Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Jan Digitálně
podepsal Jan
Papajan Papajanovský
Datum:
Závazný vzor a metodický postup ovský 2020.08.31
07:57:24 +02'00'
Energetické posouzení
Prioritní osa 5: Energetické úspory;
Specifický cíl 5.1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných
zdrojů energie
nebo
Specifický cíl 5.3: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných
zdrojů energie v budovách ústředních vládních institucí
Název posudku
Místo objektu
Katastrální území
č. parcely
Zpracoval:
Datum zpracování:
Obsah
1. Účel zpracování energetického posouzení.......................................................................................... 3
2. Identifikační údaje ............................................................................................................................... 3
3. Podklady pro zpracování EP ............................................................................................................... 4
3.1. Popis stávajícího stavu předmětu EP............................................................................................ 5
3.2 Vyhodnocení výchozího stavu ....................................................................................................... 9
4. Navrhovaná opatření......................................................................................................................... 13
4.2 Popis systémů TZB – navrhovaný stav......................................................................................... 13
4.3 Management hospodaření s energií ........................................................................................... 18
4.4 Celková energetická bilance v navrhovaném stavu .................................................................... 18
5. Ekologické vyhodnocení .................................................................................................................... 19
6. Ekonomické vyhodnocení.................................................................................................................. 22
7. Posouzení vhodnosti aplikace EPC .................................................................................................... 23
8. Popis okrajových podmínek reálnosti dosažení předpokládané úspory energie.............................. 23
9. Závěr .................................................................................................................................................. 23
Příloha č. 1 - Evidenční list energetického posouzení ........................................................................... 24
Příloha č. 2 - Soulad projektu s požadavky OPŽP .................................................................................. 25
Příloha č. 3 - Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu .................................... 32
Příloha č. 4 - Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2 (2011) ........................................... 33
Příloha č. 5 - Průkaz energetické náročnosti budovy ............................................................................ 34
Příloha č. 6 - Kopie dokladu o vydání oprávnění podle §10b zákona č.406/2000 Sb............................ 35
2
1. Účel zpracování energetického posouzení
Energetické posouzení (EP) je zpracováno pro účel žádosti o podporu z Operačního programu Životní
prostředí 2014 – 2020 (OPŽP).
Účelem zpracování (EP) je posouzení navržených opatření ke snížení energetických spotřeb na vytá-
pění, přípravu teplé vody a spotřeby elektrické energie, přičemž výchozím stavem je stávající stav vy-
plývající ze skutečných fakturačně doložených spotřeb energie.
2. Identifikační údaje
Vlastník předmětu EP :
Název nebo obchodní firma:
Adresa:
IČ:
Předmět EP:
Název předmětu:
Adresa:
Katastrální území:
Místo stavby:
Typ objektu:
Zpracovatel EP:
Zhotovitel:
Spolupráce:
Datum:
3
3. Podklady pro zpracování EP
Všechny údaje uvedené v tomto energetickém posouzení byly získány z následující dokumentace:
Projektová dokumentace stávajícího stavu,
Projektová dokumentace navrhovaného stavu obsahující:
Technická zpráva – stavební část,
Technická zpráva – Vytápění,
Technická zpráva – Vzduchotechnika,
Výkresovou část.
Technické dokumentace výrobků,
Faktury a účetní doklady evidující veškerou spotřebovanou energii dodávanou do objektu
v posledních 3 letech - pakliže účetní doklady nejsou k dispozici, můžou být nahrazeny jinou
evidencí spotřeby energie vedenou provozovatelem objektu (např. pokud není instalováno
samostatné fakturační měřidlo a dochází k rozúčtování na základě podružného měření nebo
jiným způsobem),
Původní energetický audit, byl-li vypracován,
Revizní zprávy ke zdrojům tepla a elektroinstalaci, případně elektrospotřebičům,
Vlastní prohlídka objektu a fotodokumentace,
Nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Ra-
dy 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prosto-
rů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018),
Nařízení komise č. 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropské-
ho parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá pali-
va (požadavky od 1. 1. 2020),
Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezo-
vání emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (dále jen
„Směrnice 2015/2193“).
Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí 2014 –
2020,
Metodický pokyn pro návrh větrání škol,
Metodika výpočtu kritérií solárních termických systémů,
Zjednodušená měsíční bilance solární tepelné soustavy BILANCE 2015/v2,
Metodika výpočtu kritérií solárních fotovoltaických systémů pro veřejné budovy,
Metodický návod pro splnění požadavku na zavedení energetického managementu v prioritní
ose 5 OPŽP 2014 – 2020,
Pokyny pro žadatele využívající kombinaci podpory z OPŽP a metody EPC.
4
3.1. Popis stávajícího stavu předmětu EP
Základní údaje o předmětu EP
a) Charakteristiku a popis hlavních činností předmětu EP.
b) Charakteristiku běžného provozního využití předmětu EP v posledních třech letech (provozní
hodiny, míra využití, obsazenost). Informace o případných žadatelem plánovaných změnách
ve využití předmětu energetického posudku či v míře jeho využití.
c) Vyhodnocení úrovně stávajícího způsobu zajištění energetického managementu v souladu s
„Metodickým návodem pro splnění požadavku na zavedení energetického managementu“
d) Popis stavební řešení objektu zaměřený na obálku budovy a její tepelně izolační vlastnosti,
včetně hodnocení součinitelů prostupu dle ČSN 730540-2:2011.
e) Popis technického zařízení a energetických systémů budovy (vytápění, přípravy teplé vody,
osvětlení, vzduchotechnika, vlhčení a odvlhčování) včetně uvedení základních technických
parametrů (např. průměrná sezónní účinnost zdroje a otopné soustavy, systému přípravy
teplé vody, apod.) vstupujících do výpočtu.
f) Zjednodušené schématické vyznačení rozdělení objektu do jednotlivých teplotních a provoz-
ních (např. čárové schéma) zón uvažovaných v energetickém hodnocení objektu a jejich
stručný popis.
