Osm kontrol, které u těchto peněz našly totéž

Hlídač státu nevydává vlastní hodnocení účelnosti jednotlivých projektů. Všechny hodnotící soudy na tomto webu proto přebíráme z konkrétních kontrolních závěrů a u každého uvádíme číslo kontrolní akce, aby se dal dohledat.

Osm kontrol z let 2019 až 2026 pokrývá prakticky všechny programy, které jsme analyzovali.

25/06 — kontrola, která míří do jádra tématu

Nejdůležitější z osmi. Kontroloři prověřili 7,1 miliardy korun, které ministerstvo zemědělství vydalo v letech 2020—2024 na protipovodňovou ochranu a zadržování vody v krajině; téměř 3 miliardy z toho pocházely z Národního plánu obnovy. Kontrolovanými osobami byly ministerstvo a sedm příjemců: Povodí Labe, Moravy, Odry a Vltavy, Klatovské rybářství, firma ORLÍK NAD VLTAVOU a Jiří Sternberg.

Hlavní závěr zní doslova: „není zajištěna dostatečná retence vody v krajině“.

• U tří z osmi kontrolovaných programů ministerstvo nesplnilo cíle týkající se zlepšení schopnosti krajiny zadržet vodu. U zbývajících pěti kontrola plnění nevyhodnocovala, protože byly na začátku nebo na konci realizace — vyhodnocené byly tři a neuspěla ani jedna.
• U programu pro drobné vodní toky a malé nádrže nedosáhlo ministerstvo cílů u 10 z 15 ukazatelů.
• U větve „s retencí“ skončily všechny tři ukazatele hluboko pod cílem, zatímco větev „podél toků“ dva ze tří výrazně překročila. Rozpis všech ukazatelů →
• U dvou programů prevence před povodněmi ministerstvo opakovaně snižovalo cílové hodnoty, zejména u podprogramů zaměřených na zadržování vody, aby bylo možné formálně vykázat jejich plnění.
• Resortní strategie do roku 2030 neobsahuje ukazatele výsledku ani dopadu; jediné, které má, vyjadřují podíl utracených peněz.
• Ministerstvo uhradilo projektové dokumentace staveb, k jejichž realizaci dosud nedošlo.
• U 35 kontrolovaných projektů u příjemců našla kontrola nedostatky v účelnosti a hospodárnosti, u sedmi z nich porušení právních předpisů.
• Kontext, který kontrola uvádí: povodně způsobily v Česku za posledních 27 let škody za 260 miliard korun.

25/08 — dešťová voda v obcích

Ministerstvo životního prostředí poskytlo v letech 2021—2025 na hospodaření se srážkovými vodami 1,84 miliardy korun. Podpořeno bylo 182 obcí — tedy 3 % všech obcí v Česku — a jejich 293 projektů částkou 1,59 miliardy.

• Výsledky navazujících programů jsou nesrovnatelné. Ministerstvo stanovilo tři různé sady ukazatelů, takže nelze porovnat množství zadržené dešťové vody ani spolehlivě posoudit přínos.
• Ministerstvo nesplnilo úkol z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu připravit koncepci hospodaření se srážkovými vodami; zpracovalo jen nezávaznou studii bez odpovědností a termínů.
• Z programu Nová zelená úsporám šlo na zadržování dešťové vody a zelené střechy jen 167,7 milionu z 15,71 miliardy, tedy zhruba procento. Domácnosti daly přednost tepelným čerpadlům a fotovoltaice.
• U pěti z devíti kontrolovaných projektů obce porušily zákon o zadávání veřejných zakázek, nejčastěji neoprávněným zvýhodněním konkrétních stavebních výrobků.

23/31 — pozemkové úpravy

• Na pozemkové úpravy stát vynaložil v letech 1991—2023 celkem 36,2 miliardy korun. Vzniklo při nich 4 057 km polních cest, 859 ha vodohospodářských opatření, 941 ha protierozních opatření a 1 985 ha ekologických opatření.
• Hotovo je na 24,9 % katastrálních území; na 9 186 územích úpravy provedeny nebyly. Na dokončení bude podle hrubého odhadu potřeba nejméně 144,9 miliardy korun a nejméně 50 let.
• Ministerstvo zemědělství soustavně nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynaložených peněz, čímž neplnilo zákonné povinnosti.
• Náklady hradí stát ze 100 %, ačkoli zákon umožňuje zapojit i vlastníky. V Bavorsku hradí vlastníci a obce 25 až 35 %.
• Státní pozemkový úřad vydal od roku 2013 téměř 80 % volných peněz na polní cesty — nikoli na vodohospodářská a protierozní opatření, byť je zákon uvádí mezi cíli pozemkových úprav.
• Veřejná databáze o pozemkových úpravách je nespolehlivá: vykazované náklady na jeden běžný metr polní cesty se pohybují od 1,47 Kč do 144 478 173 Kč.

22/09 — ochrana a péče o přírodu a krajinu

Kontrola pokryla evropský program na ochranu přírody i národní programy ministerstva životního prostředí.

