Textová podoba smlouvy Smlouva č. 25368591: Poskytnutí účelové podpory

Příloha FX03030083_SOLEK Czech Services_Smlouva.pdf

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud

FX03030083

S M L O U V A č. FX03030083
o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu
formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace

(dále jen „Smlouva“)

Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu
se sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1
IČ: 47609109
DIČ: CZ47609109, neplátce DPH

zastoupená: Ing. Martinem Švolbou
ředitelem odboru výzkumu, vývoje a inovací

(dále „poskytovatel“ nebo „Ministerstvo průmyslu a obchodu“)
a
organizace: SOLEK Czech Services s.r.o.
se sídlem: Voctářova 2497/18, Libeň, 180 00 Praha 8
IČ: 28973577
DIČ: CZ699004169
zápis v OR: C 157019/MSPH Městský soud v Praze
zastoupená: Ing. Pavlem Kociánem
funkce: jednatel

(dále jen „příjemce“)
uzavřeli dnešního dne ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon č. 130/2002 Sb.“), tuto Smlouvu:

Článek I.
Předmět a účel Smlouvy
1. Předmětem Smlouvy je poskytnutí účelové podpory poskytovatelem formou dotace z výdajů
státního rozpočtu na řešení projektu ev. č. FX03030083 „Inovace postupu návrhu, výstavby

1
FX03030083

a provozu fotovoltaických elektráren společnosti SOLEK“ (dále jen „projekt“). Účelem Smlouvy
je stanovení podmínek, za kterých poskytovatel poskytne příjemci účelovou podporu projektu po
celou dobu jeho řešení a vymezení závazků příjemce spojených s čerpáním a použitím poskytnuté
účelové podpory a neveřejných zdrojů výlučně na úhradu uznaných nákladů dle čl. IV. odst. 2.
Smlouvy.

2. Schválené znění věcné náplně řešeného projektu včetně uznaných nákladů členěných
dle jednotlivých let řešení je uvedeno v přílohách č. 1 a 2 Smlouvy.

3. Nedílnou součástí Smlouvy je schválený návrh projektu s uvedením předmětu, cílů řešení
a rozpočtu dle nákladových položek v jednotlivých letech řešení.

4. Osoba odpovědná příjemci za odbornou úroveň řešení projektu je uvedena ve schváleném návrhu
projektu. V případě změny odpovědné osoby je příjemce povinen tuto změnu neprodleně oznámit
písemně poskytovateli bez nutnosti uzavřít dodatek ke Smlouvě.

Článek II.
Trvání Smlouvy

1. Smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to do úplného splnění všech závazků obou smluvních stran
vyplývajících ze Smlouvy dle § 9 odst. 1. zákona č. 130/2002 Sb.

2. Smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem
uveřejnění v registru smluv.

3. Řešení projektu je rozloženo do období: 04/2021 – 12/2022

4. Řešení projektu může být zahájeno nejdříve v termínu uvedeném v žádosti o poskytnutí účelové
podpory a nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy.

Článek III.
Poskytování účelové podpory

1. Poskytovatel se zavazuje poskytnout příjemci účelovou podporu pro 1. kalendářní rok řešení
projektu ve výši uvedené v příloze č. 1 Smlouvy nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí
účinnosti Smlouvy, nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria k regulaci čerpání státního
rozpočtu.

2. Poskytovatel se zavazuje ve druhém a dalších letech řešení poskytovat příjemci účelovou
podporu jednorázově na daný kalendářní rok vždy do 120 kalendářních dnů od začátku
kalendářního roku za podmínky, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze Smlouvy

2
FX03030083

a dále musí být Radou podprogramu zhodnocena zpráva příjemce o plnění cílů projektu
za předcházející kalendářní rok a příslušné údaje o řešení projektu zařazeny do Informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací. Předpokladem je, že bude schválen státní rozpočet pro daný
kalendářní rok a příslušné finanční prostředky budou přiděleny do rozpočtové kapitoly
poskytovatele.

3. Účelová podpora bude poskytována převodem z bankovního účtu poskytovatele na běžný
samostatný korunový účet příjemce určený výlučně pro financování vybraného projektu z účelové
podpory po celou dobu jeho řešení (dále jen „samostatný bankovní účet“).

Příjemce potvrzuje správnost samostatného bankovního účtu č.: 1387691532/2700
UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. - pobočka Želetavská 1525/1, 140 92 Praha 4

Článek IV.
Náklady na řešení projektu

1. Předpokládané celkové uznané náklady projektu a jejich rozdělení na jednotlivé roky řešení
projektu a procentuální výše účelové podpory z celkových uznaných nákladů jsou uvedeny
v příloze č. 1 Smlouvy.

2. Do uznaných nákladů se zahrnují způsobilé náklady vymezené v souladu se zákonem
č. 130/2002 Sb. v čl. IV. odst. 5. vzniklé a zaúčtované v době řešení projektu s výjimkou nákladů
prokazatelně vynaložených na přípravu žádosti o dotaci v rámci podpory de minimis dle čl. IV.
odst. 5. a uhrazené nejpozději v termínech stanovených v čl. V. odst. 3. až 5. Smlouvy, přičemž
tyto náklady musí být skutečné, přiměřené, nezbytně nutné a přímo související s plněním cílů
a parametrů projektu. Pokud dojde k nabytí účinnosti Smlouvy ke dni pozdějšímu, než je datum
zahájení řešení, bude na náklady vynaložené na řešení projektu mezi těmito dny pohlíženo, jako
by se jednalo o náklady vynaložené po nabytí účinnosti Smlouvy.

