Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Ministerstvo průmyslu a obchodu
České republiky
Sekce fondů EU – Řídicí orgán OP PIK
PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE Z OPERAČNÍHO
PROGRAMU
PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST –
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
PROGRAM APLIKACE
VÝZVA IX.
Platnost od: 28. 5. 2021
Č. j. MPO 469587/21/61200/61000
Verze 1.0
Praha – květen 2021
1
Dokument je výhradním vlastnictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a nesmí být použit pro jiné účely bez
jeho výslovného souhlasu.
Dokument připravila Agentura pro podnikání a inovace (dále jen „API“ nebo „Agentura“) ve spolupráci
s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (dále jen „MPO“ nebo „poskytovatel dotace“ nebo „Řídicí orgán“) –
Sekcí fondů EU, Řídicím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále
jen „OP PIK“).
Dokument stanovuje podmínky dle § 14 odstavec 4, písmeno j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“), tj. ostatní povinnosti,
které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím dle § 3
písm. e) rozpočtových pravidel.
Dokument odráží aktuální stav systému MS2014+. V případě, že dojde ke změně nastavení systému MS2014+,
je nezbytné postupovat dle aktuálně platných Pravidel pro žadatele a příjemce z OP PIK – zvláštní část příslušné
Výzvy zveřejněných na internetových stránkách MPO/API.
2
Obsah
POUŽITÉ ZKRATKY ........................................................................................................................ 4
1. ŽÁDOST O PODPORU ................................................................................................................ 6
1.1 DEFINICE V OBLASTI PODPORY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ .............................................................. 7
1.2 ÚČINNÁ SPOLUPRÁCE ................................................................................................................ 8
1.3 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PROJEKTU ............................................................................................ 8
1.4 „FÁZOVÁNÍ“ PROJEKTŮ DLE BODU 9.2.18 VÝZVY............................................................................ 10
1.5 ETAPIZACE PROJEKTU................................................................................................................ 10
2. HODNOCENÍ PROJEKTŮ........................................................................................................... 10
2.1 KONTROLA PŘIJATELNOSTI A FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ...................................................................... 10
2.2 VĚCNÉ HODNOCENÍ.................................................................................................................... 11
2.3 VÝBĚR PROJEKTŮ ...................................................................................................................... 12
3. ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE .................................................................................... 14
4. ŽÁDOST O ZMĚNU (ZMĚNOVÉ ŘÍZENÍ)..................................................................................... 14
4.1 VYBRANÉ ZMĚNY V PRŮBĚHU REALIZACE PROJEKTU A JEJICH DOPADY ..................................................... 15
5. ŽÁDOST O PLATBU.................................................................................................................. 16
5.1 PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PLATBU ......................................................................................................... 16
5.2 VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ŽÁDOSTI O PLATBU ................................................................................... 16
6. OPONENTNÍ ŘÍZENÍ................................................................................................................. 16
6.1 OBECNÉ INFORMACE.................................................................................................................. 16
6.2 OŘ S ÚČASTÍ MPO - VARIANTA A .............................................................................................. 17
6.3 OŘ BEZ ÚČASTI MPO - VARIANTA B ........................................................................................... 18
7. MONITORING A INDIKÁTORY .................................................................................................. 20
7.1 MONITORING........................................................................................................................... 20
7.2 INDIKÁTORY............................................................................................................................. 20
8. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY .................................................................................................................. 23
9. SEZNAM KONTAKTNÍCH MÍST ................................................................................................. 23
10. PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 23
3
Použité zkratky
Daňová evidence
DE Finanční výkaz
FV General Block Exemption Regulation
GBER Informační systém konečného příjemce
ISKP14+ Poskytovatel dotace, Řídicí orgán, Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPO Oponentní posudek příjemce
OPP Oponentní posudek Řídicího orgánu/MPO
OP MPO Oponentní řízení
OŘ Rentabilita aktiv (Return on Assets)
ROA Věda a výzkum
VaV Výzkumná organizace
VO Vysoká škola
VŠ Výkaz zisku a ztráty
VZZ Způsobilé výdaje
ZV Žádost o platbu
ŽOP Žádost o změnu
ŽoZ
4
Úvod
Program APLIKACE realizuje Prioritní osu 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace, specifický cíl 1.1 Rozvoj
výzkumu a vývoje pro inovace, specifický cíl 1.1 Zvýšit inovační výkonnost podniků Operačního programu
Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na léta 2014 – 2020.
Cílem programu „APLIKACE“ je získávání nových znalostí potřebných pro vývoj nových produktů, materiálů,
technologií a služeb prostřednictvím realizace projektů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.
Výsledky těchto činností povedou k zavádění inovací vyšších řádů a k tvorbě produktů konkurenceschopných
na světových trzích.
Jde o program s kolovým systémem sběru žádostí a hodnocení, tedy žádosti o podporu jsou vyhodnocovány
až po termínu ukončení jejich příjmu, Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou vydávána až po ukončení hodnocení,
nestanoví-li poskytovatel dotace jinak.
Program bude pro žádosti o podporu otevřen až do termínů uvedených v textu Výzvy k předkládání žádostí
o podporu.
Cílem tohoto dokumentu, Pravidla pro žadatele a příjemce (dále jen „Pravidla“), je poskytnout žadatelům
o podporu základní informace o způsobu předkládání projektů a procesech souvisejících se samotnou realizací
projektů.
Pravidla se skládají ze dvou částí – část obecná je společná pro všechny dotační programy, část zvláštní odráží
specifika daného programu. Toto je zvláštní část Pravidel pro program APLIKACE. Pravidla jsou vydávána pouze
v elektronické verzi a jsou průběžně aktualizována. Aktualizační mailing s informací, že došlo k aktualizaci tohoto
dokumentu, rozesílá API na registrované adresy (Vaši e-mailovou adresu si můžete registrovat na www.agentura-
api.org). Žadatelé o podporu, kteří v době aktualizace mají již podanou žádost o podporu, jsou o aktualizaci
informováni prostřednictvím depeše na projektu v ISKP14+.
Pro vyloučení pochybností se uvádí, že žadatel o podporu, resp. příjemce je povinen postupovat v souladu
s právními předpisy ve znění, které je závazné v době, kdy provede příslušnou činnost (včetně tzv. přechodných
a obdobných ustanovení). Skutečnost, že v těchto či jiných dokumentech není uveden konkrétní odkaz na zákon,
nařízení, mezinárodní smlouvu, vyhlášku apod. nebo na jejich novelizaci nezakládá příjemci právo na vstřícnější
postup poskytovatele dotace, příp. Agentury při posuzování případného porušení povinností žadatelem
o podporu / příjemcem.
5
1. Žádost o podporu
Žádost o podporu do programu APLIKACE se bude podávat a hodnotit jednostupňově v podobě žádosti
o podporu - formou elektronických formulářů, které jsou k dispozici v internetové aplikaci ISKP14+
https://mseu.mssf.cz/index.aspx.
Pokud podáváte prostřednictvím aplikace ISKP14+ žádost o podporu poprvé, je prvním krokem registrace
žadatele. Návod pro registraci do ISKP14+ naleznete v Obecné části Pravidel pro žadatele a příjemce z OP PIK
(http://www.agentura-api.org/metodika/).
Žádost o podporu včetně všech jejich příloh budete podávat pouze elektronicky nikoliv v papírové formě. Podání
žádosti o podporu se skládá z následujících kroků:
1. Založení projektu v aplikaci ISKP14+.
2. Stažení .xls formuláře Finančního výkazu (FV) ze stránekhttps://www.agentura-
api.org/cs/metodika/ekonomicke-hodnoceni/ u projektů s celkovými způsobilými výdaji, které
se rovnají nebo jsou vyšší než 5 mil. Kč, jeho vyplnění a nahrání zpět do aplikace ISKP14+
do dokumentace projektu, a to i případně za partnera/ry s finančním příspěvkem.(dále jen „partner/ři“).
Naskenovaní a vložení rozvahy a výkazu zisku a ztráty za poslední dvě uzavřená zdaňovací období včetně
přílohy k účetní závěrce nebo obdobný dokument platný v zemi svého sídla, popř. v zemi sídla své
pobočky, pokud ze zákona tyto dokumenty vytváří a zároveň pokud nebyly před podáním žádosti
o podporu zveřejněny v příslušném rejstříku ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících
právnických a fyzických osob. Jiné formy doložení nebudou akceptovány – například skenování
do několika souborů, záměna pořadí výkazů/stránek atd.
3. Stažení .xls formuláře Rozpočet pro program APLIKACE pro IX. Výzvu, jeho vyplnění a nahrání zpět
do aplikace ISKP14+ do dokumentace projektu.
