Textová podoba smlouvy Smlouva č. 32544372: STRATIN+ Smlouva o poskytnutí účelové podpory na realizaci projektu

                        PROJEKT SDÍLENÝCH ČINNOSTÍ
„STRATEGICKÁ INTELIGENCE PRO VÝZKUM A INOVACE“

Příloha č. 1 Smlouvy o poskytnutí účelové podpory na realizaci projektu sdílených činností s identifikačním kódem MS25001 a názvem „Strategická inteligence pro výzkum a inovace“


OBSAH

10


OBSAH	2
1	OBECNÉ CHARAKTERISTIKY	5
1.1	Základní informace o projektu	5
1.2	Anotace projektu	5
1.3	Vymezení předmětu podpory	6
1.4	Cíle projektu	6
1.5	Zdůvodnění potřebnosti projektu	7
1.6	Návaznost projektu na strategické a koncepční dokumenty	8
1.7	Cílová skupina projektu	9
Veřejná správa	9
Výzkumné organizace	9
Vzdělávací instituce	10
Další aktéři výzkumného a inovačního systému ČR	10
1.8	Očekávané přínosy projektu	10
2	OBSAHOVÉ VYMEZENÍ	11
2.1	Popis projektových aktivit	11
2.2	Tematický blok 1 – Výzkumné a inovační systémy	11
2.2.1	Analytická podpora pro implementaci a aktualizaci Národní politiky VaVaI ČR	11
2.2.2	Analytická podpora rozvoje systému transferu znalostí a komercializace výsledků VaVaI	11
2.2.3	Metodická a analytická podpora evaluací programů VaVaI	11
2.2.4	Metodická a analytická podpora hodnocení výzkumných organizací	12
2.2.5	Analytická podpora politik na podporu internacionalizace VaVaI v ČR	12
2.2.6	Odborná podpora rozvoje systému velkých výzkumných infrastruktur	12
2.2.7	Analytická podpora strategického přístupu k systematickému rozvoji kapacit pro excelentní výzkum a zapojení do programu Horizont Evropa	13
2.2.8	Analýza systému podpory inovačního potenciálu podniků	13
2.2.9	Analytická podpora rozvoje otevřené vědy	13
2.2.10	Datová a analytická podpora přípravy Analýzy stavu VaVaI v ČR a její srovnání se zahraničím	14
2.2.11	Systémové analýzy ve VaVaI podle aktuálních potřeb	14
2.3	Tematický blok 2 – Technologie, společnost a inteligentní specializace	14
2.3.1	Technology scanning – identifikace klíčových (technologických) oblastí a vývojových směrů	14
2.3.2	Strategický foresight se zaměřením na řízení implementace nových technologií a společenských výzev	15
2.3.3	Posuzování dopadů nových technologií na společnost (technology assessment, TA)	15
2.3.4	Analýza trendů v datové a digitální oblasti ve vazbě na implementaci evropských nařízení	16
a posuzování souvisejících dopadů na společnost	16
2.3.5	Analytická podpora řízení a aktualizace Národní RIS3	16
2.4	Tematický blok 3 – Lidé ve vědě	16
2.4.1	Sledování kariér absolventů VŠ a výzkumníků včetně podmínek pro jejich rozvoj (Graduate	17
2.4.2	Inbreeding na VŠ	18
2.4.3	Sledování pokroku v zavádění profesně orientovaných vzdělávacích programů vč. tzv. průmyslových doktorátů	18
2.4.4	Hodnocení podmínek a podpora pro zavádění rekvalifikačních a rozšiřovacích vzdělávacích kurzů na VŠ	19
2.4.5	Analýza stavu a dynamiky mezinárodní vědecko-výzkumné mobility	19
2.4.6	Analýza překážek v mobilitě a kariérním rozvoji výzkumných pracovníků	20
2.4.7	Analýza Mezisektorová vědecko-výzkumná mobilita	20
2.4.8	Analýza systému podpory kariérního růstu ve VaVaI	20
2.4.9	Analytická podpora implementace politik na podporu genderové rovnosti ve VaVaI	21
2.4.10	Monitoring a vyhodnocení stavu implementace plánů genderové rovnosti v organizacích VaVaI v ČR, včetně tematicky orientovaných analýz	21
2.4.11	Analýza bariér pro uplatnění žen v soukromém průmyslovém výzkumu	21
2.4.12	Monitoring opatření v oblasti intersekcionálních rovných příležitostí a inkluzivní genderové	22
2.4.13	Statistická ročenka She Figures Czech Republic	22
2.4.14	Odborná a metodická podpora poskytovatelů při implementaci politik inkluzivní genderové	22
2.5	Tematický blok 4 – Odborná komunita pro politiku VaVaI	22
2.5.1	Rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti strategické inteligence pro VaVaI	23
2.5.2	Krátkodobé stáže pracovníků veřejné správy	23
2.5.3	Vydávání periodika Ergo	23
2.5.4	Názorově diskusní platforma politiky VaVaI	23
3	REALIZACE	24
3.1	Řešitel a další účastníci projektu	24
3.2	Časový harmonogram realizace projektu	25
3.3	Očekávané výsledky a výstupy projektu	25
3.4	Přístup ke správě dat	26
4	FINANČNÍ NÁKLADY	27
Souhrnný rozpočet	27
Rozpočet příjemce: Technologické centrum Praha, z.s.p.o.	28
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč	28
Kategorie náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku	28
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby	28
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)	29
Rozpočet dalšího účastníka: Národní vzdělávací fond, o.p.s.	30
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč	30
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby	30
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)	30
Rozpočet dalšího účastníka: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.	31
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč	31
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby	31
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)	31
Rozpočet dalšího účastníka: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i.	32
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč	32
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby	32
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)	32
5	ŘÍZENÍ	33
5.1	Řídicí výbor	34
5.2	Výkonný výbor	34
5.3	Vědecká rada	34
6	MONITORING A EVALUACE	35
6.1	Periodické zprávy	35
6.2	Výroční zpráva	35
6.3	Evaluační zpráva	35
6.4	Klíčové výkonnostní indikátory	35


1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY
1.1 Základní informace o projektu

	Název projektu
	Strategická inteligence pro výzkum a inovace

	Akronym projektu
	STRATIN+

	Příjemce
	Technologické centrum Praha, z.s.p.o.

	
Další účastníci
	Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Středisko společných činností AV ČR, v.v.i. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

	Období realizace projektu
	1. ledna 2025 – 31. prosince 2030

	Rozpočet projektu
	292 306 779,- Kč


1.2 Anotace projektu
Projekt sdílených činností „Strategická inteligence pro výzkum a inovace“ (STRATIN+) navazuje na dosavadní projekt (MS2103) řešený v období 2021 – 2024. Účelem projektu STRATIN+ je poskytovat služby strategické inteligence veřejné správě a výzkumným organizacím pro realizaci politiky výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“). Projekt přispěje k účelné koordinaci a k provázání existujících analytických kapacit, k nasměrování jejich činnosti na současné a budoucí potřeby strategického rozhodování v politice VaVaI a k systematickému využívání odborných analyticko- strategických podkladů veřejnou správou odpovědnou za tvorbu a implementaci výzkumné a inovační politiky ČR.

Projekt naplňuje cíle Národního plánu obnovy, konkrétně reformního opatření 5.3 – Strategicky řízený a mezinárodně konkurenceschopný ekosystém výzkumu, vývoje a inovací. Projekt STRATIN+ je přímým nástrojem pro naplnění specifického cíle „Zkvalitnit proces přípravy, tvorby, provádění, sledování a vyhodnocování politiky výzkumu, vývoje a inovací“.
Současně projekt bezprostředně reaguje na poptávku veřejné správy a výzkumných organizací ČR po nezávislých odborných podkladech pro strategické řízení systému VaVaI v ČR a po vyhodnocování způsobu realizace, resp. přínosů a dopadů výzkumné a inovační politiky ČR a jejích opatření na českou ekonomiku a společnost.

Předmětem aktivit strategické inteligence je systematická analýza a vyhodnocování determinant vývoje národního výzkumného a inovačního systému, evaluace dopadů politiky VaVaI, identifikace a vyhodnocování trendů a příležitostí pro VaVaI (foresight), jakož i posuzování dopadů nových technologií na společnost (technology assessment). Pozornost je věnována i problematice přípravy odborníků pro VaVaI, výzkumným mobilitám a průřezovým oblastem genderové rovnosti ve VaVaI a otevřené vědy. Projekt svým zaměřením vytváří rovněž podmínky pro otevřenou, odbornou a nezávislou diskusi o aktuálních tématech výzkumné a inovační politiky a sdílení znalostí mezi jednotlivými aktéry v systému VaVaI. Projekt zajistí kontinuální systematickou podporu veřejné správě, výzkumným organizacím a dalším výzkumně orientovaným subjektům v ČR při získávání strategických informací pro rozvoj VaVaI.

Stěžejním výsledkem projektu je systematické využívání kapacit strategické inteligence pro účely přijímání informovaných rozhodnutí o podpoře VaVaI z veřejných prostředků ČR.

1.3 Vymezení předmětu podpory
Předmětem podpory poskytované na základě překládaného návrhu projektu jsou analytické a koncepční služby pro strategické rozhodování veřejné správy a výzkumných organizací v oblasti VaVaI. Aktivity projektu sdílených činností jsou koncipovány tak, aby výstupy poskytovaly uživatelům strategické informace o stavu a dynamice vývoje systému VaVaI v ČR a jeho jednotlivých částí, o nových trendech a potřebách, na které by měl výzkum z hlediska společenské relevance reagovat, jakož i o dopadech realizovaných politik a opatření. Výstupy projektu tak poskytnou strategickou inteligenci jak realizátorům politiky VaVaI, usilujícím o zvýšení kvality, efektivity a společenské relevance výzkumného systému ČR, tak samotným výzkumným organizacím při realizaci interních strategických systémových změn.

Projekt bude financován na základě ust. § 2 odst. 2 písm. e), § 3 odst. 2 písm. e) a § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
1.4 Cíle projektu
Cílem projektu sdílených činností je poskytovat včasné, objektivní, relevantní a analyticky podložené informace pro strategické rozhodování ve VaVaI. Snahou je posílit kapacity strategické inteligence pro VaVaI v ČR, účelně koordinovat, resp. provázat analytické aktivity a zefektivnit systematické využívání kapacit strategické inteligence při realizaci politiky VaVaI v ČR. Projekt má vysoce integrační charakter, který usiluje o propojení existujících analytických kapacit v oblasti VaVaI distribuovaných na různých pracovištích a v různých výzkumných organizacích. Současně vytváří podmínky pro přímé zacílení analytických činností na potřeby orgánů veřejné správy odpovědných za tvorbu a implementaci politiky VaVaI.

Dílčími cíli projektu jsou:

· podle potřeb ústředních a jiných správních úřadů odpovědných za VaVaI zpracovávat odborné nezávislé podklady pro strategická rozhodnutí ve VaVaI a při tvorbě a implementaci souvisejících politik;
· sledovat a vyhodnocovat technologický vývoj a jeho dynamiku v oblastech klíčových pro specializaci výzkumu a inovací v ČR (ve vazbě na Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR, dále jen „Národní RIS3“);

· spolupracovat na procesu objevování podnikatelských příležitostí (EDP) a přispívat k rozvoji komunikace mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou, veřejnou správou a veřejností (na půdorysu tzv. quadruple helix).
· s využitím strategického foresightu vytvořit odborné podklady pro stanovení misí Národní RIS3 a dlouhodobých scénářů pro politiku VaVaI;

· poskytovat podklady pro metodickou podporu poskytovatelům podpory a Radě pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „RVVI“) při přípravě a evaluaci programů VaVaI a při realizaci hodnocení podle Metodiky 2017+;
· podílet se na evaluaci strategií a politik v oblasti VaVaI;

· vytvářet, udržovat a rozvíjet relevantní datové sestavy k monitoringu naplňování národních a regionálních strategií v oblasti VaVaI;

· monitorovat a vyhodnocovat plnění přijatých národních a mezinárodních strategických cílů v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI a na základě jejich vyhodnocení předkládat návrhy nových či modifikovaných opatření;
· rozvíjet datovou základnu pro analýzy VaVaI, včetně specifických genderových ročenek, využívaných při tvorbě a realizaci politiky VaVaI;

· rozvíjet dosavadní mezinárodní spolupráci s evropskými národními autoritami v oblasti vyhodnocování zaváděných politik VaVaI se zaměřením na politiky genderové rovnosti ve VaVaI, což umožní vyhodnocovat zaváděná opatření a jejich efektivitu a dopad;
· vytvořit analytické a informační zázemí pro pravidelné vyhodnocování kvality jak působení, tak přípravy odborníků pro VaVaI, které by posílilo rozhodování decizní sféry a zároveň umožňovalo a podněcovalo reflexi klíčových aktérů v oblasti výzkumných organizací a inovačních podniků, včetně jejich vzájemných vazeb a předávání dobrých zkušeností při rozvoji odborných personálních kapacit;

· posilovat znalosti a dovednosti výzkumných pracovníků a také managementu výzkumných organizací v oblasti využitelnosti výsledků VaVaI v praxi;

· podpořit svobodný pohyb výzkumných pracovníků, znalostí a technologií prostřednictvím pojmenování zjištěných (a to zejména administrativních) překážek a umožnit tak nastavení opatření maximálně zjednodušujících mezinárodní mobilitu;

· podle potřeb orgánů veřejné správy provádět hodnocení dopadů vývoje a zavádění nových technologií na společnost (technology assessment) a posilovat přístup odpovědného VaVaI a komunikaci mezi výzkumnou sférou, veřejnou správou a širokou veřejností;
· vytvořit a rozvíjet otevřenou komunitu pro odbornou diskusi o aktuálních tématech politiky VaVaI;

· rozvíjet mezinárodní spolupráci se zahraničními pracovišti působícími jakožto odborné zázemí pro politiku VaVaI a zastupovat ČR v mezinárodních sítích, resp. v platformách odborných pracovišť.

