Textová podoba smlouvy - Hlídač státu.

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH
Poslední aktualizace stránky - 14.6.2024

Komplet všech aktuálně platných kapitol: TKP_Komplet_2024_06_14.zip

Číslo a název kapitoly PDF soubor Vydání Účinnost Starší vydání (do Gestorský Gestor
01.06.2022 5 let) útvar
duben 2022
1 Všeobecně TKP01_2022_04 TKP01_2010_02 O7 Ing. Petr Fojta
1 Všeobecně - Příloha A - Citované a související únor 2024
dokumenty TKP01A_2024_06 duben 2022 05.02.2024 TKP01A_2024_02 CTD Ing. Pavel Pišťák
2 Příprava staveniště červenec 2008
3 Zemní práce TKP02_2022_04 červenec 2008 01.06.2022 TKP02_2000_12 O7 Ing. Petr Fojta
4 Odvodnění tratí a stanic TKP03_2008_07 červenec 2008 O13 Ing. Radek Bernatík
5 Ochrana zemního tělesa TKP04_2008_07 červenec 2008 01.07.2008 O13 Ing. Petr Břešťovský
6 Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku TKP05_2008_07 říjen 2021 01.07.2008 O13 Ing. Petr Jasanský
7 Kolejové lože TKP06_2008_07 květen 2013 01.07.2008 O13 Ing. Petr Jasanský
8 Konstrukce koleje a výhybek TKP07_2021_10 listopad 2023 01.07.2008 O13 Ing. Jan Čihák
9 Železniční přejezdy a přechody TKP08_2013_05 červenec 2008 O13 Ing. Vojtěch Langer
10 Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace TKP09_2023_11 prosinec 2000 01.11.2021 TKP07_2013_05 O13 Ing. Hana Bouberlová
a zpevněné plochy TKP10_2008_07 květen 2013 O13 Ing. Hana Bouberlová
11 Trvalé oplocení TKP11_2000_12 červenec 2008 01.05.2013 O13 Ivana Borovská
12 Chráničky a kolektory TKP12_2013_05 duben 2021 O13 Ing. Miloš Novák
13 Plyn, voda, produktovody TKP13_2008_07 únor 2021 01.01.2024 TKP09_2008_07 O23 Ing. Vanda Šimánková
14 Kanalizace, odpadní jímky, čističky, lapače TKP14_2021_04 leden 2022 O23 Ing. Vanda Šimánková
15 Vegetační úpravy TKP15_2021_02 duben 2022 01.07.2008 O15 Ing. Miroslav Bulant
16 Protihluková opatření TKP16_2022_01 květen 2022 01.12.2000 O13 Ing. Ivo Jauris
17 Beton pro konstrukce TKP17_2022_04 březen 2015 01.05.2013 O13 Ing. Tomáš Šlais
18 Betonové mosty a konstrukce TKP18_2022_05 leden 2002 01.07.2008 O13 Ing. Tomáš Šlais
19 Ocelové mosty a konstrukce TKP19_2015_03 O13 Ing. Milan Kučera
20 Tunely TKP20_2002_01 01.05.2021 TKP14_2017_04 O13 Ing. Jan Vrbata, Ph.D.
01.03.2021 TKP15_2000_12
01.02.2022 TKP16_2010_02
01.06.2022 TKP17_2013_05
01.06.2022 TKP18_2013_05

01.03.2015
01.01.2002
Číslo a název kapitoly PDF soubor Vydání Účinnost Starší vydání (do Gestorský Gestor

5 let) útvar

21 Mostní ložiska a ukončení nosné konstrukce mostů TKP21_2006_09 září 2006 01.09.2006 O13 Ing. Václav Podlipný
TKP22_2022_06 červen 2022
22 Izolace proti vodě TKP23_2006_09 září 2006 01.07.2022 TKP22_2001_11 O13 Ing. David Zeman
TKP24_2003_12 prosinec 2003 O13 Ing. Zdeněk Nečekal
23 Sanace inženýrských objektů 01.09.2006 O13 Ing. Miloš Novák
TKP25A_2018_09 září 2018 31.12.2003
24 Zvláštní zakládání
25A Protikorozní ochrana úložných zařízení TKP25B_2024_06 červen 2024 01.09.2018 TKP25A_2000_12 O24 Ing. Josef Dostál
a konstrukcí - Ochrana proti elektrochemické korozi a
korozi bludnými proudy TKP26_2016_11 listopad 2016 01.07.2024 TKP25B_2001_11 O13 Ing. Milan Kučera
25B Protikorozní ochrana úložných zařízení TKP27_2013_05 květen 2013
a konstrukcí - Ochrana ocelových konstrukcí proti TKP28_2022_12 prosinec 2022 01.11.2016 TKP26_2002_12 O24 Bc. Jaroslav Valníček
atmosférické korozi TKP29_2016_11 listopad 2016 O14 Ing. Marcel Klega
26 Osvětlení, EOV, stožárové transformátory VN/NN, TKP30_2017_04 duben 2017 01.05.2013 O14 Bc. Jan Bednář
rozvody NN včetně dálkového ovládání TKP31_2006_09 září 2006 O24 Ing. Zdeněk Kriš
27 Zabezpečovací zařízení TKP32_2013_05 květen 2013 01.01.2023 TKP28_2002_12 O24 Bc. Jaroslav Valníček
TKP33_2016_11 listopad 2016 01.11.2016 TKP29_2001_11 O24 Ing. Tomáš Krčma, Ph.D
28 Sdělovací zařízení 01.04.2017 TKP30_2001_11 O13 Ing. Tomáš Hartman
O24 Ing. Ondřej Plocek
29 Silnoproudá technologická zařízení 01.09.2006
01.05.2013
30 Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 kV 01.11.2016

31 Trakční vedení

32 Zařízení tratí a traťové značky

33 Elektromagnetická kompatibilita (EMC)
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH
Poslední aktualizace - 14.06.2024

Změna Účinnost Číslo jednací Dotčené kapitoly
3. vydání 01.12.2000 TÚDC-15036/2000 ze dne 18.10.2000
změna č. 1 01.11.2001 TÚDC-16013/2001 ze dne 31.7.2001 Změna v textu: 1, 6, 26, 27, 28, 29, 30, novelizace: 22, 25B
změna č. 2 01.01.2002 TÚDC-60357/2001 ze dne 30.10.2001 Novelizace: 20
změna č. 3 31.12.2002 TÚDC-17087/2002 ze dne 20.12.2002 Změna v textu: 26, 32, novelizace: 1, 4, 7, 8, 19, 21, 27, 28, 31
změna č. 4 31.12.2003 TÚDC-18059/2003 ze dne 30.12.2003 Novelizace: 8, 12, 18, 24, 27
změna č. 5 01.09.2006 5584 ze dne 16.2.2006 Novelizace: 21, 23, 31 + nová kapitola 33
změna č. 6 01.07.2008 Novelizace: 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 12, 13, 19
změna č. 7 01.02.2010 12153/08-OKS ze dne 7.4.2008 Změna v textu: 1, novelizace: 16
změna č. 8 01.05.2013 Novelizace: 7, 8, 12, 17, 18, 27, 32
změna č. 9 01.03.2015 S 501/2010-OKS ze dne: 8.1.2010 Novelizace: 19
S 3916/2012-TÚDC ze dne: 27.3.2013
změna č. 10 S694/2015 - O13 ze dne: 14.1.2015

změna č. 11 01.11.2016 S37926/2016-SŽDC-O14, S35447/2016-SŽDC-ONovelizace: 26, 29,S3Ž3DC

změna č. 12 01.04.2017 S1207/2017-SŽDC-O13, S48321/2016-SŽDC- Novelizace: 14, 30
únor 2021 O14
duben 2021 01.09.2018
říjen 2021 01.03.2021 S18985/2018-SŽDC-GŘ-O24 Novelizace: 25A
leden 2022 01.05.2021 9567/2021-SŽ-GŘ-O15 Novelizace: 15
01.11.2021 17647/2021-SŽ-GŘ-O23 Novelizace: 14
duben 2022 01.02.2022 149181/2021-SŽ-GŘ-O13 Novelizace: 7
3019/2022-SŽ-GŘ-O13 Novelizace: 16
květen 2022 01.06.2022 23493/2022-SŽ-GŘ-O7, 23497/2022-SŽ-GŘ-
červen 2022 O7, 21798/2022-SŽ-GŘ-O13 Novelizace: 1, 2, 17
prosinec 2022 01.06.2022 32692/2022-SŽ-GŘ-O13
listopad 2023 01.07.2022 40307/2022-SŽ-GŘ-O13 Novelizace: 18
červen 2024 01.01.2023 80011/2022-SŽ-GŘ-O14 Novelizace: 22
01.01.2024 81098/2023-SŽ-GŘ-O13 Novelizace: 28
01.07.2024 30359/2024-SŽ-GŘ-O13 Novelizace: 9
Novelizace: 25B
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 1
VŠEOBECNĚ

Vydání: duben 2022

Účinnost od 1. června 2022

Nahrazení předchozího znění kapitoly:
Datem účinnosti tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 1 – VŠEOBECNĚ schválená dne
8. 1. 2010, účinná od 1. 2. 2010.

Schváleno pod čj. 23493/2022-SŽ-GŘ-O7
Dne 26. dubna 2022
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 1 VŠEOBECNĚ

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství
Gestor: Odbor investiční (O7)
Vydání: Praha
Náklad: www.spravazeleznic.cz
Ing. Petr Fojta
duben 2022
vydáno pouze v elektronické podobě (PDF), formát (A4)

Tento dokument je duševním vlastnictvím státní organizace Správa železnic, na které se vztahuje zákon č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění
pozdějších předpisů. Státní organizace Správa železnic je v uvedené souvislosti rovněž vykonavatelem majetkových práv.
Tento dokument smí fyzická osoba použít pouze pro svou osobní potřebu, právnická osoba pro svou vlastní vnitřní potřebu.
Poskytování tohoto dokumentu nebo jeho části v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem třetí osobě je bez svolení státní
organizace Správa železnic zakázáno.

2/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

OBSAH

Strana
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................... 6

1.1 ÚVOD .......................................................................................................................................... 7

1.1.1 Definice TKP ................................................................................................................................7
1.1.2 Účel TKP......................................................................................................................................7
1.1.3 Obsah TKP...................................................................................................................................8
1.1.4 Skladba TKP ................................................................................................................................9

1.2 ZÁKLADNÍ POJMY A JEJICH VÝKLAD ...................................................................................... 10

1.3 VÝCHOZÍ PODKLADY ............................................................................................................... 14

1.3.1 Právní předpisy ..........................................................................................................................14
1.3.2 Technické normy, předpisy a podklady ........................................................................................15
1.3.3 Vnitřní předpisy provozovatele dráhy...........................................................................................15

1.4 KVALITA PRACÍ ........................................................................................................................ 16

1.4.1 Všeobecně ................................................................................................................................. 16
1.4.2 Technologická kázeň ..................................................................................................................16
1.4.3 Systém zabezpečení kvality ........................................................................................................16
1.4.4 Kvalita zhotovovacích prací .........................................................................................................17
1.4.5 Vlastnosti a kvalita výrobků ........................................................................................................17
1.4.6 Technologická zařízení................................................................................................................18
1.4.7 Vyzískaný materiál a zařízení ......................................................................................................18
1.4.8 Kontrola kvality prací..................................................................................................................18

1.5 PŘEJÍMKA DODÁVANÝCH VÝROBKŮ, MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH DÍLCŮ A
KONSTRUKCÍ............................................................................................................................ 20

1.5.1 Odběr zásilky.............................................................................................................................20
1.5.2 Přejímka množství a kvality ........................................................................................................20
1.5.3 Skladování................................................................................................................................. 20
1.5.4 Odstranění ze staveniště.............................................................................................................21

1.6 ZKOUŠKY A KONTROLNÍ MĚŘENÍ............................................................................................ 21

1.6.1 Zkoušky a kontrolní měření ........................................................................................................21
1.6.2 Zkoušky a jejich druhy ...............................................................................................................21

1.6.2.1 Průkazní zkoušky ........................................................................................................21
1.6.2.2 Kontrolní zkoušky .......................................................................................................22
1.6.2.3 Přejímací zkoušky .......................................................................................................23
1.6.2.4 Rozhodčí zkoušky........................................................................................................23
1.6.2.5 Náklady na zkoušky ....................................................................................................23

1.6.3 Přípustné odchylky .....................................................................................................................23
1.6.4 Přítomnost stavebního dozoru u zkoušek .....................................................................................23
1.6.5 Zkoušky zajišťované objednatelem..............................................................................................23
1.6.6 Odborná způsobilost zkušeben a pracovníků k provádění zkoušek..................................................24
1.6.7 Kontrolní a ověřovací měření, měření posunů a přetvoření (deformací) ..........................................24

1.6.7.1 Kontrolní a ověřovací měření ........................................................................................24
1.6.7.2 Měření posunů a přetvoření (deformací) ........................................................................24

1.6.8 Odmítnutí výrobků, materiálů, stavebních směsí, dílců, konstrukcí a prací ......................................25

1.7 ZEMĚMĚŘICKÁ ČINNOST ......................................................................................................... 25

1.7.1 Všeobecně ................................................................................................................................. 25
1.7.2 Výchozí podklady pro výkon zeměměřických činností při provádění stavby .....................................26
1.7.3 Zeměměřická činnost zajišťovaná zhotovitelem ............................................................................26

1.7.3.1 Vytyčovací síť a geodetická mikrosíť ..............................................................................26
1.7.3.2 Vytyčovací práce a kontrolní a ověřovací měření .............................................................27
1.7.3.3 Měření skutečného provedení stavby a geodetická část dokumentace skutečného
provedení SO a PS ......................................................................................................28
1.7.3.4 Zajištění prostorové polohy koleje.................................................................................29
1.7.3.5 Geometrické plány a vytyčování hranic pozemků ............................................................29

1.7.4 Posouzení zeměměřických činností zhotovitele při výkonu stavebního dozoru .................................31
1.7.5 Přesnost geodetických měření.....................................................................................................31
1.7.6 Kontrolní zeměměřické činnosti zajišťované objednatelem.............................................................31

1.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ, ZÁRUKY ........................................................................ 31

1.8.1 Odsouhlasení prací .....................................................................................................................31
1.8.2 Převzetí prací.............................................................................................................................32

3/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.8.3 Záruky, záruční doba a údržba v záruční době..............................................................................34

1.8.3.1 Oznámení vad ............................................................................................................34
1.8.3.2 Vady v objektivní lhůtě pro oznámení vad ......................................................................35
1.8.3.3 Záruční doby ..............................................................................................................35
1.8.3.4 Údržba v záruční době .................................................................................................37
1.8.3.5 Mimořádné události v záruční době ...............................................................................37

1.8.4 Ukončení záruční doby................................................................................................................37

1.9 STAVENIŠTĚ ............................................................................................................................. 38

1.9.1 Situace a vybavení staveniště .....................................................................................................38
1.9.2 Předání staveniště......................................................................................................................38
1.9.3 Označení staveniště ...................................................................................................................40
1.9.4 Zařízení staveniště .....................................................................................................................40
1.9.5 Základní podmínky pro užívání staveniště ....................................................................................42

1.9.5.1 Všeobecně .................................................................................................................42
1.9.5.2 Přístup na staveniště ...................................................................................................43
1.9.5.3 Přístupové cesty .........................................................................................................44

1.9.6 Vyklizení staveniště....................................................................................................................45

1.10 PROVÁDĚNÍ PRACÍ .................................................................................................................. 46

1.10.1 Všeobecně ................................................................................................................................. 46
1.10.2 Technologie provádění prací........................................................................................................46
1.10.3 Stavební práce prováděné hornickým způsobem ..........................................................................47
1.10.4 Ochranná pásma........................................................................................................................47
1.10.5 Výluka dopravní cesty ................................................................................................................49

1.10.5.1 Výluka zařízení dopravní cesty......................................................................................49
1.10.5.2 Zajištění plánované výluky, pravomoci a povinnosti účastníků ..........................................49
1.10.5.3 Povinnosti zhotovitele a stavebního dozoru před ukončením výluky ...................................50
1.10.5.4 Základní povinnosti zhotovitele ve vztahu k výluce..........................................................50

1.10.6 Provádění prací za provozu na sousední koleji ..............................................................................51
1.10.7 Práce za veřejného provozu na pozemních komunikacích nebo při jejich částečné či úplné
uzavírce ....................................................................................................................................51
1.10.8 Nálezy na staveništi ...................................................................................................................52

1.10.8.1 Pyrotechnický průzkum................................................................................................52
1.10.8.2 Archeologické nálezy ...................................................................................................52

1.10.9 Stavební deník...........................................................................................................................53

1.10.9.1 Typizovaný stavební deník / elektronický stavební deník ..................................................53
1.10.9.2 Záznamy ve stavebním deníku .....................................................................................53
1.10.9.3 Vedení stavebního deníku ............................................................................................54

1.11 DOKUMENTACE STAVBY .......................................................................................................... 55

1.11.1 Projektová dokumentace pro provádění stavby ............................................................................55
1.11.2 Soupis prací...............................................................................................................................56
1.11.3 Realizační dokumentace stavby...................................................................................................56
1.11.4 Změny a dodatky dokumentace ..................................................................................................57
1.11.5 Dokumentace skutečného provedení stavby.................................................................................57

1.11.5.1 Odevzdání dokumentace skutečného provedení stavby ....................................................58
1.11.5.2 Souborné zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby ..............59

1.12 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................... 59

1.12.1 Všeobecně ................................................................................................................................. 59
1.12.2 Hluk a vibrace............................................................................................................................61
1.12.3 Ochrana ovzduší ........................................................................................................................62
1.12.4 Zabezpečení chráněných porostů, území, objektů a ochranných pásem..........................................62
1.12.5 Ochrana povrchových a podzemních vod .....................................................................................63
1.12.6 Odpady .....................................................................................................................................63
1.12.7 Postup při hlášení a odstranění ekologické havárie........................................................................64

1.13 BEZPEČNOST PRÁCE, OCHRANA ZDRAVÍ A PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ .................... 64

1.13.1 Všeobecně ................................................................................................................................. 64
1.13.2 Zajištění obecné bezpečnosti práce a technických zařízení.............................................................66
1.13.3 Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci v kolejích a jejich blízkosti ..........................................66

4/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.14 POŽÁRNÍ OCHRANA ................................................................................................................. 68

PŘÍLOHA A CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY .......................................................................... 70

PŘÍLOHA B AUTORSKÝ DOZOR............................................................................................................. 71

B1.1 AUTORSKÝ DOZOR ................................................................................................................... 71

B1.1.1 Úvod .........................................................................................................................................71
B1.1.2 Účel autorského dozoru ..............................................................................................................71
B1.1.3 Zajištění výkonu autorského dozoru ............................................................................................71
B1.1.4 Základní činnosti autorského dozoru............................................................................................71
B1.1.5 Vztah autorského dozoru ke zhotoviteli stavby .............................................................................73

5/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

SEZNAM ZKRATEK

Níže uvedený seznam obsahuje zkratky a značky použité v tomto dokumentu. V seznamu se
neuvádějí legislativní zkratky, zkratky a značky obecně známé, zavedené právními předpisy,
uvedené v obrázcích, příkladech nebo tabulkách.

BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
CTD Centrum telematiky a diagnostiky
ČD
D+B České dráhy, a.s.
DLHM Design & Build (zadání stavby v režimu – „vyprojektuj a postav“)
DOS Dlouhodobý hmotný majetek (dříve HIM)
DSP Projektová dokumentace pro ohlášení stavby
DSPS Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení
DUSL Dokumentace skutečného provedení stavby
DUSP Dokumentace pro vydání společného povolení podle liniového zákona
EMC Dokumentace pro vydání společného povolení
FIDIC Elektromagnetická kompatibilita
Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils (Mezinárodní federace
GPK konzultačních inženýrů)
GŘ Geometrická poloha koleje
KSUaTP Generální ředitel Správy železnic, státní organizace
KZP Koordinační schéma ukolejnění a trakčního propojení
MD Kontrolní a zkušební plán
NN Ministerstvo dopravy České republiky
OIP Nízké napětí
OP Oblastní inspektorát práce
Obchodní podmínky (Smluvní podmínky FIDIC, které zahrnují „Obecné podmínky“
OŘ a Zvláštní podmínky Správy železnic, státní organizace, nebo Obchodní podmínky
vydané SŽ)
OTP Oblastní ředitelství – místně příslušná organizační jednotka Správy železnic, státní
OZOV organizace, zajišťující správu dopravní cesty
PDPS Obecné technické podmínky
PPK Odpovědný zástupce objednatele výluky
PS Projektová dokumentace pro provádění stavby
RDS Prostorová poloha koleje
RÚIAN Objekt technických a technologických zařízení (dříve Provozní soubor)
S-JTSK Realizační dokumentace stavby
SO Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
SŽ Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální
SŽDC Objekt stavební části (dříve Stavební objekt)
SŽG Správa železnic, státní organizace
TBZ Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
TEP Správa železniční geodézie
TePř Technicko-bezpečnostní zkouška
TKP Technologický postup
TKP PK Technologický předpis
TNŽ Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TPD Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací
TPV Technické normy železnic
ÚOZI Technické podmínky dodací
VN Technické podmínky výrobku
VR Úředně oprávněný zeměměřický inženýr
VTP Vysoké napětí
ZD Výlukový rozkaz
ZPF Všeobecné technické podmínky
ZPMZ Zadávací dokumentace
ZTP Zemědělský půdní fond
ZZVZ Záznam podrobného měření změn
ŽBP Zvláštní technické podmínky
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Železniční bodové pole

6/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.1 ÚVOD

Pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v této kapitole TKP platí i pro všechny
ostatní kapitoly TKP.

1.1.1 DEFINICE TKP

(1) Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah (dále jen „TKP“) jsou souborem
standardních požadavků zadavatele/Objednatele stavby dráhy a stavby na dráze, pokud se
dotýká cesty určené k pohybu drážních vozidel případně jejího rozšíření, doplnění nebo
zabezpečení ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, (dále také „zákon o dráhách“)
včetně provádění změn těchto staveb, jejich odstraňování, provádění jejich oprav a údržby.

(2) TKP platí pro výše uvedené stavby a práce prováděné na dráhách ve vlastnictví státu a dále
je lze uplatnit na dráhách jiných vlastníků, které provozuje Správa železnic, státní
organizace (dále jen „SŽ) na základě smluvního vztahu nebo rozhodnutí Drážního úřadu.
V případech, kdy provozuje dráhu ve vlastnictví státu jiný subjekt než SŽ, musí být
povinnost dodržení těchto TKP s provozovatelem upravena smluvně. Dále tyto TKP mohou
využívat provozovatelé drah ostatních vlastníků, pokud se s nimi takto dohodnou. TKP jsou
rezortním předpisem MD a SŽ je pověřena jejich vypracováním.

(3) TKP určují podmínky pro provedení zhotovovacích prací, jejich kontrolu a převzetí. Stanovují
požadavky na kvalitu výrobků, materiálů, stavebních dílců, stavebních směsí, konstrukcí
a technologického vybavení. Určují též způsoby a rozsah kontroly požadovaných parametrů
kvality, množství výkonů a dodávek a určují podmínky pro odsouhlasení a převzetí prací.

(4) Ve výkladu ustanovení TKP má prioritu Kapitola 1 – Všeobecně (dále jen „kapitola“).
Od roku 2021 jsou jednotlivé TKP vydávány pouze elektronicky ve formátu *.PDF
a v souladu s řádem SŽDC R2, Spisový řád státní organizace Správa železniční dopravní
cesty. TKP jsou k dispozici a ke stažení na webových stránkách SŽ.

(5) Pokud jsou v textu této kapitoly odkazy na obecně závazné právní předpisy, normy
nebo vnitřní předpisy provozovatele dráhy (dále jen „vnitřní předpisy“), pak se
vztahují na platné znění příslušného dokumentu. Plné znění názvu je uvedeno
v Příloze A této kapitoly.

1.1.2 ÚČEL TKP

(1) Pro vyhledání vhodného Zhotovitele, uzavření kvalitní smlouvy o dílo, řádné provedení díla
a vytvoření požadovaného předmětu díla (stavby) je nezbytné co nejpřesněji určit dílo
a jeho předmět. Toto se zajistí Zadávací dokumentací ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“) a jeho prováděcích předpisů, jejíž součástí
mimo jiné jsou:

 Obchodní podmínky (dále také „OP“), které upravují závazkové vztahy mezi
Objednatelem a Zhotovitelem z obchodně právních hledisek. Obchodními podmínkami
jsou buď Smluvní podmínky FIDIC, které zahrnují „Obecné podmínky“ vydané v českém
překladu Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) a Zvláštní podmínky SŽ
schválené MD, nebo Obchodní podmínky vydané SŽ;

 Technické podmínky ve smyslu § 37 odst. (1) písm. b) a § 89 a násl. ZZVZ, které
jsou souhrnem technických a kvalitativních (jakostních) požadavků na provedení díla
(zhotovení stavby). Technické podmínky tvoří TKP, příslušné Všeobecné technické
podmínky (dále jen „VTP“), které jsou zpracovány pro daný typ zadání díla, Zvláštní
technické podmínky (dále jen „ZTP“), které jsou vypracované pro konkrétní stavbu,
vnitřní předpisy, české technické normy a další dokumenty uvedené jako součást
Smlouvy;

 Projektová dokumentace (dále jen „Dokumentace“) ve smyslu § 92 odst. (1) ZZVZ
je projektová dokumentace pro provádění stavby dle vyhlášky č. 146/2008 Sb. nebo
vyhlášky č. 499/2006 Sb., resp. vyhlášky č. 583/2020 Sb. a směrnice SŽ SM011, která

7/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

určuje předmět díla, zejména členění stavby, její polohu a prostorové uspořádání, druh
konstrukcí a prací, technologické zařízení a další potřebné údaje;

 Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „Soupis
prací“), který v návaznosti na Zadávací dokumentaci znamená podrobný popis všech
předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem díla.
Soupisem prací se rozumí pouze dokument vypracovaný v souladu s vyhláškou
č. 169/2016 Sb., nebo v souladu s jakýmkoli právním předpisem, který tuto vyhlášku
doplňuje nebo nahrazuje, a to včetně vnitřních předpisů;

 Dokumentace a Soupis prací mohou být dle § 92 odst. (2) ZZVZ částečně nebo zcela
nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci (tzv. zadání stavby v režimu
D+B);

 požadavky a podmínky pro zpracování nabídky.

(2) TKP jsou tedy jedním z dokumentů, které určují dílo a jeho předmět ve smyslu zákona
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“). Dojde-li k nesouladu mezi
jednotlivými dokumenty Zadávací dokumentace, platí ustanovení dokumentu podle pořadí
závaznosti uvedené ve smluvním ujednání (je-li uvedeno).

(3) V zadávacím řízení jsou TKP součástí Zadávací dokumentace ve smyslu ZZVZ. V procesu
uzavření Smlouvy tvoří TKP část obsahu Smlouvy, která určuje závazkové vztahy mezi
Objednatelem a Zhotovitelem ve smyslu občanského zákoníku. Při zhotovení stavby určují
TKP Zhotoviteli podmínky pro provádění prací a dále jsou jedním z podkladů pro výkon
Stavebního dozoru Objednatele.

1.1.3 OBSAH TKP

(1) TKP obsahují technické a kvalitativní požadavky na většinu prací z oborů dopravního
a inženýrského stavitelství a sdělovací, zabezpečovací a silnoproudé techniky, které
se vyskytují na stavbách státních drah. V podrobnostech se odvolávají na obecně závazné
právní předpisy, technické normy a vnitřní předpisy. Tyto odvolávky na celé dokumenty
nebo jejich části uvedené v textech kapitol určují závaznost celých citovaných dokumentů
nebo jejich částí pro jmenovitou stavbu tím, že TKP tvoří část obsahu Smlouvy.

(2) Skladba a rozsah TKP jsou stanoveny tak, aby uvedené činnosti zahrnovaly rozhodující
většinu prací na stavbách státních drah. TKP platí i pro opravy a údržbu v rozsahu
stanoveném v jednotlivých kapitolách TKP.

(3) TKP neobsahují práce z oboru pozemních staveb s výjimkou ocelových konstrukcí budov,
pro které platí kapitola 19 TKP, betonových částí budov, pro které platí kapitola 17 TKP
a některé části kapitoly 18 TKP.

(4) V případech, kdy

 stavba zahrnuje práce, které nejsou uvedeny v TKP,

 je potřebné změnit (zejména zpřísnit) a/nebo doplnit (upřesnit) ustanovení TKP,

 se jedná o speciální technologie a materiály a/nebo

 charakter staveniště, případně jiné okolnosti dané stavby jsou odlišné, než
je předpokládáno v TKP,

pak musí Objednatel zajistit vypracování technických a kvalitativních požadavků a uvést
je v ZTP vypracovaných pro konkrétní stavbu. Ustanovení ZTP jsou nadřazená ustanovením
TKP na stavbě, pro které jsou ZTP vypracovány a jsou použity jako součást Zadávací
dokumentace. ZTP však obecně nesmí snižovat kvalitativní požadavky TKP a musí
vyhovovat z hledisek bezpečnosti práce, životního prostředí a ostatních neopominutelných
požadavků.

8/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.1.4 SKLADBA TKP

(1) Celý soubor TKP obsahuje těchto 33 samostatných kapitol (platných v době vydání
této kapitoly):

Kapitola č. 1 Všeobecně

2 Příprava staveniště

3 Zemní práce

4 Odvodnění tratí a stanic

5 Ochrana zemního tělesa

6 Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku

7 Kolejové lože

8 Konstrukce koleje a výhybek

9 Úrovňové přejezdy a přechody

10 Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace a zpevněné plochy

11 Trvalé oplocení

12 Chráničky a kolektory

13 Plyn, voda, produktovody

14 Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

15 Vegetační úpravy

16 Protihluková opatření

17 Beton pro konstrukce

18 Betonové mosty a konstrukce

19 Ocelové mosty a konstrukce

20 Tunely

21 Mostní ložiska a ukončení nosné konstrukce mostů

22 Izolace proti vodě

23 Sanace inženýrských objektů

24 Zvláštní zakládání

25 Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí

Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi bludnými
proudy

Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi

26 Osvětlení, EOV, stožárové transformátory vn/nn, rozvody nn včetně
dálkového ovládání

27 Zabezpečovací zařízení

28 Sdělovací zařízení

29 Silnoproudá technologická zařízení

30 Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 kV a 22 kV, napájení z TV

31 Trakční vedení

32 Zařízení trati a traťové značky

33 Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

(2) Jednotlivé kapitoly TKP jsou průběžně aktualizovány a doplňovány.

(3) Kapitoly se člení na oddíly. Jednotlivé oddíly se dále člení na články a podčlánky, které
se dále člení na jednotlivé odstavce.

(4) Jestliže kapitola TKP zahrnuje dva nebo více druhů odlišných prací, pak se kapitola dělí
na části podle druhu prací a každá část zachovává níže uvedené členění na oddíly. Pokud
některý z oddílů nepřichází pro danou kapitolu v úvahu, je tato skutečnost uvedena jak
v obsahu, tak ve vlastním textu.

9/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(5) Kapitoly 2 až 33 TKP mají následující členění na oddíly:

1 Úvod (všeobecně)

2 Popis a kvalita stavebních materiálů a částí stavby

3 Technologické předpisy a postupy

4 Dodávka, skladování a průkazní zkoušky

5 Odebírání vzorků a kontrolní zkoušky

6 Přípustné odchylky, míra opotřebení, záruky

7 Klimatické omezení

8 Odsouhlasení a převzetí prací

9 Kontrolní a ověřovací měření, měření posunů a přetvoření (deformací)

10 Životní prostředí

11 Bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana

12 Citované a související dokumenty

(6) Kapitola 1 TKP se člení také na oddíly a články, ale její názvy oddílů jsou odlišné od názvů
oddílů stanovených v odstavci (5) tohoto článku pro ostatní kapitoly TKP. Součástí této
kapitoly je Příloha A – Citované a související dokumenty, která uvádí citované
a související dokumenty pro všechny kapitoly TKP. Příloha A je vedena jako
samostatný dokument.

1.2 ZÁKLADNÍ POJMY A JEJICH VÝKLAD

Níže uvedené pojmy mají pro TKP a navazující dokumenty Zadávací dokumentace
význam podle zde uvedeného výkladu s výjimkou případů, kdy kontext vyžaduje
jiný výklad.

(1) Funkcí „Vlastníka dráhy“ je pro železniční dráhy v majetku České republiky (dále jen
„státní dráhy“), na jejichž stavby se tyto TKP vztahují, pověřena na základě zákona
č. 77/2002 Sb. SŽ, která na většině státních drah zároveň vykonává funkci
provozovatele dráhy.

(2) „Provozovatel dráhy“ je právnická nebo fyzická osoba, mající k této činnosti úřední
povolení vydané drážním správním úřadem. Provozovatelem státní dráhy je ve smyslu
zákona č. 77/2002 Sb. SŽ.

(3) „Smlouva o dílo“ (dále jen „Smlouva“) je dvoustranný písemný právní úkon uzavřený mezi
Zhotovitelem a Objednatelem, který má minimálně náležitosti požadované občanským
zákoníkem, a jejíž obsah se obvykle sestává ze souboru listin a výkresů vzájemně
se doplňujících (např. Obchodní podmínky, Technické podmínky, výkresy, formuláře a další
dokumenty). V režimu FIDIC tvoří součást Smlouvy o dílo i další, v ní vyjmenované,
dokumenty, a jako její součást musí být čteny a vykládány.

(4) „Objednatel“ je pojem podle občanského zákoníku a je jím právnická nebo fyzická osoba
uvedená ve Smlouvě, která přijala nabídku na zhotovení díla (provedení stavby) a zavazuje
se k zaplacení ceny za zhotovení díla. Účastníkem Smlouvy na straně Objednatele může být
i více osob. V následujícím textu bude v tomto případě pojem Objednatel používán
v jednotném čísle. Pojmem Objednatel se rozumí i „stavebník“ nebo „investor“ ve smyslu
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále
také „stavební zákon“) nebo zadavatel ve smyslu ZZVZ a zákona č. 309/2006 Sb. a také
„Správce stavby“, kde se u staveb zhotovovaných dle smluvních podmínek „FIDIC“ jedná
o osobu jmenovanou Objednatelem k výkonu řízení stavby a Stavebního dozoru.

(5) „Zhotovitel“ je pojem podle občanského zákoníku a je jím právnická nebo fyzická osoba
uvedená ve Smlouvě, mající příslušná oprávnění k podnikání ve výstavbě, jejíž nabídka
na zhotovení díla byla přijata Objednatelem. V případě, že stavba je prováděna pouze
na základě objednávky, pak Zhotovitelem je ten, kdo objednávku přijal a stavbu provádí.
Účastníkem Smlouvy na straně Zhotovitele může být i více osob a v tomto případě bude

10/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

v následujícím textu pojem Zhotovitel používán v jednotném čísle. Pojmem Zhotovitel
se rozumí i dodavatel ve smyslu ZZVZ.

(6) „Podzhotovitel“ je právnická nebo fyzická osoba mající příslušná oprávnění k podnikání.
Tato osoba je pověřena zhotovit část díla a je uvedena ve Smlouvě nebo je pověřena
Zhotovitelem na základě souhlasu Objednatele. Zhotovitel odpovídá při zhotovení části díla
za veškerou činnost podzhotovitele (podzhotovitelů), proto je dále uváděn pouze pojem
„Zhotovitel“.

(7) „Zhotovitel projektové dokumentace“ (dále také „projektant“) je právnická nebo fyzická
osoba oprávněná k projektové činnosti, která se Smlouvou zavazuje ke zhotovení
dokumentace stavby a na požádání zajišťuje Autorský dozor projektanta.

(8) „Stavební dozor“ je souhrn veškerých činností, vyplývajících z práv a povinností
Objednatele při provádění díla, které zajišťují a vykonávají pověření pracovníci Objednatele
(stavebníka) nebo Správce stavby u staveb zhotovovaných dle smluvních podmínek „FIDIC“.
Stavební dozor je vykonáván od zahájení stavby, při vyzkoušení a zkušebním provozu,
při předání stavby uživateli, až po její kolaudaci. Součástí Stavebního dozoru je zajištění
technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby ve smyslu § 152 odst. (4)
stavebního zákona. Funkce technický dozor stavebníka není totožná s funkcí stavební dozor
dle § 2 odst. (2) písm. d) stavebního zákona. V TKP je dále pro veškeré tyto činnosti
používán jednotný název „Stavební dozor“.

(9) „Provádění stavby“ je zhotovení stavby Zhotovitelem (Zhotoviteli) na základě Smlouvy.
Zhotovitelem může být pouze osoba, která má k tomu příslušné oprávnění, nebo vnitřní
zhotovitel (zhotovitelé) provozovatele dráhy při zabezpečení odborného vedení stavby.

(10) „Práce“ zahrnují jak určitou činnost, tak i předmět (hmotný výsledek) této činnosti.
Rozlišují se zhotovovací, udržovací a pomocné práce.

(11) „Zhotovovací práce“ jsou ty činnosti a jejich hmotný i nehmotný výsledek, které vytvářejí
předmět Smlouvy.

(12) „Udržovací práce“, ve smyslu stavebního zákona, jsou činnosti na stavebním díle, jež ho
udržují v požadovaném technickém stavu během jeho užívání a nepodléhají
stavebnímu řízení.

(13) „Pomocné práce“ jsou ty činnosti a jejich hmotný výsledek, které umožňují provést
zhotovovací práce a odstranění jejich vad. Nejsou obvykle trvalou součástí předmětu díla.

(14) „Technologické zařízení“ je označení pro veškeré stroje a zařízení, které jsou trvalou
součástí předmětu díla.

(15) „Stavební vybavení“ je název pro všechna zařízení, stroje a věci všeho druhu nutné
k provedení a dokončení díla, jeho údržby do předání prací a k odstranění vad. Nezahrnuje
technologická zařízení a další věci, které jsou trvalou součástí díla.

(16) „Určená technická zařízení“ jsou ve smyslu zákona o dráhách, technická zařízení tlaková,
plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické
elektřiny, pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, kontejnery
a výměnné nástavby, která jsou konstruována a vyráběna pro provozování dráhy nebo
drážní dopravu a slouží k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy. Tato zařízení
podléhají dozoru ve smyslu příslušné právní úpravy. Taxativní výčet těchto zařízení určuje
vyhláška č. 100/1995 Sb.

(17) „Výrobek“ je jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez
ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá
(repasovaná, resp. regenerovaná či recyklovaná).

(18) „Stanovené výrobky“ jsou výrobky a zařízení, které představují zvýšenou míru ohrožení
oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda. Příslušná vládní nařízení
rozdělují „stanovené výrobky“ na jednotlivé skupiny a stanoví jejich rozdílné postupy
posuzování shody.

11/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(19) „Projektová dokumentace pro provádění stavby“ (dále také „PDPS“) je soubor
písemností, výpočtů a výkresů, který určuje předmět díla a tvoří část Zadávací dokumentace
ve smyslu ZZVZ.

(20) „Zadávací dokumentace“ (dále také „ZD“) je soubor dokumentů (Obchodní podmínky,
Technické podmínky, Dokumentace atd.), které vymezují předmět veřejné zakázky
v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky (viz vyhláška č. 169/2016 Sb. a článek
1.2 této kapitoly), s obsahem stanoveným ZZVZ.

(21) „Požadavky na výkon nebo funkci“ je stanovení technických podmínek na stavební
práce, popisu účelu a potřeb v režimu zadání stavby D+B. Jeho součástí pro ocenění je také
rekapitulace ceny.

(22) „Plán BOZP“ je závazným dokumentem, který nechává zpracovat Objednatel (zadavatel
stavby) v návaznosti na Dokumentaci v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 309/2006
Sb. a přílohy č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

(23) „Realizační dokumentace stavby“ (dále jen „RDS“) je dokumentací Zhotovitele, kterou
zpracovává Zhotovitel na základě Dokumentace a ostatních požadavků Smlouvy, jeho
stavebního vybavení, odborné úrovně pracovníků, organizací prací, používanými
technologiemi, materiálů a výrobků pro zajištění podrobností potřebných pro zhotovení
stavby.

(24) „Technologický předpis“ (dále také „TePř“) je dokument, který obsahuje zejména
předepsané technické požadavky a pracovní postupy pro provádění konkrétní práce nebo
výkonu, včetně k tomu potřebného strojně technologického vybavení a určuje podmínky
pro provádění určitých prací nebo výkonů, včetně podmínek zajišťujících požadavky BOZP.

(25) „Technologický postup“ (dále také „TEP“) je pojem, který se používá pro dokument, který
je součástí průvodní dokumentace výrobku a určuje pravidla pro použití výrobku a systému
ve/na stavbě a který vydává výrobce / dovozce / zplnomocněný zástupce v souladu
se zákonem č. 102/2001 Sb. a nařízením vlády č. 163/2002 Sb. Technologický postup
je součástí Technických podmínek dodacích (dále také „TPD“).

(26) „Obvod dráhy“ je území určené územním rozhodnutím pro umístění dráhy.

(27) „Místa veřejnosti přístupná“ na dráze a v obvodu dráhy“ tvoří prostory, objekty
a zařízení provozovatele dráhy, které jsou přístupné veřejnosti dle zákona o dráhách.

(28) „Staveniště“ je souhrn pozemků a ploch potřebných pro zhotovení předmětu díla,
poskytnutých Zhotoviteli Objednatelem a provozovatelem dráhy, případně i dalších ploch,
jmenovitě určených Smlouvou, resp. Dokumentací, popřípadě zastavěný stavební pozemek
nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též
jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.

(29) „Stavba“ je souhrn stavebních prací, včetně dodávek stavebních hmot a dílců a dodávek
strojů a zařízení, včetně jejich montáží, prováděný zpravidla na souvislém místě
a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nového hmotného majetku (novostavba)
nebo změna dosavadního hmotného majetku. Tento hmotný majetek má určité funkční
poslání a při jeho navrhování a provádění se uplatnily zásady a požadavky určené stavebním
zákonem. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.
Z hlediska občanského zákoníku je stavba předmětem a výsledkem díla. Z hlediska
organizační činnosti je stavba chápána jako základní útvar. Stavby se dělí na objekty.
Velké stavby se mohou dělit na úseky. Ve smyslu Obchodních podmínek je stavba
považována za „dílo“.

(30) „Část díla“ znamená část předmětu díla jmenovitě určenou ve Smlouvě jako úsek, etapu
nebo Sekci.

(31) „Objekt stavební části“ (dále jen „SO“), dříve též stavební objekt, znamená ucelenou část
předmětu díla jmenovitě určenou ve Smlouvě jako objekt stavební části.

(32) „Objekt technických a technologických zařízení“ (dále jen „PS“)“, dříve též Provozní
soubor, je souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží, který slouží k zajištění dílčího

12/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

samostatného technologického nebo netechnologického procesu a je uváděn do provozu
v souvislém čase; ve Smlouvě je označen jako objekt technologické části.

(33) „Odsouhlasení prací“ znamená, že práce jsou provedeny ve shodě s požadavky Smlouvy
a Dokumentací (poloha, rozměry, kvalita atd.) a rozsah prací požadovaný k zaplacení
souhlasí se skutečností.

(34) „Převzetí prací“ je akt, kterým přecházejí veškerá další práva a povinnosti k předmětu
díla nebo jeho části na Objednatele. Vlastnická práva přecházejí na Objednatele
až po převzetí díla nebo části díla pouze v tom případě, že byl dohodnut odlišný postup
od § 2599, odst. (2) občanského zákoníku v Obchodních podmínkách, příp. ve Zvláštních
obchodních podmínkách. O převzetí prací je vždy vystaven písemný protokol („zápis
o předání a převzetí díla“, „předávací protokol“ nebo „potvrzení o převzetí“
dle typu Smlouvy).

(35) „Listinný“ znamená rukopisný, strojopisný nebo počítačový a telekomunikační výtisk a fax.

(36) „Státní stavební dohled“ je činnost pověřených pracovníků státních orgánů oprávněných
dohlížet na provádění, užívání, změny a odstranění staveb a terénních úprav, prací a zařízení
podle stavebního zákona (i pověřených pracovníků Drážního úřadu jako speciálního
stavebního úřadu).

(37) „Státní dozor“ ve věcech drah a dopravců podle zákona o dráhách vykonávají pověření
zaměstnanci Ministerstva dopravy a Drážního úřadu. Tento pojem je zde uveden proto, aby
nedošlo k záměně se státním stavebním dohledem.

(38) „Autorský dozor“ vykonává zhotovitel projektové dokumentace pro provádění stavby
na základě smlouvy s Objednatelem. Účelem je dohled nad souladem zhotovení stavby
s ověřenou projektovou dokumentací (DUSP/DSP + PDPS), posouzení RDS a řešení
případných pozměňovacích a/nebo doplňujících návrhů připravených jinou osobou
(viz Příloha B – Autorský dozor této kapitoly).

(39) „Poradenská firma Objednatele, supervizor, geotechnický dozor apod.“ jsou
právnické nebo fyzické osoby, které smluvně pro Objednatele vykonávají dohodnuté
činnosti. Nenahrazují výkon činnosti Stavebního dozoru a svá případná doporučení nebo
výhrady uplatňují výhradně cestou Objednatele stavby.

(40) „Technicko-bezpečnostní zkouškou“ (dále jen „TBZ“) se ověřuje stavba nebo její část
z hlediska dosažení projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti provozování
dráhy a drážní dopravy a její kladný výsledek je podmínkou povolení zkušebního provozu.

(41) „Zkušební provoz“ slouží k ověření funkce a vlastnosti dokončené stavby dráhy jako celku
nebo její samostatné části. Zkušební provoz se zavádí před vydáním kolaudačního souhlasu
Drážního úřadu zápisem podle vyhlášky č. 177/1995 Sb.

(42) „Koordinátor BOZP při práci na staveništi“ jsou právnické nebo fyzické osoby, které
na základě smlouvy pro Objednatele (zadavatele) vykonávají činnosti dohodnuté v souladu
s podmínkami zákona č. 309/2006 Sb. Nenahrazují výkon činnosti Stavebního dozoru a svá
případná doporučení nebo výhrady a nálezy, související s jejich činností, uplatňují výhradně
prostřednictvím Objednatele stavby.

(43) „Oznámení o zahájení prací“ – podání „Oznámení o zahájení prací“ (dále jen „OIP“)
je dokument zpracovaný dle příslušných ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády
č. 591/2006 Sb. a jeho přílohy č. 4.

(44) „Hornická činnost“ je taková stavební činnost, která spadá do správy Báňského úřadu
ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb.

(45) „Závodní dolu“ je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.

(46) „Drážní inspekce“ je správní úřad podřízený MD, provádějící inspekční činnost a dozor
ve smyslu zákona o dráhách.

13/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(47) „Interoperabilita“ je schopnost evropského železničního systému umožnit bezpečný
a nepřerušovaný provoz vlaků, dosahujících stanovených úrovní výkonnosti na tratích
zařazených v tomto systému. Tato schopnost je založena na všech předpisových,
technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních
požadavků.

(48) „Technické specifikace pro interoperabilitu (TSI)“ jsou specifikace, které se vztahují
na každý subsystém nebo část subsystému tak, aby vyhověl základním požadavkům
a zajišťoval interoperabilitu železničního systému Evropské unie.

(49) „Oznámený subjekt“ znamená subjekt pověřený posouzením shody nebo vhodnosti
pro použití prvků interoperability, posuzováním postupů ES ověřování subsystémů nebo
pro ověřování technických požadavků na vybrané stavební výrobky.

(50) „Mimořádná událost“ je nehoda nebo incident dle § 49 zákona o drahách.

(51) „Živelní pohroma“ je mimořádná událost vzniklá v důsledku škodlivého působení
přírodních sil

(52) „Ekologická havárie“ je havárie, mimořádná událost poškozující životní prostředí.

(53) „Hasební obvod“ – rozdělení působnosti Hasičského záchranného sboru Správy železnic,
státní organizace.

(54) „D+B“ – Design & Build (vyprojektuj a postav) je rozsah zadání zhotovení stavby, zahrnující
také zpracování a projednání projektové dokumentace.

1.3 VÝCHOZÍ PODKLADY

(1) Výchozími podklady pro obsah a použití TKP jsou právní předpisy, technické normy a vnitřní
předpisy v platné verzi uvedené v textu této kapitoly a Příloze A této kapitoly.

(2) Pro zhotovení stavby jsou závazné všechny vnitřní předpisy a technické normy uvedené
v ZD (přímo nebo odkazem na TKP) ve znění účinném ke dni vydání ZD. Na základě
rozhodnutí Objednatele se Zhotovitel zavazuje respektovat změny vnitřních předpisů
i norem, které se týkají předmětného díla, i pokud k nim dojde během zhotovení stavby,
a to ode dne jejich účinnosti. Způsob řešení těchto změn je uveden v příslušných OP.

(3) Souhrnný přehled citovaných a nejdůležitějších právních předpisů, seznam technických
norem a vnitřních předpisů, je uveden v Příloze A – Citované a související dokumenty
této kapitoly. Do vydání aktualizace kapitol 2 až 33 TKP, je seznam souvisejících norem
a předpisů uveden v oddílu 12 v jednotlivých kapitolách TKP.

1.3.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY

(1) V oblasti působnosti TKP platí, a je nezbytné uplatnit, všechny právní předpisy, které mají
k jejich tématice určitý vztah. V jednotlivých kapitolách TKP jsou na ně uvedeny odvolávky,
případně citovány jejich základní požadavky. Tyto odvolávky nemusí být ve všech případech
úplné. Zhotovitel však musí dodržet všechna související ustanovení právních předpisů, i když
nejsou uvedeny v TKP, pokud mají obecnou platnost.

(2) Základními právními předpisy z hlediska TKP jsou zejména:

 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, včetně jeho prováděcích
předpisů,

 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, včetně jeho prováděcích předpisů,

14/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

 zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a předpisy souvisejícími (v návaznosti na zákoník práce), včetně jeho
prováděcích předpisů,

 zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, včetně jeho prováděcích předpisů.

1.3.2 TECHNICKÉ NORMY, PŘEDPISY A PODKLADY

(1) Technické normy nebo jejich části uvedené v textu TKP jsou závazné pro každou
Stavbu, pro kterou jsou TKP použity jako součást obsahu Smlouvy.

(2) Za technické normy jsou v TKP považovány:

 České technické normy (ČSN, ČSN ISO, ČSN EN, atd.),

 Technické normy železnic (TNŽ),

 Technická normalizační informace (TNI).

(3) V textu jednotlivých kapitol TKP se normy uvádějí pouze označením druhu normy a jejím
číslem a edicí, např. ČSN 73 0040, doplněné případně odkazem na určitý článek. V Příloze A
této kapitoly je uveden seznam souvisejících technických norem s úplnou identifikací,
tj. označením druhu, číslem, edicí a názvem.

(4) Ustanovení o závaznosti technických norem, které jsou uvedeny v TKP, platí i pro
ostatní dále jmenované technické předpisy a podklady.

(5) Technologický předpis (TePř), který je vydáván ve třech úrovních:

a) Technologické předpisy vydávané MD nebo Objednatelem jako interní předpis platný
pro stavby dráhy nebo stavby na dráze, které předepisují technologie pro příslušné
zhotovovací práce (TKP, směrnice, pokyny, metodické pokyny, rukověti, vzorové
listy atd.),

b) Technologické předpisy uvedené v Dokumentaci stavby nebo ZTP pro speciální
(neobvyklé) práce nebo technologie, které navrhuje zhotovitel Dokumentace
a schvaluje Objednatel. Tyto TePř jsou platné pro danou Stavbu,

c) Technologické předpisy vydané Zhotovitelem stavby. V případě, kdy podrobné
technické požadavky a postupy prací závisí na dovednosti a vybavení Zhotovitele nebo
se jedná o použití neobvyklých materiálů, pracovního zařízení a obchodně chráněných
znalostí, a které nejsou uvedeny pod písmeny a) a b) tohoto odstavce, požaduje ZD
vypracování technologického předpisu na Zhotoviteli a jeho předložení Objednateli
k odsouhlasení. Tyto Technologické předpisy konkretizují technologické postupy
zhotovovacích prací pro jednotlivé technologické procesy (technologie) užívané
Zhotovitelem a řízené v rámci systému managementu kvality Zhotovitele na podmínky
konkrétní Stavby. Osoba vykonávající Stavební dozor může v průběhu stavby
požadovat od Zhotovitele vypracování TePř pro provádění dodatečných nebo
specifických prací. Tyto TePř Zhotovitele jsou platné pouze pro danou Stavbu.

(6) Technologický postup (TEP) – jedná-li se o použití výrobku určeného Zadávací dokumentací,
pro který výrobce předepisuje určitý technologický postup pro použití, musí Zhotovitel
zajistit jeho dodržení.

(7) Technickými předpisy a podklady se rozumějí všechny technické směrnice, normálie,
sborníky technických řešení apod. jmenovitě uvedené v Zadávací dokumentaci. Technické
kvalitativní požadavky obsažené v těchto technických podkladech jsou závazné
pro zhotovení prací.

1.3.3 VNITŘNÍ PŘEDPISY PROVOZOVATELE DRÁHY

(1) Pro stavby státních drah platí všechny vnitřní předpisy, které k nim mají určitý vztah a jsou
uvedeny v Zadávací dokumentaci.

15/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(2) Zhotovitel je povinen se seznámit s příslušnými vnitřními předpisy, které se týkají provádění
prací na dráze, jejich kontroly a přejímky a zajistit jejich dodržování vlastními pracovníky
i zaměstnanci Podzhotovitelů.

(3) Odvolává-li se ZD na platné technické předpisy a podklady SŽ, především na vzorové
a zaváděcí listy, typovou dokumentaci, technické normálie, technické specifikace, směrnice,
pokyny, rukověti, obecné technické podmínky pro funkčnost určitého výrobku a konkrétní
technické podmínky zpracované výrobcem a odsouhlasené SŽ, pak jsou tyto dokumenty
pro Zhotovitele závazné.

1.4 KVALITA PRACÍ

1.4.1 VŠEOBECNĚ

(1) Kvalita celého stavebního díla je tvořena souhrnem všech jeho vlastností, které jsou
měřítkem pro stanovení jeho funkce, užitné hodnoty a jeho životnosti. Je výsledkem činnosti
Zhotovitele, jeho Podzhotovitele a všech dalších účastníků výstavby, podílejících se
na vytvoření předmětu díla.

(2) Základní charakteristiky úrovně kvality předmětu díla a jednotlivých prací určuje
dokumentace výpočty, návrhem tvarů a rozměrů, určením typů konstrukcí, druhu materiálu,
stavebních směsí a dílců a požadavky na technologická zařízení.

(3) Podrobné technické požadavky, pracovní postupy, návody na zajištění, sledování a kontrolu
provádění jednotlivých zhotovovacích prací stanovují TKP, případně technologické předpisy.

(4) Z hlediska obchodně právních závazků podle občanského zákoníku, je požadovaná kvalita
díla dosažena shodou provedených prací s požadavky určenými ve Smlouvě. Jestliže hotové
dílo nesplňuje všechny požadavky určené ve Smlouvě, má toto dílo vady.

1.4.2 TECHNOLOGICKÁ KÁZEŇ

(1) Všechny zhotovovací práce musí být provedeny podle požadavků Zadávací dokumentace,
a ve shodě s RDS a TePř schválenými Objednatelem nebo osobou vykonávající
Stavební dozor.

(2) Jestliže pro provedení určitých prací, zhotovení některých konstrukcí nebo montáží
stavebních dílců a technologického zařízení nejsou v ZD stanoveny podrobné technické
požadavky a postupy prací, je Zhotovitel povinen na požádání osoby vykonávající Stavební
dozor příslušné podklady zpracovat TePř a předložit jej k odsouhlasení. TePř musí obsahovat
podmínky pro kvalitu dodávek materiálů, jeho skladování, přípravu, provedení, ošetření
a případné kontrolní zkoušky a další potřebné údaje zajišťující, že práce provedené podle
těchto podkladů budou mít základní kvalitativní parametry požadované dokumentací nebo
určené Stavebním dozorem. Podklady schválené osobou pověřenou výkonem Stavebního
dozoru mají účinnost TKP.

1.4.3 SYSTÉM ZABEZPEČENÍ KVALITY

(1) Pro zajištění kvality zhotovovacích prací je zásadním předpokladem odborná způsobilost
Zhotovitele Stavby a jeho Podzhotovitelů. Zabezpečení kvality Zhotovitelem vychází z jeho
„Systému řízení kvality“, certifikovaného akreditovaným certifikačním orgánem podle ČSN
EN ISO 9001. Kopie certifikátu systému řízení kvality se předkládá jako součást nabídky
Zhotovitele.

(2) Zhotovitel je povinen zajistit řízení kvality pro předmětnou Stavbu ve shodě s předloženým
systémem a s cílem dosáhnout kvalitativní parametry požadované ZD.

16/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.4.4 KVALITA ZHOTOVOVACÍCH PRACÍ

(1) Prováděné práce včetně použitých materiálů, stavebních směsí a dílců a technologického
zařízení musí odpovídat požadavkům v příslušných kapitolách TKP, specifikaci
v Dokumentaci, RDS a kvalitativním požadavkům uvedených v nich citovaných
technologických předpisech, normách a technických předpisech nebo požadovaných osobou
vykonávající Stavební dozor nebo Autorský dozor projektanta.

(2) Jestliže některé podrobnosti technických požadavků nebo pracovních postupů nejsou
jmenovitě v Zadávací dokumentaci uvedeny nebo požadovány Stavebním dozorem,
Zhotovitel musí postupovat tak, aby kvalita provedených prací minimálně splňovala
požadavky platných norem a předpisů, nebo měla obvyklou úroveň s přihlédnutím k funkci,
bezpečnosti a životnosti celé Stavby.

(3) Zhotovitel musí v souvislosti s prováděním prací zaměstnávat na Staveništi:

 jen takové techniky, kteří mají vzdělání, praxi a požadovanou autorizaci v příslušných
povoláních, mistry a předáky, kteří jsou odborně zdatní tak, aby mohli řídit, provádět
a kontrolovat provádění prací,

 takové kvalifikované (s příslušnými zkouškami nebo oprávněními), vyučené
i nevyučené pracovníky, kterých je třeba pro řádné, kvalitní a včasné provedení prací.

(4) Vzdělání, praxi v oboru, školení, případně autorizaci pracovníků rozhodujících profesí
je Zhotovitel povinen na požádání doložit osobě vykonávající Stavební dozor.

(5) Zhotovitel je povinen použít jen takové stavební vybavení, tj. všechna zařízení, stroje a věci
všeho druhu, které umožní dosažení požadované kvality prací při zajištění obecně
společenských zájmů (ekologie, hluk, bezpečnost apod.).

1.4.5 VLASTNOSTI A KVALITA VÝROBKŮ

(1) Zhotovitel je povinen ve smyslu příslušné právní úpravy použít pro Stavbu jen takové
výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti zaručují, aby po dobu předpokládané
existence Stavby byla při správném provedení a běžné údržbě zaručena její životnost,
mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního
prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a tepla
a udržitelné využívání přírodních zdrojů.

(2) Zadávací dokumentace určuje obvykle pro všechny výrobky požadavky na jejich druh
a minimální kvalitativní charakteristiky ve shodě s technickými normami a vnitřními
předpisy. Zhotovitel ale musí použít takové konkrétní výrobky, které odpovídají také výše
uvedenému ustanovení stavebního zákona, který hájí veřejné zájmy. Tato odpovědnost
Zhotovitele platí i pro výrobky uvedené v RDS a Technologických předpisech.

(3) Pro Stavby smí být použity jen bezpečné výrobky, které splňují ustanovení stavebního
zákona, zákona č. 22/1997 Sb., nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 a jejich prováděcích předpisů.

(4) K plnění zákona o dráhách stanoví SŽ ve funkci vlastníka dráhy podmínky a postupy péče
o kvalitu k zajištění bezpečného a hospodárného provozování dráhy. Proto u některých
výrobků, materiálů, konstrukcí a technologických procesů pro použití na železniční dopravní
cestě, musí být také posouzena přípustnost použití v souladu se systémem péče o kvalitu,
uplatňovaným v návaznosti na obecně platné právní předpisy (vyhláška č. 376/2006 Sb.).
Tyto výrobky, materiály a technologické procesy jsou schvalovány pro použití u SŽ
dle směrnice SŽDC č. 67, Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství, nebo
směrnice SŽDC č. 34, Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí
sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na železniční
dopravní cestě ve vlastnictví státu státní organizace Správa železniční dopravní cesty.
Pověřené útvary SŽ uzavírají na tyto výrobky s dodavatelem TPD nebo technické podmínky
výrobku (dále jen „TPV“). Přehled výrobků, technologických procesů a zařízení, podléhajících
tomuto schválení, je uveden na webových stránkách SŽ.

17/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(5) Jestliže Zhotovitel hodlá použít konkrétní výrobek této kategorie, který dosud nebyl
schválen, musí zažádat o jeho schválení a poskytnout pro schvalovací řízení potřebné
podklady.

1.4.6 TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ

(1) Zhotovitel musí zajistit dodání, montáž a funkční odzkoušení všech technologických zařízení
požadovaných Zadávací dokumentací ve shodě s požadavky TKP, VTP a ZTP. Všechna
technologická zařízení musí být schválená a zavedená pro provoz v podmínkách SŽ včetně
kompatibility s technickými prostředky pro zajištění kybernetické bezpečnosti SŽ.
Nezavedená zařízení musí být označena v dokumentaci a doložena souhlasy SŽ
k provoznímu ověření. V případě, že Zhotovitel navrhne v průběhu Stavby použít nové
nezavedené zařízení, musí si před jeho dodáním zajistit u příslušných orgánů SŽ schválení
k provoznímu ověření v podmínkách SŽ.

(2) Jedná-li se o určená technická zařízení ve smyslu zákona o dráhách, která podléhají dozoru
podle tohoto zákona, je vždy nezbytné pro konstrukci, výrobu a provoz dodržet požadavky
vyhlášky č. 100/1995 Sb. Zhotovitel může předat určená technická zařízení jen s jejich
platným průkazem způsobilosti.

(3) Jedná-li se o zařízení, které je součástí subsystému energie nebo subsystému traťového
řízení a zabezpečení, může Zhotovitel předat zařízení jen se současným předáním ES
prohlášením o shodě prvků interoperability a kopiemi příslušných certifikátů podle platných
právních předpisů České republiky a Evropské unie.

1.4.7 VYZÍSKANÝ MATERIÁL A ZAŘÍZENÍ

(1) Případné použití vyzískaného materiálu a zařízení na Stavbách, pro které platí TKP, je možné
jen, pokud je to určeno Zadávací dokumentací nebo odsouhlaseno Objednatelem. Vyzískaný
materiál určený k opětovnému použití musí být ekologicky nezávadný a musí mít vlastnosti
vhodné pro uvažované použití. Pouze vyzískaný materiál, který nelze přímo znovu použít,
zregenerovat, opravit nebo jinak znovu použít, je možno zařadit jako odpad, pokud možno
určený k recyklaci.

(2) Výrobky užité nebo regenerované smí být použity do Staveb, pokud jsou bezpečné. K tomu
musí být provedeny stanovené zkoušky, odstraněny vady a dodrženo maximální dovolené
opotřebení, resp. poškození, uvedené v příslušných technických normách a předpisech
anebo vnitřních předpisech. Splnění technických požadavků u těchto výrobků pro Stavbu
musí být dokumentováno. Pokud není smluvně dohodnuto jinak, postupuje se při
hospodaření s vyzískaným materiálem dle směrnice SŽDC č. 42, Hospodaření s vyzískaným
materiálem.

(3) Zhotovitel se zavazuje zpracovat postupy provádění díla tak, aby bylo zajištěno
předpokládané využití vyzískaného materiálu dle Dokumentace. Objednatel se zavazuje
Zhotoviteli předat vyzískaný materiál, jehož zapracování do předmětu díla bude
po Zhotoviteli v souladu s Dokumentací požadovat.

(4) V dostatečném předstihu před zahájením prací provede pověřený útvar SŽ kategorizaci
vyzískaného materiálu s cílem využití kvalitního výzisku zpět k opětovnému použití dle ZD.
Předmětem kategorizace není kamenivo kolejového lože, štěrkopísek, štěrkodrť a zeminy
různého složení. Vyzískaný materiál je vždy hmotným majetkem SŽ.

(5) Zhotovitel se zavazuje v případě regenerace výhybek dodržovat příslušný předpis vydaný
Objednatelem. Regeneraci železničních výhybkových konstrukcí může Zhotovitel nebo
Podzhotovitel provádět pouze, pokud je k tomu způsobilý podle platných OTP.

1.4.8 KONTROLA KVALITY PRACÍ

(1) Kvalitu prací musí Zhotovitel průběžně sledovat a důsledně dodržovat ve shodě s vlastním
systémem řízení kvality při respektování požadavků ZD a RDS.

18/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(2) Všechny výrobky, materiály, stavební směsi, stavební dílce, konstrukční části nebo
technologická zařízení, které nejsou z hlediska kvalitativních charakteristik přesně
specifikovány nebo mají odlišné vlastnosti od požadavků určených v Technických
podmínkách, smí být zabudovány nebo jinak použity jen na základě písemného souhlasu
Stavebního dozoru po předchozím prověření vhodnosti pro použití Zhotovitelem. Pokud
odlišné vlastnosti nebo kvalita neodpovídají vnitřním předpisům, je Zhotovitel povinen
zajistit souhlas (výjimku) pro použití u odborného útvaru SŽ, který má příslušnou oblast
v gesci a tento souhlas předloží osobě vykonávající Stavební dozor před jeho použitím.

(3) Veškeré materiály, dílce a prováděné práce jsou předmětem zkoušek kvality podle
požadavků ZD, které zajišťuje Zhotovitel, a jejich výsledky předkládá osobě vykonávající
Stavební dozor. Zhotovitel je povinen před zahájením příslušných prací předložit výsledky
všech průkazních zkoušek k použití určených základních materiálů, jejich směsí a stavebních
dílců. Jedná-li se o výrobky, které Zhotovitel zajišťuje u výrobců, musí postupovat podle
oddílu 1.5 této kapitoly.

(4) Zhotovitel je povinen před zahájením prací na díle, resp. části díla, předložit Objednateli
kontrolní a zkušební plán (dále jen „KZP“) ke schválení. KZP obsahuje plán kontrolních
zkoušek v druzích a minimálních četnostech, které jsou určeny v příslušných kapitolách TKP,
VTP nebo ZTP. V průběhu prací provede Zhotovitel kontrolní zkoušky v druzích a minimálně
v četnostech, které jsou určeny ZD.

(5) Žádné konstrukce a práce nesmí být zakryty nebo znepřístupněny bez souhlasu osoby
vykonávající Stavební dozor. K účasti na kontrole výše uvedených prací se Zhotovitel
zavazuje vyzvat osobu vykonávající Stavební dozor, popřípadě příslušného provozovatele
dráhy nebo jiného vlastníka podzemních vedení a zařízení technické infrastruktury, nejméně
5 pracovních dnů před termínem, ve kterém se kontrola uskuteční a současně se zavazuje
k tomuto termínu předložit všechny podklady pro posouzení provedených prací. Zhotovitel
zajistí přístup a podmínky pro provedení kontroly konstrukcí a prací, které se z důvodu
následného zakrytí dostanou mimo dohled a možnost kontroly kvality nebo množství.
Jestliže se osoba vykonávající Stavební dozor nedostaví a neprovede kontrolu prací,
na kterou byla řádně pozvána, je Zhotovitel oprávněn pokračovat v pracích na provádění
díla a o tomto zakrytí konstrukcí a prací provede zápis, včetně fotodokumentace. Jestliže
bude Objednatel dodatečně požadovat odkrytí prací, které již byly zakryty, je Zhotovitel
povinen toto odkrytí provést na náklady Objednatele a umožnit mu tak následnou kontrolu.
V případě, že se při následné kontrole zjistí, že práce nebyly provedeny řádně, nese náklady
na dodatečné odkrytí prací a náklady spojené s následnou kontrolou Zhotovitel. V případě,
že Zhotovitel přistoupí bez vědomí Objednatele nebo proti jeho vůli k zakrytí prací, které se
tímto stanou nepřístupnými, je Objednatel oprávněn nařídit na náklady Zhotovitele odkrytí
již zakrytých prací a provést jejich následnou kontrolu.

(6) Zhotovitel je oprávněn zakrýt podzemní vedení a zařízení technické infrastruktury až
po polohovém a výškovém zaměření skutečného provedení geodetickými metodami podle
vyhlášky č. 31/1995 Sb., geodet Zhotovitele vyznačí tuto skutečnost do stavebního deníku.

(7) Osoba vykonávající Stavební dozor je oprávněna za účelem ověřování kvality prací provádět
sama nebo prostřednictvím jiných osob (expertů, odborných ústavů, akreditovaných
laboratoří apod.) kontrolu dodržování a plnění postupů podle KZP, nebo potřebné inspekce,
zkoušky a měření v průběhu provádění prací nebo na dokončených konstrukcích a objektech.
Zhotovitel je povinen za tím účelem umožnit přístup na libovolné místo Staveniště,
do výroben materiálů, směsí a stavebních dílců, laboratoří a ostatních míst, kde je třeba
provést kontrolu, a poskytnout potřebné písemné podklady a ústní vysvětlení. V případě
odchylky postupu Zhotovitele od požadovaných postupů a KZP může osoba vykonávající
Stavební dozor požadovat nápravu a v případě vážného porušení dodržování KZP přerušit
provádění prací. V případě přerušení prací podle tohoto odstavce nemá Zhotovitel možnost
uplatňovat nároky podle Obchodních podmínek.

(8) Zhotovitel musí zajistit dodání, montáž a funkční odzkoušení všech technologických zařízení
dle Dokumentace a ve shodě s požadavky Technických podmínek.

19/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.5 PŘEJÍMKA DODÁVANÝCH VÝROBKŮ, MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH
DÍLCŮ A KONSTRUKCÍ

1.5.1 ODBĚR ZÁSILKY

(1) Odběrem zásilky se rozumí její převzetí Zhotovitelem ve výrobně nebo od přepravce.
Od přepravce přebere zásilku Zhotovitel na základě průvodních dokladů. Zkontroluje, zda
zásilka není poškozená nebo neúplná a zda dodané množství, druh a kvalita souhlasí s údaji
průvodního dokladu.

(2) Osoba vykonávající Stavební dozor musí být přizvána Zhotovitelem k přejímce zásilky, resp.
dodávky vybraných výrobků, materiálů, stavebních dílců a konstrukcí, které jsou určeny
v TKP nebo v jiném dokumentu ZD, a dále v těch případech, kdy si to tato osoba vyhradí.

(3) U přejímaných výrobků musí být ověřeno, zda byly objednány v souladu s technickými
požadavky na výrobky pro příslušnou Stavbu a zda je kvalita dodávky v souladu s kvalitou
deklarovanou výrobcem, zda byly splněny náležitosti dle zákona č. 22/1997 Sb. U výrobků,
které jsou prvky interoperability, zda byly splněny požadavky zákona o dráhách a nařízení
vlády č. 133/2005 Sb. Zhotovitel předloží Objednateli doklady o posouzení shody ve smyslu
zákona 22/1997 Sb., zákona o dráhách (Prohlášení o shodě / ES prohlášení o shodě /
Prohlášení o vlastnostech / Prohlášení shody nebo certifikát) a schválením SŽ, pokud je pro
předmětný výrobek dle směrnice SŽDC č. 34 nebo směrnice SŽDC č. 67 požadováno. Pokud
je to v ZD požadováno, pak musí být k prohlášením/certifikátům přiloženy příslušné
protokoly o zkouškách s jejich výsledky a dále posouzení splnění požadovaných parametrů
podle TKP a případných dalších a/nebo změněných (zejména zvýšených) požadavků dle ZTP.
Není-li tento požadavek v ZD uveden, může dodatečné předložení protokolu
o certifikaci/posouzení shody/ověření stálosti vlastností požadovat Objednatel i v průběhu
Stavby. Pokud je pro výrobky v ZD požadována certifikace, stavební technické osvědčení
nebo zkoušky nad rozsah stanovený zákonem č. 22/1997 Sb. a příslušnými vládními
nařízeními, zajistí je Zhotovitel na své náklady.

(4) Dodávané výrobky, materiály, stavební dílce a konstrukce jmenovitě uvedené v jednotlivých
kapitolách TKP, musí být v souladu s příslušnými TPD/TPV ověřeny SŽ pověřeným útvarem
pro ověřování kvality výrobků.

1.5.2 PŘEJÍMKA MNOŽSTVÍ A KVALITY

(1) Zhotovitel je povinen zajistit řádnou přejímku, aby na Staveništi byl k dispozici pouze
materiál, stavební dílce a konstrukce, které odpovídají požadavkům Smlouvy.

(2) Kvantitativní přejímka se provede přepočtem kusů, určením objemů, hmotnosti, kontrolou
předepsaného označení a druhů výrobků a jejich porovnáním s dodacím listem, který musí
být k zásilce přiložen. Kvalitativní přejímkou se zjišťuje, zda přejímaný výrobek nenese
zjevné vady na kvalitě. Zároveň se sleduje kompletnost, neporušenost obalů a funkční
vlastnosti výrobků, které lze prověřit podrobnou prohlídkou. Přejímka může být provedena
u výrobce/dovozce/zplnomocněného zástupce nebo distributora, a to i za účasti Objednatele
stavby v tom případě, že si účast vyžádá. Rozsah kvalitativní přejímky je zpravidla stanoven
v TPD/TPV na příslušný výrobek

(3) Má-li zásilka závady, které nelze odstranit, musí být na Staveništi uložena odděleně
a trvanlivým způsobem označena jako nepoužitelná. Tato skutečnost musí být zaznamenána
do Stavebního deníku.

1.5.3 SKLADOVÁNÍ

(1) Požadavky na řádné uskladnění jednotlivých základních materiálů, stavebních dílců
a konstrukcí a ostatních výrobků, jsou uvedeny v příslušných kapitolách TKP.

20/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(2) Zhotovitel odpovídá za správné skladování všech materiálů a ostatních výrobků, jakož
i za manipulaci s nimi. Zajištění musí být takové, aby se zamezilo ztrátám z poškození,
znehodnocení a záměnám.

(3) Při zjištění pochybení při skladování a manipulaci s materiálem lze postupovat v souladu
s článkem 1.6.8 této kapitoly.

1.5.4 ODSTRANĚNÍ ZE STAVENIŠTĚ

(1) Výrobky, materiály, stavební dílce a konstrukce, které nesplňují podmínky pro odběr zásilek
a požadavky na kvalitu nebo jsou neopravitelně poškozeny, musí být Zhotovitelem viditelně
označeny jako vadné a bez zbytečného odkladu odstraněny ze Staveniště. Neschválené
výrobky, materiály a konstrukce nesmí být skladovány ani dočasně složeny na Staveništi.

1.6 ZKOUŠKY A KONTROLNÍ MĚŘENÍ

1.6.1 ZKOUŠKY A KONTROLNÍ MĚŘENÍ

(1) Zkoušky a kontrolní měření všech druhů, které jsou požadovány Zadávací dokumentací,
jsou důležitým prvkem v zajištění předepsané kvality díla. Jejich prováděním
a vyhodnocením se zajišťuje kvalitativní sledování realizace díla v celém jeho průběhu
od jeho začátku až do převzetí díla Objednatelem.

(2) Jedná se o uplatnění zásady, že kvalita celku je výsledkem kvality jeho částí. Objednatel
i Zhotovitel si tímto kontrolním procesem zajišťují jeden z důležitých předpokladů dosažení
finálního výsledku ve shodě se Smlouvou.

1.6.2 ZKOUŠKY A JEJICH DRUHY

(1) Pro účely TKP rozeznáváme následující druhy zkoušek:

 zkoušky průkazní,

 zkoušky kontrolní,

 zkoušky přejímací,

 zkoušky rozhodčí.

(2) Dojde-li při provádění zkoušek k porušení již hotových prací, Zhotovitel je povinen provést
všechny nutné opravy a uvedení do původního stavu jako součást příslušných zkoušek.

1.6.2.1 Průkazní zkoušky

(1) Průkazní zkoušky požadované v jednotlivých kapitolách TKP, VTP nebo ZTP jsou zkoušky,
kterými se prokazuje, že vlastnosti stavebních výrobků (materiálů, směsí, dílců), určených
k zabudování do Stavby vyhovují předepsaným požadavkům. Tyto požadavky, které určují
druh zkoušek, způsob jejich provedení a požadované parametry, jsou uvedeny přímo v jejich
textu nebo odvolávkami na příslušné technické normy nebo jiné technické předpisy.
V některých kapitolách TKP se za průkazní zkoušky považují také počáteční zkoušky typu
(výrobku). Jejich zajištění, včetně předložení výsledků osobě vykonávající Stavební dozor,
přísluší Zhotoviteli. Průkazní zkoušky prokazují vhodnost pro použití ve výrobním procesu,
což je nezbytný předpoklad k souhlasu s použitím příslušných materiálů, směsí, dílců
a výrobků.

(2) Průkazní zkoušky materiálů, složek i stavebních směsí musí Zhotovitel provádět v rozsahu
a způsobem uvedeným v jednotlivých kapitolách TKP a ZTP. Jejich zajištění, včetně
předložení výsledků osobě vykonávající Stavební dozor, přísluší Zhotoviteli.

(3) Stejnou účinnost jako průkazní zkoušky mají také doklady o posouzení shody nebo
vhodnosti vystavené nezávislou autorizovanou osobou/oznámeným subjektem
(notifikovanou osobou). Za průkazní zkoušku v případě ostatních výrobků je považována

21/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

zkouška typu (vzorku) výrobku. Zkouškou typu se rozumí výběr a zkoušení jednoho nebo
většího počtu vzorků Výrobku, reprezentující společnou konstrukci využívající stejné
materiály a vyráběné stejným výrobním postupem.

(4) Povinnost Zhotovitele předkládat stanovený doklad o jakosti platí pro stanovené výrobky
ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. a dále pro výrobky, pro které jsou doklady o prokázání
technických požadavků stanoveny TKP nebo ZTP. Pro stanovené výrobky je provádění
zkoušek uvedeno v harmonizované/určené normě nebo vyplývá z vydaného Stavebně
technického osvědčení (STO) případně Evropského technického posouzení/schválení (ETA).

(5) U výrobků, u kterých je obecně platnými právními předpisy stanoveno prokazování shody
ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. s požadavky technických norem (Prohlášením o shodě,
ES prohlášením o shodě, Prohlášení o vlastnostech), musí Zhotovitel tyto doklady předložit.

(6) Zprávu o výsledcích průkazních zkoušek předkládá Zhotovitel Objednateli ke schválení
v dostatečném předstihu, obvykle nejpozději 14 dnů před zahájením prací, není-li
v jednotlivých kapitolách TKP nebo jiným ustanovením této kapitoly stanoveno jinak.

(7) Požaduje-li to Zadávací dokumentace, vypracuje Zhotovitel po schválení průkazních zkoušek
Technologický předpis a předloží jej Objednateli ke schválení.

(8) Veškeré náklady ve vztahu k průkazním zkouškám, zajištění certifikátů nebo prohlášení
shody, se zahrnují do cen příslušných prací.

1.6.2.2 Kontrolní zkoušky

(1) V průběhu a po dokončení prací se ověřuje dosažení technických a kvalitativních parametrů,
které jsou předepsány Zadávací dokumentací nebo určeny výsledky průkazních zkoušek,
prováděním kontrolních zkoušek. Zajištění kontrolních zkoušek je povinností Zhotovitele.
Druhy a způsoby provedení příslušných kontrolních zkoušek a jejich četnosti jsou určeny
v jednotlivých kapitolách TKP nebo v ZTP. Výsledky zkoušek a jejich vyhodnocení předkládá
Zhotovitel osobě vykonávající Stavební dozor průběžně bez prodlení. Náklady na kontrolní
zkoušky se zahrnují do cen příslušných prací.

(2) Odsouhlasený KZP je součástí plánu kvality na Stavbu, případně součástí technologického
předpisu. V případě, je-li KZP v rozporu s TKP, platí požadavky TKP.

(3) Jestliže má osoba vykonávající Stavební dozor pochybnosti o správnosti provedení kontrolní
zkoušky nebo o jejím výsledku, může požadovat na Zhotoviteli její opakování. Dále si tato
osoba může vyžádat na Zhotoviteli zajištění většího počtu kontrolních zkoušek, než určuje
ZD za účelem přesnějšího ověření požadované kvality. V obou případech náklady na zkoušky
hradí ten, v jehož neprospěch vyzněl výsledek zkoušek.

(4) Není-li osoba vykonávající Stavební dozor přesvědčena o hodnověrnosti výsledků
kontrolních zkoušek prováděných Zhotovitelem, může si provádět své kontrolní zkoušky
ve vlastní zkušebně nebo je zajistit v jiné nezávislé zkušebně. Pokud výsledky těchto
zkoušek mluví v neprospěch Zhotovitele, musí příslušný materiál nebo provedenou práci
Zhotovitel odstranit nebo dalšími zkouškami a podklady prokázat, že vyhovují požadavkům
Smlouvy. Zkoušky zajišťované osobou vykonávající Stavební dozor nezbavují Zhotovitele
žádných závazků vyplývajících ze Smlouvy a nezapočítávají se do počtu požadovaných
kontrolních zkoušek Zhotovitele. Náklady na zkoušky hradí ten, v jehož neprospěch vyzněl
výsledek zkoušek.

(5) Jestliže přezkoumáním, kontrolou, měřením nebo zkoušením osoba vykonávající Stavební
dozor zjistí, že některé technologické zařízení, práce nebo materiál vykazuje vady nebo jinak
neodpovídá smluvním dokumentům a toto technologické zařízení, práce nebo materiál byly
touto osobou odmítnuty a následně byly Zhotovitelem vady odstraněny tak, aby odpovídaly
Smlouvě, může tato osoba požadovat, aby bylo toto opravené technologické zařízení, práce
nebo materiál znovu za stejných podmínek zkoušeno. Náklady na tyto opakované zkoušky
nese Zhotovitel.

22/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.6.2.3 Přejímací zkoušky

(1) Přejímacími zkouškami se prověřuje kvalita celých konstrukcí nebo ucelených částí
zhotovovacích prací, dosažení projektovaných parametrů a funkce Stavby nebo jejích částí
a bezpečnost provozování dráhy. Jejich provedení a pozitivní výsledky jsou nutným
podkladem pro převzetí dokončených zhotovovacích prací, objektů, úseků nebo celé Stavby
ve shodě s požadavky Smlouvy a dále jsou podkladem nebo součástí TBZ podle vyhlášky
č. 177/1995 Sb. Do této skupiny zkoušek patří např. zkoušky provozní způsobilosti určených
technických zařízení, zatěžovací zkoušky, změření a vyhodnocení geometrických parametrů
koleje na stavební odchylky, zaměření prostorové průchodnosti, tlakové zkoušky potrubí,
zkoušky těsnosti nádrží, zkoušky únosnosti pláně železničního spodku, zkoušky únosnosti
vozovek apod.

(2) Požadavek na zajištění těchto zkoušek Zhotovitelem je uveden v Zadávací dokumentaci.
Náklady na přejímací zkoušky se rozpočtují jako samostatné položky v Soupisu prací, pokud
není ve Smlouvě uvedeno jinak.

1.6.2.4 Rozhodčí zkoušky

(1) Rozhodčí zkoušky jsou zkoušky, které se provádějí v případě sporů. V případě, že se
nedosáhne smírného řešení, postupuje se v souladu s OP.

1.6.2.5 Náklady na zkoušky

(1) Náklady na průkazní a kontrolní zkoušky a měření včetně vedlejších nákladů (opravy
a uvedení do původního stavu), které jsou jmenovitě požadovány v Zadávací dokumentaci,
zahrnuje Zhotovitel do položkových cen Soupisu prací. Náklady na zkoušky a měření
nestanovené Smlouvou (např. průkazní, kontrolní nebo rozhodčí zkoušky neuvedené v ZD)
včetně všech vedlejších výdajů (opravy a uvedení do původního stavu) hradí ten smluvní
partner, v jehož neprospěch vyzněl její výsledek, není-li v článku 1.6.2 této kapitoly
stanoveno jinak.

1.6.3 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY

(1) Odchylky zhotovovacích prací jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách TKP v oddílu 6.
Při překročení přípustných odchylek má Objednatel právo uplatnit nároky z vadného plnění
dle OP. Veškerá opatření, která Zhotovitel hodlá na základě překročení přípustných odchylek
a zjištění příčiny vady provést pro zlepšení stavu (opravu), musí být předem odsouhlaseny
Objednatelem.

1.6.4 PŘÍTOMNOST STAVEBNÍHO DOZORU U ZKOUŠEK

(1) Osoba vykonávající Stavební dozor a jím pověřené osoby mají kdykoliv přístup do zkušeben,
staveništních laboratoří, výroben a skladů Zhotovitele a na místa odběrů vzorků za účelem
kontroly správnosti odběru vzorků, kontroly zkoušek a měření. Objednatel je oprávněn
od laboratoře Zhotovitele vyžadovat, případně si pořizovat, kopie záznamů o průběhu
zkoušek nebo měření. Zhotovitel jim musí dále zajistit přístup do cizích zkušeben a výroben,
u kterých Zhotovitel zajišťuje provádění zkoušek.

(2) Zhotovitel si odsouhlasí s osobou vykonávající Stavební dozor čas a místo odběrů vzorků
a zkoušky. Osoba vykonávající Stavební dozor sdělí Zhotoviteli nejméně 24 hodin před
konáním odběru vzorků a zkoušky, zda se jí hodlá zúčastnit. Jestliže se osoba vykonávající
Stavební dozor na odsouhlasenou zkoušku nedostaví, může Zhotovitel provést odběr vzorků
a zkoušku bez její přítomnosti a předá jí výsledky písemně.

1.6.5 ZKOUŠKY ZAJIŠŤOVANÉ OBJEDNATELEM

(1) Pokud v ZD (obvykle v ZTP) má Objednatel uvedeny některé druhy zkoušek, které zajišťuje
sám, pak tyto zkoušky jsou vyjmuty z povinností Zhotovitele.

23/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.6.6 ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ZKUŠEBEN A PRACOVNÍKŮ K PROVÁDĚNÍ
ZKOUŠEK

(1) Zhotovitel je povinen zabezpečit operativní a odborné provádění požadovaných zkoušek
v souladu s jeho systémem řízení kvality a s požadavky TKP.

(2) Jednotlivé druhy zkoušek jsou oprávněny provádět následující zkušebny:

a) Průkazní zkoušky stavebních materiálů, směsí a dílců jsou oprávněny provádět jen
zkušebny, které mají doklad o odborné způsobilosti (splňují požadavky ČSN EN ISO/IEC
17025) a „osvědčení o akreditaci“ vydané Českým institutem pro akreditaci nebo jsou
schváleny MD ČR;

b) Kontrolní zkoušky mohou být prováděny ve staveništních nebo jiných odborně
způsobilých zkušebnách, schválených Objednatelem.

Pracovníci staveništních zkušeben musí mít příslušné vzdělání, výcvik, technické
znalosti a zkušenosti pro plnění svých funkcí. Laboratorní zařízení musí splňovat
požadavky příslušných norem. U měřicích zařízení musí být vedena evidence
o kalibraci. Zkušebna musí být umístěna v objektu umožňujícím udržování
předepsaného normálního laboratorního prostředí;

c) Přejímací zkoušky požadované Zadávací dokumentací jsou oprávněny provádět
akreditované zkušebny, státní zkušebny nebo zkušebny schválené příslušným
ústředním orgánem státní správy;

d) Rozhodčí zkoušky provádí na základě dohody Objednatele a Zhotovitele nezávislá
odborně uznávaná zkušebna, která se nepodílela na provádění zkoušek, jejichž
výsledky jsou zpochybněny.

1.6.7 KONTROLNÍ A OVĚŘOVACÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ
(DEFORMACÍ)

(1) Zadávací dokumentace určuje stavební objekty, u kterých Zhotovitel zajistí kontrolní
a ověřovací měření, měření posunů a přetvoření (deformací). Součástí dokumentace musí
být projekt měření posunů pro každý stavební objekt nebo jeho část, který je určen
ke sledování. Jedná-li se o více objektů, je zpracován společný projekt měření. Požadavky
na kontrolní a ověřovací měření, měření posunů a přetvoření (deformací) jsou uvedeny
v oddíle 9 každé kapitoly TKP.

1.6.7.1 Kontrolní a ověřovací měření

(1) Kontrolním a ověřovacím měřením Zhotovitele se rozumí zjištění geometrických parametrů,
prostorové polohy a dalších fyzikálních vlastností stavebních dílců a dokončených stavebních
konstrukcí a objektů, které jsou určeny Zadávací dokumentací. Pro kontrolu geometrické
přesnosti platí ustanovení ČSN 73 0210-1, ČSN 73 6360-2, ČSN EN 13670, ČSN 73 0212-3,
ČSN 73 0212-4 a ČSN 73 0212-5. Toto měření slouží ke kontrole shody geometrických
parametrů určených Dokumentací se skutečnými parametry. Dále se provede kontrolní
měření těch fyzikálních vlastností, které jsou jmenovitě určeny ZD (měření a sledování
pražcového podloží atd.).

(2) Výsledky kontrolního měření předkládá Zhotovitel osobě vykonávající Stavební dozor
a využijí se jako podklad pro převzetí prací a pro zhotovení dokumentace skutečného
provedení stavby. Náklady na kontrolní měření jsou obsaženy v cenách za zhotovení prací.

(3) Za kontrolní měření se nepovažuje měření za účelem zjištění množství provedených prací.

1.6.7.2 Měření posunů a přetvoření (deformací)

(1) Měření posunů a přetvoření (deformací) stavebních objektů zajistí Zhotovitel ve shodě
s projektem měření posunů, zpracovaným pro objekty uvedené v čl. 3.2 ČSN 73 0405.
Měření se provede během výstavby a po jejím dokončení. Pokud projekt měření posunů

24/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

stanoví nutnost měření posunů před zahájením výstavby, zajistí ho Zhotovitel, pokud
je nemá Objednatel zajištěno jiným způsobem. Projekt měření je součástí Dokumentace.

(2) Obsah projektu měření posunů stanoví čl. 3.3 ČSN 73 0405. Vlastní měření se provede podle
kap. 4 a výsledky měření se vyhodnotí podle kap. 5 ČSN 73 0405.

1.6.8 ODMÍTNUTÍ VÝROBKŮ, MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH SMĚSÍ, DÍLCŮ,
KONSTRUKCÍ A PRACÍ

(1) Jestliže výrobky, materiály, stavební směsi a dílce prokazatelně nesplňují požadavky ZD,
osoba vykonávající Stavební dozor odmítne jejich zabudování a nařídí jejich odstranění
ze Staveniště.

(2) Osoba vykonávající Stavební dozor je oprávněna s odůvodněním nařídit:

a) odstranění výrobků, materiálů nebo provozních zařízení, které nejsou v souladu s ZD,
jejími přílohami, pokyny osoby vykonávající Stavební dozor a jejich nahrazení
odpovídajícími a vhodnými výrobky, materiály nebo provozními zařízeními,

b) odstranění prací bez ohledu na předchozí zkoušku nebo dílčí platbu, pokud výrobky,
materiály, provozní zařízení, provedení, kvalita, návrh Zhotovitele nebo návrh, za který
je Zhotovitel odpovědný, nejsou v souladu s ZD, jejími přílohami a pokyny k jejich
odpovídajícímu novému provedení.

(3) Lhůtu pro odstranění, nahrazení a nového provedení stanoví osoba vykonávající Stavební
dozor ve svém pokynu. Pokud lhůtu tato osoba v pokynu nestanoví, platí pro provedení
pokynu přiměřená doba, ne delší než pro provedení prací v původním rozsahu
do vydání pokynu.

(4) Zhotovitel závady odstraní nebo zajistí, aby odmítnuté výrobky, materiály, provozní zařízení
nebo práce, byly nahrazeny vyhovujícími. Jestliže to osoba vykonávající Stavební dozor
požaduje, budou provedeny nebo opakovány zkoušky odmítnutého výrobku, materiálu nebo
provozního zařízení, za stejných podmínek a požadavků. Náklady vynaložené Objednatelem
při opakování zkoušek budou Objednateli Zhotovitelem uhrazeny.

(5) V případě, že Zhotovitel nevyhoví pokynu na odstranění, nahrazení a nového provedení, má
Objednatel právo pro zajištění splnění pokynu dle odstavce (2) tohoto článku zaměstnat
a zaplatit jiné osoby k jeho vykonání. Zhotovitel uhradí Objednateli všechny z toho
vyplývající nebo s tím související náklady.

(6) Pokud Zhotovitel neuzná vady v plnění na základě kontrolních zkoušek, provedou se zkoušky
průkazní nebo rozhodčí.

1.7 ZEMĚMĚŘICKÁ ČINNOST

1.7.1 VŠEOBECNĚ

(1) Všechny zeměměřické činnosti spojené se stavbami státních drah a stavbami na dráze musí
být prováděny v souladu zejména se zákonem č. 200/1994 Sb., vyhláškou č. 31/1995 Sb.,
zákonem č. 256/2013 Sb., vyhláškou č. 357/2013 Sb., nařízením vlády č. 430/2006 Sb.,
technickými normami a předpisem pro zeměměřictví SŽDC M20. Způsob kontrolních
a ověřovacích měření, výpočtů a zpracování měřické dokumentace musí být v souladu
s řídícími technickými akty pro každou z oblastí železniční geodézie, které jsou zpracovány
dle řady metodických pokynů k předpisu SŽDC M20. Zeměměřické činnosti (geodetické
práce), zpracovávané a předávané geodetické a mapové podklady, pokud není ve Smlouvě
stanoveno jinak, musí být v souladu se zásadami směrnice SŽ SM011, směrnice SŽDC č. 117
a pokynu GŘ č. 4/2016 a dále v souladu s dokumenty v této kapitole citovanými.

(2) Kontrolní měření terénu při předání Staveniště, práce na bodovém poli, vytyčovací práce,
geodetická kontrolní a ověřovací měření, měření posunů a přetvoření (deformací),
geodetická bezpečnostní měření při provádění stavby, kontrolní měření prostorové polohy
koleje, stabilizace značek k zajištění prostorové polohy koleje a jejich vytyčení a zaměření,

25/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

měření skutečného provedení stavby a zhotovení geodetické části dokumentace skutečného
provedení stavby, zhotovení souborného zpracování geodetické části dokumentace
skutečného provedení stavby, osazení normalizovaných hraničních znaků a jejich vytyčení
a zaměření, vytyčení hranic pozemků a vyhotovení geometrického plánu, jsou pro účely
těchto TKP zeměměřickou činností, kterou zajišťuje Zhotovitel a plně odpovídá za jejich
správnost.

(3) Vykonávat zeměměřické činnosti Zhotovitele jsou oprávněny pouze odborně způsobilé osoby
podle § 3 odst. (4) zákona č. 200/1994 Sb. Výsledky těchto zeměměřických činností musí
být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění, tj. úředně oprávněným
zeměměřickým inženýrem (podle § 13 odst. (1) písmene a) nebo c) zákona č. 200/1994
Sb.). Toto ověření prokazuje, že výsledky zeměměřické činnosti odpovídají náležitostmi
a přesností právním předpisům a podmínkám písemně dohodnutým s Objednatelem
(Smlouva, případně podmínky Stavebního dozoru). Na výkon zeměměřických činností
a jejich ověřování se vztahuje předpis SŽ Zam1.

(4) Geodetická část dokumentace skutečného provedení PS nebo SO je číselné a grafické
vyjádření skutečné polohy, výšky a tvaru jednotlivých PS nebo SO vzhledem k bodům
vytyčovací sítě ve smyslu vyhlášky č. 31/1995 Sb. a v souladu s metodickým pokynem
SŽ M20/MP010.

(5) Souborné zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby je
polohopis s výškovými údaji všech nově postavených PS nebo SO ve formě vyhotovené
účelové mapy velkého měřítka podle vyhlášky č. 31/1995 Sb. a v souladu s metodickým
pokynem SŽ M20/MP010.

(6) Náklady na všechny zeměměřické činnosti Objednatele a Zhotovitele jsou zahrnuty v ceně
Stavby.

1.7.2 VÝCHOZÍ PODKLADY PRO VÝKON ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ PŘI
PROVÁDĚNÍ STAVBY

(1) Pro stavební činnosti na státních dráhách mohou být použity jako výchozí podklady jen
Objednatelem předané podklady, kterými jsou:
 železniční bodové pole včetně stanovených transformačních klíčů,
 topologie sítě,
 projekt stávajícího stavu prostorové polohy koleje,

 mapové podklady.

(2) Při zpracování Dokumentace se využívají jen ověřené nebo ÚOZI schválené mapové
podklady zajišťované SŽG a posuzuje se vliv stavební činnosti na stávající ŽBP i body
státních bodových polí (geodetické základy ČR).

(3) Dokumentace stavby se předává ve volně editovatelném formátu (*.DGN nebo *.DWG)
se zachovanými geoprostorovými informacemi (úroveň 3D, referenční rámec – výkres
orientovaný v S-JTSK). Tato otevřená podoba Dokumentace bude k dispozici ÚOZI
Objednatele i Zhotovitele.

1.7.3 ZEMĚMĚŘICKÁ ČINNOST ZAJIŠŤOVANÁ ZHOTOVITELEM

1.7.3.1 Vytyčovací síť a geodetická mikrosíť

(1) Stabilizace, ochrana, měření, dokumentace, způsob ověření bodů ŽBP a jejich údržba, se řídí
metodickým pokynem SŽDC M20/MP007. Pro body vytyčovací sítě platí i ustanovení
ČSN 73 0420-1 a ČSN 73 0420-2.

(2) Zhotovitel převezme od Objednatele při zahájení procesu předání Staveniště body ŽBP,
které jsou základem pro vytyčovací síť (polohovou vytyčovací síť a hlavní výškové body).

26/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(3) Zhotovitel zajistí před zahájením prací úplnou kontrolu ŽBP v součinnosti se správcem ŽBP.
Výsledek kontroly ÚOZI Zhotovitele neprodleně projedná s ÚOZI Objednatele a se správcem
ŽBP. Před tímto projednáním nelze zahájit vytyčovací práce pro železniční svršek a objekty,
které zasahují nebo mohou zasahovat do průjezdného průřezu nebo volného schůdného
a manipulačního prostoru.

(4) Zhotovitel zajistí vybudování vytyčovací sítě polohové a výškové, podle návrhu vytyčovací
sítě z Dokumentace, tj. jejich stabilizaci, ochranu, měření, dokumentaci a údržbu, a její
postupné překládání vynucené stavebními pracovními postupy, a to s ohledem na aktuální
harmonogram, zejména výstavby nových základů trakčních stožárů a odstranění starých
trakčních stožárů. Dokumentaci nově zřízených bodů vytyčovací sítě, včetně protokolu
o výpočtu, je Zhotovitel povinen předat před zrušením původních bodů ÚOZI Objednatele.

(5) Zhotovitel je povinen vést dokumentaci vývoje vytyčovací sítě v průběhu provádění díla.
Součástí dokumentace musí být časový vývoj překládání vytyčovací sítě, záznamy měření,
protokoly o výpočtech prokazující dosažené přesnosti, seznam souřadnic a výšek po stavbě
využitelných bodů vytyčovací sítě, geodetické údaje po stavbě využitelných bodů vytyčovací
sítě a výsledky kontrolních a ověřovacích měření. Zhotovitel je povinen na vyžádání údaje
vedené v dokumentaci poskytnout Objednateli a ÚOZI Objednatele.

(6) Zhotovitel zajistí vybudování geodetických mikrosítí podle Dokumentace, tj. jejich
stabilizaci, ochranu, měření, dokumentaci a údržbu pro vytyčení SO nebo jejich částí
se zvýšenou přesností a pro geotechnický monitoring a jiná měření posunů a přetvoření
(deformací), pokud tyto geodetické mikrosítě bodů v přesnosti stanovené v Dokumentaci
nebudou zhotoveny prostřednictvím Objednatele nezávisle. Vedení dokumentace
k mikrosítím se řídí předchozím odstavcem. Náklady na tuto činnost jsou součástí ceny díla.

(7) Zhotovitel během realizace Stavby až po její předání Objednateli musí zabezpečit ochranu,
neporušenost a neměnnost vybraných bodů primárního systému ŽBP. Plánované přeložení,
obnovení nebo přemístění těchto bodů, může být uskutečněno pouze správcem ŽBP nebo
jen s jeho souhlasem. Náklady na tuto činnost jsou součástí ceny díla.

(8) Jakákoli neoprávněná manipulace s body primárního systému ŽBP, mimo plánované
projekty a přeložky vytyčovacích sítí, musí být neprodleně oznámena a projednána
se správcem ŽBP.

(9) Zhotovitelem předávané bodové pole po Stavbě musí svými náležitostmi i přesností
odpovídat požadavkům dle metodického pokynu SŽDC M20/MP007. Správcem ŽBP
schválené bodové pole je závazným geodetický základem pro určení definitivního
zajištění PPK.

(10) Kompletní dokumentace k bodovému poli a vytyčovací síti Stavby je součástí souborného
zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby viz článek 1.11.5.2
této kapitoly.

1.7.3.2 Vytyčovací práce a kontrolní a ověřovací měření

(1) Zhotovitel se zavazuje zajistit vytyčení a stabilizaci hranice (obvodu) Staveniště podle
Dokumentace a vyhotoví Protokol o vytyčení hranice Staveniště. Součástí protokolu je náčrt
a seznam souřadnic vytyčených bodů hranice Staveniště. Zhotovitel se zavazuje po celou
dobu provádění díla udržovat body hranice Staveniště zřetelně vyznačené v terénu.

(2) Zhotovitel se zavazuje zajistit vytyčení prostorové polohy jednotlivých objektů
(charakteristické body půdorysů budovy, mostu, tunelu, upravených prostranství
a terénních úprav, hlavní body osy liniových staveb a hlavní výškové body) podle
vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením včetně
stabilizace těchto a zajišťovacích bodů, a vyhotoví Protokol o vytyčení prostorové polohy.
Protokol o vytyčení prostorové polohy předá Zhotovitel osobě vykonávající Stavební dozor
do jednoho týdne po jejím zhotovení.

(3) Zhotovitel se zavazuje zajistit podrobné vytyčení SO a PS (vytyčení rozměrů a tvaru Stavby
ve vodorovném a svislém směru a vytyčení jednotlivých částí a konstrukčních prvků uvnitř
Stavby, která je předmětem díla).

27/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(4) Zhotovitel se zavazuje zajistit vytyčení stávajících podzemních vedení a zařízení na povrchu,
pokud mohou být dotčena stavební činností a jsou dokumentována v geodetickém
referenčním systému.

(5) Zhotovitel se zavazuje zajistit předepsaná geodetická kontrolní a ověřovací měření
ve smyslu článku 1.6.7.1 této kapitoly jako průběžnou kontrolu dokončených konstrukcí
a objektů (např. polohové a výškové kontrolní měření nástupištní hrany/boční rampy, která
bude přilehlá ke koleji, výškové měření skutečného provedení podkladních vrstev
železničního spodku a odvodnění), mimo kontrolních a ověřovacích měření zabezpečovaných
Objednatelem – viz článku 1.7.6 této kapitoly.

(6) Zhotovitel se zavazuje zajistit měření posunů a přetvoření (deformací) SO a jejich částí,
včetně stávajících objektů nadzemní zástavby, podle návrhu měření posunů a přetvoření
(deformací), pokud jsou v Dokumentaci předepsána a pokud tato měření nebyla zajištěna
samotným Objednatelem.

(7) Kontrolní měření terénu při předání Staveniště provádí Zhotovitel za účasti Objednatele.

(8) Zhotovitel je povinen umožnit Objednateli provádět kontrolní a ověřovací geodetická měření
v průběhu realizace díla.

1.7.3.3 Měření skutečného provedení stavby a geodetická část dokumentace
skutečného provedení SO a PS

(1) Zhotovitel zajistí polohové a výškové zaměření skutečného provedení dokončených PS a SO
nebo jejich částí geodetickými metodami z vytyčovací sítě v souřadnicovém systému S-JTSK
a ve výškovém systému Bpv.

(2) Přesnost, technické specifikace a požadavky na zaměření a zpracování výkresů stanovuje
metodický pokyn SŽ M20/MP010.

(3) Způsob měření a zobrazení předmětů měření stanovuje příslušný metodický pokyn
SŽ M20/MP006 a SŽ M20/MP005.

(4) Zhotovitel se zavazuje zajistit polohové a výškové zaměření podzemních vedení a zařízení
technické infrastruktury geodetickými metodami před zakrytím (vyhláška č. 31/1995 Sb.).
Tuto skutečnost vyznačí geodet Zhotovitele do stavebního deníku.

(5) Zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení PS nebo SO nebo jejich
částí zhotovovaných v rámci provádění díla bude Zhotovitelem provedeno podle směrnice
SŽDC č. 117.

(6) Součástí zaměření jednotlivých dokončených PS a SO nebo jejich částí bude přilehlá situace
alespoň v takovém rozsahu, aby mohly být vybrány identické body pro následné zpracování
geometrického plánu. Tato situace bude součástí výkresu předané geodetické části DSPS
jednotlivých PS a SO.

(7) Geodetickou část dokumentace skutečného provedení PS nebo SO nebo jejich částí
ověřenou ÚOZI se Zhotovitel zavazuje předat Objednateli ve třech vyhotoveních nebo
v počtu dohodnutém s Objednatelem v listinné a elektronické podobě v rozsahu stanoveném
VTP, případně ZTP. Dále musí obsahovat potvrzení ÚOZI Zhotovitele obsahující informaci
o správnosti, úplnosti, přesnosti a použitelnosti pro souborné zpracování geodetické části
dokumentace skutečného provedení díla. Součástí dokumentace musí být seznam
případných odchylek od Dokumentace.

(8) Zhotovitel zajistí zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby
nebo jeho části pro nedrážní vlastníky nebo správce podzemních a nadzemních vedení
technické infrastruktury podle jejich pravidel a systémů.

(9) Požadavky na souborné zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení
stavby jsou uvedeny v článku 1.11.5.2 této kapitoly. Rozsah stanovují VTP, případně ZTP.

28/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.7.3.4 Zajištění prostorové polohy koleje

(1) Zajištění prostorové polohy kolejí, způsob měření a příslušnou dokumentaci se Zhotovitel
zavazuje zajistit ve smyslu předpisu SŽDC S3, díl III a metodického pokynu SŽDC
M20/MP007 v součinnosti s příslušnými regionálními správci prostorové polohy koleje
a železničního bodového pole.

(2) Zhotovitel zajistí kontrolní měření PPK před zřízením bezstykové koleje ve smyslu předpisu
SŽDC S3/2 a kapitoly 8 TKP. Dokumentace se jako výsledek zeměměřické činnosti předává
k ověření regionálnímu správci PPK v digitální formě. Podmínky a způsob měření, způsob
výpočtu a obsah zpracovávané dokumentace, musí být v souladu s metodickým pokynem
SŽDC M20/MP004. Součástí předávané dokumentace je také podkladová Dokumentace
(např. výkres situace železničního svršku, projekt zajištění PPK, apod.), ke které je PPK
vyhodnocena.

(3) Zhotovitel zajistí u SŽG kontrolní měření PPK po následné úpravě směrového a výškového
uspořádání koleje a výhybek. V případech, kdy není následná úprava směrového
a výškového uspořádání kolejí a výhybek součástí stavebních prací, musí být kontrolní
měření prostorové polohy koleje a jejího definitivního zajištění provedeno před termínem
ukončení zkušebního provozu.

1.7.3.5 Geometrické plány a vytyčování hranic pozemků

(1) Zhotovitel je povinen za účelem dokončení majetkoprávního vypořádání díla, zajistit
vyhotovení podkladů pro toto vypořádání (geometrické plány apod.) v souladu s katastrální
vyhláškou č. 357/2013 Sb., s výjimkou případu, kdy mu Objednatel oznámí, že jejich
vyhotovení zajistí sám nebo že je zajistí vlastník (správce) technické infrastruktury.

(2) Vyhotovení těchto podkladů bude plně koordinováno se záborovým elaborátem (metodický
pokyn SŽ M20/MP013), který bude na jejich základě postupně aktualizován.

(3) V případě geometrických plánů pro vyznačení budov nebo jejich vnějšího obvodu v katastru
nemovitostí (novostavby a přístavby) a pro vyznačení věcného břemene na části pozemku
zastavěné např. podzemním vedením, protihlukovou stěnou, kioskem 6kV, trakční
podpěrou, bude Zhotovitel vycházet ze skutečné a nikoliv z projektované polohy těchto
objektů. Měření je Zhotovitel oprávněn provést až tehdy, kdy je podzemní vedení uloženo,
nebo jsou postaveny patky pro protihlukovou stěnu.

(4) Zhotovitel vyhotoví grafický návrh nového ohraničení pozemků nebo jejich částí, které jsou
trvale zabrány pro provedení díla, včetně návrhu rozdělení pozemků, které budou
po dokončení Stavby v rozdílném druhu pozemku a způsobu jejich využití (dráha, pozemní
komunikace, vodní plocha, jiná plocha apod.). Hranice pozemků budou navrženy podle
metodického pokynu SŽ M20/MP013. Grafický návrh nového ohraničení pozemků se
Zhotovitel zavazuje projednat s ÚOZI Objednatele, stávajícím vlastníkem (správcem)
a budoucím vlastníkem (správcem).

(5) V rámci majetkoprávní přípravy Staveb a tvorby záborového elaborátu je závazné pro
Zhotovitele vyhotovení příslušné dokumentace podle metodického pokynu SŽ M20/MP013,
který definuje/stanovuje:

 výměnný formát záborového elaborátu, jež je závazným datovým standardem
při tvorbě záborových elaborátů (příloha B),

 formu dokumentace záborového elaborátu, včetně vzorů (příloha C),

 zásady pro stanovení hranic pozemků, věcných břemen a jiného dotčení nemovitosti
(příloha D – Katalog opakovaných řešení – návrh hranice záboru),

 rozsahy věcných břemen pro podzemní a nadzemní vedení a zařízení technické
infrastruktury ve správě SŽ (příloha E).

(6) Dokumenty a datové soubory k metodickému pokynu SŽ M20/MP013 jsou ke stažení
na webových stránkách SŽ.

29/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(7) Na základě odsouhlaseného grafického návrhu nového ohraničení Zhotovitel zajistí
vyhotovení návrhů jednotlivých geometrických plánů. Zhotovitel vyzve ÚOZI Objednatele
k odsouhlasení návrhů geometrických plánů.

(8) Zhotovitel zajistí označení lomových bodů nové nebo vytyčené hranice pozemků (a to včetně
lomových bodů, které jsou před Stavbou nebo po dobu výstavby označeny dočasným
způsobem) dle ustanovení katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb.

(9) Slučování dílů z více pozemků je možné pouze v případě, že se jedná o pozemky stejného
vlastníka, stejného typu a způsobu ochrany nemovitostí, stejného omezení vlastnického
práva k nemovitosti.

(10) Geometrický plán pro rozdělení pozemku musí být projednán a musí být zajištěn souhlas
příslušného stavebního úřadu s dělením pozemku.

(11) V geometrických plánech bude u nově vzniklých pozemků, které řeší trvalé zábory, uveden
druh pozemku a způsob využití pozemku vyplývající z důvodu trvalého záboru.

(12) Ke geometrickému plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku
Zhotovitel vyhotoví Objednateli přílohu, v níž bude vždy uvedeno číslo a název PS či SO, pro
které je geometrický plán vyhotoven, jméno (název) zjištěného nebo alespoň
předpokládaného oprávněného, poloha věcného břemene ve vztahu ke staničení trati, délka
věcného břemene a výměra jednotlivých částí pozemků dotčených věcným břemenem,
a to dle porovnání se stavem evidence právních vztahů.

(13) Ke geometrickému plánu pro vyznačení budovy Zhotovitel vyhotoví Objednateli přílohu,
v níž budou uvedeny lokalizační údaje definičního bodu objektu stavební části
(popř. definičního bodu adresního místa) (RÚIAN).

(14) Zhotovitel předá Objednateli pro každý geometrický plán:

a) ZPMZ (dle vyhlášky č. 357/2013 Sb.) v elektronické podobě,

b) vyjádření změny podle geometrického plánu a seznam souřadnic v textovém formátu
v elektronické podobě,

c) geometrický plán v počtu stejnopisů předávaných Objednateli, který bude určen jako
součet: pro zápis do katastru nemovitostí 3 ks pro každý smluvní vztah při počtu
smluvních stran dvě (pro každou další smluvní stranu ve smluvním vztahu 1 ks navíc),
pro organizační složky Objednatele 5 ks,

d) doklady o vytyčení vlastnických hranic (vytyčovací protokol, vytyčovací náčrt) vše
ve dvou vyhotoveních,

e) u geometrických plánů pro vymezení rozsahu věcného břemene příloha dle odstavce
(12) tohoto článku,

f) u geometrických plánů pro vyznačení budovy přílohu dle odstavce (13) tohoto článku,

g) u ostatních geometrických plánů bude přílohou situační výkres ve formátu *.DGN
s vyznačením polohy geometrického plánu, kilometrické polohy a čísla příslušných
SO/PS nebo jiných částí díla,

h) u geometrických plánů pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemku
souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemku nebo prohlášení o chybném
geometrickém a polohovém určení pozemku v případě geometrického plánu pro opravu
geometrického a polohového určení pozemku.

(15) Geometrické plány budou vedeny v přehledné tabulce seznamu geometrických plánů.

(16) Zhotovitel odevzdá dokumentaci dle odstavce (14) tohoto článku nejpozději do 3 měsíců
od dokončení Části díla, a to po dohodě s ÚOZI Objednatele.

(17) Po dokončení díla Zhotovitel zajistí označení lomových bodů hranice trvalým způsobem
dle katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. Zhotovitel předá Objednateli, za účasti budoucího
vlastníka (správce) nemovitosti, trvale stabilizované lomové body hranic trvalých záborů

30/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

a nových hranic z geometrických plánů vyhotovených při realizaci Stavby. O tomto předání
Strany vyhotoví protokol.

(18) V případě, že bude Objednatel nucen na vlastní náklady zajistit zpracování některých
geometrických plánů před zahájením provádění díla, je Objednatel oprávněn snížit cenu díla
ve výši přiměřených nákladů na zajištění těchto geometrických plánů, a to ve formě jejich
odečtení od ceny za část díla odpovídající první etapě.

1.7.4 POSOUZENÍ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ ZHOTOVITELE PŘI VÝKONU
STAVEBNÍHO DOZORU

(1) Při výkonu Stavebního dozoru se posuzuje úplnost, správnost a vhodnost zeměměřických
činností Zhotovitele. Toto posouzení může provádět pouze odborně způsobilá osoba
(odstavce (3) článku 1.7.1 této kapitoly) a výsledky tohoto posouzení musí být ověřeny
úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (odstavce (3) článku 1.7.1 této kapitoly).
Předmětem posouzení jsou všechny zeměměřické činnosti Zhotovitele.

(2) Posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti zeměměřických činností Zhotovitele
se uskutečňuje buď přítomností odborně způsobilé osoby Objednatele při výkonu
zeměměřických činností, nebo následným posouzením výsledků zeměměřických činností
Zhotovitele, včetně zajištění vlastního kontrolního měření. V případě zjištění neúplných nebo
chybných výsledků zeměměřických činností Zhotovitele nebo nevhodných postupů k jejich
dosažení, nařídí osoba vykonávající Stavební dozor jejich nápravu. Posouzení
zeměměřických činností Zhotovitele při výkonu Stavebního dozoru nezbavuje
Zhotovitele odpovědnosti za úplnost, správnost a vhodnost jeho zeměměřických
činností.

(3) Jestliže nějaké práce byly provedeny na základě neúplných nebo chybných výsledků
zeměměřických činností Zhotovitele nebo nevhodných postupů k jejich dosažení,
je Zhotovitel povinen provést nápravu na vlastní náklady a ve shodě s pokyny osoby
vykonávající Stavební dozor.

1.7.5 PŘESNOST GEODETICKÝCH MĚŘENÍ

(1) Přesnost geodetických měření při výkonu zeměměřických činností Zhotovitele a Objednatele
je upravena příslušnými technickými normami. Tyto technické normy jsou uvedeny
v Příloze A této kapitoly. Dále je přesnost geodetických měření upravena předpisy
uvedenými v článku 1.7.1 této kapitoly.

1.7.6 KONTROLNÍ ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI ZAJIŠŤOVANÉ OBJEDNATELEM

(1) Při předání díla Zhotovitelem zajišťuje Objednatel u SŽG:

 geodetickou kontrolu vybraných mapových prvků dokumentace skutečného provedení
a formální kontrolu digitálního modelu kontrolním SW, stanovenou metodickým
pokynem SŽ M20/MP010,

 kontrolu bodů ŽBP předaných po Stavbě,

 kontrolu majetkoprávní části, resp. souladu či porovnání se stavem katastru
nemovitostí a kontrolu vyhotovených podkladů pro majetkoprávní vypořádání díla.

1.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ, ZÁRUKY

1.8.1 ODSOUHLASENÍ PRACÍ
(1) Odsouhlasení prací znamená, že předmětné práce a odsouhlasené změny byly provedeny

v souladu se závazky Zhotovitele ve Smlouvě, tj. že jejich poloha, tvar, rozměry, množství,
kvalita a ostatní charakteristiky, odpovídají požadavkům Zadávací dokumentace

31/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

a uvedenému množství (provedených prací a použitého materiálu) ve stavebních denících.
Toto odsouhlasení je nutné pro:

 zahájení následujících prací, které na posuzované práce navazují nebo je zakryjí,

 potvrzení měsíčních plateb za provedené práce.

(2) Zhotovitel musí i nadále o provedené a odsouhlasené práce řádně pečovat, udržovat je
a zodpovídá za vzniklé škody až do doby převzetí díla nebo jeho části Objednatelem, pokud
není Smlouvou stanoveno jinak.

(3) Požadavek na odsouhlasení prací předkládá Zhotovitel osobě vykonávající Stavební dozor
písemnou formou. K žádosti se přikládají doklady prokazující řádné provedení prací, pokud
pro konkrétní práci jsou předepsány nebo přicházejí v úvahu, tj. například:

 výsledky průkazních zkoušek, nebo doklady o kvalitě výrobků (prohlášení
o vlastnostech, ES prohlášení o shodě, prohlášení o shodě, certifikáty nebo
prohlášení shody,

 výsledky kontrolních zkoušek a jejich porovnání s parametry Smlouvy a průkazních
zkoušek,

 výsledky kontrolních a ověřovacích měření, zahrnující i geodetické protokoly
Zhotovitele o zaměření a kontrole,

 správcem PPK ověřené kontrolní měření prostorové polohy koleje a jejího zajištění před
zřízením bezstykové koleje (viz odstavec (2) článku 1.7.3.4 této kapitoly),

 změřené výměry,

 potvrzení o sjednání pozáručního servisu zařízení, jejichž charakter to vyžaduje,

 všechny ostatní doklady požadované Smlouvou a obecně závaznými předpisy nebo
osobou vykonávající Stavební dozor.

(4) Odsouhlasení prací provede osoba vykonávající Stavební dozor, jen pokud bylo dodrženo
provedení podle dokumentace a kvalita odpovídá požadavkům ZD.

(5) Odsouhlasením prací se neruší závazky Zhotovitele vyplývající ze Smlouvy.

1.8.2 PŘEVZETÍ PRACÍ

(1) Převzetí prací se provádí pro celé dílo nebo pro jeho jednotlivé části (objekt, jejich části,
úsek, etapu, sekce) ve shodě s požadavkem Objednatele, který je uveden ve Smlouvě.

Poznámka: Dílo nebo jeho jednotlivé části musí při přejímacím řízení splňovat parametry
stanovené schválenou Dokumentací (i když např. nebude hned zavedena plná traťová
rychlost).

(2) Převzetí prací probíhá zpravidla před rozhodnutím příslušného stavebního úřadu:

 o užívání dokončené Stavby (§ 119, § 122 stavebního zákona),

 o zkušebním provozu (§ 124 stavebního zákona).

(3) Převzetí prací se uskutečňuje přejímacím řízením, které svolá Objednatel po oznámení
Zhotovitele, že dokončil příslušný objekt, úsek, sekci nebo celé dílo. Podmínkou uskutečnění
přejímacího řízení je provedení přejímacích zkoušek s kladným výsledkem, pokud jsou tyto
zkoušky v obsahu Smlouvy požadovány.

(4) Převzetí prací potvrdí osoba vykonávající Stavební dozor pouze tehdy, když všechny
přebírané práce jsou provedeny v souladu se Smlouvou a ve shodě s ZD a případnými
odsouhlasenými změnami, s výjimkou jakýchkoli drobných nedokončených prací a vad,
které podstatným způsobem neovlivní užívání díla, části díla nebo Sekce k jejich
zamýšlenému účelu. Tyto vady a nedodělky se uvedou do protokolu o převzetí prací včetně
jejich termínů odstranění.

32/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(5) Účastníkem přejímacího řízení je vždy vedle Objednatele, Zhotovitele a provozovatele dráhy
i organizační jednotka zajišťující provozuschopnost dráhy, které bude příslušet správa
předávaného díla nebo jeho části (není-li současně Objednatelem), případně další
zainteresované osoby pozvané Objednatelem.

(6) K přejímacímu řízení musí Zhotovitel předložit všechny potřebné doklady, zejména:

a) kompletní RDS s vyznačením všech odsouhlasených a provedených změn,

b) dokumentaci skutečného provedení stavby v rozsahu podle článku 1.11.5 této kapitoly,

c) zápisy o odsouhlasení následně zakrytých nebo nepřístupných prací, konstrukcí
a technologických zařízení (dle článku 1.8.1 této kapitoly),

d) protokoly všech druhů zkoušek a vyhodnocení jejich výsledků,

e) dokumentaci prokazující kvalitu použitých výrobků, materiálů, dílců a konstrukcí
(tj. doklady o posouzení shody ve smyslu zákona 22/1997 Sb., předepsané dokumenty
kontroly výrobce, popř. doklady o ověření kvality ze strany SŽ v souladu s příslušnými
TPD atd.),

f) protokoly o odzkoušení technologických zařízení,

g) průkazy způsobilosti určených technických zařízení,

h) výsledky kontrolních a ověřovacích měření, měření posunů a přetvoření (deformací),

i) kontrolní měření prostorové polohy koleje a jejího zajištění po následném podbití
provedené správcem PPK (viz odstavec (3) článku 1.7.3.4 této kapitoly),

j) výsledky přejímacích zkoušek včetně zápisu o TBZ a vyhodnocení výsledků zkušebního
provozu – doklady požadované stavebním povolením drážního správního úřadu,

k) stavební deníky,

l) všechny doklady uvedené ve Smlouvě a požadované podle specifikace prací uvedených
v jednotlivých kapitolách TKP, VTP a ZTP,

m) všechny další doklady požadované osobou vykonávající Stavební dozor,

n) doklady o změření GPK,

o) doklady o zajištění prostorové průchodnosti tratí.

(7) Uplatnění a rozsah jednotlivých dokladů uvedených v odstavci (6) tohoto článku se řídí
druhem rozhodnutí, o něž se žádá u příslušného stavebního úřadu. Například vyhodnocení
zkušebního provozu a kompletní dokumentace skutečného provedení stavby se předkládá
až k žádosti o kolaudační souhlas (§ 121 stavebního zákona).

(8) K termínu uvedení objektu do provozu musí být odstraněny vady bránící provozu nebo
ohrožující stav osob nebo věcí, včetně vad zjištěných při TBZ. Ostatní vady zjištěné
na Stavbě, musí být Zhotovitelem odstraněny v termínech dohodnutých s Objednatelem,
nejpozději do ukončení zkušebního provozu. Zhotovitel oznamuje odstranění vad písemně
osobě vykonávající Stavební dozor. Vady zjištěné při přejímacím řízení nelze považovat
za reklamace díla.

(9) Dokončený objekt se zpravidla ověřuje zkušebním provozem na základě vykonané TBZ podle
zákona č. 266/1994 Sb., ve smyslu vyhlášky č. 177/1995 Sb. Pro uvedení Stavby
do zkušebního provozu musí Objednatel drážnímu úřadu předložit minimálně tyto doklady:

 číslo stavebního povolení,

 seznam objektů uváděných do zkušebního provozu,

 návrh délky zkušebního provozu.

(10) Při místním šetření musí Zhotovitel předložit všechny potřebné doklady, zejména doklady
dle bodů c), d), e), f) a g) dle odstavce (6), tohoto článku, dokladů pro převzetí prací, zápis

33/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

o výsledku TBZ a prohlášení budoucího správce (organizační jednotky provozovatele dráhy),
že uvedená Stavba je schopná bezpečného provozu.

(11) Přejímací řízení se uzavře vydáním protokolu o převzetí prací, který vystaví osoba
vykonávající Stavební dozor.

(12) Od okamžiku převzetí prací přechází povinnost pečovat o dílo nebo část díla na Objednatele,
resp. na organizační jednotku provozovatele dráhy, správce dlouhodobého hmotného
majetku (dále jen „DLHM“), který se stává odpovědným za škody způsobené tímto dílem
a na díle samotném, pokud nevyplynuly z vadného plnění Smlouvy Zhotovitelem. V případě
zahájení zkušebního provozu PS nebo SO rovněž přechází povinnost pečovat o příslušný
objekt na organizační jednotku provozovatele dráhy, správce DLHM.

(13) Převzetím prací se neruší zbývající závazky Zhotovitele určené Smlouvou a obecně
závaznými právními předpisy, tj. zejména odpovědnost za vady díla.

(14) Pokud je stanoveno ve Smlouvě anebo vznikne potřeba na straně Objednatele zajistit
předčasné užívání díla, části díla nebo sekce, zajistí Objednatel tato nezbytná opatření:

 Objednatel zajistí dohodu se Zhotovitelem Stavby o předčasném užívání,

 uskuteční se prohlídka díla, příslušné části díla určené pro předčasné užívání se
zvláštním důrazem na bezpečnost provozu anebo stanovení podmínek k jeho zajištění,

 Objednatel, v případě veřejného provozu, zajistí kladné stanovisko dotčených orgánů
státní správy (podle určení stavebního úřadu), hygienika, po případě i vlastníků
pozemků, pokud není ukončeno majetkoprávní vypořádání,

 Objednatel vyžádá u stavebního úřadu místní šetření k vydání jeho rozhodnutí
o předčasném užívání a s účastníky řízení sepíše prohlášení, že se vzdávají práva
na odvolání,

 předčasné užívání díla se zahájí po vydání povolení k předčasnému užívání stavebním
úřadem.

1.8.3 ZÁRUKY, ZÁRUČNÍ DOBA A ÚDRŽBA V ZÁRUČNÍ DOBĚ

(1) Zhotovitel odpovídá za to, že dílo je bez vad, v kvalitě podle obecně závazných předpisů,
platných norem, TNŽ, vyhlášky č. 173/1995 Sb., vyhlášky č. 177/1995 Sb. a ZD včetně
souvisejících předpisů a případných schválených výjimek z vnitřních předpisů. Musí
dodržovat i ujednání Smlouvy a jejích příloh, Dokumentaci, stavební povolení, stanoviska
a rozhodnutí příslušných orgánů státní správy a vycházet z podkladů předaných mu
Objednatelem, včetně všech změn a dodatků těchto dokumentů. Odpovídá za to,
že v záruční době bude dílo mít vlastnosti obvyklé a ve Smlouvě dohodnuté. Tuto
odpovědnost má po sjednanou záruční dobu vůči Objednateli i v případě, že k provedení díla
použije třetí osoby nebo jejího výrobku.

(2) Záruční doba z hlediska jakosti znamená, že po dobu trvání záruční doby si dílo zachová
buď stejné vlastnosti, jaké mělo při předání díla, nebo bude mít jiné smluvně dohodnuté
vlastnosti (ve Smlouvě určená maximální změna vlastností díla).

(3) Počátek běhu záruční doby je dán převzetím prací. V případě zjištění vad při tomto
přejímacím řízení je běh záruční doby zahájen až po jejich odstranění (viz článek 1.8.2 této
kapitoly). V aktuálních Smlouvách je uvažován počátek běhu záruční doby zahájením
zkušebního provozu. U objektů (PS/SO), u kterých se zkušební provoz nezahajuje, běží
záruční doba od okamžiku převzetí díla nebo části díla. Záruční doba se prodlužuje o dobu,
po kterou je dílo nebo jeho část mimo provoz nebo provozováno v omezeném rozsahu
z důvodů vady, za kterou Zhotovitel odpovídá v souladu s převzatou zárukou.

1.8.3.1 Oznámení vad

(1) Vady díla v záruční době má Objednatel podle upřesnění ve Smlouvě právo reklamovat
a Zhotovitel povinnost v termínu stanoveném dohodou mezi Objednatelem a Zhotovitelem
vady odstranit.

34/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(2) Reklamaci vady uplatní Objednatel, tj. zpravidla Stavební správa SŽ na základě podnětu
správce DLHM, tj. příslušné organizační jednotky provozovatele dráhy. Do konce záruční
doby je oprávněna reklamovat vady či nedodělky díla správce DLHM jen u příslušného
Objednatele, který je uplatní u Zhotovitele podle Smlouvy. Současně je Objednatel povinen
zasílat správci DLHM a příslušným gestorským útvarům kopie reklamačních dopisů.

(3) Je-li vada na díle neodstranitelná, je Zhotovitel povinen dodat na svůj náklad a nebezpečí
v konkrétním časovém termínu nový náhradní předmět plnění. Na tento náhradní předmět
plnění se vztahuje nová záruka, která začíná běžet znovu okamžikem uvedení náhradního
předmětu plnění do provozu a její délka je nejméně stejná, jako byla smluvená délka záruční
doby vztahující se na vadnou část díla.

(4) V případě, že reklamovaná vada ohrožuje bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy,
je nezbytné její neprodlené odstranění. V takovém případě je Objednatel nebo správce díla
oprávněn zajistit odstranění vady i jiným Zhotovitelem nebo vlastní kapacitou. Úhradu takto
vynaložených nákladů na odstranění oprávněné reklamace je Zhotovitel povinen nahradit
Objednateli, případně správci díla, v rozsahu, který byl sjednán smluvně nebo podle
příslušných ustanovení občanského zákoníku.

(5) Pokud vadu díla ohrožující bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy zjistí Zhotovitel
a práce je nutno provést okamžitě, je nutno ihned o této skutečnosti vyrozumět správce
s předložením technologického postupu opravy. Pokud nelze vyrozumět správce a hrozí
nebezpečí z prodlení, musí být provedena oprava dle platných předpisů a směrnic.

(6) V případě, že Zhotovitel Stavby bude na zhotoveném a předmětném díle provádět jakékoliv
opravy (včetně reklamovaných závad), je povinen o této skutečnosti informovat minimálně
14 dnů předem správce díla a zástupce investora a předložit k odsouhlasení technologický
postup opravy. V případě, že provedení opravy vyžaduje omezení provozování dráhy
a drážní dopravy musí Zhotovitel informovat správce v souladu s předpisy pro projednání
tohoto omezení.

(7) Zhotovitel odpovídá za prokazatelné škody, včetně případného ušlého zisku, které z důvodu
porušení jeho povinností při provádění díla dle Smlouvy vzniknou Objednateli nebo uživateli
díla nedodržením navržených a v Dokumentaci uvedených ekonomicko-provozních
parametrů Stavby.

(8) Zhotovitel je povinen při předání reklamovaného SO nebo PS postupovat obdobně jako
při převzetí prací (viz článek 1.8.2 této kapitoly), včetně předání příslušných dokladů
prokazujících převzetí záruky od konkrétního výrobce celků a komponentů, a to v jazyce
českém, Objednateli a organizační jednotce provozovatele dráhy – správci DLHM.

1.8.3.2 Vady v objektivní lhůtě pro oznámení vad

(1) Na Stavbu nebo na její část nebo na určité zhotovovací práce, pro které není podle této
kapitoly jmenovitě stanovena záruční doba a není stanovena ani v jiných kapitolách TKP
nebo v jiné části Smlouvy, platí lhůta na uplatnění vad uvedená v§ 2629 odst. (1) a (2)
občanského zákoníku, tj. do pěti let od předání předmětu díla.

(2) Pro uplatnění nároku z tohoto vadného plnění, musí Objednatel učinit oznámení vad
Zhotoviteli Stavby bez zbytečného odkladu poté, co je zjistil.

1.8.3.3 Záruční doby

(1) Konkrétní záruční doby stanoví Smlouva. Délky záručních dob pro dodávku a montáž objektů
staveních a technologických částí a jejich komponentů staveb státních drah jsou stanoveny
v následujícím přehledu, případně v jednotlivých kapitolách TKP nebo ZTP. V případě,
že tomu tak není, platí pro tyto dodávky záruční doba 5 let.

35/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

Technologické části Záruční doba [roky]
5
železniční spodek včetně pražcového podloží, staveb a zařízení 5

nástupiště, rampy, nákladiště, zpevněné plochy, komunikace, 5
obkladní a protihlukové zdi, zařízení trati a traťové značky 2
5
železniční svršek – materiál: nový 2
5
užitý
5
železniční svršek – úprava geometrických nový
parametrů kolejí – materiál: užitý 10
5
konstrukce železničních přejezdů a přechodů,
konstrukce trvalého oplocení 10
10
ocelové mosty a masivní mostní objekty včetně ložisek
a mostních závěrů 5

protikorozní ochrana ocelových mostů 5
5
protikorozní ochrana ocelových konstrukcí definovaná 5
dle předpisu SŽDC S5/4 5
5
Tunely 10

izolace proti vodě včetně mostovek ocelových mostů 10
a celoplošné izolace v tunelech

rekonstrukce a opravy masivních mostů (z kamene, cihel,
betonu) a tunelů

pozemní stavby a inženýrské sítě

sdělovací a zabezpečovací zařízení

trakční vedení, napájecí a spínací stanice

silnoproudá zařízení, speciální elektrická zařízení

řídící a automatizační systémy elektrických zařízení

Konstrukční prvky z nerezavějící oceli a z Al slitin
s povrchovou úpravou (záruka odolnosti proti korozi)

Úseky s pevnou jízdní dráhou a přechodové oblasti – železniční
spodek, svršek a úprava GPK (viz předpis SŽDC S9)

(2) V případě, že Objednatel v záruční době oprávněně uplatnil své právo z odpovědnosti
Zhotovitele za vady, na jehož základě Zhotovitel pořídil a vyměnil provozuschopné celky
nebo komponenty samostatně dodávané od jiných výrobců, počíná ode dne následujícího
po dni jejich výměny běžet nová záruční doba v délce 24 měsíců, pokud by doba dle odstavce
(1) tohoto článku uplynula dříve.

(3) Pokud pro dodávku dílčích technologických celků nebo pro některé materiály či výrobky byly
SŽ v rámci schválení technických podmínek (Technických podmínek dodacích apod.)
dohodnuty kratší nebo delší než výše uvedené záruční doby, platí ujednání příslušných
technických podmínek.

(4) Na výrobky, které ze své podstaty (například návěstní žárovky) nemohou bez problémů plnit
svoji funkci po dobu výše uvedené záruční doby, platí údaje výrobce tohoto výrobku.

(5) Nemůže-li Objednatel dílo užívat pro jeho vady, za které odpovídá Zhotovitel, dochází
k zastavení záruční doby. Pokud již běžela, přeruší se, a po odstranění vad její běh
pokračuje. Tzn., že o dobu, po kterou nebylo dílo možné užívat, se záruční doba prodlužuje.

(6) Vyskytne-li se v době záruky vada díla, je předmětem reklamačního řízení, pokud ji záruka
pokrývá. Bez ohledu na výsledek reklamace musí být její odstranění zajištěno tak, aby
závada neohrožovala bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a aby případné snížení

36/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

technických parametrů tratě bylo minimalizováno na dobu nezbytně nutnou. V případě,
že v rámci uznané reklamace provede Zhotovitel výměnu některé součásti díla, poskytuje
na tuto součást díla novou záruku v délce stanovené pro novou součást. Na práce spojené
s odstraňováním reklamované vady poskytuje Zhotovitel samostatnou záruku v délce min.
3 měsíce, přesahuje-li tato doba délku původní záruky, v opačném případě platí původní
záruční doby. Pokud při opravě reklamované vady dojde k výměně dílu (součástky) a záruční
doba dle TPD přesahuje záruční dobu díla, platí záruka dle TPD. Obdobně platí záruka
na provedené práce.

1.8.3.4 Údržba v záruční době

(1) Obecně platí, že dohled, ošetřování a údržbu v záruční době zajišťuje provozovatel
dráhy, pokud není ve Smlouvě uvedeno jinak. Ošetřování a údržba prvků a jimi tvořených
SO a PS musí být prováděna v souladu s návody na použití prvků, obecnou legislativou
a předpisy SŽ s důrazem na bezpečnost a s cílem předcházet vzniku vad, které by se mohly
stát příčinou reklamace díla.

(2) Případné povinnosti Zhotovitele při zajišťování údržby v záruční době upřesňují jednotlivé
kapitoly TKP.

1.8.3.5 Mimořádné události v záruční době

(1) V tomto oddíle uvedené zásady neplatí v případě odstraňování následků živelních pohrom
a mimořádných událostí. Každý takový případ posuzuje příslušná organizační jednotka
provozovatele dráhy, správce DLHM, individuálně na komisionálním jednání, které stanoví
další postup na odstranění následků s dopadem na zrušení nebo trvání platnosti záruční
doby pro příslušný SO, PS nebo jeho část.

1.8.4 UKONČENÍ ZÁRUČNÍ DOBY

(1) Objednatel sleduje termíny ukončení záručních dob. Před ukončením záruční doby
realizovaného díla (zpravidla jeden měsíc) svolá Objednatel komisionální jednání o ukončení
záruky na základě termínů uvedených ve Smlouvě mezi Objednatelem a Zhotovitelem.
Tohoto jednání se vždy zúčastní zástupce:

 organizační jednotky provozovatele dráhy – správce DLHM (zpravidla příslušné OŘ),

 Zhotovitele Stavby,

 Objednatele – zpravidla příslušné Stavební správy,

 uživatele v obvodu ŽST, pokud se ho provozní soubor nebo stavební objekt týká.

(2) Součástí uvedeného komisionálního jednání může být pěší pochůzka s vizuální kontrolou
stavu trati.

(3) Provozovatel dráhy, zpravidla příslušné OŘ, k jednání připraví písemné zhodnocení
z hlediska správce DLHM s využitím následujících dokladů:

 výstupy z posledního měření a vyhodnocení GPK měřicím vozem pro železniční svršek
nebo měřicí drezínou dle charakteru trati,

 přehled vývoje GPK (vyhodnocení grafu z technické přejímky v rámci kolaudačního
řízení a všech třetích měření v jednotlivých letech záruční doby),

 poslední kontinuální měření a vyhodnocení GPK ve výhybkách,

 výsledek geodetického ověření polohy zajišťovacích značek a prostorové polohy koleje
provedeného místně příslušnou SŽG,

 výsledky poslední defektoskopické kontroly kolejnic, srdcovek a jazyků,

 výsledek poslední komplexní prohlídky stavu železničního spodku,

 zaměření polohy nástupišť vůči koleji (ne starší než 6 měsíců),

37/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

 výstup z georadaru dle metodického pokynu Použití nedestruktivních geofyzikálních
metod v diagnostice a průzkumu tělesa železničního spodku,

 přehled opravných prací zajišťovaných během záruční doby správcem,
 revizní zprávy jednotlivých zařízení, protokoly z měření, technických prohlídek apod.,
 soupis neodstraněných závad z kolaudace a reklamačních řízení,
 přehled závad a poruch, jejichž odstranění bylo uplatněno u investora s vyhodnocením

výsledku
a podobných nespecifikovaných dokladů.
(4) O ukončení záručních dob se sepíše stručný zápis.

1.9 STAVENIŠTĚ

1.9.1 SITUACE A VYBAVENÍ STAVENIŠTĚ

(1) Staveniště a jeho využití pro Stavbu je určeno ZD. Obsahuje zejména tyto údaje:
 hranice Staveniště nebo Stavenišť,
 členění ploch Staveniště na části, které budou předávány postupně a pořadí, ve kterém
budou jednotlivé části předávány,
 plochy, na kterých je možno vybudovat deponie a dočasné objekty zařízení Staveniště,
 označení Staveniště,
 oplocení Staveniště, oddělení částí Staveniště atd.,
 přívody a připojovací a odběrová místa vody, energií, telefonu, kanalizace atd.,
 požadavky na ochranná opatření stávajících objektů, zařízení a porostů,
 údaje o dopravních trasách, vstupy a vjezdy na Staveniště,
 možnost využití stávajících objektů a zařízení.

(2) Jestliže se Stavba nebo její část realizuje v existujícím obvodu dráhy, musí Dokumentace
vyznačit na ploše Staveniště:
 veřejný obvod dráhy,
 vyhrazený (neveřejný) obvod dráhy (charakteristiky jsou uvedeny v pojmech).

1.9.2 PŘEDÁNÍ STAVENIŠTĚ

(1) Předání Staveniště Zhotoviteli zajišťuje Objednatel nebo osoba vykonávající Stavební dozor.
Osoba vykonávající Stavební dozor je rovněž účastníkem předání i v případě, kdy
Objednatele nezastupuje. Dalšími účastníky jsou zainteresované osoby pozvané
Objednatelem.

(2) Staveniště je předáno Objednatelem Zhotoviteli v souladu se Smlouvou najednou nebo
po částech v samostatných lokalitách v časově oddělených etapách, avšak vždy tak, aby
mohl Zhotovitel zahájit provádění příslušné části díla.

(3) Předání jednotlivých částí Staveniště se uskutečňuje v dobách stanovených
v harmonogramu a není-li v harmonogramu takto stanovené, v souladu se Smlouvou, a to
na základě předchozí písemné žádosti Zhotovitele, která nesmí být osobě vykonávající
Stavební dozor doručena později než 14 kalendářních dní před stanovenou dobou
předání Staveniště.

38/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(4) Objednatel předá Zhotoviteli:

 Staveniště v rozsahu podle ZD s jasně stanoveným obvodem a členěním;

 přístupy na Staveniště, které v souladu se Smlouvou má zajistit;

 Objednatelem určené deponie a místa skladů materiálu v obvodu dráhy a požadavky
na jejich užívání;

 kontakt na „hlavního koordinátora BOZP při práci na staveništi“, je-li povinnost jej
stanovit;

 „Plán BOZP na staveništi“, je-li povinnost jej vyhotovit;

 oznámení pro OIP o zahájení stavebních prací nebo čestné prohlášení Zhotovitele
Stavby;

 oznámení Stavby příslušnému Obvodnímu báňskému úřadu (pokud se jedná
o hornickou činnost, případně činnost prováděnou hornickým způsobem);

 body ŽBP, které jsou základem pro vytvoření vytyčovací sítě dle oddílu 1.7
Zeměměřická činnost a v rozsahu a kvalitě tak, jak je uvedeno v Dokumentaci,
v Dokladové části – Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle
jiných právních předpisů, a to za účasti správce ŽBP. Pro vytyčení stavby, která je
předmětem díla, je Zhotovitel povinen používat pouze body určené z předaného ŽBP
nebo vytyčovací sítě;

 prostřednictvím Stavebního dozoru zjištěné stávající podzemní a nadzemní vedení
a zařízení technické infrastruktury, které mohou být dotčeny prováděním díla
s uvedením, kdo je správcem sítí, pokud nejsou tyto skutečnosti uvedeny
v Dokumentaci;

 případně další potřebné náležitosti.

(5) Hranice Staveniště se určí jedním z těchto způsobů:

 je-li hranice Staveniště hranicí obvodu dráhy, hranice je určena mezníky hranice
pozemků dráhy,

 fyzické vyznačení v terénu obvodu dráhy podle údajů v Dokumentaci.

(6) Předání Staveniště (části Staveniště) je ukončeno podepsáním zápisu o předání Staveniště,
ve kterém musí být uvedeny veškeré náležitosti předání (co bylo předáno, v jakém stavu
atd.) a uvedeno, že Staveniště bylo předáno ve stavu, který umožňuje Zhotoviteli zahájení
prací ve lhůtě stanovené Smlouvou, popř. se uvedou zjištěné závady a lhůty k jejich
odstranění. Zhotovitel podpisem zápisu o předání Staveniště prohlašuje, že Staveniště
(případně jeho část) přejímá, a že jsou mu známy podmínky jeho užívání a že je si vědom
důsledků vyplývajících z nedodržení hranic Staveniště. Zápis o předání Staveniště bude
sepsán ve dvou vyhotoveních, která musí být podepsána zmocněnými zástupci obou
smluvních stran. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení tohoto zápisu.

(7) Součástí zápisu o předání a převzetí Staveniště je protokol o vytyčení hranic obvodu
Staveniště dle článku 1.7.3 Zeměměřická činnost zajišťovaná Zhotovitelem.

(8) Po převzetí Staveniště, a je-li vydáno stavební povolení, může Zhotovitel po označení
Staveniště zahájit práce na Stavbě i na vybudování zařízení Staveniště, pokud jsou splněny
další předpoklady určené Smlouvou.

(9) Zhotovitel omezí svou činnost při zhotovování díla na Staveniště a případně na další
prostory, které může Zhotovitel získat, a které Stavební dozor odsouhlasí jako pracovní
prostor Staveniště. Zhotovitel podnikne všechna nezbytná opatření k tomu, aby vybavení
a pracovníci Zhotovitele nepřekračovali hranice Staveniště, případně tyto další prostory,
a aby nezabírali jakékoli další pozemky, či jiné prostory.

39/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.9.3 OZNAČENÍ STAVENIŠTĚ

(1) Zhotoviteli se ukládá povinnost označit Staveniště a umístit na vhodném místě (např.
u vstupu na Staveniště) tabuli s údaji ze štítku o povolení Stavby a s informacemi o Stavbě,
tj. alespoň:
 označení (název) Stavby,
 základní charakteristika Stavby,
 Objednatel (název, adresa, telefon, www),
 poskytovatel finančních prostředků,
 osoba pověřená výkonem Stavebního dozoru,
 Zhotovitel (název, adresa, telefon, www),
 stavbyvedoucí (jméno, telefon),
 stavební povolení (označení stavebního úřadu, který stavbu povolil, číslo jednací
stavebního povolení a datum nabytí právní moci),
 datum zahájení a ukončení stavby,
 oznámení o zahájení stavebních prací v aktuálním vyhotovení,
 koordinátor BOZP, je-li určen (jméno, telefon),
 základní informace pro cestující v prostoru jim určeném.

(2) Informační tabule se osadí na Staveništi, případně na ploše zařízení Staveniště, v souladu
s předpisy u vstupů na Staveniště, aby byly viditelné a čitelné z veřejně přístupného
prostoru mimo Staveniště. U liniových Staveb se tabule umísťují na jejím začátku a na konci
Stavby.

(3) Staveniště bude označeno podle nařízení vlády č. 375/2017 Sb. výstražnými tabulkami
se zákazem vstupu nepovolaných osob a zajištěno podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,
o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích,
u vjezdů do Staveniště a na místech s nebezpečím úrazu.

(4) Zhotovitel zajistí Staveniště dle pokynu SŽ PO-09/2021-GŘ, Pokyn generálního ředitele
stanovující podmínky pro přístupy osob v prostoru Stavby.

1.9.4 ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

(1) Zařízení Staveniště a stavební vybavení (včetně všech strojů a zařízení), jakož i postup
vybudování zařízení Staveniště a jeho provozování, udržování a likvidace, pokud je to
v souladu se stavebním povolením, je záležitostí Zhotovitele, který však musí v této věci
respektovat:

 případné podmínky Dokumentace nebo Smlouvy,
 podmínky ohlášení stavby, stavebního povolení a požadavky vodoprávního úřadu,
 požadavky bezpečnosti drážního provozu,
 příslušné právní předpisy, technické normy a vnitřní předpisy,
 bezpečnostní podmínky ochrany zdraví,
 předpisy o požární ochraně,
 požadavky bezpečnosti silničního provozu.
(2) V objektech zařízení Staveniště je Zhotovitel povinen na vlastní náklady zřídit a zajišťovat
provoz prostorů pro výkon Stavebního dozoru a pracovního týmu Objednatele. Prostory
poskytnuté Objednateli budou přiměřené velikosti Stavby, uzamykatelné, vybaveny
kancelářským nábytkem (min. 2× stůl, 4× židle) spolu s obvyklými službami (elektrická
energie, připojení k internetu, úklid min. 1× týdně, přístup k sociálnímu zařízení,

40/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

dle možnosti vytápění/klimatizace apod.) a dále prostory pro konání pravidelných
kontrolních dnů Objednatele a Ředitelských kontrolních dnů Objednatele s kapacitou
úměrnou rozsahu díla, včetně parkovacích míst. Náklady na výše uvedenou součinnost jsou
zahrnuty v nabídce Zhotovitele a jsou tak součástí nákladů na zařízení Staveniště.

(3) Zhotovitel se zavazuje po dokončení díla uvést zařízení Staveniště do původního nebo
předem dohodnutého stavu a vrátit ho původnímu vlastníkovi nebo jiné předem dohodnuté
osobě.

(4) Zhotovitel projedná dokumentaci provozního, sociálního a výrobního zařízení Staveniště
s příslušnými orgány ve smyslu stavebního zákona, vyhlášky č. 268/2009 Sb. ve znění
pozdějších předpisů a vyhlášky č. 503/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Před
uvedením zařízení Staveniště do provozu si zajistí Zhotovitel vydání rozhodnutí nebo
souhlas, nebo provede ohlášení či oznámení, na základě kterého bude oprávněn užívat
Stavbu, která tvoří zařízení Staveniště, je-li takové rozhodnutí, souhlas, oznámení
či ohlášení vyžadováno právními předpisy.

(5) Zhotovitel se zavazuje zpracovat dokumentaci provozního, sociálního a výrobního zařízení
Staveniště a odpadového hospodářství pro potřeby své a potřeby svých poddodavatelů
v souladu s Dokumentací. Dokumentace provozního, sociálního a výrobního zařízení
Staveniště bude řešit osazení bezpečnostními značkami, noční osvětlení, rozvody sítí,
vnitrostaveništní komunikace, oplocení, kanceláře pro řízení Stavby a kanceláře pro osoby
vykonávající Stavební dozor. Zajistí projednání osazení dopravního značení s Policií ČR
a za účasti osoby vykonávající Stavební dozor. Dále bude řešit způsob odstavení stavebních
strojů, zásobování strojů pohonnými hmotami, ochranu proti znečištění povrchových
a podzemních vod a ovzduší. Zhotovitel se zavazuje zpracovat havarijní plán pro případný
únik ropných látek ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb.

(6) Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, je Zhotovitel oprávněn
použít po dobu kratší než jeden rok (včetně uvedení půdy do původního stavu), a to pouze
po předchozím projednání s vlastníkem nemovitosti nebo jiným oprávněným, a v souladu
se zákonem č. 334/1992 Sb.

(7) Za komunikaci se podle TKP považuje také vodní cesta a za vozidlo se považuje rovněž
plavidlo.

(8) Zhotovitel využije pro umístění zařízení Staveniště a pro manipulační plochy v maximální
míře plochy a objekty doporučené a projednané v Dokumentaci jako dočasné zábory.
Náklady na zřízení a zrušení zařízení Staveniště a cena za nájem dalších nemovitostí a jejích
částí nebo práv k nim, včetně jejich uvedení do původního stavu, jsou součástí ceny díla.
Jestliže Zhotovitel použije pro realizaci díla dodatečná vybavení neobsažená v Dokumentaci,
zajistí si tato vybavení na své náklady.

(9) V případě nájemní či jiné smlouvy uzavřené Objednatelem na dobu určitou, je Zhotovitel
v případě potřeby prodloužení doby trvání takové smlouvy povinen tuto skutečnost písemně
oznámit Objednateli a to nejméně 6 týdnů před termínem původního skončení smlouvy.
Objednatel se zavazuje, že bude s druhou smluvní stranou jednat o prodloužení smlouvy,
přičemž náklady spojené s tímto prodloužením, zejména pak nájemné (či jinou úplatu)
za dobu prodloužení, je povinen Zhotovitel po výzvě Objednateli uhradit.

(10) Zhotovitel může pro vyhotovení díla na svůj náklad použít na zařízení Staveniště další
nemovitosti a pro staveništní dopravu další pozemní komunikace a plochy nad rozsah určený
v Dokumentaci, např. využitím vlastních kapacit, kapacit třetích osob, popřípadě
po předchozím projednání s vlastníkem nemovitosti nebo jiným oprávněným a s jeho
souhlasem (včetně závazku uvedení nemovitosti do původního stavu). Nesmí přitom použít
pozemky tvořící zemědělský půdní fond nebo pozemky do něj náležející a pozemky určené
pro plnění funkce lesa bez předchozího projednání a rozhodnutí o vynětí těchto pozemků.

(11) Zhotovitel se zavazuje zajistit veškeré správní akty související s vybudováním a užíváním
objektů zařízení Staveniště. Zhotovitel si zajistí u příslušného vlastníka (správce) potřebné
průkazy ke vstupu do objektů provozovaných zařízení. Pokud to nebude objektivně možné,
zabezpečí součinnost Objednatel.

41/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.9.5 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO UŽÍVÁNÍ STAVENIŠTĚ

1.9.5.1 Všeobecně

(1) Podmínky pro uspořádání a užívání Staveniště určují právní předpisy a vnitřní předpisy,
např. stavební zákon, zákon č. 309/2006 Sb., č. 361/2000 Sb., č. 262/2006 Sb., předpisy
SŽ Bp1, SŽ Bp3, SŽ R14 a pokyn PO-09/2021-GŘ a Zhotovitel je musí plně respektovat.
Jsou to zejména tyto podmínky:

a) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami materiálu
a stavebních strojů tak, aby se objekty Stavby mohly řádně a bezpečně provádět,
upravovat nebo odstraňovat. Nesmí přitom docházet k ohrožování a nadměrnému nebo
zbytečnému obtěžování okolí Staveb, pozemků Staveniště a přístupových komunikací,
ke znečišťování komunikací, ovzduší a vod, k zamezování přístupů k přilehlým stavbám
nebo pozemkům a k porušení podmínek ochranných pásem nebo chráněných území.

b) Zařízení Staveniště, pomocné konstrukce a jiná technická zařízení musí být bezpečná.

c) Staveniště, popřípadě jeho oddělená pracoviště, se vhodným a předepsaným
způsobem oplotí nebo jinak zajistí.

d) Zhotovitel odpovídá za balení, naložení, přepravu, dodávku, vyložení, skladování
a ochranu veškerého vybavení a dalších věcí vyžadovaných pro dílo.

e) Zhotovitel oznámí osobě vykonávající Stavební dozor nejméně 21 dnů předem datum,
kdy bude na Staveniště dodáno jakékoli technologické zařízení nebo významnější
položka jiného vybavení.

f) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě, případně další
vedení v prostoru Staveniště se vyznačí polohově a výškově nejpozději před předáním
Staveniště. Tyto sítě včetně měřických značek v prostoru Staveniště se musí náležitě
chránit a podle potřeby zpřístupnit po celou dobu stavebních prací.

g) Stavby, veřejná prostranství, komunikace a zeleň, které jsou v dosahu účinků zařízení
Staveniště, se musí po dobu provádění nebo odstraňování Stavby bezpečně ochránit.

h) Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro Staveniště použijí jen v nezbytném
rozsahu a době a Zhotovitel nebude zbytečně nebo nevhodně omezovat pohodlí
veřejnosti nebo přístup a užívání veškerých silnic a chodníků, bez ohledu na to, zda
jsou veřejné nebo v držení Objednatele nebo jiných osob. Před ukončením jejich užívání
se musí uvést do původního stavu. Jestliže se užíváním narušuje plynulost dopravy,
musí se včas zabezpečit náhradní dopravní řešení a udržovat dopravní značení
v pořádku a čistotě.

i) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro Staveniště
a současně ponechané v užívání veřejnosti (chodníky pod lešením, podchody, přechody
apod.) se musí po dobu užívání bezpečně ochraňovat a udržovat.

j) Nebezpečná místa Staveniště se zabezpečí a/nebo označí výstražnými značkami
a okamžitě se zajistí proti přístupu nepovolaných osob.

k) Staveniště, staveništní zařízení, oplocení Stavenišť, která jsou zcela nebo zčásti
umístěna na veřejných pozemních komunikacích a veřejných prostranstvích, se musí
zabezpečit, výrazně označit a za snížené viditelnosti náležitě osvětlit a opatřit
ochrannými světly.

l) Staveništní zařízení v zastavěném území nesmí svými účinky, zejména exhalacemi,
hlukem, otřesy, prachem, zápachem, oslňováním, zastíněním působit na okolí
nad přípustnou míru. Nelze-li účinky na okolí omezit na tuto míru, smí se tato zařízení
provozovat jen ve vymezené době.

m) Provádějí-li se stavební a montážní práce nebo jsou-li v provozu staveništní zařízení
za snížené viditelnosti nebo v noci, musí se Staveniště na všech potřebných místech
dostatečně osvětlit.

42/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

n) Při provádění stavební činnosti je nezbytné dbát na ochranu cestující veřejnosti a učinit
taková opatření, aby byla zajištěna zvýšená ochrana a pohyb invalidních
a handicapovaných osob a dětí.

o) Osvětlení Staveniště na veřejně přístupných stavbách (např. nástupiště, podchody,
haly) musí být dostatečné, zejména během stavebních prací.

p) Provádějí-li se stavební práce při zhoršených klimatických podmínkách, je nezbytné
tomu přizpůsobit stavební činnost a pracovní postupy s ohledem na bezpečnost osob.

q) Staveniště musí být průběžně a účinně odvodňováno a staveništní cesty udržované
ve sjízdném stavu, pokud možno suché a bezprašné.

r) Zhotovitel provádí pravidelný úklid odpadů vznikajících v prostoru Staveniště a v rámci
závěrečného úklidu odstraní ze Staveniště veškerý nepotřebný materiál, odpad
a dočasná díla.

(2) Zhotovitel bude odpovídat za zajištění veškeré energie, vody a dalších služeb, které bude
potřebovat pro zhotovení díla. Zhotovitel bude oprávněn používat pro účely díla ty zdroje
elektřiny, vody, plynu a dalších služeb, které jsou k dispozici na Staveništi a budou oficiálně
předány Zhotoviteli Objednatelem a jejichž detaily jsou případně uvedeny v ZD. Zhotovitel
si zajistí na vlastní náklady a riziko veškeré přístroje nutné k využívání těchto služeb
a měření spotřebovaného množství. Napojení na přípojné body si u jednotlivých správců sítí
projedná a zajistí na svůj náklad Zhotovitel. Jakékoliv požadavky na dodávky služeb, např.
výše odběru, vybudování nových přípojek apod., si zajistí Zhotovitel na vlastní náklady.
Zhotovitel je povinen hradit správcům jednotlivým sítí, na které je připojen, cenu
za spotřebu podle skutečného odběru energií. Všechny náklady za oděr energií jsou součástí
ceny díla.

(3) Před umístěním Stavby nebo její části na nemovitostech ve vlastnictví třetích osob
je Zhotovitel povinen ověřit, zda k tomuto účelu byly předmětné nemovitosti určeny
v Dokumentaci a zda je předložena smlouva, která by Objednateli zakládala právo
na předmětných nemovitostech Stavbu umístit. Zjistí-li při tomto ověření Zhotovitel
jakoukoli pochybnost, je povinen tuto skutečnost Objednateli bezodkladně prokazatelně
oznámit a požádat jej o udělení pokynu k dalšímu postupu při provádění příslušné části díla
na nemovitostech.

(4) Zhotovitel bude při stavebních pracích chránit zájmy a práva vlastníků pozemků, předem
projedná s vlastníky veškeré případné změny Stavby, které se týkají Stavbou dotčených
pozemků. Zhotovitel je povinen před zahájením prací a po jejich skončení zpracovat pasport
staveb a zařízení, včetně fotodokumentace, jejichž stav by mohl být Stavbou ovlivněn,
s cílem definovat úroveň stavu těchto staveb a zařízení před Stavbou a po ní, za účelem
možnosti stanovit rozsah rekonstrukcí, případně náhrad těchto staveb a zařízení
poškozených Stavbou, na náklady Stavby. Při zpracování pasportu zajistí Zhotovitel účast
vlastníků a správců předmětných staveb zařízení a Objednatele. Pasport se provede také
u vodních zdrojů, u nichž by mohlo dojít k ovlivnění hladiny a kvality spodní a povrchové
vody Stavbou a pozemních objektů a pozemků v okolí přístupových tras v pásu, který může
být dotčen použitou technologií při výstavbě a provozem na přístupových trasách. Ke dni
ukončení Stavby uvede Zhotovitel pozemky do původního stavu vyjma Staveb, které byly
na pozemcích v souladu se stavebním povolením zřízeny, přičemž Zhotovitel a vlastník
vyhotoví stručný zápis z předání nemovitosti, kde označí případné zjištěné závady nebo
způsobené škody. Součástí uvedení pozemků do původního stavu bude i ekologické
posouzení pozemků provedené oprávněnou osobou, jehož písemné vyhotovení předá
Zhotovitel vlastníkům. Zhotovitel uhradí veškeré škody, které v důsledku realizace
předmětné stavby nebo jakékoliv jeho další činnosti na pozemcích či jiném majetku
vlastníků vzniknou.

1.9.5.2 Přístup na staveniště

(1) Zhotovitel ponese veškeré náklady a poplatky za zvláštní a/nebo dočasná přístupová práva,
která potřebuje, včetně těch, které se týkají přístupu ke Staveništi, včetně železniční
dopravní cesty. Pro účely získání zvláštních a/nebo dočasných přístupových práv

43/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

k nemovitostem, které bude Zhotovitel potřebovat pro přístup ke Staveništi, se Zhotovitel
zavazuje uzavřít nájemní nebo pachtovní smlouvy, nebo smlouvy o výpůjčce (podle
okolností) s vlastníky dotčených nemovitostí a řádně jim uhradit nájemné (pachtovné),
nebude-li s vlastníky příslušných nemovitostí dohodnuto jinak.

(2) Zhotovitel se zavazuje požádat o vydání oprávnění ke vstupu pro své zaměstnance
a zaměstnance svých podzhotovitelů osobou uvedenou ve Smlouvě jako oprávněnou jednat
za Zhotovitele ve věcech technických. Doložení skutečnosti, že konkrétní subjekt
je podzhotovitelem Zhotovitele, provede Zhotovitel předložením kopie příslušné přílohy
Smlouvy. Žádost o vydání oprávnění ke vstupu bude obsahovat seznam všech zaměstnanců
Zhotovitele včetně zaměstnanců jeho podzhotovitelů. Zhotovitel se zavazuje tento seznam
zaměstnanců řádně vést a aktualizovat a v případě jakékoli změny tohoto seznamu
zaměstnanců je Zhotovitel povinen znovu požádat o vydání oprávnění ke vstupu pro nový
aktuální seznam zaměstnanců dle předpisu SŽDC Ob 1 díl II, Vydávání povolení ke vstupu
do míst veřejnosti nepřístupných. Průkaz pro cizí subjekt, a informovat Objednatele
o členech, kteří mají být ze seznamu vyškrtnuti.

(3) Právo přístupu a užívání je Zhotovitel oprávněn poskytnout dále všem svým
podzhotovitelům, uvedeným v příloze Smlouvy. Zhotovitel může udělit oprávnění k přístupu
na Staveniště jiným osobám jen po předchozím písemném souhlasu osoby vykonávající
Stavební dozor. Veškeré jednotlivé návštěvy na Staveništi ze strany třetích osob, které
nemají oprávnění přístupu na Staveniště, budou předem oznámeny Zhotovitelem
Objednateli. Objednatel je oprávněn dle svého uvážení návštěvu třetí osoby zakázat.

(4) Zhotovitel se zavazuje zajistit, aby pracovníci Zhotovitele a další osoby nacházející se
v prostoru Staveniště byli vybaveni průkazem „Oprávnění ke vstupu do kolejiště“
dle předpisu SŽDC Ob 1 díl II, kterým je pracovníkům Zhotovitele a dalším osobám dáno
oprávnění vykonávat pracovní činnost v kolejišti nebo v blízkosti kolejí.

(5) Povolané osoby budou tvořit výlučně pracovníci Zhotovitele a pracovníci Objednatele
a veškeří další pracovníci ohlášení Zhotoviteli Objednatelem nebo osobou vykonávající
Stavební dozor, jako oprávnění pracovníci dalších zhotovitelů a Objednatele na Staveništi
a oprávnění pracovníci veškerých orgánů veřejné zprávy, zejména stavebního úřadu,
a pracovníci koordinátora BOZP jmenovaného Objednatelem.

(6) Zhotovitel zodpovídá za to, že nepovolané osoby nebudou mít přístup na Staveniště.

1.9.5.3 Přístupové cesty

(1) Zhotovitel Stavby je povinen udržovat všechny komunikace, na kterých se zajišťuje silniční
provoz během zhotovení Stavby, v přijatelném technickém stavu umožňujícím bezpečný
provoz a zachování volného průjezdu pro integrovaný záchranný systém.

(2) Zhotovitel je povinen předat Objednateli v zákresu i popisu všechny přístupové cesty
na Staveniště, které bude využívat k napojení na síť veřejně přístupných pozemních
komunikací vč. dokladu o projednání těchto přístupových cest (je-li takové projednání
nutné) s příslušnými orgány státní správy, majiteli a správci komunikací před jejich použitím
pro potřeby Zhotovitele.

(3) Zhotovitel je povinen předat v zákresu i popisu také všechny veřejně přístupné pozemní
komunikace, které bude využívat v souvislosti s prováděním díla, včetně dokladu
o projednání užití těchto veřejně přístupných komunikací (je-li takovéto projednání nutné)
s příslušnými orgány státní správy, majiteli a správci komunikací, před jejich použitím pro
potřeby Zhotovitele. Tyto veřejně přístupné pozemní komunikace se nepovažují
za přístupové cesty, pokud za ně nejsou Objednatelem výslovně označeny v Zadávací
dokumentaci. V případě zvláštního užívání veřejně přístupných pozemních komunikací
Zhotovitelem podle zákona o pozemních komunikacích se má za to, že takováto komunikace
je přístupovou cestou bez ohledu na předchozí větu.

(4) Zhotovitel je povinen odstraňovat veškerá znečištění pozemních komunikací, která způsobí
v souvislosti s prováděním díla, a to bez průtahů, nejpozději však do 1 hodiny od vzniku
každého takového znečištění. Po ukončení užívání přístupové cesty je Zhotovitel povinen

44/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

uvést ji na svůj náklad do původního stavu. Zhotovitel je rovněž povinen uhradit náklady
spojené s odstraněním závad ve sjízdnosti přístupových cest, s jejich poškozením a jejich
znečištěním, v rozsahu plynoucím z právních předpisů. Zhotovitel odpovídá za vzniklé škody
způsobené nedodržením těchto povinností.

(5) Zhotovitel je povinen postupovat tak, aby minimalizoval poškození veřejně přístupných
pozemních komunikací staveništní dopravou. V rámci postupu výstavby je Zhotovitel
povinen pro přepravu materiálů upřednostnit využití přístupových cest před veřejně
přístupnými pozemními komunikacemi. Zhotovitel nesmí využívat veřejně přístupné
pozemní komunikace, jejichž stavebně-technický stav neodpovídá možnosti vedení
staveništní dopravy.

(6) Před zahájením stavebních prací je Zhotovitel povinen na své náklady zajistit za účasti osoby
vykonávající Stavební dozor, vlastníka přístupové cesty nebo jejího správce, popřípadě
příslušných veřejných orgánů, prohlídku přístupových cest dotčených prováděním díla.
Součástí prohlídky je pasportizace stávajícího stavu přístupových cest ve formě obrazového
záznamu (foto, video), včetně sepsání zápisu. Zhotovitel je povinen předat jednu kopii
tohoto záznamu osobě vykonávající Stavební dozor před zahájením prací. Stejnou prohlídku
a kontrolu komunikací na Staveniště zajistí Zhotovitel na své náklady po skončení
stavebních prací.

(7) Zhotovitel se zavazuje v dohodě s vlastníky přístupových cest (uvedených v Zásadách
organizace výstavby) zajistit jejich potřebné úpravy, pokud jejich stavební stav nebo
dopravně technický stav neodpovídá rozsahu nebo způsobu jejich používání při stavbě (§ 38
zákona č. 13/1997 Sb.) nebo pokud v důsledku staveništní dopravy došlo k podstatnému
nárůstu zatížení přístupové cesty (§ 39 zákona č. 13/1997 Sb.). Po ukončení užívání
přístupové cesty je Zhotovitel povinen uvést ji na svůj náklad do původního stavu. Zhotovitel
je rovněž povinen uhradit náklady spojené s odstraněním závad ve sjízdnosti přístupových
cest, s jejich poškozením a jejich znečištěním, v souladu s § 27 a § 28 zákona č. 13/1997 Sb.
Zhotovitel odpovídá za vzniklé škody způsobené nedodržením těchto povinností podle
právních předpisů, nebo pokud v důsledku staveništní dopravy došlo k podstatnému nárůstu
zatížení přístupové cesty.

(8) Bude-li třeba v rámci provádění díla umístit nebo přemístit dopravní značky podle zákona
č. 13/1997 Sb. a vyhlášky č. 104/1997 Sb. a v souladu s dokumentací dopravních opatření,
Zhotovitel se zavazuje zajistit tyto práce na své náklady. Zhotovitel se rovněž zavazuje
zajistit udržování dopravních značek. V případě potřeby změny dopravního značení
se Zhotovitel zavazuje tuto změnu projednat s příslušnými orgány veřejné správy.

1.9.6 VYKLIZENÍ STAVENIŠTĚ

(1) K okamžiku zahájení přejímacího řízení musí Zhotovitel odstranit z té části Staveniště,
na které jsou umístěny dokončené a přebírané práce, veškeré své stavební vybavení,
přebytečný materiál a odpady, pomocné práce všeho druhu, aby byla v čistém a řádném
stavu ke spokojenosti Stavebního dozoru a dílo (nebo jeho část) bylo možno převzít
a bezpečně provozovat. Pokud tak Zhotovitel neučiní, nepovažují se práce za řádně
provedené a přejímací řízení se odloží do doby, než je uvedený požadavek splněn.

(2) Vydáním potvrzení o převzetí prací přebírá Objednatel dokončené práce současně
s příslušnou částí Staveniště. Toto platí bez ohledu na to, jedná-li se o objekt (SO/PS),
sekci, část díla nebo celou stavbu.

(3) V případě převzetí dokončených jednotlivých objektů (SO/PS) nebo sekcí, může Zhotovitel
plně používat zbývající část Staveniště.

(4) Jedná-li se o převzetí celé stavby, je Zhotovitel oprávněn zůstat na Staveništi až do konce
doby určené pro odstranění vad, a to i s materiálem, stavebním vybavením a pomocnými
pracemi, které jsou zapotřebí pro odstranění vad.

(5) Je-li Stavba převzata bez závad nebo byly odstraněny vady, musí Zhotovitel vyklidit
zbývající část Staveniště do 30 dnů po vydání protokolu o převzetí prací, nebo po době
určené pro odstranění vad, pokud Smlouva neurčuje jinak (avšak nejpozději ve lhůtě

45/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

stanovené ve stavebním povolení). Z vyklizené části Staveniště musí být odstraněny
dočasné stavby, provizorní práce, zbylý materiál a všechny odpady. Všechny plochy se
vyčistí a uvedou do původního stavu nebo do stavu určeného Smlouvou. Pokud Zhotovitel
nevyklidí Staveniště do 30 dnů od podepsání protokolu o převzetí prací, je Objednatel
oprávněn vyklidit příslušnou část Staveniště na náklady Zhotovitele.

1.10 PROVÁDĚNÍ PRACÍ

1.10.1 VŠEOBECNĚ

(1) Před započetím prací je Objednatel povinen provést nebo smluvně zajistit provedení
náležitostí dle zákona č. 309/2006 Sb., tj. oznámit zahájení prací atd.

(2) Podle § 2592 občanského zákoníku má Zhotovitel právo postupovat při provádění Stavby
samostatně, ale je povinen plnit podmínky, které jsou uvedeny v Zadávací dokumentaci,
pokyny Objednatele a osoby vykonávající Stavební dozor, týkající se způsobu provedení.

(3) Při provádění prací musí Zhotovitel dodržovat požadavky ZD, RDS tak, aby bylo dosaženo
předepsaného umístění, tvaru, rozměrů, jakosti a vybavení všech objektů i celé Stavby.
Práce musí organizovat a zabezpečovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví
při práci, ochrana životního prostředí, zacházení s odpady a dodrženy podmínky příslušných
právních a vnitřních předpisů Objednatele uvedených v jednotlivých kapitolách TKP.

(4) Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platí ustanovení zákona č. 262/2006 Sb.,
zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., č. 592/2006 Sb.
a č. 362/2005 Sb. Na Stavbách SŽ je dále nutné řídit se předpisem SŽ Bp1 a SŽ Bp3,
zejména zpracovaným plánem zajištění BOZP. Na Stavbách, pro které je jmenován
koordinátor BOZP, je nutné respektovat jeho informace o bezpečnostních a zdravotních
rizicích na stavbě.

(5) Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění Stavby a vykonávat Stavební dozor v rozsahu
určeném Smlouvou. Toto oprávnění je obecně dáno § 2593 občanského zákoníku.

(6) Jako součást výkonu Stavebního dozoru Objednatel zajistí Autorský dozor projektanta
(viz Příloha B této kapitoly). Sleduje se zejména, zda se práce provádějí podle Objednatelem
ověřené Dokumentace, RDS a další ZD a jsou v souladu se stavebním povolením, s obecně
závaznými právními předpisy a technickými normami a předpisy. Kontrola Stavebního
dozoru nezbavuje Zhotovitele jeho závazků vyplývajících ze Smlouvy, ani
odpovědnosti za dodržování právních předpisů.

1.10.2 TECHNOLOGIE PROVÁDĚNÍ PRACÍ

(1) Zhotovitel musí provádět práce ve shodě se Zadávací dokumentací. Dále musí dodržovat
TPD od výrobců materiálů a výrobků a TEP, které určují podmínky pro zabudování materiálů
a výrobků, včetně jejich záruk. Jestliže TKP nebo další smluvní dokumenty požadují
na Zhotoviteli, aby vypracoval pro jednotlivé technologické procesy užívané Zhotovitelem
TePř, zpracuje jej na vlastní náklady. Po odsouhlasení Objednatelem se stává navržený TePř
pro Stavbu závazný.

(2) V případě, že Zhotovitel hodlá použít jiný postup prací, než předepisuje příslušná kapitola
TKP nebo jiná část Zadávací dokumentace, musí tento postup předem projednat
s Objednatelem. Navržený postup může Zhotovitel použít až po zpracování TePř na tyto
práce a jeho odsouhlasení Objednatelem.

(3) Zhotovitel může postupovat při provádění prací, pro které TePř nejsou TKP nebo jinou částí
ZD uvedené nebo požadované k vypracování, podle svého uvážení. Musí ale respektovat
obecně platná omezení (počasí, vlastnosti materiálů, bezpečnost práce atd.) a zvolit takovou
technologii, která zaručí dosažení požadované kvality. Mohou-li být při práci poškozena nebo
jinak ovlivněna jiná instalovaná zařízení železniční infrastruktury, musí Zhotovitel postup
prací předem dohodnout se správcem těchto zařízení, případně práce provádět
pod odborným dohledem jeho zaměstnance.

46/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(4) Zhotovitel je povinen na vyzvání osoby vykonávající Stavební dozor předložit k posouzení
jím zvolené Technologické postupy.

1.10.3 STAVEBNÍ PRÁCE PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM

(1) Některé stavební práce jsou klasifikovány jako práce prováděné hornickým způsobem
a jejich provádění pak spadá pod působnost zákona č. 61/1988 Sb. a vyhlášky Českého
báňského úřadu č. 15/1995 Sb.

(2) Jsou to zejména tyto práce:

 zemní práce prováděné hornickým způsobem, zejména hloubení jam a šachtic, ražení
štol a tunelů, jakož i jiných podzemních prostorů o objemu nad 500 m3,

 zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě
přemisťuje více než 100 000 m3,

 inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum prováděný za účelem získání
doplňujících údajů pro dokumentaci stavby a Stavbu,

 vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než pro hornickou činnost nebo činnost
prováděnou hornickým způsobem.

(3) K činnosti prováděné hornickým způsobem musí být oprávnění vydané příslušným obvodním
báňským úřadem v jehož obvodu má Zhotovitel (právnická nebo fyzická osoba) sídlo.

1.10.4 OCHRANNÁ PÁSMA

(1) Před zahájením prací, které zasahují nebo by mohly zasáhnout do ochranných pásem
nadzemních i podzemních sítí technické infrastruktury, drah a pozemních komunikací,
si musí Zhotovitel vyžádat souhlas k zahájení stavebních prací příslušného správce. Jedná-li
se o podzemní vedení, která by mohla být dotčena prováděnými pracemi, musí Zhotovitel,
nebo Objednatel na žádost Zhotovitele, zajistit u správce jejich vytyčení a vyznačení
na povrchu území. Práce mohou být prováděny pouze za správcem stanovených podmínek
a případně pod jeho dozorem. Zhotovitel včas požádá příslušného správce o výkon dozoru
nebo o jeho spolupráci. Zhotovitel odpovídá i za případné škody vzniklé poškozením
podzemních vedení a zařízení technické infrastruktury, které nejsou zakresleny
v dokumentaci, ale bylo na ně jejich správci či vlastníky při vytyčení podzemních vedení
a zařízení technické infrastruktury upozorněno. Zhotovitel za tyto případné škody
neodpovídá pouze v případě, že na jejich existenci nebylo jejich správci či vlastníky
ve stanovisku k dokumentaci nebo při vytyčení podzemních vedení a zařízení technické
infrastruktury upozorněno. To však neplatí v případech, kdy se Zhotovitel o jejich existenci
před zahájením prací nebo v průběhu prací dozvěděl nebo je zjistil (např. ochranná fólie
podzemních vedení).

(2) Jestliže se práce provádějí v blízkosti nebo uvnitř sídelního útvaru, musí Zhotovitel
respektovat jednak podmínky stanovené stavebním povolením a dále požadavky
pro ochranné pásmo obytné zóny sídelního útvaru.

(3) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů slouží ochranná
pásma, která podle potřeby stanoví příslušný referát životního prostředí. Pokud Stavba
prochází tímto ochranným pásmem, základní problematiku řeší dokumentace. Zhotovitel
je povinen řídit se podmínkami určenými pro provádění prací, které jsou uvedeny
ve stavebním povolení, a dále musí respektovat požadavky hygienických předpisů
pro ochranu podzemních vod i vodních toků.

(4) Prochází-li Stavba chráněnou oblastí přirozené akumulace vod nebo zvláště chráněným
územím z hlediska ochrany přírody a krajiny, Zhotovitel musí dodržovat všechny podmínky
a požadavky dokumentace, stavebního povolení a příslušných předpisů týkajících se těchto
území.

(5) Zhotovitel musí dodržet veškeré podmínky, které pro ochranná pásma určilo stavební
povolení a které požadují příslušné právní předpisy.

47/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(6) Jednotlivé druhy ochranných pásem:

 Ochranná pásma elektrických venkovních vedení, podzemních vedení a elektrických
stanic jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb.,

 Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení jsou určena zákonem
č. 458/2000 Sb.,

 Ochranná pásma výroben a rozvodů tepla určuje zákon č. 458/2000 Sb.,

 Ochranná pásma vodovodů a kanalizace určuje zákon č. 274/2001 Sb.,

 Ochranná pásma sdělovacích kabelů uvádí zákon č. 127/2005 Sb.,

 Ochranná pásma potrubí pro pohonné látky a ropu uvádí zákon č. 189/1999 Sb.,

 Silniční ochranná pásma pro dálnice, silnice a místní komunikace určuje zákon
č. 13/1997 Sb.,

 Ochranné pásmo dráhy je stanoveno zákonem č. 266/1994 Sb.,

 Ochranné pásmo obytné zóny sídelního útvaru určuje vyhláška č. 268/2009 Sb.,

 Ochranná pásma vodních zdrojů stanoví podle zákona č. 254/2001 Sb. příslušný
vodohospodářský úřad. Dosud určená ochranná pásma jsou uvedena v „Základní
vodohospodářské mapě ČR“,

 Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou
a užitkovou vodou a zásady pro jejich vymezení a využívání, určuje zákon
č. 254/2001 Sb.,

 Pro chráněné oblasti přirozené akumulace platí nařízení vlády č. 40/1978 Sb.,
č. 10/1979 Sb. a č. 85/1981 Sb.,

 Ochranná pásma vodních zdrojů pro lázeňství stanovuje zákon č. 164/2001 Sb.,

 Ochranná pásma (Natura) určená zákonem č. 114/1992 Sb.,

 Ochranná pásma lesů uvádí zákon č. 289/1995 Sb.,

 Ochranná pásma pro geologické práce určuje zákon č. 62/1988 Sb.,

 Ochranná pásma ložisek nerostů stanovuje zákon č. 44/1988 Sb.,

 Ochranná pásma objektů chráněných státní památkovou péčí určuje zákon
č. 20/1987 Sb.,

 Ochranná pásma atomových zařízení uvádí zákon č. 18/1997 Sb.,

 Ochranná pásma pro obor pohřebnictví určuje zákon č. 256/2001 Sb.,

 Ochranná pásma letišť a leteckých zabezpečovacích zařízení stanoví zákon č. 49/1997
Sb. a předpis L 14, Ochranná pásma leteckých pozemních zařízení.

(7) Výše uvedené právní předpisy určují, co je v ochranných pásmech zakázáno, případně jak
mohou být využívána, aby se umožnil spolehlivý provoz příslušných sítí, drah a komunikací
a zajistila se ochrana vodních zdrojů, přírody, krajiny a života, zdraví a majetku osob.
Zhotovitel musí tyto zákazy respektovat. Za případné nedodržení této povinnosti plně
zodpovídá Zhotovitel.

(8) Jestliže je povolena výjimka ze zákazu stavby dráhy na území chráněných území nebo
v jejich ochranném pásmu, Zhotovitel Stavby musí důsledně dodržovat všechny podmínky
a opatření na jejich ochranu, uvedené v Dokumentaci a příslušných právních předpisech.

48/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.10.5 VÝLUKA DOPRAVNÍ CESTY

1.10.5.1 Výluka zařízení dopravní cesty

(1) Jestliže musí být při provádění prací zavedena výluka některých zařízení dopravní cesty, má
Zhotovitel povinnost zajistit zpracování žádostí o vyhotovení výlukových rozkazů ve smyslu
předpisu SŽDC D7/2 Organizování výlukových činností a musí odpovědně spolupracovat
se zaměstnanci provozovatele dráhy, aby organizování, uskutečnění a ukončení výluk
proběhlo bez problémů a v plánované době. Zhotovitel musí mít na zřeteli, že i dodatečně
nárokované výluky nebo změny plánovaných výluk podléhají schválení Úřadem pro přístup
k dopravní infrastruktuře.

(2) Zhotovitel se zavazuje na vyloučených zařízeních železniční dopravní cesty učinit taková
opatření, aby na provozovaných kolejích nevznikla další omezení, která by negativně
ovlivňovala provozování dráhy a drážní dopravy a omezení projednaná s Úřadem pro přístup
k dopravní infrastruktuře.

1.10.5.2 Zajištění plánované výluky, pravomoci a povinnosti účastníků

(1) Výluka je úprava způsobu dopravního a provozního použití zařízení dopravní cesty,
vyžadující přijetí zvláštních technologických a technických opatření, při které dochází
k omezení provozování dráhy a případně i k omezení provozování drážní dopravy. Definice
výluky a základní pravidla pro její plánování, projednávání, koordinaci, přípravu, realizaci
stanovuje předpis SŽDC D7/2.

(2) Proces výluky umožňuje zajistit bezpečnou realizaci modernizačních, rekonstrukčních,
údržbových nebo opravných prací na zařízeních dopravní cesty. Pro uvedené práce jsou
zaváděny zásadně výluky předpokládané.

(3) Zhotovitel je povinen v dostatečném časovém předstihu (podle termínů stanovených
předpisem SŽDC D7/2) prostřednictvím Objednatele (zpravidla Stavební správa) objednat
výluky u objednavatele výluky (vždy místně příslušné oblastní ředitelství).

(4) Při objednání výluk musí Zhotovitel projednat veškeré podklady pro zpracování požadavku
na výluky, předložit návrh žádosti o výlukový rozkaz. Žádost musí obsahovat:

 přesné vymezení místa výluky (zařízení a lokace),

 termín konání výluky (délka, čas, den),

 požadavky na úpravy zařízení dopravní cesty a z nich plynoucí omezení v nevyloučené
části dráhy, včetně omezení navazujících provozovatelů dráhy (vleček apod.) nebo
nakládkových a vykládkových kolejí,

 upozornění na omezení na přejezdech, které způsobuje omezení v provozování
pozemní komunikace, tzv. uzavírky přejezdu.

(5) Výlukový rozkaz (dále jen „VR“) je dokument určující podmínky pro vyloučení příslušného
zařízení dopravní cesty a v případě potřeby obsahující konkrétní opatření k provedení
předpokládané výluky. VR je určen pro organizování provozování dráhy a drážní dopravy
po dobu konání výluky, s uvedením případných opatření nutných k přijetí před zahájením
realizace výluky a po ukončení výluky (definice viz předpis SŽDC D7/2).

(6) Ve VR se uvádějí pouze povinnosti zaměstnanců provozovatele dráhy a zaměstnanců všech
ostatních zúčastněných subjektů, související s danou výlukou. Ve VR se neuvádějí povinnosti
vyplývající z ustanovení všech s výlukou souvisejících předpisů a smluv. Povinnost dodržovat
i tato ustanovení není jejich absencí ve VR nijak dotčena.

(7) Zhotovitel je povinen jmenovat zástupce, který zajišťuje uplatňování požadavků na výluky
u Objednatele. Jmenovaný zástupce se zúčastňuje (na základě pozvání) výlukových porad.
Dílčí požadavky na výluky, které jsou v souladu s vydaným VR, musí určený zástupce
Zhotovitele předložit elektronicky v tabulkové podobě v termínech stanovených
Objednatelem, v dostatečném časovém předstihu, aby Objednatel zprostředkoval objednání
výluk podle ustanovení předpisu SŽDC D7/2.

49/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(8) O povolení výluk podle zpracovaného výlukového rozkazu na základě prohlášení Zhotovitele,
že je k výluce připraven, požádá příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy
v souladu s výše uvedeným předpisem provozovatele dráhy.

(9) Realizace výluky se může uskutečnit, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené předpisy
SŽDC D1 a SŽDC D7/2 pro konání výluky (např. vydán VR, Zmocnění, ustanoven OZOV
a další).

(10) Pokud je pro závažnost výluk jmenován výlukový štáb nebo určen koordinátor (v tomto
případě se nejedná o koordinátora BOZP), určí Zhotovitel zaměstnance, který jej bude
zastupovat při jednáních svolaných těmito orgány, zajistí jeho účast na těchto jednáních
a současně zajistí projednání výluk ze strany Zhotovitele i s těmito subjekty.

1.10.5.3 Povinnosti zhotovitele a stavebního dozoru před ukončením výluky

(1) Před ukončením výluky je Zhotovitel za součinnosti Stavebního dozoru povinen zajistit
přeměření všech technických hodnot a geometrických parametrů koleje, trakčního vedení,
sdělovacího, zabezpečovacího a případně dalších zařízení, které byly výlukovými pracemi
dotčeny a ovlivňují bezpečnost provozu. Přeměření provede tak včas, aby mohla osoba
vykonávající Stavební dozor měření vyhodnotit a označit závady, a aby Zhotovitel mohl
odstranit měřením zjištěné závady ještě před ukončením výluky. Před ukončením výluky
je Zhotovitel také povinen odstranit veškeré závady, které v průběhu prací zjistila osoba
vykonávající Stavební dozor a které určila k odstranění ještě před ukončením výluky. Na
žádost osoby vykonávající Stavební dozor, je Zhotovitel povinen zajistit opakované měření
k potvrzení, že závady jsou odstraněny.

(2) Stavební výlukové práce musí být ukončeny tak včas, aby před ukončením výluky mohly
být provedeny všechny práce na úpravě zabezpečovacího zařízení, trolejového vedení
a případně úpravy dalších zařízení, které byly výlukovými pracemi vyvolány.

1.10.5.4 Základní povinnosti zhotovitele ve vztahu k výluce

(1) Ve vztahu k výluce má Zhotovitel zejména tyto povinnosti:

 zúčastnit se na vyzvání porady k projednání obsahu žádosti o výluku;

 jmenovat vedoucího výlukových prací a zaměstnance pro řízení sledu, nahlásit jejich
jména a příjmení, včetně kontaktu, osobě vykonávající Stavební dozor a objednavateli
výluky (zaměstnanec místně příslušného OŘ zajišťující objednání, resp. povolení výluk
podle předpisu SŽDC D7/2);

 zajistit, aby se vedoucí výlukových prací zúčastňoval porad svolaných koordinátorem
nebo výlukovým štábem;

 zajistit prokazatelné poučení v úvahu přicházejících zaměstnanců s ustanoveními
výlukového rozkazu;

 vedoucí výlukových prací je povinen potvrdit OZOV do protokolu o výluce:

- před zahájením výluky, že všechny přípravné práce jsou ukončeny, podmínky
pro realizaci výluky jsou splněny a výluka může být zahájena,

- před ukončením výluky, že všechny výlukové práce jsou ukončeny, zařízení
dopravní cesty dotčené výlukou je provozuschopné a koleje jsou volné. Případně
nahlásí omezení provozování dráhy a drážní dopravy po výluce, je-li povoleno,
včetně podmínek (opatření) za kterých je možné ukončit výluku a bezpečně
provozovat dráhu a drážní dopravu;

 musí zajistit bezpečné uložení materiálu, nářadí a nekolejových mechanizačních
prostředků tak, aby byla zabezpečena volnost průjezdného průřezu.

(2) Zhotovitel je povinen neprodleně upozorňovat osobu vykonávající Stavební dozor
a příslušného objednavatele výluky, na veškeré jemu známé změny, jež by mohly výluku
ovlivnit nebo jichž by se výluka mohla dotknout.

50/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(3) S ohledem na bezpečnost provozování drážní dopravy v provozované části kolejiště
je Zhotovitel povinen:

 dodat objednavateli podrobný harmonogram prací včetně seznamu mechanizace, která
při provádění prací omezuje provozování drážní dopravy po sousední koleji (pomalé
jízdy, zákaz jízdy vlaků s překročenou ložnou mírou do šířky, vyloučení sousední koleje
apod.), včetně termínu, kdy bude provoz omezován,

 zajistit včasnou a úplnou realizaci všech stavebních opatření ve vyloučené koleji,
potřebných pro bezpečný výstup a nástup cestujících (zachování předepsané délky
nástupiště, vybudování přístupových cest, zachování přechodů přes vyloučenou kolej
apod.) a opatření, které stanoví VR nebo vnitřní předpisy.

(4) Zhotovitel Stavby zajistí bezpečnost pracovníků při práci za provozu v souladu
s ustanovením zákona č. 262/2006 Sb. a nařízením vlády č. 361/2007 Sb. (viz článek 1.10.1
této kapitoly) a vybaví je výstražnými oděvy s označením z retroreflexního materiálu
s vysokou viditelností v provedení podle ČSN EN ISO 20471.

(5) Vozidla a mechanizmy, pokud nejsou vybavena zvláštním výstražným světelným zařízením
v provozu, musí být chráněna vozidlem s tímto zařízením nebo pojízdnou uzavírkovou tabulí,
případně dopravním zařízením č. Z1 až Z6.

1.10.6 PROVÁDĚNÍ PRACÍ ZA PROVOZU NA SOUSEDNÍ KOLEJI

(1) Zhotovitel je povinen věnovat zvýšenou pozornost a péči provádění prací na vyloučené koleji
za současného provozu na sousední koleji (sousedních kolejích), případně v blízkosti
provozované koleje. Musí zajistit zejména:

 bezpečnost a ochranu zdraví při práci podle oddílu 1.13 této kapitoly TKP,

 bezpečnost zaměstnanců vzhledem k železničnímu provozu,

 dodržování všech podmínek a požadavků VR a dbát pokynů OZOV,

 všechna technická a organizační opatření, aby byla zajištěna stabilita a bezpečná
doprava na provozovaných kolejích (např. při práci stavebních strojů, které musí nebo
mohou zasahovat do průjezdného profilu provozované koleje) a bezzávadná funkce
elektrických obvodů určených technických zařízení. Může-li k takovému ohrožení
během práce dojít, je Zhotovitel povinen předem postup práce dojednat a odsouhlasit
s osobou vykonávající Stavební dozor a s provozovatelem dráhy.

1.10.7 PRÁCE ZA VEŘEJNÉHO PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
NEBO PŘI JEJICH ČÁSTEČNÉ ČI ÚPLNÉ UZAVÍRCE

(1) Dokumentace určuje, které práce se provedou za veřejného silničního provozu nebo
při zvláštním užívání pozemních komunikací.

(2) Pro provádění prací při zvláštním užívání pozemní komunikace a za plného nebo částečného
veřejného silničního provozu je třeba provést přechodnou úpravu provozu na pozemní
komunikaci přechodnými dopravními značkami, světelnými signály a dopravním zařízením,
v souladu s požadavky zákona č. 361/2000 Sb., které určují stanovení přechodné úpravy
provozu a vztahy mezi obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu.

(3) Přechodná úprava provozu se provede podle požadavku předpisu TP 66 Zásady pro
označování pracovních míst na pozemních komunikacích (předpis MD pro pozemní
komunikace, viz www.pjpk.cz).

(4) Při zachování veřejného provozu chodců a cyklistů se musí respektovat požadavky uvedené
Dokumentací a řídí se těmito hlavními zásadami:

 komunikace pro pěší a cyklisty ve Staveništi musí být řádně vyznačeny, zpevněny
a čištěny,

51/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

 veškeré výkopy v blízkosti pěších a cyklistických tras musí být označeny a zabezpečeny
tak, aby nemohlo dojít k pádu chodců do výkopu,

 při provádění prací ve výškách v blízkosti pěších tras (např. na mostech), musí být
zřízeny konstrukce, záchytné sítě apod. k zachycení padajícího materiálu nebo nářadí.
Tyto konstrukce budou uvedeny v RDS,

 a přiměřeným způsobem zabezpečit užívání komunikací osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace podle vyhlášky č. 398/2009 Sb., pokud toto přichází
v úvahu.

1.10.8 NÁLEZY NA STAVENIŠTI

1.10.8.1 Pyrotechnický průzkum

(1) Provádí-li se stavební práce na Staveništi, kde lze předpokládat munici především z druhé
světové války, zajistí si Zhotovitel pyrotechnický průzkum, příp. pyrotechnický dozor
a zpracuje havarijní plán.

(2) Dojde-li při činnosti na Staveništi k nepředvídaným nálezům vojenské munice a jiných
výbušných prostředků, zaměstnanci Zhotovitele zajistí jejich nahlášení a odborné
zneškodnění.

1.10.8.2 Archeologické nálezy

(1) Dojde-li při činnosti na Staveništi k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů,
zbytků staveb, chráněných částí přírody nebo archeologickým nálezům, postupuje se
ve shodě s ustanovením stavebního zákona a zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové
péči takto:

a) Zhotovitel je povinen okamžitě zastavit všechny práce na nalezišti a provést všechna
potřebná opatření, aby se zabránilo poškození, zničení nebo ztrátě nálezu a neprodleně
ohlásit nález osobě vykonávající Stavební dozor,

b) Osoba vykonávající Stavební dozor prověří, zda je nález řádně zabezpečen, zajistí
případné odstranění nedostatků a o nálezu ihned uvědomí stavební úřad a orgán státní
památkové péče. Jedná-li se o chráněné části přírody, je třeba dále učinit oznámení
orgánu státní ochrany přírody, v případě archeologického nálezu oznámení
archeologickému ústavu,

c) hrozí-li prodlení oznamovací povinnosti, protože osoba vykonávající Stavební dozor
není k dosažení (např. z důvodu provádění pouze občasného Stavebního dozoru),
Zhotovitel zajistí oznámení nálezu podle bodu b) tohoto odstavce a následně
co nejdříve uvědomí osobu vykonávající Stavební dozor,

d) o předmětu, místu a datu nálezu, nálezci, zabezpečovacích opatřeních a provedeném
oznámení, se musí provést záznam do stavebního deníku nebo vypracovat protokol.

(2) Dále se postupuje podle podmínek, které stanoví stavební úřad ve spolupráci s příslušnými
státními orgány nebo archeologickým ústavem.

(3) Jestliže podmínky stavebního úřadu na ochranu zájmů příslušných státních orgánů ve vztahu
k nálezům na Staveništi způsobí Zhotoviteli zvýšené náklady nebo dojde ke zdržení prací
v důsledku zastavení nebo přerušení prací, pak osoba vykonávající Stavební dozor
po projednání s Objednatelem a Zhotovitelem určí a smluvně dojedná:

 prodloužení lhůty provedení prací, ke které se Zhotovitel zavázal ve Smlouvě anebo

 částku, o kterou se zvýší cena díla.

52/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.10.9 STAVEBNÍ DENÍK

1.10.9.1 Typizovaný stavební deník / elektronický stavební deník

(1) Zhotovitel je povinen vést stavební deník o Stavbě v souladu s ustanoveními stavebního
zákona a § 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., a to ode dne převzetí Staveniště do dne řádného
předání a převzetí díla nebo jeho části do uvedení do provozu / zkušebního provozu,
popřípadě do dne odstranění poslední zjištěné vady nebo dokončení nedokončené práce,
zjištěné při kontrolní prohlídce díla. Identifikační údaje ve stavebním deníku centrálním
a stavebních denících částí stavby se vyplní v rozsahu dle Příl. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Zhotovitel je povinen vést stavební deník v českém jazyce.

(2) Zhotovitel vede stavební deník v elektronické nebo listinné podobě. Vedení
elektronického stavebního deníku včetně použité aplikace a počtu poskytnutých
licencí Objednatelem, je uvedeno v ZTP.

(3) Pro vedení listinné podoby stavebního deníku pro investiční výstavbu je Objednatelem
požadována typizovaná forma, která je schválena dokumentem SŽDC čj. S 17307/09-OI.
Zhotovitel je povinen používat tyto typizované stavební deníky SŽ, které jsou rozčleněny
na složky:

 A. Stavební deník /centrální stavby/ – (identifikační údaje),

 B. Stavební deník /centrální stavby/ – denní záznamy,

 A. Stavební deník /část stavby/ – (identifikační údaje),

 B. Stavební deník /část stavby/ – denní záznamy.

(4) Pro údržbu a opravy je Objednatelem požadována typizovaná forma stavebního deníku,
která je schválena dokumentem čj. SŽDC 9112/12-OP.

(5) Vzory listinné podoby typizovaných stavebních deníků, informace ke správnému vedení
včetně informace o možnosti zakoupení (Stavební deník /centrální stavby/; Stavební deník
/část stavby/; Stavební deník pro údržbu a opravy), jsou na webových stránkách SŽ.

1.10.9.2 Záznamy ve stavebním deníku

(1) Denní záznamy stavebního deníku části stavby budou obsahovat náležitosti, které vyplývají
z Příl. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb. a této kapitoly. Budou do něj zejména zapisovány
všechny záznamy související se stavební činností, kontrolou a všechny skutečnosti důležité
pro věcné, časové a finanční plnění Smlouvy, včetně množství provedených prací a montáží.
U nasazení mechanizačních prostředků bude uveden druh mechanizace (kolejové, zemní
či speciální) s uvedením pracovní doby, ne však nářadí.

(2) Zhotovitel se zavazuje, že Stavební deník bude obsahovat mimo jiné i následující náležitosti,
které se týkají příslušného díla nebo části díla, nad rámec vyhlášky č. 499/2006 Sb.:

a) založení a ukončení vedení ostatních Stavebních deníků,

b) zahájení a ukončení výluk,

c) vyjádření geodeta Zhotovitele o provedení zaměření podzemních vedení a zařízení
technické infrastruktury před zakrytím a souhlas Stavebního dozoru se zakrýváním
podzemních vedení a zařízení,

d) zdůvodnění rozdílů provedených prací od Dokumentace, případně stavebního povolení,
odůvodnění změn materiálů a změn technického řešení a odchylek od Dokumentace,
včetně způsobu projednání,

e) údaje potřebné k posouzení prací správními úřady a orgány státního dozoru,

f) výsledky činnosti autorizovaného inspektora (pokud je určen),

g) výsledky činnosti Koordinátora BOZP (pokud je určen),

53/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

h) výsledky činnosti odborně způsobilé osoby pro ekologický/biologický dozor (pokud
je určen).

(3) Přílohy Stavebního deníku mimo jiné tvoří:

 záznamy,

 výkresy,

 zvláštní výkresy, které dokumentují odchylky Dokumentace,

 schválený podrobný harmonogram prací a finančního plnění a

 registr rizik.

1.10.9.3 Vedení stavebního deníku

(1) Centrální stavební deník (části „identifikační údaje“ a „denní záznamy“) v listinné podobě
bude uložen na pracovišti zástupce Zhotovitele zmocněného vedením Stavby dle Smlouvy.

(2) Zhotovitel se zavazuje, že stavební deník vedený v listinné podobě bude trvale přístupný
během pracovní doby pro osoby oprávněné provádět v něm záznamy, na předem určeném
a dohodnutém místě.

(3) Průběžné číslování stránek listinné podoby deníku je opatřeno nezaměnitelným číslováním.
Výtisky deníků jsou opatřeny obsahovými a grafickými informacemi o způsobu vedení
záznamů.

(4) Záznamy do stavebního deníku čitelně zapisují pouze oprávněné osoby k tomu pověřené
Objednatelem a Zhotovitelem a dále kontrolní orgány státní správy, osoby vykonávající
kontrolní prohlídky, osoby pověřené výkonem Autorského dozoru projektanta, koordinátor
BOZP, osoby vykonávající ekologický dozor a další osoby uvedené ve stavebním zákoně
nebo Smlouvě. Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle ustanovení
stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností ve stavebním deníku
v listinné podobě otiskem svého razítka a podpisem, v elektronické podobě je způsob
prokazování oprávnění uveden v ZTP. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby
(jména, příjmení, funkce, tel. číslo).

(5) V průběhu provádění díla jsou dále uvedené osoby oprávněny provádět kontrolní prohlídky,
jejichž součástí je kontrola záznamů a kontrola vedení stavebního deníku. Kontrolu
dle předchozí věty jsou oprávněny provádět osoby oprávněné k tomu Zhotovitelem
a Objednatelem a ty státní orgány, u nichž tato pravomoc vyplývá z příslušných právních
předpisů.

(6) Ke stavebnímu deníku se připojují jako přílohy všechny důležité listiny (protokoly, záznamy
o zkouškách, rozhodnutí Objednatele, apod.) a výkresy doplňující jeho obsah.

(7) Zhotovitel se zavazuje zajistit přenos závažných a významných záznamů pro celé dílo
ze stavebních deníků části stavby – denní záznamy do centrálního stavebního deníku – denní
záznamy, a to formou písemného záznamu nebo připojením kopií příslušných stránek
stavebních deníků části stavby.

(8) Objednatel provádí potvrzování (potvrzení přečtení záznamů podpisem) stavebních deníků
až po jejich předchozím potvrzení Zhotovitelem.

(9) Potřebné stanovisko další oprávněné osoby včetně Objednatele k záznamům ve stavebních
denících musí být zaznamenáno do příslušného stavebního deníku do 5 pracovních dnů
po jejich předložení příslušné oprávněné osobě a Objednateli, podle toho, komu bude
záznam předložen později. Nevyjádří-li se Objednatel ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne,
kdy mu byl předložen záznam, má se za to, že Objednatel s obsahem záznamu souhlasí.

(10) Jestliže oprávněný zaměstnanec Zhotovitele, popř. jeho zmocněný zástupce, nesouhlasí
se záznamem Objednatele nebo jiné oprávněné osoby, provedeným v centrálním stavebním
deníku nebo v ostatních stavebních denících, je povinen připojit k uvedenému záznamu do 2
pracovních dnů po jeho zapsání své vyjádření a u listinné podoby je předat v tomto termínu
na předem určeném a dohodnutém místě pro přístup ke stavebním deníkům. Nevyjádří-li

54/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

Zhotovitel svůj nesouhlas ve lhůtě 2 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo předloženo
předmětné vyjádření, má se za to, že Zhotovitel s obsahem záznamu souhlasí.

(11) Zhotovitel se zavazuje při provádění díla vést písemný přehled změn díla navrhovaných
v souladu se Smlouvou. Do přehledu jsou oprávněny činit zápisy a stanoviska Objednatel,
zhotovitel Dokumentace, k tomu oprávněné osoby Objednatele (zejména osoby pověřené
výkonem Stavebního dozoru) a Zhotovitel.

(12) Je-li veden stavební deník v listinné podobě, předkládá Zhotovitel první kopii „denního
záznamu“ osobě vykonávající Stavební dozor u stálého Stavebního dozoru nejpozději
následující pracovní den, v případě občasného Stavebního dozoru předává tuto první kopii
Zhotovitel osobně, nebo zasílá doporučeně jednou za týden. Druhou kopii těchto „záznamů“
ukládá a archivuje Zhotovitel odděleně od originálů „záznamů“ tak, aby byla k dispozici
v případě poškození nebo zničení originálu stavebního deníku.

(13) U vedení stavebního deníku v listinné podobě se Zhotovitel zavazuje předat Objednateli
originál a druhou kopii všech stavebních deníků výměnou za první kopii bez zbytečného
odkladu po předání a převzetí díla nebo jeho části a po odstranění vad a dokončení
nedokončených prací, nejpozději však v okamžiku, kdy obdrží od Objednatele potvrzení
o převzetí prací.

(14) Ukončení elektronického stavebního deníku na Stavbě proběhne ke dni smluvního ukončení
dle Smlouvy se Zhotovitelem, resp. při převzetí Stavby a po odstranění vad a dokončení
nedokončených prací, nejpozději však v okamžiku, kdy Zhotovitel obdrží od Objednatele
potvrzení o převzetí prací. Zhotovitel před smluvním ukončením Stavby dle Smlouvy
provede v příslušné aplikaci export oficiální verze stavebního deníku v digitální podobě,
která bude součástí DSPS dle směrnice SŽDC č. 117.

(15) Další podrobnosti, případně upřesnění uvedených požadavků, může určit Smlouva.

1.11 DOKUMENTACE STAVBY

(1) Pro zadání a zhotovení stavby dráhy a staveb na dráze slouží z technického hlediska
následující dokumentace (viz článek 1.1.2 této kapitoly):

 Projektová dokumentace pro provádění stavby,

 Technické podmínky,

 Soupis prací.

(2) U staveb zadávaných v režimu D+B jsou pro zadání díla definovány Požadavky na výkon
nebo funkci, jejichž součástí je obvykle dokumentace pro územní řízení. Zhotovitel díla
zpracovává a projednává projektovou dokumentaci.

(3) Zhotovitel na základě požadavků uvedených v ZD vypracuje pro zhotovení Stavby Realizační
dokumentaci stavby.

(4) Součástí odevzdání stavby je Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS).

(5) Pro požadavky na zpracování Dokumentace staveb státních drah platí směrnice SŽ SM011.

1.11.1 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

(1) PDPS je při zadání stavby součástí ZD, která určuje předmět požadovaného plnění. V obsahu
Smlouvy definuje předmět díla a je základním dokumentem pro provedení stavby
z technického hlediska, která je zpracována v rozsahu a členění dle směrnice SŽ SM011,
která je současně dokumentací ve smyslu § 2 odst. (1) vyhlášky č. 169/2016 Sb.

(2) Tato dokumentace určuje v souladu se stavebním zákonem především členění, prostorovou
polohu, tvar, hlavní rozměry, druhy konstrukcí, základní kvalitativní parametry
a technologické zařízení Stavby. Návrh se zabývá zhotovovacími pracemi do podrobností,
které definují Stavbu a které jsou potřebné pro sestavení Soupisu prací. Pro Stavbu musí
být ověřena speciálním stavebním úřadem (drážní správní úřad).

55/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.11.2 SOUPIS PRACÍ

(1) Soupis stavebních prací vykazuje podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací,
dodávek nebo služeb potřebných ze zhotovení Stavby a je podkladem pro zpracování
nabídkové ceny. Oceněný Soupis prací je výchozím dokumentem pro fakturaci.

(2) Zhotovitel je povinen si překontrolovat výměry v Soupisu prací a posoudit, zda jsou
přiměřené (zda výměry nechybí nebo nepřebývají) vzhledem ke skutečnému rozsahu prací,
dodávek a služeb nutných k řádnému zhotovení Stavby. Zjistí-li nejasnosti nebo
nesrovnalosti, tak musí tuto skutečnost bez odkladu oznámit zadavateli ve lhůtě stanovené
v § 98 zákona ZZVZ. Na pozdější námitky nebude brán zřetel, neboť se má zato,
že Dokumentace byla Zhotovitelem zkontrolována a cena nabídnutá Zhotovitelem za dílo
je cenou za provedení díla i za předpokladu, že Soupis prací nebyl kompletní v případě,
že v Dokumentaci bylo vše uvedeno.

1.11.3 REALIZAČNÍ DOKUMENTACE STAVBY

(1) Zhotovení díla vyžaduje obvykle více podrobností, než uvádí Dokumentace. Tyto
podrobnosti jsou předmětem RDS, která musí navazovat na Dokumentaci a další dokumenty
ZD a kterou zajištuje Zhotovitel jako součást zhotovení Stavby a zpracovává se samostatně
pro jednotlivé objekty. Jedná se zejména o podrobnosti, které jsou podmíněny možnostmi,
stavebním vybavením a používanými technologiemi vybraného Zhotovitele, skutečným
postupem a organizací prací, použitými výrobky apod., a to včetně výrobní, montážní
a dílenské dokumentace, kterou si Zhotovitel zajišťuje pro vlastní potřebu. Obsah a rozsah
RDS se definuje s ohledem na požadavky směrnice SŽ SM011 a mohou být v jednotlivých
kapitolách TKP, VTP a ZTP upřesněny.

(2) Zhotovitel je povinen po obdržení schválené Dokumentace od Objednatele bez zbytečných
odkladů prověřit její úplnost, prověřit zda dokumentace nebo jiné závazné podklady anebo
pokyny Stavebního dozoru, které se týkají provádění díla, nemají zřejmé nedostatky a zda
výsledky výpočtů nejsou ve zřejmém rozporu se stanovenými technickými ukazateli.
Zhotovitel však není povinen podrobně přezkoumávat správnost výpočtů nebo je provádět.

(3) Vyžaduje-li zhotovení díla podrobnější rozpracování dokumentace, než uvádí Dokumentace,
případně RDS, a jedná se o podrobnosti, které jsou podmíněné možnostmi, stavebním
vybavením, nebo používanými technologiemi Zhotovitele v rámci provádění díla,
se Zhotovitel zavazuje zajistit vyhotovení této dokumentace (výrobní, montážní, dílenské,
dokumentace dodavatele mostních objektů a případně další dokumentace Zhotovitele
v rozsahu nezbytném ke zhotovení díla). Náklady Zhotovitele na zpracování těchto
dokumentů Zhotovitele jsou součástí smluvní ceny. Tato dokumentace musí být předem
schválena Objednatelem.

(4) Pro zpracování RDS platí následující podmínky:

a) Pro RDS si Zhotovitel zavazuje zajistit na vlastní náklady veškeré potřebné podklady.

b) Při zpracování RDS se Zhotovitel zavazuje dodržet všechna ustanovení ZD,
pravomocného stavebního povolení a jiných pravomocných rozhodnutí příslušných
správních úřadů.

c) Zhotovitel předá 90 dní před zahájením prací dle RDS jedno pracovní vyhotovení RDS
zhotoviteli Dokumentace k posouzení souladu s DSP/DOS/DUSP/DUSL a PDPS a tři
pracovní vyhotovení osobě vykonávající Stavební dozor k posouzení a ke schválení,
včetně případného rozdílového Soupisu prací.

d) Pro stavbou dotčená zabezpečovací zařízení musí Zhotovitel RDS předat osobě
vykonávající Stavební dozor ke schválení 4 soupravy závěrových tabulek a jejich příloh
či tabulek traťových přejezdů dle TNŽ 34 2604 a ČSN 34 2650 ed. 2. Podrobnosti
schvalovacího procesu stanoví metodické pokyny SŽ „Přezkušování a schvalování
závěrových tabulek“ a „Metodický pokyn pro přezkušování a schvalování tabulek
přejezdů“.

56/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

e) Po odsouhlasení Autorským dozorem projektanta, zapracování případných připomínek
a schválení Stavebním dozorem, předá Zhotovitel Objednateli dokumentaci RDS
jednotlivých SO/PS do 30 dnů před zahájením prací v šesti vyhotoveních v listinné
podobě a ve dvou vyhotoveních v elektronické podobě.

(5) Zhotovitel se zavazuje zajistit vypracování TePř a předložit je osobě vykonávající Stavební
dozor k odsouhlasení nejméně 45 dnů před zahájením dotčených prací. TePř budou
zpracovány na všechny činnosti uvedené v Dokumentaci a v TKP. Osoba vykonávající
Stavební dozor má právo požadovat předložení TePř i pro práce neuvedené v TKP
a v Dokumentaci, a to bezúplatně. TePř Zhotovitele nesmí snižovat kvalitativní požadavky
TKP, TKP PK a Dokumentace a musí vyhovovat z hledisek bezpečnosti práce, ochrany
životního prostředí a ostatních neopominutelných požadavků. Bez odsouhlasených TePř
nesmí Zhotovitel zahájit dotčené práce.

(6) Dokumentace, případně RDS, řeší ukolejnění vodivých konstrukcí pro všechny technologické
etapy. Součástí díla je zpracování KSUaTP podle směrnice SŽDC SM33, Správa
koordinačních schémat ukolejnění a trakčního propojení, jednotlivých stavebních postupů
v jednotlivých železničních stanicích a traťových úsecích a projednání tohoto KSUaTP
prostřednictvím Stavebního dozoru s příslušnou provozní složkou Objednatele. Koordinační
plán, včetně zápisu z projednání předá Zhotovitel osobě vykonávající Stavební dozor
v listinné a elektronické podobě v dohodnutém počtu před zahájením realizace předmětných
ukolejnění a trakčních propojek. Náklady na tuto dokumentaci jsou součástí smluvní ceny.
Zhotovitel provede ukolejnění vodivých konstrukci na základě změření a výpočtu symetrie
kolejových obvodů.

1.11.4 ZMĚNY A DODATKY DOKUMENTACE

(1) Jestliže během Stavby dojde ke změně v rozsahu a druhu prací, postupuje se podle
Obchodních podmínek a podle stavebního zákona pro změnu Stavby před jejím dokončením.

(2) Ze strany Zhotovitele jsou změny v Dokumentaci vedoucí k odlišnému konstrukčnímu řešení
stavby zcela nepřípustné. Pouze v neodkladných a patřičně odůvodněných případech lze
za souhlasu Autorského dozoru a Objednatele uskutečnit změnu v Dokumentaci. Změny
nebo dodatky k Dokumentaci v takovémto případě zajišťuje a hradí Zhotovitel. Vyžadují-li
si nutné změny jejich povolení stavebním úřadem, zajistí změnu stavebního povolení
Zhotovitel.

(3) Pokud vyplyne ze strany Zhotovitele potřeba úpravy Dokumentace, zajistí ji na své náklady
Zhotovitel. Návrhy na změny Dokumentace v průběhu provádění Stavby předloží Zhotovitel
písemně osobě vykonávající Stavební dozor. Jedná-li se o úpravy, které nevyvolávají změnu
Stavby (nejedná se o odchylky, které vyžadují změnu Dokumentace) a lze je financovat
v rámci oceněného Soupisu prací, rozhodne o změnách a doplňcích osoba vykonávající
Stavební dozor. Změny však nesmí být v rozporu se Zadávací dokumentací. V opačném
případě osoba vykonávající Stavební dozor sdělí své stanovisko Objednateli, který o návrhu
změny nebo dodatku rozhodne.

1.11.5 DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

(1) Zhotovitel se zavazuje v rámci plnění díla zajistit zpracování dokumentace skutečného
provedení stavby pro geodetickou, technickou a dokladovou část v trvalé listinné
a elektronické podobě.

(2) DSPS bude zpracována minimálně v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci
staveb, a v podrobnostech směrnice SŽ SM011. Podkladem pro vypracování
je Dokumentace a RDS pro zhotovovací práce.

(3) Technická část DSPS vychází z členění díla (SO/PS) dle ZD a obsahuje změny, ke kterým
došlo v průběhu Stavby v dokumentacích jednotlivých PS a SO a v souhrnných částech
dokumentace díla. Rozsah geodetické části DSPS je uveden v článku 1.11.5.2 této kapitoly.
Součástí DSPS je také zajištění dokladové části složené jednak z dokladů převzatých

57/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

z dokladové části Dokumentace, tak dokladů vzniklých v průběhu zhotovení Stavby
a z podkladů nezbytných pro kolaudaci Stavby.

(4) Zhotovitel je povinen zaznamenávat do jednoho vyhotovení Dokumentace, které
od Objednatele pro tento účel obdržel, všechny provedené stavební úpravy, k nimž došlo
při provádění Stavby. Tyto úpravy je povinen zakreslovat i do RDS.

1.11.5.1 Odevzdání dokumentace skutečného provedení stavby

(1) Zhotovitel se zavazuje předat jedno pracovní vyhotovení technické a geodetické části
dokumentace skutečného provedení díla nebo příslušné části díla v listinné podobě
Objednateli nejpozději 7 kalendářních dní před zahájením přejímacích zkoušek
k odsouhlasení. K převzetí prací díla nebo části díla předá dvě vyhotovení technické
dokumentace v listinné podobě se zapracovanými připomínkami. Předání této dokumentace
bude zaznamenáno v protokolu převzetí prací.

(2) Zhotovitel se zavazuje předat v termínu do 14 dní po zahájení Zkušebního železničního
provozu osobě vykonávající Stavební dozor příslušnou technickou část DSPS týkající se díla
nebo jeho části pro potřebu zhotovení nákresného přehledu bezstykové koleje a železničního
svršku (směrové a sklonové poměry, km polohy objektů, izolované styky, zařízení,
propustků, mostů, přejezdů apod.) ve smyslu příslušných kapitol TKP a vnitřních předpisů
Objednatele.

(3) Předání Dokumentace skutečného provedení stavby týkající se díla Zhotovitelem Objednateli
proběhne v listinné podobě ve třech vyhotoveních pro technickou část do 3 měsíců, pro
souborné zpracování geodetické části do 6 měsíců a kompletní dokumentace v elektronické
podobě v rozsahu dle odstavce (6) tohoto článku do 6 měsíců ode dne, kdy byl vydán
poslední Zápis o předání a převzetí díla, nejpozději však do termínu ukončení smluvního
vztahu.

(4) Nad rámec požadavku odstavce (3) tohoto článku odevzdá Zhotovitel dílčí části DSPS
mostních objektů a tunelů v listinné podobě v počtu třech souprav.

(5) Nad rámec požadavku odstavce (3) tohoto článku odevzdá Zhotovitel dílčí část DSPS pro
kabelové sdělovací sítě – Kabelovou knihu plánů v listinné podobě v počtu tří souprav
a v elektronické podobě v otevřené a uzavřené podobě na záznamovém médiu
uvedeném v ZD.

(6) Odevzdání dokumentace bude v elektronické podobě provedeno dle směrnice SŽDC č. 117
a pokynu GŘ č. 4/2016 na záznamovém médiu uvedeném v ZD:

 kompletní dokumentace Stavby v otevřené formě,

 kompletní dokumentace Stavby v uzavřené formě,

 kompletní dokumentace Stavby ve struktuře TreeInfo, v otevřené a uzavřené formě,

 dokumentace mostních objektů a tunelů Stavby v otevřené a uzavřené formě
pro potřeby archivace díla.

(7) Struktura elektronické podoby odevzdání musí odpovídat stanovenému softwaru
Objednatele (viz směrnice SŽDC č. 117):

 otevřená forma (editovatelná): textové části ve formátu *.DOCX; souřadné,
výpočtové a rozpočtové části ve formátu *.XML (datový předpis XDC), *.XLSX;
výkresové části ve formátu *.DGN; seznam souřadnic a nadmořských výšek ve formátu
*.TXT, *.ASC nebo jiném textovém tvaru; zapojení zabezpečovacího zařízení
ve formátu *.DWG. Za elektronickou podobu se nepovažuje výkres skenovaný.

 uzavřená forma (bez možnosti editace): ve formátu *.PDF (verze PDF/A)

(8) Zhotovitel odpovídá za shodu dokumentace v uzavřené a otevřené formě. Elektronická
podoba dokumentace bude obsahově a strukturou plně odpovídat listinné podobě.
Záznamová média musí být jasně označena (datum, název a stupeň Stavby).

58/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(9) Zhotovitel odpovídá u elektronické podoby dokumentace Stavby za:

a) obsah a správnost dodaných médií skutečného provedení Stavby po dobu dvou let
po uplynutí Záruční doby,

b) soulad s listinnou podobou dokumentace po dobu dvou let po uplynutí Záruční doby,

c) úplnost dokumentace po dobu archivace u Objednatele, to jest do uplynutí záruční doby
a vypořádání poslední reklamace podle Obchodních podmínek,

d) funkčnost dokumentace a editovatelnost souborů po dobu archivace u Objednatele,
to jest do skončení nejdelší záruční doby a vypořádání poslední reklamace podle
Obchodních podmínek,

e) za soulad dokumentace skutečného provedení se skutečností po dobu existence
Stavby,

f) za části, u kterých Zhotovitel uplatňuje práva k duševnímu vlastnictví, a to po celou
dobu trvání těchto práv.

1.11.5.2 Souborné zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení
stavby

(1) Pro měření skutečného provedení PS a SO a vyhotovení geodetické části DSPS jednotlivých
PS a SO platí požadavky uvedené v článku 1.7.3.3 této kapitoly.

(2) Pro souborné zpracování geodetické části DSPS platí vnitřní předpisy uvedené v článku
1.7.3.3 této kapitoly.

(3) Souborné zpracování geodetické části DSPS musí obsahovat potvrzení ÚOZI Zhotovitele,
že dokumentace je kompletní a obsahuje geodetickou část DSPS všech PS a SO.

(4) Souborné zpracování geodetické části DSPS bude předáno Objednateli ve třech
vyhotoveních v listinné a elektronické podobě v členění a rozsahu stanoveném VTP,
případně ZTP.

(5) Všechna nově vybudovaná a zakreslená podzemní vedení a zařízení technické infrastruktury
budou obsahovat popis a prvky vlastního vedení a zařízení. V případě požadavku
Objednatele uvedeného v ZTP, bude dokumentace u podzemních vedení a zařízení technické
infrastruktury obsahovat též kótování.

(6) Zhotovitel se zavazuje zajistit prostřednictvím ÚOZI Objednatele věcnou kontrolu
souborného zpracování geodetické části DSPS díla a formální kontrolu této dokumentace dle
směrnice SŽDC č. 117. Aktuální postup sdělí Zhotoviteli ÚOZI Objednatele.

1.12 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1.12.1 VŠEOBECNĚ

(1) Oddíl této kapitoly uvádí přehled a základní požadavky na provádění Stavby z hlediska jejich
vlivu na životní prostředí. Specifické požadavky z hlediska prací jednotlivých kapitol TKP
jsou obsaženy v oddíle 10 příslušné kapitoly TKP.

(2) Některé stavby musí být posouzeny dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí. Stavba je posouzena z pozice všech složek životního prostředí
a v navazujících řízeních (územní řízení, stavební povolení) jsou posouzeny i všechny
následné změny.

(3) Vlivy Stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období její přípravy, provádění,
užívání a odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění.

(4) Součástí každé Dokumentace je souhrnná část s názvem „Popis vlivů stavby na životní
prostředí a jeho ochrana“, členěná podle jednotlivých složek životního prostředí, kde musí

59/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

být uveden i soupis případných odkazů na environmentální souvislosti s řešeními uvedenými
v jiných částech.

(5) Při provádění Stavby musí Zhotovitel dodržovat požadavky všech předpisů týkajících
se životního prostředí a bude podnikat taková opatření k ochraně životního prostředí
na Staveništi i mimo ně, která zabrání újmám v důsledku znečištění, hluku nebo jiných příčin
vznikajících jako důsledek pracovních postupů. Zhotovitel zajistí, aby emise a povrchová
znečištění, způsobená činností Zhotovitele, nepřesáhly hodnoty stanovené v Technických
podmínkách ani hodnoty předepsané předpisy týkající se životního prostředí. Ustanovení
příslušných předpisů se musí uplatnit při skladování materiálů, jejich manipulaci, provádění
všech stavebních i montážních prací a při nakládání s odpady.

(6) Zhotovitel nese plnou odpovědnost za případné porušení právních předpisů na úseku
ochrany životního prostředí, které bylo při provádění díla způsobeno Zhotovitelem
Objednateli nebo třetím osobám.

(7) V případě jednání Zhotovitele s orgány ochrany přírody, Zhotovitel vždy přizve pověřeného
zástupce zabývajícího se agendou životního prostředí Objednatele.

(8) Podmínky ochrany životního prostředí při realizaci Stavby jsou konkrétně obsaženy
v podmínkách stavebního povolení a závazného stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb.
bylo-li vydáno.

(9) Základními právní předpisy pro oblast životního prostředí jsou zejména:

 zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), včetně jeho
prováděcích předpisů,

 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), včetně
jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, včetně jeho
prováděcích předpisů,

 zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně
některých zákonů, včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci),
včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně
některých zákonů (chemický zákon), včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 541/2020, o odpadech, včetně jeho prováděcích předpisů,

 vyhláška MŽP ČR č. 271/2019 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti
ochrany ZPF,

 metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních
odpadů a pro nakládání s nimi,

 ČSN EN ISO 14001 – Systémy Environmentálního managementu – Požadavky
s návodem pro použití.

60/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

1.12.2 HLUK A VIBRACE

(1) Ochrana před hlukem a vibracemi vyplývá z § 30 a § 31 zákona č. 258/2000 Sb., které
ukládají vlastníku dráhy a provozovateli strojů a zařízení zajistit, aby hluk a vibrace
nepřekračovaly hygienické limity stanovené prováděcím předpisem (nařízení vlády
č. 272/2011 Sb.). Za účelem splnění těchto požadavků jsou realizována opatření ke snížení
zátěže hlukem a vibracemi, vznikajícími během železničního provozu a při zhotovení Stavby.

(2) V rámci přípravy Stavby je nutno posoudit výhledové hlukové zatížení dotčených chráněných
prostor v rámci běžného provozu a navrhnout případná technická opatření ke snížení hladin
hluku. Tato opatření musí zajistit dodržení hygienických limitů, jež se stanovují součtem
základní hladiny akustického tlaku 50 dB a korekcí přihlížející k druhu chráněného prostoru
(chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb, chráněný vnitřní prostor
staveb), vzdálenosti od dráhy (v ochranném pásmu dráhy nebo mimo něj) a denní a noční
době. Technickým opatřením se myslí opatření na straně infrastruktury (tj. protihlukové
stěny a valy, nízké protihlukové clony, kolejnicové absorbéry apod.) nebo individuální
protihluková opatření (tj. instalace nuceného větrání obytných místností, popř. výměna oken).

(3) Při provádění Stavby může Zhotovitel používat jen stroje, jejichž emise hluku byla
posouzena v rámci schválení typu stroje a u nichž nedošlo k nárůstu hlučnosti následkem
zhoršení jejich technického stavu. V případě potřeby je Zhotovitel povinen dodržovat
stanovená technická a organizační opatření ke snížení hlukové zátěže a na ochranu proti
škodlivému působení hluku na okolí a pracovníky Stavby. Orgán ochrany veřejného zdraví
může stanovit podmínky pro provádění Stavby tak, aby byly dodrženy příslušné hygienické
limity. V případě jejich stanovení se uvedou v dokumentaci a Zhotovitel se jimi musí řídit.

(4) Zhotovitel prací se zavazuje provést v návaznosti na Dokumentaci po dohodě
s Objednatelem měření hluku v souladu s Metodickým pokynem pro hodnocení a řízení hluku
ze železniční dopravy, případně měření vibrací tak, aby bylo zabezpečeno v dostatečném
rozsahu měření hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb, chráněných venkovních
prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech, resp. měření vibrací v chráněných
vnitřních prostorech staveb. Měření hladin hluku a vibrací bude provedeno před zahájením
stavebních prací a postupně po zahájení provozu na funkčních částech díla nebo objektů
podle harmonogramu postupu prací a po zavedení plné rychlosti provozu. Podle výsledku
měření hluku a vibrací se Zhotovitel zavazuje provést, po předchozím odsouhlasení
Objednatelem, případná dodatečná protihluková opatření vedoucí k naplnění ustanovení
nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Měření hluku v chráněném vnitřním prostoru stavby
se Zhotovitel zavazuje provést po realizaci individuálních protihlukových opatření, kdy bude
vyhodnocena jak hluková zátěž ze železniční dopravy, tak z provozu případného
vzduchotechnického zařízení. Zhotovitel se zavazuje provést měření hluku nově osazených,
případně upravovaných informačních rozhlasových zařízení na železničních zastávkách
a stanicích a zajistit, že rozhlasové zařízení výstražného typu a zvuková signalizace
na přejezdech budou splňovat intenzitu hluku dle platné normy. Veškerá protihluková
opatření se Zhotovitel zavazuje dokončit v termínu dokončení příslušné části díla podle
harmonogramu postupu prací.

(5) V případě instalace nuceného větrání v rámci provedení individuálních protihlukových
opatření se Zhotovitel před zahájením prací zavazuje doložit technicko-kvalitativní
parametry vzduchotechnického zařízení prokazující, že bude zajištěna potřebná výměna
vzduchu za hodinu a současně nebudou překračovány hygienické limity hluku z provozu
zařízení v chráněném vnitřním prostoru stavby, a prohlášení o shodě. V případě instalace
oken s vyšší hladinou neprůzvučnosti se Zhotovitel zavazuje doložit technicko-kvalitativní
parametry neprůzvučnosti oken jako vestavěného celku (nestačí jen parametry okenních
dílů) a prohlášení o shodě.

(6) Měření hluku, vibrací a stavební protihlukové úpravy budou prováděny po dohodě
s Objednatelem a za spoluúčasti příslušné hygienické stanice, pokud si to příslušná
hygienická stanice vyžádá.

61/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(7) V blízkosti budov, podzemních vedení, stožárů apod. může Zhotovitel použít stavební stroje
s vibrací pouze po posouzení vlivu vibrací na stabilitu a pevnost dotčených objektů. Totéž
platí pro těžkou staveništní dopravu.

(8) Osoba vykonávající Stavební dozor může nařídit, aby Zhotovitel zajistil měření vibrací
a statické výpočty u budov a zařízení, u kterých je nebezpečí poruch způsobených účinky
vibrací.

1.12.3 OCHRANA OVZDUŠÍ

(1) Provádění prací způsobuje zpravidla znečišťování ovzduší. Staveniště a jeho okolí
je zatěžováno emisemi z provozu stavebních strojů, prachem, uvolňováním těkavých
organických látek a dalšími druhy znečištění ovzduší.

(2) V této záležitosti je Zhotovitel povinen se řídit ustanoveními zákona č. 201/2012 Sb.
Zejména musí dbát na to, aby:

 motory automobilů a stavebních strojů byly v dobrém technickém stavu a jejich emise
nepřekračovaly přípustné meze,

 všechna pracoviště byla udržována v čistotě,

 pojížděné zpevněné plochy byly pravidelně čištěny,

 pojížděné nezpevněné plochy byly ošetřovány (např. kropením) s cílem omezit
prašnost na nejmenší možnou míru,

 řádnou organizací prací, užitím odpovídající mechanizace a použitím ochranných
prostředků byla omezena prašnost při zemních pracích, výrobě betonu, živičných
směsí, čištění štěrkového lože, demolicích apod. na nejmenší možnou míru,

 veřejné komunikace u vjezdů na Staveniště, případně jejich úseky používané
staveništní dopravou, byly chráněny před znečištěním a řádně udržovány,

 se na Stavbě omezilo používání materiálů s těkavými organickými látkami,

 byl v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb. dodržován zákaz spalování odpadů
na Stavbě.

1.12.4 ZABEZPEČENÍ CHRÁNĚNÝCH POROSTŮ, ÚZEMÍ, OBJEKTŮ
A OCHRANNÝCH PÁSEM

(1) Zhotovitel odpovídá za dodržování zákona č. 114/1992 Sb. Pokud jsou prováděním díla
dotčena zvláště chráněná území, případně evropsky významné lokality (chráněná území dle
národní legislativy, lokality evropské soustavy Natura 2000, územní systém ekologické
stability, významné krajinné prvky chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů včetně
památných stromů, památkově chráněné objekty nebo ochranným pásmem) a vyžaduje-li
to charakter díla nebo příslušný orgán ochrany přírody. Zhotovitel je povinen na své náklady
zajistit, po dohodě s Objednatelem, biologický dozor odborně způsobilou osobou
a pravidelně v měsíčním intervalu informovat Objednatele o průběhu dozorování
prostřednictvím průběžných zpráv. Biologický dozor se zaměřuje na předměty ochrany
v území, potencionální překročení zákona a na dodržování podmínek rozhodnutí (výjimky)
pro danou činnost. Jednotlivé průběžné zprávy se Zhotovitel zavazuje po provádění díla
vyhodnotit a předložit Objednateli souhrnnou závěrečnou zprávu jako podklad
ke kolaudačnímu řízení příslušné části díla. Zároveň, musí Zhotovitel dodržovat všechna
opatření o jejich ochraně, uvedená v dokumentaci a podmínkách stavebního povolení.

(2) Při provádění díla se Zhotovitel zavazuje nepoškodit dřeviny ani jiné porosty v území
Staveniště a jeho okolí a bude je chránit v souladu se zákony č. 114/1992 Sb. vyhláškami
č. 395/1992 Sb. a č. 189/2013 Sb. a ČSN 83 9061. Při kácení dřevin Zhotovitel odpovídá
v plném rozsahu za dodržení příslušných ČSN a metodických pokynů Objednatele

62/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

(viz Metodický pokyn pro údržbu stromoví) jak pro dřeviny rostoucí mimo les, tak i v lesních
porostech, a nepřekročí stanovený rozsah kácení dle dokumentace a příslušného povolení
ke kácení.

1.12.5 OCHRANA POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD

(1) Zhotovitel musí provést všechna potřebná organizační a technická opatření, aby zabránil
znečištění povrchových a podzemních vod, způsobeném stavební činností.

(2) Zhotovitel se zavazuje při nakládání a manipulaci se závadnými látkami dle zákona
č. 350/2011 Sb. minimalizovat riziko vzniku havarijní situace a v dostatečném rozsahu
provést havarijní zabezpečení. Zhotovitel odpovídá za dodržování a plnění podmínek
havarijního plánu dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a zavazuje se na vyžádání předložit
Objednateli havarijní plán ke kontrole. Zhotovitel odpovídá za aktualizaci havarijního plánu
uceleného provozního území ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. a ve smyslu vyhlášky
č. 450/2005 Sb. umožní Objednateli kontrolu havarijního zabezpečení, míst nakládání
se závadnými látkami a kontrolu dostupnosti havarijní soupravy, popř. skladu nebezpečných
látek. Odpovědnost za případnou škodu na majetku Zhotovitele, Objednatele a třetích osob
z důvodu nedodržení havarijního plánu nese Zhotovitel.

(3) Zhotovitel odpovídá za dodržování a plnění podmínek povodňového plánu dle zákona
č. 254/2001 Sb. V případě, že se Staveniště, nebo jeho část nachází v záplavovém území
nebo může zhoršit průběh povodně, Zhotovitel se zavazuje zajistit aktualizaci povodňového
plánu, který se následně zavazuje předložit ke schválení příslušnému správci vodního toku
a zajistit potvrzení jeho souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně pro dílem dotčené
území. Zhotovitel se zavazuje předložit na vyžádání Objednateli povodňový plán ke kontrole.
Odpovědnost za případnou škodu na majetku Zhotovitele, Objednatele a třetích osob,
z důvodu nedodržení povodňového plánu, nese Zhotovitel.

(4) Hygienické vybavení zařízení Staveniště musí být zřízeno ve shodě se stavebním povolením
a řádně provozováno i ošetřováno.

1.12.6 ODPADY

(1) Zhotovitel nese plnou odpovědnost za nakládání s odpady, které vzniknou při realizaci díla,
resp. provádění prací, a to po celou dobu provádění díla (tzn. do doby protokolárního předání
a převzetí díla), resp. provádění činnosti anebo provozování drážní dopravy, a je povinen
dodržovat platné právní předpisy v oblasti nakládání s odpady v souladu se zákonem
č. 541/2020 Sb. a právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany
veřejného zdraví. Náklady vzniklé v souvislosti s manipulací s odpady jsou součástí ceny
díla (jsou uvedeny v Soupisu prací), včetně poplatků za uložení jednotlivých odpadů
na skládkách. Zhotovitel nesmí vypouštět ani dovolit vypouštění toxických či škodlivých
exhalací či jakýchkoliv jiných látek do ovzduší, vody, nebo na pozemky tvořící Staveniště,
zařízení Staveniště nebo v jeho okolí.

(2) Zhotovitel se zavazuje používat technologie, které produkují minimum odpadu, a vypracuje
dokumentaci o postupech nakládání s odpady, kterou předloží Objednateli před zahájením
prací na příslušné části díla dle harmonogramu. Přílohou této dokumentace budou všechny
doklady požadované zákonem č. 541/2020 Sb. Na vyžádání Objednatele se v průběhu
provádění díla Zhotovitel zavazuje předložit ke kontrole osobě vykonávající Stavební dozor
evidenci o druzích a množství odpadů, o jejich uskladnění nebo odstranění, a to včetně
oprávněných osob, jimž byly odpady předány. Zhotovitel se zavazuje Objednateli předložit
na žádost kopii zákonného hlášení o produkci a nakládání s odpady za daný kalendářní rok,
a to i kdykoli v průběhu roku na vyžádání Objednatele.

(3) Vzhledem k tomu, že výzisk z kolejového lože a výkopové zeminy ze Stavby jsou
potencionálním odpadem, Zhotovitel zajistí převzorkování těchto těžených materiálů
v souladu s Metodickým návodem odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních odpadů
a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi a v souladu s vnitřními předpisy. Pro posouzení
použitelnosti materiálu kolejového lože se postupuje dle OTP Kamenivo pro kolejové lože

63/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

železničních drah. Ve všech případech odběru vzorků bude provedena fotodokumentace,
lokalizace odběrů vzorků formou mapového zákresu s uvedením kilometráže a souřadnic
GPS. Vzorkování kolejového lože a ostatních těžených zemin se Zhotovitel zavazuje zajistit
nejméně čtyři týdny před zahájením prací za účasti osoby vykonávající Stavební dozor
a pověřeného zástupce zabývajícího se agendou životního prostředí Objednatele. Odebrané
vzorky se budou analyzovat jako potencionální odpad v souladu se zákonem
č. 541/2020 Sb., včetně prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Dva týdny před zahájením
prací osoba vykonávající Stavební dozor rozhodne o způsobu využití výzisku z kolejového
lože a zemin v souladu se závěry vzorkování.

(4) Na základě zjištěných hodnot Zhotovitel zabezpečí maximální využití těžených materiálů
kolejového lože a výkopových zemin v rámci provádění stavební činnosti pro Objednatele.
Materiály kolejového lože a výkopové zeminy nebudou považovány za odpad v případě,
že se jedná o výzisk (využití výzisku stanovují OTP Kamenivo pro kolejové lože železničních
drah) nebo budou využity na provádění díla, kde vznikly, a současně vykazují-li vlastnosti
původních materiálů, resp. přírodního pozadí. Pokud se materiály kolejového lože
a výkopové zeminy stanou odpadem, bude s nimi nakládáno v souladu se zákonem
č. 541/2020 Sb., včetně prováděcích předpisů k tomuto zákonu (další využívání
k zasypávání bude možné pouze na základě rozhodnutí příslušných stavebních úřadů).

(5) V případě změny umístění recyklační základny mimo místo navržené a projednané
v Dokumentaci, se Zhotovitel zavazuje předložit Objednateli souhlas místně příslušného
orgánu ochrany životního prostředí. Pokud je toto požadováno v souhlasu k provozování
zařízení k využívání odpadů, resp. povolení zdroje znečišťování ovzduší, Zhotovitel dále
předloží Objednateli oznámení o umístění recyklační linky adresované místně příslušné
hygienické stanici. Náklady na zřízení recyklační základny jsou zahrnuty v ceně díla.

