Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2020
VIII. volební období
___________________________________________________________


Pozměňovací návrh 

Dana Balcarová

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 




(sněmovní tisk č. 514)




Text návrhu:

1. V části první čl. I se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní: 
„4. V § 3 se na konci textu písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které zní:
„ab) nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.“.“.
Následující body se přečíslují.

2. V části první čl. I se za bod 23 (původně bod 22) vkládá nový bod 24, který zní:
„24. § 12c odst. 2 se zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.“.
Následující body se přečíslují.

3. V části první čl. I bod 25 (původně bod 23) zní:
„25. V § 12d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Kur domácí (Gallus gallus)“ nahrazují slovy „kur domácí (Gallus gallus)“.“.

4. V části první čl. I se za bod 26 (původně bod 24) vkládá nový bod 27, který zní: 
„27. Za § 12g se vkládá nový § 12h, který včetně poznámky pod čarou č. 34) zní:

㤠12h
Zakazuje se klecový chov nosnic, včetně chovu v obohacených klecových systémech34).
____________________
34) Čl. 6 směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou  se  stanoví  minimální  požadavky  na  ochranu  nosnic.“.“.
Následující body se přečíslují.

5. V části první čl. I se za bod 104 (původně bod 101) vkládají nové body 105 a 106, které znějí: 
„105. V § 27 odst. 3 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2”.
106. V § 27 odst. 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)	v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).“.
Následující body se přečíslují.

6. V části první čl. I se za bod 111 (původně bod 106) vkládají nové body 112 a 113, které znějí: 
„112. V § 27 odst. 12 písm. b) se text  „podle odstavce 3 písm. g) až i)“ nahrazuje textem „podle odstavce 3 písm. g) až j)“.
„113. V § 27 odst. 12 písm. c) se text  „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem “k), l) nebo m)“.“.
Následující body se přečíslují.

7. V části první čl. I se za bod 120 (původně 113) vkládají nové body 121 a 122, které znějí: 
„121. V § 27a odst. 4 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2“.
122. V § 27a odst. 4 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)	v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).“.
Následující body se přečíslují.

8. V části první čl. I se za bod 137 (původně 128) vkládají nové body 138 a 139, které znějí: 
„138. V § 27a odst. 20 písm. b) text „podle odstavce 4 písm. g) až i)” nahrazuje textem “podle odstavce 4 písm. g) až j)”
139. V § 27 odst. 12 písm. c) se text  „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem “k), l) nebo m)“.“.
Následující body se přečíslují.

9. Novelizační bod 158 (původně 147)  zní:
“158. V § 29 odst. 1 se text „§ 7a odst. 2“ nahrazuje textem „§ 7a odst. 9“, text „§ 12c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 2“, text „§ 13 odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 12g odst. 2, § 13 odst. 11“, za text „§ 14b odst. 4“ se vkládá text „§ 14c odst. 4, § 14d odst. 5,“, text „§ 15b odst. 1,“ se zrušuje, text „§ 15d odst. 7“ se nahrazuje textem „§ 15d odst. 9“, text „§ 16a odst. 1,“ se zrušuje a text „§ 18g odst. 8“ se nahrazuje textem „§ 18g odst. 9“.“.

10. V části třetí čl. VI se na konci textu písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) bodů 27, 106, 112, 113, 122, 138 a 139, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025.“. 

Odůvodnění:

Shrnutí a motivace

Předkládaný pozměňovací návrh navrhuje v České republice zcela zakázat klecové chovy nosnic. Reaguje tak na závažné výhrady, které jsou proti tomuto typu chovu dlouhodobě vznášeny ze strany odborníků na welfare zvířat, na celoevropský trend, který se přenesl i do České republiky a v jehož důsledku již fakticky celý tuzemský sektor maloobchodu počítá s přechodem na vejce z alternativních chovů. Tyto skutečnosti reflektuje i veřejné mínění, 73 % Čechů se domnívá, že by klecový chov slepic měl být zakázán (Median, 2018).