1.5 Zdůvodnění potřebnosti projektu
Projekt STRATIN+ svým zaměřením bezprostředně reaguje na požadavek veřejné správy a výzkumných organizací ČR na existenci odborných podkladů pro strategické rozhodování v oblasti VaVaI v ČR. Současně propojuje odborné kapacity pro strategické rozhodování ve VaVaI a poskytuje tak robustní dlouhodobou analyticko-strategickou podporu pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „RVVI“), Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), další poskytovatele veřejné podpory na VaVaI, ale i regiony, výzkumné organizace a další subjekty a platformy aktivní v oblasti VaVaI.

Projekt STRATIN+ reaguje na tuto potřebu zaměřením na systematické využívání existujících kapacit strategické inteligence k přijímání informovaných politických rozhodnutí o financování VaVaI z veřejných prostředků ČR, rozvoji personálních kapacit a genderové rovnosti. Jak zdůrazňují strategie v oblasti VaVaI, zejména Národní politika VaVaI ČR pro léta 2021+ či Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021 – 2027 (dále jen „Národní RIS3“), příprava

odborných podkladů musí být v souladu s principy evidence-based policy, tzn. založena na širokém spektru kvalitních dat a informací. Rostoucí dostupnost různého druhu strukturovaných a zejména nestrukturovaných dat nicméně klade zvýšené nároky na systematické a koncepční získávání těchto dat, jejich kontinuální zpracovávání, evaluaci, jakož i následnou interpretaci. Projekt STRATIN+ proto klade důraz právě na rozvoj datové základny pro nezávislé analýzy a na jejich využívání k přípravě odborných, na datech založených podkladů pro strategické rozhodování ve VaVaI a souvisejících návrhů opatření. Tato datová základna bude veřejně přístupná, a bude v souladu s přístupem ke správě dat popsaným v kap. 3.4.

Projekt reaguje i na rostoucí potřebu monitorovat a vyhodnocovat efektivitu zaváděných opatření v klíčových politických prioritách a v této oblasti rozvíjet spolupráci s dalšími členskými státy EU, jakož i Evropskou komisí, s cílem přispět k analýze zavádění klíčových priorit Evropského výzkumného prostoru.

V neposlední řadě projekt reaguje na potřebu pravidelného monitoringu a rozvoje strukturované analytické báze jednotlivých oblastí VaVaI, sloužící pro benchmarking, resp. k ověření kvality činností a strategických záměrů výzkumných organizací a v oblasti vzdělávání specificky i vysokých škol.
1.6 Návaznost projektu na strategické a koncepční dokumenty
Projekt STRATIN+ bezprostředně reaguje na reformní opatření 5.3 Národního plánu obnovy, které je zaměřeno na vytvoření a rozvoj strategicky řízeného a mezinárodně konkurenceschopného ekosystému výzkumu, vývoje a inovací. V rámci tohoto opatření projekt naplňuje specifický cíl usilující o zkvalitnění procesu přípravy, tvorby, provádění, sledování a vyhodnocování politiky výzkumu, vývoje a inovací. Cíle, zaměření a struktura řízení projektu STRATIN+ plně odpovídají záměru opatření 5.3. Národního plánu obnovy.

Projekt STRATIN+ bude dále implementován v souladu se strategickými a koncepčními dokumenty vlády ČR stanovujícími politické směřování, co do rozvoje agendy výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Primárně se jedná o Národní politiku VaVaI ČR pro léta 2021+, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 20. července 2020 č. 759.
V souladu se zaměřením Národní politiky VaVaI ČR pro léta 2021+ projekt přispěje k naplnění cíle 1
„Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací v ČR“. Konkrétně poté projekt sdílených činností bezprostředně naplňuje podcíl 1.3 „Zajistit strategické řízení systému VaVaI na základě doložitelných faktů (tzv. evidence-based policy)“. V tomto ohledu projekt realizuje opatření 2 „Dlouhodobé strategické analyticky podložené financování systému VaVaI“, kde zabezpečuje přípravu nezávislých odborných podkladů pro politiku VaVaI.

Nadto aktivity projektu přispějí k naplnění opatření 5 „Vytvoření vzájemně komplementárního schématu financování výzkumných organizací s velkými výzkumnými infrastrukturami“, a to konkrétně analýzou socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur v ČR v návaznosti na Národní RIS3.
Další oblastí Národní politiky VaVaI ČR pro léta 2021+, kterou projekt sdílených činností svými aktivitami přímo podpoří, je opatření 12 „Vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené“. Aktivity projektu se zde zaměří na přípravu odborných podkladů k zavádění relevantních nástrojů a opatření k využití potenciálu žen ve VaVaI.

Navrhované aktivity projektu dále podpoří taktéž realizaci Národní RIS3 (opatření 21), jež je postavena
na principech evidence-based policy a kde odborné analytické podklady a průběžné evaluace

realizované v rámci projektu sdílených činností budou nedílnou součástí realizační struktury Národní
RIS3.
Dále projekt přispěje k naplňování cíle 2 „Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje“, konkrétně jeho dílčího podcíle 2.1 „Vytvořit systém podpory rozvoje potenciálu lidí na institucionální úrovni“ a 2.3
„Vytvářet podmínky pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské a žen či mužů po rodičovské dovolené“. Z hlediska specifických opatření bude projekt přispívat k realizaci opatření 10, tj. „Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře“ a opatření 12, tj. „Vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené“.
Projekt STRATIN+ bude nadále integrální součástí analytické podpory přípravy a realizace Národní výzkumné a inovační strategie inteligentní specializace ČR (NRIS3). V návaznosti na předchozí zkušenosti bude projekt poskytovat analytickou kapacitu pro zaměření intervencí NRIS3 ve vazbě na potřeby ekonomiky a společnosti (foresight), pro efektivní realizaci procesu objevování podnikatelských příležitostí – EDP (oborové analýzy) i pro vyhodnocování přínosů a dopadů NRIS3 pro posílení znalostního a inovačního potenciálu ČR (evaluace).
Vedle toho projekt podpoří aktivity v souvislosti s naplňováním cílů Národní strategie umělé inteligence ČR. Analytická podpora bude poskytována podle potřeb jednotlivých gestorů, případně spolugestorů klíčových oblastí strategie. Zejména se jedná o analytickou podporu realizace cílů 1 – 6 klíčové oblasti AI ve výzkumu, vývoji a inovacích, cílů 1 a 2 klíčové oblasti AI dovednosti a dopady AI na trh práce, cílů 1 a 2 klíčové oblasti Bezpečnostní aspekty AI a cílů 1 – 3 klíčové oblasti AI v průmyslu a podnikání.
V oblasti genderové rovnosti jsou klíčovými dokumenty závěry Rady ze dne 1. prosince 2015 o podpoře genderové rovnosti v Evropském výzkumném prostoru a Unie rovnosti: Evropská strategie genderové rovnosti 2020–2025 přijatá v březnu 2020, dále Národní politika výzkumu, vývoje a inovací (zejména cíl 2), připravovaná Strategie rovnosti žen a mužů ČR pro léta 2021+ a další relevantní dokumenty připravované v roce 2020 (Sdělení Evropské komise k budoucnosti Evropského výzkumného prostoru a Závěry Rady o budoucnosti řízení Evropského výzkumného prostoru.)

1.7 Cílová skupina projektu
Hlavními uživateli výsledků projektu budou na jedné straně veřejná správa, které budou poskytovány služby strategická inteligence pro výzkumnou a inovační politiku, a na straně druhé výzkumné organizace, vzdělávací instituce a další aktéři výzkumného a inovačního systému ČR, jimž bude zprostředkována analytická podpora činností v oblasti VaVaI.
Veřejná správa
Orgánům veřejné správy odpovědným za tvorbu politiky VaVaI v ČR budou poskytovány analytické, evaluační a výhledové studie, které poskytnou informační základ pro formulaci a implementaci strategií ČR cílených na posílení VaVaI. Klíčovými uživateli výsledků projektu budou MŠMT, RVVI, MPO a další orgány veřejné správy, které v rámci své agendy usilují o rozvoj výzkumného a inovačního ekosystému ČR směrem k jeho větší efektivitě, výkonnosti a konkurenceschopnosti. Konkrétně se jedná především o naplňování Národní politiky VaVaI ČR a Národní RIS3.
Výzkumné organizace
Výzkumným organizacím budou výsledky projektu sloužit prostřednictvím zpřístupnění informací o stavu a mezinárodních trendech ve výzkumu a výzkumné politice uživatelsky přívětivou formou

(dynamické vizualizace dat). Projekt bude výzkumným institucím poskytovat analytické podklady pro interní hodnocení, mezinárodní benchmarking a zefektivnění interních procesů.
Vzdělávací instituce
Vzdělávacím institucím, zejména vysokým školám realizujícím doktorské studijní programy, budou výsledky projektu sloužit jakožto zdroj informací pro koncipování strategických záměrů rozvoje školy v oblasti přípravy špičkových odborníků pro VaVaI, i jakožto benchmarking pro praktické rozhodování o podmínkách, které by zabezpečily vyšší zájem o studium doktorských studijních programů, jejich kvalitu a studijní úspěšnost.
Další aktéři výzkumného a inovačního systému ČR
Aktivity strategické inteligence realizované v projektu STRATIN+ budou přínosné také pro další aktéry výzkumného a inovačního systému ČR (jako jsou například odborné svazy, technologické platformy, klastry, inovační agentury apod.), kteří budou mít přístup k nezávislým odborným podkladům pro strategické směřování svých aktivit v oblasti rozvoje VaVaI.
1.8 Očekávané přínosy projektu
Projekt STRATIN+ zabezpečí kontinuální a systematickou podporu veřejné správě, výzkumným organizacím a dalším aktérům výzkumného a inovačního systému při získávání strategických informací pro rozvoj VaVaI. Výsledky projektu budou využívány především jako podklady pro strategické rozhodování veřejné správy při tvorbě, realizaci a vyhodnocování politiky VaVaI v ČR. Kvalitní, nezávislé a systematicky připravované analyticko-koncepční podklady jsou stěžejním předpokladem pro efektivní nastavení politiky VaVaI. Konkrétně budou výsledky projektu využívány jako podklady například při:

· formulaci národních programů na podporu VaVaI;
· identifikaci tematických priorit pro rozvoj VaVaI;

· návrhu strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI;

· monitoringu a vyhodnocování zaváděných politik a opatření v oblasti VaVaI;
· strategickém rozhodování o podpoře rozvoje (velkých) výzkumných infrastruktur v ČR;

· nastavení mechanismů pro synergie mezi evropskými a národními prostředky na podporu VaVaI;

· nastavení	motivačních	mechanismů	pro	posílení	výkonnosti	výzkumných	organizací prostřednictvím systému jejich hodnocení;
· nastavení organizačních a motivačních mechanismů pro zvýšení kvality přípravy a rozvoje
potenciálu mladých odborníků pro kariéru ve VaVaI.

2 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ
2.1 Popis projektových aktivit
Projekt STRATIN+ je strukturován do následujících tematických bloků, jež rozvíjejí strategickou inteligenci v konkrétních segmentech VaVaI. Týmy vytvořené pro realizaci aktivit v jednotlivých tematických blocích budou úzce spolupracovat v relevantních oblastech, aby byla maximálně využita expertíza celého týmu a diverzita přístupů.
· Tematický blok 1 – Výzkumné a inovační systémy
· Tematický blok 2 – Technologie, společnost a inteligentní specializace
· Tematický blok 3 – Lidé ve vědě
· Tematický blok 4 – Odborná komunita pro politiku VaVaI

2.2 Tematický blok 1 – Výzkumné a inovační systémy

2.2.1 Analytická podpora pro implementaci a aktualizaci Národní politiky VaVaI ČR
Předmětem aktivit v tomto okruhu bude především poskytování odborné analytické podpory činnostem veřejné správy realizovaným v souvislosti s implementací Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ a tvorbou navazujících strategií ČR v oblasti VaVaI. Odborné analytické podklady budou zpracovávány ve vazbě na potřeby rozhodovací sféry a ve vazbě na aktuální témata a řešené problematiky VaVaI. Součástí bude mj. i průběžné monitorování a vyhodnocování plnění Národní politiky VaVaI a souvisejících dopadů na systém VaVaI v ČR. Bude rovněž vyhodnocována relevance cílů národní politiky VaVaI v kontextu aktuálních trendů, výzev a potřeb ČR. Dále budou zpracovávány podklady o zahraničních zkušenostech a inspiracích k nastavení účinných opatření a motivačních mechanismů politiky VaVaI.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: MŠMT, MPO

2.2.2 Analytická podpora rozvoje systému transferu znalostí a komercializace výsledků VaVaI
V návaznosti na reformní úsilí v oblasti systému transferu znalostí a komercializace výsledků VaV z veřejného výzkumu bude v tomto okruhu aktivit poskytována odborná analytická podpora zaměřená na dílčí aspekty systému transferu znalostí. Pozornost bude věnována zejména tématům jako je systematický sběr a analýza dat o stavu a dynamice transferu znalostí v ČR, nastavení motivačních nástrojů ve veřejném výzkumu pro efektivní realizaci transferu znalostí a komercializaci výsledků VaV, posílení lidských kapacit pro transfer znalostí a dalším souvisejícím aspektům efektivního systému pro zhodnocování výzkumných poznatků. Pozornost bude věnována také transferu znalostí z výzkumu do veřejné správy a veřejných politik.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: MŠMT, MPO

2.2.3 Metodická a analytická podpora evaluací programů VaVaI
Okruh aktivit se zaměří na vývoj nových metod a přístupů evaluace, resp. modifikaci metod a přístupů využívaných v zemích s vyspělou evaluační kulturou potřebám a specifickým podmínkám ČR, a na jejich pilotní ověřování k poskytování metodické podpory poskytovatelům veřejné podpory a RVVI při

přípravě a provádění evaluací. Vyvíjené metody a přístupy budou vycházet z potřeb poskytovatelů účelové podpory VaVaI a Úřadu vlády/RVVI, resp. budou vyvíjeny v úzké spolupráci s těmito subjekty a budou rovněž pilotně ověřovány na reálných programech účelové podpory VaVaI. Dále budou tyto metody rozvíjeny i v úzké součinnosti s mezinárodními odbornými skupinami pro rozvoj evaluačních metod v oblasti VaVaI (např. FTEVAL či TAFTIE) a dále ve spolupráci s odbornými skupinami v ČR. Aktivity se zaměří na metodickou podporu během celého evaluačního cyklu – od ex-ante etapy, přes interim evaluaci, až po evaluaci ukončeného programu a hodnocení dopadů, a to z hlediska volby a použití vhodných evaluačních metod a přístupů, stanovení evaluačních okruhů, formulace otázek, interpretace a prezentace výsledků evaluací. Výstupy těchto aktivit napomohou ke konsolidaci nynějších právních úprav a pokynů k hodnocení programů VaVaI a jejich harmonizaci a k vytvoření jednoznačného metodického rámce pro evaluaci programů účelové podpory VaVaI ve všech fázích realizace.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: poskytovatelé podpory VaVaI

