Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCKRGU5Z2 najdete zde


                ÚŘAD VLÁDY ČR

Připomínky k materiálu s názvem:
 návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

	Resort
	Připomínky

	Ministerstvo financí
	Zásadní připomínka:
Obecně k materiálu: 
Jakkoliv nespadá problematika ochrany životního prostředí do věcné působnosti Ministerstva financí, je nuceno konstatovat, že odůvodnění předkládané úpravy ústavního textu bohužel nevnímá jako přesvědčivé. Z doprovodných příloh materiálů nevysvítá jasný a přesvědčivý důvod pro změnu ústavního textu, snad kromě obecně deklarované důležitosti vodstva a půdy pro rozvoj lidského druhu, kterou pochopitelně Ministerstvo financí ve faktické rovině sebeméně nezpochybňuje. Nicméně zůstává otazné, proč má být uvedená skutečnost normována  na ústavní úrovni způsobem poněkud kazuistickým. Ústavním textům odpovídá dosti vysoká míra obecnosti, která je v podrobnostech blíže specifikována podústavní, tedy zákonnou, případně podzákonnou úpravou. Změny ústavního textu se mají dít spíše výjimečně, po rozsáhlé právní diskuzi, a především na základě jasně identifikované potřeby takové změny ústavního textu, v němž je promítnuta naléhává společenská „objednávka“ změny fungování státu v jednotlivých sférách jeho působnosti.

Rovněž tak nepovažuje Ministerstvo financí za optimální, je-li v případě ochrany životního prostředí postupováno systémem, kdy jsou upřednostňovány vybrané složky životního prostředí, které, jak lze vyvodit ze samotného § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, tvoří vícesložkový a vzájemně propojený celek. Lze se například oprávněně ptát, proč není na úrovni ústavního textu fixována ochrana ovzduší, která tvoří zásadní složku životního prostředí při řešení dopadů změny klimatu. Na úrovni Evropské unie jsou zaváděna legislativní opatření, která budou mít na za následek od roku 2035 zákaz výroby automobilů se spalovacími motory, což je opatření mající potenciál zcela zásadního ekonomického a společenského dopadu do prakticky všech sfér života evropské populace. Jestliže na jedné straně zavádíme takto radikální opatření na ochranu ovzduší na nadstátní úrovni, je otázkou, proč nestojí české ústavní úpravě ochrana ovzduší za zvýšenou ochranu.
Pouhá proklamativní gesta jako je navržená ústavní úprava nejen, že ochraně životního prostředí neprospějí, ale mají potenciálně dokonce opačný efekt, když nabourávají celistvý systém ústavní ochrany životního prostředí způsobem parciálním, nejasně odůvodněným a formulovaným. Navržená úprava je rovněž způsobilá přispět k výkladovým a interpretačním nejasnostem ve vztahu k nejvyšší úrovni právní ochrany životního prostředí. 
Konečně ani navrhovateli poukazovanou terminologickou nejednotnost nevnímáme jako dostatečný důvod pro změny ústavního textu. Ústavní text má spíše prozařovat do podústavních norem, a nikoli naopak. Potřebu terminologické inovace ústavního textu nevnímáme jako naléhavou a žádoucí.

Z výše uvedených důvodů nepovažujeme předložení návrhu 
do dalšího legislativního procesu za vhodné.

	

	
	Ostatní připomínka:
Z čistě legislativně technického hlediska uvádíme, že v případě shora navržené právní úpravy, kdy se jedná o jedinou změnu v právním předpise, by mělo být postupováno podle čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.

	

	
	Závěr
Osobami pověřenými za Ministerstvo financí k vypořádání připomínek jsou JUDr. Stanislava Vosková, l. 2476, e-mail: Stanislava.Vosková@mfcr.cz.

	


V Praze dne 23. listopadu 2022
Vypracoval: Mgr. Otakar Kaloč	Podpis:
Stránka 2 (celkem 2)