5
Údaje o energetických vstupech
Údaje za předcházející 3 roky včetně průměrných hodnot, které se získají z účetních dokladů. Vzor ta-
bulkového zpracování základních údajů o energetických vstupech je uveden níže a bude zpracován
pro průměrné spotřeby za poslední 3 roky.
Soupis základních údajů o energetických vstupech za předchozí 3 roky
Pro rok …
Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost Přepočet Přepočet Roční ná-
Elektřina GJ/jednotku na GJ na MWh klady
v tis. Kč
MWh 3,6
Teplo GJ
Zemní plyn MWh
Jiné plyny MWh
Hnědé uhlí t
Černé uhlí t
Koks t
Jiná paliva t
TTO t
LTO t 0,042
Druhové zdroje GJ 1
Obnovitelné zdroje GJ/MWh
Jiná paliva GJ 1
Celkem vstupy paliv a energie
Změna stavu zásob paliv
Celkem spotřeba paliv a energie
6
Průměrné hodnoty souhrn za předchozí tříleté období
Vstupy paliv a energie Výhřevnost Přepočet Přepočet Roční náklady
Jednotka Množství
GJ/jednotku na GJ na MWh v tis. Kč
Elektřina MWh 3,6
Teplo GJ 0,042
1
Zemní plyn MWh 1
Jiné plyny MWh
Hnědé uhlí t
Černé uhlí t
Koks t
Jiná paliva t
TTO t
LTO t
Druhové zdroje GJ
Obnovitelné zdroje GJ/MWh
Jiná paliva GJ
Celkem vstupy paliv a energie
Změna stavu zásob paliv
Celkem spotřeba paliv a energie
7
Údaje o vlastních zdrojích energie
Následující tabulky obsahují základní ukazatele vlastních energetických zdrojů a roční bilanci výroby
energie z vlastních zdrojů včetně vyhodnocení účinnosti užití energie ve zdrojích.
Roční bilance výroby z vlastního zdroje energie Jednotka Hodnota
ř. Název ukazatele (MW)
1 Instalovaný elektrický výkon celkem (MW)
2 Instalovaný tepelný výkon celkem (MWh)
3 Výroba elektřiny (MWh)
4 Prodej elektřiny (MWh)
5 Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny (GJ/r)
6 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny (GJ/r)
7 Výroba tepla (GJ/r)
8 Dodávka tepla (GJ/r)
9 Prodej tepla (GJ/r)
10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla (GJ/r)
11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla (GJ/r)
12 Spotřeba energie v palivu celkem
Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie
ř. Název ukazatele Jednotka Hodnota
1 Roční celková účinnost zdroje
(%)
[z tabulky b) - (ř. 3 x 3,6 + ř. 7) : ř. 12]
2 Roční účinnost výroby elektrické energie
(%)
[z tabulky b) - ř.3 x 3,6 : ř. 6]
3 Roční účinnost výroby tepla
(%)
[z tabulky b) - ř. 7 : ř. 11]
4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny (GJ/MWh)
[z tabulky b) - ř. 6 : ř. 3]
5 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla (GJ/GJ)
[z tabulky b) - ř. 11 : ř. 7]
6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu (hod)
[z tabulky b) - ř. 3 : ř. 1]
7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu (hod)
[z tabulky b) - (ř. 7 : 3,6) : ř. 2]
Pozn.: Pokud v předmětu EP není vlastní zdroj energie (je napojen na SZTE), případně je-li předmětem EP pouze zateplení
objektu, nejsou tyto tabulky povinné.
8
3.2 Vyhodnocení výchozího stavu
Celková energetická bilance bude zpracována na základě fakturované nebo jinak doložené spotřeby
energie za poslední 3 roky pro dlouhodobý klimatický průměr vnějších teplotních podmínek, přičemž
budou uvedena veškerá vstupní data použitá pro přepočet spotřeby na dlouhodobý průměr vnějších
teplotních podmínek. Přepočet bude proveden pomocí denostupňů.
Klimatické podmínky – klimatická data
V této části budou uvedeny okrajové podmínky přepočtu spotřeby energie na vytápění na dlouhodo-
bý klimatický průměr, především pak uvažované průměrné měsíční vnější teploty vzduchu, počet
otopných dnů v daném měsíci a zdroj těchto dat.
Energetický specialista je povinen uvést sady klimatických dat v měsíčním členění, tj. průměrné mě-
síční venkovní teploty, průměrnou vnitřní výpočtovou teplotu, počty topných dnů a z nich stanovené
denostupně a to jak pro dlouhodobý klimatický normál, tak pro jednotlivé roky hodnoceného období
v případě, že jsou údaje o spotřebách k dispozici v měsíčním členění. Další požadavky na práci
s klimatickými daty:
Vždy musí být uveden zdroj, ze kterého byly klimatické údaje převzaty,
Průběžná klimatická data použitá pro hodnocení přitom musejí být ze stejného zdroje dat, ja-
ko data dlouhodobá,
Energetický specialista může použít i jinou sadu než třicetiletý klimatický normál (DDP 30),
pokud tuto volbu zdůvodní,
V EP, i v následném stanovisku energetického specialisty k závěrečnému vyhodnocení akce
(ZVA), musí být použity stejné dlouhodobé klimatické údaje (stejný DDP).
Přepočet spotřeby energie na vytápění na dlouhodobý klimatický průměr
Hodnocené období Rok… Rok… Rok… Průměr
/ DDP
Roční spotřeba energie pro vytápění vycházející
z účetních dokladů [GJ/rok]
Počet denostupňů °D pro průměrnou vnitřní teplotu
Podíl denostupňů k dlouhodobému klimatickému
normálu
Roční spotřeba energie pro vytápění přepočtená na
dlouhodobý klimatický průměr [GJ/rok]
9
Energetická bilance stávajícího stavu
Odpovídá energetické bilanci průměrné spotřeby energie za hodnocené období přepočtené na prů-
měrné klimatické podmínky.
