Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
DÍLČÍ PROJEKT PROJEKTU NCK STROJÍRENSTVÍ TN01000015
1. Identifikační údaje projektu NCK
Název dílčího projektu
Měřící stélky snímající plantární tlaky pro prevenci přetěžování pohybového aparátu
Identifikační kód dílčího projektu
2/21
Výzkumné téma
VT1 - Výzkum metod pro měření a analýzu parametrů strojů, zařízení a technologií
Garant výzkumného tématu
VT1 - Ing. Pavel Klouček, Ph.D., VÚTS, a.s.
Název a IČO zapojených příjemců
Zapojená organizace 1
Technická univerzita v Liberci (46747885)
Zapojená organizace 2
Zvolte položku
Zapojená organizace 3
Zvolte položku
Zapojená organizace 4
Zvolte položku
Zapojená organizace 5
Zvolte položku
Zapojená organizace 6
Zvolte položku
Zapojená organizace 7
Zvolte položku
Zapojená organizace 8
Zvolte položku
Zapojená organizace 9
Zvolte položku
Zapojená organizace 10
Zvolte položku
Pracoviště zapojená do řešení dílčího projektu
Zapojené pracoviště 1
Faculty of Mechanical Engineering – Department of Applied Mechanics (46747885)
Zapojené pracoviště 2
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 3
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 4
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 5
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 6
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 7
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 8
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 9
Zvolte položku
Zapojené pracoviště 10
Zvolte položku
2. Představení dílčího projektu
Předpokládaná doba trvání dílčího projektu
2 roky
Datum zahájení dílčího projektu
1. 7. 2019
Datum ukončení dílčího projektu
31.12.2020
Shrnutí dílčího projektu
Zdůvodnění dílčího projektu
(krátká anotace)
Vyvíjený systém měřících stélek bude pracovat na principu ohebných tištěných spojů s piezorezistivními nebo kapacitními senzory. Ty budou snímat působící síly na úrovni interakce chodidla a obuvi. Průběh těchto sil bude zaznamenáván buď přímo do PC nebo do sběrné jednotky a bude moci být vyhodnocován individuálně pro jednotlivé zóny chodidla. Stélky mají široké využití, mohou sloužit jako terapeutický i prevenční prostředek jednak u zaměstnanců vykonávající celodenní práci ve stoje k prevenci přetížení pohybového aparátu a jednak u pacientů po úrazech dolních končetin či po plánovaných operacích např. typu TEP (totální endoprotéza) ve snaze co možná nejrychlejší rekonvalescence a návratu do zaměstnání či každodenního života.
Komercializační uplatnění
(krátká anotace)
Samotné zařízení nalezne uplatnění především ve zdravotnictví, konkrétně v ortopedii, chirurgii a podologii. Dále se počítá s uplatněním v obuvnickém průmyslu, při výrobě zdravotní či ochranné obuvi, apod. Měřící stélky budou moci využívat také větší korporátní celky, které zaměstnávají osoby stojící celou pracovní dobu na nohou, a které dlouhodobě usilují o optimální ergonomii na pracovišti. Data, která systém poskytne, mohou sloužit také v biomechanice sportu ve snaze jednak eliminovat potenciální riziko úrazů z přetížení pohybového aparátu a jednak při nalézání optimálních pohybových stereotypů. Počítá se nejprve s malosériovou výrobou snímacích stélek s výhledem směrem k levnější výrobě většího počtu kusů. S ohledem na komercializaci je třeba uvést, že TUL má bohaté zkušenosti s transferem technologií a právě potřebnou komercionalizací výsledků VaV.
Obsah projektu
1. Cíle projektu
Jaký problém projekt řeší? Jaké jsou cíle a očekávané parametry výstupů? Čím je oproti jiným řešením inovativní?
Problém:
Bipedální chůze je základní forma lidské lokomoce. Jedním ze znaků fyziologické chůze je symetrie pohybů dolních končetin, jejich zatěžování a dále symetrické působení reakčních sil na úrovni kontaktu nohy s podložkou. Rozdíly v dynamických parametrech měřených na levé a pravé noze byly prokázány především u patologické chůze, kdy pacienti po úrazech nohy zpravidla nezatěžují zdravou a poraněnou končetinu symetricky a velmi často dochází k postraumatickým funkčním změnám nohy. To je spojeno s nesprávným stereotypem chůze, s chronickými bolestmi, s problémy s nošením konfekční obuvi apod.
