Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
KUPNÍ SMLOUVA
jméno, příjmení: Jan Hányš, Jaroslava Hányšová
datum narození: 1949, .1951
bydliště: Zvole , Zábřeh 789 01
(dále jen jako „prodávající“)
a
název: Obec Zvole
IČ: 00303666
sídlo: Zvole č. 123, Zábřeh 789 01
bankovní účet č.:
jméno oprávněné osoby: Ing. Josef Najman
(dále jen jako „kupující“)
uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s ustanovením § 2079 a násl. zákona č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tuto
kupní smlouvu:
I.
Prohlášení prodávajících
Prodávající prohlašují, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. 1320/62 o výměře 4153
m2 - orná půda zapsán na LV č. 122 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště
Šumperk, obec Zvole, katastrální území Zvole u Zábřeha (okres Šumperk), 794 091, (dále jen
„nemovitost“).
Prodávající prohlašují, že nemovitost není zatížena žádnými vadami, ať už faktickými nebo právními.
II.
Předmět Smlouvy
Prodávající touto smlouvou prodávají kupujícímu za podmínek níže uvedených nemovitou věc
specifikovanou v čl. I. této smlouvy a kupující tuto nemovitou věc za podmínek níže uvedených od
prodávajících do svého výlučného vlastnictví kupuje.
III.
Kupní cena
Smluvní strany se dohodly, že kupní cena za nemovitost specifikovanou v čl. I této smlouvy, byla
stanovena na celkovou částku Kč 622.950,--(slovy: Šest set dvacet dva tisíce devět set padesát korun
českých).
Smluvní strany se dohodly, že kupní cena bude uhrazena kupujícím straně prodávající
bezhotovostním převodem na bankovní účet prodávajících č.ú. ………………………………………….
do 7 kalendářních dnů ode dne schválení této smlouvy zastupitelstvem obce Zvole.
IV.
Ostatní ujednání
Smluvní strany se dohodly, že návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podá
příslušnému Katastrálnímu úřadu kupující, a to bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy a
uhrazení kupní ceny. Správní poplatek za vklad vlastnického práva uhradí kupující.
Smluvní strany jsou si vědomy povinnosti daňového přiznání. Daň z nabytí nemovitých věcí se
zavazují v termínu a výši dle právních předpisů platných v době uzavření kupní smlouvy zaplatit
prodávající.
V.
Závěrečná ustanovení
Tato smlouva je sepsána a uzavřena celkem ve třech vyhotoveních stejné právní závaznosti, z nichž
jedno bude použito jako příloha k návrhu na vklad do katastru nemovitostí a po jednom vyhotovení
obdrží každá smluvní strana po podpisu této smlouvy.
Tato smlouva a vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky, zejména příslušnými
ustanoveními zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Účastníci této smlouvy žádají, aby byl u příslušného katastrálního úřadu pro obec Zvole a k. ú. .Zvole
u Zábřeha proveden zápis změn vlastnických práv k předmětu koupě podle čl. I. této smlouvy.
VI.
Doložka
Zastupitelstvo obce Zvole schválilo obsah této kupní smlouvy dne 27.6.2016 svým usnesením
č. 15/6.
Ve Zvoli dne.....14.7.2016....................... Ve Zvoli dne.......14.7.2016………......
...................................................................... ...................................................................
Prodávající Kupující
Ve Zvoli dne...........14.7.2016.....................
......................................................................
Prodávající
VZOR NÁVRHU NA VKLAD VLASTNICKÉHO PRÁVA DO KATASTRU NEMOVITOSTI JE DOSTUPNÝ V KATEGORII
OBČANSKÉ PRÁVO
Vkladatel může přiložit na návrh na vklad kolek ve výši 1.000,- Kč nebo zaplatit správní poplatek v
hotovosti přímo na podatelně příslušného katastrálního úřadu či zaslat správní poplatek na účet
katastrálního úřadu.
