Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
ZNALECKÝ POSUDEK
č. 109/07/2023
Účel posudku: Posouzení zdravotního stavu a perspektivy jerlínu japonsého v Botanické
zahradě v Brně pomocí akustického tomografu.
Objednatel posudku: Masarykova univerzita
Zpracovatel posudku: Přírodovědecká fakulta
Botanická zahrada
Magdaléna Chytrá
Kotlářská 267/2
611 37 Brno
Ing. Bc. Jiří Poulík
Pflegrova 1203/30
613 00 Brno
Znalec z oboru ochrana přírody, odvětví ochrana přírody se specializací hodnocení stavu a
návrh technologie ošetření stromů, arboristika.
Znalecký posudek obsahuje celkem 37 stran, z toho 21 stran příloh, byl zpracován ve dvou
vyhotoveních s platností originálu, 1 vyhotovení zůstává v archivu znalce.
V Brně dne 10. 7. 2023
Stránka 1 z 37
1. Nález
1.1. Znalecký úkol
Písemnou objednávkou zadavatele ze dne 23. 6. 2023 jsem byl požádán o zpracování
znaleckého posudku, jehož účelem je posouzení zdravotního stavu jerlínu japonského
rostoucího na parcele v majetku Masarykovy univerzity. Úkolem znalce je zpracování
znaleckého posudku na zdravotní stav uvedeného stromu včetně vyhodnocení vlivu
stanovištních podmínek a návrhu pěstebního opatření ve dvou vyhotoveních.
1.2. Otázky zadavatele
Úkolem znalce je odpovědět na následující otázky:
1. Jaký je zdravotní stav a vitalita stromu na stanovišti?
2. Jaké jsou stanovištní poměry stromu?
3. Jaké důvody jsou pro zachování stromu na stanovišti?
4. Jaké důvody jsou proti zachování stromu na stanovišti?
5. Jaká opatření je potřeba přijmout, aby strom mohl na stanovišti dále setrvat a dobře
odrůstat?
1.3. Podklady pro vypracování posudku
Pro zpracování posudku jsem měl k dispozici od zadavatele následující podklady:
1.3.1. Znalecký posudek č. 238/35/2020.
1.3.2. Fotodokumentace stromu Hany Ondruškové pořízené v období předcházející
posudku.
1.4. Použitá literatura, zákony, normy, vyhlášky
Při zpracování posudku jsem pracoval s následující odbornou literaturou a předpisy:
1. HEJNÝ, Stanislav a SLAVÍK, Bořivoj. KVĚTENA ČR, díl 1, Praha: Academia, 1997. 557 s.,
ISBN 80-200-1161-7
2. Standard péče o přírodu a krajinu (SPPK) A01 001:2018 – Hodnocení stavu stromů,
2018. 57 s.
3. SPPK A02 002:2015 I. Revize 2015 – Řez stromů, 2015. 32 s.
4. SPPK A02 005:2018 – Kácení stromů, 2018. 24 s.
5. SPKKK A02 009:2019 – Speciální zásahy na stromech, 2019. 30 s.
6. KOLAŘÍK, Jaroslav a kol., Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II., Vlašim, 2005. 720 s.
ISBN 978-80-87091-36-4
Stránka 2 z 37
1.5. Popis situace
Předmětem znaleckého zkoumání je zdravotní stav jerlínu japonského rostoucího na parcele
patřící Masarykově univerzitě v botanické zahradě MU:
Širší souvislosti:
Stránka 3 z 37
Botanická zahrada; strom č. 1 (pohled do katastrální mapy a ortofotomapy):
Stránka 4 z 37
3D pohledy:
Stránka 5 z 37
1.6. Výpisy pro potřeby znaleckého zkoumání
Pro zpracování znaleckého posudku jsem měl k dispozici tyto listiny s následujícím
obsahem:
1.6.1. Elektronický výpis z katastru nemovitosti ze dne 24. 4. 2023 viz. příloha č. 1
dokládající vlastnický vztah k nemovitostem evidovaných pod parcelními čísly
1022/1 v k.ú. Veveří. Výpis dokládá, že majetkem pozemku, a tedy i stromu, je
Masarykova univerzita, vlastník má právo na pozemku hospodařit a rovněž
nakládat se stromy. Způsob využití parcely je „zeleň“, druh pozemku je „ostatní
plocha“.
1.7. Místní šetření
Znalec se dne 27. 6. 2023 a 29. 6. 2023 zúčastnil místního šetření přímo u posuzovaného
stromu.