3. O případnou změnu uznaných nákladů uvedených v příloze č. 1, o podstatnou změnu v nákladových
položkách schváleného rozpočtu a změnu věcné náplně uvedenou v příloze č. 2 Smlouvy musí příjemce
ve smyslu čl. V. odst. 12. požádat písemně poskytovatele. Výše uznaných nákladů a s tím související
výše účelové podpory stanovené Smlouvou na celou dobu řešení projektu nemohou být
v průběhu řešení projektu změněny o více než 50 %.

4. Dodavatelé, kteří nejsou uvedeni ve schváleném návrhu projektu v souladu s § 8 odst. 4 zákona
č. 130/2002 Sb., musí být příjemcem vybráni postupem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, pokud v daném případě lze příjemce označit
za zadavatele veřejné zakázky v souladu s tímto zákonem, jinak při zachování principu
transparentního a nediskriminačního výběru dodavatelů. Dodavatelem nesmí být člen řešitelského
týmu ani jiný zaměstnanec příjemce.

3
FX03030083

5. Způsobilými náklady projektu jsou v souladu s článkem 28 Nařízení GBER náklady

v následujících položkách:

• náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv

Náklady mohou souviset buď s ochranou duševního vlastnictví, které je nezbytně potřebné pro řešení
projektu, nebo s ochranou duševního vlastnictví, které je výsledkem předloženého projektu, a to
v případě, kdy ho lze cele přiřadit řešenému projektu. Do této položky typicky patří související
poplatky, překlady, rešerše či další služby patentových zástupců.

• náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací

„Poradenskými službami v oblasti inovací“ se přitom rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti
transferu znalostí, nabývání, ochrany a využívání nehmotného majetku a používání norem a právních
předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy.

„Podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází
a knihoven, průzkum trhu, laboratorní služby, označování, zkoušení a certifikace kvality za účelem
vývoje efektivnějších výrobků, postupů nebo služeb.

Způsobilými náklady projektu jsou dále v souladu s článkem 29 Nařízení GBER náklady na inovace
postupů a organizační inovace v následujících položkách:

• osobní náklady

Osobní náklady zahrnují náklady na mzdy nebo platy a povinné odvody na pojistné na veřejné
zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a další
zákonné povinnosti zaměstnavatele nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných právních
předpisů (např. fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zákonné pojištění odpovědnosti
zaměstnavatele apod.).

V případě náhrad jsou způsobilými náklady náhrady za dovolenou, svátky a nemoc (a to poměrná část
odpovídající úvazku zaměstnance na řešení projektu, u zaměstnanců přijatých nově na základě
pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu pak v plné výši).

Odměny mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a podílí se na řešení předmětného projektu, přičemž
vyplacení odměn musí být odůvodněno.

Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat
schválenému mzdovému, platovému nebo jinému obdobnému předpisu příjemce.

• náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt

Náklady na nástroje a vybavení zahrnují část odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného použití tohoto majetku pro řešení
projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků, maximálně do výše daňových odpisů.
Do způsobilých nákladů v této položce nelze zahrnout pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

• náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla

pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek

4
FX03030083

Náklady na zakoupené poznatky či patenty musejí být vynaloženy za obvyklých tržních podmínek,
které se neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a nezahrnují prvek tajné
dohody. Zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo
otevřené, transparentní a nediskriminační řízení.

Nelze uplatnit pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

• ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které

vznikly přímo v důsledku provádění projektu

Ostatní provozní náklady představují zejména náklady na materiál, zásoby, drobný hmotný a nehmotný
majetek, opravy a udržování dlouhodobého majetku, vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu,
cestovní náklady spojené s pracovními cestami.

• režijní náklady

Doplňkové (režijní) náklady jsou náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (resp. jejich
část), a to zejm. náklady na energie, administrativní zabezpečení, pomocný personál, jinde neuvedené
služby atd., které však nelze cele (v přesné výši) k danému projektu přiřadit. Maximální výše režijních
nákladů je 25 % z objemu přímých uznaných nákladů dle Nařízení GBER (a to v každém roce řešení
projektu). V průběhu řešení projektu není možné navyšovat režijní náklady projektu nad hodnoty
stanovené v příloze č. 1 Smlouvy.

Způsobilé náklady projektu v režimu Nařízení de minimis:

• „de minimis - neinvestice“ –náklady související s řešením projektu, například náklady

související s inovací produktu / produktů, které nejsou způsobilé v položkách dle článku 28 Nařízení

GBER, náklady na přípravu žádosti o dotaci, další podobné administrativní náklady atd.

• „de minimis - investice“ –náklady související s řešením projektu, a to povahy nákladů

na pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku (uplatňována je pořizovací cena).