4. Vyplnění on-line formulářů Žádosti o podporu.
5. Vložení povinných dokumentů dle Výzvy do formuláře Dokumenty v aplikaci ISKP14+.
6. Ověření dat a odeslání celé žádosti o podporu prostřednictvím aplikace ISKP14+, po předchozím
elektronickém podpisu celé žádosti o podporu.
Výzvou je stanoveno poslední nejzazší možné datum podání žádosti o podporu na 31. 7. 2021; 13:59:59. Žádosti
o podporu podané po tomto datu nebude možné dále hodnotit a budou z procesu hodnocení vyřazeny.
Žadatelem o podporu vyplněné údaje v žádosti o podporu musí být plně v souladu s informacemi, které jsou
uvedeny v podnikatelském záměru a jeho přílohách.
Žadatelé o podporu, kteří podepisují Žádost o podporu prostřednictvím zmocněnce na základě plné moci, musí
povinně, pokud mají plnou moc vloženu pouze do dokumentace projektu, zanést toto zplnomocnění i do záložky
Plné moci. Správný postup naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce z OP PIK – obecná část.
Žadatel o podporu je při podání žádosti o podporu povinen informovat API/MPO o již realizovaných
relevantních projektech (tematicky obdobné projekty využívající stejné technické, materiálové nebo lidské
zdroje) financovaných z veřejných prostředků, přičemž tato podmínka se vztahuje jak na žadatele o podporu,
tak na jeho partnery.
Navazuje-li předkládaný projekt na projekt schválený v rámci předchozích výzev programu APLIKACE či jiných
programů podpory, musí být prokazatelně a nesporně podloženo, že nově předkládaný projekt splňuje prvek
novosti.
6
1.1 Definice v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací
"Organizací pro výzkum a šíření znalostí" se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro
transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený
na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob
financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo
experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu
znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech
souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv
na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž
dosáhl.
A) V případě, že je výzkumná organizace (dále jen „VO“) vedena v rejstříku MŠMT dle Nařízení vlády
č. 160/2017 Sb., o sbírce listin seznamu výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí,
ve znění pozdějších předpisů, je dostačující odkaz v podnikatelském záměru a Čestné prohlášení organizace pro
výzkum a šíření znalostí (Příloha č. 10 Výzvy).
B) V případě, že není VO vedena v rejstříku MŠMT dle Nařízení vlády č. 160/2017 Sb., o sbírce listin seznamu
výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí, ve znění pozdějších předpisů, předloží
podklady k prokázání naplnění definice VO:
1. Zakladatelské listiny či jejich ekvivalent
2. Dokumentaci o vedení odděleného účetnictví pro hospodářské činnosti včetně vyjádření podílů
hospodářských a nehospodářských činností na celkových aktivitách společnosti prostřednictvím
názorného rozlišení ve Výkazech zisku a ztrát za poslední 2 roky (např. samostatný sloupec ve VZZ
pro vymezení hospodářské činnosti)
3. Dokumentaci o nakládání s výsledky výzkumu a vývoje (např. Pravidla pro zveřejňování, nakládání
a využití, výsledků výzkumu a vývoje, Organizační směrnice k ochraně duševního vlastnictví)
4. Čestné prohlášení k neexistenci přednostního přístupu k výsledkům činnosti
5. Čestné prohlášení organizace pro výzkum a šíření znalostí (Příloha č. 10 Výzvy)
Průmyslový výzkum - plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností
pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů
nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů
v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu
pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie.
Experimentální vývoj - získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických,
obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků,
postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování
a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.
Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování
a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska
reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo
služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného
prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš
nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.
Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních
postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.
Konsorcium - v programu Aplikace je konsorciem chápáno uskupení dvou a více účastníků projektu
(dle podmínek programu tedy více podniků či alespoň jednoho podniku a jedné či více výzkumných organizací),
jejichž věcná i finanční účast na řešení projektu je vymezena v návrhu projektu. Tato spolupráce je formalizována
smlouvou o účasti na řešení projektu mezi žadatelem (příjemcem, kterým je hlavní účastník projektu) a dalšími
účastníky projektu, která vymezuje mj. konkrétní činnosti jednotlivých účastníků a související finanční náležitosti.
Nedílnou součástí takové smlouvy musí být návrh způsobilých (uznatelných) výdajů na řešení projektu včetně
objemu a podílu dotace určené pro jednotlivé účastníky vypočítané na základě jejich plánované činnosti.
7
1.2 Účinná spolupráce
Ve Výzvě IX programu Aplikace jsou předkládány projekty buď „bez“ nebo „s účinnou spoluprací“, přičemž toto
rozdělení má následně vliv na volbu konkrétní míry podpory.
Dle GBER (General Block Exemption Regulation)1 bod 90): "„účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce nejméně
dvou nezávislých stran2 za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě
dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí
jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich
finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb."
Varianty, které mohou nastat:
1. V případě veřejné soutěže na dodavatele VaV v rámci projektu se o účinnou spolupráci nejedná, ale může se
jednat o způsobilý výdaj (dále jen „ZV“) žadatele o podporu/příjemce dle čl. 25 bodu 3 d) GBER (rozpočtová
položka Náklady na smluvní výzkum a konzultační služby). Organizace pro výzkum a šíření znalostí je v tomto
případě pouze dodavatelem, nikoli příjemcem dotace.
2. Žádost o podporu podává konsorcium složené z více účastníků projektu prostřednictvím jednoho ze subjektů
konsorcia. Členové konsorcia se smluvně zaváží ke spolupráci, kde bude stanoven podíl jednotlivých účastníků
konsorcia na řešení projektu a na jeho výsledcích, včetně podílu na celkových ZV. V případě splnění definice
účinné spolupráce a všech požadovaných parametrů (tj. max. 70 % ZV na jeden subjekt, pokud se jedná
o konsorcium, kde je alespoň jeden subjekt MSP, nebo min. 10 % ZV nese organizace pro výzkum a šíření znalostí)
může být uplatněn bonus 15% k mírám podpory jednotlivých účastníků za účinnou spolupráci.
Maximální míra dotace je 80%, resp. míra dotace pro malý podnik pro činnosti v kategorii průmyslového výzkumu
je bonifikována 10%, v případě organizace pro výzkum a šíření znalostí je maximální míra dotace 85%.
Mezinárodní spolupráce
Bonifikace za účinnou spolupráci 15% bude při mezinárodní spolupráci možná pouze za splnění všech těchto
předpokladů:
1) subjekt (český partner) bude mít podán projekt v programu Aplikace,
2) zahraniční partner bude mít podán shodný projekt v programu v rámci svých národních, dotačních
programů,
3) za českého a zahraničního partnera bude v rámci IraSME (International research activities by SMEs -
www.ira-sme.net) podána společná přihláška.
U mezinárodní spolupráce s ostatními subjekty je možné, aby bylo získáno bodové ohodnocení za ekonomický
přínos v rozmezí stanoveném hodnotícími kritérii.
Platba přímých výdajů za členy v rámci konsorcia není možná, všechny subjekty si své výdaje musí uhradit
ze svých prostředků. Případné vypořádání rozdílu mezi výší ZV a dotace doporučujeme konzultovat přímo
s finančními úřady.
1.3 Ekonomické hodnocení projektu
Projekty s celkovými způsobilými výdaji, které se rovnají nebo jsou vyšší než 5 mil. Kč, jsou hodnoceny podle
následujících kritérií:
n-1 n
Zadluženost ≤ 85% 1 2
ROA ≥ 2% 1 2
Poměr Požadovaná dotace/aktiva ≤ 0,6 1 2
1 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie
podpory za slučitelné s vnitřním trhem
2 Nezávislými stranami se rozumí podniky, které nejsou propojené či partnerské dle Aplikačního výkladu MSP.
8
Při nesplnění daného kritéria bude přidělena hodnota 0. Pro postup do dalšího hodnocení je nutné získat 5 bodů
z 9.
Zadlužeností se rozumí procentuální podíl cizích zdrojů financování včetně časového rozlišení
po odečtení vlastních zdrojů a bilanční sumy (Aktiva).
Rentabilitou aktiv (ROA) se rozumí podíl zisku po zdanění včetně nákladových úroků snížených
dle daňové sazby a celkových aktiv.
Upozornění: Zkreslení údajů pro účely ekonomického hodnocení může být posouzeno podle § 212 odst. 1 zákona
č. 40/2009 Sb., trestní zákon jako dotační podvod.
Návod k vyplnění formuláře pro subjekty, které vedou účetnictví
Formulář respektuje názvosloví rozvahy a výkazu zisku a ztráty, je tedy nutné jej vyplnit přesně v souladu
s účetními výkazy žadatele.
