Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam 4600-24-20200219 najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
VIII. volební období



                                                      Pozměňovací návrh


poslankyně Moniky Jarošové a 
                                            poslankyně Lucie Šafránkové



ke sněmovnímu tisku č. 514




k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat 
proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk č. 514, kterým se navrhuje změna zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů se mění takto: 
   

Vyznačení navrhované změny:
ČÁST PÁTÁ
OCHRANA POKUSNÝCH ZVÍŘAT                                                                                                                              V  § 18 se za odstavec 2 přidá odstavec 3, který zní: 
(3) Provádět na zvířatech pokusy za účelem testování kosmetiky a čisticích prostředků pro domácnost včetně jednotlivých složek pro jejich výrobu je zakázáno.                                                                                          

Předmětné ustanovení tak bude nově znít:
 § 18
Účely pokusů
(1) Pokusy lze provádět výhradně pro tyto účely:
a) základní výzkum,
b) translační nebo aplikovaný výzkum s cílem
1. zabránit a předejít onemocnění, špatnému zdravotnímu stavu nebo jiným anomáliím nebo jejich následkům u lidí, zvířat nebo rostlin a diagnostikovat je nebo léčit,
2. posoudit, zjistit, regulovat nebo upravit fyziologické předpoklady lidí, zvířat nebo rostlin, nebo
3. zlepšit životní podmínky a podmínky produkce zvířat chovaných k zemědělským účelům,
c) pro jakýkoli z cílů uvedených v písmeni b) při vývoji, výrobě nebo zkoušení kvality, účinnosti a nezávadnosti léčiv, potravin, krmiv a jiných látek nebo výrobků,
d) ochrana přírodního prostředí v zájmu zdraví nebo dobrých životních podmínek lidí nebo zvířat,
e) výzkum zaměřený na zachování druhů,
f) vyšší vzdělávání nebo odborná příprava za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí,
g) trestní řízení a jiné soudní řízení.
(2) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.
(3) Provádět na zvířatech pokusy za účelem testování kosmetiky a čisticích prostředků pro domácnost včetně jednotlivých složek pro jejich výrobu je zakázáno.
          
Věcné odůvodnění pozměňovacího návrhu 
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je rozšířit zákaz testování kosmetiky na zvířatech o čisticí prostředky pro domácnost, včetně složek určených pro jejich výrobu.
Pokusy na zvířatech je téma, kterému by se mnozí lidé raději vyhnuli. Zvíře je živý tvor, který reaguje na různé situace a vnímá bolest, emoce různého druhu, jako je radost, strach, frustrace, stres, smutek, ad. Proto mu podrobování se procedurám v laboratořích způsobuje fyzické i psychické utrpení. Zvířata jsou inteligentní a jejich schopnost trpět je srovnatelná s lidskou.                   
Oprávnění provádět pokusy na zvířatech v ČR má asi 85 zařízení, k pokusům se přitom vždy musejí použít jen zvířata ze speciálních chovů, které mají povolení od ministerstva zemědělství, kterých je u nás 40.  Všechny tyto chovy podléhají kontrolám Státní veterinární správy.                                                V Česku se ročně k laboratorním účelům využije přes 230 000 zvířat, hlavně k testování léků, potravin nebo také při výzkumu léčebných postupů.                                                                                                              
Po celém světě stále trpí tisíce zvířat při testování kosmetického a toaletního zboží, prostředků pro domácnost (tzn. čisticích prostředků, pracích prášků, osvěžovačů vzduchu, leštidel atd.) a také při testování jednotlivých složek takovýchto výrobků.  Těmto zvířatům jsou aplikovány chemické látky do očí, na kůži, jsou nucena je polykat či inhalovat.                                                                                                          
Testování na zvířatech je nejen velmi krutým, ale také nepříliš spolehlivým způsobem ověřování bezpečnosti a kvality výrobků.  Pokusy na živých zvířatech je stále diskutovanějším problémem, kdy      stále větší počet lidí volá po jejich omezení.                                                                                                      Je třeba zavést a více využívat alternativních metod testování bez použití zvířat. Testy na zvířatech jsou kruté, zbytečné a navíc nejsou ani spolehlivé - nelze podle jejich výsledků bez rizika aplikovat přípravky či léky na člověka. Vývoj nezvířecích alternativ k testům na zvířatech a jejich rychlé zavedení do praxe se musí stát prioritou.                                                                                          
V EU sice od března 2013 platí zákaz prodeje kosmetiky testované na zvířatech, nařízení o kosmetických přípravcích bylo do českého právního řádu adaptováno zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V březnu 2009 podle sedmého dodatku Směrnice o kosmetice nabyl účinnosti zákaz testování kosmetických výrobků a složek na zvířatech a také zákaz dovozu a prodeje kosmetiky a jejích složek, které byly na zvířatech testovány mimo země EU. V zákazu ale zůstává mnoho nejasností, které mohou způsobit, že kosmetické výrobky budou nadále obsahovat složky nově otestované na zvířatech. Zákaz se týká jen složek určených pro použití přímo v kosmetice a také se nevztahuje na některé typy testů, a proto může stále v některých případech k testování kosmetiky na zvířatech docházet. Větším problémem je pak testování prostředků pro domácnost - to znamená prostředků na mytí nádobí, pracích prášků, na které se evropský zákaz vůbec nevztahuje.
V současné době se pro zkoušení místní snášenlivosti u finálního výrobku, ale i u chemických látek pro kůži a pro oko, využívají takzvané alternativní metody in vitro - to znamená ve zkumavce. Jsou to metody, které mají stejnou vypovídající hodnotu jako kdysi pokusy na zvířatech. Navíc vesměs využívají buněčné linie odvozené od buněk lidského původu.
I bez testů na zvířatech jsou výrobky bezpečné, protože firmy používají buď složky otestované v minulosti, nebo používají nové látky otestované pomocí alternativních metod. Jde například o počítačové modely, buněčné a tkáňové kultury, mikročipy nebo taky testování přímo na lidských dobrovolnících.

