Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Příloha č. 1 Smlouvy o dílo
SADY 1. MÁJE, ŠUMPERK
Zadání
Vize: „Sady 1. máje jako městský park první kategorie, důstojný a zároveň atraktivní pro
různorodé aktivity všech skupin obyvatel a návštěvníků“.
ZADÁNÍ:
0. vymezení kategorií řešeného a zájmového území
I. historický kontext
II. urbanistický kontext
III. věcný popis současného stavu vč. výměr
IV. územní plán a jiné strategické dokumenty
V. předmět památkové ochrany
VI. vegetace
VII. doprava
VIII. tech. infrastruktura
IX. mobiliář
X. POŽADAVKY:
a. kompoziční
b. provozní
c. dopravní
d. požadavky na dvoranu, tržiště, podium a další.
0. vymezení kategorií řešeného území
Předmětem řešení jsou Sady 1. máje v Šumperku. Práce bude zaměřena primárně na parkově upravené
plochy, tedy pozemky parc. č. 125/1, 1273/1, 1273/9, 1273/14, 1273/31 a st. 863 v k.ú. Šumperk.
S těmito plochami provozně a prostorově související zájmové území tvoří především navazující ulice
17. listopadu (část parc. č. 2109/1), ulice Jeremenkova (parc. č. 2260), ulice Fialova (část parc. č.
2048/1, 125/2, 125/3, 1273/32, 1273/33, 1273/34, 1273/35) a východní konec ulice Hlavní Třída spolu
s navazující západní částí nám. Svobody (část parc. č. 2033).
Prostorově jednoznačně vymezená a s řešeným území provozně (a zejména v kulturní rovině)
propojená je dvorana Pavlínina dvora, která tvoří pozemek parc. č. 184/2.1
Práce bude obsahově zaměřena zejména na řešené území, ovšem s logickým přesahem na zájmové
území. Rozdíl bude především v předpokládaném rozsahu navazující zakázky, kdy vzhledem k rozsahu
takové investice a tedy nutnou etapizací se počítá se zasmluvněním kompletní projektové
dokumentace primárně v rozsahu řešeného území.
I. historický kontext
Park vznikl původně jako soukromá zahrada kolem budovy známé pod názvem Pavlínin dvůr. Šlo o
hospodářský dvůr rodiny Terschů. Dvůr dostal své jméno podle Pauliny, rozené Chiariové. Chiariům
také náležel dvůr i s rozsáhlou zahradou. Zahrada byla oplocena, a to až do roku 1947, kdy byla
přidělena městu. V letech 1948 -1949 byl plot v okolí Chiariho zámku odstraněn a tím bylo docíleno
zpřístupnění parku a zprůchodnění pro veřejnost do města. Výraznou proměnou prošly sady
v souvislosti s výstavbou kulturního domu na konci 70. let a navazující rekonstrukcí samotného parku
v první polovině let osmdesátých.
Podrobněji viz podklady od Národního památkového ústavu.
1 Podtržené pozemky mají v katastru nemovitostí popsaný způsob ochrany: nemovitá kulturní památka
2/8
II. urbanistický kontext
Sady 1. máje jsou situovány ve velmi příznivé urbanistické poloze. Představují přirozené centrální
parkově upravené veřejné prostranství celého města, jelikož jsou vhodně navázány jak na hlavní pěší
osu města – Hlavní třídu, tak na nádražní třídu (ulice 17. listopadu). Skrze park jsou tedy vedeny hlavní
pěší tahy z centra na autobusové i železniční nádraží. Současně se jedná o nejvýznamnější šumperský
park z hlediska kulturního využití. V parku jsou situována hlavní kulturní zařízení města: Dům kultury
Šumperk, Vlastivědné muzeum v Šumperku a Středisko volného času a zařízení pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků Doris Šumperk.
Podrobnější odkazy k trojici objektů s kulturním využitím:
- Kulturní dům ROH, dnes Dům kultury z roku 1980, podrobněji zde:
https://pamatkovykatalog.cz/kulturni-dum-roh-24721409
- Pavlínin dvůr, též vila Aloise Scholze, nyní objekt Vlastivědného muzea, podrobněji zde:
https://pamatkovykatalog.cz/pavlinin-dvur-se-sady-1-maje-536374
- Villa Chiari (též vila Doris), sídelní vila při ulici 17. listopadu, která kupodivu není předmětem
památkové ochrany.
