Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
č. j. 28Co 372/2021 - 1289
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně
JUDr. Věry Sýkorové a soudců Mgr. Michaela Nipperta a JUDr. Aleny Bílkové v právní věcí
žalobkyně: Ing. Marcela Vlachová, narozená dne 7. 10. 1961
bytem Táborská 458, 256 01 Benešov
zastoupená advokátem JUDr. Martinem Purkytem
sídlem náměstí 14. října 496/13, 150 00 Praha 5
proti
žalované: Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČO 01312774
sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3
zastoupená advokátem JUDr. Radkem Jonášem, Ph.D.
sídlem U Roháčových kasáren 1555/10, 100 00 Praha 10
o nahrazení projevu vůle
k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. května 2021,
j. 44C. 223/2014-1187, ve znění opravného usnesení ze dne 30. září 2021,
„j. 44C 223/2014-1223,
< <
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé (výrok II.)
v části týkající se pozemku parcelní číslo 1400/3 v katastrálním území Michle,
obec hl. m. Praha, potvrzuje; v části týkající se pozemku parcelní číslo 382/13
v katastrálním území Cholupice, obec hl. m. Praha, se mění takto:
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
2 28Co 372/2021
Soud nahrazuje ptojev vůle žalované uzavřít se žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků
Česká republika - Státní pozemkový úřad, I ČO 01312774, sídlem Husinecká 1024/11a,
130.00 Praba 3
(dále jen převodce)
a
Ing. Marcela Vlachová, narozená dne 7. 10. 1961, bytem U Konpade! 11, 256 01 Benešov
(dále jen nabyvatelka)
uzavírají podle ust. $ I1a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“), tuto
Smlouvu o převodu pozemků
A Česká republika - Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje (mimo jiné) nemovitost -
pozemek parcelní číslo 382/13 v katastrálním území Cholupice, obec Praha, zapsaný na listu
vlastnictví č. 10002 pro katastrální území Cholupice, obec Praha, Katastrálního úřadu
pro blavní město Prabn, Katastrální pracoviště Praba.
II. © Nabyvatelce, resp. jejímu právnímu předchůdci, vznikl nárok na bezúplatný převod pozemkm
z Vlastnictví státu podle ust. f T1a zákona o půdě, plynoncí z rozbodnntí Ministerstva zemědělství -
Pozemkového úřadu Praba ze dne 29. 10. 2008, č. j. PU 7413/92.
III. © Na uspokojení nároku nabyvatelky označenémm v čí. II. této smlouvy převádí převodce do výlněného
vlastnictví nabyvatelky pozemek nvedený v čl. I. této smlouvy včetně jeho sončástí a nabyvatelka
tuto nemovitou věc přijímá do svého výluěného vlastnictví.
Vlastnické právo k převáděnému pozemku včetně jeho součástí přechází na nabyvatelku vkladem
do katastru nemovitostí.
Česká republika - Státní pozemkový úřad Ing. Marcela Vlachová
převodce nabyvatelka
II. © Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů
ve výši 114706 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta
JUDr. Martina Purkyta.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne 31. 5. 2021,
č. j. 44C. 223/2014-1187, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 9. 2021,
č. j. 44C 223/2014-1223, ve věci samé zčásti vyhověl žalobnímu návrhu a nahradil
projev vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků parc. č. 576/96
v katastrálním území Cholupice, obec Praha, a parc. č. 1681/11 v katastrálním území Čelákovice,
obec Čelákovice, na žalobkyni za účelem uspokojení jejího nároku na převod náhradního
pozemku za pozemky, které jejímu právnímu předchůdci podle rozhodnutí Pozemkového úřadu
Praha ze dne 29. 10. 2008, č. j. PŮ 7413/92, nebylo možno vydat (výrok I.); co do žádaných
pozemků parc. č. 1400/3 v katastrálním území Michle, obec Praha, parc. č. 1167 v katastrálním
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
3 28Co 372/2021
v
území Lhotka, obec Praha, parc. č. 382/13 v katastrálním území Cholupice, obec Praha,
žalobní návrh zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyní náhradu nákladů
řízení ve výši 97 260 Kč (výrok IV.). Řízení o pozemku parc. č. 1969/1 v katastrálním území
Braník, obec Praha, z důvodu zpětvzetí návrhu zastavil (výrok III.).
Žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném
převodu pozemků parc. č. 1400/3 v katastrálním území Michle, obec Praha, parc. č. 382/13
v katastrálním území Cholupice, obec Praha, parc. č. 1167 v katastrálním území Lhotka,
obec Praha, parc. č. 576/96 v katastrálním území Cholupice, obec Praha, parc. č. 1681/11
v katastrálním území Čelákovice, obec Čelákovice, za účelem uspokojení jejího nároku na převod
náhradního pozemku za pozemky, které podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha
ze dne 29. 10. 2008, č. j. PŮ 7413/92, nebylo možno jejímu právnímu předchůdci vydat
(návch na převod pozemků parc. č. 1969/1 v katastrálním území Braník, obec Praha,
a parc. č. 3049 v katastrálním území Michle, obec Praha, vzala během řízení zpět). Nevydané
pozemky byly v době přechodu na stát vedeny jako pozemky zemědělské, ale byly vykoupeny
za účelem výstavby sídliště Lhotka - Libuš, proto by měla být žalobci poskytnuta náhrada
jako za pozemky určené pro stavbu; podle znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika,
odvětví ceny a odhady nemovitostí, doc. Ing. Jaromíra Rysky, CSc., jde o náhradu
ve výši 9223 750 Kč, z čehož podíl právního předchůdce žalobkyně činí 4611 875 Kč.
Žalovaná při ocenění náhrady pochybila, když vyšla z ceny pozemků zemědělských a nárok
eviduje jen ve výši 71 945,25 Kč. Žalobkyně zdůraznila, že postup žalované při uspokojení
jejího nároku byl liknavý a svévolný, proto si sama vybrala předmětné náhradní pozemky
a navrhla, aby soud nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném
převodu těchto pozemků na žalobkyni. Odkázala na obsáhlou judikaturu Ústavního soudu
a Nejvyššího soudu České republiky, z níž dovozuje, že uplatněný nárok je důvodný.
Žalovaná na svoji obranu uvedla, že co do základu nárok žalobkyně na vydání náhradního
pozemku nespotuje, ale náhradní pozemky lze vydávat pouze formou účasti a úspěchu
ve veřejné nabídce, neboť platná právní úprava neumožňuje převod náhradních pozemků
mimo veřejnou nabídku, která činí proces vypořádání restitučních nároků transparentním;
postup stanovený zákonem č. 131/2006 Sb., je při převodu náhradních pozemků formou
veřejné nabídky pro žalovanou závazný. Nadto požadované náhradní pozemky nejsou vhodnými
náhradními pozemky. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.
Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti
vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jaký učinil závěr o skutkovém stavu
a jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje
a na tomto místě skutkové a právní závěty jen stručně shrnuje.
Kupní smlouvou ze dne 18. 7. 1975 právní předchůdci žalobkyně převedli na stát pozemky
p. č. kat. 130/3 - role o výměře 15 614 m“ a č. kat. 133 - role o výměře 23 758 m", ležící
v katastrálním území Libuš, obec hlavní město Praha, za kupní cenu 49 348,80 Kč a za účelem
výstavby sídliště Lhotka - Libuš. Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky
vydalo dne 5. 3. 1971 předběžný souhlas k trvalému odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
pro výstavbu sídliště Lhotka - Libuš, Odbor územního plánování a architektury NVP vydal
dne 27. 8. 1973 rozhodnutí o umístění 4. stavby sídliště Lhotka - Libuš, jež se týkalo 1 zmíněných
pozemků parc. č. 130/3 a č. kat. 133 v katastrálním území Libuš (parcely vedeny jako součást
EN parc. č. 873/1 a č. 884 v katastrálním území Kamýk) a Odbor komunálního hospodářství
a zemědělství NV hlavního města Prahy vydal dne 6. 2. 1974 rozhodnutí o trvalém odnětí
pozemků zemědělskému půdnímu fondu pro 4. stavbu sídliště Lhotka - Libuš. Ministerstvo
zemědělství - Pozemkový úřad Praha vydalo dne 29. 10. 2008 rozhodnutí č. j. PŮ 7413/92,