Kupní cena může být kupujícím zaplacena v hotovosti do částky 350.000,- Kč. Toto omezení vychází
ze zákona 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Překračuje-li kupní cena částku 350.000,- Kč
musí kupující její platbu provést bezhotovostně.
POZNÁMKY KE KUPNÍ SMLOUVĚ PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
Nový občanský zákoník sjednotil rozdílnou právní úpravu kupní smlouvy obsaženou v předchozím
občanském zákoníku a právní úpravu kupní smlouvy obsaženou v obchodním zákoníku. Nyní se na
podnikatele i nepodnikatele vztahuje jedna právní úprava kupní smlouvy obsažena v NOZ.
Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat věc (předmět koupě) a umožnit nabýt vlastnické
právo k věci prodávajícímu. Povinnost kupujícího je věc převzít a zaplatit kupní cenu prodávajícímu. ¨
Předmětem plnění kupní smlouvy je věc (vlastnické právo k věci) nikoli činnost. Pokud by šlo o úplatné
poskytování činnosti, hovořili bychom v závislosti na poskytované činnosti o smlouvě příkazního typu,
kontrolní činnosti, pracovní smlouvě atd.
Předmět koupě může být věc movitá, nemovitá i závod. NOZ také ve své výčtu pamatuje na úpravu
prodeje zboží v obchodě a vedlejší ujednání ke kupní smlouvě.
Kupní cena
Určení kupní ceny ustupuje od požadavku sjednání ceny v souladu s právními předpisy, jak tomu bylo
v předchozím občanském zákoníku, a pro určení kupní ceny vyžaduje pouze určitost ceny, kterou je
možné stanovit i odkazem na způsob určení.
Kupní cena nemusí být určitá, pokud je dostatečně určen způsob jejího určení. Oproti předchozí
právní úpravě, lze nově určit způsob určení kupní ceny např. na základě stanovení znalce XY, tzn. že
smluvní strany si mohou v kupní smlouvě stanovit, že kupní cena za nemovitost bude určena na
základě stanovení znalce XY. Dříve by takovéto ujednání způsobovalo neplatnost smlouvy.
Nabytí vlastnického práva
Otázka nabytí vlastnického práva není v oddíle zákona věnovaného kupní smlouvě upravena. Z toho
důvodu se použije obecná úprava vztahující se k věcným právům (§ 1099 a násl). Právní úprava
v NOZ upouští od nabytí vlastnického práva k věci tradicí, tzn. předání a převzetí věci a přiklání se
k autonomii vůle stran, kdy práva a povinnosti stran vznikají, stejně jako vlastnické právo k věci se
převádí, již samotným uzavřením smlouvy, resp. její účinností. Toto ustanovení je dispozitivní, tzn., že
strany se mohou odchýlit a upravit si nabytí vlastnického práva odlišně (např. kupující nabude
vlastnické právo k předmětu koupě až po zaplacení kupní ceny).
U movitých věcí určených druhově (tj. mouka, cihle...) se vlastníkem může stát jiná osoba až
dostatečným odlišením druhově určené věci od jiných věcí téhož druhu. Věci movité a nemovité
zapsané do veřejného seznamu se nabývá vlastnické právo k věci až zápisem do takového seznamu.
Za veřejný seznam se nepovažuje registr vozidel.
V NOZ najdeme i ustanovení upravující převod vlastnického práva k cenným papírům.
Koupě movité věci
Za koupi movité věci se považuje:
- koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc,
- koupě součásti nemovité věci (plody, materiál ze stavby, plot aj.), pokud ji kupující nabude odděleně
od nemovitosti,
- smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit,
- smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, pokud nedodal podstatnou část materiálu ten,
komu má být věc dodána,
- smlouva o dodání věci, pokud nespočívá převážná část plnění dodavatele ve výkonu činnosti.
Pro nabytí movité věci není rozhodující výchozí stav, ale stav v jakém má kupující věc nabýt.