Návod k vyplnění Formuláře pro subjekty, které vedou daňovou evidenci (DE)
Návod naleznete přímo na následujícím odkazu. – Návod k vyplnění Formuláře pro subjekty, které vedou
daňovou evidenci (DE)
Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty za poslední 2 uzavřená období
Data ve Finančním výkazu jsou dokládána naskenovanou kopií Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty za poslední
2 uzavřená účetní období.
Rozvahu a Výkaz zisku a ztráty za poslední 2 uzavřená účetní období včetně účetní závěrky je třeba naskenovat
a v předepsaném formátu pro zasílané přílohy zaslat elektronicky prostřednictvím aplikace ISKP14+ společně
s žádostí o podporu a formulářem zjednodušeného ekonomického hodnocení na API.
Je také možné předložit k žádosti o podporu finanční výkazy za aktuální období bez nutnosti podaného daňového
přiznání na finančním úřadě. V takovém případě žadatel před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace doloží, že
daňové přiznání podal a na základě hodnot z finančních výkazů předložených finančnímu úřadu nedochází ke
změně bodového hodnocení v rámci zjednodušeného ekonomického hodnocení.
Příklad naskenované Rozvahy
9
1.4 „Fázování“ projektů dle bodu 9.2.18 Výzvy
Projekty realizované v souladu s bodem 9.2.18 Výzvy, tj. projekty se způsobilými výdaji nad 30 mil. Kč a zároveň
projekty realizované v rámci účinné spolupráce, spolupráce dle kódu intervence 063 nebo s významným
pozitivním dopadem na životní prostředí, se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství a na odolnost vůči změně
klimatu (kód intervence 065), musí být zpracovány a realizovány dle níže uvedených podmínek a pravidel:
Při podání žádosti o podporu musí být vloženy dva podnikatelské záměry v souladu s přílohou č. 3 Výzvy
– Povinná osnova podnikatelského záměru a v souladu s přílohou č. 8 Výzvy – Rozpočet pro program
Aplikace, a to na každou fázi zvlášť označené jako Fáze I a Fáze II, přičemž založená žádost o podporu
v ISKP14+ bude obsahovat pouze data z Fáze I.
Ve formuláři finanční analýzy bude vyplněna výše dotace v součtu za obě fáze.
V rámci hodnocení formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti a věcného hodnocení dle přílohy č. 4
Výzvy – Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektu budou posuzovány obě fáze jako
celek, není však možné, aby např. výstupy, stupeň inovativnosti z Fáze II umožnily vyšší bodové
hodnocení, než jaké odpovídá výstupům Fáze I.
Každá z fází musí mít detailním způsobem konkretizovány plánované výstupy.,
Podání žádosti o podporu pro Fázi II. bude umožněno za předpokladu dostatečné připravenosti
legislativních podmínek, pravidel veřejné podpory, monitorovacího systému pro Operační program
Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a jeho schválenými pravidly a podmínkami.
Žadatel o podporu / Příjemce dotace nesmí v rámci realizace první fáze uzavřít smlouvy nebo jakkoliv se
jinak zavázat ve smyslu zahájení prací (první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný
závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou) pro druhou fázi, a to až do té doby, než bude
zaregistrována žádost o podporu pro tuto druhou fázi.
Obě fáze projektu musí být realizovány dle schválených podnikatelských záměrů.
Podání žádosti o podporu v OP TAK bude podmíněno úspěšným ukončením Fáze I. v OP PIK.
Žádosti o změnu budou posuzovány pouze, pokud se budou týkat jedné či druhé fáze, změny ovlivňující
obě fáze budou zamítnuty.
1.5 Etapizace projektu
V rámci realizace projektu, jehož celkové způsobilé výdaje jsou rovny/vyšší než 5 mil. Kč, lze využít etapizace,
minimální délka etapy včetně závěrečné je 8 měsíců, minimální výše plánované dotace na etapu je 500 000 Kč
a maximální počet etap projektu je 2.
2. Hodnocení projektů
2.1 Kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí
Žádost o podporu je nejdříve posuzována z hlediska splnění formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti.
Kritéria pro kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti mají formu vylučovacích kritérií v podobě: splněno /
nesplněno / nehodnoceno (pro případy, kdy je pro vyhodnocení kritéria nutné vyžádat doplnění informace
od žadatele) / nerelevantní (pro případy, kdy se kritérium na daný projekt nevztahuje).
V případě nesplnění jednoho či více kritérií při kontrole formálních náležitostí a přijatelnosti, označených jako
napravitelné (viz dále definice tohoto kritéria), bude žadatel o podporu vyzván k odstranění vad žádosti
o podporu přes MS2014+, a to ve lhůtě 8 pracovních dnů. Po odstranění vad ze strany žadatele o podporu
hodnotitel opětovně ověří přijatelnost a formální náležitosti prostřednictvím MS2014+, kde vyznačí, že došlo
k doplňování potřebných náležitostí. Žádost o podporu může být vrácena maximálně dvakrát. Pokud žadatel
o podporu ve lhůtě 8 pracovních dnů nekoná, tj. žádné vady neodstraní, nebude už znovu vyzván a žádost
o podporu hodnotitel zamítne pro nesplnění formálních náležitostí. Upozorňujeme, že je po opravení žádosti
o podporu v ISKP14+ nutné žádost elektronicky podepsat a celou žádost opětovně „podat“.
10
U kritérií pro kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti je stanoveno, zda se jedná o napravitelné,
či nenapravitelné kritérium. V případě nesplnění jednoho kritéria s příznakem „nenapravitelné“ musí být žádost
o podporu vyloučena z dalšího procesu hodnocení.
Zdrojem informací pro všechna kritéria jsou žádost o podporu v MS2014+ a její přílohy, popř. veřejné rejstříky.
2.2 Věcné hodnocení
V rámci věcného hodnocení žádosti o podporu bude hodnoceno na základě přiměřené aplikace interních metodik
Řídicího orgánu splnění zásad hospodárnosti a efektivnosti projektu. Poskytovatel dotace bude při kontrole
hospodárnosti žádosti o podporu kontrolovat ceny obvyklé služeb, materiálu či výše odměňování pracovníků.
Náklady nad obvyklé ceny těchto kontrolovaných kategorií výdajů nebudou uznány jako způsobilé výdaje
projektu.
K žádosti o podporu budou vyhotoveny dva na sobě nezávislé odborné posudky hodnotiteli.
Pokud se posudky hodnotitelů k jedné žádosti o podporu od sebe liší hodnotami u vylučovacích nebo
kombinovaných kritérií či výsledkově tak, že jeden posudek je doporučující a druhý nedoporučující, příp. je-li
rozdíl mezi získanými body větší než 25 bodů, o výsledku věcného hodnocení rozhodne třetím posudkem arbitr
tzv. arbitrážním hodnocením. Arbitrovo hodnocení je třetím nezávislým názorem, výsledek hodnocení se stanoví
následovně:
Ze všech zpracovaných hodnocení (včetně arbitrova) se vylučuje to hodnocení, které je od ostatních
nejvzdálenější (počítáno z výsledku na úrovni celého hodnocení, nikoli z výsledků v rámci jednotlivých
kritérií), výsledkem je průměr mezi dvěma bližšími hodnoceními.
V případě shodných odchylek se při výběru projektů vychází ze všech tří hodnocení, výsledkem je průměr
ze všech tří hodnocení.
Kritéria pro věcné hodnocení jsou rozdělena na čtyři základní kategorie (A-D)
A Vylučovací kritéria (ANO x NE)
B Připravenost žadatele k realizaci projektu (hodnotící kritérium, max. 25 bodů)
C Potřebnost a relevance projektu (hodnotící kritérium, max. 70 bodů)
D Specifická kritéria (hodnotící kritérium, max. 5 bodů)
Kategorie B až D věcného hodnocení jsou bodovací (obsahují pouze hodnotící kritéria) – přidělený počet bodů se
může pohybovat v uvedeném bodovém rozpětí dle posouzení hodnotitele.
Po vyhodnocení kategorie A jsou dále vyhodnoceny kategorie B až D.
Každá kategorie obsahuje prostor pro komentář k bodovému hodnocení, který je nedílnou součástí posudku
projektu provedeného hodnotitelem. Prostor pro komentář může být dle potřeby rozšířen. V tomto komentáři
musí hodnotitel vlastními slovy zdůvodnit výši bodového hodnocení. Pro naplnění kritérií programu je povinností
mít ve všech vylučovacích kritériích kladné hodnocení, resp. vylučovací kritéria musí být splněna všechna. Součet
bodů za kategorie B až D je celkovým bodovým ohodnocením projektu.
Projekt může získat maximálně 100 bodů. Minimální počet bodů potřebných pro naplnění kritérií programu
a schválení projektu je 60.
U kritérií je doplněn komentář a/nebo návodné otázky pro hodnocení.
Nesplnění kritérií programu zakládá důvod pro neschválení žádosti o podporu.