Funkce nohy lze hodnotit přístrojově v rámci analýzy chůze, a to buď se zaměřením na kinematiku, dynamiku nebo aktivaci zapojených svalů. Obvykle se analýza provádí buď samostatně právě se zaměřením na uvedené parametry, nebo se kombinují 3D kinematografická vyšetřovací metoda, plantografie (využívají se buď tenzometrické desky nebo měřící stélky) a elektromyografický záznam. Všechny metody poskytují relevantní data z hlediska různých parametrů chůze. Nejčastěji se porovnávají data zdravé a poraněné končetiny, resp. data levé/pravé končetiny. Potřebným vybavením ke komplexní analýze chůze disponují pouze některé univerzitní laboratoře či fakultní nemocnice a běžný pacient z důvodu velkých finančních nároků přístup k těmto metodám nemá.
V současné době přibývá pacientů po totální endoprotéze (TEP) kyčelního či kolenního kloubu. V rámci postoperativní rehabilitace jsou pacienti instruováni v souvislosti s mírou zatěžování operované končetiny, přičemž lékaři nejčastěji doporučují zatěžování vyjadřované procentuálním podílem tělesné hmotnosti pacienta. Pacienti však nemají žádnou zpětnou vazbu a dodržování doporučení lékaře je v praxi v podstatě nemožné, neboť nemají kontrolní nástroj pro monitorování rozložení tělesné hmotnosti mezi zdravou a operovanou končetinou při chůzi. Velmi často se tak stává, že pacienti operovanou končetinu buď přetěžují, anebo naopak zatěžují málo. Optimálním řešením se jeví být snímací zařízení, které by poskytovalo informace o interakci chodidla a obuvi přímo pacientovi, čímž by se mu dostávalo okamžité zpětné vazby.
Vedle problematiky volby optimálního stereotypu chůze u pacientů po TEP jsou celospolečenským problémem souvisejícím s moderním způsobem života také různé deformity nohy, jako je plochonoží (v oblasti podélné i příčné klenby nohy), vbočený palec (hallux vallgus), apod. Tyto deformity jsou velmi často vrozené nebo k nim dochází v důsledku volby nevhodné obuvi. Někdy se mohou projevovat pouze při chůzi a v klidovém stavu nemusí být odhaleny. Z tohoto důvodu je vhodné pořídit plantografický záznam při chůzi a na základě tohoto záznamu navrhnout opatření. Nejvhodnějším řešením jsou buď tenzometrické desky, které je však možno využít pouze v laboratorních podmínkách, anebo měřící stélky, které je možné využít mimo laboratoř.
Zamýšlený snímací systém poskytne informaci o působícím tlaku pod ploskou nohy. Pro praxi to znamená možnost navržení individuální korekční stélky pro eliminaci uvedených deformit a zároveň bude moci být kontrolován typ došlapu v závislosti na zvoleném typu obuvi.
Cíle a očekávané parametry výstupu
Hlavním cílem projektu je vývoj snímacího systému stélek na principu ohebných tištěných spojů pro monitorování sil a tlaků na úrovni interakce chodidla a obuvi u pacientů po úrazech nohy, po totálních endoprotézách kolenního či kyčelního kloubu, dále u osob s různými deformitami nohy, u sportovců, apod. Při naplňování tohoto cíle bude třeba jednak zvolit vhodný materiál pro samotnou stélku a jednak vyvinout samotný měřící systém tak, aby poskytoval informace o tlakových změnách pod ploskou nohy při stoji a chůzi v jednotlivých zónách nohy.
Výstupem předkládaného dílčího projektu bude funkční vzorek páru měřících stélek se zabudovaným systémem senzorů umožňující měření působících sil mezi plantou a obuví při chůzi. Předpokládá se, že systém bude schopen snímat data volitelnou frekvencí (5 - 50 Hz, v ideálním případě 100 Hz) v rozsahu alespoň 0 – 800 kPa. K snímacím stélkám bude připojen sběrný box pro uchování většího množství dat tak, aby byly stélky použitelné po delší dobu (celodenní pracovní doba) a také se předpokládá, že data budou zpracovávána pomocí příslušného softwaru s možností využití mobilní aplikace. Snímací zařízení by mělo měřit tyto parametry při stoji a chůzi: sílu působící ve vertikálním směru v závislosti na čase, tlak pod ploskou nohy v jednotlivých předem definovaných zónách (pata, středonoží, bříška metatarzů, palec a jednotlivé prsty), dobu kontaktu nohy s podložkou. Kromě těchto parametrů by měl systém zobrazit polohu/trajektorii CoP (Centre of Pressure) ve dvou rovinách, dále by měl dokázat vyhodnotit časové i dynamické parametry jednotlivých fází krokového cyklu (švihová fáze a stojná fáze). Na základě vyhodnocení dat ve vztahu k tělesné hmotnosti by měl systém být schopen poskytnout zvukovou či vizuální zpětnou vazbu pro uživatele v podobě procentuálního vyjádření zatížení pravé/levé dolní končetiny, event. jednotlivých zón.