Místního šetření se dne 27. 6. 2023 zúčastnili:
Magdaléna Chytrá, zástupce objednatele,
Valentin Cristini, stromolezec pověřený provedením akustického tomografu,
Jiří Poulík, znalec pověřený vypracováním znaleckého posudku.
Místního šetření se dne 29. 6. 2023 zúčastnili:
Magdaléna Chytrá, zástupce objednatele,
Tomáš Šarapatka, stromolezec pověřený provedením speciálního průzkumu v koruně,
Jiří Poulík, znalec pověřený vypracováním znaleckého posudku.
Účelem místních šetření bylo zjistit aktuální zdravotní stav stromu, podmínky, ve kterých
strom roste a možná ohrožení, které strom může pro dané okolí znamenat. Z místního
šetření znalec pořizoval fotodokumentaci, která je nedílnou součástí tohoto znaleckého
posudku viz. příloha č. 3. Vzhledem k rozsahu pořízené fotodokumentace, je její celá část
publikována na portále www.stromypodkontrolou.cz.
2. Posudek
2.1. Posouzení stromů dle odborné literatury
Průzkum stromu byl zpracován pomocí vizuálních metod šetření v souladu se Standardem
péče o přírodu a krajinu A01 001:2018 – Hodnocení stavu stromů.
Fyziologické stáří
Charakterizuje strom z hlediska jeho vývojové ontogenetické fáze.
1 mladý strom ve fázi ujímání
Stránka 6 z 37
2 aklimatizovaný mladý strom
3 dospívající strom
4 dospělý strom
5 senescentní strom
Zdravotní stav
Souhrnná charakteristika definující stav mechanického poškození jedince. Hlavním významem
je vyjádření provozní bezpečnosti stromu.
1 zdravotní stav výborný až dobrý
2 zdravotní stav zhoršený (mechanické narušení významného charakteru)
3 zdravotní stav výrazně zhoršený (poškození snižující dožití hodnoceného jedince)
4 zdravotní stav silně narušený (souběh defektů či poškození výrazně snižující dožití
hodnoceného jedince)
5 havarijní jedinec/rozpadlý strom (akutní riziko rozpadu, případně rozpadlý jedinec)
Stabilita
Odhad možného ohrožení provozní bezpečnosti jedincem na základě pozorovatelných defektů
větvení, infikace kmene, výskytu dutin či trhlin v kmenové i korunové části, příp. v důsledku
viditelného narušení kořenového systému. Hodnotí se především odolnost proti zlomu,
v oblasti odolnosti proti vyvrácení pouze vizuálně patrné symptomy.
1 výborná – bez zjištěného výskytu staticky významných defektů
2 dobrá – přítomné defekty ve fázi vývoje, rozsah defektů lze řešit pěstebními zásady bez
nutnosti speciálních zásahů
3 zhoršená – možný výskyt defektu, často nutná realizace speciálního stabilizačního
zásahu
4 výrazně zhoršená – několik staticky významných defektů, nutná realizace speciálního
stabilizačního zásahu s alternativou kácení
5 havarijní strom – stabilizaci nelze provést pomocí nedestruktivního pěstebního zásahu
Vitalita
Souhrnná charakteristika popisující životaschopnost (dynamiku průběhu fyziologických funkcí)
stromu jako živého organismu. Zhoršení vitality může být způsobeno nevhodnými
stanovištními poměry, napadením škůdci, příp. vlivem okolního porostu.
1 vitalita výborná až mírně snížená
2 zřetelně snížená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech koruny)
3 výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny)
4 zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá)
5 suchý strom
Stránka 7 z 37
Perspektiva
Odhad perspektivy jedince na základě jeho zdravotního stavu a vitality.
a dlouhodobě perspektivní – na stanovišti vhodný a dlouhodobě udržitelný
b krátkodobě perspektivní – existence na stanovišti je dočasná
c neperspektivní – nevhodný, určený k odstranění
2.2. Posouzení stromů s využitím akustického tomografu
Pro průzkum rozsahu skrytých defektů byla využita přístrojová metoda šetření pomocí
akustického (zvukového) tomografu PiCUS. Akustický tomograf PiCUS využívá pro průzkum
interního stavu kmene stromů zvukové vlny. Po obvodu kmene je nainstalovaná série hřebíků,
zapuštěných do kontaktu se dřevní částí v místě, kde vizuální kontrola prokázala možnost
přítomnosti defektů. Na hlavy hřebíků se umisťují čtecí sondy, které zachycují postupné
vysílání zvukového signálu digitálním úderníkem. PiCUS následně detekuje rychlost průniku
zvukových vln mezi bodem jejich vyslání a ostatními přijímači. Software na základě těchto
údajů generuje barevný tomogram, který barevnou legendou vyznačuje místa se zpomaleným
průnikem zvukových vln.