Hodnotitel je povinen použít konkrétní body uvedené u jednotlivých hodnotících kritérií nebo bodové rozpětí.
V případě nedostatečné alokace je rozhodující finální pořadí projektů dle dosažených bodů.
V případě, kdy více projektů „nad čarou“ alokace Výzvy dosáhne po věcném hodnocení stejného bodového zisku,
bude rovnost bodů těchto projektů řešena podporou všech projektů se stejným bodovým ohodnocením, s
případným navýšením alokace Výzvy nezbytným pro uplatnění výše uvedeného principu. V případě, že by takto
měla být přečerpána celková alokace příslušného programu podpory OP PIK, není možné podpořit žádný projekt
s rovností bodů přesahující vyhlášenou alokaci Výzvy.
11
2.3 Výběr projektů
Po vytvoření dvou na sobě nezávislých hodnotících posudků je projekt projednán Výběrovou komisí. Rozhodnutí
výběrové komise je přijímáno hlasováním jejích členů, přičemž pro schválení rozhodnutí je zapotřebí
nadpoloviční většiny kladných hlasů všech přítomných osob, v případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas
předsedajícího jednání výběrové komise.
Výběrová komise má pravomoc projednávané projekty nedoporučit, resp. neschválit k podpoře, pouze však z
následujících důvodů:
a) v případě dvou nedoporučujících posudků hodnotitelů či jednoho nedoporučujícího posudku
hodnotitele a jednoho nedoporučujícího posudku interního arbitra;
b) v případě prokázaného překryvu projektu s jiným již běžícím projektem, který má shodné klíčové aktivity,
stejnou cílovou skupinu i stejné území dopadu;
c) disponibilní prostředky ve Výzvě neumožní projekt podpořit v dostatečném rozsahu a není zároveň
vytvářen zásobník projektů;
d) ve Výzvě jsou uvedeny další limity (např. podíl financí určený pro jednu skupinu subjektů) či další
podmínky podpory a projekt nelze podpořit s ohledem na tyto limity;
e) v případě prokázaného pochybení/excesu při hodnocení projektu některým z hodnotitelů nebo při
zjištění nových závažných odborných skutečností, které hodnotitel v době prováděného hodnocení
nemohl znát, a tyto prokazatelně brání vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace;
f) v případě, kdy výrok analytika ratingu byl „nedoporučuji“ či „doporučuji s výhradou“ a žadatel dle názoru
výběrové komise neprokázal dostatečným způsobem schopnost finančně realizovat projekt.
Výběrová komise má v souladu se schváleným programovým dokumentem OP PIK a v souladu s Řídící
dokumentací OP PIK (Operační manuál OP PIK) pravomoc projednávaný projekt vrátit k vyjádření se k jejím
výhradám, které musí být v zápise z jednání výběrové komise konkrétně formulovány a musí se na nich
konsensuálně shodnout všichni členové výběrové komise, a to výhradně z následujících důvodů:
a) pokud má vážné pochybnosti o relevantnosti posudku hodnotitele/interního arbitra nebo jeho určité
části a potvrzení této pochybnosti by zjevně mělo vyústit v nedoporučení projektu k financování;
b) v případě podezření na procesní pochybení v některé etapě hodnocení projektu;
c) v případě zjištění nových závažných skutečností spojených s odbornými specifikami daného projektu,
které by podle názoru členů výběrové komise mohly vést k odlišnému závěru hodnotitelů, pokud by tyto
skutečnosti jim byly v době hodnocení známy.
V takovém odůvodněném případě důvody tohoto kroku však musí být dostatečně konkrétní, aby bylo jasné, na
co má/mají hodnotitel/é reagovat, a musí být uvedeny písemně. Tento postup smí být použit pro příslušný případ
pouze jednou.
Každý žadatel, který byl seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí a u kterého hrozí, že na základě
provedeného hodnocení nebude úspěšný, může podat žádost o přezkum. Žadatelé, kteří odmítli úpravy žádosti
navrhované ze strany ŘO, mají před vydáním rozhodnutí o ukončení administrace žádosti rovněž nárok na
vznesení připomínek prostřednictvím žádosti o přezkum. Každý žadatel může podat žádost o přezkum nejpozději
do 15 kalendářních dní ode dne doručení oznámení, tedy ode dne, kdy se do systému přihlásí žadatel nebo jím
pověřená osoba, případně po uplynutí 10 kalendářních dnů ode dne, kdy byl dokument s oznámením s podklady
pro vydání rozhodnutí do systému vložen. Žádost o přezkum je podávána prostřednictvím elektronického podání
v MS2014+, jímž žadatelé vyjadřují nesouhlas s podklady pro rozhodnutí ve fázi hodnocení a výběru projektů.
V případě, že projekt bude vyřazen na některém z kritérií kategorie A (binární kritéria) a následně přezkumná
komise rozhodne, že projekt byl neoprávněně zamítnut, tak se projekt opětovně vrací do procesu hodnocení
s tím, že bude u projektu zachováno umístění v době podání žádosti.
12
Po procesu výběru projektů u žádostí o podporu doporučených s výhradou/doporučených probíhá proces úpravy
žádosti o podporu, při němž je ze strany žadatele upravena žádost o podporu v souladu s výhradami/
doporučením výběrové komise a následně je doplněná/upravená žádost o podporu zaslána API.
Před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace je u každé žádosti o podporu prováděno ověření údajů o velikosti
podniku, které žadatel uvedl v žádosti o podporu.
Dále je před vydáním RoPD prováděna kontrola podmínek tzv. transparentního balíčku:
1. Zveřejnění účetních závěrek – v Obchodním rejstříku bude ověřeno, že jsou žadatelem zveřejněny účetní
závěrky, případně že žadatel doložil potvrzení elektronické podatelny Obchodního rejstříku, kopii
samotného podání a dokumenty určené k zveřejnění, a to v případě žadatelů, kteří mají povinnost
uveřejňovat účetní závěrku stanovenou zákonem.
2. Zápis v evidenci skutečných majitelů – v evidenci skutečných majitelů bude ověřeno, že žadatel má
zapsány skutečné majitele.
3. Kmenové listy – v Obchodním rejstříku bude ověřeno, že žadatel s právní formou s.r.o. nemá podíly ve
formě kmenových listů.
13
3. Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Po vyhodnocení projektu a finální kontrole žádosti o podporu žadatel obdrží depeši, v jejíž příloze obdrží
Rozhodnutí o poskytnutí dotace a jeho podmínkách. Bližší informace naleznete v Pravidlech pro žadatele
a příjemce z OP PIK – obecná část (http://www.agentura-api.org/metodika/) kapitola 3.2 Rozhodnutí
o poskytnutí dotace.
Žadatel je povinen důkladně pročíst celé znění Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Znění dokumentu je závazné
a není možné jej měnit. Žadatel má možnost měnit případně ty údaje, které jsou uvedeny v aplikaci ISKP14+.
V případě, že žadatel akceptuje Rozhodnutí o poskytnutí dotace v termínu, který stanovil projektový manažer,
informuje o této situaci projektového manažera odpovědí na původní depeši. Zároveň jako přílohu této depeše
zašle dokumenty, které jsou požadovány v okamžiku podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Požadované dokumenty v okamžiku podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které žadatel dokládá:
1. daňové přiznání a finanční výkazy za období, pro které žadatel při podání žádosti o podporu využil
možnosti doložit finanční výkazy za období, za které dosud nebylo podáno daňové přiznání;
2. smlouvu o spolupráci jednotlivých členů konsorcia, je-li relevantní;
3. nájemní smlouva prokazující vlastnický vztah žadatele a partnerů s finančním příspěvkem k jednotlivým
místům realizace, pokud tato místa nejsou dle katastru nemovitostí přímo v majetku těchto subjektů;
4. aktualizované Prohlášení k žádosti o podporu bez de minimis, a to i za partnery s finančním příspěvkem
(vyjma veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí), došlo-li od podání žádosti o podporu
k nějaké změně;
5. prohlášení k Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to i za partnery s finančním příspěvkem;
6. žadatel v době před vydáním RoPD na vyzvání doloží vyplněný Formulář pro posouzení podmínky
podniku v obtížích obsahující čestné prohlášení, že žadatel/partner s finančním příspěvkem není
podnikem v obtížích ve smyslu čl. 2 odst. 18 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
7. rozvahu a výkaz zisku a ztráty za poslední dvě uzavřená zdaňovací období žadatele a jeho partnerských
a propojených podniků uvedených v Prohlášení k Rozhodnutí o poskytnutí dotace včetně přílohy
k účetní závěrce nebo obdobný dokument platný v zemi svého sídla, popř. v zemi sídla své pobočky,
pokud ze zákona tyto dokumenty vytváří a zároveň pokud nejsou zveřejněny v příslušném rejstříku
ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob – dokládá žadatel
i partneři s finančním příspěvkem s výjimkou výzkumných organizací a velkých podniků.
