Dozvuky kupónové privatizace aneb Majetek, na který se zapomnělo

22.01.2018   Petr Hladik

Je to více než čtvrt století, co byla započata první vlna kupónové privatizace. Někým nenáviděná, někým milovaná, každopádně však obrovská ekonomická transformace, jejíž výsledky dodnes ovlivňují dění ve státě. Ačkoliv se do každé z vln zapojili miliony občanů, většina z nich považuje tuto etapu za dávno uzavřenou. Centrální depozitář cenných papírů, instituce zajišťující vypořádání zaknihovaných cenných papírů, na to má ale jiný názor.

Nezařazené účty

Podle statistik, které zveřejnil specializovaný portál IN-SERVER, který se zabývá osudem akcií z kupónové privatizace, mělo k 13.3.2017 svůj majetkový účet v takzvané nezařazené evidenci 1 274 286 českých občanů. Někteří jsou zřejmě již po smrti a na jejich majetek se zapomnělo v dědickém řízení. Nejde o žádné drobné, IN-SERVER odhaduje, že se hodnota akcií, o nichž nikdo neví, pohybuje okolo 50 miliard korun. Vedle firem v konkurzu, jejichž hodnota je zřejmě opravdu nulová, jsou v databázi uvedeni i akcionáři bohatých a prosperujících společností jako je například ČEZ, Komerční banka či Metrostav.

Kromě hodnoty samotných akcií jako takových je nutné připočíst ještě i dividendy, které si nikdo nevyzvedne – jen v roce 2016 byly promlčeny nároky akcionářů ve výši 750 milionů korun. Od roku 2001, kdy se firmy začaly menšinových akcionářů postupně zbavovat, si lidé nevyzvedli protiplnění za více než 4,7 miliardy Kč, které navždy propadly majoritním vlastníkům.

Jak se to vůbec stalo?

Pamětníci kupónové privatizace si určitě pamatují, že jim chodil modrý papír ze Střediska cenných papírů, na němž byly vyznačeny všechny jimi vlastněné akcie. Z důvodu zefektivnění správy této instituce došlo k 7.7.2010 k transformaci na CDCP, čímž veškeré dopisy chodit přestaly. K CDCP totiž nemá přístup každý občan – musí se zaregistrovat skrze tzv. účastníka CDCP, což bývají nejčastěji banky či obchodníci s cennými papíry, a až přes něj může vykonávat svá akcionářská práva. Tento systém výrazně zjednodušil obchodování s akciemi a zautomatizoval předávání dividend, vytvořil však skupinu necelých 2 milionů účtů, které nebyly u žádného účastníka zařazené. Od té doby se množství účtů snižovalo, a to mnoha způsoby – převedením na zařazený účet, vytěsněním akcionářů, převodem na listinné akcie či výmazem společnosti z obchodního rejstříku. Stále však existuje více než 1,2 milionu bezprizorních účtů, ke kterým se nikdo nehlásí.

Zkontrolovat, zdali někdo má zaknihované cenné papíry, je přitom velice jednoduché. Dá se to udělat přímo na stránkách CDCP, viz zde: https://www.cdcp.cz/index.php/cz/siroka-verejnost/bezplatne-sluzby-online/existence-majetkoveho-uctu-v-nezarazene-evidenci. Automatické dohledávání fyzických osob je však téměř nemožné. Rodná čísla jsou citlivým údajem a CDCP je ze zákona může zveřejnit jen za velmi omezených podmínek.

A co úřady?

S pomocí Hlídače státu jsem se proto rozhodl zkusit něco jiného. Podle výše zmíněné statistiky totiž v databázi neexistovaly jen účty fyzických osob, ale i osob právnických. Dokonce jich bylo téměř 8 tisíc.

Právnické osoby se nemohly do kupónové privatizace zapojovat přímo. Některé firmy nakoupily akcie následně na burze (to se týká hlavně netransformovaných investičních fondů), někdy je získaly v rámci restitučních nároků (to je případ hlavně firem podnikajících v zemědělství). Z mého šetření vyplynulo, že šlo o 34 organizací s částečným majetkovým podílem státu – často šlo o firmy v dlouholetých likvidacích a konkurzech, hodnota jimi vlastněných akcií bude tedy zřejmě velice nízká. Stejná logika však neplatí v jednom speciálním případě. Tím jsou obce.

Obce – zapomenuté zlato

Bezúplatný převod akcií obcím (a v menší míře neziskovým organizacím) probíhal víceméně souběžně s kupónovou privatizací, největší objem akcií byl převeden mezi lety 1994 až 1996. Celkový objem bezúplatně převedeného majetku dosáhl nominální hodnoty cca 58,5 miliardy Kč, což je skoro pětina majetku privatizovaného skrze kupóny. Známým případem převodu byly vodárny či například 3 % společnosti OKD.

S Hlídačem státu jsme se proto rozhodli zkusit i tuto možnost. A našli jsme zlatý důl. Organizací, které jsme takto dohledali, je 1366 a v drtivé většině případů jde o malé obce. Nejde však jen o ně. Vedle Ministerstva spravedlnosti, které je naštěstí jedinou organizační složkou státu se zapomenutými akciemi, jsou tam i zvláštní kuriozity – například Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy či dvě základní školy – jedna je v Brandýse nad Labem a druhá v Pardubicích. Obce si však vzájemně nemohou nic vyčítat. Zapomenuté účty jsou prakticky všude – od Žatce po Karvinou, od Prahy po Břeclav. Zapomenuté účty jsou dokonce i v Semilech či v Říčanech, tj. v obcích, které jsou známy svou snahou o co největší transparentnost veřejných financí.

Bez zařazení majetkových účtů se nedá říci, o jak velký majetek, o nějž se roky nikdo nestará, jde. Pokud se však budeme držet průměrného majetku na jeden účet u fyzické osoby – a to v případě právnických jde zákonitě o více – našli jsme s Hlídačem Státu majetek za více než 50 milionů Kč. Když je i zbytek původního majetku takto vysoký, nechci si ani domyslet, o kolik čeští občané nezájmem úřadů ve skutečnosti přišli.

Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
Vzorný a vzorový přístup Úřadu průmyslového vlastnictví

V průběhu prosince jsme začali potichu monitorovat státní weby a sbírat historická data pro Hlídač státních webů. Monitoring probíhá velmi...

Navrhované změny jednacího řádu vlady a legislativních pravidel vlády

Změna jednacího řádu vlády či Legislativních pravidel vlády není nic neobvyklého. Jen předchozí vláda změnila svůj jednací řád třikrát. Nyní plánované...

Chcete volit prezidenta, ale nebudete doma? Požádat o voličský průkaz lze i mobilem, trvá to 2 minuty

V polovině ledna čekají občany České republiky další volby. Tentokrát budou vybírat svého budoucího prezidenta. Lidé, kteří už vědí, že...

Zavřít