ř. Ukazatel Energie Náklady
(GJ) (MWh) (tis. Kč)
1 Vstupy paliv a energie
2 Změna zásob paliv
3 Spotřeba paliv a energie (ř. 1 + ř. 2)
4 Prodej energie cizím
5 Konečná spotřeba paliv a energie (ř. 3-ř. 4)
6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř. 5)
7 Spotřeba energie na vytápění (z ř. 5)
8 Spotřeba energie na chlazení (z ř. 5)
9 Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř. 5)
10 Spotřeba energie na větrání (z ř. 5)
11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř. 5)
12 Spotřeba energie na osvětlení (z ř. 5)
13 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5)
Popis úprav hodnocení stávajícího stavu na výchozí stav
Popis nutnosti úpravy stávající energetické bilance objektu na tzv. výchozí energetickou bilanci objek-
tu, která je výchozí pro posouzení návrhu úsporných opatření předmětu EP a zohledňuje obdobné
funkční využití objektu.
U částečně nevyužívaných budov, nebo změně využití budovy v navrhovaném stavu oproti stavu stá-
vajícímu, je možné navýšení stávající spotřeby v souladu s budoucím užíváním budovy. Navýšení spo-
třeby energie, kterou změna provozu ovlivní, musí být stanoveno relevantním výpočtem.
U všech budov, kde bude nově navrženo nucené rovnotlaké větrání se zpětným získáváním tepla
(ZZT), je v případě nefunkčního stávajícího systému větrání nutné navýšení spotřeby energie na vytá-
pění (a větrání) ve výchozím stavu. V případě komplexního projektu (kombinace energetických úspor
v rámci 5.1a a nuceného větrání se ZZT v rámci 5.1b) je nutné navýšení spotřeby energie uplatnit až
ke stavu po realizaci 5.1a. Spotřeba energie na pokrytí tepelných ztrát větráním ve výchozím stavu
musí odpovídat požadovanému průtoku přiváděného venkovního vzduchu, resp. požadované intenzi-
tě větrání v jednotlivých větraných prostorech stanoveným pro navrhovaný stav, přičemž uvažova-
10
ným zdrojem tepla zajišťujícím pokrytí tepelných ztrát větráním je stávající zdroj tepla pro vytápění.
Spotřeba energie na větrání musí odpovídat maximálně spotřebě vyčíslené pro navrhovaný stav. U
budov sloužících pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých bude potřebná výměna vzduchu stano-
vena na základě výpočtu dle „Metodického pokynu pro návrh větrání škol“.
Zpracovatel EP musí v energetické bilanci zohlednit rovněž spotřebu elektrické energie potřebné pro
pohon systému s nuceným větráním se ZZT. Spotřeba elektrické energie se uvádí v řádku 10 celkové
energetické bilance.
Výchozí roční energetická bilance
Výchozí roční energetická bilance zohledňuje úpravy hodnocení popsané v předchozí kapitole. Tato
bilance odráží stávající stav objektů a je výchozí pro návrh úsporných opatření v předmětu EP.
ř. Ukazatel Energie Náklady
(tis. Kč)
(GJ) (MWh)
1 Vstupy paliv a energie
2 Změna zásob paliv
3 Spotřeba paliv a energie (ř. 1 + ř. 2)
4 Prodej energie cizím
5 Konečná spotřeba paliv a energie (ř. 3 - ř. 4)
6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř. 5)
7 Spotřeba energie na vytápění (z ř. 5)
8 Spotřeba energie na chlazení (z ř. 5)
9 Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř. 5)
10 Spotřeba energie na větrání (z ř. 5)
11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř. 5)
12 Spotřeba energie na osvětlení (z ř. 5)
13 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5)
Energetický specialista je vždy povinen uvést spotřeby energie na vytápění v měsíčním členění spo-
lečně s klimatickými daty dlouhodobého normálu – viz kapitola 3.2 (Klimatické podmínky - klimatická
data).
Jako vzor lze využít tabulku v „Metodickém návodu pro splnění požadavku na zavedení energetického
managementu v prioritní ose 5 OPŽP“, jehož přílohou je též pomůcka pro průběžné vyhodnocování
spotřeby energie na vytápění ve formátu XLS.
11
Dále je energetický specialista povinen, u všech typů projektů a ve spolupráci s projektantem,
zhodnotit plnění požadavků ČSN 73 0540-2:2011) na tepelnou stabilitu místností v letním období.
Plnění bude doloženo posouzením hodnoty nejvyšší denní teploty vzduchu v místnosti v letním ob-
dobí pro kritickou místnost. Požadavek se považuje za splněný v případě Qai,max ≤ Qai,max,N (musí být
doloženo výpočtem). Výpočet hodnoty nejvyšší denní teploty vzduchu v místnosti v letním období
Qai,max [°C] bude proveden dle platných norem ČSN 73 0540-2, ČSN 73 0540-3, ČSN EN 52016. Kritická
obytná nebo pobytová místnost bude určena dle ČSN 73 0540-2 jako místnost s největší plochou
přímo osluněných výplní otvorů na Z, JZ, J, JV a V, v poměru k podlahové ploše přilehlého prostoru a
s ohledem na reálné zastínění prosklené plochy výplní otvorů. O volbě kritické místnosti rozhoduje i
návrh její protisluneční ochrany.
Popis základních předpokladů výpočtu je nutno uvést v přehledné tabulce nebo jako přílohu EP přilo-
žit Protokol výpočtu letní stability z použitého software.
Hodnoty nejvyšší denní teploty vzduchu v místnosti v letním období
Místnost Teplota vnitřního vzdu- Nejvýše přípustná denní Hodnocení
chu kritické místnosti teplota vzduchu
[°C] v místnosti v letním ob-
dobí dle ČSN 730540-2
θai,max,N[°C]
Splněno / Nesplněno
12
4. Navrhovaná opatření
Podrobný popis jednotlivých navržených opatření.
4.1. Zateplení obvodového zdiva, výměna oken a zateplení střechy objektu
V rámci renovace dojde k zateplení obvodových stěn, ….(tloušťky izolací, parametry použitých mate-
riálů, konstrukční řešení, navržený způsob kotvení tepelného izolantu k podkladům apod.)