• Čtyři ze sedmi ukazatelů výstupu a jeden ze čtyř ukazatelů výsledku u této části evropského programu nebudou do konce období splněny; ke konci roku 2021 se pohybovaly mezi 0,67 % a 15,12 %.
• U programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny vykazovalo šest z osmi ukazatelů a 14 z 24 parametrů plnění pod polovinou závazných cílů.
• Ministerstvo nesledovalo a nevyhodnocovalo přínosy peněz z Programu péče o krajinu — ten navíc nemá měřitelné cíle vůbec.
• Cíle jako „zastavení úbytku biologické rozmanitosti“, „zvýšení ekologické stability krajiny“ a „obnovení vodního režimu krajiny“ nebudou splněny v plném rozsahu.

19/04 — protipovodňová opatření

• Více než polovina konkrétních opatření naplánovaných na roky 2015—2021 nebude do konce období ani zahájena — 68 ze 135.
• Realizována byla především technická opatření z rozpočtu ministerstva zemědělství. Přírodě blízkých vzniklo minimum: z 166 opatření postavených státními podniky Povodí v letech 2010—2018 jich bylo 145, tedy 87 %, technických.
• Obě ministerstva dohromady vydávala v letech 2016—2018 na protipovodňová opatření průměrně 1,4 miliardy ročně, což je třetina předpokládané potřeby.
• Přes zákaz podle vodního zákona stále dochází k výstavbě v aktivních zónách záplavových území.

18/27 — sucho

Nejstarší z osmi kontrol, zveřejněná v listopadu 2019. Její zjištění je proto třeba číst s vědomím, že popisuje stav před sedmi lety.

• Obě ministerstva vykázala za roky 2016—2018 programy k problematice sucha za téměř 28 miliard ve 37 programech. Podle kontroly ale šlo v naprosté většině o programy, jejichž hlavním cílem řešení sucha nebylo.
• Většina programů neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle ke zmírnění dopadů sucha, takže přínosy nelze vyhodnotit.
• Pro zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody v té době neexistovala žádná právní úprava; chyběla i protierozní vyhláška.
• Resorty postupovaly protichůdně: ministerstvo zemědělství financovalo výstavbu umělých koryt, ministerstvo životního prostředí tytéž stavby odstraňovalo.
• Škody způsobené suchem podle odhadů ministerstva zemědělství vzrostly ze zhruba 3 miliard korun v roce 2015 na 24 miliard v roce 2018.

23/06 — rámec pro platby zemědělcům

Samostatná kontrola věnovaná výhradně agroenvironmentálním platbám neexistuje. Ty spadají pod Program rozvoje venkova, který kontrola prověřila v této akci.

• Ministerstvo zemědělství nedefinovalo cíle jednotlivých opatření konkrétně a měřitelně a nenastavilo ukazatele pro sledování účelnosti a dopadů.
• Ze vzorku 50 projektů nebyly cíle stanoveny konkrétně, měřitelně a termínovaně u 31 projektů.
• Průběžné zprávy, kterými příjemci hlásí, jak projekt postupuje, často obsahovaly nesprávné údaje a zemědělský fond jejich správnost nekontroloval.
• Ministerstvo ani fond ve třech případech neoznámily orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

18/23 — správy národních parků

Jediná z osmi kontrol, jejíž hlavní vyznění je spíše příznivé.

• Správy národních parků plní své úkoly v ochraně přírody a hospodaří účelně; kontrola u nich našla jen dílčí nedostatky — jeden případ nehospodárného nakládání s majetkem a jednotlivá porušení předpisů v pronájmech, zakázkách a účetnictví.
• Významným vlastním zdrojem financování byly výnosy z prodeje dřeva — v roce 2018 tvořily 44 % celkových výnosů. Kontrola upozorňuje na riziko, až tyto výnosy klesnou.
• Ministerstvo životního prostředí nepřipravilo v termínu koncepci vícezdrojového financování péče o přírodu a nemělo ucelenou strategii rozvoje národních parků.
• Kvůli nejednoznačné právní úpravě dochází k převodům přírodně cenných pozemků v národních parcích bez přednostní nabídky státu.

Čtyři vzorce, které se opakují napříč resorty

Kontroly probíhaly nezávisle na sobě, s odstupem let a u různých ministerstev. Přesto se v nich opakují stejné čtyři věci.

1. Cíle na zadržení vody se neplní. Doloženo u programů obou ministerstev i u evropských peněz.
2. Cílové hodnoty se snižují, aby šlo plnění vykázat. Doloženo výslovně u dvou programů prevence před povodněmi.
3. Přínos nelze vyhodnotit. Chybějí ukazatele výsledku a dopadu u resortní strategie, u plateb zemědělcům i u pozemkových úprav; tři navazující programy pro dešťovou vodu měří každý něco jiného.
4. Peníze tečou tam, kde není největší efekt na vodu. Technická opatření místo přírodě blízkých, procento z Nové zelené úsporám na dešťovou vodu, 80 % pozemkových úprav na polní cesty.

Zdroje

• Nejvyšší kontrolní úřad — plná znění kontrolních závěrů. nku.cz ↗
• Kontrolní závěry v PDF: 25/06 · 25/08 · 23/31 · 23/06 · 22/09 · 19/04 · 18/27 · 18/23
• Plnění jednotlivých ukazatelů podrobně →