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
4 28Co 372/2021
z něhož vyplývá, že František Hertl (právní předchůdce žalobkyně) jako oprávněná osoba
(vedle dalších oprávněných osob) není spoluvlastníkem nemovitostí: dle PK část č. patc. 130/3 -
role, o výměře 13 851 m?, původně katastrální území Libuš (dle KN část parc. č. 873/26, 873/27,
873/28, 873/29, 873/30, část parc. č. 873/1, 873/31, 873/55, 884/1 v katastrálním území
Kamýk), a dle PK část parc. č. 133 - role, o výměře 23 044 m“, původně katastrální území Libuš
(dle KN část parc. č. 2884/29 a části parc. č. 873/1, 873/81, 884/1, 884/24, 884/26, 884/28,
884/30, 885, 1217/1, v katastrálním území Kamýk a části parc. č. 1271/2, 873/1, 1271/2
v katastrálním území Libuš), dosud vedených u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu,
Katastrálního pracoviště Praha, na LV č. 10 a č. 366 pro obec hlavní město Praha, katastrální
území Kamýk a na listu vlastnictví č. 791 pro obec hlavní město Praha, katastrální území Libuš,
protože uvedené pozemky me/xe oprávněným osobám vydat podle $ 11 odst. 1 písm. c) zákona 0 půdě,
protože jde o pozemky zastavěné, a oprávněným osobám za ně přísluší nábrada podle $ la, f 17,
případně finanční nábrada podle $ 16 zákona o půdě. Žalobkyně je osobou oprávněnou s dosud
neuspokojeným restitučním nárokem podle ust. $ 11a, $ 14 odst. 1 zákona o půdě. Právní
předchůdce žalobkyně ještě před zahájením soudního řízení vyvinul snahu prokázat žalované
svůj oprávněný nárok a jeho výši, nicméně žalovaná jeho argumenty přehlížela; za takovéto
situace nelze brát ktíži žalobkyně, že se její právní předchůdce a ona sama neúčastnili
veřejných nabídek, neboť touto cestou se zhojení majetkové křivdy domoci nemohli. Právní
předchůdce žalobkyně a nyní žalobkyně v postavení oprávněné osoby se tak přes svůj aktivní
přístup dlouhodobě u žalované nedomohli svých práv; takový přístup žalované soud
prvního stupně posoudil jako chování liknavé a diskriminační (srov. © rozhodnutí
Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2016, sp. zn. 28Cdo 5389/2014). Dále soud prvního stupně
dospěl k závěru, že pozemky parc. č. 576/96 v katastrálním území Cholupice, obec Praha,
a | parc. č. 1681/11 v. katastrálním území Čelákovice, obec Čelákovice, jsou vhodné
pro | bezúplatný převod a vyhovují kritérím uvedeným vý 1la odst. 2 zákona o půdě
a v tomto rozsahu žalobnímu návrhu vyhověl.
Proti shrnutým skutkovým a právním závěrům ve fázi odvolacího řízení účastníci nebrojí.
Soud prvního stupně k dalším žádaným pozemkům uvedl, že pozemek patce. č. 382/13
v katastrálním území Cholupice, obec Praha, byl z hlediska vhodnosti pro vydání posuzován
v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn 55C 179/2018 a bylo zjištěno,
že není pozemkem vhodným, protože o bezúplatný převod tohoto pozemku do vlastnictví
požádalo dne 30. 6. 2016 hlavní město Praha podle $ 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 503/2012 Sb.
Pozemky parc. č. 1400/3 v katastrálním území Michle, obec Praha, a parc. č. 1167 v katastrálním
území Lhotka, obec Praha, byly z hlediska vhodnosti pro vydání posuzovány v řízení vedeném
u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn 42C 330/2016 a bylo zjištěno, že nejsou pozemky
vhodnými; pozemek parc. č. 1400/3 v katastrálním území Michle, obec Praha, byl zařazen
do veřejné nabídky a o jeho převod požádala jiná oprávněná osoba (Dagmar Vojtová)
a její žádosti bylo vyhověno, a o bezúplatný převod pozemku parc. č. 1167 v katastrálním území
Lhotka, obec Praha, požádalo dne 6. 3. 2015 hlavní město Praha podle $ 7 odst. 1 zákona
č. 503/2012 Sb., nadto jde o zahradu přiléhající k bytovému domu. Soud prvního stupně
v rozsahu uvedených tří pozemků žalobní návrh zamítl.
