Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2006_67_00260

        
Děkuji. Pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, myslím si, že každý z nás by podepsal to, co tady pan poslanec Urban řekl, ale obávám se, že novela, kterou máme před sebou, jde právě proti tomuto záměru.
        Chtěla bych říci, že zákon č. 130, tak jak byl schválen, měl být právě tím zákonem, který přispěje k přechodu České republiky na znalostní ekonomiku.
        Já vás seznámím se stanoviskem české vlády k návrhu novely zákona a vysvětlím krátce, proč bych se nepřimlouvala za schválení této novely, protože konáme celou řadu věcí, které mají vést ke zdokonalení systému, ale tyto věci, které chceme změnit, se nedotýkají přímo zákona.
        Jak víte z tisku, který máte před sebou, ze stanoviska vlády, vláda vyslovila s touto novelou nesouhlas. Těch důvodů, proč tak učinila, je několik. Především zákon č. 110/2009 Sb., který začal platit 1. července loňského roku, stanoví poprvé jasná kritéria pro rozdělování prostředků na podporu výzkumu, vývoje a inovací a vychází z požadavku, který jsme si v reformě dobře vydiskutovali. To znamená zjednodušit podporu, instituce podporovat podle výsledků jejich činnosti a týmy projektově. Uvedená kritéria jsou velmi motivační, protože instituce, které v oblasti výzkumu a vývoje dosahují lepších výsledků, mají dány jistotu pro svou další činnost. Naopak instituce, které těchto výsledků nedosahují, by uplatněním celého systému postupně svou činnost utlumovaly.
        Pro uplatnění tohoto motivačního systému je ale nutné, aby dosavadní výsledky činnosti jednotlivých výzkumných organizací byly již od počátku, tzn. od okamžiku vypracování návrhu institucionální podpory výzkumných organizací, brány v potaz. Vláda proto nemůže souhlasit a nesouhlasí zásadně s návrhem, aby Rada pro výzkum, vývoj a inovace při návrhu rozdělování prostředků správcům rozpočtových kapitol již nepřihlížela k výsledkům, kterých bylo danými výzkumnými organizacemi dosaženo. Takové řešení by znamenalo, že rada by byla nucena navrhovat rozdělení poměrně velkého objemu finančních prostředků, v roce 2009 hovoříme o 9,5 mld. korun, mezi jednotlivé rozpočtové kapitoly bez jasně vymezených kritérií, což by mohlo vést k velmi nepředvídatelnému rozdělení prostředků mezi jednotlivé rozpočtové kapitoly, k nehospodárnému vynakládání prostředků a ve svém důsledku dokonce i k ohrožení úrovně výzkumu, vývoje a inovací. Byla by vlastně ohrožena právní jistota výzkumných organizací, a to především těch, které dosahují dobrých výsledků.
        Za další. Vláda připomíná, že celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol, které, jak víte, byly reformou zredukovány, stanoví podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vláda o nich bude rozhodovat ve sboru a zájmy jednotlivých poskytovatelů, tedy správců rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj a inovace podporován, přitom budou na jednání vlády zastoupeny jednotlivými členy vlády. Není to tedy rada, kdo rozhoduje. Rada je poradním orgánem vlády.
        Pro odpovědné rozhodnutí vlády je ale třeba, aby měla možnost vycházet z komplexních podkladů, které jí zajistí Rada pro výzkum, vývoj a inovace. K tomu je nutné, aby tato rada povinně zohledňovala také ostatní výsledky dosažené jednotlivými výzkumnými organizacemi, neboť přenesení tohoto hodnocení až na úroveň jednotlivých poskytovatelů, tedy správců rozpočtových kapitol, neumožní komplexní, tedy nadresortní posouzení celé problematiky. Prostředky by tedy nemusely být vynakládány úsporně a účelně.
        Vláda také nesouhlasí s tvrzením, že by systém rozdělování prostředků na výzkum, vývoj a inovace, který byl zaveden zákonem č. 110/2009 Sb., byl pro velkou část výzkumných institucí nevýhodný. Přes nepříznivý vývoj veřejných financí došlo u vysokých škol s ohledem na dlouhodobý růst jimi dosahovaných výsledků dokonce k mírnému nárůstu těchto prostředků. Ale také Akademie věd získává za rok 2009 více prostředků než za rok 2008 v tomto hodnocení.