Etologické důvody

Odborné námitky proti klecovým chovům nosnic jsou založeny především na skutečnosti, že tyto systémy neumožňují slepicím projevit celou škálu přirozeného chování, jako je hrabání, popelení, hřadování ve vysokých místech, pohyb či létání. Slepice jsou velmi aktivní zvířata, která tráví většinu dne pohybem a hledáním potravy, klecový způsob chovu tedy ze své podstaty nemůže vyhovovat jejich etologickým potřebám. Povinné obohacení klecí od roku 2012 není v tomto směru dostatečné – slepice zde mají stále jen velmi omezenou možnost pohybu (na jednu slepici připadá prostor zhruba velikosti papíru A4); malý kus umělé trávy nedokáže uspokojit potřebu hrabání či popelení; hřady navíc nemohou být v kleci umístěné dostatečně vysoko nad zemí tak, aby je slepice pokládaly za bezpečnou ochranu před predátory.

Ačkoli by bylo pravděpodobně možné vznést podobné námitky i proti klecovým chovům jiných druhů hospodářských zvířat, na rozdíl od nich jsou již pro nosnice vyvinuty dostatečně standardizované a rentabilní alternativní chovné systémy, které výše popsaným etologickým potřebám slepic lépe vyhovují. Zároveň nejen v České republice, ale v celé EU již nyní dochází k rozsáhlé transformaci chovů nosnic na bezklecové systémy zejména v důsledku dobrovolných závazků odběratelů vajec. 

Z těchto důvodů se předkládaný pozměňovací návrh vztahuje pouze na nosnice. V případě jiných druhů zvířat je třeba vést hlubší diskusi o dostupných alternativách, jejich vhodnosti a tržní rentabilitě, kterou nelze dokončit v rámci projednávání aktuální novely zákona na ochranu zvířat. Ačkoli tedy navrhovatelé považují za důležité zabývat se životními podmínkami i jiných druhů hospodářských zvířat, ponechávají tuto problematiku další odborné diskusi a prováděcí normotvorbě ministerstva zemědělství.


Dopad na konkurenceschopnost

V České republice se v současné době chová zhruba 5 milionů nosnic v komerčních chovech, z toho 84 % v klecových systémech. S ohledem na tržní vývoj, zejména pak závazky velkých obchodních společností, se očekává, že se do roku 2025 nejméně 60 % současných klecových chovů transformuje na bezklecové systémy i bez legislativního zásahu. Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh počítá s účinností až od roku 2025, lze předpokládat, že se reálně dotkne maximálně 40 % současné klecové produkce, respektive zhruba třetiny celkové produkce vajec v České republice. Transformace této části produkce si u dotčených firem vyžádá investiční náklady v odhadované celkové výši 1,22 až 1,68 miliard Kč.

Zároveň je třeba vzít v úvahu, že ústup od klecových chovů a přechod na bezklecové alternativy není izolovaným jevem v České republice. Závazek ukončit odběr klecových vajec nejpozději do roku 2025 již přijaly mnohé nadnárodní společnosti i regionální společnosti po celé Evropě s tím, že počet takových závazků neustále narůstá. Trh vajec se tedy po roce 2025 výrazně promění, poptávka po bezklecových vejcích bude narůstat a naopak odbyt klecových vajec bude čím dál omezenější. Obdobná úprava jako navrhovaná novela byla již přijata v několika evropských zemích, včetně sousedního Rakouska a Německa.

Dovoz činí méně než 10 % spotřeby čerstvých vajec v ČR (vývoz je roven asi dvěma třetinám dovozu) a vzhledem ke zmíněnému závazku maloobchodních řetězců není na místě obava z oslabení role českých chovatelů. Většinu dovozů představují polská vejce, která podobně jako česká v současnosti v drtivé většině pocházejí z obohacených klecí. Postupný pokles domácí poptávky po těchto vejcích do roku 2025 tedy bude tažen trhem, navrhovaná novela pomůže zajistit rovné podmínky chovatelů uspokojujících domácí poptávku a export.

Celkově tak lze shrnout, že předkládaný návrh nebude mít negativní dopad na zdraví a konkurenceschopnost českého drůbežářského sektoru.  

S ohledem na to, že bezklecové chovy poskytují nosnicím více prostoru, bude pro zachování stejného objemu produkce vyžadováno více plochy, a tedy i stavba nových hal. Moderní technologické systémy pro bezklecové chovy – zejména tzv. vícepatrové voliéry – jsou však z pohledu využití plochy efektivní, a proto bude podle odhadů pro transformaci celé produkce vajec v České republice vyžadováno méně než 10 ha nové plochy. Pro výstavbu nových hal obvykle nebude potřeba změna územního plánu, neboť stavby pro zemědělství lze v nezastavěném území umisťovat všude tam, kde to územní plán výslovně nezakazuje. Potřebná doba pro výstavbu nové haly s ohledem na všechna potřebná správní řízení (včetně EIA a IPPC) je odhadována na 3-5 let.