Popsány budou i systematické tepelné mosty zohledněné v součiniteli prostupu tepla (např. krokve,
kotevní systémy, apod.) a zdůvodnění volby přirážky k průměrnému součiniteli prostupu tepla zo-
hledňující řešení tepelných vazeb v konstrukci.
Investiční náklady na realizaci opatření (Kč).
Úspora energie (MWh/rok) – Hodnota odpovídá úspoře energie navrženého opatření s uvažováním
synergických vlivů všech ostatních navržených opatření (tzn. opatření je modelováno na stav budovy
po úpravě otopné soustavy a zdroje tepla, úpravě soustavy zásobování teplou vodou, instalaci systé-
mu řízeného větrání s rekuperací tepla a instalaci solárních termických kolektorů, jsou-li tyto opatření
součástí navržených opatření). Hodnotu lze též stanovit jako rozdíl celkové úspory energie všech na-
vržených opatření se započtením synergických vlivů a součtu úspor stanovených v odstavci 4.2.
Úspora provozních nákladů (Kč/rok).
4.2 Popis systémů TZB – navrhovaný stav
Výměna zdroje tepla a úprava otopné soustavy text
Popis navrženého opatření a základních technických parametrů text
Základní parametry tepelného zdroje (kogenerace): kWt
Druh zdroje/palivo kWe
Typ %
Tepelný výkon nového zdroje + teplotní charakteristika* GJ/rok
Elektrický výkon nového zdroje GJ/rok
Účinnost (sezónní energetická účinnost) hod/rok
Výroba tepla z obnovitelných zdrojů
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů
Roční využití instalovaného výkonu
* Instalovaný výkon tepelného čerpadla při následujících teplotních charakteristikách:
- technologie země – voda při teplotní charakteristice S0/W35,
- technologie vzduch – vzduch při teplotní charakteristice A2/W35,
- technologie voda – voda při teplotní charakteristice W10/W35.
13
Pozn.:
Instalovaný zdroj tepla musí plnit požadavky Nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů
pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018) nebo Nařízení
komise č. 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva (požadavky od 1. 1.
2020).
V případě středních spalovacích zdrojů znečišťování (celkový jmenovitý tepelný příkon 1–50 MW) ne-
spadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, musí zdroje plnit
požadavky Směrnice 2015/2193. Bez ohledu na Směrnici 2015/2193 musí být splněny emisní limity
pro NOx, SO2 a CO pro rok 2018 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Investiční náklady na realizaci opatření (Kč)
Úspora energie (MWh/rok) – Hodnota odpovídá úspoře energie navrženého opatření s uvažováním
synergických vlivů všech ostatních navržených opatření (tzn. opatření je modelováno na stav budovy
po tepelně-technické sanaci obálky budovy, úpravě soustavy zásobování teplou vodou, instalaci sys-
tému řízeného větrání s rekuperací tepla a instalaci solárních termických kolektorů, jsou-li tyto opat-
ření součástí navržených opatření)
Úspora provozních nákladů (Kč/rok).
Instalace solárních kolektorů
V objektu dojde k instalaci solárních kolektorů pro ohřev teplé vody.
Výpočet parametrů solární soustavy bude proveden programem „BilanceSS_2015v2_OPZP“. Výstupní
protokol „Zjednodušená měsíční bilance solární tepelné soustavy“ přiložit jako přílohu energetického
posudku.
Základní parametry pro výpočet průměrné roční spotřeby energie na přípravu TV:
Počet provozních dní dny
Předpokládaná denní spotřeba teplé vody litry/den
Předpokládaná roční spotřeba teplé vody
Měrná potřeba tepla na ohřev vody z 10°C na 60°C m3/rok
210 MJ/m3
Roční potřeba tepla na přípravu TV GJ/rok
Ztráty v zásobníku a v rozvodech TV (příp. cirkulaci) GJ/rok
Roční potřeba tepla na přípravu TV vč. ztrát v rozvo- GJ/rok
dech
14
Účinnost výroby teplé vody %
Roční spotřeba energie na přípravu TV GJ/rok
Investiční náklady na realizaci opatření (Kč).
Úspora energie (MWh/rok) - Hodnota odpovídá úspoře energie navrženého opatření s uvažováním
synergických vlivů všech ostatních navržených opatření (tzn. opatření je modelováno na stav budovy
po tepelně-technické sanaci obálky budovy, úpravě soustavy zásobování teplou vodou, úpravě otop-
né soustavy a instalaci nového zdroje tepla a instalaci systému řízeného větrání s rekuperací tepla,
jsou-li tyto opatření součástí navržených opatření).
Úspora provozních nákladů (Kč/rok).
Nově instalovaná VZT:
Popis navrženého opatření, technických parametrů systému a vstupních údajů energetického hodno-
cení systému.
Stanovení objemového průtoku ventilátoru/ů - Q (m3h-1):
a) pomocí intenzity větrání (1h-1),
b) pomocí doporučené dávky čerstvého vzduchu na osobu (m3h-1).
Pro návrh vzduchového výkonu (objemového průtoku) VZT jednotky uvažujeme vždy větší z obou
hodnot.
Stanovení objemového průtoku vzduchu vstupujícího do energetického hodnocení budovy se zo-
hledněním ročních i denních provozních režimů a obsazeností objektu uživateli.
U budov sloužících pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých musí být navržen větrací sys-
tém souladu s „Metodickým pokynem pro návrh větrání škol“.
Spotřeba energie na pokrytí tepelných ztrát větráním v navrhovaném stavu musí odpovídat požado-
vanému průtoku přiváděného venkovního vzduchu, resp. požadované intenzitě větrání v jednotlivých
větraných prostorech budovy v souladu s projektovou dokumentací, přičemž maximální návrhová in-
tenzita větrání může být uvažována pouze v provozní době těchto prostorů. Mimo dobu pobytu osob
ve větraných prostorech je doporučená minimální intenzita větrání 0,1 h-1 v souladu s
ČSN 73 0540-2.
Při stanovení energetických přínosů instalací větracího systému musí být zohledněna rovněž spotřeba
elektrické energie potřebná pro pohon ventilátorů, klapek a oběhového čerpadla okruhu ohřevu /
dohřevu vzduchu nuceného větracího systému, která odpovídá skutečným provozním hodinám.