(6) Zhotovitel předloží při převzetí prací osobě vykonávající Stavební dozor jako
podklad ke kolaudačnímu souhlasu nebo kolaudačnímu rozhodnutí doklady
o nakládání s odpady. Součástí těchto dokladů budou zejména evidence o druzích
a množství odpadů, o jejich uskladnění, využití nebo odstranění, a to včetně oprávněných
osob, jimž byly odpady předány. Seznam a obsah předávaných dokladů včetně Závěrečné
zprávy nebo Prohlášení o nakládání s odpady, je uveden ve VTP nebo ZTP.

1.12.7 POSTUP PŘI HLÁŠENÍ A ODSTRANĚNÍ EKOLOGICKÉ HAVÁRIE

(1) Postup při hlášení a odstraňování ekologické havárie je shodný jako při hlášení požáru nebo
Mimořádné události. Povinnost ohlásit ekologickou havárii mají zaměstnanci Zhotovitele dle
havarijního plánu (zákon č. 450/2005 Sb.).

1.13 BEZPEČNOST PRÁCE, OCHRANA ZDRAVÍ A PROVOZ
TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

1.13.1 VŠEOBECNĚ

(1) Požadavky na ochranu bezpečnosti a zdraví při práci na Staveništi ve fázi přípravy
a provádění Stavby upravují tyto právní předpisy:

 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, včetně jeho prováděcích předpisů,

 zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), včetně jeho prováděcích
předpisů,

 zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon
o zdravotních službách), včetně jeho prováděcích předpisů,

64/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

 zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
včetně jeho prováděcích předpisů,

 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky, nebo do hloubky.

(2) Zhotovitel odpovídá na Staveništi za bezpečnost a ochranu zdraví vlastních zaměstnanců,
poddodavatelů a ostatních osob přítomných na Staveništi s vědomím Zhotovitele anebo
v důsledku jeho nedbalosti. Zhotovitel se zavazuje po celou dobu provádění díla a při
odstraňování vad řídit a postupovat dle platných zákonů, nařízení a předpisů. Zhotovitel
se zavazuje řídit při pracích na díle příslušnými interními předpisy SŽ Bp1, Pokyny
provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví osob při činnostech a pohybu
v jeho prostorách a v prostorách železniční dráhy provozované Správou železnic, státní
organizací, a SŽ Bp3, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na stavbách a při stavebních
činnostech v prostorách Správy železnic, státní organizace, a mít vypracovaný plán BOZP
dle zákona č. 309/2006 Sb.

(3) Na Staveništích, kde budou působit zaměstnanci více než jednoho Zhotovitele Stavby,
je Objednatel povinen určit dle zákona č. 309/2006 Sb. potřebný počet koordinátorů
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho
náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a i jeho následné realizace.

(4) Staveniště bude označeno podle nařízení vlády č. 375/2017 Sb. výstražnými tabulkami
se zákazem vstupu nepovolaných osob a zajištěno podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

(5) Objednatel je povinen podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. v předstihu před zahájením
prací doručit příslušnému OIP oznámení o zahájení prací. Náležitosti tohoto oznámení jsou
specifikovány v příloze č. 4 tohoto nařízení vlády.

(6) V případě, že stavební práce a činnosti na Stavbě budou pracovníky vystavovat zvýšenému
riziku ohrožení života nebo poškození zdraví při jejich provádění, vzniká podle nařízení vlády
č. 591/2006 Sb. povinnost zpracovat plán BOZP. Práce, kterých se to týká, jsou
vyjmenovány v příloze č. 5 tohoto nařízení vlády.

(7) Zhotovitel podle §16 zákona č. 309/2006 Sb., je povinen nejpozději 8 dnů před zahájením
prací na Staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních
nebo technologických postupech, které zvolil (tzv. identifikace Zhotovitele).

(8) Zhotovitel je povinen používat jen nejbezpečnější pracovní postupy, umožnit vstup
na Staveniště jen dostatečně zdravotně a odborně způsobilým zaměstnancům a zajistit
komunikaci na Staveništi v českém jazyce, především s ohledem na bezpečnost drážní
dopravy.

(9) Zhotovitel používá v maximální míře prostředky ochrany cestující veřejnosti, ostatních
zaměstnanců a zaměstnanců SŽ a dopravců využívajících železniční dopravní cestu
(osvětlení v noci, přechody, označení cest, zakrytí cest a nástupišť).

(10) Zhotovitel musí bezpodmínečně přizpůsobit svoji činnost meteorologickým vlivům
a přírodně-klimatickým podmínkám a v maximální možné míře omezit vliv živelných pohrom
na stavební dílo.

(11) Bezpečnost práce a provoz technických zařízení stavebního vybavení má při provádění
staveb státních drah mimořádný význam a Zhotovitel je povinen věnovat této problematice
maximálně možnou péči.

(12) K všeobecným povinnostem Zhotovitele ve vztahu k zajištění bezpečnosti při stavební
činnosti patří zabránění následků nehod vyplývajících z provozování drážní dopravy,
stavební činnosti, provozu vozidel a mechanizmů, pracuje-li se v provozovaných kolejích
nebo v jejich blízkosti a z prací na elektrizovaných tratích. Zhotovitel při zhotovení Stavby
musí postupovat tak, aby neohrozil bezpečnost svoji a bezpečnost provozu dráhy.

(13) Zhotovitel je odpovědný za řádné a prokazatelné seznámení a proškolení svých
zaměstnanců a zaměstnanců svých Podzhotovitelů (dále jen zaměstnanců Zhotovitele)
s právními předpisy, technickými normami a předpisy vlastníka a provozovatele dráhy, které

65/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

se týkají bezpečnosti práce a provozu technických zařízení a dbát na jejich dodržování. Dále
je Zhotovitel odpovědný za vybavení a používání osobních ochranných bezpečnostních
prostředků zaměstnanci na stavbě. Rozsah seznámení musí odpovídat obsahu činnosti
příslušných zaměstnanců.

(14) Na stavbách, pro které je jmenován koordinátor BOZP, je Zhotovitel povinen reagovat
na koordinátorovy:

 informace o bezpečnostních zdravotních rizicích,

 upozornění na nedostatky v uplatňování požadavků na zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví a požadavky na jejich odstranění a zvát koordinátora na kontrolní dny Stavby
pro uplatnění poznatků z plnění plánu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

1.13.2 ZAJIŠTĚNÍ OBECNÉ BEZPEČNOSTI PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

(1) Tato část bezpečnostní problematiky při provádění Stavby platí pro vztah Zhotovitele jako
zaměstnavatele k jeho zaměstnancům a pro obecné povinnosti Zhotovitele vyplývající
z právních předpisů. Zabezpečení a odpovědnost zde plně přísluší Zhotoviteli a Objednatel
nemá v tomto ohledu žádné závazky.

(2) Protože mimořádné události způsobené nedodržením bezpečnostních předpisů mohou
závažným způsobem ohrozit plánovaný průběh prací (zejména v době výluk), Objednatel
si vyhrazuje právo kontrolovat prostřednictvím koordinátorů BOZP na Staveništi, dalších
osob (např. bezpečnostní technik, technik požární ochrany nebo osoba odborně způsobilá
v požární ochraně) a osobou vykonávající Stavební dozor dodržování všech bezpečnostních
předpisů. V souladu s tím je oprávněn dávat pokyny k nápravě zjištěných nedostatků
a vyžadovat na odpovědných zaměstnancích Zhotovitele jejich bezodkladné odstranění.
Tato kontrola a pokyny nezbavují Zhotovitele odpovědnosti vyplývající z provádění jeho
vlastní kontroly bezpečnostních předpisů a bezpečnosti práce.

1.13.3 BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V KOLEJÍCH
A JEJICH BLÍZKOSTI

(1) Tato oblast zahrnuje problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při provádění prací
v provozované koleji i ve vyloučené koleji a na elektrických zařízeních nebo v jejich blízkosti.
Současně zahrnuje i problematiku zachování bezpečnosti železničního provozu
na provozovaných kolejích.

(2) Zhotovitel musí stanovit postup nahlášení mimořádné události na „ohlašovací pracoviště“
a bezodkladně oznámit mimořádnou událost Objednateli.

(3) Zhotovitel musí při provádění prací a pohybu osob na stavbě státních drah postupovat
v souladu s předpisy vlastníka a provozovatele dráhy a normami ČSN týkajícími
se bezpečnosti práce a ochrany zdraví a s požadavky dokumentace. Jedná-li se o práce
za výluky, je nezbytné navíc dodržovat i všechny podmínky předepsané rozkazem o výluce
a pokyny OZOV.

(4) Zaměstnanci Zhotovitele mohou být na práce nasazeni jen, pokud jsou s předpisem SŽ Bp1
prokazatelně seznámeni a vyhovují podmínkám, které stanoví výcvikový a zkušební předpis
SŽ Zam1 pro jejich pracovní zařazení.

(5) Práce osamělého zaměstnance (ve smyslu předpisu SŽ Bp1) je na stavbách v provozované
železniční dopravní cestě zakázána.

(6) Předpisy SŽ Bp1 a SŽ Bp3 určují povinnosti pro všechny zaměstnance Zhotovitele, kteří
vykonávají službu, dozor, práce a jiné činnosti v kolejišti.

(7) Z právních předpisů, předpisů vlastníka a provozovatele dráhy a ustanovení ČSN vyplývají
pro Zhotovitele zejména tyto nejzákladnější povinnosti a podmínky:

66/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

a) Způsobilost zaměstnanců Zhotovitele:

- Zdravotní způsobilost zaměstnanců Zhotovitele musí splňovat podmínky
vyhlášky č. 101/1995 Sb.;

- Zaměstnanci řídící práce v kolejišti a v jeho bezprostřední blízkosti, řídící či
obsluhující speciální vozidla na kolejích a zaměstnanci pracující na tratích,
musí splňovat podmínky stanovené příslušným provozovatelem dráhy
a příslušným provozovatelem drážní dopravy (případně zařaditelem těchto
drážních vozidel) a musí mít povolení pro vstup cizích osob do vyhrazeného obvodu
příslušného provozovatele dráhy;

- Osoby řídící a obsluhující speciální vozidla na kolejích musí dále splňovat
i podmínky stanovené předpisy příslušného provozovatele drážní dopravy
(případně zařaditele těchto drážních vozidel) a příslušného provozovatele dráhy.

b) Povinnosti vedoucího prací stanoví předpisy příslušného provozovatele dráhy.

c) Povinnosti vedoucího výlukových prací a zaměstnance pro řízení sledu stanoví předpisy
příslušného provozovatele dráhy.

d) Povinnosti zaměstnanců týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví
předpisy příslušného provozovatele dráhy a předpisy zaměstnavatele dotčených
zaměstnanců.

e) Práce strojů v kolejišti:

- Provozována a při stavbě použita mohou být pouze ta drážní vozidla, která jsou
schválena Drážním úřadem a způsobilá provozu ve smyslu vyhlášky MD
č. 173/1995 Sb. a která jsou řízena/obsluhována osobou k tomu odborně
způsobilou podle předpisu o odborné způsobilosti a znalosti příslušného
provozovatele drážní dopravy (případně zařaditele těchto drážních vozidel) a dále
za podmínek stanovených příslušným provozovatelem dráhy;

- Drážním vozidlům, neuvedeným v informačním systému/dokumentech
a předpisech příslušného provozovatele dráhy, musí být jejich jízda povolena za
podmínek příslušného provozovatele dráhy pro přepravu mimořádných zásilek
a technologie práce takových drážních vozidel musí být projednána
a odsouhlasena s Objednatelem;

- Z hlediska bezpečnosti provozu, dopravy a odstavení drážních vozidel platí
předpisy příslušného provozovatele dráhy a příslušného provozovatele drážní
dopravy (případně zařaditele těchto drážních vozidel). Při práci strojů na
elektrizované trati musí být dodrženy podmínky bezpečné práce, zejména
TNŽ 34 3109;

- Zdvihací zařízení musí splňovat požadavky stanovené vyhláškou č. 100/1995 Sb.;

- Pro zajištění bezpečnosti provozování dráhy nebo drážní dopravy při práci strojů
(jako jeřábů, rýpadel a dalších), které při své činnosti mohou narušit průjezdný
průřez provozované koleje a tím i bezpečnost provozování dráhy nebo drážní
dopravy, musí Zhotovitel zajistit střežení a včasné uvolnění průjezdného průřezu
a další opatření ve smyslu předpisů příslušného provozovatele dráhy.

f) Práce na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti:

- Před započetím prací v blízkosti kabelových vedení musí být vytyčena trasa kabelů
a práce se smí provádět jen pod odborným dohledem správce kabelu;

- Práce na elektrických zařízeních musí Zhotovitel provádět s dodržováním
ustanovení ČSN EN 50110-1 v platné edici. Pracovníci Zhotovitele musí mít
příslušnou odbornou způsobilost (elektrotechnickou kvalifikaci) podle vyhlášky
č. 100/1995 Sb. a vyhlášky č. 50/1978 Sb.;

- Při práci na trakčním vedení a v jeho blízkosti se postupuje podle TNŽ 34 3109.

67/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

g) Trhací práce a práce hornickým způsobem:

- Bezpečnost práce a ochrana zdraví při činnosti prováděné hornickým způsobem
se řídí vyhláškou č. 22/1989 Sb. a vyhláškou č. 26/1989 Sb.;

- Pro trhací práce platí obecně zákon č. 61/1988 Sb., vyhláška č. 72/1988 Sb.
a bezpečnostní předpis SŽ Bp1 a SŽ Bp3;

- Práce hornickým způsobem – dohled nad touto činností má závodní dolu;

- Trhací práce smí řídit podle povahy a druhu:

o technický vedoucí trhacích prací, jde-li o trhací práce velkého rozsahu nebo

o střelmistr, jde-li o trhací práce menšího rozsahu;

- Osoby zaměstnané při trhacích pracích nesmějí převzaté trhaviny a rozněcovadla
svěřit cizím osobám ani jich nesmějí používat pro jiné účely, než pro které byly
původně určeny;

- Ve všech prostorách, ve kterých se výbušniny uskladňují nebo kde se výbušniny
používají, je v jejich přímé blízkosti zakázáno kouření a jakékoliv zacházení
s otevřeným ohněm a nekrytým světlem nebo s rozpálenými předměty. Zápalky,
zapalovače nebo jiné předměty a látky snadno vznětlivé se nesmějí přenášet
do prostorů, kde jsou uskladňovány výbušniny;

- Ve skladu výbušnin se smějí uskladňovat pouze výbušniny. Trhaviny
a rozněcovadla se nesmějí schovávat ani v malém množství v dílnách, přístřešcích,
kancelářích nebo odnášet a schovávat v bytech apod.

h) Pro používání prostředků ke komunikaci v rádiových sítích a kmitočtů přidělených SŽ
pro zajištění provozu na ŽDC, kde je také SŽ provozovatelem, v rámci provádění
stavebních prací a dalších souvisejících činností na ŽDC, musí být v souladu s vyhláškou
č. 173/1995 a vnitřními předpisy pro provoz a obsluhu rádiových zařízení, tedy předpisy
SŽDC T7 a SŽDC (ČD) Z11, splněny mimo jiné tyto podmínky:

- Zhotovitel musí vlastnit platné oprávnění pro využívání příslušných kmitočtů a sítí
(OVKS), které vydává CTD jako organizační složka SŽ, a v této souvislosti musí
mít zpracován i platný Provozní řád rádiových sítí. Uvedené dokumenty musí
zhotovitel předložit objednateli nejpozději v den podpisu smlouvy;

- Zhotovitel musí zajistit, aby jím používané radiostanice byly schváleny
dle směrnice SŽDC č. 34 pro použití na ŽDC;

- Zaměstnanci zhotovitele, kteří obsluhují radiostanice, musí být prokazatelně
proškoleni a přezkoušeni ze znalostí předpisů pro provoz a obsluhu rádiových
zařízení, včetně praktické znalosti obsluhy příslušné radiostanice.

(8) Výše uvedené povinnosti Zhotovitele a podmínky nejsou vyčerpávající. Případné další
požadavky jsou stanoveny v oddílu 11 kapitol 2 až 33 TKP. Zhotovitel je odpovědný
za dodržení nejen uvedených, ale všech požadavků právních předpisů, předpisů vlastníka
a provozovatele dráhy a ČSN týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví.

(9) K zabezpečení zaměstnanců a bezpečnosti provozu se doporučuje používat automatické
výstražné zařízení typu schváleného provozovatelem dráhy, uváděné do činnosti samočinně
jízdou vozidel.

1.14 POŽÁRNÍ OCHRANA

(1) Zhotovitel je povinen dodržovat ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, dále
vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního
požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), i vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických
podmínkách požární ochrany staveb, všechny a v rozsahu dle schváleného PBŘ a dodržovat
opatření dle předpisu SŽ R14, Řád zabezpečení požární ochrany státní organizace Správa
železnic. Zhotovitel se zavazuje zajistit k řízení o uvedení díla do zkušebního provozu

68/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022

a následně pro vydání kolaudačního souhlasu veškeré náležitosti ke Stavbě, zhotovené
v rámci díla, vyžadované z důvodu zajištění požární ochrany – rozsah vyžadovaných dokladů
je stanoven v příslušném dokumentu Profesní komory požární ochrany (www.komora-po.cz
– JDS jednotné doklady ke stavbě).

(2) Zhotovitel musí dodržovat při práci a pobytu na Staveništi ustanovení ČSN ISO 3864-1,
3864-3 a 3864-4. Zaměstnanci Zhotovitele musí být prokazatelně seznámeni s místy
zvýšeného rizika možnosti vzniku požáru, s umístěním a použitím hasicích přístrojů
na pracovišti v souladu s ČSN EN 31010, s umístěním a obsahem požárních poplachových
směrnic, s umístěním ohlašovny požáru a způsobem ohlášení vzniklého požáru. Všechny
bezpečnostní značky a doplňkové směrové šipky požadované při nouzovém úniku musí
splňovat požadavky ČSN ISO 3864-1 a ČSN ISO 3864-4, (fotometrické) a ČSN EN ISO 7010
(designové). V případě provádění prací v prostoru, kde jsou složité podmínky pro evakuaci
osob, musí být zaměstnanci Zhotovitele prokazatelně seznámeni s obsahem požárního
evakuačního plánu objektu a místem jeho uložení.

(3) Při provádění Stavby musí být v závislosti na stupni jejího provedení splněny požadavky
vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v rozsahu
nezbytném pro zajištění její požární bezpečnosti.

(4) V případě, kdy prováděné práce jsou vyhodnoceny jako činnosti se zvýšeným požárním
nebezpečím, postupuje Zhotovitel podle předpisů o požární ochraně (§ 15 vyhlášky
č. 246/2001 Sb.). V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním
nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle § 15 odst. (1) až (4)
vyhlášky č. 246/2001 Sb. právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti
vykonává, není-li Smlouvou stanoveno jinak.

(5) Zhotovitel nahlašuje Objednateli provádění prací, u nichž hrozí zvýšené nebezpečí vzniku
požáru, včetně technicko-organizačních opatření, která musí obsahovat popis činnosti
(technologie) s uvedením možného nebezpečí, odborné posudky, požadavky na osoby
provádějící danou činnost a na osoby zajišťující odborný dohled, stanovení písemného
příkazu pro dané činnosti s určením požárně bezpečnostních podmínek v průběhu
a po skončení činností, doklad o předání a převzetí pracoviště před zahájením a po skončení
činností, doklad o provedení kontroly splnění stanovených opatření a další skutečnosti
a požadavky, které závisí na druhu činnosti a požárním nebezpečí.

(6) Svářečské práce lze provádět pouze v souladu s vyhláškou č. 87/2000 Sb. s přihlédnutím
k ČSN 05 0601, ČSN 05 0610, ČSN 05 0630, ČSN 07 8304 a v souladu s podmínkami požární
bezpečnosti při svařování dle Přílohy A předpisu SŽ R14, Řád zabezpečení požární ochrany
státní organizace Správa železnic. Zejména je nutné se zaměřit na zabezpečení požárního
dohledu v průběhu, při přerušení a po ukončení svařování a na požární bezpečnost
v prostorách nad, pod a vedle prováděné činnosti.

(7) Obsluha strojů a zařízení stavebního vybavení Zhotovitele se musí řídit předpisy požární
ochrany, které platí pro příslušné stroje a zařízení. Zhotovitel je povinen používat k výkonu
prací pouze zařízení a přístroje s platnými doklady o požárně bezpečném stavu,
tj. odpovídající zejména požadavkům plynoucím z ČSN 33 2000-5-51, ČSN 33 1500,
ČSN 33 1600 ed.2, s řádně provedenou revizí elektrických zařízení.

(8) Zhotovitel je povinen bez odkladu oznámit vzniklý požár, havárii, ekologickou havárii
hasičskému záchrannému sboru SŽ, v jehož hasebním obvodu se Stavba nachází, územně
příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje a také Objednateli.

69/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. listopadu 2020
Příloha A – Citované a související dokumenty

PŘÍLOHA A
CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Příloha A je vedena jako samostatný dokument, jehož aktualizace nepodléhá změnovému řízení
kapitoly 1 TKP.

Aktuální Příloha A je ke stažení na webových stránkách Správy železnic, státní
organizace.

70/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022
Příloha B – Autorský dozor

PŘÍLOHA B
AUTORSKÝ DOZOR

B1.1 AUTORSKÝ DOZOR

B1.1.1 ÚVOD

(1) Základní kvalita Stavby, tj. zejména její užitnost, životnost a vhodnost z hlediska obecných
zájmů, je určena zhotovitelem projektové dokumentace stavby obsažené v Zadávací
dokumentaci Stavby.

(2) Provádění Stavby v souladu s ověřenou projektovou dokumentací a kvalitu zhotovení Stavby
kontroluje Objednatel výkonem Stavebního dozoru. Podkladem pro kontrolu je Zadávací
dokumentace obsahující především Obchodní podmínky, PDPS, ZTP, VTP, TKP a Soupis
prací. Objednatel zajistí dohled nad zhotovením Stavby využitím Autorského dozoru
zhotovitele projektové dokumentace stavby, který je podrobně seznámen se všeobecnou,
technickou a ekonomickou problematikou navržené Stavby. U Staveb financovaných
z veřejného rozpočtu, pokud projektovou dokumentaci pro tuto Stavbu může zpracovat jen
osoba oprávněná podle zvláštního předpisu, zajistí Objednatel Stavby vždy Autorský dozor
projektanta (hlavního projektanta) nad souladem provádění Stavby s ověřenou projektovou
dokumentací.

B1.1.2 ÚČEL AUTORSKÉHO DOZORU

(1) Účelem Autorského dozoru je zejména dohled nad souladem zhotovení Stavby s koncepčním
návrhem Stavby podle ověřené Projektové dokumentace (DSP/DOS + PDPS;
DUSP/DUSL + PDPS) a posouzení RDS a případných pozměňovacích a/nebo doplňujících
návrhů, připravených jinou osobou.

B1.1.3 ZAJIŠTĚNÍ VÝKONU AUTORSKÉHO DOZORU

(1) Autorský dozor vykonává zhotovitel Projektové dokumentace Stavby, která je součástí
Zadávací dokumentace, na základě smlouvy s Objednatelem Stavby. Tato smlouva, musí
určit požadovaný obsah a rozsah Autorského dozoru a vztah ke Zhotoviteli stavby. Autorský
dozor může být občasný nebo trvalý.

(2) Při občasném Autorském dozoru se vyžaduje návštěva stavby podle předem určeného
programu nebo na výzvu Stavebního dozoru, při které autor návrhu stavby plní povinnosti
podle smlouvy.

(3) Součástí občasného Autorského dozoru může být činnost mimo Staveniště, např.
posuzování dokumentace zajišťované Zhotovitelem, účast na jednáních, kontrolách
v laboratořích nebo výrobnách apod.

(4) Trvalý Autorský dozor vyžaduje stálou přítomnost nebo přítomnost příslušného pracovníka
Autorského dozoru na Staveništi při rozhodujících fázích zhotovení Stavby. Materiální
zajištění pobytu pracovníka Autorského dozoru a umožnění výkonu jeho činnosti je vhodné
zahrnout, podobně jako výkon Stavebního dozoru, do nákladů stavby. Trvalý Autorský dozor
je vhodný pro rozsáhlé a složité Stavby, případně objekty (tunely, mosty apod.).

B1.1.4 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI AUTORSKÉHO DOZORU

(1) Autorský dozor bude vykonávat zejména tyto hlavní činnosti:

a) účast na předání Staveniště Zhotoviteli. Staveniště předává Objednatel a Autorský
dozor kontroluje, zda skutečnosti známé v době předávání Staveniště odpovídají
předpokladům, podle kterých byla vypracována projektová dokumentace;

71/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022
Příloha B – Autorský dozor

b) účast na kontrolních dnech Stavby a spolupráce s ostatními partnery při operativním
řešení problémů vzniklých na Stavbě. Autorský dozor projektanta sleduje z technického
hlediska po celou dobu zhotovení stavby její soulad se schválenou projektovou
dokumentací;

c) sledování a dodržování podmínek pro stavbu tak, jak jsou určeny stavebním povolením
a stanovisky dotčených účastníků výstavby, která jsou ve stavebním povolení
stanovena jako závazná;

d) právo a povinnost provádět záznamy do stavebního deníku a v případě zjištění
nesouladu mezi prováděním díla a vypracovanou dokumentací o této skutečnosti
neprodleně informovat;

e) součástí povinnosti Autorského dozoru bude vypracování souhrnného rozpočtu stavby
ve stadiu 4 – po zadávacím řízení na zhotovení stavby a souhrnných rozpočtů ve stadiu
5 při změně během výstavby, dle směrnice SŽDC č. 20, pro stanovení členění
investičních nákladů staveb u státní organizace Správa železniční dopravní cesty,
ve znění Změny č. 1.

(2) Místem výkonu autorského dozoru je místo zhotovení stavby, případně jiná místa určená
Objednatelem.

(3) V rámci výkonu Autorského dozoru jsou tyto činnosti:

a) dohled nad souladem zhotovení stavby s technickým a architektonickým návrhem
podle podmínek povolení stavby a Zadávací dokumentace;

b) kontrola souladu RDS se Zadávací dokumentací a posouzení návrhů RDS z hlediska
technické správnosti a ekonomické vhodnosti, včetně dodržení polohových
a geometrických parametrů stavby;

c) uvědomit bez zbytečného odkladu Stavební dozor, popř. Objednatele, Zhotovitele
a dotčený orgán státní správy, zjistí-li nedodržení činností v rámci zhotovení Stavby
v souladu s projektovou dokumentací, případně právních předpisů a technických norem
či jakýchkoli příslušných povolení či souhlasů orgánů státní správy;

d) požádat, aby nebyly zahájeny, případně aby byly zastaveny práce na zhotovení Stavby,
pokud závažné závady vytýkané dle výše uvedeného odstavce nebyly včas odstraněny,
nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité zájmy společnosti;

e) uvědomit bez zbytečného odkladu Stavební dozor, popř. Objednatele, pokud zjistí nebo
při vynaložení odborné péče měl zjistit, že je Stavba prováděna v rozporu s projektovou
dokumentací, rozhodnutím či pokyny Objednatele nebo jakýmkoli příslušným
povolením či souhlasem orgánů státní správy;

f) navrhovat Stavebnímu dozoru, popř. Objednateli, opatření, zjistí-li odchylky
od projektové dokumentace;

g) na požádání Zhotovitele, Stavebního dozoru, Objednatele nebo jím pověřené osoby
poskytnout nutná vysvětlení k projektové dokumentaci;

h) zabezpečovat soulad situačních nebo vytyčovacích výkresů stavebních pozemních
a inženýrských objektů s celkovou a koordinační situací Stavby (zastavovacím
plánem);

i) schvalovat volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších a vnitřních
nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků,
pevných osvětlovacích těles apod.;

j) zajišťovat soulad objektů zařízení Staveniště s projektovou dokumentací a zhotovením
díla;

k) zajišťovat dodržení činností při zhotovení díla v souladu s projektovou dokumentací
s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytnout
vysvětlení potřebné pro plynulost Stavby;

72/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022
Příloha B – Autorský dozor

l) posuzovat návrhy na odchylky a změny proti projektové dokumentaci, dávat k nim
stanovisko a účastnit se jejich projednání s Objednatelem, případně orgány státní
správy;

m) sledovat postup zhotovení díla z technického hlediska a z hlediska dokumentace
provádění stavby;

n) účastnit se přejímacího řízení při předání a převzetí díla nebo části díla a zkoušek,
měření, komplexního vyzkoušení a zkušebního provozu;

o) zajišťovat dle potřeby účast úředně oprávněného zeměměřického inženýra zhotovitele
projektové dokumentace na Autorském dozoru;

p) spolupracovat se Stavebním dozorem a na výzvu Stavebního dozoru nebo Objednatele
učiněnou ústně, písemně, telefonicky, faxem, elektronickou zprávou nebo zápisem
do stavebního deníku, se účastnit všech jednání a na nich se kvalifikovaně vyjadřovat;

q) nahlížet do stavebního deníku, a to nejméně jednou za 15 dní, a stavební deník
při nahlížení podepisovat;

r) zpracovat pro Objednatele změny a doplňky díla v rozsahu požadavku Objednatele,
přičemž konkrétní podmínky zpracování změn díla budou předmětem samostatně
uzavřených dodatků Smlouvy;

s) pro účely změnového řízení v rámci zhotovení Stavby vypracovat na výzvu Objednatele
stanovisko vlivu a dopadů zamýšlené změny na Stavbu a provádění Stavby a zúčastnit
se tohoto změnového řízení.

(4) Zhotovitel je povinen každé čtvrtletí, a ve čtvrtém čtvrtletí nejpozději ke dni 15. 11.,
předložit Stavebnímu dozoru k potvrzení Výkaz poskytnutých služeb, který bude obsahovat:

 soupis všech provedených úkonů Zhotovitele v rámci výkonu Autorského dozoru,

 jména osob vykonávajících Autorský dozor,

 datum provedení jednotlivého úkonu,

 rozsahu práce na jednotlivém úkonu v hodinách,

 výpočet celkové ceny za výkon Autorského dozoru v daném kalendářním čtvrtletí.

V případě, že údaje ve Výkazu poskytnutých služeb budou odpovídat skutečnosti, potvrdí
jej Stavební dozor svým podpisem.

B1.1.5 VZTAH AUTORSKÉHO DOZORU KE ZHOTOVITELI STAVBY

(1) Osoba (osoby) provádějící Autorský dozor koná (konají) ve vztahu k osobě určené pro
Stavební dozor jako nezávislá osoba s technickou poradní funkcí plnící povinnosti podle
smlouvy o výkonu Autorského dozoru. Stavební dozor musí v rámci své kompetence umožnit
provádění Autorského dozoru, dbát na jeho řádný průběh a jeho výsledky vzít v úvahu.

(2) Autorský dozor neovlivňuje přímo činnost Zhotovitele Stavby. Přímo sdělené návrhy,
posudky, doporučení a zjištění, které musí mít písemnou formu, mají pro Zhotovitele
význam informativní. Určení (rozhodnutí) ve všech těchto záležitostech přísluší Stavebnímu
dozoru nebo Objednateli Stavby v rámci jejich kompetence ve vztahu ke Stavbě.

(3) Zhotovitel Stavby je povinen podle stavebního zákona spolupracovat s osobou vykonávající
Autorský dozor a umožnit jeho výkon:

 zajištěním přístupu do všech míst na Staveniště i mimo Staveniště, mající vztah
k provádění prací,

 poskytnutím potřebných podkladů vyžádaných Autorským dozorem,

 sdělením veškerých informací o Stavbě a jejím provádění,

 příslušným reagováním na upozornění a zjištění Autorského dozoru,

73/74
TKP Kapitola 1 – Všeobecně Účinnost od 1. června 2022
Příloha B – Autorský dozor

 zajištěním dalších specifických podmínek,

 umožněním zápisu do stavebního deníku.

(4) Podrobné povinnosti Zhotovitele Stavby ve vztahu k provádění Autorského dozoru musí být
zajištěny ve smlouvě.

(5) Zvláštním případem může být plné materiální zajištění trvalého Autorského dozoru, tj. např.
kancelář, včetně vybavení, doprava po stavbě a ubytování, v rámci zajištění výkonu
Stavebního dozoru s náklady zahrnutými do zhotovení Stavby. Tento případ vyžaduje
příslušné smluvní ujednání v rámci Smlouvy pro zhotovení Stavby s přesnou specifikací
zajištění výkonu Autorského dozoru.

74/74
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 2658993, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 74 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Petr FOJTA
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 29.04.2022 10:24:08
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 1
VŠEOBECNĚ
Příloha A
Citované a související dokumenty

Vydání: červen 2024
Účinnost od: 1. července 2024

Datum vydání: 14.06.2024

1
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Obsah Strana Poslední změna

- Souhrnný seznam 3 05.02.2023
1 Všeobecně
2 Příprava staveniště 24 07.06.2022
3 Zemní práce
4 Odvodnění tratí a stanic 33 28.04.2022
5 Ochrana zemního tělesa
6 Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku 0
7 Kolejové lože
8 Konstrukce koleje a výhybek 0
9 Úrovňové přejezdy a přechody
10 Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace a zpevněné plochy 0
11 Trvalé oplocení
12 Chráničky a kolektory 0
13 Plyn, voda, produktovody
14 Kanalizace, septiky, čističky, lapače 37 28.04.2022
15 Vegetační úpravy
16 Protihluková opatření 0
17 Beton pro konstrukce
18 Betonové mosty a konstrukce 39 15.11.2023
19 Ocelové mosty a konstrukce
20 Tunely 0
21 Mostní ložiska a ukončení nosné konstrukce mostů
22 Izolace proti vodě 0
23 Sanace inženýrských objektů
24 Zvláštní zakládání 0
25A Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí - Část A: Ochrana
0
proti elektrochemické korozi a korozi bludnými proudy
25B Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí - Část B: Ochrana 0

ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi 0
26 Osvětlení, EOV, stožárové transformátory vn/nn, rozvody nn včetně
0
dálkového ovládání
27 Zabezpečovací zařízení 43 28.04.2022
28 Sdělovací zařízení
29 Silnoproudá technologická zařízení 48 07.06.2022
30 Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 kV
31 Trakční vedení 0
32 Zařízení tratí a traťové značky
33 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) 0

56 07.07.2022

58 14.06.2024

62 06.12.2022

2
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Souhrnný seznam citovaných a souvisejících dokumentů

A.0.1.1 Zákony ČR Název Kapitola TKP

Označení o pozemních komunikacích 1, 9

Zákon č. 13/1997 Sb. o životním prostředí 1
Zákon č. 17/1992 Sb.
Zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový 1

Zákon č. 20/1987 Sb. zákon)
Zákon č. 22/1997 Sb.
o státní památkové péči 1
Zákon č. 44/1988 Sb.
Zákon č. 49/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění 1, 2, 7, 17,
Zákon č. 61/1988 Sb. některých zákonů 18
Zákon č. 62/1988 Sb.
Zákon č. 76/2002 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 1

Zákon č. 77/2002 Sb. o civilním letectví 1

Zákon č. 89/2012 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 1, 2
Zákon č. 90/2012 Sb.
o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu 1
Zákon č. 100/2001 Sb.
Zákon č. 102/2001 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném 1
Zákon č. 114/1992 Sb.
Zákon č. 127/2005 Sb. registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o

Zákon č. 133/1985 Sb. integrované prevenci)
Zákon č. 134/2016 Sb.
Zákon č. 164/2001 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic 1

Zákon č. 167/2008 Sb. a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
Zákon č. 183/2006 Sb.
Zákon č. 189/1999 Sb. předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění
Zákon č. 200/1994 Sb.
pozdějších předpisů
Zákon č. 201/2012 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb. občanský zákoník 1
Zákon č. 256/2001 Sb.
Zákon č. 256/2013 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních 1
Zákon č. 258/2000 Sb.
korporacích)
Zákon č. 262/2006 Sb.
Zákon č. 266/1994 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí 1

o obecné bezpečnosti výrobků 1, 2, 17

o ochraně přírody a krajiny 1, 17

o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících 1

zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

o požární ochraně 1, 2

o zadávání veřejných zakázek 1

o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, 1

přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně

některých souvisejících zákonů

o předcházení ekologické újmě a o její nápravě 1

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 1, 2, 17, 22

o nouzových zásobách ropy 1

o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů 1
souvisejících s jeho zavedením 1, 2, 17

o ochraně ovzduší

o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) 1, 2, 17

o pohřebnictví a o změně některých zákonů 1

o katastru nemovitostí (katastrální zákon) 1

o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících 1

zákonů

zákoník práce 1

o dráhách 1, 7, 9

3
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích 1
Zákon č. 289/1995 Sb. 1, 2
Zákon č. 297/2016 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Zákon č. 309/2006 Sb. 1
o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce 1, 17
Zákon č. 334/1992 Sb.
Zákon č. 350/2011 Sb. kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví 1
Zákon č. 360/1992 Sb. při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a 1, 2, 17
ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo
Zákon č. 361/2000 Sb. pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění podmínek bezpečnosti) 18
Zákon č. 372/2011 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
Zákon č. 458/2000 Sb. 1, 9
Zákon č. 499/2004 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých 1
Zákon č. 505/1990 Sb. zákonů (chemický zákon) 1
Zákon č. 541/2020 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání 1
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě 17
(autorizační zákon)
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých 1, 2, 7, 17,
zákonů (zákon o silničním provozu) 22
o zdravotních službách

o podmínkách podnikání a výkonu správy v energetickém odvětví a
o změně některých zákonů (energetický zákon)
o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů

o metrologii

o odpadech

A.0.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název Kapitola TKP

Vyhláška č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog 2, 7
odpadů)
Vyhláška č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti 1, 2
Vyhláška č. 22/1989 Sb. 1
Vyhláška č. 23/2008 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v hornictví v podzemí
MV 1, 2
Vyhláška č. 26/1989 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb
Vyhláška č. 31/1995 Sb.
ČÚZK o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v hornictví na povrchu 1
Vyhláška č. 50/1978 Sb.
Vyhláška č. 72/1988 Sb. kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o 1
Vyhláška č. 77/1965 Sb.
Vyhláška č. 87/2000 Sb. změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Vyhláška č. 99/1995 Sb.
Vyhláška č. 100/1995 Sb. odborné způsobilosti v elektrotechnice 1
MD
o používání výbušnin 1, 2
Vyhláška č. 101/1995 Sb.
MD o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů 17
Vyhláška č. 104/1997 Sb.
MD podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic 1
Vyhláška č. 146/2008 Sb.
Vyhláška č. 169/2016 Sb. o skladování výbušnin 2

kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu 1

určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených

technických zařízení)

kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při 1

provozování dráhy a drážní dopravy

kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích 1, 9

o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb 1

o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební 1

práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem

výměr

4
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Vyhláška č. 173/1995 Sb. kterou se vydává dopravní řád drah 1
MD
Vyhláška č. 177/1995 Sb. kterou se vydává stavební a technický řád drah 1, 7, 9, 18,
MD o ochraně dřevin a povolování jejich kácení 28
Vyhláška č. 189/2013 Sb.
MŽP 1
Vyhláška č. 246/2001 Sb.
MV o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního 1
Vyhláška č. 268/2009 Sb.
MMR požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhláška č. 271/2019 Sb.
o technických požadavcích na stavby 1, 9
Vyhláška č. 273/2021 Sb.
Vyhláška č. 294/2015 Sb. o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního 1
MD
Vyhláška č. 298/2005 Sb. fondu

Vyhláška č. 357/2013 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady 22
Vyhláška č. 376/2006 Sb.
kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích 2, 9
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
MŽP o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při 1
Vyhláška č. 398/2009 Sb. hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o
Vyhláška č. 450/2005 Sb. změně některých právních předpisů 1
MŽP 1
o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) 1
Vyhláška č. 499/2006 Sb. 1
Vyhláška č. 503/2006 Sb. o zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a 1, 2
MMR postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách
Vyhláška č. 583/2020 Sb. 1, 17, 22
MD kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady 1
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 1

o techn. požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech
havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich
zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

o dokumentaci staveb

o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a
stavebního řádu

kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání
společného povolení u staveb dopravní infrastruktury

A.0.1.3 Nařízení vlády ČR

Označení Název Kapitola TKP

Nařízení vlády č. 10/1979 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod 1
Sb.
o chráněných oblastech přirozené akumulace vod 1
Nařízení vlády č. 40/1978
Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod 1

Nařízení vlády č. 85/1981 kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební 1, 9, 17, 18
Sb. výrobky 1

Nařízení vlády č. 163/2002 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Sb.
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 1
Nařízení vlády č. 272/2011
Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na 1, 2, 17
pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky 1
Nařízení vlády č. 361/2007 1
Sb. o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a
zavedení signálů
Nařízení vlády č. 362/2005
Sb. o stanovení geodetických systémů a státních mapových děl

Nařízení vlády č. 375/2017
Sb.

Nařízení vlády č. 430/2006
Sb.

5
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Nařízení vlády č. 591/2006 požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích 1

Sb.

Nařízení vlády č. 592/2006 podmínky akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti 1

Sb.

A.0.1.4 Ostatní dokumenty

Označení Název Kapitola TKP

Metodický návod Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí 1, 2
MZP/2018/130/682
pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s
Metodický návod MŽP
(azbest) nimi, Praha, srpen 2018, Věstník MŽP: září 2018

Metodický návod pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při 2

provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi

A.0.1.5 Předpisy EU

Označení Název Kapitola TKP

Nařízení Evropského ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky 1, 17, 18
parlamentu a Rady (EU) č. pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje
305/2011
směrnice Rady 89/106/EHS

A.0.2.1 Normy ČSN Název Kapitola TKP

Označení Protikorozní ochrana v zemi uložených sdělovacích kabelů s 28

ČSN 03 8371 olověnými, hliníkovými a ocelovými obaly
ČSN 05 0601
ČSN 05 0610 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Prevádzka 1
ČSN 05 0630
ČSN 07 8304 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov 1
ČSN 33 1500
ČSN 33 1600 ed. 2 a rezanie kovov
ČSN 33 2000-1 ed. 2
ČSN 33 2000-5-51 ed. Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre oblúkové zváranie kovov 1
3+Z1+Z2
ČSN 33 2130 ed. 3 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla 1
ČSN 33 3270
ČSN 33 4000 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení 1, 28
ČSN 33 4010
ČSN 34 1090 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání 1
ČSN 34 2040 ed. 2
Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1: Základní hlediska, 28
ČSN 34 2100
ČSN 34 2300 ed. 2 stanovení základních charakteristik, definice
ČSN 34 2600 ed. 2
Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba 1

elektrických zařízení - Obecné předpisy

Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody 28

Elektrotechnické předpisy. Sdělovací a zabezpečovací zařízení ve 28

výrobnách a rozvodu elektrické energie a tepla

Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích 28

zařízení proti přepětí a nadproudu

Elektrotechnické předpisy. Ochrana sdělovacích vedení a zařízení 28

proti přepětí a nadproudu atmosférického původu

Elektrické instalace nízkého napětí - Předpisy pro prozatímní 28

elektrická zařízení

Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a 28

zařízení před nebezpečnými, rušivými a korozivními vlivy elektrické

trakce 25 kV, 50 Hz

Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací 28

vedení

Předpisy pro vnitřní rozvody vedení elektronických komunikací 28

Drážní zařízení - Železniční zabezpečovací zařízení 28

6
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN 34 2613 ed. 3 Železniční zabezpečovací zařízení - Kolejové obvody a vnější 9
ČSN 34 2650 ed. 2 podmínky pro jejich činnost 1, 9
ČSN 34 2710 Železniční zabezpečovací zařízení - Přejezdová zabezpečovací 28
ČSN 37 5711 ed. 2 zařízení 28
ČSN 42 0139 Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž, užívání, 18
ČSN 42 0142 provoz, kontrola, servis a údržba
ČSN 72 1176 Drážní zařízení - Křížení kabelových vedení s železničními dráhami 2
ČSN 72 1179 7
ČSN 72 1180 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel žebírková a 17
ČSN 72 1220 hladká 7
ČSN 72 3000 17
ČSN 73 0038 Trubky ocelové svařované přesné a závitové. Technické dodací 18
ČSN 73 0202 předpisy 17
ČSN 73 0205 18
ČSN 73 0210-1 Zkouška trvanlivosti a odolnosti kameniva proti mrazu 18
ČSN 73 0212-1 1
ČSN 73 0212-3 Stanovení reaktivnosti kameniva s alkáliemi 18
ČSN 73 0212-4 1, 18
ČSN 73 0212-5 Stanovení rozlišných částic kameniva 1, 18
ČSN 73 0212-6 1, 9, 18
ČSN 73 0212-7 Mleté vápence a dolomity 18
ČSN 73 0405 18
ČSN 73 0415 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná 1, 18
ČSN 73 0420-1 ustanovení 18
ČSN 73 0420-2 1, 18
ČSN 73 0875 Hodnocení a ověřování existujících konstrukcí - doplňující 1, 18
ustanovení 28
ČSN 73 1318
ČSN 73 1322 Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení 17
ČSN 73 1324 17, 18
ČSN 73 1326 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické
ČSN 73 1370 přesnosti 17
ČSN 73 1371 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: 17, 18
ČSN 73 1373 Přesnost osazení
ČSN 73 1376 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 1: 17
Základní ustanovení 17
17
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: 17
Pozemní stavební objekty

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4:
Liniové stavební objekty

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5:
Kontrola přesnosti stavebních dílců
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 6:
Statistická analýza a přejímka
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 7:
Statistická regulace

Měření posunů stavebních objektů

Geodetické body

Přesnost vytyčování staveb - Část 1: Základní požadavky

Přesnost vytyčování staveb - Část 2: Vytyčovací odchylky

Požární bezpečnost staveb - Stanovení podmínek pro navrhování
elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního
řešení
Stanovení pevnosti betonu v tahu

Stanovení mrazuvzdornosti betonu

Stanovení obrusnosti betonu

Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení
vody a chemických rozmrazovacích látek

Nedestruktivní zkoušení betonu - Společná ustanovení

Nedestruktivní zkoušení betonu - Ultrazvuková impulzová metoda
zkoušení betonu
Nedestruktivní zkoušení betonu - Tvrdoměrné metody zkoušení
betonu

Radiografie betonových konstrukcí a dílců

7
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN 73 2011 Nedestruktivní zkoušení betonových konstrukcí 17
ČSN 73 2030 18
ČSN 73 2401 Statické zatěžovací zkoušky stavebních konstrukcí 18
ČSN 73 2480 18
ČSN 73 6005 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu 28
ČSN 73 6101 9
ČSN 73 6102 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí 9
ČSN 73 6108 9
ČSN 73 6109 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení 9
ČSN 73 6110 9
ČSN 73 6123-1 Projektování silnic a dálnic 18

ČSN 73 6124-2 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích 17

ČSN 73 6126-1 Lesní cestní síť 9

ČSN 73 6126-2 Projektování polních cest 9

ČSN 73 6131 Projektování místních komunikací 17
ČSN 73 6200 18, 22
ČSN 73 6201 Stavba vozovek - Cementobetonové kryty - Část 1: Provádění a 18, 22
ČSN 73 6209 kontrola shody
ČSN 73 6223 Stavba vozovek - Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými 18
pojivy - Část 2: Mezerovitý beton 18
ČSN 73 6242 Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 1: Provádění a kontrola
ČSN 73 6360-1 shody 22
Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 2: Vrstva z vibrovaného 7, 9
ČSN 73 6360-2 štěrku
Stavba vozovek - Kryty z dlažeb a dílců 1, 7, 9
ČSN 73 6380
ČSN 73 8101 Mosty - Terminologie a třídění 9
ČSN 73 8102 18
ČSN 73 8107 Projektování mostních objektů 18
ČSN 74 2870 18
Zatěžovací zkoušky mostních objektů 18
ČSN 83 9061
Ochrana zařízení proti dotyku s živými částmi trakčního vedení a 1
ČSN EN 1004-2 proti účinkům výfukových plynů na objektech nad železničními
dráhami 18
ČSN EN 1008 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací
17
ČSN EN 10080 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a
ČSN EN 10088-1 její prostorová poloha - Část 1: Projektování 18
ČSN EN 10088-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a 18
její prostorová poloha - Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba 18
ČSN EN 10088-3 Železniční přejezdy a přechody
18
ČSN EN 10088-4 Lešení - Společná ustanovení
18
Pojízdná a volně stojící lešení

Trubková lešení

Ocelové kotvy pro kotvení kabelů konstrukcí z dodatečně
předpjatého betonu
Technologie vegetačních úprav v krajině - Ochrana stromů, porostů
a vegetačních ploch při stavebních pracích
Pojízdná dílcová věžová lešení - Část 2: Pravidla a zásady pro
vypracování návodu na montáž a používání
Záměsová voda do betonu - Specifikace pro odběr vzorků, zkoušení
a posouzení vhodnosti vody, včetně vody získané při recyklaci v
betonárně, jako záměsové vody do betonu
Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel - Všeobecně

Korozivzdorné oceli - Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí

Korozivzdorné oceli - Část 2: Technické dodací podmínky pro plechy
a pásy z ocelí odolných korozi pro obecné použití
Korozivzdorné oceli - Část 3: Technické dodací podmínky pro
polotovary, tyče, válcované dráty, profily a lesklé výrobky z ocelí
odolných korozi pro obecné použití
Korozivzdorné oceli - Část 4: Technické dodací podmínky pro plech
a pás z ocelí odolných korozi pro požití ve stavebnictví

8
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 10088-5 Korozivzdorné oceli - Část 5: Technické dodací podmínky pro tyče, 18
drát, profily a lesklé výrobky z ocelí odolných korozi pro použití ve
ČSN EN 10163-1 stavebnictví 25B

ČSN EN 10163-2 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných 25B
ocelových plechů, široké oceli a tyčí tvarových - Část 1: Všeobecné
ČSN EN 10163-3 požadavky 25B

ČSN EN 10204 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných 18, 25B
ČSN EN 1065 ocelových plechů, široké oceli a tyčí tvarových - Část 2: Plechy a 18
ČSN EN 1090-2 široká ocel 25B
ČSN EN 1097-1 7
ČSN EN 1097-2 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných 7
ČSN EN 1097-3 ocelových plechů, široké oceli a tyčí tvarových - Část 3: Tyče 7
tvarové
ČSN EN 1097-6 7
ČSN EN 1169 Kovové výrobky - Druhy dokumentů kontroly 17
ČSN EN 1170-1 17
Seřiditelné výsuvné ocelové stojky - Základní požadavky,
ČSN EN 1170-2 navrhování a posuzování výpočtem a zkouškami 17

ČSN EN 1170-3 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 2: 17
Technické požadavky na ocelové konstrukce
ČSN EN 1170-4 17
Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 1:
ČSN EN 1170-5 Stanovení odolnosti proti otěru (mikro-Deval) 17

ČSN EN 1170-6 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 2: 17
Metody pro stanovení odolnosti proti drcení
ČSN EN 1170-7 17
Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 3:
ČSN EN 1170-8 Stanovení sypné hmotnosti a mezerovitosti volně sypaného 17
ČSN EN 12350-1 kameniva 17, 18
ČSN EN 12350-2 17, 18
ČSN EN 12350-3 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 6: 17, 18
ČSN EN 12350-4 Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti
ČSN EN 12350-5 18
ČSN EN 12350-6 Prefabrikované betonové výrobky - Všeobecná pravidla pro výrobní 17, 18
ČSN EN 12350-7 kontrolu sklovláknobetonu 17, 18
17, 18
Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 1: Stanovení tekutosti matrice "Zkouška
tekutosti"

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 2: Stanovení obsahu vláken v čerstvém SVB
"Zkouška vymýváním"

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 3: Stanovení obsahu vláken ve stříkaném
SVB

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 4: Stanovení pevnosti v tahu za ohybu
"Zjednodušená zkouška pevnosti v tahu za ohybu"

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 5: Stanovení pevnosti v tahu za ohybu
"Úplná zkouška pevnosti v tahu za ohybu"

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 6: Stanovení nasákavosti vodou a objemové
hmotnosti v suchém stavu

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 7: Stanovení délkových změn vlivem
vlhkosti

Zkušební metoda pro sklovláknobeton - Část 8: Zkoušení
trvanlivosti zkouškou v klimatických cyklech

Zkoušení čerstvého betonu - Část 1: Odběr vzorků a zkušební
zařízení

Zkoušení čerstvého betonu - Část 2: Zkouška sednutím

Zkoušení čerstvého betonu - Část 3: Zkouška Vebe

Zkoušení čerstvého betonu - Část 4: Stupeň zhutnitelnosti

Zkoušení čerstvého betonu - Část 5: Zkouška rozlitím

Zkoušení čerstvého betonu - Část 6: Objemová hmotnost

Zkoušení čerstvého betonu - Část 7: Obsah vzduchu - Tlakové
metody

9
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 12350-8 Zkoušení čerstvého betonu - Část 8: Samozhutnitelný beton - 17, 18
ČSN EN 12350-9 Zkouška sednutí-rozlitím 17, 18
ČSN EN 12350-10 17, 18
ČSN EN 12350-11 Zkoušení čerstvého betonu - Část 9: Samozhutnitelný beton - 17, 18
ČSN EN 12350-12 Zkouška V-nálevkou 17, 18
ČSN EN 12390-1 17, 18
ČSN EN 12390-2 Zkouška čerstvého betonu - Část 10: Samozhutnitelný beton - 17, 18
ČSN EN 12390-3 Zkouška L-truhlíkem 17, 18
ČSN EN 12390-5 17, 18
ČSN EN 12390-6 Zkouška čerstvého betonu - Část 11: Samozhutnitelný beton - 17, 18
ČSN EN 12390-7 Zkouška segregace při prosévání 17, 18
ČSN EN 12390-8 17, 18
ČSN EN 12390-13 Zkouška čerstvého betonu - Část 12: Samozhutnitelný beton - 17, 18
ČSN EN 12464-2 Zkouška J-kroužkem
ČSN EN 12504-1 28
ČSN EN 12504-2 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 1: Tvar, rozměry a jiné 17
ČSN EN 12504-3 požadavky na zkušební tělesa a formy 17
ČSN EN 12504-4 17
ČSN EN 12620+A1 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 2: Výroba a ošetřování 17
ČSN EN 12699 zkušebních těles pro zkoušky pevnosti 17
ČSN EN 12810-1 17
ČSN EN 12810-2 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 3: Pevnost v tlaku zkušebních 18
ČSN EN 12811-1 těles 18
ČSN EN 12811-2 18
ČSN EN 12811-3 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 5: Pevnost v tahu ohybem 18
ČSN EN 12811-4 zkušebních těles 18
ČSN EN 12812 18
ČSN EN 13163+A2 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 6: Pevnost v příčném tahu 18
ČSN EN 13164+A1 zkušebních těles 18
ČSN EN 13230-1 18
ČSN EN 13263-1+A1 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 7: Objemová hmotnost ztvrdlého 9
ČSN EN 13285 ed. 2 betonu 17
9
Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 8: Hloubka průsaku tlakovou
vodou

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 13: Stanovení sečnového modulu
pružnosti v tlaku

Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2:
Venkovní pracovní prostory

Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 1: Vývrty - Odběr, vyšetření
a zkoušení v tlaku

Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 2: Nedestruktivní zkoušení -
Stanovení tvrdosti odrazovým tvrdoměrem

Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 3: Stanovení síly na vytržení

Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 4: Stanovení rychlosti šíření
ultrazvukového impulsu

Kamenivo do betonu

Provádění speciálních geotechnických prací - Ražené piloty

Fasádní dílcová lešení - Část 1: Požadavky na výrobky

Fasádní dílcová lešení - Část 2: Zvláštní postupy při navrhování
konstrukce

Dočasné stavební konstrukce - Část 1: Pracovní lešení - Požadavky
na provedení a obecný návrh

Dočasné stavební konstrukce - Část 2: Informace o materiálech

Dočasné stavební konstrukce - Část 3: Zatěžovací zkoušky

Dočasné stavební konstrukce - Část 4: Záchytné stříšky pro lešení -
Požadavky na provedení a návrh výrobku

Podpěrná lešení - Požadavky na provedení a obecný návrh

Tepelněizolační výrobky pro budovy - Průmyslově vyráběné
výrobky z pěnového polystyrenu (EPS) - Specifikace

Tepelněizolační výrobky pro budovy - Průmyslově vyráběné
výrobky z extrudovaného polystyrenu (XPS) - Specifikace

Železniční aplikace - Kolej - Betonové příčné a výhybkové pražce -
Část 1: Obecné požadavky

Křemičitý úlet do betonu - Část 1: Definice, požadavky a kritéria
shody

Nestmelené směsi - Specifikace

10
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 13369 ed. 2 Společná ustanovení pro betonové prefabrikáty 18
ČSN EN 1337-1 18
ČSN EN 1337-2 Stavební ložiska - Část 1: Všeobecná pravidla navrhování 18
ČSN EN 1337-3 18
ČSN EN 1337-4 Stavební ložiska - Část 2: Kluzné prvky 18
ČSN EN 1337-5 18
ČSN EN 1337-6 Stavební ložiska - Část 3: Elastomerová ložiska 18
ČSN EN 1337-7 18
ČSN EN 1337-8 Stavební ložiska - Část 4: Válcová ložiska 18
ČSN EN 1337-9 18
ČSN EN 1337-10 Stavební ložiska - Část 5: Hrncová ložiska 18
ČSN EN 1337-11 18
ČSN EN 13391 Stavební ložiska - Část 6: Vahadlová ložiska 18
ČSN EN 13450 7
ČSN EN 13577 Stavební ložiska - Část 7: PTFE kalotová a PTFE cylindrická ložiska 17
ČSN EN 13670 1, 17, 18
ČSN EN 1367-1 Stavební ložiska - Část 8: Vodící ložiska a konstrukce 7
ČSN EN 1367-3 7
ČSN EN 13791 Stavební ložiska - Část 9: Ochrana 17
ČSN EN 13967+A1 22
Stavební ložiska - Část 10: Prohlídka a údržba
ČSN EN 14188-1 22
ČSN EN 14199 Stavební ložiska - Část 11: Doprava, skladování a osazování 17
ČSN EN 14487-1 17
ČSN EN 14487-2 Mechanické zkoušky pro systémy dodatečného předpínání 17
ČSN EN 14889-1 17
ČSN EN 14889-2 Kamenivo pro kolejové lože 17
ČSN EN 14899 2
ČSN EN 1504-1 Chemické působení na beton - Stanovení obsahu agresivního oxidu 18
uhličitého ve vodě
ČSN EN 1504-2 Provádění betonových konstrukcí 18

ČSN EN 1504-3 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání - Část 1: 17, 18
Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování
ČSN EN 1504-4 18
Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání - Část 3:
ČSN EN 1504-5 Zkouška varem pro rozpadavý čedič 18
Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích a v
prefabrikovaných betonových dílcích

Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie pro
izolace proti zemní vlhkosti a plastové a pryžové pásy a fólie pro
izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky
Zálivky a vložky do spár - Část 1: Specifikace pro zálivky za horka

Provádění speciálních geotechnických prací - Mikropiloty

Stříkaný beton - Část 1: Definice, specifikace a shoda

Stříkaný beton - Část 2: Provádění

Vlákna do betonu - Část 1: Ocelová vlákna - Definice, specifikace a
shoda

Vlákna do betonu - Část 2: Polymerová vlákna - Definice,
specifikace a shoda

Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy
programu vzorkování a jeho použití
Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 1:
Definice

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 2:
Systémy ochrany povrchu betonu

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 3:
Opravy se statickou funkcí a bez statické funkce

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 4:
Konstrukční spojování
Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 5:
Injektáž betonu

11
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 1504-6 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - 17, 18
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 6:
ČSN EN 1504-7 Kotvení výztužných ocelových prutů 18

ČSN EN 1504-8 ed. 2 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - 18
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 7:
ČSN EN 15167-1 Ochrana výztuže proti korozi 17

ČSN EN 1536+A1 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - 17
ČSN EN 1538+A1 Definice, požadavky, kontrola kvality a AVCP - Část 8: Kontrola 17
ČSN EN 16502 kvality a posuzování a ověřování stálosti vlastností (AVCP) 17
ČSN EN 16587 9
Mletá granulovaná vysokopecní struska pro použití do betonu,
ČSN EN 1779 malty a injektážní malty - Část 1: Definice, specifikace a kritéria 25B
ČSN EN 196-2 shody 17
ČSN EN 197-1 ed. 2 17, 18
ČSN EN 1990 Provádění speciálních geotechnických prací - Vrtané piloty 18
ČSN EN 1991-1-1 18
ČSN EN 1991-1-1 NA ed. A Provádění speciálních geotechnických prací - Podzemní stěny 18
ČSN EN 1991-1-2 18
ČSN EN 1991-1-2 NA ed. A Stanovení stupně kyselosti zeminy podle Baumann-Gully 18
ČSN EN 1991-1-3 18
ČSN EN 1991-1-3 ed. 2 Železniční aplikace - Konstrukce pro osoby se sníženou schopností 18
ČSN EN 1991-1-3 NA ed. A pohybu a orientace - Požadavky na bezbariérové trasy v rámci 18
ČSN EN 1991-1-4 infrastruktury 18
ČSN EN 1991-1-4 ed. 2 18
ČSN EN 1991-1-4 NA ed. A Nedestruktivní zkoušení - Zkoušení těsnosti - Kritéria pro volbu 18
ČSN EN 1991-1-5 metod a postupů 18
ČSN EN 1991-1-5 NA ed. A 18
ČSN EN 1991-1-6 Metody zkoušení cementu - Část 2: Chemický rozbor cementu 18
ČSN EN 1991-1-6 NA ed. A 18
ČSN EN 1991-1-7 Cement - Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro 18
ČSN EN 1991-1-7 NA ed. A obecné použití 18
ČSN EN 1991-2 18
Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení -
Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-1:
General actions - Densities, self-weight, imposed loads for buildings

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení -
Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-2:
General actions - Actions on structures exposed to fire

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení -
Zatížení sněhem

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1- 3: Obecná zatížení -
Zatížení sněhem

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-3:
General actions - Snow loads

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení -
Zatížení větrem

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1- 4:
General actions - Wind loads

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení -
Zatížení teplotou

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-5:
General actions - Thermal actions

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení -
Zatížení během provádění

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1- 6:
General actions - Actions during execution

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení -
Mimořádná zatížení

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-7:
General actions - Accidental actions

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 2: Zatížení mostů dopravou

12
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 1991-2 ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 2: Zatížení mostů dopravou 18
ČSN EN 1991-2 NA ed. A
ČSN EN 1991-3 National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 2: Traffic 18
ČSN EN 1991-3 NA ed. A
ČSN EN 1991-4 loads on bridges
ČSN EN 1991-4 ed. 2
ČSN EN 1991-4 NA ed. A Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a 18
ČSN EN 1992-1-1
ČSN EN 1992-1-1 ed. 2 strojního vybavení
ČSN EN 1992-1-1 NA ed. A
ČSN EN 1992-1-2 National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 3: 18
ČSN EN 1992-1-2 NA ed. A
ČSN EN 1992-2 Actions induced by cranes and machinery
ČSN EN 1992-2 NA ed. A
ČSN EN 1992-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží 18
ČSN EN 1992-3 NA ed. A
ČSN EN 1992-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží 18
ČSN EN 1993-1-4
ČSN EN 206+A2 National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 4: Silos 18
ČSN EN 206+A2 and tanks 18
ČSN EN 445 17, 18
ČSN EN 446 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná 18
ČSN EN 447 pravidla a pravidla pro pozemní stavby
ČSN EN 450-1
ČSN EN 480-10 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná
ČSN EN 480-11 pravidla a pravidla pro pozemní stavby

ČSN EN 50110-1 ed. 3 National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part
ČSN EN 50122-2 ed. 3 1-1: General rules and rules for buildings

ČSN EN 50131-1 ed. 2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-2: Obecná 18
ČSN EN 50561-1
pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru
ČSN EN 60445 ed. 5
National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part 18

1-2: General rules - Structural fire design

Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 2: Betonové 18
mosty - Navrhování a konstrukční zásady 18
18
National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part 18
2: Concrete bridges - Design and detailling rules 18
25B
Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 3: Nádrže na 9, 17, 18, 22
kapaliny a zásobníky

National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part
3: Liquid retaining and containment structures

Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 4: Navrhování
kotvení do betonu

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-4: Obecná
pravidla - Doplňující pravidla pro korozivzdorné oceli

Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda 9

Injektážní malta pro předpínací kabely - Zkušební metody 18

Injektážní malta pro předpínací kabely - Postupy injektáže 18

Injektážní malta pro předpínací kabely - Základní požadavky 18

Popílek do betonu - Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody 17

Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Zkušební metody - 17
Část 10: Stanovení obsahu vodou rozpustných chloridů 17
1, 28
Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Zkušební metody - 9
Část 11: Stanovení charakteristik vzduchových pórů ve ztvrdlém 28
betonu 28
28
Obsluha a práce na elektrických zařízeních - Část 1: Obecné
požadavky

Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická bezpečnost,
uzemnění a zpětný obvod - Část 2: Ochranná opatření proti
účinkům bludných proudů DC trakčních soustav

Poplachové systémy - Poplachové zabezpečovací a tísňové
systémy - Část 1: Systémové požadavky

Zařízení pro komunikaci po vedení používaná v instalacích nízkého
napětí - Charakteristiky vysokofrekvenčního rušení - Meze a
metody měření - Část 1: Zařízení pro domácí použití

Základní a bezpečnostní zásady pro rozhraní člověk-stroj, značení a
identifikaci - Identifikace svorek předmětů, konců vodičů a vodičů

13
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 60529 Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód) 28

ČSN EN 60708 Nízkofrekvenční kabely s polyolefinovou izolací a vrstveným 28

polyolefinovým pláštěm zabraňujícím vnikání vlhkosti

ČSN EN 60794-1-1 ed. 3 Optické vláknové kabely - Část 1-1: Kmenová specifikace - Obecně 28

ČSN EN 74-1 Spojky, středicí trny a nánožky pro pracovní a podpěrná lešení - 18
ČSN EN 74-2
ČSN EN 74-3 Část 1: Spojky trubek - Požadavky a zkušební postupy

Spojky, středicí trny a nánožky pro pracovní a podpěrná lešení - 18

Část 2: Speciální spojky - Požadavky a zkušební postupy

Spojky, středicí trny a nánožky pro pracovní a podpěrná lešení - 18

Část 3: Ploché nánožky a středicí trny - Požadavky a zkušební

postupy

ČSN EN 932-1 Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 1: Metody odběru 7
ČSN EN 932-2
ČSN EN 932-3 vzorků

Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 2: Metody 7

zmenšování laboratorních vzorků

Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 3: Postup a 7

názvosloví pro jednoduchý petrografický postup

ČSN EN 932-5 Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 5: Běžné 7
ČSN EN 933-1
zkušební zařízení a kalibrace

Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 1: Stanovení 7

zrnitosti - Sítový rozbor

ČSN EN 933-3 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 3: Stanovení 7

tvaru zrn - Index plochosti

ČSN EN 933-4 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 4: Stanovení 7

tvaru zrn - Tvarový index

ČSN EN 934-1 Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Část 1: Společné 17

požadavky

ČSN EN 934-2+A1 Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Část 2: Přísady do 17

betonu - Definice, požadavky, shoda, označování a značení štítkem

ČSN EN IEC 31010 ed. 2 Management rizik - Techniky posuzování rizik 1

ČSN EN IEC 62368-1 ed. Zařízení audio/video, informační a komunikační technologie - Část 28

2+A11 1: Bezpečnostní požadavky

ČSN EN IEC 62485-2 Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a bateriové 28

instalace - Část 2: Staniční baterie

ČSN EN ISO 11124-1 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Specifikace kovových otryskávacích

prostředků - Část 1: Obecný úvod a klasifikace

ČSN EN ISO 11126-1 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Specifikace nekovových otryskávacích

prostředků - Část 1: Obecný úvod a klasifikace

ČSN EN ISO 11600 Stavební konstrukce - Těsnicí hmoty - Klasifikace a požadavky pro 18

tmely

ČSN EN ISO 12670 Žárové stříkání - Součásti s žárově stříkanými povlaky - Technické 25B

dodací podmínky

ČSN EN ISO 12944-1 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B
ČSN EN ISO 12944-2
ČSN EN ISO 12944-3 ochrannými nátěrovými systémy - Část 1: Obecné zásady
ČSN EN ISO 12944-4
ČSN EN ISO 12944-5 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B

ochrannými nátěrovými systémy - Část 2: Klasifikace vnějšího

prostředí

Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B

ochrannými nátěrovými systémy - Část 3: Navrhování

Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B

ochrannými nátěrovými systémy - Část 4: Typy povrchů podkladů a

jejich příprava

Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B

ochrannými nátěrovými systémy - Část 5: Ochranné nátěrové

systémy

ČSN EN ISO 12944-6 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B

ochrannými nátěrovými systémy - Část 6: Laboratorní metody

zkoušení

14
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN ISO 12944-7 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B

ČSN EN ISO 12944-8 ochrannými nátěrovými systémy - Část 7: Provádění a dozor při

ČSN EN ISO 14001 zhotovování nátěrů
ČSN EN ISO 1461
ČSN EN ISO 1461 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 25B
ČSN EN ISO 14713-1
ochrannými nátěrovými systémy - Část 8: Zpracování specifikací
ČSN EN ISO 14713-2
pro nové a údržbové nátěry
ČSN EN ISO 14713-3
ČSN EN ISO 14917 Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem 1
ČSN EN ISO 14918
ČSN EN ISO 14919 pro použití

ČSN EN ISO 14922 Povlaky žárového zinku nanesené ponorem na ocelové a litinové 18
ČSN EN ISO 15528
ČSN EN ISO 15630-1 výrobky - Specifikace a zkušební metody
ČSN EN ISO 15630-2
ČSN EN ISO 16276-1 Povlaky žárového zinku nanesené ponorem na ocelové a litinové 25B

ČSN EN ISO 16276-2 výrobky - Specifikace a zkušební metody

ČSN EN ISO 17660-1 Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a 25B
ČSN EN ISO 17660-2
ČSN EN ISO 20471 litinových konstrukcí proti korozi - Část 1: Obecné zásady pro
ČSN EN ISO 2063-1
ČSN EN ISO 2063-2 navrhování a odolnost proti korozi
ČSN EN ISO 2064
ČSN EN ISO 2178 Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a 25B
ČSN EN ISO 2409
ČSN EN ISO 2808 litinových konstrukcí proti korozi - Část 2: Žárové zinkování
ČSN EN ISO 29601
ČSN EN ISO 4618 ponorem
ČSN EN ISO 4624
Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a 25B

litinových konstrukcí proti korozi - Část 3: Sherardování

Žárové stříkání - Názvosloví, klasifikace 25B

Žárové stříkání - Zkoušení způsobilosti pracovníků provádějících 25B

žárové stříkání

Žárové stříkání - Dráty, tyčinky a kordy pro stříkání plamenem a 25B

stříkání elektrickým obloukem - Klasifikace - Technické dodací

podmínky

Žárové stříkání - Požadavky na kvalitu pro výrobce žárově 25B

stříkaných povlaků

Nátěrové hmoty a jejich suroviny - Vzorkování 25B

Ocel pro výztuž a předpínání do betonu - Zkušební metody - Část 18

1: Tyče, válcovaný drát a drát pro výztuž do betonu

Ocel pro výztuž a předpínání do betonu - Zkušební metody - Část 18

2: Svařované sítě a příhradové nosníky

Ochrana ocelových konstrukcí proti korozi ochrannými nátěrovými 25B

systémy - Hodnocení a kritéria přijetí, adheze/koheze (odtrhová

pevnost) povlaku - Část 1: Odtrhová zkouška

Ochrana ocelových konstrukcí proti korozi ochrannými nátěrovými 25B

systémy - Hodnocení a kritéria přijetí, adheze/koheze (odtrhová

pevnost) povlaku - Část 2: Mřížková zkouška a křížový řez

Svařování - Svařování betonářské oceli - Část 1: Nosné svarové 18

spoje

Svařování - Svařování betonářské oceli - Část 2: Nenosné svarové 18

spoje

Oděvy s vysokou viditelností - Zkušební metody a požadavky 1

Žárové stříkání - Zinek, hliník a jejich slitiny - Část 1: Navrhování a 25B

požadavky na kvalitu systémů ochrany proti korozi

Žárové stříkání - Zinek, hliník a jejich slitiny - Část 2: Realizace 25B

systémů ochrany proti korozi

Kovové a jiné anorganické povlaky - Definice a dohody týkající se 25B

měření tloušťky

Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech - Měření 25B

tloušťky povlaku - Magnetická metoda

Nátěrové hmoty - Mřížková zkouška 25B

Nátěrové hmoty - Stanovení tloušťky nátěru 25B

Nátěrové hmoty - Ochrana proti korozi ochrannými nátěrovými 25B

systémy - Hodnocení pórovitosti suchého nátěru

Nátěrové hmoty - Slovník 25B

Nátěrové hmoty - Odtrhová zkouška přilnavosti 25B

15
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN ISO 4628-2 Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace 25B
ČSN EN ISO 4628-3
ČSN EN ISO 4628-4 množství a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu -
ČSN EN ISO 4628-5
ČSN EN ISO 4628-6 Část 2: Hodnocení stupně puchýřkování
ČSN EN ISO 5817
ČSN EN ISO 6284 Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace 25B
ČSN EN ISO 7010
ČSN EN ISO 8044 množství a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu -
ČSN EN ISO 8501-1
Část 3: Hodnocení stupně prorezavění
ČSN EN ISO 8501-3
ČSN EN ISO 8501-4 Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace 25B
ČSN EN ISO 8502-3
ČSN EN ISO 8502-4 množství a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu -
ČSN EN ISO 8502-6
ČSN EN ISO 8502-9 Část 4: Hodnocení stupně praskání
ČSN EN ISO 8503-1
ČSN EN ISO 8503-2 Nátěrové hmoty - Hodnocení množství a velikosti defektů a 25B
ČSN EN ISO 8504-2
ČSN EN ISO 8504-3 intenzity jednotných změn vzhledu - Část 5: Hodnocení stupně

odlupování

Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace 25B

množství a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu -

Část 6: Hodnocení stupně křídování metodou samolepicí pásky

Svařování - Svarové spoje oceli, niklu, titanu a jejich slitin 18

zhotovené tavným svařováním (kromě elektronového a laserového

svařování) - Stupně kvality pro vady

Výkresy ve stavebnictví - Předepisování mezních odchylek 18

Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - 1

Registrované bezpečnostní značky

Koroze kovů a slitin - Slovník 25B

Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část

1: Stupně zarezavění a stupně přípravy ocelového podkladu bez

povlaku a ocelového podkladu po úplném odstranění předchozích

povlaků

Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část

3: Stupně přípravy svarů, hran a ostatních ploch s povrchovými

vadami

Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část

4: Výchozí stav povrchu, stupně přípravy a bleskové koroze po

tryskání vodou

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu -

Část 3: Stanovení prachu na ocelovém povrchu připraveném pro

natírání (metoda snímání samolepicí páskou)

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu -

Část 4: Návod pro odhad pravděpodobnosti kondenzace vlhkosti

před nanášením nátěrů

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu -

Část 6: Extrakce vodou rozpustných nečistot pro analýzu (Breslova

metoda)

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu -

Část 9: Provozní metoda pro konduktometrické stanovení solí

rozpustných ve vodě

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti povrchu otryskaných

ocelových podkladů - Část 1: Specifikace a definice pro hodnocení

otryskaných povrchů s pomocí ISO komparátorů profilu povrchu

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti povrchu otryskaných

ocelových podkladů - Část 2: Hodnocení profilu povrchu otryskané

oceli komparátorem

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Metody přípravy povrchu - Část 2:

Otryskávání

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 25B

obdobných výrobků - Metody přípravy povrchu - Část 3: Ruční a

mechanizované čištění

16
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu kvality - Požadavky 1, 17, 18,
ČSN EN ISO/IEC 17025 25B
ČSN ISO 1920-10 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních 1
ČSN ISO 19840 laboratoří 17
25B
ČSN ISO 3302-1 Zkoušení betonu - Část 10: Stanovení statického modulu pružnosti
ČSN ISO 37 v tlaku 9
ČSN ISO 3864-1 9
Nátěrové hmoty - Ochrana ocelových konstrukcí nátěrovými 28
ČSN ISO 3864-1 systémy proti korozi - Měření a kritéria přejímky tloušťky suchého
nátěru na drsném povrchu 1
ČSN ISO 3864-3
Pryž - Tolerance pro výrobky - Část 1: Rozměrové tolerance 1
ČSN ISO 3864-4
Pryž, vulkanizovaný nebo termoplastický elastomer - Stanovení 1
ČSN ISO 4463-1 tahových vlastností
ČSN ISO 7077 18
ČSN ISO 7150-1 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 18
ČSN ISO 8501-2 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního 17
značení 25B
ČSN P 73 0600
ČSN P 73 2404 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 22
ČSN P 73 2450 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního 9, 17, 18
ČSN P 73 2451 značení
ČSN P 73 2452 17, 18
ČSN P 73 7505 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 17
ČSN P 74 2871 3: Zásady navrhování grafických značek pro použití v 17
TNI 73 6270 bezpečnostních značkách 28
18
Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 18
4: Kolorimetrické a fotometrické vlastnosti materiálů
bezpečnostních značek

Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření - Část 1:
Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínky

Geometrická přesnost ve výstavbě. Měřické metody ve výstavbě.
Všeobecné zásady a postupy pro ověřování správnosti rozměrů

Jakost vod. Stanovení amonných iontů. Část 1: Manuální
spektrometrická metoda

Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část
2: Stupně přípravy dříve natřeného ocelového podkladu po místním
odstranění předchozích povlaků

Hydroizolace staveb - Základní ustanovení

Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda - Doplňující
informace

Vláknobeton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

Vláknobeton - Zkoušení čerstvého vláknobetonu

Vláknobeton - Zkoušení ztvrdlého vláknobetonu

Kolektory a ostatní sdružené trasy vedení inženýrských sítí

Systémy dodatečného předpínání - Všeobecné požadavky a
zkoušení

Mostní ložiska

A.0.2.2 Technické normy železnic (TNŽ)

Označení Název Kapitola TKP

TNŽ 73 6280 Navrhování a provádění vodotěsných izolací železničních mostních 18, 22
objektů
TNŽ 34 2604 1, 2
TNŽ 34 3109 Železniční zabezpečovací zařízení - Závěrové tabulky 1, 2

Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho
blízkosti na železničních dráhách celostátních, regionálních a
vlečkách

17
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.0.2.3 Normy ostatní

Označení Název Kapitola TKP

ASTM D 4752 Standard Practice for Measuring MEK Resistance of Ethyl Silicate 25B

EAD 160004-00-0301 (Inorganic) Zinc-Rich Primers by Solvent Rub
EAD 320002-00-0605
Post-tensioning kits for prestressing of structures 18
ETA 15/0003
fib Model Code 2010 Coated metal water stop sheet for construction and controlled crack 18

ISO 10406-1 joints in waterproof concrete

Manuál na navrhovanie Coated metal water stop sheet PENTAFLEX 18
GFRP výstuže do
betónových konštrukcií fib Model Code for Concrete Structures 2010 (The International 17, 18
ÖNORM B 332 Federation for Structural Concrete) 18
18
prEN 10138 Fibre-reinforced polymer (FRP) reinforcement of concrete, Test
prEN 1992-1-1 methods – Part : FRP bars and grids

SN NS 476 vydavatel: Slovenská komora stavebných inžinierov

Std-401 APC Vergussmörtel - Anforderungen und Prüfmethoden (Malty - 17

TP ČBS 03 Požadavky a zkušební metody)

TP ČBS 04 Prestressing Steels, Part 1 to 4 18
TP ČBS 05
TP ČBS 07 Eurocodes 2: Design of concrete structures – Part 1: General 18

rules – Rules for buildings, bridges and civil engineering structures

Paints and coatings - Approval and certification of surface treatment 25B

inspectors

Certifikační schéma kvalifikace a certifikace pracovníků v oboru 25B

koroze a protikorozní ochrany

Technická pravidla ČBS 03 Pohledový beton (Česká Betonářská 17

Společnost) (rok vydání 2018)

Technická pravidla ČBS 04 Vodonepropustné betonové konstrukce 18

Technická pravidla ČBS 05 Modul pružnosti betonu 18

Technická pravidla ČBS 07 Ultra-vysokohodnotný beton 18

A.0.3.1 Směrnice, pokyny a řády SŽ

Označení Název Kapitola TKP

Směrnice SŽDC SM09 Pravidla pro uplatnění výstupů projektu. Moderní design a 28
Směrnice SŽ SM011 architektura nádraží a zastávek ČR 1, 2, 18, 22
Směrnice SŽDC č. 20
Směrnice SŽDC SM33 Dokumentace staveb Správy železnic, státní organizace
Směrnice SŽDC č. 34
Směrnice pro stanovení a členění investičních nákladů staveb státní 1, 2
Směrnice SŽDC SM35
organizace Správa železniční dopravní cesty
Směrnice SŽDC č. 42
Směrnice SŽDC č. 67 Správa koordinačních schémat ukolejnění a trakčního propojení 1, 2
Směrnice SŽ SM105
Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí 1, 2, 28
sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a 28
energetiky, na železniční dopravní cestě vlastnictví státu státní 1, 2
organizace Správa železniční dopravní cesty

Směrnice, kterou se stanovují technické specifikace vlakových
rádiových zařízení a zásady pro jejich přípravu a realizaci na
železniční dopravní cestě ve vlastnictví státu

Hospodaření s vyzískaným materiálem

Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství 1, 2, 18, 22,
Změny během výstavby 25B

1, 2

18
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Směrnice SŽDC č. 116 Směrnice, kterou se stanovují technické specifikace rádiových 28
zařízení pracujících v místních rádiových sítích v pásmu 150 MHz a
Směrnice SŽDC č. 117 zásady pro jejich přípravu a realizaci na železniční dopravní cestě 1, 2
Pokyn GŘ č. 4/2016 ve vlastnictví státu 1, 2
Pokyn SŽ PO-08/2022-GŘ
Předávání digitální dokumentace investiční výstavby SŽDC 2
Pokyn SŽ PO-09/2021-GŘ
Pokyn SŽDC PO-21/2017- Předávání digitální dokumentace a dat mezi SŽDC a externími 1, 2
GŘ subjekty 28
Pokyn SŽDC PO-21/2019- 28
GŘ Pokyn generálního ředitele k posuzování přípustnosti strojů a 1, 2, 22
Řád SŽ R14 speciálních vozidel dodavatelů pro technologické využití při pracích
na železničních drahách státní organizace Správa železnic, ve znění
změny č. 1

Pokyn generálního ředitele stanovující podmínky pro přístupy osob
v prostoru stavby

Opatření a omezení pro dodávky technologických celků s dopadem
na síťovou infrastrukturu SŽDC

Pokyn generálního ředitele. Evidence technologických počítačů

Řád zabezpečení požární ochrany státní organizace Správa železnic

A.0.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Kapitola TKP

Předpis SŽ Bp1 Pokyny provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti a k ochraně 1, 2, 22
zdraví osob při činnostech a pohybu v jeho prostorách a v
Předpis SŽ Bp3 prostorách železniční dráhy provozované státní organizací Správa 1, 22
železnic
Předpis SŽ D1 ČÁST PRVNÍ Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na stavbách a při stavebních 1, 2, 9
činnostech v prostorách Správy železnic, státní organizace
Předpis SŽ D3 Dopravní a návěstní předpis pro tratě nevybavené evropským 1, 2, 9
Předpis SŽ D4 vlakovým zabezpečovačem 1

Předpis SŽ D7/2 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy 1, 2, 9
Předpis SŽ D17 1, 2
Předpis SŽDC E6 Předpis pro řízení drážní dopravy na tratích vybavených 28
Předpis SŽDC M20 radioblokem 1, 2
Předpis SŽDC M21 Organizování výlukových činností 1, 2
Předpis SŽDC Ob1 díl II
Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí 1, 25B
Předpis SŽDC S3
Předpis SŽ S3 díl III Předpis pro činnost elektrodispečinků 7, 9
Předpis SŽ S3/1 1
Předpis SŽDC S3/2 Předpis pro zeměměřictví
Předpis SŽ S4 7, 22
Předpis SŽ S4/4 Topologie sítě a staničení tratí železničních drah 1, 7
Předpis SŽDC S5 7, 9, 18, 22
Předpis SŽ S5/1 Vydávání povolení ke vstupu do míst veřejnosti nepřístupných.
Průkaz pro cizí subjekt 9
Předpis SŽDC S5/4 Železniční svršek 2, 18, 22,
Předpis SŽ S8
Předpis SŽDC S9 Železniční svršek. Zajištění prostorové polohy koleje 25B
18
Práce na železničním svršku
18, 25B
Bezstyková kolej 2
1
Železniční spodek

Železniční přejezdy

Správa mostních objektů

Diagnostika, zatížitelnost a přechodnost železničních mostních
objektů
Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí

Provoz, údržba a opravy speciálních vozidel

Pevná jízdní dráha

19
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Předpis SŽ S13 Ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů pro stavby 9
na železnici
Předpis SŽDC T7 Rádiový provoz 1
Předpis SŽDC (ČD) Z11 1
Předpis SŽ Zam1 Předpis pro obsluhu rádiových zařízení 1, 2, 25B

Předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob při provozování
dráhy a drážní dopravy

A.0.3.3 Metodické pokyny SŽ

Označení Název Kapitola TKP

Metodický pokyn SŽDC Metodický pokyn pro hodnocení a řízení hluku ze železniční dopravy 1
50023/2017-SŽDC-GŘ-O15

Metodický pokyn SŽDC Metodický pokyn pro měření prostorové polohy koleje 1, 2

M20/MP004

Metodický pokyn SŽ Metodický pokyn pro tvorbu prostorových dat pro mapy velkého 1, 2

MPM20/MP005 měřítka

Metodický pokyn SŽDC Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty 1, 2

M20/MP006

Metodický pokyn SŽ MP Železniční bodové pole 1, 2

M20/MP007

Metodický pokyn SŽ MP Účelová železniční mapa velkého měřítka 1, 2

M20/MP010

Metodický pokyn SŽ MP Záborový elaborát 1, 2

M20/MP013

A.0.3.4 Ostatní dokumenty SŽ

Označení Název Kapitola TKP

SŽDC č.j. 9112/12-OP Zavedení typizovaného stavebního deníku pro údržbu a opravy 1

Stavební deník (údržba a staveb státních drah
opravy státních drah)
SŽDC č.j. S 17307/09-OI Stavební deník (údržba a opravy státních drah) - smluvní vzor 1

A. Stavební deník objednatele
/centrální stavby/
A. Stavební deník /část Aktualizace TKP - zavedení typizovaného "SD - SŽDC - smluvní vzor 1
stavby/
B. Stavební deník objednatele
/centrální stavby/
B. Stavební deník /část Typizovaný stavební deník A /centrální stavby/ - identifikační údaje 1
stavby/
SŽ TS 1/2022-SZ Typizovaný stavební deník A /část stavby/ - identifikační údaje 1

SŽDC TS 2/2006-ZS Typizovaný stavební deník B /centrální stavby/ - denní záznamy 1

SŽDC TS 2/2007-Z Typizovaný stavební deník B /část stavby/ - denní záznamy 1

SŽDC TS 2/2008-ZSE Optické kabely a jejich příslušenství v přenosové síti státní 28

SŽDC TS 4/2008-Z organizace Správa železnic Vydání II

Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Dálkové 28

ovládání zabezpečovacího zařízení. Druhé vydání

Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Diagnostika 28

zabezpečovacích zařízení.

Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Dálková 28

diagnostika technologických systémů železniční dopravní cesty.

Třetí vydání

Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Diagnostika 28

zabezpečovacích zařízení na tratích vybavených dálkovým

ovládáním zabezpečovacích zařízení.

20
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

SŽDC TS 6/2010-S Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Výběr a 28

projektování dotykového terminálu telefonního zapojovače.

ZTP č.j. 18453/2018 SŽDC- Základní technické požadavky na kamerové systémy 28

O14

A.0.3.5 Obecné technické podmínky (OTP)

Označení Název Kapitola TKP

OTP Obecné technické podmínky pro ochranné nátěrové systémy 25B
OTP 1, 2, 7
Obecné technické podmínky - Kamenivo pro kolejové lože
OTP železničních drah 22
Obecné technické podmínky - Systémy vodotěsných izolací na
OTP železničních mostních objektech 2
OTP Obecné technické podmínky - Protihlukové stěny 18

Obecné technické podmínky pro železobetonové trouby propustků

A.0.3.6 Vzorové listy

Označení Název Kapitola TKP

MLV 102 Mostní vzorový list MVL 102 - Přechodové oblasti a ukončení 18, 22
nosných konstrukcí železničních mostů 18, 25B
MVL 511
Mostní vzorový list MVL 511 - Nosné konstrukce železničních mostů 18
MVL 720 se zabetonovanými ocelovými nosníky
VL Ž3
VL Ž4 Mostní vzorový list MVL 720 - Zábradlí pro železniční mosty
VL Ž11
Vzorový list železničního spodku Ž3 - Odvodňovací zařízení 9

Vzorový list železničního spodku Ž4 - Pražcové podloží 9

Vzorový list železničního spodku Ž11 - Železniční přejezdy a 9

přechody

A.0.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Kapitola TKP

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 2, 7, 9, 17,
18, 22, 28
TKP Kapitola 2 TKP Kapitola 2 - Příprava staveniště
TKP Kapitola 3 TKP Kapitola 3 - Zemní práce 1, 7, 28
TKP Kapitola 4 TKP Kapitola 4 - Odvodnění tratí a stanic 1, 9, 28
TKP Kapitola 5 TKP Kapitola 5 - Ochrana drážního tělěsa 1, 9, 22
TKP Kapitola 6 TKP Kapitola 6 - Pražcové podloží
TKP Kapitola 7 TKP Kapitola 7 - Kolejové lože 1, 9
TKP Kapitola 8 TKP Kapitola 8 - Konstrukce koleje a výhybek 1, 7, 9
TKP Kapitola 9 TKP Kapitola 9 - Železniční přejezdy a přechody
TKP Kapitola 10 TKP Kapitola 10 - Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové 1, 9
komunikace a zpevněné plochy 1, 7, 9
TKP Kapitola 11 TKP Kapitola 11 - Trvalé oplocení
TKP Kapitola 12 TKP Kapitola 12 - Chráničky a kolektory 2, 7
TKP Kapitola 13 TKP Kapitola 13 - Plyn, Voda, Produktovody 1, 7, 9
TKP Kapitola 14 TKP Kapitola 14 - Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače
TKP Kapitola 15 TKP Kapitola 15 - Vegetační úpravy 1, 2, 9
1, 9, 22, 28
21
1, 9
1, 9, 22

1, 2
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

TKP Kapitola 16 TKP Kapitola 16 - Protihluková opatření 1, 2
TKP Kapitola 17 1, 2, 9, 18,
TKP Kapitola 18 TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
TKP Kapitola 19 22
TKP Kapitola 20 TKP Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce 1, 2, 9, 22
TKP Kapitola 21
TKP Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce 1, 2, 22
TKP Kapitola 22 1, 17, 22
TKP Kapitola 23 TKP Kapitola 20 - Tunely
TKP Kapitola 24 1, 17
TKP Kapitola 25 A TKP Kapitola 21 - Mostní ložiska a ukončení nosné konstrukce
mostu 1
TKP Kapitola 25 B TKP Kapitola 22 - Izolace proti vodě 1, 17, 18, 22

TKP Kapitola 26 TKP Kapitola 23 - Sanace inženýrských objektů 1
1, 2, 28
TKP Kapitola 27 TKP Kapitola 24 - Zvláštní zakládání
TKP Kapitola 28 1, 2, 28
TKP Kapitola 29 TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a
TKP Kapitola 30 konstrukcí - Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi 1, 28
bludnými proudy
TKP Kapitola 31 TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a 1, 2, 9, 28
TKP Kapitola 32 konstrukcí - Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti 1, 9
TKP Kapitola 33 atmosferické korozi 1
TKP Kapitola 26 - Osvětlení, EOV, Stožárové transformovny VN/NN, 1, 9
rozvody NN včetně dálkového ovládání
TKP Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení 1, 2, 9, 28
1, 9
TKP Kapitola 28 - Sdělovací zařízení 1

TKP Kapitola 29 - Silnoproudá technologická zařízení

TKP Kapitola 30 - Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 KV,
napájení z TV
TKP Kapitola 31 - Trakční vedení

TKP Kapitola 32 - Zařízení tratí a traťové značky

TKP Kapitola 33 - Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

A.0.4.1 Kapitoly TKP staveb pozemních kominikací

Označení Název Kapitola TKP

Kapitola 3 TKP PK Odvodnění a chráničky pro inženýrské sítě 9
Kapitola 4 TKP PK Zemní práce 9
Kapitola 5 TKP PK Podkladní vrstvy 9
Kapitola 7 TKP PK Hutněné asfaltové vrstvy 9
Kapitola 8 TKP PK Litý asfalt 9
Kapitola 9 TKP PK Kryty z dlažeb 9
Kapitola 14 TKP PK Dopravní značky a dopravní zařízení 9
Kapitola 26 TKP PK Postřiky a nátěry vozovek 9

A.0.4.2 Technické podmínky staveb pozemních komunikací

Označení Název Kapitola TKP

TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích 9
TP 66
TP 83 Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích 1, 9
TP 88 (TPMD 88)
Odvodnění pozemních komunikací 9

Oprava trhlin v betonových konstrukcích 18

22
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

TP 119 Odrazová zrcadla 9

TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení 9

TP 136 (TPMD 136) Povlakovaná výztuž do betonu 18

TP 147 Užití asfaltových membrán a výztužných prvků v konstrukci 9

vozovky

TP 148 Hutněné asfaltové vrstvy s přídavkem drcené gumy z pneumatik 9

TP 169 Zásady pro označování dopravních situací na pozemních 9

komunikacích

TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací 9

TP 193 (TPMD 193) Svařování betonářské výztuže a jiné typy spojů 18

TP 208 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena 9

A.0.4.3 Vzorové listy staveb pozemních komunikací

Označení Název Kapitola TKP

VL 6.1 Svislé dopravní značky 9
VL 6.2 Vodorovné dopravní značky 9

23
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 1 - Všeobecně
Citované a související dokumenty

A.1.1.1 Zákony ČR Název
Označení Změny, opravy, poznámky

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích
Zákon č. 17/1992 Sb.
Zákon č. 18/1997 Sb. o životním prostředí

Zákon č. 20/1987 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
Zákon č. 22/1997 Sb. zákon)

Zákon č. 44/1988 Sb. o státní památkové péči
Zákon č. 49/1997 Sb.
Zákon č. 61/1988 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
Zákon č. 62/1988 Sb. některých zákonů
Zákon č. 76/2002 Sb.
o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Zákon č. 77/2002 Sb.
o civilním letectví
Zákon č. 89/2012 Sb.
Zákon č. 90/2012 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Zákon č. 100/2001 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
Zákon č. 102/2001 Sb.
Zákon č. 114/1992 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
Zákon č. 127/2005 Sb. registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci)
Zákon č. 133/1985 Sb.
Zákon č. 134/2016 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a
Zákon č. 164/2001 Sb. o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění
Zákon č. 167/2008 Sb. pozdějších předpisů
Zákon č. 183/2006 Sb.
občanský zákoník

o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích)

o posuzování vlivů na životní prostředí

o obecné bezpečnosti výrobků

o ochraně přírody a krajiny

o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

o požární ochraně

o zadávání veřejných zakázek

o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,
přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně
některých souvisejících zákonů

o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákonem 283/2021 Sb. zrušen pro vyhrazené stavby k 1.1.2024 a k
1.7.2024 i pro stavby ostatní

Zákon č. 189/1999 Sb. o nouzových zásobách ropy
Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících
s jeho zavedením
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

24
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce
Zákon č. 266/1994 Sb.
Zákon č. 274/2001 Sb. o dráhách
Zákon č. 289/1995 Sb.
Zákon č. 297/2016 Sb. o vodovodech a kanalizacích
Zákon č. 309/2006 Sb.
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Zákon č. 334/1992 Sb.
Zákon č. 350/2011 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

Zákon č. 361/2000 Sb. kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany
Zákon č. 372/2011 Sb. zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní
Zákon č. 458/2000 Sb. vztahy (zákon o zajištění podmínek bezpečnosti)

Zákon č. 499/2004 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
Zákon č. 541/2020 Sb.
o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých
zákonů (chemický zákon)

o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu)

o zdravotních službách

o podmínkách podnikání a výkonu správy v energetickém odvětví a o
změně některých zákonů (energetický zákon)

o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů

o odpadech

A.1.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Vyhláška č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti

Vyhláška č. 22/1989 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v hornictví v podzemí

Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb
MV o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v hornictví na povrchu

Vyhláška č. 26/1989 Sb.

Vyhláška č. 31/1995 Sb. kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně
ČÚZK a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Vyhláška č. 50/1978 Sb. odborné způsobilosti v elektrotechnice

Vyhláška č. 72/1988 Sb. o používání výbušnin

Vyhláška č. 87/2000 Sb. podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic

Vyhláška č. 100/1995 kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených
Sb. MD technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických
zařízení)
Vyhláška č. 101/1995 kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při
Sb. MD provozování dráhy a drážní dopravy
kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Vyhláška č. 104/1997
Sb. MD o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb

Vyhláška č. 146/2008 o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce
Sb. a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr

Vyhláška č. 169/2016
Sb.

25
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Vyhláška č. 173/1995 kterou se vydává dopravní řád drah
Sb. MD
kterou se vydává stavební a technický řád drah
Vyhláška č. 177/1995
Sb. MD o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

Vyhláška č. 189/2013 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního
Sb. MŽP požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 246/2001
Sb. MV o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu

Vyhláška č. 268/2009 o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při
Sb. MMR hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o
změně některých právních předpisů
Vyhláška č. 271/2019 o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Sb.
o zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a
Vyhláška č. 298/2005 postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách
Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Vyhláška č. 357/2013 o techn. požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
Sb.
o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech
Vyhláška č. 376/2006 havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich
Sb. zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 395/1992
Sb. MŽP o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a
stavebního řádu
Vyhláška č. 398/2009 kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání
Sb. společného povolení u staveb dopravní infrastruktury

Vyhláška č. 450/2005
Sb. MŽP

Vyhláška č. 499/2006
Sb.

Vyhláška č. 503/2006
Sb. MMR

Vyhláška č. 583/2020
Sb. MD

A.1.1.3 Nařízení vlády ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Nařízení vlády č. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod
10/1979 Sb.

Nařízení vlády č. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod
40/1978 Sb.

Nařízení vlády č. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod
85/1981 Sb.

Nařízení vlády č. o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost
133/2005 Sb. evropského železničního systému
Zrušeno 426/2021 Sb.

Nařízení vlády č. kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
163/2002 Sb.
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č.
272/2011 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Nařízení vlády č. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na
361/2007 Sb. pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a
Nařízení vlády č. zavedení signálů
362/2005 Sb.

Nařízení vlády č.
375/2017 Sb.

26
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Nařízení vlády č. o stanovení geodetických systémů a státních mapových děl
430/2006 Sb. požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
podmínky akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
Nařízení vlády č.
591/2006 Sb.

Nařízení vlády č.
592/2006 Sb.

A.1.1.4 Ostatní dokumenty

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Metodický návod Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro
MZP/2018/130/682 řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi,
Praha, srpen 2018, Věstník MŽP: září 2018

A.1.1.5 Předpisy EU

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Nařízení Evropského ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky
parlamentu a Rady (EU) pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice
č. 305/2011
Rady 89/106/EHS

A.1.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 05 0601 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Prevádzka 01.02.1993
Změny: *1 12.94, *2 12.95, *3 9.99, *Z4 7.19; (01.07.2019)

ČSN 05 0610 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a 01.02.1993
rezanie kovov (01.12.1995)

Změny: *1 10.95; Opravy: UR 12.95

ČSN 05 0630 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre oblúkové zváranie kovov 01.02.1993
Změny: *1 4.99; (01.04.1999)

ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla 01.04.2022

ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení 01.06.1991
Změny: *1 8.96, *Z2 4.00, *Z3 4.04, *Z4 9.07; (01.09.2007)

ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání 01.11.2009
Změny: *Z1 4.21, *Z2 9.21; Opravy: *1 11.21, *2 2.22 (01.02.2022)

ČSN 33 2000-5-51 ed. Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba 01.07.2022
3+Z1+Z2 elektrických zařízení - Obecné předpisy (01.04.2023)
Opravy: *1 4.23

ČSN 34 2650 ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení - Přejezdová zabezpečovací zařízení 01.03.2010

ČSN 73 0210-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: 01.12.1992
Přesnost osazení
ČSN 73 0212-3 01.01.1997
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3:
ČSN 73 0212-4 Pozemní stavební objekty 01.06.1994

ČSN 73 0212-5 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: 01.01.1994
Liniové stavební objekty
ČSN 73 0405 01.12.1997
ČSN 73 0420-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: 01.07.2002
ČSN 73 0420-2 Kontrola přesnosti stavebních dílců 01.07.2002
ČSN 73 6360-2 01.10.2009
Měření posunů stavebních objektů (01.02.2013)

Přesnost vytyčování staveb - Část 1: Základní požadavky

Přesnost vytyčování staveb - Část 2: Vytyčovací odchylky

Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její
prostorová poloha - Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba
Změny: *Z1 2.13;

27
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině - Ochrana stromů, porostů a 01.02.2006
ČSN EN 13670 vegetačních ploch při stavebních pracích
ČSN EN 31010 01.06.2010
Provádění betonových konstrukcí (01.07.2011)
Opravy: *1 7.11

Management rizik - Techniky posuzování rizik
Změny: *Z1 3.20, *Z2 8.20;

Souběžně s touto normou platí ČSN EN IEC 31010 ed. 2 (01 0352) ze srpna
2020, která tuto normu zcela nahradí od 2022-07-18.

ČSN EN 50110-1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních - Část 1: Obecné 01.05.2015
ČSN EN IEC 31010 ed. 2 požadavky 01.08.2020

Management rizik - Techniky posuzování rizik

ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem 01.02.2016
ČSN EN ISO 20471 pro použití
ČSN EN ISO 7010 01.10.2013
Oděvy s vysokou viditelností - Zkušební metody a požadavky (01.06.2017)
Změny: *A1 6.17; Opravy: *1 2.15 01.01.2021
(01.10.2022)
Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky -
Registrované bezpečnostní značky
Změny: *A1 5.21; *A2 10.22; *A3 10.22

ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu kvality - Požadavky 01.02.2016
ČSN EN ISO/IEC 17025 Opravy: *1 11.18 (01.11.2018)
ČSN ISO 3864-1 01.04.2018
Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních
laboratoří 01.12.2012

Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 1:
Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení

ČSN ISO 3864-3 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 3: 01.12.2012
ČSN ISO 3864-4 Zásady navrhování grafických značek pro použití v bezpečnostních 01.12.2012
značkách

Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 4:
Kolorimetrické a fotometrické vlastnosti materiálů bezpečnostních
značek

A.1.2.2 Technické normy železnic (TNŽ)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TNŽ 34 2604 Železniční zabezpečovací zařízení - Závěrové tabulky 01.10.2006
Změna č. 1: 01.01.2014 (01.01.2014)

TNŽ 34 3109 Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho 01.01.2006
blízkosti na železničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

A.1.3.1 Směrnice, pokyny a řády SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Směrnice SŽ SM011 Dokumentace staveb Správy železnic, státní organizace 08.04.2022
01.08.2017
Směrnice SŽDC č. 20 Směrnice pro stanovení a členění investičních nákladů staveb státní (28.11.2017)
organizace Správa železniční dopravní cesty
Změna č. 1: 28. 11. 2017 30.04.2018

Směrnice SŽDC SM33 Správa koordinačních schémat ukolejnění a trakčního propojení

28
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Směrnice SŽDC č. 34 Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí 01.10.2007
sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a (15.02.2012)
energetiky, na železniční dopravní cestě vlastnictví státu státní
organizace Správa železniční dopravní cesty
Změny: Z1 15.02.2012

Směrnice SŽDC č. 42 Hospodaření s vyzískaným materiálem 07.01.2013
Směrnice SŽDC č. 67 01.09.2011
Směrnice SŽ SM105 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství 09.08.2023
Směrnice SŽDC č. 117 24.03.2017
Změny během výstavby (06.06.2017)

Předávání digitální dokumentace investiční výstavby SŽDC
Změna č. 1: 6.6.2017

Pokyn GŘ č. 4/2016 Předávání digitální dokumentace a dat mezi SŽDC a externími 05.09.2016
subjekty 27.04.2021
Pokyn SŽ PO-09/2021- 09.12.2020
GŘ Pokyn generálního ředitele stanovující podmínky pro přístupy osob v
Řád SŽ R14 prostoru stavby

Řád zabezpečení požární ochrany státní organizace Správa železnic

A.1.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽ Bp1 Pokyny provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti a k ochraně 01.01.2021
zdraví osob při činnostech a pohybu v jeho prostorách a v prostorách
železniční dráhy provozované státní organizací Správa železnic
Změna č. 1: 1.3.2023

Předpis SŽ Bp3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na stavbách a při stavebních 01.01.2021
činnostech v prostorách Správy železnic, státní organizace (01.01.2022)
Změna č.1: 1.1.2022; Změna č.2: 1.3.2023

Předpis SŽDC D1 Dopravní a návěstní předpis 01.07.2013
Změna č. 1: 01.07.2013; změna č. 2: 14.12.2014; změna č. 3: 01.05.2015; (10.06.2018)
změna č. 4: 10. 6. 2018; k 1.7.2022 zrušen předpisem SŽ D1 ČÁST PRVNÍ

Předpis SŽ D1 ČÁST Dopravní a návěstní předpis pro tratě nevybavené evropským 01.07.2022
PRVNÍ (01.07.2024)
vlakovým zabezpečovačem
Oprava č.1: 1.7.2022; Změna č.1: 1.7.2024

Předpis SŽ D3 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy 01.07.2022
Změna č.1: 1.9.2022 (01.09.2022)

Předpis SŽ D4 Předpis pro řízení drážní dopravy na tratích vybavených radioblokem 01.07.2022
Předpis SŽ D7/2 01.07.2022
Organizování výlukových činností
Změna č.1: 1.3.2023

Předpis SŽDC M20 Předpis pro zeměměřictví 01.07.2015
Předpis SŽDC Ob1 díl II 01.04.2019
Vydávání povolení ke vstupu do míst veřejnosti nepřístupných. Průkaz
Předpis SŽ S3 díl III pro cizí subjekt 01.10.2008
(01.03.2021)
Železniční svršek. Zajištění prostorové polohy koleje
Změna č. 1: 01.10.2011; změna č. 2,: 01.10.2014; Změna č. 3: 1. 3. 2019;
Změna č. 4: 1. 3. 2021

Předpis SŽDC S3/2 Bezstyková kolej 01.03.2024
Předpis SŽDC S9 01.03.2012
Předpis SŽDC T7 Pevná jízdní dráha 24.05.2016
Předpis SŽDC (ČD) Z11 01.01.2001
Rádiový provoz (01.06.2016)

Předpis pro obsluhu rádiových zařízení
Změna č. 1: 01.06.2016

29
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Předpis SŽ Zam1 Předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob při provozování dráhy a 01.01.2020
drážní dopravy (01.09.2023)
Oprava 1: 4. 3. 2020; Změna č. 1: 1. 1. 2021; Změna č. 2: 1. 7. 2022;
Změna č.3: 15. 9. 2022; Změna č. 4: 1. 9. 2023

A.1.3.3 Metodické pokyny SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Metodický pokyn SŽDC Metodický pokyn pro hodnocení a řízení hluku ze železniční dopravy 15.01.2018
50023/2017-SŽDC-GŘ-
O15 11.03.2016

Metodický pokyn SŽDC Metodický pokyn pro měření prostorové polohy koleje 15.12.2022
M20/MP004 (15.12.2022)

Metodický pokyn SŽ Metodický pokyn pro tvorbu prostorových dat pro mapy velkého
MPM20/MP005
měřítka
Změna č. 1 : 21. 9. 2017, Změna č. 2 : 1. 9. 2018, Změna č. 3 : 1. 9. 2019,
Změna č. 4 :1. 9. 2020, Změna č. 5: 1. 9. 2021, Změna č. 6: 15. 12. 2022

Metodický pokyn SŽDC Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty 01.09.2020
M20/MP006 (03.01.2023)
Změna č. 1: 1.9.2018; Změna č. 2: 1.9.2019; Změna č. 3: 1.9.2020; Změna č.
4: 1.9.2021; Změna č. 5: 3.1.2023

Metodický pokyn SŽ MP Železniční bodové pole 01.07.2022
M20/MP007
Účelová železniční mapa velkého měřítka 03.08.2018
Metodický pokyn SŽ MP Změna č. 1: 15.10.2020; Změna č. 1: 12.1.2023 (15.10.2020)
M20/MP010

Metodický pokyn SŽ MP Záborový elaborát 07.01.2020
M20/MP013 Změna č. 1: 7. 1. 2021 (07.01.2021)

A.1.3.4 Ostatní dokumenty SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

SŽDC č.j. 9112/12-OP Zavedení typizovaného stavebního deníku pro údržbu a opravy staveb 21.02.2012
státních drah (01.03.2021)

Změna č.1: č. j. 52043/2018-SŽDC-GŘ-O15 ze dne 1.11.2018; Změna č. 2: č. j.
14685/2021-SŽ-GŘ-O15 ze dne 01.03.2021

Stavební deník (údržba Stavební deník (údržba a opravy státních drah) - smluvní vzor 21.02.2012
a opravy státních drah) objednatele (01.03.2021)

Změna č.1: č. j. 52043/2018-SŽDC-GŘ-O15 ze dne 1.11.2018; Změna č. 2: č. j.
14685/2021-SŽ-GŘ-O15 ze dne 01.03.2021

SŽDC č.j. S 17307/09- Aktualizace TKP - zavedení typizovaného "SD - SŽDC - smluvní vzor 31.03.2009
OI objednatele (18.02.2021)

Změna č.1: č.j. 11661/2021-SŽ-GŘ-O7 ze dne 18.2.2021

A. Stavební deník Typizovaný stavební deník A /centrální stavby/ - identifikační údaje 01.06.2009
/centrální stavby/ Změna č. 1: 18.02.2021 (18.02.2021)

A. Stavební deník /část Typizovaný stavební deník A /část stavby/ - identifikační údaje 01.06.2009
stavby/ Změna č. 1: 18.02.2021 (18.02.2021)

B. Stavební deník Typizovaný stavební deník B /centrální stavby/ - denní záznamy 01.06.2009
/centrální stavby/ Změna č. 1: 18.02.2021 (18.02.2021)

B. Stavební deník /část Typizovaný stavební deník B /část stavby/ - denní záznamy 01.06.2009
stavby/ Změna č. 1: 18.02.2021 (18.02.2021)

30
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.1.3.5 Obecné technické podmínky (OTP)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

OTP Obecné technické podmínky - Kamenivo pro kolejové lože 01.01.2021
železničních drah

A.1.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 2 TKP Kapitola 2 - Příprava staveniště 26.04.2022
01.07.2008
TKP Kapitola 3 TKP Kapitola 3 - Zemní práce 01.07.2008
01.07.2008
TKP Kapitola 4 TKP Kapitola 4 - Odvodnění tratí a stanic 01.07.2008
01.11.2021
TKP Kapitola 5 TKP Kapitola 5 - Ochrana drážního tělěsa 01.05.2013
01.07.2008
TKP Kapitola 6 TKP Kapitola 6 - Pražcové podloží
01.12.2000
TKP Kapitola 7 TKP Kapitola 7 - Kolejové lože 01.05.2013
01.07.2008
TKP Kapitola 8 TKP Kapitola 8 - Konstrukce koleje a výhybek 01.05.2021
01.02.2022
TKP Kapitola 10 TKP Kapitola 10 - Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace 01.02.2022
a zpevněné plochy 27.04.2022
10.05.2022
TKP Kapitola 11 TKP Kapitola 11 - Trvalé oplocení 01.03.2015
01.01.2002
TKP Kapitola 12 TKP Kapitola 12 - Chráničky a kolektory 01.09.2006
01.07.2022
TKP Kapitola 13 TKP Kapitola 13 - Plyn, Voda, Produktovody 01.09.2006
12.03.2013
TKP Kapitola 14 TKP Kapitola 14 - Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače 01.09.2018

TKP Kapitola 15 TKP Kapitola 15 - Vegetační úpravy 01.11.2001

TKP Kapitola 16 TKP Kapitola 16 - Protihluková opatření 01.11.2016

TKP Kapitola 17 TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce 01.05.2013
01.01.2023
TKP Kapitola 18 TKP Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce 01.11.2016
01.04.2017
TKP Kapitola 19 TKP Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
01.09.2006
TKP Kapitola 20 TKP Kapitola 20 - Tunely 01.05.2013
01.11.2016
TKP Kapitola 21 TKP Kapitola 21 - Mostní ložiska a ukončení nosné konstrukce mostu

TKP Kapitola 22 TKP Kapitola 22 - Izolace proti vodě

TKP Kapitola 23 TKP Kapitola 23 - Sanace inženýrských objektů

TKP Kapitola 24 TKP Kapitola 24 - Zvláštní zakládání

TKP Kapitola 25 A TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a
konstrukcí - Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi
bludnými proudy

TKP Kapitola 25 B TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a
konstrukcí - Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosferické
korozi

TKP Kapitola 26 TKP Kapitola 26 - Osvětlení, EOV, Stožárové transformovny VN/NN,
rozvody NN včetně dálkového ovládání

TKP Kapitola 27 TKP Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení

TKP Kapitola 28 TKP Kapitola 28 - Sdělovací zařízení

TKP Kapitola 29 TKP Kapitola 29 - Silnoproudá technologická zařízení

TKP Kapitola 30 TKP Kapitola 30 - Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 KV, napájení
z TV

TKP Kapitola 31 TKP Kapitola 31 - Trakční vedení

TKP Kapitola 32 TKP Kapitola 32 - Zařízení tratí a traťové značky

TKP Kapitola 33 TKP Kapitola 33 - Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

31
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.1.4.2 Technické podmínky staveb pozemních komunikací

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích

32
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 2 - Příprava staveniště
Citované a související dokumenty

A.2.1.1 Zákony ČR Název
Označení Změny, opravy, poznámky

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů
Zákon č. 61/1988 Sb.
Zákon č. 102/2001 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Zákon č. 133/1985 Sb.
Zákon č. 183/2006 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků

o požární ochraně

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákonem 283/2021 Sb. zrušen pro vyhrazené stavby k 1.1.2024 a k
1.7.2024 i pro stavby ostatní

Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých
zákonů (chemický zákon)
Zákon č. 541/2020 Sb.
o odpadech

A.2.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Vyhláška č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů)

Vyhláška č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti

Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb
MV o používání výbušnin

Vyhláška č. 72/1988 Sb.

Vyhláška č. 99/1995 Sb. o skladování výbušnin

Vyhláška č. 294/2015 kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
Sb. MD
o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech
Vyhláška č. 450/2005 havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich
Sb. MŽP zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

A.2.1.3 Nařízení vlády ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Nařízení vlády č. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na
362/2005 Sb. pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

A.2.1.4 Ostatní dokumenty

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

33
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Metodický návod MŽP Metodický návod pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při
(azbest) provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi

A.2.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 42 0142 Trubky ocelové svařované přesné a závitové. Technické dodací 01.01.1978
předpisy (01.02.1992)
*a 3.80, b 3.83, c 8.85, d 11.90, *e 2.92

ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy 01.07.2006
programu vzorkování a jeho použití
Účinnost
A.2.2.2 Technické normy železnic (TNŽ) (Posl.změna)

Označení Název 01.10.2006
Změny, opravy, poznámky (01.01.2014)

TNŽ 34 2604 Železniční zabezpečovací zařízení - Závěrové tabulky
Změna č. 1: 01.01.2014

TNŽ 34 3109 Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho 01.01.2006
blízkosti na železničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

A.2.3.1 Směrnice, pokyny a řády SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Směrnice SŽ SM011 Dokumentace staveb Správy železnic, státní organizace 08.04.2022

Směrnice SŽDC č. 20 Směrnice pro stanovení a členění investičních nákladů staveb státní 01.08.2017
organizace Správa železniční dopravní cesty (28.11.2017)
Změna č. 1: 28. 11. 2017

Směrnice SŽDC SM33 Správa koordinačních schémat ukolejnění a trakčního propojení 30.04.2018
Směrnice SŽDC č. 34
Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí 01.10.2007
sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a (15.02.2012)
energetiky, na železniční dopravní cestě vlastnictví státu státní
organizace Správa železniční dopravní cesty
Změny: Z1 15.02.2012

Předávání digitální dokumentace investiční výstavby SŽDC
Změna č. 1: 6.6.2017

Pokyn GŘ č. 4/2016 Předávání digitální dokumentace a dat mezi SŽDC a externími 05.09.2016
subjekty 01.07.2022
Pokyn SŽ PO-08/2022-
GŘ Pokyn generálního ředitele k posuzování přípustnosti strojů a
speciálních vozidel dodavatelů pro technologické využití při pracích na
železničních drahách státní organizace Správa železnic, ve znění
změny č. 1
změna č. 1: 1.3.2023

Pokyn SŽ PO-09/2021- Pokyn generálního ředitele stanovující podmínky pro přístupy osob v 27.04.2021
GŘ prostoru stavby 01.01.2014

Pokyn GŘ č. 10/2013 Posuzování přípustnosti speciálních vozidel dodavatelů pro
technologické využití při pracích na železničních drahách v majetku
ČR, se kterým má právo hospodařit SŽDC
1.7.2022 nahrazen Pokynem SŽ PO-08/2022-GŘ

34
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Řád SŽ R14 Řád zabezpečení požární ochrany státní organizace Správa železnic 09.12.2020

A.2.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽ D1 ČÁST Dopravní a návěstní předpis pro tratě nevybavené evropským 01.07.2022
PRVNÍ (01.07.2024)
vlakovým zabezpečovačem
Oprava č.1: 1.7.2022; Změna č.1: 1.7.2024

Předpis SŽ D3 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy 01.07.2022
Změna č.1: 1.9.2022 (01.09.2022)

Předpis SŽ D7/2 Organizování výlukových činností 01.07.2022
Změna č.1: 1.3.2023

Předpis SŽ D17 Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí 23.02.2022
Předpis SŽDC M20 Předpis pro zeměměřictví 01.07.2015
Předpis SŽDC M21 Topologie sítě a staničení tratí železničních drah 25.06.2019
Předpis SŽDC S5 Správa mostních objektů 01.10.2012
Předpis SŽ S8 Provoz, údržba a opravy speciálních vozidel 10.02.2021
Změna č. 1: 19.1.2024 (19.01.2024)

A.2.3.3 Metodické pokyny SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Metodický pokyn SŽDC Metodický pokyn pro měření prostorové polohy koleje 11.03.2016
M20/MP004
15.12.2022
Metodický pokyn SŽ Metodický pokyn pro tvorbu prostorových dat pro mapy velkého (15.12.2022)
MPM20/MP005
měřítka
Změna č. 1 : 21. 9. 2017, Změna č. 2 : 1. 9. 2018, Změna č. 3 : 1. 9. 2019,
Změna č. 4 :1. 9. 2020, Změna č. 5: 1. 9. 2021, Změna č. 6: 15. 12. 2022

Metodický pokyn SŽ MP Záborový elaborát 07.01.2020
M20/MP013 Změna č. 1: 7. 1. 2021 (07.01.2021)

35
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.2.3.5 Obecné technické podmínky (OTP)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

OTP Obecné technické podmínky - Kamenivo pro kolejové lože 01.01.2021
železničních drah

OTP Obecné technické podmínky - Protihlukové stěny

A.2.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 11.04.2022
01.01.2024
TKP Kapitola 9 TKP Kapitola 9 - Železniční přejezdy a přechody 01.12.2000
01.02.2022
TKP Kapitola 11 TKP Kapitola 11 - Trvalé oplocení 01.02.2022
27.04.2022
TKP Kapitola 15 TKP Kapitola 15 - Vegetační úpravy 10.05.2022
01.03.2015
TKP Kapitola 16 TKP Kapitola 16 - Protihluková opatření 01.09.2018

TKP Kapitola 17 TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce 01.11.2001

TKP Kapitola 18 TKP Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce 01.05.2013
01.09.2006
TKP Kapitola 19 TKP Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce

TKP Kapitola 25 A TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a
konstrukcí - Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi
bludnými proudy

TKP Kapitola 25 B TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a
konstrukcí - Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosferické
korozi

TKP Kapitola 27 TKP Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení

TKP Kapitola 31 TKP Kapitola 31 - Trakční vedení

36
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 7 - Kolejové lože
Citované a související dokumenty

A.7.1.1 Zákony ČR Název
Označení Změny, opravy, poznámky

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů
Zákon č. 266/1994 Sb.
Zákon č. 541/2020 Sb. o dráhách

o odpadech

A.7.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Vyhláška č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů)

Vyhláška č. 177/1995 kterou se vydává stavební a technický řád drah
Sb. MD

A.7.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 72 1176 Zkouška trvanlivosti a odolnosti kameniva proti mrazu 01.08.1968
Změny: a 1.69, *Z2 5.04; (01.05.2004)

ČSN 72 1180 Stanovení rozlišných částic kameniva 01.08.1968

ČSN 73 6360-1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její 01.12.2020
prostorová poloha - Část 1: Projektování

ČSN 73 6360-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její 01.10.2009
(01.02.2013)
prostorová poloha - Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba
Změny: *Z1 2.13;

ČSN EN 1097-1 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 1: 01.07.2011
Stanovení odolnosti proti otěru (mikro-Deval)

ČSN EN 1097-2 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 2: 01.03.2021
Metody pro stanovení odolnosti proti drcení

ČSN EN 1097-3 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 3: 01.08.1999
Stanovení sypné hmotnosti a mezerovitosti volně sypaného kameniva (01.11.2001)
Změny: *Z1 11.01; Opravy: UR 11.99

ČSN EN 1097-6 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 6: 01.01.2023
ČSN EN 13450 Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti
ČSN EN 1367-1 01.04.2004
ČSN EN 1367-3 Kamenivo pro kolejové lože (01.03.2014)
Změny: *Z1 4.06, *Z3 3.14; 01.11.2007
ČSN EN 932-1
Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání - Část 1: 01.10.2001
ČSN EN 932-2 Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování (01.12.2004)
ČSN EN 932-3
Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání - Část 3: 01.12.1997
Zkouška varem pro rozpadavý čedič (01.11.2001)
Opravy: *1 12.04
01.03.2000
Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 1: Metody odběru
vzorků 01.12.2022
Změny: *Z1 11.01; Opravy: UR 4.98

Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 2: Metody
zmenšování laboratorních vzorků

Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 3: Postup a
názvosloví pro jednoduchý petrografický postup

37
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 932-5 Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 5: Běžné zkušební 01.07.2012
ČSN EN 933-1 zařízení a kalibrace 01.06.2012
ČSN EN 933-3 01.06.2012
ČSN EN 933-4 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 1: Stanovení 01.10.2008
zrnitosti - Sítový rozbor

Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 3: Stanovení
tvaru zrn - Index plochosti

Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 4: Stanovení
tvaru zrn - Tvarový index

A.7.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽDC S3 Železniční svršek 01.10.2008
Změna č. 1: 1.10.2011; Změna č. 2: 1.10.2014; Změna č. 3: 1. 3. 2019; Změna (01.01.2022)
č. 4: 1. 3. 2021; Oprava č. 1: 1. 1. 2022

Předpis SŽ S3/1 Práce na železničním svršku 01.05.2021
Změna č. 1: 17.7.2023 (17.07.2023)

Předpis SŽDC S3/2 Bezstyková kolej 01.03.2024
Předpis SŽ S4 01.01.2021
Železniční spodek
Změna č. 1: 3.1.2024

A.7.3.5 Obecné technické podmínky (OTP)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

OTP Obecné technické podmínky - Kamenivo pro kolejové lože 01.01.2021
železničních drah

A.7.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 11.04.2022
26.04.2022
TKP Kapitola 2 TKP Kapitola 2 - Příprava staveniště 01.07.2008
01.05.2013
TKP Kapitola 6 TKP Kapitola 6 - Pražcové podloží 01.01.2024
01.07.2008
TKP Kapitola 8 TKP Kapitola 8 - Konstrukce koleje a výhybek

TKP Kapitola 9 TKP Kapitola 9 - Železniční přejezdy a přechody

TKP Kapitola 10 TKP Kapitola 10 - Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace
a zpevněné plochy

38
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 9 - Úrovňové přejezdy a přechody
Citované a související dokumenty

A.9.1.1 Zákony ČR Název
Označení Změny, opravy, poznámky

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích
Zákon č. 266/1994 Sb.
Zákon č. 361/2000 Sb. o dráhách

o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu)

A.9.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Vyhláška č. 104/1997 kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Sb. MD

Vyhláška č. 177/1995 kterou se vydává stavební a technický řád drah
Sb. MD

Vyhláška č. 268/2009 o technických požadavcích na stavby
Sb. MMR

Vyhláška č. 294/2015 kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
Sb. MD

A.9.1.3 Nařízení vlády ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Nařízení vlády č. kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
163/2002 Sb.

A.9.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 34 2613 ed. 3 Železniční zabezpečovací zařízení - Kolejové obvody a vnější 01.03.2014
(01.05.2020)
podmínky pro jejich činnost
Změny: *Z1 5.20; 01.03.2010

ČSN 34 2650 ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení - Přejezdová zabezpečovací zařízení

ČSN 73 0212-5 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: 01.01.1994
ČSN 73 6101 Kontrola přesnosti stavebních dílců
ČSN 73 6102 01.09.2018
Projektování silnic a dálnic 01.11.2007
ČSN 73 6108 (01.05.2013)
ČSN 73 6109 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
ČSN 73 6110 Změny: *Z1 8.11, *Z2 6.12; Opravy: *1 5.13 01.08.2018
ČSN 73 6126-1 Souběžně s touto normou platí ČSN 73 6102 ed. 2 (73 6102) z června 2012. 01.02.2013
ČSN 73 6126-2 01.01.2006
ČSN 73 6360-1 Lesní cestní síť (01.04.2012)
01.05.2019
Projektování polních cest
01.06.2006
Projektování místních komunikací
Změny: *Z1 2.10; Opravy: *1 4.12 01.12.2020

Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 1: Provádění a kontrola
shody

Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 2: Vrstva z vibrovaného
štěrku

Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její
prostorová poloha - Část 1: Projektování

39
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN 73 6360-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její 01.10.2009
prostorová poloha - Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba (01.02.2013)
ČSN 73 6380 Změny: *Z1 2.13;
ČSN EN 13230-1 01.07.2020
ČSN EN 13285 ed. 2 Železniční přejezdy a přechody (01.10.2020)
ČSN EN 16587 Opravy: *1 10.20 01.01.2017

ČSN EN 206+A2 Železniční aplikace - Kolej - Betonové příčné a výhybkové pražce - 01.05.2019
ČSN EN 206+A2 Část 1: Obecné požadavky 01.12.2017
ČSN EN 50122-2 ed. 3
Nestmelené směsi - Specifikace 01.10.2021
01.10.2021
Železniční aplikace - Konstrukce pro osoby se sníženou schopností 01.06.2023
pohybu a orientace - Požadavky na bezbariérové trasy v rámci
infrastruktury

Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická bezpečnost,
uzemnění a zpětný obvod - Část 2: Ochranná opatření proti účinkům
bludných proudů DC trakčních soustav
S účinností od 2025-07-25 se nahrazuje ČSN EN 50122-2 ed. 2 (34 1520)
ze září 2011, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

ČSN ISO 3302-1 Pryž - Tolerance pro výrobky - Část 1: Rozměrové tolerance 01.03.2015
ČSN ISO 37 01.02.2019
Pryž, vulkanizovaný nebo termoplastický elastomer - Stanovení
ČSN P 73 2404 tahových vlastností 01.12.2021

Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda - Doplňující informace

A.9.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽ D1 ČÁST Dopravní a návěstní předpis pro tratě nevybavené evropským 01.07.2022
PRVNÍ (01.07.2024)
vlakovým zabezpečovačem
Oprava č.1: 1.7.2022; Změna č.1: 1.7.2024

Předpis SŽ D3 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy 01.07.2022
Změna č.1: 1.9.2022 (01.09.2022)

Předpis SŽ D7/2 Organizování výlukových činností 01.07.2022
Změna č.1: 1.3.2023

Předpis SŽDC S3 Železniční svršek 01.10.2008
Změna č. 1: 1.10.2011; Změna č. 2: 1.10.2014; Změna č. 3: 1. 3. 2019; Změna (01.01.2022)
č. 4: 1. 3. 2021; Oprava č. 1: 1. 1. 2022

Předpis SŽ S4 Železniční spodek 01.01.2021
Změna č. 1: 3.1.2024

Předpis SŽ S4/4 Železniční přejezdy 01.01.2022
Předpis SŽ S13 (09.06.2023
Ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů pro stavby na 12:04:44)
železnici
01.11.2023
(23.10.2023
11:08:01)

A.9.3.6 Vzorové listy

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

VL Ž3 Vzorový list železničního spodku Ž3 - Odvodňovací zařízení 01.04.2002

VL Ž4 Vzorový list železničního spodku Ž4 - Pražcové podloží 02.10.2023

40
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

VL Ž11 Vzorový list železničního spodku Ž11 - Železniční přejezdy a přechody 01.01.2023

A.9.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 11.04.2022
01.07.2008
TKP Kapitola 3 TKP Kapitola 3 - Zemní práce 01.07.2008
01.07.2008
TKP Kapitola 4 TKP Kapitola 4 - Odvodnění tratí a stanic 01.07.2008
01.11.2021
TKP Kapitola 5 TKP Kapitola 5 - Ochrana drážního tělěsa 01.05.2013
01.07.2008
TKP Kapitola 6 TKP Kapitola 6 - Pražcové podloží
01.12.2000
TKP Kapitola 7 TKP Kapitola 7 - Kolejové lože 01.05.2013
01.07.2008
TKP Kapitola 8 TKP Kapitola 8 - Konstrukce koleje a výhybek 01.05.2021
27.04.2022
TKP Kapitola 10 TKP Kapitola 10 - Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace 10.05.2022
a zpevněné plochy 01.05.2013
01.01.2023
TKP Kapitola 11 TKP Kapitola 11 - Trvalé oplocení 01.04.2017

TKP Kapitola 12 TKP Kapitola 12 - Chráničky a kolektory 01.09.2006
01.05.2013
TKP Kapitola 13 TKP Kapitola 13 - Plyn, Voda, Produktovody

TKP Kapitola 14 TKP Kapitola 14 - Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

TKP Kapitola 17 TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce

TKP Kapitola 18 TKP Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce

TKP Kapitola 27 TKP Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení

TKP Kapitola 28 TKP Kapitola 28 - Sdělovací zařízení

TKP Kapitola 30 TKP Kapitola 30 - Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 KV, napájení
z TV

TKP Kapitola 31 TKP Kapitola 31 - Trakční vedení

TKP Kapitola 32 TKP Kapitola 32 - Zařízení tratí a traťové značky

A.9.4.1 Kapitoly TKP staveb pozemních kominikací

Označení Název
Změny, opravy, poznámky
Kapitola 3 TKP PK
Odvodnění a chráničky pro inženýrské sítě

Kapitola 4 TKP PK Zemní práce

Kapitola 5 TKP PK Podkladní vrstvy

Kapitola 7 TKP PK Hutněné asfaltové vrstvy

Kapitola 8 TKP PK Litý asfalt

Kapitola 9 TKP PK Kryty z dlažeb

Kapitola 14 TKP PK Dopravní značky a dopravní zařízení

Kapitola 26 TKP PK Postřiky a nátěry vozovek

A.9.4.2 Technické podmínky staveb pozemních komunikací

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích

TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích

TP 83 Odvodnění pozemních komunikací

TP 119 Odrazová zrcadla

41
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení
TP 147 Užití asfaltových membrán a výztužných prvků v konstrukci vozovky
TP 148 Hutněné asfaltové vrstvy s přídavkem drcené gumy z pneumatik
TP 169 Zásady pro označování dopravních situací na pozemních
komunikacích
TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací
TP 208 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena

A.9.4.3 Vzorové listy staveb pozemních komunikací

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

VL 6.1 Svislé dopravní značky

VL 6.2 Vodorovné dopravní značky

42
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Citované a související dokumenty

A.17.1.1 Zákony ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů

Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákonem 283/2021 Sb. zrušen pro vyhrazené stavby k 1.1.2024 a k
1.7.2024 i pro stavby ostatní

Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
Zákon č. 254/2001 Sb.
Zákon č. 309/2006 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Zákon č. 350/2011 Sb. kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při
Zákon č. 505/1990 Sb. práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany
Zákon č. 541/2020 Sb. zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní
vztahy (zákon o zajištění podmínek bezpečnosti)

o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých
zákonů (chemický zákon)

o metrologii

o odpadech

A.17.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Vyhláška č. 77/1965 Sb. o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů

Vyhláška č. 499/2006 o dokumentaci staveb
Sb.

A.17.1.3 Nařízení vlády ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Nařízení vlády č. kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
163/2002 Sb.

Nařízení vlády č. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na
362/2005 Sb. pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

A.17.1.5 Předpisy EU

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

A.17.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 72 1179 Stanovení reaktivnosti kameniva s alkáliemi 01.08.1968
Změny: *Z1 5.04; (01.05.2004)

43
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN 72 1220 Mleté vápence a dolomity 01.01.1984
ČSN 73 0038 Změny: *1 11.92; (01.11.1992)
ČSN 73 1318 01.11.2019
ČSN 73 1322 Hodnocení a ověřování existujících konstrukcí - doplňující ustanovení 01.07.1987
ČSN 73 1324 (01.11.2003)
ČSN 73 1326 Stanovení pevnosti betonu v tahu 01.01.1969
Změny: 1 8.94, *Z2 11.03; (01.11.2003)
ČSN 73 1370 01.07.1972
ČSN 73 1371 Stanovení mrazuvzdornosti betonu (01.11.2003)
ČSN 73 1373 Změny: *Z1 11.03; 01.10.1985
ČSN 73 1376 (01.11.2003)
ČSN 73 2011 Stanovení obrusnosti betonu
ČSN 73 6124-2 Změny: *Z1 11.03; 01.09.2011
ČSN 73 6131 01.09.2011
ČSN EN 1008 Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení
vody a chemických rozmrazovacích látek 01.09.2011
ČSN EN 1169 Změny: *Z1 11.03;
ČSN EN 1170-1 01.01.1978
Nedestruktivní zkoušení betonu - Společná ustanovení (01.11.2003)
ČSN EN 1170-2 01.05.2012
Nedestruktivní zkoušení betonu - Ultrazvuková impulzová metoda 01.03.2008
ČSN EN 1170-3 zkoušení betonu
01.02.2010
Nedestruktivní zkoušení betonu - Tvrdoměrné metody zkoušení 01.05.2003
betonu (01.10.2004)

Radiografie betonových konstrukcí a dílců 01.03.2000
Změny: *Z1 11.03;
01.09.1999
Nedestruktivní zkoušení betonových konstrukcí
01.09.1999
Stavba vozovek - Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy -
Část 2: Mezerovitý beton 01.09.1999

Stavba vozovek - Kryty z dlažeb a dílců

Záměsová voda do betonu - Specifikace pro odběr vzorků, zkoušení a
posouzení vhodnosti vody, včetně vody získané při recyklaci v
betonárně, jako záměsové vody do betonu
Opravy: *1 10.04

Prefabrikované betonové výrobky - Všeobecná pravidla pro výrobní
kontrolu sklovláknobetonu

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 1: Stanovení tekutosti matrice "Zkouška
tekutosti"

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 2: Stanovení obsahu vláken v čerstvém SVB
"Zkouška vymýváním"

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro
sklovláknobeton - Část 3: Stanovení obsahu vláken ve stříkaném SVB

ČSN EN 1170-4 Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro 01.09.1999
sklovláknobeton - Část 4: Stanovení pevnosti v tahu za ohybu (01.05.2006)
ČSN EN 1170-5 "Zjednodušená zkouška pevnosti v tahu za ohybu"
ČSN EN 1170-6 Opravy: *1 5.06
ČSN EN 1170-7
ČSN EN 1170-8 Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro 01.09.1999
ČSN EN 12350-1 sklovláknobeton - Část 5: Stanovení pevnosti v tahu za ohybu "Úplná
zkouška pevnosti v tahu za ohybu"

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro 01.09.1999
sklovláknobeton - Část 6: Stanovení nasákavosti vodou a objemové
hmotnosti v suchém stavu

Prefabrikované betonové výrobky - Zkušební metoda pro 01.09.1999
sklovláknobeton - Část 7: Stanovení délkových změn vlivem vlhkosti (01.05.2006)
Opravy: *1 5.06

Zkušební metoda pro sklovláknobeton - Část 8: Zkoušení trvanlivosti 01.10.2009
zkouškou v klimatických cyklech

Zkoušení čerstvého betonu - Část 1: Odběr vzorků a zkušební zařízení 01.04.2020

ČSN EN 12350-2 Zkoušení čerstvého betonu - Část 2: Zkouška sednutím 01.04.2020

44
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 12350-3 Zkoušení čerstvého betonu - Část 3: Zkouška Vebe 01.04.2020
ČSN EN 12350-5 01.04.2020
ČSN EN 12350-6 Zkoušení čerstvého betonu - Část 5: Zkouška rozlitím 01.07.2020
ČSN EN 12350-7 01.04.2020
Zkoušení čerstvého betonu - Část 6: Objemová hmotnost (01.06.2022)
ČSN EN 12350-8
ČSN EN 12350-9 Zkoušení čerstvého betonu - Část 7: Obsah vzduchu - Tlakové 01.04.2020
ČSN EN 12350-10 metody
ČSN EN 12350-11 Opravy: *1 6.22 01.10.2010
ČSN EN 12350-12
Zkoušení čerstvého betonu - Část 8: Samozhutnitelný beton - 01.10.2010
ČSN EN 12390-1 Zkouška sednutí-rozlitím
ČSN EN 12390-2 01.10.2010
ČSN EN 12390-3 Zkoušení čerstvého betonu - Část 9: Samozhutnitelný beton -
ČSN EN 12390-5 Zkouška V-nálevkou 01.10.2010
ČSN EN 12390-6 (01.02.2018)
ČSN EN 12390-7 Zkouška čerstvého betonu - Část 10: Samozhutnitelný beton -
Zkouška L-truhlíkem 01.11.2021
ČSN EN 12390-8
Zkouška čerstvého betonu - Část 11: Samozhutnitelný beton - 01.07.2020
Zkouška segregace při prosévání
01.04.2020
Zkouška čerstvého betonu - Část 12: Samozhutnitelný beton - 01.07.2020
Zkouška J-kroužkem
Změny: *Z1 2.18; 01.06.2010

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 1: Tvar, rozměry a jiné požadavky 01.07.2020
na zkušební tělesa a formy (01.04.2021)

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 2: Výroba a ošetřování zkušebních 01.07.2020
těles pro zkoušky pevnosti

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 3: Pevnost v tlaku zkušebních těles

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 5: Pevnost v tahu ohybem
zkušebních těles

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 6: Pevnost v příčném tahu
zkušebních těles

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 7: Objemová hmotnost ztvrdlého
betonu
Opravy: *1 4.21

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 8: Hloubka průsaku tlakovou vodou

ČSN EN 12390-13 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 13: Stanovení sečnového modulu 01.12.2021
ČSN EN 12504-1 pružnosti v tlaku
ČSN EN 12504-2 01.03.2021
ČSN EN 12504-3 Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 1: Vývrty - Odběr, vyšetření a
ČSN EN 12504-4 zkoušení v tlaku 01.03.2023
ČSN EN 12620+A1
ČSN EN 12699 Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 2: Nedestruktivní zkoušení - 01.09.2005
ČSN EN 13263-1+A1 Stanovení tvrdosti odrazovým tvrdoměrem 01.12.2021
ČSN EN 13577
ČSN EN 13670 Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 3: Stanovení síly na vytržení 01.11.2008
ČSN EN 13791 (01.03.2014)
ČSN EN 14199 Zkoušení betonu v konstrukcích - Část 4: Stanovení rychlosti šíření 01.04.2016
ČSN EN 14487-1 ultrazvukového impulsu 01.11.2009

Kamenivo do betonu 01.10.2007
Změny: *Z2 3.14;
01.06.2010
Provádění speciálních geotechnických prací - Ražené piloty (01.07.2011)
01.10.2021
Křemičitý úlet do betonu - Část 1: Definice, požadavky a kritéria
shody 01.04.2016
01.02.2023
Chemické působení na beton - Stanovení obsahu agresivního oxidu
uhličitého ve vodě

Provádění betonových konstrukcí
Opravy: *1 7.11

Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích a v
prefabrikovaných betonových dílcích

Provádění speciálních geotechnických prací - Mikropiloty

Stříkaný beton - Část 1: Definice, specifikace a shoda

45
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 14487-2 Stříkaný beton - Část 2: Provádění 01.06.2007
ČSN EN 14889-1 01.05.2007
ČSN EN 14889-2 Vlákna do betonu - Část 1: Ocelová vlákna - Definice, specifikace a 01.05.2007
ČSN EN 1504-3 shoda 01.08.2006

ČSN EN 1504-6 Vlákna do betonu - Část 2: Polymerová vlákna - Definice, specifikace 01.05.2007
a shoda
ČSN EN 15167-1 01.12.2006
ČSN EN 1536+A1 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - 01.12.2016
ČSN EN 1538+A1 Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 3: 01.12.2016
ČSN EN 16502 Opravy se statickou funkcí a bez statické funkce 01.10.2014
ČSN EN 196-2 01.11.2013
ČSN EN 197-1 ed. 2 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - 01.04.2012
ČSN EN 1992-1-1 ed. 2 Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 6: 01.11.2019
ČSN EN 206+A2 Kotvení výztužných ocelových prutů 01.10.2021
ČSN EN 450-1 01.02.2013
ČSN EN 480-10 Mletá granulovaná vysokopecní struska pro použití do betonu, malty a 01.02.2010
ČSN EN 480-11 injektážní malty - Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody 01.04.2006

Provádění speciálních geotechnických prací - Vrtané piloty

Provádění speciálních geotechnických prací - Podzemní stěny

Stanovení stupně kyselosti zeminy podle Baumann-Gully

Metody zkoušení cementu - Část 2: Chemický rozbor cementu

Cement - Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro
obecné použití

Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná
pravidla a pravidla pro pozemní stavby

Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

Popílek do betonu - Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody

Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Zkušební metody - Část
10: Stanovení obsahu vodou rozpustných chloridů

Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Zkušební metody - Část
11: Stanovení charakteristik vzduchových pórů ve ztvrdlém betonu

ČSN EN 934-1 Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Část 1: Společné 01.08.2008
ČSN EN 934-2+A1 požadavky
ČSN EN ISO 9001 01.12.2012
ČSN ISO 1920-10 Přísady do betonu, malty a injektážní malty - Část 2: Přísady do
ČSN ISO 7150-1 betonu - Definice, požadavky, shoda, označování a značení štítkem 01.02.2016
(01.11.2018)
ČSN P 73 2404 Systémy managementu kvality - Požadavky 01.07.2016
Opravy: *1 11.18
01.06.1994
Zkoušení betonu - Část 10: Stanovení statického modulu pružnosti v (01.05.2007)
tlaku
01.12.2021
Jakost vod. Stanovení amonných iontů. Část 1: Manuální
spektrometrická metoda
Změny: *Z1 5.07;

Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda - Doplňující informace

ČSN P 73 2450 Vláknobeton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda 01.06.2015
ČSN P 73 2451 01.06.2015
Vláknobeton - Zkoušení čerstvého vláknobetonu (01.03.2017)
ČSN P 73 2452 Změny: *Z1 3.17; 01.06.2015

Vláknobeton - Zkoušení ztvrdlého vláknobetonu Vydání
(Posl.změna)
A.17.2.3 Normy ostatní

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

fib Model Code 2010 fib Model Code for Concrete Structures 2010 (The International
Federation for Structural Concrete)

ÖNORM B 332 Vergussmörtel - Anforderungen und Prüfmethoden (Malty -
Požadavky a zkušební metody)

46
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

TP ČBS 03 Technická pravidla ČBS 03 Pohledový beton (Česká Betonářská
Společnost) (rok vydání 2018)

A.17.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 11.04.2022
01.01.2002
TKP Kapitola 20 TKP Kapitola 20 - Tunely 01.09.2006
01.09.2006
TKP Kapitola 21 TKP Kapitola 21 - Mostní ložiska a ukončení nosné konstrukce mostu

TKP Kapitola 23 TKP Kapitola 23 - Sanace inženýrských objektů

47
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Citované a související dokumenty

A.18.1.1 Zákony ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů

Zákon č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační
zákon)

A.18.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Vyhláška č. 177/1995 kterou se vydává stavební a technický řád drah
Sb. MD

A.18.1.3 Nařízení vlády ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Nařízení vlády č. kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
163/2002 Sb.

A.18.1.5 Předpisy EU

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

A.18.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 42 0139 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel žebírková a 01.06.2011
hladká (01.11.2016)

Změny: *Z1 11.16;

ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná ustanovení 01.02.1987

ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení 01.03.1995

ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti 01.03.1995

ČSN 73 0212-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 1: 01.10.1996
ČSN 73 0212-3 Základní ustanovení 01.01.1997
ČSN 73 0212-4 01.06.1994
ČSN 73 0212-5 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: 01.01.1994
ČSN 73 0212-6 Pozemní stavební objekty 01.11.1993
ČSN 73 0212-7 (01.01.2023)
ČSN 73 0405 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4:
Liniové stavební objekty 01.12.1997

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5:
Kontrola přesnosti stavebních dílců

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 6:
Statistická analýza a přejímka

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 7:
Statistická regulace

Měření posunů stavebních objektů

48
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN 73 0415 Geodetické body 01.10.2010
ČSN 73 0420-1 01.07.2002
ČSN 73 0420-2 Přesnost vytyčování staveb - Část 1: Základní požadavky 01.07.2002
ČSN 73 1322 01.01.1969
Přesnost vytyčování staveb - Část 2: Vytyčovací odchylky (01.11.2003)
ČSN 73 1326 01.10.1985
Stanovení mrazuvzdornosti betonu (01.11.2003)
ČSN 73 2030 Změny: *Z1 11.03;
ČSN 73 2401 01.05.2019
Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení 01.01.1989
ČSN 73 2480 vody a chemických rozmrazovacích látek (01.01.2006)
Změny: *Z1 11.03; 01.03.1994
ČSN 73 6123-1 (01.12.2003)
Statické zatěžovací zkoušky stavebních konstrukcí 01.06.2014
ČSN 73 6200
ČSN 73 6201 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu 01.07.2011
Změny: a 1.88, *2 4.95, *3 4.98, *Z4 1.06; 01.10.2008
ČSN 73 6209 (01.01.2012)
ČSN 73 6223 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí 01.09.2019
Změny: *Z1 12.03; 01.12.2010
(01.11.2011)
Stavba vozovek - Cementobetonové kryty - Část 1: Provádění a
kontrola shody

Mosty - Terminologie a třídění

Projektování mostních objektů
Změny: *Z1 1.12;

Zatěžovací zkoušky mostních objektů

Ochrana zařízení proti dotyku s živými částmi trakčního vedení a proti
účinkům výfukových plynů na objektech nad železničními dráhami
Změny: *Z1 11.11;

ČSN 73 8101 Lešení - Společná ustanovení 01.11.2018
ČSN 73 8102 Opravy: *1 5.22 (01.05.2022)
ČSN 73 8107
ČSN 74 2870 Pojízdná a volně stojící lešení 01.04.1979
Změny: *1 4.95; (01.04.1995)
ČSN EN 1004-2
ČSN EN 10080 Trubková lešení 01.04.2005
ČSN EN 10088-1
ČSN EN 10088-2 Ocelové kotvy pro kotvení kabelů konstrukcí z dodatečně předpjatého 01.02.1975
ČSN EN 10088-3 betonu (01.05.1976)

ČSN EN 10088-4 Změny: a 5.76;
ČSN EN 10088-5
Pojízdná dílcová věžová lešení - Část 2: Pravidla a zásady pro 01.12.2023
ČSN EN 10204 vypracování návodu na montáž a používání
ČSN EN 1065
ČSN EN 12350-1 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel - Všeobecně 01.12.2005

Korozivzdorné oceli - Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí 01.04.2015

Korozivzdorné oceli - Část 2: Technické dodací podmínky pro plechy a 01.04.2015
pásy z ocelí odolných korozi pro obecné použití

Korozivzdorné oceli - Část 3: Technické dodací podmínky pro 01.04.2015
polotovary, tyče, válcované dráty, profily a lesklé výrobky z ocelí (01.04.2020)
odolných korozi pro obecné použití
Opravy: *1 4.20

Korozivzdorné oceli - Část 4: Technické dodací podmínky pro plech a 01.01.2010
pás z ocelí odolných korozi pro požití ve stavebnictví

Korozivzdorné oceli - Část 5: Technické dodací podmínky pro tyče, 01.01.2010
drát, profily a lesklé výrobky z ocelí odolných korozi pro použití ve
stavebnictví

Kovové výrobky - Druhy dokumentů kontroly 01.08.2005
Opravy: *1 9.13 (01.09.2013)

Seřiditelné výsuvné ocelové stojky - Základní požadavky, navrhování 01.10.1999
a posuzování výpočtem a zkouškami

Zkoušení čerstvého betonu - Část 1: Odběr vzorků a zkušební zařízení 01.04.2020

ČSN EN 12350-2 Zkoušení čerstvého betonu - Část 2: Zkouška sednutím 01.04.2020
ČSN EN 12350-3 Zkoušení čerstvého betonu - Část 3: Zkouška Vebe 01.04.2020

49
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 12350-4 Zkoušení čerstvého betonu - Část 4: Stupeň zhutnitelnosti 01.04.2020
ČSN EN 12350-5 01.04.2020
ČSN EN 12350-6 Zkoušení čerstvého betonu - Část 5: Zkouška rozlitím 01.07.2020
ČSN EN 12350-7 01.04.2020
Zkoušení čerstvého betonu - Část 6: Objemová hmotnost (01.06.2022)
ČSN EN 12350-8
ČSN EN 12350-9 Zkoušení čerstvého betonu - Část 7: Obsah vzduchu - Tlakové 01.04.2020
ČSN EN 12350-10 metody
ČSN EN 12350-11 Opravy: *1 6.22 01.10.2010
ČSN EN 12350-12
Zkoušení čerstvého betonu - Část 8: Samozhutnitelný beton - 01.10.2010
ČSN EN 12390-1 Zkouška sednutí-rozlitím
ČSN EN 12390-2 01.10.2010
ČSN EN 12390-3 Zkoušení čerstvého betonu - Část 9: Samozhutnitelný beton -
ČSN EN 12390-5 Zkouška V-nálevkou 01.10.2010
ČSN EN 12390-6 (01.02.2018)
ČSN EN 12390-7 Zkouška čerstvého betonu - Část 10: Samozhutnitelný beton -
Zkouška L-truhlíkem 01.11.2021
ČSN EN 12390-8
Zkouška čerstvého betonu - Část 11: Samozhutnitelný beton - 01.07.2020
Zkouška segregace při prosévání
01.04.2020
Zkouška čerstvého betonu - Část 12: Samozhutnitelný beton - 01.07.2020
Zkouška J-kroužkem
Změny: *Z1 2.18; 01.06.2010

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 1: Tvar, rozměry a jiné požadavky 01.07.2020
na zkušební tělesa a formy (01.04.2021)

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 2: Výroba a ošetřování zkušebních 01.07.2020
těles pro zkoušky pevnosti

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 3: Pevnost v tlaku zkušebních těles

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 5: Pevnost v tahu ohybem
zkušebních těles

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 6: Pevnost v příčném tahu
zkušebních těles

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 7: Objemová hmotnost ztvrdlého
betonu
Opravy: *1 4.21

Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 8: Hloubka průsaku tlakovou vodou

ČSN EN 12390-13 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 13: Stanovení sečnového modulu 01.12.2021
pružnosti v tlaku
ČSN EN 12810-1 01.08.2004
ČSN EN 12810-2 Fasádní dílcová lešení - Část 1: Požadavky na výrobky 01.08.2004

ČSN EN 12811-1 Fasádní dílcová lešení - Část 2: Zvláštní postupy při navrhování 01.08.2004
konstrukce
ČSN EN 12811-2 01.10.2004
ČSN EN 12811-3 Dočasné stavební konstrukce - Část 1: Pracovní lešení - Požadavky na 01.11.2003
ČSN EN 12811-4 provedení a obecný návrh 01.04.2014

ČSN EN 12812 Dočasné stavební konstrukce - Část 2: Informace o materiálech 01.05.2009
ČSN EN 1298 01.03.1997
Dočasné stavební konstrukce - Část 3: Zatěžovací zkoušky

Dočasné stavební konstrukce - Část 4: Záchytné stříšky pro lešení -
Požadavky na provedení a návrh výrobku

Podpěrná lešení - Požadavky na provedení a obecný návrh

Pojízdná pracovní lešení - Pravidla a zásady pro vypracování návodu
na montáž a používání
K 1.7.2022 zrušena a nahrazena normou ČSN EN 1004-2

ČSN EN 13163+A2 Tepelněizolační výrobky pro budovy - Průmyslově vyráběné výrobky z 01.08.2017
ČSN EN 13164+A1 pěnového polystyrenu (EPS) - Specifikace (01.05.2013)
ČSN EN 13369 ed. 2 Tepelněizolační výrobky pro budovy - Průmyslově vyráběné výrobky z
ČSN EN 1337-1 extrudovaného polystyrenu (XPS) - Specifikace 01.05.2016
Společná ustanovení pro betonové prefabrikáty (01.05.2013)

Stavební ložiska - Část 1: Všeobecná pravidla navrhování 01.08.2019
(01.08.2019)

01.02.2002

50
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 1337-2 Stavební ložiska - Část 2: Kluzné prvky 01.06.2005
ČSN EN 1337-3 01.12.2005
ČSN EN 1337-4 Stavební ložiska - Část 3: Elastomerová ložiska 01.06.2005
ČSN EN 1337-5 (01.09.2007)
ČSN EN 1337-6 Stavební ložiska - Část 4: Válcová ložiska 01.12.2005
ČSN EN 1337-7 Opravy: *1 9.07 01.06.2005
ČSN EN 1337-8 01.06.2005
ČSN EN 1337-9 Stavební ložiska - Část 5: Hrncová ložiska 01.04.2008
ČSN EN 1337-10 01.03.1999
ČSN EN 1337-11 Stavební ložiska - Část 6: Vahadlová ložiska 01.10.2004
ČSN EN 13391 01.03.1999
ČSN EN 13670 Stavební ložiska - Část 7: PTFE kalotová a PTFE cylindrická ložiska 01.09.2004
ČSN EN 1504-1 01.06.2010
Stavební ložiska - Část 8: Vodící ložiska a konstrukce (01.07.2011)
ČSN EN 1504-2 01.01.2006
Stavební ložiska - Část 9: Ochrana
ČSN EN 1504-3 01.03.2006
Stavební ložiska - Část 10: Prohlídka a údržba
ČSN EN 1504-4 01.08.2006
Stavební ložiska - Část 11: Doprava, skladování a osazování
ČSN EN 1504-5 01.03.2006
Mechanické zkoušky pro systémy dodatečného předpínání
ČSN EN 1504-6 01.04.2014
Provádění betonových konstrukcí
ČSN EN 1504-7 Opravy: *1 7.11 01.05.2007

ČSN EN 1504-8 ed. 2 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - 01.04.2007
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 1:
ČSN EN 197-1 ed. 2 Definice 01.11.2016
ČSN EN 1990
Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - 01.04.2012
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 2: 01.03.2004
Systémy ochrany povrchu betonu (01.02.2021)

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 3:
Opravy se statickou funkcí a bez statické funkce

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 4:
Konstrukční spojování

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 5:
Injektáž betonu

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 6:
Kotvení výztužných ocelových prutů

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 7:
Ochrana výztuže proti korozi

Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí -
Definice, požadavky, kontrola kvality a AVCP - Část 8: Kontrola
kvality a posuzování a ověřování stálosti vlastností (AVCP)

Cement - Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro
obecné použití

Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí
Změny: *A1 4.07, *Z1 2.10, *Z2 3.10, *Z3 2.11, *Z4 5.15,*Z5 2.21; Opravy: UR
5.07, UR 6.07, *1 11.07, *2 8.08, *3 2.10, *4 1.11

Souběžně s touto normou platí ČSN EN 1990 ed. 2 (73 0002) z února 2021.

ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení - 01.03.2004
Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb (01.03.2010)
ČSN EN 1991-1-1 NA Změny: *Z1 2.10, *Z2 3.10; Opravy: UR 6.07, *1 2.10
ed. A 01.06.2011
ČSN EN 1991-1-2 National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-1:
General actions - Densities, self-weight, imposed loads for buildings 01.08.2004
ČSN EN 1991-1-2 NA (01.05.2013)
ed. A Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení - Zatížení
konstrukcí vystavených účinkům požáru 01.05.2013
Opravy: *1 12.06, UR 6.07, *2 2.10, *3 5.13

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-2:
General actions - Actions on structures exposed to fire

51
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení 01.06.2005
sněhem (01.01.2022)
ČSN EN 1991-1-3 ed. 2 Změny: *Z1 10.06, *(NA/Z1 ed. A) 12.06, *(Z 2) 2.10, *Z3 3.10, *Z4 4.12, *Z5
ČSN EN 1991-1-3 NA 6.13, *A1 6.16, *Z6 1.22; Opravy: UR 6.07, *1 2.10 01.01.2022
ed. A Souběžně s touto normou platí ČSN EN 1991-1-3 ed. 2 (73 0035) z ledna 2022. 01.01.2017
ČSN EN 1991-1-4 Souběžně s touto normou platí ČSN EN 1991-1-3 ed. 2 (73 0035) z června 01.04.2007
2013. (01.08.2020)
ČSN EN 1991-1-4 ed. 2
ČSN EN 1991-1-4 NA Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1- 3: Obecná zatížení - Zatížení 01.11.2020
ed. A sněhem 01.07.2013
ČSN EN 1991-1-5 01.05.2005
National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-3: (01.06.2011)
ČSN EN 1991-1-5 NA General actions - Snow loads 01.06.2011
ed. A 01.10.2006
ČSN EN 1991-1-6 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení (01.06.2013)
větrem 01.07.2012
ČSN EN 1991-1-6 NA Změny: *Z1 3.10, *A1 10.10, *Z2 11.11, *Z3 4.13; Opravy: UR 6.08, *1 9.08, *2 01.12.2007
ed. A 5.10, *3 1.11, *4 8.20 (01.05.2015)
ČSN EN 1991-1-7 Souběžně s touto normou platí ČSN EN 1991-1-4 ed. 2 (73 0035) z dubna 01.11.2015
2013. 01.07.2005
ČSN EN 1991-1-7 NA (01.12.2017)
ed. A Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení
ČSN EN 1991-2 větrem 01.12.2018
01.10.2018
ČSN EN 1991-2 ed. 2 National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1- 4: 01.01.2008
ČSN EN 1991-2 NA ed. A General actions - Wind loads (01.12.2019)
ČSN EN 1991-3 01.11.2011
Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení - Zatížení 01.03.2008
ČSN EN 1991-3 NA ed. A teplotou (01.05.2018)
ČSN EN 1991-4 Změny: *Z1 2.10, *Z2 3.10; Opravy: UR 6.07, *1 2.10, *2 6.11
01.05.2018
ČSN EN 1991-4 ed. 2 National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-5: 01.07.2013
ČSN EN 1991-4 NA ed. A General actions - Thermal actions 01.11.2006
ČSN EN 1992-1-1 (01.11.2019)
Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení - Zatížení
během provádění
Změny: *Z1 2.10, *Z2 3.10, *Z3 7.11, *Z4 4.12; Opravy: *1 9.09, *2 6.13

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1- 6:
General actions - Actions during execution

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení -
Mimořádná zatížení
Změny: *Z1 3.10, *A1 5.15; Opravy: *1 2.11

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 1-7:
General actions - Accidental actions

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 2: Zatížení mostů dopravou
Změny: *Z1 2.10, *Z2 3.10, *Z3 10.12, *Z4 11.15, *Z5 12.17; Opravy: UR 6.07, *
1 1.11
Souběžně s touto normou platí ČSN EN 1991-2 ed. 2 (73 6203) z listopadu
2015.

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 2: Zatížení mostů dopravou

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 2: Traffic
loads on bridges

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního
vybavení
Změny: *Z1 3.10; Opravy: *1 7.13, *2 12.19

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 3: Actions
induced by cranes and machinery

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží
Změny: *(NA ed. A) 9.08, *Z1 2.10, *Z2 3.10, *Z3 4.11, *Z4 5.11, *Z5 6.11;
Opravy: *1 1.11, *2 7.13, *3 5.18
Souběžně s touto normou platí ČSN EN 1991-4 ed. 2 (73 0035) z července
2013.

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží

National Annex - Eurocode 1: Actions on structures - Part 4: Silos and
tanks

Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná
pravidla a pravidla pro pozemní stavby
Změny: *Z1 3.10, *Z2 7.11, *A1 11.15, *Z3 5.16, *Z4 11.19; Opravy: *1 7.09, *2
6.11

52
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 1992-1-1 ed. 2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná 01.11.2019
ČSN EN 1992-1-1 NA pravidla a pravidla pro pozemní stavby
ed. A 01.11.2020
ČSN EN 1992-1-2 National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part
1-1: General rules and rules for buildings 01.11.2006
ČSN EN 1992-1-2 NA (01.03.2020)
ed. A Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-2: Obecná
ČSN EN 1992-2 pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru 01.05.2015
Změny: *(NA ed. A) 7.07, *A1 3.20; Opravy: *1 10.09
ČSN EN 1992-2 NA ed. A 01.05.2007
ČSN EN 1992-3 National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part (01.01.2014)
1-2: General rules - Structural fire design
ČSN EN 1992-3 NA ed. A 01.08.2023
ČSN EN 1992-4 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 2: Betonové
ČSN EN 206+A2 mosty - Navrhování a konstrukční zásady 01.11.2007
ČSN EN 445 Změny: *Z1 3.10, *Z2 1.14; Opravy: *1 10.09 (01.03.2010)
ČSN EN 446
ČSN EN 447 National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part 2: 01.07.2011
ČSN EN 74-1 Concrete bridges - Design and detailling rules
ČSN EN 74-2 01.11.2021
ČSN EN 74-3 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 3: Nádrže na
kapaliny a zásobníky 01.10.2021
Změny: *Z1 3.10; 01.07.2011
01.07.2011
National Annex - Eurocode 2: Design of concrete structures - Part 3: 01.07.2011
Liquid retaining and containment structures 01.01.2024

Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 4: Navrhování 01.10.2022
kotvení do betonu
01.11.2007
Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

Injektážní malta pro předpínací kabely - Zkušební metody

Injektážní malta pro předpínací kabely - Postupy injektáže

Injektážní malta pro předpínací kabely - Základní požadavky

Spojky, středicí trny a nánožky pro pracovní a podpěrná lešení - Část
1: Spojky trubek - Požadavky a zkušební postupy

Spojky, středicí trny a nánožky pro pracovní a podpěrná lešení - Část
2: Speciální spojky - Požadavky a zkušební postupy

Spojky, středicí trny a nánožky pro pracovní a podpěrná lešení - Část
3: Ploché nánožky a středicí trny - Požadavky a zkušební postupy

ČSN EN ISO 11600 Stavební konstrukce - Těsnicí hmoty - Klasifikace a požadavky pro 01.11.2004
tmely (01.11.2011)
ČSN EN ISO 1461 Změny: *A1 11.11; 01.04.2023
ČSN EN ISO 15630-1 01.01.2020
ČSN EN ISO 15630-2 Povlaky žárového zinku nanesené ponorem na ocelové a litinové 01.01.2020
ČSN EN ISO 17660-1 výrobky - Specifikace a zkušební metody 01.07.2007

Ocel pro výztuž a předpínání do betonu - Zkušební metody - Část 1:
Tyče, válcovaný drát a drát pro výztuž do betonu

Ocel pro výztuž a předpínání do betonu - Zkušební metody - Část 2:
Svařované sítě a příhradové nosníky

Svařování - Svařování betonářské oceli - Část 1: Nosné svarové spoje

ČSN EN ISO 17660-2 Svařování - Svařování betonářské oceli - Část 2: Nenosné svarové 01.07.2007
ČSN EN ISO 5817 spoje
01.11.2023
ČSN EN ISO 6284 Svařování - Svarové spoje oceli, niklu, titanu a jejich slitin zhotovené
ČSN EN ISO 9001 tavným svařováním (kromě elektronového a laserového svařování) - 01.10.2000
ČSN ISO 4463-1 Stupně kvality pro vady 01.02.2016
ČSN ISO 7077 (01.11.2018)
Výkresy ve stavebnictví - Předepisování mezních odchylek 01.06.1999

Systémy managementu kvality - Požadavky 01.11.1995
Opravy: *1 11.18

Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření - Část 1:
Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínky

Geometrická přesnost ve výstavbě. Měřické metody ve výstavbě.
Všeobecné zásady a postupy pro ověřování správnosti rozměrů

53
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN P 73 2404 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda - Doplňující informace 01.12.2021

ČSN P 73 2450 Vláknobeton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda 01.06.2015
ČSN P 74 2871 Systémy dodatečného předpínání - Všeobecné požadavky a zkoušení 01.04.2012
TNI 73 6270 Mostní ložiska 01.02.2014

A.18.2.2 Technické normy železnic (TNŽ)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TNŽ 73 6280 Navrhování a provádění vodotěsných izolací železničních mostních 01.03.2015
objektů

A.18.2.3 Normy ostatní

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

EAD 160004-00-0301 Post-tensioning kits for prestressing of structures 01.09.2016
01.11.2016
EAD 320002-00-0605 Coated metal water stop sheet for construction and controlled crack 13.01.2015
joints in waterproof concrete
01.01.2015
ETA 15/0003 Coated metal water stop sheet PENTAFLEX 01.08.2015

fib Model Code 2010 fib Model Code for Concrete Structures 2010 (The International 01.09.2000
Federation for Structural Concrete) 10.09.2021
01.01.2015
ISO 10406-1 Fibre-reinforced polymer (FRP) reinforcement of concrete, Test 01.01.2016
methods – Part : FRP bars and grids 01.01.2022

Manuál na navrhovanie vydavatel: Slovenská komora stavebných inžinierov
GFRP výstuže do
betónových konštrukcií

prEN 10138 Prestressing Steels, Part 1 to 4

prEN 1992-1-1 Eurocodes 2: Design of concrete structures – Part 1: General rules –
Rules for buildings, bridges and civil engineering structures

TP ČBS 04 Technická pravidla ČBS 04 Vodonepropustné betonové konstrukce

TP ČBS 05 Technická pravidla ČBS 05 Modul pružnosti betonu

TP ČBS 07 Technická pravidla ČBS 07 Ultra-vysokohodnotný beton

A.18.3.1 Směrnice, pokyny a řády SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Směrnice SŽ SM011 Dokumentace staveb Správy železnic, státní organizace 08.04.2022

Směrnice SŽDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství 01.09.2011

A.18.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽ S4 Železniční spodek 01.01.2021
Změna č. 1: 3.1.2024

Předpis SŽDC S5 Správa mostních objektů 01.10.2012
Předpis SŽ S5/1 Diagnostika, zatížitelnost a přechodnost železničních mostních objektů 12.04.2021

Předpis SŽDC S5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.07.2019
01.06.1997
Služební rukověť SŽDC Služební rukověť. Ochrana železničních mostních objektů proti
(ČD) SR5/7(S) účinkům bludných proudů
Zrušen k 1.1.2023

54
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.18.3.5 Obecné technické podmínky (OTP)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

OTP Obecné technické podmínky pro železobetonové trouby propustků 11.04.2012

A.18.3.6 Vzorové listy

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

MLV 102 Mostní vzorový list MVL 102 - Přechodové oblasti a ukončení nosných 01.10.2023
konstrukcí železničních mostů

MVL 511 Mostní vzorový list MVL 511 - Nosné konstrukce železničních mostů se 01.01.2006
zabetonovanými ocelovými nosníky

MVL 720 Mostní vzorový list MVL 720 - Zábradlí pro železniční mosty 01.09.2019

A.18.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 11.04.2022

TKP Kapitola 17 TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce 27.04.2022

TKP Kapitola 23 TKP Kapitola 23 - Sanace inženýrských objektů 01.09.2006

A.18.4.2 Technické podmínky staveb pozemních komunikací

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

TP 88 (TPMD 88) Oprava trhlin v betonových konstrukcích 01.02.1997
01.07.2000
TP 136 (TPMD 136) Povlakovaná výztuž do betonu 01.07.2008

TP 193 (TPMD 193) Svařování betonářské výztuže a jiné typy spojů

55
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Citované a související dokumenty

A.22.1.1 Zákony ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákonem 283/2021 Sb. zrušen pro vyhrazené stavby k 1.1.2024 a k
1.7.2024 i pro stavby ostatní

Zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech

A.22.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky
Vyhláška č. 273/2021
Sb. o podrobnostech nakládání s odpady

Vyhláška č. 499/2006 o dokumentaci staveb
Sb.

A.22.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 73 6200 Mosty - Terminologie a třídění 01.07.2011

ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů 01.10.2008
Změny: *Z1 1.12; (01.01.2012)

ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací 01.03.2010
Opravy: *1 7.11 (01.07.2011)

ČSN EN 13967+A1 Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie pro izolace 01.01.2020
proti zemní vlhkosti a plastové a pryžové pásy a fólie pro izolace proti
tlakové vodě - Definice a charakteristiky

ČSN EN 14188-1 Zálivky a vložky do spár - Část 1: Specifikace pro zálivky za horka 01.01.2006

ČSN EN 206+A2 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda 01.10.2021

ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení 01.11.2000

A.22.2.2 Technické normy železnic (TNŽ)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TNŽ 73 6280 Navrhování a provádění vodotěsných izolací železničních mostních 01.03.2015
objektů

A.22.3.1 Směrnice, pokyny a řády SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Směrnice SŽ SM011 Dokumentace staveb Správy železnic, státní organizace 08.04.2022

Směrnice SŽDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství 01.09.2011

Pokyn SŽ PO-06/2021- Moderní design a architektura nádraží a zastávek ČR - Standardy pro 24.03.2021
GŘ
povrchy podchodů
5.12.2023 zrušeno SŽ SM009

Řád SŽ R14 Řád zabezpečení požární ochrany státní organizace Správa železnic 09.12.2020

56
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.22.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽ S3/1 Práce na železničním svršku 01.05.2021
Změna č. 1: 17.7.2023 (17.07.2023)

Předpis SŽ S4 Železniční spodek 01.01.2021
Změna č. 1: 3.1.2024

Předpis SŽDC S5 Správa mostních objektů 01.10.2012

A.22.3.5 Obecné technické podmínky (OTP)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

OTP Obecné technické podmínky - Systémy vodotěsných izolací na 17.03.2015
železničních mostních objektech

A.22.3.6 Vzorové listy

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

MLV 102 Mostní vzorový list MVL 102 - Přechodové oblasti a ukončení nosných 01.10.2023
konstrukcí železničních mostů

A.22.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 11.04.2022
01.07.2008
TKP Kapitola 4 TKP Kapitola 4 - Odvodnění tratí a stanic 01.05.2013
01.05.2021
TKP Kapitola 12 TKP Kapitola 12 - Chráničky a kolektory 27.04.2022
10.05.2022
TKP Kapitola 14 TKP Kapitola 14 - Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače 01.03.2015
01.01.2002
TKP Kapitola 17 TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce 01.09.2006

TKP Kapitola 18 TKP Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce

TKP Kapitola 19 TKP Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce

TKP Kapitola 20 TKP Kapitola 20 - Tunely

TKP Kapitola 23 TKP Kapitola 23 - Sanace inženýrských objektů

57
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 25B - Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí - Část B:
Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi

Citované a související dokumenty

A.25B.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN EN 10163-1 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových 01.07.2005
(01.08.2007)
plechů, široké oceli a tyčí tvarových - Část 1: Všeobecné požadavky
Opravy: *1 8.07

ČSN EN 10163-2 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových 01.07.2005
plechů, široké oceli a tyčí tvarových - Část 2: Plechy a široká ocel

ČSN EN 10163-3 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových 01.07.2005
plechů, široké oceli a tyčí tvarových - Část 3: Tyče tvarové

ČSN EN 10204 Kovové výrobky - Druhy dokumentů kontroly 01.08.2005
Opravy: *1 9.13 (01.09.2013)

ČSN EN 1090-2 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 2: 01.02.2019
Technické požadavky na ocelové konstrukce

ČSN EN 1779 Nedestruktivní zkoušení - Zkoušení těsnosti - Kritéria pro volbu metod 01.09.2000
(01.07.2004)
a postupů
Změny: *A1 7.04;

ČSN EN 1993-1-4 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-4: Obecná 01.01.2008
pravidla - Doplňující pravidla pro korozivzdorné oceli (01.10.2021)
Změny: *Z1 3.10, *A1 5.16, *A2 10.21;

ČSN EN ISO 11124-1 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 01.05.2019
obdobných výrobků - Specifikace kovových otryskávacích
prostředků - Část 1: Obecný úvod a klasifikace

ČSN EN ISO 11126-1 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 01.05.2019
obdobných výrobků - Specifikace nekovových otryskávacích
prostředků - Část 1: Obecný úvod a klasifikace

ČSN EN ISO 12670 Žárové stříkání - Součásti s žárově stříkanými povlaky - Technické 01.06.2016
dodací podmínky

ČSN EN ISO 12944-1 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.09.2018
ochrannými nátěrovými systémy - Část 1: Obecné zásady

ČSN EN ISO 12944-2 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.06.2019
ochrannými nátěrovými systémy - Část 2: Klasifikace vnějšího
prostředí

ČSN EN ISO 12944-3 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.10.2018
ochrannými nátěrovými systémy - Část 3: Navrhování

ČSN EN ISO 12944-4 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.07.2018
ochrannými nátěrovými systémy - Část 4: Typy povrchů podkladů a
jejich příprava

ČSN EN ISO 12944-5 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.06.2020
ochrannými nátěrovými systémy - Část 5: Ochranné nátěrové
systémy

ČSN EN ISO 12944-6 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.10.2019
ochrannými nátěrovými systémy - Část 6: Laboratorní metody
zkoušení

ČSN EN ISO 12944-7 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.09.2018
ochrannými nátěrovými systémy - Část 7: Provádění a dozor při
zhotovování nátěrů

ČSN EN ISO 12944-8 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.07.2018
ochrannými nátěrovými systémy - Část 8: Zpracování specifikací pro
nové a údržbové nátěry

ČSN EN ISO 1461 Povlaky žárového zinku nanesené ponorem na ocelové a litinové 01.04.2023
výrobky - Specifikace a zkušební metody

58
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN ISO 14713-1 Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a 01.02.2018
ČSN EN ISO 14713-2 litinových konstrukcí proti korozi - Část 1: Obecné zásady pro 01.09.2020
navrhování a odolnost proti korozi

Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a
litinových konstrukcí proti korozi - Část 2: Žárové zinkování ponorem

ČSN EN ISO 14713-3 Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a 01.11.2017
ČSN EN ISO 14917 litinových konstrukcí proti korozi - Část 3: Sherardování 01.09.2017
ČSN EN ISO 14918 01.12.2018
ČSN EN ISO 14919 Žárové stříkání - Názvosloví, klasifikace 01.02.2016

ČSN EN ISO 14922 Žárové stříkání - Zkoušení způsobilosti pracovníků provádějících 01.04.2022
ČSN EN ISO 15528 žárové stříkání 01.05.2021
ČSN EN ISO 16276-1 01.01.2008
Žárové stříkání - Dráty, tyčinky a kordy pro stříkání plamenem a
ČSN EN ISO 16276-2 stříkání elektrickým obloukem - Klasifikace - Technické dodací 01.01.2008
podmínky
ČSN EN ISO 2063-1 01.01.2020
ČSN EN ISO 2063-2 Žárové stříkání - Požadavky na kvalitu pro výrobce žárově stříkaných 01.05.2018
ČSN EN ISO 2064 povlaků 01.10.2000
ČSN EN ISO 2178 01.01.2017
ČSN EN ISO 2409 Nátěrové hmoty a jejich suroviny - Vzorkování 01.05.2021
ČSN EN ISO 2808 (01.11.2021)
ČSN EN ISO 29601 Ochrana ocelových konstrukcí proti korozi ochrannými nátěrovými 01.05.2020
ČSN EN ISO 4618 systémy - Hodnocení a kritéria přijetí, adheze/koheze (odtrhová 01.11.2011
ČSN EN ISO 4624 pevnost) povlaku - Část 1: Odtrhová zkouška 01.09.2023
ČSN EN ISO 4628-2 01.01.2024
Ochrana ocelových konstrukcí proti korozi ochrannými nátěrovými 01.10.2016
ČSN EN ISO 4628-3 systémy - Hodnocení a kritéria přijetí, adheze/koheze (odtrhová
pevnost) povlaku - Část 2: Mřížková zkouška a křížový řez 01.10.2016
ČSN EN ISO 4628-4
Žárové stříkání - Zinek, hliník a jejich slitiny - Část 1: Navrhování a 01.10.2016
ČSN EN ISO 4628-5 požadavky na kvalitu systémů ochrany proti korozi
ČSN EN ISO 4628-6 01.06.2023
Žárové stříkání - Zinek, hliník a jejich slitiny - Část 2: Realizace 01.04.2012
ČSN EN ISO 8044 systémů ochrany proti korozi
01.10.2020
Kovové a jiné anorganické povlaky - Definice a dohody týkající se
měření tloušťky

Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech - Měření tloušťky
povlaku - Magnetická metoda

Nátěrové hmoty - Mřížková zkouška
Opravy: *1 11.21

Nátěrové hmoty - Stanovení tloušťky nátěru

Nátěrové hmoty - Ochrana proti korozi ochrannými nátěrovými
systémy - Hodnocení pórovitosti suchého nátěru

Nátěrové hmoty - Slovník

Nátěrové hmoty - Odtrhová zkouška přilnavosti

Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace množství
a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu - Část 2:
Hodnocení stupně puchýřkování

Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace množství
a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu - Část 3:
Hodnocení stupně prorezavění

Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace množství
a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu - Část 4:
Hodnocení stupně praskání

Nátěrové hmoty - Hodnocení množství a velikosti defektů a intenzity
jednotných změn vzhledu - Část 5: Hodnocení stupně odlupování

Nátěrové hmoty - Hodnocení degradace nátěrů - Klasifikace množství
a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu - Část 6:
Hodnocení stupně křídování metodou samolepicí pásky

Koroze kovů a slitin - Slovník

59
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN ISO 8501-1 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a 01.11.2007
obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 1:
Stupně zarezavění a stupně přípravy ocelového podkladu bez povlaku
a ocelového podkladu po úplném odstranění předchozích povlaků

ČSN EN ISO 8501-3 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a 01.02.2008
ČSN EN ISO 8501-4 obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 3: 01.05.2021
ČSN EN ISO 8502-3 Stupně přípravy svarů, hran a ostatních ploch s povrchovými vadami
ČSN EN ISO 8502-4 01.09.2017
ČSN EN ISO 8502-6 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a
ČSN EN ISO 8502-9 obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 4: 01.09.2017
ČSN EN ISO 8503-1 Výchozí stav povrchu, stupně přípravy a bleskové koroze po tryskání
ČSN EN ISO 8503-2 vodou 01.12.2020
ČSN EN ISO 8504-2
ČSN EN ISO 8504-3 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 01.05.2021
ČSN EN ISO 9001 obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu - Část
ČSN ISO 19840 3: Stanovení prachu na ocelovém povrchu připraveném pro natírání 01.08.2012
ČSN ISO 8501-2 (metoda snímání samolepicí páskou)
01.08.2012
Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu - Část 01.06.2020
4: Návod pro odhad pravděpodobnosti kondenzace vlhkosti před 01.07.2019
nanášením nátěrů 01.02.2016
(01.11.2018)
Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a 01.08.2013
obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu - Část 01.06.1998
6: Extrakce vodou rozpustných nečistot pro analýzu (Breslova (01.11.2001)
metoda)

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Zkoušky pro vyhodnocení čistoty povrchu - Část
9: Provozní metoda pro konduktometrické stanovení solí rozpustných
ve vodě

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti povrchu otryskaných
ocelových podkladů - Část 1: Specifikace a definice pro hodnocení
otryskaných povrchů s pomocí ISO komparátorů profilu povrchu

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti povrchu otryskaných
ocelových podkladů - Část 2: Hodnocení profilu povrchu otryskané
oceli komparátorem

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Metody přípravy povrchu - Část 2: Otryskávání

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Metody přípravy povrchu - Část 3: Ruční a
mechanizované čištění

Systémy managementu kvality - Požadavky
Opravy: *1 11.18

Nátěrové hmoty - Ochrana ocelových konstrukcí nátěrovými systémy
proti korozi - Měření a kritéria přejímky tloušťky suchého nátěru na
drsném povrchu

Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 2:
Stupně přípravy dříve natřeného ocelového podkladu po místním
odstranění předchozích povlaků
Změny: *Z1 11.01;

A.25B.2.3 Normy ostatní

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ASTM D 4752 Standard Practice for Measuring MEK Resistance of Ethyl Silicate
(Inorganic) Zinc-Rich Primers by Solvent Rub

SN NS 476 Paints and coatings - Approval and certification of surface treatment
inspectors

Std-401 APC Certifikační schéma kvalifikace a certifikace pracovníků v oboru
koroze a protikorozní ochrany

60
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.25B.3.1 Směrnice, pokyny a řády SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Směrnice SŽDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství 01.09.2011

A.25B.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽDC Ob1 díl II Vydávání povolení ke vstupu do míst veřejnosti nepřístupných. Průkaz 01.04.2019
pro cizí subjekt

Předpis SŽDC S5 Správa mostních objektů 01.10.2012

Předpis SŽDC S5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí 01.07.2019

A.25B.3.5 Obecné technické podmínky (OTP)

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

OTP Obecné technické podmínky pro ochranné nátěrové systémy 01.08.2020

A.25B.3.6 Vzorové listy

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

MVL 511 Mostní vzorový list MVL 511 - Nosné konstrukce železničních mostů se 01.01.2006
zabetonovanými ocelovými nosníky

61
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

Kapitola 28 - Sdělovací zařízení
Citované a související dokumenty

A.28.1.2 Vyhlášky ČR

Označení Název
Změny, opravy, poznámky

Vyhláška č. 177/1995 kterou se vydává stavební a technický řád drah
Sb. MD

A.28.2.1 Normy ČSN

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

ČSN 03 8371 Protikorozní ochrana v zemi uložených sdělovacích kabelů s 01.10.1979
olověnými, hliníkovými a ocelovými obaly (01.01.2004)
Změny: a 8.84, b 12.85, *c 2.89, d 9.91, *Z5 7.01, *Z6 1.04; Opravy: UR 4.92

ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení 01.06.1991
Změny: *1 8.96, *Z2 4.00, *Z3 4.04, *Z4 9.07; (01.09.2007)

ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1: Základní hlediska, 01.05.2009
stanovení základních charakteristik, definice (01.06.2019)

Změny: *Z1 3.18; Opravy: *1 6.19

ČSN 33 2130 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody 01.12.2014
Změny: *Z1 1.18; (01.01.2018)

ČSN 33 3270 Elektrotechnické předpisy. Sdělovací a zabezpečovací zařízení ve 01.09.1992
výrobnách a rozvodu elektrické energie a tepla

ČSN 33 4000 Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení 01.10.1988
proti přepětí a nadproudu (01.09.1990)
Změny: a 9.90;

ČSN 33 4010 Elektrotechnické předpisy. Ochrana sdělovacích vedení a zařízení proti 01.01.1991
přepětí a nadproudu atmosférického původu

ČSN 34 1090 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Předpisy pro prozatímní 01.11.2011
elektrická zařízení

ČSN 34 2040 ed. 2 Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení 01.07.2013
před nebezpečnými, rušivými a korozivními vlivy elektrické trakce 25
kV, 50 Hz

ČSN 34 2100 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací 01.01.1979
vedení (01.02.1984)

Změny: *a 2.84;

ČSN 34 2300 ed. 2 Předpisy pro vnitřní rozvody vedení elektronických komunikací 01.09.2014

ČSN 34 2600 ed. 2 Drážní zařízení - Železniční zabezpečovací zařízení 01.12.2009
Opravy: *1 1.15 (01.01.2015)

ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž, užívání, provoz, 01.10.2023
kontrola, servis a údržba

ČSN 37 5711 ed. 2 Drážní zařízení - Křížení kabelových vedení s železničními dráhami 01.10.2009

ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb - Stanovení podmínek pro navrhování 01.04.2011
elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení 01.10.2020

ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní 01.12.2014
pracovní prostory

ČSN EN 50110-1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních - Část 1: Obecné 01.05.2015
požadavky

ČSN EN 50131-1 ed. 2 Poplachové systémy - Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy - 01.04.2007
(01.12.2020)
Část 1: Systémové požadavky
Změny: *A1 3.10, *Z2 7.11, *A2 11.17, *A3 12.20;

62
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

ČSN EN 50561-1 Zařízení pro komunikaci po vedení používaná v instalacích nízkého 01.09.2014
ČSN EN 60445 ed. 5 napětí - Charakteristiky vysokofrekvenčního rušení - Meze a metody (01.01.2016)
měření - Část 1: Zařízení pro domácí použití
Opravy: *1 1.16 01.05.2018
(01.05.2022)
Základní a bezpečnostní zásady pro rozhraní člověk-stroj, značení a
identifikaci - Identifikace svorek předmětů, konců vodičů a vodičů
Změny: *Z1 5.22;
Souběžně s touto normou platí ČSN EN IEC 60445 ed. 6 (33 0160) z května
2022, která tuto normu zcela nahradí od 2024-08-20.

ČSN EN 60529 Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód) 01.11.1993
ČSN EN 60708 Změny: *A1 4.01, *A2 6.14; Opravy: *1 11.19 (01.11.2019)
ČSN EN 60794-1-1 ed. 3 01.06.2006
Nízkofrekvenční kabely s polyolefinovou izolací a vrstveným (01.10.2018)
polyolefinovým pláštěm zabraňujícím vnikání vlhkosti
Opravy: *1 10.18 01.07.2016

Optické vláknové kabely - Část 1-1: Kmenová specifikace - Obecně

ČSN EN 62368-1 Zařízení audio/video, informační a komunikační technologie - Část 1: 01.06.2015
(01.09.2021)
Bezpečnostní požadavky
Změny: *A11 11.17, *Z2 9.21; Opravy: *2 5.18
1.6.2023 nahrazeno normou ČSN EN IEC 62368-1 ed. 2

ČSN EN IEC 62368-1 Zařízení audio/video, informační a komunikační technologie - Část 1: 01.09.2021
ed. 2+A11 Bezpečnostní požadavky (01.08.2022)
Opravy: *1 8.22
ČSN EN IEC 62485-2 01.02.2019
Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a bateriové
ČSN ISO 3864-1 instalace - Část 2: Staniční baterie 01.12.2012

Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 1:
Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení

ČSN P 73 7505 Kolektory a ostatní sdružené trasy vedení inženýrských sítí 01.04.2017
Změny: *Z1 1.18; (01.01.2018)

A.28.3.1 Směrnice, pokyny a řády SŽ Účinnost
(Posl.změna)
Označení Název
Změny, opravy, poznámky 03.09.2019
13:39:33
Směrnice SŽDC SM09 Pravidla pro uplatnění výstupů projektu. Moderní design a 01.10.2007
architektura nádraží a zastávek ČR (15.02.2012)

Směrnice SŽDC č. 34 Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí
sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a
energetiky, na železniční dopravní cestě vlastnictví státu státní
organizace Správa železniční dopravní cesty
Změny: Z1 15.02.2012

Směrnice SŽDC SM35 Směrnice, kterou se stanovují technické specifikace vlakových 02.06.2017
rádiových zařízení a zásady pro jejich přípravu a realizaci na (15.01.2020)
železniční dopravní cestě ve vlastnictví státu
Změny: Z1 15.01.20

Směrnice SŽDC č. 116 Směrnice, kterou se stanovují technické specifikace rádiových zařízení 01.07.2016
pracujících v místních rádiových sítích v pásmu 150 MHz a zásady pro
Pokyn SŽDC PO- jejich přípravu a realizaci na železniční dopravní cestě ve vlastnictví 18.01.2018
21/2017-GŘ státu 02.09.2019
Pokyn SŽDC PO-
21/2019-GŘ Opatření a omezení pro dodávky technologických celků s dopadem na
síťovou infrastrukturu SŽDC

Pokyn generálního ředitele. Evidence technologických počítačů

63
TKP Kapitola 1 - Všeobecně - Příloha A - Citované a související dokumenty Účinnost od 1. července 2024

A.28.3.2 Předpisy a rukověti SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

Předpis SŽDC E6 Předpis pro činnost elektrodispečinků 01.01.2011

A.28.3.4 Ostatní dokumenty SŽ

Označení Název Účinnost
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

SŽ TS 1/2022-SZ Optické kabely a jejich příslušenství v přenosové síti státní organizace 01.02.2024
Správa železnic Vydání II

SŽDC TS 2/2006-ZS Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Dálkové ovládání 01.02.2009
zabezpečovacího zařízení. Druhé vydání

SŽDC TS 2/2007-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Diagnostika 01.11.2007
zabezpečovacích zařízení.

SŽDC TS 2/2008-ZSE Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Dálková 25.01.2018
diagnostika technologických systémů železniční dopravní cesty. Třetí
vydání

SŽDC TS 4/2008-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Diagnostika 01.06.2008
zabezpečovacích zařízení na tratích vybavených dálkovým ovládáním
zabezpečovacích zařízení.

SŽDC TS 6/2010-S Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Výběr a 01.01.2012
projektování dotykového terminálu telefonního zapojovače.

ZTP č.j. 18453/2018 Základní technické požadavky na kamerové systémy
SŽDC-O14

A.28.3.7 Související kapitoly TKP

Označení Název Vydání
Změny, opravy, poznámky (Posl.změna)

TKP Kapitola 1 TKP Kapitola 1 - Všeobecně 11.04.2022
26.04.2022
TKP Kapitola 2 TKP Kapitola 2 - Příprava staveniště 01.07.2008
01.05.2013
TKP Kapitola 3 TKP Kapitola 3 - Zemní práce 01.09.2018

TKP Kapitola 12 TKP Kapitola 12 - Chráničky a kolektory 01.11.2001

TKP Kapitola 25 A TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a 01.11.2016
konstrukcí - Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi
bludnými proudy 01.05.2013
01.09.2006
TKP Kapitola 25 B TKP Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a
konstrukcí - Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosferické
korozi

TKP Kapitola 26 TKP Kapitola 26 - Osvětlení, EOV, Stožárové transformovny VN/NN,
rozvody NN včetně dálkového ovládání

TKP Kapitola 27 TKP Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení

TKP Kapitola 31 TKP Kapitola 31 - Trakční vedení
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 2
PŘÍPRAVA STAVENIŠTĚ

Vydání: duben 2022

Účinnost od 1. června 2022

Nahrazení předchozího znění kapitoly:
Datem účinnosti tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 2 – PŘÍPRAVA STAVENIŠTĚ chválená
dne 18. 10. 2000, účinná od 1. 12. 2000.

Schváleno pod čj. 23497/2022-SŽ-GŘ-O7
Dne 26. dubna 2022
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 2 PŘÍPRAVA STAVENIŠTĚ

2/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

OBSAH

Strana
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................... 5

2.1 ÚVOD .......................................................................................................................................... 6

2.1.1 Všeobecně ...................................................................................................................................6
2.1.2 Rozsah prací a činností .................................................................................................................6

2.1.2.1 Odstranění travin, křovin a nevhodných materiálů............................................................ 7
2.1.2.2 Kácení stromů a odstranění pařezů ................................................................................ 7
2.1.2.3 Odvodnění staveniště ................................................................................................... 8
2.1.2.4 Dočasné oplocení ......................................................................................................... 8
2.1.2.5 Protihluková opatření ................................................................................................... 8
2.1.2.6 Odstranění stávajících objektů, demolice ........................................................................ 8
2.1.2.7 Dočasné přejezdy, přechody, lávky, provizorní mosty, ochranné konstrukce a jiné
pomocné konstrukce .................................................................................................... 9

2.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ............................................................................ 9

2.2.1 Dočasné oplocení .........................................................................................................................9
2.2.2 Protihluková opatření ...................................................................................................................9
2.2.3 Dočasné přejezdy, přechody, lávky, provizorní mosty, ochranné konstrukce a jiné pomocné
konstrukce ................................................................................................................................10

2.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY ................................................................................ 10

2.3.1 Odstranění travin, křovin a nevhodných materiálů ........................................................................10
2.3.2 Kácení stromů a odstranění pařezů..............................................................................................10
2.3.3 Dočasné oplocení .......................................................................................................................11
2.3.4 Protihluková opatření .................................................................................................................11
2.3.5 Odstranění stávajících objektů, demolice .....................................................................................11
2.3.6 Trhací práce při přípravě staveniště .............................................................................................12
2.3.7 Dočasné přejezdy, přechody, lávky, provizorní mosty, ochranné konstrukce...................................12

2.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY ................................................................... 13

2.4.1 Dočasné oplocení .......................................................................................................................13
2.4.2 Protihluková opatření .................................................................................................................13
2.4.3 Trhací práce při přípravě staveniště .............................................................................................13

2.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY....................................................................... 13

2.5.1 Kontrolní zkoušky.......................................................................................................................13
2.5.2 Zeminy .....................................................................................................................................13
2.5.3 Materiály s nebezpečnými vlastnostmi (kontaminované materiály) ................................................13

2.5.3.1 Vzorkování a charakterizace kontaminovaného materiálu .................................................13
2.5.3.2 Lokalizování a prostorové vymezení kontaminovaného materiálu ......................................14
2.5.3.3 Azbest .......................................................................................................................14

2.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY, ÚDRŽBA V ZÁRUČNÍ DOBĚ.............. 14

2.6.1 Dočasné oplocení .......................................................................................................................14
2.6.2 Protihluková opatření .................................................................................................................14
2.6.3 Dočasné přejezdy, přechody, lávky, provizorní mosty a ochranné konstrukce .................................14
2.6.4 Záruky, údržba v záruční době ....................................................................................................15

2.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ ............................................................................................................ 15

2.7.1 Kácení stromů a odstranění pařezů..............................................................................................15
2.7.2 Dočasné oplocení .......................................................................................................................15
2.7.3 Protihluková opatření .................................................................................................................15

2.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ ....................................................................................... 15

2.8.1 Odstranění travin, křovin a nevhodných materiálů ........................................................................15
2.8.2 Kácení stromů a odstranění pařezů..............................................................................................15
2.8.3 Dočasné oplocení .......................................................................................................................16
2.8.4 Protihluková opatření .................................................................................................................16
2.8.5 Odstranění stávajících objektů, demolice .....................................................................................16
2.8.6 Dočasné přejezdy, přechody, lávky, provizorní mosty, ochranné konstrukce a jiné pomocné
konstrukce ................................................................................................................................16

2.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ........................................................ 16

2.10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................... 17

2.10.1 Všeobecně ................................................................................................................................. 17
2.10.2 Deponie, mezideponie a ukládání na skládky................................................................................17
2.10.3 Protihluková opatření .................................................................................................................17

3/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

2.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ................................ 18
2.11.1 Bezpečnost práce a technických zařízení ......................................................................................18
2.11.2 Požární ochrana .........................................................................................................................18
2.12
CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ................................................................................ 18

4/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

SEZNAM ZKRATEK

DLHM Dlouhodobý hmotný majetek
OTP Obecné technické podmínky
SŽ Správa železnic, státní organizace
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
ZTP Zvláštní technické podmínky

5/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

2.1 ÚVOD

2.1.1 VŠEOBECNĚ

(1) Pro tuto Kapitolu 2 – Příprava staveniště (dále jen „kapitola“) platí všechny pojmy,
ustanovení, požadavky a údaje uvedené v Kapitole 1 – Všeobecně (dále jen „kapitola 1 TKP).
Od roku 2021 jsou Technické kvalitativní podmínky (dále jen „TKP“) vydávány pouze
elektronicky ve formátu *.PDF a jsou ke stažení na webových stánkách Správy železnic,
státní organizace (dále jen „SŽ).

(2) Tato kapitola se musí vykládat a chápat ve smyslu ustanovení, definic, pokynů a doporučení
uvedených v kapitole 1 TKP. Použití této kapitoly je možné pouze společně s kapitolou 1 TKP.

(3) Tato kapitola je zpracována s ohledem na požadavky právních předpisů, norem a vnitřních
předpisů provozovatele dráhy s tím, že se některé jejich požadavky upřesňují a doplňují.

(4) Tato kapitola navazuje na ČSN EN/ENV a ČSN, případně na jiné technické předpisy
a dokumenty, na které jsou v jednotlivých ustanoveních této kapitoly příslušné odkazy a je
zde stanovena jejich úplná nebo omezená závaznost pro definování požadavků na výrobky,
materiály, provádění prací, zkoušení, technologické přepisy a postupy a převzetí výkonů
a dodávek při přípravě Staveniště. Určuje povolené způsoby pro uvolnění a vyklizení ploch
potřebných pro Stavbu, pro nezbytná zařízení a provoz Staveniště, včetně jejich ochrany
před nepříznivými vlivy, a další činnosti související s přípravou Staveniště na stavbách
státních drah.

(5) V případech, kdy jsou požadovány jiné práce než práce obsažené v této kapitole, nebo
je potřeba změnit nebo doplnit ustanovení této kapitoly, nebo se jedná o ojedinělé technické
řešení, stanoví Objednatel podmínky ve Zvláštních technických podmínkách (dále
jen „ZTP“).

(6) Pokud jsou v textu této kapitoly odkazy na obecně závazné právní předpisy, normy
nebo vnitřní předpisy provozovatele dráhy (dále jen „vnitřní předpisy“), pak se
vztahují na platné znění příslušného dokumentu. Plné znění názvu je uvedeno
v Příloze A kapitoly 1 TKP.

2.1.2 ROZSAH PRACÍ A ČINNOSTÍ

(1) Příprava Staveniště zahrnuje všechny práce a činnosti, které jsou nutné pro plynulé
zhotovení Stavby. Výjimku tvoří přípravné práce a činnosti spojené například s vybudováním
deponií, dočasných objektů zařízení Staveniště, přívodů energií, napojovacích a odběrových
míst vody, energií, telefonu, kanalizace, apod. Tyto práce a činnosti zajišťuje Zhotovitel
Stavby ve své režii, pokud nejsou obsaženy v Zadávací dokumentaci.

(2) Při přípravě Staveniště je Zhotovitel především povinen:

 zajistit odvedení povrchových a srážkových vod ze Staveniště,

 zajistit opatření k zabránění kontaminace podzemních vod škodlivými látkami. Rozsah
a způsob těchto prací stanoví Dokumentace nebo osoba vykonávající Stavební dozor,

 dbát na to, aby nedošlo ke zhoršení fyzikálně mechanických vlastností zemin v místě
trasy dráhy,

 odstranit ze Staveniště nevhodné materiály, vzrostlou zeleň, porosty křovin a travin,

 odstranit Stavbě překážející stávající objekty a provést nutné demoliční práce,

 provést ostatní práce podle článků 2.1.2.1 - 2.1.2.7 této kapitoly,

 oddělit Staveniště od veřejného prostoru vhodným oplocením, ochranným zábradlím
nebo jinak, z důvodu zajištění bezpečnosti a ochrany majetku,

 v předstihu, v rámci přípravy Staveniště, provést ty samostatné objekty, jejichž
realizací by došlo ke zlepšení podmínek provozu Staveniště nebo ke snížení

6/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

nepříznivých vlivů Stavby na její okolí (např. protihluková opatření a další), nebo
zajistit snížení nepříznivých vlivů provizorním řešením po dobu Stavby,

 organizovat a uskutečňovat přípravné práce tak, aby byly minimalizovány dopady
Stavby na podmínky železničního provozu určené Dokumentací a nebyla ohrožena jeho
bezpečnost,

 zajistit a provést zřízení provizorních přejezdů, přechodů, lávek, provizorních mostů,
ochranných konstrukcí apod., pokud to vyžaduje potřeba zachování železničního
provozu nebo přístupu cestujících k provozním objektům železnice nebo činnost
Zhotovitele při provozování Staveniště,

 bezpečně ochránit veřejná prostranství, stavby, komunikace, zeleň, stromy, výškové
a směrové body a ostatní vytyčovací prvky, vedení sítí technické infrastruktury, včetně
měřičských značek u podzemních vedení technické infrastruktury na Staveništi atd.,
a to po celou dobu provádění nebo odstraňování Stavby,

 zajistit pasportizaci stavu přístupových komunikací dotčených staveništní dopravou
a všech objektů (zástavby) v jejich okolí a v okolí Staveniště (v zóně ovlivnění).
Pasportizaci zajišťuje Zhotovitel dle příslušných ustanovení kapitoly 1 TKP, pokud není
v Zadávací dokumentaci uvedeno jinak.

(3) Uvolnění určených ploch Staveniště provede Zhotovitel nejpozději v termínech stanovených
Zadávací dokumentací a stavebním povolením. Vybouraný materiál z dočasných objektů,
zřízených v rámci přípravy Staveniště, nebo i z ostatních odstraněných objektů, může být
použit na dalších stavbách, pokud svým stavem tomu vyhovuje, jinak musí být odvezen
a uložen na povolených skládkách.

(4) Tato kapitola nezahrnuje způsob zhotovení, provozování a likvidaci dočasných objektů
a technologických zařízení Staveniště Zhotovitele, jako např. staveništní zpevněné plochy,
dílny, kanceláře, sklady, skládky, betonárny, stavební stroje a zařízení. Zhotovitel tyto
objekty a zařízení navrhuje, provozuje a likviduje v souladu se stavebním povolením
a případně jím zpracovanou Dokumentací. Přitom musí být plně respektována ustanovení
článků 1.9.4 až 1.9.6 kapitoly 1 TKP.

(5) Práce nezbytné pro vyklizení Staveniště, které nejsou uvedeny v této kapitole, se provedou
podle ustanovení příslušných kapitol TKP, např. odstranění mostů (kapitola 18 a 19 TKP),
trakčního vedení (kapitola 31 TKP), stožárů návěstidel (kapitola 27 TKP) apod.

(6) Tato kapitola neurčuje způsob odstraňování (likvidaci, demolici) těch stávajících objektů,
které jsou řešeny samostatnou Dokumentací.

2.1.2.1 Odstranění travin, křovin a nevhodných materiálů

(1) Zhotovitel odstraní z plochy Staveniště všechny traviny, křoviny a nevhodné materiály,
které by ponecháním v prostoru prováděných prací bránily zhotovení Stavby nebo
znehodnocovaly provedenou Stavbu. Mezi nevhodné materiály patří zejména odpadky,
plasty, zbytky dřevěných materiálů, kovové materiály, vybourané hmoty, kontaminované
materiály, zeminy a další materiály určené Dokumentací nebo osobou vykonávající Stavební
dozor. Povinnost odstranit traviny, křoviny a nevhodné materiály předepisuje Zhotoviteli
Dokumentace, případně Stavební dozor. Stanovení objemu a určení skládek navrhuje
Zhotovitel a nechá si je odsouhlasit osobou vykonávající Stavební dozor.

2.1.2.2 Kácení stromů a odstranění pařezů

(1) Zhotovitel odstraní ze Staveniště stromy, které jsou k vykácení určeny zadávací
dokumentací. Povolení ke kácení zajistí Objednatel a předá je Zhotoviteli před zahájením
prací. Povolení stanoví podmínky, za kterých je kácení možno provést. Tyto podmínky
je Zhotovitel povinen splnit. Způsob odstranění, manipulaci a místo uložení určuje
Dokumentace nebo je navrhuje Zhotovitel a předloží k odsouhlasení osobě vykonávající
Stavební dozor.

7/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

(2) Provádění kácení a údržby stromoví na železničních dráhách a na stavbě dráhy, včetně
staveb na dráze, resp. v obvodu dráhy a v ochranném pásmu dráhy, se řídí Metodickým
pokynem pro údržbu stromoví.

(3) Dřeviny, které nejsou navržené ke kácení, musí být chráněny dle ČSN 83 9061, Technologie
vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních
pracích.

2.1.2.3 Odvodnění staveniště

(1) Zhotovitel je povinen vhodným technologickým způsobem průběžně zajistit odvodnění
Staveniště. Nesmí dojít ke zhoršení fyzikálně-mechanických vlastností zemin na Staveništi,
ke znehodnocování rozestavěných objektů ani negativnímu ovlivnění jiných objektů
a zařízení v blízkosti Stavby. Zhotovitel je povinen zabezpečit Staveniště tak, aby
nedocházelo ke znečištění veřejných prostranství a k ohrožení bezpečnosti veřejného
provozu splachem látek a materiálů a vytékáním vody ze Staveniště. Zároveň musí být
respektovány příslušné vodohospodářské a ekologické právní předpisy a Dokumenty
a předpisy. V případě vypouštění těchto vod mimo Staveniště zajistí Zhotovitel příslušné
povolení a/nebo souhlasy dotčených vlastníků.

(2) V případě vzniku škod v důsledku nedostatečného nebo nesprávného odvádění srážkových
nebo povrchových vod musí Zhotovitel zjednat okamžitě nápravu na svůj náklad a uhradit
případné vzniklé škody.

2.1.2.4 Dočasné oplocení

(1) Staveniště, popřípadě jeho oddělená pracoviště, musí být oploceno dle příslušných právních
předpisů, Dokumentů a předpisů, tj. předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci.

(2) Dočasné oplocení se provádí v místech určených Zadávací dokumentací, podmínkami
stavebního povolení, bezpečnostními předpisy nebo osobou vykonávající Stavební dozor
a podle požadavků kapitoly 11 TKP, s odchylkami uvedenými v této kapitole. Dočasné
oplocení musí plnit svou funkci ochrannou i vzhledovou.

(3) Tato kapitola se nevztahuje na oplocení, které si zřídí pro svoji potřebu Zhotovitel, aby
ochránil nebo zamezil přístup k jeho staveništnímu vybavení, např. skládkám materiálu,
parkovišti strojů apod.

2.1.2.5 Protihluková opatření

(1) V Zadávací dokumentaci a/nebo ve stavebním povolení mohou být určeny přípustné hladiny
hluku vyšší než ty, které jsou stanoveny platnou legislativou. Jde zpravidla o vymezení
stanoveného hlukového zatížení okolí prováděné Stavby v jednotlivých časových úsecích
dne. Požadavky na protihluková opatření jsou uvedeny v kapitole 16 TKP.

(2) Při přípravných pracích na Staveništi se mohou protihluková opatření zajistit následujícími
způsoby:

 vybudují se trvalé protihlukové clony již v počáteční fázi výstavby tak, aby plnily svoji
funkci i po dobu provádění stavebních prací. Uvedený postup je zpravidla již navržen
v Zadávací dokumentaci a Zhotovitel jej zohlední v harmonogramu výstavby,

 situováním dočasných deponií zeminy, ornice a dalších sypkých hmot a materiálů tak,
aby plnily funkci protihlukové clony po dobu Stavby,

 vybudováním dílčích provizorních protihlukových clon.

2.1.2.6 Odstranění stávajících objektů, demolice

(1) V rámci přípravných prací se odstraní stávající objekty, které překážejí Stavbě. Jejich rozsah
stanoví Dokumentace. Materiál z odstraněných objektů se použije způsobem předepsaným
v Dokumentaci nebo bude zlikvidován v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech
(dále jen „zákon o odpadech“), pokud Dokumentace nestanoví jinak.

8/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

(2) Demoliční práce při přípravě Staveniště zahrnují demolice všech stávajících objektů, které
tvoří překážku Stavbě, a nejsou samostatně řešeny Dokumentací objektů. Takové demolice
zpravidla nevyžadují zvláštní dokumentaci. Rozsah a způsob demolice, včetně odstranění
a uložení vybouraného materiálu, stanoví Dokumentace.

(3) Před započetím demoličních prací se musí uskutečnit průzkum stavu objektu určeného
k demolici a jeho okolí, zjistit inženýrské sítě a stav dotčených sousedních objektů.
V souladu s Metodickým návodem odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních
a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi (MŽP, srpen 2018) musí být součástí průzkumu
vymezení částí Stavby, které se po vyjmutí ze Stavby stanou nebezpečnými odpady –
zejména materiálů s obsahem azbestu, dalších materiálů s nebezpečnými vlastnostmi,
kontaminované zeminy, apod. K průzkumu musí být využity stávající podklady o objektu
a podklady o objektech sousedních. O provedeném průzkumu musí být pořízen zápis.
Na základě průzkumu Zhotovitel stavebních prací zajistí před zahájením bouracích prací
vypracování jejich Technologického předpisu a nechá si jej odsouhlasit osobou vykonávající
Stavební dozor.

2.1.2.7 Dočasné přejezdy, přechody, lávky, provizorní mosty, ochranné konstrukce
a jiné pomocné konstrukce

(1) Zřizování dočasných přejezdů, přechodů, lávek, provizorních mostů, ochranných konstrukcí
a jiných pomocných konstrukcí, zajišťuje Zhotovitel v souladu se Zadávací dokumentací
(včetně projednání s příslušným stavebním úřadem a příslušnou organizační jednotkou).
Dočasné přejezdy, přechody, lávky, provizorní mosty, ochranné konstrukce atp., které
zhotovuje, provozuje a likviduje Zhotovitel výhradně pro provádění zhotovovacích prací
na Stavbě, navrhuje a zajišťuje Zhotovitel. Projektování, výstavba a minimální údržba
veřejně přístupných ploch a objektů v obvodu Staveniště se řídí pokynem SŽ PO-9/2021GŘ.

(2) Pro uvedené dočasné objekty a konstrukce může být použito úlev vyplývajících z jejich
charakteru a dočasnosti. Rozsah a velikost úlev stanoví osoba vykonávající Stavební dozor
podle místních podmínek.

2.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

2.2.1 DOČASNÉ OPLOCENÍ

(1) Pro oplocení mohou být použity materiály, které jsou v souladu se zákonem č.102/2001 Sb.,
o obecné bezpečnosti výrobků a zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky.

(2) Konstrukce dočasných oplocení musí odpovídat požadavkům kapitoly 11 TKP s případnými
úpravami uvedenými tamtéž. Dočasné oplocení musí plnit funkci ochrannou i vzhledovou.

(3) Použité materiály (kov, dřevo, příp. jiné) musí zaručovat požadovanou funkci, vzhled
a potřebnou životnost oplocení. Výhradně nový materiál musí být použit pro napínací drát
(o min. průměru 3 mm) a ostnatý drát. Materiál pro kovové dočasné oplocení musí odpovídat
ČSN 42 0142 - Trubky ocelové, s přiměřenými úlevami vzhledem ke krátkodobosti Stavby,
které stanoví osoba vykonávající Stavební dozor.

(4) Základy pro sloupky a způsob osazení sloupků musí zaručovat stabilitu oplocení.

(5) Vhodnost dřevěného materiálu pro dočasné oplocení musí být posouzena a odsouhlasena
osobou vykonávající Stavební dozor. Pokud je předepsáno neprůhledné oplocení, určí ZTP
i požadavky na příslušné materiály.

2.2.2 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

(1) Pro materiály dočasných protihlukových opatření platí přiměřeně ustanovení kapitoly 16
TKP, použité materiály musí být v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky. Všechny výrobky, stavební materiály a směsi, které budou použity
k realizaci protihlukových opatření, předloží Zhotovitel osobě vykonávající Stavební dozor

9/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

ke schválení. Pro využití již dříve použitých materiálů je nutný souhlas osoby vykonávající
Stavební dozor.

2.2.3 DOČASNÉ PŘEJEZDY, PŘECHODY, LÁVKY, PROVIZORNÍ MOSTY,
OCHRANNÉ KONSTRUKCE A JINÉ POMOCNÉ KONSTRUKCE

(1) Přejezdy a přechody jsou zřizovány z materiálů popsaných v kapitole 9 TKP. S přihlédnutím
k předpokládané životnosti mohou být využity i materiály již dříve použité (pražce, panely,
kolejnice atd.).

(2) Lávky, provizorní mosty a ochranné konstrukce jsou zřizovány dřevěné nebo kovové. Jejich
konstrukci, pokud není určena Dokumentací, navrhne Zhotovitel a předloží osobě
vykonávající Stavební dozor k odsouhlasení.

2.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY

2.3.1 ODSTRANĚNÍ TRAVIN, KŘOVIN A NEVHODNÝCH MATERIÁLŮ

(1) Veškeré traviny se odstraní posečením a shrabáním, usušením a spálením nebo drcením
ve vyhrazeném prostoru, případně se uloží na skládku. Vrchní vrstva zeminy s kořeny travin
se odstraní v rámci sejmutí ornice a použije se pro potřeby Stavby při rozprostření ornice
na svahy nebo se předisponuje podle Dokumentace. Křoviny musí být odstraněny s kořeny
a shrnuty na deponii, kde mohou být drceny, nebo se z deponií odvážejí na skládky, nebo
se spalují v předem vymezeném prostoru za příslušného dozoru.

(2) Zvláštní pozornost je nutné věnovat způsobu likvidace vymýcených dřevin a travin pálením.
Při této činnosti musí být zodpovědně vybráno místo pro spalování (páleniště) tak, aby
nedošlo k nepovolenému obtěžování okolí kouřovými zplodinami, poškození blízkých
objektů, vedení sítí technické infrastruktury, případně dalších zařízení. Není-li součástí
stavebního povolení soubor opatření, který je nutné dodržovat při likvidaci dřevin pálením,
zajistí toto povolení u příslušného úřadu Zhotovitel. Zhotovitel je povinen respektovat
příslušná ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, především § 5, odst. 2
zákona. Zároveň musí vždy postupovat v souladu s požadavky příslušných právních
předpisů, např. zákonem č. 201/2012 Sb., č. 289/1995 Sb., zákonem o odpadech nebo
s vyhláškami příslušných obcí.

(3) Nevhodné materiály se odstraní ze Staveniště a uloží na skládky vhodného typu vždy
v souladu se zákonem o odpadech. Popel ze spálených travin a křovin likviduje Zhotovitel,
při likvidaci musí být respektovány požadavky právních předpisů, bezpečnostních předpisů
a povolení k pálení. Provádění kácení a údržby stromoví na stavbě dráhy, včetně staveb
na dráze, resp. v obvodu dráhy a v ochranném pásmu dráhy, se řídí Metodickým pokynem
pro údržbu stromoví.

2.3.2 KÁCENÍ STROMŮ A ODSTRANĚNÍ PAŘEZŮ

(1) Kácení stromů se provádí ručními nebo motorovými pilami. Stromy menších průměrů kmene
je možno odstranit mechanizací, pomocí níž se kmeny vytáhnou i s kořeny. Samostatné
pařezy se odstraní dozerem nebo mechanizmy se spodovou lžící. Samostatné a velké pařezy
lze ještě likvidovat speciálními mechanizmy-frézami, které přímo štěpkují dřevní hmotu
v místě bývalého stromu. Velké pařezy, které nelze odstranit dostupnými mechanizmy,
se odstraní pomocí trhavin za podmínek podle čl. 2.3.6 této kapitoly. Jámy po pařezech
se neprodleně zasypou vhodnou zeminou do úrovně okolního terénu a zhutní se
na předepsanou míru, aby nedošlo k prosednutí povrchu nebo zaplavení vodou a rozmočení
zeminy. V místech budoucího tělesa platí pro stupeň zhutnění ustanovení kapitoly 3 TKP.
Při použití mechanizmů nebo trhacích prací musí postupováno tak, aby nebyla ohrožena
stabilita svahů náspů a zářezů.

(2) Pokud se práce provádějí za provozu na veřejných komunikacích, je Zhotovitel povinen
dodržet ustanovení uvedené v kapitole 1 TKP.

10/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

(3) Zvláštní pozornost při kácení stromů musí být věnována nenarušení průjezdného průřezu
dráhy a nepoškození provozovaných trakčních, sdělovacích, zabezpečovacích a dalších
zařízení. Způsob kácení, použitá mechanizace a potřebná bezpečnostní opatření, musí být
předem odsouhlaseny správcem dlouhodobého hmotného majetku (dále jen „DLHM“)
a osobou vykonávající Stavební dozor. Při pracích za provozu na křižujících veřejných
komunikacích musí být dodržovány podmínky, které určují příslušné právní předpisy (např.
vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních
komunikacích) a podmínky, které stanoví jejich správce.

2.3.3 DOČASNÉ OPLOCENÍ

(1) K zřízení dočasného oplocení se přiměřeně použije kapitola 11 TKP. Ochrana proti korozi
u nepokovovaných a opakovaně použitých materiálů se provede, pokud je výjimečně
požadována, podle kapitoly 25 TKP.

(2) Odstranění dočasného oplocení provádí Zhotovitel vhodným způsobem s přihlédnutím
k tomu, zda má být některý materiál opakovaně použit. Jámy po základech sloupků se vyplní
zeminou, která se zhutní. V případě, že sloupky byly osazeny v trvalých zpevněných
plochách, musí být tyto opraveny vhodným způsobem, který byl odsouhlasen osobou
vykonávající Stavební dozor.

2.3.4 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

(1) Pro realizaci protihlukových opatření platí ustanovení kapitoly 16 TKP. Vzhledem
k požadované dočasnosti opatření lze předmětná ustanovení aplikovat přiměřeně
k potřebám a rozsahu Stavby, které je nutno předem projednat s osobou vykonávající
Stavební dozor.

(2) Likvidace dočasných protihlukových opatření se provádí libovolným způsobem
s přihlédnutím k možnému opakovanému a následnému využití jednotlivých prvků. Jámy
po základech sloupků se neprodleně zasypou určenou zeminou do úrovně okolního terénu
a zhutní se na předepsanou míru, aby nedošlo k prosednutí povrchu nebo zaplavení vodou
a rozmočení zeminy. V místech budoucího tělesa platí pro stupeň zhutnění ustanovení
kapitoly 3 TKP. V případě, že některé prvky (patky, sloupky, soklové panely) byly osazeny
v trvalých zpevněných plochách, musí být i povrch těchto ploch upraven vhodným způsobem
podle požadavku Zadávací dokumentace nebo osoby vykonávající Stavební dozor.

2.3.5 ODSTRANĚNÍ STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ, DEMOLICE

(1) Demoliční práce se provádí dle Zadávací dokumentace a řídí se ustanoveními nařízení vlády
č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Před započetím prací ověří
Zhotovitel s osobou vykonávající Stavební dozor splnění předpokladů pro demoliční práce,
které byly uvedeny v Zadávací dokumentaci. O výsledku se pořídí zápis.

(2) Způsob odstranění stávajících objektů a demolic, pokud není určen Zadávací dokumentací,
navrhuje a zajišťuje Zhotovitel. K vlastnímu odstranění použije Zhotovitel potřebnou
mechanizaci podle druhu a konstrukce odstraňovaného objektu a vhodné pracovní postupy.

(3) K odstranění podkladních vrstev železničního spodku nebo nestmelených vozovek se použijí
vhodné postupy a zemní stroje tak, aby bylo možné tento materiál dále použít jako
stavebního materiálu za podmínek stanovených Zadávací dokumentací nebo podle
požadavků osoby vykonávající Stavební dozor.

(4) Technologické předpisy demoličních prací vypracuje Zhotovitel a odsouhlasí osoba
vykonávající Stavební dozor.

(5) Pro provádění demolic inženýrských sítí, které nejsou obsahem Zadávací dokumentace,
musí Zhotovitel zpracovat příslušnou dokumentaci a Technologický předpis. Tyto práce musí
provádět odborní pracovníci nebo pracovníci Zhotovitele za odborného dohledu. U demolic
objektů v trase kolejiště je nutno před zahájením demolice prověřit, zda jsou provedeny

11/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

přeložky nebo demolice inženýrských sítí uložených v demolovaném objektu nebo v jeho
blízkosti. Na provádění demolic pozemních objektů musí být vydáno stavebním úřadem
pravomocné povolení k odstranění stavby. Vydání povolení k odstranění stavby zajišťuje
Objednatel. Před vydáním povolení nemůže být demolice pozemního objektu zahájena. Před
zahájením demolice je nutno provést odpojení inženýrských sítí a zajištění odpojovacích
míst u příslušných vlastníků (správců sítí).

(6) Případné využití materiálu z demolic určuje Dokumentace. Pokud Dokumentace nestanoví
další jeho použití, musí to být před zahájením prací schváleno osobou vykonávající Stavební
dozor zápisem ve stavebním deníku. Likvidace materiálů se provádí dle platných právních
předpisů.

2.3.6 TRHACÍ PRÁCE PŘI PŘÍPRAVĚ STAVENIŠTĚ

(1) Trhací práce mohou být obvykle použity při odstraňování pařezů, stávajících objektů,
demolicích apod., pokud v určité lokalitě není vydán jejich zákaz.

(2) Pro provádění trhacích prací platí a musí být Zhotovitelem respektován zejména zákon
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,.

(3) Pro trhací práce velkého rozsahu musí být ve smyslu příslušných ustanovení zákona
č. 61/1988 Sb. vypracován technický projekt odstřelu, pro trhací práce malého rozsahu
a pro ostatní práce spojené s použitím výbušnin technologický postup trhacích prací.

(4) Definici trhacích prací malého a velkého rozsahu, náležitosti technologického postupu
trhacích prací, náležitosti technického projektu odstřelu a podrobnější úpravy provádění
trhacích prací stanovuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o používání
výbušnin.

(5) Provádět trhací práce smí jen fyzická nebo právnická osoba s příslušnou odborností
na základě povolení, ve smyslu vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb.,
o používání výbušnin.

(6) Zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje
více než 100 000 m3 horniny, s výjimkou zakládání staveb (§ 3 písm. e) zákona
č. 61/1988 Sb.), smí provádět pouze organizace s příslušným oprávněním dle vyhlášky
Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou
součástí těchto činností.

(7) Technický projekt odstřelu a technologický postup trhacích prací zajišťuje Zhotovitel.

(8) Žádost o povolení trhacích prací lze podat na místně příslušný Obvodní báňský úřad pouze
v případě, že na Stavbu bylo již vydáno stavební povolení (viz zákon č. 183/2006 Sb.),
ve kterém jsou jako jedna z možných technologií rozpojování uvedeny trhací práce. Povolení
k nakládání s výbušninami zajišťuje a uchovává organizace provádějící trhací práce.

2.3.7 DOČASNÉ PŘEJEZDY, PŘECHODY, LÁVKY, PROVIZORNÍ MOSTY,
OCHRANNÉ KONSTRUKCE

(1) Povolené způsoby a provádění zřizování přejezdů (přechodů) jsou uvedeny v kapitole 9 TKP.
Způsoby a postup výstavby provizorních mostů, ochranných konstrukcí apod., musí být
uvedeny v Zadávací dokumentaci. Pokud se vyskytne potřeba dalších, výše uvedených
zařízení, musí být Zhotovitelem tato potřeba projednána s příslušnými útvary Objednatele
a odsouhlasena osobou vykonávající Stavební dozor.

(2) Odstranění objektů uvedených v tomto článku se provádí buď rozebráním s tím, že mohou
být využity na dalších stavbách, nebo likvidací dle platné legislativy.

(3) Termíny odstranění navrhne s ohledem na postup výstavby a podmínky stavebního povolení
Zhotovitel a odsouhlasí osoba vykonávající Stavební dozor.

12/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

2.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

2.4.1 DOČASNÉ OPLOCENÍ
(1) Skladování materiálů dočasného oplocení musí odpovídat požadavkům na jeho ochranu před

nepříznivými povětrnostními vlivy a způsob uložení musí zajišťovat jeho nepoškození.
(2) Průkazní zkoušky nejsou požadovány.

2.4.2 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ
(1) Skladování materiálů pro protihluková opatření musí odpovídat požadavkům na jejich

ochranu před nepříznivými vlivy, způsob uložení musí zajišťovat jejich nepoškození. Průkazní
zkoušky nejsou požadovány s výjimkou případů, kdy v rámci přípravných prací budou
realizována trvalá protihluková opatření (ve smyslu čl. 2.1.2.5 této kapitoly). V těchto
případech platí v plném rozsahu ustanovení kapitoly 16 TKP.

2.4.3 TRHACÍ PRÁCE PŘI PŘÍPRAVĚ STAVENIŠTĚ
(1) Dodávka a skladování výbušnin musí být prováděny v souladu s ustanoveními vyhlášky

č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin.

2.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

2.5.1 KONTROLNÍ ZKOUŠKY

(1) Kontrolní zkoušky je nutno provést u kontaminovaných materiálů (materiálů
s nebezpečnými vlastnostmi), které se vyskytují na Staveništi. Výsledek zkoušek předkládá
Zhotovitel Objednateli před uložením kontaminovaných materiálů na skládku. Případné další
požadavky na vzorky nebo kontrolní zkoušky určují ZTP nebo osoba vykonávající
Stavební dozor.

2.5.2 ZEMINY

(1) Pokud Dokumentace určuje u zásypu zhutňování zeminy, postupuje se podle ustanovení
kapitoly 3 TKP.

2.5.3 MATERIÁLY S NEBEZPEČNÝMI VLASTNOSTMI (KONTAMINOVANÉ
MATERIÁLY)

(1) Podmínky, požadavky a postupy při řešení ukládání odpadů na skládky a jejich využívání
na povrchu terénu stanovuje zákon o odpadech.

(2) Kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností materiálů (odpadů) stanoví
vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastnosti odpadů (katalog odpadů)
a ČSN EN 14899.

2.5.3.1 Vzorkování a charakterizace kontaminovaného materiálu

(1) V případě výskytu kontaminovaných materiálů na Staveništi zajistí Zhotovitel před
zahájením stavebních prací, případně ihned po zjištění výskytu těchto materiálů, činnosti
spojené s odběrem vzorků stavebních materiálů (odpadů) z vymezených částí Stavby dle
zákona č. 541/2020 Sb. a ČSN EN 14899 a zkouškami zajistí ověření přítomnosti škodlivin
v nich. Odběr vzorků smí provést pouze oprávněná osoba nebo pracoviště ve smyslu
citované vyhlášky. O výskytu kontaminovaných materiálů (odpadů) na Staveništi Zhotovitel
prokazatelně informuje osobu vykonávající Stavební dozor.

(2) Vzhledem k tomu, že výzisk z kolejového lože a výkopové zeminy ze Stavby jsou
potencionálním odpadem, Zhotovitel zajistí převzorkování těchto těžených materiálů

13/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

v souladu s Metodickým návodem odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních odpadů
a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi a v souladu s vnitřními předpisy. Pro posouzení
použitelnosti materiálu kolejového lože se postupuje dle OTP Kamenivo pro kolejové lože
železničních drah. Ve všech případech odběru vzorků bude provedena fotodokumentace,
lokalizace odběrů vzorků formou mapového zákresu s uvedením kilometráže a souřadnic
GPS. Vzorkování kolejového lože a ostatních těžených zemin se Zhotovitel zavazuje zajistit
nejméně čtyři týdny před zahájením prací za účasti osoby vykonávající Stavební dozor
a pověřeného zástupce zabývajícího se agendy životního prostředí Objednatele. Odebrané
vzorky se budou analyzovat jako potencionální odpad v souladu se zákonem
č. 541/2020 Sb., včetně prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Dva týdny před zahájením
prací osoba vykonávající Stavební dozor rozhodne o způsobu využití výzisku z kolejového
lože a zemin v souladu se závěry vzorkování.

2.5.3.2 Lokalizování a prostorové vymezení kontaminovaného materiálu

(1) Při vzorkování se uplatňuje etapový přístup postupného upřesňování lokalizace a celkového
množství kontaminovaného materiálu s využitím metody vzorkování dle čl. 2.5.3.1
této kapitoly.

2.5.3.3 Azbest

(1) Při nakládání s odpady azbestu a s odpady, které azbest obsahují, je nutné postupovat
zejména v souladu s § 85 zákona o odpadech a Metodickým návodem pro řízení vzniku
odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi
(MŽP, 2018).

(2) Při odstraňování stavebních materiálů s obsahem azbestu ze Stavby musí být voleny takové
technologické postupy, které minimalizují dopad na životní prostředí. Je nutné především
předcházet uvolňování azbestu do ovzduší.

2.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY, ÚDRŽBA
V ZÁRUČNÍ DOBĚ

2.6.1 DOČASNÉ OPLOCENÍ

(1) Přípustné směrové i výškové odchylky od předepsaného průběhu se musí pohybovat
v toleranci 50 mm. V exponovaných místech určí odchylky osoba vykonávající
Stavební dozor.

2.6.2 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

(1) Pro dočasná protihluková opatření se použijí hodnoty přípustných odchylek uvedených v OTP
Protihlukové stěny. V exponovaných místech je oprávněna upřesnit odchylky osoba
vykonávající Stavební dozor. Pro trvalá protihluková opatření (ve smyslu čl. 2.1.2.5 této
kapitoly) realizovaná v rámci přípravných prací, platí v plném rozsahu hodnoty přípustných
odchylek uvedené v kapitole 16 TKP.

2.6.3 DOČASNÉ PŘEJEZDY, PŘECHODY, LÁVKY, PROVIZORNÍ MOSTY
A OCHRANNÉ KONSTRUKCE

(1) Přípustné odchylky dočasných přejezdů a přechodů stanoví osoba vykonávající Stavební
dozor. Vždy je nutné zachovat průjezdný průřez dráhy dle příslušných předpisů.

(2) Přípustné odchylky dočasných lávek, provizorních mostů a ochranných konstrukcí,
pomocných staveb apod. navrhne Zhotovitel a předloží osobě vykonávající Stavební dozor
k odsouhlasení.

14/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

2.6.4 ZÁRUKY, ÚDRŽBA V ZÁRUČNÍ DOBĚ

(1) Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.
(2) Údržbu v záruční době zajišťuje správce DLHM podle ustanovení v kapitole 1 TKP.
(3) Ošetřování vegetačních úprav, s výjimkou prvního kosení (viz kapitola 15 TKP),

je zajišťováno správci DLHM.

2.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

2.7.1 KÁCENÍ STROMŮ A ODSTRANĚNÍ PAŘEZŮ

(1) Kácení stromů lze provádět pouze v době vegetačního klidu. Výjimky z tohoto omezení může
povolit pouze orgán státní správy, který vydal povolení ke kácení.

(2) Zásypy po pařezech není vhodné provádět v deštivém a mrazivém počasí.

2.7.2 DOČASNÉ OPLOCENÍ

(1) Pro osazování dočasného oplocení platí klimatická omezení uvedená v kapitole 11 TKP
s úlevami vyplývajícími z dočasnosti oplocení.

(2) Základy betonované na místě za nízkých teplot se musí provádět za dodržení ustanovení
kapitoly 17 TKP.

2.7.3 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

(1) Při provádění částí protihlukových stěn betonových a ocelových je třeba přiměřeně
dočasnosti opatření dodržet příslušná ustanovení kapitol 16, 17 a 19 TKP a doporučení
výrobce. Při provádění protihlukových stěn z jiných materiálů musí být klimatická omezení
odsouhlasena osobou vykonávající Stavební dozor.

2.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

2.8.1 ODSTRANĚNÍ TRAVIN, KŘOVIN A NEVHODNÝCH MATERIÁLŮ

(1) Při odsouhlasení prací osoba vykonávající Stavební dozor vizuálně zkontroluje, zda
na plochách, na nichž bylo odstranění jím předepsáno nebo požadováno, nejsou zbytky
odstraňovaných materiálů. Popel ze spálených travin a křovin musí Zhotovitel zlikvidovat
jako odpad.

(2) Zhotovitel zaměří skutečně posečené a smýcené plochy a tyto se porovnají s Dokumentací,
popřípadě s požadavky osoby vykonávající Stavební dozor. U vytěžených nevhodných
materiálů ověří osoba vykonávající Stavební dozor místo jejich uložení.

2.8.2 KÁCENÍ STROMŮ A ODSTRANĚNÍ PAŘEZŮ

(1) Osoba vykonávající Stavební dozor zkontroluje, zda všechny stromy určené v Dokumentaci
k vykácení byly odstraněny včetně pařezů, zda byl řádně proveden zásyp jam po pařezech
předepsanou zeminou a jeho zhutnění.

(2) Pokud během stavebních prací dojde k poškození kořenového systému stromů, které nejsou
Zadávací dokumentací určeny k vykácení, musí být tyto stromy odborně posouzeny (např.
dendrologický posudek), popř. odstraněny. Zasahuje-li dopadová vzdálenost těchto stromů
do provozované koleje, musí být stromy s poškozeným kořenovým systémem posouzeny,
případně odstraněny, ještě před zahájením provozu.

15/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

2.8.3 DOČASNÉ OPLOCENÍ

(1) Odsouhlasení prací se provede přiměřeně podle kapitoly 11 TKP s úlevami vyplývajícími
z dočasnosti oplocení.

(2) Práce musí být provedeny tak, aby:
 vyhovovaly požadavkům Zadávací dokumentace (přichází-li to v úvahu),
 byly respektovány podmínky stavebního povolení,
 oplocení nezasahovalo do průjezdného průřezu dráhy nebo volné šířky pozemní
komunikace, pokud nebyla provedena zvláštní opatření,
 nebyly omezovány požadované rozhledové poměry,
 je osoba vykonávající Stavební dozor odsouhlasila.

2.8.4 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

(1) Odsouhlasení rozsahu a úplnosti prací se provede přiměřeně podle kapitoly 16 TKP s úlevami
vyplývajícími z dočasnosti protihlukových opatření.

2.8.5 ODSTRANĚNÍ STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ, DEMOLICE

(1) Při odsouhlasení a převzetí prací provede osoba vykonávající Stavební dozor vizuální
kontrolu úplného odstranění objektů podle Zadávací dokumentace. Dále Zhotovitel zaměří
skutečně odstraněné konstrukce.

(2) U demolic inženýrských sítí osoba vykonávající Stavební dozor zkontroluje provedení prací
podle Dokumentace. Zhotovitel předloží k přejímce potřebné doklady potvrzené správci
(provozovateli) demontovaných inženýrských sítí.

(3) Po provedení všech demolic osoba vykonávající Stavební dozor při přejímce zkontroluje
úplnosti provedených prací podle Dokumentace. Prověří odstranění podzemních částí
objektů předepsané Dokumentací a odstranění materiálů ze Staveniště. Pokud
Dokumentace nebo technologický postup předepisují zasypání podzemních prostor, prověří
úplnost zásypů a míru zhutnění, kterou Zhotovitel k přejímce doloží výsledky kontrolních
zkoušek.

(4) Zaměření odstraňovaných objektů a demolic, pokud jsou součástí soupisu prací, provede
Zhotovitel zásadně před započetím prací, pokud není již obsaženo v Dokumentaci.
Po provedení demolice zaměří Zhotovitel skutečný upravený terén a případně skutečný
objem zasypané jámy nebo podzemních prostor. U podzemních inženýrských sítí se zaměří
skutečný objem zemních prací ve fázi odkrytí inženýrské sítě a skutečná hloubka
jejich uložení.

2.8.6 DOČASNÉ PŘEJEZDY, PŘECHODY, LÁVKY, PROVIZORNÍ MOSTY,
OCHRANNÉ KONSTRUKCE A JINÉ POMOCNÉ KONSTRUKCE

(1) Pro odsouhlasení a převzetí prací po zřízení dočasných přejezdů, přechodů, lávek,
provizorních mostů, ochranných konstrukcí a jiných podobných konstrukcí, se přiměřeně
použijí ustanovení kapitoly 1 TKP a oddílu 8. Odsouhlasení a převzetí prací kapitol 9
a 19 TKP.

2.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

(1) Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření se v běžných případech nepožaduje. Pokud
je požadováno, je rozsah a jeho forma stanovena v Zadávací dokumentaci, případně
v odůvodněných případech specifikována osobou vykonávající Stavební dozor. Takovým
případem může být např. umístění zařízení Staveniště v blízkosti provozované koleje
(měření průjezdného průřezu, vzdálenost zařízení od trolejového vedení atd.).

16/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. června 2022

2.10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

2.10.1 VŠEOBECNĚ

(1) Při provádění všech prací v souvislosti s přípravou Staveniště je Zhotovitel povinen
dodržovat veškerá ustanovení právních předpisů o ochraně životního prostředí uvedená
v kapitole 1. TKP.

(2) Zhotovitel musí zejména dbát na to, aby mechanizmy, stroje a vozidla pracující
na Staveništi, byly v řádném technickém stavu a nedocházelo k úniku olejů a pohonných
hmot. Dojde-li k úniku ropných látek, zajistí Zhotovitel bezodkladně nápravu na vlastní
náklady. Postup nápravy se řídí především ustanoveními zákona č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), a zákona o odpadech. Při manipulaci se zdraví
škodlivými látkami je povinen Zhotovitel dodržovat opatření vyplývající ze zákona
o odpadech a zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích
(chemický zákon). V případě havárie se postupuje v souladu s ustanovením vyhlášky
Ministerstva životního prostředí č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými
látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich
zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Zhotovitel odpovídá za dodržování
a plnění podmínek havarijního plánu a zavazuje se na vyžádání předložit osobě vykonávající
Stavební dozor havarijní plán ke kontrole.

2.10.2 DEPONIE, MEZIDEPONIE A UKLÁDÁNÍ NA SKLÁDKY

(1) Shromažďování odpadů a dalších materiálů je povoleno pouze na vyhrazených plochách
v prostoru Staveniště.

(2) Shromažďování mimo prostor Staveniště je v odpovědnosti Zhotovitele, včetně zajištění
příslušných povolení a souhlasů vlastníků. O této skutečnosti je Zhotovitel povinen
informovat osobu vykonávající Stavební dozor a předložit jí příslušná povolení
a souhlasy vlastníků.

(3) Pokud není v Dokumentaci uvedeno jinak, předpokládá se při pracích s kontinuálním
odvozem materiálu bez mezideponií.

(4) Zhotovitel musí prověřit možnosti a aktuální stav skládek, a to dle celkového množství
a kategorie odpadů, v době podávání nabídky a zohlednit v nabídce rozvozné vzdálenosti
a ceny za skládkovné. Polohy a vzdálenosti skládek pro likvidaci odpadů uvedené
v Dokumentaci jsou pouze informativní a slouží pro interní potřeby Objednatele
a stavebního řízení.

(5) V případě, že je v Dokumentaci uvažováno se zřízením mezideponií, zohlední Zhotovitel
náklady související se zřízením, provozováním a likvidací mezideponií v nabídce, včetně
projednání s příslušnými orgány státní správy. Mezideponie zřizované v průběhu přípravných
prací nesmí svým umístěním nadměrně zatěžovat okolní prostředí (nadměrnou prašností,
hlučností, apod.). Při pálení travin a křovin nesmí docházet k nepovolenému obtěžování okolí
kouřovými plyny.

(6) Přístupové trasy ke skládkám musí Zhotovitel projednat se správci komunikací.

2.10.3 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

(1) Při provádění přípravných prací musí být dodržovány stanovené hladiny hluku pro příslušná
prostředí dle platné legislativy a/nebo podmínek vydaných povolení Stavby. Snižování
nadměrného hluku musí být zajišťováno podle článku 1.2.5 této kapitoly. V případě
překročení stanovených limitů se zřídí dočasné nebo trvalé protihlukové clony. Protihluková
opatření u zařízení Staveniště jsou realizována na náklad Zhotovitele.

17/18
TKP Kapitola 2 – Příprava staveniště Účinnost od 1. listopadu 2020

2.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ
OCHRANA

2.11.1 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

(1) Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení, jakož i na požární ochranu obecně,
stanoví kapitola 1 TKP.

(2) Pro trhací práce při přípravě Staveniště platí obecně zákon č. 61/1988 Sb. a vyhlášky
č. 72/1988 Sb..

2.11.2 POŽÁRNÍ OCHRANA

(1) Zásady požární ochrany při pracích na Staveništi ve vyhrazeném obvodu dráhy určuje
předpis SŽ R14 Řád zabezpečení požární ochrany státní organizace Správa železnic.