Nezpůsobilými náklady (které nelze uplatnit ani v položkách „de minimis“) jsou např.:

- daň z přidané hodnoty (u příjemců, kteří jsou plátci této daně, a kteří uplatňují její odpočet nebo

odpočet její poměrné části),

- jiné daně (silniční daň – nejde-li o poměrnou část při používání vozidla při řešení projektu; daň

z nemovitosti, daň darovací, dědická apod.),

- celní a správní poplatky,

- náklady na pohoštění, dary a reprezentaci,

- náklady na pořízení budov a pozemků,

- náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí (např. leasing, aj.),

- náklady na záruky, úroky, bankovní poplatky, kursové ztráty,

- úroky z dluhů, manka a škody,

- výdaje související s likvidací příjemce, nedobytné pohledávky,

- další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu.

5
FX03030083

6. Na stejné způsobilé náklady nebo jejich části nesmí příjemce čerpat jinou veřejnou podporu
podle článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, podporu z prostředků Unie,
které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a která není
přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, a ani podporu v režimu de minimis.

Článek V.
Závazky příjemce

1. Příjemce je povinen postupovat při řešení Projektu v souladu se schváleným návrhem projektu
a podmínkami uvedenými ve Smlouvě.

2. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu výhradně k úhradě uznaných nákladů projektu
uvedených v čl. IV. odst. 2. Smlouvy, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákonem
č. 218/2000 Sb., zákonem o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“) a se zákonem č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 563/1991 Sb.“).

3. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu nejpozději do 15. dne následujícího po termínu
ukončení řešení projektu uvedeného v čl. II. odst. 3. Smlouvy.

4. Neveřejné zdroje jsou vlastní (příp. jiné) finanční prostředky, které byly použity k úhradě
uznaných nákladů vzniklých a zaúčtovaných příjemcem v souladu s rozpočtem projektu do 30
dnů po termínu ukončení řešení projektu.

5. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu pouze na náklady zaúčtované v daném
kalendářním roce řešení, na který mu byla podpora poskytnuta, a to nejpozději do 15. ledna
následujícího kalendářního roku výhradně k úhradě uznaných nákladů projektu. Pokud nebude
účelová podpora čerpána v celé své výši, je příjemce povinen vrátit nečerpanou část podpory zpět
na bankovní účet poskytovatele, a to nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy se dozví, že tuto
část účelové podpory z jakéhokoliv důvodu nevyužije, nebo byl poskytovatelem k jejímu navrácení
vyzván. Použití neveřejných zdrojů k úhradě nákladů daného kalendářního roku je možné nejpozději
do 31. ledna následujícího kalendářního roku, a to výhradně k úhradě uznaných nákladů projektu.
Převod účelové podpory v rámci jednotlivých let je možný pouze za předpokladu schválení změny
rozpočtu projektu poskytovatelem. V takovém případě příjemce podporu nevrací, ale ponechá si ji
na samostatném bankovním účtu pro využití v dalším roce. Nevyčerpanou účelovou podporu je
příjemce povinen vrátit na bankovní účet poskytovatele č. 1525001/0710 nejpozději 14 dnů před
termínem ukončení realizace projektu. V případě ukončení projektu k 31. prosinci je příjemce povinen
vrátit nečerpanou účelovou podporu nejpozději do 10. prosince téhož kalendářního roku. Nečerpanou
účelovou podporu je Příjemce povinen vrátit před ukončením projektu tak, aby po ukončení realizace
projektu nejvýše 5 % nečerpané účelové podpory poskytnuté v posledním roce řešení vrátil nejpozději
do 15. února následujícího kalendářního roku po ukončení projektu na bankovní účet poskytovatele

6
FX03030083

č. 6015-1525001/0710. V případě projektu končícího v průběhu roku pak do 30 kalendářních dnů ode
dne ukončení realizace projektu.

6. Příjemce je povinen odvést poskytovateli na bankovní účet č. 19-1525001/0710 případné připsané
úroky z poskytnuté účelové podpory uložené na samostatném bankovním účtu nejpozději do 15. února
roku následujícího po ukončení projektu a neprodleně o této skutečnosti informovat poskytovatele.
Povinnost odvodu se nevztahuje na úroky, které za příslušný kalendářní rok nepřesáhnou 200 Kč.
V případě přesažení částky 200 Kč je příjemce povinen odvést všechny připsané úroky.

7. Čerpáním a použitím účelové podpory se rozumí převod finančních prostředků z bankovního účtu
zřízeného podle čl. III. odst. 3. Smlouvy, a to buď formou přímé platby dodavatelům (v případě plátců
daně z přidané hodnoty bez DPH) nebo převodem na jiný vlastní bankovní účet (nebo do vlastní
pokladny) v případech, kdy uznané náklady byly již uhrazeny z vlastních příp. jiných finančních
prostředků (neveřejných zdrojů). V případě převodu na jiný vlastní bankovní účet (nebo do vlastní
pokladny) je příjemce povinen tento převod doložit soupisem nákladů, které byly již uhrazeny
z neveřejných zdrojů.