15
Pro vyčíslení energetických přínosů instalací nuceného větrání se zpětným získáváním tepla musí být
v souladu s vyhláškou č. 78/2013 Sb. použita účinnost zpětného získávání tepla stanovená podle
ČSN EN 308.
Investiční náklady na realizaci opatření (Kč).
Úspora energie (MWh/rok) - Hodnota odpovídá úspoře energie navrženého opatření s uvažováním
synergických vlivů všech ostatních navržených opatření (tzn. opatření je modelováno na stav budovy
po tepelně-technické sanaci obálky budovy, úpravě soustavy zásobování teplou vodou, úpravě otop-
né soustavy a instalaci nového zdroje tepla a instalaci solárních termických kolektorů, jsou-li tyto
opatření součástí navržených opatření).
Úspora provozních nákladů (Kč/rok).
Instalace fotovoltaického systému (FVS)
Výpočet parametrů FVS bude dle „Metodiky výpočtu kritérií solárních fotovoltaických systémů pro ve-
řejné budovy“.
Základní parametry FVS systému:
Instalovaný (špičkový) výkon FVS KWp
Účinnost fotovoltaického modulu ηmod %
Roční produkce elektrické energie z FVS kWh/rok
Roční produkce elektrické energie z FVS lokálně využité v budově kWh/rok
Využití instalovaného výkonu pro lokální spotřebu kWh/kWp
hod/rok
Investiční náklady na realizaci opatření (Kč).
Úspora energie (MWh/rok) - Hodnota odpovídá úspoře energie navrženého opatření s uvažováním
synergických vlivů všech ostatních navržených opatření (tzn. opatření je modelováno na stav budovy
po tepelně-technické sanaci obálky budovy, úpravě soustavy zásobování teplou vodou, úpravě otop-
né soustavy a instalaci nového zdroje tepla a instalaci solárních termických kolektorů, jsou-li tyto
opatření součástí navržených opatření).
Úspora provozních nákladů (Kč/rok).
Další opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy
16
Výčet navrhovaných opatření výše nespecifikovaných, např. rekonstrukce a modernizace vnitřního
osvětlení, systémy měření a regulace vytápění a větrání apod.
Investiční náklady na realizaci opatření (Kč)
Úspora energie (MWh/rok) - Hodnota odpovídá úspoře energie navrženého opatření s uvažováním
synergických vlivů všech ostatních navržených opatření (tzn. opatření je modelováno na stav budovy
po tepelně-technické sanaci obálky budovy, úpravě soustavy zásobování teplou vodou, úpravě otop-
né soustavy a instalaci nového zdroje tepla a instalaci solárních termických kolektorů, jsou-li tyto
opatření součástí navržených opatření).
Úspora provozních nákladů (Kč/rok)
Opatření zabraňující nadměrnému vzestupu vnitřní teploty vzduchu v pobytových místnostech
v letním období
V případě, že nejsou splněny požadavky příslušné normy, viz kapitola „3.2 Vyhodnocení výchozího
stavu“ a pokud je to technicky a realizačně možné, musí být navržena opatření typu vnějšího stínění,
systému chlazení apod., která eliminují nadměrný vzestup vnitřní teploty. Nemožnost realizace opat-
ření musí být zdůvodněna/okomentována.
17
4.3 Management hospodaření s energií
Navrhnout systém managementu v souladu s „Metodickým návodem pro splnění požadavku na zave-
dení energetického managementu“ (kapitola 5).
4.4 Celková energetická bilance v navrhovaném stavu
Celkovou energetickou bilanci navrženého souboru opatření se zahrnutím všech synergických vlivů
uvést do níže uvedené tabulky. Tato bilance bude zpracována pro dlouhodobý průměr vnějších tep-
lotních podmínek.
Celkové Investiční náklady na realizaci opatření (Kč)
Celková úspora energie (MWh/rok)
Celková úspora provozních nákladů (Kč/rok)
Upravená roční energetická bilance pro objekt
Před realizací projektu Po realizaci projektu
ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady
(GJ) (MWh) (tis. Kč) (GJ) (MWh) (tis. Kč)
1 Vstupy paliv a energie
2 Změna zásob paliv
3 Spotřeba paliv a energie
4 Prodej energie cizím
5 Konečná spotřeba paliv a energie v
objektu
6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech
7 Spotřeba energie na vytápění
8 Spotřeba energie na chlazení
9 Spotřeba energie na přípravu teplé
vody
10 Spotřeba energie na větrání
11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti
12 Spotřeba energie na osvětlení
13 Spotřeba energie na technologické a
ostatní procesy
18
Energetický specialista je vždy povinen uvést v měsíčním členění společně s klimatickými daty (ven-
kovní výpočtová teplota, počet topných dnů, denostupně) výchozí spotřebu energie na vytápění)
před realizací) a předpokládanou spotřeba energie na vytápění po realizaci. – viz kapitola 3.2
V měsíčním členění musejí být následně uvedeny také průběžné klimatické údaje použité ve stano-
visku k ZVA.
Jako vzor lze využít tabulku v „Metodickém návodu pro splnění požadavku na zavedení energetického
managementu v prioritní ose 5 OPŽP“, jehož přílohou je též pomůcka pro průběžné vyhodnocování
spotřeby energie na vytápění ve formátu XLS.
19
5. Ekologické vyhodnocení
Ekologické hodnocení je nutné provést v souladu s vyhláškou 309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 480/2012 o energetickém auditu a energetickém posudku.
Energetické bilance dle typu uvažovaného paliva/energie
Typ paliva/energie Výchozí stav Posuzovaný návrh
Zemní plyn (GJ/rok) (GJ/rok)
Elektřina
Černé uhlí
Hnědé uhlí
Biomasa
…a případně další.
