Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam RACK9T6L97U5 najdete zde


                *MKCRX0083RXL*
Sp. Zn.: MK-S 961/2015 OLP
Č. j.: MK  8275/2015 OLP

Stanovisko Ministerstva kultury
k návrhu poslanců Martina Plíška, Leoše Hegera, Jiřího Skalického, Jiřího Štětiny, Jaroslava Krákory, Bohuslava Svobody, Soni Markové a Rostislava Vyzuly na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 391)
_________________________________________________________________________ 
Obecně
Chápeme snahu předkladatelů o omezení korupce formou zostření regulace reklamy v oblasti humánních léčivých přípravků a z toho vyplývající ochranu zájmů spotřebitelů. Nicméně upozorňujeme, že v současné době je v Poslanecké sněmovně projednáván vládní návrh novely zákona o regulaci reklamy jako sněmovní tisk č. 363, přičemž některá z témat řešených poslaneckým návrhem (doplnění definice zpracovatele, úprava reklamy na činnosti v pohřebnictví) jsou již pokryta ve vládním návrhu, případně vládní návrh určité oblasti úpravy novelizuje také (např. povinnost zadavatele reklamy poskytnout orgánu dozoru sdělit určité informace, ustanovení o správních deliktech…). S ohledem na výše uvedené považujeme navrhovanou úpravu za nadbytečnou.
Do Důvodové zprávy bychom doporučili do části zmiňující mezinárodní smlouvy uvést například WHO, která se problematikou regulace reklamy na léčivé přípravky také zaobírá. 
Dále poukazujeme na vysoké množství legislativně technických nedostatků, které návrh obsahuje a jež by bylo v případě zaujetí kladného stanoviska k návrhu odstranit.
Závěrem uvádíme, že za rozhodující v této věci považujeme stanovisko Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu, jejichž gesce se návrh dotýká.
K bodu 10 (§ 5b odst. 1)
Důvodová zpráva uvádí, že navržená změna spočívající ve vypuštění slova „periodického“ ve vztahu k odbornému tisku předmětné ustanovení zákona zpřesňuje. Dle našeho názoru by ponechání současného pojmu „odborný periodický tisk“ bylo přesnější, nicméně vypuštění slova „periodického“ nepředstavuje rozpor s tiskovým zákonem.
K bodu 18 (§ 5b odst. 9 písm a) )
Nově zaváděná ex ante oznamovací povinnost, kdy osoba svolávající setkání odborníků je povinna oznámit orgánu dozoru uvedené údaje 20 pracovních dní předem, by dle našeho názoru mohla být považována za nepřiměřené omezení, neboť ne vždy bývají obdobné akce plánovány v dostatečném předstihu tak, aby mohla být zachována lhůta 20 pracovních dnů a měl by být respektován také zájem na zachování určité flexibility jednání dotčených osob.
K bodu 18 (§ 5b odst. 10)
Tímto bodem je založena povinnost orgánu dozoru, kterým je v tomto případě Státní ústav pro kontrolu léčiv, zveřejňovat na své internetové stránce po dobu 5 let oznámené údaje o setkáních odborníků. Vyčíslení nákladů na tuto změnu v důvodové zprávě k návrhu zákona nepovažujeme za dostatečně přesné a doporučili bychom předpokládané finanční dopady více rozpracovat. 
K bodu 22 (§ 7 odst. 1 písm. b) )
Tímto ustanovením se rozšiřují kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv o dozor v oblasti doplňků stravy. Nejsme si jisti realizovatelností a vhodností navržené změny. Zde  odkazujeme na stanovisko Ministerstva zdravotnictví, pod něž tento správní úřad spadá.
Vzhledem k výše uvedenému doporučuje Ministerstvo kultury vyslovit s předloženým poslaneckým návrhem zákona nesouhlas.