8. Příjemce je povinen vést o uznaných nákladech samostatnou oddělenou účetní evidenci podle
zákona č. 563/1991 Sb., v rámci této evidence sledovat náklady hrazené z poskytnuté účelové
podpory. Příjemce je povinen v rámci této evidence evidovat zvlášť investiční a neinvestiční
náklady. Každý účetní doklad musí být označen číselným kódem realizovaného projektu. Tuto
evidenci uchovávat nejméně po dobu deseti let ode dne ukončení řešení projektu.

9. Příjemce je povinen vést samostatný bankovní účet určený výlučně pro financování předmětného
projektu z účelové podpory. Jakékoliv změny týkající se samostatného bankovního účtu
uvedeného v čl. III. odst. 3. Smlouvy je příjemce povinen neprodleně písemně oznámit
poskytovateli. Změna tohoto bankovního účtu může být provedena pouze na základě předem
uzavřeného písemného dodatku ke Smlouvě. Po obdržení účelové podpory je příjemce povinen
zaslat neprodleně poskytovateli kopii výpisu ze samostatného bankovního účtu.

10. Příjemce je povinen zpracovat vlastní závazný interní předpis upravující v souladu se Smlouvou
a obecně závaznými právními předpisy použití a účtování finančních prostředků na řešení projektu
v členění na neveřejné zdroje a poskytnutou účelovou podporu a dále upravující postup při plnění
dalších povinností vyplývajících ze Smlouvy.

11. V rámci uznaných nákladů skutečně vynaložených na řešení projektu je příjemce povinen
nepřekročit maximální intenzitu účelové podpory stanovenou pro celou dobu realizace projektu
v příloze č. 1.

12. Nastane-li podstatná změna okolností týkajících se řešení projektu, včetně dopadu na jeho financování,
kterou příjemce nemohl předvídat, ani ji nezpůsobil, požádá písemně o změnu výše uznaných nákladů
a věcné náplně jednotlivých etap řešení projektu nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové
skutečnosti dozvěděl. Příjemce je rovněž povinen předem písemně požádat o podstatnou plánovanou

7
FX03030083

změnu financování a o změnu věcné náplně v příloze č. 2, a to s uvedením důvodu požadované změny.
Za podstatnou změnu je považována změna v nákladové položce o více jak 20 % a zároveň o více jak
100 000 Kč v daném kalendářním roce, změna v časovém nebo obsahovém rozvržení jednotlivých etap
řešení projektu a dále jakákoli změna, která má vliv na splnění cílů projektu a jeho očekávaných výsledků.
V případě změny v rozložení nákladů mezi investičními a neinvestičními nákladovými položkami je
příjemce povinen písemně požádat o změnu vždy, následně v případě schválení žádosti je příjemce
povinen zaslat převáděnou část účelové podpory poskytovateli, který ji po přeúčtování zašle příjemci zpět
dle schválené žádosti.

13. Příjemce je povinen předložit poskytovateli roční zprávu o realizaci a výsledcích projektu za každý
kalendářní rok řešení, vypracovanou vždy k 31. prosinci, a to nejpozději do 31. ledna následujícího
kalendářního roku, doplněnou nejméně jedním oponentním posudkem nezávislého oponenta. K posudku
musí být připojeno čestné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči projektu a příjemci.

14. Příjemce je povinen předložit poskytovateli po ukončení řešení projektu závěrečnou zprávu
s nejméně jedním oponentním posudkem nezávislého oponenta za celé období řešení projektu,
a to do 30 dnů od ukončení realizace projektu. K posudku musí být připojeno čestné prohlášení
oponenta o jeho nepodjatosti vůči projektu a příjemci.

15. Příjemce je po ukončení projektu povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace za celé
období řešení projektu a zaslat jej poskytovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů od ukončení
realizace projektu spolu s ověřením vynaložených nákladů za celou dobu realizace projektu
zpracované nezávislým auditorem.

16. Vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory bude ověřeno
na závěrečném oponentním řízení projektu. Příjemce je povinen navrhnout poskytovateli nejdéle
do 2 měsíců po ukončení řešení projektu termín závěrečného oponentního řízení a toto řízení
zorganizovat za účasti zástupce poskytovatele nejpozději do 180 kalendářních dní po ukončení
řešení projektu. Příjemce je povinen předat poskytovateli závěrečné finanční vypořádání
finančních prostředků vynaložených na řešení projektu spolu s ověřením vynaložených nákladů
na realizaci projektu za dobu jeho řešení zpracované nezávislým auditorem a jeden výtisk
závěrečné zprávy spolu s oponentním posudkem nezávislého oponenta za celé období řešení
projektu nejpozději 30 kalendářních dnů před konáním závěrečného oponentního řízení.
Požadavky na závěrečné oponentní řízení zveřejní poskytovatel na svých webových stránkách.

17. Příjemce je povinen umožnit poskytovateli či jím pověřeným osobám provádět kontrolu plnění cílů
projektu, využití výsledků řešení projektu a účetní evidence o uznaných nákladech a čerpání a použití
poskytnuté účelové podpory, a to kdykoli v průběhu řešení projektu nebo do pěti let od ukončení projektu.
Tímto ujednáním nejsou dotčena ani omezena práva kontrolních a finančních orgánů státní správy České
republiky.

