Justice nechápe princip otevřeného státu a přínost open dat

29.03.2017   Michal Bláha

Veřejná správa má z mnoha – více či méne pochopitelných – důvodů problém s open daty. Protože open data znamenají skutečný otevřený a veřejný úřad, který publikuje všechna relevantní data a rozhodnutí.

Prosincový článek serveru Česká justice „Svobodný přístup k informacím? Soudy jsou zahlceny žádostmi i šikanózními dotazy“ je učebnicovým příkladem nepochopení principu otevřeného státu. Článek popisuje problémy krajských soudů, které se hroutí pod přílivem „často šikanózních dotazů“ od občanů a firem.

Většina krajských soudů, eviduje v posledním roce nárůst agendy o desítky procent. Předsedové soudů upozorňují, že často nejde o jeden dotaz, ale o více dotazů položených v jedné žádosti. „Neúspěšní žadatelé, kterým byla žádost byť jen částečně odmítnuta anebo nejsou s poskytnutou informací spokojeni, se častěji než v minulosti odvolávají nebo podávají stížnost (letos zatím 15x),“ uvedl za Nejvyšší soud Petr Tomíček.

Pro upřesnění, bavíme se o řádově stovky žádostí ročně (tzn. v průměru 1-2 denně)  na jeden krajský soud.

Mluvčí KS v Hradci Králové Kateřina Podeszwová odhaduje letošní meziroční nárůst žádostí o 57 procent. I tento soud se potýká s tzv. šikanózními dotazy, jako příklad mluvčí uvedla dotaz: „Kolik obžalob a v jaký čas napadlo 15. 12. 2012 a 26. 10. 2014?“. Dochází také ke zneužívání institutu poskytování informací namísto stížnostních podání. 

Jaké je řešení této situace dle předsedů krajských soudů? Typicky úřednické – omezme právo občanů se ptát úřadů.

Zástupci soudů se shodují, že je potřeba soudy posílit změny nejen personálně, ale i změnit legislativu.Ministerstvo spravedlnosti na dotazy České justice uvedlo, že problematiku chce řešit, zejména v oblasti opravných prostředků.

Existuje však jiné, snadné, elegantní a velmi efektivní řešení – open data. Pokud úřad automaticky publikuje většinu rozhodnutí a výsledků své činnosti, nemusí se žádostí o informace bát, protože občan si požadované informace sám najde v publikovaných datech a nemá potřebu se na tyto informace pracně ptát.

Někdo může namítnout, že open data je iluzorní a nefungujicí řešení. Nechoďme daleko pro důkaz, že to funguje. Nejméně nárůst žádostí o informace pociťuje z oslovených soudů Nejvyšší správní soud. V 2015 vyřídil 47 žádostí, za rok 2016 bylo k začátku prosince vyřízeno celkem 82 žádostí. A proč?

Vzhledem k tomu, že soud zveřejňuje rozhodnutí na svém webu, odpadají víceméně žádosti o konkrétní rozhodnutí. V případě zajímavých (popř. veřejností nebo sdělovacími prostředky sledovaných věcí) je snahou soudců, aby ve chvíli, kdy rozhodli, byl rozsudek na webu i včetně odůvodnění, protože pro veřejnost není důležité pouze, jak soud rozhodl, ale i proč tak rozhodl,“ uvádí mluvčí Sylva Dostálová.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>


Starší příspěvky:
Na tenkém ledě?

Stručně: rozhodl jsem se pomoci Ministerstvu financí s ICT projekty, bez nároku na odměnu, od poloviny března do konce roku. Čistě odborná spolupráce...

GFŘ – daňové gestapo českého státu

GFŘ má dojem, že každý podnikatel je zloděj a podvodník. Pokutu 50.000 Kč za nepatrný prohřešek obhajuje jako zcela odpovídající...

Zavřít