Emisní faktory dle typu uvažovaného paliva/energie
Znečišťující látka
Typ paliva/energie TZL SO2 NOx NH3 VOC CO2
(kg/GJ)
Ekologické vyhodnocení
Parametr Výchozí stav Posuzovaný návrh Rozdíl
(t/rok) (t/rok) (t/rok)
TZL
PM10
PM2,5
SO2
NOx
NH3
VOC
CO2
20
Pozn.: V případě stanovení emisí CO2, kdy je objekt ve výchozím stavu vytápěn biomasou a ta zůsta-
ne zachována i ve stavu po realizaci projektu, je možné použít Předběžné emisní faktory podle poky-
nů „Problematika biomasy v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)“ (Pokyny č. 3 k
nařízení o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, konečná verze ze dne 17. října 2012)
nebo aktuálnější verze zveřejněné Evropskou komisí. V případě objektů napojených na SZTE z JE je
možné použít emisní faktor zemního plynu.
21
6. Ekonomické vyhodnocení
Ekonomické hodnocení je nutné provést v souladu s vyhláškou 309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 480/2012 o energetickém auditu a energetickém posudku.
Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí v následující tabulce:
Parametr Jednotka Výchozí stav Navrhovaný stav
Přínosy projektu celkem Kč - 20
z toho tržby za teplo a elektřinu Kč
Investiční výdaje projektu celkem Kč
z toho
náklady na přípravu projektu Kč -
náklady na technologická zařízení a stavbu
náklady na přípojky Kč -
Provozní náklady celkem
z toho Kč -
náklady na energii
náklady na opravu a údržbu Kč
osobní náklady (mzdy, pojistné)
ostatní provozní náklady Kč
náklady na emise a odpady
Doba hodnocení Kč
Diskont
Tsd - reálná doby návratnosti Kč
NPV - čistá současná hodnota
IRR - vnitřní výnosové procento Kč
Kč
Roky -
- -
Roky
tis. Kč
%
22
7. Posouzení vhodnosti aplikace EPC
Provést v souladu s přílohou č. 4 – Zpracování analýzy vhodnosti EPC pro žadatele „Pokynů pro žada-
tele využívající kombinaci podpory z OPŽP a metody EPC“
8. Popis okrajových podmínek reálnosti dosažení předpokládané úspory energie
Popisuje předpoklady provozu a technické standardy, ke kterým je deklarovaná výše úspory spotřeby
energie, dosažení energetických vlastností obálky budovy a instalovaných systémů TZB vtažena.
9. Závěr
Zhodnocení výsledků energetického posudku.
23
Příloha č.1 - Evidenční list energetického posouzení
Využít vzor dle vyhlášky 309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2012 o energetickém auditu a
energetickém posudku, které stanovuje podobu Evidenčního listu energetického posudku podle § 9a
odst. 1 písm. e zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu se „Společným stanoviskem MPO a MŽP k činnostem Energetického specialisty“ neuvádět
evidenční číslo energetického specialisty. V části 5 – Výsledky posouzení proveditelnosti návrhu podle
stanovených kritérií, vycházet z Přílohy č. 2 – Soulad projektu s požadavky OPŽP. Proveditelnost podle
Ekonomických kritérií je pro OPŽP irelevantní. Ekologické hodnocení není variantní, tj. provádí se
pouze pro realizovaný projekt.
24
Příloha č. 2 - Soulad projektu s požadavky OPŽP
Obecná kritéria přijatelnosti:
Posoudit splnění podmínek Specifického cíle 5.1 a) nebo 5.1 b) dle typu projektu. Nehodící se soubor
podmínek (a) nebo b)) neuvádět.
a) Projekty zaměřené na celkové nebo dílčí energetické renovace veřejných budov, včetně projek-
tů realizovaných metodou EPC
1. Nebudou podporována opatření realizovaná na novostavbách, přístavbách a nástavbách.
Omezení se netýká půdních vestaveb, kde nedochází k rozšíření stávajícího obestavěného
prostoru. (Ano / Irelevantní)
2. Po realizaci projektu musí budova plnit minimálně parametry energetické náročnosti defino-
vané § 6 odst. 2 vyhlášky č.78/2013 Sb., o energetické náročnosti. Tento požadavek se netýká
památkově chráněných budov v souladu s § 7 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozděj-
ších předpisů a architektonicky cenných budov. (Ano / Irelevantní)
3. Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně technických vlastností obvodových kon-
strukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu
navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na
prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění
pozdějších předpisů a v souladu s Metodickým pokynem pro návrh větrání škol.
(Ano / Irelevantní)
4. Pokud je jedním z opatření projektu instalace fotovoltaického systému, musí být umístěn pou-
ze na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy, spojené se zemí pevným zákla-
dem a evidované v katastru nemovitostí. (Ano / Irelevantní)
5. Maximální navrhovaná roční výroba elektřiny z fotovoltaického systému nesmí být vyšší než
roční spotřeba elektřiny v budově. (Ano / Irelevantní)
6. V případě realizace fotovoltaických systémů budou podporovány pouze krystalické FV moduly
s účinností nejméně 14 % a tenkovrstvé FV moduly s účinností nejméně 10 % (při standard-
ních testovacích podmínkách). Účinnost je vztažena k celkové ploše FV modulu. (Ano / Irele-
vantní)
7. V případě realizace fotovoltaických systémů musí hodnota využití instalovaného výkonu pro
lokální spotřebu dosahovat min. 750 hod./rok. (Ano / Irelevantní)
8. Podpora na výměnu zdroje tepla je určena pouze pro budovy, kde je výroba tepla realizována
zdrojem využívajícím fosilní paliva nebo elektrickou energii. Toto omezení se netýká fototer-
mických solárních systémů. (Ano / Irelevantní)
25
9. V případě náhrady stávajícího kotle na zemní plyn budou podporovány pouze projekty, kdy
staří původního zdroje, v době podání žádosti, nebude kratší než 10 let, přičemž nebude
umožněn přechod na spalování biomasy. (Ano / Irelevantní)
10. V případě, že jsou v budově využívána pro vytápění nebo přípravu teplé vody tuhá nebo ka-
palná fosilní paliva, musí dojít k náhradě tohoto zdroje za kotel na biomasu, tepelné čerpadlo,
kondenzační kotel na zemní plyn, fototermický solární systém nebo zařízení pro kombinova-
nou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn. (Ano / Irelevant-
ní)
11. Po realizaci projektu musí dojít k úspoře celkové energie min. o 20 % oproti původnímu stavu,
u památkově chráněných a architektonicky cenných budov min. o 10 %. Do celkové energie
nemusí být započítána spotřeba energie na technologické a ostatní procesy. (Ano / Irelevant-
ní)
12. Realizací projektu musí dojít k min. úspoře 20 % emisí CO2 oproti původnímu stavu,
u památkově chráněných a architektonicky cenných budov 10 %. Při výpočtu emisí je uvažo-
váno s celkovou energií bez spotřeby energie na technologické a ostatní procesy. (Ano / Irele-
vantní)
13. V případě realizace zdroje tepla na vytápění musí dojít min. k úspoře 30 % emisí CO2 oproti
původnímu stavu, pokud dochází ke změně paliva. Při výpočtu emisí je uvažováno s celkovou
energií bez spotřeby energie na technologické a ostatní procesy. (Ano / Irelevantní)