18. Po ukončení řešení projektu je příjemce povinen pro potřeby Rejstříku informací o výsledcích
(RIV) zpracovat a předat poskytovateli údaje o dosažených výsledcích projektu, a to v termínu

8
FX03030083

a ve formě stanovené poskytovatelem v rozsahu vymezeném v ustanovení § 31 zákona
č. 130/2002 Sb.

19. Příjemce je povinen realizací výsledků projektu dosáhnout ekonomických přínosů, které v žádosti
uvedl pro období prvního roku po ukončení řešení projektu. Tyto přínosy jsou ve výši
25 000 000 Kč (tržby) a 0 Kč (úspory nákladů). Nedosažení této výše je považováno za porušení
rozpočtové kázně ve smyslu § 44 zákona 218/2000 Sb. a bude postiženo odvody uvedenými v čl.
VI. odst. 9. Smlouvy. Příjemce je povinen za tři sledovaná období po ukončení řešení projektu
předkládat poskytovateli informaci o skutečně dosažených ekonomických přínosech projektu, a to
1 x ročně vždy za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, přičemž první sledované období
začíná měsícem následujícím po ukončení řešení projektu, a termín pro předložení informace je
nejpozději do 3 měsíců od skončení jednotlivého sledovaného období. Informací o skutečně
dosažených ekonomických přínosech projektu se rozumí informace o skutečně dosažené výši
„tržeb“ a „úspor nákladů“ z uplatnění výsledků projektu v praxi spolu s vysvětlením způsobu
jejího výpočtu, k jehož doložení si poskytovatel může vyžádat relevantní dokumenty podle povahy
dokládaných ekonomických přínosů.

20. Příjemce je povinen předkládat poskytovateli veškeré dokumenty dle Smlouvy (např. žádosti, změny,
zprávy atd.) primárně prostřednictvím informačního systému datových schránek, případně
doručením příslušného dokumentu nejpozději do konce úředních hodin podatelny Ministerstva
průmyslu a obchodu.

21. Příjemce je povinen postupovat při nakládání s účelovou podporou poskytnutou na základě Smlouvy
a s majetkem a právy za ně pořízenými v souladu s obecně závaznými právními předpisy, týkajícími se
hospodaření s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu (zejména zákonem č. 218/2000 Sb.
a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,
ve znění pozdějších předpisů).

22. Příjemce zajistí, aby v informacích zveřejňovaných v souvislosti s projektem bylo vždy uvedeno,
že projekt byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím
Ministerstva průmyslu a obchodu v programu The Country for the Future.

23. Příjemce je povinen na požádání poskytnout poskytovateli bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné
právo reprodukovat a rozšiřovat, a to jak v písemné, tak i elektronické podobě na jakémkoliv
nosiči informací, jakékoliv odborné texty týkající se řešení a výsledků projektu publikované
příjemcem, nebo publikované s jeho souhlasem, k nimž má příjemce autorská práva nebo je jejich
oprávněným uživatelem.

24. Příjemce je povinen informovat poskytovatele o případné neschopnosti plnit řádně a včas povinné
zákonné odvody, povinnosti vyplývající pro příjemce ze Smlouvy a o všech významných
změnách svého majetkoprávního postavení či údajů a skutečností požadovaných pro prokázání
způsobilosti, jakými jsou zejména změna velikosti podniku ve smyslu Přílohy č. 1 Nařízení
Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, spojení či rozdělení společnosti, změna právní

9
FX03030083

formy, snížení základního kapitálu, vstup do likvidace, podání návrhu na zahájení insolvenčního
řízení, jehož předmětem je úpadek nebo hrozící úpadek, zánik příslušného živnostenského
oprávnění, pravomocné odsouzení pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem
podnikání (činností), nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, apod., a to
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví. Příjemce bere
na vědomí, že v průběhu řešení projektu nesmí dojít ke ztrátě statusu malého a středního podniku
vlivem změny vlastnické struktury. Příjemce je dále povinen kdykoliv na základě žádosti
poskytovatele prokázat, že je stále způsobilý k řešení projektu ve smyslu ustanovení § 18 zákona
č. 130/2002 Sb.

25. Příjemce je povinen vrátit na účet poskytovatele dle pokynu poskytovatele účelovou podporu
poskytnutou v daném kalendářním roce, včetně majetkového prospěchu získaného v souvislosti
s použitím účelové podpory, a to do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy oznámí, nebo kdy měl
oznámit poskytovateli ve smyslu čl. V. odst. 24 Smlouvy, že nastaly skutečnosti, na jejichž
základě příjemce nebude moci nadále plnit své povinnosti vyplývající pro něj ze Smlouvy.

26. Pokud v některém kalendářním roce probíhá řešení projektu bez poskytnutí účelové podpory,
tj. pouze z neveřejných zdrojů, je příjemce přesto povinen předkládat roční zprávu a plnit další
podmínky uložené Smlouvou.

27. V případě, že byla na základě Smlouvy poskytnuta podpora de minimis, dle nařízení Komise (ES)
č. 1407/2013 o aplikaci článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie má příjemce
povinnost poskytnout údaje nezbytné pro úpravu záznamu podpory de minimis v Centrálním
registru podpor malého rozsahu.