2.2.4 Metodická a analytická podpora hodnocení výzkumných organizací
V tomto okruhu aktivit budou připravovány bibliometrické analýzy zaměřené na dynamiku vývoje počtu a kvality publikačních výstupů v jednotlivých oborech a dále na bibliometrická mapování využívaná pro analýzu vztahů uvnitř výzkumného systému a mezinárodních vazeb výzkumných týmů. Vedle samotných bibliometrických analýz bude poskytována metodická podpora ÚV/RVVI a ministerstvům v oblastech hodnocení výstupů, výsledků a dopadů aktivit VaVaI při hodnocení výzkumných organizací.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: poskytovatelé podpory na DKRVO

2.2.5 Analytická podpora politik na podporu internacionalizace VaVaI v ČR
Okruh bude zaměřen na poskytování odborné analytické podpory veřejné správě při realizaci politik na podporu mezinárodní spolupráce ve VaVaI a internacionalizace národního systému VaVaI ČR. Snahou bude průběžně aktualizovat informace o systémech VaVaI ve vybraných zemích, které slouží jako vstupní podklad různým subjektům veřejné správy pro navazování a zacílení bilaterální spolupráce ve VaVaI. Dále budou poskytovány cílené tematické analytické podklady reagující na aktuální potřeby řízení politiky mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Součástí analytické podpory bude i vyhodnocení přínosů podpory mezinárodní spolupráce ve VaVaI a dopadů na prostředí VaVaI v ČR. Nově bude zvláštní pozornost věnována bezpečnostním aspektům rozvoje mezinárodní spolupráce, včetně problematiky nelegitimního ovlivňování, posilování znalostních kapacit a institucionální odolnosti vůči hybridním hrozbám v oblasti VaVaI.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI, MZV, TA ČR

2.2.6 Odborná podpora rozvoje systému velkých výzkumných infrastruktur
Výzkumné infrastruktury představují dlouhodobé strategické investice, které jsou nezbytné pro rozvoj všech oblastí výzkumu a vývoje a mají i široké socio-ekonomické dopady. Analytické podklady tvoří významnou součást odborné podpory pro rozvoj systému velkých výzkumných infrastruktur v ČR a jejich strategické řízení na národní úrovni. Aktivity v tomto okruhu se zaměří na analýzu měnících se potřeb vědecké komunity na rozvoj výzkumných infrastruktur v celém spektru vědních disciplín. Dále bude poskytována analytická podpora při realizaci mezinárodního hodnocení velkých výzkumných

infrastruktur, včetně posilujícího důrazu na posuzování socio-ekonomických dopadů. Tyto podklady budou sloužit k efektivnímu řízení systému velkých výzkumných infrastruktur v ČR.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI

2.2.7 Analytická podpora strategického přístupu k systematickému rozvoji kapacit pro excelentní výzkum a zapojení do programu Horizont Evropa
Aktivity v tomto okruhu bezprostředně podpoří realizaci koncepce institucionální podpory excelence na vybraných univerzitách a v rámci Akademie věd ČR, rozvoj kapacit pro kvalitní výzkum a mezinárodní spolupráci resortních výzkumných organizací a dále implementaci opatření 5.3 Národního plánu obnovy. Analytické aktivity realizované v této oblasti poskytnou informace pro strategický přístup k systematickému rozvoji kapacit pro excelentní výzkum a pro zapojení do projektů programu Horizont Evropa. Tyto aktivity zahrnují analýzu oborové struktury VaVaI, identifikaci excelentních oborů a oblastí VaVaI a oblastí, kde je zapotřebí cílených intervencí pro dosažení excelence ve výzkumu. Analytické aktivity budou zahrnovat hodnocení současného stavu výzkumných kapacit a poskytnutí doporučení pro posílení schopnosti českého výzkumu uspět v projektech Horizontu Evropa. Aktivity v tomto okruhu budou systematicky přispívat ke strategickému přístupu k rozvoji excelence v ČR a k efektivní podpoře účasti ČR v projektech Horizont Evropa.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI, VŠ, AV ČR, poskytovatelé podpory na DKRVO

2.2.8 Analýza systému podpory inovačního potenciálu podniků
V podpoře inovačního potenciálu podniků je potřeba zohledňovat stádium inovační i celkové vyspělosti podniků. a toto reflektovat ve specifických formách podpory VaVaI. I zde se předpokládá vytvoření specifických trajektorií, které budou zohledňovat posun mezi jednotlivými stádii inovační zralosti a umožní tak efektivnější vyhodnocování přínosů dílčích typů podpor, jejich provázanosti a synergií, stejně jako odhalování případných bílých míst k vyplnění aktuálně chybějícími nástroji podpory. Nedílnou součástí bude sledování pozice a posunů inovačních firem v hodnotových řetězcích, technologické úrovně podniků, odolnosti firemního sektoru vůči disrupcím, jakož i jejich schopnosti adaptovat se na měnící se podmínky v rámci globálních odběratelsko-dodavatelských řetězců. Porozumění těmto atributům poté umožní plně adekvátně zacílit podpůrné nástroje na konkrétní potřeby inovačních firem, a to v jednotlivých fázích jejich vývoje (tj. start-up, scale-up apod.) a v konečném důsledku soustředit v rámci implementace Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR podporu do těch oblastí, které skýtají vysoký inovační potenciál. Analýza potřeb firem v různých fázích inovační vyspělosti a na různých pozicích v hodnotových řetězcích poskytne společně s analýzou existujících podpůrných mechanismů v oblasti VaVaI informace pro úpravu existujících či formulaci nových opatření a nástrojů pro naplnění cílů RIS3.
· Hlavní uživatel: MPO

2.2.9 Analytická podpora rozvoje otevřené vědy
Tento okruh aktivit se zaměří na analytickou podporu rozvoje otevřené vědy (open science) v ČR. Snahou bude posílit komplexní analytický rámec, který usnadní výzkumníkům, akademikům a vědecké komunitě obecně práci s otevřenými daty a informacemi. Aktivity se zaměří na vývoj nástrojů a metodik pro analýzu, vizualizaci a interpretaci otevřených dat v rámci vědeckého výzkumu. Dále bude snahou podpořit standardizaci procesů a metod, které přispějí ke zlepšení kvality a reprodukovatelnosti

vědeckých studií. Tyto aktivity přispějí rovněž k propojení analytických prostředků s infrastrukturou
EOSC.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: MŠMT, AV ČR

2.2.10 Datová a analytická podpora přípravy Analýzy stavu VaVaI v ČR a její srovnání se zahraničím
Předmětem aktivit v tomto okruhu bude poskytování datových a analytických podkladů pro každoroční Analýzu stavu VaVaI v ČR a jejich srovnání se zahraničím zpracovávanou ÚV/RVVI. Po dohodě se zpracovateli této analýzy a ve spolupráci s nimi budou poskytovány relevantní analytické podklady pro vyhodnocení kvantitativních indikátorů plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR, mezinárodní spolupráce ve VaVaI a dalších sledovaných aspektů rozvoje systému VaVaI dle potřeb ÚV/RVVI.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI

2.2.11 Systémové analýzy ve VaVaI podle aktuálních potřeb
V tomto tematickém celku budou zpracovány odborné analytické podklady podle aktuálních požadavků a potřeb rozhodovací sféry v oblasti VaVaI a ve vazbě na aktuální témata a řešené problematiky VaVaI.


2.3 Tematický blok 2 – Technologie, společnost a inteligentní specializace
Aktivity v tomto tematickém bloku budou zaměřeny na rozvoj a propojení stávajících metod horizon scanningu, strategického foresightu a technology assessmentu, tj. posuzování dopadů nových technologií na společnost (TA). Toto propojení umožní vytvářet komplexní a integrální výstupy, využitelné pro strategické plánování a rozhodování, a umožní lépe porozumět budoucím možnostem a rizikům nových technologií a očekávaným dopadům vývojových trendů. Horizon scanning identifikuje nové skutečnosti, které budou dále v rámci strategického foresightu reflektovány v širší perspektivě budoucího vývoje, metody technology assessmentu pak poskytnou konkrétní informace pro strategické rozhodování a plánování.

2.3.1 Technology scanning – identifikace klíčových (technologických) oblastí a vývojových směrů
V tomto okruhu se aktivity zaměří na sledování vývoje a dynamiky ve vybraných technologických oblastech. Výběr těchto oblastí bude reflektovat strategické cíle politiky VaVaI vymezené v hlavních strategických dokumentech (zejm. Národní RIS3) a koncepčních materiálech veřejné správy. Ke sledování technologického vývoje bude využíván systémový nástroj TC Praha, vkládaný do projektu jako „background“, umožňující v rozsáhlých informačních zdrojích identifikovat jak rozvíjející se technologické trendy, tak i zárodky nově vznikajících technologií. Výstupy budou využitelné zejména pro strategické řízení Národní RIS3, zacílení programů účelové podpory a mezinárodní spolupráce ve VaVaI i dalších nástrojů politiky VaVaI, zaměřených na rozvoj perspektivních technologických oblastí. Výstupy technology scanningu budou využívány jako základní analytický materiál v navazujících aktivitách tohoto tematického bloku, tedy při posuzování dopadů nových technologií na společnost.
· Hlavní uživatel: MPO
· Další uživatelé: MŠMT, ÚV/RVVI, poskytovatelé účelové podpory

2.3.2 Strategický foresight se zaměřením na řízení implementace nových technologií a společenských výzev
Tvorba scénářů dlouhodobého rozvoje je důležitou součástí strategického rozhodování, které umožňuje zohlednit různé vývojové faktory a alternativy možného budoucího vývoje. Aktivity v tomto okruhu se zaměří na přípravu dlouhodobých scénářů (tj. za rámec běžného plánování) vývoje zohledňujících dopady globálních megatrendů na politiku VaVaI. Snahou je na základě těchto scénářů identifikovat potenciální příležitosti a potřeby pro zaměření výzkumu v ČR, jako jeden ze vstupů pro stanovení priorit aplikovaného výzkumu v ČR.
V návaznosti  na  výsledky  skenování  nových  technologií,  vývojových  směrů,  megatrendů a společenských výzev budou realizovány aktivity zaměřené na realizaci strategického foresightu. Strategický foresight představuje proces systematického zkoumání a analýzy možných budoucích událostí, trendů a rizik, které budou zásadní pro rozvoj systému VaVaI. Jeho hlavním cílem je pomoci lépe pochopit budoucí vývoj a připravit se na něj prostřednictvím informovaných rozhodnutí a strategií. Rozvoj implementace metod strategického foresightu umožní identifikaci příležitostí pro posilování výzkumného a inovačního potenciálu, hodnocení rizik, dlouhodobé plánování a lepší adaptaci na vnější změny, které budou mít vliv na systém VaVaI. V návaznosti na existující aktivity foresightu zaměřené na identifikaci megatrendů a velkých společenských výzev realizované v ČR budou připraveny dlouhodobé scénáře (tj. za rámec běžného plánování) vývoje zohledňující dopady globálních megatrendů na politiku VaVaI. Snahou je na základě těchto scénářů identifikovat potenciální příležitosti a potřeby pro zaměření výzkumu v ČR, jako jeden ze vstupů pro stanovení budoucích priorit výzkumu v ČR.
Pro účely rozvoje Národní RIS3 budou podklady zpracované v tomto okruhu sloužit k vytvoření pracovních programů (akčních plánů) pro naplňování stanovených misí prostřednictvím výzkumných a inovačních aktivit realizovaných v rámci implementace Národní RIS3. Součástí bude i rozvoj systému pro monitoring a vyhodnocování pokroku při naplňování cílů misí Národní RIS3.
· Hlavní uživatel: MPO
· Další uživatelé: MŠMT, ÚV/RVVI

2.3.3 Posuzování dopadů nových technologií na společnost (technology assessment, TA)
Výzkumné a inovační aktivity a implementace jejich výsledků v podobě nových technologií, produktů a služeb mají bezprostřední anebo přenesený dopad na společnost, a proto je nezbytné posuzovat jejich možné pozitivní a negativní dopady. V této souvislosti je proto účelné mapovat hlavní aktéry, kteří se v České republice zabývají rozvojem těchto technologií, analyzovat trendy jejich rozvoje napříč odvětvími a zkoumat potenciální společenská, ekonomická, zdravotní, environmentální, etická a další rizika spojená s aplikacemi nových technologií, produktů a služeb. V souladu s cíli Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 bude zvláštní pozornost věnována dopadům umělé inteligence, která patří mezi klíčové disruptivní technologie současnosti. Aktivity v třetím okruhu se proto zaměří na rozvoj a implementaci metod pro posuzování dopadů nových technologií na společnost (technology assessment, TA) a návrh souvisejících doporučení pro politiku VaVaI. Cílem TA procesu bude vytvoření odborných podkladů pro strategické řízení nových technologií na různých hierarchických úrovních, které tak bude eliminovat potenciální budoucí společenské konflikty a zároveň posilovat spolupráci a komunikaci mezi výzkumnou sférou, podniky, veřejnou správou a širokou veřejností. Odborné podklady pro politiku a legislativní rámec využití nových technologií budou integrací (i) výzkumných, inovačních a technologických možností a (ii) etických, bezpečnostních a morálních principů, reflektujících společenské potřeby, obavy a očekávání v souvislosti s využitím nových technologií v praxi. Výsledky budou využívány především při zpracování návrhu opatření pro implementaci Národní RIS3 a zacílení souvisejících technologicky orientovaných politik. Vedle expertního posouzení rizik a

dopadů nových technologií bude v souladu s principy odpovědného výzkumu a inovací ve větší míře konzultována také veřejnost, neboť se jedná o témata s vysokou společenskou relevancí.
· Hlavní uživatel: MPO
· Další uživatelé: ÚV/RVVI