Unikátnost výstupu projektu
Vyvíjený systém, který poskytne exaktní data týkající se dynamických parametrů stoje či chůze, může, podle našeho názoru, významným způsobem pomoci nejenom jako diagnostický prostředek pro odhalení oblastí přetěžování nohy, ale také jako terapeutický prostředek v době posttraumatické rehabilitace. Vedle toho poskytne data zaměstnavatelům, u nichž pracovníci tráví celou pracovní dobu na nohou. Pohybový aparát je u těchto pracovníků mnohdy celodenním stáním přetěžován a snahou je eliminovat toto přetížení v souladu s požadavky na vhodnou ergonomii práce.
V běžné lékařské ani podologické praxi a ani v ergonomii práce se měřící stélky zatím vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům nepoužívají, zřídkakde jsou používány tenzometrické desky umožňující analýzu 1, maximálně 3 kroků. Pro pacienty však je důležitý monitoring v běžném životě a okamžitá zpětná vazba, což vyvíjený systém poskytne.
Mezi současné komerčně dostupné systémy, které se svou podstatou přibližují vyvíjenému systému, patří především drátový systém Pedar X (Novel, Mnichov, DE), dále drátový systém F-Scan (Tekscan, Boston, USA) a bezdrátový systém OpenGo (Moticon, Mnichov, DE). Nevýhodou drátových systémů je jejich umístění na těle sledované osoby; velmi často kabeláž brání v pohybu, není vhodná pro každodenní laické využití a už vůbec ne na pracovišti či ve sportu. Vedle toho bezdrátový systém OpenGo se potýká s menší přesností (přesnost měření uváděná výrobcem: ±25%!!!). Zásadním problémem zmíněných systémů je pořizovací cena, která dosahuje několika stovek tisíc korun. Z tohoto důvodu jsou tyto systémy nepoužitelné pro běžné pacienty či osoby s počínajícími deformitami či patologiemi nohy. Vyvíjený systém by měl zacelit tzv. „díru na trhu“ a měl by být cenově dostupný s tím, že při komerční výrobě se počítá s cenou minimálně o řád nižší.
Stručný popis komerčně dostupných systémů:
Systém Pedar: 99 kapacitních senzorů v jedné stélce, měří tlak do max. 600 kPa, běžná frekvence snímání: 50 nebo 100 Hz; software se nabízí v několika variantách v závislosti na požadovaném typu výstupu (pro lékařské účely, výzkum ve sportu, apod.). Systém je možné synchronizovat s videozáznamem pomocí optického kabelu, propojení s PC: optický kabel nebo Bluetooth®. Pořizovací cena systému je: cena za 1 pár stélek: cca 3000 EUR, software od cca 2000 EUR, ostatní potřebné vybavení: od 1500 EUR.
F-Scan – rezistivní senzory, rozsah: 862 kPa, běžná frekvence snímání: 100 Hz, software se nabízí v několika variantách v závislosti na požadovaném typu výstupu (medical, research). Systém je možné synchronizovat s videozáznamem. Pořizovací cena systému je obdobná, jako u systému Pedar.
OpenGo: 13 kapacitních senzorů v 1 stélce, rozsah měření cca 400 kPa, nastavitelná frekvence snímání: 5 -100 Hz, software se nabízí v několika variantách v závislosti na požadovaném typu výstupu (medical, research). Systém je možné synchronizovat s videozáznamem. Pořizovací cena systému cena za 1 pár stélek s úložnou technologií: 1795 EUR, software od 1995 EUR, ostatní nutné vybavení: od 1000 EUR (mobilní aplikace, baterie, úložiště, atd.)
Současné komerčně dostupné systémy měřících stélek jsou velmi drahé a pro každodenní potřeby lidí v podstatě nedostupné. Vyvíjené snímací stélky budou na principu ohebných tištěných spojů s piezorezistivními nebo kapacitními senzory. Vzhledem k cenám zmiňovaných systémů, které jdou do stovek tisíc K4, bude tento vyvíjený systém cenově dostupnější, kdy odhadovaná cena po komercionalizaci by se měla pohybovat o řád níže.