28. V případě, že je z celkové částky dotace určitá část poskytována jako tzv. podpora de minimis, je
příjemce povinen sledovat, zda u něj (a s ním spojených podniků se sídlem v ČR) nedochází
po sečtení hodnot všech přijatých podpor de minimis k překročení limitu dle nařízení Komise (ES)
č. 1407/2013 o aplikaci článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu
de minimis (tj. 200 000 EUR v období 3 po sobě jdoucích účetních období).1. V případě, že by
poskytnutím dotace hrozilo překročení tohoto limitu, se zavazuje tuto skutečnost neprodleně
oznámit Poskytovateli.

29. Příjemce bere na vědomí, že porušení povinnosti stanovené v čl. V. odst. 28. je považováno
za porušení rozpočtové kázně a může být postihnuto odvodem až do výše částky dotace, která byla
poskytovatelem dotace proplacena v režimu de minimis dle Nařízení komise (EU) č. 1401/2013.

30. Příjemce bere na vědomí, že si poskytovatel vyhrazuje v případě odchylek způsobených
nežádoucím vývojem kurzu právo upravit limity vyjádřené v CZK prostřednictvím Dodatku
ke Smlouvě a právo vyplatit příjemci částku nižší, než jakou má uvedenu v příloze č. 1 Smlouvy

1 Podpora de minimis nesmí u jednoho příjemce přesáhnout dle Nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 Úřední věstník EU L
352, 24. 12. 2013, str. 1-8. částku v CZK, která odpovídá ekvivalentu 200 000 EUR poskytnutých jednomu podniku
za období posledních třech po sobě následujících účetních období všemi poskytovateli dotace. Přihlíží se rovněž
k podporám de minimis získaným podnikateli spojenými s příjemcem podpory (článek 3 Nařízení komise č. 1407/2013).

10
FX03030083

vyjádřenou v CZK, avšak pouze z důvodu, aby výše popsaný limit vyjádřený ekvivalentní
hodnotou 200 000 EUR nebyl překročen a nedošlo tak k poskytnutí neoprávněné podpory.

Článek VI.
Důsledky nesplnění smluvních závazků

1. Příjemce bere na vědomí, že pokud z jeho strany dojde k porušení povinností dle Smlouvy, spočívající
v neoprávněném použití nebo zadržení účelové podpory a rovněž k závažnému porušení jiných
povinností vyplývajících ze Smlouvy, bude toto jednání považováno za porušení rozpočtové kázně podle
ustanovení § 44 odst. 1. zákona č. 218/2000 Sb. a postihované podle ustanovení § 44a odst. 3. písm. a)
zákona č. 218/2000 Sb. Za zadržení účelové podpory je přitom považováno také nepřevedení účelové
podpory z bankovního účtu dle čl. III. odst. 3. Smlouvy na jiný vlastní bankovní účet příjemce
a nevrácení účelové podpory v termínu dle čl. V. odst. 5. Smlouvy, a to i v případě, že příjemce prokáže,
že uznané náklady projektu uhradil z neveřejných zdrojů (takto nepřevedená účelová podpora je
považována za nečerpanou účelovou podporu).

2. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. V. odst. 12. a 22. má toto jednání dle § 14 odst.
5. zákona č. 218/2000 Sb. za následek odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 5 000 Kč za každé
takovéto porušení.

3. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. V. odst. 13. až 16. má toto jednání dle § 14
odst. 5. zákona č. 218/2000 Sb.za následek odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 000 Kč
za každý, byť započatý den prodlení, maximálně však 30 000 Kč

4. V případě porušení povinnosti stanovené v čl. V. odst. 5., tj. nečerpání a nepoužití účelové podpory
v termínech dle čl. V. odst. 5. ze samostatného bankovního účtu za předpokladu, že příjemce již uhradil
vzniklé uznané náklady ze svých zdrojů, které následně hodlal refundovat z poskytnuté účelové podpory
uložené na bankovním účtu uvedeném v čl. 3. odst. 3., má takovéto jednání dle § 14 odst. 5. zákona
č. 218/2000 Sb. za následek odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 10 % z účelové podpory
převedené po termínu uvedeném v čl. V. odst. 5.

5. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. V. odst. 19., tj. nedodání hodnocení přínosů
za druhé a třetí období, má toto jednání dle § 14 odst. 5. zákona č. 218/2000 Sb. za následek odvod
za porušení rozpočtové kázně ve výši 30 000 Kč za každé takovéto porušení. V případě nedodání
hodnocení přínosů za první období je toto porušení postihováno odvodem dle čl. VI. odst. 9. Příjemce
bere na vědomí, že neposkytnutí spolupráce při hodnocení přínosů projektu je závažným porušením
Smlouvy a může být na jeho základě uplatněn § 14 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb., tedy vyloučení návrhů
projektů příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let.

6. Jednotlivé odvody za porušení rozpočtové kázně v odst. 2., 3. a 4. se sčítají. Odstoupení od Smlouvy
nemá vliv na jejich uplatnění.