Hodnocena je výhradně odolnost stromu proti zlomu, odolnost proti vyvrácení je mapovaná
především na základě vizuálně patrných symptomů.
2.3. Zjištění a výsledky měření provedené znalcem
Během místních šetření byly všechny potřebné atributy zajištěné a zaznamenané do databáze
aplikace stromypodkontrolou, kde je možné po registraci stromy dále spravovat.
Během vlastního průzkumu byly zjištěné následující hodnoty:
Popis lokality:
Botanická zahrada:
Strom je významnou solitérou botanické zahrady Masarykovy univerzity, která se nachází
v jednom z nejfrekventovanějších dopravních uzlů v Brně, na křižovatce ulic Veveří a Kotlářská
u Konečného náměstí. Pohyb lidí a dopravy je zde obrovský, cíle pádu jsou velmi významné.
Jakékoliv selhání, i menší větve, může mít fatální následky pro uživatele daného prostoru.
Strom roste přesně na hranici pozemku, přímo v plotě, kterým je zahrada ohraničená a je celý
mírně vykloněný směrem do ulice Veveří. Stanovištní poměry jsou extrémní, růst kořenů je ve
všech směrech omezen.
Stránka 8 z 37
Popis stromu – vizuální posouzení:
Plocha
Číslo
Taxon lat.
Taxon čes.
Průměr kmene
Výška
Spodní okraj
koruny
Průměr koruny
Fyziologické stáří
Perspektiva
Vitalita
Stabilita zlom
Zdravotní stav
Poznámka
Infekce kmene. Infekce
větví. V koruně již
Botanická 1 Sophora Jerlín 91 25,0 20,0 9 5 b 2 3 4 instalována bezpečnostní
zahrada japonica japonský vazba. Zlomy v koruně.
Konflikt s okolními
strukturami.
Průzkum akustickým tomografem:
Botanická zahrada; jerlín japonský č. 1 (výška měření 640 cm):
Z pořízeného tomogramu, který byl pořízen s využitím stromolezecké techniky, pod vizuálně
patrným defektem, není zřetelné žádné významnější statické oslabení dřeva, které by
ohrožovaly stabilitu stromu. Strom není zatím nijak ohrožen pronikající infekcí spojenou
s oslabením nosnosti dřeva. Vizuálně patrná infekce, která pozvolna přerůstá v menší dutinku
na infikované nezahojené ráně, má povrchový charakter, bez současného staticky
relevantního dopadu. Strom je tedy v daném profilu dostatečně odolný proti zlomu a z tohoto
důvodu není potřeba přijímat žádné zvláštní stabilizační opatření.
Stránka 9 z 37
Biomechanická analýza:
Stránka 10 z 37
Stránka 11 z 37
2.3 Odpovědi na otázky
1. Jaký je zdravotní stav a vitalita stromu na stanovišti?
Zdravotní stav posuzovaného stromu je silně zhoršený, což je způsobeno dvěma základními
faktory. První nejdůležitější a současně nejvíce akutní problém je rozložení a tvar koruny
stromu. Strom má velmi rozložitou korunu, která je tvořena větvemi 1-3 řádu, přičemž
veškerá zelená hmota (listoví) se nachází na periférii koruny. Tím dochází k posunu těžiště
jednotlivých větví k okraji koruny a k vytvoření významné statické zátěže. Ta je v mnoha
případech ještě umocněna infekcemi větví skrze různá poranění, často po předchozích
řezech, ale také tím, že dřevo jerlínu je přirozeně křehčí. Pokud je tato zátěž kombinovaná
s další zátěží např. silného větru, pak dochází k selhávání jednotlivých větví, které se
průběžně odlamují a padají na zem. Tím vzniká velké bezpečnostní riziko, které je potřeba
intenzívně řešit. Další zaznamenané infekce, především velká řezná rána – po odstraněné
spodní kosterní větvi, mají spíše povrchový charakter a pro strom v tuto chvíli nepředstavují
větší nebezpečí. Druhým problémem, který se zatím zásadněji neprojevuje, ale v budoucnu
pravděpodobně bude, je předpokládaný vznik a rozvoj infekce v bazální a kořenové zóně
stromu. Je to dáno především náročnými stanovištními podmínkami, ale také tím, že
v minulosti zde probíhaly různě intenzivní stavební činnosti, ať v podobě rekonstrukcí
inženýrských sítí nebo naposledy rekonstrukce oplocení. Při rekonstrukci oplocení (viz.