V případě, že by žadatel hodlal v projektu provádět povolené změny, je nutné nejprve tyto změny vypsat
projektovému manažeru, který mu následně vrátí žádost o podporu nebo ho vyzve k podání žádosti o změnu,
žadatel změny provede, žádost znovu odešle nebo podá žádost o změnu a následně se bude opakovat výše
uvedený postup s upraveným Rozhodnutím o poskytnutí dotace.
Aby žadatelé neměli v budoucnu problém se změnami partnerů, doporučujeme, aby si podmínky případného
ukončení spolupráce na projektu upravili ve smlouvě o spolupráci, případně jejím dodatkem.
4. Žádost o změnu (Změnové řízení)
Žádost o změnu v případě dosud neschválené Žádosti o podporu je nutné řešit prostřednictvím depeše odeslané
z konkrétního projektu. Při odeslání depeše musí být jako adresát nastaven projektový manažer projektu. Pokud
není vybrán adresát, depeše je pouze vložena do projektu a projektový manažer není o požadavku informován.
Pokud je již schválena Žádost o podporu, je nutné Žádost o změnu vytvořit prostřednictvím tlačítka „Žádost
o změnu“ v levé navigační liště.
Detailní postup je popsán v Pravidlech pro žadatele a příjemce z OP PIK – obecná část (http://www.agentura-
api.org/metodika/).
14
V případě, že v průběhu přípravy/realizace Vašeho projektu dojde ke změnám, které jsou v rozporu s Žádostí
o podporu či s Rozhodnutím o poskytnutí dotace, nebo nastane situace vyžadující změnu projektu, je nutné tuto
skutečnost neprodleně oznámit prostřednictvím depeše v aplikaci ISKP14+ projektovému manažerovi a podat
Žádost o změnu (ŽoZ).
Žádosti o změnu nejsou akceptovány a přijímány během věcného hodnocení žádosti (od schválení žádosti
o podporu z hlediska formálních náležitostí a podmínek přijatelnosti až po rozhodnutí výběrové komise).
Podle závažnosti změn, jejich vlivu na povahu projektu a jejich vlivu na povinnosti vyplývající ze schválené Žádosti
o podporu a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, lze změny rozlišovat na změny, které mají informativní charakter,
a změny, které je nutné schválit poskytovatelem dotace. O povaze změny rozhoduje vždy poskytovatel dotace,
tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Změny, jejichž charakter ovlivňuje projekt, jsou důvodem pro provedení nového hodnocení. V případě, že změny
nejsou v souladu s pravidly programu a vyhlášené Výzvy, mohou být zamítnuty nebo mohou vést k ukončení
projektu.
Doporučujeme každou změnu projektu před jejím provedením nejprve konzultovat s příslušným projektovým
manažerem, aby bylo možné předejít případným negativním dopadům této změny na poskytnutou podporu!
Informace k jednotlivým typům změn jsou k dispozici v dokumentu Kategorizace typu změn
(https://www.agentura-api.org/cs/metodika/).
4.1 Vybrané změny v průběhu realizace projektu a jejich dopady
A) Neplnění povinností partnerů konsorcia
Případné odvody za porušení rozpočtové kázně, tedy neplnění povinností partnerů konsorcia jsou vztahovány
vždy vůči hlavnímu žadateli o podporu/příjemci. Odpovědnost partnerů by měl mít ošetřenou hlavní žadatel
o podporu/příjemce ve Smlouvě o spolupráci. Do těchto vztahů poskytovatel dotace nezasahuje a za podmínky
ve zmiňované smlouvě nenese žádnou odpovědnost. Doporučujeme, aby součástí smlouvy byla i ustanovení
a podmínky řešící povinnosti partnerů a jejich odstoupení v průběhu realizace projektu tak, aby byly
minimalizovány případné finanční ztráty jak u hlavního žadatele o podporu/příjemce, tak jeho partnerů.
B) Změna indikátorů povinných k naplnění
O změnu indikátorů povinných k naplnění je hlavní žadatel o podporu/příjemce povinen požádat s dostatečným
předstihem a v souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Žádostem o změnu podaných později než 14 dnů
před plánovaným ukončením projektu nemusí být ze strany poskytovatele dotace vyhověno a nemusí být ani
posuzovány. Pokud změna indikátorů povinných k naplnění spočívá v jejich snížení, může být adekvátně ponížena
zbývající nedočerpaná dotace, ale rovněž navíc může být zohledněna i proplacená dotace (celkové způsobilé
výdaje projektu budou přepočítány na hodnotu odpovídající novým indikátorům povinných k naplnění bez
ohledu na již vyplacené finanční prostředky). Pokud žádost o změnu/snížení indikátorů povinných k naplnění
nebude poskytovatelem dotace schválena, může být na základě neplnění cílů projektu, resp. indikátorů
povinných k naplnění ukončena a hlavní žadatel o podporu/příjemce tak může být vyzván k vrácení celé
proplacené dotace. O finální výši dotace rozhodne poskytovatel dotace na základě oponentního řízení po
ukončení realizace projektu.
C) Změna míry podpory v průběhu realizace projektu
Míra podpory je stanovena na základě velikosti podniku hlavního žadatele o podporu/příjemce, jeho partnerů,
podílů PV/EV a případnou bonifikací účinné spolupráce. V případě vývoje projektu, který ovlivní podíly členů
konsorcia takovým způsobem, kdy nejsou již plnění podmínky účinné spolupráce (kódu oblasti intervence 063),
budou hlavnímu žadateli/příjemci vykazované způsobilé výdaje upraveny tak, aby byly plněny podmínky Výzvy,
resp. podmínky odpovídající příslušným mírám podpory.
15
D) Změna partnera
Ve výjimečných případech je možná změna partnera v průběhu realizace projektu, avšak vždy pouze na základě
podané žádosti o změnu, kterou posoudí poskytovatel dotace, který je oprávněn žádost o změnu schválit nebo
zamítnout. Vždy se však bude jednat o podstatnou změnu zakládající Dodatek k Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Řešením situace, kdy chce jeden z partnerů z realizace projektu odstoupit, zanikne apod., je převzetí jeho závazků
hlavním žadatelem o podporu/příjemcem nebo ostatními partnery konsorcia, není-li to možné, může být
výjimečně nahrazen novým partnerem či novými partnery, kteří však musí splňovat podmínky Výzvy a jejích
příloh.
V rámci schválené žádosti o podporu je výše dotace jednotlivých členů konsorcia stanovena jako maximální
a není možné přesouvat prostředky mezi jednotlivými členy konsorcia, a to ani v případě odstoupení
partnera. Náklady odstoupeného partnera se stávají nezpůsobilými a hlavní žadatel o podporu/příjemce je
povinen je na výzvu poskytovatele dotace vrátit.
5. Žádost o platbu
5.1 Podání žádosti o platbu
Průvodce podání žádosti o platbu, včetně povinných příloh naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce
z OP PIK – obecná část (http://www.agentura-api.org/metodika/) kapitola 7 Průvodce podáním žádosti o platbu
(ŽOP) a v Příručce administrace Žádosti o platbu, kterou naleznete v připojených souborech v dokumentaci Výzvy
na webových stránkách API.
5.2 Vypořádání závěrečné žádosti o platbu
„Vypořádání závěrečné žádosti o platbu“ naleznete v připojených souborech v dokumentaci Výzvy na webových
stránkách API.
6. Oponentní řízení
6.1 Obecné informace
Oponentní řízení (OŘ) slouží k ověření a zhodnocení průběhu, výsledků a naplnění cílů řešení projektu podle
Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jeho cílem je posouzení správnosti, efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti
využití poskytnutých prostředků a naplnění cílů projektu, resp. splnění indikátorů povinných k naplnění,
ke kterým se příjemce v Rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázal.
Oponentní řízení není veřejnosprávní kontrolou a jeho výstup nemá charakter závazného rozhodnutí
dle Správního řádu.
Obsahem Oponentního řízení je rovněž:
ověření realizace projektu z hlediska plnění cílů a dosahování výsledků, harmonogramu a podmínek řešení
obsažených v žádosti o podporu a v Rozhodnutí o poskytnutí dotace,
posouzení POČTU dosažených výsledků jednotlivých kategorií a jejich porovnání s předpokládanými počty
dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace,
posouzení KVALITY dosažených výsledků, zejména důsledky jejich uplatnění a případné aplikace v národním,
evropském a celosvětovém měřítku,
posouzení efektů řešení projektu na rozvoj a další perspektivy výzkumu a vývoje u příjemce a jejich přínos
pro související činnosti.
OŘ je realizováno po ukončení realizace projektu. U projektů je možné provést i průběžné OŘ na žádost příjemce
po ukončení etap. Průběh je totožný.