Náhradu nákladů řízení soud prvního stupně přisoudil žalobkyni, odkázal na $ 142 odst. 1,
občanského soudního řádu a náhradu vyčíslil na 97 260 Kč.
Žalobkyně včasným a přípustným odvoláním napadla zamítavé rozhodnutí ve věci samé stran
pozemků parc. č. 1400/3 v katastrálním území Michle, parc. č. 382/13 v katastrálním území
Cholupice (nenapadla zamítavé rozhodnutí stran pozemku parc. č. 1167 v katastrálním území
Lhotka). Namítá, že soud prvního stupně opřel svůj závěr o nepřevoditelnosti pozemků
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
10.
11.
5 28Co 372/2021
o rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021, č. j. 28Co 1/2021, ve kterém
Městský soud v Praze uvedl, že pozemek není vhodný k převodu, neboť je zatížen
právy třetích osob, pozemek byl zařazen do veřejné nabídky a o jeho převod požádala oprávněná
osoba Dagmar Vojtová, ale takový závěr je zjednodušující a ve svém důsledku nesprávný.
Nárok oprávněné osoby Dagmar Vojtové byl uplatněn před devíti lety, přičemž do dnešního dne
nebyl pozemek na jmenovanou převeden a v předmětném řízení by bylo namístě zabývat se tím,
zda Dagmar Vojtová nadále splňuje podmínky pro převod tohoto pozemku, např. zda nedošlo
k vypořádání jejího restitučního nároku jinak, nebo zda její nárok není již promlčen. Soud
prvního stupně se uvedenými hledisky nezabýval, čímž zatížil řízení vadou, která měla za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobkyně konstatuje, že pozemek není dotčen žádným
předběžným opatřením, které by žalované zabraňovalo pozemek převést. V případě pozemku
patce. č. 382/13 v katastrálním území Cholupice, soud prvního stupně konstatoval, že otázkou
vhodnosti pozemku k převodu za účelem uspokojení restitučního nároku oprávněné osoby
se zabýval v jiném řízení, že pozemek podle rozhodnutí Městského soudu v Praze není vhodným
náhradním pozemkem, neboť je tu překážka podle 6 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 503/2012 Sb.,
o státním pozemkovém úřadu, neboť o převod dne 30. 6. 2016 požádalo hlavní město Praha.
Žalobkyně má za to, že zmíněné závěry odvolacího soudu o nepřevoditelnosti pozemku
jsou nesprávné a poukazuje na ustálenou judikaturu vzešlou z rozhodnutí Ústavního soudu
ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02. V případě existence žádosti z obce o bezúplatný převod
je nutno zkoumat, zda a z jakého důvodu obec na žádosti trvá a zda žádosti ze strany státu bude,
respektive bude moci být vyhověno. Žalobkyně zdůraznila, že o bezúplatný převod město
požádalo dne 30. 6. 2016 a žádost je již promlčena. Pozemek se navíc dle platného územního
plánu hlavního města Prahy nachází v ploše NL - louky a pastviny, tedy není určen k realizací
veřejné zeleně a nesplňuje podmínky bezúplatného převodu podle 6 7 odst. 1 zákona o státním
pozemkovém úřadu. Žalobkyně má dále za to, že soud prvního stupně nesprávně vyčíslil náhradu
nákladů řízení a poukázala na to, že důvodně požadovala náhradu za 34 úkonů právní služby
zastupujícího advokáta, 34 režijních paušálů + DPH. Soud prvního stupně při určování náhrady
nákladů řízení také vyšel z nesprávné tarifní hodnoty. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud
změnou zamítavého rozhodnutí vyhověl jejímu žalobnímu návrhu i co do převodu pozemků
parc. č. 1400/3, a parc. č. 382/13, a aby jí přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši.
