Textová podoba smlouvy Smlouva č. 19877091: Smlouva o převodu pozemků v k.ú. Cetviny, k.ú. Černá v Pošumaví, k.ú.

                        Č.j. 19 Co 1236/2021-843

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném
z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Jana Jursíka a JUDr. Marie Rudolfové ve věci

žalobců: a) Dagmar Kratochvílová, narozená 13. 10. 1958
bytem Butovická 513/9a, 158 00 Praha - Jinonice
zastoupená advokátem JUDr. Martinem Purkytem
sídlem náměstí 14. října 13, 150 00 Praha 5

b) Milan Zach, narozený 2. 5. 1953

bytem Kosmonautů 10, 377 01 Jindřichův Hradec
zastoupený advokátem JUDr. Martinem Purkytem
sídlem náměstí 14. října 13, 150 00 Praha 5

proti

žalované: Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČO 01312774
sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3
zastoupená advokátem Mgr. Martinem Bělinou
sídlem Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8

o nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o převodu pozemků, o odvolání
žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 2.7.2021, čj. 9 C
408/2019-689,

takto:

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

2 19 Co 1236/2021

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I., v části týkající se nahrazení
vy >
projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku:

- © parc. č. 1334/1, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Černá v Pošumaví, obec Černá
v Pošumaví, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český
Krumlov,

- © parc. č. 187/1, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Přední Výtoň, obec Přední Výtoň,
u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov a

-© parc. č. 839/3, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Cetviny, obec Dolní Dvořiště,
u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov,
potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I., v části týkající se nahrazení
vy >
projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku

- © patce. č. 891, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Horní Planá, obec Horní Planá,
u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov,

- © parc. č. 185/67, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Černá v Pošumaví, obec Černá
v Pošumaví, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český
Krumlov,

- © parc. č. 417/3, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Černá v Pošumaví, obec Černá
v Pošumaví, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český
Krumlov,

-  patc. č. 610, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Loučovice, obec Loučovice
u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov,

-© patce. č. 1201/14 zapsaného na LV č. 10002 pro Katastrální území Frymburk, obec
Frymburk, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český
Krumlov,

-© patc. č. 2820/2, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Pasečná, obec Přední Výtoň,
u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov,

- — patc. č. 1048/34, zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Omlenice, obec Omlenice, u
Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov

-© parc. č. 788/1 zapsaného na LV č. 10002 pro k.ú. Pivonice u Pohorské Vsi, obec
Pohorská Ves, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český
Krumlov

a ve výroku v odstavci II., o nákladech řízení, zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci
smlouvu o bezúplatném převodu pozemků uvedených ve výroku I. rozsudku soudu prvního
stupně a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na
nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 360 351,60 Kč do tří dnů od právní moci
tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců. Soud prvního stupně shledal, že žalobci
jsou osobami majícími nárok na převod náhradních pozemků za pozemky, které podle ust. $ 11
odst. 1 zákona o půdě nelze vydat vyplývající z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy —
Pozemkového úřadu, č.j. PŮ 6361921 ze dne 12.6.2011 a Státního pozemkového úřadu, KPŮ
pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, č.j. SPÚ 165448/2017-PM6361/92 ze dne 27.4.2017
ve spojení s rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, KPÚ Středočeský kraj, hlavní město
Praha, č.j. SPŮ 341166/2017 ze dne 26.7.2017. Zjistil, že restituční nárok plynoucí žalobcům

