Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCKRGU5Z2 najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
Příloha k čj. ČTÚ-49 134/2022-606
Připomínky k materiálu s názvem:
„Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů“
Resort
Připomínky
Český telekomunikační úřad
Úvod
Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“) se podrobně seznámil s předloženým materiálem „Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů“ (dále jen „Materiál“).
ČTÚ k předloženému Materiálu uplatňuje následující připomínku zásadní povahy.
Zásadní připomínka:
1. K čl. I Materiálu
Připomínka ČTÚ: Doplnění slov „, zejména vody a půdy,“ do čl. 7 Ústavy nepovažujeme za důvodné.
Odůvodnění: Jakkoliv nelze zpochybňovat záměr dbát zvýšenou měrou na ochranu vody a půdy, jakožto v současnosti patrně nejvíce ohrožených složek životního prostředí, resp. přírodních zdrojů, podle našeho názoru lze realizaci takového záměru opřít o stávající znění čl. 7 Ústavy.
Není zřejmě jakýchkoliv pochyb o tom, že má-li stát „dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů“, má se tím na mysli i šetrné využívání vody a půdy. Trpí-li pak aktuálně společnost, resp. všechny živé organismy, nedostatkem vody či půdy v požadované jakosti, případně, jsou-li takovým nedostatkem zjevně ohroženy, je samozřejmě nutné takový (potenciální) nedostatek při naplňování čl. 7 Ústavy zohlednit a o to šetrněji s takovými zdroji nakládat.
Jakási ústavní deklarace aktuálního neuspokojivého stavu konkrétních složek životního prostředí, resp. přírodních zdrojů, tedy není potřebná. Jinými slovy „příkaz zákonodárci, aby při tvorbě zákonů ochranu vody a půdy zohledňoval“, jenž má být podle návrhu důvodové zprávy Materiálem doplňován, je již nyní v textu Ústavy zcela zjevně obsažen.
Lze přitom vycházet z předpokladu, že Ústava, jakožto jádro právního řádu státu, by měla vykazovat určitou nadčasovost, nikoliv reagovat na aktuální, byť možná dlouhodobou, klimatickou situaci (nabízí se otázka, zda v souvislosti s průvodními jevy probíhající energetické krize nebude v brzké době s obdobným odůvodněním požadována např. i výslovná ústavní ochrana ovzduší apod.).
Aktuální jevy, včetně klimatická situace, resp. stavu vod a půd, musí být naopak v dostatečné míře promítnuty do strategických dokumentů zpracovávaných vždy pro určité období, zejména Státní politiky životního prostředí ČR. Zásady zakotvené v těchto dokumentech je poté třeba důsledně respektovat jak při tvorbě (podústavních) právních předpisů, tak při výkonu veřejné správy. K dosažení takového stavu ovšem může demonstrativní výčet (zcela samozřejmých) přírodních zdrojů v čl. 7 Ústavy, resp., slovy návrhu důvodové zprávy, „apel na zvýšenou míru jejich ochrany přímo v ústavní rovině“, přispět jen stěží.
Navrhovaná úprava rovněž vyvolává riziko, že ostatní přírodní zdroje, včetně např. rádiového spektra, budou považovány za jakési druhořadé v Ústavě nevyjmenované přírodní zdroje, přičemž některými subjekty může být dokonce zpochybňována jejich ústavní ochrana jako taková, a to navzdory návrhu důvodové zprávy, v němž se uvádí, že „se nevytváří závazná hierarchie složek životního prostředí“.
Proto navrhujeme slova „, zejména vody a půdy“ bez náhrady vypustit.
Tuto připomínku ČTÚ považuje za zásadní.
Závěr
ČTÚ k Materiálu uplatňuje v rámci tohoto mezirezortního připomínkového řízení 1 připomínku zásadní povahy. ČTÚ je připraven k případné konstruktivní diskuzi nad jejím vypořádáním.
V Praze dne 16. listopadu 2022
Vypracoval: Mgr. Tomáš Svoboda
Mgr. Šárka Němečková
ředitelka odboru legislativního a právního
