Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCJFDB8OQ najdete zde


                III.
O D Ů V O D N Ě N Í

I. OBECNÁ ČÁST
1.	Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Předkládaný návrh novely vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů, jako prováděcí právní předpis k zákonu č. 266/1994 Sb.,
o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, je zpracován v souvislosti s přijetím zákona č. 426/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména v souvislosti
s implementací relevantních právních předpisů Evropské unie tvořících tzv. technický pilíř
IV. železničního balíčku a potřebě stanovit základní požadavky pro stavbu vysokorychlostních drah (tzv. VRT), tj. drah budovaných pro rychlost vyšší než 200 km/h, které nejsou obsaženy v technických specifikacích interoperability.
Stávající právní úprava obsažená ve vyhlášce č. 177/1995 Sb. již zcela neodpovídá nové zákonné úpravě. Bylo proto nezbytné zpracovat návrh novely uvedeného prováděcího právního předpisu, který zohlední změny provedené na zákonné úrovni, a to jak z věcného, tak terminologického hlediska. Rovněž je třeba reagovat na nová či upravená zákonná zmocnění v novelizovaném zákoně o dráhách. Vyhláška č. 177/1995 Sb. v  platném znění neřeší dostatečným způsobem podmínky pro výstavbu vysokorychlostních drah, budovaných pro rychlost vyšší než 200 km/h a případy, kdy se pro technické řešení staveb dráhy celostátní a drah regionálních nepoužijí technické specifikace pro interoperabilitu. Pro tyto případy se použije řešení obsažené v části druhé a třetí stávající vyhlášky.
Cílem navrhovaných právních úprav dotčeného prováděcího právního předpisu je tak reagovat na nové znění zákona o dráhách ve vazbě na zmocnění zakotvené v § 49o odst. 9 zákona o dráhách,
resp. aktualizovat prováděcí právní úpravu v souladu se stávajícími zmocněními obsaženými
v ustanoveních § 5 odst. 5, § 20 odst. 4 či § 22 odst. 5 zákona o dráhách.
V souladu s Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace (RIA) nebyla závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu vyhlášky zpracována, protože předkladatel neidentifikoval žádné nové a rozsáhlé dopady uvedené v písmenech a) až e) ve smyslu čl. 3.6 uvedených zásad. O nezpracování závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace bylo rozhodnuto již ve vazbě na návrh novely zákona o dráhách a v rámci Plánu přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2020. 
2. 	Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů
Cílem navrhovaných úprav prováděcího právního předpisu je doplnit v potřebném rozsahu právní úpravu v intencích stávajících zmocnění ve vztahu k požadavkům na výstavbu vysokorychlostních drah. Ve vztahu ke zmocnění obsaženému v § 49o odst. 9 novelizovaného zákona o dráhách (stanovení technických požadavků na dráhy v případě, kdy se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitu) se v návrhu vyhlášky doplňuje vazba na již existující technické požadavky obsažené v části druhé a třetí stávající vyhlášky.
Obsahem navrhovaných úprav prováděcího právního předpisu je pak především doplnění právní úpravy pro vysokorychlostní dráhy, aktualizace zastaralých ustanovení podle současného stavu užívaných technologií zejména pro stavbu tramvajových tratí a při provozování lanových drah,
resp. odstranění legislativních překážek či nežádoucích omezení v této oblasti.
Hlavním principem je specifikovat využití stávající právní úpravy pro danou oblast, obsaženou v části druhé a třetí novelizované vyhlášky a doplnit technické požadavky pro stavby vysokorychlostních drah, tj. drah budovaných pro rychlost vyšší než 200 km/h. Právní úprava se doplňuje a mění tak, aby umožnila nová a efektivnější technická a provozní řešení, zejména u tramvajové a lanové dráhy. Ve vztahu k modernizaci a rekonstrukci stávajících tratí celostátní dráhy a drah regionálních návrh vyhlášky stanovuje požadavky stran přechodu na systém elektrické trakce AC 25 kV. 
3. 	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním 
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněními uvedenými v ustanoveních § 5 odst. 5, § 7 odst. 2, § 20 odst. 4 a § 49o odst. 9 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 426/2021 Sb., k jehož provedení je vydávána.