2. Aktivity projektu
Jaké aktivity budou v rámci realizace projektu realizovány? Jak budou aktivity rozděleny mezi řešitelský tým?
· Teoretický výzkum v oblasti flexibilních senzorů, výběr vhodných senzorů
· Pořízení potřebných senzorů a jejich testování,
· Výběr vhodných materiálů pro vývoj měřících stélek, návrh výrobního postupu
· Vývoj snímacích stélek
· Vývoj softwaru pro kompletní diagnostický systém
· Provádění kalibračních měření včetně vyhodnocení a následná korekce vyvíjených stélek
· Validace snímacích stélek
· Porovnání snímaných dat s daty získanými pomocí metody tzv. „gold standard“ – využití Kistler desky
· Vyhodnocování dat získaných pomocí vyvíjeného vzorku měřících stélek (data získaná při stoji a při chůzi: poloha CoP, vertikální síla, distribuce plantárních tlaků) a následná korekce systému a softwaru
· Stanovení použitelnosti diagnostického systému
· Provozní zkoušky funkčního vzorku
3. Stručný harmonogram projektu
Uveďte časový harmonogram aktivit vedoucích k dosažení výsledků dílčího projektu.
Rok 2019:
· Teoretický výzkum v oblasti flexibilních senzorů, výběr vhodných senzorů (07-12/2019)
· Pořízení potřebných senzorů a jejich testování (09-11/2019)
· Výběr vhodných materiálů pro vývoj měřících stélek, návrh výrobního postupu (07-12/2019)
· Vývoj snímacích stélek – 1. etapa (09-12/2019)
Rok 2020:
· Vývoj softwaru pro kompletní diagnostický systém (12/2020)
· Provádění kalibračních měření včetně vyhodnocení a následná korekce vyvíjených stélek (02-12/2020)
· Vývoj snímacích stélek na základě pilotních snímání – 2. etapa (01-05/2020)
· Provádění kalibračních měření včetně vyhodnocení a následná korekce vyvíjených stélek (05-06/2020)
· Vývoj snímacích stélek na základě pilotních snímání – 3. etapa (06-10/2020)
· Provádění kalibračních měření včetně vyhodnocení a následná korekce vyvíjených stélek (08-10/2020)
· Validace dat ze snímacích stélek (08-10/2020)
· Porovnání snímaných dat s daty získanými pomocí metody tzv. „gold standard“ – využití Kistler desky (08-10/2020)
· Vyhodnocování dat získaných pomocí vyvíjeného vzorku měřících stélek (data získaná při stoji a při chůzi: poloha CoP, vertikální síla, distribuce plantárních tlaků) a následná korekce systému a softwaru (11-12/2020)
· Stanovení použitelnosti diagnostického systému (11-12/2020)
· Provozní zkoušky funkčního vzorku, vyhodnocení (11-12/2020)
4. Potenciál budoucího uplatnění výsledků a očekávané přínosy
Popis způsobu a rozsahu budoucího uplatnění a využití výsledků. Odhad očekávaných přínosů (dle charakteru projektů – ekonomické, celospolečenské atd.)
Projekt je zaměřen na problematiku diagnostiky patologické chůze, a to pomocí snímacích stélek, které umožní sledovat míru zatížení nohy pod plantou, dále umožní sledovat distribuci plantárních tlaků v předem definovaných zónách nohy (pata, středonoží, předonoží – hlavičky metatarzů, palec a jednotlivé prsty) a budou následně poskytovat zpětnou vazbu pacientům formou optického a akustického signálu. Snahou předkládaného projektu je vytvořit komplexní měřící systém, který bude cenově dostupný a umožní jednak včas diagnostikovat možné patologie chůze, deformity nohy a vedle toho umožní sledovat pacienty po úrazech či plánovaných operacích v době posttraumatické rehabilitace. Pacienti po operacích jsou běžně slovně instruováni ohledně zatěžování operované a zdravé končetiny, avšak bez možnosti exaktnější kontroly realizovaného zatěžování. Vyvíjené snímací stélky jim poskytnou okamžitou zpětnou vazbu, čímž budou moci přesněji dodržovat instrukce lékařů. Očekáváme, že touto zpětnou vazbou se urychlí proces rekonvalescence a osoby s postižením dolních končetin se tak budou moci dříve navrátit k běžnému způsobu života. Vedle toho vyvíjený systém napomůže odhalit různé deformity nohy (např. plochonoží, hallux valgus, rigidní palec, apod.), jejichž výskyt se v současném technizovaném světě velmi zvyšuje, a to nejen u dospělé populace, ale i u dětí. Z hlediska uplatnění v průmyslu očekáváme především zájem od větších firem se zaměstnanci, kteří tráví celou pracovní dobu na nohou. Snahou těchto firem je vhodnou ergonomií práce optimalizovat výrobní procesy s ohledem na eliminaci přetížení pohybového aparátu zaměstnandů.