11
FX03030083

7. V případě, kdy příjemce předpokládá, že nebude schopen splnit některou z povinností uložených
Smlouvou ve stanoveném termínu, je oprávněn nejpozději do konce lhůty pro splnění povinnosti podat
poskytovateli písemnou odůvodněnou žádost o posun termínu. Poskytovatel si vyhrazuje právo trvat
na dodržení splnění povinnosti ve stanoveném termínu.

8. V případě, kdy příjemce podá poskytovateli žádost podle předchozího odstavce po termínu splnění
povinnosti, je dnem doručení žádosti stavena lhůta pro počítání odvodů za porušení rozpočtové kázně.

9. V případě, kdy příjemce neprokáže dosažení výše ekonomických přínosů uvedených v čl. V.
odst. 19 Smlouvy, je nesplnění této podmínky postihováno odvodem za porušení rozpočtové
kázně ve výši vypočtené dle míry naplnění zmíněné výše přínosů, a to následujícím způsobem:
− výše odvodu se rovná 5 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním
rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než
80 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 60 % této hodnoty.
− výše odvodu se rovná 10 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním
rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než
60 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 40 % této hodnoty.
− výše odvodu se rovná 15 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním
rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než
40 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 20 % této hodnoty.
− výše odvodu se rovná 20 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním
rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než
20 % z hodnoty uvedené v žádosti, anebo v případě, kdy příjemce nesplnil povinnost zaslat
v termínu informaci dle čl. V. odst. 19. za 1. rok po ukončení řešení projektu.
Míra naplnění ekonomických přínosů se přitom posuzuje samostatně za hodnotu uvedenou
v žádosti o dotaci jako „Tržby“ (s ní se porovnává skutečná výše předmětných tržeb
realizovaných ve sledovaném období v návaznosti na výsledky projektu) a samostatně
za hodnotu uvedenou v žádosti o dotaci jako „Úspory nákladů“. Odvody za nedosažení výše
ekonomických přínosů u „Tržeb“ a „Úspor nákladů“ se nesčítají a odvod se uplatní pouze
za hodnotu, u které byl stanoven vyšší odvod. (tj. nanejvýše odvod dosáhne hodnoty 20 %
z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem).
V případě, kdy příjemce dosáhne alespoň 80 % naplnění závazné výše ekonomických přínosů
z projektu za 1. rok po ukončení projektu (a to u obou hodnot – „Tržby“ i „Úspory nákladů“),
nebude odvod uplatněn.

10. V případě, že příjemce neumožní provedení kontroly dle čl. V. odst. 17. Smlouvy, může poskytovatel
uložit příjemci pokutu dle ustanovení § 15 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

11. V případě, kdy příjemce poruší jakýkoliv svůj závazek dle Smlouvy, je poskytovatel oprávněn
na základě písemného upozornění pozastavit příjemci poskytování účelové podpory,
a to až do doby, než dojde ze strany příjemce ke splnění všech jeho smluvních povinností.
Příjemci nenáleží náhrada škody, která mu vznikne v důsledku přerušení nebo zastavení
poskytování účelové podpory.

12
FX03030083

Článek VII.
Předčasné ukončení smlouvy

1. Smlouvu lze předčasně ukončit odstoupením od Smlouvy nebo písemnou dohodou smluvních
stran.

2. V případě ukončení Smlouvy dohodou, budou mezi poskytovatelem a příjemcem sjednány
podmínky ukončení platnosti Smlouvy. Nedílnou součástí takové dohody bude řádné vyúčtování
všech finančních prostředků, které byly na řešení projektu příjemcem vynaloženy za celou dobu
ode dne zahájení řešení projektu až do dne ukončení platnosti Smlouvy.

3. Pokud příjemce použije účelovou podporu poskytnutou na základě Smlouvy v rozporu s účelem,
nebo na jiný účel, než na který mu byla ve smyslu Smlouvy poskytnuta, nebo závažným způsobem
poruší jinou povinnost uloženou mu Smlouvou, či pokud dojde k závažným změnám
majetkoprávního postavení příjemce, je poskytovatel oprávněn od Smlouvy kdykoliv odstoupit.

4. Poskytovatel je rovněž oprávněn od Smlouvy odstoupit v případě, kdy se prokáže, že údaje
předané mu příjemcem před uzavřením Smlouvy, které představovaly podmínky, na jejichž
splnění bylo vázáno uzavření Smlouvy, jsou nepravdivé, a rovněž v případě, kdy příjemce je
pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání
(činnosti) příjemce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku.

5. Pokud poskytovatel odstoupí od Smlouvy, Smlouva se od počátku ruší a příjemce je povinen
dle pokynu poskytovatele vrátit veškerou účelovou podporu, která mu byla na základě Smlouvy
poskytnuta, a to včetně případného majetkového prospěchu získaného v souvislosti
s neoprávněným použitím této účelové podpory, a to nejdéle do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy mu
bylo doručeno oznámení o odstoupení od Smlouvy. Příjemce je v takovém případě současně povinen
uhradit z celkové částky poskytnuté mu poskytovatelem na základě Smlouvy úrok z prodlení ve výši
repo sazby ČNB zvýšené o 8procentních bodů za dobu ode dne, kdy účelovou podporu obdržel,
do dne, kdy ji poukázal zpět na bankovní účet poskytovatele.