fotodokumentace) bylo postupováno velmi opatrně, byly zachovány všechny významnější
kořeny stromu a byl zde proveden dosyp štěrku a kvalitní zeminy, což stromu pomůže v
adaptaci na nové podmínky. Na druhé straně dřívější výkopové práce při rekonstrukcích
inženýrských sítí mohly poškodit především staticky důležité kořeny směrem do ulice a
určitě také schopnost čerpat vodu a minerální látky z širšího okolí. Toto může být kritické
zvláště s pohledem na přísušky, které se již pravidelně objevují v letním období a může to
vést k odumření části kořenů. Pravidelná zálivka stromů tomu může významně předejít.
Vitalita je zhoršená, v koruně se neprojevuje výraznější prosychání či úbytek olistění. Listoví
stromu je vyvinuto dostatečně a netrpí žádnými chlorózami.
2. Jaké jsou stanovištní poměry stromu?
Stanovištní poměry posuzovaného stromu jsou extrémní. Strom je v kořenové zóně omezen
ve všech směrech a není moc možností, jak to změnit. Na druhé straně, strom roste na
stanovišti dlouhodobě a měl možnost se primárně špatným stanovištním podmínkám
přizpůsobit. To se pravděpodobně i povedlo, protože jeho růst se nezdá být tímto stavem
nějak poznamenán. Strom má vitalitu úměrnou jeho stáří a předchozí přístrojové testy
(tahové zkoušky) prokázaly dostatečnou odolnost stromu proti vývratu. Nicméně je potřeba
předpokládat, že se jeho stabilita bude v čase zhoršovat a je to potřeba sledovat.
3. Jaké důvody jsou pro zachování stromu na stanovišti?
Jedná se o výrazný, esteticky významný, nyní již solitérní strom, který na stanovišti roste
dlouhodobě a je důležitou součástí porostního okraje stromového patra v botanické
zahradě. Jeho obnova by byla obtížná, zdali vůbec možná (rozhodně na tom samém místě).
Stránka 12 z 37
Krom toho strom plní svoje další enviromentální funkce jako je snižování venkovní teploty,
hluku a potlačování prašnosti, opět v míře, kterou by nebylo snadné nahradit a určitě ne
rychle. Dlouhověkých, vzrostlých stromů ve městech poměrně rychle ubývá a každý takový
jedinec stojí za ochranu, pokud je principiálně možná a ekonomicky udržitelná.
4. Jaké důvody jsou proti zachování stromu na stanovišti?
Jedná se v podstatě o dva důvody. Hlavním a zásadním způsobem určujícím je zachování
provozní bezpečnosti v dané lokalitě. Vzhledem k silnému pohybu lidí, aut a veřejné
dopravy, není přijatelné, aby se strom postupně a nekontrolovaně rozpadal a tím ohrožoval
své okolí. Pokud bychom nebyli schopni tomuto zabránit, pak by bylo jediným logickým
řešením strom pokácet, a to čím dříve, tím lépe. Druhým důvodem, podstatně slabším, je
nevhodné místo, na kterém se strom nachází. Z popisu lokality vyplývá, že strom roste na
samotné hranici pozemku, v oplocení, čímž dochází k intenzivní kolizi s okolím, zvláště
s ohledem na místní dopravu. Tato situace vedla také ke vzniku velkého poranění po
odstranění spodní kosterní větve, která omezovala dopravu. Umístění stromu není
rozhodně ideální a zhoršuje bezpečnostní situaci dané lokality, ale také realizaci
plánovaných zásahů v rámci navržené údržby.
5. Jaká opatření je potřeba přijmout, aby strom mohl na stanovišti dále dobře
odrůstat?
Daná opatření se dají rozdělit na krátkodobá, která je potřeba udělat co nejdříve a
dlouhodobá, která zahrnuje jeho pravidelnou údržbu a kontroly do budoucna – v horizontu
10 let.
a) Krátkodobá opatření jsou popsána v této tabulce.
Plocha
Číslo
Taxon lat.