Sady jsou obklopeny převážně velmi kvalitní zástavbou z konce 19. a první poloviny 20. století. Zatímco
ze severu a severovýchodu je zástavba tvořena kompaktními městskými bloky, jižní část parku je
obklopena převážně solitérními objekty v jednotlivých soukromých zahradách, což je odkaz na někdejší
bohatou klientelu, která si v této části města ráda stavěla své reprezentační vily.
Z okolní zástavby lze vyzdvihnout následující stavby:
- objekt čp. 630 – vila Eduarda Hackla https://www.malaviden.cz/po-stopach-male-vidne/2-
vila-eduarda-hackla
- evangelický kostel https://www.malaviden.cz/po-stopach-male-vidne/5-evangelicky-kostel
- někdejší německé gymnázium (dnes obchodní akademie), objekt čp. 652
https://www.malaviden.cz/po-stopach-male-vidne/5-evangelicky-kostel
- někdejší hotel Grand, (dnes Perk), objekt čp. 413, výrazný funkcionalistický nárožní objekt
z 30. let po čerstvé kompletní rekonstrukci
- Vila Josefa a Evy Kristových, objekt čp. 1352, https://www.slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-
josefa-a-evy-kristovych
- Vila Carla Strobacha, čp. 917, https://www.malaviden.cz/po-stopach-male-vidne/24-vila-
carla-strobacha
V širším kontextu jde o prostor velmi dobře dostupný z železničního i autobusového nádraží (cca 200
a 100 m chůze), v blízkosti se nachází také evangelický kostel (100m), objekt divadla (150 m), kino Oko
(250m) a městská knihovna (300m).
III. věcný popis současného stavu vč. výměr
Tvarem se dají Sady 1. máje přirovnat k obdélníku o přibližných rozměrech 150 x 330 metrů.
Orámovány jsou ulicemi Hlavní třída, Fialova, 17. listopadu a Jeremenkova. Do delších stran, tedy do
ulic Fialova a 17. listopadu kolmo ústí dvě další ulice a to Dr. E. Beneše a Americká. Do prostoru je tedy
8 základních přístupů. Kromě výše zmíněných tří objektů s kulturním využitím se v tomto prostoru
nachází také jeden rodinný dům a to čp. 1394 z prvorepublikového období a vzhledem k soukromému
vlastnictví je vyloučen z řešeného i zájmového území.
3/8
Prakticky celé řešené i zájmové území se nachází v jedné výškové úrovni. Rozdíly jsou vzhledem k
rozloze velmi malé, lokálního charakteru, například u opěrných zdí v severní části parku
nebo v bezprostřední blízkosti vily Doris. Nejvyšším terénním
bodem je navýšené hlediště právě u této stavby.
Součástí parku je celkem 5 uměleckých děl:
- Výr, pískovcová socha, 1958,
- Jezinka, pískovcová socha 1977,
- Matka bojující, pískovcová socha, 1980,
- Tanec her, mozaika 1982,
- Hříbě, bronzová socha, 1984.
IV. územní plán a další strategické dokumenty
Dle platného územního plánu Šumperka ve znění
Změny č. 5 s nabytím účinnosti v r. 2022 sestává
převážná část řešeného území z plochy „Plochy
veřejných prostranství - veřejná zeleň (ZV)“ - id. č. .063,
objekty pro kulturu jsou zahrnuty do ploch „Plochy
občanského vybavení - veřejná infrastruktura (OV)“ id.
č. .061 a .062 a navazující místní komunikace jsou
součástí ploch „Plochy veřejných prostranství (PV)“ id.
č. 800. Z textové části územního plánu nevyplývají další
(individuální) regulativy mimo standardní funkční
regulaci s výjimkou stanoveného maximálního podílu
zastavěnosti ve funkční ploše ZV 063, který je stanoven
na hodnotu 3%. Dále je většina komunikací
obklopujících park v koordinačním výkrese doplněna
schematickou značkou pro cyklistickou komunikaci.