Ve 21. století by mělo být již skoncováno s praktikami odvětví založeného na pokusech s bezbrannými tvory. Každý člověk by totiž měl vědět, kolik utrpení stojí bezohledná honba lidí za zdravím, pohodlím a krásou. Oběťmi toho jsou tisíce nevinných zvířat. Proto je potřeba v co největší míře nahrazovat pokusy na zvířatech za alternativní metody a postupně snižovat využití zvířat při pokusech k nezbytnému minimu až k úplnému ukončení těchto pokusů.

Typy testů
Existuje řada pokusů na zvířatech, které jsou používány při testování kosmetického a toaletního zboží. Zde je výčet těch nejčastěji používaných.
Test oční dráždivosti
Je znám také jako Draizův oční test a je používán ke stanovení akutní dráždivosti látky po přímé aplikaci do oka. Obvykle jsou používáni alespoň tři dospělí králíci pro test jedné látky. Každému králíkovi, který je znehybněn a při vědomí, je látka aplikována do oka, zatímco druhé oko slouží jako kontrola. Oko králíka produkuje mnohem méně slz než oko lidské a nemůže proto látku vyplavit. To je jeden z praktických důvodů, proč je používán právě tento druh zvířat. Králíci také nemají mrkací reflex, což usnadňuje aplikaci chemikálií. Během testu dochází k zakalení oka, zčervenání a otoku víček. Viditelné vředy a mokvání očí je popisováno po 21 dnech po aplikaci jedné dávky. 
Test kožní dráždivosti
Tento test je používán ke stanovení agresivity látky aplikované na kůži. Používáni jsou nejméně tři dospělí králíci nebo morčata pro test jedné látky. Test vyžaduje aplikaci zkoušené látky na jejich oholená a vrchní vrstvy pokožky zbavená záda. Po hodinách, dnech či týdnech se objeví známky zčervenání, otoků, zánětů, práskání kůže a tvorba vředů. Obvykle nejsou poskytovány bolest tišící prostředky. Místo tohoto testu se již v některých případech používají trojrozměrné modely lidské kůže.
Test akutní toxicity
Existuje několik různých typů testů toxicity. Test akutní toxicity stanovuje toxický účinek látky na celý organismus po aplikaci jedné dávky. Obvykle se používá 15-30 potkanů na test jedné látky. Ta je podávána orálně, injekčně nebo inhalačně, obvykle opět bez bolest tišících prostředků. Zvířata jsou následně několik dnů pozorována a jakékoliv projevy otravy jsou zaznamenávány. Mezi symptomy patří změny krevního tlaku, ztráta váhy, nadměrné slinění, poškození vnitřních orgánů, vnitřní krvácení, poruchy dýchání, křeče, krvácení z očí, nosu nebo konečníku, naježení chlupů, třes, průjem a kóma. Není výjimkou, že zvířata během testu umírají. Na konci pokusu jsou všechna přežívající zvířata usmrcena za účelem provedení pitvy.
Test teratogenity
Cílem tohoto testu je odhalit případné negativní účinky látek na vyvíjející se plod. Březím samicím je po dobu 10 dnů podávána zkoušená látka, poté jsou zvířata usmrcena a plod vyjmut. Následně jsou vyhodnocovány změny související s reprodukcí a vývojem plodu.
Test LD50 = Lethal Dose 50% (test toxicity na celé tělo)
Označení Lethal Dose 50% znamená v překladu "poloviční smrtelná dávka" a nazývá se tak jeden z nejkrutějších testů prováděných na různých druzích zvířat včetně koček a psů. Cílem je určit množství látky způsobující smrt poloviny pro test použitých zvířat.
Vždy stejně početným skupinám zvířat jednoho druhu jsou postupně aplikovány různé dávky jedné látky, a to tak dlouho, než je nalezeno množství látky, při kterém zemře polovina jedinců ve skupině. Závěry vyvozené pro člověka na základě tohoto testu velmi často neodpovídají skutečnosti, protože mezidruhové rozdíly ve vstřebávání látek, v jejich metabolismu a vylučování jsou značné.
Fototoxicita a fotosenzibilizace
Fototoxicita a fotosenzibilizace jsou takové reakce kůže na chemické látky, ke kterým dojde při působení světla. V testech fototoxicity se běžně používají malá prasátka, myši,  potkani a králíci, ale pozorované reakce kůže jsou často kvantitativně i kvalitativně zcela odlišné od srovnatelných reakcí lidské kůže.