Žalovaná napadla včasným a přípustným odvoláním rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě
nákladů řízení. Namítá, že soud prvního stupně nezohlednil při rozhodování o nákladech řízení
pozemky, u nichž došlo k zamítnutí žaloby či zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu, nezohlednil
specifika předmětného řízení, zejména fakt, že žalobkyně je pro tento druh sporu osobou znalou,
vede mnohá soudní řízení a je jí známo, že žaloba, v níž si sama vybírá náhradní pozemky,
sebou nese rizika, že vybrané pozemky se v soudním řízení projeví jako nevhodné. V průběhu
řízení žalobkyně změnila okruh pozemků, které žádá vydat, tudíž je spravedlivé, aby za situace,
kdy rozhodně nelze mluvit o tom, že by žalobkyně měla plný úspěch, jí nebyly přiznány náklady
řízení. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozhodnutí o nákladech řízení tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odvolací soud přezkoumal postupem podle $ 212, $ 212a, $ 214 odst. 1 občanského soudního
řádu, dále jen o. s. ř., rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání
předcházelo, doplnil dokazování a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ve věcí samé
je zčásti důvodné.
Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti
($ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud neshledal.
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
12,
13.
14.
6 28Co 372/2021
Na podkladě soudem prvního stupně zjištěných okolností, na které odvolací soud odkazuje,
lze spolehlivě uzavřít, že v projednávané věcí ke zmíněnému liknavému a svévolnému postupu
Pozemkového fondu ČR, potažmo | nynějšího Státního pozemkového úřadu, došlo,
neboť žalovaná nezařazovala do veřejných nabídek pozemků v Praze dostatečné množství
adekvátních pozemků k uspokojení restitučních nároků, především však trvala na nesprávném
ocenění nároku právního předchůdce žalobkyně a prakticky tím vyloučila možnost uspokojení
předmětného restitučního nároku převodem pozemků z veřejné nabídky. Žalobkyně se tudíž
může domáhat převodu konkrétního náhradního pozemku (pozemků) bez předchozího zahrnutí
takového pozemku (pozemků) do veřejné nabídky.
V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdci žalobkyně kupní smlouvou ze dne 18. 7. 1975
převedly na stát pozemky p. č. kat. 130/3 o výměře 15 614 m“ a č. kat. 133 o výměře 23 758 m?,
ležící v katastrálním území Libuš, obec hlavní město Praha (dále také „předmětné pozemky“),
za kupní cenu 49 348,80 Kčs, za účelem výstavby sídliště Lhotka - Libuš. Předmětných pozemků
(a nejen těchto pozemků) se týkalo rozhodnutí tehdejšího Ministerstva zemědělství a výživy
České socialistické republiky ze dne 5. 3. 1971 o udělení předběžného souhlas k trvalému odnětí
zemědělské půdy zemědělské výrobě pro výstavbu sídliště Lhotka - Libuš, rozhodnutí
Odboru územního plánování a architektury NVP dne 27. 8. 1973 o umístění 4. stavby sídliště
Lhotka - Libuš a rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NV
hlavního města Prahy dne 6. 2. 1974 o trvalém odnětí pozemků zemědělskému půdnímu fondu
pro 4. stavbu sídliště Lhotka - Libuš. Na podkladě těchto zjištění je zřejmé, že předmětné
pozemky byly v době odnětí (v době převodu na stát) určeny k zástavbě, byť k faktické realizaci
stavby došlo až po odnětí (převodu) pozemku. Má-li být dodržena zásada, podle níž má být cena
náhradního pozemku ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán,
je třeba předmětné pozemky ocenit jako stavební, neboť již v době odnětí bylo jejich účelové
využití vázáno na budoucí výstavbu sídliště. Pro určení ceny předmětných pozemků soud
prvního stupně správně vyšel z 6 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb.,
a ocenění pozemků jako stavebních (250 Kč/1m“). Odvolací soud vzal vúvahu,
že Ústavní soud nálezem sp. zn. IV ÚS 1088/12 zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR
sp. zn. 28Cdo 2930/2011, a mimo jiné uvedl, že „,... ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat
s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo bo změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavění
Do přechodu na stát....“ V posuzovaném případě však nedošlo ke změně charakteru předmětných
pozemků až po přechodu na stát, ale před tímto přechodem, neboť před uzavřením
kupní smlouvy ze dne 18. 7. 1975 bylo již rozhodnuto o trvalém odnětí pozemků
zemědělskému půdnímu fondu pro konkrétní stavbu - 4. stavbu sídliště Lhotka - Libuš.