2.3.4 Analýza trendů v datové a digitální oblasti ve vazbě na implementaci evropských nařízení
a posuzování souvisejících dopadů na společnost
V rámci tohoto okruhu budou realizovány aktivity zaměřené jak na sledování vývoje a dynamiky v oblasti datové a digitální ekonomiky, tak na strategický foresight jakožto proces systematického zkoumání a analýzy možných budoucích událostí, trendů a rizik, které budou zásadní pro rozvoj systému VaVaI v těchto oblastech, tak i na sledování příležitostí a rizik spojených s novými technologiemi.
Konkrétně se aktivity zaměří na datovou ekonomiku v České republice, včetně dat z výrobků připojených k internetu (tzv. „IoT“), jejichž množství a možnosti využití neustále roste. Nedávno přijaté evropské předpisy, zejména nařízení o datech a nařízení o správě dat obsahují opatření, která se snaží oblasti datové ekonomiky a těchto nových technologií regulovat, a lze tedy očekávat nemalý dopad na celý trh. Dále se aktivity zaměří na regulaci služeb informační společnosti, především ve vazbě na nedávno přijaté nařízení o digitálních službách. Cílem bude zmapovat poskytovatele těchto služeb v České republice a dopad nové regulace na dané služby.
Vedle expertního posouzení rizik a dopadů nových technologií bude v souladu s principy odpovědného výzkumu a inovací ve větší míře konzultována také odborná veřejnost, neboť se jedná o témata s vysokou společenskou relevancí. Výstupy budou využitelné jako vstup ČR do hodnotící zprávy k předmětným právním předpisům, které bude zpracovávat Evropská komise, a pro lepší tvorbu veřejných politik na národní úrovni (např. pro zacílení programů účelové podpory do perspektivních technologických oblastí).
· Hlavní uživatel: MPO

2.3.5 Analytická podpora řízení a aktualizace Národní RIS3
V tomto okruhu aktivit bude poskytována odborná analytická podpora k řízení a implementaci Národní RIS3. Aktivity se zaměří na přípravu analytických podkladů pro účely průběžného monitorování, a především aktualizace Národní RIS3 pro období 2028 – 2034. Součástí budou i pravidelně aktualizované analýzy, které umožní včas reagovat na dynamicky se měnící podmínky v prostředí VaVaI a na vývoj politiky EU. Tyto analýzy a související datové podklady budou přispívat k rozvoji analytické části RIS3 portálu. Vedle analýz v klíčových oblastech změn Národní RIS3 budou průběžně sledovány, resp. mapovány i relevantní výzkumné a inovační subjekty v ČR zaměřující se na domény výzkumné a inovační specializace ČR a RIS3 mise. Součástí realizovaných aktivit budou také průběžné evaluace Národní RIS3 v různých fázích její implementace.
· Hlavní uživatel: MPO

2.4 Tematický blok 3 – Lidé ve vědě
Kvalita výzkumu a jeho výsledků se odvíjí zejména od kvality odborníků působících v této oblasti. Tento tematický blok se proto soustředí na rozvoj strategické inteligence pro vyhodnocování přípravy lidských kapacit pro VaVaI a přenos vědeckých poznatků do podnikatelské praxe. S ohledem na

nepříznivý demografický vývoj v ČR je nezbytné posílení atraktivity českých vysokých škol pro zahraniční talenty, pozornost proto bude věnována i otázkám internacionalizace vysokoškolského vzdělávání. Důležitým aspektem dostupnosti odborníků pro VaVaI je i atraktivita profesní kariéry v této oblasti a její odlišnosti při uplatnění v soukromém a veřejném sektoru. Rychlý nástup nových technologií včetně AI mění nejen poptávku po znalostech a dovednostech nezbytných pro výkon jednotlivých profesí ve VaVaI, ale usnadňuje i mobilitu pracovníků a mění její formy.
Jednou z prioritních oblastí Evropského výzkumného prostoru je politika genderové rovnosti ve vysokém školství, výzkumu a inovacích. Česká republika je zapojena do úkolů Akce 5 Evropského výzkumného prostoru “Promote gender equality and foster inclusiveness, taking note of the Ljubljana Declaration” (Prosazovat genderovou rovnost a podporovat inkluzivitu s ohledem na Lublaňskou Deklaraci), pro jejíž implementaci byla v roce 2023 ustavena ERA Forum Subgroup for Inclusive Gender Equality.1 V ČR byla v uplynulém období implementována opatření kapitoly 8 Poznání Strategie rovnosti žen a mužů 2021-2030 (dále jen Strategie rovnosti), která v současné době prochází aktualizací. Dynamický vývoj politik genderové rovnosti ve VaVaI (zahrnující mj. ustanovení přijetí Plánu genderové rovnosti institucemi jako kritéria způsobilosti pro jejich účast v grantových soutěžích), který v posledních letech vidíme jak na evropské úrovni, tak na úrovni jednotlivých členských států včetně ČR, vytváří nové požadavky na analýzu stávajících opatření.

2.4.1 Sledování kariér absolventů VŠ a výzkumníků včetně podmínek pro jejich rozvoj (Graduate
and research career tracking)
V rámci tohoto bloku aktivit budou realizovány činnosti zaměřené na informační a analytickou podporu při naplňování cílů politiky VaVaI v oblasti lidských zdrojů a při realizaci požadavků stanovených v ERA Policy agenda. Na základě vhodných metod budou ve spolupráci s MŠMT postupně vytvářeny podmínky pro budování systému graduate tracking pro sledování kariéry mladých absolventů VŠ. V případě potřeby bude poskytována podpora MŠMT při vytvoření meziresortní pracovní skupiny a při zapojení do evropských iniciativ v této oblasti.
Specifická pozornost bude věnována absolventům doktorského studia a jejich profesním kariérám. Bude pilotně vytvořen a udržován panel pro dlouhodobé sledování kariér výzkumníků, aby bylo možné zachytit diverzitu výzkumných kariér a identifikovat nově vznikající profese a změny v požadavcích na znalosti a dovednosti. Budou realizovány aktivity mapující podmínky pro kariérní růst výzkumných pracovníků ve veřejném i soukromém sektoru, identifikovány silné a slabé stránky a zejména důvody ukončení profesního uplatnění ve VaVaI.
Pro profesní růst a usnadnění startu vědecké kariéry pro mladé výzkumníky je důležité, aby již na počátku byli vybaveni nejen odbornými znalostmi, ale také dovednostmi klíčovými pro úspěšné zvládání dalších složek výzkumné práce jako je projektová a týmová práce, interdisciplinarita výzkumu, publikační dovednosti, práce s otevřenými zdroji, výzkumná etika, atd. Proto budou vyhodnoceny názory a případné zkušenosti vysokých škol s rozvojem výzkumných kompetencí ve vazbě na Evropský rámec kompetencí pro výzkumníky (ResearchComp) a jeho aplikacemi, jak ve studijních programech, tak v rámci dalších vzdělávacích příležitostí v průběhu vědecké kariéry.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI


1 Spolupředsedkyní podskupiny za členské státy je Marcela Linková, vedoucí NKC - gender a věda.

2.4.2 Inbreeding na VŠ
Názory odborné veřejnosti na inbreeding na VŠ nejsou jednotné, pohybují se na široké škále názorů od jeho kategorického odmítnutí až po vstřícné přijetí. Tyto názory byly zmapovány ve studii vytvořené v průběhu realizace projektu STRATIN+, byly také zpracovány a ověřeny dvě metody sledování míry inbreedingu na omezeném počtu vysokých škol/fakult. V tomto období se budou aktivity týkat rozšíření okruhu VŠ /fakult, na kterých bude vyhodnocována míra inbreedingu prostřednictvím veřejně dostupných dat o absolventech doktorského studia a akademických zaměstnancích příslušné vysoké školy/fakulty. Informace umožní posoudit situaci na školách/fakultách rozdílného oborového zaměření a postižení základních faktorů vysvětlujících zjištěné rozdíly či relativní shody.
Cílem je informační a metodická podpora MŠMT, odboru vysokých škol, při realizaci strategických záměrů pro oblast vysokých škol a případných úvahách o dalších směrech jejich rozvoje. Vysokou míru inbreedingu je možné považovat za určitý indikátor nedostatečné podpory mobility pedagogických pracovníků pro získávání zkušeností na jiných pracovištích, ať již v ČR nebo v zahraničí.
· Hlavní uživatel: MŠMT

2.4.3 Sledování pokroku v zavádění profesně orientovaných vzdělávacích programů vč. tzv. průmyslových doktorátů
V rámci tohoto okruhu aktivit budou sledovány dva cíle. Prvním je informační a metodická podpora MŠMT (odbor vysokých škol) v realizaci jednoho z cílů strategického záměru pro oblast VŠ, kterým je zavádění profesně orientovaných programů. Bude zjišťován a vyhodnocován rozsah a struktura již zavedených nebo plánovaných profesně orientovaných vzdělávacích programů podle jednotlivých VŠ/fakult a podle studijních oborů. Budou zjišťovány také názory akademických pracovníků na potřebu takto orientovaných programů, neboť lze zaznamenat i názory, že existující bakalářské a magisterské programy jsou profesně zaměřené.
Při koncipování profesně orientovaných programů je nezbytná znalost názorů a požadavků zaměstnavatelů na současné, ale zejména budoucí požadavky na znalosti a dovednosti absolventů, kteří budou vstupovat na trh práce. Bude zjišťována stávající míra spolupráce VŠ a potenciálních zaměstnavatelů a zejména zkušenosti z této spolupráce a názory na možnosti jejího posílení. Prostřednictvím šetření a fokusních skupin se studenty a pedagogy VŠ budou zjišťovány a vyhodnocovány informace o průběhu zavádění těchto programů, vzniklých problémech a úspěšných řešeních. Budou zpracovány příklady dobré praxe z prostředí českých VŠ a ze zahraničí, zejména pokud jde o spolupráci se zaměstnavateli. Současně bude podpořena výměna informací a zejména šíření povědomí o příkladech dobré praxi prostřednictvím webinářů a vhodných informačních materiálů.
Nezávisle na zapojování zaměstnavatelů do přípravy a realizace profesně orientovaných programů budou zjišťovány měnící se nároky na praxí požadované znalosti a dovednosti, jak jsou artikulovány zejména v inzertní nabídce pracovních pozic vyžadujících vysokoškolské vzdělání. Pozornost bude věnována také vývoji profesní struktury poptávky po specialistech včetně regionálního rozložení této poptávky.
Druhým cílem je informační a metodická podpora relevantních aktérů při koncipování systémových podmínek pro zavádění a realizaci průmyslových doktorských programů. S ohledem na skutečnost, že se pro ČR jedná o novou formu doktorského studia, budou zamapovány přístupy a fungování průmyslových doktorátů v zahraničí. Budou zjišťovány postoje představitelů VŠ a zaměstnavatelů k této formě doktorského studia prostřednictvím individuálních strukturovaných rozhovorů a případně fokusních skupin. Obdobné metody budou využity i při zjišťování názorů na novou formu doktorského studia u absolventů tradiční formy studia, kteří zpracovávali svoji disertační práci v úzké spolupráci s určitým podnikem a absolventů doktorského studia zaměstnanými mimo akademickou sféru.

· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI

2.4.4 Hodnocení podmínek a podpora pro zavádění rekvalifikačních a rozšiřovacích vzdělávacích kurzů na VŠ
Využívání nových technologií ve všech odvětvích ekonomiky i ve fungování společnosti vede k nezbytnosti přijetí celoživotního učení, a proto je důležité zajistit širokou nabídku možností pro doplňování potřebných znalostí a dovedností pro adekvátní uplatnění na trhu práce i pro zapojení do občanského života. V této souvislosti mají VŠ nezastupitelnou úlohu. Cílem tohoto bloku činností je poskytnutí informační a metodické podpory MŠMT (odbor vysokých škol) při realizaci Národního plánu obnovy.
Aktivity budou zaměřeny nejprve na zmapování a vyhodnocení angažovanosti vysokých škol v poskytování dalšího vzdělávání nad rámec vzdělávání/kurzů v rámci univerzity třetího věku. S ohledem na skutečnost, že se jedná v ČR o novou formu dalšího vzdělávání, je třeba se zabývat i tím, zda se VŠ připravují na zavedení této formy vzdělávání, jaké jsou jejich názory na možnosti koncipování příslušných vzdělávacích programů/kurzů a jejich realizaci. Obsahové zaměření musí vycházet z hodnověrných informací o současné a očekávané poptávce po osvojení si určitých znalostí a dovedností populace nacházející se na trhu práce či studentů, kteří si potřebují doplnit určité ohraničené penzum znalostí z jiného oboru, než který studují. Budou mapovány názory a přístupy vybraných VŠ k této formě vzdělávání, ale i zájem ze strany podniků využívat této možnosti pro vzdělávání svých zaměstnanců a případně jejich míra ochoty stanovovat potřebný obsah a rozsah programů/kurzů.
Pozornost bude věnována i možnostem využití microcredentials při absolvování krátkodobých vzdělávacích programů/kurzů. Budou vyhodnoceny zkušenosti zahraničních vysokých škol s tvorbou a využíváním microcredentials pro poskytování dalšího profesního vzdělávání, na jejichž základě budou identifikovány příklady dobré praxe a zkoumány možnosti jejich využití v podmínkách českého vysokoškolského vzdělávání. Budou zmapovány případné potřebné legislativní či nelegislativní změny, které se mohou ukázat jako podnětné pro rozvoj microcredentials.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: MPO

2.4.5 Analýza stavu a dynamiky mezinárodní vědecko-výzkumné mobility
EURAXESS na základě své stěžejní činnosti, kterou je asistence při pobytových formalitách, disponuje unikátním souborem průkazných statistických dat, která se týkají příchozích vědecko-výzkumných pracovníků ze zemí mimo EU na pracoviště v ČR. Na základě tohoto souboru dat EURAXESS vytváří statistiky stavu a dynamiky mezinárodní vědecko-výzkumné mobility, ve kterých pracuje s řadou kritérií – např. celkové počty příchozích zahraničních vědců, země jejich původu, věková struktura, poměr žen a mužů, nejčastější oblast jejich působení, doba jejich setrvání v ČR a další. Po dobu řešení projektu bude statistický report o stavu a dynamice mezinárodní vědecko-výzkumné mobility k dispozici zainteresovaným stranám vždy za každý jednotlivý kalendářní rok.
Vzhledem k faktu, že EURAXESS neposkytuje široké portfolio svých služeb pouze výzkumníkům, ale má podchyceny i jejich doprovázející rodinné příslušníky, má možnost zmapovat jejich kariérní uplatnění na tuzemském trhu práce. Velmi často mají sami vysokou kvalifikaci i zájem pracovat, ale nenachází odpovídající pracovní pozici. Ke zmapování jejich situace bude použit řízený rozhovor s jednotlivými respondenty v průběhu celého řešení projektu a jejich výstupy budou zpracovány ve výsledné analýze v r. 2030.

· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI, AV ČR

2.4.6 Analýza překážek v mobilitě a kariérním rozvoji výzkumných pracovníků
Vzhledem ke každodennímu kontaktu se zahraničními vědci EURAXESS průběžně monitoruje administrativní i sociokulturních překážky mobility, které provází jejich příchod i následný pracovní pobyt v ČR. Tento monitoring se odehrává zejména méně formální cestou prostřednictvím rozhovorů s aktéry z rozdílných zemí původu, dosavadní profesní historie i rozdílného vědeckého zaměření. Dalším způsobem k pojmenování přetrvávajících překážek v mezinárodní VaVaI mobilitě je dotazníkové šetření.
Dotazníkové šetření se zaměřuje na identifikaci bariér v mezinárodní mobilitě vědeckých pracovníků, na možné kroky k jejich odstranění a na poradenské služby pro výzkumné pracovníky ze zahraničí. Cílem dotazníkového šetření je poskytnout data pro ucelený pohled na situaci zahraničních výzkumníků působících v České republice. Respondenti zodpovídají otázky zaměřené na motivaci k vědecké kariéře v České republice, na identifikaci problémů, se kterými se setkávají, na spokojenost s pracovními podmínkami v hostitelské instituci apod. Podobná analýza byla provedena v roce 2022, po pěti letech (r. 2027) bude zopakována a bude využito možnosti porovnat situaci a definovat eventuální trendy ve vnímání České republiky jako destinace vhodné ke kariérnímu rozvoji.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: AV ČR, ÚV/RVVI

2.4.7 Analýza Mezisektorová vědecko-výzkumná mobilita
Formou řízeného rozhovoru bude provedeno šetření týkající se fluktuace VaVaI pracovníků mezi veřejnými výzkumnými institucemi, příspěvkovými organizacemi a soukromými výzkumnými organizacemi. Výzkum se zaměří zejména na motivaci k odchodu z veřejných výzkumných organizací do privátní sféry, ale i naopak. Rozhovory budou vedeny s jednotlivými respondenty v průběhu celého řešení projektu a jejich výstupy budou zpracovány ve výsledné analýze v r. 2030.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI

2.4.8 Analýza systému podpory kariérního růstu ve VaVaI
Každá fáze kariérního rozvoje pracovníků ve VaVaI má jiné výchozí podmínky i cíle, a vyžaduje proto specifickou formu a intenzitu podpory. Excelence ve VaVaI má jinou podobu v počátcích a na vrcholu kariéry. Je tedy nezbytně nutné zpřehlednit existující strukturu dotačních nástrojů podpory VaVaI srozumitelnou logikou přirozeného kariérního růstu. Za účelem toho je třeba vytvořit odpovídající trajektorie pro všechna růstová stádia, tzn. od studentů doktorských studijních programů, přes post- doktorandy a výzkumné pracovníky na začátku jejich profesních kariér, až po seniorní vědecké leadery. Tyto trajektorie je následně třeba podpořit prostřednictvím vhodných kompetitivních programů podpory VaVaI, které budou vždy respektovat příslušnou fázi kariérního rozvoje lidského kapitálu, a během vyhodnocování projektů VaVaI brát zřetel na předchozí úspěšnost a rychlost naplnění jednotlivých fází. K tomu je třeba definovat soubor klíčových výkonnostních indikátorů, jejichž dlouhodobé sledování umožní včas zachycovat a vyhodnocovat reálný vývoj v celém podpůrném ekosystému VaVaI a odhalit rovněž případná úzká hrdla v systému podpory kariérního a odborného růstu pracovníků ve VaVaI.
· Hlavní uživatel: MŠMT
· Další uživatelé: ÚV/RVVI

2.4.9 Analytická podpora implementace politik na podporu genderové rovnosti ve VaVaI
Tento okruh aktivit je zaměřen na poskytování analytické podpory státní a veřejné správě pro tvorbu politik na podporu genderové rovnosti ve VaVaI a zapojení ČR do koordinace politik v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI v Evropském výzkumném prostoru. Cílem tohoto okruhu je zabezpečit podkladové analýzy pro vyhodnocení a aktualizaci stávajících opatření, a poskytnout tak znalostní oporu pro tvorbu veřejných politik zaměřených na zvýšení uplatnění žen v českém VaVaI a systémového řešení intersekcionálních genderových nerovností v českém systému VaVaI. Budou zpracovány cílené tematické analytické podklady podle požadavků MŠMT a dalších aktérů reagujících na aktuální potřeby řízení politiky genderové rovnosti ve VaVaI v návaznosti na plnění strategických dokumentů (Strategie rovnosti, NPVaVaI, ERA Akce 5 atd.).

· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: MŠMT

2.4.10 Monitoring a vyhodnocení stavu implementace plánů genderové rovnosti v organizacích VaVaI v ČR, včetně tematicky orientovaných analýz
Od roku 2022 je plán genderové rovnosti jedním z kritérií způsobilosti pro účast v Horizontu Evropa pro výzkumné organizace pocházející z členských zemí EU nebo asociovaných zemí. Požadavek platí pro veřejné subjekty (např. orgány financující výzkum, ministerstva nebo jiné veřejné subjekty včetně veřejně prospěšných organizací), instituce vysokoškolského vzdělávání (veřejné a soukromé) a výzkumné organizace (veřejné i soukromé). V České republice od roku 2023 vyžaduje plán genderové rovnosti také Grantová agentura České republiky (GA ČR).
Analýzy budou zaměřeny na pravidelné mapování zavádění a implementace plánů genderové rovnosti s cílem: 1. mapovat stav na českých veřejných VŠ a ústavech AV ČR, 2. poskytovat institucím zpětnou vazbu z hlediska naplnění povinných kritérií pro Horizont Evropa a 3. analyzovat proces institucionalizace opatření na podporu genderové rovnosti v organizacích VaVaI prostřednictvím tzv. Impact Drivers (Mergaert, Cacace, Linková 2021) a koncepčního rámce 7P pro vytváření bezpečného pracovního a studijního prostředí (Mergaert, Linková, Strid 2023).
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: MŠMT

2.4.11 Analýza bariér pro uplatnění žen v soukromém průmyslovém výzkumu
Evropský průměr zastoupení žen v průmyslovém sektoru byl v roce 2018 20,9 %, přičemž ČR byla s 12,5
% na posledním místě (Evropská komise 2021). Složená roční míra růstu výzkumných pracovníků v podnikovém sektoru v letech 2010-2018 byla 7,4 % v případě mužů a 6,1 % v případě žen, přičemž evropský průměr byl 7,0 % v případě žen a 5,8 % v případě mužů. V ČR je tedy trend opačný.
Zatímco postavení žen v českém akademickém výzkumu a genderové nerovnosti v něm jsou dlouhodobě předmětem výzkumného zájmu (Cidlinská 2019, Cidlinská et al. 2019, Linková 2017, Linková et al. 2021, Nyklová a Víznerová 2017, Vohlídalová a Linková 2017, Vohlídalová 2017, 2018), postavení žen v soukromém průmyslovém sektoru doposud předmětem analýz nebylo. Zároveň jde o výzkumný sektor, který po roce 1989 roste zdaleka nejrychleji a nabízí uplatnění pro výzkumné pracovníky. Analýzy se zaměří na zmapování bariér, které uplatnění žen v tomto sektoru výzkumu brání na strukturální i individuální úrovni.
Hlavní uživatel: ÚV/RVVI


2.4.12 Monitoring opatření v oblasti intersekcionálních rovných příležitostí a inkluzivní genderové
rovnosti
Evropské politiky genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích se v současné době posouvají směrem k inkluzivní genderové rovnosti a intersekcionálnímu chápání nerovnosti, který zohledňuje různé osy znevýhodnění jako je věk, etnicita aj. V ČR v této oblasti zatím nevznikly žádné analýzy. V prvním kroku budou realizovány kulaté stoly s relevantními zástupci resortů a institucí VaVaI s cílem definovat relevantní protínající se nerovnosti pro český systém VaVaI. Dále bude monitorováno zavádění opatření k řešení intersekcionálních nerovností a bude zpracována podkladová analýza v oblasti inkluzivní genderové rovnosti, jejímž obsahem bude teoretické vymezení klíčových konceptů, výstupy monitoringu zavádění opatření k řešení intersekcionálních nerovností v České republice a příklady dobré praxe ze zahraničí.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI


2.4.13 Statistická ročenka She Figures Czech Republic
Statistické ročenky jsou důležitým pravidelným zdrojem o vývoji postavení žen v české vědě. Ročenky budou zpracovány v českém a anglickém jazyce se zaměřením na tyto oblasti: pool talentů, zaměstnanci a zaměstnankyně ve VaVaI, výzkumní pracovníci a pracovnice jako součást trhu práce, pracovní podmínky pro výzkumné pracovníky a pracovnice, kariérní růst a účast na rozhodovacích procesech, výstupy výzkumu a inovací, včetně infografik a datových analýz.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: MŠMT

2.4.14 Odborná a metodická podpora poskytovatelů při implementaci politik inkluzivní genderové
rovnosti ve VaVaI
Cílem tohoto okruhu aktivit je zajistit odbornou podporu poskytovatelů s cílem zajistit budování jejich interních kapacit pro implementaci přijatých strategických dokumentů (NP VaVaI, Strategie rovnosti, ERA Akce 5) a realizaci konkrétních úkolů z těchto politik pro ně vyplývajících. Tento okruh aktivit bude zahrnovat následující typy výstupů:
· školení, workshopy a výměna zkušeností jako nástroj budování kapacit poskytovatelů (projektových manažerů, správců programů, hodnotitelů a dalších relevantních aktérů) v oblasti inkluzivní genderové rovnosti ve VaVaI se zaměřením na odstraňování genderových předsudků v hodnocení výzkumné práce a integraci genderové dimenze do obsahu výzkumu a inovací,
· rešerše a zpracování příkladů opatření, která mohou poskytovatelé realizovat, aby podpořili rozvoj genderové rovnosti v doporučených oblastech plánů genderové rovnosti,
· metodika pro poskytovatele v oblasti genderové dimenze ve všech fázích činnosti poskytovatelů, včetně monitoringu a indikátorů,
· metodika pro tvorbu plánu genderové rovnosti na úrovni poskytovatelů,
· systém monitoringu včetně indikátorů pro oblast inkluzivní genderové rovnosti v činnosti poskytovatelů,
· metodika ex-ante a ex-post hodnocení programů podpory VaVaI z veřejných zdrojů z hlediska inkluzivní genderové rovnosti.
· Hlavní uživatel: ÚV/RVVI
· Další uživatelé: MŠMT
2.5 Tematický blok 4 – Odborná komunita pro politiku VaVaI
Vytvoření otevřené komunity pro odbornou diskusi aktuálních témat politiky VaVaI je důležitým předpokladem reflexe různých názorů a stanovisek při poskytování strategické inteligence pro tvorbu politiky VaVaI. Projekt sdílených činností je přirozeným nástrojem pro ukotvení odborné komunity pro politiku VaVaI a pro realizaci aktivit, které budou napomáhat sdílení znalostí mezi jednotlivými aktéry v systému VaVaI a otevřené diskusi mezi nimi. Součástí těchto aktivit tedy budou odborné konference, semináře a tematické workshopy, dále odborné stáže pracovníků veřejné správy na analytických pracovištích nebo vydávání odborného periodika o analýzách a trendech ve VaVaI. Snahou bude provázat a systematicky ukotvit dosud poměrně roztříštěné aktivity v oblasti strategické inteligence pro politiku VaVaI a posílit komunikaci a spolupráci mezi pracovišti z akademické sféry a veřejné správy.

2.5.1 Rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti strategické inteligence pro VaVaI
Důležitou součástí rozvoje odborné komunity pro politiku VaVaI je budování mezinárodních vazeb a posilování mezinárodní spolupráce v oblasti strategické inteligence pro VaVaI. Tyto aktivity, které jsou významné pro posílení odborných vazeb a sdílení znalostí mezi ČR a dalšími zeměmi a organizacemi, budou zahrnovat navazování a upevňování partnerství se zahraničními odbornými pracovišti i mezinárodními institucemi s cílem sdílet know-how, metodické postupy a výsledky. Mezinárodní spolupráce bude rozvíjena formou společných projektů, workshopů, konferencí a spolupráce v rámci odborných sítí (např. Foresight Europe Network, Global Technology Assessment, OECD Governmental Foresight Community). Mezi konkrétní zahraniční pracoviště, s nimiž byla navázána dlouhodobá spolupráce v minulosti a tato spolupráce bude nadále rozvíjena, patří například Fraunhofer Institute for Systems and Innovation (Fraunhofer ISI), Austrian Institute of Technology (AIT), Technopolis Group, Joanneum Research, Nordic Institute for Studies in Innovation, Research and Education (NIFU), Association of German Engineers (VDI), Maastricht Economic and social Research and training centre on Innovation and Technology (UNU-MERIT), Karlsruhe Institute of Technology (KIT), Insitute of Economics, Hungarian Academy of Sciences, Institute for Technology Assessment and Systems Analysis (ITAS), Rathenau Institute, Danish Board of Technology (DBT) nebo Institute of Technology Assessment (ITA). Nadále bude posilována spolupráce s evropským JRC a s OECD.

2.5.2 Krátkodobé stáže pracovníků veřejné správy
Projekt sdílených činností umožní krátkodobé stáže seniorních pracovníků veřejné správy na odborných analytických pracovištích (např. Policy Fellowships Programme). Tyto napomohou lepšímu porozumění analýzám v oblasti VaVaI a porozumění potřeb tvůrců politik VaVaI.