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
4. 	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Návrh vyhlášky převážně nezasahuje do oblasti upravené právními předpisy Evropské unie a mezinárodním právem. Navrhovaná novela není v rozporu s ustanovením směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému
v Evropské unii a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016
o bezpečnosti železnic. 
S ohledem na nový unijní legislativní rámec tvořený právními předpisy tzv. IV. železničního balíčku (technického pilíře) se obecně automaticky v případě požadavků na stavby dráhy celostátní a drah regionálních uplatňují příslušné technické specifikace pro interoperabilitu (TSI). Z tohoto důvodu se prostřednictvím předkládaného návrhu vyhlášky jednoznačně stanovuje, že technické požadavky na tyto dráhy zajišťující její bezpečné provozování, jež jsou zakotveny již ve stávajícím znění vyhlášky č. 177/1995 Sb., je možné v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 49o odst. 9 zákona o dráhách použít pouze v případě, že se nepoužije přímo použitelný unijní právní předpis, tj. příslušná technická specifikace pro interoperabilitu.
5. 	Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná úprava bude mít pozitivní dopady při vynakládání investičních nákladů při realizaci nově navrhovaných stavebně technických řešení pro výstavbu, případně modernizaci a rekonstrukce tratí celostátní dráhy a regionálních drah v souladu s požadavky právní úpravy Evropské unie. Obdobně se předpokládají pozitivní dopady na snížení investičních nákladů při budování nových tramvajových tratí a snížení provozních nákladů při budování kabinových lanových drah, provozovaných bez průvodce za současného zachování standardů bezpečnosti, popřípadě jejich zvýšení.
Předkládaný návrh vyhlášky nepřináší negativní sociální dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé ani osoby se zdravotním postižením nebo národnostní menšiny, protože jejich práva a povinnosti nově neupravuje.
Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.
6. 	Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem diskriminace. Tato právní úprava se vztahuje shodně na muže a ženy, proto je genderově neutrální. 
7. 	Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně osobních údajů
Předkládané změny jsou zejména technického charakteru, týkají se převážně stavby dráhy celostátní a neobsahují žádné další požadavky na osobní údaje. Navrhovaná právní úprava se nedotýká právní úpravy podle zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a přímo použitelného Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
8. 	Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava vymezuje některé technické požadavky na stavbu dráhy celostátní
a dráhy regionální, které nejsou upraveny v technických specifikacích interoperability a úpravu technických požadavků pro stabu dráhy tramvajové a provozování kabinových lanových drah. Z hlediska zvažování korupčních rizik se jedná o rozhodování ve stavebním řízení.
V zásadě jakákoliv právní regulace, tj. jakýkoliv zásah do práv a povinností a rozhodování o nich orgány veřejné moci, s sebou přináší potenciální korupční rizika. Proto je při jejich zhodnocení namístě zaměřit se na konkrétní aspekty navrhované právní úpravy, stejně jako jejích jednotlivých institutů. Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment – Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.
Povaha právní úpravy
Nejprve je třeba konstatovat, že navržená právní úprava je pro dosažení sledovaných cílů nezbytná a těchto cílů není možné dosáhnout prostředky nezasahujícími do právního řádu.
S navrhovanou právní úpravou není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen. Kompetence jednotlivých orgánů, stejně jako opravné prostředky a kontrolní mechanismy, stanoví primárně zákon o dráhách ve znění jeho poslední novely, přičemž navrhovanou vyhláškou coby jeho prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Primární povinnosti adresátů jsou rovněž stanoveny primárně zákonem o dráhách ve znění jeho poslední novely, návrhem vyhlášky se tyto povinnosti pouze v souladu se zákonnými zmocněními zpřesňují (provádějí). Nově navrhovaná právní úprava nepředstavuje pro adresáty právní úpravy nadměrnou zátěž a nevyžaduje vynaložení nepřiměřených nákladů na přizpůsobení se novým požadavkům. 
Navrhovaná právní úprava je dostatečně určitá a předpokládá, že veřejná správa bude schopna kontrolovat a vynucovat dodržování dané právní regulace. 