Strategický plán rozvoje města Šumperka je v rámci
jeho návrhové části mezi tzv. vlajkovými projekty implementační části popsán v bodě „5.7.7 - Dům
kultury Šumperk“, ve kterém je podrobněji rozepsána potřeba rekonstrukce Domu kultury včetně
navazujících ploch - Sadů 1. máje a Pavlínina dvora. Zmíněná je studie od Ing. arch. Hájka, další
podrobnosti o řešení samotného veřejného prostranství popsány nejsou.
V. předmět památkové ochrany
Předmětem ochrany je historický i později dostavovaný objekt Pavlínina dvora včetně jeho nádvoří a
dále velká část samotného parku (pozemkový výčet viz výše).
„Muzeum s areálem parku, tzv. Pavlínin dvůr“ je od 3. 5. 1964 prohlášeno jako nemovitá kulturní
památka pod rejst. číslem ÚSKP 26786/8-1278.
4/8
VI. vegetace
Práce se zelení bude důležitou částí studie. Bude vycházet z pasportu zeleně, požadavků památkové
péče a všeobecné potřeby reagovat na klimatické změny. Důraz bude kladen na opatření zabraňující
odvodu srážkových vod z území a prevenci před přehříváním lokálního mikroklima.
Navržená opatření budou reflektovat nejvyšší hodnotu parku v rámci hierarchie zelených veřejných
prostranství města. I přesto bude dbán důraz na provozní udržitelnost. Upřednostněno tedy bude
řešení méně náročné na údržbu jak z hlediska finančně provozního, tak z hlediska pracnosti.
S ohledem na požadavky a doporučení vyplývající z vyjádření památkové péče je vhodné minimalizovat
rozsah vizuálně neprostupného keřového patra s výškou cca 0,5 – 3 metry, které snižuje vizuální
prostupnost území a napomáhá vzniku nepřehledných míst s negativními sociálními jevy.
VII. doprava
- Doprava pěší: dané území je velmi dobře dostupné jak z historického centra, tak z celého
širšího centra města. Výtečná poloha předurčuje Sadům stát se přirozeným uzlem většiny základních
pěších tras. Mezi největší negativa řešeného území patří zejména celkově zanedbaná úroveň
naprosté většiny prostranství, na čemž se stěžejním způsobem podílejí stavebně technický stav
povrchů a staveb. S plánovanou rekonstrukcí Domu kultury i parku samotného lze předpokládat
navýšení kvality, zpřehlednění a tím krom jiného i navýšení atraktivity a subjektivního pocitu bezpečí.
- Doprava cyklistická: v současné době není v žádné z přilehlých místních komunikací vyhrazen
žádný specifický prostor pro cyklo dopravu. Přestože s rozvojem cyklistických komunikací počítá i
územní plán, lze takové řešení očekávat nanejvýš v prostoru vymezeného zájmového řešení tj.
v rámci přilehlých komunikací. Uvažovat lze o různých formách smíšeného provozního režimu.
V rámci řešeného území lze očekávat maximální upřednostnění pěších. Pro cyklisty bude rozšířena
nabídka možnosti odstavu kol při vstupech do parku.
- Doprava automobilová: Automobilový provoz bude řešen zejména jako součást zájmového
území. Provozní režim by měl vhodně reagovat na vnější vazby a provozní potřeby samotného parku.
Dnes je pro automobily určena většina okolo vedoucích místních komunikací. Omezen je pouze vjezd
na Hlavní třídu, která je klasifikována jako pěší zóna. V odlišném provozním modelu je také ulice
Fialova, která je klasifikována jako obytná ulice. Stavební řešení této komunikace tomu však
neodpovídá. Jako klasická místní jednosměrná komunikace je vedena ulice 17. listopadu, ta je dále
jako obytná ulice vedena až v úseku mezi křížením s ul. Jeremenkovou po ul. Jesenickou. S ohledem
na žádaný klidový režim v parku by si také část ulice 17. listopadu přidružená k řešenému území
zasloužila nějakou formu zklidnění a úpravu uspořádání. Zjevná je vyšší úroveň významu ulice
Jeremenkovy, u které lze mít výhrady k výrazně naddimenzovanému šířkovému uspořádání
komunikace vč. odbočovacích pruhů. Vhodný způsob provozního uspořádání by mohl zvýšit
bezpečnost, zklidnit dopravu a např. i navýšit kapacity parkování. Ke zvážení je podpora významu
pěšího průchodu do parku od autobusového nádraží skrze pozemek parc. č. 1273/29.
