Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY 150
ZVLÁŠTNÍ ČÁST – ŽIVELNÍ POJIŠTĚNÍ
Schváleno Ministerstvem financí pod č. j. 323/6214/1993 dne 3. února 1993 s účinností od 1. března 1993.
Pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí je upraveno příslušnými ustanoveními obecné části č. 101 a touto zvláštní částí všeobecných
pojistných podmínek.
Článek I. Článek VI.
Živelní pojistná rizika Výklad pojmů
(1) Základní živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení Legislativní zkratky „požár“, „povodeň“, „vítr“, „sesuv“, „vodovod“
pojištěné věci: a „sdružený živel“ se používají zejména v pojistných smlouvách jako zkratky
pro vyjádření rozsahu pojištění v jednotlivých skupinách rizik.
● požárem,
● výbuchem, Pro účely pojištění podle této zvláštní části všeobecných pojistných
● úderem blesku, podmínek platí dále uvedený výklad pojmů.
● nárazem letadla nebo jeho zřícením, pádem stromů, stožárů a jiných
Bouřlivý vítr je dynamické působení hmoty vzduchu a je definován osmým
předmětů, nejsou-li součástí poškozené věci nebo nejsou-li součástí stupněm Beaufortovy anemometrické stupnice jako vítr o rychlosti 62-
téhož souboru jako poškozená věc (dále jen „požár“). 74 km/hod. (tj. 17,2 – 20,6 m/s). Pro účely pojištění se za bouřlivý vítr
považuje i vítr o rychlosti vyšší.
(2) Doplňkové živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení
pojištěné věci: Požár je oheň, který vznikne mimo určené ohniště, nebo který určené
a) povodní nebo záplavou (dále jen „povodeň“), ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil, nebo byl pachatelem úmyslně
b) bouřlivým větrem nebo krupobitím (dále jen „vítr“), rozšířen. Musí mít dostatečnou vlastní energii a teplotu, aby se přenášel
c) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením z předmětu na předmět a zachvacoval je s prudkostí vzmáhajícího se živlu,
hrozícího nabýt zhoubného rozsahu. Za požár se nepovažují účinky
lavin, zemětřesením a je-li pojištěnou věcí budova, též tíhou sněhu nebo užitkového ohně a sálavého tepla, ani žhnutí a doutnání s omezeným
námrazy (dále jen „sesuv“), přístupem vzduchu.
d) vodou z vodovodních zařízení a médiem vytékajícím z hasicích zařízení
(dále jen „vodovod“). Je-li proti tomuto nebezpečí pojištěna budova, Sesouváním půdy se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu
vzniká právo na plnění také při: do nižších, ke kterému dochází působením zemské tíže nebo lidské činnosti
● poškození přívodního potrubí vodovodního zařízení, odváděcího při porušení podmínek rovnováhy svahu.
potrubí, potrubí či těles topných nebo solárních systémů, jestliže k němu Úderem blesku se rozumí bezprostřední působení energie blesku nebo
došlo přetlakem kapaliny nebo páry nebo zamrznutím vody v nich, teploty jeho výboje na pojištěné věci.
● poškození kotlů vytápěcích systémů, armatur a zařízení připojených
na potrubí, jestliže byly poškozeny nebo zničeny zamrznutím vody Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající
v nich s výjimkou škod, ke kterým došlo nesprávnou obsluhou. v rozpínavosti plynů nebo par. Výbuchem není aerodynamický třesk nebo
výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení,
(3) Sdružené živelní pojištění (dále jen „sdružený živel“) se vztahuje ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.
na všechna pojistná rizika uvedená v bodech 1 a 2 tohoto článku.
Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu
Článek II. stojí nebo proudí v místě pojištění.
Vymezení pojistné události
Za zemětřesení se považují otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem
Pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěné věci některou zemské kůry, dosahující alespoň 5. stupně mezinárodní stupnice MCS,
z událostí uvedených v článku I., bod 1 a 2. Právo na plnění vzniká také udávající makroseismické účinky zemětřesení, a to v místě pojistné události
tehdy, byla-li pojištěná věc poškozena, zničena nebo ztracena v přímé (nikoliv v epicentru).
souvislosti s některou z pojistných událostí uvedenou v článku I.
Zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb skalních bloků, částí hornin
Článek III. nebo masy zeminy.
Pojištěné věci
Článek VII.
Pojištění se vztahuje na věci blíže určené v pojistné smlouvě. Přechodné ustanovení
Článek IV. Pojistné smlouvy uzavřené do počátku účinnosti těchto všeobecných
Místní platnost pojištění pojistných podmínek se řídí ustanoveními těch všeobecných pojistných
podmínek, které jsou jejich součástí, a to až do skončení platnosti těchto
Pojistitel poskytne plnění, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, pojistných smluv.
jen tehdy, došlo-li k pojistné události na místě uvedeném v pojistné smlouvě
jako místo pojištění. To však neplatí pro věci, které byly v důsledku vzniklé
nebo bezprostředně hrozící pojistné události přechodně přemístěny z místa
pojištění.
Článek V.
Povinnosti pojištěného
Kromě povinností stanovených obecnou částí všeobecných pojistných
podmínek je pojištěný povinen neměnit stav způsobený pojistnou událostí
bez souhlasu pojistitele. To však neplatí, je-li taková změna nutná
z hygienických, bezpečnostních nebo jiných vážných důvodů nebo k tomu,
aby se rozsah následků pojistné události nezvyšoval. V těchto případech
je povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození (fotografií,
filmem, videozáznamem, svědectvím třetích osob apod.).