Sto miliard na vodu v krajině › Kudy tečou peníze
Kudy tečou peníze: pět proudů, které spolu nemluví
Na vodu v krajině neposílá stát peníze jedním programem. Existuje pět oddělených cest ze dvou ministerstev, z národního rozpočtu i z fondů EU. Každá má vlastní pravidla i vlastní měřítko úspěchu. Tady je jejich rozpis — od 42,7 miliardy v platbách zemědělcům až po pozemkové úpravy, které v dotacích skoro nejsou vidět.
Kdyby existoval jeden „program na vodu v krajině“, dala by se otázka po jeho výsledku položit snadno. Neexistuje. Peníze tečou pěti oddělenými cestami ze dvou ministerstev, z národního rozpočtu i z evropských fondů. Každá má vlastní pravidla, vlastní příjemce a vlastní ukazatele úspěchu — a nikdo je neskládá dohromady.
Tahle stránka vysvětluje, čím se jednotlivé proudy liší, co se z nich platí a proč je nelze sčítat bez vysvětlivky.
Nároková platba není totéž co soutěžená dotace
Dva největší proudy fungují úplně jinak. Nároková platba znamená, že kdo splní podmínky, dostane pevnou sazbu za každý hektar — nesoutěží se, výše platby vychází z výměry. Soutěžená dotace se přiděluje na konkrétní projekt ve výzvě, o kterou se žadatelé ucházejí; peníze se proto koncentrují do jednotek velkých staveb. Sečíst je do jednoho čísla lze, ale říkají o státu i o příjemcích něco jiného.
1. Platby zemědělcům na hektar — 42,7 miliardy
Největší a zároveň nejméně viditelný proud. Nejde o stavby, ale o roční platby za způsob hospodaření: za šetrné ošetřování travních porostů, za zatravnění svažitých ploch, za protierozní postupy nebo za hospodaření v režimu ekologického zemědělství. Platby vyplácí Státní zemědělský intervenční fond a rozdělují se mezi 33 318 zemědělců ve 156 472 jednotlivých platbách.
Právě proto je tento proud v žebříčcích příjemců téměř neviditelný: 42,7 miliardy dělené mezi 33 tisíc hospodářů dává v průměru zhruba 1,3 milionu korun na příjemce za celé období, zatímco jedna velká stavba spolkne stovky milionů naráz.
| Opatření | Mil. Kč | Plateb | Příjemců |
|---|---|---|---|
| Agroenvironmentálně-klimatické opatření | 12 158,2 | 52 533 | 23 850 |
| Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu (od roku 2023) | 9 999,6 | 38 026 | 16 100 |
| Ekologické zemědělství | 6 745,8 | 21 253 | 8 198 |
| Agroenvironmentální opatření 2007—2013 | 5 718,9 | 17 081 | 11 572 |
| Agroenvironmentální opatření 2007—2013 (druhý zápis téhož titulu) | 4 278,6 | 12 763 | 11 560 |
| Navazující agroenvironmentálně-klimatická opatření | 2 489,9 | 11 531 | 11 189 |
| Investice včetně investic do zavlažování (od roku 2023) | 1 171,4 | 1 106 | 1 061 |
| Zalesňování a zakládání lesů | 46,8 | 1 871 | 1 700 |
| Lesnicko-environmentální opatření | 35,8 | 190 | 69 |
| Lesnicko-environmentální a klimatické služby | 35,7 | 118 | 111 |
Dvě věci, které je u tohoto proudu nutné vědět
Od roku 2024 se opatření slila do jedné obálky. Zemědělský fond vede od nového programového období agroenvironmentální opatření a ekologické zemědělství pod jediným názvem a samostatné řádky mizí. Ve stejném okamžiku přestává být vidět i platba na dobré životní podmínky zvířat, která v letech 2022—2023 dělala 718 až 774 milionů ročně — patrně skončila v téže obálce. Rozdělit ji zpět z veřejných dat nelze.
Kolik vody tyto platby v krajině zadrží, z dat zjistit nejde. Registr obsahuje částku, příjemce a název opatření — nikoli efekt. A podle kontrolorů NKÚ nenastavilo ministerstvo zemědělství ukazatele, které by to měřily, ani u sebe.
2. Operační program Životní prostředí — 37,2 miliardy
Největší investiční zdroj. Z evropských peněz se tu platí návrat řek do přirozenějšího koryta (odborně revitalizace), tůně a mokřady, obnova rybníků, opatření proti erozi, zprůchodňování toků pro ryby, hospodaření s dešťovou vodou ve městech i péče o chráněná území. Celkem 9 087 projektů ve třech programových obdobích.