(2) Zvláštní pozornost je nutné věnovat způsobu likvidace vymýcených dřevin a travin pálením.
Takto je možné spálit ve výjimečných případech v otevřeném ohništi ostatní biologický
materiál, o který není zájem a není vhodný ani ke štěpkování, a to za předem stanovených
podmínek, kde lze spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami
vymezenými zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pálení se provádí na předem
určených místech po udělení povolení vydaného příslušným orgánem státní správy a za
dohledu Hasičského záchranného sboru SŽ. Pálení je zpravidla ve větších městech orgány
státní správy zakázáno. Povoleno může být pouze se souhlasem či v souladu s obecně
platnou vyhláškou místně příslušného obecního úřadu.

(3) Při navrhování stavby zařízení Staveniště musí být splněny technické podmínky požární
ochrany stanovené v ČSN uvedených v příloze č. 1 části 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.,
o technických podmínkách požární ochrany staveb.

(4) Stavba ubytovacího zařízení Staveniště musí být vybavena zařízením autonomní detekce
a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji
určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení Staveniště.

(5) V ubytovací části stavby zařízení Staveniště nesmí být umístěno tepelné zařízení a tepelná
soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny, včetně zásobních nádob.

2.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

(1) Seznam citovaných a souviseních dokumentů je uveden v Příloze A Kapitoly 1 TKP, která
je ke stažení na webových stránkách SŽ.

18/18
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 2658965, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 18 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Petr FOJTA
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 29.04.2022 10:13:53
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 3
ZEMNÍ PRÁCE

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 6

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 7.4.2008

č.j.: 12153/08-OKS

Účinnost od: 1.7.2008

Počet listů : 18

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2008
Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím systému nebo
přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými, fotokopírovacími či jinými, bez
předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

3.1 ÚVOD 4

3.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 4

3.2.1 Zeminy a horniny 4

3.2.2 Nevhodné zeminy a horniny 4

3.2.3 Druhotné materiály 4

3.2.4 Lehké stavební hmoty 5

3.2.5 Geosyntetika 5

3.2.6 Ocelové výztuné prvky 6

3.2.7 Vápno, cement a jiné chemické přípravky pro zlepování zemin 6

3.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 6

3.3.1 Kvalifikace pracovníků zhotovitele 6

3.3.2 Výkopy 6

3.3.2.1 Výkopy podle způsobu rozpojování 7

3.3.2.2 Výkopy podle polohy 8

3.3.2.3 Výkopy podle způsobu zajitění 9

3.3.3 Náspy 10

3.3.3.1 Náspy podle materiálu 10

3.3.3.2 Podloí náspu 12

3.3.3.3 Svahy zemního tělesa 13

3.3.3.4 Zemní pláň 13

3.3.3.5 Zpětný zásyp, obsypy objektů 14

3.3.4 Přechodová oblast mostních objektů 14

3.3.5 Technologie pokládky geosyntetik 15

3.3.5.1 Boční napojování sousedních pásů 15

3.3.5.2 Napojování geosyntetik ve směru tahových napětí 15

3.3.5.3 Řezání 16

3.3.5.4 Poruchy na místě a jejich opravy 16

3.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ (PRŮKAZNÍ) ZKOUKY 16

3.4.1 Dodávka a skladování 16

3.4.2 Počáteční (průkazní) zkouky 17

3.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 18

3.5.1 Vymezení pojmů 18

3.5.2 Zkouení 19

3.5.3 Těba zemin 19

3.5.4 Těba skalních hornin 20

3.5.5 Podloí náspu (mimo přechodovou oblast) 20

3.5.6 Těleso náspu 21

3.5.6.1 Zeminy (jemnozrnné i hrubozrnné) 21

3.5.6.2 Kamenitá sypanina 21

3.5.6.3 Druhotné suroviny a jiné materiály 22

3.5.7 Přechodová oblast 22

3.5.8 Aktivní zóna 22

3.5.9 Zemní pláň 23

3.5.10 Zpětný zásyp, obsypy objektů a zásyp základů mostů 24

3.5.11 Kontrolní hodnoty 24

3.5.11.1 Míra zhutnění hrubozrnných zemin 24

3.5.11.2 Míra zhutnění jemnozrnných zemin 24

3.5.11.3 Míra zhutnění směsných zemin 25

3.5.11.4 Míra zhutnění kamenitých a balvanitých sypanin 25

3.5.12 Zkuební postupy 25

3.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY, ÚDRBA V ZÁRUČNÍ DOBĚ 26

1
3.6.1 Odchylky od výek zemní pláně. 26

3.6.2 Odchylky od ířek zemní pláně 26

3.6.3 Rovnost povrchu pláně 26

3.6.4 Přesnost svahování 26

3.6.5 Skalní výlomy 26

3.6.6 Přetěení výkopů 27

3.6.7 Odchylky modulu přetvárnosti. 27

3.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 27

3.7.1 Stavba náspů při deťových srákách 27

3.7.2 Stavba náspů v zimním období 27

3.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 27

3.8.1 Odsouhlasení prací 27

3.8.2 Převzetí prací 28

3.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 29

3.10 EKOLOGIE 29

3.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 29

3.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 30

3.12.1 Související normy 30

3.12.2 Související předpisy 33

3.12.3 Související kapitoly TKP 34

2
Seznam zkratek

CBR California Bearing Ratio (Kalifornský poměr únosnosti)
ČSN Česká norma
ČD České dráhy, akciová společnost
ČBÚ Český báňský úřad
Mze Ministerstvo zemědělství
OTP Obecné technické podmínky
OBÚ Obvodní báňský úřad
PS Zhutnitelnost Proctor Standard
PSŘ Projekt souhrnného řeení
SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
SDC OTH Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace, Odbor traťového hospodářství
TKP Technické kvalitativní podmínky
TP Technické podmínky
ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkuební ústav zemědělský
ZTKP Zvlátní technické kvalitativní podmínky

3
3.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole l - Veobecně.

Práce popsané v této kapitole technických kvalitativních podmínek (dále jen TKP) zahrnují vechny činnosti,
zařízení, dodávky a materiál související s těbou, přesunem a ukládáním zemin, lomového kamene, kameniva
i jiných hmot při stavbě elezničního tělesa. U novostaveb se konkrétně jedná o odstraňování porostu a kulturní
vrstvy půdního profilu, výkopy pro objekty a odvodňovací systémy, zářezy a náspy v trase, zásypy a obsypy
okolo konstrukcí, úpravy zemní pláně a dalí související činnosti. U rekonstrukcí stávajících tratí patří
do zemních prací i odtěení, případně vyuití starého kolejového loe do konstrukce zemního tělesa.

Nepatří sem výstavba konstrukčních a ochranných vrstev na zemní pláni (je obsahem kapitoly 6 TKP) ani
konstrukce kolejového loe (je obsaeno v kapitole 7 TKP). V této kapitole se neřeí odvodnění dráního tělesa,
které je v kapitole 4 TKP. Ochrana zemního tělesa ať vegetační, nebo technická je obsaena v kapitole 5 TKP
a v kapitole 15 TKP.

Zemní práce musí být provedeny v souladu s projektovou dokumentací (dále jen dokumentace), TKP, ZTKP
a s rozhodnutím stavebního dozoru.

3.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Do zemního tělesa se, kromě neupravených nevhodných a zdravotně závadných zemin a materiálů, pouívají
prakticky vechny druhy zemin a hornin. Velmi rozířené je i pouití různých umělých materiálů a druhotných
surovin (geosyntetické materiály), méně pouívané jsou lehké stavební hmoty pro vylehčené náspy, popílky,
struska, důlní odvaly, apod.). Kritéria vhodnosti a pouitelnosti jsou obecně vymezena českými normami.

3.2.1 Zeminy a horniny

Vlastnosti a meze pouitelnosti zemin a hornin jako základové půdy a sypaniny jsou popsány
v ČSN EN 1997-1, ČSN EN ISO 14688-1, ČSN EN ISO 14688-2, ČSN EN ISO 14689, ČSN 73 1001,
ČSN 72 1002, ČSN 73 6133 a v předpisu SDC S4. Kvalita zpracování a kontrola prací je, kromě uvedených
norem, podrobněji specifikována v ČSN 72 1006, ČSN 73 3050, ČSN 73 6133. Laboratorní a terénní zkouky
pro zjitění popisných a mechanických vlastností zemin a hornin se provádí podle přísluných ČSN a předpisů,
jejich seznam je v oddíle 3.12 této kapitoly TKP.

3.2.2 Nevhodné zeminy a horniny

Do zemního tělesa se nesmí pouít organické zeminy, bahna, raelina, humus a ornice s obsahem organických
látek větím ne 5 % (stanovených podle ČSN 72 1021).

Bez úprav není moné pouívat do zemních těles tyto zeminy a horniny:
− zasolené zeminy s obsahem vodou rozpustných solí větím ne 10 %,
− objemově nestabilní zeminy a horniny (bobtnavé jíly a jílovité břidlice), u nich při běných klimatických

podmínkách bude v zemním tělese docházet k objemovým změnám větím ne 3 %,
− jíly s mezí tekutosti větí ne 60 % nebo indexem plasticity větím ne 40 %,
− jílovité zeminy s indexem konzistence Ic mením ne 0,5.

Pokud se tyto zeminy vyskytují v podloí projektovaných zemních těles (náspů, zemní pláně, zářezů), musí být
jejich úprava obsaena v dokumentaci a Zvlátních technických kvalitativních podmínkách (dále jen ZTKP),
kde se stanoví kritéria v rozsahu poadavku článku 3.2.3 této kapitoly TKP.

Pouití zdravotně závadných zemin se posuzuje podle Zákona č. 185/2001 Sb. O odpadech, vyhláky
381/2001 Sb. Katalog odpadů a vyhláky 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady.

3.2.3 Druhotné materiály

Zásady pro pouití popílků vymezuje ČSN 73 6133, a TP 93 (technické podmínky pozemních komunikací).
Zásady pro pouití vysokopecní strusky vymezuje předpis SDC S4 příloha 15. Vyuití hluin je mono
posoudit podle ČSN 73 6133 a návrhu TP Hluiny (v přípravě pro pozemní komunikace). Vzhledem k značné
variabilitě vlastností druhotných materiálů je mono je pouít, pokud jsou navreny v dokumentaci.

4
Dokumentace musí stanovit poadované parametry materiálů a postupy zpracování. Konkrétní zdroj druhotného
materiálu musí odsouhlasit stavební dozor na základě počátečních (průkazních) zkouek předloených
zhotovitelem. Pro jejich zabudování musí být vypracovány ZTKP.
V ZTKP je nutné definovat:
− přesný popis,
− technologii zpracování,
− projektové fyzikálně-mechanické parametry,
− vyluhovatelnost a její změny v čase,
− nezávadnost ve smyslu Zákona č. 185/2001 Sb. O odpadech,
− způsob kontroly a její četnost.
Dosaení projektovaných parametrů musí být prokázáno laboratorními zkoukami a ověřeno zhutňovací
zkoukou v souladu s ČSN 72 1006 příloha H.

3.2.4 Lehké stavební hmoty

Pouívají se v konstrukcích náspů na velmi stlačitelném a neúnosném podloí, případně v nestabilním území
(sesuvy). Z lehkých stavebních hmot se nejčastěji uplatňuje pouití elektrárenských popílků a elektrárenské
strusky (objemová hmotnost o cca 30 % nií ne u zeminy), lehkého keramického kameniva (objemová
hmotnost je 4 a 5 x nií ne u zeminy) a expandovaného polystyrenu (objemová hmotnost 50 a 100 x nií
ne u zeminy).
Návrh vylehčeného náspu se provede v souladu s ČSN EN 1997-1. Konstrukční zásady výstavby vylehčeného
náspu a způsob kontroly musí být stanoveny v dokumentaci a ZTKP.

3.2.5 Geosyntetika

Nejběnějí výrobky ze syntetických materiálů, určené k zabudování do zemních konstrukcí, jsou geotextilie,
geomříky, geodrény a geomembrány. Geosyntetika splňuje v zemním tělese některou z těchto funkcí:
− oddělovací (oddělení dvou vrstev zemin, u kterých nesmí dojít ke smísení),
− drenání (odvedení vody v rovině geotextilie do drenáního systému),
− filtrační (zachytávání jemné frakce vyplavované ze zeminy proudící vodou),
− výztunou (zvýení únosnosti a stability zemního tělesa),
− protierozní (ochrana svahu před povětrnostními vlivy),
− ochrannou (ochrana konstrukce před pokozením),
− těsnící (geomembrány).
Zásady pro jejich pouití a kontrolu jsou obsaeny v ČSN 73 6133, předpisu SDC S4, a dalích předpisech,
jako např. TP 97 Geotextilie a dalí geosyntetické výrobky v zemním tělese pozemních komunikací
a TKP Pozemních komunikací kap. 30 Speciální zemní konstrukce.
Podmínky pro dodávky geosyntetik musí odpovídat Obecným technickým podmínkám Geotextilie v tělese
elezničního spodku a Geomříky a geomembrány v tělese elezničního spodku a musí být stanoveny
v dokumentaci. Výrobce geosyntetických materiálů se musí prokázat Osvědčením o kvalitě geosyntetických
materiálů vydaným odborem stavebním ČD, a.s. (do skončení platnosti) a Správou elezniční dopravní cesty,
státní organizace, Odborem traťového hospodářství (dále jen SDC OTH).
V místech, kde by mohla být pokozena konstrukce (oheň, náraz vozidla) musí být v projektové dokumentaci
řeena i její oprava.
Dodávky těchto materiálů musí být doloeny certifikáty jakosti vydanými akreditovanou, případně notifikova-
nou osobou.

5
3.2.6 Ocelové výztuné prvky

Pro vyztuování zemních těles se pouívají ocelové výztuné prvky ve formě tyčí, pásků, sítí nebo mříí.
Ocelové výztue se pouijí zejména v kombinaci s lícovým opevněním (betonové panely, bloky, gabiony)
v zemních tělesech se strmým a svislým sklonem povrchu (mostní opěry, opěrné zdi, protihlukové stěny).
Ocelové výztue se vyrábějí z ocelového drátu taeného za studena dle ČSN EN 10079. Svařování sítí a mříí
musí být provedeno v souladu s ČSN EN 10080. V případě e je ocelová výztu galvanizována, musí
galvanizační postup odpovídat ČSN EN ISO 1461.
Kvalita drátů pro gabiony včetně kritérií pro kvalitu kamene jsou uvedeny v příloze 27 předpisu SDC S4
a TKP Kapitoly 30 (pozemní komunikace). Na elektrizovaných tratích je nutno řeit ochranu před vlivem
bludných proudů.

3.2.7 Vápno, cement a jiné chemické přípravky pro zlepování zemin

Kvalitativní poadavky na materiály pro zlepování zemin vápnem, cementem, popílky apod. jsou předepsány
v SDC S4, ČSN 73 6133, kapitole 6 TKP (státních drah), TP 93 a TP 94 (pozemní komunikace).
Chemické přípravky pro zlepení zemin, které nejsou popsány v běně dostupných normách a předpisech musí
být uvedeny v dokumentaci a/nebo ZTKP.

3.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

Před zahájením zemních prací musí zhotovitel předloit objednateli/stavebnímu dozoru k odsouhlasení techno-
logický předpis těby a zpracování sypaniny.

Pro zpracování zemin s pojivy nebo pro vyztuování zemin (geosyntetika, ocelová výztu) musí být
v dokumentaci nebo ZTKP vypracovány zásady technologie, které zhotovitel rozpracuje do technologického
předpisu pro svá zařízení na základě svých zkueností a předloí je k odsouhlasení objednateli/stavebnímu
dozoru.

Návrhy speciálních technologií pro zajitění zemních těles (kotvy, injektáe, sítě proti padání kamenů,
mikropiloty, gabiony, sanace základové spáry apod.) jsou obsaeny v dokumentaci nebo ZTKP a zhotovitel na
ně musí vypracovat technologický předpis, který předloí k odsouhlasení objednateli.
Nasazení stavebních mechanizmů, které přímo ovlivňují kvalitu zemních prací (např. hutnící prostředky),
podléhá schválení stavebního dozoru. Pokud zařízení nesplňuje technické parametry stanovené výrobcem, nebo
se nachází v takovém technickém stavu, který nedává záruku dodrení předepsaných technologických kritérií po
celou dobu výstavby, je zhotovitel povinen, na ádost stavebního dozoru, takový stroj nebo zařízení vyměnit za
vyhovující.

3.3.1 Kvalifikace pracovníků zhotovitele

Pracovníci, kteří provádějí a kontrolují zemní práce musí mít odpovídající znalosti a zkuenosti v této činnosti.
Na místě těby zemin, horninových výlomů, ukládání a hutnění sypanin musí být po celou dobu
technologických procesů pracovník s odpovídající kvalifikací. Pokud objednatel/stavební dozor zjistí, e zemní
práce nejsou prováděny kvalifikovaným personálem, musí zhotovitel, na ádost stavebního dozoru, zajistit jejich
náhradu pracovníky s odpovídající kvalifikací. Objednatel/stavební dozor také musí ověřit způsobilost
laboratoře pro provádění kontrolních zkouek (vybavení, personál), v souladu s kapitolou 1 Veobecně.

3.3.2 Výkopy

Výkopy zahrnují rozpojení hornin, odebrání výkopku, naloení na dopravní prostředek a odvezení do
vzdálenosti předepsané dokumentací nebo smlouvou o dílo. Budování výkopů musí být prováděno v souladu
s předpisem SDC S4.

Výkopy musí být provedeny v úrovních a geometrických hranicích podle dokumentace.

Dodatečné výkopy na ji provedené zemní pláni, či konstrukčních vrstvách budou posuzovány a přejímány jako
nové práce se vemi náleitostmi (statické zatěovací zkouky, míra zhutnění apod.).

6
Výkopovými pracemi nesmí dojít k pokození stávajících konstrukcí a inenýrských sítí které nejsou určeny
k odstranění. Dále nesmí dojít ani ke znečistění kolejového loe.

Pro elezniční stavby se stanovují 3 třídy těitelnosti:

I. Těba je prováděná běnými výkopovými mechanismy (buldozery, rypadla, ručně prováděné výkopy).

Jedná se o třídy 1 a 3, a 4 a), b), c), f) dle ČSN 73 3050.

II. Pro těbu a rozpojování horniny je nutné pouít speciální rozpojovací mechanismy (rozrývače, skalní

líce, kladiva). Podle ČSN 73 3050 se jedná o třídu 4 d) a e) a třídu 5.

III. K rozpojování je nutné pouít nejtěí rozrývače, nejtěí hydraulická kladiva nebo trhací práce. Jedná
se o třídy 6 a 7 dle ČSN 73 3050.

Zatřídění hornin je uvedeno v dokumentaci stavby podle výsledků geotechnického průzkumu. Případný
nesoulad mezi třídou těitelnosti uvedenou v dokumentaci a skutečností řeí stavební dozor.

Střídají-li se horniny v příčném řezu po vrstvách, v nich se hornina také těí, zaměří se kadá vrstva a určí se
objem výkopku přísluné třídy. Při těbě na plnou výku zářezu (etáe) se zaměří celá výka těeného svahu.

Jestlie je hloubeným zářezem zastiena kombinace souvrství, ze kterého vyvěrá voda ze svahu zářezu, je nutno
tuto vodu odvést mimo zářez. Potenciálním místem vyvěrání je zejména styk propustných a nepropustných
vrstev. V případě stavební jámy je nutno vodu odčerpat. Potřebné úpravy spojené s odvedením vody mimo
stavenitě zabezpečuje zhotovitel a způsob úpravy odsouhlasí objednatel/stavební dozor.

3.3.2.1 Výkopy podle způsobu rozpojování

a) Běné výkopy
Zahrnují vechny druhy strojních a ručních výkopů v zeminách a dobře rozpojitelných horninách, kromě
výkopů s pouitím trhavin. Podle článku 3.3.2 těchto TKP se jedná o třídu těitelnosti I. a II. (podle
ČSN 73 3050 se jedná o třídu těitelnosti 1 a 5) .

b) Výlomy pomocí trhavin
Pevné horniny, které nelze odtěit běnými těebními mechanizmy včetně pouití rozrývačů, se rozpojují
pomocí trhavin. Podle článku 3.3.2 těchto TKP se jedná o třídu těitelnosti III, (podle ČSN 73 3050 se jedná
o třídu 6 a 7, z ekonomického hlediska se někdy můe jednat i o třídu 5). Trhavinami se rozpojují i jednotlivé
balvany.

Odstřely se uskutečňují na základě projektu trhacích prací, který podléhá schválení přísluného místního orgánu
státní báňské správy (tj. Obvodního báňského úřadu-OBÚ). Zhotovitel musí dodrovat vechny platné zákony
a vyhláky o provádění odstřelů, stejně jako výnosy ČBÚ a bezpečnostní předpisy vztahující se na manipulaci,
dopravu a skladování trhavin. Souhlas k odstřelu dává stavební dozor vdy písemně.

Zhotovitelem trhacích prací můe být pouze osoba vlastnící:

a) v případě trhacích prací malého rozsahu oprávnění pro výkon funkce střelmistra daného typu prací,

b) v případě trhacích prací velkého rozsahu oprávnění pro výkon funkce technického vedoucího odstřelu
pro daný typ prací.

Rozsah trhacích prací závisí na místních podmínkách a je stanoven vyhlákou č. 72/1988 Sb.

Technické odstřely pomocí trhavin vyvolávají indukované seizmické účinky. Proto je nezbytné při vech větích
nebo hromadných odstřelech stanovit dosah zóny indukovaných seizmických účinků a také jejich intenzitu
(frekvenci a rychlost kmitání, které jsou závislé na velikosti efektivní náloe a vzdálenosti od místa odstřelu).
Pokud se v zóně indukovaných seizmických účinků nacházejí objekty třetích osob nebo prováděné stavby
(stavební objekty, inenýrské sítě, studny, apod.), musí zhotovitel posoudit odolnost těchto objektů vůči
seizmickému zatíení, vyvolaného odstřelem, zdokumentovat výchozí stav ohroených objektů a volit takové
mezní náloe trhavin, které nezpůsobí ádné kody. Odpovědnost za způsobené kody nese zhotovitel.

Tyto otázky musí být řeeny v projektu trhacích prací.

Před zahájením trhacích prací musí zhotovitel předloit objednateli/stavebnímu dozoru vekerou dokumentaci,
tj. projekt trhacích prací (odstřelů), včetně stanovení mezních náloí, vymezení zóny indukovaných účinků
a případně dokumentace technického stavu ohroených objektů. Součástí přípravy jsou zkuební odstřely
doprovázené měřením seizmických účinků v okolí na ohroených objektech. Měření musí provádět nezávislá
odborná organizace. Pro tuto problematiku platí ČSN 73 0040 a ČSN EN 1998. Výlom pro definitivní terénní

7
úpravu (svah zářezu) musí být proveden tak, aby nedolo k poruení skalního masivu a ke zhorení podmínek
stability budovaného svahu. V tomto případě je účelné pouití technologie řízeného výlomu (hladký výlom nebo
presplit).

Pokud se horninový materiál pouívá pro budování násypů, musí být volena taková technologie odstřelu
(uspořádání a vzdálenost vrtů, velikost náloí), která zaručí optimální fragmentaci horniny při odstřelu.
V případě potřeby se materiál rozpojuje sekundárním odstřelem nebo předrcením.

3.3.2.2 Výkopy podle polohy

a) V trase
Výkopy v trase zahrnují odstranění humusu v mocnosti stanovené dokumentací na základě výsledků
pedologického nebo geotechnického průzkumu, odtěení horniny na úroveň zemní pláně a vytvarování
bočních svahů v souladu s příčnými řezy uvedenými v projektové dokumentaci. Při výkopových pracích
musí zhotovitel zajistit soustavné odvádění povrchových a podzemních vod systémem svahovaných ploch,
příkopů a provizorních drénů tak, aby nedolo k znehodnocování těené horniny, zhorení únosnosti zemní
pláně, sníení stability svahů podkopáním nebo podmáčením apod.

Kromě nevhodných zemin se vekeré vykopané zeminy a horniny pouijí do zemních těles v souladu
s dokumentací. Kadá zemina, pouitelná do náspů, musí být chráněna před znehodnocením klimatickými
vlivy. Uloení zeminy na deponie před dalím pouitím, pokud není určeno v dokumentaci stavby, je moné
pouze s písemným souhlasem stavebního dozoru.

Přes zimní období a v klimaticky nepříznivých podmínkách musí být zemní pláň v zářezech chráněna proti
znehodnocení klimatickými vlivy, stavenitní dopravou apod. Ochranná vrstva bude tvořena nedotěením
zářezu na úroveň pláně a to v minimální mocnosti 0,50 m nad projektovanou zemní pláň, pokud
objednatel/stavební dozor nestanoví jinak. Sejmutí ochranné vrstvy je moné před jejím překrytím navazující
konstrukční vrstvou v době, kdy nedojde k znehodnocení zemní pláně včetně aktivní zóny. Náklady na
opravu znehodnocené zemní pláně plně hradí zhotovitel.

V ádném případě není přípustné přetěení (nadvýlom) svahů výkopu (výlomu) při patě svahu. Pokud dojde
k zestrmení svahu, i dočasnému, přetěením nebo nadvýlomem, uloí objednatel/stavební dozor zhotoviteli
vypracovat posouzení stability a návrh opatření k jejímu zajitění. Jestlie v důsledku nevhodného
pracovního postupu dojde k sesutí svahu, předloí zhotovitel návrh opatření pro zajitění a/nebo sanaci
sesuvu objednateli/stavebnímu dozoru. Po schválení navrených opatření můe zhotovitel zahájit sanační
práce. Vechny náklady spojené s případným dodatečným průzkumem, posouzením stability a sanačními
prácemi hradí zhotovitel.

Vechny skalní výlomy, včetně výkopu pro kanalizaci, musí být před definitivní úpravou (zásyp, poloení
následujících vrstev, ohumusování, obklady, sítě apod.) geologicky zdokumentovány ve vhodném měřítku
v závislosti na sloitosti geologických podmínek. Tyto práce zajiťuje zhotovitel. Geologická dokumentace
včetně posouzení tříd těitelnosti je součástí předávacího protokolu.

b) V zemníku
Pro výkopy v zemníku mimo trasu platí stejné zásady jako pro výkopy v trase. Dočasné svahy mohou být
strmé, navrené na základě neodvodněné smykové pevnosti. Definitivní svahy vak musí mít stabilitu
odpovídající efektivní smykové pevnosti zeminy a ustáleným poměrům proudění podzemní vody. Konečnou
úpravu zemníku schvaluje stavební dozor.

c) Výkopy pro zakládání objektů
Výkopy pro zakládání mostů, opěrných zdí, propustků, ramp a jiných objektů musí být provedeny podle
dokumentace. Pokud není moné zahájit konstrukční práce na základu (zhotovení podkladního betonu,
konsolidační vrstvy apod.) bezprostředně po dosaení úrovně základové spáry, musí být výkopové práce
ukončeny min. 0,30 m nad projektovanou základovou spárou. Dotěení na konečnou úroveň se provede max.
48 hodin před návaznými pracemi, pokud stavební dozor nerozhodne jinak. Jestlie nedojde do 48 hodin
k zakrytí základové spáry, nebo pokud dojde ke zhorení jejích geotechnických vlastností zaplavením vodou,
vyschnutím, znečitěním, napadanou zeminou, apod., musí zhotovitel na vlastní náklady odtěit naruenou
vrstvu a na úroveň intaktní horniny a poádat stavební dozor o nové odsouhlasení základové spáry. Rozdíl
mezi původní a novou úrovní základové spáry nahradí zhotovitel na vlastní náklady betonem nebo hutněným
náspem o stejných nebo lepích deformačních vlastnostech, ne měla původní hornina.

Kadá základová spára musí být písemně odsouhlasená stavebním dozorem. Pro odsouhlasení základové
spáry zajiťuje zhotovitel geologickou dokumentaci skutečných základových poměrů a srovnání s doku-

8
mentací. Posouzení základové spáry musí provést geotechnik zhotovitele za přítomnosti odborného zástupce
objednatele. Při kontrole se ověří zda zemina/hornina v základové spáře odpovídá poadavkům dokumentace
na zaloení stavby (objektu) a výsledků geotechnického průzkumu dle čl. 3.5.5. V případě pochybnosti
nařídí objednatel/stavební dozor ověření základových podmínek (ulehlosti u nesoudrných zemin např.
penetrační zkoukou; konzistence, případně pevnosti a stlačitelnosti u soudrných zemin vrtem, penetrační
nebo vrtulkovou zkoukou). Tato ověření se provádí vdy u konstrukcí třetí geotechnické kategorie dle
ČSN EN 1997-1. U konstrukcí niích kategorií podle poadavků objednatele/stavebního dozoru.

V případě zakládání na horninách, zvlátě silně rozpukaných, je nutné, u staveb třetí geotechnické kategorie,
zdokumentovat základovou spáru a horninový masiv zatřídit podle ČSN EN ISO 14688-1, ČSN EN 1997-1,
ČSN 73 1001, případně dalí vhodné klasifikace (Bieniawsky, Barton).

Pokud vlastnosti zemin a hornin v základové spáře nedosahují parametrů předepsaných v dokumentaci,
navrhne zhotovitel, na doporučení geotechnika, její úpravu. Ta můe spočívat v přehutnění, prohloubení
úrovně základové spáry, nahrazení čočky nebo vrstvy méně únosné zeminy těrkopískem, kamenivem nebo
betonem, vyztuením geosyntetiky apod.

Při zakládání pod hladinou podzemní vody se obvykle sniuje její úroveň čerpáním pod niveletu základové
spáry. Pokud to není moné, navrhne se v dokumentaci jiný způsob zakládání objektu. V blízkosti existující
zástavby je nutné posoudit vliv sníení hladiny na okolní objekty (zvýené sedání v důsledku vyího
efektivního napětí případně sufoze, vliv na studny, vrty, mokřiny apod.) a pokud se betonuje pod vodou musí
být zvolen takový postup, aby nedolo k naruení (nakypření) zemin v základové spáře.

Výkop můe být proveden jako paený v souladu s čl. 3.3.2.3, této kapitoly TKP, nebo jako svahovaný.
Za návrh sklonů svahů dočasných výkopů a jejich stabilitu odpovídá zhotovitel. Pokud objednatel/stavební
dozor usoudí, e při výkopových pracích je ohroena bezpečnost pracovníků (opadávání rozvolněné horniny
do výkopu, progresivní otevírání trhlin za hranou výkopu), nařídí zhotoviteli úpravu jeho sklonu. Zhotovitel
přitom musí zajistit trvalé sledování svislých a vodorovných deformací a výsledky poskytovat objed-
nateli/stavebnímu dozoru.

Při budování základové konstrukce i po jejím dokončení, zejména v soudrných zeminách a rozpadavých
horninách, musí být zajitěna dostatečná ochrana zemin/hornin v podzákladí proti jejich poruení vodou,
klimatickými vlivy i stavebními postupy. Při nebezpečí promrznutí musí být prostor mezi stěnou výkopu
a základovou konstrukcí zasypán na nezámrznou hloubku, případně odvodněn.

Dočasné výkopy, krátkodobě stabilní, nesmějí být ponechány přes zimní období.

d) Výkopy pro inenýrské sítě a odvodnění
Výkop se zahajuje, pokud mono, na nejniím místě a postupuje se proti spádu, aby bylo zajitěno
v kadém okamiku odvodnění výkopu. V soudrných zeminách a v horninách se obvykle dělají výkopové
stěny svislé, pokud to krátkodobá stabilita umoňuje. Není-li stabilita výkopu dostačující, dále
v nesoudrných zeminách nebo pokud se ve stěně objevují výrony vody, je nutné buď výkop pait, nebo
provést svahovaný výkop. Výkop je nutno pait v zastavěném území od hloubky 1,30 m a v nezastavěném
území od hloubky l,50 m. Za stabilitu výkopu zodpovídá zhotovitel. Zhotovitel je také povinen chránit
vechny výkopy před zaplavením vodou. Potřebná zařízení na čerpání a odvedení vody musí mít zhotovitel
k dispozici po celou dobu výstavby. Při kříení inenýrských sítí je třeba postupovat tak, aby nenastalo
vzájemné naruení funkce jednotlivých vedení. Mimo jiné platí pro tyto práce ČSN EN 12007-1
a ČSN 12007-4, ČSN 73 6005, ČSN 73 6006, ČSN 75 2130, ČSN 75 4030, ČSN 75 5630, ČSN 75 6101
ČSN EN 1610 a ČSN 75 6230.

Rovně při výkopových pracích pro přeloky stávajícího vedení musí zhotovitel organizovat práce tak, aby
funkce překládaného vedení byla naruena jen po nezbytně nutnou dobu. Odpovědnost za kody na
překládaném vedení nese v plné míře zhotovitel. Nefunkční vedení, pokud je v prostoru mimo dosah napětí
přenáeného z dopravy, je moné v zemním tělese ponechat. Pro zpětný zásyp výkopů platí podmínky
uvedené v čl. 3.3.3.5 a čl. 3.5.10 této kapitoly TKP.

3.3.2.3 Výkopy podle způsobu zajitění

a) Svahované jámy
Za návrh svahů dočasných výkopů nese plnou zodpovědnost zhotovitel. Pokud stavební dozor povauje
svahy výkopu za nedostatečně stabilní, můe zhotoviteli nařídit jejich úpravu. Dočasné výkopy,
z dlouhodobého hlediska nestabilní, nesmějí být ponechány přes zimní období.

9
b) Paené jámy
Paení stěn hloubených výkopů zajistí zhotovitel vude tam, kde je to nezbytné z hlediska bezpečnosti práce
a stability stěn a okolí, kde je to předepsáno dokumentací stavby anebo určeno objednatelem/stavebním
dozorem. V ostatních případech záleí na úvaze zhotovitele, zda pouije paení, vysvahování nebo jiného
způsobu zajiťujícího bezpečnost a stabilitu na staveniti a okolí. Paení musí zajistit bezpečnost práce pod
stěnami výkopů, zabránit poklesu okolního území, zabránit sesuvu stěn výkopů a ohroení stability hotových
nebo budovaných sousedních objektů. Vnitřní rozměry zapaeného prostoru musí být takové, aby dávaly
potřebný pracovní prostor pro manipulaci při provádění stavebních prací. Pokud se změní stabilitní poměry
(zvýení hladiny podzemní vody, přitíení, vibrace, apod.) v průběhu prací, je zhotovitel povinen upravit
druh a rozsah paení podle skutečných poměrů na staveniti. Podmínky pouití jednotlivých druhů paení
a ocelových tětových stěn upravují přísluné čl. ČSN 73 3050.

Po ukončení prací bude paení i jeho zajitění odstraněno, pokud není projektovou dokumentací nebo
stavebním dozorem stanoveno jinak. Odstranění bude provedeno takovým způsobem, aby nedolo
k pokození povrchu betonu nebo některé části nové konstrukce. Mezery vzniklé po odstranění paení mezi
stěnou výkopu a novou konstrukcí musí být vyplněny zhutněnou sypaninou nebo betonem.

Paený výkop se provede podle dokumentace zhotovitele a odsouhlasí ho stavební dozor. Paící konstrukce
se navrhuje podle zásad zemních tlaků v souladu s ČSN EN 1997-1.
K trvalému nebo dočasnému zajitění stavební jámy nebo výkopu je moné rovně pouít metodu
hřebíkování zemin. Zásady provádění hřebíkovaného svahu jsou v TKP Kapitola 30 (pozemní komunikace).

c) Jímky
Jímky jsou paící a těsnící konstrukce které se pouívají pro stavbu objektů ve vodě. Chrání výkop před
účinky tlaku vody. Konstrukce jímky musí být obsaena v dokumentaci stavby nebo projektovém souhrnném
řeení (PSŘ).

3.3.3 Náspy

Náspy jsou zemní konstrukce postavené na upraveném povrchu terénu ze zemin, hornin a jiných materiálů
zpracovaných zpravidla hutněním při vlhkosti obvykle nepřesahující rozmezí ± 5 % od wopt dle zkouky Proctor
standard. Jejich budování musí být prováděno v souladu s předpisem SDC S4. Násep se provede ve shodě
s výkovým a směrovým vedením trasy a vzorovým příčným řezem podle dokumentace. Náspy jsou buď prosté
(z jednoho druhu zeminy nebo horniny), vrstevnaté, vyztuené (geotextilie, geomříky, speciální výztuné
prvky), z druhotných materiálů (struska, popílek, důlní odvaly) nebo z lehkých stavebních hmot (lehké
keramické kamenivo, polystyren). Kromě prostých náspů musí být způsob výstavby a pouité materiály
specifikovány v dokumentaci, případně ZTKP.

3.3.3.1 Náspy podle materiálu

a) Zemní náspy

Násep se provede ve shodě s vytyčenými směrovými a výkovými prvky a vzorovým příčným řezem podle
PSŘ.
Pokud není v dokumentaci uvedeno jinak musí se sypanina ukládat do náspu ve vrstvách a zhutňovat
hutnícími prostředky (válce, desky, pěchy, apod.) tak, aby bylo dosaeno stupně zhutnění podle
ČSN 72 1006.

Pro ochranu stavenitě před kodlivým účinkem povrchových vod je zhotovitel povinen po celou dobu
výstavby zajistit odvedení povrchových vod. Při detivém počasí je nutno pozorně sledovat vlhkost zemin
a v případě nutnosti včas zemní práce přeruit. Ze stejného důvodu je nutno průběně odvádět srákovou
vodu s povrchu zemního tělesa a jeho boků. Povrch náspu, zejména ze soudrných zemin, musí mít při
naváení mírné sklony do stran. Denně, před ukončením práce ve směně, je nutno navezenou vrstvu upravit
a zhutnit, aby případná sráková voda mohla s náspu stékat. Jednotlivé vrstvy nesmí vykazovat místní
prohlubeniny. Při pojídění sypaniny technologickou dopravou, je třeba se vyvarovat pojídění v jedné
stopě.

Sypanina se musí ukládat po vrstvách na celou ířku zemního tělesa, v souladu s přísluným příčným řezem
a na takovou délku, aby během zhutňování nemohlo dojít v rozprostřené vrstvě ke změně vlhkosti, která by
ovlivnila dosaený stupeň zhutnění. Nejvhodnějí technologie hutnění se zjiťuje zhutňovací zkoukou podle
ČSN 72 1006.

10
Je zakázáno v jedné vrstvě nepravidelně smíchávat materiály výrazně odliných geomechanických
vlastností. Toto ustanovení neplatí při tzv. mechanickém zlepování zemin, kdy se do vrstvy jedné zeminy
(např. stejnozrnný písek) zapracovává frézou druhá zemina (např. těrkodrť).

Vlhkost rozprostřené zeminy se před zahájením zhutňovacích prací nemá odliovat od hodnoty optimální
vlhkosti stanovené podle ČSN 72 1015 o více ne 3 %. U spraí a spraových hlín nesmí vlhkost při
zhutňování klesnout pod wopt o více ne 2 %. U jílovitých zemin s IP>17 je moné připustit odchylku
od optimální vlhkosti v rozmezí -3 % a +5 %. Na suché straně od wopt musí být splněna podmínka,
e v zemině nesmí být po zhutnění více ne 12 % vzduchových pórů. V případě větí odchylky navrhne
zhotovitel způsob úpravy a předloí objednateli/stavebnímu dozoru k odsouhlasení. K nejběnějím úpravám
převlhčené zeminy, v závislosti na jejím typu a na povětrnostních podmínkách, patří zejména mechanické
provzduování (rozrývání), přidání vápna, popílku, střídání vrstvy převlhčené zeminy se zeminou o mení
vlhkosti, vkládání geotextilií, apod. (viz té TP 94 a TP 97).

Pokud má naváená zemina vlhkost mimo uvedené meze, je nutné přistoupit k její úpravě (přivlhčení,
promísení s jinou zeminou, vápnění), případně ji vyloučit.

Pokud se nejedná o zvlátní zeminy (např. křemelina), druhotné materiály (popílek), zeminy upravené pojivy
nebo umělé materiály (keramické kamenivo, polystyren), musí suchá objemová hmotnost zhutněné zeminy
dosahovat minimálně 1.500 kg.m-3, pokud dokumentace nestanoví jinak.

b) Kamenité náspy
Kamenitou a balvanitou sypaninou se rozumí materiál, u kterého nelze stanovit maximální objemovou
hmotnost, nebo ulehlost podle ČSN EN 13286-2, nebo ČSN 72 1018 a u kterého tudí není moné vyjádřit
stupeň zhutnění nebo ulehlosti.

Sypaniny z kamenů a balvanů se zhutní těkými vibračními válci v souvislých vrstvách podle
odsouhlaseného technologického předpisu. Pro snadnějí zhutňování se kamenitá sypanina z tvrdých
skalních hornin můe skrápět vodou. Počet pojezdů a tlouťka vrstvy se určí podle výsledků zhutňovací
zkouky (ČSN 72 1006) schválené stavebním dozorem. Maximální velikost zrna nesmí v případě tvrdých
hornin přesáhnout 2/3 tlouťky vrstvy. V případě měkkých hornin nesmí velikost horninových úlomků
přesáhnout tlouťku vrstvy. Balvany větích rozměrů musí zhotovitel na vlastní náklady rozruit, ze
stavenitě odstranit, případně uloit do míst odsouhlasených stavebním dozorem. Kvalita kamenitého náspu
se posuzuje podle dodrování předepsané technologie, stanovené zhutňovací zkoukou, a kritérií uvedených
v čl. 3.5.6.2 této kapitoly TKP a v ČSN 73 6133.

c) Náspy z druhotných surovin a jiných materiálů
Technologie zpracování druhotných surovin (popely, struska, hluina), syntetických a jiných materiálů musí
být stanovena v dokumentaci stavby a musí být na ni zhotovitelem zpracován technologický předpis
odsouhlasený objednatelem/stavebním dozorem. Pro pouití elektrárenských popílků do náspů platí
ČSN 73 6133 a TP 93. Pro pouití důlních hluin se postupuje v souladu s TP Hluiny (v přípravě pro
pozemní komunikace).

d) Vrstevnaté náspy
Účelem vrstevnatého náspu je maximální vyuití málo vhodných zemin z trasy, případně vyuití druhotných
surovin. Málo vhodné zeminy se prokládají vrstvami zemin vhodných, nebo kamenitými materiály.

Vrstevnaté náspy se provádějí podle norem ČSN 73 3050 a ČSN 73 6133 tak, aby byla dosaena kvalitativní
kritéria předepsaná dokumentací stavby.

Ověření geotechnických parametrů vrstevnatého náspu před zahájením výstavby provede zhotovitel
zhutňovací zkoukou podle ČSN 72 1006.

e) Náspy ze zlepených zemin

Pro zlepení zpracovatelnosti zemin a úpravu jejich mechanických vlastností se pouívají materiály uvedené
v článku 3.2.7 těchto TKP. Jedná se zejména o úpravu vlhkosti (vápnem) a zrnitosti (příměsí popílku,
kameniva, chybějící frakce). Tyto úpravy obvykle vedou i ke zlepení mechanických vlastností.

Návrh a provádění náspů ze zlepených zemin se provádí v souladu s poadavky ČSN 73 6133, SDC S4,
kapitoly 6 TKP Konstrukční vrstvy a TP 94 Zlepení zemin (pozemní komunikace).

11
f) Vyztuené náspy

Výstavba vyztuených náspů musí být v souladu s dokumentací stavby, ČSN 73 6133, TKP 30 a technolo-
gickým předpisem vypracovaným zhotovitelem, který musí být odsouhlasený objednatelem/stavebním
dozorem.

Účelem vyztuování náspů je zachycení smykových a tahových napětí v zemině pomocí ocelových nebo
geosyntetických výztuných prvků. Vyztuené náspy mohou mít libovolně strmý sklon svahu, případně
svislý líc s opevněním. Vyztuení je moné také pouít na kontaktu náspu s podloím. Jako výztuné prvky
se pouívají pásky, tyče, geotextilie, geomříe apod. Podrobný popis výztuných materiálů je v TP 97
a ČSN EN 14475. Podmínky pro provádění vyztuených náspů jsou v čl. 3.3.5 této kapitoly TKP a v TKP 30
(pozemní komunikace).

g) Vylehčené náspy

Vylehčené náspy se pouívají vyjímečně dle dokumentace stavby, zejména v místech, kde je ádoucí omezit
zatíení povrchu terénu z důvodu sníení sedání (např. u objektů), nebo zmenení aktivních sil při přechodu
nestabilních území. Pouívá se lehké keramické kamenivo, expandovaný i extrudovaný polystyren,
vyjímečně i duté elementy ze syntetických materiálů, pouité pneumatiky, apod.

Stavba náspu z lehkého keramického kameniva se provádí systémem vrstevnatého náspu. Vrstvy lehkého
keramického kameniva (obvykle frakce 4/8 a 8/16 mm) o tlouťce 0,40 a 0,80 m se prokládají vrstvou
zeminy (obvykle hlinitý písek) o mocnosti 0,10 a 0,15 mm. Hutnění se provádí přes vrstvu zeminy.
Konstrukce náspu z lehkého keramického kameniva se ukončuje na parapláni pod aktivní zónou. Aktivní
zóna se provede ze zeminy tak, aby byly splněny kvalitativní podmínky stanovené v dokumentaci a této
kapitoly TKP.

Při stavbě náspu z polystyrénu se první vrstva bloků polystyrenu pokládá na urovnaný, odvodněný
a zhutněný podklad. Dalí vrstvy bloků se pokládají s překladem (jako cihly) bez průběných svislých spár.
Přesah spár je obvykle poadován 0,30 m. Střídají se vrstvy s bloky rovnoběně a kolmo na osu náspu.
Krajní řady se přikotvují, aby se zabránilo odfouknutí bloků. Boční strany náspu se chrání přísypem písčité
zeminy (písek, těrk) o tlouťce minimálně 0,80 m. Povrch náspu z polystyrenu se před pokládkou
konstrukčních vrstev ochrání vhodným způsobem (geomembrána, bentonitová roho, elezobetonová deska)
před případnými účinky chemických látek rozpoutějících polystyren.

Konkrétní pouití a specifikaci lehkého materiálu musí obsahovat dokumentace stavby a technologický
předpis zpracovaný zhotovitelem a odsouhlasený objednatelem.

h) Roziřování stávajících náspů

Rozíření stávajícího náspu řeí dokumentace. Zejména je nutné posoudit vliv přitíení svahu stávajícího
náspu novým zemním tělesem, zejména na dodatečné sedání a stabilitu celé rozířené zemní konstrukce.
Při rozíření náspu o stezku musí být dodrena ustanovení předpisu SDC S4 elezniční spodek
a vzorového listu elezničního spodku 2.2 Rozíření tělesa elezničního spodku pro zvětení ířky stezky.

Před zahájením rozíření náspu musí být odstraněny ze svahu stávajícího tělesa organické zeminy (humus),
křoviny a dřeviny v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. a ve svahu zřízeny svahové stupně podle vzorového
listu 2. Rozíření můe být zahájeno pouze se souhlasem stavebního dozoru po převzetí svahových stupňů.
Poadovaná míra zhutnění musí odpovídat článku 3.5.8 této kapitoly TKP nebo ZTKP. Minimální rozsah
kontrolních zkouek je v tabulce 4 této kapitoly TKP, přičem se kontroluje kadá vrstva. Pro úpravu svahu
rozířeného tělesa platí ustanovení článku 3.3.3.3 této kapitoly TKP.

3.3.3.2 Podloí náspu

Před budováním náspu zhotovitel musí pečlivě upravit podloí, tj. odstranit vekerou vegetaci, kulturní vrstvu
půdy, případně nevhodné zeminy (bahnité náplavy, raelinu, apod.). Podloí náspu je třeba vyspádovat,
odvodnit a přehutnit v souladu s dokumentací a ČSN 72 1006.

Pokud je technicky obtíné nebo nehospodárné nevhodné zeminy z podloí náspu odstranit nebo pokud úprava
podloí není řeena v dokumentaci, zhotovitel navrhne a předloí stavebnímu dozoru k odsouhlasení úpravu
podloí (sanaci). Účelem sanačních opatření pod náspem je zajistit stabilní, únosné podloí pro násep, omezit,
zrovnoměrnit a urychlit sedání. Navrená opatření musí být podloena výpočty stability a sedání.

Při úpravě podloí náspu tvořeném soudrnými zeminami měkké a tuhé konzistence se zakazuje pouít lomový
kámen bez mezilehlého filtru (písek, geotextilie). Úpravu lomovým kamenem musí řeit dokumentace.

12
Pro zajitění separační a filtrační funkce mezi náspem a podloím se obvykle pouívá netkaná geotextilie
s taností nejméně 30 % v obou směrech. Je-li součástí úpravy podloí náspu i jeho vyztuení pomocí výztuné
geotextilie, není nutné pod ní vkládat separační geotextilii pokud mnoství a velikost pórů splňuje kriteria dle
TP 97 a při provádění nedojde k takovému pokození geotextilie které by separační funkci významně omezilo.

Zlepování měkkých zemin v podloí vysokých náspů vápnem je přípustné za předpokladu, e nedojde
ke sníení propustnosti zlepovaných zemin. Při poití páleného prákového vápna se obvykle propustnost
zlepené zeminy zvyuje o 1 a 2 řády. Propustnost zeminy po úpravě vápnem je nutné prokázat laboratorní
zkoukou propustnosti.

Pokud dolo ke znehodnocení zemin v podloí náspu zaviněním ze strany zhotovitele (např. zanedbáním
odvodnění, technologickou dopravou apod.), nebude navrené a stavebním dozorem odsouhlasené opatření
zhotoviteli uhrazeno.

Ke zvýení stability se, při sklonech území kolmých na podélnou osu náspu větích ne 1:6 budují v podloí
stupně. Stupně musejí mít min. příčný sklon 3 % ve směru sklonu svahu pro odvádění povrchových vod. Místa
s úpravou podloí do stupňů musí být vyznačena v dokumentaci.

Pro zřízení stupňů v podloí náspu platí ustanovení vzorového listu elezničního spodku 2 - Zemní těleso.

Jestlie je podloí tvořeno skalními horninami, provede zhotovitel jejich vyčitění a úpravu rovinatosti.

3.3.3.3 Svahy zemního tělesa

Svahy náspů a zářezů musí být upraveny tak, aby výsledné sklony odpovídaly sklonům podle dokumentace.
Vzhledem k tomu, e minimální stupeň zhutnění zemního tělesa musí být dosaen i na jeho okraji, přesypává
často zhotovitel projektem předepsaný příčný profil o určitou tlouťku pracovní vrstvy. Tato vrstva musí být při
konečných úpravách odstraněna, povrch svahu urovnán (tolerance jsou uvedeny v oddíle 3.6 této kapitoly TKP)
a přehutněn. Horní okraj zářezu musí přecházet do původního terénu plynulým obloukem (podle příčných řezů
v projektové dokumentaci).

U skalních zářezů a náspů rozhoduje o podmínkách rovnosti stavební dozor.

Svahy zářezů i náspů se z důvodu ochrany proti erozi a pro začlenění do krajiny obvykle pokrývají vrstvou
zeminy vhodné pro zřízení vegetační úpravy. Způsob vegetační úpravy nebo jiné ochrany svahu proti erozi
stanoví dokumentace. U strmých svahů (1:2 a strmějí), zejména v soudrných zeminách, musí být provedena
taková úprava povrchu, která umoní bezpečné upevnění vegetační vrstvy na povrch svahu. Tyto práce provede
zhotovitel bezprostředně po dokončení projektovaného tvaru zemního tělesa. Přitom musí řízeně odvádět
povrchově tekoucí a srákové vody. Pokud dokumentace neřeí ochranu svahu v průběhu stavby, a stavební
dozor usoudí, e je ochrana potřebná, navrhne ji zhotovitel a předloí stavebnímu dozoru k odsouhlasení jako
dodatečnou práci. Náklady na dočasné úpravy svahů nese zhotovitel.

Zhotovitel musí oetřovat hotovou úpravu svahu, včetně zeleně, do převzetí prací. Podrobně je tato problematika
řeena v kapitole 15 TKP.

V dosahu kolísání hladiny vody (u souběhu nebo kříení elezničního zemního tělesa s vodními toky) řeí
ochranu svahů vzorový list el. spodku 6.

3.3.3.4 Zemní pláň

Zemní pláň tvoří povrch zemního tělesa (v zářezu nebo náspu), na který se pokládají ochranné a konstrukční
vrstvy pracového podloí. Zemní pláň musí být provedena z materiálů předepsaných v dokumentaci. Změny
musí být odsouhlaseny stavebním dozorem. Podélný a příčný sklon, výkové úrovně a tolerance musí odpovídat
dokumentaci, předpisu SDC S4 a těmto TKP. V celé mocnosti aktivní zóny, tj. od povrchu zemní pláně do
hloubky min. 0,50 m musí být dodren předepsaný stupeň zhutnění a na povrchu zemní pláně musí být dosaeno
předepsaného modulu přetvárnosti podle předpisu SDC S4. Povrch musí být rovný, hladký, bez prohlubní
a v tolerancích uvedených v oddíle 3.6 této kapitoly TKP.

Zemní pláň, která nevyhovuje poadavkům podle předchozího odstavce, bude rozruena a upravena tak, aby
předepsané poadavky splnila. Vekeré náklady, spojené s úpravou nevyhovující zemní pláně, hradí zhotovitel.

Aby nedocházelo k pronikání jemné frakce ze zemní pláně do nadloní nezpevněné konstrukční vrstvy, musí být
splněno filtrační kriterium dle TN 73 6949. Pokud toto kritérium není splněno, musí být na zemní pláni
provedena taková úprava, která vzájemnému pronikání zrn zabrání (např. poloením netkané separační
geotextilie s filtračním účinkem).

13
Před povolením pokládky konstrukčních vrstev musí zemní pláň odpovídat poadavkům dokumentace a musí
být vyčitěna a odsouhlasena stavebním dozorem. Práce na pokládce následných podkladních a konstrukčních
vrstev nesmějí být zahájeny bez odsouhlasení pláně stavebním dozorcem podle čl. 3.8.

Dokončená zemní pláň musí být ze strany zhotovitele chráněna do překrytí následující konstrukční vrstvou.
Jakékoliv stavební zásahy (např. výkopy pro odvodnění) do upravené a odsouhlasené zemní pláně jsou
nepřípustné. Zhotovitel musí vekeré přeloky, odvodňovací systémy, sítě apod. provést v mezích stanovených
v dokumentaci a dokončit před definitivní úpravou zemní pláně. Deponie stavebního materiálu jsou na pláni
zakázány.

Přejezdy vozidel po dokončené zemní pláni musí být minimalizovány. Vechna pokozená místa na pláni musí
být zhotovitelem opravena na jeho náklady a převzata stavebním dozorem.

Pokud nedolo před zimním obdobím k zakrytí pláně konstrukčními vrstvami, je nutno takovou pláň v dalí
stavební sezóně přehutnit a opět zkontrolovat podle oddílu 3.5.8 této kapitoly TKP. Náklady na opakovanou
kontrolu a z ní vyplývající případné dodatečně práce hradí zhotovitel.

Trvalá hladina podzemní vody musí být nejméně 0,50 m pod zemní plání (pokud dokumentace stavby nestanoví
jinak). Jestlie se v průběhu stavby prokáe, e trvalá hladina podzemní vody zasahuje do aktivní zóny, navrhne
zhotovitel opatření (odvodnění, úpravu nivelety apod.) která předloí objednateli/stavebnímu dozoru
k odsouhlasení.

3.3.3.5 Zpětný zásyp, obsypy objektů

Zpětný zásyp se musí provádět podle dokumentace, a to jen stavebním dozorem odsouhlasenou sypaninou
hutněnou po vrstvách. Vlhkost zeminy při hutnění nesmí vybočovat z mezí uvedených v čl. 3.3.3.1 a) této
kapitoly TKP. Stupeň zhutnění musí být stanoven v dokumentaci, přičem minimální hodnoty nesmějí být nií,
ne je uvedeno v tabulce 3 a 4 čl. 3.5.6.1 a 3.5.6.2 této kapitoly TKP.

U výkopů pro konstrukce platí pro zpětný zásyp od základové spáry po úroveň okolního terénu hodnoty
zhutnění jako pro podloí náspu.

Pro zásypy rýh a jiných výkopů, které jsou součástí elezničního tělesa, platí hodnoty hutnění jako pro okolní
zemní těleso.

Pro zásypy za opěrnými zdmi apod. platí do vzdálenosti 1 m od rubu zasypávané konstrukce hodnoty hutnění
jako pro aktivní zónu, ve větí vzdálenosti platí hodnoty hutnění jako pro násep.

U propustků a jiných přesypaných objektů je minimální poadované zhutnění do výky 1 m nad objektem stejné
jako pro aktivní zónu, mimo tuto oblast je poadovaný stupeň zhutnění jako pro násep. Zemina za objektem,
která je v dosahu promrzání, musí být nenamrzavá.

Zpětný zásyp (betonových propustků, tubosiderů aj.) se musí provádět současně na obou stranách objektu, aby
se předelo nerovnoměrným tlakům a případným deformacím vlastního objektu. Největí rozdíl v úrovních
zásypu na obou stranách objektu je 0,50 m.

Do vzdálenosti 1 m od povrchu zasypávaného objektu nesmí být pouit kamenitý materiál o velikosti zrna
větím ne 16 mm. Výjimku můe povolit pouze stavební dozor.

Tlouťka zhutňované vrstvy nesmí být větí ne 0,30 m. Hutnění v blízkosti objektu (obvykle do vzdálenosti
1 m od rubu konstrukce) se musí provádět pomocí takových prostředků, aby nedolo k vybočení konstrukce,
pokození izolace, uloeného potrubí, atd. Vechny způsobené kody jdou na náklad zhotovitele. Zásadně je
třeba se vyvarovat přehutnění, při kterém by byla konstrukce namáhána zvýeným vodorovným tlakem ne na
jaký byla dimenzována. Bednění a jiné pomocné zařízení musí být před započetím zpětného zásypu odstraněno
a pod zpětným zásypem nesmí být ponecháno ádné dřevo.

3.3.4 Přechodová oblast mostních objektů

Přechod z náspového tělesa na most zahrnuje klínovou oblast zemního tělesa přiléhajícího k opěře mostní
konstrukce o délce stanovené dokumentací. Návrh a provádění zemních prací musí být v souladu
s ČSN 73 6201, ČSN 73 6301 a SDC S4.

K výstavbě přechodové oblasti musí být pouito zeminy alespoň vhodné (podle ČSN 72 1002) pokud
dokumentace nebo objednatel/stavební dozor neurčí jinak.

14
Pro přechodové oblasti platí hodnoty hutnění stanovené přílohou 24 předpisu SDC S4. Způsob hutnění
v blízkosti mostní opěry musí být odsouhlasen stavebním dozorem.

Při zakládání mostní opěry v tělese náspu na úloném prahu podepřeném pilotami se musí celé zemní těleso
v přechodové oblasti včetně svahových kuelů před opěrou, stavět současně. Zásyp za opěrou se provádí
a kontroluje na celou výku přechodové oblasti. Rovně obsyp mostních křídel musí zhotovitel provádět
současně na obou stranách konstrukce, podle projektové dokumentace, aby nedocházelo k jejímu
jednostrannému zatěování. Pro ochranný zásyp za opěrou se pouije nenamrzavá zemina. Na obsyp objektu
a křídel se pouije zemina, její efektivní smyková pevnost umoní vytvoření stabilního svahu podle
dokumentace.

3.3.5 Technologie pokládky geosyntetik

Před pokládkou je třeba zkontrolovat povrch, na který se geosyntetika ukládají a odstranit vekeré ostré
předměty. Po fixování počátku role (kolíky, hřeby, přitíením zeminou) je moné jak strojní tak ruční odvíjení.
Nikdy vak poloená vrstva nesmí být následně pojíděna stroji. V případě větru je vhodné rozvíjené pásy
zatěovat, např. starými pneumatikami nebo přikolíkovat.

Zvlátní pozornost se věnuje ukládání pro účely vyztuování. Po uchycení a fixaci jednoho konce je vhodné
určité mírné předepnutí pokládaného geosyntetika s následnou fixací před překrytím zeminou. Rozhodně je
nutné se vyvarovat různým záhybům a boulím. Bezprostředně po poloení geosyntetického materiálu musí dojít
k jeho zakrytí zeminou. Při delím ponechání nepřikrytého geosyntetika na místě je nebezpečí jeho znečitění,
pokození, případně krádee.

3.3.5.1 Boční napojování sousedních pásů

Boční nastavování jednotlivých pásů geosyntetik v konstrukčních vrstvách, zejména geotextilií, se obvykle
provádí přesahem. Přesah je minimálně 0,20 m (při vyztuování kontaktu náspu na měkkém podloí se
doporučuje min. 0,50 m) a řídí se velikostí očekávaných deformací a tím moného oddělení pásů. Přesahy vdy
mají být orientovány tak, aby následným překrytím zeminou nedolo k jejich odhrnutí.

Způsob bočního napojení pásů geosyntetik při vyztuování opěrných stěn s tuhým, případně pruným, lícovým
opevněním a strmých svahů řeí dokumentace. Výztuné pásy lze pokládat i na sraz (jednotlivé pásy se bočně
dotýkají) nebo ponechat mezi pásy mezeru, pokud je prokázána vyhovující výztuná funkce a je zamezeno
vypadávání zrn zeminy z líce vyztuené konstrukce.

3.3.5.2 Napojování geosyntetik ve směru tahových napětí

Pro výztuné účely se mohou přesahem nastavovat pásy geosyntetik pouze ve směru kolmém na hlavní tahová
napětí. Nastavování geosyntetik ve směru působení hlavního tahového napětí se běně neprovádí. Pokud se
nevyhnutelně musí některý pás nastavit musí být spojení provedeno takovým způsobem, aby pevnost spoje byla
stejná nebo vyí ne pevnost vlastního materiálu a nedolo přitom k vyímu protaení ne je uvaováno ve
výpočtech. Způsob spojování navrhne zhotovitel a odsouhlasí ho stavební dozor.

Spojení jednotlivých pásů se provádí některým z následujících způsobů:

seíváním - které je nejběnějím způsobem spojování geotextilií. Pouívají se pro to přenosné icí stroje.
Způsob úpravy vu stanovuje dokumentace stavby. Základní metody seívání geotextilií jsou
v TP 97,

svorkováním - které se pouívá pro zajitění polohy (přesahu) navazujících pásů geotextilií. Ocelové svorky
lepením - mohou urychlovat degradaci geotextilie v místě spojení,

druh lepidla musí být konzultován s výrobcem geotextilie, mechanická pevnost a stálost spoje
musí být prokázány zkoukami,

svařováním - které, podobně jako lepení, musí zajistit dokonalost spojení, mechanickou pevnost
a dlouhodobou stálost spoje bez oslabení vlastního materiálu. Vhodnost svařování musí
potvrdit výrobce geotextilie a zhotovitel musí předloit počáteční (průkazní) zkouky pevnosti

spoje,

přesahem na kotevní délku - zajitěnou některým z výe uvedených způsobů (seití, svorkování, lepení,
svařování),

15
proplétáním - které se pouívá pro napojování pásů geomříek. Pro tento účel se pouívá tyčový prvek ze
stejného materiálu jako geomříka a jeho tuhost musí umonit rovnoměrný přenos zatíení bez
zvýených deformací.

Geosyntetika se kladou ve směru hlavních tahových napětí, tj. obvykle kolmo na podélnou osu náspu
a spojování přesahy je pouze ve směru rovnoběném s podélnou osou náspu.

3.3.5.3 Řezání

Pro sloitost řezání geosyntetik na stavbě je vhodnějí se tomuto procesu vyhnout pečlivějím naplánováním
dodávky o různých délkách (ířkách) geosyntetik. Pokud se bude řezání na stavbě provádět, nesmí být naruena
celistvost, nesmí dojít k poruení okrajů. Řezné nástroje (ostré noe, nůky, pily) se volí podle typu geosyntetika
a směru řezu - kolmo na pás nebo v jeho směru. Postup musí být v souladu s bezpečnostními předpisy.
Je zakázáno řezání geosyntetik plamenem (autogenem) vzhledem k tepelnému znehodnocení geosyntetik v okolí
řezu.

3.3.5.4 Poruchy na místě a jejich opravy

Převáně jde o případy proraení, natrení. V případě opěrných stěn, a velmi strmých svahů je nutné poruený
materiál (celý pás) nahradit novým. U vyztuených zemních konstrukcí s mírným sklonem a vyztuení podloí
je nejčastějím způsobem opravy záplata spojená s ostatním materiálem způsobem dle čl. 3.3.5.2 těchto TKP.
Pokud se provede oprava pouze přesahem (aspoň 300 mm na kadou stranu od okraje pokození), musí být při
překrývání zeminou zajitěno tak, aby nedolo k posunutí záplaty.

3.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ (PRŮKAZNÍ) ZKOUKY

3.4.1 Dodávka a skladování

a) Zeminy
Pokud se zeminy a horniny ukládají do dočasných deponií pro pozdějí vyuití, je nutné povrch deponie
upravit do střechovitého tvaru o příčném sklonu min. 5 %, přehutnit, případně zakrýt nepropustnou fólií.
Zhotovitel musí rovně stavebnímu dozoru prokázat, e deponie je stabilní a neohrouje celkovou stabilitu
svahu nebo výkopů v její blízkosti.

Do deponií se nedoporučuje ukládat jílovité zeminy, u kterých by mohlo působením klimatických vlivů dojít
k jejich znehodnocení. Výjimky povoluje stavební dozor. Pokud je zemina na deponii nevhodně uloena tak,
e dojde k jejímu znehodnocení klimatickými vlivy nebo promísením s nevhodnou zeminou (např. ornicí),
zhotovitel zajistí na vlastní náklady náhradní mnoství vhodné zeminy popřípadě i odvoz a uloení
znehodnocené zeminy.

Zřízení deponie podléhá schválení stavebního dozoru.

Zásady pro budování deponií jsou uvedeny v ČSN 73 3050.

b) Kamenité materiály, drcené kamenivo
Deponie lomového kamene a tříděného kameniva musí být chráněna proti promísení s jiným materiálem.
Podloí pro vybudování deponie musí být rovinné, v mírném sklonu (3 a 5 %), aby se zamezilo akumulaci
prosáklé vody na dně deponie, očitěné a přehutněné. Na oddělení deponovaného kameniva od povrchu
terénu je moné pouít separační geotextilii. U velkých deponií na svahu je třeba přeetřit celkovou stabilitu
svahu a ohroení případných výkopů v blízkosti. Umístění deponie schvaluje stavební dozor.

c) Druhotné suroviny a jiné materiály
Pokud se pro výstavbu zemních těles pouívají druhotné suroviny (popely, struska apod.), je třeba jejich
přepravu a skladování zajistit tak, aby nedolo ke zhorení fyzikálně-mechanických vlastností, případně
zcizení (polystyren). U materiálů, které jsou určeny k zabudování dovnitř zemního tělesa (popely), bude také
případné skladování podléhat vyjádření okresního hygienika (zvýená pranost). Místo deponie podléhá
schválení stavebního dozoru.

16
d) Nevhodné zeminy
Zeminy prokazatelně nevhodné pro pouití v zemním tělese, u kterých není ekonomicky únosné je zlepit,
budou po odsouhlasení stavebním dozorem vyuity jako druhotný materiál, např. pro terénní úpravy,
zaplnění vytěených zemníků mimo trasu apod. Pokud není moné tyto zeminy vyuít, pohlíí se na ně jako
na odpadový materiál a uloí se jako odpad na skládku, přičem zhotovitel musí prokázat zatřídění odpadu.
Vyhledání vhodné skládky, pokud není určena dokumentací, zajistí a předloí zhotovitel a odsouhlasí
stavební dozor.

e) Půda

Sejmutá svrchní organická půda nebo náhradní zeminy určené k provedení čistých terénních úprav
(podorničí) se skladují ve vrstvě co nejnií, maximálně 3 m. Sklon svahů deponie by měl být maximálně
1:2, aby bylo moné jejich mechanické obdělávání. Povrch deponie musí být urovnaný. Pokud není umístění
deponie půdy/organické zeminy a její tvar v dokumentaci navrhne je zhotovitel a předloí stavebnímu
dozoru ke schválení. Při dlouhodobém uskladnění půdy/organické zeminy musí být povrch deponie
urovnaný a osetý travním semenem nebo zeleným hnojením, aby se zabránilo růstu plevelů. Pokud dojde
k zaplevelení deponie musí zhotovitel provést chemické oetření a nové osetí.

Pouité chemické prostředky musí být uvedeny v Seznamu povolených prostředků na ochranu rostlin, který
kadoročně vydává MZe a ÚKZÚZ Brno. Registrované prostředky musí být pouity v předepsaných
koncentracích, dávkách a způsobem, který je uveden na etiketě pouitých prostředků. Podrobnosti
o skladování a oetřování ornice jsou v ČSN 83 9011 .

f) Hydraulická a jiná pojiva

Hydraulická a jiná pojiva pro úpravy zemin musí být dodávána v autocisternách, účelových vysoko-
kapacitních přepravnících, v případě staveb malého rozsahu se připoutějí i pytlovaná. Při volném
uskladnění v silech je nutno délku skladování omezit podle pokynů výrobce. Objem skladovacího prostoru
musí pojmout hydraulická pojiva minimálně na 2 dny činnosti při úpravě zemin. Skladovací sila musí být
umístěna tak, aby při převládajícím směru větru nebyl provoz na stavbě nebo v obydlené oblasti obtěovány
zvýenou praností.

g) Výztuné, separační a drenání geosyntetické materiály .

Geotextilie, geomříe, výztue ocelové i syntetické se dodávají na stavbu a skladují podle dispozic výrobce
tak, aby nedolo před jejich zabudováním k jejich pokození nebo znehodnocení klimatickými a jinými
vlivy. Obecné zásady jsou v TP 97.

3.4.2 Počáteční (průkazní) zkouky

Počáteční (průkazní) zkouky musí provádět laboratoř s příslunou způsobilostí která byla odsouhlasena
objednatelem.

a) Zeminy a horniny
Za počáteční (průkazní) zkouky zemin a hornin pro zakládání staveb a geotechnické konstrukce (zářezy,
náspy) se povaují výsledky geotechnického průzkumu pro nově zpracovávanou přípravnou a projektovou
dokumentaci provedeném podle poadavků SDC S4.

Pro zeminy uvaované do aktivní zóny se stanoví pevnost CBR na vzorcích zhutněných 100 % energií
Proctor standard při návrhové vlhkosti. V případě kapilárního a pendulárního vodního reimu se stanoví
CBR na vzorcích zhutněných 100 % energií Proctor standard při návrhové vlhkosti a po 4 denním uloením
ve vodě. Minimální pevnost CBR musí být vyí ne 10 % pokud dokumentace nebo ZTKP nestanoví jinak.
Při nií hodnotě CBR musí být zemina upravena (zlepení pojivy, mechanická stabilizace) nebo se do
aktivní zóny pouije jiná zemina. Splnění předepsané hodnoty CBR vak nezbavuje zhotovitele povinnosti
prokázat na zemní pláni dosaení modulu přetvárnosti podle SDC S4, pokud není v dokumentaci
předepsána hodnota jiná.
Zhotovitel vak je povinen, při zpracování např. vlastní dokumentace, si vlastnosti zemin a hornin, stejně
jako jejich vyuitelné mnoství pro stavbu, ověřit doplňkovým průzkumem na vlastní náklad. Kde není
dostatečné mnoství zeminy do náspů ze stavby, zajistí zhotovitel, na vlastní náklad, průzkum vhodných
zemníků. U nejasných nebo rozporných závěrů doplňkového průzkumu má stavební dozor právo si vyádat
od zhotovitele dalí ověřovací zkouky nebo objednat rozhodčí průzkum. Náklady na tento průzkum uhradí
ta strana, její závěry se nepotvrdily.

17
Při zahájení zemních prací na elezničních stavbách prokazuje zhotovitel technologii zpracování sypaniny
zhutňovací zkoukou v souladu s ČSN 72 1006.

b) Zeminy zlepené vápnem, cementem a chemickými přípravky

Při počátečních (průkazních) zkoukách zlepených zemin pouívaných do tělesa náspu se laboratorními
zkoukami ověřuje:
vlhkost zeminy před i po dávkování pojiva,
zrnitost zeminy před dávkováním pojiva,
číslo plasticity před dávkováním pojiva,
ekvivalent písku před dávkováním pojiva (pouze u písků, a těrků),
humusovitost před i po dávkování pojiva,
zhutnitelnost dle zkouky Proctor standard před dávkováním pojiva i po něm,
CBR směsi zeminy s pojivem zhutněné 100 % energií Proctor standard po 7denním zrání a 4denní

saturaci (pouze při pouití do aktivní zóny).

U zlepených zemin prokazuje zhotovitel mnoství pojiva dávkovaného do zeminy při ověřených vlhkostech
zeminy. Pro navrené mnoství pojiva a místo pouití v zemním tělese (podloí, násep, aktivní zóna, zemní
pláň) zhotovitel prokáe zhutňovací zkoukou podle ČSN 72 1006 dosaení předepsaného stupně zhutnění
v souladu s tabulkou 2 a 5 těchto TKP. Při pouití zlepené zeminy do aktivní zóny prokazuje zhotovitel při
zhutňovací zkouce i dosaení předepsaného modulu přetvárnosti zatěovací zkoukou konanou minimálně
48, maximálně 96 hodin po zhutnění zlepené vrstvy zeminy.

Počáteční (průkazní) zkouky zemin zpevněných chemickými přípravky se provádí podle ZTKP.

c) Geosyntetické materiály

Kvalita geotextilií, gemříek a geomembrán se prokazuje prohláením o shodě a zkoukami v souladu
Obecnými technickými podmínkami.

d) Ostatní materiály
Vechny materiály, určené k zabudování do zemních těles, musí být dodány s prohláením o shodě
a protokoly počátečních (průkazních) zkouek podle přísluných norem a v souladu s platnými předpisy.
Kopie protokolů včetně zhodnocení zkouek předkládá zhotovitel stavebnímu dozoru. Pokud stavební dozor
usoudí, e počet nebo kvalita počátečních (průkazních) zkouek jsou nedostačující, provede zhotovitel na
vlastní náklady dodatečné zkouky.

3.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

3.5.1 Vymezení pojmů

Kontrolní zkouky jsou zkouky, kterými se v průběhu prací průběně ověřují výsledky zkouek počátečních
(průkazních) a dalí kvalitativní vlastnosti předepsané ve smlouvě o dílo, TKP a ZTKP. Kontrolní zkouky
zajiťuje zhotovitel přičem část zkouek musí být provedena laboratoří nezúčastněnou na procesu výroby.
Rozsah těchto zkouek je stanoven ve smlouvě o dílo.

Zhotovitel musí práce organizovat tak, aby byla stavebnímu dozoru umoněna kontrola prací, laboratoří
a výroben v kadé fázi výstavby. Pokud podmínky stavebního povolení vyadují provedení zkouek zemin nebo
jiných materiálů, zejména pro určení jejich vlivu na ivotní prostředí, zajistí tyto zkouky zhotovitel.

Místa odběrů a zkouek určuje stavební dozor tak, aby výsledky charakterizovaly kontrolovaný úsek a současně
aby byla postiena případná slabá místa s nedostatečnou kvalitou zpracování. Zkouky provádí na vlastní
náklady zhotovitel a jejich výsledky předává protokolárně nebo dohodnutou formou stavebnímu dozoru.
Při nesplnění kvalitativních podmínek nese náklady na opakování zkouek zhotovitel.

K prověření kvality prováděných prací nebo hodnověrnosti zkouek zhotovitele, můe objednatel provádět
zkouky podle vlastního systému kontroly jakosti. Tyto zkouky dělá ve vlastní laboratoři nebo je zadává u jiné
nezávislé laboratoře s příslunou způsobilostí.

Pro hrazení nákladů na zkouky platí přísluné články Veobecných dodacích podmínek (kapitola 1 TKP).

Předepsaná kritéria, druh a četnost kontrolních zkouek jsou uvedena v následujících článcích této kapitoly.

18
3.5.2 Zkouení

Vechny zkouky budou prováděny podle dále uvedených poadavků a při kadé změně zeminy, nebo na
vyádání objednatele/stavebního dozoru. Vzorky pro zkouky budou odebírány rovnoměrně tak, aby
reprezentovaly zkouenou výměru.

Četnost zkouek je uvedena v tabulkách 1 a 5 těchto TKP.

Fyzikálně-mechanické laboratorní zkouky zemin se provedou v souladu s ČSN EN ISO/TS 17892-1
a ČSN EN ISO/TS 17892-12. U technologických zkouek se postupuje podle ČSN EN 13286-2 (Proctorova
zkouka zhutnitelnosti) a ČSN EN 13286-47 (CBR).

Měření objemové hmotnosti na zhutněné vrstvě zeminy pro stanovení stupně zhutnění se provádí podle
ČSN 72 1010.

Zatěovací zkouka se provádí v souladu s ČSN 72 1006 a pouívá se při výskytu zemin obsahujících hrubé
úlomky a těrková zrna (>16 mm) v mnoství větím ne 30 %, take nelze provést laboratorní zkouku
zhutnitelnosti.

Pro výběr místa provedení statické zatěovací zkouky je moné pouít lehkou rázovou zatěovací zkouku,
podle ČSN 72 1006 a ČSN 73 6192. Statická zatěovací zkouka musí být provedena v místě, kde byly
naměřeny nejnepříznivějí hodnoty. Rázová zkouka nesmí být pouita pro měření modulu přetvárnosti.

Kontrolní zkouky hornin, kameniva a geosyntetických materiálů se provádí podle těchto TKP, pokud nejsou
pro stavbu zpracovány ZTKP.

Zkouky ocelových sítí a jiných ocelových prvků, lehkého keramického kameniva, polystyrenu a dalích
materiálů zabudovaných do tělesa elezničního spodku se provádí podle dokumentace a ZTKP.

Zhotovitel hradí vekeré náklady související se zkoukami uvedenými v těchto TKP.

3.5.3 Těba zemin

Při těbě zemin v trase nebo v zemníku je nutné kontrolovat shodu vlastností zeminy s předpoklady uvedenými
v dokumentaci stavby. Za tím účelem musí zhotovitel zajistit provedení zkouek dle tabulky 1.

Tabulka 1 Počet zkouek při těbě zemin

Zkouka Minimální počet zkouek *
Přirozená vlhkost 1x na 10.000 m3 nebo 1x denně
Zrnitost
Meze plasticity 1x na 10.000 m3
Obsah organických látek 1x na 10.000 m3
Objemová hmotnost v přirozeném uloení 1x na 10.000 m3**
Zhutnitelnost PS nebo max.- min. relativní 1x na 10.000 m3
ulehlost (hutnost) 1x na 10.000 m3

* Uvedené max. objemy těené zeminy na 1 zkouku platí pro homogenní poměry. Při změně materiálu
provede zhotovitel znovu vechny uvedené zkouky. Při změně konzistence změří zhotovitel pouze vlhkost.

** Tato zkouka se provádí pouze při těbě zeminy v blízkosti povrchu odhumusovaného terénu nebo kde lze
očekávat výskyt organických nebo spalitelných příměsí (např. údolní náplavy, zeminy v nadloí uhelných slojí).

Poznámka: Jsou-li uvedena 2 kritéria četnosti zkouek, musí být splněna obě.

U rekonstrukcí a oprav stávajících zemních těles se na objemy předepsané v tabulce 1 provádí dvojnásobný
počet kontrolních zkouek.

Zhotovitel je povinen prokázat míru nakypření při těbě zemin v případech, kdy povauje za potřebné zohlednit
tuto skutečnost v ceně svých prací a přitom není tato problematika řeena jinak.

19
3.5.4 Těba skalních hornin

Při rozpojování hornin rozrývači, kladivy nebo trhavinami kontroluje zhotovitel fragmentaci horniny a provádí
geologickou dokumentaci při těbě (po odstřelu). Podle způsobu následného pouití se provádějí zkouky
vyadované v dokumentaci stavby nebo ZTKP. Pojmenování a zatřiďování hornin se provádí podle
ČSN EN ISO 14689-1.

Pokud není smlouvou o dílo stanoveno jinak, zajiťuje měření seismických účinků na stávající zástavbu
a rozestavěné objekty zhotovitel u nezávislé organizace, v souladu s dokumentací stavby, ČSN 73 0040,
podmínkami provedení trhacích prací a podle dispozic objednatele/stavebního dozoru.

3.5.5 Podloí náspu (mimo přechodovou oblast)

Na upraveném podloí se před zahájením sypání vlastního zemního tělesa zkontroluje stupeň zhutnění
a přirozená vlhkost zeminy. Za tím účelem musí zhotovitel zajistit zkouky podle tabulky 2.

Tabulka 2 Počet zkouek při kontrole podloí náspu

Zkouka Druh sypaniny Minimální počet zkouek *
vlhkost jemnozrnná zemina 1 x na 2.000 m2
hrubozrnná zemina 1 x na 5.000 m2
objemová jemnozrnná zemina
hmotnost 1 x na 2.000 m2 nebo při kadé změně zeminy
hrubozrnná zemina
zhutnitelnost (PS) jemnozrnná zemina 1 x na 5.000 m2
min. hutnost hrubozrnná zemina 1 x na 4.000 m2 nebo při kadé změně zeminy.
nivelační zkouka zvětralá hornina,
hrubozrnná zemina 1 x na 5.000 m2 nebo při změně zeminy
1 x na 2.000 m2

* Uvedené počty zkouek platí pro homogenní poměry. Při změně materiálu provede zhotovitel znovu vechny
uvedené zkouky.

Poznámka 1: Jsou-li uvedena 2 kritéria četnosti zkouek, musí být splněna obě.

Poznámka 2: Odběry vzorků musí charakterizovat poměry do hloubky min. 0,30 m od povrchu upraveného
terénu (podloí náspu).

Pokud je v dokumentaci předepsán minimální modul přetvárnosti podloí, provádí se jeho ověření, v prostoru
poblí osy náspu zatěovací zkoukou, případně odběrem vzorku zeminy podloí a následnou zkoukou
stlačitelnosti v edometru. Obor napětí se volí s ohledem na maximální výku náspu. Jedna kontrolní zkouka se
provádí na 5000 m2.

Při podloí tvořeném skalními horninami se provede geologická dokumentace charakteristických profilů a skalní
masiv se zatřídí podle ČSN EN ISO 14689-1, ČSN 73 1001 a ČSN 73 3050. Geologickou dokumentaci zpracuje
zhotovitel a předá stavebnímu dozoru.

20
3.5.6 Těleso náspu

3.5.6.1 Zeminy (jemnozrnné i hrubozrnné)

Při ukládání zemin do náspu kontroluje zhotovitel kvalitativní parametry zkoukami v rozsahu dle tabulky 3.
Kontrolovány jsou jednotlivé vrstvy. Tento rozsah zkouek platí pro zemní tělesa, na kterých je vybudována
pojíděná konstrukce (kolejový rot). U nepojíděných náspů (protihlukové zemní valy, terénní úpravy, apod.)
provádí zhotovitel kontrolní zkouky v polovičním rozsahu přičem minimální počet zkouek při kontrole míry
zhutnění jsou 3 zkouky.

Tabulka 3 Počet zkouek při kontrole tělesa náspu

Zkouka Druh sypaniny Minimální počet zkouek *
vlhkost jemnozrnná zemina
hrubozrnná zemina 1 x na 2.000 m2 nebo 500 m3
zrnitost jemnozrnná zemina 1 x na 5.000 m2 nebo 1.500 m3
hrubozrnná zemina 1 x na 10.000 m3 nebo při změně
meze plasticity jemnozrnná zemina 1 x na 10.000 m3 nebo při změně
objemová jemnozrnná zemina 1 x na 10.000 m3 nebo při změně
hmotnost 1 x na 2.000 m2 nebo 500 m3 nebo při kadé změně sypaniny.
hrubozrnná zemina
zhutnitelnost (PS) jemnozrnná zemina 1 x na 5.000 m2 nebo 1.500 m3
1 x na 4.000 m2 nebo 1.000 m3 nebo při kadé změně
min. hutnost hrubozrnná zemina sypaniny. Pokud je naváená sypanina homogenní a
naváené mnoství je vyí ne 2.000 m3/den provede
nivelační zkouka kamenitá sypanina zhotovitel denně minimálně 2 zkouky zhutnitelnosti

zatěovací zkouka kamenitá sypanina, 1 x na 5.000 m2 nebo 1.500 m3 nebo při změně sypaniny
1 x na kadé vrstvě nebo 2.000 m2
deskou hrubozrnná zemina,
Alternativní nebo doplňková zkouka k nivelační zkouce
jemnozrnná zemina kamenité sypaniny, (nenahrazuje zkouku zhutnění u
jemnozrnných zemin)

* Uvedené počty zkouek platí pro homogenní poměry. Při změně materiálu provede zhotovitel znovu vechny
uvedené zkouky.

Poznámka 1: Jsou-li uvedena 2 kritéria četnosti zkouek, musí být splněna obě.

Poznámka 2: Odběry vzorků musí charakterizovat poměry do hloubky min. 0,30 m od povrchu upraveného
terénu (podloí násypu) nebo v celé tlouťce vrstvy (násypu).

Směrné hodnoty nejmení míry zhutnění jsou uvedeny v tabulce 6 a 7 čl. 3.5.11 této kapitoly TKP.
Vlhkost jemnozrnné sypaniny při hutnění musí být v mezích od wopt -3 % do wopt +3 % pro zeminy o číslu
plasticity Ip<17, u zemin s vyí plasticitou je povoleno zhutňovat zeminu v mezích od wopt -3 % do wopt +5 %,.
Současně vak musí být splněna podmínka, e mnoství vzduchových pórů ve zhutněné zemině nesmí být větí
ne 12 %. Kriteria zhutnění jemnozrnných zemin jsou uvedena v tabulce 7 čl. 3.5.11 těchto TKP.

U hrubozrnné sypaniny jsou limitní meze vlhkosti pro zpracování obvykle uí (-2 % 0 se pouije tabulka č.7.

∗ ∗ Současně musí být splněna podmínka min. hodnoty modulu přetvárnosti ze zatěovací zkouky deskou dle
SDC S4.

3.5.11.2 Míra zhutnění jemnozrnných zemin

Mírou zhutnění jemnozrnných zemin je parametr D (%) ve smyslu ČSN 72 1006. Max. objemová hmotnost se
stanovuje zkoukou zhutnitelnosti podle ČSN EN 13286-2 (Proctor standard, Proctor modifikovaný). Při udání
výsledků této zkouky musí být vdy uvedena metodika (A,B,C,D). Poadovaná nejmení míra zhutnění
jemnozrnných zemin musí odpovídat hodnotám podle tabulky 7.

24
Tabulka 7 Nejmení míra zhutnění jemnozrnných zemin v zemním tělese elezničního spodku

Název zeminy Symbol dle Min. hodnoty parametru D (%)

ČSN 73 1001 Podloí a těleso Aktivní zóna∗∗∗

elezničního spodku

hlína s nízkou plasticitou ML 95 103

hlína se střední plasticitou MI

jíl s nízkou plasticitou∗ ∗ CL 102

jíl se střední plasticitou∗ ∗ CI

jíl s vysokou plasticitou ∗ ∗ CH 95

hlína s vysokou plasticitou∗ ∗ MH

hlína těrkovitá MG 100

hlína písčitá MS

jíl těrkovitý CG

jíl písčitý CS

těrk s příměsí jemnozrnné zeminy * G-F

těrk hlinitý GM

těrk jílovitý GC

písek s příměsí jemnozrnné zeminy S-F SM
* SC

písek hlinitý

písek jílovitý

ostatní jemnozrnné

* Platí, pokud Ic > 0. Při nesoudrné příměsi jemnozrnné zeminy se pouije tabulka č. 1.

∗ ∗ Bez úpravy (pojivy, smísením s jinou zeminou apod., nesmí být pouito do aktivní zóny)

∗ ∗∗ Současně musí být splněna podmínka min. hodnoty modulu přetvárnosti ze zatěovací zkouky deskou
dle SDC S4.

3.5.11.3 Míra zhutnění směsných zemin

Poadovaná míra zhutnění směsných zemin, ve smyslu ČSN 72 1006, se určí podle tabulky 7, pokud
dokumentace nestanoví přísnějí podmínky.

3.5.11.4 Míra zhutnění kamenitých a balvanitých sypanin

Počet pojezdů zhutňovacího prostředku, případně dalí technologické poadavky (např. kropení sypaniny při
hutnění) musí zhotovitel stanovit na základě zhutňovací zkouky v souladu s ČSN 72 1006, vlastním
technologickým předpisem a na základě souhlasu stavebního dozoru. Zhutnění je povaováno za dostatečné,
nepřekročí-li při kontrole nivelační metodou podle ČSN 73 6133 rozdíl zatlačení před a po dvou kontrolních
pojezdech zhutňovacího mechanizmu při plném výkonu 0,5 % tlouťky vrstvy. Nesmí té docházet k viditelným
pruným deformacím pod běhounem válce. Se souhlasem stavebního dozoru lze pouít i jiných nepřímých
kontrolních metod, např. kompaktometru (podle ČSN 72 1006).

Případné pouití kamenité a balvanité sypaniny v aktivní zóně musí být řeeno v projektové dokumentaci.

3.5.12 Zkuební postupy

Vechny laboratorní zkouky se provádí podle ČSN EN nebo ČSN. Běně nepouívané zkuební postupy nebo
metody, které nejsou v ČR normalizovány a které projektová dokumentace vyaduje, musí být popsány v ZTKP.

a) Laboratorní zkouky zemin (indexové i mechanické) se dělají podle ČSN EN 17892-1 a ČSN 17892-12.
Pouze obsah organických látek, obsah uhličitanů a namrzavost zemin se stanovují podle přísluných ČSN.
Laboratorní zkouky hornin a kameniva se provádí podle ČSN EN, případně ČSN. Úplný seznam norem pro
laboratorní zkouky pouívané při kontrole zemních prací je v čl. 3.12.1 této kapitoly.

25
b) Terénní zkouky zemin a kamenitých sypanin se provádí podle těchto norem a předpisů:
SDC S4 - elezniční spodek,
ČSN 72 1010 Stanovení objemové hmotnosti zemin,
ČSN EN 22476-1 Statická penetrační zkouka,
ČSN EN 22476-2 Dynamická penetrační zkouka,
ČSN EN 22476-4 Zkouka presiometrem Ménard,
ČSN 73 6192 Rázová zatěovací zkouka netuhých vozovek a podloí,
ČSN 73 1375 Radiometrické zkouení objemové hmotnosti a vlhkosti.

Nepřímé metody kontroly podle ČSN 72 1006 (např. zkouky dle ČSN 73 6192, ČSN 73 1375) mohou být
pouity pouze se svolením stavebního dozoru.
c) Metodika zhutňovací zkouky v terénu pro vypracování technologie hutnění je uvedena v příloze G
ČSN 72 1006. Organizace zhutňovací zkouky a počet kontrolních testů je věcí zhotovitele. Výsledkem
zhutňovací zkouky musí být jednoznačný způsob provádění hutnění.
d) Nivelační metoda se řídí ustanovením ČSN 72 1006 a ČSN 73 6133.

3.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY, ÚDRBA V ZÁRUČNÍ DOBĚ

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP.
Údrbu v záruční době zajiťuje provozovatel dráhy podle ustanovení v kapitole 1 TKP.

3.6.1 Odchylky od výek zemní pláně.

Odchylky od výek zemní pláně a kót odvozených od nivelety, které jsou poadovány dokumentací, se pro
jednotlivá měření povolují +20, -30 mm. Zvětené mnoství sypaniny, potřebné k vyrovnání nivelety náspu
následkem stlačení podloí, se započítává do objemu náspu tam kde je to určeno v dokumentaci. Velikost
sednutí je nutno prokázat nezávislým měřením s uváením časového průběhu.

3.6.2 Odchylky od ířek zemní pláně

Dovolená odchylka v ířce zemní pláně je + 100 mm. Při ířce koruny náspu mimo dovolenou odchylku provede
zhotovitel na vlastní náklad úpravy odsouhlasené stavebním dozorem.

3.6.3 Rovnost povrchu pláně

Rovnost povrchu pláně v podélném a příčném směru se kontroluje 3 m latí, pod ní smí být prohlubeň
max. 20 mm hluboká. Odchylka od projektovaného příčného sklonu zemní pláně nesmí být větí ne 0,5 %.
Měření se provádí ve vzdálenostech nepřesahujících 50 m.
U skalních zářezů a plání z kamenité sypaniny se postupuje individuálně podle rozhodnutí stavebního dozoru
a v závislosti na úpravě podle dokumentace.

3.6.4 Přesnost svahování

Přesnost svahování se posuzuje 3 m latí. Největí prohlubeň pod touto latí, pokud dokumentace nestanoví jinak,
má činit:
a) 30 mm u svahů, na které má být poloena dlaba z kamene nebo betonu.
b) 50 mm u svahů, na které má být poloena ornice
Skutečný sklon svahu se od projektovaného můe odchýlit o 5 % z hodnoty tangenty původního svahu.

3.6.5 Skalní výlomy

Ve skalních výlomech se svahování neprovádí. Uvolněné části horniny, nestabilní kulisy a převisy musí být
z bezpečnostních důvodů odstraněny ihned po odstřelu. Stěny výlomu mohou zůstat nerovné, pokud není
v projektu nebo stavebním dozorem stanoveno jinak.

26
3.6.6 Přetěení výkopů

V ádném případě není přípustné přetěení (nadvýlom) svahů výkopu (výlomu) při patě svahu. Pokud dojde
k zestrmení svahu i dočasnému, přetěením nebo nadvýlomem, nechá stavební dozor vypracovat posouzení
stability a návrh opatření k jejímu zajitění. Vechny náklady spojené s posouzením stability a sanační práce
hradí zhotovitel.

3.6.7 Odchylky modulu přetvárnosti.

Při mením počtu zkouek ne 5 na km jedné koleje nesmí ádná z naměřených hodnot modulu přetvárnosti
zemní pláně nebo pláně tělesa elezničního spodku být nií ne je stanoveno v dokumentaci nebo v SDC S4.
Při počtu zkouek 6 a více na km jedné koleje nesmí být ádná naměřená hodnota o víc ne 10 % nií ne
předepsaná. Hodnoty mení ne předepsané kritérium se nesmí vyskytovat za sebou a na jednom odsouhlaseném
úseku jich nesmí být více ne 10 %.

3.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

3.7.1 Stavba náspů při deťových srákách

Při deti je moné stavět náspy ze zrnitých, hrubozrnných zemin a skalních sypanin, u kterých zvýená vlhkost
neovlivní předepsanou míru zhutnění.
Zhutňovaná vrstva musí být vysvahována v takovém příčném sklonu, aby nedocházelo k retenci vody na jejím
povrchu a sráková voda byla plynule odváděna mimo násep.
Výstavba náspů z jemnozrnných zemin, u kterých je nebezpečí zvýení vlhkosti nad povolenou mez wopt +3 %
(resp. wopt +5 %), se neprovádí v průběhu deťových sráek.

3.7.2 Stavba náspů v zimním období

Pro sypání v zimě je nutno dodrovat tyto zásady:
− zářezová figura, určená dokumentací k těbě kamenité sypaniny, musí být dokonale strojně očitěna od

zeminy a zvětralých hornin. Těbu lze zahájit a po odsouhlasení určené figury stavebním dozorem,
− při teplotách niích ne -5°C je dovoleno provádět náspy pouze ze sypaniny z tvrdých skalních hornin

(s obsahem zrn do 2 mm max. 15 %). Zhutňování okrajů zemního tělesa je nutno zintenzívnit na
dvojnásobek stanoveného počtu pojezdů,
− naváený materiál je nutno ihned rozhrnout a zhutnit, aby nedolo k jeho zmrznutí před zhutněním
a vytvoření hrud. Pokud není reálný předpoklad pro jeho zhutnění, je nutno ihned naváení zastavit,
− dalí vrstva nesmí být sypána na poslední zmrzlou vrstvu, která můe být nakypřena ledem v pórech.
Při budování náspů v zimním období je povinností zhotovitele výrazně zpřísnit dohled nad technologií
prováděných prací. Naváená sypanina musí být ukládána na předchozí vrstvu zbavenou sněhu a ledu, která se
znovu přehutní.
Zásadně nelze povolit stavbu násypů:
− ze zmrzlé zeminy nebo zeminy promrzlé do hloubky větí ne 5 cm,
− na zmrzlém podloí,
− při teplotách vzduchu niích ne -5°C, s výjimkou sypaniny z tvrdých skalních hornin,
− při mrznoucím deti nebo sněení.

3.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

3.8.1 Odsouhlasení prací

Odsouhlasení prací znamená, e předmětné práce byly provedeny v souladu se závazky zhotovitele ve smlouvě
o dílo, tj. e jejich poloha, tvar, rozměry, jakost a ostatní charakteristiky odpovídají poadavkům dokumentace,
TKP, ZTKP a případně dalím dokumentům smlouvy.

27
Toto odsouhlasení je nutné pro:

- zahájení následujících prací, které na posuzované práce navazují nebo je zakryjí,

- potvrzení měsíčních plateb za provedené práce.

Zhotovitel musí i nadále o odsouhlasené práce řádně pečovat, udrovat je a zodpovídá za vzniklé kody a do
doby převzetí prací objednatelem, pokud není ve smlouvě o dílo dohodnuto jinak.

Odsouhlasení zemní pláně v zimním období nebude prováděno v případě, e nebude reálný předpoklad jejího
zakrytí následujícími konstrukčními vrstvami. Pokud nebyla převzatá pláň takto překryta, provádí se po zimním
období její dohutnění s novým odsouhlasením. Zhotovitel přitom musí provést nové kontrolní zkouky v plném
rozsahu včetně kontrol modulu přetvárnosti zatěovací zkoukou ve vzdálenostech uvedených v článku 3.5.8
této kapitoly TKP.

Poadavek na odsouhlasení prací předkládá zhotovitel písemnou formou. K ádosti se přikládají doklady
prokazující řádné provedení prací, pokud pro konkrétní práci jsou předepsány nebo přicházejí v úvahu, tj.:
- výsledky kontrolních zkouek a jejich porovnání s kvalitativními podmínkami, počátečními zkoukami

a poadavky dokumentace,

- doklady o kvalitě stanovených výrobků podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a případně 190/2002 Sb. ve
znění pozdějích předpisů,

- doklady o kvalitě ostatních výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb. a 190/2002 Sb., ve znění pozdějích
předpisů zákona 71/2000 Sb.,

- výsledky náhradních a dodatečných zkouek (pokud nebyl dodren předepsaný počet kontrolních zkouek),

- změřené výměry,

- vechny ostatní doklady poadované smlouvou o dílo a obecně závaznými předpisy nebo stavebním
dozorem.

Odsouhlasení prací provede objednatel/stavební dozor jen pokud bylo dodreno provedení podle dokumentace
a kvalita odpovídá poadavkům TKP a ZTKP.

Odsouhlasením prací se neruí závazky zhotovitele vyplývající ze smlouvy o dílo.

3.8.2 Převzetí prací

Převzetí prací se provádí pro celé dílo nebo pro jeho jednotlivé části (objekt, provozní soubor, jejich části, úsek)
ve shodě s poadavkem objednatele, který je uveden ve smlouvě o dílo.

Převzetí prací se uskutečňuje přejímacím řízením, které svolává stavební dozor po oznámení zhotovitele, e
dokončil přísluný objekt, technologické vybavení, úsek nebo celou stavbu. Podmínkou uskutečnění přejímacího
řízení je provedení přejímacích zkouek s kladným výsledkem, pokud jsou tyto zkouky ve smlouvě o dílo
poadovány.

K převzetí prací je ze strany zhotovitele vdy třeba předloit zejména tyto základní doklady:

- kompletní dokumentaci stavby případně vyhotovenou PSŘ (obě dokumentace s vyznačením vech
provedených změn),

- speciální doklady uvedené ve smlouvě o dílo a doklady podle specifikace jednotlivých prací, které jsou
uvedeny v této kapitole TKP, ZTKP, případně SDC S4 a dalích podmínek (Obecné podmínky pro pouití
geotextilií apod.),

- zápisy o odsouhlasení následně zakrytých nebo nepřístupných prací, konstrukcí nebo zařízení stavebním
dozorem,

- zápisy a protokoly o zkoukách a měřeních,

- dokumentaci prokazující kvalitu pouitých výrobků, tj. kopie prohláení o shodě, certifikátů atd. včetně
výsledků a hodnocení zkouek,

- výsledky kontrolních měření, měření posunů a přetvoření,

- dokumentaci skutečného provedení stavby včetně geologické dokumentace,

28
- stavební deníky,

- vechny dalí doklady, které objednatel/stavební dozor poadoval v průběhu stavby.
Převzetí prací uskuteční objednatel/stavební dozor pouze tehdy, kdy vechny přebírané práce jsou provedeny
ve shodě s dokumentací stavby, s poadavky TKP, ZTKP a případnými odsouhlasenými změnami.
Přejímací řízení se uzavře Protokolem o převzetí prací, který vystaví objednatel/stavební dozor.
Od okamiku převzetí prací přechází povinnost pečovat o dílo nebo jeho část na objednatele, který se stává
odpovědným za kody vzniklé na díle, pokud nevyplývají z vadného plnění zhotovitele.
Převzetím prací se neruí zbývající závazky zhotovitele určené smlouvou o dílo a obecně závaznými právními
předpisy, tj. zejména odpovědnost za vady díla.
Převzetí prací se řídí ustanoveními smlouvy o dílo.

3.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Poadavek na kontrolní sledování, včetně návrhu nebo doporučení metody, četnosti a doby měření musí být
obsaen v dokumentaci.

Geotechnický monitoring zahrnuje:
− měření napětí v horninovém masivu nebo na kontaktu hornina-stavební konstrukce,
− měření přetvoření zemních konstrukcí,

a) svislá přetvoření (sedání),
b) vodorovná přetvoření (roztlačování, sesuvy svahů),
− měření hladiny podzemní vody a napětí vody v pórech zeminy,
− měření protaení geosyntetické výztue zemního tělesa,
− měření jiných fyzikálních veličin (např. kmitání),
Výsledky měření kontrolního sledování stavby jsou součástí průkazu kvality díla.

3.10 EKOLOGIE

Vechny materiály zabudované do zemního tělesa musí splňovat ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění
zákona č. 347/1992 Sb. a prováděcí vyhláky č. 395/1992 Sb.
Při těbě i ukládání zemin musí zhotovitel zvolit takovou techniku, aby nedolo k překročení nejvyích
přípustných hodnot hluku a vibrací. Stroje a vozidla musí být v řádném technickém stavu, aby nedocházelo
k úniku olejů a pohonných hmot.
Ekologické aspekty provádění zemních prací a jejich negativních vlivů na ivotní prostředí upravuje zákonné
opatření, které vymezuje základní pojmy a stanoví zásady ochrany ivotního prostředí a povinnosti právnických
a fyzických osob při ochraně a zlepování stavu ivotního prostředí a při vyuívání přírodních zdrojů (zákon
č. 17/1992 Sb., zákon č. 244/1992 Sb., zákon č. 439/1992 Sb.). Souhrn vech zákonných opatření je v kapitole
1 TKP.

3.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Obecné poadavky a souhrn zákonných opatření je v kapitole1 TKP.
Při pracích na staveniti je povinností zhotovitele při manipulaci se kodlivými látkami a následně při
znekodňování odpadů postupovat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a prováděcími předpisy.Vechny
druhotné materiály zabudované do zemního tělesa musí splňovat ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění
pozdějích předpisů a souvisejících právních předpisů uvedených v kapitole 1TKP.
Vekeré zemní práce v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů, přírodních zdrojů stolních minerálních
vod nebo lázeňských míst je mono provádět pouze po uplatnění opatření uvedených v dokumentaci stavby ve
shodě s poadavky, které jsou pro tato ochranná pásma a lázeňská místa přísluným zákonem a vyhlákami
určeny.

29
Jestlie se při provádění zemních prací vyskytnou nálezy, u kterých nelze vyloučit e jde o nálezy historické,
archeologické, paleontologické nebo geologické, o minerální prameny nebo jiné důleité nálezy veřejného
zájmu, postupuje se podle zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějích předpisů.

Při těbě i ukládání zemin musí zhotovitel zvolit takovou techniku, aby nedolo k překročení zákona
č. 258/2000 Sb. a nařízení vlády č. 502/2000 Sb. ve znění pozdějích předpisů. Stroje a vozidla musí být
v řádném technickém stavu, aby nedocházelo k úniku olejů a pohonných hmot.

Při provádění zemních prací musí zhotovitel respektovat poadavky hygienika uvedené ve stavebním povolení.

Ekologické aspekty provádění zemních prací a jejich negativních vlivů na ivotní prostředí upravují právní
předpisy, které vymezuje základní pojmy a stanoví zásady ochrany ivotního prostředí a povinnosti právnických
a fyzických osob při ochraně a zlepování stavu ivotního prostředí a při vyuívání přírodních zdrojů např.
zákon č. 17/1992 Sb. , zákon 100/01 Sb., zákon č. 244/1992 Sb., zákon č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějích
předpisů.

Pro práci s trhavinami platí zákon č. 61/1988 Sb.

3.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

3.12.1 Související normy

ČSN 38 6413 Plynovody a přípojky s nízkým a středním tlakem
ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby.
ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 1010 Stanovení objemové hmotnosti zemin. Laboratorní a polní metody.
ČSN 72 1018 Laboratorní stanovení relativní ulehlosti nesoudrných zemin
ČSN 72 1021 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
ČSN 72 1026 Laboratorní stanovení smykové pevnosti zemin vrtulkovou zkoukou
ČSN 72 1191 Zkouení míry namrzavosti zemin
ČSN 73 0040 Zatíení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva
ČSN 73 0037 Zemní tlak na stavební konstrukce
ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení.
ČSN 73 1001 Zakládaní staveb. Základová půda pod plonými základy.
ČSN 73 1375 Radiometrické zkouení objemové hmotnosti a vlhkosti
ČSN 73 3050 Zemné práce. Veobecné ustanovenia
ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technických vybavení
ČSN 73 6006 Výstrané fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení
ČSN 73 6124-1 Stavba vozovek Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy - Část 1 :
Provádění a kontrola shody
ČSN 73 6124-2 Stavba vozovek Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy - Část 2 :
Mezerovitý beton
ČSN 73 6126-1 Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 1: Provádění a kontrola shody
ČSN 73 6126-2 Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 2: Vrstva z vibrovaného těrku
ČSN 73 6126 Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy
ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
ČSN 73 6175 Měření nerovnosti povrchů vozovek.
ČSN 73 6192 Rázová zatěovací zkouka netuhých vozovek a podloí

30
ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů

ČSN 73 6244 Přechody mostů pozemních komunikací

ČSN 73 6301 Projektování elezničních drah

ČSN 75 2130 Kříení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními

ČSN 75 4030 Kříení a souběhy melioračních zařízení s dráhami, pozemními komunikacemi
a vedeními

ČSN 75 2310 Sypané hráze

ČSN 75 2410 Malé vodní nádre

ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky

ČSN 75 6230 Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací

ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině Práce s půdou

ČSN CEN ISO/TS 17892-1 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
vlhkosti zemin

ČSN CEN ISO/TS 17892-2 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
objemové hmotnosti jemnozrnných zemin

ČSN CEN ISO/TS 17892-3 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
zdánlivé hustoty pevných částic zemin pomocí pyknometru

ČSN CEN ISO/TS 17892-4 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
zrnitosti zemin

ČSN CEN ISO/TS 17892-5 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
stlačitelnosti zemin v edometru

ČSN CEN ISO/TS 17892-6 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Kuelová
zkouka

ČSN CEN ISO/TS 17892-7 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Zkouka
pevnosti v prostém tlaku u jemnozrnných zemin

ČSN CEN ISO/TS 17892-8 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
pevnosti zemin nekonsolidovanou neodvodněnou triaxiální zkoukou

ČSN CEN ISO/TS 17892-9 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin
Konsolidovaná triaxiální zkouka nasycených zemin

ČSN CEN ISO/TS 17892-10 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Krabicová
smyková zkouka

ČSN CEN ISO/TS 17892-11 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
propustnosti zemin při konstantním a proměnném spádu

ČSN CEN ISO/TS 17892-12 Geotechnický průzkum a zkouení Laboratorní zkouky zemin Stanovení
konzistenčních mezí

ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkouení

ČSN EN 1997-1 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí Část 1: Obecná pravidla

ČSN EN 1997-2 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí Část 2: Průzkum a zkouení
základové půdy

ČSN EN 10079 Hutnictví eleza. Definice ocelových výrobků

ČSN EN 10080 Ocel pro výztu do betonu Svařitelná, betonářská ocel - Veobecně

ČSN EN 12224 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování odolnosti proti
povětrnostním vlivům

31
ČSN EN 12225 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování odolnosti proti
ČSN EN 12226 mikroorganismům pomocí zkouky zahrabáním do zeminy

ČSN EN 13242 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Veobecné zkouky pro následné
ČSN EN 13250 hodnocení po zkouení odolnosti
ČSN EN 13251
ČSN EN 13252 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro
ČSN EN 13256 inenýrské stavby a pozemní komunikace
ČSN EN 13285
ČSN EN 13286-2 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Vlastnosti poadované pro pouití
při stavbě eleznic
ČSN EN 13562
ČSN EN 14030 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Vlastnosti poadované pro pouití
ČSN EN 14227-1 v zemních stavbách, základech a opěrných konstrukcích
ČSN EN 14227-2
ČSN EN 14227-3 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Vlastnosti poadované pro pouití
ČSN EN 14227-4 v odvodňovacích systémech;
ČSN EN 14227-5
ČSN EN 14227-10 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Vlastnosti poadované pro pouití
ČSN EN 14227-11 při stavbě tunelů a podzemních staveb
ČSN EN 14227-12 Nestmelené směsi - Specifikace
ČSN EN 14227-13 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy Část 2: Zkuební
ČSN EN 14227-14 metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti
ČSN EN 14475 Proctorova zkouka
ČSN EN ISO 1461
ČSN EN ISO 9862 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Stanovení odolnosti proti pronikání
vody (zkouka hydrostatickým tlakem)

Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zkuební metoda pro zjiťování
odolnosti proti kyselým a alkalickým kapalinám

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 1: Směsi stmelené
cementem

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 2: Směsi stmelené
struskou

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 3: Směsi stmelené
popílkem

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 4: Popílky pro směsi
stmelené hydraulickými pojivy

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 5: Směsi stmelené
hydraulickými silničními pojivy
Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 10: Zeminy upravené
cementem

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 11: Zeminy upravené
vápnem

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 12: Zeminy upravené
struskou

Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 13: Zeminy upravené
hydraulickými silničními pojivy
Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 14: Zeminy upravené
popílkem

Provádění speciálních geotechnických prací Vyztuené zemní konstrukce

árové povlaky zinku nanáené ponorem na elezných a ocelových výrobcích
Specifikace a zkuební metody

Geosyntetika - Odběr a příprava vzorků ke zkoukám

32
ČSN EN ISO 9863-1 Geosyntetika - Zjiťování tlouťky specifickými tlaky - Část 1: Jednotlivé vrstvy
ČSN EN ISO 9863-2
Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování tlouťky specifickými
ČSN EN ISO 9864 tlaky Část 2: Postup pro zjiťování tlouťky jednotlivých vrstev
u vícevrstevných výrobků
ČSN EN ISO 10319
ČSN EN ISO 10320 Geosyntetika - Metody zkouení pro zjiťování ploné hmotnosti geotextilií a
ČSN EN ISO 10321 výrobků podobných geotextiliím
ČSN EN ISO 11058
Geotextilie Tahová zkouka na irokém prouku
ČSN EN ISO 12236
ČSN EN ISO 12956 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Identifikace na staveniti

ČSN EN ISO 12958 Geotextilie Tahová zkouka pro spoje a vy prováděná na irokém prouku

ČSN EN ISO 13426-1 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování vlastnosti propustnosti
vody kolmo k rovině bez zatíení
ČSN EN ISO 13431
Geosyntetika Statická zkouka protrení (zkouka CBR)
ČSN EN ISO 13433
Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování charakteristické
velikosti otvorů

Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování schopnosti proudění
vody v jejich rovině

Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Pevnost vnitřních strukturálních
spojů Část 1: Geobuňky

Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování chování při tečení v tahu
a přetrhu při tečení v tahu

Geosyntetika - Zkouka dynamickým protrením (zkouka padajícím kuelem)

ČSN EN ISO 14688-1 Geotechnický průzkum a zkouení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 1:
ČSN EN ISO 14688-2 Pojmenování a popis
ČSN EN ISO 14689-1
TN 01 0101 Geotechnický průzkum a zkouení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2:
TN 73 6949 Zásady pro zatřiďování

Geotechnický průzkum a zkouení Pojmenování a zatřiďování hornin Část 1:
Pojmenování a popis

Názvosloví Českých drah

Odvodnění elezničních tratí a stanic

3.12.2 Související předpisy

SDC (ČD) D7/2 Předpis pro organizování výluk na síti Českých drah

SDC (ČD) Op16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

SDC S3 elezniční svrek

SDC S4 elezniční spodek

TP53 MHPR ČR-SD, Protierozní opatření na svazích pozemních komunikací, 1992

TP93 (2003) Návrh a provádění staveb pozemních komunikací s vyuitím popílků a popelů

TP94 (1994) Zlepení zemin

TP95 (1997) Vrstevnaté násypy pozemních komunikací

TP 97(2001) Geotextílie a dalí geosyntetické materiály v zemním tělese pozemních komunikací

TP 146 Povolování a provádění výkopů a zásypů rýh pro inenýrské sítě ve vozovkách PK

Zákon č. 17/1992 Sb. o ivotním prostředí, v platném znění

33
Zákon č. 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
v platném znění
Zákon č. 44/1988 Sb.
Zákon č. 183/2006 Sb. o ochraně a vyuití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění

Zákon č. 61/1988 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění
Zákon č. 114/1992 Sb. a přísluné prováděcí vyhláky

Zákon č. 185/2001 Sb. o hornické činnosti, výbuninách a o státní báňské správě, v platném znění

Zákon č. 100/2001 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, prováděcí vyhláka č. 395/1992
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady
Zákon č. 254/2001 Sb. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
Zákon č. 266/1994 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb. o odpadech a o změně některých dalích zákonů, v platném znění a přísluné
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., prováděcí vyhláky

Nařízení vlády č.190/2002 Sb., o posuzování vlivů na ivotní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na ivotní prostředí), v platném znění

o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění

o drahách, v platném znění

o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění

kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební výrobky, v platném
znění

kterým se stanoví technické poadavky na stavební výrobky označované CE,
v platném znění

Vzorové listy
1 Základní rozměry pláně tělesa elezničního spodku
2 Zemní těleso
3 Odvodňovací zařízení
4 Pracové podloí
5 Úprava dráních svahů
6 elezniční těleso ve styku s vodními toky a díly

3.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 4 - Odvodnění tratí a stanic
Kapitola 5 - Ochrana dráního tělesa
Kapitola 6 - Konstrukční vrstvy tělesa elezničního spodku
Kapitola 7 - Kolejové loe
Kapitola 15 - Vegetační úpravy
TKP staveb pozemních komunikací Kapitola 30 - Speciální zemní konstrukce

34
Poznámky:
35
36
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 3
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 6 /z roku 2008/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Ing. Vítězslav Herle,
Odborný gestor: Stavební geologie - Geotechnika, a.s.,Praha
Vydal:
Distribuce: Ing. Petr Jasanský,
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 241, +420 972 741 769,
fax: +420 972 741 290,
e-mail: otd@tudc.cz
www.tudc.cz
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 4

ODVODNĚNÍ TRATÍ A STANIC

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 6

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 7.4.2008

č.j.: 12153/08-OKS

Účinnost od: 1.7.2008

Počet listů : 6

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2008
Označení textu po stranách znamená věcnou změnu textu oproti TKP - Třetímu aktualizovanému
vydání, změně č. 3 z roku 2002.

Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím systému nebo
přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými, fotokopírovacími či jinými, bez
předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

4.1 ÚVOD 3

4.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 3

4.2.1 Obecně 3

4.2.2 Příkopy a náhorní příkopy 3

4.2.3 Příkopové zídky, skluzy a kaskády 3

4.2.4 Trativody, trativodní achty, svahová trativodní ebra 3

4.2.5 Odvodňovací vrty 4

4.2.6 Svodná potrubí a hlavní sběrače 5

4.2.7 Horské vpusti, lapače splavenin, trativodní výústi 5

4.2.8 Geotextilie 5

4.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 5

4.3.1 Příkopy, náhorní příkopy 5

4.3.2 Příkopové zídky, skluzy a kaskády 6

4.3.3 Trativody, trativodní achty, svahová trativodní ebra 6

4.3.4 Odvodňovací vrty 7

4.3.5 Svodná potrubí a hlavní sběrače 7

4.3.6 Horské vpusti, lapače splavenin, trativodní výústi 7

4.3.7 Geotextilie 7

4.4 DODÁVKY MATERIÁLŮ, SKLADOVÁNÍ, POČÁTEČNÍ ZKOUKY 7

4.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 8

4.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY, ÚDRBA

V ZÁRUČNÍ DOBĚ 8

4.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 9

4.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 9

4.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 10

4.10 EKOLOGIE 10

4.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 10

4.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 10

4.12.1 Technické normy 10

4.12.2 Předpisy 11

4.12.3 Související kapitoly TKP 12

1
Seznam zkratek

CBR California Bearing Ratio (Kalifornský poměr únosnosti)
ČD České dráhy, akciová společnost
ČSN Česká norma
OTP Obecné technické podmínky
SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
TKP Technické kvalitativní podmínky
ZTKP Zvlátní technické kvalitativní podmínky

2
4.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP.
Kapitola 4 technických kvalitativních podmínek staveb státních drah (dále jen TKP) řeí odvodnění tratí a stanic
zařízeními k zachycení a odvedení povrchových nebo podzemních vod. Konstrukce a zařízení jsou příkopy,
trativody, svahová trativodní ebra, svodná potrubí, odvodňovací vrty apod. Kapitola navazuje na kapitolu 1, 2,
3, 6, 10, 14, 17, 18, 22 a 24 TKP.
V této kapitole nejsou řeeny propustky, pro které platí kapitola 18 TKP a odvodnění zpevněných ploch, ramp
a nástupiť, které je uvedeno v kapitole 10 TKP.

4.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

4.2.1 Obecně

Tento oddíl kapitoly 4 TKP určuje rozměry, materiál, typ a poadované vlastnosti materiálů, trub, dílců
a konstrukcí pouívaných pro odvodnění tratí a stanic.
V případech, kdy nejsou blíe specifikovány materiály v projektové dokumentaci, je moné pouít materiály
výrobců tuzemských nebo zahraničních, pokud odpovídají poadavkům uvedeným v těchto TKP, zvlátních
technických kvalitativních podmínkách (dále jen ZTKP), dokumentaci a souvisejících normách a předpisech.

4.2.2 Příkopy a náhorní příkopy

Pro provádění příkopů a jejich konstrukci platí ustanovení Vzorových listů elezničního spodku 3.11
a TN 73 6949 - Odvodnění elezničních tratí a stanic.
V případě pouití betonových prefabrikátů (příkopových tvárnic, obkladních desek apod.), příp. betonových
monolitických konstrukcí je nutné dodret předepsanou kvalitu betonu, kterou určuje ČSN EN 206-1/73 2403,
ČSN P ENV 3670-1/73 2400, kapitola 18 TKP.

4.2.3 Příkopové zídky, skluzy a kaskády

Příkopové zídky
Příkopová zídka je betonová konstrukce s krycí deskou. Provádí se v souladu se Vzorovým listem elezničního
spodku 3.12 nebo jako prefabrikovaný příkopový lab.
Skluzy, stupně a kaskády
Provedou se v souladu se Vzorovým listem elezničního spodku 3.13.
Kvalitu vech uvedených konstrukcí z betonu určuje dokumentace. Pro výrobu a oetření betonu a podkladních
betonů platí kapitola 17 TKP.

4.2.4 Trativody, trativodní achty, svahová trativodní ebra

Trativody se konstruují podle TN 73 6949 a Vzorového listu elezničního spodku 3.21.
Do trativodních rýh se vkládá potrubí, jako materiál se pouijí drenání trubky z plastu, kameninové děrované
trouby, betonové trouby, popřípadě jiný vhodný materiál určený dokumentací stavby nebo ZTKP.
Drenání trubky z plastů
Pouité trubky musí splňovat parametry podle ČSN 13 8740. Minimální vnitřní průměr je 90 mm.
Kameninové trubky děrované
Fyzikální, mechanické a chemické vlastnosti určuje ČSN 72 5220. Pouívají se trubky hrdlové s utěsněnými
čely. Minimální vnitřní průměr je 150 mm.

3
Betonové trubky
Podle vzor. listu 3.21 lze pouít betonové trubky s hladkými konci, délky max. 500 mm. Uití určuje
ČSN 72 3129, ČSN 72 3155. Minimální vnitřní průměr je 150 mm.
Jiné druhy trub
Pouijí se v případech, kdy toto předepisuje dokumentace. Jejich popis a poadavky na kvalitu specifikují
ZTKP.

Zásyp trativodní rýhy
Zásyp trativodní rýhy se zřizuje jako jednotná výplň z jednoho druhu materiálu. Zásyp trativodní rýhy musí
zaručovat velmi dobrou propustnost dle TN 73 6949 a nenamrzavost dle ČSN 72 1002. Musí splňovat
poadavky na zrnitost a na dalí technické vlastnosti stanovené přílohou 19 předpisu SDC S4.
Výplň trativodní rýhy musí být posouzena podle filtračního kritéria podle TN 73 6949. Nevyhovuje-li výplň
filtračnímu kritériu vloí se mezi zeminu, příp. konstrukční vrstvu a výplň vhodná geotextílie. K zamezení
vplavování výplně trativodní rýhy do trativodních trubek musí výplň trativodů splňovat podmínku
TN 73 6949.
Pro výplň můe být ve shodě s dokumentací pouita těrkodrť nebo těrkopísek, popř. drcená struska,
recyklovaný materiál nebo jiný vhodný materiál.

Trativodní achty
Trativodní achty se konstruují jako vrcholové, přípojné nebo kontrolní achty a koncové achty.
Konstrukci a rozměry předepisuje TN 73 6949 a Vzorový list elezničního spodku 3.3.
Odvodňovací ebra
Provedou se podle TN 73 6949, Vzorového listu elezničního spodku 3.23. a na základě inenýrsko-geolo-
gického průzkumu nebo rozhodnutí stavebního dozoru.

4.2.5 Odvodňovací vrty

Odvodňovací vrty se zřizují pro odvedení podzemních vod, které nepříznivě ovlivňují stabilitu svahu, ze
zemního příp. horninového masivu na povrch terénu. Odvodňovací vrty lze podle prostorové polohy rozdělit:
horizontální - dovrchní nebo úpatní

vertikální
Provádí se převáně jako dovrchní vrty s výstrojí z drenáního potrubí, filtru a výtokového čela. Vrty lze
doplňovat kontrolními achtami a nebo kombinovat s vertikálními vrty.
Prostorová poloha vrtů a sklon se stanoví na základě hydrogeologického průzkumu.
Pro drenání potrubí se pouijí děrované ocelové trubky nebo trubky z plastů. Pro horizontální vrty se volí
přednostně perforace s kruhovými otvory po celém obvodu profilu z důvodu vyí tuhosti v kroucení při
zatahování trubek. Pouití potrubí se těrbinovými otvory je vhodnějí při zřizování vertikálních vrtů. Obvyklé
průměry ocelových profilů: d=89 mm, d=108 mm při délce vrtů do 150 m, d=133 mm při délce vrtů do 50 m.
Ocelové potrubí musí být na povrchu opatřeno antikorozní úpravou.
Při pouití potrubí z plastů mimo oblast zatíení elezničním provozem je přípustná trvalá vertikální deformace
potrubí 6 %, v oblasti zatíení je přípustná trvalá vertikální deformace potrubí 3 %. Délka potrubí z plastů je
omezená v závislosti na pouité technologii vrtu.
Zemní masiv se ve volném prostoru vrtu postupně dotvaruje k povrchu drenáního potrubí a vytvoří přirozený
filtr. K zamezení vplavování zemin do potrubí musí být splněna podmínka:
d50 > D (mm)
kde d50 průměr zrna zeminy při 50% propadu, D je průměr kruhového otvoru děrované trubky/ ířka těrbiny
perforovaných trub.

4
Pro zamezení vplavování zemin do potrubí lze pouít technické filtry. Filtry mohou být zřízeny drenáním
obsypem potrubí, textilním filtrem, jako lepený filtr překrytím otvorů směsí písku a lepidla apod. Při zatahování
potrubí do vrtů je nutno mít na zřeteli moné sedření nebo odrení filtru.

Zřizování drenáního filtru obsypem je moné pouze u vertikálních vrtů. Při poadavku na sypaný filtr
dovrchních vrtů je nutno vrt dvojitě zapait a výplň zafoukat nebo zaplavit. Takto zřízený obsyp nelze ideálně
provést na celý profil vrtu a v celé jeho délce (částečné vyplnění v profilu, nedofouknutí do konce vrtu,
deformace vrtu při odpaení se zatlačováním obsypu do drenáních otvorů apod.). Z uvedených důvodů se
u dovrchních vrtů obsyp obvykle nenavrhuje.

Výtokové čelo odvodňovacího vrtu se navrhuje podle zásad pro provádění trativodních výústí, čl. 4.2.7.

4.2.6 Svodná potrubí a hlavní sběrače

Svodná potrubí a hlavní sběrače se provádějí podle TN 73 6949 a Vzorového listu elezničního spodku 3.4
jako kanalizační potrubí s utěsněnými spárami. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 14 TKP.

4.2.7 Horské vpusti, lapače splavenin, trativodní výústi

Provádějí se podle dokumentace v souladu se zásadami Vzorového listu elezničního spodku 3.14. Zřizují se
jako prefabrikované díly, z monolitického betonu nebo z kamenného zdiva. Prefabrikované díly se provádějí
jako stavenitní prefabrikáty z betonu prostého minimální kvality C 30/37 XF3, elezobetonové díly z betonu
minimální kvality C 30/37 XF3, objekty z monolitického betonu minimální kvality C 30/37 XF3. Dalí
poadavky na beton stanoví kapitola 17 TKP a na betonové konstrukce kapitola 18 TKP. Hydroizolace objektů
na styku s vodou nebo se zemní vlhkostí se provádí podle poadavků stanovených v kapitole 22 TKP.
U meních objektů je vhodné pouít vodostavební beton s maximálním průsakem 50 mm podle zásad technické
normy SVB ČR 01-2004 bez potřeby dalí ochrany proti vodě. Konstrukce z kamenného zdiva se provádí na
cementovou maltu z opracovaného kamene. Nejmení tlouťka kamenného zdiva je 0,40 m. Poadavky na
výrobky z kamene stanoví ČSN 72 1860, na pojivo z cementu ČSN EN 197-1 (72 1001). Poadavky na
provádění zděných konstrukcí z kamene stanoví ČSN 73 2310.

Vtoková mří objektů odvodnění, určená pro dopravní zatíení těký typ, musí být litinová s pevností
odpovídající stupni zatíení podle daného místa (stanoví projektová dokumentace). Pro vtokovou mří objektů
odvodnění, bez zatíení nebo pochozí lehký typ, se pouije vylehčená mří (svařovaná síť, můstkový rot,
mříkový rot, plech s otvory apod.).

V případě poadavku na ochranu svahů u těchto objektů se provádí jejich ochrana podle zásad Vzorového listu
elezničního spodku 6.11. Svahy pod výtokem z objektů musí být vdy spolehlivě opevněny proti erozi
a vymílání proudící vodou.

V závislosti na místních podmínkách se přednostně pouije kamenná dlaba nebo drátokamenné konstrukce.
Dále lze pouít pohozy, těrkové koberce, patky a záhozy, rovnaniny, masivní obklady, gabiony z plastů, textilní
matrace.

4.2.8 Geotextilie

Druh geotextilie a poadavky na jejich vlastnosti určuje dokumentace nebo stavební dozor ve shodě
s ČSN 73 3040 a obecnými technickými podmínkami Geotextilie v tělese elezničního spodku. Základními
funkcemi geotextilie v rámci této kapitoly se rozumějí separace, filtrace, odvodnění.

Pouití geotextilie určuje projektová dokumentace nebo ZTKP. Dodávky geotextilií musí být doloeny certi-
fikáty jakosti.

4.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

4.3.1 Příkopy, náhorní příkopy

Příkopy se provádějí podle projektové dokumentace a zemní práce podle zásad uvedených v kapitole 3 TKP
a ČSN 73 3050.

Náhorní příkop se zřizuje nad svahem zářezu, konstrukčně musí být uspořádán tak, aby nebyla poruena stabilita
svahu a musí být zásadně zpevněný a nepropustný.

5
Je-li navreno zpevnění příkopu tvárnicemi nebo dlabou z přírodního kamene, klade se na řádně zhutněný
podklad. Tvárnice a dlaba se osazuje do loe z betonu C 16/20 XF3 v tlouťce min. 0,10 m. Spáry mezi
tvárnicemi nebo v dlabě musí být vdy vyplněny cementovou maltou nebo betonovou mazaninou. Horní část
spáry je mono uzavřít ivičnou zálivkou. Dalí poadavky na provádění zpevněného příkopu tvárnicemi
stanoví Vzorový list elezničního spodku 3.11, pro provádění zpevněného příkopu z dlaby vzorový list
elezničního spodku 6.11.

Rozhrnutí organické zeminy nebo půdy a osetí přilehlých svahů se provádí a po dokončení příkopu.

Stavební postup musí zajiťovat stálé odvodnění stavenitě a nesmí docházet v průběhu zřizování příkopů
k znečiťování těrkového loe a naruování konstrukčních vrstev.

4.3.2 Příkopové zídky, skluzy a kaskády

Zřizují se na základovou spáru provedenou podle zásad uvedených v kapitole 3 těchto TKP. Spára musí být
odsouhlasena stavebním dozorem.

Konstrukční detaily určuje projektová dokumentace.

U monolitických betonových konstrukcí musí pracovní záběr končit zásadně dilatační spárou (viz kapitola 17
a 18 TKP).

4.3.3 Trativody, trativodní achty, svahová trativodní ebra

Stavba trativodu

Zemní práce na stavbě trativodu mohou být zahájeny a po zjitění a vytyčení polohy vech inenýrských sítí
a udělení souhlasu vech dotčených organizací. V blízkosti potrubí, stok, kabelů a jiných podzemních a nadzem-
ních inenýrských sítí je nutno zemní práce provádět s maximální opatrností podle ČSN 73 3050 a ostatních
souvisejících předpisů. Při provádění zemních prací je nutno počítat s důsledky nepříznivých vnějích účinků
(mráz, vodní příval apod.).

Hloubení trativodních rýh

Při zemních pracích je nutno postupovat podle ČSN 73 3050. Výkop trativodní rýhy musí být směrově
a výkově vytyčen. Trativodní rýhu je nutno hloubit před konečnou úpravou zemní pláně. Výkop trativodní rýhy
se provádí proti spádu trativodu. Výkop trativodní rýhy musí být proveden v navreném sklonu s přesností
±2 a s výkovou tolerancí ± 0,025 m.

Výkopový materiál musí být ihned odváen. Nerovnosti dna trativodní rýhy se vyrovnají vrstvou písku tlouťky
min. 0,05 m.

Po provedení výkopu a úpravy dna rýhy, které musí tvořit rostlá nerozruená zemina, se provede odsouhlasení
rýhy stavebním dozorem.

Kladení trativodních trubek

Pro stavbu trativodů se pouívají pouze nepokozené a čisté trativodní trubky. Trativodní trubky s hrdly musí
být ukládány tak, aby hrdla byla orientována proti směru toku vody. Potrubí se klade po spádu nivelety
(z důvodu zanáení). U trativodních trubek bez hrdel je nutno při kladení dbát na to, aby spára byla co nejmení.
Spáry je vhodné chránit před zarůstáním a vplavováním jemných částic zásypu trativodní rýhy do trativodního
potrubí (např. geotextilií). Toto neplatí při pouití trubek spojovaných hrdlem s pryovým těsněním, se
spojovacím nátrubkem, příp. svařovaných.

Trativodní trubky se kladou v delích úsecích, nejméně mezi dvěma achtami. Kde to není moné (z důvodu
organizace výstavby), zajistí se dříve poloená část trativodního potrubí proti znečitění (např. víčkem). Při po-
kračování v kladení trubek se toto zajitění odstraní. Trativodní trubky, děrované v horní části profilu, se
zásadně ukládají drenáními otvory vzhůru po svislé ose symetrie otvorů. Vsakovací trubky, děrované v celém
profilu, se ukládají vyznačenou pokládací linií vzhůru.

Po poloení trativodního potrubí musí být trativodní rýha ihned vyplněna vhodným materiálem. Po provedení
zásypu a po vplavení drobných částic výplně do trativodu se trativodní potrubí pročistí proudem tlakové vody.

Zásyp trativodních rýh

Obsyp trativodního potrubí se provede odděleně od zásypu. Zásyp se v první vrstvě zhutní v tlouťce min.
0,30 m nad potrubím zhutňovacím zařízením s maximální opatrností tak, aby potrubí trativodu nebylo

6
pokozeno ani deformováno. Zásyp a hutnění dalích vrstev se provádí tlouťce max. 0,50 m. Poslední vrstvu
lze navýit a do úrovně pláně tělesa elezničního spodku. V případě mělce uloeného potrubí je nutno provést
přesypání materiálu a jeho zhutnění. Zásyp se následně upraví do projektových profilů.
V průběhu manipulace a vlastní realizace nesmí dojít k znečitění materiálu zásypu příměsemi nebo případné
segregaci. Při vyplňování trativodní rýhy nesmí být zemní pláň poruena pojezdy vozidel a stavebních
machanizmů. Konstrukce trativodu musí být bezpečně ochráněna před přímým pojezdem vozidel.
Trativodní achty
Trativodní achty se budují zároveň s postupem kladení trativodního potrubí. Po dokončení zásypu musí být
poklopy nejvýe 0,05 m nad úrovní přilehlého terénu, stezky apod.
Svahová trativodní ebra
Provedou se podle projektové dokumentace, geologického posudku nebo ZTKP, případně podle skutečných
geologických poměrů zjitěných při realizaci stavby a pokynů stavebního dozoru.
Není-li stanoveno jinak, provede se výplň bezprostředně po dokončení a odsouhlasení zemních prací.
Výplň trativodních eber nesmí být v průběhu realizace znečitěna a segregována.
Práce musí být prováděny tak, aby nebyla naruena stabilita tělesa elezničního spodku.

4.3.4 Odvodňovací vrty

Pouitá technologie vrtů musí zajistit projektové parametry a geometrickou přesnost předepsanou projektovou
dokumentací. V geologických sloitých poměrech, v obtíných geomorfologických podmínkách a při rozsáhlých
sanacích zemního tělesa je nutno zpracovat ZTKP. Zhotovitel odvodňovacích vrtů doloí způsob provádění
technologickou dokumentací.

4.3.5 Svodná potrubí a hlavní sběrače

Podrobnosti zřizování svodných potrubí a hlavních sběračů jsou obsaeny v kapitole 14 TKP.

4.3.6 Horské vpusti, lapače splavenin, trativodní výústi

Stavební a montání práce betonových a kamenných konstrukcí se provádí podle standardních stavebních
postupů, které vyplývají z poadavků TKP, kapitola 5 Ochrana dráního tělesa, kapitola 17 Beton pro
konstrukce a kapitola 22 Izolace proti vodě.
Přípravné a zemní práce se provádí podle TKP, kapitola 2 - Příprava stavenitě, kapitola 3- Zemní práce. Při
zřizování odkopávek pro objekty musí být po celou dobu stavebních prací zajitěna stabilita svahů se zvlátním
zřetelem na přitíení terénu elezničním provozem. Sklony svahů odkopávek nebo paení stěn odkopávek
je určeno ČSN 73 3050. Základová spára před zahájením stavebních prací musí být řádně odvodněna a suchá.
V případě potřeby je nutno vybudovat těsnící stěny nebo jímky podle TKP, kapitola 24 - Zvlátní zakládání
a vodu z odkopávek průběně odčerpávat.

4.3.7 Geotextilie

Geotextilie se klade zásadně s předepsanými přesahy a se zvlátním zřetelem na její nepokození.

4.4 DODÁVKY MATERIÁLŮ, SKLADOVÁNÍ, POČÁTEČNÍ ZKOUKY

Ke kadé dodávce materiálu (trub, betonu, betonových konstrukcí, kameniva, geotextilií, hutního materiálu)
musí zhotovitel zajistit poadované doklady o kvalitě (certifikáty jakosti, prohláení o shodě), ze kterých je
zřejmé, e materiály splňují technické poadavky stanovené projektovou dokumentací, OTP, TKP nebo ZTKP.
Zhotovitel je povinen umonit stavebnímu dozoru kontrolu těchto materiálů a přísluných dokladů.
Konstrukce, trubky a ostatní materiály musí zhotovitel skladovat tak, aby nedolo k jejich pokození a zneho-
dnocení před vlastním pouitím.
U monolitických betonových konstrukcí musí zhotovitel zajistit počáteční zkouky podle kapitoly 17 TKP.

7
4.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Trativodní potrubí se, není-li předepsáno jinak, nezkouí, ale stavební dozor musí být přítomen a odsouhlasit
provedené nezakryté drenáe (trativodní potrubí) před obsypem a zásypem. Po dokončení trativodního potrubí
nesmí být toto potrubí dotčeno dalími pracemi. Pokud k zásahu do trativodního potrubí dojde, je nutno po
ukončení dalích prací uvést trativodní potrubí do původního stavu a prověřit vhodnou metodou (proplachem,
pérem, kamerovou sondou apod.) funkčnost dotčeného trativodního potrubí.

Svodné potrubí a potrubí hlavních sběračů se zkouí na vodotěsnost v případech, kdy to určuje dokumentace
nebo ZTKP, popř. na základě poadavku stavebního dozoru. Přesné postupy zkouek pro dané případy stanoví
ČSN 75 6909.

Pokud dokumentace stanoví kontrolní zkouky betonu, provádějí se podle kapitoly 17 TKP.

Vhodnost materiálu trativodů musí být doloena prohláením shody (osvědčením o jakosti), u materiálu výplně
trativodu křivkou zrnitosti. Vzorky pro kontrolní zkouky je nutno odebírat před zasypáním rýhy. V případě, e
materiál nevyhoví poadavkům čl. 4.2.4, nelze jej pro výplň trativodu pouít.

Před provedením zásypu trativodu se kontrolními zkoukami ověřuje shoda vlastností materiálu pro výplň trati-
vodu s výsledky počátečních zkouek. Kontrolní zkouky provádí zhotovitel nejméně 1x na délku 200 m
trativodu, pokud není stavebním dozorem stanoveno jinak. Odběr vzorků a jejich příprava pro kontrolní zkouky
se řídí ustanovením ČSN EN 932-1.

U geotextilie s oddělovací a filtrační funkcí se dokladuje propustnost (součinitel filtrace kolmo na rovinu
geotextílie), pevnost v tahu v podélném a příčném směru, velikost otvoru, odolnost proti statickému poruení

Vechny neobvyklé materiály pouité na utěsnění spár, izolační nátěry, ochranu svahu příkopů apod. musí být
doloeny certifikátem výrobku nebo prohláením shody prokazujícím jejich technickou pouitelnost a ekologic-
kou nezávadnost.

4.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY, ÚDRBA
V ZÁRUČNÍ DOBĚ

Výkové odchylky

Dovolené odchylky uloení trubek jsou určeny takto:

Při sklonu do 10 můe být výková odchylka uloení svodného potrubí a hlavního sběrače do ±10 mm, při
sklonu nad 10 do ±30 mm, u dna trativodního potrubí tato odchylka nesmí být větí ne ±25 mm.

Odchylky se vztahují ke kótě určené projektovou dokumentací.

Poklopy achet a vpustě umístěné ve zpevněné ploe nebo ve volném schůdném prostoru musí být v úrovni
přilehlé úpravy, v ostatních případech se připoutí maximální odchylka do ±50 mm.

Příkopy, laby a skluzy smí mít odchylku do ±10 mm za podmínky, e nebude docházet k zadrování vody.

Směrové odchylky

Přímé úseky odvodňovacího zařízení - příkopy (tvárnice) a stoky mezi dvěma achtami smí mít směrovou
odchylku od přímého směru nejvýe 50 mm, eventuální přechod křivosti musí být plynulý. Polohové odchylky
odvodňovacího zařízení od vytyčovacího plánu nesmí zhorovat parametry stavby (např. zestrmění příkopových
svahů, zásah konstrukce odvodnění do pracovního prostoru koleje).

Sklonové odchylky

Při sklonu trativodního potrubí do 5 nesmí být v celé délce trasy lokální sklon mení ne 2 , při sklonu nad
5 mení ne 3 .

Lokální sklon je určen relativní výkovou odchylkou na měřické základně 2,00 m.

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP.

Údrbu v záruční době zajiťuje provozovatel dráhy podle ustanovení v kapitole 1 TKP. V této době za
odstranění plevele, náletových dřevin, přírodního spadu a překáek vzniklých dopravním provozem odpovídá
přísluná SDC.

8
4.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Betonářské práce se smí provádět v období, kdy průměrná denní teplota v průběhu tří dnů neklesne pod +5°C
(portlandské cementy) a pod +8°C (směsné cementy). Noční teploty nesmí poklesnout pod bod mrazu.
Podmínky betonářských prací jsou určeny v ČSN P ENV 13 670-1, ČSN EN 206-1 a v kapitole 17 TKP.
Manipulace a svařování potrubí z PVC je povoleno pouze při teplotách nad bodem mrazu, práce se nesmí
provádět při sněení a deti.
Tlakové zkouky hlavních sběračů (svodných potrubí) v případech, kdy to určuje projektová dokumentace, se
smí provádět pouze, pokud teplota neklesne pod +5°C (ČSN 75 6909), pokud nejsou provedena jiná ochranná
opatření odsouhlasená stavebním dozorem.

4.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Provedení konstrukcí a objektů, které budou následně kryty zásypem, se odsouhlasuje před jejich zasypáním.
Přejímka potrubí odvodňovacího zařízení se provádí při bočním obsypu do výky 2/3 profilu potrubí.
Pokud jsou poadovány tlakové zkouky, popřípadě zkouky vodotěsnosti, provádí se podle předcházejících
článků (platí pro svodné potrubí a hlavní sběrače) a jejich úspěný výsledek je podmínkou pro odsouhlasení.
Podklady pro převzetí prací jsou prohlídka stavebního objektu a doloená prohláení o shodě (osvědčení
o jakosti) včetně poadovaných počátečních a kontrolních zkouek určených dokumentací, TKP nebo ZTKP.
Při odsouhlasení odvodnění (před zakrytím) je zhotovitel povinen předat stavebnímu dozoru tabulku nivelace
odvodnění - potvrzení sklonu (spádu) s hustotou bodů 5-20/100 bm odvodňovacího zařízení podle typu
odvodňovacího zařízení. Hustotu bodů určuje stavební dozor.
Před zásypem potrubí se kontroluje:
− dodrení předepsaných sklonů (spádů) odvodnění,
− kvalita napojení a poloení trubek, včetně správné polohy drenáních otvorů,
− těsnost potrubí (tlaková zkouka) s výjimkou trativodního,
− polohová a výková rovinatost,
− ochrana potrubí pod kolejí,
− napojení potrubí na achty,
− provedení a nepropustnost achet,
− kvalita pouitého betonu na monolitické konstrukce,
− kvalita vech pouitých materiálů na těsnění spár, izolační nátěry apod.,
− zhutnění základové spáry, pokud je projektovou dokumentací poadováno.
Po ukončení prací se kontroluje:
− čistota potrubí (propláchnutí proudem vody),
− výplňový materiál trativodu,
− zhutnění zásypu,
− sedání zásypů rýh a vliv na kvalitu povrchu terénu.
Součástí dokumentace skutečného provedení je:
− zhotovitelem zaměřený podélný profil odvodňovacího zařízení
− polohové zaměření odvodňovacích zařízení v charakteristických bodech určených vytyčovacím plánem,

v lomových bodech a v bodech nivelace
− polohové zaměření objektů odvodnění v charakteristických bodech určených vytyčovacím plánem
Vekerá kanalizační a trativodní síť musí být před převzetím prací zaměřena v souřadnicovém systému
a výkopisném systému projektové dokumentace. Zaměření předá zhotovitel stavebnímu dozoru.

9
4.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Není poadováno.

4.10 EKOLOGIE

Stavební činnost popsaná v této kapitole musí být prováděna v souladu s články o ivotním prostředí v kapitole
1 TKP.

4.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví kapitola
1 TKP.

4.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich aktuali-
zace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních
předpisů, technických norem a předpisů SDC (ČD).

4.12.1 Technické normy

ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely. Společná ustanovení
ČSN 72 2699 Cihlářské výrobky pro zvlátní účely. Trativodky
ČSN 72 5220 Hospodářská kamenina. Jakost, tvary a rozměry
ČSN 73 1200 Názvoslovie v odbore betonu a betonárských prác
ČSN 73 1201
ČSN 73 2310 Navrhování betonových konstrukcí
ČSN 73 1326 Provádění zděných konstrukcí
Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení vody a chemických
ČSN 73 3050 rozmrazovacích látek
ČSN 73 6301
ČSN 73 6310 Zemné práce. Veobecné ustanovenia
ČSN 75 4030 Projektování elezničních drah
Navrhování elezničních stanic
ČSN 75 6101 Kříení a souběhy melioračních zařízení s dráhami, pozemními komunikacemi
ČSN 75 6230 a vedeními
ČSN 75 6551 Stokové sítě a kanalizační přípojky
ČSN 75 6909 Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací
ČSN 83 0901 Odvádění a čitění odpadních vod s obsahem ropných látek
ČSN EN Zkouky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek
206-1/73 2403 Ochrana povrchových vod před znečitěním. Veobecné poadavky
ČSN EN 295-1 Změna Z2
(72 5201-1) Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 295-2 Kameninové trouby, tvarovky a spoje trub pro odpadní a stokovou kanalizaci.
(72 5201-2) Poadavky
ČSN EN 295-3
(72 5201-3) Kameninové trouby, tvarovky a spoje trub pro odpadní a stokovou kanalizaci.
Kontrola jakosti a odběr vzorků
Kameninové trouby, tvarovky a spoje trub pro odpadní a stokovou kanalizaci.
Zkuební postupy

10
ČSN EN 932-1 Zkouení veobecných vlastností kameniva -Část 1: Metody odběru vzorků
(72 1185-1)
ČSN EN 1401-1 Plastové potrubní systémy pro beztlakové kanalizační přípojky a stykové sítě uloené
(64 3172-1) v zemi - Neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U) - Část 1: Specifikace pro trubky,
tvarovky a systémy
ČSN EN 1452 - 2 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody - Neměkčené polyvinylchlorid PVC-U -
(64 3185) Část 2: Trubky
ČSN EN 1916/72 3146 Trouby a tvarovky z prostého betonu, drátkobetonu a elezobetonu
ČSN EN ISO 14689- Geotechnický průzkum a zkouení Pojmenování a zatříďování hornin
1/7210005 Část 1 Pojmenování a popis
Provádění a kontrola betonových konstrukcí
ČSN P ENV Část 1: Společná ustanovení
13670-1/73 2400 Navrhování kolejiť ve stanovitích a dopravnách
Odvodnění elezničních tratí a stanic
TN 73 6311 Obyčejný a vodostavebný beton Technická norma Svazu Výrobců Betonu ČR
TN 73 6949
SVB ČR 01-2004

4.12.2 Předpisy

SDC (ČD) Op16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

SDC S3 elezniční svrek

SDC S4 elezniční spodek

SDC (ČSD) SR104/1(S) Pracovní postupy sanace pracového podloí pod výhybkami

SDC (ČSD) SR104/2(S) Pracovné postupy sanácie podvalového podloia staničných a traťových kolají

Obecné technické podmínky SDC č.j. 20034/04-OP a ČD č.j. 60 124/2004-O13 Geotextilie v tělese
elezničního spodku

Obecné technické podmínky ČD - DDC č.j. 60 245/98 - O13 Výrobky pro odvodnění elezničních tratí
a stanic.

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
v platném znění

Nařízení vlády kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební výrobky, v platném
č. 163/2002 Sb znění

Nařízení vlády kterým se stanoví technické poadavky na stavební výrobky označované CE,
č. 190/2002 Sb v platném znění

Vzorové listy elezničního spodku
1 Základní rozměry pláně tělesa elezničního spodku
2 Zemní těleso
3 Odvodňovací zařízení
4 Pracové podloí
5 Úprava dráních svahů
6 elezniční těleso ve styku s vodními toky a díly
10 Účelové komunikace a dopravní plochy v dopravnách a stanovitích ČD.

11
4.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 2 - Příprava stavenitě
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 6 - Konstrukční vrstvy tělesa elezničního spodku
Kapitola 10 - Nástupitě, rampy, zaráedla, účelové komunikace a zpevněné plochy
Kapitola 14 - Kanalizace, septiky, čističky a lapače
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 24 - Zvlátní zakládání

12
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 4
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 6 /z roku 2008/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Zpracovatel: Ing. Milan Koblása,
Odborný gestor: Pragoprojekt, a.s., Praha
Vydal:
Distribuce: Ing. Jan Tupý,
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 5

OCHRANA ZEMNÍHO TĚLESA

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 6

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 7.4.2008

č.j.: 12153/08-OKS

Účinnost od: 1.7.2008

Počet listů : 16

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

5.1 ÚVOD 4

5.1.1 Druhy ochran svahů tělesa elezničního spodku 4

5.1.1.1 Vegetační ochrana 4

5.1.1.2 Technická ochrana zemních svahů 4

5.1.1.3 Kombinovaná ochrana 5

5.1.1.4 Technická ochrana skalních svahů 5

5.1.1.5 Ochranné a udrovací prostory 5

5.1.1.6 Ochrana proti padajícím kamenům 5

5.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 5

5.2.1 Kvalita pouitých materiálů 5

5.2.1.1 Materiál pro vegetační úpravy veobecně 5

5.2.1.2 Dřeviny 5

5.2.1.3 Půda 6

5.2.1.4 Hydroosev 6

5.2.1.5 Drny 6

5.2.1.6 Pleteniny 6

5.2.1.7 Přírodní a umělé kamenivo 6

5.2.1.8 Přírodní a umělý kámen 6

5.2.1.9 Travní rohoe 6

5.2.1.10 Vegetační tvárnice 6

5.2.1.11 Biodegradační rohoe, protierozní síťovina (georoho) 7

5.2.1.12 Celulární systém (geobuňky), zatravňovací panely 7

5.2.1.13 Materiál pro úpravy skalních svahů 7

5.2.1.14 Ochranné sítě 7

5.2.1.15 Gabiony 8

5.2.1.16 Hřebíkování zemin 10

5.2.1.17 Geotextílie, geomříky a sítě 11

5.2.1.18 Stříkaný beton a torkretová omítka 11

5.2.1.19 Obkladní zdi 12

5.2.1.20 Kotvy a hřebíky 12

5.2.1.21 Kotvené trámce a ebra 12

5.2.1.22 Ochranné a udrovací prostory 12

5.2.1.23 Ochrana proti padajícím kamenům 13

5.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 14

5.3.1 Vegetační ochrany veobecně 14

5.3.2 Hlavní zásady při pouívání vegetačních ochran 14

5.3.3 Hydroosev 14

5.3.4 Drnování 14

5.3.5 Pleteniny 14

5.3.6 Travní rohoe 15

5.3.7 Vegetační tvárnice 15

5.3.8 Geotextilie a hydroosev 15

5.3.9 Gabiony 15

5.3.10 Hřebíkování zemin 17

5.3.11 Plombování dutin 18

5.3.12 Těsnění spár (trhlin nebo puklin) 19

5.3.13 Podezdívání skalních bloků 19

5.3.14 Kotvení skalních bloků 19

5.3.15 Ochranné sítě 19

5.3.16 Stříkaný beton a torkretová omítka 20

5.3.17 Obkladní zdi 20

5.3.18 Kotvení 21

5.3.19 Kotvené trámce a ebra 22

1
5.3.20 Ochranné a udrovací prostory 22

5.3.21 Ochrana proti padajícím kamenům 22

5.3.22 elezniční těleso ve styku s vodními toky a díly 22

5.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUKY 22

5.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 23

5.5.1 Vegetační ochrana 23

5.5.2 Technická ochrana 23

5.5.3 Kombinovaná ochrana 23

5.5.4 Gabiony 23

5.5.5 Kotvy a hřebíky 23

5.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 23

5.6.5 Záruky, údrba v záruční době 24

5.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 24

5.7.1 Osévání 24

5.7.2 Výsadba dřevin 24

5.7.3 Drnování 25

5.7.4 Pleteniny 25

5.7.5 Betonářské práce 25

5.7.6 Injektování 25

5.7.7 Pouití svorníků 25

5.7.8 Zemní práce 25

5.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 25

5.8.1 Odsouhlasení prací 25

5.8.2 Převzetí prací 25

5.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 26

5.9.1 Sklonitost svahů 26

5.9.2 Vegetační ochrany 26

5.9.3 Technické ochrany 26

5.9.4 Kotvy a hřebíky 26

5.10 EKOLOGIE 27

5.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 27

5.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 28

5.12.1 Technické normy 28

5.12.2 Předpisy 30

5.12.3 Související kapitoly TKP 31

2
Seznam zkratek

ČSN Česká norma
DLHM Dlouhodobý hmotný majetek
OTP Obecné technické podmínky
POTV Prostor ohroení trakčním vedením
SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
TKP Technické kvalitativní podmínky
TP Technické podmínky
ZTKP Zvlátní technické kvalitativní podmínky

3
5.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP -
Veobecně.

Vechny práce a konstrukce, které jsou obsaeny v této kapitole TKP, musí být provedeny v souladu
s projektovou dokumentací, s poadavky Technických kvalitativních podmínek staveb státních drah (dále jen
TKP) a případně Zvlátních technických kvalitativních podmínek (dále jen ZTKP).

Kapitola řeí ochranu svahů tělesa elezničního spodku, zemních a skalních zářezů a ochranu zemního tělesa
zřízením ochranných opatření a udrovacích prostorů. Tato ochrana můe být vegetační, technická (ochrana
zemního tělesa, ochrana skalních svahů a ochranné a udrovací prostory) a kombinovaná (spojení technické
a vegetační ochrany).

Ochrana svahů tělesa elezničního spodku musí zajiťovat bezporuchovou funkci tělesa elezničního spodku po
dobu ivotnosti elezničního spodku, tj. cca 50 roků před nepříznivými účinky povětrností (sráková voda,
mráz, agresivní ovzduí apod.) a vemi dalími v úvahu přicházejícími vlivy.

Součástí této kapitoly nejsou technická opatření pro zachytávání podzemních, event. povrchových vod, co
obsahuje kapitola 4 TKP - Odvodnění tratí a stanic.

Tato kapitola dále úzce souvisí v případě vegetačních ochran s kapitolou 15 TKP - Vegetační úpravy, v případě
technických ochran zemních svahů s kapitolou 3 - Zemní práce, v případě technických ochran skalních svahů
s kapitolou 17 TKP - Beton pro konstrukce a kapitolou 18 TKP - Betonové mosty a konstrukce (Plombování
dutin, Těsnění spár, Podezdívání skalních bloků, Obkladní zdi, Kotvené trámce a ebra), v případě ochrany proti
padajícím kamenům a u ocelových trámců a eber s kapitolou 19 TKP - Ocelové mosty a konstrukce, v případě
ochrany stříkaným betonem a torkretovou omítkou s kapitolou 20 TKP - Tunely, v případě kotvení s kapitolou
23 TKP - Sanace inenýrských objektů a kapitolou 24 TKP - Zvlátní zakládání.

5.1.1 Druhy ochran svahů tělesa elezničního spodku

5.1.1.1 Vegetační ochrana

5.1.1.1.1 Rozprostření ornice, osetí, případně vysázení dřevin
5.1.1.1.2 Smísení jalové zeminy s ornicí a osetí
5.1.1.1.3 Drnování
5.1.1.1.4 Pleteniny
5.1.1.1.5 Plůtky
5.1.1.1.6 Hydroosev

5.1.1.2 Technická ochrana zemních svahů

5.1.1.2.1 Gabiony
5.1.1.2.2 Hřebíkování zemin
5.1.1.2.3 Dlaby
5.1.1.2.4 Pohozy, těrkové koberce
5.1.1.2.5 Rovnaniny

5.1.1.2.6 Obklady

5.1.1.2.7 Geotextilní matrace

5.1.1.2.8 Geotextílie
5.1.1.2.9 Geomříky
5.1.1.2.10 Sítě
5.1.1.2.11 Rohoe

4
5.1.1.3 Kombinovaná ochrana

5.1.1.3.1 Spojení technické ochrany tělesa elezničního spodku ve styku s vodními toky a díly s vegetační
ochranou
5.1.1.3.2 Travní rohoe
5.1.1.3.3 Vegetační tvárnice
5.1.1.3.4 Geotextilie ve spojení s hydroosevem
5.1.1.3.5 Biodegradační rohoe
5.1.1.3.6 Protierozní síťovina (georoho)
5.1.1.3.7 Celulární systém (geobuňky)
5.1.1.3.8 Zatravňovací panely

5.1.1.4 Technická ochrana skalních svahů

5.1.1.4.1 Technická ochrana skalních svahů místními úpravami
5.1.1.4.1.1 Plombování dutin
5.1.1.4.1.2 Těsnění spár
5.1.1.4.1.3 Podezdění skalních bloků
5.1.1.4.1.4 Kotvení skalních bloků
5.1.2.4.1.5 Kotvené trámce a ebra
5.1.1.4.2 Technická ochrana skalních svahů ochrannými sítěmi a vegetačními hmotami
5.1.1.4.3 Technická ochrana skalních svahů pláti ze stříkaného betonu a torkretovými omítkami
5.1.1.4.4 Technická ochrana skalních svahů obkladními zdmi
5.1.1.4.4.1 Monolitické obkladní zdi
5.1.1.4.4.2 Polomontované obkladní zdi
5.1.1.4.4.3 Montované obkladní zdi

5.1.1.5 Ochranné a udrovací prostory

5.1.1.6 Ochrana proti padajícím kamenům

5.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

5.2.1 Kvalita pouitých materiálů

5.2.1.1 Materiál pro vegetační úpravy veobecně

Pro kvalitu půdy, rostlinného materiálu, osiva, vody, organických hmot, hnojiva a protierozních přísad platí
kapitola 15 TKP.

5.2.1.2 Dřeviny

U dřevin je nutno jejich výběr podřídit klimatickým a půdním podmínkám.

5
5.2.1.3 Půda

Rozprostřená vrstva půdy nebo zeminy s vlastnostmi blízkými ornici musí být o tlouťce min. 0,15 m. Podle
chemických rozborů se půda doplní základními ivinami ve smyslu kapitoly 15 TKP. Travní směsi se pouijí
v mnoství od 30g/m2do 60g/m2. V extrémních podmínkách a při sníené klíčivosti se výsevné mnoství úměrně
zvýí.

5.2.1.4 Hydroosev

U hydroosevu musí být tlouťka nastříkané slehnuté vrstvy 0,005 m a 0,05 m a musí být souvislá. Směs vody
a travního semene musí být bez toxických příměsí a doplněna dostatečným mnostvím umělých hnojiv,
organické hmoty a protierozní přísady ve smyslu kapitoly 15 TKP.

5.2.1.5 Drny

Při drnování, které je vhodné pro ochranu svahů meního rozsahu, musí být drny srýpány ručně do čtvercových
tabulí o straně nejméně 0,25 m. Tlouťka drnů je dána druhem zeminy (obvykle 0,05 a 0,07 m), ze které jsou
snímány.

5.2.1.6 Pleteniny

Pro pleteniny je nejvhodnějí materiál ze vech druhů vrb a jív. Nejvhodnějí je uití prutů v době od opadání
listů do jejich vyraení. Pokud je nutno zřizovat pleteniny v době vegetace, musí se pruty zbavit listů.

5.2.1.7 Přírodní a umělé kamenivo

Přírodní kamenivo pouité při úpravách svahů ve styku s vodními toky a díly (pohozy, těrkové koberce,
rovnaniny) musí odpovídat poadavkům Vzorového listu elezničního spodku 6.
Výzisk ze těrkového loe je moné pouít, pokud nepřekročí limity pro třídu vyluhovatelnosti I podle Zákona
č. 185/2001 Sb. O odpadech, i kdy se zde o odpady nejedná.
Umělé kamenivo vzniklé průmyslovou výrobou (např. recyklací betonových konstrukcí) musí splňovat fyzikální
a mechanické poadavky kladené na přírodní kamenivo a musí být nezávadné z hlediska ivotního prostředí. Pro
umělé kamenivo určené k ochraně svahů musí být zpracovány ZTKP a lze jej pouít pouze se souhlasem
stavebního dozoru.

5.2.1.8 Přírodní a umělý kámen

Přírodní kámen pouitý při úpravách svahů ve styku s vodními toky a díly (pohozy, těrkové koberce, patky
a záhozy, dlaby, rovnaniny) musí odpovídat poadavkům ČSN 72 1860, v případě dlaby také ČSN 72 1861.
Lomový kámen určený do konstrukce k ochraně svahů musí splňovat poadavky projektové dokumentace.
Pouití umělého kamene (např. betonových výrobků, recyklovaných betonových bloků) k ochraně svahů musí
odpovádat poadavkům Vzorového listu elezničního spodku 6 a projektové dokumentací.

5.2.1.9 Travní rohoe

Travní rohoe musí být vytvořeny ze sítí ze syntetických nerozpadavých látek, pod kterými je poloena ivná
vrstva z odpadových směsných, rozpaduschopných textilních materiálů, obsahujících travní semeno.

5.2.1.10 Vegetační tvárnice

Vegetační tvárnice musí svým tvarem odpovídat katalogové nabídce výrobce a musí svojí kvalitou odpovídat
podmínkám odolnosti proti účinkům vody a chemických látek podle ČSN 73 1326, mrazuvzdornosti,
trvanlivosti a pevnosti.
Pro betonové dílce se vyaduje beton třídy C 30/37 XF3 podle ČSN EN 206-1.
Vegetační tvárnice z plastů musí splňovat vechny vlastnosti deklarované výrobcem.

6
5.2.1.11 Biodegradační rohoe, protierozní síťovina (georoho)

Biodegradační rohoe jsou tvořeny přírodními látkami organického původu, které jsou kompletně biologicky
odbouratelné. Musí umoňovat dobrou akumulaci vody i na strmých svazích a vytvářet vlhké a teplé mikroklima
pro optimální podmínky vzrůstu. Zřizují se při kombinované ochraně k dočasné stabilizaci povrchu svahu.
Pouije se takový typ rohoe, aby nedolo k fotodegradaci dříve, ne se vytvoří souvislý porost vegetace, který
převezme protierozní ochranu svahu.
Protierozní prostorová síťovina (georoho) se zřizuje z PP a PEHD. Musí být odolná proti UV záření. Pouije se
při kombinované ochraně k trvalé stabilizaci povrchu svahu.
Biodegradační rohoe a protierozní síťovina musí umonit spolehlivé zakořenění vegetace. Musí být nezávadná
pro ivotní prostředí, tvarově stálá, odolávat unáecí síle přívalové vody, poryvům větru, mechanickému zatíení
při montái a údrbě a nesmí bránit růstu vegetace. Minimální pevnost materiálů v tahu v obou směrech je
3 kN.m-3. Současně musí splňovat vechny vlastnosti deklarované výrobcem.

5.2.1.12 Celulární systém (geobuňky), zatravňovací panely

Celulární systém (geobuňky) je tvořen PE flexibilní buněčnou strukturou podobnou včelímu plástu. Geobuňky
musí být tvarově stálé, aby nedolo k poruení na spojích a ke zborcení na svahu.
Zatravňovací panely tvoří tuhou buněčnou strukturu z plastů.
Prostorové buňky obou systémů musí být nezávadné pro ivotní prostředí a musí splňovat vechny vlastnosti
deklarované výrobcem. Vyplňují se zrnitým materiálem nebo zeminou. Podle poadavku na druh ochrany svahu
se zatravní, případně se do buněk vysadí dřeviny.

5.2.1.13 Materiál pro úpravy skalních svahů

Materiál pouitý pro ochranu skalních svahů místními úpravami musí mít tyto minimální pevnosti v tlaku:
kámen 60,0 MPa, cihly 20,0 MPa, prostý beton 25,0 MPa.
Při spárování se pouije aktivovaná cementová malta nebo stříkaný beton o minimální pevnosti v tlaku
25,0 MPa.
Pro vyplnění spár a trhlin injektáí se pouije aktivované cementové mléko o minimální pevnosti v tlaku
20,0 MPa nebo cementová malta aktivovaná o minimální pevnosti v tlaku 25,0 MPa. Dále je mono pouít
materiál na bázi pryskyřic. V tomto případě je nutno se řídit předpisem SR 105/1(S)-Pouívání plastbetonu
v traťovém hospodářství.
Při podezdívání musí pouitý materiál vykazovat tyto minimální pevnosti v tlaku: kámen 60,0 MPa, beton pro
zdivo betonové 25,0 MPa, beton pro elezobeton 30,0 MPa.

(Pozn: vechny uvedené hodnoty pevností platí pro krychelnou pevnost v tlaku)

5.2.1.14 Ochranné sítě

Pro ochranu skalních svahů, na nich dochází v důsledku působení různých činitelů (zejména zvětrávání)
k opadávání úlomků a kusů horniny, se pouívají ocelové sítě nebo sítě z geosyntetických materiálů. Ochranné
sítě z ocelového pletiva, které mají plnit funkci trvalé ochrany svahu, musí splňovat tato kritéria: drát
minimálního průměru 2,2 mm, počáteční zkouky typu drátu a pletiva musí splňovat podmínku tahové pevnosti
drátu min. 350 N/mm2, tanost min 8 %, tlouťka pozinkování min. 240 g/m2, odolnost proti korozi 350 hodin.
Kvalita pouitého materiálu musí být stanovena projektovou dokumentací.
Slouí-li sítě jen k ochraně pracovníků nebo pro krátkodobé zajitění svahu před provedením jiného způsobu
ochrany (tj. dočasná ochrana), je mono pouít sítě z geosyntetických materiálů, případně ocelové pletivo
s niím nánosem zinku ne určuje první odstavec tohoto článku.
V místech, kde hrozí nebezpečí poruení sítí z geosyntetických materiálů (nebezpečí poárů, chemických
havárií, dopravních nehod, vandalismu aj.), nelze tyto sítě bez účinné ochrany pouít.
V místech meních sklonů a tam kde nehrozí nebezpečí poruení sítí (podle předcházejícího odstavce), je mono
pouít geomříky z polyethylenu (pouití musí být v dokumentaci posouzeno). Materiál musí být odolný vůči
působení UV záření a dalím povětrnostním vlivům.
Na ochranné sítě, pouité na stavbě musí být doloeno prohláení o shodě, certifikát na výrobek dle zákona
22/1997 Sb. v platném znění a Vyhl. 163/2002 Sb., technická dokumentace a výsledky počátečních zkouek
typu v souladu s poadavky dokumentace.

7
5.2.1.15 Gabiony

Gabionová konstrukce je prvek ve tvaru krychle nebo kvádru, vyrobený z estibokého ocelového pletiva,
svařovaných ocelových sítí, případně vysokopevnostních polymerových geomříí vyplněný přírodním
kamenivem, lomovým kamenem, zeminou, recyklátem apod. Podle provedení se gabiony dělí na vázané
a svařované. Podle rozměrů se dělí na koe a matrace.
Na elektrizovaných tratích musí být pouití gabionů posouzeno v souladu s ustanovením předpisu SDC S4,
příloha 27.
V blízkosti stejnosměrné trakční proudové soustavy se doporučuje přednostně pouívat konstrukce gabionů
z nevodivých nebo izolovaných materiálů. Pokud jsou gabiony v prostoru ohroení trakčním vedením (dále jen
v POTV) provedeny z vodivých materiálů, musí mít ochranu před nebezpečným dotykem podle ustanovení
normy ČSN 34 1500, ČSN EN 50122-1 a v souladu s ČSN 34 2613, ČSN 34 2614 a ČSN 33 2000-4-41.
Pokud je pro konstrukci gabionů pouito elektricky vodivých materiálů, vzniká riziko současného dotyku mezi
neivou částí trakčního zařízení a vodivou cizí částí (gabiony) s moným rozdílným potenciálem podle
ČSN 33 2000-4-41. Vzdálenost je dostatečná, jestlie není mení ne 2,50 m. Tuto vzdálenost je nutno dodret
vdy mezi nejbliími povrchy stoárů TV a gabionů. Zajitění předpisového poadavku lze technicky řeit
přeruením vodivé gabionové konstrukce v poadaveném odstupu a nahrazení konstrukcí elektricky nevodivou.
Pouití moných úprav nebo náhradních konstrukcí řeí projektová dokumentace podle místních podmínek
(násep/výkop, výka konstrukce, kolize s odvodňovacím zařízením, kolize s kabelovými trasami, kolize s PHS,
vlivy podmínek slaboproudu a silnoproudu apod.). Pro navrhování uvedených konstrukcí platí zásady podle
odpovídajících kapitol TKP.
Vázaný gabion (ko) - pletivo pro vázaný gabion je vyrobeno z galvanizovaného ocelového drátu o průměru
min. 2,7 mm. Tahová pevnost drátu před spletením musí být min. 400 MPa. Minimální pokovení drátu zinkem
je 260 g/m2. Pro extrémní korozní podmínky lze pozinkovaný drát potáhnout PVC o tl. 0,4 0,6 mm (tuto
úpravu nelze pouít, pokud se jedná o POTV). ířka oka se obvykle pohybuje v mezích 50 mm 100 mm.
Pletivo musí být vyrobeno tak, aby nemohlo dojít k jeho rozpletení při pokození jednoho drátu, t.j. má min.
dvojité zakroucení.
Obvodové hrany vázaného gabionu musí být bezpečně zpevněny vázacím drátem a zajitěny ocelovou spirálou
tak, aby vechny spoje měly přinejmením stejnou pevnost jako pletivo. Drát pro zpevnění obvodových hran
musí mít tlouťku min. 3,4 mm pro sítě z drátu o průměru 2,7 mm a 3,9 mm u sítí z drátu o průměru 3,0 mm.
Podle potřeby se zajiťuje tvarová poloha gabionu výztuným drátem, kterým se spojují protějí svislé stěny
(4 výztuhy na 1 m2 ). Tlouťka tohoto drátu musí být min. 2,0 mm. Při pouití velmi ostrohranného kamene se
doporučuje pouít spojovací drát tlouťky 2,2 mm. Vázací drát pro spojování jednotlivých koů mezi sebou
a vyztuení hran má průměr min. 2,2 mm u koe ze sítě o tlouťce drátu 2,7 mm a min. 2,4 mm při tlouťce
drátu pletiva 3,0 mm. Místo vázacího drátu lze pouít ocelové háčky, které se po umístění stlačí do krouků.
Vzdálenost těchto krouků mezi sebou nesmí překročit 0,20 m. Tlouťka drátu pro krouky je min. 3,0 mm.
Vázaný gabion (matrace) - pletivo pro matraci je vyrobeno z galvanizovaného ocelového drátu o průměru min.
2,0 mm. Tahová pevnost drátu před spletením musí být min. 350 MPa. Minimální pokovení drátu zinkem je
240 g/m2 původního povrchu drátu. Pro agresivní prostředí se drát potáhnuje PVC o tlouťce min. 0,5 mm nebo
se drát galvanizuje zinko-hliníkovou slitinou.
Drát pro zpevnění obvodových hran musí mít tlouťku min. 2,4 mm pro sítě z drátu o průměru 2,0 mm a 2,7 mm
u sítí z drátu o průměru 2,2 mm. Vázací drát pro spojování jednotlivých dílů musí mít průměr min. 2,0 mm.
Poadované vlastnosti drátu pro vázané gabiony (koe a matrace) uvádí tab. 1.
Svařovaný gabion - u svařovaných sítí je průměr drátu min. 3,7 mm a musí být u nich zajitěna předepsaná
pevnost svaru. Tahová pevnost drátu musí být min. 400 MPa. Minimální árové pokovení musí být 260 g/m2
původní plochy drátu. Velikost oka ve tvaru čtverce nebo obdélníku se obvykle pohybuje v mezích 100 mm -
120 mm. Pevnost svarů ve smyku musí být min. 4 kN.
Spojovacím materiálem jsou spirály, slouící ke spojování jednotlivých stykových hran gabionové konstrukce
a distanční spony (rohové a příčné), které slouí k zachování její tvarové stability. Oba druhy spojovacích
materiálů mají průměr drátu min. 3,7 mm.
Poadované vlastnosti drátu pro svařované gabiony uvádí tab. 1.

8
Tabulka 1 Poadavky na dráty vázaných a svařovaných gabionů

Vlastnost Poadavek Zkuební metoda
ČSN EN 10002-1
Tahová pevnost drátu - ko min. 400 MPa ČSN EN 10002-1
ČSN EN 10002-1
Tahová pevnost drátu - matrace min. 350 MPa ČSN ISO 7802
ČSN EN ISO 1463
Tanost min. 8%
Přilnavost Zn ČSN 05 1133
Tlouťka pozinkování 1) ČSN EN 10002-1

min.40μm, min.260 g.m-2

Tolerance rozestupu drátů svařované sítě 5 mm/1 bm sítě

Únosnost svarů ve smyku min. 4,0 kN
Tahová pevnost pletiva/ sítě min. 40 kN.m-2 2)

Odolnost proti korozi 350 hodin

1) Při otočení kolem trnu o Ø 8 mm nesmí být zinková vrstva oloupaná nebo popraskaná

2) Pro různé Ø drátů a různé velikosti ok pletiva můe odběratel poadovat hodnoty odliné

Gabion z vysokopevnostních polymerových geomříí - pro stavbu gabionové konstrukce lze pouít
i vysokopevnostní polymerové geomříe z polyetylenu a polypropylenu, u nich je zajitěna dlouhodobá stálost
jejich mechanických vlastností proti působení UV záření, povětrnostním vlivům apod. Vysokopevnostní
polymerové geomříe musí mít minimální pevnost v tahu podélně i příčně 30 kN.m-1 a tanost max. 15%.
Minimální rozměry oka jsou 40 mm, maximální 80 mm. Sestavení gabionu z polymerových geomříí vyaduje
podpůrnou konstrukci (formu).

V místech, kde hrozí nebezpečí poruení gabionů z gesyntetických materiálů (nebezpečí poárů, chemických
havárií, dopravních nehod, vandalismu aj.), nelze tyto gabiony bez účinné ochrany pouít.

Výplň gabionů - pro výplň gabionů, které mají statickou funkci, musí být pouity pouze pevné úlomky hornin
nebo valouny, které nepodléhají povětrnostním vlivům, neobsahují vodou rozpustné soli a nejsou křehké.
Přednost mají horniny s vyí měrnou hmotností a nízkou pórovitostí. Rozměry horninových úlomků musí být
větí ne průměr oka v pletivu (síti), aby nedocházelo k vypadávání kamene. Nejvhodnějí jsou úlomky
o minimální velikosti rovné 1,5 a 2 násobku průměru oka. Maximální velikost kamene je 2,5 násobek velikosti
oka. Větí kameny ne 2,5 násobek velikosti oka pletiva se mohou vyskytnout pouze ojediněle v líci. Kámen
(úlomky) mení ne průměr oka můe být pouit v mnoství, které nepřesahuje 10% - 15% celkového objemu
pro výplň mezer a uklínování větích kamenů uvnitř gabionů (mimo líc). Pro staticky působící konstrukce je
nutné pouít kámen čistý, bez příměsí jemnozrnné zeminy ani jinak znečitěny (např. organickým materiálem).

Kámen pouitý do líce gabionů, které nemají statickou funkci (např. protihlukové a obkladní stěny) musí
splňovat poadavky na vlastnosti kamene jako na výplň gabionů se statickou funkcí.

Za lícovou stěnou múe být pouitý i jiný materiál (netříděný kámen, říční valouny, recyklované kamenivo nebo
beton, zemina apod.). U těchto gabionů lze připustit i růst vegetace.

Valouny lze pouít pouze při styku s vodními toky jako místní materiál z řečitě. Objem valounů můe činit
max. 60% z celkového objemu kameniva.

Kombinace kamene a zeminy pouívá se zpravidla u protihlukových clon tak, aby stěna mohla být doplněna
výsadbou zeleně. Při kombinaci kamene se zeminou musí být gabion zevnitř vyloen separační, případně
filtrační geotextílií (podle projektové dokumentace). Osázení zeleně je moné jak při výstavbě, tak dodatečně.

Vlastnosti náhradních materiálů pouitých pro plnění gabionů, zpětný zásyp a jejich hutnění určuje projektová
dokumentace nebo ZTKP.

Poadavky na vlastnosti výplňového kamene uvádí tab.2.

9
Tabulka 2 Poadavky na výplňový kámen gabionů

Vlastnost Poadavek

Pevnost v tlaku min. 50 MPa

Nasákavost max. 1,5% hmotnosti
Trvanlivost 3) max. 9%
Mrazuvzdornost 4)
min.16 kN. m-3
Sypná hmotnost

Pórovitost kamene max. 15%

Odplavitelné částice max. 3,0% hmotnosti

3) Zhotovitel zajistí provedení zkouky trvanlivosti, pokud je nasákavost kamene větí ne 1,5 %.

4) Zhotovitel zajistí provedení zkouky mrazuvzdornosti, pokud je trvanlivost kamene větí ne 9 %.

5.2.1.16 Hřebíkování zemin

Veobecně

Hřebíkování je technický způsob zajitění stability zářezového svahu v zeminách. Hřebíkovaný svah se obvykle
zhotovuje postupně s odkopáváním (tvarováním) líce svahu. Konstrukce hřebíkovaného svahu pozůstává
z krátkých zpravidla ocelových tahových prvků výztue, zvané hřebík, případně cementové zálivky těchto
hřebíků a zajitění líce svahu proti vypadávání zeminy, obvykle stříkaným betonem s výztuí. Povrch svahu je
mono dále upravovat např. obkladem z betonových prefabrikátů apod.
Hřebíky se osazují buď do předvrtaného vrtu a zainjektují cementovou směsí, nebo se osazují zaráením,
zavibrováním apod. Jejich sklon je větinou kolmý k povrchu svahu. V případě svislého výkopu se vrty pro
hřebíky provádějí ve sklonu 5 a 10° od vodorovné roviny směrem dolů, aby bylo moné vyplnit vrt zálivkou.
Vytvořené vyztuené zemní těleso vzdoruje zemnímu tlaku, vnějímu zatíení i povrchové erozi.

Zemina

Pro hřebíky nejsou vhodné těrkové a balvanité sedimenty. Hřebíky lze zpevňovat i svahy v měkkých
a zvětralých horninách (jílovce, slínovce, břidlice). Kvalita zemního masivu je posuzována podle výsledků
geotechnického průzkumu. Ten musí stanovit i podmínky pro vrtání (zaráení) hřebíků, hydraulické poměry pro
návrh hustoty a délky odvoďňovacích vrtů.

Hřebíky

Hřebíky jsou obvykle ocelové prvky (dráty, pruty, tyče, trubky apod.). Pouití jiných materiálů ne oceli (např.
laminátu, polymerů, uhlíkových vláken) musí být uvedeno v projektové dokumentaci. Poadavky na kvalitu
materiálů jsou určeny projektovou dokumentací a musí splňovat podmínky těchto TKP a souvisejících norem.
Běně se pouívá betonářská ocel, svorníkové tyče apod. Pokud jsou ocelové výztuné prvky v přímém
kontaktu se zeminou (zaráené hřebíky), musí být odolné proti korozi. Způsob antikorozní ochrany, která musí
zaručit spolehlivou funkci výztue po celou dobu ivotnosti konstrukce, určuje projektová dokumentace. Plné
ocelové tyče musí splňovat podmínky ČSN P ENV 10080, ocelové trubky musí odpovídat ČSN EN 10210-2
nebo ČSN EN 10219-1. Válcovaný výrobek (za horka) musí vyhovovat ČSN EN 10025 nebo ČSN EN 10125-
1,3,4. Pokud je výztuný prvek galvanizován za horka, musí splňovat poadavky ČSN EN ISO 1461.

Injekční směs (zálivka)

Cementová injekční směs musí splňovat poadavky norem ČSN EN 445, ČSN EN 446 a ČSN EN 447. Volba
cementu pro injekční směs musí vzít v úvahu agresivitu prostředí, propustnost zeminy a ivotnost hřebíku.
Agresivita prostředí bude určena podle ČSN EN 206-1. Volba vodního součinitele závisí na geotechnických
podmínkách, metodě hřebíkování, poadavcích na trvalnlivost a pevnost. V případě pouití přísad nesmí dojít
k negativnímu vlivu na výztuný prvek nebo vlastnosti injekční směsi. Přísady nesmí obsahovat více ne 0,1%
chloridů, síranů nebo dusičnanů. Běná injekční směs musí mít pevnost v tlaku min. 5 MPa před zatíením
hřebíku. Pevnost injekční směsi po 28 dnech musí být min. 25 MPa.

10
Lícové opevnění

Lícové opevnění svahu je tvořeno materiály a nebo prvky předepsanými v projektové dokumentaci. Spojení
mezi lícovým opevněním a hřebíky musí spolehlivě zajistit přenáení napětí z líce na hřebíky a tolerovat rozdíly
v sedání mezi lícovým opevněním a zeminou. Nejběnějí typy lícového opevnění jsou panely a bloky, stříkaný
beton, na místě betonová stěna, sítě (ocelové nebo geosysntetické). Kvalita lícového opevnění musí být doloena
doklady, které předkládá zhotovitel stavby stavebnímu dozoru. Poadavky na kvalitu jsou určeny projektovou
dokumentací a musí splňovat podmínky těchto TKP a souvisejících ČSN.
V místech, kde hrozí nebezpečí poruení lícového opevnění z gesyntetických materiálů (nebezpečí poárů,
chemických havárií, dopravních nehod, vandalismu aj.), nelze toto opevnění bez účinné ochrany pouít.

Panely a bloky (obvykle prefabrikované)

Betonové panely musí vyhovovat ČSN EN 206-1 a kapitole 17 TKP. Beton musí mít pevnost min. C 30/37.
U vyztuených betonových panelů musí ocel splňovat poadavky ČSN P ENV 10080. Líc panelu v kontaktu se
zeminou bude upraven v souladu s ČSN EN 1992-1-1.

5.2.1.17 Geotextílie, geomříky a sítě

Poadavky na geotextílie jsou určeny funkcí, kterou má geotextílie jako ochrana tělesa elezničního spodku
plnit. Pouití geotextílie, je je součástí ochrany svahu je vymezeno Vzorovým listem elezničního spodku
6.11.
Pro geotextílie s funkcí filtrační a separační platí podmínky stanovené předpisem SDC S4 a OTP Geotextilie
v tělese elezničního spodku.
Geotextílie ve spojení s hydroosevem slouí ke zřizování vegetačního krytu na svahu z jalové zeminy. Pro tento
účel se pouívá geotextílie s velkými póry.
Geotextílie textilních matrací, přenáející tahová napětí, musí zajiťovat min. tahovou pevnost předepsanou
projektovou dokumentací. Dalí vlastnosti jsou stanoveny předpisem SDC S4 a OTP Geotextilie v tělese
elezničního spodku.
Geomříky a sítě z geosyntetik, které jsou určeny k ochraně svahů tělesa elezničního spodku musí splňovat
obecné poadavky podle ČSN EN 12224 a musí být odolné proti UV záření a dalím povětrnostním vlivům,
pokud jsou přímo vystaveny účinkům atmosféry.
Geomříky a sítě z geosyntetik, které plní statickou funkci v geotechnických konstrukcích (gabiony, vyztuené
zeminy, lícová opevnění hřebíkovaných zemin, ochranné a záchytné sítě a.j.), musí splňovat poadavky
stanovené projektovou dokumentací a musí být v souladu s OTP Geomříky a geomembrány v tělese
elezničního spodku.
V místech, kde hrozí nebezpečí poruení geotechnických konstrukcí s pouitím gesyntetických materiálů
(nebezpečí poárů, chemických havárií, dopravních nehod, vandalismu aj.), nelze tyto materiály bez účinné
ochrany pouít.
Geomříky a sítě z geosyntetik, které zajiťují protierozní ochranu svahů zemního tělesa, musí splňovat
poadavky stanovené OTP Geomříky a geomembrány v tělese elezničního spodku. Velikost ok geomříek
nebo sítí nemá být větí ne velikost efektivního zrna kamenitého svahu. Současně musí splňovat vechny
vlastnosti deklarované výrobcem. V případě pouití při kombinované ochraně musí umonit spolehlivé
zakořenění vegetace.
V místech, kde hrozí nebezpečí poruení geosyntetických materiálů (nebezpečí poárů, chemických havárií),
určených k protierozní ochraně, je vhodné geosyntetický materiál překrýt ochrannou vrstvou.

5.2.1.18 Stříkaný beton a torkretová omítka

Stříkaný beton

Minimální poadovaná krychelná pevnost v tlaku stříkaného betonu je 25,0 MPa. Kamenivo pro stříkaný beton
musí mít plynulou křivku zrnitosti, frakce 0-22 mm, případně 0-32 mm. Minimální tlouťka vrstvy stříkaného
betonu pro dočasné konstrukce je 0,10 m. V případě trvalých konstrukcí se stříkaný beton vyztuuje ocelovou
sítí a jeho min. tlouťka je 0,20 m. Stříkaný beton se nanáí v jedné nebo více vrstvách. Mnoství jemných
součástí (< 0,08 mm) ve směsi stříkaného betonu musí být alespoň 17%. Vodní součinitel směsi se pohybuje

11
mezi 0,4 0,5, vlhkost kameniva v mezích 2 4 % a mnoství cementu musí být alespoň 300 kg na m3 čerstvého
betonu. Pro tekutou směs musí být mnoství cementu min. 400 kg na m3 čerstvého betonu.

Torkretová omítka

Minimální poadovaná krychelná pevnost v tlaku torkretové omítky je 25,0 MPa.

Ocelové sítě

Pro vyztuení stříkaného betonu nebo torkretové omítky se pouívají ocelové sítě - ocelová svařovaná mříovina
z drátů o profilu 3,5 a 5,0 mm, velikosti ok 50/50 a 200/200 mm. Výjimečně lze pouít i drátěné pletivo.
Ocelové sítě pouité jako výztu do stříkaného betonu torkretové omítky musí splňovat poadavky projektové
dokumentace a ČSN EN 10079. Ocelové sítě jako trvalá povrchová úprava vyztueného svahu musí odpovídat
poadavkům projektové dokumentace, ČSN 42 6403 a ČSN 42 6410. Protikorozní úprava ocelových sítí musí
být v souladu s ČSN EN ISO 1461.
Ocelová síť se připevňuje ke skalnímu podkladu kotvičkami z betonářské oceli zpravidla průměru 10 mm.
Dalí poadavky na materiál jsou obsaeny v kapitole 20 TKP a v kapitole 23 TKP.

5.2.1.19 Obkladní zdi

Obkladní zdi zděné se budují z kamenného zdiva na cementovou maltu s kameny o minimální pevnosti v tlaku
60,0 MPa.
Obkladní zdi monolitické se provádějí z betonu minimální třídy C 30/37 XD3, XF3.
U obkladních zdí polomontovaných a montovaných se pouívá pro nosné konstrukce betonu minimální třídy
C 30/37 XD3, XF3, pro konstrukce výplňové beton minimální třídy C 20/25.
Poadavky na beton obkladních zdí z betonu obsahuje kapitola 17 TKP, poadavky na konstrukce obkladních
zdí z betonu obsahuje kapitola 18 TKP.

5.2.1.20 Kotvy a hřebíky

Pouité kotvy pro ochranu svahů kotvením musí být provedeny jako trvalé s odpovídající antikorozní ochranou.
Pro kotvy tyčové se pouívá ocel s minimální výpočtovou pevností 500 MPa, o minimálním průměru tyče
20 mm, trubky profilu 24 mm a tlouťce stěny 4 mm. Pro kotvy kabelové se pouije drát z oceli o minimální
výpočtové pevnosti 1400 MPa a vyí, minimálního průměru 4 mm. Pro hřebíky se pouívá ocel s minimální
výpočtovou pevností 500 MPa, o minimálním průměru tyče 20 mm (bez závitu). Pro upínání kořene se pouívá
injekční směs (cementová zálivka, kae nebo malta, syntetická pryskyřice). Syntetická pryskyřice se pouívá
zpravidla pro upínání tyčových kotev a hřebíků. Jako podloky pro tyčové kotvy se pouívají ocelové desky
minimální tlouťky 15 mm. Pro hřebíky postačí podloky tlouťky min. 5 mm.
Pro návrh a pouití hřebíků je zpracován návrh *prEN 14490, pro kotvy platí ČSN EN 1537. Pro výplň vrtů se
pouívá cementové injekční směsi z portlandského cementu a písku v poměru 1:1 a 1:2 s vodním součinitelem
c:v = 0,4, pevnosti v tlaku minimálně 25 MPa. Pro výrobu malty se nesmí pouít směsných cementů.
Dalí údaje jsou uváděny v kapitole 24 TKP.

5.2.1.21 Kotvené trámce a ebra

V silně naruených lokalitách je mono pouít pro ochranu svahů kotvené vodorovné trámy a svislá ebra. Tím
se dosáhne roznesení kotevní síly soustavou masivních konstrukcí po velké ploe povrchu svahu zářezu. Jedná
se o elezobetonové trámy a ebra, případně je mono pouít ocelové prvky.
Blií údaje jsou obsaeny v kapitole 18 TKP, v kapitole 19 TKP a kapitole 24 TKP.

5.2.1.22 Ochranné a udrovací prostory

Ochranné a udrovací prostory se zřizují ve skalních zářezech nebo odřezech, hloubky větí ne 5,00 m, ve
kterých lze očekávat vlivem zvětrávání skalních stěn spad kamenů a balvanů a tím ohroení bezpečnosti
elezničního provozu.
Ochranný a udrovací prostor se doplní zábranou proti padajícím kamenům v případech stanovených Vzorovým
listem elezničního spodku 2.12. Výka zábrany nad niveletou koleje se zřizuje nejméně 1,00 m nad niveletou
koleje.

12
Ochranné a udrovací prostory se nemusí zřizovat pokud je vhodným technickým opatřením dle Vzorového listu
elezničního spodku 5 zajitěna ochrana skalního svahu před zvětráváním a padáním kamenů a balvanů.
V odůvodněných případech se navrhnou a zřídí ochranné a udrovací prostory v hlubokých zemních zářezech,
kde je třeba zajistit monost příjezdu mechanizačních prostředků pro obnovovací a udrovací práce.
Ochranné a udrovací prostory se zřizují v celé délce zářezu a ve vhodném místě musí být napojeny na veřejnou
komunikaci.

5.2.1.23 Ochrana proti padajícím kamenům

Pro zajitění odvozu spadlého materiálu ze zářezu je nutno zachovat nejmení ířku ochranného prostoru před
zábranou 3,00 m a do konce zářezu nebo jiného vhodného místa napojeného na veřejnou komunikaci.
V případě, e zde není dostatek místa (min. 3,00 m), je nutno vybudovat ochrannou galerii s patřičnou ochranou
proti padajícím kamenům na straně, na které se budou zachytávat padající kameny. V případě, e vzdálenost
svahu od tělesa trati je tak malá, e ani tato galerie nejde vybudovat, je nutno vybudovat galerii, která bude
překrývat elezniční trať. Touto ochrannou galerií budou padající kameny převáděny mimo drání těleso.
Způsob vybudování této ochrany musí být plně řeen v projektové dokumentaci.
Pro zajitění bezpečnosti elezničního provozu se u skalních zářezů a u hlubokých zemních zářezů (hlubích ne
5, 00 m) s výchozy skalních masivů zřizuje v případě potřeby ochrana proti padajícím kamenům.
Zemní těleso bez ochranných a udrovacích prostorů se zajiťuje před padajícími kameny vhodným technickým
opatřením. Tato ochrana můe být provedena jako:
− ochranné sítě,
− záchytné sítě,
− ochranné ploty,

− záchytné zdi,

− ochranné valy,

− ochranné galerie.

Ochranné sítě se sestávají z ochranného pletiva připevněného k povrchu svahu stěny kotevní technikou.
Záchytné sítě jsou tvořeny nosnou sítí upnutou mezi konzolové nosníky vetknuté do skalního svahu/ stěny. Sítě
se obvykle instalují kolmo na dráhu volného pádu kamenného bloku nebo skalního řícení. Pouije-li se systém
záchytných sítí neobvyklý u staveb SDC, je nutno pro tuto konstrukci zpracovat ZTKP.

Ochranný plot můe být proveden jako plnostěnný nebo s otvory. Plnostěnná konstrukce se zřizuje ze
zabetonovaných ocelových nebo elezobetonových Ι profilů s výplní ze elezobetonových nebo dřevěných
praců, trámů, kulatiny, betonových desek, prefabrikátů z recyklovaných plastů a jiné. Konstrukce s otvory ve
stěně se zřizuje jako zábradlí z ocelových úhelníků doplněné ocelovou sítí nebo jako silniční svodidlo
z ocelových nebo betonových sloupků s ocelovými lany doplněné ocelovou sítí a jiné.
Záchytné zdi se budují obvykle z betonu, elezobetonu, z prefabrikátů, gabionů apod.
Ochranné valy se zřizují ze zemin nebo vhodných sypanin v místech, kde je dostatečný prostor mezi kolejí
a skalní stěnou nebo svahem.
Ochranné galerie je nutno navrhnout v případě nedostatku místa v exponovaných lokalitách v závislosti na
konfiguraci terénu.

Ochranné stavby se navrhují pro kadý případ zvláť na základě geotechnického průzkumu a místních
podmínek.

Záchytné sítě, ochranné ploty, záchytné zdi, ochranné valy a ochranné galerie se posuzují na kinematické
(dynamické) účinky padajících hmot a na zatíení zemním tlakem sypaniny za zcela naplněnou ochrannou
konstrukcí.

Poadavky na materiály ochranných sítí jsou uvedeny v čl. 5.2.1.14. V místech, kde hrozí nebezpečí poruení
ochranných sítí z geosyntetických materiálů (nebezpečí poárů, chemických havárií, dopravních nehod,
vandalismu aj.), nelze tyto materiály bez účinné ochrany pouít.
Poadavky na konstrukce z betonu, elezobetonu, z betonových a elezobetonových prefabrikátu jsou stanoveny
v Kapitole 17 TKP.

Poadavky na ocelové konstrukce a ocelové prvky jsou stanoveny v Kapitole 19 TKP. Pevné ocelové části
ochranné konstrukce musí mít antikorozní ochranu.

13
Poadavky na materiály pouité v gabionových konstrukcích jsou stanoveny v čl. 5.2.1.15.
Poadavky na zeminy a materiály pouité v zemních konstrukcí jsou stanoveny v Kapitole 3 TKP.
Poadavky na materiál nosných sítí nutno stanovit v ZTKP v závislosti na typu pouitého systému záchytné sítě.

5.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

5.3.1 Vegetační ochrany veobecně

Pro vyznačení míst a ploch pro výsadbu, zakládání trávníků, přípravu pro výsadbu, hloubení jamek, oetřování
dřevin před výsadbou, výsadbu, kůly a úvazky ke kůlům, úpravu ploch po výsadbě, mulčování, hnojení,
oetřování dřevin po výsadbě platí zásady kapitoly 15 TKP.

5.3.2 Hlavní zásady při pouívání vegetačních ochran

Svahy náspů se opatřují vegetační ochranou od zemní pláně po úroveň původního terénu, případně po úroveň
laviček mezi patou náspu a hranou příkopu. Zatěovací lavice ze zemin nebo sypanin se opatřují vegetační
ochranou celé. Svahy zářezů se opatřují vegetační ochranou od úrovně původního terénu po místo vzdálené
0,50 m ode dna příkopu nebo po vrchní okraj zpevněné plochy příkopu.
Vegetační ochrana se nezřizuje:
− na svahu příkopu přilehlém ke koleji při hloubce příkopu mení ne 1,00 m od zemní pláně s přihlédnutím

k vlastnostem a stavu zemin zemního tělesa,
− na lavičkách mezi patou náspu a hranou příkopu,
− na stezkách,
− na svazích konstrukční vrstvy,
− na odřezech zemní pláně náspu.
Ukončení vegetační ochrany svahu zářezu v místě styku s terénem nesmí tvořit překáku odtoku vody z území
nad zářezem.
Ochranu svahů příkopů z písčitých a prachovitých zemin je nutno posoudit v závislosti na stavu rostlé zeminy.
V místech s plonými výrony vody se vegetační ochrana nahradí kamenným pohozem. Pouité kamenivo musí
být odolné povětrnostním vlivům.
Ve zdůvodněných případech se ochrana svahů příkopu zřizuje a ke dnu příkopu na přilehlé i odlehlé straně
koleje.
Vegetační ochrana rozprostřením půdy, osetím, popř. vysazením dřevin se provede bezprostředně po konečné
úpravě svahů.
Pro technologické postupy těchto ochran platí zásady z kapitoly 15 TKP.

5.3.3 Hydroosev

Pro technologii hydroosevu platí zásady uvedené v kapitole 15 TKP.
Metodu hydroosevu je mono navíc kombinovat s uitím geotextilií nebo s dalími vhodnými druhy
kombinované nebo technické ochrany.

5.3.4 Drnování

Pro technologické postupy drnování platí zásady z kapitoly 15 TKP.
Drnované plochy je mono v případě potřeby upevnit také sítěmi.
Nejstrmějí sklon svahu pro celoploné drnování je 1:1,25 a pro úsporné drnování 1:1,5.
Zvlátním druhem drnování je pouití předpěstovaných travních koberců.

5.3.5 Pleteniny

Pleteniny se zřizují v ikmých pásech nebo ve čtvercích. Při likvidaci erozivních rýh a brázd se pleteniny zřizují
kolmo na směr erozivních rýh a brázd.

14
5.3.6 Travní rohoe

Travní rohoe se kladou na svah v pruzích ve směru maximálního sklonu svahu nebo souběně s patou svahu.
Mnoství a druh hnojiva uloeného na svahu určí projektová dokumentace.
V krajních hranách ploch opatřovaných travními rohoemi se roho uchytí do zavazovací rýhy.
Pro správné zakořenění travních rohoí je nutno zajistit jejich dokonalé přilnutí ke svahu kotvením.
Horní okraj rohoí náspu se ukládá min. 0,15 m pod pláň tělesa elezničního spodku s přesahem min. 0,50 m.
Roho se překryje materiálem stezky, její konstrukční uspořádání je řeeno předpisem SDC S3.
Spodní okraj rohoí, uloených na svahu zářezu ve výce 0,50 m ode dna příkopu, se připevní ocelovými
skobami, zaráenými ve vzdálenostech po 0,50 m. Travní rohoe se kladou s přesahem minimálně 0,20 m.
Travní rohoe se kotví ocelovými skobami ve tvaru U nebo L v celé ploe. Ocelové skoby jsou ze stavební
oceli profilu 8 a 10 mm a jsou navzájem vzdáleny cca 1,00 m.
Do soudrných zemin se pouívají skoby délky 0,30 m, do písčitých a rozbahněných zemin délky 0,50 m. Místo
ocelových skob je mono pouít laťky s hřeby dlouhými 0,15 a 0,20 m.
Při pokládce se nesmí travní rohoe příli napínat, aby mohly přilnout k případným nerovnostem svahu.
Po poloení je nutno travní roho lehce zalít vodou. V době klíčení semen je nutno provádět kontrolu uloení
travních rohoí a zalévat tak, aby nedocházelo k podtékání vody pod travní rohoe.

5.3.7 Vegetační tvárnice

Vegetační tvárnice se kladou na upravený svah a upevňují se k podkladu dřevěnými kolíky nebo jinými
upevňovadly (např. z betonářské oceli).
Otvory vegetační tvárnice se po osazení na svah vyplní ornicí a osejí.
Při pouití vegetačních tvárnic jako ochrany svahu na styku s vodou nebo ke zpevnění povrchu svahu bez
poadavku ozelenění, se tvárnice osadí do loe tl. 0,05 0,10 m ze těrkodrti a otvory se zasypou stejným
materiálem.

5.3.8 Geotextilie a hydroosev

Při pouití geotextilie ve spojení s hydroosevem pro ochranu svahů se na svah nejdříve rozprostře geotextilie
a zakotví se způsobem a kotvící technikou uvedenou v čl.5.3.6. Hydroosev se potom provede na tuto
rozprostřenou geotextilii.

5.3.9 Gabiony

Gabiony se sestavují přímo na místě stavby v rozměrech určených projektovou dokumentací. Gabiony je moné
také zhotovit jako montání prefabrikát a následně osadit jeřábem na místo uloení. Zhotovitel musí před
zahájením prací předloit technologický předpis ke schválení stavebnímu dozoru.

Základová spára

Musí být urovnána a zhutněna na min. D=95% PS a odsouhlasena stavebním dozorem. Nevhodné zeminy podle
kapitoly 3 TKP budou ze základové spáry odstraněny, upraveny nebo nahrazeny vhodnějím materiálem podle
dokumentace a se souhlasem stavebního dozoru.
V případě zakládání gabionové konstrukce na skalním podloí zhotovitel řádně vyčistí základovou spáru
a případné nerovnosti vyplní těrkodrtí nebo hubeným betonem podle projektové dokumentace. Spáru přejímá
a způsob vyplnění odsouhlasuje stavební dozor.
Hloubka zaloení gabionové konstrukce je určena projektovou dokumentací na základě statického výpočtu.
Nepoaduje se zakládání v nezámrzné hloubce, pokud to nestanoví projektová dokumentace.

Montá gabionů

Gabiony se usazují na základovou spáru. Vázané gabiony se navzájem spojují vázacím drátem v místech styku
svislých hran buď kontinuálně nebo ve výkovém intervalu 0,15 m. Pokud se ukládají na ji usazenou
a vyplněnou vrstvu gabionů, spojují se jetě navíc s podkladem v místech styku kolmých stěn gabionů s víky
spodních gabionů.
Svařované gabionové sítě se vyztuují distančními sponami a spojují se do jednotlivých celků pomocí spirál.

15
Gabiony jako montání prafabrikáty se opatří dočasným rámem pro jednoduí manipulaci. Rám se zhotovuje
z drátěné konstrukce splétané, případně svařované.
Spojovací a výztuný materiál musí mít tlouťku a kvalitu dle čl. 5.2.1.15.

Plnění gabionů kamenivem

Plnění gabionů je moné provádět ručně, strojně nebo kombinací obou způsobů a musí být určeno projektovou
dokumentací. U ručního plnění je mono dosáhnout nií mezerovitosti výplně a estetičtějího vzhledu líce
gabionu. Je vak pracnějí. U strojního plnění je postup rychlejí, avak dosaená mezerovitost je vyí.
Urovnání výplně musí být důkladně provedeno zejména u stěn a v rozích gabionu, a to z vybraných kusů
s dladicovitým urovnáním, aby bylo dosaeno celistvosti tělesa. Ostré hrany výplně na styku s pletivem se
opracují. Při plnění musí zhotovitel neustále sledovat případné deformace líce gabionu a vyrovnávat je
vypínáním drátěného pletiva. Případně je mono pouít provizorní konstrukci, např. leenářských trubek. Pro
omezení případného dotvarování gabionů v důsledku stlačení jeho výplně se koe obvykle přeplňují
o očekávané sednutí kamenné výplně.

Plnění gabionů zeminou

Gabion plněný zeminou musí být zevnitř vyloen separační geotextílií, která zamezí vyplavování zeminy.
Zemina se umisťuje do gabionů po vrstvách do mocnosti 0,30 m a hutní se. Dalí vrstvu lze ukládat na
zhutněnou předcházející vrstvu. Do konstrukce se nesmí ukládat detěm nebo sněhem promáčené nebo namrzlé
zeminy.
Vlastnosti zemin pouitých pro plnění gabionů a jejich hutnění určuje projektová dokumentace.

Vyztuování gabionů

Během postupu plnění gabionů kamenem se navzájem protilehlé stěny stabilizují výztunými dráty tak, aby
nedocházelo k vydouvání líce gabionu tlakem uloeného kamene. Obvyklý výkový interval, ve kterém se
vyztuovací dráty osazují je 0,25- 0,35 m. V horizontálním směru se distanční spony umisťují po cca 0,33 m
(2 dráty na 1 m ířky gabionů).

Uzavření gabionů

Po naplnění kamenem a po horní okraj se gabion uzavře drátěným víkem, které se spojí s kolmými stěnami
vázacím drátem, resp. spirálou.

Převazování vrstev

Při vícevrstvé konstrukci gabiony v horní vrstvě převazují svislé spáry spodní vrstvy (podobně jako cihelná
vazba). U svařovaných gabionů se převazování obvykle neprovádí.

Zasypávání gabionové konstrukce

Rub gabionové konstrukce se zasypává zeminou předepsanou v projektové dokumentaci. Zásyp a hutnění se
provádí současně s plněním gabionu po vrstvách max. 0,30 m, pokud projektová dokumentace nebo stavební
dozor nestanoví jinak. V případě, e za rubem gabionu se nachází jemnozrnná zemina, její částice by se mohli
vplavovat do mezer kamenné výplně gabionu, opatří se rub gabionu separační geotextílií v souladu
s projektovou dokumentací. Do vzdálenosti 2,00 m od gabionové konstrukce se mohou k hutnění pouít pouze
lehké hutnící prostředky (pěchy, vibrační desky do hmotnosti 1 000 kg nebo vedené válce do hmotnosti
1 500 kg).

Ochrana před nebezpečným dotykem na elektrizovaných tratích

Podmínky ochrany gabionových konstrukcí před nepezpečným dotykem na elektrizovaných tratích stanoví
předpis SDC S4, příloha 27. Spolehlivý způsob ochrany musí být řeen v projektové dokumentaci.

Ochrana proti korozi bludnými proudy

Podmínky ochrany gabionových konstrukcí proti korozi bludnými proudy stanoví předpis SDC S4, příloha 27.
Spolehlivý způsob ochrany musí být řeen v projektové dokumentaci na základě vyhodnocení výsledků
korozního průzkumu.

16
5.3.10 Hřebíkování zemin

Veobecně

Před zahájením prací musí zhotovitel vypracovat technologický předpis, který předloí stavebnímu dozoru
k odsouhlasení.
Hřebíkovaná konstrukce s tvrdým lícovým upevněním se obvykle vytváří opakováním následujících pracovních
kroků při hloubení zářezového svahu shora dolů:
a) odkopání vrstvy zeminy na výku 1,00 a 2,00 m, podle projektové dokumentace stavby nebo ZTKP,
b) vyhloubení vrtů v rozteči a do hloubky předepsané projektovou dokumentací,
c) zaplnění vrtů cementovou zálivkou,
d) osazení výztuí (hřebíků) do vrtů,
e) vytvoření povrchové vrstvy ze stříkaného betonu o tlouťce a vyztuení podle projektové dokumentace.
Osazení hřebíků můe následovat po vyhloubení vrtů jako bod c). Zaplnění vrtů zálivkou pak následuje jako
bod d).
Ve vrtech jsou hřebíky chráněny zálivkou z cementové malty o vodním součiniteli 0,4 - 0,5 (ρ=1930-1800
kg/m3).
Pokud se výztuné prvky zaráí do zemního masivu bez předvrtání, odpadá hloubení a zaplňování vrtů
(body b,c).
Bod e) můe v případech nesoudrných zemin následovat za bodem a).
U hřebíkované konstrukce s pruným lícovým opevněním (ocelová mří) nebo měkkým lícovým opevněním
(ocelové sítě, geosyntetická protierozní roho apod.) se úprava povrchu obvykle provádí a po osazení hřebíků
na celou výku svahu. Rovně povrchová úprava (obklad) z betonových panelů se provádí a po zajitění svahu
hřebíky a případně i stříkaným betonem.
Přesné podmínky stanoví ZTKP.

Výkop zeminy

Celý pracovní cyklus a) a e) musí být u hřebíkovaného svahu s tvrdým lícovým opevněním ukončen v jedné
směně. Není dovoleno ponechat odkopanou stěnu bez vyztuení a povrchové vrstvy ze stříkaného betonu
do druhého dne. Výjimku povoluje v odůvodněných případech po konzultaci s geotechnikem stavební dozor.
Časový interval mezi odtěením zeminy (vytvořením svahu/stěny) a instalaci hřebíků musí být co nejkratí, aby
se omezilo riziko vypadávání zeminy ze svahu, případně jeho sesutí. Povrch odkopané stěny musí být proveden
ve sklonu dle projektové dokumentace. Při těbě musí zhotovitel postupovat takovým způsobem a volit takové
prostředky, aby nedocházelo k přetěení a nadvýlomům. Rozvolněnou zeminu je nutno odstranit a její objem
nahradit stříkaným betonem. Ve spodní části pracovní etáe se ponechává cca 0,50 m výztuné sítě nezastříkané
betonem pro umonění napojení přesahem v dalí etái. U svahů s kompaktním povrchem, kde lícové opevnění
má zejména protierozní funkci, můe být konečná úprava provedena a po dokončení osazení hřebíků
v pracovní sekci.

Hloubení vrtů pro hřebíky

Vrt se zhotovuje kolmo k povrchu stěny nebo max. 10º ukloněný od kolmice směrem dolů (u svislých stěn pro
usnadnění vyplněn zálivky). Provádí se rotačním, případně rotačně příklepovým způsobem se vzduchovým
výplachem. V případě soudrných zemin je mono pouít nekové vrtání. Pouití vodního výplachu se
nedoporučuje, neboť v soudrných zeminách mění jejich konzistenci a tím i účinnost hřebíků. Pokud není vrt
dostatečně stabilní do doby instalace hřebíku je nutno provést úpravu technologie (např. pouít panice, dutý
nekový vrták, případně výplach). Minimální průměr vrtu v mm musí být D=d+40, kde d je vnějí průměr
vyztueného hřebíku v mm. Na kadé straně výztue musí být min. 20 mm tlouťka cementové zálivky
z důvodu antikorozní ochrany. Délka vrtu je stanovena projektovou dokumentací. Pokud ji projektová
dokumentace nestanovuje, je v horní části svahu délka vrtů min. L = 0,6 H (H je celková výka svahu). Při patě
svahu můe být délka vrtů kratí. V případě existence plochy oslabení v horninovém masivu (zlomy, pukliny,
smykové zóny) musí být délka hřebíků navrena tak, aby byla zajitěna dostatečná stabilita svahu podél této
plochy.

17
Některé typy hřebíků mohou být instalovány do zeminy příklepem, vibrací nebo nastřelením (balisticky).
Výztuný prvek je v přímém kontaktu se zeminou. Některé typy hřebíků umoňují následnou injektá. Pro
vyloučení případné deformace při instalaci musí mít zaráené hřebíky dostatečnou tuhost a při osazování mohou
být vedeny. Při instalaci se zaznamená čas nutný k zaráení a dostatečná hloubka.
Hustotu hřebíků/vrtů stanoví projektová dokumentace.

Zaplnění vrtu a osazení hřebíků

Vyplnění vrtu cementovou směsí je moné provést v průběhu vrtání skrz výztuný prvek, po skončení vrtání
nebo po instalaci výztue pomocí injekční trubky. Obvykle se po dokončení a vyčitění vrt vyplní vzestupně
(ode dna vrtu směrem vzhůru) cementovou zálivkou. Ihned po vyplnění vrtu zálivkou se osadí hřebíková výztu.
Délka hřebíku je min. o 50 mm větí, ne je délka vrtu, aby bylo umoněno napojení výztuného prvku na
lícové opevnění. Délka vnějího přesahu musí být stanovena v projektové dokumentaci. Pro zajitění
dostatečného a stejnoměrného vykrytí výztue zálivkou je nutné na výztuné prvky při instalaci upevnit
distanční prvky.

Lícové opevnění

Podle tuhosti se rozliuje lícové opevnění:
− měkké, které je tvořeno např. ocelovou sítí nebo geosyntetickou sítí nebo mříí, případně pouze vegetačním

prvkem (má pouze protierozní funkci),

− pruné, pro které se nejčastěji pouívá ocelová mří o dostatečné tuhosti (přenáí osové a smykové síly),
− tvrdé, které se provádí jako:

stříkaný beton bez ocelové sítě,
stříkaný beton vyztuený ocelovou sítí,
na místě vytvořená betonová stěna nebo stěna z betonových prefabrikátů.
Spojení výztue hřebíků s pokryvnou vrstvou se provede přivařením k ocelové síti, ohnutím výztue,
přivařením ocelových podloek, maticí s podlokou a závitem na konci výztue apod. Způsob spojení musí být
uveden v projektové dokumentaci. Po osazení hřebíků se provede úprava povrchu podle projektové
dokumentace. Pro trvalé konstrukce se povrch ze stříkaného betonu obvykle obkládá pohledovými panely podle
projektové dokumentace.

Odvodnění hřebíkované konstrukce

Odvodnění hřebíkované konstrukce se provede v souladu s projektovou dokumentací. Pokud se v průběhu
výstavby objeví nečekané vývěry nebo přítoky vody, navrhne způsob odvodnění zhotovitel a předloí jej
stavební dozoru ke schválení. Odvodnění z hlediska funkce lze rozdělit:
− povrchové odvodnění,
− hloubkové odvodnění zemního masivu,
− drená za lícovým opevněním.
Odvodnění povrchových vod z území přilehlého k hřebíkované konstrukci se provádí podle kapitoly 4 TKP
a Vzorového listu elezničního spodku 3.
Hloubkové odvodnění zemního masivu sniuje tlak na hřebíkovanou zemní konstrukci a odvádí tuto vodu
k povrchu svahu. Odvodňovací vrty se provádí se podle kapitoly 4 TKP.
Drená za lícovým obkladem odvádí vody z hloubkového odvodnění, případně vodu z nitra zemního masivu
k povrchu svahu do svodného drénu u paty svahu (stěny). Zřídí se buď z vertikálních drénů (geodrénů) nebo
jako poný geosyntetický drén (z netkané geotextílie nebo geokompozita). Ploný drén musí být spolehlivě
upevněn na povrch svahu, aby se minimalizovala monost vytváření dutin za vrstvou stříkaného betonu.
Doporučuje se, aby plocha drénu nepřekročila 15% celkové plochy svahu.

5.3.11 Plombování dutin

Plombování dutin je ochrana skalních svahů před nepříznivými účinky vody a mrazu vyplněním povrchových
dutin plombami z odolnějího materiálu-cihel, kamene nebo betonu.
Před plombováním dutin se povrch horniny očistí od vegetace, zvětralé části horniny se odsekají, loná plocha
se zdrsní. Bezprostředně před betonáí nebo zděním se styčná plocha navlhčí a postříká cementovým mlékem.

18
Spolupůsobení plomby s horninou je mono zvýit osazením krátkých trnů z betonářské oceli, osazených do
předvrtaných otvorů. Plomby zděné se na lícní straně vyspárují cementovou maltou.

5.3.12 Těsnění spár (trhlin nebo puklin)

Ochrana skalních svahů těsněním spár zabraňuje pronikání povrchové vody do skalních spár a má obnovit
spojení skalních bloků. Toho se dosáhne vyspárováním rozevřených spár ve skalním líci a jejich vyplněním
injektáí. V případě vytékání vody ze spár je nutno těsnění spár provést v kombinaci s odvodněním. Hloubka
utěsnění spár se určí v projektové dokumentaci případ od případu podle charakteru spár.
Poměr hmot v injektání směsi a injektání tlak se určí v projektové dokumentaci na základě geotechnického
posudku a vodní tlakové zkouky.
Před spárováním se spáry vyčistí do dosaitelné hloubky a vymyjí tlakovou vodou. Vyplnění spár se provede
zpravidla mechanizovaným způsobem. Při rozsahu mením ne 100 m2 je mono provést spárování i ručně.
Pro injektování se do spár osadí injekční trubky nebo se do spáry provede vrt pro osazení obturátoru.
Injektovat lze a po zatvrdnutí malty ve spárách.

5.3.13 Podezdívání skalních bloků

Ochrana skalních svahů podezděním skalních bloků má zabránit pohybu uvolněných skalních bloků pomocí
výztuných eber, podpěrných pilířů, podpěrných trámů a jejich kombinací.
K podezdění se pouije zpravidla kamenné zdivo na cementovou maltu nebo beton.
Podpěrnou konstrukci je třeba zaloit na neporuené hornině a dozdít těsně do horniny, očitěné od vegetace
a zvětralých částic horniny.
Vzájemná vzdálenost a ířka výztuných eber nebo podpěrných pilířů se volí podle místních podmínek
z hlediska funkčního a estetického. Tlouťka konstrukce musí být min. 0,60 m. Pro zvýení účinnosti
podpěrných konstrukcí je účelné metodu kombinovat s kotvením.

5.3.14 Kotvení skalních bloků

Kotvení skalních bloků jako ochrana skalních svahů stabilizuje poruené části skalní stěny jejím spojením se
stabilním skalním podloím kotvami. Způsob kotvení se určí v projektové dokumentaci pro kadý případ zvláť
na základě geotechnického posouzení.

5.3.15 Ochranné sítě

Ochrana skalních svahů ochrannými sítěmi v kombinaci s vegetační ochranou se provádí u skalních svahů, na
nich dochází v důsledku působení různých činitelů (hlavně zvětrávání) k opadávání úlomků a kusů horniny.
V zásadě není rozdílu mezi aplikací ochranných sítí na různé druhy hornin, naopak určující je zejména míra
tektonického poruení a zvětrání hornin. Se zvyující se intenzitou tektonického poruení a hlubím dosahem
zvětrání je provedení ochranných sítí obtínějí.
Sítě se pouijí buď jako dočasná nebo jako trvalá ochrana v závislosti na poadavku objednatele. Podle toho se
volí i doba ivotnosti sítí v souladu s doporučením výrobce. Pod pojmem dočasné ochrany je míněno pouití
ochranných sítí během stavebních prací (např. stavba portálových částí tunelů, tvorba zářezů, zajitění
bezpečného provozu pod skalní stěnou během její sanace apod.). V případě aplikace ochranných sítí jako trvalé
ochrany skalních svahů je nutné sítě fixovat na skalní stěně pomocí tzv. hřebíků (krátké nepředpjaté tyčové
prvky, upnuté v horninách po celé délce). Obvykle jsou hřebíky zhotoveny z betonářské oceli nebo
celozávitových kotevních tyčí zpravidla profilu 20 - 22 mm, osazenými do vrtů profilu 34 - 38 mm, vyplněnými
po celé délce vrtu cementovou injekční směsí. Délky hřebíků (zpravidla 0,60 1,50 m) jsou stanoveny na
základě geologických poměrů (zvětrání, rozpukanost), příp. zatíení a ověřují se průkazními zkoukami.
Hřebíky je moné, mimo klasickou cementovou injekční směs kotvit pomocí lepících ampulí s polyesterovou
pryskyřicí. Ideální průměr vrtu je potom stanoven technickým listem dodavatele těchto ampulí. Optimální
velikost mezikruí je zpravidla 2 a 4 mm. Sítě bývají zpravidla v okrajových úsecích vybaveny vodícími
ocelovými lany, která zajiťují dostatečný přítlak sítě na skalní stěnu. Ocelová lana musí být opatřena
antikorozní ochranou odpovídající danému prostření a ivotnosti konstrukce.
Pokud existuje reálná monost pokození sítí při uvolnění větích objemů hornin pod nimi, lze lokálně zesílit
sítě ocelovými lany s odpovídajícím antikorozním opatřením. Velikost ok ochranné sítě stanoví projektová

19
dokumentace. Pokud je třeba zachytit kamenivo natolik rozdílných frakcí, e nestačí jedna velikost oka, je nutné
poloit na stěnu sítě různých velikostí ok na sebe (mono i lokálně), přičem fixace se provádí najednou.
Konstrukční řeení upnutí ochranných sítí na skalní stěnu a ploný rozsah zasíťovaných ploch vdy vychází
z geologické situace. Přesnou lokalizaci rozsahu zasíťovaných ploch a četnost její fixace včetně jejího způsobu
určuje projektová dokumentace. V průběhu prací řeí lokální úpravy ochrany skalních stěn projektant po dohodě
s geotechnickým dozorem investora a stavebním dozorem.

Ochranné sítě se ukládají na svah očitěný od uvolněných kusů horniny a zvětralých částí skalní stěny a přichytí
se k hřebíkům deskovými podlokami rozměrů minimálně 120 x 120 x 5 mm (v návaznosti na velikost
ok pouité sítě) a matkami. Vyčnívající části hřebíků se po osazení opatří antikorozním nátěrem. Dalí
podmínky při pouití hřebíků určuje kapitola 24 TKP.
K trvalé stabilizaci povrchově rozrueného skalního svahu se mohou ochranné sítě doplnit vegetační vrstvou
v souladu s projektovou dokumentací. Vegetační vrstva sniuje monost dalího zvětrávání horniny. Vegetační
vrstva se na skalní povrch zřídí zpravidla hydroosevem. Sloení a dávkování sloek vegetačního nástřiku se určí
projektovou dokumentací na základě agrotechnických rozborů.

5.3.16 Stříkaný beton a torkretová omítka

Ochrana skalních svahů plátěm ze stříkaného betonu a torkretovou omítkou sleduje vytvoření ochranné vrstvy
na povrchu rozruené horniny.

Skalní podklad pod ochrannou vrstvou musí být co nejméně naruen. Líc odlomu se proto provede ručním
dolamováním nebo metodou hladkého výlomu.

U stávajících skalních svahů se skalní podklad očistí od vegetace a zvětralin.
Ochranné vrstvy se vyztuují jednou nebo dvěma ocelovými sítěmi. Ocelová síť se připevní ke skalnímu
podkladu kotvičkami z betonářské oceli zpravidla profilu 10 mm. Kotvičky se osazují do předem předvrtaných
otvorů o průměru 36 a 42 mm vyplněných cementovou maltou. Hloubka zakotvení je 0,30 a 0,80 m, vzájemná
rozteč kotviček se volí zpravidla od 0,80 do 1,20 m. Jmenovitá tlouťka betonu krycí vrstvy výztuné sítě tb je
stanovena ČSN 73 6206.
Stříkaný beton se provádí v tlouťce 0,20 m a 0,30 m.
Torkretová omítka se provádí v tlouťkách 0,05 a 0,07 m maltou provzduněnou nebo aktivovanou.
Pouití torkretových omítek je moné pouze jako opatření dočasná. Po očitění tlakovou vodou, případně
otryskání pískem, můe být torkretová omítka vyuita jako podklad pro definitivní ochrannou vrstvu.
Bezprostředně před provedením nástřiku ochranné vrstvy se skalní podklad omyje tlakovou vodou.
Vlastní nástřik ochranné vrstvy se provádí po vrstvách tlouťky 0,03 a 0,05 m, přičem u stříkaného betonu se
základní a uzavírací vrstva provede ze záměsi s větím mnostvím cementu a jemnějího kameniva.
Osazení ocelové sítě na předem osazené kotvičky se provede po prvním základním nástřiku. Nástřik ochranné
vrstvy se ukončí 0,50 m nad poslední chráněnou skalní lavičkou.
Dilatační spára ochranné vrstvy se zřídí po kadých 20 m. Časový odstup provádění jednotlivých nástřiků musí
zajiťovat spojení jednotlivých vrstev.
Dojde-li v průběhu prací k znečitění povrchu provedených nástřiků, je třeba před nástřikem dalí vrstvy provést
omytí tlakovou vodou, případně otryskání pískem.

5.3.17 Obkladní zdi

Ochrana skalních svahů obkladními zdmi se provádí tam, kde je ohroena stabilita líce skalního svahu
zvětráváním na větích souvislých plochách. Obkladní zdi nezachycují zemní a horninový tlak.
Obkladní zeď monolitická je kompaktní konstrukce z jednotného stavebního materiálu, budovaná v celém
rozsahu na místě určení.
Obkladní zeď polomontovaná je tvořena monolitickou nebo prefabrikovanou nosnou konstrukcí a prefabrikáty,
tvořícími ztracené bednění. Prostor mezi horninou a bednícími prefabrikáty se musí vyplnit betonem.
Obkladní zeď montovaná je tvořena v celém rozsahu z prefabrikovaných dílců na místě smontovaných
a zmonolitněných. Obkladní zeď musí těsně přiléhat k hornině, čeho se dosáhne dozděním do horniny,
injektáí, příp. kotvením.
V případě výskytu horninové vody je nutno navrhnout opatření pro odtok této vody.
Obkladní zdi je třeba zaloit minimálně 0,50 m pode dnem příkopu.

20
Tlouťka monolitické zdi v koruně je minimálně 0,10 m. Tlouťka monolitické zdi se stanoví statickým
výpočtem. Sklon rubu zdi se určí na základě geotechnického posudku. Tento sklon nesmí být strmějí ne 10:1.
Sklon líce zdi se volí u zdí monolitických maximálně 5:1, u zdí polomontovaných a montovaných můe být
shodný se sklonem rubu zdi.

Tlouťka obkladních zdí polomontovaných a montovaných je závislá na typu konstrukce. Nesmí být mení ne
0,10 m. Je-li třeba podle statického výpočtu zvýit stabilitu zdi, provede se to výztunými ebry nebo kotvením.
Pokud je stabilita zdi zajiťována kotvením, musí být kotvy provedeny podle čl. 5.3.18 Kotvení. Pokud je třeba,
zřídí se za korunou zdi zpevněný záchytný příkop pro odvedení povrchové vody. Příkop se zřizuje
z příkopových tvárnic osazených do loe z betonu C 16/20 XF3 v tlouťce min. 0,15 m, případně
z monolitického betonu C 30/37 XF3. Velikost příkopu určí hydrotechnický výpočet. Pro usnadnění
udrovacích prací se zřídí v úrovni koruny zdi lavička o minimální ířce 1,50 m. Lavičky ve skalních zářezech
se zřizují podle zásad Vzorového listu elezničního spodku 2. Pro zamezení vniku vody do spodní části masivu
se povrch lavičky opatří nepropustnou úpravou v příčném sklonu 3 5% od zdi např. vrstvou z vodostavebního
betonu.

Obkladní zdi monolitické se zdí nebo betonují po úplném dokončení výkopu. Obkladní zdi polomontované
a montované, kombinované s kotvením je mono provádět současně s výlomem.

Pro zachycení kamenů, uvolněných ze skalního svahu nad zdí, je mono zřídit ochranu proti padajícícím
kamenům v koruně zdi podle čl. 5.3.21.

5.3.18 Kotvení

Ochrana skalních svahů kotvením spočívá v zachycení povrchových rozvolněných vrstev skalního masivu
soustavou kotev. Síly, způsobující pohyb skalních vrstev se tak přenáejí do neporueného stabilního skalního
masivu. Nepředpínané kotvící prvky se nazývají hřebíky, předpínané prvky jsou kotvami. Kotvení se pouije
v místech a rozsahu stanovených projektovou dokumentací.

Trvalé kotvy jsou takové prvky, jejich ivotnost překračuje dva roky. Dočasné kotvy jsou pak takové prvky,
jejich ivotnost je projektována na dobu kratí dvou let.

Trvalé kotvy musí být opatřeny odpovídající antikorozní ochranou v souladu s projektovou dokumentací
a ČSN EN 1537. Vyplnění vrtu cementovou injekční směsí se povauje za dočasnou ochranu kotvy proti korozi
(dle ČSN EN 1537) za podmínky, e směs vyplní celý prostor vrtu.

Z hlediska konstrukce se pouívají kotvy tyčové a kabelové, podle stavu napjatosti nepředpjaté (prosté) nebo
předpjaté. U kotev nepředpjatých se zpravidla volí směr kotvy ve sklonu 45° od smykové roviny nebo hlavní
diskontinuity masivu. U kotev předpjatých se zpravidla volí směr kotev kolmý na předpokládanou smykovou
rovinu a puklinový systém. Pro nepředpjaté tyčové kotvy, upnuté po celé jejich délce, je zaveden termín
hřebíky.

Způsob a rozsah zkouek kotev a hřebíků upřesňuje kapitola 24 TKP a ustanovení norem ČSN EN 1537
a *prEN 14490).

Pro dočasné krátké tyčové kotvy se pouívá upínání mechanické, nejčastěji klínovou patkou. Mechanicky
upínané kotvy dosahují konečné pevnosti bezprostředně po upnutí a mono je napínat a zatěovat ihned po
osazení. Pouívají se pouze u pevných skalních hornin, kde nehrozí zatlačení klínu do horniny. Pro
kotvení poloskalních hornin nebo pro přenáení větích tahových sil se pouívá upínání kořene tmelem
(cementová injekční směs nebo syntetická pryskyřice). Aktivace kotvy s kořenem upínaným tmelem je moná a
po zatvrdnutí tmele.

Syntetická pryskyřice se pouívá zpravidla pro upínání nepředpjatých tyčových kotev (hřebíků). Výhodou
pryskyřice je rychlejí tvrdnutí (řádově desítky minut a maximálně 1 2 hodiny dle typu pouité pryskyřice),
vyí pevnost a soudrnost s kotvou i skalním podkladem, a tím monost přenáení větích sil.

Předpětí do kotvy tyčové se vnáí utaením matice na táhle kotvy opřené o podloku na skalním podkladu.
Velikost kotvící síly se zajiťuje buď prunými podlokami, kalibrovanými na poadovanou sílu, předpínacím
klíčem nebo lisem. Pro správnou funkci kotvy je nezbytné centrické namáhání kotvy a přenos síly do horniny
podlokou. Podloky pro tyčové kotvy jsou ocelové desky minimální tlouťky 15 mm. Plocha podloky je dána
předpínací silou a pevnostní charakteristikou horniny. Při úklonu kotvy od skalního podkladu jiném ne 90° je
třeba přenos kotvící síly zajistit speciální úpravou podloky, např. sférickou podlokou. Upínání kořenů
kabelových kotev je řeeno technickými podmínkami pouitého systému kotev. Kotvy kabelové se předpínají
speciálním zařízením podle typu kotvy.

Upínání kabelových kotev na hybném konci se provádí zpravidla do pevných vybetonovaných hlavic
provedených podle technických podmínek daného typu kotev v souladu s dokumentací. Kotvící síla Pz, vloená

21
(vnesená) do kotvy po dokončeném napnutí, musí být větí ne kotvící síla Pk, s ní se počítá ve statickém
výpočtu, přičem Pk/Pz = w, kde w se volí u kotev tyčových minimálně 0,7. Pro kotvy kabelové se w volí podle
typu a konstrukce kotvy a musí být stanovená v projektové dokumentaci. ivotnost kotvených konstrukcí závisí
na kvalitě kotevní výztue a její protikorozní ochraně.

5.3.19 Kotvené trámce a ebra

Technologický postup u této metody ochrany jednoznačně musí stanovit projektová dokumentace. Tomu musí
také odpovídat pouité kotvení. Bude se jednat vdycky o pouití trvalých kotev.

5.3.20 Ochranné a udrovací prostory

Odvodnění dna ochranných a udrovacích prostorů se zajistí vyspádováním ve sklonu 5 % do příkopů v případě
zemních zářezů, nebo do rigolů v případě skalních zářezů. Rigoly hloubky 0,20 m se vybetonují současně
s okrajovými zídkami. ířka rigolu se provede 1,00 m a započítá se do ířky ochranného prostoru. Ochranné
a udrovací prostory se přiměřeně zpevní jako udrovací komunikace ve shodě s projektovou dokumentací např.
vrstvou těrkopísku apod.

5.3.21 Ochrana proti padajícím kamenům

Ochrana proti padajícím kamenům se provádí buď při okraji pláně tělesa elezničního spodku nebo na první
lavičce u skalních zářezů, příp. v koruně obkladních zdí.
Poadavky na provádění ochranných sítí jsou uvedeny v čl. 5.3.15.
Poadavky na instalaci záchytných sítí je nutno stanovit v ZTKP.
Poadavky na provádění konstrukcí z betonu a elezobetonu a provádění montáních prací z betonových
a elezobetonových prefabrikátu jsou stanoveny v Kapitole 17 TKP.
Poadavky na provádění ocelových konstrukcí jsou stanoveny v Kapitole 19 TKP. Ukolejnění ocelových
konstrukcí řeí projektová dokumentace v souladu s ČSN 34 1500 a ČSN EN 50122-1.
Poadavky na provádění gabionových konstrukcí jsou stanoveny v čl. 5.3.9.
Poadavky na výstavbu zemních konstrukcí jsou stanoveny v kapitole 3 TKP.

5.3.22 elezniční těleso ve styku s vodními toky a díly

Technologické postupy pro provádění ochran svahů tělesa elezničního spodku ve styku s vodními toky a díly
určuje Vzorový list elezničního spodku 6, který pojednává o styku tělesa elezničního spodku s vodou podél
vodního toku, v inundačním území nebo pokud tvoří hráz vodního díla.
Jednotlivé způsoby tohoto zpevnění jsou: pohozy, těrkové koberce, patky a záhozy, dlaba, rovnaniny, masivní
obklady, gabiony, textilní matrace, ochranné sítě a rohoe.
Navrené úpravy musí být dále realizovány v souladu s ustanoveními ČSN 75 2130 Kříení a souběh vodních
toků s dráhami, pozemními komunikací a vedeními.

5.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUKY

5.4.1

Pro dodávku, skladování a počáteční zkouky rostlinného a dřevního materiálu platí kapitola 15 TKP.

5.4.2

Travní rohoe je nutno skladovat podle údajů výrobce a těsně před poloením na svah ověřit zkoukou klíčivosti
jejich pouitelnost ve smyslu kapitoly 15 TKP.

5.4.3

Pro dodávku, skladování a počáteční zkouky materiálů pro výrobu betonu, výztue, betonových a ocelových
výrobků, kotvení a pro ochranu skalních svahů platí kapitoly 17, 18, 19, 23 a 24 TKP.

5.4.4

Kámen pro výplň do gabionů můe být skladován na otevřené deponii. Deponie musí mít zpevněný povrch, aby
nedocházelo ke znečitění kamene. Počátečními zkoukami se prokazují vlastnosti výplňového kamene podle
tab. 2, čl. 5.2.1.15. Zkouky těchto vlastností jsou prováděny dle platných norem.

22
5.4.5

Ocelové prvky (pletivo, ocelové sítě, spojovací materiál, výztuhy) a polymerové sítě do gabionů musí být
skladovány tak, aby nemohlo dojít k jeho pokození a znečistění. V případě pouití více druhů ocelových prvků
musí být kadý materiál zřetelně označen, případně skladován odděleně. Počátečními zkoukami se prokazují
vlastnosti ocelových prvků podle tab. 1, čl. 5.2.1.15, u polymerových sítí dle čl.5.2.1.15. Zkouky těchto
vlastností jsou prováděny dle platných norem.

5.4.6

Kadá zásilka materiálu musí být doprovázena dodacím listem a případně certifikátem nebo prohláením shody,
je-li toto poadováno TKP nebo ZTKP. Údaje v dodacím listu musí souhlasit s označením materiálu na
jmenovkách nebo obalu.

5.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

5.5.1 Vegetační ochrana

Poadavky na odebírání vzorků jsou stanoveny v kapitole 15 TKP. Kontrolní zkouky se neprovádí.

5.5.2 Technická ochrana

Poadavky na odebírání vzorků a kontrolní zkouky materiálů pro technickou ochranu svahů jsou stanoveny
v kapitolách 17, 18, 19, 23 a 24 TKP.

5.5.3 Kombinovaná ochrana

Pro vegetační ochranu svahů platí ustanovení čl. 5.5.1, pro technickou ochranu svahů platí ustanovení čl. 5.5.2.

5.5.4 Gabiony

Při výstavbě konstrukce z gabionů kontroluje zhotovitel průběně velikost kamene, mnoství meních úlomků
pro výplň mezer a klínování větích kamenů. Současně kontroluje vizuálně celistvost kamene a jeho navětrání.
Kontroluje způsob ukládání kamene do koe, hutnění, rovinatost líce gabionů, vypnutí pletiva, kvalitu provedení
spojů a výztuh, apod.
Počet kontrolních zkouek se řídí těmito kritérii:
− počet a druh zkouek předepsaný projektovou dokumentací,
− na poádání stavebního dozoru,
− nejméně 1 krát na 500 m3 konstrukce,
− zkouky z kadého zdroje zásypového materiálu.

5.5.5 Kotvy a hřebíky

Počáteční zkouky kotev (typové a ověřovací) se provádí před zahájením nebo na počátku prací. Je nutné
provést nejméně tři ověřovací zkouky. Kadá systémová kotva musí být podrobena kontrolní zkouce.
Podrobnosti určuje norma ČSN EN 1537 a ustanovení kapitoly TKP 24.
Pro zkouky hřebíků platí ustanovení ustanovení návrhu normy *prEN 14490 a kapitoly TKP 24. Doporučená
četnost zkouek hřebíků je udána v tabulce č.3 v návrhu normy *prEN 14490.

5.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

5.6.1

Náhrady rostlinného a dřevního materiálu jsou povoleny, jen pokud je prokázáno, e materiál předepsaný
dokumentací není moné v přísluném vegetačním období zajistit. Vekeré změny druhu, velikosti a kategorie
musí být povoleny stavebním dozorem a lze je připustit pouze za předpokladu, e náhrada bude rovnocenná co
do poadavků, ceny i mnoství.
V případě, e se jedná o náhradu materiálem, který není obsaen v sortimentu povoleném pro stavbu, je rovně
nutné schválení přísluným orgánem ochrany přírody.

23
5.6.2

Skalní svahy upravované stavbou, které zůstanou bez ochrany, musí být odborně posouzeny osobou pověřenou
zhotovitelem. Pověřená právnická nebo fyzická osoba musí splňovat podmínky odborné způsobilosti podle
zákona č. 366/2000 Sb.
Součástí posudku musí být:
− geotechnická charakteristka skalního masivu a jeho stavu bezprostředně po ukončení úprav skalních svahů,
− prognóza chování masivu v dlouhodobém výhledu vlivem endogenních i exogenních geologických sil,
− vliv geologických sil na stabilitu celého masivu i na lokální projevy nestability,
− vliv chování masivu na bezpečnost elezničního provozu včetně posouzení míry rizika moného jeho

ohroení,
− návrh na způsob údrby skalních svahů a na dalí příp. technická opatření uvaovaná v dlouhodobém

výhledu,
− návrh kontrolního sledování ve smyslu čl. 5.9.3, pokud tento poadavek vyplyne z prognózy chování

masivu,
− dalí parametry uplatněné stavebním dozorem nebo jím pověřeným odborným zástupcem.
Posudek musí být vypracován a předán stavebnímu dozoru nejpozději při odsouhlasení a převzetí prací podle
čl. 5.8.

5.6.3

Dalí přípustné odchylky, míry opotřebení a záruky pro vegetační ochrany svahů jsou stanoveny v kapitole
15 TKP.
Pro technické ochrany svahů platí dále přípustné technické odchylky, míry opotřebení a záruky podle ustanovení
kapitol 17, 18, 19 a 23 TKP.

5.6.4

Nevyplněné gabiony musí být rozměry stanovené dokumentací s tolerancí 3%. Pro velikost otvoru je povolena
tolerance 10%. Průměr drátu se můe odchylovat od dokumentace o 3%. Tlouťky pozinkování nesmí klesnout
pod hodnoty uvedené v tab.1., čl. 5.2.1.15.
Tolerance hotové gabionové konstrukce (sklon líce zdi, výková deformace koruny zdi, boulení stěn) určuje
projektová dokumentace na základě předpokládaných deformací podloí.

5.6.5 Záruky, údrba v záruční době

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP. Vegetační úpravy zemního tělesa je mono předat a po
prvním posekání (viz kapitola 15 TKP). Při kolaudaci je předávána stavba dle schválené projektové
dokumentace a zadávacích podmínek, t.j. prosta plevelů, náletových dřevin a po kosení ve stavbě osetých svahů.
Součástí projektové dokumentace i prováděného díla je zabezpečení prvního preventivního postřiku proti
plevelům.
Údrbu v záruční době zajiťuje správce DLHM podle ustanovení v kapitole 1 TKP. V této době za odstranění
plevele, náletových dřevin, přírodního spadu a překáek vzniklých dopravním provozem odpovídá přísluná
SDC.

5.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

5.7.1 Osévání

Pro osévání je nutné vegetační období s dostatkem vláhy. Tyto podmínky jsou podrobně stanoveny v kapitole
15 TKP.

5.7.2 Výsadba dřevin

Výsadby prostokořenných a balových dřevin lze provádět pouze v době vegetačního klidu v jarní nebo podzimní
agrotechnické lhůtě. Olistěné výpěstky nelze vysazovat.

24
Lhůta pro výsadbu dřevin v kontejnerech je delí, není vak hospodárné provádět jakoukoliv výsadbu v letním
období. Vhodnost doby výsadby je nutno posuzovat vdy s ohledem na klimatické podmínky v delím období.

