Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

                MINISTERSTVO  ZEMĚDĚLSTVÍ

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

S T A N O V I S K O

Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí k pozměňovacím návrhům k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, 
a další související zákony
podaným Výboru pro životní prostředí PSP ČR
 (sněmovní tisk č. 556)
 Určeno pro Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
	Předkladatel

	
	Pozměňovací návrh
	Stanovisko MZE a MŽP

	Poslankyně Ing. Marie Pěnčíková

	A
	V části první čl. I bod 2 zní: 

„Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:

㤠5a

Cíle ochrany povrchových a podzemních vod a jejich hospodárného využívání včetně vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha prostřednictvím vymezování ploch či jejich částí vhodných k omezování a zadržování odtoku srážkových vod v zastavěném nebo zastavitelném území zohledňují orgány územního plánování při pořizování územně plánovací dokumentace.“.“.

	MZE: Nesouhlas
Navrhované ustanovení obdobně jako návrh předložený v rámci meziresortního připomínkového řízení stanovuje ve vodním zákoně cíle a úkoly pro územní plánování. S návrhem pro jeho nesystémovost zásadně nesouhlasilo Ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem územního plánování. 
MŽP: Souhlas


	Poslankyně Ing. Marie Pěnčíková


	B
	V části první čl. I bod č. 9. zní: 

„§12

(1) Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit

a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,

b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle jiného právního předpisu8b),

c) dojde-li k významné změně podmínek rozhodných pro vydání povolení k nakládání s vodami,

d) při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, 

e) dojde-li při výkonu povolení k nakládání s vodami k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo stanovených na jeho základě, popřípadě k poškozování práv jiných, nebo

f) dojde-li ke změně právních předpisů stanovujících ukazatele přípustného znečištění vod a jejich hodnoty (§ 38 odst. 10).

(2) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami postupem podle odstavce 1 písm. c) nezruší ani nezmění, pokud by újma vzniklá oprávněnému zrušením nebo změnou povolení byla ve zjevném nepoměru k přínosům, které by zrušením nebo změnou povolení vznikly jiné osobě nebo veřejnému zájmu.".

	MZE: Nesouhlas
Navrhované znění písm. c) dává ještě větší možnost ke změně platného povolení k nakládání s vodami.
Nestanoví žádná kritéria pro změnu podmínek rozhodných pro jejich vydání. Navíc u „historických“ povolení nelze prokázat podmínky v době jejich vydání.
MŽP: Souhlas
 

	Poslanec RNDr. Jan Zahradník

	C
	1. V části první v čl. 1 se vypouští novelizační bod 9. 
Následující novelizační body se přečíslují.
	MZE: Neutrální
MŽP: Nesouhlas

S pozměňovacím návrhem nelze souhlasit. Úprava znění § 12 vodního zákona je nezbytná, neboť jde o jedno z opatření ochrany před suchem. Upravené znění § 12 navíc není nové, ale existovalo v českém právním řádu do platnosti zákona č. 150/2010 Sb., který tato do zákona nyní zpět navrácená ustanovení zrušil s odkazem na tehdy panující hospodářskou krizi a nutnost snižovat administrativní zátěž. 

Dále nelze souhlasit s odůvodněním návrhu, podle nějž je rozšíření § 12 vodního zákona nedůvodné a nadbytečné, a že plně postačuje dosavadní znění tohoto ustanovení. Naopak, stávající znění § 12 v praxi značně omezuje působnost vodoprávních úřadů, které v současnosti nemají téměř žádné efektivní právní nástroje, které by umožňovaly v nezbytných případech upravit povolená nakládání s vodami a pružně reagovat na dlouhodobě se projevující situace definované v nově formulovaném odstavci 1. 

Nelze ani souhlasit s tvrzením, že k řešení problematiky sucha postačuje stávající § 109 odst. 1 vodního zákona. Toto ustanovení umožňuje vodoprávnímu úřadu upravit povolená nakládání s vodami toliko na nezbytně nutnou dobu. Oproti tomu navrhovaná změna ustanovení § 12 odst. 1 umožní vodoprávnímu úřadu upravit povolená nakládání s vodami bez tohoto časového omezení – jedná se tedy o koncepční nástroj a dlouhodobé řešení ve vazbě na vývoj a trend hydrometeorologických prvků i zabezpečení objektivního posouzení podmínek podnikatelského prostředí. Pouze dočasné řešení v období sucha, které se může v budoucnu ve vazbě na vývoj klimatické změny opakovat s větší frekvencí, nepřinese stabilitu podnikatelského prostředí. 

Závěrem je třeba odmítnout, že by ke změnám povolení k nakládání s vodami v důsledku nového znění § 12 odst. 1 a 2 vodního zákona docházelo bez řádného a pečlivého vyhodnocení. Upravit či zrušit povolení bude možné výlučně v řádném vodoprávním řízení formou rozhodnutí. Zahájit takové řízení je možností, nikoliv povinností vodoprávního úřadu, a to na základě podrobné správní úvahy a zohlednění okolností daného případu a za zákonem stanovených podmínek. Smyslem tohoto opatření je posílení pravomoci vodoprávního úřadu změnit nebo (výjimečně) zrušit povolená nakládání s vodami ve zcela prokazatelných případech (nikoli plošně), přičemž svůj postup musí vodoprávní úřad vždy řádně odůvodnit a obhájit. 
Aby nedocházelo k nepřiměře-ným zásahům do práv oprávněných z povolení k nakládání s vodami, je v odstavci 2 zakotven tzv. test proporcionality.