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

3 19 Co 1236/2021

z rozhodnutí PŮ 6361/92/1 byl žalovanou vyčíslen částkou 38 770,34 Kč, ve vztahu ke každému
z žalobců zaevidovala žalovaná částku 19 385,17 Kč, kterou žalobkyně č. 1 na částečné
vypořádání svého nároku přijala. Restituční nárok plynoucí z rozhodnutí SPŮ 165448/2017-
PM6361/92 byl žalovanou oceněn částkou 103 643,76 Kč, ve vztahu ke každému žalobci
zaevidovala částku 51 821,88 Kč. Žalobci nesouhlasili s oceněním  restitučního nároku
provedeného žalovanou, neboť ta nevzala v úvahu, že nevydané pozemky přešly do vlastnictví
státu za účelem uskutečnění výstavby (rozhodnutí odboru výstavby Obvodního národního
výboru v Praze 5, č.j. Výst. Nové Butovice — 1959/82-Er ze dne 1.4.1982 a Výst. Stod. p. 144-
712/84/BX ze dne 2.2.1984. Shledal, že žalobci se domáhali přecenění svého restitučního
nároku, žalovaná však přecenění odmítla. Znaleckým posudkem Ing. Jana Skyvy č. 20/18-7451 ze
dne 27.2.2018 byly nevydané pozemky a tedy žalobcům příslušející restituční nárok oceněn podle
charakteru a stavu nevydaných pozemků ke dní jejich přechodu na stát v souhrnné výší 4 416 300
Kč, na kterém se každý z žalobců podílí částkou ve výši jedné čtvrtiny, tedy částkou 1 104 075
Kč. Soud shledal, že žalobci se domáhali vypořádání svého restitučního nároku plynoucího ze
shora uvedených rozhodnutí 1 v jiných soudních řízeních, v řízení vedeném u Okresního soudu
v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 20 C 128/2018 bylo dne 28.2.2019 žalobě vyhověno, když byla
shledána liknavost a svévole žalované. K odvolání žalované byl rozsudek soudu prvního stupně
odvolacím soudem rozsudkem ze dne 22.10.2019, sp. zn. 22 Co 153/2019, potvrzen a v rámci
tohoto řízení došlo k částečnému uspokojení nároku každého z žalobců ve výší 162 524,15 Kč.
V mezidobí byl nárok částečně uspokojen i na základě rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze
dne 21.9.2020, č.j. 25 C 148/2018-814, co do částky 11 028 Kč u každého z žalobců a dále
tozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10.2.2021, č.j. 14 C 135/2018-359, a to co
do částky 4 343,20 Kč u každého z žalobců. Ke dní rozhodnutí soudu prvního stupně tak činí
nevypořádaný restituční nárok žalobce Milana Zacha
906 794,53 Kč a Dagmar Kratochvílové 926 179,70 Kč. Soud prvního stupně shledal liknavost a
svévoli žalované při uspokojování restitučního nároku žalobců spočívající v nesprávném ocenění
nevydaných pozemků, neboť s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uzavřel, že pokud byly
dané pozemky vykupovány či odebírány za účelem výstavby, je třeba za ně poskytnout náhradu
jako za pozemky určené pro stavbu podle ust. $ 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. a za této situace
se žalobci mohou domáhat uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném
převodu konkrétních náhradních pozemků bez toho, že by je bylo třeba vázat na podmínku
předchozího zahrnutí do veřejné nabídky žalované. Soud prvního stupně se zabýval i vhodností
pozemků požadovaných žalobci k uspokojení jejich restitučního nároku a učinil závěr o tom, že
všechny pozemky uvedené ve výroku rozsudku soudu prvního stupně jsou pozemky vhodnými.
Žádný z pozemků netvoří funkční celek, všechny pozemky třetích osob lze užívat bez pozemků,
které jsou předmětem tohoto řízení. Pokud jde o pozemek parc. č. 891 v k.ú. Horní Planá, podle
soudu z ortofoto mapy nevyplývá, že by náhradní pozemek byl nutný k využívání rodinného
domu, přístup ke stavbě je možný přímo z veřejné komunikace, bez nutnosti přecházet přes
náhradní pozemek. To, že majitelé stavby využívají náhradní pozemek jako zahradu,
nepředstavuje podle soudu překážku vydatelnosti, nadto žádný právní titul k využívání pozemku,
jako je například nájemní smlouva žalovaná nedoložila. Pozemky parc. č. 185/67 a parc. č.
1334/1 v k.ú. Černá v Pošumaví, parc. č. 1048/34 v k.ú. Omlenice, parc. č. 839/3 v k.ú. Cetviny,
parc. č. 187/1 vk.ú. Přední Výtoň jsou samostatně obhospodařovatelné, nejsou nutné
k manipulaci s ostatními pozemky. U pozemkové parcely č. 417/3 Černá v Pošumaví je podle
soudu z ortofotomapy zřejmé, že ke stavbě vede přístup z veřejné komunikace a náhradní
pozemek není nutný k manipulaci se stavbou. U parcely parc. č. 610 v k.ú. Loučovice žalovaná
nedoložila žádný právní titul, který by vlastníky sousedního pozemku, resp. stavby, opravňoval
k užívání náhradního pozemku. U parcely parc. č. 1201/14 v k.ú. Frymburk je umožněn přístup
přímo z veřejné komunikace a u pozemku parc. č. 2820/2 v k.ú. Pasečná je ke stavbě na pozemku
parc. č. st. 236 rovněž přístup z veřejné komunikace. Skutečnost, že pozemek parc. č. 185/67