2.5.3 Vydávání periodika Ergo
Prostředkem pro sdílení výsledků analýz bude nadále odborné recenzované periodikum Ergo, zaměřené na trendy a analýzy ve výzkumu, technologiích a inovacích. Cílovou skupinou tohoto periodika jsou tvůrci politiky VaVaI a odborná veřejnost. Časopis Ergo bude vycházet nejméně dvakrát ročně.
2.5.4 Názorově diskusní platforma politiky VaVaI
Vytvořena bude neformální platforma pro diskusi aktuálních témat politiky VaVaI. Platforma bude otevřená a jejím hlavním cílem bude poskytovat nezávislé odborné pohledy na vybrané aktuálně řešené problematiky politiky VaVaI. Projekt sdílených činností tak vytvoří prostor pro vznik této platformy a bude facilitovat její působení. Výstupy z diskusní platformy budou dále prezentovány formou policy briefs a poskytnuty odpovědným tvůrcům politiky VaVaI.

3 REALIZACE
3.1 Řešitel a další účastníci projektu
Projekt STRATIN+ bude realizován Technologickým centrem Praha, z.s.p.o. (dále jen TC Praha) v roli příjemce ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem (dále jen „NVF“), Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i. (dále jen „SOÚ AVČR“) a Střediskem společných činností AV ČR, v.v.i. (dále jen „SSČ AVČR“) v rolích dalších účastníků projektu.
TC Praha je unikátním českým pracovištěm, jež poskytuje široké spektrum služeb pro politiku VaVaI, rozvoj mezinárodní spolupráce v těchto oblastech, transfer technologií a taktéž rozvoj inovačního podnikání.
Odborné analyticko-koncepční služby pro strategické rozhodování orgánů veřejné správy ČR v oblastech výzkumných a inovačních politik poskytuje TC Praha nepřetržitě od roku 2000. V průběhu let TC Praha prokázalo schopnost poskytovat kvalitní nezávislé informace pro tvorbu a implementaci politiky VaVaI na národní a regionální úrovni ČR, jakožto i mezinárodní úrovni. Příkladem z posledních let jsou mj. i souhrnné podklady pro přípravu Národních politik VaVaI ČR, komplexní metodicko- analyticky-organizační podpora formulace Národních priorit orientovaného VaVaI ČR anebo komplexní vyhodnocení překážek účasti „nových“ členských států EU v rámcových programech EU vypracované pro Evropský parlament. TC Praha je vysoce specializovaným pracovištěm, které systematicky rozvíjí nové přístupy pro foresight a technology assessment v rámci politiky VaVaI. Taktéž díky tomu se stalo TC Praha vysoce respektovaným a zároveň i vyhledávaným partnerem pro zahraniční spolupráci v oblastech socioekonomických souvislostí technologického rozvoje a politiky VaVaI.

Národní kontaktní centrum – gender a věda (NKC), jakožto součást SOÚ AVČR, je unikátním specializovaným pracovištěm zaměřeným na problematiku genderových otázek ve VaVaI v ČR a v regionu střední a východní Evropy. V této oblasti NKC realizuje evropské a národní studie, jež slouží jako podklad pro zpracovávání expertíz a návrhů opatření pro státní správu, i jako návrh pro institucionální řešení na straně výzkumných
organizací v ČR. Výzkum NKC se zaměřuje zejména na evaluaci politik genderové rovnosti na úrovni EU a v ČR, dále na monitoring a evaluaci implementace plánů genderové rovnosti ve výzkumných institucích ČR, jakož i u poskytovatelů, zpracovávání statistických analýz vývoje zastoupení žen a mužů ve VaVaI, výzkum v oblasti transformace systému VaVaI, hodnocení vědecké práce z hlediska genderu, dále na hodnocení vědeckých kariér, akademické mobility, kombinace práce a rodiny a uplatnění absolventů doktorského studia v oblastech VaVaI a na trhu práce, a v neposlední řadě také na genderově podmíněné násilí v akademickém prostředí.

NVF se dlouhodobě zabývá analýzami trhu práce a vzdělávání v jejich vzájemných souvislostech. Využívá pro to široké spektrum kvantitativních a kvalitativních analytických metod, realizuje vlastní dotazníková šetření, resp. polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Jakožto nedílná součást Centra excelence pro výzkum konkurenceschopnosti ČR zpracoval NVF mj. také analýzy přípravy lidských zdrojů pro VaVaI, byl zapojen do vyhodnocování politik VaVaI ČR, resp. do aktualizací národních dokumentů
ČR v této oblasti; podílel se rovněž na projektu INKA 2014+ (ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR), zaměřeného na analýzu a vyhodnocování inovační kapacity ČR, a na mapování vertikálních domén specializace RIS3 strategie Středočeského kraje. Analyzoval připravenost podnikového prostředí a vzdělávacích institucí na nové technologické trendy v Ústeckém kraji. Účastnil se taktéž příprav národních strategických dokumentů, a to Strategie rozvoje lidských zdrojů a Strategie celoživotního

učení, zpracoval materiál Iniciativa Práce 4.0 a podílel se i na přípravě materiálu Iniciativa Průmysl 4.0. Podrobněji se zabýval analýzou doktorských studijních programů na některých vysokých školách ČR, zejména na Univerzitě Karlově. NVF působí jako expertní konzultant za ČR při zpracovávání prognóz kvalifikačních potřeb v projektu Real-Time Labour Market Information on Skill Requirements (Cedefop). V neposlední řadě je rovněž jedním z klíčových partnerů Ministerstva práce a sociálních věcí v projektu Kompas, zaměřeném na vytvoření udržitelného systému monitoringu a predikcí vývoje na trhu práce.

SSČ AVČR, jehož činnost spočívá zejména v infrastrukturní podpoře VaVaI, bylo MŠMT pověřeno, aby se stalo hlavním koordinátorem EURAXESS v ČR. EURAXESS ČR již téměř 20 let představuje naprosto nepostradatelné pracoviště, na které se spoléhají všechny výzkumné organizace ČR, které se rozhodnou do pracovního poměru přijmout zahraničního pracovníka. Tým EURAXESS ČR disponuje jedinečným know-how, jež od roku 2005 neustále
rozvíjí. EURAXESS ČR pracuje s každým příchozím zahraničním výzkumníkem a disponuje tak velmi rozsáhlým a unikátním souborem statistických dat, týkajících se mezinárodní mobility ve VaVaI v ČR. Jako člen mezinárodní sítě EURAXESS poskytuje anonymizovaná data Evropské komisi a může je porovnávat se situací v ostatních evropských zemích, k jejichž údajům má přístup, a sdílet s ostatními evropskými kancelářemi EURAXESS své zkušenosti při pravidelných mezinárodních setkáních.
3.2 Časový harmonogram realizace projektu
Projekt STRATIN+ bude realizován ode dne 1. ledna 2025 do dne 31. prosince 2030. Způsobilost výdajů, které budou vynaloženy při implementaci projektu sdílených činností, bude odpovídat stejnému časovému rozpětí. Přípustná tak v tomto ohledu bude eventuálně také retrospektivní způsobilost výdajů vynaložených v rámci projektu sdílených činností, a to ode dne 1. ledna 2025 (tj. pro případ, pokud by projekt STRATIN+ nebyl vládou ČR schválen do dne 31. prosince 2024).

Harmonogram realizace programu je navržen tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytování služeb strategické inteligence pro politiku VaVaI ve všech oblastech popsaných v dílčích modulech projektu.

3.3 Očekávané výsledky a výstupy projektu
Projekt STRATIN+ zajistí kontinuální systematickou podporu veřejné správě, výzkumným organizacím
a dalším subjektům v získávání strategických informací pro rozhodování v oblasti VaVaI.
Hlavním předpokládaným výstupem aktivit projektu budou expertní podkladové studie pro orgány veřejné správy a výzkumné organizace ČR, jež přispějí k efektivnímu rozhodování odpovědných subjektů založenému na evidenci (evidence-based policy). Tyto podkladové studie budou zaměřeny na oblast systémových analýz ve VaVaI, hodnocení programů a politik i výhledových studií (foresightu).

Dalším výstupem bude monitoring a vyhodnocování politik, konkrétně v oblasti genderové rovnosti, a vytvoření metodiky vyhodnocování zaváděných opatření v mezinárodní spolupráci s národními autoritami členských států EU. Zároveň budou připravovány statistické genderové ročenky ve VaVaI navazující na evropské She Figures.
Kromě odborných podkladových studií budou v projektu připravovány interaktivní dynamické vizualizace informací o stavu a dynamice výzkumného a inovačního systému ČR v porovnání se zahraničím. Tyto vizualizace poskytnou uživatelům rychlou orientaci v informacích o stavu, vazbách a vývojových trendech v systému VaVaI. Tato forma prezentace složitějších jevů je vhodným doplněním analytických podkladů pro strategické rozhodování v politice VaVaI.

Výstupy projektu budou šířeny mj. také formou odborných publikací a článků v odborných periodikách. Jejich cílem bude především seznámit s výsledky projektu odbornou veřejnost a stimulovat odbornou diskusi o stěžejních tématech politiky VaVaI. Osvědčeným způsobem je šíření těchto informací prostřednictvím periodika Ergo vydávaného od roku 2006, které cílí na odbornou komunitu ČR prezentací výsledků analýz a trendů v oblasti výzkumu, technologií a inovací.

Dalším informačním kanálem o výsledcích projektu budou odborné konference a semináře. Hlavním přínosem těchto odborných konferencí a seminářů je zvýšení informovanosti veřejné správy a výzkumných organizací ČR o stavu a o vývojových trendech v systému VaVaI v ČR v mezinárodním srovnání. Tyto akce zároveň přinášejí užitečnou zpětnou vazbu účastníkům řešitelského týmu o aktuálních potřebách a poptávce uživatelů po odborných podkladových analýzách.
Důležitým přínosem je i rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti analýz a studií pro politiku VaVaI. Projekt umožní prohloubení a další rozvoj této spolupráce.

3.4 Přístup ke správě dat
Přestože projekt STRATIN+ není ve své podstatě výzkumným projektem, bude při jeho realizaci kladen důraz na naplnění principů FAIR správy dat, tj. aby data využívaná a generovaná v projektu byla dohledatelná, dostupná, interoperabilní a opětovně využitelná. V projektu budou využívána kvantitativní i kvalitativní data.
Hlavním zdrojem kvantitativních dat budou data z obecných veřejně dostupných databází (údaje statistických úřadů), specializovaných veřejných databází (např. Informační systém výzkumu, vývoje a inovací spravovaný Radou pro výzkum, vývoj a inovace, databáze akademických publikací) i komerčních databází získaných na základě licenčních smluv. Kvalitativní data budou získávána z dotazníkových šetření, rozhovorů, fokusních skupin, případně dalších metod kvalitativního sběru dat. Konkrétní zdroje a způsoby získávání dat budou v průběhu projektu upřesňovány podle potřeb uživatelů na analytické informace pro strategické rozhodování ve VaVaI.

Data budou ukládána v souladu s praxí řešitele a spoluřešitelů podílejících se na realizaci projektu STRATIN+ (interní servery, cloudové úložiště), přičemž bude kladen důraz na splnění požadavků na bezpečnost, ochranu a dostupnost dat. Přístup k citlivým a osobním údajům bude omezen na autorizované osoby prostřednictvím systémů řízení přístupových práv zavedených řešitelem a spoluřešiteli. Kvantitativní data budou uložena v strukturálních formátech (např. CSV, Excel, Postgre), kvalitativní data budou uložena v nestrukturálních formátech (především textové dokumenty). Veškerá data, která obsahují osobní údaje, budou shromažďována a zpracovávána v souladu s etickými standardy a s ohledem na ochranu soukromí účastníků. Účastníci dotazníkových šetření, rozhovorů a fokusních skupin budou informováni o účelu sběru dat a poskytnou informovaný souhlas. Projekt bude dodržovat platné právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů a autorských práv. Všechny komerčně získané databáze budou použity v souladu s licenčními smlouvami a podmínkami poskytovatelů.

Výstupy projektu budou společně s podkladovými daty zveřejňovány na webových stránkách projektu, případně také na webových stránkách řešitele a spoluřešitelů. Informace o vybraných nových výstupech budou šířeny prostřednictvím newsletteru.

4 
5 FINANČNÍ NÁKLADY
Rozpočet předkládaného návrhu projektu sdílených činností vychází z dosavadních zkušeností s poskytováním služeb strategické inteligence v projektu STRATIN+ (2021 – 2024) a z kalkulací a odborných odhadů podložených údaji o současných nákladech projektů na tvorbu odborných analytických podkladů pro politiku VaVaI. Nový projekt STRATIN+ na období 2025–2030 bude nad rámec dosavadních služeb strategické inteligence pro vybrané aspekty systému VaVaI poskytovat služby také v oblastech, které jsou uvedeny v NPO komponentě 5.3 a v oblastech, které jsou v kompetenci RVVI. Náklady na plnění služeb strategické inteligence v oblastech, které jsou v kompetenci RVVI, jsou v souladu s komponentou 5.3 NPO plánovány ve výši 25 % celkových nákladů projektu STRATIN+ na období 2025–2030, což se nutně promítá do navýšení celkového rozpočtu projektu. Pro zajištění dostatečných odborných kapacit pro poskytování strategické inteligence pro výzkum a inovace v celé šíři aktivit navržených v projektu sdílených činností STRATIN+ je počítáno s financováním 33 FTE úvazků. Oproti předchozímu projektu STRATIN+ (2021 – 2024) dochází k navýšení o 11 FTE úvazků, což odpovídá rozšíření služeb strategické inteligence o tematické oblasti, které jsou uvedeny v NPO komponentě 5.3 a tematické oblasti, které jsou v kompetenci RVVI.


Souhrnný rozpočet projektu je složen s dílčích rozpočtů jednotlivých organizací, jež participují na aktivitách projektu, a jejichž aktivity jsou díky projektu účelně integrovány. V další části je tak uveden nejprve souhrnný rozpočet projektu a následně dílčí rozpočty jednotlivých partnerů s popisem jednotlivých druhů nákladů.