Př. Pan Novák (kupující) se rozhodl koupit 10 kg jablek od svého souseda (prodávající). Jablka na
stromě jsou součástí stromu, který patří k pozemku, na němž strom roste. K uzavření kupní smlouvy a
předání předmětu koupě dojde až poté co jsou jablka již sesbíraná a připravená.
Při uzavření kupní smlouvy bez určení kupní ceny platí cena obvykla, tzn. taková cena, za níž se
stejný nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek
obvykle prodává.
Práva a povinnosti prodávajícího
Prodávající je povinen odevzdat věc kupujícímu společně s doklady vztahující se k věci a umožnit
kupujícímu nabýt vlastnické právo k věci v souladu se smlouvou.
U odeslání věci kupujícímu obecně platí, že věc je odeslána kupujícímu předáním věci prvnímu
dopravci k přepravě. Je-li kupujícím spotřebitel, považuje se věc za odevzdanou kupujícímu, až ji
kupujícímu předá dopravce. Výjimku tvoří skutečnost, že kupující určil dopravce pro přepravu, to se
pak postupuje v souladu s obecným pravidlem uvedeným výše.
NOZ řeší situaci, kdy přijde kupujícímu větší množství věcí, než bylo dohodnuto v kupní smlouvě.
Pokud kupující bez zbytečného odkladu neodmítne dodání kusů navíc, považuje se kupní smlouva
uzavřena i na přebytečné množství zboží.
Nezanedbatelnou povinností prodávajícího je předání dokladů potřebných k převzetí a užívání věci
kupujícímu. Předává-li je prodávající při zaplacení kupní ceny, předá prodávající doklady v místě
placení.
Práva z vadného plnění
NOZ se inspiroval u otázky práv z vadného plnění právní úpravou předchozího obchodního zákoníku.
Práva z vadného plnění vznikají kupujícímu přímo ze zákona oproti právům plynoucích ze záruky za
jakost. Vadou se rozumí nedostatek množství, jakosti, provedení, ale i plnění jiné věci a vada
v dokladech nutných pro užívání věci.
V právní úpravě NOZ se zcela upouští od dělení vad na opravitelné a neopravitelné, jak to znal
předchozí občanský zákoník. Nyní se vady věci určují podle hlediska intenzity spočívající buď
v podstatném porušení smlouvy, nebo nepodstatném porušení smlouvy.
Bude-li mít věc vadu, která je považována za podstatné porušení smlouvy, má kupující právo si vybrat
z práva na výměnu věci, práva na opravu věci, práva na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo práva
odstoupit od smlouvy. Kupující musí sdělit volbu práva prodávajícímu při oznámení vady nebo bez
zbytečného odkladu po oznámení vady a tuto volbu již nebude moci bez souhlasu prodávajícího
měnit.
Bude-li vadné plnění považováno za nepodstatné porušení smlouvy, má kupující právo na odstranění
vady nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud prodávající vadu včas neodstraní nebo ji odmítne
odstranit, vzniká kupujícímu právo na slevu z kupní ceny nebo odstoupit od smlouvy. Jednou
provedenou volbu nemůže kupující již bez souhlasu prodávajícího měnit.
Do odstranění vady kupující nemusí platit část kupní ceny, která odhadem přiměřeně odpovídá jeho
právu na slevu.
Právo z vad se nově neprekluduje, ale promlčuje, pokud kupující neuplatní vadu věci u prodávajícího
bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl zjistit. Prodávající musí promlčení v soudním řízení
namítnout.
Záruka za jakost
Stejně jako u práva z vadného plnění i u záruky za jakost se zákonodárce inspiroval v předchozím
obchodním zákoníku. NOZ opouští od použití termínu zákonná záruka za jakost a stanovuje vznik
záruky za jakost smluvně nebo jednostranným prohlášením o záruce (např. v záručním listu). Záruku
za jakost může dát kupující buď na určitou dobu (např. záruka 5 let) nebo na zachování obvyklých
vlastností (např. záruka na nepromokavost bundy).