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

4 19 Co 1236/2021

v k.ú. Černá v Pošumaví je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo na pozemku je
umístěna dopravní infrastruktura, není podle soudu důvodem pro jejich nevydání, neboť podle
platného územního plánu se jedná o elektrické vedení, které nijak nebrání zemědělskému
obhospodařování pozemků. Také skutečnost, že se na pozemku nachází vodovod, není důvodem
pro jeho nevydání, protože vodovod jako podzemní stavba nebrání zemědělskému využití. Pokud
žalovaná namítala, že pozemek je dotčen předběžným opatřením, soud odkazem na rozhodnutí
Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020 sp. zn. 28 Cdo 2419/2020 uzavžel, že tato skutečnost není
důvodem pro jeho nevydání. Vydat lze i pozemek parc. č. 891 vk.ú. Hortní Planá, neboť
skutečnost, že pozemek ze západní části obklopuje stavbu rodinného domu na pozemku parc. č.
st. 892, který je ve vlastnictví třetí osoby, není důvodem pro nevydání, protože třetí osoba bude
moci své nemovitosti užívat i bez vydaného pozemku, jak dokládá snímek z ortofotomapy.
Namítala-li žalovaná, že pozemek parc. č. 185/67 v k.ú. Černá v Pošumaví, je z převodu vyloučen
i pro existenci překážky podle $ 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., neboť pozemek je
dotčen plánovanou veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, soud uvedl, že se jedná
o elektrické vedení, které nebrání zemědělskému obhospodařování. Podle soudu lze rovněž vydat
i pozemek parc. č. 417/3, neboť ortofotomapa neprokazuje, že jde o pozemek, který tvoří
funkční spojení se stavbou rodinného domu stojícího na pozemku partc. č. st. 410/3. Funkční
souvislost pozemku patc. č. 610 se stavbou na pozemku patc. č. st. 582, resp. patrc. č. 609 vyloučil
podle soudu snímek ortofotomapy. Pokud pozemek slouží částečně jako zahrada, není důvod jej
jako zemědělský pozemek vydat a totéž podle soudu platí i u pozemku patc. č. 1201/14 vk.ú.
Frymburk. Podle soudu lze vydat i pozemek patc. č. 1048/34 v k.ú. Omlenice, neboť z územního
plánu nevyplývá, že by se mělo jednat o letiště s betonovou nebo asfaltovou letovou dráhou.
Z tohoto důvodu zemědělské obhospodařování letiště například formou sečení trávy je podle
soudu možné. U pozemku patrc. č. 788/1 vk.ú. Pivonice u Pohorské Vsi nebylo podle soudu
prokázáno tvrzení žalované, že pozemek aktuálně slouží jako veřejné prostranství a u pozemku
patc. č. 2820/2 vk.ú. Pivonice u Pohorské Vsi nejde o funkční spojení s pozemkem, resp.
stavbou na pozemku patc. č. st. 236. Podle soudu lze pozemek používat i samostatně a k této
stavbě neslouží jako plocha obslužná, jak prokazuje ortofotomapa.

Proti tomuto rozsudku, v části týkající se nahrazení projevu vůle žalované ohledně pozemků níže
uvedených, se žalovaná odvolala. Zdůrazňuje, že i pozemky, u nichž není dána přímá zákonná
překážka převodu, mohou být k převodu nevhodné a tedy nepřevoditelné. Nevhodnost
náhradních pozemků k jejich převodu je dána i u pozemků, které nelze bez jiných pozemků řádně
užívat a dalšími důvody nevhodnosti může být i skutečnost, že je nelze zemědělsky
obhospodařovat. Žalovaná odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a je toho názotu, že soud se
dostatečně nezabýval a nehodnotil na podkladě důkladných skutkových zjištění vhodnost
následujících pozemků kpřevodu. Pokud jde o pozemek parc. č. 185/67 vkůú. Černá
v Pošumaví, žalovaná namítala, že pozemek je dotčen nařízeným předběžným opatřením,
k němuž došlo v rámci jiného soudního řízení a také to, že pozemek je dotčen (částečně zařazen)
do plochy určené pro realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury. Soud prvního
stupně, pokud jde o předběžné opatření, odkázal pouze na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne
11.11.2020 sp. zn. 28 Cdo 2419/2020, z tohoto rozhodnutí však nevyplývá, že pozemek dotčený
předběžným opatřením je bez dalšího převoditelný na oprávněnou osobou, ba naopak. Je třeba se
zabývat konkurencí práv více oprávněných podle kritérií zde uvedených. Existencí koridoru pro
rtealizaci stavby dopravní infrastruktury — železnice se nezabýval. U pozemku parc. č. 417/3 v k.ú.
Černá v Pošumaví žalovaná namítala, že je dotčen veřejně prospěšnou stavbou a pravděpodobně
tvoří funkční spojení se stavbou rodinného domu na pozemku parc. č. st. 410/3. Soud se omezil
pouze na zjištění učiněné z ortofotomapy ohledně funkčního spojení. S námitkou ohledně
veřejně prospěšné stavby se nevypořádal. Pozemek je dotčen jednak plánovanou stavbou
„Podlipenský vodovod“ a dále stavbou dopravní infrastruktury DI — rozšíření a v souladu s tím je
i vyjádření města Horní Planá ze dne 5.2.2020. Pozemek patc. č. 1334/1 v k.ú. Černá v Pošumaví