Program financuje i spoustu věcí, které s vodou nesouvisejí — zateplování, odpady, ovzduší. Do analýzy jsme proto zařadili jen ty jeho části, jejichž předmětem je voda a krajina; ostatní jsme vyřadili. Jak přesně jsme vybírali →
| Období | Oblast podpory | Mil. Kč | Projektů |
|---|---|---|---|
| 2014—2020 | Ochrana a péče o přírodu a krajinu | 10 153,6 | 2 268 |
| 2007—2013 | Optimalizace vodního režimu krajiny | 5 472,6 | 1 520 |
| 2014—2020 | Povodňová ochrana a hospodaření se srážkovou vodou | 5 063,4 | 1 173 |
| 2007—2013 | Podpora biodiverzity | 2 695,2 | 360 |
| 2007—2013 | Omezování rizika povodní | 2 412,9 | 618 |
| 2007—2013 | Regenerace urbanizované krajiny | 2 064,9 | 1 476 |
| 2021—2027 | Péče o stanoviště, druhy a chráněná území | 1 944,9 | 146 |
| 2021—2027 | Přírodě blízká protipovodňová opatření s retencí | 1 922,7 | 15 |
| 2007—2013 | Obnova krajinných struktur | 1 799,3 | 950 |
| 2021—2027 | Hospodaření se srážkovou vodou | 1 238,9 | 140 |
| 2021—2027 | Přírodě blízké vodní prvky v krajině | 1 111,8 | 76 |
| 2021—2027 | Vegetační prvky a ochrana půdy proti erozi | 485,5 | 282 |
| 2007—2013 | Implementace a péče o území Natura 2000 | 471,8 | 45 |
| 2021—2027 | Migrační prostupnost a rybí přechody | 273,1 | 11 |
| 2021—2027 | Územní studie krajiny a sídelní zeleně | 44,1 | 7 |
Mezi obdobími se výrazně mění to, jak podrobně jsou data vedena. U let 2014—2020 je v registru jen souhrnný název celé oblasti, takže deset miliard tvoří jeden nedělitelný blok — a jsou v něm vedle obnovených říčních koryt a tůní i návštěvnická centra národních parků. Naopak u let 2021—2027 je členění nejjemnější, takže bylo možné oddělit opatření na vodu od sanací starých ekologických zátěží nebo od ekologizace průmyslových provozů, které spadají pod stejný nadřazený cíl.
3. Národní programy ministerstva zemědělství — 12,4 miliardy
Peníze z českého rozpočtu, které jdou hlavně do staveb. Dělí se do pěti věcných bloků.
- Rybníky a malé vodní nádrže — přes 4,6 miliardy, největší blok. Dvě větve: nádrže v majetku obcí a nádrže soukromých vlastníků. Právě sem míří peníze pro velké rybníkářské firmy.
- Drobné vodní toky — nápadně málo příjemců: stovky akcí se dělí mezi šest subjektů, správce státních toků (Lesy ČR a státní podniky Povodí).
- Zadržování vody a sucho — zhruba 4 miliardy. Sem patří i podprogramy „s retencí“, u kterých kontrola NKÚ našla nejnižší plnění cílů.
- Závlahy — 649 milionů na obnovu závlahových zařízení, plus dalších 1,17 miliardy v novém programovém období. Závlahy vodu z krajiny odebírají pro produkci, ne zadržují; modernizace ale může spotřebu snížit.
- Údržba krajiny — 819 milionů, ale nejrozptýlenější ze všech: přes tři tisíce drobných akcí. Kapličky, boží muka, aleje, místa odpočinku, polní cesty.
| Podprogram | Mil. Kč | Akcí | Příjemců |
|---|---|---|---|
| Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží | 1 897,1 | 147 | 73 |
| Zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody I. | 1 577,2 | 106 | 69 |
| Protipovodňová opatření s retencí (II.) | 1 449,6 | 38 | 17 |
| Opatření na drobných vodních tocích, rybnících a malých nádržích | 1 032,5 | 486 | 6 |
| Opatření na rybnících a malých nádržích ve vlastnictví obcí | 991,0 | 677 | 524 |
| Opatření na rybnících a malých nádržích ve vlastnictví obcí — 2. etapa | 869,1 | 547 | 468 |
| Výstavba, obnova, rekonstrukce a odbahnění rybníků a nádrží | 770,1 | 95 | 76 |
| Protipovodňová opatření s retencí (III.) | 749,6 | 17 | 9 |
| Údržba a obnova kulturních prvků venkovské krajiny | 674,2 | 2 576 | 1 767 |
| Opatření na drobných vodních tocích a malých nádržích — 2. etapa | 641,4 | 314 | 6 |
Tento proud je pro celou analýzu klíčový, protože jako jediný má díky kontrole NKÚ podrobně rozepsané plnění cílů. Co si u něj stát sliboval a co splnil →
4. Krajinné programy ministerstva životního prostředí — 5,2 miliardy
Národní peníze mimo evropské fondy, z velké části rozdělované Agenturou ochrany přírody a krajiny. Objemově nejmenší investiční proud, zato nejjemněji rozprostřený: skoro pět tisíc drobných akcí v průměru za necelou čtvrtmilionu korun. Financuje se z nich kosení mokřadních luk, údržba lučních biotopů, výsadby a péče o chráněná území.