Průměr kmene
Výška
Technologie
Naléhavost
Poznámka k práci
Redukce obvodová Provést v době
(S-RO)
1 vegetačního klidu,
celkově 20-25 %
Botanická Instalace
zahrada
1 Sophora japonica 91 15 bezpečnostní vazby 1 3 lana
(S-VDH)
Řez bezpečnostní (S- 1 Odstranění suchých
RB) a poškozených
větví
Navržena je především obvodová redukce, aplikována po celém obvodu stromu.
Jejím smyslem je posunout těžiště z obvodu koruny směrem do jejího středu a
současně zmenšit náporovou plochu koruny. Cílem je vytvořit menší kompaktnější
korunu s obrostem uvnitř koruny, která nebude tolik zatěžovaná větrem a současně
se také dojde k redukci namáhání kmene a kořenů stromu. Daný zásah by neměl být
Stránka 13 z 37
jednorázový, ale je vhodné ho rozdělit do dvou až tří etap tak, aby strom měl čas na
redukci adekvátně zareagovat a vytvořit nový obrost. Celková míra redukce by měla
být 20-25 % objemu koruny, což znamená, že jednorázová redukce by měly být silná
do 10 % objemu koruny. Podle reakce stromu by se dále plánovala síla a doba další
redukce. Odhaduji, že by jednotlivé etapy měly být od sebe vzdálené cca 5 let.
Redukční zásahy by měly probíhat vždy v bezlistém stavu, tj. mimo vegetační období.
První zásah by se měl realizovat letos na podzim.
Dalším plánovaným zásahem je umístění nových bezpečnostních vazeb k zajištění i
menších větví. Jejich hlavním smyslem bude, v případě statického selhání větví,
zabránit jejich pádu do prostoru pod stromem. Celkem jsou k instalaci navržené čtyři
nové bezpečnostní vazby, viz. orientační zákres jejich umístění. Vazby by se měly
doplnit co nejdříve, nejlépe hned. Náčrt redukce a umístění vazeb je obsažen
v příloze č. 4. Ostatní, již instalované vazby, zatím zůstanou beze změny.
Posledním doporučeným typem zásahu je provedení bezpečnostního řezu ve smyslu
odstranění suchých, odumřelých větví či staticky poškozených větví s trhlinami či
infekcemi.
b) Mezi dlouhodobější opatření náleží především vytvoření vhodného plánu kontrol
v kombinaci s realizací adekvátních ošetření. Vzhledem k složitosti podmínek, ve
kterých strom roste a jeho zhoršenému zdravotnímu stavu bych navrhoval tento
režim údržby (na 10 let):
a. Každoroční vizuální kontrolu stromu ze země včetně kontroly stanovištních
poměrů.
b. Každoroční kontrolu koruny z lana (S-TVL – Specializovaný průzkum stromu
s využitím lezecké techniky), včetně kontroly bezpečnostních vazeb (S-VK).
V rámci této kontroly by se operativně řešily menší závady (např. odstranění
suchých větví, povolení napnutých lan apod.).
c. V roce 2026 provést vyšetření pomocí tahových zkoušek.
d. Okolo roku 2028 provést opakování redukce koruny stromu. Po opakované
redukci bude možné, některé bezpečnostní vazby odstranit. Musí se ovšem
individuálně posoudit.
e. V roce 2029 opakovat vyšetření tahovými zkouškami a doplnit opakovaným
vyšetřením pomocí akustické tomografie.
f. Okolo roku 2033 provést poslední část redukce koruny stromu.
Stránka 14 z 37
Odhad finančních nákladů v cenách roku 2023:
Navržené opatření Cena (2023) Počet CENA
opakování do CELKEM
Instalace bezpečnostních vazeb - 4 ks (S-VDH) 10 000,00 Kč
Obvodová redukce (S-RO) 15 900,00 Kč roku 2033 10 000,00 Kč
Bezpečnostní řez (S-RB) 1 47 700,00 Kč
Specializovaný průzkum stromu detailní s využitím 8 530,00 Kč 3 17 060,00 Kč
lezecké techniky (S-TVL) 1 800,00 Kč 2 16 200,00 Kč
Specializovaný průzkum stromu detailní ze země (S-
TVV) 800,00 Kč 9 7 200,00 Kč
Přístrojový test – tahová zkouška 9 000,00 Kč 18 000,00 Kč
Přístrojový test – akustický tomograf 4 500,00 Kč 9
Detailní revize již instalované vazby s využitím 5 700,00 Kč 4 500,00 Kč
lezecké techniky (S-VK) 2 11 400,00 Kč
CELKEM 1 132 060,00 Kč
2
V celkových cenách není zohledněno:
• Inflace v daném kalendářním roce.