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

5 19 Co 1236/2021

je určen k realizaci veřejně prospěšných staveb VPS TI 107 — skupinový vodovod Lipensko a PS
K12 návrh plochy pro splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice. Má-li být na pozemku
umístěna čerpací stanice, nelze si představit, jakým způsobem by bylo možné takový pozemek
zemědělsky využívat. Argument soudu, že bude zasahovat pouze do malé části pozemku, nemůže
obstát. V případě pozemku parc. č. 610 v k.ú. Loučovice namítala žalovaná, že tento pozemek
slouží částečně jako zahrada k domům na pozemcích parc. č. st. 582, resp. parc. č. st. 609, je
evidován v ploše občanského vybavení a je určen k zastavění a je tedy zřejmé, že se nejedná o
pozemek určený k zemědělskému využití a současně je to pozemek funkčně související se
stavbou. Závěr soudu ohledně tohoto pozemku je vnitřně tozporný a nepřezkoumatelný. Pokud
jde o pozemek parc. č. 1201/14 v k.ú. Frymburk, ten tvoří funkční spojení se stavbami rodinných
domů na pozemcích parc. č. st. 1210/1, 1210/2, 1209/1, 1209/2, 1208/2, 1207/1 a 1207/2.
Pozemek slouží těmto bytovým domům jako plocha obslužná a dále se na něm nacházejí stavby,
které slouží jako příslušenství k těmto rodinným domům. Přes pozemek prochází přístupová
cesta ke stavbám, stejně jako k zahradám a pozemek rovněž tvoří udržované zahrady přináležející
k domům. Pozemek parc. č. 1048/34 v k.ú. Omlenice je v platném a účinném územním plánu
evidován jako letiště, na tuto skutečnost důrazně upozorňovala též obec Omlenice. Předpoklad
soudu o charakteru letiště nevyplývá z žádných provedených důkazů. U pozemku parc. č. 839/3
vk.ů. Cetviny namítala, že u tohoto pozemku probíhá vkladové řízení, pří kterém dochází
k převodu vlastnického práva z žalované na třetí osobu. Pozemek parc. č. 788/1 v k.ú. Pivonice u
Pohorské Vsí je dle platného a účinného územního plánu evidován jako veřejné prostranství,
nachází se v centru obce a přístup k němu není omezen. Žalované není zřejmé, na základě jakých
skutečností soud dovodil, že tento pozemek definici veřejného prostranství nesplňuje. Nadto i
sama obec Pohorská Ves uvedla, že pozemek je z převodu vyloučen. V případě pozemku parc. č.
2820/2 v k.ú. Pasečná poukazovala žalovaná na funkční spojení se stavbou parc. č. st. 236, se
kterým je dlouhodobě užíván. Pozemek je 1 formálně územním plánem zařazen do plochy
smíšené obytné (SO) a má tedy sloužit buď přímo k zastavění nebo k užívání ve spojení se
stavbou určenou k bydlení. Přes pozemek prochází 1 přístupová cesta k budově parc. č. st. 236.
V případě pozemku parc. č. 187/1 v k.ú. Přední Výtoň namítala žalovaná jeho funkční spojení
s pozemkem jiným, v jižní části pozemku se nachází drobné stavby a příslušenství, které
nepochybně neslouží k samostatnému užívání, ale právě k užívání s pozemky (stavbami jinými).
Žalovaná poukazovala i na to, že soud prvního stupně rozhodl o pozemku parc. č. 891 v k.ú.
Horní Planá, který neexistuje a žalované je uložena nevykonatelná povinnost. Za nesprávné
považoval i rozhodnutí soudu o nákladech řízení, neboť soud nikterak nezohlednil, že řízení bylo
ohledně nahrazení projevu vůle žalované při převodu celé řady náhradních pozemků zastaveno.

Žalobci poukazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ohledně postupu při
interpretaci restitučního zákonodárství, kdy je třeba k osobám oprávněným přistupovat co
nejvstřícněji a překážky převoditelnosti je nutno vykládat restriktivně, a to ve prospěch
oprávněných osob. Pokud jde o pozemek parc. č. 185/67 v k.ú. Černá v Pošumaví, podle žalobců
soud učinil správný závěr o tom, že předběžné opatření netvoří překážku, pro kterou by nemohl
být náhradní pozemek na žalobce převeden, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uvedli, že
rozsudek o uložení povinnosti uzavřít smlouvu je veřejnou listinou, jakožto podkladovou listinou
pro vkladové řízení příslušného katastru nemovitostí a u těchto listin se podle $ 17 odst. 2
katastrálního zákona nezkoumá omezení dosavadního zapsaného vlastníka v nakládání
s nemovitostí, resp. váznoucí předběžné opatření není překážkou převodu. Poukazovali i na
rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého vydání náhradního pozemku nebrání nařízení
předběžného opatření zakazujícího dispozicí s ním oběma konkutujícím st oprávněným osobám.
Pokud jde o namítanou stavbu dopravní infrastruktury — železnice, daná stavba by dle platného
územního plánu měla do pozemku zasahovat pouze z malé části a nijak by neměla bránit jeho
obhospodařování. Pokud jde o pozemek parc. č. 417/3 v k.ú. Černá v Pošumaví, podle žalobců
lze budování vodovodní sítě podřadit pod výjimku z překážek převoditelnosti náhradních