| Program | Mil. Kč | Akcí | Příjemců |
|---|---|---|---|
| Drobné vodohospodářské ekologické akce | 1 767,9 | 365 | 305 |
| Krajinné podprogramy Agentury ochrany přírody a krajiny | 1 187,5 | 4 790 | 1 789 |
| Revitalizace říčních systémů | 1 112,5 | 521 | 424 |
| Revitalizace retenční schopnosti krajiny | 614,1 | 262 | 228 |
| Revitalizace přirozené funkce vodních toků | 279,6 | 63 | 48 |
| Odstraňování příčných překážek na tocích | 80,5 | 14 | 12 |
| Adaptace nelesních ekosystémů na změnu klimatu (dva programy) | 87,6 | 725 | 484 |
| Adaptace vodních ekosystémů na změnu klimatu (dva programy) | 43,5 | 291 | 189 |
| Podpora adaptace lesních ekosystémů | 16,0 | 46 | 27 |
| Zakládání a revitalizace krajinných prvků vázaných na vodní režim | 14,0 | 8 | 8 |
| Výstavba a obnova rybích přechodů | 1,6 | 2 | 2 |
Dvě věci na tomto seznamu stojí za pozornost. Programy výslovně pojmenované jako adaptace na změnu klimatu mají dohromady 147 milionů korun — proti 37 miliardám v evropském programu jde o okrajovou položku. A samostatný program na rybí přechody obsahuje v celém registru dva záznamy za 1,6 milionu; zprůchodňování řek se ve skutečnosti platí odjinud.
5. Pozemkové úpravy — v dotacích téměř neviditelné
Co jsou pozemkové úpravy
Proces, při kterém stát znovu uspořádá vlastnictví a podobu zemědělské krajiny v celém katastru obce. Při něm mohou vzniknout meze, průlehy, tůně, remízy a protierozní opatření — ale také polní cesty, které zpřístupní pozemky. Je to jeden z mála nástrojů, kterými lze do rozorané krajiny vrátit prvky zpomalující odtok vody.
V registru dotací je z nich zachyceno jen sedm záznamů za 2,24 miliardy. Není to chyba dat: pozemkové úpravy Státní pozemkový úřad platí veřejnými zakázkami na projekční a stavební práce ze svého rozpočtu, ne dotacemi příjemcům. Do registru dotací se proto nedostávají. Výjimkou jsou čtyři hromadná rozhodnutí z evropského Programu rozvoje venkova — a právě ta dělají ze Státního pozemkového úřadu druhého největšího příjemce v celém žebříčku.
Skutečný objem proto známe jen díky kontrole NKÚ:
- 36,2 miliardy korun vynaložil stát na pozemkové úpravy za roky 1991—2023.
- Vzniklo při nich 4 057 kilometrů polních cest, ale jen 859 hektarů vodohospodářských a 941 hektarů protierozních opatření.
- Hotovo je na 24,9 % katastrálních území; na 9 186 územích úpravy provedeny nebyly.
- Na dokončení bude podle hrubého odhadu kontrolorů potřeba nejméně 144,9 miliardy korun a nejméně 50 let.
- Od roku 2013 šlo téměř 80 % volných peněz úřadu na polní cesty.
Interpretace, kterou data unesou: pozemkové úpravy dnes fungují především jako nástroj zpřístupnění pozemků, nikoli jako nástroj zadržování vody — přestože zákon oba cíle uvádí vedle sebe.
Zdroje
- Registr dotací Hlídače státu — vlastní součty nad kompletně staženými daty. hlidacstatu.cz/dotace ↗
- NKÚ, kontrolní akce 25/06 — protipovodňová ochrana a zadržování vody v krajině. Kontrolní závěr (PDF) ↗
- NKÚ, kontrolní akce 23/31 — pozemkové úpravy. Kontrolní závěr (PDF) ↗
- NKÚ, kontrolní akce 22/09 — ochrana a péče o přírodu a krajinu. Kontrolní závěr (PDF) ↗
- NKÚ, kontrolní akce 23/06 — Program rozvoje venkova 2014—2020. Kontrolní závěr (PDF) ↗
- Naše metodika — co do analýzy patří a co ne →