Rozhodování
Navrhovaná právní úprava neupravuje žádné procesní postupy, jejichž výsledkem je rozhodnutí o právech a povinnostech konkrétních osob. 
Transparentnost 
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím. 
S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že významnost korupčních rizik navrhované právní úpravy je nízká. Lze shrnout, že u návrhu vyhlášky tedy nebyla po jeho vyhodnocení podle metodiky hodnocení korupčních rizik (Corruption Impact Assessment) zjištěna korupční rizika.
9. 	Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava není úpravou, která má přímé nebo nepřímé dopady na bezpečnost nebo obranu státu. 
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1
Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu spočívající v úpravě úvodní věty návrhu vyhlášky v návaznosti na doplnění zákonů, kterými byl novelizován zákon o dráhách, a dále v aktualizaci zmocňovacích ustanovení.
K bodu 2: 
Stávající ustanovení se doplňují o podmínky používání určených technických zařízení podle ustanovení § 47 odst. 4 novelizovaného zákona o dráhách, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření. 
K bodu 3:
Do výčtu součástí dráhy se doplňuje jako významný bezpečnostní prvek oplocení dané dráhy
a další zařízení pro ochranu dráhy před vnějšími vlivy, např. zjišťování nedovoleného vstupu na dráhu a další zábrany. Navržení doplnění je klíčové především ve vztahu k budovaným vysokorychlostním dráhám (VRT).
K bodu 4:
Podrobněji se popisuje „volný prostor vysokorychlostní koleje“ nutný pro zajištění jak bezpečného provozování dráhy, která bude provozována rychlostí vyšší než 200 km/h, tak zejména pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce. S ohledem na bezpečnost není umožněno v takovémto prostoru např. skladovat nezabudované materiály či umísťovat zařízení, pokud nejsou pevně spojena se zemí a nehrozí tak jejich nekontrolovatelné uvolnění v důsledku jízdy vysokorychlostního vlaku.
K bodu 5:
S přihlédnutím k racionálním investičním nákladům a požadavkům na provozování vysokorychlostních drah se stanovují základní parametry přechodnosti drážních vozidel na této dráze. 
K bodu 6:
Pro dráhy budované pro rychlost vyšší než 160 km/h se stanovují nové základní podmínky na spolehlivost a bezpečné provozování dráhy, ke kterým patří vyloučení zřizování přechodů pro cestující a veřejnost na této dráze.
K bodu 7:
Jedná se o drobnou legislativně technickou úpravu navazující na předchozí novelizační bod, prostřednictvím čehož dochází k posunu v číslování odstavců § 16.

K bodu 8:
K základním podmínkám zajištění bezpečného provozu na vysokorychlostních tratích patří vybudování boční ochrany v železničních stanicích, proto se stanoví povinnost zřizování odvratných kolejí.
K bodům 9 a 10:
Jedná se spíše o legislativně technickou změnu spočívající v uvedení použitých pojmů „evropský železniční systém“, „vlakový zabezpečovací zařízení ETCS“ či „ERTMS“ do souladu s pojmy, zavedenými v novele zákona o dráhách č. 426/2021 Sb. Zároveň dochází ze stejného důvodu k aktualizaci příslušné poznámky pod čarou.
K bodu 11:
Pro provozování vysokorychlostních drah se stanovují doplňující základní parametry pro zabezpečovací zařízení této dráhy, zejména zřizování záložních pracovišť pro obsluhu zabezpečovacího zařízení.
K bodu 12:
K § 24a:
Podle požadavků technických předpisů Evropské unie se stanovuje povinnost zajistit modernizaci a rekonstrukci stávajících tratí celostátní dráhy a regionálních drah tak, aby modernizace naplnila požadavky na přechod na systém elektrické trakce AC 25 kV.