Soud prvního stupně při stanovení ceny nevydaných pozemků, za které májí být vydány
náhradní pozemky, nepochybil.
Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 28Cdo 4180/2007, vyložil, že právo
osoby na převod náhradního pozemku ve smyslu $ 11 odst. 2 zákona o půdě lze realizovat
prostřednictvím žaloby na vydání konkrétního náhradního pozemku, ovšem jde-li o pozemek
vhodný, který byl nabídnut k převodu ve veřejné nabídce. V rozhodnutí ze dne 9. 12. 2009,
sp. zn. 31Cdo 3767/2009, pak konstatoval, že důvodnost žaloby na uložení povinnosti
Pozemkového fondu ČR uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétního náhradního
pozemku podle ust. $ 11 odst. 2 zákona o půdě není třeba - při liknavém postupu fondu - vázat
na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky.
Judikaturu významnou pro posouzení kritérií „vhodnosti“ náhradního pozemku shrnul
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28Cdo 447/2017, a (mimo jiné) uvedl,
že je podstatné, aby nešlo o pozemek zatížený právy třetích osob, aby jeho převod nebyl
z jiného důvodu zákonem zapovězen, aby pozemek bylo možno zemědělsky obhospodařovat
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
15.
16.
17.
7 28Co 372/2021
a nevznikly jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem. Zákonnou překážkou vydání
pozemku podle ustanovení $ 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (potažmo ijeho poskytnutí
oprávněné osobě jako pozemku náhradního) může být též funkční souvislost pozemků
se stavbou, popř. pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými
pozemky souvislý celek bez přerušení.
Dále Nejvyšší soud dospěl k právnímu závěru, že nevhodnost pozemku k vydání oprávněné
osobě jako pozemku náhradního nepůsobí sama skutečnost, že je dotčený pozemek předmětem
1 jiného, prozatím však neskončeného, řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019,
sp. zn. 28Cdo 4423/2018), ani skutečnost, že byl zařazen do veřejné nabídky (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 28Cdo 686/2019) a ani sama skutečnost,
že byl daný pozemek dotčen předběžným opatřením, jímž je žalované zapovězeno s pozemkem
nakládat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 28Cdo 2416/2020,
nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 28Cdo 2910/2020). V případě
konkurence práv více oprávněných osob domáhajících se vydání téhož náhradního pozemku
jest vždy třeba komplexně hodnotit, které z oprávněných osob k uspokojení jejího restitučního
nároku vydáním požadovaného náhradního pozemku svědčí „lepší“ právo (srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. 28Cdo 3314/2021).
Odvolací soud ve věci samé řešil otázku, zda pozemky parc. 1400/3 v katastrálním území Michle,
parc. č. 382/13 v katastrálním území Cholupice, oba v obci Praha, jsou vhodné náhradní
pozemky.
pozemek parc č 1400/3 v katastrálním území Michle, obec Praba
Odvolací soud při jednání účastníkům předestřel, že tento pozemek byl předmětem jiného
obdobného soudního řízení a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 2. 2020,
sp. zn. 42C 330/2016, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2022,
sp. zn. 28Co 1/2021, bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy
o bezúplatném převodu pozemku patce. č. 1400/3 v katastrálním území Michle, obec Praha,
na žalující restituentku za účelem uspokojení jejího nároku na převod náhradního pozemku
za pozemky, které jí nebylo možno vydat [V poměrech tamní věci vzal odvolací soud mimo jiné
za významné, že žalující restituentka usilovala o vydání předmětného pozemku z důvodu,
že se nachází nedaleko jejího bydliště a ve stejné části obce, kde původní pozemky
byly před rokem 1989 odňaty jejím předkům a žalobkyní nebyly v restituci vráceny, a také
značnou výši neuspokojeného restitučního nároku.|. Za této situace nelze žalobnímu návrhu
žalobkyně stran předmětného pozemku vyhovět a odvolací soud z popsaného důvodu zamítavé
rozhodnutí soudu prvního stupně v tomto rozsahu potvrdil jako věcně správné ($ 219 o. s. ř.).
pozemek parc. č 382/13 v katastrálním území Cholnpice, obec Praba
Pozemky určené k účelům vyjmenovaným v 67 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém
úřadu, jsou obcím a krajům převáděny na jejich žádost bezúplatně.