16
Příjemce podpory je povinen zorganizovat závěrečné OŘ vždy, a to za účasti statutárního zástupce společnosti
případně jiné osoby, která má úředně ověřenou plnou moc jednat v zastoupení za statutárního zástupce
společnosti, zpracovatele Oponentního posudku příjemce (zpracovatel OPP) a dále případně i za účasti MPO
a zpracovatele Oponentního posudku MPO (OP MPO).
Samotný Zápis z OŘ nerozhoduje o krácení dotace, nesplnění indikátorů povinných k naplnění projektu, může být
ale podkladem pro krácení dotace, o kterém rozhoduje Poskytovatel dotace dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb.,
zákon o rozpočtových pravidlech.
Varianty Oponentního řízení:
A. Oponentní řízení s účastí MPO
B. Oponentní řízení bez účasti MPO, které se koná na základě rozhodnutí MPO. O této skutečnosti bude
příjemce informován depeší.
Příjemce odpovídá za včasnou přípravu a organizaci OŘ, které se uskutečňuje formou neveřejného jednání.
Příjemce zasílá depeši prostřednictvím ISKP14 žádost o schválení navrženého zpracovatele OPP. Navržený
zpracovatel oponentního posudku příjemce (Zpracovatel OPP), musí být osoba odborně způsobilá k vypracování
Oponentního posudku. Tuto schvalovací proceduru doporučujeme příjemci provést před podáním závěrečné
Žádosti o platbu (ŽOP). Obsah depeše musí osahovat plné jméno a příjmení navrženého zpracovatele. Přílohou
depeše musí být jeho životopis a Prohlášení o nestrannosti a nepodjatosti příjemce k navrženému zpracovateli
podepsané statutárním zástupcem příjemce.
V případě zamítnutí navrženého zpracovatele ze strany ŘO musí příjemce zajistit navržení jiného vhodného
zpracovatele.
Přílohy závěrečné žádosti o platbu týkající se OŘ:
Závěrečná zpráva o výsledcích a průběhu realizace projektu
Návrh Oponentního posudku příjemce vypracovaný schváleným zpracovatelem dle předepsaného
vzoru
Veškeré další podklady vztahující se k výstupu projektu (zprávy z měření, protokoly, certifikáty,
licence, technická dokumentace u poloprovozu, ověřené technologie, smlouvy o uplatnění
výsledku uzavřené mezi autorem výsledku a uživatelem výsledku, užitné/průmyslové vzory,
patenty atd.)
Tabula způsobilých výdajů projektu, dle rozpočtových položek a rozdělení na Průmyslový výzkum
(PV) a Experimentální vývoj (EV), rozdělená na etapy, je-li relevantní
Účetní doklady a veškeré přílohy pro finanční a věcnou kontrolu ŽOP pro API uvedené v Příručce
ŽOP.
ŘO může průběžně vyžadovat dodatečné informace a bude pro OŘ disponovat vlastním oponentním posudkem,
který bude příjemci zaslán depeší před samotným jednáním OŘ. Příjemce bude informován, zda se OŘ bude
fyzicky účastnit zástupce ŘO či nikoli.
Schválení a proplacení Závěrečné ŽOP je vázáno na úplnost a správnost doložené dokumentace a na základě
výstupu/výsledného hodnocení provedeného OŘ.
6.2 OŘ s účastí MPO - VARIANTA A
Příjemce podpory je povinen zajistit odpovídající prostory pro realizaci OŘ, včetně techniky pro prezentaci
dosažených výsledků, připojení k internetu, tiskárnu apod.
Přílohy depeše Oznámení o konání OŘ:
Vypracovaný Oponentní posudek MPO
Doporučená osnova prezentace
Poučení příjemce
Příručka pro realizaci OŘ
17
Oponentního řízení se musí zúčastnit minimálně tři členové:
Dva zástupci ŘO (Předseda a jeden člen, kteří mají vždy po jednom hlasovacím právu);
Příjemce podpory – statutární zástupce společnosti, případně jiná osoba, která má úředně
ověřenou plnou moc jednat v zastoupení za statutárního zástupce společnosti, který disponuje
jedním hlasovacím právem;
Zpracovatel OP pro příjemce (bez možnosti hlasování). Jeho účast není povinná, pokud příjemce
zašle písemnou žádost (depeší) s řádným odůvodněním jeho nepřítomnosti.
Oponentního řízení se může zúčastnit bez možnosti hlasování:
Zpracovatel OP pro ŘO, a to na základě požadavku ŘO;
nezávislý odborník, který nevypracoval OP, a to na základě požadavku ŘO;
další zástupci Příjemce či další zástupci ŘO;
žádoucí je přítomnost zástupců partnerů projektu.
Průběh Oponentního řízení:
1. Zahájení realizace OŘ (předložením Pověření, Poučení příjemce, Prezenční listina a Prohlášení o
nestrannosti a mlčenlivosti všech účastníků OŘ za ŘO).
2. Prezentace příjemce (představení společnosti, projektu, dosažených výsledků projektu, plnění cílů,
zejména počtu indikátorů povinných k naplnění atd.).
3. Prezentace závěrů OP MPO a OPP.
4. Příjemce sdělí své stanovisko k Oponentním posudkům.
5. Diskuse (zodpovězení dotazů OP MPO).
6. Fyzická kontrola existence a ověření výsledků projektu v místě realizace OŘ, včetně originálů příslušné
technické dokumentace.
7. Konkretizace případných nedostatků a stanovení termínu pro jejich odstranění.
8. Hlasování členů – přítomni jsou pouze hlasující členové.
9. Dopracování Zápisu z OŘ.
10. Podpis Zápisu z OŘ členy s hlasovacím právem.
Závěry a ukončení Oponentního řízení specifikované v Zápisu z Oponentního řízení:
V Zápisu z OŘ budou shrnuty výstupy a stanovené známky, dle vyjádření obou zpracovatelů, dle níže uvedeného,
vyskytne-li se jiná, než níže uvedená varianta, je na rozhodnutí poskytovatele, kterou výslednou známku určí.
a) Bez zjištění – tj. příjemce splnil zadání a získal hodnocení:
9 Vynikající výsledek - „V“ - mezinárodního významu; pouze v případě získání Patentu;
nebo
9 Uspěl podle zadání - „U“ - cíle projektu byly splněny.
b) Se zjištěním - tj. příjemce splnil zadání částečně a získal hodnocení:
9 Zadání splněno jen částečně - „O“ - podmínky Rozhodnutí však byly dodrženy. Bez
možnosti doplnění, např. tehdy, kdy příjemce splní počet výsledků výzkumu částečně
nebo
9 Zadání splněno jen částečně - „O“ - podmínky Rozhodnutí však byly dodrženy.
S možností doplnění a následně možné změny známky na „U“ nebo „V“. Např. tehdy, kdy
Příjemce doloží chybějící listinu ve stanoveném termínu.
c) Se zjištěním bez možné nápravy - tj. příjemce nesplnil zadání a získal hodnocení:
9 Zadání nesplněno - „S“ - podmínky Rozhodnutí nebyly dodrženy.
6.3 OŘ bez účasti MPO - VARIANTA B
Příjemce obdrží depeší Oznámení o konání OŘ bez účasti MPO, ve které bude určen termín, do kterého je
příjemce povinen doložit výstupy z realizovaného OŘ bez účasti MPO. V depeši bude upřesněna specifikace
zařízení nebo prototypů, které jsou konkrétním výstupem projektu a jejich existenci/funkčnost bude třeba doložit
18
např. prostřednictvím fotografií či krátkým audio/video záznamem. Je-li to relevantní, budou specifikovány
konkrétní otázky vzniklé zejména v OPP nebo v OP MPO, které má Příjemce odůvodnit či zodpovědět.
V příloze depeše Oznámení o konání OŘ bez účasti MPO bude:
Vypracovaný OP MPO
Doporučená osnova prezentace
Prezenční listina
Zápis z OŘ bez účasti MPO
Příručka pro realizaci OŘ pro příjemce
Oponentního řízení se musí zúčastnit minimálně dva členové za příjemce:
Zástupce příjemce – statutární zástupce společnosti, případně jiná osoba, která má úředně ověřenou
plnou moc jednat v zastoupení za statutárního zástupce společnosti
Další zástupce příjemce
Přítomnost zástupců partnerů projektu je žádoucí, nikoli povinná.
Na jednání OŘ příjemce shromáždí a zpracuje jednotlivé dokumenty, které musí příjemce také archivovat po
celou dobu udržitelnosti projektu.
Příjemce podpory zašle depeší následující dokumenty:
1. Naskenovaný originál příjemcem (oprávněnou osobou) podepsaného Zápisu z OŘ bez účasti MPO (popř.
elektronicky podepsaný). Součástí Zápisu budou i zodpovězené konkrétní body, které byly zmíněny
v oponentních posudcích, je-li to relevantní.