Souhrnný rozpočet
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč

	Kategorie/Rok
	2025
	2026
	2027
	2028
	2029
	2030
	CELKEM

	1. Osobní náklady nebo výdaje
	34 378 342
	
35 307 248
	
36 607 257
	
37 526 530
	
38 766 974
	
39 791 606
	
222 377 957

	2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a
nehmotného majetku
	651 000
	


651 000
	


892 500
	


651 000
	


651 000
	


892 500
	


4 389 000

	Z toho investice:
	651 000
	651 000
	892 500
	651 000
	651 000
	892 500
	4 389 000

	3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na
služby
	


1 138 024
	


1 293 950
	


1 480 276
	


1 334 350
	


1 360 350
	


1 349 317
	


7 956 267

	4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
	8 879 091
	9 150 300
	9 521 883 
	9 715 220
	10 031 831
	10 285 231
	57 583 556

	
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %

	CELKEM
	45 046 457
	46 402 498
	48 501 916  
	49 227 100
	50 810 155
	52 318 654
	292 306 780

Rozpočet příjemce: Technologické centrum Praha, z.s.p.o.
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč


	Kategorie/Rok
	2025
	2026
	2027
	2028
	2029
	2030
	CELKEM

	1. Osobní náklady nebo výdaje
	
24 312 750
	
25 163 696
	
26 044 426
	
26 955 981
	
27 899 440
	
28 875 920
	
159 252 213

	2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a
nehmotného majetku
	


651 000
	


651 000
	


892 500
	


651 000
	


651 000
	


892 500
	


4 389 000

	Z toho investice:
	651 000
	651 000
	892 500
	651 000
	651 000
	892 500
	4 389 000

	3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na
služby
	820 234
	


1 001 700
	


1 173 626
	


1 052 100
	


1 073 100
	


1 105 650
	


6 226 500

	4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
	6 283 268
	6 541 349
	6 804 513
	7 002 020
	7 243 135
	7 495 393
	41 369 678

	
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %

	CELKEM
	32 067 342
	33 357 745
	34 915 065  
	35 661 101
	36 866 675
	38 369 463
	211 237 391


Kategorie osobní náklady nebo výdaje
Náklady v této kategorii představují zejména mzdy kmenových zaměstnanců TC Praha na dále doplňkově mzdy externích odborníků (tzn. dohody o pracovní činnosti), kteří se budou přímo podílet na projektu, a to včetně zákonných odvodů zdravotního a sociálního pojištění, náhrad za dovolenou a náhradu za nemoc. Fond kulturních a sociálních potřeb TC nevytváří.

Dohody o provedení práce budou podle potřeby uzavírány s experty z ČR a zahraničí, kteří se budou podílet na obsahové části publikací, nebo budou působit jako přednášející na vybraných plánovaných informačních akcích anebo se budou na projektu podílet jako úzce specializovaní experti na danou problematiku.
Z projektu budou pokryty osobní náklady pracovníků v celkové výši 22,5 FTE úvazků.

V souladu s interními procesy a s pravidly projektů, kterých se TC Praha aktivně účastní, bude čas strávený na projektu evidován ve výkazu pracovní doby – tzv. „time sheet“.
Kategorie náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku
Investiční prostředky budou použity na průběžnou obměnu a upgrade IT infrastruktury, aby byl umožněn bezpečný a funkční chod všech systémů a kvalitní zpracování a záloha dat.
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby
Tuto kategorii představují:
Ostatní běžné výdaje a služby:
Jsou určeny na nákup materiálu, zboží a podpůrných služeb, které jsou nezbytné pro plnění projektových cílů.
Takto budou zabezpečována školení, semináře a konference věnované statistikám, analýzám a politikám z oblasti VaVaI. Významná část těchto akcí bude konána v konferenčním centru TC Praha, tj. bez přímých nákladů na nájemné prostor a technické vybavení, což představuje významnou úsporu. U akcí větších rozměrů bude nutno zajistit pronájem prostor mimo TC Praha, včetně technického zázemí. Součástí nákladů na organizování těchto akcí je přiměřené občerstvení úměrné délce trvání akce. Pokud se těchto akcí účastní externí řečník, bez nároku na honorář, mohou mu být proplaceny náklady související s jeho účastí na akci, tzn. doprava a ubytování na nezbytně nutnou dobu. Pokud bude řečník nárokovat honorář, budou náklady řešeny pomocí dohody o provedení práce (kategorie osobní náklady) bez nároku na náklady související s cestou na místo konání.
Pro potřeby zajištění efektivity poskytovaných služeb bude využíván interní informační systém Istec, ve kterém budou zaznamenány informace o poskytovaných individuálních konzultacích, pořádaných akcích, cestách a jednáních souvisejících s aktivitami projektu a rovněž uchovány kompletní přehledy účastníků školicích a informačních akcí. Odpovídající podíl na celkových nákladech za provoz systému bude hrazen z této kategorie.

Do těchto patří náklady na správu webového portálu www.strast.cz, který poskytuje informace o realizovaných projektech, analýzách, nebo technology assessmentu a dále poměrná část na nákladech provozu hlavního webového portálu TC Praha, kde budou zveřejňovány aktuality o dění v projektu a jeho výsledky, podíl nákladů na webstreaming pořádaných informačních a školicích akcí, technické služby umožňující organizovat e-learning, telekonference, správu a hosting odborných webů. Do nákladů náleží i zajištění odborného recenzovaného periodika Ergo, informačních brožur a letáků.

Zbývající náklady činí ostatní nákupy zboží a služeb. Do těchto náleží zejména aktualizace úložiště dat pro statistické analýzy ve VaVaI a jeho rozšíření, školení pro členy řešitelského týmu, audit projektu, nákup drobného hmotného a nehmotného majetku, nákup výpočetní techniky (notebooky, webkamery, tiskárny), spotřebního materiálu (např. tonery, papír, kancelářské potřeby) pro přímou potřebu projektu (resp. podíl z pořizovací ceny, který odpovídá poměru využití pro plnění cílů projektu), zajištění publicity, nákup odborných publikací a periodik (v tištěné/elektronické podobě), nákup specializovaných analýz a úzce profilovaného poradenství, náklady na přístup do specializovaných databází a statistik, náklady na tlumočení, popř. rovněž překlady a náklady na účastnické poplatky na specializovaných akcích či konferencích.
Cestovné:
Pokrývá náklady na cestovné zaměstnanců, a to včetně zákonného stravného a kapesného podle zákoníku práce a nezbytných vedlejších výdajů ve schváleném cestovním výkazu a cestovního připojištění. Počítá se s náklady na dopravu (tzn., letenky, autobus, vlak, MHD a v odůvodněných případech také taxi), případným ubytováním a zahraničními dietami. Při pracovních cestách je všem zaměstnancům vypláceno stravné v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, v platném znění a při zahraničních pracovních cestách rovněž zákonné kapesné, které je součástí cestovních nákladů. Většina zahraničních cest bude realizována v rámci Evropy, některé do třetích zemí.
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
Režijní náklady jsou rozpočtovány metodou flat rate ve výši 25 % z přímých nákladů (tzn. bez investic). Režijní náklady projektu budou vynaloženy na zabezpečení materiálně-technických podmínek a vybavení pracovníků podílejících se na projektu, poměrnou část nákladů na údržbu a provoz budovy TC Praha, mzdy režijních pracovníků (účetní, recepce, hospodářská správa) a ostatní daňově uznatelné náklady související s provozem TC Praha (např. energie, voda, úklid, pojištění, zabezpečení apod.).
Rozpočet dalšího účastníka: Národní vzdělávací fond, o.p.s.
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč

	Kategorie/Rok
	2025
	2026
	2027
	2028
	2029
	2030
	CELKEM

	1. Osobní náklady nebo výdaje
	
6 096 592
	
6 133 392
	
6 362 064
	
6 326 064
	
6 422 400
	
6 422 400
	
37 763 712

	2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a
nehmotného majetku
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0

	3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na
služby
	130 000
	


140 000
	


130 000
	


130 000
	


135 000
	


91 417
	


756 417

	4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
	1 565 648
	1 568 348
	1 623 216
	1 614 016
	1 639 350
	1 628 454
	9 630 032

	
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %

	CELKEM
	7 783 240
	7 841 740
	8 116 080
	8 070 080
	8 196 750
	8 142 271
	48 150 161


Kategorie osobní náklady nebo výdaje
Náklady v této kategorii představují mzdy kmenových zaměstnanců NVF a doplňkově mzdy externích odborníků (tj. dohody o pracovní činnosti), kteří se budou přímo podílet na aktivitách projektu, včetně zákonných odvodů zdravotního a sociálního pojištění, náhrad za dovolenou a případnou náhradu za nemoc. Rozpočet předpokládá pokrytí osobních nákladů pracovníků v celkové výši 6,6 až 6,9 FTE úvazků v jednotlivých letech.
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby
Tuto kategorii představují:
Ostatní běžné výdaje a služby:
Náklady na ostatní výdaje a služby budou vynaloženy na nákup dat nezbytných k analýzám, včetně plateb za přípravu specifických sestav a podkladů, na nákup odborných publikací a AI aplikací a rovněž na proof reading materiálů a podkladů pro akce/konference/publikace v zahraničí a na účastnické poplatky na zahraničních konferencích. V souvislosti s pořádáním fokusních skupin, workshopů a kulatých stolů se předpokládá pokrytí nákladů na pronájmy místností a techniky a drobné občerstvení účastníků.

Dále budou v rámci této položky vynaloženy i náklady na nákup a aktualizaci SW pro využití v projektu a průběžné náklady na kancelářské potřeby spotřebovávané při realizaci projektu. S ohledem na víceletý průběh projektu se předpokládá v omezeném rozsahu nákup/upgrade počítačové techniky, včetně příslušenství využívané řešitelským týmem.
Cestovné:
Návrh rozpočtu obsahuje náklady na tuzemské služební cesty na rozhovory, fokusní skupiny, odborné konference a semináře a náklady na zahraniční služební cesty.
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
Režijní náklady jsou rozpočtovány metodou flat rate ve výši 25 % z přímých nákladů (tzn. bez investic).

Rozpočet dalšího účastníka: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč

	Kategorie/Rok
	2025
	2026
	2027
	2028
	2029
	2030
	CELKEM

	1. Osobní náklady nebo výdaje
	2 940 000
	2 940 000
	
3 087 000
	
3 087 000
	
3 241 350
	
3 241 350
	
18 536 700

	2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a
nehmotného majetku
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0

	3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na
služby
	


108 000
	


126 000
	


144 000
	


126 000
	


126 000
	


126 000
	


756 000

	4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
	762 000
	766 500
	807 750
	803 250
	841 837
	841 838
	4 823 175

	
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %

	CELKEM
	3 810 000
	3 832 500
	4 038 750
	4 016 250
	4 209 187
	4 209 188
	24 115 875


Kategorie osobní náklady nebo výdaje
Náklady v této kategorii představují mzdy zaměstnanců SOÚ AVČR a doplňkově mzdy externích odborníků (tj. dohody mimo pracovní poměr), kteří se budou přímo podílet na aktivitách projektu, včetně zákonných odvodů zdravotního a sociálního pojištění, náhrad za dovolenou a případnou náhradu za nemoc.

Z projektu budou pokryty osobní náklady pracovníků v celkové výši 2,9 FTE úvazků.
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby
Tuto kategorii představují:
Ostatní běžné výdaje a služby:
Náklady v kategorii ostatní zboží a služby zahrnují plánované náklady na grafické zpracování výstupů projektu, přepisy a korektury, případně vědecký software.
Cestovné:
Návrh rozpočtu obsahuje náklady na služební cesty na odborné konference a semináře v ČR i
v zahraničí.
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
Režijní náklady jsou rozpočtovány metodou flat rate ve výši 25 % z přímých nákladů (tzn. bez investic).
Rozpočet dalšího účastníka: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i.
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč

	Kategorie/Rok
	2025
	2026
	2027
	2028
	2029
	2030
	CELKEM

	1. Osobní náklady nebo výdaje
	
1 029 000
	
1 070 160
	
1 112 967
	
1 157 485
	
1 203 784
	
1 251 936
	
6 825 332

	2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a
nehmotného majetku
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0
	


0

	3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na
služby
	


79 700
	


26 250
	


32 650
	


26 250
	


26 250
	


26 250
	


217 350

	4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
	277 175
	274 103
	286 404
	295 934
	307 508
	319 546
	1 760 670

	
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %
	25 %

	CELKEM
	1 385 875
	1 370 513
	1 432 021
	1 479 669
	1 537 542
	1 597 732
	8 803 352


Kategorie osobní náklady nebo výdaje
Osobní náklady představují mzdy kmenových zaměstnanců na pozici Senior analytik podle mzdového standardu organizace a zákonných odvodů. Z projektu budou pokryty osobní náklady pracovníků v celkové výši 1 FTE úvazků a případné jednorázové odměny formou DPP pro spolupracující osoby (např. tazatele v rámci dotazníkového šetření), kteří se budou přímo podílet na projektu, a to včetně zákonných odvodů zdravotního a sociálního pojištění, náhrad za dovolenou a náhrad za nemoc a příspěvku do Fondu kulturních a sociálních potřeb.

Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby
Tuto kategorii představují:
Ostatní zboží a služby k zajištění podpůrných aktivit, jež jsou nutné pro dosažení cílů projektu; tj. nákup drobného hmotného a nehmotného majetku, výpočetní a komunikační techniky (notebooky, webkamery, tiskárny, telefon) a spotřebního materiálu (např. tonery, papír, kancelářské potřeby) pro přímou potřebu projektu, nákup odborných publikací a periodik (v tištěné anebo v elektronické podobě), náklady na překlady a náklady na účastnické poplatky na specializovaných akcích či konferencích.
Cestovné:
Návrh rozpočtu obsahuje náklady na cestovné zaměstnanců, a to včetně zákonného stravného a kapesného podle zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce a nezbytných vedlejších výdajů ve schváleném cestovním výkazu a cestovního připojištění. Počítá se s náklady na dopravu (tzn. letenky, autobus, vlak, MHD a v odůvodněných případech také taxi), případným ubytováním a zahraničními dietami. Většina ze zahraničních cest bude realizována v rámci ČR a Evropy.
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
Režijní náklady jsou rozpočtovány metodou flat rate ve výši 25 % z přímých nákladů (tzn. bez investic). Režijní náklady projektu budou vynaloženy na zabezpečení materiálně-technických podmínek a na vybavení pracovníků podílejících se na projektu, poměrnou část nákladů na údržbu a provoz budovy SSČ AVČR, mzdy režijních pracovníků (účetní, hospodářská správa) a ostatní daňově uznatelné náklady související s provozem SSČ AVČR (např. energie, vodné, stočné, ostraha, úklid, telefony, IT služby, pojištění, zabezpečení apod.).
6 ŘÍZENÍ
Projekt STRATIN+ bude rozdělen do dvou modulů vymezených objemem finanční alokace, která bude na služby strategické inteligence pro výzkum a inovace vyčleněna.