        Dovolte mi několik poznámek, které jsem avizovala. ***
        My jsme byli sami překvapeni, když se spočítalo, jak vyšly výsledky podle metodiky hodnocení, která návazně na zákon byla zpracována. Já se také domnívám, že Akademie věd je jedním ze základních pilířů české vědy. Jestliže její výsledky podle metodiky vedou ke snížení prostředků, zabýváme se touto situací velmi vážně. Vláda pro tento rok v rozporu s výsledky, které by vyplývaly z reformy, navýšila pro Akademii věd prostředky o více než půl miliardy a slíbila stabilizovat její rozpočet na další dva roky. Tyto dva roky plus rok letošní je třeba využít k tomu, abychom se podívali, jak zdokonalit metodiku, kterou se přiřazují body, a tedy také prostředky za výsledky výzkumu a vývoje.
        V současné době pracujeme na nové metodice. Já zcela sdílím názor pana profesora Ohlídala, že je nutné podívat se po okolí. Dohodla jsem si s poslancem Německa, že v nejbližších dnech odjede malá skupinka dvou tří lidí podívat se do Max Planckova institutu, jak je tento špičkový ústav financován. Pozvala jsem švédského státního tajemníka, s nímž jsme hovořili o způsobu hodnocení vědy ve Švédsku. V nejbližších dnech mám setkání s dánskými kolegy. Dostala jsem již podkladové materiály, jak vypadá jejich reforma, kterou se snažili přiblížit a zapojit studenty do vědeckého pokroku, protože jak všichni víme, dnes oddělovat studenty od vědy a přenášet poznatky z jednoho systému do druhého je zdržující a je důležité, aby studenti byli v hlavním proudu, a to je ostatně jedna z věcí, která také není řešena, jakým způsobem se bude Akademie věd podílet na přípravě studentů a doktorandů.
        Řekla jsem již, že máme různé varianty řešení. Já jsem zadala vynikajícím institucím, ať je to CERGE, Národohospodářský ústav Akademie věd a dalším pracovištím a vynikajícím ekonomickým osobnostem, aby zpracovaly alternativní modely financování české vědy. Tyto materiály jsou už ve vysokém stadiu rozpracovanosti a jsou na stole. Pan premiér vyzval vědeckou obec, jak zástupce Akademie věd, tak zástupce vysokých škol, ale také dalších výzkumných organizací, aby zasedli ke kulatým stolům a využili čas, kterým jsme zastavili dopad hodnocení na jednotlivé výzkumné organizace, k tomu, abychom systém hodnocení a financování české vědy nastavili co nejlépe a vykonzultovali ho tak, aby dopady byly jasné.
        Já bych v tuto chvíli chtěla říci, že všichni, kdo mají k tomuto tématu co říci, jsou zváni k diskusi s námi, a také se jí zúčastní. Myslím, že kdybychom v tuto chvíli přijali novelu, která nám byla představena, vrátili bychom se k praxi, kdy si vlastně každá výzkumná organizace vypracovala jakýsi plán, jak bude dále v několika letech postupovat, co bude potřeba financovat, a formálním způsobem víceméně byl tento plán posouzen a financován. My jsme se pokusili udělat alespoň nějaký systém, který by vycházel z objektivních kritérií výsledků daných organizací. Je na něm jistě co zlepšovat, ale musím říci, že v tuto chvíli se na něm také pracuje. Vrátit se k praxi, která tu byla, by znamenalo rozdělovat prostředky pro každou další vládu za velmi obtížné situace, kdy bez konkrétních podkladů by neměla argumenty pro to, aby skutečně podporovala ty nejlepší. A protože naše ekonomika už se musí opírat o výrobu i služby postavené na výsledcích výzkumu a vývoje, myslím, že toto je věc, která je nesmírně vážná, a já bych se moc přimlouvala, abychom ji neuspěchali novelou, která by mohla zasáhnout do proudu, na němž velmi zodpovědně pracujeme.
        Děkuji vám.