Dalí údaje jsou obsaeny v kapitole 15 TKP.

5.7.3 Drnování

Při pouití drnování je nutné v suchém období před srýpnutím drn pokropit.

5.7.4 Pleteniny

Pro pouití pletenin je nejvhodnějí doba od opadání listů do jejich vyraení. Pokud je nutno zřizovat pleteniny
v době vegetace, musí se pruty zbavit listů.

5.7.5 Betonářské práce

Pro betonářské práce platí klimatická omezení z kapitol 17, 18 a 23 TKP.

5.7.6 Injektování

Pro injektování za nízkých teplot platí ČSN 73 2401, čl. 8.4.1. Při teplotách vzduchu niích ne 0°C je
injektování bez zvlátních opatření schválených stavebním dozorem zakázáno. Po dobu tuhnutí injektání malty
musí být udrována teplota betonu v okolí kanálků +5°C po dobu 5 dnů, není-li zkoukami prokázána doba
kratí. V případě pouití materiálů na jiné ne cementové bázi je nutné dodret údaje výrobce.

5.7.7 Pouití svorníků

Lepené svorníky je mono pouívat jen v suchém prostředí při teplotě vyí ne +5°C.

5.7.8 Zemní práce

Pro zemní práce platí klimatická omezení z kapitola 3 TKP.

5.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

5.8.1 Odsouhlasení prací

Při odsouhlasování prací stavební dozor zkontroluje: popřípadě
− zda soupis prací pro měsíční vyúčtování odpovídá skutečně odvedeným pracím,
− zda práce jsou provedeny způsobem a v kvalitě podle projektové dokumentace a TKP,
− zda materiál uváděný v soupisech prací odpovídá materiálu podle projektové dokumentace,

změnám odsouhlaseným stavebním dozorem.

5.8.2 Převzetí prací

Podkladem pro převzetí prací je dokumentace skutečného provedení, kde zhotovitel vyznačí vekeré provedené
změny proti projektové dokumentaci, které vznikly během realizace.

5.8.2.1

Při přejímacím řízení stavební dozor uvede jmenovitě vekeré vady a nedodělky, které nebrání převzetí díla,
a stanoví lhůtu k jejich odstranění.

5.8.2.2

Vegetační ochrany svahů mohou být převzaty teprve po dokončení vech prací určených projektovou
dokumentací zabezpečujících kvalitu a dalí rozvoj výsadeb. Převzaty mohou být pouze výsadby v dobrém
zdravotním stavu, vitální, nezaplevelené, okopané, s miskami kolem solitérních stromů, s kůly u stromů
a funkčními úvazky. Před převzetím je nutno vyměnit pokozené, uschlé nebo napadené dřeviny za dřeviny
kvalitní, stejného druhu, velikosti a v dobrém zdravotním stavu.

25
5.8.2.3

Pro technické a kombinované ochrany platí pro převzetí prací jetě podmínky z kapitol 15, 17, 18 a 23 TKP.

5.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

5.9.1 Sklonitost svahů

K základnímu kontrolnímu měření při přejímání tělesa elezničního spodku trati patří kontrola výsledných
sklonů svahů jak zemního tělesa, tak sklonů skalních svahů. Zpevněním svahů tělesa elezničního spodku nesmí
dojít ke zhorení sklonitosti svahů proti dokumentaci.
Tolerance sklonitosti u zemních svahů musí odpovídat kapitole 3 TKP. V ádném případě nesmí dojít ke
zhorení parametrů zemního tělesa.
U skalních svahů musí sklon odpovídat projektové dokumentaci. V případě odchylek a nerovností se postupuje
individuálně na základě rozhodnutí stavebního dozoru.

5.9.2 Vegetační ochrany

Po čas záruční lhůty u vegetačních ochran svahů je předmětem sledování zejména úhyn rostlin a dřevin a zjiťují
se příčiny. Kontroluje se také, zda nedolo k pohybu osázených ploch na svazích a následnému pokození
provedené výsadby. Sledování úhynu je podkladem pro reklamační řízení.
Tyto kontrolní prohlídky vyplývají ze zákona č.35/2001 Sb. o drahách a z vyhláky 177/1995 Sb. Intervaly
a lhůty záručních prohlídek se stanoví ve smlouvě o díle na základě projektové dokumentace.

5.9.3 Technické ochrany

U technických ochran skalních svahů a objektů, vyaduje-li to stav skalních svahů a objektů, se zpracovává
projekt kontrolního sledování deformací skalních svahů a objektů. Projekt musí obsahovat rozsah instrumentace,
polohu měřických stanovit, způsob instalace měřících zařízení, bodů, značek a dalích prvků monitoringu,
metodiku měření, způsob vyhodnocení měření, časový plán měření, časovou a prostorou prognózu deformací,
plán technických a správních opatření. Zhotovitel je povinen před zahájením během výstavby zajistit realizaci
projektu kontrolního sledování. Instalace měřících zařízení a prvků monitoringu se u skalních svahů a objektů
zajiťovaných místními úpravami provádí před zahájením stavebních prací, u skalních svahů a objektů
odtěovaných, zmenovaných a tvarově upravovaných bezprostředně po dokončení skalních a stavebních prací.
Nejméně jedno (nulté) měření musí být provedeno bezprostředně po instalaci prvků monitoringu, nejpozději
vak před zahájením přejímacího řízení. Dokumentace o kontrolním měření během výstavby a pokyny pro dalí
postup měření musí být při předávání tohoto úseku stavby do provozu odevzdány stavebním dozorem správci
stavby.

5.9.4 Kotvy a hřebíky

Při ochraně skalních svahů kotvením se musí kontrolovat kotevní síla na kotvách podle kapitoly 24 TKP.
Rozsah zkouky musí být předepsán projektovou dokumentací podle významu trati a kvality kotvené horniny.
Při provádění trhacích prací do 5 m od předpjatých kotev je nutno sledovat stav předpětí a kotvy pravidelně
dopínat na hodnotu Pz.
U hřebíků se kontrolní měření, měření posunů ani přetvoření během provozu se nepoaduje. Předepisuje-
li projektová dokumentace:
− neobvyklou ochrannou konstrukci s pouitím hřebíků,
− zvlátní pouití hřebíků s neobvyklým statickým působením,
− pouití nestandartní technologie provádění hřebíkované konstrukce,
− nebo jinak zvlátní konstrukci s pouitím hřebíků,
musí být pro uvedené případy zpracovány ZTKP, jejich součástí je projekt kontrolního sledování.

26
5.10 EKOLOGIE

5.10.1

Ochrany svahů tělesa elezničního spodku mají nejenom význam pro stabilitu svahů tohoto tělesa, ale mají
i velký význam pro zabezpečení ekologické stability krajiny a měly by přispívat k zlepení ivotního prostředí.
Jsou proto nedílnou součástí vech staveb Českých drah. Při provádění stavby je nutno respektovat ustanovení
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Navrený druh ochrany svahů tělesa elezničního spodku a materiály navrené v projektové dokumentaci těchto
ochran musí být projednány a odsouhlaseny Odborem ivotního prostředí přísluného Okresního úřadu v rámci
územního řízení.

5.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ
OCHRANA

5.11.1

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví kapitola
1 TKP.

5.11.2

Při provádění ochran skalních svahů dráního tělesa platí zásady a předpisy pro práce ve výkách. Za práci ve
výce se povauje práce a pohyb pracovníka, při kterých je ohroen pádem z výky, propadnutím nebo sesutím.
Při této činnosti musí být pracovníci zajitěni proti pádu. Poadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na
pracovitích s nebezpečím pádu z výky nebo do hloubky stanovuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
Zajitění proti pádu musí být zabezpečeno od výky 1,5 m, pokud není stanoveno jinak v projektové
dokumentaci nebo stavebním dozorem.

5.11.3

Prostředky osobního zajitění proti pádu jsou zejména: bezpečnostní lano, bezpečnostní pás, bezpečnostní
postroj, zkracovač lana, samonavíjecí kladka, bezpečnostní brzda, přípravky pro spoutění a vytahování,
vč. přísluenství.

5.11.4

Prostředky osobního zajitění musí být pravidelně prohlíeny a zkoueny nejméně jedenkrát za dva roky, pokud
není interními předpisy stanoveno jinak. Pracovník je povinen se vizuálně přesvědčit před pouitím osobního
zajitění o jeho kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadnosti.
Pracovníci, kteří budou pouívat prostředky osobního zajitění, musí být o jejich pouívání prokazatelně
poučeni a vykoleni.

5.11.5

Materiál, nářadí a pomůcky musí být uloeny, případně skladovány ve výkách tak, aby byly po celou dobu
uloení zajitěny proti pádu nebo sklouznutí. Pracovní nářadí je zakázáno zavěovat na části oděvů, pokud
k tomu oděv není zvláť upraven (pás s upínkami apod.). Prostory, nad kterými se pracuje, musí být vdy
bezpečně zajitěny (ohrazeny, označeny), aby nedolo k ohroení pracovníků a zájmu jiných osob.

5.11.6

Práce ve výkách a v prostorách nechráněných proti povětrnostním vlivům musí být přerueny při: bouři, silném
deti a sněení, tvoření námrazy, dohlednosti mení ne 30 m, teplotě prostředí nií ne -10°C a čerstvém větru
(podrobnosti stanovuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb).
Pouívání silonových lan a ochranných pásů ze silonu a jiných umělých vláken v období, kdy klesne teplota pod
+5°C, je zakázáno.

5.11.7

Při provádění rozsáhlých ochran a zabezpečení skalních svahů vypracuje zhotovitel technologický postup tak,
aby v průběhu prací nedolo k nekontrolovanému poruení stability celého svahu nebo jeho části.

27
5.11.8

Při čitění skalních stěn se musí stěna čistit zásadně shora dolů a rovně se musí shora na ní sestupovat.
Pracovník nikdy nesmí čistit stěnu nad sebou. Níe smí pracovník sestoupit teprve tehdy, kdy skálu pod sebou
řádně očistil.

Skupina pracovníků čistících skálu musí být rozestavěna tak, aby byla vyloučena práce dvou nebo více
pracovníků nad sebou.

5.11.9

Při pouití výbunin k trhacím pracím při úpravách skalních svahů je třeba odborné znalosti a zvýené
opatrnosti. Je nutno dbát, aby se výbuniny nedostaly do rukou nepovolaných.

Trhací práce smí řídit podle povahy a druhu:

a) technický vedoucí trhacích prací, jde-li o trhací práce velkého rozsahu,

b) střelmistr, jde-li o trhací práce meního rozsahu.

Osoby zaměstnané při trhacích pracích nesmějí převzaté trhaviny a rozněcovadla svěřit cizím osobám, ani jich
nesmějí pouívat pro jiné účely, ne pro které byly původně určeny.

Vichni pracovníci zúčastnění při trhacích pracích musí dodrovat ustanovení pro práce s výbuninami
z předpisu SDC (ČD) Op16.

5.11.10

Ve vech prostorách, ve kterých se výbuniny uskladňují nebo kde se výbuniny pouívají, je v jejich přímé
blízkosti zakázáno kouření a jakékoliv zacházení s otevřeným ohněm a nekrytým světlem nebo s rozpálenými
předměty.

Zápalky, zapalovače nebo jiné předměty a látky snadno vznětlivé se nesmějí přenáet do prostorů, kde jsou
uskladňovány výbuniny.

Ve skladu výbunin se smějí uskladňovat pouze výbuniny. Trhaviny a rozněcovadla se nesmějí schovávat ani
v malém mnoství v dílnách, přístřecích, kancelářích nebo odnáet a schovávat v bytech apod.

5.11.11

Z hlediska poární ochrany je nutné včas odstraňovat ze svahů přeschlé travní porosty a křoviny jako prevence
před moným vznikem poárů a jejich eventuální přenesení do okolí tělesa elezničního spodku (obilí, les
apod.). Je zakázáno odstraňovat přeschlou trávu a křoviny vypalováním.

5.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP,
tj. právních předpisů, technických norem a předpisů SDC (ČD).

5.12.1 Technické normy

ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost Kapitola 41:
Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Změna Z1. Oprava O1. Změna Z2.
ČSN 34 1500 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční vedení. Změna Z1, Změna
Z2, Změna Z3, Změna Z4, Změna Z5
ČSN 34 2613 elezniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody a vnějí podmínky pro jejich
činnost.
ČSN 34 2614 elezniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro projektování, provozování a pouívání
kolejových obvodů
ČSN 42 6403 Taené ocelové dráty kruhového průřezu JK 135. Základní rozměrová norma
ČSN 42 6410 Taený ocelový drát pro veobecné účely
ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin. Společná a základní ustanovení
ČSN 72 1151 Zkouení přírodního stavebního kamene. Základní ustanovení
ČSN 72 1176
ČSN 72 1860 Zkouka trvanlivosti a odolnosti kameniva proti mrazu

Kámen pro zdivo a stavební účely. JK 583 - Společná ustanovení

28
ČSN 72 1861 Desky z přírodního kamene pro venkovní dlabu. Poadavky a zkuební metody.
ČSN 73 1326
Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení vody a chemických
ČSN 73 2310 rozmrazovacích látek. Změna Z1
ČSN 73 2401
ČSN 73 6206 Provádění zděných konstrukcí

ČSN 75 2130 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu. Změna 2. Změna 3
ČSN 83 9011
ČSN 83 9021 Navrhování betonových a elezobetonových mostních konstrukcí. Změna a. Změna
ČSN 83 9031 Z2. Změna Z3.
ČSN 83 9041
Kříení a souběh vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními
ČSN EN 206-1
Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou
ČSN EN 445
ČSN EN 446 Technologie vegetačních úprav v krajině Rostliny a jejich výsatba
ČSN EN 447
ČSN EN 933-3 Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání

ČSN EN 1537 Technologie vegetačních úprav v krajině - Technicko-biologické způsoby stabilizace
ČSN EN 1936 terénu - Stabilizace výsevy, výsadbami, konstrukcemi ze ivých a neivých materiálů a
stavebních prvků, kombinované konstrukce
ČSN EN 1992-1-1
Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. Změna Z1. Změna Z2. Změna
ČSN EN 10002-1 A1. Změna A2.
ČSN EN 10025
ČSN EN 10025-1 Injektání malta pro předpínací kabely. Zkuební metody

ČSN EN 10025-3 Injektání malta pro předpínací kabely. Postupy injektování

ČSN EN 10025-4 Injektání malta pro předpínací kabely. Poadavky na běnou maltu.

ČSN EN 10079 Zkouení geometrických vlastností kameniva Část 3: Stanovení tvaru zrn Index
ČSN EN 10210-2 plochosti
ČSN EN 10219-1
ČSN EN 12224 Provádění speciálních geotechnických prací. Injektované horninové kotvy

ČSN EN 12371 Zkuební metody přírodního kamene. Stanovení měrné a objemové hmotnosti
ČSN EN 12715 a celkové a otevřené pórovitosti
ČSN EN 13755
Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-12: Obecná pravidla a
ČSN EN 50122-1 pravidla pro pozemní stavby

ČSN EN ISO 1461 Kovové materiály. Zkouka tahem. Část 1: Zkuební metoda

ČSN EN ISO 1463 Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí. Technické dodací podmínky
Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí. Část 1: Veobecné dodací
podmínky

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí. Část 3: Technické dodací podmínky
pro normalizačně íhané/normalizačně válcované svařitelné jemnozrnné konstrukční
oceli

Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí. Část 3: Technické dodací podmínky
pro termomechanicky válcované svařitelné jemnozrnné konstrukční oceli

Hutnictví eleza. Definice ocelových výrobků
Duté profily tvářené za tepla z nelegovaných a jemnozrnných ocelí. Část 2: Rozměry,
úchylky a statické hodnoty
Svařované duté profily z konstrukčních nelegovaných a jemnozrnných ocelí, tvářené
za studena. Část 2: Rozměry, úchylky a statické hodnoty
Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Zjiťování odolnosti proti povětrnostním
vlivům

Zkuební metody přírodního kamene. Stanovení mrazuvzdornosti

Provádění speciálních geotechnických prací. Injektáe

Zkuební metody přírodního kamene. Stanovení násakavosti vodou za atmosférického
tlaku

Drání zařízení Pevná trakční zařízení. Část 1: Ochranná opatření vztahující se na
elektrickou bezpečnost a uzemňování

árové povlaky zinku nanáené ponorem na elezných o ocelových výrobcích.
Specifikace a zkuební metody

Kovové a oxidové povlaky. Měření tlouťky povlaku - Mikroskopická metoda

29
ČSN EN ISO 9227 Korozní zkouky v umělých atmosférách. Zkouky solnou mlhou
ČSN P ENV 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí. Část 1.1: Obecná pravidla a pravidla
pro pozemní stavby.
ČSN P ENV 10080
Ocel pro výztu do betonu Svařitelná, ebírková, betonářská ocel B 500. Technické
*EN 14490 (v návrhu) dodací podmínky pro tyče, svitky a svařované sítě

Execution of special geotechnical works Soil nailing

5.12.2 Předpisy

SDC (ČD) Op16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

SDC S3 elezniční svrek

SDC S4 elezniční spodek

SDC SR105/1(S) Pouívání plastbetonu v traťovém hospodářství

Obecné technické podmínky SDC č.j. 20034/04-OP a ČD č.j. 60 124/2004-O13 Geotextilie v tělese
elezničního spodku

Obecné technické podmínky SDC č.j. 24 288/04OP a ČD č.j. 63 484/2004-O13 Geomříky a geomembrány
v tělese elezničního spodku

Vyhláka č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, v platném znění

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Vyhláka č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, v platném znění

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
v platném znění

Zákon č. 62/1998 Sb o geologických pracích, v platném znění

Zákon č. 44/1998 Sb. o ochraně a vyuití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění

Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalích zákonů, v platném znění

Nařízení vlády kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební výrobky, v platném
č. 163/2002 Sb., znění

Nařízení vlády kterým se stanoví technické poadavky na stavební výrobky označované CE,
č. 190/2002 Sb., v platném znění

Nařízení vlády o bliích poadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovitích
č. 362/2005 Sb. s nebezpečím pádu z výky nebo do hloubky, v platném znění

30
5.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 4 - Odvodnění kolejitě
Kapitola 15 - Vegetační úpravy
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 20 - Tunely
Kapitola 23 - Sanace inenýrských objektů
Kapitola 24 - Zvlátní zakládání

TKP staveb pozemních komunikací
Kapitola 13 - Vegetační úpravy
Kapitola 30 - Speciální zemní konstrukce

TP 53 Protierozní opatření na svazích pozemních komunikací

31
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 5
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 6 /z roku 2008/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 6

KONSTRUKČNÍ VRSTVY TĚLESA
ELEZNIČNÍHO SPODKU

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 6

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 7.4.2008

č.j.: 12153/08-OKS

Účinnost od: 1.7.2008

Počet listů : 14

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

6.1 ÚVOD 3

6.2 POPIS A KVALITA MATERIÁLŮ 3

6.2.1 Nestmelené vrstvy 4

6.2.2 Stmelené vrstvy 4

6.2.3 Ploné prvky 5

6.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 6

6.3.1 Technologie se snáením kolejového rotu 6

6.3.1.1 Veobecné zásady 6

6.3.1.2 Postup provádění 6

6.3.1.3 Technologie provádění prací 7

6.3.2 Technologie bez snáení kolejového rotu 10

6.3.2.1 Veobecné zásady 10

6.3.2.2 Metody a postup provádění 10

6.3.2.3 Technologie provádění 11

6.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUKY 13

6.4.1 Dodávka a skladování 13

6.4.2 Počáteční zkouky 13

6.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 15

6.5.1 Zemní pláň 15

6.5.2 Konstrukční vrstvy 15

6.5.2.1 Materiál konstrukčních vrstev 15

6.5.2.2 Zkouení vytvořené konstrukční vrstvy 18

6.5.2.3 Zkuební postupy 19

6.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 19

6.6.1 Zemní pláň 19

6.6.2 Konstrukční vrstvy 20

6.6.3 Záruky, údrba v záruční době 20

6.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 20

6.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 21

6.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 22

6.10 EKOLOGIE 22

6.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 22

6.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY, ZÁKONY A PŘEDPISY 22

6.12.1 Technické normy 22

6.12.2 Zákony 24

6.12.3 Předpisy SDC a ČD 25

6.12.4 Předpisy MD odbor PK 25

1
Seznam zkratek

CBR California Bearing Ratio (Kalifornský poměr únosnosti)
ČD České dráhy, akciová společnost
ČSN Česká norma
DLHM Dlouhodobý hmotný majetek
GPK Geometrické parametry koleje
CHKO Chráněná krajinná oblast
OTP Obecné technické podmínky
PSŘ Projekt souhrnného řeení
SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
SDC OTH Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace, Odbor traťového hospodářství
TKP Technické kvalitativní podmínky
TN Technická norma eleznic
TP Technické podmínky
ZTKP Zvlátní technické kvalitativní podmínky

2
6.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP -
Veobecně.
Kapitola 6 Technických kvalitativních podmínek staveb státních drah (dále TKP) platí pro konstrukční vrstvy
tělesa elezničního spodku a v případě vrstev zlepené zeminy a stabilizací rovně pro technologické vrstvy
zemního tělesa a podloí zemního tělesa staveb státních drah, s právem hospodaření Správy elezniční dopravní
cesty (dále SDC).

Konstrukční vrstvy tělesa elezničního spodku (dále konstrukční vrstvy), jako součást pracového podloí (tvoří
jej vrstva kolejového loe, konstrukční vrstva a zemní těleso), musí zajiťovat trvalé geometrické parametry
koleje a dosahovat poadovanou únosnost. Konstrukční vrstvy slouí zároveň k ochraně zemní pláně před
nepříznivými účinky vody a mrazu.
Předmětem této kapitoly TKP nejsou poadavky na kolejové loe, o kterých pojednává kapitola 7 TKP
a poadavky na zemní pláň, o kterých pojednává kapitola 3 TKP.
Pro konstrukční vrstvy a technologické vrstvy zemního tělesa pod pevnou jízdní dráhou musí být zpracovány
Zvlátní technické kvalitativní podmínky (dále ZTKP).

V případě, e kolejové loe spočívá přímo na zemní pláni bez konstrukční vrstvy, musí zemní pláň splňovat
poadavky kladené na pláň tělesa elezničního spodku dle předpisu SDC S4 a vzorových listů elezničního
spodku (dále vzorové listy).

Pro vytváření konstrukčních vrstev jsou pouívány dvě navzájem odliné technologie, a to :

- technologie se snáením kolejového rotu,

- technologie bez snáení kolejového rotu.

Pouité názvosloví a pojmy jsou převzaty z ČSN, ČSN EN, TN, předpisů SDC a ČD, citovaných v oddíle
6.12 této kapitoly TKP.

6.2 POPIS A KVALITA MATERIÁLŮ

Konstrukční vrstvy vymezené v úvodu kapitoly, jsou tvořeny vrstvami z materiálů nestmelených, stmelených
a ploných prvků.
K materiálům vytvářejícím nestmelené vrstvy patří:
− přírodní těrkopísčité nebo těrkovité zeminy a přírodní drcené i nedrcené kamenivo, jako je písek (pouze

pro ochrannou vrstvu), těrk, těrkopísek, těrkodrť, případně jejich směsi,
− umělé kamenivo, které obvykle vzniká při výrobě jiného produktu (např. vysokopecní struska),
− ji dříve pouitý materiál (např. výzisk - kamenivo ze stávajícího kolejového loe, recyklovaná těrkodrť,

upravený recyklát, rozdrcené betonové prace, beton apod.),
− minerální směsi pro zřizování konstrukčních vrstev, u kterých je poadována malá propustnost a vyí

únosnost konstrukce. Minerálními směsmi nejsou těrkopísky a těrkodrtě.

Stmelené vrstvy zahrnují:
− zlepené zeminy,
− stabilizované zeminy (dále stabilizace),
− popílkový stabilizát,
− úpravy kameniva ivicí (dále ivičné vrstvy),
− kamenivo stmelené hydraulickými pojivy.

Ploné prvky zahrnují:
− geosyntetika (geotextilie, geomříky, geomembrány, geobuňky, geokompozity, geosyntetické jílové těsnění,

geosíť apod.),
− antivibrační rohoe,

3
− tepelně izolační desky,
− betonové desky.

6.2.1 Nestmelené vrstvy

Poadavky na materiál nestmelených vrstev jsou obsaeny v:

− ČSN EN 13242, ČSN 73 6126 1,2 a TN 73 6949,
− předpisu SDC S4, přílohy 14, 15 a 17,
− Obecných technických podmínkách (dále OTP),
− Zásadách pro zřizování konstrukčních vrstev pracového podloí technologiemi bez snáení kolejového

rotu (dále Zásady).
Materiál nestmelených vrstev musí splňovat následující základní poadavky:
− odolnost proti zvětrávání a mechanickému opotřebení,
− přípustný obsah jemnozrnných a cizorodých částic,
− nenamrzavost a propustnost (v případě minerálních směsí málá propustnost),
− zrnitost s plynulou křivkou zrnitosti, s číslem nestejnozrnnosti Cu ≥ 15 a maximálním zrnem D = 22 mm resp.

32 mm,
Pro technologie bez snáení kolejového rotu musí materiál konstrukčních vrstev splňovat dalí poadavky
Zásad pro pouití dané soupravy.

Při pouití vysokopecní strusky a ji dříve pouitého materiálu (např. výzisku) je kromě splnění technických
poadavků nutno prokázat i jejich nezávadnost vůči ivotnímu prostředí ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb.,
o odpadech (viz článek 6.12.2 této kapitoly TKP).
Na styku se zemní plání musí být nestmelené vrstvy posouzeny podle filtračního kriteria ve smyslu
TN 73 6949. V případě, e není toto kritérium splněno, musí být na zemní pláni poloena vhodná separační
vrstva (např. minerální nebo geosyntetická).
Filtrační kritérium ve smyslu TN 73 6949 musí být splněno i mezi konstrukční vrstvou tvořící pláň tělesa
elezničního spodku a vrstvou kolejového loe.
Vlastnosti materiálů musí zhotovitel prokázat počátečními zkoukami podle článku 6.4.2 této kapitoly TKP.

6.2.2 Stmelené vrstvy

Stmelené vrstvy jsou vytvořeny zlepenou zeminou, stabilizací, popílkovým stabilizátem, kamenivem
stmeleným hydraulickými pojivy nebo ivičnými vrstvami (např. obalované kamenivo, kamenivo s penetračním
nástřikem apod.).

Zlepení zemin je úprava zeminy promísením s jinou zeminou nebo pojivem s cílem umonit a usnadnit
zpracování málo vhodných zemin v podloí zemního tělesa a v zemním tělese. V konstrukčních vrstvách se
zlepené zeminy běně nepouívají (viz předpis SDC S4).

Stabilizace je způsob úpravy zemin, směsí zemin nebo jiného zrnitého materiálu s pouitím pojiva nebo
chemické příměsi, kterou stabilizované materiály získají poadovanou pevnost v prostém tlaku (dále jen
pevnost) a odolnost proti mrazu a vodě.

Jako pojivo jsou pouívány:

− hydraulické látky (např. cement),

− vápno (včetně bezpraného),

− chemické přípravky,

− ivice.

Vhodnost pouití zemin pro zlepení nebo stabilizaci musí být prokázána počátečními zkoukami provedenými
akreditovanou zkuebnou. Počátečními zkoukami musí být zároveň stanoveno sloení a vlastnosti zlepené
zeminy.

Druh pojiva stanoví projektová dokumentace na základě výsledků geotechnického průzkumu.

4
Poadavky na materiál, zhotovení a zkouení vrstev zlepené zeminy a stabilizací, jsou obsaeny v předpisu
SDC S4, ČSN 73 6124 1,2, ČSN EN 14227 1,2,3,4,5,10,11,12,13,14, ČSN 73 6133 a TP 94. Zlepené
zeminy a stabilizace chemickými přípravky, které nejsou uvedeny v běných normách a předpisech, musí řeit
dokumentace a Zvlátní technické kvalitativní podmínky (dále ZTKP).

Poadavky na materiál, zhotovení a zkouení ivičných vrstev jsou obsaeny v ČSN 73 6121, ČSN 73 6122,
ČSN 73 6127 1,2,3,4, ČSN 73 6129, ČSN EN 13 043 a v kapitole 9 TKP.

6.2.3 Ploné prvky

Geosyntetika

Geosyntetika představují geosyntetické materiály vyrobené z plastů, určené pro zabudování do zemních a jim
podobných konstrukcí. Patří k nim například geotextilie, geomříky, geomembrány, geobuňky a geokompozity.

Geotextilie jsou ploné propustné výrobky ze syntetických nebo přírodních materiálů, určené k zabudování do
horninových, zemních a jim podobných konstrukcí k zajitění nových specifických vlastností konstrukcí. Podle
způsobu výroby se geotextilie dělí na netkané, tkané, pletené a kompozitní. V tělese elezničního spodku plní
geotextilie funkci filtrační, oddělovací (dříve separační), drenání a výztunou. Zásady a podmínky jejich
pouití jsou obsaeny v předpisu SDC S4 a OTP Geotextilie v tělese elezničního spodku.

Geomříky jsou ploná geosyntetika ve tvaru mříky s pravidelně rozmístěnými otvory (oky). V tělese
elezničního spodku zachycují tahová napětí a zvyují tak jeho únosnost a stabilitu. Mohou být pouity
samostatně nebo v kombinaci s geotextilií. Poadavky na geomříky řeí předpis SDC S4 a OTP Geomříky
a geomembrány v tělese elezničního spodku.

Geomembrány jsou ploná geosyntetika v podobě nepropustné hydroizolační fólie, které kromě funkce
oddělovací a drenání zajiťují svojí nepropustností také ochranu (hydroizolaci) zemní pláně před účinky
srákové vody. Poadavky na geomembrány pouité v tělese elezničního spodku jsou uvedeny v OTP
Geomříky a geomembrány v tělese elezničního spodku.

Geobuňky jsou prostorová geosyntetika, která kromě funkce oddělovací zajiťují i funkci vyztunou, případně
vytvářejí podmínky na ochranu povrchu zemních svahů proti erozi.

Geokompozity jsou ploné výrobky sloené z více komponentů (prvků), ze kterých alespoň jeden je
geosyntetikum.

Geosyntetické jílové těsnění jsou továrně provedené kompozity z geosyntetických materiálů a jílových materiálů
s nízkou filtrační schopností (např. bentonitu), pouívané ve styku se zeminou nebo jinými materiály při
zemních a stavebních pracích

Návrh druhu geosyntetik a jejich umístění v pracovém podloí řeí dokumentace.

Antivibrační rohoe jsou ploné prvky ve tvaru desek nebo pásů, vyrobené např. z přírodního nebo
syntetického kaučuku, polyuretanu, pryového recyklátu ap. V konstrukci pracového podloí se pouívají
v případě, kdy je nutno omezit vibrace způsobené elezničním provozem.

Konstrukční řeení pracového podloí s pouitím antivibračních rohoí je obsaeno v předpise SDC S4,
Příloha 28 a ve vzorovém listu 4.

Tepelně izolační desky jsou ploné prvky vyrobené z tepelně izolačních materiálů (např. polystyrenu,
polyuretanu apod.). V konstrukci pracového podloí se pouívají v případě, kdy je nutno zajistit ochranu zemní
pláně před nepříznivými účinky mrazu a současně je taková konstrukce technicky a ekonomicky výhodnějí ne
pouití ochranné vrstvy z jiných materiálů (např. nestmelených).

Konstrukční řeení pracového podloí s pouitím tepelně izolačních desek je obsaeno ve vzorovém listu 4.

Betonové desky

Betonové desky se pouívají ke zvýení únosnosti pracového podloí jen ve výjimečných případech a ve velmi
omezeném mnoství při řeení nepředvídaných situací. Druh betonových desek a jejich pouití se řídí
ustanoveními předpisu SDC S4 a vzorového listu 4.

5
6.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

6.3.1 Technologie se snáením kolejového rotu

6.3.1.1 Veobecné zásady

Pokládka konstrukčních vrstev touto technologií následuje po provedení povrchového i podpovrchového
odvodnění a vytvoření zemní pláně a musí být prováděna v souladu s technologickým postupem obsaeným
v dokumentaci.

Při pokládce konstrukčních vrstev ve výluce je nutno respektovat podmínky rozkazu o výluce, zpracovaného
podle předpisu SDC (ČD) D7/2.

6.3.1.2 Postup provádění

Pokládku konstrukčních vrstev je mono zahájit po provedení odvodnění a vytvoření zemní pláně a jejich
odsouhlasení stavebním dozorem.

Odvodnění

Zásady pro provádění a kontrolu prací na odvodnění tělesa elezničního spodku jsou obsaeny v kapitole
4 TKP.

Při pokládce konstrukčních vrstev musí být odvodňovací zařízení chráněno před pokozením a po celou dobu
výstavby musí být zajitěna jeho funkčnost.

Po celou dobu výstavby musí zhotovitel zajistit plynulý odtok vody ze zemní pláně a chránit ji před zaplavením.
Pokud tak neučiní a dojde k znehodnocení zemní pláně, provede zhotovitel na vlastní náklady její úpravu podle
poadavku stavebního dozoru. Zhotovitel musí chránit vechny výkopy před zaplavením vodou, způsobeném
např. klimatickými vlivy, aby stavební práce byly prováděny v optimálních podmínkách. Prosakuje-li do zemní
pláně podzemní voda, je povinností zhotovitele tuto vodu řízeně odvádět. Zjistí-li zhotovitel během prací, e se
vyskytly nepředvídané výrony vody, okamitě provede taková opatření, která zamezí zhorení kvality zemní
pláně a neprodleně o tom vyrozumí stavební dozor. Vekeré prosakující vody, včetně srákové, musí být po
ukončení stavby trvale odváděny z pracového podloí do odvodňovacího systému, který je nedílnou součástí
stavebního díla.

Zemní pláň

Zemní pláň musí splňovat poadavky uvedené v kapitole 3 TKP. Zemní pláň musí být vytvořena z materiálů
stanovených v dokumentaci, provedena v předepsaných příčných a podélných sklonech a výkových tolerancích
a v souladu se směrovým vytyčením. Povrch zemní pláně, připravený k předání stavebnímu dozoru, musí být
čistý, rovný, neporuený a zhutněný na poadované parametry.

Pokud zemní pláň nesplňuje předepsané poadavky, musí být na náklady zhotovitele znovu upravena,
odzkouena a odsouhlasena stavebním dozorem.

Technologický postup musí být volen tak, aby zamezil nebo minimalizoval pojezdy mechanizace po zemní
pláni.

Pokládka konstrukčních vrstev smí být zahájena a po odsouhlasení zemní pláně stavebním dozorem. Tvoří-li
zemní pláň zeminy jemnozrnné nebo takové, u kterých lze očekávat kvalitativní změny v čase spojené
s moností jejich pronikání do konstrukčních vrstev, musí být na povrch zemní pláně poloena geotextílie, nebo
jiná separační vrstva plnící oddělovací funkci. Nutnost pouití separační vrstvy určuje dokumentace na základě
filtračního kritéria, uvedeného v TN 73 6949. Je-li zemní pláně tvořena stabilizací nebo zlepenou zeminou
podle článku 6.2.2, není geotextilie nebo separační vrstva nutná.

Konstrukční vrstvy

Konstrukční vrstvy je mono provádět při splnění následujících poadavků:
− stavební dozor převzal od zhotovitele výsledky počátečních zkouek ve formě osvědčení o jakosti materiálů,

které budou pouity do konstrukčních vrstev - vlastnosti těchto materiálů musí splňovat poadavky uvedené
v oddíle 6.2 této kapitoly TKP,
− stavební dozor odsouhlasil zemní pláň a odvodnění,

6
− kontrolními zkoukami podle oddílu 6.5 TKP zhotovitel prokázal shodu vlastností materiálu připraveného
pro konstrukční vrstvy s výsledky počátečních zkouek

− zhotovitel prokázal, e pouije hutnící prostředky shodné s hutnícím prostředkem, který byl pouit
k zhutňovací zkouce podle článku 6.5.2.3 této kapitoly TKP,

− klimatické podmínky jsou příznivé a neomezují provádění prací ve smyslu oddílu 6.7 této kapitoly TKP.

Naváení materiálu do konstrukčních vrstev povolí stavební dozor na základě splnění výe uvedených
poadavků. Pokud zhotovitel nezajistí odběry vzorků s následnými kontrolními zkoukami materiálu ve smyslu
oddílu 6.5 této kapitoly TKP a o své vůli tento materiál zabuduje do pracového podloí, stavební dozor tyto
práce neodsouhlasí a objednatel neuhradí. Zhotovitel musí na své náklady zajistit dodatečné odběry vzorků
a přísluné kontrolní zkouky. V případě, e výsledky kontrolních zkouek splňují poadovaná kritéria, můe
stavební dozor povolit dalí práce. V opačném případě, při nesplnění poadovaných kritérií, zhotovitel
konstrukční vrstvu z tohoto materiálu na své náklady odstraní. Vytvořená konstrukční vrstva musí splňovat
poadavky stanovené v dokumentaci, jejich dodrování kontroluje stavební dozor. Pokud nejsou poadovaná
kvalitativní kritéria splněna, provede zhotovitel nápravu na své náklady.

Jakákoliv doprava po dokončené nestmelené nebo stmelené vrstvě je moná jen se souhlasem stavebního dozoru
s ohledem na únosnost vrstvy a povětrnostní podmínky. Přímé pojezdy po rozvinutých geosyntetických
ploných prvcích, antivibračních rohoích a tepelně izolačních deskách jsou nepřípustné.

Materiál konstrukčních vrstev musí být bezprostředně po navezení rozprostírán a hutněn. Jeho deponování na
zemní pláni je nepřípustné. Rovně se nepřipoutí vyuívat zemní pláň nebo povrch vytvořené konstrukční
vrstvy pro skládku stavebního materiálu.

Na konstrukčních vrstvách převzatých stavebním dozorem nesmí být prováděny ádné dodatečné úpravy ani
výkopové práce.

6.3.1.3 Technologie provádění prací

Nasazení mechanizmů pro vytváření konstrukčních vrstev, přímo ovlivňujících kvalitu prací, podléhá schválení
stavebního dozoru. Je zakázáno pouívat mechanizmy, které nesplňují poadované technické parametry, nebo
mechanizmy, jejich stav nezaručuje dodrení předepsaných parametrů vytvářených vrstev.

Nestmelené vrstvy

Pro provádění nestmelených vrstev platí ČSN 73 6126 1,2.

Materiál nestmelených vrstev se rozprostírá v jedné nebo více vrstvách. Vrstvy se pokládají s takovým
nadvýením, aby po zhutnění tlouťka vrstvy odpovídala tlouťce stanovené v dokumentaci. Tlouťka
nestmelených konstrukčních vrstev je min. 0,15 m.

Po rozprostření a urovnání povrchu kadé vrstvy je nutno začít ihned s jejím zhutňováním. Pokud se pokládá
více vrstev, je třeba hutnit kadou samostatně.

Vrstva se zhutňuje postupně:
− od krajů do středu při oboustranném sklonu,
− od spodního kraje po předhutněný horní okraj při jednostranném sklonu.

Postup hutnění se opakuje a do dosaení poadovaného zhutnění. Četnost pojezdů hutnících mechanizmů po
vrstvě se určí zhutňovací zkoukou podle ČSN 72 1006.

Nestmelená vrstva musí být překryta navazující vrstvou v technologicky nejkratí moné době.

Stmelené vrstvy

Zlepené zeminy

Zlepené zeminy se pouívají zejména pro zřizování vrstev v podloí náspů a ve vlastním náspovém tělese,
případně pro zlepení zemin zemní pláně. Pro konstrukční vrstvy tělesa elezničního spodku (vrstvy mezi
kolejovým loem a zemním tělesem) se nepouívají.

Vrstvy zlepené zeminy se provádí převáně mísením na místě. Mísením v centru lze provádět při zřizování
vrstev tělesa náspu a ZTKP pouze se souhlasem stavebního dozoru.

7
Vrstvy zlepené zeminy se provádí na celou ířku zemní pláně, minimálně vak 2,50 m od osy koleje, na styku
s trativodem vdy po hranu trativodní rýhy. Při budování náspového tělesa se vrstva ze zlepené zeminy provádí
na celou ířku násypového tělesa. Tlouťka vrstvy ze zlepené zeminy je min. 0,30 m po zhutnění.

Před provedením vrstvy zlepené zeminy zemní pláně, musí být ze zemní pláně odstraněny organické látky,
kameny a neádoucí předměty. Zemní pláň musí být srovnána a odvodněna.

Dávkování pojiva se provádí pomocí dávkovačů. Přesnost dávkování pojiva pro vrstvy zlepené zeminy musí
být ± 10 %.

Před dávkováním se doporučuje materiál profrézovat nebo rozruit rozrývači pro zajitění rovnoměrnějího
promísení s pojivem.

Promísení zeminy se provádí zásadně zemními frézami. Při mísení ve více pásech se sousední pásy musí
překrývat min. 0,20 m. Rozmělnění hrudek ve vrstvě zlepené zeminy má být takové, aby obsah hrudek splňoval
poadavky tab. 4 přílohy 13 předpisu SDC S4.

Při provádění více vrstev ze zlepené zeminy je nutné zabezpečit vzájemné promísení vrstev v tlouťce
min. 0,05 m.

V případě nutnosti se směs po promísení s pojivem dovlhčuje, aby bylo dosaeno optimální vlhkosti s přesností
± 3 %.

Rozprostřená vrstva se zhutňuje na předepsanou objemovou hmotnost. Zvýenou pozornost je třeba věnovat
hutnění překryvů a okrajů vrstvy zlepené zeminy.

Poadovaná míra zhutnění musí být dosaena v celé tlouťce zlepené vrstvy. Sestava zhutňovacích
mechanizmů technologie zhutňování musí být prokázána zhutňovací zkoukou dle ČSN 72 1006. Pouití jiných
zhutňovacích prostředků musí být ověřeno novou zhutňovací zkoukou a odsouhlaseno stavebním dozorem. Při
zhutňovací zkouce se rovně měří hloubka promísení k ověření stejnoměrnosti promísení a účinnosti mísících a
hutnících mechanizmů.

Velikost rozpracovaného úseku se stanoví v závislosti na výkonnosti mechanizace, resp. jejich sestav.
Rozpracovanost omezuje doba nutná pro rozprostření, zpracování a zhutnění. Doba zpracování nesmí překročit
maximální délku technologické prodlevy, která se doporučuje stanovit v rámci zhutňovací zkouky.

Provedenou vrstvu zlepené zeminy je nutné po dobu 24 hodin oetřovat a chránit před pokozením
a vysycháním. Překrytí vrstvy zlepené zeminy v úrovni zemní pláně konstrukční vrstvou je moné po
24 hodinách, pokud modul přetvárnosti Epzlep zemní pláně dosáhne min. 35 MPa.

Obnovení elezničního provozu se doporučuje a po 3 dnech zrání provedené vrstvy.

Stabilizace

Stabilizace se pouívají zejména pro zřizování konstrukčních vrstev, vrstev v podloí náspu a ve vlastním
náspovém tělese.

Stabilizace se provádí mísením v centru nebo mísením na místě. Pří mísení v centru je zajitěno dokonalé
promíchání stavební směsi a přesnost dávkování.

Pří mísení v centru se směs dopravuje na místo stavby mísícími vozy, nákladními auty apod.. Při dopravě je
nutné směs chránit před vysycháním a oddělením pojiva od zeminy.

Provádění stabilizace mísením na místě je vhodné pro úpravy zemin zemní pláně, případně zemin v podloí
náspů. Stabilizaci na místě lze provádět z materiálu místního nebo dovezeného.

Vrstva stabilizace se provádí na celou ířku zemní pláně, minimálně vak 2,50 m od osy koleje, na styku
s trativodem vdy po hranu trativodní rýhy. Tlouťka vrstvy stabilizace musí být min. 0,25 m po zhutnění.

Před prováděním stabilizace je třeba ze zemní pláně odstranit organické látky, kameny a neádoucí předměty.
Při pouití stabilizace dovezené z mísícího centra je nutné provést úpravu zemní pláně do poadované výky
a sklonu s případným přehutněním zemní pláně.

Při technologii mísením na místě se dávkování pojiva provádí pomocí dávkovačů. Přesnost dávkování pojiva
pro vrstvy stabilizace musí být ± 10 %. Před dávkováním se doporučuje zeminu zemní pláně profrézovat nebo
rozruit rozrývači pro zajitění rovnoměrnějího promísení s pojivem.

8
Po přidání pojiva se provádí mísení za sucha. Mísení se provádí pojezdem zemní frézy v pásech odpovídajících
ířce pracovního záběru stroje. Při mísení dalího pásu se provádí i mísení předchozího pásu s překrytím
min. 0,20 m. Pro rozprostírání směsi dovezené z mísícího centra je nejvhodnějí finier.

Po promísení s pojivem se směs dovlhčuje tak, aby bylo dosaeno optimální vlhkosti s přesností ± 3%. Vlhčení
se provádí buď přímo do mísícího stroje (frézy) nebo kropícími vozy s regulovatelným dávkováním vody.
Pokud vlhkost směsi převyuje hodnotu optimální vlhkosti o více ne 2% je nutno ji vhodným způsobem upravit
(např. přimísením vápna).

Je-li jedním z kombinace pojiv vzduné nehaené vápno, je nutné nejprve promísit zeminu s vápnem a ponechat
směs reagovat nejméně 8 hodin pro vyhaení vápna. Teprve potom je moné dávkovat dalí pojivo, promísit
a upravit vlhkost. Při kombinaci popílku a cementu se nejprve dávkuje popílek, promísí se a potom se dávkuje
cement, promísí se a provede se dovlhčení směsi.

Rozprostřená a srovnaná směs připravená ke zhutnění smí mít maximální obsah hrudek v % hmotnosti udávaný
v tab. 9 přílohy 13 předpisu SDC S4.

Rozprostřená směs o optimální vlhkosti se urovná do předepsaného tvaru a sklonu a zhutní se.

Poadovaná míra zhutnění musí být dosaena v celé tlouťce stabilizace. Zvýenou pozornost je třeba věnovat
hutnění překryvů a okrajů stabilizace. Sestava zhutňovacích prostředků a technologie zhutňování musí být
prokázána zhutňovací zkoukou dle ČSN 72 1006. Pouití jiných zhutňovacích prostředků musí být ověřeno
novou zhutňovací zkoukou a odsouhlaseno stavebním dozorem. Při zhutňovací zkouce se rovně měří hloubka
promísení k ověření stejnoměrnosti promísení a účinnosti mísících a hutnících mechanizmů.

Velikost rozpracovaného úseku se stanoví v závislosti na výkonnosti mechanizace resp. jejich sestav.
Rozpracovanost omezuje doba nutná pro rozprostření, zpracování (promíchání) směsi a její zhutnění. Doba
zpracování nesmí překročit 3 hodiny od přidání pojiva pro stabilizace cementem a 6 hodin od přidání pojiva pro
stabilizace pomalu tuhnoucími pojivy a stabilizace kombinací pojiv.

Provedenou stabilizaci je nutné po dobu zrání (min. 7 dnů) chránit před odpařováním vody (kropením, zakrytím
folií ap.). Stabilizovaná vrstva nesmí být před zakrytím dalí vrstvou pokozena (prolomena). Nutná stavební
doprava můe k pojídění vyuít stabilizovanou vrstvu po dosaení modulu přetvárnosti min. 60 MPa, nejdříve
vak po 7 dnech.

ivičné vrstvy

Provádění ivičných vrstev se řídí ustanoveními ČSN 73 6121, ČSN 73 6122, ČSN 73 6127 1,2,3,4
a ČSN 73 6129.

Ploné prvky

Geosyntetika

Pokládka těchto ploných prvků se provádí podle předpisu SDC S4 a vzorového listu 4. Uvedené ploné
prvky se pokládají na vrstvu odsouhlasenou a převzatou stavebním dozorem (zemní pláň, nestmelená
konstrukční vrstva). Poloené geosyntetikum musí mít povrch bez záhybů, krabacení a musí být dodren
předepsaný způsob spojování.

Umístění geosyntetik v pracovém podloí je stanoveno dokumentací.

Pokud je do pracového podloí pouita geomříka spolu s geotextilií, je třeba jejich uloení provést tak, aby na
zemní pláni leela geotextilie a na ní geomříka.

Na pláň tělesa elezničního spodku se geotextilie a geomříky ukládají pouze výjimečně. V takovém případě
musí mít tato geosyntetika vlastnosti odpovídající poadavkům OTP a nad nimi vytvořené kolejové loe musí
mít tlouťku min. 0,55 m.

Pro vkládání geosyntetik do konstrukce pracového podloí technologií bez snáení kolejového rotu platí
ustanovení Zásad.

Geobuňky

Geobuňky se do konstrukce pracového podloí vkládají v úrovni zemní pláně a základové spáry náspového
tělesa (odřezu), resp. na povrch zemních svahú. Zajiťuje tak tedy funkci oddělovací, výztunou a ochrannou.

Při instalaci geobuněk je nutné dbát na jejich uloení v poadované rozvinuté poloze tak, aby jejich stěny byly
kolmo k úloné rovině. Při zasypávání geobuněk je nutné dbát aby nedolo k jejich zborcení. Geobuňky je nutné
zásypovým materiálem přesypat cca o 25 % výky geobuňky, pro jejich ochranu. Hutnění zásypu geobuněk je

9
moné pouze při dostatečném přesypání tak, aby nedolo k destrukci prostorového systému geobuněk. Spoje je
nutné seívat dle dokumentace výrobce tak, aby byl zachován prostorový systém geobuněk.

Umístění geobuněk v konstrukci pracového podloí je stanoveno dokumentací. Technologii provádění
a pokládku geobuněk řeí ZTKP nebo projekt souhrnného řeení (PSŘ).

Antivibrační rohoe

Antivibrační rohoe se do konstrukce pracového podloí vkládají v úrovni, která zajiťuje jejich největí
tlumící účinek, např. na zemní pláň nebo na pláň tělesa elezničního spodku.

Před vkládáním antivibračních rohoí je třeba provést odvodnění pracového poloí a vytvořit zhutněnou pláň
v poadovaném sklonu. Pláň musí být zhutněna hladkým válcem a zbavena hrubých nečistot. Pokládka
antivibrační rohoe smí být zahájena a po odsouhlasení vrstvy, na kterou bude antivibrační roho pokládána,
stavebním dozorem.

Konstrukční řeení a umístění antivibrační rohoe je obsaeno v předpise SDC S4, Příloha 28 a vzorovém listu
elezničního spodku 4.

Tepelně izolační desky

Umístění tepelně izolačních desek v konstrukci pracového podloí je stanoveno dokumentací. Pokládku tepelně
izolačních desek řeí ZTKP a PSŘ.

Betonové desky

Konstrukční vrstva z betonových desek se provádí v souladu s ustanoveními předpisu SDC S4 a podle
vzorového listu 4.

Betonové desky se kladou na zhutněnou vyrovnávací vrstvu o tlouťce min. 0,10 m tak, aby vytvářely pod kolejí
pruh o ířce min. 3,00 m.

Zemní pláň pod betonovými deskami má jednostranný nebo oboustranný příčný sklon 4 %. Na zemní pláň se při
pouití betonových desek vdy rozprostírá geotextilie.

6.3.2 Technologie bez snáení kolejového rotu

6.3.2.1 Veobecné zásady

Technologie bez snesení kolejového rotu představuje zvyování únosnosti a stability pracového podloí
vkládáním konstrukčních vrstev speciálním strojem (např. SČ 600 S, AHM 800R, KSEM, RPM 2002,
PM 200 2R a dalích), vytvářejícím vícevrstevnou konstrukci s odvodněním zemní pláně a její ochranou před
nepříznivými účinky mrazu. Pouití jiného stroje ne je uvedeno v Zásadách, musí být odsouhlaseno SDC
OTH, včetně technologie provádění prací. Technologie prací musí být přizpůsobena technickým parametrům
pouitého stroje, případně sestavy strojů.

Základní poadavky pro zvyování únosnosti pracového podloí prováděného touto technologií, v dalím
zkráceně nazývanou vkládání konstrukčních vrstev, vycházejí ze Zásad a respektují technické normy (ČSN,
TN) a předpisy SDC.

Při této technologii je zemní pláň pouze upravována do předepsaného sklonu, bez hutnění.

Tlouťka vytvářené konstrukční vrstvy je závislá na konstrukci stroje a je uvedena v Zásadách.

Mocnost a sloení konstrukčních vrstev stanoví dokumentace na základě výsledků geotechnického průzkumu.

Součástí dokumentace je rámcový technologický postup. Podrobný technologický postup stanoví dokumentace
zhotovitele dle navrhovaných mechanismů.

Dokumentace musí té obsahovat způsob ochrany, úpravy a případné přeloky podzemních vedení vyvolané
vkládáním konstrukčních vrstev pracového podloí.

6.3.2.2 Metody a postup provádění

V závislosti na pouité sestavě strojů je mono vkládání konstrukčních vrstev provádět metodou:
− obracení vrstev (ve výjimečných případech, pouze se souhlasem SDC OTH),
− kontinuálního zřizování konstrukční vrstvy.

10
Obě uvedené metody sestávají z následujících činností:
− plnoprofilového čistění kolejového loe (u metody obracení vrstev strojem SČ 600S musí být provedeno

před rozprostřením materiálu podkladní vrstvy, u ostatních strojů podle stavu kolejového loe),
− kladení geosyntetik,
− zřízení konstrukční vrstvy,
− zřízení kolejového loe na pláni tělesa elezničního spodku.
V případě splnění filtračního kritéria mezi materiálem konstrukční vrstvy a zeminou zemní pláně podle
TN 73 6949 nemusí být geotextilie pouita.
Základní podmínky pro uplatnění technologie bez snáení kolejového rotu jsou stanoveny v Zásadách.

6.3.2.3 Technologie provádění

Výchozí podmínky
Vkládání konstrukčních vrstev je mono provádět pouze ve výlukách vlakové dopravy. Sestava strojů
a mechanizmů pro vkládání konstrukčních vrstev je navrena v dokumentaci.
Přípravné práce
Přípravné práce zahrnují:
− skladování a skládkování materiálu ,
− ochranu podzemních a nadzemních vedení,
− úpravu zemního tělesa a odvodňovacích zařízení,
− ověření hloubky zemní pláně pod lonou plochou prace,
− čitění kolejového loe,
− částečné odtěení kolejového loe,
− technicko-organizační zabezpečení.
Skladování a skládkování materiálu
Poadavky na skladování a skládkování materiálu jsou obsaeny v článku 6.4.1 této kapitoly TKP.
Ochrana podzemních a nadzemních vedení
Způsob ochrany podzemních a nadzemních vedení je uveden v Zásadách.
Úprava zemního tělesa a odvodňovacích zařízení
Vkládání konstrukčních vrstev vyaduje normový tvar a rozměry zemního tělesa a odvodňovacích zařízení,
které musí být řeeny v dokumentaci podle vzorových listů 1, 3 a TN 73 6949.
Stezka po obou stranách kolejového loe musí mít ířku min. 0,40 m. Úpravy zemního tělesa a odvodňovacích
zařízení musí být realizovány v předstihu.
Úpravy tvarů a rozměrů zemního tělesa pro technologii vkládání konstrukčních vrstev pracového podloí na
tratích vybudovaných podle dřívějích norem a předpisů, neumoňujících zejména vytvoření zemní pláně
v potřebné ířce, musí být řeeny v dokumentaci.
Ověření hloubky zemní pláně
Ověření hloubky zemní pláně pod lonou plochou praců se provede v kopaných sondách u hlav praců.
Čitění kolejového loe
Uplatňování technologických postupů zvyování únosnosti konstrukce pracového podloí vkládáním
konstrukčních vrstev bez snáení kolejového rotu vyaduje čistění kolejového loe v plném profilu.
Pokud při úpravách zemní pláně v rámci čistění kolejového loe nelze zajistit, e se zemina zemní pláně ve
formě hrudek nevrátí spolu s vyčitěným těrkem do kolejového loe, je třeba volit technologii s úplným
odstraněním kolejového loe.

11
Čistění kolejového loe musí zhotovitel opakovat, dokud není dosaeno hodnoty součinitele znečistění
Sz < 15 %. Součinitel znečistění kolejového loe Sz představuje hmotnost zrn o průměru D < 22 mm, vyjádřenou
v % celkové hmotnosti vzorku.

V případě sníení nivelety zemní pláně je třeba zohlednit technologický postup a její úprava do příčného sklonu
musí být provedena ji při čistění kolejového loe.

Částečné odtěení kolejového loe

Částečné odtěení kolejového loe se provede:

- při sníení nivelety koleje,

- pro recyklaci kameniva stávajícího kolejového loe na recyklační základně.

Technicko-organizační zabezpečení

Dodrení hloubky těení a sklonu nivelety zemní pláně musí být v průběhu prací kontrolovány zhotovitelem za
přítomnosti stavebního dozoru.

Podmínky pro nasazení strojů a mechanizmů na elektrizované trati jsou stanoveny v Zásadách.

Vkládání konstrukčních vrstev
Sloení konstrukčních vrstev pracového podloí je navreno v dokumentaci.

Technologií vkládání konstrukčních vrstev pracového podloí je mono vytvářet tyto základní konstrukce:
− zemní pláň, konstrukční vrstva,
− zemní pláň, geosyntetikum, konstrukční vrstva.

Konstrukci pracového podloí bez podkladní vrstvy s geotextilií, případně geotextilií a geomříkou, poloenou
na pláň tělesa elezničního spodku pod kolejovým loem, je mono vytvářet pouze ve výjimečných případech se
souhlasem SDC OTH. Pouitá geotextilie musí splňovat podmínky uvedené v článku 6.2.3 TKP.

Vkládání geosyntetik

Při pouití geosyntetik je nutno respektovat ustanovení článků 6.2.3 a 6.3.1.3 této kapitoly TKP.

Konstrukční úprava stroje nebo soupravy umoňuje kontinuální kladení geosyntetik na zemní pláň z odvíjející
se role na tyči, zavěené na rámu labu těícího řetězu tohoto stroje. Délka geosyntetik v jedné roli je omezena
maximálním průměrem role (průměr role je uveden v Zásadách) a určuje rozsah technologických zastávek
stroje nezbytných k zasunutí nové role pod stroj a k zabezpečení kontinuálního kladení geosyntetik na zemní
pláň. Překrytí pásů geosyntetik musí být min. 0,20 m v příčném směru a min. 0,50 m v podélném směru.
Geosyntetika musí být vypnuta a nesmí vytvářet vlny. V obloucích je přípustné jejich přeloení. Geosyntetika se
nesmí předpínat.

Zřízení konstrukční vrstvy

Konstrukční vrstva je vytvářena průběně speciálním strojem (např. SČ 600 S, AHM 800R, KSEM, RPM,
PM 200 apod.) z materiálu definovaného v článku 6.2.1 této kapitoly TKP. Je ukládána přímo na zemní pláň,
vytvořenou těícím řetězem speciálního stroje, na zemní pláň pokrytou geotextilií nebo doplněnou navíc
o geomříku, popřípadě na dříve vytvořenou konstrukční vrstvu, kterou tak zesiluje.

Zřízení konstrukční vrstvy technologií bez snáení kolejového rotu vychází dále z podmínek, e:
− zřízená zemní pláň bude vodorovná nebo ve sklonu min. 4 %,
− konstrukční vrstva bude mít ířku min. 4,00 m a bude zhutněna na relativní hutnost min. ID = 0,80.

Dalí podrobnosti vkládání konstrukčních vrstev technologií bez snáení kolejového rotu obsahují Zásady.

Dokončovací práce
Druh dokončovacích prací a jejich rozsah závisí na místních podmínkách.

Dokončovací práce pozůstávají zejména z:
− konečné úpravy kolejového loe, směru a výky koleje,
− přisypání stezky u otevřeného kolejového loe (zaputěné kolejové loe řeí kapitola 7 TKP),
− úpravy skládek,

12
− odstranění dočasných pomocných objektů,
− zajitění funkce odvodnění,
− úpravy terénu narueného prováděním prací.

Dalí podrobnosti dokončovacích prací obsahují Zásady.

6.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUKY

6.4.1 Dodávka a skladování

Dodávka materiálů pro konstrukční vrstvy se uskutečňuje na základě objednávky zhotovitele, její hlavní
součástí jsou poadavky na kvalitu objednávaného materiálu. Zásilka musí být opatřena potvrzením výrobce, e
dodávaný materiál odpovídá poadavkům objednávky (prohláení shody, osvědčení o pouití na stavbách
státních drah, případně certifikát).

Za kvalitu materiálu, připraveného k zabudování do pracového podloí, zodpovídá zhotovitel.

Dodávané materiály (kamenivo, geosyntetika, pojiva apod.) musí být skladovány tak, aby nedocházelo k jejich
pokození nebo znehodnocení vlivem klimatických a jiných poměrů. Skladované materiály musí být označeny
názvem výrobku a výrobce. Důsledky za nevhodné skladování nese plně zhotovitel.

Kamenivo se musí nakládat, skládat a přemisťovat takovým způsobem, aby nedolo ke vzájemnému promíchání
jeho druhů nebo oddělení frakcí. Skladování kameniva je přípustné jen na plochách, které jsou v celém rozsahu
zpevněny panely nebo jiným srovnatelným způsobem, rozprostřená geotextilie nepostačuje. Plocha pro
skladování kameniva nebo zeminy musí být odvodněna.

Pokud je na jedné ploe uskladňováno několik druhů kameniva, musí být mezi sebou odděleny, aby nedolo
k jejich promíchání a musí být označeny.

Před naváení kameniva musí být skladovací plocha převzata stavebním dozorem. Pokud zhotovitel bez vědomí
stavebního dozoru zřídí skladovací plochu nesplňující výe uvedené poadavky, nesmí být kamenivo z této
skladovací plochy pouito do konstrukce pracového podloí. Důsledky a náklady s tím spojené nese zhotovitel.

Hydraulická pojiva pro úpravu zemin musí být dodávána v autocisternách, účelových vysokokapacitních
přepravnících, v případě staveb malého rozsahu se připoutějí i pytlovaná. Při volném uskladnění v silech je
nutné délku skladování omezit na 15 dní a 1 měsíc podle druhu pojiva a pokynů od výrobce. Při pouití vápna
je nutné zřizovat kapacitu skladu ekvivalentní dvěma dnům provádění vápenné stabilizace. Upřednostňuje se
plnění dávkovačů přímo z cisteren, ani by procházely sily.

Doprava a skladování chemických přípravků pro stabilizace se řídí ustanoveními ZTKP.

Doprava, skladování a manipulace s geosyntetiky se řídí podmínkami výrobce, zahrnujícími zejména vliv
slunečního záření, teploty a vlhkosti prostředí.

Dodávku a skladování tepelně izolačních desek stanoví ZTKP. Dodávka a skladování antivibračních rohoí se
řídí konkrétními technickými podmínkami.

6.4.2 Počáteční zkouky

Vlastnosti materiálů navrhovaných dokumentací do konstrukčních vrstev musí splňovat poadavky oddílu 6.2
této kapitoly TKP a prokazují se počátečními zkoukami. Za výsledek počátečních zkouek materiálů a ploných
prvků se povauje osvědčení o jakosti výrobku, doplněné dokladem o splnění dalích parametrů, které jsou pro
přísluný druh konstrukční vrstvy poadovány TKP a ZTKP. Počáteční zkouky materiálu (vyjma zkouek,
které jsou součástí dokumentace) zajiťuje zhotovitel stavby u výrobce resp. dodavatele materiálu a předkládá je
stavebnímu dozoru před zahájením prací v termínu určeném stavebním dozorem.

Počáteční zkouky musí provádět akreditované laboratoře.

Při změně druhu nebo vlastností stavebních materiálů a směsí nebo poadavků na ně, musí zhotovitel zajistit
provedení nových počátečních zkouek.

Druh a rozsah počátečních zkouek je dán poadavky na vlastnosti materiálu konstrukčních vrstev a poadavky
na vlastnosti směsí, ze kterých jsou konstrukční vrstvy vytvářeny.

Pokud počáteční zkouky neprokáí poadované vlastnosti, nesmí být materiál pouit.

13
Nestmelené vrstvy

Vlastnosti materiálu pro nestmelené konstrukční vrstvy jsou předepsány v OTP, v článku 6.2.1 této kapitoly
TKP, v normách a předpisech SDC.

Stmelené vrstvy

Zlepené zeminy

Stavební materiály

Za počáteční zkouky sypanin pro zlepené zeminy se povaují výsledky geotechnického průzkumu, za
počáteční zkouky pojiv a vody se povaují osvědčení o jakosti výrobku.

Počátečními zkoukami zemin se stanoví:

- vlhkost dle ČSN CEN ISO / TS 17 892 4,
dle ČSN EN 933-1, ČSN 72 1017,
- zrnitost dle ČSN CEN ISO / TS 17 892 - 12,
dle ČSN 72 1021,
- číslo plasticity dle ČSN 72 1070,
dle ČSN EN 13 286 - 2.
- obsah organických látek

- pH faktor vodního výluhu zeminy

- parametr zhutnění dle Proctor Standard (PS)

Stavební směsi

V rámci počátečních zkouek zlepené zeminy se zjiťuje:

- sloení směsi dle přílohy 13 předpisu SDC S4,
dle ČSN EN 13 286 2, ČSN 72 1006,
- zhutnitelnost dle ČSN 72 1016.

- poměr únosnosti CBR

Poadavky na počáteční zkouky materiálů a směsí vytvářejících konstrukční vrstvy pomocí chemických pojiv
a přípravků stanoví ZTKP.

Počáteční zkouky musí být provedeny před zahájením zemních prací na přísluném úseku stavby a musí je
provádět akreditovaná laboratoř. Poadované vlastnosti zlepené zeminy udává příloha 13 předpisu SDC S4.

Pokud počáteční zkouky neprokáí poadované vlastnosti zlepené zeminy, nesmí být zlepené zeminy v tělese
elezničního spodku pouity.

Stabilizace

Stavební materiály

Za počáteční zkouky sypanin pro stabilizace se povaují výsledky geotechnického průzkumu, za počáteční
zkouky pojiv a vody se povaují osvědčení o jakosti výrobku.

Počátečními zkoukami zemin se stanoví:

- vlhkost dle ČSN CEN ISO / TS 17 892 4,
dle ČSN EN 933-1, ČSN 72 1017
- zrnitost dle ČSN CEN ISO / TS 17 892 - 12,
dle ČSN 72 1021,
- číslo plasticity dle ČSN 72 1070,
dle ČSN EN 13 286 2, ČSN 72 1018.
- obsah organických látek

- pH faktor vodního výluhu zeminy

- parametr zhutnění

Vlastnosti materiálu pro stmelené konstrukční vrstvy vytvořené stabilizací a stmelením kameniva hydraulickým
pojivem musí vyhovovat poadavkům ČSN 73 6124 1,2, ČSN EN 14227 1,2,3,4,5,10,11,12,13,14.

Stavební směsi

V rámci počátečních zkouek stabilizací se zjiťují kvalitativní parametry pevnosti v prostém tlaku a odolnosti
stabilizací proti nepříznivým účinkům mrazu a vody. Pro jednotlivé druhy pouití stabilizací musí zkouky
prokázat dosaení hodnot stanovených v příloze 13 předpisu SDC S4.

Počáteční zkouky musí být provedeny před zahájením prací na stavbě a musí je provádět akreditovaná
laboratoř.

Pokud počáteční zkouky neprokáí poadované vlastnosti stabilizace, nesmí být stabilizace do tělesa
elezničního spodku navrena.

14
ivičné vrstvy
Poadavky na počáteční zkouky materiálů a stavebních směsí vytvářející konstrukční vrstvy ze ivičných
materiálů jsou stanoveny v ČSN 73 6121, ČSN 73 6122, ČSN 73 6127 1,2,3,4 a ČSN 73 6129.
Ploné prvky
Poadavky na materiál a rozsah počátečních zkouek pro geosyntetika jsou obsaeny v ČSN EN 13 250, OTP
Geotextilie v tělese elezničního spodku a OTP Geomříky a geomembrány v tělese elezničního spodku
(viz článek 6.12.2 této kapitoly TKP).
Poadavky na materiál a rozsah počátečních zkouek pro betonové desky obsahuje ČSN 73 6131-2.
Poadavky na materiál a rozsah počátečních zkouek pro geobuńky a tepelně izolační desky stanoví ZTKP.
Poadavek na materiálové vlastnosti a rozsah počátečních zkouek antivibračních rohoí jsou obsaeny v OTP
Antivibrační rohoe v tělese elezničního spodku.

6.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Kontrolní zkouky ověřují v průběhu provádění konstrukčních vrstev výsledky počátečních zkouek a dalích
vlastností předepsaných v TKP a ZTKP a umoňují stavebnímu dozoru kontrolu prací během výstavby.
Odběr vzorků materiálu a jeho posouzení je součástí kontrolních zkouek.
Zhotovitel odsouhlasí se stavebním dozorem čas a místo odběru nebo zkouky. Místa odběrů a zkouek musí být
volena tak, aby vystihovala kvalitu sledovaného úseku a postihla i případná místa s nedostatečnou kvalitou.
K určení míst odběrů a zkouek je vhodné pouití nepřímých metod (např. rázová zkouka, radiometrické
měření apod.).
Nesplňuje-li materiál připravený pro konstrukční vrstvu předepsané poadavky, stavební dozor jeho uloení do
pracového podloí nepovolí.
Kontrolní zkouky provádí na své náklady zhotovitel a jejich výsledky předává dohodnutou formou stavebnímu
dozoru. Při nesplnění kvalitativních poadavků stavební dozor práce nepřevezme a dalí pokračování nepovolí.
Náklady spojené s odstraněním závad nese zhotovitel, který uhradí i náklady na opakované kontrolní zkouky.
Druh, četnost a předepsaná kritéria kontrolních zkouek. jsou uvedeny v dalích článcích.

6.5.1 Zemní pláň

Kontrolní zkouky zemní pláně, na které jsou uloeny konstrukční vrstvy, se provádějí podle kapitoly 3 TKP.

6.5.2 Konstrukční vrstvy

6.5.2.1 Materiál konstrukčních vrstev

Nestmelené vrstvy
Na materiálu nestmelených vrstev se před jeho uloením zjiťuje:
− zrnitost,
− namrzavost a propustnost,
− nestejnozrnnost,
− obsah jemných částic,
− obsah cizorodých částic.
Poadované parametry jsou uvedeny v oddíle 6.2 této kapitoly TKP.
Uvedené fyzikální vlastnosti se určují nejméně na kadých:
− 2 000 t materiálu u technologie se snáením kolejového rotu a novostaveb,
− 1 000 t materiálu nebo 500 m délky koleje u technologie bez snáení kolejového rotu.
Odběr vzorků materiálu se provádí podle ČSN EN 932-1.

15
Stmelené vrstvy

Zlepené zeminy

Při těbě a naváení zeminy je nutno kontrolovat shodu vlastností a stavu zeminy s počátečními zkoukami
a poadavky dokumentace stavby.

K ověření závěrů a předpokladů učiněných na základě laboratorních zkouek, k ověření navrené technologie
hutnění (typ válce, tlouťka vrstvy, počet pojezdů apod.) a k ověření dosaených geotechnických parametrů
zhutněných zlepených zemin, se provede zhutňovací zkouka podle ČSN 72 1006 a kontrola hloubky
promísení.

Kontrolní zkouky zlepené zeminy a jejich četnost stanoví tabulka 1.

tabulka 1 Kontrolní zkouky zlepené zeminy a jejich četnost

Zkouka Metodika Četnost

vlhkost A. Podloí náspu 1x na 5 000 m2
poměr únosnosti CBR ČSN CEN ISO / TS 17 892 4 1x na 10 000 m2
zhutnitelnost 1x na 5 000 m2
ČSN 72 1016
vlhkost ČSN 72 1006 1x na 500 m2
poměr únosnosti CBR 1x na 5 000 m2
zhutnitelnost B. Násep 1x na 1 000 m2
obsah hrudek 1x na 5 000 m2
dávkování pojiva ČSN CEN ISO / TS 17 892 4 1x na 2 000 m2
ČSN 72 1016
stejnoměrnost a hloubka promísení ČSN 72 1006 1x na 2 000 m2
ČSN 73 6133

ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

vlhkost C. Aktivní zóna 1x na 1 000 m2
poměr únosnosti CBR 1x na 5 000 m2
zhutnitelnost ČSN CEN ISO / TS 17 892 4 1x na 5 000 m2
obsah hrudek ČSN 72 1016 1x na 10 000 m2
dávkování pojiva ČSN 72 1006 1x na 2 000 m2
ČSN 73 6133
stejnoměrnost a hloubka promísení 1x na 2 000 m2
ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

Nesplňuje - li zlepená zemina stanovené poadavky, nepřevezme stavební dozor provedené vrstvy ze zlepené
zeminy.

Stabilizace

Kontrolní zkouky zemin ověřují shodu vlastností s poadavky počátečních zkouek. U materiálů z místních
zdrojů se ověřuje, zda zeminy pouívané na stavbě odpovídají zeminám, se kterými byl proveden návrh
stabilizace.

16
Kontrolní zkouky stabilizace a jejich četnost stanoví tabulka 2.
tabulka 2 Kontrolní zkouky stabilizace a jejich četnost

Zkouka Metodika Četnost

U zemin pro stabilizaci se zkouí:

vlhkost ČSN CEN ISO / TS 17 892 4 1x denně
zrnitost ČSN EN 933-1, ČSN 72 1017 1x denně
číslo plasticity ČSN CEN ISO / TS 17 892 - 12 četnost dle dokumentace
obsah organických látek četnost dle dokumentace
reakce pH ČSN 72 1021 četnost dle dokumentace.
ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227

1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

V rámci kontrolních zkouek stabilizace se zjiťují následující kvalitativní parametry směsi

pevnost v tlaku ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227 1x denně
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

odolnost proti účinkům mrazu ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227 1x za dva dny
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

vlhkost ČSN CEN ISO/TS 17892-1 1x denně
zhutnitelnost 1x na 5 000 m2
obsah hrudek ČSN EN 13 286 2 1x na 5 000 m2

dávkování pojiva ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227 1x na 1 000 m2
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14
stejnoměrnost promísení 1x na 1 000 m2
ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14

Výsledky kontrolních zkouek musí splňovat poadavky udávané v předpisu SDC S4, příloze 13 a odpovídat
poadavkům počátečních zkouek. Pokud kontrolní zkouky stabilizace neprokáí poadované vlastnosti,
stavební dozor je nepřevezme.

Poadavky na kontrolní zkouky materiálů a směsí vytvářejících konstrukční vrstvy pomocí chemických pojiv
a přípravků stanoví ZTKP.

ivičné vrstvy

Poadavky na kontrolní zkouky materiálů a stavebních směsí vytvářejících ivičné vrstvy jsou stanoveny
v ČSN 73 6121, ČSN 73 6122, ČSN 73 6127 1,2,3,4 a ČSN 73 6129.

Ploné prvky

Geosyntetika

U těchto ploných prvcích se zjiťuje:
− pevnost v tahu podélná a příčná,
− tanost podélná a příčná (poměrné protaení),
− odolnost proti protrení (geotextílie, geomembrány, apod.).

Uvedené zkouky se provádějí na vzorcích geosyntetik před poloením, odebraných z kadých 10 000 m2 těchto
ploných prvků, (nebo v případě zpochybnění kvality dodaného materiálu se provedenou zkouky na mení
výměru) a to podle ČSN EN 13250, ČSN EN ISO 10319, ČSN EN ISO 12236, ČSN EN ISO 13433..

Antivibrační rohoe a tepelně izolační desky

Kontrolní zkouky tepelně izolačních desek stanoví ZTKP. Kontrolní zkouky antivibračních rohoí se
provádějí na třech vzorcích antivibračních rohoí o rozměrech 500 mm x 500 mm před jejich vloením na

17
kadých 1000 m2. Za minimální rozsah kontrolních zkouek se povauje určení objemové hmotnosti, pevnosti
v tahu, tanosti, statické tuhosti, modulu přetvárnosti a rázového modulu deformace. Podrobnosti stanoví OTP
Antivibrační rohoe v tělese elezničního spodku.

Betonové desky

Ve smyslu ČSN 73 6131-2 se kontrolní zkouky betonových desek provádějí u odborného pracovitě jen
v případě zpochybnění kvality dodaných dílců.

6.5.2.2 Zkouení vytvořené konstrukční vrstvy

Nestmelené a stmelené vrstvy

Technologie se snáením kolejového rotu

Na nestmelené i stmelené konstrukční vrstvě se zjiťuje:
− ířka vrstvy po 100 m,
− tlouťka vrstvy po zhutnění po 100 m délky,
− nerovnost povrchu a příčný sklon latí dle ČSN 73 6175 s četností po 100 m,
− celistvost povrchu vizuálně - průběně (závadou celistvosti povrchu je výskyt hnízd nedokonale

zpracovaného materiálu, rýh apod.),
− únosnost statickou zatěovací zkoukou, vyjádřenou modulem přetvárnosti, který musí splňovat poadavky

předpisu SDC S4, přílohy 6, tabulky 1 - provádí se po max. 200 m pro jednu kolej. Pouití rázových
dynamických zkouek pro určení únosnosti se povauje pouze za orientační. Tyto zkouky jsou vhodné pro
podrobnou rekognoskaci (např. neúnosných míst, stavu rozpracování apod.). Závěry z výsledků těchto
zkouek musí být potvrzeny statickou zatěovací zkoukou,
− míra zhutnění s četností zjiťování po 100 m nebo 500 m2 se provádí

- u nestmelených konstrukčních vrstev přímými metodami podle ČSN 72 1006 a předpisu
SDC S4,

- u stmelených konstrukčních vrstev podle ČSN 73 6121, ČSN 73 6122, ČSN 73 6124-1,2;
ČSN EN 14227 1,2,3,4,5,10,11,12,13,14, ČSN 73 6127 1,2,3,4, ČSN 73 6129,
případně ZTKP,

Zhutnění lze dokladovat i nepřímými metodami (např. statickou a rázovou zatěovací zkoukou, radiometrickým
měřením objemové hmotnosti, měřičem zhutnění-kompaktometrem apod.). Před jejich pouitím je nutné
prokázat dostatečně těsnou korelaci mezi výsledky přímých měření a zvolenou nepřímou metodou v souladu
s ČSN 72 1006 apod. Pouití nepřímých metod schvaluje vdy stavební dozor na základě písemné ádosti
zhotovitele.

U vrstvy stabilizace se ve smyslu ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227 1,2,3,4,5,10,11,12,13,14dále zjiťuje:
− pevnost v tlaku na vzorcích odebraných ze směsi před hutněním min. 1x denně,
− odolnost proti účinkům mrazu na vzorcích odebraných ze směsi před hutněním min. 1x za dva dny,
− celistvost povrchu vizuálně, průběně (závadou celistvosti povrchu je výskyt hnízd nedokonale

zpracovaného materiálu, rýh apod.).

Stabilizace chemickými přípravky se kontrolují podle ZTKP.

ivičné vrstvy se kontrolují podle ČSN 73 6121, ČSN 73 6122, ČSN 73 6127 1,2,3,4 a ČSN 73 6129.

Technologie bez snáení kolejového rotu

Při pouití technologie bez snáení kolejového rotu se zjiťuje:
− sklon zemní pláně - provádí se po 100 m pomocí latě délky 4 m a vodováhy,
− ířka vytvořené konstrukční vrstvy po 100 m,
− tlouťka vytvořené konstrukční vrstvy se provádí po 100 m,
− míra zhutnění dle ČSN 72 1006 po max. 200 m,
− únosnost vytvořené konstrukční vrstvy statickou zatěovací zkoukou dle předpisu SDC S4 při zahájení

práce stroje (soupravy) a při změně konstrukce nebo materiálu konstrukční vrstvy.

18
Ploné prvky
Geosyntetika
Na vloeném geosyntetiku se kontroluje:
− neporuenost,
− poloha na zemní pláni, případné upevnění,
− rovnost uloení, bez záhybů a vln,
− dodrení přesahu, případně jiného spojení jednotlivých dílů,
− výplň geobuněk.
Antivibrační rohoe a tepelně izolační desky
Způsob kontroly vloených antivibračních rohoí a tepelně izolačních desek stanovuje ZTKP.
Betonové desky
Na konstrukční vrstvě vytvořené betonovými deskami se zjiťuje:
− příčný sklon latí délky 4 m nebo nivelací - po 50 m,
− výkový rozdíl na styku dvou desek - měřením, průběně,
− výková úroveň vytvořeného povrchu (pláně tělesa elezničního spodku) v porovnání s dokumentací -

nivelací, průběně.

6.5.2.3 Zkuební postupy

Laboratorní zkouky a polní zkouky se provádějí podle ČSN a předpisů SDC. Zkuební metody, pro které
není v ČR vydána technická norma nebo předpis SDC, musí být popsány v ZTKP.
Přednost mají zkuební metody přímé před zkuebními metodami nepřímými (např. podle ČSN 72 1006).
Laboratorní zkouky
Zkuební postupy pro zeminy, kamenivo, stmelené a nestmelené vrstvy a geotextilie jsou popsány v ČSN,
jejich seznam je obsaen v článku 6.12.1.
Polní zkouky
Pro kontrolu konstrukčních vrstev platí tyto ČSN a předpisy:
ČSN 72 1006, ČSN 72 1010, ČSN 73 6121, ČSN 73 6122, ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227
1,2,3,4,5,10,11,12,13,14, ČSN 73 61261,2, ČSN 73 6127 1,2,3,4, ČSN 73 6129, ČSN 73 6131-2,
ČSN 73 6133, ČSN 73 6175, ČSN 73 6192 a předpis SDC S4.
Zhutňovací zkouka se provádí v souladu s ČSN 72 1006. Cílem zkouky je vypracování technologie hutnění
pro daný materiál a konkrétní hutnící prostředek.
Povinností zhotovitele je pouívat při vytváření konstrukčních vrstev jen ty hutnící prostředky, které zhotovitel
pouil pro zhutňovací zkouku. Je nepřípustné během stavebních prací měnit hutnící prostředky, které nejsou
svými parametry totoné s hutnícím prostředkem pouitým pro zhutňovací zkouku. Výsledky zhutňovací
zkouky s návrhem technologie hutnění předá zhotovitel stavebnímu dozoru. Bez zhutňovací zkouky stavební
dozor zřizování konstrukčních vrstev nepovolí.

6.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

6.6.1 Zemní pláň

Přípustné odchylky pro zemní pláň jsou uvedeny v kapitole 3 TKP. Přípustná odchylka sklonu zemní pláně,
měřeného latí délky 4 m, se od sklonu navreného dokumentací nesmí liit o více ne 0,5 %.
Pokud je zemní pláň současně i plání tělesa elezničního spodku, potom nesmí být překročeny hodnoty 20 mm
od projektované výkové polohy pláně tělesa elezničního spodku.

19
6.6.2 Konstrukční vrstvy

Povrch konstrukčních vrstev musí být rovný, bez nerovností a bez podélných nebo příčných rýh. Rovnost
povrchu se měří podle ČSN 73 6175 v podélné směru latí délky 4 m a v příčném směru latí délky 2 m. Přípustné
odchylky na povrchu vrstvy v příčném a podélném směru nesmí překročit hodnotu 15 mm. Výková úroveň
povrchu konstrukční vrstvy nesmí překročit hodnotu ± 20 mm od projektované polohy.

Přípustná odchylka tlouťky vrstvy je 20 mm.

Přípustná odchylka sklonu povrchu vrstvy v příčném směru je 0,5 %.

Měření se provádí:
− v přímé v ose koleje,
− v oblouku v místě nepřevýeného kolejnicového pásu.

Výkový rozdíl na styku dvou betonových desek se připoutí max. 7 mm (viz ČSN 73 6131-2).

Pro zjiťování únosnosti a míry zhutnění konstrukční vrstvy jsou stanoveny následující tolerance:

- pokud soubor zkouek hodnoceného úseku stavby na jedné vrstvě obsahuje méně ne 5 hodnot, musí vechny
hodnoty překročit stanovenou minimální hodnotu modulu přetvárnosti,

- pokud soubor zkouek jedné vrstvy hodnoceného úseku obsahuje 5 a více hodnot, potom ádná z jednotlivých
hodnot modulu přetvárnosti nesmí být mení o více ne 10 % a ádná z jednotlivých hodnot míry zhutnění
nesmí být mení o více ne 3 %, ne je stanovená minimální hodnota. V tomto povoleném rozmezí se vak můe
vyskytovat pouze 1 hodnota z měření 5 vedle sebe leících zkuebních míst.

Pro vrstvy v aktivní zóně je minimální hodnota pevnosti v tlaku stabilizované vrstvy 1,8 MPa. Průměrná
hodnota odolnosti proti účinkům mrazu je 3,5 MPa a minimální hodnota odolnosti proti účinkům mrazu je
2,5 MPa, přičem naměřené hodnoty jednotlivých válečků se musí pohybovat v rozmezí 15% od průměru sady.
Hodnoty liící se o více ne 15% se do průměru neuvaují.

Pro vrstvy v podloí zemního tělesa a v zemním tělese je minimální hodnota pevnosti v tlaku stabilizované
vrstvy 0,7 MPa. Průměrná hodnota odolnosti proti účinkům mrazu je 1,2 MPa a minimální hodnota odolnosti
proti účinkům mrazu je 0,9 MPa, přičem naměřené hodnoty jednotlivých válečků se musí pohybovat v rozmezí
15 % od průměru sady. Hodnoty liící se o více ne 15 % se do průměru neuvaují.

6.6.3 Záruky, údrba v záruční době

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP. Během záruční doby nesmí dojít k závadám konstrukčních
vrstev tělesa elezničního spodku. Únosnost zemní pláně a pláně tělesa elezničního spodku musí dosahovat
předepsaných hodnot dle platných předpisů po celou záruční dobu.

Vegetační úpravy zemního tělesa je mono předat a po prvním posekání. Součástí prováděného díla je
zabezpečení prvního preventivního postřiku proti plevelům.

Před uvedením stavby do provozu je třeba provést kontinuální radarové měření pracového podloí. V případě
pochybností resp. závad v GPK zajistí správce nejpozději půl roku před ukončením záruční doby opakované
kontrolní radarové měření, které je součástí podkladů k reklamačnímu řízení.

Údrbu v záruční době zajiťuje správce DLHM podle ustanovení v kapitole 1 TKP. V této době za odstranění
plevele, náletových dřevin, přírodního spadu a překáek vzniklých dopravním provozem odpovídá přísluná
SDC.

6.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Nestmelené vrstvy

Klimatická omezení pro zřizování nestmelených vrstev jsou obsaena v ČSN 73 6126 1,2.

Nestmelené vrstvy nesmí být zřizovány na rozbředlou nebo promrzlou zemní pláň a na zemní pláň pokrytou
sněhem a ledem. Pokládka nestmelené vrstvy se nesmí provádět při mrznoucím, silném nebo dlouhotrvajícím
deti, při sněení a při teplotách niích ne 0°C. Zřizování konstrukční vrstvy ze zmrzlého materiálu pod 0°C je
nepřípustné.

U technologie bez snáení kolejového rotu není dále přípustné provádět úpravu zemní pláně při silném nebo
dlouhotrvajícím deti, při sněení a při teplotách niích ne 0°C.

20
Stmelené vrstvy

Klimatická omezení pro zřizování vrstev ze zlepené zeminy jsou obsaena v ČSN 73 6133 a pro zřizování
stabilizace v ČSN 73 6124-1,2; ČSN EN 14227 1,2,3,4,5,10,11,12,13,14.

Vrstvy ze zlepené zeminy a stabilizace se nesmí provádět za detivého počasí nebo sněení.

Stabilizaci hydraulickými pojivy nelze provádět bez zvlátních opatření je-li nebezpečí, e teplota při provádění
stabilizace klesne pod +5ºC a při oetřování (po dobu 7 dnů) pod 0ºC.

Zeminy zlepené vápnem se smí zpracovávat do teplot 5 ºC, zeminy zlepené cementem pouze do teploty
2 ºC.

Při přeruení prací přes zimní období je nutno vrstvu zeminy upravené vápnem chránit před působením vlhkosti
a mrazu. Způsob ochrany řeí projektová dokumentace po dohodě ze stavebním dozorem..

Technologií zlepení zemin nebo stabilizace nelze zpracovávat zeminu promrzlou, obsahující sníh a ledové
čočky.

Klimatická omezení pro zlepení zemin chemickými prostředky (stabilizátory) stanoví ZTKP.

Klimatická omezení pro zřizování ivičných vrstev jsou uvedena v ČSN 73 6121, ČSN 73 6122, ČSN 73 6127
1,2,3,4 a ČSN 73 6129.

Ploné prvky

Geosyntetika

Geosyntetika je nutno chránit před dlouhodobými účinky slunečního záření, které můe způsobit změnu jejich
technických vlastností (fotodegradace). Na otevřených skládkách musí být přikryty plachtami. Geotextilie musí
být na skládkách chráněny před detěm (vodou nasáklá geotextilie podstatně zvyuje svoji hmotnost, která
ztěuje manipulaci). Manipulaci s tuhými geomříkami, geobuňkami a geomembránami není vhodné provádět
při teplotách pod + 3 ºC.

Antivibrační rohoe a tepelně izolační desky

Klimatická omezení pro antivibrační rohoe a tepelně izolační desky stanoví ZTKP.

Betonové desky

Betonové desky se podle ČSN 73 6131-2 pokládají v přiměřených povětrnostních podmínkách, kdy průměrné
teploty neklesnou pod +3ºC. Zemní pláň nesmí být zmrzlá nebo rozbředlá, materiál vyrovnávací vrstvy pod
betonovými deskami nesmí obsahovat sníh a led.

6.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Zásady odsouhlasení prací a přejímacího řízení řeí kapitola 1 TKP.

Při odsouhlasování nestmelených a stmelených vrstev se kontrolují následující parametry:
− ířka,
− tlouťka,
− rovnost povrchu,
− příčný sklon,
− zhutnění,
− únosnost statickou zatěovací zkoukou,
− poloha (geodetickým zaměřením),
− celistvost povrchu.

U stabilizace se dále kontroluje pevnost v tlaku a odolnost proti účinkům mrazu.

Bez odsouhlasení dokončené zemní pláně nebo konstrukční vrstvy stavebním dozorem nelze zahájit práce na
budování dalí konstrukční vrstvy. Pláň tělesa elezničního spodku a konstrukční vrstvy nesmí být stavebním
dozorem převzaty, pokud nejsou zhotovitelem doloeny výsledky poadovaných zkouek a kontrol. V případě,
e výsledky zkouek nedosahují poadovaných parametrů, lze v pracích pokračovat a po provedení nápravy
a dosaení poadovaných parametrů a po souhlasu stavebního dozoru.

Odsouhlasení prací provede stavební dozor zápisem do stavebního deníku.

21
Při odsouhlasení a převzetí prací dokládá zhotovitel výsledky vech zkouek podle článku 6.4.2 a oddílu 6.5 této
kapitoly TKP, přičem nesmí být překročeny odchylky stanovené v oddíle 6.6.

K přejímacímu řízení předloí zhotovitel kromě podkladů dle TKP kapitola 1.8.2 i záznam radarového měření
konstrukce pracového podloí nebo doklad firmy provádějící radarové měření, e radarové měření bylo
provedeno a záznam uloen do databáze.

6.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Poadavky na kontrolní měření a případné sledování konstrukčních vrstev musí být obsaeny v dokumentaci,
včetně návrhu metodiky měření.

6.10 EKOLOGIE

Při zřizování konstrukčních a technologických vrstev je nutno dodrovat obecné zásady ochrany ivotního
prostředí obsaené předevím v zákonech č. 17/1992 Sb., č. 100/201 Sb.a č. 114/1992 Sb. a v TKP kapitole 1.

Technologie zřizování konstrukčních a technologických vrstev musí být volena s ohledem na poadavky
ochrany ivotního prostředí tak, aby stavba nadměrně nezatěovala okolí např. prachem, emisemi a hlukem
a vibracemi (viz nařízení vlády č. 148/2006 Sb.).

Práce prováděné v exponovaných lokalitách (např. intravilán) a v oblastech se zvlátním reimem (např. CHKO,
ochranná pásma vodních zdrojů apod.) se kromě obecných předpisů řídí poadavky přísluných státních orgánů.

Zabudované materiály nesmí vést ke zhorení ivotního prostředí. Při zabudování ji dříve pouitých materiálů
(např. výzisku) a umělého kameniva (např. vysokopecní strusky) musí být prokázána jejich nezávadnost vůči
ivotnímu prostředí podle zákona 185 /2001 Sb.

6.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení, jako i na poární ochranu obecně stanoví TKP
kapitola 1.

S ohledem na zajitění bezpečnosti při práci po dobu zřizování konstrukčních vrstev je nutno zavést na sousední
souběné koleji, nevyloučené z provozu, sníenou rychlost vlaků.

6.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY, ZÁKONY A PŘEDPISY

Uvedené normy, zákony a předpisy představují stav k datu zpracování této aktualizace TKP kapitoly 6.
Ve smyslu TKP kapitoly 1 platí v době pouití těchto podkladů jejich aktuální verze.

6.12.1 Technické normy

ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby.
ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 1010 Stanovení objemové hmotnosti zemin. Laboratorní a polní metody.
ČSN 72 1014 Laboratorní stanovení meze tekutosti zemin
ČSN 72 1015 Laboratorní stanovení zhutnitelnosti zemin
ČSN 72 1016 Laboratorní stanovení poměru únosnosti zemin (CBR)
ČSN 72 1018 Laboratorní stanovení relativní ulehlosti nesoudrných zemin
ČSN 72 1021 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
ČSN 72 1070 Stanovení pH keramických surovin a hmot
ČSN 72 1176 Zkouka trvanlivosti a odolnosti kameniva proti mrazu
ČSN 72 1180 Stanovení rozliných částic kameniva
ČSN 73 3050 Zemné práce. Veobecné ustanovenia
ČSN 73 6121 Stavba vozovek. Hutněné asfaltové vrstvy
ČSN 73 6122 Stavba vozovek - Vrstvy z litého asfaltu - Provádění a kontrola shody

22
ČSN 73 6124-1 Stavba vozovek Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy - Část 1 : Provádění
a kontrola shody
ČSN 73 6124-2
Stavba vozovek Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy - Část 2 :
ČSN 73 6126-1 Mezerovitý beton
ČSN 73 6126-2
ČSN 73 6127-1 Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 1: Provádění a kontrola shody
Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 2: Vrstva z vibrovaného těrku
ČSN 73 6127-2 Stavba vozovek - Prolévané vrstvy - Část 1: Vrstva ze těrku částečně vyplněného
ČSN 73 6127-3 cementovou maltou
ČSN 73 6127-4
ČSN 73 6129 Stavba vozovek - Prolévané vrstvy - Část 2: Penetrační makadam
ČSN 73 6131-2 Stavba vozovek - Prolévané vrstvy - Část 3: Asfaltocementový beton
ČSN 73 6133 Stavba vozovek - Prolévané vrstvy - Část 4: Kamenivo zpevněné popílkovou suspenzí
ČSN 73 6175 Stavba vozovek. Postřiky a nátěry
ČSN 73 6190 Stavba vozovek. Dlaby a dílce. Část 2: Kryty ze silničních dílců
Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
ČSN 73 6192 Měření nerovnosti povrchů vozovek.
ČSN 73 6301 Statická zatěovací zkouka podloí a podkladních vrstev vozovek
ČSN 73 6360-1
Rázová zatěovací zkouka netuhých vozovek a podloí
ČSN 73 6360-2 Projektování elezničních drah
Konstrukční a geometrické uspořádání koleje elezničních drah a její prostorová poloha.
ČSN 73 6380 Část 1: Projektování
ČSN CEN ISO/TS Konstrukční a geometrické uspořádání koleje elezničních drah a její prostorová poloha.
17892-1 Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údrba
ČSN CEN ISO/TS elezniční přejezdy a přechody
17892-12 Geotechnický průzkum a zkouení - Laboratorní zkouky zemin - Část 1: Stanovení
ČSN EN 932-1 vlhkosti zemin
ČSN EN 933-1
ČSN EN 933-2 Geotechnický průzkum a zkouení - Laboratorní zkouky zemin - Část 12: Stanovení
konzistenčních mezí
ČSN EN 1097-2 Zkouení veobecných vlastností kameniva. Část 1: Metody odběru vzorků
Zkouení geometrických vlastností kameniva. Část 1: Stanovení zrnitosti Sítový rozbor
ČSN EN 1097-3 Zkouení geometrických vlastností kameniva. Část 2: Stanovení zrnitosti- Zkuební síta,
jmenovité velikosti otvorů
ČSN EN 1097-6 Zkouení fyzikálních a mechanických vlastností kameniva. Část 2: Metody pro stanovení
odolnosti proti drcení
ČSN EN 1367-1
Zkouení fyzikálních a mechanických vlastností kameniva. Část 3: Stanovení sypné
ČSN EN 13043 hmotnosti a mezerovitosti volně sypaného kameniva
Zkouení fyzikálních a mechanických vlastností kameniva. Část 6: Stanovení objemové
ČSN EN 13242 hmotnosti zrn a nasákavosti

ČSN EN 13250 Zkouení kameniva vůči teplotě a zvětrávání. Část 1: Stanovení odolnosti proti
zmrazování a rozmrazování
ČSN EN 13450
ČSN EN 14227-1 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letitních
ČSN EN 14227-2 a jiných dopravních ploch
ČSN EN 14227-3
Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inenýrské
stavby a pozemní komunikace

Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Vlastnosti poadované pro pouití při
stavbě eleznic

Kamenivo pro kolejové loe
Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 1: Směsi stmelené cementem
Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 2: Směsi stmelené struskou
Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 3: Směsi stmelené popílkem

23
ČSN EN 14227-4 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 4: Popílky pro směsi stmelené
hydraulickými pojivy
ČSN EN 14227-5 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 5: Směsi stmelené
hydraulickými silničními pojivy
ČSN EN 14227-11 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 11: Zeminy upravené vápnem
ČSN EN 14227-12 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 12: Zeminy upravené struskou
ČSN EN 14227-13 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 13: Zeminy upravené
hydraulickými silničními pojivy
ČSN EN 14227-14 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace - Část 14: Zeminy upravené
popílkem
ČSN EN 14475 Provádění speciálních geotechnických prací Vyztuené zemní konstrukce
ČSN EN ISO 9862 Geosyntetika - Odběr a příprava vzorků ke zkoukám
ČSN EN ISO 10319
ČSN EN ISO 10320 Geotextilie. Tahová zkouka na irokém prouku
ČSN EN ISO 12236
ČSN EN ISO 13433 Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím Identifikace na staveniti
ČSN EN ISO/IEC
17050-1 Geosyntetika Statická zkouka protrení (zkouka CBR)
ČSN EN ISO/IEC Geosyntetika - Zkouka dynamickým protrením (zkouka padajícím kuelem)
17050-2
TN 01 0101 Posuzování shody - Prohláení dodavatele o shodě - Část 1: Veobecné poadavky
TN 73 6949
Posuzování shody - Prohláení dodavatele o shodě - Část 2: Podpůrná dokumentace

Názvosloví Českých drah
Odvodnění elezničních tratí a stanic

6.12.2 Zákony o ivotním prostředí v platném znění
o technických poadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
Zákon č. 17/1992 Sb., v platném znění
Zákon č. 22/1997 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění
o akciové společnosti České dráhy,, státní organizaci Správa elezniční dopravní
Zákon č. 183/2006 Sb. cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějích předpisů,
Zákon č. 77/2002 Sb. a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějích předpisů, v platném
znění
Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na ivotní prostředí), v platném znění
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalích zákonů, v platném znění
Zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách, v platném znění
Vyhláka
č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, v platném znění
Vyhláka kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně
č. 395/1992 Sb., přírody a krajiny, v platném znění
Nařízení vlády
č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební výrobky, v platném
znění
Nařízení vlády kterým se stanoví technické poadavky na stavební výrobky označované CE,
č. 190/2002 Sb., v platném znění
Nařízení vlády
č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění

24
6.12.3 Předpisy SDC a ČD

SDC S4 elezniční spodek

SDC S4/3 Předpis pro správu a udrování elezničních přejezdů a přechodů

Zásady pro zřizování konstrukčních vrstev pracového podloí technologiemi bez snáení kolejového rotu

Pokyny pro pouití nedestruktivních geofyzikálních metod v diagnostice a průzkumu tělesa elezničního spodku

Obecné technické podmínky SDC (OTP):
Antivibrační rohoe v tělese elezničního spodku
těrkopísek, těrkodrť a recyklovaná těrkodrť z kolejového loe pro konstrukční vrstvy tělesa elezničního spodku
Geotextilie v tělese elezničního spodku
Geomříky a geomembrány v tělese elezničního spodku
Kamenivo pro kolejové loe

Vzorové listy
1 Základní rozměry pláně tělesa elezničního spodku
2 Zemní těleso
3 Odvodňovací zařízení
4 Pracové podloí
5 Úprava dráních svahů

Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah (TKP):
Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 4 - Odvodnění tratí a stanic
Kapitola 5 - Ochrana dráního tělesa
Kapitola 7 - Kolejové loe
Kapitola 9 - Úrovňové přejezdy a přechody

6.12.4 Předpisy MD odbor PK

TP 94 Technické podmínky - zlepení zemin
TKP 5 Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, kapitola 5 Podkladní vrstvy

25
26
Poznámky:

27
28
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 6
Třetí - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 6 /z roku 2008/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Ing. Ladislav Minář, CSc.,
Odborný gestor: KolejConsult & Servis, s.r.o.
Vydal:
Distribuce: Ing. Petr Jasanský,
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 241, +420 972 741 769,
fax: +420 972 741 290,
e-mail: otd@tudc.cz
www.tudc.cz
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 7
KOLEJOVÉ LOŽE

Vydání: říjen 2021

Účinnost od 1. listopadu 2021

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 7 – Kolejové lože schválená dne
27. 3. 2013 účinná od 1. 5. 2013

Schváleno pod čj. 149181/2021-SŽ-GŘ-O13
Dne 12. října 2021
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
Kapitola 7 KOLEJOVÉ LOŽE

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství
Gestor: Odbor traťového hospodářství
Vydání: Praha
Náklad: www.spravazeleznic.cz
Ing. Jan Čihák
říjen 2021
vydáno pouze v elektronické podobě (PDF), formát (A4)

2/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

OBSAH

7.1 Strana
7.2 ÚVOD .......................................................................................................................................... 5
7.2.1
7.2.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A ČÁSTÍ STAVBY ............................................... 5
7.3
7.3.1 Materiál kolejového lože ..............................................................................................................5
7.3.2 Tvar kolejového lože ...................................................................................................................5
7.3.3
7.3.4 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ............................................................................................ 6
7.4 Odstranění starého kolejového lože, čištění kolejového lože ...........................................................6
7.4.1 Zřizování kolejového lože ............................................................................................................6
7.4.2 Kolejové lože při úpravě směrového a výškového uspořádání kolejí a výhybek ................................6
7.4.3 Ochrana kolejového lože při zemních pracích ................................................................................7
7.4.4
7.5 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A ZKOUŠKY ....................................................................................... 7
7.6
7.6.1 Dodávka kameniva, přejímka množství a kvality ...........................................................................7
7.6.2 Uskladnění .................................................................................................................................8
7.6.3 Prokázání kvality nového kameniva ..............................................................................................9
7.7 Prokazování kvality recyklovaného materiálU ..............................................................................10
7.8 ODBĚR VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY............................................................................... 10
7.8.1
7.8.2 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY........................................................... 10
7.8.3
7.8.4 Odchylky tvaru a rozměrů kolejového lože ..................................................................................10
7.9 Odchylky složení materiálu kolejového lože.................................................................................11
7.10 Záruky .....................................................................................................................................11
7.11
7.12 KLIMATICKÁ OMEZENÍ ............................................................................................................ 11

ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ ....................................................................................... 12

Obecně ....................................................................................................................................12
Odsouhlasení kolejového lože při sneseném kolejovém roštu .......................................................12
Odsouhlasení kolejového lože při technologii bez snesení kolejového roštu ....................................12
Převzetí kolejového lože ............................................................................................................13

KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ........................................................ 13

EKOLOGIE................................................................................................................................. 13

BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ................................ 14

SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY.......................................................................................... 14

3/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

SEZNAM ZKRATEK

APK Měřicí zařízení absolutní polohy koleje
CTD Centrum telematiky a diagnostiky SŽ
ČSN Česká technická norma
DLHM Dlouhodobý hmotný majetek
EN Evropská norma
O13 Odbor traťového hospodářství generálního ředitelství SŽ
OTP Obecné technické podmínky
SŽ Správa železnic, státní organizace
SŽG Správa železniční geodézie
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TPD Technické podmínky dodací

4/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

7.1 ÚVOD

(1) Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kapitole
1 TKP - Všeobecně.

(2) Kapitola určuje podmínky pro zřízení kolejového lože tratí železničních drah, především jeho
vlastnosti, způsob jeho zřizování, dodávky, skladování kameniva a prokazování kvality.
Pojednává i o úpravě bezprostředního okolí zapuštěného kolejového lože zejména
v železničních stanicích, jako jsou drážní stezky.

(3) Ustanovení této kapitoly platí v plném rozsahu pro koleje normálně rozchodných drah
s rozchodem 1435 mm. Případné odchylky pro tratě úzkorozchodných drah s rozchodem
760 mm stanovuje předpis SŽDC (ČD) S3/3. Úprava bezprostředního okolí otevřeného
kolejového lože je řešena v kapitole 6 TKP.

(4) Kapitola nepojednává o kolejovém loži jiné než klasické konstrukce zřízené z drceného
kameniva s kolejovým roštem na příčných pražcích (včetně pražců "Y") nebo pod
výhybkami.

(5) Další podmínky pro úpravu koleje na úrovňových přejezdech, u nástupišť, ramp
a zpevněných ploch určují kapitoly 9 a 10 TKP.

(6) Zásady a podmínky pro zemní pláň a pláň tělesa železničního spodku stanovují kapitoly 3
a 6 TKP.

(7) Zvláštní úpravu kolejového lože posuzuje O13 v rámci projednávání dokumentace stavby.
Výjimky z ustanovení kapitoly 7 povoluje ředitel O13.

7.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A ČÁSTÍ STAVBY

7.2.1 MATERIÁL KOLEJOVÉHO LOŽE

(1) Požadavky na kamenivo pro kolejové lože stanovuje předpis SŽDC S3, díl X a obecné
technické podmínky „Kamenivo pro kolejové lože železničních drah“ (dále jen OTP).

(2) Použití jednotlivých tříd kameniva v kolejích stanoví předpis SŽDC S3, díl X. Zhotovitel musí
použít kamenivo pro kolejové lože od výrobců, kterým bylo pověřeným útvarem SŽ uděleno
„Osvědčení o kvalitě kameniva pro kolejové lože“ železničních drah, respektive "Osvědčení
o způsobilosti k recyklaci kameniva pro kolejové lože" (dále jen "Osvědčení").

(3) Podmínky pro opětovné použití vyzískaného kameniva do kolejového lože stanovuje předpis
SŽDC S3, SŽ S3/1, příslušné právní předpisy, OTP a projektová dokumentace.

(4) Specifické podmínky pro úpravu kameniva sanačními stroji v ose koleje stanovuje předpis
SŽ S3/1, příloha R.

(5) Pro drážní stezky se použije materiál podle předpisu SŽDC S3, dílu X.

7.2.2 TVAR KOLEJOVÉHO LOŽE

(1) Tvary a uspořádání kolejového lože stanoví Vyhláška MD č. 177/1995 Sb. a předpis SŽDC
S3, díl X.

(2) Základní rozměry kolejového lože stanoví projektová dokumentace (dále jen dokumentace)
zpracovaná podle předpisu SŽDC S3, dílu X.

(3) Tvar a rozměry kolejového lože ve výhybkách se upravují podle předpisů SŽDC S3, dílu X.
Zvláštní pozornost musí být věnována úpravě kolejového lože výhybek v oblastech srdcovky
a výměny, v nichž se pod výhybkovými pražci nesmí vyskytovat prostory nezaplněné
kamenivem.

(4) Změny tloušťky kolejového lože při přechodu mezi jednotlivými druhy pražců se upraví podle
předpisu SŽDC S3, dílu X.

5/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

(5) Úprava kolejového lože na mostech s průběžným kolejovým ložem a v tunelech se provede
podle projektové dokumentace zpracované v souladu s předpisem SŽDC S3, díl X a XII.

(6) Úpravu kolejového lože a případné další stavební úpravy v místě, kde dilatující konstrukce
stavby železničního spodku s výraznými dilatačními pohyby navazuje na těleso železničního
spodku, řeší projektová dokumentace. Speciální úpravy musí být odsouhlaseny O13.

(7) V bezstykové koleji se profil kolejového lože upravuje v závislosti na poloměru
oblouku rozšířením a nadvýšením v souladu s předpisem SŽDC S3/2.

7.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

7.3.1 ODSTRANĚNÍ STARÉHO KOLEJOVÉHO LOŽE, ČIŠTĚNÍ KOLEJOVÉHO
LOŽE

(1) Kolejové lože je součástí dlouhodobého hmotného majetku (dále jen DLHM) ve správě
a evidenci SŽ.

(2) Z hlediska dalšího využití kameniva vyzískaného z kolejového lože (dále jen výzisku) je
třeba upřednostňovat separované odtěžení a uložení kameniva kolejového lože strojní
čističkou ve smyslu předpisu SŽ S3/1 a jeho recyklaci pro použití zpět do kolejového lože.
Část výzisku, kterou nelze ani po recyklaci použít do kolejového lože je možno recyklovat
pro použití v konstrukčních vrstvách tělesa železničního spodku. Kamenivo, které není
možno použít ani tam, je možno využít do zásypů nebo pro úpravu staveništních ploch
a komunikací. Jako odpad se likviduje pouze zcela nevyužitelná část výzisku.

(3) Podmínky pro odstranění starého kolejového lože nebo jeho čištění s případnou úpravou
kameniva sanačním strojem stanovuje předpis SŽ S3/1.

(4) Dokumentace pro přípravu a realizaci staveb investičního i neinvestičního charakteru musí
řešit využití výzisku, splnění podmínek ochrany životního prostředí, technologii a podmínky
těžení, umístění recyklačních základen a uložení výzisku a nakládání s odpady. V případě,
že bylo průzkumem v určitém úseku zjištěno ekologické znečištění materiálu kolejového
lože, provede se odtěžení a skladování znečištěného materiálu odděleně aby nedošlo ke
kontaminaci materiálu vyzískávaného z ostatních částí kolejového lože. Kamenivo určené
k recyklaci je třeba skladovat s ohledem na vlhkost a míru znečištění tak, aby bylo možno
podle vlastností vytěženého kameniva nastavit účinný proces recyklace.

7.3.2 ZŘIZOVÁNÍ KOLEJOVÉHO LOŽE

(1) Způsob zřizování kolejového lože stanoví předpis SŽ S3/1. Podmínkou pro zřizování
kolejového lože při technologii práce se snesením kolejového roštu nebo při novostavbách
je odsouhlasení zemní pláně podle kapitoly 3 TKP a pláně tělesa železničního spodku podle
kapitoly 6 TKP.

(2) Zvláštní pozornost je třeba věnovat kolejovému loži v oblasti přechodu na stavby
železničního spodku, úrovňové přejezdy, ve výhybkových konstrukcích, v místech přechodu
na konstrukci bez štěrkového kolejového lože a v blízkosti ostatních staveb a zařízení, které
mohou ovlivnit stabilitu koleje.

7.3.3 KOLEJOVÉ LOŽE PŘI ÚPRAVĚ SMĚROVÉHO A VÝŠKOVÉHO
USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK

(1) K řádné úpravě a stabilizaci směrové a výškové polohy koleje musí zhotovitel postupovat
podle ustanovení předpisu SŽ S3/1.

(2) Homogenizace kameniva kolejového lože se provádí podle předpisu SŽ S3/1.

(3) Před dynamickou stabilizací musí být kolejové lože doplněno a upraveno do předepsaného
profilu podle předpisu SŽDC S3, dílu X, resp. SŽDC S3/2 a projektové dokumentace.

6/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

(4) Po novostavbě či rekonstrukci koleje nebo výhybky musí zhotovitel provést následnou
úpravu směrového a výškového uspořádání koleje (výhybky) ve smyslu předpisu SŽ S3/1.
Pokud jsou v koleji instalována speciální zařízení, která brání řádné směrové a výškové
úpravě nebo by při ní mohla být poškozena (např. magnetické značky, prvky sdělovacího
a zabezpečovacího zařízení, propojky, lanová propojení a ukolejnění, indikátory apod.),
musí být tato zařízení před podbitím odborně demontována v souladu s příslušnými vnitřními
předpisy SŽ.

(5) Osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka ověřuje postup a podmínky
zřizování kolejového lože v jeho průběhu, a to včetně technického stavu použité
mechanizace. V případě, že osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka zjistí
závadu na technickém stavu použité mechanizace, je oprávněna požadovat okamžitou
nápravu - zakázat práci mechanizace ve zřetelně nevyhovujícím stavu (např. poškozená
podbíjecí kladiva, únik provozních kapalin apod.). Odstávka mechanismů a další vyvolané
vícenáklady jdou v tomto případě k tíži zhotovitele stavby.

7.3.4 OCHRANA KOLEJOVÉHO LOŽE PŘI ZEMNÍCH PRACÍCH

(1) Při jakýchkoliv zemních pracích v kolejovém loži nebo v jeho blízkosti nesmí dojít
k znečištění kolejového lože. Před zahájením výkopových prací musí být kolejové lože
zakryto. Při zpětném zasypávání výkopu musí být jednotlivé konstrukční vrstvy obnoveny
materiálem, jehož vlastnosti odpovídají původnímu materiálu. Materiál musí být předem
odsouhlasen osobou pověřenou výkonem technického dozoru stavebníka. Jednotlivé
konstrukční vrstvy musí být řádně upraveny a zhutněny podle dokumentace. Přebytečný
a nevhodný výkopový materiál musí být odstraněn. Pro zemní práce platí ustanovení
kapitoly 3 TKP. Dodržení podmínek osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka
ověřuje vizuálně, případně odběrem vzorků a zkouškami podle příslušných OTP, TKP
a předpisu SŽ S4.

(2) Kolejové lože musí být ochráněno zakrytím i při všech ostatních pracích, kdy by mohlo dojít
k mísení kameniva kolejového lože s kamenivem jiných frakcí nebo kvality (např. při
vysýpání materiálu pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku z železničních vozů na
sousední koleji).

7.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A ZKOUŠKY

7.4.1 DODÁVKA KAMENIVA, PŘEJÍMKA MNOŽSTVÍ A KVALITY

(1) Objednávka kameniva musí obsahovat údaje uvedené v OTP a případná doplnění
a zpřesnění určená projektovou dokumentací.

(2) Od výrobce nebo přepravce přebírá zhotovitel zásilku kameniva podle objednávky na
základě průvodního dokladu a zjišťuje při tom, zda je zásilka nepoškozená, úplná a zda
souhlasí dodané množství a typ kameniva. Každá zásilka musí být opatřena potvrzením
výrobce, že dodávaný materiál odpovídá ustanovením Technických podmínek dodacích
(TPD) a tím OTP, norem a předpisů, případně sjednaným požadavkům a dohodám (např.
odkazem na platné „Osvědčení“ podle čl. 2.1, odst. (2) této kapitoly TKP).

(3) Zhotovitel podle svých možností zajišťuje přejímku kameniva třídy B0 a BI přímo u výrobce
(v lomu) při nakládce. Místo přejímky kameniva musí být přesně vymezeno ve smlouvě
o dodávce.

(4) Množství musí být doloženo vážními doklady při odesílání dodávek kameniva z lomu.

(5) Průvodní doklady ke každé dodávce musí obsahovat tyto údaje:

a) číslo a datum vyhotovení;

b) plný název a sídlo výrobce, zkrácený název provozovny, expedičního místa;

c) název a sídlo odběratele;

7/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

d) místo určení dodávky;

e) množství dodávaného kameniva;

f) název výrobku „Kamenivo pro kolejové lože železničních drah“;

g) druh, třídu a frakci kameniva včetně hodnot vlastností, které mají být podle OTP
deklarovány;

h) číslo příslušné normy kameniva;

i) datum odeslání kameniva;

j) číslo „Osvědčení“.

(6) V seznamu výrobců kameniva, který zveřejňuje Správa železnic na svých webových
stránkách (https://www.spravazeleznic.cz/dodavatele-odberatele/technicke-pozadavky-
na-vyrobky-zarizeni-a-technologie-pro-zdc/zeleznicni-svrsek) jsou uvedeny údaje o sypné
objemové hmotnosti kameniva volně sypaného kameniva a kameniva v setřeseném stavu
podle toho, jak je deklarují jednotliví výrobci. Zhotovitel stavby údaje příslušného lomu
použije pro přepočet a doložení spotřeby kameniva. Zhotovitel dokumentace stavby musí
při prokazování spotřeby kameniva využívat průměrných hodnot objemové hmotnosti
kameniva (objemová hmotnost 2,8 t/m3, sypná objemová hmotnost volně sypaného
kameniva 1,35 t/m3, sypná objemová hmotnost kameniva v setřeseném stavu 1,5 t/m3)
a výpočet podle tvaru kolejového lože.

(7) Pro dopravu, skladování a nakládku kameniva platí předpis SŽDC S3, díl X a SŽ S3/1. Při
nakládání, vykládání a dopravě či na meziskládce kameniva nesmí dojít k jeho
znehodnocení, např. mísením druhů a frakcí kameniva, pojezdy vozidly, ložením do
nevyčištěných vozidel, přimísením cizorodých látek, dlouhodobým vystavením klimatickým
vlivům apod. Při podezření na znehodnocení kameniva může osoba pověřená výkonem
technického dozoru stavebníka vyžádat u zhotovitele stavby ověření vlastností v souladu
s OTP a v případě potřeby nařídit přerušení prací.

(8) Výrobce kameniva (dodavatel) prokazuje kvalitu kameniva kontrolními zkouškami podle
OTP.

7.4.2 USKLADNĚNÍ

(1) Kamenivo musí být skladováno v souladu s ustanovením předpisu SŽDC S3, aby nedošlo
k znečištění skládky cizorodým materiálem např. z podkladu skládky. Obdobně jako skládky
musí být upraveny plochy bezprostředně přilehlé a přístupové cesty.

(2) Zhotovitel smí ukládat kamenivo (nové, vyzískané i recyklované) na skládku až po převzetí
úpravy plochy skládky osobou pověřenou výkonem technického dozoru stavebníka
potvrzeném zápisem ve stavebním deníku.

(3) Skládka kameniva musí být označena tabulí uvádějící vlastníka kameniva, výrobce (lom),
druh (nové, recyklované, výzisk), frakci a třídu a název stavby, do které je kamenivo určeno.
Z takto neoznačené skládky nesmí být kamenivo do stavby použito. Označeny musí být
i případné meziskládky a skládky na recyklační základně. Výrazně odděleny a vhodným
způsobem označeny musí být i skládky kameniva, které nejsou určeny k zabudování
do kolejového lože.

(4) Kamenivo se musí nakládat, skládat a přemísťovat takovým způsobem, aby nedošlo
k vzájemnému promíchání druhů, tříd a frakcí a aby bylo zamezeno jeho drcení,
nežádoucímu rozměšování zrn frakcí nevhodným sypáním a manipulací s kamenivem.
Podmínky stanovuje předpis SŽDC S3, Díl X.

(5) V případě, že došlo k pojezdu dopravních prostředků po skládce, je zhotovitel povinen na
vyzvání osoby pověřené výkonem technického dozoru stavebníka prokázat na vlastní
náklady ostrohrannost kameniva, případně jeho zrnitost a podíl drobných zrn a jemných
částic podle OTP. Počet a místa odběru zkušebních vzorků určí osoba pověřená výkonem
technického dozoru stavebníka.

8/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

(6) Pokud se při zkouškách předepsaných předpisem SŽDC S3, Díl X prokáže nevyhovující
kamenivo znehodnocené soustředěním podsítných částic, drobných zrn a jemných částic
ve skládce, nesmí být toto kamenivo v kolejovém loži použito. Pro odběr vzorků platí
příslušné české technické normy uvedené v OTP.

(7) K doplnění profilu kolejového lože po pokládce kolejového roštu na tratích vybrané sítě musí
být použito kamenivo z přímé dodávky z technologické linky výrobce bez meziskládky.

7.4.3 PROKÁZÁNÍ KVALITY NOVÉHO KAMENIVA

(1) Zhotovitel kolejového lože eviduje použití konkrétního kameniva do stavby v úsecích podle
výrobce (lomu), druhu, třídy a frakce jako podklad pro kontrolu v průběhu stavby, přejímku
a řešení případné reklamace v záruční době.

(2) Zhotovitel musí být schopen v průběhu stavby prokázat, že kamenivo dodal výrobce
s "Osvědčením" platným v době plnění dodávek, a že má ke všem dodávkám stanovené
doklady. V případě podezření na nedostatečnou kvalitu dodávky musí zhotovitel osobě
pověřené výkonem technického dozoru stavebníka prokázat kvalitu kameniva konkrétní
dodávky podle OTP.

(3) Deklarace kvality dodávaného kameniva musí být v místě převzetí a v místě ukládání
kameniva (na skládku nebo do kolejového lože) k dispozici zhotoviteli i osobě pověřené
výkonem technického dozoru stavebníka bezprostředně při přejímce dodávky, respektive
před začátkem vykládání kameniva z přepravních prostředků. Kamenivo, u kterého není
deklarována kvalita v souladu s OTP, nesmí být vyloženo v obvodu staveniště.

(4) Zhotovitel je povinen provádět zkoušky zrnitosti u kameniva vkládaného do kolejového lože
a v případě sporné kvality kameniva i další zkoušky podle OTP

 u technologie se snesením kolejového roštu na kamenivu pro spodní vrstvu kolejového
lože při vkládání do koleje před jeho rozprostřením, a to 1 zkoušku na každých 250 m
koleje;

 při doplňování kameniva do kolejového roštu a při technologii bez snesení kolejového
roštu na kamenivu před jeho nakládáním do železničních vozů, a to 1 zkoušku na
každých 500 t kameniva.

(5) Při používání kameniva třídy B0 a BI ze skládky do kolejového lože je zhotovitel povinen
navíc prokazovat jeho kvalitu kontrolními zkouškami v rozsahu

 podsítné, tj. propad na sítu 22,4 mm – min. 1 zkouška na každých 1000 t;

 drobná zrna, jemné částice, cizorodé, popřípadě rozlišné částice (břidličnatá zrna,
struska) - min. 1 zkouška na každých 1000 t;

 tvarový index 3, index plochosti a délka zrn - min. 1 zkouška na každých 1000 t.

(6) Pokud výsledky i jen jednoho z uvedených parametrů neodpovídají hodnotám uvedeným
v OTP pro příslušnou třídu kameniva, musí být kamenivo zařazeno do nižší třídy, které
příslušná hodnota odpovídá, takto označeno a použito v souladu s touto třídou nebo
odstraněno ze stavby. Před odstraněním skládky nevyhovujícího kameniva ze staveniště
musí být skládka označena tabulí „Nevyhovuje pro kolejové lože“.

(7) Odběr vzorků a zkoušení vlastností kameniva se provádí podle ČSN EN 13450 a příslušných
zkušebních českých technických norem uvedených v OTP. Osoba pověřená výkonem
technického dozoru stavebníka si vyhrazuje právo být vždy a včas informována a přizvána
zhotovitelem k odběru vzorků, případně určit konkrétní místa odběru.

(8) Zhotovitel je povinen na vlastní náklady prokázat petrografickým rozborem původ
kameniva, pokud má osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka sama nebo
na základě upozornění jiného pověřeného zástupce SŽ důvodné podezření, že kamenivo na
skládce nebo ve stavbě nepochází od výrobce (lomu) s platným "Osvědčením" nebo pokud
není dodržena kvalita kameniva a zhotovitel nezpochybnitelně neprokáže výrobce
kameniva.

9/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

(9) Osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka má právo požadovat na zhotoviteli
prokázání kvality kameniva ve zřizovaném kolejovém loži podle OTP, a to kdykoli v průběhu
stavby. Kvalitu kameniva je v tomto případě zhotovitel povinen prokázat zkouškami na
vzorcích odebraných z dopravních prostředků, ze skládky, z kolejového lože, případně z jeho
jednotlivých vrstev v místech určených osobou pověřenou výkonem technického dozoru
stavebníka. Rozsah a druh zkoušek určí osoba pověřená výkonem technického dozoru
stavebníka v souladu s OTP. Zpravidla se ověří křivka zrnitosti, podsítné částice – propad
na sítu 22,4 mm, drobná zrna a jemné částice, tvarové vlastnosti, cizorodé, popřípadě
rozlišné částice. Náklady na tyto zkoušky jdou k tíži toho, v jehož neprospěch zní výsledek
zkoušky.

(10) Odběr vzorků pro ověření kameniva kolejového lože není důvodem k odstoupení od záruky
na dílo ze strany zhotovitele.

(11) Po konečné úpravě kolejového lože musí být zřetelné rozhraní mezi plání tělesa železničního
spodku a kolejovým ložem. Zachování tohoto rozhraní se zjišťuje v sondách kopaných
v mezipražcovém prostoru pod kolejnicí. Na žádost osoby pověřené výkonem technického
dozoru stavebníka může být ve stejném místě odebrán vzorek kameniva z homogenizované
vrstvy kolejového lože podle normy ČSN EN 13450 na provedení zkoušek zrnitosti, tvaru
zrn, případně dalších vlastností podle OTP.

7.4.4 PROKAZOVÁNÍ KVALITY RECYKLOVANÉHO MATERIÁLU

(1) Základní podmínkou pro opětovné využití starého kameniva v kolejovém loži je jeho
nezávadnost z hlediska ochrany životního prostředí.

(2) Zhotovitel recyklace musí prokázat způsobilost „Osvědčením“ vydaným O13. Recyklační
základna musí splňovat podmínky stanovené obecně platnými právními předpisy. Zřízení
recyklační základny oznámí zhotovitel recyklace neprodleně kontrolorovi kvality SŽ Centra
telematiky a diagnostiky (dále jen CTD).

(3) Pro opětovné použití kameniva do kolejového lože platí předpis SŽDC S3, díl X a OTP.

(4) Před použitím tohoto kameniva musí zhotovitel prokázat vlastnosti předepsané v OTP. Pro
zkoušení, skladování, manipulaci, použití a převzetí platí stejné zásady jako pro kamenivo
nové, není-li stanoveno jinak.

7.5 ODBĚR VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

(1) Podmínky pro předběžné posouzení materiálu kolejového lože, který bude vyzískáván,
stanovují OTP.

(2) Rozsah a způsob provádění zkoušek nového a recyklovaného kameniva se řídí ustanoveními
ostatních částí této kapitoly TKP a OTP.

(3) Pro zkoušení kameniva platí ČSN EN 13450 a zkušební technické normy ČSN uvedené v této
normě nebo v OTP a dále zkušební postupy definované v OTP.

7.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

7.6.1 ODCHYLKY TVARU A ROZMĚRŮ KOLEJOVÉHO LOŽE
(1) Osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka kontroluje odchylky příčného

a podélného sklonu povrchu vrstvy homogenizovaného kolejového lože před pokládkou
kolejového roštu při technologii zřizování kolejového lože se snesením kolejového roštu
podle předpisu SŽ S3/1.
(2) Kolejové lože musí být před pokládkou pražců upraveno tak, aby ložná plocha pražce byla
podepřena v oblasti pod kolejnicemi. Pražce nesmí být podepřeny ve střední části mezi
kolejnicovými pásy jedné koleje. Správné uložení pražců musí být zajištěno před prvním

10/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

pojezdem koleje, výhybky nebo výhybkové konstrukce, a to i před prvním pojezdem
stavebními či manipulačními prostředky při pokládce nebo montáži kolejových polí, výhybek
a výhybkových konstrukcí.

(3) Záporné odchylky rozměrů kolejového lože vůči stanoveným rozměrům (viz článek 2.2 této
kapitoly TKP) nejsou povoleny. Musí být dodržena rovněž tloušťka kolejového lože a úprava
jejích vzájemných přechodů v místech změn druhu pražců. Tloušťka se kontroluje na třech
místech příčného profilu. Kladná tolerance je stanovena předpisem SŽDC S3, Díl X. Kontrolní
měření profilu lože se provádí na každých 100 m.

7.6.2 ODCHYLKY SLOŽENÍ MATERIÁLU KOLEJOVÉHO LOŽE

(1) Kamenivo kolejového lože musí splňovat požadavky uvedené v OTP pro vybraný druh v dané
třídě.

(2) Zrnitost kameniva ve vzorcích odebraných z homogenizované vrstvy kolejového lože (pro
odběr vzorku platí ČSN EN 13450) musí odpovídat křivkám určeným pro příslušnou třídu
kameniva s tím, že na sítě 22,4 mm OTP připouštějí hodnotu pro částečný rozpad během
dopravy. Kamenivo recyklované mimo kolej musí odpovídat příslušným OTP. Kamenivo
získané strojním čištění v koleji musí odpovídat podmínkám stanoveným předpisem
SŽ S3/1.

(3) Zhotovitel je povinen neprodleně oznámit osobě pověřené výkonem technického dozoru
stavebníka uplatnění reklamace kameniva a předat kopie dokladů o způsobu jejího vyřízení
včetně protokolů o odběru a výsledcích případných zkoušek prováděných v rámci reklamace.
V případě sporu přizve osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka k řešení
věcně příslušného kontrolora kvality z CTD.

7.6.3 ZÁRUKY

(1) Předmětem záruky jsou vlastnosti kameniva, rozměry a úprava kolejového lože a jeho
stabilita. Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP a ve vztahu ke stabilitě prostorové
polohy a geometrických parametrů koleje kapitola 8 TKP.

(2) Záruka na dodávky kameniva je výrobcem deklarována podpisem Technických podmínek
dodacích a vychází z OTP. Výrobce poskytuje na výrobky záruku v délce trvání 5 let od
dodání prvnímu odběrateli.

(3) Podmínky záručního plnění a řešení reklamací jsou uvedeny v OTP.

(4) Údržbu v záruční době zajišťuje správce DLHM podle ustanovení v kapitole 1 TKP.

7.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(1) Pokud není odsouhlasená zemní pláň přes zimní období překryta konstrukční vrstvou,
provádí se po zimním období její dohutnění s novým odsouhlasením včetně nových zkoušek
únosnosti nebo odběru vzorků pro zjištění míry zhutnění (viz kapitola 6 TKP).

(2) Podmínky pro úpravu prostorové polohy, směrového a výškového uspořádání kolejí
a výhybek stanovuje předpis SŽ S3/1.

(3) Podmínky pro zřizování a práce v bezstykové koleji stanovuje předpis SŽDC S3/2.

(4) Dojde-li během stavby k živelné pohromě, zejména průtrži mračen či dlouhotrvajícím
dešťům, jejichž následkem je výrazné snížení kvality pláně tělesa železničního spodku,
nesmí se ve zřizování kolejového lože pokračovat. V takových případech je nutné projednání
a odsouhlasení dalšího postupu prací mezi zhotovitelem a osobou pověřenou výkonem
technického dozoru stavebníka.

11/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

7.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

7.8.1 OBECNĚ

(1) Osoba pověřená výkonem technického dozoru stavebníka průběžně ověřuje podmínky
zřizování kolejového lože a v případě, že nejsou podmínky zajišťovány, vyzve zhotovitele
k přerušení práce a nápravě.

(2) Kolejové lože musí být odsouhlaseno osobou pověřenou výkonem technického dozoru
stavebníka před pokládkou kolejového roštu a po konečné úpravě koleje při technologii se
snesením kolejového roštu. Při technologii bez snesení kolejového roštu se přebírá kolejové
lože po konečné úpravě koleje. Převzetí kolejového lože je spojeno s převzetím prostorové
polohy, geometrie a konstrukce železničního svršku podle kapitoly 8 TKP.

(3) Předání, odsouhlasení a převzetí provádějí vždy zhotovitel a osoba pověřená výkonem
technického dozoru stavebníka. Pro potřebná měření, případně odběry vzorků a zkoušení
zajistí zhotovitel měřicí prostředky, způsobilé pracovníky nebo organizaci, pokud není
smlouvou stanoveno jinak.

(4) Součástí podkladů pro odsouhlasení jsou:

a) doklady o původu, druhu, třídě a kvalitě použitého kameniva;

b) výsledky zkoušek, které byly v průběhu zřizování kolejového lože provedeny;

c) záznamy ze záznamového zařízení automatické strojní podbíječky registrujícího zdvihy
a posuny koleje;

d) měření konečné prostorové polohy APK a geometrie koleje měřicím vozem pro
železniční svršek nebo jiným odpovídajícím zařízením podle vnitřních předpisů SŽ;

e) doklady o odstranění všech vad a nedostatků zjištěných v průběhu zřizování;

f) doklady o použitém množství kameniva.

7.8.2 ODSOUHLASENÍ KOLEJOVÉHO LOŽE PŘI SNESENÉM KOLEJOVÉM
ROŠTU

(1) Odsouhlasení části kolejového lože pod ložnou plochou pražců se provádí při sneseném
kolejovém roštu na základě:

a) ověření pláně tělesa železničního spodku;

b) ověření kvality kameniva prokázané podle oddílu 4 a 5 této kapitoly TKP;

c) odsouhlasení nivelety homogenizované vrstvy kolejového lože podle čl. 6.1 této
kapitoly TKP (kontrolní měření každých 100 m);

d) odsouhlasení šířky pražcového podloží a jeho sklonu a rovinatosti podle dokumentace
(kontrolní měření min. každých 100 m).

7.8.3 ODSOUHLASENÍ KOLEJOVÉHO LOŽE PŘI TECHNOLOGII BEZ SNESENÍ
KOLEJOVÉHO ROŠTU

(1) Odsouhlasení podkladní vrstvy zřizované sanační soupravou nebo strojem pro zvýšení
únosnosti pražcového podloží stanoví kapitola 6 TKP. V případě, kdy je kolejové lože jen
čištěno strojní čističkou, provádí se odsouhlasení podle dokumentace průběžnou kontrolou:

a) hloubky těžení strojní čističkou;

b) sklonu zemní pláně (sklonu lišty těžícího zařízení čističky);

c) znečištění podsítnými částicemi (propadu na sítě 22,4 mm, max. 7 % podsítných
částic).

Zhotovitel musí volit takovou technologii, která umožní uvedené kontrolní zkoušky
a měření.

12/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

7.8.4 PŘEVZETÍ KOLEJOVÉHO LOŽE

(1) Převzetí kolejového lože se provádí současně s převzetím prostorové polohy, geometrie
a konstrukce železničního svršku podle kapitoly 8 TKP. Podklady pro převzetí kolejového
lože jsou:

a) zápisy o odsouhlasení kolejového lože podle čl. 8.1, 8.2 nebo 8.3 této kapitoly TKP;

b) prokázaná i vizuálně ověřená kvalita kameniva;

c) výsledky měření tloušťky, rozměrů a úpravy příčného profilu kolejového lože,
vizuálního posouzení povrchové úpravy - kontrolní měření nejméně každých 100 m
podle čl. 6.1 této kapitoly TKP;

d) výsledky vizuální kontroly očistění všech součástí železničního svršku
a zabezpečovacího zařízení a dalších součástí dráhy od kameniva a jiného znečištění;

e) množství spotřebovaného kameniva zhotovitel doloží výpočtem podle skutečných
profilů kolejového lože pro úseky koleje v přímé a v jednotlivých obloucích s využitím
údajů o sypné objemové hmotnosti volně sypaného a setřeseného kameniva
deklarované jeho výrobcem.

7.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

(1) Měření poklesů a přetvoření kolejového lože se zjišťuje na základě kontrolního měření
prostorové polohy koleje a geometrických parametrů železničního svršku, o kterém
pojednává kapitola 8 TKP.

7.10 EKOLOGIE

(1) Pro zřizování kolejového lože smí být použit pouze bezpečný stavební výrobek ověřený podle
zákona č. 22/1997 Sb. a souvisejících nařízení vlády. Tyto požadavky jsou zapracovány
v OTP.

(2) Opětovné použití a úpravu vyzískaného materiálu řeší projektová dokumentace v souladu
se zákonem č. 541/2020 Sb. a prováděcími předpisy.

(3) Projektová dokumentace stanovuje využití vyzískaného kameniva s cílem předcházet vzniku
odpadů a přednostně využívat vyzískaný stavební materiál zpět do stavby dráhy.

(4) Provozovatel recyklační linky musí mít

a) platné „Osvědčení“ vydané pověřeným útvarem SŽ;

b) souhlas pověřeného orgánu státní správy (KÚ) podle zákona 2001/2012 Sb.
k provozování zařízení recyklační linky stavebních hmot a souhlas s jeho provozním
řádem.

(5) Zhotovitel vede o recyklaci a použití, resp. likvidaci materiálu veškerou potřebnou
dokumentaci v souladu s právními předpisy, českými technickými normami, OTP a těmito
TKP.

(6) Orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství je pro stavbu místně příslušný
referát životního prostředí. Tato oblast se řídí zákony č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody,
č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, č. 541/2020 Sb. o odpadech a souvisejícími
vyhláškami. Ve smyslu těchto zákonů je nutný souhlas orgánů státní správy pro nakládání
s odpadem, tj. pro manipulaci, skladování, úpravu, přepravu a zřízení zařízení
k zneškodňování odpadů. Kategorii zařazení odpadů a způsob jejich likvidace či skládkování
stanovuje projektová dokumentace.

13/14
TKP Kapitola 7 – Kolejové lože Účinnost od 1. listopadu 2021

7.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ
OCHRANA

(1) Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně
stanoví kapitola 1 TKP.

7.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

(1) Seznam souvisejících právních předpisů, českých technických norem a vnitřních předpisů
SŽ je uveden v příloze A Kapitoly 1 TKP.

14/14
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 2030952, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 14 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Jan ČIHÁK
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 21.10.2021 11:06:19
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 8

KONSTRUKCE KOLEJE A VÝHYBEK

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 8

Schváleno generálním ředitelem SŽDC
dne: 27.3.2013

č.j.: S 3916/2012-TÚDC

Účinnost od: 1.5.2013

Počet stran : 35

Počet příloh: 0

Počet stran příloh: 0

Praha 2013
Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována, uložena ve vyhledávacím systému nebo
přenášena, a to v žádné formě a žádnými prostředky elektronickými, fotokopírovacími či jinými, bez
předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

8.1 ÚVOD 4
8.1.1
8.1.2 Všeobecně 4

8.2 Geodetické zajištění prostorové polohy koleje 4
8.2.1
8.2.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 5
8.2.2.1
8.2.2.2 Kolejnice 6
8.2.2.3
8.2.3 Kolejnicové podpory - příčné pražce 6
8.2.4
8.2.5 Pražce betonové 6
8.2.6
8.2.6.1 Dřevěné pražce a mostnice 7
8.2.6.2
8.2.7 Ocelové pražce, včetně pražců Y 7
8.2.8
8.2.9 Systémy upevnění a spojení 7
8.2.10
Nekovový materiál železničního svršku (plasty, pryž) 7
8.2.11
8.2.12 Zvláštní konstrukce železničního svršku a speciální zařízení dopravní cesty 8

8.3 Konstrukce železničního svršku 8
8.3.1
8.3.1.1 Kolejový rošt 8
8.3.1.2
8.3.1.3 Výhybky a výhybkové konstrukce 8
8.3.1.4
8.3.2 Zabezpečení výhybek 9
8.3.2.1
8.3.2.2 Ohřev výhybek 10
8.3.2.3
8.3.3 Mazání a zařízení k odstranění mazání výhybek 10
8.3.4
8.3.4.1 Hospodaření s vyzískaným materiálem ze stavební činnosti a jeho použití při stavbě
8.3.4.2
8.3.5 železničního svršku 10
8.3.6
8.3.7 Regenerovaný a užitý materiál, podmínky pro použití 11

8.3.8 Zajišťovací značky 11
8.3.8.1
8.3.8.2 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 11
8.3.9
Dílčí celky, jejich montáž mimo staveniště, manipulace a doprava 11
8.4
8.4.1 Kolejová pole, vystrojování pražců 11
8.4.2
8.4.3 Kolejnicové pásy 11

8.5 Části výhybek a výhybkových konstrukcí 12
8.5.1
8.5.1.1 Spojovací a přípojná pole ve výhybkovém uspořádání 13
8.5.1.2
8.5.1.3 Podmínky práce na staveništi 14

Způsobilost zhotovitele 14

Práce strojů v kolejišti 14

Výluky 14

Podmínky pro snesení staré konstrukce železničního svršku 15

Podmínky pro pokládku nové konstrukce železničního svršku 15

Podmínky pro pokládku koleje 15

Podmínky pro pokládku výhybkových konstrukcí 15

Úprava směrového a výškového uspořádání kolejí a výhybek, úprava kolejového lože 15

Svařování kolejnic v kolejích a výhybkách a podmínky pro zřizování bezstykové koleje 16

Podmínky pro zřízení zvláštních konstrukcí železničního svršku a speciálních zařízení

dopravní cesty 16

Úprava pojížděných ploch kolejnic a výhybek 17

Úprava pojížděných ploch nově vložených kolejnic 17

Broušení výhybek 17

Zajištění prostorové polohy koleje 17

DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ, PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY 18

Definice kvality, systém zabezpečení kvality 18

Odběr zásilky, přejímka množství a kvality 18

Uskladnění materiálů 19

ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY 19

Druhy zkoušek 19

Elektrický odpor kolejových polí, měrná svodová admitance 19

Dotažení upevňovadel 19

Defektoskopická kontrola 19

1
8.5.1.4 Kontrola geometrie svarů kolejnic a dovolených odchylek návarů kolejnic, srdcovek 19

8.5.1.5 Izolační stav izolovaných styků 20

8.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 20

8.6.1 Dovolené tolerance uspořádání železničního svršku 20

8.6.2 Dovolené tolerance hodnot elektrických veličin železničního svršku 21

8.6.3 Dovolené odchylky geodetických měření a hodnocení prostorové polohy koleje 21

8.6.4 Hodnocení geometrické kvality koleje diagnostickými prostředky 21

8.6.5 Hodnocení prostorové průchodnosti 22

8.6.6 Záruky, údržba v záruční době 23

8.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 23

8.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 24

8.8.1 Předání a převzetí prací 24

8.8.2 Technicko-bezpečnostní zkouška a zkušební provoz 25

8.8.3 Ukončení zkušebního provozu 25

8.8.4 Odstranění závad 26

8.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 26

8.9.1 Kontinuální měření geometrické kvality koleje 26

8.9.2 Sledování prostorové polohy koleje 26

8.10 VLIV STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27

8.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA 27

8.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 28

8.12.1 Obecně závazné právní předpisy 29

8.12.2 Technické normy 30

8.12.3 Dokumenty vnitropodnikové legislativy SŽDC 32

8.12.4 Přístupy k dokumentům, seznamům a pomůckám SŽDC 35

8.12.5 Související kapitoly TKP 35

2
Seznam zkratek

AL Mez sledování
ASP Automatická strojní podbíječka
A-LIS Ambulantní lepený izolovaný styk
BK Bezstyková kolej
CZK Celková známka kvality geometrických parametrů koleje ve smyslu SŽDC SR 103/4(S)
GNSS Globální navigační satelitní systém
GŘ Generální ředitel
GPK Geometrické parametry koleje (výklad ve smyslu ČSN 73 6360-1)
HZS Hasičský záchranný sbor
IAL Mez bezodkladného zásahu
IL Mez zásahu – opravy
LIS Lepený izolovaný styk
MD Měřicí drezína pro železniční svršek
MIB Magnetický informační bod
MV Měřicí vůz pro železniční svršek
OTP Obecné technické podmínky
PPK Prostorová poloha koleje
OŘ Oblastní ředitelství (organizační složka SŽDC)
SPPK Správce prostorové polohy koleje
ST Správa trati (místně příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy zajišťující správu trati)
SW Software
SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
SŽDC OP Odbor provozuschopnosti Generálního ředitelství SŽDC
SŽDC OTH Odbor traťového hospodářství Generálního ředitelství SŽDC
TBZ Technicko-bezpečnostní zkouška
TPD Technické podmínky dodací
TTP Tabulky traťových poměrů
TÚDC Technická ústředna dopravní cesty
UTZ Určené technické zařízení trati
ZKV Známka kvality geometrických parametrů koleje ve smyslu SŽDC SR 103/4(S)
ŽBP Železniční bodové pole

3
8.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP.

8.1.1 Všeobecně

Kapitola určuje podmínky pro konstrukci a zřízení kolejí a výhybek železničních drah v majetku České republiky,
se kterými má právo hospodařit Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen „železničních drah
ČR“) s maximální projektovanou rychlostí do 200 km.h-1.
Pro údržbu a opravné práce se tyto podmínky použijí v souladu s ustanovením kapitoly 1 TKP, čl. 1.1.1 a 1.1.2.
Pojmem „výhybka“ se obecně rozumí rovněž výhybková konstrukce ve smyslu předpisu SŽDC S3, díl IX.

Tato kapitola neřeší plně podmínky pro koleje a výhybky tratí s maximální projektovanou rychlostí nad 200 km.h-1,
pro pevnou jízdní dráhu a pro koleje a výhybky bez kolejového lože (mostní konstrukce a tunely bez kolejového
lože, kolejové váhy, dezinfekční koleje, prohlížecí jámy, točny, přesuvny, křížení s tramvajovou dopravou a další
speciální konstrukce). Odlišné podmínky pro takové konstrukce a zařízení musí být řešeny vypracováním
zvláštních technických kvalitativních podmínek (dále jen „ZTKP“).

Podmínky pro zřízení kolejového lože jsou uvedeny v kapitole 7 TKP.

Pojem „technický dozor stavebníka“ (dále i „TDS“) nově na základě aktuálního znění stavebního zákona nahrazuje
dříve zaužívaný pojem „stavební dozor“ dle výkladu pojmů kapitoly 1. TKP, Třetího - aktualizovaného vydání,
ve znění změny č.6.

8.1.2 Geodetické zajištění prostorové polohy koleje

Geodetická dokumentace pro stavby železničních drah ČR musí vyhovovat všeobecným zásadám a legislativním
dokumentům uvedeným pro zeměměřickou činnost v kapitole 1 tohoto dokumentu (dále jen „TKP 1“) a dále
v předpisu SŽDC S3, díl III.

Metody a přesnost geodetického zaměření, způsob výpočtů, zpracování dat a formu předávaných výsledků
prostorové polohy koleje, včetně jejího zajištění stanovuje a upřesňuje správce prostorové polohy koleje (dále
i „SPPK“).
Prostorová poloha koleje (dále i „PPK“) ve smyslu ČSN 73 6360-2, se zajišťuje a kontroluje metodami
stanovenými v předpisu SŽDC S3, díl III.
Rozsah a technologii zajištění projektované prostorové polohy kolejí a výhybek stanoví objednatel v zadávacích
podmínkách. Návrh rozmístění zajišťovacích značek vypracovaný zhotovitelem projektu zajištění prostorové
polohy odsouhlasí místně příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy zajišťující správu trati (ST) a SPPK.
Použití zajišťovacích značek musí odpovídat předpisu SŽDC S3, díl III a technologie geodetického kontinuálního
měření jsou uskutečněny v souladu s provozně – technickými předpisy SŽDC pro oblast železniční geodézie.

Obsah předávané geodetické dokumentace pro provizorní i definitivní zajištění prostorové polohy koleje a uvedení
stavby do zkušebního provozu je uveden v předpisu SŽDC S3, díl III. Objednatel stavby zajistí vyhotovení,
příp. dopracování a předání dokumentace pro zajištění prostorové polohy koleje (definitivní i provizorní) podle
tohoto předpisu. Za dokumentaci provizorního zajištění prostorové polohy koleje je nutno považovat pouze
tu dokumentaci, která vychází ze zaměření hřebových značek pro účely provedení stavby v nových základech
stožárů trakčního vedení před dosažením stabilní polohy stožárů ve smyslu předpisu SŽDC S3, díl III.
Při osazení zajišťovacích značek na stavbách, kde stožáry trakčního vedení nejsou předmětem rekonstrukce
(tj. zůstávání stávající) se provede definitivní zajištění koleje nejpozději v přípravné fázi stavby. Musí být součástí
projektové dokumentace stavby.
Před zahájením prací na zřízení železničního svršku (včetně kolejového lože) vyzve zástupce objednatele SPPK
k posouzení homogenity vytyčovací sítě a zajišťovacích značek. Pro zajištění prostorové polohy koleje mohou být
použity jako výchozí jen ověřené a správcem prostorové polohy koleje schválené body železničního bodového
pole (dále jen „ŽBP“) – viz TKP 1.
Za tím účelem bude zhotovitelem stavby předložena ke kontrole dokumentace v minimálním rozsahu stanoveném
pro provizorní zajištění prostorové polohy koleje (podle vzorů předpisu SŽDC S3, díl III).
Tato dokumentace musí být zpracována a kontrolována i v případě, že se jedná o provizorní zajištění prostorové
polohy koleje pro účely stavby.

4
Při stavbě jsou využívány metody stanovené předpisem SŽDC S3, pro úpravy směrového a výškového uspořádání
koleje podle předpisu SŽDC (ČD) S3/1. Uvedené vytyčení podrobných bodů projektované polohy koleje
zabezpečí zhotovitel.

8.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Ve smyslu těchto TKP smějí být používány pouze takové materiály, konstrukční celky a součásti železničního
svršku, jejichž používání bylo schváleno SŽDC (do roku 2005 ČD) a jsou doloženy posouzením shody
dle Nařízením vlády č. 163/2002 Sb. ve znění NV č.312/2005 Sb,. Pro užitý a regenerovaný materiál vyzískaný při
stavební činnosti z tratí železničních drah ČR platí čl. 8.2.10 a 8.2.11 těchto TKP.

Při volbě soustavy železničního svršku musí být dodržena směrnice GŘ SŽDC č. 28/2005 „Koncepce používání
jednotlivých tvarů kolejnic a typů upevnění v kolejích železničních drah ve vlastnictví ČR“ a ustanovení předpisu
SŽDC S3, díl VII.

Materiál musí odpovídat:
 obecným technickým podmínkám a technickým podmínkám dodacím,
 vzorovým listům a technickým normáliím SŽDC (dále jen vzorové listy) podle seznamu ve služební rukověti

SŽDC (ČD) SR103/1(S) a podle SŽDC SR103/3(S), SŽDC (ČD) SR103/6(S) a SŽDC SR103/6-2(S), případně
výkresům ověřovaných konstrukcí (dále jen „VOK“),
 projektové dokumentaci schválené SŽDC.

Obecné technické podmínky (dále i „OTP“) vydané SŽDC (do roku 2005 ČD) obsahují údaje a zásady nutné pro
funkčnost daného výrobku a jsou závazné.

Konkrétní technické podmínky dodací (dále jen „TPD“) jsou zpracovávány jednotlivými výrobci a schvalovány
SŽDC jako smluvně závazné technické specifikace budoucích kupních smluv. Na jejich základě jsou uzavírány
smlouvy na dodávky a prováděno ověřování kvality výrobků.

Provozní ověřování nových materiálů nebo výrobků v konstrukci kolejí a výhybek se smí provádět pouze
se souhlasem SŽDC OTH v souladu se systémem péče o kvalitu uplatňovaným SŽDC. Souhlas s provozním
ověřováním však musí být již součástí zadávací dokumentace stavby.

Materiál objednává zhotovitel podle dokumentace stavby a v souladu s těmito TKP, vždy s odkazem na konkrétní
TPD.

Kvalita určených výrobků, které mají bezprostřední vliv na kvalitu konstrukce železničního svršku a provozu-
schopnost železniční dopravní cesty, musí být vždy ověřena pro každou dodávku SŽDC pověřeným orgánem
(pověřeným kontrolorem jakosti SŽDC) tak, jak je uvedeno v příslušných TPD. Takto ověřené dodávky musí být
doloženy originálem nebo řízenou kopií „Protokolu o ověření jakosti“. Jsou to:
 výhybky a výhybkové konstrukce (včetně náhradních dílů),
 dilatační zařízení,
 kolejnice,
 podkladnice,
 upevňovadla a vybrané drobné kolejivo (vrtule a pražcové šrouby, VP šrouby, svěrkové a spojkové šrouby,

matice, pružné kroužky, distanční kroužky, svěrky tuhé),
 pryžové podložky pod patu kolejnice,
 kolejnicové spojky ocelové,
 LIS,
 pražce příčné a výhybkové,
 mostnice.

Způsob ověření kvality je stanoven v TPD.

U konstrukcí (sestav součástí), které se vzhledem k jejich specifikaci kompletují až ve stavbě („in-situ“), jako
např. konstrukce A-LIS, se v rámci kontroly kvality jejich zřízení, provádí i kontrola kvality jednotlivých
komponentů podle dokladů dodávaných příslušnými výrobci dle příslušných TPD. O zřízení A-LIS vede zhotovitel
montážní deník A-LIS.

5
V TPD jsou rovněž stanoveny příslušné doklady vydávané výrobcem na každou dodávku, které nesou
své specifické označení podle uzavřené dohody jako např.: prohlášení o shodě s objednávkou, inspekční certifikát,
protokol o výstupní jakostní kontrole, osvědčení o jakosti a kompletnosti, hutní atest, atest výrobku apod. Pro účely
této kapitoly TKP se nadále používá obecný název tohoto dokladu, tj. „Prohlášení výrobce o kvalitě a kompletnosti
dodávky“.
Aktuální přehled schválených TPD a související technické dokumentace je k dispozici v elektronické podobě
na internetu na adrese: http://typdok.tudc.cz nebo www.szdc.cz (odkaz: Provozuschopnost dráhy/Technické
požadavky na výrobky, zařízení a technologie pro ŽDC/Železniční svršek).

8.2.1 Kolejnice

Ve smyslu těchto TKP se jedná o Vignolovy kolejnice (symetrické širokopatní), srdcovkové kolejnice, asymetrické
kolejnice (jazykové) a žlábkové kolejnice, jejichž žlábek vyhovuje průjezdu kol železničních vozidel a pro které
platí předpis SŽDC S3, díl IV.
Použití příslušného tvaru a třídy oceli nových nebo regenerovaných kolejnic určuje dokumentace ve smyslu
předpisu SŽDC S3, díl IV a VII, a směrnice GŘ SŽDC č. 28/2005.
Objednávka kolejnic musí z hlediska kvality materiálu a jeho použitelnosti kromě jiného obsahovat:
 číslo TPD,
 tvar a délky kolejnic včetně požadavků na případné vrtání otvorů pro spojkové šrouby; (viz však čl. 8.3.1.2)
 třídu oceli,
 případně další speciální požadavky.
Kolejnice musí být vyrobeny, ověřeny a dodány podle TPD schválených SŽDC. Dodávky musí být doloženy
originálem nebo řízenou kopií „Protokolu o ověření jakosti“ a všechny kolejnice musí být na čele označeny
razidlem pověřeného kontrolora jakosti SŽDC. Každá dodávka musí být doložena prohlášením výrobce o kvalitě
a kompletnosti dodávky.
Kolejnice nesmí mít v žádném místě profilu defekty vzniklé např. nedodržením technologie přepravy, montáže atd.
a nesmí vykazovat deformace vzniklé např. nesprávnou manipulací. Povrchová vrstva temene hlavy kolejnice
nesmí být narušena případným nevhodným doplňováním materiálu kolejového lože (drcení kameniva na temenu
hlavy kolejnice kolejovými vozidly) nebo hloubkovou korozí.

8.2.2 Kolejnicové podpory - příčné pražce

Použití nových, zánovních, užitých nebo regenerovaných pražců včetně druhů jejich materiálů, typů a kvality řeší
dokumentace v souladu s předpisy SŽDC S3, díl V, VII, XI, XV a SŽDC (ČD) S68.
Do koleje nesmí být vloženy pražce, u nichž nesprávnou technologií, skladováním, manipulací či montáží došlo
ke vzniku vad nebo k porušení či ohrožení jejich funkčnosti (např. obnažení předpínací výztuže, poškození
hmoždinek apod.) – viz předpis SŽDC (ČD) S68.
Každá dodávka nových pražců musí být opatřena doklady podle příslušných TPD.

8.2.2.1 Pražce betonové

Tvary, rozměry a požadavky na betonové příčné a výhybkové pražce stanovují OTP „Betonové pražce
pro železniční dráhy“ č.j. 14503/07-OP (platnost od 1.6.2007), příslušné TPD a jsou uvedeny v předpisu
SŽDC S3, díl V a služební rukověti SŽDC SR103/3(S) a na příslušných vzorových listech.
Při objednávce pražců je nutno uvést, zda jsou požadovány pražce s předmontovaným upevněním nebo
bez upevnění. Pražce pro bezpodkladnicové upevnění se dodají zpravidla předmontované včetně pryžových
podložek pod patu kolejnice (tzv. vystrojené pražce).
Každá dodávka musí být doložena originálem nebo řízenou kopií „Protokolu o ověření jakosti“ a všechny pražce
musí být označeny značkou pověřeného kontrolora jakosti SŽDC. Každá dodávka musí být doložena prohlášením
výrobce o kvalitě a kompletnosti dodávky.

6
8.2.2.2 Dřevěné pražce a mostnice

Tvary, rozměry i kvalita dřevěných pražců a mostnic jsou uvedeny v OTP „Dřevěné kolejnicové podpory
pro železniční dráhy“ č.j. 22693/06-OP, TPD, ČSN EN 13145 „Železniční aplikace – Tratě – Dřevěné příčné
a výhybkové pražce“ a dále v předpisu SŽDC S3, díl V a služební rukověti SŽDC SR103/3(S). Na mostech
s mostnicemi se použijí mostnice podle OTP č.j. 22693/06-OP, TPD a TNŽ 736261.
Do kolejí železničních drah ČR se nesmějí vložit pražce či mostnice, jejichž způsob impregnace nevyhovuje
ustanovením OTP č.j. 22693/06-OP, TPD, ČSN EN 13145, ČSN 49 0609, ČSN 49 0616-2 a ČSN 65 8050.
Každá dodávka musí být doložena originálem nebo řízenou kopií „Protokolu o ověření jakosti“ a všechny pražce
a mostnice musí být označeny dvěma hřeby (značkou výrobce a značkou pověřeného kontrolora jakosti SŽDC).
Každá dodávka musí být doložena prohlášením výrobce o kvalitě a kompletnosti dodávky.

8.2.2.3 Ocelové pražce, včetně pražců Y

Tvary, rozměry a požadavky na ocelové pražce Y stanovují příslušné TPD a jsou uvedeny v předpisu SŽDC S3,
díl V a služební rukověti SŽDC SR103/3(S) a na příslušných vzorových listech.
Podmínky použití ocelových pražců jsou stanoveny předpisem SŽDC S3, díl V, XI a předpisem SŽDC S3/2.
Při objednávce pražců je nutno uvést, zda jsou požadovány pražce s předmontovaným upevněním (tzv. vystrojené)
nebo bez upevnění (nevystrojené). Ocelové pražce Y se zpravidla dodávají vystrojené.
Každá dodávka musí být doložena originálem nebo řízenou kopií „Protokolu o ověření jakosti“. Každá dodávka
musí být doložena prohlášením výrobce o kvalitě a kompletnosti dodávky.

8.2.3 Systémy upevnění a spojení

Způsob upevnění a spojení součástí železničního svršku stanoví dokumentace v souladu se vzorovými listy
a předpisem SŽDC S3, díl VI, VII a směrnice GŘ ČD 28/2005. Jednotlivé komponenty šroubových spojení musí
být ošetřeny ekologicky nezávadnými prostředky schválenými SŽDC (do roku 2005 ČD).

Pro jednotlivé kovové součásti upevnění platí.
Obecné technické podmínky č.j. 60 555/99-O13 - pro upevnění kolejnic
Obecné technické podmínky č.j. 60 788/99-O13 - pro pružné svěrky a spony
Obecné technické podmínky č.j. 58 961/2002-O13 - Vrtule pro železniční svršek
Obecné technické podmínky č.j. 58 960/02-O13 - pro ocelové šrouby a matice pro železniční svršek

Každá dodávka nových součástí upevnění a spojení musí být opatřena originálními doklady podle příslušných TPD
včetně originálu nebo řízené kopie „Protokolu o ověření jakosti“, není-li v TPD stanoveno jinak. Každá dodávka
musí být doložena prohlášením výrobce o kvalitě a kompletnosti dodávky.

8.2.4 Nekovový materiál železničního svršku (plasty, pryž)

Nekovovým materiálem železničního svršku se zde rozumějí prvky vyrobené z elastomerů a polymerních
materiálů, tj. z pryže, neplněných konstrukčních plastů a polymerních kompozitů. Podmínky pro:
 plastové izolační kolejnicové spojky stanovují OTP č.j. 55 498/95-S7/STAV,
 pružné podložky pod patu kolejnice v bezpodkladnicovém upevnění stanovují OTP č.j. 57045/96-S13,
 pružné podložky pod patu kolejnice v podkladnicovém upevnění stanovují OTP č.j. 60789/99-O13,
 regenerační vložky do dřevěných i betonových pražců stanovují OTP č.j. 55 497/95-S7/STAV,
 plastové vložky do betonových pražců stanovují OTP č.j. 55 496/95-S7/STAV,
 upevnění kolejnic stanovují OTP č.j. 60 555/99-O13,
 pružné podložky pod podkladnice stanovují OTP č.j. 56 710/2001-O13.
Používání nekovových prvků v konstrukci železničního svršku se řídí podmínkami a ustanoveními předpisu
SŽDC S3, díl VI a služební rukověti SŽDC SR103/3(S) a technologickými postupy montáže jednotlivých typů
upevnění stanovenými výrobcem a schválenými SŽDC (do roku 2005 ČD).

7
Dodávky nekovových součástí železničního svršku musí být opatřeny originálními doklady podle příslušných TPD
včetně „Protokolu o ověření jakosti“ nebo jejich řízenými kopiemi, není-li v TPD stanoveno jinak. Každá dodávka
musí být doložena prohlášením výrobce o kvalitě a kompletnosti dodávky.

8.2.5 Zvláštní konstrukce železničního svršku a speciální zařízení dopravní cesty

Zvláštní konstrukce železničního svršku jsou uvedeny v předpisu SŽDC S3, díl VIII. Konkrétně se jedná o:
 konstrukční úpravy na železničních přejezdech a přechodech,
 pražcové kotvy,
 přídržné a ochranné kolejnice,
 kolejnicová dilatační zařízení,
 konstrukční úpravy na čisticích a prohlížecích jámách, dezinfekčních kolejích a myčkách kolejových vozidel
 konstrukční úpravy na točnicích, přesuvnách a kolejových váhách,
 ozubnicové dráhy.
Konstrukční úpravy železničního svršku na mostech jsou uvedeny v předpisu SŽDC S3, díl XII.
Speciální zařízení dopravní cesty montovaná na konstrukci železničního svršku jsou uvedena v předpisu SŽDC S3,
následovně:
 zařízení spádovišť, kolejové brzdy včetně měřičů hmotnosti v dílu XIII,
 indikátory horkoběžnosti a indikátory plochých kol v dílu XIII,
 propojky (stykové, jazykové a srdcovkové), lanová propojení (kosá, výhybková, příčná, středová,

mezikolejová, zkratovací, obcházecí a přípojná) a ukolejnění, v dílu XIV,
 kolejnicové mazníky v dílu XIII,
 magnetické značky (pro měřicí vůz železničního svršku a MIB pro automatické vedení vlaků-AVV) v dílu XIII,
 prvky sdělovacího a zabezpečovacího zařízení umístěné na železničním svršku v dílu XIII,
 ohřev výhybek elektrický i plynový a profukovače výhybek, v dílu IX.
Izolované styky kolejnic (LIS dílenské a ambulantní, izolované styky se spojkami z plastických hmot) jsou
uvedeny v předpisu SŽDC S3, díl XIV včetně podmínek pro používání.
Obecně platí, že veškeré použité výrobky pro zvláštní konstrukce železničního svršku a speciální zařízení dopravní
cesty musí být vyráběny, zkoušeny, dodávány a používány v souladu s platnými vzorovými listy, výrobní
technickou dokumentací schválenou SŽDC (do roku 2005 ČD) a podle TPD schválených SŽDC.

8.2.6 Konstrukce železničního svršku

8.2.6.1 Kolejový rošt

Kolejový rošt musí být smontován v souladu s ustanoveními předpisů SŽDC S3, díl VI, VII, IX, SŽDC (ČD) S3/1
a ČSN 73 6360-2.
Kolejový rošt se zhotovuje buď technologií odděleného kladení, nebo kladením předmontovaných kolejových polí
v délkách podle dokumentace, resp. konstrukčních celků v případě výhybek a výhybkových konstrukcí.
Výstroj trati jako kolejnicové propojky a lanová propojení kolejnic jsou součástí určeného technického zařízení
trati (dále i UTZ) a podmínky jejich dodávek a montáž se řídí kapitolami 27 a 31 TKP.

8.2.6.2 Výhybky a výhybkové konstrukce

Všechny výhybky a výhybkové konstrukce musí být vyrobeny, ověřeny a dodány podle TPD nebo výrobní
dokumentace odsouhlasené SŽDC (do roku 2005 ČD) a v souladu se směrnicí SŽDC č. 77 „Technická specifikace
nových výhybek a výhybkových konstrukcí soustav UIC 60 a S 49 2. generace“ č.j. S 36645/10-OTH s účinností
od 1.10.2010 (dále jen „směrnice SŽDC č. 77“). Dodávky musí být doloženy originálem „Protokolu o ověření
jakosti“ nebo jeho řízenou kopií a každá výhybka nebo výhybková konstrukce musí být označena na štítku
razidlem pověřeného kontrolora jakosti SŽDC (do 06/2008 ČD).

8
Konstrukční a materiálové uspořádání výhybek a výhybkových konstrukcí je uvedeno v předpisu SŽDC S3, díl IX,
služební rukověti SŽDC (ČD) SR103/6(S) a SŽDC SR103/6-2(S). Geometrické uspořádání ve výhybkách
a výhybkových konstrukcích, musí vyhovovat ustanovením normy ČSN 73 6360-1,2. Pro stavby mohou být
použity pouze konstrukce schválené SŽDC (do roku 2005 ČD) nebo pro něž byl vydán souhlas s ověřováním
nových konstrukcí - viz oddíl 8.2 této kapitoly TKP.

Pro výhybkové betonové pražce platí ustanovení předpisu SŽDC S3, díl V a příslušná OTP.

Pro výhybkové žlabové pražce platí výnos č.j. 58 310/99-O13 z 15.12.1999 „Schválení žlabového pražce
pro výhybky soustavy UIC 60 a S 49 2. generace”; rozsah použití žlabových pražců se řídí směrnicí SŽDC č. 77.

Pro výrobu, zkoušení, dodávání a provoz čelisťových a hákových závěrů platí příslušné TPD.

Demontáž a montáž čelisťového závěru mohou provádět jen pracovníci s platným „Osvědčením způsobilosti
k provádění částečné demontáže a zpětné montáže čelisťových závěrů“ a výrobce čelisťových závěrů ve smyslu
ustanovení předpisu SŽDC (ČD) S3/1.

Obloukové výhybky jsou vytvářeny transformací základního tvaru jednoduchých výhybek. Poloměry transformace
stanoví projektová dokumentace. V objednávce se uvedou poloměry jednotlivých větví a jejich orientace
(jednostranná, oboustranná).

Obloukové výhybky soustav S 49 1. generace a R 65 se dodávají s kolejnicemi střední části jednostranně
děrovanými a o 50 mm delšími, než je jejich jmenovitá největší délka. Obloukové výhybky UIC 60 a S 49
2. generace jsou vyráběny a dodávány v požadovaných poloměrech podle objednávky s vrtáním kolejnic pro jeden,
vzdálenější otvor.

Pro regenerované výhybky musí průběh trajektorie přechodu kola z křídlové kolejnice na klín srdcovky a naopak
odpovídat přechodu průměrně opotřebovaných kol. Kontrola se provádí prostorovou šablonou PŠR - 1 podle
výnosu č.j. 92/98-O13. Hodnocení stavu výměnové části se provádí šablonou PŠR – 3 podle výnosu
č.j. 59 654/2002-O13 a obecně dle výnosu č.j 55 474/03-O13.

Pro regeneraci výhybek platí OTP č.j. 21 240/07-OP ze dne 25.7.2007.

Výhybkové konstrukce jsou zásadně dodávány včetně přestavného zařízení a žlabových pražců (pokud jsou
navrženy) a s přechodovými podkladnicemi 1:80 a/nebo 1:40, popřípadě s upraveným profilem hlavy kolejnice,
pokud není objednatelem požadováno jinak. Výhybky na betonových pražcích jsou zásadně dodávány s již
předmontovanou smontovanou výměnovou a střední částí, nebo výjimečně jen s vystrojenými pražci v celé
výhybce, s ohledem na předchozí schválení technologie stavby objednatelem (viz oddíl 8.3 této kapitoly TKP).

Pro jednoznačnost objednávky musí být v dokumentaci stanovena přesná specifikace pro každý tvar a typ výhybky
podle předpisu SŽDC S3, díl IX a směrnice SŽDC č. 77 včetně požadavku na vrtání pro spojkové otvory, vodivá
propojení a montáže LIS, druh a počet přechodových podkladnic, typ srdcovky, závěru, případně další požadavky.
Pro výhybky které budou svařeny, musí být objednávány kolejnicové části s vrtáním otvorů pouze pro vzdálenější
spojkový šroub od čela kolejnice (pokud není možné použít pro montáž nevrtané kolejnice).

Pro přechod z jednoho tvaru kolejnice na jiný tvar v hlavních a předjízdných kolejích se provádí v souladu
s předpisem SŽDC S3 díl IV. Přípustnost použití přechodových aluminotermických svarů a přechodových spojek
definuje předpis S3, díl IV. V nově vkládaných výhybkách a výhybkových konstrukcích nesmějí být použity
přechodové kolejnice nebo přechodové styky. Vlastní úprava přechodu na jinou soustavu železničního svršku musí
být provedena v přípojném poli mimo oblast s dlouhými společnými pražci.

Pro dočasné ovládání výhybky s čelisťovým závěrem během stavby (před zapnutím výhybky do ústředního stavění)
vybavené mechanickým výměníkem se připevní k pražci (délky 2,6 m) ocelový díl sloužící k prodloužení
výměníkového pražce, na který lze upevnit mechanický výměník obvyklým způsobem. Pro tento způsob ovládání
je nutno doplnit závorovací tyč o stavitelné dorazy, kterými se seřídí rozevření jazyků.

8.2.7 Zabezpečení výhybek

Zabezpečení výhybek stanovuje kapitola 27 TKP.

V železničních drahách ČR mohou být použity pouze výhybky se schválenými typy závěrů. Jsou-li ve výhybce
použity systémy kontroly polohy jazyka a/nebo pohyblivého hrotu srdcovky smějí být namontovány pouze
v místech určených vzorovými listy a seřízeny na předepsané krajní polohy. Výhybky při zapojení
zabezpečovacího zařízení musí splňovat všechny mechanické parametry předepsané předpisem SŽDC S3, díl IX.

9
8.2.8 Ohřev výhybek

Ve výhybkách může být použity elektrický ohřev; plynový může být použit jen jako náhrada stávajícího ohřevu
stejného typu. Zařízení musí být provedena podle schválených DAP SŽDC. Montáž, obsluha a údržba ohřevů
výhybek jsou řešeny schválenými TPD a předpisem SŽDC E2. Pro zařízení ohřevu výhybek v místech provozu
kolejových obvodů musí být v dokumentaci stavby předepsány a při jejím provádění dodrženy podmínky, které
vylučují ovlivnění jejich funkce. Pro elektrizovanou trať platí též čl. 31.3.10 TKP.

8.2.9 Mazání a zařízení k odstranění mazání výhybek

Ošetřování kluzných ploch kluzných stoliček a pohyblivých součástí přestavného zařízení ve výměnové a/nebo
srdcovkové části výhybky je třeba provádět dle pokynů výrobce mazacího prostředku a dle provozní potřeby
výhybky. Je možné používat pouze mazací prostředky schválené SŽDC OTH. Zhotovitel zajistí předepsané
ošetření kluzných ploch pouze při zřizování; periodické ošetřování kluzných ploch není předmětem záruky na dílo.

V případě osazení výměnové části výhybky a/nebo srdcovky s pohyblivým hrotem zařízením k odstranění mazání,
tj. válečkovými stoličkami, kdy jazyk a/nebo PHS při přestavování není v kontaktu s kluznou plochou kluzné
stoličky, ošetřují se mazacím prostředkem pouze pohyblivé součásti přestavného zařízení. Kluzné stoličky
je v tomto případě třeba ošetřovat pouze pro zajištění jejich odolnosti proti korozi, a to dle provozní potřeby
výhybky.

Ve výhybkách mohou být použity pouze válečkové stoličky schválené SŽDC OTH. Rozsah použití jednotlivých
typů válečkových stoliček a další náležitosti jsou uvedeny v příslušných TPD. Montáž, seřízení a údržbu
válečkových stoliček smí provádět pouze oprávněná osoba (oprávnění vydává výrobce válečkových stoliček na
základě proškolení), a to v souladu s návodem vydaným výrobcem válečkových stoliček a při respektování
ustanovení předpisu SŽDC S3, díl IX a XIII.

8.2.10 Hospodaření s vyzískaným materiálem ze stavební činnosti a jeho použití při
stavbě železničního svršku

Nakládání s vyzískaným materiálem železničního svršku se řídí předpisem SŽDC S3, díl XV. Organizační
a ekonomické zásady pro další využití vyzískaného materiálu železničního svršku při stavební činnosti
na základním prostředku SŽDC stanovuje směrnice SŽDC č. 42 „Hospodaření s vyzískaným materiálem“. Veškerý
materiál vyzískávaný zhotovitelem při stavbě zůstává vždy majetkem SŽDC.

Jednotlivé součásti konstrukce vyzískávaného kolejového roštu musí být kategorizovány SŽDC pověřeným
odborným specialistou (kategorizátorem). Samotné kategorizaci, resp. konečné kategorizaci musí předcházet
předběžná kategorizace, tzv. předkategorizace, která slouží k posouzení využitelnosti vyzískaného materiálu a je
nezbytná pro účely zpracování projektové dokumentace stavby.

Materiál vyjímaný při stavební činnosti z trati musí být vyzískáván, tříděn, značen, ukládán, veden v evidenci
a následně druhotně využit:

a) přímo - jako materiál zánovní nebo užitý,
b) pro regeneraci,
c) k prodeji, případně k sešrotování či likvidaci - materiál nepoužitelný.

Způsob dělení a vyjmutí materiálu železničního svršku odsouhlasuje místně příslušná organizační jednotka
provozovatele dráhy zajišťující správu trati v souladu s předpisem SŽDC (ČD) S3/1.

Pokyny pro další využití vyzískaného materiálu stanoví dokumentace stavby, která vychází z předběžné
kategorizace (předkategorizace) v souladu s předpisem SŽDC S3, díl VII a XV. Tato může být doplněna zápisy
z jednání Komise pro hospodaření s vyzískaným materiálem z majetku SŽDC. Pokud druhotné využití materiálu
dokumentace neřeší, musí zhotovitel vypracovat návrh, který odsouhlasí objednatel po dohodě se správcem
železničního svršku. Návrh musí obsahovat:

 způsob demontáže, místa dělení kolejnic s ohledem na jejich další použití, způsob kategorizace, roztřídění,
naložení nebo uložení na místo určené objednatelem,

 ochranu před znehodnocením a krádeží.

10
8.2.11 Regenerovaný a užitý materiál, podmínky pro použití

Použití zánovního, užitého nebo regenerovaného materiálu řeší dokumentace v souladu s předpisem SŽDC S3,
díl IV, VII a XV.

8.2.12 Zajišťovací značky

Prostorová poloha koleje se zajišťuje značkami podle předpisu SŽDC S3, díl III.
Zřizování zajišťovacích značek probíhá v závislosti na technologii stavby dle zásad kapitoly 8 čl. 8.1.2.
Výroba, osazování a ošetřování zajišťovacích značek je stanoveno příslušnými TPD a schválenými techno-
logickými postupy.

8.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

V případě, že zhotovitel použije jinou technologii montáže, manipulace, dopravy, snesení či pokládky konstrukcí
kolejí a výhybek v důsledku použití jiných strojů či zařízení, než obsahuje oddíl 8.3 této kapitoly TKP, musí být
tato technologie předem zhotovitelem zpracována a odsouhlasena SŽDC TÚDC, nebo v určených případech
SŽDC OTH a objednatelem (technickým dozorem stavebníka).

8.3.1 Dílčí celky, jejich montáž mimo staveniště, manipulace a doprava

8.3.1.1 Kolejová pole, vystrojování pražců

Montáž kolejových polí musí být prováděna v souladu s předpisem SŽDC (ČD) S3/1 a služební rukovětí
SŽDC (ČD) SR103/2(S), se vzorovými listy, případně podle pokynů výrobce jednotlivých součástí schválených
SŽDC (do roku 2005 ČD) a podle dokumentace tak, aby kolejová pole svými rozměry i vlastnostmi vyhověla
podmínkám stanoveným ČSN 73 6360-2 a předpisem SŽDC S3, díl VI, VII, XI a XIV.
Při montáži je nutno dbát na:
 dodržení předepsaného rozdělení pražců a kolmost pražců k ose koleje podle předpisu SŽDC S3, díl XI,
 správný sled kolejnic podle dokumentace,
 správnou polohu součástí upevnění kolejnic podle předpisu SŽDC S3, díl VI a VII,
 dodržení projektovaného rozšíření rozchodu koleje v obloucích o poloměru R < 275 m včetně předepsaných

výběhů,
 dodržení výrobcem předepsaného technologického postupu montáže upevňovadel.
Při manipulaci musí být kolejová pole zavěšena takovým způsobem, aby nemohlo vlivem vlastní hmotnosti pole
dojít k trvalé deformaci kolejnic či upevňovadel nebo jinému poškození součástí kolejového roštu.
Přeprava kolejových polí smí být prováděna jen způsobem určeným technologickým postupem zpracovaným
zhotovitelem, který podléhá odsouhlasení SŽDC OP a zástupcem objednatele (technickým dozorem stavebníka).
Způsob naložení kolejových polí, upevnění nákladu a přepravy naložených vozidel stanoví předpisy
SŽDC (ČD) D2/81 a S8/3.
Vystrojování pražců (předmontáž) pro pokládku obnovovacím strojem se provádí analogicky jako část montáže
kolejových polí. Jednotlivé vrstvy pražců na vozech nebo skládkách musí být odděleny dřevěnými proklady
v souladu s ustanoveními předpisu SŽDC S3, díl V.

8.3.1.2 Kolejnicové pásy

Kolejnice se svařují do kolejnicových pásů ve stabilních svařovnách, postupným přivařováním kolejnic v ose
koleje a výjimečně na roštu. Přitom musí být dodržena ustanovení předpisů SŽDC S3, SŽDC S3/2
a SŽDC (ČD) S3/5. Zhotovitel svarů musí mít platné „Osvědčení způsobilosti ke svařování“ vydané SŽDC OTH.
Volba technologie a metody svařování musí být předem projednány s místně příslušnou organizační jednotkou
provozovatele dráhy zajišťující správu trati.
Nové kolejnice pro bezstykovou kolej musí být neděrované. Smějí mít pouze otvory pro připojení propojek a
lanových propojení, jejichž velikost a umístění odpovídá předpisu SŽDC S3, díl XIV.

11
Boční manipulace s kolejnicovými pásy ve stabilních svařovnách musí být prováděna manipulačními a vázacími
prostředky tak, aby nedošlo k poškození těchto kolejnicových pásů a to v souladu s technologickým postupem
zpracovaným zhotovitelem, který podléhá odsouhlasení SŽDC TÚDC. Práce jeřábů musí být synchronizována tak,
aby nemohlo dojít k deformaci kolejnicových pásů.

Manipulace s kolejnicovými pásy na stavbě musí být prováděna v souladu s ustanoveními předpisu
SŽDC (ČD) S3/1.

Způsoby ložení, zajištění nákladu a přepravy kolejnicových pásů určují předpisy SŽDC (ČD) S3/1,
SŽDC (ČD) S8/3, SŽDC (ČD) D2 a SŽDC (ČD) D2/81.

8.3.1.3 Části výhybek a výhybkových konstrukcí

Zásady konstrukčního uspořádání výhybek a výhybkových konstrukcí jsou uvedeny v předpisu SŽDC S3, díl IX.

Montáž výhybek a výhybkových konstrukcí je stanovena předpisem SŽDC (ČD) S3/1, služební rukovětí
SŽDC (ČD) SR103/6(S), služební rukovětí SŽDC SR103/6-2(S) a technickou dokumentací:
a) dispozičním plánem,

b) montážním plánem,

c) podrobným výkresem výměnové části,

d) podrobným výkresem srdcovkové části,

e) výkresem stavěcího zařízení.

Uspořádání pražců v mezipolích jednoduchých kolejových spojek o osových vzdálenostech kolejí menších než
4,75 m určuje dokumentace výrobce výhybky. V jednostranných obloukových výhybkách je třeba zachovat
vějířovité uspořádání pražců s přihlédnutím ke změnám délek kolejnic střední části výhybky.

Montáž žlabových pražců se řídí pokyny vydanými výrobcem výhybek.

Zřízení izolovaných styků a vyvrtání otvorů pro připojení propojek v nových výhybkách musí být přednostně
uplatněno u výrobce. Druh a provedení izolovaných styků (LIS kalený - nekalený, A-LIS), průměr a počet otvorů
v jednotlivých místech připojení propojek musí být uvedeny ve specifikaci k objednávce výhybky v souladu
s projektovou dokumentací. Pokud nebudou izolované styky součástí dodávky výhybky, musí postup jejich zřízení
odsouhlasit TDS, který zajistí projednání postupu u místně příslušného OŘ.

Při montáži výhybek všeobecně je nutno dbát zejména na:
 správné rozdělení pražců podle dispozičního plánu (zvláště důležité u výhybek na betonových pražcích

a v oblasti závěrů),
 včasné ošetření kluzných ploch kluzných stoliček a spodních ploch jazyků podle technologie schválené

SŽDC OTH,
 správnou manipulaci s dlouhými jazyky - aby nedošlo k jejich deformaci nevhodným zavěšením,
 přesnou polohu začátku jazyka vzhledem k otvoru v neutrální ose opornice s ohledem na teplotu jazyka

(viz SŽDC S3, díl IX, čl.39),
 správnou polohu pružných spon pružného vnitřního upevnění opornic v dutině kluzné stoličky a u paty

opornice,
 dotažení pružných svěrek na vnější straně opornice do předepsané polohy, případně nasazení pružných spon,

které musí být provedeno až po nasazení vnitřního pružného upevnění opornic,
 dodržení minimální šířky žlábku mezi hlavou opornice a hlavou odlehlého jazyka po celé volné délce

jazyka – min. 60 mm, přičemž hodnota tohoto žlábku nemá překročit 75 mm u jednozávěrových a 70 mm
u vícezávěrových výhybek,
 doléhání jazyka ke všem jazykovým opěrkám; vůle mezi stojinou jazyka a jazykovou opěrkou musí vyhovět
předpisu SŽDC S3, díl IX,
 přiléhání jazyka k hlavě opornice; vůle mezi jazykem a hlavou opornice musí vyhovět předpisu SŽDC S3,
díl IX,
 správnou polohu žebrových plochých podkladnic u betonových výhybkových pražců uvedenou ve vzorových
listech,

12
 dodržení mezních stavebních odchylek rozchodu koleje ve výhybce včetně vzájemných vzdáleností pracovní
hrany přídržnice a pojížděné hrany klínu srdcovky nebo odpovídající křídlové kolejnice podle přílohy A
ČSN 736360-2,

 správnou polohu hrotu klínu srdcovky; při úpravách délek kolejnicových součástí a/nebo svařování výhybky
nesmí dojít k porušení jejího geometrického uspořádání,

 vložení polyetylenových podložek pod všechny kluzné stoličky, abnormální podkladnice i běžné žebrové
podkladnice,

 to, aby příslušné pryžové podložky byly vloženy pod paty opornic, pojížděných kolejnic ve střední
a srdcovkové části výhybky a pod srdcovkou,

 to, aby nebyly elektricky propojeny ocelové pražce s kolejnicemi
 použití dvojitých pružných kroužků pod hlavy vrtulí a pražcových šroubů,
 to, aby přechod svislé polohy kolejnice na úklon běžné koleje pomocí přechodových podkladnic byl vždy mimo

výhybku podle předpisu SŽDC S3, díl IX. Přechod stanoví dispoziční plán konkrétní konstrukce. Přechodové
podkladnice jsou součástí dodávky výhybky,
 výhybky nesmějí být jakkoliv kráceny, s výjimkou středových kolejnic obloukových výhybek,
 osazení topných tyčí elektrického ohřevu výhybky musí být v souladu s předpisem SŽDC S3, díl IX, Kap. III,
nesmí narušit funkci pohyblivých částí výhybky a při montáži topných tyčí musí být dodržena jejich přesná
poloha daná příslušným vzorovým listem EOV,
 udržování kluzných ploch kluzných stoliček ve výměně a případně srdcovce s PHS v čistotě,
v případě osazení výměny a/nebo PHS válečkovými stoličkami dbát na jejich montáž a seřízení oprávněnou
osobou (oprávnění vydává výrobce válečkových stoliček na základě proškolení) a v souladu s návodem vydaným
výrobcem válečkových stoliček.

V nově vkládaných výhybkách a výhybkových konstrukcích nesmějí být použity přechodové kolejnice nebo
přechodové styky (a to ani ve výměnových ani koncových stycích). Vlastní úprava přechodu na jinou soustavu
železničního svršku musí být provedena v přípojném poli mimo oblast s dlouhými společnými pražci. U stávajících
konstrukcích může být odchylná úprava ponechána do doby nejbližší rekonstrukce.

Pro manipulace se smontovanými částmi prováděné jeřáby musí zhotovitel vypracovat technologický postup
ve smyslu SŽDC (ČD) SR103/2(S) a SŽDC (ČD) S111 a předložit ho objednateli ke schválení předem.
Při manipulaci s výhybkami na betonových pražcích musí být tyto zavěšeny podle pokynů výrobce výhybky
uvedených v TPD schválených SŽDC (do roku 2005 ČD) a vyhovět předpisu SŽDC (ČD) S3/1, kde jsou uvedeny
i zásady pro vypracování technologického postupu.

Obloukové výhybky a výhybkové konstrukce se montují podle výrobní dokumentace výrobce, kterou obdrží
zhotovitel současně s výhybkou (výhybkovou konstrukcí). Tuto dokumentaci následně při přejímce prací zhotovitel
předává místně příslušné organizační jednotce provozovatele dráhy zajišťující správu trati.

Zvláštní pozornost musí být věnována zejména:
 předepsanému rozšíření rozchodu koleje odchylnému od základního tvaru výhybky,
 úpravě délky kolejnic střední části pro daný poloměr oblouku, pokud nejsou dodány již v délkách stanovených

dokumentací,
 změně rozdělení pražců ve střední části výhybky,
 tvaru oblouků s dodržením předepsaného vzepětí v obou větvích.

Výhybky určené k vybavení čelisťovým závěrem musí být před jeho montáží:
 vyrovnány a podbity v celé své délce do projektované polohy,
 s roztečí pražců odpovídající vzorovým listům a předpisu SŽDC S3, díl IX,
 s mezipražcovými prostory určenými pro montáž výměnových závěrů s odstraněným přebytečným štěrkem.

8.3.1.4 Spojovací a přípojná pole ve výhybkovém uspořádání

U výhybek na dřevěných pražcích musí zhotovitel zpracovat a předložit na místně příslušné OŘ k odsouhlasení
dispoziční plán spojovacích a přípojných polí s rozdělením pražců, pokud není řešen v dokumentaci. V návrhu
nesmí dojít k přesahu hlav pražců, délka hlavy pražce musí být nejméně 150 mm od osy vnější vrtule. Pokud
budou dřevěné pražce kráceny, musí být znovu zajištěny protištěpnými destičkami a řez ošetřen proti hnilobě.

Pro výhybky na betonových pražcích musí být dispoziční plán součástí dokumentace výrobce.

13
8.3.2 Podmínky práce na staveništi

8.3.2.1 Způsobilost zhotovitele

Zaměstnanci zhotovitele pracující v kolejišti železničních drah ČR musí splňovat podmínky zdravotní způsobilosti
podle vyhlášky č. 101/1995 Sb.

Odborná způsobilost zaměstnanců je stanovena směrnicí SŽDC č. 50 „Požadavky na odbornou způsobilost
dodavatelů při činnostech na dráhách provozovaných státní organizací Správa železniční dopravní cesty“
v aktuálním znění. V této směrnici jsou stanoveny rozsahy znalostí k vykonání příslušných odborných zkoušek pro
jednotlivé pracovní činnosti.

Pro některé další činnosti SŽDC dále vyžaduje zvláštní odbornou způsobilost:
 zeměměřičskou činnost ve výstavbě podle zákona č. 200/1994 Sb. a vyhlášky č. 31/1995 Sb. mohou provádět

nebo její výsledky ověřovat pouze úředně oprávnění zeměměřičští inženýři (§ 13÷18 výše uvedené vyhlášky),
 svářečské práce na železničním svršku mohou vykonávat jen právnické a fyzické osoby, které jsou držiteli

platného „Osvědčení způsobilosti ke svařování“ vydaného SŽDC OTH,
 montáž A-LIS mohou provádět jen právnické a fyzické osoby, které jsou držiteli platného „Osvědčení

způsobilosti k montáži A-LIS“ vydaného SŽDC,
 broušení pojížděných částí výhybek mohou vykonávat jen právnické a fyzické osoby, které jsou držiteli

platného „Osvědčením způsobilosti k broušení výhybkových součástí“ vydaného SŽDC TÚDC,
 demontáž a zpětnou montáž čelisťových závěrů výhybek smějí vykonávat pouze fyzické a právnické osoby,

které jsou držiteli platného „Osvědčení způsobilosti k provádění částečné demontáže a zpětné montáže
čelisťových závěrů“ vydaného SŽDC TÚDC,
 nedestruktivní zkoušení kolejnic, srdcovek, svarů kolejnic a návarů mohou provádět jen právnické a fyzické
osoby, které jsou držiteli platného dokladu „Osvědčení způsobilosti k nedestruktivnímu zkoušení“ vydaného
SŽDC OTH.
 Montáž konzolových zajišťovacích značek mohou vykonávat jen právnické a fyzické osoby, které jsou držiteli
platného „Osvědčení způsobilosti k montáži konzolových zajišťovacích značek“ vydaného SŽDC OTH,
 Měření a vyhodnocování kvality geometrie koleje měřicím vozíkem KRAB mohou vykonávat jen právnické
a fyzické osoby, které jsou držiteli platného „Osvědčení způsobilosti k měření měřicím vozíkem KRAB“
vydaného SŽDC TÚDC (do 31.7.2012 SŽDC OTH).

8.3.2.2 Práce strojů v kolejišti

Na kolejích železničních drah ČR mohou být provozována pouze speciální vozidla schválená pro provoz na tratích
v ČR ve smyslu vyhlášky č. 173/1995 Sb.

Speciální vozidla neschválená pro provoz na tratích železničních drah ČR ve smyslu vyhlášky č. 173/1995 Sb.
mohou být na železničních drahách ČR provozována pouze se souhlasem Drážního úřadu a po splnění jím
stanovených podmínek.

Na stavbách v kolejišti a v jeho bezprostřední blízkosti mohou být použity stavební stroje, jejichž specifické
podmínky a parametry pro provoz, technologické využití a opravy jednotlivých typů speciálních vozidel na tratích
ve správě SŽDC stanoví předpis SŽDC (ČD) S8/3. Podmínky pro technologické využití speciálních vozidel
na tratích provozovaných SŽDC, pokud tyto nejsou v ČR typově schválena, stanoví SŽDC na základě návrhu
zpracovaného zhotovitelem prací. Schválením technologie práce strojů je pověřená SŽDC TÚDC dle ustanovení
směrnice SŽDC č. 67.

Za technický stav použité mechanizace je plně odpovědný zhotovitel stavby. V případě, že technický dozor
stavebníka zjistí závadu na technickém stavu použité mechanizace, je oprávněn požadovat okamžitou nápravu.
Odstávka takových mechanismů, jejich důsledky a vyvolané náklady jdou v tomto případě na vrub zhotovitele
stavby.

Bezpečnostní opatření pro práci těchto strojů stanoví kapitola 1 TKP.

8.3.2.3 Výluky

Organizování výluk řeší kapitola 1 TKP.

14
8.3.3 Podmínky pro snesení staré konstrukce železničního svršku

Pro snesení staré konstrukce železničního svršku platí ustanovení předpisu SŽDC (ČD) S3/1.

Použitá technologie (pracovní postup) musí umožnit další využití vyzískávaného svrškového materiálu,
v co největším rozsahu; zásady pro dělení kolejnicového materiálu stanoví předpis SŽDC (ČD) S3/1. Hospodaření
s vyzískaným materiálem železničního svršku viz čl. 8.2.10 TKP.

Při zpracování technologie pro manipulaci s výhybkami musí být dodrženy zásady uvedené v předpisu
SŽDC (ČD) S3/1.

Při práci na tratích s malými poloměry, případně na velkých sklonech překračujících hodnoty stanovené
pro příslušné stroje v předpisu SŽDC (ČD) S8/3, musí být zejména pro kladecí a trhací stroje vypracována
zhotovitelem zvláštní opatření, která musí být schválena odpovědným orgánem provozovatele dráhy.

Při demontáži kolejového roštu se postupuje podle předpisu SŽDC (ČD) S3/1.

8.3.4 Podmínky pro pokládku nové konstrukce železničního svršku

Základní podmínkou zahájení pokládky kolejového roštu je odsouhlasení pláně tělesa železničního spodku podle
kapitoly 6 TKP a kolejového lože podle kapitoly 7 TKP.

Technologie pokládky železničního svršku pro použití na stavbách železničních drah ČR musí být v souladu
s předpisem SŽDC (ČD) S3/1. Využití odlišné technologie musí být odsouhlaseno odpovědným orgánem
provozovatele dráhy SŽDC TÚDC a objednatelem (technickým dozorem stavebníka).

8.3.4.1 Podmínky pro pokládku koleje

Zásady pokládky koleje jsou uvedeny v předpisu SŽDC (ČD) S3/1.

8.3.4.2 Podmínky pro pokládku výhybkových konstrukcí

Zásady pokládky výhybkových konstrukcí jsou uvedeny v předpisu SŽDC (ČD) S3/1.

Při pokládce výhybkových konstrukcí s průběžně svařenými kolejnicovými pásy o délce větší než 35 m, resp. 50 m
je nutné dodržet předpis SŽDC S3, díl XI, kap. 7.

8.3.5 Úprava směrového a výškového uspořádání kolejí a výhybek, úprava kolejového
lože

Podmínky a zásady platné pro úpravu směrového a výškového uspořádání kolejí a výhybek a úpravu kolejového
lože jsou uvedeny v předpisu SŽDC (ČD) S3/1 a v kapitole 7 TKP. Profil kolejového lože musí být upraven
v souladu s předpisem SŽDC S3, díl X a XII a v souladu s předpisem SŽDC S3/2.

Postup prací a jejich přejímek při směrové a výškové úpravě kolejí a výhybek jsou SŽDC zpracovány
do přehledové tabulky, která je k dispozici na internetu:
http://www.szdc.cz/provozuschopnost-drahy/technicke-pozadavky/zeleznicni-svrsek/soubory-ke-stazeni/ppp.html
včetně odkazů na související dokumenty a předpisy a jejich znění, kde jsou průběžně aktualizovány.

Po novostavbě či rekonstrukci koleje nebo výhybky musí zhotovitel provést následnou úpravu směrového
a výškového uspořádání koleje (výhybky) ve smyslu předpisu SŽDC (ČD) S3/1. Tato úprava je součástí zhotovení
stavby.

Při každé směrové a výškové úpravě koleje ASP, resp. výhybek ASPv (dále jen „ASP“) musí být pořízen záznam
technologických veličin stroje provádějící tuto úpravu; tj. nastavený zdvih (pro každý kolejový pás samostatně,
umožní-li to SW ASP) a směr, event. doba svírání a hloubka podbíjení (dle možností SW ASP). Tento doklad
je nezbytnou součástí dokumentace pro přejímku prací v koleji, resp. výhybkách a slouží pro ověření kontroly
práce ASP ve smyslu SŽDC (ČD) S3/1, zejména pro ověření dodržování povolených zdvihů a posunů ASP
a návazně dosaženou kvalitu geometrie koleje. Záznam technologických veličin musí být pořízen i při práci
dynamického stabilizátoru v kterémkoli technologickém kroku. Digitální záznam technologických veličin archivuje
zhotovitel min. po dobu trvání záruky provedeného díla.

Technický dozor stavebníka potvrzuje zhotoviteli doklad, že práce ASP byla prováděna přesnou metodou, pokud
je tato na základě ustanovení předpisu SŽDC (ČD) S3/1 vyžadována.

15
8.3.6 Svařování kolejnic v kolejích a výhybkách a podmínky pro zřizování bezstykové
koleje

Svařování kolejnic v kolejích a výhybkách je pouze technickým prostředkem pro zřizování bezstykové koleje (dále
i „BK“). Za výběr zhotovitele svarů a ověření jeho způsobilosti ke svařování odpovídá zhotovitel BK. Zhotovitel
BK zabezpečuje a řídí práce zhotovitele svarů ve smyslu předpisu SŽDC S3/2, do vlastních technologických
postupů svařování však není oprávněn zasahovat.
Svařovat mohou jen zhotovitelé (podzhotovitelé) způsobilí ve smyslu části 8.3.2.1 TKP. Práce smějí vykonávat jen
v rozsahu v osvědčení uvedeném a jen podle technologických postupů svařování schválených SŽDC (do roku 2005
ČD) při respektování podmínek požární bezpečnosti stanovených v Pokynu k plnění „Směrnice SŽDC č. 56
o požární bezpečnosti při svařování ve státní organizaci Správa železniční dopravní cesty“ při svářečských pracích
na železničním svršku, č.j. 33674/09-OTH ze dne 29.6.2009.
Zřizování bezstykové koleje a svařování výhybek se řídí předpisem SŽDC S3/2.

Zřízení bezstykové koleje je podmíněno provedením směrové a výškové úpravy koleje při dodržení následujících
ustanovení. Vytýčení pro tuto úpravu se provádí přesnou metodou ve smyslu předpisu SŽDC (ČD) S3/1. SPPK
musí před zřízením bezstykové koleje ověřit prostorovou polohu koleje a současně s ní provádí ověření
zajišťovacích značek. Zhotovitel musí organizačně zajistit dostatečný časový prostor pro provedení tohoto ověření
SPPK před zřízením bezstykové koleje. Výsledek ověření PPK a zajišťovacích značek musí obdržet objednatel,
TDS a místně příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy zajišťující správu trati. Před obdržením
kladného výsledku ověření PPK od SPPK nesmí zhotovitel zahájit zřizování BK. Příslušná dokumentace musí být
zpracována a tato kontrola provedena i v případě, že se jedná o prozatímní zajištění prostorové polohy koleje
pro účely stavby.

8.3.7 Podmínky pro zřízení zvláštních konstrukcí železničního svršku a speciálních
zařízení dopravní cesty

Dilatační zařízení se zřídí podle vzorových listů v místech určených projektovou (prováděcí) dokumentací.

Při montáži dilatačních zařízení se musí dodržet vzájemné nastavení dilatujících částí v závislosti na teplotě podle
údajů uvedených v tabulce na vzorových listech.

Propojky a lanová propojení se ke kolejnicím připojují pouze způsobem schváleným SŽDC (do roku 2005 ČD)
v souladu se schválenou dokumentací stavby, předpisem SŽDC S3, díl XIV, technickou dokumentací určeného
technického elektrického zařízení a předpisem SŽDC (ČD) T 120. Propojky a lanová propojení nesmí zasahovat
do prostoru činnosti podbíjecích pěchů strojních podbíječek ve smyslu předpisu SŽDC S3, díl XIII. Vedeny musí
být v kolejišti tak, aby v co nejmenší míře omezovaly práci s upevňovadly. Vodiče lanových propojení musí být
vhodným způsobem upevněny k pražcům (např. třmeny schváleného typu). Propojky ani lanová propojení nesmí
být připojeny k jazyku výhybky v jeho pohyblivé části. Při poruše vodivého propojení smí být použito náhradní
vodivé propojení schváleného typu podle schválených podmínek.

Způsob ukolejnění stožárů trakčního vedení a ostatních součástí dopravní cesty nacházejících se v prostoru
ohrožení trakčním vedením musí odpovídat schválené dokumentaci stavby, předpisu SŽDC S3, díl XIV, technické
dokumentaci určeného technického elektrického zařízení, předpisu SŽDC (ČD) T120 a zásadám uvedeným
v kap. 31 TKP.

Práce na železničním svršku a spodku na elektrizovaných tratích, na tratích s kolejovými obvody železničního
zabezpečovacího zařízení a s provozem elektrických zařízení (např. elektrický ohřev výhybek, zařízení
pro předtápění souprav, zabezpečovací zařízení, ústřední a dálkové ovládání, indikátory horkoběžnosti aj.)
napájených přes transformátory nebo měniče připojené na trakční vedení musí být předem projednány s místně
příslušnou organizační složkou provozovatele elektrického zařízení, který stanoví technické a technologické
podmínky. Zápis o projednání a odsouhlasení postupu prací musí být nedílnou součástí smlouvy o dílo (viz předpis
SŽDC (ČD) S3/1).

16
8.3.8 Úprava pojížděných ploch kolejnic a výhybek

8.3.8.1 Úprava pojížděných ploch nově vložených kolejnic

Úprava pojížděných ploch kolejnic se provádí broušením nebo frézováním. Zásady úpravy pojížděných ploch
kolejnic jsou stanoveny předpisem SŽDC (ČD) S3/1 a kvalitativní požadavky normou ČSN EN 13231-3.

Při novostavbě či rekonstrukci
 koridorových tratí bez ohledu na traťovou rychlost a
 ostatních celostátních tratí v úsecích s traťovou rychlostí vyšší než 80 km/h

je nutno u nově vložených kolejnic v hlavních kolejích upravit pojížděnou plochu brousicími vlaky nebo
frézovacími stroji.

Tato základní (první, tzv. preventivní) úprava pojížděných ploch kolejnic je jako výkon součástí zhotovení stavby.
Provádí se přednostně při nejbližší „brousicí“ kampani po dokončení směrové a výškové úpravy koleje vyhovující
pro rychlost vyšší než 80 km/h a po zřízení bezstykové koleje, a to do jednoho roku od zahájení zkušebního
provozu. Organizátor „brousící“ kampaně nebo specializovaná firma provádějící broušení nebo frézování mimo
„brousicí“ kampaň si u SŽDC OTH vždy vyžádá pokyny pro úpravu pojížděných ploch kolejnic. V pokynech
SŽDC OTH upřesní kvalitativní požadavky na úpravu pojížděných ploch a stanoví předepsané výsledné profily
kolejnic. Kampaň smí podle potřeby organizovat i SŽDC prostřednictvím pověřené stavební správy nebo jiné
organizační jednotky.

Úpravu pojížděných ploch kolejnic broušením nebo frézováním zajišťují zhotovitelé jednotlivých staveb. Tito
zhotovitelé rovněž uzavírají smlouvy s organizátorem „brousicí“ kampaně nebo se specializovanou firmou
provádějící broušení nebo frézování a odpovídají za hladký průběh práce brousicího vlaku nebo frézovacího stroje
ve vztahu k provozování drážní dopravy a související legislativě. Zhotovitelé musí při zajišťování úpravy
pojížděných ploch kolejnic dodržet nasmlouvané termíny staveb.

Zapracování povinnosti základní úpravy pojížděných ploch kolejnic do smluvního vztahu se zhotovitelem zajišťuje
místně příslušná Stavební správa SŽDC nebo dotčený objednatel stavby, který rovněž sjednotí požadavky
zhotovitelů na úpravu pojížděných ploch kolejnic tak, aby byly vytvořeny podmínky pro ucelenou kampaň. Dohled
na kvalitu prací brousícího vlaku nebo frézovacího stroje zajišťuje místně příslušné OŘ ve spolupráci
se SŽDC OTH. Protipožární opatření při práci brousícího vlaku nebo frézovacího stroje jsou uvedena v oddíle
8.11 TKP.

8.3.8.2 Broušení výhybek

Zásady broušení pojížděných částí výhybek a kvalitativní požadavky jsou stanoveny předpisem SŽDC (ČD) S3/1.

Základní broušení výhybek je součástí zhotovení stavby. Termín a podmínky provádění základního broušení
stanoví předpis SŽDC (ČD) S3/1.

Broušení opravné a po navařování prováděné v rámci stavby na užitých a regenerovaných, případně i na stávajících
výhybkách se rovněž řídí podmínkami stanovenými předpisem SŽDC (ČD) S3/1.

8.3.9 Zajištění prostorové polohy koleje

Způsob zajištění musí vyhovět předpisu SŽDC S3, díl III.

V případě, kdy podpěry trakčního vedení, a tedy i zajišťovací značky osazuje zhotovitel před zřízením koleje, musí
zajišťovací značky po osazení zaměřit a zajistit doplnění geodetické dokumentace o projektovaný vztah osy koleje
a nivelety temene kolejnicového pásu k zajišťovacím značkám.

Případný jiný postup osazení zajišťovacích značek či rozsah a způsob doplnění odpovídající části dokumentace
stavby stanoví smlouva.

Součástí dokumentace zajištění prostorové polohy koleje musí být i technologie kontroly a údržby systému
zajištění PPK, umožňující splnění kritérií přesnosti stanovených ČSN 73 6360-2 – viz předpis SŽDC S3, díl III.

Zástupce místně příslušné organizační jednotky provozovatele dráhy zajišťující správu trati provádí kontrolu
osazení ZZ, zda jsou umístěny v souladu s ustanovením předpisu SŽDC S3, díl III. Doklad o výsledku kontroly
osazení ZZ musí obdržet objednatel a daný doklad se následně stává součástí dokladů o kontrole PPK.

17
Kontrolu osazení ZZ provádí rovněž SPPK současně při ověřování PPK před zřízením bezstykové koleje
dle čl. 8.3.6.

Místně příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy zajišťující správu trati má na stavbách převzatých
do provozu povinnost zajišťovat kontrolní měření prostorové polohy koleje v termínech stanovených předpisem
SŽDC (ČD) S 2/3.

Za účelem dodržení požadovaného zajištění prostorové polohy koleje je SŽDC zpracován souhrnný přehled
postupu prací, jejich přejímek a ověřovacích měření SPPK při směrové a výškové úpravě kolejí a výhybek
v návaznosti na související dokumenty a předpisy, včetně jejich znění do přehledové tabulky, která je k dispozici
na internetu:
http://www.szdc.cz/provozuschopnost-drahy/technicke-pozadavky/zeleznicni-svrsek/soubory-ke-stazeni/ppp.html,
kde jsou veškeré uvedené údaje průběžně aktualizovány.

8.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ, PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

8.4.1 Definice kvality, systém zabezpečení kvality

Kvalita stavebního díla je definována souvisejícími technickými normami a interními předpisy a dokumenty SŽDC
(ČSN, OTP) a kapitolou 1 TKP.

Zhotovitel musí pro stavbu použít jen výrobky stanovené dokumentací. Technologii stavby železničního svršku
musí zhotovitel předem odsouhlasit s technickým dozorem stavebníka a při realizaci ji dodržet. Technologie musí
respektovat specifika drážního provozu a minimalizovat jeho narušení. Technologie nesmí ohrozit bezpečnost
železniční dopravy. Musí také vyhovovat požadavkům ekologickým. Případné změny v technologii musí předem
odsouhlasit technický dozor stavebníka.

8.4.2 Odběr zásilky, přejímka množství a kvality

Odběrem zásilky se rozumí její převzetí zhotovitelem ve výrobně, ve skladech obchodníků s materiálem nebo
od přepravce podle zásad uvedených v příslušné smlouvě o dílo. U vyjmenovaných dílů a celků (viz oddíl 8.2 této
kapitoly TKP) ověřuje kvalitu přímo u výrobce uživatelem pověřený orgán (tj. kontrolor jakosti SŽDC) podle
parametrů stanovených v příslušných schválených TPD a označí je stanoveným způsobem. Originál nebo řízená
kopie „Protokolu o ověření jakosti“ výrobku pověřeným kontrolorem jakosti SŽDC je součástí dokladů zásilky.
Toto ověření kvality nezbavuje dodavatele odpovědnosti za kvalitní plnění dodávek a poskytnuté záruky
a nenahrazuje přejímku odběratelem. Minimální rozsah přejímky dodávky je stanoven příslušnými TPD.

Od přepravce přebírá zhotovitel zásilku na základě průvodního dokladu a zjišťuje přitom, zda je zásilka
nepoškozená, úplná a zda souhlasí dodané množství. Součástí dodávky jsou doklady, které musí obsahovat číslo
příslušných TPD, případně odkaz na schválenou výrobní dokumentaci součástí železničního svršku a dále uvedené
náležitosti. Zhotovitel je povinen provádět průběžnou kontrolu kvality a parametrů materiálů a výrobků určených
pro zhotovení stavby minimálně v rozsahu stanoveném ve schválených TPD. Souběžně provádí kontrolu podle
smluvních podmínek technický dozor stavebníka.

Průvodní doklady ke každé dodávce musí obsahovat tyto údaje:
a) číslo a datum vyhotovení,
b) plný nebo zkrácený název výrobce, provozovny, expedičního místa,
c) název a sídlo odběratele,
d) místo určení dodávky,
e) množství dodávaného materiálu,
f) název, druh, třída,
g) datum odeslání,
h) označení „Technických podmínek dodacích“,
i) „Protokol o ověření jakosti“ výrobku pověřeným kontrolorem jakosti SŽDC, pokud to stanovují TPD,
j) osvědčení výrobce o kvalitě a kompletnosti dodávky.
Každý materiál nebo konstrukční prvek, který není z hlediska kvalitativních parametrů přesněji specifikován nebo
má odlišné vlastnosti od požadavků specifikovaných v příslušných TPD, smí být zabudován nebo použit jen
na základě písemného souhlasu SŽDC OTH.

18
8.4.3 Uskladnění materiálů

Způsob zacházení s materiálem železničního svršku včetně uložení na úložištích před zabudováním stanoví obecně
předpisy SŽDC S3 v příslušných dílech, SŽDC (ČD) S3/1, OTP a TPD výrobce, případně se postupuje podle
pokynů objednatele. Způsoby dopravy, manipulace a skladování musí být zásadně takové, aby nedošlo k poškození
nebo jinému znehodnocení materiálu.
Materiál železničního svršku musí být uložen mimo průjezdný průřez tak, aby se jeho poloha nemohla účinky
provozu měnit.
Veškerý materiál je třeba zabezpečit před poškozením, znečištěním a krádeží.
Zhotovitel je povinen použít při manipulaci s pražci, kolejnicemi a výhybkovými součástmi vázací, závěsné nebo
transportní prostředky, které zajistí jejich nepoškození.
Při uskladnění nového i vyzískaného materiálu musí zhotovitel dodržet ekologická hlediska (viz oddíl 8.10 této
kapitoly TKP).

8.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

Odebírání vzorků se železničního svršku netýká. Výjimku tvoří odběr zabudovaného materiálu zhotovitelem
pro reklamační řízení v době stavby nebo záruky.
Kontrolou kvality staveb železničního svršku se rozumí kromě kvality materiálu i kontrola dodržování
odsouhlasené technologie práce a kvality jízdní dráhy, zejména GPK.

8.5.1 Druhy zkoušek

8.5.1.1 Elektrický odpor kolejových polí, měrná svodová admitance

Velikost měrné svodové admitance je dána vyhláškou č. 177/1995 Sb. Stav jednotlivých součástí železničního
svršku musí v místech provozu kolejových obvodů trvale vykazovat nejvýše hodnoty uvedené v § 18 odst. 4 výše
uvedené vyhlášky, předpise SŽDC S3, díl XIV a příslušných OTP a TPD. Parametry, tolerance a způsob měření
obsahuje ČSN 34 2613 ed.2 a předpis SŽDC (ČD) T 120. Výsledky měření musí zhotovitel předložit
při přejímacím řízení.

8.5.1.2 Dotažení upevňovadel

Správnost montáže upevňovadel se kontroluje postupem, stanoveným předpisem SŽDC S3, díl VI, OTP, TPD,
případně dokumentací výrobce pro příslušný typ upevnění. Podmínky funkčnosti jednotlivých typů upevnění
kolejnic, poloha upevňovadel včetně doporučených a limitních hodnot utahovacích momentů jsou uvedeny
v předpisu SŽDC S3, díl VI.

8.5.1.3 Defektoskopická kontrola

Defektoskopická kontrola nových kolejnic a jazyků je součástí výstupní kontroly u výrobce kolejnic.
Defektoskopickou kontrolu kolejnic a výhybek vyjímaných z koleje, které jsou určeny k dalšímu použití, zajišťuje
místně příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy zajišťující správu trati. Doklad o poslední
defektoskopické kontrole přitom nesmí být starší než 3 měsíce. Tento doklad musí být předložen technickému
dozoru stavebníka za účelem ověření. Kontrola musí být prováděna podle předpisu SŽDC (ČD) S3/4, vady jsou
vyhodnocovány podle předpisu SŽDC (ČD) S67.
Kontrolu mohou vykonávat jen právnické nebo fyzické osoby, které splňují podmínky uvedené v čl. 8.3.2.1 této
kapitoly TKP.

8.5.1.4 Kontrola geometrie svarů kolejnic a dovolených odchylek návarů kolejnic, srdcovek

Na tratích vybrané sítě bez ohledu na rychlost a na ostatních tratích s rychlostí vyšší než 80 km/h (dle údajů TTP
či nejvyšší projektované rychlosti), musí zhotovitel v průběžných traťových kolejích, v dopravních kolejích
hlavních a prvních předjízdných provádět a dokladovat kontrolu geometrie všech svarů elektronickým měřidlem
se záznamovým zařízením, na ostatních tratích, resp. v ostatních staničních kolejích je postačující měření

19
elektronickým, případně mechanickým měřidlem nebo ocelovým pravítkem a klínovou nebo listovou měrkou
se čtením po 0,1 mm. Pro kontrolu mohou být používána jen měřidla schválená SŽDC (do 30.6.2008 ČD). Délka
měřicí základny měřidla je 1000 mm. Výsledky měření se uvedou do zápisu nebo se zaznamenají do deníku
svařování a předloží k přejímacímu řízení.
Kontrolu geometrie všech návarů musí zhotovitel provádět prostorovou šablonou nebo ocelovým pravítkem
(v případech stanovených technologickým postupem navařování odsouhlaseným SŽDC) a klínovou nebo listovou
měrkou se čtením po 0,1 mm. Pro kontrolu mohou být používány jen šablony schválené SŽDC (do 30.6.2008 ČD).
Výsledek měření se uvede do deníku o opravě srdcovky (jazyka) navařováním a předloží k přejímacímu řízení.
Povolené odchylky jsou uvedeny v čl. 8.6.1 této kapitoly TKP.

8.5.1.5 Izolační stav izolovaných styků

Zkoušku izolačního stavu všech izolovaných styků kolejnic zřizovaných v koleji zajišťuje zhotovitel podle
předpisu SŽDC (ČD) T120, zkoušku izolačního stavu dílensky vyráběných izolovaných styků jejich výrobce.
Povolené odchylky - viz čl. 8.6.2 této kapitoly TKP.

8.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

8.6.1 Dovolené tolerance uspořádání železničního svršku

Železniční svršek musí při převzetí prací vyhovovat stavebním odchylkám v závislosti na rychlostním pásmu
a použitém materiálu, uvedeným v ČSN 73 6360-2 a v příslušných dílech předpisu SŽDC S3. Ostatní dovolené
tolerance:

a) u konstrukce styků ve stykované koleji jsou stanoveny předpisem SŽDC S3, díl XI,
u bezstykové koleje jsou stanoveny předpisem SŽDC S3/2,

b) u svarů se geometrie měří na délce 1000 mm, svar je uprostřed měřené délky. Mohou být použita jen měřidla
schválená SŽDC. Níže uvedené hodnoty platí pro svary provedené v koleji, na roštu a ve stabilní svařovně.
Hlava kolejnice musí být opracována v plném profilu.

b1) u svarů kolejnic nových:
 dovolené odchylky geometrie svarů ve svislém směru od 0,0 mm do + 0,5 mm,
 dovolená směrová odchylka na pojížděné hraně:
pro kolej v přímé a ve směrovém oblouku poloměru R ≥ 310 m může být svar přímý, nebo odchylka
vzepětí může dosahovat až + 0,3 mm,
pro kolej ve směrovém oblouku o poloměru 180 m ≤ R < 310 m může odchylka vzepětí dosahovat
- 0,4 mm až + 0,4 mm,
pro kolej ve směrovém oblouku o poloměru R < 180 m může odchylka vzepětí dosahovat
- 0,6 mm až + 0,6 mm,
 změny průběhu geometrie svaru na pojížděných plochách musí být obroušeny do plynulého přechodu.
Pokud budou kolejnicové pásy svařované na roštu vloženy do směrového oblouku, bude zkontrolována
směrová odchylka svaru pro daný poloměr oblouku.

b2) u svarů kolejnic zánovních nebo regenerovaných platí dovolené odchylky jako u kolejnic nových.
b3) u svarů kolejnic užitých stanoví odchylky od přímosti ve svislém a vodorovném směru odpovědný zástupce

místně příslušné OŘ s přihlédnutím ke stavu kolejnic a záměru pro další použití kolejnic. Požadované
tolerance musí být uvedeny ve smlouvě o dílo, ve které jsou definovány požadavky na svářečské práce.
U smluv, ve kterých požadavky na svářečské práce definovány nejsou, musí být tolerance prokazatelně
dohodnuty před zahájením svářečských prací.
Geometrie svislého směru se dokladuje výstupem z elektronického měřidla.
Hodnoty naměřených vzepětí a hodnocení směrových odchylek na pojížděné nebo nepojížděné hraně
se dokladuje formou tabulky.

20
c) u návarů kolejnic:
 dovolené odchylky v příčném profilu a podélné výšce smí být ± 0,5 mm, návar na pojížděných plochách
musí být plynule obroušen do profilu nepoškozených částí. V případě požadavku odstranění lokálních
defektoskopických vad (bez navaření celé srdcovky do profilu), musí být dovolené odchylky mimo
stanovený rámec předem a prokazatelně dohodnuty mezi správcem trati a zhotovitelem opravy a uvedeny
v deníku o navaření do kolonky „Popis vad k opravě, poznámky“.

8.6.2 Dovolené tolerance hodnot elektrických veličin železničního svršku

Prostor, ve kterém je umístěna výstroj kolejových obvodů, musí být řádně odvodněn.

U dílensky vyrobených izolovaných styků kolejnic (LIS a A-LIS) musí výrobce (zhotovitel) měřit izolační odpor
podle TNŽ 34 6570. Izolační odpor musí být nejméně 50 kΩ při napětí 500 V. Dodávka dílensky vyrobených
izolovaných styků musí být doložena „Protokolem o ověření jakosti“ SŽDC pověřeným orgánem.

U všech izolovaných styků (IS, LIS a A-LIS) v kolejích a výhybkách musí zhotovitel technickému dozoru
stavebníka předložit potvrzení o jejich funkčnosti. Funkčnost ověřuje kvalifikovaný zaměstnanec místně příslušné
organizační jednotky provozovatele dráhy zajišťující správu sdělovací a zabezpečovací techniky. Zhotovitel
předává objednateli ve smyslu předpisu SŽDC S3:

- soupis izolovaných styků s identifikačními údaji (může být nahrazen situačním schématem s uvedenými údaji),

- doklady o kvalitě

- montážní deník A-LIS,

- potvrzení o funkčnosti zabudovaných izolovaných styků,

- grafické záznamy měření geometrie LIS, A-LIS.

8.6.3 Dovolené odchylky geodetických měření a hodnocení prostorové polohy koleje

Přesnost geodetických prací při zřizování železničního svršku stanoví vyhláška č. 31/1995 Sb. a ČSN 73 0415,
ČSN 73 0420-1, ČSN 73 0420-2.
Přesnost geodetických bodů pro potřebu staveb železničních drah ČR, pokud SPPK nestanoví jinak, je dána výše
uvedenými předpisy a normami. Poloha zajišťovacích značek musí odpovídat zásadám stanovených předpisu
SŽDC S3, díl III.
Odchylky ve vytýčení prostorové polohy koleje nesmí překročit hodnoty stanovené ČSN 73 0420-2.

Skutečná prostorová poloha koleje se kontroluje určením podrobných bodů pomocí metod stanovených v předpisu
SŽDC S3, díl III. Při převzetí stavby se porovnávají hodnoty projektovaných parametrů s hodnotami změřenými
kontinuální geodetickou metodou.

Hodnoty mezních stavebních odchylek v prostorové poloze koleje pro přejímku dokončených prací podle
použitého materiálu (nový, užitý, resp. druhu prací) jsou stanoveny ČSN 73 6360 – 2, kapitola 6.4 „Stavební
odchylky prostorové polohy koleje“.

Překročení příslušných mezních stavebních odchylek v prostorové poloze je klasifikováno jako závada
při přejímce prací - viz čl. 8.8.4 této kapitoly TKP.

Využití posouzení záporné odchylky příčné vzdálenosti osy koleje a hrany nástupiště (dle ČSN 73 6360 – 2,
kapitola 6.4) ve vztahu k její jmenovité hodnotě lze provést pouze se souhlasem SŽDC OTH. Standardně
se odchylka příčné vzdálenosti osy koleje a hrany nástupiště (kladná i záporná) posuzuje pouze ve vztahu
k projektované hodnotě.

8.6.4 Hodnocení geometrické kvality koleje diagnostickými prostředky

Před uvedením stavby do provozu je nezbytné uskutečnit kontinuální měření a hodnocení geometrické kvality
koleje v předepsaných parametrech konstrukčního a geometrického uspořádání koleje stanovených normou
ČSN 73 6360 – 2, kapitola 5. Hodnoty mezních stavebních odchylek v koleji i ve výhybkách a výhybkových
konstrukcích pro vyjmenované geometrické veličiny - RK, ZR, VK (VL, VP), SK (SL, SP), PK a ZK jsou
dle rychlostních pásem (RP) a použitého materiálu (nový, užitý, resp. ostatních prací) stanoveny normou
ČSN 736360-2, kapitola 6. K danému hodnocení geometrické kvality koleje musí být předložen grafický záznam

21
měřícího zařízení schváleného SŽDC pořízený po provedení poslední úpravy koleje (např. grafický záznam
ze záznamového zařízení ASP, dynamického stabilizátoru, nebo měřícího zařízení KRAB, obsahující vyjmenované
geometrické parametry a technologické veličiny dle přílohy 3 předpisu S3/1.). Tento vyhodnocený doklad slouží
jak pro účely TBZ k prokázání způsobilosti k zahájení zkušebního provozu, tak také pro účely předání i převzetí
prací v koleji. Ve výhybkách a výhybkových konstrukcích pak musí být tento záznam doplněný o podrobné měření
ve smyslu článku 3.6 směrnice GŘ SŽDC č. 51.

Překročení příslušných mezních stavebních odchylek je klasifikováno jako závada při přejímce prací a musí být
nejpozději před ukončením zkušebního provozu odstraněny - viz čl. 8.8.4 této kapitoly TKP.

Měření měřicím vozem pro železniční svršek (dále i „MV“) nebo měřicí drezínou (dále i „MD“) dle charakteru
trati musí být provedeno nejdříve 3 dny po zahájení zkušebního provozu. V hlavních kolejích tratí vybrané
železniční sítě (směrnice GŘ SŽDC č. 16/2005 č.j. 3790/05-OP ze 17.1.2006 „Zásady modernizace vybrané
železniční sítě České republiky“) musí být měření pro přejímku provedeno vždy měřicím vozem pro železniční
svršek. Toto měření slouží pro hodnocení geometrické kvality koleje ve smyslu služební rukověti
SŽDC SR103/4(S), ČSN 73 6360-2 a této kapitoly TKP. Účastníkem měření je vždy zástupce místně příslušné
organizační jednotky provozovatele dráhy zajišťující správu dopravní cesty. Měření koleje jiným měřicím
zařízením (např. měřicím zařízením KRAB, záznamovým zařízením ASP nebo dynamického stabilizátoru)
se používá pouze v rámci TBZ pro uvedení koleje do zkušebního provozu ve smyslu vyhlášky č. 177/1995 Sb.
Viz výše.Tento vyhodnocený doklad slouží rovněž pro účely předání i převzetí prací.

Podmínkou pro přejímku (resp. kladný výsledek přejímky) rekonstrukce z hlediska kvality geometrie koleje
se rozumí dodržení mezních stavebních odchylek geometrických veličin od projektovaných nebo předepsaných
hodnot, stanovených ČSN 736360-2, kap. 6 a dodržení mezních hodnot známek kvality při měření MV (příp. MD)
v režimu pro přejímku prací dle SŽDC SR103/4(S).

Rozchod koleje v srdcovkách s přídržnicemi při měření měřicím vozem se hodnotí podle výnosu
č.j. 18 535/07-OP ze dne 11.6.2007.

Dále platí:

 pro dané rychlostní pásmo nesmí být překročeny mezní odchylky jednotlivých parametrů GPK pro přejímku
prací podle ČSN 73 6360-2, kap. 6,

 mezní stavební odchylky pro přejímku prací u parametru RK v obloucích s projektovaným rozšířením rozchodu
se kontrolují s využitím grafického záznamu diagnostického prostředku,

 pro dané RP nesmí být překročeny mezní hodnoty CZK a ZKV jednotlivých geometrických parametrů podle
služební rukověti SŽDC SR103/4(S) v celém měřeném úseku ani v žádném z úseků při úsekovém hodnocení
po 200 m. Pokud se v hodnoceném úseku koleje zařazené do RP 3 nacházejí výhybky nebo kolejové
křižovatky, nesmí v nich známky kvality jednotlivých geometrických parametrů a celková známka kvality
překročit hodnotu 3,7.

Jízdy měřicího vozu pro železniční svršek v traťových úsecích staveb koridorových tratí se vždy provádějí
s nastavením rychlostního pásma (dále i „RP“) pro největší rychlost, pro kterou byla trať modernizovaná nebo
optimalizovaná, tj. i pro rychlost při nasazení vlakových souprav umožňujících využití nedostatku převýšení
130 mm, 150 mm a pro rychlost jednotek s naklápěcími skříněmi.

Překročení příslušných mezních stavebních odchylek v geometrické kvalitě je klasifikováno jako závada
při přejímce prací - viz čl. 8.8.4 této kapitoly TKP.

8.6.5 Hodnocení prostorové průchodnosti

Zaměření prostorové průchodnosti zajistí zhotovitel stavby a k TBZ doloží, že rekonstruované koleje jsou
prostorově průchodné ve smyslu předpisu SŽDC (ČD) S65.

V době zkušebního provozu, a to nejpozději do 60 dnů po jeho zahájení, musí být provedeno na modernizovaných
či optimalizovaných úsecích tratí vybrané železniční sítě ČR (viz směrnice GŘ SŽDC č. 16/2005) na náklady
zhotovitele kontrolní měření a posouzení prostorové průchodnosti celého rekonstruovaného traťového úseku. Toto
kontrolní měření může být požadováno i na stavbách na ostatních tratích, a to v závislosti na jejich charakteru
(obtížně měřitelná místa apod.). Použité měřické zařízení a postupy musí odpovídat předpisu SŽDC (ČD) S65
(např. fotogammetrický stroj FS 3). Vykonávat toto měření smí pouze subjekt, kterému bylo vydáno osvědčení
o způsobilosti k měření a hodnocení prostorové průchodnosti tratí železničních drah ČR. Toto osvědčení vydává
SŽDC TÚDC (do 1.8.2012 SŽDC OTH).

22
Posouzení stavby, zařízení nebo přírodního objektu se provádí vždy v normálové rovině k ose koleje.
Za nevyhovující se považuje takový objekt, jehož obrys se i jen dotýká projektovaného průjezdného průřezu
(včetně postranních prostorů průjezdného průřezu Z-GC podle obrázku č. A1 normy ČSN 736320).

8.6.6 Záruky, údržba v záruční době

Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.

Nedostatky a závady zjištěné na stavbě v průběhu předání a převzetí stavby, TBZ a zkušebního provozu musí být
odstraněny zhotovitelem stavby nejpozději do ukončení zkušebního provozu. Zásady pro prokazování odstranění
závad u geometrických parametrů koleje jsou uvedeny v čl. 8.8.4 této kapitoly TKP.

V záruční době je pak důvodem pro uplatnění reklamace u geometrických parametrů koleje překročení provozních
odchylek ve stupni IL a mezních provozních odchylek ve stupni IAL stanovených v kapitole 7, normy
ČSN 73 6360-2. Odstranění závad v záruční době (reklamovaných) musí zhotovitel prokázat dodržením mezních
stavebních odchylek pro přejímku prací v koleji ostatních prací v koleji podle ČSN 73 6360-2, kap. 6 (např. výpis
ze záznamového zařízení ASP). Odstranění závad v podélné výšce a směru koleje v RP3 a vyšším musí být
doloženo hodnocením geometrických veličin VK a SK ve vlnovém pásmu D2 (např. výpis MV), rovněž v režimu
hodnocení pro přejímku prací v koleji s vložením užitého materiálu, resp. ostatních prací v koleji podle
ČSN 73 6360-2, kap. 6.

Před ukončením záruční doby v případě překročení provozních odchylek ve stupni AL podle ČSN 73 6360-2 nebo
mezních hladin CZK či ZKV za provozu podle SŽDC SR103/4(S) u geometrických parametrů:

 SK, VK a PK provede zhotovitel směrovou a výškovou úpravu koleje. Přitom v hodnocených úsecích, v nichž
se nacházejí výhybky nebo kolejové křižovatky, se za mezní hladinu CZK a ZKV geometrických parametrů SK,
VK a PK v rychlostním pásmu RP 3 uvažuje hodnota 4,5. Podmínky úpravy musí být dohodnuty mezi
objednatelem a zhotovitelem,

 RK a ZR zajistí zhotovitel odstranění závad u rekonstrukcí materiálem novým i užitým. Provozní odchylky
veličin RK a ZR jsou definovány ČSN 73 6360-2. Ve výhybkách se změří skutečné hodnoty rozchodu koleje
ruční rozchodkou a zhotovitel odstraní závady překračující odchylky ve stupni AL podle ČSN 73 6360-2,
přílohy B.

Pokud byly zjištěny závady v prostorové průchodnosti, předloží zhotovitel stavby před ukončením zkušebního
provozu doklady o jejich odstranění a zápis o kontrole prostorové průchodnosti v místech zjištěných závad.
Zástupce objednavatele stavby může podle množství, závažnosti a charakteru závad rozhodnout o opakovaném
kontrolním měření a posouzení prostorové průchodnosti podle č. 8.6.5.

U jednotlivých materiálů (součástí železničního svršku) je záruční doba stanovena v TPD schválených SŽDC
(do roku 2005 ČD).

Záruční doba u materiálu užitého (tj. záruka za provedené opravné nebo regenerační práce - navařování, svařování
apod.) je 2 roky. Údržbu v záruční době zajišťuje provozovatel dráhy podle ustanovení v kapitole 1 TKP.

Údržba tratí v záruční době zahrnuje:

 dohled (pochůzky, prohlídky, kontrolní jízdy, měření kolejí a výhybek),

 ošetřování (ošetření a seřízení součástí výhybek, údržba izolovaných styků, propojek a vodivých lanových
propojení, hubení plevelů včetně chemického ošetření, odstraňování náletových dřevin, mazání výhybek,
čištění odvodňovacích zařízení).

8.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Práce na železničním svršku (kromě prací na BK) jsou obecně dle předpisu SŽDC (ČD) S3/1 omezeny dolní
hranicí -5°C. Výjimku tvoří pouze údržba, případně práce na odstraňování následků přírodních katastrof
a nehodových událostí (tj. nouzové opravy pro zajištění provozuschopnosti).

Klimatické omezení jsou rovněž stanoveny technologickými přepisy a postupy příslušných prací.

Práce na bezstykové koleje musí být prováděny v souladu ustanoveními předpisu SŽDC S3/2.

23
8.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Předání a převzetí železničního svršku a posouzení způsobilosti železničního svršku k zahájení zkušebního
provozu (také u případů, kde se TBZ neprovádí, např. po opravných pracích) je zpravidla spojeno s posouzením
způsobilosti nebo převzetím kolejového lože, železničního spodku, úrovňových přejezdů, zabezpečovacího
zařízení, trakčního vedení apod.

8.8.1 Předání a převzetí prací

Po dokončení prací předmětné stavby vyzve zhotovitel v souladu s harmonogramem objednatele k předání
a převzetí prací a je stanoven termín předání a převzetí prací. Zároveň objednatel vyzve zástupce místně příslušné
organizační jednotky provozovatele dráhy zajišťující správu trati k účasti na aktu předání a převzetí díla.

Ve stanoveném termínu se provede pochůzka po předávaném díle, při níž zhotovitel předkládá ke kontrole
a vyhodnocení následující doklady, pro konstrukci koleje a výhybek zejména:

 doklady o ověření kvality použitých materiálů železničního svršku, doklady o kontrole výrobků, dílů a montáži
dílčích celků,

 doklad o únosnosti pláně tělesa železničního spodku (eventuelně zápis o odsouhlasení pláně tělesa železničního
spodku),

 záznam technologických veličin ASP z každé směrové a výškové úpravy koleje, příp. dynamického
stabilizátoru ve smyslu čl. 8.3.5 této kapitoly TKP,

 doklad potvrzený technickým dozorem stavebníka, že práce ASP byla prováděna přesnou metodou (pokud byla
tato pro danou práci ASP byla na základě ustanovení předpisu SŽDC (ČD) S3/1 vyžadována),

 zápis o převzetí výhybky před montáží čelisťového závěru včetně dokladu dle ustanovení směrnice SŽDC č. 51
pro provádění prohlídek a měření výhybek,

 montážní deník A-LIS, včetně potvrzení o funkčnosti a grafický záznam o měření geometrie A-LIS,
 doklad o kontrole prostorové polohy koleje ve smyslu čl. 8.3.6. této kapitoly TKP (tj. před zřízením BK),
 prohlášení zhotovitele svarů o dodržení technologického postupu svařování,
 doklady o zřízení bezstykové koleje a svaření výhybek stanové předpisem SŽDC S3/2, vč. dokladu o měření

upínací teploty,
 zápis o přejímce bezstykové koleje podle předpisu SŽDC S3/2,
 doklad o dosažené kvalitě geometrie koleje - vyhodnocený grafický záznam kontinuálního měření

předepsaných parametrů konstrukčního a geometrického uspořádání koleje pro účely uvedení stavby
do zkušebního provozu, resp. TBZ ve smyslu čl. 8.6.4 této kapitoly TKP,
 doklad o skutečné prostorové poloze koleje – vyhodnocené ověřovací měření prostorové polohy koleje
po uvedení do zkušebního provozu ve smyslu čl. 8.6.3 této kapitoly TKP,
 zápis o kontrole prostorové průchodnosti (návěstidla, sloupy, zábradlí apod.),
 výsledky měření dle ustanovení čl. 8.5.1.1.,
 projektovou dokumentaci opravenou dle skutečnosti (min. podélné profily kolejí),
 podklady od kolejí výhybek dle předpisu SR 107, tj. pasportní údaje.
Dále zhotovitel připraví protokol o geodetické poloze stavby železničního svršku a objektů v jejím okolí, který
zahrnuje:
a) zápis o předání geodetických bodů ŽBP v prostoru stavby správci prostorové polohy koleje,
b) seznam geodetických bodů ŽBP, kterých bylo využito pro kontrolní měření,
c) geodetickou dokumentaci opravenou podle skutečného provedení stavby,
d) seznam geodetických souřadnic identických bodů stavby a jejího projektu,
e) doklad o vyhodnocení PPK kontinuální metodou ověřený správcem prostorové polohy koleje,
f) zápis o vyhodnocení geodetické polohy stavby a jejího projektu potvrzený úředně oprávněnými zástupci
objednatele a zhotovitele,
g) dokumentaci pro definitivní zajištění prostorové polohy koleje podle předpisu SŽDC S3, díl III ověřenou
správcem prostorové polohy koleje,

24
Součástí předání a převzetí železničního svršku musí být rovněž podklady pro aktualizaci pasportní evidence podle
předpisu SŽDC S3, služební rukověti SŽDC (ČD) SR103/7(S) a Opatření k vedení pasportní evidence
železničního svršku č.j. 4200/05-OP.
Na základě hodnocení pochůzky a dokladů se sepíší zjištěné závady či nedostatky, příp. stanoví termíny na jejich
rychlé odstranění či doplnění. Zpravidla se v jednom zápise předávává železniční svršek i spodek.
Po kladném zhodnocení zúčastněnými proběhne vlastní akt předání a převzetí mezi zhotovitelem a objednatelem,
následně pak předání a převzetí mezi objednatelem a správcem. Některé doklady z daného aktu slouží i jako
doklady pro potřeby Drážního úřadu (dále i DÚ) k provedení technicko-bezpečnostní zkoušky (dále i TBZ)
a zavedení zkušebního provozu dle kap. 8.8.2. Před provedením TBZ a rozhodnutím DÚ nesmí být zahájen
provoz.

8.8.2 Technicko-bezpečnostní zkouška a zkušební provoz

Technicko-bezpečnostní zkouškou se ověřuje stavba nebo její část z hlediska dosažení projektovaných parametrů,
funkce stavby a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a její kladný výsledek je podmínkou povolení
zahájení zkušebního provozu.
Dle vyhlášky č. 177/1995 Sb. §6, u tratí se TBZ provádí:

- ověření prostorové průchodnosti,
- ověření GPK záznamovým prostředkem s kontinuálním záznamem nebo jízdou hnacího vozidla,
- ověření únosnosti železničního spodku (pokud bylo předmětem stavby).
Pokud rekonstrukce koleje (stavba v profesi železniční svršek a spodek) zasáhne určitým způsobem i do jiných
profesí (elektro, zabezpečovací a sdělovacích techniky, příp. mostní stavby a pod.) je nutné k vyhodnocení TBZ
i od jiných profesí.
Potřebná měření v rámci TBZ zajistí zhotovitel.
Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být ověřena zkušebním provozem. Zkušební provoz může být zahájen
(u staveb, na něž bylo vydáno stavební povolení) až po souhlasu DÚ. Zkušební provoz se zavádí před vydáním
kolaudačního rozhodnutí DÚ na danou stavbu zápisem podle vyhlášky č. 177/1995 Sb.
O způsobilosti železničního svršku k zahájení zkušebního provozu musí být vyhotoven zápis, ve kterém zúčastněné
strany - objednatel, zhotovitel a provozovatel dráhy (místně příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy
zajišťující správu trati) vysloví se zahájením zkušebního provozu souhlas. Ten však může být vydán až po kladném
výsledku technicko-bezpečnostní zkoušky (TBZ).
Zkušební provoz slouží k ověření funkce dokončené stavby dráhy jako celku nebo její samostatné části. Rozsah
a podmínky zkušebního provozu stanovuje rovněž vyhláška č. 177/1995 Sb.
Nejdříve po 3 dnech od zahájení zkušebního provozu musí být na hlavních kolejích provedeno hodnocení kvality
geometrie koleje v zatíženém stavu měřicím vozem pro železniční svršek, případně měřicí drezínou dle charakteru
rekonstruované trati ve smyslu čl. 8.6.4. této kapitoly TKP.
Při zavedení zkušebního provozu se po nutné době konsolidace kolejového lože a po kladném vyhodnocení jízd
MV pro železniční svršek (a MV trakčního vedení) zavádí návrhová rychlost a jde o běžný železniční provoz.

8.8.3 Ukončení zkušebního provozu

Před termínem ukončení zkušebního provozu správce provede vyhodnocení zkušebního provozu a výsledky dodá
objednateli (investorovi). Objednatel provede souhrn nutných dokladů a požádá DÚ o kolaudaci. Pokud je dílo bez
vad a nedodělků vydá Drážní úřad kolaudační souhlas (§ 122 zákona 183/2006 Sb.).. Zkolaudováním stavby
a zavádí se tzv. trvalý provoz.
Stavba železničního svršku připravená k převzetí do trvalého provozu (Užívání dokončené stavby
§ 119 zákona 183/2006 Sb.) musí být bez vad a nedodělků a umožnit železniční provoz stanovenou traťovou
rychlostí.