• Likvidace vzniklého klestu (cca 10 % celkové ceny).
• Dodatečné ošetření vyplývající se změny zdravotního stavu stromu v průběhu daného
intervalu.
Návrh technologie zásahu byl proveden dle standardu A02 002:2015 I. Revize 2015 – Řez
stromů. Třídy naléhavosti umožňují rozdělení plánovaných zásahů do etap.
Navrhovaná naléhavost realizace zásahu.
1 naléhavý zásah – realizovat v první etapě, tj. v rozsahu 1–3 let
Stránka 15 z 37
Znalecká doložka
Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím předsedy Krajského soudu
v Brně ze dne 5. 2. 2019, č.j. Spr 479/2018-34 v oboru ochrana přírody, odvětví ochrany
přírody se specializací hodnocení stavu stromů a návrh technologie ošetření stromů,
arboristika, zapsaný v seznamu znalců a tlumočníků vedeném Krajským soudem v Brně.
Znalecký úkon je zapsán ve znaleckém deníku pod pořadovým číslem č. 109/07/2023.
Znalečné a náhradu nákladů účtuji podle připojené likvidace na základě dokladů č……………..
V Brně dne 10. 7. 2023 ……………. podpis znalce ………………
Ing. Bc. Jiří Poulík
Stránka 16 z 37
Příloha č. 1 – výpis z katastru nemovitosti
Stránka 17 z 37
Příloha č. 2 – tomogram
Botanická zahrada; jerlín japonský č. 1 (výška 640 cm):
Stránka 18 z 37
Stránka 19 z 37
Příloha č. 3 – fotodokumentace
Celkový pohled na plochu a umístění stromu v roce 2023:
Stránka 20 z 37
Celkový pohled na strom z roku 2023:
Stránka 21 z 37
Celkový pohled na strom z roku 2022 (je zde zachycen ještě původní oplocení):
Stránka 22 z 37
Celkový pohled na strom v roce 2021:
Stránka 23 z 37
Místo pořízení snímku pro výpočet metodou ADBIAN (modrá barva vyznačuje směr pořízení detailů
kmene, červená pak celkové pohledy):
Stránka 24 z 37
Fotodokumentace pořízená pro výpočet metodou ADBIAN:
Stránka 25 z 37
Pohled na defekt v dolní části koruny:
Stránka 26 z 37
Pohled do koruny po nedávno odlomené větvi:
Čerstvý zlom
Stránka 27 z 37
Stanovištní poměry po rekontrukci oplocení:
Extrémní stanovištní poměry
Stránka 28 z 37
Vyšetření tomografem 27.6.2023: Detailní průzkum koruny 29.6.2023:
Nekróza vytvořená po odřezané větvi: Infekce způsobená odmřením krycích pletiv:
Stránka 29 z 37
Pahýl ulomené větve s vnitřní infekcí: Infekce po odřezané větvi:
Infekce větve s tvorbou dutinky: Infekce s tvorbou dutiny po odstraněné větvi:
Stránka 30 z 37
Pohed na instalované bezpečnostní vazby: Pohled na instalované bezpečnostní vazby:
Tomografické vyšetřní a instalované čidla: Instalovaná čidla:
Stránka 31 z 37
Pohled na stavební úpravy při opravě oplocení:
Strom při opravě oplocení: Kontakt s kořeny při stavbě oplocení:
Stránka 32 z 37
Ulomená větve v roce 2023: Nepravé jádro a začínající infekce:
Nepravé jádro a začínající infekce v centrální části: Další odlomená větev 2023:
Stránka 33 z 37
Nepravé jádro bez infekce: Nepravé jádro bez infekce:
Nepravé jádro bez infekce:
Stránka 34 z 37
Příloha č. 4 – návrh finální verze obvodové redukce a umístění nových vazeb:
Náčrtky jsou orientační a jsou určené pouze pro vytvoření představy o míře redukce a
umístění vazeb. Konkrétní provedení bude záležet na skutečném uspořádání větví v koruně a
možnostech pracovníka při vlastní realizaci.
Severozápadní pohled:
Stránka 35 z 37
Instalace bezpečnostních vazeb má jako hlavní cíl zabránit odlomení a pádu větších větví. Po
provedené redukci je možné, že některé ztratí své opodstatnění a bude je možné z koruny
odstranit.
Jihovýchodní pohled:
Stránka 36 z 37
Severozápadní pohled:
Stránka 37 z 37