Podle $ 7 zákona č. 503/2012 Sb.
(© Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný
hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí,
do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky
a) v zastavěném území, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) v zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně
prospěšnou stavbou,
d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce,
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
8 28Co 372/2021
e) v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním
plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto
účelům využité,
£) nacházejí-li se ke dní nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních patků
a jsou-li v zastavěném území nebo zastavitelné ploše; písemnou žádost týkající se bezúplatného
převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(2 Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví bezúplatně
převede
a) silniční pozemky pod místními komunikacemi nebo pod účelovými komunikacemi,
s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obec uvedené komunikace vlastní,
b) silniční pomocné pozemky a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo" související
se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.
(3) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně
převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení těchto
pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit,
a) v zastavěném území, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) v zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
c) určené rozhodnutím © umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k. zastavění
veřejně prospěšnou stavbou,
d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje,
e) v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním
plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto
účelům využité.
(4) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně
převede
a) silniční pozemky pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento kraj
uvedené silnice vlastní,
b) silniční pomocné pozemky a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo související se silničními
pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.
(5) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného
v katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím,
že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 2
obec a v případě odstavce 4 kraj.
Žalovaná při jednání odvolacího soudu učinila nesporným, je předmětný pozemek je územním
plánem určený jako „louky a pastviny“, není určen k realizaci veřejné zeleně a žalovaná pozemek
nevyužívá. Dále uvedla, že hlavní město Praha požádalo o převod pozemku, vyřízení žádosti
je pozastaveno s ohledem na soudní řízení a nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy
o bezúplatném převodu pozemku za účelem uspokojení restitučního nároku na převod
náhradního pozemku za pozemky nevydané, nicméně nezpochybňuje, že pozemek není určen
k některému z účelů taxativně vyjmenovaných v citovaném $ 7 zákona č. 503/2012 Sb.
Za této situace odvolací soud shledal, že by bylo nehospodárné a neúčelné ptát se
hlavního města Prahy, zda na žádosti trvá, když ani kladná odpověď by nemohla zvrátit závěr
odvolacího soudu, že pozemek nelze podřadit pod případy taxativně vyjmenované v $ 7 zákona
č. 503/2012 Sb., jinak řečeno, že pozemek podle zmíněného ustanovení nelze bezúplatně
na obec (kraj) převést. Převod pozemku na žalobkyní není podle zákonem zapovězen.
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
18.
19.
9 28Co 372/2021
Dále vyšlo v řízení najevo, že pozemek není zatížený právy třetích osob, lze jej zemědělsky
obhospodařovat a žalobkyně uvedla, že by pozemek nadále jakou louku využívala. Pozemek
nemá funkční souvislost s jinou stavbou, ani netvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek
bez přerušení. Odvolací soud vzal rovněž v úvahu, že právní předchůdce žalobkyně řízení
vtéto právní věcí zahájil již 18. 12. 2014 a restituční nárok zůstává od 29. 10. 2008
neuspokojen (!).
Odvolací soud uzavřel, že uplatněný nárok na nahrazení projevu vůle žalované k uzavření
smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. č. 382/13 v katastrálním území Cholupice,
obec Praha, na žalobkyní za účelem uspokojení jejího nároku na převod náhradního pozemku
za pozemky, které jejímu právnímu předchůdci podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha
ze dne 29. 10. 2008, č. j. PŮ 7413/92, nebylo možno vydat, je po právu a změnou části
zamítavého rozhodnutí soudu prvního stupně tomuto nároku vyhověl ($ 220 odst. 1
písm. b/ o. s. ří).
V souvislosti se změnou napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud o nákladech řízení
před soudy obou stupňů podle $ 224 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyní přiznal plnou náhradu
nákladů řízení, byť má úspěch jen částečný, protože její neúspěch hodnotí odvolací soud
za nepatrný z následujících důvodů ($ 142 odst. 3 o. s. ř.). V projednávané věci je zjevné,
že co do základu je nárok žalobkyně po právu a předmětem sporu zůstalo nalezení
vhodného náhradního pozemku, což byl a je úkol žalované, v němž selhala, jak bylo popsáno
shora. Pro právního předchůdce žalobkyně a posléze pro žalobkyní je nalezení vhodného
náhradního pozemku úkolem nesnadným a bylo by nespravedlivé krátit nebo odepřít jí náhradu
nákladů řízení ukáže-li se, že vybraný pozemek není pozemkem vhodným. V této souvislosti
je také nutno zmínit, že až v průběhu tohoto řízení se ustálila judikatura Nejvyššího soudu
k výkladu „vhodného náhradního pozemku“, a také fakt, že po žalobkyni nelze žádat, aby měla
přehled o tom, zda o žádaném pozemku je vedeno jiné soudní řízení, a aby vážila, zda jí svědčí
„lepší právo“. V řízení také nevyšlo najevo, že by žalobkyně neplnila své procesní povinnosti,
že by prodlužovala či jinak řízení ztěžovala.
Odměna za zastupování advokátem a náhrada hotových výdajů sama o sobě je nákladem
potřebným k účelnému uplatňování nebo bránění práva; soud však ve smyslu ust. 6 151 odst. 1,
$ 142 odst. 1 o. s. ř. přizná na náhradě nákladů řízení jen takovou odměnu a náhradu výdajů,
která odpovídá úkonům právní služby, jež pro uplatňování nebo bránění práva měly
z procesního hlediska reálný význam. Při vyčíslení odměny advokáta vyšel odvolací soud
z tarifní hodnoty 43437 Kč (součet hodnoty přisouzených pozemků) a náhradu nákladů
účelně vynaložené na zastupování advokátem vyčíslil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
v platném znění, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), takto: 30x 2 860 Kč za třicet úkonů právní služby podle 6 7, 6 8 odst. 1, $ 11
advokátního tarifu, 30x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů podle ust. $ 13 odst. 3
advokátního tarifu (úkony právní služby předžalobní výzva, převzetí věci, sepis žaloby,
účast při jednáních ve dnech 20. 10. 2015, 13. 1. 2016, 23. 11. 2016, 20. 3. 2017, 31. 5. 2017 -
místní šetření, 14. 8. 2017 - 2 úkony za započatou 2. hodinu jednání, vyjádření k odvolání
proti rozhodnutí ve věci samé ze dne 24. 2. 2016, účast u ústního jednání u odvolacího soudu
dne 19. 3. 2018, podání ze dne 18. 5. 2018 - změna žaloby, odvolání ze dne 13. 8. 2018
prot usnesení ze dne 27. 7. 2018 - odměna v poloviční výši, vyjádření k odvolání vedlejšího
účastníka proti usnesení ze dne 3. 10. 2018 - odměna v poloviční výši, podání ze dne 4. 6. 2019,
4. 9. 2019, 16. 11. 2019, 5. 8. 2020, 16. 11. 2020, 12. 2. 2021, účast u ústních jednání
v dnech 12. 8. 2019, 8. 6. 2020, 30. 9. 2020, 25. 11. 2020, 31. 5. 2021, účast u místního šetření
dne 6. 4. 2021, odvolání proti rozhodnutí ve věci samé ze dne 17. 8. 2021 včetně doplnění,
účast na jednání odvolacího soudu dne 20. 4. 2022 a 18. 5. 2022), a dále daň z přidané hodnoty
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
10 28Co 372/2021
21 % ze součtu odměny a náhrady výdajů, tj. 19 908 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně
činí 114706 Kč. Lhůta a místo plnění byly stanoveny podle ust. 6 160 odst. 1, $ 149
odst. 1 0. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v $ 237 o. s. ř. a násl.
dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky
prostřednictvím soudu prvního stupně.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.
Praha 25. května 2022
JUDr. Věra Sýkorová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Schmidtová
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.07.2022 a vykonatelnosti dne 22.07.2022.
Připojení doložky provedla Klára Melicharová dne 01.08.2022.