- Parkování automobilů: V rámci řešeného území nejsou žádné pakovací kapacity. V rámci
zájmového území se na okolních ulicích nachází především podélně orientovaná parkovací místa,
určena zejména uživatelům okolních nemovitostí. Na ulici 17. listopadu mezi Americkou a
Jeremenkovou, na ulici Fialova u Pavlínina dvora a před obchodní akademií (naproti býv. hotelu
Grand) jsou šikmá parkovací stání. Celkový počet parkovacích stání v zájmovém území je cca 100,
dalších cca 20 míst se nachází na samostatném parkovišti u „zásobovací rampy“ Domu kultury.
Celkové počty parkovacích míst v území je doporučeno zachovat, cílem přestavby je ale jejich
kultivace. Omezené možnosti parkování poskytuje také samotný Pavlínin dvůr.
- Dopravní obsluha objektů v parku: Soubor staveb Pavlínina dvora je obsloužitelný skrze vnitřní
dvoranu, Dům kultury má své parkoviště a nákladní rampu z jihozápadní fasády – ulice Fialovy. Vila
5/8
Doris nemá specifický zásobovací prostor, je však možno přijet až před samotný vyvýšený vstup z ul.
17. listopadu. Hlavní pěší komunikace v parku bude potřeba dimenzovat tak, aby snesly občasnou
zátěž vozidly střední váhové kategorie (např. 7,5 tun).
VIII. technická infrastruktura
Z hlediska územního plánu i potenciálu stavebního rozvoje se jedná o stavebně stabilizovanou lokalitu,
ve které je naprostá většina technických sítí již rozvedena a tuto infrastrukturu je tedy potřeba
především adekvátně udržovat.
Pro potřeby údržby zeleně je vhodné uvažovat o systému závlahy, propojeným se systémy odvodu,
retence a akumulace srážkových vod z trojice městských objektů v parku a to zejména v návaznosti na
připravovanou rekonstrukci Domu kultury.
V rámci parku, tržiště, dvorany, ale i dalších míst v zájmovém území budou navrženy rozvody příslušné
infrastruktury pro občasné, nebo sezónní využití (NN, voda, odpadní vody). Z ekonomických důvodů je
doporučeno respektovat stávající stanoviště podzemních odpadových nádob. Bude navržen systém
osvětlení parku včetně typologie svítidel.
IX. mobiliář
V Sadech umístěný mobiliář pochází z velké části nejspíše z rekonstrukce z 80. let. Na svou dobu
poměrně odvážné řešení zejména laviček a odpadkových košů je doporučeno zachovat, případně
nahradit adekvátním řešením. Město Šumperk nemá zpracovaný manuál mobiliáře, při výběru
typového řešení by však bylo vhodné následovat již využívané typy.
X. požadavky:
Pro město je primárním cílem celková kvalita prostoru a jeho využitelnost pro různorodé spektrum
aktivit od každodenní rekreaci přes drobné společenské aktivity po konání velkých kulturních akcí.
Podoba parku by měla vycházet z potřeb a požadavků provozních, enviromentálních a památkářských
při respektování potřeby účelné údržby celého areálu.
- požadavky kompoziční – v zahradní kompozici je potřeba respektovat doporučení památkové
péče. S ohledem na vhodnost vnesení nové autorské vrstvy, potřebě přizpůsobení parku současným
provozním, ale i bezpečnostním potřebám, se jeví odůvodněný zásah do koncepce parku zejména
v zájmovém území za velmi žádoucí. Mimo park samotný bude vhodné podtrhnout přirozené osy
zejména ulic Hlavní třída, 17. listopadu a Fialova. Bude vhodné reagovat na skutečnost, že jsou do
prostoru navedeny ulice Americká a Dr. E. Beneše. Skrze zahradní zástavbu je do parku zaveden také
pěší průchod od autobusového nádraží (pozemek parc. č. 1273/29). Samostatnou otázkou bude
řešení blízkého prostranství nám. Svobody, na jehož část v návaznosti na roh Sadů 1. máje a provozní
řešení křižovatky ulic Šmeralova, Hlavní třída a 17. listopadu bude hledána odpověď.