25
8.8.4 Odstranění závad

Popis a termíny pro odstranění závad a nedodělků a potvrzení o jejich odstranění v průběhu stavby musí být
dokladovány ve stavebním deníku. Zápisy musí být odsouhlaseny zhotovitelem a technickým dozorem stavebníka.
Odstranění lokálních závad GPK zjištěných:

- při uvádění stavby do zkušebního provozu v rámci TBZ (hodnocení dle 8.6.4),
- při přejímce rekonstrukce; tj. jízda MV nebo MD (hodnocení dle 8.6.4),
- nebo při ověřovacím měření prostorové polohy koleje pro účely přejímky rekonstrukce (dle 8.6.3),
musí zhotovitel prokázat nejpozději do doby převzetí stavby do trvalého užívání. Při prokazování odstranění
takových závad se pro hodnocení kvality koleje použijí stejná kritéria pro hodnocení jako pro přejímku prací,
tj. mezní stavební odchylky dle ČSN 736360-2.
Odstranění závad v kvalitě geometrie zjištěných při přejímce prací musí být prokázáno opakovaným měřením MV
(MD). Odstraňování závad v kvalitě geometrie koleje v záruční době se musí uskutečňovat v rozsahu
odpovídajícímu nejvyšší projektované rychlosti (resp. RP), pro které byla stavba modernizace nebo optimalizace
projektována.
V úsecích již provedených staveb modernizace a optimalizace, kde skutečná poloha koleje neodpovídá její
projektované poloze, uplatní místně příslušná organizační jednotka provozovatele dráhy zajišťující správu trati
u zástupce objednatele stavby v záruční době reklamaci.
V průběhu reklamačního řízení prostorové polohy koleje, jehož se spolu se zástupci místně příslušné organizační
jednotky provozovatele dráhy zajišťující správu trati účastní i zástupce SPPK, se v závislosti na rozsahu
a hodnotách odchylek stanoví způsob jejich odstranění.
Uvedený způsob zaměření aktuální polohy koleje musí být použit i při jiném způsobu odstranění reklamovaných
odchylek.
Závady ohrožující bezpečnost železničního provozu musí být zhotovitelem odstraněny bezodkladně, jinak
se vystavuje odpovědnosti za ztráty vzniklé přerušením nebo omezením provozu.
Závady zjištěné při převzetí do trvalého provozu se uvádějí do kolaudačního zápisu včetně termínů odstranění
a finančních postihů podle zákona č. 513/1991 Sb. a smlouvy.

8.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

8.9.1 Kontinuální měření geometrické kvality koleje

K hodnocení geometrické kvality koleje jak pro převzetí prací tak i pro průběžné hodnocení stavu v době záruky
se využívá schválený měřicí prostředek ve smyslu vyhlášky č. 177/1995 Sb. a předpisu SŽDC (ČD) S2/3, zpravidla
měřicí vůz pro železniční svršek, případně měřicí drezína podle charakteru trati. Hodnocení je uvedeno v čl. 8.6.4
této kapitoly.

8.9.2 Sledování prostorové polohy koleje

Prostorová poloha koleje vůči její projektované poloze se měří geodetickou kontinuální metodou:
- během stavby dle čl. 8.3.6; tj. vytýčení pro směrovou a výškovou úpravu koleje přesnou metodou
ve smyslu předpisu SŽDC (ČD)S3/1,
- po dokončení stavby, jako k přejímce stavby,
- pro účely vytýčení pro následné podbití ve smyslu SŽDC (ČD)S3/1.

Hodnoty mezních stavebních odchylek prostorové polohy koleje stanovuje norma ČSN 736360-2, kap.6.4.
Po zahájení trvalého provozu se prostorová poloha koleje měří podle ustanovení předpisu SŽDC (ČD) S2/3. Pokud
během záruční doby dojde k překročení provozních odchylek povolených pro provoz podle ČSN 73 6360-2,
posuzuje se taková skutečnost jako vada dodávky.
Metody pro ověření prostorové polohy koleje jsou stanoveny předpisem SŽDC S3, díl III.

26
8.10 VLIV STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství je stavbě místně příslušný referát životního prostředí
Tato oblast se řídí zákonem č. 185/2001 Sb. Ve smyslu těchto zákonů je nutný souhlas orgánů státní správy
pro nakládání s odpadem, tj. pro manipulaci, skladování, úpravu, přepravu a zřízení zařízení k zneškodňování
odpadů. Kategorii zařazení výzisků a způsob likvidace odpadů či jejich skládkování stanovuje dokumentace.

Skládky jak nových, tak i vyzískaných materiálů, výzisků, případně odpadů z hlediska ekologické nezávadnosti
řeší dokumentace.

V oblasti železničního svršku se jedná zejména o dřevěné pražce, konzervační oleje či maziva pro šroubová
spojení a materiály pro ošetření kluzných částí výhybek.

Materiály zabudované do železničního svršku musí splňovat ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.
a vyhlášky č. 395/1992 Sb., dále zákona 22/1997 Sb. Jejich nezávadnost musí být zhotovitelem prokázána.

Z mechanizačních prostředků a strojů nesmí unikat olej ani pohonné hmoty. Pokud nevyhoví těmto požadavkům,
nemohou být na stavbě použity.

Při provádění prací musí zhotovitel zvolit takovou technologii, aby nebyly překročeny přípustné hodnoty hluku
a vibrací. Ochrana před hlukem a vibracemi vyplývá z § 30 a § 31 zákona č. 258/2000 Sb., které ukládají vlastníku
dráhy a provozovateli strojů a zařízení zajistit, aby hluk a vibrace nepřekračovaly hygienické limity stanovené
prováděcím předpisem (nařízení vlády č. 148/2006 Sb.)

8.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA

Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně stanoví kapitola 1 TKP.

Požární zabezpečení při svařování a řezání kovů.

Svářečské práce (včetně řezání kovů kyslíkem) lze provádět pouze v souladu s vyhláškou č. 87/2000 Sb. v platném
znění, předpisem SŽDC Ob14 pro stanovení organizace zabezpečení požární ochrany Správy železniční dopravní
cesty, státní organizace, směrnicí SŽDC č. 56, s přihlédnutím k ČSN 05 0600, 05 0601, 05 0610, 05 0630,
05 0650, 07 8304 a rovněž Pokynu k plnění „Směrnice SŽDC č. 56 o požární bezpečnosti při svařování ve státní
organizaci Správa železniční dopravní cesty“ při svářečských pracích na železničním svršku, č.j. 33674/09-OTH
ze dne 29.6.2009.

Před svařováním termitem, elektrickým obloukem a řezáním kovů kyslíkem musí zhotovitel vyhodnotit podmínky
požární bezpečnosti v daném prostředí, v němž se svařuje, včetně jeho okolí s přihlédnutím zejména
k ČSN 05 0601 a přijmout taková opatření, aby se snížilo případné nebezpečí požáru. Vyhodnotí možné požární
nebezpečí ve vztahu k druhu svařování, stavu svářečského pracoviště a přilehlých prostorů, použitých zařízení
a materiálů a reaguje na ně v požárně bezpečnostních opatřeních s tím, že:

- vymezí oprávnění a povinnosti osob k zajištění požární bezpečnosti při zahájení svařování, v jeho průběhu,
při přerušení a po jeho skončení,

- stanoví požadavky na účastníky svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření a na osoby
provádějící požární dohled při přerušení a po skončení svařování, pokud není požární dohled nepřetržitý,

- stanoví požadavky na bezpečný pohyb a pohyb osob včetně zákazů,

- zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,

- určí provozní podmínky technických zařízení a technologického procesu, včetně podmínek případných odstávek
zařízení nebo omezení provozu,

- stanoví další opatření s ohledem na druh činnosti, případně specifické riziko svářečského pracoviště, zejména
v období dlouhodobého sucha zohlední i ustanovení příslušného nařízení kraje.

Ve zvlášť specifických případech si vyžádá posouzení pracoviště odborně způsobilé osoby požární ochrany
příslušné OŘ popř. odborně způsobilé osoby požární ochrany odboru krizového řízení.

Svařování nesmí být zahájeno, jestliže nejsou stanovena požárně bezpečnostní opatření s ohledem na druh a místo
svářečských prací, svářeč a ostatní zúčastnění zaměstnanci nejsou prokazatelně seznámeni s místními podmínkami
požární bezpečnosti nebo nejsou splněny podmínky pro bezpečné zahájení prací.

27
Svařovací pracoviště je třeba mít vybavené dostatečným počtem vhodných hasebních a ochranných prostředků,
jako lopaty, hasicí přístroje, zásoby vody, písku, zástěny proti úletu jisker apod.

Požární dohled je vykonáván osobou k tomu předem určenou s písemně stanovenými úkoly. Osoby provádějící
požární dohled musí být prokazatelně seznámeny s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem
vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti
se zdoláváním požáru, s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostního
zařízení, se způsobem, podmínkami a možnosti hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu v místech
provádění svařování v rozsahu tématického a časového plánu odborné přípravy pro preventivní požární hlídky.
O provedeném seznámení musí být zhotoven záznam obsahující náležitosti uvedené v § 36 vyhlášky
č. 246/2001 Sb.

Požární dohled je vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě. V případě vzniku požáru musí být tato skutečnost
ohlášena příslušné jednotky požární ochrany HZS SŽDC a to i v případě, že byl požár osobami provádějící požární
dohled uhašen.

Pro požárně bezpečné používání aluminotermického svařování je třeba písemně stanovit zvláštní pokyny, které
obsahují podmínky požární bezpečnosti. Stanovení a dodržování podmínek požární bezpečnosti zabezpečuje
zhotovitel, který tyto činnosti vykonává.

Práce spojené se svařování (navařováním) kolejnic a kolejnicové části výhybek (včetně jazyků, opornic
a srdcovek) mohou být vykonávány pouze při respektování příslušných ustanovení TNŽ 05 0715, přičemž
stanovené podmínky požární bezpečnosti musí obsahovat příslušné pracovní a technologie postupy a zohledňovat
příslušná ustanovení souvisejících normativních požadavků (např. ČSN 05 0705, ČSN EN 287-1+ A2).

Protipožární opatření při práci brousicího vlaku a frézovacího stroje

Brousící a frézovací práce na železničním svršku, prováděné soupravou pro broušení nebo frézování kolejnic,
se provádí v souladu s předpisem SŽDC Ob14.

Pracovní vozy brousicího vlaku a frézovacího stroje musí být vybaveny kryty brousicích kotoučů pro zamezení
úletu žhavých částic.

Rozsah protipožárních opatření je nutno přizpůsobit místním podmínkám, stavu okolního prostředí a ročnímu
období.

Brousicí vlak musí být vybaven zásobou vody a hadicemi k hašení vznikajícího požáru. Před a za pracovištěm
brousicího vlaku se zpravidla zdržuje mobilní samohybné kolejové vozidlo, vybavené zásobou vody, hasicími
přístroji, lopatami a preventivní požární hlídkou určenou k případnému hašení.

Osoby zařazené do preventivní požární hlídky musí být prokazatelně seznámeny s požárním nebezpečím
provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany
a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru, s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární
ochrany a požárně bezpečnostního zařízení, se způsobem, podmínkami a možnosti hašení požárů, evakuace osob,
zvířat nebo materiálu v místech prováděné činnosti v rozsahu tématického a časového plánu odborné přípravy
pro preventivní požární hlídky. O provedeném seznámení musí být zhotoven záznam obsahující náležitosti
uvedené v § 36 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy musí obsahovat určení prostor nebo činností, pro které
je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených
do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popřípadě další skutečnosti
vyplývají z průvodní dokumentace výrobce vozů brousicího vlaku či frézovacího stroje.

Rozsah protipožárních opatření navrhne zhotovitel a odsouhlasí technickým dozorem stavebníka. Stanovení
a dodržování protipožárních opatření zabezpečuje zhotovitel, který předmětné činnosti vykonává.

O nasazení brousicího vlaku nebo frézovacího stroje musí zhotovitel alespoň týden před zahájením prací
informovat HZS SŽDC, a to především o místě a termínu broušení nebo frézování, o možných rizicích těchto prací
z hlediska požární bezpečnosti a o způsobu zajištění požární bezpečnosti.

8.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP,
tj právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů SŽDC a ČD.

28
8.12.1 Obecně závazné právní předpisy

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
v platném znění
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění
Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně v platném znění
Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením v platném znění
Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění
Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník v platném znění
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů
v platném znění

Nařízení vlády č. 133/2005 Sb. o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. evropského železničního systému v platném znění
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb.
kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,
v platném znění

kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE,
v platném znění

o stanovení geodetických r efer enčních systémů a státních mapových děl
závazných na území státu a zásadách j ej ich používání v platném znění

Vyhláška č. 31/1995 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon
č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů
Vyhláška č. 48/1982 Sb. souvisejících s jeho zavedením, v platném znění
Vyhláška č. 87/2000 Sb.
Vyhláška č. 100/1995 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky
k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění
Vyhláška č. 101/1995 Sb.
Vyhláška č. 173/1995 Sb. Ministerstva vnitra, kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při
Vyhláška č. 177/1995 Sb. svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v platném znění
Vyhláška č. 246/2001 Sb.
Vyhláška č. 395/1992 Sb. Ministerstva dopravy, kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a
výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených
Vyhláška č. 352/2004 Sb. technických zařízení), v platném znění

Ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou
způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, v platném znění

Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah, v platném znění

Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah,
v platném znění

Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu
státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) v platném znění

Ministerstva životního prostředí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona
České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném
znění

Ministerstva dopravy o provozní a technické propojenosti evropského
železničního systému v platném znění

29
8.12.2 Technické normy

ČSN 05 0600 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Projektovanie a príprava
pracovísk
ČSN 05 0601 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Prevádzka
ČSN 05 0610 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a rezanie kovov
ČSN 05 0630 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre oblúkové zváranie kovov
ČSN 05 0650 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre odporové zváranie kovov
ČSN 05 0705 Zaškolení pracovníků a základní kursy svářečů
ČSN EN 287-1 Zkoušky svářečů - Tavné svařování - část 1: ocel
+A2 (05 0711)
ČSN EN 14 730-1 Železniční aplikace - Kolej - Aluminotermické svařování kolejnic - Část 1: Schvalování
+A1 svařovacích procesů
ČSN EN 14 730-2 Železniční aplikace - Kolej - Aluminotermické svařování kolejnic - Část 2: Kvalifikace
svářečů pro aluminotermické svařování, způsobilost zhotovitelů a přejímka svarů
ČSN EN 14 587-1 Železniční aplikace - Kolej - Odtavovací stykové svařování kolejnic - Část 1: Nové
kolejnice třídy R220, R260, R260Mn a R350HT svařované ve stabilní svařovně
ČSN EN 14 587-2 Železniční aplikace - Kolej - Odtavovací stykové svařování kolejnic - Část 2: Nové
kolejnice třídy R220, R260, R260Mn a R350HT svařované mobilními svářečkami mimo
ČSN EN 15 594 stabilní svařovnu
ČSN 34 1500 ed.2 Železniční aplikace - Kolej – Oprava kolejnic navařováním elektrickým obloukem
ČSN 34 1530 ed.2 Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Předpisy pro elektrická trakční zařízení
Drážní zařízení - Elektrická trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních
ČSN 34 2613 ed.2 a vleček
Železniční zabezpečovací zařízení - Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich
ČSN 34 2614 ed.2 činnost
Železniční zabezpečovací zařízení - Předpisy pro projektování, provozování a používání
ČSN EN 50110-1 kolejových obvodů
ed.2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních
ČSN EN 50110-2
ed.2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních - Část 2: Národní dodatky
ČSN 49 0000
ČSN 49 0609 Nazvoslovie v drevárskom priemysle. Všeobecné pojmy a vlastnosti dreva
ČSN 49 0616-2 Ochrana dreva. Skúšanie akosti ochrany dreva
Ochrana dreva. Impregnácia drevených podvalov. Dvojitý spôsob podľa Rüpinga.
ČSN 64 0090 Modifikovaný spôsob
ČSN 65 8050 Plasty. Skladování výrobků z plastů.
ČSN 73 0212-4 Zkoušení černouhelných dehtových olejů
ČSN 73 0415 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty
ČSN 73 0420-1 Geodetické body
ČSN 73 0420-2
ČSN 73 4959 Přesnost vytyčování staveb - Část 1: Základní požadavky
ČSN 73 6201 Přesnost vytyčování staveb - Část 2: Vytyčovací odchylky
ČSN 73 6301 Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách
ČSN 73 6310 Projektování mostních objektů
ČSN 73 6320 Projektování železničních drah
Navrhování železničních stanic
Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách normálního
rozchodu

30
ČSN 73 6360 -1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha -
Část 1: Projektování
ČSN 73 6360–2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha -
Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba
ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody
ČSN EN 1001-2 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Terminologie - Část 2: Slovník 2
(490001)
ČSN EN 13145 Železniční aplikace - Tratě - Dřevěné příčné a výhybkové pražce
(49 1410)
ČSN EN 13146-1 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 1: Stanovení
odporu proti podélnému posunutí kolejnice
ČSN EN 13146-2 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 2: Stanovení
odporu proti pootočení
ČSN EN 13146-3 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 3: Stanovení
útlumu rázového zatížení
ČSN EN 13146-4 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 4: Účinek
opakovaného zatěžování
ČSN EN 13146-5 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 5: Stanovení
elektrického odporu
ČSN EN 13146-6 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 6: Vliv
nepříznivých vnějších podmínek
ČSN EN 13146-7 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 7: Stanovení
svěrné síly
ČSN EN 13146-8 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 8: Provozní
ověřování
ČSN EN 13146-9 Železniční aplikace - Kolej - Metody zkoušení systémů upevnění - Část 9: Stanovení
+ A1 tuhosti
ČSN EN 13230-1
Železniční aplikace - Kolej - Betonové příčné a výhybkové pražce – Část 1: Všeobecné
ČSN EN 13230-2 požadavky
Železniční aplikace - Kolej - Betonové příčné a výhybkové pražce – Část 2: Předpjaté
ČSN EN 13230-3 monoblokové pražce
Železniční aplikace - Kolej - Betonové příčné a výhybkové pražce - Část 3: Dvoublokové
ČSN EN 13230-4 železobetonové pražce
Železniční aplikace – Kolej - Betonové příčné a výhybkové pražce – Část 4: Předpjaté
ČSN EN 13230-5 pražce pro výhybky a výhybkové konstrukce
ČSN EN 13231-3 Železniční aplikace - Kolej - Betonové příčné a výhybkové pražce - Část 5: Zvláštní prvky
Železniční aplikace- Kolej-Přejímka prací- Část 3: Přejímka broušení, frézování
ČSN EN 13232-1 a hoblování kolejnic v koleji
ČSN EN 13232-2 Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 1: Definice
Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 2: Požadavky
ČSN EN 13232-3 na návrh geometrie

ČSN EN 13232-4 Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 3: Požadavky
na interakci kolo/kolejnice
ČSN EN 13232-5
ČSN EN 13232-6 Železniční aplikace – Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 4: Přestavování,
zajištění polohy a indikace
ČSN EN 13232-7 Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 5: Výměny
Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 6: Pevné
ČSN EN 13232-8 jednoduché a dvojité srdcovky
Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 7: Srdcovky
s pohyblivými částmi
Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 8: Dilatační
zařízení

31
ČSN EN 13232-9 Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - Část 9: Návrh
konstrukce, dokumentace a přejímka
ČSN EN 13450
ČSN EN 15689 Kamenivo pro kolejové lože

ČSN EN 13481-1 Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce - srdcovky z lité
austenitické manganové oceli

Železniční aplikace - Kolej - Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 1: Definice

ČSN EN 13481-2 Železniční aplikace - Kolej - Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 2: Systémy
upevnění pro betonové pražce
ČSN EN 13481-3 Železniční aplikace - Kolej - Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 3: Systémy
upevnění pro dřevěné pražce
ČSN EN 13481-4 Železniční aplikace - Kolej - Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 4: Systémy
upevnění pro ocelové pražce
ČSN EN 13481-5 Železniční aplikace - Kolej - Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 5: Systémy
upevnění pro pevnou jízdní dráhu s kolejnicí na jejím povrchu nebo zapuštěnou ve žlábku
ČSN EN 13481-7 Železniční aplikace - Kolej - Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 7:
Speciální systémy upevnění pro výhybky a výhybkové konstrukce a přídržné kolejnice
ČSN EN 13674-1 Železniční aplikace – Kolej – Kolejnice – Část 1: Vignolovy železniční kolejnice
(73 6361) o hmotnosti 46 kg/m a větší
ČSN EN 13674-2
+A1 (73 6361) Železniční aplikace – Kolej – Kolejnice – Část 2: Kolejnice pro výhybky a výhybkové
konstrukce používané s Vignolovými železničními kolejnicemi o hmotnosti 46 kg/m
ČSN EN 13848-2 a větší
(73 6359) Železniční aplikace- Kolej-Geometrická kvalita koleje- Část 2: Měřicí zařízení- měřicí
ČSN IEC 913 vozy
(34 1540)
TNŽ 05 0715 Elektrotechnické předpisy. Elektrické trakční nadzemní vedení.
TNŽ 34 6570
TNŽ 73 6334 Zkoušky svářečů. Svařování a navařování kolejnic
Elektrické vlastnosti izolovaných kolejnicových styků
Oplocení a zábradlí na drahách celostátních a regionálních

8.12.3 Dokumenty vnitropodnikové legislativy SŽDC

SŽDC (ČD) D2 Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy
SŽDC (ČD) D2/81 Doprava speciálních vozidel podle typu
SŽDC (ČD) D3 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy
SŽDC D7/2 Předpis pro organizování výlukové činnosti na tratích provozovaných Správou
železniční dopravní cesty, státní organizace
SŽDC E2 Předpis pro obsluhu a údržbu zařízení pro elektrický ohřev výhybek
SŽDC Zam1 (prozatímní) Předpis o odborné způsobilosti zaměstnanců Správy železniční dopravní cesty,
státní organizace
SŽDC Ob 14 Předpis pro stanovení organizace zabezpečení požární ochrany Správy železniční
dopravní cesty, státní organizace
SŽDC (ČD) Op16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
SŽDC (ČD) S2/3 Organizace a provádění kontrol tratí Českých drah
SŽDC S3 Železniční svršek
SŽDC (ČD) S3/1 Práce na železničním svršku
SŽDC S3/2 Bezstyková kolej
SŽDC (ČD) S3/3 Železniční svršek úzkorozchodných drah
SŽDC (ČD) S3/4 Nedestruktivní zkoušení kolejnic
SŽDC (ČD) S3/5 Předpis pro svařování součástí železničního svršku v traťovém hospodářství

32
SŽDC S4 Železniční spodek

SŽDC S8 Provoz, udržování a opravy speciálních vozidel

SŽDC (ČD) S8/3 Předpis pro provoz speciálních vozidel podle typů

SŽDC S9 Pevná jízdní dráha

SŽDC (ČD) S65 Evidence překážek prostorové průchodnosti tratí Českých drah

SŽDC (ČD) S67 Vady a lomy kolejnic

SŽDC (ČD) S68 Vady betonových pražců

SŽDC (ČD) SR103/1(S) Seznam vzorových listů železničního svršku

SŽDC (ČSD) SR103/2(S) Pracovní postupy pro drobnou údržbu, souvislé propracování, střední opravy
a komplexní rekonstrukce železničního svršku

SŽDC SR103/3(S) Výkresy materiálu pro železniční svršek. Kolej

SŽDC SR103/4(S) Využívání měřicích vozů pro železniční svršek s kontinuálním měřením tratě pod
zatížením

SŽDC (ČSD) SR103/5(S) Měření výhybek

SŽDC (ČD) SR103/6(S) Výkresy materiálu železničního svršku. Výhybky soustavy R 65, S 49, T

SŽDC SR103/6-2(S) Výkresy materiálu železničního svršku. Výhybky soustavy UIC 60 a
S 49 2.generace

SŽDC (ČD) SR103/7(S) Pasportní evidence železničního svršku

SŽDC SR 103/8(S) Komentář ČSN 736360. Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních
drah a její prostorová poloha

SŽDC (ČD) T120 Předpis pro provozování a údržbu zařízení pro kontrolu volnosti nebo obsazenosti
kolejových úseků

SŽDC (ČSD) T121 Údržba venkovního zabezpečovacího zařízení

Obecné technické podmínky č.j. 55 497/95-S7/STAV – pro plastové regenerační vložky do dřevěných
a betonových pražců

Obecné technické podmínky č.j. 55 498/95-S7/STAV – pro plastové kolejnicové spojky

Obecné technické podmínky č.j. 22 693/06-OP – Dřevěné kolejnicové podpory pro železniční dráhy

Obecné technické podmínky č.j. 56 710/2001-O13 – pro pružné podložky pod podkladnice

Obecné technické podmínky č.j. 57 045/96-S13 – pro pružné podložky pod patu kolejnice
v bezpodkladnicovém upevnění

Obecné technické podmínky č.j. 58 478/2001-O13 – pro ocelové distanční kroužky

Obecné technické podmínky č.j. 58 479/2001-O13 – pro izolační podložky pod ocelové distanční kroužky

Obecné technické podmínky č.j. 60 555/99-O13 – pro upevnění kolejnic

Obecné technické podmínky č.j. 14 503/07-OP – Betonové pražce pro železniční dráhy

Obecné technické podmínky č.j. 60 788/99-O13 – pro pružné svěrky a spony

Obecné technické podmínky č.j. 60 789/99-O13 – pro pružné podložky pod patu kolejnice v podkladnicovém
upevnění

Obecné technické podmínky č.j. 58 961/2002-O13 – Vrtule pro železniční svršek

Obecné technické podmínky č.j. 58 960/02-O13 – pro ocelové šrouby a matice pro železniční svršek

Obecné technické podmínky č.j. 21 240/07-OP – pro opravy a regenerace železničních výhybek a
výhybkových konstrukcí

Opatření VŘ DDC č. 106 „Metodický pokyn pro zřizování ohřevu výhybek v síti ČD“ č.j. 56 790/2001-O13

Opatření k vedení pasportní evidence železničního svršku č.j. 4 200/05-OP

Pokyn GŘ SŽDC č.6/2006 Svařování kolejnic elektrickým obloukem – vymezení podmínek pro použití

č.j. 27 168/06-OP technologií

Pokyn generálního ředitele Opatření k zavedení účinnosti Změny 1 ČSN 73 6320

č. 6/2012 (ČSN 73 6320:1997+Z1:2012)

Směrnice GŘ č. 11/2006 Dokumentace pro přípravu staveb na železničních drahách celostátních
a regionálních, č.j. 13 511/06-OP

33
Směrnice GŘ SŽDC č. 16/2005 Zásady modernizace vybrané železniční sítě České republiky,
č.j. 37 90/05-OP ze 17.1.2006

Směrnice GŘ SŽDC č. 28/2005 Koncepce používání jednotlivých tvarů kolejnic a typů upevnění v kolejích
železničních drah ve vlastnictví České republiky, č.j. 6 037/05-OP

Směrnice SŽDC č. 42 Hospodaření s vyzískaným materiálem
č.j. 45 731/2012-ONVZ/1, účinnost od 7.1.2013

Směrnice SŽDC č. 50 Požadavky na odbornou způsobilost dodavatelů při činnostech na dráhách
provozovaných státní organizací Správa železniční dopravní cesty,
č.j. 28 692/2012-OP, účinnost od 1.7.2012

Směrnice SŽDC č. 51 pro provádění prohlídek a měření výhybek,
č.j. 31 124/08-OTH s účinností od 1.10.2008

Směrnice SŽDC č. 56 o požární bezpečnosti při svařování ve státní organizaci Správa železniční
dopravní cesty, č.j. 40 870/08-OKŘ, účinnost od 1.6.2009

Pokyny k plnění „Směrnice SŽDC č.56 o požární bezpečnosti při svařování ve státní organizaci Správa
železniční dopravní cesty“ při svářečských pracích na železničním
svršku, č.j. 33 674/09-OTH ze dne 29.6.2009

Směrnice SŽDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství,
č.j. S 35 410/11-OTH ze dne 8.8.2011, účinnost od 1.9.2011

Směrnice SŽDC č. 77 Technická specifikace nových výhybek a výhybkových konstrukcí soustav
UIC 60 a S 49 2. generace, č.j. S 36 645/10-OTH, účinnost od 1.10.2010

Výcvikový řád pro řidiče a obsluhovatele speciálních vozidel na tratích ČD č.j. 59 598/95-S7/TK

Výnos ČD DDC č.j. 14 028/77-13 Směrnice pro navrhování a montáž obloukových výhybek

Výnos ČD DDC č.j. 58 208/95-S7/stav Použití malého dilatačního zařízení (MDZ) pro ochranu výhybek před
silami od BK

Výnos ČD DDC č.j. 1 044/96-13 Zajištění přesnosti měření nerovnosti povrchu svarů elektronickým
měřidlem

Výnos ČD DDC č.j. 55 5420/96-S13 Podmínky pro nedestruktivní zkoušení ultrazvukem pro mimodrážní
firmy u DDC a kvalifikační předpoklady pro defektoskopické
pracovníky

Výnos ČD DDC č.j. 92/98-O13 Prostorová šablona PŠR – 1 z 28.1.1998

Výnos ČD DDC č.j. 58 310/99-O13 Schválení žlabového pražce pro výhybky UIC 60 a S 49 druhé generace
z 15.12.1999

Výnos č.j.: 172/2002-O13 Nákup součástí železničního svršku po uplynutí jejich záruční doby
ze dne z 19.02.2002

Výnos č.j. 59 654/2002-O13 Směrnice DDC O13 pro posuzování provozního stavu jazyků a opornic
šablonou PŠR-3

Výnos č.j. 55 474/03-O13 Pokyny pro využívání měřidel a technologických pomůcek (šablon) pro
posuzování pojížděných součástí výhybek

Výnos č.j.: 763/05-O13 Měření upínací teploty přístrojem RailScan
(pozn.: výnos k zákazu používání daného zařízení) z 14.06.2005

Výnos SŽDC č.j. 62 38/07-OP z 16.3.2007 Opatření k zavedení účinnosti novelizované normy
ČSN 73 6360-2:2007 (platí pro stavby se smlouvou o dílo
uzavřené do 30.10.2009)

Výnos SŽDC č.j.50 673/09-OTH z 5.10.2009 Opatření k zavedení účinnosti novelizované normy
ČSN 73 6360-2:2009

Výnos SŽDC č.j. 4 098/09-OTH z 2.2.2009 Opatření k zajištění jakosti svářečských prací

34
8.12.4 Přístupy k dokumentům, seznamům a pomůckám SŽDC

Schválená typová dokumentace:
http://typdok.tudc.cz

Seznam výrobků schválených pro železniční svršek a Směrnice SŽDC č. 67:
www.szdc.cz (odkaz: Provozuschopnost dráhy/Technické požadavky na výrobky, zařízení a technologie pro
ŽDC/Železniční svršek)

Postup prací a jejich přejímek – směrové a výšková úprava koleje – ověřovací měření PPK, nutné doklady
a kontroly:

www.szdc.cz/provozuschopnost-drahy/technicke-pozadavky/zeleznicni-svrsek/soubory-ke-stazeni/ppp.html

8.12.5 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Všeobecně
Kapitola 4 - Odvodnění kolejiště
Kapitola 6 - Pražcové podloží
Kapitola 7 - Kolejové lože
Kapitola 9 - Úrovňové přejezdy a přechody
Kapitola 10 - Nástupiště, rampy a zpevněné plochy
Kapitola 18 - Betonové mosty
Kapitola 19 - Ocelové mosty
Kapitola 20 - Tunely
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 31 - Trakční vedení

35
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 8
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 8 /z roku 2013/

Vydala Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Ing. Vojtěch Langer,
Odborný gestor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Vydal: Odbor traťového hospodářství

Distribuce: Ing. Vojtěch Langer,
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Generální ředitelství
Odbor traťového hospodářství
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
www.szdc.cz

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769
fax: +420 972 741 290
e-mail: typdok@tudc.cz
http://typdok.tudc.cz
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 9
ŽELEZNIČNÍ PŘEJEZDY
A PŘECHODY

Vydání: listopad 2023

Účinnost od 1. ledna 2024

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 9 - Úrovňové přejezdy a přechody
schválená dne 7. 4. 2008 účinná od 1. 7. 2008.

Schváleno pod čj. 81098/2023-SŽ-GŘ-O13
Dne 15. 12. 2023
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 9 - Železniční přejezdy a přechody

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace (PDF), formát (A4)
Generální ředitelství
Gestor: Odbor traťového hospodářství (O13)
Vydání: Praha
Náklad: www.spravazeleznic.cz
Ing. Hana Bouberlová
listopad 2023
vydáno pouze v elektronické podobě

2/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

OBSAH

Strana
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................... 5

9.1 ÚVOD .......................................................................................................................................... 6

9.1.1 Předmět kapitoly 9 TKP ................................................................................................................6
9.1.2 Související úpravy ........................................................................................................................6

9.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A ČÁSTÍ STAVBY ............................................... 6

9.2.1 Všeobecně ...................................................................................................................................6
9.2.2 Pryžové přejezdové konstrukce .....................................................................................................6
9.2.3 Plastbetonové přejezdové konstrukce ............................................................................................7
9.2.4 Železobetonové přejezdové konstrukce .........................................................................................7
9.2.5 Železobetonové přejezdové konstrukce s velkoplošnými panely s integrovanými prostupy pro
kontunuálně uložené kolejnice ......................................................................................................7
9.2.6 Železobetonové panely .................................................................................................................7
9.2.7 Přejezdový pražec ........................................................................................................................8
9.2.8 Živičné přejezdové vozovky ..........................................................................................................8
9.2.9 Nestmelené vozovkové kryty ........................................................................................................8

9.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY .................................................................................. 8

9.3.1 Pražcové podloží, odvodnění přejezdu, úprava inženýrských sítí v blízkosti přejezdu .........................8
9.3.2 Železniční svršek na přejezdu .......................................................................................................9
9.3.3 Montáž přejezdových konstrukcí....................................................................................................9

9.3.3.1 Pryžové přejezdové konstrukce...................................................................................... 9
9.3.3.2 Plastbetonové přejezdové konstrukce ............................................................................10
9.3.3.3 Železobetonové přejezdové konstrukce..........................................................................10
9.3.3.4 Železobetonové přejezdové konstrukce s velkoplošnými panely s integrovanými
prostupy pro kontinuálně uložené kolejnice ....................................................................10
9.3.3.5 Železobetonové panely ................................................................................................10
9.3.3.6 Živičné přejezdové vozovky..........................................................................................10
9.3.3.7 Nestmelené vozovkové kryty ........................................................................................11

9.3.4 Napojení přejezdu na pozemní komunikaci a úprava vozovky v mezikolejovém prostoru na
vícekolejných přejezdech ............................................................................................................11

9.3.4.1 Závěrné zídky, závěrné prahy nebo základové bloky .......................................................11

9.3.5 Zabezpečovací zařízení ...............................................................................................................11
9.3.6 Rozhledové poměry na přejezdu .................................................................................................11
9.3.7 Oplocení a ochranná zařízení.......................................................................................................11
9.3.8 Dopravní značení .......................................................................................................................12
9.3.9 Osazení návěstidly .....................................................................................................................12

9.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUŠKY ................................................................. 12

9.4.1 Dodávka a skladování.................................................................................................................12

9.4.1.1 Pryžové přejezdové konstrukce.....................................................................................12
9.4.1.2 Plastbetonové přejezdové konstrukce ............................................................................12
9.4.1.3 Železobetonové přejezdové konstrukce..........................................................................13
9.4.1.4 Železobetonové přejezdové konstrukce s velkoplošnými panely s integrovanými
prostupy pro kontinuálně uložené kolejnice ....................................................................13
9.4.1.5 Železobetonové panely ................................................................................................13
9.4.1.6 Živičné přejezdové vozovky..........................................................................................13
9.4.1.7 Nestmelené vozovkové kryty ........................................................................................13

9.4.2 Počáteční zkoušky ......................................................................................................................13

9.4.2.1 Všeobecně .................................................................................................................13
9.4.2.2 Živičné přejezdové vozovky..........................................................................................14

9.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY....................................................................... 14

9.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY........................................................... 14

9.6.1 Všeobecně ................................................................................................................................. 14
9.6.2 Požadavky podle druhu konstrukce..............................................................................................15

9.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ ............................................................................................................ 15

9.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ ....................................................................................... 16

9.9 KONTROLNÍ A OVĚŘOVACÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ (DEFORMACÍ) ....... 17

9.10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................... 17

9.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ................................ 17

9.11.1 Všeobecně.................................................................................................................................17

3/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

9.11.2 Práce bez výluky koleje ..............................................................................................................17
9.11.3 Práce za výluky koleje ................................................................................................................17
9.11.4 Bezpečnost při práci s přejezdovými konstrukcemi .......................................................................18

9.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ................................................................................ 18

4/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

SEZNAM ZKRATEK

ČR Česká republika
ČSN Česká technická norma
GŘ Generální ředitelství
MZK Mechanicky zpevněné kamenivo
PD Projektová dokumentace
PK Pozemní komunikace
PVC Polyvinylchlorid
RP Rychlostní pásmo
SŽ Správa železnic, státní organizace
SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TKP PK Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (viz
https://pjpk.rsd.cz)
TP číslo Technické podmínky staveb pozemních komunikací (viz https://pjpk.rsd.cz)
TPD Technické podmínky dodací
VŠ Vibrovaný štěrk
ZTKP Zvláštní technické kvalitativní podmínky

5/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

9.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené
v kapitole 1 TKP Všeobecně. Od roku 2021 jsou Technické kvalitativní podmínky
vydávány pouze elektronicky ve formátu *.PDF a jsou ke stažení na webových
stránkách Správy železnic, státní organizace.

9.1.1 PŘEDMĚT KAPITOLY 9 TKP

(1) Kapitola 9 TKP předepisuje technické kvalitativní podmínky (dále jen „TKP“) pro
přejezdové vozovky a přejezdové konstrukce v celé délce a šířce přejezdu.

(2) Řešení prostorového uspořádání přejezdu, optimalizace směrového a výškového vedení
pozemní komunikace a dráhy v blízkosti přejezdu v souladu s ČSN 73 6101, ČSN
73 6102, ČSN 73 6108, ČSN 73 6109, ČSN 73 6110, ČSN 73 6360-1 a ČSN 73 6380
a stanovení vhodného typu (druhu materiálu) přejezdové konstrukce při současném
dodržení zásad hospodárnosti je součástí projektové dokumentace (dále jen „PD“). Při
jejím zpracování se přihlédne k dopravnímu významu, funkčnímu zatřídění a dopravnímu
zatížení pozemní komunikace a k potřebám dráhy.

(3) Kvalita přejezdu bezprostředně závisí na stavu železničního spodku, železničního svršku
a na stavu připojujícího se úseku pozemní komunikace.

9.1.2 SOUVISEJÍCÍ ÚPRAVY

(1) Kapitola nezahrnuje TKP pro provádění veškerých souvisejících prací, i když jsou
prováděny při stavbě, rekonstrukci nebo údržbě přejezdu. TKP pro provádění zemních
prací předepisuje kapitola 3 TKP, pro odvodnění kolejiště kapitola 4 TKP, pro konstrukční
vrstvy tělesa železničního spodku kapitola 6 TKP, pro kolejové lože kapitola 7 TKP, pro
konstrukce koleje a výhybek kapitola 8 TKP, pro nástupiště, rampy, zarážedla a účelové
komunikace kapitola 10 TKP, pro oplocení kapitola 11 TKP, případně i další specializované
kapitoly.

(2) Pokud se stavební úpravy přejezdů z technických nebo technologických důvodů dotýkají
i přilehlé pozemní komunikace a jejího příslušenství, musí tato část stavby vyhovovat
i požadavkům stanoveným Politikou jakosti v oboru pozemních komunikací (viz
https://pjpk.rsd.cz) a PD musí být projednána s vlastníkem pozemní komunikace.
Nájezdy z komunikace na přejezdovou vozovku a úseky přejezdové vozovky mezi
přejezdovými konstrukcemi vloženými v jednotlivých kolejích vícekolejných přejezdů se
obvykle opatří stejným druhem krytu vozovky, jaký má navazující komunikace.

9.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A ČÁSTÍ STAVBY

9.2.1 VŠEOBECNĚ

(1) Materiály, stavební dílce a konstrukce použité při stavbě přejezdů musí odpovídat
požadavkům PD a musí zajistit správnou funkci, užitnou hodnotu, požadovanou životnost
a konstrukční bezpečnost přejezdové vozovky.

(2) Pro konstrukci přejezdových vozovek může zhotovitel použít pouze takové přejezdové
konstrukce, pro které byly Správou železnic, státní organizací (dále jen „SŽ“) schváleny
Technické podmínky dodací (dále jen „TPD“).

(3) Výběr vhodného typu přejezdové konstrukce uvádějí Vzorové listy železničního spodku
Ž11 Železniční přejezdy a přechody (dále jen „Ž11“).

9.2.2 PRYŽOVÉ PŘEJEZDOVÉ KONSTRUKCE

(1) Pryžové přejezdové konstrukce jsou konstrukce sestavené z pryžových přejezdových
panelů a z dalších pryžových, ocelových nebo plastových dílců sloužících k jejich uložení,

6/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

spojení nebo k zajištění polohy v přejezdu proti účinkům provozních sil vyvolaných
silniční nebo železniční dopravou (například spínací táhla, ocelové spojovací dílce nebo
šroubové spoje ocelových přírub).

(2) Při výrobě přejezdových panelů se používají různé technologie z oblasti gumárenství nebo
chemické výroby. Určení pryžové přejezdové vozovky pro daný typ konstrukce
železničního svršku, možnost dodávky dílců specifických rozměrů nebo odlišného
barevného provedení, možnost úpravy pryžových dílců opracováním a řezáním pro
instalaci přejezdové vozovky do míst souběhů kolejí uvádí TPD dané přejezdové
konstrukce a Ž11.

(3) Pokud jsou součástí konstrukce pryžové přejezdové vozovky i prefabrikované betonové
dílce (například závěrné zídky), vztahuje se na ně kapitola 18 TKP Betonové mosty a
konstrukce (dále jen „kapitola 18 TKP“). Základový beton pod tyto konstrukce se provede
podle kapitoly 17 TKP Beton pro konstrukce (dále jen „kapitola 17 TKP“).

9.2.3 PLASTBETONOVÉ PŘEJEZDOVÉ KONSTRUKCE

(1) Plastbetonové přejezdové konstrukce jsou konstrukce sestavené z vnitřních a vnějších
plastbetonových přejezdových dílců uložených do průběžných pryžových podpor
umístěných ve spojkové komoře kolejnic. Přejezdová konstrukce vně koleje je zakončena
betonovou nebo plastbetonovou závěrnou zídkou; v mezikolejovém prostoru společnou
úložnou zídkou pro vnější dílce.

(2) Na betonové součásti přejezdové konstrukce se vztahuje kapitola 17 TKP a kapitola
18 TKP.

9.2.4 ŽELEZOBETONOVÉ PŘEJEZDOVÉ KONSTRUKCE

(1) Železobetonové přejezdové konstrukce jsou konstrukce, u kterých je panel tvořící
přejezdovou vozovku zároveň nosným prvkem konstrukce. Poloha panelu v koleji proti
posunu účinkem provozních sil ze silniční a železniční dopravy je dána vymezovacími
skladebnými prvky konstrukce, nosnými prvky konstrukce (kloubové nebo tuhé nosiče).

(2) Železobetonové přejezdové konstrukce jsou vně koleje zakončeny železobetonovou
závěrnou zídkou nebo závěrným prahem; alternativně v mezikolejovém prostoru
společným úložným prahem pro vnější panely.

(3) Na betonové součásti přejezdové konstrukce se vztahuje kapitola 17 TKP a kapitola
18 TKP.

9.2.5 ŽELEZOBETONOVÉ PŘEJEZDOVÉ KONSTRUKCE S VELKOPLOŠNÝMI
PANELY S INTEGROVANÝMI PROSTUPY PRO KONTUNUÁLNĚ ULOŽENÉ
KOLEJNICE

(1) Jedná se o železobetonové přejezdové konstrukce, které jsou tvořeny železobetonovými
velkoplošnými panely s integrovanými průběžnými prostupy pro kontinuálně uložené
kolejnice, které jsou ve své poloze a v požadovaném úklonu zajištěny pružným systémem
komponent se zálivkou. Tyto přejezdové konstrukce neobsahují štěrkové kolejové lože
a nemají závěrné zídky.

(2) Na betonové součásti přejezdové konstrukce se vztahuje kapitola 17 TKP a kapitola
18 TKP.

9.2.6 ŽELEZOBETONOVÉ PANELY

(1) Jedná se o železobetonové přejezdové konstrukce ze zádlažbových panelů, které nejsou
vlastními nosnými prvky konstrukce a leží na zvlášť upraveném podkladu. Pro úpravu
podkladu platí Ž11, odsouhlasené TPD, odsouhlasená PD (zadávací), nebo musí být
stavební úprava uložení zádlažbových panelů odsouhlasena stavebním dozorem.

7/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

(2) Na betonové součásti přejezdové konstrukce se vztahuje kapitola 17 TKP a kapitola
18 TKP.

9.2.7 PŘEJEZDOVÝ PRAŽEC

(1) Jedná se o betonový přejezdový pražec VPS, který je vystrojen svařovanou dvojitou
podkladnicí (dle Ž11) pro kolejnici tvaru 49E1 (S49) s úkonem 1 : 20 s tuhými svěrkami
ŽS 4 (v žlábku je užita upravená svěrka ŽS 4 dle Ž11) a je součástí kolejového roštu
ve štěrkovém loži.

9.2.8 ŽIVIČNÉ PŘEJEZDOVÉ VOZOVKY

(1) Jedná se o technologie silničního stavitelství. Popis a kvalita materiálu je dána TKP PK
v kapitole 7 Hutněné asfaltové vrstvy a v kapitole 8 Litý asfalt. Skladba vozovky mimo
kolej musí odpovídat TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací a je
specifikována v PD. Skladba přejezdové vozovky v koleji jakožto i konstrukce žlábku
v přejezdové vozovce se provede podle Ž11 a předpisu SŽDC S3 Železniční svršek (dále
jen „S3“).

(2) Odolnost vozovky proti tvorbě trvalých deformací lze zvýšit podle TP 147 Užití asfaltových
membrán a výztužných prvků v konstrukci vozovky.

(3) Pro použití modifikovaného asfaltového betonu, modifikovaného litého asfaltu anebo
dalších technologii musí zhotovitel zpracovat a předložit k odsouhlasení Zvláštní
technické kvalitativní podmínky (dále jen „ZTKP“). Pro modifikaci asfaltobetonu drcenou
pryží TP 148 Hutněné asfaltové vrstvy s přídavkem drcené gumy z pneumatik.

9.2.9 NESTMELENÉ VOZOVKOVÉ KRYTY

(1) Nestmelené vrstvy jsou zhotoveny z nestmelených materiálů nebo zemin. Základním
stavebním materiálem pro nestmelené vrstvy je směs drceného kameniva o zrnitosti od
0 mm do 32 mm (někdy až 45 mm). Nestmelená vrstva s dostatečným množstvím
jemných částic má uzavřený povrch a je schopná odolávat dopravnímu zatížení o nízké
intenzitě. Nestmelené vrstvy a požadavky na ně kladené jsou uvedeny v ČSN 73 6126-1
(MZK) a ČSN 73 6126-2 (VŠ), v případě použití technologie recyklace za studena též
v TP 208.

9.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY

9.3.1 PRAŽCOVÉ PODLOŽÍ, ODVODNĚNÍ PŘEJEZDU, ÚPRAVA INŽENÝRSKÝCH
SÍTÍ V BLÍZKOSTI PŘEJEZDU

(1) Skladba pražcového podloží a řešení odvodnění v blízkosti přejezdu je dáno PD
a Vzorovým listem železničního spodku Ž4 Pražcové podloží (dále jen „Ž4“). Technologie
provádění prací musí odpovídat technickým a kvalitním požadavkům na provádění
zemních prací podle kapitoly 3 TKP Zemní práce (dále jen „kapitola 3 TKP“), na odvodnění
kolejiště podle kapitoly 4 TKP Odvodnění tratí a stanic (dále jen „kapitola 4 TKP“) a na
konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku podle kapitoly 6 TKP Konstrukční vrstvy
tělesa železničního spodku (dále jen „kapitola 6 TKP“). Technologie prací ve vztahu
k nástupištím, rampám, zarážedlům, účelovým komunikacím a zpevněným plochám musí
odpovídat kapitole 10 TKP Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace a zpevněné
plochy (dále jen „kapitola 10 TKP“). V uvedených kapitolách jsou obsaženy požadavky
na provádění zhotovovacích prací, které se vztahují i na oblast přejezdu.

(2) Dotýkají-li se práce i přilehlé části pozemní komunikace ve správě silničního správce,
musí technologické postupy splňovat i požadavky na odvodnění pozemní komunikace
podle kapitoly 3 TKP staveb PK Odvodnění a chráničky pro inženýrské sítě (dále jen
„kapitola 3 TKP PK“), zemní práce podle kapitoly 4 TKP staveb PK Zemní práce (dále jen

8/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

„kapitola 4 TKP PK“) a podkladní vrstvy pozemní komunikace podle kapitoly 5 TKP staveb
PK Podkladní vrstvy (dále jen „kapitola 5 TKP PK“).

(3) Srážková voda z pozemní komunikace nesmí být svedena do přejezdu. Toto je možno
zajistit vhodnou kombinací výškového řešení a příčného sklonu pozemní komunikace
v blízkosti přejezdu nebo osazením příčného odvodňovacího žlabu nebo prahové vpusti.
Požadavky na odvodnění pozemních komunikací uvádí TP 83 Odvodnění pozemních
komunikací.

(4) Požadavky na prefabrikované výrobky z betonu uvádí kapitola 18 TKP

9.3.2 ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA PŘEJEZDU

(1) Technické a kvalitativní požadavky na provedení kolejového lože uvádí 7 TKP Kolejové
lože (dále jen „kapitola 7 TKP“), na provedení konstrukce koleje a výhybek kapitola 8 TKP
Konstrukce koleje a výhybek (dále jen „kapitola 8 TKP“). V uvedených kapitolách jsou
obsaženy požadavky na provedení zhotovovacích prací na železničním svršku.

(2) Konstrukční úpravy na železničním svršku v prostoru přejezdů (tloušťka kolejového lože,
použití pražců v místě přejezdu a jejich rozdělení, umístění kolejnicových styků a svarů,
řešení ochranných náběhů, nutnost použití spojovacích a upevňovacích součástí
železničního svršku se schválenou antikorozní úpravou, řešení požadavku na
rozebíratelnost přejezdové konstrukce a zajištění volného prostoru kolejového roštu
stanovuje předpis SŽDC S3, ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody (dále jen „ČSN
73 6380“), schválené TPD a Ž11.

(3) Na elektrizovaných tratích se stejnosměrnou trakční soustavou (DC 3 kV, popř. DC
1,5 kV) musí železniční svršek včetně přejezdové konstrukce trvale vykazovat nejvýše
hodnoty měrné svodové vodivosti mezi kolejí a zemí dle ČSN EN 50122-2 ed. 3.
Přejezdová konstrukce nesmí kolejnicové pásy strojeně nebo náhodně vodivě spojovat.

9.3.3 MONTÁŽ PŘEJEZDOVÝCH KONSTRUKCÍ

(1) Postup montáže jednotlivých přejezdových konstrukcí je stanoven v příslušných TPD,
montážních pokynech výrobců přejezdových konstrukcí nebo v Ž11.

(2) Pro manipulaci a pro montáž některých přejezdových konstrukcí jsou předepsány
speciální závěsné, manipulační nebo montážní přípravky, které dodává výrobce
přejezdové konstrukce. Pokud je jejich použití předepsáno ve schválených TPD pro danou
přejezdovou konstrukci, musí je zhotovitel stavebních prací na přejezdu použít.

(3) Pokud konstrukce přejezdové vozovky umožňuje montážní postup od středu přejezdu
k jeho okrajům (tj. ze dvou pracovních čel), doporučuje se z důvodu urychlení prací
a lepšího rozdělení chyby v přesnosti osazení dílců, přednostně použít tento postup.

(4) Kolejové lože musí být řádně zhutněno do roviny s úložnou plochou pražců. Zrna štěrku
přečnívající úložnou plochu pražců znesnadňují montáž přejezdových dílců.

9.3.3.1 Pryžové přejezdové konstrukce

(1) Pryžové přejezdové konstrukce obsahují vnitřní nebo vnější pryžové dílce plošně nebo
lokálně uložené a sepnuté pomocí spínacích táhel nebo VP šrouby. Přejezdová konstrukce
vně koleje je zakončena betonovou nebo pryžovou závěrnou zídkou.

(2) Pro snadnější montáž a snadnější spínání panelů je vhodné styčné plochy na závěrných
zídkách, pražcích, kolejových opěrkách apod. natřít montážní pastou případně tekutým
mýdlem.

(3) Při spínání panelů pomocí spínacích táhel, je nutné dbát na rovnoměrné upnutí panelů
bez mezer. Při dotahování spínacích táhel je nutno vzít v úvahu roztažnost pryže
v závislosti na teplotě pryžových panelů a okolní teplotě.

9/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

(4) Při spínání panelů šroubovým spojem ocelových přírub v pryžových dílcích je nutné
spojovací šrouby dotáhnout momentovým klíčem na předepsanou hodnotu. Spojování se
provádí průběžně při pokládce panelů, ne když je již celý přejezd položen.

(5) Napojení živičné vozovky na pryžový přejezd se provede tak, aby obrusná vrstva vozovky
byla o 5 mm níže než horní plocha krajního přejezdového dílce.

9.3.3.2 Plastbetonové přejezdové konstrukce

(1) Při pokládce přejezdové konstrukce se napřed roznesou a uloží na paty kolejnic spodní
části vnitřních pryžových profilů a následuje osazení vnitřních panelů. Dále se roznesou
a osadí vnější pryžové profily a poté se osadí vnější panely.

(2) Manipulace se provádí buď ručně, nebo pomocí zdvihacích zařízení při použití
předepsaných závěsů.

9.3.3.3 Železobetonové přejezdové konstrukce

(1) Při montáži železobetonových přejezdových konstrukcí je nutno zajistit rovinnost uložení
nosných konstrukčních prvků. Jakékoliv odchylky v jejich uložení mají za následek
vyvolání nepřirozeného namáhání panelů, a tím i zkrácení životnosti díla. Pokud
konstrukce obsahuje i závěrné zídky, nebo závěrné prahy, osadí se podle článku 9.3.4.1.

(2) Manipulace s jednotlivými přejezdovými panely musí být prováděna jeřábem při použití
odpovídajících závěsů nebo vysokozdvižným vozíkem.

9.3.3.4 Železobetonové přejezdové konstrukce s velkoplošnými panely s integrova-
nými prostupy pro kontinuálně uložené kolejnice

(1) Každé použití tohoto typu přejezdové konstrukce musí být řešeno projektovou
dokumentací s doplněním o technologický postup výstavby. Realizační projektová
dokumentace musí být odsouhlasena dodavatelem systému.

(2) Před montáží této přejezdové konstrukce je nutné upravit únosnost pláně tělesa
železničního spodku v místě přejezdu tak, aby hodnota modulu přetvárnosti byla
minimálně 80 MPa.

(3) Manipulace s panely se provádí pomocí jeřábů při použití odpovídajících závěsů.

9.3.3.5 Železobetonové panely

(1) Při montáži železobetonových zádlažbových konstrukcí je nutno dbát na předepsanou
přípravu podkladu pod zádlažbové dílce. Bez této úpravy by zádlažbové dílce byly
namáhány v rozporu s jejich dimenzováním a výrazně by se zkrátila životnost přejezdové
úpravy. Typizovaný podklad pro danou přejezdovou konstrukci je součástí schválených
TPD.

(2) Manipulace s panely se provádí pomocí vysokozdvižných vozíků nebo jeřábů při použití
odpovídajících závěsů.

9.3.3.6 Živičné přejezdové vozovky

(1) Při návrhu živičných vozovek nebo při návrhu konstrukčního uspořádání částí pozemních
komunikací nacházejících se vně kolejového roštu nebo v mezikolejovém prostoru
vícekolejných přejezdů se použije, je-li to technicky možné, ustanovení technických
podmínek TP 170.

(2) V konstrukcích živičných vozovek přejezdů se nejčastěji používají hutněné asfaltové
vrstvy a litý asfalt.

(3) Skladba konstrukčních vrstev živičných vozovek je vždy limitována výškou použité
kolejnice a nehomogenitou podkladních vrstev v úrovni příčných pražců kolejového roštu.

10/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

9.3.3.7 Nestmelené vozovkové kryty

(1) Nestmelené vozovkové kryty vně koleje lze použít pro přejezdy polních a lesních cest
tratí v rychlostním pásmu RP0 v kolejích 4. - 6. řádu a to jen v odůvodněných případech,
kde nelze dosáhnout přiměřeného řešení přejezdovou konstrukcí nebo živičnou
přejezdovou vozovkou. Například přejezdy polních a lesních cest, kde nenavazuje vně
přejezdu konstrukce vozovky nebo je-li přejezd používán výlučně sezónně.

(2) Nestmelené vozovkové kryty lze použít do kolejí s dřevěnými pražci nebo do kolejí
s betonovými pražci s podkladnicovým uložením kolejnice. Další podrobnosti řeší Ž11.

9.3.4 NAPOJENÍ PŘEJEZDU NA POZEMNÍ KOMUNIKACI A ÚPRAVA VOZOVKY
V MEZIKOLEJOVÉM PROSTORU NA VÍCEKOLEJNÝCH PŘEJEZDECH

9.3.4.1 Závěrné zídky, závěrné prahy nebo základové bloky

(1) Součástí některých přejezdových konstrukcí jsou závěrné zídky, závěrné prahy
respektive základové bloky. Jejich použití je nutné pro zajištění rovinnosti uložení
vnějších přejezdových panelů. Osazení závěrných zídek, prahů nebo základových bloků
musí být v souladu s Ž11.

(2) Při zřizování přejezdové konstrukce na vícekolejném přejezdu musí být použití závěrných
zídek, prahů nebo základových bloků v mezikolejovém prostoru zvlášť posouzeno PD
s ohledem na osovou vzdálenost kolejí a skladebnou délku prvků přejezdové konstrukce.

(3) Závěrné zídky a závěrné prahy vně koleje se osadí v souladu s požadavkem předpisu
SŽDC S3.

(4) Úložná vrstva základových bloků musí být řádně navržena a provedena tak, aby zajistila
odtok vody ze štěrkového lože příčným sklonem zemní pláně nebo subpláně s napojením
na trativod.

(5) Betonová směs monolitických základových bloků musí být třídy C30/37 XF4 nebo vyšší.

9.3.5 ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ

(1) Zásady pro provádění vnějších i vnitřních částí přejezdového zabezpečovacího zařízení
stanoví kapitola 27 TKP Zabezpečovací zařízení.

(2) Pokud konstrukce přejezdového zabezpečovacího zařízení (staniční, traťové nebo
přejezdové) využívá nebo bude využívat kolejové obvody, musí konstrukce železničního
svršku umožnit vedení signálního proudu kolejových obvodů železničního
zabezpečovacího zařízení. Tato funkce nesmí být negativně ovlivněna vložením
přejezdové konstrukce.

(3) Při použití přejezdových konstrukcí není nutné, aby se PD zabývala úpravou
zabezpečovacího zařízení, použije-li se přejezdová konstrukce, u které její dodavatel při
schválení TPD prokáže a v TPD uvede, že v ochranných kmitočtových pásmech pro
vysokofrekvenční kolejové obvody (10 kHz a 50 kHz) podle ČSN 34 2613 ed. 2 má
hodnotu specifického odporu vyšší než Ro min = 3000 Ωm.

(4) Základní požadavky na přejezdová zabezpečovací zařízení stanoví vyhláška
č. 177/1995 Sb. a ČSN 34 2650 ed. 2.

9.3.6 ROZHLEDOVÉ POMĚRY NA PŘEJEZDU
(1) Kritéria pro posuzování rozhledových poměrů na přejezdech stanovuje ČSN 73 6380.

9.3.7 OPLOCENÍ A OCHRANNÁ ZAŘÍZENÍ
(1) Oplocení se provede podle PD a podle kapitoly 11 TKP.

11/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

(2) Na přejezdech s vyloučením silničního provozu se zabrání vjezdu vozidel osazením
ochranných zařízení podle ČSN 73 6380. Základy ochranného zařízení se umístí
v nezámrzné hloubce, povrchová úprava se provede podle pokynů vlastníka přejezdu.

9.3.8 DOPRAVNÍ ZNAČENÍ

(1) Místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích v místě přejezdu se
stanoví v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).

(2) Vlastnosti, provedení a způsob osazení svislých a vodorovných dopravních značek
používaných k řízení provozu na pozemních komunikacích stanoví kapitola 14 TKP PK
Dopravní značky a dopravní zařízení, TP 65, TP 66, TP 133, TP 169 a vzorové listy
pozemních komunikací VL 6.1 Svislé dopravní značky a VL 6.2 Vodorovné dopravní
značky.

9.3.9 OSAZENÍ NÁVĚSTIDLY

(1) Umístění výstražných návěstidel na trati v souvislosti s přejezdem musí být v souladu
s předpisem SŽ D1 ČÁST PRVNÍ Dopravní a návěstní předpis pro tratě nevybavené
evropských vlakovým zabezpečovačem. Kvalitativní požadavky na jejich provedení
stanoví kapitola 32 TKP Zařízení tratí a traťové značky.

9.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUŠKY

9.4.1 DODÁVKA A SKLADOVÁNÍ

(1) Jednu dodávku tvoří vždy kompletní osazení konstrukce přejezdu. Rámcový způsob
označení jednotlivých dílců provede výrobce přejezdové konstrukce podle schválených
TPD. Konkrétní specifikaci označení může výrobce dohodnout s objednatelem
konstrukce.

(2) Podle schválených TPD se provádí:

- Manipulace (použití správného druhu palet, kontejnerů, manipulačních prostředků
atp.),

- Identifikace (označení, štítkování atp.),

- Balení (čištění, konzervace, uložení součástí do beden atp.),

- Uskladnění (podmínky a způsob uskladnění, ošetřování atp.).

(3) Tato smluvní ujednání jsou pak závazná i pro zhotovitele prací na instalaci přejezdové
konstrukce v rozsahu péče o zabudovaný materiál a manipulace s ním.

9.4.1.1 Pryžové přejezdové konstrukce

(1) Pryžové panely se dodávají na dřevěných paletách. Palety pryžových panelů je možné
skladovat volně stohováním na zpevněné ploše maximálně ve dvou vrstvách s proložením
dřevěnými hranoly. Ostatní části přejezdové konstrukce musí být expedovány ve
skříňových paletách nebo v bednách. Při dopravě a skladování nesmí dojít
k mechanickému poškození.

9.4.1.2 Plastbetonové přejezdové konstrukce

(1) Přejezdové panely se dodávají balené na jednorázových dřevěných paletách. Ocelové
části jsou opatřeny ochranou proti korozi a jsou dodávány v samostatné bedně.
Jednotlivé díly je možné skladovat na volném úložišti. Při uložení na sebe, je nutno je
proložit dřevěnými proklady, přičemž je možné uložit nejvíce dvě palety na sebe.

12/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

9.4.1.3 Železobetonové přejezdové konstrukce

(1) Přejezdové panely se dodávají na otevřených dopravních prostředcích. Ocelové, pryžové
a plastové díly jsou dopravovány volně nebo v samostatných PVC pytlích.

(2) Přejezdové panely lze skladovat na volném prostranství. Skládky výrobků musí být rovné,
zpevněné, odvodněné a přístupné manipulačním prostředkům. Vnější a vnitřní panely se
skladují ve stozích podloženy a proloženy dřevěnými proklady. Dílce závěrných zídek
a prahových vpustí, se skladují na dřevěných podkladech v jedné vrstvě.

9.4.1.4 Železobetonové přejezdové konstrukce s velkoplošnými panely s integrova-
nými prostupy pro kontinuálně uložené kolejnice

(1) Přejezdové panely se dodávají nebalené na protiskluzové podložce na nákladním voze.
V rámci dodávky panelů je současně v plastových a nerezových nádobách dodávána
zálivka pro upevnění kolejnic, a to na jednorázových dřevěných paletách zabalených do
plastové fólie.

(2) Jednotlivé panely je možné skladovat na volném rovném úložišti. Při uložení na sebe, je
nutno je proložit dřevěnými proklady, nejvíce 2 až 3 panely na sebe. Palety s nádobami
se zálivkou je možné skladovat mimo přímé sluneční záření na volném prostranství
a v suchu. Předepsaná skladovací teplota pro zálivku je + 5 °C až 30 °C.

9.4.1.5 Železobetonové panely

(1) Přejezdové panely se dodávají v otevřených dopravních prostředcích. Výrobky jsou
loženy do stohů, obvykle 5 vrstev, a to v poloze zabudování. Výrobcem je doporučeno
prokládat jednotlivé vrstvy dřevěnými proklady.

(2) Skládky výrobků musí být rovné, zpevněné, odvodněné a přístupné manipulačním
prostředkům.

(3) Podklady musí být uloženy na rovné ploše, aby nedocházelo ke kroucení panelů do vrtule.

9.4.1.6 Živičné přejezdové vozovky

(1) Dodávku a skladování materiálu pro zřízení asfaltových vrstev stanoví TKP PK v kapitole
5 TKP PK, v kapitole 7 TKP staveb PK Hutněné asfaltové vrstvy (dále jen „kapitola 7 TKP
KP“) a v kapitole 8 TKP staveb PK Litý asfalt (dále jen „kapitola 8 TKP PK“).

(2) Odebranou asfaltovou směs je nutno zpracovat za podmínek a teplot uvedených
v příslušných článcích TKP KP a není proto skladovatelná. V průběhu dopravy je nutno
kontrolovat ztrátu teploty asfaltové směsi a zakrytí vozidel alespoň plachtami.

9.4.1.7 Nestmelené vozovkové kryty

(1) Pro dodávku a skladování kameniva nestmelených vozovkových krytů platí ustanovení
kapitoly 5 TKP PK. Požadavky na kamenivo pro nestmelené směsi stanoví ČSN EN 13285
ed.2 Nestmelené směsi - Specifikace.

9.4.2 POČÁTEČNÍ ZKOUŠKY

9.4.2.1 Všeobecně

(1) Provedení počátečních zkoušek zajišťuje každý dodavatel materiálu, který vstupuje do
výroby stavebních hmot a dílců spotřebovávaných při zhotovovacích pracích na
přejezdové vozovce.

(2) Počátečními zkouškami autorizovaná odborná zkušebna potvrdí, že v daném zařízení
dodavatele stavebního materiálu nebo stavebního výrobku, z daných surovin, příslušným
technologickým postupem a na použitém výrobním zařízení je možné vyrábět výrobek
s požadovanými vlastnostmi podle TKP a souvisejících norem.

13/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

(3) Počáteční zkoušky je nutno opakovat vždy, kdy se mění surovinová základna,
technologický postup nebo výrobní zařízení. Provedením počátečních zkoušek dodavatel
prokazuje svoji způsobilost poskytovat dodávky v požadované předepsané kvalitě.

(4) Za výsledek počátečních zkoušek materiálů pro výrobu jednotlivých přejezdových
konstrukcí se považuje prohlášení shody se schválenými TKP a TPD (Prohlášení o shodě
a Stavební technické osvědčení).

9.4.2.2 Živičné přejezdové vozovky

(1) Postup pro zajišťování počátečních zkoušek stanoví kapitola 5 TKP PK, kapitola 7 TKP PK
a kapitola 8 TKP PK.

(2) Zhotovitel prokáže objednateli vlastnosti směsi doložením

- Výsledků počátečních zkoušek směsí a posouzením kvalitativních parametrů podle
požadavků TKP PK a norem v nich citovaných,

- Prohlášení o shodě podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky (dále jen „Prohlášení o shodě“).

9.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

(1) Kontrolními zkouškami se v průběhu hromadné výroby přejezdových konstrukcí průběžně
ověřují vlastnosti předepsané technickými normami a jejich soulad s výsledkem
počátečních zkoušek. Jsou podkladem pro Prohlášení o shodě. Na zpracovávané materiály
a výrobky musí objednatel materiálu pro konstrukci přejezdu toto Prohlášení o shodě
vyžadovat. Kontrolní zkoušky jsou soustavně prováděny podle používaného vnitřního
kontrolního systému výrobce. Dokumentace výsledku kontrol musí být výrobcem
archivována.

(2) Kontrolními zkouškami zhotovitele při provádění zhotovovacích prací podle kontrolního
a zkušebního plánu zhotovitele se ověřuje a stavebnímu dozoru prokazuje dosažení
parametrů předepsaných TKP (TKP, TKP PD, TPD a v technických normách).

(3) K provedení kontrolních zkoušek podle vlastního systému řízení jakosti je oprávněn
i objednatel prací.

9.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

9.6.1 VŠEOBECNĚ

(1) Přípustné odchylky, míru opotřebení a záruky pro práci, které jsou prováděny při stavbě
nebo rekonstrukci přejezdů stanoví příslušné kapitoly TKP. Pro zemní práce kapitola
3 TKP, pro odvodnění kolejiště kapitola 4 TKP, pro konstrukční vrstvy tělesa železničního
spodku kapitola 6 TKP, pro kolejové lože kapitola 7 TKP, pro konstrukce koleje a výhybek
kapitola 8 TKP, pro nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace a zpevněné plochy
kapitola 10 TKP, pro oplocení kapitola 11 TKP, pro podchody chrániček a kolektorů
kapitola 12 TKP, pro podchody plynu a vody kapitola 13 TKP, pro podchody kanalizace
kapitola 14 TKP, pro zabezpečovací zařízení kapitola 27 TKP, pro podchody sdělovacích
kabelů kapitola 28 TKP, pro elektrické vedení kapitola 30 TKP a kapitola 31 TKP a pro
zařízení trati a traťové značky kapitola 32 TKP.

(2) Pro úpravu napojení pozemní komunikace na přejezdovou vozovku v úseku správy
správce pozemní komunikace se uplatní příslušná ustanovení TKP PK a to podle prací
a materiálů použitých v konstrukci vozovky. Pro zemní práce kapitola 4 TKP PK, pro
odvodnění a chráničky inženýrských sítí kapitola 3 TKP PK, pro podkladní vrstvy kapitola
5 TKP PK, pro hutněné asfaltové vrstvy kapitola 7 TKP PK, pro litý asfalt kapitola 8 TKP PK,
pro dlažby kapitola 9 TKP PK, pro dopravní značky a dopravní zařízení kapitola 14 TKP PK,
pro postřiky a nátěry vozovek kapitola 26 TKP PK, případně i další související kapitoly.

14/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

(3) Přípustné odchylky v rozdělení pražců v oblasti přejezdové konstrukce na přejezdu jsou
uvedeny v předpisu SŽDC S3, případně v TPD jednotlivých přejezdových konstrukcí.

(4) Přípustné tolerance od předepsaných rozměrů žlábku pro okolek kola železničního vozidla
jsou uvedeny v předpisu SŽDC S3. Pro zajištění požadavku bezbariérového přístupu
k nástupišti lze použít přejezdové konstrukce, které umožňují pružné zakrytí žlábku pro
okolek. Pružné zakrytí žlábku pro okolek bezbariérového přístupu k nástupišti lze použít
pro rychlost V ≤ 80 km.h-1 (viz ČSN EN 16587).

(5) Kontrola přesnosti nezabudovaných stavebních dílců bez ohledu na použité suroviny
a materiály použité pro jejich výrobu se provede podle ČSN 73 0212-5 Geometrická
přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: Kontrola přesnosti stavebních dílců.
Tato norma stanoví zásady pro stanovení míst měření nezabudovaných stavebních dílců,
tj. předvyrobených částí stavebních objektů a konstrukcí, stanovuje přesnosti kontrolních
měření a metody pro jejich vyhodnocení, to je porovnání mezi skutečným provedením
dílce a mezními hodnotami stanovenými příslušnou technickou normou výrobce,
výkresem dílce apod. (dále jen technickým podkladem).

9.6.2 POŽADAVKY PODLE DRUHU KONSTRUKCE

9.6.2.1 Pryžové přejezdové konstrukce

(1) Rozměrové tolerance a geometrické tolerance pro výrobky z pryže stanoví ČSN ISO
3302-1 a ČSN ISO 3302-2.

(2) Specifické požadavky na úpravu a hodnocení jiných vlastností se provedou podle
schválených TPD příslušných přejezdových konstrukcí.

9.6.2.2 Plastbetonové přejezdové konstrukce
(1) Rozměrové tolerance musejí odpovídat schváleným TPD přejezdové konstrukce.

(2) Specifické požadavky na úpravu a hodnocení jiných vlastností se provedou podle
schválených TPD příslušných přejezdových konstrukcí.

9.6.2.3 Železobetonové přejezdové konstrukce s velkoplošnými panely
s integrovanými prostupy pro kontinuálně uložené kolejnice

(1) Rozměrové tolerance musejí odpovídat schváleným TPD přejezdové konstrukce.

(2) Specifické požadavky na úpravu a hodnocení jiných vlastností se provedou podle
schválených TPD příslušných přejezdových konstrukcí.

9.6.2.4 Přejezdový pražec

(1) Pražce musejí odpovídat požadavkům ČSN EN 13230-1 Železniční aplikace - Kolej -
Betonové příčné a výhybkové pražce - Část 1: Obecné požadavky.

9.6.2.5 Živičné přejezdové vozovky

(1) Přípustné odchylky pro úpravu přejezdové vozovky v úseku správy vlastníka dráhy jsou
uvedeny v příslušných kapitolách TKP PK a to podle prací a druhu materiálu použitého
v konstrukci přejezdové vozovky. Pro hutněné asfaltové vrstvy v kapitole 7 TKP PK, pro
litý asfalt v kapitole 8 TKP PK, pro dlažby v kapitole 9 TKP PK a pro postřiky a nátěry
vozovek v kapitole 26 TKP PK.

9.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(1) Klimatická omezení pro práce, které jsou prováděny při stavbě nebo rekonstrukci
přejezdů stanoví příslušné kapitoly TKP. Pro zemní práce kapitola 3 TKP, pro odvodnění
kolejiště kapitola 4 TKP, pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku kapitola 6
TKP, pro kolejové lože kapitola 7 TKP, pro konstrukce koleje a výhybek kapitola 8 TKP,
pro oplocení kapitola 11 TKP, pro podchody chrániček a kolektorů kapitola 12 TKP, pro
podchody plynu a vody kapitola 13 TKP, pro podchody kanalizace kapitola 14 TKP, pro
zabezpečovací zařízení kapitola 27 TKP, pro podchody sdělovacích kabelů kapitola 28

15/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

TKP, pro elektrické vedení kapitola 30 a 31 TKP a pro zařízení trati a traťové značky
kapitola 32 TKP.

(2) Pro úpravu napojení pozemní komunikace na přejezdovou vozovku v úseku správy
vlastníka pozemní komunikace stanoví klimatická omezení příslušná kapitola TKP PK a to
podle prací a materiálů použitých v konstrukci vozovky. Pro zemní práce kapitola 4
TKP PK, pro odvodnění a chráničky inženýrských sítí kapitola 3 TKP PK, pro podkladní
vrstvy kapitola 5 TKP PK, pro hutněné asfaltové vrstvy kapitola 7 TKP PK, pro litý asfalt
kapitola 8 TKP PK, pro dlažby kapitola 9 TKP PK, pro dopravní značky a dopravní zařízení
kapitola 14 TKP PK, pro postřiky a nátěry vozovek kapitola 26 TKP PK, případně i další
související kapitoly.

(3) Pro živičné konstrukce přejezdové vozovky v úseku správy vlastníka dráhy stanoví
klimatická omezení příslušná kapitola TKP PK a to podle prací a materiálů použitých
v konstrukci vozovky. Pro hutněné asfaltové vrstvy kapitola 7 TKP PK, pro litý asfalt
kapitola 8 TKP PK, pro dlažby kapitola 9 TKP PK, pro postřiky a nátěry vozovek kapitola
26 TKP PK, případně další související kapitoly.

9.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

(1) Pro odsouhlasení stavebních prací, které jsou prováděny při stavbě nebo rekonstrukci
přejezdů stanoví požadované postupy příslušné kapitoly TKP. Pro zemní práce kapitola 3
TKP, pro odvodnění kolejiště kapitola 4 TKP, pro konstrukční vrstvy tělesa železničního
spodku kapitola 6 TKP, pro kolejové lože kapitola 7 TKP, pro konstrukce koleje a výhybek
kapitola 8 TKP, pro nástupiště, rampy, zarážedla a účelové komunikace kapitola 10 TKP,
pro oplocení kapitola 11 TKP, pro podchody chrániček a kolektorů kapitola 12 TKP, pro
podchody plynu a vody kapitola 13 TKP, pro podchody kanalizace kapitola 14 TKP, pro
zabezpečovací zařízení kapitola 27 TKP, pro podchody sdělovacích kabelů kapitola 28
TKP, pro elektrické vedení kapitola 30 TKP a kapitola 31 TKP a pro zařízení trati a traťové
značky kapitola 32 TKP.

(2) Pro odsouhlasení stavebních prací v oblasti napojení pozemní komunikace na
přejezdovou vozovku v úseku správy vlastníka pozemní komunikace stanoví požadavky
na přejímku prací příslušná kapitola TKP PK a to podle prací a materiálů použitých
v konstrukci vozovky. Pro zemní práce kapitola 4 TKP PK, pro odvodnění a chráničky
inženýrských sítí kapitola 3 TKP PK, pro podkladní vrstvy kapitola 5 TKP PK, pro hutněné
asfaltové vrstvy kapitola 7 TKP PK, pro litý asfalt kapitola 8 TKP PK, pro dlažby kapitola
9 TKP PK, pro dopravní značky a dopravní zařízení kapitola 14 TKP PK, pro postřiky
a nátěry vozovek kapitola 26 TKP PK, případně i další související kapitoly.

(3) Pro stanovení a odsouhlasení správného postupu prací předloží zhotovitel před jejich
zahájením kontrolní a zkušební plán. Kontrolní a zkušební plán musí zahrnovat kontrolní
postupy pro stavební úpravy specifické pro daný typ přejezdové konstrukce podle těchto
TKP a podle schválených TPD. Vložení přejezdové konstrukce se provádí obvykle při
uzavírce pozemní komunikace a výluce koleje. Z časových důvodů je nutné, aby
konstrukční vrstvy, které budou zakryty, byly provedeny v takové kvalitě, aby mohly být
odsouhlaseny stavebním dozorem operativně.

(4) Pro přejezdy mohou být použity pouze konstrukce vyrobené podle schválených TPD
a u nichž výrobce dokladuje tzv. Prohlášení o shodě a platné Stavební technické
osvědčení.

(5) Stavební dozor provede do stavebního deníku zápis o odsouhlasení kompletnosti a stavu
dodávky přejezdové konstrukce před jejím zabudováním do přejezdové vozovky. Se
součástmi případně poškozenými při přepravě či skladování se naloží podle pokynu
stavebního dozoru (mohou se například instalovat k dopravou nezatíženému okraji
přejezdu, mohou být opraveny, případně se označí a vyřadí).

(6) Pro živičné části konstrukce přejezdové vozovky v úseku správy vlastníka dráhy stanoví
požadavky na přejímku prací příslušná kapitola TKP PK a to podle prací a materiálů
použitých v konstrukci vozovky. Pro hutněné asfaltové vrstvy kapitola 7 TKP PK, pro litý

16/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

asfalt kapitola 8 TKP PK, pro dlažby kapitola 9 TKP PK, pro postřiky a nátěry vozovek
kapitola 26 TKP PK, případně další související kapitoly.

(7) Převzetí prací se provede podle kapitoly 1 TKP Všeobecně (dále jen „kapitola 1 TKP“),
případně také kapitoly 1 TKP PK Všeobecně (dále jen „kapitola 1 TKP PK“). Po převzetí
díla uschová vlastník přejezdu příslušné certifikáty osvědčení o jakosti materiálu
a výrobků nejméně na dobu smluvně sjednané záruky na provedené dílo.

(8) Pokud přejezdová konstrukce vyžaduje v souladu s TPD údržbu během záruční doby,
zajišťuje tuto údržbu provozovatel dráhy.

9.9 KONTROLNÍ A OVĚŘOVACÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ
A PŘETVOŘENÍ (DEFORMACÍ)

(1) Pro kontrolní měření a měření posunů a deformací platí kapitola 1 TKP. Kontrolní měření
se provedou podle projektové dokumentace přejezdu a podle kontrolního a zkušebního
plánu. Kontrolní a zkušební plán stanoví i kontrolní měření souvisejících zhotovovacích
prací na přejezdu podle jednotlivých kapitol těchto TKP a podle jednotlivých kapitol
TKP PK.

9.10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

(1) Přejezdové konstrukce s pryžovou pojížděnou vozovkou snižují hlučnost provozu
silničních vozidel na přejezdu.

(2) Materiál vyzískaný při stavbě a rekonstrukci přejezdu může být recyklován, nebo je nutno
s materiálem naložit jako s výziskem podle druhu jeho zařazení ve shodě s PD nebo
rozhodnutím stavebního dozoru.

9.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ
OCHRANA

9.11.1 VŠEOBECNĚ

(1) Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně
stanoví kapitola 1 TKP.

(2) Práce na pokládce přejezdu obvykle probíhají za uzavírky pozemní komunikace a za
výluky koleje. Technologické postupy doporučené v odstavci 9.3.3 této kapitoly TKP byly
vypracovány s ohledem na zkrácení výluky koleje na minimální dobu. Po přípravě
pražcového podloží a železničního svršku je možné provádět zhotovovací práce i za
provozu koleje v závislosti na použité technologii prací (použité mechanizaci) a přijatých
bezpečnostních opatřeních.

9.11.2 PRÁCE BEZ VÝLUKY KOLEJE

(1) Práce bez výluky koleje se musí řídit tak, aby pracovní místo mohlo být v každé době
bezpečně pojížděno určenou rychlostí. Práce řídí odpovědný zástupce zhotovitele.

9.11.3 PRÁCE ZA VÝLUKY KOLEJE

(1) Předpokládané výluky kolejí se projednávají, povolují, zahajují a ukončují podle předpisu
SŽ D7/2 Organizování výlukových činností.

(2) Práce musí být připraveny a organizovány tak, aby výluka byla co neúčelněji využita
a výlukové časy byly dodrženy. Současně musí být dodržena ustanovení předpisů SŽ D1
ČÁST PRVNÍ Dopravní a návěstní předpis pro tratě nevybavené evropským vlakovým

17/18
TKP Kapitola 9 – Železniční přejezdy a přechody Účinnost od 1. ledna 2024

zabezpečovačem případně SŽ D3 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy
provozovatele dráhy.
(3) Obecné zásady pro výluky dopravní cesty jsou popsány v kapitole 1 TKP.

9.11.4 BEZPEČNOST PŘI PRÁCI S PŘEJEZDOVÝMI KONSTRUKCEMI

(1) Pro montáž přejezdových konstrukcí je nutno používat speciální závěsné prostředky
uvedené výrobcem ve schválených TPD.

(2) Při práci s materiály silničního stavitelství je nutné dodržet bezpečnostní ustanovení,
která uvádí pro hutněné asfaltové vrstvy kapitola 7 TKP PK, pro litý asfalt kapitola 8 TKP
PK, pro dlažby kapitola 9 TKP PK, pro dopravní značky a dopravní zařízení kapitola 14
TKP PK, pro postřiky a nátěry vozovek kapitola 26 TKP PK, případně i další související
kapitoly.

9.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

(1) Seznam citovaných a souvisejících dokumentů je uveden v Příloze A Kapitoly 1 TKP, která
je ke stažení na webových stránkách SŽ.

18/18
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 4283993, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 18 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Hana BOUBERLOVÁ
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 05.01.2024 11:52:58
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 10

NÁSTUPITĚ, RAMPY, ZARÁEDLA,
ÚČELOVÉ KOMUNIKACE A ZPEVNĚNÉ

PLOCHY

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 6

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 7.4.2008

č.j.: 12153/08-OKS

Účinnost od: 1.7.2008

Počet listů : 6

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2008
Označení textu po stranách znamená věcnou změnu textu oproti TKP - Třetímu aktualizovanému
vydání /z roku 2000/.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

10.1 ÚVOD 3

10.1.1 Nástupitě a rampy 3

10.1.2 Zaráedla 3

10.1.3 Účelové komunikace a zpevněné plochy 3

10.1.4 Odvodnění 3

10.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 3

10.2.1 Nástupitě a rampy 3

10.2.2 Zaráedla 4

10.2.3 Účelové komunikace a zpevněné plochy 4

10.2.4 Odvodnění 4

10.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 4

10.3.1 Nástupitě a rampy 4

10.3.1.1 Obrubníky, krajníky a prefabrikované nástupitní zídky 4

10.3.1.2 Obrubníky a krajníky monolitické 5

10.3.1.3 Kryt dláděný 5

10.3.1.4 Kryt z asfaltové směsi 5

10.3.1.5 Kryt z cementového betonu 5

10.3.2 Zaráedla 6

10.3.2.1 Betonové zaráedlo 6

10.3.2.2 Kolejnicové zaráedlo 6

10.3.2.3 Zemní zaráedlo 6

10.3.3 Účelové komunikace a zpevněné plochy 6

10.3.3.1 Obrubníky asfaltové 6

10.3.3.2 Kryt dláděný 6

10.3.4 Odvodnění 7

10.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUKY 7

10.4.1 Dodávka 7

10.4.2 Skladování 7

10.4.3 Počáteční zkouky 7

10.4.3.1 Betony 7

10.4.3.2 Asfaltové směsi 7

10.4.3.3 Cementobetonové kryty 7

10.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 7

10.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 8

10.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 8

10.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 9

10.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 9

10.10 EKOLOGIE 9

10.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 9

10.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 9

10.12.1 Technické normy 10

10.12.2 Předpisy 11

10.12.3 Související kapitoly TKP 11

1
Seznam zkratek

ČD České dráhy, akciová společnost
ČR Česká republika
ČSN Česká technická norma
LA Litý asfalt
LAH Litý asfalt hrubozrnný
LAJ Litý asfalt jemnozrnný
LAP Litý asfalt pískový
LAS Litý asfalt středně zrnný
PK Pozemní komunikace
SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TP Technické podmínky
VL Vzorový list
ZTKP Zvlátní technické kvalitativní podmínky

2
10.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP -
Veobecně.

Kapitola 10 TKP zahrnuje zřízení nástupiť, ramp, zaráedel, účelových komunikací, zpevněných ploch a jejich
odvodnění ve shodě s uspořádáním, rozměry a podrobnostmi uvedenými na výkresech projektové dokumentace
(dále jen dokumentace) a poadavky určenými technickými kvalitativními podmínkami (dále jen TKP).

Tato kapitola neplatí pro silnice a dálnice, u kterých se postupuje podle TKP staveb pozemních komunikací,
které rovně v podrobnostech platí pro účelové komunikace a zpevněné plochy.

Kapitola dále nezahrnuje úpravu zemní pláně, pro kterou platí kapitola 3 TKP, a svodné a kmenové potrubí pro
odvodnění, pro které platí kapitola 14 TKP. Dále tato kapitola neřeí zastřeení a přístupy na nástupitě.

10.1.1 Nástupitě a rampy

Druh nástupiť a ramp určuje dokumentace. Nástupitě se dělí na úrovňová (přístup cestujících v úrovni kolejí)
a mimoúrovňová (přístup cestujících mimo úroveň koleje). Technické parametry nástupiť jsou uvedeny
v ČSN 73 4959. Nástupitě mohou být s pevnou nástupní hranou (tvořenou schváleným typem prefabrikátu či
obrubníkem) nebo bez pevné nástupní hrany (sypaná nástupitě). Vechna nová a rekonstruovaná nástupitě
musí mít pevnou nástupní hranu. Poadavky na obrubníky, krajníky, nástupitní zídky z prefabrikovaných dílců,
podkladní vrstvy a kryt nástupiť a ramp jsou rovně určeny dokumentací. V následujících odstavcích se uvádějí
technické a kvalitativní poadavky na kryty z běných cementobetonových dladic, zámkové dlaby,
z cementového betonu, hutněných asfaltových směsí a litého asfaltu. Prefabrikovanými dílci se zde rozumějí
dílce z betonu, různých konglomerovaných směsí a přírodního kamene vyrobené ve výrobnách.

10.1.2 Zaráedla

Umístění a druh zaráedel určuje dokumentace. V této kapitole jsou specifikovány kvalitativní poadavky na
beton těla zaráedel, na druh pouité výztue v zaráedlech a druh pouité zeminy v případě zemního zaráedla.

10.1.3 Účelové komunikace a zpevněné plochy

Podkladní vrstvy a kryt komunikací a zpevněných ploch je určen dokumentací. V následující skupině prací se
dále uvádějí technické a kvalitativní poadavky na asfaltové obrubníky a na kryty, které nebyly popsány
v čl. 10.1.1 této kapitoly, tj. z dlaebních kostek z přírodního kamene, z vegetačních tvárnic a ze elezo-
betonových panelů.

10.1.4 Odvodnění

Tato kapitola zahrnuje odvodnění nástupiť, ramp, účelových komunikací a zpevněných ploch, a to otevřenými
příkopy, rigoly, laby a skluzy.

10.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Vechny materiály musí odpovídat poadavkům dokumentace a musí být odsouhlaseny SDC nebo stavebním
dozorem před započetím prací. Podmínky pro jejich pouití stanoví kapitola 1 TKP Veobecně.

10.2.1 Nástupitě a rampy

Prefabrikované obrubníky, krajníky a nástupitní zídky vech typů musí splňovat ustanovení ČSN EN 1340.

Materiály pro obrubníky z monolitického betonu (betonované na místě) musí svými vlastnostmi odpovídat
kapitolám 17 a 18 TKP a ustanovením ČSN EN 206-1, zvlátě s ohledem na působení mrazu a chemických
rozmrazovacích prostředků.

Nástupitní zídky se zřizují z betonových tvárnic, pokud dokumentace neurčuje jinak. Beton pro výrobu těchto
prefabrikátů musí svými vlastnostmi odpovídat kapitolám 17 a 18 TKP.

Cementobetonová dlaba z běných dladic, zámková dlaba a polovegetační tvárnice musí odpovídat
ustanovením ČSN 73 6131.

Litý asfalt typu LAP (pískový), LAJ (jemnozrnný), LAS (střednězrnný) a LAH (hrubozrnný), pouitý pro kryt
nástupiť, ramp a dopravních ploch, musí svým sloením a kvalitou odpovídat ČSN 73 6122.

3
Asfaltový beton a asfaltový koberec kteréhokoliv typu musí svými vlastnostmi a svou kvalitou odpovídat
ČSN 73 6121.

Cementový beton pro kryt chodníků a dopravních ploch musí svým sloením a kvalitou odpovídat podmínkám
stanoveným v kapitole 17 TKP. Pro výrobu směsi je mono pouít pouze kvalitních portlandských cementů nebo
cementů silničních.

Podkladní vrstvy se zřizují z nestmelených materiálů, které musí odpovídat poadavkům ČSN 73 6126, nebo
materiálů spojených asfaltovými nebo hydraulickými pojivy, pro které platí ustanovení ČSN 73 6121,
ČSN 73 6124, ČSN 73 6125, ČSN 73 6127 a ČSN 73 6128.

10.2.2 Zaráedla

Materiál zaráedel musí splňovat podmínky a ustanovení uvedené ve Vzorovém listu elezničního spodku 9
s výjimkou výztue, pro kterou platí kapitola 17 TKP.

10.2.3 Účelové komunikace a zpevněné plochy

Asfaltové obrubníky se vyrábějí z asfaltových obalovaných směsí, a to z asfaltového betonu nebo litého asfaltu.
Jejich kvalita a sloení mají přiměřeně odpovídat ustanovením ČSN 73 6121 pro asfaltový beton jemnozrnný pro
obrusné vrstvy a ČSN 73 6122 pro litý asfalt. Pro odsouhlasení materiálů je stavební dozor oprávněn poadovat
technologický předpis a zkuební pokládku obrubníku ze stejné směsi a stejným technickým vybavením, jakého
bude pouito na stavbě.

Vegetační dílce a elezobetonové panely musí splňovat podmínky ČSN 73 6131-2, ČSN 73 6131-3 a TP 153.

10.2.4 Odvodnění

Rozměry, materiál, typ a případné dalí poadované vlastnosti materiálu a dílců pro odvodnění a pro chráničky
určuje dokumentace. Poadavky na beton rigolů, labů a skluzů betonovaných na místě, i prefabrikovaných,
stanoví kapitola 17 TKP. Dalí vlastnosti prefabrikovaných rigolů, labů a skluzů stanoví kapitola 17 TKP. Pro
liniové odvodňovače z kovu, polymerovaných betonů a dalích předloí zhotovitel návrh k odsouhlasení
stavebnímu dozoru.

10.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

Pokládka nástupitních desek do správné polohy od osy koleje se provádí a po poloení a konečném podbití
přilehlé koleje.

10.3.1 Nástupitě a rampy

Při zřizování nástupiť a ramp je nutné dodrovat zásady ČSN 73 4959, Vzorového listu elezničního spodku
8 a vyhláky č. 369/2001 Sb..

10.3.1.1 Obrubníky, krajníky a prefabrikované nástupitní zídky

Osazování obrubníků, krajníků a nástupitních zídek se provádí do zavlhlé betonové směsi z betonu pevnostní
třídy C 12/15, pokud dokumentace neurčuje jinak, a musí splňovat podmínky ČSN EN 206-1. Tlouťka loe
a boční opěra musí odpovídat dokumentaci. Spáry mezi čely obrubníků, krajníků a nástupitních zídek nesmějí
být větí ne 10 mm a vyplňují se betonem nebo cementovou maltou poadovanou dokumentací, která musí
vyhovovat poadavkům ČSN EN 998-2.

Podklad pro osazování musí být pevný, řádně zhutněný.

Prvních 7 dní po osazení se provádí oetřování podkladního betonu a výplně spár podle ČSN EN 206-1.

Podloky nástupitních tvárnic nebo úloné bloky u nástupitě se osazují na upravené kolejové loe, vyrovnané
vrstvou drtě podle dokumentace. Případně je moné přesnou polohu podloek nástupitních tvárnic zajistit jejich
uloením do cementové malty. Podloky nebo úloné bloky se pečlivě vyrovnají výkově i směrově a prostor se
zasype a do výe horní plochy praců drtí, která se zhutní. Při pouití speciálních materiálů se postupuje podle
pokynů výrobce.

Násyp tělesa musí být zhutněn podle kapitoly 3 TKP.

U úrovňového nástupitě se na straně, kde není nástupitní zídka, osadí do maltového loe podélný betonový
obrubník. Betonový obrubník odděluje vlastní povrchovou úpravu nástupitní plochy od zásypu drtí. Povrchová

4
úprava nástupitní plochy a úprava nástupiť při ukončení rampou nebo na přejezdech se řídí zásadami podle
Vzorového listu elezničního spodku 8, ČSN 73 4959 a kapitoly 9 TKP.

10.3.1.2 Obrubníky a krajníky monolitické

Podklad pro betoná musí být pevný, řádně zhutněný v souladu s ČSN 72 1006.

Monolitické obrubníky a krajníky mohou být betonovány speciálním finierem nebo do bednění. Tvar bednění
udává dokumentace stavby, materiál bednění musí zaručovat hladké lícní plochy, podrobnosti stanovuje kapitola
17 TKP. Svrchní plocha betonu musí být vyhlazena.

Hutnění se provede běnými hutnícími metodami tak, aby beton byl zpracován v celé tlouťce. Povrch musí být
po zhutnění rovný a uzavřený.

Pracovní záběr musí končit výhradně dilatační spárou. Dilatační spáry jsou kolmé k podélné ose obrubníku nebo
krajníku a zřizují se v úrovni dilatačních spár přilehlé vozovky, avak v maximální vzdálenosti 5 m. Úpravu
a výplň dilatačních spár předepisuje dokumentace. Výplň spár musí být řádně provedena.

Prvních 7 dní po betonái se provádí oetřování betonu podle kapitoly 17 TKP.

10.3.1.3 Kryt dláděný

Způsob pokládky cementobetonové dlaby stanoví ČSN 73 6131-1.

Pro zřizování dlaeb libovolných typů platí přísluná ustanovení ČSN 73 6131 a TKP staveb pozemních
komunikací.

Speciální dlaby se provedou podle technologického předpisu zhotovitele, který podléhá schválení stavebního
dozoru.

10.3.1.4 Kryt z asfaltové směsi

Litý asfalt lze rozprostírat na suchý betonový podklad při vytvoření izolační mezivrstvy nebo přímo na podklad
z asfaltové vrstvy. Typ izolační vrstvy stanoví dokumentace nebo stavební dozor. Při výrobě směsi litého asfaltu,
jeho dopravě a rozprostírání je třeba dodrovat ustanovení ČSN 73 6122. Rozprostírání můe být strojní nebo
ruční, výsledný povrch litého asfaltu musí být opatřen zdrsňujícím posypem z drobného kameniva podle
ČSN 73 6122, který se za tepla zaválcuje do povrchu.

Asfaltový beton nebo asfaltový koberec lze pokládat na vrstvu cementového betonu, vrstvu kameniva
zpevněného cementem nebo na zhutněnou vrstvu nestmeleného drceného kameniva. Tyto vrstvy se opatří
asfaltovým spojovacím postřikem podle ČSN 73 6129. Rozprostírání, ostatní podmínky pokládky a způsob
hutnění budou uvedeny v technologickém předpisu zhotovitele, který musí schválit stavební dozor. Ručního
rozprostření můe být pouito pouze se svolením stavebního dozoru.

10.3.1.5 Kryt z cementového betonu

Provádění krytů nástupiť a ramp z cementového betonu se řídí ustanoveními ČSN 73 6123 platnými pro
vozovky skupiny IV. Betoná se provádí finierem nebo ručně na řádně zhutněný podklad z drceného nebo
těeného kameniva.

Pro lepí zpracovatelnost směsi je moné pouít různé plastifikační přísady, které jsou osvědčeny na základě
zkouek provedených oprávněnou odbornou institucí nebo osvědčeny dlouhodobým pouitím v praxi. Pokud
bude nutné pouít látky zpomalující nebo urychlující tuhnutí betonu, musí být vhodnost jejich pouití prokázána
průkazními zkoukami. Pouití vech přísad musí být schváleno stavebním dozorem.

Vzdálenost a rozmístění dilatačních spár a oddělovací vloky určuje dokumentace. Vzdálenost nemá být větí
ne 25ti a 30ti násobek tlouťky vrstvy. Dilatační spáry se vytvářejí vkládáním oddělovacích vloek nebo
dodatečným prořezáváním ztvrdlého betonu ve shodě s dokumentací. Příčné smrťovací spáry se řeou
v tzv."otevřené době řezání", tj. v době, kdy cementobetonový kryt je dostatečně únosný a do doby, ne teplota
krytu přestane stoupat, nejpozději vak do 24 hodin po betonái. Při řezání nesmí docházet k vytrhávání zrn
kameniva a olamování hran.

Po dosaení stáří betonu 28 dní je nutné spáry utěsnit. Těsnění spáry musí zabránit vnikání vody a pevných
nečistot do prostoru spáry a zabezpečit funkčnost spáry při objemových změnách cementového betonu.
Po dohodě se stavebním dozorem lze pouít zálivky za horka, tmely za studena, případně pruné prefabrikované
vloky.

5
Prvých 7 dní po skončení betonáe je nutné provádět oetřování betonu podle ČSN EN 206-1 a ČSN 73 6123.

10.3.2 Zaráedla

Při zřizování zaráedel je nutné dodrovat zásady podle Vzorového listu elezničního spodku 9.

10.3.2.1 Betonové zaráedlo

Druh betonu a konstrukce musí odpovídat dokumentaci a poadavkům ČSN EN 206-1 a kapitol 17 a 18 TKP.
Pro základ zaráedla se nejprve provede výkop jámy. Je-li navren těrkopískový poltář, zhutní se náleitě
ručními pěchy. Pro těleso zaráedla se zhotoví bednění a svaří ocelová výztu. Do bednění se zapustí kamenáče
pro připevnění nárazníků, úhelník pro osazení návěstidla a trubka pro kabel osvětlení. Betoná zaráedla se
provede bez pracovních spár. Po odbednění betonu se provede případná povrchová úprava, zaoblí se viditelné
hrany a osadí se nárazníky a návěstidlo.
Hloubku zaloení a stupeň zhutnění podloí předepisuje dokumentace.
Prvých 7 dní po skončení betonáe je nutné provádět oetřování betonu podle kapitoly 17 TKP.

10.3.2.2 Kolejnicové zaráedlo

Pokud se kolejnicové zaráedlo buduje na stávající koleji, na jejím konci je nejprve nutné odmontovat 4,1 m
koleje, sníit a upravit kolejové loe a osadit dřevěné prace v předepsané poloze. Zřizuje-li se zaráedlo a za
koncem kusé koleje, je nutné úsek 4,1 m upravit nově s kolejovým loem a praci. Na prace se připevní dva
rámy kolejnicového zaráedla, spojí se nárazníkovým trámcem a opatří nárazníky. Zaráedlo se doplní
návěstidlem a trubkou pro přívod osvětlovacího kabelu.

10.3.2.3 Zemní zaráedlo

Hlavní částí zemního zaráedla je zemní hrázka, která se zřizuje ze zemin, zaručujících stabilitu a tvar tělesa.
Hrázka se sype po vrstvách tlouťky 0,25 m a vrstvy se hutní podle zásad uvedených v kapitole 3 TKP.

10.3.3 Účelové komunikace a zpevněné plochy

Při zřizování účelových komunikací a zpevněných ploch je nutné dodrovat zásady podle Vzorového listu
elezničního spodku 10.
Tento článek řeí obrubníky asfaltové a kryt dláděný, které nejsou řeeny v článku 10.3.1.
Vozovka účelových komunikací i zpevněných ploch včetně zpevněné krajnice má příčný sklon směrem
od koleje. Pokud toto není moné dodret, je nutné zajistit odvedení stékající vody mimo kolejitě.

10.3.3.1 Obrubníky asfaltové

Pokládka asfaltových obrubníků se provede speciálním finierem. Obalovaná směs při pokládce musí mít teplotu
min. 140°C. Obrubníky jsou pokládány na lonou nebo obrusnou asfaltovou vrstvu vozovky opatřenou
spojovacím postřikem.
Asfaltové obrubníky se kladou bez dilatačních spár. Pracovní záběr musí končit svislou plochou kolmou
k podélné ose obrubníku. Před dalí pokládkou se styčná plocha prohřeje, aby bylo zaručeno dokonalé spojení
starého a nového materiálu. Obrubníky musí být dobře zhutněny v celém svém průřezu, povrch musí být bez
trhlin, děr nebo otvorů.
Obrubníky z litého asfaltu (dále jen LA) se kladou do bednění po vrstvách v maximální tlouťce 50 mm.
Provedení asfaltových obrubníků se musí řídit technologickým předpisem vypracovaným zhotovitelem
a schváleným stavebním dozorem.

10.3.3.2 Kryt dláděný

Způsob pokládky kamenné dlaby stanoví ČSN 73 6131-1.
Vegetační dílce se osazují na odvodněnou zemní pláň. Je-li v podloí propustná zemina, není třeba odvodnění
provádět. Osazené tvárnice se zasypou ornicí a zatravní.

6
Montá betonových panelů se provádí podle zásad uvedených v ČSN 73 6131-2. Betonové panely se ukládají na
pevný urovnaný podklad, který je upraven do náleitého příčného sklonu podle dokumentace. Uloení panelů na
pískovém podkladu (tlouťka podle dokumentace) musí být po celé jejich ploe a styčné hrany musí být v jedné
rovině. Spáry mezi panely se vyplní ve shodě s dokumentací pískem, asfaltovou zálivkou nebo cementovou
maltou.

10.3.4 Odvodnění

Při zřizování odvodnění je nutné dodrovat zásady podle Vzorového listu elezničního spodku 3 a kapitoly
4 TKP.
Příkopy, rigoly, laby, skluzy, příkopové zídky, kaskády a trativodní vyústí se provedou v souladu s dokumen-
tací. Při pouití betonových dílců a dlaeb je nutno dodret předepsaný sklon dna a jednotlivé prvky musí být
zalícovány tak, aby voda mohla plynule odtékat. Při betonování odvodnění speciálním finierem nebo do
bednění musí být horní plocha betonu vyhlazena. Podklad pro betoná musí být pevný a řádně zhutněný.
Pracovní záběr musí končit výhradně dilatační spárou. Dilatační spáry jsou kolmé k podélné ose a zřizují se
v úrovni dilatačních spár přilehlé betonové vozovky, avak v maximální vzdálenosti 10 m.
Prvních sedm dní po betonái se provádí oetřování betonu podle ČSN EN 206-1.
Pro provádění betonářských prací platí pokyny a poadavky uvedené v kapitole 17 TKP.
U liniových odvodňovačů navrhne zhotovitel konkrétní systém v souladu s pokyny výrobce a předloí
k odsouhlasení stavebnímu dozoru.
Drenáe pro trvalé odvodnění pláně se provedou podle dokumentace, v ní je stanoven druh materiálu, hloubka,
profil, poloha i konstrukční uspořádání. Pro jejich zřízení platí kapitola 4 TKP.

10.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A POČÁTEČNÍ ZKOUKY

10.4.1 Dodávka

Vechen dodaný materiál musí mít předepsanou kvalitu dokladovanou prohláením shody (osvědčením
o jakosti) nebo certifikací autorizované zkuebny podle přísluných právních předpisů.

10.4.2 Skladování

Prefabrikáty dodávané i stavenitní musí být skladovány na upravených plochách tak, aby nedolo k jejich
pokození.

10.4.3 Počáteční zkouky

10.4.3.1 Betony

Pokud budou průkazní zkouky stavebním dozorem poadovány, provedou se podle kap. 17 TKP.

10.4.3.2 Asfaltové směsi

Počáteční zkouky asfaltových směsí a LA zajiťuje zhotovitel. Jejich přílohou jsou certifikáty nebo prohláení
shody asfaltových pojiv a kameniva. Počáteční zkouky musí být provedeny podle ČSN 73 6160, přílohy 1.
Musí být stanoveno sloení asfaltových směsí, pracovní teploty pro výroby a zpracování směsí a způsob jejich
zhutnění. Asfaltová směs musí mít fyzikálně mechanické vlastnosti splňující parametry stanovené ČSN 73 6121,
respektive ČSN 73 6122 pro LA nebo vlastnosti předepsané ZTKP pro určitou stavbu. Asfaltová směs nebo LA
nesmí být pouita bez odsouhlasení počátečních zkouek stavebním dozorem.

10.4.3.3 Cementobetonové kryty

Postupuje se podle ustanovení ČSN 73 6123.

10.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Odběr vzorků a kontrolní zkouky betonu na místě betonovaných obrubníků a nástupitních zídek se provádí
podle kapitoly 17 TKP.

7
Pro nástupitě, rampy a dopravní plochy z cementového betonu platí pro odběr vzorků a kontrolní zkouky
ustanovení ČSN 73 6123.

Odběr vzorků, kontrolní zkouky a zkouky hotové úpravy z asfaltových směsí a LA se provádí v rozsahu
a četnosti stanovené ČSN 73 6121 a ČSN 73 6122.

Zkouení asfaltových obrubníků se provádí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako u ploných úprav
z asfaltových směsí. Stupeň zhutnění se nezjiťuje.

Výsledky zkouek je třeba předloit stavebnímu dozoru. Z výsledků vech provedených zkouek připraví
zhotovitel zprávu, kterou přiloí k ádosti o zahájení přejímacího řízení.

ádná konstrukce, vrstva nebo konstrukční část nesmí být zakryta bez souhlasu stavebního dozoru. Zhotovitel
musí umonit stavebnímu dozoru zkontrolovat jakoukoliv část provedených prací, které mají být zakryty nebo
které se dostanou dalím stavebním postupem mimo dohled stavebního dozoru. Zhotovitel sdělí stavebnímu
dozoru plánovaný termín zakrytí určité části provedených prací.

10.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

Vzdálenost hrany nástupitě od osy koleje musí být v souladu s projektovou dokumentací s tolerancí při přejímce
prací -0/+20 mm (měřeno od přímky procházející osou koleje a kolmé na spojnici temen kolejnicových pasů).
Doporučuje se zřizovat práh nástupitě na horní hranici této tolerance. Pro posouzení je přitom podstatná
vzdálenost vůči skutečné poloze koleje, nikoliv vůči teoretické poloze projektované. Výkové umístění
nástupitní hrany musí odpovídat dokumentaci s tolerancí +0/-10 mm. Průběh viditelných hran musí být plynulý
bez viditelných nerovností. Absolutní výkové odchylky nivelety temene kolejnicového pásu od její
projektované nadmořské výky při přejímce dokončených prací v nástupiti před zahájením trvalého provozu
v koleji jsou uvedeny v ČSN 73 6360 2, tabulka 5.

Nástupitní tvárnice musí být uloeny na úloné bloky centricky, maximální přípustná odchylka v podélném
směru činí ± 50 mm.

Maximální velikost spáry mezi konzolovými nástupitními deskami je 10 mm.

Rovnost dokončeného povrchu nástupiť, ramp a dopravních ploch s libovolným krytem se kontroluje latí délky
4,0 m podle ČSN 73 6175. Hloubka nerovností pod volně poloenou latí nesmí překročit 10 mm, odchylka
příčného sklonu předepsaného dokumentací stavby nesmí být větí ne 0,5 %, v ádném případě vak nesmí
dojít k vytváření kaluí (musí být zajitěn odtok vody). Dláděné kryty nástupiť, ramp a dopravních ploch musí
vyhovovat podmínkám stanoveným ČSN 73 6131-1.

Odchylka tlouťky krytových a podkladních vrstev nesmí překročit hodnoty předepsané příslunou ČSN, podle
které byla vrstva zřízena (viz oddíl 10.3.).

Poklopy achet mříí vpustí a roty liniových labů, musí být v pochozích a pojízdných částech v úrovni přilehlé
zpevněné úpravy, odchylka se nepřipoutí. Při umístění vpustí v odvodňovacích zařízeních (laby, rigoly) se
mří osadí 10 a 20 mm pod úrovní zpevnění. V ostatních případech (nezpevněné plochy) je přípustná výková
odchylka ±50 mm. Příkopy, rigoly, betonové laby a skluzy smějí mít výkovou odchylku ±10 mm, nesmí vak
dojít k vytváření kaluí nebo stupňů ve dně.

Záruky a záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP. Během záruční doby nesmí zařízení popisovaná touto
kapitolou vykazovat ádné závady v poloze vůči koleji, odvodnění, ani technickém stavu zařízení.

Údrbu v záruční době zajiťuje správce HIM podle ustanovení v kapitole 1 TKP.

10.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Betoná nástupiť, ramp a dopravních ploch z cementového betonu lze provádět pouze v období, kdy průměrná
denní teplota v průběhu posledních tří dnů neklesla pod +5°C a minimální noční teplota neklesla pod 0°C.

Jestlie je z různých důvodů nutné betonovat v nepříznivých klimatických podmínkách, je nutné beton ochránit.
Betoná, včetně ochrany, podléhá schválení stavebního dozoru.

Kladení obrubníků, dlaby nástupiť, odvodňovacích zařízení, ramp a dopravních ploch do betonového loe lze
provádět pouze v období, kdy průměrná denní teplota v průběhu posledních tří dnů neklesla pod +5°C při pouití
portlandských cementů a pod +8°C při pouití směsných cementů. Noční teploty vak nesmějí klesnout nikdy
pod 0°C.

Dlabu do loe z nestmelených materiálů lze provádět pouze tehdy, neklesne-li noční i denní teplota pod bod
mrazu a současně za podmínky, e podklad, na který je kladena, není promrzlý.

8
Pokládka asfaltových obrubníků a asfaltových vrstev nástupiť, ramp a dopravních ploch můe být prováděna při
venkovní teplotě min.+5°C, v posledních 24 hodinách nesmí vak teplota klesnout pod +3°C. Toto teplotní
omezení neplatí pro litý asfalt.

10.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Při odsouhlasení a převzetí prací kontroluje stavební dozor rozsah, kvalitu a způsob provedení prací, které musí
odpovídat poadavkům smlouvy o dílo. Případné změny musí být předem dohodnuty a odsouhlaseny se
stavebním dozorem. Kvalita provedených prací musí odpovídat přísluným ustanovením této kapitoly. Kontrolní
zkouky dokončených prací se provádějí v rozsahu stanoveném závaznými předpisy, které jsou uvedeny v oddíle
10.5 této kapitoly TKP pro jednotlivé druhy prací.
Nástupitě:
kontroluje se dokumentací předepsaná vzdálenost objektů od koleje, výka nástupní hrany nad temenem
kolejnice, přesah desek a vzdálenost nástupitní zídky od koleje
− u části staveb z prefabrikátů, se kontroluje dokumentací předepsaná vzdálenost nástupitní hrany od osy

koleje, výka nástupní hrany nad temenem kolejnice, přesah desek, neporuenost prefabrikátů, přesnost jejich
uloení, jejich vzájemná poloha a stabilita nástupitních desek při jejich zatíení.
Účelové komunikace a zpevněné plochy:
− odsouhlasení těch částí stavby, které budou po jejím dokončení nepřístupné, musí být provedeno před jejich
zakrytím.
Na jednotlivých částech nástupiť, účelových komunikacích a zpevněných plochách se dále kontroluje:
− konstrukční vrstvy vozovky - míra zhutnění, tlouťka a ířka, kvalita materiálu
− odvodnění
− sklony dna
− správné osazení a neporuenost prvků
− osazení poklopů, mříí a krycích rotů
− kvalita asfaltových směsí a betonu musí být průběně prokazována kontrolními zkoukami.

10.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Není poadováno.

10.10 EKOLOGIE

Při provádění prací musí být dodreny podmínky stanovené právními předpisy, dokumentací a stavebním
povolením. Zvlátní pozornost musí být věnována otázce hlučnosti při nasazení stavebních strojů s přihlédnutím
k charakteru okolní zástavby.
Při pracích na staveniti je povinností zhotovitele při manipulaci se kodlivými látkami a následně při
znekodnění odpadů postupovat v souladu se zákony č. 185/2001 Sb. v platném znění a 254/2001 Sb. v platném
znění.
Podrobnějí poadavky určuje kapitola 1 TKP.

10.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví kapitola
1 TKP.

10.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

9
10.12.1 Technické normy

ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 4: Bezpečnost - Kapitola 41:
Ochrana před úrazem elektrickým proudem
ČSN 33 2000-5-54 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických
zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče
ČSN 34 1500 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční zařízení
ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná ustanovení
ČSN 73 0802 Poární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty
ČSN 73 0804 Poární bezpečnost staveb - Výrobní objekty
ČSN 73 2480 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí
ČSN 73 4959 Nástupitě a nástupitní přístřeky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách
ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic
ČSN 73 6110
ČSN 73 6114 Projektování místních komunikací
ČSN 73 6121
ČSN 73 6122 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování
ČSN 73 6123
ČSN 73 6124 Stavba vozovek. Hutněné asfaltové vrstvy
ČSN 73 6125 Stavba vozovek. Lité asfalty
ČSN 73 6126
ČSN 73 6127 Stavba vozovek. Cementobetonové kryty
ČSN 73 6128
ČSN 73 6129 Stavba vozovek. Kamenivo stmelené hydraulickým pojivem
ČSN 73 6130
ČSN 73 6131-1 Stavba vozovek. Stabilizované podklady
ČSN 73 6131-2
ČSN 73 6131-3 Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy
ČSN 73 6160
ČSN 73 6172 Stavba vozovek. Prolévané vrstvy
ČSN 73 6175
ČSN 73 6177 Stavba vozovek. Vtlačované vrstvy
ČSN 73 6310 Stavba vozovek. Postřiky a nátěry
ČSN 73 6320 Stavba vozovek. Emulzní kalové vrstvy

ČSN 73 6360-2 Stavba vozovek. Dlaby a dílce. Část 1: Kryty z dlaeb
Stavba vozovek. Dlaby a dílce. Část 2: Kryty ze silničních dílců
ČSN 74 4507 Stavba vozovek. Dlaby a dílce. Část 3: Kryty z vegetačních dílců
ČSN EN 206-1 Zkouení silničních ivičných směsí
ČSN EN 998-2 Odběr, měření a zkouení vzorků z krytu cementobetonové vozovky
ČSN EN 1340 Měření nerovnosti povrchů vozovek
ČSN EN 12001 Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů vozovek
Navrhování elezničních stanic
ČSN EN 12697-1 Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách
ČSN P ENV 13670-1 normálního rozchodu
Konstrukční a geometrické uspořádání koleje elezničních drah a její prostorová
poloha - Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údrba
Odolnost proti skluznosti povrchu podlah - Stanovení součinitele smykového tření
Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
Specifikace malt pro zdivo - Část 2: Malty pro zdění
Betonové obrubníky - Poadavky a zkuební metody

Stroje pro přepravu, rozstřikování a ukládání betonové směsi a malty - Bezpečnostní
poadavky
Asfaltové směsi - Zkuební metody pro asfaltové směsi za horka - Část 1-39
Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení

10
10.12.2 Předpisy

SDC (ČD) Op16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
SDC S4 elezniční spodek

Vyhláka o obecných technických poadavcích zabezpečujících uívání staveb osobami s omezenou
č. 369/2001 Sb. schopností pohybu a orientace

Vzorové listy elezničního spodku

Úvodní část

3 Odvodňovací zařízení

8 Nástupitě na drahách celostátních, regionálních a vlečkách

9 Zaráedla

10 Účelové komunikace a dopravní plochy v dopravnách a stanovitích ČD.

TP153 Technické podmínky pro stavby pozemních komunikací
Zpevněná travnatá parkovitě

10.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 4 - Odvodnění tratí a stanic
Kapitola 9 - Úrovňové přejezdy a přechody
Kapitola 14 - Kanalizace, septiky, čističky a lapače
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce

11
Poznámky:
12
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 10
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 6 /z roku 2008/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: PRAGOPROJEKT, a.s., a SUDOP Praha, a.s.

Zpracovatel změny č. 6: Ing. Petr Kapoun (SUDOP Brno)

Odborný gestor: Ing. Hana Bouberlová,

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace,
Odbor traťového hospodářství

Vydal: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

Distribuce: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 241, +420 972 741 769,
fax: +420 972 741 290,
e-mail: otd@tudc.cz
www.tudc.cz
ČESKÉ DRÁHY, státní organizace

DIVIZE DOPRAVNÍ CESTY, o.z.

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB ČESKÝCH DRAH

Kapitola 11
TRVALÉ OPLOCENÍ

Třetí - aktualizované vydání

Schváleno VŘ DDC č.j. TÚDC-15036/2000 ze dne 18.10.2000
Účinnost od 1.12.2000
Praha 2000
Označení textu po stranách znamená věcnou změnu textu oproti TKP 98 (v kapitole č. 7
oproti aktualizovanému vydání z roku 1999). Tento způsob označení není pouit ve článku
x.12 - Související normy a předpisy.

Vechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím
systému nebo přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými,
fotokopírovacími či jinými, bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: České dráhy, státní organizace,
Divize dopravní cesty, odtěpný závod
Technická ústředna dopravní cesty
Sekce technické dokumentace - Oddělení typové dokumentace

772 58 Olomouc, Nerudova l
Obsah

11.1 ÚVOD 2

11.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 2

11.2.1 Sloupky 2

11.2.2 Pletivo, napínací a vázací dráty 2

11.2.3 Ostnatý drát 2

11.2.4 Betonové základy 2

11.2.5 Vrata a vrátka 2

11.2.6 Betonové plotové dílce 3

11.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 3

11.3.1 Konstrukce oplocení 3

11.3.2 Ochrana proti korozi 3

11.3.3 Mechanizace 3

11.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 3

11.4.1 Dodávka 3

11.4.2 Skladování 4

11.4.2.1 Kovové sloupky, vrata a vrátka 4

11.4.2.2 elezobetonové sloupky 4

11.4.2.3 Drátěné pletivo 4

11.4.2.4 Nátěrové hmoty 4

11.4.3 Průkazní zkouky 4

11.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 4

11.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 4

11.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 4

11.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 4

11.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A DEFORMACÍ 5

11.10 EKOLOGIE 5

11.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 5

11.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 5

11.12.1 Technické normy 5

11.12.2 Předpisy 6

11.12.3 Související kapitoly TKP 6

1
11.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP -
Veobecně.
Kapitola 11 TKP platí pro montované, trvalé oplocení dráního pozemku z drátěného pletiva nebo z drátěného
pletiva kombinovaného s ostnatým drátem a montované oplocení ze elezobetonových desek s kovovými nebo
betonovými sloupky.
Zděné oplocení určují ZTKP.
Oplocení se provádí podle návrhu v projektové dokumentaci (dále jen dokumentaci) nebo podle pokynu
stavebního dozoru, a to v souladu s TN 73 6334.

11.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Kovové části oplocení na elektrizované trati, které nelze umístit mimo prostoru ohroení trakčního vedení musí
být chráněny podle kapitoly 31, čl. 31.3.10; na neelektrizovaných tratích nesmí být s kolejemi spojeny.

11.2.1 Sloupky

Plotové sloupky jsou buď kovové, nebo betonové, jak je předepsáno v dokumentaci nebo stanoveno stavebním
dozorem. Plotové sloupky musí splňovat následující poadavky:
Kovové plotové sloupky, vzpěry a vratové sloupky jsou z trubek normalizované výroby. Minimální vnějí
průměr ocelové trubky je 38 mm. Minimální tlouťka stěny je 2 mm. Materiál ocelových trubek pouitých na
plotové a vratové sloupky je z ocelí podle ČSN 73 1401 a musí dále odpovídat poadavkům ČSN 42 0142,
ČSN 42 5723 a kapitoly 19 TKP. Plotové sloupky, vzpěry a vratové sloupky jsou dodávány buď pokovované,
nebo natřené základní syntetickou barvou.
elezobetonové plotové sloupky musí být nové, z prefabrikovaných dílců. Sloupky musí odpovídat poadavkům
ČSN 72 3000 a kapitoly 17 TKP. Třída betonu pouitého pro výrobu elezobetonových plotových sloupků je
minimálně B 25. Není připutěna tvorba výkvětů, barva betonu musí být stejnoměrná, edá.

11.2.2 Pletivo, napínací a vázací dráty

Drátěné pletivo bude pouito nové, musí odpovídat poadavkům ČSN 15 3152 nebo ČSN 15 3153. Rozměr ok
drátěného pletiva je maximálně 50x50 mm, minimální průměr drátu pletiva je 1,8 mm. Drátěné pletivo je buď
z ocelového pozinkovaného drátu s volnými okraji bez napínacího drátu, z ocelového pozinkovaného drátu
s provlečeným napínacím drátem, nebo z ocelového pozinkovaného drátu potaeného plastem.
Napínací drát musí být nový, pokovovaný, minimálního průměru 3 mm.
Vázací drát musí být nový, pokovovaný, minimálního průměru 2 mm.

11.2.3 Ostnatý drát

Ostnatý drát, kterým můe být doplněn plot z drátěného pletiva, musí být nový a pokovovaný. Musí odpovídat
poadavkům ČSN 15 3905. Rozměry ostnatého drátu musí odpovídat poadavkům ČSN 15 3910 nebo
ČSN 15 3911.

11.2.4 Betonové základy

Betonové patky musí být v souladu s dokumentací buď betonované na místě, nebo prefabrikované. Betonové
patky musí být vyrobeny z betonu minimálně třídy B10 a musí splňovat poadavky kapitoly 17 TKP.

11.2.5 Vrata a vrátka

Plotová vrata a vrátka se vyrobí z kovových tenkostěnných uzavřených nebo trubkových profilů, plechů
a ploché oceli podle ČSN 73 1401. Vrata a vrátka jsou pokovována nebo natřena základním nátěrem proti
korozi, jak vyaduje dokumentace nebo ZTKP.

2
11.2.6 Betonové plotové dílce

Betonové plotové dílce musí být nové, prefabrikované. Musí odpovídat poadavkům ČSN 72 3000 a kapitoly 17
TKP. Třída betonu pouitého pro výrobu elezobetonových plotových sloupků je minimálně B 25. Není
připutěna tvorba výkvětů, barva betonu musí být stejnoměrná, edá.

11.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

11.3.1 Konstrukce oplocení

Výkopy patek a otvory pro plotové sloupky musí být vykopány v linii určené dokumentací nebo stavebním
dozorem.
V souladu s dokumentací vykope zhotovitel otvory pro patky. Při pouití monolitických betonových patek osadí
do připravených otvorů do správné výky plotové sloupky a řádně je uklínuje. Po odsouhlasení stavebním
dozorem mohou být patky betonované na místě vybetonovány. Povrch patek v úrovni terénu musí být hladký
a musí být oetřován po dobu 7 dní. Napínací dráty pletiva je mono ke sloupkům monoliticky betonovaným
připevnit 5 dní po skončení betonáe. Prefabrikované patky se osadí do otvorů, jejich dno se vysype pískem. Po
odsouhlasení stavebním dozorem základové patky zasype zhotovitel zhutněným zásypem a mohou být
připevněny napínací dráty.
Montá oplocení je nutno začínat od vrat nebo vrátek. Drátěné pletivo, případně ostnatý drát, musí být řádně
připevněno k napínacím drátům a plotovým sloupkům. Monolitické betonové pásy musí být oetřovány po dobu
7 dní. Poadavky na kvalitu betonu jsou stejné jako pro betonové patky plotových sloupků.
Pokud není zřízení vrat a vrátek podrobně uvedeno v dokumentaci, postupuje se podle TN 73 6334. Připravené
sloupky se namontují do svislé polohy. Řádné osazení musí zajistit snadné otvírání i zavírání a zastavení
v libovolné poloze. Vrata a vrátka musí být v otevřené i zavřené poloze zajistitelná. U vrat, kterými projídějí
motorová nebo kolejová vozidla a pro jejich rozměry byla povolena výjimka v souladu s příslunými předpisy,
se označí vratové pilíře a rámy vratových křídel výstranými černolutými pruhy.

11.3.2 Ochrana proti korozi

Drátěné pletivo pokovované nebo potaené plastem nevyaduje ádnou dalí ochranu proti korozi. ádnou dalí
ochranu proti korozi nevyadují rovně pokovované plotové sloupky, vzpěry, vrata a vrátka.
U plotových sloupků, vrat a vrátek, které byly na stavbu dodány se základním nátěrem, provede zhotovitel jejich
definitivní osazení, odstranění rzi, nečistot a vlhkosti podle ČSN ISO 85 01-1, obnoví základní nátěr a provede
nátěr vrchní barvou. Nátěrový systém určuje dokumentace. Nejdelí přípustnou dobu mezi dokončením úpravy
povrchu a zhotovením prvního nátěru určuje ČSN 03 8220. Před nanáením dalí vrstvy nátěru je nutno
zkontrolovat, případně obnovit čistotu povrchu předcházející vrstvy. Dalí vrstvu nátěru lze nanáet po souhlasu
stavebního dozoru.
Ochrana proti korozi, způsobené povětrnostními vlivy a korozi způsobené bludnými proudy musí splňovat
poadavky kapitoly 25 TKP.

11.3.3 Mechanizace

Připoutí se pouití mechanizace za podmínek uvedených v oddíle 11.11 této kapitoly TKP a při dodrení
poadované kvality.

11.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

11.4.1 Dodávka

Vechny dodávané součásti oplocení musí být nové, jejich kvalita musí odpovídat poadavkům uvedeným
v oddíle 11.2 této kapitoly TKP.
Dodaný materiál musí mít předepsanou kvalitu dokladovanou atestem nebo certifikací.

3
11.4.2 Skladování

11.4.2.1 Kovové sloupky, vrata a vrátka

Skladování těchto součásti musí odpovídat poadavkům bývalé ON 73 3630.

11.4.2.2 elezobetonové sloupky

elezobetonové sloupky oplocení je nutno na stavbě skladovat naleato na pevném vyrovnaném podloí
s dřevěnými proklady, umístěnými 0,30 m od kraje sloupku, a to do maximální výky 2 m.

11.4.2.3 Drátěné pletivo

Drátěné pletivo se na stavbě skladuje jen v krytých suchých skladech tak, aby nedolo k jeho pokození
deformací nebo vlhkostí. Drátěné pletivo potaené plastem se musí skladovat v prostorách, které jsou prosté
chemických výparů, a nesmí se skladovat v bezprostřední blízkosti topných těles.

11.4.2.4 Nátěrové hmoty

Řeí kapitola 25 TKP.

11.4.3 Průkazní zkouky

Nejsou obecně poadovány. Pokud budou stavebním dozorem poadovány zkouky pro betonové základy,
provedou se podle kapitoly 17 TKP.

11.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Není obecně poadováno. Pokud budou stavebním dozorem poadovány zkouky pro betonové základy,
provedou se podle kapitoly 17 TKP.

11.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

Směrové a výkové vedení linie plotu musí mít plynulý průběh bez viditelných nerovností.
Přípustné směrové odchylky od předepsaného průběhu se musí pohybovat v toleranci 30 mm, pokud není
v dokumentaci předepsáno jinak.
Přípustné výkové odchylky od předepsaného průběhu se musí pohybovat v toleranci 30 mm, pokud není
v dokumentaci předepsáno jinak.
Opotřebení materiálů uvedených v oddíle 11.2 těchto TKP není přípustné.
Záruční dobu veobecně stanoví kapitola 1 TKP. Je-li ke zhotovení trvalého oplocení pouito drátěné pletivo,
které není potaeno plastovou ochranou, je povinností zhotovitele provést po jednom roce po výstavbě jeho
kompletní protikorozní nátěr. Po celou záruční dobu je třeba sledovat celkový stav oplocení a jakákoliv zjitění
zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez zbytečného odkladu písemně oznámena
zhotoviteli a investorovi.

11.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Betoná monolitických patek a pásů za nízkých teplot musí být v souladu s ustanoveními kapitoly 17 TKP
a článku 12 ČSN 73 2400.
Olejové a syntetické nátěry lze provádět pouze za teplot vyích ne +5°C, akrylátové od +8°C.

11.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Při odsouhlasení a převzetí prací zkontroluje stavební dozor dodrení tolerancí ve směrovém a výkovém vedení
oplocení. Sloupky oplocení musí být osazeny svisle a řádně ukotveny. Napínací dráty musí být utaeny a drátěné
pletivo přichyceno k napínacím drátům a sloupkům, případně k obrubníkům. U betonových konstrukcí není

4
připutěna tvorba výkvětů, barva betonu musí být stejnoměrná, edá. Vrata a vrátka musí být řádně osazena,
vybavena zavíracím mechanizmem a klikou se títy, případně dorazem zástrče a okem pro zápěrnou tyč. U vrat
a vrátek vyzkouí stavební dozor celkovou funkci.

U pokovovaných součástí oplocení vyzkouí stavební dozor tlouťku kovového povlaku a jeho přilnavost.
Zkouky zinkového povlaku se provádějí podle ČSN EN 22063. Povlak nesmí být naruen a ani se nesmí
oddělovat od podkladu. U natřených konstrukcí se nepřipoutí ádný rozsah pokození nátěru.

Jsou-li součástí oplocení vrata a vrátka, stavební dozor při převzetí zkontroluje, zda je plot od koleje vzdálen
tak, aby okraj vrat a vrátek byl v nejnepříznivějí poloze vzdálen od koleje v přímé o rozchodu 1435 mm
nejméně 2500 mm. V oblouku musí být tato vzdálenost zvětena s ohledem na rozíření a naklonění
průjezdného průřezu (ČSN 73 6320).

U kovových částí oplocení na elektrizované trati musí být ověřeno splnění podmínek, které jsou předepsány
dokumentem podle 31.3.10.

Stavební dozor je povinen zkontrolovat, zda rozsah prací provedených zhotovitelem odpovídá poadovanému
rozsahu podle smlouvy o dílo a rozsahu vykázanému ve zjiťovacím protokolu.

11.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A DEFORMACÍ

Není poadováno.

11.10 EKOLOGIE

Při pracích na staveniti je povinností zhotovitele při manipulaci s kodlivými látkami a následně při likvidaci
odpadů postupovat v souladu s předpisy uvedenými v kapitole 1 TKP, co je zejména zákon č. 513/91 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady, a zákon č. 138/73 Sb., o vodách.

11.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví kapitola 1
TKP.

11.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj.
právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů ČD.

11.12.1 Technické normy

ČSN 03 8220 Zásady povrchové úpravy nátěrem
ČSN 15 3152 Drôtěné pletivá so tvorúhelníkovými okami a s voľnými okrajmi. Rozmery.
ČSN 15 3153 Drôtěné pletivá so tvorúhelníkovými okami a s napínacími drôtmi. Rozmery.
ČSN 15 3905 Ostnatý drôt. Technické dodacie predpisy.
ČSN 15 3910
ČSN 15 3911 Ostnatý drôt. Typ Y. Rozmery.
ČSN 33 2000-4-41
Ostnatý drôt. Typ G. Rozmery.
ČSN 33 2000-5-54
Elektrotechnické předpisy . Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana
ČSN 42 0142 před úrazem elektrickým proudem.
ČSN 42 5723 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických
zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče
ČSN 49 0071 Trubky ocelové svařované přesné a závitové. Technické dodací předpisy
ČSN 65 0201 Trubky z ocelí tříd 11 a 12 podélně svařované hladké do vnějího průměru 152 mm.
ČSN 72 3000 Rozměry.
ČSN 73 0802 Usporiadanie skladov dreva z h1adiska poiarnej bezpečnosti
Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady
Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná ustanovení
Poární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty

5
ČSN 73 0804 Poární bezpečnost staveb. Výrobní objekty

ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí.

ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí.

ČSN 73 5530 Sklady výbunin a výbuných předmětů.

ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách normálního
rozchodu

ČSN 73 6380 elezniční přejezdy a přechody

ČSN EN 22 063 (03 8551) Kovové a jiné anorganické povlaky. árové stříkání. Zinek, hliník a jejich slitiny

ČSN ISO 3864 (01 8010) Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky

ČSN ISO 8501-1 (03 8221) Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků. Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu. Část 1: Stupně zarezavění a stupně
přípravy ocelového podkladu bez povlaku a ocelového podkladu po úplném
odstranění předchozích povlaků

TN 73 6334 Oplocení a zábradlí na drahách celostátních a regionálních

býv. ON 73 3630 Zámečnické práce stavební. Základní ustanovení.

11.12.2 Předpisy

ČD Op 16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Vyhláka č. 324/1990 Sb. Vyhláka o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích

Výnos federálního ministerstva dopravy č.j. 42 148/78-13 pro rozměry vrat pro kolejová vozidla a mechanismy
traťového hospodářství

Zákon č. 65/1965 Sb. Zákoník práce včetně vech změn

Zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech

Zákon č. 138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějích předpisů

Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník

11.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 31 - Trakční vedení

6
Poznámky:
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB ČESKÝCH DRAH

Vydavatel: České dráhy, s.o. - Divize dopravní cesty, o.z.

P r v n í v y d á n í / z roku 1996/ bylo vyhotoveno a připomínkováno v tomto sloení:

Zpracovatel: PRAGOPROJEKT, a.s., a SUDOP Praha, a.s.

Zpracovatel kap. 11: Ing. Hana Staňková (SUDOP Praha, a.s.)

Technická rada: Ing. Milan Strnad (Pragoprojekt, a.s.), Ing. Miloslav Baant (Pragoprojekt, a.s.),

Ing. Jiří Stříbrný (SUDOP Praha, a.s.), Ing. Petr Lapáček (SUDOP Praha, a.s.),
Ing. Vítězslav Herle (SG-Geotechnika, a.s.), Ing. Jiří Bure (ČD-DDC),
Ing. Ondřej Chládek (ČD-DDC), Ing. Danue Marusičová (ČD-DDC),
Ing. Pavel Stoulil (MD ČR)

T ř e t í - aktualizované v y d á n í /z roku 2000/ :

Zpracovatel: České dráhy, s.o., DDC, o.z., Technická ústředna dopravní cesty Praha

Gestor kapitoly 11: Ing. Hana Bouberlová (ČD-DDC O13)

Zpracovatel připomínek ke kapitole 11:

Ing. Josef Dekastello (ČD, DDC, Technická ústředna dopravní cesty - sekce 13)

Distribuce: České dráhy, s.o., DDC, o.z
Technická ústředna dopravní cesty - Sekce technické dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova l

tel. 950-2241, st. tel. 068-4722241
fax 950-5290, st. fax 068-4725290
e-mail: TUDCOTDOLCsek@tudc.olc.cdrail.cz
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 12

CHRÁNIČKY A KOLEKTORY

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 8

Schváleno generálním ředitelem SŽDC
dne: 27.3.2013

č.j.: S 3916/2012-TÚDC

Účinnost od: 1.5.2013

Počet stran: 22

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2013
Označení textu po stranách znamená věcnou změnu textu oproti TKP - Třetímu aktualizovanému vydání,
změně č. 6 z roku 2008.

Všechna práva vyhrazena.

Výhradní distributor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

12.1 ÚVOD 4

12.1.1 Všeobecně 4

12.1.2 Použití a umístění chrániček a kolektorů 4

12.1.3 Obsah dodávky 5

12.1.4 Vytyčení 5

12.1.5 Sledování stavu okolních objektů 5

12.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 6

12.2.1 Všeobecně 6

12.2.2 Trouby a dílce pro chráničky inženýrských sítí 6

12.2.3 Kamenivo pro lože a obsyp chrániček 7

12.2.4 Betonové monolitické konstrukce pro chráničky a kolektory 7

12.2.5 Prefabrikované konstrukce pro chráničky a kolektory včetně šachet 7

12.2.6 Ocelové konstrukce pro vystrojení chrániček a kolektorů včetně šachet 8

12.2.7 Poklopy 8

12.2.8 Žebříky 8

12.2.9 Izolace proti vodě 8

12.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 8

12.3.1 Všeobecně 8

12.3.2 Zemní práce 9

12.3.2.1 Otevřené výkopy 9

12.3.2.2 Bezvýkopové technologie 9

12.3.2.3 Ražené kolektory 9

12.3.3 Podkladní lože 10

12.3.3.1 Lože pod chráničky 10

12.3.3.2 Lože pod šachty 10

12.3.3.3 Lože pod kolektory 10

12.3.4 Spojování trub 10

12.3.4.1 Ocelové trouby 10

12.3.4.2 Betonové a železobetonové trouby 10

12.3.4.3 Vláknocementové trouby 11

12.3.4.4 Trouby z PVC a HDPE 11

12.3.4.5 Trouby z lineárního polyetylénu 11

12.3.4.6 Trouby z jiných materiálů 11

12.3.4.7 Multikanály 11

12.3.5 Obetonování chrániček a kolektorů 11

12.3.5.1 Obetonování v otevřeném výkopu 11

12.3.5.2 Obetonování při bezvýkopových technologiích 11

12.3.6 Obsyp chrániček a kolektorů 11

12.3.7 Betonové monolitické konstrukce pro chráničky a kolektory včetně šachet 12

12.3.8 Prefabrikované konstrukce pro chráničky a kolektory včetně šachet 12

12.3.9 Ocelové konstrukce pro vystrojení kolektorů a šachet 12

12.3.10 Izolace proti vodě 13

12.3.11 Dokončující práce 13

12.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY 13

12.4.1 Všeobecně 13

12.4.2 Dodávka a skladování 13

12.4.2.1 Trubní materiál 14

12.4.2.2 Prefabrikáty kolektorových tubusů šachet a doplňkových objektů chrániček 14

12.4.2.3 Ocelové konstrukce 14

12.4.2.4 Výrobky pro systémy vodotěsné izolace 14

12.4.2.5 Cement, kamenivo, armovací výztuž 15

12.4.3 Průkazní zkoušky 15

1
12.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY 15

12.5.1 Všeobecně 15

12.5.2 Zemní práce 15

12.5.3 Monolitické betonové konstrukce 15

12.5.4 Montované betonové konstrukce 15

12.5.5 Ocelové konstrukce 15

12.5.6 Izolace proti vodě 15

12.5.7 Trubní materiál 15

12.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 16

12.6.1 Přípustné odchylky 16

12.6.2 Míra opotřebení 16

12.6.3 Záruky 16

12.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 16

12.7.1 Zemní práce 16

12.7.2 Monolitické betonové konstrukce 16

12.7.3 Montované betonové konstrukce 16

12.7.4 Ocelové konstrukce 17

12.7.5 Izolace proti vodě 17

12.7.6 Trubní materiál 17

12.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 17

12.8.1 Všeobecně 17

12.8.2 Odsouhlasení zakrývaných prací 17

12.8.3 Převzetí prací 18

12.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 18

12.10 EKOLOGIE 19

12.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA 19

12.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 19

12.12.1 Technické normy 19

12.12.2 Předpisy 21

12.12.3 Související kapitoly TKP 22

2
Seznam zkratek

ČD České dráhy, akciová společnost
ČSN České normy
EN Evropské normy
TPG Technická pravidla GAS (resp. Technická pravidla pro plynaře, vydává GAS s.r.o.)
SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
TP Technologický předpis
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TNŽ Technické normy železnic
TÚDC Technická ústředna dopravní cesty
ZTKP Zvláštní technické kvalitativní podmínky
TDS Technický dozor stavebníka
PVC-U Neměkčený polyvinylchlorid
HDPE Vysokohustotní polyetylen
hPS Houževnatý polystyren

3
12.1 ÚVOD

12.1.1 Všeobecně

Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kap. 1 TKP - Všeobecně.

Technické kvalitativní podmínky (dále jen „TKP“) jsou zpracovány s ohledem na platné ČSN, TNŽ a jiné předpisy
s tím, že některé články norem upřesňují nebo doplňují.

Kapitola 12 TKP zahrnuje práce a činnosti spojené se zřízením chrániček a kolektorů pro uložení inženýrských sítí
ve shodě s uspořádáním, rozměry a podrobnostmi uvedenými v projektové dokumentaci (dále jen „dokumentaci“),
požadavky danými TKP nebo rozhodnutím technického dozoru stavebníka (dále jen „TDS“). Na tratích
elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou soustavou je při projektování a realizaci staveb a rekonstrukcí
kovových úložných zařízení nutno dbát pokynů TKP, kapitola 25. Při navrhování a realizaci chrániček a kolektorů je
třeba respektovat požadavky, uvedené v kapitole 27 TKP, pro ochranu před účinky blesku.

Veškerá stavební činnost drážních i mimodrážních investorů v obvodu dráhy a v ochranném pásmu dráhy musí být
prováděna v souladu s podmínkami rozhodnutí vydaného speciálním stavebním úřadem. Povinnosti zhotovitele
a objednatele dále stanoví Kapitola 1 TKP – článek 1.10.3 Ochranná pásma.

Termín „chránička“ znamená potrubí, chodbu nebo jiné zařízení, jehož účelem je ochrana podzemních sítí před
mechanickým poškozením a jinými škodlivými účinky prostředí nebo ochrana okolí před následky havárií
podzemních sítí, případně možnost provedení výměn nebo oprav pozemních sítí bez porušení nadloží.

Chráničkou se rozumí i kabelovod ve smyslu TNŽ 34 2609. Požadavky na trubkové systémy pro vedení kabelů
uložené v zemi jsou uvedeny v ČSN EN 61386-24.

Podle technologie provádění se rozlišují chráničky realizované v otevřeném výkopu a chráničky realizované
bezvýkopovými technologiemi.

Termín „kolektor“ znamená objekt, zpravidla podzemní, realizovaný jako samostatná průchozí liniová stavba určená
pro všechny kategorie vedení technického vybavení. Podle technologie provádění se rozlišují kolektory hloubené
a kolektory ražené.

12.1.2 Použití a umístění chrániček a kolektorů

Případy použití, poloha chrániček a kolektorů vzhledem k drážnímu tělesu, jiným podzemním vedením, případně
použití doplňujících objektů chrániček (šachty, armaturní a kabelové komory, čichačky, odkalení, kontrolní trubky
apod.) jsou pro jednotlivé druhy sítí stanoveny příslušnými ČSN a TNŽ (normy jsou uvedeny v oddíle 12.12 této
kapitoly TKP) a ČSN 73 6005.

Poloha nadzemních částí, případně poklopů šachet a komor je rovněž omezena vyhláškou 177/1995 Sb., předpisy
SŽDC S3, SŽDC S4 a ČSN 73 6320, které vymezují volný schůdný a manipulační prostor a prostorové uspořádání
těchto zařízení vzhledem ke koleji pro zajištění průchodu mechanizačních prostředků při udržovacích
a obnovovacích pracích na železničním spodku a svršku kolejí (předpis SŽDC S4 čl. 28).

Inženýrské sítě a vedení se na mostní objekty a do jejich bezprostředního okolí (do mostních otvorů, na nosnou
konstrukci, na pilíře, opěry a křídla) umísťují jen výjimečně a to pouze po předchozím odborném posouzení správce
mostního objektu. Pro umísťování inženýrských sítí na mostních objektech, v mostních otvorech a v blízkosti žel.
mostů platí konstrukční pokyny uvedené v ČSN 73 6201 „Projektování mostních objektů“ v čl. 14.17. Přiměřeně lze
použít ustanovení čl. 15.21 téže ČSN platné pro mostní objekty pozemních komunikací a městských drah.

Inženýrské sítě se do otvorů mostních objektů charakteru propustků neumísťují.

Specifickým případem použití chrániček je křížení inženýrských sítí s drážním tělesem. Poloha chrániček vůči
drážnímu tělesu je stanovena pro jednotlivé sítě:
 sdělovací kabely - TNŽ 37 5711, TNŽ 34 2609
 silové kabely – ČSN EN 50341-1, TNŽ 37 5715
 vodovody - ČSN 75 5630
 kanalizace - ČSN 75 6230, TNŽ 73 6949
 plynovody - ČSN EN 1594, ČSN EN 12007-1, ČSN EN 15001-1

4
 teplovody - ČSN 38 3350
 meliorace a závlahy - ČSN 75 4030
 dálkovody - ČSN 65 0204, ČSN 65 0208

Křížení inženýrských sítí s drážním tělesem upravuje předpis SŽDC S4 díl II, kap. V. – Křížení a souběhy vedení
s dráhou. Minimální krytí chráničky prováděné metodou protlačování musí být 1,5 m od pláně železničního spodku.
Chránička nebo kolektor musí být vybudovány v celé délce křížení, nejméně do vzdálenosti 2,00 m od paty svahu
náspu nebo 0,60 m od vnější hrany odvodňovacího příkopu, přičemž tato délka nesmí být menší než 4,00 m od osy
krajní koleje, pokud se nejedná o kabely SŽDC (ČD) k vnějším sdělovacím, zabezpečovacím a nn prvkům
v kolejišti. Pokud ČSN příslušných sítí pro křížení s drážním tělesem stanovují vyšší hodnoty minimální délky
chráničky od paty železničního náspu nebo od osy krajní koleje než předpis SŽDC S4, platí pro minimální délku
chráničky hodnota uvedená v ČSN. Poloha chrániček a kolektorů musí umožňovat práci traťové mechanizace,
zejména strojních čističek kolejového lože (předpis SŽDC S4, Část druhá, Kapitola V.).

Zásady pro navrhování křížení chrániček a kolektorů s vodními toky jsou uvedeny v ČSN 75 2130.

Všechna elektricky vodivá podzemní vedení, uložená v okolí tratí elektrizovaných stejnosměrnou proudovou
soustavou, musí být zřizována s ochranou proti korozi bludnými proudy. Způsob ochrany určuje dokumentace.

Pro protikorozní ochranu kovových potrubí a chrániček potrubí platí kapitola 25 TKP, včetně ČSN 03 8370,
ČSN 03 8373, ČSN 03 8374, ČSN 03 8375 a ČSN 03 8376. Kovové potrubí uložené v chráničce musí být od
chráničky elektricky odizolováno.

Umístění a počet čichaček na plynovodním potrubí je dán TPG 700 21.

Umístění kontrolních trubek na potrubí dálkovodů hořlavých kapalin upravují ČSN 65 0204 a ČSN 65 0208.

Konkrétní výškopisné a polohopisné umístění, rozměry, materiál a konstrukci chráničky a kolektoru, včetně dopl-
ňujících objektů, vystrojení a vybavení určuje dokumentace.

12.1.3 Obsah dodávky

Práce prováděné podle této kapitoly obsahují dodání všech potřebných materiálů, mechanizmů, zařízení a pra-
covníků zhotovitele a provedení úkonů nutných k realizaci chrániček inženýrských sítí a stavební části kolektorů,
včetně předepsaných zkoušek s vyhodnocením podle dokumentace a v souladu s TKP, ČSN a TNŽ.

Použité výrobky pro ochranu podzemních sítí před mechanickým poškozením musí být schváleny pro použití na
železniční dopravní cestě příslušným odborem GŘ SŽDC.

Obsahem kapitoly 12 TKP není stanovení technických a kvalitativních podmínek pro vedení a uložení inženýrských
sítí v chráničkách a kolektorech a pro vystrojení a vybavení kolektorů.

Zásady pro vedení trubních a kabelových sítí a pro vybavení a vystrojení kolektorů včetně šachet jsou obsaženy
v ČSN 73 7505.

Pro vedení inženýrských sítí v kolektorech, vybavení a vystrojení kolektorů jsou závazné kapitoly 13, 14, 26, 27, 28
a 30 TKP. Technické a kvalitativní podmínky pro inženýrské sítě, vybavení a vystrojení kolektorů neřešené
jednotlivými kapitolami TKP jsou obsahem příslušných Zvláštních technických kvalitativních podmínek (dále jen
„ZTKP“).

12.1.4 Vytyčení

Objednatel před zahájením prací předá zhotoviteli základní polohopisné a výškopisné body vytyčovací sítě, z nichž
lze vytyčit umístění chrániček inženýrských sítí a kolektorů. Zhotovitel na základě souřadnic podrobných bodů uve-
dených v projektu provede vytyčení jednotlivých bodů chrániček a kolektorů s přesností určenou ČSN 73 0420-1
a ČSN 73 0420-2.

12.1.5 Sledování stavu okolních objektů

Vyžaduje-li to smlouva o dílo nebo TDS, musí zhotovitel před zahájením zemních prací zajistit pasportizaci
přilehlých objektů, které by mohly být porušeny jeho stavební činností. Návrh pasportizace a její rozsah, je vhodné
uvést již v projektu stavby.

5
Při realizaci chrániček bezvýkopovými technologiemi nebo ražených kolektorů bez výluky provozu zpracuje
zhotovitel technologický předpis (dále jen „TP“), který bude obsahovat sledování geometrické polohy provozo-
vaných kolejí a jejich případnou opravu do požadované polohy. V případě změny polohy koleje postupuje zhotovitel
v souladu s drážními předpisy (SŽDC (ČD) D1 – Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování
drážní dopravy, SŽDC (ČD) D2 – Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy, SŽDC (ČD) Op16 –
Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ČSN 73 6360-2 - Konstrukční a geometrické uspořádání koleje
železničních drah a její prostorová poloha. Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba).

12.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Popis a kvalita použitých výrobků jsou stanoveny v:

 technických specifikacích projektu stavby,

 této a souvisejících kapitolách TKP,

 technologických předpisech vývozce (dovozce).
Dále se na výrobky vztahuje zákon č. 22/1997 Sb., nařízení vlády č. 163/2002 Sb., nařízení vlády č 190/2002 Sb.
a nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011.

12.2.1 Všeobecně

Materiál, jeho rozměry, typ a případné další požadované vlastnosti trub a dílců pro chráničky inženýrských sítí
a kolektory určuje dokumentace. Ve všech stupních dokumentace, až do stupně sloužícího pro výběr zhotovitele
(včetně), musí být tyto požadavky stanoveny v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, tzn. konkrétní materiál
a typ výrobku může být stanoven až v dokumentaci zhotovitele.
V případě, že v dokumentaci není stanoven typ a druh trub nebo dílců, a není-li předepsána jejich délka, lze použít
trub libovolné délky nebo dílců jakéhokoli tuzemského nebo zahraničního výrobce, pokud odpovídají požadavkům
uvedeným v této kapitole TKP a jsou odsouhlaseny výrobcem. Při použití výrobků nepředepsaných v dokumentaci,
TKP ani ZTKP odsouhlasí jejich použití projektant a TDS. Současně musí být tyto „nepředepsané výrobky“
schváleny pro použití na železniční dopravní cestě příslušným odborem GŘ SŽDC.
Chráničky musí být vyrobeny a provedeny z materiálů určených dokumentací, které zároveň zaručují náležitou
pevnost a odolnost proti působení vnějšího prostředí. Pevnost trub použitých jako chrániček při křížení podzemních
vedení s drážním tělesem musí být vždy určena dokumentací v souladu s předpisem PMR 18/86 a musí vyhovovat
namáhání vyplývajícímu z technologie provádění stavby. Na elektrizovaných tratích nesmí být použito samostatných
ocelových chrániček bez dodatečné ochrany izolace proti mechanickému poškození a ochrany ocelových chrániček
proti bludným proudům obetonováním nebo jiným způsobem ochrany izolačních povlaků (např. geotextilií).
Kolektorové tubusy a šachty se podle dokumentace provádějí z monolitického betonu nebo se montují
z prefabrikovaných dílců a to betonových nebo plastových. Druh a třídu betonu, armovací výztuže, typ a rozměry
prefabrikátů, případně jejich výrobce určuje dokumentace.

12.2.2 Trouby a dílce pro chráničky inženýrských sítí

a) Trouby ocelové
Ocelové trouby musí odpovídat ČSN 42 0250, ČSN 42 0252, případně ČSN 42 0144, ČSN 42 0152, pokud doku-
mentace nebo ZTKP nepředepisují použití jiného výrobku (např. podle ČSN 13 1030). Pro svařované ocelové
chráničky na plynovodech a dálkovodech (produktovodech) musí být použity trouby se zaručenou svařitelností.
Kvalita trub předepsaných dokumentací se dokládá prohlášením shody výrobce (dříve hutním atestem) s výjimkou,
bude-li trouba sloužit pouze jako ztracené bednění.
Ocelové trouby použité jako chráničky v místech, kde by vlivem koroze mohlo dojít k jejich destrukci, musí být
v souladu s ČSN 03 8370, ČSN 03 8373, ČSN 03 8374, ČSN 03 8375, ČSN 03 8376 opatřeny protikorozní
ochranou. Trubky se opatřují izolací podle ČSN 42 0022, v blízkosti elektrické trakce musí být opatřeny
protikorozní ochranou podle kapitoly 25 TKP.

6
b) Betonové a železobetonové trouby
Betonové a železobetonové trouby musí odpovídat ČSN EN 1916, pokud dokumentace nebo ZTKP nepředepisují
použití jiného výrobku.
Pro chráničky inženýrských sítí možno použít trub hrdlových, trub s perem a polodrážkou, případně trub s patkou.
c) Vláknocementové trouby
Vláknocementové trouby použité na chráničku musí odpovídat ČSN EN 512, pokud dokumentace nebo
ZTKP nepředepisují použití jiného výrobku.
Pro použití trub jako chrániček inženýrských sítí se používají vláknocementové trouby na obou koncích opracované
pro možnost jejich spojení vláknocementovými spojkami, výjimečně trouby hrdlové.
d) Trouby z PVC
Trouby z PVC musí odpovídat ČSN EN ISO 1452-2, trouby z PVC-U musí odpovídat ČSN EN 1329-1, pokud
dokumentace nebo ZTKP nepředepisují použití jiného výrobku. Jako chráničky inženýrských sítí se používají trouby
hladké, případně trouby hrdlové.
e) Trouby z hPS a HDPE (i korugované)
Pro chráničky se používají trouby hPS a HDPE spojované převlečnými spojkami. Trouby mohou být v konstrukci
chráničky použity pouze jako ztracené bednění. (ČSN EN 12 201-1).
f) Jiné druhy trub
Pro chráničky inženýrských sítí lze použít i trub z jiných materiálů tuzemských i zahraničních výrobců. Výrobek
musí být předepsán v dokumentaci nebo odsouhlasen TDS, případně uveden v ZTKP. Současně musí být výrobek
schválen pro použití na železniční dopravní cestě příslušným odborem GŘ SŽDC.
g) Multikanály
Jedná se o plastové tvárnice vyrobené z HDPE materiálu. Jejich konstrukce zaručuje vysokou únosnost. Lze je
používat i v podpovrchových trasách bez obetonování. Vyrábějí se v hrdlovaném provedení. (ČSN EN 12201-1).
h) Jiné druhy chrániček
Pro chráničky kabelových rozvodů lze použít betonových, železobetonových, keramických nebo plastových žlabů
odpovídajících svými vlastnostmi ČSN 72 3000 nebo betonových kabelových tvárnic odpovídajících ČSN 72 3376,
případně jiných materiálů, pro které platí obdobně ustanovení článku 12.2.2.f této kapitoly TKP.

12.2.3 Kamenivo pro lože a obsyp chrániček

Druh kameniva pro podkladní lože a obsyp chrániček je stanoven dokumentací v souladu s ČSN EN 13242+A1.
V případech, že není druh kameniva předepsán, lze použít pro podkladní lože těžený písek frakce 0-4 mm, pro obsyp
trub chráničky štěrkopísek frakce 0 - 32 mm.

12.2.4 Betonové monolitické konstrukce pro chráničky a kolektory

a) Beton
Pro vlastnosti a výrobu betonu použitého pro obetonování trub nebo dílců chrániček, pro podkladní desky,
kolektorové tubusy a kolektorové šachty, případně pro dokumentací předepsané objekty (vzduchotechnické hlavice
apod.), platí požadavky kapitoly 17 TKP a v návaznosti na stupeň vlivu prostředí ČSN EN 206-1.
b) Výztuž
Pro materiál armovací výztuže platí ČSN 42 0139. Značka a průměr betonářské výztuže musí být stanoveny
v dokumentaci. Podrobné požadavky jsou uvedeny v kapitole 18 TKP.

12.2.5 Prefabrikované konstrukce pro chráničky a kolektory včetně šachet

Pro beton a výztuž platí ustanovení čl. 12.2.4.
Typ, tvar a rozměry, případně druh výrobku prefabrikovaných prvků použitých pro doplňkové konstrukce chrániček,
kolektorové tubusy a kolektorové šachty musí být uvedeny v dokumentaci. Pro jejich výrobu platí ČSN 72 3000.

7
12.2.6 Ocelové konstrukce pro vystrojení chrániček a kolektorů včetně šachet

Materiál, tvar, rozměry, umístění a způsob ochrany proti korozi ocelových, resp. zámečnických konstrukcí,
použitých pro vystrojení kolektorů a šachet chrániček musí být uvedeny v dokumentaci. Pro návrh protikorozní
ochrany lze přiměřeně využít doporučení předpisu SŽDC (ČD) S5/4 a kapitoly 25B TKP. Nepřístupné části, resp.
části u kterých je nemožná (ztížená) údržba ochranného nátěrového systému, chránit zinkováním ponorem nebo
vyrábět z nerezu.

12.2.7 Poklopy

Typ a provedení poklopů pro vstup do kolektorových šachet, armaturních a kabelových komor, případně provedení
únikových poklopů, jejich materiál a způsob ochrany proti korozi je stanoven dokumentací. Poklopy lze použít
litinové, ocelové nebo z vyztuženého betonu v souladu s ČSN EN 124 s národní úpravou podle ČSN 73 7505.
Minimální rozměr pro průlezné, vstupní a únikové otvory je 600 x 900 mm, resp. 700 x 900 mm, nahlížecí
a montážní otvory musí mít rozměr minimálně 600 x 600 mm. Poklopy musí být uzamykatelné a musí být provedena
opatření proti znemožnění jejich otevření (ČSN 73 7505).

12.2.8 Žebříky

Žebříky pro vstup do kolektorových šachet a armaturních komor musí splňovat podmínky stanovené ČSN 74 3282.
Pro návrh protikorozní ochrany lze přiměřeně využít doporučení předpisu SŽDC (ČD) S5/4 a kapitoly 25B TKP.
Upřednostnit použití stupadel (ČSN EN 13101) před žebříky. Doporučená ochrana povrchu je poplastováním
(ČSN EN 13101).

12.2.9 Izolace proti vodě

Požadavky na izolaci proti vodě stanoví dokumentace v souladu s kapitolou 22 TKP a TNŽ 73 6280. Materiály
použité pro izolaci proti vodě jsou stanoveny dokumentací, přičemž platí, že smějí být použity výrobky a systémy
vodotěsných izolací ověřené a schválené pro dané hydrofyzikální namáhání (viz ČSN P 73 0600) a agresivitu
prostředí. Izolaci proti vodě vždy přebírá TDS.

12.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

12.3.1 Všeobecně

Před zahájením prací musí zhotovitel předložit objednateli stavby TP zhotovovaných prací, pokud tento předpis není
již obsažen v dokumentaci. TP musí mít na každé stránce identifikační údaje jako řízený dokument (označení TP,
datum, stránkování…). TP musí být před zahájením prací odsouhlasen TDS.

Minimální obsah TP:
 úvod, identifikační údaje stavby,
 výchozí podklady,
 popis (např. výrobků), včetně kvalitativních parametrů,
 pracovní postupy,
 jakost a její kontrola včetně provádění zkoušek a způsobu oprav,
 záruky,
 bezpečnost práce a ochrana zdraví,
 přejímky,
 citované a související normy, technické předpisy a podklady,
 u kolektorů realizovaných ražením TP použité metody, včetně přípustných odchylek směrové a výškové

přesnosti,
 u ražených kolektorů v hloubce větší jak 10 m musí být TP zpracován v souladu se zákonem č. 61/1988 Sb.

v platném znění,
 v případě otevřených výkopů zhotovitel předloží vždy statický posudek v oblasti roznosu zatížení od přilehlých

provozovaných kolejí.

8
Při souvislých opravných a rekonstrukčních pracích se chráničky ukládají vždy před sanací zemní pláně. Jestliže je
zemní pláň překryta další konstrukční vrstvou (např. podkladní, kolejovým ložem), je zcela nepřípustné ukládat
chráničku do výkopu přes tuto vrstvu do zemní pláně podélně mezi kolej a přilehlé odvodňovací zařízení (např.
trativod, příkop). Přes vložené geosyntetikum výkop zřizovat nelze.

12.3.2 Zemní práce

12.3.2.1 Otevřené výkopy

Pro provádění zemních prací pro chráničky a kolektory uložené v otevřených výkopech se postupuje ve shodě
s dokumentací, kapitolou 3 TKP a ČSN EN 1610. Při výkopu nesmí být znečištěno kolejové lože. Provádí-li se
výkop v blízkosti kolejového lože nebo podkladní vrstvy, musí být povrch těchto vrstev zakryt proti znečištění.

Šířka rýhy je dána profilem použitých chrániček a kolektorů a rozměry obetonování, rozměry prefabrikátů nebo
monolitické konstrukce, hloubkou rýhy a použitou technologií výkopových prací. Výkopy se provádí se stěnami ve
sklonu odpovídajícímu vlastnostem horniny, v níž se výkop provádí. Není-li to možné, provede se pažení stěn. Dno
rýhy musí být rovné, musí být odstraněny výčnělky skalnatých hornin, kameny, hroudy zmrzlé zeminy apod. Stěny
rýhy je třeba očistit od větších kamenů, které by pádem mohly poškodit trouby nebo izolaci tubusů a šachet,
případně by o ně mohla být poškozena izolace trub při jejich pokládce. Pro realizaci zemních prací se musí volit
takové postupy, aby nebyla narušena stabilita drážního tělesa a funkce ostatních železničních zařízení. Pokud dojde
při zemních pracích k porušení příkopů nebo jiných odvodňovacích zařízení, je zhotovitel povinen uvést porušená
zařízení do původního stavu na svůj náklad. Výkopové práce se provádějí tak, aby nedošlo k promíchání
jednotlivých druhů zemin, odděleně se ukládá materiál vytěžený z kolejového lože a podkladních vrstev, zemina
a ornice.

K zásypu se používá vhodné zeminy, případně štěrkopísek nebo vhodné hlinitopísčité zeminy. Pokud je pro zásyp
použit jiný materiál než výkopek, musí zásypový materiál mít stejnou propustnost a nejméně stejnou únosnost a míru
zhutnění, jako měl výkopek v příslušné hloubce. Materiál zásypu podléhá souhlasu TDS. Zásypový materiál nesmí
mít nadměrnou vlhkost způsobenou atmosférickými srážkami. Hloubka rozhraní jednotlivých vrstev musí být
zachována podle stavu před výkopem a přesností do 100 mm. Při zpětném zásypu se jednotlivé vrstvy ukládají na
své původní místo za příslušného hutnění. Zhutňovaná vrstva nad vrcholem trub musí být minimálně 300 mm silná
u obetonovaných trub a min. 600 mm u trub neobetonovaných. Míra zhutnění je předepsána dokumentací a musí
nejméně splňovat požadavky TKP a předpisů SŽDC na příslušnou konstrukční vrstvu, které je součástí, a na
příslušnou pláň (zemní, tělesa železničního spodku), kterou spoluvytváří.

Při zásypu musí být zachována čistota kolejového lože a drenážní funkce podkladních vrstev.

12.3.2.2 Bezvýkopové technologie

Tyto technologie je třeba upřednostnit při budování podchodu chrániček a kolektorů pod provozovanými kolejemi
a komunikacemi. Podmínky stanovuje předpis SŽDC S4.

Pro provádění chrániček bezvýkopovými technologiemi (propichováním, protlačováním nebo vodorovným vrtáním)
se postupuje ve shodě s dokumentací a TP zhotovitele, které musí být odsouhlaseny TDS. TP zpracuje zhotovitel
v dostatečném předstihu před zahájením prací, pokud TP nebyl součástí nabídky prací zhotovitele. Při protlačování
se musí dbát na to, aby nedošlo k nadzvednutí nadloží, a tím ke změně nivelety koleje.

Startovací jámy se provádí v rozměrech podle dokumentace nebo podle TP zhotovitele v souladu kapitolou
3 TKP a ČSN EN 12889 tak, aby nebyla porušena stabilita drážního tělesa.

12.3.2.3 Ražené kolektory

Pro provádění kolektorů ražením (štítováním nebo klasickým hornickým způsobem) se postupuje ve shodě
s dokumentací, konstrukčními zásadami ČSN 73 7501 a TP zhotovitele. Při ražení se musí dbát na to, aby nedošlo
k nadzvednutí nebo propadnutí nadloží, a tím ke změně nivelety koleje.

Těžní šachty se provádějí v místech budoucích kolektorových šachet podle dokumentace nebo podle TP zhotovitele
v souladu s ČSN EN 12889 tak, aby nebyla porušena stabilita drážního tělesa.

9
12.3.3 Podkladní lože

12.3.3.1 Lože pod chráničky

Lože se provádí z důvodu ochrany tělesa chráničky nebo její izolace vlivem nerovností dna rýhy a zároveň slouží
k rovnoměrnému rozložení tlaku potrubí na základovou spáru. Pokud není v dokumentaci předepsán způsob
provedení lože, postupuje se v souladu s kapitolou 3 TKP, nebo v závislosti na použitém materiálu chráničky
a hydrogeologických poměrech staveniště:
a) dno rýhy není pod hladinou podzemní vody
aa) dno rýhy tvoří zeminy se zrny max. 8 mm.

Ocelové trouby se ukládají přímo na urovnané dno rýhy. Multikanály se ukládají na min. 50 mm silnou vrstvu
z nekompaktní poddajné výplně z granulovaného materiálu se zrny menšími jak 20 mm. Vláknocementové roury
se ukládají do pískového lože min. tl. 100 mm. Obetonované vláknocementové roury a roury z umělých hmot se
ukládají na podkladní betonovou desku v tl. min. 50 mm. Betonové trouby se ukládají na betonovou desku v tl.
min. 100 mm v případě jejich dalšího obetonování nebo do betonového sedla o úhlu 135°, pokud trouba přenese
podle statických výpočtů zatížení na ni působící. Pro podkladní betonovou desku se používá betonu min.
pevnostní třídy C 8/10.
ab) dno rýhy tvoří zeminy se zrny většími jak 8 mm, horniny skalní a poloskalní.
Ocelové a vláknocementové tlakové trouby se ukládají do lože tloušťky min. 100 mm. Maximální velikost zrna je
8 mm. Multikanály se ukládají na 100 mm silnou vrstvu z nekompaktní poddajné výplně z granulovaného
materiálu se zrny menšími jak 20 mm. Na lože se používá písek, písčitá nebo hlinitopísčitá zemina. Lože je
možno nahradit uložením ocelových trub na pytle naplněné gumovou drtí.
Ostatní potrubí se ukládají podle bodu aa).
b) dno rýhy je pod hladinou podzemní vody
Před pokládkou trub je nutné z rýhy odvést prosakující vodu podélnou drenáží gravitačně, případně svést vodu
do vsakovacích jímek a odčerpat. Dále se postupuje s ohledem na geologické poměry podle bodů aa) nebo ab).

12.3.3.2 Lože pod šachty

Tyto objekty se provádějí po položení (v některých případech v souběhu s pokládkou) chrániček a kolektorů.
Provedení lože musí zamezit relativnímu posuvu tělesa šachty a potrubí. Pokud není v dokumentaci předepsán
způsob provedení lože, postupuje se dle článku 12.3.3.1.

12.3.3.3 Lože pod kolektory

Lože pod kolektory slouží k rovnoměrnému rozložení tlaku tělesa kolektoru na základovou spáru. Pokud není
v dokumentaci předepsán způsob provedení lože, postupuje se dle článku 12.3.3.1.

12.3.4 Spojování trub

12.3.4.1 Ocelové trouby

Ocelové trouby se spojují zásadně svařováním. Sváry se provedou podle požadavků dokumentace, nejsou-li
požadavky stanoveny platí ustanovení příslušných norem podle druhu do chráničky vkládaného potrubí
(viz ČSN 65 0204, ČSN 65 0208). Svary smí provádět pouze svářeč se státní zkouškou.
V případě, že chránička není ukončena v šachtě, musí být čela chráničky utěsněna způsobem předepsaným
dokumentací.
V případě použití trubek s tovární izolací je nutno zabezpečit dodatečnou izolaci svarů v souladu s dokumentací.

12.3.4.2 Betonové a železobetonové trouby

Betonové trouby použité pro chráničky se spojují v souladu s předpisem výrobce. Pokud betonové roury nebudou ze
statických důvodů obetonovány, používá se spoj s gumovým kroužkem, případně se provádí spoj ucpávkou. Při
tomto způsobu se do hloubky 1/3 hrdla zatlačí suchý konopný provazec, do druhé třetiny se zatlačí impregnovaný

10
provazec a zbytek prostoru hrdla se vyplní cementovou maltou, u větších profilů lze zbytek prostoru vyplnit
asfaltovým tmelem za studena.
V případě následného obetonování betonových trub se hrdla pouze zaplňují cementovou maltou, trouby s perem
a polodrážkou se spojují na sraz.

12.3.4.3 Vláknocementové trouby

Vláknocementové roury se spojují v souladu s předpisem výrobce. Tlakové a kanalizační vláknocementové trouby se
spojují převlečnými spojkami. Hrdlové vláknocementové roury se spojují obdobně jako trouby betonové.

12.3.4.4 Trouby z PVC a HDPE

Trouby hladké z PVC a HDPE sloužící jako ztracené bednění se spojují převlečnými manžetami. Hrdlové trouby
s gumovým těsněním se spojují nasunutím volného konce trouby do hrdla.

12.3.4.5 Trouby z lineárního polyetylénu

Trouby z lineárního polyetylénu se spojují svařováním nebo elektrospojkami podle předpisů výrobce trub.

12.3.4.6 Trouby z jiných materiálů

Trouby z jiných materiálů se spojují v souladu s předpisem výrobce trub. Způsob spojování, stejně jako použitý
materiál, musí být předem odsouhlasen TDS.

12.3.4.7 Multikanály

Spojují se pomocí ocelových pružných spon (minimálně vždy jedna spona na každé stěně multikanálu). Do spoje je
nezbytné vložit příslušné těsnění, dle požadavku dokumentace a TDS schváleného TP, v souladu s předpisem
výrobce a požadavkem na vodotěsnost.

12.3.5 Obetonování chrániček a kolektorů

Obetonování chrániček a kolektorů vždy přebírá TDS.

12.3.5.1 Obetonování v otevřeném výkopu

Obetonování chrániček se provádí z důvodů zvýšení statické únosnosti použitých trub, případně jako ochrana proti
účinkům agresivního prostředí nebo bludných proudů. Rozměry a třídu betonu na obetonování stanoví dokumentace.
Obetonování chrániček se provádí do bednění po vrstvách tak, aby se zabránilo vyplavování potrubí vlivem vztlaku
vyvozeného potrubím. Při betonáži se betonová směs vždy hutní. U víceděrových chrániček z betonových,
vláknocementových nebo plastických trub je nutné zároveň zajistit polohu jednotlivých trub distančními rámečky.
U trub vláknocementových nebo z plastických hmot uložených ve více vrstvách je nutné provádět obetonování
betonem tekuté konzistence tak, aby bylo zajištěno obetonováni trub v celém průřezu chráničky. Hutnění se provádí
propichováním.
Pro obetonování se použije beton min. pevnostní třídy C 16/20 a stupněm vlivu prostředí dle ČSN EN 206-1.
Minimální tloušťka vrstvy 50 mm (obvykle 100 mm), pokud dokumentace nestanoví jinak.
U multikanálů je nutné podbetonování u vstupu do šachet pro zamezení střihnutí.

12.3.5.2 Obetonování při bezvýkopových technologiích

Při použití ocelové chráničky zasouvané do ocelové protlakové trouby v drážním tělese je nutno prostor mezi
troubami zabetonovat injektáží z důvodu ochrany chráničky před mechanickým poškozením její izolace a proti
účinkům bludných proudů. Protlaková ocelová trouba plní pouze funkci pažení, následně pak ztraceného bednění.

12.3.6 Obsyp chrániček a kolektorů

Pro provádění těchto prací platí požadavky kapitoly 3 TKP.

11
Před obsypem je nutné provést geodetické zaměření na úsecích označených TDS.
Rozměry a druh obsypového materiálu, případně požadavky na použitou geotextilii stanovuje dokumentace.
Na obsyp a zásyp se nesmí použít materiál, který by mohl působit škodlivě na materiál chráničky a na jakost
podzemní vody. Obsyp jílem, slínem, navážkou a rozpojenou skalní horninou není povolen.
Obsyp chrániček se provede souměrně po obou stranách, u více chrániček současně i mezi nimi. Zhutňování obsypu
se provádí pouze po stranách chrániček, síla vrstev se volí podle účinnosti zhutňovacího prostředku. Při hutnění
obsypu nesmí nastat výškové nebo směrové vybočení chrániček a kolektorů z původní polohy a nesmí být porušeno
obetonování ani konstrukce chráničky.
Po obsypu chrániček a kolektorů je nutné provést kontrolní měření rovinatosti chrániček a kolektorů.
Ocelové trouby s ochranou izolací se opatří obsypem z vhodné písčité nebo hlinitopísčité zeminy ve smyslu
ČSN 73 6133 v tloušťce 200 mm od vnějšího povrchu trouby. Max. velikost zrn je 32 mm, případně lze obsyp
provést vytěženou zeminou s ochranou izolace trub vhodnou geotextilií.
Obetonované trouby (betonové, vláknocementové, z plastických hmot) se opatří obsypem z vhodné písčité nebo
hlinitopísčité zeminy o max. velikosti zrna 32 mm v tloušťce min. 200 mm od povrchu obetonování.
Neobetonované betonové trouby se obsypávají vhodnou písčitou nebo hlinitopísčitou zeminou o max. velikosti zrna
32 mm v tloušťce min. 200 mm od vnějšího povrchu trub.
Vláknocementové tlakové trouby se obsypávají vhodnou písčitou nebo hlinitopísčitou zeminou o max. zrnu 32 mm
min. 200 mm od vnějšího povrchu trub. Obsyp více chrániček se provede pískem frakce 0-8 mm. Při obsypu více
chrániček je nutné zabezpečit trouby proti vybočení distančními ocelovými obetonovanými rámečky.
Multikanály, potrubí z plastů a sklolaminátů se obsypávají pískem, resp. štěrkopískem. Maximální velikost zrna
určuje technický předpis dodavatele multikanálů nebo potrubí.
V případě, že se na staveništi ani v jeho blízkosti nenalézá vhodná zemina pro obsyp, je možno po odsouhlasení
TDS použít jiný vhodný materiál.

12.3.7 Betonové monolitické konstrukce pro chráničky a kolektory včetně šachet

Pro provádění obetonování trub chrániček, podkladních desek, monolitických kolektorových tubusů a šachet jsou
závazné v plném rozsahu kapitoly 18 TKP a kapitoly 17 TKP. Při provádění prací se postupuje ve shodě
s ČSN EN 13670.
Pro betonování všech konstrukcí zhotovitel zpracuje a před zahájením betonáže předloží TDS k odsouhlasení TP
betonáže.

12.3.8 Prefabrikované konstrukce pro chráničky a kolektory včetně šachet

Pro kabelové šachty pod hladinou spodní vody se upřednostňují, pokud není v dokumentaci požadováno jinak,
bezesparé monolitické výrobky z betonu s max. hloubkou průsaku vody 20 mm.
Pro provádění prefabrikovaných kolektorových tubusů a šachet, armaturních komor, případně pro realizaci tělesa
chráničky z betonových prefabrikátů je závazná kapitola 18 TKP.
Při provádění montovaných betonových konstrukcí se postupuje ve shodě s ČSN 73 2480, pro stykový beton platí
ČSN EN 13670.
Ošetření spár vodotěsných šachet viz článek 12.2.9.
Postup montáže je určen dokumentací nebo TP zhotovitele odsouhlaseným TDS.
Před zahájením montáže nosných prefabrikovaných konstrukcí zpracuje zhotovitel postup montáže, dodávek
prefabrikovaných dílců a zmonolitňování konstrukce a před zahájením montáže jej předloží TDS k odsouhlasení.

12.3.9 Ocelové konstrukce pro vystrojení kolektorů a šachet

Při provádění ocelových konstrukcí se postupuje v souladu s ČSN EN 1090-1 a ČSN EN 1090-2+A1.

12
Pro návrh protikorozní ochrany lze přiměřeně využít doporučení předpisu SŽDC (ČD) S5/4. Nepřístupné části, resp.
části, u kterých je nemožná (ztížená) údržba ochranného nátěrového systému, chránit zinkováním ponorem nebo
vyrábět z nerezu.
Ocelové konstrukce se vyrábějí podle dokumentace zpracované zhotovitelem (dílenská dokumentace). Před
zahájením prací zpracuje zhotovitel TP montáže včetně způsobu upevnění konstrukce na betonovou konstrukci nebo
prefabrikáty. Dokumentaci a TP předloží zhotovitel TDS k odsouhlasení.

12.3.10 Izolace proti vodě

Pro provádění izolací proti vodě kolektorových tubusů, šachet a doplňkových objektů chrániček platí ustanovení
kapitoly 22 TKP Části B a přiměřeně a ve využitelném rozsahu zásady stanovené v Části A kapitoly 22 TKP.
Izolaci vždy přebírá TDS.

12.3.11 Dokončující práce

Součástí chrániček je dodávka zatahovacích drátů případně lanek pro možnost následného zatažení kabelů. Konce
rezervních chrániček i obsazených chrániček, které nejsou ukončeny v šachtách je nutné před obsypem a zásypem
vhodným způsobem zabezpečit proti vniknutí zeminy do trub. Předtím je nutné vyčistit trouby od zeminy, betonu
a všech dalších nečistot.
Neosazené chráničky a otvory multikanálů vždy zatěsnit dle dokumentace.
Šachty opatřit čerpací jímkou s nerez krytem.
Chráničky zaústěné do šachet nad hladinou spodní vody se zatěsňují pracovně proti vniknutí vody do šachet, pokud
dokumentace nebo výrobce nepožaduje jinak, pěnou nebo netlakovými ucpávkami.
Chráničky zaústěné do šachet pod hladinou spodní vody se zatěsňují proti vniknutí vody do šachet tlakovými
ucpávkami.
Zaústění chrániček do šachet podléhá vždy odsouhlasení TDS.
Úprava stěn a dna kolektorů se provádí v rozsahu a skladbách daných dokumentací. Případné omítky se provádějí
v souladu s ČSN EN 13914-1.

12.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

12.4.1 Všeobecně

Materiál a výrobky se musí dopravovat a skladovat způsobem, který je předepsán příslušnými normami nebo TP
výrobce, případně TP zhotovitele.
Materiál musí být chráněn před poškozením a znehodnocením, případně proti povětrnostním vlivům. Ve skladech
a na skládkách materiálu musí být materiál označen podle druhu, případně podle dodávky tak, aby nemohlo dojít
k jeho záměně.
O dodávkách musí zhotovitel vést evidenci ve stavebním deníku (viz kapitola 1 TKP a vyhláška č. 499/2006 Sb.)
Materiál nebo výrobky, které vykazují vady, poškození, případně které nevyhověly zkouškám nebo neodpovídají
parametrům stanoveným v dokumentaci, musí zhotovitel neprodleně odstranit z prostoru staveniště.
Zhotovitel je povinen umožnit TDS kontrolu dodaného materiálu a s každou dodávkou mu předloží doklad
o dodávce (dodací list, prohlášení o shodě, certifikát).
Materiály a výrobky, u kterých si to TDS předem písemnou formou vymíní, smí zhotovitel zabudovat do díla až po
jeho souhlasném stanovisku.

12.4.2 Dodávka a skladování

Materiál ukládat vždy podle pokynů výrobce.

13
12.4.2.1 Trubní materiál

a) Ocelové trouby
Způsob dodávky a jejich ochrana před poškozením je stanovena v ČSN 13 0420. Konkrétní ustanovení týkající
se dopravy, skladování a manipulace s materiálem jsou uvedena v ČSN EN 12007-3. Konce trub s úpravou pro
svar musí být chráněny záslepkami tak, aby záslepka chránila úpravu pro svar během dopravy, při manipulaci
a uskladnění.
Skladování trubek se musí provádět dle technologických pokynů výrobce se zřetelem na rozměry a pevnost
trubek a na použitou izolaci. Izolované trubky se zpravidla ukládají na dřevěné hranolky, jednotlivé vrstvy se
prokládají vhodným prokladovým materiálem (pryžové pásy) tak, aby hmotnost byla rozdělena rovnoměrně.
Spodní vrstva trub musí být zajištěna proti rozkulení. Povrchová ochrana potrubí pro přepravu a skladování je
upravena ČSN 13 0420.
Skladují se na rovných, dostatečně pevných odvodněných plochách, u elektrizovaných tratí ve vzdálenosti větší
jak 25 m od trolejového vedení.

b) Betonové trouby
Dodávku a skladování betonových nebo železobetonových trub upravuje ČSN EN 1916, případně se musí
postupovat podle technologických postupů výrobce.
Skladování se provádí na rovném, suchém a únosném terénu. Spodní vrstva trub se ukládá na dřevěné podklady,
ostatní vrstvy se prokládají dřevěnými nebo pryžovými proklady.
Při skladování trub ve vrstvách se počet vrstev určuje tak, aby nedošlo k porušení trub přetížením. Proti
podélnému posunutí musí být trouby zajištěny klíny. Těsnící pryžové kroužky je třeba při skladování chránit před
mechanickým, případně chemickým poškozením.

c) Vláknocementové trouby
Dodávku a skladování vláknocementových trub upravují ČSN EN 512 a ČSN EN 1444. Výrobky se skladují na
rovném podkladě v hromadách dle jmenovitých světlostí a délek do výšky maximálně 2000 mm. Trouby je nutno
ukládat a skládat tak, aby se vyloučil jakýkoliv náraz. Spodní vrstva trub musí být zabezpečena proti posunutí.

d) Trouby z plastických hmot
Dodávku a skladování trub z plastických hmot upravují ČSN 64 0090, ČSN EN 12007-2, ČSN EN 12201-1,
ČSN EN ISO 1452-2 a ČSN EN 1329-1. Při dodávce a skladování je vždy třeba dbát pokynů výrobce.
Roury se skladují na rovném místě a musí ležet na podložce celou svou délkou. Výška skládky nesmí být vyšší
jak 1500 mm. Trouby je nutné chránit před škodlivými vlivy, jako jsou tepelné sálání, přímé světelné záření,
mechanické poškození a vlivy chemických látek.

e) Multikanály
Při dodávce a skladování je vždy třeba dbát pokynů výrobce a ČSN 64 0090.
Multikanály se skladují až v deseti vrstvách tak, aby konce nebyly mechanicky namáhány. Multikanály je nutné
chránit před škodlivými vlivy, jako jsou tepelné sálání, přímé světelné záření, mechanické poškození a vlivy
chemických látek.

f) Jiné druhy trub
Při použití trub z jiných materiálů se musí při dodávce a skladování dodržet pokyny výrobce.

12.4.2.2 Prefabrikáty kolektorových tubusů šachet a doplňkových objektů chrániček

Pro dodávku a přejímání prefabrikovaných stavebních dílců platí ustanovení ČSN 73 2480. Pro dopravu
a skladování platí příslušná ustanovení ČSN 72 3000. Prefabrikované dílce se skladují na odvodněných, dostatečně
únosných plochách, pokud možno v poloze, v níž budou osazovány na stavbě. Musí být zabezpečeny proti posunutí
a překocení. Při skladování ve více vrstvách musí být prefabrikáty proloženy dřevem nebo pryží a nesmí dojít
k jejich statickému přetížení. Při dopravě a manipulaci je prefabrikáty povoleno zavěšovat pouze v místech
a úchytech k tomu určených. Plastové šachty musí být skladovány na rovné podložce a musí být chráněny před
škodlivými vlivy, jako jsou tepelné sálání, přímé světelné záření, mechanické poškození a vlivy chemických látek.

12.4.2.3 Ocelové konstrukce

Pro ocelové konstrukce platí ustanovení kapitoly 19 TKP.

12.4.2.4 Výrobky pro systémy vodotěsné izolace

Platí ustanovení kapitoly 22 TKP, Části B.

14
12.4.2.5 Cement, kamenivo, armovací výztuž

Pro cement, kamenivo a armovací výztuž platí ustanovení kapitoly 17 a 18 TKP.

12.4.3 Průkazní zkoušky

Z výsledků průkazních zkoušek musí být jednoznačně zřejmé, že z navrhovaných materiálů a za navrhovaných
technologických postupů provádění budou dodrženy vlastnosti a parametry konstrukcí nebo objektů předepsané
dokumentací, platnými zákony, vyhláškami, normami, případně TKP a ZTKP.
U konstrukcí chrániček a kolektorů se obecně průkazní zkoušky nevyžadují. Pokud se u některých materiálů nebo
konstrukčních částí vyžaduje provedení průkazních zkoušek, postupuje se podle ZTKP.

12.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

12.5.1 Všeobecně

Kontrolní zkoušky se provádějí pro zjištění shody vlastností a parametrů výrobků a konstrukcí s vlastnostmi
a parametry předepsanými dokumentací, příslušnými normami, TKP a ZTKP, případně TP zhotovitele.
Technologický předpis zhotovitele bude obsahovat plán kontrol a zkoušek, který odsouhlasí TDS.
Zhotovitel musí kontrolní zkoušky provádět během realizace prací s potřebnou pečlivostí a v požadovaném rozsahu.
O odběru, výrobě vzorků a o zkouškách vede zhotovitel písemné protokoly tak, aby byla možná přesná identifikace
místa a času odběru a aby bylo možno zjistit rozhodující okolnosti, které ovlivňují výsledky zkoušek. Protokoly
kontrolních zkoušek a jejich vyhodnocení musí být předávány TDS.
Kontrolní zkoušky mohou být prováděny ve staveništních laboratořích schválených TDS.

12.5.2 Zemní práce

Pro odběr a kontrolu zemních prací jsou závazná ustanovení kapitoly 3 TKP. Při kontrole zhutnění zemin a sypanin
se postupuje v souladu s dokumentací a ČSN 72 1006. Při překopu zemní pláně se kontroluje únosnost statickou
zatěžovací zkouškou na zemní pláni (a na povrchu všech vrstev) a míra zhutnění na hloubku výkopu vždy.

12.5.3 Monolitické betonové konstrukce

Pro odběr vzorků a kontrolu betonových konstrukcí jsou závazná ustanovení kapitoly 17 a 18. TKP. Kontrolní
zkoušky se provádějí, pokud dokumentace neurčuje jinak, podle ČSN EN 206-1 a ČSN EN 13670.

12.5.4 Montované betonové konstrukce

Pro výrobu a kontrolu stavebních dílců z hutného betonu prostého, železového a předpjatého platí ČSN 72 3000.
Specifické požadavky na dílce z betonu jsou stanoveny v kapitole 18 TKP nebo je specifikuje dokumentace.
Pro kontrolu provádění montovaných betonových konstrukcí platí kapitola 18 TKP a ČSN 73 2480.

12.5.5 Ocelové konstrukce

Pro kontrolu výroby a montáž ocelových konstrukcí a jejich protikorozní ochranu je závazná kapitola 19 TKP.

12.5.6 Izolace proti vodě

Pro kontrolu provádění izolace proti vodě je závazná kapitola 22 TKP.

12.5.7 Trubní materiál

Trubní materiál se dodává s prohlášením shody a úplnosti dodávky (dříve „Osvědčení o jakosti nebo hutní atest)“
nebo certifikátem. Jestliže jakost a parametry uvedené na dokladech odpovídají příslušným normám, případně
požadavkům dokumentace, kontrolují se na stavbě pouze rozměry a tvarová přesnost. Vizuální prohlídkou se
kontroluje vzhled a zjišťují se případná porušení a povrchová poškození.

15
U ocelových trub se provede elektrojiskrová zkouška izolace, pokud ji předepisuje dokumentace, v rozsahu podle
ČSN EN 1594 za přítomnosti TDS.
Zkoušky svarů předepisuje dokumentace.
Konstrukce ocelových chrániček pod tělesy s kolejovou dopravou musí odpovídat ČSN 03 8376. Kontroluje
se případné elektrolytické nebo galvanické spojení mezi potrubím a chráničkou a u kontrolního objektu se prověřuje
připojení vodiče na ocelovou chráničku. Tyto kontrolní zkoušky chrániček je však možno provádět až souběžně se
zkouškami potrubí - viz kapitola 13 TKP.

12.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

12.6.1 Přípustné odchylky

Pro konstrukce chrániček a kolektorů platí tolerance rozměrů (tvaru a polohy) podle dokumentace nebo tolerance
uvedené v příslušných technických normách nebo ustanoveních odpovídajících kapitol TKP, případně ZTKP,
přičemž platí nejpřísnější požadavek.
Geometrická přesnost konstrukcí se kontroluje podle ČSN 73 0212-4, ČSN 73 0212-5 a ČSN 73 0212-3. Posuzuje
se na základě skutečných hodnot geometrických parametrů konstrukce zjištěných ve vybraných místech měření
a hodnotí se podle ČSN 73 0212-6.
Pro chráničky prováděné bezvýkopovými technologiemi a ražené kolektory musí skutečné směrové a výškové
odchylky odpovídat odchylkám uvedeným v TP zhotovitele a schváleným TDS. Při provádění je třeba dodržet
ustanovení příslušných norem a předpisů, které stanoví krytí jednotlivých druhů podzemních vedení a krytí chrániček
a kolektorů zvětšit úměrně dovolené výškové odchylce a vzdálenosti od čelby.
Hloubka rozhraní jednotlivých vrstev pražcového podloží musí být zachována podle stavu před výkopem s přesností
do 10 mm.

12.6.2 Míra opotřebení

Pro kap. 12 TKP nepřichází v úvahu.

12.6.3 Záruky

Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.

12.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

12.7.1 Zemní práce

Provádění zemních prací v zimním období upravuje kapitola 3 TKP.
Zemina dna výkopů se musí v zimním období chránit před zamrzáním ponecháním vrstvy na pozdější dokopávku,
nebo krytím ochrannými materiály. Ochranná vrstva se odstraní bezprostředně před vybudováním základu, nebo
před položením potrubí. Zejména je nutné dbát na to, aby zemina určená pro obsyp a zásyp neobsahovala zmrzlé
kusy, které by mohly poškodit izolaci potrubí nebo izolaci kolektorového tubusu a šachet, případně konstrukci
chráničky.

12.7.2 Monolitické betonové konstrukce

Klimatická omezení, provádění a ošetřování betonových konstrukcí upravují kapitoly 17 a 18 TKP.

12.7.3 Montované betonové konstrukce

Provádění montovaných betonových konstrukcí za nepříznivých klimatických podmínek upravuje kapitola 18 TKP,
případně TP zhotovitele.
Montážní práce včetně mokrých procesů je možné provádět bez zvláštních opatření :

16
 pro betonové směsi z cementů portlandských při průměrné denní teplotě nejméně +5 °C a pro betonové směsi
z cementů směsných při průměrné denní teplotě nejméně +8 °C, přičemž nejnižší teplota nesmí klesnout pod
0 °C,

 pro malty při teplotě vzduchu nejméně +5 °C během doby tuhnutí.

12.7.4 Ocelové konstrukce

Provádění ocelových konstrukcí v nepříznivých klimatických podmínkách upravuje kapitola 19 TKP.

12.7.5 Izolace proti vodě

Provádění izolací proti vodě v nepříznivých klimatických podmínkách upravuje kapitola 22 TKP, případně TP
zhotovitele odsouhlasené TDS pro navržený systém vodotěsné izolace.

12.7.6 Trubní materiál

a) Manipulace s trubním materiálem
Manipulace s ocelovými troubami opatřenými asfaltovou izolací není povolena při teplotách nižších než -5 C
a vyšších jak +30°C. Výjimku na základě TP výrobce předloženém zhotovitelem povoluje TDS.
Při manipulaci s troubami z plastických hmot a s multikanály při teplotách pod +5 °C a nad +25 °C se musí
u většiny materiálů dbát zvýšené opatrnosti.

b) Spojování trub
Svařovat ocelové trouby je povoleno pouze při teplotách nad 0 °C , svařování není povoleno za deště a sněžení.
Pro spojování betonových a vláknocementových trub, pokud se provádí cementovou zálivkou, platí podmínky
uvedené v článku 12.7.3 této kapitoly TKP.
Montáž trub z plastických hmot a multikanálů je povolena při teplotách vyšších jak 0 °C, při nižších teplotách
musí zhotovitel doložit TDS TP výrobce trub, zaručující možnost manipulace s troubami a jejich montáž.

12.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

12.8.1 Všeobecně

Při odsouhlasení a převzetí prací se postupuje v souladu s kapitolou 1 TKP.

12.8.2 Odsouhlasení zakrývaných prací

Práce, které budou v dalším pracovním postupu zakryty nebo se stanou nepřístupnými, prověří TDS na písemnou
výzvu zhotovitele. Zápis o prověření prací se provede přednostně do stavebního deníku, resp. se vystaví protokol
o odsouhlasení.
Pro konstrukce chrániček a kolektorů je nutno zejména odsouhlasit:
 základovou spáru kolektorů,
 konstrukce chrániček a kolektorů před jejich obetonováním nebo obsypem,
 provedení izolací proti vodě kolektorových tubusů a šachet, kabelových komor před jejím zakrytím ochranou

geotextilií nebo přizdívkou,
 ochranu kovových částí proti korozi,
 těsnění a úpravu spár montovaných konstrukcí před jejich zakrytím izolací nebo zásypem.
Pro přejímky kabelovodů odsouhlasit:
 základovou spáru u šachet,
 smontované multikanály před zásypem,
 izolační práce před zakrytím ochrannou vrstvou,
 zapravení vstupů multikanálů do šachet před obsypem šachet,
 pokud je požadavek dokumentace na vodotěsnost, zkontrolovat spoje (sponky, páska,…).

17
Odsouhlasení prací TDS se provede též pro všechny práce, které zhotovitel požaduje zaplatit v dohodnutých
fakturačních obdobích.

12.8.3 Převzetí prací

Veškeré úkony související s kontrolou realizace, odevzdáním a převzetím díla se provádějí písemnou formou na
místě zhotovení díla.
Práce na díle se předávají a přejímají postupně po objektech nebo skupinách objektů schopných řádného
a bezpečného užívání či provozu v souladu se smlouvou o dílo. Zhotovitel je povinen předem písemně vyzvat TDS
k převzetí díla či jeho části a oznámit mu, kdy budou práce na něm ukončeny a připraveny k převzetí. TDS zajistí
řízení o převzetí.
K převzetí prací jsou povinni připravit a předat (zpravidla ve 2 provedeních):
Zhotovitel:

 úplnou projektovou dokumentaci a dokumentaci zhotovitele, obojí s vyznačením všech odsouhlasenýcha
provedených změn,

 dokumentaci skutečného provedení díla,
 geodetickou část dokumentace dle skutečného provedení stavby podle článku 1.7.3 Kapitoly 1 TKP,
 zaměření skutečné hloubky uložení chráničky nebo kolektoru oprávněným geodetem,
 dokumentaci prokazující kvalitu použitých materiálů, dílců a konstrukcí (certifikáty, prohlášení shody atd.),
 doklady, potvrzující jakost svářečských prací,
 zápisy o výsledcích kontrol díla, jejich zkouškách nebo jiného způsobu ověření provozu, včetně vyhodnocení,
 zápis o odsouhlasení prací a konstrukcí zakrytých v průběhu prací,
 stavební deník objektu, pokud je smluvně předepsán,
 protokoly tlakových zkoušek chrániček,
 protokoly o zkouškách průchodnosti multikanálů (pokud byla kalibrace požadována),
 protokoly tlakových a kalibračních zkoušek plastových chrániček pro ukládání optických kabelů

zafukováním,
 zvláštní prostředky pro manipulaci s poklopy (manipulační oka, háky – předají se správci).

TDS:
 soupis zjištěných vad a nedokončených prací,
 zápis o odevzdání a převzetí,
 zprávu TDS, jak dílo odpovídá dokumentaci, TKP, případně ZTKP,
 vyhodnocení zkoušek, které byly provedeny dle požadavků TDS.
Tlaková zkouška chrániček se provádí tehdy, jestliže v chráničce prochází potrubí s ekologicky nebezpečným
médiem (ropa, chemické tekutiny a podobně). Zkušební tlak, médium a způsob utěsnění chráničky určuje
dokumentace.
Tlaková zkouška a kalibrační zkouška na plastových trubkách, které slouží pro zafukování optických kabelů, se
provádí vždy.
O převzetí díla nebo jeho části sepíší smluvní strany předávací protokol. V něm uvedou zejména případné zjištěné
vady a nedokončené práce, způsob a termíny jejich odstranění.

12.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Pro konstrukce obsažené v kapitole 12 TKP se měření posunů a přetvoření nevyžaduje. Pokud kontrolní měření
některé konstrukční části předepíše dokumentace, provádí se v souladu s jejími požadavky a podle příslušných
norem.

18
12.10 EKOLOGIE

Veškeré stavební a montážní práce prováděné podle kapitoly 12 TKP musí být v souladu s oddílem 10
kap.1 - Všeobecně.

Z hlediska ochrany přírodního prostředí je třeba dbát zvýšené pozornosti při realizaci chrániček objektů sloužících
k dopravě ekologicky závadných kapalin (ropovody, produktovody).

Z hlediska ochrany pracovníků je na novostavbách zakázáno používat azbestocementové trouby do konstrukcí
chrániček. Při rekonstrukcích se mohou použít pouze ve výjimečných případech, kdy použití předepíše dokumentace
nebo kdy k použití vydá souhlas TDS.

12.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA

Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně stanoví kapitola 1 TKP
(oddíl 1.13 a 1.14), předpis SŽDC Ob14, předpis SŽDC (ČD) Op16 a předpis SŽDC Zam1 (prozatímní).

Dále je nutno dodržovat ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 262/2006 Sb., zákona č. 309/2006 Sb.,
zákona č. 133/1985 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě, zejména nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Při výstavbě ražených kolektorů je nutno dodržet vyhlášku č. 22/1989 Sb., vyhlášku č. 26/1989 Sb. a vyhlášku
č. 415/2003 Sb.

12.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené závazné normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich aktualizace.
Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních předpisů,
technických norem a předpisů SŽDC.

12.12.1 Technické normy

ČSN 03 8370 Snížení korozního účinku bludných proudů na úložná zařízení
ČSN 03 8373 Zásady provozu, údržby a revize ochrany proti korozi kovových potrubí a kabelů
s kovovým pláštěm uložených v zemi
ČSN 03 8374 Zásady protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení
ČSN 03 8375 Ochrana kovových potrubí uložených v půdě nebo ve vodě proti korozi
ČSN 03 8376 Zásady pro stavbu ocelových potrubí uložených v zemi. Kontrolní měření z hlediska
ochrany před korozí
ČSN 13 0420 Potrubí. Povrchová ochrana potrubí pro přepravu a skladování
ČSN 13 1030 Potrubí. Bezešvé trubky pro potrubí PN 40 až PN 250. Výběr rozměrů pro
konstrukci
ČSN 38 3350 Zásobování teplem, všeobecné zásady
ČSN 42 0022 Ocelové trubky. Asfaltová izolace trubek nad DN 50
ČSN 42 0139 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel žebírková a hladká
ČSN 42 0144 Trubky ocelové svařované se šroubovicovým svarem. Technické dodací předpisy
ČSN 42 0152 Trubky z ocelí tříd 11 a 12 podélně svařované hladké do vnějšího průměru 152 mm.
Technické dodací předpisy
ČSN 42 0250 Trubky bezešvé z ocelí tříd 10 až 16 tvářené za tepla. Technické dodací předpisy
ČSN 42 0252 Trubky bezešvé z ocelí třídy 17. Technické dodací předpisy
ČSN 64 0090 Plasty. Skladování výrobků z plastů
ČSN 65 0204 Dálkovody hořlavých kapalin
ČSN 65 0208 Dálkovody hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů

ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná ustanovení
ČSN 72 3376 Betonové kabelové tvárnice. Technické požadavky

19
ČSN 73 0212-3 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: Pozemní stavební
objekty
ČSN 73 0212-4
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební
ČSN 73 0212-5 objekty

ČSN 73 0212-6 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: Kontrola přesnosti
stavebních dílců
ČSN 73 0420-1
ČSN 73 0420-2 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 6: Statistická analýza
ČSN 73 2480 a přejímka
ČSN 73 6005
ČSN 73 6133 Přesnost vytyčování staveb-Část 1: Základní požadavky
ČSN 73 6201
ČSN 73 6320 Přesnost vytyčování staveb-Část 2: Vytyčovací odchylky

ČSN 73 6360-2 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí

ČSN 73 7501 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
ČSN 73 7505
ČSN 74 3282 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
ČSN 75 2130
ČSN 75 4030 Projektování mostních objektů

ČSN 75 5630 Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách
ČSN 75 6230 normálního rozchodu
ČSN P 73 0600
ČSN EN 124 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová
poloha - Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba
ČSN EN 206-1
ČSN EN 512 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení
ČSN EN 1090-1
Sdružené trasy městských vedení technického vybavení
ČSN EN 1090-2+A1
Ocelové žebříky. Základní ustanovení
ČSN EN 1329-1
Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními
ČSN EN 1444
ČSN EN 1594 Křížení a souběhy melioračních zařízení s dráhami, pozemními komunikacemi
ČSN EN 1916 a vedeními
ČSN EN 12007-1
Vodovodní podchody pod dráhou a pozemní komunikací
ČSN EN 12007-2
Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací
ČSN EN 12007-3
Hydroizolace staveb - Základní ustanovení.

Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy. Konstrukční zásady, zkoušení,
označování, řízení jakosti

Beton - Část 1: Specifikace,vlastnosti, výroba a shoda

Vláknocementové výrobky - tlakové trouby a spoje

Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 1: Požadavky na
posouzení shody konstrukčních dílců

Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 2: Technické
požadavky na ocelové konstrukce

Plastové potrubní odpadní systémy (pro nízkou a vysokou teplotu) uvnitř budov -
Neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U) - Část 1: Požadavky na trubky, tvarovky a
systém

Vláknocementové potrubí - Zásady pro pokládku a ostatní práce na staveništi

Zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 bar –
Funkční požadavky

Trouby a tvarovky z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu

Zásobování plynem- Plynovody s nejvyšších provozním tlakem do 16 barů včetně –
Část 1: Všeobecné funkční požadavky

Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně -
Část 2: Specifické funkční požadavky pro polyethylen (nejvyšší provozní tlak do 10
barů včetně)

Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně -
Část 3: Specifické funkční požadavky pro ocel

20
ČSN EN 12201-1 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody a pro tlakové kanalizační přípojky
ČSN EN 13242+A1 a stokové sítě - Polyethylen (PE) - Část 1: Všeobecně
ČSN EN 50341-1
ČSN EN 61386-24 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro
ČSN EN 15001-1 inženýrské stavby a pozemní komunikace

ČSN EN 1610 Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 45 kV – Část. 1: Všeobecné
ČSN EN 12889 požadavky – Společná specifikace
ČSN EN 13914-1
ČSN EN 13670 Trubkové systémy pro vedení kabelů - Část 24: Zvláštní požadavky - Trubkové
ČSN EN 13101 systémy uložené v zemi
ČSN EN ISO 1452-2
Zásobování plynem - Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro
TPG 700 21 průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro
průmyslové a neprůmyslové využití - Část 1: Podrobné funkční požadavky pro
projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení

Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení

Bezvýkopové provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení

Navrhování, příprava a provádění vnitřních a vnějších omítek – Část 1: Vnější
omítky

Provádění betonových konstrukcí

Stupadla pro podzemní vstupní šachty – požadavky, označování, zkoušení a
hodnocení shody

Plastové potrubní systémy pro rozvod vody a tlakové kanalizační přípojky a stokové
sítě uložené v zemi i nadzemní - Neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U) - Část 2:
Trubky

Čichačky pro plynovody a přípojky

TNŽ 34 2609 Projektování kabelových rozvodů železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 37 5711 Křížení úložných, závlačných a závěsných kabelů s celostátními drahami a vlečkami
TNŽ 37 5715 Silová kabelová vedení celostátních drah.
TNŽ 73 6949 Odvodnění železničních tratí a stanic
TNŽ 73 6280 Navrhování a provádění vodotěsných izolací železničních mostních objektů

12.12.2 Předpisy

SŽDC (ČD) D1 Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy
SŽDC (ČD) D2 Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy
SŽDC (ČD) S5/4 Předpis Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
SŽDC Ob14 Předpis pro stanovení organizace zabezpečení požární ochrany Správy železniční
dopravní cesty, státní organizace
SŽDC (ČD) Op16 Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
SŽDC S3 Železniční svršek
SŽDC S4 Železniční spodek
SŽDC Zam1 (prozatímní) Předpis o odborné způsobilosti zaměstnanců Správy železniční dopravní cesty, státní
organizace
PMR 18/86 Kategorie železničních tratí z hlediska mostů (Věstník dopravy č. 6/87)
č.j. 21 288/86-O13
Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, v platném znění
Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní správě, v platném znění
Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
v platném znění
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném
znění
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, v platném znění

21
Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění
Nařízení vlády
č. 163/2002 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, v platném
Nařízení vlády znění
č. 190/2002 Sb.
Nařízení EP a Rady kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky označované
č. 305/2011 CE, v platném znění

Nařízení vlády nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se stanoví harmonizované
č. 591/2006 Sb. podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady
Vyhláška č. 48/1982 Sb. 89/106/EHS

Vyhláška č. 22/1989 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na
staveništích, v platném znění
Vyhláška č. 26/1989 Sb.
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických
Vyhláška č. 177/1995 Sb. zařízení, v platném znění
Vyhláška č. 55/1996 Sb.
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti
Vyhláška č. 247/2001 Sb. a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, v platném znění
Vyhláška č. 23/2008 Sb.
Vyhláška č. 246/2001Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti
a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, v platném znění
Vyhláška č. 415/2003 Sb.
kterou se vydává stavební a technický řád drah, v platném znění
Vyhláška č. 499/2006 Sb.
o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a bezpečnosti provozu při
činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

o organizaci a činnostech jednotek požární ochrany, v platném znění

o technických podmínkách požární ochrany staveb

o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru
(vyhláška o požární prevenci)

o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při svislé dopravě a chůzi

o dokumentaci staveb

12.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Všeobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 13 - Plyn, voda, produktovody
Kapitola 14 - Septiky, čističky, lapače, kanalizace
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové konstrukce a mosty
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí
Kapitola 26 - Osvětlení, rozvody NN, včetně dálkového ovládání
Kapitola 27 - Montáž zabezpečovacího zařízení
Kapitola 28 - Montáž sdělovacího zařízení
Kapitola 30 - Silnoproudé rozvody
Kapitola 31 - Trakční vedení

22
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 12
Třetí aktualizované vydání včetně změny č. 8 /z roku 2013/

Vydala Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Ing. Karel Pávek
Odborný gestor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Vydal: Technická ústředna dopravní cesty
Distribuce: Úsek tratí a budov

Ing. arch. Pavel Andršt
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Generální ředitelství
Odbor traťového hospodářství
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
www.szdc.cz

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769
fax: +420 972 741 290
e-mail: typdok@tudc.cz
http://typdok.tudc.cz
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 13
PLYN, VODA, PRODUKTOVODY

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 6

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 7.4.2008

č.j.: 12153/08-OKS

Účinnost od: 1.7.2008

Počet listů : 14

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2008
Vechna práva vyhrazena.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

13.1 ÚVOD 4

13.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 4

13.2.1 Obecně 4

13.2.2 Potrubí plynovodů 5

13.2.2.1 Trouby ocelové 5

13.2.2.2 Trubky z polyetylénu 5

13.2.3 Potrubí vodovodů 6

13.2.3.1 Trouby litinové 6

13.2.3.2 Azbestocementové trouby 6

13.2.3.3 Trouby z PVC 6

13.2.3.4 Trouby z polyetylénu 6

13.2.3.5 Trouby ocelové 7

13.2.4 Potrubí produktovodů 7

13.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 7

13.3.1 Plyn 7

13.3.1.1 Kříení a souběhy vedení s dráhou 7

13.3.1.2 Zemní práce pro plynovody a přípojky 8

13.3.1.3 Uloení, sklon výkopů, umístění odvodňovačů, uzavíracích armatur a kompenzátorů 9

13.3.1.4 Bloky pod potrubí 9

13.3.1.5 Spojování a těsnění potrubí 9

13.3.1.6 Připojení na stávající trubní vedení 10

13.3.1.7 Tlakové zkouky potrubí 10

13.3.2 Voda 11

13.3.2.1 Kříení a souběhy vedení s dráhou 11

13.3.2.2 Zemní práce pro vodovody 11

13.3.2.3 Loe pod potrubí, obsyp potrubí, objektů, zásypy výkopů 11

13.3.2.4 Bloky pod potrubí 12

13.3.2.5 Spojování a těsnění potrubí 12

13.3.2.6 Připojení na stávající trubní vedení 12

13.3.2.7 Tlakové zkouky potrubí, proplach a dezinfekce 12

13.3.3 Produktovody 12

13.3.3.1 Kříení a souběhy vedení s dráhou 12

13.3.3.2 Zemní práce pro produktovody 13

13.3.3.3 Uloení, sklon produktovodů, uzavírací armatury a kompenzátory 13

13.3.3.4 Bloky pod potrubí 14

13.3.3.5 Spojování a těsnění potrubí 14

13.3.3.6 Tlakové zkouky potrubí 14

13.3.4 Společná ustanovení pro ocelová potrubí 15

13.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ, PRŮKAZNÍ ZKOUKY 15

13.4.1 Plyn 15

13.4.2 Voda 15

13.4.3 Produktovody 16

13.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 16

13.5.1 Plyn 16

13.5.2 Voda 16

13.5.3 Produktovody 16

13.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY 16

13.6.1 Plyn 17

13.6.2 Voda 17

13.6.3 Produktovody 17

1
13.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 17

13.7.1 Plyn 17

13.7.2 Voda 17

13.7.3 Produktovody 17

13.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 18

13.8.1 Plyn 18

13.8.2 Voda 19

13.8.3 Produktovody 19

13.8.4 Společná ustanovení pro ocelová potrubí 20

13.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNU A PŘETVOŘENÍ 20

13.10 EKOLOGIE 20

13.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 21

13.11.1 Plyn 21

13.11.2 Voda 21

13.11.3 Produktovody 21

13.12 ZÁVAZNÉ NORMY A PŘEDPISY 21

13.12.1 Technické normy 21

13.12.2 Předpisy 24

13.12.3 Související kapitoly TKP 25

2
Seznam zkratek

ČD České dráhy, akciová společnost
ČSN České normy
EN Evropské normy
GŘ ČD Generální ředitelství Českých drah, akciová společnost
SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
TP Technologický předpis
TPG Technická pravidla plyn
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TN Technické normy eleznic
TÚDC Technická ústředna dopravní cesty
ZTK Zvlátní technické kvalitativní podmínky

3
13.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení a údaje uvedené v kapitole 1 TKP - Veobecně.
TKP v kapitole 13 se zabývají plynovody, vodovody a produktovody zřizovanými a rekonstruovanými, které
jsou vně i uvnitř ochranného pásma dráhy.
Na elektrizovaných tratích při projektování a realizaci staveb a rekonstrukcí kovových úloných zařízení musí
být také v souvislosti s ukolejněním konstrukcí spojených s ocelovým potrubím dodrena vztaná ustanovení
12.1.1; 27.2.2; 31.3.10; jiné i zprostředkované spojení s kolejemi je nepřípustné.
Pouití kovových trub v blízkosti elektrické trakce je podmíněno dodrením zásad zabezpečení protikorozní
ochrany, a to buď aktivní, nebo pasivní, případně jejich kombinací, podle kapitoly 25 a 31 TKP.
Kapitola 13 se nezabývá způsobem a podmínkami uloení potrubí plynovodů, vodovodů a produktovodů
v případě kříení s podzemními inenýrskými sítěmi, pozemními komunikacemi a elezničními tratěmi. Ty jsou
předmětem kapitoly 12 TKP.

Kapitola 13 se nezabývá ani zemními prácemi, které jsou zpracovány v kapitole 3 TKP, betonovými konstruk-
cemi, které jsou zpracovány v kapitole 17, a ocelovými konstrukcemi, které jsou zpracovány v kapitole 19.

Vekerá stavební činnost dráních i mimodráních investorů v ochranném pásmu dráhy musí být prováděna
v souladu s podmínkami rozhodnutí o přípustnosti stavby vydanými Dráním úřadem.

a) Plynovody:
Plynovody se dělí na plynovody a přípojky s provozním tlakem nad 16 barů (ČSN EN 1594) a plynovody
a přípojky s provozním tlakem do 16 barů včetně (ČSN EN 12 007-1), průmyslové plynovody a odběrní
plynová zařízení na zemní plyn a svítiplyn v budovách.
Základní podmínky pro zřizování a rekonstrukce stávajících plynovodů určují tyto ČSN a Technická
pravidla (dále jen TPG):
ČSN EN 1594, ČSN EN 12007-1, ČSN EN 12007-2, ČSN EN 12007-3, ČSN EN 12007-4, ČSN EN 1775,
ČSN 386420, TPG 70024 a TPG 70201.

b) Vodovody:
Vodovody se dělí do těchto skupin:

b1) Vodovody pitné a uitkové vody
Jedná se o vodovodní potrubí pro dopravu pitné nebo uitkové vody, a to řady přívodné do vodojemu,
zásobovací, hlavní a rozvodné včetně, vodovodních přípojek. Stavba vodovodů pitné a uitkové vody se řídí
předevím ustanoveními ČSN 75 5401, ČSN 75 5411, jako i normami a předpisy souvisejícími.

b2) Vodovody poární
Jedná se o vodovody pro dopravu poární vody z místa zásoby poární vody k jednotlivým objektům
a poárním hydrantům. Poární vodovody mohou být zavodněné, nebo nezavodněné.
Výstavba poárních vodovodů se řídí ustanoveními ČSN 73 0873.

c) Produktovody:
Výstavba produktovodů se podle přepravy daného média řídí ČSN:
ČSN EN 13 941, ČSN 38 6420, ČSN EN 1775, ČSN 38 6462, ČSN 38 6479, ČSN 65 0201, ČSN 65 0202,
ČSN 65 0204, ČSN 65 0205 a ČSN 65 0208.

13.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

13.2.1 Obecně

Typ, materiál a rozměry trub, tvarovek a armatur pro plynovody, vodovody a produktovody určuje projektová
dokumentace (dále jen dokumentace). Pokud není v dokumentaci specifikován typ, délka a výrobce trub, je
mono pouít libovolný typ a délku trouby tuzemského nebo zahraničního výrobce trub, pokud technické
podmínky neodporují poadavkům těchto TKP.

4
13.2.2 Potrubí plynovodů

13.2.2.1 Trouby ocelové

Pro stavbu plynovodů a přípojek s provozním tlakem vyím ne 16 barů se pouijí pouze ocelové trubky
s hladkými konci se zaručenou svařitelností ve smyslu ČSN 05 1309, a to:
a) bezevé - podle ČSN 42 5715

Rozměry podle ČSN 42 0250
b) podélně svařované

− podle ČSN 42 5723
c) svařované se roubovicovým svarem

− podle ČSN 42 5738
Rozměry podle ČSN 42 0144
d) tuzemské nebo zahraniční výroby, pokud mají alespoň srovnatelné vlastnosti s vlastnostmi trubek uvedených
v bodě a), b), c) nebo je předčí. Trubky musí být vně opatřeny vhodným základním nátěrem nebo být
izolovány proti korozi ve smyslu ČSN 42 0022. Tato ČSN obsahuje i metodiku zkouek kvality izolací.
Vnitřní povrch trubek musí být chráněn alespoň dočasně proti korozi.
Technické poadavky na ocelový materiál trubek a tvarovek jsou specifikovány v těchto ČSN:
ČSN EN 1594 čl. 8.1-8.6, ČSN EN 12 007-3 čl. 4.1-4.2, ČSN 38 6420 čl. 26 a 32 a ČSN 65 0208 čl. 76
a 90.

Trubky a přivařované části potrubí musí být vyrobeny z oceli se zaručenou svařitelností a vyhovovat
ČSN EN 10 208-1.
Vlastnosti pouitého materiálu nutno doloit osvědčením o jakosti trubního a spojovacího materiálu (u tuzem-
ských trubek hutním atestem, u dováených trubek dokladem o jejich vlastnostech).

Technické poadavky ochrany úloných kovových zařízení umístěných v zemi nebo ve vodě proti korozi musí
být provedeny v souladu s dokumentací ve smyslu kapitoly 25, 31 a dále:

ČSN 03 8370, ČSN 03 8372, ČSN 03 8373, ČSN 03 8374, ČSN 03 8375, ČSN 03 8376, ČSN 42 0021
a ČSN 42 0022.
Kvalita ochranných izolací proti korozi, provedených na úloných kovových zařízeních, umístěných v zemi
nebo vodě, se posuzuje podle ČSN EN 1594, čl.9.2.10 - 9.2.10.5. (Metodika zkouek je stanovena v ČSN 42
0022.)

13.2.2.2 Trubky z polyetylénu

Pouívají se materiály, které

a) splňují poadavky čl. 4.2 TPG 702 01
b) jsou certifikovány pro pouití v plynárenství (např. certifikační systém COVO Certifikační a registrační

orgán výrobků a organizací GAS).
Trubky a tvarovky musí odpovídat poadavkům ČSN EN 1555-2 - trubky a ČSN EN 1553-3 - tvarovky
a poadavkům technických podmínek.
Pouívají se trubky a tvarovky z polyetylénu v řadě středně těké SDR 17,6 nebo v řadě těké SDR 11 podle
tabulky 1 v TPG 702 01.

Pro chráničky a ochranné potrubí je mono pouít trubky z plastů (PVC, PE).

Ostatní poadavky na materiál jsou specifikovány v TPG 702 01.

Kovové části a přísluenství se opatřují ochranou proti korozi viz článek 13.2.4 této kapitoly TKP Ocelové
trouby - Technické poadavky ochrany úloných zařízení proti korozi.
Souběně s potrubím se ukládá signalizační vodič, který musí být připevněn na povrch potrubí.
Ve vzdálenosti 0,3 a 0,4 m nad vrchem potrubí se poloí ochranná fólie podle ČSN 73 6006.

5
Ostatní poadavky uloení a značení potrubí udávají TPG 702 01 čl. 4.16 a TPG 700 24.

13.2.3 Potrubí vodovodů

Vodovody dělíme na
− vodovody pitné a uitkové vody
− vodovody poární
Problematika trubních materiálů je zpracována společně pro vodovody pitné a uitkové vody a pro vodovody
poární.
Rozměry, materiál, typ a případné dalí poadované vlastnosti trub a dílců pro vodovody určuje dokumentace
v souladu s touto kapitolou TKP, pokud není v ZTKP uvedeno jinak. Jestlie v dokumentaci není předepsána
délka, typ a výrobce trub, pouije se trouba libovolné délky a typu kteréhokoliv výrobce tuzemského či zahra-
ničního, pokud neodporují poadavkům uvedeným v této kapitole TKP.
V ose nekovových potrubí se umístí nad troubou kovový vodič pro monost budoucího určení polohy sítě.

13.2.3.1 Trouby litinové

Poadavky na materiál a přípustné vady udává ČSN EN 545.
Lze pouít trub se spojem temovaným, pruným LKD a přírubovým. Přírubový spoj se nesmí pouít na potrubí
uloené v zemi, s výjimkou tvarovek a armatur. rouby přírubového spoje musí být v takovém případě chráněné
proti korozi v souladu s ČSN 75 5411.
Litinové trouby se spojem ucpávkovým je mono pouít jen tehdy, předepisuje-li to výslovně dokumentace.
Pro přírubové trouby platí ČSN EN 1092-2.

13.2.3.2 Azbestocementové trouby

Pouití azbestocementových trub pro vodovodní potrubí je vyloučeno. Případné přeloky stávajícího
azbestocementového potrubí budou prováděny z jiných materiálů, uvedených v této kapitole TKP.

13.2.3.3 Trouby z PVC

V souladu s dokumentací se pouijí hrdlované trouby z tlakového PVC pro vodu a netoxické látky do teploty
45°C. Maximální dovolené napětí je dáno teplotou média 20°C. Při provozní teplotě vyí ne 20°C se musí
v závislosti na teplotě sníit provozní tlak. ( Příloha A, ČSN EN 1452-2)
Trouby musí svými rozměry odpovídat ČSN EN 1452-2 (PVC-U) a to včetně dovolených odchylek. (čl. 6.1
měření rozměrů podle pr.EN 496, tabulka č.1)
Při kadé dodávce trub z PVC je nutno doloit následující vlastnosti:
- materiál trubek podle čl.4.1 musí vyhovovat ČSN EN 1452-1 a poadavkům uvedeným v čl.4.2 a 4.3
- dovolené provozní tlaky - příloha A, tabulka A 1 (ČSN EN 1452-2)
- vzhled trub musí odpovídat čl. 5.1, barva čl. 5.2 ČSN EN 1452-2
Značení trub se provádí přímo na troubě nebo na svazku trub. Minimální poadované značení čl.14.2, tabulka 10
(číslo normy, výrobce, jmenovitý vnějí průměr, tlouťka stěny, jmenovitý tlak, informace výrobce, číslo
vytlačovací linky). Doplňkové značení uvádí čl.14.3.1 ČSN EN 1452-2.

13.2.3.4 Trouby z polyetylénu

Pro pouití trub z polyetylénu (lineárního nebo rozvětveného) platí stejné podmínky jako pro pouití trub z PVC
za dodrení podmínek podle ČSN EN ISO 1872-2 a ČSN EN 12 201-1
- minimální pevnost v tahu 24 MPa při teplotě 20°C
- rozměrová stálost do 2 %.

6
13.2.3.5 Trouby ocelové

Ocelové trouby nesmí být pouity pro pitný vodovod a tam, kde nebude potrubí trvale naplněné vodou.
Při uití ocelového potrubí musí trouby splňovat ustanovení následujících ČSN:
ČSN 42 0250, ČSN 42 5715, ČSN 42 5738, ČSN 42 5780, ČSN 42 5782.
Současně musí zaručovat zdravotní nezávadnost.
Ocelové trouby lze pouít na rozvody uitkové a poární vody.

13.2.4 Potrubí produktovodů

Pro stavbu produktovodů se pouijí tyto ocelové trubky:
a) bezevé - podle ČSN 42 5715

ČSN 42 0250
ČSN 42 0251
b) podélně svařované
- podle ČSN 42 5723
ČSN 42 0152
c) svařovaných se roubovicovým svarem
- podle ČSN 42 5738
ČSN 42 0144
Ostatní trubky, jen pokud mají alespoň srovnatelné vlastnosti s vlastnostmi trubek, uvedených v bodě a), b), c)
nebo je předčí.
Trubky musí být vně opatřeny vhodným základním nátěrem nebo izolovány proti korozi ve smyslu
ČSN 42 0022.
Vnitřní povrch trubek musí být chráněn alespoň dočasně proti korozi.
Technické poadavky na ocelový materiál trubek a tvarovek jsou specifikovány v těchto ČSN:
ČSN 42 0144, ČSN 42 0250, ČSN 42 0284, ČSN 42 5711, ČSN 42 5710, ČSN 42 5715, ČSN 42 5716,
ČSN 42 5738, a ČSN 42 5782
Technické poadavky ochrany úloných kovových zařízení umístěných v zemi nebo ve vodě proti korozi musí
být provedeny v souladu s dokumentací ve smyslu:
ČSN 03 8370, ČSN 03 8372, ČSN 03 8373, ČSN 03 8374, ČSN 03 8375, ČSN 03 8376, ČSN 42 0021
a ČSN 42 0022.
Kvalita provedených ochranných izolací proti korozi na úloných kovových zařízeních umístěných v zemi nebo
vodě se posuzuje podle ČSN EN 1594 čl.9.2.10 a 9.2.10.5
(Metodika zkouek je stanovena v ČSN 42 0022.)
Trubky a přivařované části potrubí musí být vyrobeny z oceli se zaručenou svařitelností.
Vlastnosti pouitého materiálu doloí zhotovitel osvědčením o jakosti trubního a spojovacího materiálu
(u tuzemských trubek hutním atestem, u dováených trubek dokladem o jejich vlastnostech).

13.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

13.3.1 Plyn

13.3.1.1 Kříení a souběhy vedení s dráhou

Z hlediska dráních předpisů se kříením a souběhem plynovodů, vodovodů a jiných podzemních nebo
nadzemních vedení s drahou se zabývá zákon č. 266/1994 Sb.

7
Technické podmínky pro kříení a souběhy plynovodního vedení s celostátní dráhou jsou vydány v souladu
s ČSN EN 1594 čl.9.3 a ČSN EN 12 007-1 čl. 7.1.2.1 , čl. 7.4.6.1 - 7.4.6.5, ČSN 38 6420 čl. 158, 159
a ČSN 73 6005.
Kříení musí být provedeno tak, aby při běném provozu dráhy nedolo k poruení podzemního, popřípadě
nadzemního vedení a naopak, aby při porue těchto vedení nedolo k ohroení bezpečnosti provozu dráhy.
Vekerá podzemní vedení křiující těleso dráhy musí být uloena v chráničce nebo kolektoru tak, aby bylo
moné jejich vloení nebo výměna proveditelné bez naruení elezničního provozu.
O podmínkách budování chrániček a kolektorů pojednává kapitola 12 TKP.
Plynovody a přípojky s provozním tlakem vyím ne 16 barů
Místo a způsob kříení určí dokumentace. Potrubí musí být opatřeno chráničkou.
Opatření k zajitění bezpečnosti řeí ČSN EN 1594 v kap.5, čl. 5.2 (ochranná pásma § 68 zák.458/2000Sb.)
Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Při styku s dráhami je třeba dodret ustanovení zákona č. 266/1994 Sb. a ČSN 73 6005.

13.3.1.2 Zemní práce pro plynovody a přípojky

Vekeré zemní práce, prováděné pro plynovody, musí splňovat náleitosti kapitoly 3 TKP.
Volba výkopové technologie závisí na geologických a hydrogeologických podmínkách, s přihlédnutím
k situování zřizované sítě vzhledem k trati a dráním objektům a s přihlédnutím k místním podmínkám.
Technologii výkopových prací, jejich druh a postup provádění určuje dokumentace. Pokud dokumentace
technologii neurčuje, navrhne ji zhotovitel a odsouhlasí stavební dozor.
Plynovody a přípojky s provozním tlakem nad 16 barů
Pro provádění zemních prací při stavbě plynovodů a přípojek s provozním tlakem nad 16 barů platí
ČSN 73 3050 a ČSN EN 1594 čl.9.2.3 a 9.2.5.
ířku pracovního pruhu pro uloení podzemního vedení určuje dokumentace podle čl. 9.2.3 ČSN EN 1594.
Hloubku a ířku rýhy, zajitění proti sesutí, jako i případné svahování určuje ČSN 73 3050 čl. 77 a 79.
Dno rýhy musí být upraveno tak, aby potrubí leelo v celé délce na dně rýhy (ČSN EN 1594 čl. 9.2.5).
V zeminách písčitých, soudrných, těrkovitých se zrny do 8 mm, hlinitých těrcích, jílovitých těrcích se zrny
těrku od 8 do 32 mm musí být dno rýhy upraveno tak, aby při uloení potrubí nemohlo dojít k pokození
izolace (ČSN EN 1594 čl. 9.2.5). Při velikosti zrn těrku nad 32 mm musí být proveden obsyp těrkopískem ve
vrstvě 100 - 200 mm (ČSN EN 1594 čl. 9.2.5).
Podmínky pro zhutnění zásypů stanoví dokumentace v souladu s kapitolou 3 TKP.
Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Pro provádění zemních prací při stavbě plynovodů a přípojek s provozním tlakem do 16 barů platí kapitola
3 TKP a ČSN EN 12007-1 čl.7.4.
ířku pracovního pruhu pro uloení podzemního vedení určuje dokumentace. Způsob mechanické ochrany
potrubí před pokozením zásypovým materiálem a materiálem na dně výkopu, tzn. úprava dna výkopu, obsyp
a zásyp určují ČSN EN 12 007-1 čl.10.1.
Podmínky pro zhutnění zásypů stanoví dokumentace v souladu s ČSN 73 3050 čl. 114 a 122.
Plynovody a přípojky z polyetylénu
Provádění zemních prací se řídí ustanoveními kapitoly 3 TKP.
Podsyp potrubí musí být minimálně 0,1 m. Rozměry rýhy a způsob výkopu a uloení určí dokumentace.
Úpravu dna výkopu, obsyp a zásyp určují čl. 5.4 a 5.10 TPG 702 01.

8
13.3.1.3 Uloení, sklon výkopů, umístění odvodňovačů, uzavíracích armatur a kompenzátorů

Plynovody a přípojky s provozním tlakem nad 16 barů
Potrubí se uloí pod povrchem terénu s krytím nejméně 0,8 m a nejvýe 1,5 m ve smyslu ČSN EN 1594 čl.7.7.

Plynovod musí být zajitěn proti posunutí nebo vychýlení v souladu s ČSN EN 1594 čl.7.1.2.2 .

Pravidla na provedení součástí plynovodu jsou uvedena v ČSN EN 1594 čl.7.10.1 7.10.8 .

Umístění uzavíracích armatur a kompenzátorů určuje dokumentace ve shodě s čl.7.10.8 ČSN EN 1594.

Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Krytí trubního vedení, popřípadě chráničky určuje dokumentace, volí se zpravidla 0,8 - 1,2 m. Při uloení
potrubí musí být dodreno nejmení dovolené krytí podle ČSN 73 6005.

Krytí uloeného potrubí nesmí být větí neli 1,5 m, kromě podchodů potrubí pod silničními komunikacemi
a drahami a úseků, kde je nutno z důvodu překáky v trase potrubí (kříení) uloit hlouběji. Ve viz čl.7.7
ČSN EN 12 007-1.

Sklon potrubí určuje dokumentace. Potrubí se klade souběně se sklonem terénu - viz čl. 7.1.2
ČSN EN 12 007-1.

Uzavírací armatury, odvodňovače a kompenzátory určuje dokumentace podle ČSN EN 12 007-1.

Plynovody a přípojky z polyetylénu
Krytí potrubí z polyetylénu určuje dokumentace, volí se zpravidla 0,8 a 1,2 m. Při uloení potrubí se vzdále-
nosti od podzemních vedení a objektů řídí ustanoveními ČSN 75 2130, ČSN 75 4030 a ČSN EN 12 007 2.
Potrubí musí být chráněno před tepelnými účinky tak, aby jeho teplota nepřesáhla 20°C. Sklon potrubí určuje
dokumentace podle čl. 4.10 a čl. 4.11.2 v TPG 702 01.

Uzavírací armatury vymezuje čl. 4.4 a odvodňovače čl. 4.5 TPG 702 01.

13.3.1.4 Bloky pod potrubí

V místech lomů potrubí, pod odbočnými tvarovkami a armaturami umístěnými v zemi se podle dokumentace
osadí pod potrubí betonové bloky. Bloky jsou dále fixována potrubí ve velkých sklonech nebo tam, kde hrozí
pohyb potrubí a jeho následné poruení.

Způsob zajitění určuje dokumentace na základě statických výpočtů. Pro provedení betonových bloků platí
kapitola 17. V příkrých svazích má být trasa volena ve spádnici (čl. 7.1.2 ČSN EN 1594).

13.3.1.5 Spojování a těsnění potrubí

Vekeré roury, s výjimkou svařovaných, se kladou, utěsní a spojí jednotlivě v rýze. Roury, které se zkracují,
musí mít řez hladký a kolmý na osu. Při spojování potrubí je nutno dodret postup utěsňování podle typu spoje
technologických předpisů výrobce přísluného potrubí.

Plynovody a přípojky s provozním tlakem nad 16 barů
Spoje potrubí se svaří elektrickým obloukem. Plamenem je dovoleno svařovat jen do DN 150 a do tlouťky
stěny 5,0 mm. Kombinace svařování plamenem a elektrickým obloukem není u tého svarového spoje dovolena.

Pro tyto svářečské práce platí ČSN 05 0610 a ČSN 05 0630 a ČSN EN 1594 (čl.9.2.9 ).

Svařování se provádí podle ČSN EN 12 732 a schváleného postupu. Úpravu svarových ploch vymezuje čl.6.1.4
ČSN EN 12 732. Svářečské práce vykonávají zkouení kvalifikovaní svářeči. Zkouky a oprávnění svářečů
včetně vydání úředního osvědčení vymezuje ČSN EN 287-1.Stanovení a schvalování postupu svařování
kovových materiálů řeí ČSN EN ISO 15609-1.Úkoly a odpovědnost svářečské dozoru stanovuje ČSN EN ISO
14731.

Pokud to provozovatel plynu vyaduje, musí být při svařování potrubí pouit systém jakosti. Poadavky na
jakost při tavném svařování stanovuje ČSN EN ISO 3834-1, ČSN EN ISO 3834-2, ČSN EN ISO 3834-3, ČSN
EN ISO 3834-4, ČSN EN ISO 3834-5.

Manipulaci s trubkami a rozvoz řeí čl.9.2.7 a svařování a kontrola svarů je uvedena v čl.9.2.9 ČSN EN 1594.

9
Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Potrubí se spojí svařením. Jiné druhy spojování jsou přípustné jen v nezbytných případech určených
dokumentací nebo odsouhlasených stavebním dozorem, a to:
a) přírubové spoje při připojení přírubových armatur
b) závitové spoje
Jiné druhy spojování řeí ČSN EN 12 007-3.
Při svařování je nutno dodrovat bezpečnostní předpisy a ustanovení ČSN 05 0610 a ČSN 05 0630. Svářečské
práce mohou vykonávat svářeči s platnou úřední zkoukou odpovídajícího rozsahu podle ČSN EN 287-1
a TPG 927 04.
Pro provádění koutových svarů obloukovým svařováním musí mít svářeč doplňkovou zkouku, pokud tato
nebyla součástí zkouky úřední. Pro svařování hrdlových spojů, odboček apod. je třeba, aby svářeč vykonal
pracovní zkouku. Kvalifikace svářečů musí být v souladu s příslunou normou (kap. 10,11,12) a příslunou
specializací (čl.4.2 ČSN EN 12 732 )
Úpravu svarových ploch trubek ( čl.6.1.4), sestavování trubek a kontrolu svarů ( čl.8.1) řeí ČSN EN 12 732.
Plynovody a přípojky z polyetylénu
Spojování potrubí se provede elektrotvarovkami podle TPG 921 01.
Svařování metodou na tupo a sedlové svařování se provádí pouze u trubek s tlouťkou stěny větí ne 3 mm.

13.3.1.6 Připojení na stávající trubní vedení

Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Napojování nového potrubí určuje dokumentace.
Propojovací práce provádí pracovníci podle pracovního postupu zhotovitele a přitom respektují podmínky
plynárenského podniku a pokyny stavebního dozoru.
O vputění plynu do potrubí se sepíe zápis. Odvzdunění a odplynění se provede podle ČSN 38 6405.
Provedené propojení zakreslí zhotovitel do dokumentace skutečného provedení.
Podmínky pro připojení na stávající trubní vedení řeí ČSN EN 12 007-1, čl.10.2
Plynovody a přípojky z polyetylénu
Napojení se provede elektrotvarovkami, kusem nebo pomocí navrtávacího kusu. Poadavky na provedení
přípojek jsou uvedeny v čl. 4.13 TPG 702 01. Přípojka musí být ukončena před obvodovou zdí. Způsoby
ukončení přípojky v objektu jsou uvedeny v přílohách 4,5 a 6 v TPG 702 01.

13.3.1.7 Tlakové zkouky potrubí

Plynovody a přípojky s provozním tlakem nad 16 barů
Zkouení potrubí - účelem je prokázat pevnost a těsnost smontovaného úseku potrubí.
Hlavní tlaková zkouka u plynovodů a přípojek s provozním tlakem nad 16 barů se provede podle zpracované
dokumentace ve smyslu čl.9.5.1 ČSN EN 1594. Zkouky musí být prováděny podle přísluných ustanovení
ČSN EN 12 327.
U plynovodů a přípojek s provozním tlakem do 16 barů se provádí stejná zkouka ve smyslu kap.11
ČSN EN 12 007-1.
Pro tlakové zkouky vypracuje zhotovitel podrobný technologický předpis zkouky viz čl.9.5.1, ČSN EN 1594.
Zkouky jsou pneumatické nebo hydraulické a jsou popsány v ČSN EN 12 327 čl.4.3 - 4.4. Zkuební metoda
a hodnota zkuebního tlaku závisí vdy na pouitém materiálu, druhu spojů, předpokládané oblasti pouití pro
zásobování plynem. (Příloha B)

10
Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Po dokončení montáe provede zhotovitel tlakovou zkouku podle ČSN EN 12 007-1, kap.11. Jejím účelem je
prokázat těsnost smontovaného potrubí. Provádí se vzduchem nebo inertním plynem - ČSN EN 12 007-1.
Způsob provedení tlakové zkouky stanoví dokumentace.
O zkouce s kladným výsledkem zpracovatel vyplní údaje protokolu o zkouce - čl.4.6 ČSN EN 12 327. Potrubí
vedené zemí musí být před zahájením tlakování uloené v zemi a kromě armatur a rozebíratelných spojů
zasypané. Těsnost potrubí je vyhovující, pokud v průběhu tlakové zkouky:
a) nedolo ke změně přetlaku vlivem úniku zkuebního média a
b) nebyly zjitěny netěsnosti přírubových spojů, závitových spojů nebo ucpávek armatur - ČSN EN 12 327.

Platnost tlakové zkouky potrubí je 6 měsíců, i kdy nebyla provozována ČSN EN 12 007-1.
Plynovody a přípojky z polyetylénu
Po dokončení montáe zhotovitel provede tlakovou zkouku podle ČSN EN 12 007-1 s odchylkami podle čl. 7.3
a 7.6 TPG 702 01.

13.3.2 Voda

13.3.2.1 Kříení a souběhy vedení s dráhou

Vodovodní potrubí a armatury musí být označené tak, aby bylo mono vdy určit jejich přesnou polohu. Mimo
zastavěné území musí být osa potrubí a lomové body označeny kovovým sloupkem na betonovém bloku.
Označování podzemního hydrantu, oupěte nebo jiné podzemní armatury nebo armaturní achty provede
zhotovitel orientačními tabulkami podle ČSN 75 5025.
Kříení musí být provedeno tak, aby při běném dráním provozu nedolo k poruení vedení, a naopak, aby při
porue vedení nemohlo dojít k ohroení dráního provozu.

Souběná mimodrání tlaková vedení nesmí být vedena náspem elezničního tělesa.
Vekerá nově budovaná a rekonstruovaná podzemní vedení souběná s dráhou musí být uloena mimo svahy
zemního tělesa. Trasu vodovodu je nutno volit mimo území pod napájecím kabelem.
Vekerá mimodrání podzemní vedení křiující dráhu musí být uloená v chráničce nebo kolektoru tak, aby bylo
moné jejich vloení a výměna bez naruení elezničního provozu. Úhel kříení nesmí být mení ne 60°.
O podmínkách budování chrániček a kolektorů pojednává kapitola 12 TKP.
U kadého úseku se po dohotovení provede protokolární odsouhlasení za účasti zástupce přísluného správce
sítě. Protokol o odsouhlasení se připojí k dokladům o převzetí vodovodu.