2. Naskenovaný originál podepsané Prezenční listiny min. 2 účastníků OŘ. Pokud k jednání došlo na základě
video hovoru, tato skutečnost bude uvedena na prezenční listině a bude potvrzena účastníky jednání
podpisem.
3. Tabulka způsobilých výdajů projektu, dle rozpočtových položek a rozdělení na Průmyslový výzkum (PV)
a Experimentální vývoj (EV), rozdělená na etapy, je-li relevantní (Tabulka způsobilých výdajů);
4. Prezentace dle osnovy.
5. Doložení výstupů, resp. výsledků výstupů projektu, a jejich existence/funkčnost byla doložena např.
prostřednictvím fotografií či krátkým audio/video záznamem.
6. Dodatky Smlouvy o spolupráci v rámci projektu, pokud byly uzavřeny.
7. Smlouvy o využití výsledků výzkumu a vývoje, je-li to relevantní.
8. Naskenované originály dokladů certifikace/licence, technické dokumentace k poloprovozu/ ověřené
technologii, přihlášky/certifikáty užitného/průmyslového vzoru, patentu apod., je-li to relevantní.
9. Další jiné vhodné fotografie (video záznam) z místa realizace projektu.
Závěry a ukončení Oponentního řízení specifikované v Zápisu z OŘ bez účasti MPO:
Bez zjištění – tj. příjemce podpory splnil zadání a získal hodnocení:
9 Vynikající výsledek - „V“ - mezinárodního významu; pouze v případě získání Patentu;
nebo
9 Uspěl podle zadání - „U“ - cíle projektu byly splněny.
V případě, že by se v rámci tohoto procesu objevily nové skutečnosti či pochybnosti o splnění cílů a indikátorů
projektu, bude otevřeno jednání OŘ s účastí zástupce MPO a bude postupováno dle varianty A.
Průvodce a dokumenty k oponentnímu řízení naleznete v připojených souborech v dokumentaci Výzvy na
webových stránkách API.
19
7. Monitoring a Indikátory
7.1 Monitoring
Monitoring žádostí o podporu/projektů probíhá v průběhu realizace projektu i po jeho ukončení. Jeho hlavním
cílem je průběžné zjišťování pokroku v realizaci projektů, porovnávání získaných informací s výchozím
předpokládaným plánem/podnikatelským záměrem a poskytování zpětné vazby z hlediska realizace projektu.
Příjemce reportuje stav a pokrok v realizaci projektu ve zprávách o realizaci projektu a po ukončení realizace
projektu ve zprávách o udržitelnosti projektu.
Zprávy jsou podávány elektronicky prostřednictvím ISKP14+. Příjemce bude průběžně mít v aplikaci ISKP14+ k
dispozici veškeré zprávy vč. informace, o jaký typ zprávy se jedná a k jakému datu je třeba je vyplnit. Struktura a
obsah zpráv jsou v souladu s Metodickým pokynem pro monitorování implementace ESF. Zprávu lze podat pouze
v případě, že zpráva za předchozí sledované období je již schválena. Struktura a obsah zpráv se automaticky
upravují podle toho, zda je daná kapitola či požadovaný údaj relevantní pro daný projekt.
Frekvence podávání zpráv a informací je stanovena v Rozhodnutí o poskytnutí dotace a může být generována v
MS2014+. Příjemce je sám odpovědný za včasné předložení všech zpráv. Řídicí orgán ani zprostředkující subjekt
nemají povinnost upozorňovat na termín podání jednotlivých typů zpráv!
Příjemce opatří všechny zprávy elektronickým podpisem (obdobně jako u Žádosti o podporu). Povinnost k
vyplnění zprávy vzniká příjemci na základě vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Přílohou Závěrečné zprávy z realizace projektu bude vyplněný formulář Závěrečná zpráva, který je uveden jako
příloha č. 1 tohoto dokumentu.
Monitorování jednotlivých projektů v dotačních programech je prováděno prostřednictvím následujících typů
zpráv:
Zpráva o realizaci projektu (ZoR)Závěrečná zpráva z realizace projektu (ZZoR)
Zprávy po ukončení realizace projektu (ZoU, ZZoU)
Detailní návod pro vyplnění a podání jednotlivých typů zpráv je uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce z OP
PIK – obecná část (http://www.agentura-api.org/metodika/).
7.2 Indikátory
V Žádosti o podporu a v jednotlivých typech zpráv a informacích o pokroku v realizaci projektu se příjemce setká
s tzv. projektovými indikátory. Tyto projektové indikátory se dále rozlišují na:
Indikátory povinné k naplnění – u těchto indikátorů se příjemce zavazuje k dosažení cílové hodnoty, a
to do předem určeného data.
Indikátory povinné k výběru – tento druh indikátoru nemá stanovenou cílovou hodnotu, a tedy ani žádný
určený termín plnění. Příjemce je však povinen tyto indikátory vyplňovat a poskytovat Řídicímu orgánu
OP PIK přehled o skutečných hodnotách indikátorů.
Název Jednotka Sledované období Definice Poznámka
výsledky
21610 Počet Indikátory povinné k naplnění – závazné se stanovenou cílovou hodnotou
nových
přihlášených ZoR – k datu ukončení etapy Poloprovoz, ověřená technologie, užitný vzor,
výsledků
aplikovaného ZZoR – k datu skutečného průmyslový vzor, prototyp a software. Výsledek je v Indikátor se načítá
výzkumu kumulativně za celou dobu
plnění indikátoru povinného k souladu s platnou metodikou hodnocení VaVaI, realizace projektu a v době
20702 Počet
nově naplnění, nejpozději k datu schválenou vládou ČR. udržitelnosti. Výchozí
vytvořených hodnota v žádosti bude
pracovním míst, plnění cílové hodnoty z Ověření výsledku projektu dle metodiky VaVaI je
zaměstnanci VaV vždy 0.
– ženy Rozhodnutí a Podmínek poskytnuto v rámci závěrečného oponentního
poskytnutí dotace řízení, kterého se účastní zástupci žadatele,
ZoU – k datu podání zprávy poskytovatele a oponentů.
Indikátory povinné k výběru – monitorovací bez stanovené cílové hodnoty
Počet nově vytvořených pracovních míst (FTE) pro Cílová hodnota, pokud bude
ženy v oblasti VaV generovaných programem.
FTE (full time equivalent ZoR/ZZoR – k datu ukončení Hodnota daného indikátoru je měřená jako součet systémem vyžadována, je
– ekvivalent jednoho etapy/projektu všech nově vytvořených FTE pracovních míst pro
pracovník a na plný ZoU – k datu podání zprávy ženy v oblasti VaV, tj. dána součtem FTE úvazků vždy 0. V rámci jednotlivých
úvazek)
zpráv vykazovány přírůstky.
Systém hodnoty
automaticky kumuluje za
20
všech žen – zaměstnankyň VaV v podpořeném celou dobu realizace
projektu.
projektu a v době
Počet firem, které spolupracují s výzkumnou
institucí na projektech v oblasti V&V. Alespoň jeden udržitelnosti.
podnik a jedna výzkumná instituce se musí účastnit
realizovaného projektu. Spolupráce musí trvat Žadatel indikativně
alespoň po dobu trvání projektu. Firma: organizace,
produkující výrobky nebo služby k uspokojení potřeb odhadne cílovou hodnotu
trhu s cílem dosáhnout zisk. Vědecká instituce:
organizace, jejích primární činností je V&V tohoto indikátoru
20000 Počet Počet podpořených výzkumných organizací, které povinného k výběru a uvede
podniků spolupracují s firmou na projektech v oblasti V&V.
spolupracujících ZoR/ZZoR – k datu ukončení Alespoň jeden podnik a jedna výzkumná instituce se ji do relevantních polí
s výzkumnými etapy/projektu musí účastnit realizovaného projektu. Spolupráce
institucemi podnik ZoU – k datu podání zprávy musí trvat alespoň po dobu trvání projektu. žádosti o podporu a
20101 Počet organizace ZoR/ZZoR – k datu ukončení Hodnota daného indikátoru je měřená jako počet v jednotlivých typech zpráv
výzkumných etapy/projektu ZoU – k datu všech nově vytvořených pracovních míst
organizací FTE (full time equivalent podání zprávy obsazených výzkumnými pracovníky přepočítaných z realizace. Indikátor se
spolupracujících – ekvivalent jednoho na FTE. Pracovní místo je přímým výsledkem
s firmami pracovník a na plný ZoR/ZZoR – k datu ukončení implementace nebo realizace projektu, musí být načítá kumulativně za celou
úvazek) etapy/projektu ZoU – k datu obsazeno (volná místa nejsou započítána) a zvýšit
20400 Počet podání zprávy celkový počet výzkumných pracovních míst v dobu realizace projektu a v
nových organizaci. Zaměstnanci podpory výzkumu (ne
výzkumných přímo zapojení v aktivitách VaV) nejsou započteni. době udržitelnosti.
pracovníků Indikátor se zaměřuje na zaměstnance. Podpořená
v podporovaných instituce může být nová nebo existující. V případě Cílová hodnota, pokud bude
subjektech projektů VaV může být trvání zaměstnání kratší
("projektová podpora"). Pozice vytvářené v různých systémem vyžadována, je
projektech se sčítají (v případě, že všechny uvedené
projekty pobírají podporu); toto není považováno za vždy 0. Indikátor se načítá
vícenásobné započítání.
kumulativně za celou dobu
realizace projektu a v době
udržitelnosti.