Předpokládáme, že pořizovací náklady na vyvíjený systém umožní využití nejen v lékařské praxi, v podologii, ale i u běžné populace. Z celospolečenského a ekonomického hlediska se dá očekávat snížení nákladů na lékařskou péči a zvýšení kvality života.
Předpokládá se další vývoj a zpřesnění vyvíjené diagnostické metody i po skončení projektu.
5. Rizika projektu
Jaká rizika při řešení projektu lze předpokládat (rizika technická, organizační, finanční, personální)? Jak se bude rizikům předcházet? Jak budou nastalá rizika řešena?
Technická rizika – Jedním z rizik, která mohou nastat, je, že vyvíjené snímací zařízení nebude dostatečně přesné pro snímání plantárních tlaků při flexi v hlezenním kloubu a kloubech nohy (při flexi podešve). Předpokládáme, že tomuto riziku budeme moci předejít jednak výběrem vhodného materiálu pro výrobu samotných stélek a jednak konstrukcí snímacích stélek, kdy kontaktní snímací plocha bude rozdělena na několik, v nichž budou jednotlivé senzory umístěné. Jelikož chceme sledovat distribuci plantárních tlaků, zmíněné části budou stejně velké pro umístění stejně velkých senzorů. Vzhledem k tomu, že pracoviště KMP TUL disponuje kvalitním a moderním vybavením k měření a vyhodnocování působících sil a tlaků, provedeme kalibraci nejprve jednotlivých senzorů a poté až kalibraci celé snímací stélky s ohledem na jednotlivé zóny nohy. Mezi další technická rizika dle našeho názoru patří také použití nových technologií, kdy plánujeme využití 3D tisku pro výrobu měřících stélek. S tím souvisí také potenciálně nižší životnost měřících stélek. Jelikož FS TUL disponuje jedněmi z nejnovějších 3D tiskáren, budeme se snažit použít vhodné materiály pro tisk tak, aby byla zajištěna co možná nejširší využitelnost přístroje směrem k běžné populaci. V případě, že by nemohla být požadovaná životnost stélek zaručena, využije se spolupráce s externí firmou, která tisk zajistí. Další technické riziko může být výdrž baterie při snaze o minimalizaci systému. V souvislosti s tím se zvolí optimální počet senzorů, které mají na výdrž baterie vliv.
Organizační rizika – v rámci předkládaného projektu nespatřujeme žádná zásadní organizační rizika. Řešitel tohoto dílčího projektu bude řídit celý projektový minitým a bude za celou realizaci projektu zodpovědný. Jednotliví spoluřešitelé již mají zkušenosti z dřívější vzájemné spolupráce, působí na jednom pracovišti a mají přístup k veškerému přístrojovému vybavení FS TUL. Za menší potenciální riziko lze snad považovat pouze to, že se uvažuje o kalibraci vyvíjeného systému pomocí snímací desky Kistler, kterou bude nutné zapůjčit z jiného pracoviště. Toto riziko bude eliminováno písemným ujednáním týkající se zapůjčení přístroje přímo od firmy Kistler, s níž KMP TUL dlouhodobě spolupracuje. Tento typ rizika považujeme za nevýznamný.
Finanční riziko – Potenciálně by mohly nastat problémy se zajištěním finančních zdrojů z důvodu možného časového posunu v převodu dotace od poskytovatele. Tomuto riziku lze předejít díky tomu, že TUL má nastaveno překlenovací financování pomocí interního konta projektu a čerpání je následně provedeno pomocí převodů prokazatelných a uznatelných nákladů z bankovního účtu na interní konta.
Financování vývoje měřícího systému bude probíhat v souladu s projektovou žádostí. Jelikož se některé potřebné kroky pro realizaci záměru nemusejí na počátku odhadnout, mohly by nastat změny v rozpočtu, které by byly řešeny žádostí o změnu rozpočtu. Snahou celého řešitelského týmu bude vyhnout se neplánovaným finančním nákladům, které by nastaly při realizaci projektu, a které by případně nesla KMP TUL. Mezi další potenciální rizika je třeba uvést možné chyby v účtování (tedy chyba lidského faktoru), kterým se na TUL předchází nastavenými mechanismy, které maximálně snižují riziko těchto chyb. Zárukou jsou i mnohaleté zkušenosti pracoviště s řešením podobných projektů. Všechna zmíněná rizika považujeme za nevýznamná.
