smlouva o nájmu družstevního bytu (uvolní-li se družstevní byt), ve druhé řadě pak o členy družstva, jimž již byl družstevní byt převeden do osobního vlastnictví, nadále však zůstávají členy družstva. V případě těchto členů družstva je potřeba stanovit jiná pravidla pro splatnost vypořádacího podílu než v případě členů družstva, s jejichž družstevním podílem je spojeno právo nájmu bytu, neboť není možné ji počítat ode dne vyklizení družstevního bytu.
Závěrem je vhodné zdůraznit, že cílem úpravy navrhované ve sněmovním tisku 207 bylo stanovit splatnost vypořádacího podílu až od okamžiku vyklizení, a to i v případě zániku členství vyloučení. Není zřejmé, proč pozměňovací návrh v případě zániku členství člena bytového družstva vyloučením posunuje okamžik splatnosti vypořádacího podílu dále do minulosti, tedy neváže jej na okamžik vyklizení družstevního bytu, nýbrž již na okamžik právní moci rozhodnutí soudu ve věci platnosti vyloučení z bytového družstva. Úprava navrhovaná v pozměňovacím návrhu je tak pro bytová družstva méně výhodná, neboť okamžik rozhodný pro počátek běhu lhůty splatnosti vypořádacího podílu začne běžet dříve, bytová družstva tak budou mít méně času na sehnání finančních prostředků, které budou vyplaceny bývalému členovi družstva jako vypořádací podíl.
Z uvedených důvodů považuje Ministerstvo spravedlnosti navrhovanou úpravu za méně vhodnou v porovnání s úpravou navrhovanou ve sněmovním tisku 207, proto je stanovisko Ministerstva spravedlnosti negativní.
Přehled pozměňovacích návrhů k ST 207 (novela zákona o obchodních korporacích) podaných hospodářskému výboru PS ČR
PN
Ustanovení
Popis
Konflikt
MSp
ÚPV
Bartošek
§ 741
Změna posloupnosti norem aplikovatelných na nájem družstevního bytu – ujednání ve stanovách družstva by měla mít přednost před donucujícími ustanoveními občanského zákoníku
o nájmu bytu.
nesouhlasné
§ 748 a 749
Změna způsobu určení výše vypořádacího podílu v bytových družstvech.
nesouhlasné
Návrh hlasovací procedury se stanovisky MSp:
Bartošek - nesouhlasné