Tento indikátor je vybrán
jako povinný k výběru a
vyplňován nenulovou
hodnotou pouze tehdy,
když je žadatelem
organizace pro výzkum a
šíření znalostí. Pokud je
žadatelem podnikatel, bude
žadatel vyplňovat pouze
hodnoty „0“ bez stanovení
cílové hodnoty.
Cílová hodnota, pokud bude
systémem vyžadována, je
vždy 0. V rámci jednotlivých
zpráv jsou vykazovány
přírůstky. Systém hodnoty
automaticky kumuluje za
celou dobu realizace
projektu a v době
udržitelnosti.
DRUHY VÝSTUPŮ PROJEKTU
Poloprovoz - výsledek „poloprovoz“ ověřil původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem
nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o ověření funkčnosti laboratorních postupů ve větších měřítcích,
tj. v zkušebních či ověřovacích provozech, které slouží pro ověření vlastností, činností, poruchovosti a dalších
sledovaných parametrů pro uvedení nového systému do provozu k maximálnímu nebo plánovanému výkonu.
Poloprovoz musí být doprovázen alespoň návrhem nebo konstrukcí zařízení, které umožní zamýšlenou produkci
ve větším množství (hromadná či sériová výroba). Podmínkou je novost a unikátnost návrhu – celého výrobního
postupu (technologie) včetně strojního vybavení, doložitelnou celou technickou dokumentací výsledku.
Poloprovozem není stávající nebo již funkční provoz, u kterého dochází k obměně, rozšíření nebo vylepšení
(inovaci) pouze dílčích technologických nebo systémových prvků, včetně prvků ovládacích nebo řídících.
Ověřená technologie - výsledek „ověřená technologie“ realizoval původní výsledky výzkumu, vývoje a inovací,
které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o obdobu poloprovozu s tím
rozdílem, že novost je aplikována u výrobního postupu (technologie). Podmínkou je testování (ověření)
technologie, podložené protokolem o ověření a bezprostředně navazujícím uplatnění ve výrobě, které je
doloženo uzavřením smluvního vztahu. Ověřenou technologií lze např. označit výsledek, který je předmětem
smlouvy o uplatnění výsledku uzavřené mezi autorem výsledku (příjemcem nebo dalším účastníkem)
a uživatelem výsledku. Podmínkou je technická dokumentace výsledku.
Užitný vzor - výsledek „užitný vzor“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny
autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Užitným vzorem jsou technická řešení, která jsou nová, přesahují
21
rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Za užitný vzor lze považovat pouze taková
technická řešení, která jsou zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví v rejstříku užitných vzorů.
Podrobnosti o přihlášení, zápisu a době platnosti užitného vzoru stanovuje zákon č. 478/1992 Sb., o užitných
vzorech, ve znění pozdějších předpisů. Protože Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá, zda užitný vzor byl
z hlediska novosti, unikátnosti řešení a tvůrčí úrovně způsobilý k ochraně je podmínkou, aby užitný vzor byl
na základě technického řešení průmyslově využitelný, tj. zda může být opakovaně využíván v hospodářské
činnosti (viz ustanovení § 5 zákona č. 478/1992 Sb.).
Průmyslový vzor - výsledek „průmyslový vzor“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly
uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku,
spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo
jeho zdobení. Jde o designérská řešení, tj. o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv např. o jeho
technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo
plošný předmět, tj. průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k jeho
sestavení o jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak. Jedná se o výsledek,
který požívá ochrany podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně
zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších
předpisů.
Průmyslovým vzorem nejsou počítačové programy či samotné grafické návrhy bez spojení s konkrétním
výrobkem.
Prototyp - výsledek „prototyp“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem
nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o funkční průmyslový výrobek, zhotovený jako jeden kus k ověření
vlastností konstrukce v praxi nebo na zkušebně před zavedením nulté či sériové nebo hromadné výroby.
Za takový výsledek může být považován pouze takový výrobek, jehož vývoj byl cílem řešení projektu
aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI. Podmínkou je
novost a unikátnost návrhu prototypu, která je doložitelná technickou dokumentací výsledku.
Software - výsledek „software“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem
nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti
s řešením výzkumné aktivity a jeho autorem je či jsou osoby podílející se u příjemce (nebo dalšího účastníka)
na řešení výzkumné aktivity, a který může být využíván v souladu s licenčními podmínkami vlastníka a v souladu
s § 16 zákona č. 130/202 Sb.
Softwarem ve smyslu definice výsledku výzkumu a vývoje není software, který příjemce vytvořil pouze pro
svoji potřebu a který využívá pouze příjemce nebo další účastník, ani software, který je určen výhradně a pouze
po potřeby poskytovatele.
Funkční vzorek - Výsledek „Funkční vzorek“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly
uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o obdobu prototypu, pouze s tím rozdílem,
že za vývojem či výrobou funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje nultá série či sériová nebo hromadná
výroba. Jedná se např. o návrh, vývoj a následnou výrobu jednoho unikátního přístroje nebo laboratorního
zařízení nebo vytvoření vzorku biologického charakteru, nesoucího prokazatelně novou unikátní a zároveň
hospodářsky významnou vlastnost. Za takový výsledek může být považován pouze takový výrobek, přístroj nebo
vzorek biologického charakteru, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního
vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI. Podmínkou je novost a unikátnost návrhu funkčního
vzorku, která je doložitelná technickou nebo obdobnou dokumentací výsledku.
22
8. Veřejné zakázky
Žadatel má povinnost vypsat výběrové řízení v případě zakázek nad 2 000 tis. Kč bez DPH u zadavatele, který není
sektorovým, dotovaným nebo veřejným, a zakázek v předpokládané hodnotě nad 500 tis. Kč bez DPH u
zadavatele, který je sektorovým, dotovaným nebo veřejným u položek služby poradců, expertů a studie, náklady
na smluvní výzkum a konzultační služby a materiál.
Výpočet stanovení míry podpory na konkrétní zakázku:
Nejprve je potřeba určit míru podpory na danou zakázku. Tj. příjemce dotace určí, zda daný výdaj spadá pod
průmyslový výzkum, nebo experimentální vývoj.
Předpokládejme střední podnik bez účinné spolupráce, u něhož činí míra podpory na PV 60 %, míra podpory na
EV 35 %. 2 mil. Kč z předpokládané hodnoty zakázky budou spadat do PV a 1 mil. Kč do EV. Potom míru podpory
na danou zakázku vypočítáme:
2 000 000*0,6 + 1 000 000*0,35 = 1 200 000 + 350 000 = 1 550 000
1 550 000/3 000 000 = 0,5166 (51,66 %)
Upozorňujeme, že zakázkou jsou myšleny spolu související zakázky za celý projekt. Na začátku realizace projektu
je proto potřeba identifikovat všechny obdobné, spolu související zakázky za celý projekt (za všechny členy
konsorcia dohromady) a dle toho určit předpokládanou hodnotu zakázky. Ucelené informace jsou popsány
v Pravidlech pro výběr dodavatelů.
9. Seznam kontaktních míst
Regionální kanceláře Agentury pro podnikání a inovace (dále jen „RK API“) sídlí ve všech krajských městech České
republiky. V případě zájmu se mohou zájemci na RK API obracet buď písemně, nebo telefonicky, popřípadě
si mohou domluvit osobní konzultaci.
Adresy a kontakty na regionální kanceláře agentury API, naleznete na stránce http://www.agentura-api.org/wp-
content/uploads/files-api/regionalni_kancelare.pdf.
10. Přílohy
Příloha č. 1 - Příručka pro realizaci oponentního řízení (OŘ)
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 1: Prohlášení Příjemce podpory
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 2: Závěrečná zpráva
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 3: Tabulka způsobilých výdajů
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 4: Oponentní posudek
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 5: Doporučená osnova prezentace
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 6: Poučení příjemce podpory
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 7: Prezenční listina
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 8: Zápis z OŘ s účastí MPO
Příručka pro realizaci OŘ - Příloha č. 9: Zápis z OŘ bez účasti MPO
23