Personální riziko – potenciálně mohou nastat problémy se skladbou a velikostí výzkumného týmu. Katedra v současné době pracuje ve stabilizovaném prostředí z hlediska skladby zaměstnanců. V rámci univerzity je možné v případě potřeby využít i odborníky jiných pracovišť, která tematicky s projektem souvisí. Za realizaci projektu bude zodpovědná jedna osoba, která bude celý projekt řídit. Vedle toho budou stanoveny klíčové osoby zodpovědné za dílčí činnosti (1 osoba zodpovědná za vývoj, konstrukci měřícího systému, 1 osoba zodpovědná za vývoj příslušného softwaru, 1 osoba zodpovědná za interpretaci získaných dat). Tyto klíčové osoby budou spolupracovat s minitýmem ostatních výzkumníků TUL, jejichž časové možnosti mohou být také potenciálním rizikem. Eliminovat tuto skutečnost se pokusíme předem stanoveným rozsahem úkolů v rámci projektu, jejichž plnění bude kontrolovat osoba zodpovědná za předkládaný projekt. Jelikož se všechny klíčové osoby podílely na přípravě této projektové žádosti, očekáváme jejich zapojení v potřebném rozsahu. Z tohoto důvodu považujeme toto riziko za méně významné.
3. Řešitelský tým
Hlavní řešitel dílčího projektu
Jméno, příjmení – včetně titulů: doc. PhDr. Soňa Jandová, Ph.D.
E-mail: XXXXXXXXXX
Tel.: XXXXXXXXXXX
Název účastníka projektu: Technická univerzita v Liberci
Klíčové osoby dílčího projektu
Jméno, příjmení – včetně titulů: doc. Ing. Iva Petríková, Ph.D.
Název účastníka projektu: Technická univerzita v Liberci
Jméno, příjmení – včetně titulů: Ing. Aleš Lufinka, Ph.D.
Název účastníka projektu: Technická univerzita v Liberci
4. Výstupy/výsledky dílčího projektu
Hlavní výstupy/výsledky
Identifikační kód výstupu/výsledku TN01000015/…
Název výstupu/výsledku Mobilní měřící stélky
Druh výstupu/výsledku Gfunk - funkční vzorek
Termín dosažení výstupu/výsledku 12/2020
Popis výstupu/výsledku a významnost v návaznosti na řešení projektu Ošetření práv k výstupu/výsledku Výsledkem projektu bude experimentálně ověřený funkční vzorek zkušebního zařízení pro terénní snímání sil a tlaků pod plantou. Tento vzorek měřících stélek včetně příslušného softwaru bude sloužit pro diagnostiku různých deformit nohy, pro diagnostiku patologické chůze, bude sloužit jako terapeutický prostředek v době posttraumatické rehabilitace tím, že poskytne zpětnou vazbu týkající se zatěžování pohybového aparátu (informace o distribuci tlaků v jednotlivých zónách nohy, informace o poloze Centre of Pressure, synchronizace s videozáznamem) na úrovni interakce chodidla a obuvi. Bude mít uplatnění u široké škály pacientů po úrazech a operačních stavech v oblasti dolních končetin, dále bude moci být využíván pro odhalení různých deformit nohou s ambicí pro následnou korekci a bezpochyby najde uplatnění v ergonomii práce a ve sportu.
Ošetření práv k výstupu/výsledku Výstup bude majetkem TUL.
V případě potřeby přidání dalších výsledků klikněte na zabarvené pole Název výstupu/výsledku, pak plusem přidáte řádky pro další výsledky.
5. Finance
Finanční část - dílčí projekt
NÁZEV DÍLČÍHO PROJEKTU
Předpokládané rozdělení nákladů na činnosti v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje
2019
2020
AV [%]
50
30
EV [%]
50
70
Způsob výpočtu nepřímých nákladů
Full cost 30%
Označte a okopírujte oblast B8:C27 v Excel tabulce (šedě označené buňky), následně v tabulce výše vyberte a označte světle modré buňky a vložte data z Excelu.
PODROBNÝ ROZPOČET JE UVEDEN V SAMOSTATNÉM SOUBORU.