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

6 19 Co 1236/2021

pozemků ve smyslu $ 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém
úřadu, neboť se nepochybně jedná o stavbu technické infrastruktury. Z povahy předmětné stavby
jako stavby budované v podzemí je zřejmé, že nebude mít vliv na nakládání s pozemkem. Stran
tvrzené stavby dopravní infrastruktury uvádí, že ta by měla zasáhnout do předmětného pozemku
pouze minimálně. Funkční spojení pozemku parc. č. 417/3 se stavbou rodinného domu na
pozemku parc. č. st. 410/3 zásadně odmítají, když z ortofotomapy je zřejmé, že pozemek není
nutný k manipulaci se stavbou na pozemku parc. č. st. 410/3 ani přes ni nevede přístup ke stavbě
veřejné komunikace. Z ortofotomapy ze zjevné, že pozemek není vlastníkem související stavby
jakkoli udržován. Pozemek parc. č. 1334/1 v k.ú. Černá v Pošumaví je určen k realizaci veřejně
prospěšné stavby VPS TI 107 — skupinový vodovod Lipensko a PS K 12 — návrh plochy pro
splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice, nepochybně se jedná o stavbu technické
infrastruktury ve smyslu $ 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., navíc dané stavby by měly
zasáhnout do pozemku v jeho nepatrné okrajové části. Pokud pozemek parc. č. 610 v k.ú.
Loučovice slouží jako zahrada, ještě to nutně nemusí znamenat, že by byl ve funkčním spojení se
sousední stavbou, když ta by ve smyslu judikatury mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné
souvztažnosti. U pozemku parc. č. 1201/14 v k.ú. Frymburk nelze funkční spojení dovodit.
K nemovitostem je umožněn přístup přímo z veřejné komunikace a náhradní pozemek slouží
pouze jako pohodlnější přístup ze zadní strany staveb. Náhradní pozemek není nezbytně nutný
k jejich přístupu. Pokud jde o pozemek parc. č. 1048/34 v k.ú. Omlenice a skutečnost, že tento
pozemek je podle územního plánu evidován jako letiště, pak se podle evidence katastru
nemovitostí jedná o pozemek zahrnutý do zemědělského půdního fondu, z ortofotomapy
vyplývá, že je fakticky užíván jako louka, pole. Pokud žalovaná u pozemku parc. č. 839/3 v k.ú.
Cetviny uvádí, že ohledně tohoto pozemku probíhá vkladové řízení, pak podle žalobců uvedené
nepředstavuje jakoukoliv zákonnou překážku převoditelnosti. Žalovaná je nadále pasivně
legittimována a pro vydání rozsudku je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Namítá-li žalovaná,
že pozemek parc. č. 788/1 vk.ú. Pivonice u Pohorské Vsi je veřejným prostranstvím,
z ortofotomapy vyplývá, že se jedná o travnatý pozemek, který lze využívat k sečení a tedy
zemědělsky obhospodařovat. Tvrzení žalované nebylo prokázáno.
U pozemku parc. č. 2820/2 v k.ú. Pasečná funkční spojení se stavbou na pozemku parc. č. st. 236
dovodit nelze, pouhá blízkost pozemků funkční spojení nezakládá, navíc pozemky lze využívat 1
samostatně. Co se týká přístupové cesty, která má přes daný pozemek k sousedící stavbě vést, pak
k této nemovitosti je umožněn přístup přímo z veřejné komunikace přes pozemek parc. č.
2804/12 v k.ú. Pasečná, který se stejně jako zmíněná veřejná komunikace nachází ve vlastnictví
obce Přední Výtoň a náhradní pozemek slouží pouze jako pohodlnější přístup. Namítá-lí
žalovaná funkční spojení pozemku parc. č. 187/1 v k.ú. Přední Výtoň s jiným pozemkem, pak
pouhá blízkost pozemků funkční spojení nezakládá, pozemky lze využívat 1 samostatně. Drobné
stavby nepředstavují překážku převoditelnosti pozemků na oprávněné osoby. Pokud jde o
náklady řízení, mají žalobci za to, že by jejich částečná zpětvzetí učiněná v průběhu řízení
z procentuálního hlediska neměla být posuzována jako procesní neúspěch ve smyslu ust. 6 146
odst. 2 0.s.ř. s ohledem na judikaturu uvedenou ve vyjádření k odvolání.

Odvolací soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí LV 10002 parcely č. 839/3 v k.ú.
Cetviny u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice a
shledal, že ohledně tohoto pozemku žádné vkladové řízení neprobíhá, žalovaná je 1 nadále
vlastníkem tohoto pozemku s právem Státního pozemkového úřadu hospodařit s tímto majetkem
státu.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalované má
náležitosti uvedené v ust. $ 205 odst. 1 o0.s.ř. Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod
podle ust. $ 205 odst. 2 písm. e) a ©) 0.s.ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou
k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

4 19 Co 1236/2021

podle ust. $ 212, 212a o.s.ř. a dospěl při posuzování vhodnosti pozemků k převodu oprávněné
osobě jako pozemku náhradního k následujícím závěrům.