14. Pokud je to technicky možné, musí realizací projektu dojít k úspoře emisí TZL a NOx.
(Ano / Irelevantní)
15. Nebude podporována výměna zdroje na vytápění, kterou by došlo k úplnému odpojení od
SZTE. V případě částečné náhrady dodávek energie ze SZTE, je možno projekt podpořit pouze
se souhlasem vlastníka či provozovatele SZTE . SZTE, tj. Soustavou zásobování tepelnou ener-
gií se rozumí soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a
rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení,
ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu te-
pelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je
zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Toto omezení se netýká fototermických solár-
ních systémů. (Ano / Irelevantní)
16. V případě realizace elektrických tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která splňují
parametry definované nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evrop-
ského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vy-
tápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2017). (Ano / Irele-
vantní)
26
17. V případě realizace plynových tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která splňují
parametry definované nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evrop-
ského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vy-
tápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018). (Ano / Irele-
vantní)
18. V případě realizace solárních termických soustav budou podporována pouze zařízení splňující
požadavky ČSN EN ISO 9806 nebo ČSN EN 12975-2. (Ano / Irelevantní)
19. V případě realizace solárních termických soustav budou podporovány pouze solární kolektory
splňující minimální hodnotu účinnosti ηsk dle vyhlášky č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální
účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie za podmínky slunečního ozáření
1000 W/m2. (Ano / Irelevantní)
20. V případě realizace solárních termických soustav budou podporována pouze zařízení
s měrným využitelným ziskem qss,u ≥ 350 (kWh.m-2.rok-1). (Ano / Irelevantní)
21. V případě realizace kotle na zemní plyn budou podporovány pouze kondenzační plynové kotle
plnící parametry nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění
vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018). (Ano / Irelevantní)
22. V případě realizace kotle na biomasu budou podporovány pouze kotle splňující požadavky Na-
řízení komise č. 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva
(požadavky od 1. 1. 2020). (Ano / Irelevantní)
23. V případě realizace jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla budou podporovány
pouze technologie plnící parametry nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign
ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9.
2018). (Ano / Irelevantní)
24. V případě realizace jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla budou podporovány
projekty generující úsporu primární energie ve výši min. 10 % ve srovnání s referenčními údaji
za oddělenou výrobu elektřina a tepla. (Ano / Irelevantní)
25. V případě realizace obnovitelného zdroje tepla nebo elektřiny bude zajištěno měření vyrobe-
né energie z OZE. (Ano / Irelevantní)
26. V případě středních spalovacích zdrojů znečišťování (celkový jmenovitý tepelný příkon
1 – 50 MW) nespadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady
2009/125/ES, budou podpořeny pouze projekty, zaručující splnění požadavků „Směrnice Ev-
ropského parlamentu a rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezování emisí ně-
kterých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení“ (dále jen „Směrnice
27
2015/2193“). Bez ohledu na Směrnici 2015/2193 budou podpořeny pouze projekty zaručující
splnění emisních limitů pro NOx, SO2 a CO pro rok 2018 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. (Ano / Ire-
levantní)
27. V případě realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla musí být suchá
účinnost zpětného získávání tepla (rekuperátoru) min. 65 % dle ČSN EN 308.
(Ano / Irelevantní)
28. V případě realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla musí být (u rele-
vantních budov a místností) systém regulován dle množství CO2 ve větraných místnostech
prostřednictvím infračervených čidel tzv. IR senzorů. (Ano / Irelevantní)
29. V rámci zpracovaného energetického posudku, jakožto povinné přílohy žádosti, musí být jed-
noznačně definována povinnost na vyregulování otopné soustavy a zavedení energetického
managementu. Zároveň musí být v posudku obsaženo posouzení, zda je pro příslušné budovy
v kombinaci s poskytnutím podpory možná aplikace projektu EPC, který by povinnost vyregu-
lování otopné soustavy a zavedení energického managementu zahrnoval. (Ano / Irelevantní)
b) Projekty zaměřené pouze na výměnu zdroje tepla nebo elektřiny, zdroje TV nebo realizaci sys-
témů nuceného větrání s rekuperací
1. Nebudou podporována opatření realizovaná na novostavbách, přístavbách a nástavbách.
(Ano / Irelevantní)
2. V případě realizace výměny zdroje tepla na vytápění, instalace fotovoltaického systému nebo
instalace nuceného systému větrání s rekuperací musí budova splňovat minimálně požado-
vanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N uvedenou v
odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011). Netýká se památkově chráněných a archi-
tektonicky cenných budov. (Ano / Irelevantní)
3. V případě realizace zdroje tepla na vytápění musí dojít min. k úspoře 30 % emisí CO2 oproti
původnímu stavu, pokud dochází ke změně paliva. Pokud ke změně paliva nedochází, je min.
úspora emisí CO2 stanovena na úrovni 20 %. Při výpočtu emisí je uvažováno pouze s energií
na vytápění, respektive energií na ohřev TV.(Ano / Irelevantní)
4. V případě instalace fotovoltaického systému musí být tento systém umístěn pouze na střešní
konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy, spojené se zemí pevným základem a evido-
vané v katastru nemovitostí.