13.3.2.2 Zemní práce pro vodovody

Vekeré zemní práce prováděné pro vodovody musí splňovat náleitosti kapitoly 3 TKP.
Volba výkopové technologie závisí na geologických a hydrogeologických podmínkách s přihlédnutím
k situování prováděné sítě vzhledem k dráze a dráním objektům a s přihlédnutím k místním podmínkám.
Podmínky pro provádění zemních prací určuje kapitola 3 TKP.
Krytí vodovodního potrubí se řídí ustanoveními ČSN 75 5401. Krytí vodovodního potrubí musí být při kříení
s dráhou alespoň 1,50 m od povrchu území, resp. od pláně elezničního spodku, při zaputěném kolejovém loi
od nivelety koleje.

13.3.2.3 Loe pod potrubí, obsyp potrubí, objektů, zásypy výkopů

Vekerá vodovodní potrubí se kladou na pískové loe tlouťky min. 100 mm. Loe musí pod potrubím tvořit
jednolitou vrstvu, bodové podepření trouby není přípustné. Potrubí má být obsypáno do výky 300 mm nad
vrchol trouby těrkopískem, příp. prohozenou zeminou (velikost zrna do 32 mm).
Zásypy výkopů pro trubní vedení se provádějí jako hutněné, ve zpevněných plochách těrkopískové a pod
těleso zpevněné plochy. Druh a vlastnosti zásypových materiálů předepisuje dokumentace.

11
Objekty na trubní síti se obsypou po hutněných vrstvách.

13.3.2.4 Bloky pod potrubí

V místech lomů potrubí, pod odbočnými tvarovkami a armaturami, umístěnými v zemi osazuje zhotovitel pod
potrubí betonové bloky. Bloky dále fixují potrubí ve velkých sklonech nebo tam, kde hrozí pohyb potrubí a jeho
následné poruení. Bloky pod potrubí jsou prováděny podle dokumentace a kapitoly 17 TKP.

13.3.2.5 Spojování a těsnění potrubí

Vekeré roury, s výjimkou svařovaných, se kladou, utěsňují a spojují jednotlivě v rýze. Roury, které se zkracují,
musí mít řez hladký a kolmý na osu. Při spojování potrubí je nutno dodret postup utěsňování podle typu spoje
a technologických předpisů výrobce přísluného potrubí.
Svařované spoje musí být izolovány zevnitř i zvenku. Vnitřní doizolace se provádí a po kontrole svarů. Pokud
není moné doizolování potrubí DN 500 a meního z vnitřní strany, nesmí voda působit korozívně na vnitřní
povrch potrubí.
Přírubové spoje musí mít před spojováním těsnící plochy očitěné, rouby musí být zbaveny rzi a závity musí
být konzervovány proti rezavění, aby bylo umoněno pozdějí rozebíratelnost. Těsnění spojů ani jeho části
nesmí zasahovat do vnitřního profilu potrubí.

13.3.2.6 Připojení na stávající trubní vedení

Napojení nově budovaného vodovodu pitné, uitkové i poární vody na stávající vedení předepisuje
dokumentace.

13.3.2.7 Tlakové zkouky potrubí, proplach a dezinfekce

Vodovodní potrubí musí být před zasypáním propláchnuto a jedná-li se o pitnou vodu, dezinfikováno. Za účasti
stavebního dozoru musí být provedena tlaková zkouka v souladu s ČSN 75 5911. O vykonání tlakové zkouky
a dezinfekce se pořídí písemný protokol.

13.3.3 Produktovody

13.3.3.1 Kříení a souběhy vedení s dráhou

Z hlediska dráních předpisů se kříením a souběhem dálkovodů, tepelných sítí, rozvodů stlačeného vzduchu
a jiných podzemních nebo nadzemních vedení s celostátní dráhou zabývá zákon č. 266/1994 Sb.
Technické podmínky pro kříení a souběhy produktovodů s dráhou jsou vydány v souladu s ČSN 65 0204.
Kříení musí být provedeno tak, aby při běném provozu dráhy nedolo k poruení podzemního, popřípadě
nadzemního vedení a naopak aby při porue těchto vedení nedolo k ohroení bezpečnosti provozu dráhy.
Vekerá podzemní vedení křiující těleso dráhy musí být uloena v chráničce nebo kolektoru tak, aby bylo
moné jejich vloení nebo výměna proveditelná bez naruení elezničního provozu.
O podmínkách budování chrániček, a kolektorů pojednává kapitola 12 TKP.
Ocelové potrubí musí být uloeno do chráničky tak, aby nemělo kovový kontakt s chráničkou.
Dálkovody hořlavých zkapalněných uhlovodíků
Křiuje-li takový produktovod elezniční trať, musí být jednotlivé potrubí uloeno do chráničky přesahující
o 2 m patu náspu. Produktovod v souběhu nesmí být ukládán do tělesa náspu.
Hloubka uloení musí být nejméně 1,5 m od pláně elezničního spodku a vrcholu chráničky.
Pro kříení s elezniční tratí platí ČSN 65 0208 čl. 130.
Dálkovody hořlavých kapalin
Dálkovod hořlavých kapalin musí být uloen do chráničky, která přesahuje o 2 m patu náspu.
Pro kříení s elezniční tratí platí ČSN 65 0204 čl. 135.

12
Rozvody stlačeného vzduchu
Chránička pro vedení stlačeného vzduchu se ukončí v minimální vzdálenosti 1 m od osy koleje. Potrubí nesmí
mít v místě podchodu ádné svary.
Tepelné sítě
Při kříení s dráními objekty se postupuje podle ČSN EN 13 941.

Kyslíkovody

Při kříení se eleznicí musí být potrubí uloeno do chráničky, která přesahuje na obou koncích min. o 1 m
chráněný prostor podle ČSN 38 6461.

Acetylenovody

Při kříení se eleznicí musí být potrubí uloeno do chráničky, která přesahuje na obou koncích min. o 1 m
chráněný prostor. Uloení do ochranné trubky se provede podle ČSN EN 1594.

Rozvody propan-butanu

Při kříení se eleznicí musí být potrubí uloeno do chráničky, která přesahuje na obou koncích min. o 1 m
podchodnou trasu. Provedení chráničky musí odpovídat poadavkům ČSN 38 6462.

13.3.3.2 Zemní práce pro produktovody

Vekeré zemní práce, prováděné pro produktovody, musí splňovat náleitosti kapitoly 3 TKP.
Volba výkopové technologie závisí na geologických a hydrogeologických podmínkách s přihlédnutím
k situování prováděné sítě, vzhledem k dráze a dráním objektům a s přihlédnutím k místním podmínkám.
ířku pracovního pruhu pro uloení podzemního vedení určuje dokumentace. Způsob mechanické ochrany
potrubí před pokozením zásypovým materiálem a materiálem na dně výkopu, tzn. úprava dna výkopu, obsyp
a zásyp určují přísluné ČSN tj.
čl. 131 a 140 ČSN 65 0208
čl. 126 a 140 ČSN 65 0204
čl. 8.2 8.4 ČSN EN 13 941
čl. 156 a 175 ČSN 38 6420
čl. 78 a 91 ČSN 38 6461
čl. 171 a 178 ČSN 38 6462
čl. 4.12.1 a 4.12.10 ČSN 38 6479
Podzemní úseky produktovodů musí být uloeny do země tak, aby byly kryty vrstvou přirozeně slehlé zeminy
o tlouťce nejméně 1 m.
Podmínky pro zhutnění zásypů stanoví dokumentace v souladu s kapitolou 3 TKP.

13.3.3.3 Uloení, sklon produktovodů, uzavírací armatury a kompenzátory

Uloením potrubí průmyslového plynovodu (produktovodu) v zemi se zabývá čl. 156 a 163 ČSN 38 6420,
sklon a odvodnění produktovodu určuje čl. 181 a 193 ČSN 38 6420. Mechanickými uzávěry (oupátka, ventily,
kohouty, uzavírací klapky apod.) těchto potrubí návazně čl. 51 a 56, kapalinovými uzávěry čl. 61 a 63,
odvodňovači potrubí čl. 66 a 67, explozními klapkami čl. 71 a 73, měřícím a regulačním zařízením čl. 76 a
79, přetlakovými pojistkami čl. 81, kompenzátory čl. 86 a 87, zařízením pro zvyování přetlaku čl. 91 a 95,
směovacími stanicemi čl. 101 a 104 a ostatním zařízením čl. 106 ve ČSN 38 6420.
Dálkovody zkapalněných uhlovodíkových plynů
Hlavní i pomocné armatury musí odpovídat poadavkům čl. 38, 41, 53, 80 a 186 a 198 ČSN 65 0208.
Dálkovody hořlavých kapalin
Hlavní i pomocné armatury musí odpovídat poadavkům čl. 37, 38, 41, 45, 48, 49, 74, 77 a 172 a 181 140
ČSN 65 0204.
Pro tepelné sítě se pouijí výhradně armatury a tvarovky ocelové podle přísluných rozměrových norem.

13
Rozvody stlačeného vzduchu
Jako armatury se pouijí oupátka, ventily a dalí armatury určené pro rozvod plynů. Armatury pro odvodnění
a vypoutění a jejich umístění v rozvodu určuje dokumentace.
Tepelné sítě
Vechny ocelové trubky a komponenty, které jsou pouity pro zhotovení potrubního systému musí být dodány
alespoň s jedním přejímacím zkuebním protokolem 3.1.B podle EN 10 204 (čl. 6.2.2 ČSN EN 13 941).
K výrobě teplonosných ocelových trubek se mají pouívat buď trubky podle EN 10 217-2 nebo EN 10 217-5,
nebo bezevé trubky podle EN 10 216-2 s tolerancí podle EN 253 (čl. 6.2.3 ČSN EN 13 941)
Komponenty ocelové teplonosné trubky, které podléhají podle čl.6.2.1 ČSN EN 13 941 poadavkům této normy
jsou: přímé trubky, ohyby, T-kusy, odbočky, redukce a prodluovací kusy, průchody stěn a jednorázové
kompenzátory.
Uloení potrubí se provede podle čl. 8.4 ČSN EN 13 941.
Kyslíkovody
Kyslíkovod se uloí ve spádu podle dokumentace. Armatury se pouívají z litiny, oceli nebo ocelolitiny viz
čl. 15 a 17 ČSN 38 6461.
Acetylénovody
Acetylénovod se ukládá ve spádu podle dokumentace. Armatury se pouívají v souladu s poadavky čl. 4.4 a
4.8 ČSN 38 6479.
Rozvody propan-butanu
Rozvodné potrubí se klade ve spádu podle dokumentace. Pouívají se uzávěry a kompenzátory podle čl. 242 a
250 ČSN 38 6462.

13.3.3.4 Bloky pod potrubí

V místech lomů potrubí, pod odbočnými tvarovkami a armaturami, umístěnými v zemi se osadí pod potrubí
betonové bloky. Bloky dále fixují potrubí ve velkých sklonech nebo tam, kde hrozí pohyb potrubí a jeho
následné poruení. Bloky pod potrubí se provedou podle dokumentace při dodrení vekerých ustanovení
kapitoly 17 TKP.

13.3.3.5 Spojování a těsnění potrubí

Přídavný materiál a technologie svařování musí zaručit, e mechanické hodnoty svarových spojů po stránce
pevnosti vyhoví alespoň podmínkám kladeným na základní materiál. Splnění tohoto poadavku prokazuje
zhotovitel výsledkem mechanických zkouek svarů.
Dálkovody zkapalněných uhlovodíkových plynů
Dálkovody hořlavých kapalin
Spoje se provedou výhradně obloukovým svařováním. Svařování provádí pouze svářeči s přísluným
oprávněním. Přírubové spoje musí splňovat poadavky přísluných ČSN.
Spoje mohou být i přírubové pro připojení armatur. Spoje musí odpovídat poadavkům přísluné ČSN 65 0208
čl. 221 a 230, čl. 214 a 230 ČSN 65 0208, čl. 216 a 220 ČSN 65 0204, čl. 217 a 221 ČSN 38 6462, čl.8.4.2
a 8.5.1 ČSN EN 13 941, čl. 17 a 24 ČSN 38 6479, čl. 16 ČSN 38 6461.

13.3.3.6 Tlakové zkouky potrubí

Dálkovody zkapalněných uhlovodíkových plynů
Dálkovody hořlavých kapalin
Jakost dokončeného úseku zhotovitel prokáe první tlakovou zkoukou. Tlakovou zkouku provede podle
čl. 266 a 288 ČSN 65 0208 a čl. 271 a 290 dle ČSN 65 0204.

14
Tepelné sítě
Tlaková zkouka a zkouka těsnosti tepelných sítí se provádí podle čl.8.6 ČSN EN 13 941. (Zásyp rýhy řeí
čl.8.8 ČSN EN 13 941)
Kyslíkovody
U kyslíkovodu zkouí zhotovitel pevnost a těsnost po vnějí prohlídce jednotlivých úseků podle čl. 159 a 168
ČSN 38 6461.
Acetylenovody
Zhotovitel provádí celkovou prohlídku, funkční zkouky a tlakovou zkouku na pevnost a těsnost podle
poadavků čl. 7.1 a 7.3 ČSN 38 6479.
Rozvody propan-butanu
U rozvodů propan-butanu zhotovitel provádí tlakovou zkouku rozvodu viz čl. 261 a 270 ČSN 38 6462.

13.3.4 Společná ustanovení pro ocelová potrubí

U ocelových trub při provádění prací na elektrizované trati nesmí být porueny podmínky, které pro potrubí
stanoví dokumentace podle 13.10 (překlenutí vloené izolace).

13.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ, PRŮKAZNÍ ZKOUKY

13.4.1 Plyn

Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Dopravu, skladování a manipulaci s materiálem řeí čl.9 ČSN EN 12 007-1. Konkrétní ustanovení týkající se
dopravy, skladování a manipulace s materiálem jsou uvedena v ČSN EN 12007-2 (dalí zásady v příloze A)
a ČSN EN 12 007-3. Při manipulaci s trubkami s povlaky z plastických hmot platí doporučení jednotlivých
výrobců.
Pouitý trubní materiál dokladuje zhotovitel hutním atestem (osvědčením) obsahujícím výsledky předepsaných
zkouek.
Průmyslové armatury zhotovitel doloí jetě protokolem o zkoukách (dokument C), přivařovací armatury
i osvědčením o jakosti materiálu (dokument C) podle ČSN 13 3060.
Přídavný materiál pro svařování dokladuje osvědčením o jakosti a kompletnosti.
Plynovody a přípojky z polyetylénu
Trubky a tvarovky musí odpovídat poadavkům ČSN EN 1555-2 (trubky) a ČSN EN 1553-3 (tvarovky)
a poadavkům dohodnutých technických podmínek. Technické poadavky na trubky jsou uvedeny v čl. 4
TPG 702 01.
Uzávěry zhotovitel doloí dokumentem C podle ČSN 13 3060.
Trouby a křehké dílce, případně dílce snadno deformovatelné, musí být na skládkách proloeny dřevěnými
latěmi.

13.4.2 Voda

Zhotovitel poádá při kadé dodávce trub stavební dozor o povolení k pouití dodaných trub, přičem předloí
doklad o dodávce (dodací list, osvědčení o jakosti), ze kterého je patrno, e trouby splňují technické poadavky
na ně kladené dokumentací a TKP. Zhotovitel umoní stavebnímu dozoru kontrolu dodaných trub. Pokud
některé trouby nebudou stavebním dozorem schváleny, budou neprodleně ze stavenitě odstraněny.
Trouby a křehké dílce, případně dílce snadno deformovatelné, musí být na skládkách proloeny dřevěnými
latěmi. Pokud o to stavební dozor poádá, provede zhotovitel zkouky vybraného mnoství trubek na pevnost.
Náklady na zkouku jsou hrazeny objednatelem jen tehdy, jestlie zkouka poadované hodnoty prokáe.

15
13.4.3 Produktovody

Pro dodávku, skladování a průkazní zkouky trub včetně přísluných armatur, které budou slouit jako
produktovody, platí v celém rozsahu stejná ustanovení jako pro plynovody a přípojky STL a NTL .

13.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

13.5.1 Plyn

Kontrolu svarových spojů - provádí zhotovitel.
Kvalitu kadého svarového spoje potrubí kontroluje bezprostředně po jeho dokončení svářeč, který svar
prováděl.
Kontrolou se rozumí prohlídka povrchu dokončeného svarového spoje, při které se zjiťují jeho vizuálně
zřetelné vady. Nepřípustné vady svarů specifikuje příloha E , ČSN EN 12 732.
V odůvodněných případech se v úsecích potrubí určených dokumentací podle místních podmínek provádí
kontrola jakosti svarových spojů jetě doplňkovou kontrolou - nedestruktivní defektoskopickou zkoukou
(prozářením). Minimální rozsah zkouení nedestruktivního se zřetelem na kategorii poadované jakosti a na typ
a polohu svaru je uveden v tabulce 4 ČSN EN 12 732.
Zkouka svarových spojů prozařováním se provádí podle ČSN EN 444 a ČSN EN 1435.
Vyhodnocení radiogramů a klasifikace svarů podle radiogramů se provádí podle ČSN EN 12 517-1.
Jakost svaru musí být zajitěna kontrolou svarů destruktivním a nedestruktivním zkouením. Výsledky musí být
uvedeny v protokolu. Nedestruktivní zkouení se musí provádět podle schválených postupů a destruktivní
zkouení musí být stejné jako určený postup svařování např. EN 288-3:92 (čl.8.1 ČSN EN 12 732).
Rozsah zkouení musí zabezpečit kontrolu během svařování, konečnou vizuální kontrolu, nedestruktivní
a destruktivní zkouení. Minimální rozsah zkouení je uveden v tab.č.4 (čl.8.2 ČSN EN 12 732).
Kvalita izolace při kladení ocelového potrubí se posuzuje podle zkouek (čl.9.2.10 a 9.2.10.5 ČSN EN 1594) :
a) poréznosti jiskrovým defektoskopem - 100 % povrchu
b) přilnavosti izolace - minimálně na 100 m/1 kontrola svaru nebo oblouku a jedna oprava izolace
c) tlouťky - namátkově
d) vizuální kontrolou - průběně.

13.5.2 Voda

U ocelových trub zhotovitel provede elektrojiskrovou zkouku izolace, pokud ji předepisuje dokumentace.
Provede se v rozsahu ČSN EN 1594 čl.9.2.10 - 9.2.10.5 (Metodika zkouek je stanovena v ČSN 42 0022).
Zkouky svarů předepisuje dokumentace. O vekerých zkoukách musí být vystaven písemný protokol.

13.5.3 Produktovody

Kvalita izolace při kladení ocelového potrubí se posoudí podle zkouek ( ČSN EN 1594 čl.9.2.10 9.2.10.5.):
a) poréznosti jiskrovým defektoskopem - 100 % povrchu
b) přilnavosti izolace - minimálně na 100 m/1 kontrola svaru nebo oblouku a jedna oprava izolace
c) tlouťky - namátkově
d) vizuální kontrolou - průběně
Metodika uvedených zkouek je stanovena v ČSN 42 0022.

13.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP.

16
13.6.1 Plyn

Přípustné odchylky jsou stanoveny následujícími ČSN:
ČSN EN 1594, ČSN EN 12 007 3, ČSN EN 1775, ČSN 38 6420, TPG 700 24 a TPG 702 01

13.6.2 Voda

Přípustné odchylky jsou stanoveny následujícími ČSN:
ČSN 75 5401 a ČSN 73 0873

13.6.3 Produktovody

Přípustné odchylky jsou stanoveny následujícími ČSN:
ČSN EN 13 941, ČSN 38 6420, ČSN 38 6461, ČSN 38 6462, ČSN 38 6479, ČSN 65 0201, ČSN 65 0202,
ČSN 65 0204, ČSN 65 0205 a ČSN 65 0208.

13.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

13.7.1 Plyn

Plynovody a přípojky z oceli
Svařovat je povoleno pouze při teplotách nad bodem mrazu. Není povoleno svařovat za detě a sněení.
Potrubí se nesmí ukládat do rýhy, pokud by v důsledku teploty ovzduí nebo zmrzlého podloí mohlo dojít
k poruení izolace.
Plynovody a přípojky z polyetylénu
Montání práce lze provádět pouze, pokud teplota v montáním prostoru není nií ne 0°C.
Pokud se trubky přemístí z míst s nií teplotou ne 0°C, je nutno je temperovat min. 2 hodiny.
Tato ustanovení neplatí pro svařování elektrotvarovkami, kde je nejnií teplota uvedena výrobcem.
Kladení potrubí z plastických hmot lze provádět při teplotách vyích ne + 5°C.

13.7.2 Voda

Tlakové zkouky se nesmějí provádět, pokud teplota vzduchu v místě zkouky klesne pod + 5°C.
Podmínky betonářských prací jsou uvedeny v kapitole 17 TKP.
Svařovat je povoleno pouze při teplotách nad bodem mrazu. Není povoleno svařovat za detě a sněení.
Potrubí se nesmí ukládat do rýhy, pokud by v důsledku teploty ovzduí nebo zmrzlého podloí mohlo dojít
k poruení izolace.
Montání práce na potrubí z polyetylénu lze provádět pouze, pokud teplota v montáním prostoru není nií ne
0°C.
Pokud se trubky přemístí z míst s nií teplotou ne 0°C, je nutno je temperovat min. 2 hodiny.
Tato ustanovení neplatí pro svařování elektrotvarovkami, kde je nejnií teplota uvedena výrobcem.
Kladení potrubí z plastických hmot lze provádět při teplotách vyích ne + 5°C.

13.7.3 Produktovody

Podmínky pro provádění betonářských prací jsou uvedeny v kapitole 17 TKP.
Svařovat je povoleno pouze při teplotách nad bodem mrazu. Není povoleno svařovat za detě a sněení.

17
Potrubí se nesmí ukládat do rýhy, pokud by v důsledku teploty ovzduí nebo zmrzlého podloí mohlo dojít
k poruení izolace.

13.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

13.8.1 Plyn

Plynovody a přípojky s provozním tlakem nad 16 barů
Pro převzetí plynovodu a přípojky platí ustanovení ČSN EN 1594 čl.9.6. O převzetí díla se mezi zhotovitelem
a objednatelem sepíe zápis. Jeho nedílnou součástí jsou:
a) zpráva o výchozí revizi podle § 6 vyhláky č. 85/1978 Sb.
b) protokol o hlavní tlakové zkouce
c) technická zpráva provedeného díla zpracovaná zhotovitelem
d) montání deník s určením míst svarů
e) doklady o převzetí hotového díla podle ČSN 03 8376
f) záznam stavebních prací
g) deník zemních prací
h) geodetické zaměření skutečného provedení stavby
i) dokumentace skutečného provedení plynovodu ( čl. 9.6.1 ČSN EN 1594)
j) písemný souhlas vech majitelů dotčených podzemních zařízení se způsobem provedení souběhu nebo

kříení
k) písemný souhlas správců dopravní cesty se způsobem provedeného kříení
l) soupis vad a nedodělků nebránících bezpečnému provozování plynovodu nebo přípojky s termíny jejich od-

stranění
m) stavební povolení.
n) zprávy o výchozích revizích ostatních vyhrazených zařízení, která jsou součástí potrubí nebo jeho

přísluenstvím.
Zápis o prověření dodávky musí být podepsán zhotovitelem, objednatelem, stavebním dozorem a budoucím
provozovatelem a musí obsahovat seznam předávané dokumentace. Chybí-li kterýkoliv z těchto dokladů, nesmí
být potrubí převzato.
Plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16 barů
Pro odsouhlasení plynovodu a přípojky platí ustanovení ČSN EN 12 007-1.
Při přejímacím řízení zhotovitel odevzdává a objednatel přebírá doklady, kterými jsou zejména:
a) zpráva o výchozí revizi plynového zařízení a zápis o tlakové zkouce
b) zprávy o výchozích revizích ostatních vyhrazených zařízení, které jsou součástí plynového zařízení.
c) dokumentace skutečného provedení stavby se zaměřením vech lomů trasy a armatur na nejméně 2 pevné

body v měřítku 1:500 nebo větím a jejich uvedením v souřadnicích a výek v systému Balt po vyrovnání
(dále jen BpV).
Plynovody a přípojky z polyetylénu
Při přejímacím řízení zhotovitel odevzdává a objednatel přebírá doklady, kterými jsou zejména:
a) zpráva o výchozí revizi plynového zařízení a zápis o tlakové zkouce
b) zprávy o výchozích revizích ostatních vyhrazených zařízení, která jsou součástí plynového zařízení.
c) dokumentace skutečného provedení stavby se zaměřením vech lomů trasy a armatur na nejméně 2 pevné
body v měřítku 1:500 nebo větím a jejich uvedení v souřadnicích a výek v systému BpV.
Před protokolárním převzetím nesmí být plynovod (přípojka) naplněn topným plynem.

18
Plynovody a přípojky s provozním tlakem nad 16 barů a plynovody a přípojky s provozním tlakem do 16
barů

Po převzetí bude napojen nový plynovod nebo přípojka na stávající plynovod nebo zdroj. Nové potrubí se
napojí na stávající rozvodný systém podle technologického postupu vypracovaného provozovatelem -
ČSN EN 1594 čl.9.2.13.

Ostatní podmínky uvedení tohoto zařízení do provozu jsou předmětem čl.9.6.1- 9.6.3 ČSN EN 1594.

13.8.2 Voda

Vodovodní potrubí pitné vody musí být před zasypáním propláchnuto a dezinfikováno (zajistí zhotovitel).
Za účasti stavebního dozoru musí být provedena tlaková zkouka v souladu s ČSN 75 5911. O vykonání tlakové
zkouky se pořídí písemný protokol.

Vodovodní potrubí poární vody musí být před zasypáním propláchnuto, vykonána tlaková zkouka
a protokolárně prokázána funkce poárního vodovodu, a to zavodněného i nezavodněného (zajistí zhotovitel).

Konstrukce nebo objekty, které budou následně zakryty a znepřístupněny, odsouhlasuje stavební dozor před
jejich zasypáním. Spoje potrubí musí zůstat nezasypané a do vykonání tlakové zkouky. U potrubí
z plastických hmot kontroluje stavební dozor uloení signalizačního vodiče.

Upravený povrch terénu se odsouhlasuje v rámci objektu, do kterého je v dokumentaci zahrnut.

Objekty nebo jejich části, které budou uvedeny do provozu v průběhu výstavby, odsouhlasuje stavební dozor
v dřívějích, předem určených termínech. Zhotovitel je povinen předat kromě zakreslení změn, ke kterým dolo
oproti dokumentaci, také dokumentaci technologických souborů a předpisy o jejich provozu a údrbě.

O převzetí mezi zhotovitelem a objednatelem se podle zjitěných skutečností sepíe zápis. Jeho nedílnou
součástí jsou:
a) stavební povolení
b) doklady o pouitém materiálu (atesty)
c) protokol o tlakové zkouce podle ČSN 75 5911
d) u pitné vody doklad o hygienické nezávadnosti
e) technická zpráva provedeného díla zpracovaná zhotovitelem
f) u poárních vodovodů zpráva o výchozí revizi
g) u ocelového potrubí doklady o převzetí hotového díla podle ČSN 03 8376 - Zásady pro stavbu ocelových

potrubí uloených v zemi. Kontrolní měření z hlediska ochrany před korozí
h) záznam stavebních prací
i) deník zemních prací
j) geodetické zaměření skutečného provedení stavby v souřadnicích
k) u studní protokol o provedené čerpací zkouce pro ověření projektované vydatnosti
l) dokumentace skutečného provedení stavby
m) soupis vad a nedodělků s udáním termínu jejich odstranění
n) zprávy o výchozích revizích ostatních vyhrazených zařízení, která jsou součástí potrubí nebo jeho

přísluenstvím.

Zápis o převzetí díla musí být podepsán zhotovitelem, objednatelem, stavebním dozorem včetně budoucího
provozovatele. Současně musí obsahovat seznam předávané dokumentace. Chybí-li kterýkoliv z těchto dokladů,
nesmí být potrubí převzato.

13.8.3 Produktovody

Dálkovody zkapalněných uhlovodíkových plynů

Pro převzetí plynovodu a přípojky platí ustanovení ČSN 65 0208.

Při přejímacím řízení zhotovitel odevzdává a objednatel přebírá doklady, kterými jsou zejména:
a) zpráva o výchozí revizi plynového zařízení a zápis o tlakové zkouce
b) zprávy o výchozích revizích ostatních vyhrazených zařízení, která jsou součástí plynového zařízení.

19
c) dokumentace skutečného provedení stavby, kterou specifikuje čl. 292 ČSN 65 0208.
Převzetí aktivní protikorozní ochrany dálkovodu a její uvedení do zkuebního provozu se provede podle
kapitoly 25 TKP.
K předání a převzetí dokončeného úseku můe dojít teprve tehdy, byly-li dokončeny vechny zkouky
a provedeny vechny operace předepsané normou ČSN 65 0208.
Převzetí dálkovodu se provede podle čl. 289 a 295 ČSN 65 0208.
Uvedení do provozu, provoz a obsluha dálkovodu se řídí čl. 296 a 315 ČSN 65 0208.
Dálkovody hořlavých kapalin
Převzetí se provede podle čl. 291 a 295 ČSN 65 0204.
Uvedení do provozu, provoz a obsluha dálkovodu se provede podle čl. 296 a 315 ČSN 65 0204.
Tepelné sítě
Převzetí díla se řídí dodacími podmínkami. Dokumentace se předává jako součást dodávky.
Uvedení do provozu se provede po předání trasy a po propláchnutí potrubí (čl.8.10 ČSN EN 13 941), které
zajistí zhotovitel.
Kyslíkovody
U kyslíkovodu se přejímka řídí čl. 181 a 184 ČSN 38 6461. Její součástí je zkouka pevnosti s těsnosti podle
čl. 159 a 168 ČSN 38 6461.
Po přejímce kyslíkovodu ho zhotovitel zprovozní. Kyslíkovod se profoukne, a pokud není v provozu, je nutno
ho udrovat pod trvalým přetlakem (viz čl. 189 a 200 ČSN 38 6461). Pro provoz kyslíkovodů platí čl. 189
a 193 uvedené normy.
Acetylenovody
Přejímka acetylenovodu se provádí způsobem stanoveným dodacími podmínkami po vyhovující zkouce.
Předává se dokumentace podle čl. 7.3.9 ČSN 38 6479.
Pro provoz acetylenovodu zajistí zhotovitel splnění poadavků čl. 8.1 ČSN 38 6479. Poadavky na bezpečnost
jsou uplatněny čl. 8.2.1 a 8.2.4 uvedené normy.
Rozvody propan-butanu
Předávací řízení probíhá za účasti zhotovitele a objednatele, resp. stavebního dozoru po vykonání vech
zkouek. Podrobnosti viz čl. 271 a 277 ČSN 38 6462.
Povinnosti provozovatele při vedení rozvodu propan-butanu jsou uvedeny v čl. 278 a 305 ČSN 38 6462.
Veobecná bezpečnostní ustanovení jsou uvedena v čl. 306 a 340 výe uvedené normy.
Před protokolárním převzetím nesmí být produktovod (přípojka) naplněn médiem a po převzetí musí být
bezprostředně zahájeno kolaudační řízení

13.8.4 Společná ustanovení pro ocelová potrubí

U ocelových trub při odsouhlasení a převzetí prací na elektrizované trati musí být ověřeno splnění podmínek
předepsaných v dokumentaci podle 13.10.

13.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNU A PŘETVOŘENÍ

Není poadováno.

13.10 EKOLOGIE

Základní poadavky na ochranu ivotního prostředí uvádí kapitola 1 TKP - Veobecně.
Z hlediska ochrany přírodního prostředí je třeba dbát zvýené pozornosti při realizaci vedení slouících
k dopravě ekologicky závadných látek (ropovody, produktovody).

20
13.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví kapitola
1 TKP.

13.11.1 Plyn

Při vlastním provedení díla musí zhotovitel zajistit vechny poadavky na bezpečnost práce vyplývající ze
zákona č. 174/1968 Sb., vyhláky ČÚBP č. 21/1979 Sb., č. 48/1982 Sb. a č. 85/1978 Sb. Při zemních pracích
platí ustanovení o bezpečnosti práce uvedené v kapitole 3 TKP.

Práce na plynovodech a rozvodech plynu mohou provádět pracovníci s oprávněním podle ČSN EN 287-1.

13.11.2 Voda

Při stavbě vodovodního potrubí a sítí musí být vytvořeny podmínky na dodrení zásad ochrany a bezpečnosti
práce v souladu s vyhlákou ČUBP č. 48/1982 Sb., rozhodnutí hlavního hygienika ČSR č.j. HEM -311-14.8.86
a doplněk HEM 324 - 1 - z 10.3. 1987, ČSN 73 3050.

Při zemních pracích platí ustanovení o bezpečnosti práce uvedené v kapitole 3 TKP.

13.11.3 Produktovody

Při vlastním provedení díla musí zhotovitel zajistit vechny poadavky na bezpečnost práce vyplývající ze
zákona č. 174/1968 Sb., vyhláky ČÚBP č. 21/1979 Sb., č. 48/1982 Sb. a č. 85/1978 Sb.. Při zemních pracích
platí ustanovení o bezpečnosti práce uvedené v kapitole 3 TKP.

Při práci na acetylenovodech je třeba dodret bezpečnostní poadavky viz ČSN 38 6461 čl. 201 a 208.

Při práci na kyslíkovodech třeba dodret bezpečnostní poadavky viz ČSN 38 6479 čl. 8.2.1 a 8.2.4.

13.12 ZÁVAZNÉ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené závazné normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP,
tj. právních předpisů, technických norem a předpisů SDC.

13.12.1 Technické normy

ČSN 03 8370 Sníení korozního účinku bludných proudů na úloná zařízení.
ČSN 03 8372 Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uloených v zemi nebo ve vodě
ČSN 03 8373 Zásady provozu, údrby a revize ochrany proti korozi kovových potrubí a kabelů
s kovovým plátěm uloených v zemi.
ČSN 03 8374 Zásady protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení.
ČSN 03 8375 Ochrana kovových potrubí uloených v půdě nebo ve vodě proti korozi.
ČSN 03 8376 Zásady pro stavbu ocelových potrubí uloených v zemi. Kontrolní měření z hlediska
ochrany před korozí.
ČSN 05 0610 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a rezanie kovov
ČSN 05 0630 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre oblúkové zváranie kovov
ČSN 051309 Zváranie. Zvariteľnosť kovov a jej hodnotenie. Veobecné ustanovenia
ČSN 13 0010 Potrubí a armatury. Jmenovité tlaky a pracovní přetlaky.
ČSN 13 0020 Kovová průmyslová potrubí - Část 7: Návod na pouívání postupů posuzování shody.
ČSN 13 0420 Potrubí. Povrchová ochrana potrubí pro přepravu a skladování
ČSN 13 1075 Potrubí. Úprava konců součástí potrubí pro svařování
ČSN 13 3060-1 Armatury průmyslové. Technické předpisy. Veobecná ustanovení
ČSN 13 3060-2 Armatury průmyslové. Technické předpisy. Prověřování armatur
ČSN 13 3060-3 Armatury průmyslové. Technické předpisy. Balení, doprava, skladování, montá a opravy

21
ČSN 13 3060-4 Průmyslové armatury. Technické předpisy. Část 4: Dokumentace armatur
ČSN 13 6505 Armatury vodárenské. oupátka vodárenská PN10 ze edé litiny.
ČSN 13 6506 Armatury vodárenské. Zemní soupravy. Technické předpisy.
ČSN 13 6507 Armatury vodárenské. oupátkové, ventilové a hydrantové poklopy. Technické předpisy.
ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu
ČSN 38 6420 Průmyslové plynovody.
ČSN 38 6461 Kyslíkovody
ČSN 38 6462
ČSN 38 6479 Zásobování plynem - LPG - Tlaková stanice, rozvod a pouití
ČSN 42 0021 Stavba a provoz acetylenovodů
ČSN 42 0022 Ocelové trubky. Asfaltová izolace trubek pod DN 50
ČSN 42 0144
ČSN 42 0152 Ocelové trubky. Asfaltová izolace trubek nad DN 50.
Trubky ocelové svařované se roubovicovým svarem. Technické dodací předpisy.
ČSN 42 0250 Trubky z ocelí tříd 11 a 12 podélně svařované hladké do vnějího průměru 152 mm.
ČSN 42 0251 Technické dodací předpisy.
Trubky bezevé z ocelí tříd 10 a 16 tvářené za tepla. Technické dodací předpisy
ČSN 42 0284 Trubky ocelové bezevé se zaručenými vlastnostmi za vyích teplot. Technické dodací
předpisy
ČSN 42 5710 Předpisy pro zpracování uhlovodíkových ocelí tř. 11, 12 a ocelí na odlitky tř. 26,
ČSN 42 5711 uívaných pro stavbu kotlů, parovodů a tlakových nádob pracujících za normálních nebo
ČSN 42 5715 zvýených teplot.
ČSN 42 5716 Trubky ocelové závitové běné. Rozměry
ČSN 42 5723 Trubky ocelové závitové zesílené. Rozměry
Trubky ocelové bezevé tvářené za tepla. Rozměry.
ČSN 42 5738 Trubky ocelové bezevé tvářené za tepla s malými mezními úchylkami. Rozměry
ČSN 42 5780 Trubky z ocelí tříd 11 a 12 podélně svařované hladké do vnějího průměru 152 mm.
ČSN 42 5782 Rozměry.
ČSN 65 0201 Trubky ocelové svařované se roubovicovým svarem. Rozměry.
ČSN 65 0202 Trubky ocelové bezevé k temování. Rozměry.
ČSN 65 0204 Trubky ocelové bezevé hrdlové ke svařování. Rozměry.
ČSN 65 0205 Hořlavé kapaliny. Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci.
ČSN 65 0208 Hořlavé kapaliny - Plnění a stáčení - Výdejní čerpací stanice
ČSN 73 0036 Dálkovody hořlavých kapalin.
ČSN 73 0081 Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny - Výrobny a sklady
ČSN 73 0873 Dálkovody hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů.
ČSN 73 3050 Seizmická zatíení staveb
ČSN 73 6005
ČSN 73 6006 Ochrana proti korózii v stavebníctve. Veobecné ustanovenia.
ČSN 73 7505 Poární bezpečnost staveb - Zásobování poární vodou.
ČSN 75 0000 Zemné práce. Veobecné ustanovenia
ČSN 75 0150 Prostorové uspořádání sítí technických vybavení
ČSN 75 2130 Výstrané fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení
ČSN 75 3415 Sdruené trasy městských vedení technického vybavení.
Vodní hospodářství. Soustava norem ve vodním hospodářství. Základní ustanovení.
ČSN 75 4030 Vodní hospodářství - Terminologie vodárenství
ČSN 75 5025 Kříení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními.
Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich
skladování

Kříení a souběhy melioračních zařízení s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními.
Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě

22
ČSN 75 5115 Vodárenství. Studny individuálního zásobování pitnou vodou
ČSN 75 5401
ČSN 75 5411 Navrhování vodovodního potrubí.
ČSN 75 5630 Vodovodní přípojky
ČSN 75 5911 Vodovodní podchody pod dráhou a pozemní komunikací.
ČSN EN 10208-1
Tlakové zkouky vodovodního a závlahového potrubí
ČSN EN 1092-1
Ocelové potrubí na hořlavá media. Technické dodací podmínky- Část 1: Trubky
ČSN EN 12007-1 s poadavky třídy A.
Příruby a přírubové spoje. Kruhové příruby pro trubky, armatury, tvarovky a přísluenství
ČSN EN 12007-2 s označením PN Část 1: Příruby z oceli
Zásobování plynem. Plynovody s nejvyím provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 1:
Veobecné funkční poadavky

Zásobování plynem. Plynovody s nejvyím provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 2:
Specifické funkční poadavky pro polyethylen (nejvyí provozní tlak do 10 barů včetně)

ČSN EN 12007-3 Zásobování plynem-Plynovody s nejvyím provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 3 :
Specifické funkční poadavky pro ocel.
ČSN EN 12007-4
Zásobování plynem. Plynovody s nejvyím provozním tlakem do 16 barů včetně-Část 4:
ČSN EN 12201-1 Specifické funkční poadavky pro rekonstrukce.
ČSN EN 12201-2 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody -Polyethylén (PE) - Část 1: Veobecně.
ČSN EN 12201-3 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody -Polyethylén (PE) - Část 2: Trubky
ČSN EN 12201-4 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody - Polyethylén (PE) -Část 3: Tvarovky.
ČSN EN 12201-5 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody - Polyethylén (PE) -Část 4: Ventily.
Plastové potrubní systémy pro rozvod vody-Polyethylén (PE) -Část 5:Vhodnost pouití
ČSN EN 12327 systému.

ČSN EN 12517-1 Zásobování plynem. Tlakové zkouky, postupy při uvádění do provozu a odstavování
z provozu. Funkční poadavky.
ČSN EN 12732 Nedestruktivní zkouení svarů - Část 1: Hodnocení svarových spojů u oceli, niklu, titanu a
ČSN EN 13480-3 jejich slitin při radiografickém zkouení - Stupně přípustnosti
ČSN EN 13941 Zásobování plynem - Svařované ocelové potrubí - Funkční poadavky
Kovová průmyslová potrubí. Část 3: Konstrukce a výpočet.
ČSN P ENV 13670-1 Navrhování a provádění vedení vodních tepelných sítí bezkanálové sdruené konstrukce
předizolovaných potrubí
ČSN EN 1435
(05 1150) Provádění betonových konstrukcí. Část 1: Společná ustanovení.
ČSN EN 1452-1 Nedestruktivní zkouení svarů - Radiografické zkouení svarových spojů.

ČSN EN 1452-2 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody - Neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U) -
Část 1: Veobecně
ČSN EN 1555-1 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody. Neměkčený polyvinylchlorid (PVC U) Část
2: Trubky.
ČSN EN 1555-2
ČSN EN 1555-3 Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv-Polyethylén (PE) Část 1:
Veobecně.
ČSN EN 1555-4 Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv -Polyethylén (PE) Část 2: Trubky.
ČSN EN 1555-5 Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv -Polyethylén (PE) Část: 3.
Tvarovky.
ČSN EN 1594
Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv -Polyethylén (PE) Část 4: Armatury.
Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv - Polyethylen (PE) - Část 5:
Vhodnost pro pouití

Zásobování plynem.Plynovody s nejvyím provozním tlakem nad 16 barů. Funkční
poadavky

23
ČSN EN 1775 Zásobování plyna - Plynovody v budovách - Nejvyí provozní tlak <= 5 bar Provozní
poadavky

ČSN EN 1916 Trouby a tvarovky z prostého betonu, drátkobetonu a elezobetonu.

ČSN EN 287-1 Zkouky svářečů - Tavné svařování - Část 1: Oceli

ČSN EN 444 Nedestruktivní zkouení. Základní pravidla pro radiografické zkouení kovových
(01 5010) materiálů rentgenovým zářením a zářením gama

ČSN EN 545 Trubky, tvarovky a přísluenství z tvárné litiny a jejich spojování pro vodovodní potrubí.

Poadavky a zkuební metody.

ČSN EN 60079-14 Elektrická zařízení pro výbunou plynnou atmosféru - Část 14: Elektrická instalace
ed. 2
v nebezpečných prostorech (jiných ne důlních)

ČSN EN 969 Trubky, tvarovky a přísluenství z tvárné litiny a jejich spojení pro plynová potrubí.
Poadavky a metody zkouení.

ČSN EN ISO 14731 Svářečský dozor - Úkoly a odpovědnosti

ČSN EN ISO 15609-1 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů - Stanovení postupu
svařování - Část 1: Obloukové svařování

ČSN EN ISO 18278-1 Odporové svařování - Svařitelnost - Část 1: Hodnocení svařitelnosti kovových materiálů
pro odporové bodové, vové a výstupkové svařování

ČSN EN ISO 1872-2 Plasty - Polyethylén (PE) pro tváření - Část 2: Příprava zkuebních těles a stanovení

(64 3010) vlastností

ČSN EN ISO 3834-1 Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 1: Kritéria pro volbu
odpovídajících poadavků na jakost

ČSN EN ISO 3834-2 Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 2: Vyí poadavky
na jakost

ČSN EN ISO 3834-3 Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 3: Standardní
poadavky na jakost

ČSN EN ISO 3834-4 Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 4: Základní
poadavky na jakost

ČSN EN ISO 3834-5 Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 5: Dokumenty,
kterými je nezbytné se řídit pro dosaení shody s poadavky na jakost podle ISO 3834-2,
ISO 3834-3 nebo ISO 3834-4

ČSN EN ISO 6708 Potrubní části - Definice a výběr jmenovitých světlostí - DN
(13 0015)

TPG - Technická pravidla (Český plynárenský svaz)

TPG 700 21 Čichačky pro plynovod a přípojky
TPG 700 24 Označování plynovodů a přípojek
TPG 702 01 Plynovody a přípojky z polyetylenu
TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách
TPG 800 03 Připojování odběrných plynových zařízení a jejich uvádění do provozu
TPG 905 01 Základní poadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení
TPG 905 02 Základní poadavky na bezpečnost provozu plynových zařízení na LPG
TPG 913 01 Kontrola těsnosti plynovodů a plynovodních přípojek
TPG 921 01 Spojování plynovodů a plynovodních přípojek z polyetylenu
TPG 934 01 Plynoměry. Umísťování, připojování a provoz.

13.12.2 Předpisy

SDC S4 elezniční spodek

Rozhodnutí hlavního hygienika ČSR č.j. HEM-311 ze 14.8.1986

Rozhodnutí hlavního hygienika ČSR č.j. HEM-324-1 - doplněk ze dne 10.3.1987

24
Vyhláka č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky
k zajitění jejich bezpečnosti, v platném znění

Vyhláka č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní poadavky k zajitění bezpečnosti práce a tech-
nických zařízení, v platném znění

Vyhláka č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkoukách plynových zařízení, v platném znění

Vyhláka č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených
technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení),
v platném znění

Vyhláka č. 137/1998 Sb., o obecných technických poadavcích na výstavbu, v platném znění

Vyhláka č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, v platném znění

Nařízení vlády č.591/2006 Sb., o bliích minimálních poadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na
stavenitích.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění

Zákon č. 186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona
o vyvlastnění, v platném znění

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění

Zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v platném znění

Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění

Zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách, v platném znění

13.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 12 - Chráničky a kolektory
Kapitola 14 - Kanalizace, septiky, čističky, lapače
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 18 - Betonové konstrukce
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 31 - Trakční vedení

25
26
Poznámky:
27
28
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 13
Třetí aktualizované vydání včetně změny č.6 (z roku 2008)

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: PRAGOPROJEKT, a.s., a SUDOP Praha, a.s.

Zpracovatel změny č. 6: Ing. Zdeněk Levý
České dráhy, a.s.,
Generální ředitelství, Odbor správy a majetku

Odborný gestor: Ing. arch. Pavel Andrt,

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Vydal: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

Distribuce: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 241, +420 972 741 769,
fax: +420 972 741 290,
e-mail: otd@tudc.cz
www.tudc.cz
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 14
KANALIZACE, ODPADNÍ JÍMKY,
ČISTÍRNY, LAPAČE

Vydání: duben 2021

Účinnost od 1.5.2021

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 14 KANALIZACE, ODPADNÍ JÍMKY,
ČISTÍRNY, LAPAČE schválená dne 21. 1. 2017, účinná od 1. 4. 2017.

Schváleno pod čj. 17647/2021-SŽ-GŘ-O23
Dne 13.4.2021
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 14 KANALIZACE, ODPADNÍ JÍMKY, ČISTÍRNY, LAPAČE

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství
Gestor: Odbor pozemních staveb
Vydání: Praha
Náklad: spravazeleznic.cz
Ing. Vanda Šimánková
Duben 2021
vydáno pouze v elektronické podobě (PDF), formát (A4)

2
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

OBSAH

Strana

ZKRATKY A ZNAČKY ........................................................................................................ 4

14.1 ÚVOD .................................................................................................................. 5

14.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ ............................................................. 5
14.2.1 Všeobecně........................................................................................................ 5
14.2.2 Materiály pro stoky ............................................................................................ 5
14.2.3 Trubní materiál pro drenáže................................................................................ 6
14.2.4 Šachty, vpusti a příslušenství kanalizace .............................................................. 6
14.2.5 Odpadní jímky, čistírny, lapače ........................................................................... 6
14.2.6 Materiál zásypů, obsypů a podsypů ..................................................................... 7
14.2.7 Drobné objekty stokových sítí ............................................................................. 7

14.3 Technologické postupy prací................................................................................... 7
14.3.1 Kanalizace ........................................................................................................ 7
14.3.2 Drenáže, trativody............................................................................................. 9
14.3.3 Odpadní jímky, čistírny, lapače ........................................................................... 9

14.4 Dodávka, skladování a průkazní zkoušky ................................................................10

14.5 Odebírání vzorků a kontrolní zkoušky .....................................................................10

14.6 Přípustné odchylky, záruky ...................................................................................10

14.7 Klimatická omezení ..............................................................................................11

14.8 Odsouhlasení a převzetí prací ................................................................................11

14.9 Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření .........................................................12

14.10 Ekologie ..........................................................................................................12

14.11 Bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana .....................................12

CITOVANÉ DOKUMENTY ..................................................................................................13

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ..............................................................................................14

3
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

ZKRATKY A ZNAČKY

PVC Polyvinylchlorid
PE-HD Polyethylen s vysokou hustotou
PP Polypropylen
KSUaTP Koordinační schéma ukolejnění a trakčního propojení
ZTKP Zvláštní technické kvalitativní podmínky

4
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

14.1 ÚVOD
(1)
(2) Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené
v kapitole 1 TKP - Všeobecně.
(3)
Tato kapitola Technických kvalitativních podmínek staveb státních drah (dále jen TKP)
(4) zahrnuje práce spojené s objekty odvodnění drážních objektů, a to jednak odvedení
srážkové vody s případnou nutnou úpravou kvality vody před jejich vypouštěním
do recipientu, a dále objekty spojené s kanalizací odvádějící splaškovou vodu s nutným
čistěním. TKP obsahují soubor požadavků objednatele na způsob provádění, kontrolu
provádění a převzetí provedených prací.

Na elektrizovaných tratích při projektování a realizaci staveb a rekonstrukcí kovových
úložných zařízení musí být dodržena také v souvislosti s ukolejněním konstrukcí
spojených s ocelovým potrubím vztažná ustanovení kapitoly 12 TKP (čl. 12.1.1); 25A
TKP; 27 TKP (čl. 27.2.2); 31 TKP; jiné i zprostředkované spojení s kolejemi je
nepřípustné. Projektem odsouhlasené a uskutečněné elektrické spojení v souvislosti
s ukolejněním konstrukcí musí být vždy zaznamenané v aktuálním elektrickém
schématu KSUaTP.

Kapitola neřeší odvodnění tratí a stanic, to je součástí kapitoly 4 TKP. Dále nezahrnuje
odvodnění nástupišť, ramp, zarážedel, účelových komunikací a zpevněných ploch, to je
součástí kapitoly 10 TKP.

14.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

14.2.1 Všeobecně
(1)
Použité materiály, rozměry, tvar a typ určuje projektová dokumentace (dále jen
(2) dokumentace) v souladu s touto kapitolou, pokud není ve Zvláštních technických
kvalitativních podmínkách (dále jen ZTKP) určeno jinak.

V případech, kdy nejsou blíže specifikovány materiály v dokumentaci, je možné použít
materiály výrobců tuzemských nebo zahraničních, pokud odpovídají požadavkům
v těchto TKP a jsou odsouhlaseny stavebním dozorem.

14.2.2 Materiály pro stoky

14.2.2.1 Zděné stoky
Provedení a podmínky předepisuje dokumentace nebo ZTKP. Materiály pro stavbu musí
být ve shodě s ČSN 75 6101.

14.2.2.2 Betonové a železobetonové trouby

(1) Způsob spojování trub určuje dokumentace s tím, že spoj musí vyhovovat svou

těsností a životností danému užití.

(2) Vlastnosti trub, požadavky na zkoušení a materiál musí odpovídat ČSN EN 1916.

(3) Pro beton se požaduje dodržet podmínky z kapitoly 17 TKP (čl. 17.3).

(4) Rok výroby, druh, profil a výrobce musí být vyznačen na každé troubě.

14.2.2.3 Kameninové trouby

(1) Fyzikální, mechanické a chemické vlastnosti musí odpovídat ČSN EN 295-1, pokud

dokumentace nebo ZTKP nestanoví jinak.

(2) Rok výroby, profil a výrobce musí být vyznačeny na každé troubě.

5
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

14.2.2.4 Plastové trouby

(1) Vlastnosti trub z PVC musí odpovídat ČSN EN ISO 1452-2.

(2) Vlastnosti trub z PE-HD musí odpovídat ČSN EN 13476-1, pro tlakovou kanalizaci

ČSN EN 12201-2+A1.

(3) Vlastnosti trub z PP musí odpovídat ČSN EN 1852-1 a ČSN EN 14758-1.

(4) Značení trub je prováděno na troubě nebo na svazku trub. Zde musí být uveden vnější

profil, tloušťka stěny, rok výroby a výrobce.

14.2.2.5 Sklolaminátové trouby
Použití a vlastnosti předepisuje dokumentace nebo ZTKP.

14.2.2.6 Litinové trouby

(1) Požadavky na materiál a přípustné vady, mezní odchylky udává ČSN EN 598+A1.

Trouby musí mít ochranný povlak podle kapitoly 4.4 ČSN EN 598+A1. Stavební dozor

může požadovat, aby druh ochranného nátěru a technologie jeho provádění byly jím

předem odsouhlaseny.

(2) Pro spojení trub je možno použít spoj temovaný, TYTON (násuvný spoj na pryžový

kroužek) a přírubový. Ucpávkové spojení se použije pouze v případě,

že to odůvodněně vyžaduje dokumentace. Pak trouby musí splňovat podmínky ČSN EN

598+A1.

(3) Každá trouba musí mít trvalé označení udávající profil, rok výroby a výrobce a u trub

TYTON též značení TYTON.

14.2.2.7 Ocelové trouby

Ocelové trouby (s výjimkou speciálních trub v provedení nerez) jsou pro stoky s volnou
hladinou nevyhovujícím materiálem. Jejich užití, pokud je předepisuje dokumentace,
musí být vždy v ní nebo v ZTKP zvlášť odůvodněno.

14.2.2.8 Jiné druhy trub

Pro kanalizaci je možno použít jakýkoli jiný, pro daný účel vhodný druh trub, pokud je
to stanoveno dokumentací. V tom případě je nutno, aby technické kvalitativní
podmínky byly stanoveny přímo v dokumentaci nebo v ZTKP.

14.2.3 Trubní materiál pro drenáže
Podmínky specifikuje kapitola 4 TKP.

14.2.4 Šachty, vpusti a příslušenství kanalizace
(1)
(2) Pro drobné objekty kanalizace platí pro stavební materiály vše, co je uvedeno
v čl. 14.2.5 této kapitoly TKP.
(3)
U vpustí, poklopů šachet a odvodňovačů musí mít mříž, respektive poklop únosnost
shodnou s návrhovým zatížením odvodňované plochy podle ČSN 73 6101, resp.
ČSN 73 6110, podmínky mohou být odlišně specifikovány v dokumentaci nebo ZTKP.

Pro šachty, vpusti a i další kanalizační objekty se připouští použití jiných než klasických
materiálů - především plastických hmot v souladu s dokumentací nebo
po odsouhlasení stavebním dozorem.

14.2.5 Odpadní jímky, čistírny, lapače
(1)
Pro stavbu odpadních jímek, čisticích zařízení včetně lapačů splavenin a ropných látek
je nutno užít materiálů v souladu s dokumentací.

6
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

(2) Beton konstrukcí musí odpovídat podmínkám podle kapitoly 17 TKP.

(3) U smáčených ocelových konstrukcí je nutno jako ochranu užít kombinovaných

ochranných systémů podle dokumentace. Není-li ochrana oceli přesně specifikována

v dokumentaci nebo ZTKP, je nutno, aby zhotovitel před zahájením prací předložil

návrh provedení ochrany stavebnímu dozoru k odsouhlasení. Pokud použitá ocel není

jen výplňový, nekonstrukční materiál, je nutno užít vždy druh se zaručenou

svařitelností.

(4) Použité konkrétní technologické zařízení musí odpovídat dokumentaci.

14.2.6 Materiál zásypů, obsypů a podsypů
14.2.7
(1) Předepisuje-li dokumentace nebo oddíl 14.3 této kapitoly TKP „vhodné materiály“,
musí být jejich užití vždy předem odsouhlaseno stavebním dozorem.
(2)
Drobné objekty stokových sítí

Objekty na stokové síti se betonují na místě, zdí nebo se sestavují ze stavebních nebo
montážních předem vyrobených dílců a prefabrikátů (např. betonových
a železobetonových prefabrikátů, plastových nebo sklolaminátových dílců šachet, popř.
i kombinací různých druhů materiálů).

Podmínky pro materiály vpustí, šachet, poklopů, mříží, spadišť, výustních objektů
předepisuje dokumentace, ZTKP nebo příslušná kapitola TKP, zejména kapitoly 17, 18
a 19 TKP.

14.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

14.3.1 Kanalizace
(1)
Kanalizační potrubí se navrhuje a provádí s utěsněnými spárami (ČSN EN 1610).
(2) Nestanoví-li dokumentace nebo ZTKP jinak, provede se uložení a montáž potrubí podle
těchto zásad:
(3)
(4) Při křížení s kolejemi (dráhou) je třeba vždy dodržet vnitřní předpis SŽ S4 Železniční
spodek a dále zabezpečit potrubí proti poškození volbou vhodného trubního materiálu
a úpravou jeho uložení v rýze (TNŽ 73 6949).

Kanalizace musí být z potrubí s profilem minimálně DN 300 mm. Menší profil je
přípustný pouze u přípojek.

U ocelových trub při provádění prací na elektrizované trati nesmí být porušeny
podmínky, které pro potrubí stanoví dokumentace podle kapitoly 25A TKP a 31 TKP.

14.3.1.1 Lože pod potrubí

Potrubí se v zemi ukládá, ve shodě s dokumentací, s obetonováním, nebo na betonové
sedlo, nebo do pískového či štěrkopískového lože. Pro uložení musí podklad splňovat
podmínku dostatečné únosnosti pro položení a provoz trub. Pokud dokumentace nebo
ZTKP nestanoví jinak, postupuje se následujícím způsobem:

Výkop rýhy se provádí se zaručeným zabezpečením proti sesuvu zeminy a s postupem
proti sklonu stoky. Úprava dna rýhy se provede takto:

a) Dno rýhy je pod hladinou podzemní vody

Na okraji dna rýhy se provede drenáž se štěrkovým obsypem (gravitační drenáž,
jímací jímky) a na takto upravené pokladní lože se zřídí betonová podkladní deska
z betonu min. C12/15, nebo štěrkopískové lože.

b) Dno rýhy je nad hladinou podzemní vody

7
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

b1) Dno tvoří skalní nebo poloskalní horniny (zrna 32 mm) a soudržné zeminy tuhé
a pevné konzistence (Ic = 0,7):

Pro potrubí, které má být podle dokumentace obetonováno nebo uloženo na
pokladní prahy, se musí dno rýhy upravit do předepsaného spádu betonem
C12/15.

Pro potrubí, které dokumentace neurčuje k obetonování nebo k uložení na
pokladní prahy, se zřídí štěrkopískové lože se zrnem s max. velikosti 8 mm;

b2) Dno rýhy tvoří zeminy nesoudržné se zrny max. 32 mm:
Dno rýhy se urovná, upraví do předepsaného spádu a zhutní na ulehlost zemin
soudržných. Další postup podle předchozího bodu.

c) Dno rýhy tvoří neúnosné zeminy:

Neúnosné zeminy se musí odstranit (min. v tl. 200 mm) a nahradit zhutněným
pískovým ložem o zrnitosti max. 8 mm. Posouzení nutnosti odtěžení větší vrstvy
podle místních poměrů provede stavební dozor.

14.3.1.2 Uložení potrubí

(1) Pokud má být potrubí obetonováno nebo uloženo na betonové sedlo, ukládá se potrubí

na betonové (železobetonové) pražce (nejedná se o pražce železniční). Velikost pražce

musí být taková, aby pod nejnižším místem hrdla bylo min. 50 mm. Min. šířka pražce

musí být 100 mm. Pro každou troubu se počítá se dvěma pražci. Pražce musí být

urovnány do konečného sklonu dna nivelety.

(2) Kvalita betonu pražce musí odpovídat kvalitě betonu pro obetonování nebo sedlo.

Použití cihel klasických nebo vápenopískových jako pražce je nepřípustné. Proti

odvalení se trouby na pražcích zajišťují klíny z vhodného materiálu (obvykle dřevo). Při

betonáži sedla nebo při obetonování trub je nutno tyto klíny odstranit. Kvalita betonu,

kterou určuje dokumentace, musí odpovídat agresivitě prostředí okolní zeminy,

respektive agresivitě podzemní vody, pokud se zde tato nachází. Použití suchých směsí

pro podbetonování nebo obetonování potrubí je možné pouze v případech, že to

výslovně předepisuje dokumentace nebo ZTKP.

(3) Potrubí z plastů, sklolaminátu a litiny se většinou neukládá s pomocí betonového sedla

nebo s obetonováním. Tyto trouby se ukládají do lože. Min. tl. lože musí být 100 mm,

maximální velikost zrna 8 mm. Pro tento účel se užívá písek, písčitá nebo hlinitopísčitá

zemina. V rýze se nesmí vyskytnout žádné větší kameny (např. náhodně vypadlé ze

stěn výkopu).

(4) Pokud se stoka obetonovává, musí být min. tloušťka obetonování 100 mm a musí být

provedeno z betonu min. třídy C 12/15 XC2.

(5) Zkouška vodotěsnosti se provádí před provedením obetonování a před částečným nebo

úplným zasypáním rýhy, pokud dokumentace či ZTKP nestanoví jinak.

(6) Obsyp potrubí se provádí vhodným materiálem (viz oddíl 14.2.6 této kapitoly TKP) za

současného hutnění po vrstvách nejvíce 150 mm tlustých a do výšky alespoň 300 mm

nad vrchol potrubí. Pro stoky s výškou větší jak 600 mm se obsyp může hutnit po

vrstvách 250 mm, pokud je zajištěno, že nenastane porušení stoky. Maximální velikost

zrna obsypu je 15 mm. U obetonovaných trub nebo u konstrukce stoky se provede

zásyp do výšky 300 mm nad vrchol obetonování materiálem vhodným na obsyp

s maximálním zrnem 30 mm.

(7) Potrubí z plastů a sklolaminátu se obsypává pískem. Max. velikost zrna 8 mm. Jiný

způsob včetně užití geotextilie a zálivky z emulgovaného popílku, pokud není uveden

v dokumentaci, musí odsouhlasit stavební dozor.

(8) Zásyp rýhy v komunikacích a ve zpevněných plochách musí být zhutněný na míru

zhutnění předepsanou dokumentací. Provádí se ve vrstvách max tl. 300 mm za

8
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

neustálého hutnění. Při zásypu a následném hutnění nesmí dojít k poškození ani
vybočení stoky.

(9) Pažení se s postupujícím zásypem odstraňuje, pokud dokumentace nebo
(10) ZTKP nestanoví jinak.

Ve volném terénu se zásyp přiměřeně nadvýší oproti původnímu terénu a vrchní vrstva
v parcích a na zemědělských pozemcích se provede shodně s původním stavem
z ornice.

14.3.1.3 Pokládka a spojování potrubí

(1) Trubky se vždy kladou od nejnižšího konce hrdlem proti sklonu. Pro stavbu se nesmí

použít poškozených trub. Ve sporných případech rozhoduje stavební dozor. Při

pokládce musí být potrubí zabezpečeno proti znečištění nebo ucpání. Pokud by

k tomuto došlo, je nutno potrubí vyčistit a zprůchodnit ještě před pokračováním

v pokládce návazných trub. Spodní plocha trub musí ležet plně na správně

vyrovnaném a upraveném podloží nebo betonovém sedle.

(2) U spojů je nutno dodržet postup provádění spoje a použití prvků ke spojování podle

typu spoje a podle technologických předpisů montáže jednotlivých druhů potrubí.

Nepřipojené odbočky musí být před započetím zásypu zaslepeny zátkami a vodotěsně

zatmeleny.

14.3.1.4 Stoky z netrubních materiálů

(1) Stavební dílce použité pro stavbu stok a spoje mezi nimi musí být vodotěsné, zde viz

oddíl 14.9 této kapitoly TKP. Stoka musí odolávat vnitřnímu přetlaku, odpovídající 4 m

vodního sloupce (měřeno ode dna stoky).

(2) U cihelných stok je nutno cihly před použitím očistit a namočit na nutnou dobu do

vody. Při zdění nesmí vzniknout ve spárách dutiny. Spáry nesmí být užší jak 5 mm

a širší jak 8 mm. Vnitřní povrch musí být hladký a pečlivě vyspárovaný.

(3) U monolitických stok nutno dbát především na jejich celistvost, hladkost

a neporušenost povrchu. Vodotěsnost nutno především vyžadovat a kontrolovat na

nutných dilatačních spárách. Vodotěsnost - viz oddíl 14.9 této kapitoly TKP.

(4) Zhotovení a ošetření betonu viz kapitola 17 TKP.

14.3.2 Drenáže, trativody
Podmínky specifikuje kapitola 4 TKP.

14.3.3 Odpadní jímky, čistírny, lapače
(1)
Pro tyto objekty je možno použít všechny materiály, u nichž je prokazatelná odolnost,
(2) životnost a vhodnost k provozu a k údržbě. Kromě klasických betonových prefabrikátů
a zděných konstrukcí jsou vhodné především plastové a sklolaminátové díly.
(3)
(4) Pokud jsou tato zařízení navrhována, nebo alespoň jejich části, z prostého či
(5) železového betonu, musí použité materiály a postupy práce, jakož i průkazní
(6) a kontrolní zkoušky, odpovídat kapitole 17 TKP.

Případná izolace proti podzemní vodě se provede podle dokumentace a ve shodě
s požadavky kapitoly 22 TKP.

Pro betonové prefabrikáty použité pro stavbu platí ustanovení kapitoly 17 TKP.

Protikorozní ochrana ocelových částí musí odpovídat kapitole 25A TKP a 25B TKP.

U kompletních dodávek ČOV a dalších technologických zařízení musí tyto být osazeny
v souladu s technickými podmínkami výrobce.

9
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

(7) Stavební postupy, provádění zemních prací, izolací proti vodě a další podmínky pro

stavbu těchto zařízení určuje dokumentace.

14.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY
(1)
Zhotovitel požádá při každé dodávce trub a prefabrikovaných dílců pro drobné objekty
(2) stavební dozor o povolení k použití dodaných trub, přičemž předloží doklad o dodávce
(dodací list, prohlášení o jakosti), ze kterého je patrno, že trouby splňují technické
(3) požadavky na ně kladené (dokumentací, TKP a ZTKP). Zhotovitel umožní stavebnímu
(4) dozoru kontrolu dodaných trub. Pokud některé trouby nebudou stavebním dozorem
14.5 schváleny, budou okamžitě odstraněny ze staveniště.
(1)
Trubky a dílce křehké a snadno deformovatelné musí být na skládkách proloženy
(2) dřevěnými latěmi. Pokud o to stavební dozor požádá, provede zhotovitel zkoušky
(3) vybraného množství trubek na pevnost, vodotěsnost a nasákavost. Náklady na
(4) zkoušku jsou hrazeny objednavatelem jen tehdy, jestliže zkouška požadované hodnoty
prokáže.
14.6
(1) Dovezené materiály musí být uloženy a skladovány tak, aby nedošlo k jejich
znečištění, poškození nebo ztrátě.

Pokud dokumentace stanoví, že vodotěsnost bude zajištěna vodotěsným betonem,
předloží zhotovitel návrh receptury betonu, kterou doloží průkazní zkouškou
vodotěsnosti vzorků (minimálně 3 ks). Průkazní zkoušky betonu se provádějí podle
kapitoly 17 TKP.

ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

Kontrolní zkoušky betonu se provádějí podle kapitoly 17 TKP a zemin a zemních prací
podle kapitoly 3 TKP. Zkoušky hotového díla na vodotěsnost se provádějí před
zásypem potrubí nebo konstrukce. Elektrojiskrová zkouška izolace, pokud ji
předepisuje dokumentace, se provádí v rozsahu čl. 8.5.3 ČSN EN 1594 za přítomnosti
stavebního dozoru. Zkoušky svarů předepisuje dokumentace nebo ZTKP. O všech
zkouškách musí být vystaven protokol.

Kanalizační potrubí, s výjimkou přípojek, se zkouší na vodotěsnost podle ČSN 75 6909.
Pokud není v dokumentaci stanoveno jinak, je možno zkoušet pouze potrubí bez
šachet. Spoje trub při zkoušce musí zůstat volné.

Kanalizační přípojky se na vodotěsnost nezkoušejí, stavební dozor však může zkoušku
vodotěsnosti nařídit. Zhotovitel je však na požádání stavebního dozoru povinen
prokázat, že přípojka je průtočná. Potrubí se za účasti stavebního dozoru vyčistí
proudem vody. Čištění je ukončeno, když přestane z potrubí vytékat znečištěná voda.

Zkoušky vodotěsnosti nádrží se provedou podle ČSN 75 0905, pokud dokumentace
nebo smlouva o dílo nestanoví jinak. Ocelové válcované materiály musí mít vlastnosti
(hlavně svařitelnost a pevnost) předepsané dokumentací, to musí zhotovitel doložit
předložením dokladů před zabudováním materiálu. Hotová technologická zařízení
dodaná výrobci musí mít doklad, ze kterého lze jednoznačně usoudit, že jde o výrobky
předepsané dokumentací. Tyto doklady předloží zhotovitel stavebnímu dozoru ke
kontrole.

PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY

Pro uložení trub platí, že výšková odchylka při sklonu nivelety do 1 % může být nejvíce
 10 mm a při sklonu nad 1 %  30 mm oproti kótě určené dokumentací. Současně
nesmí vzniknout v niveletě dna protisklon. Pro přímé úseky stok platí, že mezi dvěma
šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při jmenovité světlosti do
DN 500 včetně 50 mm a u vyšších průměrů nejvýše 80 mm.

10
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

(2) Tolerance ve výškovém osazení poklopu a vtokové mříže ve vozovce nebo v chodníku
(3) musí vyhovovat tolerancím podle ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.
(4)
(5) U mříží vpustí a poklopů šachet umístěných v komunikačních plochách se připouští
14.7 odchylka max. -5 mm a +0 mm nad okolní úroveň (v souladu s ČSN 73 6101).
(1)
(2) U objektů musí být vždy zachovány vnitřní rozměry podle ČSN 73 0205.

(3) Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.
14.8
(1) KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(2) Zkoušky vodotěsnosti se neprovádějí, když je nebezpečí poklesu teploty ovzduší
(3) okolního prostředí pod bod mrazu (ČSN 75 6909).

(4) Betonářské a omítkářské práce se nesmějí provádět v období, kdy průměrná denní
teplota v průběhu tří dnů klesla pod 5 °C při použití portlandských cementů a pod 8 °C
(5) při použití směsných cementů. Noční teplota nesmí nikdy klesnout pod bod mrazu.
(6) Toto omezení neplatí při betonáži v uzavřených objektech, které jsou vytápěny alespoň
(7) na výše uvedené teploty. Podmínky betonáže jsou stanoveny ČSN EN 206.
(8)
(9) Svařovat potrubí z PVC je povoleno při teplotách nad bodem mrazu. Není povoleno
svařovat za deště a sněžení.

ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Konstrukce nebo objekty, které budou následně zakryty (nepřístupné), se odsouhlasují
nebo přejímají před jejich zasypáním. Tlakové zkoušky a zkoušky vodotěsnosti se
provádějí tak, jak je uvedeno v předchozích článcích. Vodotěsné izolace vnějších stěn
a stropů se odsouhlasují před zásypem, izolace vnitřních stěn až v rámci dílčího
odsouhlasení. Upravený povrch terénu se přejímá v rámci objektu, do kterého je
v dokumentaci zahrnut.

U ocelových trub při odsouhlasení a převzetí prací na elektrizované trati musí být
ověřeno splnění podmínek předepsaných v dokumentaci podle kapitoly 25A TKP a
kapitoly 31 TKP.

Následně zakryté i ostatní přístupné zhotovovací práce nebo objekty se zkoušejí,
odsouhlasují nebo přejímají v souladu s kapitolou 1 TKP. Objekty nebo jejich části,
které budou uvedeny do provozu v průběhu stavby, se přejímají v dřívějších, předem
určených termínech. Zhotovitel je povinen předat kromě zakreslení změn, ke kterým
došlo oproti dokumentaci, i dokumentaci dodaných technologických souborů a předpisy
o jejich provozu a údržbě.

Před zakrytím odsouhlasených konstrukcí a objektů zaměří zhotovitel geodetickou část
dokumentace skutečného provedení stavby podle kapitoly 1 TKP (čl. 1.7.3)
v souřadnicovém systému JTSK a výškopisném systému Balt po vyrovnání, pokud
smlouva o dílo neurčuje jinak. O úmyslu provádět zaměření informuje předem
zhotovitel písemně stavební dozor.

U kanalizačních šachet se zaměří poloha a výška středu poklopu, kóta dna žlábku
v šachtě a odlehlost středu poklopu a osy kanalizace.

U vpustí se zaměří poloha a výška středu mříže.

Je-li kanalizace vedena v oblouku, zaměří se poloha dna kanalizace na začátku, na
konci a uprostřed oblouku.

U výustních objektů se zaměří výška dna kanalizace v místě přechodu ze zakryté do
otevřené části, u vyústění do šachty výška vyústění ve stěně šachty.

U lapačů splavenin se zaměří poloha a výška dna odtokového potrubí a úhlová
odchylka osy lapače a odpadního potrubí ve stupních.

11
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

(10) Zaměření předá zhotovitel stavebnímu dozoru v souladu s kapitolou 1 TKP.
(11)
Průtočnost kanalizace a její skutečné trasování bude ověřeno kamerovou prohlídkou.
Před převzetím prací bude zhotovitelem na jeho náklady provedena kamerová zkouška
potrubí. Záznam z této prohlídky bude součástí dokladů k předání tohoto díla.

14.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

14.10 Vodotěsnost se prokazuje a zkouší podle ČSN 75 6909, případně ČSN 75 0905.
(1) Vodotěsnost kameninových trub a jejich spojů se zkouší podle ČSN EN 295-3 ed. 2
(2) a vyhodnocuje podle ČSN EN 295-2.

(3) EKOLOGIE
(4)
(5) Veškerá stavební činnost prováděná podle této kapitoly musí být v souladu s oddílem
(6) 1.12 kapitoly 1 TKP.

Při navrhování nátěrů konstrukcí a hydroizolací musí být dodrženy příslušné hygienické
požadavky, obsažené v souvisejících předpisech. Při použití nových materiálů nebo
technologií ve skladbě hydroizolace nebo nátěru, na které dosud nejsou vydány
předpisy obsahující hygienické požadavky, musí jejich nezávadnost schválit Hlavní
hygienik ČR, což zajistí zhotovitel.

Hydroizolační vrstvy, vzhledem k tomu, že jsou obvykle v bezprostředním styku
s vodou, nesmějí uvolňovat žádné škodlivé látky, které by mohly ohrozit kvalitu
povrchové vody, popř. vody provozní.

Materiály, které přicházejí do styku s potravinami nebo s pitnou vodou, musí být
schváleny příslušným orgánem hygienické služby.

Požaduje se přihlížet k ekologické nezávadnosti materiálů v případě požáru nebo při
jejich likvidaci po opravách a rekonstrukcích.

Pro veškeré odpady vzniklé z procesu stavby platí, že pokud musí být skladovány
v prostoru stavby, musí to být provedeno tak, aby neohrozily životní prostředí, a byly
odstraněny v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů.

14.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA
(1)
Bezpečnost práce a technických zařízení jakož i požární ochranu obecně stanoví
(2) kapitola 1 TKP.

Při výkopových pracích na kanalizaci a u ostatních vodohospodářských objektů je třeba
především dbát na řádné zabezpečení výkopu proti sesutí a řádnému značení
a zabezpečení proti pádu fyzických osob. Platí nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

12
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

CITOVANÉ DOKUMENTY

Uvedené předpisy a normy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich aktualizace.
Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních
předpisů, technických norem a předpisů a předpisů SŽ.

Právní předpisy Zákon o odpadech
Zákon č. 541/2020 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
Zákon č. 254/2001 Sb. pozdějších předpisů
Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a ochranu zdraví při práci na staveništích

Mezinárodní a národní technické normy

ČSN EN ISO 1452-2 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody a tlakové kanalizační přípojky
a stokové sítě uložené v zemi i nadzemní - Neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U) -
ČSN EN 295-1 Část 2: Trubky
ČSN EN 598+A1 Kameninové odvodňovací a kanalizační potrubí - Část 1: Požadavky na trouby,
ČSN EN 1594 tvarovky a spoje
ČSN EN 1610
ČSN EN 1916 Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny a jejich spojování pro kanalizační
ČSN EN 12201-2+A1 potrubí - Požadavky a metody zkoušení
ČSN EN 1852-1 Zařízení pro zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad
16 bar - Funkční požadavky
ČSN EN 13476-1 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení
Trouby a tvarovky z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu
ČSN EN 14758-1 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody a pro tlakové kanalizační přípojky
a stokové sítě - Polyetylen (PE) - Část 2: Trubky
ČSN 73 0205 Plastové potrubní systémy pro beztlakové kanalizační přípojky a stokové sítě
ČSN 73 6101 uložené v zemi - Polypropylen (PP) - Část 1: Specifikace pro trubky, tvarovky
ČSN 73 6110 a systém
ČSN 75 0905 Plastové potrubní systémy pro beztlakové kanalizační přípojky a stokové sítě
ČSN 75 6101 uložené v zemi – Potrubní systémy se strukturovanou stěnou z neměkčeného
ČSN 75 6909 polyvinylchloridu (PVC-U), polypropylenu (PP) a polyetylenu (PE) – Část 1:
TNŽ 73 6949 Obecné požadavky a charakteristiky zkoušení
Plastové potrubní systémy pro beztlakové kanalizační přípojky a stokové sítě -
Polypropylen s minerálními modifikátory (PP-MD) - Část 1: Specifikace pro trubky,
tvarovky a systém
Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti
Projektování silnic a dálnic
Projektování místních komunikací
Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží
Stokové sítě a kanalizační přípojky
Zkoušky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek
Odvodnění železničních tratí a stanic

Technické kvalitativní podmínky

TKP 1 Všeobecně - Ochrana proti
TKP 3 Zemní práce Ochrana ocelových
TKP 4 Odvodnění tratí a stanic Ochrana ocelových
TKP 12 Chráničky a kolektory
TKP 17 Beton pro konstrukce
TKP 22
TKP 25A Izolace proti vodě
Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí
TKP 25B elektrochemické korozi a korozi bludnými proudy
Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí -
TKP 25B konstrukcí proti atmosférické korozi
Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí -
TKP 27 konstrukcí proti atmosférické korozi
TKP 31 Zabezpečovací zařízení
Trakční vedení

13
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Mezinárodní a národní technické normy, ve znění pozdějších předpisů

ČSN ISO 1920-10 Zkoušení betonu - Část 10: Stanovení statického modulu pružnosti v tlaku
ČSN EN 124-1
Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy - Část 1: Definice, klasifikace,
ČSN EN 124-2 konstrukční zásady, funkční požadavky a zkušební metody
Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy - Část 2: Poklopy a vtokové mříže
ČSN EN 124-3 z litiny

ČSN EN 124-4 Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy - Část 3: Poklopy a vtokové mříže
z oceli nebo slitiny hliníku
ČSN EN 124-5 Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy - Část 4: Poklopy a vtokové mříže
ze železobetonu
ČSN EN 124-6 Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy - Část 5: Poklopy a vtokové mříže
z kompozitů
ČSN EN 206+A1 Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy - Část 6: Poklopy a vtokové mříže
ČSN EN 295-2 z polypropylenu (PP), polyethylenu (PE) nebo neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-
U)
ČSN EN 295-3 ed. 2
ČSN EN 295-4 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
Kameninové odvodňovací a kanalizační potrubí - Část 2: Hodnocení shody a odběr
ČSN EN 295-6 vzorků
Kameninové potrubí pro venkovní a vnitřní kanalizaci - Část 3: Zkušební metody
ČSN EN 295-7 Kameninové odvodňovací a kanalizační potrubí - Část 4: Požadavky na speciální
tvarovky, přechody a příslušenství
ČSN EN 512 Kameninové odvodňovací a kanalizační potrubí - Část 6: Požadavky na součásti
ČSN EN 771-2 ed. 2 vstupních šachet a inspekčních komor
ČSN EN 933-1 Kameninové odvodňovací a kanalizační potrubí - Část 7: Požadavky na kameninové
trouby a jejich spoje určené pro protlačování
ČSN EN 933-2 Vláknocementové výrobky - Tlakové trouby a spoje
Specifikace zdicích prvků - Část 2: Vápenopískové zdicí prvky
ČSN EN 933-3 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 1: Stanovení zrnitosti - Sítový
rozbor
ČSN EN 998-1 ed. 2
ČSN EN 998-2 ed. 2 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 2 : Stanovení zrnitosti -
ČSN EN 12201-1 Zkušební síta, jmenovité velikosti otvorů
Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 3: Stanovení tvaru zrn - Index
ČSN EN 12201-3+A1 plochosti

ČSN EN 12201-5 Specifikace malt pro zdivo - Část 1: Malta pro vnitřní a vnější omítky
Specifikace malt pro zdivo - Část 2: Malta pro zdění
ČSN EN 12390-3 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody a pro tlakové kanalizační přípojky
ČSN EN 13670 a stokové sítě - Polyethylen (PE) - Část 1: Všeobecně
ČSN EN 50122-2 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody a pro tlakové kanalizační přípojky
ČSN EN 50162 a stokové sítě - Polyethylen (PE) - Část 3: Tvarovky
ČSN EN 50443 Plastové potrubní systémy pro rozvod vody a pro tlakové kanalizační přípojky
a stokové sítě - Polyethylen (PE) - Část 5: Vhodnost použití systému
ČSN 03 8370 Zkoušení ztvrdlého betonu - Část 3: Pevnost v tlaku zkušebních těles
ČSN 03 8372 Provádění betonových konstrukcí
ČSN 72 2627-1 Ochranná opatření proti účinkům bludných proudů DC trakčních soustav
ČSN 72 2627-2 Ochrana před korozí bludnými proudy ze stejnosměrných proudových soustav
ČSN 72 2699 Účinky elektromagnetické interference na potrubí způsobené AC vysokonapěťovými
ČSN 72 3000 elektrickými trakčními soustavami
ČSN 73 0037 Snížení korozního účinku bludných proudů na úložná zařízení
ČSN 73 0212-4 Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uložených v zemi nebo ve vodě
Cihlářské prvky pro zvláštní účely. Cihly kanalizační – rovnoběžky
ČSN 73 0420-1 Cihlářské prvky pro zvláštní účely. Cihly kanalizační – klíny
ČSN 73 0420-2 Cihlářské prvky pro zvláštní účely. Trativodky
ČSN 73 0802 ed.2 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná ustanovení
ČSN 75 2130 Zemní tlak na stavební konstrukce
ČSN 75 4210 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební
ČSN 75 6230 objekty
ČSN 75 6261
ČSN 75 6551 Přesnost vytyčování staveb - Část 1: Základní požadavky
ČSN 75 6909 Přesnost vytyčování staveb - Část 2: Vytyčovací odchylky
Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty
Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními
Hydromeliorace - Odvodňovací kanály
Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací
Dešťové nádrže
Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek
Zkoušky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek

14
TKP Kapitola 14 účinnost od 1.5.2021
Kanalizace, odpadní jímky, čistírny, lapače

ČSN 75 7220 Jakost vod - Kontrola jakosti povrchových vod
ČSN 75 7300 Jakost vod - Chemický a fyzikální rozbor - Všeobecná ustanovení a pokyny
ČSN 80 0016 Plošné textilie. Názvy a definice vzhledových vad

Vnitřní předpisy, v aktuálním znění

Bp1 Pokyny provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví osob při

činnostech a pohybu v jeho prostorách a v prostorách železniční dráhy provozované

Správou železnic, státní organizací

Bp2 Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zaměstnanců Správy železnic,

státní organizace

Bp3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na stavbách a při stavebních činnostech

v prostorách Správy železnic, státní organizace

15
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 15
VEGETAČNÍ ÚPRAVY

Vydání: únor 2021

Účinnost od 1. března 2021
Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 15 – VEGETAČNÍ ÚPRAVY schválená
dne 18. 10. 2000 účinná od 01. 12. 2000.

Schváleno pod č. j. 9567/2021-SŽ-GŘ-O15
Dne 25. 2. 2021
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 15
VEGETAČNÍ ÚPRAVY

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace (PDF), formát (A4)
Generální ředitelství
Vydání: Odbor provozuschopnosti
Náklad: Praha
spravazeleznic.cz
2021
vydáno pouze v elektronické podobě

2
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

OBSAH

Strana
15 VEGETAČNÍ ÚPRAVY ...................................................................................................................... 5

15.1 Předmluva .....................................................................................................................................5
15.2 výsadby ........................................................................................................................................5

15.2.1 Úvod ............................................................................................................................. 5
15.2.2 Popis a kvalita stavebních materiálů .................................................................................. 5
15.2.3 Dodávka, skladování a průkazní zkoušky ........................................................................... 8
15.2.4 Technologické postupy prací............................................................................................. 9
15.2.5 Odebírání vzorků a kontrolní zkoušky ...............................................................................12
15.2.6 Přípustné odchylky, míra opotřebení, záruky .....................................................................13
15.2.7 Klimatická omezení ........................................................................................................13
15.2.8 Odsouhlasení a převzetí prací ..........................................................................................13
15.2.9 Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření ...................................................................14
15.2.10 Reklamace ....................................................................................................................14

15.3 ZAKLÁDÁNÍ TRÁVNÍKU ................................................................................................................. 14

15.3.1 Úvod ............................................................................................................................14
15.3.2 Popis a kvalita stavebních materiálů .................................................................................14
15.3.3 Dodávka, skladování a průkazní zkoušky ..........................................................................15
15.3.4 Technologické postupy prací............................................................................................15
15.3.5 Odebírání vzorků a kontrolní zkoušky ...............................................................................17
15.3.6 Přípustné odchylky, míra opotřebení, záruky .....................................................................17
15.3.7 Klimatická omezení ........................................................................................................17
15.3.8 Odsouhlasení a převzetí prací ..........................................................................................17
15.3.9 Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření ...................................................................18

15.4 EKOLOGIE ................................................................................................................................... 18
15.5 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ............................................ 18
SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY..............................................................................................................19

Mezinárodní a národní právní předpisy, technické normy ...................................................................19

PŘÍLOHA A PŘÍKLADY TRAVNÍCH SMĚSÍ …………………………………………………………………………..... 20

3
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

SEZNAM ZKRATEK

ČD České dráhy, akciová společnost
DLHM dlouhodobý hmotný majetek
DSP dokumentace skutečného provedení
EIA proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (z angl. Environmental Impact
Assessment)
EMC elektromagnetická kompatibilita
ES Norma evropského společenství
FIDIC Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils
GIS geografický informační systém
GŘ Generální ředitel Správy železnic, státní organizace
GŘ SŽ Generální ředitelství Správy železnic, státní organizace
HIM hmotný investiční majetek
HZS Hasičský záchranný sbor
IZS Integrovaný záchranný systém ČR
LIS lepený izolovaný styk
MD ČR Ministerstvo dopravy České republiky
MZE Ministerstvo zemědělství
NN nízké napětí
NV nařízení vlády
OIP oblastní inspektorát práce
ON oborová norma
OP odbor provozuschopnosti
OŘ oblastní ředitelství -místně příslušná organizační jednotka SŽ zajišťující správu dopravní
cesty
OTH odbor traťového hospodářství
OZOV odpovědný zástupce objednatele výluky
PPK prostorová poloha koleje
SPPK standardy péče o přírodu a krajinu
RDS realizační dokumentace stavby
SŽ Správa železnic, státní organizace
SŽG Správa železniční geodézie
TBZ technicko-bezpečnostní zkouška
TDS technický dozor stavebníka
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TNŽ technické normy železnic
ZTP zvláštní technické podmínky
ZTKP zvláštní technické kvalitativní podmínky
VTP všeobecné technické podmínky
ŽBP železniční bodového pole
ŽP Životní prostředí

4
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15 VEGETAČNÍ ÚPRAVY

15.1 PŘEDMLUVA

15.1.1 Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené
v kapitole 1 Technických kvalitativních podmínek - Všeobecně.

15.1.2 Kapitola 15 Technických kvalitativních podmínek (dále jen „TKP“) zahrnuje zakládání
trávníku a provedení výsadeb, obsahuje popis stavebních materiálů, určuje jejich
kvalitu, stanovuje technologické postupy prací a vymezuje další činnosti související
s předmětem díla a zajišťující jeho kvalitu. Oddíly 2 až 9 této kapitoly TKP jsou uvedeny
ve dvou oddělených částech. Část 15.2 pojednává o výsadbě a část 15.3 o zakládání
trávníku. Ustanovení v Části 15.4 až 15.5 jsou společné pro obě části, tj. pro Část 15.2
a 15.3.

15.1.3 Pro vegetační úpravy platí Typový podklad stavebního dílu. Železniční spodek. Vzorový
list železničního spodku Ž 5 - Úprava drážních svahů.

15.1.4 Tyto technické kvalitativní podmínky (dále jen TKP) neřeší použití technicko-biologických
zabezpečovacích opatření. Toto je řešeno v kapitole 5 TKP - Ochrana zemního tělesa.

15.2 VÝSADBY

15.2.1 Úvod

Zhotovitel dodá rostlinný materiál, provede přípravné a výsadbové práce a činnosti při
dokončovací péči a další vedlejší práce nutné k zajištění kvality díla ve shodě
s projektovou dokumentací (dále jen „dokumentace“) a TKP, případně zvláštními
technickými kvalitativními podmínkami (dále jen „ZTKP“).

Stromy, keře a popínavé dřeviny budou společně uváděny jako „výpěstky“, „rostliny“,
„dřeviny“ nebo „rostlinný materiál“.

Substráty použité k “humusování“ (ornice, náhrady ornice, zúrodnitelná zemina) jsou
dále uváděny jako „půda“ nebo „zemina“.

15.2.2 Popis a kvalita stavebních materiálů

15.2.2.1 Půda

Jednu z podmínek existence a možnosti dalšího rozvoje rostlin určuje půda.
K osázení a dalšímu pěstování rostlin je vhodná půda s vlastnostmi blízkými ornici
ve vrstvě silné minimálně 20 cm na podkladě, který umožní pohyb vody, vzduchu
a živin.

Součástí dokumentace pro vegetační úpravy je návrh úpravy půdních podmínek,
který je úměrný kvalitě použité zeminy a nárokům rostlin a stanovištním
podmínkám. Je třeba věnovat náležitou péči předepsanému doplnění obsahu živin,
organických látek a vody. Provedení výsadeb navazuje na zemní práce, provedené
podle kapitoly 3 TKP, kde je řešena manipulace s půdou (ornice, náhrady ornice)
od sejmutí přes skladování, ošetřování mechanické a chemické až po rozprostření.

Jestliže se při realizaci zjistí, že výsadby jsou navrženy na plochy, kde ani
po úpravě nelze zajistit existenci a růst rostlin, je zhotovitel povinen oznámit tuto
skutečnost stavebnímu dozoru a navrhnout náhradní řešení.

Pro práce s půdou platí ČSN DIN 18 915 (83 9011) - Technologie vegetačních
úprav v krajině - Práce s půdou.

5
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.2.2 Rostlinný materiál
15.2.2.2.1
Obecně
15.2.2.2.2
15.2.2.2.3 Sortiment navržených dřevin musí odpovídat daným klimatickým podmínkám
a musí respektovat zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění
pozdějších předpisů. Možné náhrady určuje dokumentace. Výjimky musí být
schváleny příslušným orgánem ochrany přírody.

Pro vegetační úpravy u staveb Správy železnic, státní organizace se užijí školkařské
výpěstky I. třídy jakosti podle ČSN 46 4902 - Výpěstky okrasných dřevin. Ve
zdůvodněných případech a po dohodě se stavebním dozorem může zhotovitel užít i
výpěstky II. třídy jakosti. Je nepřípustné použití rostlin, poškozených nebo
oslabených. Dodané školkařské výpěstky musí být zdravé, bez chorob a škůdců,
jejich habitus (vzrůst a vzhled) musí odpovídat znakům daného druhu (kultivaru),
musí být bez deformací a znaků poškození teplem, suchem, zimou, větrem,
špatným zacházením při vyzvedávání a přepravě, to jest bez mechanického
poškození - odřenin, pohmožděnin, polámaných větví a kořenů,
s nesoudržným balem nebo nádobou. Nesmí mít při výsadbě deformované kořeny
(stočené do smyček, spirál nebo uzlovité). Je zakázáno použít materiál z míst
zamořených chorobami a škůdci. Dovážený materiál lze použít pouze tehdy, je-li
jeho zdravotní stav doložen (prokázán) podle platných dovozních řádů a předpisů
o ochraně proti šíření chorob a škůdců (Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních
proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů).

Kategorie výpěstků

a) prostokořenné výpěstky - dopěstovány ve volné půdě a expedovány bez
zemního balu;

b) výpěstky s baly - dopěstovány ve volné půdě, vyzvednuty a expedovány
se zemním balem chráněným proti rozpadnutí a vysychání obalem;

c) výpěstky v kontejnerech (nádobách) - dopěstovány a expedovány v pěstebních
nádobách nebo obalech;

d) hrnkované (hrnkové) výpěstky - dopěstovány a expedovány v nádobách
(obalech) s objemem menším než 2 l.

Použití druhů podle způsobu dopěstění a expediční úpravy určuje dokumentace,
změnu schvaluje stavební dozor.

Určující (hodnoty) údaje o výpěstcích

a) velikost výpěstků je dána pro:

 alejové listnaté stromy výškou (délkou) kmene od kořenového krčku
po korunu a obvodem kmene ve výšce 100 cm nad kořenovým krčkem,

 keřové a pyramidální tvary listnatých stromů a jehličnaté stromy výškou
výpěstků od kořenového krčku po vrchol koruny,

 keře listnaté i jehličnaté počtem a délkou (výškou) výhonů od kořenového
krčku k vrcholu.

b) velikost balu je dána jeho průměrem (předpokládá se, že bal má kruhový
průřez);

c) velikost kontejneru (nádoby) je dána jeho obsahem v litrech;

d) posuzuje se podle stavu všech částí výpěstků:

Velikost, tvar a kategorii výpěstků určuje dokumentace.

6
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.2.2.4 e) kvalita výpěstků se řídí dle následujících ustanovení:
15.2.2.3  pro okrasné dřeviny platí ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin –
15.2.2.4 - všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti;
15.2.2.5  pro lesnické sazenice platí ČSN 48 2115 – Sadební materiál lesních dřevin
15.2.2.6 z roku 1998 a její změna Z1 z roku 2002;
 ovocné dřeviny pak řeší prováděcí vyhláška č. 129/2012 Sb., o
15.2.2.7 podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění
pozdějších předpisů.

Označení výpěstků

Pro identifikaci rostlin v souladu s ustanovením obchodního zákoníku je označení
nezbytné. Čitelná jmenovka musí být připevněna na každé rostlině dodávané
samostatně, na každém svazku, krabici či kontejneru. Jmenovka musí obsahovat
platný název rodu a druhu, popřípadě kultivaru, třídu jakosti označenou římskou
číslicí, velikost a počet kusů ve svazku, krabici či kontejneru.

Hnojiva

Do oběhu se smí uvádět pouze hnojiva a pomocné látky, které jsou registrovány dle
zákona o hnojivech. Množství a druh hnojiva jsou určeny v dokumentaci. Pro použití
hnojiv platí ČSN EN 12944-1 a ČSN EN 12944-2 65 4802 a ČSN 46 5735.

Kůly

Kůly musí být oloupané. Jejich životnost musí být minimálně 2 roky. Délka kůlu
musí být úměrná velikosti stromu. Pro upevnění alejových a vzrostlých stromů
se užijí kůly o průměru nejméně 10 cm, délky nejméně 220 cm. U ostatních
výpěstků lze použít kůlů kratších a kulatý průměr není podmínkou.

Upevňovací materiály

Upevňovací materiály musí mít životnost minimálně 2 roky. Při pohybech ve větru
nesmí způsobit poškození kůry.

Mulčovací materiály

Mulčovací materiál dělíme na organický a anorganický, jeho cílem je snížit výpar
z povrchu půdy zmírnění extrémních výkyvů teplot a vlhkosti, zvýšení biologické
aktivity půdy a zabránění růstu nežádoucí vegetace. Mulčovací materiály nesmí
poškozovat výsadby a nesmí bránit svými vlastnostmi pronikání vzduchu a vody
do půdy. Jako mulčovací materiály se použijí kůra, sláma, štěpky, plachetky,
mulčovací fólie apod. Při návrhu použití mulčovacích materiálů je nutno zohlednit
jejich hořlavost (jižní svahy).

Prostředky na ochranu rostlin

Používané chemické prostředky na ochranu rostlin musí být uvedeny v Seznamu
povolených prostředků na ochranu rostlin, který každoročně vydává MZe ČR
a ÚKZÚZ Brno, případně v Seznamu povolených prostředků na ochranu lesa, který
každoročně vydává MZe ČR. Registrované prostředky musí být použity
v předepsaných koncentracích, dávkách a způsobem, který je uveden na etiketě
použitých prostředků.

7
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.3 Dodávka, skladování a průkazní zkoušky

15.2.3.1 Manipulace a přeprava

15.2.3.1.1 Obecně:
15.2.3.1.2
Rostliny prostokořenné a se zemními baly by měly být dobývány
15.2.3.1.3 ve školkách bezprostředně před expedicí. Rostliny je nutno připravovat tak, aby
15.2.3.1.4 se zabránilo poškození např. vyschnutím nebo neodborným uskladněním.
15.2.3.1.5
15.2.3.1.6 Převoz materiálů ze školky na staveniště lze provádět pouze se souhlasem
15.2.3.2 stavebního dozoru:
15.2.3.2.1
15.2.3.2.2  při teplotách pod -1°C od 1. 10. do 15. 3. (měřeno v 8.00 hod. v den odeslání);
15.2.3.2.3
 při teplotách pod -2°C v době od 16. 3. do 30. 9. (měřeno v 8.00 hod. v den;
odeslání);

 při nebezpečí vzestupu teplot nad 25°C.

Kořenový systém všech rostlin musí být chráněn proti vysychání, nesmí být
vystavován umělému teplu ani teplotám pod bodem mrazu. Během transportu musí
být rostliny zabaleny a naskládány tak, aby nedošlo k jejich mechanickému
poškození, k vyschnutí kořenového systému a poškození teplem či větrem. Pokud
se rostliny přepravují nákladními automobily, musí být přikryty plachtou.

Prostokořenné dřeviny - musí být svázány, aby nedošlo k ulomení nebo odření větví
a umožnila se tak dobrá manipulace. Kořenový systém musí být zabezpečen proti
vyschnutí.

Dřeviny s balem - bal musí být pevný, soudržný, nesmí se drolit, musí být zabalen
do juty či jiného materiálu propouštějícího vodu, dostatečně pevného
a zaručujícího soudržnost balu při manipulaci a přepravě. Zem musí být dostatečně
vlhká a nesmí během transportu vysychat. Při manipulaci nesmí být bal poškozen.

Dřeviny v kontejnerech - při přepravě musí být zajištěny proti samovolnému
pohybu, aby nedošlo k jejich polámání nebo odření. Zemina nesmí během
transportu proschnout.

Uskladnění na staveništi

Rostliny musí být vysázeny ihned po dodání. Není-li to možné, mohou být rostliny
na dobu 48 hodin přechodně uskladněny. Během této doby je nutno chránit rostliny
jednoduchými opatřeními, např. zvlhčováním, přikrýváním tak, aby bylo vyloučeno
poškození vyschnutím, mrazem, větrem nebo přehřátím.

Jestliže skladovací doba překročí 48 hodin, musí se provádět výše uvedené opatření
nadále, případně jejich provádění zintenzívnit. Pokud tato opatření nestačí, musí se
rostliny založit. Rozsah opatření stanoví zhotovitel s ohledem na povětrnostní
podmínky, termín výsadby, druh přepravných obalů, expediční provedení apod.
a předloží návrh rozsahu opatření stavebnímu dozoru ke schválení.

Při zakládání je nutno rostliny umístit do připravených rýh, kořeny nebo baly
prosypat a ze všech stran zahrnout kyprou zeminou, přitlačit a zalít. Rostliny
ve svazcích nutno podle potřeby uvolnit, aby se zemina dostala ke všem kořenům.
V zakládce je nutno udržovat přiměřenou vlhkost tak, aby se zabránilo vysušování
kořenového systému a předešlo rozpadu zemních balů. Rovněž je nutno zajistit
ochranu proti okusu zvěří a choulostivé rostliny chránit v zimním období před
namrzáním vhodnými materiály (sláma, chvojí).

8
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.3.3 Průkazní zkoušky
15.2.3.3.1
15.2.3.3.2 Každá zásilka materiálu musí být doprovázena dodacím listem. Údaje v dodacím
listu musí souhlasit s označením materiálu na jmenovkách připevněných
15.2.3.3.3 k rostlinám, svazkům či kontejnerům. V případě hnojiva musí být uvedeno, o jaký
druh hnojiva se jedná.

Zhotovitel je povinen informovat stavební dozor o dodávce materiálu před
výsadbou. Stavební dozor zkontroluje, zda údaje v dodacím listu souhlasí
se jmenovkami rostlin, prověří správnost dodávky co do množství, velikosti
a kvality a zda tento materiál odpovídá parametrům předepsaných dokumentací.
Pokud materiál není odpovídajícího druhu, velikosti a kvality, je zhotovitel povinen
materiál na vlastní náklady odstranit a nahradit materiálem odpovídajícím.

Při přejímání materiálu stavební dozor kontroluje i zdravotní stav rostlin.

15.2.4 Technologické postupy prací

Obecně pro tyto práce platí ČSN DIN 18 915 (83 9011) a ČSN DIN 18 916 (83 9021).

15.2.4.1 Vyznačení míst a ploch pro výsadby

15.2.4.1.1 Před zahájením výsadbových prací zhotovitel vyznačí vnější hranice vysazovaných
ploch, hranice mezi jednotlivými druhy vysazovaného materiálu a místa pro
vysázení solitérních dřevin podle dokumentace a informuje stavební dozor, který
vyznačení odsouhlasí.

15.2.4.1.2 Výsadby musí být provedeny tak, aby ani v budoucnu nedocházelo k zhoršování
rozhledových poměrů na železničních přejezdech, nebyla znemožněna předepsaná
viditelnost návěstidel, ohrožena funkce odvodňovacích zařízení, nadzemních
a podzemních vedení, bezpečnost a plynulost železničního provozu

15.2.4.2 Příprava ploch pro výsadbu

15.2.4.2.1 Všeobecně:

Výsadby se zakládají na plochách, jejichž úprava odpovídá dokumentaci. Plochy
musí být urovnané, nezaplevelené a bez stavebních zbytků. Ošetřování půdy
na deponii a po rozprostření na plochy před předáním staveniště pro vegetační
úpravy musí být řešeno v dokumentaci pro zemní práce. Pro práce s půdou platí
ČSN DIN 18 915 (ČSN 83 9011).

15.2.4.2.2 Mechanické obdělávání půdy musí být prováděno tak, aby nedocházelo
k poškozování stability svahů a k sesuvům půdy.

15.2.4.2.3 V případě výsadeb kolem železniční dopravní cesty je nutné respektovat interní
předpis SŽ Metodický pokyn pro údržbu stromoví, v aktuálním znění, případně také
SPPK A02 010:2020, a to zejména ve vztahu dopadové vzdálenosti.

15.2.4.2.4 Výsadba porostu v rovině:

Vegetační plochy pro výsadbu se, je-li to nutné, mechanicky nebo chemicky
odplevelí. Obdělají se do hloubky alespoň 15 cm a zapraví se organická
a anorganická hnojiva tak, jak je určeno v dokumentaci. U výsadeb v rovině není
technicky opodstatněná výsadba bez obdělání půdy (dostupnost pro mechanizační
prostředky) nebo do trávníku (eroze), proto se nepřipouští.

15.2.4.2.5 Výsadby na svazích bez mulčování:

 Bezprostředně po dokončení zemních prací je nutné založit trávník, popřípadě
realizovat jiná protierozní opatření. Zhotovitel musí až do převzetí prací trávník
ošetřovat, tj. kosit, vyhrabávat, případně odplevelovat. Způsob musí být řešen
v dokumentaci. Z důvodu nebezpečí eroze nelze zakládat trávník po výsadbách.
Harmonogram provádění prací je třeba upravit tak, aby této technologii

9
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.4.2.6 vyhovoval. Pokud jsou na svazích navrženy výsadby v řadách, strhne se drn
v šířce 0,50 m2, čímž se vytvoří nezatravněný pás, do kterého je pak možno
15.2.4.3 sázet dřeviny. Pásy je možno obdělávat i strojně, jestliže je svah dostupný
15.2.4.3.1 mechanizačním prostředkům. V tomto případě se požaduje zároveň zapravit
do půdy organická a anorganická hnojiva.
15.2.4.3.2
15.2.4.4  Pro výsadbu uspořádanou jinak je nutné strhnout drn v průměru 0,25 m2 pro
15.2.4.4.1 keř a 1 m2 pro strom.
15.2.4.4.2
 Není přípustné sázet rostliny do trávníku.
15.2.4.5
15.2.4.5.1 Výsadby na svazích s mulčováním:

Je-li na svazích navrženo celoplošné mulčování, zatravnění se neprovádí. Dřeviny
se vysazují co nejdříve po dokončení zemních prací a pak se výsadby namulčují
způsobem určeným v projektové dokumentaci. Pokud je mulčování navrženo
v pásech nebo menších plochách, technologický postup zůstane stejný jako
u výsadeb na svazích bez mulčování. Mulčování je provedeno jako další práce.

Hloubení jamek a rýh

Jamky a rýhy pro výsadbu je nutné vyhloubit v šířce odpovídající 1,5ti násobku
průměru kořenového systému nebo kořenového balu. Tvar výsadbových jam by
měl být pokud možno co nejúčelnější a místo šetřící. Z tohoto pohledu je optimální
kruhový či obdélníkový (čtvercový) tvar jámy. Půda z výkopů se ukládá odděleně
podle kvality (zvlášť úrodná a neúrodná). Úrodná půda se použije na zasypání
kořenového systému. Dno jamky pod kořenovým systémem se musí zkypřit. Stěny
a dno výsadbové jámy nesmí být před samotnou výsadbou proschlé.

Pokud se stane, že půdní podmínky neodpovídají navrhovanému výsadbovému
materiálu, zhotovitel je povinen oznámit to ekologickému dozoru (pokud je
na stavbě legislativně určen), anebo specialistovi ŽP investora, stavebnímu dozoru
investora a navrhnout řešení.

Ošetření dřevin před výsadbou

Těsně před výsadbou je nutné ošetření kořenového systému - odstranění
poškozených, nemocných a nadměrně dlouhých kořenů a všech jejich zaschlých
částí až do živé tkáně. U kontejnerovaných rostlin spirálovitě stočené, zaškrcené
a uzlovité kořeny se proříznou a odstraní se kořenová plst. Kořeny se chrání před
vyschnutím zakrytím, popřípadě namáčením do vody či použitím antitranspirantů.

Úměrně ke zkrácení kořenového systému je nutno zkrátit nadzemní části výhonů
listnatých prostokořenných keřů nebo upravit komparativním řezem (SPPK A02
002) korunu listnatých stromů na ¼ - ½ jejich původní délky, u hustého větvení
vyřezáním několika výhonů korunu prosvětlit. U jarních výsadeb může být řez ještě
hlubší. Současně je nutno odstranit veškeré poškozené větve a větvičky. Řezy musí
být čisté, bez pohmožděné a zatržené kůry, do živého dřeva, kde je předpoklad
dobrého zahojení. Řezy přes 2 cm v průměru musí být zatřeny schváleným nátěrem
na poranění stromů. Výhony jehličnatých dřevin se nezkracují.

Výsadba

Všechny rostliny budou zasázeny do kvalitnější půdy, která při výkopu jamky byla
dána stranou. Do této půdy se přidávají organická a anorganická hnojiva podle
dokumentace. Kvalitní půda se použije na obsypání kolem kořenů a balů, horší
půda pak na dosypání zbytku jamky nebo rýhy. Kořenový krček vysázených dřevin
musí zůstat v úrovni terénu. Nesmí být zasypán kmen ani obnaženy kořeny. Půda
v jamce musí být zhutněna přišlápnutím tak, aby v půdě nezůstaly větší vzduchové
mezery. Nejvýhodnější je zhutnění půdy vodou. Na povrch zasypané jamky
se kolem vysázené dřeviny upraví miska schopná udržet vodu při zálivce
a za deště. Při vysazování se kořeny dřevin bez balu rozloží na vrstvu úrodné

10
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.4.5.2 zeminy uložené na dno jamky a postupně se zasypávají tak, aby se zemina dostala
ke všem kořenům. Kořeny dřevin musí být zdravé, čistě zařezané, rozprostřené
15.2.4.5.3 do přirozené polohy a nesmí být ohnuté nahoru. Při vysazování rostlin s baly
15.2.4.5.4 se rozváže uzel obalového materiálu a obalový materiál, který nemůže zetlít,
15.2.4.6 se opatrně vytáhne. Úrodná půda se ušlapává okolo zemního balu, aby se vyplnily
15.2.4.6.1 všechny mezery. Při výsadbách je možné provést přihnojení, pokud to nebylo
provedeno při přípravě ploch pro výsadbu. Po výsadbě se musí vždy provést
15.2.4.6.2 zálivka.

15.2.4.6.3 Při vyjímání dřevin z kontejnerů je nutné postupovat opatrně, aby se předešlo
15.2.4.6.4 porušení kořenového systému nebo zemního balu. Kořenový systém musí být dobře
15.2.4.6.5 vyvinutý, přirozeně rozvětvený, bez výrazných deformací, jako je stáčení kořenů
15.2.4.7 ve spirále, kořenové smyčky a uzly.
15.2.4.7.1
Termín výsadeb se řídí dle typu zvolených sazenic (prostokořenné, s kořenovým
15.2.4.7.2 balem, kontejnerované).
15.2.4.7.3
U prostokořenných sazenic je nejvhodnější doba vegetačního klidu, tj. po opadu
a před rašením listů a před růstem kořenů v předjaří.

Kotvení a úvazky

Úkolem kotvení je fixace stromu proti pohybům do stran a ochrana nově
vysazeného stromu před vandaly. Kotvení nesmí však nikdy bránit pohybu stromu
směrem dolů, což může nastat při sléhávání substrátu ve výsadbové jámě
po vysazení stromu. Základními typy kotvení jsou kotvení pomocí kůlů
(nejběžnější), kotvení pomocí lan a kotvení podzemní – tj. kořenového balu ve
výsadbové jámě.

Nejpoužívanější je kotvení pomocí kůlů, a to kotvení jedním, dvěma, třemi a více
kůly v závislosti na velikosti vysazovaných dřevin. Kůl musí být úměrně dlouhý
k velikosti výpěstku. Strom má být připevněn ke kůlu přibližně ve 2/3 své výšky.
Každý strom je nutno upevnit ke kůlu pomocí úvazku. Úvazek by měl být pokud
možno široký, hladký a pevný s životností min. 2 roky. Úvazek se musí křížit mezi
stromem a kůlem, musí zajistit kmen proti bočnímu pohybu, nesmí však způsobit
odření kůry nebo její zaškrcení a musí být na kůlu zajištěn proti posunutí.

Pro prostokořenné stromy je nutno před vlastní výsadbou zatlouci do jam dřevěný
kůl, ke kterému se stromek přichycuje úvazkem a zabezpečuje proti vyvrácení.
Strom má být umístěn do 10 cm od kůlu.

Balové dřeviny jsou kotveny šikmým kůlem. V případě výsadeb na svazích je kůl
zaražen do svahu nad vysázenou dřevinou.

Listnaté stromy s obvodem kmene přes 20 cm a jehličnaté stromy přes 2 m výšky
musí být upevněny buď třemi kůly, nebo třemi lany kotvenými k zemi. V žádném
případě nesmí dojít k poškození kůry, strom musí být v místě přichycení chráněn.

Úprava ploch po výsadbě

Po provedené výsadbě je potřeba dokončit úpravu ploch. Musí být vysbírány
kameny s průměrem větším než 5 cm, odstraněny stavební zbytky, útržky tkanin,
obaly, těžko zetlívající rostlinné části a jiné odpady. Půda se musí nakypřit buď
celoplošně ve skupinových výsadbách v rovině, v pásech na svazích, nebo v ploše
o průměru 1 m2 kolem solitérně vysázených stromů a 0,25m2 kolem keřů. Půdu je
potřeba urovnat.

Celkový vzhled výsadeb musí být estetický, upravený, bez kamenů a stavebních
zbytků, ve výškovém uspořádání a liniích určených dokumentací.

Jedenkrát ročně se provádí odplevelení, přihnojení výsadeb a zálivka v době sucha.

11
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.4.8 Mulčování

15.2.4.8.1 Materiál a síla vrstvy mulče se musí přizpůsobit stanovišti a typu výsadby. Vrstva
se rozprostírá souvisle a rovnoměrně a povrch po ukončení mulčování musí být
urovnaný. Aby se zabránilo poškození rostlin mulčovacím materiálem se širokým
poměrem C: N (uhlík:dusík), např. stromovou kůrou nebo dřevní štěpkou, je nutné
předem aplikovat vyrovnávací dávku dusíku.

15.2.4.8.2 Je nutno, aby výška ploch s mulčováním byla přizpůsobena výšce okolního terénu,
aby se omezilo splachování mulče do odvodňovacích zařízení, na chodníky
a travnaté plochy.

15.2.4.9 Hnojení

Hnojení musí být provedeno podle pokynů v dokumentaci, a to jak hnojení
organickými, tak anorganickými hnojivy. Zpravidla se provádí při přípravě ploch, při
výsadbě nebo může být i součástí dokončovací péče. Zhotovitel nemůže bez
schválení stavebního dozoru změnit druh, množství nebo složení hnojiva. Hnojení
do výsadbových jam se provádí jen v nezbytném rozsahu, používají se pouze
hnojiva zásobní, jejichž minerální látky se postupně uvolňují v průběhu několika let.
Jedná se zejména o kombinovaná granulovaná hnojiva krytá voskem nebo blankou.

15.2.4.10 Ochrana proti okusu zvěří

Výsadby ohrožené zvěří je nutno zajistit proti okusu např. přípravky na ochranu
rostlin, mechanickou ochranou kmenů nebo oplocením. Způsob ochrany určuje
dokumentace a změnu odsouhlasuje stavební dozor.

15.2.4.11 Dokončovací péče

15.2.4.11.1 Jedná se o jednu z částí tzv. povýsadbové péče, která se skládá z práce
dokončovací, rozvojové a udržovací. Nároky, druh, rozsah a termín jednotlivých
činností se řídí zejména obdobím a způsobem výsadeb, druhem rostlin,
stanovištními podmínkami a harmonogramem stavebních prací. Rozhodující pro
stanovení rozsahu činností je doba od provedení výsadby do převzetí prací.

15.2.4.11.2 Dokončovací péče je prováděna od výsadby do okamžiku převzetí a předání díla
zadavatelem. Cílem je dosáhnout ujmutí a stavu, který při navazující péči zaručuje
další růst a rozvoj vysazených dřevin. Zahrnuje zalévání, kypření, mechanické
a chemické odplevelování, hnojení, uvazování uvolněných úvazků, zarážení kůlů,
napínání uvolněných drátů, odstraňování suchých a poškozených částí rostlin, tj.
provádění veškerých prací nutných k zabezpečení kvality díla. Veškeré tyto práce
zajišťuje zhotovitel a jejich rozsah je předmětem dokumentace.

15.2.4.12 Ochrana rostlin

U výsadeb je nutno sledovat výskyt chorob a škůdců. Jestliže během doby
od výsadby do převzetí budou vysázené dřeviny napadeny chorobami a škůdci,
provede zhotovitel jejich ošetření nebo výměnu za zdravý rostlinný materiál
na vlastní náklady.

15.2.5 Odebírání vzorků a kontrolní zkoušky

V odůvodněných případech, kdy je nebezpečí přenosu chorob a škůdců, zhotovitel
provede odběr vzorků rostlinného materiálu pro posouzení odborným ústavem.
Na základě výsledků stavební dozor rozhodne o dalších opatřeních.

Kontrolní zkoušky se neprovádí.

12
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.6 Přípustné odchylky, míra opotřebení, záruky

15.2.6.1 Přípustné odchylky - náhrady rostlinného materiálu

15.2.6.1.1 Náhrady rostlin jiným druhem nejsou povoleny, pokud není prokázáno,
že předepsaný rostlinný materiál není možné v příslušném vegetačním období
zajistit. Veškeré změny druhu, velikosti a kategorie musí být povoleny stavebním
dozorem a lze je připustit pouze za předpokladu, že náhrada bude rovnocenná
co do požadavku a množství.

15.2.6.1.2 V případě, že se jedná o náhradu materiálem, který není v sortimentu rostlin
povoleným pro stavbu, je rovněž nutné, aby zhotovitel zajistil schválení příslušným
orgánem ochrany přírody.

15.2.6.2 Míra opotřebení

Pro vegetační úpravy nepřipadá v úvahu.

15.2.6.3 Záruky

15.2.6.3.1 Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.

15.2.6.3.2 Údržbu v záruční době zajišťuje správce HIM podle ustanovení v kapitole 1 TKP.

15.2.7 Klimatická omezení

15.2.7.1 Výsadby prostokořenných a balových dřevin lze provádět pouze v době vegetačního
klidu v jarní nebo podzimní agrotechnické lhůtě. Olistěné výpěstky nelze vysazovat.

15.2.7.2 Výsadby v kontejnerech je možno provádět za příznivých klimatických podmínek,
zejména dostatečné vlhkosti, celoročně.

15.2.8 Odsouhlasení a převzetí prací

15.2.8.1 Odsouhlasení prací

Při odsouhlasování prací stavební dozor zkontroluje:

 zda rozsah prací účtovaných zhotovitelem odpovídá skutečně provedeným
pracím,

 zda práce jsou odvedeny způsobem a v kvalitě podle dokumentace a TKP,
případně ZTKP,

 zda materiál uváděný v soupisu prací odpovídá materiálu podle dokumentace
a podle skutečného provedení, popřípadě odsouhlaseným náhradám.

15.2.8.2 Převzetí prací

15.2.8.2.1 Podmínkou pro převzetí prací je dokumentace skutečného provedení, kde zhotovitel
vyznačí veškeré provedené změny, které vznikly během realizace.

15.2.8.2.2 Vegetační úpravy mohou být převzaty teprve po dokončení všech prací určených
dokumentací zabezpečujících kvalitu a další rozvoj výsadeb. Budou převzaty pouze
výsadby v dobrém zdravotním stavu, vitální, nezaplevelené, nakypřené, s miskami
kolem solitérních stromů, s kůly u stromů a funkčními úvazky. Před převzetím je
nutno vyměnit poškozené, uschlé nebo napadené dřeviny za dřeviny kvalitní,
stejného druhu, velikosti a v dobrém zdravotním stavu.

15.2.8.2.3 Pokud výsadby nebudou vinou zhotovitele takto k převzetí připraveny, nebudou
převzaty a zhotovitel hradí náklady na jejich ošetřování až do další přejímky.

15.2.8.2.4 Pokud objednatel převezme dílo s vadami a nedodělky, které převzetí díla nebrání,
stanoví lhůtu k jejich odstranění. Zhotovitel je povinen se současně zavázat
odstranit vady a nedodělky v termínech a rozsahu, které stanoví objednatel.

13
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.2.8.2.5 Optimální období pro kompletní převzetí je červen až srpen, kdy je možné podle
nejvíce symptomů odhadnout úspěšnost provedené výsadby. Převzetí prací se
zpravidla uskuteční při přejímacím řízení, které svolává objednatel/správce stavby
po oznámení zhotovitele, že dokončil příslušný objekt. Podkladem bývá realizační
dokumentace stavby (dále jen „RDS“), případně dokumentace skutečného
provedení (dále jen „DSP“) s vyznačením všech změn oproti původnímu projektu.

15.2.9 Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření

Po čas záruční lhůty je předmětem sledování zejména úhyn rostlin a zjišťování jeho
příčin. Kontroluje se také, zda nedošlo k pohybu osázených ploch na svazích
a následnému poškození provedené výsadby. Sledování úhynu je podkladem pro
reklamační řízení.

15.2.10 Reklamace

Aby se předešlo reklamacím výsadeb je dobré, aby dodavatel zajistil zároveň
s výsadbou i její povýsadbovou péči a k předání výsadeb došlo až po odeznění
povýsadbového šoku.

15.3 ZAKLÁDÁNÍ TRÁVNÍKU

15.3.1 Úvod

Tato část kapitoly 15 TKP zahrnuje zakládání trávníku hydroosevem, výsevem
(suchým) a drnováním. Pro zakládání trávníku platí norma ČSN DIN 18 917 (83 9031).

15.3.2 Popis a kvalita stavebních materiálů

15.3.2.1 Půda

15.3.2.1.1 Pro růst travního porostu je nutno vytvořit půdní podmínky.

15.3.2.1.2 Zhotovitel v předstihu zajistí agrotechnický rozbor půdy, která bude použita
do povrchové vrstvy, k prokázání její vhodnosti.

15.3.2.1.3 K založení trávníku je vhodná zemina s vlastnostmi blízkými ornici ve vrstvě
minimálně 10 cm na podkladě, který umožní pohyb vody, vzduchu a živin.
V případě, že na plochách se založeným trávníkem budou později provedeny
výsadby, vrstva zeminy by měla být nejméně 20 cm. U staveb Správy železnic
se vyskytnou případy, kdy je potřeba založit trávník i na plochách, kde není možné
rozprostření vhodné zeminy. V těchto případech se musí technologie výsevu
přizpůsobit půdním podmínkám. Pro práci s půdou platí ČSN DIN 18 915
(ČSN 83 9011).

15.3.2.2 Osivo

Návrh osivové směsi a množství výsevu stanoví dokumentace na základě
stanovištních podmínek (klimatické a půdní podmínky) a plánovaného záměru
zatravněné plochy.

15.3.2.3 Voda

Voda může být použita pitná nebo z přírodních vodních zdrojů. Zdroj vody musí být
řešen v dokumentaci.

15.3.2.4 Organická hmota

15.3.2.4.1 Používá se rašelina, odpadní celulóza, celulózové kaly, odvodněná sukovina,
buničina, sláma apod.

14
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.3.2.4.2 Pro použité materiály platí:
15.3.2.5
15.3.2.5.1 ČSN 46 5730
15.3.2.5.2
Hnojivo
15.3.2.6 Množství a druh hnojiva musí být určen v dokumentaci. Řídí se stanovištními
podmínkami a plánovaným záměrem zatravněné plochy.

Pro použití hnojiv platí:

 ČSN EN 12944-2 a 12944-1

 ČSN 46 5735

Protierozní přísady
Protierozní přísady se používají na ochranu nástřiku proti větru a vodě
a na přikotvení osiva a organické hmoty na nestabilních zeminách nebo v místech,
kde je potřebná zvýšená protierozní ochrana. Při jednoetapovém provedení
se přísady přidávají do směsí a při víceetapovém provedení se stříkají jako poslední
fáze hydroosevu. Přísady nesmí poškozovat životní prostředí.

15.3.3 Dodávka, skladování a průkazní zkoušky

15.3.3.1 Opatření při přepravě musí zohledňovat zejména teplotu, dobu trvání přepravy
a druh nákladu. Nesmí dojít k poškození přepravovaných materiálů, zejména
k jejich přehřátí. Při vykládce se nesmí náklad vyklápět nebo shazovat.

15.3.3.2 Dodávky jednotlivých komponentů musí být doloženy osvědčením o jakosti.
Osvědčení musí obsahovat i vyjádření o nezávadnosti pro životní prostředí. Složení
osivových směsí je třeba na vyžádání prokázat předložením osvědčení o složení
a pravosti směsi, jestliže potřebné množství osiva pro jednotlivá opatření
překračuje 30 kg.

15.3.3.3 Jednotlivé materiály pro zakládání trávníku musí být skladovány v suchu
a chráněny před poškozením. Pouze trávníkové koberce a trávní drny je
na staveništi nutno chránit před vyschnutím, přehřátím a neprodleně je pokládat
na určené stanoviště. Skladování má být omezeno na co nejkratší dobu.

15.3.4 Technologické postupy prací

Na základě vyhodnocení stanovištních podmínek, tj. agrochemického rozboru půdy,
klimatických podmínek, expozice ke světovým stranám a požadavků na funkci
zatravněné plochy, dokumentace stanoví technologický postup zakládání trávníku,
složení trávních směsí, množství osiva, dávkování hnojiva a v případě zakládání
trávníku hydroosevem i množství ostatních komponentů.

15.3.4.1 Vyznačování ploch pro zakládání trávníku

Plochy pro výsev trávníku musí být vytyčeny a zřetelně vyznačeny.

15.3.4.2 Příprava ploch pro zakládání trávníku

Trávník se zakládá na plochách nezaplevelených, nejlépe co nejdříve po dokončení
zemních prací a ve vhodné vegetační době podle oddílu 15.3.7 TKP. Plochy pro
výsev musí být bez nerovností, erozních rýh a stavebních zbytků. V případě
zapleveleného pozemku je nutné nejdříve plevel odstranit, ať už mechanicky, nebo
chemicky. V rovině nebo na svazích dostupných mechanizačním prostředkům
se musí půda před výsevem obdělat. Při tom je potřeba dbát, aby nedošlo
k narušení stability svahů nebo sesuvům půdy. V případě zakládání trávníku

15
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.3.4.3 výsevem (suchým) je vhodné při obdělávání půdy zapravit hnojivo. Způsob
15.3.4.4 obdělání a hnojení stanoví dokumentace.
15.3.4.4.1
Výsev trávníku (suchý)
15.3.4.4.2
Používá se zpravidla při zatravňování menších ploch nebo ploch v rovině. Výsev
15.3.4.5 se provádí ručně nebo secími stroji, pak se travní semeno zapraví do země a plochy
15.3.4.5.1 se uválejí.
15.3.4.5.2
Technologie hydroosevu (mokrý výsev)
15.3.4.6
Hydroosev je proces mísení osiva, mulčovacího materiálu, fixátoru a dalších přísad
s vodou ve správném poměru uvnitř nádrže. Po promíchání v nádrži zařízení pro
hydroosev probíhá nástřik homogenní suspenzí na určené plochy. Vlastní nástřik
se provádí vysokým tlakem hadicí nebo věžovou stříkací jednotkou zakončenou
různými typy rozprašovacích trysek. Mulčovací materiál a fixátor pomáhají držet
půdu a osivo v požadovaném místě do doby, než tuto funkci převezme vlastní
porost. Dále je minimalizováno spláchnutí osiva silnými dešti, ale i vysychání půdy
a rostlin. Hydroosevová směs může obsahovat i přísady pro urychlení klíčení
a doplnění živin potřebných pro růst rostlin. Takto založený souvislý travní porost
zpevňuje osévané plochy proti erozi, zabraňuje prašnosti, ale splňuje i funkci
estetickou. Podle stanovištních podmínek, zejména půdních (plochy s rozprostřenou
vrstvou ornice, plochy kamenité a písčité apod.), se hydroosev provádí
jednorázovým nástřikem všech komponentů, nebo ve dvou až třech etapách.

Pokud nebude v dokumentaci řešeno jinak, platí následující pracovní postupy:

a) 1. pracovní etapa - osivo, hnojivo, organická hmota

2. pracovní etapa - protierozní přísada (případně + organická hmota)

b) 1. pracovní etapa - osivo, hnojivo, rašelina

2. pracovní etapa - organická hmota

3. pracovní etapa - protierozní přísada

Způsob b) se použije u velkých sklonů svahů bez humusové vrstvy. Kamenité
plochy se zatravňují tak, že se do záměsi přidá rašelina ve 2. a 3. pracovní
etapě.

Zakládání trávníku drnováním

Pro drnování můžeme použít travní drny z přirozených porostů nebo předpěstované
trávníkové koberce. Jednotlivé díly trávníkového koberce nebo trávního drnu by
měly mít stejné šířky a délky, nejméně však 0,25m2.

Díly trávníkového koberce nebo trávního drnu se kladou buď celoplošně, nebo
úsporně - ve čtvercích nebo pásech. Prostor mezi pásy koberců a drnů kladených
úsporně se vyplní zeminou, která se oseje. Při celoplošném pokládání musí být
povrch jednotlivých dílů v rovině a jen s úzkými spárami. Příčné spáry na sebe
nesmí navazovat. Po položení musí být díly stejnoměrně přitlačeny a zality.
Na svažitých plochách je nutno trávníkový koberec nebo travní drn připevnit
nejméně dvěma kolíky na 1m2, přičemž každý jednotlivý díl musí být připevněn
alespoň jedním kolíkem.

Dokončovací péče po výsevu

Po provedení výsevu se trávník dále ošetřuje, tj. zalévá, přihnojuje, odpleveluje
a kosí a vyhrabává až do převzetí. Potřeba, druh, rozsah a termín úkonů se řídí
obdobím založení, typem trávníku, stanovištními podmínkami a harmonogramem
provádění prací. Trávník je možno předat nejdříve po prvním posekání. V případě
velkých staveb, které se přejímají najednou, je nutné počítat s ošetřováním
trávníku až do předání stavby. Potřebu dokončovací péče stanoví dokumentace

16
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

a zajišťuje ji zhotovitel. Práce musí být provedeny podle pokynů a ke spokojenosti
stavebního dozoru.

15.3.5 Odebírání vzorků a kontrolní zkoušky

Stavební dozor si v případě potřeby odebere vzorky osiva pro kontrolu klíčivosti
a dodržování složení osevní směsi. Dávkování směsi na 1 m2 provedeného hydroosevu
se kontroluje položením odvážené podložky na osévanou plochu o ploše 1 m2 před
nástřikem. Po provedení hydroosevu se podložka odváží. Odchylka od požadovaného
dávkování nesmí být větší než 25 %.

15.3.6 Přípustné odchylky, míra opotřebení, záruky

15.3.6.1 Přípustné odchylky

Změnu ve složení osevní směsi, dávkování osiva, technologie výsevu nebo
receptury schvaluje stavební dozor. Ke změnám může dojít v případě,
že stanovištní podmínky neodpovídají navržené technologii a dávkování
jednotlivých komponentů.

15.3.6.2 Míra opotřebení

Při zakládání trávníku nepřipadá v úvahu.

15.3.6.3 Záruky, údržba v záruční době

15.3.6.3.1 Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.

15.3.6.3.2 Zhotovitel je povinen zabezpečit první preventivní postřik proti plevelům. Vegetační
úpravy zemního tělesa je možno předat správci až po prvním posekání.

15.3.6.3.3 Údržbu v záruční době zajišťuje správce HIM podle ustanovení v kapitole 1 TKP
(hubení plevelů včetně kosení, odstraňování náletových dřevin).

15.3.7 Klimatická omezení

Příznivé podmínky pro vzcházení travního osiva nastávají při teplotách půdy minimálně
8°C a při dostatečné půdní vlhkosti, tedy zpravidla od května až do září. V případě
zakládání trávníku v letním období, je-li sucho, je nutno zajistit dostatečnou zálivku.
U dřívějších nebo pozdějších výsevů mohou nastat nežádoucí posuny ve složení
trávníku ve prospěch druhů klíčících při nižších teplotách (např. jílek - Lolium).

Trávníkové koberce a travní drny nelze pokládat za mrazu nebo na zmrzlou půdu.

15.3.8 Odsouhlasení a převzetí prací

15.2.2.8 Odsouhlasení prací
Při odsouhlasování stavební dozor zkontroluje:

 zda rozsah prací účtovaných zhotovitelem odpovídá skutečně provedeným
pracím,

 zda travní osivo u zakládání trávníku výsevem (suchým) je rovnoměrně
rozprostřeno,

 zda u trávníku zakládaného hydroosevem jsou všechny plochy rovnoměrně
pokryty vrstvou nástřikové směsi, zvláště je-li rovnoměrně rozptýleno osivo
a krycí protierozní přísada vytvořila na půdním povrchu film,

 zda technologie prováděných prací odpovídá dokumentaci.

15.2.2.9 Převzetí prací
Stavu schopného převzetí je dosaženo, když:

17
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

15.3.9  výsevy parkového trávníku tvoří vyrovnaný porost, který vykazuje v posečeném
stavu průměrné plošné pokrytí půdy asi ze 75 % rostlinami požadované osevní
směsi. Poslední seč smí být provedena nejpozději týden před převzetím;

 výsevy lučního trávníku tvoří pokud možno vyrovnaný porost, který vykazuje
v posečeném stavu průměrné plošné pokrytí půdy asi z 50 % rostlinami osevní
směsi. Poslední seč smí být provedena nejpozději dva týdny před převzetím.
Jiné druhy trav a bylin, které neruší, lze akceptovat. Výsevy lučních trávníků
se zvláštními záměry zatravnění na extrémních stanovištích (např. zatravnění
kamenitých svahů) mohou vykazovat jiný stupeň vyrovnanosti porostu
a pokryvu půdy;

 pokud objednatel převezme dílo s vadami a nedodělky, které převzetí díla
nebrání, stanoví lhůtu k jejich odstranění. Zhotovitel je povinen se současně
zavázat k odstranění vad a nedodělků v termínech a rozsahu, které stanoví
objednatel.

Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření

Po čas záruční doby se sleduje pokryvnost půdy, hustota travního drnu, úhyn trav
a zaplevelenost. Sledování je podkladem pro odstranění vad, popřípadě pro
reklamační řízení.

15.4 EKOLOGIE
15.4.1
Výsadby a zakládání trávníku je nutno provádět tak, aby nedošlo k znečištění
15.4.2 životního prostředí. Nesmí dojít ke kontaminaci prostředí při skladování hnojiv,
komponentů pro hydroosev a přípravků na ochranu rostlin. Rovněž nesmí dojít
k jejich předávkování.

Dále je důležité jak u vegetace, tak u trávníků, nepoužívání nepůvodních
a invazních druhů a druhovou skladbu dřevin a trávníků přizpůsobit okolnímu
biotopu a ekosystému

15.5 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA

Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu
obecně stanoví kapitola 1 TKP.

18
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp.
jejich aktualizace. Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu
kap. 1.3 TKP, tj. právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů SŽ.

Mezinárodní a národní právní předpisy, technické normy

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

ČSN 46 4901 Sadba okrasných dřevin

ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin. Společná a základní ustanovení

ČSN 46 5730 Rašeliny a rašelinné zeminy

ČSN 46 5735 Průmyslové komposty

ČSN EN 12944-2 a 12944-1 Průmyslová hnojiva. Základní pojmy, rozdělení a nejdůležitější vlastnosti

ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství - Terminologie - Základní odborné termíny a definice

ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou

ČSN DIN 18 916

(83 9021) Sadovnictví a krajinářství. Výsadby rostlin

ČSN DIN 18 917

(83 9031) Sadovnictví a krajinářství. Zakládání trávníku

ČSN DIN 18 918

(83 9041) Sadovnictví a krajinářství. Technicko-biologická zabezpečovací opatření.

ČSN 83 9051 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy

ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch
při stavebních pracích

SPPK A02 002 Řez stromů

SPPK A02 010:2020 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury

Vnitřní předpisy

Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Všeobecně v aktuálním znění

Kapitola 3 - Zemní práce v aktuálním znění

Kapitola 5 - Ochrana zemního tělesa v aktuálním znění

MP pro údržbu stromoví v aktuálním znění

Vzorový list Ž 5 Úprava drážních svahů v aktuálním znění

19
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

Příloha A (informativní)

Příklady travních směsí

A.1 Směs pro písčité, suché půdy s výslunnou polohou a suššími klimatickými podmínkami
A.1.1
A.1.2 15% kostřava červená trsnatá Ferota (Rosana)
A.2 20% kostřava červená výběžkatá Táborská
35% kostřava ovčí Jana
A.3 15% lipnice smáčknutá Razula
10% jílek vytrvalý Sport (Bača)
A.4 5% jetel plazivý (štírovník růžkatý)
Doporučený výsevek 25 - 30 g/m2

10% kostřava červená trsnatá Ferota (Rosana)
10% kostřava červená trsnatá Valaška
20% kostřava červená výběžkatá Táborská
30% kostřava ovčí Jana
10% lipnice smáčknutá Razula
10% lipnice luční Krasa
10% jílek vytrvalý Sport
Doporučený výsevek 25 - 30 g/m2

Směs pro sušší středně těžké půdy s výslunnou polohou
20% kostřava červená trsnatá Ferota (Rosana)
10% kostřava červená trsnatá Valaška
20% kostřava červená výběžkatá Táborská
10% kostřava ovčí Jana
20% lipnice luční Krasa
10% psineček tenký Golf (Teno)
10% jílek vytrvalý Sport (Bača)
Doporučený výsevek 15 - 20 g/m2

Směs pro vlhčí, středně těžké a těžké půdy s výslunnou polohou
25% kostřava červená trsnatá Ferota (Rosana)
10% kostřava červená trsnatá Valaška
15% kostřava červená výběžkatá Táborská
20% lipnice luční Krasa
10% psineček tenký Golf (Teno)
10% jílek vytrvalý Sport (Bača)
10% bojínek cibulkatý
Doporučený výsevek 15 - 20 g/m2

Směs pro břehy vodních toků nebo lokality s vyšší hladinou spodní vody
20% kostřava červená trsnatá Ferota (Rosana)
10% kostřava červená výběžkatá Táborská
30% lipnice luční Krasa
10% psineček tenký Golf
20% poháňka hřebenitá Rožnovská
10% jílek vytrvalý Sport
Doporučený výsevek 12 - 15 g/m2

20
TKP Kapitola 15 – Vegetační úpravy Účinnost od 1. března 2021

A.5 Směs pro zastíněná stanoviště
20% kostřava červená trsnatá
10% kostřava červená výběžkatá
40% lipnice hajní Dekora
10% psineček tenký Golf (Teno)
10% poháňka hřebenitá Rožnovská
10% jílek vytrvalý Sport
Doporučený výsevek 15 - 20 g/m2

21
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 1379411, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 21 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Miroslav BULANT
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 02.03.2021 09:23:05
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 16
PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

Vydání: leden 2022

Účinnost od 1. února 2022

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 16 – Protihluková opatření, schválená
dne 08. 01. 2010 účinná od 01. 02. 2010.

Schváleno pod č. j. 3019/2022-SŽ-GŘ-O13
Dne 18. 1. 2022
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
(Za věcnou správnost Ing. Ivo Jauris)
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 16 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství
Gestor: Odbor 13
Vydání: Praha
Náklad: spravazeleznic.cz
Ing. Ivo Jauris
leden 2022
vydáno pouze v elektronické podobě (PDF), formát (A4)

2/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

OBSAH

16.1 ÚVOD ............................................................................................................................................5

16.1.1 Všeobecně ..................................................................................................................... 5
16.1.2 Způsobilost .................................................................................................................... 6

16.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ.....................................................................................7

16.2.1 Zemní valy..................................................................................................................... 7
16.2.2 Protihlukové stěny .......................................................................................................... 7
16.2.3 Protihlukové stěny na mostních objektech a zdech .............................................................. 9
16.2.4 Protihluková opatření na objektech ohrožených hlukem (IPO) .............................................. 9
16.2.5 Protihlukové obklady ....................................................................................................... 9
16.2.6 Vegetační úpravy ............................................................................................................ 9

16.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY........................................................................................10

16.3.1 Zemní valy....................................................................................................................10
16.3.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech a zdech ......................10
16.3.3 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem (IPO) ...............................................11
16.3.4 Protihlukové obklady ......................................................................................................11
16.3.5 Vegetační úpravy ...........................................................................................................11

16.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY............................................................................11
16.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY ...............................................................................12

16.5.1 Zemní valy....................................................................................................................12
16.5.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech a zdech ......................12
16.5.3 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem ........................................................12
16.5.4 Protihlukové obklady ......................................................................................................12

16.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY A ŽIVOTNOST .............................................................................12

16.6.1 Zemní valy....................................................................................................................12
16.6.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech a zdech ......................13
16.6.3 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem ........................................................13

16.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ .................................................................................................................13
16.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ ..............................................................................................13

16.8.1 Zemní valy....................................................................................................................14
16.8.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech a zdech ......................14
16.8.3 Zemní valy kombinované s protihlukovou stěnou ...............................................................15
16.8.4 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem ........................................................15
16.8.5 Protihlukové obklady ......................................................................................................15
16.8.6 Vegetační úpravy ...........................................................................................................15

16.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ, ÚDRŽBA....................................................15
16.10 EKOLOGIE ...................................................................................................................................15

16.10.1 Hluk .............................................................................................................................15
16.10.2 Znečištění ovzduší .........................................................................................................16
16.10.3 Vibrace ......................................................................................................................... 16
16.10.4 Prašnost .......................................................................................................................16
16.10.5 Ochrana vod a půdy .......................................................................................................16
16.10.6 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech a zdech ......................16
16.10.7 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem ........................................................17

16.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ............................................17
16.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY .................................................................................................17

16.12.1 Technické normy ...........................................................................................................17
16.12.2 Předpisy, v aktuálním znění a právní předpisy ...................................................................18
16.12.3 Související kapitoly TKP ..................................................................................................19
16.12.4 Citované a související dokumenty ....................................................................................20

3/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

SEZNAM ZKRATEK

CPR Construction Products Regulation
DLα
Jednočíselná veličina pro hodnocení zvukové pohltivosti stanovená jako rozdíl
DLR vážených hladin (akustického tlaku A) v dB
Jednočíselná veličina pro hodnocení vzduchové neprůzvučnosti stanovená jako
GŘ SŽ rozdíl vážených hladin (akustického tlaku A) v dB
GŘ SŽDC Generální ředitelství Správy železnic, státní organizace
HZS Generální ředitelství Správy železniční dopravní cesty
IPO Hasičský záchranný sbor
IZS Individuální protihluková opatření
JPO HZS Integrovaný záchranný systém ČR
MZ Jednotky požární ochrany hasičského záchranného sboru
NPC Ministerstvo zdravotnictví
OTP Nízké protihlukové clony
PHB Obecné technické podmínky
PHO Protihluková bariéra
PHS Protihluková opatření
PKO Protihluková stěna
POTV Protikorozní ochrana
SŽ Prostor ohrožený trakčním vedením
TDS Správa železnic, státní organizace
TKP Technický dozor stavebníka
TPD Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
ZTKP Technické podmínky dodací
Zvláštní technické kvalitativní podmínky staveb státních drah

4/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

16.1 ÚVOD

(1) Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kapitole 1
TKP - Všeobecně.

(2) Kapitola 16 – Protihluková opatření obsahuje požadavky objednatele stavby na materiály,
technologické postupy a technologické předpisy, zkoušení a převzetí výkonů a dodávek při
stavbě, opravách a údržbě protihlukových bariér.

16.1.1 Všeobecně

(1) Protihluková opatření se aplikují tehdy, je-li nutno snížit nepřípustně vysoké hladiny hluku
alespoň na úroveň požadovanou hygienickými předpisy.

(2) Nejvyšší přípustné hodnoty hluku z dopravy stanoví Zákon č. 258/2000 Sb. (§30, §31)
a Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

(3) Podkladem pro návrh a aplikaci protihlukových opatření (dále PHO) je provedení kontroly
hygienických limitů hluku dle platné legislativy (Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) měřením,
respektive výpočtem.

(4) Protihluková opatření se typově člení na:

 protihlukové bariéry (dále PHB);

 zemní valy;

 protihlukové stěny (dále PHS);

 nízké protihlukové clony (dále NPC);

 protihlukové obklady;

 individuální protihluková opatření na pozemních objektech (dále IPO).

 Odhlučnění přímo u zdroje (v konstrukci koleje), při respektování vztahu kolo/kolejnice
(úpravy železničního svršku typu absorbéry, podložky atd.). Není řešeno v této kapitole
TKP.

(5) Charakteristickým parametrem konstrukce protihlukové bariéry je její vložný útlum,
reprezentovaný rozdílem hladin akustických tlaků naměřených, za definovaných podmínek,
na stanoveném místě před a po její výstavbě.

(6) Pro stanovení charakteristik PHB se využívají normy ČSN ISO 10847, ČSN EN 1794-1,
ČSN EN 1794-2, ČSN EN 1794-3, ČSN EN 14389-1 a 2. Tyto normy musí být používány
současně s ČSN EN 14388 ed.2.

(7) PHS) se navrhují i z hlediska akustických požadavků s využitím ČSN EN 1793-1 a ČSN EN
1793-2

(8) Základními parametry pro hodnocení a navrhování protihlukových bariér, z hlediska
akustiky, jsou vzduchová neprůzvučnost DLR (ČSN EN 1793-2) a zvuková pohltivost DLα
(ČSN EN 1793-1) viz TAB. 1 a 2.

(9) Druh konstrukce, prostorovou polohu, členění, rozměry, použité systémy a materiály PHB
určuje projektová dokumentace stavby (dále jen dokumentace), která musí být vypracována
v souladu s následujícími dokumenty:

 touto kapitolou TKP a kapitolami souvisejícími, viz 16.12.3;

 předpisem SŽ S4 Železniční spodek;

 předpisem SŽ S5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí;

 Směrnice generálního ředitele č. 11/2006;

 Obecnými technickými podmínkami – Protihlukové stěny;

 Metodickým pokynem protihlukové stěny a valy, č. j. 16476/2021-SŽ-GŘ-O13.

5/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

(10) Příklady řešení prostorového umístění PHS a valů na železniční trati, jejich umístění na
mostních objektech a zdech a zásady statického návrhu jsou uvedeny v Metodickém pokynu
protihlukové stěny a valy.

(11) Příklady řešení prostorového umístění NPC jsou uvedeny v Metodickém pokynu pro
navrhování, výstavbu a údržbu nízkých protihlukových clon.

(12) Systém (typ) protihlukové bariéry musí splnit parametry určené ČSN EN 14388 a příslušných
souvisejících norem.

(13) V případech, kde jsou požadovány jiné konstrukce a práce, než jsou obsaženy v této kapitole
TKP, musí být postupováno v souladu s ustanovením schválených OTP a TPD. Je-li současně
potřeba změnit nebo doplnit ustanovení této kapitoly, stanoví objednatel potřebné zásady
a požadavky ve zvláštních technických kvalitativních podmínkách (ZTKP) viz TKP Kapitola
1.1.3.

Tab. 1 – Kategorie PHS dle akustických parametrů

Kategorie vzduchové neprůzvučnosti DLR Kategorie zvukové pohltivosti DLα

Kategorie DLR [dB] Kategorie DLα [dB]
B0 Neurčeno A0 Neurčeno
A1 < 4
B1 < 15 Nízkopohltivé bariéry
A2 4 až 7
B2 15 až 24 Částečně pohltivé bariéry
A3 8 až 11
B3 25 až 34 Pohltivé bariéry
A4 > 11
B4 > 34 Vysoce pohltivé bariéry

Tab. 2 – Minimální akustické požadavky na protihlukové bariéry

Typ protihlukové bariéry Kategorie Kategorie
zvukové vzduchové
pohltivosti DLα neprůzvučnosti DLR

Odrazivé A0 B2

Protihlukové Pohltivé (stěny se zvukově A2 B2
stěny a nízké pohltivou vrstvou)
protihlukové Opěrné zdi se zvukově clony pohltivou vrstvou A2 B3

Polovegetační stěny - B3

Protihlukové Zemní valy - B3
valy Gabiony (s rubovým - B3

zásypem)

16.1.2 Způsobilost

(1) Zhotovení PHB musí splňovat požadavky této kapitoly TKP, případně ZTKP, příslušných
norem a technologických předpisů a technologických postupů zpracovaných zhotovitelem
stavby a schválených objednatelem.

(2) PHB může provádět nebo osazovat zhotovitel, tj. právnická nebo fyzická osoba uvedená ve
smlouvě o dílo, mající příslušná platná oprávnění k provádění těchto stavebních prací.

(3) Zhotovitel je povinen prokázat, že disponuje potřebným počtem pracovníků předepsané
kvalifikace a potřebným technicky způsobilým strojním a dalším vybavením. Tyto
skutečnosti je zhotovitel povinen na požádání doložit objednateli.

(4) Součástí průkazu způsobilosti „certifikací systému jakosti“ pro technologický proces
„provádění protihlukových bariér“ jsou i Technologické postupy pro provádění PHB
zpracované zhotovitelem PHB ve shodě s certifikační dokumentací výrobce.

(5) Výrobce je povinen uzavřít se SŽ TPD. V případě změny výrobce PHB je nový výrobce
povinen uzavřít se SŽ nové TPD. Na základě schválených TPD je vydáno Osvědčení SŽ.
Použití PHS a NPC bez platného Osvědčení SŽ prohlášení o shodě je nepřípustné.

6/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

16.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

(1) Popis a kvalita výrobků PHB jsou stanoveny v:

 technických specifikacích v projektové dokumentaci;

 této a souvisejících kapitolách TKP;

 technických podmínkách dodacích (dále TPD).

(2) Prokázání jakosti je nutno provést vždy, dojde-li u schváleného výrobku ke změně výchozího
materiálu, technologického postupu nebo výrobního zařízení, majícího vliv na vlastnosti
PHB.

(3) Dále se na výrobky vztahuje Zákon č. 22/1997 Sb., Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011/EU (nařízení CPR), vše ve znění
pozdějších předpisů.

16.2.1 Zemní valy

(1) Zemní valy se zřizují ze sypaniny jako sypaná konstrukce, vybudovaná na terénu. Tvar
a složení zemního valu předepisuje projektová dokumentace.

(2) Povrch zemního valu se opatří vegetační nebo jinou ochranou. Ozelenění svahu a koruny
předepisuje projektová dokumentace.

(3) Na vybudování valů se s výhodou dá použít přebytečný materiál získaný při zemních pracích.
Použité materiály zemního valu nesmějí ohrozit životní prostředí a podzemní vody.
Požadavky ekologie materiálů použitých v zemním valu se řídí právními předpisy: Zákon
č. 17/1992 Sb., Zákon č. 100/2001 Sb., Zákon č. 201/2012 Sb., Zákon č. 254/2001 Sb.,
Zákon č. 334/1992 Sb.

(4) Shodu použití materiálů splňující ekologické požadavky dle uvedených zákonů dokládá
zhotovitel, např. provedenou laboratorní zkouškou použitého materiálu s vyznačením
splnění parametrů, dle ČSN 72 1018 a ČSN 73 3050. Rovněž ve shodě s ustanovením TKP
1 a 3.

(5) Pro provedení zemního valu platí příslušná ustanovení TKP 1, 3, 5 a 15. Pro zemní valy
státních drah je nutné dodržet Metodický pokyn protihlukové stěny a valy. Založení
konstrukce zemních valů je určeno předpisem SŽ S4.

16.2.2 Protihlukové stěny

(1) PHS dělíme z hlediska jejich konstrukce do následujících skupin:
 stěny členěné, tvořené nosnými sloupky, akustickými a soklovými panely,
 stěny samonosné, bez nosných sloupků
o monolitické,
o z betonových tvárnic,
o z gabionů

(2) Základní rozdělení PHS podle akustických vlastností je:
 stěny odrazivé, kdy se hluk po střetu s těmito překážkami z větší části odrazí,
 stěny pohltivé, které jsou navíc schopny svou konstrukcí část hluku pohltit.

(3) PHS jsou z hlediska bezpečnosti určitým omezením. Z toho důvodu musí být jejich součástí
únikové cesty a prostupná pole (viz ČSN EN 16727-3 a ČSN EN 1794-2).

(4) Materiál, umístění, konstrukci a provedení PHS určuje projektová dokumentace.

(5) PHS musí být instalovány takovým způsobem, aby při jejich poškození nebo uvolnění
nepředstavovaly nebezpečí pro vlastní železniční provoz, uživatele pozemků a komunikací
v jejich okolí.

(6) PHS nesmí omezovat bezpečné přejetí přejezdu silničními vozidly. Transparentní panely
nelze v žádném případě, použít pro zajištění rozhledových poměrů na přejezdech.

7/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

(7) Konstrukce, která bude použita pro konkrétní PHS, bude stanovena projektovou
dokumentací, jejíž součástí bude při zohlednění dynamických účinků provozu
i povětrnostních vlivů prokázání stability konstrukce statickým výpočtem.

(8) Základní požadavky na PHS na tratích státních drah jsou definovány v dokumentech: OTP
Protihlukové stěny, TKP 1, 2, 3, 17, 19, 24 a 25, předpisem SŽ S5/4 a SŽ S4.

(9) Požadované vlastnosti materiálů PHS se prokazují zkouškami podle příslušných norem
a předpisů a dokládají se atestem akreditované zkušebny (ČSN EN 14 388, Zákon
č. 22/1997, Nařízení vlády č. 163/2002). Požární klasifikace stavebních výrobků
a konstrukcí staveb PHS se vždy posuzuje podle výsledků zkoušek reakce na oheň v souladu
s ČSN EN 13 501-1.

(10) Základy PHS se navrhují jako pilotové podle TKP 24, případně plošné železobetonové
prefabrikované nebo betonované na místě. Typ, tvar, rozměry, třídu betonu a výztuž
základu stanoví projektová dokumentace v souladu s TKP 17, 18 a 24.

(11) Sloupky PHS jsou nejčastěji ocelové nebo z betonových prefabrikátů.

(12) Ocelové sloupky jsou z profilů válcovaných za tepla, z nelegovaných konstrukčních ocelí. Při
provádění a protikorozní ochraně ocelových stojek musí být dodrženy ustanovení TKP 19,
25B a předpisu SŽ S5/4.

(13) Železobetonové sloupky jsou tvaru určeného skladebným systémem a projektovou
dokumentací. Tvar, rozměry a třídu betonu stanoví projektová dokumentace v souladu
s TKP 17.

(14) Podle druhu, použitých materiálů a skladebných systémů se používají akustické panely:

 železobetonové prefabrikované. Tvar, rozměry a třídu betonu upřesňuje projektová
dokumentace v souladu s TKP 17;

 kovové s pláštěm z profilovaných plechů a vložkou z minerální plsti nebo PUR pěny jsou
stanoveny TKP 19 a 25 a předpisem SŽ S 5/4;

 panely s nosnou dřevěnou konstrukcí. Jedná se o absorpční štěpkocementové desky
upevněné na dřevěné konstrukci;

 z bezpečnostního skla podle ČSN EN 12150-1 vsazeného do rámu z tenkostěnných
profilů podle ČSN 42 0121. Vyžaduje se ochrana ocelových profilů proti korozi vlivem
atmosférických vlivů metalizací nebo nátěry podle ustanovení TKP 1, 19, 25B
a předpisu SŽ S5/4.

(15) Akustické panely mohou být doplněny pohltivou vrstvou (absorbérem). Je-li pohltivá vrstva
z pryže, její fyzikální vlastnosti musí být garantovány příslušným technickým listem.
Recyklovaná pryž musí být odolná proti klimatickým účinkům.

(16) Z konstrukčních důvodů se pod akustické panely umisťuje prefabrikovaný soklový panel.
Tvar, rozměry a třídu betonu předepisuje projektová dokumentace. Výztuž a beton soklu
musí být v souladu s TKP 17 a 18. svislé části soklových panelů ve styku se zeminou se
izolují proti zemní vlhkosti dle TKP 18 a 22.

(17) Materiál a provedení protihlukových stěn na elektrizovaných tratích musí splňovat
požadavky ČSN EN 50122-1, ČSN EN 50122-2 a TKP 25A.

(18) PHS s ocelovými nebo jinými vodivými prvky musí mít na elektrizované trati v POTV
provedenou ochranu před nebezpečným dotykem. Způsob a rozsah ochrany před
nebezpečným dotykem ve smyslu TKP 31.3.10, stanoví příslušná část projektu zahrnující
ukolejnění vodivých součástí v souladu s TKP 25A, TKP 27 a TKP 31.

(19) Všechny nadzemní železobetonové prvky PHS musí mít v oblasti POTV vodivě propojenou
a na povrch vyvedenou výztuž, aby bylo možno provést ochranu před nebezpečným
dotykovým napětím.

(20) Na neelektrizované trati se žádné části protihlukových stěn neukolejňují.

8/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

16.2.3 Protihlukové stěny na mostních objektech a zdech

(1) PHS na mostních objektech tvoří stěnové akustické zábrany z materiálů schopných
akustickou energii pohlcovat nebo odrážet.

(2) Základním požadavkem pro volbu materiálu pro tyto PHS je jejich malá hmotnost. Proto se
na mostních objektech použijí převážně ocelové sloupky a lehké stěnové panely podle článku
16.2.2 této kapitoly TKP a projektové dokumentace:

 z bezpečnostního skla;

 kovové s pláštěm z profilovaných plechů;

 z jiných materiálů, pravidla pro jejich použití viz TKP 1.1.3.

(3) Protihluková stěna se samonosnou konstrukcí je staticky a dynamicky nezávislá na mostní
konstrukci a zřizuje se ve shodě s dokumentací na stávajících mostních objektech, u kterých
stav mostu nebo prostorové uspořádání nedovoluje umístění PHS na konstrukci mostu.

(4) Při použití průhledných stěnových prvků se musí umožnit čištění z obou stran. Návrh
způsobu zajištění viditelnosti transparentní stěny pro letící ptáky se v souladu s požadavky
Metodického pokynu protihlukové stěny a valy musí uvést v dokumentaci.

(5) Použitý materiál musí vyhovovat požadavkům TKP 17, 18, 19, předpisu SŽ S5/4, ZTKP
a schválenými TPD.

16.2.4 Protihluková opatření na objektech ohrožených hlukem (IPO)

(1) Protihluková opatření přímo na objektech ohrožených hlukem mohou být provedena
následujícím způsobem:

 dotěsněním otvorů;

 speciálními typy oken;

 průhlednými předstěnami s deklarovanou vzduchovou neprůzvučností.

(2) Dotěsnění otvorů ve spárách mezi rámy a křídly se provádí použitím pryžových profilů nebo
silikonovým těsněním.

(3) Okna lze též vyměnit za zcela nová okna speciálně konstruovaná pro zvýšené požadavky na
útlum hluku.

(4) V případě, že výše uvedená protihluková opatření nesplní požadované hlukové limity, může
se navrhnout transparentní předstěna. Nosná konstrukce se provede z ocelových profilů
s možností zavěšení na fasádu nebo formou samonosné konstrukce, případně kombinací
těchto variant. Při použití předstěny je nutné umožnit její čištění z obou stran.

(5) Protihluková opatření (hlavně při dotěsnění otvorů) jsou zpravidla v protikladu s požadavky
na větrání objektu. Při návrhu a realizaci protihlukových opatření je nutné zohlednit
hygienické a technické požadavky na větrání dle např. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
Vyhlášky MZ č. 6/2003 Sb. a ČSN 73 0540-2. V těchto případech lze využít systém
dodatečného štěrbinového větrání.

16.2.5 Protihlukové obklady

(1) Jsou doplňkové konstrukce zajišťující funkci akustického prvku s pohltivým a difrakčním
faktorem. Tyto konstrukce musí splňovat dodací podmínky výrobce schválené technickým
dozorem stavebníka. Konstrukční prvky protihlukových obkladů musí splňovat reakci na
oheň tříd A1, A2, případně B do výšky min. 1,5m v souladu s ČSN EN 13 501-1.

16.2.6 Vegetační úpravy

(1) Vegetační úpravy se používají v kombinaci s protihlukovým valem nebo s PHS.

(2) Vlivem ozelenění svahu nebo stěny se částečně sníží odrazivost a zvýší účinek pohltivosti
hluku. Pro provedení těchto prací platí dokumentace a příslušná ustanovení TKP 1 a 15.

9/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

(3) Protihlukový účinek je závislý i na roční době. Olistěné dřeviny mají vyšší účinek než
neolistěné, proto se jejich výsadbě dává přednost.

(4) Konkrétní rostliny pro výsadbu jsou stanoveny v projektové dokumentaci.

16.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY

(1) Před zahájením prací na PHO musí zhotovitel předložit ke schválení Technologický předpis
a postup prací.

(2) Technologický předpis musí mít následující minimální obsah:
 úvod, identifikační údaje stavby (objektu),
 výchozí podklady,
 popis (např. výrobků), včetně kvalitativních parametrů,
 pracovní technologické postupy,
 jakost a její kontrola včetně prováděných zkoušek a způsobu oprav,
 záruky,
 bezpečnost práce a ochrana zdraví,
 přejímky,
 citované a související normy, technické předpisy a podklady.

(3) Technologický předpis musí mít na každé stránce identifikační údaje jako řízený dokument
(označení technologického postupu, datum, stránkování…). Technologický předpis musí být
před zahájením prací odsouhlasen technickým dozorem stavebníka (dále jen TDS).

16.3.1 Zemní valy
(1) Pro zhotovení konstrukce zemních valů budou prováděny následující práce:

 vytýčení stavby,
 odhumusování terénu,
 výkopy nebo násypy prosté nebo vrstevnaté, vyztužené nebo vylehčené, dle

Metodického pokynu – protihlukové stěny a valy,
 vegetační úpravy,
 realizace autorizovaného měření hlukové zátěže po realizaci PHO.

16.3.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech
a zdech

(1) Konstrukce PHS musí být prováděny v následujícím rozsahu prací:
 vytýčení stavby, případně podzemních sítí,
 odhumusování terénu,
 výkopy nebo násypy prosté nebo vrstevnaté,
 základové konstrukce, respektive příprava kotevního systému na římse
 konstrukce PHS (soklové panely, sloupky, stěnové výplně, únikové otvory, madla,
případné vodivé propojení),
 osazení informačního systému, značek a piktogramů,
 sloupky musí být před přejímkou trvale označeny čísly pro možnou specifikaci závad
při přejímce, reklamaci a budoucí údržbě,
 vegetační úpravy,

10/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

 realizace autorizovaného měření hlukové zátěže po realizaci PHO.

(2) Při provádění musí být kladen důraz na následující činnosti:

 dodržení předepsaných roztečí sloupků,

 dodržení předepsané svislosti sloupků,

 kvalitu provádění betonáže,

 těsnění spár,

 ochrana PKO,

 podsyp soklových panelů (drenážní vrstva),

 oprava poškozených míst.

16.3.3 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem (IPO)

(1) Podrobný popis postupu prací podle druhu použitých materiálů a skladebného systému musí
být obsažen v dokumentaci zhotovitele a odsouhlasen TDS.

(2) Při provádění protihlukových úprav na objektech ohrožených hlukem je nutno práce
provádět v souladu s TKP 1, ČSN 73 0532 a ČSN 74 6077.

(3) Projektová dokumentace v některých případech stanovuje zhotovení IPO až po zhotovení
jiných PHO (například PHS) a následných přeměření hlukových zátěží chráněných objektů.
Na základě těchto měření se vyhodnotí jeho případná potřeba.

(4) Pokud je IPO navrženo formou transparentní předstěny, při výstavbě se postupuje dle
projektové dokumentace, která musí obsahovat i konstrukční část.

16.3.4 Protihlukové obklady

(1) Podrobný popis postupu prací podle druhu použitých materiálů a skladebného systému musí
být obsažen v dokumentaci zhotovitele a odsouhlasen TDS.

(2) S ohledem na dlouhodobou instalaci musí být provedena revize konstrukce, na kterou budou
protihlukové obklady přichyceny.

16.3.5 Vegetační úpravy

(1) Výsadba se provádí do odplevelené ornice. Stromy a keře musí být předpěstované
v kontejnerech, popřípadě prostokořenné. Dřeviny jsou vysazovány do jamek, pro které
jsou stanoveny minimální velikosti a zvlhčení zálivkou min. 5 ÷ 10 l vody. Po vysázení se
stromy upevňují ke kůlům a chrání umělohmotnými chráničkami proti okusu zvěří.

(2) Dřeviny se přihnojují organickým hnojivem. Součástí výsadby je pravidelná zálivka
a ošetřování dřevin (okopání a vypletí). Až do přejímky díla objednatelem musí provádět
údržbu a ošetřování zeleně zhotovitel, včetně následných dvou cyklů ošetření zeleně
a zálivky.

(3) Výsadbě zeleně se stanoví záruční doby dle TKP 1 v délce trvání 5 let. Provedení prací musí
být provedeno ve shodě s požadavky TKP 15. Výsadba zeleně musí respektovat také
požadavky SŽMP Metodického pokynu pro údržbu stromoví.

(4) Požadavky údržby musí být stanoveny plánem údržby a oprav při předání stavby
objednateli.

16.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

(1) Dodávka, skladování a průkazní zkoušky jsou obecně řešeny v příslušných kapitolách TKP
a upřesněny v TPD. V případě speciálních požadavků musí být tyto výslovně uvedeny
v projektové dokumentaci.

11/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

(2) Průkazní zkoušky betonu pro konstrukce betonované na místě se provádějí podle ČSN EN
13670, TKP 17 a 18.

(3) Dodávka, skladování a průkazní zkoušky ocelových prvků stěn se řídí podle ČSN EN 1090-2
a TKP 19.

(4) Dodávka a skladování veškerých prvků protihlukových opatření se kromě výše uvedeného
řídí dodacími podmínkami výrobce prvku. Součástí dodávky výrobků musí být osvědčení
o jejich jakosti.

16.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

(1) Jsou obecně řešeny v příslušných kapitolách TKP. V případě speciálních požadavků musí být
tyto výslovně uvedeny v projektové dokumentaci.

16.5.1 Zemní valy
(1) Zhutnění násypu zemního valu ze soudržných zemin nesmí klesnout pod 92 % PS podle ČSN

EN 13286-2.

(2) Pro nesoudržné zeminy se míra zhutnění kontroluje hodnotou relativní ulehlosti podle ČSN
72 1018. Kontrolní zkoušky se provedou podle požadavku TKP 3.

16.5.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech
a zdech

(1) Základové konstrukce jsou kontrolovány v závislosti na druhu a materiálu založení. Obecně
platí ustanovení TKP 3, 17, 18 a 24.

(2) Pro odběr vzorku a kontrolní zkoušky částí konstrukcí protihlukových stěn betonovaných na
místě platí ustanovení ČSN EN 13670 a TKP 17 a 18. Pro konstrukce PHS z oceli platí
ustanovení TKP 19. Protikorozní ochrana je podle ustanovení TKP 25B a předpisu SŽ S5/4.

16.5.3 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem
(1) Funkčnost protihlukových úprav na objektech ohrožených hlukem je doložena kontrolním

měřením po jejich zhotovení.
(2) V případech dle TKP 16.3.3, odst. 3 se provedou kontrolní hluková měření, na základě

kterých TDS rozhodne, zda bude IPO provedeno.

16.5.4 Protihlukové obklady
(1) V případě, že to stav podkladní konstrukce vyžaduje, může TDS předepsat odtrhovou

zkoušku uchycení protihlukových obkladů.

16.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY A ŽIVOTNOST

(1) Obecně jsou záruky stanoveny v TKP 1. Životnost a odchylky jednotlivých komponentů jsou
stanoveny v OTP a TPD.

(2) V případě speciálních požadavků musí být toto výslovně uvedeno v projektové dokumentaci.
(3) V projektové dokumentaci musí být jmenovitě uvedena předpokládaná životnost

jednotlivých výrobků PHB.

16.6.1 Zemní valy
(1) Přípustné odchylky tvaru zemního valu stanoví TKP 3 a dále s využitím ČSN 73 6133, tab.

13.

12/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

16.6.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech
a zdech

(1) Přípustné odchylky osazení stanoví ČSN 73 0210-1.

(2) Pro přípustné odchylky prefabrikátů platí ustanovení ČSN 73 0212-5 a Obecné technické
podmínky pro protihlukové stěny.

Tab. 3 – Povolené tolerance prvků protihlukových stěn

Stavební Mezní

díly Specifikace odchylky Poznámka

(mm)

Sloupky Osová vzdálenost sloupků +/- 10

Sklon sloupků 200:1

Vzdálenost od osy koleje +/- 30 Vzhledem k projekčnímu návrhu

Stěnové Tolerance délky za normálních klimatických +/- 5 t = (+) 10°C až (+)30°C
prvky/ podmínek
panely V případě nerovností musí být
mezera vyplněna pryží, vytmelena,
Mezery mezi panely +/- 0 případně obroušením panelu

Odchylka polohy panelu +/- 10

Horní Nepřesné zapuštění u sloupků (výšková +/- 10 Nejvyšší hodnota neplatí pří
hrana diference sousedních polí) výškových změnách terénu podél
stěny prvku

Nedosažení požadované hodnoty horní +/- 10 Využití této tolerance nesmí vést
hrany k nežádoucímu tvoření stupňů, nebo
lomů na horní hraně stěny

Pilotový Půdorysná poloha +/- 50 Vzhledem k projekčnímu návrhu
základ

16.6.3 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem
(1) Pro protihluková opatření na objektech ohrožených hlukem platí ustanovení ČSN 73 02101.

16.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(1) Klimatická omezení pro pracovní postupy jsou stanovena v příslušných kapitolách TKP, které
se vztahují konkrétní činnosti.

(2) V období dlouhodobého sucha je nutné provést opatření v souladu s předpisem SŽ R14.

16.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

(1) Odsouhlasení prací znamená, že předmětné práce byly provedeny v souladu se závazky
zhotovitele ve smlouvě o dílo, tj. kontrola polohy, geometrického tvaru, rozměrů, jakosti
a ostatních charakteristik, odpovídajících požadavkům projektové dokumentace, TKP, příp.
ZTKP a dalších dokumentů, které jsou součástí smlouvy o dílo.

(2) Zhotovitel musí i po odsouhlasení o dílo řádně pečovat, udržovat je a zodpovídá za vzniklé
škody až do doby převzetí díla objednatelem, pokud není smlouvou stanoveno jinak.

13/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

(3) Požadavek na odsouhlasení díla předkládá zhotovitel osobě pověřené výkonem technického
dozoru písemnou formou. K žádosti se přikládají doklady prokazující řádné provedení díla,
pokud pro konkrétní dílo jsou předepsány nebo přicházejí v úvahu, tj. například:

 výsledky průkazních zkoušek, certifikáty nebo prohlášení o vlastnostech,

 výsledky kontrolních zkoušek,

 výsledky kontrolních měření,

 změřené výměry,

 potvrzení o sjednání pozáručního servisu zařízení, jejichž charakter to vyžaduje,

 všechny ostatní doklady požadované smlouvou o dílo a obecně závaznými předpisy
nebo osobou pověřenou výkonem technického dozoru.

(4) Převzetí díla se provádí pro celé dílo nebo pro jeho jednotlivé části ve shodě s požadavkem
objednatele, který je uveden ve smlouvě o dílo.

(5) K přejímacímu řízení musí zhotovitel předložit všechny potřebné doklady, zejména:

 úplnou projektovou dokumentaci a dokumentaci zhotovitele, obojí s vyznačením všech
odsouhlasených a provedených změn,

 zápisy o odsouhlasení následně zakrytých nebo nepřístupných prací, konstrukcí
a technologických zařízení,

 zápisy a protokoly všech druhů zkoušek, měření a vyhodnocení jejich výsledků,

 dokumentaci prokazující kvalitu použitých materiálů, dílců a konstrukcí (certifikáty,
prohlášení o vlastnostech atd.),

 výsledky kontrolních měření, měření posunů a přetvoření,

 doklad o vytyčení prostorové polohy stavby,

 výsledky přejímacích zkoušek a vyhodnocení výsledků kontrolních měření účinnosti
protihlukových opatření v rámci zkušebního provozu,

 doklady o provedené antikorozní ochraně ocelových částí,

 dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně geodetické části,

 stavební deníky,

 písemné prohlášení o splnění podmínek TKP,

 případně další doklady požadované osobou pověřenou výkonem technického dozoru,
např. Plán údržby a oprav.

16.8.1 Zemní valy

(1) Při odsouhlasení a převzetí díla předloží zhotovitel technickému dozoru výsledky kontrolních
zkoušek zhutnění podle čl. 16.5.1 této kapitoly TKP.

16.8.2 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních objektech
a zdech

(1) Při odsouhlasení a převzetí díla prokáže zhotovitel technickému dozoru příslušnými doklady,
že použité prvky protihlukových stěn vykazují požadované vlastnosti předepsané TKP 16,
ZTKP a další předepsanou dokumentací. Výsledky kontrolních měření musí prokázat
skutečnost, že jsou dodrženy maximální přípustné odchylky podle TKP 16.6. Na
elektrizované trati musí být ověřeno splnění podmínek předepsaných dokumentací
uvedenou v TKP 31.

(2) Kontroluje se:

 dodržení projektovaných hodnot při měření hladin hluku,

14/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

 vzdálenost osy koleje od PHS (ev. od madla zábradlí) předepsaná projektovou
dokumentací,

 dotažení veškerých šroubových spojů,
 dokonalost utěsnění spár mezi prvky stěny; nepřipouštějí se viditelné netěsnosti,
 upevnění protihlukových panelů ke sloupkům; nepřipouštějí se uvolněné panely,
 povrchová úprava sloupků a panelů nesmí vykazovat žádná poškození,
 svarové spoje a montážní spoje prováděné na staveništi musí být povrchově chráněny

proti korozi způsobem předepsaným v SŽ S5/4,
 terénní úpravy v návaznosti na PHS a zhotovení přilehlých ploch (úniky apod.) podle

projektové dokumentace,
 vybavení PHS bezpečnostními prvky, jako například značení únikových cest nebo

prostupných polí,
 elektrická spojitost svárů, šroubových spojů a montážních spojů z důvodu bludných

proudů v místech elektricky vodivých cest.

16.8.3 Zemní valy kombinované s protihlukovou stěnou
(1) Podle TKP 16.8.1 a 16.8.2 a TKP 1.

16.8.4 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem
(1) Po zabudování oken musí být provedeno akustické měření chráněných prostor.
(2) Dále jsou okna kontrolována vizuálně, současně s tím je provedena kontrola funkčnosti

jejich otevírání.

16.8.5 Protihlukové obklady
(1) U protihlukových obkladů zhotovitel předloží zkušební protokol o hlukové pohltivosti

absorbéru.

16.8.6 Vegetační úpravy
(1) Podle TKP 15.

16.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ, ÚDRŽBA

(1) Provádění údržby a oprav, kontrolní měření posunů a přetvoření je stanoveno dokumentací.
Sledování deformací se v běžných případech nepožaduje. Pokud je požadováno, je způsob
a přesnost sledování stanoven v TKP 1 nebo v ZTKP.

(2) Určení vložného útlumu se provede podle normy ČSN ISO 10 847.

16.10 EKOLOGIE

(1) Přehled obecných požadavků na provádění stavby z ekologického hlediska je obsažen v TKP
1.12.

(2) Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro dobu její přípravy, provádění,
užívání, odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění a řídí se níže uvedenými zákony:
Zákon č. 201/2012 Sb., Zákon č. 254/2001 Sb., Zákon č. 334/1992 Sb., Zákon č. 17/1992
Sb. a Zákon č. 100/2001 Sb.

16.10.1 Hluk

(1) Základní právní úprava zabývající se problematikou hluku je Zákon č. 258/2000 Sb.
Prováděcími předpisy jsou Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 561/2006 Sb. Prováděcí

15/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

vyhlášky jsou doplněny o Metodický návod Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku
v mimopracovním prostředí (z r. 2017).

(2) V případě potřeby je zhotovitel povinen dodržovat stanovená organizační a technická
opatření ke snížení hlukové zátěže v průběhu stavby a na ochranu proti škodlivému působení
hluku na okolí a pracovníky stavby. Orgán ochrany veřejného zdraví je může stanovit pro
provádění stavby tak, aby byly dodrženy příslušné hygienické limity. V případě jejich
stanovení se uvedou v dokumentaci a zhotovitel se jimi musí řídit.

(3) Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném vnitřním a venkovním
prostoru staveb jsou uvedeny v Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

(4) Případná kontrolní měření hladin hluku provádějí akreditované orgány hygienické služby
nebo fyzické či právnické osoby oprávněné k měření hluku. Při těchto kontrolních měřeních
se postupuje především podle ČSN EN ISO 3740. Protihluková opatření se navrhují na
základě Metodického pokynu Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku
v mimopracovním prostředí.

16.10.2 Znečištění ovzduší

(1) Tuto problematiku řeší Zákon č. 201/2012 Sb.

(2) Provádění stavebních prací zatěžuje ovzduší staveniště a jeho okolí emisemi z provozu
stavebních strojů, prachem, těkavými látkami apod.

(3) Ekologické podmínky pro tyto práce jsou v příslušných kapitolách TKP.

16.10.3 Vibrace

(1) Při výstavbě mohou okolí stavby nepříznivě ovlivnit vibrace. Maximální přípustné hodnoty
vibrací stanoví Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

(2) Před zahájením stavebních prací je nutné provést pasportizaci stavu ohrožených objektů.

(3) K zamezení nepříznivých účinků těžkých stavebních strojů s vibračními účinky na budovy
v blízkosti stavby je možné stroje použít pouze po předchozím posouzení statického stavu
budov.

16.10.4 Prašnost

(1) Hlavně v průběhu provádění zemních prací je zhotovitel povinen dodržovat opatření ke
snížení prašnosti, u veřejných komunikací pak jejich pravidelné čištění v případě, že je po
nich veden stavební provoz. Tuto povinnost zpravidla stanoví zhotoviteli stavební úřad. Tato
problematika je předmětem Zákona o ovzduší (zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími
látkami) č. 201/2012 Sb.

16.10.5 Ochrana vod a půdy

(1) Při výstavbě je třeba zabránit znečištění půd a vod při přesunu hmot a materiálu dopravními
prostředky. Při nátěrech a provádění izolací je nutno dodržovat příslušné hygienické
předpisy (viz též TKP 14.10). Realizovaná protihluková opatření nesmí uvolňovat škodlivé
látky v nadměrných koncentracích. Je nutno zamezit jejich vyluhování do půd a vod.
Problematiku řeší Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně
zemědělského půdního fondu. Zhotovitel je dále povinen řídit se ustanoveními Zákona
č. 541/2020 Sb. o odpadech.

16.10.6 Protihlukové stěny včetně protihlukových stěn na mostních

objektech a zdech

(1) U protihlukových stěn s dílci z bezpečnostního skla se vyžaduje opatřit dílce značením,
zajišťujícím viditelnost dílce pro letící ptáky dle MP Protihlukové stěny a valy.

16/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

16.10.7 Protihlukové úpravy na objektech ohrožených hlukem

(1) Při provádění nátěrů dřevěných oken je nutné dodržet všechna příslušná ustanovení TKP 1,
která se týkají ochrany životního prostředí při provádění prací, skladování materiálů
a nakládání s odpady včetně nutnosti předložení a odsouhlasení programu odpadového
hospodářství orgány státní správy.

16.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA

(1) Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení, jakož i na požární ochranu obecně,
stanoví TKP 1.13 a 1.14, předpis SŽ Zam1, SŽ Bp1 a SŽ Bp3, SŽ R14 a Metodického pokynu
protihlukové stěny a valy.

(2) Při výstavbě protihlukových opatření je nutno dodržovat ustanovení Zákona č. 258/2000
Sb., Zákona č 262/2006 Sb., Zákona č. 309/2006 Sb., Zákona č. 133/1985 Sb. a předpisů
vydaných na jejich základě, zejména Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

(3) Při změně materiálů protihlukového opatření oproti projektové dokumentaci je třeba mít na
zřeteli proveditelnost možného zásahu HZS SŽ a dalších složek IZS z hlediska požární
ochrany. Při návrhu prvků PHS musí být prokázána jejich reakce na oheň ve smyslu ČSN
730810. Jednotlivé prvky musí být provedeny do výše 1,5m z obou stran ve třídě reakce na
oheň A1, A2, popř. B, min. dle ČSN EN 13 501-1.

(4) V případě dlouhých PHS (nad 150 m délky), které budou od výšky 1,5m zhotoveny
z materiálu třídy reakce na oheň C až E dle ČSN EN 13501-1 a šíření plamene po povrchu
is > 0,00 mm/min, se jeví jako účelné z důvodu možného šíření požáru po PHS, vložení tzv.
„nehořlavého“ dělícího pole s třídou reakce na oheň A1 popř. A2, o délce pole nejméně 4 m
a vkládaného nejvýše po každých dalších 150 m.

(5) Provedení protihlukových opatření musí umožnit efektivní zásah složek IZS a bezpečnou
evakuaci osob. Součástí výstavby protihlukových opatření jsou přístupy pro složky IZS ve
vzdálenostech a ploše stanovené po posouzení místních podmínek dle projektové
dokumentace. Přístupový prostor určený k zásahu, popř. cesty úniku osob je vyznačen
v projektové dokumentaci.

(6) Pro orientaci osob a složek IZS při evakuaci osob musí být protihluková opatření osazena
požárně bezpečnostními značkami (směr úniku, únikový východ), jejichž provedení
a materiál budou odolné povětrnostním vlivům.

(7) Označení směru úniku na protihlukové stěně musí být znázorněno výraznými směrovými
šipkami, které jsou od sebe vzdáleny max. 20 m. Šipky budou na stěně umístěny ve výšce
1,5 m nad terénem, délka šipky 500 mm a šířka 50 mm. Nad každou šipkou musí být nápis
„ÚNIK“ výšky 150 mm.

16.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

(1) Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP,
resp. jejich aktualizace. Předpokládá se použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu
oddílu TKP 1.3, právních předpisů, technických norem a předpisů SŽ.

16.12.1 Technické normy

ČSN 42 0121 Tenkostěnné profily ocelové. Technické dodací předpisy

ČSN 72 1018 Laboratorní stanovení relativní ulehlosti nesoudržných zemin

ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky

ČSN 73 0210-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost
ČSN 73 0212-5 osazení
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: Kontrola přesnosti
stavebních dílců

17/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností
stavebních konstrukcí a výrobků - Požadavky
ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
ČSN 74 6077
Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování

ČSN EN 1090-2 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 2: Technické

požadavky na ocelové konstrukce

ČSN EN 12150-1 Sklo ve stavebnictví – Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní

sklo – Část 1: Definice a popis

ČSN EN 13286-2 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 2: Zkušební

metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti –

Proctorova zkouška

ČSN EN 14388 ed. 2 Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Specifikace

ČSN EN 14389-1 Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Postupy hodnocení dlouhodobé
ČSN EN 14389-2 účinnosti – Část 1: Akustické vlastnosti
Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Postupy hodnocení dlouhodobé
účinnosti – Část 2: Neakustické vlastnosti

ČSN EN 1793-1 Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Zkušební metody stanovení
ČSN EN 1793-2 akustických vlastností – Část 1: Vnitřní charakteristiky zvukové pohltivosti
v podmínkách difuzního zvukového pole
Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Zkušební metody stanovení
akustických vlastností – Část 2: Vnitřní charakteristiky vzduchové neprůzvučnosti
v podmínkách difuzního zvukového pole

ČSN EN 1794-1 Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Neakustické vlastnosti – Část 1:
ČSN EN 1794-2 Mechanické vlastnosti a požadavky na stabilitu
ČSN EN 1794-3 Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Neakustické vlastnosti – Část 2:
ČSN EN ISO 3740 Obecné požadavky na bezpečnost a životní prostředí
ČSN EN 16727-3 Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Neakustické vlastnosti - Část 3:
Reakce na oheň - Chování a klasifikace zařízení pro snížení hluku při požáru
ČSN EN 50122-1 Akustika – Určení hladin akustického výkonu zdrojů hluku – Pokyny pro použití
ed. 2 50122-2 základních norem
Železniční aplikace - Kolej - Protihlukové zábrany a souvisící zařízení proti šíření
ČSN EN zvuku vzduchem - Neakustický přenos - Část 3: Obecné požadavky na
ed. 2 bezpečnost a životní prostředí
Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Elektrická bezpečnost, uzemňování
ČSN ISO 10847 a zpětný obvod - Část 1: Ochranná opatření proti úrazu elektrickým proudem
Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Elektrická bezpečnost, uzemnění
ČSN EN 13670 a zpětný obvod - Část 2: Ochranná opatření proti účinkům bludných proudů DC
trakčních soustav
Akustika – Určení vložného útlumu in-situ venkovních protihlukových clon všech
typů
Provádění betonových konstrukcí

ČSN EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí budov - Část 1: Klasifikace
podle výsledků zkoušek reakce na oheň

16.12.2 Předpisy, v aktuálním znění a právní předpisy
SŽ S4
SŽ S5/4 Železniční spodek
SŽ Zam1
Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
SŽ Bp 1
Předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob při provozování dráhy
SŽ Bp 3 a drážní dopravy;
Pokyny provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví osob
SŽ R14 při činnostech a pohybu v jeho prostorách a v prostorách železniční dráhy
provozované Správou železnic, státní organizací
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na stavbách a při stavebních
činnostech v prostorách Správy železnic, státní organizace
Řád zabezpečení požární ochrany státní organizace Správa železnic

18/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

Směrnice generálního Dokumentace pro přípravu staveb na železničních drahách celostátních
ředitele č. 11/2006 a regionálních

Služební rukověť Ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na stavby
SŽDC (ČD) SR 5/7(S) železničního spodku

Metodický pokyn protihlukové stěny a valy, čj. 16476/2021-SŽ-GŘ-O13
Metodický pokyn pro hodnocení a řízení hluku ze železniční dopravy, 50023/2017-SŽDC-GŘ-O15
Metodickém pokynu pro navrhování, výstavbu a údržbu nízkých protihlukových clon,
č. j. S 41 608/2015-SŽDC-O13
SŽ MP Metodický pokyn pro údržbu stromoví, č. j. 8611/2021-SŽ-GŘ-O15
Obecné technické podmínky SŽ Protihlukové stěny

Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 334/1992 Sb.
Zákon č. 22/1997 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 133/1985 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
Zákon č. 258/2000 Sb. zákonů, ve znění pozdějších předpisů
o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 100/2001 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve
Zákon č. 201/2012 Sb. znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 309/2006 Sb.
o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 541/2020 Sb.
Nařízení vlády o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
č. 163/2002 Sb.
Nařízení vlády zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
č. 272/2011 Sb.
Nařízení vlády o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
č. 361/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
č. 591/2006 Sb.
Nařízení EP a Rady kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,
č. 305/2011/EU ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MZ o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění
č. 6/2003 Sb. pozdějších předpisů
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších
Vyhláška MMR předpisů
č. 561/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
na staveništích, ve znění pozdějších předpisů
kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních
výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů
kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických
ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb,
ve znění pozdějších předpisů
o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku,
ve znění pozdějších předpisů

Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí,
ve znění pozdějších předpisů

16.12.3 Související kapitoly TKP
Kapitola 1 Všeobecně
Kapitola 2 Příprava staveniště
Kapitola 3 Zemní práce
Kapitola 5 Ochrana drážního tělesa
Kapitola 15 Vegetační úpravy
Kapitola 17 Beton pro konstrukce
Kapitola 18 Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 Ocelové mosty a konstrukce

19/20
TKP Kapitola 16 – Protihluková opatření Účinnost od 1. února 2022

Kapitola 24 Zvláštní zakládání
Kapitola 25 Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí
Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi bludnými proudy
Kapitola 27 Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi
Kapitola 31 Zabezpečovací zařízení
Trakční vedení

16.12.4 Citované a související dokumenty

Seznam citovaných a souvisejících právních předpisů, technických norem, vnitřních předpisů SŽ
a technických podmínek je uveden v Příloze A TKP 1, přístupné na stránce
https://typdok.tudc.cz/files/tkp/TKP01A_2021_01.pdf

20/20
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 2364723, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 20 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Ivo JAURIS
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 20.01.2022 12:17:21
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 17
BETON PRO KONSTRUKCE

Vydání: duben 2022

Účinnost od 1. června 2022

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 17 - Beton pro konstrukce schválená
dne 27.03.2013 účinná od 01.05.2013.

Schváleno pod č.j. 21798/2022-SŽ-GŘ-O13
dne 5. dubna 2022
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce

Zpracovatel: doc. Ing. Jiří Brožovský, CSc.
Gestorský útvar: prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.

Gestor: Správa železnic, státní organizace (PDF), formát (A4)
Vydání: Generální ředitelství
Náklad: Odbor traťového hospodářství
Praha
www.spravazeleznic.cz
Ing. Tomáš Šlais
duben 2022
vydáno pouze v elektronické podobě

2/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

OBSAH

Strana
SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................... 6

17.1 ÚVOD .......................................................................................................................................... 7

17.1.1 Všeobecně..................................................................................................................................7

17.1.1.1 Pojmy a ustanovení.................................................................................................... 7
17.1.1.2 Výklad TKP kapitoly 17 ............................................................................................... 7
17.1.1.3 Základní technické předpisy ........................................................................................ 7
17.1.1.4 Rozsah platnosti ........................................................................................................ 7
17.1.1.5 Životnost betonu a konstrukcí ..................................................................................... 7

17.1.2 Legislativní požadavky na beton ...................................................................................................8

17.1.2.1 Požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a souvisejícího nařízení vlády č. 163/2002
Sb............................................................................................................................ 8

17.1.3 Systém řízení výroby betonu........................................................................................................8

17.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ............................................................................ 8

17.2.1 Požadavky na základní složky betonu ...........................................................................................8

17.2.1.1 Všeobecně ................................................................................................................ 8
17.2.1.2 Cement .................................................................................................................... 9
17.2.1.3 Kamenivo ................................................................................................................. 9
17.2.1.4 Záměsová voda ........................................................................................................10
17.2.1.5 Přísady ....................................................................................................................10
17.2.1.6 Příměsi ....................................................................................................................10
17.2.1.7 Vlákna .....................................................................................................................11

17.2.2 Požadavky na beton ..................................................................................................................11

17.2.2.1 Všeobecně ...............................................................................................................11
17.2.2.2 Požadavky na složení betonů ......................................................................................11

17.2.3 Požadavky na zajištění čerpatelnosti betonu................................................................................16
17.2.4 Požadavky na samozhutnitelné betony (SCC)..............................................................................16

17.2.4.1 Definice ...................................................................................................................16
17.2.4.2 Všeobecně ...............................................................................................................16
17.2.4.3 Složky samozhutnitelného betonu ...............................................................................17
17.2.4.4 Složení samozhutnitelného betonu ..............................................................................17
17.2.4.5 Požadavky na vlastnosti samozhutnitelných betonů .......................................................17

17.2.5 Požadavky na pohledové betony (PB) .........................................................................................18

17.2.5.1 Definice ...................................................................................................................18
17.2.5.2 Požadavky na pohledový beton ...................................................................................18
17.2.5.3 Složky a složení pohledového betonu...........................................................................18

17.2.6 Požadavky na betony pro speciální geotechnické práce ................................................................19

17.2.6.1 Všeobecně ...............................................................................................................19
17.2.6.2 Složky betonu...........................................................................................................19
17.2.6.3 Složení betonu..........................................................................................................19
17.2.6.4 Požadavky na vlastnosti čerstvého betonu ...................................................................20

17.2.7 Požadavky na vysokopevnostní betony (HSC) .............................................................................20

17.2.7.1 Všeobecně ...............................................................................................................20
17.2.7.2 Složky betonu...........................................................................................................20
17.2.7.3 Složení betonu..........................................................................................................21
17.2.7.4 Požadavky na výrobu HSC..........................................................................................21

17.2.8 Požadavky na nekonstrukční betony (n) .....................................................................................21

17.2.8.1 Všeobecně ...............................................................................................................21
17.2.8.2 Požadavky na nekonstrukční betony ............................................................................21

17.2.9 Požadavky na mezerovitý (drenážní) beton (MCB).......................................................................22

17.2.9.1 Všeobecně ...............................................................................................................22
17.2.9.2 Složky a složení mezerovitého betonu .........................................................................22
17.2.9.3 Požadavky na mezerovitý beton..................................................................................23
17.2.9.4 Zkušební postupy při průkazních a kontrolních zkouškách mezerovitého betonu ...............24

17.2.10 Polymerní malty a polymerní betony...........................................................................................25

17.2.10.1 Všeobecně ...............................................................................................................25
17.2.10.2 Požadavky na polymerní malty a polymerní betony .......................................................25

17.2.11 Betony pro masivní konstrukce ..................................................................................................26

3/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.2.11.1 Požadavky na složky a složení ....................................................................................26

17.2.12 Vláknobetony ...........................................................................................................................26
17.2.13 Ultravysokopevnostní betony .....................................................................................................26
17.2.14 Specifikace typového betonu......................................................................................................27

17.2.14.1 Všeobecně ...............................................................................................................27
17.2.14.2 Čerstvý beton...........................................................................................................27
17.2.14.3 Ztvrdlý beton ...........................................................................................................28
17.2.14.4 Příklad označování betonů..........................................................................................28

17.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ.......................................................................................... 36

17.3.1 Doprava ...................................................................................................................................37
17.3.2 Ukládání a zhutňování čerstvého betonu.....................................................................................38

17.3.2.1 Všeobecně ...............................................................................................................38
17.3.2.2 Ukládání a zhutňování běžně vibrovaného betonu .........................................................38
17.3.2.3 Ukládání čerstvého betonu za nízkých a záporných teplot...............................................39
17.3.2.4 Ukládání čerstvého betonu v horkém a suchém prostředí ...............................................40
17.3.2.5 Ukládání samozhutnitelného betonu ............................................................................40
17.3.2.6 Ukládání a hutnění pohledového betonu.......................................................................40
17.3.2.7 Ukládání a hutnění mezerovitého betonu......................................................................41
17.3.2.8 Ukládání betonu pro speciální geotechnické práce .........................................................41

17.3.3 Ošetřování betonu ....................................................................................................................42

17.3.3.1 Všeobecně ...............................................................................................................42
17.3.3.2 Definice vnějších podmínek při ošetřování betonu .........................................................42
17.3.3.3 Ošetřování betonu za normálních podmínek .................................................................43
17.3.3.4 Ošetřování betonu za nízkých a záporných teplot ..........................................................43
17.3.3.5 Ošetřování betonu v horkém a suchém prostředí ..........................................................44
17.3.3.6 Specifika ošetřování některých betonů.........................................................................44

17.4 PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY ............................................................................................................... 45

17.4.1 Oprávnění k průkazním zkouškám..............................................................................................45
17.4.2 Provádění průkazních zkoušek ...................................................................................................45
17.4.3 Vyhodnocení výsledků průkazních zkoušek betonu ......................................................................46
17.4.4 Kontrolní postupy......................................................................................................................48
17.4.5 Odchylky obsahu složek betonu od receptury stanovené při průkazní zkoušce ...............................49

17.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY....................................................................... 49

17.5.1 Oprávnění ke kontrolním zkouškám............................................................................................49

17.5.1.1 Kontrolní zkoušky na betonárně ..................................................................................49
17.5.1.2 Kontrolní zkoušky na stavbě.......................................................................................49

17.5.2 Kontrolní zkoušky prováděné výrobcem betonu...........................................................................49
17.5.3 Kontrolní zkoušky prováděné na stavbě ......................................................................................50

17.5.3.1 Typy a četnost kontrolních zkoušek .............................................................................50
17.5.3.2 Záznam o kontrolních zkouškách čerstvého betonu na stavbě.........................................50
17.5.3.3 Kritéria hodnocení shody při kontrolních zkouškách .......................................................50

17.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY........................................................... 54

17.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ ............................................................................................................ 55

17.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ ....................................................................................... 55

17.8.1 Podklady pro odsouhlasení betonárny před zahájením prací .........................................................55
17.8.2 Přejímka betonu .......................................................................................................................55
17.8.3 Doklady o kvalitě složek betonu .................................................................................................56
17.8.4 Doklady o kvalitě betonu ...........................................................................................................56
17.8.5 Doklady o kvalitě betonu předkládané zhotovitelem.....................................................................56

17.9 OVĚŘOVÁNÍ KVALITY BETONU ZABUDOVANÉHO V KONSTRUKCÍCH A DÍLCÍCH .................. 57

17.9.1 Oprávnění ke kontrolním zkouškám............................................................................................57
17.9.2 Nedestruktivní zkoušky betonu a dílců zabudovaných v konstrukci ...............................................57
17.9.3 Zkoušky vlastností betonu na vzorcích vyjmutých z konstrukce ....................................................59

17.10 EKOLOGIE................................................................................................................................. 60

17.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ................................ 60

17.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY.......................................................................................... 60

17.13 PŘÍKLADY ZKOUŠEK ČERSTVÉHO BETONU ............................................................................. 61

17.13.1 Obyčejný beton ........................................................................................................................61
17.13.2 Samozhutnitelné betony - SCC ..................................................................................................61

4/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

PŘÍLOHA A (INFORMATIVNÍ) DOPORUČENÁ PÁSMA ZRNITOSTI PRO OBYČEJNÉ BETONY............ 66
PŘÍLOHA B (INFORMATIVNÍ) DOPORUČENÁ PÁSMA ZRNITOSTI PRO ČERPATELNÉ BETONY........ 69
PŘÍLOHA C (INFORMATIVNÍ) DOPORUČENÉ PÁSMO ZRNITOSTI PRO MEZEROVITÝ BETON ......... 70
PŘÍLOHA D
(INFORMATIVNÍ) DOPORUČENÁ PÁSMA ZRNITOSTI PRO SAMOZHUTNITELNÉ
PŘÍLOHA E BETONY............................................................................................................................ 71
PŘÍLOHA F (INFORMATIVNÍ) VLÁKNOBETON .................................................................................. 72
PŘÍLOHA G (INFORMATIVNÍ) POHLEDOVÉ BETONY......................................................................... 73
PŘÍLOHA H (INFORMATIVNÍ) ULTRAVYSOKOPEVNOSTNÍ BETONY (UHSC).................................... 87
(NORMATIVNÍ) ZKOUŠKA STANOVENÍ FILTRAČNÍ STABILITY ČERSTVÉHO
PŘÍLOHA I BETONU ........................................................................................................................... 89
(NORMATIVNÍ) STANOVENÍ OBJEMOVÝCH ZMĚN BETONU (SMRŠTĚNÍ A
PŘÍLOHA J BOBTNÁNÍ) – MODIFIKOVANÁ METODA PODLE ÖNORM B3329 ................................... 91
(NORMATIVNÍ) STANOVENÍ STATICKÉHO MODULU PRUŽNOSTI
PŘÍLOHA K Z DYNAMICKÉHO MODULU PRUŽNOSTI V TLAKU ZE ZKOUŠENÍ
ULTRAZVUKOVOU IMPULSOVOU METODOU................................................................... 93
PŘÍLOHA L (INFORMATIVNÍ) ZÁZNAM O KONTROLNÍCH ZKOUŠKÁCH ČERSTVÉHO BETONU
PŘÍLOHA M PŘI PŘEJÍMCE NA STAVBĚ .............................................................................................. 96
(NORMATIVNÍ) ZKOUŠKA MRAZUVZDORNOSTI NEKONSTRUKČNÍCH BETONŮ ........... 97
PŘÍLOHA N
PŘÍLOHA O (NORMATIVNÍ) MEZNÍ HODNOTY PRO STUPNĚ CHEMICKÉHO PŮSOBENÍ
ROSTLÉ ZEMINY A PODZEMNÍ VODY.............................................................................. 99
(INFORMATIVNÍ) KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ PLÁN (KZP) BETONÁŽE ......................... 100
(INFORMATIVNÍ) TECHNOLOGICKÝ PŘEDPIS BETONÁŽE........................................... 104

5/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Seznam zkratek

AZL akreditovaná zkušební laboratoř betonu přípustná
Dmax maximální jmenovitá horní mez frakce kameniva betonu přípustná
Dlower nejmenší velikost D horního síta pro nejhrubší frakci kameniva
podle specifikace betonu
Dupper největší velikost D horního síta pro nejhrubší frakci kameniva
podle specifikace betonu
ČSN česká technická norma
ČSN P česká technická norma
eDAP elektronická knihovna dokumentů a předpisů
EN evropská technická norma
HSC vysokopevnostní beton (high strength concrete)
UHSC ultravysokopevnostní beton (ultra high strength concrete)
ISO mezinárodní technická norma
KZ kontrolní zkouška
KZP kontrolní a zkušební plán
MCB mezerovitý beton
n nekonstrukční betony
PB pohledový beton
PD projektová dokumentace
PZ průkazní zkouška
SCC samozhutnitelný beton (self compacting concrete)
SŘV systém řízení výroby
SŽ Správa železnic, státní organizace
TDS technický dozor stavebníka
TP technické podmínky
TKP technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TePř technologický předpis
ZTP zvláštní technické podmínky

6/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.1 ÚVOD

17.1.1 VŠEOBECNĚ

17.1.1.1 Pojmy a ustanovení

Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP
- Všeobecně, ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404 a ČSN EN 13670 v aktuálním znění.

a) Objednatel betonu: objednatelem betonu může být zhotovitel stavby nebo jeho
podzhotovitel.

b) Výrobce betonu: osoba nebo organizace vyrábějící čerstvý beton, která má příslušná
oprávnění k jeho výrobě.

c) Podmínky prostředí: podmínky, které působí na výrobu, dopravu a zpracování
čerstvého betonu a na tuhnutí a tvrdnutí betonu.

17.1.1.2 Výklad TKP kapitoly 17

(1) Tato kapitola se musí vykládat a chápat ve smyslu ustanovení, definic, pokynů
a doporučení uvedených v TKP Kapitola 1 - Všeobecně. Současně je třeba dodržovat
platné české technické normy.

(2) Informativní a doporučující ustanovení ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404, ČSN 73 6131
a ČSN EN 13670 je nutno považovat za závazná pokud TKP, TP nebo zadávací podmínky
nestanoví jinak.

(3) V případě rozporu mezi TKP, českými technickými normami základními i souvisejícími
jsou rozhodující kritéria a ustanovení TKP.

17.1.1.3 Základní technické předpisy

(1) Pro výrobu betonů od třídy C 8/10 platí ustanovení ČSN EN 206+A2, od třídy C -/5
a C -/7,5 platí ustanovení ČSN P 73 2404.

(2) Pro výrobu nekonstrukčních betonů platí ustanovení ČSN 73 6131 a této kapitoly TKP.

(3) Požadavky na beton jsou kodifikovány v ustanovení ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404.

(4) Pro provádění stříkaného betonu platí ustanovení ČSN EN 14487-1 a ČSN EN 14487-2
a TKP kapitola 20 - Tunely.

(5) Všichni účastníci stavebních prací jsou povinni respektovat ustanovení všech
souvisejících platných ČSN, pokud nejsou v rozporu s výše uvedenými normami.

17.1.1.4 Rozsah platnosti

(1) Požadavky uvedené v této kapitole TKP platí pro obyčejný beton, který má po vysušení
objemovou hmotnost v rozmezí 2000 kg/m3 – 2600 kg/m3.

(2) Tato kapitola TKP platí i pro betony pro speciální geotechnické práce, čerpatelný,
mezerovitý drenážní beton, vysokopevnostní a ultravysokopevnostní a nekonstrukční
betony.

(3) Ustanovení této kapitoly TKP mohou být použita i pro těžký nebo lehký beton v souladu
s ustanoveními ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404 a jsou pro konkrétní případy řešeny
v TePř.

17.1.1.5 Životnost betonu a konstrukcí

(1) Návrhová životnost betonových staveb je stanovena v TKP kapitola 18 – Betonové mosty
a konstrukce v příloze A.

7/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.1.2 LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY NA BETON

17.1.2.1 Požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a souvisejícího nařízení vlády
č. 163/2002 Sb.

V souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění a nařízení vlády č. 163/2002
Sb. v platném znění je výrobce povinen prokazovat shodu u vybraných stavebních výrobků.
Přehled těchto výrobků je uveden v příloze č. 2 tohoto nařízení vlády.

Betony třídy C 12/15 a vyšší:

(1) V souladu s požadavky Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v platném znění musí být
u betonů třídy C 12/15 a vyšších tříd prokazována shoda postupem uvedeným v § 6
tohoto nařízení vlády, tj. posouzení systému řízení autorizovanou osobou (nelze
nahrazovat certifikátem systému managementu dle ČSN EN ISO 9001:2016). Systém
prokázání shody dle § 6 nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v platném znění může být
nahrazen jeho vyšším stupněm, tj. posouzením shody dle § 5 – certifikace výrobku podle
toho nařízení vlády.

(2) Vyšším stupněm systému řízení výroby betonu je u výrobce zavedený a certifikovaný
systém managementu kvality dle ČSN EN 9001:2016. Průkazem o zavedeném systému
managementu kvality v prováděcí organizaci je certifikát vydaný certifikačním orgánem
pro výrobu transportního betonu. Platnost certifikátu na systém managementu kvality je
časově omezena a musí být periodicky obnovována.

(3) Na základě dokladu o posouzení systému řízení výroby autorizovanou osobou vydává
výrobce prohlášení o shodě.

17.1.3 SYSTÉM ŘÍZENÍ VÝROBY BETONU

Výrobce betonu vyrábějící beton dle ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 musí mít zavedený
systém řízení výroby minimálně v rozsahu uvedeném příloze 3 nařízení vlády 163/2002 Sb.
v platném znění a kap. 9 ČSN EN 206+A2 a kap. 9 ČSN P 73 2404. O souladu systému řízení
výroby s požadavky nařízení vlády a příslušných norem vydává autorizovaná osoba certifikát
systému řízení výroby. Autorizovaná osoba pravidelně dozoruje zavedený systém řízení výroby.

Tyto požadavky se vztahují i na nekonstrukční betony.

Požadavek na systém řízení výroby ve smyslu ustanovení ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404
a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v platném znění je povinný u výrobců betonu třídy C 12/15
a vyšší. U betonů tříd C 8/10 a nižší není striktně vyžadován.

17.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

17.2.1 POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ SLOŽKY BETONU

17.2.1.1 Všeobecně

(1) Výrobce betonu musí používat materiály, na které dodavatel vydal doklad v souladu
s požadavky Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011 v platném znění
nebo Nařízení vlády 163/2002 Sb. v platném znění.

(2) Konkrétně se jedná o tyto dokumenty:

- Prohlášení o vlastnostech, jestliže prokazování shody se provádí dle Nařízení
evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011 v platném znění.

- Prohlášení o shodě, jestliže prokazování shody se provádí dle Nařízení vlády 163/2002
Sb. v platném znění.

8/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.2.1.2 Cement

(1) Cement musí splňovat požadavky ČSN EN 197 – 1 ed. 2, v případě speciálních cementů
nezahrnutých v této normě požadavky příslušné evropské, národní normy či podnikové
normy výrobce.

(2) U cementů mimo rámec ČSN EN 197 – 1 ed. 2 či jiných platných technických norem musí
být vydáno autorizovanou osobou stavebně technické osvědčení na výrobek ve smyslu
§ 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v platném znění, kterým se osvědčuje vhodnost
technických vlastností výrobku ve vztahu k úloze výrobku ve stavbě.

(3) Druhy cementů použitelné pro jednotlivé druhy betonů dle stupně vlivu agresivity
prostředí (SVP) viz Tabulka 1 této kapitoly TKP.

Tabulka 1 – Druhy cementů použitelné pro betony vystavených různým stupňům vlivu
prostředí

Druh betonu Druh cementu

betony pro betonové a železobetonové CEM I portlandský cement, CEM II portlandský
konstrukce a výrobky bez nebezpečí koroze a cement směsný, CEM III vysokopecní,
narušení (stupeň X0)
CEM I portlandský cement, CEM II portlandský
betony pro betonové a železobetonové cement směsný, CEM III vysokopecní,
konstrukce a výrobky s vlivem prostředí
(stupeň XC1 až XC4) CEM I portlandský cement, CEM II portlandský
cement směsný, CEM III vysokopecní,
betony pro betonové a železobetonové
konstrukce a výrobky s vlivem prostředí CEM I portlandský cement, CEM II portlandský
(stupeň XD1 až XD3) cement směsný

betony pro betonové a železobetonové CEM I portlandský cement, CEM II portlandský
konstrukce a výrobky s vlivem prostředí cement směsný
(stupeň XF1 a XF3)
CEM II portlandský cement směsný struskový
betony pro betonové a železobetonové nebo popílkový, CEM III vysokopecní
konstrukce a výrobky s vlivem prostředí
(stupeň XF2 a XF4) CEM II portlandský cement směsný struskový
nebo popílkový, CEM III vysokopecní, (pro
betony pro betonové a železobetonové všechny typy chemického působení dle
konstrukce a výrobky s vlivem prostředí tabulky 2 ČSN EN 206+A2 kromě působení
(stupeň XA1) v síranovém prostředí)
Pro síranové prostředí síranovzdorný cement
betony pro betonové a železobetonové např. CEM III/B 32,5 N-LH/SR
konstrukce a výrobky s vlivem prostředí
(stupeň XA2 až XA3)

(4) Betony pro předpínané konstrukce - CEM I portlandský cement

(5) Betony pro masivní betonové a železobetonové konstrukce - Cement s nízkým vývinem
hydratačního tepla, např. CEM III-B dle ČSN EN 197-1 ed.2, ČSN EN 14216 ed.2

(6) Pro speciální konstrukce stanovuje požadavky na cement dokumentace, pokud nejsou
specifikovány v této kapitole nebo v ostatních kapitolách TKP, které pojednávají
o jednotlivých konstrukcích, příp. v TePř.

17.2.1.3 Kamenivo
(1) Pro dodávání hutného kameniva do betonu platí požadavky uvedené ČSN EN 12620+A1.

9/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Požadavky na hutné kamenivo pro výrobu betonu jsou uvedeny v čl. 5.1.3. a 5.2.3 ČSN
EN 206+A2 a v čl. 5.1.3 a 5.2.3 ČSN P 73 2404.

(3) Pro betony s předpokládanou životností konstrukce 100 let musí kamenivo splňovat
požadavky uvedené v Tabulce F.1.2 Přílohy F ČSN P 73 2404.

(4) Kamenivo obsahující formy SiO2 reagující na působení alkálií nesmí být použito pro
výrobu betonu. Výrobce betonu musí předložit důkazní materiál o tom, že používané
kamenivo nevykazuje pozitivní reakci s alkáliemi. Postupuje se v souladu s ustanovením
čl. 5.2.3.5 ČSN EN 206+A2 a čl. 5.2.3.5 ČSN P 73 2404.

(5) Pro použití regenerovaného kameniva platí ustanovení čl. 5.2.3.3 ČSN EN 206+A2.

(6) Pro použití recyklovaného o kameniva platí ustanovení čl. 5.2.3.4 ČSN EN 206+A2.

(7) Recyklované kamenivo z betonu lze použít pro nekonstrukční betony a obyčejné betony
do pevnostní třídy C 16/20.

(8) Směs kameniva široké frakce větší než 0/8 mm, která splňuje požadavky ČSN
EN 12620+A1 lze použít pro betony do pevnostní třídy C 12/15 a nižší.

(9) Drobné kamenivo do betonů pro konstrukce, které jsou vystaveny vlivu prostředí XF1
až XF4 dle ČSN EN 206+A2 nesmí obsahovat více než 1 % hmotnostní slídy; maximální
obsah odplavitelných částic (propad sítem 0,063 mm) nesmí přesáhnout 1,5 %.

17.2.1.4 Záměsová voda

(1) Záměsová voda pro výrobu betonu musí splňovat požadavky ČSN EN 1008.

(2) Použití recyklované vody se řídí ustanoveními čl. 5.2.4 ČSN EN 206+A2 a čl. 5.2.4 ČSN
P 73 2404.

(3) Pro výrobu betonů, které budou vystaveny vlivu prostředí XF1–XF4 a pro pohledové
betony, nesmí být jako záměsová voda použita recyklovaná voda.

17.2.1.5 Přísady

(1) Pro přísady do betonu platí ustanovení ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404 a ČSN
EN 934-2+A1 event. ČSN EN 934-1 (přísady, které nepokrývá ČSN EN 934-2+A1).

(2) Vhodnost použití přísad event. kombinace přísad musí být doložena průkazními
zkouškami (viz čl. 17.4 této kapitoly TKP) a výsledky kontrolních zkoušek z výroby za
poslední 3 měsíce. Při výrobě betonů je třeba preferovat odzkoušené a v praxi ověřené
přísady.

(3) Zásady pro používání přísad jsou uvedeny v čl. 5.2.6 ČSN EN 206+A2 a čl. 5.2.6 ČSN
P 73 2404.

(4) Při používání přísad je nezbytné zajistit přesnost a způsob dávkování. Dávka přísady
nesmí překročit hodnotu doporučenou výrobcem.

(5) Pro zpomalení tuhnutí a prodloužení doby zpracovatelnosti čerstvého betonu lze užít
přísady zpomalující tuhnutí, pokud je to specifikováno v dokumentaci stavby nebo to
vyžaduje technologie betonáže. Při používání plastifikačních přísad je třeba vzít v úvahu
jejich vedlejší účinky na vlastnosti čerstvého betonu (zpomalení, urychlení počátku
tuhnutí či provzdušnění čerstvého betonu) v závislosti na klimatických podmínkách.

17.2.1.6 Příměsi

(1) Používání příměsí se řídí ustanoveními čl. 5.1.6 a čl. 5.2.5 ČSN EN 206+A2 a čl. 5.1.6
a 5.2.5 ČSN P 73 2404.

(2) Příměsi musí splňovat požadavky příslušných materiálových norem, konkrétně:

- popílek: ČSN EN 450-1,

- křemičitý úlet: ČSN EN 13263-1+A1,

10/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

- mletá granulovaná vysokopecní struska: ČSN EN 15167-1,

- jemně mletý vápenec: ČSN 72 1220,

- fillery z kameniva: ČSN EN 12620+A1.

(3) Použití příměsí ovlivňuje požadavky na dávku záměsové vody nezbytnou k dosažení
požadované konzistence, a proto je použití příměsí obvykle kombinováno s použitím
plastifikačních přísad.

(4) Příměsi se mohou přidávat do betonu v takovém množství, které neovlivní nepříznivě
trvanlivost betonu a negativně neovlivní korozi ocelové výztuže. V případě použití
kombinace více typů aktivních příměsí jako částečné náhrady cementu musí být
průkazními zkouškami prokázány všechny potřebné ekvivalentní vlastnosti betonu
(zejména trvanlivost pro jednotlivé stupně agresivity prostředí) dle jeho specifikace při
srovnání s referenčním betonem vyrobeným bez příměsí.

(5) Pro stanovení vodního součinitele je možné započítat část hmotnosti jednotlivých příměsí
s využitím tzv. k-hodnoty. Postupuje se dle čl. 5.2.5.2 ČSN EN 206+A2. Pro příměsi, kde
není stanovena k-hodnota nebo v případě použití příměsí prokazatelně vyšší aktivity je
možné experimentálně stanovit k-hodnotu pro tuto příměs či směs příměsí a následně
tuto hodnotu použít pro výpočet vodního součinitele.

17.2.1.7 Vlákna

(1) Používání vláken se řídí ustanoveními čl. 5.1.7 a čl. 5.2.7 ČSN EN 206+A2.

(2) Vlákna musí splňovat požadavky příslušných materiálových norem, konkrétně:

- ocelová vlákna: ČSN EN 14889-1,

- polymerová vlákna: ČSN EN 14889-2.

17.2.2 POŽADAVKY NA BETON

17.2.2.1 Všeobecně

(1) V tomto článku jsou uvedeny požadavky vztahující se na obyčejné betony i na ostatní
typy betonů.

(2) Další specifické požadavky na ostatní typy betonů jsou uvedeny v samostatných článcích
této kapitoly TKP konkrétně v čl. 17.2.4 až 17.2.9.

(3) Základní požadavky na beton pro danou konstrukci musí být specifikovány v projektové
dokumentaci. Kompletní specifikace musí být uvedena v technologickém předpisu
zpracovaném zhotovitelem stavby. Jedná se o požadavky z hlediska:

- zpracování a ukládání čerstvého betonu,

- pevnostních parametrů,

- trvanlivosti,

- vlivu na výztuž,

- další požadavky.

17.2.2.2 Požadavky na složení betonů

(1) Složení betonů musí respektovat požadavky uvedené v ČSN EN 206+A2 a ČSN
P 73 2404, požadavky z hlediska zpracování (konzistence, rychlost tuhnutí) a v případě,
že se jedná o požadavky v této normě nespecifikované, tak platí ustanovení příslušného
článku této kapitoly TKP a projektové dokumentace.

(2) Cement – musí splňovat požadavky pro daný stupeň vlivu prostředí - viz Tabulka 1 této
kapitoly TKP a pro daný druh betonu viz č. 17.2.1.2 této kapitoly TKP.

11/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Kamenivo – musí splňovat požadavky pro daný stupeň vlivu prostředí a daný druh
betonu viz čl. 17.2.1.3 této kapitoly TKP.

- Složení směsi kameniva - křivka zrnitosti může být plynulá nebo přetržitá
s definovanou maximální jmenovitou horní mezí frakcí kameniva, která se stanoví
podle ČSN EN 206+A2 čl. 5.2.3.1 a Přílohy F.

- Pro obyčejné betony s hutným kamenivem jsou doporučené křivky zrnitosti pro
maximální jmenovitou horní mez frakce kameniva Dmax 4 mm – 8 mm – 11 mm –
16 mm – 22 mm – 32 mm viz Obr. A.1 až A.6 Příloha A této kapitoly TKP.

- Směs kameniva pro betony třídy C 20/25 a vyšších musí obsahovat minimálně jednu
frakci drobného kameniva a minimálně dvě frakce hrubého kameniva, u betonu tříd
nižších lze použít směs kameniva z jedné frakce drobného a jedné frakce hrubého
kameniva.

- Maximální velikost zrna kameniva Dmax pro železobetonové konstrukce musí vycházet
z požadavků konkrétní projektové dokumentace s ohledem na uspořádání vyztužení
konstrukce (zejména světlá vzdálenost prutů výztuže) a jejího krytí.

- Při betonování hustě vyztužených konstrukcí musí být před betonáží ověřena
schopnost čerstvého betonu vyplnit celý objem konstrukce s ohledem na zvolenou
maximální velikost zrna kameniva. Současně musí být zohledněn tvarový index zrn
hrubého kameniva.

(4) Záměsová voda - musí splňovat požadavky uvedené v čl. 17.2.1.4 této kapitoly TKP.
V celkové dávce vody se musí zohlednit množství vody obsažené v tekutých přísadách při
jejich dávkování vyšším než 3 l/m3 betonu. Při výrobě je nezbytné zohlednit i vodu
obsaženou ve vlhkém kamenivu, především drobném.

(5) Přísady - musí odpovídat požadavkům uvedeným v čl. 17.2.1.5 této kapitoly TKP.
Množství přísady nesmí překročit doporučenou dávku výrobcem. Dávka přísady se
dávkuje v procentech z hmotnosti cementu a v receptuře uvádí v kg/m3 betonu.

(6) Příměsi - musí odpovídat požadavkům uvedeným v čl. 17.2.1.6 této kapitoly TKP.

(7) Celkový obsah jemných podílů v betonu - jemné podíly v betonu tvoří cement, příměsi
a jemné podíly drobného kameniva pod 0,25 mm. V případě zvýšených
a konkretizovaných požadavků na negativní objemové změny (smrštění) betonu je nutné
objem jemných podílů včetně dávek cementů experimentálně ověřit rozšířenými
průkazními zkouškami.

- Doporučený obsah jemných částic pro různé typy betonů a maximální jmenovitou
horní mez frakce kameniva Dmax viz Tabulka 2 této kapitoly TKP.

(8) Beton musí být navržen tak, aby nedocházelo k jeho rozměšování, segregaci těžších
složek, k vystupování vody na povrch betonu v konstrukci (pocení, krvácení betonu)
a bylo dosaženo maximální hutnosti.

(9) Složení betonů musí být ověřeno průkazními zkouškami (podrobně viz čl. 17.4 této
kapitoly TKP).

(10) Doporučené požadavky na minimální třídu betonu, limitní hodnoty vodního součinitele,
množství cementu, mrazuvzdornost kameniva v betonu dané třídy a pro daný stupeň
vlivu prostředí pro betony s předpokládanou životností 50 let viz Tabulka 3 této kapitoly
TKP; pro betony s předpokládanou životností 100 let jsou tyto požadavky závazné
viz Tabulka 4 této kapitoly TKP.

12/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 2 – Obsah jemných částic v betonech různých typů

Obsah jemných částic do 0,25 mm v kg/m3

Typ betonu Dmax 8 mm 16 mm 22 mm 32 mm
těžené kamenivo 520 ≥ 460 ≥ 410 ≥ 400
čerpatelný drcené kamenivo ≥ 600 ≥ 490 ≥ 440
(beton s požadavkem ≥ 550 ≥ 500 ≥ 475 -
na čerpatelnost) ≥ 575 ≥ 550 ≥ 525 -
samozhutnitelný max. 600 max. 560 -
pohledový max. 625 -
vysokopevnostní

13/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 3 – Doporučené limitní požadavky na vybrané složky betonu, požadavky na minimální třídy betonu dle stupně vlivu prostředí -
předpokládaná životnost 50 let

CHARAKTERISTIKA STUPNĚ BEZ KOROZE ZPŮSOBENÁ KOROZE CHLORIDY PŮSOBENÍ MRAZU A CHEMICKY
VLIVU PROSTŘEDÍ NEBEZPČÍ KARBONATACÍ JINÝMI NEŽ ROZMRAZOVÁNÍ AGRESIVNÍ
PROSTŘEDNÍ
KOROZE Z MOŘSKÉ VODY

Stupeň vlivu prostředí dle ČSN EN X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3
206+A2 a ČSN P 73 2404
I. POŽADAVKY NA TŘÍDU BETONU
Minimální třída betonu (pro
obyčejné a těžké betony) Dle C C C C C C C C C C C C C C

PD 16/20 16/20 20/25 25/30 25/30 25/30 30/37 25/30 25/30 25/30 30/37 25/30 25/30 30/37
1)
3)

II. Požadavky na složení betonu

Maximální vodní součinitel -- 0,65 0,60 0,55 0,50 0,55 0,50 0,45 0,552) 0,55 0,50 0,45 0,55 0,50 0,45
260 300 3004) 3204) 3404) 300 320 360
Minimální obsah cementu [kg/m3] -- 280 280 300 300 300 320

Zvláštní požadavky na cement -- -- -- -- -- -- -- --- --- --- --- --- -- Cement podle

Tabulky 1 této

kapitoly TKP

Požadavky na kamenivo -- -- -- -- -- -- -- --- Dostatečně mrazuvzdorné dle --- --- ---

12620+A1

Mrazuvzdornost kameniva dle F2 F2 F1 F1
ČSN EN 12620 +A1

1) Pokud se vyskytuje pouze vliv XD3 a XF je vyloučen, lze použít minimální třídu betonu C 25/30.
2) Pro nosné konstrukce mostů se připouští vodní součinitel max. 0,5.
3) Pevnosti v tlaku odpovídající C 30/37 lze předepsat v případě použití síranovzdorných cementů a směsných cementů až po 90 dnech tvrdnutí.
4) Nepřipouští se použití popílku.

14/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 4 – Závazné limitní požadavky na vybrané složky betonu, požadavky na minimální třídy betonu dle stupně vlivu prostředí -
předpokládaná životnost 100 let

Stupeň vlivu prostředí dle ČSN EN X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3
206+A2 a ČSN P 73 2404
C C C C C C C C C C C C C
I. POŽADAVKY NA TŘÍDU BETONU 25/30 25/30 30/37 25/30 25/30 30/37 25/30 25/30 25/30 30/37 25/30 25/30 30/37

Minimální třída betonu (pro Dle C 1) 3)

obyčejné a těžké betony) PD 20/25

II. Požadavky na složení betonu

Maximální vodní součinitel -- 0,65 0,60 0,55 0,50 0,55 0,50 0,45 0,552) 0,50 0,50 0,45 0,55 0,50 0,45
260 280 280 300 300 300 320 300 3004) 3204) 3404) 300 320 360
Minimální obsah cementu [kg/m3] --

Zvláštní požadavky na cement -- -- -- -- -- -- -- --- --- --- --- --- -- Cement podle

Tabulky 1 této

kapitoly TKP

Požadavky na kamenivo -- -- -- -- -- -- -- --- Dostatečně mrazuvzdorné dle --- --- ---

12620+A1

Mrazuvzdornost kameniva dle F2 F2 F1 F1
ČSN EN 12620 +A1

15/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.2.3 POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ ČERPATELNOSTI BETONU

Pro zajištění dobré čerpatelnosti betonu se doporučuje:

- Používat křivku zrnitosti kameniva, která leží v doporučeném pásmu zrnitostí podle
Obr. B.1 (maximální jmenovitá horní mez frakce kameniva Dmax=16 mm) a Obr. B.2
(Dmax=22 mm) Přílohy B této kapitoly TKP.

- Zajistit, aby největší rozměr zrna kameniva byl maximálně 1/3 průměru potrubí,
kterým je beton čerpán. V návrhu křivek zrnitosti směsi kameniva je nutné zohlednit
tvarový index zrn hrubého kameniva nad 11 mm.

- Použít takové množství cementu, aby spolu s příměsemi a jemnými podíly v kamenivu
byla dosažena hodnota viz Tabulka 2 této kapitoly TKP. Při menším množství jemných
podílů se zvětšuje možnost ucpání potrubí, při větším se snižuje pohyblivost čerstvého
betonu a zvyšuje tlak v čerpadle.

- Tvarový index hrubého kameniva frakce 8/16 resp. 11/22 mm, by neměl být vyšší
než 18 %. Pro hrubé frakce je vhodnější užití těžených kameniv.

- Modul zrnitosti podle použitého hrubého zrna je důležitým kritériem hodnocení
čerpatelnosti čerstvého betonu. Při hrubém zrnu Dmax=16 mm nesmí být modul
zrnitosti větší než 4,3; pro Dmax=22 mm pak 4,8.

- Při použití plastifikačních přísad, které mívají omezenou dobu účinnosti (účinnost musí
být uvedena výrobcem přísady a ověřena při průkazní zkoušce a provozním ověřením
před betonáží za předpokládaných klimatických podmínek), je nutno přidat tyto
přísady do betonu až těsně před jeho uložením nebo volit jiné ověřené opatření (např.
kombinace dvou plastifikačních přísad, rozdělení dávky apod.). Tím se plně využije
plastifikační účinek přísad. Beton musí být následně v autodomíchávači dobře
promíchán (doba míchání minimálně 5 min. za zvýšených otáček bubnu). Tento
postup je možný pouze na základě souhlasu TDS a musí být ověřen poloprovozní
zkouškou, provedenou v místě ukládání betonu za účasti technologa dodavatele
betonu.

- Při použití provzdušňovacích přísad při provzdušnění čerstvého betonu do 5 % lze
snížit obsah jemných podílů o 10 kg/m3.

17.2.4 POŽADAVKY NA SAMOZHUTNITELNÉ BETONY (SCC)

17.2.4.1 Definice

(1) Samozhutnitelný beton je vícesložkový kompozitní silikátový systém, jehož hlavními
složkami jsou portlandský cement, drobné kamenivo, hrubé kamenivo o vysoké pevnosti
a vedlejšími složkami jsou jemné podíly do 0,25 mm o vysokém specifickém povrchu,
látky upravující viskozitu a odměšování vody – superplastifikační a stabilizační přísady.

(2) Pro samozhutnitelné betony je charakteristická vysoká tekutost a pohyblivost čerstvého
betonu, která umožňuje jejich ukládání do konstrukce s minimálním nebo žádným
zhutněním. Vysoká tekutost, pohyblivost a odolnost proti rozměšování čerstvého betonu
umožňuje dokonalé vyplnění bednění i složitých tvarů.

(3) Vysoká tekutost čerstvého betonu a vysoká odolnost proti segregaci je dosahovaná
přidáním vhodné superplastifikační přísady, jemných podílů, limitovaným objemem
hrubého kameniva v jednotce betonu a nízkým vodním součinitelem.

17.2.4.2 Všeobecně

(1) Pro průkazní a kontrolní zkoušky, specifikaci betonu včetně požadavků na dopravu
a ukládání čerstvého betonu platí příslušné články této kapitoly TKP není-li v čl. 17.2.4.2
až 17.2.4.5 uvedeno jinak.

16/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Označování – výrobce betonu je povinen uvést před třídou betonu zkratku SCC (např.
SCC – C 30/37).

(3) Výrobce je povinen předložit certifikát systému řízení výroby, přičemž je nutné, aby
obsahoval ustanovení týkající se SCC.

17.2.4.3 Složky samozhutnitelného betonu

(1) Cementy – doporučuje se cement portlandský CEM I.

(2) Kamenivo – optimální je použití kameniva s Dmax=16 mm (při použití těženého hrubého
kameniva s tvarovým indexem menším než 15 % je možná i frakce Dmax=22 mm, směs
kameniva by měla vyhovovat plynulé křivce zrnitosti např. podle Fullera.

(3) Tvarový index hrubého kameniva by neměl být vyšší než 18 %.

(4) Záměsová voda – voda pro výrobu betonu musí splňovat požadavky ČSN EN 1008.
Nesmí být použita voda recyklovaná či regenerovaná voda.

(5) Přísady – jsou používány superplastifikační přísady na bázi polykarboxylátů či
polykarboxylesterů s redukcí záměsové vody min. 25 %, případně stabilizační přísady,
které slouží k zamezení segregace či bleedingu čerstvého betonu při dopravě a ukládání.

(6) Příměsi – do samozhutnitelných betonů se používají jemnozrnné příměsi velikosti pod
0,25 mm. Používání příměsí se řídí ustanoveními čl. 5.1.6 a čl. 5.2.5 ČSN EN 206+A2
a ČSN P 73 2404. Používají se minerální moučky, jemně mleté vápence, vysokoteplotní
popílky, křemičité úlety, jemně mleté vysokopecní granulované strusky.

17.2.4.4 Složení samozhutnitelného betonu

(1) Obsah jemných podílů – jemné podíly zahrnují cement a anorganické jemnozrnné aktivní
či pasivní příměsi. Jejich množství závisí na maximální jmenovité horní mezi frakce
kameniva. Obsah jemných podílů pro nejčastěji používané maximální jmenovité horní
meze frakce kameniva je uveden v Tabulce 2 této kapitoly TKP.

(2) Množství cementového tmele – přebytek cementového tmele v betonu se má pohybovat
v rozmezí 1,05 až 1,30 z objemu mezer ve směsi kameniva. Do objemu cementového
tmele je třeba zahrnout kromě objemu cementu i objem jemných částic pod 0,25 mm.

(3) Složení směsi kameniva – maximální jmenovitá horní mez frakce kameniva vychází
z požadavků projektové dokumentace či technologického předpisu. Pro samozhutnitelné
betony se požaduje plynulá křivka zrnitosti. Doporučený obor zrnitosti kameniva pro SCC
je znázorněn na Obr. D.1 a D.2 Přílohy D této kapitoly TKP.

(4) Typ a množství přísad musí být ověřeno při průkazních zkouškách. Nesmí být překročena
limitní dávka doporučená výrobcem.

17.2.4.5 Požadavky na vlastnosti samozhutnitelných betonů

(1) Požadavky na minimální třídu betonu, množství cementu, mrazuvzdornost kameniva
v betonu dané třídy a pro daný stupeň vlivu prostředí jsou uvedeny v Tabulce 3 a 4 této
kapitoly TKP.

(2) Je nutné ověřit kompatibilitu systému cement – přísada(y) – příměsi zejména z hlediska
odolnosti proti krvácení, segregaci či falešnému tuhnutí betonu. Krvácení (tzv. bleeding)
betonu je sedimentace cementových zrn ve vodné suspenzi společně s kamenivem,
přičemž se na povrchu čerstvého betonu vytvoří vrstva relativně čisté vody.

(3) Jsou-li na samozhutnitelný beton kladeny jiné specifické požadavky na vlastnosti
v čerstvém stavu jako např. průchod silně vyztuženými oblastmi, či odolnost proti
segregaci, tak je nutné předepsat další zkoušky včetně jejich klasifikace dle kap. 4.2.2
ČSN EN 206+A2.

17/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.2.5 POŽADAVKY NA POHLEDOVÉ BETONY (PB)

17.2.5.1 Definice

(1) Jako pohledový beton jsou označovány viditelné povrchy monolitické betonové
konstrukce nebo prefabrikovaného betonového dílce, u kterých je požadován specifický,
předem definovaný vzhled tohoto povrchu.

(2) Specifickým, předem definovaným vzhledem se rozumí soubor viditelných znaků
(zpravidla geometrický tvar, struktura a textura povrchu, barva), které vyjadřují
autorský záměr projektanta, popř. architekta v souladu s požadavky investora
vycházejícími z dohodnutého technického předpisu. Pohledový beton může mít obecně
velmi různorodý vzhled, a to zejména při použití zvláštních bednění, při použití čerstvého
betonu speciálního složení, nebo v důsledku použití speciálních technologií dodatečné
úpravy povrchu.

(3) Označování – výrobce betonu je povinen uvést před třídou betonu zkratku PB (např.
PB1 – C 30/37).

17.2.5.2 Požadavky na pohledový beton

(1) Specifikace pohledového betonu je soubor kritérií definující vlastnosti pohledového
betonu stanovený s odkazem na dokument Technická pravidla ČBS 03 - Pohledový
beton.

(2) Specifikace pohledového betonu musí být uvedena v PD (zadávací dokumentace stavby).

(3) Vlastnosti a specifikace pohledového betonu musí být předem definované jako nutný
podklad pro plánování, výběrové řízení a provedení konstrukcí z pohledového betonu.

(4) Klasifikace pohledového betonu je Technickými pravidly ČBS 03 zavedena v podobě 5
tříd pohledového betonu (PB0 až PB3 a PBS). Základní požadavky na jednotlivé třídy
pohledového betonu viz Tabulka F.1 Přílohy F této kapitoly TKP. Další návaznosti
a upřesnění jsou uvedené v TP ČBS 03.

(5) Pokud se nedodrží některá z uvedených kritérií, pak je odstranění závad povinné tehdy,
pokud má takové nedodržení za následek ztrátu celkového dojmu ze vzhledu
pohledového betonu, který byl odsouhlasen před zahájením díla.

(6) Celkový dojem vzhledu pohledového betonu se posuzuje z odstupu odpovídajícího
vzdálenosti, z níž budou na povrch předmětné betonové konstrukce obvykle pohlížet její
následní uživatelé. Samotné posuzování nesmí probíhat krátce po odbednění, ale vždy
s časovým odstupem, aby posuzované konstrukce byly vyzrálé s přibližně stejnou
vlhkostí.

(7) Ke specifikaci základních požadavků - viz Tabulka F.1 Přílohy F této kapitoly TKP mohou
v jednotlivých případech posloužit i referenční stavby. K přesnému stanovení kritérií jsou
ale vždy vhodnější zkušební konstrukce uznané jako referenční, provedené přímo na
příslušné stavbě.

(8) Pro pohledový beton třídy PB3 a PBS je nezbytné zhotovit zkušební plochy a zajistit, aby
jejich posuzování bylo provedeno smluvními partnery a došlo mezi nimi ke shodě na
reálně dosažitelném vzhledu.

17.2.5.3 Složky a složení pohledového betonu

(1) Doporučeno používat taková složení betonu, která při menších rozptylech kvality,
množství vstupních materiálů a homogenity jejich zamíchání nevyvolávají podstatné
změny vzhledu pohledových ploch.

(2) Obsah jemných částic do 0,25 mm – doporučený obsah pro standardní vibrované
betony s maximální velikostí zrna kameniva 22 mm – viz Tabulka 2 této kapitoly
TKP.

18/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Vodní součinitel – maximální hodnota vodního součinitele je 0,54. Při kolísání
hodnoty vodního součinitele o více než ± 0,02 může docházet k odchylkám
v barevném odstínu betonu.

(4) Kamenivo – používání recyklovaného ani regenerovaného kameniva je nepřípustné.

(5) Záměsová voda – používání recyklované (např. kalové) vody je nepřípustné.

(6) Příměsi – nedoporučuje se použití elektrárenských popílků.

(7) Složky betonu – při provádění jednotlivých samostatných celků z pohledového
betonu není dovoleno měnit druh ani lokalitu cementu a kameniv.

(8) Konzistence čerstvého betonu – musí být stanovena před zahájením betonáže
s ohledem na použitou technologii ukládání a hutnění.

(9) Doporučená konzistence měřená sednutím kužele by měla být v rozmezí S3 až S4.
Konzistence by se při dodávce čerstvého betonu neměla lišit o více než ±20 mm od
dohodnuté hodnoty.

(10) K požadovaným standardním zkouškám konzistence pro třídy pohledového betonu PBS,
popřípadě i PB3 dle Přílohy F této kapitoly TKP jsou nutné doplňující zkoušky, např.
k určení krvácení betonu (bleedingu) a sedimentace.

(11) Každá změna vstupních materiálů a každá změna složení betonové směsi se obvykle
projeví na vzhledu a hlavně barevném odstínu pohledových ploch.

17.2.6 POŽADAVKY NA BETONY PRO SPECIÁLNÍ GEOTECHNICKÉ PRÁCE

17.2.6.1 Všeobecně

(1) V tomto článku TKP jsou specifikovány požadavky na betony pro speciální geotechnické
práce, konkrétně se jedná o piloty prováděné dle ČSN EN 1536+A1, ČSN EN 12699, ČSN
EN 14199 a podzemní stěny prováděné dle ČSN EN 1538+A1.

17.2.6.2 Složky betonu

(1) Cement – použijí se cementy dle bodu (2) čl. D.2.1 Přílohy D ČSN EN 206+A2 – musí
splňovat požadavky ČSN EN 197-1 ed.2.

(2) Kamenivo – těžené přírodní kamenivo nedrcené či drcené, lomové drcené s plynulou
křivkou zrnitosti;

- Dupper nesmí být větší než je uvedeno v bodu (2) čl. D.2 Přílohy D ČSN EN 206+A2.

17.2.6.3 Složení betonu

(1) Složení betonu – musí splňovat požadavky uvedené v bodu (1) čl. D.3.1 Přílohy D ČSN
EN 206+A2.

(2) Minimální obsah jemných částic a minimální obsah cementu – musí být 450 kg/m3.

- Dávku cementu je možno snížit při použití aktivních příměsí II. typu při prokázání
jejich indexu aktivity průkazními zkouškami.

- V průkazních zkouškách musí být jednoznačně prokázáno, že hmotnostní množství
nahrazeného cementu je nahrazeno ekvivalentní dávkou aktivních příměsí s ohledem
na jejich experimentálně ověřený index aktivity.

(3) Vodní součinitel – nesmí být větší než je předepsaná hodnota pro danou pevnostní třídu
v Tabulce 3 a 4 této kapitoly TKP nebo nesmí překročit hodnotu 0,55 (uvažuje se vždy
nižší hodnota vodního součinitele obou kritérií).

19/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.2.6.4 Požadavky na vlastnosti čerstvého betonu

(1) Konzistence čerstvého betonu

- Hodnoty konzistence pro betony ukládaných v různých prostředích musí splňovat
požadavky uvedené v Tabulce D.3 Přílohy D ČSN EN 206+A2.

- Maximální odchylka od požadovaných hodnot konzistence čerstvého betonu je
± 30 mm.

- Doporučuje se stanovení času pro udržení stejné konzistence od zamíchání směsi do
jejího uložení. Konzistenci je nutné modifikovat superplastifikačními přísadami, je
vhodné využití thixotropie betonu, které některé typy iniciují.

(2) Filtrační stabilita čerstvého betonu

- Pro betony pro speciální geotechnické práce (piloty) musí být předepsaná hodnota
filtrační stability čerstvého betonu.

- Zkouší se postupem dle Přílohy H této kapitoly TKP.

- Filtrační stabilita čerstvého betonu se prokazuje jak při průkazních zkouškách, tak i při
kontrolních zkouškách – četnost každý den betonáže 1 zkouška čerstvého betonu.

- Požadovaná hodnota filtrační stability:

a) VFV,1000 ≤ 34 dm3/m3 (betonáž pilot do suchého prostředí nebo pro
betonáž pilot do vody hloubky < 15 m).

b) VFV,1000 ≤ 28 dm3/m3 (betonáž pilot do vody hloubky ≥ 15 m).