K § 24b:
Stanovují se další technické a provozní podmínky a požadavky pro dráhu budovanou pro rychlost vyšší než 200 km/h, a to pro zajištění její provozní spolehlivosti a provozuschopnosti včetně omezení doby trvání poruch s vlivem na pravidelnost provozování drážní dopravy. Budoucí spolehlivost provozované dráhy je výrazným způsobem ovlivněna také tím, jakým způsobem je dráha navržena a jaké jsou v technickém návrhu dráhy použity infrastrukturní prvky. Cílem tohoto návrhu je uložit provozovateli dráhy, aby již ve fázi návrhu provedl analýzu spolehlivosti fungování budoucí provozované dráhy a rovněž vyhodnotil spolehlivost a redundanci jednotlivých klíčových prvků infrastruktury. U vysokorychlostních drah bude s ohledem na jejich páteřní úlohu v železničním systému kladen mimořádný důraz na spolehlivost jejich fungování. Pro ochranu dráhy před vnějšími vlivy se stanovuje povinnost oplocení dopravní cesty dráhy a vybudování dalších ochranných zařízení omezujících narušení provozu na dané dráze.
K bodu 13: 
Pro zajištění spolehlivosti a dostupnosti provozování vysokorychlostních drah se stanoví provádění údržby dané převážně v nočních hodinách s tím, že v denních hodinách je možné tuto činnost provádět jen ve výjimečných případech (např. odstraňování poruchy). Nastavení systému preventivní diagnostiky, pravidelné diagnostiky a údržby vysokorychlostních drah během budoucího provozu s cílem dodržení vstupních požadavků (zejména na spolehlivost a pravidelnost provozu) a udržitelnosti ekonomiky projektu ve všech fázích jeho životního cyklu se provádí na základě posouzení RAMS (systém komplexního nastavení a hodnocení spolehlivosti, dostupnosti, udržovatelnosti a bezpečnosti), a to v souladu s ustanoveními harmonizovaných technických norem (zejm. ČSN EN 50126-1 ed. 2 Drážní zařízení - Stanovení a prokázání bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti a bezpečnosti (RAMS) - Část 1: Generický proces RAMS). Vyvážení požadavků kladených na jednotlivé úseky vysokorychlostních drah a systému diagnostiky a údržby je tedy pro každý jednotlivý stavebně-provozní úsek vysokorychlostní dráhy jedinečné, proto pevně stanovené intervaly prohlídek a zkoušení bez ohledu na specifika použitých technologií a provozní zátěže by mohly vést k nedostatečné, nebo naopak nehospodárné diagnostice a údržbě vysokorychlostních drah. Z tohoto důvodu je ponecháno na provozovateli dráhy, aby časový interval prohlídek a měření stanovil v technologických postupech pro údržbu infrastruktury dráhy tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování dráhy. Za účelem udržení spolehlivosti provozování vysokorychlostních drah se stanoví postup, aby bylo zajištěno dosahování parametrů spolehlivosti dráhy vycházející z jejího návrhu dle novelizačního bodu 12 – nového ustanovení § 24b.
Současně se pro prokazatelnost systému údržby zavádí digitální evidence včetně protokolů
z měření a naměřených hodnot prostřednictvím komplexně strukturovaného digitálního záznamového a archivačního systému. Při návrhu byly využity technické předpisy francouzských železnic pro návrh a provoz vysokorychlostních drah. 
K bodu 14:
Ustanovení naplňuje zmocnění zakotvené v § 49o odst. 9 zákona č. 426/2021 Sb., tj. stanovit technické požadavky na dráhu celostátní, dráhy regionální zajišťující bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy pro případ, že se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitu, a to odkazem na stávající ustanovení vyhlášky v části druhé a třetí, což přirozeně platí i pro stavby vysokorychlostních drah.
K bodu 15:
Hodnota maximálně dovoleného podélného sklonu koleje tramvajové dráhy se upravuje
do souladu s ustanovením technické normy ČSN 73 6412:2017 Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí.
K bodům 16 a 17:
Upravují se ustanovení pro kabinové lanové dráhy umožňující provoz s průvodcem nebo bez průvodce, pokud jsou kabiny vybaveny kontrolním, informačním a spojovacím zařízením pro provoz bez průvodce. 
K čl. II
Účinnost vyhlášky se navrhuje v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, tj. ke dni 1. ledna 2023.
6