6. Příjemce je oprávněn odstoupit od Smlouvy na základě jeho písemného prohlášení o tom, že nemůže
splnit své závazky Smlouvy. V takovém případě je povinen vrátit dle pokynu poskytovatele
veškerou účelovou podporu, která mu byla na základě Smlouvy poskytnuta, včetně případného
majetkového prospěchu získaného v souvislosti s použitím této účelové podpory, a to nejdéle do 30
kalendářních dnů ode dne, kdy odstoupení od Smlouvy oznámí poskytovateli. Příjemce
je v takovém případě současně povinen uhradit z částky účelové podpory poskytnuté mu
poskytovatelem v příslušném kalendářním roce úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené
o 8procentních bodů za dobu ode dne, kdy účelovou podporu obdržel, do dne, kdy ji poukázal zpět
na bankovní účet poskytovatele.

7. Právní účinky odstoupení od Smlouvy nastávají dnem doručení písemného oznámení o odstoupení
druhé smluvní straně.

13
FX03030083

8. Příjemce je po obdržení oznámení o odstoupení poskytovatele od Smlouvy povinen provést
neprodleně všechna nezbytná opatření k tomu, aby své závazky související s realizací projektu
řádně vypořádal.

Článek VIII.
Řešení sporů

1. Veškeré spory mezi smluvními stranami vyplývající nebo související s ustanoveními Smlouvy budou
řešeny vždy nejprve smírně vzájemnou dohodou. Nebude-li smírného řešení dosaženo v přiměřené
době, bude mít kterákoliv ze smluvních stran právo předložit spornou záležitost k rozhodnutí místně
příslušnému soudu České republiky.

Článek IX.
Závěrečná ustanovení

1. Údaje o projektu musí být označené kódem důvěrnosti:
Buď S - nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů,
nebo C - předmět řešení projektu podléhá obchodnímu tajemství.
V případě označení kódem C se příjemce zavazuje uvádět veškeré údaje o projektu předávané
v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací tak,
aby mohly být v uvedeném systému zveřejněny.

2. Jestliže příjemce, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze,
rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo,
je povinen postupovat v souladu s ustanovením § 14a až § 14d odst. 1 a 2 zákona č. 218/2000 Sb. Tato
zákonná ustanovení se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva
do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob.

3. Práva k výsledkům řešení projektu patří v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb. příjemci, se zohledněním
následujících odstavců 4. a 5. Příjemce upraví způsob nakládání s výsledky svým interním předpisem.

4. Práva duševního vlastnictví chráněná jako patenty, ochranné známky, užitné vzory, průmyslové vzory,
autorská práva, včetně autorských práv k vytvořenému softwaru a nové technické poznatky tvořící výrobní
nebo obchodní tajemství (know-how), vzniklá v souvislosti s realizací projektu, náleží příjemci.

5. Příjemce souhlasí s tím, že údaje o projektu budou uloženy v Informačním systému výzkumu,
vývoje a inovací v souladu s obsahem HLAVY VII zákona č. 130/2002 Sb.

6. Příjemce nese v plném rozsahu odpovědnost za porušení závazků dle Smlouvy v rozsahu
dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Poskytovatel v žádném případě neodpovídá

14
FX03030083

za jednání nebo naopak nečinnost příjemce a za výsledky řešení projektu. Vztahy touto smlouvou
neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., zákonem 218/2000 Sb., nařízením Komise (EU)
č. 651/2014, nařízením Komise (ES) č. 1407/2013 a Rámcem pro státní podporu výzkumu,
vývoje a inovací č. 2014/C 198/01.

7. Veškeré změny nebo doplňky Smlouvy mohou být uzavřeny pouze formou písemného dodatku
podepsaného zástupci obou smluvních stran na téže listině.

8. Součástí Smlouvy jsou tyto přílohy:

Příloha č. 1 – Přehled celkových uznaných nákladů na celou dobu řešení projektu
Příloha č. 2 – Věcná náplň řešení projektu

9. V případě jakéhokoliv rozporu mezi zněním schváleného návrhu projektu a zněním Smlouvy
včetně přílohy č. 1 a 2 a dodatků ke Smlouvě má vždy přednost znění Smlouvy včetně přílohy č. 1
a 2 a dodatků ke Smlouvě.

10. Tato Smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech rovné právní síly, z nichž dvě vyhotovení obdrží
poskytovatel a jedno příjemce.

11. Smluvní strany souhlasí s uveřejněním plného znění Smlouvy včetně jejích příloh v registru smluv
podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování
těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Uveřejnění Smlouvy prostřednictvím
registru smluv zajistí poskytovatel.

12. Smluvní strany shodně prohlašují, že tato Smlouva je projevem jejich pravé a svobodné vůle
a na důkaz souhlasu s jejím obsahem připojují své podpisy.

V Praze dne

za poskytovatele: za příjemce:

_____________________ _____________________
Ing. Martin Švolba Ing. Pavel Kocián
jednatel
ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací