Textová podoba smlouvy Smlouva č. 28991864: Smlouva o dílo na zhotovení stavby "Praha Vršovice ON – dílčí oprava

                        SPRÁVA Úroveň přístupu

M ŽELEZNIC x

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 18
BETONOVÉ MOSTY
A KONSTRUKCE

Vydání: květen 2022

Účinnost od 1. června 2022

Nahrazení předchozího znění kapitoly

Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 18 - Betonové konstrukce a mosty
schválená dne 27.3.2013 účinná od 1.5.2013.

Schváleno pod č.j. 32692/2022-SŽ-GŘ-O13
dne 10. května 2022

Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce

Zpracovatel:

Gestorský útvar: © Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství
Odbor traťového hospodářství
Praha
www.Spravazeleznic.cz

Gestor:
Vydání: květen 2022
Náklad: vydáno pouze v elektronické podobě (PDF), formát (A4)

© Správa železnic, státní organizace, rok 2022

Tento dokument je duševním vlastnictvím státní organizace Správa železnic, na které se vztahuje zákon č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění
pozdějších předpisů. Státní organizace Správa železnic je v uvedené souvislosti rovněž vykonavatelem majetkových práv.
Tento dokument smí fyzická osoba použít pouze pro svou osobní potřebu, právnická osoba pro svou vlastní vnitřní potřebu.
Poskytování tohoto dokumentu nebo jeho části v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem třetí osobě je bez svolení
státní organizace Správa železnic zakázáno.

2/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

OBSAH
Strana

SEZNAM ZKRATEK.........0eeeee onen OREA EEE EEA E EEA E EEE EEE AKE EEKRRE SKK ENK EEE KKEENAKENK REN AREENKRENAKENNUKRNNKEANARENNKKENAKRNNKKENAKENA 6
18:1, ÚVOD? RE AKA AE A A A A A AO HAKKA 7
18.1.1 VŠE BE ČT VĚ za A B BB O B O A 7
18.1.1.1 Základní ustanovení ...............<.<.«+4++4rrrr1rr1r7r1re11ne1rnFr1 TKK PR SEK PRE P K SEK SR KPK E ROKR PK K KK 7
18.1.1.2 Stanevené výrobky 4 zz s s r r 4 5 me 5% 08 T 6% 4 F8 K 4 68 FE 6% 08 KE K% 4 FA K 4 F K R K8 KE A 08 FA K 4 FA K 4 08 KE KA 04 K0 0% 4 6 6 0 68 7
18.1.1.3 Zvláštní technické podmínky .....................4..4<<<44*4%"" L err.11.141111eFKe FREK PR KR RA KK K K PRK KK 7
18.1.1.4 Základní legislativní požadavky ......................4<4+**+**"*rHs11.1411111 KG PR KR KR KA K K K RKK 8
18.1.2 Názvosloví A! ZA ČI ct A A A A 8
18.2 | POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A PRVKŮ................z.s<
SSRCO výztuž
10-16 Chrómové oceli 1.4003 - -
SSRC1
17-22 Chróm-niklové - 1.4482 1.4301
SSRC2 oceli 1.4307
23-30 Chróm-niklové = 1.4362 1.4401
SSRC3 oceli s 1.4404
molybdenem 1.4571
231 Oceli se = 1.4462 1.4529
SSRC4 zvýšeným
obsahem chrómu
a molybdenu

5) Výpočet ekvivalentní odolnosti proti důlkové korozi: PRE = Cr + 3,3- Mo + nN,
kde Cr, Mo a N jsou obsahy příslušných chemických prvků v hmotnostních procentech (%)
a současně n = 0 pro feritické oceli, n = 16 pro duplexní aceli a n = 30 pro austenitické oceli.

(4) Indikativní vlastnosti nejběžněji používaných typů korozivzdorné oceli ve stavebnictví (pro
výztuž do betonu) uvádí Tab. 2.

Tab. 2 - Indikativní mechanické vlastnosti nejběžnějších korozivzdorných ocelí
používaných ve stavebnictví

Součinitel
Tažnost | tepelné
roztažnosti «

Mez Modul

Typ oceli Mez kluzu fy pevnosti f,, | pružnosti E

1.4401 220 MPa 520 MPa min, 40 %
200 GPa 15,105 K
1.4462 460 MPa 640 MPa min, 20 %

(5) Jako podklad pro zpracování podrobného návrhu konstrukce nebo prvku vyztužených
korozivzdornou ocelí v rámci RDS se požaduje stanovení vlastností této výztuže dodavatelem
stavby/výztuže,

18.2.4.2.3 Povlakovaná výztuž do betonu

(1) Použití povlakované výztuže do betonu je možné pouze po předchozím souhlasu příslušného
odborného útvaru GŘ SŽ.

(2) Požadavky na povlakovanou výztuž, její použití a návrh konstrukcí se řídí platnými
technickými předpisy a TPMD 136,

(3) Pokud se použije galvanicky pokovovaná výztuž, pozinkování musí být dostatečně pasivní vůči
chemické reakci s cementem, nebo beton musí být z cementu, který nemá nepříznivý účinek
na soudržnost s pozinkovanou výztuží.

Poznámka: Přirozené pasivace pozinkování může být dosaženo uložením pozinkovaných výrobků na

určitou dobu ve venkovním prostředí, Běžně postačí na 4 týdny. Rychlejší pasivace lze dosáhnout např.
ponořením pozinkovaných výrobků v pasivačním roztoku,

13/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.4.3 Nekovová výztuž do betonu

(1)

(2)

3)

(4)

(5)

Použití nekovové výztuže do betonu je možné pouze po předchozím souhlasu příslušného
odborného útvaru GR SZ.

Nekovová výztuž pro vyztužení betonových konstrukcí musí splňovat požadavky zákona
č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb., případně nařízení EU č. 305/2011,

Pokud se pro vyztužení betonové konstrukce použije nekovová výztuž, musí být
s požadovanou spolehlivostí zajištěna mechanická odolnost konstrukce a dostatečná duktilita
ve smyslu požadavků příslušných částí ČSN EN 1992,

Poznámka: Pro navrhování betonových konstrukci s využitím nekovové výztuže do betonu v souladu
s platnými technickými normami lze použit následující publikace;
*« © MANUÁL na navrhovanie GFRP výstuže do betónových konštrukcií, V. Benko, J. Bilčík, N.
Gažovičová, F. Girgle, 1. Hollý, P. Štěpánek, SKSI 2015, ISBN 978-80-8076-117-2;
« — Fib Bulletin No,67; Model Code 2010, 2012;
« -© prEN 1992-1-1:2021, Document no. CEN/TC 250/SC 2/WG 1 N 1095, 2021.

Vlastnosti nekovové výztuže jsou významně proměnné podle materiálu, použítého pojiva
a směru namáhání. Základní vlastnosti nekovové výztuže pro návrh konstrukce (fexa, Era) se
stanoví podle ISO 10406-1 a příslušných návrhových norem - viz také Příloha F těchto TKP.

Pro nekovovou betonářskou výztuž lze použít pouze výztuž (materiál) s vlastnostmi podle
požadavků schválené projektové dokumentace prokázanými odpovídajícími zkouškami.
Požadavky na prokázání vlastností pro konstrukční a nekonstrukční nekovovou výztuž uvádí
Tab. 3.

Zkušební metody a požadavky na množství vzorků pro prokázání jednotlivých vlastností
nekovové výztuže se uvažují podle publikace „Manuál na navrhovanie GFRP výstuže do
betónových konštrukcií, V. Benko, J. Bilčík, N. Gažovičová, F. Girgle, I. Hollý, P. Štěpánek,
SKSI 2015, ISBN 978-80-8076-117-2", Případné úpravy zkušebních postupů lze uvést v ZTP.

Tab. 3 - Požadované zkoušky pro konstrukční a nekonstrukční nekovovou betonářskou

výztuž

Typ nekovové výztuže
Ověřovaná vlastnost

Konstrukční Nekonstrukční

Krátkodobá tahová pevnost ve směru vláken Ano Ano
Krátkodobý modul pružnosti ve směru vláken Ano Ano
Krátkodobé mezní protažení ve směru vláken Ano Ano
Soudržnost Ano Ano
Dlouhodobé mezní napětí ve směru vláken Ano -
Dlouhodobá odolnost proti působení alkalického
prostředí bez zatížení Ano Ano
Dlouhodobá odolnost proti působení alkalického Asp .
prostředí pod zatížením
Únava (při namáhání ve směru vláken) Ano -
Relaxace (při namáhání ve směru vláken) Ano -
(6) Požadavky na krytí výztuže z hlediska trvanlivosti konstrukce se nepředepisují - krytí

z hlediska zajištění trvanlivosti lze snížit až na „nulu“. Pro zajištění soudržnosti nekovové
výztuže a betonu musí být pro žebírkovou úpravu povrchu výztuže zajištěno min. krytí
betonem s hodnotou Grin,- 2 20.

14/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7)

Jako podklad pro zpracování podrobného návrhu konstrukce ve stupni RDS se požaduje
stanovení vlastností nekovové výztuže konkrétním dodavatelem stavby/nekovové výztuže,
včetně její soudržnosti s betonem.

18.2.4.4 Vlákna do betonu (rozptýlená výztuž)

(1)

Požadavky na vlákna do betonu viz kapitola 17 TKP a ČSN P 73 2450.

18.2.5 PŘEDPÍNACÍ SYSTÉMY

18.2.5.1 Všeobecně

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Požadavky této kapitoly TKP se vztahují pro konstrukce a dílce konstrukcí z předem
i dodatečně předpjatého betonu se soudržnou nebo nesoudržnou, vnitřní nebo vnější
předpínací výztuží. Pro konstrukce předpínané předem se přitom uplatní pouze relevantní
požadavky odpovídající povaze zavedeného předpětí.

Systémy dodatečného předpětí musí vyhovovat podmínkám zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení
EU č. 305/2011. Použitý předpínací systém musí mít evropské prohlášení shody CE
a vyhovovat Evropskému technickému schválení (ETA). Všechny části předpínacího systému
musí být kompatibilní a v souladu s příslušným ETA.

Systémy pro předpínání předem (realizované ve výrobnách) musí vyhovovat požadavkům
platných předpisů z hlediska zavádění předpětí do konstrukcí a prvků, včetně požadovaných
měření.

Na elektrizovaných tratích je dovoleno použít pouze systémy předpětí v souladu s předpisem
SŽ S13, přičemž pro:

* -© předem předpjaté konstrukce a prvky se při návrhu postupuje stejně jako pro
železobetonové konstrukce;

*« © dodatečně předpjaté konstrukce na neelektrizovaných tratích a tratích se střídavou trakcí
se musí použít předpínací systémy s úrovní ochrany (protection level) alespoň PL2 podle
CSN EN 1992-2 (doporučeno PL3)

*« © dodatečně předpjaté konstrukce na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakcí se musí
použít předpínací systémy s úrovní ochrany PL3 podle ČSN EN 1992-2.

Požadavky na předpínací systém musí být specifikovány v projektové dokumentaci
v podrobnostech odpovídajících stupni projektové dokumentace (viz také Směrnice SZ
SM011).

Jako podklad pro zpracování podrobného návrhu předpjaté konstrukce v rámci RDS se
požaduje stanovení vlastností předpínací výztuže dodavatelem stavby/předpínací výztuže
nebo dodavatelem předpjatých prvků.

18.2.5.2 Předpínací výztuž

(1)

(2)

(3)

Pro předpjaté konstrukce podle této kapitoly TKP se smí použít jen výztuž dodaná
s dokumentem kontroly alespoň „3.1“ podle ČSN EN 10204. Použitá předpínací výztuž (dráty,
lana, tyče) musí vyhovovat požadavkům platných technických předpisů, zejména příslušným
částem prEN 10138.

Pro předpjaté konstrukce podle této kapitoly TKP se smí použít pouze předpínací výztuž
s nízkou relaxací, tedy třídy relaxačního chování 2 a 3 podle ČSN EN 1992-1-1.

V jednom kabelu smí být použita pouze předpínací lana ze stejné dodávky (tavby).
Doporučuje se, aby v celé konstrukci nebo její části byla použita předpínací lana ze stejné
dodávky (tavby).

15/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.5.3 Kotvy a spojky

(1) Kotvy a spojky dodatečně předpjatých konstrukcí musí být součástí certifikovaného
předpínacího systému a musí splňovat příslušné požadavky podle 18.2.5.1.

(2) Provedení kotev a spojek musí odpovídat požadované úrovni ochrany předpínací výztuže (PL).

(3) Pasivní kotvení kabelu tvořené rozpletenou předpínací výztuží kotvenou soudržností nesmí být
použito.

18.2.5.4 Kabelové kanálky

(1) Kabelové kanálky dodatečně předpjatých konstrukcí musí být součástí certifikovaného
předpínacího systému a musí splňovat příslušné požadavky podle 18.2.5.1.

(2) Materiál a provedení kabelových kanálků musí odpovídat požadavkům kladeným na
předpínací systém, zejména úrovni ochrany předpínací výztuže (PL).

(3) Součástí kabelových kanálků je i systém pro injektování a odvzdušnění kabelových kanálků.
Prvky injektážního a odvzdušňovacího systému se umístí tak, aby byla zajištěna možnost
úplného zainjektování kabelových kanálků.

18.2.5.5 Injektážní malta

(1) Injektážní malta pro předpínací kabely musí splňovat požadavky uvedené v ČSN EN 447
a v podmínkách ETA.

18.2.6 MATERIÁLY PRO OPRAVY VAD A PORUCH BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

(1) Pro opravy vad a poruch betonových konstrukcí podle této kapitoly TKP lze použít jen
systémy a hmoty v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002
Sb., případně nařízení EU č. 305/2011, a splňující požadavky příslušných částí ČSN EN 1504
a kapitoly 23 TKP. Systémy, resp. hmoty a výrobky, použité pro opravy vad a poruch
betonových konstrukcí musí být vhodné pro daný typ aplikace na konkrétní stavební
konstrukce, jejich části a prvky, a to z hlediska:

+ © vzájemné slučitelnosti jednotlivých hmot v systému;

* © požadovaných vlastností a návrhové životnosti sanačního systému“, včetně vlivu
prostředí, dlouhodobé soudržnosti s podkladem a dlouhodobé ochrany výztuže;

« © fyzikálně mechanických vlastností použitých materiálů při aplikaci;

* © způsobu a metod aplikace, včetně zohlednění konkrétních podmínek v místě stavby
(umístění konstrukce, její Části nebo prvku, požadované vlastnosti podkladu, vliv
prostředí apod.).

Poznámka: Další informace lze nalézt v publikaci Technické podmínky pro sanace betonových konstrukcí
TP SSBK III, Drochytka a kol.; SSBK 2012.

(2) Pokud nejsou u navrhovaného systému sanace, použitých hmot nebo výrobků k dispozici
ověřené vlastnosti či údaje podle 18.2.6(1), musí se před schválením použitého systému
stanovit odpovídajícími zkouškami.

(3) Před zahájením aplikace sanačních systémů, hmot a výrobků se doporučuje provedení
a vyhodnocení referenčních ploch za účelem ověření požadovaných a/nebo deklarovaných
vlastností na konkrétní konstrukci, konkrétním prostředí a při konkrétním způsobu aplikace.

> Návrhovou životností sanačního systému se rozumí doba, po níž je zajištěn bezporuchový stav opravovaného
místa příslušné části nebo prvku betonové konstrukce, a to za předpokladu stejné intenzity údržby jako
u bezchybných částí a prvků betonové konstrukce. Návrhová životnost sanačního systému se zpravidla volí
shodná s dobou návrhové nebo zbytkové životnosti opravované konstrukce, její části nebo prvku.

16/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.7 KONSTRUKCE, JEJICH ČÁSTI, PRVKY A DÍLCE

18.2.7.1 Všeobecně

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)
(6)

(7)

(8)

Při navrhování konstrukcí, jejich částí a prvků se postupuje podle platných právních
a technických předpisů doplněných o specifické požadavky objednatele.

Při stanovení požadované spolehlivosti konstrukcí, jejich částí, prvků nebo dílců se vychází ze
zařazení konstrukce do třídy následků a postupuje se podle zásad ČSN EN 1990.

Všechny konstrukce, jejich části, prvky a dílce na dráze musí splňovat požadavky na ochranu
před účinky bludných proudů podle předpisu SŽ S13.

Projektová dokumentace musí obsahovat všechny požadavky na konstrukce, jejich části,
prvky a dílce, včetně předpokládaného způsobu a přesnosti provádění.

Základní požadavky na zkoušky a měření během výstavby uvádí 18.9 této kapitoly TKP.

Projektová dokumentace musí obsahovat základní požadavky na sledování a údržbu
navrhované konstrukce a jejích částí pro zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a trvanlivosti
konstrukce po celou dobu návrhové životnosti stavby (viz také 18.8.5). V projektové
dokumentaci se uvedou všechny specifické požadavky přesahující běžné sledování a běžnou
údržbu, zejména, nikoliv však pouze:

* © specifické požadavky na kontrolu a údržbu navržených částí a prvků nosné konstrukce
(ložiska, mostní závěry, klouby, předpětí, řídící tyče apod.);

*« — specifické požadavky na sledování konstrukcí (kontrola předpětí, účinky bludných
proudů, sledování přetvoření, sledování posunů apod.), včetně návrhu měřících míst (viz
také ČSN 73 6201), měřených veličin a způsobu jejich měření;

* © způsob zpřístupnění jednotlivých částí konstrukce za účelem sledování, kontroly a údržby
(např. uložení na vysokých pilířích, podhledy nosné konstrukce, kotvení předpínacích
kabelů).

Podrobnost specifikace požadavků na sledování a údržbu musí odpovídat stupni projektové
přípravy (viz Směrnice SŽ SMO11) a vlivu na udržovací náklady. Navržený rozsah a způsob
sledování a specifické požadavky na údržbu mostu musí být projednány a odsouhlaseny
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

Součástí specifikace požadavků na sledování mostu nebo jeho části musí být i návrh způsobu
vyhodnocení navržených měření a definice varovných stavů (mezních hodnot sledovaných
parametrů), včetně návrhu příslušných opatření pro zajištění bezpečnosti, spolehlivosti
a trvanlivosti sledované konstrukce.

18.2.7.2 Betonové konstrukce, dílce a prvky vystavené agresivnímu prostředí

(1)

(2)

(3)

Při návrhu konstrukcí, dílců a prvků vystavených působení agresivního prostředí se postupuje
podle ustanovení ČSN EN 206, ČSN EN 1992 a kapitoly 17 TKP. V závislosti na stupni vlivu
prostředí projektant navrhne a v projektové dokumentaci uvede způsob ochrany betonových
konstrukcí a prvků, včetně použití případné sekundární ochrany podle ČSN 73 6201.

S ohledem na omezenou spolehlivost a menší životnost sekundární ochrany oproti vlastní
betonové konstrukci se vždy preferuje zajištění dostatečné odolnosti pomocí trvanlivosti
betonu, zejména odpovídajícím krytím výztuže betonem.

V rámci zajištění odolnosti betonu vůči agresivnímu prostředí se nedoporučuje navrhovat jako
primární ochranu použití vysokých tříd betonu, protože vysoká pevnost betonu je obvykle
zajištěna zvýšenou dávkou cementu. To zvyšuje riziko objemových změn, a tedy i riziko
vzniku a nadměrné šířky trhlin, které jsou z hlediska primární ochrany vysoce nežádoucí.
Zvýšenou hutnost a odolnost betonu se doporučuje zajistit jinými způsoby bez zvyšování
dávky cementu, např. vhodným zpracováním a hutněním betonu, použitím betonů s pomalým
nárůstem pevnosti apod.

17/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(4) V návaznosti na zajištění požadované odolnosti betonu vůči účinkům agresivního prostředí se
v projektové dokumentaci stanoví odpovídající požadavky na povrchy betonových konstrukcí,
dílců a prvků podle 18.2.7.10.

(5) Ochrana betonářské a předpínací výztuže před účinky bludných proudů se navrhuje podle
předpisu SŽ S13.

(6) Pro ochranu ocelových částí (např. zabetonovaných prvků) betonových konstrukcí proti
účinkům bludných proudů platí ustanovení předpisu SŽ S13.

18.2.7.3 Konstrukce, prvky a dílce z prostého a slabě vyztuženého betonu

(1) Konstrukce, prvky a dílce z prostého nebo slabě vyztuženého betonu se smí navrhnout pouze
tam, kde nehrozí při vzniku trhliny ztráta stability nebo mechanické odolnosti konstrukce
(např. některé typy základových konstrukcí).

(2) Postupy pro návrh a ověření konstrukcí z prostého a slabě vyztuženého betonu musí být
v souladu s. platnými technickými normami pro navrhování betonových konstrukcí
(ČSN EN a ČSN).

(3) Návrh konstrukce z prostého nebo slabě vyztuženého betonu musí obsahovat opatření na
omezení rozvoje trhlin v raných fázích tuhnutí betonu, zejména návrh pracovních
a dilatačních spár, včetně jejich případného těsnění proti pronikání vody.

18.2.7.4 Konstrukce, prvky a dílce z vláknobetonu

(1) Konstrukce provedené z prostého vláknobetonu, tj. pouze s rozptýlenou výztuží, se považují
za konstrukce z prostého/slabě vyztuženého betonu.

(2) Pro konstrukce a prvky přenášející zatížení se vláknobeton smí použít pouze v kombinaci
s prutovou výztuží do betonu nebo sítěmi v množství splňujícím požadavky na minimální
stupeň vyztužení podle ČSN EN 1992. V případě předpjatých konstrukcí nemusí být prutová
výztuž použita v případech, kdy není její použití nutné podle ustanovení ČSN EN 1992
(zajištění bezpečnosti proti křehkému lomu).

(3) Při navrhování konstrukcí, prvků a dílců z vláknobetonu se postupuje podle zásad platných
technických předpisů pro navrhování konstrukcí doplněných o další metodiky, například:

« © fib Model Code 2010,

* © Technická pravidla ČBS 07 - Ultra vysokohodnotný beton (UHPC), Česká betonářská
společnost ČSSI 2022.

(4) Minimální rozměry konstrukcí, jejich částí, prvků a dílců musí vycházet ze základních
vlastností materiálu a požadavků na zajištění trvanlivosti. Minimální tloušťka tim musí
odpovídat specifickým požadavkům na příslušný prvek a má být v případě potřeby prokázána
zkouškami na prototypu. Obecně se doporučuje, aby minimální tloušťka prvku t+i„ splňovala
následující kritéria:

*« © větší nebo rovna Znásobku maximálního zrna kameniva: tmin 2 7 Dmax;
*« © větší nebo rovna 1,5Bnásobku maximální délky vlákna rozptýlené výztuže.

Podrobnější požadavky na minimální rozměry konstrukcí, jejich částí, prvků a dílů pro
jednotlivé materiály pokryté touto kapitolou TKP jsou uvedeny v ČSN EN 1992 a odstavcích
18.2.7.5 a 18.2.7.6 této kapitoly TKP.

18.2.7.5 Železobetonové konstrukce, prvky a dílce

18.2.7.5.1 Obecně

(1) Postupy pro návrh a ověření železobetonových konstrukcí a prvků, včetně konstrukčních
zásad, musí být v souladu s platnými technickými normami pro navrhování betonových
konstrukcí, zejména jednotlivých částí CSN EN 1992-2.

18/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1, června 2022

(2) Pokud jsou na povrchu konstrukce osazeny ocelové prvky z jiné než korozivzdorné oceli, musí
být opatřeny proti korozi ochranným povlakem podle požadavků předpisu SŽDC S5/4,

(3) Návrh železobetonových konstrukcí musí obsahovat opatření na omezení rozvoje trhlin
v raných fázích tuhnutí betonu, zejména návrh odpovídajícího množství výztuže, vhodného
umístění pracovních a dilatačních spár, včetně jejich případného těsnění proti pronikání vody.

(4) Minimální rozměry železobetonových konstrukcí a prvků musí umožnit jejích provedení
s ohledem na rozměry a množství navržené výztuže, zajištění krytí a probetonování.
Minimální doporučené rozměry betonových konstrukcí a prvků v závislosti na vyztužení uvádí
Tab. 4.

Tab. 4 — Minimální doporučené rozměry betonových konstrukcí a prvků v závislosti na
vyztužení

: Počet vrstev 3 :
Způsob výroby výztuže Nosné prvky Nenosné prvky
1 100 mm 80 mm
Prefabrikát
2 150 mm 120 mm
1 150 mm 100 mm
Monolit
2 200 mm 150 mm

18.2.7.5.2 Vyztužování

(1) Návrh výztuže musí vyloučit vznik nadměrných trhlin v konstrukcích, včetně trhlin od
vynucených přetvoření prvků vlivem smrštění — viz 18.2.7.9.

(2) Konstrukční požadavky na výztuž (uspořádání výztuže, maximální a minimální vzdálenosti
prutů, krytí betonem apod.), minimální a maximální stupně vyztužení betonových konstrukcí
a prvků se stanoví podle příslušných ustanovení jednotlivých částí ČSN EN 1992.

(3) Pokud je z návrhových důvodů minimální tloušťka krycí vrstvy větší než 80 mm (např. vlivem
uspořádání výztuže v ŽB rámových konstrukcích), zejména na plošných konstrukcích,
doporučuje se navrhnout opatření pro omezení vzniku a rozvoje trhlin, např. povrchovou
vrstvu výztuže ve formě síti nebo použití vhodného typy vláknobetonu. Jako vhodné se jeví
použití přídavné výztuže z nekorodujícího základního materiálu (výztuž nekovová nebo
korozivdorná ), které je možno umístit blíže povrchu betonové konstrukce.

Poznámka: Tento článek se nepoužije v případě konstrukcí na styku se zeminou (piloty, základy
betonované přímo do výkopu apod.).

(4) Kotevní délka a délka přesahu betonářské výztuže se stanoví podle požadavků ČSN EN 1992,
Při stanovení základní kotevní délky v oblastech s tahovými trhlinami se doporučuje uvažovat
vždy se špatnými podmínkami soudržnosti. U dynamicky namáhaných konstrukcí (tam, kde
o návrhu výztuže rozhoduje mezní stav únavy) se základní kotevní délky zvětší o 25 %.

(5) Stykování výztuže pomocí mechanických spojek nebo svařování musí být již ve fázi
projektové přípravy schváleno příslušným odborným útvarem GŘ SŽ. Návrh stykování
výztuže musí odpovídat příslušným technickým předpisům (viz 18,3.4.2).

(6) V projektové dokumentaci musí být v případě použití spojek nebo svařování výztuže uvedeny
v závislosti na stupni projektové přípravy specifické požadavky na stykování, zejména, nikoliv
však pouze:

+ © typ namáhání spoje (statické/dynamické);

« © maximální návrhová síla, resp. využití spojované výztuže (doporučuje se uvést ve vztahu
k únosnosti prutů betonářské výztuže);

+ — požadovaný typ spojek (lisované, závitové apod.), včetně provedení ve vztahu k tvaru
betonářské výztuže (standardní, přechodové apod.).

19/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7) Svarové spoje kovové betonářské výztuže se nesmí umístit v oblastech s významným
dynamickým namáháním.

(8) Svarové spoje kovové betonářské výztuže musí být v projektové dokumentaci jmenovitě
označeny jako nosné nebo nenosné, včetně požadovaných parametrů (rozměrů).

(9) Při návrhu spojek nebo svařování výztuže je nutno již ve fázi návrhu zajistit proveditelnost
těchto spojů, zejména vhodným uspořádáním výztuže (tvary vložek, vzdálenosti apod.).

(10) Uspořádání a vzdálenosti betonářské výztuže v konstrukci musí být navrženy tak, aby bylo
umožněno řádné uložení a zpracování čerstvého betonu (probetonování konstrukce). Zejména
musí být zajištěno:

* © uložení betonu do konstrukcí a prvků, tj. možnost zasunutí hadice betonážního zařízení z
důvodu omezení výšky pádu čerstvého betonu (viz 18.3.3.3);

+ © řádné vyplnění objemu konstrukce betonem (probetonování) v návaznosti na navržený
maximální rozměr zrna kameniva (Dax) a konzistenci čerstvého betonu;

* © řádné zhutnění betonu v návaznosti na navržený způsob hutnění, zejména při použití
ponorných vibrátorů (viz 18.3.4.4), resp. návrh použití samozhutnitelného betonu.

(11) U hustě vyztužených oblastí (podkotevní oblasti předpjatých konstrukcí, deviátory, koncové
příčníky apod.) musí být v rámci projektové přípravy provedena kontrola proveditelnosti
navržené sestavy výztuže konstrukce z hlediska nebezpečí vzájemné kolize betonářské
výztuže a následného probetonování (viz také 18.3.4.4), včetně případné kontroly vyztužení
v prostorovém modelu.

(12) Veškerá výztuž konstrukce (včetně výztuže doplňkové, konstrukční, distančních kozlíků
apod.) musí být uvedena na výkresu výztuže v příslušném stupni projektové přípravy podle
Směrnice SŽ SM011.

18.2.7.5.3 Krytí výztuže betonem

(1) Tloušťka krycí vrstvy (minimální i nominální) se stanoví postupy podle ČSN EN 1992
s přihlédnutím k ustanovením předpisu SZ S13 a této kapitoly TKP.

(2) Pro vybrané prvky a části betonových konstrukcí z běžných betonů jsou návrhová životnost
a doporučené požadavky z hlediska krytí výztuže uvedeny v Příloze A této kapitoly TKP.

(3) V případě použití betonů a vláknobetonů vyšších pevnostních tříd nebo specifických vlastností
(HSC, HPC, UHPC apod.) nebo v případě použití ochranného systému na povrchu betonu
(ochranné nátěry, speciální izolační systémy apod.), může být krytí výztuže betonem
upraveno s ohledem na skutečné vlastnosti betonu/konstrukce z hlediska ochrany výztuže
proti korozi po celou dobu životnosti. Upravené hodnoty krytí musí být již v rámci projektové
přípravy odsouhlaseny příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

(4) V případě zajištění zvýšené kontroly provádění betonových konstrukcí nebo prvků (zejména
v případě sériově vyráběných prefabrikovaných prvků se zvýšenou kontrolou přesnosti
a provádění) může být krytí výztuže upraveno s ohledem na výrobní tolerance. Upravené
hodnoty krytí musí být odsouhlaseny příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

(5) Pokud je beton namáhán obrusem, musí být věnována zvláštní pozornost vlastnostem
kameniva. Obrus betonových prvků a konstrukcí (opotřebení betonu) lze připustit pouze při
zvětšení betonové krycí vrstvy (obětovaná vrstva) dle CSN EN 1992-1-1.

(6) Tloušťka krycí vrstvy (minimální i nominální) musí být uvedena na výkresech výztuže.
Požadavky na minimální tloušťku krycí vrstvy jiných ocelových zabetonovaných součástí
(mimo předpínací výztuže) jsou z hlediska zajištění trvanlivosti stejné jako pro betonářskou
výztuž.

(7) Pro žebírkovou výztuž z korozivzdorné oceli se hodnota krytí výztuže betonem stanoví podle
ČSN EN 1992. Minimální hodnota krytí výztuže betonem z hlediska trvanlivosti Cmin,dur Se
může při použití korozivzdorné oceli redukovat v závislosti na indexu odolnosti proti důlkové

20/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1, června 2022

korozi (PRE) o hodnotu ACgurst podle Tab. 5. Zatřídění korozivzdorných ocelí podle indexu
odolnosti proti důlkové korozi je uvedeno v 18.2.4.2.2.

Tab. 5 - Informativní hodnoty redukce minimální hodnoty krycí vrstvy ACgur,st z hlediska
trvanlivosti podle třídy odolnosti korozivzdorné výztuže

Stupeň vlivu Třída odolnosti korozivzdorné oceli
proRttn SSRC1 SSRC2 SSRC3 SSRC4
XC1 — XC4 10 mm 20 mm 30 mm 40 mm
XS1 + X53
O0 mm 10 mm 20 mm 30 mm
XD1 > XD3 |
(8) V projektové dokumentaci se uvedou specifické požadavky na distanční podložky, zejména

požadavky na materiál a množství ve vztahu k uspořádání konstrukce a navrženému způsobu
provádění (podrobněji viz 18.3.4.4).

18.2.7.6 Předpjaté konstrukce, prvky a dílce

(1)

(2)

(3)

(4)

Postupy pro návrh a ověření předpjatých betonových konstrukcí a prvků, včetně
konstrukčních zásad, musi být v souladu s platnými technickými normami pro navrhování
předpjatých betonových konstrukcí, zejména jednotlivých částí ČSN EN 1992.

Pro navrhování předpjatých betonových konstrukcí a prvků se použijí ustanovení oddílu
18.2.7.5 této kapitoly TKP doplněná o dále uvedené pokyny.

Všechny předpjaté prvky a konstrukce musí splňovat požadavky na ochranu před účinky
bludných proudů podle předpisu SŽ S13, Použité předpínací systémy musí splňovat
požadavky oddílu 18.2.5 této kapitoly TKP.

Minimální rozměry předpjatých betonových konstrukcí a prvků musí umožnit jejich provedení
s ohledem na rozměry a množství navržené výztuže, zajištění krytí a probetonování.
Minimální doporučené rozměry předpjatých betonových konstrukcí a prvků v závislosti na
způsobu předpětí uvádí Tab. 6.

Tab. 6 — Minimální doporučené rozměry předpjatých betonových konstrukcí a prvků
v závislosti na způsobu předpětí

(5)

(6)

(7)

Minimální doporučená

Způsob výroby Způsob předpětí tloušťka prvku
Předem 100 mm
Prefabrikát
Dodatečně 200 mm
Monolit Dodatečně 250 mm

U významných mostních konstrukcí, mostů velkých rozpětí nebo konstrukcí jen obtížně
opravitelných/vyměnitelných se doporučuje předpětí navrhovat jako nesoudržné z důvodu
možnosti výměny jednotlivých předpínacích jednotek (kabelů), včetně vhodného řešení
případného spojkování kabelů.

U mostních konstrukcí velkých rozpětí z předpjatého betonu, kde to uspořádání konstrukce
umožňuje (zejména komorové konstrukce), se doporučuje provedení přípravy pro případné
pozdější zesílení konstrukce volnými kabely, Přípravu na zesílení konstrukce se doporučuje
navrhnout na celkovou hodnotu 1,5 až 2Znásobku požadovaného zatížení dopravou, a to
V závislosti na významu převáděné trati. Konkrétní požadavky na přípravu zesílení se stanoví
ve spolupráci s příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

Návrh předpjaté konstrukce musí umožňovat provádění kontroly stavu předpinacího systému
(měření a sledování) v návaznosti na navrženou úroveň ochrany předpínací výztuže (PL) po

21/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

celou dobu životnosti. Zejména se jedná o zajištění přístupů ke kotvám nebo jiným částem
předpínacího systému za účelem měření elektrických vlastností, zajištění elektrické izolace
systému po celou dobu životnosti apod.

(8) U konstrukcí, kde to příslušný odborný útvar GŘ SŽ vyžaduje (zejména u mostních konstrukcí
velkých rozpětí, významných nebo výjimečných mostů) se navrhnou a v rámci stavby osadí
systémy sledování předpínací síly (např. magnetoelastické snímače).

(9) Při návrhu nosné konstrukce v rámci přípravy stavby se vychází z normových hodnot
vlastností betonu a výztuže, včetně stanovení ztrát předpětí, doplněných o obvyklé vlastnosti
předpínacích systémů vycházejících z dostupných podkladů k těmto systémům. Pro podrobný
návrh předpjaté konstrukce ve stupni RDS je nutným podkladem přesný typ a vlastnosti
použitého předpínacího systému a skutečné vlastnosti použitého betonu (vývoj pevnosti
a modulu pružnosti, konečné hodnoty smršťování atd.), které stanoví dodavatel stavby na
základě požadavků projektové dokumentace.

(10) Při návrhu detailů předpjatých konstrukcí, zejména kotevních oblastí a deviátorů, je nutno
věnovat pozornost zachycení štěpných a radiálních sil od předpětí, včetně návrhu výztuže
a posouzení její proveditelnosti ve vztahu k další betonářské výztuži konstrukce. Požadavky
na minimální vzdálenost výztuže z hlediska spolupůsobení výztuže s betonem jsou uvedeny
v příslušných částech ČSN EN 1992. Proveditelnost navrženého vyztužení se v rámci návrhu
konstrukce prokazuje zpracováním výkresů výztuže kritických detailů a to nejlépe ve 3D.

(11) V pracovních spárách postupně betonovaných a předpínaných konstrukcí se doporučuje spoj-
kovat maximálně 50 % předpínací výztuže.

(12) U konstrukcí budovaných letmo se doporučuje, aby alespoň 25 % předpínací výztuže tvořily
kabely spojitosti.

(13) U segmentových konstrukcí je nutno návrhem zajistit splnění kritérií ČSN EN 1992 v kontaktní
spáře, a to ve všech fázích výstavby a provozu konstrukce. Požadavky na napětí v kontaktní
spáře při zrání výplně spáry (epoxidového tmelu nebo malty) je nutno stanovit v návaznosti
na stupeň projektové přípravy. Pro podrobný návrh ve stupni RDS je nutným podkladem
přesný typ a vlastnosti použité výplně spáry, které stanoví dodavatel stavby na základě
požadavků projektové dokumentace.

18.2.7.7 Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce

(1) Pro prefabrikované konstrukce, prvky a dílce platí požadavky uvedené v této kapitole TKP
doplněné o ustanovení tohoto odstavce. Po zabudování do konstrukce musí prefabrikované
prvky a dílce splňovat veškeré požadavky kladené na konstrukce.

(2) Návrhem prefabrikovaných prvků a dílců musí být zajištěny požadavky na manipulaci,
přepravu a osazení do konstrukce v. souladu s. platnými technickými | předpisy
a předpokládanými postupy montáže a zhotovení konstrukce.

(3) Všechny požadované návrhové parametry a vlastnosti prefabrikovaných konstrukcí, prvků
a dílců musí být uvedeny v projektové dokumentaci.

(4) Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce, které mají SŽ vydáno Osvědčení o ověření kvality
a shody s požadavky stanovenými v OTP (dále jen schválené prefabrikáty), mohou být přímo
definovány v projektové dokumentaci (pouze popisem a typem, podrobná textová
a výkresová dokumentace se neuvádějí) a zabudovány do stavby.

(5) Postupy pro kontrolu, přejímku a schválení viz 18.8.2.

(6) Pokud to význam nebo navržené provedení prefabrikovaných konstrukcí, dílců nebo prvků
vyžaduje, může se v projektové dokumentaci a/nebo v ZTP stanovit druh a Četnost
průkazních, kontrolních nebo přejímacích zkoušek.

18.2.7.8 Masivní betonové konstrukce a prvky

(1) Za masivní betonové konstrukce a prvky se považují takové konstrukce a prvky, při jejichž
zhotovování (betonáži) je nutno uvažovat vliv vývinu hydratačního tepla při tvrdnutí betonu

22/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2)

(3)

(4)

na vlastnosti výsledné konstrukce nebo prvku. Obecně se jedná o takové konstrukce a prvky,
jejichž tloušťka je větší než 1,0 m.

Pro vyloučení vzniku trhlin nemá maximální rozdíl teploty (teplotní spád) mezi betonem
v jádru konstrukce nebo prvku a povrchem překročit 20 2C.

Při návrhu masivních konstrukcí a prvků je nutno v projektové dokumentaci definovat
požadavky a postupy pro omezení vývinu hydratačního tepla a omezení teplotního spádu
v konstrukci - podrobné požadavky viz TKP kapitola 17.

Poznámka: Mezi základní metody pro omezení vývinu hydratačního tepla patří návrh a použití vhodného
složení, resp. receptury betonu (zejména použití cementu se sníženým hydratačním teplem nebo snížení
- optimalizace dávky cementu pro konkrétní SVP), snížení teploty čerstvého betonu a postup betonáže
(např. rozdělení konstrukce na menší betonážní celky).

Mezi základní metody omezení teplotního spádu patří, mimo uvedené metody viz předchozí bod, také
použití vhodného druhu bednění, doba ponechání konstrukce v bednění, dále způsob, doba zakrytí
a izolování proti uniku tepla nebedněných (nebo odbedněných) ploch a případně jejich ohřev.

Masivní betonové konstrukce a prvky s významným vlivem na spolehlivost konstrukce,
masivní konstrukce neobvyklých soustav a významné konstrukce se doporučuje osadit čidly
a po dobu betonáže a tvrdnutí betonu provádět jejich monitoring, případně výsledky přímo
používat pro řízení aktivního systému chlazení. Monitorovací systém se rovněž osadí všude
tam, kde to vyžaduje objednatel.

18.2.7.9 Omezení vzniku a šířky trhlin

(1)

(2)

(3)

(4)

Betonové konstrukce musí být navrženy v souladu s požadavky příslušných částí
CSN EN 1992 tak, aby případný vznik a rozvoj trhlin nenarušily nebo neomezily jejich
bezpečnost, spolehlivost, trvanlivost a funkčnost.

vv 24

Maximální výpočtová šířka trhliny Wax se v návrhu stanoví a ověří podle platných technických
předpisů v návaznosti na předpokládanou funkci a charakter betonové konstrukce nebo její
části, resp. s ohledem na návrhové požadavky a s uvážením nákladů na jejich omezení.

Poznámka: Skutečná šířka trhlin je silně závislá na velkém množství aspektů, které nelze v rámci návrhu
konstrukce kvalifikovaně stanovit (složení, doprava, způsob ukládání, zpracování a ošetřování betonu
v kombinaci s klimatickými podmínkami v době výstavby). Doporučuje se proto volit takové konstrukční
uspořádání a postup výstavby, které jednotlivé nepříznivé vlivy minimalizují nebo vyloučí.

Požadavky na maximální výpočtovou šířku trhlin Wmax, resp. minimální hodnoty napětí, pro
betonové konstrukce se stanoví v souladu s příslušnými částmi ČSN EN 1992.

Ve stěnách předpjatých betonových konstrukcí a prvků se požaduje prokázání omezení vzniku
smykových trhlin podle CSN EN 1992-2.

18.2.7.10 Požadavky na úpravu povrchu betonových konstrukcí

(1)

(2)

(3)

Povrch betonových konstrukcí musí být po odbednění uzavřený a hutný, jen se zcela
ojedinělým výskytem dutin a hnízd tak, aby byly splněny požadavky příslušných technických
předpisů z hlediska zajištění trvanlivosti stavby.

Požadavky na nepohledové povrchy“ betonových konstrukcí se řídí primárně ČSN EN 13670
a ČSN EN 1992. U specifických případů (např. beton podkladu izolace) se použijí a projektové
dokumentaci stanoví požadavky příslušných technických předpisů (např. pro podklad SVI se
použijí požadavky kapitoly 22 TKP a TNŽ 73 6280).

Požadavky na úpravu a kvalitu pohledových povrchů betonových konstrukcí se řídí
ČSN EN 13670 a CSN EN 1992 a kapitolou 17 TKP. Požadavky na povrchovou úpravu
pohledových povrchů betonových konstrukcí, jejich částí, prvků a dílců musí být uvedeny

S Nepohledové povrchy betonových konstrukcí jsou takové, které nejsou po dokončení stavby vidět, tj. jsou
zasypány nebo zakryty dalšími vrstvami (zasypané povrchy základů, rub spodní stavby, horní povrch nosné
konstrukce apod.).

23/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

v projektové dokumentaci v podrobnostech odpovídajících zvolené třídě pohledového betonu
a stupni projektové dokumentace.

(4) Zvýšenou pozornost je třeba věnovat pohledovým částem povrchu © monolitických
i prefabrikovaných konstrukcí a prvků, zvláště pokud budou vystaveny nadměrným účinkům
klimatických vlivů nebo mohou přicházet do styku s chloridy nebo s jiným agresivním
prostředím.

(5) Nezasypané povrchy betonových konstrukcí musí být provedeny alespoň ve třídě PB1 podle
přílohy F kapitoly 17 TKP.

(6) Nezasypané povrchy betonových konstrukcí podchodů pro pěší a pohledově exponovaných
mostních objektů a zdí (zejména v místech pohybu chodců) musí být provedeny alespoň ve
třídě PB2 podle přílohy F kapitoly 17 TKP.

(7) Pro zvolenou třídu pohledového betonu se v projektové dokumentaci předepíše odpovídající
druh pláště bednění podle přílohy F kapitoly 17 TKP.

(8) Pokud se předpokládá použití spínacích tyčí, je třeba v projektové dokumentaci definovat
požadavky na těsnění otvorů po spínacích tyčích a jejich povrchovou úpravu (viz také Příloha
F kapitoly 17 TKP).

(9) Při návrhu tvaru a uspořádání povrchů konstrukcí z pohledového betonu ve třídě PB2 a vyšší
je třeba vzít v úvahu, že na veškerých částech a prvcích konstrukce, které vystupují
z povrchu, se zachytává prach, který je dešťovými srážkami splavován po povrchu a v nižších
partiích tak konstrukci znečisťuje.

(10) Při návrhu tvaru a uspořádání povrchů konstrukcí z pohledového betonu ve třídě PB2 a vyšší
je třeba vzít v úvahu, že veškeré kovové prvky, které mohou korodovat, mohou pohledový
beton, byť bodově, nevratně poškodit. V případě použití pohledového betonu ve třídě PB2
a vyšší se proto používají pouze nerezové ocelové prvky nebo prvky s odpovídající
protikorozní ochranou.

18.2.7.11 Spáry a styky
18.2.7.11.1 Obecně

(1) Poloha, uspořádání a provedení dilatačních a pracovních spár, včetně případného těsnění,
musí být navrženy v projektové dokumentaci v návaznosti na statické působení
a předpokládaný postup zhotovení konstrukce, její části nebo prvku. Pro provedení spár
a styků ve vodonepropustných betonových konstrukcích viz 18.2.8.

(2) Při návrhu polohy dilatačních a pracovních spár, resp. styků bednění, u pohledových betonů
třídy PB3 a vyšší, se vezme v úvahu i hledisko minimálního narušení vzhledu povrchu
betonové konstrukce.

(3) Minimální vzdálenost spáry od jakéhokoliv kotvícího prvku (kotevní šrouby zábradlí, sloupků
zastřešení a PHS apod.) musí být stanovena statickým výpočtem. Doporučuje se, aby tato
vzdálenost byla minimálně 200 mm, v případě ukončení betonářské výztuže třmeny potom
minimálně 100 mm (viz také MVL 720).

18.2.7.11.2 Pracovní spáry

(1) Pracovní spáry vznikají v konstrukcích při přerušení betonáže na dobu větší než 2 až 4 hodiny
v závislosti na podmínkách při provádění (teplota a povětrnostní podmínky).

(2) Na pohledových plochách mají být hrany pracovních spár upraveny zkosením pod úhlem 45“
od povrchu s délkou odvěsny 10 až 20 mm. U vodorovných povrchů nebo u povrchů se
sklonem spáry menším než 10% nebo u spár, kde z prohlubně nemůže odtékat voda, se délka
přepony snižuje na max. 5 mm. Úprava povrchu se provede vložením vhodné lišty do
bednění, případně úpravou bednění.

(3) V místě kontaktu betonů v pracovní spáře na pohledových plochách se v místě úpravy
povrchu bednění navrhne utěsnění pracovní spáry vhodným tmelem - viz 18.3.3.11.3.
V případě potřeby se provede proříznutí spáry za účelem vytvoření prostoru pro její utěsnění.

24/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(4)

V případě, že pracovní spára je součástí konstrukce, která tvoří vodotěsnou bariéru, je třeba
navrhnout a provést specifická opatření, která zajistí vodotěsnost spáry.

Poznámka: Do specifických opatření patří zejména těsnění spáry na rubu zasypaných konstrukcí
asfaltovými pásy se separací, vložení nebo zabetonování speciálních kovových nebo gumových prvků
(profilů) či zabudování bobtnavých pásků (např. na bázi bentonitu), které zajistí vodotěsnost pracovní

spáry.

18.2.7.11.3 Dilatační spáry

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Dilatační spáry se v konstrukci navrhují jednak jako opatření pro omezení vlivu vynucených
přetvoření betonu konstrukce při jeho tvrdnutí a jednak jako opatření omezení vlivu
deformací jednotlivých částí konstrukce.

vv

Minimální šířka dilatační spáry je odvislá od velikosti předpokládaného dilatačního posunu.
Sířka spáry musí být rovna minimálně dvojnásobku celkové velikosti předpokládaného
návrhového posunu v dilatační spáře.

Poznámka: Návrh těsnění spáry je možno provést s využitím DIN 18540.

V případě požadavku na zajištění vodotěsnosti dilatačních spár s celkovým dilatačním
pohybem větším než 10 mm se doporučuje použití těsnění s odpovídající průtažností,
případně použití speciálních těsnících profilů pro dilatační spáry vodotěsných konstrukcí - viz
také 18.2.8.

Na pohledových plochách mají být hrany dilatačních spár upraveny zkosením pod úhlem 45“
od čelné roviny s délkou odvěsny 10 až 20 mm. U vodorovných povrchů nebo u povrchů se
sklonem spáry menším než 10% nebo u spár, kde z prohlubně nemůže odtékat voda lze délku
přepony snížit až na 5 mm. Úprava povrchu betonu se provede vložením vhodné lišty do
bednění, případně úpravou bednění.

Veškeré materiály a provedení dilatačních spár musí být navrženy tak, aby byla zaručena
funkce dilatační spáry po dobu její návrhové životnosti - viz také 18.3.3.11.3. Požadovaná
návrhová životnost dilatačních spár, včetně těsnění, je 50 let.

18.2.7.12 Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků

(1)

(2)

(3)

(4)

Opravy vad a poruch v betonu, betonových konstrukcích a prvcích se navrhují pouze pro
konstrukce, které nesplňují požadavky na vlastnosti, trvanlivost nebo životnost, tj. zejména
konstrukce a prvky při opravách a rekonstrukcích (viz kapitola 23 TKP). Opravy vad na
nových konstrukcích (vzniklých v průběhu zhotovení konstrukce) se v rámci projektové
dokumentace nenavrhují.

Poznámka: Další informace lze nalézt v publikaci Technické podmínky pro sanace betonových konstrukcí
TP SSBK III, Drochytka a kol.; SSBK 2012.

Opravy betonových konstrukcí se navrhují pouze tehdy, pokud je po provedení opravy
konstrukce schopna splnit návrhové požadavky po celou dobu požadované návrhové (nebo
zbytkové) životnosti (zatížitelnost, přechodnost, trvanlivost, spolehlivost apod.).

Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků se navrhují s použitím ucelených
a ověřených systémů sanace podle příslušných částí ČSN EN 1504 a kapitoly 23 TKP.

Jako podklad pro návrh sanačního systému musí být zpracován diagnostický průzkum
zaměřený zejména, nikoliv však pouze, na:

+ © celkový stav betonu konstrukce (pevnost betonu, mrazuvzdornost apod.);

*« © stav podkladu betonové konstrukce (pevnost povrchových vrstev betonu v tahu, hloubka
karbonatace, obsah chloridových iontů v betonu apod.);

+ © stav betonářské a předpínací výztuže a její ochrana betonem.

25/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5)

V projektové dokumentaci se podle stupně projektové přípravy (viz Směrnice SŽ SM011)
uvedou požadavky na sanační systém a způsob jeho aplikace, zejména, nikoliv však pouze
(viz také kapitola 23 TKP):

*« © Životnost sanačního systému;

*« -© soudržnost s podkladem i jednotlivých vrstev mezi sebou, včetně odpovídajícího
součinitele teplotní roztažnosti sanačních vrstev;

* © odolnost vůči vlivům prostředí;
*« © schopnost překlenout trhliny při teplotách pod 0 2C;

*« © vlastnosti z hlediska prostupnosti pro vodní páru a CO, (koeficient difuze, resp. difúzní
odpor);

+ © tloušťka sanačního systému, pokud je omezena;

* © způsob zajištění ochrany betonářské a předpínací výztuže před korozí (pasivační
vlastnosti).

18.2.8 VODONEPROPUSTNÉ BETONOVÉ KONSTRUKCE

18.2.8.1 Obecně

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Vodonepropustnými betonovými konstrukcemi se pro účely této kapitoly TKP myslí takové
betonové konstrukce (tzv. bílé vany), u nichž je vodotěsná funkce zajištěna pouze samotným
betonem, z něhož je konstrukce zhotovena.

Použití vodonepropustné betonové konstrukce u konkrétního objektu musí být odsouhlaseno
příslušným odborným útvarem GR SZ už ve fázi projektové přípravy.

Návrh vodonepropustné betonové konstrukce se provádí podle platných technických norem
a předpisů, zejména podle příslušných částí ČSN EN 1992, a to s ohledem na omezení vzniku
a šířky trhlin během celé návrhové životnosti konstrukce. Současně musí být splněny
požadavky z hlediska ochrany konstrukce proti vlivu bludných proudů podle předpisu SŽ S13.

Poznámka: Pro návrh vodonepropustných betonových konstrukcí lze využít publikaci Technická pravidla
ČBS 04 Vodonepropustné betonové konstrukce, Česká betonářská společnost ČSSI, 2015

Vodonepropustné betonové konstrukce se nesmí navrhovat tam, kde je konstrukce v dosahu
vody s pH menším než 5,5 (kyselá voda) a zároveň s obsahem CO; větším než 40 mg/l.

Poznámka: Takové prostředí zabraňuje rozvoji samotěsnící funkce betonu.

Při návrhu vodonepropustné konstrukce je nutno zohlednit riziko nerovnoměrného sedání
(poklesu) jednotlivých částí jedné vodonepropustné konstrukce, resp. navrhnout odpovídající
opatření pro těsnění dilatačních spár konstrukce. S ohledem na souvisící obtíže se návrh
vodonepropustných betonových konstrukcí nedoporučuje pro konstrukce s očekávaným
rozdílným sedáním mezi jednotlivými dilatačními celky přesahujícím 10 mm.

Veškeré spáry a prostupy ve vodonepropustných betonových konstrukcích je nutno vhodným
způsobem těsnit. Doporučuje se použití vhodných výrobků a ověřených řešení - viz 18.2.8.4.

Doporučené vlastnosti betonu viz 18.3.3.8.

18.2.8.2 Základové desky

(1)

(2)

Základová spára vodonepropustné konstrukce má být v rozsahu jednoho betonážního záběru
(celku) navržena s minimem výstupků, prohlubní a půdorysných zlomů. Optimální je návrh
základové spáry v jedné rovině tak, aby bylo minimalizováno riziko lokálního zvyšování tření
konstrukce o základovou půdu a vznik trhlin. V případě potřeby lze snížit tření mezi
betonovou konstrukcí a základovou spárou vhodnou kluznou vložkou (např. fólií).

Pokud jsou v základové desce navrženy ústupky nebo výškové odskoky, doporučuje se jejich
boční plochy navrhnout ve sklonu menším než 45% od vodorovné. Pokud jsou navrženy

26/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)

(4)

(5)

odskoky s odklonem větším než 459 od vodorovné, doporučuje se na jejich vnějších bocích
navrhnout dilatační vložku z pružného materiálu (např. expandovaného polystyrenu - EPS)
takové tloušťky, aby byla minimalizována tahová napětí od smrštění betonu konstrukce.
Doporučená minimální tloušťka pružné vložky je 50 mm.

V místech půdorysných lomů základových konstrukcí s úhlem menším než 135% je nutno
posoudit vznik a šířku radiálních trhlin (vlivem tření v základové spáře) a v případě potřeby
navrhnout radiální výztuž pro zachycení tahových sil a omezení vzniku a šířky trhlin.

Pokud je navrženo hlubinné založení objektu, je třeba věnovat zvýšenou pozornost návrhu
betonové konstrukce v místě napojení pilot. Velkoprůměrové piloty se doporučuje oddělit od
základové desky kluznou vrstvou v úrovni spodní hrany základové desky.

Pokud jsou v základové desce navrženy dilatační nebo pracovní spáry musí být provedeny:
* © voblastech s minimálním namáháním (v okolí míst nulových momentů);
*« © mimo místa zesílení základové desky, tj. mimo místa, kde se mění výška těsněné spáry;

*« © voblastech, kde je výztuž vedena jen při horním a spodním povrchu desky (mimo oblast
smykové výztuže ve formě ohybů apod.).

18.2.8.3 Stěny

(1)

(2)

(3)

Velikost betonážních záběrů a vzdálenost spár (dilatačních, pracovních a s řízeným vznikem
trhlin) se navrhne na základě konkrétního uspořádání a rozměrů řešené konstrukce

a s ohledem na omezení vzniku a šířky trhlin, zejména v oblastech napojení na dříve
betonované konstrukce (např. základové deska).

Poznámka: Doporučená maximální délka přímých betonážních úseků stěn je 15,0 m, doporučená
maximální vzdálenost spár s řízeným vznikem trhlin bez návrhu specifických opatření je 5,0 m nebo
2násobek šířky/výšky později betonovaného prvku (uvažuje se menší hodnota). Do specifických opatření
patří například návrh přídavné výztuže pro omezení vzniku a šířky trhlin a návrh betonů vyztužených
vlákny.

V místech otvorů a lomů stěnových konstrukcí s úhlem menším než 135? je nutno posoudit
vznik a šířku radiálních trhlin a v případě potřeby navrhnout radiální výztuž pro zachycení

vv

tahových sil a omezení vzniku a šířky trhlin.

V místech spár a styků je nutno věnovat zvýšenou pozornost návrhu výztuže s ohledem na
proveditelnost. Uspořádání výztuže ve vztahu k navrženým těsnícím prvkům se uvede
v projektové dokumentaci v podrobnostech odpovídajících stupni projektové přípravy podle
Směrnice SŽ SM011.

18.2.8.4 Těsnění spár a prostupů

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Návrhová životnost systému těsnění spár a prostupů má být shodná jako návrhová životnost
vodonepropustné betonové konstrukce. Pro konstrukce s návrhovou životností větší než 50 let
je minimální požadovaná doba návrhové životnosti těsnícího systému 50 let.

Těsnění jednotlivých typů spár a prostupů, včetně prostupů spínacích tyčí, ve
vodonepropustné betonové konstrukci má být řešeno vhodným uceleným systémem. Důrazně
se nedoporučuje kombinace různých systémů z důvodu jejich možné nekompatibility,
zejména v místech napojení.

Pro návrh a vlastnosti těsnících plechů spár a styků s povrstvením platí ETA 15/0003
a EAD 320002-00-0605.

U konstrukcí se zvýšeným rizikem porušení spár (např. pro konstrukce se zvýšeným rizikem
nerovnoměrného sedání) a pro konstrukce se zvýšenými nároky na těsnění spár se navrhne

Z“

pojistný systém těsnění spár (např. injektážní hadičky nebo bentonitové pásky).

V místech, kde dochází ke kolísání hladiny podzemní vody, se nesmí používat těsnící prvky

(např. pásky na bázi bentonitů), u nichž hrozí postupná degradace vlivem vyplavování částic.

27/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.9 SOUČÁSTI SPODNÍ STAVBY

18.2.9.1 Přechodové oblasti

(1)

Přechodové oblasti mostních objektů se navrhují podle MVL 102 a předpisu SŽ S4 (zejména
příloha 24).

18.2.9.2 Opěry a pilíře

(2)

LIM. Toa.

zajištění odpovídajícího zpřístupnění. Požadavky na uspořádání a provedení opěr a pilířů
stanoví MVL 102.
Pokud se požaduje omezení vstupu na některé části opěr a pilířů, navrhnou se přednostně

plenty ze železového betonu s vhodně zajištěnými přístupovými cestami (bezpečnostními
dveřmi/poklopy) - viz také 18.2.9.3(5).

18.2.9.3 Úložné prahy

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Uspořádání úložných prahů musí umožnit provádění kontroly, údržby a oprav navrženého
uložení mostu a mostního závěru (pokud jsou provedeny), včetně zajištění odpovídajícího
zpřístupnění. Podrobné požadavky na uspořádání a provedení úložných prahů stanoví
MVL 102.

Pokud jsou na úložných pracích navržena ložiska, musí být zajištěn dostatečný prostor pro
provádění jejich kontroly, údržby a výměny.

Pod ložisky na nových úložných prazích musí být na úložném prahu navrženy a provedeny
podložiskové bločky, minimální doporučená výška podložiskového bločku je 100 mm.
V případě oprav (rekonstrukcí) stávajících konstrukcí se postupuje individuálně.

Pokud jsou na úložném prahu navržena ložiska s návrhovou životností nižší, než je návrhová
nebo zbytková životnost nosné konstrukce mostu, má uspořádání a vyztužení úložného prahu
umožnit osazení zdvihacích lisů pro jejich výměnu. Alternativně je možno po schválení
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ navrhnout zvedání nosné konstrukce pomocí
provizorních konstrukcí opřených např. o výstupek základu podpěry, nebo jiné konstrukce
k tomuto účelu navržené.

Pokud se požaduje omezení vstupu na úložné prahy, navrhnou se přednostně plenty ze
železového © betonu s vhodně. zajištěnými | přístupovými | cestami © (bezpečnostními
dveřmi/poklopy). Maximální šířka mezery mezi plentou a nosnou konstrukcí je 50 mm.

Kde je to účelné (např. v městském prostředí), navrhnou se jako součást opěr a pilířů
zábrany proti hnízdění většího ptactva, zejména holubů. Zábrany proti hnízdění ptactva se
navrhují přednostně jako pevné - viz 18.2.9.3(5). Alternativně lze po souhlasu příslušného
odborného útvaru GŘ SŽ, případně následného správce, provést ochranu proti hnízdění
ptactva z kovového pletiva (sítě) nebo tuhých mříží (kovových i nekovových). Sítě
z nekovových materiálů se jako ochrana proti hnízdění ptactva smějí použít pouze ve
výjimečných případech a po výslovném souhlasu příslušného odborného útvaru GŘ SŽ
a následného správce (typicky při opravách stávajících konstrukcí), a to s ohledem na jejich
nízkou odolnost proti poškození.

18.2.10 SOUČÁSTI NOSNÉ KONSTRUKCE

18.2.10.1 Nosná konstrukce

(1)

(2)

Uspořádání nosné konstrukce, jejích částí a prvků musí umožnit provádění kontroly, údržby
a oprav, včetně zajištění odpovídajícího zpřístupnění.

Vnitřní dutiny komorových konstrukcí musí být navrženy jako přístupné. Minimální světlé
rozměry vnitřních dutin komorových konstrukcí musí být v příčném řezu alespoň

28/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

800 x 800 mm. Vnitřní dutiny musí být vhodným způsobem zajištěny proti přístupu
neoprávněných osob a hnízdění ptactva - viz 18.2.9.3.

(3) Nad ložisky monolitických nosných konstrukcí se doporučuje navrhnout a provést nálitky
umožňující lokální vyrovnání polohy ložiska při betonáži nosné konstrukce (min. výška 20
mm) - viz také MVL 102. Nad ložisky prefabrikovaných nosných konstrukcí mohou být
navrženy ocelové klínové desky.

(4) Pokud jsou na nosné konstrukci navržena ložiska s návrhovou životností nižší, než je
návrhová životnost nosné konstrukce mostu, musí uspořádání a vyztužení nosné konstrukce
umožnit osazení zdvihacích lisů pro jejich výměnu. V ostatních případech může být možnost
osazení zdvíhacích lisů požadována příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

18.2.10.2 Mostní ložiska a klouby

(1) Požadavky na mostní ložiska a klouby se řídí ČSN EN 1337 kapitolou 21 TKP a MVL 511.

(2) Při návrhu mostních ložisek se postupuje výlučně v souladu s ČSN EN 1990 a příslušnými
částmi ČSN EN 1991.

Pozn.: Pro označování ložisek, výkazy a tabulky lze využít ustanovení TNI 73 6270.

18.2.10.3 Mostní závěry
(1) Požadavky na mostní závěry se řídí kapitolou 21 TKP a MVL 102.

(2) Při návrhu mostních závěrů se postupuje výlučně v souladu s ČSN EN 1990 a příslušnými
částmi ČSN EN 1991.

18.2.11 DALŠÍ ČÁSTI KONSTRUKCE

18.2.11.1 Obecně

(1) Tento odstavec uvádí specifické požadavky na další části betonových konstrukcí pokrytých
touto kapitolou TKP.

18.2.11.2 Izolace

(1) Požadavky na betonové konstrukce sloužící jako podklad izolace stanoví kapitola 22 TKP
a TNŽ 73 6280.

(2) Všechny hrany betonových konstrukcí, na nichž je prováděna vodotěsná izolace musí být
navrženy v takovém tvaru (zkosení nebo zaoblení) nebo dodatečné úpravě (fabion), aby byla
zajištěna možnost aplikace a dlouhodobá životnost vodotěsné vrstvy i celého systému
vodotěsné izolace.

(3) Pro návrh tvrdé ochranné vrstvy izolace platí TNŽ 73 6280.

(4). Při návrhu výztuže tvrdé ochrany izolace musí být vyloučeny takové prvky a podložky, které
mohou způsobit poškození nebo dokonce perforaci izolační vrstvy.

18.2.11.3 Ochrana proti účinkům výfukových plynů

(1) Požadavky na návrh ochrany proti účinkům výfukových plynů stanoví ČSN 73 6223.

18.2.11.4 Odvodnění

(1) Způsob a navržené uspořádání systému odvodnění se uvede do projektové dokumentace
v podrobnostech odpovídajících stupni projektové přípravy. Návrh odvodnění musí být
schválen příslušným odborným útvarem GŘ SŽ, dotčenými orgány státní správy a v případně
potřeby rovněž vlastníkem nebo správcem přemosťované překážky.

(2) Kapacita navrženého systému odvodnění se v rámci návrhu mostního objektu doloží
hydrotechnickým výpočtem v podrobnostech odpovídajících stupni projektové přípravy (viz
Směrnice SŽ SM011).

29/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Požadavky na návrh a uspořádání odvodnění mostů stanoví ČSN 736201, MVL 511
a MVL 102,

(4) V rámci návrhu odvodnění musí být zajištěno, aby 5e na žádném místě mostního objektu,
včetně přechodové oblasti, nehromadila voda. Minimální sklony povrchů betonových
konstrukcí z hlediska odtoku vody jsou uvedeny v Tab, 7,

Tab. 7 - Minimální sklony povrchů betonových konstrukcí z hlediska odvodnění

Typ povrchu Sklon povrchu betonové konstrukce
Minimální 1,0%
Volný
Doporučený 2,0%
A Minimální 2,0%
Příčný

Doporučený | 3,0%

Žlab kolejového lože
Minimální 1,0%

Podélný ;
Doporučený | 2,0 %
Minimální 2,0%
Zasypaný (zemina, přesypávka)
Doporučený 4,0%

(5) Minimální podélný sklon odvodňovacích potrubí a žlabů systému odvodnění je 1,0 %.

(6) Minimální podélný sklon odvodňovacích žlábků v betonových prvcích (např. na úložných
prazích) je 0,5 %, doporučený potom 1,0 %.

(7) Při návrhu systému odvodnění musí být zajištěna dostatečná kapacita dilatačních prvků
s ohledem dilataci konstrukce a/nebo samotného systému odvodnění,

(8) Všechny prvky systému odvodnění je nutno navrhnout tak, aby je bylo možné v rámci
provádění vhodným způsobem zajistit proti odcizení.

(9) Uspořádání všech částí a prvků systému odvodnění musí být navrženo tak, aby byly
jednotlivé části a prvky odvodnění přístupné a vyměnitelné.

(10) Volné části systému odvodnění (potrubí, žlaby, svody a jejich napojení) se doporučuje
navrhovat z nekorodujícího základního materiálu odolného vůči atmosférickým vlivům a UV
záření. Závěsy prvků systému odvodnění se navrhují z korozivzdorné oceli min, třídy A2,

(11) Svislé svody odvodnění se doporučuje integrovat do výklenků spodní stavby tak, aby
nevystupovaly před líc betonových konstrukcí.

(12) Vyústění svodů odvodňovačů, odvodnění izolace a dutin musí být situována vždy mimo
průjezdný průřez, volný schůdný a manipulační prostor (tedy vždy min. 3,0 m od osy koleje),
přemosťovanou komunikaci, trolej, chodníky nebo jinak využívané komunikační plochy.

(13) Volné výtoky ze systému odvodnění se navrhnou tak, aby odpadní voda nevytékala nebo
neodstřikovala na nosnou konstrukci ani na spodní stavbu, V místě volného výtoku se
navrhne zpevnění, odolné proti účinkům vytékající vody a zajišťující její odvedení.

18.2.11.5 Římsy

(1) Vyztužení a způsob provádění říms se navrhne tak, aby byly omezeny vznik a šířka trhlin. Pro
maximální přípustnou šířku trhlin a způsob jejího stanovení viz 18.2.7.9.

(2) Římsy se doporučuje navrhovat prováděné po částech (betonážních záběrech), resp. vhodně
dělené pracovními a dilatačními spárami (viz 18.,2,7,11). Doporučená délka záběru
monoliticky prováděné římsy je 4,0 m. Maximální délku záběru je nutno přizpůsobit
předpokládané technologii výstavby a typu konstrukce.

30/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

Pokud jsou v římsách provedeny spáry nebo styky (např. spáry mezi betonážními celky,
spáry/styky mezi prefabrikáty, spáry/styky mezi prefabrikátem a monolitickou částí apod.) je
nutno tyto spáry těsnit. Pro utěsnění spár a styků prefabrikovaných říms se navrhnou tmely
podle podmínek uvedených v 18.3.3.11.3, nebo se použijí speciální těsnicí profily.

Pokud jsou římsy navrženy jako spřažené s nosnou konstrukcí nebo spodní stavbou, navrhnou
se ve všech místech dilatačních spár nosné konstrukce nebo spodní stavby rovněž dilatační
spáry římsy.

Kotevní prvky prefabrikovaných říms a jejich částí (desky, kotvy apod.) se navrhují
s povrchovou ochranou kotevních ocelových prvků, přednostně ve formě žárového zinkování
ponorem podle ČSN EN ISO 1461. Při použití ochrany žárovým zinkováním musí být pro
ocelové prvky splněny požadavky na krycí vrstvu betonu platné pro ocelovou výztuž do
betonu a současně musí být povrchová úprava dostatečně pasivní vůči chemické reakci
s použitým cementem (podrobněji viz 18.2.4.2.3(3)). Pokud jsou splněny požadavky předpisu
SŽDC S5/4, může být navržen i jiný dostatečně trvanlivý způsob protikorozní ochrany.

Kotvení sloupků zábradlí, PHS apod. na římsách se provádí pomocí chemických kotev
vlepených do vyvrtaných otvorů (viz MVL 511 a MVL 720). Kotvení se provádí přes patní
desku vhodné tloušťky podlitou polymerní maltou na bázi epoxidů minimální tloušťky 10 mm.

Ve výjimečných případech, kdy jsou sloupky zábradlí, PHS apod. osazovány do kapes říms
(např. opravy stávajících mostních objektů a zdí, nebo jejich částí, kde není možné kotvit na
patní plechy), musí být tyto kapsy zality polymerní maltou na bázi epoxidů (do
napenetrovaných kapes) s nadvýšením nad povrch okolního betonu minimálně o 10 mm.
Kotevní kapsy se současně odvodní trubičkou o minimálním průměru 20 mm, např. podle
MVL 511. Z kotevních kapes se musí odstranit fixační klíny.

Polymerní malta na bázi epoxidů musí splňovat parametry předpisu SŽ S13.

31/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3 © TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY

18.3.1 OBECNÉ POŽADAVKY

(1) Technologický předpis (dále jen TePř) zpracovává zhotovitel stavby na všechny činnosti
a práce prováděné v rámci stavby, a to podle pravidel stanovených v kapitole 1 TKP.

(2) TePř musí být vypracován a schválen před zahájením prací, kterých se týká.

(3) TePř schvaluje vždy TDS (ve složitějších případech po předchozím odsouhlasení s příslušným
odborným útvarem GŘ SŽ, autorským dozorem, případně dalšími subjekty uvedenými ve
smlouvě o dílo). Příslušný odborný útvar GŘ SŽ si může vymínit (zpravidla v dokumentaci
stavby) posouzení TePř před vlastním schválením TDS.

(4) Podkladem pro TePř je schválená projektová dokumentace (objektu) - viz Směrnice
SŽ SM011. Při zpracování TePř pro betonové konstrukce je nutno respektovat ustanovení
platných technických norem a kapitol 17 a 18 TKP.

(5) Každý TePř obsahuje zejména, nikoliv však pouze, tyto informace:
+ © seznam se jmény a podpisy osob, které TePř zpracovaly, kontrolovaly a schválily;
+ © úvod, identifikační údaje stavby (objektu);
*« © výchozí podklady pro zpracování TePř;
* © proškolení jednotlivých pracovníků z TePř, včetně odpovídajících záznamů;
* © identifikace pracovníků odpovědných za provedení prací podle TePř;
* © použité výrobky - popis, včetně kvalitativních parametrů;
* © podmínky skladování stavebních materiálů a výrobků;
*« © podrobné pracovní postupy;
*« © klimatické podmínky pro provádění prací;
* © pracovní pomůcky a nářadí, mechanismy pro jednotlivé práce;
« © kvalita, jakost a její kontrola, odpovídající tolerance;

*« — kontrolní a zkušební plán, včetně přejímek (směrný obsah a rozsah kontrolního
a zkušebního plánu betonáže je uveden v Příloze N kapitoly 17 TKP);

*« © záruky za provedené práce a dílo;

+ © bezpečnost práce a ochrana zdraví;

*« © ochrana životního prostředí;

*« © příslušné citované a souvisící normy, technické předpisy a podklady;

*« © doklady - certifikáty, včetně protokolů, na jejichž základě byly vydány dokumenty
o shodě;

« © technické listy používaných materiálů a výrobků, odpovídající technologické postupy;

+ © další potřebné nebo požadované doklady (dle požadavků TDS, autorského dozoru nebo
příslušného odborného útvaru GR SZ).

(6) TePř musí mít na každé stránce identifikační údaje jako řízený dokument (označení TePř,
datum, číslo stránky).

18.3.2 PROSTOROVÁ ÚPRAVA PO DOBU PROVÁDĚNÍ

(1) Zhotovitel musí dodržet požadavky na prostorové uspořádání během provádění podle
schválené projektové dokumentace.

32/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2)

(3)

Pokud výše uvedená omezení nejsou obsažena a odsouhlasena v projektové dokumentaci,
navrhne je v případě potřeby zhotovitel a předloží je TDS, vlastníku/správci přemosťované
překážky a případným dotčeným orgánům státní správy ke schválení v dostatečném předstihu
před zahájením prací, resp. jejich realizací.

Pokud místní podmínky vyžadují zajištění přechodu nebo průjezdu veřejné dopravy
staveništěm po dobu provádění stavebních prací, musí být tyto přechody a/nebo průjezdy
řádně označeny a udržovány. Způsob zajištění bezpečného provozu na staveništi musí být,
spolu s harmonogramem prací, zhotovitelem vypracován a příslušným správním orgánem
schválen před zahájením prací, resp. realizací přechodu nebo průjezdu.

18.3.3 PROVÁDĚNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

18.3.3.1 Základní požadavky

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Pro provádění betonových konstrukcí platí ustanovení platných technických norem, zejména
ČSN EN 13670, ČSN 73 2401, ČSN 73 2480, ČSN EN 206, a ustanovení kapitol 17 a 18 TKP.
Přílohy A až G ČSN EN 13670 se z hlediska provádění betonových konstrukcí v rozsahu této
kapitoly TKP považují za závazné, pokud není stanoveno jinak.

Betonové konstrukce se provádějí podle schválené dokumentace, jejíž předepsaný obsah
a rozsah jsou uvedeny ve Směrnici SŽ SM011 a v Příloze E této kapitoly TKP.

Pokud není ve schválené projektové dokumentaci uvedeno jinak, platí pro betonové
konstrukce podle této kapitoly TKP požadavky prováděcí třídy 3 ve smyslu ČSN EN 13670.

V dokumentaci zhotovitele musí zhotovitel dodržet zásady návrhu stavby, které jsou
obsaženy ve schválené projektové dokumentaci, jakož i podmínky vyplývající z vydaného
stavebního povolení, platných posouzení a dalších částí zadávací dokumentace (zejména
technických norem a příslušných kapitol TKP).

Před zahájením provádění betonových konstrukcí předloží zhotovitel TDS ke schválení
zpracovaný TePř pro provádění betonových konstrukcí, včetně kontrolního a zkušebního plánu
(viz také kapitola 17 TKP). Součástí schvalovacího procesu TePř pro provádění betonových
konstrukcí je i posouzení autorským dozorem, případně příslušným odborným útvarem
GŘ SŽ.

Poznámka: TePř pro provádění betonových konstrukcí může být rozdělen do částí odpovídajících
jednotlivým krokům provádění, např. skruže a bednění, provádění betonářské a předpínací výztuže,
betonáž (viz kapitola 17 TKP), napínání a injektáž předpínací výztuže.

TePř pro provádění betonových konstrukcí musí obsahovat zejména, nikoliv však pouze

(viz také 18.3.1(5) a Příloha O kapitoly 17 TKP):

* — podmínky, za nichž mohou být práce zahájeny a prováděny (např. doprava, ukládání
a zpracování čerstvého betonu);

*« © množství ukládaného betonu a odpovídající rozsah konstrukce (např. plocha betonové
konstrukce z hlediska zpracování čerstvého betonu);

*« — podrobné technické řešení skruže a bednění, včetně zajištění požadované tuhosti,
w . „ Maa 7 u 2 wr o v o
těsnosti a úpravy povrchu betonu, použitých odbedňovacích přípravků a prostředků,
maximálních tlaků na bednění, resp. tlouštěk vrstev čerstvého betonu apod.;

*« © požadavky na provádění a uspřádání výztuže;

« © podrobné technické řešení a provedení povrchových úprav všech volných povrchů
betonu, zajištění kvality povrchů v bednění, provedení všech spár v betonu a zajištění
jejich těsnění;

* © podrobnou definici postupů pro zajištění odpovídajícího tvaru nosné konstrukce
(nadvýšení bednění, měření během provádění konstrukce, jeho vyhodnocení a příslušná
opatření);

33/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

podrobný popis stavebních prací a jejich postupu (např. příprava bednění, vázání
výztuže, doprava, ukládání a zpracování čerstvého betonu, ošetřování betonu a jeho
povrchů), včetně časového harmonogramu a maximálních délek trvání jednotlivých etap
z hlediska použité technologie a požadovaných vlastností výsledné konstrukce;

podrobný soupis strojního vybavení, včetně identifikace zařízení pro dopravu, ukládání
a hutnění betonu (typ a množství vibrátorů) na stavbě, stavební a manipulační techniky,
osvětlení staveniště apod., včetně zajištění dostatečného množství náhradního vybavení
v jednotlivých fázích výstavby;

personální zajištění provádění betonové konstrukce v jednotlivých fázích;

podmínky pro odbednění konstrukce, zejména v závislosti na klimatických podmínkách
a dalších navržených opatřeních;

kontrolní a zkušební plán, resp. systém zajištění kvality.

18.3.3.2 Postupy před betonováním

(1) Veškeré činnosti souvisící s betonováním monolitické konstrukce, její části nebo prvku se
musí provádět podle schváleného TePř (viz 18.3.3.1(5)).

(2) Betonáž monolitické konstrukce, její části nebo prvku smí být zahájena až po převzetí skruže,
bednění a výztuže TDS - rozsah viz 18.3.3.2(3). TDS vyjádří souhlas se zahájením betonáže
zápisem do stavebního deníku.

su

(3) Před zahájením betonáže monolitické konstrukce, její části nebo prvku se kontroluje zejména,

MM

nikoliv však pouze (viz také další články odstavců 18.3.3 až 18.3.7):

34/85

stav skruže, včetně založení, a osazení prvků pro odbednění;

provedení a uspořádání ochranných opatření (zábradlí) a pracovních lávek pro úpravu
povrchu;

rozměry, provedení a tuhost bednění;

poloha, druh a množství betonářské výztuže, včetně uspořádání výztuže z hlediska
ukládání a zpracování čerstvého betonu (zajištění min. světlých vzdáleností prutů
výztuže pro ukládání betonu a použití zvoleného typu vibrátorů), zajištění polohy výztuže
během ukládání a zpracování čerstvého betonu, absence rádlovacích drátů apod.;
poloha, druh a množství předpínací výztuže a dalších prvků systému předpětí, včetně
souvisící betonářské výztuže a zajištění polohy prvků předpětí během ukládání
a zpracování čerstvého betonu;

použité distanční vložky a jejich uspořádání a provedení (vhodný typ a rozměr, počet,
umístění, stabilita, čistota);

přítomnost a poloha veškerých zabudovaných prvků v konstrukci (chráničky, rozvody,
prostupy apod.);

odstranění nečistot z bednění nebo podkladu pro betonáž, zejména prachu, pilin, sněhu,
ledu, lahví, nedopalků cigaret a zbytků vázacího drátu atp.;

úprava prvků těsnění dilatačních, případně pracovních, spár;
těsnost bednění a jeho částí tak, aby bylo zamezeno úniku cementového mléka;

příprava povrchu bednění, zejména ošetření a navlhčení bednění, případně podkladu pro
betonáž (pracovní spáry) a jejich teplota před betonáží;

úprava ztvrdlého (dříve uloženého) betonu a výztuže pracovních spár;

čistota a stav povrchu výztuže z hlediska zajištění kvalitního spojení výztuže s betonem
(např. stopy oleje, námrazků, barvy, odlupující se rzi);

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

+ © zajištění odpovídajícího vybavení pro provedení betonáže, zejména dostatečně výkonné
dopravy betonu na staveniště i po něm, typu a množství prostředků pro hutnění, úpravu
povrchu a ošetřování, zajištění záložního zdroje energie apod.;

* © odborná způsobilost pracovníků.

18.3.3.3 Ukládání a zhutňování betonu

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

Základní požadavky pro ukládání a zhutňování betonu stanoví kapitola 17 TKP a ČSN
EN 13670.

Ukládání a zhutňování čerstvého betonu musí být prováděno za přítomnosti a pod vedením
odpovědného odborně způsobilého a kvalifikovaného pracovníka zhotovitele. Odpovědný
pracovník řídí práce na místě a musí být přítomen po celou dobu ukládání a zhutňování
betonu.

Do bednění smí být beton ukládán až po kontrole dodacích listů a provedení příslušných
měření a kontrolních zkoušek (podrobně viz 18.4.1.1). Zvláště se kontroluje dodržení doby
pro přepravu ve vztahu k maximální předepsané době mezi zamícháním čerstvého betonu
a jeho uložením do bednění, včetně zpracování (viz také kapitola 17 TKP). Čerstvý beton,
který vykazuje známky počátku tuhnutí, nesmí být do konstrukce uložen.

Během celé doby betonáže se musí provádět průběžná vizuální kontrola ukládaného betonu
z hlediska jeho konzistence, stejnorodosti apod. V případě, že se sledované vlastnosti betonu
zřetelně mění, nesmí se tento beton do konstrukce bez podrobné kontroly vlastností uložit.

Během betonáže musí být průběžně sledován stav bednění a podle schváleného TePř
případně měřeny posuny skruže. Pokud dojde k poškození nebo neočekávaným deformacím
skruže či bednění, je nutno okamžitě přerušit betonáž. V betonáži je možno pokračovat až po
odstranění závady.

Během betonáže musí být průběžně sledován stav a poloha výztuže a prvků systému
předpětí. Pokud dojde k jejich posunu nebo neočekávaným deformacím, je nutno okamžitě
přerušit betonáž. V betonáži je možno pokračovat až po odstranění závady.

Pokud je betonáž konstrukce přerušena (betonáž není možno v intencích požadavků TePř
možno považovat za kontinuální), musí se provést taková opatření, která zabrání vzniku
pracovní spáry. V případě vzniku pracovních spár se postupuje podle 18.3.3.11.2.

Pokud je navržena gravitační doprava čerstvého betonu žlaby, násypkami a potrubím
(podléhá výslovnému schválení TDS v rámci odsouhlasení TePř pro provádění betonových
konstrukcí - viz 18.3.3.1(5)), musí splňovat následující požadavky:

+ © otevřené žlaby a násypky musí být z materiálu neovlivňujícího vlastnosti čerstvého nebo
ztvrdlého betonu, doporučují se žlaby a násypky kovové nebo pokovené, nesmí být
použito prvků vyrobených z hliníku;

« © Žlaby, násypky a potrubí musí být před zahájením betonáže čisté.

Beton musí být ukládán tak, aby nedocházelo ke znečištění povrchu připraveného bednění
v později betonovaných úrovních. Beton zachycený na výztuži v později betonovaných
úrovních nesmí zaschnout, event. je nutno ještě čerstvý beton před zaschnutím z výztuže
odstranit.

(10) Ukládání betonu je nutno provádět tak, aby nedocházelo k jeho rozmíšení a segregaci. Při

ukládání betonu volným pádem je nutno zabránit rozrážení proudu betonu o výztuž
a rozstřiku do plochy. Podrobné požadavky uvádí kapitola 17 TKP. Maximální výška volného
pádu pro jednotlivé druhy betonu měřená od spodního povrchu bednění nebo povrchu betonu,
na nějž se čerstvý beton ukládá, je uvedena v Tab. 8.

35/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1, června 2022

Tab. 8 - Maximální výška volného pádu betonu při ukládání (viz také kapitola 17 TKP)

Druh betonu Max. výška volného pádu
Nepohledový/obyčejný 1,5m
Vysokopevnostní 1,5m
Pohledový 10m
Samozhutnitelný 1,0m

(11) Čerstvý beton se do bednění musí ukládat rovnoměrně, ve vrstvách odpovídajících
maximálním přípustným tloušťkám a použitému způsobu hutnění (viz kapitola 17 TKP
a 18.3.3.1).

(12) Při ukládání čerstvého betonu nesmí být překročeny maximální tlaky na bednění podle návrhu
bednění (viz 18.3.3.1).

(13) Během ukládání betonu se musí provádět systematické a stejnoměrné zhutňování podle
schváleného TePř pro provádění betonových konstrukcí (viz 18.3.3.1 a kapitola 17 TKP),
zvýšenou pozornost je nutno věnovat hutnění tvarově složitých konstrukcí, konstrukcí se
šikmými povrchy a okoli navržených spár v betonu. Během hutnění musí být zajištěno, aby
nedošlo k přehutnění a segregaci betonu, tj. aby se na povrchu čerstvého betonu neobjevila
vrstva malty a/nebo větší množství účinných vzduchových pórů a/nebo cementová pěna.

(14) Pro hutnění čerstvého betonu se smí použít jen prostředků (např. vibrátorů) podle
schváleného TePř pro provádění betonových konstrukcí.

(15) Při použítí ponorných vibrátorů se musí vyloučit kontakt vibrátoru s výztuží. Intenzita a doba
vibrování se doporučují takové, aby bylo dosaženo viditelného sednutí betonu minimálně
o 20 mm na ploše o poloměru nejméně 400 mm. Vibrování nesmí zasahovat přímo nebo přes
výztuž do již provedených úseků nebo vrstev betonu, které již zatvrdly do té míry, že beton
přestává být tvárný.

(16) Ponorné vibrátory nesmí být využívány k přepravě betonu v bednění nebo ve žlabech, nebo
jejímu urychlování,

(17) Ihned po dokončení nebo přerušení ukládání čerstvého betonu musí být vhodným způsobem
(podle schváleného TePř pro provádění betonových konstrukcí) odstraněna malta rozstříkaná
po betonářské výztuži a na povrchu bednění. Jakékoliv části suché malty nebo oschlého
betonu a prach nesmí kontaminovat uložený čerstvý beton.

(18) Neprodleně po dokončení ukládání čerstvého betonu se provedou na definitivních površích
betonu povrchové úpravy podle požadavků projektové dokumentace a schváleného TePř pro
provádění betonových konstrukcí.

18.3.3.4 Ošetřování a ochrana betonu

(1) Ošetřování a ochrana čerstvého a mladého betonu se provádí podle požadavků
ČSN EN 13670, kapitoly 17 TKP a případných dalších požadavků stanovených v projektové
dokumentaci. Konkrétní způsob ošetřování a jeho provádění musí být zhotovitelem stanoveny
a popsány v TePř pro provádění betonových konstrukcí schváleném před zahájením praci
(viz 18.3.3.1(5)).

(2) Z hlediska ošetřování a ochrany betonu musí TePř pro provádění betonových konstrukcí
zahrnovat opatření pro omezení vzniku a rozvoje trhlin vlivem:

+ © tzv. hydratačního (resp. chemického) smrštění betonu — tyto trhliny vznikají zejména
během prvních 24 hodin po betonáži, nesouvisí s klasickým smrštěním betonu;

* © rovnoměrného ohřátí betonového konstrukčního prvku vlivem hydratačního tepla a jeho
následného zchladnutí - tyto tzv. teplotní štěpné trhliny vznikají během prvních 3 až 7
dnů a procházejí typicky na celou tloušťku prvku;

36/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

« © teplotního spádu (rozdílu teploty) mezi jádrem průřezu a jeho povrchem (zejména
u masivních konstrukcí v zimním období) - tyto trhliny vznikají, pokud je teplotní spád
větší než 20 C.

Riziko vzniku a rozvoje trhlin výrazně stoupá v letních měsících a ve dnech, kdy vlivem
klimatických podmínek stoupá rychlost proudění vzduchu nad nechráněným povrchem
dokončeného konstrukčního prvku dochází k významnému vysoušení povrchu betonu.

Pokud není v dokumentaci stanoveno jinak, nejvyšší teplota betonu uvnitř betonované části
nesmí překročit 70 2C. Teplotní spád (rozdíl teploty) mezi jádrem průřezu a jeho povrchem
současně nesmí překročit 20 2C.

Ošetřování betonu se provádí na všech volných (odkrytých) plochách betonové konstrukce.
Pokud se některé konstrukce nebo jejich části (povrchy) odbední dříve, než je předepsaná
doba ošetřování, musí se ošetřování provádět nadále i na těchto plochách.

Ošetřování čerstvého betonu musí být zahájeno neprodleně po dokončení jeho ukládání
a zpracování. Po dobu prvních 24 hodin je nezbytné zajistit zvýšený dozor nad volnými
(nechráněnými) povrchy dokončené betonové konstrukce zaměřený na dodržování a pro-
vádění opatření pro omezení vzniku trhlin, resp. omezení jejich šířky.

Čerstvě uložený beton musí být ochráněn před vlivy nadměrných vibrací, nárazů, deformací
bednění a skruže i jinými nežádoucími vlivy. Beton nesmí být zatěžován dynamickými účinky
a významnými vibracemi, dokud jeho pevnost v tlaku nedosáhne min. 10 MPa. Při souběhu
betonářských prací s významnými dynamickými vlivy (např. trhací práce, vibrace od dopravy
nebo od hutnících prostředků) ovlivňujících betonové konstrukce musí TePř pro provádění
betonových konstrukcí obsahovat návrh zvláštních opatření pro omezení těchto vlivů na
čerstvý a mladý beton.

Postupy a procesy ošetřování betonu, včetně minimální doby ošetřování, stanoví TePř pro
provádění betonových konstrukcí na základě ustanovení kapitoly 17 TKP a v souladu
s ČSN EN 13670.

Bedněné povrchy betonových konstrukcí je nutné ponechat v bednění co nejdéle, případně po
jejich odbednění aplikovat vhodné způsoby ošetření na základě schváleného TePř pro
provádění betonových konstrukcí. V zimních měsících je vhodné bednění a povrchy tepelně
izolovat s ohledem na minimalizaci teplotního spádu v betonových konstrukcích a prvcích
a omezení vzniku trhlin.

Pokud je povrch betonu ošetřen hmotami (nástřikem) zabraňujícími rychlému vysychání,
může na tomto povrchu vzniknou separační vrstva. Z povrchů sloužících jako podklad pro
vodotěsné izolace nebo pro betonáž dalších částí konstrukce musí být tyto hmoty před
pokračováním prací vhodným způsobem odstraněny. Způsob a postup odstranění, včetně
doby odstranění, musí být uvedeny v TePř pro provádění betonových konstrukcí.

Poznámka: Povrchy sloužící jako podklad pro vodotěsné izolace se doporučuje brokovat, povrchy sloužící
jako podklad pro betonáž se doporučuje očistit tlakovou vodou.

(10) Ochranu čerstvého betonu proti dešti je nutno provádět tak, aby nedošlo ke zhoršení

vlastností ztvrdlého betonu. Ochranu je nutno zahájit již v průběhu betonáže a odpovídajícím
způsobem ji upravit po dokončení úprav povrchů betonových konstrukcí. Způsob a provedení
ochrany povrchu betonu musí být uveden ve schváleném TePř pro provádění betonových
konstrukcí. Ochranu povrchů betonu proti dešti je třeba provádět po dobu, než beton dosáhne
pevnosti v tlaku minimálně 5 MPa.

18.3.3.5 Betonové konstrukce a prvky vystavené agresivnímu prostředí

(1)

(2)

Požadavky na provádění betonových konstrukcí a prvků vystavených působení agresivnímu
prostředí se stanoví podle schválené projektové dokumentace, ČSN EN 206 a kapitol 17
a 18 TKP.

Podrobné technické řešení, použité materiály a požadavky na provádění se stanoví v souladu
se schválenou projektovou dokumentací v rámci zpracování TePř pro provedení betonové

37/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)

(4)

(5)

(6)

konstrukce. Zejména se v TePř uvedou navržená opatření pro zajištění odolnosti betonu proti
průsakům a opatření pro omezení vzniku a šířky trhlin.

V rámci zajištění odolnosti betonu vůči agresivnímu prostředí se nedoporučuje používat
betonů s vysokým obsahem cementu, protože se tím zvyšuje riziko nadměrných objemových
změn betonu, a tedy i riziko vzniku a nadměrné šířky trhlin, které jsou z hlediska primární
ochrany vysoce nežádoucí. Zvýšenou hutnost a odolnost betonu proti průsakům vody se
doporučuje zajistit jinými způsoby bez zvyšování dávky cementu, např. vhodným
zpracováním a hutněním betonu, použitím betonů s pomalým nárůstem pevnosti.

Pro provádění a úpravu povrchů betonových konstrukcí z hlediska ochrany betonových
konstrukcí a prvků vystavených působení agresivního prostředí platí ustanovení 18.3.3.6.

Ochrana betonářské a předpínací výztuže před účinky bludných proudů se provádí podle
požadavků předpisu SŽ S13 a v souladu s kapitolou 25A TKP.

Při provádění ocelových částí mostních objektů s ohledem na ochranu proti korozi (včetně
zábradlí a zabetonovaných prvků) platí ustanovení kapitoly 25B TKP a předpisu SŽDC S5/4.

18.3.3.6 Povrch betonových konstrukcí

(1)

(2)

(3)

(4)

Požadavky na jednotlivé povrchy betonových konstrukcí, jejich částí a prvků stanoví
projektová dokumentace v návaznosti na kapitolu 17 TKP - viz 18.2.7.10. Změny oproti
schválené projektové dokumentaci musí schválit TDS a autorský dozor.

Pro dosažení příznivého vzhledu různých částí betonových konstrukcí se vyžaduje, aby beton
měl homogenní strukturu a zabarvení. Z toho důvodu je nezbytné, aby konstrukčně
a pohledově ucelené konstrukce, jejich části a prvky byly zhotoveny z jednoho druhu betonu,
stejného cementu a kameniva a podle stejné receptury v jedné betonárce a byly betonovány
do bednění shodných vlastností, které zajistí stejnou povrchovou strukturu (včetně dodržení
stejného druhu odbedňovacích prostředků).

Části a prvky betonových konstrukcí, které nelze betonovat v jednom pracovním záběru (bez
přerušení betonáže), musí být vhodně konstrukčně i opticky rozčleněny pracovními spárami
(viz 18.2.7.11 a 18.3.3.11). Pokud není způsob rozčlenění předepsán projektovou doku-
mentací, musí být zhotovitelem stanoven a TDS odsouhlasen před zahájením provádění prací
(např. jako součást TePř pro provádění betonových konstrukcí).

TePř pro provádění betonových konstrukcí musí z hlediska zajištění požadovaného vzhledu
jednotlivých ploch betonových konstrukcí, jejich částí a prvků podle schválené projektové
dokumentace obsahovat zejména, nikoliv však pouze (viz 18.3.3.1(5)):

* © uspořádání, typ a povrchová úprava bednicích dílců;

* © přítomnost a poloha veškerých zabudovaných prvků v konstrukci (chráničky, rozvody,
prostupy, těsnění spár apod.);

* © rozmístění a typ stahovacích tyčí, včetně řešení uzavření spínacích otvorů;

*« © vlastnosti odbedňovacího prostředku a jeho aplikace;

* © rozvrh pracovních spár, pokud betonáž nemůže být provedena jako nepřetržitá;

*« © recepturu betonu, včetně specifikace použitých přísad;

+ © předpokládaný obsah vzduchu v čerstvém i ztvrdlém betonu;

« © technologii hutnění čerstvého betonu, včetně délky vibrace;

* © způsob úpravy povrchu betonu vodorovných a šikmých ploch mimo bednění;

* © způsob a délku ošetřování betonu (na základě ošetřovací třídy betonu, viz 18.3.3.4);
* © klimatické podmínky, za kterých může být betonáž prováděna;

*« © opatření pro omeze vlivu hydratačního tepla u masivních konstrukcí.

38/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

Během provádění je zhotovitel povinen zabránit nepřípustnému znečištění pohledových ploch
betonových konstrukcí, jejich částí a prvků, zejména korozními zplodinami, organickými
látkami, odbedňovacími prostředky apod. Skruže, pracovní lešení i pracovní mechanismy
a pomocné konstrukce je nutno navrhnout a provést tak, aby nebyly příčinou znehodnocení
vlastností pohledových (nezasypaných) ploch, zejména betonových konstrukcí z pohledového
betonu.

Pokud jsou při betonáži konstrukcí, jejich částí a prvků použity spínací tyče bednění, musí být
spolehlivým způsobem zajištěna následná vodotěsnost v místě otvorů a trubek ponechaných
v konstrukci, včetně provedení souvisící úpravy otvorů na povrchu (viz Příloha F kapitoly 17
TKP).

Všechny kovové prvky z korodujících materiálů bez protikorozní ochrany zabudované do
betonové konstrukce musí mít odpovídající krytí zajišťující protikorozní ochranu. Požadavky
na distanční prvky viz 18.3.4.4.

Pokud jsou kovové prvky použity s krytím menším, než požadovaným (viz 18.2.7.5.3
a Příloha A), nebo jsou prvky osazeny na povrchu konstrukce, musí se použít prvky
z korozivzdorného základního materiálu nebo prvky s odpovídající protikorozní ochranou. Pro
konstrukce z pohledového betonu ve třídě PB2 a vyšší musí být veškerý spojovací materiál
bednění ve styku s betonem v protikorozním provedení.

Pohledový beton se neopatřuje nátěrovým systémem.

(10) Pro úpravu horního povrchu betonu bez bednění (např. u pochozích ploch) lze v souladu

s projektovou dokumentací využít ustanovení ČSN 736123-1. Pokud se u některých
konstrukcí provádí konečná povrchová úprava ručně (např. římsy), je nutno s úpravou začít
bezprostředně po zhutnění. Při upravování povrchu čerstvého betonu se nesmí provádět
kropení vodou, přidávat cement do povrchové vrstvy, zatírat zednickou lžící nebo provádět
jiné podobné úpravy. Úprava povrchu musí být dokončena nejdéle do začátku tuhnutí
čerstvého betonu. Zvolená úprava povrchu a její provedení musí zajistit dosažení
požadovaných funkčních parametrů, jako je např. vzhled, trvanlivost, protiskluznost.

(11) Úprava a provedení povrchů betonových konstrukcí pod vodotěsnou izolací nebo jinou

povrchovou úpravou, včetně povrchů vyrovnávacích betonů, musí odpovídat požadavkům
příslušných částí TNŽ 73 6280.

18.3.3.7 Masivní betonové konstrukce a prvky

(1)

(2)

(3)

(4)

Masivní betonové konstrukce a prvky musí být prováděny v souladu s kapitolou 17 TKP.
Zejména je nutno zajistit, aby maximální teplota v konstrukci nebo prvku po celou dobu
tuhnutí a zrání betonu nepřesáhla 70 2C.

Pro vyloučení vzniku trhlin vlivem teplotního spádu nemá maximální rozdíl teploty (teplotní
spád) mezi betonem v jádru konstrukce nebo prvku a povrchem po celou dobu tuhnutí a zrání
betonu překročit 20 C.

V rámci zpracování TePř pro provádění masivních konstrukcí a prvků je nutno provést
dostatečně podrobnou predikci vývoje hydratačního tepla v závislosti na konkrétních
podmínkách provádění stavby, použitých materiálech pro výrobu betonu a velikosti masivní
konstrukce či prvku. U významných betonových konstrukcí (např. velké obloukové mosty) je
požadováno ověření vývinu hydratačního tepla na zkušebním vzorku konstrukce (v měřítku
1:1), včetně vlivu případných navržených opatření.

V TePř pro provádění masivních konstrukcí a prvků se v závislosti na výsledcích predikce
vývoje hydratačního tepla podle 18.3.3.7(3) definují postupy a opatření pro omezení vývinu
hydratačního tepla a omezení teplotního spádu v konstrukci - podrobné požadavky viz
kapitola 17 TKP.

Poznámka: Mezi základní metody pro omezení vývinu hydratačního tepla patří návrh a použití vhodného
složení, resp. receptury betonu (zejména použití cementu se sníženým hydratačním teplem nebo snížení
- optimalizace dávky cementu pro konkrétní SVP), snížení teploty čerstvého betonu a postup betonáže
(např. rozdělení konstrukce na menší betonážní celky).

39/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5)

(6)

Mezi základní metody omezení teplotního spádu patří, mimo uvedené metody viz předchozí bod, také
použití vhodného druhu bednění, doba ponechání konstrukce v bednění, dále způsob, doba zakrytí
a izolování proti uniku tepla nebedněných (nebo odbedněných) ploch a případně jejich ohřev.

V masivních betonových konstrukcích a jejich prvcích s významným vlivem na spolehlivost
a trvanlivost konstrukce či konstrukce neobvyklých soustav se doporučuje osadit čidla a po
dobu betonáže a tvrdnutí betonu provádět jejich monitoring, případně výsledky měření přímo
používat pro řízení aktivního systému chlazení. Monitorovací systém se rovněž osadí všude
tam, kde to předepisuje schválená projektová dokumentace, vyžaduje objednatel či bylo
v rámci predikce vývoje hydratačního tepla a posouzení teplotního spádu podle 18.3.3.7(3)
prokázáno dosažení teploty v betonu větší než 65 2C.

Mezní teploty čerstvého betonu při dodání jsou uvedeny v kapitole 17 TKP.

18.3.3.8 Vodonepropustné betonové konstrukce

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Vodonepropustné betonové konstrukce se provádějí podle schválené projektové dokumentace
- požadavky viz 18.2.8. Technické řešení a vyztužení betonové konstrukce uvedené ve
schválené projektové dokumentaci musí být před zahájením prací doplněno, případně
upraveno, o detailní specifikace plynoucí z konkrétních, zhotovitelem navrhovaných systémů
těsnění spár a styků. Navrhované řešení musí být před zahájením prací schváleno TDS,
případně autorským dozorem.

Poznámka: Podrobnější pokyny pro provádění Ize nalézt v publikaci Technická pravidla ČBS 04
Vodonepropustné betonové konstrukce, Česká betonářská společnost ČSSI, 2015.

Vodonepropustné betonové konstrukce musí být prováděny za přítomnosti a pod vedením
odpovědného odborně způsobilého a kvalifikovaného pracovníka zhotovitele. Odpovědný
pracovník řídí práce na místě a musí být přítomen po celou dobu ukládání a zhutňování
betonu vodonepropustné konstrukce.

Při realizaci vodonepropustných konstrukcí je nutno ze strany zhotovitele i TDS věnovat
zvýšenou pozornost kontrole provedení detailů spár a styků zajišťujících vodotěsnost
konstrukce, stejně jako zpracování a ošetřování betonu. Zásadní je rovněž zajištění
komplexní součinnosti mezi jednotlivými zainteresovanými stavebními profesemi, zejména
tesaři, železáři, izolatéry a betonáři, pro zajištění odpovídající kvality výsledného díla.

TePř pro provádění betonových konstrukcí musí z hlediska zajištění požadavků na
vodonepropustnost konstrukce obsahovat zejména, nikoliv však pouze (viz 18.3.3.1(5)):

+ © řešení všech rozhodující detailů, zejména všech spár, styků a prostupů, včetně řešení
jejich těsnění;
« © složení betonu;

* © detailní postup ukládání a zpracování betonu, včetně plánu pracovních záběrů;

* © detailní způsob a postup ošetřování betonu, včetně předpokladů nutných pro odbednění
konstrukce a opatření proti vzniku a rozvoji trhlin;

*« — opatření pro zajištění kvality konstrukce, zejména kontrolní postupy a identifikaci
odborně způsobilých pracovníků řídících práce.

Pro vodonepropustné konstrukce se doporučuje používat betony s vhodnými vlastnostmi
z hlediska nárůstu pevnosti, vývoje hydratačního tepla, smrštění a zpracovatelnosti.

Poznámka: Doporučit lze například aplikaci následujících zásad:
- © použití betonů s pomalým nárůstem pevnosti;
- © redukce množství volné vody v čerstvém betonu;
- © výběr vhodného druhu cementu (např. CEM III/B 32,5 N-LH);
- © redukce množství cementu v betonu.

Betonáž vodonepropustných konstrukcí se nedoporučuje provádět v obdobích, kdy teplota
vnějšího prostředí klesá pod 5 C nebo stoupá nad 28 C. Teplota čerstvého betonu při
ukládání se má pohybovat mezi 7-25 C, rozdíl mezi teplotou ukládaného betonu a podkladu
má být co nejmenší.

40/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7) Z hlediska rozdílu (gradientu) teploty, resp. vlhkosti, v betonové konstrukci se důrazně
doporučuje předem ověřit a při realizaci dodržet požadavky kladené na masivní konstrukce -
viz 18.3.3.7.

(8) Vodonepropustnou betonovou konstrukci se doporučuje odbedňovat min. 3 dny po betonáži.

(9) Volné povrchy betonu se doporučuje po betonáži na dobu min. 3 dnů zakrýt pravidelně
namáčenou geotextilií a parotěsnými plachtami zajištěnými po hranách proti odkrytí.
Alternativně lze použít uzavírací nástřik vhodnou hmotou.

(10) Zvýšenou pozornost je nutno věnovat ošetřování konstrukcí a povrchů vystaveným po
odbednění přímému slunečnímu svitu, větru a povrchům vystaveným po odbednění nízkým
teplotám. Doba trvání ošetřování povrchů betonových konstrukcí po odbednění se doporučuje
min. 7 dní.

18.3.3.9 Omezení vzniku a šířky trhlin

(1) Betonové konstrukce, jejich části a prvky musí být realizovány tak, aby bylo maximálně
omezeno riziko vzniku a rozvoje trhlin.

Poznámka: Trhliny vznikají v betonových konstrukcích z různých příčin, zejména, nikoliv však pouze:

- © sedání čerstvého betonu v důsledku gravitační segregace jejích složek;

- © hydratační (chemické - plastické) smrštění, které probíhá zejména v prvních 12 hodinách po
betonáži;

- © v důsledku teplotní dilatace a teplotních gradientů v mladém betonu, které vznikají v prvních
několika dnech po betonáži;

- © smrštění související s vysušováním betonu, jehož průběh závisí na tloušťce prvku a probíhá
v řádech týdnů až měsíců;

- © v důsledku tzv. nesilových účinků ve zralém betonu (změny teploty, vlhkosti);

- © v důsledku silového zatížení, případně vyvolané sedáním podpor nebo atypickými zatěžovacími
stavy;

- © v důsledku degradačních mechanismů (nízká mrazová odolnost betonu, síranové rozpínání,
alkalická reakce apod.);

- © v důsledku koroze výztuže.

Všechny výše uvedené účinky se uplatňují souběžně a jejich vliv na šířku trhlin nelze jednoznačně
oddělit.

(2) Při posuzování šířky trhlin v hotových konstrukcích se postupuje podle požadavků příslušných
částí CSN EN 1992, této kapitoly TKP a projektové dokumentace, která stanoví maximální

vv

přípustné šířky trhlin.
(3) Šířka nekonstrukčních trhlin v prefabrikovaných dílcích a prvcích se hodnotí podle 18.3.6.2.

(4) V případě vzniku trhlin, jejichž šířka nesplňuje výše uvedené požadavky, se postupuje podle
18.3.3.10.

(5) Opravy a sanace trhlin v betonových konstrukcích a prvcích povrchovými nátěrovými systémy
je nutno vždy samostatně posoudit z hlediska možných vzájemných pohybů jednotlivých částí
oddělených trhlinou (např. vlivem zatížení teplotou). Obecně se sanace povrchovým
nátěrovým systémem považuje za omezeně účinnou vzhledem k omezené tažnosti
nátěrových systémů při nízkých teplotách.

18.3.3.10 Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků

(1) Opravy vad a poruch betonů, betonových konstrukcí nebo konstrukčních prvků se provádějí:

a) u nových konstrukcí, které nesplňují požadavky a dovolené tolerance stanovené
v projektové dokumentaci, dokumentaci zhotovitele, příslušných kapitolách TKP, ZTP,
nebo požadavky stanovené objednatelem stavby (např. při schvalování referenčních
konstrukcí nebo postupů);

b) u stávajících konstrukcí v rámci oprav, rekonstrukcí nebo v případě použití některých
částí původních konstrukcí při výstavbě konstrukcí nových.

41/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

V případě zjištění vad a poruch nových betonů, nových betonových konstrukcí nebo nových
konstrukčních prvků vzniklých v rámci zhotovení stavby má objednatel stavby nárok na
bezplatné odstranění těchto vad a poruch, včetně případného odstranění nevyhovujících
betonů, betonových konstrukcí nebo jejich částí a nahrazení novými. Při vadách menšího
rozsahu nebo významu může objednatel stavby akceptovat provedení sanace či opravu
konstrukce nebo slevu z ceny.

Jakékoliv vady nebo poruchy betonů, betonových konstrukcí, prvků, pohledových i skrytých
ploch, smí být opraveny, odstraněny nebo zakryty až po řádném zdokumentování,
vyhodnocení a schválení TDS. TDS si může v případě potřeby vyžádat posouzení autorským
dozorem.

Opravy vad a poruch betonů, betonových konstrukcí nebo konstrukčních prvků se provádějí
v souladu s kapitolou 23 TKP, platnými technickými normami a dalšími technickými předpisy
(např. TP SSBK III, Drochytka a kol.; SSBK 2012.).

Oprava vad a poruch musí být funkční, mít odpovídající životnost", vykazovat trvalé spojení
s opravovaným betonem, zajišťovat dlouhodobou a spolehlivou ochranu betonu a výztuže
a mít jednotný vzhled s okolními povrchy.

Způsob a postup odstranění vad a poruch na nových konstrukcích a prvcích, které mají vliv na
odolnost, spolehlivost a životnost (trvanlivost) konstrukce, musí být vždy odborně posouzen
a odsouhlasen autorským dozorem a TDS.

Pro opravy vad a poruch betonových konstrukcí lze použít jen ucelené a ověřené systémy,
výrobky a hmoty v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002
Sb., případně nařízení EU č. 305/2011, a splňující požadavky příslušných částí ČSN EN 1504
a kapitoly 23 TKP. Použité systémy, hmoty a výrobky musí být vhodné pro daný typ aplikace
na konkrétní stavební konstrukce, a to jak z hlediska fyzikálně mechanických vlastností, tak
i způsobu aplikace a podmínek konstrukce.

Opravy vad a poruch betonů, betonových konstrukcí a prvků se musí provádět podle TePř
zpracovaného zhotovitelem opravných prací a schváleného TDS, případně rovněž autorským
dozorem a příslušným odborným útvarem GR SŽ.

Opravy betonových konstrukcí a prvků musí provádět odborně způsobilý personál zhotovitele
vyškolený pro dané typy oprav a použití příslušných materiálů. Seznam a kvalifikace odborně
způsobilých pracovníků se uvede jako součást TePř opravy.

(10) TePř opravy betonových konstrukcí musí obsahovat přehled všech vad, poruch a neshod,

včetně jejich rozsahu, návrh jejich opravy, potřebné technické parametry a požadavky pro
přípravu podkladu, podmínky pro skladování hmot, míchání a aplikaci, pro ošetřování,
zkoušení atd. V případě, že se jedná o opravu stávající betonové konstrukce nebo prvku,
aktualizují se údaje uvedené v projektové dokumentaci podle skutečného stavu.

(11) V TePř opravy betonových konstrukcí se uvedou hodnoty důležitých parametrů navrhovaného

sanačního systému, kterých má být dosaženo, zejména, nikoliv však pouze (obecně viz také
18.3.3.1(5)):

*« © životnost sanačního systému;

+ — soudržnost sanačního systému s podkladem a soudržnost jednotlivých vrstev mezi
sebou;

*« © součinitel teplotní roztažnosti sanačních vrstev a celého souvrství;
* © odolnost vůči mrazu a vlivům prostředí;

* © pevnost v tlaku, tahu, ohybu, modul pružnosti jednotlivých použitých hmot;

7 Odpovídající životností se rozumí bezporuchový stav opravovaného místa po celou dobu životnosti nebo
zbytkové životnosti příslušné části betonové konstrukce nebo prvku s předpokladem stejné intenzity údržby
opravovaného místa jako u bezchybně provedených částí konstrukce.

42/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

*« © schopnost překlenout trhliny při teplotách pod 0 2C;

*« © vlastnosti z hlediska prostupnosti pro vodní páru a CO, (koeficient difuze, resp. difúzní
odpor);

*« © nasákavost povrchových úprav;
« © maximální tloušťka sanačního systému, pokud je omezena;

* © způsob zajištění ochrany betonářské a předpínací výztuže před korozí (pasivační
vlastnosti);

o v 2. © s a . „ wr v Sro M
« - průběhy nárůstu pevnosti jednotlivých hmot, případně doby zasychání či polymerace
nátěrů a povlaků, a to v závislosti na klimatických podmínkách (teplota, rychlost větru,
vlhkost apod.);

*« © vhodnost hmot pro dosažení příznivých povrchových vlastností, jako je například barva
a struktura povrchu, rovinatost;

*« — požadavky na nakládání s jednotlivými hmotami ve vztahu k ochraně životního prostředí
(označení toxických látek, způsob nakládání s nimi, likvidace apod.);

+ © případně jiné parametry a údaje.

(12) V TePř opravy betonových konstrukcí musí být podrobně specifikovány pracovní postupy pro
přípravu povrchu (podkladu) a aplikaci sanačního systému, včetně klimatických omezení,
resp. opatření pro jejich zmírnění. V TePř opravy betonových konstrukcí se uvede podrobný
harmonogram prací aplikace sanačního systému, včetně technologických přestávek.

(13) V TePř opravy betonových konstrukcí musí být specifikovány kontrolní zkoušky a postupy,
kterými se ověří jak kvalita podkladních vrstev použitého sanačního systému, tak i kvalita
provedených prací. V TePř opravy betonových konstrukcí se uvedou minimálních hodnoty
kontrolovaných parametrů a rovněž opatření pro případ, kdy nebudou kontrolované
parametry dosaženy (např. odstranění nesoudržného podkladu, nesprávně provedené vrstvy,
aplikace vhodných přípravků na ošetření povrchu apod.).

(14) U reprofilací povrchu betonových konstrukcí a prvků se kontroluje zejména tahová pevnost
povrchových vrstev podkladního betonu v místě opravy, soudržnost reprofilace s podkladem,
případně jednotlivých vrstev mezi sebou, a mechanické vlastnosti použitého reprofilačního
materiálu podle příslušných částí ČSN EN 1504.

(15)U nátěrových systémů sanace se kontroluje zejména soudržnost nátěrového systému
s podkladem, a to buď mřížkovou zkouškou nebo odtrhovými zkouškami, tloušťka nátěrového
systému a jeho povrchová nasákavost (vodotěsnost).

(16) Při opravách stávajících konstrukcí se kontrolují rovněž další vlastnosti podkladu důležité pro
účinnost a trvanlivost sanačního systému, zejména hloubka karbonatace betonu, obsah
chloridů ve vztahu k tloušťce krycí vrstvy betonu a vlastnostem použitého sanačního systému.

18.3.3.11 Spáry a styky

18.3.3.11.1 Obecně

(1) Pracovní a konstrukční spáry, dilatační spáry a styky se provádí podle schválené projektové
dokumentace. Odlišné umístění spár nebo styků musí odsouhlasit TDS, případně autorský
dozor.

(2) U pohledových betonů musí být v návaznosti na požadavky projektové dokumentace
zhotovitelem stanoveno detailní rozmístění a úprava spár a styků, a tato úprava musí být
odsouhlasena TDS, případně autorským dozorem.

(3) TePř pro provádění betonových konstrukcí (viz 18.3.3.1(5)) musí obsahovat umístění, způsob
provedení a ošetřování spár v konstrukci.

43/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.3.11.2 Pracovní spáry

(1)

V případě, že se jedná o konstrukční prvek, v němž beton tvoří primárně ochranu před účinky
vody a pracovní spára není vodotěsná, musí být provedena injektáž vhodným materiálem.
Injektáž se provede jako sanace při splnění podmínek 18.3.3.7. Injektování se provádí
v souladu s TKP 23, případně TPMD 88.

18.3.3.11.3 Dilatační spáry

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Veškeré materiály dilatačních spár musí odpovídat požadavkům této kapitoly TKP, projektové
dokumentace a souvisících technických předpisů.

Výplň dilatačních spár musí být tvořena uceleným ověřeným systémem. Kombinace materiálů
od různých výrobců se nepřipouští. Podrobný popis materiálů a způsob utěsnění dilatačních
spár se stanovuje v TePř pro provádění betonových konstrukcí.

Dilatační spára musí být vyplněna vhodným trvanlivým pružným materiálem, který současně
splňuje požadavky na pevnost při provádění (např. pěnovým nebo extrudovaným
polystyrénem odpovídající třídy tuhosti). Pro výplň dilatačních spár nesmí být použity
materiály na bázi polyuretanové (PUR) pěny s trvalou funkcí.

Poznámka: Při použití expandovaného (pěnového) polystyrenu (EPS) se doporučuje volit třídu tuhosti
min. CS(10)30 podle ČSN EN 13163. Při použití extrudovaného polystyrenu (XPS) se doporučuje volit
třídu tuhosti min. CS(10/Y)100 podle ČSN EN 13164.

Podklad pro provádění těsnění spáry na povrchu musí být čistý, suchý, pevný, bez prachu
a nemastný. Nerovnosti na okrajích hran ve spárách je nutno upravit broušením nebo
vyspravit vhodnou správkovou maltou. Minimální pevnost v tahu povrchových vrstev musí být
větší nebo rovna 1,5 MPa.

Výplňový a těsnící tmel musí odpovídat ČSN EN ISO 11600 (F-25-HM-M1p). Tmel musí být
navíc odolný vůči:

+  UVzáření,

* © mikrobům (mikroorganismům obsaženým ve splaškových vodách),
* © chemickým vlivům,

* © povětrnostním vlivům a stárnutí,

+ © teplotám od -30 C do + 60 OC,

+ © vodě (vodotěsný).

Povrchová úprava spáry musí být hladká a provedená tak, aby se ve spáře nezdržovala voda.
Povrch se zahladí způsobem podle systému výrobce.

18.3.3.12 Římsy

(1)

(2)

(3)

(4)

Detailní technické řešení provádění říms, včetně složení a ošetřování betonu je třeba volit tak,
aby se zabránilo vzniku trhlin v betonu během jeho tvrdnutí. Složení betonu, postupy
provádění a ošetřování, včetně vlivu klimatických podmínek, stanoví TePř pro provádění říms
(obdobně viz 18.3.3.1(5)), který musí být před zahájením výstavby říms projednán
a odsouhlasen TDS, případně autorským dozorem.

Požadavky na provedení, vyztužení a základní postup (způsob) zhotovení říms stanoví
schválená projektová dokumentace.

Pokud není římsa prováděna v jednom celku, ale v samostatných pracovních záběrech nebo
jsou použity prefabrikované římsy nebo jejich části, je nutno zajistit spolehlivé utěsnění všech
styků, pracovních a dilatačních spár proti vodě. Pro těsnění styků a spár se použijí vhodné
tmely podle podmínek uvedených v 18.3.3.11, případně speciální těsnicí profily.

U říms spřažených s nosnou konstrukcí nebo spodní stavbou je nutno ve všech místech
dilatačních spár nosné konstrukce nebo spodní stavby vždy provést rovněž dilatační spáry
římsy a zábradlí (popřípadě PHS).

44/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.3.13 Izolace proti vodě

(1)

(2)

(3)

(4)

Betonové konstrukce sloužící jako podklad izolace musí odpovídat kvalitativním parametrům
stanoveným v kapitole 22 TKP a v TNŽ 73 6280.

Tvrdá ochranná vrstva izolace se smí na vodotěsnou vrstvu provádět až po převzetí izolační
vrstvy objednatelem (TDS) - viz kapitola 22 TKP.

Před zahájením prací na tvrdé ochranné vrstvě izolace musí být zhotovitelem předložen a TDS
odsouhlasen TePř na tyto práce (zpravidla jako součást TePř pro provádění SVI), který
definuje materiály, detailní způsob a podmínky provádění tvrdé ochranné vrstvy izolace.

Při provádění výztuže tvrdé ochrany izolace musí být vyloučeny takové prvky a podložky,
které mohou způsobit poškození nebo dokonce perforaci vodotěsné vrstvy, např. plastové
spojky nekovové výztuže nevhodného tvaru.

18.3.3.14 Odvodnění

(1)

(2)

(3)

(4)
(5)

(6)

(7)

Při provádění odvodnění se postupuje podle schválené projektové dokumentace a těchto TKP.
Jakékoliv odchylky od schválených požadavků a návrhu provedení musí být projednány
a schváleny TDS a v případě významnějších zásahů do navrženého systému odvodnění
rovněž autorským dozorem, případně projednány se správcem přemosťované překážky.

Minimální sklony povrchů betonových konstrukcí z hlediska odvodnění uvádí Tab. 7, pro
min. podélné sklony žlábků a potrubí viz 18.2.11.4.

Všechny prvky systému odvodnění je nutno vhodným způsobem zajistit proti odcizení. Volné
prvky odvodnění (svody, potrubí, trubičky) se doporučuje provádět z nekovových základních
materiálů odolných proti atmosférickým vlivům a UV záření.

Všechny volné části a prvky odvodnění musí být provedeny jako vyměnitelné.

Zabudované dilatační prvky odvodnění musí mít dostatečnou kapacitu z hlediska dilatačních
pohybů mostu nebo systému odvodnění.

Vyústění svodů odvodňovačů a odvodnění izolace a dutin musí být provedeny vždy mimo
průjezdný průřez, volný schůdný a manipulační prostor (tedy vždy min. 3,0 m od osy koleje),
přemosťovanou komunikaci, trolej, chodníky nebo jinak využívané komunikační plochy.

Volné výtoky ze systému odvodnění se provedou tak, aby voda nevytékala nebo
neodstřikovala na nosnou konstrukci ani na spodní stavbu mostního objektu. V místě volného
výtoku se provede zpevnění odolné proti účinkům vytékající vody, případně zajišťující
odvedení vody do navrženého zařízení nebo příkopu.

18.3.3.15 Přechod do tělesa železničního spodku

(1)

Přechod do tělesa železničního spodku se provádí podle MVL 102 a ČSN 73 6201.

18.3.4 ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE - VYZTUŽOVÁNÍ

18.3.4.1 Stříhání a ohýbání výztuže

(1)

(2)

(3)
(4)

Zásady a požadavky pro stříhání, ohýbání a ukládání betonářské výztuže jsou uvedeny
v ČSN EN 13670.

Stříhání, resp. dělení, prutů kovové betonářské výztuže se provádí mechanicky. Nekovová
výztuž do betonu se dělí pouze řezáním vysokorychlostní diamantovou pilou.

Nejmenší vnitřní průměry zakřivení prutů jsou uvedeny v ČSN EN 13670.

Pokud je betonářská výztuž dodávána ve svitcích, musí být její rovnání prováděno tak, aby
nedocházelo ke zhoršení mechanických vlastností výztuže a k deformaci jejího povrchu, resp.
poškození povrchové úpravy.

45/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5)

(6)
(7)

(8)

(9)

Vykazuje-li betonářská výztuž zjevné povrchové vady, musí být provedeny odpovídající
zkoušky mechanických vlastností. Vzorky pro zkoušení musí být odebrány tak, aby zahrnovaly
nejnepříznivější zjištěné zjevné vady.

Pruty z ocelí zpevňovaných tvářením za studena se nesmějí ohýbat za tepla.

Ohýbání všech druhů betonářských ocelí válcovaných za tepla se provádí za studena. Ohýbání
prutů za tepla není v souladu s ČSN EN 13670 dovoleno, nestanoví-li schválená dokumentace
jinak.

Pokud je navrženo ohýbání kovové betonářské výztuže za tepla, musí zhotovitel prokázat
zajištění fyzikálních vlastností výztuže požadovaných schválenou projektovou dokumentací
v tepelně ovlivněné oblasti (délce) výztuže. Dále musí zhotovitel zpracovat TePř pro ohýbání
a před zahájením výroby jej nechat odsouhlasit TDS a autorským dozorem.

Kovová betonářská výztuž ohýbaná za tepla musí být na požadovanou teplotu zahřáta nejen
v místě provádění ohybu, nýbrž i po obou stranách ohybu tak, aby celková délka zahřáté části
prutu byla rovna alespoň dvojnásobku délky výsledného oblouku. Prut kovové betonářské
výztuže se má zahřívat stejnoměrně na teplotu 920 C až 1000 C, přičemž ohýbání prutu
betonářské výztuže má být ukončeno při teplotě vyšší než 800 2C.

(10) Vložky kovové betonářské výztuže ohýbané za tepla se musí po vytvarování nechat na

vzduchu pozvolna vychladnout. V zahřátém stavu nesmějí vložky přijít do styku s vodou ani
sněhem a nesmějí být kladeny na mokrý podklad. Za mrazu, při dešti nebo silném větru je
třeba pracoviště přiměřené chránit, aby nedošlo k příliš rychlému ochlazení místa ohybu.

18.3.4.2 Stykování, spojování a svařování betonářské výztuže

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

Pro stykování betonářské výztuže platí zásady uvedené v příslušných částech ČSN EN 1992
a v ČSN EN 13670, případně lze využít zásady uvedené v TPMD 193. Stykování se musí
provádět v místech a způsobem předepsanými ve schválené dokumentaci.

Pozn.: Specifikace pro navrhovaní spojů betonářské oceli, včetně návaznosti na svařování betonářské
oceli používané od roku 1911 jsou uvedeny v technických podmínkách TPMD 193.

Zvolená technologie spojování betonářské výztuže a její provádění, kontrola a zkoušky musí
být v souladu s platnými předpisy (viz dále). Zvolenou technologii spojování betonářské
výztuže, mimo stykování výztuže přesahem, je nutno ověřit vždy průkazními zkouškami,
jejichž výsledek se předkládá TDS jako podklad k odsouhlasení dané technologie stykování.

Svarové spoje kovové betonářské výztuže se nesmí umístit v oblastech s významným
dynamickým namáháním.

Nosné svařované spoje kovové betonářské výztuže musí svými rozměry, polohou a jakostí
odpovídat údajům stanoveným v projektové dokumentaci, v souladu s příslušnými částmi
ČSN EN 1992.

Svařitelnost kovové výztuže udává výrobce oceli, způsob jejího prokazování je uveden
v ČSN 42 0139 a v TPMD 193.

Svařování betonářské výztuže musí být prováděno podle příslušných částí ČSN EN ISO 17660
a schváleného technologickému postupu svařování WPS (schvaluje TDS), který zpracuje
svářečský dozor zhotovitele na základě kvalifikovaného postupu svařování WPOR.

Kontrola a zkoušky svařování betonářské oceli se musí provádět podle ČSN EN ISO 17660-1
nebo ČSN EN ISO 17660-2.

Kvalita svarů je určena stupněm kvality podle ČSN EN ISO 5817. V případě nosné výztuže je
minimální stupeň kvality C, v případě nenosné výztuže stupeň kvality D.

Každé svařování kovové betonářské výztuže smí být prováděno pouze pracovníky (svářeči)
s kvalifikací podle ČSN EN ISO 17660-1 (pro nosné svarové spoje), ČSN EN ISO 17660-2 (pro
nenosné svarové spoje) a TPMD 193. Při svařování betonářské výztuže musí být vždy zajištěn
svářečský dozor zhotovitele. Současně musí být zajištěno důsledné dodržování podrobných
TePř vypracovaných zhotovitelem pro konkrétní použité svařovací zařízení a jeho specifické

46/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

podmínky, pro druh oceli, průměry svařovaných prutů a druhy svarových spojů ve smyslu
TPMD 193.

(10) Při svařování betonářské výztuže v ochranné atmosféře (např. CO») ve venkovních
podmínkách je nutno zajistit stabilitu podmínek v místě provádění prací. Ochranná atmosféra
a její kvalita musí být zajištěny tak, aby např. vlivem povětrnostních podmínek nedocházelo
k jejich kolísání nebo dokonce absenci. Před zahájením prací musí být provedena kontrola
provedených opatření a jejich schválení TDS.

(11) Svářečské práce uvnitř bednění mohou být povoleny TDS jen za dodržení zvláštních
ochranných opatření pro bednění a skruž.

(12) Spojky betonářské výztuže se mohou použít, pokud odpovídají požadavkům projektové
dokumentace (viz 18.2.7.5.2), požadavkům ČSN EN 1992, evropského technického schválení,
případně zákona č. 22/1997 Sb. a navazujícími nařízeními vlády (NV), vztahují-li se na ně.
Pro kotevní zařízení a spojky platí také ČSN 74 2870, ČSN EN 13391 (74 2871) a ČSN

P 74 2871.

18.3.4.3 Přípustná koroze a znečištění betonářské výztuže před zabudováním

(1) Pruty kovové betonářské výztuže musí mít před zabetonováním přirozený a čistý povrch (bez
odlupujících se okují) bez výraznější koroze (při které dochází ke zjevnému odlupování
šupinek korozních produktů). Za nepřípustný stupeň koroze povrchu kovové betonářské
výztuže jsou považovány šupiny nebo lístky, které musí být z povrchu betonářské výztuže
před zabetonováním odstraněny. Vrstevnatá koroze je nepřípustná a zasažené pruty výztuže
musí být vyměněny. Prachovité korozní produkty oranžové barvy, které lze z povrchu výztuže
setřít, jsou přípustné.

(2) Tam, kde může dojít k výraznější korozi vyvázané kovové betonářské výztuže z důvodu
delšího časového odstupu betonování konstrukce nebo její části, musí zhotovitel provést
takové opatření, aby k této korozi nedošlo. Pokud k výraznější korozi přesto dojde, musí být
výztuž před zahájením betonáže očištěna.

(3) Pruty betonářské výztuže nesmí být před zabetonováním významně znečištěny cizorodými
materiály a hmotami (mastnota, zemina, neschválené nátěry apod.), zatvrdlým cementovým
mlékem, zatvrdlým betonem apod. Za významné se považuje veškeré znečištění, které
negativně ovlivňuje spolupůsobení betonářské výztuže s betonem. Veškeré významné
znečištění betonářské výztuže musí být před zabetonováním odstraněno, nebo musí být
znečištěné pruty betonářské výztuže vyměněny.

18.3.4.4 Vázání výztuže, ukládání výztuže
(1) Pro vázání a ukládání výztuže platí ČSN EN 13670 a tato kapitola TKP.
(2) Do bednění (konstrukce) může být uložena pouze výztuž, která:

+ © je řádně označena (viz 18.2.4.2.1);

*« © nemá na povrchu trhliny;

* © není nepřípustným způsobem znečištěna (viz 18.3.4.3).

(3) Před uložením betonářské výztuže do bednění a forem se musí podle schválené dokumentace
zkontrolovat průměry prutů, tvar výztužných vložek, popř. kvalita a provedení svarů
v případě předem vyrobených a osazovaných armokošů do bednění.

(4) Požadované krytí betonářské výztuže betonem (tloušťka krycí vrstvy předepsané v projektové
dokumentaci) se vztahuje k povrchu krajní výztuže, včetně případné sestavy výztuže, spon
a apod.

(5) Pro zajištění tloušťky krycí vrstvy se musí používat betonové distanční prvky. Distanční prvky
z organických (hnijících) a korodujících materiálů a distanční prvky z plastu se nesmějí
používat.

47/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(6)

(7)

(8)

(9)

Betonová a cementová distanční tělíska mají mít nejméně stejnou pevnost a odolnost proti
vlivům prostředí, jako beton v konstrukci.

Použitá distanční tělíska musí být zhotovena a provedena tak, aby bylo zabráněno poškození
jiných částí konstrukce, např. vodotěsné izolace.

Kontakt distančních prvků s bedněním má být bodový. Distanční prvky musí být vhodným

o v a I , M: w , wo, . č u k
způsobem upevněny (fixovány) k výztuži. Počet, umístění a druh distančních podložek musí
být proveden podle požadavků projektové dokumentace (výkresu výztuže). Není-li stanoveno
jinak, musí být provedeny minimálně 4 distanční podložky na každý čtvereční metr.

Rádlovací dráty se při vázání betonářské výztuže nesmějí používat.

(10) Betonářská výztuž se musí v bednění upevnit a zabezpečit tak, aby její konečná poloha

splňovala předepsané tolerance a současně byla její požadovaná poloha zajištěna během
celého procesu zhotovení betonové konstrukce, tj. vázání, ukládání betonu a jeho hutnění,
zejména u nekovové výztuže z důvodu její významně nižší objemové hmotnosti. Uložení
a fixace polohy výztuže musí být provedeny tak, aby při přípravných pracích a betonáži
konstrukce nemohlo dojít k poškození jiných částí konstrukce, např. vodotěsné izolace.

(11) Položená betonářská výztuž smí být po zabudování a fixaci polohy zatěžována chůzí jen

prostřednictvím podlážek, které zatížení roznesou.

(12) Při ukládání a fixaci betonářské výztuže se dává přednost vázání výztuže. Svarové nenosné

spoje mohou být použity pouze v těch místech, kde prokazatelně vázání nelze použít.
Výjimkou je použití továrně vyráběných odporově svařovaných kovových sítí a svary
prováděné za účelem vodivého propojení výztuže z důvodu ochrany výztuže proti bludným
proudům. Fixaci kovové výztuže svařováním nelze použít u těch částí konstrukce, kde by
mohlo vlivem svařování a vysoké teploty dojít k poškození vodotěsné izolace, těsnění apod.

(13)V případě svařování kovové betonářské výztuže do armokošů, se kterými je následně

manipulováno jeřáby nebo jinou technikou, se jedná sice o fixaci betonářské výztuže podle
18.3.4.4(12), ale s ohledem na požadavek přenosu zatížení při manipulaci (vlastní tíhy,
nárazů apod.) je nutno uvažovat tyto svarové spoje za nosné, v souladu s TPMD 193
a odpovídajícím způsobem je navrhovat a provádět.

(14) Uspořádání betonářské výztuže konstrukce nebo jejího prvku musí umožnit uložení betonu,

zejména u stěn a sloupů (viz 18.3.3.3). Za tímto účelem je nutno v dostatečných intervalech
odpovídajících druhu a konzistenci ukládaného betonu provést mezi pruty betonářské výztuže
prostupy pro umístění betonážní hadice (např. lokální úpravou světlé vzdálenosti prutů
betonářské výztuže nebo jejím lokálním přerušením s náhradou přerušené výztuže ve vedlejší
řadě). Rozměry prostupů musí odpovídat použitému průměru hadice nebo rukávu (obvykle
vnější průměr hadice + 50 mm). Pokud není znám průměr použité hadice nebo rukávu, je
minimální doporučený rozměr prostupu (volného průběžného prostoru mezi výztuží) 200x200
mm.

(15) Uspořádání betonářské výztuže konstrukce nebo jejího prvku musí umožnit zpracování betonu

po uložení, zejména u prvků s hustým vyztužením betonovaných „in situ“, kdy je beton
zpracován pomocí ponorných vibrátorů (viz 18.3.3.3). Za tímto účelem je nutno ve
vzdálenostech odpovídajících druhu a konzistenci ukládaného betonu a typu ponorného
vibrátoru zajistit světlou vzdálenost mezi pruty betonářské výztuže pro jeho zasunutí (např.
lokální úpravou vzdálenosti výztuže). Vzdálenost výztuže musí odpovídat použitému typu
a rozměru vibrátoru (obvykle jmenovitý průměr vibrátoru + 30 mm). Pokud není znám
průměr použitého vibrátoru, je minimální doporučená vzdálenost prutů betonářské výztuže
v místě zasunutí vibrátoru 80 mm.

Poznámka: Doporučená maximální vzdálenost „prostupů“ pro zasunutí vibrátoru je rovna 1,5násobku
akčního rádiu vibrátoru. Akční rádius vibrátoru lze obvykle uvažovat jako 10-ti násobek jeho průměru.

18.3.4.5 Kontrola uložené výztuže

(1) Převzetí betonářské výztuže a povolení k betonování vydané TDS musí být jednoznačně

zdokumentováno a musí být vyhotoven přejímací protokol. Za dostatečný se rovněž považuje

48/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2)

(3)

(4)

zápis o převzetí do stavebního deníku potvrzený TDS, případně dalšími účastníky (svářečský
dozor, autorský dozor, projektant apod.).

Délka platnosti převzetí výztuže může být TDS omezena v závislosti na době mezi převzetím
výztuže a betonáží konstrukce (viz také 18.3.4.3).

Před zahájením betonování (ukládání betonu) se musí z pohledu betonářské výztuže
zkontrolovat zejména, nikoliv však pouze (viz také 18.3.3.2):

+ ©- správnost polohy betonářské výztuže uložené do bednění nebo do formy a její zajištění
(fixace), včetně kontroly zajištění krytí výztuže betonem;

* © soulad uspořádání a průměrů betonářské výztuže se schválenou projektovou doku-
mentací;

+ © stav a případné znečištění betonářské výztuže (viz 18.3.4.3);

* © soulad a provedení případných svarových spojů se schválenou dokumentací (kontroluje
svářečský dozor zhotovitele a TDS);

+ © uspořádání betonářské výztuže z hlediska ukládání a zpracování betonu (viz 18.3.4.4);

* © pokud je do betonu použita kovová betonářská výztuž s ochrannou protikorozní úpravou,
kontroluje se, zda nedošlo k poškození ochranného povlaku;

*« — umístění měřících a monitorovacích zařízení (pokud je navrženo nebo požadováno),
včetně kontroly kabeláže a funkčnosti osazených zařízení a systémů.

Závady na uložené betonářské výztuži musí být před zahájením betonáže odstraněny.
Nevyhovující a vadné svary, které neodpovídají požadovanému stupni kvality musí být
opraveny nebo odstraněny, a to v závislosti na druhu a rozsahu vady.

18.3.5 PŘEDPJATÉ MOSTNÍ KONSTRUKCE

18.3.5.1 Všeobecně

(1)

(2)

(3)

(4)

Systémy předpětí musí vyhovovat požadavkům odstavce 18.2.5 a schválené dokumentaci,
zejména z hlediska úrovně ochrany proti korozi.

Pro konstrukce s kabelovými kanálky délky více než 80 m se před zahájením výstavby nebo
výroby konstrukce požaduje provedení průkazní zkoušky injektovatelnosti kabelového kanálku
- viz 18.4.2.5.

Neizolované "mrtvé“ (nenapínané) kotvy založené na principu kotvení soudržností nesmí být
pro dodatečně předpjaté konstrukce použity. Nenapínané kotvy musí být použity s přítlačnými
podložkami zajišťujícími vyloučení pokluzu v kotvě před napnutím lana / kabelu u aktivní
kotvy.

Betonáž předpjaté konstrukce, její části nebo prvku smí být zahájena až po převzetí
předpínací výztuže TDS (viz také 18.3.3.2), která pro předpjaté konstrukce obsahuje kontrolu
zejména, nikoliv však pouze:

* © geometrie předpínací výztuže (poloha kabelových kanálků);

* © rozsah a provedení fixace kabelových kanálků v armokoši betonářské výztuže;
« © těsnost provedení styků kabelových kanálků;

* © poloha, délka a průchodnost odvzdušňovacích trubiček;

* © poloha kotev a spojek předpínací výztuže a jejich fixace k bednění;

*« -© umístění měřících a monitorovacích zařízení (pokud je navrženo nebo požadováno),
včetně kontroly kabeláže a funkčnosti osazených zařízení a systémů.

49/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.5.2 Předpínací výztuž

(1) Na jedné konstrukci se nedoporučuje použití různých lan, v rámci jednoho kabelu se nesmí
kombinovat různá lana nebo dráty.

(2) Kabelové kanálky musí být dostatečně zajištěny v požadované poloze tak, aby nedošlo
k jejich deformaci, poškození nebo vyplavání během betonáže prvku nebo konstrukce. Během
montáže a betonáže prvku nesmí dojít k poškození kabelového kanálku, ani jeho deformaci
nebo prolomení.

Poznámka: Zajištění se obvykle provádí kabelovými podporami z betonářské výztuže a ve vzdálenostech
a průměru odpovídajícím rozměrům a vedení kabelového kanálku. Podpory kabelových kanálků jsou
součástí výztuže betonové konstrukce a musí být uvedeny na výkresu výztuže. V případě použití HDPE
kabelových kanálků budou použity systémové prvky certifikovaného systému předpětí, včetně kabelových
podpor.

(3) Zajištění polohy podpor kabelových kanálků předpětí na samostatných distančních prvcích
(nenosná výztuž) se připouští bodovými nenosnými svary prováděnými v souladu
s ČSN EN ISO 17660-2.

(4) Kabelové kanálky předpjatých segmentových konstrukcí ve spáře vyplňované betonem se
musí provést tak, aby při vyplňování spáry nevnikla do kabelového kanálku malta nebo
lepidlo, aby průřez kanálku nebyl zúžen a aby byl kabelový kanálek ve spáře a ve
stykovaných částech souosý. Pro stykování kabelových kanálků průběžné předpínací výztuže
procházející přes spáru segmentové konstrukce se doporučuje použití speciálních spojek
zaručujících výše uvedené vlastnosti.

(5) Při vyplňování kontaktních styků dělených konstrukcí epoxidovým tmelem je třeba postupovat
podle schválené dokumentace a schváleného TePř montáže betonové konstrukce,
sestaveného podle výsledku průkazních zkoušek. Při provádění je třeba postupovat tak, aby
styky byly v předepsaném rozsahu zcela vyplněny a předpínací výztuž chráněna před korozí
a aby epoxidový tmel nevnikl do kabelového kanálku.

18.3.5.3 Předpínání

(1) Předpínání konstrukce musí probíhat podle schváleného TePř pro předpínání konstrukce, který
musí obsahovat zejména, nikoliv však pouze (viz také 18.3.3.1):

*« © podmínky pro zahájení předpínání konstrukce (minimální pevnosti betonu, teplota atd.);
* © postup a pořadí předpínání jednotlivých kabelů;

* © předpínací napětí a odpovídající protažení jednotlivých kabelů;

*« © postupy sledování a hodnocení dosažení kritérií pro ukončení předpínání.

(2) V případě zjištění významných rozporů při předpínání s předpoklady projektu (zejména ve
velikosti protažení kabelu při definovaném napínacím napětí) musí být předpínání konstrukce
pozastaveno do doby zdůvodnění těchto rozporů, případně přijetí odpovídajících opatření.

(3) Záznamy z předpínání (okolnosti předpínání, použitá zařízení, personál apod.) se vedou
formou deníku průběžně kontrolovaného a schvalovaného TDS.

(4) Z napínání každého kabelu se pořizuje napínací protokol obsahující minimálně tyto údaje:
* © použité zařízení, osoba odpovědná za provádění předpínání, včetně kontaktních údajů;

+ © základní materiálové a geometrické informace o použité předpínací výztuži (skutečná
průřezová plocha, skutečná velikost modulu pružnosti);

* © postup předpínání a časový průběh napínacího napětí / napínací síly;
*« © protažení kabelu při napínání pro jednotlivé fáze předpínání;
*« © doba podržení napětí před zakotvením;

* © pokluz v kotvě po zakotvení.

50/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5)

(6)
(7)

Napínací protokoly (pro všechny kabely) musí být opatřeny podpisem odpovědné osoby (za
napínání), musí být ověřeny s předpoklady projektu a před zahájením injektáže kabelových
kanálků odsouhlaseny TDS a odpovědným projektantem stavebního objektu (zejména
s ohledem na velikost protažení při napínacím napětí).

Napínací protokoly se archivují jako součást stavebního deníku.

Po dokončení napínání vypracuje zhotovitel Zprávu o předpínání konstrukce obsahující
zejména, nikoliv však pouze:

+ © veškeré skutečné vstupní materiálové (skutečný modul pružnosti a pevnost materiálu)
a geometrické (skutečná průřezová plocha lana a geometrie kabelu) informace o každém
kabelu;

*« © napínací protokoly každého kabelu, včetně odsouhlasení odpovědným projektantem RDS
a TDS;

* © zdůvodnění zjištěných rozdílů proti předpokladům projektu, pokud jsou zjištěny, a jejich
řešení, resp. vliv na konstrukci a její zatížitelnost.

18.3.5.4 Injektování kabelových kanálků

(1)

(2)

(3)

(4)

Pro injektování platí ČSN 73 2401, ČSN EN 445, ČSN EN 446, ČSN EN 447, popř. zvláštní
technologická pravidla.

Injektážní práce na mostních konstrukcích nebo u prefabrikovaných prvků mostních
konstrukcí Ize provádět jen se souhlasem a za účasti TDS. V případě prefabrikovaných prvků
injektovaných ve výrobně je možné injektáž provádět bez účasti zástupce objednatele jen
tehdy, pokud je zaveden certifikovaný systém řízení kvality výroby nebo jde o výrobky
s certifikátem kvality.

Jako podklad pro vydání souhlasu TDS s injektováním kabelových kanálků je nutné doložit:

*« © odsouhlasené napínací protokoly (viz 18.3.5.3);

« © průkazní zkoušky injektážní malty podle ČSN EN 445;

« © TePř pro injektování kabelových kanálků v souladu s ČSN EN 446.

Zjistí-li se nedostatečné, případně nerovnoměrné zainjektování kabelových kanálků, musí
zhotovitel vypracovat TePř opravy injektování, který musí být před zahájením opravy
schválen TDS.

18.3.6 PREFABRIKOVANÉ KONSTRUKCE, PRVKY A DÍLCE

18.3.6.1 Výroba

(1)

(2)

(3)

(4)

Pro prefabrikované dílce a prvky platí příslušné evropské technické normy, platná evropská
technická osvědčení a tato kapitola TKP. Pokud nejsou pro konkrétní prefabrikované dílce
nebo prvky k dispozici evropské technické normy nebo osvědčení, platí pro ně v celém
rozsahu tato kapitola TKP.

Prvky s označení CE použité pro stavbu na dráze musí splňovat veškeré požadavky
příslušných technických předpisů, této kapitoly TKP a požadavky uvedené ve schválené
projektové dokumentaci stavby.

Pro výrobu, dodávky, montování a kontrolu dílců z betonu (prostého, železobetonového
i předpjatého) platí ČSN EN 13670 a souvisící ČSN EN 206, která určuje vlastnosti betonu.
Speciální požadavky na dílce z betonu předem i dodatečně předpjatého stanoví schválená
projektová dokumentace. Kvalitativní požadavky na složky betonu a beton jsou uvedeny
v kapitole 17 TKP.

Pro betonářskou výztuž platí článek 18.2.4 a 18.3.4. Případné svarové spoje kovové
betonářské výztuže, jejich navrhování a provádění se řídí články 18.3.4.2, 18.3.4.4 a 18.3.4.5

51/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1, června 2022

(5)

(6)

(7)

(8)

s tím, že jakost svarů je kontrolována a přejímána svářečským dozorem zhotovitele (výrobce
dílce). Ten provede o přejímce zápis podle systému řízení kvality.

Pro prefabrikáty trubních propustků platí OTP SŽ pro železobetonové trouby propustků
(viz také webové stránky Správy železnic - https://www.spravazeleznic.cz/dodavatele-
odberatele/technicke-pozadavky-na-vyrobky-zarizeni-a-technologie-pro-zdc/zeleznicni-
mosty-a-tunely/3.3.prefabrikaty ).

Prefabrikované dílce musí být buď dodávány z výrobny se zavedeným certifikovaným
systémem řízení kvality podle ČSN EN ISO 9001 nebo musí být prováděna certifikace výrobku
ve výrobnách při zabezpečení nezávislé odborné kontroly kvality.

Podkladem pro zhotovení dílců je schválená výrobně technická dokumentace zhotovitele, jejíž
součástí jsou zvláště výkresy tvaru a výztuže, statický výpočet a detaily. Při zpracování
dokumentace je zhotovitel povinen dodržet stanovené výrobní a montážní odchylky (třídu
přesností) rozměrů včetně odchylek uložení výztuže, zohlednit vliv agresivity prostředí,
požadavky na vzhled dílce, strukturu povrchu a druh případné povrchové úpravy.

Výroba dílců na staveništi a kontrola jejich jakosti smí být prováděny pouze podle předem
schválené dokumentace zpracované zhotovitelem dílců, tj. výrobně technické dokumentace
(VTD) a souvisících TePř. Předložená dokumentace musí obsahovat také podrobné technické
podmínky stanovující všechny požadované kvalitativní parametry, systém kontroly jakosti,
dovolené výrobní a montážní tolerance, způsob a dobu ošetřování betonu, podmínky pro
případné předpínání, přejímku a expedici apod.

18.3.6.2 Kvalita

(1

(2)
(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

Vlastnosti betonu dílců musí být navrženy a specifikovány v dokumentaci s přihlédnutím
k prostředí, v němž budou užity a musí být v souladu s požadovanou trvanlivostí a životností
objektu.

Trvanlivost betonu dílců ve vztahu ke stupni vlivu prostředí se posuzuje podle ČSN EN 206.

Trhliny v betonu dílců před zabudováním nejsou přípustné, snižují-li funkční nebo statickou
způsobilost dílce nebo jeho navrhovanou či požadovanou životnost.

Betonové dílce s výztuží s povrchovými nekonstrukčními trhlinami v pohledových plochách
širšími než 0,15 mm a hlubšími než 5 mm se obecně nepovažují za odolné vůči vlivu prostředí
XC2, XC3, XC4, XD1-3, XF2 a XF4. Betonové vyztužené dílce s povrchovými nekonstrukčními
trhlinami širšími než 0,2 mm a hlubšími než 10 mm se obecně nepovažují za odolné vůči vlivu
prostředí XC1-4, XA1-3, XF1 a XF3.

Pokud dílce nevyhovují kritériím podle 18.3.6.2(4), nesmí se tyto dílce do konstrukcí
zabudovat. Nevyhovující dílce je nutno viditelně a trvale označit.

Pro vybrané prvky a části betonových konstrukcí z běžných betonů jsou požadavky na
minimální krytí výztuže betonem stanoveny v Příloze A této kapitoly TKP. Pokud
v odůvodněných případech nelze u vyráběných prvků zajistit dostatečné krytí, může být
u těchto prvků, dílců nebo jejich částí snížené krytí nahrazeno po předchozím odsouhlasení
odborným útvarem GŘ SŽ sekundární ochranou (s dlouhodobou účinnosti) betonářské
výztuže proti korozi před betonáží prvku. Přípustné snížení krytí výztuže betonem je
max. 10 mm.

U hotových dílců, které nemají odpovídající povrchové vlastnosti nebo krytí výztuže, může
TDS připustit odpovídající sekundární ochranu jako náhradní řešení ochrany betonu na
náklady zhotovitele. Pokud nelze sekundární ochranu provést nebo s nabízeným způsobem
TDS nesouhlasí, je nutno dílce z použití vyřadit,

Přípravky použité při výrobě, ošetřování a montáži dílců (prostředky pro odformování,
povrchové ochranné látky apod.) musí být navrženy a používány v souladu s požadavky
ČSN EN 13670 a dále za těchto podmínek:

* © jejich použitím nesmí být ztížena nebo znemožněna údržba konstrukci z dílců;

52/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

*« — jejich použití nesmí znemožnit navazující další technologie (například související
s prováděním izolací, spřažení s monolitickou částí konstrukce apod.);

* © jejich použitím nesmí vzniknout pohledové vady viditelného povrchu dílců.

(9) Požadavky na kvalitu případných svarových spojů betonářské výztuže jsou uvedeny v článku
18.3.4.2.

18.3.6.3 Ošetřování

(1) Pro ošetřování prefabrikovaných dílců platí ustanovení 18.3.3.4. Tepelné ošetřování pro
urychlení tvrdnutí betonových dílců musí být vždy ověřeno odpovídajícími zkouškami. Na
základě těchto zkoušek se přesně definuje průběh ohřevu (doba odležení betonu po betonáži,
nárůst teploty a její nejvyšší hodnota, pokles, rozdíl teplot v dílci aj.).

(2) U provzdušněného betonu musí být vhodnými opatřeními zamezeno porušování vzduchových
pórů a nežádoucímu vzniku kapilárních pórů.

18.3.6.4 Značení

(1) Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce musí být jednoznačně a trvale označeny na
viditelném a po zabudování přístupném místě (pro nepřístupné prefabrikáty, např. základové
konstrukce, se nepoužije) tak, aby je bylo možné identifikovat po celou dobu návrhové
životnosti stavby — viz ČSN EN 13369 a ČSN 72 3000.

(2) Značení prefabrikovaných konstrukcí, dílců a prvků podle těchto TKP se provádí:

a) Pro schválené prefabrikáty“ vlysem do betonu nebo kovovým štítkem z nekorodujícího
materiálu dle Technických podmínek dodacích (TPD) schválených pro konkrétní typ
prefabrikátu;

b) pro neschválené prefabrikáty kovovým štítkem z nekorodujícího materiálu.

(3) Označení prefabrikované konstrukce, dílce nebo prvku musí obsahovat alespoň (viz také
ČSN EN 13369 a ČSN 72 3000):

a) identifikaci výrobce;

b) identifikaci prefabrikátu (výrobku) - datum výroby, označení typu prefabrikátu, včetně
základní identifikace rozměrů je-li třeba, sériové číslo, číslo výrobkové normy (pokud je
relevantní);

c) identifikaci základních materiálů použitých pro výrobu prvku (třída betonu, vč.
rozhodujícího stupně vlivu prostředí), druh betonářské výztuže (pokud je relevantní),
druh a množství předpínací výztuže apod.);

d) identifikace konstrukce (číslo stavebního objektu) a umístění v konstrukci, je-li
relevantní (neuplatní se např. u schválených prefabrikátů).

18.3.6.5 Montování a osazování

(1) Pro montování konstrukcí z betonových dílců platí ČSN 73 2480 a ČSN EN 13670. Pro
montování dílců musí být zpracovány a před zahájením montáže TDS odsouhlaseny
samostatné TePř pro montáž prefabrikovaných dílců nebo konstrukcí.

(2) Pokud se prefabrikovaný dílec užije k jinému účelu nebo v jiném konstrukčním uspořádání,
než odpovídá schválené dokumentaci, je třeba vhodnost použití odpovídajícím způsobem
ověřit a prokázat.

(3) Souhlas k zabudování dílců dává TDS zápisem do stavebního deníku na základě:

* Schválené prefabrikáty jsou prefabrikované konstrukce, prvky a dílce, které mají Odborem traťového
hospodářství Generálního ředitelství Správy železnic vydáno „Osvědčení o ověření kvality a shody s požadavky
stanovenými v OTP“.

53/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

* © výsledku kontroly dokladů (prohlášení o shodě) certifikovaných dílců a na základě
úspěšného převzetí dílců podle 18.8.2;

* © na základě úspěšné vizuální kontroly dílců podle 18.8.2(6);

*« © výsledku kontroly konstrukce nebo její části, na kterou mají být stavební dílce osazeny
(výsledky kontrolních zkoušek, geodetických měření, prohlídka apod.).

18.3.7 BEDNĚNÍ, SKRUŽE A LEŠENÍ

18.3.7.1 Všeobecně

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Dokumentaci pro zhotovení, použití a odstranění bednění, lešení a skruží zajištuje zhotovitel.
Dokumentace bednění, lešení a skruží musí být schválena TDS před zahájením prací.

Základním a nezbytným podkladem pro návrh a zhotovení bednění, lešení nebo skruže je
jednoznačná a srozumitelná definice tvaru (výškového a směrového průběhu) spodního líce
zhotovované konstrukce po odskružení, včetně případných nadvýšení. Tvar zhotovované
konstrukce, včetně případných specifických požadavků na nadvýšení a vnášení předpětí nebo
vynucených přetvoření, je předmětem realizační dokumentace stavby (RDS).

Rozsah a podrobnost dokumentace bednění, lešení a skruží musí odpovídat jejich
technickému řešení a náročnosti, přičemž musí být splněny požadavky schválené projektové
dokumentace, ČSN EN 13670 a odstavce 18.3.2. Při návrhu a provádění se musí přihlédnout
k umístění inženýrských sítí a k jejich vlivu na založení, montáž, provoz a demontáž lešení či
skruže.

Při návrhu, provádění a užívání skruží a lešení se vychází z ČSN EN 12810, ČSN EN 12811,
ČSN EN 12812, ČSN 73 8101, ČSN 73 8102, ČSN 73 8107, ČSN EN 74-1 až 3, ČSN EN 1298
a ČSN EN 1065. Skruže a lešení se provádění a provozují podle předem schváleného TePř
zpracovaného zhotovitelem, jehož součástí musí být i příslušná projektová dokumentace.

Poznámka: „Podrobnější informace pro návrh, provádění a používání všech druhů lešení lze nalézt
v publikaci ČKAIT Lešení (TP 3.7), Ing. Svatopluk Vlasák, 2019. Dostupné volně online na webu Profesis -
ČKAIT (profesis.ckait.cz).

Bednění betonových konstrukcí se provádí podle předem schváleného TePř zpracovaného
zhotovitelem. TePř pro provádění bednění může být součástí TePř pro provedení betonové
konstrukce (viz např. 18.3.3.1(5)).

18.3.7.2 Navrhování
18.3.7.2.1 Bednění

(1)

(2)

Návrh bednění se provádí podle platných technických norem a dalších technických podkladů
(např. kapitola 17 TKP), např. technických informací k typovým konstrukcím bednění
v závislosti na vybraném dodavateli.

Návrhem bednění je nutno zajistit:

*« © mechanickou odolnost a stabilitu bednění během provádění betonové konstrukce, včetně
dostatečné tuhosti;

*« © požadovaný tvar betonované konstrukce po odbednění;

*« © požadované vlastnosti povrchu betonové konstrukce po odbednění (zejména v případě
pohledového betonu);

*« -© možnost vnesení předpětí nebo vynucených deformací, pokud je to schválenou
projektovou dokumentací požadováno.

18.3.7.2.2 Pracovní lešení

(1)

Návrh pracovních lešení se provádí podle platných technických norem (zejména
ČSN EN 12810 a ČSN EN 12811) a dalších technických podkladů, např. technických informací
k typovým konstrukcím bednění v závislosti na vybraném dodavateli.

54/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2)

(3)

(4)

vw 7 2 “ + + 1“ “ rv + . o r. .
Při návrhu pracovních lešení se musí uvážit všechna zatížení a vlivy působící na konstrukci,
včetně vlivů případného, i krátkodobého, zakrytí lešení.

Poznámka: Specifické požadavky na zatížení pracovních lešení lze nalézt v ČSNEN 12810-1
a ČSN EN 12811-1.

Při návrhu pracovního lešení musí být zajištěny základní funkční požadavky (mechanická
odolnost a stabilita) a rovněž dostatečná tuhost konstrukce pro provádění navrhovaných
prací.

V dokumentaci pro zhotovení pracovního lešení musí být jednoznačně uvedeny zejména,
nikoliv však pouze (viz také ČSN 73 8101):

o u 2 2 “ 2 o 2 Vam., .j1
« — způsob založení pracovního lešení, způsob a provedení zajištění stability polohy,
případně způsob a zajištění uchycení ke konstrukci;

* © polohy a velikosti všech prvků pracovního lešení, včetně ztužení;

* © způsob zajištění ochrany volného okraje pracovních a přístupových ploch.

18.3.7.2.3  Skruže a podpěrná lešení

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Návrh skruže se provádí podle platných technických norem a dalších technických podkladů,
např. technických informací k typovým konstrukcím podpěrných skruží.

Při návrhu skruže se musí uvážit všechna zatížení a vlivy působící na konstrukci. Oproti
běžným stavebním konstrukcím je nutno věnovat zvýšenou pozornost specifickým
staveništním zatížením, např. zatížení montážními prostředky, bedněním a čerstvým
betonem, pracovníky, stroji, skladovaným materiálem a odpovídajícími klimatickými
zatíženími působícími na dočasné konstrukce (plachty, přístřešky apod.).

Poznámka: Specifické požadavky na zatížení podpěrných lešení a skruží lze nalézt v ČSN EN 12812,
specifické požadavky na zatížení pracovních lešení lze nalézt v ČSN EN 12810-1 a ČSN EN 12811-1.
Staveništní zatížení konstrukcí se uvažují podle ČSN EN 1991-1-6.

Při návrhu založení skruže musí být zajištěny základní funkční požadavky (mechanická
odolnost a stabilita) a případně možnost odstranění základových konstrukcí. Při zakládání
skruží a podpěrných lešení na vysokých násypech nebo na místech s nerovnoměrným
sedáním je třeba při návrhu zohlednit a vhodným stavebním postupem vyloučit
nerovnoměrné sedání skruže.

Při návrhu skruže a podpěrných lešení se musí zohlednit tuhost podpěrné konstrukce a její
deformace během výstavby betonové konstrukce, včetně vlivu tuhosti podloží, případně
stavební konstrukce, na niž je skruž upevněna (např. při letmé betonáži, u výsuvných skruží
apod.). Součástí návrhu je rovněž stanovení odpovídajícího nadvýšení skruže a návrh
případných opatření pro její rektifikaci.

Uspořádání a provedení skruže a podpěrných lešení musí umožnit případné vnesení
předpínací síly nebo vynucených přetvoření do zhotovované konstrukce.

V dokumentaci pro zhotovení skruže a podpěrných lešení musí být jednoznačně uvedeny
zejména, nikoliv však pouze (viz také CSN EN 12812):

* © založení podpěrné konstrukce, včetně případných opatření na zlepšení základové půdy;
* © polohy a velikosti všech prvků podpěrné konstrukce, včetně ztužení;

*« — geometrické uspořádání podpěrné konstrukce ve vztahu ke zhotovované konstrukci
(výškové a směrové vedení), včetně hodnot nadvýšení vyplývajících z dotlačení prvků
a spojů, průhybů podpěrné konstrukce od vlastní tíhy i betonované konstrukce, ze
sedání základů, staveništních zatížení apod.;

*« © podrobné schéma vytýčení;
* © způsob zajištění ochrany volného okraje pracovních a přístupových ploch.

V dokumentaci skruže musí být jednoznačně uvedeno, zda je její tvar (výškové kóty) uveden
pro výsledný tvar konstrukce (tj. bez nadvýšení) či zda nadvýšení konstrukce obsahuje.

55/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.7.3 Provádění a používání

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

Bednění používané pro zhotovení konstrukce je nutno udržovat v odpovídajícím stavu tak,
aby výsledné parametry povrchu betonových konstrukcí odpovídaly schváleným požadavkům.
Poškozené nebo nadmíru opotřebené bednící prvky se nesmějí používat.

Bednění a spoje mezi prkny nebo deskami musí být dostatečně těsné, aby se zabránilo ztrátě
vody a jemných částic z čerstvého betonu.

Bednění schopné absorbovat značné množství vody z betonu nebo umožňující vypařování, se
musí vhodně vlhčit, aby se omezila ztráta vody z čerstvého betonu.

Ke snadnějšímu odbedňování a odformování se doporučuje bednění a formy opatřit
odbedňovacím prostředkem, který však nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost povrchové vrstvy
betonu. Při nanášení odbedňovacího prostředku nesmí být znečištěna výztuž.

Po celou dobu používání skruží a lešení musí být zajištěn dohled nad stavem, bezpečností
a použitelností konstrukcí v souladu s ČSN 73 8101. Odborné prohlídky musí být prováděny
nejméně 1x měsíčně a o jejich provedení musí být proveden zápis do stavebního deníku.

Odskružení zhotovované konstrukce se provede pozvolným, rovnoměrným a bezpečným
spuštěním skruže, zpravidla pomocí odskružovacího zařízení tak, aby bylo zabráněno
nadměrným rázům a náhlému zatížení zhotovované konstrukce. Ve specifických případech lze
provést odskružení i jiným způsobem, např. zvednutím hotové konstrukce pomocí lisů nebo
vlivem zavedení předpětí.

Funkcí odskružovacího zařízení je spuštění konstrukce skruže a nelze ho použít pro zvedání
částečně nebo plně zatížené skruže. Výjimkou jsou pouze drobné výškové úpravy nezatížené
konstrukce skruže, které však nesmějí vlivem nerovnoměrného zvednutí jednotlivých stojek
přitěžovat prostorovému ztužení skruže. Odskružovací zařízení se umisťuje co nejblíže
k základům skruže, ale tak, aby nebylo trvale zatopeno vodou, tj. u vodních toků nad
hladinou normální vody, ve stavebních jámách nad hladinou podzemní vody.

Nosné části zhotovované konstrukce se smějí odskružit a odbednit, pokud beton dosáhl
pevnosti předepsané ve schváleném TePř pro provádění betonové konstrukce. Nenosné části
konstrukce se mohou odbednit dříve, při odbedňování však nesmí být poškozen jejich povrch.
V důsledku dřívějšího odbednění nenosných částí konstrukce současně nesmí vzniknout
nepřijatelné trhliny.

18.4 | DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

18.4.1 DODÁVKY A SKLADOVÁNÍ

18.4.1.1 Všeobecně

(1)

(2)

Na stavbu nesmí být dodán a do konstrukce zabudován stavební materiál ani výrobek bez
předchozího souhlasu TDS.

Všechny stavební materiály a výrobky dodávané na stavbu a zabudovávané do stavby musí
splňovat požadavky zákona č. 22/1997 Sb., požadavky příslušných technických předpisů
a příslušných TKP.

Poznámka: Soulad s požadavky příslušných právních a technických předpisů doloží zhotovitel doklady ve
smyslu zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to:

a) prohlášení o shodě vydané výrobcem/dovozcem/zplnomocněným zástupcem v případě
stavebních výrobků, na které se vztahuje NV č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
a v případě jiných než stavebních stanovených výrobků podle příslušného nařízení vlády;

b) ES prohlášení o shodě vydané výrobcem/zplnomocněným zástupcem v případě jiných než
stavebních výrobků označovaných CE, na které je vydána harmonizovaná norma nebo evropské
technické schválení (ETA),

56/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)

(4)

POZNÁMKA: U výrobků, na něž se nevztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 305/2011

c) prohlášení o vlastnostech vydané výrobcem v případě stavebních výrobků označovaných CE,
na které se vztahuje přímo použitelný předpis ES (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 305/2011),

d) prohlášení shody vydané výrobcem/dovozcem nebo certifikát vydaný certifikačním orgánem
v případě Ostatních výrobků.

K jednotlivým dodávkám stavebních materiálů a výrobků musí být doložen a zhotovitelem
archivován příslušný dodací list obsahující zejména, nikoliv však pouze:

*« -© datum vystavení;

*« © název a adresa výrobce/dovozce;
*« © název a adresa odběratele;

*« © místo určení dodávky;

+ © určení předmětu dodávky;

* © vlastnosti stavebního materiálu nebo výrobku (jakostní třída materiálů, vlastnosti
výrobků) a hmotnost dodávky;

*« — potvrzení, že vlastnosti (jakost) materiálu nebo výrobku odpovídá Prohlášení o shodě
a protokolům s výsledky zkoušek a jejich posouzení.

Stavební materiály a výrobky se musí přepravovat a skladovat v souladu s podmínkami
příslušných právních předpisů (zejména nebezpečné látky), technických předpisů a podmínek
výrobce.

18.4.1.2 Beton

(1)

(2)

(3)

Při dodání čerstvého betonu musí být před jeho uložením do konstrukce provedena
odpovědnými osobami (podle schváleného TePř pro provádění betonové konstrukce) kontrola
dodacích listů z hlediska požadavků na vlastnosti betonu, jeho dopravu a zpracování -
podrobnosti viz kapitola 17 TKP a odstavce 18.2.3 a 18.3.3. Pokud dodaný čerstvý beton
nesplňuje požadavky schváleného TePř pro betonáž nebo provádění betonové konstrukce
nesmí být do konstrukce uložen.

Během ukládání čerstvého betonu musí být odpovědnými osobami (viz TePř betonáže nebo
provádění betonové konstrukce) prováděna průběžná vizuální kontrola dodávaného betonu
(konzistence, stejnorodost apod.). V případě, že ukládaný beton vykazuje významnou
proměnlivost sledovaných vlastností, musí být jeho ukládání přerušeno, zjištěna příčina
a provedena náprava.

Pokud jsou pro účely stavby dodávány a skladovány jednotlivé složky betonu, musí být

dodávány a skladovány v souladu s požadavky ČSN EN 206, ČSN EN 13670 a kapitoly 17
TKP.

18.4.1.3 Betonářská výztuž

(1)

(2)

(3)

(4)

Veškerá kovová betonářská výztuž musí být dodávána s příslušným dokumentem kontroly
podle 18.2.4.2.

Kovová betonářská výztuž musí být skladována odděleně podle druhů a průměrů prutů
a podle dodávek nebo taveb, pro něž platí týž dokument kontroly. Jednotlivé druhy a průměry
musí být zřetelně označeny.

Veškerá nekovová betonářská výztuž musí být dodávána ve shodě s požadavky projektové
dokumentace a s příslušnými zkouškami podle 18.2.4.3.

Nekovová betonářská výztuž musí být skladována odděleně podle druhů a průměrů prutů
a podle dodávek, pro něž platí shodné požadavky a zkoušky. Jednotlivé druhy a průměry
musí být zřetelně označeny.

57/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) Během dopravy a skladování se musí zajistit, aby betonářská výztuž nebyla:

*« © vystavena chemickému, elektrochemickému nebo biologickému účinku, který by mohl
způsobit nadměrnou korozi nebo poškození výztuže;

*« © mechanicky poškozena;

*« — nepřípustně znečištěna, zejména látkami ovlivňujícími trvanlivost nebo soudržnost
výztuže s betonem;

*« © vystavena přetvoření násilným ohybem;

* © skladována na nechráněných místech, vystavena dešti nebo styku s půdou či jinými
látkami způsobujícími nepřípustné znečištění či korozi výztuže;

*« © skladována v prostředí s probíhající kondenzací vzdušné vlhkosti na kovové výztuži;

* © vystavena vysokým teplotám, např. v důsledku svařování v blízkosti výztuže bez
provedení náležitých ochranných opatření.

(6) Nekovová betonářská výztuž musí být skladována na suchém a krytém místě při teplotách
v intervalu -20 až +40 C. Nekovová výztuž nesmí být při skladování vystavena přímému
slunečnímu záření.

18.4.1.4 Předpínací výztuž a systémy předpětí

(1) Veškerá předpínací výztuž a systémy předpětí musí být dodávány s dokumentem kontroly
podle 18.2.5.2. Dodávka a skladování se řídí ustanoveními ČSN 73 2401, ČSN P 74 2871
a této kapitoly TKP.

(2) Předpínací výztuž musí být skladována odděleně podle druhů a podle dodávek nebo taveb,
pro něž platí týž dokument kontroly. Jednotlivé druhy a typy musí být zřetelně označeny.

(3) Během dopravy a skladování se musí zajistit, aby předpínací výztuž i jednotlivé komponenty
systémů předpětí nebyly:
*« © vystaveny chemickému, elektrochemickému nebo biologickému účinku, který by mohl
způsobit nadměrnou korozi nebo poškození;
*« © mechanicky poškozeny;

*« - nepřípustně znečištěny, zejména látkami ovlivňujícími trvanlivost nebo soudržnost
s betonem či injektážní maltou;

* © skladovány na nechráněných místech, vystaveny dešti nebo styku s půdou či jinými
látkami způsobujícími nepřípustné znečištění či korozi;

*« © skladovány v prostředí s probíhající kondenzací vzdušné vlhkosti na ocelových prvcích
a částech;

* © vystaveny vysokým teplotám, např. v důsledku svařování v blízkosti předpínací výztuže
bez provedení náležitých ochranných opatření.

(4) Předpínací výztuž lze před korozí po celém povrchu chránit během skladování a montáže
dočasnou ochranou schváleným protikorozním nástřikem. Tento způsob ochrany musí být
řádně doložen a schválen TDS před dodávkou předpínací výztuže.

18.4.1.5 Dílce a prvky (výrobky)

(1) Betonové dílce a prvky musí být dodány s příslušnými dokumenty (certifikát a prohlášení
o shodě) o splnění technických požadavků stanovených pro dílec či prvek (výrobek) ve
schválené dokumentaci - viz 18.2.7 a 18.3.6

(2) Při dodávce dílce nebo prvku se rovněž přikládají doklady k jeho jednotlivým součástem
a složkám, zejména doklady o vlastnostech betonu, betonářské a/nebo předpínací výztuži,
protokol z předpínání, doklady k použitému kotevnímu materiálu a protokol o injektáži.
V případě svařovaných spojů musí být předloženy doklady podle TPMD 193.

58/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)
(4)

(5)

Jednotlivé dílce a prvky musí být označeny podle 18.3.6.4.

Při dopravě a skladování se dílce a prvky musí uložit tak, aby nedošlo k jejich poškození,
znečištění a znehodnocení (nežádoucí deformace), přičemž je třeba splnit požadavky
CSN EN 13670, CSN 73 2401 a pokyny výrobce.

Objednatel si může vyhradit přejímku dílců ve výrobně.

18.4.2 PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

18.4.2.1 Všeobecně

(1)

(2)

(3)

Průkazními zkouškami zhotovitel nebo výrobce prokazuje spolehlivé splnění požadovaných
parametrů stavebního materiálu nebo výrobku s přihlédnutím k podmínkám provádění,
přepravy, montáže, klimatickým vlivům, ošetřování apod.

Pro průkazní zkoušky stavebních materiálů a výrobků v rozsahu těchto TKP a jejich provádění
platí ustanovení platných technických norem (zejména (ČSN EN 206, (ČSN EN 13670,
ČSN 73 2401, ČSN P 73 2404), kapitol 1 a 17 TKP a schválené dokumentace.

Pokud není jinými předpisy stanoveno jinak, nesmí být průkazní zkouška před zahájením
betonářských prací starší než 24 měsíců.

18.4.2.2 Beton

(1)

(2)

(3)

Průkazními zkouškami zhotovitel prokazuje optimální složení betonu a spolehlivé splnění
požadovaných parametrů betonu s přihlédnutím k podmínkám betonáže, konstrukce,
přepravy betonu, klimatickým vlivům, ošetřování apod.

Průkazními zkouškami se stanoví i změny požadovaných vlastností betonu v závislosti na čase
od výroby do uložení čerstvého betonu, teplotě betonu a klimatických podmínkách. To se týká
zejména provádění prací v letním období a případů, kdy se čerstvý beton dováží na staveniště
z větší vzdálenosti nebo jeho přeprava trvá delší dobu. Pro posouzení požadovaných
vlastností betonu jsou přitom rozhodující vlastnosti v místě betonáže (v místě ukládání
betonu do bednění), odpovídající době a způsobu přepravy čerstvého betonu na staveniště za
maximálních/minimálních předpokládaných vnějších teplot.

Pokud to situace vyžaduje (např. betonáž atypických betonových prvků, tvarově náročných
nebo silně vyztužených železobetonových a předpjatých konstrukcí, využití technologie
samozhutnitelného betonu apod.), musí být navržené složení betonu v rámci průkazních
zkoušek experimentálně ověřeno z hlediska dosažení požadovaných vlastností. Při průkazní
zkoušce musí být zohledněny všechny okolnosti, zejména doba přepravy, včetně času pohybu
v prostoru staveniště, navržený druh dopravy, navržený způsob ukládání, zpracování
a případně i ošetřování čerstvého betonu.

18.4.2.3 Injektážní malta

(1)

(2)

(3)

Pro rozsah a provedení průkazních zkoušek injektážní malty platí obecně ČSN 73 2401,
ČSN EN 13670, ČSN EN 445, ČSN EN 446 a ČSN EN 447. Další požadavky jsou uvedeny
v 18.3.5.4 těchto TKP.

Součástí průkazních zkoušek injektážní malty je i vyhodnocení jejích vlastností na vzorcích
odebraných při zkoušce injektovatelnosti kabelových kanálků konkrétního systému předpětí -
viz 18.4.2.5.

Pokud je pravděpodobné, že injektáž kabelových kanálků bude prováděna v různých ročních
obdobích, musí průkazní zkoušky zahrnovat i vliv teplot v očekávaném rozsahu (např. při
očekávané injektáži za vysokých a nízkých teplot).

18.4.2.4 Betonářská a předpínací výztuž

(1)

Pro kovovou betonářskou i předpínací výztuž jsou průkazní zkoušky součástí certifikace
výrobku.

59/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2)
(3)

Pro předpínací výztuž musí být splněny požadavky ČSN EN 1992-1-1 a ČSN P 74 2871.

Pro nekovovou betonářskou výztuž se průkazními zkouškami prokazují požadované vlastnosti
podle 18.2.4.3.

Poznámka: Při provádění zkoušek a jejich vyhodnocení Ize postupovat např. podle publikace „MANUÁL na
navrhovanie GFRP výstuže do betónových konštrukcií“, V. Benko, J. Bilčík, N. Gažovičová, F. Girgle,
I. Hollý, P. Štěpánek, SKSI 2015, ISBN 978-80-8076-117-2.

18.4.2.5 Systémy dodatečného předpínání

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Podmínkou pro zabudování předpínacího systému dodatečného předpětí je platná zkouška
injektovatelnosti systému, kterou se prokazuje, že uspořádání předpínacího systému, metody
a postupy injektáže kabelových kanálků navržené zhotovitelem zajišťují kompletní vyplnění
kanálků a dokonalé obalení předpínací výztuže injektážní maltou.

K prokázání spolehlivosti zařízení pro injektáž, součástí pro injektáž a odvzdušnění spojů
s hadicemi a k prokázání spolehlivého a důkladného vyplnění kanálku délky do 80 m maltou,
jsou v případě, že nebyly v posledních 2 letech provedeny, požadovány v souladu
s ČSN EN 13391 zkoušky těsnosti a injektovatelnosti.

Pro kabelové kanálky délky nad 80 m se zkouška injektovatelnosti pro konkrétní objekt
provede vždy.

Zkoušky injektovatelnosti se provedou podle EAD 160004-00-0301.

Poznámka: Pokud není stanoveno jinak, považuje se za vyhovující zainjektování kabelů, když na ploše
příčného řezu nejsou dutiny o větším celkovém průřezu než 3 % průřezu kanálku a zároveň jsou všechny
předpínací vložky, vč. kotevních čelistí, obaleny vrstvou malty o tloušťce nejméně 5 mm, mimo bodový
kontakt v místech, kde je kabel veden v oblouku. Dutiny nesmí vytvářet spojitý prostor propojující kotvy
a spojky.

Injektážní maltu pro účely zkoušky injektovatelnosti vyrábí a injektáž provádí stejný personál,
který bude injektáž kabelů realizovat na stavbě, s užitím shodných postupů a typu zařízení.
Každý zhotovitel systémů předpětí musí provést alespoň jednu injektážní zkoušku pro každý
systém vedení kabelů v souladu 18.4.2.5(3). Je nutno ji dále provádět vždy při změně
součástí systému předpínání, případně při změně technologických předpisů injektáže.

Podmínka platnosti zkoušky injektovatelnosti podle 18.4.2.5(2) může být prodloužena na více
než 2 roky při splnění všech následujících podmínek:

*« © v předchozích 4 letech byla provedena alespoň 1 úspěšná injektážní zkouška pro daný
certifikovaný předpínací systém (vedení kabelů);

+ — injektážní zkouška byla provedena na přesně zdokumentované sestavě (kusovníky
a katalogová čísla komponentů, přesné rozměry a materiály komponent) systému
předpětí;

* © za uplynulé 4 roky nedošlo k takové změně komponentů, která by mohla mít vliv na
průběh či výsledek injektáže;

* © za uplynulé 4 roky nedošlo ke změně způsobilosti personálu řídícího a provádějícího
injektážní práce;

* © za uplynulé 4 roky nedošlo ke změně parametrů zařízení pro injektáž.

60/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.5 © KONTROLNÍ ZKOUŠKY

18.5.1 VŠEOBECNĚ

(1) Kontrolní zkoušky stavebních materiálů a prvků se provádí za účelem zjištění a ověření jejich
vlastností, resp. prokázání shody těchto vlastností s požadavky schválené dokumentace,
platných technických norem (zejména ČSN EN 13670 a ČSN 73 2401), doklady o shodě
a průkazními zkouškami.

(2) Protokoly o kontrolních zkouškách a měřeních, včetně záznamů o odběru vzorků, zhotovitel
vhodným a věrohodným způsobem eviduje a archivuje.

(3) Výsledky kontrolních zkoušek a měření předkládá zhotovitel TDS průběžně bez prodlení,
tj. bezprostředně po zjištění výsledků.

(4) Zhotovitel nejméně jednou měsíčně předloží TDS přehledy výsledků kontrolních zkoušek
provedených na stavbě, resp. na stavebním objektu, s vyhodnocením jejich výsledků a shody
s příslušnými požadavky schválené dokumentace a příslušných technických předpisů.

18.5.2 BETON
(1) Pro kontrolní zkoušky betonu platí kapitola 17 TKP.

18.5.3 INJEKTÁŽNÍ MALTA

(1) Kontrolní zkoušky injektážní malty se provádějí jak během injektování, tak a po jejím
ztvrdnutí.

(2) Pro kontrolní zkoušky injektážní malty platí ČSN EN 447 a ČSN 73 2401.

18.5.4 BETONÁŘSKÁ VÝZTUŽ

(1) Při kontrole kovové betonářské výztuže se ověří, zda byla výztužná ocel prokazatelně dodána
s předepsaným dokumentem kontroly podle 18.2.4.2 a zda uvedené výsledky zkoušek
vyhovují ustanovením příslušných technických norem a předpisů a požadavkům schválené
dokumentace.

(2) Kovová betonářská výztuž vyhovující předchozímu ustanovení se nepodrobuje kontrolním
zkouškám mechanických vlastností, pokud nevzniknou pochybnosti o jakosti výztuže.

(3) Pro kontrolní zkoušky kovové betonářské výztuže a vyhodnocení jejich výsledků platí
ustanovení platných technických norem pro příslušný druh betonářské výztuže (viz 18.2.4.2).

(4) Pro  svařovanou betonářskou výztuž platí požadavky (ČSN EN ISO 17660, ČSN EN
ISO 15630-2, TPMD 193 a schváleného TePř.

(5) Při kontrole nekovové betonářské výztuže se ověří, zda byla výztuž prokazatelně dodána
s předepsanými zkouškami podle 18.2.4.3 a zda uvedené výsledky zkoušek vyhovují
požadavkům schválené dokumentace.

(6) Pro nekovovou betonářskou výztuž se požaduje provádění kontrolních zkoušek v rozsahu
min. 3 zkoušek na každou šarži a průměr výztuže dodávané na stavbu. Pro konstrukce podle
těchto TKP se požaduje provedení kontrolních zkoušek nekovové betonářské výztuže
v rozsahu krátkodobých vlastností, konkrétně:

*« © tahové pevnosti ve směru vláken;
*« © modulu pružnosti výztuže ve směru vláken;
*« © mezního protažení ve směru vláken;

*« © Únosnost ve střihu kolmo na vlákna, je-li požadováno schválenou dokumentací;

61/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

*« © snížení tahové pevnosti ve směru vláken při ohýbání prutu výztuže, je-li požadováno
schválenou dokumentací.

Zkoušky musí být provedeny a jejich výsledky odsouhlaseny TDS před uložením betonářské
výztuže do konstrukce.

18.5.5 SYSTÉMY DODATEČNÉHO PŘEDPÍNÁNÍ

(1) Požadavky na rozsah kontrolních zkoušek předpínací výztuže, dalších prvků systémů
dodatečného předpětí (kotev, spojek, hadic apod.) a zařízení pro předpínání udává
ČSN 73 2401, ČSN 74 2870, ČSN P 74 2871, ČSN EN 13391, EAD 160004-00-0301 a do-
plňkově event. i technické podmínky konkrétního předpínacího systému, ETA případně ZTP.

(2) Nevyhovující předpínací výztuž, prvky předpínacího systému nebo zařízení pro předpínání se
musí vyřadit, jednoznačně označit a nesmí být pro výstavbu konstrukce použity.

(3) Zkoušky musí být provedeny a jejich výsledky doloženy a odsouhlaseny TDS před uložením
předpínací výztuže do konstrukce.

18.5.6 PREFABRIKOVANÉ DÍLCE A PRVKY

(1) Zhotovitel je povinen v dostatečném předstihu před zahájením výroby oznámit TDS kdo, kdy
a kde bude prefabrikované dílce a/nebo prvky vyrábět.

(2) TDS je oprávněn provést kontrolu výroby, seznámit se s úrovní kvality používaných
materiálů, úrovní dosahovaných kvalitativních parametrů a výsledků zkoušek, celkovým
kontrolním systémem řízení jakosti, úrovní výrobního zařízení pro výrobu betonu a technologií
výroby apod. Na základě výsledků celkového posouzení může TDS v odůvodněném případě
odmítnout zhotovitelem navrhovaného dodavatele.

(3) Druh a četnost kontrolních a přejímacích zkoušek se řídí platnými předpisy a schválenou
dokumentací.

(4) Provádění kontroly přesnosti rozměrů a tvaru stavebních betonových dílců se řídí
ČSN 73 0212-5 a ČSN EN 13670 a musí být pro mostní dílce upřesněno v příslušných TePř
pro výrobu těchto prefabrikovaných dílců nebo prvků. Kontrola na staveništi se provádí vždy
u staveništních prefabrikátů, u schválených prefabrikátů se kontrola provádí jen v případě
pochybností o kvalitě dílce nebo splnění požadovaných parametrů.

(5) Pokud není ve schválené dokumentaci stanoveno jinak, provádějí se kontrolní zkoušky krytí
výztuže betonem v náhodně vybraných místech na min. 5 % povrchu betonových dílců nebo
prvků. V případě pochybností o krytí výztuže betonem může TDS požadovat zvýšený rozsah
kontrolních zkoušek.

18.6 © PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY A MÍRA OPOTŘEBENÍ

18.6.1 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY A PŘESNOST PROVEDENÍ

(1) Všechny použité stavební materiály musí splňovat požadované kvalitativní parametry
s příslušnými dovolenými tolerancemi.

(2) Tolerance pro posuzování shody jednotlivých materiálů se řídí ustanoveními příslušných
technických předpisů (pro beton např. ČSN EN 206) a TKP (pro beton např. kapitola 17 TKP).

(3) Pokud není ve schválené dokumentaci uvedeno jinak, určí se geometrická přesnost
stavebních konstrukcí podle ČSN 73 0202 a ČSN 73 0205. Přesnost zhotovení monolitických
konstrukcí musí splňovat požadavky ČSN EN 13670, přesnost zhotovení prefabrikovaných
konstrukcí a dílců potom požadavky ČSN EN 13369.

(4) Při vytyčení stavby se postupuje podle ČSN 73 0420-1 a 2, ČSN ISO 4463-1, ČSN 73 0415.
Požadované přesnosti pro betonové konstrukce jsou uvedeny v Příloze C této kapitoly TKP.

62/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5)

(6)

(7)

(8)

Při kontrole geometrické přesnosti konstrukcí se přiměřeně užijí ČSN ISO 7077 a příslušné
části ČSN 73 0212.

Ověřování shody se v průběhu výstavby provádí průběžně (viz také 18.5) na základě
průběžně prováděných vizuálních kontrol, zkoušek a měření a porovnání výsledků se
stanovenými tolerancemi nebo kritérii.

V případě neshody (nedodržení tolerancí, požadavků nebo kritérií) u stavebních materiálů,
dílců a prvků musí zhotovitel zabránit jejich zabudování do konstrukce, případně přijmout
taková opatření, která zajistí vlastnosti konstrukce požadované ve schválené dokumentaci.

Veškerá opatření, která zhotovitel hodlá na základě nesplnění předepsaných kritérií
a požadavků pro posuzování shody vlastností stavebních materiálů, dílců a prvků nebo
nesplnění geometrických tolerancí na hotových konstrukcích provést, musí být předem
odsouhlasena TDS.

18.6.2 ZÁRUKY A MÍRA OPOTŘEBENÍ

(1)
(2)

(3)

(4)

Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.

Údržbu v záruční době zajišťuje správce podle ustanovení v kapitole 1 TKP. Pokud není
schváleným plánem sledování a údržby stanoveno jinak je údržba prováděna v tomto
rozsahu:

« © čištění ploch od spadu a nečistot;
« © pročišťování odvodňovacího zařízení;
*« © odstraňování vegetace na mostním objektu a v jeho bezprostřední blízkosti;

*« © odstraňování zvětralých a uvolněných hornin v okolí mostu, které by pádem ohrožovaly
bezpečnost železničního provozu;

* © zajišťování prostorové průchodnosti;

+ © udržovací práce na železničním svršku.

Po celou záruční dobu musí správce sledovat stav objektů a konstrukcí. Jakákoliv zjištění

zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez zbytečného odkladu

oznámena odpovědnému zástupci objednatele (dle smlouvy o dílo), který následně případnou
reklamaci uplatňuje na zhotoviteli stavby.

Opotřebení konstrukce staveništním provozem před předáním díla nesmí ovlivnit kvalitu
předávaného díla a nesmí mít vliv na jeho trvanlivost, resp. návrhovou životnost.

18.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ PRACÍ

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Klimatická omezení stavebních činností při provádění betonových konstrukcí jsou dána
ČSN EN 13670, CSN EN 206, CSN 73 2480, ustanoveními kapitoly 17 TKP, omezeními
uvedenými ve schválené dokumentaci a schválených TePř pro jednotlivé stavební činnosti
a práce.

Pro výrobu, přepravu, ukládání a zpracování betonu platí požadavky ČSN 73 2401, ČSN
EN 13670 a kapitol 17 a 18 TKP.

Opatření plynoucí z provádění betonových konstrukcí © za zvláštních klimatických podmínek
musí být ve smyslu ČSN 73 2401, kapitoly 17 TKP a příslušných ustanovení 18.3.3 této
kapitoly TKP zahrnuta do TePř příslušných stavebních prací.

Při provádění ochranných nátěrů zabetonovaných ocelových prvků a výztuže se postupuje
podle kapitoly 25B TKP a předpisu SŽDC S5/4.

Pro svařování betonářské oceli platí omezení podle TPMD 193.

63/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.8 © ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

18.8.1 ODSOUHLASENÍ PRACÍ V PRŮBĚHU VÝSTAVBY

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Jako podklad pro provádění a následné odsouhlasení prací předloží zhotovitel TDS
k odsouhlasení s dostatečným předstihem před zahájením prací příslušný TePř - viz 18.3.
Součástí TePř musí být i kontrolní a zkušební plán.

Zhotovitel je povinen vyzvat v souladu s kontrolním a zkušebním plánem TDS k odsouhlasení
provedených prací. TDS si může v závislosti na typu a povaze prací vyžádat stanovisko
autorského dozoru, následného (budoucího) správce, nebo jiné odborně způsobilé osoby či
příslušného odborného útvaru GŘ SŽ.

Zvláštní pozornost z hlediska odsouhlasení se věnuje pracím, konstrukcím a jejich částem,
případně celkům (souborům), které jsou zásadní pro zajištění funkce stavby nebo budou
v dalším postupu výstavby zakryty nebo se stanou  nepřístupnými, popř. obtížně
kontrolovatelnými. Jsou to zejména, nikoliv však pouze:

« © základová spára každého základu, popř. dosažené úrovně dna základových prvků při
hlubinném zakládání;

« © betonářská a předpínací výztuž, poloha kabelových kanálků, poloha prefabrikátů (např.
před betonováním spřažené desky), svarové spoje a spojky;

« © bednění před betonáží (i u prefabrikátů);
+ — úprava styčných ploch pracovních spár;
*« © prefabrikované prvky před jejich montáží;

*« © mostní závěry před jejich montáží, umístění, nastavení a ukotvení mostního závěru před
zabetonováním;

« © mostní ložiska a jejich nastavení;
*« — úprava podkladu před prováděním následujících vrstev (podkladní beton, izolace apod.);
+ © ocelové a jiné prvky zabetonované do konstrukce.

Provedení kontrol podle TKP kap. 17, 18, 22 a ČSN EN 13670, požadavky na případná
nápravná opatření a odsouhlasení provedených prací potvrzuje TDS zápisem do stavebního
deníku, včetně odsouhlasení zahájení provádění navazujících prací. V případě potřeby se
připojí odsouhlasení autorským dozorem, následným (budoucím) správcem, příslušným
odborným útvarem GŘ SŽ nebo jinou odborně způsobilou či odpovědnou osobou (např.
autorizovaný inženýr v příslušném oboru).

TDS může v průběhu provádění díla požadovat i odsouhlasení dalších stavebních prací nad
rámec kontrolního a zkušebního plánu, a to v závislosti na náročnosti a složitosti objektu,
kvality provádění prací a s ohledem na dosažení požadované kvality díla.

Jako podklad pro vydání souhlasu se zahájením betonáže u složitých nebo z hlediska tvaru
významných konstrukcí či jejich částí se doporučuje provést geometrické zaměření tvaru
bednění.

Pro odsouhlasení částí spodní stavby (základy, podpěry apod.) nebo částí nosné konstrukce,
na něž navazují další konstrukce nebo jejich části, za účelem povolení dalších prací předloží
zhotovitel jako součást žádosti o odsouhlasení protokol o jejich geometrickém zaměření,
včetně vyhodnocení odchylek tvaru a polohy jednotlivých částí od schválené dokumentace.
Pokud jsou odchylky tvaru konstrukcí nebo jejich částí mimo tolerance stanovené schválenou
dokumentací, je k odsouhlasení prací nutné i kladné stanovisko autorského dozoru
a následného (budoucího) správce. V případě potřeby může TDS požadovat i kladné
stanovisko příslušného odborného útvaru GŘ SŽ. V ostatních případech si může vyjádření
autorského dozoru, následného (budoucího) správce či příslušného odborného útvaru GŘ SŽ
vyžádat TDS.

64/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(8)

U konstrukcí s předepsanou ochranou proti účinkům bludných proudů, zejména u konstrukcí
ve stupni ochranných opatření 4 a 5 a na elektrizovaných tratích musí být ověřeno splnění
podmínek předepsaných v předpisu SŽ S13.

18.8.2 ODSOUHLASENÍ VÝROBY DÍLCŮ, PŘEVZETÍ DÍLCŮ

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Jako podklad pro zahájení výroby a následné převzetí prefabrikovaných dílců předloží
zhotovitel TDS k odsouhlasení s dostatečným předstihem před zahájením výroby TePř výroby
dílců (viz také 18.3.6). Součástí TePř musí být i VTD, kontrolní a zkušební plán a posouzení
autorským dozorem. Toto ustanovení neplatí pro prefabrikáty s „Osvědčením o ověření kvality
a shody s požadavky stanovenými v OTP“ vydaným SŽ.

K odsouhlasení či převzetí expedice certifikovaných dílců předloží dodavatel prohlášení
o shodě a kompletnosti dodávky jednotlivých dílců, nestanoví-li ZTP podrobněji. Současně
předá TDS a objednateli, pokud je odlišný od stavebníka, kompletní dokumentaci
k předávaným dílcům, včetně schválené VTD.

O odsouhlasení či převzetí (pokud je objednatelem stavebník) prefabrikovaných dílců provede
TDS zápis ve výrobně, nebo do stavebního (montážního) deníku na stavbě. V případě potřeby
si může TDS vyžádat vyjádření autorského dozoru.

Převzetí prefabrikovaných dílců zhotovitelem, pokud je objednatelem zhotovitel stavby,
provede oprávněná osoba zhotovitele zápisem ve výrobně, nebo do stavebního (montážního)
deníku na stavbě.

Nepřevzaté dílce musí být zřetelně označeny a nesmějí být expedovány. Pokud nejsou
stavební dílce přejímány ve výrobně, provádí se jejich převzetí na staveništi před
zabudováním.

Na staveništi se před zabudováním dílců provede vizuální kontrola stavu prefabrikovaných
dílců podle ČSN EN 13670, a to za účelem zjištění změn v důsledku dopravy, skladování
a manipulace. Tuto kontrolu provádí TDS a souhlas se zabudováním provádí zápisem do
stavebního deníku. Nevyhovující dílce musí být zřetelně označeny a nesmějí být do
konstrukce zabudovány.

Pro odsouhlasení či převzetí dílců zhotovených na staveništi platí požadavky ČSN EN 13670
a v přiměřeném rozsahu požadavky těchto TKP.

18.8.3 HLAVNÍ PROHLÍDKA, ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKA

18.8.3.1 Hlavní prohlídka

(1)

(2)

(3)

(4)

Hlavní prohlídka mostních objektů a objektů s konstrukcí mostu podobnou (tj. přímo
zatěžovaných kolejovou dopravou - mostní váhy, točnice, výsypníky apod.) se v rámci její
stavby nebo rekonstrukce vykonává jako součást technicko-bezpečnostní zkoušky (TBZ) před
uvedením stavebního objektu do provozu.

Rozsah a provedení TBZ stanoví Vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 177/1995 Sb. ve znění
pozdějších předpisů a předpis SŽDC S5.

Podrobnosti výkonu hlavních prohlídek mostních objektů jsou uvedeny v předpisu SŽDC S5,
včetně druhu a rozsahu všech podkladů nutných pro provedení hlavní prohlídky. Jako podklad
pro posouzení provedení stavby se doloží závěrečná zpráva obsahující vyhodnocení prací,
včetně vyhodnocení zkoušek betonů podle přílohy B této kapitoly TKP.

Poznámka: Pokud není možno, např. z časových důvodů, doložit požadované pevnosti betonu
v konkrétních časech (např. 28denní pevnost betonu), doloží se zkoušky betonu v kratším časovém
období a požadované hodnoty se doplní po provedení zkoušek.

Součástí hlavní prohlídky může být též zatěžovací zkouška (viz. 18.8.3.2).

65/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1, června 2022

18.8.3.2 Zatěžovací zkouška

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

Zatěžovací zkouška se provádí jako součást TBZ u mostů a objektů s konstrukcí mostům
podobnou v případech stanovených Vyhláškou Ministerstva dopravy č., 177/1995 Sb. ve znění
pozdějších předpisů. V případě ostatních konstrukcí může zatěžovací zkoušku předepsat nebo
požadovat objednatel,

Zatěžovací zkoušky se provádí podle ČSN 73 2030 a ČSN 73 6209, zejména za účelem
ověření parametrů a chování konstrukce při zkušebním, případně kritickém, zatížení
předepsaných schválenou dokumentací a projektem zatěžovací zkoušky (včetně požadavků
na účinnost zkušebního zatížení) — viz 18.2,2.

Zatěžovací zkoušky může provádět výhradně pro tuto činnost akreditovaná zkušební
laboratoř, která musí být uvedena v seznamu akreditovaných zkušebních laboratoří
uveřejňovaném ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, nebo na stránkách Českého institutu pro akreditaci ( httos://www.cai.cz ),

Provedení zatěžovací zkoušky, včetně přípravy podkladů, zajišťuje zhotovitel na základě
schválené dokumentace. Program zatěžovací zkoušky a výslednou zprávu zajišťuje zkušební
laboratoř.

Zatěžovací zkouška se smí provádět pouze podle programu zatěžovací zkoušky schváleného
TDS, autorským dozorem a vedoucím hlavní prohlídky mostu (viz také předpis SZ S5).

Program zatěžovací zkoušky musí být předložen ke schválení vedoucímu hlavní prohlídky, a to
v dostatečném předstihu před konáním zkoušky, Vedoucí hlavní prohlídky může na základě
výsledků prováděných dílenských a montážních prohlídek nařídit některá speciální měření ve
specifikovaných místech konstrukce, stanovit minimální požadovanou účinnost zatěžovacích
břemen nebo požadovat provedení dalších zkoušek (např. dynamické zatěžovací zkoušky).

U předpjatých mostních konstrukcí má být při statické zatěžovací zkoušce dosažena účinnost
stanovená podle ČSN 736209 alespoň 0,7. Případné nižší hodnoty musí být v rámci
projektové přípravy zpracovatelem projektové dokumentace zdůvodněny a následně
odsouhlaseny příslušným odborným útvarem GŘ SŽ,

Poznámka: Pokud je v projektové dokumentaci předepsáno provedení zatěžovací zkoušky, provede se
v rámci zpracování projektové dokumentace ověření reálnosti dosažení zkušebního zatižení 5 předepsanou
účinností (viz požadavky odstavce 18.,2,2 této kapitoly TKP),

Jako součást zatěžovacích zkoušek konstrukci z předpjatého betonu se doporučuje stanovení
modulu pružnosti betonu v době provedení zatěžovací zkoušky na vzorcích betonu
konstrukce. Pokud je požadováno stanovení modulu pružnosti betonu zkouškami, musí se
v rámci zadání těchto zkoušek specifikovat i použité zkušební postupy a způsob jejich
vyhodnocení (pro podrobnosti viz také Technická pravidla ČBS 05, Jan L. Vítek a kol., Česká
betonářská společnost ČSSI 2016).

18.8.3.3 Zkušební provoz

(1)

Pro uvedení stavby nebo stavebního objektu do zkušebního provozu platí ustanovení Vyhlášky
Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky a podrobnosti
zahájení zkušebního provozu určí objednatel a speciální stavební úřad.

18.8.4 DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

(1)

(2)

Zpracování dokumentace skutečného provedení stavby zajišťuje zhotovitel v rozsahu dle
kapitoly 1 TKP, Směrnice SŽ SM011 a tohoto článku TKP.

Dokumentace skutečného provedení musí být zpracována a potvrzena odborně způsobilou
osobou nebo osobami podle zákona č. 360/1992 Sb.

Poznámka: Dokumentace skutečného provedení stavby (DSP5) musí být potvrzena autorizovanou osobou
odpovědnou za skutečné provedení stavby (obvykle stavbyvedoucí), Statický výpočet pro určení
zatížitelnosti/přechodnosti mostního objektu obvykle potvrzuje autorizovaná osoba, která tento výpočet
zpracovala na základě předaných podkladů z potvrzené (autorizované) DSPS.

66/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)

(4)

(5)

Dokumentaci skutečného provedení stavby, resp. stavebního objektu, tvoří kompletní
dokumentace stavebního objektu aktualizovaná podle skutečného provedení a zahrnující
zejména, nikoliv však pouze:

« © skutečné uspořádání, rozměry, souřadnice a výšky konstrukce, včetně podkladů jejich
ověření;

« — skutečně použité materiály a jejich vlastnosti, zejména materiály nosné konstrukce
a spodní stavby, dokladů (protokolů) o jejich schválení a podkladů k ověření vlastností
(včetně data, jména a podpisu ověřující osoby);

« — skutečný postup výstavby, včetně všech schválených TePř pro zhotovení příslušného
stavebního objektu nebo stavby;

* © určení zatížitelnosti, případně přechodnosti, mostního objektu podle předpisu SŽ S5/1
a veškeré požadované doklady pro tyto práce. Podklady tvoří též záznamy
o odsouhlasených změnách (stavební deník, poznámky v dokumentaci apod.) a doklady
o pomocných pracích souvisejících se zhotovením objektu.

Pro betony použité pro výstavbu objektu se požaduje souhrnné vyhodnocení jejich vlastností
a výsledků provedených kontrolních zkoušek do tabulky podle Přílohy B této kapitoly TKP.
V případě odchylek se doplní vyhodnocení odchylek od požadovaných hodnot a jejich vliv na
konstrukci během užívání.

Všechny změny proti schválené dokumentaci, odchylky nevyhovující požadavkům uvedeným
v 18.6.1, opatření přijatá v rámci stavby a jejich případné dopady na užívání stavby musí být
uvedeny v dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně dokladů o projednání
a odsouhlasení s TDS a následným (budoucím) správcem, případně autorským dozorem či
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

18.8.5 PLÁN SLEDOVÁNÍ A ÚDRŽBY

(1)
(2)
(3)

(4)

Plán sledování a údržby představuje základní podklad pro výkon správy objektu.
Zpracování plánu sledování a údržby zajišťuje zhotovitel.

Plán sledování a údržby vychází z požadavků schválené dokumentace (viz také 18.2.7.1)
a zohledňuje skutečné provedení konstrukce, osazená zařízení a prvky podle 18.8.4, včetně
požadavků na sledování, prohlídky a vyhodnocení.

Plán sledování a údržby obsahuje zejména, nikoliv však pouze:

*« © požadavky na údržbu provedených konstrukcí, osazených zařízení a příslušenství, včetně
odpovídajících postupů, prací a jejich četnosti nutných pro dosažení požadovaných
(návrhových) vlastností a životnosti;

* © požadavky na sledování provedených konstrukcí, jejich částí a prvků, včetně zohlednění
skutečného stavu, definice míst měření a měřených veličin, způsobu měření,
vyhodnocení měřených hodnot, definice varovných stavů (limitních hodnot měřených
veličin) a opatření při jejich překročení;

* © způsob a požadavky na zpřístupnění konstrukce za účelem sledování a údržby provedené
konstrukce a jejích částí.

18.9 | KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

(1)

(2)

Kontrolní měření se provádí ve shodě s požadavky platných technických předpisů a norem,
schváleného plánu sledování a údržby (viz 18.8.5) a schválené dokumentace (viz 18.2.7.1).
Pro měření posunů stavebních objektů platí ČSN 73 0405.

Měření se provádí na příslušných bodech nebo místech způsobem uvedeným ve schválené
dokumentaci, resp. plánu sledování a údržby.

67/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3)

(4)

(5)

První měření provede a vyhodnotí zhotovitel stavebního objektu buď zároveň s případnou
zatěžovací zkouškou mostního objektu, nebo jako podklad pro zahájení přejímacího řízení.

Veškerou dokumentaci o měřeních provedených během výstavby a jejich vyhodnocení předá
zhotovitel společně s dokumentací skutečného provedení TDS, resp. následnému správci
mostního objektu. Jedná se zejména, nikoliv však pouze o:

* © geodetické zaměření konstrukce, jejích částí a prvků;

* © dokumentaci o počátečních měřeních podle požadavků plánu sledování a údržby, včetně
jejich vyhodnocení.

Archivaci provedených měření, jejich výsledků a vyhodnocení zajišťuje během výstavby
zhotovitel. Po předání objektu správci zajišťuje tyto činnosti správce objektu.

18.10 EKOLOGIE

(1)

(2)

Veškerá stavební činnost prováděná podle této kapitoly TKP musí být v souladu s kapitolou
1 TKP a požadavky schválené projektové dokumentace (zahrnuje požadavky všech pří-
slušných orgánů státní správy).

Při pracích na staveništi je třeba zajistit ekologickou likvidaci odpadů (včetně doložení
odpovídajících dokladů).

18.11 BEZPEČNOST PRÁCE

(1)

(2)

Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení, jakož i na požární ochranu, obecně
stanoví kapitola 1 TKP.

Podle charakteru stavby (objektu) je nutno na každé stavbě zajistit ochranu zdraví
a bezpečnost pracovníků a provést příslušná školení bezpečnosti práce podle profesí na
stavbě.

18.12 SOUVISÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

(1)

Seznam souvisejících právních předpisů, českých technických norem a vnitřních předpisů SŽ
je uveden v příloze A Kapitoly 1 TKP.

68/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha A — (informativní)
Návrhová životnost a minimální požadavky na beton konstrukcí

Požadavky na návrhovou životnost, specifikace betonu (obvyklých stupňů vlivu prostředí, kvality
betonu, odolnosti proti CHLR) a tloušťky krycí vrstvy pro vybrané konstrukce, konstrukční části
a prvky staveb na dráze jsou uvedeny v Tab. A. 1 této přílohy.

Minimální tloušťky krycí vrstvy betonu pro všechny druhy betonářské výztuže a třídu, druh a další
vlastnosti betonu je nutno navrhovat a provádět na základě typu příslušného konstrukčního prvku
a prostředí (stupně vlivu prostředí), ve kterém se konstrukce, její část nebo prvek nachází, včetně
zohlednění vlivu bludných proudů.

Konstrukce, konstrukční části a prvky neuvedené v této tabulce se navrhují na základě shodných
principů ve shodě s příslušnými částmi ČSN EN 1992 a ustanoveními těchto TKP. Shodně se
postupuje v případě, že byl provedeným průzkumem zastižen nebo prokázán jiný stupeň vlivu
prostředí.

69/85

s8/o£

Řádek |Konstrukce, Návrhová |Příklad Minimální [Odolnost (Min. tloušťka Poznámky
konstrukční části životnost |stupně požadova |CHRL7) | |krycí vrstvy bet,
staveb (roky) vlivu ná třída výztuže Can)
prostředí") (betonu (mm)
1 Základy mimo působení |100 XA1 C25/30 Ne 50 (do bednění)
mrazu
XA2 75 (do zeminy)
XA3 C30/37 Ne 55 (do bednění) [Při zajištění zvláštní ochrany, např.
složením betonu, možno hodnotu C. po
80 (do zeminy) odsouhlasení objednatelem upravit.
Z Základy mimo dosah 100 XF1 C25/30 Ne 45 (do bednění) © [Mimo dosah CHRL.
podzemní vody, avšak v
dosahu působení 75 (do zeminy)
klimatických vlivů
XF2 C25/30 Ano 50 (do bednění)  |V dosahu CHRL.
Platí i pro další obdobné konstrukce
(např, opěrné a zárubní zdi, protihlukové
75 (do zeminy) stěny, základy trakčních stožárů apod.)
3 Základy v dosahu 100 XA1, XF3 C25/30 Ne 50 (do bednění)
podzemní vody a v
o r
dosahu působení 75 (do zeminy)
klimatických vlivů mimo
dosah CHRL XA2, XF3 55 (do bednění) [Při zajištění zvláštní ochrany, např.
složením betonu, možno hodnotu C- po
odsouhlasení objednatelem upravit.
80 (do zeminy)
XA3, XF3 C30/37 Ne 50 (do bednění)

75 (do zeminy)

OZPIpP BU G3AR)S ÁHAJd P 13SP3 "23YNISUOY DUPIGÁA O1d

ÁMISIA IDÁJY ÁMASNO|3 L NUOJDG IDEXHIDOdS /jS0UJ0OA!Z NOAOUJARU BU ÁMARPEZOd TV 'GPL

9XNJSu0y E AjsoLu sAOUOj3A - AT BJOJIdPY JML

ZZ07 EuA1a3 "T po jsouul3n

s8/TL

Řádek (Konstrukce, Návrhová (Příklad Minimální (Odolnost |Min. tloušťka Poznámky
konstrukční části životnost |stupně požadova |CHRL“) | |krycí vrstvy bet.
staveb (roky) vlivu ná třída výztuže Cxin
prostředí") |betonu (mm)
4 Základy v dosahu 100 XA1l, XF4 C30/37 Ano 50 (do bednění)
podzemní vody a v
dosahu působení XA2, XF4 75 (do zeminy)
klimatických vlivů v
dosahu CHRL XA3, XF4 C30/37 Ano 55 (do bednění) [Při zajištění zvláštní ochrany, např.
složením betonu, možno hodnotu C- po
odsouhlasení objednatelem upravit.
80 (do zeminy)
5 Podkladní betony pod ŽB|- Nepožaduje |C12/15 - - Dočasná funkce ".
konstrukcí základů se Požaduje-li se dlouhodobá funkce,
navrhnou se třida a vlastnosti betonu
podle působícího stupně vlivu prostředí.
6 Nechráněné části spodní [100 XC4, XF1 C30/37 Ne 40 Svislé povrchy v dosahu srážek a
stavba mimo dosah zatékání vody.
CHRL (opěry, úložné
prahy a závěrné zídky,
křídla, pilíře, rámové XC4,XF3 | |C30/37 [Ne 45 Vodorovné povrchy v dosahu srážek a
podpěry, pylony, opěrné zatékání vody.
zdi)
7 Nechráněné části spodní [100 XD1, XF2 C25/30 Ano 40 Svislé i vodorovné plochy v dosahu
stavby v dosahu CHRL srážek, zatékání vody a vystavené slané
(opěry, úložné prahy a mlze,
závěrné zídky, křídla,
pilíře, rámové podpěry,
pylony, opěrné zdi) XD3, XF4 C30/37 Ano 45 Svislé (příp. vodorovné) plochy v dosahu

srážek, zatékání vody a vystavené
rozstřiku CHRL v bezprostřední blízkosti
pozemní komunikace.

OZPIP PU G3ALIS ÁYAJ EP [JSP /DDYN4JSUOX DUBIGÁA OJd ÁAJSIA IDÁJY ÁMASNOJ £
nuojsg IDBYHID3dS "jS0UJ0AIZ NOAOUJABU BU AMABPEZOJ (IUBAODPJMOd) T "W "GEL

P0ANSu0x E Ajsow sAoUuoj3A — AT EJOJIJEM JML

ZZ0Z £UA4a2 "T po jsouur3n

sa/z

Řádek (Konstrukce, Návrhová (Příklad Minimální (Odolnost (Min, tloušťka Poznámky
konstrukční části životnost |stupně požadova |CHRL?)  |kryci vrstvy bet,
staveb (roky) vlivu ná třída výztuže Cnin ")
prostředí“ (betonu (mm)
8 Chráněné části spodní |100 XC3, XFI | |C25/30 Ne 40 Svislé a vodorovné povrchy mimo dosah
stavby mimo dosah srážek, zatékání a zdržování vody.
CHRL (úložné prahy a XC3, XF3 | |C25/30 Ne 40 Svislé a vodorovné povrchy v dosahu
závěrné zídky, křídla, srážek a zatékání, případně zdržování,
pNiřE, rámávé BadPěcE, vody (např. v těsné blízkosti vodních
pylony, opěrné zdi) toků).
9 Chránéné části spodní |100 XD1, XF2 C25/30 Ano 40 Svislé povrchy mimo dosah srážek a
stavby v dosahu CHRL zatěkání vody ale vystavené slané mlze.
(úložné prahy a závěrné
zídky, křídla, pilíře, XD3, XF4 C30/37 Ano 45 Vodorovné povrchy mimo dosah srážek a
rámové podpěry, zatékání vody ale vystavené rozstřiku
pylony, opěrné zdi) CHRL v bezprostřední blízkosti pozemní
komunikace,
10 Výplňové betony 50 - C12/15 - - Konstrukce z prostého betonu bez
zvláštních požadavků,
11 Chráněné nosné 100 XC3, XF1 C25/30 Ne 40 Konstrukce chráněné římsami a
konstrukce mimo dosah vodotěsnou izolací.
slané mlhy
12 Chráněné nosné 100 XD1, XF2 C25/30 Ano 40 Konstrukce chráněné římsami a
konstrukce v dosahu vodotěsnou izolací.
slané mlhy
13 Ochranná vrstva izolace |50 XC2, XF1 C25/30 Ne -
na žel. mostech
14 Římsy na železničních 100 XC4, XF3 C30/37 Ne 40 Mimo dosah CHRL.
mostech - -
XD1, XF2 C30/37 Ano 40 V dosahu CHRL -— vystavené slané mlze,
XD3, XF4 C30/37 Ano 45 V dosahu CHRL — vystavené rozstřiku

CHRL v bezprostřední blízkosti pozemní
komunikace.

DZPIP BU GDAEPIS ÁNAJd P 1JSP3 (9DYNIJSHOJ DUPIGÁA Od ÁAJSIA DÁNY ÁMASNOJI

B NUOjoG IDEXHID3dS "jS0UJOAIZ NOAOUJABU BU AXARPEZOJ (IUBAODEIYOd) T "V "GEL

9XNaSu0y E Ajsowu aAOUOj3g - AT BJOIdPY JML

ZZ0Z EuA1a3 'T po jsouun2n

s8/EL

Řádek (Konstrukce, Návrhová (Příklad Minimální (Odolnost (Min, tloušťka Poznámky
konstrukční části životnost |stupně požadova |CHRL") (krycí vrstvy bet.
staveb (roky) vlivu ná třída výztuže Cmin
prostředí" (betonu (mm)
15 Trouby pro propustky, |100 XC4, XF3 C30/37 Ne 40 Mimo dosah CHRL.
šachty
XD3, XF4 C30/37 Ano 45 V dosahu CHRL — slaná mlha, rozstřik
CHRL.
16 Betonové konstrukce 100 XC3, XF1 C25/30 Ne 35 Konstrukce chráněné trvanlivým
kryté obkladem obkladem (dlažba, zdivo apod.) pevně
zajišťujícím ochranu spojeným s konstrukci a s vodotěsným
betonu před vlivy spárováním.
prostředí
17 Obkladní prvky mimo 50 XC4, XF1 C30/37 Ne 30 -
dosah CHRL
18 Obkladní prvky v dosahu [50 XD3, XF4 C35/45 Ano 35 .
CHRL
19 Prvky pro povrchové 50 XC4, XF3 C25/30 Ne 35 -
odvodnění (opevnění
koryt, příkopové
tvárnice, skluzy, stupně,
vývařiště, vyústění
drenáží, trativody apod.)
mimo dosah CHRL
20 Prvky pro povrchové 50 XD3,XF4 | |C30/37 Ano 40 U prostého betonu lze snížit pevnostní
odvodnění podle řádku třídu na C25/30.
19 v dosahu CHRL
2 Nadzemní konstrukce 50 XC4, XF1 C25/30 Ne 35 Plošné prvky PHS (např. výplňové a
PHS mimo dosah CHRL soklové panely).
XC4, XF3 — |C25/30 Ne 35 Sloupky PHS.

DZPIp BU GDAEPIS ÁNAJd P 1JSP3 /9DYNIJSHOJ DUPIGÁA OJd ÁAJSIA IDÁ1Y ÁMASNOJ)

B NUOj3G IDEXHIDAdS "jS0UJOAIZ NOAOUJABU BU AXYARPEZOJ  (IUBAODEIMOd) T "V "GEL

PIXNSu0J E AjS0L aAouojag - BT ejoidey dyl

ZZ0Z euAia3 'T po jsouunn

s8/bl

Řádek (Konstrukce, Návrhová (Příklad Minimální (Odolnost (Min, tloušťka Poznámky
konstrukční části životnost (stupně požadova |(CHRL?)  |kryci vrstvy bet,
staveb (roky) vlivu ná třída výztuže Cnin ")

prostředí“ (betonu (mm)

22 Nadzemní konstrukce 50 XD3, XF4 C30/37 Ano 40 -
PHS v dosahu CHRL

23 Dílce pro nástupiště, 50 XC4, XF3 C25/30 Ne 35 Mimo dosah CHRL.
chodníky a schodiště
(platí i pro mosty) XD3,XF4 | |C30/37 — [Ano 40 V dosahu CHRL,

24 Ochrana skalních svahů |100 XF3, XC4 C30/37 Ne 40 -

(výztužná žebra,
podpěrné a rozpěrné
trámy, obkladní zdi)

25 Přejezdy (panely, 50 XD3, XF4 C30/37 Ano 40 V dosahu CHRL, se zvýšeným
závěrné zídky, prahové nebezpečím obrusu,
vpusti)

26 Oplocení 50 XC4, XF1 C25/30 Ne 30 -

OZPIP BU G3AB)S ÁMAJd E 13SP3 (32XHNUJSUOM DUPIGÁA OJd ÁAJSIA IDÁIM

Áyasnoja £ nuojag IDPYHIDAdS "3S0UJ0A1Z NOAOUJABU BU ÁYARPEZOd  (1IU93UOMOp) T "W "GEL

9XNJSu0y E AjsoLu SAOUOj3A - AT BJOJIdBY JML

ZZ0Z £ua4a3 "T po jsouur3n

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Vysvětlivky k Tab. A. 1:

U Úplná kombinace všech vlivů prostředí může být v praxi širší, v takovém případě je úplná
kombinace vlivů prostředí pro konkrétní objekt a konstrukční část individuálně stanovena
v dokumentaci stavby a vyšší požadavky na složení a vlastnosti betonu specifikuje dokumentace.

2) stanovená podle ČSN 73 1326 - metoda A, podrobnosti viz kapitola 17 TKP.

3 Požadavky na minimální tloušťku krycí vrstvy lze upravit na základě souhlasu
příslušného odborného útvaru GŘ SŽ, zpracovatele projektu a TDS.

9 Tloušťka krycí vrstvy betonu se vždy stanovuje individuálně výpočtem podle ČSN EN 1992-1-1
a kapitoly 18 TKP. Minimální hodnota tloušťky krycí vrstvy je stanovena bez ohledu na vliv bludných
proudů -— viz předpis SŽ S13.

5) Dočasná funkce podkladního betonu spočívá v jeho využití pouze pro zhotovení příslušné části
konstrukce (např. základů), bez jakýchkoliv nároků na další působení po dokončení příslušného prvku
nebo stavby.

Poznámky k Tab. A. 1:

a) Požadavky na maximální hloubku průsaku vody jsou uvedeny v kapitole 17 TKP.

b) Při návrhu menších betonových konstrukcí je vhodné sjednotit specifikaci betonu
jednotlivých konstrukčních částí. Například základ, dřík a římsu svislého čela propustku je
vhodné navrhnout ze shodně specifikovaného betonu.

c) Minimální tloušťka krycí vrstvy na částech konstrukce ve styku se zeminou se stanoví jako
větší z požadovaných hodnot pro základ (konstrukce ve styku se zeminou podle řádků 1 až 4)
a příslušnou část konstrukce.

d) Minimální tloušťky krycí vrstvy betonu pro všechny druhy betonářské výztuže a třídu, druh
a další vlastnosti betonu je nutno navrhovat a provádět na základě typu příslušného
konstrukčního prvku a prostředí (stupně vlivu prostředí), ve kterém se prvek nachází, včetně
zohlednění opatření proti vlivu bludných proudů.

e) Požadavky na nekonstrukční betony viz kapitola 17 TKP.

f) Povrchy betonových konstrukcí ve styku se zeminou (zasypané) prováděné do bednění je
nutné opatřit vždy alespoň nátěrem proti zemní vlhkosti.

75/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha B — (normativní)
Vyhodnocení jakosti čerstvého a ztvrdlého betonu

Při hodnocení jakosti čerstvého a ztvrdlého betonu se postupuje podle kapitoly 17 TKP a platné
verze ČSN EN 206, resp. verze stanovené smlouvou o dílo. Pro záznam a vyhodnocení jakosti
betonu lze využít formuláře a tabulky uvedené v této příloze.

Šedě jsou v tabulkách uvedeny příklady vyplnění hodnot. Tabulky v této příloze jsou vytvořeny pro
nejčastěji zkoušené parametry a charakteristiky konstrukčního betonu. V případě požadavku na
provedení dalších zkoušek betonu je možno pro konkrétní stavební akci nebo stavební objekt
uvedené tabulky o další požadované zkoušky rozšířit (např. zkoušky modulu pružnosti, pevnost
betonu v příčném tahu, stanovení smrštění betonu apod.).

76/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Vyhodnocení jakosti čerstvého betonu a ztvrdlého betonu podle
kapitoly 17 TKP a CSN EN 206 + A2

Akce, stavební objekt:
Zhotovitel zkoušek (laboratoř):
Zkoušky čerstvého betonu:

Zkoušky ztvrdlého betonu:

Část 1 - Souhrnné informace

Pořadové číslo prvku 1 2 3

Konstrukční prvek:

Parametry prvku:

- objem betonu (m*)
datum betonáže

- začátek

- konec

Třída betonu

Stupeň vlivu prostředí

Max. rozměr zrna kameniva Dax [mm]
Odolnost proti CHRL — metoda A" / počet cyklů
Stupeň mrazuvzdornosti

Max. hloubka průsaku vodou [mm]

Beton dle receptury č.

Požadovaná konzistence
Minimální obsah vzduchu (% obj.)
Objemová hmotnost [kg/m]

Část 2 — Čerstvý beton (kontrolní zkoušky)

Pořadové číslo prvku 1 | 2 3

Číslo protokolu

Konzistence ":
- typ zkoušky vl
- počet zkoušek [ks]

- měřené hodnoty - min/max

- počet nevyhovujících vzorků [ks]

Obsah vzduchu *:
- počet zkoušek [ks]
- měřené hodnoty - min/max [% obj.]
- počet nevyhov. vzorků [ks]

Objemová hmotnost “:
- počet zkoušek
- průměr (kg/m“)
- min/max (kg/m“) 2340

Teplota betonu při zahájení betonáže — min/max [*C]

77/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Část 3 - Ztvrdlý beton (kontrolní zkoušky)

Pořadové číslo prvku 1 2 3

Čísla protokolů

Pevnost betonu v tlaku “:
- stáří těles [den]
- počet vzorků (krychle / válec) [ks]
- průměrná pevnost f-„ [MPa]
- jednotlivé hodnoty f. [MPa]
Vyhodnocení hodnot:
Kritérium 1 — průměrné hodnoty (viz TKP 17):
fem 2 fx + X (MPa)?)
splnění kritéria 1: ano/ne l
Kritérium 2 — jednotlivé hodnoty:
fa Z fx- 4 (MPa)
splnění kritéria 2: ano/ne

Objemová hmotnost “):
- počet zkoušek (ks)
- průměrná (kg/m)
- min/max (kg/m*)

Mrazuvzdornost ?)
- počet cyklů
- součinitel mrazuvzdornosti

Odolnost proti CHRL *!
- počet zkoušek (ks)
- počet cyklů (ks)
- odpad betonu:
- průměr (g/m“)
- hodnota min/max (g/m“)

Hloubka průsaku tlakovou vodou?
- počet zkoušek/vzorků (ks)
- hloubka průsaku jednotlivě (mm)
- počet nevyhovujících vzorků (ks)

Část 4 - Celkové vyhodnocení

Hodnocení splnění požadavků (ANO / NE)
Čerstvý beton:

- konzistence AN MM

- obsah vzduchu l
Ztvrdlý beton:

- pevnost v tlaku

- mrazuvzdornost

- odolnost proti CHRL

- hloubka průsaku tlakovou vodou

78/85


TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Poznámky k tabulkám: , ,
V ČSN EN 12350-2 sednutí, ČSN EN 12350-5 rozlití, ČSN EN 12350-8 sednutí rozlitím
2) dle ČSN EN 12350-7
>) dle ČSN EN 12350-6
*) dle ČSN EN 12390-3 ;
5) hodnota X se stanoví podle TKP 17 (tabulka č. 21), resp. ČSN EN 206, v závislosti na
počtu vzorků
9) dle ČSN EN 12390-7
73 dle ČSN 73 1322
8) dle ČSN 73 1326 —- metoda A
9) dle ČSN EN 12390-8

79/85

TKP Kapitola 18 — Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha C — (normativní)
Geometrická přesnost ve výstavbě

C.1 PŘESNOST VYTÝČENÍ

Přesnost vytyčení prostorové polohy stavebního objektu (pro účely této přílohy dále jen mostu) se
posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy charakteristických bodů (dále jen CHB) osy
mostu a určení výšky hlavních výškových bodů (dále jen HVB) mostu. Postupuje se podle
ČSN 73 0420-1 a 2.

CHB osy mostu se stanoví v dokumentaci objektu v závislosti na jeho uspořádání a tvaru.
Zpravidla se jedná o koncové body osy mostu, obvykle v líci krajních opěr, v ose uložení krajních
polí nebo na spojnici konců křídel mostu, ve středech pilířů, popřípadě body v ose mostu ve
vzájemné vzdálenosti do 100 m, výjimečně do 350 m. U delších mostů se krajní CHB osy mostu
obvykle volí totožné s HB (hlavní body) osy liniové stavby, pro kterou je most stavěn.

HVB mostu se stanoví v dokumentaci objektu a umisťují se do vzdálenosti maximálně 100 m od
CHB osy mostu a na začátku a konci mostu. Zpravidla se ztotožňují s HVB liniové stavby, pro
kterou je most stavěn.

Kritériem přesnosti vytyčení polohy CHB osy mostu a výšky HVB jsou mezní vytyčovací odchylky
vzájemné prostorové polohy CHB osy mostu a výšky HVB. Jsou-li tyto body totožné s HB osy
liniové stavby, musí hodnoty mezních vytyčovacích odchylek splňovat podmínky přesnosti, jak pro
HB liniové stavby, tak i pro CHB uvedené v Tab. C. 1.

Tab.C.1 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení vzájemné prostorové polohy CHB osy a
HVB mostu
Mezní vytyčovací odchylka 0, vodorovné vzdálenosti d | Mezní vytyčovací
Druh nosné sousedních CHB osy mostu (mm) výšková odchylka
konstrukce mostu 5om 40 GPa;
c) Poměr (fix, 100a / Ep) = 0,005.

(2) Prvky s nekovovou výztuží musi být současně provedeny z betonu minimální třídy C20/25
a navržená ohybová nekovová výztuž musí splňovat podmínku maximálního stupně vyztužení
pr S 0,05.

(3) Součinitel teplotní roztažnosti u může být uvažován hodnotou 5.10 pro kompozity se
skleněnými vlákny (GFRP) a 0 pro kompozity s uhlikovými vlákny (CFRP).

(4) Pracovní diagram nekovové výztuže se uvažuje lineární, založený na dlouhodobých
vlastnostech kompozitu (fix, 1004) — viz Obr. F, 1.

z
o
m
z
Í ako
Í x, 100a
Í na

E
1
Přetvoření
Ema Sak,100a Ako

Obr. F. 1- Návrhový pracovní diagram (napětí — přetvoření) pro nekovovou výztuž do
betonu

(5) Návrhová pevnost nekovové výztuže pro posouzení konstrukce se uvažuje hodnotou:

= Frek 10040
= 7
YFRP
kde fax,1004 je dlouhodobá tahová pevnost materiálu stanovená ze vztahu:
řítkaoaa = Cr « Ce » Ce > fítko
C je součinitel vlivu teploty, který se uvažuje hodnotou

C. = 1,0 pro vnitřní a podzemní prostředí;

C, = 0,8 pro vnější prostředí, kde je výztuž vystavena významným změnám

teploty.
| s je součinitel životnosti, který se obvykle uvažuje hodnotou C, = 0,35;
Č je součinitel vlivu prostředí, který se obvykle uvažuje hodnotou C, = 0,70;

fixa je tahová pevnost materiálu na mezi únosnosti (při deformaci ex);
JeRe je dílčí součinitel materiálu pro nekovovou výztuž,

Poznámka: Součinitel materiálu se doporučuje uvažovat hodnotami jrR< = 1,5 pro trvalé
situace a yrar = 1,1 pro mimořádné situace,

B5/85

Ověřovací doložka konverze dokumentu

Ověřuji pod pořadovým číslem 2711262, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 85 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.

Ověřující osoba:
Vystavil: Správa železnic, státní organizace

Datum: 16.05.2022 13:38:57

dec 16fd4-acab-4123-b56a-03e49f87cd6d

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

SZDC)

Správa železniční dopravní cesty

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 19
OCELOVÉ MOSTY A KONSTRUKCE

Třetí - aktualizované vydání

změna č. 9

Schváleno generálním ředitelem SŽDC
dne: 14. ledna 2015
č.j.: 5694/2015 - 013

Účinnost od: 1.3.2015
Počet listů: 35
Počet příloh: 8

Počet listů příloh: 20

Praha 2015

Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována, uložena ve vyhledávacím systému nebo
přenášena, a to v žádné formě a žádnými prostředky elektronickými, fotokopírovacími či jinými, bez
předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: Správa Železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
72 58 Olomouc, Nerudova 1

19.1
19.1.1
19.1.2
19.1.3
19.1.3.1

19.1.3.2
19.1.3.3
19.1.4
19.1.4.1
19.1.4.2
19.1.5

19.2
19.2.1
19.2.1.1
19.2.1.2
19.2.1.3
19.2.1.4
19.2.1.5
19.2.1.6
19.2.1.7
19.2.1.8
19.2.1.9
19.2.1.10
19.2.2
19.2.2.1
19.222
19.2.23
19.2.24

19.3
19.3.1
19.3.2
19.3.3
19.3.3.1
19.3.32
19.3.3.3
19.3.4

19.3.4.1
19.3.42
19.3.5

19.4
19.4.1
19.4.1.1
19.4.1.2
19.4.1.3
19.4.1.4
19.4.1.5
19.4.1.6

19.4.1.7
19.4.1.8
19.4.1.9
19.4.1.10

Obsah

ÚVOD

Definice pojmů
Vymezení platnosti
Způsobilost zhotovitele

Požadavky na způsobilost výrobců konstrukčních ocelových dílců a jejich sestav uváděných na

trh jako stavební výrobky
Požadavky na způsobilost pro montáž a opravy

Požadavky na kvalifikaci výrobce a montážní organizaci OK v obchodní soutěži

Dokumentace

Výroba ocelové konstrukce

Montáž ocelové konstrukce
Zatřídění konstrukcí a jejich částí

POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Základní materiál pro ocelové mostní konstrukce

Konstrukční válcované a korozivzdorné oceli

Rozměry a mezní úchylky rozměrů pro konstrukční válcované oceli
Stav při dodání

Požadované zkoušky základního materiálu

Volitelné požadavky pro objednávku materiálu ve smyslu ČSN EN 10025-1
Oceli na odlitky a výkovky

Oceli na lana

Elektrody a přídavný materiál pro svařování

Spřahovací trny (svorníky nebo kolíky s hlavou)

Spojovací prostředky

Základní materiál pro ostatní ocelové konstrukce

Válcované oceli, oceli na odlitky a výkovky, oceli na lana
Elektrody a přídavný materiál pro svařování

Svorníky (kolíky s hlavou)

Spojovací prostředky

DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY MATERIÁLŮ
Doprava na staveniště

Skladování materiálů, výrobků a dílců

Dodávka hutního materiálu, oceli na odlitky a výkovky, oceli na lana
Prokazování shody a označování výrobků výrobcem hutního materiálu
Dokumenty kontroly

Identifikace materiálu ve výrobně ocelových konstrukcí

Dodávka spojovacího materiálu, spřahovacích trnů (svorníků, kolíků s hlavou), nýtů a

přídavného svařovacího materiálu
Prokazování shody

Dokumenty kontroly

Postup ve zvláštních případech

DODÁVKA OCELOVÉ KONSTRUKCE, VÝROBA A MONTÁŽ
Výroba ocelové konstrukce

Zpracování základního materiálu a jeho dělení

Dosedací plochy plně kontaktního styku

Sestavení spojů

Svarové spoje

Svařovací metody

Specifikace a kvalifikace postupů svařování (WPS a WPOR). Společná ustanovení pro výrobu a

montáž

Zkoušky svářečů

Svářečský dozor

Příprava ploch před svařováním a svařování

Nedestruktivní metody kontroly svarových ploch (NDT kontroly svarových ploch)

33
33
33
33
33
34
35

35
35
35
36

36
36
36
37
37
37
39

40
40
41
42

19.4.1.11.. Nedestruktivní metody kontroly svarů (NDT kontroly svarů) 42

19.4.1.12 | Přivařování svorníků (kolíků s hlavou) 43
19.4.1.13. Mechanické spojovací součásti 44
19.4.2 Montáž ocelové konstrukce 46
19.4.2.1 Diílenská montáž 46
19.4.22 Staveništní montáž ocelové mostní konstrukce 47
19.4.23 Skladování a manipulace s dílci na montáži 47
19.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY 48
19.5.1 Kontrolní zkoušky hutního materiálu destruktivní 48
19.5.2 Kontrolní zkoušky hutního materiálu nedestruktivní 48
19.5.3 Kontrolní zkoušky svarů 49
19.5.4 Kontrolní zkoušky svařitelnosti základního materiálu 51
19.5.5 Kontrolní zkoušky přídavného a spojovacího materiálu 51
19.5.6 Kontrolní zkoušky svorníků podle ČSN EN ISO 14555 51
19.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 51
19.6.1 Přípustné odchylky při výrobě a montáži ocelových konstrukcí 51
19.6.2 Podmínky pro provádění zaměření odchylek sestav dílců na dílně a na montáži 52
19.6.3 Míra opotřebení základního materiálu pro výrobu ocelových konstrukcí 52
19.6.4 Záruky dodavatele, údržba ocelové konstrukce v záruční době 52
19.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 52
19.71 Svařování pod přístřešky nebo na staveništi 53
19.7.2 Montážní práce 53
19.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 53
19.8.1 Dílenská přejímka 54
19.8.2 Montážní prohlídka 56
19.8.3 Technicko-bezpečnostní zkouška 58
19.8.4 Zkušební provoz 59
19.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 59
19.9.1 Kontrolní měření 59
19.9.2 Zatěžovací zkouška ocelové konstrukce 59
19.10 EKOLOGIE 59
19.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA 60
19.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 60
19.12.1 Technické normy v platném aktuálním znění 60
19.12.2 Předpisy 68
19.12.3 Související kapitoly TKP 68
PŘÍLOHY

Příloha A (závazná): Volitelné požadavky pro výrobky z nelegovaných konstrukčních ocelí podle ČSN EN 10025-2

Příloha B (závazná): Volitelné požadavky pro výrobky z jemnozrnných konstrukčních ocelí podle ČSN EN 10025-3
a ČSN EN 10025-4

Příloha C (informativní): Obsah protokolu zápisu z dílenské přejímky OK mostu

Příloha D (informativní): Obsah protokolu zápisu z montážní prohlídky OK mostu

Příloha E (závazná): Vzor pro katalogový list svaru

Příloha F (závazná): Nedestruktivní metody kontrol svarů (NDT)

Příloha G (závazná): Rozměry a odchylky svařovaných, šroubovaných a nýtovaných ocelových konstrukcí

Příloha H (závazná, pokud je předepsána): Geodetické zaměření dílenských a montážních sestav

Seznam zkratek

AO
CEV

C3, C4

ES

GŘ
CHRL
IWE(EWE)
IWIP

IWS (EWS)
IWT (EWT)
KB

KV

MT

MVL
NDT

NV

OK

OTP

PA

PD

PT

SŽDC

Ra

RT

TKP
TNŽ
TOFD
TP
TPD
TÚDC
ÚOZI
UT
VT
VVOK
WPOR
WPS
ZTKP
OŘJ

Autorizovaná osoba

Uhlíkový ekvivalent

Korozní prostředí podle ISO 12944

Evropské společenství

Generální ředitel

Chemické rozmrazovací látky

Mezinárodní (evropský) svářečský inženýr
Mezinárodní svářečský inspekční personál
Mezinárodní (evropský) svářečský specialista
Mezinárodní (evropský) svářečský technolog
Kontrolní body

Nárazová práce při zkoušce rázem v ohybu
Magnetická zkouška

Mostní vzorové listy

Nedestruktivní zkoušení

Nařízení vlády

Ocelová konstrukce

Obecné technické podmínky

ultrazvuková metoda zkoušení (Phased array)
Projektová dokumentace

Penetrační zkouška

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

Střední aritmetická úchylka profilu povrchu oceli

Rentgenová zkouška

Tloušťka plechu

Technické a kvalitativní podmínky staveb státních drah

Technická norma železnic

Jedna z UT metod (Time of flight diffraction)

Technické podmínky (pro stavby pozemních komunikací)

Technické podmínky dodací

Technická ústředna dopravní cesty

Úředně oprávněný zeměměřičský inženýr
Ultrazvuková zkouška

Vizuální zkouška

Výrobní výkresy ocelové konstrukce
Kvalifikace postupu svařování

Specifikace postupu svařování

Zvláštní technické a kvalitativní podmínky

Oddělení řízení jakosti

19.1 ÚVOD

(D | Tato kapitola obsahuje definice a specifikace pro dodávku a provádění ocelových konstrukcí. Zpracování
TKP 19 je v souladu s ČSN EN 1090-1+A1, ČSN EN 1090-2+A1 (nahradily CSN 73 2601) a v souladu
s CSN 73 2603.

(2 Tato kapitola TKP neobsahuje žádné informace o provádění protikorozní ochrany ocelových konstrukcí,
kromě provádění povlaků na spojovacím materiálu. Část týkající se provádění protikorozní ochrany je řešena
samostatně v TKP 25 B.

(3) Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje, které jsou uvedeny v Kapitole 1 TKP.

19.1.1. Definice pojmů

„Objednatel“ — pojem je definovaný kapitolou 1 TKP. Pojmem objednatel se rozumí 1 „stavebník“ nebo „investor“
ve smyslu stavebního zákona nebo „zadavatel“ ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

„Odborný útvar“ — se rozumí odborné pracoviště generálního ředitelství SŽDC O13 nebo jím pověřený subjekt.

„Zhotovitel stavby/mostu“ — pojem je definovaný kapitolou 1 TKP. Pojmem zhotovitel se rozumí i „dodavatel“ ve
smyslu zákona o veřejných zakázkách.

„Projektová dokumentace “ — je to soubor dokumentace zpracovaný autorizovanou osobou (projektantem) pro
objednatele (investora) v souladu se Směrnicí pro přípravu staveb na železničních drahách a regionálních GR
11/2006.

„Dokumentace zhotovitele (dodavatele)“ — v této kapitole TKP termín, stanovený Směrnicí generálního ředitele
SZDC Dokumentace pro přípravu staveb na železničních drahách celostátních a regionálních GR 11/2006. Je to
soubor dokumentace, nazývaný výrobní a montážní dokumentace ve smyslu ČSN 73 2603 z června 2011.

„Schválení dokumentace objednatelem“ je písemné potvrzení objednatele předané zhotoviteli, obsahující
výslovné schválení (odsouhlasení) dokumentace ze strany objednatele. Schválením dokumentace objednatelem
nevzniká objednateli vůči zhotoviteli žádná právní odpovědnost z titulu náhrady škody, smluvních pokut nebo jiné
smluvní či zákonné odpovědnosti. Zhotovitel je plně odpovědný na základě objektivní odpovědnosti za práce a díla,
která provádí v rozsahu smluvního závazku uzavřeného mezi objednatelem a zhotovitelem. Přičemž platí,
že termíny „schválení“ nebo „odsouhlasení“ jsou z hlediska právních účinků zásadně totožné.

„Zhotovitel ocelové konstrukce (dále výrobce)“ - odborně způsobilá výrobní organizace, která vyrábí ocelovou
konstrukci a zpravidla zpracovává nebo zajišťuje vyhotovení výrobní dokumentace. Organizace vyrábí příslušné
výrobky na základě příslušného smluvního vztahu, v souladu s požadavky projektové a podle technických dodacích
podmínek, platných norem a předpisů.

„Zhotovitel montáže ocelové konstrukce (dále montážní organizace)“ — odborně způsobilá organizace, která
provádí montáž vyrobené ocelové konstrukce a zhotovuje nebo zajišťuje vyhotovení montážní dokumentace.
„Montáž ocelové konstrukce“ — kompletace ocelové konstrukce do celku sestavením z položek nebo dílců,
svařováním, šroubováním, nýtováním apod. Může být dílenská i staveništní montáž.

„Ocelové konstrukce“ - souhrnný název pro ocelové mostní konstrukce a ocelové konstrukce pozemních staveb.
„Spřahovací trn“ — termín používaný v návrhových normách pro projektování ocelových konstrukcí jako prvek pro
umožnění spojení mezi ocelovou konstrukcí a betonem, přenášející smykové síly. V ČSN EN ISO 14555 se používá

termín svorník nebo dále podle ČSN EN ISO 13918 tab. 1 se prvek nazývá kolík s hlavou. Jedná se o shodné
technické výrobky, přeložené z angličtiny nebo němčiny odlišně v citovaných standardech.

„Nespecifikovaná kontrola“ — kontrola prováděná výrobcem jeho obvyklými postupy pro zjištění, zda výrobky
definované shodným předpisem a vyrobené shodným výrobním postupem splňují nebo nesplňují požadavky
objednávky.

„Specifikovaná kontrola“ — kontrola podle specifikace konkrétního výrobku.

„Hlavní nosné části mostní konstrukce“ — části, jejichž porušení by znamenalo přerušení provozu na mostě (např.
hlavní nosníky, nosné části mostovky, ztužení hl. nosné části, ložiska, řídící tyče apod.).

„Vedlejší nosné části mostní konstrukce“ — části, jejichž porušení neznamená okamžité přerušení provozu na
mostě (např. ztužení, které není součástí hlavního nosného systému apod.).

„Podružné (nenosné) konstrukční části“ — části, které nejsou součástí hlavní nosné konstrukce mostu, ale jsou
zapotřebí z jiných důvodů (zábradlí, madla, žebříky, kryty vstupů, revizní lávky, podlahy, prvky zastřešení apod.).

„Technickobezpečnostní zkouška“ — postup, kterým se ověřuje stavba nebo její část z hlediska dosažení
projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a její kladný výsledek
je podmínkou pro povolení zkušebního provozu.

19.1.2 Vymezení platnosti

©

Kapitola 19 TKP platí pro tyto ocelové konstrukce:

Ocelové mostní konstrukce:

Konstrukce, včetně jejich podružných částí, jejichž návrhové zatížení se stanovuje podle ČSN EN 1991-2
(Eurokód 1):

« © mosty železniční pro dráhy všech rozchodů koleje;

* © propustky železniční pro dráhy všech rozchodů koleje;

e © objekty s konstrukcí mostům podobnou podle TNŽ 73 6265, tj. přesuvny, točnice, kolejové váhy všech
druhů a provedení, výklopníky a výsypníky;

+ © lávky pro chodce;

« © ocelové části těchto objektů tvořených ocelobetonovou spřaženou konstrukcí;

« © ocelové části těchto objektů tvořených konstrukcí se zabetonovanými nosníky;

* © návěstní lávky a krakorce;

. ocelové zábradlí na revizních chodnících, které neslouží k přechodu chodců;

« © ocelové zábradlí na chodnících sloužící veřejnosti k přechodu chodců (jako zábrana proti pádu osob);

« © ocelové části vyjmenovaných konstrukcí provedených z jiných materiálů, např. z betonu všech druhů,
zdiva apod.

Ostatní ocelové konstrukce:

Konstrukce, včetně jejich podružných částí, jejichž návrhové zatížení se stanovuje podle ČSN EN 1991
(Eurokód 1):

« © budovy, haly a podobné objekty, které slouží pro výrobu, provozní účely, bydlení apod.;

* © jeřábové dráhy:

« © kabelové a potrubní mosty a lávky;

« © ocelové části těchto objektů tvořených ocelobetonovou spřaženou konstrukcí;

« © osvětlovací věže a stožáry:

* © podpěry a konstrukce trakčního vedení;

« © ocelové části vyjmenovaných konstrukcí, provedených z jiných materiálů, např. z betonu všech druhů,
zdiva apod.;

« © nástupištní přístřešky a zastřešení nástupišť.

Kapitola 19 TKP současně platí pro:

. novostavby, komplexní rekonstrukce a opravy;

. ocelové konstrukce trvalé 1 zatímní (krátkodobé a dlouhodobé);

. ocelové konstrukce opakované, 1 neopakované např. haly. O zařazení rozhodne příslušné odborné
pracoviště zadavatele;

- součásti kotvení, tj. patní desky, kotevní šrouby a šablony pro jejich osazení;
. protihlukové stěny, zábrany proti dotyku, obecné typy zábran proti pádu osob.
Kapitola 19 TKP neplatí pro:

« © ocelové konstrukce, které nejsou v tomto úvodu výslovně uvedeny;

« © flexibilní ocelové konstrukce.

Pro dále uvedené objekty nebo části objektů, které úzce souvisejí s Kapitolou 19 TKP, platí tyto odkazy:
« © mostní ložiska a ukončení mostů, viz Kapitola 21 TKP;

« © izolace proti vodě, viz Kapitola 22 TKP;

* © protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí, viz Kapitola 25 TKP a předpis S 5/4;

trakční vedení, viz Kapitola 31 TKP;
osvětlení, rozvody NN, včetně dálkového ovládání viz Kapitola 26 TKP.

(2) O mutnosti vypracovat ZTKP rozhodne příslušné odborné pracoviště zadavatele.

(3) ZTKP je třeba vypracovat zejména pro tyto případy:

pro sdružené mosty;

pro ocelové konstrukce méně obvyklých konstrukčních uspořádání, např. pro visuté, zavěšené
a obloukové mosty, lanové a předpjaté ocelové konstrukce, rozebíratelné ocelové konstrukce apod.:

pro ocelové konstrukce výjimečných rozměrů, např. pro mosty o velkých rozpětích nebo délkách,
pro mosty s extrémně vysokými ocelovými pilíři nebo pylony apod.:

pro ocelové konstrukce vyrobené ze speciálních nebo nových materiálů, např. z ocelí vysokých
pevností, ocelí patinujících apod. Použití těchto ocelí povoluje a stanovuje podmínky použití pouze
příslušné odborné pracoviště zadavatele;

pro případy, kdy je konstrukce budována v obtížných základových podmínkách;
pro konstrukce vyžadující speciální způsoby montáže;

pro konstrukce zřizované ke speciálnímu účelu;

na základě požadavku projektanta a objednatele:

pro případy, které jsou uvedeny v dalším textu.

(4) Ocelové mostní konstrukce a ocelové konstrukce pozemních staveb se navrhují podle této soustavy norem:
ČSN EN 1990 — Zásady navrhování, ČSN EN 1991 — Zatížení konstrukcí (Eurokód 1) a ČSN EN 1993 —
Navrhování ocelových konstrukcí (Eurokód 3) a norem souvisejících, včetně veškerých změn, viz seznam
technických norem kapitola 19.12.1.

(5) Spřažené ocelobetonové mostní konstrukce se navrhují podle ČSN EN 1990 — Zásady navrhování, ČSN EN
1991 — Zatížení konstrukcí (Eurokód 1), ČSN EN 1993 — Navrhování ocelových konstrukcí (Eurokód 3)
a ČSN EN 1994 — Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí (Eurokód 4) a norem souvisejících,
včetně veškerých změn, viz seznam technických norem kapitola 19.12.1.

19.1.3. Způsobilost zhotovitele

V této kapitole jsou popsány specifické požadavky na způsobilost zhotovitele k provádění prací, pro které platí
Kapitola 19 TKP.

19.1.3.1 Požadavky na způsobilost výrobců konstrukčních ocelových dílců a jejich sestav

uváděných na trh jako stavební výrobky

Základní požadavky na způsobilost výrobce:

Výrobce konstrukčních ocelových dílců, na které se vztahuje harmonizovaná ČSN EN 1090-1+A1
prokazuje svoji způsobilost Osvědčením o shodě řízení výroby (Certificate of conformity of the
factory production control) pro příslušnou třídu provádění, který vydává Evropskou komisí jmenovaný
Oznámený subjekt.

Dozorové audity provádí u výrobce Oznámený subjekt v souladu s tab. B. 3 ČSN EN 1090-1+A1.
Související speciální technologie prováděné samostatně (výroba výpalků, sestavy předpjatých šroubů,
nýtování, atd.), na které se vztahuje CSN EN 1090-1+A1, výrobce prokazuje svoji způsobilost
Osvědčením pro předmětnou činnost, které vydá příslušný Oznámený subjekt.

Výrobce konstrukčních ocelových dílců, který vyrábí dle neharmonizovaných norem, prokazuje svoji
způsobilost samostatným certifikátem způsobilosti. Certifikaci organizace provádí akreditovaný
certifikační orgán.

Dokladování vlastností výrobků:

Výrobce musí uvádět na trh konstrukční ocelové dílce, na které se vztahuje ČSN EN 1090-1+A1,
v souladu se Zákonem č. 22/1997 Sb. — o technických požadavcích na výrobky a s Nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR). Dokladem o řádném uvedení výrobku na trh

vydávaným výrobcem je Prohlášení o vlastnostech a označení výrobku označením CE. Obsah těchto

dokladů konkretizuje ve vztahu k výrobku ČSN EN 1090-1+A1 a musí být v souladu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR).

Pozn. — pro dílce vystavené povětrnostním vlivům (např. mosty) se doporučuje označení ČE zahrnout
do dokumentace dílce. Konkrétně je možno označení značkou CE dohodnout dle typu konstrukčního
dílce.

Výrobce konstrukčních ocelových dílců, na které se nevztahuje ČSN EN 1090-1+A1, je uvádí na trh
v souladu se Zákonem č. 22/1997 Sb. a nařízením vlády č. 163/2002 Sb. ve znění NV č. 312/2005 Sb.,
jehož platnost není uvedeným Nařízením č. 305/2011 dotčena. Dokladem o řádném uvedení výrobku na
trh je v tomto případě Prohlášení o shodě vydávané výrobcem.

19.1.3.2 Požadavky na způsobilost pro montáž a opravy

Základní požadavky na způsobilost pro montáž:

Organizace prokazuje oprávnění k montáži ocelových konstrukcí (třídy provádění EXC3 a ECXC4A,
mostních konstrukcí), popř. k provádění speciálních technologií (např. nýtování) samostatným
certifikátem způsobilosti k montáži ocelových konstrukcí na staveništi nebo certifikátem s přílohou,
která obdobně jako samostatný certifikát prokazuje plnění požadavků na provádění ocelových
konstrukcí na staveništi v rozsahu požadavků ČSN EN 1090-2+A1, ČSN 73 2603, ČSN EN ISO 3834
ve vztahu k procesům svařování při montáži a TKP kap. 19.

Certifikaci organizace provádí akreditovaný certifikační orgán a může probíhat v součinnosti s odborně
způsobilými technickými experty SŽDC.

Montáž bude prováděna v souladu s ČSN 73 2603. Požadavky na montážní organizaci se odpovídajícím
způsobem uplatní i při jednodušším typu montáže (např. osazení konstrukce vcelku bez svařování na
montáži).

SŽDC si vyhrazuje právo na počáteční ověření odborné způsobilosti montážní organizace a kontrolu
v průběhu montáže v souladu se Směrnicí SŽDC č. 67 — Systém péče o kvalitu v oblasti traťového
hospodářství.

Dokladování konstrukce po dokončení montáže:

Dokladem o kompletním a kvalitním provedení montáže je Protokol o předání a převzetí díla.

19.1.3.3. Požadavky na kvalifikaci výrobce a montážní organizaci OK v obchodní soutěži

V obchodní soutěži výrobce a montážní organizace OK prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů v souladu se
Zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. včetně novelizace zákona č. 55/2012 Sb. zejména:

Profesní kvalifikační předpoklady dokládá:

- © oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky dle kap. 19.1.3.1 a kap.
19.1.3.2;

- © Osvědčení o shodě řízení výroby pro harmonizovanou sféru;

- © samostatný certifikát způsobilosti výroby pro neharmonizovanou sféru;

- © samostatný certifikát způsobilosti k montáži, atd.

Technické kvalifikační předpoklady dokládá:

- © zejména seznam významných zakázek obdobného rozsahu realizovaných zhotovitelem za poslední

3 roky.

19.1.4 Dokumentace

W

(2)

(3)

(©

6)

(6)
(7)

(8)

Pro zpracování projektové dokumentace ocelových mostů platí Směrnice generálního ředitele SŽDC č.
11/2006 „Dokumentace pro přípravu staveb na železničních drahách celostátních a regionálních v platném
znění“

Výroba a montáž ocelové konstrukce musí být provedena podle vypracované dokumentace zhotovitele,
kterou je nutno předložit na příslušný odborný útvar. Dokumentace zhotovitele (v textu se dále může uvádět
pouze jako dokumentace) se zpracovává podle schválené projektové dokumentace a dále v souladu s ČSN 73
2603.

Pro OK mostů se výrobní a montážní dokumentace předkládá vždy, a to v dostatečném předstihu před
zahájením prací tak, aby vždy k termínu zahájení prací byla objednatelem schválena — viz obr. 1.

Od vypracování dokumentace zhotovitele nebo jejích jednotlivých částí je možno upustit na návrh
zhotovitele ocelové konstrukce, nebo její montáže, ato za souhlasu příslušného odborného útvaru
a pracoviště objednatele, ato pouze v případě, že se jedná se o konstrukci zařazenou do třídy provedení
EXC2.

Dokumentace zhotovitele obsahuje tyto části:
* © výrobní dokumentaci ocelové konstrukce;
« © montážní dokumentaci ocelové konstrukce.

V případě, že se jedná o demontáž ocelové konstrukce, je mutno zpracovat technologickou dokumentaci,
která má náležitosti montážní dokumentace.

Bez schválené dokumentace zhotovitele nelze zahájit výrobu an montáž ocelové konstrukce.

Obecné požadavky na schvalování dokumentace zástupcem objednatele jsou uvedeny v článcích 19.1.4.1
a 19.1.4.2 těchto TKP 19. Příslušný odborný útvar může podle charakteru ocelové konstrukce stanovit
odlišné požadavky na rozsah schvalování.

Po předání ocelové konstrukce objednateli odevzdá její zhotovitel objednateli také veškeré doklady v rozsahu
podle článku 19.8 těchto TKP.

19.1.4.1 Výroba ocelové konstrukce

W

K výrobě ocelové konstrukce zpracovává zhotovitel ocelové konstrukce výrobní dokumentaci. Výrobce
předkládá dokumentaci již posouzenou, přezkoumanou a interně schválenou ve smyslu zavedeného procesu
řízení dokumentace.

Dokumentace obsahuje tyto části:

a) | Výrobní výkresy

- Průvodní list (1.1);

- © Titulní list zakázky (1.2);

- Výkresovou část (1.3);

- Výkazy materiálu (1.4).
b) | Technologickou dokumentaci

- Technologický předpis výroby;

- Technologický postup svařování ve výrobně.
Výrobní výkresy

(1.1.) Průvodní list musí obsahovat identifikační údaje příslušné akce (název stavby, objektu, traťový úsek,
definiční úsek, evidenční km), údaje o schválení projektové dokumentace zástupcem objednatele, včetně
veškerých změn a odchylek oproti této dokumentaci. Veškeré změny aodchylky musí být schváleny
projektantem projektové dokumentace a toto schválení musí být doloženo v této části dokumentace. Jako
přílohu průvodního listu uvést případně zápisy z jednání ve věci zpracování výrobních výkresů.

Schválení změn projektantem projektové dokumentace však neznamená, že změna bude schválena zástupcem
objednatele, protože se může jednat o cenový dopad změny na dodávku prací.

(1.2.) Titulní list zakázky musí obsahovat identifikační údaje příslušné akce, seznam všech výkresů a výkazů
materiálu včetně hmotností jednotlivých dílců a celkový součet hmotností (včetně rozdělení na trvalé
a dočasné části).

(1.3) Ve výkresové části musí být v souladu s těmito TKP a projektovou specifikací uvedeno:

zařazení výrobku do třídy provedení;

údaje o základním materiálu;

údaje o přídavném materiálu;

údaje o spojovacím materiálu;

katalog svarů - podrobně viz Příloha E;

rozmístění a způsob provedení spřahovacích prvků;

kontrolní a výběhové desky, jejich umístění a rozsah zkoušek podle těchto TKP:
tepelné zpracování materiálu a dílců;

výrobní nadvýšení konstrukce;

specifikace pro provádění děr pro šrouby, průměry, předvrtání a vystružení na montáži,
úpravy ploch šroubovaných třecích spojů;

specifikace montážního sestavení, montážní úhelníky, montážní manipulační oka, připojení a způsob
odstranění, včetně předepsaných kontrol, oblasti kde nejsou dovolena dočasná připojení;

způsob a rozsah dílenského prostorového sestavení ocelové konstrukce mostů pro dílenskou přejímku,
seznam prostorových geodetických souřadnic bodů pro dílenskou sestavu pokud je požadováno
objednatelem;

výkres a tabulky nedestruktivních kontrol svarů s rozdělením pro výrobní a montážní svary, včetně
jejich číslování;

náměrové protokoly pro jednotlivé dílce s uvedením základních teoretických rozměrů a přípustných
odchylek:

předepsané úchylky pro výrobu a montáž ocelové konstrukce;
kontrolní body pro geodetické měření dílenské sestavy:

způsob připojení a osazení mostních ložisek a mostních závěrů k ocelové konstrukci, předepsané
odchylky pro výrobu a montáž pro sestavení těchto prvků;

příčné uspořádání průjezdního průřezu u konstrukcí s otevřenou mostovkou nebo s přímým uložením
koleje:

umístění znaku výrobce a roku výroby (materiál, umístění a způsob připojení);
označení montážních dílců, výkresy prostorového sestavení dílců;
výkres protikorozní ochrany, specifikace systému, včetně uvedení výměry ploch ve výkazech;

prověření přístupnosti k provedení svarových a šroubových spojů ve výrobně i na montáži, včetně
přístupnosti k provádění protikorozní ochrany. V případě zjištění nevhodného návrhu v dokumentaci
stavby, provedení úpravy a zajištění schválení úpravy projektantem a objednatelem.

(1.4) Výkazy matenálu obsahují „Titulní list výkazu materiálu“, v němž jsou specifikovány požadavky na
technicko-dodací podmínky materiálu ocelové konstrukce včetně stavu dodání, zkoušek základního materiálu
a případných volitelných požadavků, v souladu s články 19.2.1.4 a 19.2.1.5. Výkaz materiálu obsahuje dělení
materiálu podle položek s uvedením rozměrů položek, hmotností položek, jakosti materiálu položek,
dokumentu kontroly, včetně spojovacího materiálu, včetně výběhových a kontrolních desek a přídavku na
svary, který tvoří celkovou hmotnost ocelové konstrukce. Hmotnost položek je uvedena jako čistá bez
prořezu na základě měrné hmotnosti oceli 7850 kg/m*. Není nutno odečítat otvory s plochou menší než 200
cm“ a zhoblování položek z důvodu tloušťkových náběhů. U běžných konstrukcí se uvažuje na svary
hmotnostní přídavek 2%. Pokud je v případě tvarově náročných konstrukcí výrobcem vyžadován větší
hmotnostní přídavek, je nutno ho doložit výpočtem.


©)

(3)

(©

6)

Výkaz materiálu obsahuje výměry pro provedení protikorozní ochrany ocelové konstrukce, včetně všech
ochranných systémů, použitých na ocelové konstrukci.

Výrobní výkresy schvaluje zástupce objednatele na základě vyjádření projektanta projektové dokumentace,
že výrobní výkresy jsou v souladu s projektem. U konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4 a pro mosty
s rozpětím rovným nebo větším než 18 m, nebo u objektů, kde si to příslušný odborný úvar vyhradí, výrobní
výkresy schvaluje zástupce objednatele na základě kladného vyjádření příslušného odborného útvaru
a vyjádření projektanta projektové dokumentace. Pokud je to žádoucí, výrobní výkresy se rovněž projednají
s montážní organizací.

Současně s výrobními výkresy ocelové konstrukce předkládá zhotovitel stavby ke schválení zástupci
objednatele výrobní dokumentace navazujících částí (např. ložiska, mostní závěry, odvodnění, revizní
zařízení atd.).

Pokud dojde po schválení výrobních výkresů k potřebě provést jejich změnu, je nutno každou změnu
předložit ke schválení zástupci objednatele, popř. příslušnému odbornému útvaru. Změny je nutno dle pořadí
číslovat a po dokončení výroby je nutno je zanést do výkresů skutečného provedení.

Na základě schválených výrobních výkresů zhotovitel ocelové konstrukce vypracovává technologickou
dokumentaci.

Technologická dokumentace obsahuje:
- technologický předpis výroby;
- technologický postup svařování.

Technologický postup svařování se zpracovává samostatně nebo je v jednodušších případech součástí
technologického předpisu výroby.

Technologický předpis výroby

W

Technologický předpis výroby (dokumentace kvality) obsahuje tyto části:

« | identifikační údaje (název stavby, objektu, traťový úsek, definiční úsek, evidenční km);
« © stručný popis nosné konstrukce;

« | údaje o základním a přídavném materiálu, údaje o spojovacím materiálu;

* © pokyny pro vstupní čištění materiálu viz kap. 19.4.1.1;

* © pokyny pro dělení základního materiálu, výrobce je na vyžádání povinen předložit pálící plány položek
s rozčleněním podle dokumentu kontroly 3.2 (jen pro nosné prvky ocelových konstrukcí mostů);

* © způsob mechanického opracování základního materiálu včetně úpravy hran v souladu s tímto TKP;
« © druhy děr pro šrouby a nýty;

* © postup sestavení prvků a dílců včetně jejich spojování a odchylek sestavení (svařování, šroubování,
nýtování, třecí spoje);

* © pokyny pro vedení záznamů o výrobě (výrobní deník) — viz ČSN 73 2603 — kap. 5:

« © sled mezioperačních kontrol:

* © podmínky pro dílenskou přejímku;

* © pokyny pro dílenskou sestavu:

* © pokyny pro zaměření dílců a konstrukce;

* © použití pomůcek, přípravků, strojů a zařízení;

* © pokyny pro manipulaci s dílci;

*« © výrobní úchylky dílců a dílenských sestav a pokyny pro odstranění nepřípustných úchylek:
* © způsob označování dílců;

« © technologický postup svařování;

« © technické obsazení odbornými pracovníky;

10

©)

« © kontrolní a zkušební plán výrobce, pokud není vypracován samostatně:

* © pokyny pro provádění protikorozní ochrany pokud není vypracován samostatný technologický postup;
* © plánkvality u EXC3 a EXC4 nebo pokud je stanoveno;

« © zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

« © datum a jméno zpracovatele;

+ © údaje o schválení dokumentu výrobcem.

TP výroby schvaluje výrobce podle vlastních interních postupů. Výrobce předkládá TP zástupci objednatele,
popř. příslušnému odbornému útvaru (u mostních konstrukcí zpravidla srozpětím 18 m a větším),
k nahlédnutí a k případným připomínkám před jeho definitivním schválením. Objednatel si může vyžádat
před jeho schválením stanovisko projektanta projektové dokumentace.

Technologický postup svařování ve výrobně

©
©)

6)

Technologický postup svařování se zpracovává dle ČSN EN 1090-2 kapitola 7.1 a 7.2

Technologický postup svařování je součástí technologického předpisu výroby a zejména obsahuje tyto údaje:
* © stanovení postupu svařování na dílci, způsob kompletace dílce;

* © příprava povrchu spojů před svařováním;

« © sled svařování, zahájení, ukončení, kontrolní body;

* © předehřev matenálu;

* © opatření použité k zabránění nepřípustných deformací během a po svařování,

* © polohování dílců během svařování;

« © kontrolní a zkušební plán svařování;

« © limitující podmínky pro svařování (teplota, směr větru, apod.) v případě dílenské montáže mimo halu;
« © identifikaci svarů (podle Katalogu svarů a Výrobních výkresů), označení na výrobku;

« © druhy a rozměry svarových úkosů a svarů;

« © kontrola svarových hran UT;

* © nedestruktivní kontrolu svarů;

* © název zkušební organizace, která má mít vypracovány písemné postupy zkoušení podle použitých metod
kontrol svarů a disponuje kvalifikovaným personálem v souladu s CSN EN 473;

* © písemný postup zkoušení pro nedestruktivní kontroly svarů, pokud není vypracován samostatně;

* © pokyny o způsobu odstranění nepřípustných vad ve svarech po provedení nedestruktivních kontrol
svarů;

« © metodiku kontrol svarů s ohledem na jejich následující zakrytí a nepřístupnost;

« © jednotlivé specifikace postupu svařování (WPS) a kvalifikace postupu svařování (WPOR) v souladu
s Katalogem svarů;

e © kvalifikaci svářečů, jejich seznam, platnost oprávnění;
« | svářečský dozor,

« © datum a jméno zpracovatele;

« © údaje o schválení dokumentu výrobcem.

TP svařování schvaluje výrobce obdobně jako TP výroby. Výrobce je na vyžádání povinen předložit TP
zástupci objednatele, popř. příslušnému odbornému útvaru (u mostních konstrukcí zpravidla s rozpětím 18m
a větším) k nahlédnutí a k případným připomínkám, před jeho definitivním schválením. Objednatel si může
vyžádat před jeho schválením stanovisko projektanta projektové dokumentace.

11

Záznamy 0 výrobě

W

2)

V průběhu výroby ocelové mostní konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 je nutno vést denní záznam
o provádění prací. K tomuto účelu slouží výrobní deník.

Za vedení deníku odpovídá pracovník, jmenovitě uvedený jako odpovědná osoba. Deník je vázaný, obsahuje
předen očíslované strany. Zápisy v deníku jsou potvrzovány kontrolními orgány objednatele, OŘJ výrobce
popř. dalšími pracovníky. V deníku je uveden denní popis činností, tedy 1 přerušení prací pokud k němu
dojde. Kopie nebo průpis listů deníku se při poslední dílenské přejímce prohlídce předává zástupci
objednatele k archivaci. Zápisy a protokoly z kontrol mohou být zhotoveny jako samostatné dokumenty.
Podrobně je obsah výrobního deníku uveden v ČSN 73 2603.

19.1.4.2 Montáž ocelové konstrukce

W

©)

(3)

(©

6)

K montáži ocelové konstrukce předkládá zhotovitel objednateli montážní dokumentaci. Zhotovitel montáže
předkládá dokumentaci již posouzenou, přezkoumanou a interně schválenou ve smyslu vlastního procesu
řízení dokumentace. Montážní dokumentace obsahuje tyto části:

a) Návrh montáže

b) Technologickou dokumentaci (technologický předpis montáže, technologický postup svařování na
montáži)

V Návrhu montáže musí být uvedeno:

identifikační údaje (název stavby, objektu, traťový úsek, definiční úsek, evidenční km);
. stručný popis nosné konstrukce;

. návrh jednotlivých montážních fází (reálnost navržené technologie montáže musí zhotovitel ověřit
statickým posouzením rozhodujících montážních fází, pokud není toto posouzení již součástí statického
výpočtu obsaženého v projektu):

. návrh montážních pomůcek včetně statického výpočtu;
. schémata postavení jeřábů, včetně vyložení popř. kotvení;
. návrh montážních podpor, včetně posouzení jejich konstrukce a posouzení jejich založení:

. návrh organizace výstavby, v případě drážních mostů i prací ve výluce - časový plán výluk, vliv na
omezení železničního provozu včetně doložení časového rozboru prací;

. návrh geodetického sledování montáže a požadavky na vytyčovací síť (včetně stabilizace bodů
vytyčovací sítě);

. specifikace provádění protikorozní ochrany mna montáži, pokud není zpracován samostatný
technologický postup;

. zásady bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a životního prostředí:

. údaje o schválení dokumentu zhotovitelem.

Návrh montáže schvaluje zástupce objednatele na základě kladného stanoviska příslušného odborného útvaru
(u konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4, u mostních konstrukcí zpravidla s rozpětím 18 m a větším).
Návrh montáže je zhotovitelem předkládán ke schválení již s kladným stanoviskem projektanta projektové
dokumentace.

Na základě Návrhu montáže schváleného zástupcem objednatele, vypracovává montážní organizace
technologickou dokumentaci, která obsahuje technologický předpis montáže a technologický postup
svařování na montáži.

Na základě souhlasu příslušného odborného útvar je možno sloučit návrh montáže a technologický předpis
montáže.

12

DOKUMENTACE
ZHOTOVITELE

VÝROBNÍ
DOKUMENTACE

|

VÝROBNÍ VÝKRESY

1. Stanovisko
projektanta

TECHNOLOGICKÝ PŘEDOS
VÝROBY, TECHNOLOGICKÝ
POSTUP SVAŘOVÁNÍ

1. 3chvaluje kantralní

organ výrobce

4, Schvaluje zástupce
objednateli

Na vyžádání předložit

MONTÁŽNÍ
DOKUMENTACE

NÁVRH MONTÁŽE

1. Stanoviska
projektanta

rástupci objednatele
k připomínkám

le mno si yyžánat

stanoviska projektanta

A, Schvaluje zástupce
objednatele

TECHNOLOGICKÝ PŘEDBE
MONTÁŽE, TECHNOLOGIKYÝ
POSTUP SVAŘOVÁNÍ

L, Schvaluje konfralní

orgán mort. organ|taze

2, Schvaluje zástupce

objednatele

le možno si vyžádat

stanoviska projektanta

Obrázek 1 — Schéma vypracování dokumentace zhotovitele a podmínky jejího schválení zástupcem objednatele

Technologický předpis montáže

v případě drážních mostů

(ID. Technologický předpis montáže mostu obsahuje tyto části:

« © identifikační údaje (název stavby, objektu, traťový úsek, definiční úsek, evidenční km);

* © popis konstrukce;

« | údaje o základním a přídavném materiálu, údaje o spojovacím materiálu;

* © návrh montážních pomůcek, rozpracovaný podrobně ve výrobních výkresech;

* © způsob uložení dílců;

* © postup sestavení dílců včetně jejich spojování (svařování, šroubování, nýtování, třecí spoje);

Par

* © technologický postup stykování hlavních nosných částí;

* | předehřev materiálu;

« © sled mezioperačních kontrol:

* © pokyny pro použití ochran proti větru a srážkám v místech montážních styků;

* © podmínky pro montážní prohlídku;

* © pokyny pro zaměření dílců a celé konstrukce;

* © použití pomůcek, přípravků, strojů a zařízení;

* © pokyny pro manipulaci s dílci;

* © montážní úchylky sestav a zkompletované konstrukce jako celku:

* © pokyny pro odstranění nepřípustných úchylek:

* © pokyny pro provádění kontrolních desek;

* © pokyny pro osazení konstrukce na ložiska a spodní stavbu (rektifikace, podlití ložisek, aktivace ložisek);

* © technologický postup svařování;

« © technické obsazení odbornými pracovníky;

« © kontrolní a zkušební plán montážní organizace;

« © zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

13


©)
(3)

« © datum a jméno zpracovatele;
« © údaje o schválení dokumentu zhotovitelem montáže.
Technologický předpis montáže obsahuje technologický postup svařování, není-li zpracován samostatně.

Technologický předpis montáže schvaluje zástupce objednatele na základě kladného stanoviska příslušného
odborného útvaru (u konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4, u mostních konstrukcí zpravidla s rozpětím 18
m a větším). K TP montáže je možno si vyžádat stanovisko projektanta projektové dokumentace.

Technologický postup svařování na montáži

W

(2)

(3)

Obsah technologického postupu svařování je obdobný s technologickým postupem svařování ve výrobě
s tím, že obsahuje navíc omezující pravidla s ohledem na technologii svařování na montáži, klimatická
omezení, svařování kontrolních desek, deformace od svařování s klimatickými vlivy oslunění apod.

V technologickém postupu svařování musí být uvedeny Písemné postupy zkoušení nedestruktivních zkoušek
svarů všech používaných metod, uvedených ve Výrobních výkresech, v souladu s evropskými normami.

Technologický postup svařování schvaluje zástupce objednatele obdobně jako technologický předpis
montáže.

Záznamy o montáži

W

©)

(3)

V průběhu montáže ocelové mostní konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 je nutno vést denní záznam
o provádění prací. K tomuto účelu slouží montážní deník.

Za vedení deníku odpovídá pracovník, jmenovitě uvedený jako odpovědná osoba. Deník je vázaný, obsahuje
předem očíslované strany. Zápisy v deníku jsou potvrzovány kontrolními orgány objednatele, OŘJ výrobce
popř. dalšími pracovníky. V deníku je uveden denní popis činností, tedy 1 přerušení prací pokud k němu
dojde. Kopie nebo průpis listů deníku se při poslední montážní prohlídce předává zástupci objednatele
k archivaci. Zápisy a protokoly z kontrol mohou být zhotoveny jako samostatné dokumenty. Podrobně je
obsah montážního deníku uveden v ČSN 73 2603.

Montážní deník nenahrazuje stavební deník.

19.1.5  Zatřídění konstrukcí a jejich částí

W

C)

(©

V této kapitole je uvedeno třídění ocelových konstrukcí do tříd provedení. K jednotlivým konstrukcím
a jejich částem jsou dále přiřazeny požadavky na kvalitu při tavném svařování, kvalifikaci zhotovitele, na
kvalitu materiálu a na dokument kontroly.

Zatřídění ocelových konstrukcí je uvedeno v Tabulce 1 pro ocelové mostní konstrukce a v Tabulce 2 pro
ocelové konstrukce ostatní.

Systém třídění a požadavky na dodavatele jsou v Tabulkách 1 a 2 označeny následujícím způsobem:

Ocelové mostní konstrukce - Tabulka 1 (popis obsahu tabulky)

(4D

(4.2)

Sloupec 1 obsahuje označení konstrukce nebo části konstrukce jako hlavní a vedlejší nosné části a podružné
nenosné části.

Tomu odpovídá ve sloupci 2 členění s požadavky na kvalitu podle ČSN EN ISO 3834-1. Tento standard
rozděluje výrobky podle požadavků na kvalitu a to: ČSN EN ISO 3834-2 s vyššími požadavky na kvalitu,
ČSN EN ISO 3834-3 se standardními požadavky na kvalitu a podle ČSN EN ISO 3834-4 se základními
požadavky na kvalitu. Zásadně je však třeba rozlišovat, zda se jedná o náročnou výrobu s vyššími požadavky
na kvalitu, nebo o běžnou, nenáročnou výrobu svařovaných výrobků, kdy se jedná o základní požadavky na
kvalitu.

V systémech zabezpečení kvality je svařování vedeno jako zvláštní proces, u kterého se kvalita nedá zajistit
pouze kontrolou a zkouškami hotového výrobku, protože pouze na základě této činnosti nelze s konečnou
platností potvrdit, že při svařování výrobku byly dodrženy všechny požadavky ovlivňující kvalitu.

Z tohoto důvodu je třeba do systému kvality zahrnout všechny činnosti, které ovlivňují kvalitu svařování od
samého začátku a to stanovením požadavků na výrobek, již ve fázi uzavírání smlouvy, jeho výroby,
v průběhu montáže, kontroly a při předání zákazníkovi do užívání.

Výrobce a montážní organizace provádějící výrobu a montáž ocelové konstrukce, zatříděné podle ČSN EN
ISO 3834-2 a CSN EN ISO 3834-3 musí také zajistit odpovídající svářečský dozor podle CSN EN ISO
14731. Podle charakteru a rozsahu prováděných svářečských prací musí být ve výrobní organizaci jmenován

14

nejméně jeden oprávněný pracovník svářečského dozoru (svářečský inženýr, svářečský technolog), který je
považován za součást odpovědnosti organizace za výrobek. Pracovníci pověření svářečským dozorem se
podle této normy zařazují na základě požadavků stanovených Evropskou svářečskou federací do tří skupin
znalostí:

a) Mezinárodní (Evropský) svářečský inženýr (IWE, EWE)

Má úplné technické znalosti potřebné pro plánování, výrobu, dozor a zkoušení pro všechny úkoly
a odpovědnosti ve svářečské výrobě.

b) Mezinárodní (Evropský) svářečský technolog TWT, EWT)

Má technické znalosti dostačující pro úkoly a odpovědnost při plánování, výrobě, dozoru a zkoušení ve
svářečské výrobě s omezeným technickým rozsahem.

c) Mezinárodní (Evropský) svářečský specialista (TWS, EWS)

Má technické znalosti dostačující pro úkoly a odpovědnost při plánování, výrobě, dozoru a zkoušení
v omezeném rozsahu, zahrnující pouze jednoduché svařované výrobky.

d) Mezinárodní svářečský inspekční personál (TWIP)
Splňuje minimální požadavky na personál, zabývající se kontrolou svařování.

(4.3) Sloupec 2 obsahuje dále požadavky podle ČSN EN ISO 15614 a podle ČSN EN ISO 15613. Jedná se
o stanovení kvalifikace postupu svařování.

(4.4) Sloupec 3 určuje zatřídění stupně kvality svaru podle ČSN EN ISO 5817. na základě vyhodnocení konstrukcí
z hlediska únavy svarů. Pro vyšší kvalitu svařování a dynamicky namáhané konstrukce je stanoven jednotně
pro všechny typy svarů minimálně stupeň kvality B (B+), pokud není v odůvodněných případech stanoven
projektantem nebo příslušným odborným pracovištěm zadavatele jiný požadavek. Popis stupně kvality svarů
B+ a doplňující požadavky pro desky mostovky je uveden v ČSN EN 1090-2+A1 tabulce 17.

Pozn. — u některých únavových detailů dle ČSN EN 1993-1-9 jsou požadavky přísnější než pro stupeň kvality
svarů B popř. B+. Tyto požadavky projektu je nutno přenést do katalogu svarů v rámci zpracování výrobních
výkresů.

(4.5) Sloupec 4 určuje rozsah vypracování specifikace postupu svařování (WPS) pro jednotlivé svary výrobku. Pro
vyšší a standardní kvalitu svařování vždy platí vypracování WPS v plném rozsahu nosných svarů. Podrobný
postup je uveden v kapitole 19.4.1.6 těchto TKP. Specifikace se vypracovává v souladu s ČSN EN ISO
15609-1 (Obloukové svařování).

(4.6). Sloupec 5 stanovuje požadavek na rozsah svarů s kvalifikací postupu svařování ( WPOR ) pro jednotlivé
svary výrobku. Pro vyšší a standardní kvalitu svařování vždy platí schválení WPOR v plném rozsahu
nosných svarů. Podrobný postup je uveden v kapitole 19.4.16 těchto TKP.

(4.7) Sloupec 6 stanovuje požadavky na vypracování pracovních instrukcí (technologických předpisů výroby
a montáže a technologických postupů svařování).

(4.8) Sloupec 7 uvádí konkrétní zatřídění konstrukcí nebo jejich částí do tříd provedení. Ocelové konstrukce se dělí
na třídy provádění EXC1 až EXCA.

(4.9) Sloupec 8 uvádí požadavky na jednotlivé konstrukce s ohledem na požadavek dokumentu kontroly
základního materiálu podle ČSN EN 10204, a to:

. Inspekční certifikát „3.2“ podle ČSN EN 10204

e © Inspekční certifikát „3.1“ podle ČSN EN 10204

* © Zkušební zpráva „2.2“ podle ČSN EN 10204

. Prohlášení o shodě s objednávkou „2.1“ podle ČSN EN 10204

Ocelové konstrukce ostatních staveb - Tabulka 2 (popis obsahu tabulky)
(4.10) Pro jednotlivé sloupce platí uváděné popisy systému jako pro Tabulku 1.

15

Tabulka 1- Ocelové mostní konstrukce, zatřídění svařovaných výrobků podle ČSN EN 1090-2+A1, ČSN EN 3834, ČSN EN ISO 5817, ČSN EN 10204 a dalších

souvisejících norem

1 2 3 4 5 6 7 8
Požadavky na kvalitu| Požadavky Specifikace postupu Schválení postupu svařování Pracovní Třída Dokument kontroly
Konstrukce ČSN EN ISO 3834 na kvalitu svařování (WPS), rozsah WPOR instrukce provedení základního
(Část konstrukce) Požadavky podle | svarů podle svarů Rozsah svarů (TP výroby, materiálu podle
ČSN EN ISO 15614 | ČSN EN ISO montáže, ČSN EN 10204
a 15613 5817 svařování)
- Hlavní nosné části mostů a propustků, hlavní nosníky: hlavní Vyšší |V celém rozsahu svarů podle | V celém rozsahu svarů podle
nosný systém, ztužení a výztuhy, které jsou připojeny B(B+)* | (ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle | Požaduje se
k hlavním nosníkům a mostovce, pilíře, řídící tyče 15614-1 a 15613 ČSN EN ISO 3834-2 ČSN EN ISO 3834-2 EXC3 3.2 TÚDC
(EXC4)
- Mostovka (žlab kolejového lože, příčníky, podélníky) B+
- Sloupy včetně patních plechů, výztuh a kotevních šroubů Standardní |V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle Požaduje se
- Mostnicová sedla 156141 B ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle EXC3 3.1
ČSN EN ISO 3834-3 ČSN EN ISO 3834 -3
- Vedlejší nosné části mostů a propustků: ztužení a výztuhy, |V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle
které nejsou připojeny k hlavním nosníkům, hlavnímu Standardní B(C) ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle 2..
nosnému systému nebo k mostovce, konzoly a nosníky pro ČSN EN ISO 3834-3 ČSN EN ISO 3834 -3 Požaduje se EXC3 22
podlahy a revizní lávky, schodnice přístupových schodišť, 15614-1
sloupy přístupových schodišť včetně patních plechů, výztuh EXC2
a kotevních šroubů,
- Hlavní nosníky (hlavní nosné části) objektů s konstrukcí Vyšší |V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu nosných 2.
mostům podobnou B(B+)* | (ČSN EN ISO 15609-1 a svarů podle EN ISO 15614-1a | Požaduje se | © pxC3 32
15614-1 a 15613 podle ČSN EN ISO 3834 -2 | podle ČSN EN ISO 3834-2
- Vedlejší nosné části objektů s konstrukcí mostům podobnou: Standardní |V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle
ztužení a výztuhy, které nejsou připojeny k hlavním B(C) — [ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1apodle [© EXC3 22
nosníkům a mostovce, konzoly a nosníky pro podlahy 156141 ČSN EN ISO 3834 -3 ČSN EN ISO 3834 -3 Požaduje se EXC2
a revizní lávky
- Hlavní nosné části lávek pro chodce: hlavní nosníky (hlavní Vyšší |V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu nosných
nosný systém), mostovka (ortotropní mostovka, podélníky, B(B+)* | (ČSN EN ISO 15609-1 a svarů podle ČSN EN ISO 2..
příčníky), ztužení a výztuhy, které jsou připojeny k hlavním 15614-1 a 15613 podle ČSN EN ISO 3834 -2 | 15614-1a podle ČSN EN ISO Požaduje se EXC3 3.1
nosníkům a mostovce 3834 -2
- Vedlejší nosné části lávek pro chodce: ztužení a výztuhy, Standardní |V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle
které nejsou připojeny k hl. nosníkům a mostovce, konzoly B(C) ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle 2.. EXC3
a nosníky pro podlahy a revizní lávky, schodnice ČSN EN ISO 3834 -3 ČSN EN ISO 3834 -3 Požaduje se EXC2 2.2
přístupových schodišť, sloupy přístupových schodišť včetně 15614-1
patních plechů, výztuh a kotevních šroubů
- Návěstní lávky a krakorce (s výjimkou částí podružných Standardní |V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle 2..
nenosných) malých rozpětí, ostatní stanoví příslušné odborné 15614-1 B(C) ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle | Požaduje se | ExC3 31
pracoviště zadavatele ČSN EN ISO 3834 -3 ČSN EN ISO 3834 -3 EXC2
- Podružné nenosné části objektů výše uvedených: plechové , , V rozsahu
podlahy "podlahy z roštů, stupnice schodišť, ochrany proti Základní C V rozsahu stanoveném stanoveném
dotyku (štíty a sítě), odvodňovací zařízení ?, zábradlí všeho příslušným odborným příslušným
druhu *, kabelové žlaby, revizní zařízení (revizní lávky 15614-1 pracovištěm zadavatele odborným EXC2 22
a madla) žebříky, zastřešení lávek, nástupišť apod. “, šablo- pracovištěm
ny pro kotevní šrouby, další nespecifikované podružné části? zadavatele

16


Tabulka 2 - Ocelové konstrukce ostatních staveb s požadavky na rozsah dokladů jako u Tabulky 1

1 2 3 4 5 6 7 8
Požadavky na kvalitu Požadavky na Specifikace postupu Schválení postupu svařování | Pracovní Třída provedení Dokument
Konstrukce ČSN EN ISO 3834-1 kvalitu svarů svařování WPS WPOR instrukce ( TP podle kontroly podle
(Část konstrukce) Požadavky podle ČSN | podle ČSN EN výroby, ČSN EN ČSN EN 10204
EN ISO 15614a 15613 |1ISO 5817 montáže a 1090-2+A1
svařování)
- Hlavní nosné části ostatních staveb namáhané Vyšší |V celém rozsahu svarů [V celém rozsahu nosných
dynamicky“: jeřábové dráhy pro pojezd těžkých B (B+) podle ČSN EN ISO svarů podle ČSN EN ISO 2..
jeřábů třídy c, d včetně brzdných ztužidel, stropní 15609-1 a podle ČSN. |15614-1a podle ČSN EN ISO | Požaduje se EXC3 35
konstrukce pro pojezd těžkých vozidel “ POIS=L a 15618 EN ISO 3834-2 3834-2 (EXCA4) :
- Hlavní nosné části konstrukcí s výrazným Vyšší IV celém rozsahu svarů [V celém rozsahu svarů podle 2..
dynamickým zatížením od větru: osvětlovací B (B+) podle ČSN EN ISO © [ČSN EN ISO 15614-1 a Požaduje se 32
věže a stožáry (nad 25 m), vysoké komíny, 15609-1 a ČSN EN podle ČSN EN ISO 3834-3 EXC3" :
konstrukce zastřešení, nástupištní přístřešky a 15614-1 ISO 3834-3 31
zastřešení nástupišť většího rozsahu,
- Hlavní nosné části ostatních staveb namáhané Standardní IV celém rozsahu svarů [V celém rozsahu svarů podle
dynamicky “, jeřábové dráhy pro pojezd lehkých B (B+) podle ČSN EN ISO ČSN EN ISO 15614-1 a
jeřábů třídy a, b včetně brzdných ztužidel, stropní 15614-1 15609-1 a ČSN EN podle ČSN EN ISO 3834 -3 Požaduje se EXC3 31
konstrukce pro pojezd lehkých vozidel “ ISO 3834 -3
- Hlavní nosné části ostatních staveb namáhané Standardní |V celém rozsahu svarů [V celém rozsahu svarů podle 2.. —
staticky: objekty pro výrobu, skladování, objekty B podle ČSN EN ISO ČSN EN ISO 15614-1 a Požaduje se EXC3 Stanoví příslušný
provozní, objekty pro bydlení, svislé a vodorovné 15609-1 a ČSN EN podle ČSN EN ISO 3834 -3 odborný útvar
konstrukce, svislá a vodorovná ztužení 15614-1 ISO 3834 -3
- Podružné nenosné části konstr. ostatních staveb: Základní ,
plechové podlahy ", podlahy z roštů, zábradlí C V rozsahu stanoveném [V rozsahu stanoveném Stanoví
všeho druhu “, stupnice schodišť, odvodňovací 15614-1 příslušným odborným [příslušným odborným příslušné EXC2 22
zařízení ", revizní zařízení (revizní lávky : pracovištěm zadavatele [pracovištěm zadavatele odborné :
a madla), žebříky, prvky zastřešení ", osvětlovací pracoviště
věže a stožáry (do 12 m), zadavatele
- Osvětlovací věže a stožáry (12 až 25 m) , C (B) ČSN EN ISO 15609-1 ČSN EN ISO 15614-1 a Požaduje se EXC2 31
Standardní a ČSN EN ISO 3834- | podle ČSN EN ISO 3834 -3
15614-1 P
- Podpěry a konstrukce trakčního vedení , C (B) ČSN EN ISO 15609-1 ČSN EN ISO 15614-1 a Požaduje se EXC2" 3.1
Standardní a ČSN EN ISO 3834- | podle ČSN EN ISO 3834 -3 EXCI
15614-1 P

Souhrnné poznámky pro Tabulku I a2:

1) Zatřidění plati pro podlahové plechy, které nejsou součástí nosného systému, a to pro podlahové plechy na chodnících, na mostnicích mostů, na revizních zařízeních, lávkách apod.

2) Platí pro odvodňovací zařízení, které je součásti dodávky ocelové konstrukce, a nikoliv součástí klempířských prací.

3). Platí i pro zábradlí na terénu u objektů a na opěrných a zárubních zdech.

4) Platí pro méně namáhané konstrukce běžného provedení. U konstrukcí složitějších, s výraznějším dynamickým namáháním od větru, rozhodne o zatřídění příslušný odborný útvar.

5). Platí pro konstrukce svařované i šroubované.

6) Platí pro zatížení vozidly podle ČSN EN 1991-1-4.

7) Ozatřidění rozhodne příslušný odborný útvar.
8) Kritérium přípustnosti B+ podle 1090-2+A1.

17


19.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

W

©)

(3)

©

(6)

(6)

Materiál pro jednotlivé části ocelových konstrukcí musí být předepsán v dokumentaci zhotovitele a musí
odpovídat požadavkům této kapitoly TKP. Obecné podmínky dodávky výrobků pro stavbu stanoví
TKP Kapitola 1.

Použití jiného materiálu než je uvedeno, nebo z jiného dokumentu kontroly, může v odůvodněných případech
povolit příslušný odborný útvar a to na základě žádosti zhotovitele ocelové konstrukce nebo její montáže,
přičemž musí být současně předloženo kladné vyjádření projektanta projektové dokumentace.

Pro výrobu ocelových konstrukcí se používají oceli ve stupni zarezivění povrchu A dle ČSN ISO 8501-1.
To znamená, že okuje na povrchu plechu nebo profilu jsou před jeho otryskáním souvislé, důlková koroze
není přípustná. Se souhlasem příslušného odborného útvaru je možno použít ocel ve stupni zarezivění
povrchu B dle ČSN ISO 8501-1.

Materiály pro výrobu ocelových konstrukcí musí být identifikovatelné ve všech fázích výroby od výdeje
materiálu, přes jeho dělení, svařování, šroubování spojů až po závěrečnou přejímku.

Pro výrobu ocelových mostních konstrukcí jsou jednotlivé položky označeny číslem podle výkresové
dokumentace, číslem tavby a číslem vývalku, označením jakosti, a to nesmývatelným popisovačem.
Identifikace materiálu v písemné formě je zpracována jednak v soupisu položek, jednak graficky v pálícím
plánu.

Skladování materiálu musí být zajištěno odpovídajícím způsobem nejlépe pod přístřešky tak, aby byla

zajištěna trvanlivá identifikace materiálu a aby nedocházelo k jeho poškození nebo zvýšené korozi způsobené
jeho chybným skladováním.

19.2.1. Základní materiál pro ocelové mostní konstrukce

Pro použití konkrétních druhů materiálů pro jednotlivé konstrukčních částí platí tato ustanovení:

19.2.1.1 Konstrukční válcované a korozivzdorné oceli

W

2)

(3)
(©

Pro výrobu ocelové konstrukce se zpravidla používají konstrukční oceli podle Tabulky 3a. V této tabulce je
uveden přehled jednotlivých druhů konstrukčních ocelí podle značek ocelí a jakostních stupňů podle
ČSN EN 10025-1, ČSN EN 10025-2, ČSN EN 10025-3, ČSN EN 10025-4, ČSN EN 10025-5 a ČSN EN
10025-6. Se souhlasem projektanta a příslušného odborného útvaru lze použít i jiné materiály obdobných
vlastností.

V Tabulce 3b je uvedena doporučená vhodnost rozsahu použití konstrukční oceli z hlediska struktury zrna,
s ohledem na tloušťky prvků pro ocelové konstrukce železničních mostů. Pro určení jakosti podle tloušťky
lze použít přesnější postup podle ČSN EN 1993-1-10.

Rozměrové výrobní normy ocelových výrobků jsou uvedeny v Tabulce 5.

Použití oceli S420 a 9460 a vyšší jakosti je možné pouze se souhlasem příslušného odborného útvaru.

18

Tabulka 3a - Příklady přehledu druhů konstrukčních ocelí podle značek ocelí a jakostních stupňů pro ocel

dodávanou podle ČSN EN 10025, zvýrazněná políčka označují vysokopevnostní oceli

Označení skupin oceli podle ČSN EN 10025-2 až 100256
ČSN EN 10025-2 ČSN EN 10025-3 ČSN EN 10025-4 ČSN EN 10025-5 ČSN EN 10025-6
Melegované konstrukční | Normalizačně žíhané Termomechanicky Konstrukční oceli sč Ploché výrobky s vyšší
oceli mormalizačné válcované | válcované svařitelné zvýšenou adolností proti mezi kluzu po
svařitelné jemnozrnné jemnozrnné konstrukční atmosférické korozi zušlechťování
konstrukéní oceli oceli
Označení Omačení Označení Označení podlé | Označení | Označení podlé | Označení podle | Označení Označení podle | Označení podle
podle ČSN podleČSM | |podleČSN | ČSN podle ČSM | ČSN ČSN EN podle ČSN | |ČSN ČSN
EM 1027-10 (EN 10272 (EM10027-1 | EN 100272 EN 10007-1. (EN 10027-2 10027-1 EN 10027-2. (EN 10027-1 EN 1027-23
S235IR LM S275N LÓ40 S275M L88ÍB S2ÍŠJ0W 1.8958 54600 1.8008
82350 VOL S275NL 1.0491 S2753ML | 1.8819 S235J2W 1.8961 S4600L 1.4906
|
523512 10117 SI55N 1.0545 S355M 1.KK23 SSV 1.8954 SA6(AL1 18916
S275IR 1.0044 S355N LŮŠ46 S355MIL Lašid SÍ55JÍW 1.8965 SŠÍNO 1.8924
5275110) 1.0143 SAZ0N 1.8902 SA20V 1.8825 S355K2W 1.8907 SŠIMOL 1.8909
S27512 10145 SAZ0NL 18912 S4Z20ML 1886 S500OL1 18984
SÍ55JR 1.0045 SÁ60N 1.4901 S460M 1.8827 Sš500 L894
S55 10553 SAG0NL 1.8903 S460ML 1.8838 S55OL 1.8920
S35512 10577 SÓMD 18931
S355K2 1.0596 SÓ900L 1.4028
S69(KL1 1.8988
S8O0O 1.8940
| SS900L, 1.8983
| SS90OLI 18925

Tabulka 3b — Doporučená minimální jakost plechů a profilů pro ocelové konstrukce mostů podle tloušťky
prvků

Tloušťka prvku Jakost oceli 5235, S275 a 5355 s ohledem na houževnatost

1<30 mm J2-N podle ČSN EN 10025-2
K2/N podle ČSN EN 10025-2
0 600 mm. Pro všechny další výrobky se vztahují na podélná zkušební tělesa.

e © minimální mez kluzu R. (MPa);
* © pevnost v tahu R, (MPa);
e © minimální tažnost (%).

Zkouška se provádí standardně z vývalku (zkušební jednotka podle skupin dle ČSN EN 10025-1), nebo je
možno zkoušku v konkrétních odůvodněných případech předepsat na každý plech, podle požadavků
příslušného odborného útvaru.

2

AD 2) ZKOUŠKA RÁZEM V OHYBU

(D — Při provádění zkoušky rázem v ohybu metodou Charpy podle ČSN ISO 148-1 se stanovuje a vyhodnocuje
mimmální nárazová práce KV (J) pro jmenovité tloušťky oceli > 12 mm, do tloušťky 100 mm. Zkouška se
provádí pro ploché a dlouhé výrobky v podélném směru, pro stanovenou teplotu.

(2 | Při provádění zkoušek rázem v ohybu u tlouštěk S 10 mm, jsou minimální předepsané hodnoty zmenšené
v přímé úměře k ploše průřezu zkušebního vzorku podle ČSN EN 10025-2 až 10025-6.

(3) Zkoušky nelze požadovat pro jmenovitou tloušťku < 6 mm.

(4 Zkouška se provádí standardně z vývalku (zkušební jednotka podle skupin dle ČSN EN 10025-1), nebo je
možno zkoušku předepsat na každý plech, podle požadavků příslušného odborného útvaru.

AD 3) ZKOUŠKA OHYBEM

(D — Zkouška ohybem podle ČSN EN ISO 7438 se požaduje vždy, pokud se má prokázat schopnost kovového
materiálu se plasticky deformovat při malém poloměru ohybu. Parametry zkoušení stanovuje projektant
v projektové dokumentaci v souladu s výše uvedenou normou.

(2) Zkoušky se provádějí pouze na plechu, ze kterého jsou páleny položky s předepsanými požadavky.

AD 4) ZKOUŠKA OHYBOVÁ NÁVAROVÁ PODLE SEP 1390

W

Pro materiál jmenovité tloušťky > 30 mm se požaduje u plochých výrobků z druhů ocelí od S235 do 9355
provést ohybovou návarovou zkoušku podle standardu SEP 1390 (vydání z července 1996), do doby
zavedení příslušné EN. Zkouška má prokázat schopnost základního materiálu zastavit šíření trhliny ze svaru
do základního materiálu.

AD 5) ZKOUŠKA LAMELÁRNÍ PRASKAVOSTI PODLE ČSN EN 10164

(D Zkouška se předepisuje v případech, kdy se jedná o důležité konstrukční prvky namáhané ve směru kolmém
k povrchu materiálu (pro tl. větší nebo rovno 15 mm).

(2) VČSNEN 10025-1 se předepisuje tato zkouška podle ČSN EN 10164 pro oceli se zlepšenými deformačními
vlastnostmi kolmo k povrchu výrobku, ve třech třídách jakosti Z15, Z25 a Z35. Jedná se o volitelný
požadavek v rámci objednávky plechů.

(3) Požadavek stanovuje projektant projektové dokumentace na základě posouzení podle ČSN EN 1993-1-10.
Výrobce ocelové konstrukce může dodatečně, na základě použité technologie svařování (např. předehřevy)
požadavek změnit. K změně se musí vyjádřit projektant.

(4) Zkoušky se provádějí pouze na plechu, ze kterého jsou páleny položky s předepsanými požadavky.

AD6) ZKOUŠKA CHEMICKÉHO SLOŽENÍ (ROZBOR TAVBY), STANOVENÍ UHLÍKOVÉHO

EKVIVALENTU CEV

(1D. Chemické složení se prokazuje pomocí analýz taveniny u každé jednotlivé tavby, podle EN 10025

©)

(3)

a EN 10 210-1. V dokumentu kontroly se uvádí vždy minimálně počet prvků, které jsou potřebné pro výpočet
uhlíkového ekvivalentu CEV a další prvky, které ovlivňují jakost oceli. Jedná se o tyto prvky: C, Si, Mn, P,
S, ALN, Cr, Cu, Mo, Ni, Nb, Ti, V, B.

Výpočet CEV se provádí podle vzorce:
CEV = C + Mn/6 + (Cr + Mo + V)/5 + (Ni + Cu)/15

Mezní hodnota uhlíkového ekvivalentu musí být mižší než maximální stanovené hodnoty, které jsou určeny
příslušnou materiálovou normou.

U jemnozrnných ocelí dodávaných podle ČSN EN 10025-3 pro použití pro železnice je požadován u rozboru
tavby maximální obsah S 0,010 % a u rozboru výrobku 0,012 % - viz Příloha B, Tabulka B. 1.

24

AD 7 JAKOST POVRCHU

©

©)

6)

(4

6)

Z hlediska jakosti povrchu, pokud není projektovou dokumentací (specifikací) stanoveno jinak, se plechy
a široká ocel standardně dodávají vetřídě B a tvarové tyče vetřídě C podle ČSN EN 10163-1,
CSN EN 10163-2 a CSN EN 10163-3, podskupina 2.

Pro třídy provedení EXC3 a EXC4 (kromě zabetonovaných nosníků dle MVL 511) se plechy a široká ocel
standardně dodávají ve třídě B a tvarové tyče nosných částí v třídě C dle ČSN EN 10163-1, 2 a 3, podskupina
3.

Odstraňování povrchových vad zavařením u výrobce plechů se obecně nepovoluje. Tento požadavek se
uplatňuje jako volitelný požadavek označený jako VP15 popř. VPl6 a VP17 Příloha A, Tabulka A. 1
a Příloha B, Tabulka B. 1.

Při provádění odstraňování vad broušením, nesmí být podkročeny předepsané tolerance tloušťky základního
materiálu podle Tabulky 6. Před zahájením broušení musí být prokázáno, že tloušťky profilů jsou dostatečné
a po broušení nebudou podkročeny. Kontrola odstranění vad se provádí PT nebo MT metodou (dle typu
vady, popis metod je uveden v Příloze F). Z každé prováděné kontroly nebo opravy se musí vyhotovit zápis,
včetně popisu a plošného schématu rozsahu a rozmístění vad.

Pro odstraňování povrchových vad u válcovaných nosníků použitých jako tuhé vložky železničních mostů se
zabetonovanými nosníky platí MVL 511 „Nosné konstrukce železničních mostů se zabetonovanými

ocelovými nosníky“.

Kromě vad, které nejsou přípustné v rámci dodávky ocelového materiálu, existují také vady nepřípustné pod
provedení protikorozní ochrany. Vady jsou specifikovány podle korozního prostředí do kategorií PI, P2, P3 podle
ISO 8501-3, přičemž kategorie přípustnosti musí být uvedena v projektové dokumentaci a následně ve výrobní
dokumentaci. Posuzování povrchu oceli podle níže uvedených kategorií se provádí po skončení výroby ocelové
konstrukce. Náklady na odstranění těchto vad musí být zakalkulovány do ceny ocelové konstrukce. Rozdělení do
jednotlivých kategorií podle životnosti protikorozní ochrany a podle korozního prostředí je uvedeno v Tabulce 8,
v souladu s EN ISO 8501-3.

Tabulka 7 — Kategorie přípravy povrchu oceli pod nátěr

Životnost protikorozní ochrany Korozní prostředí podle Kategorie přípravy povrchu podle
podle EN ISO 12944 EN ISO 12944 ISO 8501-3
a ENISO 14713
> 15 let C1% Pl
C2 až C3 P2
nad C3 P2 nebo P3 podle projektové specifikace
5-15 let C1% až C3 P1
nad C3 P2
< 5 let) C1%až C4 P1
C5 — Im P2
Poznámka:
a) C1 je určeno pouze pro případy nátěrů pro architektomcké účely
b) Tyto životnosti se pro ocelové konstrukce SŽDC neuplatní, jsou uváděny pouze pro informaci

AD 8) VNITŘNÍ JAKOST

©

Plechy (ploché výrobky), které se používají při stavbě mostních konstrukcí jako hlavní nosné prvky, musí být
při jmenovitých tloušťkách 6 mm a větších objednávány a dodávány jako celkově plošně zkoušené
ultrazvukem (UT) pro zjištění vnitřních necelistvostí. Zkoušení se provádí průběžně po liniích čtvercového
rastru s délkou strany 200 mm, resp. 100 mm, nebo rovnocenným postupem pro automatizovanou kontrolu.
Pro plošné zkoušení, pokud nejsou stanoveny projektovou dokumentací vyšší požadavky, musí být dodržena
kritéria plošné zkoušky dvojitou sondou, kritérium přípustnosti třídy S1 podle ČSN EN 10160. Tento
požadavek s uvedenými kritérii lze uplatnit jako volitelný požadavek označený jako VP6, Příloha A a B.

25

©)

(3)

(©

(6)

Pro svařované křížové spoje přenášející přednostně tahové napětí přes tloušťku plechu se musí pro třídy
provedení EXC3 a EXC4 provést kontrola vnitřní celistvosti na třídu S1 podle ČSN EN 10160 a to v pásu
širokém 4x tloušťka připoj. plechu na obě strany od spoje.

Zkoušky okrajových hran (určených ke svařování) se zpravidla provádějí až ve výrobně ocelových
konstrukcí (mostárně). U okrajů plochých výrobků, pokud nejsou stanoveny projektovou dokumentací vyšší
požadavky, musí být dodržena kritéria přípustnosti třídy podle ČSN EN 10160 shodná jako pro stanovenou
kontrolu svarů, tj. kontrola svarové hrany dvojitou sondou v šířce 50, 75 nebo 100 mm (podle tloušťky
položky) od kořene svarové hrany, minimálně třídy E2.

Válcované profily (nosníky) se v běžných případech na vnitřní vady pomocí ultrazvuku (UT) nezkouší,
kromě případů přímo namáhaných částí hlavního nosného systému mostů, kde je nutno zkoušku předepsat.
Zkouška se provádí podle ČSN EN 10306. Tento požadavek lze uplatnit jako volitelný požadavek označený
jako VP7, Příloha A a B.

Pro zkoušení ocelových tyčí ultrazvukem platí ČSN EN 10308. Tento požadavek lze uplatnit jako volitelný
požadavek označený jako VP8, Příloha A a B.

19.2.1.5 Volitelné požadavky pro objednávku materiálu ve smyslu ČSN EN 10025-1

W

Projektant ocelové konstrukce musí v rámci vyhotovení projektové dokumentace předepsat kromě
požadovaných mechanických zkoušek také volitelné a doplňující požadavky pro dodávku oceli podle Přílohy
A a Přílohy B TKP 19. Za určených podmínek v Příloze A a B doplňující požadavky stanovuje příslušný
odborný útvar.

19.2.1.6 Oceli na odlitky a výkovky

W

(2)

Pro návrh materiálu z odlitků a výkovků platí příslušné technické normy jakosti a technické dodací předpisy
pro odlitky podle ČSN EN 1559-1 a ČSN EN 1559-2, pro výkovky v ČSN 42 0271 a v ČSN 42 0276.
Minimální tažnost je 15 %.

Požadované zkoušky materiálu jsou uvedeny v ČSN EN 1559-1 a ČSN EN 1559-2.

19.2.1.7 Oceli na lana

W

Dráty pro vysokopevnostní lana jsou dodávány podle standardů ČSN EN 10264-1, ČSN EN 10264-2,
ČSN EN 10264-3, ČSN EN 10264-4 nebo EN 10138-3. Specifikace stupně jakosti a protikorozní ochrany se
navrhuje podle ČSN EN 10244-2. Podrobněji o zajištění trvanlivosti drátů, lan a pramenů
viz kap. 4— ČSN EN 1993-1-11.

19.2.1.8 Elektrody a přídavný materiál pro svařování

©

C)

G)

(©

(6)

Vhodnost použití přídavných materiálů se řídí doporučením výrobců přídavných materiálů. Vhodnost je
určena zejména porovnáním výsledků mechanických zkoušek základního a přídavného materiálu. Pozornost
je třeba věnovat teplotám, při kterých je výrobcem základního materiálu dokladována zkouška rázem
v ohybu. Jakost obalených elektrod pro ruční obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí se
volí podle ČSN EN ISO 2560. Použije se klasifikace výrobku metodou A, podle meze kluzu a nárazové
práce. Výsledky se ověřují výrobcem (montážní organizací) v příslušné WPOR svaru.

Všechny svařovací materiály musí být v souladu s požadavky ČSN EN 13479 a příslušnou normou výrobku
viz ČSN EN 1090-2 - Tab. 5. Zkoušky mechanických vlastností přídavného materiálu jsou prováděny dle
ČSN EN 14532-1, ČSN EN 14532-2 a ČSN EN 14532-3. Svařovací materiály musí být voleny s ohledem na
jejich konkrétní použití, podle tvaru spoje, podle polohy svařování, podle provozních podmínek svařování.

Jednotlivý druh (i výrobce) přídavného materiálu musí odpovídat příslušné WPS a WPOR pro uvedený typ
svaru a musí být schválen objednatelem. V případě použití přídavného materiálu jiného výrobce je nutno
provést doplňující zkoušky dle ČSN EN ISO 15614-1 čl. 8.4.5.

Technické dodací podmínky svařovacích materiálů (druhy výrobků, rozměry, mezní úchylky, označení) jsou
uvedeny v ČSN EN ISO 544. Všechny přídavné materiály musí být viditelně označeny.

Skladování přídavného materiálu se řídí pokyny výrobce.

26

Označení přídavného materiálů pro svařování

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

aĎ

(12)

Obalené elektrody musí být na obalu poblíž upínacího konce trvale označeny nejméně značkou výrobku
od výrobce nebo zhotovitele.

Přídavné a svařovací dráty, plněné elektrody, svařovací pásky a plněné svařovací pásky musí být navinuté na
cívkách nebo na svitcích, originálně balené, bez projevů koroze, s trvalým označením výrobku od výrobce
nebo zhotovitele.

Tyčinky a plněné tyčinky pro svařování metodou netavící se elektrody v ochranné atmosféře plynů a pro
svařování plazmou musí být trvale označeny značkou výrobku od výrobce nebo zhotovitele. Shodně musí být
vyznačeny plněné tyčinky a tyčinky pro plamenové svařování s kyslíkem.

Na povrchu každé nejmenší balící jednotky musí být jasně vyznačeny následující údaje:

* © název výrobce nebo dodavatele;

* © obchodní značka.

* © označení podle příslušné evropské normy;

* | rozměry;

« © číslo dodávky, tavby nebo šarže;

* -© druh proudu;

. označení obsahu vodíku ve svarovém kovu;

* © označení polohy svařování (pro obalené elektrody);

« © doporučení na proudové omezení u obalených elektrod:

« © počet kusů nebo jmenovitá hmotnost;

* © pokyn na přesušení u příslušných jakostních druhů;

* © označení výstupní kontroly výrobce;

« © zdravotní a bezpečnostní rizika.

Dosažené vlastnosti svarového kovu nemají být nižší než odpovídající hodnoty, předepsané pro pevnostní
třídu svařované oceli. V úvahu se má vzít:

* © mezkluzu;

* © mez pevnosti;

« © tažnost.
- nejmenší hodnota nárazové práce při Charpyho zkoušce s V-vrubem při odpovídající teplotě:
Výrazně vyšší pevnost svarového kovu vůči pevnosti svařované oceli není přípustná.

Pro doložení jakosti přídavného materiálu pro třídy provedení EXC3 a EXC4 se požaduje Inspekční certifikát
„3.1“ podle ČSN EN 10204, musí být uvedeny výsledky zkoušek: chemický rozbor, mez kluzu, mez
pevnosti, tažnost a vrubová houževnatost při teplotě odpovídající návrhu základního materiálu ocelové
konstrukce, pro ostatní postačuje „2.2“ Zkušební zpráva.

Hodnota nárazové práce je na rozdíl od základního materiálu vždy minimálně 47 J, teplota zkoušení je
stanovena podle použitého základního materiálu.

Dodávání, skladování, manipulace

(15)

(14

Skladování, evidence, manipulace s veškerými svařovacími materiály musí být prováděny v souladu
s odpovídajícími normami nebo podle doporučení výrobce.

Pokud obalené elektrody, drátové elektrody, svařovací tyče, tavidla nebo jejich obaly vykazují známky
poškození nebo zhoršené kvality, nesmí být použity. Příklady poškození obalených elektrod: popraskané
nebo oloupané obaly obalených elektrod, zkorodované nebo znečištěné svařovací dráty nebo tyčinky
s oprýskanými nebo poškozenými ochrannými povlaky.

19.2.1.9 Spřahovací trny (svorníky nebo kolíky s hlavou)

W

©)

Pro provedení spřažení ocelových nosných konstrukcí s železobetonovou deskou nebo železobetonovou
konstrukcí se používají spřahovací trny, ve výrobkových normách nazývané svorníky nebo kolíky s hlavou,
prováděné podle CSN EN ISO 14555.

Základní materiál svorníků musí být svařitelný a dělí se podle metody svařování na:

27

(3)

(4

(6)

(6)

(7)

(8)

(9)

a. materiál svorníků pro zdvihové přivařování svorníků s keramickým kroužkem nebo v ochranném
plynu (průměr svorníků 3 - 25 mm);

b. materiál svorníků pro krátkodobé zdvihové přivařování svorníků (průměr svorníků 3 - 12 mm);
c. materiál svorníků pro kondenzátorové zdvihové přivařování svorníků a pro kondenzátorové

zdvihové přivařování svorníků s hrotovým zapalováním (průměr svorníků 3 - 10 mm).

Pro účely spřažení ocelové konstrukce s betonem se užívá s ohledem na použité průměry svorníků metody
zdvihového přivařování svorníků s keramickým kroužkem.

Tvar hrotu svorníků je různý podle způsobu svařování a podle materiálu. Tvary svorníků, rozměry, materiály
a keramické kroužky se dodávají v souladu s CSN EN ISO 13918.

Hrot svorníku je opatřen tavidlem ve formě zalisované hliníkové kuličky nebo nástřikem hliníkového
povlaku, způsob je ponechán na výrobci svorníku.

V rámci ČSN EN ISO 13918 není sjednoceno značení jakosti na hlavách svorníků, doporučuje se proto
používat svorníky od výrobců, kteří toto značení na svornících uvádějí.

Na povrchu balící jednotky svorníků musí být trvale označeny tyto údaje:

* © číslo normy ČSN EN ISO 13918;

* © označení svorníku;

* © jmenovitý průměr a délka;

« © materiál;

* © povrchová úprava (pokud je předepsána podle ČSN EN ISO 4042);

« © číslo Šarže.

Na povrchu balící jednotky keramických kroužků musí být trvale označeny tyto údaje:
e © číslo normy ČSN EN ISO 13918;

. označení keramického kroužku a jmenovitý průměr svorníku;

. číslo šarže.

Pro běžné případy ocelí s maximální mezí kluzu Reh < 460 N/mm" se používají například svorníky (kolík
s hlavou) podle ČSN EN ISO 13918: S235 podle CSN EN 10025-1 (označení SD):

Minimální mez kluzu Reh = 350 N/mm", minimální pevnost v tahu Rm = 450 N/mm“, min. tažnost = 15 %.

19.2.1.10 Spojovací prostředky

W

©)

(3)

Sestavy nepředpjatých konstrukčních šroubových spojů pro konstrukční a legované oceli musí být v souladu
s ČSN EN 15048-1.

Sestavy vysokopevnostních šroubových spojů pro předpínání musí být v souladu s ČSN EN 14399-1.
Sestavy vysokopevnostních šroubových spojů pro předpínání podle ČSN EN 14399-1 lze použít také pro
nepředpjaté spoje.

Pozn. - výrobci preferují pro předepnuté spoje sestavy dle ČSN EN 14399-4 a ČSN EN 14399-8 (lícované
šrouby).

Pro šrouby, matice a podložky v hrubých, přesných attřecích spojích platí specifikace podle
Tabulky 8 a Tabulky 9.

Tabulka 8 — Přehled norem spojovacího materiálu pro šroubované spoje nepředpjaté

Šrouby Matice Podložky
ČSN EN ISO 4014 ČSN EN ISO 4032 ČSN EN ISO 7089
ČSN EN ISO 4016 ČSN EN ISO 4033 ČSN EN ISO 7090
ČSN EN ISO 4017 ČSN EN ISO 4034 ČSN EN ISO 7091
ČSN EN ISO 4018

28

Tabulka 9 — Přehled norem výrobků pro sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro

(4

(6)

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

předpínání
Šrouby a matice Podložky
ČSN EN 14399-3 ČSN EN 14399-5
ČSN EN 14399-4 ČSN EN 14399-6

ČSN EN 14399-7
ČSN EN 14399-8
ČSN EN 14399-10

Doporučuje se přednostně používat sestavu vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro
předpínání dle ČSN EN 14399-4 (systém HV).

Mechanické a fyzikální vlastnosti šroubů vyrobených zuhlíkové a legované oceli stanovuje
CSN EN ISO 898-1.

Mechanické vlastnosti šroubů musí být v souladu s ČSN EN ISO 898-1 a musí odpovídat jedné z následu-
jících tříd: 4.6, 4.8, 5.6, 5.8, 6.8, 8.8 a 10.9. Pro třecí spoje je možno použít pouze šrouby třídy 8.8 a 10.9.

Mechanické a fyzikální vlastnosti matic vyrobených zuhlíkové a legované oceli stanovuje
CSN EN ISO 898-2.

Pevnostní třídy matic musí být navrženy podle ČSN EN 898-2 a musí odpovídat pevnostním třídám: 4, 5, 6,
8, 10, 12.

Pro použití šroubů, matic, podložek v hrubých spojích z materiálu se zvýšenou odolností vůči korozi
(korozivzdorných ocelí) platí Tabulka 10 pro šrouby a Tabulka 11 pro matice.

Pro podložky z korozivzdorných ocelí platí ČSN EN ISO 7089 a ČSN EN ISO 7090, musí být použit shodný
materiál včetně chemického složení jako pro šrouby a matice.

Tabulka 10 — Přehled spojovacího materiálu šroubů pro šroubované spoje z korozivzdorné oceli podle

ČSN EN ISO 3506-1

: Pevnostní x 2. Tvrdost Mar
Skupina Druh třída Rozsah rozměru závitu HV Použití
Nejsou vhodné do prostředí
1,02 sb ZMB : s obsahem chloridů, nemagnetické
A3 Nejsou vhodné do prostředí
d < M24, je možno dohodnout s obsahem chloridů, nemagnetické
nšě A3,A4 70 větší až do d=M39, mezi - A4 jsou legovány Mo, částečně
Austenitické zu : : S
uživatelem a výrobcem vhodné do prostředí s obsahem
chloridů, nemagnetické
d < M24, Je mono APhednent Částečně vhodné do prostředí
A5 80 větší až do d=M39, mezi - he —-
= : s obsahem chloridů, nemagnetické
uživatelem a výrobcem
50 155-220
C1 70 d 50 mm, pak WPOR pro tyto svary musí obsahovat doplňující dvě sady
tyčí pro zkoušky rázem v ohybu. Jednu ze svarového kovu a jednu z tepelně ovlivněné oblasti ve středu
tloušťky nebo v oblasti kořene svaru. Navíc pro T- spoj s plným průvarem - obrázek 3 této normy a pro
koutové svary musí být provedena kontrola průvaru svaru ve 100% délky svaru. Velikost průvaru bude
doložena s výsledky do WPS pro případnou kontrolu průvaru.

V případě kvalifikace na základě předvýrobní zkoušky svařování budou zkoušky provedeny na vzorcích
podle standardu ČSN EN ISO 15613, rozsah zkoušek podle ČSN EN ISO 15614-1, tabulka 1. Pokud
výrobce, či montážní organizace provádí svařování plně provařených tupých svarů tlouštěk > 50 mm, pak
WPGR pro tyto svary musí obsahovat doplňující dvě sady tyčí pro zkoušky rázem v ohybu. Jednu ze
svarového kovu a jednu z tepelně ovlivněné oblasti ve středu tloušťky nebo v oblasti kořene svaru. Navíc pro
T- spoj s plným průvarem - obrázek 3 této normy a pro koutové svary musí být provedena kontrola průvaru
svaru ve 100% délky svaru. Velikost průvaru bude doložena s výsledky do WPS pro případnou kontrolu
průvaru.

Formulář WPS bude vypracován v souladu s ČSN EN ISO 15609-1.

Formulář WPOR musí obsahovat veškeré uvedené údaje podle ČSN EN ISO 15614-1, a to: obecné údaje,
záznam zkoušky svaru, výsledky zkoušky.

19.4.1.7 Zkoušky svářečů

W
(2)

(3)

(4

Svářeči musí mít platnou kvalifikaci ke svařování podle ČSN EN 287-1.

Zkouška svářeče musí být v souladu s rozsahem WPS. Koutové svary mohou svařovat pouze svářeči, kteří
byli zkoušem na odpovídající koutové svary.

Pro provedení kontroly musí být k dispozici seznam svářečů na danou zakázku, včetně jejich kvalifikace
a rozsahu platnosti. Současně musí být k dispozici ke kontrole originály protokolů o zkouškách.

Pro svařování spřahovacích trnů metodou podle ČSN EN ISO 14555 platí zkoušky svářečských operátorů
pro tavné a odporové svařování podle ČSN EN 1418.

19.4.1.8 Svářečský dozor

W
©)

Svářečský dozor musí být zajištěn výrobcem v rozsahu podle Tabulky 1 a 2 podle těchto TKP.

Provádění svařování pro EXC2, EXC3 a EXC4 musí probíhat pod dohledem svářečského dozoru, který má
odpovídající kvalifikaci a zkušenosti ve svářečských operacích, jak je stanoveno v ČSN EN ISO 14731.

40

19.4.1.9 Příprava ploch před svařováním a svařování

W
©)
6)

(4
6)
(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

aĎ

(12)

(13)
04)

(15)

(16)

07)
(18)
(19)
(20)

eD

(22)

Svarové plochy musí odpovídat schválenému katalogu svarů, který je součástí výrobní dokumentace.
Svarové plochy musí být čisté, bez trhlin, mastnoty, zápalů.

Navařování svarových hran povoluje objednatel (vedoucí přejímky), jestliže odchylky neodpovídají Katalogu
svarů.

Dílenské základní nátěry na svarových plochách a v šířce min. 100 mm od svarové hrany nejsou povoleny.
Svarové plochy musí být suché a nesmí na nich dojít ke kondenzaci vody.

Při svařování na montáži nebo předmontáži mimo krytou halu musí být svářeč a místo svařování chráněno
přístřeškem proti vlivu větru, deště, sněhu.

Svařování je zakázáno pod teplotu základního materiálu -5" Č. V případě nutnosti na svařování v rozmezí
teplot 0“ C až -5“ C, musí být provedeny předvýrobní zkoušky svařování podle ČSN EN ISO 15613
s uvedenou minusovou teplotou, včetně odpovídajícího předehřevu.

Svařované dílce musí být sestaveny tak, aby nedošlo k deformaci spoje a přilehlých položek nad stanovenou
toleranci. Tolerance směrové a výškové deformace svařovaného spoje se stanovuje pro konstrukce EXC3
a EXCA4, a to max. 3 mm na délku 1 m, po přiložení ocelového pravítka přes svařovaný styk viz příl. G.

Sestavení spoje na montáži u konstrukcí EXC3 a EXC4 se provádí přednostně za pomoci montážních
úhelníků, s vymezenou jednotnou vzdáleností mezi úhelníky (jednotná tloušťka vložky). Montážní úhelníky
se po provedení spoje odstraní odbroušením připojovacích stehů. Není povoleno provádět jejich odsekání.
V případě požadavku objednatele (vedoucího přejímky) se v místě odstranění úhelníků provede MT nebo PT
kontrola v souladu s kapitolou 19.4.1.11 těchto TKP 19. Provádění dočasných přivařovaných příložek přes
montážní svary se povoluje za těchto podmínek:

« © musí zde být dostatečný prostor pro zavaření svaru;

« © min. vzdálenost svaru příložky od svarové hrany musí být 50 mm:

* © min. stupeň kvality svaru příložky musí být C dle ČSN EN ISO 5817.

Předehřev spoje je nutno provádět na šířku stanovenou podle tloušťky svařovaných položek, od spoje na obě
strany. Teplota předehřevu je uvedena ve WPS svaru, v souladu s WPOR.

Stehovat dílce EXC3 a EXC4 mohou pouze svářeči v rozsahu oprávnění ke svařování podle typu spoje
a polohy svařování, v rozsahu kvalifikace podle CSN EN 287-1.

Poškozené stehy musí být odstraněny. Pokud stehy zůstávají součástí svařovaného spoje, musí mít
odpovídající parametry a kvalitu, jako svarová housenka plného svaru.

Koutové svary musí být provedeny s dostatečným závarem. Hloubka závaru musí být doložena WPOR.
Sestavení koutového spoje musí být v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 čl. 7.5.8.

Tam, kde je projektantem projektové dokumentace požadován plný průvar u nosných spojů, navrhují se tupé
svary.

Pro provedení kvalitního ukončení tupého svaru musí být použita náběhová a výběhová deska. Jejich
odstranění se provádí odbroušením nebo vydrážkováním svaru, avšak nikoliv odseknutím desek od
základního materiálu.

Opravy svarů se provádí na základě dodatku technologického postupu, schváleného objednatelem.
Rozstřik svarového kovu musí být odstraněn.
Struska musí být beze zbytku odstraněna z každé svarové vrstvy.

Veškeré svary na konstrukcích musí být provedeny jako nepřerušované, vodotěsné. Svary, které nejsou
nosné, jsou provedeny jako výplňové, těsnící, ukončení svaru musí být provedeno vždy ovařením celé

položky.

Metoda svařování na montáži se použije 111 a 121. Pro použití metody MAG (135, popř. 136, 138) musí být
zajištěny odpovídající podmínky pro svařování a trvalý svářečský dozor na stavbě a dále doloženy výsledky
WPOR svarů s vyhotovením svarů na montáži.

Způsob úpravy povrchu svarů broušením předepisuje výkresová dokumentace. Zejména v případě
převýšených příčných svarů dolních pásnic je nebezpečí zadržování vody a nečistot v místech svarů, kdy

41

následně tato místa vykazují zvýšenou korozi. Detaily svarů s ohledem na zvýšenou korozi musí být řešeny
ve výrobní dokumentaci.

19.4.1.10 Nedestruktivní metody kontroly svarových ploch (NDT kontroly svarových ploch)

W

©)

6)

©

(6)

(6)

(7)

(8)

(9)

Při provádění kontrol svarových ploch před svařováním se používají tyto nedestruktivní kontroly podle
standardu ČSN EN ISO 17635:

e © vizuální zkoušení (VT);

« © zkoušení magnetickým práškem (MT);
« © kapilární zkoušení (PT);

« © zkoušení ultrazvukem (UT).

Kvalifikace pracovníků, provádějících NDT kontrolu musí odpovídat minimálně level 2 podle
CSN EN ISO 9712.

Vizuální kontrola se provádí po celé délce svarové plochy pro svar, kontroluje se čistota a stav svarových
ploch, jejich příprava v souladu s WPOR a WPS, včetně kontroly případných vad základního materiálu jako
zdvojení, laminace podle ČSN EN ISO 17637.

Ultrazvuková kontrola slouží ke zjištění vnitřních vad materiálu, zkouškou není možno zjistit povrchové
vady nebo vady umístěné cca 2 mm od povrchu.

Ultrazvuková kontrola se provádí po celé délce svarové plochy tupého spoje jako zkouška okrajových hran
(určených ke svařování), a to ve výrobně ocelových konstrukcí (mostárně).

U okrajů plochých výrobků, pokud nejsou stanoveny projektovou dokumentací vyšší požadavky, musí být
dodržena kritéria přípustnosti třídy podle ČSN EN 10160 shodná jako pro stanovenou kontrolu svarů,
tj. kontrola svarové hrany dvojitou sondou v šířce podle CSN EN 10160 od kořene svarové hrany.

V případě, že jsou zjištěny na povrchu pálené hrany nebo v okolí (do 3 mm) nepřípustné vady, které jsou
zjištěny vizuální zkouškou podle ČSN EN ISO 17637, provede se magnetická nebo penetrační zkouška. Dále
jsou tyto zkoušky prováděny v případě, že jsou vady odstraněny jejich zavařením (do 3 mm), aby se
prokázalo, že vada byla zcela odstraněna. V případě odstranění vady jejím zavařením se provádí u penetrační
zkoušky (PT) technika zkoušení podle ČSN EN 571-1 (třída není stanovena) a stupeň přípustnosti musí
odpovídat ČSN EN ISO 23277 stupni 2X pro stupeň kvality svaru podle ČSN EN ISO 5817 pro třídu B (B+,
dle ČSN EN 1090-2+A1). Pro magnetickou metodu práškovou (MT) se technika a třída zkoušení předepisuje
podle ČSN EN ISO 17638 (třída není stanovena), stupeň přípustnosti musí odpovídat ČSN EN ISO 23278
stupni 2X pro stupeň kvality svaru podle ČSN EN ISO 5817 pro třídu B (B+, dle ČSN EN 1090-2+A1).
Popis metodiky zkoušky je uveden v Příloze F.

Z provedené zkoušky musí být vyhotoven protokol. Současně se do výrobního deníku uvádí datum provedení
zkoušek, firma zhotovitele, jméno a rozsah oprávnění pracovníka zhotovitele.

Zkoušení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyžadují normy pro jednotlivé
zkušební metody, v souladu s těmito TKP. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci.
V případě předepsání doplňkové zkoušky podle bodu (7) bude předložen ke schválení objednateli dodatek
technologické dokumentace.

19.4.1.11 Nedestruktivní metody kontroly svarů (NDT kontroly svarů)

W

©)

Pro provádění kontrol svarů se používají tyto nedestruktivní kontroly podle ČSN EN ISO 17635:
* © vizuální zkoušení (VT)

« © zkoušení magnetickým práškem (MT);

« © kapilární zkoušení (PT);

. radiografické zkoušení - zkouška prozářením (RT);

. zkoušení ultrazvukem (UT, TOFD, PA - Phased Array).

Metodika NDT kontrol je uvedena v Příloze F.

42

6)

4

6)

(6)

(7)

(8)

Nedestruktivní kontroly svarů se provádí po konečné úpravě svarů, tedy po rovnání v okolí svaru, žíhání
svaru, po opravách svaru na základě provedené vizuální kontroly svářeče, po odstranění strusky apod. Je
nutno dodržet časové prodlevy dle tab. 23 v ČSN EN 1090-2+A1.

Z provedené zkoušky u výrobce nebo montážní organizace musí být vyhotoven protokol. Současně se do
výrobního deníku uvádí datum provedení zkoušek, firma zhotovitele, jméno a rozsah oprávnění pracovníka
zhotovitele. Pracovník bez odpovídající kvalifikace, který nesplňuje požadavky ČSN EN 9712, nesmí
zkoušky provádět, hodnotit ani vystavovat protokol.

Zkoušení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyžadují normy pro jednotlivé
zkušební metody, v souladu s těmito TKP. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci.
V případě předepsání doplňkové zkoušky bude předložen ke schválení objednateli dodatek technologické
dokumentace.

Způsob oprav nepřípustných indikací musí být dohodnut mezi zhotovitelem a objednatelem, a to na základě
předložení dodatku technologické dokumentace a následně schválením tohoto dodatku objednatelem. Postup
je možno také urychlit zápisem do výrobního nebo montážního deníku, s návrhem způsobu oprav, ale pouze
v případě, že objednatel je přítomen v průběhu výroby nebo montáže, má odpovídající odbornou kvalifikaci
abyl ktéto činnosti příslušným odborným útvarem objednatele zmocněn. Po opravě svarů musí být
provedena kontrola alespoň v rozsahu stanoveném pro původní svar nebo ve větším rozsahu, podle pokynů
objednatele.

V případě opravy svaru se musí opakovaná NDT kontrola provádět v celé délce opravy svaru, včetně přesahu
+ 200 mm na každou stranu opravy, nikoliv pouze v opravovaném místě. Záznam o provedené kontrole
opravy musí být identifikovatelný v určené délce opravy, včetně přídavků, v protokolu o NDT zkoušce.

Stanovení předpisu jednotlivých metod NDT kontrol svarů je uvedeno v odstavci 19.5.3.

19.4.1.12 Přivařování svorníků (kolíků s hlavou)

W
©)

(3)

(4

6)

(6)

0

(8)

(9)

(10)

Přivařování svorníků pro spřažení s železobetonovou konstrukcí se provádí podle ČSN EN ISO 14555.

Pro přivařování svorníků se používá metoda zdvihového přivařování svorníků s keramickým kroužkem,
v souladu s CSN EN ISO 3834 - 2, kdy jsou požadovány vyšší požadavky na kvalitu.

Povrch základního materiálu musí být čistý, bez barvy, rzi, okují, kondenzátů, mastnoty, povlaků kovů.
Povrch musí být důkladně mechanicky očištěn a chemicky odmaštěn. Způsob přípravy povrchu musí být
uveden ve WPS.

V případě, že teploty základního materiálu při svařování jsou nižší než 59 C, může být nezbytný předehřev
základního materiálu. Udaje včetně předehřevu musí být uvedeny ve WPS. Svařování při teplotě základního
materiálu pod 0“ C se nepovoluje.

Formuláře WPS a WPOR se požadují vypracovat v minimálním rozsahu podle ČSN EN ISO 14555, příloha
Bal€.

Pro přivařování svorníků musí být použit pouze typ svorníku a typ keramického kroužku, který je uveden ve
WPS, jiné kombinace nejsou povoleny.

V případě nedostupnosti připojení ke zdroji elektrického proudu s dostatečným výkonem na montáži je nutno
pro tyto případy navrhnout vhodné technické řešení, např. provedení veškerých svařovaných spojů na dílně,
včetně posunu roztečí trnů v místech příčných montážních svarů nosníků apod. Úprava roztečí musí být
schválena projektantem projektové dokumentace a příslušným odborným útvarem.

Před zahájením prací musí být předložen schválený WPS a WPOR v rozsahu podle ČSN EN ISO 14555,
článek 9 a 10.

Schválení postupu svařování se provede podle metodiky — Kvalifikace na základě zkoušky postupu svařování
v souladu s kapitolou 19.4.1.6, označení 6.2 podle ČSN EN ISO 15607.

Zkouška postupu svařování se provede na svornících s nejmenšími a největšími průměry svorníků, které se
používají ve výrobně. Kontrola a zkoušení zkušebních kusů svařovaných zdvihovým přivařováním svorníků
s keramickým kroužkem nebo v ochranném plynu se provádí dle Tabulky 1 CSN EN ISO 14555.

Pro použití < 100"C Vyšší požadavky na jakost podle ISO 3834-2 (průměr svorníku > 12 mm) se zkouší:
. 100 % vizuální kontrola;

« © zkouška ohybem na úhel 60“ - 5 svorníků,

k)

(11)

(12)

(13)

(14)

(15)

(16)

* © zkouška tahem - 5 svorníků:
« © radiografická zkouška - 5 svorníků:
* © makroskopická zkouška — 2 svorníky (řez 90" středem svorníku),

Výsledek přivařování svorníků však nezávisí jen na dodržení specifikace postupu svařování, ale pro kvalitu
svařování má také rozhodující vliv např. odborná způsobilost/zkušenosti operátora, Proto musí být provedena
nejméně 1 x ročně výrobní zkouška. Tato zkouška se provádí také v případě. že je přerušena výroba
S použitím této metody na více jak jeden tok.

Před zahájením prací musí být provedena normální výrobní zkouška a to 10 ks svorníků ve výrobně
a 10 kusů svorniků na montáži, s vizuální kontrolou (100 %). zkouškou ohybem na úhel 60" (5 ks), podle
Obrázku 4 a zkouškou makrostruktury (2 svorniky, 90" středem svorniku). Výsledky zkoušek musi být
zdokumentovány. V připadě. že nevyhovují. musi být zkouška v plném rozsahu zopakována a musí být
provedena 100% kontrola opět v celém rozsahu. Pokud opakovaná zkouška nevyhoví. musi být provedena
analýza příčin závady a musi být provedena nová WPOR v plném rozsahu zkoušek.

Při vlastním provádění přívařování svorniků na konstrukci musi být prováděna průběžně zjednodušená
výrobní zkouška. Slouží ke kontrole, že zařízení je správně seřízeno a správně pracuje. Současně se ověři
jakost dodaných svorníků. Zkouška se provádí na začátku každé směny na 5 kusech svorníků, se 100%
zkouškou ohybem, vizuální kontrola ve 100 % případů. Pokud jsou zjištěny závady, musí být zkouška
opakována v rozsahu podle bodu (12).

Průběžný výrobní dozor provádí výrobce na všech přivařených svornicich na konstrukci. Pokud je zjištěno
vadné provedení svaru (pórovitost. něrovnoměrný výronek. jiná délka svorniku). musi být práce okamžitě
přerušeny a muší být provedena zkouška ohybem 15" nebo zkouška tahem. V případě nevyhovujícího
výsledku musi být okamžitě práce zastaveny a musi být provedena plná zkouška v souladu s bodem (12).

Vadné svorníky musí být u konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4 pro dynamicky namáhané konstrukce
beze zbytku odstraněny, evidovány a na jejich místo s polohovým posunem musí být přivařeny náhradní
svorniky.

O provádění svaru, kontrol a oprav se vede výrobní deník. v minimálním rozsahu přílohy H podle normy
ČSN EN ISO 14555,

Obrázek 4 Zkouška svorníku ohybem o úhel 60", kontroluje se stav výronku u svorníku, trhliny v základním

materiálu nebo ve výronku

19.4.1.13 Mechanické spojovací součásti

(»

(2)

(3)

Pro sestavy konstrukčních šroubových spojů musí být použito spojovacího materiálu. který je předepsán
v projektové dokumentaci, v rozsahu podle TKP kap, 19. článek 19.21.10.

Délka přesahu musí být nejméně jedna rozteč závitu. měřeno od vnějšího povrchu matice ke konci šroubu
pro předpjaté i nepředpjaté sestavy spojení,

Výrobní dokumentace musí vždy předepsat rovnou podložku nebo šikmou podložku podle sklonu podložené
plochy.

M

4

6)

(6)
(7)
(8)

Pokud je předepsán v projektové dokumentaci požadavek proti uvolnění matice ze spoje, musí být ve výrobní
dokumentaci uveden způsob, jak toho bude dosaženo a jakým způsobem bude prováděna kontrola funkce
tohoto opatření.

Tolerance pro provádění spojů je uvedena v ČSN EN 1090-2+A1. Jmenovitá hodnota rovinatosti spoje
a těsnosti spoje musí být uvedena nejpozději ve výrobní dokumentaci pro jednotlivé spoje.

Třecí spoje se provádějí podle ČSN EN 1090-2+A1.
Nýtované spoje se provádějí podle ČSN EN 1090-2+A1 a příslušných platných norem.

Konstrukční díly z korozivzdorných ocelí je třeba vždy spojovat spojovacími díly shodné jakosti oceli.

Sestavy konstrukčních šroubů pro předpínání

W

©)

6)

(©

6)
(6)

(7)

(8)

Provádění vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů smí provádět pouze organizace, které
prokázaly svoji způsobilost k této činnosti v souladu s kap. 19.1.3.

Pokud je vprojektové dokumentaci předepsáno provádění sestav vysokopevnostních konstrukčních
šroubových spojů, způsob provedení musí být přesně specifikován v technologickém předpisu výroby
a stejně tak v technologickém postupu montáže.

Materiál pro vysokopevnostní spoje smí být použit pouze v souladu s normami řady ČSN EN 14399.

V projektové dokumentaci musí být předepsána úprava třecích povrchů, průměr vrtání otvorů, rozteče šroubů
a velikost svěrné síly.

Díry pro šrouby u dynamicky namáhaných konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4 smí být pouze vrtány.

V rámci provádění dílenské přejímky se provádí přejímka veškerého spojovacího materiálu s měřením
předepsané protikorozní ochrany.

V rámci provádění dílenské přejímky se kontroluje v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 a touto kapitolou:
« © rozteč děr vrtání otvorů;

« © průměr děr vrtání otvorů, ovalita otvorů;

. svislost vrtání otvorů;

* © sestavení stykových ploch, rovinatost, kvalita vysokopevnostních spojů kontrolou utahovacích
momentů kontrolním momentovým klíčem;

* © vpřípadě nosných spojů hlavních nosníků - značení stykových desek a značení styků proti záměně
jejich sestavení na montáži.

V rámci dílčích kontrol na montáži se provádí v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 a touto kapitolou kontrola:

* © úpravy stykových ploch před jejich sestavením, včetně vyhodnocení přípravy třecích ploch, v případě
provedených povlaků měření tloušťky povlaků nebo tloušťky nátěru;

« © měření sestavených styků mezerníkem (stanovení rovinatosti a těsnosti spoje);
« © sestavení styků (souosost děr, přesah otvorů ve styku);

« © stav závitů šroubů i matic (závity nesmí být poškozeny, spojovací materiál nesmí vykazovat poruchy,
například trhliny), matice musí jít volně našroubovat na dřík šroubu rukou;

« © kontrola se musí provést v příslušné podskupině šroubů mezi 12 hod. a 72 hod. po zkompletování
a utažení,

* po předepnutí celého spoje měření těsnosti výsledné spáry po obvodu spoje mezerníkem, po kontrole se
provede dokonalé utěsnění spáry tmelením proti vniku vody a nečistot;

« © délky přečnívající části utaženého dříku šroubu přes matici a kvalita použitých šroubů, matic
a podložek;

« © označení předepnutých šroubů barvou;

* © kontrolu a zkoušení předpjatých šroubových spojů provádět v souladu sČSN EN 1090-2+A1
kap. 12.5.2.

45

Zatřídění, které lze použít pro třecí povrchy dle ČSN EN 1090-2+A1:

Úprava povrchu Třída Součinitel tření u
Povrchy tryskané drtí nebo granulátem s odstraněním nánosu rzi, bez A 0,50
důlků

Povrchy tryskané drtí nebo granulátem:

b) — natřené zink-silikátovou barvou s tloušťkou 50 um až 80 um

metalizované hliníkem nebo zinkem (neplatí pro slitiny ZnAJ); B 0,40

Povrchy čištěné drátěnými kartáči nebo plamenem s odstraněním volné C 0,30

IZ1

>

Povrchy po válcování D 0,20

>

(10) Povrchy metalizované hliníkem nebo zinkem (třída B) provádět v max. tl. 120 um.

(11). Kontaktní povrchy, které nelze zatřídit dle výše uvedené tabulky, se musí připravit tak, aby se dosáhl

požadovaný součinitel tření, který se obecně musí stanovit zkouškou, jak je stanoveno v ČSN EN 1090-
2+AI, příloha G.

Nýtování

(1D. Nýtované spoje jako speciální technologie smí provádět pouze organizace, které prokázaly svoji způsobilost
v souladu s kap. 19.1.3.

(2) Nýty pro nýtování za tepla provádět v souladu s ČSN EN 1090-2+A1, kap. 8.7.

(3) Kontrolu, zkoušení a opravy nýtů nýtovaných za tepla provádět v souladu s ČSN EN 1090-2+A1, kap.
12.5.3.

(4) Pro nýtování musí být vypracován podrobný technologický postup provádění, jako součást technologického
předpisu výroby (montáže).

(5) Maximální excentricita mezi běžnými dírami pro nýty nesmí být větší než 1 mm. Pro dosažení tohoto
požadavku je dovoleno vystružování. Po vystružování může být použit nýt většího průměru.

(6) — Vícenásobné nýtované spoje se musí před nýtováním držet dočasnými šrouby nejméně v každé čtvrté díře
a nýtování musí začít od středu skupiny nýtů.

(7) Všechny nýty se musí zahřívat rovnoměrně po celé délce bez spálených míst nebo nadměrných okují. Musí
být v rovnoměrném jasně červeném žáru od hlavy v celé délce až do okamžiku, kdy se zasouvá a musí se
zanýtovat tak, aby plně vyplnil díru.

(8) | Každý nýt se po zahřátí musí před jeho zasunutím do díry zbavit okují oklepáním ohřátého nýtu o tvrdý
povrch.

(9) — Kontrola dostatečného kontaktu se provádí lehkým poklepem kladívkem o hmotnosti 0,5 kg na hlavu nýtu.

19.4.2 Montáž ocelové konstrukce

19.4.2.1 Dílenská montáž

W

(2)
G)

Při výrobě ocelových konstrukcí, třída provedení EXC4 a EXC3, se provádí dílenská montáž, sloužící
k ověření prostorové geometrie ocelové konstrukce a k ověření sestavení montážních styků. Rozsah dílenské
montáže stanoví výrobní dokumentace, včetně počtu dílenských přejímek. Tvar nadvýšení dílců může být
kontrolován ve sklopené poloze, na roštu.

Výroba jednotlivých dílců ocelové konstrukce se provádí na pevných, nepoddajných roštech.

Dílce mohou být v dílenských sestavách spojovány přivařením příložek dle kap. 19.4.1.9. Pro sestavení
montážních styků je možno použít i montážní šroubované spoje, které musí být uvedeny ve výrobní
dokumentaci.

46


4
6)

(6)

(7)

(8)

Dílce musí být viditelně označeny číslem a prostorovou orientací v sestavě dílců pro montáž.

Současně v případě ocelové mostní konstrukce je nutné provést označení čísla ložiska na příslušné místo
dolní pásnice. Označení se provádí vyražením čísla ložiska z boční strany dolní pásnice v místě osy uložení
mostního ložiska.

Pro správnou orientaci osy ocelové mostní konstrukce se provádí vyznačení osy ocelové konstrukce buďto
ražením nebo ryskou na dolní pásnici.

Od provedení dílenské montáže lze výjimečně upustit, pokud dojde k písemné dohodě mezi objednatelem,
zhotovitelem stavby (mostu), výrobcem ocelové konstrukce a montážní organizací. V tomto případě musí
výrobce učinit taková opatření (např. podrobné zaměření tvaru montážních styků), která zajistí dostatečnou
přesnost při sestavení dílců na montáži.

Doporučení: Pro montáž ocelových konstrukcí je velkým přínosem, když geodetická zaměření u výrobce a na
montáži vykonává stejný geodet.

19.4.2.2 Staveništní montáž ocelové mostní konstrukce

W

©)

6)
(©
6)

(6)

7

(8)

(9)

Pro staveništní montáž musí být předáno staveniště montážní organizaci. Kromě základních dohodnutých
podmínek musí obsahovat pevné stabilizované body vytyčení, počet je stanoven v projektové dokumentaci.
Počet pevných stabilizovaných bodů musí odpovídat požadavkům na přesnost měření a velikost odchylek
smontované ocelové konstrukce.

Dilce mohou být na staveništi spojovány přivařením příložek dle kap. 19.4.1.9. Pro sestavení montážních
styků je možno použít i montážní šroubované spoje, které musí být uvedeny ve výrobní dokumentaci.

Konstrukce je smontována podle označení, které odpovídá výrobní dokumentaci.
Dočasné podepření se provádí pouze v místech, které jsou stanoveny statickým výpočtem.

Jednotlivé dílce jsou kompletovány do prostorového tvaru, za použití montážního ztužení, které je součástí
výrobní dokumentace a které vychází z návrhu projektové dokumentace.

Při montáži je nutno respektovat dilataci konstrukce, např. vhodnou volbou dilatačních pomůcek. Pro
montážní účely se nedoporučuje používat definitivní ložiska, pokud k tomu nejsou konstrukčně uzpůsobena.

Dilce a části ocelové konstrukce musí být zabezpečeny proti ztrátě stability, proti vzniku lokálních
deformací.

Větší odchylky v sestavení montážních styků než povoluje schválená WPS, nejsou přípustné. S touto
skutečností musí být neprodleně seznámen vedoucí montážní prohlídky (jmenovaný zástupce objednatele).

Montáž ocelové konstrukce musí probíhat v souladu s požadavky ČSN EN 1090-2+A1, kap. 9.
Kontrola sestavení, geodetické zaměření atd. pak musí být v souladu s CSN EN 1090-2+A1 kap. 12.7.

19.4.2.3 Skladování a manipulace s dílci na montáži

W

©)

6)

(©

(6)
(6)

Marmipulace s dílci při provádění protikorozní ochrany, při přepravě a na montáži musí být prováděna tak, aby
bylo minimalizováno jejich poškození a znečištění.

Dilce jsou odesílány z dílny po dílenské přejímce a provedení protikorozní ochrany na montáž tak, aby byl
respektován plynulý průběh montáže.

Uvolnění dílců na stavbu provádí vedoucí dílenské přejímky (jmenovaný zástupce objednatele), a to písemně
zápisem do výrobního deníku nebo zápisem do protokolu o přejímce, popř. zápisem do natěračského deníku,
nebo zápisem do protokolu o přejímce protikorozní ochrany. Dílce, které nejsou písemně převzaty
a uvolněny k odvozu, nesmí být na stavbu převezeny.

Dílce jsou skladovány jednotlivě na dočasné uložení, nebo jsou ukládány přímo na montážní rošt nebo na
mostní nebo montážní podpěry, do mostních otvorů. V případě uložení na terén musí být dílce minimálně
300 mm nad jeho úrovní. Povrch terénu v místě montážního roštu musí být odvodněn, urovnán a zpevněn
a musí vyhovovat zatížení od montáže ocelové konstrukce.

Při skladování dílců musí být dílce vždy uloženy tak, aby se v jejich částech nezdržovala voda.

Veškeré manipulace sdílci jsou prováděny montážními prostředky, uvedenými ve schváleném techno-
logickém předpisu montáže zhotovitele.

47

19.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

W

(2)

G)

(©

6)

(6)

(7)

V průběhu výroby ocelové konstrukce se provádí v dále uvedených případech kontrolní zkoušky jakosti
hutního, spojovacího a přídavného materiálu a kontroly svarů.

Odbornou způsobilost zkušeben a pracovníků k provádění zkoušek stanoví TKP Kapitola 1. Kontrolní
zkoušky základních hutních materiálů, svarů a spojovacího materiálu pro ocelové mostní konstrukce mohou
provádět akreditované zkušebny nebo jiné odborně způsobilé zkušebny, schválené příslušným odborným
pracovištěm objednatele. Zkušebny jsou uvedeny na internetovém portálu SŽDC.

Kontrolní zkoušky v laboratoři, odběr vzorků se provádí vždy za přítomnosti objednatele nebo jím
pověřeného zástupce. O odběru vzorků musí být vždy vyhotoven protokol.

V protokolu musí být vždy jmenovitě uvedeno: identifikace objektu a stavby, místo odběru na ocelové
konstrukci, rozměr a orientace vzorku, způsob odběru vzorku, fotodokumentace.

Vzorky musí být vždy odebrány z jednoznačně identifikované položky nebo konstrukce, nikoliv ze zbytků
základního materiálu.

Odběru musí být vždy přítomni: objednatel nebo jím pověřený zástupce, zhotovitel ocelové konstrukce
(výrobce), laboratoř, doporučuje se účast výrobce nebo dovozce základního materiálu.

V případě nesplnění některé z výše uvedených podmínek nelze považovat provedené zkoušky za kontrolní.

19.5.1. Kontrolní zkoušky hutního materiálu destruktivní

©

C)

6)

©
(6)

Tyto zkoušky se provádějí během výroby ocelové konstrukce nebo po jejím ukončení, pokud vzniknou
pochybnosti objednatele nebo zhotovitele o kvalitě použitých hutních materiálů, v těchto případech:

« © kdy byly provedeny v rámci vydání dokumentů kontroly zkoušky průkazní s vyhovujícími výsledky
a v průběhu výroby vznikly pochybnosti o kvalitě (při vzniklých pochybnostech v rámci zpracování

základního materiálu a jeho svařování, při vzniku např. trhlin při svařování, vadách základního
materiálu, např. zdvojení nebo trhlin na povrchu materiálu po jeho dělení nebo obroušení);

* © kdy nebyl použit, v souladu s požadavky této kapitoly TKP, předepsaný stupeň dokumentu kontroly;

Tyto zkoušky jsou specifické a provádí je zhotovitel ocelové konstrukce pro vlastní potřebu a na vlastní
náklady, nebo je předepisuje objednatel, který zároveň předepíše konkrétní zkušební laboratoř.

Pokud se prokáže, že odebrané vzorky za podmínek podle bodu 19. 2. vyhovují, hradí náklady na zkoušky
objednatel, v případě, že vzorky nevyhovují, hradí veškeré vzniklé náklady zhotovitel. Jedná se tedy
o veškerou úhradu nákladů, včetně zpoždění stavby a nákladů na případné specialisty objednatele.

Tento bod však neplatí pro případ chybějících výsledků specifického zkoušení materiálu. V těchto případech
hradí veškeré vzmklé náklady vždy zhotovitel.

Rozsah a druh zkoušek stanoví podle konkrétních podmínek příslušný odborný útvar.

Kontrolní zkoušky hutního materiálu destruktivní se provádějí podle článku 19.2 této kapitoly TKP, obdobně
jako zkoušky průkazní.

19.5.2 Kontrolní zkoušky hutního materiálu nedestruktivní

W

(2)

G)

Tyto zkoušky se provádějí během výroby ocelové konstrukce nebo po jejím ukončení, pokud vzniknou
pochybnosti o kvalitě použitých hutních materiálů, např. v těchto případech:

* © vpřípadě, kdy byly provedeny v rámci vydání dokumentů kontroly zkoušky průkazní s vyhovujícími
výsledky a v průběhu výroby vzniknou pochybnosti o kvalitě (při vzniklých pochybnostech v rámci
zpracování základního materiálu a jeho svařování, při vzniku např. trhlin při svařování, vadách
základního materiálu, např. zdvojení nebo trhlin na povrchu materiálu po jeho dělení nebo obroušerní);

* © vpřípadě, kdy byl použit, v souladu s požadavky této kapitoly TKP, dokument kontroly, jehož součástí
nejsou výsledky specifického zkoušení materiálu.

Tyto zkoušky provádí zhotovitel ocelové konstrukce pro vlastní potřebu ana vlastní náklady, nebo je

předepisuje objednatel. Zkušební laboratoř bude zvolena po dohodě objednatele a zhotovitele.

Pokud se prokáže, že provedené kontrolní zkoušky vyhovují podle těchto TKP 19, hradí náklady na zkoušky
objednatel, v případě, že kontrolní zkoušky nevyhovují, hradí veškeré vzniklé náklady zhotovitel. Jedná se

48

©

(6)

tedy o veškerou úhradu nákladů, včetně zpoždění stavby a nákladů na případné specialisty objednatele. Tento
bod však neplatí pro případ chybějících výsledků specifického zkoušení materiálu. V těchto případech hradí
veškeré vzniklé náklady zhotovitel.

Rozsah a druh dodatečných kontrolních zkoušek se stanoví podle konkrétních podmínek příslušného
odborného útvaru. Jedná se o metody UT (ultrazvuková kontrola), MT (magnetická), RT (zkouška
prozářením), PT (penetrační). Písemný postup zkoušení UT, MT, RT, PT musí být před jejich provedením
schválen příslušným odborným útvarem.

Kontrolní zkoušky hutního materiálu nedestruktivní se provádějí podle článku 19.2 této kapitoly TKP,
obdobně jako zkoušky průkazní.

19.5.3 Kontrolní zkoušky svarů

W

©)

6)

©

6)

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

aĎ

(12)

(13)
04)

(15)

Zkoušky svarů se provádějí při svařování dílenském i při svařování na staveništi v rozsahu předepsaném
projektovou dokumentací. Provádí se kontrola před zahájením svařování, při svařování a kontrola na
hotových svařených dílcích.

Detailní kontrola se provádí výrobcem ocelové konstrukce 100 % vizuálně podle ČSN EN ISO 17637, při
dílenské přejímce a montážní prohlídce vedoucím přejímky (lupou), při odpovídajícím osvětlení, které
zajišťuje výrobce nebo montážní organizace, podle Přílohy F.

V případě zjištění povrchových vad ve svarech se jejich odstranění doloží kontrolou MT nebo PT, stupeň
přípustnosti podle projektové dokumentace.

Rozsah nedestruktivních zkoušek svarů je předepsán projektantem projektové dokumentace, na základě
statického výpočtu. V rámci rozpracování výrobní dokumentace nesmí být snížena předepsaná kvalita
a rozsah kontrol svarů.

Metodu NDT kontrol svarů upřesňuje příslušný odborný útvar, při schvalování projektové a výrobní
dokumentace.

Typy svarů jsou uvedeny v projektové dokumentaci a jsou rozpracovány ve výrobní dokumentaci v Katalogu
svarů.

Pro provedení nedestruktivních kontrol svarů je nutno vypracovat Písemný postup zkoušení (bude uveden
způsob provádění kontrol vyhodnocení, systém záznamů atd.), který je schválen příslušným odborným
pracovištěm objednatele v rámci schválení výrobní dokumentace.

Před prováděním nedestruktivních kontrol musí být schválena příslušným odborným útvarem zkušební
organizace provádějící NDT kontroly svarů. Objednatel má právo v případě pochybností na změnu schválené
zkušební organizace během výroby i montáže ocelové konstrukce.

V případě zjištění vad ve svarech po již provedené nedestruktivní kontrole, například nedovaření svaru na
hranách položek, studené spoje, zápaly v přechodech svarů, je nutné provést po opravě opakovanou kontrolu
svarů s doložením nového protokolu o kontrole.

V případech provádění nedestruktivních kontrol svarů se musí doložit veškeré prováděné kontroly svarů, tedy
1 ty kontroly, kdy svary nevyhověly nedestruktivní kontrole a byly opravovány.

Evidence oprav svarů a opakovaných NDT kontrol musí být vedena výrobcem ve výrobním deníku a musí
souhlasit s údaji, které jsou uvedeny v protokolech NDT kontrol svarů.

Při provádění UT kontrol se požaduje doložit protokol, který uvádí rovněž registrované náhradní vady. Tento
doklad bude sloužit ke kontrole provedené nedestruktivní kontroly výrobce ocelové konstrukce — viz Příloha
F, povinný údaj v protokolu UT kontroly.

Kvalita svarů ocelových mostních konstrukcí se požaduje ve třídách podle Tabulky 1 a 2 těchto TKP.

Rozsah kontroly svarů specifikuje projektant dle výsledků statického výpočtu. Minimální rozsah NDT
kontrol provést dle ČSN EN 1090-2+A1, tab. 24. Doporučuje se 100 % kontrola svarů s tahovým napětím
vyšším jak 50 % meze únosnosti. Při návrhu rozsahu NDT kontrol je dále nutno zohlednit — únavové detaily,
metodu a polohu svařování. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat montážním svarům. U důležitých svarů
kontrolovaných ultrazvukem se doporučuje provedení kontroly povrchové vrstvy svaru metodou MT.

Při kontrole výroby, montáže, při dílenské přejímce nebo montážní prohlídce má objednatel právo stanovit
namátkovou nedestruktivní kontrolu svaru v kterémkoliv místě ocelové konstrukce. Stupeň jakosti svarů

49

(16)

019)

(18)
(19)

(20)
ED
(22)

(23)

24)

musí odpovídat předepsanému stupni podle ČSN EN ISO 5817, uvedenému ve schválené výrobní
dokumentaci.

V případě nedestruktivní kontroly svarů RT, třída zkoušení B podle ČSN EN 1435, s vyhodnocením podle
ČSN EN 12517-1 stupeň přípustnosti 1, musí být kontrola prováděna před broušením svarů z důvodu
lokalizace vad.

V případě nedestruktivní kontroly svarů UT, třída zkoušení B podle ČSN EN ISO 17640, s vyhodnocením
podle ČSN EN ISO 11666 stupeň přípustnosti 2, musí být kontrola prováděna po přebroušení svarů, pokud je
předepsáno. Upřednostňuje se zkoušení technikou TOFD se záznamem dle ČSN EN ISO 10863, ČSN EN
ISO 15626 a ČSN EN 583-6 na stupeň přípustnosti 1.

Protokoly o VT, PT, MT, RT a UT kontrole budou obsahovat veškeré náležitosti podle Přílohy F.

V rámci prováděných oprav svarů jsou povoleny pouze 2 opravy jednoho svaru v jednom místě. V případě
nutnosti většího počtu oprav bude příslušným odborným útvarem rozhodnuto o dalších nedestruktivních nebo
destruktivních zkouškách svarů.

Archivace RT snímků prováděných nedestruktivních kontrol musí být dohodnuta s objednatelem.
Při návrhu NDT kontrol se upřednostňují NDT metody se záznamem (např. RT, TOFD).

V případě většího rozsahu oprav svarů se počet NDT kontrol svarů zvětšuje v rozsahu stanoveném
objednatelem (vedoucím dílenské přejímky nebo montážní prohlídky).

Mezi kontrolní zkoušky svarů patří i nedestruktivní a destruktivní zkoušky kontrolních desek, které jsou
svařeny na montáži.

U uzavřených prostor s požadavkem vzduchotěsnosti a vodotěsnosti svarů je nutno provést kontrolu těsnosti
těchto prostor — např. tlaková zkouška, zkoušky svarů na povrchové vady apod.

Nedestruktivní a destruktivní kontroly kontrolních desek na montáži

(5)

(26)

27)

(28)

9)

G0)

GD

Kontrolní desky svařované na montáži slouží objednateli ke kontrole provádění montážních svarů ocelových
mostních konstrukcí. Základní materiál kontrolní desky musí být shodné tavby a vývalku jako základní
materiál ocelové konstrukce. Obě části kontrolních desek se označí při dílenské přejímce razidlem, a to
identickou značkou podle schématu rozmístění kontrolních desek, která je součástí výrobní dokumentace.

Ražení kontrolních desek se provádí mimo funkční plochy svarových úkosů tak, aby byl na kontrolní desce
dostatek místa pro odebrání vzorků k provedení kontrolních zkoušek.

Při svařování na montáži jsou kontrolní desky osazeny do příslušného místa na ocelové konstrukci, jsou
přistehovány a svařovány průběžným svarem jako montážní svar. Kontrolní desky musí být svařovány
shodným technologickým postupem jako přilehlý svar, včetně předehřevu a dohřevu, pokud je to předepsáno.

Po svaření se provádí vizuální prohlídka a nedestruktivní zkoušení celého svaru, včetně kontrolních desek.
Pokud je třeba provádět opravy svaru, provádí se sosazenou kontrolní deskou na ocelové konstrukci
do okamžiku, než svar vyhovuje veškerým kontrolám. Teprve poté je možno kontrolní desku odstranit.

Kontrola svarů se provádí za účasti objednatele.

Poznámka: Na základě zkušeností z montáží ocelových konstrukcí je třeba upozornit na jiný teplotní režim
při svařování kontrolních desek a vlastního svaru na ocelové konstrukci. Musí být provedena taková
technologická opatření, aby byl teplotní režim zachován.
Kontrolní desky jsou svařeny ve všech případech tupých příčných svarů (popř. podélných), kde jsou
předepsány projektantem projektové dokumentace. Vedoucí montážní prohlídky (zástupce objednatele) po
provedené vizuální kontrole svarů, stanoví počet zkoušených kontrolních desek.
Destruktivní kontroly kontrolních desek se provádějí minimálně v tomto rozsahu:

Zkouška tahem 2x podle ČSN EN ISO 6892-1,

Zkoušky rázem v ohybu dvě sady (každá sada obsahuje 3 zkušební tyče) a podle ČSN EN ISO 148-1:
1.. tloušťky < 50 mm — vrub napříč svarem 2 mm pod povrchem v ose svaru
(1. sada) a v tepelně ovlivněné oblasti 1-2 mm od hranice natavení (2. sada):

2.. Houšťky > 50 mm — vrub napříč svarem ve středu tloušťky nebo v oblasti kořene
svaru ve svarovém kovu (1. sada) a v tepelně ovlivněné oblasti (2. sada);

50

(2)

(33)

3.. vpřípadě skládaného lamelového průřezu se umístění vrubu dohodne
s příslušným odborným útvarem

V případě, že výsledky nevyhoví, bude příslušným odborným útvarem rozhodnuto o dalším postupu, na
základě stanoviska odborného specialisty EWE (IWE).

Rozměr kontrolních desek musí odpovídat počtu odebraných vzorků a požadavkům na jejich zkoušení.
Doporučuje se rozměr kontrolních desek 150x200 mm — svařování se provádí na délce 200 mm a výsledný
rozměr po svaření je 300x200 mm.

U nedestruktivní kontroly svarů kontrolních desek se upřednostňují NDT metody se záznamem (např. RT,
TOFD).

19.5.4 Kontrolní zkoušky svařitelnosti základního materiálu

W

©)

Provádějí se v případě, když vzniknou pochybnosti o svařitelnosti materiálu, v obdobných případech jako je
uvedeno v článku 19.5.1 této kapitoly TKP.

Rozsah zkoušek musí stanovit specialista, např. EWE (TWE) nebo materiálový inženýr, na základě zjištěných
závad v základním materiálu.

19.5.5 Kontrolní zkoušky přídavného a spojovacího materiálu

W

©)

Provádějí se v případě, když vzniknou pochybnosti o jakosti materiálu, v obdobných případech jako je
uvedeno v článku 19.2.1.8 a 19.2.1.10 této kapitoly TKP.

Rozsah zkoušek bude stanoven na základě analýzy zjištěných poruch specialistou např. EWE (TWE) nebo
materiálovým inženýrem, podle druhu zjištěných závad.

19.5.6 Kontrolní zkoušky svorníků podle ČSN EN ISO 14555

©

©)

Provádějí se v případě, když vzniknou pochybnosti o jakosti materiálu svorníků, kvalitě svarů, v případech
jako je uvedeno v článku 19.2.1.9 a 19.4.1.12 této kapitoly TKP 19.

Rozsah zkoušek bude stanoven na základě analýzy zjištěných poruch specialistou, např. EWE (IWE) nebo
matertálovým inženýrem.

19.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

19.6.1 Přípustné odchylky při výrobě a montáži ocelových konstrukcí

©

©)

Průběžná kontrola výroby a montáže ocelových konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4 a vyhodnocení
úchylek rozměrů ocelových konstrukcí se provádí výrobcem/montážní organizaci/zhotovitelem/objednatelem
v těchto fázích výroby a montáže:

« © kontrola hutního materiálu (válcovaného materiálu, odlitků, výkovků atd.), identifikace s doklady,
kontrola jakosti povrchu před zahájením výroby ocelové konstrukce;

« © Průběžná kontrola ve výrobně a na montáži. Kontrola dělení materiálu podle pálících plánů, dílčí
přejímky před uzavřením komorových průřezů, které budou při dílenské přejímce nepřístupné. Kontrola
technologie svařování, kontrola oprávnění svářečů, kontrola postupu svařování podle WPS, kontrola
postupu provádění sestav, kontrola přivaření spřahovacích trnů, kontrola jednotlivých vyrobených částí
ocelové konstrukce;

« © kontrola vyrobené a provizorně smontované ocelové konstrukce nebo jejích částí, provedená v rámci
dílenské přejímky;

« © průběžná kontrola na montáži (kontrola mezních odchylek);

« © kontrola smontované ocelové konstrukce provedená v rámci montážní prohlídky.

Při provádění kontroly tvaru ocelové konstrukce je zásadně nutné, aby požadované tolerance výroby
a montáže byly uvedeny v projektové a následně rozpracovány ve výrobní dokumentaci. Současně musí být
výrobcem nebo montážní organizací předložen způsob zaměření úchylek, s chybou měření, která odpovídá
velikosti úchylek. Jejich maximální velikost je stanovena podle Přílohy G, pokud není příslušným odborným
útvarem nebo projektantem stanoveno jinak.

51

(3). Pro osazení ocelové mostní konstrukce na ložiska se požaduje splnění těchto výrobních tolerancí pro plochu
OK, kníž se připojuje ložisko (dolní pásnice popř. klínová nadložisková deska), měřeno z dolní strany:
stříškovitost do 2 mm, rovinatost 0,3 mm, spád 0.3 %. Odchylky musí výrobce zaměřit a předložit ke
kontrole zadavateli již při dílenské přejímce a montážní prohlídce. Vyrovnávání větších než stanovených
úchylek např. stěrkovými hmotami (tzv. diamant-tmel) se u novostaveb mostů povoluje pouze výjimečně se
souhlasem příslušného odborného útvaru.

(4). Měření jiných než uvedených odchylek je možno předepsat na základě požadavku projektanta, příslušného
odborného útvaru nebo objednatele (vedoucího přejímky) v ZTKP.

(5) Pokud se zjistí při dílenské přejímce nebo montážní prohlídce, že úchylky tvaru a rozměrů jsou větší, než
připouští tyto TKP nebo ZTKP, je možné ocelovou konstrukci ponechat v tomto stavu pouze se souhlasem
příslušného odborného útvaru a projektanta, a to za stanovených podmínek.

19.6.2 Podmínky pro provádění zaměření odchylek sestav dílců na dílně a na montáži

(D | Požadavky na metodiku provádění geodetického zaměření sestav dílců ocelových mostních konstrukcí,
včetně chyby měření a grafického zpracování uvádí Příloha H.

(2) Geodetické zaměření může provádět pouze vedoucí geodet (s kvalifikací dle přílohy H), který je schválen
příslušným odborný m útvarem.

(3) Způsob zaměření ocelové konstrukce v souladu s Přílohou H musí být vypracován v požadovaném rozsahu
jako součást technologického předpisu výroby a montáže a musí být schválen příslušným odborným útvarem.
19.6.3 Míra opotřebení základního materiálu pro výrobu ocelových konstrukcí

(ID. Vpřípadě, že se pro výrobu ocelové konstrukce využije již dříve zabudovaný materiál, platí pro úchylky
rozměrů pro tento materiál stejné kvalitativní požadavky, jaké jsou uvedeny v článku 19.2 této kapitoly TKP.
Tomu musí odpovídat míra jeho mechanického opotřebení a odchylky rozměrů.

(2) Přípustnost nového použití materiálu již dříve zabudovaného do ocelové konstrukce musí být posouzena
v dokumentaci s ohledem na vlastní pnutí materiálu a s ohledem na dosavadní únavové namáhání.

(3) Zhotovení konstrukce z použitého materiálu musí výslovně schválit příslušný odborný útvar, a to písemnou
formou.

19.6.4 Záruky dodavatele, údržba ocelové konstrukce v záruční době
(1D. Záruční doby všeobecně stanoví TKP Kapitola 1.

(2) V rámci předávacího řízení objektu musí být zhotovitelem předložen plán údržby pro zajištění předepsané
životnosti OK a dále plán údržby pro dobu záruky zhotovitele. V případě speciálních požadavků na údržbu
musí být toto výslovně uvedeno již ve smlouvě o dílo. Obecně se uvažuje životnost ocelové konstrukce
mostu minimálně 100 let a pro toto časové období je také navržena. Ve smlouvě o dílo musí být jmenovitě
uveden rozsah záruk zhotovitele podle jednotlivých tříd provedení podle ČSN EN 1090-2.

(3) Pro konstrukce vyrobené z ocelí se zvýšenou odolností proti atmosférické korozi podle ČSN EN 10025-5 je
třeba zvolit odpovídající postup údržby a inspekcí.

(4 Záruka zhotovitele ocelové konstrukce se vztahuje na ocelovou konstrukci za podmínky provádění údržby ve
smyslu předpisu SZDC S5.

(5) — Po celou záruční dobu sleduje správce objektu ve smyslu vnitřních předpisů SŽDC celkový stav objektu a
jakákoliv zjištění zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez zbytečného
odkladu písemně oznámena zhotoviteli a objednateli.

(6) — Délka záruční doby je stanovena ve smlouvě o dílo.

19.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(1). Některé práce, prováděné podle kapitoly 19 TKP, lze provádět pouze za určitých klimatických podmínek.
Jednotlivá klimatická omezení jsou uvedena v textu tohoto TKP, podle popisovaných činností.

(2) Vdokumentaci zhotovitele musí být popsány technologické zásady, podle kterých se na staveništi bude
postupovat v případě, kdy přijdou v úvahu dotyčná klimatická omezení.

52

6)

Na staveništi je nutno průběžně sledovat hydrometeorologické předpovědi a podle povahy prací měřit
teplotu, rychlost větru a další údaje. Udaje je třeba zaznamenávat ve stavebním nebo montážním deníku.

19.7.1. Svařování pod přístřešky nebo na staveništi

©

©)

Protože se provádějí svářečské práce na staveništi, je nutno pracoviště chránit a postupovat podle požadavků
uvedených v kapitole 19.4.1.9 těchto TKP.

V některých případech se provádí 1 výroba ocelových konstrukcí nebo dílenské sestavy pod přístřešky
a mikoliv v krytých vytápěných halách k tomu určených. V těchto případech se postupuje shodně jako
v bodě (D.

19.7.2 Montážní práce

©

©)

6)

(4

19.8
6)

(2)

(3)

Při některých způsobech montáže může být jejich provádění limitováno rychlostí větru nebo použitím jeřábů
všech druhů, tj. kolových, pásových, kolejových atd. Jejich použití musí být v souladu s příslušnou
dokumentací stroje (návodem k použití). Omezující údaje musí být uvedeny v projektové dokumentaci
stavby a dále musí být rozpracovány v technologickém předpisu montáže, včetně statického výpočtu.

V případě umístění dočasných podpor do vodních toků nebo v blízkosti vodních toků musí být zpracován
povodňový plán, který musí být projednán s příslušným správcem toku. Vlastní ocelová konstrukce musí být
zabezpečena proti stržení z podpor.

Při montáži konstrukce na staveništi je nutno brát v úvahu tepelnou roztažnost ocelových dílů konstrukce.
Teplotní vliv musí být započítán a uveden do protokolu o zaměření ocelové konstrukce.

Při osazování konstrukce na ložiska je třeba měřit teplotu ocelové konstrukce v okamžiku osazování
a přizpůsobit jí polohu příslušných částí ložisek. Viz též kapitola 21 TKP „Mostní ložiska a ukončení mostů".

ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Pro převzetí prací platí kromě obecných zásad uvedených v kapitole 1 TKP dále tato ustanovení o převzetí
ocelové konstrukce u jejího výrobce a zhotovitele montáže (dílenská přejímka a montážní prohlídka).

Kromě dílenských přejímek a montážních prohlídek probíhá u výrobce a montážní organizace průběžná
kontrola výroby a montáže zástupcem objednatele, v rozsahu stanoveném objednatelem. Pokud je třeba,
mohou být v technologickém předpisu výroby a technologickém předpisu montáže stanoveny zádržné
kontrolní body pro provádění dílčích kontrol a schvalování dílčích postupů prací, zejména v případech, kdy
to zčasových důvodů vyžaduje plánovaná výluka, případně potřeba přejímat později nepřístupné části
konstrukce.

Vedoucí dílenské přejímky a montážní prohlídky je zástupce objednatele (popř. jím smluvně pověřená třetí
strana, specialista, inspektor), který je pro tuto činnost odborně způsobilý. Za dostatečnou odbornou
způsobilost se považuje splnění zejména těchto kvalifikačních podmínek:

1. vysokoškolské vzdělání technického směru (stavební fakulta), ukončené státní zkouškou;
2.. doložená praxe minimálně 5 let fyzického výkonu dílenských přejímek a montážních prohlídek;

3. způsobilost pro kontrolu svarových spojů a to alespoň v rozsahu nedestruktivní kontroly VT (včetně
doložení zdravotní zrakové způsobilosti) nebo kvalifikace EWE (TWE) podle čl. 19.1.5;

4.. odborných zkoušek pro činnosti na mostech. V případě, že při provádění těchto činností může dojít ke
kontaktu s provozovanou dopravní cestou, je nutno prokázat příslušnou odbornou a zdravotní
způsobilost;

5. © prokázání znalosti TKP 19, souvisejících kapitol TKP, norem a drážních předpisů. V případě vlastního
zaměstnance objednatele je možné, aby objednatel na základě doložené doby praxe a posouzení kvalifikace
odbornou způsobilost ve výše uvedeném rozsahu pracovníku upravil.

Objednatel si může přizvat k výkonu přejímky další odborné specialisty, a to v rozsahu kvalifikace NDT zkoušek
MT, UT, RT, TOFD, minimálně level 2 podle ČSN EN ISO 9712.

V případě smluvně pověřené třetí strany (inspektora, specialisty nebo zaměstnance s částečným pracovním
úvazkem, externího zaměstnance apod.) je nutno splnění kvalifikačních podmínek doložit. V tomto případě se musí
dále písemně stanovit rozsah pravomocí k rozhodovací funkci zástupce objednatele v rozsahu podle těchto TKP 19.

53

Pro provedení kontroly prací v průběhu výroby, přejímek a prohlídek apod. třetí stranou je nutno zpracovat
samostatný inspekční plán kontrol a zkoušek ve smyslu těchto TKP a tento odsouhlasit objednatelem.

Jako další účastníci přejímky jsou: výrobce ocelové konstrukce, zhotovitel stavby, montážní organizace, projektant
dokumentace stavby, popř. další přizvaní specialisté zúčastněných stran.

(©

V rámci průběžných kontrol výroby a montáže musí být zajištěno, že při provádění dílenské přejímky nebo
montážní prohlídky nebudou zjištěny zásadní vady ocelové konstrukce, které budou bránit jejímu převzetí,
a tím kdalším časovým komplikacím na montáži. Počet kontrol objednatele musí být upraven podle
složitosti výroby nebo montáže ocelové konstrukce.

19.8.1 | Dílenská přejímka

W
©)

(2)

(3)

(6)

Dílenská přejímka se provádí podle ČSN 73 2603, kap. 6.2, na základě písemné výzvy zhotovitele.

Dílenská přejímka se provádí u konstrukcí s třídou provedení EXC3 a EXC4 v prostorové sestavě. Rozdělení
ocelové konstrukce na jednotlivé prostorové sestavy musí být stanoveno ve výrobní dokumentaci. V případě
zabetonovaných nosníků podle MVL 511 se dílenská prostorová sestava zpravidla neprovádí.

Od provedení dílenské přejímky lze upustit v případě ocelových konstrukcí zatříděných do ostatních tříd
provedení, pokud dojde k písemné dohodě mezi objednatelem, zhotovitelem stavby, výrobcem ocelové
konstrukce a montážní organizací.

Dílenskou přejímku provádí objednatel na vyzvání zhotovitele stavby s tím, že mohou být v průběhu výroby
ocelové konstrukce prováděny dílčí přejímky jednotlivých svarů, dílců podle typu ocelové konstrukce, včetně
průběžné kontroly dokladů zástupcem objednatele v předstihu před dílenskou přejímkou prostorové sestavy,
v souladu s článkem 19.8 těchto TKP.

Dilenská přejímka konstrukcí EXC3 a EXC4 se skládá z následujících částí:

Část 1. Kontrola souladu dokladů o základním a dalším materiálu a 0 spojovacích prostředcích s doklady
o výrobě a kontrole výrobní dokumentace

K přejímce musí být předloženy doklady podle článku 19.1.4 těchto TKP a podle ČSN 73 2603, kap. 6.2, včetně
geodetického zaměření prostorové sestavy podle Přílohy H.

K přejímce musí být doloženy minimálně tyto doklady:

* © schválené výrobní výkresy, včetně schvalovacího protokolu. Výkresy musí obsahovat veškeré
provedené změny ve výrobě, včetně schválení změn zástupcem objednatele, na základě odsouhlasení
projektantem. Písemný souhlas projektanta však neznamená automatický souhlas příslušného
odborného útvaru;

« -zpráva o připravenosti k dílenské přejímce včetně prohlášení výstupní kontroly kvality výrobce, že
ocelová konstrukce je dokončena a je způsobilá k provedení dílenské přejímky;

* © výrobní deník - v souladu s ČSN 73 2603 kap. 5.3.

* © souhrn položek základního materiálu pro hlavní nosné části s uvedením čísla vývalku, tavby, čísla
dokladu, včetně grafického schématu rozmístění taveb a vývalků ve vazbě na položky materiálu. Je
možné místo této dokumentace předložit pálící plány dle skutečného provedení;

* © protokoly o výsledcích nedestruktivních zkoušek (dále NDT) se schématem umístění zkoušených míst,
včetně záznamů UT kontrol, kontroly TOFD a RT snímky, přehled nevyhovujících výsledků NDT
kontrol;

« © dodatečné protokoly NDT kontroly svarů nebo základního materiálu v případě zjištěných závad ve
výrobě:

« © WPS a WPOR dilenských svarů ke kontrole;

. seznam svářečů, kteří svařovali dílenské svary ocelové konstrukce;

« © doklady o tepelném zpracování svařenců;

* © písemný postup zkoušení PT, MT, RT, UT, TOFD svarů;

« © doklady o provedení třecích spojů v souladu s kapitolou 19.4.1.13 těchto TKP 19:

*« © doklady o provedení svarů svorníků v souladu s kapitolou 19.4.1.12 těchto TKP 19;

54

výkres geometrického tvaru sestavy v podélném a příčném směru, včetně vyhodnocených odchylek
ORJ. V případě nesouladu povolených odchylek s výrobní dokumentací se doloží písemný souhlas
příslušného odborného útvaru na základě odsouhlasení projektantem;

zaměření odchylek sestavených montážních styků šroubovaných i svařovaných;
zaměření dílenských styků a odchylek v souladu s kap. 19.6 těchto TKP a výkresovou dokumentací;

doklady o použitém přídavném, spojovacím materiálu a o svornících, popř. jiném typu spřažení (pokud
se realizuje):

zápis o přejímce mostního závěru (pokud se přivařuje k ocelové mostní konstrukci), včetně uvedení
výrobních odchylek;

prohlášení o vlastnostech a dokumenty kontroly na základní materiál, přídavný materiál, spojovací
materiál, svorníky a vyrobené dílce;

prohlášení o vlastnostech, označení konstrukčního dílce značkou CE.

Část 2. Odborná prohlídka ocelové konstrukce, včetně kontroly dílenské sestavy

Provádí se podle ČSN 73 2603, kap. 6.2. V této části přejímky se má za to, že v průběhu výroby byla prováděna
objednatelem podrobná kontrola dělení položek základního materiálu, kontrola svařování, vizuální kontrola svarů,
kontrola provádění nedestruktivních kontrol svarů, kontrola náhřevů a rovnání ocelové konstrukce.

V této části přejímky se současně kontroluje v případě ocelových mostních konstrukcí: sestavení OK s mostními
ložisky a sestavení OK s mostními závěry (v případě ocelové mostovky).

Výrobce ocelové konstrukce musí zajistit k výkonu dílenské přejímky potřebné pomůcky, přístup k částem
konstrukce a řádné osvětlení (podle pokynů vedoucího přejímky).

Odborná prohlídka se provádí minimálně v tomto rozsahu:

kontrola souladu geometrického tvaru, osy nosné konstrukce, prostorového uspořádání s výrobní
dokumentací a v souladu s kapitolou 19.6 těchto TKP;

kontrola kvality výroby prvků, dílců a celkového sestavení;

kontrola kvality svarových spojů, detailní vizuální prohlídkou (lupou), označení svarů, označení NDT
kontroly u svarů, přechody svarů, opracování svarů, ukončení svarů;

kontrola základního a přídavného materiálu:

kontrola velikosti a kresby svaru;

kontrola metody svařování a svařovacího postupu v souladu s WPS a WPOR a Katalogem svarů;
kontrola přípravy a stavu svarových ploch;

kontrola svařovacích parametrů;

vizuální kontrola svarů;

označení základního materiálu (vývalek, tavba, číslo položky, jakost);

kontrola kvality šroubovaných spojů dílenských (utažení na kontrolní moment);

kontrola kvality šroubovaných spojů montážních (sestavení spoje, rovinatost položek, vrtání otvorů,
vstřícnost děr, mezery v sestavení stykových desek atd.):

kontrola kvality provedení montážních styků (tvar úkosů, mezery v kořenu svaru, vstřícnost položek
směrová a výšková atd.);

kontrola kvality nýtů poklepem;

kontrola očištění konstrukce, mastnota, vruby, záseky, zápaly, otlačeniny;
kontrola provedení svarů svorníků, ohybová zkouška;

kontrola označení konstrukce firemním znakem a rokem výroby;

kontrola montážních manipulačních ok, montážních spínacích úhelníků;

55

* © provedení kontroly značení kontrolních desek, identifikace kontrolních desek a místa jejich připojení
(tavba, vývalek, číslo);

« © kontrola sestavení ložisek s ocelovou konstrukcí;

« © kontrola sestavení mostního závěru s ocelovou konstrukcí (v případě, že je přivařen na dílně také
kontrola svarů);

« © kontrola označení dílců, značení orientace a směru osazení dílců na montáži,

« © kontrola a přejímka spojovacího materiálu pro provedení šroubovaných styků na montáži, v souladu
s kapitolou 19.4 těchto TKP;

. kontrola označení konstrukčního dílce značkou CE.

Cást 3. Provedení zápisu o dílenské přejímce,

Provádí se podle návodu uvedeného v Příloze C.

(7)

(8)

(9)

Po skončení dílenské přejímky jsou dílce uvolňovány k provedení protikorozní ochrany a kodvozu na
montáž pouze s písemným souhlasem vedoucího dílenské přejímky.

Při poslední dílenské přejímce odevzdá zhotovitel stavby zástupci objednatele soubor veškeré dokumentace
kontrolované a uvedené v bodě (6) tohoto článku, ve dvou vyhotoveních, kromě RT snímků, které budou
předány pouze v jednom vyhotovení. Počet vyhotovení pro zhotovitele je součástí samostatné smlouvy.

Dva výtisky dokumentace dle skutečného provedení z dílenské výroby v trvanlivém provedení budou dodány
do 1 měsíce od konání poslední dílenské přejímky objednateli. V případě, že montážní prohlídka ocelové
konstrukce se uskuteční dříve, musí být předána k termínu konání montážní prohlídky objednateli, tedy
vedoucímu montážní prohlídky.

19.8.2 Montážní prohlídka

W

(2)

(3)

(©

(6)

Montážní prohlídka ocelových mostních konstrukcí se provádí podle ČSN EN 1090-2+A1, kap. 12.7 a podle
CSN 73 2603, kap. 6. 3. CSN EN 1090-2+A1 Ize využít pro ocelové konstrukce pozemních staveb.

Montážní prohlídka je prohlídka smontované ocelové konstrukce, kterou provádí objednatel a jejímž účelem
je ověření kvality smontované ocelové konstrukce pro účely pozdějšího převzetí. Objednatel písemně
potvrzuje souhlas s pokračováním montážních prací.

Montážní prohlídku provádí objednatel (vedoucí montážní prohlídky) na základě písemné výzvy zhotovitele
stavby.

Montážní prohlídka (popř. kontrola montáže) se provádí v jedné nebo ve více montážních fázích:
1.. Po sestavení ocelové konstrukce, před svařováním jednotlivých montážních styků.
2. Po svaření jednotlivých montážních styků.

3.. Po smontování ocelové konstrukce popř. její ucelené části (u rozsáhlých konstrukcí) na montážní
plošině, před umístěním ocelové konstrukce do definitivní polohy.

4. — Po smontování a umístění ocelové konstrukce do definitivní polohy (např. na ložiska).
5. — Před betonáží a po betonáži železobetonové desky v případě spřažené železobetonové konstrukce.

6. © Po definitivním ukončení montáže ocelové konstrukce a osazení do definitivní polohy ocelové/spřažené
ocelobetonové konstrukce.

7. Po dokončení povrchových úprav a protikorozní ochrany, včetně konzervace po definitivním podlití
a aktivaci ložisek.

8. | Dokončení montážní prohlídky a dokončení zápisu o montážní prohlídce. Zápis obsahuje souhrn všech
zjištěných závad během fází montáže a zápis o jejich odstranění.

U mostních ocelových konstrukcí se předpokládá provedení montážní prohlídky (popř. kontroly montáže) se
zápisem ve fázích 1 až 4 a 6 až 8. Pro spřažené ocelové mostní konstrukce je navíc nutno provést montážní
prohlídku (popř. kontrolu montáže) 1 ve fázi 5. Po provedené kontrole geometrického tvaru ocelové
konstrukce, po jejím zaměření dává vedoucí montážní prohlídky písemný souhlas (zápisem) s betonáží
železobetonové desky.

56

(6) Montážní prohlídka se skládá z následujících částí:
Část 1: Kontrola dokladů, které jsou předkládány k montážní prohlídce.
K montážní prohlídce musí být doloženy doklady minimálně v tomto rozsahu:

* © výrobní výkresy skutečného provedení z dílny, v trvanlivé kopii, včetně veškerých provedených změn
ve výrobě, včetně změn na montáži, které jsou schváleny zástupcem objednatele na základě kladného
vyjádření příslušného odborného útvaru a na základě písemného odsouhlasení projektantem:

* © návrh montáže; technologický předpis montáže, technologický postup svařování na montáži;

« © zprávu o připravenosti k montážní prohlídce včetně prohlášení ORJ výrobce, že ocelová konstrukce je
dokončena a je způsobilá k provedení montážní prohlídky;

* © záznam o montáži - v souladu s ČSN 73 2603 kap. 5.4. Záznam obsahuje denní zápisy o montáži
ocelové konstrukce. Obsahuje kontroly kvality montážní organizace při sestavení dílců do prostorového
tvaru, měření odchylek, kontroly svářečského dozoru, přejímky úkosů svarů před jejich svařováním,
jmenovité uvedení svářečů, svařující určité číslo svaru podle Katalogu svarů, předehřevy, náhřevy svarů
i materiálu, veškeré změny a odchylky ve výrobě. Dále obsahuje NDT kontroly, včetně výsledků,
s uvedením nevyhovujících svarů a svářečů, kteří svary prováděli. Následuje oprava svarů a nová NDT
kontrola, včetně uvedení čísla svářeče, který opravu realizoval. V případě zjištění vad v základním
materiálu, například šupiny, zdvojení materiálu při náhřevech, popř. jiné anomálie, musí být uvedeny
jmenovitě, s přesnou specifikací místa nálezu vady, datem nálezu a způsobem odstranění vady. Vada se
odstraňuje až po písemném souhlasu vedoucího montážní prohlídky, který je současně vyzván ke
kontrole vady;

* © protokoly o výsledcích nedestruktivních zkoušek (dále NDT) se schématem umístění zkoušených míst,
včetně záznamů UT kontrol, kontroly TOFD a RT snímky, přehled nevyhovujících výsledků NDT
kontrol;

« © dodatečné protokoly NDT kontroly svarů nebo základního materiálu v případě zjištěných závad;
« © WPS a WPOR montážních svarů ke kontrole;

« © seznam svářečů, kteří svařovali montážní svary;

« © doklady o tepelném zpracování svařenců, náhřevy apod.;

* © předepsaný Písemný postup zkoušení PT, MT, RT, UT, TOFD svarů;

« © výsledky destruktivních a nedestruktivních kontrol kontrolních desek;

* © výsledky geometrického tvaru ocelové konstrukce v podélném, příčném a svislém směru, včetně
vyhodnocených odchylek OŘJ, v rozsahu stanoveném kapitolou 19.6 těchto TKP. V případě nesouladu
povolených odchylek s výrobní dokumentací se doloží písemný souhlas příslušného odborného útvaru
na základě doloženého odsouhlasení projektantem. Písemný souhlas projektanta však neznamená
automatický souhlas příslušného odborného útvaru. Zaměření ocelové konstrukce je provedeno
a doloženo podle Přílohy H;

« © doklady o provedení třecích spojů v souladu s kapitolou 19.4.1.13 těchto TKP 19:
« © doklady o provedení svarů svorníků v souladu s kapitolou 19.4.1.12 těchto TKP 19;
« © doklady o použitém přídavném, spojovacím materiálu a o svornících;

« © prohlášení o vlastnostech a dokumenty kontroly na přídavný materiál, spojovací materiál, svorníky
doplněné na montáži,

« © doklad o kvalitě a kompletnosti montážních prací;
« © zápis o dílenské přejímce ocelové konstrukce, včetně veškerých dokladů.

Část 2: Odborná prohlídka konstrukce provedená podle ČSN 73 2603, kap. 6.3. Dílčí kontroly montáže a dílčí
přejímky svarů je možné provést objednatelem v průběhu montáže, za podmínky uvedení zápisu o těchto
kontrolách. Montážní organizace musí zajistit k výkonu montážní prohlídky potřebné pomůcky, bezpečný přístup
k částem konstrukce a řádné osvětlení podle pokynů vedoucího montážní prohlídky.

Odborná prohlídka se provádí v tomto rozsahu:

57

* © kontrola souladu geometrického tvaru, osy nosné konstrukce, prostorového uspořádání s výrobní
dokumentací v souladu s CSN EN 1090-2+A1 a kapitolou 19.6 těchto TKP a soulad s projektovou
dokumentací. Dále se provádí kontrola ocelové konstrukce s osazením na ložiska, podlití ložisek;

« © kontrola kvality svarových spojů, detailní vizuální prohlídkou (lupou), označení svarů, označení NDT
kontroly u svarů, přechody svarů, opracování svarů, ukončení svarů;

« © kontrola základního a přídavného materiálu;

« © kontrola metody svařování a svařovacího postupu v souladu s WPS a WPOR a Katalogem svarů;
« © kontrola přípravy a stavu svarových ploch;

. kontrola svařovacích parametrů;

* © vizuální kontrola svaru;

« © kontrola kvality šroubovaných spojů (utažení na kontrolní moment), měření odchylek rozevření styku
u stykových desek mezerovníkem;

« © kontrola kvality nýtů poklepem;

« © kontrola očištění konstrukce, mastnota, vruby, záseky, zápaly, otlaky, rozsah poškození již provedené
protikorozní ochrany z dílny;

« © kontrola provedení svarů svorníků, ohybová zkouška;
« © kontrola označení konstrukce firemním znakem a rokem výroby;
« © kontrola odstranění montážních manipulačních ok, montážních spínacích úhelníků;

* © provedení kontroly značení kontrolních desek, identifikace kontrolních desek a místa jejich připojení
(tavba, vývalek, číslo);

« © kontrola sestavení ložisek s ocelovou konstrukcí;

« © kontrola sestavení mostního závěru s ocelovou konstrukcí (v případě, že nebyl přivařen na dílně také
kontrola svarů);

« © kontrola označení dílců, značení orientace a směru osazení dílců na montáži,

« © kontrola a přejímka spojovacího materiálu pro provedení šroubovaných styků na montáži, v souladu
s kapitolou 19.4 těchto TKP, pokud nebylo provedeno při dílenské přejímce.

Cást 3: Provedení zápisu o montážní prohlídce.

Zápis se provede podle návodu v Příloze D.

(7)

(8)

(9)

(10)

Po ukončení montážní prohlídky předá zhotovitel stavby zástupci objednatele soubor veškerých dokladů
předložených v bodě (6) tohoto článku, ve dvou vyhotoveních, kromě RT snímků, které budou předány
pouze v jednom vyhotovení. Počet vyhotovení pro zhotovitele je součástí samostatné smlouvy.

Dva výtisky dokumentace dle skutečného provedení z montáže v černotiskovém provedení budou dodány
do 1 měsíce od konání poslední montážní prohlídky zadavateli. V případě, že hlavní prohlídka se uskuteční
dříve než za 1 měsíc, bude tato dokumentace předána zadavateli k termínu konání hlavní prohlídky.

Na základě kladného výsledku montážní prohlídky je dán písemný souhlas objednatele s výsunem ocelové
konstrukce (pokud je to třeba a tento způsob montáže se realizuje). Shodný postup se použije, pokud se jedná
o dílčí fáze montáže: osazení smontované konstrukce do mostního otvoru, betonáž, apod.

Podmínkou pro uskutečnění hlavní prohlídky mostu je ukončená montážní prohlídka ocelové konstrukce.

19.8.3  Technicko-bezpečnostní zkouška

W

©)

(3)

Technicko-bezpečnostní zkouška se provádí před uvedením stavebního objektu do provozu podle Vyhlášky
Mimsterstva dopravy č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah, hlava třetí.

U mostů, propustků au objektů s konstrukcí mostům podobnou se provádí formou hlavní prohlídky
a případně včetně zatěžovací zkoušky dle 19.9.2.

Hlavní prohlídka se provádí podle ustanovení předpisu SŽDC S5 "Správa mostních objektů", část druhá.

58

4

6)

Pro hlavní prohlídku předkládá zhotovitel stavby doklady podle předpisu SŽDC S5 a dále veškeré doklady
uvedené v článcích 19.8.1 a 19.8.2 těchto TKP.

Pro provádění zatěžovací zkoušky platí ustanovení v článku 19.9.2 této kapitoly TKP.

19.8.4 Zkušební provoz

W
©)

Pro zkušební provoz platí ustanovení Vyhlášky Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.
Požadavky a podrobnosti určí objednatel.

19.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

19.9.1. Kontrolní měření

W

Kontrolní měření se provádí v rámci zjišťování velikosti odchylek vyrobené nebo smontované ocelové
konstrukce, podle článků 19.6.1 a 19.6.2 a Přílohy G této kapitoly TKP.

19.9.2  Zatěžovací zkouška ocelové konstrukce

W

©)
6)

(©
(6)
(6)
(7)

(8)

Zatěžovací zkouška se provádí u mostů v případech stanovených vyhláškou Ministerstva dopravy
č. 177/1995 Sb., $ 6, bod ©.

V případě ostatních konstrukcí může předepsat zatěžovací zkoušku objednatel.

Základní požadavky na provádění zatěžovacích zkoušek jsou stanoveny v ČSN 73 2030. Pro mosty jsou další
požadavky obsaženy v ČSN 73 6209.

Zatěžovací zkouška se u mostů provádí jako součást technicko-bezpečnostní zkoušky.
Zatěžovací zkoušku zajišťuje zhotovitel stavby.

Zatěžovací zkoušky může provádět výhradně pro tuto činnost akreditovaná zkušební laboratoř, která musí být
uvedena v seznamu akreditovaných zkušebních laboratoří uveřejňovaném ve Věstníku Uřadu pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Podklady pro zatěžovací zkoušku zajišťuje zhotovitel stavby ve spolupráci s projektantem projektové
dokumentace. Program zatěžovací zkoušky a výslednou zprávu zajišťuje zkušební laboratoř.

Program zatěžovací zkoušky musí být předložen ke schválení příslušnému odbornému útvaru, ato
v dostatečném předstihu před jejím konáním. Příslušný odborný útvar může na základě výsledků
prováděných dílenských přejímek a montážních prohlídek nařídit některá speciální měření ve specifiko-
vaných místech ocelové konstrukce, stanovit účinnost zatěžovacích břemen nebo požadovat dodatečné
provedení dynamické zatěžovací zkoušky.

19.10EKOLOGIE

©

©)

(G)

(4

Všechny práce zahrnuté v kapitole 19 TKP je nutno provádět ve smyslu příslušných hygienických zákonných
předpisů tak, aby bylo vždy chráněno životní prostředí před negativními vlivy výstavby, výroby a montáže
ocelových konstrukcí. Dokumentace zhotovitele stavby, výrobce ocelové konstrukce a montážní organizace
musí obsahovat zásady pro provádění jednotlivých prací z hlediska ochrany životního prostředí. Viz též
Kapitolu 1 TKP.

Znečištění tuhými odpady - ke vzniku tuhých odpadů dochází zejména při bourání starých objektů a při
stavební činnosti vůbec. Pokud nelze odpady opětovně použít, je nutno je deponovat na vhodných,
povolených skládkách. Při eventuální nutnosti deponovat hygiemcky závadné látky je zapotřebí provést
vhodná opatření, případně odpady ekologicky šetrnými postupy likvidovat.

Znečištění vody a půdy - je třeba zabránit znečistění vodních toků i podzemní vody látkami používanými při
výrobě a montáži ocelových konstrukcí, zejména pak ropnými produkty používanými při provozu stavebních
strojů. Při otryskávání konstrukcí opatřených nátěry je třeba zabránit, aby se odpad dostával do vody nebo do
půdy. Odpad vzniklý otryskáním nátěrů je nutno ekologicky likvidovat.

Znečištění ovzduší - ovzduší může být znečišťováno zejména při provozu stavebních strojů výfukovými
plyny, zplodinami vznikajícím při svařování apod. Znečistění ovzduší je třeba minimalizovat používáním
vhodných stavebních mechanizmů, technologických postupů a technologickou kázní.

59

(5) Vliv hluku - hluk při výrobě a montáži ocelových konstrukcí způsobují výrobní a stavební stroje nebo
doprava materiálů nebo dílců na stavbu. Přesahuje-li hluk meze stanovené zákonnými předpisy, je třeba vliv
hluku eliminovat vhodnými opatřeními.

(6) — Vliv záření - při výrobě a montáži ocelových konstrukcí přichází v úvahu vliv elektromagnetického záření
(z rentgenových a radioizotopových zdrojů) při provádění zkoušek materiálu a svarů a případně záření
z laserových zdrojů při řezání materiálu, nebo při proměřování rozměrnějších konstrukcí. Aby nedocházelo
k ohrožení životního prostředí a zdraví, je třeba používat funkčního zařízení a dodržovat předpisy pro užívání
těchto zařízení.

(7) Technologické postupy a použité strojní stavební mechanizmy musí zásadně vyhovovat zákonným normám.
Pokud nevyhovují, nelze je pro provádění ocelových konstrukcí podle kapitoly 19 těchto TKP použít.

19.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA

(ID. Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož 1 na požární ochranu obecně stanoví Kapitola 1
TKP.

19.12SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

(1) Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu Kapitoly 1

TKP, tj. právních předpisů, technických norem a předpisů a drážních předpisů.

19.12.1 Technické normy v platném aktuálním znění

ČSN 02 2038: 1.10.2004
ČSN 02 2300: 1.7.1969
ČSN 02 2301 1.4.2004
ČSN 02 2302: 1.4.2004
ČSN 02 2311: 1.5.2004
ČSN 02 2313: 1.10.2004
ČSN 02 2315: 1.5.2004
ČSN 02 2317: 1.5.2004
ČSN 02 2330: 1.7.1969
ČSN 05 0000: 1.1.1988
ČSN 05 1309: 1.1.1991
ČSN 05 1311: 1.3.1991
ČSN 42 0015: 1.5.1970
ČSN 42 0271: 1.12.1993
ČSN 42 0276: 1.4.1971
ČSN 73 2030:1.4.1994
ČSN 73 2603: 1.6.2011

ČSN 73 6200: 1.8.2011
ČSN 73 6201: 1.10.2008
ČSN 73 6209: 1.3.1996
ČSN 73 6221: 1.3.2011
ČSN 73 6223: 1. 12.2010

ČSN EN 287-1: 1.3.2012
(05 0711)

ČSN EN ISO 9712: 1.2.2013
(01 5004)

Nýty - Technické dodací předpisy

Nýty. Přehled

Nýty s půlkulatou hlavou

Přesné nýty s půlkulatou hlavou

Zápustné nýty

Zápustné nýty s velkou hlavou

Zápustné nýty s čočkovitou hlavou

Zápustné nýty s čočkovitou hlavou s úhlem 100“

Nýty s plochou hlavou

Zváranie. Zváranie kovov. Základné pojmy

Zváranie. Zvaritelnosť kovov a jej hodnoteme. Všeobecné ustanovenia
Zváranie. Zvaritelnosť ocelí na oblůkové zváranie. Skůšanie a hodnotenme
Vady tvářených ocelových hutních výrobků. Názvosloví a třídění vad
Výkovky ocelové zápustkové. Všeobecné technické požadavky

Výkovky ocelové volné, v obvyklém provedení. Technické dodací předpisy
Zatěžovací zkoušky stavebních konstrukcí. Společná ustanovení

Ocelové mostní konstrukce — Doplňující specifikace pro provádění, odrolu
kvality a prohlídky

Mosty — Terminologie a třídění

Projektování mostních objektů

Zatěžovací zkoušky mostů

Prohlídky mostů pozemních komunikací

Ochranná zařízení proti nebezpečnému dotyku s živými částmi trakčního
vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad železničními
dráhami

Zkoušky svářečů - Tavné svařování - Část 1: Oceli

Nedestruktivní zkoušení — kvalifikace a certifikace pracovníků ndt

60

ČSN EN 571-1: 1.12.1998

(01 5017)
ČSN EN ISO 17637: 1.8.2011
(05 1180)

ČSN EN 1011-1: 1.8.2009
(05 2210)

ČSN EN ISO 23277: 1.6.2010
(05 1176)

ČSN EN ISO 17638: 1.6.2010
(05 1182)

ČSN EN ISO 23278: 1.6.2010
(05 1183)

ČSN EN 1320: 1.8.1998

(05 1127)

ČSN EN 1321: 1.8.1998

(05 1128)

ČSN EN 1418: 1.6.1999
(05 0730)

ČSN EN 1435: 1.7.1999

(05 1150)

ČSN EN ISO 11666: 1.6.2011
(05 1172)

ČSN EN ISO 17640: 1.6.2011
(05 1171)

ČSN EN 1792: 1.5.2004

(05 0009)

ČSN EN ISO 6507-1:1.8.2006
(42 0374)

ČSN EN 1990 ed.2

ČSN EN 1991-16

ČSN EN 1991-1-7

ČSN EN 1991-2
ČSN EN 1993-1-1

ČSN EN 1993-1-3
ČSN EN 1993-1-4

ČSN EN 1993-1-5
ČSN EN 1993-1-6

ČSN EN 1993-1-7

ČSN EN 1993-1-8
ČSN EN 1993-1-9
ČSN EN 1993-1-10

Nedestruktivní zkoušení — Kapilární zkouška — Část 1: Obecné zásady
Nedestruktivní zkoušení svarů — Vizuální kontrola tavných svarů

Svařování — Doporučení pro svařování kovových materiálů — Část 1:
Všeobecná směrnice pro obloukové svařování

Nedestruktivní zkoušení svarů — Zkoušení svarů kapilární metodou — Stupně
přípustnosti

Nedestruktivní zkoušení svarů — Zkoušení svarů magnetickou metodou
práškovou

Nedestruktivní zkoušení svarů — Zkoušení svarů magnetickou metodou
práškovou — Stupně přípustnosti

Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů - Zkouška rozlomením

Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů - Makroskopická
a mikroskopická kontrola svarů

Svářečský personál — Zkoušky svářečských operátorů pro tavné svařování
a seřizovačů odporového svařování pro plně mechanizované a automatické
svařování kovových materiálů

Nedestruktivní zkoušení svarů - Radiografické zkoušení svarových spojů

Nedestruktivní zkoušení svarů - Zkoušení svarových spojů ultrazvukem-Stupně
přípustnosti

Nedestruktivní zkoušení svarů — Zkoušení svarových spojů ultrazvukem —
Techniky, třídy zkoušení a hodnocení

Svařování — Vícejazyčný seznam termínů ze svařování a příbuzných procesů
Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Vickerse - Část 1: Zkušební metoda

Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí — Část 1-6: Obecná zatížení — Zatížení během
provádění

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí — Část 1-7: Obecná zatížení — Mimořádná
zatížení

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí — Část 2: Zatížení mostů dopravou

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-1: Obecná pravidla
a pravidla pro pozemní stavby

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-3: Doplňující pravidla
pro tenkostěnné za studena tvarované prvky a plošné

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-4: Doplňující pravidla
pro korozivzdorné oceli

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-5: Boulení stěn

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-6: Pevnost a stabilita
skořepinových konstrukcí

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-7: Deskostěnové
konstrukce příčně zatížené

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-8: Navrhování styčníků
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-9: Únava

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-10: Houževnatost
materiálu a vlastnosti napříč tloušťkou

61

ČSN EN 1993-1-11
ČSN EN 1993-1-12

ČSN EN 1993-2
ČSN EN 1994-1-1

ČSN EN 1994-2

ČSN EN ISO 6892-1:1.2. 2010
(42 0310)

ČSN EN 10020: 1.7.2001
(42 0002)

ČSN EN 10021: 1.7.2007
(42 0905)

ČSN EN 10025-1: 1.10.2005
(42 0904)

ČSN EN 10025-2: 1.10.2005
(42 0904)

ČSN EN 10025-3: 1.10.2005
(42 0904)

ČSN EN 10025-4: 1.10.2005
(42 0904)

ČSN EN 10025-5: 1.10.2005

(42 0904)
ČSN EN 10025-6: 1.10.2005
(42 0904)

ČSN EN 10027-1:1.5.2006
(42 0011)

ČSN EN 10027-2:1.4.1995
(42 0012)

ČSN EN 10028-7:1.7.2008
(42 0937)

ČSN EN 10029: 1.5.2011
(42 5311)

ČSN EN 10034: 1.10 1995
(42 0033)

ČSN ISO 148-1: 1.10.2010
(42 0381)

ČSN EN 10048: 1.6.2000
(42 0037)

ČSN EN 10051: 1.6.2011
(42 0034)

ČSN EN 10052: 1.4.1996
(42 0004)

ČSN EN 10055: 1.4.1997
(42 5581)

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-11: Navrhování
ocelových tažených prvků

Eurokód 3:Navrhování ocelových konstrukcí — Část 1-12: Doplňující pravidla
pro oceli vysoké pevnosti do třídy S700

Eurokód 3:Navrhování ocelových konstrukcí — Část 2: Mosty

Eurokód 4: Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí — Část 1-1:
Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby

Eurokód 4: Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí — Část 2:
Obecná pravidla a pravidla pro mosty

Kovové materiály. Zkoušení tahem - Část 1: Zkušební metoda za pokojové
teploty

Definice a rozdělení ocelí
Všeobecné technické dodací podmínky pro ocel a ocelové výrobky

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 1: Všeobecné
technické dodací podmínky

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 2: Technické dodací
podmínky pro nelegované konstrukční oceli

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 3: Technické dodací

podmínky pro normalizačně žíhané/normalizačně válcované svařitelné
jemnozrnné konstrukční oceli

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 4: Technické dodací
podmínky pro termomechanicky válcované svařitelné jemnozrnné konstrukční
oceli

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 5: Technické dodací
podmínky na konstrukční oceli se zvýšenou odolností proti atmosférické korozi

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 6: Technické dodací
podmínky na ploché výrobky s vyšší mezí kluzu po zušlechťování

Systémy označování ocelí - Část 1: Stavba značek ocelí
Systémy označování ocelí. Část 2: Systém číselného označování
Ploché výrobky z ocelí pro tlakové účely - Část 7: Korozivzdorné oceli

Plechy ocelové válcované za tepla, tloušťky od 3 mm. Mezní úchylky rozměrů,
tvaru a hmotnosti

Tyče průřezu „I“ a „H“ z konstrukčních ocelí. Mezní úchylky rozměrů
a tolerance tvaru

Kovové materiály — Zkouška rázem v ohybu podle Charpyho — Část 1:
Zkušební metoda

Ocelové úzké pásy válcované za tepla — Mezní úchylky rozměrů a tolerance
tvaru

Kontinuálně za tepla válcované pásy a plechy stříhané z širokého pásu
z nelegovaných a legovaných ocelí — Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru

Terminologie tepelného zpracování železných výrobků

Tyče ocelové průřezu T rovnoramenné se zaoblenými hranami a přechody
válcované za tepla — Rozměry, mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru

62

ČSN EN 10056-2: 1.4.1995
(42 0032)

ČSN EN 10067: 1.9.1998
(42 0023)

ČSN EN 10088-1: 1.12.2005
(42 0927)

ČSN EN 10088-2: 1.1.2006
(42 0928)

ČSN EN 10088-3: 1.1.2006
(42 0928)

ČSN EN 10149-1:1.11.1998
(42 1090)

ČSN EN 10149-2:1.3.1999
(42 1091)

ČSN EN 10149-3:1.3.1999
(42 1092)

ČSN EN 10160: 1.2.2000

(01 5024)
ČSN EN 10162:1.3.2005

(42 1053)

ČSN EN 10163-1:1.8.2005
(42 0016)

ČSN EN 10163-2: 1.8.2005
(42 0017)

ČSN EN 10163-3: 1.8.2005
(42 0018)

ČSN EN 10164: 1:10.2005
(42 1001)

ČSN EN 10204: 1.9.2005
(42 0009)

ČSN EN 10210-1: 1.11.2006
(42 1051)

ČSN EN 10210-2: 1.11.2006
(42 5952)

ČSN EN 10216-5: 1.3.2005
(42 0265)

ČSN EN 10217-7: 1.12.2005
(42 1049)

ČSN EN 10219-1:1.12.2006
(42 1052)

ČSN EN 10219-2:1.12.2006
(42 5953)

ČSN EN 10272:1.4.2008

(42 1031)

ČSN EN 10264-1:1.8.2012
(42 1072)

Tyče průřezu rovnoramenného a nerovnoramenného „L“ z konstrukčních ocelí.
Část 2: Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru

Tyče ploché hlavičkové válcované za tepla — Rozměry, mezní úchylky rozměrů
a hmotnosti a tolerance tvaru

Korozivzdorné oceli — Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí

Korozivzdorné oceli — Část 2: Technické dodací podmínky pro plech a pás
z ocelí odolných korozi pro všeobecné použití

Korozivzdorné oceli — Část 3: Technické dodací podmínky pro polotovary,
tyče, dráty, tvarovou ocel a lesklé výrobky z ocelí odolných korozi pro
všeobecné použití

Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tváření za
studena - Část 1: Všeobecné dodací podmínky

Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tváření za
studena - Část 2: Dodací podmínky pro termomechanicky válcované oceli

Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tváření za
studena - Část 3: Dodací podmínky pro normalizačně žíhané nebo normalizačně
válcované oceli

Zkoušení ocelových plochých výrobků o tloušťce 6 mm nebo větší ultrazvukem
(odrazová metoda)

Ocelové profily tvářené za studena - Technické dodací podmínky - Mezní
úchylky rozměrů a tolerance tvaru

Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových plechů,
široké oceli a tyčí tvarových — Část 1: Všeobecné požadavky

Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových plechů,
široké oceli a tyčí tvarových — Část 2: Plechy a široká ocel

Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových plechů,
široké oceli a tyčí tvarových — Část 3: Tyče tvarové

Výrobky z ocelí se zlepšenými deformačními vlastnostmi kolmo k povrchu
výrobku — Technické dodací podmínky

Kovové výrobky. Druhy dokumentů kontroly

Duté profily tvářené za tepla z nelegovaných a jemnozrnných konstrukčních
ocelí - Část 1: Technické dodací podmínky

Duté profily tvářené za tepla z nelegovaných a jemnozrnných konstrukčních
ocelí — Část 2: Rozměry, úchylky a statické hodnoty

Bezešvé ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení - Technické dodací
podmínky - Část 5: Trubky z korozivzdorných ocelí

Svařované ocelové trubky pro tlakové účely - Technické dodací podmínky -
Část 7: Trubky z korozivzdorných ocelí

Svařované duté profily z konstrukčních, nelegovaných a jemnozrnných ocelí,
tvářené za studena - Část 1: Technické dodací podmínky

Svařované duté profily z konstrukčních nelegovaných a jemnozrnných ocelí,
tvářené za studena — Část 2: Rozměry, úchylky a statické hodnoty

Tyče z korozivzdorných ocelí pro tlakové nádoby a zařízení

Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 1: Všeobecné
požadavky

63

ČSN EN 10264-2:1.8.2012
(42 1072)
ČSN EN 10264-3:1.8.2012
(42 1072)

ČSN EN 10264-4:1.8.2012
(42 1072)
ČSN EN 10296-2:1.6.2006
(42 0101)
ČSN EN 10297-2:1.6.2006
(42 0258)
ČSN EN 10306: 1.10.2002
(01 5091)
ČSN EN 10308: 1.10.2002
(01 5093)

ČSN EN ISO 17635:1.10.2010

(05 1170)

ČSN EN 12517-1: 1.11.2006

(05 1178)

ČSN EN ISO 12690: 1.8.2011

(03 8712)
ČSN EN 1559-1:1.12.2011
(42 1260)

ČSN EN 1559-2:1.1.2001
(42 1261)

ČSN EN ISO 898-1: 1.8.2010

(02 1005)

ČSN EN ISO 898-2: 1.12.2012

(02 1005)

ČSN EN 22553: 1.6.1998
(01 3155)

ČSN EN ISO 643: 1.8.2013
(42 0462)

ČSN EN ISO 2560: 1.7.2010

(05 5005)

ČSN EN ISO 3269: 1.10.2001

(02 1018)

ČSN EN ISO 3506-1: 1.6.2010

(02 1007)

ČSN EN ISO 3506-2: 1.6.2010

(02 1007)

ČSN EN ISO 3834-1: 1.8.2006

(05 0331)

ČSN EN ISO 3834-2: 1.8.2006

(05 0331)

ČSN EN ISO 3834-3: 1.8.2006

(05 0331)

Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 2: Dráty z
nelegovaných ocelí tažené za studena na výrobu lan pro všeobecné použití

Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 3: Kruhové
a tvarové dráty z nelegovaných ocelí pro vysoké namáhání

Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 4: Dráty z
korozivzdorných ocelí

Svařované ocelové trubky kruhového průřezu pro strojírenství a všeobecné
technické použití - Technické dodací podmínky - Část 2: Korozivzdorné oceli

Bezešvé ocelové trubky pro strojírenství a všeobecné technické použití -
Technické dodací podmínky - Část 2: Korozivzdorné oceli

Železo a ocel — Zkoušení H profilů s rovnoběžnými přírubami a IPE profilů
ultrazvukem

Nedestruktivní zkoušení- Zkoušení ocelových tyčí ultrazvukem

Nedestruktivní zkoušení svarů — Všeobecná pravidla pro kovové materiály

Nedestruktivní zkoušení svarů — Část 1: Hodnocení svarových spojů u oceli,
niklu, titanu a jejich slitin při radiografickém zkoušení — Stupně přípustnosti
Kovové a jiné anorganické povlaky — Dozor nad žárovým stříkáním — Úkoly
a odpovědnosti

Slévárenství - Technické dodací podmínky - Část 1: Všeobecně

Slévárenství - Technické dodací podmínky - Část 1: Část 2: Doplňkové
požadavky na ocelové odlitky

Mechanické vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli —
Část 1: Srouby se specifikovanými třídami pevnosti — Hrubá a jemná rozteč

Mechanické vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli —
Část 2: Matice se specifikovanými třídami pevnosti — Hrubá a jemná rozteč
Svarové a pájené spoje — Označování na výkresech

Ocel — Mikrografické stanovení velikosti zrn

Svařovací materiály — Obalené elektrody pro ruční obloukové svařování
nelegovaných a jemnozrnných ocelí - Klasifikace

Spojovací součásti — Přejímací kontrola

Mechanické vlastnosti korozně odolných spojovacích součástí z
korozivzdorných ocelí - Část 1: Srouby

Mechanické vlastnosti korozně odolných spojovacích součástí z
korozivzdorných ocelí - Část 2: Matice

Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část l:
Kritéria pro volbu odpovídajících požadavků na jakost

Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 2: Vyšší
požadavky na jakost

Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 3:
Standardní požadavky na jakost

64

ČSN EN ISO 3834-4: 1.8.2006
(05 0331)
ČSN EN ISO 3834-5: 1.8.2006
(05 0331)

ČSN EN ISO 4063: 1.8.2011
(05 0011)
ČSN EN ISO 544: 1.10.2011
(05 5001)

ČSN EN ISO 5817: 1.3.2014
(05 0110)

ČSN EN ISO 6520-1: 1.2.2008
(05 0005)

ČSN EN ISO 6947: 1.12.2011
(05 0024)

ČSN EN ISO 7438: 1.1.2006
(42 0401)

ČSN EN ISO 8501-1:
1.11.2007

(03 8221)

ČSN EN ISO 8501-2:1.6.1998
(03 8221)

ČSN EN ISO 8501-3:1.2.2008
(03 8221)

ČSN EN ISO 9013:1.10.2003
(05 3401)

ČSN EN ISO 9445-1:1.9.2010
(42 0039)

ČSN EN ISO 9445-2:1.9.2010
(42 0039)

ČSN EN ISO 9692-1:
1.10.2004 (05 0025)

ČSN EN ISO 9692-2: 1.8.2000

(05 0025)
ČSN EN 10168: 1.5.2005

(42 0007)

ČSN EN 13479: 1.12.2005

(05 5805)

ČSN EN ISO 13918: 1.11.2008
(05 2420)

ČSN EN ISO 13920: 1.2.2003
(05 0205)

ČSN EN ISO 4014:1.9.2011
(02 1101)

ČSN EN ISO 4016:1.9.2011
(02 1301)

Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 4:
Základní požadavky na jakost

Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 5:
Dokumenty, kterými je nezbytné se řídit pro dosažení shody s požadavky na
jakost podle ISO 3834-2, ISO 3834-3 nebo 3834-4

Svařování a příbuzné procesy — Přehled metod a jejich číslování

Svařovací materiály - Technické dodací podmínky přídavných materiálů
a tavidel - Druhy výrobků, rozměry, mezní úchylky a označování

Svařování — Svarové spoje oceli, niklu, titanu a jejich slitin zhotovené tavným
svařováním (mimo elektronového a laserového svařování) — Určování stupňů
kvality

Svařování a příbuzné procesy — Klasifikace geometrických vad kovových
materiálů — Část 1: Tavné svařování

Svařování a příbuzné procesy — Polohy svařování

Kovové materiály — Zkouška ohybem

Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 1: Stupně zarezavění
a stupně přípravy ocelového podkladu bez povlaku a ocelového podkladu po
úplném odstranění předchozích povlaků

Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 2: Stupně přípravy dříve
natřeného ocelového podkladu po místním odstranění předchozích povlaků
Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 3: Stupně přípravy
svarů, hran a ostatních ploch s povrchovými vadami

Tepelné dělení - Klasifikace tepelných řezů - Geometrické požadavky na
výrobky a úchylky jakosti řezu

Korozivzdorné oceli kontinuálně válcované za studena - Mezní úchylky
rozměrů a tolerance tvaru - Část 1: Uzký pás a pruh

Korozivzdorné oceli kontinuálně válcované za studena - Mezní úchylky
rozměrů a tolerance tvaru - Část 2: Široký pás a plech

Svařování a příbuzné procesy — Doporučení pro přípravu svarových spojů —
Část 1: Svařování ocelí ručně obloukovým svařováním obalenou elektrodou,
tavící se elektrodou v ochranném plynu, plamenovým svařováním, svařováním
wolframovou elektrodou v inertním plynu a svařováním svazkem paprsků

Svařování a příbuzné procesy — Příprava svarových ploch — Část 2: Svařování
ocelí pod tavidlem

Ocelové výrobky — Dokumenty kontroly — Přehled a popis údajů

Svařovací materiály - Všeobecná výrobková norma pro přídavné kovy a tavidla
pro tavné svařování kovových materiálů

Svařování — svorníky a keramické kroužky pro obloukové přivařování svorníků

Svařování — Všeobecné tolerance svařovaných konstrukcí — Délkové a úhlové
rozměry — Tvar a poloha

Šrouby se šestihrannou hlavou - Výrobní třídy A a B

Šrouby se šestihrannou hlavou - Výrobní třída C

65

ČSN EN ISO 4017:1.9.2011
(02 1101)

ČSN EN ISO 4018:1.9.2011
(02 1303)

ČSN EN ISO 4032:1.9.2013
(02 1401)

ČSN EN ISO 4033:1.9.2013
(02 1404)

ČSN EN ISO 4034:1.9.2011
(02 1101)

ČSN EN 14399-1:1.9.2005
(02 1042)

ČSN EN 14399-2:1.9.2005
(02 1042)

ČSN EN 14399-3:1.9.2005
(02 1042)

ČSN EN 14399-4:1.9.2005
(02 1042)

ČSN EN 14399-5:1.9.2005
(02 1042)

ČSN EN 14399-6:1.9.2005
(02 1042)
ČSN EN 14399-7:1.8.2008
(02 1042)
ČSN EN 14399-8:1.8.2008

ČSN EN 14399-9:1.6.2010
(02 1042)

ČSN EN 14399-10:1.6.2010
(02 1042)

ČSN EN ISO 7089: 1.8.2001
(02 1701)

ČSN EN ISO 7090: 1.8.2001
(02 1701)

ČSN EN ISO 7091: 1.8.2001
(02 1721)

ČSN EN 14532-1:1.1.2006
(05 5521)

ČSN EN 14532-2:1.3.2006
(05 5521)

ČSN EN 14532-3:1.5.2006
(05 5521)

Šrouby se šestihrannou hlavou se závitem k hlavě - Výrobní třídy A a B
Šrouby se šestihrannou hlavou se závitem k hlavě - Výrobní třída C
Šestihranné matice (typ 1) - Výrobní třídy A a B

Šestihranné vysoké matice (typ 2) - Výrobní třídy A a B

Šestihranné matice (typ 1) - Výrobní třída C

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 1: Všeobecné požadavky

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 2: Zkouška vhodnosti pro předpínání

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 1: Systém HR — Sestavy šroubu se šestihrannou hlavou a šestihrannou
maticí

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 1: Systém HV — Sestavy šroubu se šestihrannou hlavou a šestihrannou
maticí

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 5: Ploché kruhové podložky

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 6: Ploché kruhové podložky se zkosením

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 7: Systém HR — Sestavy šroubu se zápustnou hlavou a šestihrannou maticí

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 8: Systém HV — Sestavy lícovaného šroubu se šestihrannou hlavou

a šestihrannou maticí

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 9: Systém HR nebo HV - Přímé indikátory napětí pro sestavy šroubu

a matice

Sestavy vysokopevnostních konstrukčních šroubových spojů pro předpínání —
Část 10: Systém HV — Sestavy šroubu a matice a kalibrovaný m předpětím

Ploché kruhové podložky - Běžná řada - Výrobní třída A
Ploché kruhové podložky se zkosením - Běžná řada - Výrobní třída A
Ploché kruhové podložky - Běžná řada - Výrobní třída C

Svařovací materiály - Zkušební metody a požadavky na jakost - Část L:
Základní metody a posuzování shody přídavných materiálů pro ocel, nikl

a mklové slitiny

Svařovací materiály - Zkušební metody a požadavky na jakost - Část 2:
Doplňkové metody a posuzování shody přídavných materiálů pro ocel, nikl
a mklové slitiny

Svařovací materiály - Zkušební metody a požadavky na jakost - Část 3:
Posuzování shody drátových elektrod, drátů a tyčinek pro svařování
hliníkových slitin

66

ČSN EN ISO 14555: 1.11.2014 Svařování — Obloukové přivařování svorníků z kovových materiálů

(05 0324)

ČSN EN ISO 14731: 1.6.2007 Svářečský dozor. Úkoly a odpovědnosti

(05 0330)

ČSN EN 15048-1: 1.12.2007

(02 1043)

ČSN EN ISO 15607: 1.9.2004

(05 0311)

ČSN EN ISO 15609-1:
1.8.2005 (05 0312)

ČSN EN ISO 15610: 1.10.2004

(05 0315)

ČSN EN ISO 15611: 1.10.2004

(05 0316)

ČSN EN ISO 15612: 1.2.2005

(05 0317)

ČSN EN ISO 15613: 1.7.2005

(05 0318)

ČSN EN ISO 15614-1:
1.6.2005 (05 0313)

ČSN EN ISO 15614-2:
1.2.2006 (05 0314)

ČSN EN ISO 15614-13:
1.7.2013 (05 0313)

ČSN EN ISO 17642-1:
1.6.2005 (05 1142)

ČSN EN ISO 17642-2:
1.12.2005 (05 1142)

ČSN EN ISO 17642-3:
1.12.2005 (05 1142)

ČSN EN ISO/IEC 17021:
1.1.2012 (01 5257)

ČSN EN ISO/IEC 17050-1:
1.4.2011 (01 5259)

ČSN EN ISO/IEC 17050-2:
1.4.2005 (01 5259)

ČSN ISO 857: 1.5.1997
(05 0001)

ČSN EN 1090-1+A1: 1.5.2012

(73 2601)

ČSN EN 1090-2+A1:1.1.2012

(73 2601)
ČSN EN ISO 1127:1.6.1999

u

CSN EN ISO 1302:1.12.2002

(01 4457)
ČSN EN ISO 1461:1.1.2010
(03 8560)

Sestavy spojovacích součástí pro nepředpjaté šroubové spoje - Část L:
Všeobecné požadavky

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Všeobecná
pravidla

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Stanovení
postupu svařování — Část 1: Obloukové svařování

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Kvalifikace na
základě vyzkoušených svařovacích materiálů

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Kvalifikace na
základě předchozí svářečské zkušenosti

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Kvalifikace na
základě normalizovaného postupu svařování

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Kvalifikace na
základě předvýrobní zkoušky svařování

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Zkouška
postupu svařování — Část 1: Obloukové a plamenové svařování ocelí

a obloukové svařování niklu a slitin niklu

Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Zkouška
postupu svařování — Část 2: Obloukové svařování hliníku a jeho slitin
Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů — Zkouška
postupu svařování — Část 13: Stlačovací a odtavovací stykové svařování
Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů — Zkoušky praskavosti za
studena pro svařované součásti — Metody obloukového svařování — Část 1:
Všeobecně

Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů — Zkoušky praskavosti za
studena pro svařované součásti — Metody obloukového svařování — Část 2:
Zkoušky s vlastní tuhostí

Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů — Zkoušky praskavosti za
studena pro svařované součásti — Metody obloukového svařování — Část 3:
Zkoušky s vynucenou tuhostí

Posuzování shody - Požadavky na orgány poskytující služby auditů

a certifikace systémů managementu

Posuzování shody — Prohlášení dodavatele o shodě — Část 1: Všeobecné
požadavky

Posuzování shody — Prohlášení dodavatele o shodě — Část 2: Podpůrná
dokumentace

Metody svařování, tvrdého a měkkého pájení — Slovník

Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí — Část 1: Požadavky
na posouzení shody konstrukčních dílců

Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí — Část 2: Technické
požadavky na ocelové konstrukce

Trubky z korozivzdorných ocelí - Rozměry, mezní úchylky rozměrů
a hmotnosti na jednotku délky

Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Označování struktury povrchu
v technické dokumentaci výrobků

Zinkové povlaky nanášené žárově ponorem na ocelové a litinové výrobky -
Specifikace a zkušební metody

67

ČSN EN ISO 2064:1.10.2000— Kovové a jiné anorganické povlaky - Definice a dohody týkající se měření

(03 8155) tloušťky
ČSN ISO 2178:1.3.1994 Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech. Měření tloušťky povlaku.
(03 8181) Magnetická metoda

ČSN EN ISO 4042:1.8.2000 Spojovací součásti - Elektrolyticky vyloučené povlaky

(02 1008)

ČSN EN ISO 15626:1.4.2014 — Nedestruktivní zkoušení svarů - Technika měření doby průchodu difrakčních

vln (TOFD) - Stupně přípustnosti

EURONORM 186: 12/1987 Zkouška profilů I s širokými (HE) a středně širokými (IPE) pásnicemi

SEP 1390: 07/1996 Aufschweissbiegeversuch (Návarová zkouška ohybem)

TNŽ 73 6260 Ocelové podlahy na nosných konstrukcích železničních mostů
TNŽ 73 6261 Uložení mostnic na ocelových konstrukcích železničních mostů
TNŽ 73 6265 Navrhování objektů mostů podobných s ocelovou konstrukcí
TNŽ 73 6277 Ocelová ložiska železničních mostů

19.12.2 Předpisy

Zákon č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných

inženýrů a techniků činných ve výstavbě v platném znění

Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, v platném znění
Vyhláška č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení v platném znění
Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky

Nařízení evropského parlamentu a rady EU č.305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví podmínky pro
uvádění stavebních výrobků na trh a kterými se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS

Nařízení vlády č.163/2002 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. včetně novelizace č. 55/2012 Sb.