- požadavky provozní – Sady 1. máje se mají stát hlavním městským parkem s nejvyšším
standardem kvality. Park bude určen pro různé spektrum pravidelných i jednorázových aktivit. Kromě
obecných a dále provozních požadavků jednotlivých institucí (budou dále specifikovány) je potřeba
všeobecně upřednostnit řešení provozně jednodušší před složitými a z hlediska každodenní údržby
náročnějšími. Tím jsou myšleny především povrchy, materiály a zařízení odolná povětrnostním
podmínkám, každodennímu opotřebení, ale i vandalům. Lze konstatovat, že bude upřednostněno
řešení náročnější investičně před řešením náročnějším provozně. V každodenním režimu musí park
6/8
vyhovovat všem věkovým skupinám, je proto potřeba přihlédnout ke specifickým potřebám osob jak
zdravotně hendikepovaným (bezbariérové řešení), tak vybavení pro děti a mládež (jejich bezpečnost,
stejně jako přiměřené zapojení prvků dětského hřiště).
- požadavky dopravní - v komunikační síti parku je vhodné zohlednit jejich jednotlivý význam
(kategorizace). U vybraných cest se bude předpokládat pojízdnost těžšími vozidly. V rámci zájmového
území bude přehodnocena kategorie, poloha a šířkové uspořádání pojízdných místních komunikací
včetně úpravy polohy či režimu odstavu vozidel. Respektovány budou stávající sjezdy na soukromé
pozemky. Na ulici Fialově v blízkosti Domu kultury je potřeba najít dvě pohotovostní stání pro
zastavení zájezdových autobusů
- tržiště – východní část ulice Hlavní třída v návaznosti na Sady 1. máje byla v minulosti vícekrát
využívána pro umístění samostatných stánků s různými produkty: zejména sezónní zemědělské
produkty, ale při tematických příležitostech také jiné druhy (Velikonoce, advent, festivaly…). Tuto
aktivitu je vhodné podpořit přípravou prostoru pro sezónní umístění stánků. K tomu je potřeba
náležité připojení na infrastrukturu, případně umožnit ukotvení vybraných prvků (patky pro stánky
nebo přístřešky). Vhodné je také přiměřené materiálové řešení, které bude zohledňovat nakládání se
zemědělskými produkty (omyvatelnost). Výsledkem může být prodloužení hlavní městské osy –
Hlavní třídy o další úsek se (staro)novou náplní.
- dvorana: specifickou částí řešeného území je vnitřní dvorana Pavlínina dvora. Velkoryse
dimenzovaná pravidelná plocha o rozměrech cca 60 x 73 metrů je téměř rovná. Z větší části
zatravněná plocha s jedním, centrálně umístěným stromem je využívána pro společenské akce,
k čemuž je vhodná zejména kvůli prostorovému i provoznímu oddělení od svého okolí. Tato dispozice
je výhodná také z důvodu snazšího odhlučnění místa. Na základě návrhu vhodného provozního
modelu je potřeba navrhnout umístění nových stromů, které by v budoucnu nahradily stávající,
možná dožívající jírovec. Podrobnější požadavky budou dále upřesněny.
- pódium u vily Doris a zejména hlediště ve tvaru amfiteátru jsou ve špatném stavebně
technickém stavu. Z důvodu narušení památkově cenné kompozice je potřebná výšková redukce této
hmoty (o ½ - 2/3 výšky), vystupující z okolního terénu. Uvažovat lze také o změně místa či jiném
řešení, výsledek však musí nabídnout podobné či lepší řešení. Požadavky budou dále upřesňovány.
Zadání bude na základě dalších jednání, zejména jednání s veřejností a po workshopu nad rozpracovanými
návrhy, dále zpřesňováno.
7/8
Situace: Sady 1. máje v souvislostech
Pro potřeby zpracování studií předpokládáme předání následujících podkladů:
- geodetické zaměření,
- výstupy NPÚ,
- dendrologie (NPU
- studie Dům kultury
- hydrogeologický průzkum, zpracované pro KD,
- půdorysy Pavlínina dvora (archiv),
- výstupy participace.
8/8