	Poslanec Ing. Jan Schiller

	D
	„V § 38 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Dovážené odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu a nesmí obsahovat nebezpečné závadné látky.“

(3) Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.

Dosavadní odstavce 2 až 13 se označují jako odstavce 4 až 15.“

V § 125a odst. 1 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:

„v) jako provozovatel komunální čistírny odpadních vod zneškodňuje nebo umožní zneškodňování dovážených odpadních vod, které se svým složením neodpovídají platnému kanalizačnímu řádu nebo které obsahují nebezpečné závadné látky.“

Dosavadní novelizační body se přečíslují.

„V § 125a odst. 2 písm. c) se doplňuje písmeno v).

	MZE: Nesouhlas

K § 38 odst. 2:

Dochází k dalšímu znevýhodnění těch, kteří nemají možnost připojit se na kanalizaci pro veřejnou potřebu a akumulují odpadní vody v jímkách. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích musí být odpadní vody vypouštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu (resp. následně čištěné na ČOV) v souladu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem. Pro ty, kdo dováží odpadní vody na ČOV, tak návrh stanovuje přísnější podmínky nad rámec kanalizačního řádu.
K § 38 odst. 3: 

Je již obsažen v platném znění vodního zákona.

K § 125a odst. 1 a 2:

Provozovatel ČOV musí dodržovat povolení k vypouštění odpadních vod. Navržené sankční ustanovení by nutilo provozovatele ČOV k provádění nebo vyžadování rozborů přivezených odpadních vod, což by prakticky vedlo ke znemožnění odvozu odpadních vod z nemovitostí, které nemají možnost připojit se na kanalizaci pro veřejnou potřebu.
MŽP: Neutrální
K doplněnému textu „nesmí obsahovat nebezpečné závadné látky“ je nutno upozornit, že komunální odpadní vody vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu běžně obsahují nebezpečné závadné látky uvedené v příloze 1 vodního zákona, zejména skupiny uvedené pod body 5 (elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu) a 8 (látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu), případně 3 a 10. Návrh se zřejmě týká sloučenin těžkých kovů, tj. skupiny 1 a ropných produktů tj. skupiny 6. Pokud je úmyslem předkladatele zamezit dovážení odpadních vod pocházejících z průmyslu, jež obsahují konkrétní závadné látky uvedené v příloze č. 1 pod body 1 a 6, bylo by třeba je výslovně uvést v textu zákona.

Dále upozorňujeme na legislativně-technické vady návrhu. Zaprvé se návrhem zcela nadbytečně vkládá nový odstavec 3 a to ve stejném znění jako stávající odstavec 3. V důsledku přijetí tohoto návrhu by vznikla duplicita, kdy by existovaly obdobně znějící odstavce 3 a 4. Zadruhé je třeba upozornit na nesprávné znění pozměňovacího návrhu v případě sankcí u § 125a odst. 2 písm. c) vodního zákona -  správná textace zní: „V § 125a odst. 2 písm. c) se slova „nebo u),“ nahrazují slovy „,u) nebo v),“.“.


	Poslanci

Ing. Jan Schiller a
Ing. Marie Pěnčíková

	E
	V části první čl. I se za bod 3 vkládá nový bod, kterým na konci § 8 odst. 3 písm. g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje nové písmeno h), které zní:

„h) k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor pro aglomerace do 1000 ekvivalentních obyvatel, pokud roční množství odlehčovaných vod nepřesáhne 6000 m3.“.
V části první čl. II (přechodná ustanovení) se za bod 7 vkládá nový bod, který zní:

„8. Platnost povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor pro aglomerace do 1000 ekvivalentních obyvatel, pokud roční množství odlehčovaných vod nepřesáhne 6000 m3, která byla vydána podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, končí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod podle věty první zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují.“.

	MZE: Nesouhlas

Návrh zavádí další kategorii odlehčovacích komor, pro které platí odlišné principy při povolování vypouštění odpadních vod z nich. Žádoucí je naopak sjednocení postupů.

Nelze uvádět množstevní limit 6000 m3, neboť množství vypouštěných odpadních vod se v tomto případě neměří. 
MŽP: Nesouhlas
Chápeme úmysl předkladatele nezatěžovat malé obce povinností mít povolení k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor. Nicméně rozšiřování výjimky z povinnosti mít povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor rozvolňuje stávající právní úpravu.
Je třeba připomenout, že novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) v § 38 jasně definovala, že směs splaškových, srážkových a dalších vod nalézajících se v jednotné kanalizaci je vodou odpadní a vše co z jednotné kanalizace vytéká (tedy i různé přepady, odlehčení apod.) je též odpadní vodou. Na tuto odpadní vodu se vztahují veškeré povinnosti stanovené vodním zákonem, tedy i povinnost mít pro její vypouštění povolení.

S ohledem na výše uvedené je nanejvýš potřebné, aby existující vypouštění nečištěných odpadních vod byla povolována, neboť jedině povolením bude zajištěno sledování množství znečištění, jež je vypouštěno, a na základě toho mohou být přijímána opatření k eliminaci vlivu difúzních zdrojů znečištění na povrchové vody. 
Upozorňujeme, že povinnost mít povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor je v zákoně teprve od 1. 1. 2019 a dosud nejsou k dispozici informace potřebné k vyhodnocení praktických dopadů zavedení této povinnosti.



(1) PAGE  
4