(Ano / Irelevantní)
5. Maximální navrhovaná roční výroba elektřiny z fotovoltaického systému nesmí být vyšší než
roční spotřeba elektřiny v budově. (Ano / Irelevantní)
6. V případě realizace fotovoltaických systémů budou podporovány pouze krystalické FV modu-
ly s účinností nejméně 14 % a tenkovrstvé FV moduly s účinností nejméně 10 % (při stan-
28
dardních testovacích podmínkách). Účinnost je vztažena k celkové ploše FV modulu.
(Ano / Irelevantní)
7. V případě realizace fotovoltaických systémů musí hodnota využití instalovaného výkonu pro
lokální spotřebu dosahovat min. 750 hod./rok. (Ano / Irelevantní)
8. Pokud je to technicky možné, musí realizací projektu dojít k úspoře emisí TZL a NOx.
(Ano / Irelevantní)
9. V případě náhrady stávajícího kotle na zemní plyn budou podporovány pouze projekty, kdy
staří původního zdroje, v době podání žádosti, nebude kratší než 10 let, přičemž nebude
umožněn přechod na spalování biomasy. (Ano / Irelevantní)
10. Po realizaci projektu musí dojít k úspoře energie na vytápění min. o 20 %, případně energie
na ohřev TV oproti původnímu stavu. Netýká se samotné instalace systému nuceného větrání
s rekuperací. (Ano / Irelevantní)
11. V případě realizace systému nuceného větrání s rekuperací v budově sloužící k výchově a
vzdělávání dětí a mladistvých musí být systém navržen v souladu s vyhláškou č. 410/2005 Sb.,
o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdě-
lávání dětí a mladistvých ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Metodickým pokynem
pro návrh větrání škol. (Ano / Irelevantní)
12. V případě realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla musí být (u rele-
vantních budov a místností) systém regulován dle koncentrace CO2 ve větraných místnostech
prostřednictvím infračervených čidel tzv. IR senzorů. (Ano / Irelevantní)
13. V případě realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla musí být suchá
účinnost zpětného získávání tepla (rekuperátoru) min. 65 % dle ČSN EN 308.
(Ano / Irelevantní)
14. Nebude podporována výměna zdroje na vytápění, kterou by došlo k úplnému odpojení od
SZTE. V případě částečné náhrady dodávek energie ze SZTE, je možno projekt podpořit pouze
se souhlasem vlastníka či provozovatele SZTE . SZTE tj. soustavou zásobování tepelnou ener-
gií se rozumí soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a
rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení,
ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu te-
pelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je
zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Toto omezení se netýká fototermických solár-
ních systémů. (Ano / Irelevantní)
15. V případě realizace elektrických tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která splňují
parametry definované nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Ev-
ropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro
29
vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2017).
(Ano / Irelevantní)
16. V případě realizace plynových tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která splňují
parametry definované nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Ev-
ropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro
vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018).
(Ano / Irelevantní)
17. V případě realizace solárních termických soustav budou podporována pouze zařízení splňující
požadavky ČSN EN ISO 9806 nebo ČSN EN 12975-2. (Ano / Irelevantní)
18. V případě realizace solárních termických soustav budou podporovány pouze solární kolektory
splňující minimální hodnotu účinnosti ηsk dle vyhlášky č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální
účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie za podmínky slunečního ozáření
1000 W/m2. (Ano / Irelevantní)
19. V případě realizace solárních termických soustav budou podporována pouze zařízení s měr-
ným využitelným ziskem qss,u ≥ 350 (kWh.m-2.rok-1). (Ano / Irelevantní)
20. V případě realizace kotle na zemní plyn budou podporovány pouze kondenzační plynové kot-
le plnící parametry nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropské-
ho parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytá-
pění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018).
21. V případě realizace kotle na biomasu budou podporovány pouze kotle splňující požadavky
Nařízení komise č. 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropské-
ho parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá pali-
va (požadavky od 1. 1. 2020). (Ano / Irelevantní)
22. V případě realizace jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla budou podporovány
pouze technologie plnící parametry nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign
ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9.
2018). (Ano / Irelevantní)
23. V případě realizace jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla budou podporovány
projekty generující úsporu primární energie ve výši min. 10 % ve srovnání s referenčními úda-
ji za oddělenou výrobu elektřina a tepla. (Ano / Irelevantní)
24. V případě realizace obnovitelných zdroje tepla nebo elektřiny bude zajištěno měření vyrobe-
né energie z OZE. (Ano / Irelevantní)
25. V případě středních spalovacích zdrojů znečišťování (celkový jmenovitý tepelný příkon
1 – 50 MW) nespadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady
2009/125/ES, budou podpořeny pouze projekty, zaručující splnění požadavků „Směrnice Ev-
30
ropského parlamentu a rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezování emisí
některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení“ (dále jen „Směrni-
ce 2015/2193“). Bez ohledu na Směrnici 2015/2193 budou podpořeny pouze projekty zaru-
čující splnění emisních limitů pro NOx, SO2 a CO pro rok 2018 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.
(Ano / Irelevantní)
26. V rámci zpracovaného energetického posouzení, jakožto povinné přílohy žádosti, musí být
jednoznačně definována povinnost na vyregulování otopné soustavy a zavedení energetické-
ho managementu. Zároveň musí být v posouzení obsaženo posouzení, zda je pro příslušné
budovy v kombinaci s poskytnutím podpory možná aplikace projektu EPC, který by povinnost
vyregulování otopné soustavy a zavedení energetického managementu zahrnoval.
(Ano / Irelevantní)
31
Příloha č. 3 - Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu
Předkládá se ve formě samostatné přílohy dle zveřejněného závazného vzoru ve formátu.xlsx
32
Příloha č. 4 - Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2 (2011)
Může se jednat i o samostatný dokument.
33
Příloha č. 5 - Průkaz energetické náročnosti budovy
Může se jednat i o samostatný dokument.
34
Příloha č. 6 - Kopie dokladu o vydání oprávnění podle §10b zákona č.406/2000 Sb.
35