17.2.7 POŽADAVKY NA VYSOKOPEVNOSTNÍ BETONY (HSC)

17.2.7.1 Všeobecně

(1) Vysokopevnostní betony jsou betony pevnostní třídy C 55/67 až C 110/115 viz
Tabulka 12 ČSN EN 206+A2.

(2) Výroba je ovlivněna požadavkem větší přesnosti dávkování, nutností delšího míchání
a dalšími specifickými vlastnostmi. V důsledku jiného složení HSC proti běžným betonům
je odlišné i chování čerstvé směsi, které je nutno respektovat při provádění
monolitických konstrukcí.

17.2.7.2 Složky betonu

(1) Cement – CEM I 42,5 R nebo CEM I 52,5 R – musí splňovat požadavky ČSN
EN 197-1 ed.2.

(2) Kamenivo – přírodní hutné kamenivo, splňující požadavky ČSN EN 12620+A1
a požadavky pro daný stupeň vlivu prostředí; pro výrobu nesmí být použito recyklované
ani regenerované kamenivo.

(3) Hrubé kamenivo se doporučuje drcené do Dmax=16 mm, tvarový index max. 18 %.
Křivky zrnitosti směsi kameniva dle EMPA I nebo EMPA II.

(4) Příměsi – pro výrobu vysokopevnostních betonů se používají tyto příměsi:

- jemně mletá vysokopecní struska s měrným povrchem dle Blaina minimálně
400 m2/kg;

- křemičitý úlet (mikrosilika) s minimálním obsahem amorfního SiO2 90 %, v množství
do 15 % z hmotnosti cementu. Při tomto dávkování je nutné ověřit dopad na pH
betonu.

(5) Přísady – musí se použít superplastifikační přísady s minimální redukcí záměsové vody
28 %, bez negativního dopadu na sekundární provzdušnění betonu a zajišťující
konstantní zpracovatelnost po dobu minimálně 60 minut.

20/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

- Použité superplastifikační přísady musí být kompatibilní s použitým cementem.

- Lze použít i další typy přísad např. zpomalující; jejich použitelnost musí být ověřena
průkazními zkouškami.

(6) Záměsová voda – musí splňovat požadavky ČSN EN 1008; nesmí být použita
recyklovaná záměsová voda.

17.2.7.3 Složení betonu

(1) Složení betonu – musí splňovat požadavky uvedené v ČSN EN 206+A2, Příloha D,
čl. D.3.1, bod (1).

(2) Obsah cementu – 450 až 580 kg/m3.

(3) Obsah jemných částic – viz Tabulka 2 této kapitoly TKP.

(4) Vodní součinitel – musí se pohybovat v rozmezí 0,28 až 0,38.

17.2.7.4 Požadavky na výrobu HSC

(1) Výroba je ovlivněna požadavkem větší přesnosti dávkování, nutností delšího míchání
a dalšími specifickými vlastnostmi.

(2) V důsledku jiného složení HSC proti běžným betonům je odlišné i chování čerstvé směsi,
které je nutno respektovat při provádění monolitických konstrukcí. Jedná se zejména
o použití intenzivnějších vibrátorů vzhledem k lepivosti směsi či částečné tixotropii.

(3) Před zahájením betonáže je nutné ověřit doby zpracovatelnosti vzhledem k aktuálním
teplotním podmínkám.

(4) Při teplotách prostředí nad 25 °C je nutné experimentálně předem ověřit vývoj
a maximální teplotu betonu v konstrukci, která nesmí překročit 65 °C.

(5) V případě striktního požadavku na eliminaci vzniku smršťovacích trhlin je nutné předem
stanovit hodnoty smršťování ve stáří 28 a 60 dnů a projednat je s projektantem
konstrukce.

17.2.8 POŽADAVKY NA NEKONSTRUKČNÍ BETONY (n)

17.2.8.1 Všeobecně

(1) Nekonstrukční betony jsou prosté betony, které nejsou v bezprostředním kontaktu
s přímými vlivy prostřední (jsou překryty konstrukcí o minimální tloušťce 80 mm); třída
betonu označovaná dle ČSN EN 206+A2 se doplňuje o označení písmenem „n“ za třídu
pevnosti betonu (např. C 16/20 n).

(2) Nekonstrukční betony jsou dodávány na stavbu zpravidla v zavlhlé konzistenci (S1)
s ohledem na požadovaný způsob ukládání čerstvého betonu bez použití čerpadel.

17.2.8.2 Požadavky na nekonstrukční betony

(1) U nekonstrukčních betonů, které jsou v prostředí s vlivem mrazu, se stanoví následující
požadavky na mrazuvzdornost:

- T25: pro betony málo nasycené vodou (míru vlivu prostředí je však nutno zohlednit
s ohledem na propustnost, sklon konstrukce, drenážní schopnost podkladních vrstev
apod.).

- T50: pro betony nasycené vodou.

- Pro betony, které nejsou vystaveny působení mrazu, se požadavek na
mrazuvzdornost nestanovuje.

- Příklad označování nekonstrukčního betonu vystaveného působení mrazu např.:

C 16/20 n (T25) nebo C 20/25 n (T50).

21/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Odolnost nekonstrukčních betonů vůči zmrazování a rozmrazování:

- Postup zkoušení: modifikovaný postup dle ČSN 73 1322 – viz Příloha L této kapitoly
TKP.

- Počet zkušebních cyklů: 25 nebo 50.

- Kritérium hodnocení: koeficient mrazuvzdornosti vypočítaný z pevnosti v tahu za
ohybu nebo v příčném tahu musí být roven nebo větší než 0,75.

(3) Jiné vlastnosti nekonstrukčních betonů:

- Jiné vlastnosti nekonstrukčních betonů viz Tabulka F.1.2 Přílohy F ČSN P 73 2404
nejsou vzhledem k odlišné konzistenci čerstvého betonu, jeho způsobu použití
a způsob hutnění betonu stanoveny.

(4) Požadavky na nekonstrukční betony pro jednotlivé typy konstrukcí z hlediska
požadované pevnostní třídy betonu a mrazuvzdornosti betonu viz Tabulka 5 této kapitoly
TKP.

Tabulka 5 – Požadavky na nekonstrukční betony pro jednotlivé typy konstrukcí

Typ konstrukce Třída betonu Příklad části staveb
C 20/25 n (T50)
podkladní betony pod vrchní C 16/20 n (T25) podkladní betony dlažeb zpevnění
konstrukční vrstvy s malým sklonem koryt, podkladní betony dlažeb
(≤ 10 %) v dosahu vlivu mrazu C 8/10 n mostních pilířů a líce opěr, lože pro
odvodňovací prvky („žlabovky“)
podkladní betony pod vrchní
konstrukční vrstvy s větším sklonem podkladní betony dlažeb zpevnění
(> 10 %) v dosahu vlivu mrazu svahů násypových kuželů, podkladní
betony pod konstrukci obslužných
podkladní a výplňové betony bez schodišť atd.
zvláštních požadavků
podkladní a výplňové betony bez vlivu
mrazu (např. lože kanalizací a
drenáží, přechodové klíny)

17.2.9 POŽADAVKY NA MEZEROVITÝ (DRENÁŽNÍ) BETON (MCB)

17.2.9.1 Všeobecně

(1) Pro mezerovité (drenážní) betony obecně platí ustanovení ČSN 73 6124-2. Mezerovité
betony vyráběné podle této ČSN lze použít i pro jiný účel než jako podkladní vrstva
vozovky.

(2) Pokud se použije mezerovitý (drenážní) beton k drenážním a ochranným výplním za
rubem zdí a mostních opěr, k vyplnění liniových drenáží apod. platí ustanovení
následujících článků.

17.2.9.2 Složky a složení mezerovitého betonu

(1) Složky mezerovitého betonu musí splňovat požadavky uvedené v čl. 17.2.1 této kapitoly
TKP.

(2) Požadavky na složky mezerovitého betonu a na jeho složení viz Tabulka 6 této kapitoly
TKP.

(3) Doporučený obor zrnitostí pro mezerovitý beton - viz Obr. C.1 Přílohy C této kapitoly
TKP.

22/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 6 – Složky a složení mezerovitého betonu

POŽADAVKY NA SLOŽKY MEZEROVITÉHO BETONU

Složka Požadavek
Pojivo
Cement CEM I, CEM II,CEM III splňující
Kamenivo požadavky ČSN EN 197-1 ed.2

Voda (záměsová a ošetřovací) Musí splňovat požadavky uvedené v Tabulce 1
Přísady v ČSN 73 6124-2.

Musí splňovat požadavky ČSN EN 1008.

Podle návrhu v průkazních zkouškách -
plastifikační a provzdušňovací přísady musí
splňovat požadavky ČSN EN 934-2+A1.

ORIENTAČNÍ SLOŽENÍ MEZEROVITÉHO BETONU

Složka Množství na 1m3 betonu
Portlandský cement CEM I 220 kg
Maximální jmenovitá horní mez frakce 32 mm
kameniva
Obor zrnitostí kameniva Viz obrázek C.1 Přílohy C této kapitoly TKP
Voda (záměsová a ošetřovací) 90 kg 1
Vodní součinitel Maximálně 0,5
Přísady Typ a množství podle návrhu v průkazních
zkouškách (nesmí být překročeno množství
1 Informativní hodnota doporučené výrobce)

17.2.9.3 Požadavky na mezerovitý beton

(1) Požadavky na parametry mezerovitého betonu, způsob jejich hodnocení a četnosti
kontrolních zkoušek viz Tabulka 7 této kapitoly TKP.

Tabulka 7 – Požadavky na mezerovitý betonu pro PZ a KZ

PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

Hodnocený parametr Požadovaná hodnota Způsob hodnocení
Min. 20 Nesmí být nižší než požadovaná hodnota
Mezerovitost čerstvého
betonu [%] Max. 0,5 Nesmí být vyšší než požadovaná hodnota
Vodní součinitel
Min. V2 11 – 20 s VeBe
Konzistence
Min. 5 % Nesmí být nižší než požadovaná hodnota
Obsah vzduchu 1
Mrazuvzdornost 1 Maximální pokles pevnosti Pokles pevnosti v tlaku na vzorcích
v tlaku o 15 % po 75 vystavených účinkům mrazu ve srovnání
cyklech na krychlích s betonem zrajícím v normálních
podmínkách (na zkušební sadě
s délkou hrany 150 mm sestávající ze 3 vzorků)

23/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Pevnost v tlaku [MPa] Minimálně Žádná hodnota v sadě z minimálně 3
ve stáří 28 dní 8 vzorků nesmí být nižší než požadovaná

hodnota

Objemová hmotnost Dosažená průměrná ---

ztvrdlého betonu hodnota

1) V případě, že beton bude vystaven cyklickému zmrazování a rozmrazování

KONTROLNÍ ZKOUŠKY

Hodnocený Požadovaná Způsob hodnocení Četnost
parametr hodnota

Mezerovitost Min. 20 Může se lišit od 1 zkouška na stavbu
čerstvého betonu [%] požadované hodnoty nebo na každých 100
maximálně o ±3 % ve m3, další v případě
srovnání s hodnotou pochybnosti
zjištěnou při PZ

Konzistence Dle průkazních Největší přípustná 1x denně, další
zkoušek odchylka od spodní v případě pochybnosti
meze -4 s a +6 s od
horní meze

Obsah vzduchu1 Min. 5 % Nesmí být nižší než 2 x denně, další
požadovaná hodnota v případě pochybnosti

Mrazuvzdornost1 Maximální pokles Pokles pevnosti 1 zkouška na stavbu
pevnosti v tlaku o 15 v tlaku na vzorcích nebo na každých 300
% po 50 cyklech na vystavených účinkům m3, další v případě
mrazu ve srovnání pochybnosti
krychlích s délkou s betonem zrajícím
hrany 150 mm v normálních
podmínkách
(zkušební sadě z 3
vzorků)

Pevnost v tlaku [MPa] Průměr minimálně Průměrná hodnota 3 zkušební tělesa
ve stáří 28 dní 8 v sadě z 3 vzorků zkouška na stavbu nebo
nesmí být nižší než na každých 100 m3,
požadovaná hodnota, další v případě
jednotlivá může být pochybnosti
minimálně 7,3

Objemová hmotnost Dosažená průměrná Může se lišit od 3 zkoušky na stavbu
ztvrdlého betonu hodnota při požadované hodnoty nebo na každých 100
maximálně o ± 5 % m3, další v případě
průkazních zkouškách pochybnosti
ve srovnání
s hodnotou zjištěnou
při PZ

1 V případě, že beton bude vystaven cyklickému zmrazování a rozmrazování

17.2.9.4 Zkušební postupy při průkazních a kontrolních zkouškách mezerovitého
betonu

(1) Oprávnění k provádění průkazních a kontrolních zkoušek – viz čl. 17.4 a 17.5 této
kapitoly TKP.

(2) Postupy pro zkoušení parametrů čerstvého a ztvrdlého betonu MCB - viz Tabulka 8 této
kapitoly TKP.

24/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 8 – Zkušební postupy zjišťování parametrů čerstvého a ztvrdlého betonu MCB

Sledovaný parametr Zkušební předpis
a) Čerstvý beton
Odběr vzorků ČSN EN 12350-1
Obsah vzduchu (na maltě bez hrubého kameniva) ČSN EN 12350-7
Konzistence metodou VeBe ČSN EN 12350-3

b) Ztvrdlý beton ČSN EN 12390-1, 2
ČSN EN 12390-7
Výroba zkušebních těles
- ČSN 12390-3
Objemová hmotnost - Výroba zkušebních těles dle ČSN
73 6124-2 (Příloha A)
Pevnost v tlaku
(Zkušební těleso krychle s délkou hrany 150 mm nebo na ČSN 73 1322
vývrtech o d=L=150 mm; pro Dmax=22 mm lze použít ČSN 736124-2 (Příloha A)
vývrty d=L=100 mm)
Mrazuvzdornost

Mezerovitost

17.2.10 POLYMERNÍ MALTY A POLYMERNÍ BETONY

17.2.10.1 Všeobecně

(1) Polymerní malty a polymerní betony jsou makromolekulární látky a plniva, které tvrdnou
polymerizační reakcí (dříve plastmalty a plastbetony).

(2) Polymerní malty a polymerní betony jsou používány především pro osazení a podlévání
mostních ložisek, kotvení výztužných ocelových prutů, osazení zábradlí, lokální úpravy
(vyrovnávky) podkladů mostovek před pokládkou vodotěsné izolace atp.

(3) Pro tyto účely jsou používány komerčně vyráběné polymerní malty a polymerní betony.

(4) Důvodem je:

- zjednodušení cyklu přípravy výroby (veškeré podklady pro prokázání souladu
technických vlastností s příslušnou technickou normou i dokumenty nezbytné pro
uvedení výrobku na trh zajišťuje výrobce, který musí mít certifikovány a dozorovaný
systém řízení výroby);

- výběr provádí projektant na základě jím požadovaných parametrů polymerní malty
nebo polymerního betonu,

- zjednodušení přípravy, především eliminace případných chyb při dávkování
jednotlivých složek.

17.2.10.2 Požadavky na polymerní malty a polymerní betony

(1) Požadavky na polymerní malty a jejich použití jsou uvedeny v:

- ČSN EN 1504-3:2006 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí
- Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 3: Opravy se
statickou funkcí a bez statické funkce;

- ČSN EN 1504-6:2007 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí
- Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 6: Kotvení
výztužných ocelových prutů.

25/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) V závislosti na účelu využívání konstrukce mohou být stanoveny doplňující požadavky
vztahující se např. k bludným proudům.

(3) V případě polymerních betonů musí tyto splňovat požadavky uvedené v normách - viz
bod (1).

(4) Výrobcem předkládané dokumenty:

- prohlášení o vlastnostech,

- technický list,

- bezpečnostní list.

(5) Činnosti při dodání, přípravě a použití:

- kontrola dodaných výrobků se specifikací v technické dokumentaci a uvedené doby
použitelnosti;

- zajištění skladování v souladu s podmínkami uvedenými výrobcem,

- příprava polymerní malty/polymerního betonu a její aplikace za podmínek
stanovených výrobcem (provedení penetrace dle použitého systému a návodu
výrobce, teplota prostředí, teplota podkladu),

- ověření stavu podkladu (čistota, vlhkost a teplota) + případná úprava stavu podkladu,

- při pracích je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti práce a ochrany životního
prostředí uvedené v bezpečnostních a technických listech výrobce,

- v případě pochybnosti o kvalitě se provádí kontrolní zkoušky.

17.2.11 BETONY PRO MASIVNÍ KONSTRUKCE

17.2.11.1 Požadavky na složky a složení

(1) Složení betonu pro masivní konstrukce (definice masivní konstrukce viz TKP kapitola 18)
se v maximální možné míře podřizuje snížení hydratačního tepla a zejména omezení
maximální teploty v mase betonu v průběhu hydratace. Maximální teplota v konstrukci
nemá bez provedení zvláštních opatření přesáhnout 70 °C. Gradient nárůstu teploty
betonu nesmí překročit 15 °C/hod, při chladnutí betonu by pokles teplot neměl být větší
než 10 °C/hod. Pro návrh konstrukce se doporučuje využívat 60 či 90 denní návrhové
pevnosti betonu.

(2) Je nutné používat cementů s nízkým hydratačním teplem, u kterých je množství
hydratačního tepla uvolněné za 28 dnů nižší než 300 kJ/kg a za 7 dnů nižší než 280
kJ/kg. Doporučuje se využití směsných cementů s minimálním množstvím slinku,
pevnostní třídy 32,5 a minimalizovat jejich dávky. Pro zajištění potřebné pevnosti je
vhodné využívat aktivní příměsi II.

(3) Volí se co největší maximální zrno kameniva, pokud to konstrukce zejména její vyztužení
dovoluje.

(4) Při teplotách prostředí nad 25 °C se doporučuje využívání zpomalovacích přísad. Mezní
předepsané teploty čerstvého betonu při ukládání viz Tabulka 9 této kapitoly TKP.

17.2.12 VLÁKNOBETONY

(1) Informace k vláknobetonům viz Příloha E této kapitoly TKP.

17.2.13 ULTRAVYSOKOPEVNOSTNÍ BETONY

(1) Informace k ultravysokopevnostním betonům viz Příloha G této kapitoly TKP.

26/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.2.14 SPECIFIKACE TYPOVÉHO BETONU

17.2.14.1 Všeobecně

(1) Jednoznačná specifikace typového betonu dle ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 musí být
uvedena v projektové dokumentaci.

(2) Základní požadavky na typový beton dle ČSN EN 206+A2, čl. 6.2.2, bod (1) a dle
ČSN P 73 2404, čl. 6.2.2 se vždy uvedou v PD (zadávací dokumentace stavby).
V případě potřeby uvede projektant doplňující požadavky dle ČSN EN 206+A2, čl. 6.2.3.
Důraz je kladen především na odolnost proti průsaku vody a mrazuvzdornost.

(3) Specifikace betonu se dále doplní v průběhu přípravy stavby, především o požadavek na
stupeň konzistence, případně o další požadavky vyvolané například způsobem ukládání
betonu atd. viz ČSN EN 206+A2, čl. 6.2.2, bod (4) a ČSN P 73 2404, čl. 6.2.2, bod i.

(4) Základní specifikace z hlediska limitních požadavků na vybrané složky betonu
v návaznosti na stupeň vlivu prostředí je dána tabulkou viz Tabulka 3 (předpokládaná
životnost 50 let) a Tabulka 4 (předpokládaná životnost 100 let) této kapitoly TKP.

(5) Beton musí splňovat také požadavky uvedené v čl. 17.2.2.2 této kapitoly TKP.

17.2.14.2 Čerstvý beton

(1) Vodní součinitel - limitní hodnoty vodního součinitele pro beton podle vlivu prostředí - viz
Tabulka 3 (předpokládaná životnost 50 let) a Tabulka 4 (předpokládaná životnost 100
let) této kapitoly TKP.

(2) Konzistence - klasifikace konzistence pro obyčejné betony dle ČSN EN 206+A2, čl. 4.2.1
a Tabulka 3 až 6 a pro samozhutnitelné betony dle ČSN EN 206+A2, čl. 4.2.2 a Tabulka
7 až 11. Pro zajištění náležitého zhutnění betonu monolitických konstrukcí na staveništi a
dílců ve výrobně a k dosažení předepsaných vlastností betonu je možno použít pouze
takový stupeň konzistence, který je prokázán průkazní zkouškou a je předepsán
technologickým předpisem (TePř).

(3) Projektová dokumentace stavby nebo TePř mohou předepsat hodnoty konzistence
v závislosti na konkrétních podmínkách betonáže, přitom však hodnota vodního
součinitele viz Tabulka 3 (předpokládaná životnost 50 let) a Tabulka 4 (předpokládaná
životnost 100 let) této kapitoly TKP nesmí být překročena.

(4) Obsah vzduchu - předepsaná hodnota pro betony se stupněm vlivu prostředí XF2-XF4,
viz Tabulka 10 a 13 této kapitoly TKP .

(5) Teplota čerstvého betonu - požadavky na teplotu čerstvého betonu dle klimatických
podmínek prostředí při jeho dodání na staveniště a při jeho tuhnutí viz Tabulka 9 této
kapitoly TKP.

Tabulka 9 – Požadavky na teplotu čerstvého betonu při dodání a při jeho tuhnutí
v závislosti na klimatických podmínkách

Teplotní klimatické podmínky Minimální Maximální Mezní teplota
teplota teplota betonu
Normální klimatické podmínky
Nízké a záporné teploty prostředí prostředí max. +30 °C
Horké a suché prostředí masivní konstrukce min. +10 °C
+5 °C +25 °C max. +25 °C
ostatní konstrukce max. +30 °C
-10 °C +5 °C

+20 °C +30 °C

+25 °C +35 °C

27/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.2.14.3 Ztvrdlý beton

(1) Obecně jsou požadavky na vlastnosti ztvrdlého betonu uvedeny v ČSN EN 206+A2
a ČSN P 73 2404.

(2) Požadavky na ztvrdlý beton musí být jednoznačně uvedeny v projektové dokumentaci či
jiné zadávací dokumentaci.

(3) Základní parametry betonu:

- Pevnostní třída betonu.

- Stupeň vlivu prostředí (X0, XC1-XC4, XD1-XD3, XF1-XF4, XA1-XA3), vybrané stupně
vlivu prostředí zahrnují i požadavky na hloubku průsaku vody, mrazuvzdornost
a odolnost proti vodě a chemickým rozmrazovacím látkám; bližší specifikace pro
předpokládanou životnost konstrukce 50 let - viz Tabulka 11 a 14 této kapitoly TKP,
pro předpokládanou životnost konstrukce 100 let viz Tabulka 12 a 15 této kapitoly
TKP.

- Kategorie obsahu chloridů (Cl 1,0 – Cl 0,2).

(4) Doplňkové parametry betonu:

- Statický modul pružnosti – předepsaná hodnota pro třídy betonu dle ČSN EN 206+A2
viz Tabulka 16 této kapitoly TKP.

- Pevnost v prostém tahu – předepsaná hodnot n a pro třídy betonu dle ČSN EN
206+A2 viz Tabulka 16 této kapitoly TKP.

- Pevnost v tahu za ohybu – předepsaná hodnota v PD či jiném předpisu.

- Pevnost v příčném tahu – předepsaná hodnota v PD či jiném předpisu.

- Vývin tepla během hydratace – rozmezí doporučených hodnot je nutno u masivních
konstrukcí ověřit výpočtem před zahájením betonáže.

- Smrštění – pro konstrukce, kde nesmí vzniknout smršťovací trhliny šířky více než
0,3 mm by nemělo překročit 0,5 mm/m za 28 dnů normálního zrání.

- Pevnost v tlaku betonu ve stáří menším než 28 dní (např. termín odbednění, uvedení
konstrukce do provozu) – požadavek PD či jiného předpisu.

- Dosažení pevnostní třídy ve stáří betonu 60 resp. 90 dní – požadavek PD či jiného
předpisu.

- Objemová hmotnost – předepsaná hodnota v PD či jiném předpisu.

17.2.14.4 Příklad označování betonů

(1) Obyčejné a vysokopevnostní betony (předpokládaná životnost konstrukce 100 let)
Příklad označení betonu:

C 30/37 – XC4, XF3 (F.1.2) - Cl 0,4 - Dmax16 - S3
C 30/37 – pevnostní třída betonu
XC4 – koroze vlivem karbonatace (střídavě mokré a suché prostředí)
XF3 – koroze vlivem působení mrazu a rozmrazování s rozmrazovacími prostředky a bez nich
(značně nasycen vodou bez rozmrazovacích prostředků) – maximální průsak 20 mm pro SVP
(viz Tabulka 15 této kapitoly TKP)
Cl 0,4 – maximální obsah chloridů v betonu (beton s ocelovou výztuží nebo jinými kovovými
vložkami)
Dmax16 – velikost maximálního zrna kameniva v betonu
S3 – konzistence betonu podle sednutí kužele

28/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Samozhutnitelné betony (předpokládaná životnost konstrukce 50 let)
Příklad označení betonu:

SCC – C 25/30 – XC4, XF3 (F.1.1) - Cl 0,4 - Dmax22 - SF2 - VS1 - PJ1
SCC – samozhutnitelný beton (self compacting concrete)
C 25/30 – pevnostní třída betonu
XC4 – koroze vlivem karbonatace (střídavě mokré a suché prostředí)
XF3 – koroze vlivem působení mrazu a rozmrazování s rozmrazovacími prostředky a bez nich
(značně nasycen vodou bez rozmrazovacích prostředků) – maximální průsak 35 mm pro SVP
(viz Tabulka 14 této kapitoly TKP)
Cl 0,4 – maximální obsah chloridů v betonu (beton s ocelovou výztuží nebo jinými kovovými
vložkami)
Dmax22 – velikost maximálního zrna kameniva v betonu
SF2 – třída rozlití kužele
VS1 – třída viskozity t500
PJ1 – schopnost průtoku J-kroužkem

(3) Mezerovitý beton
Příklad označení betonu:
MCB, 200 mm
Mezerovitý beton v tloušťce 200 mm

(4) Pohledový beton (předpokládaná životnost konstrukce 100 let)
Příklad označení betonu:

PB1 – C 30/37 – XC4, XF3 (F.1.2) - Cl 0,4 - Dmax16 - S3
PB1 – třída 1 pohledového betonu
C 30/37 – pevnostní třída betonu
XC4 – koroze vlivem karbonatace (střídavě mokré a suché prostředí)
XF3 – koroze vlivem působení mrazu a rozmrazování s rozmrazovacími prostředky a bez nich
(značně nasycen vodou bez rozmrazovacích prostředků) – maximální průsak 20 mm pro SVP
(viz Tabulka 15 této kapitoly TKP)
Cl 0,4 – maximální obsah chloridů v betonu (beton s ocelovou výztuží nebo jinými kovovými
vložkami)
Dmax16 – velikost maximálního zrna kameniva v betonu
S3 – konzistence betonu podle sednutí kužele

(5) Nekonstrukční beton
Příklad označení betonu:

C 20/25 n (T50)
C 20/25 – pevnostní třída betonu
n – nekonstrukční beton
(T50) – odolnost vůči zmrazování a rozmrazování; počet zkušebních cyklů 50

29/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 10 – Požadavky na pevnost v tlaku a hodnoty základních parametrů čerstvého betonu při průkazních zkouškách pro jednotlivé
druhy betonu

I. POŽADAVKY NA PEVNOST V TLAKU PRO DANOU TŘÍDU BETONU (předpokládané používané třídy betonu)

Třída betonu C C C C C C C C C C C
8/10
12/15 16/20 20/25 30/37 35/45 40/50 45/55 50/60 55/67 60/75

Minimální charakteristická válcová pevnost fck,cyl [MPa] 8 12 16 20 30 35 40 45 50 55 60

Minimální charakteristická krychelná pevnost fck,cube [MPa] 10 15 20 25 37 45 50 55 60 67 75

Požadovaná pevnost v tlaku při průkazních zkouškách fck +7 fck + 8 fck + 10
[MPa]

II. POŽADAVKY NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ČERSTVÉHO PŘI PRŮKAZNÍCH ZKOUŠKÁCH V ZÁVISLOSTI NA STUPNI VLIVU PROSTŘEDÍ

Stupeň vlivu prostředí dle X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3
ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404

Konzistence Odchylky od stanovené konzistence dle Tabulky 21 ČSN EN 206+A2

Minimální Dmax = 8 mm -- -- -- -- -- -- -- -- 4,01 4,51 5,01 5,51 -- -- --
obsah Dmax = 16 mm
-- -- -- -- -- -- -- -- 3,01 3,51 4,01 4,51 -- -- --

vzduchu [%] Dmax = 22-32 mm -- -- -- -- -- -- -- -- 2,51 3,01 3,51 4,01 -- -- --

1 Beton nemusí být provzdušněn na uvedenou hodnotu v případě, že bude prokázána odolnost proti mrazu a rozmrazování (mrazovým cyklům), odolnost
proti vodě a chemickým rozmrazovacím látkám pro příslušný stupeň vlivu prostředí. Jestliže neprovzdušněný beton tato kritéria při průkazních zkouškách
nesplní, musí být provzdušněn.

30/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 11 – Požadavky na hodnoty základních parametrů ztvrdlého betonu při průkazních zkouškách pro jednotlivé druhy betonu –
předpokládaná životnost 50 let

III. POŽADAVKY NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ZTVRDLÉHO BETONU PŘI PRŮKAZNÍCH ZKOUŠKÁCH V ZÁVISLOSTI NA STUPNI VLIVU
PROSTŘEDÍ

Stupeň vlivu prostředí dle ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3
--
Stupeň mrazuvzdornosti -- -- -- -- -- -- -- -- T75 -- T100 -- -- --
Počet cyklů při PZ --
-- -- -- -- -- -- -- -- 100 -- 125 -- --
--
Odolnost povrchu betonu proti -- -- -- -- -- -- -- -- -- 75 --- 100 -- -- 16
2
vodě a CHRL – počet cyklů

Maximální odpad [g/m2] po -- -- -- -- -- -- -- -- --- 1250 --- 1000 -- --
předepsaném počtu cyklů

Počet zkušebních cyklů při PZ -- -- -- -- -- -- -- -- -- 100 -- 125 -- --

Maximální průsak vody při

zkoušce podle ČSN EN 12390-8 -- -- -- -- 40 -- 40 28 40 40 28 28 40 28
[mm] 3

2 Není povinným parametrem – předepisuje se dle konkrétních podmínek exploatace konstrukce. Zkouška se provádí metodou A dle ČSN 73 1326.

3 Platí pro objekty v přímém styku s vodou, není-li v dokumentaci stavby nebo v ZTP stanoveno jinak. Nezkouší se u provzdušněného betonu.

31/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 12 – Požadavky na hodnoty základních parametrů ztvrdlého betonu při průkazních zkouškách pro jednotlivé druhy betonu –
předpokládaná životnost 100 let

III. POŽADAVKY NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ZTVRDLÉHO BETONU PŘI PRŮKAZNÍCH ZKOUŠKÁCH V ZÁVISLOSTI NA STUPNI VLIVU
PROSTŘEDÍ

Stupeň vlivu prostředí dle X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3
ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404
16
Min. obsah mikropórů A300 ve --
--
ztvrdlém betonu při zkoušce dle -- -- -- -- -- -- -- -- -- 1,2 1,6 2,0 --
--
ČSN EN 480-11 [%]

Maximální součinitel rozložení

vzduchových pórů (L) při zkoušce dle ČSN EN 480-11 -- -- -- -- -- -- -- -- -- 0,19 0,18 0,15
[mm]

Maximální průsak vody při

zkoušce podle ČSN EN 12390-8 -- -- -- 40 40 40 40 16 40 28 16 16 40 28

[mm]

Stupeň mrazuvzdornosti -- -- -- -- -- -- -- -- T100 -- T150 -- -- --
Počet cyklů při PZ
-- -- -- -- -- -- -- -- 125 -- 175 --

Odolnost povrchu betonu proti -- -- -- -- -- -- -- -- -- 100 --- 100 -- --
4
vodě a CHRL – počet cyklů

Maximální odpad [g/m2] po -- -- -- -- -- -- -- -- -- 1250 -- 1000 -- --
předepsaném počtu cyklů

Počet zkušebních cyklů při PZ -- -- -- -- -- -- -- -- -- 125 -- 125 -- --

4 Není povinným parametrem – předepisuje se dle konkrétních podmínek exploatace konstrukce. Zkouška se provádí metodou A dle ČSN 73 1326.

32/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 13 – Požadavky na pevnosti a hodnoty základních parametrů čerstvého betonu při kontrolních zkouškách pro jednotlivé druhy
betonu

I. POŽADAVKY NA PEVNOST V TLAKU PRO DANOU TŘÍDU BETONU (předpokládané používané třídy betonu)

Třída betonu C C C C C C C C C C C
8/10
12/15 16/20 20/25 30/37 35/45 40/50 45/55 50/60 55/67 60/75

Minimální charakteristická válcová pevnost fck,cyl [MPa ] 8 12 16 20 30 35 40 45 50 55 60

Minimální charakteristická krychelná pevnost fck,cube [MPa] 10 15 20 25 37 45 50 55 60 67 75

Požadovaná pevnost v tlaku při kontrolních zkouškách Hodnota vypočítaná dle čl. 8.2.1.3. ČSN EN 206 a čl. 8.2.1.4 ČSN P 73 2404

[MPa] (vysokopevnostní betony jsou od třídy C 55/67)

II. POŽADAVKY NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ČERSTVÉHO BETONU PŘI KONTROLNÍCH ZKOUŠKÁCH V ZÁVISLOSTI NA STUPNI VLIVU
PROSTŘEDÍ

Stupeň vlivu prostředí dle X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3
ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404

Konzistence Odchylky od stanovené konzistence dle Tabulky 21 ČSN EN 206+A2

Minimální Dmax = 8 mm -- -- -- -- -- -- -- -- 4,05) 4,55) 5,05) 5,5 5) -- -- --

obsah Dmax = 16 mm -- -- -- -- -- -- -- -- 3,05) 3,5,5) 4,05) 4,55) -- -- --
vzduchu [%]
5 Dmax = 22-32 mm -- -- -- -- -- -- -- -- 2,55) 3,05) 3,5 5) 4,05) -- -- --

5 Beton nemusí být provzdušněn na uvedenou hodnotu v případě, že bude prokázána odolnost proti mrazu a rozmrazování (mrazovým cyklům), odolnost
proti vodě a chemickým rozmrazovacím látkám pro příslušný stupeň vlivu prostředí. Jestliže neprovzdušněný beton tato kritéria při průkazních zkouškách
nesplní, musí být provzdušněn.

33/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 14 – Požadavky na hodnoty základních parametrů ztvrdlého betonu při kontrolních zkouškách pro jednotlivé druhy betonu –
předpokládaná životnost 50 let

III. POŽADAVKY NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ZTVRDLÉHO BETONU PŘI KONTROLNÍCH ZKOUŠKÁCH V ZÁVISLOSTI NA STUPNI VLIVU
PROSTŘEDÍ

Stupeň vlivu prostředí dle X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3
ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 --

Stupeň mrazuvzdornosti -- -- -- -- -- -- -- -- T75 -- T100 -- -- -- --
Počet cyklů při KZ --
-- -- -- -- -- -- -- -- 75 -- 100 -- --
20
Odolnost povrchu betonu proti -- -- -- -- -- -- -- -- -- 75 --- 100 -- --
6
vodě a CHRL – počet cyklů

Maximální odpad [g/m2] po -- -- -- -- -- -- -- -- --- 1250 --- 1000 -- --
předepsaném počtu cyklů

Počet zkušebních cyklů při KZ -- -- -- -- -- -- -- -- -- 75 -- 100 -- --

Maximální průsak vody při

zkoušce podle ČSN EN 12390-8 -- -- -- -- 50 -- 50 35 50 50 35 35 50 35
[mm] 7

6 Není povinným parametrem – předepisuje se dle konkrétních podmínek exploatace konstrukce. Zkouška se provádí metodou A dle ČSN 73 1326.

7 Platí pro objekty v přímém styku s vodou, není-li v dokumentaci stavby nebo v ZTP stanoveno jinak. Nezkouší se u provzdušněného betonu.

34/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 15 – Požadavky na hodnoty základních parametrů ztvrdlého betonu při kontrolních zkouškách pro jednotlivé druhy betonu –
předpokládaná životnost 100 let

III. POŽADAVKY NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ZTVRDLÉHO BETONU PŘI PRŮKAZNÍCH ZKOUŠKÁCH V ZÁVISLOSTI NA STUPNI VLIVU
PROSTŘEDÍ

Stupeň vlivu prostředí dle ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3

Min. obsah mikropórů A300 ve 20
--
ztvrdlém betonu při zkoušce dle -- -- -- -- -- -- -- -- -- 1,0 1,4 1,8 --
--
ČSN EN 480-11 [%] --

Maximální součinitel rozložení

vzduchových pórů (L) při zkoušce dle ČSN EN 480-11 -- -- -- -- -- -- -- -- -- 0,20 0,20 0,16
[mm]

Maximální průsak vody při

zkoušce podle ČSN EN 12390-8 -- -- -- 50 50 50 50 20 50 35 20 20 50 35

[mm]

Stupeň mrazuvzdornosti -- -- -- -- -- -- -- -- T100 -- T150 -- -- --
Počet cyklů při KZ
-- -- -- -- -- -- -- -- 100 -- 150 --

Odolnost povrchu betonu proti -- -- -- -- -- -- -- -- -- 100 --- 100 -- --
8
vodě a CHRL – počet cyklů

Maximální odpad [g/m2] po -- -- -- -- -- -- -- -- -- 1250 -- 1000 -- --
předepsaném počtu cyklů

Počet zkušebních cyklů při KZ -- -- -- -- -- -- -- -- -- 100 -- 100 -- --

8 Není povinným parametrem – předepisuje se dle konkrétních podmínek exploatace konstrukce. Zkouška se provádí metodou A dle ČSN 73 1326.

35/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 16 – Hodnoty statického modulu pružnosti v tlaku a pevnosti v prostém tahu
ztvrdlého betonu
Pevnostní třída betonu

Parametr
C 20/25
C 25/30
C 30/37
C 35/45
C 40/50
C 45/55
C 50/60
C 55/67
C 60/75
C 70/85
C 80/95
C 90/105

Statický modul 28 30 33 34 35 36 37 38 39 41 42 44
pružnosti

(sečnový) Ecm
[GPa] 1

Statický modul
pružnosti [GPa] 26,2 28 29,7 31,4 33 34,5 36 37,5 38,9 41,7 44,4 46

Ecm 2

Charakteristická

pevnost betonu v prostém tahu fctk 2,9 3,3 3,8 4,2 4,6 4,9 5,3 5,5 5,7 6 6,3 6,6
(PZ)

Průměrná

hodnota pevnosti

betonu v 2,2 2,6 2,9 3,2 3,5 3,8 4,1 4,2 4,4 4,6 4,8 5
udává hodnoty směrného modulu pružnosti Ecm, definovaného
prostém tahu fctm

(KZ)
1 ČSN EN 1992-1- ed.2 - norma

sečnovou hodnotou vztahem:

 fcm 0,3
Ecm = 22 

 10 

kde: Ecm je sečnový modul pružnosti v GPa a fcm průměrná válcová pevnost v tlaku v MPa
odvozená z pevnosti betonu fck,cube:

fcm = fck + 8

2 fib Model Code 2010 – stanovuje hodnotu modulu pružnosti tečnovou hodnotou.

Poznámka:
Vzhledem k rozdílnostem empiricky stanovených hodnot statických modulů pružnosti je nutné
u náročných staveb nepoužívat hodnoty statických modulů pružnosti pouze z přepočtů podle
EC2, ale provést praktické laboratorní stanovení v rámci rozšířených průkazních zkoušek na
zkušebních tělesech podle ČSN EN 12390-13.

17.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

(1) Požadavky na dopravu, ukládání a ošetřování betonu specifikuje ČSN EN 13670 a
ustanovení této kapitoly TKP.

(2) Technologický postup betonáže (dále jen postup betonáže) je nezbytnou součástí
Technologického předpisu (TePř) betonáže pro vybrané objekty či konstrukce.

(3) TePř betonáže se povinně zpracovává pro betonáže konstrukcí staveb s předpokládanou
životností 100 let, konstrukcí o objemu přesahujícím 300 m3 nebo pro technicky náročné
konstrukce o menším objemu.

(4) TePř betonáže zpracovává zhotovitel stavby a musí ho předložit technickému dozoru
stavebníka k odsouhlasení.

(5) Bez odsouhlaseného TePř betonáže nesmí být zahájena betonáž.

36/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(6) TePř betonáže je závazný pro pracovníky zhotovitele i jeho podzhotovitele, jestliže se
podílí na betonáži konstrukcí.

(7) Obsah TePř betonáže viz Příloha O této kapitoly TKP.

17.3.1 DOPRAVA
(1) Doprava čerstvého betonu na místo zpracování musí splňovat tyto podmínky:
- nesmí dojít k rozmíšení betonu,
- nesmí dojít k výraznému bleedingu (krvácení betonu),
- nesmí dojít ke ztrátě některé složky betonu,
- beton se nesmí znečistit, znehodnotit deštěm, namrznutím;
- nesmí dojít ke zhoršení zpracovatelnosti čerstvého betonu,
- doprava musí být ukončena před počátkem tuhnutí betonu.

(2) Primární doprava na místo zpracování se provádí autodomíchávači. V případě použití
nákladních vozidel se sklopnými korbami (zpravidla pro mezerovitý beton) se doporučuje
přikrytí korby plachtou. Při přepravě čerstvého betonu musí být vždy dodržovány
technické podmínky pro přepravníky čerstvého betonu.

(3) Maximální přípustná doba trvání dopravy čerstvého betonu závisí především na složení
betonu a povětrnostních podmínkách. Doba dopravy čerstvého betonu musí být
v souladu s požadavky viz Tabulka 17 této kapitoly TKP, přičemž nesmí být současně
překročena mezní teplota čerstvého betonu viz Tabulka 9 této kapitoly TKP.

Tabulka 17 – Maximální doba dopravy čerstvého betonu

Čerstvý beton z cementu Teplota prostředí Maximální doba
[°C] dopravy
[min]
portlandský cement, portlandský cement směsný, 0 - 25
cement vysokopecní, síranuvzdorný cement, > 25 110
pevnostní třídy nižší než 42,5 < 0 60
0 - 25 60
portlandský cement, portlandský cement směsný, > 25 90
cement vysokopecní, síranuvzdorný cement, < 0 45
pevnostní třídy 42,5 a vyšší 45

(4) Ve výjimečných případech může být doba dopravy čerstvého betonu i delší, za
předpokladu použití zpomalující přísady ověřené průkazními zkouškami. I v tomto případě
musí být však v TePř betonáže stanovena maximální doba dopravy.

(5) Obsluha (obvykle řidič) přepravníku na čerstvý beton musí mít základní znalosti
technologických zásad a norem platných pro výrobu a přepravu betonu. Kvalifikačním
předpokladem je zkouška pro obsluhu výroby a dopravy čerstvého betonu dle vyhlášky
č. 77/1965 Sb. a ČSN EN 206+A2 a ČSN EN 13670.

(6) Obsluha přepravníku přebírá odpovědnost za kvalitu přepravovaného betonu od okamžiku
naplnění přepravníku až do předání na stavbě. Řidič přepravníku je povinen znát základní

37/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

kvalitativní ukazatele přepravovaného betonu, dodržovat nejkratší předepsanou trasu
a s výjimkou zastávek vynucených dopravní situací nikde nezastavovat. Časová lhůta
stanovená v dopravním předpisu pro předání čerstvého betonu ke zpracování nesmí být
překročena. Přepravník na čerstvý beton musí být připraven k plnění v dobrém
technickém stavu, prázdný a čistý. Přepravovaný beton nesmí být znehodnocen
zbytkovou vodou, naftou, olejem, únikem cementového tmelu nebo nadměrným
ochlazením.

(7) Dodatečně přidávat vodu pro technologické účely, přísady či rozptýlenou výztuž může
řidič jen v případech schválených odpovědným technologem a s příslušným záznamem
v dodacím listu. Musí být stanoveno množství vody, přísady resp. rozptýlené výztuže,
časová lhůta a počet otáček bubnu po přidání těchto složek k čerstvému betonu (doba
míchání).

(8) Ředit svévolně čerstvý beton dodáváním další záměsové vody či doplňovat některou ze
složek betonu je zakázáno.

(9) Dodavatel betonu musí zajistit dostatečnou kapacitu přepravních zařízení k zajištění
nepřetržitých dodávek v požadované rychlosti. Rychlost dodávky čerstvého betonu během
betonování musí být taková, aby byla zajištěna řádná manipulace s čerstvým betonem
v požadovaném čase, jeho uložení i hutnění.

17.3.2 UKLÁDÁNÍ A ZHUTŇOVÁNÍ ČERSTVÉHO BETONU

17.3.2.1 Všeobecně

(1) Ukládání a zhutňování čerstvého betonu musí být prováděno za přítomnosti
kvalifikovaného pracovníka zhotovitele dle ustanovení čl. 8.4 ČSN EN 13670 a přílohy F
ČSN EN 13670.

(2) Pro vybrané druhy betonu jsou doplňující požadavky uvedeny v čl. 17.3.2.5 až 17.3.2.8
této kapitoly TKP.

(3) Pro ukládání za zvláštních klimatických podmínek platí podmínky uvedené v čl. 17.3.2.3
a 17.3.2.4 této kapitoly TKP. Při ukládání za zvláštních klimatických podmínek je nutno
sledovat teplotu prostředí, zhutňování čerstvého betonu i povrchu uloženého betonu
a podle potřeby i teplotu ošetřovací vody a relativní vlhkost vzduchu.

17.3.2.2 Ukládání a zhutňování běžně vibrovaného betonu

(1) Čerstvý beton musí být ukládán na místo určení plynule v souvislých a co možno
vodorovných vrstvách, jejichž tloušťka závisí na způsobu zhutňování; přitom musí být
pracovním postupem zajištěno dokonalé spojení jednotlivých vrstev; přemísťování již
uložené vrstvy pomocí vibrátoru nebo samospádem se nedovoluje.

(2) Úprava konzistence čerstvého betonu na staveništi přidáním vody není povolena. Celkové
množství záměsové vody podle předepsané receptury nesmí být překročeno. Je možná
pouze úprava konzistence přidáním plastifikačních přísad.

(3) Časový úsek mezi dokončením přípravy bednění a zahájením betonáže má být co
nejkratší. Při ukládání je nutno zabránit rozmíšení betonu, např. použitím čerpacích hadic,
betonovacích nohavic nebo žlabů.

(4) Při betonování musí být bednění řádně vyplněno betonem (zejména nutno zamezit vzniku
štěrkových hnízd) a nesmí dojít k rozměšování čerstvého betonu, zvláště v místech
křížení a husté výztuže.

(5) Teplota čerstvého betonu při ukládání musí vyhovovat požadavkům uvedeným
v Tabulce 9 této kapitoly TKP.

38/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(6) Čerstvý beton musí být ukládán tak, aby nedošlo k posunu nebo přetvoření výztuže,
popř. bednění.

(7) Čerstvý beton nesmí být ukládán volným pádem z výšky přesahující:

- obyčejné betony – 1,5 m;

- vysokopevnostní betony – 1,5 m;

- pohledové betony – 1,0 m.

(8) Beton je třeba ukládat plynule a hutnit ho ve stejně vysokých vrstvách, doporučená
výška vrstev je ≤ 0,5 m a závisí na výkonu použitého ponorného vibrátoru. Čerstvý beton
musí mít takovou konzistenci, aby se po pomalém vytahování vibrátoru povrch betonu
uzavřel a nezůstal žádný otvor. Pokud se betonuje ve více vrstvách „čerstvý na čerstvý“,
pak od druhé vrstvy je třeba vibrátor zasunout do dříve zhutněné vrstvy na hloubku 100
až 150 mm a po krátkém prodlení ho pomalu vytahovat.

(9) Pokud se beton ukládá např. do vysokých stěn bez přerušení betonáže, musí vibrátor
zůstávat ponořený v betonu a současně s ukládáním být tažen vzhůru. U skloněné plochy
je třeba s hutněním začít v oblasti větší tloušťky vrstvy. Provzdušněný beton smí být
hutněn jen po nezbytně nutnou dobu, která je třeba k vytvoření uzavřené struktury
a k vypuzení větších vzduchových bublin. Dlouhá intenzivní vibrace způsobí segregaci
hrubých složek betonu, nadměrné krvácení a změnu barevnosti povrchu.

(10) Betonové konstrukce vystavené při betonování otřesům nebo chvění, zejména ze
sousedních provozů, je dovoleno betonovat jen při zvláštních opatřeních uvedených
v projektové dokumentaci nebo v technologickém předpisu betonáže.

(11) Způsob hutnění, jeho doba a zpracovatelnost čerstvého betonu se volí tak, aby ve všech
částech konstrukce bylo dosaženo stejnoměrného a řádného zhutnění betonu
a nedocházelo k rozměšování čerstvého betonu.

(12) Ukládání další vrstvy betonové směsi na předchozí, dosud nezhutněnou vrstvu betonu, se
nedovoluje.

(13) Při používání ponorných vibrátorů nesmí být vpichy umístěny vícekrát do stejného místa
a vzdálenost sousedních ponorů nesmí převyšovat 1,4 násobek viditelného poloměru
účinnosti vibrátoru. Tloušťka zhutňované vrstvy betonové směsi nesmí převyšovat 1,25
násobek délky pracovní části (hlavice) ponorného vibrátoru. Při zhutňování musí vibrátor
proniknout do předchozí vrstvy do hloubky 50 až 100 mm.

(14) Při zhutňování povrchovými vibrátory se postupuje v pruzích tak, aby se plochy účinnosti
vibrátorů překrývaly o 100 až 200 mm.

17.3.2.3 Ukládání čerstvého betonu za nízkých a záporných teplot

(1) Bednění a výztuž musí být před betonováním očištěny od sněhu a námrazků. Povrch
podkladu, na který se betonuje, musí mít teplotu nejméně +1 °C.

(2) Teplota čerstvého betonu nesmí klesnout před uložením do bednění pod +10 ºC a musí
být taková, aby na začátku tuhnutí byla teplota čerstvého betonu rovna:

- nejméně +5 ºC,

- při uteplování betonu a při betonování podle zvláštních požadavků projektové
dokumentace nebo TePř nejméně hodnotě stanovené tepelným výpočtem. Uteplování
spočívá v tepelné izolaci a využití hydratačního tepla betonu.

(3) Spřažené betonové konstrukce mají být před zmonolitněním spolehlivě prohřáty na
teplotu nejméně +5 ºC a tuto teplotu je třeba udržovat až do dosažení potřebné pevnosti.

(4) Při betonování masivních monolitických konstrukcí po vrstvách se musí postupovat tak,
aby teplota povrchu uložené vrstvy betonu neklesla před jejím překrytím další vrstvou

39/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

pod +5 °C. Teplotní gradient mezi ukládanými vrstvami může být max. 15 °C. Nastalo-li
při betonování porušení některých částí konstrukce mrazem, lze v betonování pokračovat
až po jejich odstranění, přičemž se musí zajistit dokonalé spojení betonu nového
s betonem starším.

17.3.2.4 Ukládání čerstvého betonu v horkém a suchém prostředí

(1) K betonování v podmínkách s vyššími teplotami je nutno použít vhodnou betonovou
směs, jejíž teplota od vysypání z míchačky na betonárně až do uložení do konstrukce
nesmí být vyšší, než je uvedeno v Tabulce 9 této kapitoly TKP.

(2) Postup betonáže a velikost pracovních záběrů musí být předem navrženy a ověřeny tak,
aby nedošlo ke škodlivému odpařování záměsové vody z čerstvého betonu vlivem vnější
teploty, nízké relativní vlhkosti vzduchu a jeho proudění.

(3) Objeví-li se na povrchu čerstvého betonu trhliny vlivem rychlého vysychání a plastického
sedání, je možno je odstranit povrchovou vibrací, avšak ne později než 1 hodinu od
zamíchání (výroby) čerstvého betonu.

17.3.2.5 Ukládání samozhutnitelného betonu

(1) Pro ukládání samozhutnitelného betonu musí být zpracován pracovní postup pro
konkrétní betonování, jestliže není zpracováván TePř betonáže.

(2) Z důvodu vysokého potenciálního tlaku na bednění při ukládání SCC je nezbytné, aby
bylo bednění dostatečně pevné a tuhé a řádně upevněné, aby se zabránilo jakémukoliv
jeho pohybu nebo nežádoucím deformacím.

(3) Je nezbytné stanovit největší časový interval mezi následujícími vrstvami betonu, tento
by neměl být překračován.

(4) Samozhutnitelný beton má být uložen jediným plynulým litím, aby rychlost tečení
odpovídala rychlosti ukládání.

(5) Volný pád a vodorovné tečení betonu mají být omezeny, aby se zabránilo jakémukoliv
narušení kvality a homogenity betonu.

(6) Čerstvý beton nesmí být ukládán volným pádem z výšky přesahující 1,0 m.

(7) Při zhutňování, pokud je prováděno, nesmí dojít k převibrování čerstvého betonu (dojde
k rozmísení směsi). Zhutňování, pokud je prováděno, může být prováděno pouze za
přítomnosti technologa a nesmí dojít k rozmísení čerstvého betonu a ke krvácení betonu
na povrchu konstrukce (bleedingu).

17.3.2.6 Ukládání a hutnění pohledového betonu

(1) Beton musí mít takové složení, aby v čerstvém stavu jeho konzistence a velikost zrn
kameniva vyhovovaly postupu betonáže a tvaru betonovaného dílu, aby při hutnění
čerstvý beton nesegregoval, nesedimentoval, aby se z něj neodlučovala voda (bleeding).

(2) Beton nesmí změnit své složení a konzistenci při dopravě a dalším zpracování.

(3) Před prováděním je nutné vždy vypracovat TePř betonáže.

(4) Před vlastní betonáží se musí provést kontrola výztuže, navazujících pracovních spár,
bednění a zabetonovávaných prvků.

(5) Před každou betonáží je nutné ověřit podstatné aspekty technického provedení povrchu
a konstrukce bednění:

- Před každým nasazením bednění je třeba zkontrolovat jeho čistotu a použitelnost (zda
není zdeformované, poškozené či znečištěné).

40/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

- Před každým použitím bednění je třeba zkontrolovat připevnění pláště bednění, stav
pláště bednění, příp. i stav všech dalších prvků bednění, které se dostanou
do kontaktu s povrchem betonu (převýšení bednicích desek nad rámem, kvalitu
vyspravení škrábanců, děr po hřebících a vrutech, dříve opravovaná místa atd.).

- Průchody spínacích prvků pláštěm bedněním je třeba řádně utěsnit, aby se zabránilo
vytékání cementového mléka a vzniku nehomogenního povrchu.

- Kotvení bednicích prvků k předchozí, již vybetonované části konstrukce, je třeba
provést řádně, mj. ho utěsnit pomocí lišt, těsnicích pásků a ke spojování dílců bednění
použít seřizovacích příložek.

- Na jedné betonované části konstrukce nelze kombinovat použité a nové bednicí desky,
desky s různými typy povrchů, desky s různou vlhkostí pláště, ani desky různých
výrobců. Tyto kombinace způsobují nežádoucí odchylky v textuře a v zabarvení
pohledového betonu.

- Před betonáží je nutno řádně očištěné plochy bednění opatřit vhodným odbedňovacím
prostředkem.

- Bednění s již naneseným odbedňovacím prostředkem je nutné chránit před
znečištěním při ukládání výztuže a dalších pracích na bednění.

- V případě použití samozhutnitelných betonů je příprava bednění velmi důležitá,
protože SCC věrně reprodukuje povrch formy, zkopíruje i všechny defekty povrchu.

(6) Pokud se betonuje ve více vrstvách „čerstvý na čerstvý“, tak se doporučuje provedení
referenční plochy za daných klimatických podmínek.

(7) Pohledové betony tříd PB2, PB3 a PBS se doporučují realizovat při rozmezí teploty
prostředí mezi +5 až +28 °C.

(8) Nejlepších výsledků u pohledového betonu je možné dosáhnout při okolní teplotě od
cca +10 do +25 °C. Tuto okolnost je nutno zohlednit při plánování stavby. Za jiných
teplot je třeba nadefinovat přesné požadavky na realizaci a tyto odsouhlasit všemi
zúčastněnými stranami.

17.3.2.7 Ukládání a hutnění mezerovitého betonu

(1) Optimální průměrná denní teplota pro pokládku je +5 °C až +20 °C. V případě, že teplota
při pokládce klesne pod +5 °C nebo je vyšší než +20 °C je třeba provést zvláštní opatření
dle schváleného Technologického předpisu betonáže.

(2) Při teplotách pod 0 °C nebo nad 30 °C nebo při silném nebo dlouhotrvajícím dešti se
nesmí mezerovitý beton ukládat.

(3) Beton se ukládá ručně nebo pomocí mechanismů, např. grejdrů, finišerů pro pokládku
asfaltových směsí nebo také finišery pro pokládku cementobetonových krytů
s vyloučením hutnění ponornými vibrátory. Dohutnění vrstvy se provádí pomocí hutnících
válců bez vibrace, s povrchovou vibrací nebo pomocí příložných vibrátorů. Uložení betonu
je možné také pouhým urovnáním do požadovaného tvaru bez „uzavření“ povrchové
vrstvy a to zejména v případech použití jako drenážní vrstvy např. v přechodových
oblastech za opěrami mostů, trativodů, podélných drenáží atd.

(4) Ukládání betonu musí být provedeno v co nejkratší době od zamíchání bez dodatečného
přidávání vody.

(5) Zhutňování musí být ukončeno do 3 hodin od zamíchání betonu.

17.3.2.8 Ukládání betonu pro speciální geotechnické práce

(1) Pro ukládání betonu pro speciální geotechnické práce musí být zpracován TePř betonáže.

41/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Postup ukládání se řídí ustanovením:

- vrtané piloty – čl. 8.4 ČSN EN 1536+A1,

- podzemní stěny – čl. 8.8 ČSN EN 1538+A1,

- ražené piloty – čl. 8.7 ČSN EN 12699,

- mikropiloty – čl. 8.9 ČSN EN 14199.

17.3.3 OŠETŘOVÁNÍ BETONU

17.3.3.1 Všeobecně
(1) Ošetřování betonu musí být prováděno proškoleným pracovníkem zhotovitele, a to
postupy uvedenými v čl. 8.5 a v příloze F ČSN EN 13670.
(2) V případě potřeby je možno provádět tepelně ošetřování betonu (proteplování, ohřev) pro
urychlení jeho tuhnutí a tvrdnutí.
(3) Čerstvý beton nesmí být vystaven nárazům a otřesům do dosažení pevnosti 10 MPa
a dalším škodlivým účinkům jako silnému ochlazení, ohřátí nebo vysušení, nejméně 7 dní.
(4) Proti působení dešťové, proudící nebo agresívní vody musí být čerstvý beton chráněn.

17.3.3.2 Definice vnějších podmínek při ošetřování betonu
(1) Normální podmínky – vnější podmínky s těmito teplotami:
- Průměrná denní teplota je nejvýše +20 °C a nejméně
a) +5 °C pro betony s portlandskými cementy,
b) +8 °C pro betony se směsnými cementy.
- Nejnižší teplota ve dne i v noci nesmí klesnout pod 0 °C.
- Nejvyšší teplota nepřekročí +30 °C.
(2) Podmínky s nízkými teplotami – prostředí, jehož průměrná denní teplota v průběhu
alespoň 3 po sobě jdoucích dnů je nižší než:
- +5 °C pro betony s portlandskými cementy,
- +8 °C pro betony se směsnými cementy.
Přičemž nejnižší denní nebo noční teplota neklesne pod 0 °C.
(3) Podmínky se zápornými teplotami – prostředí, jehož teplota klesne pod 0 °C.
(4) Podmínky s vyššími teplotami – prostředí, jehož:
- průměrná denní teplota v průběhu alespoň 3 po sobě jdoucích dnů je vyšší než +20 °C
- teplota přesáhne +30 °C.
(5) Průměrná denní teplota – teplota vnějšího vzduchu prostřední stanovená dle vztahu

++
= 4

kde:
t7, t13, t21 – teploty vzduchu v °C změřené v 7, 13 a 21 hodin.

42/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.3.3.3 Ošetřování betonu za normálních podmínek

(1) Při ošetřování betonu se musí dodržet následující:

- Odkryté plochy tuhnoucího a tvrdnoucího betonu je nezbytné chránit před
vyplavováním cementu z čerstvého betonu a před mechanickým nebo chemickým
poškozením.

- Uložený beton se musí stále udržovat ve vlhkém stavu nejméně po dobu:

a) 7 dní – při použití cementu portlandského nebo struskoportlandského,

b) 14 dní – při použití cementu vysokopecního a při použití betonové směsi
a příměsí s latentní hydraulicitou (např. popílku), pokud není doba ošetřování
předepsána jinou normou nebo v projektové dokumentaci.

- Udržování ve vlhkém stavu ploch betonu nekrytých bedněním se musí zajistit
vhodnými prostředky, např. použitím ochranných krytů nebo vlhčením.

- V případě použití ochranných krytů jako bariéry proti odpařování vody lze použít např.
plastové fólie (transparentní nebo světlé barvy) nebo hmot pro ošetřování povrchu
čerstvého betonu a výztuže.

Tomuto způsobu ošetření je třeba dát přednost před vlhčením u betonu v těchto
případech:

a) Beton má být brzy po výrobě vystaven účinkům mrazu.

b) Nelze-li zajistit, že voda pro ošetřování betonu musí mít teplotu nejvýše o 10 °C
nižší než je teplota povrchu betonové konstrukce.

c) Nelze dodržet maximální dovolený teplotní gradient mezi teplotou uvnitř a na
povrchu betonu.

- V případě vlhčení (kropením, zaplavováním) se musí započít ihned, jakmile beton
ztvrdl natolik, že nedochází k vyplavování cementu. Při teplotě prostředí pod +5 °C se
vlhčení betonu provádět nemusí.

- Voda pro ošetřování betonu musí vyhovovat ČSN EN 1008 a její teplota smí být
nejvýše o 10 °C nižší než je teplota povrchu betonové konstrukce, pokud není
prokázána neškodnost většího teplotního rozdílu.

- Umělé vysoušení povrchu tvrdnoucího betonu se smí provádět až v době, kdy beton
dosáhne krychelné pevnosti odpovídající třídě betonu předepsané v PD. Způsob sušení
musí být zvolen tak, aby nebyly zhoršeny předepsané vlastnosti betonu a betonové
konstrukce.

17.3.3.4 Ošetřování betonu za nízkých a záporných teplot

(1) Při tuhnutí a tvrdnutí betonu v podmínkách s nízkými a zápornými teplotami se musí
dodržet následující:

− Konstrukce se neprodleně po ukončení betonáže musí přikrýt a ošetřovat tak, aby
teplota povrchu betonu neklesla pod +5 °C po dobu nejméně 72 hodin, nebo nebyla
vystavena působení mrazu, dokud krychlená pevnost betonu, stanovená na zkušebních
tělesech odebraných z betonu pří betonáží konstrukce nebo nedestruktivními
zkouškami, z kterékoliv zkoušky připadající, popř. z kteréhokoliv zkušebního místa
připadajícího na hodnocený celek betonu nedosáhne u betonu třídy:

a) C 8/10 a nižší – minimální krychelné pevnosti 4,0 MPa;

b) C 12/15 až C 16/20 – minimální krychelné pevnosti 6,0 MPa;

c) C 20/25 a vyšší – minimální krychelné pevnosti 8,0 MPa.

43/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

− Tepelný odpor krytu konstrukce nesmí být nižší než tepelný odpor bednění; je třeba
dbát na stejnoměrné vychládání konstrukce (tenčí části musí být izolovány více než
masivnější části).

− Voda potřebná k ošetřování betonu při teplotě prostředí nižší než +10 °C nesmí mít
teplotu nižší než +5 °C.

− Při teplotě prostředí pod +5 °C se beton nesmí vodou kropit, vlhčit ani zaplavovat, a je
třeba zabránit působení deště a sněhu na povrch betonu. Doporučuje se použít vhodný
tepelně izolační materiál např. tepelně izolační fólie.

17.3.3.5 Ošetřování betonu v horkém a suchém prostředí

(1) Při tuhnutí a tvrdnutí betonu v podmínkách s nízkými a zápornými teplotami se musí
dodržet následující:

− Ihned po vybetonování konstrukce je nutno přistoupit k ochraně čerstvého betonu
před působením slunečního záření a škodlivého vlivu větru (nadměrné vysoušení
povrchu). Přitom musí být odkryté plochy betonu chráněny před mechanickým
poškozením nebo před vyplavováním cementu (v případech rizika možných dešťových
srážek).

− Jakmile beton ztvrdne, musí se ihned přistoupit k dalšímu ošetřování podle
čl. 17.3.3.3 odrážka třetí až šestá této kapitoly TKP, aby povrch betonu byl stále ve
vlhkém stavu.

− Ošetřování je možno skončit nejdříve v době, ve které krychelná pevnost betonu
stanovená na zkušebních tělesech odebraných z čerstvého betonu při betonáži
konstrukce nebo nedestruktivními zkouškami provedenými na ošetřované konstrukci
dosáhne alespoň 70 % charakteristické hodnoty krychelné pevnosti betonu pro danou
pevnostní třídu.

17.3.3.6 Specifika ošetřování některých betonů

17.3.3.6.1 Vysokopevnostní betony

(1) Ošetřování těchto betonů se musí věnovat zvláštní pozornost. Zásadní je zabránění
oslunění a působení větru po odbednění min. po dobu 7 dnů, aby se zabránilo rychlému
odpařování záměsové vody z povrchových vrstev a tím zpomalení hydratace a vzniku
trhlinek. Při vysokých dávkách cementu je nutné při teplotách nad 25 °C zajistit chlazení
betonu nebo jeho složek, aby teplota uvnitř konstrukce nepřesáhla 65 °C.

17.3.3.6.2 Pohledové betony

(1) Pokud je ve zvláštních případech (podmínkou je teplota prostředí >5 °C) uvažováno
s odbedněním již po 36 hodinách, je vhodné účinnost následného ošetření betonu
prokázat zkouškou na zkušební konstrukci. Časová prodleva mezi odbedněním
pohledového betonu a začátkem účinnosti opatření pro následné ošetřování (např. těsné
zakrytí stěny stavebními plachtami) nesmí překročit 1 hodinu. Při realizaci pohledového
betonu je vhodné zajistit od betonáže až do doby odbednění teplotu prostředí nad 10 °C.
Důsledkem nedodržení tohoto ustanovení může být rozdílná barevnost povrchu.

(2) Pro betony musí být zajištěno stále stejně prováděné následné ošetřování. Pro ošetřování
je dovoleno použít jen takových tekutých prostředků, u kterých bylo předešlými
praktickými zkouškami prokázáno, že jejich aplikace nemá vliv a výslednou barvu na
vzhled pohledového betonu. Pokud se pro následné ošetřování použijí fólie, je nutno
zajistit, aby se v čerstvém betonu neotiskly použité pomocné prostředky, např. latě.

(3) Svislé pohledové plochy je nutno chránit před znečištěním rzí, např. od propojovací
výztuže. Je nutno také zabránit znečištění již dříve dokončených pohledových ploch
vytékajícím cementovým mlékem nebo maltou při následné betonáži. Případné znečištění
je nutno odstranit v čerstvém stavu pomocí vody.

44/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(4) Teplota ošetřovací vody by měla být co nejbližší teplotě ošetřované konstrukce. Dochází-li
v průběhu zrání betonu, např. z důvodu špatného ošetřování, k nadměrnému odpařování
záměsové vody, dochází k nadměrnému smršťování, které je provázeno vznikem
nežádoucích trhlin. Ošetřování vodou lze s výhodou nahradit zakrytím povrchu
pohledového betonu neprodyšnou fólií, nebo provedením nástřiku parotěsné látky, která
beton v raném stádiu několika kritických dní ochrání, než se postupně odpaří či deštěm
smyje.

17.3.3.6.3 Samozhutnitelný beton

(1) Díky zvýšenému obsahu jemných částic a následně těsnější hustotě má mikrostruktura
SCC větší kohezi, než mikrostruktura obyčejných betonů. Tím se omezuje migrace
a ztráta vody během raných stádií tuhnutí a tvrdnutí. Z tohoto důvodů jsou SCC méně
citlivé na ošetřování, čerstvý SCC může mít samoošetřující vlastnosti. Za extrémních
podmínek je ovšem nutné dodržet stejná pravidla jako u obyčejných betonů.

17.3.3.6.4 Mezerovitý beton

(1) Zrající beton je nezbytné udržovat nejméně po 7 dní ve vlhkém stavu; beton musí být
chráněn před znečištěním, aby nedošlo ke snížení jeho drenážní schopnosti. Položená
vrstva mezerovitého betonu nemá být ponechána v průběhu zimních měsíců bez překrytí
další vrstvou.

17.3.3.6.5 Betony pro speciální geotechnické práce

(1) Při venkovní teplotě menší než +3 °C s klesající tendencí teploty, se musí hlavy čerstvě
vybetonovaných pilot chránit před účinkem mrazu.

17.4 PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

17.4.1 OPRÁVNĚNÍ K PRŮKAZNÍM ZKOUŠKÁM

(1) Veškeré průkazní zkoušky betonů musí provádět zkušební laboratoř s akreditací od
Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. Výrobce musí předložit investorovi nebo
objednateli betonu, podle toho kdo průkazní zkoušky objednává, osvědčení o akreditaci
laboratoře, která průkazní zkoušky bude provádět nebo již provedla.

(2) Jsou-li před zahájením výroby betonu pro realizaci stavby prováděny průkazní zkoušky
a další zkoušky pro zabezpečení výroby požadovaného betonu, může investor určit
zkušební laboratoř, která průkazní zkoušky bude provádět. Toto ustanovení musí být
součástí smluvního vztahu mezi výrobcem betonu a objednatelem betonu.

17.4.2 PROVÁDĚNÍ PRŮKAZNÍCH ZKOUŠEK

(1) Průkazní zkoušky se provádí v souladu s ustanoveními ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404.
Rozsah zkoušených parametrů při průkazních zkouškách musí odpovídat deklaraci betonu
(třída betonu, stupeň vlivu prostředí, případně další deklarované vlastnosti).

(2) Průkazní zkoušky jsou u betonů třídy C 12/15 a vyšší jedním z podkladů pro certifikaci
systému řízení dle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v platné znění. Tyto zkoušky sami
o sobě neopravňují výrobce uvést na trh uvedené druhy betonu - viz ustanovení nařízení
vlády č. 163/2002 Sb. v platné znění. Betony třídy C 12/15 a vyšší podléhají posouzení
ve smyslu § 6 tohoto nařízení vlády.

(3) V případě betonů C 10/12,5 a nižších tříd, musí dodávaný beton obsahovat složky
uvedené v průkazních zkouškách. Protokol o průkazních zkouškách nesmí být starší více
jak 6 měsíců, nebyl-li tento beton vyráběn v posledních 12 měsících. Výrobce musí doložit
výsledky kontrolních zkoušek, byl-li tento beton vyráběn, za období posledních 3 měsíců.

45/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(4) V případě, že pro výrobu betonu bude vybrán dodavatel, který daný beton nevyrábí, je
třeba jednání o výrobě zahájit v dostatečném předstihu – u betonů se stupněm vlivu
prostředí X0, XC1 a XC2 min. 4 měsíce, u ostatních betonů min. 6 měsíců před zahájením
dodávky betonu. Důvodem je, aby výrobce mohl provést veškeré zkoušky a u betonů
třídy C 12/15 a vyšší i řízení související s certifikací systému řízení pro daný výrobek.

(5) Průkazní zkoušky musí být provedeny znovu, jestliže dojde k podstatné změně složek
betonu nebo specifikovaných požadavků, které byly podkladem pro předchozí průkazní
zkoušky. Za podstatnou se považuje změna zdroje/původu vstupních materiálů nebo
změna druhu používaných materiálů při zachování zdroje/původu.

(6) Za podstatnou změnu se nepovažuje úprava konzistence o jeden stupeň snížením obsahu
vody, nebo na vyšší stupeň konzistence zvýšením dávky používané ztekucující přísady při
zachováni původní dávky vody v betonu.

(7) V případě specifických požadavků na beton musí výrobce doložit dodatek k průkazním
zkouškám, ve kterém je uvedeno dosažení požadovaného parametru (např. filtrační
stabilita čerstvého betonu, modul pružnosti, pevnost v prostém tahu).

(8) V případě požadavku na pevnosti event. moduly pružnosti betonu v kratším časovém
úseku než 28 dní, musí objednatel tento požadavek předat výrobci betonu s předstihem,
aby tento byl schopen zajistit dodatek k průkazním zkouškám pro požadovaný druh
betonu.

(9) Požadované parametry pro jednotlivé druhy betonu, které je třeba prokázat při
průkazních zkouškách, viz Tabulka 10 až 12 této kapitoly TKP.

(10) Pro výběr cementu pro chemické agresivní prostředí XA2 a XA3 je nezbytné mít
k dispozici chemický rozbor vody resp. výluhu z rostlé zeminy pro určení typu
a koncentrace chemické agresivní látky. Pro zařazení do příslušného stupně vlivu
prostředí se využijí kritéria viz Tabulka M.1 Přílohy M této kapitoly TKP (převzatá Tabulka
2 z ČSN EN 206+A2).

17.4.3 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRŮKAZNÍCH ZKOUŠEK BETONU

(1) Při prokazování shody parametrů betonu s předepsanými požadavky se vyhodnocení
provádí dle předepsaných kritérií viz Tabulka 18 této kapitoly TKP.

46/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 18 – Způsoby hodnocení jednotlivých parametrů při průkazních zkouškách
betonu

Parametr betonu Způsob prokazování shody
A. ZÁKLADNÍ PARAMETRY BETONU

Konzistence, pohyblivost a Musí splňovat požadavky pro předepsaný stupeň.
segregace čerstvého
betonu

Obsah vzduchu v čerstvém Hodnota obsah vzduchu v čerstvém provzdušněném betonu se od
provzdušněném betonu požadované hodnoty může lišit o 0 % až +2,0 %.

Pevnost betonu v tlaku Musí být rovna nebo větší než požadovaná pro danou třídu při
Objemová hmotnost průkazních zkouškách – viz příloha A ČSN EN 206+A2 a příloha A
ČSN P 73 2404.

Průměrná hodnota se může pohybovat v intervalu + 30 kg/m3 až
- 20 kg/m3 od požadované hodnoty.

Mrazuvzdornost Pro požadovaný počet cyklů musí být součinitel mrazuvzdornosti
roven nebo větší než 0,75.

Obsah mikropórů A300 ve Musí být dosažena minimální požadovaná hodnota pro daný
ztvrdlém betonu stupeň vlivu prostředí – viz Tabulka 12 této kapitoly TKP.

Součinitel rozložení Nesmí být překročena maximální hodnota pro daný stupeň vlivu
vzduchových pórů (L) prostředí – viz Tabulka 12 této kapitoly TKP.

Hloubka průsaku tlakovou Nesmí být překročena požadovaná hodnota hloubky průsaku pro
vodou danou předpokládanou životnost – viz Tabulka 11 a 12 této
kapitoly TKP.

Obsah chloridů Nesmí být překročena požadovaná hodnota.
B. DOPLŇKOVÉ PARAMETRY BETONU

Odolnost povrchu proti Pro požadovaný počet cyklů nesmí být překročena požadovaná
účinkům vody a hodnota odpadu pro daný stupeň vlivu prostředí danou
chemických předpokládanou životnost – viz Tabulka 11 a 12 této kapitoly
rozmrazovacích látek 1 TKP.

Filtrační stabilita čerstvého betonáž pilot do vody hloubky ≥ 15 m VFV,1000 ≤ 28 dm3/m3.
betonu 1
betonáž pilot do suchého prostředí nebo VFV,1000 ≤ 34 dm3/m3.
do vody hloubky < 15 m

Pevnost v prostém tahu 1 Průměrná hodnota musí odpovídat hodnotě fctk pro danou
Pevnost v příčném tahu 1 pevnostní třídu viz Tabulka 16 této kapitoly TKP (sada 3 vzorků);
Statický modul pružnosti jednotlivá hodnota v sadě fctm nejmenší ≥ fctk – 0,5 MPa
betonu v tlaku 1
Musí být minimálně o 1 MPa vyšší, než je požadovaná hodnota;
jednotlivá hodnota fcti,sp ≥ fctk,sp – 0,5 MPa.

Průměrná hodnota modulu pružnosti pro danou pevnostní třídu,
viz Tabulka 16 to kapitoly TKP, musí být ≥ Ecm+1 [GPa]
a jednotlivá hodnota modulu pružnosti nesmí být nižší o více než
3 GPa (sada 3 vzorků).

Dynamický modul

pružnosti betonu z měření

nedestruktivní --

ultrazvukovou impulsovou
metodou 1) 2) 3)

Smrštění betonu 1) Musí být maximálně rovno požadované hodnotě.

1 V případě, že tento parametr je předepsán objednatelem.

2 Stanovuje se těsně před zkouškou statického modulu pro výpočet zmenšovacího koef. κu.

3 Postup stanovení zmenšovacího koeficientu κu – viz Příloha J této kapitoly TKP.

47/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.4.4 KONTROLNÍ POSTUPY

(1) Postupy pro zkoušení parametrů čerstvého a ztvrdlého betonu viz Tabulka 19 této
kapitoly TKP.

Tabulka 19 – Způsoby zkoušení jednotlivých parametrů betonu

Sledovaný parametr Zkušební předpis

a) Čerstvý beton ČSN EN 12350-1
ČSN EN 206+A2 (čl. 5.4.2)
Odběr vzorků ČSN EN 12350-2
ČSN EN 12350-5
Vodní součinitel ČSN EN 12350-8
ČSN EN 12350-9
Konzistence sednutím ČSN EN 12350-10
(obyčejné betony) rozlitím ČSN EN 12350-11

Konzistence sednutí rozlitím ČSN EN 12350-12
(samozhutnitelné betony) V-nálevkou
ČSN EN 12350-7
L-truhlíkem Postup viz Příloha H této kapitoly TKP

Segregace segregace při prosévání ČSN EN 12390-1, 2
(samozhutnitelné betony) ČSN EN 12390-7
ČSN 12390-3
Pohyblivost J-kroužkem ČSN EN 12390-5
(samozhutnitelné betony) ČSN EN 12390-6
ČSN 73 1318 (zkouška na trámcích
Obsah vzduchu průřez 100 x 100 mm, válec průměr
100 mm s délkou minimálně
Filtrační stabilita čerstvého betonu dvojnásobek příčného rozměru)
b) Ztvrdlý beton ČSN 73 1322
ČSN EN 480-11
Výroba zkušebních těles ČSN EN 480-11
Objemová hmotnost ČSN EN 12390-8
Pevnost v tlaku ČSN 73 1326 (metoda A)

Pevnost v tahu za ohybu ČSN ISO 1920-10
ČSN EN 12504-4 a Příloha J této
Pevnost v příčném tahu kapitoly TKP - pro stanovení

Pevnost v prostém tahu zmenšovacího koeficientu κu

Mrazuvzdornost Postup viz Příloha I této kapitoly TKP
Obsah mikropórů A300 ve ztvrdlém betonu
Součinitel rozložení vzduchových pórů (L)
Hloubka průsaku tlakovou vodou
Odolnost povrchu betonu proti působení vody a
chemických rozmrazovacích látek
Modul pružnosti
Dynamický modul pružnosti

Smrštění betonu

48/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.4.5 ODCHYLKY OBSAHU SLOŽEK BETONU OD RECEPTURY STANOVENÉ
PŘI PRŮKAZNÍ ZKOUŠCE

(1) Platí ustanovení čl. 9.5.1 ČSN P 73 2404.

17.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

17.5.1 OPRÁVNĚNÍ KE KONTROLNÍM ZKOUŠKÁM

17.5.1.1 Kontrolní zkoušky na betonárně

(1) Kontrolní zkoušky ztvrdlého betonu musí pro výrobce betonu provádět zkušební laboratoř
s akreditací od Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. Výrobce a/nebo dodavatel musí
mít k dispozici od této laboratoře platné osvědčení o akreditaci laboratoře vč. přílohy,
která specifikuje rozsah oprávněných zkoušek.

(2) Kontrolní zkoušky čerstvého betonu, odběr vzorků betonu a výrobu zkušebních těles
u výrobce betonu může provádět pouze zaškolený pracovník. Zařízení pro zkoušky musí
odpovídat požadavkům příslušných českých technických norem a požadavkům na
metrologii, jedná-li se o měřidla a zkušební zařízení. Metrologické zabezpečení měřidel se
provádí v souladu s ustanovením Zákona o metrologii v platném znění.

17.5.1.2 Kontrolní zkoušky na stavbě

(1) Kontrolní zkoušky na stavbě provádí zkušební laboratoř s platným osvědčením
o akreditaci od Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. Kontrolní zkoušky prostřednictvím
zkušební laboratoře zajišťuje zhotovitel stavby.

(2) Kontrolní postupy zkoušení jednotlivých parametrů čerstvého a ztvrdlého betonu viz
Tabulka 19 této kapitoly TKP.

17.5.2 KONTROLNÍ ZKOUŠKY PROVÁDĚNÉ VÝROBCEM BETONU

(1) Odběr vzorků betonu pro výrobu zkušebních těles – provádí se v souladu s ustanoveními
ČSN EN 12350-1.

(2) Výroba zkušebních těles – zkušební tělesa jsou vyráběna v souladu s ustanoveními
ČSN EN 12390-2 a ošetřována v souladu s požadavky této normy, event. s požadavky
příslušné zkušební normy. Rozměry zkušebních těles musí odpovídat požadavkům
příslušné zkušební normy. Pro zkoušky jsou přednostně využívány předepsané základní
rozměry zkušebních těles.

(3) Výrobce betonu musí mít před zahájením výroby betonu zpracovaný a schválený
kontrolní a zkušební plán. Pro betony tříd dle ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 musí
zajistit provádění kontrolních zkoušek minimálně v rozsahu stanoveném v uvedených
normách.

(4) U betonů tříd nižších než C 12/15 musí být provedena minimálně jedna zkouška na
každých i započatých 200 m3, minimálně však 3 zkoušky za 1 měsíc. U těchto betonů se
hodnotí krychelná pevnost dle kritéria uvedeného v Tabulce 13 této kapitoly TKP a pro
hodnocení shody betonů pevnostních tříd C -/5 a C -/7,5 platí kritéria uvedená
v ČSN P 73 2404, čl. 8.2.1.5.

(5) Parametry pro hodnocení krychelné pevnosti betonu dané třídy při kontrolních zkouškách
- viz Tabulka 13 této kapitoly TKP.

(6) Výrobce musí vést písemné, jednoznačně identifikovatelné záznamy o kontrolních
zkouškách čerstvého betonu (konzistence, obsah vzduchu atd.). Na požádání je povinen
poskytnout tyto záznamy o dodávaném betonu objednateli.

49/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7) Protokoly o kontrolních zkouškách ztvrdlého betonu musí být k dispozici u výrobce.

(8) Požadované hodnoty zkoušených parametrů při kontrolních zkouškách vychází
z ustanovení ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404 a této kapitoly TKP. Hodnoty parametrů,
které nejsou jednoznačně stanoveny v ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404 viz Tabulka 16
této kapitoly TKP.

17.5.3 KONTROLNÍ ZKOUŠKY PROVÁDĚNÉ NA STAVBĚ

(1) Zhotovitel stavby musí mít před zahájením stavby zpracovaný kontrolní a zkušební plán
stavby, který mimo jiné specifikuje i požadavky na kontrolu dodávaného betonu – KZP
betonáže (vzor viz Příloha N této kapitoly TKP).

(2) Rozsah a druh zkoušek musí splňovat požadavky ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404,
ČSN EN 13670, zadávací dokumentace a požadavky této kapitoly TKP. Rozsah a typ
zkoušek musí zohledňovat technologii provádění a druh konstrukce tak, aby byly
dostatečné podklady pro posouzení shody dodaného betonu se zadanými požadavky.

(3) Požadované parametry pro jednotlivé druhy betonu, které je třeba prokázat při
kontrolních zkouškách při provádění viz Tabulka 13 až 15 této kapitoly TKP.

(4) Odběr vzorků betonu pro výrobu zkušebních těles se provádí v souladu s ustanoveními
ČSN EN 12350-1.

(5) Výroba zkušebních těles – zkušební tělesa musí být vyrobena v souladu s ustanoveními
ČSN EN 12390-2 a ošetřována v souladu s požadavky této normy event. s požadavky
příslušné zkušební normy. Rozměry zkušebních těles musí odpovídat požadavkům
příslušné zkušební normy. Pro zkoušky jsou využívány předepsané základní rozměry
zkušebních těles.

17.5.3.1 Typy a četnost kontrolních zkoušek

(1) Typy a minimální četnost základních zkoušek prováděných na stavbě viz Tabulka 20 této
kapitoly TKP. Četnost zkoušek může být individuálně zvýšena dle charakteru dané
konstrukce a harmonogramu betonáže. Četnosti nezahrnují výsledky zkoušek prováděné
betonárnou v rámci své kontroly výroby.

(2) V případě zkoušení dalších parametrů (objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu,
v tahu, příčném tahu, modulu pružnosti, odolnosti proti obrusu apod.) je četnost
stanovena v kontrolním a zkušebním plánu (KZP) betonáže.

(3) Odběr vzorků betonu pro zkoušky je třeba rovnoměrně rozložit na celý betonovaný objem
konstrukce nebo její části.

17.5.3.2 Záznam o kontrolních zkouškách čerstvého betonu na stavbě

(1) Vzor záznamu o kontrolních zkouškách čerstvého betonu při přejímce na stavbě
viz Příloha K této kapitoly TKP.

17.5.3.3 Kritéria hodnocení shody při kontrolních zkouškách

(1) Kritéria hodnocených parametrů a postupy při hodnocení shody při kontrolních zkouškách
viz Tabulka 21 této kapitoly TKP.

50/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 20 – Typy a minimální četnost zkoušek na stavbě

I. ČERSTVÝ BETON

TŘÍDA BETONU C 12/15 – C 20/25 C 25/30 – C 50/60 C 55/67 – C 100/115*

Konzistence ** První a druhá denní dodávka a − První a druhá denní dodávka − Každá denní dodávka.
následně každá pátá dodávka, a následně každá třetí dodávka,
Obsah vzduchu v případě pochybnosti se četnost v případě pochybnosti se − V případě ukládání betonu
zvyšuje. četnost zvyšuje. současně v několika místech
Teplota betonu se provádí kontrola ve všech
− V případě ukládání betonu místech ukládání betonu ve
Třída betonu současně v několika místech se výše uvedené četnosti.
Objem betonu do 50 m3 provádí kontrola ve všech
Objem betonu do 100 m3 místech ukládání betonu ve
Objem betonu do 300 m3 výše uvedené četnosti.
Objem betonu do 600 m3
Objem betonu nad 600 m3 − První dodávka měření − První a druhá denní dodávka
a následně každá druhá
a následně každá třetí dodávka,
dodávka, v případě
v případě pochybnosti se
pochybnosti se četnost
četnost zvyšuje.
zvyšuje.
---- − V případě ukládání betonu − V případě ukládání betonu
současně v několika místech se
současně v několika místech
provádí kontrola ve všech
se provádí kontrola ve všech
místech ukládání betonu ve
místech ukládání betonu ve
výše uvedené četnosti.
výše uvedené četnosti.

Teplota betonu se zjišťuje vždy při zahájení betonáže a při provádění každé zkoušky konzistence.

II. ZTVRDLÝ BETON ***

Pevnost betonu v tlaku

C 12/15 – C 20/25 C 25/30 – C 50/60 C 55/67 – C 100/115 *)

min. 3 zkušební tělesa min. 3 zkušební tělesa min. 3 zkušební tělesa

min. 3 zkušební tělesa min. 6 zkušebních těles min. 6 zkušebních těles

min. 6 zkušebních těles min. 9 zkušebních těles min. 9 zkušebních těles

min. 9 zkušebních těles min. 12 zkušebních těles min. 15 zkušebních těles

min. 9 zkušebních těles min. 15 zkušebních těles min. 21 zkušebních těles

51/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Pevnost betonu v prostém tahu1

Objem betonu do 300 m3 min. 3 zkušební tělesa min. 6 zkušebních těles min. 9 zkušebních těles
Objem betonu do 600 m3 min. 12 zkušebních těles
Objem betonu nad 600 m3 min. 6 zkušebních těles min. 9 zkušebních těles min. 15 zkušebních těles

min. 9 zkušebních těles min. 9 zkušebních těles

Vlastnost Objem betonu do 100 m3 Objem betonu do 300 m3 Objem betonu 301- 600 m3 Objem betonu nad 600 m3

Stupeň mrazuvzdornosti 3 v případě pochybnosti min. 1 zkouška min. 1 zkouška min. 2 zkoušky
nebo dle požadavku TDS

Hloubka průsaku tlakovou v případě pochybnosti min. 1 zkouška min. 1 zkouška min. 2 zkoušky
vodou 2 nebo dle požadavku TDS

Obsah mikroskopického v případě pochybnosti
nebo dle požadavku TDS
vzduchu A300 a součinitel -- min. 1 zkouška min. 2 zkoušky

prostorového rozložení pórů L

Obsah vzduchu ve ztvrdlém betonu -- v případě pochybnosti min. 1 zkouška min. 2 zkoušky
nebo dle požadavku TDS

Odolnost povrchu proti

účinkům vody a chemických min. 1 zkouška min. 2 zkoušky min. 3 zkoušky min. 3 zkoušky
rozmrazovacích látek 2

Statický modul pružnosti 1 zkouška min. 1 zkouška min. 1 zkouška min. 2 zkoušky
v tlaku 2, 4, 5

* Uvedené četnosti jsou doporučené i pro UHSC; v případě potřeby jejich zvýšení, je požadovaná četnost uvedena v zadávací dokumentaci a kontrolním
a zkušebním plánu betonáže.

** Uvedené četnosti zkoušek čerstvého betonu pro třídy C 55/67 – C 100/115 jsou doporučené i pro SCC, nezávisle na pevnostní třídě SCC.

*** Četnosti pro neuvedené parametry jsou v souladu s příslušnými ustanoveními ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404.

1 Betony se specifikovaným požadavkem na pevnost v prostém tahu.

2 Zkouší se na sadě sestávající z 3 zkušebních těles.

3 Zkouší se na sadě sestávající z 3 zkušebních těles pro vystavení cyklickému zmrazování a 3 zkušebních těles jako referenční nezmrazované vzorky.

4 Betony se specifikovaným požadavkem na modul pružnosti.

5 Betony pevnostní třídy C 20/25 a vyšší.

52/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tabulka 21 – Kritéria pro hodnocení shody betonu při kontrolních zkouškách vzorků
betonu odebraného na stavbě

Parametr betonu Způsob hodnocení shody

Konzistence a vlastnosti Odchylka od předepsané hodnoty může být v rozsahu tolerancí
SCC viz Tabulka 21 ČSN EN 206+A2.

Obsah vzduchu v čerstvém Hodnota obsah vzduchu v čerstvém provzdušněném betonu se
provzdušněném betonu od požadované hodnoty může lišit o 0 % až +2,5 %.

Pevnost v tlaku pro třídy Pro hodnocení shody obyčejných betonů platí kritéria
betonu dle ČSN EN viz Tabulka B.1 čl. B.3 Přílohy B ČSN EN 206+A2.
206+A2, ČSN P 73 2404
Pro hodnocení shody vysokopevnostních betonů platí kritéria
Objemová hmotnost uvedená v čl. 8.2.1.4 ČSN P 73 2404.

Průměrná hodnota se může odlišovat o – 20 kg/m3 až
+ 30 kg/m3 od požadované hodnoty.

Mrazuvzdornost Pro požadovaný počet cyklů musí být součinitel mrazuvzdornosti
roven nebo větší než 0,75.

Obsah mikropórů A300 ve Musí být dosažena minimální požadovaná hodnota pro daný
ztvrdlém betonu stupeň vlivu prostředí – viz Tabulka 15 této kapitoly TKP.

Součinitel rozložení Nesmí být překročena maximální hodnota pro daný stupeň vlivu
vzduchových pórů (L) prostředí – viz Tabulka 15 této kapitoly TKP.

Hloubka průsaku tlakovou Nesmí být překročena požadovaná hodnota hloubky průsaku pro
vodou danou předpokládanou životnost – viz Tabulka 14 a 15 této
kapitoly TKP.

Obsah chloridů Pro daný způsob použití betonu nesmí být překročena
maximální hodnota - viz Tabulka 15 v ČSN EN 206+A2.

Nesmí být překročena požadovaná hodnota.

Odolnost povrchu proti Pro požadovaný počet cyklů nesmí být překročena požadovaná
účinkům vody a hodnota odpadu pro daný stupeň vlivu prostředí a danou
chemických předpokládanou životnost – viz Tabulka 14 a 15 této kapitoly
rozmrazovacích látek 1 TKP.
Filtrační stabilita čerstvého
betonu 1 betonáž pilot do vody hloubky ≥ 15 m VFV,1000 ≤ 28 dm3/m3.
Pevnost v prostém tahu 1
betonáž pilot do suchého prostředí nebo VFV,1000 ≤ 34 dm3/m3.
Pevnost v příčném tahu 1 do vody hloubky < 15 m

Průměrná hodnota musí odpovídat hodnotě fctm pro danou
pevnostní třídu viz Tabulka 16 (sada 3 vzorků).

Jednotlivá hodnota v sadě fctm nejmenší ≥ fctk – 0,5 MPa.

viz čl. 8.2.2.3 a Tabulka 21 (řádek Počáteční výroba) v ČSN
EN 206+A2.

Statický modul pružnosti Zjištěná hodnota modulu pružnosti může být nižší o 5 % ve
betonu v tlaku 1 srovnání s projektem požadovanou hodnotou, resp. stanovenou
pro PZ a jednotlivá hodnota může být nižší o 3 GPa od
požadované.

Dynamický modul --

pružnosti betonu z měření

nedestruktivní ultrazvuk.
impulsovou metodou 1, 2, 3

Smrštění betonu 1 Smrštění betonu stanovené v daném čase ve formách
o rozměrech 100×60×1000 mm s posuvným čelem ihned po
zhutnění může být max. o 10 % vyšší, než je stanoveno v PZ.

1 V případě, že tento parametr je předepsán objednatelem.

2 Stanovuje se těsně před zkouškou statického modulu pro výpočet zmenšovacího koef. κu.

3 Postup stanovení zmenšovacího koeficientuκu – viz Příloha J této kapitoly TKP.

53/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

(1) Povolené odchylky parametrů čerstvého a ztvrdlého betonu viz Tabulka 22 této kapitoly
TKP.

(2) Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP. Po celou záruční dobu je třeba sledovat
celkový stav objektů a jakákoliv zjištění zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení
musí být investorem bez zbytečného odkladu písemně oznámena zhotoviteli stavby.

Tabulka 22 – Přípustné odchylky pro parametry čerstvého a ztvrdlého betonu

Parametr betonu Informační zdroje
Konzistence betonu Pro výrobnu betonu - viz Tabulka 23 ČSN EN 206+A2.
V místě uložení betonu - viz Tabulka 21 ČSN EN 206+A2.

Obsah vzduchu v čerstvém Obsah vzduchu v čerstvém betonu při kontrolních zkouškách
betonu i zkoušce na stavbě se od požadované může lišit o 0 % až 2,5 %.

Vodní součinitel, obsah Pro vodní součinitel a obsah cementu platí kritéria viz Tabulka 3
cementu a 4 této kapitoly TKP a největší přípustné odchylky viz Tabulka 22
ČSN EN 206+A2 a Tabulka 22.1 ČSN P 73 2404.

Obsah chloridů Pro obsah chloridů v betonu pro jednotlivé kategorie platí
požadavky viz Tabulka 3 ČSN P 73 2404.
Pevnost v tlaku
Pro hodnocení shody obyčejných betonů platí kritéria
Mrazuvzdornost betonu viz Tabulka B.1 čl. B.3 Přílohy B ČSN EN 206+A2.

Obsah mikropórů A300 ve Pro hodnocení shody vysokopevnostních betonů platí kritéria
ztvrdlém betonu, uvedená v čl. 8.2.1.4 ČSN P 73 2404.
a součinitel rozložení
vzduchových pórů (L) Pro hodnocení shody betonů pevnostních tříd C -/5 a C -/7,5 platí
kritéria uvedená v čl. 8.2.1.5 ČSN P 73 2404.
Hloubka průsaku tlakovou
vodou Pro požadovaný počet zkušebních cyklů, viz Tabulka 11 a 12 (pro
Pevnost v prostém tahu průkazní zkoušky) a Tabulka 14 a 15 (pro kontrolní zkoušky) této
Statický modul pružnosti kapitoly TKP, musí být součinitel mrazuvzdornosti ≥ 0,75.
Ostatní parametry betonu
Největší přípustná odchylka jednotlivého výsledku zkoušky musí
splnit požadavky viz Tabulka 22.1 ČSN P 73 2404.

Obsah mikroskopického vzduchu A300 a součinitel prostorového
rozložení pórů L musí splňovat požadavky viz Tabulka 12 (pro
průkazní zkoušky) a Tabulka 15 (pro kontrolní zkoušky) této
kapitoly TKP.

Největší přípustná odchylka jednotlivého výsledku zkoušky musí
splnit požadavky viz Tabulka 22.1 ČSN P 73 2404.

Max. hodnoty hloubky průsaku tlakovou vodou viz Tabulka 11
a 12 (pro průkazní zkoušky) a Tabulka 14 a 15 (pro kontrolní
zkoušky) této kapitoly TKP.

Největší přípustná odchylka jednotlivého výsledku zkoušky musí
splnit požadavky viz Tabulka 22.1 ČSN P 73 2404.

Přípustné odchylky viz Tabulka 18 (pro průkazní zkoušky)
a Tabulka 21 (pro kontrolní zkoušky) této kapitoly TKP.

Pro ostatní parametry platí tolerance a kritéria shody viz Tabulka
21 až 23 ČSN EN 206+A2 a Tabulka 22.1 ČSN P 73 2404.

54/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(1) Obecné požadavky betonování za zvláštních klimatických podmínek jsou uvedeny
v ČSN EN 13670 a v čl. 17.3 této kapitoly TKP.

(2) Při betonování, kdy lze předpokládat, že teplota vnějšího prostředí dle předpovědi počasí
bude nižší než 0 °C nebo bude vyšší než +30 °C je nezbytné zpracovat pro provádění
betonování Technologický předpis, který musí zahrnovat jednak opatření při vlastním
betonování, jednak opatření na ochranu a ošetřování uloženého betonu s ohledem na
zvláštnosti konstrukce, technologii betonování, beton a jeho složení, teplotu betonu
a technická opatření (např. vyhřívání, zateplení, ochranu proti dešti, intenzivnímu
slunečnímu záření apod.). Tato opatření musí zabezpečit, že beton v konstrukci bude
splňovat stanovené požadavky v plném rozsahu.

17.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

17.8.1 PODKLADY PRO ODSOUHLASENÍ BETONÁRNY PŘED ZAHÁJENÍM
PRACÍ

(1) Výrobce betonu musí předložit a doložit:

- platný certifikát systému řízení výroby včetně přílohy kde jsou specifikovány
pevnostní třídy betonu a příslušné stupně vlivu prostředí pro které je vystaven
certifikát systému řízení výroby vydaný autorizovanou osobou.

- doklady o kvalitě složek betonu – viz čl. 17.8.3 této kapitoly TKP,

- průkazní zkoušky na poptávané druhy betonu,

- aktuální prohlášení o shodě na beton,

- doklad o výrobě požadovaného druhu betonu v předcházejících 6 měsících (pokud
jeho výroba již probíhala),

- schopnost vyrobit a dodat požadované množství betonu ve stanoveném časovém
úseku.

(2) Výrobce betonu musí na požádání předložit:

- doklady prokazující způsobilost pracovníků k výrobě a přepravě betonu (průkaz
strojníka),

- kopii zprávy z inspekce systému řízení výroby provedenou autorizovanou osobou,

- protokoly o výsledcích předchozích kontrolních zkoušek pro poptávaný druh betonu.

17.8.2 PŘEJÍMKA BETONU

(1) Pro posouzení odpovědnosti za kvalitu čerstvého betonu je rozhodující místo přejímky
betonu.

(2) Při přepravě přepravními prostředky zabezpečenými odběratelem betonu je místem
přejímky výrobna betonu.

(3) Při přepravě prostředky, které zabezpečuje výrobce betonu, je místo předávky betonu
odběrateli stavba.

(4) Místo předání betonu je vždy určeno v objednávce nebo smlouvě.

(5) K dodávce betonu výrobce vystavuje dodací list, který musí splňovat minimálně
náležitosti dle čl. 7.3 ČSN EN 206+A2.

55/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.8.3 DOKLADY O KVALITĚ SLOŽEK BETONU

(1) Výrobce betonu musí povinně předložit:
- prohlášení o vlastnostech nebo o shodě na používané složky betonu (v závislosti do
kterého nařízení pro prokazování shody náleží),
- u kameniva obsahující formy SiO2 reagující na působení alkálií výsledek zkoušky na
reaktivnost kameniva s alkáliemi,
- u záměsové vody, výsledky chemického rozboru ne starší než 1 rok, nejedná-li se
o vodu z vodovodního řadu splňující parametry na pitnou vodu.

(2) Výrobce betonu musí na požádání předložit:
- certifikáty od dodavatele cementu, kameniva, přísad a příměsí;
- výsledky kontrolních zkoušek dodavatele cementu a kameniva za poslední 3 měsíce,
- obsah chloridů v cementu,
- výsledky zkoušek přísad a příměsí od výrobce ne starší než 1 rok,
- dodací listy složek betonů z období odběru betonu (pro ověření zda nedošlo ke změně
zdrojů oproti průkazním zkouškám),
- recepturu betonu, včetně záměsových listů k požadované dodávce.

17.8.4 DOKLADY O KVALITĚ BETONU

(1) Výrobce betonu musí povinně předložit:
- dodací list dle čl. 7.3 ČSN EN 206+A2,
- aktuální prohlášení o shodě na dodávaný beton - betony třídy C 12/15 a vyšší,
- platný certifikát systému řízení výroby,
- protokol s výsledky kontrolních zkoušek dodávaného ztvrdlého betonu - betony třídy
C 12/15 a vyšší,
- protokol o průkazních zkouškách, a to i na betony třídy C 10/12,5 a nižší;
- protokol s výsledky kontrolních zkoušek z období dodávání betonu - betony třídy
C 8/10 a nižší,
- průkazní zkoušky nebo dodatek k průkazním zkouškám, výsledky kontrolních zkoušek
pro specifické požadavky objednatele na beton (požadavek např. na statický modul
pružnosti, pevnost v prostém tahu, smrštění betonu atd.).

(2) Výrobce betonu musí na požádání předložit:
- platný certifikát systému managementu kvality, má-li tento systém zaveden
a certifikován; rozhodujícím je platný certifikát systému řízení výroby.

17.8.5 DOKLADY O KVALITĚ BETONU PŘEDKLÁDANÉ ZHOTOVITELEM

(1) Zhotovitel díla musí povinně předložit:
- platný certifikát systému řízení výroby,
- aktuální prohlášení o shodě na dodávaný beton pro betony třídy C 12/15 a vyšší,
- dodací list betonu dle čl. 7.3 ČSN EN 206+A2,
- záznam o kontrole teploty betonu v místě přejímky betonu – formulář viz Příloha K
této kapitoly TKP,
- záznam o zkoušce konzistence v místě přejímky betonu - formulář viz Příloha K této
kapitoly TKP,

56/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

- záznam o stanovení obsahu vzduchu v čerstvém betonu v místě přejímky betonu -
formulář viz Příloha K této kapitoly TKP (byl-li dodáván provzdušněný beton),

- protokoly o zkouškách ztvrdlého betonu na zkušebních tělesech odebraných na
stavbě,

- vyhodnocení kontrolních zkoušek jakosti čerstvého a ztvrdlého betonu – formulář viz
Příloha B TKP kapitola 18.

17.9 OVĚŘOVÁNÍ KVALITY BETONU ZABUDOVANÉHO
V KONSTRUKCÍCH A DÍLCÍCH

(1) Cílem ověřování kvality zabudovaného betonu je zjistit, zda tento dosahuje
požadovaných parametrů. Zkoušení se provádí buď v rámci předepsaných kontrol, nebo
v případě pochybnosti o kvalitě zabudovaného betonu.

(2) Tyto zkoušky se mohou provádět přímo na konstrukci nedestruktivními metodami
zkoušení nebo na vzorcích betonu vyjmutých z konstrukce. Zpravidla se jedná o válcová
zkušební tělesa vyjmutá z konstrukcí. V této části TKP jsou popsány zkušební metody
kodifikované v českých technických normách.

17.9.1 OPRÁVNĚNÍ KE KONTROLNÍM ZKOUŠKÁM

(1) Nedestruktivní zkoušky konstrukcí a materiálů je oprávněna provádět osoba nebo
zkušební laboratoř s akreditací, ve které jsou zaměstnány osoby s certifikátem
způsobilosti v oboru nedestruktivního zkoušení ve stavebnictví, resp. v oboru
radiodefektoskopie.

(2) Zkoušky zkušebních těles vyjmutých z konstrukce je oprávněna provádět zkušební
laboratoř s akreditací od Českého institutu pro akreditaci o.p.s.

17.9.2 NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY BETONU A DÍLCŮ ZABUDOVANÝCH
V KONSTRUKCI

(1) Nedestruktivní zkoušení betonových konstrukcí se provádí v souladu s ustanoveními
ČSN 73 2011 a souvisejícími normami. V ČSN 73 2011 jsou uvedeny jednotlivé zkušební
postupy, rozsahy zkoušení a způsob vyhodnocení.

(2) Zjišťované parametry, nedestruktivní metody, zkušební postupy a postupy pro
vyhodnocení jsou uvedeny v Tabulce 23 této kapitoly TKP.

Tabulka 23 – Parametry zjišťované nedestruktivními zkouškami při ověřování kvality
konstrukcí – metody a rozsah jejich použití

A. PEVNOST V TLAKU Zkušební postup Vyhodnocení
Metoda ČSN 73 1373 ČSN 73 1373
a ČSN 73 2011
Tvrdoměrné metody zkoušení ČSN 73 1371

Ultrazvuková impulsová metoda (stanovení ČSN EN 12504-4 ČSN EN 13791
rychlosti šíření ultrazvukového impulsu) a ČSN 73 1371

Stanovení síly na vytržení ČSN EN 12504-3

57/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

− Pevnost betonu v tlaku s nezaručenou přesností – pevnost v tlaku určená z parametru
nedestruktivního zkoušení pomocí obecného kalibračního vztahu, zjištěné pevnosti mají
pouze informativní charakter.

− Upřesněná pevnost v tlaku – při destruktivních zkouškách pevnosti betonu v tlaku na
zkušebních tělesech vyrobených pro kontrolní zkoušky se před destruktivní zkouškou
provedou nedestruktivní zkoušky a postupem dle ČSN 73 1370 se stanoví upřesňující
součinitel, kterým se přepočítají zjištěné pevnosti betonu v tlaku nedestruktivní
zkouškou.

− Upřesněná pevnost v tlaku – po nedestruktivní zkoušce betonu na konstrukci se
v tomto místě odebere jádrový vývrt (průměr 50 mm – 150 mm dle tloušťky
konstrukce a maximálního zrna kameniva tak, aby z něj bylo možno připravit válcové
zkušební těleso s poměrem výšky k průměru minimálně 1) na kterém se stanoví
pevnost v tlaku destruktivně a postupem dle ČSN 73 1370 se vypočítá upřesňující
součinitel, kterým se přepočítají pevnosti betonu v tlaku zjištěné nedestruktivní
zkouškou.

− Nejčastěji se k těmto zkouškám používají odrazové tvrdoměry (Schmidtovy
tvrdoměry). Špičákové metody jsou vhodné pro betony s pevnostmi do 15 MPa.

Stanovení pevnostní třídy betonu dle ČSN EN 206+A2 resp. ČSN P 73 2404

Postup dle ČSN 73 2011 resp. ČSN 73 0038 - při posuzování konstr. z hlediska spolehlivosti.

B. STEJNORODOST BETONU

Metoda Zkušební postup Vyhodnocení
ČSN EN 12504-2 ČSN EN 12504-2
Tvrdost betonu zjištěná odrazovým ČSN 73 1373 ČSN 73 2011
tvrdoměrem ČSN EN 12504-4 ČSN 73 2011

Pevnost betonu v tlaku z nedestruktivních
zkoušek

Rychlost šíření ultrazvukového impulsu

C. DYNAMICKÝ MODUL PRUŽNOSTI V TLAKU

Metoda Zkušební postup Vyhodnocení

Ultrazvuková impulsová metoda 1, 2 ČSN EN 12504-4 Příloha J této
a Příloha J této kapitoly kapitoly TKP
TKP

1 Při zkoušení betonu v konstrukci nutno odebrat vzorek jakéhokoliv tvaru pro stanovení
objemové hmotnosti – váhová metoda.

2 Z dynamických modulů pružnosti lze vypočítat statický modul pružnosti betonu postupem -
viz Příloha J této kapitoly TKP.

D. VYZTUŽENÍ KONSTRUKCE /DÍLCE

Metoda Zkušební postup Vyhodnocení
Elektromagnetická ČSN 73 2011 ČSN 73 2011
Radiografie ČSN 73 1376 ČSN 73 1376
E. DEFEKTY A VADY

Metoda Zkušební postup Vyhodnocení
Ultrazvuková impulsová metoda ČSN EN 12504-4 ČSN EN 12504-4
Radiografie ČSN 73 1376 ČSN 73 1376

58/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.9.3 ZKOUŠKY VLASTNOSTÍ BETONU NA VZORCÍCH VYJMUTÝCH Z
KONSTRUKCE

(1) Zjišťované parametry, použité metody, zkušební postupy a postupy pro vyhodnocení
jsou uvedeny v Tabulce 24 této kapitoly TKP.

(2) Tyto zkoušky se provádějí nejčastěji na válcových zkušebních tělesech připravených
z jádrových vývrtů vyjmutých z konstrukce (průměr 50 – 150 mm dle tloušťky
konstrukce a maximálního zrna kameniva) tak, aby z nich bylo možno připravit válcové
zkušební těleso s poměrem výšky k průměru minimálně 1.

Tabulka 24 – Parametry zjišťované na vzorcích betonu vyjmutých z konstrukcí –
metody a rozsah jejich použití

A. ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY Zkušební postup Vyhodnocení
ČSN EN 12504-1
Metoda ČSN EN 12390-3
Pevnost betonu v tlaku -
ČSN EN 13791
Pevnostní třída betonu dle ČSN EN 12390-7 ČSN 73 0038 - při posuzování
ČSN EN 206+A2 resp. ČSN konstrukce z hlediska spolehlivosti
P 73 2404 Porovnání s hodnotami
z kontrolních zkoušek.
Objemová hmotnost
Vyhodnocení
B. DOPLŇKOVÉ ZKOUŠKY
Průměrná hodnota musí být
Metoda Zkušební postup minimálně rovna 0,9 x fctm pro
Pevnost v prostém tahu danou pevnostní třídu viz
ČSN 73 1318 Tabulka 16 této kapitoly TKP
a jednotlivá hodnota nesmí být
− zkouška na nižší o více než 0,3 MPa.

válcích připravených ČSN EN 206+A2

z vývrtů odebraných Pro požadovaný počet cyklů nesmí
být překročena požadovaná
z konstrukce- průměr hodnota odpadu – viz Tabulka 14
(předpokládaná životnost 50 let)
100 mm se štíhlostním a Tabulka 15 (předpokládaná
životnost 100 let) této kapitoly
poměrem L/d=1 až 2 TKP.

− minimální počet Pro požadovaný počet cyklů musí
být součinitel mrazuvzdornosti
zkušebních těles 3 ks roven nebo větší než je
požadovaná hodnota; stanovuje se
Pevnost v příčném tahu ČSN EN 12390-6 z pevnosti v příčném tahu.

Odolnost povrchu proti ČSN 73 1326 Nesmí být překročena požadovaná
účinkům vody a chemických hodnota hloubky průsaku.
rozmrazovacích látek

Mrazuvzdornost ČSN 73 1322
ČSN EN 12390-6

Odolnost proti průsaku vody ČSN EN 12390-8

59/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Statický modul pružnosti ČSN ISO 1920-10 Zjištěná hodnota modulu pružnosti
betonu v tlaku může být nižší o 5 % ve srovnání
ČSN EN 12504-4 s hodnotou požadovanou, resp.
Statický modul pružnosti a Příloha J této kapitoly stanovenou v PZ a jednotlivá
betonu v tlaku TKP hodnota může být nižší o 3 GPa od
(vypočítaný z dynamického požadované (sada 3 zkušebních
modulu pružnosti v tlaku) těles).

Zjištěná hodnota modulu pružnosti
může být nižší maximálně
o 5 % ve srovnání s hodnotou
požadovanou, resp. stanovenou
v PZ a jednotlivá hodnota může
být nižší o 3 GPa od požadované
(min. 3 zkušební tělesa).

17.10 EKOLOGIE

(1) Problematika odpadů a ochrany životního prostředí je řešena v kapitolách TKP
pojednávajících o příslušných konstrukcích.

17.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ
OCHRANA

(1) Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně
stanoví kapitola 1 TKP. Pro náročné nebo atypické technologické operace je zhotovitel
povinen zpracovat zvláštní podmínky pro bezpečnost a hygienu práce.

17.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

(1) Seznam souvisejících právních předpisů, českých technických norem a vnitřních předpisů
SŽ je uveden v příloze A Kapitoly 1 TKP.

60/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

17.13 PŘÍKLADY ZKOUŠEK ČERSTVÉHO BETONU

17.13.1 OBYČEJNÝ BETON

(1) Obr. 1 – Sednutí kužele - správné zhutnění, rovnoměrně sednutý kužel
17.13.2 SAMOZHUTNITELNÉ BETONY - SCC

(2) Obr. 2 – Zkouška rozlití směsi SCC metodou obráceného kužele (dále jen Zkouška
rozlití SCC)

61/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Obr. 3 – Zkouška rozlití SCC - správně navržená směs

(4) Obr. 4 – Zkouška rozlití SCC - správně navržená směs, bez náznaku
bleedingu, segregace, rozlití 560 mm - směs bude málo pohyblivá

62/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) Obr. 5 – Zkouška rozlití SCC - nesprávně navržená směs, zjevná náchylnost směsi
k bleedingu

(6) Obr. 6 – Zkouška rozlití SCC - nesprávně navržená směs, vysoká
náchylnost k bleedingu (po obvodu vystupuje cementové mléko) a segragaci
(shluky hrubých zrn kameniva)

63/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7) Obr. 7 – Zkouška SCC L-truhlíkem – správně navržená směs, bez
blokace, bleedingu a segregace hrubých zrn

(8) Obr. 8 – Zkouška SCC L-truhlíkem – nesprávně navržená směs, blokace při použití
nevhodné délky ocelových vláken

64/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(9) Obr. 9 – Zkouška SCC L-truhlíkem – nesprávně navržená směs, vysoká náchylnost k
bleedingu a segregaci (na povrchu pouze cementové mléko bez kameniva)

(10) Obr. 10 – Zkouška SCC J-kroužkem – správně navržená směs, bez blokace a
segregace u výztuže (skelet J-kroužku)

65/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha A (informativní)

Příloha A (informativní)
Doporučená pásma zrnitosti pro obyčejné betony

A.1 Obrázky s doporučenými pásmy zrnitosti

Doporučené pásmo zrnitosti směsi kameniva pro obyčejné betony s maximální jmenovitou
horní mezí frakce kameniva Dmax = 4 mm viz Obr. A.1, pro Dmax = 8 mm viz Obr. A.2,
pro Dmax = 11 mm viz Obr. A.3, pro Dmax = 16 mm viz Obr. A.4, pro Dmax = 22 mm viz Obr. A.5
a pro Dmax = 32 mm viz Obr. A.6.

(11) Obr. A.1 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro beton s Dmax= 4 mm

(12) Obr. A.2 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro beton s Dmax = 8 mm
66/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha A (informativní)

(13) Obr. A.3 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro beton s Dmax = 11 mm

(14) Obr. A.4 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro beton s Dmax = 16 mm
67/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha A (informativní)

(15) Obr. A.5 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro beton s Dmax = 22 mm

(16) Obr. A.6 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro beton s Dmax = 32 mm
68/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha B (informativní)

Příloha B (informativní)
Doporučená pásma zrnitosti pro čerpatelné betony

B.1 Obrázky s doporučenými pásmy zrnitosti

Doporučené pásmo zrnitosti směsi kameniva pro čerpatelné betony s maximální jmenovitou
horní mezí frakce kameniva Dmax = 16 mm viz Obr. B.1, pro Dmax = 22 mm viz Obr. B.2.

(17) Obr. B.1 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro čerpatelný beton
s Dmax = 16 mm

(18) Obr. B.2 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro čerpatelný beton
s Dmax = 22 mm

69/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha C (informativní)

Příloha C (informativní)
Doporučené pásmo zrnitosti pro mezerovitý beton

C.1 Obrázek s doporučeným pásmem zrnitosti
Doporučené pásmo zrnitosti směsi kameniva pro mezerovité betony viz Obr. C.1.

(19) Obr. C.1 – Doporučené pásmo zrnitosti pro mezerovitý beton
70/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha D (informativní)

Příloha D (informativní)
Doporučená pásma zrnitosti pro samozhutnitelné betony

D.1 Obrázky s doporučenými pásmy zrnitosti

Doporučené pásmo zrnitosti směsi kameniva pro samozhutnitelné betony s maximální
jmenovitou horní mezí frakce kameniva Dmax = 8 mm je uvedeno v Obr. D.1 a pro
Dmax = 16 mm v Obr. D.2.

(20) Obr. D.1 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro samozhutnitelný beton
s Dmax = 8 mm

(21) Obr. D.2 – Pásmo doporučených zrnitostí kameniva pro samozhutnitelný beton
s Dmax = 16 mm

71/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha E (informativní)

Příloha E (informativní)
Vláknobeton

E.1 Definice vláknobetonu

Vláknobeton je beton podle ustanovení ČSN EN 206+A2, jehož základní struktura je doplněna
vlákny, která mohou být z libovolného materiálu, libovolných tvarů a rozměrů; vlákna musí
tvořit takový podíl (objemový stupeň ztužení vlákny), aby vznikl homogenní vláknobeton, který
umožní zlepšit alespoň některou z fyzikálně mechanických vlastností původního betonu.

E.2 Vlákna do betonu

Do vláknobetonu se používají tyto typy vláken:

− ocelová vlákna: ČSN EN 14889-1,

− polymerová vlákna: ČSN EN 14889-2,

− skleněná vlákna.

E.3 Návrh a výroba vláknobetonu

Při návrhu a výrobě betonu s vlákny je třeba nejen zvolit vhodný typ a materiál vlákna, jeho
optimální množství, ale také odpovídajícím způsobem zvládnout technologii výroby.

Pro výrobu a dodávaní vláknobetonu platí ČSN P 73 2450 a ČSN EN 206+A2, pro zkoušení
čerstvého vláknobetonu platí ČSN P 73 2451 a pro zkoušení ztvrdlého vláknobetonu platí
ČSN P 73 2452. Požadavky na vlákna do betonu jsou stanovena v ČSN EN 14889-1 a ČSN
EN 14889-2.

Při dávkování vláken do míchaček či autodomíchavačů je nutné zabezpečit jejich dokonalé
rozmíchání. Doporučuje se použít mechanických rozdružovačů a při dávkování do
autodomíchavačů pak pneumatické dopravy. Dále je nutné adekvátně prodloužit doby míchání,
aby se v betonu nevyskytovaly shluky vláken. Toto platí zejména pro ocelová vlákna délek 25
až 60 mm. Je nutné kontrolovat hmotnostní dávkování vláken předepsaných statickými
výpočty.

Stupeň konzistence předepsaný pro beton s vlákny v zadávací dokumentaci se považuje za
stupeň konzistence betonu, který již obsahuje předepsané množství vláken.

Poznámka:

Je nutné uvažovat s vlivem vláken na konzistenci čerstvého betonu:

Dávka ocelových vláken 25 kg/m3 délky 50 mm a průměru 0,8 mm sníží konzistenci o cca 60
až 90 mm sednutí kužele, tj. v podstatě o 1 stupeň.

E.4 Sklovláknobetony

Za hutné betony lze považovat v souladu s ČSN EN 1169 i sklovláknobetony, tj. materiál
skládající se ze základní matrice tvořené hydraulickým pojivem, který je vyztužený skelnými
vlákny.

Použité materiály musí být navzájem slučitelné. Pro betony s pojivem portlandský cement jsou
určena skleněná AV vlákna, která jsou odolná vůči alkalickému prostředí. Tato vlastnost musí
být doložena zkouškou v rámci průkazních zkoušek sklovláknobetonu.

Pokyny pro výrobu sklovláknobetonu a všeobecná pravidla pro jeho výrobní kontrolu jsou
uvedena v ČSN EN 1169.

Zkušební metody pro zkoušení sklovláknobetonu jsou uvedena v ČSN EN 1170 (část 1 až
část 8).

72/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Příloha F (informativní)
Pohledové betony

Požadavky na pohledové betony - viz Tabulka F.1.
Druhy plášťů bednění včetně specifikace jejich parametrů - viz Tabulka F.2.
Příklady použití separačních prostředků pro jednotlivé typy materiálu bednění - viz Tabulka F.3.

Tabulka F.1 – Třídy pohledového betonu doplňková specifikace

Třída Příklady použití Požadavky na údaje Struktura povrchu Pórovitost5 Rovinnost Řešení pracovních spár
pohledového v projektové betonu povrchu
betonové plochy bez dokumentaci betonu − výron cementového
betonu zvláštních není předepsána tmele z pracovních spár
architektonických nebo nejsou předepsány není je přípustný do šířky
PB0 technických požadavků pravidelný předepsána 15 mm a hloubky 10 mm
a uspořádaný otisk
bednění, spínacího − rovinnost je − přesazení povrchu dvou
rastru a spínacích stanovena betonových pracovních
otvorů podle volby normou ČSN EN záběrů je přípustné do
zhotovitele 15 mm
13670
− cementový tmel na
PB1 betonové plochy údaje k rozměrům díla, plocha pórů − pro povrchy ve předchozím pracovním
s nízkými požadavky na max. 1,2 % styku záběru musí být včas
vzhled, např. minimální průřezy, testovaného s bedněním je odstraněn
sklon 1, krytí výztuže, povrchu pod 2 m latí
např. stěny garáží, tolerance, rovinnost, povolena − lichoběžníkové lišty nebo
sklepů, opěrné stěny popis spár, druh betonu podobné prvky mohou
(pevnostní třída, stupeň odchylka být v pracovních nebo
vlivu prostředí) 9 mm dilatačních spárách
použity dle dohody

73/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Třída Příklady použití Požadavky na údaje Struktura povrchu Pórovitost5 Rovinnost Řešení pracovních spár
pohledového v projektové betonu povrchu
dokumentaci betonu − výron cementového
betonu k požadavkům PB1 tmele z pracovních spár
k požadavkům PB1 navíc: navíc: provedení je přípustný do šířky
PB2 betonové plochy způsob ukládání betonu, podle zadání plocha pórů − rovinnost je 10 mm a hloubky 5 mm
s vyššími požadavky na těsnost spár s bednění, a specifikace max. 0,9 % stanovena
vzhled, např. běžné způsob hutnění, vyztužení projektanta testovaného normou ČSN EN − přesazení povrchu dvou
povrchu 13670 betonových pracovních
dopravní plochy záběrů je přípustné do
− pro povrchy ve 10 mm
a budovy styku
s bedněním je − cementový tmel na
pod 2 m latí předchozím pracovním
povolena záběru musí být včas
odchylka odstraněn
9 mm
− použití lichoběžníkových
lišt nebo podobných
prvků pro utěsnění
pracovních nebo
dilatačních spár je
doporučeno

74/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Třída Příklady použití Požadavky na údaje Struktura povrchu Pórovitost5 Rovinnost Řešení pracovních spár
pohledového v projektové betonu povrchu
dokumentaci betonu − výron cementového
betonu uspořádání podle tmele z pracovních spár
k požadavkům PB2 navíc: projektem je přípustný do šířky
poloha pracovních spár definovaného − rovinnost je 10 mm a hloubky 5 mm
a vkládaných dílů, detaily systému bednění 2,
bednění, časový plán např. předepsané stanovena − přesazení povrchu dvou
betonáží, např. časové velikosti bednicích betonových pracovních
rezervy pro špatné dílců, spínacích míst normou ČSN záběrů je přípustné do
počasí) a betonovaných 5 mm
pracovních záběrů EN 13670,
− cementový tmel na
pohledové betony hodnoty předchozím pracovním
s velmi vysokými záběru musí být včas
PB3 požadavky na vzhled, plocha pórů zpřísněny odstraněn
max. 0,6 % o 1/3
např. exponované − použití lichoběžníkových
testovaného − pro povrchy lišt nebo podobných
fasády, stěny, kulturní povrchu prvků pro utěsnění
ve styku pracovních nebo
a občanské stavby dilatačních spár je nutné,
s bedněním je pokud není těsnost
zajištěna jinak
pod 2 m latí

povolena

odchylka

6 mm

PBS architektonicky Veškeré detailní požadavky musí být určeny PD.
exponované plochy
zvláštního významu Při extrémně vysokých požadavcích na výsledný vzhled je nutno zvážit proveditelnost takové
konstrukce.
např. reprezentativní

stavby

75/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Třída Spoj bednících Styk pláště Způsob Stav pláště bednění Separační Zkušební Tým pro
pohledového dílců bednění 5 upevnění pláště prostředky konstrukce pohledový
není předepsán
betonu bednění vhodnost není beton
přípustné jsou otisky v povrchu separačního předepsána
PB0 není předepsán není předepsán není předepsán betonu (viz Obr. F.6) způsobené prostředku je není
vícenásobným použitím bednění, nutno doporučena předepsán
PB1 − v místě spoje − dotyk plášťů − přípustné jsou případným přesahem nebo posoudit
bednících dílců je bednění bez otisky od zapuštěním pláště bednění přes v závislosti
přípustný výron zvláštních systémového rám až do 2 mm, odbornými na použitém
cementového opatření (např. upevnění systémovými opravami pláště plášti
tmele do šířky zepředu s max. bednění, škrábanci v plášti bednění viz
15 mm podle systému 3 mm hlubokými bednění až do hloubky 3 mm Tabulka F.3
a hloubky nebo a šířky 5 mm, dírami po hřebících
10 mm, bednění) vyčnívajícími a šroubech v povrchu pláště
s obvyklým otisky v povrchu bednění, zbytky betonu
− přesazení ve výronem betonu (viz Obr. a cementového tmele
spoji dílců je cementového F.1 a) a F.1 b) v prohlubeninách, pokud je
přípustné do tmele, dosahováno dohodnutého
10 mm, betonového povrchu
− přesazení
− přípustný je okrajů pláště
otřep do výšky bednění je
5 mm přípustné do
5 mm

76/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Třída Spoj bednících Styk pláště Způsob Stav pláště bednění Separační Zkušební Tým pro
pohledového dílců bednění 5 upevnění pláště prostředky konstrukce pohledový
přípustné jsou otisky v povrchu
betonu bednění betonu (viz Obr. F.7) způsobené beton
vícenásobným použitím bednění,
PB2 − nahromadění − dotyk plášťů − přípustné jsou případným přesahem nebo vhodnost doporučena doporučen
hrubých zrn není bednění se otisky od zapuštěním pláště bednění přes separačního
přípustné, zvláštními systémového rám až do 1 mm nebo prostředku je
opatřeními upevnění zapuštěním do 2 mm, odbornými nutno
− v místě spoje (např. nový zepředu s max. systémovými opravami pláště posoudit
bednících dílců je plášť, těsnící 3 mm hlubokými bednění, škrábanci v plášti v závislosti
přípustný výron pásek) s malým nebo bednění až do hloubky 2 mm a na použitém
cementového výronem vyčnívajícími šířky 2 mm, dírami po hřebících plášti
tmele do šířky cementového otisky v povrchu a šroubech až do průměru 5 mm bednění viz
10 mm tmele, betonu (viz Obr. v povrchu pláště bednění, Tabulka F.3
a hloubky 5 mm, F.1 a) a F.1 b) nabobtnáním v oblasti ukotvení
− přesazení a hran pláště bednění, zbytky
− přesazení ve okrajů pláště betonu a cementového tmele
spoji dílců je bednění je v prohlubeninách, pokud je
přípustné do přípustné do dosahováno dohodnutého
5 mm, 3 mm betonového povrchu

− přípustný je
otřep do výšky
3 mm

77/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Třída Spoj bednících Styk pláště Způsob Stav pláště bednění Separační Zkušební Tým pro
pohledového dílců bednění 5 upevnění pláště prostředky konstrukce pohledový

betonu bednění předepsána beton

PB3 − nahromadění − upevnění pláště − přípustné jsou otisky v povrchu vhodnost předepsán
hrubých zrn není bednění je nutno betonu způsobené normálním separačního
PBS přípustné, dohodnout např. otěrem při vícenásobném použití, prostředku je
přesahující, případným přesahem nutno
− v místě spoje zapuštěné, (zapuštěním) pláště bednění přes posoudit
bednících dílců je neviditelné, rám až do 1 mm nebo v závislosti
přípustný výron zapuštěním do 2 mm, na použitém
cementového zvýrazněné plášti
tmele do šířky apod. (viz Obr. − nepřípustné jsou otisky bednění – viz
10 mm F.1 c) v betonovém povrchu způsobené Tabulka F.3
a hloubky 5 mm, opravenými místy pláště bednění, a následně je
škrábanci, dírami po hřebících ověřit přímo
− přesazení ve a šroubech na stavbě
spoji dílců je
přípustné do
3 mm

− otřep není
přípustný

Veškeré detailní požadavky musí být určeny projektem.

Při extrémně vysokých požadavcích na výsledný vzhled je nutno zvážit proveditelnost takové
konstrukce

78/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

PB0 až Barva povrchu betonu 4 C1 barva betonu, která vyplyne z použité betonové směsi a druhu cementu
PB3, PBS C C2 beton barvený přídavnými látkami a pigmenty, definice barvy proběhne na základě referenčních
C3 povrchů nebo vzorků výrobce apod. schválením projektanta
(C1 nebo C2 nebo C3) H1 stejné jako C2, ale za použití bílého cementu, zvolené zrnitosti kameniva a dalších opatření
H2 6 s uvedením těchto opatření v technické zprávě
Vzhled hran
H U1 stražená hrana, např. pomocí trojhranných lišt
U2
(H1 nebo H2) U3 ostrá hrana
S1
Uzavření spínacích S2 distanční trubky, kónusy a záslepky otvorů obvyklé na trhu nebo uzávěr maltou zahloubený
otvorů S3 8 tmelený podle volby zhotovitele
U B1 distanční trubky, kónusy a záslepky otvorů z platu, betonu, z vláknitého cementu apod. podle
zadání a specifikace projektanta (viz Obr. F.2)
(U1 nebo U2 nebo U3) B2 atypické výrobky na zakázku (viz Obr. F.2)

Spínací místo B3 7 spínací místo bez zvláštních opatření, např. podle systému bednění s obvyklým vytékáním
S cementového tmele
T1 spínací místo se zvláštními opatřeními, které je nutno stanovit, např. těsnící kroužek, s malým
(S1 nebo S2 nebo S3) T2 8 vytékáním cementového tmele
Z0 žádná viditelná spínací místa díky konstrukci bednění bez spínání
PB1 až Systém bednění Z1
PB3, PBS B Z2 systémové rámové bednění: vzhled betonu s pravidelnými otisky rámu v rastru výrobce; spínací
(pro PB0 místa a plášť bednění jsou dány systémem (viz Obr. F.3)
(B1 nebo B2 nebo B3)
nejsou systémové nosníkové bednění: vzhled betonu bez otisku rámu; spínací místa a plášť bednění lze
uvedené Textura T do jisté míry volit (viz Obr. F.4)
požadavky (T1 nebo T2)
předepsány) atypické bednění: vzhled betonu je volitelný podle možností bednění, které je přizpůsobené
Řešení závěsných míst a zvlášť vyrobené pro daný díl, podle počtu a pozice spínacích míst v mezích technických možností
pro betonáž následných (viz Obr. F.5)

výškových taktů Z podle zvoleného typu bednícího systému zhotovitele
(Z0 nebo Z1 nebo Z2)
podle specifikace v projektu, příp. podle Tabulka F.2 (příklady viz Obr. F.6 a F.7)

bez závěsných míst
provedení a uspořádání závěsných míst odpovídají použitému systému podle volby zhotovitele,
uspořádání a vzhled se smí lišit od spínacích míst

uspořádání a vzhled musí odpovídat spínacím místům

79/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

1 Šikmé plochy, příp. šikmé stěnové konstrukce a sloupy jsou díly, které mají sklon od kolmice více než 15 ° a vytváří se zásadně s protibedněním.
V takovém případě se nedá zamezit vzniku pórů na vrchní straně. Dále se nedá zjistit dodržení shodného odstínu barvy. Ze strany projektanta je nutno
tyto skutečnosti zohlednit.

2 Výkres sestavy bednění obsahuje zobrazení uvedených požadavků na jednom nebo více pracovních záběrech charakterizující celkové dílo. Tento výkres
musí být součástí projektové dokumentace.

3 Pórovitost je plocha pórů s průměrem od 1 do 15 mm na zkušební ploše 500 x 500 mm. Posouzení pórovitosti se stanovuje nejméně na dvou
reprezentativních zkušebních plochách. Jako zkušební plocha je zvolena optimální reprezentativní část povrchu betonu.

4 Vliv barevných pigmentů na vlastnosti čerstvého a ztvrdlého betonu je nutno ověřit na zkušební konstrukci.

5 Všechna uvedená opatření platí také pro délkové dorovnání v sestavách bednění, mezikusy a doplňkové povrchy.

6 Nesražených, ostrých hran bez menších úlomků nebo bez výronů cementového tmele není možno dosáhnout s jistotou. Ostré hrany je nutno po celou
dobu výstavby chránit.

7 Je nutno posoudit možnou proveditelnost. U bednění stěn od určité výšky je nutno počítat se značnými vícenáklady kvůli použití speciálních dočasných
konstrukcí.

8 Nelze (nebo lze jen velmi omezeně) v kombinaci s B1.

Tabulka F.2 – Druhy plášťů bednění, jejich vlastnosti a vliv na povrch betonu

Savost Označení Druh pláště bednění Typické znaky vytvořené plochy Možné vlivy na povrch betonu,
povrchu (materiál, úprava) betonu příklady použití

více savý 1a 1 hrubá prkna z pily kresba struktury dřeva, tmavé zbarvení, dřevěná vlákna uvízlá v povrchu betonu,
1b po větším počtu obrátek barva postupně nízká pórovitost, možné poškození
až prkna hoblovaná dřevním cukrem, odprýskávání
nejsavější světlejší pískových zrn, rozdíly v barevnosti
prkna s drážkou
1c drenážní vložka jemná kresba struktury dřeva, světlejší možné poškození dřevním cukrem,
2 dřevotřískové desky, např. překližka zbarvení než u 1a odprýskávání pískových zrn, rozdíly
3 2 povrchově neupravená v barevnosti, normální tvorba pórů
plastický otisk struktury prken včetně
spojů/spár mezi nimi, zbarvení jako 1b zpravidla odpadnou výrony/otřepy na
spojích prken, normální tvorba pórů
síťovitý povrch, rovnoměrná textura,
tmavé zbarvení povrch nemá vizuálně rozpoznatelné
póry, nebezpečí otisku záhybů textilie
povrch lehce hrubý, tmavý, lehce
skvrnitý, silně savý nízká tvorba pórů

80/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Savost Označení Druh pláště bednění Typické znaky vytvořené plochy Možné vlivy na povrch betonu,
povrchu (materiál, úprava) betonu příklady použití
4
5 třívrstvé desky, dřevo z jehličnanů dnes „klasický“ vzhled povrchu betonu s počtem obrátek vzrůstá tvorba pórů
6 povrchově zušlechtěné, broušené vytvořeného bednícími deskami, lehce vlivem ucpání kapilár v dřevní hmotě
7 znatelná struktura dřeva, barva betonu
8 třívrstvé desky, dřevo z jehličnanů zpočátku tmavá, při dalších obrátkách normální tvorba pórů 4
9 kartáčované nebo pískovaném lakované
postupně světlejší normální tvorba pórů 4
překližka, povrch upravený fenolovou
pryskyřicí plastický otisk struktury desek včetně zpravidla není třeba užít separačních
spojů mezi nimi, světlé zbarvení prostředků, tvorba malého množství
bednící prvky z plastu, příp. z papírové
lepenky potažené plastem dnes „klasický“ vzhled povrchu betonu pórů, ovšem větší velikosti
vytvořeného dílci rámového bednění, nutno pečlivě těsnit spoje matric, tvorba
pryžové matrice povrch hladký, světlý, bez jasněji patrné
desky z plastu, vrstvené desky pórů závisí na typu matrice
textury normální tvorba pórů 4
s plastovým povrchem, fólie
povrch hladký, světlý

povrch podle typu matrice hladký až
silně strukturovaný, světlý

hladký povrch, světlý, bez jasněji patrné
textury

nejméně 10 3 ocelový plech, hliníkový plech hladký povrch, světlý, bez jasněji patrné značná tvorba pórů, nebezpečí vzniku
savý s povlakem textury skvrn od rzi

až

nesavý

1 Při použití nového bednícího pláště z povrchově neupraveného dřeva hrozí chemická reakce mezi dřevem a betonem (výluh cukru). Před prvním
použitím pro pohledový beton je nutno takový plášť upravit vhodným separačním prostředkem, příp. je předem natřít cementovým mlékem, nebo je
nejprve použít pro méně exponované povrchy betonu.

2 Silně savé povrchy bednění je nutno před betonáží vhodně upravit, např. natřít cementovým mlékem.

3 Hliníkové díly bez povrchové úpravy nelze jako bednění použít, neboť hrozí alkalická reakce s betonem.

4 Tvorba pórů závisí na použitém separačním prostředku, jeho dávkování a dalších vlivech.

81/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

Tabulka F.3 – Příklady použití separačních prostředků

Druh separačního prostředku

Označení Separační oleje Ostatní prostředky
druhu
Druh pláště bednění pláště Syntetické Syntetické Oleje na Separační Separační
parafinové a parafinové a bednění emulse prostředky
bednění minerální oleje s vyšší
minerální viskozitou z rostlinných na bázi
Dle Tab. oleje bez a a minerálních vosku a
F.2 rozpouštědla rozpouštědlem
s nízkou olejů pasty
viskozitou s nízkou
viskozitou

Hrubá prkna z pily, prkna hoblovaná s drážkou,

dřevotřískové desky, překližka povrchově 1a až 1c, 3 N N A N A

neupravená

Třískové desky, dřevo z jehličnanů povrchově zušlechtěné, broušené 4 B B B N B

Třískové desky, dřevo z jehličnanů kartáčované nebo

pískované, lakované a překližka, povrch upravený 5 a 6 A A N 0 0

fenolovou pryskyřicí

Pryžové matrice 8 0 N N 0 0

Bednící prvky z plastu, příp. z papírové lepenky

potažené plastem, desky z plastu, vrstvené desky 7 a 9 A B N A 0

s plastovým povrchem, fólie

Ocelový plech, hliníkový plech s povlakem 10 A A N 0 0

A – velmi vhodné; B –vhodné; N – nevhodné; 0 – lze použít pouze po praktickém ověření na bednícím materiálu

82/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

a) z pohledové strany u rámového bednění (vlevo bednění / vpravo povrch betonu)

b) z pohledové strany u nosníkového nebo atypického bednění
(vlevo bednění / vpravo povrch betonu)

c) ze zadní strany (vlevo bednění / vpravo povrch betonu)
(22) Obr. F.1 – Upevnění pláště bednění

83/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

(23) Obr. F.2 – Různé způsoby uzavření spínacích otvorů

(24) Obr. F.3 – Rámové bednění

84/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

(25) Obr. F.4 – Nosníkové bednění

(26) Obr. F.5 – Atypické bednění

(27) Obr. F.6 – Textura povrchu

85/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha F (informativní)

a) hrubá prkna z pily

b) prkna hoblovaná
c) prkna s drážkou
(28) Obr. F.7 – Pláště bednění a jejich otisky na povrchu betonu

86/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha G (informativní)

Příloha G (informativní)
Ultravysokopevnostní betony (UHSC)

G.1 Definice ultravysokopevnostního betonu

- Ultravysokopevnostní betony jsou betony pevnostních tříd vyšších než C 110
(charakterizováno válcovou pevností).

- Pevnostní třídy UHSC pro obyčejné a těžké betony viz Tabulka G.1.

Tabulka G.1 – Pevnostní třídy UHSC

Pevnostní třída UHSC Minimální charakteristická
válcová pevnost
fck,cyl
[N/mm2]

C 110 110

C 120 120

C 130 130

C 140 140

C 150 150

C 160 160

C 170 170

POZNÁMKA:
− Referenčním tělesem je válec o výšce 200 mm a
průměru 100 mm, zakoncovaný broušením.
− Pro kontrolní zkoušky se mohou použít krychle o hraně
100 mm, ale poměr mezi krychelnou a válcovou
pevností se musí stanovit při průkazních zkouškách pro
daný druh UHSC.

G.2 Ostatní parametry UHSC

- Pevnost v tahu za ohybu – minimálně 12 MPa.
- Pevnost v prostém tahu - běžně 6 – 11 MPa.

- Vysoká odolnost proti agresivnímu prostředí, hutná struktura cementového kamene
a tranzitní zóny, bez pórů.

G.3 Složky UHSC

- Cement – CEM I 52,5 N nebo CEM I 52,5 R – musí splňovat požadavky normy ČSN
EN 197-1 ed.2.

- Kamenivo – frakce 0/4 mm pouze těžené z vody, s maximálním obsahem
odplavitelných částic pod 0,063 mm do 1 %, hrubé kamenivo do 22 mm pouze drcené
prané.

- Příměsi – pro výrobu ultravysopevnostních betonu se používají tyto příměsi:

a) křemičité úlety (mikrosilika),

b) jemně mletá vysokopecní granulovaná struska s měrným povrchem
min. 400 m2/kg.

87/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha G (informativní)

- Přísady – musí se použít superplastifikační přísady s minimální redukcí záměsové vody
28 %, bez negativního dopadu na sekundární provzdušnění betonu a zajišťující
konstantní zpracovatelnost minimálně 60 minut.

Použité superplastifikační přísady na bázi polykarboxylátů musí být kompatibilní
s použitým cementem.

- Záměsová voda – musí splňovat požadavky ČSN EN 1008; nesmí být použita
recyklovaná záměsová voda.

G.4 Požadavky na složení UHSC
- Minimální obsah cementu – 550 kg/m3.
- Minimální obsah jemných částic – 650 kg/m3.
- Vodní součinitel – musí se pohybovat v rozmezí 0,18 až 0,30.

G.5 Požadavky na výrobu, ukládání a ošetřování UHSC

G.5.1 Požadavky na výrobu:
-
Výroba je ovlivněna požadavkem větší přesnosti dávkování, nutností delšího míchání
- a dalšími specifickými vlastnostmi.
-
- Nutno použít míchací zařízení s nuceným oběhem a vysokou a intenzitou míchání.

- Doba míchání je 8 až 15 minut.

Je nutné dodržení ověřeného sledu dávkování jednotlivých složek podle
technologického postupu.

V důsledku jiného složení UHSC proti běžným betonům je odlišné i chování čerstvého
betonu, zejména pokles konzistence v čase nad 60 minut od zamíchání.

G.5.2 Ukládání čerstvého UHSC:
-
Před zahájením betonáže je nutné ověřit doby zpracovatelnosti vzhledem k teplotním
- podmínkám.

Při teplotách prostředí nad 25 °C je nutné experimentálně předem ověřit vývoj
a maximální teplotu v konstrukci, která nesmí překročit 50 °C.

G.5.3 Ošetřování UHSC :
- Doba ošetřování vodou musí být minimálně 10 dnů.

88/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha H (normativní)

Příloha H (normativní)
Zkouška stanovení filtrační stability čerstvého betonu

H.1 Princip metody

Zkouška simuluje schopnost betonu zadržovat vodu při působení hydrostatického tlaku
a stanovuje množství vody, které projde filtrem ve zkušebním zařízení za určitý časový úsek.

H.2 Zkušební zařízení a pomůcky

a) Zkušební zařízení sestává z nádoby o vnitřním průměru 260 mm a výšce 190 mm. Ve
středu dna nádoby je otvor o průměru 170 mm, na který navazuje vývod o vnitřním
průměru 12 mm pro odvod vytlačené vody. Nad otvorem ve dně nádoby je centricky
umístěno síto s o průměru 170 mm s velikostí oka 2 mm; na sítě je umístěn filtrační
papír o průměru 200 mm. Nádoba je opatřena víkem s manometrem a přívodem pro
stlačený vzduch. Mezi spodním lícem víka a horní hranou nádoby je mezera 10 mm.
Zařízení je znázorněno na Obr. H.1.

(29) Obr. H.1 Zařízení pro stanovení filtrační stability čerstvého betonu

b) Zařízení na vyvození tlaku vzduchu.
c) Manometr s rozsahem 0 – 500 kPa s dělením po 10 kPa.
d) Skleněný odměrný válec třídy A o objemu 1000 ml s dělením po 2,5 ml.
e) Stopky s rozsahem 0 až 30 minut /10 s.
f) Hrubý filtrační papír.
g) Nádoba na odebraný beton.
h) Gumová palička, lopatka, srovnávací pravítko.

89/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha H (normativní)

H.3 Postup zkoušení

- Odběr čerstvého betonu se provádí v souladu s ČSN EN 12350-1.

- Pro zkoušku se odebere 15 dm3 čerstvého betonu, který se před naplnění nádoby
zkušebního zařízení promíchá, aby byla zajištěna jeho homogenita.

- Nádoba se plní ve dvou vrstvách až po její horní okraj čerstvým betonem o objemu
10 dm3; každá vrstva se zhutní poklepem po boku nádoby gumovou palicí; následně se
horní plocha betonu zarovná, aby byla v úrovni bočních stěn nádoby.

- Na nádobu se osadí a upevní víko, tak aby nedocházelo k úniku přiváděného tlakového
vzduchu.

- Pod spodní vývod nádoby se umístí odměrný válec.

- Připojí se zařízení se stlačeným vzduchem a tlak vzduchu se nastaví tak, aby dosahoval
hodnoty 300 ± 30 kPa.

- Po dosažení požadované hodnoty tlakového vzduchu se spustí měřič času; doba působení
tlakového vzduchu je 15 minut.

- Po 15 minutách se zkouška ukončí a odstraní se odměrný válec.

H.4 Výsledek zkoušky
- Výsledkem zkoušky je množství vody VFV,10, které se po zkoušce zadrží ve válci.

- Výsledek zkoušky se zaokrouhlí na nejbližších 5 ml.
- Výsledek zkoušky pro objem betonu 10 dm3 se přepočítá na objem 1 m3 čerstvého betonu

dle vztahu:

VF,1000= VFV,10 . 0,1

kde:

VFV,1000 – objem odfiltrované vody přepočítaný na 1 m3

VFV,10 – objem odfiltrované vody v odměrném válci v ml

90/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha I (normativní)

Příloha I (normativní)
Stanovení objemových změn betonu (smrštění a bobtnání) –
modifikovaná metoda podle ÖNORM B3329

I.1 Všeobecně

Postup pro stanovení objemových změn betonu (smrštění a bobtnání) vychází
z ÖNORM B 3329:2009 Vergussmörtel - Anforderungen und Prüfmethoden (Malty - Požadavky
a zkušební metody), kapitola 7.3.1 (Bobtnání a smrštění).

I.2 Princip metody

Zkouška spočívá ve zjišťování délkových změn čerstvého a ztvrdlého betonu zjišťovaných
pomocí tenzometrických snímačů délky napojených na posuvné čelo formy, které je trnem
zakotveno v čerstvém betonu. Zjišťují se délkové změny betonu ihned po zhutnění ve
stanovených časových intervalech oproti počáteční délce zkušebního tělesa.

Použitelnost metody – zkouška je vhodná pro všechny druhy betonů s velikostí maximálního
zrna kameniva až 22 mm.

I.3 Zkušební zařízení a pomůcky
a) Sestava zařízení pro měření objemových změn Schleibinger – jedná se o sestavu
ocelových nerezových U-forem o vnitřním průřezu 60 x 100 mm a měřící délce 1000
mm s posuvným čelem, osazených elektronickým snímačem délky. Digitální snímač
délky je pomocí sběrnice dat připojen k PC s měřicím softwarem, pomocí něhož jsou
zaznamenány a uloženy objemové změny v µm. Přesnost snímače délkových změn je
1 µm.

b) Zařízení pro výrobu betonu - míchačka pro výrobu betonu o objemu 75 dm3 s nuceným
oběhem.

c) Pomůcky a zařízení pro odběr betonu dle ČSN EN 12350-1.
d) Pomůcky pro výrobu zkušebních těles dle ČSN EN 12390-2.
e) Vibrační stůl s minimální frekvencí 40Hz (2400 kmitů za minutu).
f) Teploměr s přesností ±1 °C.

I.4 Zkušební vzorky a postup zkoušení

Beton se vyrábí v míchačce s nuceným mícháním dle určeného složení v množství o 15 %
větším, než je souhrnný objem zkušebních forem, které mají být plněny.

Odebere se potřebné množství betonu pro naplnění speciálních forem s osazeným digitálním
snímačem délky na posuvném čelu formy, beton se zhutní na vibračním stole (výjimkou jsou
samozhutnitelné betony).

Zkušební sestavy se umístí do normového prostředí s teplotou T=20 °C a relativní vlhkostí
φ=65 %.

Digitální snímače délky jsou připojeny pomoci sběrnice dat k záznamovému software počítače,
nastaví se na počáteční hodnotu a průběžně se měří délkové změny až do konce požadovaného
časového intervalu, nejčastěji minimálně po dobu 7, 28 nebo 90 dní od zamíchání betonu.

91/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha I (normativní)

I.5 Vyhodnocení výsledků měření

Výstupem z měření je změna délky εq, která se vypočítá ze vztahu:

εq = (∆l / L) [%o]

kde:
∆l – změna délky v daném časovém úseku [µm]
L – délka měřící základny [mm]

Výsledek měření se vyjádří na 1 %o.

92/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha J (normativní)

Příloha J (normativní)
Stanovení statického modulu pružnosti z dynamického modulu
pružnosti v tlaku ze zkoušení ultrazvukovou impulsovou metodou

J.1 Podstata zkoušení

Na zkušebních tělesech pro stanovení statického modulu pružnosti v tlaku, zpravidla hranoly
čtvercového průřezu s rozměrem 100 x 100 x 400 mm, se před zkouškou ve zkušebním lisu
stanoví dynamický modul pružnosti v tlaku z měření ultrazvukovou impulsovou metodou a pro
daný beton vypočítá se zmenšovací koeficient κu.
Koeficient κu lze využít pro určení statického modulu pružnosti z dynamického modulu pružnosti
stanoveného ultrazvukovou impulsovou metodou na jiných zkušebních tělesech nebo na
konstrukci, jestliže nejmenší rozměr vyšetřované části konstrukce je 100 mm.

J.2 Zkušební tělesa

Zkušební tělesa pro stanovení zmenšovací koeficientu κU jsou hranoly čtvercového průřezu
s rozměrem 100 x 100 x 400 mm;

Pro stanovení dynamického modulu pružnosti v tlaku bez zkoušky statického modulu pružnosti
v tlaku lze využít tato zkušební tělesa:

- krychle s délkou hrany 150 mm (určené ke stanovení pevnosti v tlaku),

- vývrty odebrané z vyšetřované konstrukce (určených ke stanovení pevnosti v tlaku)
s průměrem minimálně 100 mm a minimálním poměrem délky k průměru L/d=1.

J.3 Ošetřování zkušebních těles

Pro ošetřování zkušebních těles platí ustanovení čl. 5.5.1 a 5.5.2. ČSN EN 12390-2.

J.4 Statický modul pružnosti v tlaku

Postupuje se v souladu s ustanoveními v ČSN ISO 1920-10.

J.5 Dynamický modul pružnosti v tlaku

Při stanovení rychlosti šíření ultrazvukového impulsu se postupuje v souladu s ustanoveními
ČSN EN 12504-4.

Pro stanovení dynamického modulu pružnosti v tlaku na zkušebních tělesech pro stanovení
statického modulu pružnosti (hranoly 100 x 100 x 400 mm) se použijí sondy s vlastní frekvencí
54 kHz a vyšší. Pro daný beton a daný tvar zkušebních těles musí být použity vždy sondy
o stejné vlastní frekvenci.

Pro stanovení dynamického modulu pružnosti v tlaku na zkušebních krychlích s délkou hrany
150 mm a válcových zkušebních tělesech upravených z vývrtů odebraných z vyšetřované
konstrukce (minimální průměr 100 mm a minimální poměr délky k průměru L/d=1) se použijí
sondy s vlastní frekvencí 54 kHz.

Měření na betonu zabudovaném v konstrukci se provádí sondami s vlastní frekvencí 54 kHz.

Zkušební zařízení musí splňovat požadavky čl. 5 ČSN EN 12504-4.

J.5.1 Postup měření

Měření se provádí přímým prozvučováním, tj. sondy se umístí na zkušebním tělese nebo na
konstrukci proti sobě, měření se provádí po délce zkušebního tělesa.

Měření je třeba provádět na vzorcích o stejném vlhkostním stavu, případná změna vlhkosti
značně ovlivní výsledky měření.

93/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha J (normativní)

Pro dosažení dobré akustické vazby se doporučuje používat např. lékařský indiferentní gel pro
UZ, vazelínu, modelínu.
Postup pro stanovení délky měřící základny a pro vlastní měření je uveden v čl. 6.1.3 až 6.1.5
ČSN EN 12504-4.
Měřením se zjišťuje čas, který uplyne při průběhu impulsu měřící základnou.

J.5.2 Stanovení rychlosti šíření ultrazvukového impulsu
Rychlost šíření ultrazvukového impulsu V se vypočítá ze vztahu:

kde:
V – rychlost šíření ultrazvukového impulsu [km/s]
L – délka měřící základny [mm]
T – čas, který uplyne při průběhu impulsu měřící základnou [µs].

Zjištěná rychlost se vyjádří na nejbližší 0,01 km/s.

J.5.3 Stanovení dynamického modulu pružnosti v tlaku ECU
Dynamický modul pružnosti v tlaku ECU pro každé zkušební těleso se vypočítá ze vztahu:

kde:
ECU – dynamický modul pružnosti v tlaku [GPa]
V – rychlost šíření ultrazvukového impulsu [km/s]
D – objemová hmotnost ztvrdlého betonu v době zkoušení (zjišťuje se postupem dle ČSN EN

12390-7) [kg/m3]

Zjištěná hodnota se vyjádří v GPa na 3 platné číslice.

J.5.4 Stanovení zmenšovací koeficientu κU

Zmenšovací koeficient κU se vypočítá ze souboru hodnot statických a dynamických modulů
pružnosti v tlaku pro daný beton zjištěných na zkušebních tělesech při průkazních a kontrolních
zkouškách.

Nejmenší počet zkušebních těles pro stanovení zmenšovacího koeficientu κU je 6.
Zmenšovací koeficient κU se vypočítá ze vztahu:

κ =∑ ,
∑
,

kde:

κU – zmenšovací koeficient při stanovení dynamického modulu pružnosti ultrazvukovou
impulsovou metodou [-]

Ec,i – jednotlivé hodnoty statického modulu pružnosti v tlaku v hodnoceném souboru [GPa]

ECU,i – jednotlivé hodnoty dynamického modulu pružnosti v tlaku v hodnoceném souboru
[GPa]

n – počet zkušebních tělese v hodnoceném souboru [-]

Σ – součet hodnot statického modulu pružnosti v tlaku resp. dynamického modulu pružnosti
v tlaku v hodnoceném souboru [GPa]

94/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha J (normativní)

Zjištěná hodnota zmenšovacího koeficientu se vyjádří na nejbližší 0,001.

Zjištěná hodnota zmenšovacího koeficientu platí pouze pro danou recepturu betonu – nelze ho
použít pro jiný beton, než pro které byl stanoven.

J.5.5 Určení statického modulu pružnosti z dynamického modulu pružnosti
v tlaku

Statický modul pružnosti v tlaku se vypočítá z dynamického modulu pružnosti v tlaku dle
vztahu:

, = .κ

kde:

Ec,uz – statický modul pružnosti v tlaku vypočítaný z dynamického modulu pružnosti v tlaku
[GPa]

ECU – hodnota dynamického modulu pružnosti v tlaku ze zkoušení ultrazvukovou impulsovou
metodou [GPa]

κU – zmenšovací koeficient při stanovení dynamického modulu pružnosti ultrazvukovou
impulsovou metodou [-]

Zjištěná hodnota se vyjádří v GPa na 3 platné číslice.

95/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha K (informativní)

Příloha K (informativní)
Záznam o kontrolních zkouškách čerstvého betonu při přejímce na stavbě

Tabulka K.1 – Záznam o kontrolních zkouškách čerstvého betonu při přejímce na stavbě
Záznam o kontrolních zkouškách čerstvého betonu při přejímce na stavbě

Akce: Část konstrukce:
Objekt:
AZL (název):

Zkouška sednutím kužele*)
/ Zkouška rozlitím*)

*) Nehodící se škrtnout

Zjištěná
hodnota
zkouškou

[mm]
Dodavatel Obsah vzduchu Zkoušku provedl
betonu v čerstvém betonu
Jméno Podpis
Datum dodání Zjištěná
betonu hodnota
zkouškou
Třída betonu
včetně všech [%]
dalších specifikací
Čas příjezdu
přepravníku
betonu na stavbu

[hod:min]
Čas zkoušky

[hod:min]
Teplota betonu

[C°]
Předepsaný

stupeň
konzistence

Zjištěný
stupeň
konzistence
Předepsaná
hodnota

[% ]

96/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha L (normativní)

Příloha L (normativní)
Zkouška mrazuvzdornosti nekonstrukčních betonů

L.1 Všeobecně

Postup pro stanovení mrazuvzdornosti nekonstrukčních betonů vychází z ČSN 73 1322.

L.2 Princip metody

Zkouška spočívá ve střídavém zmrazování a rozmrazování betonu nasyceného vodou počtem
předepsaných cyklů, v daném případě se jedná o 25 nebo 50 cyklů.

L.3 Zkušební zařízení a pomůcky

a) Zařízení s prostorem a regulovanou teplotou do -20 °C takových rozměrů, aby zkušební
tělesa vyplňovala nejvýše třetinu objemu a s možností zaplnění vodou pro jejich
rozmrazování tak, aby úroveň vodní hladiny byla minimálně 50 mm nad horní plochou
zkušebních těles. Dále s možností regulace teploty pro rozmrazování v rozmezí +15 °C
až +22 °C.

b) Zařízení a pomůcky pro stanovení pevnosti v příčném tahu dle ČSN EN 12390-6.

c) Pomůcky pro odběr betonu dle ČSN EN 12350-1.

d) Pomůcky pro výrobu zkušebních těles dle ČSN EN 12390-2.

e) Zařízení a pomůcky pro stanovení objemové hmotnosti dle ČSN EN 12390-7.

f) Vodní uložení pro vzorky před zkouškou s teplotou 20 ± 2 °C.

g) Zařízení pro výrobu betonu - míchačka pro výrobu betonu s nuceným oběhem.

h) Vibrační stůl s minimální frekvencí 40 Hz (2400 kmitů za minutu).

L.4 Zkušební vzorky a postup zkoušení

Pro zkoušku mrazuvzdornosti se použijí zkušební tělesa ve tvaru krychle s délkou hrany 150
mm (alternativně možno i 100 mm).

Pro průkazní i kontrolní zkoušky musí být použita zkušební tělesa stejných rozměrů.

Pro zkoušku mrazuvzdornosti se vyrobí 6 zkušebních těles – 3 srovnávací, která jsou uložena ve
vodě dle ČSN EN 121390-2 do ukončení stanoveného počtu zmrazovacích cyklů a 3 zkušební
tělesa, která budou vystavena působení střídavému zmrazování a rozmrazování.

Postup zkoušení mrazuvzdornosti – viz čl. 7 a 8 ČSN 73 1322.

Po ukončení stanoveného počtu zmrazovacích cyklů je postup následující:

- Srovnávací zkušební tělesa – vzorky se povrchově osuší a zjistí se rozměry
a objemová hmotnost postupem dle ČSN EN 12390-7 a následně se provede
stanovení pevnosti v příčném tahu postupem dle ČSN EN 12390-6.

- Zkušební tělesa vystavená působení střídavému zmrazování a rozmrazování – vzorky
se povrchově osuší a zjistí se rozměry a objemová hmotnost postupem dle ČSN
EN 12390-7 a následně se provede stanovení pevnosti v příčném tahu postupem dle
ČSN EN 12390-6.

L.5 Vyhodnocení výsledků zkoušky

Pro každou sadu vzorků (srovnávací, zmrazované) se vypočítá aritmetický průměr pevnosti
v příčném tahu, který se zaokrouhlí na nejbližších 0,05 MPa.

97/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha L (normativní)

Vypočítá se koeficient mrazuvzdornosti Kmraz ze vztahu:

= , .100 [%]

kde:
Kmraz – koeficient mrazuvzdornosti [%]
fct,i – aritmetický průměr pevnosti v příčném tahu sady vzorků po i-zmrazovacích cyklech;
i=25 nebo 50 cyklů [MPa]
fct,0 – aritmetický průměr pevnosti v příčném tahu sady srovnávacích vzorků [MPa]

Koeficient mrazuvzdornosti se vyjádří na dvě desetinná místa.

Beton je hodnocen jako mrazuvzdorný jestliže Kmraz ≥ 75 %.

98/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha M (normativní)

Příloha M (normativní)
Mezní hodnoty pro stupně chemického působení rostlé zeminy
a podzemní vody

Tabulka M.1 – Mezní hodnoty pro stupně chemického působení rostlé zeminy a
podzemní vody jsou uvedeny v tabulce (převzato z ČSN EN 206+A2)

Chemická Jednotky Referenční XA1 XA2 XA3
charakteristika zkušební metoda

PODZEMNÍ VODA

mg/litr ČSN EN 196-2 ≥200 a ≤600 >600 a >3 000 a
≤3 000 ≤6 000

pH - ISO 4316 ≤6,5 a ≥5,5 <5,5 a ≥4,5 <4,5 a ≥4,0

CO2 agresivní mg/litr ČSN EN 13577 ≥15 a ≤40 >40 a ≤100 >100 až do
NH+4 mg/litr ČSN ISO 7150-1 ≥15 a ≤30 >30 a ≤60 nasycení

>60 a ≤100

Mg2+ mg/litr ČSN ISO 7980 ≥300 a >1 000 a >3 000 až
≤1 000 ≤3 000 do nasycení

ROSTLÁ ZEMINA

celkema mg/kg ČSN EN 196-2b ≥2 000 a >3 000c a >12 000 a
≤3 000c ≤12 000 ≤24 000

Kyselost podle ml/kg ČSN EN 16502 >200 v praxi se nepoužívá
Baumann Gully

a Jílovité zeminy s propustností menší než 10-5 m/s se přiřadí do nižšího stupně.

b Zkušební metoda předepisuje vyluhování síranů kyselinou solnou. Jestliže jsou k dispozici
zkušenosti v místě užití betonu, lze alternativně použít vyluhování vodou.

c V případě nebezpečí hromadění síranových iontů v betonu při střídavém vysoušení a zvlhčování
nebo v důsledku kapilárního sání se mezní hodnota 3 000 mg/kg musí zmenšit na 2 000 mg/kg.

99/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha N (inforrmativní)

Příloha N (informativní)
Kontrolní a zkušební plán (KZP) betonáže

N.1 Všeobecně

KZP se povinně zpracovává pro betonáže konstrukcí o objemu přesahujícím 300 m3 a pro
stavby s předpokládanou životností 100 let. V ostatních případech rozhoduje o zpracování KZP
technický dozor stavebníka.

Pokud KZP není zpracován, musí být kontroly prováděny minimálně v rozsahu viz Tabulka 20
této kapitoly TKP, jestliže v zadávací dokumentaci není stanoveno jinak.

Kontrolní a zkušební plán betonáže může být vyhotoven formou samostatného dokumentu
nebo součástí technologického předpisu betonáže či kontrolního a zkušebního plánu stavby.

N.2 Vzor kontrolního a zkušebního plánu betonáže

Vzor kontrolního a zkušebního plánu betonáže viz Tabulka N.1.

100/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha N (informativní)
Záznam o kontrole
Tabulka N.1 – Kontrolní a zkušební plán (KZP) betonáže -
-
Dodavatel
stavby: Potvrzený dodací list
pracovníkem objednatele
KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ PLÁN BETONÁŽE č.

Akce: Zpracoval:
(jméno a podpis)
Zpracoval:
(jméno a podpis) Datum
schválení:
Datum
vydání:

Druh kontroly / zkoušky Účel kontroly / zkoušky Provádí Termín nebo četnost
TDS Před zahájením odběru betonu
ČINNOSTI PŘED ZAHÁJENÍM ODBĚRU BETONU TDS Před zahájením odběru betonu

Kontrola certifikátu systému Prověření platnosti Odběratel Každá dodávky
řízení výroby betonárny a oprávnění dodávat betonu
požadovaný beton

Kontrola prohlášení o shodě na Prověření zda odpovídá
betony platným právním předpisům
a normám

ČINNOSTI PŘI DODÁNÍ BETONU NA STAVBU

I. KONTROLA ČERSTVÉHO BETONU

Kontrola do dodacího listu Prověření shody
betonu s objednávkou

101/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha N (informativní)

Druh kontroly / zkoušky Účel kontroly / zkoušky Provádí Termín nebo četnost Záznam o kontrole
Teplota betonu
Zkouška konzistence Kontrola teploty betonu zda Pověřená Minimální četnost viz Tabulka 20 Formulář viz Příloha K TKP
v daných klimatických akreditovaná TKP kapitola 17 nebo zvýšená dle kapitola 17
podmínkách odpovídá zkušební požadavků v zadávací
požadavkům viz Tabulka 9 laboratoř dokumentaci Formulář viz Příloha K TKP
TKP kapitola 17 (AZL) kapitola 17
Minimální četnost viz Tabulka 20
Kontrola shody Pověřená AZL TKP kapitola 17 nebo zvýšená dle Formulář viz Příloha K TKP
s požadavkem zadání požadavků v zadávací kapitola 17
dokumentace
Stanovení obsahu vzduchu Kontrola shody Pověřená AZL Minimální četnost viz Tabulka 20 Záznam o odběru vzorků
v čerstvém betonu s požadavkem zadání TKP kapitola 17 nebo zvýšená dle AZL
požadavků v zadávací
Odběr vzorků čerstvého betonu Výroba zkušebních těles pro Pověřená AZL dokumentace Protokol o zkoušce vydaný
zkoušky ztvrdlého betonu Minimální četnost viz Tabulka 20 AZL
TKP kapitola 17 nebo zvýšená dle Vyhodnocení jakosti betonu -
II. KONTROLA ZTVRDLÉHO BETONU požadavků v zadávací formulář viz Příloha B TKP
dokumentaci kapitola 18; předává se TDS
Zkoušky základních event. Podklad pro prověření shody Pověřená AZL
doplňkových parametrů ztvrdlého s požadavky viz Tabulka 13 až Každá dodávka Stavební deník
betonu 16 a 21 TKP kapitola 17
Každá dodávka Stavební deník
Vyhodnocení výsledků kontrolních Prověření shody s požadavky Pověřená AZL,
zkoušek uvedenými viz Tabulka 13 až 16 zhotovitel Před zahájením betonáže, v 14:00,
a 21 TKP kapitola 17 případně každých dalších 5 hodin

III. KONTROLA BETONÁŽE A OŠETŘOVÁNÍ BETONU Před betonáží

Teplota prostředí Podmínky pro betonáž TDS

Kontrola bednění a podpěrného Prověření shody s TKP kapitola TDS
lešení 17 a 18, ČSN EN 13670, PD

102/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha N (informativní)
Záznam o kontrole
Druh kontroly / zkoušky Účel kontroly / zkoušky Provádí Termín nebo četnost Stavební deník
Kontrola vložek a zabetonovaných TDS Před betonáží Stavební deník
prvků Prověření shody s TKP kapitola TDS Před betonáží Stavební deník
18, ČSN EN 13670, PD TDS Před betonáží Stavební deník
Kontrola pracovní spáry TDS Při betonáži Stavební deník
Prověření shody s TKP kapitola TDS Po betonáži
Kontrola výztuže 18, ČSN EN 13670, PD Stavební deník
TDS, AZL Po betonáži
Kontrola ukládání a zhutňování Prověření shody s TKP kapitola
18, ČSN EN 13670, PD
Kontrola ošetřování a ochrany
betonu Prověření shody s požadavky
TKP kapitola 17, ČSN EN 13670,
Kontrola pevnosti před PD
odbedněním, geometrie, vzhledu
povrchu Prověření shody s požadavky
TKP kapitola 17, ČSN EN 13670,
PD

Prověření shody s požadavky
TKP kapitola 17, ČSN EN 13670,
PD

103/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha O (informativní)

Příloha O (informativní)
Technologický předpis betonáže

O.1 Všeobecně

Technologický předpis (TePř) betonáže zpracovává zhotovitel stavby (resp. zhotovitel objektu).

Povinně se zpracovává na betonáže konstrukcí pro stavby s předpokládanou životností 100 let,
konstrukce o objemu přesahujícím 300 m3 nebo pro technicky náročné konstrukce o menším
objemu.

Rozsah obsahu TePř betonáže může objednatel upravit v závislosti na typu na rozsahu stavby.

TePř betonáže musí být předložen technickému dozoru stavebníka k odsouhlasení.

Bez odsouhlaseného TePř betonáže nesmí být zahájena betonáž.

TePř betonáže je závazný pro pracovníky zhotovitele i jeho podzhotovitele, jestliže se podílí na
betonáži konstrukcí.

O.2 Obsah Technologického předpisu betonáže

a) Titulní list – označení TePř betonáže, identifikace stavby a objektu, datum vydání, jméno
a podpis zpracovatele, datum schválení a jméno a podpis pracovníka, který provedl
schválení, počet stran.

b) Úvod – identifikace zhotovitele stavby a podzhotovitelů vč. zodpovědných pracovníků,
přehled profesí a dokladů jejich způsobilosti, je-li to předpisy vyžadováno. Základní údaje
o stavebním objektu / objektech - odkaz na příslušnou zadávací a projektovou
dokumentaci.

c) Požadavky na jednotlivé materiály – základní charakteristiky betonu, oceli, systém
předpětí, objem zabudovávaného betonu, údaje o betonu (pevnostní třídy, stupně vlivu
prostředí a receptury) požadavky kvalitu povrchu betonu a kvalitu povrchu.

d) Popis postupu betonáže:

- Konkrétní postupy pro zajištění požadavků příslušných předpisů při práci za
předpokládaných klimatických podmínek a případná klimatická omezení.

- Předpokládané teploty betonu a jejich vývoj v čase po uložení do konstrukce;
u konstrukcí kde je limitován vývoj hydratačního tepla je nutno doložit výpočet.

- Údaje o opatřeních při náhlé změně klimatických podmínek, např. ochrana
a ošetřování povrchu čerstvého betonu při náhlém dešti nebo mrazu.

- V případě betonování za nízkých teplot uvést přehled všech zimních opatření (ve
výrobně betonu, na stavbě), totéž platí i pro betonáže za vysokých teplot.

- Typ použitého bednění a nasazení bednění, uspořádání výztuže a druh a použití
distančních prvků.

- Postup betonáže včetně časových odstupů mezi prováděním jednotlivých částí,
celkovou dobu betonáže při zohlednění klimatických podmínek; směr betonáže,
tloušťka a počet vrstev betonu, jejich jednotlivé kubatury, max. doba přerušení
betonáže; uvádí se opatření v případě, že stanovené časové postupy jsou překročeny.

- Harmonogram dopravy betonu – dopravní vzdálenost, počet přepravníků,
předpokládaná doba přepravy, počet autodomíchavačů či jiných přepravníků betonu.

- Způsob ukládání a hutnění – zařízení pro ukládání betonu, typy hutnících zařízení.

- Popis postupu při vytváření pracovních, smršťovacích, dilatačních spár vč. postupu
jejich ošetřování, osazení waterstopů v čerstvém betonu.

- Popis postupu sledování posunů bednění před betonáží, během ní a po ní,
vyhodnocování výsledků měření.

104/105
TKP Kapitola 17 - Beton pro konstrukce Účinnost od 1. června 2022
Příloha O (informativní)

- Údaje o době a způsobu ošetřování.

- Informace o době ponechání konstrukce v bednění z důvodu statických nebo pro
nepřekročení předepsaného teplotního gradientu v betonu (rozdíl teploty uvnitř a na
povrchu betonu) v zimním období.

- Způsob opravy vadných míst v mladém betonu.

e) Kontroly betonáže a povolené odchylky předepsaných parametrů:

- Četnost a způsob kontroly během betonáže, odkaz na kontrolní a zkušební plán
betonáže.

- Uvádí se konkrétní hodnoty tolerancí a odchylek dle ČSN EN 206+A2, ČSN P 73 2404
a ustanovení této kapitoly TKP, případně dle projektové či jiné dokumentace jsou-li
tam také předepsány, včetně specifikace zda se jedná o normové hodnoty nebo
požadované jiným předpisem, např. projektovou dokumentací, jinou kapitolou TKP.

f) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

g) Ochrana životního prostředí.

h) Související normy a předpisy.

105/105
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 2649628, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 105 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Tomáš ŠLAIS
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 25.04.2022 13:34:15
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 18
BETONOVÉ MOSTY
A KONSTRUKCE

Vydání: květen 2022

Účinnost od 1. června 2022

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 18 – Betonové konstrukce a mosty
schválená dne 27.3.2013 účinná od 1.5.2013.

Schváleno pod č.j. 32692/2022-SŽ-GŘ-O13
dne 10. května 2022
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce

Zpracovatel: Ing. Michal Drahorád, Ph.D.
Gestorský útvar: doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D.

2/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

OBSAH

Strana
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................... 6

18.1 ÚVOD .......................................................................................................................................... 7

18.1.1 Všeobecně..................................................................................................................................7

18.1.1.1 Základní ustanovení.................................................................................................... 7
18.1.1.2 Stanovené výrobky ..................................................................................................... 7
18.1.1.3 Zvláštní technické podmínky ........................................................................................ 7
18.1.1.4 Základní legislativní požadavky .................................................................................... 8

18.1.2 Názvosloví a značky ....................................................................................................................8

18.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A PRVKŮ ............................................................ 8

18.2.1 Všeobecně.................................................................................................................................. 8
18.2.2 Projektová dokumentace .............................................................................................................8
18.2.3 Beton ......................................................................................................................................... 9

18.2.3.1 Obecné požadavky...................................................................................................... 9
18.2.3.2 Nekonstrukční betony ............................................................................................... 10
18.2.3.3 Podkladní a výplňový beton ....................................................................................... 10
18.2.3.4 Beton pro konstrukce a prvky .................................................................................... 10
18.2.3.5 Beton pro předpjaté konstrukce a prvky ...................................................................... 10
18.2.3.6 Vláknobeton............................................................................................................. 10
18.2.3.7 Speciální druhy betonu pro konstrukce ........................................................................ 11
18.2.3.8 Označování betonu v projektové dokumentaci.............................................................. 11

18.2.4 Výztuž do betonu ...................................................................................................................... 12

18.2.4.1 Obecně ................................................................................................................... 12
18.2.4.2 Kovová výztuž do betonu........................................................................................... 12
18.2.4.3 Nekovová výztuž do betonu ....................................................................................... 14
18.2.4.4 Vlákna do betonu (rozptýlená výztuž) ......................................................................... 15

18.2.5 Předpínací systémy ................................................................................................................... 15

18.2.5.1 Všeobecně ............................................................................................................... 15
18.2.5.2 Předpínací výztuž ..................................................................................................... 15
18.2.5.3 Kotvy a spojky ......................................................................................................... 16
18.2.5.4 Kabelové kanálky ..................................................................................................... 16
18.2.5.5 Injektážní malta ....................................................................................................... 16

18.2.6 Materiály pro opravy vad a poruch betonových konstrukcí ........................................................... 16
18.2.7 Konstrukce, jejich části, prvky a dílce ......................................................................................... 17

18.2.7.1 Všeobecně ............................................................................................................... 17
18.2.7.2 Betonové konstrukce, dílce a prvky vystavené agresivnímu prostředí .............................. 17
18.2.7.3 Konstrukce, prvky a dílce z prostého a slabě vyztuženého betonu................................... 18
18.2.7.4 Konstrukce, prvky a dílce z vláknobetonu .................................................................... 18
18.2.7.5 Železobetonové konstrukce, prvky a dílce.................................................................... 18
18.2.7.6 Předpjaté konstrukce, prvky a dílce ............................................................................ 21
18.2.7.7 Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce ..................................................................... 22
18.2.7.8 Masivní betonové konstrukce a prvky .......................................................................... 22
18.2.7.9 Omezení vzniku a šířky trhlin ..................................................................................... 23
18.2.7.10 Požadavky na úpravu povrchu betonových konstrukcí ................................................... 23
18.2.7.11 Spáry a styky........................................................................................................... 24
18.2.7.12 Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků..................................................... 25

18.2.8 Vodonepropustné betonové konstrukce ...................................................................................... 26

18.2.8.1 Obecně ................................................................................................................... 26
18.2.8.2 Základové desky ...................................................................................................... 26
18.2.8.3 Stěny ...................................................................................................................... 27
18.2.8.4 Těsnění spár a prostupů ............................................................................................ 27

18.2.9 Součásti spodní stavby .............................................................................................................. 28

18.2.9.1 Přechodové oblasti.................................................................................................... 28
18.2.9.2 Opěry a pilíře ........................................................................................................... 28
18.2.9.3 Úložné prahy............................................................................................................ 28

18.2.10 Součásti nosné konstrukce ........................................................................................................ 28

18.2.10.1 Nosná konstrukce ..................................................................................................... 28

3/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.10.2 Mostní ložiska a klouby.............................................................................................. 29
18.2.10.3 Mostní závěry........................................................................................................... 29

18.2.11 Další části konstrukce................................................................................................................ 29

18.2.11.1 Obecně ................................................................................................................... 29
18.2.11.2 Izolace .................................................................................................................... 29
18.2.11.3 Ochrana proti účinkům výfukových plynů .................................................................... 29
18.2.11.4 Odvodnění ............................................................................................................... 29
18.2.11.5 Římsy ..................................................................................................................... 30

18.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY ................................................................................................... 32

18.3.1 Obecné požadavky....................................................................................................................32
18.3.2 Prostorová úprava po dobu provádění ........................................................................................ 32
18.3.3 Provádění betonových konstrukcí ............................................................................................... 33

18.3.3.1 Základní požadavky .................................................................................................. 33
18.3.3.2 Postupy před betonováním ........................................................................................ 34
18.3.3.3 Ukládání a zhutňování betonu .................................................................................... 35
18.3.3.4 Ošetřování a ochrana betonu ..................................................................................... 36
18.3.3.5 Betonové konstrukce a prvky vystavené agresivnímu prostředí ...................................... 37
18.3.3.6 Povrch betonových konstrukcí .................................................................................... 38
18.3.3.7 Masivní betonové konstrukce a prvky .......................................................................... 39
18.3.3.8 Vodonepropustné betonové konstrukce ....................................................................... 40
18.3.3.9 Omezení vzniku a šířky trhlin ..................................................................................... 41
18.3.3.10 Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků..................................................... 41
18.3.3.11 Spáry a styky........................................................................................................... 43
18.3.3.12 Římsy ..................................................................................................................... 44
18.3.3.13 Izolace proti vodě ..................................................................................................... 45
18.3.3.14 Odvodnění ............................................................................................................... 45
18.3.3.15 Přechod do tělesa železničního spodku ........................................................................ 45

18.3.4 Železobetonové KONSTRUKCE – VYZTUŽOVÁNÍ ......................................................................... 45

18.3.4.1 Stříhání a ohýbání výztuže......................................................................................... 45
18.3.4.2 Stykování, spojování a svařování betonářské výztuže ................................................... 46
18.3.4.3 Přípustná koroze a znečištění betonářské výztuže před zabudováním .............................. 47
18.3.4.4 Vázání výztuže, ukládání výztuže................................................................................ 47
18.3.4.5 Kontrola uložené výztuže........................................................................................... 48

18.3.5 Předpjaté mostní konstrukce ..................................................................................................... 49

18.3.5.1 Všeobecně ............................................................................................................... 49
18.3.5.2 Předpínací výztuž ..................................................................................................... 50
18.3.5.3 Předpínání ............................................................................................................... 50
18.3.5.4 Injektování kabelových kanálků.................................................................................. 51

18.3.6 Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce .................................................................................... 51

18.3.6.1 Výroba .................................................................................................................... 51
18.3.6.2 Kvalita .................................................................................................................... 52
18.3.6.3 Ošetřování............................................................................................................... 53
18.3.6.4 Značení ................................................................................................................... 53
18.3.6.5 Montování a osazování .............................................................................................. 53

18.3.7 Bednění, skruže a lešení ............................................................................................................ 54

18.3.7.1 Všeobecně ............................................................................................................... 54
18.3.7.2 Navrhování .............................................................................................................. 54
18.3.7.3 Provádění a používání ............................................................................................... 56

18.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY................................................................... 56

18.4.1 Dodávky a skladování ............................................................................................................... 56

18.4.1.1 Všeobecně ............................................................................................................... 56
18.4.1.2 Beton...................................................................................................................... 57
18.4.1.3 Betonářská výztuž .................................................................................................... 57
18.4.1.4 Předpínací výztuž a systémy předpětí.......................................................................... 58
18.4.1.5 Dílce a prvky (výrobky) ............................................................................................. 58

18.4.2 Průkazní zkoušky ...................................................................................................................... 59

18.4.2.1 Všeobecně ............................................................................................................... 59
18.4.2.2 Beton...................................................................................................................... 59
18.4.2.3 Injektážní malta ....................................................................................................... 59
18.4.2.4 Betonářská a předpínací výztuž .................................................................................. 59
18.4.2.5 Systémy dodatečného předpínání ............................................................................... 60

4/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.5 KONTROLNÍ ZKOUŠKY ............................................................................................................. 61

18.5.1 Všeobecně................................................................................................................................ 61
18.5.2 Beton....................................................................................................................................... 61
18.5.3 Injektážní malta ....................................................................................................................... 61
18.5.4 Betonářská výztuž .................................................................................................................... 61
18.5.5 Systémy dodatečného předpínání............................................................................................... 62
18.5.6 Prefabrikované Dílce a prvky ..................................................................................................... 62

18.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY A MÍRA OPOTŘEBENÍ ........................................................ 62

18.6.1 Přípustné odchylky a přesnost provedení .................................................................................... 62
18.6.2 Záruky a míra opotřebení .......................................................................................................... 63

18.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ PRACÍ................................................................................................. 63

18.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ ....................................................................................... 64

18.8.1 Odsouhlasení prací v průběhu výstavby ...................................................................................... 64
18.8.2 Odsouhlasení výroby dílců, převzetí dílců .................................................................................... 65
18.8.3 Hlavní prohlídka, zatěžovací zkouška..........................................................................................65

18.8.3.1 Hlavní prohlídka ....................................................................................................... 65
18.8.3.2 Zatěžovací zkouška................................................................................................... 66
18.8.3.3 Zkušební provoz ....................................................................................................... 66

18.8.4 Dokumentace skutečného provedení stavby ............................................................................... 66
18.8.5 Plán sledování a údržby ............................................................................................................. 67

18.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ........................................................ 67

18.10 EKOLOGIE ................................................................................................................................ 68

18.11 BEZPEČNOST PRÁCE ................................................................................................................ 68

18.12 SOUVISÍCÍ NORMY A PŘEDPISY ............................................................................................. 68

PŘÍLOHA A – (INFORMATIVNÍ) NÁVRHOVÁ ŽIVOTNOST A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA BETON
KONSTRUKCÍ ........................................................................................................................... 69

PŘÍLOHA B – (NORMATIVNÍ) VYHODNOCENÍ JAKOSTI ČERSTVÉHO A ZTVRDLÉHO BETONU .......... 76

PŘÍLOHA C – (NORMATIVNÍ) GEOMETRICKÁ PŘESNOST VE VÝSTAVBĚ............................................ 80

PŘÍLOHA D – (INFORMATIVNÍ) SMĚRNÝ OBSAH A ROZSAH KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO
PLÁNU ...................................................................................................................................... 83

PŘÍLOHA E – (INFORMATIVNÍ) OBSAH A ROZSAH DOKUMENTACE ZHOTOVITELE........................... 84

PŘÍLOHA F – (INFORMATIVNÍ) MATERIÁLY PRO NEKOVOVOU VÝZTUŽ DO BETONU ....................... 85

5/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

SEZNAM ZKRATEK

ČSN Česká technická norma správu
ČSN EN Evropská technická norma převzatá do systému ČSN
ES Norma evropského společenství
DSPS Dokumentace skutečného provedení stavby
GŘ Generální ředitel Správy železnic, státní organizace
GŘ SŽ Generální ředitelství Správy železnic, státní organizace
HPC Vysokohodnotný beton (High Performance Concrete)
HSC Vysokopevnostní beton (High Strength Concrete)
MD ČR Ministerstvo dopravy České republiky
MVL Mostní vzorový list
NV Nařízení vlády
OŘ Oblastní ředitelství – místně příslušná organizační jednotka SŽ zajišťující
dopravní cesty
OTP Obecné technické podmínky
PDPS Projektová dokumentace pro provádění stavby
RDS Realizační dokumentace stavby
SŽ Správa železnic, státní organizace
TBZ Technicko-bezpečnostní zkouška
TDS Technický dozor stavebníka
TePř Technologický předpis
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TPMD Technické podmínky Ministerstva dopravy Odboru pozemních komunikací
TNŽ Technické normy železnic
UHPC Ultra vysokohodnotný beton (Ultra High Performance Concrete)
ZTP Zvláštní technické podmínky

Poznámky:

• pro účely těchto TKP se označením ČSN EN 206 myslí aktuální platná verze normy
ČSN EN 206, včetně všech platných příloh, změn a oprav (např. ČSN EN 206+A2)
doplněná o národní zbytkovou normou v platném znění (ČSN P 73 2404);

• souborem norem ČSN EN (např. ČSN EN 1991) se pro účely těchto TKP myslí skupina
nebo příslušné části technických norem s vyjmenovaným základním označením (např.
ČSN EN 1991 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí).

6/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.1 ÚVOD

18.1.1 VŠEOBECNĚ

18.1.1.1 Základní ustanovení

(1) Předmětem kapitoly 18 TKP jsou ustanovení pro nové betonové konstrukce mostních objektů,
konstrukce mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, galerie a další konstrukce
a prvky z různých druhů betonu (zejména prostého betonu, železobetonu a předpjatého
betonu) – dále jen betonové konstrukce. Tato kapitola TKP platí i pro betonové části
ocelobetonových mostů a konstrukcí.

(2) Pro stavby tunelů a podzemní konstrukce platí tato kapitola v přiměřeném rozsahu, pokud
kapitola 20 TKP nestanoví jinak.

(3) Pro opravy a rekonstrukce existujících betonových konstrukcí platí tato kapitola v přiměřeném
rozsahu, pokud kapitola 23 TKP nestanoví jinak.

(4) Pro betonové konstrukce a prvky zde přímo neuvedené mohou být konkrétní ustanovení této
kapitoly TKP využita odkazem v příslušné kapitole TKP.

(5) Pro betonové konstrukce pozemních staveb platí tato kapitola TKP v přiměřeném rozsahu.

(6) Pro tuto kapitolu platí všechna ustanovení, požadavky a terminologie uvedené v kapitole
1 TKP. Pojem dokumentace je užíván ve významu podle jednotlivých částí kapitoly 1 TKP,
Směrnice SŽ SM011 a platných právních a technických předpisů.

(7) Zhotovitel stavby je povinen postupovat v souladu s požadavky soustavy platných českých
technických norem ČSN EN a ČSN, platných technických podmínek objednatele, schválenou
projektovou dokumentací a obchodními podmínkami objednatele.

(8) Odpovědným zástupcem objednatele se rozumí:

• ve fázi projektové přípravy stavby (před výběrem zhotovitele stavby) odpovědný zástupce
objednatele projektové dokumentace podle smlouvy o dílo, pokud vnitřním předpisem SŽ
není tato pravomoc postoupena jinému odbornému útvaru nebo výkonné jednotce
objednatele;

• ve fázi realizace stavby (po výběru zhotovitele stavby) technický dozor stavebníka (dále
jen TDS), pokud vnitřním předpisem SŽ není tato pravomoc postoupena jinému
odbornému útvaru nebo výkonné jednotce objednatele.

(9) Za zajištění koordinace postupu v příslušných oblastech zodpovídá na straně SŽ odborný
zástupce objednatele.

18.1.1.2 Stanovené výrobky

(1) Pro stanovené výrobky platí Směrnice SŽ č. 67 „Systém péče o kvalitu v oblasti traťového
hospodářství“. Pro stanovené výrobky se zpracovávají OTP. OTP zpracovává a vydává SŽ.

(2) Kapitola 18 TKP výslovně neplatí pro betonové pražce, které se dodávají dle požadavků
příslušných OTP. Pro ostatní výrobky platí kapitola 18 TKP v přiměřeném rozsahu, pokud
nejsou pro tyto výrobky vydány specifické předpisy, případně pokud v souvisících specifických
předpisech není uvedeno jinak.

18.1.1.3 Zvláštní technické podmínky

(1) Pro konkrétní stavby a stavební objekty lze tuto kapitolu doplnit Zvláštními technickými
podmínkami (dále jen ZTP), ve kterých se přihlédne k specifickým podmínkám a požadavkům
stavby.

(2) Zpracování ZTP zajišťuje v obvyklých případech objednatel.

7/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) V případě návrhu nestandardního1 materiálu, výrobku nebo technologie musí být ZTP
doplněny o požadavky na tyto materiály, výrobky nebo technologie projektantem jako
součást projektové dokumentace pro provedení stavby (PDPS) – viz také Směrnice SŽ
SM011.

(4) Požadavek na použití nestandardního materiálu, výrobku nebo technologie může iniciovat
také zhotovitel stavby. V tomto případě je zhotovitel stavby povinen zajistit zpracování ZTP
na své náklady a předložit je k odsouhlasení TDS a autorskému dozoru.

18.1.1.4 Základní legislativní požadavky

(1) Zhotovitel stavby (objektu) musí mít zaveden, certifikován a prověřován systém řízení kvality
dle ČSN EN ISO 9001 – viz kapitola 1 TKP.

(2) Výrobky zabudované nebo použité při stavbě objektů dle této kapitoly TKP musí splňovat
požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a souvisejícího nařízení vlády č. 163/2002 Sb. nebo
nařízení EU č. 305/2011 - viz kapitola 1 TKP.

(3) Veškeré stavební práce musí být prováděny pod vedením osoby způsobilé dle zákona
č. 360/1992 Sb.

18.1.2 NÁZVOSLOVÍ A ZNAČKY

(1) Pro betonové mosty a konstrukce se všeobecně užívá názvosloví dle ČSN 73 6200. Dále se
používá názvosloví a značky uvedené v souvisících technických normách a dalších předpisech,
popř. uvedené v kapitole 1 a 17 TKP.

18.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A PRVKŮ

18.2.1 VŠEOBECNĚ

(1) Pro betonové konstrukce podle této kapitoly TKP lze použít jen takové materiály (beton,
betonářskou výztuž, předpínací výztuž, kotevní prvky, spojovací prvky, trubky a hadice pro
vytváření kabelových kanálků atd.), jejichž vlastnosti jsou v souladu s požadavky schválené
projektové dokumentace a současně splňují požadavky příslušných technických
předpisů, kapitol TKP, případně ZTP příslušné stavby.

(2) Změnu materiálu nebo technických požadavků předepsaných ve schválené projektové
dokumentaci v rámci realizace stavby lze provést pouze se souhlasem TDS a autorského
dozoru.

(3) Označení všech materiálů a výrobků musí umožnit jejich spolehlivou a jednoznačnou
identifikaci kdykoliv v průběhu projektové přípravy i stavebních prací. Podrobnost označení
a stanovení vlastností stavebních materiálů a prvků musí odpovídat podrobnosti (stupni)
projektové dokumentace a jejímu určení.

18.2.2 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

(1) Projektová dokumentace musí být zpracována příslušně odborně způsobilou osobou podle
požadavků Směrnice SŽ SM011. Projektová dokumentace, její změny nebo doplnění k částem
stavby zajišťujícím mechanickou odolnost a stabilitu, musí být autorizována odborně
způsobilou osobou ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb. v příslušném oboru autorizace.

(2) Všechny požadavky na materiály, prvky a konstrukce, včetně požadavků na provádění, musí
být definovány v projektové dokumentaci. Požadavky na obsah a rozsah projektové

1 Nestandardním pro tyto účely se rozumí takový materiál, výrobek nebo technologie, pro něž nejsou v České
republice zpracovány technické normy pro běžné použití, OTP, TKP nebo jiný všeobecně uznávaný předpis
nebo vnitřní dokumenty a předpisy SŽ.

8/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

dokumentace v jednotlivých stupních přípravy projektu jsou uvedeny ve Směrnici SŽ SM011.
Podrobné technické požadavky pro betonové konstrukce jsou uvedeny v této kapitole TKP.

(3) U konstrukcí, jejichž výstavbou nebo úpravami může dojít k omezení provozu na
přemosťovaných, převáděných nebo přilehlých dráhách, komunikacích, tocích nebo zařízení,
se v rámci projektové dokumentace stanoví požadavky na prostorovou úpravu během
provádění.

(4) Pro prostorové uspořádání po dobu provádění platí ustanovení ČSN 73 6201, pokud
objednavatel smluvně neurčí hodnoty jiné.

Poznámka: U krátkodobých zatímních objektů přes pozemní komunikace lze využít úlev podle
ČSN 73 6201. Taková úprava musí být projednána a odsouhlasena s vlastníkem/správcem komunikace
a příslušnými dotčenými orgány státní správy.

(5) Navržená opatření po dobu provádění, zejména jakákoliv omezení prostorového uspořádání
v místě stavby z hlediska všech druhů provozu, odtokových poměrů nebo kontroly a údržby
musí být před zahájením prací projednána a odsouhlasena s příslušnými vlastníky, správci
a dotčenými orgány státní správy.

(6) V případě, že je navrženo omezení provozu nebo jeho výluka, musí být před zahájením prací
sestaven, projednán a odsouhlasen přesný harmonogram.

(7) Pokud je v rámci zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (PDPS)
požadováno provedení statické zatěžovací zkoušky mostu, navrhne projektant v rámci
zpracování PDPS reálné zkušební zatížení pro splnění předepsané (resp. požadované)
účinnosti. Návrh zkušebního zatížení pro statickou zatěžovací zkoušku podléhá schválení
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ (podrobně viz 18.8.3.2).

(8) V projektové dokumentaci musí být uvedena požadovaná prováděcí třída konstrukce, jejích
částí a prvků (pokud se liší) a z ní plynoucí požadavky na uspořádání, postup výstavby
a provádění.

(9) Přípustné mezní odchylky v projektové dokumentaci uvedou podle ČSN EN ISO 6284.

18.2.3 BETON

18.2.3.1 Obecné požadavky

(1) Pro betonové konstrukce, jejich části a prvky lze používat pouze betony v souladu s platnými
technickými předpisy, zejména ČSN EN 206 a kapitolou 17 TKP.

(2) Návrh požadovaných vlastností betonu jednotlivých částí konstrukce musí vycházet z:

• požadovaných vlastností betonové směsi;

• požadavků na provádění betonových prvků, konstrukcí nebo jejich částí;

• požadovaných vlastností zatvrdlého betonu;

• požadované životnosti konstrukce.

(3) Pro vybrané betonové konstrukce, jejich části a prvky spadající do předmětu této kapitoly TKP
jsou požadavky na základní vlastnosti ztvrdlého betonu uvedeny v Příloze A kapitoly 18 TKP.

(4) Podrobné požadavky na další vlastnosti betonu neobsažené v Příloze A těchto TKP (např.
modul pružnosti, trvanlivost, odolnost proti chemikáliím, odolnost proti otěru, požadavky na
vlastnosti čerstvého betonu, jeho zpracování a ošetřování apod.) musí být uvedeny
v projektové dokumentaci podle specifických požadavků konkrétního projektu v souladu
s kapitolou 17 TKP.

Poznámka: Pro specifikaci modulu pružnosti lze použít Technická pravidla ČBS 05 – Modul pružnosti
betonu, Jan L. Vítek a kol., Česká betonářská společnost ČSSI 2016.

(5) V případě použití speciálních konstrukčních betonů nespadajících do rozsahu kapitoly 17 TKP,
musí projektová dokumentace obsahovat jak podrobné požadavky na vlastnosti ztvrdlého
betonu, tak i požadavky na jeho složky a provádění, pokud to okolnosti provádění konstrukce

9/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

nebo jejích částí vyžadují (doprava betonu, požadavky na omezení vývoje hydratačního tepla,
oddálení začátku tuhnutí apod.).

18.2.3.2 Nekonstrukční betony

(1) Požadavky na nekonstrukční betony (podkladní betony dlažeb, přechodové klíny apod.) jsou
uvedeny v kapitole 17 TKP.

18.2.3.3 Podkladní a výplňový beton

(1) Pro podkladní betony s dočasnou funkcí se požaduje minimální třída betonu C12/15.

(2) Pro podkladní betony s trvalou funkcí se požadavky na beton stanoví podle 18.2.3.4.

(3) Pro výplňové betony trvalých konstrukcí se požaduje minimální životnost 50 let. Minimální
třída betonu pro výplňové betony bez výztuže (obvyklý případ) se požaduje C12/15 bez
ohledu na stupeň vlivu prostředí. V případě vyztužených výplňových betonů se postupuje
individuálně.

18.2.3.4 Beton pro konstrukce a prvky

(1) Pro nové konstrukce a prvky přenášející zatížení se požaduje minimální třída betonu C25/30.

(2) Pro návrh konstrukce se uvažují pevnostní a deformační vlastnosti betonu podle ustanovení
ČSN EN 1992-1-1, pokud není požadováno jinak (viz např. kapitola 17 TKP).

18.2.3.5 Beton pro předpjaté konstrukce a prvky

(1) Pro nové předpjaté konstrukce a prvky se požaduje minimální třída betonu C30/37.

(2) Pro návrh konstrukce do úrovně PDPS včetně se v obvyklých případech uvažují pevnostní
a deformační charakteristiky betonu podle ustanovení kapitoly 3.1 ČSN EN 1992-1-1
a kapitoly 17 TKP.

(3) Jako podklad pro zpracování podrobného návrhu konstrukce v rámci RDS se pro předpjaté
konstrukce požaduje stanovení středních vlastností použitého betonu, zejména modulu
pružnosti ztvrdlého betonu, konkrétním dodavatelem stavby/betonu. Střední modul pružnosti
betonu Ecm musí být pro konkrétní použitý beton stanoven v rozhodujících časech z hlediska
provádění konstrukce (předpínání, zavádění významných stálých zatížení apod.). Pokud
nejsou specifikovány přesnější požadavky, požaduje se stanovení modulu pružnosti
minimálně ve stáří betonu 7, 14 a 28 dnů tak, aby bylo možné správně modelovat chování
betonu při předpínání.

Poznámka: Zvláště důležitý je vliv modulu pružnosti u konstrukcí budovaných ve fázích, zejména
u konstrukcí betonovaných letmo, nebo na výsuvné skruži.

18.2.3.6 Vláknobeton

(1) Použití vláknobetonu (betonu s rozptýlenou výztuží) musí být odsouhlaseno s příslušným
odborným útvarem GŘ SŽ, a to na základě zdůvodnění využití tohoto typu materiálu2.

(2) Specifikace a vlastnosti vláknobetonů se stanoví podle ČSN P 73 2450 a kapitoly 17 TKP na
základě požadavků konkrétního projektu.

(3) Označování vláknobetonů v projektové dokumentaci se řídí ustanoveními ČSN P 73 2450 (viz
také 18.2.3.8) a kapitolou 17 TKP.

2 Návrh vláknobetonu přináší např. vyšší pevnost v tahu, vyšší odolnost proti vzniku trhlin v raných stádiích
tuhnutí, zvýšenou odolnost proti odprýsknutí krycí vrstvy za požáru apod.

10/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.3.7 Speciální druhy betonu pro konstrukce

(1) Za speciální druhy betonu pro betonové konstrukce se pro účely této kapitoly TKP považují
betony specifických vlastností (HSC, HPC, UHPC apod.) jejichž použití v konstrukcích není
plně pokryté platnými technickými normami.

(2) Použití speciálních druhů betonů musí být odsouhlaseno s příslušným odborným útvarem GŘ
SŽ, a to na základě zdůvodnění využití tohoto typu materiálu3. S ohledem na vysoké
požadavky na technologickou kázeň při výrobě a zpracování těchto druhů betonů se
nedoporučuje jejich použití u konstrukcí zhotovovaných monoliticky na stavbě.

(3) Požadavky na speciální betony pro konstrukce a zkušební postupy se stanoví v souladu
s kapitolou 17 TKP. Veškeré požadavky na tyto betony musí být uvedeny v projektové
dokumentaci.

(4) Pro návrh složení, materiálové zkoušky a výrobu konstrukcí a prvků ze speciálních druhů
betonu pro betonové konstrukce podle této kapitoly TKP lze postupovat podle publikace
Technická pravidla ČBS 07 – Ultra vysokohodnotný beton (UHPC), Česká betonářská
společnost ČSSI 2022.

18.2.3.8 Označování betonu v projektové dokumentaci

(1) Označení betonu v projektové dokumentaci musí umožnit úplnou identifikaci požadavků na
vlastnosti betonu. Podrobnost specifikace požadavků na vlastnosti betonu musí odpovídat
stupni projektové dokumentace.

(2) Označování betonu se řídí pokyny příslušných technických norem, zejména
ČSN EN 206 a ČSN P 73 2450, a kapitolou 17 TKP.

(3) Do specifikace vlastností betonu se uvedou všechny rozhodující požadavky nutné pro zajištění
požadovaných vlastností konstrukce, včetně případných požadavků na její provádění.
Zejména se uvede:

a) požadovaná pevnostní třída betonu;

b) rozhodující stupně vlivu prostředí, tj. všechny, které rozhodují o složení betonu
z hlediska zajištění trvanlivosti, tloušťky krycí vrstvy apod.;

c) specifické požadavky na vlastnosti čerstvého nebo ztvrdlého betonu (druh a obsah
cementu, požadavky na příměsi a přísady, požadavky na omezení vývinu hydratačního
tepla, maximální rozměr zrn kameniva, konzistence, maximální obsah chloridových
iontů, druh a obsah vláken apod.);

Poznámka: Specifické požadavky nesmí být v rozporu s požadavky na složení, plynoucí ze
specifikovaných stupňů vlivu prostředí. Požadavek na omezení vývinu hydratačního tepla může být
specifikován předepsáním typu cementu (např. LH dle ČSN EN 197-1 ed. 2), stanovením maximální
dosažené teploty v konstrukci nebo stanovením maximálního hydratačního tepla cementu.

d) specifické požadavky na vlastnosti ztvrdlého betonu (modul pružnosti, pevnost v tahu,
maximální hodnota přetvoření od smršťování apod.), včetně specifikace zkušebního
postupu, zkušebních těles a kritérií pro hodnocení shody, pokud jednoznačně nevyplývají
z platných technických norem.

Poznámka: Požadavek na modul pružnosti může být specifikován například podle publikace
Technická pravidla ČBS 05 – Modul pružnosti betonu, Jan L. Vítek a kol., Česká betonářská
společnost ČSSI 2016.

3 Např. návrh konstrukcí a prvků z vysokohodnotného betonu (HPC) přináší úsporu hmotnosti konstrukce
v důsledku vyšších pevností, zvýšenou odolnost proti vlivům prostředí, zmenšení rozměrů prvků apod.

11/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.4 VÝZTUŽ DO BETONU

18.2.4.1 Obecně

(1) Odstavce 18.2.4.2 a 18.2.4.3 se týkají pouze výztuže do betonu dodávané ve formě prutů
a sítí. Požadavky na rozptýlenou výztuž a její vlastnosti jsou uvedeny v ČSN P 73 2450.

18.2.4.2 Kovová výztuž do betonu

18.2.4.2.1 Obecně

(1) Pro železobetonové konstrukce se používá výztuž s vlastnostmi podle ČSN EN 1992. Kovová
betonářská výztuž musí odpovídat ČSN EN 10080 a ČSN 42 0139. Zkušební metody
a podmínky jsou uvedeny v ČSN EN 10080, ČSN 42 0139, ČSN EN ISO 15630-1 a ČSN EN
ISO 15630-2. V souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
je výrobce/dovozce/distributor povinen prokazovat shodu betonářské výztuže postupem podle
§5 tohoto nařízení vlády.

(2) Pro konstrukční kovovou betonářskou výztuž lze použít pouze výztuž (materiál) dodanou
s dokumentem kontroly alespoň „3.1“ podle ČSN EN 10204. Pro nekonstrukční kovovou
betonářskou výztuž lze použít výztuž dodanou alespoň s dokumentem kontroly „2.2“ podle
ČSN EN 10204, pokud není dokumentací stanoveno jinak. Uvedené dokumenty kontroly se
považují za průkazní zkoušku oceli. V případě ověření jakosti oceli na stavbě se jedná
o kontrolní zkoušku. Kontrolní zkouška se provádí v souladu s TPMD 193.

(3) Pro betonové konstrukce, prvky a jejich části se musí použít betonářská výztuž s dostatečnou
duktilitou. Pro veškeré konstrukce a prvky přenášející zatížení se musí použít betonářská
výztuž s min. tažností odpovídající třídě B podle ČSN EN 1992-1-1. Pro významně dynamicky
namáhané konstrukce a prvky4 se doporučuje použití betonářské výztuže s tažností
odpovídající třídě C podle ČSN EN 1992-1-1.

(4) Betonářská výztuž pro konstrukce musí být vždy označena v souladu s ČSN 42 0139.
Betonářská výztuž bez označení nesmí být do konstrukce nebo prvku zabudována.

18.2.4.2.2 Výztuž do betonu z korozivzdorné oceli

(1) Korozivzdorné oceli pro výztuž do betonu musí odpovídat příslušným částem ČSN EN 10088.
Výztužné pruty z korozivzdorné oceli pro konstrukce, jejich části a prvky mají být provedeny
jako žebírkové. Pokud jsou výztužné pruty z korozivzdorné oceli provedeny jako hladké je
nutno při návrhu konstrukce uvážit vliv odlišné úpravy povrchu na soudržnost těchto vložek
s betonem.

(2) Vhodnost korozivzdorných ocelí pro betonářskou výztuž z hlediska svařování a souvisící
požadavky se řídí ČSN EN 10088-5. Obecně platí, že korozivzdorná ocel se nesvařuje, a to ani
pomocnými svary. V případě požadavku na svařování se postupuje v souladu s příslušnými
technickými normami a předpisy.

(3) Základní dělení korozivzdorných ocelí používaných pro betonářskou výztuž a jejich zatřídění
podle odolnosti proti důlkové korozi, včetně informativních příkladů, uvádí Tab. 1.

4 Za významně dynamicky namáhané konstrukce a prvky se považují ty konstrukce, jejich části a prvky, na nichž
proměnné zatížení dopravou vyvolává významnou dynamickou odezvu (obvykle prvky, na nichž účinek
proměnného zatížení dopravou tvoří více než 90 % celkového účinku). Zejména se jedná o přímo pojížděné
konstrukce a jejich části (desky mostovky), přímo pojížděné konzoly apod.

12/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tab. 1 – Zatřídění korozivzdorných ocelí podle odolnosti proti důlkové korozi (PRE)

Odolnost Informativní příklady podle
proti ČSN EN 10088-1

Třída důlkové Základní popis
korozivzdorné korozi
PREa) Duplexní
oceli (austenitick
o-feritické)
Feritické Austenitické

SSRC0 0-9 Uhlíkaté oceli pro - - -

výztuž

SSRC1 10-16 Chrómové oceli 1.4003 - -

SSRC2 17-22 Chróm-niklové - 1.4482 1.4301
1.4307
oceli

SSRC3 23-30 Chróm-niklové - 1.4362 1.4401
1.4404
oceli s

molybdenem 1.4571

SSRC4 ≥ 31 Oceli se - 1.4462 1.4529

zvýšeným

obsahem chrómu

a molybdenu
a) Výpočet ekvivalentní odolnosti proti důlkové korozi: PRE = Cr + 3,3 ⋅ Mo + n ⋅ N,

kde Cr, Mo a N jsou obsahy příslušných chemických prvků v hmotnostních procentech (%)

a současně n = 0 pro feritické oceli, n = 16 pro duplexní oceli a n = 30 pro austenitické oceli.

(4) Indikativní vlastnosti nejběžněji používaných typů korozivzdorné oceli ve stavebnictví (pro
výztuž do betonu) uvádí Tab. 2.

Tab. 2 – Indikativní mechanické vlastnosti nejběžnějších korozivzdorných ocelí
používaných ve stavebnictví

Typ oceli Mez kluzu fyk Mez Modul Tažnost Součinitel
pevnosti fuk pružnosti E tepelné
1.4401 220 MPa min. 40 % roztažnosti α
1.4462 460 MPa 520 MPa 200 GPa min. 20 %
640 MPa 15 . 10-6 K-1

(5) Jako podklad pro zpracování podrobného návrhu konstrukce nebo prvku vyztužených
korozivzdornou ocelí v rámci RDS se požaduje stanovení vlastností této výztuže dodavatelem
stavby/výztuže.

18.2.4.2.3 Povlakovaná výztuž do betonu

(1) Použití povlakované výztuže do betonu je možné pouze po předchozím souhlasu příslušného
odborného útvaru GŘ SŽ.

(2) Požadavky na povlakovanou výztuž, její použití a návrh konstrukcí se řídí platnými
technickými předpisy a TPMD 136.

(3) Pokud se použije galvanicky pokovovaná výztuž, pozinkování musí být dostatečně pasivní vůči
chemické reakci s cementem, nebo beton musí být z cementu, který nemá nepříznivý účinek
na soudržnost s pozinkovanou výztuží.

Poznámka: Přirozené pasivace pozinkování může být dosaženo uložením pozinkovaných výrobků na
určitou dobu ve venkovním prostředí. Běžně postačí na 4 týdny. Rychlejší pasivace lze dosáhnout např.
ponořením pozinkovaných výrobků v pasivačním roztoku.

13/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.4.3 Nekovová výztuž do betonu

(1) Použití nekovové výztuže do betonu je možné pouze po předchozím souhlasu příslušného
odborného útvaru GŘ SŽ.

(2) Nekovová výztuž pro vyztužení betonových konstrukcí musí splňovat požadavky zákona
č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb., případně nařízení EU č. 305/2011.

(3) Pokud se pro vyztužení betonové konstrukce použije nekovová výztuž, musí být
s požadovanou spolehlivostí zajištěna mechanická odolnost konstrukce a dostatečná duktilita
ve smyslu požadavků příslušných částí ČSN EN 1992.

Poznámka: Pro navrhování betonových konstrukcí s využitím nekovové výztuže do betonu v souladu
s platnými technickými normami lze použít následující publikace: Bilčík, N.

• MANUÁL na navrhovanie GFRP výstuže do betónových konštrukcií, V. Benko, J.
Gažovičová, F. Girgle, I. Hollý, P. Štěpánek, SKSI 2015, ISBN 978-80-8076-117-2;

• Fib Bulletin No.67: Model Code 2010, 2012;
• prEN 1992-1-1:2021, Document no. CEN/TC 250/SC 2/WG 1 N 1095, 2021.

(4) Vlastnosti nekovové výztuže jsou významně proměnné podle materiálu, použitého pojiva

a směru namáhání. Základní vlastnosti nekovové výztuže pro návrh konstrukce (fftk0, EfR) se
stanoví podle ISO 10406-1 a příslušných návrhových norem – viz také Příloha F těchto TKP.

(5) Pro nekovovou betonářskou výztuž lze použít pouze výztuž (materiál) s vlastnostmi podle
požadavků schválené projektové dokumentace prokázanými odpovídajícími zkouškami.
Požadavky na prokázání vlastností pro konstrukční a nekonstrukční nekovovou výztuž uvádí
Tab. 3.

Zkušební metody a požadavky na množství vzorků pro prokázání jednotlivých vlastností
nekovové výztuže se uvažují podle publikace „Manuál na navrhovanie GFRP výstuže do
betónových konštrukcií, V. Benko, J. Bilčík, N. Gažovičová, F. Girgle, I. Hollý, P. Štěpánek,
SKSI 2015, ISBN 978-80-8076-117-2“. Případné úpravy zkušebních postupů lze uvést v ZTP.

Tab. 3 – Požadované zkoušky pro konstrukční a nekonstrukční nekovovou betonářskou
výztuž

Typ nekovové výztuže

Ověřovaná vlastnost

Konstrukční Nekonstrukční

Krátkodobá tahová pevnost ve směru vláken Ano Ano

Krátkodobý modul pružnosti ve směru vláken Ano Ano

Krátkodobé mezní protažení ve směru vláken Ano Ano

Soudržnost Ano Ano

Dlouhodobé mezní napětí ve směru vláken Ano -

Dlouhodobá odolnost proti působení alkalického prostředí bez zatížení Ano Ano

Dlouhodobá odolnost proti působení alkalického prostředí pod zatížením Ano -

Únava (při namáhání ve směru vláken) Ano -

Relaxace (při namáhání ve směru vláken) Ano -

(6) Požadavky na krytí výztuže z hlediska trvanlivosti konstrukce se nepředepisují – krytí
z hlediska zajištění trvanlivosti lze snížit až na „nulu“. Pro zajištění soudržnosti nekovové
výztuže a betonu musí být pro žebírkovou úpravu povrchu výztuže zajištěno min. krytí
betonem s hodnotou cmin,b ≥ 2Ø.

14/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7) Jako podklad pro zpracování podrobného návrhu konstrukce ve stupni RDS se požaduje
stanovení vlastností nekovové výztuže konkrétním dodavatelem stavby/nekovové výztuže,
včetně její soudržnosti s betonem.

18.2.4.4 Vlákna do betonu (rozptýlená výztuž)

(1) Požadavky na vlákna do betonu viz kapitola 17 TKP a ČSN P 73 2450.

18.2.5 PŘEDPÍNACÍ SYSTÉMY

18.2.5.1 Všeobecně

(1) Požadavky této kapitoly TKP se vztahují pro konstrukce a dílce konstrukcí z předem
i dodatečně předpjatého betonu se soudržnou nebo nesoudržnou, vnitřní nebo vnější
předpínací výztuží. Pro konstrukce předpínané předem se přitom uplatní pouze relevantní
požadavky odpovídající povaze zavedeného předpětí.

(2) Systémy dodatečného předpětí musí vyhovovat podmínkám zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení
EU č. 305/2011. Použitý předpínací systém musí mít evropské prohlášení shody CE
a vyhovovat Evropskému technickému schválení (ETA). Všechny části předpínacího systému
musí být kompatibilní a v souladu s příslušným ETA.

(3) Systémy pro předpínání předem (realizované ve výrobnách) musí vyhovovat požadavkům
platných předpisů z hlediska zavádění předpětí do konstrukcí a prvků, včetně požadovaných
měření.

(4) Na elektrizovaných tratích je dovoleno použít pouze systémy předpětí v souladu s předpisem
SŽ S13, přičemž pro:

• předem předpjaté konstrukce a prvky se při návrhu postupuje stejně jako pro
železobetonové konstrukce;

• dodatečně předpjaté konstrukce na neelektrizovaných tratích a tratích se střídavou trakcí
se musí použít předpínací systémy s úrovní ochrany (protection level) alespoň PL2 podle
ČSN EN 1992-2 (doporučeno PL3)

• dodatečně předpjaté konstrukce na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakcí se musí
použít předpínací systémy s úrovní ochrany PL3 podle ČSN EN 1992-2.

(5) Požadavky na předpínací systém musí být specifikovány v projektové dokumentaci
v podrobnostech odpovídajících stupni projektové dokumentace (viz také Směrnice SŽ
SM011).

(6) Jako podklad pro zpracování podrobného návrhu předpjaté konstrukce v rámci RDS se
požaduje stanovení vlastností předpínací výztuže dodavatelem stavby/předpínací výztuže
nebo dodavatelem předpjatých prvků.

18.2.5.2 Předpínací výztuž

(1) Pro předpjaté konstrukce podle této kapitoly TKP se smí použít jen výztuž dodaná
s dokumentem kontroly alespoň „3.1“ podle ČSN EN 10204. Použitá předpínací výztuž (dráty,
lana, tyče) musí vyhovovat požadavkům platných technických předpisů, zejména příslušným
částem prEN 10138.

(2) Pro předpjaté konstrukce podle této kapitoly TKP se smí použít pouze předpínací výztuž
s nízkou relaxací, tedy třídy relaxačního chování 2 a 3 podle ČSN EN 1992-1-1.

(3) V jednom kabelu smí být použita pouze předpínací lana ze stejné dodávky (tavby).
Doporučuje se, aby v celé konstrukci nebo její části byla použita předpínací lana ze stejné
dodávky (tavby).

15/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.5.3 Kotvy a spojky

(1) Kotvy a spojky dodatečně předpjatých konstrukcí musí být součástí certifikovaného
předpínacího systému a musí splňovat příslušné požadavky podle 18.2.5.1.

(2) Provedení kotev a spojek musí odpovídat požadované úrovni ochrany předpínací výztuže (PL).

(3) Pasivní kotvení kabelu tvořené rozpletenou předpínací výztuží kotvenou soudržností nesmí být
použito.

18.2.5.4 Kabelové kanálky

(1) Kabelové kanálky dodatečně předpjatých konstrukcí musí být součástí certifikovaného
předpínacího systému a musí splňovat příslušné požadavky podle 18.2.5.1.

(2) Materiál a provedení kabelových kanálků musí odpovídat požadavkům kladeným na
předpínací systém, zejména úrovni ochrany předpínací výztuže (PL).

(3) Součástí kabelových kanálků je i systém pro injektování a odvzdušnění kabelových kanálků.
Prvky injektážního a odvzdušňovacího systému se umístí tak, aby byla zajištěna možnost
úplného zainjektování kabelových kanálků.

18.2.5.5 Injektážní malta

(1) Injektážní malta pro předpínací kabely musí splňovat požadavky uvedené v ČSN EN 447
a v podmínkách ETA.

18.2.6 MATERIÁLY PRO OPRAVY VAD A PORUCH BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

(1) Pro opravy vad a poruch betonových konstrukcí podle této kapitoly TKP lze použít jen
systémy a hmoty v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002
Sb., případně nařízení EU č. 305/2011, a splňující požadavky příslušných částí ČSN EN 1504
a kapitoly 23 TKP. Systémy, resp. hmoty a výrobky, použité pro opravy vad a poruch
betonových konstrukcí musí být vhodné pro daný typ aplikace na konkrétní stavební
konstrukce, jejich části a prvky, a to z hlediska:

• vzájemné slučitelnosti jednotlivých hmot v systému;

• požadovaných vlastností a návrhové životnosti sanačního systému5, včetně vlivu
prostředí, dlouhodobé soudržnosti s podkladem a dlouhodobé ochrany výztuže;

• fyzikálně mechanických vlastností použitých materiálů při aplikaci;

• způsobu a metod aplikace, včetně zohlednění konkrétních podmínek v místě stavby
(umístění konstrukce, její části nebo prvku, požadované vlastnosti podkladu, vliv
prostředí apod.).

Poznámka: Další informace lze nalézt v publikaci Technické podmínky pro sanace betonových konstrukcí
TP SSBK III, Drochytka a kol.; SSBK 2012.

(2) Pokud nejsou u navrhovaného systému sanace, použitých hmot nebo výrobků k dispozici
ověřené vlastnosti či údaje podle 18.2.6(1), musí se před schválením použitého systému
stanovit odpovídajícími zkouškami.

(3) Před zahájením aplikace sanačních systémů, hmot a výrobků se doporučuje provedení
a vyhodnocení referenčních ploch za účelem ověření požadovaných a/nebo deklarovaných
vlastností na konkrétní konstrukci, konkrétním prostředí a při konkrétním způsobu aplikace.

5 Návrhovou životností sanačního systému se rozumí doba, po níž je zajištěn bezporuchový stav opravovaného
místa příslušné části nebo prvku betonové konstrukce, a to za předpokladu stejné intenzity údržby jako
u bezchybných částí a prvků betonové konstrukce. Návrhová životnost sanačního systému se zpravidla volí
shodná s dobou návrhové nebo zbytkové životnosti opravované konstrukce, její části nebo prvku.

16/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.7 KONSTRUKCE, JEJICH ČÁSTI, PRVKY A DÍLCE

18.2.7.1 Všeobecně

(1) Při navrhování konstrukcí, jejich částí a prvků se postupuje podle platných právních
a technických předpisů doplněných o specifické požadavky objednatele.

(2) Při stanovení požadované spolehlivosti konstrukcí, jejich částí, prvků nebo dílců se vychází ze
zařazení konstrukce do třídy následků a postupuje se podle zásad ČSN EN 1990.

(3) Všechny konstrukce, jejich části, prvky a dílce na dráze musí splňovat požadavky na ochranu
před účinky bludných proudů podle předpisu SŽ S13.

(4) Projektová dokumentace musí obsahovat všechny požadavky na konstrukce, jejich části,
prvky a dílce, včetně předpokládaného způsobu a přesnosti provádění.

(5) Základní požadavky na zkoušky a měření během výstavby uvádí 18.9 této kapitoly TKP.

(6) Projektová dokumentace musí obsahovat základní požadavky na sledování a údržbu
navrhované konstrukce a jejích částí pro zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a trvanlivosti
konstrukce po celou dobu návrhové životnosti stavby (viz také 18.8.5). V projektové
dokumentaci se uvedou všechny specifické požadavky přesahující běžné sledování a běžnou
údržbu, zejména, nikoliv však pouze:

• specifické požadavky na kontrolu a údržbu navržených částí a prvků nosné konstrukce
(ložiska, mostní závěry, klouby, předpětí, řídící tyče apod.);

• specifické požadavky na sledování konstrukcí (kontrola předpětí, účinky bludných
proudů, sledování přetvoření, sledování posunů apod.), včetně návrhu měřících míst (viz
také ČSN 73 6201), měřených veličin a způsobu jejich měření;

• způsob zpřístupnění jednotlivých částí konstrukce za účelem sledování, kontroly a údržby
(např. uložení na vysokých pilířích, podhledy nosné konstrukce, kotvení předpínacích
kabelů).

(7) Podrobnost specifikace požadavků na sledování a údržbu musí odpovídat stupni projektové
přípravy (viz Směrnice SŽ SM011) a vlivu na udržovací náklady. Navržený rozsah a způsob
sledování a specifické požadavky na údržbu mostu musí být projednány a odsouhlaseny
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

(8) Součástí specifikace požadavků na sledování mostu nebo jeho části musí být i návrh způsobu
vyhodnocení navržených měření a definice varovných stavů (mezních hodnot sledovaných
parametrů), včetně návrhu příslušných opatření pro zajištění bezpečnosti, spolehlivosti
a trvanlivosti sledované konstrukce.

18.2.7.2 Betonové konstrukce, dílce a prvky vystavené agresivnímu prostředí

(1) Při návrhu konstrukcí, dílců a prvků vystavených působení agresivního prostředí se postupuje
podle ustanovení ČSN EN 206, ČSN EN 1992 a kapitoly 17 TKP. V závislosti na stupni vlivu
prostředí projektant navrhne a v projektové dokumentaci uvede způsob ochrany betonových
konstrukcí a prvků, včetně použití případné sekundární ochrany podle ČSN 73 6201.

(2) S ohledem na omezenou spolehlivost a menší životnost sekundární ochrany oproti vlastní
betonové konstrukci se vždy preferuje zajištění dostatečné odolnosti pomocí trvanlivosti
betonu, zejména odpovídajícím krytím výztuže betonem.

(3) V rámci zajištění odolnosti betonu vůči agresivnímu prostředí se nedoporučuje navrhovat jako
primární ochranu použití vysokých tříd betonu, protože vysoká pevnost betonu je obvykle
zajištěna zvýšenou dávkou cementu. To zvyšuje riziko objemových změn, a tedy i riziko
vzniku a nadměrné šířky trhlin, které jsou z hlediska primární ochrany vysoce nežádoucí.
Zvýšenou hutnost a odolnost betonu se doporučuje zajistit jinými způsoby bez zvyšování
dávky cementu, např. vhodným zpracováním a hutněním betonu, použitím betonů s pomalým
nárůstem pevnosti apod.

17/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(4) V návaznosti na zajištění požadované odolnosti betonu vůči účinkům agresivního prostředí se
v projektové dokumentaci stanoví odpovídající požadavky na povrchy betonových konstrukcí,
dílců a prvků podle 18.2.7.10.

(5) Ochrana betonářské a předpínací výztuže před účinky bludných proudů se navrhuje podle
předpisu SŽ S13.

(6) Pro ochranu ocelových částí (např. zabetonovaných prvků) betonových konstrukcí proti
účinkům bludných proudů platí ustanovení předpisu SŽ S13.

18.2.7.3 Konstrukce, prvky a dílce z prostého a slabě vyztuženého betonu

(1) Konstrukce, prvky a dílce z prostého nebo slabě vyztuženého betonu se smí navrhnout pouze
tam, kde nehrozí při vzniku trhliny ztráta stability nebo mechanické odolnosti konstrukce
(např. některé typy základových konstrukcí).

(2) Postupy pro návrh a ověření konstrukcí z prostého a slabě vyztuženého betonu musí být
v souladu s platnými technickými normami pro navrhování betonových konstrukcí
(ČSN EN a ČSN).

(3) Návrh konstrukce z prostého nebo slabě vyztuženého betonu musí obsahovat opatření na
omezení rozvoje trhlin v raných fázích tuhnutí betonu, zejména návrh pracovních
a dilatačních spár, včetně jejich případného těsnění proti pronikání vody.

18.2.7.4 Konstrukce, prvky a dílce z vláknobetonu

(1) Konstrukce provedené z prostého vláknobetonu, tj. pouze s rozptýlenou výztuží, se považují
za konstrukce z prostého/slabě vyztuženého betonu.

(2) Pro konstrukce a prvky přenášející zatížení se vláknobeton smí použít pouze v kombinaci
s prutovou výztuží do betonu nebo sítěmi v množství splňujícím požadavky na minimální
stupeň vyztužení podle ČSN EN 1992. V případě předpjatých konstrukcí nemusí být prutová
výztuž použita v případech, kdy není její použití nutné podle ustanovení ČSN EN 1992
(zajištění bezpečnosti proti křehkému lomu).

(3) Při navrhování konstrukcí, prvků a dílců z vláknobetonu se postupuje podle zásad platných
technických předpisů pro navrhování konstrukcí doplněných o další metodiky, například:

• fib Model Code 2010,

• Technická pravidla ČBS 07 – Ultra vysokohodnotný beton (UHPC), Česká betonářská
společnost ČSSI 2022.

(4) Minimální rozměry konstrukcí, jejich částí, prvků a dílců musí vycházet ze základních
vlastností materiálu a požadavků na zajištění trvanlivosti. Minimální tloušťka tmin musí
odpovídat specifickým požadavkům na příslušný prvek a má být v případě potřeby prokázána
zkouškami na prototypu. Obecně se doporučuje, aby minimální tloušťka prvku tmin splňovala
následující kritéria:

• větší nebo rovna 7násobku maximálního zrna kameniva: tmin ≥ 7 Dmax ;

• větší nebo rovna 1,5násobku maximální délky vlákna rozptýlené výztuže.

Podrobnější požadavky na minimální rozměry konstrukcí, jejich částí, prvků a dílů pro
jednotlivé materiály pokryté touto kapitolou TKP jsou uvedeny v ČSN EN 1992 a odstavcích
18.2.7.5 a 18.2.7.6 této kapitoly TKP.

18.2.7.5 Železobetonové konstrukce, prvky a dílce

18.2.7.5.1 Obecně

(1) Postupy pro návrh a ověření železobetonových konstrukcí a prvků, včetně konstrukčních
zásad, musí být v souladu s platnými technickými normami pro navrhování betonových
konstrukcí, zejména jednotlivých částí ČSN EN 1992-2.

18/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Pokud jsou na povrchu konstrukce osazeny ocelové prvky z jiné než korozivzdorné oceli, musí
být opatřeny proti korozi ochranným povlakem podle požadavků předpisu SŽDC S5/4.

(3) Návrh železobetonových konstrukcí musí obsahovat opatření na omezení rozvoje trhlin
v raných fázích tuhnutí betonu, zejména návrh odpovídajícího množství výztuže, vhodného
umístění pracovních a dilatačních spár, včetně jejich případného těsnění proti pronikání vody.

(4) Minimální rozměry železobetonových konstrukcí a prvků musí umožnit jejich provedení
s ohledem na rozměry a množství navržené výztuže, zajištění krytí a probetonování.
Minimální doporučené rozměry betonových konstrukcí a prvků v závislosti na vyztužení uvádí
Tab. 4.

Tab. 4 – Minimální doporučené rozměry betonových konstrukcí a prvků v závislosti na
vyztužení

Způsob výroby Počet vrstev Nosné prvky Nenosné prvky
výztuže

1 100 mm 80 mm
Prefabrikát 150 mm 120 mm

1 150 mm 100 mm
Monolit 200 mm 150 mm

18.2.7.5.2 Vyztužování

(1) Návrh výztuže musí vyloučit vznik nadměrných trhlin v konstrukcích, včetně trhlin od
vynucených přetvoření prvků vlivem smrštění – viz 18.2.7.9.

(2) Konstrukční požadavky na výztuž (uspořádání výztuže, maximální a minimální vzdálenosti
prutů, krytí betonem apod.), minimální a maximální stupně vyztužení betonových konstrukcí
a prvků se stanoví podle příslušných ustanovení jednotlivých částí ČSN EN 1992.

(3) Pokud je z návrhových důvodů minimální tloušťka krycí vrstvy větší než 80 mm (např. vlivem
uspořádání výztuže v ŽB rámových konstrukcích), zejména na plošných konstrukcích,
doporučuje se navrhnout opatření pro omezení vzniku a rozvoje trhlin, např. povrchovou
vrstvu výztuže ve formě sítí nebo použití vhodného typy vláknobetonu. Jako vhodné se jeví
použití přídavné výztuže z nekorodujícího základního materiálu (výztuž nekovová nebo
korozivdorná ), které je možno umístit blíže povrchu betonové konstrukce.

Poznámka: Tento článek se nepoužije v případě konstrukcí na styku se zeminou (piloty, základy
betonované přímo do výkopu apod.).

(4) Kotevní délka a délka přesahu betonářské výztuže se stanoví podle požadavků ČSN EN 1992.
Při stanovení základní kotevní délky v oblastech s tahovými trhlinami se doporučuje uvažovat
vždy se špatnými podmínkami soudržnosti. U dynamicky namáhaných konstrukcí (tam, kde
o návrhu výztuže rozhoduje mezní stav únavy) se základní kotevní délky zvětší o 25 %.

(5) Stykování výztuže pomocí mechanických spojek nebo svařování musí být již ve fázi
projektové přípravy schváleno příslušným odborným útvarem GŘ SŽ. Návrh stykování
výztuže musí odpovídat příslušným technickým předpisům (viz 18.3.4.2).

(6) V projektové dokumentaci musí být v případě použití spojek nebo svařování výztuže uvedeny
v závislosti na stupni projektové přípravy specifické požadavky na stykování, zejména, nikoliv
však pouze:

• typ namáhání spoje (statické/dynamické);

• maximální návrhová síla, resp. využití spojované výztuže (doporučuje se uvést ve vztahu
k únosnosti prutů betonářské výztuže);

• požadovaný typ spojek (lisované, závitové apod.), včetně provedení ve vztahu k tvaru
betonářské výztuže (standardní, přechodové apod.).

19/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7) Svarové spoje kovové betonářské výztuže se nesmí umístit v oblastech s významným
dynamickým namáháním.

(8) Svarové spoje kovové betonářské výztuže musí být v projektové dokumentaci jmenovitě
označeny jako nosné nebo nenosné, včetně požadovaných parametrů (rozměrů).

(9) Při návrhu spojek nebo svařování výztuže je nutno již ve fázi návrhu zajistit proveditelnost
těchto spojů, zejména vhodným uspořádáním výztuže (tvary vložek, vzdálenosti apod.).

(10) Uspořádání a vzdálenosti betonářské výztuže v konstrukci musí být navrženy tak, aby bylo
umožněno řádné uložení a zpracování čerstvého betonu (probetonování konstrukce). Zejména
musí být zajištěno:

• uložení betonu do konstrukcí a prvků, tj. možnost zasunutí hadice betonážního zařízení z
důvodu omezení výšky pádu čerstvého betonu (viz 18.3.3.3);

• řádné vyplnění objemu konstrukce betonem (probetonování) v návaznosti na navržený
maximální rozměr zrna kameniva (Dmax) a konzistenci čerstvého betonu;

• řádné zhutnění betonu v návaznosti na navržený způsob hutnění, zejména při použití
ponorných vibrátorů (viz 18.3.4.4), resp. návrh použití samozhutnitelného betonu.

(11) U hustě vyztužených oblastí (podkotevní oblasti předpjatých konstrukcí, deviátory, koncové
příčníky apod.) musí být v rámci projektové přípravy provedena kontrola proveditelnosti
navržené sestavy výztuže konstrukce z hlediska nebezpečí vzájemné kolize betonářské
výztuže a následného probetonování (viz také 18.3.4.4), včetně případné kontroly vyztužení
v prostorovém modelu.

(12) Veškerá výztuž konstrukce (včetně výztuže doplňkové, konstrukční, distančních kozlíků
apod.) musí být uvedena na výkresu výztuže v příslušném stupni projektové přípravy podle
Směrnice SŽ SM011.

18.2.7.5.3 Krytí výztuže betonem

(1) Tloušťka krycí vrstvy (minimální i nominální) se stanoví postupy podle ČSN EN 1992
s přihlédnutím k ustanovením předpisu SŽ S13 a této kapitoly TKP.

(2) Pro vybrané prvky a části betonových konstrukcí z běžných betonů jsou návrhová životnost
a doporučené požadavky z hlediska krytí výztuže uvedeny v Příloze A této kapitoly TKP.

(3) V případě použití betonů a vláknobetonů vyšších pevnostních tříd nebo specifických vlastností
(HSC, HPC, UHPC apod.) nebo v případě použití ochranného systému na povrchu betonu
(ochranné nátěry, speciální izolační systémy apod.), může být krytí výztuže betonem
upraveno s ohledem na skutečné vlastnosti betonu/konstrukce z hlediska ochrany výztuže
proti korozi po celou dobu životnosti. Upravené hodnoty krytí musí být již v rámci projektové
přípravy odsouhlaseny příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

(4) V případě zajištění zvýšené kontroly provádění betonových konstrukcí nebo prvků (zejména
v případě sériově vyráběných prefabrikovaných prvků se zvýšenou kontrolou přesnosti
a provádění) může být krytí výztuže upraveno s ohledem na výrobní tolerance. Upravené
hodnoty krytí musí být odsouhlaseny příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

(5) Pokud je beton namáhán obrusem, musí být věnována zvláštní pozornost vlastnostem
kameniva. Obrus betonových prvků a konstrukcí (opotřebení betonu) lze připustit pouze při
zvětšení betonové krycí vrstvy (obětovaná vrstva) dle ČSN EN 1992-1-1.

(6) Tloušťka krycí vrstvy (minimální i nominální) musí být uvedena na výkresech výztuže.
Požadavky na minimální tloušťku krycí vrstvy jiných ocelových zabetonovaných součástí
(mimo předpínací výztuže) jsou z hlediska zajištění trvanlivosti stejné jako pro betonářskou
výztuž.

(7) Pro žebírkovou výztuž z korozivzdorné oceli se hodnota krytí výztuže betonem stanoví podle
ČSN EN 1992. Minimální hodnota krytí výztuže betonem z hlediska trvanlivosti cmin,dur se
může při použití korozivzdorné oceli redukovat v závislosti na indexu odolnosti proti důlkové

20/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

korozi (PRE) o hodnotu ∆cdur,st podle Tab. 5. Zatřídění korozivzdorných ocelí podle indexu
odolnosti proti důlkové korozi je uvedeno v 18.2.4.2.2.

Tab. 5 – Informativní hodnoty redukce minimální hodnoty krycí vrstvy ∆cdur,st z hlediska
trvanlivosti podle třídy odolnosti korozivzdorné výztuže

Stupeň vlivu Třída odolnosti korozivzdorné oceli
prostředí
SSRC1 SSRC2 SSRC3 SSRC4

XC1 ÷ XC4 10 mm 20 mm 30 mm 40 mm

XS1 ÷ XS3 0 mm 10 mm 20 mm 30 mm
XD1 ÷ XD3

(8) V projektové dokumentaci se uvedou specifické požadavky na distanční podložky, zejména
požadavky na materiál a množství ve vztahu k uspořádání konstrukce a navrženému způsobu
provádění (podrobněji viz 18.3.4.4).

18.2.7.6 Předpjaté konstrukce, prvky a dílce

(1) Postupy pro návrh a ověření předpjatých betonových konstrukcí a prvků, včetně
konstrukčních zásad, musí být v souladu s platnými technickými normami pro navrhování
předpjatých betonových konstrukcí, zejména jednotlivých částí ČSN EN 1992.

(2) Pro navrhování předpjatých betonových konstrukcí a prvků se použijí ustanovení oddílu
18.2.7.5 této kapitoly TKP doplněná o dále uvedené pokyny.

(3) Všechny předpjaté prvky a konstrukce musí splňovat požadavky na ochranu před účinky
bludných proudů podle předpisu SŽ S13. Použité předpínací systémy musí splňovat
požadavky oddílu 18.2.5 této kapitoly TKP.

(4) Minimální rozměry předpjatých betonových konstrukcí a prvků musí umožnit jejich provedení
s ohledem na rozměry a množství navržené výztuže, zajištění krytí a probetonování.
Minimální doporučené rozměry předpjatých betonových konstrukcí a prvků v závislosti na
způsobu předpětí uvádí Tab. 6.

Tab. 6 – Minimální doporučené rozměry předpjatých betonových konstrukcí a prvků
v závislosti na způsobu předpětí

Způsob výroby Způsob předpětí Minimální doporučená
tloušťka prvku

Prefabrikát Předem 100 mm
Dodatečně 200 mm

Monolit Dodatečně 250 mm

(5) U významných mostních konstrukcí, mostů velkých rozpětí nebo konstrukcí jen obtížně
opravitelných/vyměnitelných se doporučuje předpětí navrhovat jako nesoudržné z důvodu
možnosti výměny jednotlivých předpínacích jednotek (kabelů), včetně vhodného řešení
případného spojkování kabelů.

(6) U mostních konstrukcí velkých rozpětí z předpjatého betonu, kde to uspořádání konstrukce
umožňuje (zejména komorové konstrukce), se doporučuje provedení přípravy pro případné
pozdější zesílení konstrukce volnými kabely. Přípravu na zesílení konstrukce se doporučuje
navrhnout na celkovou hodnotu 1,5 až 2násobku požadovaného zatížení dopravou, a to
v závislosti na významu převáděné trati. Konkrétní požadavky na přípravu zesílení se stanoví
ve spolupráci s příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

(7) Návrh předpjaté konstrukce musí umožňovat provádění kontroly stavu předpínacího systému
(měření a sledování) v návaznosti na navrženou úroveň ochrany předpínací výztuže (PL) po

21/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

celou dobu životnosti. Zejména se jedná o zajištění přístupů ke kotvám nebo jiným částem
předpínacího systému za účelem měření elektrických vlastností, zajištění elektrické izolace
systému po celou dobu životnosti apod.

(8) U konstrukcí, kde to příslušný odborný útvar GŘ SŽ vyžaduje (zejména u mostních konstrukcí
velkých rozpětí, významných nebo výjimečných mostů) se navrhnou a v rámci stavby osadí
systémy sledování předpínací síly (např. magnetoelastické snímače).