Dopad na státní rozpočet a hospodářství ČR

Případný dopad na státní rozpočet bude záviset především na tom, zda a v jakém rozsahu se vláda či ministerstvo zemědělství rozhodne chovatele nosnic v přestavbách chovů dotačně podpořit. Ačkoli z ekonomické analýzy vyplývá, že čeští chovatelé nosnic by měli být schopni přestavbu zvládnout i bez dotační podpory, lze předpokládat, že podobně jako před rokem 2012 bude na tyto účely možné čerpat podporu za přispění Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jedny z prvních programových priorit Fondu jsou zlepšování konkurenceschopnosti a zlepšování animal welfare. V případě, že budou mít chovatelé možnost čerpat podporu v podobném rozsahu jako před rokem 2012, lze přímý dopad navrhované úpravy na státní rozpočet ČR odhadnout na cca. 350 milionů Kč (s předpokladem dalších 350 milionů Kč z rozpočtu Evropské unie). S ohledem na to, že půjde pravděpodobně o náklad rozložený do několika let před nabytím účinnosti předkládaného návrhu, se jedná o částku, kterou státní rozpočet bude moci unést.

Sociální dopad a cena vajec

Pokud jde o sociální dopady, nelze předpokládat žádný negativní dopad na pracovní místa. Bezklecové chovy jsou naopak na pracovní sílu mírně náročnější než chovy klecové. Předkládaný návrh nebude mít přímý vliv na cenu vajec v maloobchodě, protože fakticky všechny maloobchodní řetězce se již zavázaly přestat klecová vejce zcela prodávat ještě před účinností navrhované úpravy.

Výrobní náklady vejce z halového chovu jsou pouze o cca. 20-40 haléřů vyšší než u vejce z klecového chovu, i když toto mírné zdražení může vést ke zvýšení marže maloobchodníků. Průměrná spotřeba obyvatel ČR je asi 250-270 vajec na osobu a rok, ale jen asi 60% této spotřeby zajišťují tuzemští dodavatelé, zbytek pochází ze samozásobitelství a z dovozu. Vejce z hal se nyní maloobchodně prodávají asi o korunu dráž než vejce z klecových chovů. To znamená, že i v případě, že by neexistoval závazek maloobchodníků přestat prodávat klecová vejce, vedla by novela ke navýšení nákladů asi o 13,5 Kč na osobu a měsíc.

Soulad s ústavním pořádkem, právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami

Předkládaný pozměňovací návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, právem Evropské unie i mezinárodními smlouvami dle čl. 10 Ústavy.

Navrhovaná úprava představuje přípustné omezení práva na podnikání dle čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“), práva vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny, respektive práva na pokojné užívání majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluvě“). Podle ustálené judikatury Ústavního soudu mohou být tato práva zákonem omezena, pokud je tímto sledován legitimní cíl a opatření obstojí v tzv. testu proporcionality (respektive méně přísném testu racionality, pokud jde o právo na podnikání dle čl. 26 Listiny).

Legitimním cílem sledovaným navrhovanou úpravou je ochrana zvířat, respektive zajištění vhodných podmínek pro jejich chov. Veřejný zájem na etickém zacházení se zvířaty je dlouhodobě zakotven jak ve stávající vnitrostátní úpravě, tak v předpisech Evropské unie i mezinárodních úmluvách. Kromě samotného zákona na ochranu zvířat proti týrání je možno odkázat i na občanský zákoník, který ve svém ustanovení § 494 deklaruje princip, podle kterého „živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor“. Jestliže zákonodárce takto hodnotu živých zvířat zakotvil, je zde zřejmý veřejný zájem na jejich zvýšené ochraně. I Ústavní soud ve své rozhodovací praxi výslovně označil zlepšení chování ke zvířatům za veřejný zájem (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/01).