Při posuzování „vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního, je
nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ust. $ 11 odst. 1 zákona o půdě a
$ 6 zákona č. 503/2012 o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
ve znění pozdějších předpisů, zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného
důvodu zapovězen zákonem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.1.2011 sp. zn. 28 Cdo
99/2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
27.3.2019 sp. zn. 28 Cdo 393/2019), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 12.12.2013 sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při
hospodaření s takovým pozemkem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2014 sp. zn. 28 Cdo
242/2014), případně, zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2011 sp. zn. 28 Cdo 2364/2017). Tato hlediska je nutno zkoumat
se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě
pro nevydání) každého pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším
souvislostem konkrétní věci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.5.2017 sp. zn. 28 Cdo
5045/2015). Ani oprávněná osoba, vůči níž žalovaná postupovala liknavě, svévolně či
diskriminujícím způsobem se tedy nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv
zemědělského pozemku z vlastnictví státu. Za zastavěnou část pozemku se považuje i ta Část
která sice stavbou bezprostředně zastavěná není, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí, a je
potřebná k jejímu provozu a obsluze. Překážkou vydání pozemku podle 6 11 odst. 1 písm. ©)
zákona o půdě (jeho poskytnutí oprávněné osobě jako pozemku náhradního) může být i funkční
souvislost se stavbou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2007 sp. zn. 28 Cdo 2518/2006,
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.7.2010 sp. zn. 28 Cdo 2174/2010). Pro závěr o funkční
souvislosti pozemků a stavby není rozhodující, zda a jak jsou pozemky (terénně) upraveny, nýbrž
existence vzájemné provázanosti funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky (usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2012 sp. zn. 28 Cdo 288/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne
8.1.2014 sp. zn. 28 Cdo 2787/2013). Přestože ani vydání některých nemovitostí tvořících funkční
celek v širším smyslu bez dalšího vyloučeno není, vyžaduje se vždy mimořádně pečlivé zvážení
konkrétních místních podmínek, toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho,
že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb a ostatních pozemků a dále bez toho,
že by došlo k porušení některé z funkcí, které tento soubor plní. Posouzení otázky funkční
souvislosti pozemků a staveb vychází z konkrétních skutkových okolností případu, pro
posouzení, zda stavba a pozemek tvoří jeden funkční celek, nemusí být rozhodující ani
skutečnost, že každá z nemovitostí podléhá jinému vlastnickému režimu a pro závěr o funkční
souvislosti není až tak zásadní bylo-li dosavadní užívání pozemku vlastníky domu ze strany
vlastníka pozemku toliko (mlčky) trpěno, čí bylo podloženo platným právním důvodem
(rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6.12.2017 sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Soud prvního stupně
se otázkou funkční souvislosti, otázkou vzájemné funkční provázanosti, dostatečně nezabýval,
omezil se toliko na zjištění, zda je pozemek nezbytně nutný k užívání bytového domu a zda je
k bytovému domu samostatný přístup. Toto zjištění navíc učinil pouze z ortofoto mapy, což
považuje odvolací soud za nedostatečné, nezabýval se možnou širší funkční souvislostí pozemku
se stavbou ani využitelností nárokovaného pozemku oprávněnou osobou za situace, kdy podle
judikatury se nepřipouští restituce formou vydání pozemku ani tam, kde by tato vedla k situaci,
kdy by restituent objektivně nemohl plně realizovat své vlastnické právo a užívat vydané pozemky
způsobem odpovídajícím účelu restitucí vyjádřenému v preambuli $ 1 zákona o půdě (nález
Ústavního soudu ze dne 1.7.2014 sp. zn. I. ÚS 581/14). Za situace, kdy je namítáno, že pozemek
slouží jako zahrada, je v šíři pojatá funkční souvislost aprobována. Soud prvního stupně pochybil,
když neprovedl důkaz ohledáním na místě samém, při kterém bude možné učinit závět o tom,