Směrnice SŽDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství

SŽDC S5 Správa mostních objektů, předpis

SŽDC (ČD) S5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí

SŽDC SR 5/7 (S) Ochrana železničních mostních objektů proti účinkům bludných proudů

MVL 917 Směrnice pro používání komorových mostních provizorií o rozpětí 12 m až 30 m
MVL 511 Nosné konstrukce železničních mostů se zabetonovanými ocelovými nosníky

19.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 -

Kapitola 6 -

Kapitola 8 -

Kapitola 10 -
Kapitola 16 -
Kapitola 17 -
Kapitola 18 -
Kapitola 20 -
Kapitola 21 -
Kapitola 22 -

Kapitola 25B -

Kapitola 26 -
Kapitola 27 -
Kapitola 31 -

Všeobecně

Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku

Konstrukce koleje a výhybek

Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace a zpevněné plochy
Protihluková opatření

Beton pro konstrukce

Betonové mosty a konstrukce

Tunely

Mostní ložiska a ukončení nosné konstrukce mostů

Izolace proti vodě

Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi

Osvětlení, rozvody NN včetně dálkového ovládání, EOV, stožárové transformovny VN/NN
Zabezpečovací zařízení

Trakční vedení

68

Příloha A (závazná)

Volitelné požadavky pro výrobky
z nelegovaných konstrukčních ocelí
podle CSN EN 10025-2

69

Tabulka A. 1— Výrobky z nelegovaných konstrukčních ocelí podle ČSN EN 10025-2

Přehled volitelných a doplňujících požadavků dle ČSN EN 10025-1 a ČSN EN 10025-2

Označení | Zkrácený popis | Platnost | Poznámka
Volitelné požadavky podle EN 10025-2, kapitola 13
VP1 Oznámení způsobu výroby oceli Pokud je předepsáno v objednávce, musí být způsob
B výroby oceli oznámen objednateli
Provedení chemického rozboru hotového výrobku; počet zkušebních Požaduje se pro konstrukce skupiny EXC4, včetně
VP2 vzorků a prvků, které mají být stanoveny, se musí dohodnout B uhlíkového ekvivalentu na tavbu, pro ostatní výrobky
určí příslušný odborný útvar.
VP3 Prověření vlastností zkouškou rázem v ohybu u jakosti JR A | Min. hodnota 27 J
Požadavek na zlepšování deformační vlastnosti ve směru kolmém U konkrétních prvků stanoví projektant v PD — zejména
VP4 k povrchu výrobku podle EN 10164 u výrobků odpovídající kvality B |utahu napříč tloušťky, kritéria ČSN EN 1993-1-10
Vhodnost výrobků pro žárové pozinkování ponorem Je nutno určit s ohledem na požadovanou tloušťku
WPS B vrstvy. Pokud je požadavek min. tl. Zn 80 um, stanoví
se množství Si, P podle čl.7.4.3 ČSN EN 10025-2
VP6 Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10160 u plochých| A M
: . x Viz čl. 19.2
výrobků tlouštěk > 6 mm
VP7 Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10306 u tyčí průřezu H| B M
Dat ; a Viz čl. 19.2
s paralelními přírubami a u IPE profilů
VP8 Prověření nepřítomnosti vnitřních vad u tyčí podle EN 10308 B |Vizčl 19.2
VP9 Kontrola stavu povrchu a rozměrů musí být ověřena u výrobce| A | |Přejímka pověřeným zástupcem TŮDC Dokument
odběratelem kontroly 3.2 dle ČSN EN 10204
VP10 Požadování způsobu značení A |Vizčlánek 11. 1. ČSN EN 10025-1
Vhodnost k ohýbání, ohraňování, obrubování a lemování za studena bez k = , , v
M vzniku trhlin u plechů, pásů, široké oceli a ploché oceli (šířky < 150 mm) B Pokud pro daný prvek. připadá vůzahu např.
a jmenovité tloušťky < 30 mm wkorýtkovýeh význh
Vhodnost pro výrobu profilů válcováním za studena s poloměry ohybu , VN
VF12 uvedenými v tabulce 13u plechů a pásů jmenovité tloušťky <8 mm B Pokud pro daný prvek připadá v úvahu
Ověření vlastností zjišťovaných zkouškou rázem v ohybu u plochých
VP15 výrobků jakostních stupňů J2 a K2 z každé vyválcované tabule nebo A Pro oceli S355 a jakostnější
svitku
VP14 Ověření vlastností zjišťovaných zkouškou rázem vohybu a zkouškou Pro oceli S355 a jakostnější
tahem u plochých výrobků jakostních stupňů J2 a K2 z každé vyválcované A určené jako hlavní nosné části konstrukcí třídy
tabule nebo svitku provedení EXC3 a EXC4
PIS Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení | oprav M Vizčl. 192
povrchových vad broušením a/nebo svařováním jiné třídy než třídy A, Třída B, podskupina 3
podskupiny 1 podle EN 10163-2 u plechů a široké oceli ?
Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení oprav n-
VP16 povrchových vad broušením a/nebo svařováním jiné třídy než třídy C, A BEZEL S12
skupiny 1 podle EN 10163-3 u profilů
Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení oprav
VP17 povrchových vad broušením a/nebo svařováním jiné třídy než třídy A, A Viz čl. 19.2
podle EN 10221 utyčí a válcovaného drátu
VP18 Požadování jiných mezních úchylek než třídy A podle EN 10029 u plechů
válcovaných za tepla B
VP19a | | Požadování dodacích podmínek +N nebo +AR A. |Vizčl 19.2
Požadování dodacích podmínek +AR spolu s ověřením mechanických Z
VP19b | vlastností na normalizačně žíhaných zkušebních vzorcích A |VzA 182
Požadování obsahu mědi od 0,25% do 0,40% v rozboru tavby a od
VP20 | 9,20 %do 0,45 % v rozboru hotového výrobku u ocelí S235, S275 aS355 | B
VP21 Ověření velikosti zma výrobků J2 a K2 jmenovité tloušťky < 6 mm
VP22 Vhodnost tyčí pro tažení za studena —
VP23 Dodání prohlášení o shodě s objednávkou u oceli S185 —
Ověření mechanických vlastností u JR a ocelí E295, E335 a E360 musí
VFP24 být provedeno na skupině nebo tavbě A
Dohodnout přípravu zkušebních vzorků u předvalků, když objednávka
VP25 předepisuje požadavky na zkoušení mechanických vlastností navíc ke|
stanovení chemického složení
Stanovení maximálního obsahu uhlíku u profilů s jmenovitou tloušťkou
VP26 |> 100mm =
Zvýšení max. obsahu S u dlouhých výrobků pro zlepšení opracovatelnosti
VP27 na 0,015 %, pokud je ocel zpracovávána tak, aby upravila morfologii|
sulfidů a obsah vápníku při chemickém rozboru je min. 0,020 % Ca
VP28 Stanovení minimální hodnoty nárazové práce u profilů jmenovité tloušťky
> 100 mm o
Doplňující požadavky
DP1 | Návarová zkouška ohybem | A | U tlouštěk větších než 30 mm, dle SEP 1390

Vysvětlivky ke značkám ve sloupci platnost VP:

A> Volitelný požadavek platí vždy u výrobků dodaných podle těchto TKP
B — Volitelný požadavek se uplatňuje u konkrétní dodávky pro daný prvek podle způsobu použití, podmínky stanoví (PD, VVOK, ZTKP apod.) nebo
příslušný odborný útvar

70


Příloha B (závazná)

Volitelné požadavky pro výrobky
Z jemnozrnných konstrukčních ocelí
podle CSN EN 10025-3 a CSN EN 10025-4

tá!

Tabulka — B.1 Výrobky z jemnozrnných konstrukčních ocelí

„| Přehled volitelných a doplňujících požadavků
dle ČSN EN 10025-1, ČSN EN 10025-3 a ČSN EN 10025-4

Označení Zkrácený popis Platnost Poznámka
Volitelné požadavky podle EN 10025-1, kapitola 13
VP1 Oznámení způsobu výroby oceli Pokud je předepsáno v objednávce, musí být
B způsob výroby oceli oznámen příslušnému
odbornému místu objednatele
VP2 Provedení chemického rozboru hotového výrobku; počet
zkušebních vzorků a prvků, které mají být stanoveny, se musí B
dohodnut
VP3 Ověření vlastností zjišťovaných zkouškou rázem vohybu při
dohodnuté teplotě, musí se stanovit při jaké teplotě A
VP4 Požadavek na zlepšování deformační vlastnosti ve směru U konkrétních prvků stanoví projektant v PD —
kolmém k povrchu výrobku podle EN 10164 u výrobků B zejména u tahu napříč tloušťky, kritéria ČSN EN
odpovídající kvality 1993-1-10
VPS Vhodnost výrobků pro žárové pozinkování ponorem Je nutno určit s ohledem na požadovanou tloušťku
B vrstvy. Pokud je požadavek min. tl. 80 um, je nutno
stanovit množství Si, P, podle čl. 7.4.3 ČSN EN
10025-3 resp. ČSN EN 10025-4
VP6 Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10160 u n
plochých výrobků tlouštěk > 6 mm A Kiel 92
VP7 Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10306 u tyčí Vizčl. 192
průřezu H s paralelními přírubami a u IPE profilů B ze
VP8 Prověření nepřítomnosti vnitřních vad u tyčí podle EN 10308 R Viz čl. 19.2
VP9 Kontrola stavu povrchu a rozměrů musí být ověřena u výrobce Přejímka pověřeným zástupcem TŮDC. Dokument
odběratelem kontroly 3.2 dle ČSN EN 10204
VP10 Požadování způsobu značení A Viz čl. 11.1. ČSN EN 10025-1
Volitelné požadavky podle EN 10025-3 a EN 10025-4, kapitola 13
VP11a Vhodnost plechu, pásů, široké oceli a široké ploché oceli B Polaidpro daný prodkglinadí v úvahomapě.
jmenovité tloušťky <16 mm kohýbání, ohraňování, korýtkových výztuh lí dle EN 10025-3
obrubování a lemování za studena bez vzniku trhlin Kor kKový C výzh nopeklé
VP11b Vhodnost plechu, pásů, široké oceli a široké ploché oceli B Pokud pro daný prvek připadá vůvahu např.
jmenovité tloušťky <12 mm kohýbání, ohraňování, korýtkových výztuh lí dle EN 10025-4
obrubování a lemování za studena bez vzniku trhlin u korýtkových výztuh u ocelí dle
VP12 Vhodnost plechů a pásů jmenovité tloušťky < 8 mm pro výrobu
profilů válcováním za studena s poloměry ohybu uvedenými B Pokud pro daný prvek připadá v úvahu
VČSN EN 10025-3 resp. ČSN EN 10025-4.
VP13 Ověření vlastností zjišťovaných zkouškou rázem v ohybu u
plochých výrobků z každé vyválcované tabule plechu nebo A Pro oceli S355 a jakostnější
svitku
VP14 Ověření vlastností zjišťovaných zkouškou rázem vohybu a . : KRKA 4 Po
zkouškou tahem u plochých výrobků z každé vyválcované A Pro oceli $355 a jakostnější určené pro nosné části
tabule plechu nebo svitku konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4
VP15 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení
oprav povrchových vad broušením a/nebo A Třída B, podskupina 3
svařováním jiné třídy než třídy A, podskupinyl podle Viz čl. 19.2
EN 10163-2 u plechů a široké oceli
VP16 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení č
7 ko? VN A Viz čl. 19.2
oprav povrchových vad broušením a/nebo svařováním jiné
třídy než třídy C, skupiny 1 podle EN 10163-3 u profilů
VP17 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení
oprav povrchových vad broušením a/nebo svařováním jiné A Viz čl. 19.2.
třídy než třídy A, podle EN 10221 u tyčí a válcovaného drátu
VP18 Požadování jiných mezních úchylek než třídy A podle
EN 10029 u plechů válcovaných za tepla B
VP29 Výrobce bude informovat zákazníka vdobě poptávky a
objednávky, které legující prvky vhodné k požadované jakosti B
oceli bude vědomě přidávat do materiálu
VP30 Prověření vlastností zkouškou rázem v ohybu na příčných V-
zkušebních tělesech B
VP31 Ražení nebude prováděno nebo pro ražení bude pozice určena
zákazníkem B
VP32 Pro použití pro železnice je požadován u rozboru tavby
maximální obsah S 0,010 % a u rozboru výrobku 0,012 % A
Doplňující požadavky
DP1 Návarová zkouška ohybem U tlouštěk větších než 30 mm včetně, provádí se dle

A

SEP 1390

Vysvětlivky ke značkám ve sloupci platnost VP jsou uvedeny v Příloze A. 1.

72


Příloha C (informativní)

Obsah protokolu zápisu
z dílenské přejímky OK mostu

73

Příloha C. 1— Vzor protokolu zápisu z dílenské přejímky ocelové mostní konstrukce

1.1 Obecné informace

1.1.1 Název stavby

1.1.2 Název objektu

1.1.3 Datum dílenské přejímky

1.1.4 Účastníci dílenské přejímky — objednatel, zhotovitel stavby, výrobce OK, montážní organizace
1.1.5 Předmět přejímky

1.1.6 Organizace přejímky

1.1.7 Zpracovatel PD, schválil, datum

VV OK vypracoval, schválil, datum

TP výroby + TP svařování schválil, datum

1.1.8 Popis mostní konstrukce (stručně)
1.1.9 Změny výrobní dokumentace OK
1.1.9 A. Zatřídění výrobku (třída provedení dle ČSN EN 1090-2+A1)

B. Zatřídění jakosti svarů podle ČSN EN ISO 5817

C. Jiné typy spojů

1.1.10 Pohled (schéma), popř. foto (není povinné, je možno nahradit přílohou)
1.1.11 Příčný řez (schéma), není povinný údaj

1.2 Dílenská přejímka

1.2.1 Předložené doklady k přejímce

1.2.1.1 Základní materiál

1.2.1.1.1 | Prohlášení o vlastnostech

1.2.1.1.2 | Inspekční certifikát 3.2 protokoly podle ČSN EN 10204

1.2.1.1.3 | Protokoly o výsledcích dodatečných mechanických zkoušek požadovaných objednatelem

1.2.1.1.4 | Pálící plány a shodnost s rozmístěním položek podle taveb a vývalků na schématu předloženém výrobcem OK

1.2.1.2 Přídavný materiál

1.2.1.2.1 | Prohlášení o vlastnostech

1.2.1.2.2 | Inspekční certifikát 3.1 protokoly podle ČSN EN 10204

1.2.1.3 Spojovací materiál

1.2.1.3.1. | Prohlášení o vlastnostech

1.2.1.3.2 | Inspekční certifikát 3.1 protokoly podle ČSN EN 10204

1.2.1.4 Spřahovací prvky
(svorníky) nebo jiný druh

1.2.1.4.1 | Prohlášení o vlastnostech

1.2.1.4.2 | Inspekční certifikát 3.1 protokoly podle ČSN EN 10204

1.2.1.5 Katalog svarů (číslo, datum, vypracoval, schválen objednatelem)

1.2.1.6 WPS, WPOR (číslo, datum, vypracoval, schválen výrobcem, schválen objednatelem)

1.2.1.7 Písemný postup zkoušení NDT svarů (číslo, datum, vypracoval, schválen výrobcem, schválen objednatelem)

1.2.1.8 Protokoly NDT kontrol svarů, včetně záznamů

1.2.1.9 Specifikace čísel opravovaných svarů, podle WPS, počet oprav

1.2.1.10. | Svářečský dozor (kdo vykonává, jméno, kvalifikace)

1.2.1.11. | Seznam svářečů (jméno, kvalifikace, platnost oprávnění, počet oprav podle čísel WPS)

1.2.1.12 | Výrobní deník (zápisy z kontrol výroby, nevyhovující NDT kontroly svarů, odchylky proti VD)

1.2.1.13 | Seznam změn oproti VD, včetně schválení objednatele (datum, jméno kdo schválil)

1.2.1.14. | Způsobilost výrobce v souladu s ČSN EN 1090-1 a v souladu s TKP kap. 19

1.2.1.15 Závady v dokladech,
(vypiš, včetně termínů jejich odstranění)

1.2.1.16 Měření odchylek na OK

1.2.1.16.1 | Geodetické zaměření prostorové sestavy
(kdo prováděl měření, kdy, chyba měření)

1.2.1.16.2 | Dosažené odchylky zjištěné geodeticky podle TKP kap. 19, zjištěné neshody výrobku.
Délka sestavy

Směrová poloha

Nadvýšení polí

Šířka sestavy

1.2.1.16.3 | Měření odchylek podle TKP 19 pásmem, vodováhou, úhloměrem, měrkou svarů apod.
(kdo prováděl měření, kdy, přesnost měření, čísla protokolů)

1.2.1.16.4 | Dosažené odchylky zjištěné ručním měřením odchylek, ORJ výrobce, zjištěné neshody výrobku.

1.2.18 Značení dílců (způsob značení, odchylky od specifikace)

1.2.19 Způsob provedení montážního sestavení (montážní úhelníky)
13 Fyzická prohlídka sestavené konstrukce
(kdo provádí, rozsah kvalifikace)
1.3.1 Výsledek vizuální kontroly svarů OŘJ výrobce, kdo prováděl kontrolu, datum, (zjištěné neshody oproti VD, Katalogu svarů), podle

ČSN EN ISO 17637

74

1.3.2 Výsledek vizuální kontroly svarů zadavatelem (zjištěné neshody oproti VD, Katalogu svarů), podle ČSN EN ISO 17 637
Pokyn pro odstranění závad:

1.3.3 Výsledek měření koutových svarů OŘJ výrobce, kdo prováděl kontrolu, datum (zjištěné neshody oproti TKP 19) ve 100%
1.3.4 Výsledek měření koutových svarů objednatelem (zjištěné neshody oproti TKP19) ve 100 %
Pokyn pro odstranění závad:
1.3.5 Zjištěná místa rovnání OK, náhřevy, trhliny
1.3.6 Svislost stěn, zakřivení, deformace stěn nebo pásnic
1.3.7 Rovinatost a směrová a výšková vstřícnost montážních styků, kořenové mezery
1.3.8 Vstřícnost napojení příčníků a výztuh
1.3.9 Identifikace položek a čísel taveb a vývalků
1.3.10 Jiné zjištěné závady

1.3.11 Spřahující prvky
Výsledek kontrolních zkoušek, výsledek vizuální kontroly

1.3.12 Mostní ložiska (popis typů a umístění, výrobce)

1.3.13 Výsledek měření ložisek (ložiska sepnuta s OK)

1.3.14 Šroubované spoje, otvory, provedení, odchylky

1.3.15 Klínové desky , způsob připojení k OK
Pokyn pro odstranění závad:

1.3.16 Klínové desky, zaměření

: Výsledky měření, použité měřidlo:

sklon ložiska

sklon klínové desky ( po demontáži ložisek)
Pokyn pro odstranění závad

1.3.17. Mezera mezi ložiskem a klínovou deskou
Odchylky uvedené v mm v příslušném místě dle schématu (uveď schéma), použité měřidlo:
Pokyn pro odstranění závad:

1.3.18. Mezera mezi OK mostu a klínovou deskou
Odchylky uvedené v mm v příslušném místě dle schématu, použité měřidlo:
Pokyn pro odstranění závad:

1.3.19. Rovinatost, sklon, stříškovitost dolní pásnice v místě připojení ložisek, po demontáži klínových desek
(měří se v případě šroubovaných styků)
Pokyn pro odstranění závad:

1.3.20 Další předepsané kontroly MT, PT, svarů, základního materiálu, uveď důvody, výsledek

1.3.21 Firemní znak

1.3.22 Přejímka spojovacího materiálu, popř. měření tloušťky povlaku
1.4 Protikorozní ochrana
1.4.1 Specifikace PKO vypracována, kým, kdy, schválil
1.4.2 TP PKO vypracoval, schválil
1.4.3 Výsledky průkazních zkoušek
1.4.4 Souhlas s prováděním PKO
2. Závěrečné hodnocení
2.1 Hmotnost přejímané ocelové konstrukce:
22 Dispozice pro dopravu
2.34 OK se přejímá za podmínek
2.4. Vyjádření účastníků přejímky:
2,5, Tento materiál vypracoval vedoucí dílenské přejímky na základě pověření objednatele ( jméno, datum, podpis), celkem počet
výtisků:
2.6 Podpisy účastníků
Skončeno, přečteno, podepsáno.
Objednatel:
Zhotovitel stavby/mostu:
Výrobce OK:

Dodavatel protikorozní ochrany:
Montážní organizace:
Ostatní účastníci řízení:

Protokol z dílenské přejímky č. x/rok, jméno a firma

75


76

Příloha D (informativní)

Obsah protokolu zápisu
z montážní prohlídky OK mostu

7

Příloha D. 1— Vzor protokolu zápisu z montážní prohlídky ocelové mostní konstrukce

1.1. Obecné informace
111 Název stavby
1.1.2 Název objektu
1.13 Datum montážní prohlídky
1.1.4 Účastníci dílenské přejímky — objednatel, zhotovitel stavby, výrobce OK, montážní organizace
1.1.5 Předmět montážní prohlídky
1.1.6 Organizace montážní prohlídky
1.1.7 Zpracovatel RDS, schválil
VV OK vypracoval, schválil
Výrobce OK mostu
Návrh montáže vypracoval, schválil
Montážní organizace
TP montáže vypracoval, schválil
1.1.8 Popis mostní konstrukce (stručně)
1.1.8 Způsob montáže, předpis a skutečný stav
1.1.9 A. Zatřídění výrobku (třída provedení dle CSN EN 1090-2+A1)
B. Zatřídění jakosti svarů podle ČSN EN ISO 5817
C. Jiné typy spojů
D. Expedici dílců na stavbu povolil zástupce zadavatele, datum číslo dílce
1.1.10. | Příčný řez (není povinný údaj)
1.1.11. | Pohled na konstrukci (není povinný údaj, je možno nahradit přílohou)
1.2. Kontrola dokladů
1.2.1 Kontrola dokladů, závady z dílenské přejímky
1.2.2 Předložený seznam dokladů z montážní prohlídky
1.2.3 Veškerý seznam závad v dokladech k montážní prohlídce
1.3 Fyzická prohlídka ocelové konstrukce
1.3.1 Fyzická prohlídka OK při montážní prohlídce (kdo provádí, rozsah kvalifikace)
1.3.1.1 | Souhlas s nátěrem montážních svarů, kdy, kým, za jakých podmínek
1.3.1.2 | Svislost stěn, zakřivení, deformace stěn nebo pásnic
1.3.1.3 | Rovnání, náhřevy
1.3.1.4 | Stav šroubovaných spojů
1.3.1.5 | Další zjištěné závady
1.4 Montážní ztužení
1.4.1 Popis montážního ztužení
1.4.2 Provizorní nebo stálá součást OK mostu
1.43 Protikorozní ochrana montážního ztužení, pokyn pro opravu
1.5 Ložiska mostu
1.5.1 Výrobce, popis typů
1.5.2 Klínové desky ( jsou, nejsou )
1.5.3 Mezera mezi OK a klínovou deskou
1.5.4 Mezera mezi klínovou deskou a ložiskem
1.5.5 Rovinatost, stříškovitost a sklon dolní pásnice v místě ložisek
1.5.6 Výsledek měření odchylky náklopné a kluzné štěrbiny ložisek v případě hrncových ložisek, v jaké fázi montáže je měřeno
1.5.7. | Stav protikorozní ochrany ložisek
1.5.8 Způsob připojení ložisek k OK mostu
1.5.9 Výsledek prohlídky připojení ložisek
1.5.10. | Výsledek kontroly spojovacího materiálu
1.5.11. | Sepnutí ložisek, způsob zaslepení otvorů po aktivaci ložisek
1.6 Nedestruktivní kontrola svarů
1.6.1 Předpis pro kontrolu montážních svarů, jakost svarů
1.6.2 Výsledek vizuální kontroly svarů podle ČSN EN ISO 17 637
1.6.3 Měření svarů koutových a tupých, odchylky
1.6.4 Výsledek RT, zkušební organizace
1.6.5 Výsledek UT, zkušební organizace
1.6.6 Počet oprav svarů, důvody, odchylka vůči schválené WPS a WPOR
1.6.7 Archivace snímků, kde, počet roků
1.6.8 Kontrolní desky, výsledek
1.6.9 Další předepsané kontroly MT, PT svarů nebo základního materiálu, předpis, výsledek
1.6.10 | Počet oprav montážních svarů
17 | Výsledek geometrického tvaru
OK po skončení montáže
1.71 Autorizovaný geodet, firma
1.7.2 Délka OK celková — na dolní pásnici, datum, teplota
1.7.3 Délka OK mezi uloženími, datum teplota, po skončení montáže
Délka polí mezi jednotlivým uložením na pilířích, datum teplota, po skončení montáže
Synchron délek jednotlivých hl. nosníků při uložení
Směrová úchylka pásnic
1.7.4 Uložení OK na ložiska, výškové, směrové, ve středu dolní pásnice

78


175 Nadvýšení polí, max. úchylka ve středu dolní pásnice jednotlivých hlavních nosníků
Nadvýšení polí, max. úchylka mezi jednotlivými hlavními nosníky, datum, teplota

1.7.6 Šířka OK mostu, datum, teplota, po skončení montáže

1.8 Protikorozní ochrana

1.8.1 Je součástí (není součástí montážní prohlídky), co je součástí MP

1.8.2 Zjištěné závady v PKO z dílny

1.8.3 TP PKO montážních svarů vypracoval, schválil:

1.8.4 Aplikátor PKO:

1.8.5 Souhlas s prováděním PKO za podmínky

1.9 Závady z dílenských přejímek OK mostu

1.9.1 Spojovací materiál

1.9.2 Pokyny pro montáž s ohledem na dílenskou výrobu

2.0 Závěrečné hodnocení

21 Dává se souhlas s pokračováním dalších prací za podmínek

22 Zpracovatel protokolu, vedoucí montážní prohlídky

Vyjádření účastníků montážní prohlídky:
Objednatel:

Zhotovitel stavby/mostu:

Montážní organizace:

Dodavatel protikorozní ochrany:

Ostatní účastníci řízení:

Protokol z montážní prohlídky č. x/rok, jméno a firma

79


80

Příloha E (závazná)

Vzor pro katalogový list svaru

81

Příloha E. 1— Tiskopis Katalogový list svaru

Označení Značka
svaru svaru

Metoda
svařování

Spojované části

Dílenský /montážní svar

Předpis NDT kontroly svaru

MOL |

111 horní pásnice

Montážní

Uvést odkaz na výkres kontrolovaných svarů

NAHOŘE

ři : V : 4
vě E 4
"de be,
7 s Ň P

i m A

o S:
E i oaě
= v č

40-60 A
Stupeň kvality svaru WPOR WPS Odchylky svaru ;
dle CSN EN ISO 5817 (číslo, datum, schváleno) (číslo, datum, schváleno) Nutno uvést, pokud jsou požadavky na svar odlišné od ČSN EN ISO 5817.

B Doplní výrobce nebo montážní Doplní výrobce nebo montážní Max. převýšení svaru 0,1xšířka svaru.

organizace

organizace

82


Příloha F (závazná)

Nedestruktivní kontroly svarů (NDT)

83

Vizuální kontrola (VT)

W

2)

(3)

(4

(6)

Vizuální kontrola se provádí vždy, a to ve 100% rozsahu svarů v případě konstrukcí EXC4 a EXC3,
metodika zkoušky je uvedena v ČSN EN ISO 17637. Kontrola je prováděna jak výrobcem, tak i vedoucím
dílenské přejímky nebo montážní prohlídky (objednatelem), na základě písemného prohlášení výrobce nebo
montážní organizace, že svary vyhovují kontrole — viz článek 19.8.1. Kontrola objednatelem může být také
prováděna v průběhu výroby nebo montáže, průběžně.

Intenzita osvětlení pro provedení kontroly musí být nejméně 500 Ix. Povrch se prohlíží ze vzdálenosti max.
600 mm, pod úhlem, který nesmí být menší než 30“. Je možno použít lupu se zvětšením 2 - 5x, podle ISO
3058.

Pracovník provádějící kontrolu musí mít dobrou zrakovou schopnost podle ČSN EN ISO 9712, která se
ověřuje každých 12 měsíců.

Pro provedení kontroly se používají také pomůcky pro měření velikostí koutových svarů a převýšení tupých
svarů jako spárové měrky, rádiusové měrky, popř. další měřící zařízení, které je dohodnuto mezi zadavatelem
a dodavatelem a schváleno v technologické dokumentaci.

Kritéria pro vyhodnocení vizuální kontroly: třída zkoušení není stanovena, technika musí odpovídat ČSN EN
ISO 17637, stupeň přípustnosti odpovídá stupni jakosti svaru podle EN 5817. V případě stanovených
konstrukcí podle Tabulky 1 a 2 odpovídá stupni přípustnosti B podle EN 5817 a B+ podle ČSN EN 1090-2.
Specifikace jakosti svarů B+ je uvedena v Tabulce F. 1 této přílohy.

Tabulka F. 1— Doplňující požadavky na jakost svarů B+, platí pro všechny NDT metody kontrol svarů

Název a číslo vady podle ISO 6520-1 a EN 5817 Stanovení velikosti vady
Zápaly (5011, 5012) nepřípustné
tupé svary d<0,1 s, ale max. 2 mm
Vnitřní póry (201laž 2014)
koutové svary d<0,1 a, ale max. 2 mm
tupé svary h<0,1 s, ale max. 1 mm
1 2 mm;
— bod č. 4- platí odchylky dle třídy 2.

D.2.6 - Funkční výrobní tolerance — Výztuhy stojiny svařovaných průřezů nebo komorových průřezů

(relevantní pro konstrukce mostů)
— bod č. 1 až 6- platí odchylky dle třídy 2.

D.2.7 - Funkční výrobní tolerance — Dílce (relevantní pro konstrukce mostů — např. výztuhy na ložiskem)

— bod č. 1 — platí pouze požadavek pro plně kontaktní styk dle třídy 2, jinak je nahrazen

požadavkem č. 1 dle G.1;

— bod č. 2- platí odchylky dle třídy 2:

— bod č. 3— nahrazen požadavkem č. 4 dle G.1;
— bod č. 4— nahrazen požadavkem č. 3 dle G.1;
— bod č. 5 až 7— platí odchylky dle třídy 2.

D.2.8 - Funkční výrobní tolerance — Díry pro spojovací součásti, výřezy a výpaly (relevantní pro

konstrukce mostů)
— bod č. 1 až 8— platí odchylky dle třídy 2.
D.2.9 - Funkční výrobní tolerance — Styky sloupů a základové desky
— bodě. 1až2— platí odchylky dle třídy 2.
D.2.10 - Funkční výrobní tolerance — Příhradové dílce (relevantní pro konstrukce mostů)
— bod č. 1 — nahrazen požadavkem č. 3 dle G.1;
— bod č. 2— platí odchylky dle třídy 2;
— bod č. 3— nahrazen požadavkem č. 4 dle G.1;
— bod č. 4 až 6- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.11 - Funkční výrobní tolerance — Vyztužená deska (relevantní pro konstrukce mostů)
— bod č. 1 — nahrazen požadavkem č. 3 dle G.1
— bod č. 2 až 5- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.12 - Funkční výrobní tolerance — Věže a stožáry
— bodě. 1 až 9- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.13 - Funkční výrobní tolerance — Za studena tvarované prvky
— bodě. 1až 2- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.14 - Funkční výrobní tolerance — Ocelové mostovky (relevantní pro konstrukce mostů)
— bod č. 1 až 6- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.15 - Funkční montážní tolerance - Mosty (relevantní pro konstrukce mostů)
— bod č. 1— nahrazen požadavkem č. 2 dle G.1;
— bod č. 2— nahrazen požadavkem č. 3 dle G.1.

97

D.2.16 - Funkční montážní tolerance — Ocelové mostovky (list1/3) (relevantní pro konstrukce mostů)
— bodě. 1 až6- platí.
D.2.17 - Funkční montážní tolerance — Ocelové mostovky (list2/3) (relevantní pro konstrukce mostů)
— bodě. 1 až 5- platí.
D.2.18 - Funkční montážní tolerance — Ocelové mostovky (list3/3) (relevantní pro konstrukce mostů)
— bod č. 1— platí pouze v požadavku rovinnosti, ostatní zrušeno;
— bod č. 2- platí.
D.2.19 - Funkční výrobní a montážní tolerance — Nosníky jeřábových drah a kolejnice
— bodě. 1 až 5- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.20 - Funkční tolerance — Betonové základy a podpěry.
— bodě. 1 až 5- platí.
D.2.21 - Funkční montážní tolerance — Jeřábové dráhy
— bodě. 1 až 9- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.22 - Funkční montážní tolerance — Umístění sloupů
— bodě. 1 až 5- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.23 - Funkční montážní tolerance — Sloupy jednopodlažních budov
— bodě. 1 až 4- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.24 - Funkční montážní tolerance — Sloupy vícepodlažních budov
— bodě. 1až 4- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.25 - Funkční montážní tolerance — Pozemní stavby
— bodě. 1 až 7— platí odchylky dle třídy 2.
D.2.26 - Funkční montážní tolerance — Nosníky v pozemních stavbách
— bodě. 1 až 5- platí odchylky dle třídy 2.
D.2.27 - Funkční montážní tolerance — Střešní plošné průřezy navržené jako nosný plášť
— bodě. 1až 2- platí.
D.2.28 - Funkční montážní tolerance — Tvarované tenkostěnné průřezy

— bod č. 1— platí.

(5) Dílenské přejímky a montážní prohlídky

Pro provedení přejímky ocelových konstrukcí třídy provedení EXCI a EXC2 výrobce ocelové konstrukce
resp. montážní organizace předloží měření a vyhodnocení úchylek dle ČSN EN 1090-2 - Příloha D, část
D.1.1 až D.1.15.

Pro provedení dílenské přejímky a montážní prohlídky ocelových konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4
výrobce ocelové konstrukce resp. montážní organizace předloží zaměření a vyhodnocení úchylek podle této
přílohy TKP.

98

Přiloha G.1— Kritéria pro některé požadavky na úchylky pro konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4
(zejména pro železniční mosty)

Číslo Kritérium Parametr Dovolená úchylka
Délka dílce
| Délka dílců se svařovanými
1 = i či šroubovanými styky, bez x (L/2500+2) mm
čelních desek
! + J

= Ť = Vzájemná vzdálenost
2 | | kterýchkoli ložisek v +40mm
a ZTE Aya podélném směru
| 1+ La I
| U J
Výšková úchylka od teoretického tvaru
Ň mf || ORiáhan toňkobě | zemni
E A2 o MEŮ | přímosti, u zakřivených
o =I —. : jedí: max. - 5 mm, + 15 mm,
úchylka od teoretického 2
| L | pěn) Brei kladná úchylka
3 4 ' vzepětí, u montázní znáňéná;Zejš
L L2 ee š
+ : F prohlídky úchylka od k
——— == =- teoretického tvaru, daného blan n
a — projektantem p V proj
jE: x =
U přímých dilců úchylka od
přímosti, u zakřivených
úchylka od teoretického + (L/4000+2) mm, max.
4 vzepětí, u montážní + 15mm
prohlídky úchylka od vá
teoretického tvaru, daného
projektantem
Úchylka polohy uložení (ložisek) - proti V podélném směru mostu +20 mm
5 |teoretické poloze V příčném směru mostu +10mm
Výškově +5 mm
Hehylka palohy Vaha PAS aj : V příčném směru mostu +5mm
6 |podkladnice u přímého uložení koleje -

proti teoretické poloze

Výškově

+0mm,-7mm

vy


Číslo Kritérium Parametr Dovolená úchylka
Mosty s dalní mostovkou - odklon horního
pásu příhradové konstrukce, horní pásnice
plnostěnné konstrukce, oblouku u
obloukové konstrukce
Ů
ÚB: dkl d ické
: I 1 Odklon pnoraent é + h/500 mm
[17 V] A max. + 15 mm
Jednostranný sklon pásnice v místě styku
+ b ,
] Odklon od teoretické
8 + b/400 mm
A 3= == E, polohy /
Stříškovitost pásnice v místě styku
D |
BEE Odklon od teoretické
9 A z > + b/400 mm
T polohy
Výšková deformace svařovaného spoje
Úchylka od přímosti
„500 500
h 1 Ak 1 Pozn, — pokud je ve styku výškový
1 =p je ve styku výškový +3mm
: Lou Ž = á lam pramenící z jeometrle =
BE: konstrukce je nutno to zohlednit
= při měření úchylky
ži
=
Směrová deformace svařovaného spoje
„50 500.
jh VŽ k i Úchylka od přímosti
= ===
11 ly / Pazn. — pokud je ve styku směrový +3mm
Ý p lom pramenici z geometrie
E konstrukce je nutno to zohlednit
P při měření úchylky

100


Příloha H (informativní)

Geodetické zaměření dílenských a montážních sestav

101

ZW.

Geodetické zaměření dílenských a montážních sestav ocelových mostních konstrukcí
Geodetickými pracemi při výrobě a montáži ocelových konstrukcí (dále OK) zejména mostů se rozumějí
zeměměřické činnosti, jejichž výsledkem je:

a) geometrický prostorový tvar konstrukce (resp. jejich částí) v relativních souvislostech;

b) umístění konstrukce do prostoru dle projektové dokumentace.

Rozlišují se geodetické práce bezprostředně související s výrobou a montáží dodavatele prací a ověřovací (kontrolní)
zaměření konstrukce.

Geodetické měření při výrobě a montáži zahrnují zejména vytyčení dílenských roštů, provozní nastavování
a rektifikace dílců během výroby, vytyčovací práce a montážní rektifikace dílců při předmontáži a montáži aj.

Geodetickým ověřovacím (kontrolním) zaměřením konstrukce, dodavatel OK dokládá dodržení předepsaných
geometrických parametrů konstrukce (nebo její části) ve výrobě (dílenská přejímka) nebo na montáži (montážní
prohlídka nebo dílčí kontrola montáže).

Geodetické ověřovací (kontrolní) zaměření uskutečňuje 1 zadavatel jako součást kontroly výroby a montáže.
Kvalifikační předpoklady

Geodetické práce při výrobě a montáži ocelových konstrukcí mohou vykonávat pouze odborně způsobilé organizace
(živnostenský list pro Výkon zeměměřických činností) prostřednictvím kvalifikovaných a odborně způsobilých
osob. Práce při výrobě 1 montáži jsou řízeny a výsledky těchto prací jsou ověřovány úředně oprávněným
zeměměřickým inženýrem (ÚOZI) v rozsahu podle $ 13, odst. 1, písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., který je
jmenovitě určen jako vedoucí geodet výroby resp. montáže.

V závislosti na složitosti konstrukce může zadavatel stanovit další odborné požadavky na osobu vedoucího geodeta
(délka praxe, zkušenosti z obdobných prací aj.).

Charakter geodetického měření

Geodetické měření při výrobě a montáži OK se soustřeďuje na globální prostorové vztahy na OK z hlediska poloh
definovaných kontrolních bodů (dány souřadnicemi v projektové dokumentaci) a základních délkových rozměrů
a neřeší vyhodnocování tvaru OK v relativních a dílčích souvislostech (např. stříškovitost pásnic, rozměry
montážních svarů, místní deformace mostovky aj.).

Kontrolní body na konstrukci (KB)

Kontrolní body jsou voleny na významných místech konstrukce tak, aby jejich poloha definovala základní rozměry
a umístění konstrukce a výrobních dílců. Body musí být voleny tak, aby byly technicky měřitelné a označitelné na
konstrukci.

MM:

dílenskou sestavou a konstrukcí, u kterých bude fyzická dílenská prostorová sestava nahrazena stimulovanou
digitální sestavou (matematickým modelem).

Polohu kontrolních bodů stanoví projektant včetně jejich souřadnic a výšek pro jednotlivé fáze výroby a montáže.
Kontrolní body jsou součástí dílenské dokumentace a vyznačují se na dílcích podle dílenských výkresů.

Kontrolní body stanovené pro montáž musí obsahovat základní kontrolní body identické s těmi, které byly použity
pro kontrolní měření ve výrobě a případně další body, které projektant určí.

Kontrolní body pro montáž v základním rozsahu (minimálně nad mostními ložisky, uprostřed rozpětí apod.) slouží
posléze ke kontrole ocelové konstrukce v rámci její životnosti, tj. zpravidla po dobu 100 let. Musí být tedy současně
řešen způsob trvalého označení těchto bodů na konstrukci.

Kontrolní body po zaměření a vyhodnocení zprostředkovaně poskytnou informace o:
* © rozměru a tvaru dílců;
* © poloze dílců v dílenské sestavě;
« © tvaru a rozměrech dílenské sestavy;
« © tvaru a rozměru předmontážní sestavy a stavu konstrukce v nastavení před svařováním;

*« © výsledné poloze a rozměru OK pro dílčí montážní kontrolu nebo montážní prohlídku.

102

U OK mostů jsou KB voleny minimálně na krajích výrobních dílců, v osách uložení, ve středech polí, a to v celém
příčném průřezu OK (tj. např. všechny nosníky, horní i dolní pásnice nosníků v osách, krajní nosníky i na vnějších
krajích pásnic).

Poloha kontrolního bodu se značí obvykle důlčíkem, který je buď přímo polohou bodu (např. bod ve středu pásnice
nosníku, bod na mostovce) nebo je odsazen (např. hrana pásnice nosníku).

Pokud je projektem předepsáno následné prostorové sledování dotváření, deformací a sedání konstrukce (stavby) je
vhodné pro tento účel využít kontrolních bodů. V tomto případě je třeba zvážit vhodnou signalizaci těchto bodů již
s ohledem na jejich dlouhodobé sledování (speciální terče).

Souřadnice KB jsou dvojího druhu:

projektované - srovnávací (se zavedenými opravami z reálného stavu konstrukce nebo montáž. stavu), zajišťuje
projektant;

kontrolně zaměřené — geodeticky zaměřené s předepsanou přesností, opravené o vliv systematických měřických
chyb — zajišťuje geodet.

Je nepřípustné, aby projektované souřadnice dodával geodet (s výjimkou ojedinělých přesunů bodů). Projektované
souřadnice kontrolních bodů dodává vždy projektant projektové dokumentace, tyto souřadnice jsou uvedeny
v projektové a výrobní dokumentaci ocelové konstrukce.

Porovnáním kontrolně zaměřených s projektovanýmu souřadnicemi (se zohledněním vlivu roztažnosti OK vlivem
teploty) se vypočte prostorový vektor, vyjadřující odchylku polohy KB bodu v dané etapě montáže (výroby) od
teoretické projektované hodnoty ve všech třech souřadnicích (X, Y, Z, kde Z je nadm. výška).

Výsledným zapracováním velikostí vektorů odchylek do prostorového tvaru ocelové konstrukce je vyhodnocení
skutečného tvaru a rozměrů ocelové konstrukce, tj. délka dílců, délka sestav, délka celkové ocelové konstrukce,
šířka ocelové konstrukce, směrový průběh tvaru ocelové konstrukce, úchylka směrová a výšková při osazení na
mostní ložiska, tvar a průběh nadvýšení dílců i sestav i celkové ocelové konstrukce atd.

Signalizaci kontrolních bodů lze je řešit několika způsoby. Primární označení bodu důlčíkem bývá většinou
použitelné ve fázi výroby a montáže, kdy je bod na konstrukci dostupný. Nejjednodušší signalizací je
nalepovací odrazný terč (krátká životnost, citlivost na směr měření). Při použití bezodrazných dálkoměrů
nebo metody úhlového protínání může být použit terč bez odrazné vrstvy. Pro dlouhodobé sledování je
vhodné použít vhodných speciálních mechanických terčů, vyvinutých pro konkrétní případy.

Souřadnicové systémy

Závazná poloha konstrukce je dána projektem číselně v souřadnicích státního geodetického referenčního
souřadnicového systému S-JTSK ve skutečných rozměrech a v nadmořských výškách výškového systému Balt - po
vyrovnání (Bpv).

V průběhu projekce, výroby a montáže lze používat i jiné (pracovní) souřadnicové systémy, jejichž vlastnosti
a vzájemné vztahy musí být přesně definovány. V průběhu měření bude každý nový systém označen názvem
a doplněn všemi základními identifikačními údaji.

Každý seznam souřadnic musí být označen příslušným souřadný m systémem.

Pro montáž OK mostu je vhodné zvolit pracovní souřadnicový systém montáže, orientovaný tak, aby jedna

souřadnice definovala podélný směr a druhá souřadnice příčný směr OK. Vyhodnocené odchylky souřadnic tak
přímo vyjadřují odchylky OK v podélném a příčném směru.

Pro ocelovou konstrukci při montáži je třeba důsledně používat souřadnic i rozměrů bez korekcí z kartografického
zobrazení. Toto zkreslení z kartografického zobrazení je charakteristické pro závazný státní systém S-JTSK a může
podle lokality dosahovat hodnot až 2 cm na 100 m délky. V tomto smyslu musí být realizována i vytyčovací síť
stavby jako lokální síť bez délkového zkreslení.

103

Teplotní vlivy
Do výsledků měření je nezbytné zavádět opravy z vlivu teploty na rozměr ocelové konstrukce.

V projektu i ve výrobní dokumentaci bude vždy uvedena teplota, pro kterou platí uváděné rozměry OK (zpravidla
pro +10 *C).

Veškerá měření na OK budou vztažena k času a teplotě OK (nikoliv teplotě vzduchu).

Pokud nebude součástí projektu model teplotního chování konstrukce (včetně uvedení hodnot souřadnic), bude
použit přepočet souřadnic pro jednotlivé teploty zjednodušený m způsobem.

Ve standardním vzorci pro tepelnou roztažnost Ize zanedbat nelineární členy a použít vzorec ve tvaru:
X- X(t- to) a
kde A ace. = 11,5 x 10“

Korekce z teploty bude použita vždy, pokud její vliv změní cílové souřadnice o více, než je polovina hodnoty
požadované přesnosti určení polohy kontrolního bodu.

Měřické postupy musí být uzpůsobeny tak, aby maximálně eliminovaly vlivy zejména nerovnoměrného oslunění
konstrukce.

Měření je nutné uskutečnit za vhodných atmosférických podmínek a při staveništní montáži nebo dílenských
sestavách mimo haly může probíhat v ranních a večerních (nočních) hodinách, ve dne při zatažené obloze a zejména
při vyrovnaných teplotách jednotlivých částí OK. Požadavky na teplotně vyrovnaný stav OK souvisí s požadovanou
přesností práce, charakterem práce a rozměrem a umístěním měřeného objektu.

Teplotní aspekty měření délek OK pásmem

Při měření pásmem je nezbytné zavádět veškeré korekce pro měření délek pásmem.

Poznámka:

V praxi používaný předpoklad zanedbatelnosti vlivu teploty při měření délek ocelových konstrukcí ocelovým
pásmem (vychází ze shodné změny rozměrů stejných materiálů) je platný jen při stejné teplotě pásma a OK (při
změnách teploty se teplota pásma zpravidla mění výrazně rychleji).

S tímto souvisí i další častá chyba z nezavedení teplotní korekce při měření pásmem. Vzniká nerespektováním
rozdílu mezi teplotou, pro kterou je konstrukce navržena (zpravidla +10 C) a teplotou, pro kterou bylo pásmo
kalibrováno (zpravidla +20 *C). Takto vzniká významná systematická chyba délky (v tomto případě 1,2 mm na 10m
délky!), která je nejčastější příčinou rozdílu v určení délky OK elektronickým dálkoměrem a pásmem.

Přesnost měření

Rozsah měření je stanoven v minimálním rozsahu v těchto TKP, v kapitole 19.6, rozšíření rozsahu stanovuje
zadavatel.

Mu

přesnosti a technologie.

Požadované přesnosti určení poloh kontrolních bodů se stanovují u dílenských sestav v hodnotách:

střední polohová chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů m, = + 2,0 až 3,0 mm,

střední výšková chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů m,= +1,0 až 2,0 mm

střední výšková chyba (směrodatná odchylka) bodů na klínových deskách m,= +0,1 až 0,2 mm
Požadované přesnosti určení poloh kontrolních bodů se stanovují u montážních sestav v hodnotách:

střední polohová chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů m, = £3,0 až 4,5 mm,

střední výšková chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů m,= +1,5 až 3,5 mm

Požadované přesnosti měření musí odpovídat 1 přesnost geodetické vytyčovací sítě a kvalita její stabilizace.
Stabilizace bodů vytyčovací sítě se zajišťuje zřízením měřických pilířů s nucenou centrací. Jejich zřízení, včetně
tvaru a rozmístění je předmětem projektové dokumentace.

Umístění měřických pilířů musí být navrženo v projektu stavby jako součást návrhu vytyčovací sítě nebo v rámci
vytyčovacího výkresu. V projektu musí být vyřešena i technické řešení pilířů, včetně hloubky jejich založení podle
geologických poměrů. Měřický pilíř je zpravidla řešen jako železobetonový pilíř na pilotě cca 1,4 m nad zemí

104

s hlavou pro upnutí měřického přístroje (deskou z nerezové oceli s upínacím šroubem a ochranným krytem).
Nadzemní část pilíře je chráněna tepelnou izolací, která brání pohybům pilíře v důsledku jeho oslunění.

Měřické metody, postupy a přístroje

Pro složité prostorové konstrukce, pro konstrukce s dílenskými sestavami s dílci ve sklopené poloze a pro montáž
mostů s délkou ocelové konstrukce nad 100 m včetně, bude zpracován samostatný technický a technologický projekt
geodetických prací pro výrobu a montáž. V ostatních případech bude popis geodetických činností podrobně popsán
v technologickém předpisu výroby a technologickém postupu montáže. © potřebě samostatného projektu
geodetických prací u konstrukcí pod 100 m rozhodne zadavatel.

Projekt geodetických prací musí obsahovat popis veškerých podstatných okolností geodetických činností. Obsahuje
zejména popis geodetických technologií (měřické metody, přístroje, přesnosti) a jejich začlenění do technologie
výroby a montáže.

Projekt obsahuje minimálně popis resp. řešení následujících oblastí:

Popis úlohy, stavebního objektu a identifikační údaje, výchozí podklady, shrnutí požadavků na přesnost, norem
a projektu, řešení vytyčovací sítě při staveništní montáži a systému obdobné sítě pro vytyčení a kontroly dílenských
sestav, etapy měřických prací v technologii výroby a montáže, způsob výpočtu, systém kontrol, technické vybavení,
systém kontrolních nebo charakteristických bodů definujících tvar a polohu konstrukce, přesnosti, způsob
vyhodnocení.

Veškeré geodetické práce ve výrobě i na montáži řídí jmenovaný vedoucí geodet (viz Kvalifikační předpoklady).

Požadavky na přístroje: Dálkoměrné a úhloměrné přístroje je třeba volit tak, aby v kombinaci s metodou měření
(i způsobem výpočtu) splnily požadavky na přesnost, která je stanovena projektem pro výrobu i jednotlivé dílčí
úkony montáže.

Veškerá měření je třeba vykonávat výhradně kalibrovanými přístroji a pomůckami.

Pro zvýšení přesnosti a spolehlivosti se požaduje používat geodetické měřické metody vycházející z kombinovaného
délkového a úhlového měření z více stanovisek s použitím exaktního vyrovnání metodou nejmenších čtverců
(MNĚ) a testováním odlehlých veličin. Při měření je třeba důsledně zavádět přístrojové a fyzikální korekce. Pro
výšková měření lze používat přesné trigonometrické měření výšek, zpřesněné technické nivelace nebo přesné
nivelace.

Systém kontrol při měření vychází z požadovaných přesností a v souvislosti s technologií je třeba využívat důsledně
metod s nadbytečným počtem měřených veličin s možností jejich vzájemného vyrovnání metodou nejmenších
čtverců se statistickým testováním na odlehlé veličiny.

Vytyčovací i kontrolní práce je třeba odpovídajícím způsobem protokolovat včetně kontrolních hodnot, odchylek
a dosažených přesností (aposteriorní chybový rozbor).

Na montáži před každým měřením z vytyčovací sítě je třeba ověřit identitu použitých bodů (soulad aktuální polohy
bodu se souřadnicemi ve vztahu k přesnosti bodu sítě m,,). Při pochybnosti (překročení 1,5 násobku mx) je třeba
provést rozsáhlejší kontrolní měření na okolních bodech vytyčovací sítě (rozsah stanoví vedoucí geodet). Při
naměření veličin odpovídajících posunu bodů vytyčovací sítě (tj. při 2 a více násobku m,,)) bude následovat
rozsáhlá rekonstrukce vytyčovací sítě podle pokynů vedoucího geodeta montáže.

Vyhodnocení výsledků, měřické protokoly

Měřické protokoly podepisuje geodet, který práce uskutečnil a ověřuje vedoucí geodet výroby (montáže) otiskem
kulatého razítka, evidenčním číslem protokolu a podpisem (v souladu se zněním zákona č. 200/1994 Sb.).

V protokolech je třeba porovnávat souřadnice kontrolně měřené (opravené o teplotní vlivy, vyrovnané) se
souřadnicemi projektovanými pro jednotlivé fáze montáže. Pro porovnání je třeba provádět odpovídající
transformace mezi jednotlivými souřadnými systémy. Dále je třeba vyhodnotit z měření získané rozměry (např.
délky, šířky, odklony od svislice a od vodorovné roviny) podle požadavků projektu.

Protokoly budou předávány podle charakteru prací vzápětí po ukončení prací (vytyčení) nebo bezodkladně po
vyhodnocení.

Vyhodnocení musí mít formu číselnou i grafickou. Pro přehlednou prezentaci odchylek na kontrolních bodech se
doporučuje grafické zobrazení odchylek pomocí vektorů, doplněné tabulkami s detailním vyčíslením hodnot.

Výstupem měření je potom uvedení skutečných rozměrů ocelové konstrukce v rozsahu článku 19.6 těchto TKP, tedy
nikoliv pouze uvedení vektorových odchylek.

105

Geodet bude archivovat veškerá měřická data, výpočty a výsledné protokoly a elaboráty 1 v digitální formě po dobu
nejméně 5 let, pokud nebude zadavatelem stanoveno jinak.

Digitální formu dílenského zaměření je třeba předat vedoucímu geodetovi montáže.
Geodetické zaměření pro dílenskou přejímku
Z geometrického hlediska lze prostorovou dílenskou OK mostu sestavu realizovat několika způsoby:

1. Sestava dílců odpovídá svojí polohou poloze mostu v otvoru

Standardní způsob pro dílenskou prostorovou sestavu.

*Mr

Nejspolehlivější způsob dílenské montáže, který minimalizuje nejistoty v prostorových vztazích pro staveništní
montáž.

V případě dvou a více dílenských prostorových sestav jedné konstrukce je pro udržení výhod tohoto postupu nutno
opakovat vždy poslední dílce předcházející sestavy 1 v sestavě následující.

Na konstrukci jsou zachovány směry svislé i vodorovné, které jsou kontrolovatelné jednoduchými pomůckami
(olovnice, vodováha, vodorovná záměra nivelačního přístroje, záměrná přímka teodolitu).

Je zřejmá návaznost montážních styků a rozměr kořenových mezer (ty jsou součástí detailního měření výrobce OK).

Je zřejmá návaznost a provedení šroubovaných třecích spojů a šroubovaných spojů (to je součástí detailního měření
výrobce OK).

Zaměřením kontrolních bodů a vyhodnocením kořenových mezer montážních styků lze stanovit rozměr konstrukce
1 předpokládaný rozměr při stavemištní montáži. Dále je možno určit případné rozměrové korekce pro navazující
dílenskou sestavu nebo přímo pro montáž.

Geodetické činnosti:

Vytyčení dílenského roštu nebo osazení dílce přímo do dílenské sestavy (předává se s protokolem o vytyčení).
Geodetické zaměření dílenské sestavy pro dílenskou přejímku (předává se elaborátem zaměření).
Zaměření nadložiskových klínových desek (předává se elaborátem zaměření), v rozsahu dle článku 19.6 těchto TKP.

2. Sestava dílců je ve sklopené (transformované poloze)

Doplňuje v některých případech prostorovou sestavu podle bodu I, např. u konstrukcí s dolní mostovkou nebo
tvarově složitých konstrukcí.

Tento způsob je vyvolán technologickými potřebami na sestavu konstrukce.

Při této variantě jsou narušeny v různé míře základní geometrické směry a jejich přímá kontrola v dílenské sestavě je
buď omezena, nebo přímo vyloučena. Geodetické zaměření zde má již nezastupitelnou úlohu.

Geodetické činnosti:

Transformace souřadného systému projektu do požadovaného systému dílenské sestavy (protokol transformace,
tabulky původních a nových souřadnic);

Vytyčení dílenského roštu (předává se protokolem o vytyčení);
Geodetické zaměření dílenské sestavy pro dílenskou přejímku (předává se elaborátem zaměření).

3. Simulovaná dílenská sestava (matematickým prostorovým modelem)

Její použití se s ohledem na nepřesnost měření a pro náročnost na kvalifikaci dodavatele zaměření pro konstrukce
v třídě provedení EXC3 a EXC4 nedoporučuje. Je možná za určitých podmínek se souhlasem příslušného odborného
útvaru.

Geodetické zaměření pro montážní prohlídku

Geodetické činnosti při staveništní montáži:

1. vytyčovací síť ocelové konstrukce: zpřesnění a doplnění stávající vytyčovací sítě stavby, zaměření,
vyrovnání, průběžná kontrola aj.;

2. kontrolní měření spodní stavby — polohové 1 výškové (podložiskové bloky, otvory kotvení aj.):

3. vytyčovací práce,

106

vytyčení předmontážních roštů nebo zásuvných drah,

vytyčení montážních podpor;
4. osazování montážních dílců na předmontáži nebo přímo v otvoru,

osazení dílců a zaměření před svařováním,

zaměření dílců po svaření;
5 kontrolní měření OK v otvoru, prostorová rektifikace dílců během montáže;
6. rektifikace OK v otvoru při osazení na ložiska:
7

. zaměření geometrického tvaru OK podle skutečného provedení pro montážní prohlídku v rozsahu podle
článku 19.6 těchto TKP.

Veškerá uvedené činnosti je třeba dokumentovat podle charakteru a rozsahu prací protokoly nebo uceleným
elaborátem zaměření a současně zápisem do montážního deníku.

107

108

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 19
Třetí aktualizované vydání včetně změny č. 9 (z roku 2015)

Vydala Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel:

Odborný gestor:
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Vydal: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
Wwww.szdc.cz

Distribuce: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

Technická ústředna dopravní cesty
UATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.:

mobil:
e-mail:
www.tudc.cz

Ověřovací doložka změny datového formátu dokumentu podle $ 69a zákona č. 499/2004 Sb.
Doložka číslo: 4687593

Původní datový formát: application/pdf

UUID původní komponenty: c2e7572b-1b52-4686-9dd3-4c51467fb511

Jméno a příjmení osoby, která změnu formátu dokumentu provedla:

Systém ERMS (zpracovatel dokumentu Veronika HOROVÁ)

Subjekt, který změnu formátu provedl: Správa železnic, státní organizace

Datum vyhotovení ověřovací doložky: 07.06.2024 08:22:13

8

oeabee2-Tbc4-485c-a

0b4-9287c

bd

a6243