V případě testu proporcionality je předmětem zkoumání, zda jde o opatření vhodné, potřebné a proporcionální v užším slova smyslu. Kritérium vhodnosti zkoumá, zda s pomocí přijatého opatření bude sledovaný cíl dosažen. Je nepochybné, že tomu tak bude. Kritérium potřebnosti zkoumá intenzitu použitých prostředků, tj. zda nelze sledovaného cíle dosáhnout jinak, aniž by byla dotčena základní práva a svobody. Lze se domnívat, že je-li cílem zlepšení životních podmínek zvířat, jde o prostředek potřebný. Pokud jde o princip proporcionality v užším slova smyslu, jde o porovnání v kolizi stojících zájmů. Na straně jedné je zde zájem chovatelů na pokračování v této činnosti stejným způsobem, na straně druhé zájem na ohleduplném nakládání s hospodářskými zvířaty. S ohledem na stanovení dlouhé legisvakanční lhůty lze uzavřít, že zájem na ochraně zvířat dostatečně vyvažuje zájem provozovatelů klecových chovů na tomto způsobu chovu nosnic.

Pokud jde o právo Evropské unie, chovu nosnic se týká směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. 7. 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. Tato směrnice je vybudována na principu minimální transpozice, což znamená, že členské státy mohou stanovit přísnější (tj. z hlediska životních podmínek nosnic příznivější) pravidla pro chov nosnic (čl. 13 odst. 2 směrnice). Právo Evropské unie tedy se stanovením přísnějších podmínek pro chov nosnic – včetně možnosti úplného zákazu klecových systémů – na úrovni členských států výslovně počítá. Této možnosti již některé země, jako Rakousko a Německo, využily a klecové chovy pro nosnice na území svých států zcela zakázaly.
Přijetí navrhované úpravy nebrání ani mezinárodní smlouvy, které byly přijaty dle čl. 10 Ústavy, a to ani ty, které se týkají ochrany mezinárodních investic. Tyto smlouvy obecně chrání mezinárodní investice na území České republiky před neoprávněnými nebo diskriminačními opatřeními, které by překážely jejich správě, udržování, užívání, využití, rozšíření, prodeji nebo likvidaci těchto investic. V případě opatření, které je podloženo zákonem, vztahuje se na všechny klecové chovy nosnic bez výjimky, sleduje legitimní cíl a obstojí v testu proporcionality, se nemůže jednat o opatření neoprávněné ani diskriminační.

Přijetí předkládaného pozměňovacího návrhu tak nebrání žádné ústavněprávní ani mezinárodněprávní překážky.

Zvláštní část

K bodům 1 až 3:
Navrhuje se v § 12c vypustit nadbytečný odstavec 2, který shodně s § 7 odst. 1 vyhlášky o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat stanoví, že vyhláškou stanovené minimální standardy pro nosnice se netýkají chovných nosnic a chovů do 350 nosnic. Vzhledem k tomu, že v samotné vyhlášce je toto ustanovení ponecháno, nedochází touto úpravou k žádné bezprostřední změně – výjimka zůstane i v případě přijetí návrhu zachována.
Změna se však týká pravomoci ministerstva stanovit vhodné minimální standardy pro tuto kategorii hospodářských zvířat v budoucnu. Nynější zákonné znění lze vykládat tak, že chovné nosnice a chovy do 350 nosnic jsou z působnosti prováděcí normotvorby zcela vyloučeny. Po vypuštění tohoto ustanovení zůstane nade vší pochybnost, že ministerstvo má pravomoc i tento druh chovů vyhláškou o minimálních standardech regulovat, pokud se tak rozhodne.
Jelikož vypuštěný odstavec obsahuje též definici nosnice, je tato definice nově přesunuta do § 3.

K bodu 4:
Navrhuje se úplný zákaz klecového chovu nosnic, včetně tzv. obohacených klecích tak, jak jsou definovány ve Směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic; tato Směrnice však zároveň umožňuje členským státům přijmout pro ochranu nosnic přísnější požadavky (čl. 13 odst. 2), mezi něž patří i úplný zákaz klecových systémů.

K bodům 5 až 9:
Stanovují se sankce za porušení zákazu. Maximální výše sankce je stanovena stejně jako za porušení minimálních standardů pro chov hospodářských zvířat. Dále zde dochází k technické úpravě odkazujících ustanovení po vypuštění § 12c odst. 2.

K bodu 10:
Účinnost zákazu klecových chovů nosnic a souvisejících ustanovení je stanovena k 1. lednu 2025.