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

8 19 Co 1236/2021

zda náhradní pozemek tvoří přirozené zázemí domu určeného k bydlení, zda jsou na něm
provozovány zahrádkářské či pěstitelské aktivity a tyto okolnosti je třeba při úvahách o existenci
jednotného funkčního celku zohlednit. Nedostatečné posouzení bezprostřední funkční
souvislosti se stavbou se týká pozemku parc. č. 417/3 v k.ú. Černá v Pošumaví, parc. č. 610 v k.ú.
Loučovice, parc. č. 1201/14 v k.ú. Frymbutk, patc. č. 2820/2 v k.ú. Pasečná. Námitkou žalované
ohledně stavby dopravní infrastruktury DI — rozšíření se soud prvního stupně vůbec nezabýval
přesto, že ust. G 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. zapovídá převést oprávněné osobě
pozemky určené územním plánem k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami
dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. Poukazuje-li žalovaná, že pozemek
parc. č. 610 v k.ú. Loučovice a 2820/2 v k.ú. Přední Výtoň je územním plánem určen k zastavění
stavbou pro bydlení, pak taková společnost není podřaditelná pod ust. $ 6 odst. 1 písm. b) zákona
č. 503/2012 Sb. upravující výluky převoditelnosti, jeho plánované funkční využití vymezené
v územním plánu obce jeho převodu nebrání. S ohledem na nedostatečné posouzení funkční
souvislosti odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně v této části zrušit a
věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen 1 v části týkající se pozemkové parcely č. 891 v k.ú.
Horní Planá, neboť soud prvního stupně rozhodl o nahrazení projevu vůle žalované ohledně
pozemku, který neexistuje. Žalobci v podání ze dne 4.3.2021 žádali, aby soud připustil změnu
žaloby s ohledem na skutečnost, že z pozemku parc. č. 891 v k.ú. Horní Planá došlo k oddělení
části tohoto pozemku a jeho následnému přečíslování v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu
požadovali vydání pozemku 891/1 (o výměře 1477 m?). Soud prvního stupně tuto změnu
nepřipustil a rozhodl o nahrazení projevu vůle ohledně pozemku, který neexistuje. V postupu
soudu je třeba spatřovat vadu řízení, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a proto
nezbylo než i ohledně tohoto pozemku věc zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Pokud jde o parcelu č. 185/67 v k.ú. Černá v Pošumaví, soud prvního stupně s odkazem na
rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020, sp. zn. 28 Cdo 2419/2020 bez bližšího
odůvodnění uzavřel, že skutečnost, že pozemek je dotčen předběžným opatřením není důvodem
pro nevydání. Z tohoto rozhodnutí však vyplývá, že soudní praxe ve vztahu k pozemkům
dotčeným předběžným opatřením zakazujícím České republice — Státnímu pozemkovému úřadu
k návrhu další oprávněné osoby jejich převod, zaujala stanovisko, že vydání náhradního pozemku
nebrání nařízení předběžného opatření zakazujícího dispozici s ním oběma konkurujícím si
oprávněným osobám (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2012 sp. zn. 28 Cdo 158/2012).
Nevhodným k převodu byl náhradní pozemek shledán naopak v situaci, kdy zákaz dispozice byl
předběžným opatřením vysloven dříve, než došlo k uplatnění nároku na vydání totožného
pozemku v jiném řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2017 sp. zn. 28 Cdo 4048/2016).
Pro posouzení, zda předběžné opatření nařízené v jiném řízení brání vydání pozemku, je třeba
učinit zjištění o tom, kdy bylo předběžné opatření nařízeno, zda vůbec toto předběžné opatření
dosud trvá, zda nedošlo k jeho zániku ve smyslu ust. $ 77 o.s.. Pokud by soud prvního stupně
dospěl k závěru, že je zde konkurence práv více oprávněných osob, pak ve smyslu rozhodnutí
Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020, sp. zn. 28 Cdo 2416/2020 je třeba posuzovat, které
z oprávněných osob svědčí „lepší“ právo. Teprve poté bude soud prvního stupně posuzovat i to,
zda je zde výluka uvedená v ust. 6 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., tedy, zda pozemek
je územním plánem určen k zastavění stavbou dopravní infrastruktury (železnice), jak tvrdí
žalovaná. S ohledem na shora uvedené tedy nezbylo než, v části týkající se nahrazení projevu vůle
žalované ohledně tohoto pozemku, rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit
k dalšímu řízení. Pokud jde o pozemek parc. č. 1048/34 v k.ú. Omlenice, který má být podle
územního plánu evidován jako letiště, pak z hlediska posouzení výluky převodu je podstatné
začlenění pozemku do územně plánovací dokumentací vymezené plochy pro veřejně prospěšné
stavby čí stavby dopravní infrastruktury. Toto zjištění soud prvního stupně nemá, jeho závěr o

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

10.

11.

12.

13.

9 19 Co 1236/2021

stavebním charakteru drah navíc z ničeho nevyplývá. Z výseče územního plánu nelze závěr o
začlenění pozemku učinit, ze zprávy obce Omlenice ze dne 11.2.2020 naopak vyplývá, že je určen
k zastavění stavbou. V případě pochybností je pak třeba se obrátit s kvalifikovanou žádostí
požadující sdělení relevantních údajů na příslušný úřad územního plánování ($ 6 odst. 1 písm. b)
část věty za středníkem zákona č. 503/2012 Sb.) Konečně pak bude třeba posoudit i to, zda by
při hospodaření s takovým pozemkem, v případě jeho vydání, nevznikly jiné problémy při
hospodaření, což je další z kritérií při posuzování vhodnosti pozemku (rozhodnutí Nejvyššího
soudu ze dne 18.9.2014 sp. zn. 28 Cdo 2462/2014).