· MODUL 1 bude zaměřen na služby strategické inteligence v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby MŠMT, MPO, dalších ústředních orgánů státní správy a uživatelské komunity z řad výzkumný organizací a podniků. Na služby strategické inteligence v Modulu 1 bude dedikováno 75 % z celkových nákladů projektu.
· MODUL 2 bude zaměřen na poskytování služeb analytické podpory činností RVVI. Na zabezpečení služeb analytické podpory činností RVVI v Modulu 2 bude dedikováno 25 % z celkových nákladů projektu.
Implementační struktura projektu STRATIN+ bude sestávat z projektových orgánů, jež spolu budou na pravidelné bázi interagovat, a to řídicího výboru, výkonného výboru, vědecké rady a garantů jednotlivých tematických bloků projektu, jak ilustruje organigram níže.

MODUL 1
Strategická inteligence pro VaVaI
MODUL 2
Analytická podpora činností RVVI
ŘÍDICÍ VÝBOR
RVVI
MŠMT, MPO, RVVI, ÚV,
ČKR, AVČR, TAČR, GAČR, SPČR
VÝKONNÝ VÝBOR
VĚDECKÁ RADA
TC Praha, NVF, SOÚ AVČR – NKC,
SSČ AV ČR – EURAXESS ČR
ZAHRANIČNÍ ODBORNÍCI
TÉMATICKÉ BLOKY PROJEKTU

GARANTI TÉMATICKÝCH BLOKŮ

6.1 Řídicí výbor
Řídicí výbor bude dohlížet, zda jsou aktivity projektu sdílených činností realizovány plně v souladu s projektovým záměrem a odpovídají i potřebám cílové/uživatelské komunity projektu sdílených činností. V tomto ohledu bude moci řídicí výbor navrhovat modifikaci dílčích aktivit projektu sdílených činností tak, aby poptávku cílové/uživatelské komunity reflektovaly vhodnějším způsobem, pokud bude zjištěno, že jednotlivé aktivity projektu sdílených činností potřebám cílové/uživatelské komunity plně neodpovídají. Řídicí výbor se takto bude podílet na strategické orientaci projektu sdílených činností. Ve spolupráci s výkonným výborem bude vyhodnocovat efektivitu vykonávaných aktivit a navrhovat i jejich eventuální úpravy.
Hlavními nástroji pro strategické řízení a zacílení aktivit projektu sdílených činností na potřeby uživatelské komunity budou roční plány aktivit. Roční plány aktivit Modulu 1 bude připravovat řídicí výbor ve spolupráci s výkonným výborem a budou schvalovány řídícím výborem. Roční plány aktivit Modulu 2 bude připravovat RVVI ve spolupráci s výkonným výborem a bude je předkládat řídicímu výboru k projednání. Tím bude zajištěno autonomní řízení služeb analytické podpory činností RVVI a zároveň koordinace těchto služeb s dalšími službami strategické inteligence poskytovanými v projektu sdílených činností.
Řídicí výbor bude složen ze zástupců relevantních orgánů státní správy ČR odpovědných za tvorbu výzkumné politiky a její implementaci i z představitelů stěžejních výzkumných subjektů. Členy řídicího výboru takto budou zástupci MŠMT, MPO, RVVI, ÚV, ČKR, AVČR, SPČR, TAČR a GAČR. Každou z uvedených institucí bude na fóru řídicího výboru reprezentovat vždy 1 zástupce s možností doplnění delegace o 1 dalšího experta. Předsedou řídicího výboru se stane zástupce MŠMT, místopředsedy řídicího výboru budou zástupci MPO a RVVI.
Řídicí výbor se bude scházet nejméně třikrát ročně, přičemž na zasedáních řídicího výboru budou posuzovány činnosti realizované v rámci projektu sdílených činností za uplynulé období a diskutovány plánované aktivity pro období nadcházející. V tomto aspektu bude řídicí výbor úzce spolupracovat s výkonným výborem, který bude na jednání řídicího výboru předkládat informace o realizovaných a plánovaných aktivitách.
6.2 Výkonný výbor
Výkonný výbor bude koordinovat a řídit realizaci jednotlivých aktivit projektu sdílených činností, bude zodpovídat za realizaci aktivit projektu sdílených činností v souladu s projektovým záměrem, rozhodnutími řídicího výboru a potřebami cílové/uživatelské komunity a takto bude plnit roli implementačního orgánu projektu. Výkonný výbor bude zpracovávat periodické zprávy o realizaci projektu sdílených činností a předkládat je k projednání řídicímu výboru a poskytovateli, tzn. MŠMT. Bude zodpovědný za dodržování rozpočtu projektu a za efektivní hospodaření s poskytnutými finančními prostředky podpory.
Výkonný výbor bude složen z příslušných zástupců příjemce a dalších účastníků projektu, tzn. TC Praha – příjemce; a NVF, SOÚ AVČR a SSČ AVČR – další účastníci. Výkonný výbor se bude scházet nejméně třikrát ročně a na svých jednáních bude projednávat stav řešení projektu a navrhovat opatření k projednání řídicím výborem s cílem zajištění efektivní, věcné a časové návaznosti realizovaných aktivit tak, aby tyto v maximální možné míře naplňovaly poptávku cílové/uživatelské komunity projektu. Výkonný výbor bude při implementaci projektu sdílených činností následovat návrhy a doporučení řídicího výboru.
6.3 Vědecká rada
Vědecká rada bude přispívat k vysoké vědecké úrovni projektu a bude vytvářet podmínky pro realizaci aktivit projektu v souladu s aktuálními světovými trendy v oblasti politiky VaVaI. Vědecká rada bude složena z předních zahraničních odborníků. Bude se scházet jednou za 2 roky, společně se zástupci výkonného a řídicího výboru. Na jejím jednání budou posouzeny aktivity projektu realizované v uplynulém období i další plánované činnosti a bude doporučeno, jakým směrem projekt odborně zaměřit tak, aby reflektoval vůbec nejaktuálnější a nejnovější metody a přístupy, co do poskytování strategické inteligence pro politiku VaVaI. Vědecká rada bude složena z vysoce renomovaných odborníků pro jednotlivé oblasti činností projektu. Složení bude navrhovat výkonný výbor a schvalovat řídicí výbor. Hlavní kritéria pro nominace do vědecké rady projektu budou:

· odborné zaměření (vyvážené pokrytí všech oblastí aktivit projektu);
· širší kontextuální rozhled v problematice strategické inteligence pro politiku VaVaI;
· dosavadní zkušenosti, respekt a věhlas v odborné komunitě.


7 MONITORING A EVALUACE
Projekt sdílených činností bude v průběhu realizace periodicky monitorován a evaluován, a to včetně kontroly čerpání a využití finančních prostředků podpory.
7.1 Periodické zprávy
Periodické zprávy o realizaci projektu sdílených činností budou vypracovávány výkonným výborem a předkládány dvakrát ročně řídicímu výboru. Periodická zpráva bude zpravidla informovat o realizaci dílčích aktivit projektu sdílených činností, čerpání finančních prostředků podpory a o eventuálních návrzích na modifikaci dílčích aktivit projektu sdílených činností tak, aby lépe reflektovaly poptávku cílové/uživatelské komunity projektu.
7.2 Výroční zpráva
Výroční zpráva bude vypracována výkonným výborem a vždy jedenkrát ročně předložena poskytovateli, tzn. MŠMT. Výroční zpráva bude shrnovat informace z průběžných zpráv vypracovaných v daném roce. Zároveň bude obsahovat i přehled čerpání finančních prostředků podpory poskytnuté ve sledovaném roce řešení projektu. Výroční zpráva bude pro informaci předkládána poradě vedení MŠMT a RVVI.
7.3 Evaluační zpráva
Evaluační zpráva bude vypracována výkonným výborem ve 4. čtvrtletí 2027 a 4. čtvrtletí 2030. Na základě evaluační zprávy bude pak poskytovatel, tzn. MŠMT, v souladu s ust. § 13 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, provádět kontrolu souladu plnění cílů projektu, a to včetně kontroly čerpání a využití prostředků podpory podle zásad tzv. „3E“ (tzn. účelnost, efektivnost a hospodárnost), se smlouvou o poskytnutí podpory. Poskytovatel bude kontrolu provádět s využitím nástroje oponentního řízení se dvěma nezávislými oponenty. Výsledky provedeného oponentního řízení budou pro informaci předloženy poradě vedení MŠMT a dále také pro informaci členům vlády ČR, a to v termínech do dne 30. června 2028 a 30. června 2031. Součástí evaluační zprávy bude stanovisko RVVI.
7.4 Klíčové výkonnostní indikátory
Jedním z monitorovacích nástrojů realizace projektu sdílených činností bude rovněž soubor klíčových výkonnostních indikátorů (dále jen „KPIs“). Monitorování plnění těchto KPIs bude probíhat každoročně a způsob jejich naplňování bude výkonný výbor předkládat k projednání řídicímu výboru a v rámci výroční zprávy i poskytovateli. Na základě vyhodnocení naplňování KPIs bude řídicí výbor a poskytovatel monitorovat aktivity realizované v rámci projektu, resp. sledovat, zda jsou aktivity realizovány v dostatečném rozsahu, kvalitě a intenzitě.

	Název KPI
	Kategorie KPI
	Cílová hodnota KPI

	Analytické podklady pro implementaci a aktualizaci Národní politiky VaVaI ČR
	kvantitativní/kvalitativní
	6

	Analytické podklady pro rozvoj systému transferu znalostí a komercializace výsledků VaVaI
	kvantitativní/kvalitativní
	
3

	Metodická a analytická podpora evaluací programů VaVaI
	kvantitativní/kvalitativní
	2

	Bibliometrické analýzy a bibliometrické mapování
	kvantitativní/kvalitativní
	3

	Analytické podklady pro realizaci strategií a opatření na podporu internacionalizace VaVaI, rozvoje kapacit pro excelentní výzkum a pro zapojení do programu Horizont Evropa a navazujícího rámcového programu
	kvantitativní/kvalitativní
	

3

	Analytické podklady pro rozvoj systému velkých výzkumných infrastruktur
	kvantitativní/kvalitativní
	2

	Analýza systému podpory inovačního potenciálu podniků
	kvantitativní/kvalitativní
	1

	Analytické podklady pro rozvoj otevřené vědy
	kvantitativní/kvalitativní
	2

	Datová a analytická podpora přípravy Analýzy stavu VaVaI v ČR a její srovnání se zahraničím
	kvantitativní/kvalitativní
	6

	Technology briefs
	kvantitativní/kvalitativní
	4

	Policy briefs
	kvantitativní/kvalitativní
	10

	Studie strategického foresightu a posuzování dopadů nových technologií na společnost
	kvantitativní/kvalitativní
	3

	Analýza trendů v datové a digitální oblasti
	kvantitativní/kvalitativní
	1

	Analytické podklady pro řízení a aktualizace Národní RIS3
	kvantitativní/kvalitativní
	3

	Odborné analytické materiály týkající
se přípravy odborníků a podmínek jejich uplatnění v rámci akademické i podnikové sféry využité jako podklady pro strategie a politiky
v oblasti VaVaI a vzdělávání
	

kvantitativní/kvalitativní
	

8

	Periodické datové přehledy o studujících
a absolventech doktorských studijních programů v oborech klíčových pro VaVaI využité při realizaci RIS3 a hodnocení politiky VaVaI
	
kvantitativní/kvalitativní
	
3

	Počet uspořádaných odborných webinářů zaměřených na přípravu a uplatnění odborníků v akademické a podnikové sféře
	
kvantitativní
	3

	Analýza systému podpory kariérního růstu ve
VaVaI
	kvantitativní/kvalitativní
	1

	Analytická zpráva o stavu mezinárodní VaVaI mobility v ČR
(počet příchozích zahraničních výzkumníků ze třetích zemí, země původu, obor uplatnění, genderový aspekt, věková struktura)
	

kvantitativní/kvalitativní
	

1 zpráva ročně

	Zpráva o překážkách v mezinárodní VaVaI mobilitě (zpracování výsledků dotazníkového šetření, zaměřeného na administrativní
a sociokulturní překážky, vnímané zahraničními výzkumníky v souvislosti s jejich kariérou v ČR)
	

kvantitativní/kvalitativní
	

Analýza, r. 2027

	Analýza Mezisektorová vědecko-výzkumná
mobilita
	kvantitativní/kvalitativní
	Výsledná analýza,
r. 2030

	Mapování kariérního uplatnění doprovázejících rodinných příslušníků vědců - cizinců na tuzemském trhu práce
	
kvantitativní/kvalitativní
	Výsledná analýza,
r. 2030

	Analytické podklady pro odpovědné úřady
v oblasti implementace politik na podporu
genderové rovnosti ve VaVaI (ÚV/RVVI, MŠMT)
	
kvantitativní/kvalitativní
	
1x ročně

	Analýza plánů genderové rovnosti
	kvantitativní/kvalitativní
	1x ročně

	Analýza bariér pro uplatnění žen v soukromém průmyslovém výzkumu
	Kvantitativní
	1

	Kulatý stůl k tématu inkluzivní genderové
rovnosti
	kvantitativní/kvalitativní
	2

	Podkladová analýza v oblasti inkluzivní genderové rovnosti
	kvantitativní/kvalitativní
	1

	Statistická ročenka She Figures Czech Republic
	Kvantitativní
	1x ročně

	Metodika pro poskytovatele
	kvantitativní/kvalitativní
	2

	Počet odborných workshopů a seminářů / počet účastníků
	kvantitativní
	15/1000

	Počet čtenářů odborného periodika Ergo
	kvantitativní
	500

	Počet krátkodobých stáží pracovníků veřejné správy
	kvantitativní
	3

image1.jpeg

image2.png

image3.png

image4.png