Účinky záruky má i uvedení doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Některý výrobce nebo
prodávající dává záruku pouze na jednotlivou součást věci. Lze se s tím setkat např. u jízdních kol,
kde můžeme dostat záruku 10 let na rám jízdního kola.
NOZ upravuje počátek běhu záruční doby, ale nehovoří o přerušení běhu záruční doby v situaci, kdy
kupující pro uplatnění vady věci nemohl, z důvodu odstraňování vady prodávajícím, věc fakticky
užívat.
Povinnost kupujícího
Kupující je povinen zaplatit kupní cenu a převzít věc. Dostane-li se kupující do prodlení s převzetím
věci nebo placením kupní ceny má prodávající povinnost k uchování věci a zároveň mu vzniká právo
věc zadržovat, dokud nebudou uhrazeny účelně vynaložené náklady spojené s uchováním věci
protistranou.
Nebezpečí škody na věci
Dle obecného pravidla nebezpečí náhodné škody na věci stíhá jejího vlastníka. Na kupujícího
přechází nebezpečí škody na předmětu koupě s nabytím vlastnického práva.
Při koupi movité věci přechází nebezpečí škody na věci na kupujícího převzetím věci, jinak
okamžikem, kdy bylo kupujícímu umožněno s věcí disponovat. Předá-li věc kupujícímu 3. osoba,
přechází nebezpečí škody na kupujícího okamžikem, kdy mohl s věcí nakládat. Nejdříve však dnem,
kdy nastala prodávajícímu povinnost plnit (předat věc). Předala-li 3. osoba věc před tímto dnem,
přechází nebezpečí škody až dnem, kdy má prodávající povinnost plnit. Z nového OZ byl vypuštěn
požadavek vědomosti kupujícího o tom, že prodávající mu umožnil s věcí disponovat.
Vznikne-li náhodná škoda na věci po přechodu nebezpečí škody na kupujícího, nezbavuje to jeho
povinnosti zaplatit kupní cenu. To neplatí, uplatní-li kupující právo žádat dodání náhradní věci nebo
odstoupí-li od smlouvy.
Dostane-li se některá ze stran do prodlení s převzetím věci (např. kupující nepřevezme věci od
prodávajícího po uzavření kupní smlouvy, prodávající nepřevezme od kupujícího věc s vadou či věc,
kterou dodal nad rámec), může druhá strana poté, co poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu
k převzetí, věc svépomocně prodat. Učiní tak vlastním jménem na účet toho, kdo se ocitl s převzetím
věci v prodlení. Výtěžek z prodeje vydá prodlévající straně po odečtení účelně vynaložených nákladů,
které jí vznikly s úschovou věci a následně s jejím prodejem.
Jde-li o věci podléhající rychlé zkáze, není upozornění nutné.
Koupě nemovité věci
Smlouva o prodeji nebo koupi nemovité věci musí mít písemnou formu. V případě, že do právního
vztahu vstupuje více osob, vyžaduje se, aby jejich projevy byly na téže listině. Písemná forma je
vyžadována i pro změnu nebo zrušení kupní smlouvy.
Vedlejší ujednání (výhrada vlastnického práva, výhrada zpětné koupě, výhrada lepšího kupce ad.)
v písemné formě být nemusí, pokud se takovým ujednáním nezřizuje věcné právo k nemovitosti.
Věcné právo zřizované vedlejším ujednáním vzniká až zápisem do veřejného seznamu.
NOZ řeší u koupě nemovité věci vady z plnění a umožňuje kupujícímu právo na přiměřenou slevu
z kupní ceny, pokud výměra pozemku určena v kupní smlouvě neodpovídá skutečné výměře
pozemku. Ustanovení o koupě nemovité věci také upravují právo kupujícího z vadného plnění, má-li
stavba spojená se zemí pevným základem skrytou vadu.