Pokud jde o pozemek parc. č. 788/1 v k.ú. Pivonice u Pohorské Vsi, žalobce tvrdil, že tento
pozemek je evidován jako veřejné prostranství a z převodu je vyloučen. Soud prvního stupně se
s touto námitkou žalované vypořádal pouze tak, že tvrzení žalované není prokázáno a ortofoto-
mapa podle soudu prokazuje, že jde o travnatý pozemek. Soud prvního stupně tento závěr učinil,
aniž by žalovanou vyzval, aby ke svému tvrzení navrhla důkazy a otázku, zda se jedná o veřejné
prostranství, pouhým zjištěním z ortofotomapy posoudil nedostatečně. Podle ust. 6 34 zákona č.
128/2000 Sb. veřejným ptostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň
a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a to bez ohledu
na vlastnictví k tomuto prostoru. K naplnění pojmových znaků veřejného prostranství je
vyžadováno 1 materiální kritérium spočívající v určenosti dotčeného pozemku k uspokojování
potřeb občanů obce, potažmo existenci funkčního významu daného prostranství pro sídelní celek
(rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.8.2017, sp. zn. 28 Cdo 4208/2016). Pro posouzení, zda se
jedná o veřejné prostranství, je tedy nezbytné zabývat se tím, zda je naplněno formální 1
materiální kritérium a poté vzít vúvahu judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu
týkajícího se veřejných prostranství (I. ÚS 581/14 ze dne 1.7.2014 a 28 Cdo 1831/2016), podle
které plochy veřejného prostranství nebudou zpravidla vhodné k uspokojení restitučního nároku,
vždy však jde o individuální posouzení věcí.

V případě pozemku parc. č. 1334/1 vkíú. Černá v Pošumaví odvolací soud rozsudek soudu
prvního stupně potvrdil podle ust. $ 219 o.s.ř., neboť sdílí závěr o tom, že v případě skupinového
vodovodu Lipensko a plochy pro splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice, který má být na
pozemku realizován, jde o výjimku z překážek převoditelnosti náhradních pozemků podle 6 6
odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 503/2012, neboť se jedná o stavbu technické infrastruktury
definovanou v ust. 6 2 odst. 1 písm. m) zákona č. 183/2006 Sb.

Rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen i v části týkající se parcely č. 187/1 v k.ú. Přední
Výtoň, neboť drobné stavby nebrání vydání pozemku a nejsou tedy ani překážkou
převoditelnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5.9.2007 sp. zn. 28 Cdo 2025/2007). Tvrdí-
li žalovaná, že důvodem nevhodnosti je funkční souvislost s jiným pozemkem, tak tato
skutečnost sama o sobě překážkou převoditelnosti není, tou je přímá zastavěnost stavbou nebo
funkční souvislost se stavbou a jeho nezbytnost k užívání stavby. Sousedství s jiným pozemkem,
který je společně obhospodařován, pak převodu nebrání.

Pokud jde o parcelu č. 839/3 v k.ú. Cetviny, pak z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí
nebylo zjištěno, že by probíhalo vkladové řízení, žalovaná je stále vlastníkem předmětného
pozemku a jeho převodu nebrání žádná skutečnost. Proto 1 v této části byl rozsudek soudu
prvního stupně potvrzen podle ust. $ 219 o.s.ř.

Vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení rozsudku v částech uvedených ve výroku v odstavci I. a
věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, došlo ke zrušení i výroku II., o nákladech
řízení před soudem prvního stupně. O nákladech řízení, tedy 1 o nákladech odvolacích, rozhodne
soud prvního stupně v novém rozhodnutí. Pokud jde o výši nákladů řízení, Nejvyšší soud
v tozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 4166/2017 se vyjádřil k povaze řízení a uzavřel, že nejde o
rozhodnutí nahrazující projev vůle ve smyslu $ 161 odst. 3 0.s.ř., ale jde o rozhodnutí státního

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

10 19 Co 1236/2021

orgánu o nabytí vlastnictví, podle něhož se oprávněná osoba stává vlastníkem již dnem právní
moci rozsudku. Vycházeje z toho, pak předmětem řízení nejsou primárně náhradní pozemky, ale
částka vyjádřená v penězích, o kterou se vydáním náhradních pozemků snížil restituční nárok
žalobců a z této částky, odpovídající snížení dosud neuspokojeného restitučního nároku vydáním
náhradních pozemků, bude soud vycházet při stanovení výše sazby za jeden úkon právní služby.

Poučení:

Proti potvrzující části rozsudku soudu prvního stupně je přípustné dovolání za podmínek
uvedených v ust. $ 237 o.s.ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozsudku
k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově.

Proti výroku, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení,
není dovolání přípustné.

České Budějovice 13. ledna 2022

JUDr. Iveta Jiříková v.r.
předsedkyně senátu

Digitálně

Le n ka podepsal Lenka
Holá

H o | á zů 07
13:08:06 40100"

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holá

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 08.03.2022 a je vykonatelné. Připojení doložky
provedla Pavla Bubleová dne 17.03.2022.