(9) Při návrhu nosné konstrukce v rámci přípravy stavby se vychází z normových hodnot
vlastností betonu a výztuže, včetně stanovení ztrát předpětí, doplněných o obvyklé vlastnosti
předpínacích systémů vycházejících z dostupných podkladů k těmto systémům. Pro podrobný
návrh předpjaté konstrukce ve stupni RDS je nutným podkladem přesný typ a vlastnosti
použitého předpínacího systému a skutečné vlastnosti použitého betonu (vývoj pevnosti
a modulu pružnosti, konečné hodnoty smršťování atd.), které stanoví dodavatel stavby na
základě požadavků projektové dokumentace.

(10) Při návrhu detailů předpjatých konstrukcí, zejména kotevních oblastí a deviátorů, je nutno
věnovat pozornost zachycení štěpných a radiálních sil od předpětí, včetně návrhu výztuže
a posouzení její proveditelnosti ve vztahu k další betonářské výztuži konstrukce. Požadavky
na minimální vzdálenost výztuže z hlediska spolupůsobení výztuže s betonem jsou uvedeny
v příslušných částech ČSN EN 1992. Proveditelnost navrženého vyztužení se v rámci návrhu
konstrukce prokazuje zpracováním výkresů výztuže kritických detailů a to nejlépe ve 3D.

(11) V pracovních spárách postupně betonovaných a předpínaných konstrukcí se doporučuje spoj-
kovat maximálně 50 % předpínací výztuže.

(12) U konstrukcí budovaných letmo se doporučuje, aby alespoň 25 % předpínací výztuže tvořily
kabely spojitosti.

(13) U segmentových konstrukcí je nutno návrhem zajistit splnění kritérií ČSN EN 1992 v kontaktní
spáře, a to ve všech fázích výstavby a provozu konstrukce. Požadavky na napětí v kontaktní
spáře při zrání výplně spáry (epoxidového tmelu nebo malty) je nutno stanovit v návaznosti
na stupeň projektové přípravy. Pro podrobný návrh ve stupni RDS je nutným podkladem
přesný typ a vlastnosti použité výplně spáry, které stanoví dodavatel stavby na základě
požadavků projektové dokumentace.

18.2.7.7 Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce

(1) Pro prefabrikované konstrukce, prvky a dílce platí požadavky uvedené v této kapitole TKP
doplněné o ustanovení tohoto odstavce. Po zabudování do konstrukce musí prefabrikované
prvky a dílce splňovat veškeré požadavky kladené na konstrukce.

(2) Návrhem prefabrikovaných prvků a dílců musí být zajištěny požadavky na manipulaci,
přepravu a osazení do konstrukce v souladu s platnými technickými předpisy
a předpokládanými postupy montáže a zhotovení konstrukce.

(3) Všechny požadované návrhové parametry a vlastnosti prefabrikovaných konstrukcí, prvků
a dílců musí být uvedeny v projektové dokumentaci.

(4) Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce, které mají SŽ vydáno Osvědčení o ověření kvality
a shody s požadavky stanovenými v OTP (dále jen schválené prefabrikáty), mohou být přímo
definovány v projektové dokumentaci (pouze popisem a typem, podrobná textová
a výkresová dokumentace se neuvádějí) a zabudovány do stavby.

(5) Postupy pro kontrolu, přejímku a schválení viz 18.8.2.

(6) Pokud to význam nebo navržené provedení prefabrikovaných konstrukcí, dílců nebo prvků
vyžaduje, může se v projektové dokumentaci a/nebo v ZTP stanovit druh a četnost
průkazních, kontrolních nebo přejímacích zkoušek.

18.2.7.8 Masivní betonové konstrukce a prvky

(1) Za masivní betonové konstrukce a prvky se považují takové konstrukce a prvky, při jejichž
zhotovování (betonáži) je nutno uvažovat vliv vývinu hydratačního tepla při tvrdnutí betonu

22/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

na vlastnosti výsledné konstrukce nebo prvku. Obecně se jedná o takové konstrukce a prvky,
jejichž tloušťka je větší než 1,0 m.

(2) Pro vyloučení vzniku trhlin nemá maximální rozdíl teploty (teplotní spád) mezi betonem
v jádru konstrukce nebo prvku a povrchem překročit 20 °C.

(3) Při návrhu masivních konstrukcí a prvků je nutno v projektové dokumentaci definovat
požadavky a postupy pro omezení vývinu hydratačního tepla a omezení teplotního spádu
v konstrukci – podrobné požadavky viz TKP kapitola 17.

Poznámka: Mezi základní metody pro omezení vývinu hydratačního tepla patří návrh a použití vhodného
složení, resp. receptury betonu (zejména použití cementu se sníženým hydratačním teplem nebo snížení
– optimalizace dávky cementu pro konkrétní SVP), snížení teploty čerstvého betonu a postup betonáže
(např. rozdělení konstrukce na menší betonážní celky).
Mezi základní metody omezení teplotního spádu patří, mimo uvedené metody viz předchozí bod, také
použití vhodného druhu bednění, doba ponechání konstrukce v bednění, dále způsob, doba zakrytí
a izolování proti uniku tepla nebedněných (nebo odbedněných) ploch a případně jejich ohřev.

(4) Masivní betonové konstrukce a prvky s významným vlivem na spolehlivost konstrukce,
masivní konstrukce neobvyklých soustav a významné konstrukce se doporučuje osadit čidly
a po dobu betonáže a tvrdnutí betonu provádět jejich monitoring, případně výsledky přímo
používat pro řízení aktivního systému chlazení. Monitorovací systém se rovněž osadí všude
tam, kde to vyžaduje objednatel.

18.2.7.9 Omezení vzniku a šířky trhlin

(1) Betonové konstrukce musí být navrženy v souladu s požadavky příslušných částí
ČSN EN 1992 tak, aby případný vznik a rozvoj trhlin nenarušily nebo neomezily jejich
bezpečnost, spolehlivost, trvanlivost a funkčnost.

(2) Maximální výpočtová šířka trhliny wmax se v návrhu stanoví a ověří podle platných technických
předpisů v návaznosti na předpokládanou funkci a charakter betonové konstrukce nebo její
části, resp. s ohledem na návrhové požadavky a s uvážením nákladů na jejich omezení.

Poznámka: Skutečná šířka trhlin je silně závislá na velkém množství aspektů, které nelze v rámci návrhu
konstrukce kvalifikovaně stanovit (složení, doprava, způsob ukládání, zpracování a ošetřování betonu
v kombinaci s klimatickými podmínkami v době výstavby). Doporučuje se proto volit takové konstrukční
uspořádání a postup výstavby, které jednotlivé nepříznivé vlivy minimalizují nebo vyloučí.

(3) Požadavky na maximální výpočtovou šířku trhlin wmax, resp. minimální hodnoty napětí, pro
betonové konstrukce se stanoví v souladu s příslušnými částmi ČSN EN 1992.

(4) Ve stěnách předpjatých betonových konstrukcí a prvků se požaduje prokázání omezení vzniku
smykových trhlin podle ČSN EN 1992-2.

18.2.7.10 Požadavky na úpravu povrchu betonových konstrukcí

(1) Povrch betonových konstrukcí musí být po odbednění uzavřený a hutný, jen se zcela
ojedinělým výskytem dutin a hnízd tak, aby byly splněny požadavky příslušných technických
předpisů z hlediska zajištění trvanlivosti stavby.

(2) Požadavky na nepohledové povrchy6 betonových konstrukcí se řídí primárně ČSN EN 13670
a ČSN EN 1992. U specifických případů (např. beton podkladu izolace) se použijí a projektové
dokumentaci stanoví požadavky příslušných technických předpisů (např. pro podklad SVI se
použijí požadavky kapitoly 22 TKP a TNŽ 73 6280).

(3) Požadavky na úpravu a kvalitu pohledových povrchů betonových konstrukcí se řídí
ČSN EN 13670 a ČSN EN 1992 a kapitolou 17 TKP. Požadavky na povrchovou úpravu
pohledových povrchů betonových konstrukcí, jejich částí, prvků a dílců musí být uvedeny

6 Nepohledové povrchy betonových konstrukcí jsou takové, které nejsou po dokončení stavby vidět, tj. jsou
zasypány nebo zakryty dalšími vrstvami (zasypané povrchy základů, rub spodní stavby, horní povrch nosné
konstrukce apod.).

23/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

v projektové dokumentaci v podrobnostech odpovídajících zvolené třídě pohledového betonu
a stupni projektové dokumentace.

(4) Zvýšenou pozornost je třeba věnovat pohledovým částem povrchu monolitických
i prefabrikovaných konstrukcí a prvků, zvláště pokud budou vystaveny nadměrným účinkům
klimatických vlivů nebo mohou přicházet do styku s chloridy nebo s jiným agresivním
prostředím.

(5) Nezasypané povrchy betonových konstrukcí musí být provedeny alespoň ve třídě PB1 podle
přílohy F kapitoly 17 TKP.

(6) Nezasypané povrchy betonových konstrukcí podchodů pro pěší a pohledově exponovaných
mostních objektů a zdí (zejména v místech pohybu chodců) musí být provedeny alespoň ve
třídě PB2 podle přílohy F kapitoly 17 TKP.

(7) Pro zvolenou třídu pohledového betonu se v projektové dokumentaci předepíše odpovídající
druh pláště bednění podle přílohy F kapitoly 17 TKP.

(8) Pokud se předpokládá použití spínacích tyčí, je třeba v projektové dokumentaci definovat
požadavky na těsnění otvorů po spínacích tyčích a jejich povrchovou úpravu (viz také Příloha
F kapitoly 17 TKP).

(9) Při návrhu tvaru a uspořádání povrchů konstrukcí z pohledového betonu ve třídě PB2 a vyšší
je třeba vzít v úvahu, že na veškerých částech a prvcích konstrukce, které vystupují
z povrchu, se zachytává prach, který je dešťovými srážkami splavován po povrchu a v nižších
partiích tak konstrukci znečisťuje.

(10) Při návrhu tvaru a uspořádání povrchů konstrukcí z pohledového betonu ve třídě PB2 a vyšší
je třeba vzít v úvahu, že veškeré kovové prvky, které mohou korodovat, mohou pohledový
beton, byť bodově, nevratně poškodit. V případě použití pohledového betonu ve třídě PB2
a vyšší se proto používají pouze nerezové ocelové prvky nebo prvky s odpovídající
protikorozní ochranou.

18.2.7.11 Spáry a styky

18.2.7.11.1 Obecně

(1) Poloha, uspořádání a provedení dilatačních a pracovních spár, včetně případného těsnění,
musí být navrženy v projektové dokumentaci v návaznosti na statické působení
a předpokládaný postup zhotovení konstrukce, její části nebo prvku. Pro provedení spár
a styků ve vodonepropustných betonových konstrukcích viz 18.2.8.

(2) Při návrhu polohy dilatačních a pracovních spár, resp. styků bednění, u pohledových betonů
třídy PB3 a vyšší, se vezme v úvahu i hledisko minimálního narušení vzhledu povrchu
betonové konstrukce.

(3) Minimální vzdálenost spáry od jakéhokoliv kotvícího prvku (kotevní šrouby zábradlí, sloupků
zastřešení a PHS apod.) musí být stanovena statickým výpočtem. Doporučuje se, aby tato
vzdálenost byla minimálně 200 mm, v případě ukončení betonářské výztuže třmeny potom
minimálně 100 mm (viz také MVL 720).

18.2.7.11.2 Pracovní spáry

(1) Pracovní spáry vznikají v konstrukcích při přerušení betonáže na dobu větší než 2 až 4 hodiny
v závislosti na podmínkách při provádění (teplota a povětrnostní podmínky).

(2) Na pohledových plochách mají být hrany pracovních spár upraveny zkosením pod úhlem 45°
od povrchu s délkou odvěsny 10 až 20 mm. U vodorovných povrchů nebo u povrchů se
sklonem spáry menším než 10° nebo u spár, kde z prohlubně nemůže odtékat voda, se délka
přepony snižuje na max. 5 mm. Úprava povrchu se provede vložením vhodné lišty do
bednění, případně úpravou bednění.

(3) V místě kontaktu betonů v pracovní spáře na pohledových plochách se v místě úpravy
povrchu bednění navrhne utěsnění pracovní spáry vhodným tmelem – viz 18.3.3.11.3.
V případě potřeby se provede proříznutí spáry za účelem vytvoření prostoru pro její utěsnění.

24/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(4) V případě, že pracovní spára je součástí konstrukce, která tvoří vodotěsnou bariéru, je třeba
navrhnout a provést specifická opatření, která zajistí vodotěsnost spáry.

Poznámka: Do specifických opatření patří zejména těsnění spáry na rubu zasypaných konstrukcí
asfaltovými pásy se separací, vložení nebo zabetonování speciálních kovových nebo gumových prvků
(profilů) či zabudování bobtnavých pásků (např. na bázi bentonitu), které zajistí vodotěsnost pracovní
spáry.

18.2.7.11.3 Dilatační spáry

(1) Dilatační spáry se v konstrukci navrhují jednak jako opatření pro omezení vlivu vynucených
přetvoření betonu konstrukce při jeho tvrdnutí a jednak jako opatření omezení vlivu
deformací jednotlivých částí konstrukce.

(2) Minimální šířka dilatační spáry je odvislá od velikosti předpokládaného dilatačního posunu.
Šířka spáry musí být rovna minimálně dvojnásobku celkové velikosti předpokládaného
návrhového posunu v dilatační spáře.

Poznámka: Návrh těsnění spáry je možno provést s využitím DIN 18540.

(3) V případě požadavku na zajištění vodotěsnosti dilatačních spár s celkovým dilatačním
pohybem větším než 10 mm se doporučuje použití těsnění s odpovídající průtažností,
případně použití speciálních těsnících profilů pro dilatační spáry vodotěsných konstrukcí – viz
také 18.2.8.

(4) Na pohledových plochách mají být hrany dilatačních spár upraveny zkosením pod úhlem 45°
od čelné roviny s délkou odvěsny 10 až 20 mm. U vodorovných povrchů nebo u povrchů se
sklonem spáry menším než 10° nebo u spár, kde z prohlubně nemůže odtékat voda lze délku
přepony snížit až na 5 mm. Úprava povrchu betonu se provede vložením vhodné lišty do
bednění, případně úpravou bednění.

(5) Veškeré materiály a provedení dilatačních spár musí být navrženy tak, aby byla zaručena
funkce dilatační spáry po dobu její návrhové životnosti – viz také 18.3.3.11.3. Požadovaná
návrhová životnost dilatačních spár, včetně těsnění, je 50 let.

18.2.7.12 Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků

(1) Opravy vad a poruch v betonu, betonových konstrukcích a prvcích se navrhují pouze pro
konstrukce, které nesplňují požadavky na vlastnosti, trvanlivost nebo životnost, tj. zejména
konstrukce a prvky při opravách a rekonstrukcích (viz kapitola 23 TKP). Opravy vad na
nových konstrukcích (vzniklých v průběhu zhotovení konstrukce) se v rámci projektové
dokumentace nenavrhují.

Poznámka: Další informace lze nalézt v publikaci Technické podmínky pro sanace betonových konstrukcí
TP SSBK III, Drochytka a kol.; SSBK 2012.

(2) Opravy betonových konstrukcí se navrhují pouze tehdy, pokud je po provedení opravy
konstrukce schopna splnit návrhové požadavky po celou dobu požadované návrhové (nebo
zbytkové) životnosti (zatížitelnost, přechodnost, trvanlivost, spolehlivost apod.).

(3) Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků se navrhují s použitím ucelených
a ověřených systémů sanace podle příslušných částí ČSN EN 1504 a kapitoly 23 TKP.

(4) Jako podklad pro návrh sanačního systému musí být zpracován diagnostický průzkum
zaměřený zejména, nikoliv však pouze, na:

• celkový stav betonu konstrukce (pevnost betonu, mrazuvzdornost apod.);

• stav podkladu betonové konstrukce (pevnost povrchových vrstev betonu v tahu, hloubka
karbonatace, obsah chloridových iontů v betonu apod.);

• stav betonářské a předpínací výztuže a její ochrana betonem.

25/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) V projektové dokumentaci se podle stupně projektové přípravy (viz Směrnice SŽ SM011)
uvedou požadavky na sanační systém a způsob jeho aplikace, zejména, nikoliv však pouze
(viz také kapitola 23 TKP):

• životnost sanačního systému;

• soudržnost s podkladem i jednotlivých vrstev mezi sebou, včetně odpovídajícího
součinitele teplotní roztažnosti sanačních vrstev;

• odolnost vůči vlivům prostředí;

• schopnost překlenout trhliny při teplotách pod 0 °C;

• vlastnosti z hlediska prostupnosti pro vodní páru a CO2 (koeficient difuze, resp. difúzní
odpor);

• tloušťka sanačního systému, pokud je omezena;

• způsob zajištění ochrany betonářské a předpínací výztuže před korozí (pasivační
vlastnosti).

18.2.8 VODONEPROPUSTNÉ BETONOVÉ KONSTRUKCE

18.2.8.1 Obecně

(1) Vodonepropustnými betonovými konstrukcemi se pro účely této kapitoly TKP myslí takové
betonové konstrukce (tzv. bílé vany), u nichž je vodotěsná funkce zajištěna pouze samotným
betonem, z něhož je konstrukce zhotovena.

(2) Použití vodonepropustné betonové konstrukce u konkrétního objektu musí být odsouhlaseno
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ už ve fázi projektové přípravy.

(3) Návrh vodonepropustné betonové konstrukce se provádí podle platných technických norem
a předpisů, zejména podle příslušných částí ČSN EN 1992, a to s ohledem na omezení vzniku
a šířky trhlin během celé návrhové životnosti konstrukce. Současně musí být splněny
požadavky z hlediska ochrany konstrukce proti vlivu bludných proudů podle předpisu SŽ S13.

Poznámka: Pro návrh vodonepropustných betonových konstrukcí lze využít publikaci Technická pravidla
ČBS 04 Vodonepropustné betonové konstrukce, Česká betonářská společnost ČSSI, 2015

(4) Vodonepropustné betonové konstrukce se nesmí navrhovat tam, kde je konstrukce v dosahu
vody s pH menším než 5,5 (kyselá voda) a zároveň s obsahem CO2 větším než 40 mg/l.

Poznámka: Takové prostředí zabraňuje rozvoji samotěsnící funkce betonu.

(5) Při návrhu vodonepropustné konstrukce je nutno zohlednit riziko nerovnoměrného sedání
(poklesu) jednotlivých částí jedné vodonepropustné konstrukce, resp. navrhnout odpovídající
opatření pro těsnění dilatačních spár konstrukce. S ohledem na souvisící obtíže se návrh
vodonepropustných betonových konstrukcí nedoporučuje pro konstrukce s očekávaným
rozdílným sedáním mezi jednotlivými dilatačními celky přesahujícím 10 mm.

(6) Veškeré spáry a prostupy ve vodonepropustných betonových konstrukcích je nutno vhodným
způsobem těsnit. Doporučuje se použití vhodných výrobků a ověřených řešení – viz 18.2.8.4.

(7) Doporučené vlastnosti betonu viz 18.3.3.8.

18.2.8.2 Základové desky

(1) Základová spára vodonepropustné konstrukce má být v rozsahu jednoho betonážního záběru
(celku) navržena s minimem výstupků, prohlubní a půdorysných zlomů. Optimální je návrh
základové spáry v jedné rovině tak, aby bylo minimalizováno riziko lokálního zvyšování tření
konstrukce o základovou půdu a vznik trhlin. V případě potřeby lze snížit tření mezi
betonovou konstrukcí a základovou spárou vhodnou kluznou vložkou (např. fólií).

(2) Pokud jsou v základové desce navrženy ústupky nebo výškové odskoky, doporučuje se jejich
boční plochy navrhnout ve sklonu menším než 45° od vodorovné. Pokud jsou navrženy

26/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

odskoky s odklonem větším než 45° od vodorovné, doporučuje se na jejich vnějších bocích
navrhnout dilatační vložku z pružného materiálu (např. expandovaného polystyrenu – EPS)
takové tloušťky, aby byla minimalizována tahová napětí od smrštění betonu konstrukce.
Doporučená minimální tloušťka pružné vložky je 50 mm.

(3) V místech půdorysných lomů základových konstrukcí s úhlem menším než 135° je nutno
posoudit vznik a šířku radiálních trhlin (vlivem tření v základové spáře) a v případě potřeby
navrhnout radiální výztuž pro zachycení tahových sil a omezení vzniku a šířky trhlin.

(4) Pokud je navrženo hlubinné založení objektu, je třeba věnovat zvýšenou pozornost návrhu
betonové konstrukce v místě napojení pilot. Velkoprůměrové piloty se doporučuje oddělit od
základové desky kluznou vrstvou v úrovni spodní hrany základové desky.

(5) Pokud jsou v základové desce navrženy dilatační nebo pracovní spáry musí být provedeny:

• v oblastech s minimálním namáháním (v okolí míst nulových momentů);

• mimo místa zesílení základové desky, tj. mimo místa, kde se mění výška těsněné spáry;

• v oblastech, kde je výztuž vedena jen při horním a spodním povrchu desky (mimo oblast
smykové výztuže ve formě ohybů apod.).

18.2.8.3 Stěny

(1) Velikost betonážních záběrů a vzdálenost spár (dilatačních, pracovních a s řízeným vznikem
trhlin) se navrhne na základě konkrétního uspořádání a rozměrů řešené konstrukce
a s ohledem na omezení vzniku a šířky trhlin, zejména v oblastech napojení na dříve
betonované konstrukce (např. základové deska).

Poznámka: Doporučená maximální délka přímých betonážních úseků stěn je 15,0 m, doporučená
maximální vzdálenost spár s řízeným vznikem trhlin bez návrhu specifických opatření je 5,0 m nebo
2násobek šířky/výšky později betonovaného prvku (uvažuje se menší hodnota). Do specifických opatření
patří například návrh přídavné výztuže pro omezení vzniku a šířky trhlin a návrh betonů vyztužených
vlákny.

(2) V místech otvorů a lomů stěnových konstrukcí s úhlem menším než 135° je nutno posoudit
vznik a šířku radiálních trhlin a v případě potřeby navrhnout radiální výztuž pro zachycení
tahových sil a omezení vzniku a šířky trhlin.

(3) V místech spár a styků je nutno věnovat zvýšenou pozornost návrhu výztuže s ohledem na
proveditelnost. Uspořádání výztuže ve vztahu k navrženým těsnícím prvkům se uvede
v projektové dokumentaci v podrobnostech odpovídajících stupni projektové přípravy podle
Směrnice SŽ SM011.

18.2.8.4 Těsnění spár a prostupů

(1) Návrhová životnost systému těsnění spár a prostupů má být shodná jako návrhová životnost
vodonepropustné betonové konstrukce. Pro konstrukce s návrhovou životností větší než 50 let
je minimální požadovaná doba návrhové životnosti těsnícího systému 50 let.

(2) Těsnění jednotlivých typů spár a prostupů, včetně prostupů spínacích tyčí, ve
vodonepropustné betonové konstrukci má být řešeno vhodným uceleným systémem. Důrazně
se nedoporučuje kombinace různých systémů z důvodu jejich možné nekompatibility,
zejména v místech napojení.

(3) Pro návrh a vlastnosti těsnících plechů spár a styků s povrstvením platí ETA 15/0003
a EAD 320002-00-0605.

(4) U konstrukcí se zvýšeným rizikem porušení spár (např. pro konstrukce se zvýšeným rizikem
nerovnoměrného sedání) a pro konstrukce se zvýšenými nároky na těsnění spár se navrhne
pojistný systém těsnění spár (např. injektážní hadičky nebo bentonitové pásky).

(5) V místech, kde dochází ke kolísání hladiny podzemní vody, se nesmí používat těsnící prvky
(např. pásky na bázi bentonitů), u nichž hrozí postupná degradace vlivem vyplavování částic.

27/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.2.9 SOUČÁSTI SPODNÍ STAVBY

18.2.9.1 Přechodové oblasti

(1) Přechodové oblasti mostních objektů se navrhují podle MVL 102 a předpisu SŽ S4 (zejména
příloha 24).

18.2.9.2 Opěry a pilíře

(1) Uspořádání opěr a pilířů musí umožnit provádění jejich kontroly, údržby a oprav, včetně
zajištění odpovídajícího zpřístupnění. Požadavky na uspořádání a provedení opěr a pilířů
stanoví MVL 102.

(2) Pokud se požaduje omezení vstupu na některé části opěr a pilířů, navrhnou se přednostně
plenty ze železového betonu s vhodně zajištěnými přístupovými cestami (bezpečnostními
dveřmi/poklopy) – viz také 18.2.9.3(5).

18.2.9.3 Úložné prahy

(1) Uspořádání úložných prahů musí umožnit provádění kontroly, údržby a oprav navrženého
uložení mostu a mostního závěru (pokud jsou provedeny), včetně zajištění odpovídajícího
zpřístupnění. Podrobné požadavky na uspořádání a provedení úložných prahů stanoví
MVL 102.

(2) Pokud jsou na úložných pracích navržena ložiska, musí být zajištěn dostatečný prostor pro
provádění jejich kontroly, údržby a výměny.

(3) Pod ložisky na nových úložných prazích musí být na úložném prahu navrženy a provedeny
podložiskové bločky, minimální doporučená výška podložiskového bločku je 100 mm.
V případě oprav (rekonstrukcí) stávajících konstrukcí se postupuje individuálně.

(4) Pokud jsou na úložném prahu navržena ložiska s návrhovou životností nižší, než je návrhová
nebo zbytková životnost nosné konstrukce mostu, má uspořádání a vyztužení úložného prahu
umožnit osazení zdvihacích lisů pro jejich výměnu. Alternativně je možno po schválení
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ navrhnout zvedání nosné konstrukce pomocí
provizorních konstrukcí opřených např. o výstupek základu podpěry, nebo jiné konstrukce
k tomuto účelu navržené.

(5) Pokud se požaduje omezení vstupu na úložné prahy, navrhnou se přednostně plenty ze
železového betonu s vhodně zajištěnými přístupovými cestami (bezpečnostními
dveřmi/poklopy). Maximální šířka mezery mezi plentou a nosnou konstrukcí je 50 mm.

(6) Kde je to účelné (např. v městském prostředí), navrhnou se jako součást opěr a pilířů
zábrany proti hnízdění většího ptactva, zejména holubů. Zábrany proti hnízdění ptactva se
navrhují přednostně jako pevné – viz 18.2.9.3(5). Alternativně lze po souhlasu příslušného
odborného útvaru GŘ SŽ, případně následného správce, provést ochranu proti hnízdění
ptactva z kovového pletiva (sítě) nebo tuhých mříží (kovových i nekovových). Sítě
z nekovových materiálů se jako ochrana proti hnízdění ptactva smějí použít pouze ve
výjimečných případech a po výslovném souhlasu příslušného odborného útvaru GŘ SŽ
a následného správce (typicky při opravách stávajících konstrukcí), a to s ohledem na jejich
nízkou odolnost proti poškození.

18.2.10 SOUČÁSTI NOSNÉ KONSTRUKCE

18.2.10.1 Nosná konstrukce

(1) Uspořádání nosné konstrukce, jejích částí a prvků musí umožnit provádění kontroly, údržby
a oprav, včetně zajištění odpovídajícího zpřístupnění.

(2) Vnitřní dutiny komorových konstrukcí musí být navrženy jako přístupné. Minimální světlé
rozměry vnitřních dutin komorových konstrukcí musí být v příčném řezu alespoň

28/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

800 x 800 mm. Vnitřní dutiny musí být vhodným způsobem zajištěny proti přístupu
neoprávněných osob a hnízdění ptactva – viz 18.2.9.3.
(3) Nad ložisky monolitických nosných konstrukcí se doporučuje navrhnout a provést nálitky
umožňující lokální vyrovnání polohy ložiska při betonáži nosné konstrukce (min. výška 20
mm) – viz také MVL 102. Nad ložisky prefabrikovaných nosných konstrukcí mohou být
navrženy ocelové klínové desky.
(4) Pokud jsou na nosné konstrukci navržena ložiska s návrhovou životností nižší, než je
návrhová životnost nosné konstrukce mostu, musí uspořádání a vyztužení nosné konstrukce
umožnit osazení zdvihacích lisů pro jejich výměnu. V ostatních případech může být možnost
osazení zdvíhacích lisů požadována příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

18.2.10.2 Mostní ložiska a klouby
(1) Požadavky na mostní ložiska a klouby se řídí ČSN EN 1337 kapitolou 21 TKP a MVL 511.

(2) Při návrhu mostních ložisek se postupuje výlučně v souladu s ČSN EN 1990 a příslušnými
částmi ČSN EN 1991.
Pozn.: Pro označování ložisek, výkazy a tabulky lze využít ustanovení TNI 73 6270.

18.2.10.3 Mostní závěry

(1) Požadavky na mostní závěry se řídí kapitolou 21 TKP a MVL 102.
(2) Při návrhu mostních závěrů se postupuje výlučně v souladu s ČSN EN 1990 a příslušnými

částmi ČSN EN 1991.

18.2.11 DALŠÍ ČÁSTI KONSTRUKCE

18.2.11.1 Obecně

(1) Tento odstavec uvádí specifické požadavky na další části betonových konstrukcí pokrytých
touto kapitolou TKP.

18.2.11.2 Izolace
(1) Požadavky na betonové konstrukce sloužící jako podklad izolace stanoví kapitola 22 TKP

a TNŽ 73 6280.
(2) Všechny hrany betonových konstrukcí, na nichž je prováděna vodotěsná izolace musí být

navrženy v takovém tvaru (zkosení nebo zaoblení) nebo dodatečné úpravě (fabion), aby byla
zajištěna možnost aplikace a dlouhodobá životnost vodotěsné vrstvy i celého systému
vodotěsné izolace.
(3) Pro návrh tvrdé ochranné vrstvy izolace platí TNŽ 73 6280.

(4) Při návrhu výztuže tvrdé ochrany izolace musí být vyloučeny takové prvky a podložky, které
mohou způsobit poškození nebo dokonce perforaci izolační vrstvy.

18.2.11.3 Ochrana proti účinkům výfukových plynů
(1) Požadavky na návrh ochrany proti účinkům výfukových plynů stanoví ČSN 73 6223.

18.2.11.4 Odvodnění
(1) Způsob a navržené uspořádání systému odvodnění se uvede do projektové dokumentace

v podrobnostech odpovídajících stupni projektové přípravy. Návrh odvodnění musí být
schválen příslušným odborným útvarem GŘ SŽ, dotčenými orgány státní správy a v případně
potřeby rovněž vlastníkem nebo správcem přemosťované překážky.
(2) Kapacita navrženého systému odvodnění se v rámci návrhu mostního objektu doloží
hydrotechnickým výpočtem v podrobnostech odpovídajících stupni projektové přípravy (viz
Směrnice SŽ SM011).

29/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Požadavky na návrh a uspořádání odvodnění mostů stanoví ČSN 73 6201, MVL 511
a MVL 102.

(4) V rámci návrhu odvodnění musí být zajištěno, aby se na žádném místě mostního objektu,
včetně přechodové oblasti, nehromadila voda. Minimální sklony povrchů betonových
konstrukcí z hlediska odtoku vody jsou uvedeny v Tab. 7.

Tab. 7 – Minimální sklony povrchů betonových konstrukcí z hlediska odvodnění

Typ povrchu Sklon povrchu betonové konstrukce

Volný Minimální 1,0 %
Doporučený 2,0 %

Žlab kolejového lože Příčný Minimální 2,0 %
Podélný Doporučený 3,0 %
Minimální 1,0 %
Doporučený 2,0 %

Zasypaný (zemina, přesypávka) Minimální 2,0 %
Doporučený 4,0 %

(5) Minimální podélný sklon odvodňovacích potrubí a žlabů systému odvodnění je 1,0 %.

(6) Minimální podélný sklon odvodňovacích žlábků v betonových prvcích (např. na úložných
prazích) je 0,5 %, doporučený potom 1,0 %.

(7) Při návrhu systému odvodnění musí být zajištěna dostatečná kapacita dilatačních prvků
s ohledem dilataci konstrukce a/nebo samotného systému odvodnění.

(8) Všechny prvky systému odvodnění je nutno navrhnout tak, aby je bylo možné v rámci
provádění vhodným způsobem zajistit proti odcizení.

(9) Uspořádání všech částí a prvků systému odvodnění musí být navrženo tak, aby byly
jednotlivé části a prvky odvodnění přístupné a vyměnitelné.

(10) Volné části systému odvodnění (potrubí, žlaby, svody a jejich napojení) se doporučuje
navrhovat z nekorodujícího základního materiálu odolného vůči atmosférickým vlivům a UV
záření. Závěsy prvků systému odvodnění se navrhují z korozivzdorné oceli min. třídy A2.

(11) Svislé svody odvodnění se doporučuje integrovat do výklenků spodní stavby tak, aby
nevystupovaly před líc betonových konstrukcí.

(12) Vyústění svodů odvodňovačů, odvodnění izolace a dutin musí být situována vždy mimo
průjezdný průřez, volný schůdný a manipulační prostor (tedy vždy min. 3,0 m od osy koleje),
přemosťovanou komunikaci, trolej, chodníky nebo jinak využívané komunikační plochy.

(13) Volné výtoky ze systému odvodnění se navrhnou tak, aby odpadní voda nevytékala nebo
neodstřikovala na nosnou konstrukci ani na spodní stavbu. V místě volného výtoku se
navrhne zpevnění, odolné proti účinkům vytékající vody a zajišťující její odvedení.

18.2.11.5 Římsy

(1) Vyztužení a způsob provádění říms se navrhne tak, aby byly omezeny vznik a šířka trhlin. Pro
maximální přípustnou šířku trhlin a způsob jejího stanovení viz 18.2.7.9.

(2) Římsy se doporučuje navrhovat prováděné po částech (betonážních záběrech), resp. vhodně
dělené pracovními a dilatačními spárami (viz 18.2.7.11). Doporučená délka záběru
monoliticky prováděné římsy je 4,0 m. Maximální délku záběru je nutno přizpůsobit
předpokládané technologii výstavby a typu konstrukce.

30/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Pokud jsou v římsách provedeny spáry nebo styky (např. spáry mezi betonážními celky,
spáry/styky mezi prefabrikáty, spáry/styky mezi prefabrikátem a monolitickou částí apod.) je
nutno tyto spáry těsnit. Pro utěsnění spár a styků prefabrikovaných říms se navrhnou tmely
podle podmínek uvedených v 18.3.3.11.3, nebo se použijí speciální těsnicí profily.

(4) Pokud jsou římsy navrženy jako spřažené s nosnou konstrukcí nebo spodní stavbou, navrhnou
se ve všech místech dilatačních spár nosné konstrukce nebo spodní stavby rovněž dilatační
spáry římsy.

(5) Kotevní prvky prefabrikovaných říms a jejich částí (desky, kotvy apod.) se navrhují
s povrchovou ochranou kotevních ocelových prvků, přednostně ve formě žárového zinkování
ponorem podle ČSN EN ISO 1461. Při použití ochrany žárovým zinkováním musí být pro
ocelové prvky splněny požadavky na krycí vrstvu betonu platné pro ocelovou výztuž do
betonu a současně musí být povrchová úprava dostatečně pasivní vůči chemické reakci
s použitým cementem (podrobněji viz 18.2.4.2.3(3)). Pokud jsou splněny požadavky předpisu
SŽDC S5/4, může být navržen i jiný dostatečně trvanlivý způsob protikorozní ochrany.

(6) Kotvení sloupků zábradlí, PHS apod. na římsách se provádí pomocí chemických kotev
vlepených do vyvrtaných otvorů (viz MVL 511 a MVL 720). Kotvení se provádí přes patní
desku vhodné tloušťky podlitou polymerní maltou na bázi epoxidů minimální tloušťky 10 mm.

(7) Ve výjimečných případech, kdy jsou sloupky zábradlí, PHS apod. osazovány do kapes říms
(např. opravy stávajících mostních objektů a zdí, nebo jejich částí, kde není možné kotvit na
patní plechy), musí být tyto kapsy zality polymerní maltou na bázi epoxidů (do
napenetrovaných kapes) s nadvýšením nad povrch okolního betonu minimálně o 10 mm.
Kotevní kapsy se současně odvodní trubičkou o minimálním průměru 20 mm, např. podle
MVL 511. Z kotevních kapes se musí odstranit fixační klíny.

(8) Polymerní malta na bázi epoxidů musí splňovat parametry předpisu SŽ S13.

31/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY

18.3.1 OBECNÉ POŽADAVKY

(1) Technologický předpis (dále jen TePř) zpracovává zhotovitel stavby na všechny činnosti
a práce prováděné v rámci stavby, a to podle pravidel stanovených v kapitole 1 TKP.

(2) TePř musí být vypracován a schválen před zahájením prací, kterých se týká.
(3) TePř schvaluje vždy TDS (ve složitějších případech po předchozím odsouhlasení s příslušným

odborným útvarem GŘ SŽ, autorským dozorem, případně dalšími subjekty uvedenými ve
smlouvě o dílo). Příslušný odborný útvar GŘ SŽ si může vymínit (zpravidla v dokumentaci
stavby) posouzení TePř před vlastním schválením TDS.
(4) Podkladem pro TePř je schválená projektová dokumentace (objektu) – viz Směrnice
SŽ SM011. Při zpracování TePř pro betonové konstrukce je nutno respektovat ustanovení
platných technických norem a kapitol 17 a 18 TKP.
(5) Každý TePř obsahuje zejména, nikoliv však pouze, tyto informace:
• seznam se jmény a podpisy osob, které TePř zpracovaly, kontrolovaly a schválily;
• úvod, identifikační údaje stavby (objektu);
• výchozí podklady pro zpracování TePř;
• proškolení jednotlivých pracovníků z TePř, včetně odpovídajících záznamů;
• identifikace pracovníků odpovědných za provedení prací podle TePř;
• použité výrobky – popis, včetně kvalitativních parametrů;
• podmínky skladování stavebních materiálů a výrobků;
• podrobné pracovní postupy;
• klimatické podmínky pro provádění prací;
• pracovní pomůcky a nářadí, mechanismy pro jednotlivé práce;
• kvalita, jakost a její kontrola, odpovídající tolerance;
• kontrolní a zkušební plán, včetně přejímek (směrný obsah a rozsah kontrolního

a zkušebního plánu betonáže je uveden v Příloze N kapitoly 17 TKP);
• záruky za provedené práce a dílo;
• bezpečnost práce a ochrana zdraví;
• ochrana životního prostředí;
• příslušné citované a souvisící normy, technické předpisy a podklady;
• doklady – certifikáty, včetně protokolů, na jejichž základě byly vydány dokumenty

o shodě;
• technické listy používaných materiálů a výrobků, odpovídající technologické postupy;
• další potřebné nebo požadované doklady (dle požadavků TDS, autorského dozoru nebo

příslušného odborného útvaru GŘ SŽ).
(6) TePř musí mít na každé stránce identifikační údaje jako řízený dokument (označení TePř,

datum, číslo stránky).

18.3.2 PROSTOROVÁ ÚPRAVA PO DOBU PROVÁDĚNÍ

(1) Zhotovitel musí dodržet požadavky na prostorové uspořádání během provádění podle
schválené projektové dokumentace.

32/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Pokud výše uvedená omezení nejsou obsažena a odsouhlasena v projektové dokumentaci,
navrhne je v případě potřeby zhotovitel a předloží je TDS, vlastníku/správci přemosťované
překážky a případným dotčeným orgánům státní správy ke schválení v dostatečném předstihu
před zahájením prací, resp. jejich realizací.

(3) Pokud místní podmínky vyžadují zajištění přechodu nebo průjezdu veřejné dopravy
staveništěm po dobu provádění stavebních prací, musí být tyto přechody a/nebo průjezdy
řádně označeny a udržovány. Způsob zajištění bezpečného provozu na staveništi musí být,
spolu s harmonogramem prací, zhotovitelem vypracován a příslušným správním orgánem
schválen před zahájením prací, resp. realizací přechodu nebo průjezdu.

18.3.3 PROVÁDĚNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

18.3.3.1 Základní požadavky

(1) Pro provádění betonových konstrukcí platí ustanovení platných technických norem, zejména
ČSN EN 13670, ČSN 73 2401, ČSN 73 2480, ČSN EN 206, a ustanovení kapitol 17 a 18 TKP.
Přílohy A až G ČSN EN 13670 se z hlediska provádění betonových konstrukcí v rozsahu této
kapitoly TKP považují za závazné, pokud není stanoveno jinak.

(2) Betonové konstrukce se provádějí podle schválené dokumentace, jejíž předepsaný obsah
a rozsah jsou uvedeny ve Směrnici SŽ SM011 a v Příloze E této kapitoly TKP.

(3) Pokud není ve schválené projektové dokumentaci uvedeno jinak, platí pro betonové
konstrukce podle této kapitoly TKP požadavky prováděcí třídy 3 ve smyslu ČSN EN 13670.

(4) V dokumentaci zhotovitele musí zhotovitel dodržet zásady návrhu stavby, které jsou
obsaženy ve schválené projektové dokumentaci, jakož i podmínky vyplývající z vydaného
stavebního povolení, platných posouzení a dalších částí zadávací dokumentace (zejména
technických norem a příslušných kapitol TKP).

(5) Před zahájením provádění betonových konstrukcí předloží zhotovitel TDS ke schválení
zpracovaný TePř pro provádění betonových konstrukcí, včetně kontrolního a zkušebního plánu
(viz také kapitola 17 TKP). Součástí schvalovacího procesu TePř pro provádění betonových
konstrukcí je i posouzení autorským dozorem, případně příslušným odborným útvarem
GŘ SŽ.

Poznámka: TePř pro provádění betonových konstrukcí může být rozdělen do částí odpovídajících
jednotlivým krokům provádění, např. skruže a bednění, provádění betonářské a předpínací výztuže,
betonáž (viz kapitola 17 TKP), napínání a injektáž předpínací výztuže.

(6) TePř pro provádění betonových konstrukcí musí obsahovat zejména, nikoliv však pouze
(viz také 18.3.1(5) a Příloha O kapitoly 17 TKP):

• podmínky, za nichž mohou být práce zahájeny a prováděny (např. doprava, ukládání
a zpracování čerstvého betonu);

• množství ukládaného betonu a odpovídající rozsah konstrukce (např. plocha betonové
konstrukce z hlediska zpracování čerstvého betonu);

• podrobné technické řešení skruže a bednění, včetně zajištění požadované tuhosti,
těsnosti a úpravy povrchu betonu, použitých odbedňovacích přípravků a prostředků,
maximálních tlaků na bednění, resp. tlouštěk vrstev čerstvého betonu apod.;

• požadavky na provádění a uspřádání výztuže;

• podrobné technické řešení a provedení povrchových úprav všech volných povrchů
betonu, zajištění kvality povrchů v bednění, provedení všech spár v betonu a zajištění
jejich těsnění;

• podrobnou definici postupů pro zajištění odpovídajícího tvaru nosné konstrukce
(nadvýšení bednění, měření během provádění konstrukce, jeho vyhodnocení a příslušná
opatření);

33/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

• podrobný popis stavebních prací a jejich postupu (např. příprava bednění, vázání
výztuže, doprava, ukládání a zpracování čerstvého betonu, ošetřování betonu a jeho
povrchů), včetně časového harmonogramu a maximálních délek trvání jednotlivých etap
z hlediska použité technologie a požadovaných vlastností výsledné konstrukce;

• podrobný soupis strojního vybavení, včetně identifikace zařízení pro dopravu, ukládání
a hutnění betonu (typ a množství vibrátorů) na stavbě, stavební a manipulační techniky,
osvětlení staveniště apod., včetně zajištění dostatečného množství náhradního vybavení
v jednotlivých fázích výstavby;

• personální zajištění provádění betonové konstrukce v jednotlivých fázích;

• podmínky pro odbednění konstrukce, zejména v závislosti na klimatických podmínkách
a dalších navržených opatřeních;

• kontrolní a zkušební plán, resp. systém zajištění kvality.

18.3.3.2 Postupy před betonováním

(1) Veškeré činnosti souvisící s betonováním monolitické konstrukce, její části nebo prvku se
musí provádět podle schváleného TePř (viz 18.3.3.1(5)).

(2) Betonáž monolitické konstrukce, její části nebo prvku smí být zahájena až po převzetí skruže,
bednění a výztuže TDS – rozsah viz 18.3.3.2(3). TDS vyjádří souhlas se zahájením betonáže
zápisem do stavebního deníku.

(3) Před zahájením betonáže monolitické konstrukce, její části nebo prvku se kontroluje zejména,
nikoliv však pouze (viz také další články odstavců 18.3.3 až 18.3.7):

• stav skruže, včetně založení, a osazení prvků pro odbednění;

• provedení a uspořádání ochranných opatření (zábradlí) a pracovních lávek pro úpravu
povrchu;

• rozměry, provedení a tuhost bednění;

• poloha, druh a množství betonářské výztuže, včetně uspořádání výztuže z hlediska
ukládání a zpracování čerstvého betonu (zajištění min. světlých vzdáleností prutů
výztuže pro ukládání betonu a použití zvoleného typu vibrátorů), zajištění polohy výztuže
během ukládání a zpracování čerstvého betonu, absence rádlovacích drátů apod.;

• poloha, druh a množství předpínací výztuže a dalších prvků systému předpětí, včetně
souvisící betonářské výztuže a zajištění polohy prvků předpětí během ukládání
a zpracování čerstvého betonu;

• použité distanční vložky a jejich uspořádání a provedení (vhodný typ a rozměr, počet,
umístění, stabilita, čistota);

• přítomnost a poloha veškerých zabudovaných prvků v konstrukci (chráničky, rozvody,
prostupy apod.);

• odstranění nečistot z bednění nebo podkladu pro betonáž, zejména prachu, pilin, sněhu,
ledu, lahví, nedopalků cigaret a zbytků vázacího drátu atp.;

• úprava prvků těsnění dilatačních, případně pracovních, spár;

• těsnost bednění a jeho částí tak, aby bylo zamezeno úniku cementového mléka;

• příprava povrchu bednění, zejména ošetření a navlhčení bednění, případně podkladu pro
betonáž (pracovní spáry) a jejich teplota před betonáží;

• úprava ztvrdlého (dříve uloženého) betonu a výztuže pracovních spár;

• čistota a stav povrchu výztuže z hlediska zajištění kvalitního spojení výztuže s betonem
(např. stopy oleje, námrazků, barvy, odlupující se rzi);

34/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

• zajištění odpovídajícího vybavení pro provedení betonáže, zejména dostatečně výkonné
dopravy betonu na staveniště i po něm, typu a množství prostředků pro hutnění, úpravu
povrchu a ošetřování, zajištění záložního zdroje energie apod.;

• odborná způsobilost pracovníků.

18.3.3.3 Ukládání a zhutňování betonu

(1) Základní požadavky pro ukládání a zhutňování betonu stanoví kapitola 17 TKP a ČSN
EN 13670.

(2) Ukládání a zhutňování čerstvého betonu musí být prováděno za přítomnosti a pod vedením
odpovědného odborně způsobilého a kvalifikovaného pracovníka zhotovitele. Odpovědný
pracovník řídí práce na místě a musí být přítomen po celou dobu ukládání a zhutňování
betonu.

(3) Do bednění smí být beton ukládán až po kontrole dodacích listů a provedení příslušných
měření a kontrolních zkoušek (podrobně viz 18.4.1.1). Zvláště se kontroluje dodržení doby
pro přepravu ve vztahu k maximální předepsané době mezi zamícháním čerstvého betonu
a jeho uložením do bednění, včetně zpracování (viz také kapitola 17 TKP). Čerstvý beton,
který vykazuje známky počátku tuhnutí, nesmí být do konstrukce uložen.

(4) Během celé doby betonáže se musí provádět průběžná vizuální kontrola ukládaného betonu
z hlediska jeho konzistence, stejnorodosti apod. V případě, že se sledované vlastnosti betonu
zřetelně mění, nesmí se tento beton do konstrukce bez podrobné kontroly vlastností uložit.

(5) Během betonáže musí být průběžně sledován stav bednění a podle schváleného TePř
případně měřeny posuny skruže. Pokud dojde k poškození nebo neočekávaným deformacím
skruže či bednění, je nutno okamžitě přerušit betonáž. V betonáži je možno pokračovat až po
odstranění závady.

(6) Během betonáže musí být průběžně sledován stav a poloha výztuže a prvků systému
předpětí. Pokud dojde k jejich posunu nebo neočekávaným deformacím, je nutno okamžitě
přerušit betonáž. V betonáži je možno pokračovat až po odstranění závady.

(7) Pokud je betonáž konstrukce přerušena (betonáž není možno v intencích požadavků TePř
možno považovat za kontinuální), musí se provést taková opatření, která zabrání vzniku
pracovní spáry. V případě vzniku pracovních spár se postupuje podle 18.3.3.11.2.

(8) Pokud je navržena gravitační doprava čerstvého betonu žlaby, násypkami a potrubím
(podléhá výslovnému schválení TDS v rámci odsouhlasení TePř pro provádění betonových
konstrukcí – viz 18.3.3.1(5)), musí splňovat následující požadavky:

• otevřené žlaby a násypky musí být z materiálu neovlivňujícího vlastnosti čerstvého nebo
ztvrdlého betonu, doporučují se žlaby a násypky kovové nebo pokovené, nesmí být
použito prvků vyrobených z hliníku;

• žlaby, násypky a potrubí musí být před zahájením betonáže čisté.

(9) Beton musí být ukládán tak, aby nedocházelo ke znečištění povrchu připraveného bednění
v později betonovaných úrovních. Beton zachycený na výztuži v později betonovaných
úrovních nesmí zaschnout, event. je nutno ještě čerstvý beton před zaschnutím z výztuže
odstranit.

(10) Ukládání betonu je nutno provádět tak, aby nedocházelo k jeho rozmíšení a segregaci. Při
ukládání betonu volným pádem je nutno zabránit rozrážení proudu betonu o výztuž
a rozstřiku do plochy. Podrobné požadavky uvádí kapitola 17 TKP. Maximální výška volného
pádu pro jednotlivé druhy betonu měřená od spodního povrchu bednění nebo povrchu betonu,
na nějž se čerstvý beton ukládá, je uvedena v Tab. 8.

35/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tab. 8 – Maximální výška volného pádu betonu při ukládání (viz také kapitola 17 TKP)

Druh betonu Max. výška volného pádu

Nepohledový/obyčejný 1,5 m

Vysokopevnostní 1,5 m

Pohledový 1,0 m

Samozhutnitelný 1,0 m

(11) Čerstvý beton se do bednění musí ukládat rovnoměrně, ve vrstvách odpovídajících
maximálním přípustným tloušťkám a použitému způsobu hutnění (viz kapitola 17 TKP
a 18.3.3.1).

(12) Při ukládání čerstvého betonu nesmí být překročeny maximální tlaky na bednění podle návrhu
bednění (viz 18.3.3.1).

(13) Během ukládání betonu se musí provádět systematické a stejnoměrné zhutňování podle
schváleného TePř pro provádění betonových konstrukcí (viz 18.3.3.1 a kapitola 17 TKP),
zvýšenou pozornost je nutno věnovat hutnění tvarově složitých konstrukcí, konstrukcí se
šikmými povrchy a okolí navržených spár v betonu. Během hutnění musí být zajištěno, aby
nedošlo k přehutnění a segregaci betonu, tj. aby se na povrchu čerstvého betonu neobjevila
vrstva malty a/nebo větší množství účinných vzduchových pórů a/nebo cementová pěna.

(14) Pro hutnění čerstvého betonu se smí použít jen prostředků (např. vibrátorů) podle
schváleného TePř pro provádění betonových konstrukcí.

(15) Při použití ponorných vibrátorů se musí vyloučit kontakt vibrátoru s výztuží. Intenzita a doba
vibrování se doporučují takové, aby bylo dosaženo viditelného sednutí betonu minimálně
o 20 mm na ploše o poloměru nejméně 400 mm. Vibrování nesmí zasahovat přímo nebo přes
výztuž do již provedených úseků nebo vrstev betonu, které již zatvrdly do té míry, že beton
přestává být tvárný.

(16) Ponorné vibrátory nesmí být využívány k přepravě betonu v bednění nebo ve žlabech, nebo
jejímu urychlování.

(17) Ihned po dokončení nebo přerušení ukládání čerstvého betonu musí být vhodným způsobem
(podle schváleného TePř pro provádění betonových konstrukcí) odstraněna malta rozstříkaná
po betonářské výztuži a na povrchu bednění. Jakékoliv části suché malty nebo oschlého
betonu a prach nesmí kontaminovat uložený čerstvý beton.

(18) Neprodleně po dokončení ukládání čerstvého betonu se provedou na definitivních površích
betonu povrchové úpravy podle požadavků projektové dokumentace a schváleného TePř pro
provádění betonových konstrukcí.

18.3.3.4 Ošetřování a ochrana betonu

(1) Ošetřování a ochrana čerstvého a mladého betonu se provádí podle požadavků
ČSN EN 13670, kapitoly 17 TKP a případných dalších požadavků stanovených v projektové
dokumentaci. Konkrétní způsob ošetřování a jeho provádění musí být zhotovitelem stanoveny
a popsány v TePř pro provádění betonových konstrukcí schváleném před zahájením prací
(viz 18.3.3.1(5)).

(2) Z hlediska ošetřování a ochrany betonu musí TePř pro provádění betonových konstrukcí
zahrnovat opatření pro omezení vzniku a rozvoje trhlin vlivem:

• tzv. hydratačního (resp. chemického) smrštění betonu – tyto trhliny vznikají zejména
během prvních 24 hodin po betonáži, nesouvisí s klasickým smrštěním betonu;

• rovnoměrného ohřátí betonového konstrukčního prvku vlivem hydratačního tepla a jeho
následného zchladnutí – tyto tzv. teplotní štěpné trhliny vznikají během prvních 3 až 7
dnů a procházejí typicky na celou tloušťku prvku;

36/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

• teplotního spádu (rozdílu teploty) mezi jádrem průřezu a jeho povrchem (zejména
u masivních konstrukcí v zimním období) – tyto trhliny vznikají, pokud je teplotní spád
větší než 20 °C.

Riziko vzniku a rozvoje trhlin výrazně stoupá v letních měsících a ve dnech, kdy vlivem
klimatických podmínek stoupá rychlost proudění vzduchu nad nechráněným povrchem
dokončeného konstrukčního prvku dochází k významnému vysoušení povrchu betonu.

(3) Pokud není v dokumentaci stanoveno jinak, nejvyšší teplota betonu uvnitř betonované části
nesmí překročit 70 °C. Teplotní spád (rozdíl teploty) mezi jádrem průřezu a jeho povrchem
současně nesmí překročit 20 °C.

(4) Ošetřování betonu se provádí na všech volných (odkrytých) plochách betonové konstrukce.
Pokud se některé konstrukce nebo jejich části (povrchy) odbední dříve, než je předepsaná
doba ošetřování, musí se ošetřování provádět nadále i na těchto plochách.

(5) Ošetřování čerstvého betonu musí být zahájeno neprodleně po dokončení jeho ukládání
a zpracování. Po dobu prvních 24 hodin je nezbytné zajistit zvýšený dozor nad volnými
(nechráněnými) povrchy dokončené betonové konstrukce zaměřený na dodržování a pro-
vádění opatření pro omezení vzniku trhlin, resp. omezení jejich šířky.

(6) Čerstvě uložený beton musí být ochráněn před vlivy nadměrných vibrací, nárazů, deformací
bednění a skruže i jinými nežádoucími vlivy. Beton nesmí být zatěžován dynamickými účinky
a významnými vibracemi, dokud jeho pevnost v tlaku nedosáhne min. 10 MPa. Při souběhu
betonářských prací s významnými dynamickými vlivy (např. trhací práce, vibrace od dopravy
nebo od hutnících prostředků) ovlivňujících betonové konstrukce musí TePř pro provádění
betonových konstrukcí obsahovat návrh zvláštních opatření pro omezení těchto vlivů na
čerstvý a mladý beton.

(7) Postupy a procesy ošetřování betonu, včetně minimální doby ošetřování, stanoví TePř pro
provádění betonových konstrukcí na základě ustanovení kapitoly 17 TKP a v souladu
s ČSN EN 13670.

(8) Bedněné povrchy betonových konstrukcí je nutné ponechat v bednění co nejdéle, případně po
jejich odbednění aplikovat vhodné způsoby ošetření na základě schváleného TePř pro
provádění betonových konstrukcí. V zimních měsících je vhodné bednění a povrchy tepelně
izolovat s ohledem na minimalizaci teplotního spádu v betonových konstrukcích a prvcích
a omezení vzniku trhlin.

(9) Pokud je povrch betonu ošetřen hmotami (nástřikem) zabraňujícími rychlému vysychání,
může na tomto povrchu vzniknou separační vrstva. Z povrchů sloužících jako podklad pro
vodotěsné izolace nebo pro betonáž dalších částí konstrukce musí být tyto hmoty před
pokračováním prací vhodným způsobem odstraněny. Způsob a postup odstranění, včetně
doby odstranění, musí být uvedeny v TePř pro provádění betonových konstrukcí.

Poznámka: Povrchy sloužící jako podklad pro vodotěsné izolace se doporučuje brokovat, povrchy sloužící
jako podklad pro betonáž se doporučuje očistit tlakovou vodou.

(10) Ochranu čerstvého betonu proti dešti je nutno provádět tak, aby nedošlo ke zhoršení
vlastností ztvrdlého betonu. Ochranu je nutno zahájit již v průběhu betonáže a odpovídajícím
způsobem ji upravit po dokončení úprav povrchů betonových konstrukcí. Způsob a provedení
ochrany povrchu betonu musí být uveden ve schváleném TePř pro provádění betonových
konstrukcí. Ochranu povrchů betonu proti dešti je třeba provádět po dobu, než beton dosáhne
pevnosti v tlaku minimálně 5 MPa.

18.3.3.5 Betonové konstrukce a prvky vystavené agresivnímu prostředí

(1) Požadavky na provádění betonových konstrukcí a prvků vystavených působení agresivnímu
prostředí se stanoví podle schválené projektové dokumentace, ČSN EN 206 a kapitol 17
a 18 TKP.

(2) Podrobné technické řešení, použité materiály a požadavky na provádění se stanoví v souladu
se schválenou projektovou dokumentací v rámci zpracování TePř pro provedení betonové

37/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

konstrukce. Zejména se v TePř uvedou navržená opatření pro zajištění odolnosti betonu proti
průsakům a opatření pro omezení vzniku a šířky trhlin.

(3) V rámci zajištění odolnosti betonu vůči agresivnímu prostředí se nedoporučuje používat
betonů s vysokým obsahem cementu, protože se tím zvyšuje riziko nadměrných objemových
změn betonu, a tedy i riziko vzniku a nadměrné šířky trhlin, které jsou z hlediska primární
ochrany vysoce nežádoucí. Zvýšenou hutnost a odolnost betonu proti průsakům vody se
doporučuje zajistit jinými způsoby bez zvyšování dávky cementu, např. vhodným
zpracováním a hutněním betonu, použitím betonů s pomalým nárůstem pevnosti.

(4) Pro provádění a úpravu povrchů betonových konstrukcí z hlediska ochrany betonových
konstrukcí a prvků vystavených působení agresivního prostředí platí ustanovení 18.3.3.6.

(5) Ochrana betonářské a předpínací výztuže před účinky bludných proudů se provádí podle
požadavků předpisu SŽ S13 a v souladu s kapitolou 25A TKP.

(6) Při provádění ocelových částí mostních objektů s ohledem na ochranu proti korozi (včetně
zábradlí a zabetonovaných prvků) platí ustanovení kapitoly 25B TKP a předpisu SŽDC S5/4.

18.3.3.6 Povrch betonových konstrukcí

(1) Požadavky na jednotlivé povrchy betonových konstrukcí, jejich částí a prvků stanoví
projektová dokumentace v návaznosti na kapitolu 17 TKP – viz 18.2.7.10. Změny oproti
schválené projektové dokumentaci musí schválit TDS a autorský dozor.

(2) Pro dosažení příznivého vzhledu různých částí betonových konstrukcí se vyžaduje, aby beton
měl homogenní strukturu a zabarvení. Z toho důvodu je nezbytné, aby konstrukčně
a pohledově ucelené konstrukce, jejich části a prvky byly zhotoveny z jednoho druhu betonu,
stejného cementu a kameniva a podle stejné receptury v jedné betonárce a byly betonovány
do bednění shodných vlastností, které zajistí stejnou povrchovou strukturu (včetně dodržení
stejného druhu odbedňovacích prostředků).

(3) Části a prvky betonových konstrukcí, které nelze betonovat v jednom pracovním záběru (bez
přerušení betonáže), musí být vhodně konstrukčně i opticky rozčleněny pracovními spárami
(viz 18.2.7.11 a 18.3.3.11). Pokud není způsob rozčlenění předepsán projektovou doku-
mentací, musí být zhotovitelem stanoven a TDS odsouhlasen před zahájením provádění prací
(např. jako součást TePř pro provádění betonových konstrukcí).

(4) TePř pro provádění betonových konstrukcí musí z hlediska zajištění požadovaného vzhledu
jednotlivých ploch betonových konstrukcí, jejich částí a prvků podle schválené projektové
dokumentace obsahovat zejména, nikoliv však pouze (viz 18.3.3.1(5)):

• uspořádání, typ a povrchová úprava bednicích dílců;

• přítomnost a poloha veškerých zabudovaných prvků v konstrukci (chráničky, rozvody,
prostupy, těsnění spár apod.);

• rozmístění a typ stahovacích tyčí, včetně řešení uzavření spínacích otvorů;

• vlastnosti odbedňovacího prostředku a jeho aplikace;

• rozvrh pracovních spár, pokud betonáž nemůže být provedena jako nepřetržitá;

• recepturu betonu, včetně specifikace použitých přísad;

• předpokládaný obsah vzduchu v čerstvém i ztvrdlém betonu;

• technologii hutnění čerstvého betonu, včetně délky vibrace;

• způsob úpravy povrchu betonu vodorovných a šikmých ploch mimo bednění;

• způsob a délku ošetřování betonu (na základě ošetřovací třídy betonu, viz 18.3.3.4);

• klimatické podmínky, za kterých může být betonáž prováděna;

• opatření pro omeze vlivu hydratačního tepla u masivních konstrukcí.

38/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) Během provádění je zhotovitel povinen zabránit nepřípustnému znečištění pohledových ploch
betonových konstrukcí, jejich částí a prvků, zejména korozními zplodinami, organickými
látkami, odbedňovacími prostředky apod. Skruže, pracovní lešení i pracovní mechanismy
a pomocné konstrukce je nutno navrhnout a provést tak, aby nebyly příčinou znehodnocení
vlastností pohledových (nezasypaných) ploch, zejména betonových konstrukcí z pohledového
betonu.

(6) Pokud jsou při betonáži konstrukcí, jejich částí a prvků použity spínací tyče bednění, musí být
spolehlivým způsobem zajištěna následná vodotěsnost v místě otvorů a trubek ponechaných
v konstrukci, včetně provedení souvisící úpravy otvorů na povrchu (viz Příloha F kapitoly 17
TKP).

(7) Všechny kovové prvky z korodujících materiálů bez protikorozní ochrany zabudované do
betonové konstrukce musí mít odpovídající krytí zajišťující protikorozní ochranu. Požadavky
na distanční prvky viz 18.3.4.4.

(8) Pokud jsou kovové prvky použity s krytím menším, než požadovaným (viz 18.2.7.5.3
a Příloha A), nebo jsou prvky osazeny na povrchu konstrukce, musí se použít prvky
z korozivzdorného základního materiálu nebo prvky s odpovídající protikorozní ochranou. Pro
konstrukce z pohledového betonu ve třídě PB2 a vyšší musí být veškerý spojovací materiál
bednění ve styku s betonem v protikorozním provedení.

(9) Pohledový beton se neopatřuje nátěrovým systémem.

(10) Pro úpravu horního povrchu betonu bez bednění (např. u pochozích ploch) lze v souladu
s projektovou dokumentací využít ustanovení ČSN 73 6123-1. Pokud se u některých
konstrukcí provádí konečná povrchová úprava ručně (např. římsy), je nutno s úpravou začít
bezprostředně po zhutnění. Při upravování povrchu čerstvého betonu se nesmí provádět
kropení vodou, přidávat cement do povrchové vrstvy, zatírat zednickou lžící nebo provádět
jiné podobné úpravy. Úprava povrchu musí být dokončena nejdéle do začátku tuhnutí
čerstvého betonu. Zvolená úprava povrchu a její provedení musí zajistit dosažení
požadovaných funkčních parametrů, jako je např. vzhled, trvanlivost, protiskluznost.

(11) Úprava a provedení povrchů betonových konstrukcí pod vodotěsnou izolací nebo jinou
povrchovou úpravou, včetně povrchů vyrovnávacích betonů, musí odpovídat požadavkům
příslušných částí TNŽ 73 6280.

18.3.3.7 Masivní betonové konstrukce a prvky

(1) Masivní betonové konstrukce a prvky musí být prováděny v souladu s kapitolou 17 TKP.
Zejména je nutno zajistit, aby maximální teplota v konstrukci nebo prvku po celou dobu
tuhnutí a zrání betonu nepřesáhla 70 °C.

(2) Pro vyloučení vzniku trhlin vlivem teplotního spádu nemá maximální rozdíl teploty (teplotní
spád) mezi betonem v jádru konstrukce nebo prvku a povrchem po celou dobu tuhnutí a zrání
betonu překročit 20 °C.

(3) V rámci zpracování TePř pro provádění masivních konstrukcí a prvků je nutno provést
dostatečně podrobnou predikci vývoje hydratačního tepla v závislosti na konkrétních
podmínkách provádění stavby, použitých materiálech pro výrobu betonu a velikosti masivní
konstrukce či prvku. U významných betonových konstrukcí (např. velké obloukové mosty) je
požadováno ověření vývinu hydratačního tepla na zkušebním vzorku konstrukce (v měřítku
1:1), včetně vlivu případných navržených opatření.

(4) V TePř pro provádění masivních konstrukcí a prvků se v závislosti na výsledcích predikce
vývoje hydratačního tepla podle 18.3.3.7(3) definují postupy a opatření pro omezení vývinu
hydratačního tepla a omezení teplotního spádu v konstrukci – podrobné požadavky viz
kapitola 17 TKP.

39/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Mezi základní metody omezení teplotního spádu patří, mimo uvedené metody viz předchozí bod, také
použití vhodného druhu bednění, doba ponechání konstrukce v bednění, dále způsob, doba zakrytí
a izolování proti uniku tepla nebedněných (nebo odbedněných) ploch a případně jejich ohřev.

(5) V masivních betonových konstrukcích a jejich prvcích s významným vlivem na spolehlivost
a trvanlivost konstrukce či konstrukce neobvyklých soustav se doporučuje osadit čidla a po
dobu betonáže a tvrdnutí betonu provádět jejich monitoring, případně výsledky měření přímo
používat pro řízení aktivního systému chlazení. Monitorovací systém se rovněž osadí všude
tam, kde to předepisuje schválená projektová dokumentace, vyžaduje objednatel či bylo
v rámci predikce vývoje hydratačního tepla a posouzení teplotního spádu podle 18.3.3.7(3)
prokázáno dosažení teploty v betonu větší než 65 °C.

(6) Mezní teploty čerstvého betonu při dodání jsou uvedeny v kapitole 17 TKP.

18.3.3.8 Vodonepropustné betonové konstrukce

(1) Vodonepropustné betonové konstrukce se provádějí podle schválené projektové dokumentace
– požadavky viz 18.2.8. Technické řešení a vyztužení betonové konstrukce uvedené ve
schválené projektové dokumentaci musí být před zahájením prací doplněno, případně
upraveno, o detailní specifikace plynoucí z konkrétních, zhotovitelem navrhovaných systémů
těsnění spár a styků. Navrhované řešení musí být před zahájením prací schváleno TDS,
případně autorským dozorem.

Poznámka: Podrobnější pokyny pro provádění lze nalézt v publikaci Technická pravidla ČBS 04
Vodonepropustné betonové konstrukce, Česká betonářská společnost ČSSI, 2015.

(2) Vodonepropustné betonové konstrukce musí být prováděny za přítomnosti a pod vedením
odpovědného odborně způsobilého a kvalifikovaného pracovníka zhotovitele. Odpovědný
pracovník řídí práce na místě a musí být přítomen po celou dobu ukládání a zhutňování
betonu vodonepropustné konstrukce.

(3) Při realizaci vodonepropustných konstrukcí je nutno ze strany zhotovitele i TDS věnovat
zvýšenou pozornost kontrole provedení detailů spár a styků zajišťujících vodotěsnost
konstrukce, stejně jako zpracování a ošetřování betonu. Zásadní je rovněž zajištění
komplexní součinnosti mezi jednotlivými zainteresovanými stavebními profesemi, zejména
tesaři, železáři, izolatéry a betonáři, pro zajištění odpovídající kvality výsledného díla.

(4) TePř pro provádění betonových konstrukcí musí z hlediska zajištění požadavků na
vodonepropustnost konstrukce obsahovat zejména, nikoliv však pouze (viz 18.3.3.1(5)):

• řešení všech rozhodující detailů, zejména všech spár, styků a prostupů, včetně řešení
jejich těsnění;

• složení betonu;

• detailní postup ukládání a zpracování betonu, včetně plánu pracovních záběrů;

• detailní způsob a postup ošetřování betonu, včetně předpokladů nutných pro odbednění
konstrukce a opatření proti vzniku a rozvoji trhlin;

• opatření pro zajištění kvality konstrukce, zejména kontrolní postupy a identifikaci
odborně způsobilých pracovníků řídících práce.

(5) Pro vodonepropustné konstrukce se doporučuje používat betony s vhodnými vlastnostmi
z hlediska nárůstu pevnosti, vývoje hydratačního tepla, smrštění a zpracovatelnosti.

Poznámka: Doporučit lze například aplikaci následujících zásad:
- použití betonů s pomalým nárůstem pevnosti;
- redukce množství volné vody v čerstvém betonu;
- výběr vhodného druhu cementu (např. CEM III/B 32,5 N-LH);
- redukce množství cementu v betonu.

(6) Betonáž vodonepropustných konstrukcí se nedoporučuje provádět v obdobích, kdy teplota
vnějšího prostředí klesá pod 5 °C nebo stoupá nad 28 °C. Teplota čerstvého betonu při
ukládání se má pohybovat mezi 7–25 °C, rozdíl mezi teplotou ukládaného betonu a podkladu
má být co nejmenší.

40/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(7) Z hlediska rozdílu (gradientu) teploty, resp. vlhkosti, v betonové konstrukci se důrazně
doporučuje předem ověřit a při realizaci dodržet požadavky kladené na masivní konstrukce –
viz 18.3.3.7.

(8) Vodonepropustnou betonovou konstrukci se doporučuje odbedňovat min. 3 dny po betonáži.

(9) Volné povrchy betonu se doporučuje po betonáži na dobu min. 3 dnů zakrýt pravidelně
namáčenou geotextilií a parotěsnými plachtami zajištěnými po hranách proti odkrytí.
Alternativně lze použít uzavírací nástřik vhodnou hmotou.

(10) Zvýšenou pozornost je nutno věnovat ošetřování konstrukcí a povrchů vystaveným po
odbednění přímému slunečnímu svitu, větru a povrchům vystaveným po odbednění nízkým
teplotám. Doba trvání ošetřování povrchů betonových konstrukcí po odbednění se doporučuje
min. 7 dní.

18.3.3.9 Omezení vzniku a šířky trhlin

(1) Betonové konstrukce, jejich části a prvky musí být realizovány tak, aby bylo maximálně
omezeno riziko vzniku a rozvoje trhlin.

Poznámka: Trhliny vznikají v betonových konstrukcích z různých příčin, zejména, nikoliv však pouze:
- sedání čerstvého betonu v důsledku gravitační segregace jejích složek;
- hydratační (chemické - plastické) smrštění, které probíhá zejména v prvních 12 hodinách po
betonáži;
- v důsledku teplotní dilatace a teplotních gradientů v mladém betonu, které vznikají v prvních
několika dnech po betonáži;
- smrštění související s vysušováním betonu, jehož průběh závisí na tloušťce prvku a probíhá
v řádech týdnů až měsíců;
- v důsledku tzv. nesilových účinků ve zralém betonu (změny teploty, vlhkosti);
- v důsledku silového zatížení, případně vyvolané sedáním podpor nebo atypickými zatěžovacími
stavy;
- v důsledku degradačních mechanismů (nízká mrazová odolnost betonu, síranové rozpínání,
alkalická reakce apod.);
- v důsledku koroze výztuže.

Všechny výše uvedené účinky se uplatňují souběžně a jejich vliv na šířku trhlin nelze jednoznačně
oddělit.

(2) Při posuzování šířky trhlin v hotových konstrukcích se postupuje podle požadavků příslušných
částí ČSN EN 1992, této kapitoly TKP a projektové dokumentace, která stanoví maximální
přípustné šířky trhlin.

(3) Šířka nekonstrukčních trhlin v prefabrikovaných dílcích a prvcích se hodnotí podle 18.3.6.2.

(4) V případě vzniku trhlin, jejichž šířka nesplňuje výše uvedené požadavky, se postupuje podle
18.3.3.10.

(5) Opravy a sanace trhlin v betonových konstrukcích a prvcích povrchovými nátěrovými systémy
je nutno vždy samostatně posoudit z hlediska možných vzájemných pohybů jednotlivých částí
oddělených trhlinou (např. vlivem zatížení teplotou). Obecně se sanace povrchovým
nátěrovým systémem považuje za omezeně účinnou vzhledem k omezené tažnosti
nátěrových systémů při nízkých teplotách.

18.3.3.10 Opravy vad a poruch betonových konstrukcí a prvků

(1) Opravy vad a poruch betonů, betonových konstrukcí nebo konstrukčních prvků se provádějí:

a) u nových konstrukcí, které nesplňují požadavky a dovolené tolerance stanovené
v projektové dokumentaci, dokumentaci zhotovitele, příslušných kapitolách TKP, ZTP,
nebo požadavky stanovené objednatelem stavby (např. při schvalování referenčních
konstrukcí nebo postupů);

b) u stávajících konstrukcí v rámci oprav, rekonstrukcí nebo v případě použití některých
částí původních konstrukcí při výstavbě konstrukcí nových.

41/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) V případě zjištění vad a poruch nových betonů, nových betonových konstrukcí nebo nových
konstrukčních prvků vzniklých v rámci zhotovení stavby má objednatel stavby nárok na
bezplatné odstranění těchto vad a poruch, včetně případného odstranění nevyhovujících
betonů, betonových konstrukcí nebo jejich částí a nahrazení novými. Při vadách menšího
rozsahu nebo významu může objednatel stavby akceptovat provedení sanace či opravu
konstrukce nebo slevu z ceny.

(3) Jakékoliv vady nebo poruchy betonů, betonových konstrukcí, prvků, pohledových i skrytých
ploch, smí být opraveny, odstraněny nebo zakryty až po řádném zdokumentování,
vyhodnocení a schválení TDS. TDS si může v případě potřeby vyžádat posouzení autorským
dozorem.

(4) Opravy vad a poruch betonů, betonových konstrukcí nebo konstrukčních prvků se provádějí
v souladu s kapitolou 23 TKP, platnými technickými normami a dalšími technickými předpisy
(např. TP SSBK III, Drochytka a kol.; SSBK 2012.).

(5) Oprava vad a poruch musí být funkční, mít odpovídající životnost7, vykazovat trvalé spojení
s opravovaným betonem, zajišťovat dlouhodobou a spolehlivou ochranu betonu a výztuže
a mít jednotný vzhled s okolními povrchy.

(6) Způsob a postup odstranění vad a poruch na nových konstrukcích a prvcích, které mají vliv na
odolnost, spolehlivost a životnost (trvanlivost) konstrukce, musí být vždy odborně posouzen
a odsouhlasen autorským dozorem a TDS.

(7) Pro opravy vad a poruch betonových konstrukcí lze použít jen ucelené a ověřené systémy,
výrobky a hmoty v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002
Sb., případně nařízení EU č. 305/2011, a splňující požadavky příslušných částí ČSN EN 1504
a kapitoly 23 TKP. Použité systémy, hmoty a výrobky musí být vhodné pro daný typ aplikace
na konkrétní stavební konstrukce, a to jak z hlediska fyzikálně mechanických vlastností, tak
i způsobu aplikace a podmínek konstrukce.

(8) Opravy vad a poruch betonů, betonových konstrukcí a prvků se musí provádět podle TePř
zpracovaného zhotovitelem opravných prací a schváleného TDS, případně rovněž autorským
dozorem a příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

(9) Opravy betonových konstrukcí a prvků musí provádět odborně způsobilý personál zhotovitele
vyškolený pro dané typy oprav a použití příslušných materiálů. Seznam a kvalifikace odborně
způsobilých pracovníků se uvede jako součást TePř opravy.

(10) TePř opravy betonových konstrukcí musí obsahovat přehled všech vad, poruch a neshod,
včetně jejich rozsahu, návrh jejich opravy, potřebné technické parametry a požadavky pro
přípravu podkladu, podmínky pro skladování hmot, míchání a aplikaci, pro ošetřování,
zkoušení atd. V případě, že se jedná o opravu stávající betonové konstrukce nebo prvku,
aktualizují se údaje uvedené v projektové dokumentaci podle skutečného stavu.

(11) V TePř opravy betonových konstrukcí se uvedou hodnoty důležitých parametrů navrhovaného
sanačního systému, kterých má být dosaženo, zejména, nikoliv však pouze (obecně viz také
18.3.3.1(5)):

• životnost sanačního systému;

• soudržnost sanačního systému s podkladem a soudržnost jednotlivých vrstev mezi
sebou;

• součinitel teplotní roztažnosti sanačních vrstev a celého souvrství;

• odolnost vůči mrazu a vlivům prostředí;

• pevnost v tlaku, tahu, ohybu, modul pružnosti jednotlivých použitých hmot;

7 Odpovídající životností se rozumí bezporuchový stav opravovaného místa po celou dobu životnosti nebo
zbytkové životnosti příslušné části betonové konstrukce nebo prvku s předpokladem stejné intenzity údržby
opravovaného místa jako u bezchybně provedených částí konstrukce.

42/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

• schopnost překlenout trhliny při teplotách pod 0 °C;

• vlastnosti z hlediska prostupnosti pro vodní páru a CO2 (koeficient difuze, resp. difúzní
odpor);

• nasákavost povrchových úprav;

• maximální tloušťka sanačního systému, pokud je omezena;

• způsob zajištění ochrany betonářské a předpínací výztuže před korozí (pasivační
vlastnosti);

• průběhy nárůstu pevnosti jednotlivých hmot, případně doby zasychání či polymerace
nátěrů a povlaků, a to v závislosti na klimatických podmínkách (teplota, rychlost větru,
vlhkost apod.);

• vhodnost hmot pro dosažení příznivých povrchových vlastností, jako je například barva
a struktura povrchu, rovinatost;

• požadavky na nakládání s jednotlivými hmotami ve vztahu k ochraně životního prostředí
(označení toxických látek, způsob nakládání s nimi, likvidace apod.);

• případně jiné parametry a údaje.

(12) V TePř opravy betonových konstrukcí musí být podrobně specifikovány pracovní postupy pro
přípravu povrchu (podkladu) a aplikaci sanačního systému, včetně klimatických omezení,
resp. opatření pro jejich zmírnění. V TePř opravy betonových konstrukcí se uvede podrobný
harmonogram prací aplikace sanačního systému, včetně technologických přestávek.

(13) V TePř opravy betonových konstrukcí musí být specifikovány kontrolní zkoušky a postupy,
kterými se ověří jak kvalita podkladních vrstev použitého sanačního systému, tak i kvalita
provedených prací. V TePř opravy betonových konstrukcí se uvedou minimálních hodnoty
kontrolovaných parametrů a rovněž opatření pro případ, kdy nebudou kontrolované
parametry dosaženy (např. odstranění nesoudržného podkladu, nesprávně provedené vrstvy,
aplikace vhodných přípravků na ošetření povrchu apod.).

(14) U reprofilací povrchu betonových konstrukcí a prvků se kontroluje zejména tahová pevnost
povrchových vrstev podkladního betonu v místě opravy, soudržnost reprofilace s podkladem,
případně jednotlivých vrstev mezi sebou, a mechanické vlastnosti použitého reprofilačního
materiálu podle příslušných částí ČSN EN 1504.

(15) U nátěrových systémů sanace se kontroluje zejména soudržnost nátěrového systému
s podkladem, a to buď mřížkovou zkouškou nebo odtrhovými zkouškami, tloušťka nátěrového
systému a jeho povrchová nasákavost (vodotěsnost).

(16) Při opravách stávajících konstrukcí se kontrolují rovněž další vlastnosti podkladu důležité pro
účinnost a trvanlivost sanačního systému, zejména hloubka karbonatace betonu, obsah
chloridů ve vztahu k tloušťce krycí vrstvy betonu a vlastnostem použitého sanačního systému.

18.3.3.11 Spáry a styky

18.3.3.11.1 Obecně

(1) Pracovní a konstrukční spáry, dilatační spáry a styky se provádí podle schválené projektové
dokumentace. Odlišné umístění spár nebo styků musí odsouhlasit TDS, případně autorský
dozor.

(2) U pohledových betonů musí být v návaznosti na požadavky projektové dokumentace
zhotovitelem stanoveno detailní rozmístění a úprava spár a styků, a tato úprava musí být
odsouhlasena TDS, případně autorským dozorem.

(3) TePř pro provádění betonových konstrukcí (viz 18.3.3.1(5)) musí obsahovat umístění, způsob
provedení a ošetřování spár v konstrukci.

43/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.3.11.2 Pracovní spáry

(1) V případě, že se jedná o konstrukční prvek, v němž beton tvoří primárně ochranu před účinky
vody a pracovní spára není vodotěsná, musí být provedena injektáž vhodným materiálem.
Injektáž se provede jako sanace při splnění podmínek 18.3.3.7. Injektování se provádí
v souladu s TKP 23, případně TPMD 88.

18.3.3.11.3 Dilatační spáry

(1) Veškeré materiály dilatačních spár musí odpovídat požadavkům této kapitoly TKP, projektové
dokumentace a souvisících technických předpisů.

(2) Výplň dilatačních spár musí být tvořena uceleným ověřeným systémem. Kombinace materiálů
od různých výrobců se nepřipouští. Podrobný popis materiálů a způsob utěsnění dilatačních
spár se stanovuje v TePř pro provádění betonových konstrukcí.

(3) Dilatační spára musí být vyplněna vhodným trvanlivým pružným materiálem, který současně
splňuje požadavky na pevnost při provádění (např. pěnovým nebo extrudovaným
polystyrénem odpovídající třídy tuhosti). Pro výplň dilatačních spár nesmí být použity
materiály na bázi polyuretanové (PUR) pěny s trvalou funkcí.

Poznámka: Při použití expandovaného (pěnového) polystyrenu (EPS) se doporučuje volit třídu tuhosti
min. CS(10)30 podle ČSN EN 13163. Při použití extrudovaného polystyrenu (XPS) se doporučuje volit
třídu tuhosti min. CS(10/Y)100 podle ČSN EN 13164.

(4) Podklad pro provádění těsnění spáry na povrchu musí být čistý, suchý, pevný, bez prachu
a nemastný. Nerovnosti na okrajích hran ve spárách je nutno upravit broušením nebo
vyspravit vhodnou správkovou maltou. Minimální pevnost v tahu povrchových vrstev musí být
větší nebo rovna 1,5 MPa.

(5) Výplňový a těsnící tmel musí odpovídat ČSN EN ISO 11600 (F-25-HM-M1p). Tmel musí být
navíc odolný vůči:

• UV záření,

• mikrobům (mikroorganismům obsaženým ve splaškových vodách),

• chemickým vlivům,

• povětrnostním vlivům a stárnutí,

• teplotám od -30 ºC do + 60 ºC,

• vodě (vodotěsný).

(6) Povrchová úprava spáry musí být hladká a provedená tak, aby se ve spáře nezdržovala voda.
Povrch se zahladí způsobem podle systému výrobce.

18.3.3.12 Římsy

(1) Detailní technické řešení provádění říms, včetně složení a ošetřování betonu je třeba volit tak,
aby se zabránilo vzniku trhlin v betonu během jeho tvrdnutí. Složení betonu, postupy
provádění a ošetřování, včetně vlivu klimatických podmínek, stanoví TePř pro provádění říms
(obdobně viz 18.3.3.1(5)), který musí být před zahájením výstavby říms projednán
a odsouhlasen TDS, případně autorským dozorem.

(2) Požadavky na provedení, vyztužení a základní postup (způsob) zhotovení říms stanoví
schválená projektová dokumentace.

(3) Pokud není římsa prováděna v jednom celku, ale v samostatných pracovních záběrech nebo
jsou použity prefabrikované římsy nebo jejich části, je nutno zajistit spolehlivé utěsnění všech
styků, pracovních a dilatačních spár proti vodě. Pro těsnění styků a spár se použijí vhodné
tmely podle podmínek uvedených v 18.3.3.11, případně speciální těsnicí profily.

(4) U říms spřažených s nosnou konstrukcí nebo spodní stavbou je nutno ve všech místech
dilatačních spár nosné konstrukce nebo spodní stavby vždy provést rovněž dilatační spáry
římsy a zábradlí (popřípadě PHS).

44/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.3.13 Izolace proti vodě

(1) Betonové konstrukce sloužící jako podklad izolace musí odpovídat kvalitativním parametrům
stanoveným v kapitole 22 TKP a v TNŽ 73 6280.

(2) Tvrdá ochranná vrstva izolace se smí na vodotěsnou vrstvu provádět až po převzetí izolační
vrstvy objednatelem (TDS) - viz kapitola 22 TKP.

(3) Před zahájením prací na tvrdé ochranné vrstvě izolace musí být zhotovitelem předložen a TDS
odsouhlasen TePř na tyto práce (zpravidla jako součást TePř pro provádění SVI), který
definuje materiály, detailní způsob a podmínky provádění tvrdé ochranné vrstvy izolace.

(4) Při provádění výztuže tvrdé ochrany izolace musí být vyloučeny takové prvky a podložky,
které mohou způsobit poškození nebo dokonce perforaci vodotěsné vrstvy, např. plastové
spojky nekovové výztuže nevhodného tvaru.

18.3.3.14 Odvodnění

(1) Při provádění odvodnění se postupuje podle schválené projektové dokumentace a těchto TKP.
Jakékoliv odchylky od schválených požadavků a návrhu provedení musí být projednány
a schváleny TDS a v případě významnějších zásahů do navrženého systému odvodnění
rovněž autorským dozorem, případně projednány se správcem přemosťované překážky.

(2) Minimální sklony povrchů betonových konstrukcí z hlediska odvodnění uvádí Tab. 7, pro
min. podélné sklony žlábků a potrubí viz 18.2.11.4.

(3) Všechny prvky systému odvodnění je nutno vhodným způsobem zajistit proti odcizení. Volné
prvky odvodnění (svody, potrubí, trubičky) se doporučuje provádět z nekovových základních
materiálů odolných proti atmosférickým vlivům a UV záření.

(4) Všechny volné části a prvky odvodnění musí být provedeny jako vyměnitelné.

(5) Zabudované dilatační prvky odvodnění musí mít dostatečnou kapacitu z hlediska dilatačních
pohybů mostu nebo systému odvodnění.

(6) Vyústění svodů odvodňovačů a odvodnění izolace a dutin musí být provedeny vždy mimo
průjezdný průřez, volný schůdný a manipulační prostor (tedy vždy min. 3,0 m od osy koleje),
přemosťovanou komunikaci, trolej, chodníky nebo jinak využívané komunikační plochy.

(7) Volné výtoky ze systému odvodnění se provedou tak, aby voda nevytékala nebo
neodstřikovala na nosnou konstrukci ani na spodní stavbu mostního objektu. V místě volného
výtoku se provede zpevnění odolné proti účinkům vytékající vody, případně zajišťující
odvedení vody do navrženého zařízení nebo příkopu.

18.3.3.15 Přechod do tělesa železničního spodku

(1) Přechod do tělesa železničního spodku se provádí podle MVL 102 a ČSN 73 6201.

18.3.4 ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE – VYZTUŽOVÁNÍ

18.3.4.1 Stříhání a ohýbání výztuže

(1) Zásady a požadavky pro stříhání, ohýbání a ukládání betonářské výztuže jsou uvedeny
v ČSN EN 13670.

(2) Stříhání, resp. dělení, prutů kovové betonářské výztuže se provádí mechanicky. Nekovová
výztuž do betonu se dělí pouze řezáním vysokorychlostní diamantovou pilou.

(3) Nejmenší vnitřní průměry zakřivení prutů jsou uvedeny v ČSN EN 13670.

(4) Pokud je betonářská výztuž dodávána ve svitcích, musí být její rovnání prováděno tak, aby
nedocházelo ke zhoršení mechanických vlastností výztuže a k deformaci jejího povrchu, resp.
poškození povrchové úpravy.

45/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) Vykazuje-li betonářská výztuž zjevné povrchové vady, musí být provedeny odpovídající
zkoušky mechanických vlastností. Vzorky pro zkoušení musí být odebrány tak, aby zahrnovaly
nejnepříznivější zjištěné zjevné vady.

(6) Pruty z ocelí zpevňovaných tvářením za studena se nesmějí ohýbat za tepla.

(7) Ohýbání všech druhů betonářských ocelí válcovaných za tepla se provádí za studena. Ohýbání
prutů za tepla není v souladu s ČSN EN 13670 dovoleno, nestanoví-li schválená dokumentace
jinak.

(8) Pokud je navrženo ohýbání kovové betonářské výztuže za tepla, musí zhotovitel prokázat
zajištění fyzikálních vlastností výztuže požadovaných schválenou projektovou dokumentací
v tepelně ovlivněné oblasti (délce) výztuže. Dále musí zhotovitel zpracovat TePř pro ohýbání
a před zahájením výroby jej nechat odsouhlasit TDS a autorským dozorem.

(9) Kovová betonářská výztuž ohýbaná za tepla musí být na požadovanou teplotu zahřáta nejen
v místě provádění ohybu, nýbrž i po obou stranách ohybu tak, aby celková délka zahřáté části
prutu byla rovna alespoň dvojnásobku délky výsledného oblouku. Prut kovové betonářské
výztuže se má zahřívat stejnoměrně na teplotu 920 °C až 1000 °C, přičemž ohýbání prutu
betonářské výztuže má být ukončeno při teplotě vyšší než 800 °C.

(10) Vložky kovové betonářské výztuže ohýbané za tepla se musí po vytvarování nechat na
vzduchu pozvolna vychladnout. V zahřátém stavu nesmějí vložky přijít do styku s vodou ani
sněhem a nesmějí být kladeny na mokrý podklad. Za mrazu, při dešti nebo silném větru je
třeba pracoviště přiměřené chránit, aby nedošlo k příliš rychlému ochlazení místa ohybu.

18.3.4.2 Stykování, spojování a svařování betonářské výztuže

(1) Pro stykování betonářské výztuže platí zásady uvedené v příslušných částech ČSN EN 1992
a v ČSN EN 13670, případně lze využít zásady uvedené v TPMD 193. Stykování se musí
provádět v místech a způsobem předepsanými ve schválené dokumentaci.

Pozn.: Specifikace pro navrhovaní spojů betonářské oceli, včetně návaznosti na svařování betonářské
oceli používané od roku 1911 jsou uvedeny v technických podmínkách TPMD 193.

(2) Zvolená technologie spojování betonářské výztuže a její provádění, kontrola a zkoušky musí
být v souladu s platnými předpisy (viz dále). Zvolenou technologii spojování betonářské
výztuže, mimo stykování výztuže přesahem, je nutno ověřit vždy průkazními zkouškami,
jejichž výsledek se předkládá TDS jako podklad k odsouhlasení dané technologie stykování.

(3) Svarové spoje kovové betonářské výztuže se nesmí umístit v oblastech s významným
dynamickým namáháním.

(4) Nosné svařované spoje kovové betonářské výztuže musí svými rozměry, polohou a jakostí
odpovídat údajům stanoveným v projektové dokumentaci, v souladu s příslušnými částmi
ČSN EN 1992.

(5) Svařitelnost kovové výztuže udává výrobce oceli, způsob jejího prokazování je uveden
v ČSN 42 0139 a v TPMD 193.

(6) Svařování betonářské výztuže musí být prováděno podle příslušných částí ČSN EN ISO 17660
a schváleného technologickému postupu svařování WPS (schvaluje TDS), který zpracuje
svářečský dozor zhotovitele na základě kvalifikovaného postupu svařování WPQR.

(7) Kontrola a zkoušky svařování betonářské oceli se musí provádět podle ČSN EN ISO 17660-1
nebo ČSN EN ISO 17660-2.

(8) Kvalita svarů je určena stupněm kvality podle ČSN EN ISO 5817. V případě nosné výztuže je
minimální stupeň kvality C, v případě nenosné výztuže stupeň kvality D.

(9) Každé svařování kovové betonářské výztuže smí být prováděno pouze pracovníky (svářeči)
s kvalifikací podle ČSN EN ISO 17660-1 (pro nosné svarové spoje), ČSN EN ISO 17660-2 (pro
nenosné svarové spoje) a TPMD 193. Při svařování betonářské výztuže musí být vždy zajištěn
svářečský dozor zhotovitele. Současně musí být zajištěno důsledné dodržování podrobných
TePř vypracovaných zhotovitelem pro konkrétní použité svařovací zařízení a jeho specifické

46/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

podmínky, pro druh oceli, průměry svařovaných prutů a druhy svarových spojů ve smyslu
TPMD 193.

(10) Při svařování betonářské výztuže v ochranné atmosféře (např. CO2) ve venkovních
podmínkách je nutno zajistit stabilitu podmínek v místě provádění prací. Ochranná atmosféra
a její kvalita musí být zajištěny tak, aby např. vlivem povětrnostních podmínek nedocházelo
k jejich kolísání nebo dokonce absenci. Před zahájením prací musí být provedena kontrola
provedených opatření a jejich schválení TDS.

(11) Svářečské práce uvnitř bednění mohou být povoleny TDS jen za dodržení zvláštních
ochranných opatření pro bednění a skruž.

(12) Spojky betonářské výztuže se mohou použít, pokud odpovídají požadavkům projektové
dokumentace (viz 18.2.7.5.2), požadavkům ČSN EN 1992, evropského technického schválení,
případně zákona č. 22/1997 Sb. a navazujícími nařízeními vlády (NV), vztahují-li se na ně.
Pro kotevní zařízení a spojky platí také ČSN 74 2870, ČSN EN 13391 (74 2871) a ČSN
P 74 2871.

18.3.4.3 Přípustná koroze a znečištění betonářské výztuže před zabudováním

(1) Pruty kovové betonářské výztuže musí mít před zabetonováním přirozený a čistý povrch (bez
odlupujících se okují) bez výraznější koroze (při které dochází ke zjevnému odlupování
šupinek korozních produktů). Za nepřípustný stupeň koroze povrchu kovové betonářské
výztuže jsou považovány šupiny nebo lístky, které musí být z povrchu betonářské výztuže
před zabetonováním odstraněny. Vrstevnatá koroze je nepřípustná a zasažené pruty výztuže
musí být vyměněny. Prachovité korozní produkty oranžové barvy, které lze z povrchu výztuže
setřít, jsou přípustné.

(2) Tam, kde může dojít k výraznější korozi vyvázané kovové betonářské výztuže z důvodu
delšího časového odstupu betonování konstrukce nebo její části, musí zhotovitel provést
takové opatření, aby k této korozi nedošlo. Pokud k výraznější korozi přesto dojde, musí být
výztuž před zahájením betonáže očištěna.

(3) Pruty betonářské výztuže nesmí být před zabetonováním významně znečištěny cizorodými
materiály a hmotami (mastnota, zemina, neschválené nátěry apod.), zatvrdlým cementovým
mlékem, zatvrdlým betonem apod. Za významné se považuje veškeré znečištění, které
negativně ovlivňuje spolupůsobení betonářské výztuže s betonem. Veškeré významné
znečištění betonářské výztuže musí být před zabetonováním odstraněno, nebo musí být
znečištěné pruty betonářské výztuže vyměněny.

18.3.4.4 Vázání výztuže, ukládání výztuže

(1) Pro vázání a ukládání výztuže platí ČSN EN 13670 a tato kapitola TKP.

(2) Do bednění (konstrukce) může být uložena pouze výztuž, která:

• je řádně označena (viz 18.2.4.2.1);

• nemá na povrchu trhliny;

• není nepřípustným způsobem znečištěna (viz 18.3.4.3).

(3) Před uložením betonářské výztuže do bednění a forem se musí podle schválené dokumentace
zkontrolovat průměry prutů, tvar výztužných vložek, popř. kvalita a provedení svarů
v případě předem vyrobených a osazovaných armokošů do bednění.

(4) Požadované krytí betonářské výztuže betonem (tloušťka krycí vrstvy předepsané v projektové
dokumentaci) se vztahuje k povrchu krajní výztuže, včetně případné sestavy výztuže, spon
a apod.

(5) Pro zajištění tloušťky krycí vrstvy se musí používat betonové distanční prvky. Distanční prvky
z organických (hnijících) a korodujících materiálů a distanční prvky z plastu se nesmějí
používat.

47/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(6) Betonová a cementová distanční tělíska mají mít nejméně stejnou pevnost a odolnost proti
vlivům prostředí, jako beton v konstrukci.

(7) Použitá distanční tělíska musí být zhotovena a provedena tak, aby bylo zabráněno poškození
jiných částí konstrukce, např. vodotěsné izolace.

(8) Kontakt distančních prvků s bedněním má být bodový. Distanční prvky musí být vhodným
způsobem upevněny (fixovány) k výztuži. Počet, umístění a druh distančních podložek musí
být proveden podle požadavků projektové dokumentace (výkresu výztuže). Není-li stanoveno
jinak, musí být provedeny minimálně 4 distanční podložky na každý čtvereční metr.

(9) Rádlovací dráty se při vázání betonářské výztuže nesmějí používat.

(10) Betonářská výztuž se musí v bednění upevnit a zabezpečit tak, aby její konečná poloha
splňovala předepsané tolerance a současně byla její požadovaná poloha zajištěna během
celého procesu zhotovení betonové konstrukce, tj. vázání, ukládání betonu a jeho hutnění,
zejména u nekovové výztuže z důvodu její významně nižší objemové hmotnosti. Uložení
a fixace polohy výztuže musí být provedeny tak, aby při přípravných pracích a betonáži
konstrukce nemohlo dojít k poškození jiných částí konstrukce, např. vodotěsné izolace.

(11) Položená betonářská výztuž smí být po zabudování a fixaci polohy zatěžována chůzí jen
prostřednictvím podlážek, které zatížení roznesou.

(12) Při ukládání a fixaci betonářské výztuže se dává přednost vázání výztuže. Svarové nenosné
spoje mohou být použity pouze v těch místech, kde prokazatelně vázání nelze použít.
Výjimkou je použití továrně vyráběných odporově svařovaných kovových sítí a svary
prováděné za účelem vodivého propojení výztuže z důvodu ochrany výztuže proti bludným
proudům. Fixaci kovové výztuže svařováním nelze použít u těch částí konstrukce, kde by
mohlo vlivem svařování a vysoké teploty dojít k poškození vodotěsné izolace, těsnění apod.

(13) V případě svařování kovové betonářské výztuže do armokošů, se kterými je následně
manipulováno jeřáby nebo jinou technikou, se jedná sice o fixaci betonářské výztuže podle
18.3.4.4(12), ale s ohledem na požadavek přenosu zatížení při manipulaci (vlastní tíhy,
nárazů apod.) je nutno uvažovat tyto svarové spoje za nosné, v souladu s TPMD 193
a odpovídajícím způsobem je navrhovat a provádět.

(14) Uspořádání betonářské výztuže konstrukce nebo jejího prvku musí umožnit uložení betonu,
zejména u stěn a sloupů (viz 18.3.3.3). Za tímto účelem je nutno v dostatečných intervalech
odpovídajících druhu a konzistenci ukládaného betonu provést mezi pruty betonářské výztuže
prostupy pro umístění betonážní hadice (např. lokální úpravou světlé vzdálenosti prutů
betonářské výztuže nebo jejím lokálním přerušením s náhradou přerušené výztuže ve vedlejší
řadě). Rozměry prostupů musí odpovídat použitému průměru hadice nebo rukávu (obvykle
vnější průměr hadice + 50 mm). Pokud není znám průměr použité hadice nebo rukávu, je
minimální doporučený rozměr prostupu (volného průběžného prostoru mezi výztuží) 200x200
mm.

(15) Uspořádání betonářské výztuže konstrukce nebo jejího prvku musí umožnit zpracování betonu
po uložení, zejména u prvků s hustým vyztužením betonovaných „in situ“, kdy je beton
zpracován pomocí ponorných vibrátorů (viz 18.3.3.3). Za tímto účelem je nutno ve
vzdálenostech odpovídajících druhu a konzistenci ukládaného betonu a typu ponorného
vibrátoru zajistit světlou vzdálenost mezi pruty betonářské výztuže pro jeho zasunutí (např.
lokální úpravou vzdálenosti výztuže). Vzdálenost výztuže musí odpovídat použitému typu
a rozměru vibrátoru (obvykle jmenovitý průměr vibrátoru + 30 mm). Pokud není znám
průměr použitého vibrátoru, je minimální doporučená vzdálenost prutů betonářské výztuže
v místě zasunutí vibrátoru 80 mm.

Poznámka: Doporučená maximální vzdálenost „prostupů“ pro zasunutí vibrátoru je rovna 1,5násobku
akčního rádiu vibrátoru. Akční rádius vibrátoru lze obvykle uvažovat jako 10-ti násobek jeho průměru.

18.3.4.5 Kontrola uložené výztuže

(1) Převzetí betonářské výztuže a povolení k betonování vydané TDS musí být jednoznačně
zdokumentováno a musí být vyhotoven přejímací protokol. Za dostatečný se rovněž považuje

48/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

zápis o převzetí do stavebního deníku potvrzený TDS, případně dalšími účastníky (svářečský
dozor, autorský dozor, projektant apod.).

(2) Délka platnosti převzetí výztuže může být TDS omezena v závislosti na době mezi převzetím
výztuže a betonáží konstrukce (viz také 18.3.4.3).

(3) Před zahájením betonování (ukládání betonu) se musí z pohledu betonářské výztuže
zkontrolovat zejména, nikoliv však pouze (viz také 18.3.3.2):

• správnost polohy betonářské výztuže uložené do bednění nebo do formy a její zajištění
(fixace), včetně kontroly zajištění krytí výztuže betonem;

• soulad uspořádání a průměrů betonářské výztuže se schválenou projektovou doku-
mentací;

• stav a případné znečištění betonářské výztuže (viz 18.3.4.3);

• soulad a provedení případných svarových spojů se schválenou dokumentací (kontroluje
svářečský dozor zhotovitele a TDS);

• uspořádání betonářské výztuže z hlediska ukládání a zpracování betonu (viz 18.3.4.4);

• pokud je do betonu použita kovová betonářská výztuž s ochrannou protikorozní úpravou,
kontroluje se, zda nedošlo k poškození ochranného povlaku;

• umístění měřících a monitorovacích zařízení (pokud je navrženo nebo požadováno),
včetně kontroly kabeláže a funkčnosti osazených zařízení a systémů.

(4) Závady na uložené betonářské výztuži musí být před zahájením betonáže odstraněny.
Nevyhovující a vadné svary, které neodpovídají požadovanému stupni kvality musí být
opraveny nebo odstraněny, a to v závislosti na druhu a rozsahu vady.

18.3.5 PŘEDPJATÉ MOSTNÍ KONSTRUKCE

18.3.5.1 Všeobecně

(1) Systémy předpětí musí vyhovovat požadavkům odstavce 18.2.5 a schválené dokumentaci,
zejména z hlediska úrovně ochrany proti korozi.

(2) Pro konstrukce s kabelovými kanálky délky více než 80 m se před zahájením výstavby nebo
výroby konstrukce požaduje provedení průkazní zkoušky injektovatelnosti kabelového kanálku
– viz 18.4.2.5.

(3) Neizolované “mrtvé” (nenapínané) kotvy založené na principu kotvení soudržností nesmí být
pro dodatečně předpjaté konstrukce použity. Nenapínané kotvy musí být použity s přítlačnými
podložkami zajišťujícími vyloučení pokluzu v kotvě před napnutím lana / kabelu u aktivní
kotvy.

(4) Betonáž předpjaté konstrukce, její části nebo prvku smí být zahájena až po převzetí
předpínací výztuže TDS (viz také 18.3.3.2), která pro předpjaté konstrukce obsahuje kontrolu
zejména, nikoliv však pouze:

• geometrie předpínací výztuže (poloha kabelových kanálků);

• rozsah a provedení fixace kabelových kanálků v armokoši betonářské výztuže;

• těsnost provedení styků kabelových kanálků;

• poloha, délka a průchodnost odvzdušňovacích trubiček;

• poloha kotev a spojek předpínací výztuže a jejich fixace k bednění;

• umístění měřících a monitorovacích zařízení (pokud je navrženo nebo požadováno),
včetně kontroly kabeláže a funkčnosti osazených zařízení a systémů.

49/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.5.2 Předpínací výztuž

(1) Na jedné konstrukci se nedoporučuje použití různých lan, v rámci jednoho kabelu se nesmí
kombinovat různá lana nebo dráty.

(2) Kabelové kanálky musí být dostatečně zajištěny v požadované poloze tak, aby nedošlo
k jejich deformaci, poškození nebo vyplavání během betonáže prvku nebo konstrukce. Během
montáže a betonáže prvku nesmí dojít k poškození kabelového kanálku, ani jeho deformaci
nebo prolomení.

Poznámka: Zajištění se obvykle provádí kabelovými podporami z betonářské výztuže a ve vzdálenostech
a průměru odpovídajícím rozměrům a vedení kabelového kanálku. Podpory kabelových kanálků jsou
součástí výztuže betonové konstrukce a musí být uvedeny na výkresu výztuže. V případě použití HDPE
kabelových kanálků budou použity systémové prvky certifikovaného systému předpětí, včetně kabelových
podpor.

(3) Zajištění polohy podpor kabelových kanálků předpětí na samostatných distančních prvcích
(nenosná výztuž) se připouští bodovými nenosnými svary prováděnými v souladu
s ČSN EN ISO 17660-2.

(4) Kabelové kanálky předpjatých segmentových konstrukcí ve spáře vyplňované betonem se
musí provést tak, aby při vyplňování spáry nevnikla do kabelového kanálku malta nebo
lepidlo, aby průřez kanálku nebyl zúžen a aby byl kabelový kanálek ve spáře a ve
stykovaných částech souosý. Pro stykování kabelových kanálků průběžné předpínací výztuže
procházející přes spáru segmentové konstrukce se doporučuje použití speciálních spojek
zaručujících výše uvedené vlastnosti.

(5) Při vyplňování kontaktních styků dělených konstrukcí epoxidovým tmelem je třeba postupovat
podle schválené dokumentace a schváleného TePř montáže betonové konstrukce,
sestaveného podle výsledku průkazních zkoušek. Při provádění je třeba postupovat tak, aby
styky byly v předepsaném rozsahu zcela vyplněny a předpínací výztuž chráněna před korozí
a aby epoxidový tmel nevnikl do kabelového kanálku.

18.3.5.3 Předpínání

(1) Předpínání konstrukce musí probíhat podle schváleného TePř pro předpínání konstrukce, který
musí obsahovat zejména, nikoliv však pouze (viz také 18.3.3.1):

• podmínky pro zahájení předpínání konstrukce (minimální pevnosti betonu, teplota atd.);

• postup a pořadí předpínání jednotlivých kabelů;

• předpínací napětí a odpovídající protažení jednotlivých kabelů;

• postupy sledování a hodnocení dosažení kritérií pro ukončení předpínání.

(2) V případě zjištění významných rozporů při předpínání s předpoklady projektu (zejména ve
velikosti protažení kabelu při definovaném napínacím napětí) musí být předpínání konstrukce
pozastaveno do doby zdůvodnění těchto rozporů, případně přijetí odpovídajících opatření.

(3) Záznamy z předpínání (okolnosti předpínání, použitá zařízení, personál apod.) se vedou
formou deníku průběžně kontrolovaného a schvalovaného TDS.

(4) Z napínání každého kabelu se pořizuje napínací protokol obsahující minimálně tyto údaje:

• použité zařízení, osoba odpovědná za provádění předpínání, včetně kontaktních údajů;

• základní materiálové a geometrické informace o použité předpínací výztuži (skutečná
průřezová plocha, skutečná velikost modulu pružnosti);

• postup předpínání a časový průběh napínacího napětí / napínací síly;

• protažení kabelu při napínání pro jednotlivé fáze předpínání;

• doba podržení napětí před zakotvením;

• pokluz v kotvě po zakotvení.

50/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) Napínací protokoly (pro všechny kabely) musí být opatřeny podpisem odpovědné osoby (za
napínání), musí být ověřeny s předpoklady projektu a před zahájením injektáže kabelových
kanálků odsouhlaseny TDS a odpovědným projektantem stavebního objektu (zejména
s ohledem na velikost protažení při napínacím napětí).

(6) Napínací protokoly se archivují jako součást stavebního deníku.

(7) Po dokončení napínání vypracuje zhotovitel Zprávu o předpínání konstrukce obsahující
zejména, nikoliv však pouze:

• veškeré skutečné vstupní materiálové (skutečný modul pružnosti a pevnost materiálu)
a geometrické (skutečná průřezová plocha lana a geometrie kabelu) informace o každém
kabelu;

• napínací protokoly každého kabelu, včetně odsouhlasení odpovědným projektantem RDS
a TDS;

• zdůvodnění zjištěných rozdílů proti předpokladům projektu, pokud jsou zjištěny, a jejich
řešení, resp. vliv na konstrukci a její zatížitelnost.

18.3.5.4 Injektování kabelových kanálků

(1) Pro injektování platí ČSN 73 2401, ČSN EN 445, ČSN EN 446, ČSN EN 447, popř. zvláštní
technologická pravidla.

(2) Injektážní práce na mostních konstrukcích nebo u prefabrikovaných prvků mostních
konstrukcí lze provádět jen se souhlasem a za účasti TDS. V případě prefabrikovaných prvků
injektovaných ve výrobně je možné injektáž provádět bez účasti zástupce objednatele jen
tehdy, pokud je zaveden certifikovaný systém řízení kvality výroby nebo jde o výrobky
s certifikátem kvality.

(3) Jako podklad pro vydání souhlasu TDS s injektováním kabelových kanálků je nutné doložit:

• odsouhlasené napínací protokoly (viz 18.3.5.3);

• průkazní zkoušky injektážní malty podle ČSN EN 445;

• TePř pro injektování kabelových kanálků v souladu s ČSN EN 446.

(4) Zjistí-li se nedostatečné, případně nerovnoměrné zainjektování kabelových kanálků, musí
zhotovitel vypracovat TePř opravy injektování, který musí být před zahájením opravy
schválen TDS.

18.3.6 PREFABRIKOVANÉ KONSTRUKCE, PRVKY A DÍLCE

18.3.6.1 Výroba

(1) Pro prefabrikované dílce a prvky platí příslušné evropské technické normy, platná evropská
technická osvědčení a tato kapitola TKP. Pokud nejsou pro konkrétní prefabrikované dílce
nebo prvky k dispozici evropské technické normy nebo osvědčení, platí pro ně v celém
rozsahu tato kapitola TKP.

(2) Prvky s označení CE použité pro stavbu na dráze musí splňovat veškeré požadavky
příslušných technických předpisů, této kapitoly TKP a požadavky uvedené ve schválené
projektové dokumentaci stavby.

(3) Pro výrobu, dodávky, montování a kontrolu dílců z betonu (prostého, železobetonového
i předpjatého) platí ČSN EN 13670 a souvisící ČSN EN 206, která určuje vlastnosti betonu.
Speciální požadavky na dílce z betonu předem i dodatečně předpjatého stanoví schválená
projektová dokumentace. Kvalitativní požadavky na složky betonu a beton jsou uvedeny
v kapitole 17 TKP.

(4) Pro betonářskou výztuž platí článek 18.2.4 a 18.3.4. Případné svarové spoje kovové
betonářské výztuže, jejich navrhování a provádění se řídí články 18.3.4.2, 18.3.4.4 a 18.3.4.5

51/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

s tím, že jakost svarů je kontrolována a přejímána svářečským dozorem zhotovitele (výrobce
dílce). Ten provede o přejímce zápis podle systému řízení kvality.

(5) Pro prefabrikáty trubních propustků platí OTP SŽ pro železobetonové trouby propustků
(viz také webové stránky Správy železnic - https://www.spravazeleznic.cz/dodavatele-
odberatele/technicke-pozadavky-na-vyrobky-zarizeni-a-technologie-pro-zdc/zeleznicni-
mosty-a-tunely/3.3.prefabrikaty ).

(6) Prefabrikované dílce musí být buď dodávány z výrobny se zavedeným certifikovaným
systémem řízení kvality podle ČSN EN ISO 9001 nebo musí být prováděna certifikace výrobku
ve výrobnách při zabezpečení nezávislé odborné kontroly kvality.

(7) Podkladem pro zhotovení dílců je schválená výrobně technická dokumentace zhotovitele, jejíž
součástí jsou zvláště výkresy tvaru a výztuže, statický výpočet a detaily. Při zpracování
dokumentace je zhotovitel povinen dodržet stanovené výrobní a montážní odchylky (třídu
přesnosti) rozměrů včetně odchylek uložení výztuže, zohlednit vliv agresivity prostředí,
požadavky na vzhled dílce, strukturu povrchu a druh případné povrchové úpravy.

(8) Výroba dílců na staveništi a kontrola jejich jakosti smí být prováděny pouze podle předem
schválené dokumentace zpracované zhotovitelem dílců, tj. výrobně technické dokumentace
(VTD) a souvisících TePř. Předložená dokumentace musí obsahovat také podrobné technické
podmínky stanovující všechny požadované kvalitativní parametry, systém kontroly jakosti,
dovolené výrobní a montážní tolerance, způsob a dobu ošetřování betonu, podmínky pro
případné předpínání, přejímku a expedici apod.

18.3.6.2 Kvalita

(1) Vlastnosti betonu dílců musí být navrženy a specifikovány v dokumentaci s přihlédnutím
k prostředí, v němž budou užity a musí být v souladu s požadovanou trvanlivostí a životností
objektu.

(2) Trvanlivost betonu dílců ve vztahu ke stupni vlivu prostředí se posuzuje podle ČSN EN 206.

(3) Trhliny v betonu dílců před zabudováním nejsou přípustné, snižují-li funkční nebo statickou
způsobilost dílce nebo jeho navrhovanou či požadovanou životnost.

(4) Betonové dílce s výztuží s povrchovými nekonstrukčními trhlinami v pohledových plochách
širšími než 0,15 mm a hlubšími než 5 mm se obecně nepovažují za odolné vůči vlivu prostředí
XC2, XC3, XC4, XD1-3, XF2 a XF4. Betonové vyztužené dílce s povrchovými nekonstrukčními
trhlinami širšími než 0,2 mm a hlubšími než 10 mm se obecně nepovažují za odolné vůči vlivu
prostředí XC1-4, XA1-3, XF1 a XF3.

(5) Pokud dílce nevyhovují kritériím podle 18.3.6.2(4), nesmí se tyto dílce do konstrukcí
zabudovat. Nevyhovující dílce je nutno viditelně a trvale označit.

(6) Pro vybrané prvky a části betonových konstrukcí z běžných betonů jsou požadavky na
minimální krytí výztuže betonem stanoveny v Příloze A této kapitoly TKP. Pokud
v odůvodněných případech nelze u vyráběných prvků zajistit dostatečné krytí, může být
u těchto prvků, dílců nebo jejich částí snížené krytí nahrazeno po předchozím odsouhlasení
odborným útvarem GŘ SŽ sekundární ochranou (s dlouhodobou účinností) betonářské
výztuže proti korozi před betonáží prvku. Přípustné snížení krytí výztuže betonem je
max. 10 mm.

(7) U hotových dílců, které nemají odpovídající povrchové vlastnosti nebo krytí výztuže, může
TDS připustit odpovídající sekundární ochranu jako náhradní řešení ochrany betonu na
náklady zhotovitele. Pokud nelze sekundární ochranu provést nebo s nabízeným způsobem
TDS nesouhlasí, je nutno dílce z použití vyřadit.

(8) Přípravky použité při výrobě, ošetřování a montáži dílců (prostředky pro odformování,
povrchové ochranné látky apod.) musí být navrženy a používány v souladu s požadavky
ČSN EN 13670 a dále za těchto podmínek:

• jejich použitím nesmí být ztížena nebo znemožněna údržba konstrukcí z dílců;

52/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

• jejich použití nesmí znemožnit navazující další technologie (například související
s prováděním izolací, spřažení s monolitickou částí konstrukce apod.);

• jejich použitím nesmí vzniknout pohledové vady viditelného povrchu dílců.

(9) Požadavky na kvalitu případných svarových spojů betonářské výztuže jsou uvedeny v článku
18.3.4.2.

18.3.6.3 Ošetřování

(1) Pro ošetřování prefabrikovaných dílců platí ustanovení 18.3.3.4. Tepelné ošetřování pro
urychlení tvrdnutí betonových dílců musí být vždy ověřeno odpovídajícími zkouškami. Na
základě těchto zkoušek se přesně definuje průběh ohřevu (doba odležení betonu po betonáži,
nárůst teploty a její nejvyšší hodnota, pokles, rozdíl teplot v dílci aj.).

(2) U provzdušněného betonu musí být vhodnými opatřeními zamezeno porušování vzduchových
pórů a nežádoucímu vzniku kapilárních pórů.

18.3.6.4 Značení

(1) Prefabrikované konstrukce, prvky a dílce musí být jednoznačně a trvale označeny na
viditelném a po zabudování přístupném místě (pro nepřístupné prefabrikáty, např. základové
konstrukce, se nepoužije) tak, aby je bylo možné identifikovat po celou dobu návrhové
životnosti stavby – viz ČSN EN 13369 a ČSN 72 3000.

(2) Značení prefabrikovaných konstrukcí, dílců a prvků podle těchto TKP se provádí:

a) Pro schválené prefabrikáty8 vlysem do betonu nebo kovovým štítkem z nekorodujícího
materiálu dle Technických podmínek dodacích (TPD) schválených pro konkrétní typ
prefabrikátu;

b) pro neschválené prefabrikáty kovovým štítkem z nekorodujícího materiálu.

(3) Označení prefabrikované konstrukce, dílce nebo prvku musí obsahovat alespoň (viz také
ČSN EN 13369 a ČSN 72 3000):

a) identifikaci výrobce;

b) identifikaci prefabrikátu (výrobku) – datum výroby, označení typu prefabrikátu, včetně
základní identifikace rozměrů je-li třeba, sériové číslo, číslo výrobkové normy (pokud je
relevantní);

c) identifikaci základních materiálů použitých pro výrobu prvku (třída betonu, vč.
rozhodujícího stupně vlivu prostředí), druh betonářské výztuže (pokud je relevantní),
druh a množství předpínací výztuže apod.);

d) identifikace konstrukce (číslo stavebního objektu) a umístění v konstrukci, je-li
relevantní (neuplatní se např. u schválených prefabrikátů).

18.3.6.5 Montování a osazování

(1) Pro montování konstrukcí z betonových dílců platí ČSN 73 2480 a ČSN EN 13670. Pro
montování dílců musí být zpracovány a před zahájením montáže TDS odsouhlaseny
samostatné TePř pro montáž prefabrikovaných dílců nebo konstrukcí.

(2) Pokud se prefabrikovaný dílec užije k jinému účelu nebo v jiném konstrukčním uspořádání,
než odpovídá schválené dokumentaci, je třeba vhodnost použití odpovídajícím způsobem
ověřit a prokázat.

(3) Souhlas k zabudování dílců dává TDS zápisem do stavebního deníku na základě:

8 Schválené prefabrikáty jsou prefabrikované konstrukce, prvky a dílce, které mají Odborem traťového
hospodářství Generálního ředitelství Správy železnic vydáno „Osvědčení o ověření kvality a shody s požadavky
stanovenými v OTP“.

53/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

• výsledku kontroly dokladů (prohlášení o shodě) certifikovaných dílců a na základě
úspěšného převzetí dílců podle 18.8.2;

• na základě úspěšné vizuální kontroly dílců podle 18.8.2(6);

• výsledku kontroly konstrukce nebo její části, na kterou mají být stavební dílce osazeny
(výsledky kontrolních zkoušek, geodetických měření, prohlídka apod.).

18.3.7 BEDNĚNÍ, SKRUŽE A LEŠENÍ

18.3.7.1 Všeobecně

(1) Dokumentaci pro zhotovení, použití a odstranění bednění, lešení a skruží zajištuje zhotovitel.
Dokumentace bednění, lešení a skruží musí být schválena TDS před zahájením prací.

(2) Základním a nezbytným podkladem pro návrh a zhotovení bednění, lešení nebo skruže je
jednoznačná a srozumitelná definice tvaru (výškového a směrového průběhu) spodního líce
zhotovované konstrukce po odskružení, včetně případných nadvýšení. Tvar zhotovované
konstrukce, včetně případných specifických požadavků na nadvýšení a vnášení předpětí nebo
vynucených přetvoření, je předmětem realizační dokumentace stavby (RDS).

(3) Rozsah a podrobnost dokumentace bednění, lešení a skruží musí odpovídat jejich
technickému řešení a náročnosti, přičemž musí být splněny požadavky schválené projektové
dokumentace, ČSN EN 13670 a odstavce 18.3.2. Při návrhu a provádění se musí přihlédnout
k umístění inženýrských sítí a k jejich vlivu na založení, montáž, provoz a demontáž lešení či
skruže.

(4) Při návrhu, provádění a užívání skruží a lešení se vychází z ČSN EN 12810, ČSN EN 12811,
ČSN EN 12812, ČSN 73 8101, ČSN 73 8102, ČSN 73 8107, ČSN EN 74-1 až 3, ČSN EN 1298
a ČSN EN 1065. Skruže a lešení se provádění a provozují podle předem schváleného TePř
zpracovaného zhotovitelem, jehož součástí musí být i příslušná projektová dokumentace.

Poznámka: Podrobnější informace pro návrh, provádění a používání všech druhů lešení lze nalézt
v publikaci ČKAIT Lešení (TP 3.7), Ing. Svatopluk Vlasák, 2019. Dostupné volně online na webu Profesis -
ČKAIT (profesis.ckait.cz).

(5) Bednění betonových konstrukcí se provádí podle předem schváleného TePř zpracovaného
zhotovitelem. TePř pro provádění bednění může být součástí TePř pro provedení betonové
konstrukce (viz např. 18.3.3.1(5)).

18.3.7.2 Navrhování

18.3.7.2.1 Bednění

(1) Návrh bednění se provádí podle platných technických norem a dalších technických podkladů
(např. kapitola 17 TKP), např. technických informací k typovým konstrukcím bednění
v závislosti na vybraném dodavateli.

(2) Návrhem bednění je nutno zajistit:

• mechanickou odolnost a stabilitu bednění během provádění betonové konstrukce, včetně
dostatečné tuhosti;

• požadovaný tvar betonované konstrukce po odbednění;

• požadované vlastnosti povrchu betonové konstrukce po odbednění (zejména v případě
pohledového betonu);

• možnost vnesení předpětí nebo vynucených deformací, pokud je to schválenou
projektovou dokumentací požadováno.

18.3.7.2.2 Pracovní lešení

(1) Návrh pracovních lešení se provádí podle platných technických norem (zejména
ČSN EN 12810 a ČSN EN 12811) a dalších technických podkladů, např. technických informací
k typovým konstrukcím bednění v závislosti na vybraném dodavateli.

54/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Při návrhu pracovních lešení se musí uvážit všechna zatížení a vlivy působící na konstrukci,
včetně vlivů případného, i krátkodobého, zakrytí lešení.

Poznámka: Specifické požadavky na zatížení pracovních lešení lze nalézt v ČSN EN 12810-1
a ČSN EN 12811-1.

(3) Při návrhu pracovního lešení musí být zajištěny základní funkční požadavky (mechanická
odolnost a stabilita) a rovněž dostatečná tuhost konstrukce pro provádění navrhovaných
prací.

(4) V dokumentaci pro zhotovení pracovního lešení musí být jednoznačně uvedeny zejména,
nikoliv však pouze (viz také ČSN 73 8101):

• způsob založení pracovního lešení, způsob a provedení zajištění stability polohy,
případně způsob a zajištění uchycení ke konstrukci;

• polohy a velikosti všech prvků pracovního lešení, včetně ztužení;

• způsob zajištění ochrany volného okraje pracovních a přístupových ploch.

18.3.7.2.3 Skruže a podpěrná lešení

(1) Návrh skruže se provádí podle platných technických norem a dalších technických podkladů,
např. technických informací k typovým konstrukcím podpěrných skruží.

(2) Při návrhu skruže se musí uvážit všechna zatížení a vlivy působící na konstrukci. Oproti
běžným stavebním konstrukcím je nutno věnovat zvýšenou pozornost specifickým
staveništním zatížením, např. zatížení montážními prostředky, bedněním a čerstvým
betonem, pracovníky, stroji, skladovaným materiálem a odpovídajícími klimatickými
zatíženími působícími na dočasné konstrukce (plachty, přístřešky apod.).

Poznámka: Specifické požadavky na zatížení podpěrných lešení a skruží lze nalézt v ČSN EN 12812,
specifické požadavky na zatížení pracovních lešení lze nalézt v ČSN EN 12810-1 a ČSN EN 12811-1.
Staveništní zatížení konstrukcí se uvažují podle ČSN EN 1991-1-6.

(3) Při návrhu založení skruže musí být zajištěny základní funkční požadavky (mechanická
odolnost a stabilita) a případně možnost odstranění základových konstrukcí. Při zakládání
skruží a podpěrných lešení na vysokých násypech nebo na místech s nerovnoměrným
sedáním je třeba při návrhu zohlednit a vhodným stavebním postupem vyloučit
nerovnoměrné sedání skruže.

(4) Při návrhu skruže a podpěrných lešení se musí zohlednit tuhost podpěrné konstrukce a její
deformace během výstavby betonové konstrukce, včetně vlivu tuhosti podloží, případně
stavební konstrukce, na niž je skruž upevněna (např. při letmé betonáži, u výsuvných skruží
apod.). Součástí návrhu je rovněž stanovení odpovídajícího nadvýšení skruže a návrh
případných opatření pro její rektifikaci.

(5) Uspořádání a provedení skruže a podpěrných lešení musí umožnit případné vnesení
předpínací síly nebo vynucených přetvoření do zhotovované konstrukce.

(6) V dokumentaci pro zhotovení skruže a podpěrných lešení musí být jednoznačně uvedeny
zejména, nikoliv však pouze (viz také ČSN EN 12812):

• založení podpěrné konstrukce, včetně případných opatření na zlepšení základové půdy;

• polohy a velikosti všech prvků podpěrné konstrukce, včetně ztužení;

• geometrické uspořádání podpěrné konstrukce ve vztahu ke zhotovované konstrukci
(výškové a směrové vedení), včetně hodnot nadvýšení vyplývajících z dotlačení prvků
a spojů, průhybů podpěrné konstrukce od vlastní tíhy i betonované konstrukce, ze
sedání základů, staveništních zatížení apod.;

• podrobné schéma vytýčení;

• způsob zajištění ochrany volného okraje pracovních a přístupových ploch.

(7) V dokumentaci skruže musí být jednoznačně uvedeno, zda je její tvar (výškové kóty) uveden
pro výsledný tvar konstrukce (tj. bez nadvýšení) či zda nadvýšení konstrukce obsahuje.

55/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.3.7.3 Provádění a používání

(1) Bednění používané pro zhotovení konstrukce je nutno udržovat v odpovídajícím stavu tak,
aby výsledné parametry povrchu betonových konstrukcí odpovídaly schváleným požadavkům.
Poškozené nebo nadmíru opotřebené bednící prvky se nesmějí používat.

(2) Bednění a spoje mezi prkny nebo deskami musí být dostatečně těsné, aby se zabránilo ztrátě
vody a jemných částic z čerstvého betonu.

(3) Bednění schopné absorbovat značné množství vody z betonu nebo umožňující vypařování, se
musí vhodně vlhčit, aby se omezila ztráta vody z čerstvého betonu.

(4) Ke snadnějšímu odbedňování a odformování se doporučuje bednění a formy opatřit
odbedňovacím prostředkem, který však nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost povrchové vrstvy
betonu. Při nanášení odbedňovacího prostředku nesmí být znečištěna výztuž.

(5) Po celou dobu používání skruží a lešení musí být zajištěn dohled nad stavem, bezpečností
a použitelností konstrukcí v souladu s ČSN 73 8101. Odborné prohlídky musí být prováděny
nejméně 1x měsíčně a o jejich provedení musí být proveden zápis do stavebního deníku.

(6) Odskružení zhotovované konstrukce se provede pozvolným, rovnoměrným a bezpečným
spuštěním skruže, zpravidla pomocí odskružovacího zařízení tak, aby bylo zabráněno
nadměrným rázům a náhlému zatížení zhotovované konstrukce. Ve specifických případech lze
provést odskružení i jiným způsobem, např. zvednutím hotové konstrukce pomocí lisů nebo
vlivem zavedení předpětí.

(7) Funkcí odskružovacího zařízení je spuštění konstrukce skruže a nelze ho použít pro zvedání
částečně nebo plně zatížené skruže. Výjimkou jsou pouze drobné výškové úpravy nezatížené
konstrukce skruže, které však nesmějí vlivem nerovnoměrného zvednutí jednotlivých stojek
přitěžovat prostorovému ztužení skruže. Odskružovací zařízení se umisťuje co nejblíže
k základům skruže, ale tak, aby nebylo trvale zatopeno vodou, tj. u vodních toků nad
hladinou normální vody, ve stavebních jámách nad hladinou podzemní vody.

(8) Nosné části zhotovované konstrukce se smějí odskružit a odbednit, pokud beton dosáhl
pevnosti předepsané ve schváleném TePř pro provádění betonové konstrukce. Nenosné části
konstrukce se mohou odbednit dříve, při odbedňování však nesmí být poškozen jejich povrch.
V důsledku dřívějšího odbednění nenosných částí konstrukce současně nesmí vzniknout
nepřijatelné trhliny.

18.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

18.4.1 DODÁVKY A SKLADOVÁNÍ

18.4.1.1 Všeobecně

(1) Na stavbu nesmí být dodán a do konstrukce zabudován stavební materiál ani výrobek bez
předchozího souhlasu TDS.

(2) Všechny stavební materiály a výrobky dodávané na stavbu a zabudovávané do stavby musí
splňovat požadavky zákona č. 22/1997 Sb., požadavky příslušných technických předpisů
a příslušných TKP.

Poznámka: Soulad s požadavky příslušných právních a technických předpisů doloží zhotovitel doklady ve
smyslu zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to:

a) prohlášení o shodě vydané výrobcem/dovozcem/zplnomocněným zástupcem v případě
stavebních výrobků, na které se vztahuje NV č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
a v případě jiných než stavebních stanovených výrobků podle příslušného nařízení vlády;

b) ES prohlášení o shodě vydané výrobcem/zplnomocněným zástupcem v případě jiných než
stavebních výrobků označovaných CE, na které je vydána harmonizovaná norma nebo evropské
technické schválení (ETA),

56/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

POZNÁMKA: U výrobků, na něž se nevztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 305/2011

c) prohlášení o vlastnostech vydané výrobcem v případě stavebních výrobků označovaných CE,
na které se vztahuje přímo použitelný předpis ES (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 305/2011),

d) prohlášení shody vydané výrobcem/dovozcem nebo certifikát vydaný certifikačním orgánem
v případě Ostatních výrobků.

(3) K jednotlivým dodávkám stavebních materiálů a výrobků musí být doložen a zhotovitelem
archivován příslušný dodací list obsahující zejména, nikoliv však pouze:

• datum vystavení;

• název a adresa výrobce/dovozce;

• název a adresa odběratele;

• místo určení dodávky;

• určení předmětu dodávky;

• vlastnosti stavebního materiálu nebo výrobku (jakostní třída materiálů, vlastnosti
výrobků) a hmotnost dodávky;

• potvrzení, že vlastnosti (jakost) materiálu nebo výrobku odpovídá Prohlášení o shodě
a protokolům s výsledky zkoušek a jejich posouzení.

(4) Stavební materiály a výrobky se musí přepravovat a skladovat v souladu s podmínkami
příslušných právních předpisů (zejména nebezpečné látky), technických předpisů a podmínek
výrobce.

18.4.1.2 Beton

(1) Při dodání čerstvého betonu musí být před jeho uložením do konstrukce provedena
odpovědnými osobami (podle schváleného TePř pro provádění betonové konstrukce) kontrola
dodacích listů z hlediska požadavků na vlastnosti betonu, jeho dopravu a zpracování –
podrobnosti viz kapitola 17 TKP a odstavce 18.2.3 a 18.3.3. Pokud dodaný čerstvý beton
nesplňuje požadavky schváleného TePř pro betonáž nebo provádění betonové konstrukce
nesmí být do konstrukce uložen.

(2) Během ukládání čerstvého betonu musí být odpovědnými osobami (viz TePř betonáže nebo
provádění betonové konstrukce) prováděna průběžná vizuální kontrola dodávaného betonu
(konzistence, stejnorodost apod.). V případě, že ukládaný beton vykazuje významnou
proměnlivost sledovaných vlastností, musí být jeho ukládání přerušeno, zjištěna příčina
a provedena náprava.

(3) Pokud jsou pro účely stavby dodávány a skladovány jednotlivé složky betonu, musí být
dodávány a skladovány v souladu s požadavky ČSN EN 206, ČSN EN 13670 a kapitoly 17
TKP.

18.4.1.3 Betonářská výztuž

(1) Veškerá kovová betonářská výztuž musí být dodávána s příslušným dokumentem kontroly
podle 18.2.4.2.

(2) Kovová betonářská výztuž musí být skladována odděleně podle druhů a průměrů prutů
a podle dodávek nebo taveb, pro něž platí týž dokument kontroly. Jednotlivé druhy a průměry
musí být zřetelně označeny.

(3) Veškerá nekovová betonářská výztuž musí být dodávána ve shodě s požadavky projektové
dokumentace a s příslušnými zkouškami podle 18.2.4.3.

(4) Nekovová betonářská výztuž musí být skladována odděleně podle druhů a průměrů prutů
a podle dodávek, pro něž platí shodné požadavky a zkoušky. Jednotlivé druhy a průměry
musí být zřetelně označeny.

57/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) Během dopravy a skladování se musí zajistit, aby betonářská výztuž nebyla:

• vystavena chemickému, elektrochemickému nebo biologickému účinku, který by mohl
způsobit nadměrnou korozi nebo poškození výztuže;

• mechanicky poškozena;

• nepřípustně znečištěna, zejména látkami ovlivňujícími trvanlivost nebo soudržnost
výztuže s betonem;

• vystavena přetvoření násilným ohybem;

• skladována na nechráněných místech, vystavena dešti nebo styku s půdou či jinými
látkami způsobujícími nepřípustné znečištění či korozi výztuže;

• skladována v prostředí s probíhající kondenzací vzdušné vlhkosti na kovové výztuži;

• vystavena vysokým teplotám, např. v důsledku svařování v blízkosti výztuže bez
provedení náležitých ochranných opatření.

(6) Nekovová betonářská výztuž musí být skladována na suchém a krytém místě při teplotách
v intervalu -20 až +40 °C. Nekovová výztuž nesmí být při skladování vystavena přímému
slunečnímu záření.

18.4.1.4 Předpínací výztuž a systémy předpětí

(1) Veškerá předpínací výztuž a systémy předpětí musí být dodávány s dokumentem kontroly
podle 18.2.5.2. Dodávka a skladování se řídí ustanoveními ČSN 73 2401, ČSN P 74 2871
a této kapitoly TKP.

(2) Předpínací výztuž musí být skladována odděleně podle druhů a podle dodávek nebo taveb,
pro něž platí týž dokument kontroly. Jednotlivé druhy a typy musí být zřetelně označeny.

(3) Během dopravy a skladování se musí zajistit, aby předpínací výztuž i jednotlivé komponenty
systémů předpětí nebyly:

• vystaveny chemickému, elektrochemickému nebo biologickému účinku, který by mohl
způsobit nadměrnou korozi nebo poškození;

• mechanicky poškozeny;

• nepřípustně znečištěny, zejména látkami ovlivňujícími trvanlivost nebo soudržnost
s betonem či injektážní maltou;

• skladovány na nechráněných místech, vystaveny dešti nebo styku s půdou či jinými
látkami způsobujícími nepřípustné znečištění či korozi;

• skladovány v prostředí s probíhající kondenzací vzdušné vlhkosti na ocelových prvcích
a částech;

• vystaveny vysokým teplotám, např. v důsledku svařování v blízkosti předpínací výztuže
bez provedení náležitých ochranných opatření.

(4) Předpínací výztuž lze před korozí po celém povrchu chránit během skladování a montáže
dočasnou ochranou schváleným protikorozním nástřikem. Tento způsob ochrany musí být
řádně doložen a schválen TDS před dodávkou předpínací výztuže.

18.4.1.5 Dílce a prvky (výrobky)

(1) Betonové dílce a prvky musí být dodány s příslušnými dokumenty (certifikát a prohlášení
o shodě) o splnění technických požadavků stanovených pro dílec či prvek (výrobek) ve
schválené dokumentaci – viz 18.2.7 a 18.3.6

(2) Při dodávce dílce nebo prvku se rovněž přikládají doklady k jeho jednotlivým součástem
a složkám, zejména doklady o vlastnostech betonu, betonářské a/nebo předpínací výztuži,
protokol z předpínání, doklady k použitému kotevnímu materiálu a protokol o injektáži.
V případě svařovaných spojů musí být předloženy doklady podle TPMD 193.

58/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Jednotlivé dílce a prvky musí být označeny podle 18.3.6.4.

(4) Při dopravě a skladování se dílce a prvky musí uložit tak, aby nedošlo k jejich poškození,
znečištění a znehodnocení (nežádoucí deformace), přičemž je třeba splnit požadavky
ČSN EN 13670, ČSN 73 2401 a pokyny výrobce.

(5) Objednatel si může vyhradit přejímku dílců ve výrobně.

18.4.2 PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

18.4.2.1 Všeobecně

(1) Průkazními zkouškami zhotovitel nebo výrobce prokazuje spolehlivé splnění požadovaných
parametrů stavebního materiálu nebo výrobku s přihlédnutím k podmínkám provádění,
přepravy, montáže, klimatickým vlivům, ošetřování apod.

(2) Pro průkazní zkoušky stavebních materiálů a výrobků v rozsahu těchto TKP a jejich provádění
platí ustanovení platných technických norem (zejména ČSN EN 206, ČSN EN 13670,
ČSN 73 2401, ČSN P 73 2404), kapitol 1 a 17 TKP a schválené dokumentace.

(3) Pokud není jinými předpisy stanoveno jinak, nesmí být průkazní zkouška před zahájením
betonářských prací starší než 24 měsíců.

18.4.2.2 Beton

(1) Průkazními zkouškami zhotovitel prokazuje optimální složení betonu a spolehlivé splnění
požadovaných parametrů betonu s přihlédnutím k podmínkám betonáže, konstrukce,
přepravy betonu, klimatickým vlivům, ošetřování apod.

(2) Průkazními zkouškami se stanoví i změny požadovaných vlastností betonu v závislosti na čase
od výroby do uložení čerstvého betonu, teplotě betonu a klimatických podmínkách. To se týká
zejména provádění prací v letním období a případů, kdy se čerstvý beton dováží na staveniště
z větší vzdálenosti nebo jeho přeprava trvá delší dobu. Pro posouzení požadovaných
vlastností betonu jsou přitom rozhodující vlastnosti v místě betonáže (v místě ukládání
betonu do bednění), odpovídající době a způsobu přepravy čerstvého betonu na staveniště za
maximálních/minimálních předpokládaných vnějších teplot.

(3) Pokud to situace vyžaduje (např. betonáž atypických betonových prvků, tvarově náročných
nebo silně vyztužených železobetonových a předpjatých konstrukcí, využití technologie
samozhutnitelného betonu apod.), musí být navržené složení betonu v rámci průkazních
zkoušek experimentálně ověřeno z hlediska dosažení požadovaných vlastností. Při průkazní
zkoušce musí být zohledněny všechny okolnosti, zejména doba přepravy, včetně času pohybu
v prostoru staveniště, navržený druh dopravy, navržený způsob ukládání, zpracování
a případně i ošetřování čerstvého betonu.

18.4.2.3 Injektážní malta

(1) Pro rozsah a provedení průkazních zkoušek injektážní malty platí obecně ČSN 73 2401,
ČSN EN 13670, ČSN EN 445, ČSN EN 446 a ČSN EN 447. Další požadavky jsou uvedeny
v 18.3.5.4 těchto TKP.

(2) Součástí průkazních zkoušek injektážní malty je i vyhodnocení jejích vlastností na vzorcích
odebraných při zkoušce injektovatelnosti kabelových kanálků konkrétního systému předpětí –
viz 18.4.2.5.

(3) Pokud je pravděpodobné, že injektáž kabelových kanálků bude prováděna v různých ročních
obdobích, musí průkazní zkoušky zahrnovat i vliv teplot v očekávaném rozsahu (např. při
očekávané injektáži za vysokých a nízkých teplot).

18.4.2.4 Betonářská a předpínací výztuž

(1) Pro kovovou betonářskou i předpínací výztuž jsou průkazní zkoušky součástí certifikace
výrobku.

59/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(2) Pro předpínací výztuž musí být splněny požadavky ČSN EN 1992-1-1 a ČSN P 74 2871.

(3) Pro nekovovou betonářskou výztuž se průkazními zkouškami prokazují požadované vlastnosti
podle 18.2.4.3.

Poznámka: Při provádění zkoušek a jejich vyhodnocení lze postupovat např. podle publikace „MANUÁL na
navrhovanie GFRP výstuže do betónových konštrukcií“, V. Benko, J. Bilčík, N. Gažovičová, F. Girgle,
I. Hollý, P. Štěpánek, SKSI 2015, ISBN 978-80-8076-117-2.

18.4.2.5 Systémy dodatečného předpínání

(1) Podmínkou pro zabudování předpínacího systému dodatečného předpětí je platná zkouška
injektovatelnosti systému, kterou se prokazuje, že uspořádání předpínacího systému, metody
a postupy injektáže kabelových kanálků navržené zhotovitelem zajišťují kompletní vyplnění
kanálků a dokonalé obalení předpínací výztuže injektážní maltou.

(2) K prokázání spolehlivosti zařízení pro injektáž, součástí pro injektáž a odvzdušnění spojů
s hadicemi a k prokázání spolehlivého a důkladného vyplnění kanálku délky do 80 m maltou,
jsou v případě, že nebyly v posledních 2 letech provedeny, požadovány v souladu
s ČSN EN 13391 zkoušky těsnosti a injektovatelnosti.

Pro kabelové kanálky délky nad 80 m se zkouška injektovatelnosti pro konkrétní objekt
provede vždy.

(3) Zkoušky injektovatelnosti se provedou podle EAD 160004-00-0301.

Poznámka: Pokud není stanoveno jinak, považuje se za vyhovující zainjektování kabelů, když na ploše
příčného řezu nejsou dutiny o větším celkovém průřezu než 3 % průřezu kanálku a zároveň jsou všechny
předpínací vložky, vč. kotevních čelistí, obaleny vrstvou malty o tloušťce nejméně 5 mm, mimo bodový
kontakt v místech, kde je kabel veden v oblouku. Dutiny nesmí vytvářet spojitý prostor propojující kotvy
a spojky.

(4) Injektážní maltu pro účely zkoušky injektovatelnosti vyrábí a injektáž provádí stejný personál,
který bude injektáž kabelů realizovat na stavbě, s užitím shodných postupů a typu zařízení.

(5) Každý zhotovitel systémů předpětí musí provést alespoň jednu injektážní zkoušku pro každý
systém vedení kabelů v souladu 18.4.2.5(3). Je nutno ji dále provádět vždy při změně
součástí systému předpínání, případně při změně technologických předpisů injektáže.

(6) Podmínka platnosti zkoušky injektovatelnosti podle 18.4.2.5(2) může být prodloužena na více
než 2 roky při splnění všech následujících podmínek:

• v předchozích 4 letech byla provedena alespoň 1 úspěšná injektážní zkouška pro daný
certifikovaný předpínací systém (vedení kabelů);

• injektážní zkouška byla provedena na přesně zdokumentované sestavě (kusovníky
a katalogová čísla komponentů, přesné rozměry a materiály komponent) systému
předpětí;

• za uplynulé 4 roky nedošlo k takové změně komponentů, která by mohla mít vliv na
průběh či výsledek injektáže;

• za uplynulé 4 roky nedošlo ke změně způsobilosti personálu řídícího a provádějícího
injektážní práce;

• za uplynulé 4 roky nedošlo ke změně parametrů zařízení pro injektáž.

60/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.5 KONTROLNÍ ZKOUŠKY

18.5.1 VŠEOBECNĚ

(1) Kontrolní zkoušky stavebních materiálů a prvků se provádí za účelem zjištění a ověření jejich
vlastností, resp. prokázání shody těchto vlastností s požadavky schválené dokumentace,
platných technických norem (zejména ČSN EN 13670 a ČSN 73 2401), doklady o shodě
a průkazními zkouškami.

(2) Protokoly o kontrolních zkouškách a měřeních, včetně záznamů o odběru vzorků, zhotovitel
vhodným a věrohodným způsobem eviduje a archivuje.

(3) Výsledky kontrolních zkoušek a měření předkládá zhotovitel TDS průběžně bez prodlení,
tj. bezprostředně po zjištění výsledků.

(4) Zhotovitel nejméně jednou měsíčně předloží TDS přehledy výsledků kontrolních zkoušek
provedených na stavbě, resp. na stavebním objektu, s vyhodnocením jejich výsledků a shody
s příslušnými požadavky schválené dokumentace a příslušných technických předpisů.

18.5.2 BETON

(1) Pro kontrolní zkoušky betonu platí kapitola 17 TKP.

18.5.3 INJEKTÁŽNÍ MALTA

(1) Kontrolní zkoušky injektážní malty se provádějí jak během injektování, tak a po jejím
ztvrdnutí.

(2) Pro kontrolní zkoušky injektážní malty platí ČSN EN 447 a ČSN 73 2401.

18.5.4 BETONÁŘSKÁ VÝZTUŽ

(1) Při kontrole kovové betonářské výztuže se ověří, zda byla výztužná ocel prokazatelně dodána
s předepsaným dokumentem kontroly podle 18.2.4.2 a zda uvedené výsledky zkoušek
vyhovují ustanovením příslušných technických norem a předpisů a požadavkům schválené
dokumentace.

(2) Kovová betonářská výztuž vyhovující předchozímu ustanovení se nepodrobuje kontrolním
zkouškám mechanických vlastností, pokud nevzniknou pochybnosti o jakosti výztuže.

(3) Pro kontrolní zkoušky kovové betonářské výztuže a vyhodnocení jejich výsledků platí
ustanovení platných technických norem pro příslušný druh betonářské výztuže (viz 18.2.4.2).

(4) Pro svařovanou betonářskou výztuž platí požadavky ČSN EN ISO 17660, ČSN EN
ISO 15630-2, TPMD 193 a schváleného TePř.

(5) Při kontrole nekovové betonářské výztuže se ověří, zda byla výztuž prokazatelně dodána
s předepsanými zkouškami podle 18.2.4.3 a zda uvedené výsledky zkoušek vyhovují
požadavkům schválené dokumentace.

(6) Pro nekovovou betonářskou výztuž se požaduje provádění kontrolních zkoušek v rozsahu
min. 3 zkoušek na každou šarži a průměr výztuže dodávané na stavbu. Pro konstrukce podle
těchto TKP se požaduje provedení kontrolních zkoušek nekovové betonářské výztuže
v rozsahu krátkodobých vlastností, konkrétně:

• tahové pevnosti ve směru vláken;

• modulu pružnosti výztuže ve směru vláken;

• mezního protažení ve směru vláken;

• únosnost ve střihu kolmo na vlákna, je-li požadováno schválenou dokumentací;

61/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

• snížení tahové pevnosti ve směru vláken při ohýbání prutu výztuže, je-li požadováno
schválenou dokumentací.

Zkoušky musí být provedeny a jejich výsledky odsouhlaseny TDS před uložením betonářské
výztuže do konstrukce.

18.5.5 SYSTÉMY DODATEČNÉHO PŘEDPÍNÁNÍ

(1) Požadavky na rozsah kontrolních zkoušek předpínací výztuže, dalších prvků systémů
dodatečného předpětí (kotev, spojek, hadic apod.) a zařízení pro předpínání udává
ČSN 73 2401, ČSN 74 2870, ČSN P 74 2871, ČSN EN 13391, EAD 160004-00-0301 a do-
plňkově event. i technické podmínky konkrétního předpínacího systému, ETA případně ZTP.

(2) Nevyhovující předpínací výztuž, prvky předpínacího systému nebo zařízení pro předpínání se
musí vyřadit, jednoznačně označit a nesmí být pro výstavbu konstrukce použity.

(3) Zkoušky musí být provedeny a jejich výsledky doloženy a odsouhlaseny TDS před uložením
předpínací výztuže do konstrukce.

18.5.6 PREFABRIKOVANÉ DÍLCE A PRVKY

(1) Zhotovitel je povinen v dostatečném předstihu před zahájením výroby oznámit TDS kdo, kdy
a kde bude prefabrikované dílce a/nebo prvky vyrábět.

(2) TDS je oprávněn provést kontrolu výroby, seznámit se s úrovní kvality používaných
materiálů, úrovní dosahovaných kvalitativních parametrů a výsledků zkoušek, celkovým
kontrolním systémem řízení jakosti, úrovní výrobního zařízení pro výrobu betonu a technologií
výroby apod. Na základě výsledků celkového posouzení může TDS v odůvodněném případě
odmítnout zhotovitelem navrhovaného dodavatele.

(3) Druh a četnost kontrolních a přejímacích zkoušek se řídí platnými předpisy a schválenou
dokumentací.

(4) Provádění kontroly přesnosti rozměrů a tvaru stavebních betonových dílců se řídí
ČSN 73 0212-5 a ČSN EN 13670 a musí být pro mostní dílce upřesněno v příslušných TePř
pro výrobu těchto prefabrikovaných dílců nebo prvků. Kontrola na staveništi se provádí vždy
u staveništních prefabrikátů, u schválených prefabrikátů se kontrola provádí jen v případě
pochybností o kvalitě dílce nebo splnění požadovaných parametrů.

(5) Pokud není ve schválené dokumentaci stanoveno jinak, provádějí se kontrolní zkoušky krytí
výztuže betonem v náhodně vybraných místech na min. 5 % povrchu betonových dílců nebo
prvků. V případě pochybností o krytí výztuže betonem může TDS požadovat zvýšený rozsah
kontrolních zkoušek.

18.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY A MÍRA OPOTŘEBENÍ

18.6.1 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY A PŘESNOST PROVEDENÍ

(1) Všechny použité stavební materiály musí splňovat požadované kvalitativní parametry
s příslušnými dovolenými tolerancemi.

(2) Tolerance pro posuzování shody jednotlivých materiálů se řídí ustanoveními příslušných
technických předpisů (pro beton např. ČSN EN 206) a TKP (pro beton např. kapitola 17 TKP).

(3) Pokud není ve schválené dokumentaci uvedeno jinak, určí se geometrická přesnost
stavebních konstrukcí podle ČSN 73 0202 a ČSN 73 0205. Přesnost zhotovení monolitických
konstrukcí musí splňovat požadavky ČSN EN 13670, přesnost zhotovení prefabrikovaných
konstrukcí a dílců potom požadavky ČSN EN 13369.

(4) Při vytyčení stavby se postupuje podle ČSN 73 0420-1 a 2, ČSN ISO 4463-1, ČSN 73 0415.
Požadované přesnosti pro betonové konstrukce jsou uvedeny v Příloze C této kapitoly TKP.

62/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(5) Při kontrole geometrické přesnosti konstrukcí se přiměřeně užijí ČSN ISO 7077 a příslušné
části ČSN 73 0212.

(6) Ověřování shody se v průběhu výstavby provádí průběžně (viz také 18.5) na základě
průběžně prováděných vizuálních kontrol, zkoušek a měření a porovnání výsledků se
stanovenými tolerancemi nebo kritérii.

(7) V případě neshody (nedodržení tolerancí, požadavků nebo kritérií) u stavebních materiálů,
dílců a prvků musí zhotovitel zabránit jejich zabudování do konstrukce, případně přijmout
taková opatření, která zajistí vlastnosti konstrukce požadované ve schválené dokumentaci.

(8) Veškerá opatření, která zhotovitel hodlá na základě nesplnění předepsaných kritérií
a požadavků pro posuzování shody vlastností stavebních materiálů, dílců a prvků nebo
nesplnění geometrických tolerancí na hotových konstrukcích provést, musí být předem
odsouhlasena TDS.

18.6.2 ZÁRUKY A MÍRA OPOTŘEBENÍ

(1) Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.

(2) Údržbu v záruční době zajišťuje správce podle ustanovení v kapitole 1 TKP. Pokud není
schváleným plánem sledování a údržby stanoveno jinak je údržba prováděna v tomto
rozsahu:

• čištění ploch od spadu a nečistot;

• pročišťování odvodňovacího zařízení;

• odstraňování vegetace na mostním objektu a v jeho bezprostřední blízkosti;

• odstraňování zvětralých a uvolněných hornin v okolí mostu, které by pádem ohrožovaly
bezpečnost železničního provozu;

• zajišťování prostorové průchodnosti;

• udržovací práce na železničním svršku.

(3) Po celou záruční dobu musí správce sledovat stav objektů a konstrukcí. Jakákoliv zjištění
zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez zbytečného odkladu
oznámena odpovědnému zástupci objednatele (dle smlouvy o dílo), který následně případnou
reklamaci uplatňuje na zhotoviteli stavby.

(4) Opotřebení konstrukce staveništním provozem před předáním díla nesmí ovlivnit kvalitu
předávaného díla a nesmí mít vliv na jeho trvanlivost, resp. návrhovou životnost.

18.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ PRACÍ

(1) Klimatická omezení stavebních činností při provádění betonových konstrukcí jsou dána
ČSN EN 13670, ČSN EN 206, ČSN 73 2480, ustanoveními kapitoly 17 TKP, omezeními
uvedenými ve schválené dokumentaci a schválených TePř pro jednotlivé stavební činnosti
a práce.

(2) Pro výrobu, přepravu, ukládání a zpracování betonu platí požadavky ČSN 73 2401, ČSN
EN 13670 a kapitol 17 a 18 TKP.

(3) Opatření plynoucí z provádění betonových konstrukcí za zvláštních klimatických podmínek
musí být ve smyslu ČSN 73 2401, kapitoly 17 TKP a příslušných ustanovení 18.3.3 této
kapitoly TKP zahrnuta do TePř příslušných stavebních prací.

(4) Při provádění ochranných nátěrů zabetonovaných ocelových prvků a výztuže se postupuje
podle kapitoly 25B TKP a předpisu SŽDC S5/4.

(5) Pro svařování betonářské oceli platí omezení podle TPMD 193.

63/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

18.8.1 ODSOUHLASENÍ PRACÍ V PRŮBĚHU VÝSTAVBY

(1) Jako podklad pro provádění a následné odsouhlasení prací předloží zhotovitel TDS
k odsouhlasení s dostatečným předstihem před zahájením prací příslušný TePř – viz 18.3.
Součástí TePř musí být i kontrolní a zkušební plán.

(2) Zhotovitel je povinen vyzvat v souladu s kontrolním a zkušebním plánem TDS k odsouhlasení
provedených prací. TDS si může v závislosti na typu a povaze prací vyžádat stanovisko
autorského dozoru, následného (budoucího) správce, nebo jiné odborně způsobilé osoby či
příslušného odborného útvaru GŘ SŽ.

(3) Zvláštní pozornost z hlediska odsouhlasení se věnuje pracím, konstrukcím a jejich částem,
případně celkům (souborům), které jsou zásadní pro zajištění funkce stavby nebo budou
v dalším postupu výstavby zakryty nebo se stanou nepřístupnými, popř. obtížně
kontrolovatelnými. Jsou to zejména, nikoliv však pouze:

• základová spára každého základu, popř. dosažené úrovně dna základových prvků při
hlubinném zakládání;

• betonářská a předpínací výztuž, poloha kabelových kanálků, poloha prefabrikátů (např.
před betonováním spřažené desky), svarové spoje a spojky;

• bednění před betonáží (i u prefabrikátů);

• úprava styčných ploch pracovních spár;

• prefabrikované prvky před jejich montáží;

• mostní závěry před jejich montáží, umístění, nastavení a ukotvení mostního závěru před
zabetonováním;

• mostní ložiska a jejich nastavení;

• úprava podkladu před prováděním následujících vrstev (podkladní beton, izolace apod.);

• ocelové a jiné prvky zabetonované do konstrukce.

(4) Provedení kontrol podle TKP kap. 17, 18, 22 a ČSN EN 13670, požadavky na případná
nápravná opatření a odsouhlasení provedených prací potvrzuje TDS zápisem do stavebního
deníku, včetně odsouhlasení zahájení provádění navazujících prací. V případě potřeby se
připojí odsouhlasení autorským dozorem, následným (budoucím) správcem, příslušným
odborným útvarem GŘ SŽ nebo jinou odborně způsobilou či odpovědnou osobou (např.
autorizovaný inženýr v příslušném oboru).

(5) TDS může v průběhu provádění díla požadovat i odsouhlasení dalších stavebních prací nad
rámec kontrolního a zkušebního plánu, a to v závislosti na náročnosti a složitosti objektu,
kvality provádění prací a s ohledem na dosažení požadované kvality díla.

(6) Jako podklad pro vydání souhlasu se zahájením betonáže u složitých nebo z hlediska tvaru
významných konstrukcí či jejich částí se doporučuje provést geometrické zaměření tvaru
bednění.

(7) Pro odsouhlasení částí spodní stavby (základy, podpěry apod.) nebo částí nosné konstrukce,
na něž navazují další konstrukce nebo jejich části, za účelem povolení dalších prací předloží
zhotovitel jako součást žádosti o odsouhlasení protokol o jejich geometrickém zaměření,
včetně vyhodnocení odchylek tvaru a polohy jednotlivých částí od schválené dokumentace.
Pokud jsou odchylky tvaru konstrukcí nebo jejich částí mimo tolerance stanovené schválenou
dokumentací, je k odsouhlasení prací nutné i kladné stanovisko autorského dozoru
a následného (budoucího) správce. V případě potřeby může TDS požadovat i kladné
stanovisko příslušného odborného útvaru GŘ SŽ. V ostatních případech si může vyjádření
autorského dozoru, následného (budoucího) správce či příslušného odborného útvaru GŘ SŽ
vyžádat TDS.

64/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(8) U konstrukcí s předepsanou ochranou proti účinkům bludných proudů, zejména u konstrukcí
ve stupni ochranných opatření 4 a 5 a na elektrizovaných tratích musí být ověřeno splnění
podmínek předepsaných v předpisu SŽ S13.

18.8.2 ODSOUHLASENÍ VÝROBY DÍLCŮ, PŘEVZETÍ DÍLCŮ

(1) Jako podklad pro zahájení výroby a následné převzetí prefabrikovaných dílců předloží
zhotovitel TDS k odsouhlasení s dostatečným předstihem před zahájením výroby TePř výroby
dílců (viz také 18.3.6). Součástí TePř musí být i VTD, kontrolní a zkušební plán a posouzení
autorským dozorem. Toto ustanovení neplatí pro prefabrikáty s „Osvědčením o ověření kvality
a shody s požadavky stanovenými v OTP“ vydaným SŽ.

(2) K odsouhlasení či převzetí expedice certifikovaných dílců předloží dodavatel prohlášení
o shodě a kompletnosti dodávky jednotlivých dílců, nestanoví-li ZTP podrobněji. Současně
předá TDS a objednateli, pokud je odlišný od stavebníka, kompletní dokumentaci
k předávaným dílcům, včetně schválené VTD.

(3) O odsouhlasení či převzetí (pokud je objednatelem stavebník) prefabrikovaných dílců provede
TDS zápis ve výrobně, nebo do stavebního (montážního) deníku na stavbě. V případě potřeby
si může TDS vyžádat vyjádření autorského dozoru.

(4) Převzetí prefabrikovaných dílců zhotovitelem, pokud je objednatelem zhotovitel stavby,
provede oprávněná osoba zhotovitele zápisem ve výrobně, nebo do stavebního (montážního)
deníku na stavbě.

(5) Nepřevzaté dílce musí být zřetelně označeny a nesmějí být expedovány. Pokud nejsou
stavební dílce přejímány ve výrobně, provádí se jejich převzetí na staveništi před
zabudováním.

(6) Na staveništi se před zabudováním dílců provede vizuální kontrola stavu prefabrikovaných
dílců podle ČSN EN 13670, a to za účelem zjištění změn v důsledku dopravy, skladování
a manipulace. Tuto kontrolu provádí TDS a souhlas se zabudováním provádí zápisem do
stavebního deníku. Nevyhovující dílce musí být zřetelně označeny a nesmějí být do
konstrukce zabudovány.

(7) Pro odsouhlasení či převzetí dílců zhotovených na staveništi platí požadavky ČSN EN 13670
a v přiměřeném rozsahu požadavky těchto TKP.

18.8.3 HLAVNÍ PROHLÍDKA, ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKA

18.8.3.1 Hlavní prohlídka

(1) Hlavní prohlídka mostních objektů a objektů s konstrukcí mostu podobnou (tj. přímo
zatěžovaných kolejovou dopravou – mostní váhy, točnice, výsypníky apod.) se v rámci její
stavby nebo rekonstrukce vykonává jako součást technicko-bezpečnostní zkoušky (TBZ) před
uvedením stavebního objektu do provozu.

(2) Rozsah a provedení TBZ stanoví Vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 177/1995 Sb. ve znění
pozdějších předpisů a předpis SŽDC S5.

(3) Podrobnosti výkonu hlavních prohlídek mostních objektů jsou uvedeny v předpisu SŽDC S5,
včetně druhu a rozsahu všech podkladů nutných pro provedení hlavní prohlídky. Jako podklad
pro posouzení provedení stavby se doloží závěrečná zpráva obsahující vyhodnocení prací,
včetně vyhodnocení zkoušek betonů podle přílohy B této kapitoly TKP.

Poznámka: Pokud není možno, např. z časových důvodů, doložit požadované pevnosti betonu
v konkrétních časech (např. 28denní pevnost betonu), doloží se zkoušky betonu v kratším časovém
období a požadované hodnoty se doplní po provedení zkoušek.

(4) Součástí hlavní prohlídky může být též zatěžovací zkouška (viz. 18.8.3.2).

65/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

18.8.3.2 Zatěžovací zkouška

(1) Zatěžovací zkouška se provádí jako součást TBZ u mostů a objektů s konstrukcí mostům
podobnou v případech stanovených Vyhláškou Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb. ve znění
pozdějších předpisů. V případě ostatních konstrukcí může zatěžovací zkoušku předepsat nebo
požadovat objednatel.

(2) Zatěžovací zkoušky se provádí podle ČSN 73 2030 a ČSN 73 6209, zejména za účelem
ověření parametrů a chování konstrukce při zkušebním, případně kritickém, zatížení
předepsaných schválenou dokumentací a projektem zatěžovací zkoušky (včetně požadavků
na účinnost zkušebního zatížení) – viz 18.2.2.

(3) Zatěžovací zkoušky může provádět výhradně pro tuto činnost akreditovaná zkušební
laboratoř, která musí být uvedena v seznamu akreditovaných zkušebních laboratoří
uveřejňovaném ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, nebo na stránkách Českého institutu pro akreditaci ( https://www.cai.cz ).

(4) Provedení zatěžovací zkoušky, včetně přípravy podkladů, zajišťuje zhotovitel na základě
schválené dokumentace. Program zatěžovací zkoušky a výslednou zprávu zajišťuje zkušební
laboratoř.

(5) Zatěžovací zkouška se smí provádět pouze podle programu zatěžovací zkoušky schváleného
TDS, autorským dozorem a vedoucím hlavní prohlídky mostu (viz také předpis SŽ S5).

(6) Program zatěžovací zkoušky musí být předložen ke schválení vedoucímu hlavní prohlídky, a to
v dostatečném předstihu před konáním zkoušky. Vedoucí hlavní prohlídky může na základě
výsledků prováděných dílenských a montážních prohlídek nařídit některá speciální měření ve
specifikovaných místech konstrukce, stanovit minimální požadovanou účinnost zatěžovacích
břemen nebo požadovat provedení dalších zkoušek (např. dynamické zatěžovací zkoušky).

(7) U předpjatých mostních konstrukcí má být při statické zatěžovací zkoušce dosažena účinnost
stanovená podle ČSN 73 6209 alespoň 0,7. Případné nižší hodnoty musí být v rámci
projektové přípravy zpracovatelem projektové dokumentace zdůvodněny a následně
odsouhlaseny příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

Poznámka: Pokud je v projektové dokumentaci předepsáno provedení zatěžovací zkoušky, provede se
v rámci zpracování projektové dokumentace ověření reálnosti dosažení zkušebního zatížení s předepsanou
účinností (viz požadavky odstavce 18.2.2 této kapitoly TKP).

(8) Jako součást zatěžovacích zkoušek konstrukcí z předpjatého betonu se doporučuje stanovení
modulu pružnosti betonu v době provedení zatěžovací zkoušky na vzorcích betonu
konstrukce. Pokud je požadováno stanovení modulu pružnosti betonu zkouškami, musí se
v rámci zadání těchto zkoušek specifikovat i použité zkušební postupy a způsob jejich
vyhodnocení (pro podrobnosti viz také Technická pravidla ČBS 05, Jan L. Vítek a kol., Česká
betonářská společnost ČSSI 2016).

18.8.3.3 Zkušební provoz

(1) Pro uvedení stavby nebo stavebního objektu do zkušebního provozu platí ustanovení Vyhlášky
Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Požadavky a podrobnosti
zahájení zkušebního provozu určí objednatel a speciální stavební úřad.

18.8.4 DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

(1) Zpracování dokumentace skutečného provedení stavby zajišťuje zhotovitel v rozsahu dle
kapitoly 1 TKP, Směrnice SŽ SM011 a tohoto článku TKP.

(2) Dokumentace skutečného provedení musí být zpracována a potvrzena odborně způsobilou
osobou nebo osobami podle zákona č. 360/1992 Sb.

Poznámka: Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) musí být potvrzena autorizovanou osobou
odpovědnou za skutečné provedení stavby (obvykle stavbyvedoucí). Statický výpočet pro určení
zatížitelnosti/přechodnosti mostního objektu obvykle potvrzuje autorizovaná osoba, která tento výpočet
zpracovala na základě předaných podkladů z potvrzené (autorizované) DSPS.

66/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) Dokumentaci skutečného provedení stavby, resp. stavebního objektu, tvoří kompletní
dokumentace stavebního objektu aktualizovaná podle skutečného provedení a zahrnující
zejména, nikoliv však pouze:

• skutečné uspořádání, rozměry, souřadnice a výšky konstrukce, včetně podkladů jejich
ověření;

• skutečně použité materiály a jejich vlastnosti, zejména materiály nosné konstrukce
a spodní stavby, dokladů (protokolů) o jejich schválení a podkladů k ověření vlastností
(včetně data, jména a podpisu ověřující osoby);

• skutečný postup výstavby, včetně všech schválených TePř pro zhotovení příslušného
stavebního objektu nebo stavby;

• určení zatížitelnosti, případně přechodnosti, mostního objektu podle předpisu SŽ S5/1
a veškeré požadované doklady pro tyto práce. Podklady tvoří též záznamy
o odsouhlasených změnách (stavební deník, poznámky v dokumentaci apod.) a doklady
o pomocných pracích souvisejících se zhotovením objektu.

(4) Pro betony použité pro výstavbu objektu se požaduje souhrnné vyhodnocení jejich vlastností
a výsledků provedených kontrolních zkoušek do tabulky podle Přílohy B této kapitoly TKP.
V případě odchylek se doplní vyhodnocení odchylek od požadovaných hodnot a jejich vliv na
konstrukci během užívání.

(5) Všechny změny proti schválené dokumentaci, odchylky nevyhovující požadavkům uvedeným
v 18.6.1, opatření přijatá v rámci stavby a jejich případné dopady na užívání stavby musí být
uvedeny v dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně dokladů o projednání
a odsouhlasení s TDS a následným (budoucím) správcem, případně autorským dozorem či
příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

18.8.5 PLÁN SLEDOVÁNÍ A ÚDRŽBY

(1) Plán sledování a údržby představuje základní podklad pro výkon správy objektu.

(2) Zpracování plánu sledování a údržby zajišťuje zhotovitel.

(3) Plán sledování a údržby vychází z požadavků schválené dokumentace (viz také 18.2.7.1)
a zohledňuje skutečné provedení konstrukce, osazená zařízení a prvky podle 18.8.4, včetně
požadavků na sledování, prohlídky a vyhodnocení.

(4) Plán sledování a údržby obsahuje zejména, nikoliv však pouze:

• požadavky na údržbu provedených konstrukcí, osazených zařízení a příslušenství, včetně
odpovídajících postupů, prací a jejich četnosti nutných pro dosažení požadovaných
(návrhových) vlastností a životnosti;

• požadavky na sledování provedených konstrukcí, jejich částí a prvků, včetně zohlednění
skutečného stavu, definice míst měření a měřených veličin, způsobu měření,
vyhodnocení měřených hodnot, definice varovných stavů (limitních hodnot měřených
veličin) a opatření při jejich překročení;

• způsob a požadavky na zpřístupnění konstrukce za účelem sledování a údržby provedené
konstrukce a jejích částí.

18.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

(1) Kontrolní měření se provádí ve shodě s požadavky platných technických předpisů a norem,
schváleného plánu sledování a údržby (viz 18.8.5) a schválené dokumentace (viz 18.2.7.1).
Pro měření posunů stavebních objektů platí ČSN 73 0405.

(2) Měření se provádí na příslušných bodech nebo místech způsobem uvedeným ve schválené
dokumentaci, resp. plánu sledování a údržby.

67/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

(3) První měření provede a vyhodnotí zhotovitel stavebního objektu buď zároveň s případnou
zatěžovací zkouškou mostního objektu, nebo jako podklad pro zahájení přejímacího řízení.

(4) Veškerou dokumentaci o měřeních provedených během výstavby a jejich vyhodnocení předá
zhotovitel společně s dokumentací skutečného provedení TDS, resp. následnému správci
mostního objektu. Jedná se zejména, nikoliv však pouze o:
• geodetické zaměření konstrukce, jejích částí a prvků;
• dokumentaci o počátečních měřeních podle požadavků plánu sledování a údržby, včetně
jejich vyhodnocení.

(5) Archivaci provedených měření, jejich výsledků a vyhodnocení zajišťuje během výstavby
zhotovitel. Po předání objektu správci zajišťuje tyto činnosti správce objektu.

18.10 EKOLOGIE

(1) Veškerá stavební činnost prováděná podle této kapitoly TKP musí být v souladu s kapitolou
1 TKP a požadavky schválené projektové dokumentace (zahrnuje požadavky všech pří-
slušných orgánů státní správy).

(2) Při pracích na staveništi je třeba zajistit ekologickou likvidaci odpadů (včetně doložení
odpovídajících dokladů).

18.11 BEZPEČNOST PRÁCE

(1) Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení, jakož i na požární ochranu, obecně
stanoví kapitola 1 TKP.

(2) Podle charakteru stavby (objektu) je nutno na každé stavbě zajistit ochranu zdraví
a bezpečnost pracovníků a provést příslušná školení bezpečnosti práce podle profesí na
stavbě.

18.12 SOUVISÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

(1) Seznam souvisejících právních předpisů, českých technických norem a vnitřních předpisů SŽ
je uveden v příloze A Kapitoly 1 TKP.

68/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha A – (informativní)

Návrhová životnost a minimální požadavky na beton konstrukcí

Požadavky na návrhovou životnost, specifikace betonu (obvyklých stupňů vlivu prostředí, kvality
betonu, odolnosti proti CHLR) a tloušťky krycí vrstvy pro vybrané konstrukce, konstrukční části
a prvky staveb na dráze jsou uvedeny v Tab. A. 1 této přílohy.

Minimální tloušťky krycí vrstvy betonu pro všechny druhy betonářské výztuže a třídu, druh a další
vlastnosti betonu je nutno navrhovat a provádět na základě typu příslušného konstrukčního prvku
a prostředí (stupně vlivu prostředí), ve kterém se konstrukce, její část nebo prvek nachází, včetně
zohlednění vlivu bludných proudů.

Konstrukce, konstrukční části a prvky neuvedené v této tabulce se navrhují na základě shodných
principů ve shodě s příslušnými částmi ČSN EN 1992 a ustanoveními těchto TKP. Shodně se
postupuje v případě, že byl provedeným průzkumem zastižen nebo prokázán jiný stupeň vlivu
prostředí.

69/85
70/85 Řádek Konstrukce, Návrhová Příklad Minimální Odolnost Min. tloušťka Poznámky Tab. A. 1 Požadavky na návrhovou životnost, specifikaci betonu a tloušťky krycí vrstvy TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce
konstrukční části požadova CHRL2) krycí vrstvy bet. pro vybrané konstrukce, části a prvky staveb na dráze
staveb životnost stupně ná třída Ne výztuže cmin 3) 4)
betonu (mm)
(roky) vlivu
prostředí1) C25/30 50 (do bednění)

1 Základy mimo působení 100 XA1

mrazu

XA2 75 (do zeminy)

XA3 C30/37 Ne 55 (do bednění) Při zajištění zvláštní ochrany, např.
80 (do zeminy) složením betonu, možno hodnotu Cmin po
odsouhlasení objednatelem upravit.

2 Základy mimo dosah 100 XF1 C25/30 Ne 45 (do bednění) Mimo dosah CHRL.
75 (do zeminy)
podzemní vody, avšak v 50 (do bednění) V dosahu CHRL.
Platí i pro další obdobné konstrukce
dosahu působení 75 (do zeminy) (např. opěrné a zárubní zdi, protihlukové
stěny, základy trakčních stožárů apod.)
klimatických vlivů

XF2 C25/30 Ano

3 Základy v dosahu 100 XA1, XF3 C25/30 Ne 50 (do bednění)

podzemní vody a v

dosahu působení 75 (do zeminy)
55 (do bednění)
klimatických vlivů mimo
80 (do zeminy)
dosah CHRL XA2, XF3 Při zajištění zvláštní ochrany, např. Účinnost od 1. června 2022
složením betonu, možno hodnotu Cmin po
odsouhlasení objednatelem upravit.

XA3, XF3 C30/37 Ne 50 (do bednění)
75 (do zeminy)
Řádek Konstrukce, Návrhová Příklad Minimální Odolnost Min. tloušťka Poznámky Tab. A. 1 (pokračování) Požadavky na návrhovou životnost, specifikaci betonu TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce
konstrukční části požadova CHRL2) a tloušťky krycí vrstvy pro vybrané konstrukce, části a prvky staveb na dráze
staveb životnost stupně ná třída krycí vrstvy bet.
betonu výztuže cmin 3) 4)
(roky) vlivu (mm)
prostředí1)

4 Základy v dosahu 100 XA1, XF4 C30/37 Ano 50 (do bednění)

podzemní vody a v

dosahu působení XA2, XF4 75 (do zeminy)

klimatických vlivů v

dosahu CHRL XA3, XF4 C30/37 Ano 55 (do bednění) Při zajištění zvláštní ochrany, např.
80 (do zeminy)
složením betonu, možno hodnotu Cmin po
odsouhlasení objednatelem upravit.

5 Podkladní betony pod ŽB - Nepožaduje C12/15 - - Dočasná funkce 5).
Požaduje-li se dlouhodobá funkce,
konstrukcí základů se navrhnou se třída a vlastnosti betonu
podle působícího stupně vlivu prostředí.
6 Nechráněné části spodní 100 XC4, XF1 C30/37 Ne 40
Svislé povrchy v dosahu srážek a
stavba mimo dosah zatékání vody.

CHRL (opěry, úložné Vodorovné povrchy v dosahu srážek a
zatékání vody.
prahy a závěrné zídky,
Svislé i vodorovné plochy v dosahu
křídla, pilíře, rámové XC4, XF3 C30/37 Ne 45 srážek, zatékání vody a vystavené slané
podpěry, pylony, opěrné mlze.

zdi) Svislé (příp. vodorovné) plochy v dosahu
srážek, zatékání vody a vystavené
7 Nechráněné části spodní 100 XD1, XF2 C25/30 Ano 40 rozstřiku CHRL v bezprostřední blízkosti Účinnost od 1. června 2022
pozemní komunikace.
stavby v dosahu CHRL

(opěry, úložné prahy a

závěrné zídky, křídla,

pilíře, rámové podpěry, XD3, XF4 C30/37 Ano 45
pylony, opěrné zdi)
71/85
72/85 Řádek Konstrukce, Návrhová Příklad Minimální Odolnost Min. tloušťka Poznámky Tab. A. 1 (pokračování) Požadavky na návrhovou životnost, specifikaci betonu a TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce
konstrukční části životnost stupně požadova CHRL2) tloušťky krycí vrstvy pro vybrané konstrukce, části a prvky staveb na dráze
staveb (roky) vlivu ná třída krycí vrstvy bet.
betonu výztuže cmin 3) 4)
prostředí1) (mm)

8 Chráněné části spodní 100 XC3, XF1 C25/30 Ne 40 Svislé a vodorovné povrchy mimo dosah
srážek, zatékání a zdržování vody.
stavby mimo dosah Svislé a vodorovné povrchy v dosahu
srážek a zatékání, případně zdržování,
CHRL (úložné prahy a XC3, XF3 C25/30 Ne 40 vody (např. v těsné blízkosti vodních
toků).
závěrné zídky, křídla, Svislé povrchy mimo dosah srážek a
zatékání vody ale vystavené slané mlze.
pilíře, rámové podpěry,
Vodorovné povrchy mimo dosah srážek a
pylony, opěrné zdi) zatékání vody ale vystavené rozstřiku
CHRL v bezprostřední blízkosti pozemní
9 Chráněné části spodní 100 XD1, XF2 C25/30 Ano 40 komunikace.
Konstrukce z prostého betonu bez
stavby v dosahu CHRL zvláštních požadavků.
Konstrukce chráněné římsami a
(úložné prahy a závěrné vodotěsnou izolací.

zídky, křídla, pilíře, XD3, XF4 C30/37 Ano 45 Konstrukce chráněné římsami a
vodotěsnou izolací.
rámové podpěry,
Mimo dosah CHRL.
pylony, opěrné zdi)
V dosahu CHRL – vystavené slané mlze.
10 Výplňové betony 50 - C12/15 - -

11 Chráněné nosné 100 XC3, XF1 C25/30 Ne 40

konstrukce mimo dosah

slané mlhy

12 Chráněné nosné 100 XD1, XF2 C25/30 Ano 40

konstrukce v dosahu

slané mlhy

13 Ochranná vrstva izolace 50 XC2, XF1 C25/30 Ne - Účinnost od 1. června 2022

na žel. mostech

14 Římsy na železničních 100 XC4, XF3 C30/37 Ne 40

mostech XD1, XF2 C30/37 Ano 40

XD3, XF4 C30/37 Ano 45 V dosahu CHRL – vystavené rozstřiku
CHRL v bezprostřední blízkosti pozemní
komunikace.
Řádek Konstrukce, Návrhová Příklad Minimální Odolnost Min. tloušťka Poznámky Tab. A. 1 (pokračování) Požadavky na návrhovou životnost, specifikaci betonu a TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce
konstrukční části životnost stupně požadova CHRL2) tloušťky krycí vrstvy pro vybrané konstrukce, části a prvky staveb na dráze
staveb (roky) vlivu ná třída krycí vrstvy bet.
betonu výztuže cmin 3) 4)
prostředí1) (mm)

15 Trouby pro propustky, 100 XC4, XF3 C30/37 Ne 40 Mimo dosah CHRL.

šachty V dosahu CHRL – slaná mlha, rozstřik
CHRL.
XD3, XF4 C30/37 Ano 45 Konstrukce chráněné trvanlivým
obkladem (dlažba, zdivo apod.) pevně
16 Betonové konstrukce 100 XC3, XF1 C25/30 Ne 35 spojeným s konstrukcí a s vodotěsným
spárováním.
kryté obkladem
-
zajišťujícím ochranu

betonu před vlivy

prostředí

17 Obkladní prvky mimo 50 XC4, XF1 C30/37 Ne 30

dosah CHRL

18 Obkladní prvky v dosahu 50 XD3, XF4 C35/45 Ano 35 -
-
CHRL
U prostého betonu lze snížit pevnostní
19 Prvky pro povrchové 50 XC4, XF3 C25/30 Ne 35 třídu na C25/30.
Plošné prvky PHS (např. výplňové a
odvodnění (opevnění soklové panely).
Sloupky PHS.
koryt, příkopové

tvárnice, skluzy, stupně,

vývařiště, vyústění

drenáží, trativody apod.)

mimo dosah CHRL Účinnost od 1. června 2022

20 Prvky pro povrchové 50 XD3, XF4 C30/37 Ano 40

odvodnění podle řádku

19 v dosahu CHRL

73/85 21 Nadzemní konstrukce 50 XC4, XF1 C25/30 Ne 35

PHS mimo dosah CHRL

XC4, XF3 C25/30 Ne 35
74/85 Řádek Konstrukce, Návrhová Příklad Minimální Odolnost Min. tloušťka Poznámky Tab. A. 1 (dokončení) Požadavky na návrhovou životnost, specifikaci betonu a tloušťky TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce
konstrukční části životnost stupně požadova CHRL2) krycí vrstvy pro vybrané konstrukce, části a prvky staveb na dráze
staveb (roky) vlivu ná třída krycí vrstvy bet.
betonu výztuže cmin 3) 4)
prostředí1) (mm)

22 Nadzemní konstrukce 50 XD3, XF4 C30/37 Ano 40 -

PHS v dosahu CHRL

23 Dílce pro nástupiště, 50 XC4, XF3 C25/30 Ne 35 Mimo dosah CHRL.
V dosahu CHRL.
chodníky a schodiště

(platí i pro mosty) XD3, XF4 C30/37 Ano 40

24 Ochrana skalních svahů 100 XF3, XC4 C30/37 Ne 40 -

(výztužná žebra,

podpěrné a rozpěrné

trámy, obkladní zdi)

25 Přejezdy (panely, 50 XD3, XF4 C30/37 Ano 40 V dosahu CHRL, se zvýšeným
nebezpečím obrusu.
závěrné zídky, prahové
-
vpusti)

26 Oplocení 50 XC4, XF1 C25/30 Ne 30

Účinnost od 1. června 2022
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Vysvětlivky k Tab. A. 1:

1) Úplná kombinace všech vlivů prostředí může být v praxi širší, v takovém případě je úplná
kombinace vlivů prostředí pro konkrétní objekt a konstrukční část individuálně stanovena
v dokumentaci stavby a vyšší požadavky na složení a vlastnosti betonu specifikuje dokumentace.

2) Stanovená podle ČSN 73 1326 - metoda A, podrobnosti viz kapitola 17 TKP.

3) Požadavky na minimální tloušťku krycí vrstvy lze upravit na základě souhlasu
příslušného odborného útvaru GŘ SŽ, zpracovatele projektu a TDS.

4) Tloušťka krycí vrstvy betonu se vždy stanovuje individuálně výpočtem podle ČSN EN 1992-1-1
a kapitoly 18 TKP. Minimální hodnota tloušťky krycí vrstvy je stanovena bez ohledu na vliv bludných
proudů – viz předpis SŽ S13.

5) Dočasná funkce podkladního betonu spočívá v jeho využití pouze pro zhotovení příslušné části
konstrukce (např. základů), bez jakýchkoliv nároků na další působení po dokončení příslušného prvku
nebo stavby.

Poznámky k Tab. A. 1:

a) Požadavky na maximální hloubku průsaku vody jsou uvedeny v kapitole 17 TKP.
b) Při návrhu menších betonových konstrukcí je vhodné sjednotit specifikaci betonu

jednotlivých konstrukčních částí. Například základ, dřík a římsu svislého čela propustku je
vhodné navrhnout ze shodně specifikovaného betonu.
c) Minimální tloušťka krycí vrstvy na částech konstrukce ve styku se zeminou se stanoví jako
větší z požadovaných hodnot pro základ (konstrukce ve styku se zeminou podle řádků 1 až 4)
a příslušnou část konstrukce.
d) Minimální tloušťky krycí vrstvy betonu pro všechny druhy betonářské výztuže a třídu, druh
a další vlastnosti betonu je nutno navrhovat a provádět na základě typu příslušného
konstrukčního prvku a prostředí (stupně vlivu prostředí), ve kterém se prvek nachází, včetně
zohlednění opatření proti vlivu bludných proudů.
e) Požadavky na nekonstrukční betony viz kapitola 17 TKP.
f) Povrchy betonových konstrukcí ve styku se zeminou (zasypané) prováděné do bednění je
nutné opatřit vždy alespoň nátěrem proti zemní vlhkosti.

75/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha B – (normativní)

Vyhodnocení jakosti čerstvého a ztvrdlého betonu

Při hodnocení jakosti čerstvého a ztvrdlého betonu se postupuje podle kapitoly 17 TKP a platné
verze ČSN EN 206, resp. verze stanovené smlouvou o dílo. Pro záznam a vyhodnocení jakosti
betonu lze využít formuláře a tabulky uvedené v této příloze.

Šedě jsou v tabulkách uvedeny příklady vyplnění hodnot. Tabulky v této příloze jsou vytvořeny pro
nejčastěji zkoušené parametry a charakteristiky konstrukčního betonu. V případě požadavku na
provedení dalších zkoušek betonu je možno pro konkrétní stavební akci nebo stavební objekt
uvedené tabulky o další požadované zkoušky rozšířit (např. zkoušky modulu pružnosti, pevnost
betonu v příčném tahu, stanovení smrštění betonu apod.).

76/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Vyhodnocení jakosti čerstvého betonu a ztvrdlého betonu podle
kapitoly 17 TKP a ČSN EN 206 + A2

Akce, stavební objekt:
Zhotovitel zkoušek (laboratoř):

Zkoušky čerstvého betonu:
Zkoušky ztvrdlého betonu:

Pořadové číslo prvku Část 1 – Souhrnné informace 2 3
1

Konstrukční prvek: P1 - Základ P1 - Dřík

Parametry prvku: 30 50
- objem betonu (m3)
30.09.2021 30.10.2021
datum betonáže 30.09.2021 30.10.2021
- začátek
- konec C30/37 C30/37
XA1, XC2, XF3 XC4, XD1, XF2
Třída betonu
Stupeň vlivu prostředí 22 22
Max. rozměr zrna kameniva Dmax [mm] - A/100
Odolnost proti CHRL – metoda A8) / počet cyklů T150
Stupeň mrazuvzdornosti 16 -
Max. hloubka průsaku vodou [mm] 28
XYZ12345
Beton dle receptury č. XYZ12346
S3
Požadovaná konzistence 3,5 S4
Minimální obsah vzduchu (% obj.) 2314 3,0
Objemová hmotnost [kg/m3] 2309

Část 2 – Čerstvý beton (kontrolní zkoušky)

Pořadové číslo prvku 1 2 3

Číslo protokolu 01/345/2021 10/348/2021

Konzistence 1): sednutí kužele sednutí kužele
- typ zkoušky 4 4
- počet zkoušek [ks]
- měřené hodnoty – min/max 130/150 170/190
- počet nevyhovujících vzorků [ks] 0 0

Obsah vzduchu 2): 4 4
- počet zkoušek [ks] 4,9/5,3 4,6/4,8
- měřené hodnoty – min/max [% obj.]
- počet nevyhov. vzorků [ks] 0 0

Objemová hmotnost 3): 4 4
2330 2320
- počet zkoušek 2320/2340 2310/2330
- průměr (kg/m3)
- min/max (kg/m3)

Teplota betonu při zahájení betonáže – min/max [°C] 20,8/21,3 15,4/17,5

77/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Část 3 – Ztvrdlý beton (kontrolní zkoušky)

Pořadové číslo prvku 1 2 3

Čísla protokolů 01/253/2021 10/345/2021
01/263/2021 09/324/2021
Pevnost betonu v tlaku 4):
- stáří těles [den] 28 28
- počet vzorků (krychle / válec) [ks] 3 (krychle) 3 (válec)
- průměrná pevnost fcm [MPa]
- jednotlivé hodnoty fc [MPa] 49,63 44,60
49,8/48,9/50,2 43,6/45,4/44,8
Vyhodnocení hodnot:
Kritérium 1 – průměrné hodnoty (viz TKP 17): fcm,cube > 41 fcm,cyl > 34
ANO ANO
fcm ≥ fck + X (MPa) 5)
splnění kritéria 1: ano/ne fci,cube > 33 fci,cyl > 26
Kritérium 2 – jednotlivé hodnoty: ANO ANO
fci ≥ fck - 4 (MPa)
splnění kritéria 2: ano/ne 4 4
2330 2320
Objemová hmotnost 6): 2320/2340 2310/2330
- počet zkoušek (ks)
- průměrná (kg/m3) 150 -
- min/max (kg/m3) 0,88 -

Mrazuvzdornost 7) - 3
- počet cyklů - 100
- součinitel mrazuvzdornosti
- 130,3
Odolnost proti CHRL 8) - 121,5/141,1
- počet zkoušek (ks)
- počet cyklů (ks)
- odpad betonu:
- průměr (g/m2)
- hodnota min/max (g/m2)

Hloubka průsaku tlakovou vodou 9) 3 3
- počet zkoušek/vzorků (ks) 13/11/14 17/13/14
- hloubka průsaku jednotlivě (mm)
- počet nevyhovujících vzorků (ks) 0 0

Část 4 – Celkové vyhodnocení

Hodnocení splnění požadavků (ANO / NE) ANO ANO
Čerstvý beton: ANO ANO

- konzistence ANO ANO
- obsah vzduchu ANO -
Ztvrdlý beton:
- pevnost v tlaku - ANO
- mrazuvzdornost ANO ANO
- odolnost proti CHRL
- hloubka průsaku tlakovou vodou

78/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Poznámky k tabulkám:
1) ČSN EN 12350-2 sednutí, ČSN EN 12350-5 rozlití, ČSN EN 12350-8 sednutí rozlitím
2) dle ČSN EN 12350-7
3) dle ČSN EN 12350-6
4) dle ČSN EN 12390-3
5) hodnota X se stanoví podle TKP 17 (tabulka č. 21), resp. ČSN EN 206, v závislosti na
počtu vzorků
6) dle ČSN EN 12390-7
7) dle ČSN 73 1322
8) dle ČSN 73 1326 – metoda A
9) dle ČSN EN 12390-8

79/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha C – (normativní)
Geometrická přesnost ve výstavbě

C.1 PŘESNOST VYTÝČENÍ

Přesnost vytyčení prostorové polohy stavebního objektu (pro účely této přílohy dále jen mostu) se
posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy charakteristických bodů (dále jen CHB) osy
mostu a určení výšky hlavních výškových bodů (dále jen HVB) mostu. Postupuje se podle
ČSN 73 0420-1 a 2.

CHB osy mostu se stanoví v dokumentaci objektu v závislosti na jeho uspořádání a tvaru.
Zpravidla se jedná o koncové body osy mostu, obvykle v líci krajních opěr, v ose uložení krajních
polí nebo na spojnici konců křídel mostu, ve středech pilířů, popřípadě body v ose mostu ve
vzájemné vzdálenosti do 100 m, výjimečně do 350 m. U delších mostů se krajní CHB osy mostu
obvykle volí totožné s HB (hlavní body) osy liniové stavby, pro kterou je most stavěn.

HVB mostu se stanoví v dokumentaci objektu a umisťují se do vzdálenosti maximálně 100 m od
CHB osy mostu a na začátku a konci mostu. Zpravidla se ztotožňují s HVB liniové stavby, pro
kterou je most stavěn.

Kritériem přesnosti vytyčení polohy CHB osy mostu a výšky HVB jsou mezní vytyčovací odchylky
vzájemné prostorové polohy CHB osy mostu a výšky HVB. Jsou-li tyto body totožné s HB osy
liniové stavby, musí hodnoty mezních vytyčovacích odchylek splňovat podmínky přesnosti, jak pro
HB liniové stavby, tak i pro CHB uvedené v Tab. C. 1.

Tab. C. 1 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení vzájemné prostorové polohy CHB osy a
HVB mostu

Druh nosné Mezní vytyčovací odchylka δxM vodorovné vzdálenosti d Mezní vytyčovací
konstrukce mostu sousedních CHB osy mostu (mm) výšková odchylka
(sousedních HVB)
Betonová d ≤ 50 m 50 m < d ≤ 150 m < d d > 300 m
monolitická na 150 m ≤ 300 m δxM (mm)
skruži nebo letmo
± 30 ± 50 ± 60 ± 100 ± 10
betonovaná
± 20 ± 40 ± 60 ± 100 ± 10
Betonová
prefabrikovaná,

včetně letmo
montovaných

Odchylky uvedené pro betonové monolitické mosty platí i pro spodní stavbu mostů
prefabrikovaných a letmo montovaných a pro betonové spodní stavby ocelových mostů.

Odchylky uvedené pro prefabrikované betonové mosty platí pouze pro nosnou konstrukci včetně
jejího uložení. Do této skupiny mostů se zařazují rovněž spřažené ocelobetonové konstrukce.

Pro zvláštní mostní konstrukce lze v dokumentaci stanovit jiné hodnoty. Takto stanovené hodnoty
však musí být projednány a odsouhlaseny s příslušným odborným útvarem GŘ SŽ.

Pokud poloha CHB osy mostu není totožná s HB osy liniové stavby, ověřuje se vzájemná poloha
CHB osy mostu zaměřením z nejbližšího HB osy liniové stavby. Obdobně se postupuje u výšek.
Odchylka v příčném a podélném směru a ve výšce nesmí překročit mezní vytyčovací odchylky
uvedené v Tab. C. 2.

Kritériem přesnosti určení výšek HVB mostu je mezní vytyčovací odchylka uvedená v Tab. C. 2.

80/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Tab. C. 2 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení vzájemné prostorové polohy CHB osy
mostu a HVB most

Mezní vytyčovací výšková odchylka δxM vzájemné polohy bodů (mm)

Podélná Příčná Výšková

± 20 ± 15 ± 4

Mezní vytyčovací podélné odchylky CHB osy mostu měřené na mostě vzhledem k ose liniové
stavby, nad kterou je most budován, nesmí přesáhnout hodnoty mezních podélných vytyčovacích
odchylek uvedených v Tab. C. 3.

Tab. C. 3 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení přemostění

Přemosťovaná liniová stavba Mezní vytyčovací výšková odchylka δxM (mm)

Dráha, pozemní komunikace ± 40

Ostatní ± 60

Přesnost podrobného vytyčení mostu se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení podrobných
bodů pro zemní práce, zemní konstrukce, spodní stavbu (základy, patky, opěry, pilíře apod.)
a nosnou konstrukci a podrobných bodů svršku mostu, včetně určení jejich výšek.

Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů jsou mezní vytyčovací podélné a příčné odchylky
vztažené k CHB osy mostu a mezní vytyčovací výškové odchylky vztažené k HVB mostu. Hodnoty
těchto odchylek pro hlavní stavební etapy mostů jsou uvedeny v Tab. C. 4. V dokumentaci lze
stanovit hodnoty přísnější.

Tab. C. 4 Mezní vytyčovací odchylka vytyčení podrobných bodů mostu z CHB a z HVB
mostu

Stavební etapa Mezní vytyčovací výšková odchylka δxM (mm)

Zemní práce Podélná Příčná Výšková
Zemní konstrukce
± 100 ± 100 ± 50
Spodní stavba
Nosná konstrukce ± 70 ± 50 ± 30

Svršek mostu ± 30 ± 20 ± 15

± 20 ± 15 ± 10

± 15 ± 10 ± 4

C.2 KONTROLA KONSTRUKCÍ

Kontrola konstrukcí a stavebních objektů se provádí ověřovacím měřením podle ČSN 73 0212-4.
Ověřovacím měřením na konstrukcích a stavebních objektech se rozumí kontrola vytyčení
a kontrola geometrické přesnosti objektů.

Z hlediska geometrické přesnosti se kontrolují pouze geometrické parametry uvedené ve
schválené dokumentaci. Kontrola se provádí výběrem, pokud v dokumentaci stavby není
stanoveno jinak. Přesnost kontroly se určí podle čl. 4 ČSN 73 0212-4.

Na mostních objektech se kontrolují zejména – viz čl. 12.1 ČSN 73 0212-4:

a) poloha charakteristických bodů mostu;

b) tolerované geometrické parametry, uvedené ve schválené dokumentaci pro zemní práce,
spodní stavbu, nosnou konstrukci a svršek mostu.

81/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Místem kontroly prostorové polohy podle čl. 5 ČSN 73 0212-4 jsou hlavní nebo charakteristické
body mostu, resp. osy mostu. Kontrolu rozměrů a tvaru lze spojit s kontrolou prostorové polohy,
jestliže se dodrží i kritéria přesnosti kontroly rozměru a tvaru. Místa kontroly prostorové polohy na
objektu musí být totožná s místy, v nichž poloha dána schválenou dokumentací.

Poloha charakteristických bodů osy mostu se kontroluje měřením jejich skutečných podélných
a příčných odchylek a výšky, vztažených k hlavním bodům trasy a hlavním výškovým bodům.
Přesnost měření je dána základní střední chybou charakteristických bodů (podélná 8 mm, příčná
6 mm, výšková 6 mm). Pro kontrolu měření jsou vypracovány kontrolní a zkušební plány, které
mohou být určeny pro jednu nebo více etap, zpravidla:

• ověření prováděná zhotovitelem,

• kontrola (výstupní) prováděná zhotovitelem,

• kontrola (přejímací) prováděná objednatelem.

Výsledky kontrolních měření se uvádějí a archivují v protokolech, které jsou následně součástí
dokumentace skutečného provedení objektu.

82/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha D – (informativní)
Směrný obsah a rozsah kontrolního a zkušebního plánu

Kontrolní a zkušební plán zpracovává zhotovitel na základě schválené dokumentace. Kontrolní
a zkušební plán musí být před zahájením stavebních prací schválen TDS, případně autorským
dozorem, příslušným odborným útvarem GŘ SŽ nebo následným (budoucím) správcem.
Zhotovitel mostního objektu předkládá a garantuje kontrolní a zkušební plán i pro všechny své
subdodavatele.
Součástí každého kontrolního a zkušebního plánu musí být jeho vyhodnocení po dokončení prací.
Kontrolní a zkušební plán obsahuje tyto položky (pro betonové konstrukce viz také kapitolu 17
TKP, Přílohu N):

• identifikační údaje stavby a objektu,
• dodavatel kontrolované činnosti,
• pořadové číslo kontrolní činnosti,
• předmět kontroly (které části díla nebo které činnosti se kontrola týká),
• norma, předpis, podle které je kontrola prováděna,
• místo kontroly,
• četnost, objem kontroly, resp. kontrolních zkoušek,
• stručný popis kontroly,
• záznam o výsledcích kontroly,
• vyhodnocení výsledků kontroly,
• soupis subjektů, které se kontroly zúčastní,
• datum provedené kontroly,
• jména a podpisy zúčastněných kontrolních subjektů,
• jméno a podpis zpracovatele (odpovědné osoby), datum zpracování,
• jméno a podpis schvalovatele (odpovědné osoby), datum schválení.
Kontrola se provádí u všech rozhodujících činností a prací, které ovlivňují kvalitu stavby.
U železobetonových konstrukcí se kontrolují zejména vlastnosti a parametry podle 18.3.3, 18.3.4
a 18.3.6.
U konstrukcí z předpjatého betonu se kontrolují vlastnosti a parametry podle 18.3.5 a 18.3.6. Proti
konstrukcím ze železobetonu navíc kontroluje zejména, nikoliv však pouze:
• kvalita použitých materiálů a prvků systému předpětí,
• poloha a provedení systému předpětí,
• vlastnosti betonu a stav konstrukce ve vztahu k zavádění předpětí,
• odezva konstrukce během napínání,
• způsob a kvalita provedení injektáže kabelových kanálků.

83/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha E – (informativní)
Obsah a rozsah dokumentace zhotovitele

Dokumentace zhotovitele navazuje na projektovou dokumentaci pro provedení stavby (PDPS), dále
ji upřesňuje s ohledem na konkrétní postupy, technologie a výrobky použité zhotovitelem pro
zhotovení stavby.

Dokumentace zhotovitele musí být zpracována v souladu s platnými technickými a právními
předpisy, těmito TKP a projektovou dokumentací.

Dokumentace zhotovitele betonových konstrukcí musí obsahovat všechny informace a postupy
potřebné ke:

• zhotovení betonových konstrukcí;

• provádění kontroly prací a konstrukcí, jejich částí a prvků;

• provádění a vyhodnocení sledování a měření konstrukcí, jejich částí a prvků;

• informace pro přejímku stavby, nebo jejích částí, a uvedení do provozu;

• pokyny a informace pro užívání a údržbu.

Z hlediska betonových konstrukcí je obsahem dokumentace zhotovitele zpravidla, nikoliv však
pouze:

• kontrolní a zkušební plán;
• technologické předpisy (viz 18.3 této kapitoly TKP);

• realizační dokumentace stavby;
• výrobně-technická dokumentace pro jednotlivé konstrukce, prvky a části stavby

v návaznosti na jejich povahu, zhotovení a montáž;

• dokumentace skutečného provedení stavby (viz 18.8.4 této kapitoly TKP);

• program zatěžovací zkoušky, je-li požadována (viz 18.8.3.2 této kapitoly TKP);
• plán sledování a údržby (viz 18.8.5 této kapitoly TKP);
• protokoly z kontrolních měření, jsou-li požadovány podle plánu sledování (viz 18.9 této

kapitoly TKP);

• expertní posudky (pokud jsou objednatelem vyžádány).

84/85
TKP Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce Účinnost od 1. června 2022

Příloha F – (informativní)

Materiály pro nekovovou výztuž do betonu

(1) Pro nekovovou výztuž do betonu se smí použít pouze materiály s následujícími vlastnostmi:
a) Minimální dlouhodobá tahová pevnost fftk, 100a ≥ 300 MPa;
b) Minimální modul pružnosti EfR ≥ 40 GPa;
c) Poměr (fftk, 100a / EfR) ≥ 0,005.

(2) Prvky s nekovovou výztuží musí být současně provedeny z betonu minimální třídy C20/25
a navržená ohybová nekovová výztuž musí splňovat podmínku maximálního stupně vyztužení
ρlf ≤ 0,05.

(3) Součinitel teplotní roztažnosti α může být uvažován hodnotou 5.10-6 pro kompozity se
skleněnými vlákny (GFRP) a 0 pro kompozity s uhlíkovými vlákny (CFRP).

(4) Pracovní diagram nekovové výztuže se uvažuje lineární, založený na dlouhodobých
vlastnostech kompozitu (fftk, 100a) – viz Obr. F. 1.

Obr. F. 1 – Návrhový pracovní diagram (napětí – přetvoření) pro nekovovou výztuž do
betonu

(5) Návrhová pevnost nekovové výztuže pro posouzení konstrukce se uvažuje hodnotou:

kde fftk,100a je dlouhodobá tahová pevnost materiálu stanovená ze vztahu:

fftk,100a = Ct . Cc . Ce . fftk0

Ct je součinitel vlivu teploty, který se uvažuje hodnotou

Ct = 1,0 pro vnitřní a podzemní prostředí;

Ct = 0,8 pro vnější prostředí, kde je výztuž vystavena významným změnám
teploty.

Cc je součinitel životnosti, který se obvykle uvažuje hodnotou Cc = 0,35;

Ce je součinitel vlivu prostředí, který se obvykle uvažuje hodnotou Ce = 0,70;

fftk0 je tahová pevnost materiálu na mezi únosnosti (při deformaci εftk0);

γFRP je dílčí součinitel materiálu pro nekovovou výztuž.

Poznámka: Součinitel materiálu se doporučuje uvažovat hodnotami γFRP = 1,5 pro trvalé
situace a γFRP = 1,1 pro mimořádné situace.

85/85
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 2711262, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 85 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Tomáš ŠLAIS
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 16.05.2022 13:38:57
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 19

OCELOVÉ MOSTY A KONSTRUKCE

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 9

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 14. ledna 2015
č.j.: S694/2015 - O13

Účinnost od: 1.3.2015

Počet listů: 35

Počet příloh: 8

Počet listů příloh: 20

Praha 2015
Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím systému nebo
přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými, fotokopírovacími či jinými, bez
předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

19.1 ÚVOD 4
19.1.1
19.1.2 Definice pojmů 4
19.1.3
19.1.3.1 Vymezení platnosti 5

19.1.3.2 Způsobilost zhotovitele 6
19.1.3.3
19.1.4 Poadavky na způsobilost výrobců konstrukčních ocelových dílců a jejich sestav uváděných na
19.1.4.1
19.1.4.2 trh jako stavební výrobky 6
19.1.5
Poadavky na způsobilost pro montá a opravy 7

Poadavky na kvalifikaci výrobce a montání organizaci OK v obchodní soutěi 7

Dokumentace 8

Výroba ocelové konstrukce 8

Montá ocelové konstrukce 12

Zatřídění konstrukcí a jejich částí 14

19.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 18

19.2.1 Základní materiál pro ocelové mostní konstrukce 18

19.2.1.1 Konstrukční válcované a korozivzdorné oceli 18

19.2.1.2 Rozměry a mezní úchylky rozměrů pro konstrukční válcované oceli 22

19.2.1.3 Stav při dodání 22

19.2.1.4 Poadované zkouky základního materiálu 23

19.2.1.5 Volitelné poadavky pro objednávku materiálu ve smyslu ČSN EN 10025-1 26

19.2.1.6 Oceli na odlitky a výkovky 26

19.2.1.7 Oceli na lana 26

19.2.1.8 Elektrody a přídavný materiál pro svařování 26

19.2.1.9 Spřahovací trny (svorníky nebo kolíky s hlavou) 27

19.2.1.10 Spojovací prostředky 28

19.2.2 Základní materiál pro ostatní ocelové konstrukce 33

19.2.2.1 Válcované oceli, oceli na odlitky a výkovky, oceli na lana 33

19.2.2.2 Elektrody a přídavný materiál pro svařování 33

19.2.2.3 Svorníky (kolíky s hlavou) 33

19.2.2.4 Spojovací prostředky 33

19.3 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY MATERIÁLŮ hlavou), 33
19.3.1 Doprava na stavenitě 33
19.3.2 Skladování materiálů, výrobků a dílců 33
19.3.3 Dodávka hutního materiálu, oceli na odlitky a výkovky, oceli na lana 33
19.3.3.1 Prokazování shody a označování výrobků výrobcem hutního materiálu 33
19.3.3.2 Dokumenty kontroly 34
19.3.3.3 Identifikace materiálu ve výrobně ocelových konstrukcí 35
19.3.4 Dodávka spojovacího materiálu, spřahovacích trnů (svorníků, kolíků s nýtů a
přídavného svařovacího materiálu 35
19.3.4.1 Prokazování shody 35
19.3.4.2 35
19.3.5 Dokumenty kontroly 36

Postup ve zvlátních případech

19.4 DODÁVKA OCELOVÉ KONSTRUKCE, VÝROBA A MONTÁ 36
19.4.1
19.4.1.1 Výroba ocelové konstrukce 36
19.4.1.2
19.4.1.3 Zpracování základního materiálu a jeho dělení 36
19.4.1.4
19.4.1.5 Dosedací plochy plně kontaktního styku 37
19.4.1.6
Sestavení spojů 37
19.4.1.7
19.4.1.8 Svarové spoje 37
19.4.1.9
19.4.1.10 Svařovací metody 39

Specifikace a kvalifikace postupů svařování (WPS a WPQR). Společná ustanovení pro výrobu a

montá 39

Zkouky svářečů 40

Svářečský dozor 40

Příprava ploch před svařováním a svařování 41

Nedestruktivní metody kontroly svarových ploch (NDT kontroly svarových ploch) 42

1
19.4.1.11 Nedestruktivní metody kontroly svarů (NDT kontroly svarů) 42

19.4.1.12 Přivařování svorníků (kolíků s hlavou) 43

19.4.1.13 Mechanické spojovací součásti 44

19.4.2 Montá ocelové konstrukce 46

19.4.2.1 Dílenská montá 46

19.4.2.2 Stavenitní montá ocelové mostní konstrukce 47

19.4.2.3 Skladování a manipulace s dílci na montái 47

19.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 48

19.5.1 Kontrolní zkouky hutního materiálu destruktivní 48

19.5.2 Kontrolní zkouky hutního materiálu nedestruktivní 48

19.5.3 Kontrolní zkouky svarů 49

19.5.4 Kontrolní zkouky svařitelnosti základního materiálu 51

19.5.5 Kontrolní zkouky přídavného a spojovacího materiálu 51

19.5.6 Kontrolní zkouky svorníků podle ČSN EN ISO 14555 51

19.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 51

19.6.1 Přípustné odchylky při výrobě a montái ocelových konstrukcí 51

19.6.2 Podmínky pro provádění zaměření odchylek sestav dílců na dílně a na montái 52

19.6.3 Míra opotřebení základního materiálu pro výrobu ocelových konstrukcí 52

19.6.4 Záruky dodavatele, údrba ocelové konstrukce v záruční době 52

19.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 52

19.7.1 Svařování pod přístřeky nebo na staveniti 53

19.7.2 Montání práce 53

19.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 53

19.8.1 Dílenská přejímka 54

19.8.2 Montání prohlídka 56

19.8.3 Technicko-bezpečnostní zkouka 58

19.8.4 Zkuební provoz 59

19.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 59

19.9.1 Kontrolní měření 59

19.9.2 Zatěovací zkouka ocelové konstrukce 59

19.10 EKOLOGIE 59

19.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 60

19.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 60

19.12.1 Technické normy v platném aktuálním znění 60

19.12.2 Předpisy 68

19.12.3 Související kapitoly TKP 68

PŘÍLOHY
Příloha A (závazná): Volitelné poadavky pro výrobky z nelegovaných konstrukčních ocelí podle ČSN EN 10025-2
Příloha B (závazná): Volitelné poadavky pro výrobky z jemnozrnných konstrukčních ocelí podle ČSN EN 10025-3

a ČSN EN 10025-4
Příloha C (informativní): Obsah protokolu zápisu z dílenské přejímky OK mostu
Příloha D (informativní): Obsah protokolu zápisu z montání prohlídky OK mostu
Příloha E (závazná): Vzor pro katalogový list svaru
Příloha F (závazná): Nedestruktivní metody kontrol svarů (NDT)
Příloha G (závazná): Rozměry a odchylky svařovaných, roubovaných a nýtovaných ocelových konstrukcí
Příloha H (závazná, pokud je předepsána): Geodetické zaměření dílenských a montáních sestav

2
Seznam zkratek

AO Autorizovaná osoba

CEV Uhlíkový ekvivalent

C3, C4 Korozní prostředí podle ISO 12944

ES Evropské společenství

GŘ Generální ředitel

CHRL Chemické rozmrazovací látky

IWE(EWE) Mezinárodní (evropský) svářečský inenýr

IWIP Mezinárodní svářečský inspekční personál

IWS (EWS) Mezinárodní (evropský) svářečský specialista

IWT (EWT) Mezinárodní (evropský) svářečský technolog

KB Kontrolní body

KV Nárazová práce při zkouce rázem v ohybu

MT Magnetická zkouka

MVL Mostní vzorové listy

NDT Nedestruktivní zkouení

NV Nařízení vlády

OK Ocelová konstrukce

OTP Obecné technické podmínky

PA ultrazvuková metoda zkouení (Phased array)

PD Projektová dokumentace

PT Penetrační zkouka

SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Ra Střední aritmetická úchylka profilu povrchu oceli

RT Rentgenová zkouka

t Tlouťka plechu

TKP Technické a kvalitativní podmínky staveb státních drah

TN Technická norma eleznic

TOFD Jedna z UT metod (Time of flight diffraction)

TP Technické podmínky (pro stavby pozemních komunikací)

TPD Technické podmínky dodací

TÚDC Technická ústředna dopravní cesty

ÚOZI Úředně oprávněný zeměměřičský inenýr

UT Ultrazvuková zkouka

VT Vizuální zkouka

VV OK Výrobní výkresy ocelové konstrukce

WPQR Kvalifikace postupu svařování

WPS Specifikace postupu svařování

ZTKP Zvlátní technické a kvalitativní podmínky

OŘJ Oddělení řízení jakosti

3
19.1 ÚVOD

(1) Tato kapitola obsahuje definice a specifikace pro dodávku a provádění ocelových konstrukcí. Zpracování
TKP 19 je v souladu s ČSN EN 1090-1+A1, ČSN EN 1090-2+A1 (nahradily ČSN 73 2601) a v souladu
s ČSN 73 2603.

(2) Tato kapitola TKP neobsahuje ádné informace o provádění protikorozní ochrany ocelových konstrukcí,
kromě provádění povlaků na spojovacím materiálu. Část týkající se provádění protikorozní ochrany je řeena
samostatně v TKP 25 B.

(3) Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje, které jsou uvedeny v Kapitole 1 TKP.

19.1.1 Definice pojmů

Objednatel pojem je definovaný kapitolou 1 TKP. Pojmem objednatel se rozumí i stavebník nebo investor
ve smyslu stavebního zákona nebo zadavatel ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

Odborný útvar se rozumí odborné pracovitě generálního ředitelství SDC O13 nebo jím pověřený subjekt.

Zhotovitel stavby/mostu pojem je definovaný kapitolou 1 TKP. Pojmem zhotovitel se rozumí i dodavatel ve
smyslu zákona o veřejných zakázkách.

Projektová dokumentace je to soubor dokumentace zpracovaný autorizovanou osobou (projektantem) pro
objednatele (investora) v souladu se Směrnicí pro přípravu staveb na elezničních drahách a regionálních GŘ
11/2006.

Dokumentace zhotovitele (dodavatele) v této kapitole TKP termín, stanovený Směrnicí generálního ředitele
SDC Dokumentace pro přípravu staveb na elezničních drahách celostátních a regionálních GŘ 11/2006. Je to
soubor dokumentace, nazývaný výrobní a montání dokumentace ve smyslu ČSN 73 2603 z června 2011.

Schválení dokumentace objednatelem je písemné potvrzení objednatele předané zhotoviteli, obsahující
výslovné schválení (odsouhlasení) dokumentace ze strany objednatele. Schválením dokumentace objednatelem
nevzniká objednateli vůči zhotoviteli ádná právní odpovědnost z titulu náhrady kody, smluvních pokut nebo jiné
smluvní či zákonné odpovědnosti. Zhotovitel je plně odpovědný na základě objektivní odpovědnosti za práce a díla,
která provádí v rozsahu smluvního závazku uzavřeného mezi objednatelem a zhotovitelem. Přičem platí,
e termíny schválení nebo odsouhlasení jsou z hlediska právních účinků zásadně totoné.

Zhotovitel ocelové konstrukce (dále výrobce) - odborně způsobilá výrobní organizace, která vyrábí ocelovou
konstrukci a zpravidla zpracovává nebo zajiťuje vyhotovení výrobní dokumentace. Organizace vyrábí přísluné
výrobky na základě přísluného smluvního vztahu, v souladu s poadavky projektové a podle technických dodacích
podmínek, platných norem a předpisů.

Zhotovitel montáe ocelové konstrukce (dále montání organizace) odborně způsobilá organizace, která
provádí montá vyrobené ocelové konstrukce a zhotovuje nebo zajiťuje vyhotovení montání dokumentace.

Montá ocelové konstrukce kompletace ocelové konstrukce do celku sestavením z poloek nebo dílců,
svařováním, roubováním, nýtováním apod. Můe být dílenská i stavenitní montá.

Ocelové konstrukce - souhrnný název pro ocelové mostní konstrukce a ocelové konstrukce pozemních staveb.

Spřahovací trn termín pouívaný v návrhových normách pro projektování ocelových konstrukcí jako prvek pro
umonění spojení mezi ocelovou konstrukcí a betonem, přenáející smykové síly. V ČSN EN ISO 14555 se pouívá
termín svorník nebo dále podle ČSN EN ISO 13918 tab. 1 se prvek nazývá kolík s hlavou. Jedná se o shodné
technické výrobky, přeloené z angličtiny nebo němčiny odlině v citovaných standardech.

Nespecifikovaná kontrola kontrola prováděná výrobcem jeho obvyklými postupy pro zjitění, zda výrobky
definované shodným předpisem a vyrobené shodným výrobním postupem splňují nebo nesplňují poadavky
objednávky.

Specifikovaná kontrola kontrola podle specifikace konkrétního výrobku.

Hlavní nosné části mostní konstrukce části, jejich poruení by znamenalo přeruení provozu na mostě (např.
hlavní nosníky, nosné části mostovky, ztuení hl. nosné části, loiska, řídící tyče apod.).

Vedlejí nosné části mostní konstrukce části, jejich poruení neznamená okamité přeruení provozu na
mostě (např. ztuení, které není součástí hlavního nosného systému apod.).

Podruné (nenosné) konstrukční části části, které nejsou součástí hlavní nosné konstrukce mostu, ale jsou
zapotřebí z jiných důvodů (zábradlí, madla, ebříky, kryty vstupů, revizní lávky, podlahy, prvky zastřeení apod.).

4
Technickobezpečnostní zkouka postup, kterým se ověřuje stavba nebo její část z hlediska dosaení
projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti provozování dráhy a drání dopravy a její kladný výsledek
je podmínkou pro povolení zkuebního provozu.

19.1.2 Vymezení platnosti

(1) Kapitola 19 TKP platí pro tyto ocelové konstrukce:

Ocelové mostní konstrukce:

Konstrukce, včetně jejich podruných částí, jejich návrhové zatíení se stanovuje podle ČSN EN 1991-2
(Eurokód 1):
 mosty elezniční pro dráhy vech rozchodů koleje;
 propustky elezniční pro dráhy vech rozchodů koleje;
 objekty s konstrukcí mostům podobnou podle TN 73 6265, tj. přesuvny, točnice, kolejové váhy vech

druhů a provedení, výklopníky a výsypníky;
 lávky pro chodce;
 ocelové části těchto objektů tvořených ocelobetonovou spřaenou konstrukcí;
 ocelové části těchto objektů tvořených konstrukcí se zabetonovanými nosníky;
 návěstní lávky a krakorce;
 ocelové zábradlí na revizních chodnících, které neslouí k přechodu chodců;
 ocelové zábradlí na chodnících slouící veřejnosti k přechodu chodců (jako zábrana proti pádu osob);
 ocelové části vyjmenovaných konstrukcí provedených z jiných materiálů, např. z betonu vech druhů,

zdiva apod.

Ostatní ocelové konstrukce:

Konstrukce, včetně jejich podruných částí, jejich návrhové zatíení se stanovuje podle ČSN EN 1991
(Eurokód 1):
 budovy, haly a podobné objekty, které slouí pro výrobu, provozní účely, bydlení apod.;
 jeřábové dráhy;
 kabelové a potrubní mosty a lávky;
 ocelové části těchto objektů tvořených ocelobetonovou spřaenou konstrukcí;
 osvětlovací věe a stoáry;
 podpěry a konstrukce trakčního vedení;
 ocelové části vyjmenovaných konstrukcí, provedených z jiných materiálů, např. z betonu vech druhů,

zdiva apod.;
 nástupitní přístřeky a zastřeení nástupiť.

Kapitola 19 TKP současně platí pro:
 novostavby, komplexní rekonstrukce a opravy;
 ocelové konstrukce trvalé i zatímní (krátkodobé a dlouhodobé);
 ocelové konstrukce opakované, i neopakované např. haly. O zařazení rozhodne přísluné odborné

pracovitě zadavatele;
 součásti kotvení, tj. patní desky, kotevní rouby a ablony pro jejich osazení;
 protihlukové stěny, zábrany proti dotyku, obecné typy zábran proti pádu osob.

Kapitola 19 TKP neplatí pro:
 ocelové konstrukce, které nejsou v tomto úvodu výslovně uvedeny;
 flexibilní ocelové konstrukce.

Pro dále uvedené objekty nebo části objektů, které úzce souvisejí s Kapitolou 19 TKP, platí tyto odkazy:
 mostní loiska a ukončení mostů, viz Kapitola 21 TKP;
 izolace proti vodě, viz Kapitola 22 TKP;
 protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí, viz Kapitola 25 TKP a předpis S 5/4;

5
 trakční vedení, viz Kapitola 31 TKP;
 osvětlení, rozvody NN, včetně dálkového ovládání viz Kapitola 26 TKP.

(2) O nutnosti vypracovat ZTKP rozhodne přísluné odborné pracovitě zadavatele.

(3) ZTKP je třeba vypracovat zejména pro tyto případy:

 pro sdruené mosty;

 pro ocelové konstrukce méně obvyklých konstrukčních uspořádání, např. pro visuté, zavěené

a obloukové mosty, lanové a předpjaté ocelové konstrukce, rozebíratelné ocelové konstrukce apod.;

 pro ocelové konstrukce výjimečných rozměrů, např. pro mosty o velkých rozpětích nebo délkách,

pro mosty s extrémně vysokými ocelovými pilíři nebo pylony apod.;

 pro ocelové konstrukce vyrobené ze speciálních nebo nových materiálů, např. z ocelí vysokých

pevností, ocelí patinujících apod. Pouití těchto ocelí povoluje a stanovuje podmínky pouití pouze

přísluné odborné pracovitě zadavatele;

 pro případy, kdy je konstrukce budována v obtíných základových podmínkách;

 pro konstrukce vyadující speciální způsoby montáe;

 pro konstrukce zřizované ke speciálnímu účelu;

 na základě poadavku projektanta a objednatele;

 pro případy, které jsou uvedeny v dalím textu.

(4) Ocelové mostní konstrukce a ocelové konstrukce pozemních staveb se navrhují podle této soustavy norem:
ČSN EN 1990 Zásady navrhování, ČSN EN 1991 Zatíení konstrukcí (Eurokód 1) a ČSN EN 1993
Navrhování ocelových konstrukcí (Eurokód 3) a norem souvisejících, včetně vekerých změn, viz seznam
technických norem kapitola 19.12.1.

(5) Spřaené ocelobetonové mostní konstrukce se navrhují podle ČSN EN 1990 Zásady navrhování, ČSN EN
1991 Zatíení konstrukcí (Eurokód 1), ČSN EN 1993 Navrhování ocelových konstrukcí (Eurokód 3)
a ČSN EN 1994 Navrhování spřaených ocelobetonových konstrukcí (Eurokód 4) a norem souvisejících,
včetně vekerých změn, viz seznam technických norem kapitola 19.12.1.

19.1.3 Způsobilost zhotovitele

V této kapitole jsou popsány specifické poadavky na způsobilost zhotovitele k provádění prací, pro které platí
Kapitola 19 TKP.

19.1.3.1 Poadavky na způsobilost výrobců konstrukčních ocelových dílců a jejich sestav
uváděných na trh jako stavební výrobky

Základní poadavky na způsobilost výrobce:

 Výrobce konstrukčních ocelových dílců, na které se vztahuje harmonizovaná ČSN EN 1090-1+A1
prokazuje svoji způsobilost Osvědčením o shodě řízení výroby (Certificate of conformity of the
factory production control) pro příslunou třídu provádění, který vydává Evropskou komisí jmenovaný
Oznámený subjekt.

 Dozorové audity provádí u výrobce Oznámený subjekt v souladu s tab. B. 3 ČSN EN 1090-1+A1.

 Související speciální technologie prováděné samostatně (výroba výpalků, sestavy předpjatých roubů,
nýtování, atd.), na které se vztahuje ČSN EN 1090-1+A1, výrobce prokazuje svoji způsobilost
Osvědčením pro předmětnou činnost, které vydá přísluný Oznámený subjekt.

 Výrobce konstrukčních ocelových dílců, který vyrábí dle neharmonizovaných norem, prokazuje svoji
způsobilost samostatným certifikátem způsobilosti. Certifikaci organizace provádí akreditovaný
certifikační orgán.

Dokladování vlastností výrobků:

 Výrobce musí uvádět na trh konstrukční ocelové dílce, na které se vztahuje ČSN EN 1090-1+A1,
v souladu se Zákonem č. 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky a s Nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR). Dokladem o řádném uvedení výrobku na trh
vydávaným výrobcem je Prohláení o vlastnostech a označení výrobku označením CE. Obsah těchto

6
dokladů konkretizuje ve vztahu k výrobku ČSN EN 1090-1+A1 a musí být v souladu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR).
Pozn. pro dílce vystavené povětrnostním vlivům (např. mosty) se doporučuje označení CE zahrnout
do dokumentace dílce. Konkrétně je mono označení značkou CE dohodnout dle typu konstrukčního
dílce.
 Výrobce konstrukčních ocelových dílců, na které se nevztahuje ČSN EN 1090-1+A1, je uvádí na trh
v souladu se Zákonem č. 22/1997 Sb. a nařízením vlády č. 163/2002 Sb. ve znění NV č. 312/2005 Sb.,
jeho platnost není uvedeným Nařízením č. 305/2011 dotčena. Dokladem o řádném uvedení výrobku na
trh je v tomto případě Prohláení o shodě vydávané výrobcem.

19.1.3.2 Poadavky na způsobilost pro montá a opravy

Základní poadavky na způsobilost pro montá:

 Organizace prokazuje oprávnění k montái ocelových konstrukcí (třídy provádění EXC3 a ECXC4,
mostních konstrukcí), popř. k provádění speciálních technologií (např. nýtování) samostatným
certifikátem způsobilosti k montái ocelových konstrukcí na staveniti nebo certifikátem s přílohou,
která obdobně jako samostatný certifikát prokazuje plnění poadavků na provádění ocelových
konstrukcí na staveniti v rozsahu poadavků ČSN EN 1090-2+A1, ČSN 73 2603, ČSN EN ISO 3834
ve vztahu k procesům svařování při montái a TKP kap. 19.

 Certifikaci organizace provádí akreditovaný certifikační orgán a můe probíhat v součinnosti s odborně
způsobilými technickými experty SDC.

 Montá bude prováděna v souladu s ČSN 73 2603. Poadavky na montání organizaci se odpovídajícím
způsobem uplatní i při jednoduím typu montáe (např. osazení konstrukce vcelku bez svařování na
montái).

 SDC si vyhrazuje právo na počáteční ověření odborné způsobilosti montání organizace a kontrolu
v průběhu montáe v souladu se Směrnicí SDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového
hospodářství.

Dokladování konstrukce po dokončení montáe:

 Dokladem o kompletním a kvalitním provedení montáe je Protokol o předání a převzetí díla.

19.1.3.3 Poadavky na kvalifikaci výrobce a montání organizaci OK v obchodní soutěi

V obchodní soutěi výrobce a montání organizace OK prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů v souladu se
Zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. včetně novelizace zákona č. 55/2012 Sb. zejména:

Profesní kvalifikační předpoklady dokládá:
- oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky dle kap. 19.1.3.1 a kap.
19.1.3.2;
- Osvědčení o shodě řízení výroby pro harmonizovanou sféru;
- samostatný certifikát způsobilosti výroby pro neharmonizovanou sféru;
- samostatný certifikát způsobilosti k montái, atd.

Technické kvalifikační předpoklady dokládá:
- zejména seznam významných zakázek obdobného rozsahu realizovaných zhotovitelem za poslední
3 roky.

7
19.1.4 Dokumentace

(1) Pro zpracování projektové dokumentace ocelových mostů platí Směrnice generálního ředitele SDC č.
11/2006 Dokumentace pro přípravu staveb na elezničních drahách celostátních a regionálních v platném
znění.

(2) Výroba a montá ocelové konstrukce musí být provedena podle vypracované dokumentace zhotovitele,
kterou je nutno předloit na přísluný odborný útvar. Dokumentace zhotovitele (v textu se dále můe uvádět
pouze jako dokumentace) se zpracovává podle schválené projektové dokumentace a dále v souladu s ČSN 73
2603.

(3) Pro OK mostů se výrobní a montání dokumentace předkládá vdy, a to v dostatečném předstihu před
zahájením prací tak, aby vdy k termínu zahájení prací byla objednatelem schválena viz obr. 1.

(4) Od vypracování dokumentace zhotovitele nebo jejích jednotlivých částí je mono upustit na návrh
zhotovitele ocelové konstrukce, nebo její montáe, a to za souhlasu přísluného odborného útvaru
a pracovitě objednatele, a to pouze v případě, e se jedná se o konstrukci zařazenou do třídy provedení
EXC2.

(5) Dokumentace zhotovitele obsahuje tyto části:

 výrobní dokumentaci ocelové konstrukce;

 montání dokumentaci ocelové konstrukce.

V případě, e se jedná o demontá ocelové konstrukce, je nutno zpracovat technologickou dokumentaci,
která má náleitosti montání dokumentace.

(6) Bez schválené dokumentace zhotovitele nelze zahájit výrobu ani montá ocelové konstrukce.

(7) Obecné poadavky na schvalování dokumentace zástupcem objednatele jsou uvedeny v článcích 19.1.4.1
a 19.1.4.2 těchto TKP 19. Přísluný odborný útvar můe podle charakteru ocelové konstrukce stanovit
odliné poadavky na rozsah schvalování.

(8) Po předání ocelové konstrukce objednateli odevzdá její zhotovitel objednateli také vekeré doklady v rozsahu
podle článku 19.8 těchto TKP.

19.1.4.1 Výroba ocelové konstrukce

(1) K výrobě ocelové konstrukce zpracovává zhotovitel ocelové konstrukce výrobní dokumentaci. Výrobce
předkládá dokumentaci ji posouzenou, přezkoumanou a interně schválenou ve smyslu zavedeného procesu
řízení dokumentace.

Dokumentace obsahuje tyto části:

a) Výrobní výkresy

- Průvodní list (1.1);

- Titulní list zakázky (1.2);

- Výkresovou část (1.3);

- Výkazy materiálu (1.4).

b) Technologickou dokumentaci

- Technologický předpis výroby;
- Technologický postup svařování ve výrobně.

Výrobní výkresy

(1.1.) Průvodní list musí obsahovat identifikační údaje přísluné akce (název stavby, objektu, traťový úsek,
definiční úsek, evidenční km), údaje o schválení projektové dokumentace zástupcem objednatele, včetně
vekerých změn a odchylek oproti této dokumentaci. Vekeré změny a odchylky musí být schváleny
projektantem projektové dokumentace a toto schválení musí být doloeno v této části dokumentace. Jako
přílohu průvodního listu uvést případně zápisy z jednání ve věci zpracování výrobních výkresů.
Schválení změn projektantem projektové dokumentace vak neznamená, e změna bude schválena zástupcem
objednatele, protoe se můe jednat o cenový dopad změny na dodávku prací.

8
(1.2.) Titulní list zakázky musí obsahovat identifikační údaje přísluné akce, seznam vech výkresů a výkazů
materiálu včetně hmotností jednotlivých dílců a celkový součet hmotností (včetně rozdělení na trvalé
a dočasné části).

(1.3) Ve výkresové části musí být v souladu s těmito TKP a projektovou specifikací uvedeno:

 zařazení výrobku do třídy provedení;

 údaje o základním materiálu;

 údaje o přídavném materiálu;

 údaje o spojovacím materiálu;

 katalog svarů - podrobně viz Příloha E;

 rozmístění a způsob provedení spřahovacích prvků;

 kontrolní a výběhové desky, jejich umístění a rozsah zkouek podle těchto TKP;

 tepelné zpracování materiálu a dílců;

 výrobní nadvýení konstrukce;

 specifikace pro provádění děr pro rouby, průměry, předvrtání a vystruení na montái;

 úpravy ploch roubovaných třecích spojů;

 specifikace montáního sestavení, montání úhelníky, montání manipulační oka, připojení a způsob
odstranění, včetně předepsaných kontrol, oblasti kde nejsou dovolena dočasná připojení;

 způsob a rozsah dílenského prostorového sestavení ocelové konstrukce mostů pro dílenskou přejímku,
seznam prostorových geodetických souřadnic bodů pro dílenskou sestavu pokud je poadováno
objednatelem;

 výkres a tabulky nedestruktivních kontrol svarů s rozdělením pro výrobní a montání svary, včetně
jejich číslování;

 náměrové protokoly pro jednotlivé dílce s uvedením základních teoretických rozměrů a přípustných
odchylek;

 předepsané úchylky pro výrobu a montá ocelové konstrukce;

 kontrolní body pro geodetické měření dílenské sestavy;

 způsob připojení a osazení mostních loisek a mostních závěrů k ocelové konstrukci, předepsané
odchylky pro výrobu a montá pro sestavení těchto prvků;

 příčné uspořádání průjezdního průřezu u konstrukcí s otevřenou mostovkou nebo s přímým uloením
koleje;

 umístění znaku výrobce a roku výroby (materiál, umístění a způsob připojení);

 označení montáních dílců, výkresy prostorového sestavení dílců;

 výkres protikorozní ochrany, specifikace systému, včetně uvedení výměry ploch ve výkazech;

 prověření přístupnosti k provedení svarových a roubových spojů ve výrobně i na montái, včetně
přístupnosti k provádění protikorozní ochrany. V případě zjitění nevhodného návrhu v dokumentaci
stavby, provedení úpravy a zajitění schválení úpravy projektantem a objednatelem.

(1.4) Výkazy materiálu obsahují Titulní list výkazu materiálu, v něm jsou specifikovány poadavky na
technicko-dodací podmínky materiálu ocelové konstrukce včetně stavu dodání, zkouek základního materiálu
a případných volitelných poadavků, v souladu s články 19.2.1.4 a 19.2.1.5. Výkaz materiálu obsahuje dělení
materiálu podle poloek s uvedením rozměrů poloek, hmotností poloek, jakosti materiálu poloek,
dokumentu kontroly, včetně spojovacího materiálu, včetně výběhových a kontrolních desek a přídavku na
svary, který tvoří celkovou hmotnost ocelové konstrukce. Hmotnost poloek je uvedena jako čistá bez
prořezu na základě měrné hmotnosti oceli 7850 kg/m³. Není nutno odečítat otvory s plochou mení ne 200
cm2 a zhoblování poloek z důvodu tlouťkových náběhů. U běných konstrukcí se uvauje na svary
hmotnostní přídavek 2%. Pokud je v případě tvarově náročných konstrukcí výrobcem vyadován větí
hmotnostní přídavek, je nutno ho doloit výpočtem.

9
Výkaz materiálu obsahuje výměry pro provedení protikorozní ochrany ocelové konstrukce, včetně vech
ochranných systémů, pouitých na ocelové konstrukci.
(2) Výrobní výkresy schvaluje zástupce objednatele na základě vyjádření projektanta projektové dokumentace,
e výrobní výkresy jsou v souladu s projektem. U konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4 a pro mosty
s rozpětím rovným nebo větím ne 18 m, nebo u objektů, kde si to přísluný odborný úvar vyhradí, výrobní
výkresy schvaluje zástupce objednatele na základě kladného vyjádření přísluného odborného útvaru
a vyjádření projektanta projektové dokumentace. Pokud je to ádoucí, výrobní výkresy se rovně projednají
s montání organizací.

(3) Současně s výrobními výkresy ocelové konstrukce předkládá zhotovitel stavby ke schválení zástupci
objednatele výrobní dokumentace navazujících částí (např. loiska, mostní závěry, odvodnění, revizní
zařízení atd.).

(4) Pokud dojde po schválení výrobních výkresů k potřebě provést jejich změnu, je nutno kadou změnu
předloit ke schválení zástupci objednatele, popř. příslunému odbornému útvaru. Změny je nutno dle pořadí
číslovat a po dokončení výroby je nutno je zanést do výkresů skutečného provedení.

(5) Na základě schválených výrobních výkresů zhotovitel ocelové konstrukce vypracovává technologickou
dokumentaci.

Technologická dokumentace obsahuje:

- technologický předpis výroby;
- technologický postup svařování.

Technologický postup svařování se zpracovává samostatně nebo je v jednoduích případech součástí
technologického předpisu výroby.
Technologický předpis výroby
(1) Technologický předpis výroby (dokumentace kvality) obsahuje tyto části:

 identifikační údaje (název stavby, objektu, traťový úsek, definiční úsek, evidenční km);

 stručný popis nosné konstrukce;

 údaje o základním a přídavném materiálu, údaje o spojovacím materiálu;

 pokyny pro vstupní čitění materiálu viz kap. 19.4.1.1;

 pokyny pro dělení základního materiálu, výrobce je na vyádání povinen předloit pálící plány poloek
s rozčleněním podle dokumentu kontroly 3.2 (jen pro nosné prvky ocelových konstrukcí mostů);

 způsob mechanického opracování základního materiálu včetně úpravy hran v souladu s tímto TKP;

 druhy děr pro rouby a nýty;

 postup sestavení prvků a dílců včetně jejich spojování a odchylek sestavení (svařování, roubování,
nýtování, třecí spoje);

 pokyny pro vedení záznamů o výrobě (výrobní deník) viz ČSN 73 2603 kap. 5;

 sled mezioperačních kontrol;

 podmínky pro dílenskou přejímku;

 pokyny pro dílenskou sestavu;

 pokyny pro zaměření dílců a konstrukce;

 pouití pomůcek, přípravků, strojů a zařízení;

 pokyny pro manipulaci s dílci;

 výrobní úchylky dílců a dílenských sestav a pokyny pro odstranění nepřípustných úchylek;

 způsob označování dílců;

 technologický postup svařování;

 technické obsazení odbornými pracovníky;

10
 kontrolní a zkuební plán výrobce, pokud není vypracován samostatně;
 pokyny pro provádění protikorozní ochrany pokud není vypracován samostatný technologický postup;
 plán kvality u EXC3 a EXC4 nebo pokud je stanoveno;
 zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
 datum a jméno zpracovatele;
 údaje o schválení dokumentu výrobcem.
(2) TP výroby schvaluje výrobce podle vlastních interních postupů. Výrobce předkládá TP zástupci objednatele,
popř. příslunému odbornému útvaru (u mostních konstrukcí zpravidla s rozpětím 18 m a větím),
k nahlédnutí a k případným připomínkám před jeho definitivním schválením. Objednatel si můe vyádat
před jeho schválením stanovisko projektanta projektové dokumentace.
Technologický postup svařování ve výrobně
(1) Technologický postup svařování se zpracovává dle ČSN EN 1090-2 kapitola 7.1 a 7.2
(2) Technologický postup svařování je součástí technologického předpisu výroby a zejména obsahuje tyto údaje:
 stanovení postupu svařování na dílci, způsob kompletace dílce;
 příprava povrchu spojů před svařováním;
 sled svařování, zahájení, ukončení, kontrolní body;
 předehřev materiálu;
 opatření pouité k zabránění nepřípustných deformací během a po svařování;
 polohování dílců během svařování;
 kontrolní a zkuební plán svařování;
 limitující podmínky pro svařování (teplota, směr větru, apod.) v případě dílenské montáe mimo halu;
 identifikaci svarů (podle Katalogu svarů a Výrobních výkresů), označení na výrobku;
 druhy a rozměry svarových úkosů a svarů;
 kontrola svarových hran UT;
 nedestruktivní kontrolu svarů;
 název zkuební organizace, která má mít vypracovány písemné postupy zkouení podle pouitých metod

kontrol svarů a disponuje kvalifikovaným personálem v souladu s ČSN EN 473;
 písemný postup zkouení pro nedestruktivní kontroly svarů, pokud není vypracován samostatně;
 pokyny o způsobu odstranění nepřípustných vad ve svarech po provedení nedestruktivních kontrol

svarů;
 metodiku kontrol svarů s ohledem na jejich následující zakrytí a nepřístupnost;
 jednotlivé specifikace postupu svařování (WPS) a kvalifikace postupu svařování (WPQR) v souladu

s Katalogem svarů;
 kvalifikaci svářečů, jejich seznam, platnost oprávnění;
 svářečský dozor;
 datum a jméno zpracovatele;
 údaje o schválení dokumentu výrobcem.
(3) TP svařování schvaluje výrobce obdobně jako TP výroby. Výrobce je na vyádání povinen předloit TP
zástupci objednatele, popř. příslunému odbornému útvaru (u mostních konstrukcí zpravidla s rozpětím 18m
a větím) k nahlédnutí a k případným připomínkám, před jeho definitivním schválením. Objednatel si můe
vyádat před jeho schválením stanovisko projektanta projektové dokumentace.

11
Záznamy o výrobě
(1) V průběhu výroby ocelové mostní konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 je nutno vést denní záznam

o provádění prací. K tomuto účelu slouí výrobní deník.
(2) Za vedení deníku odpovídá pracovník, jmenovitě uvedený jako odpovědná osoba. Deník je vázaný, obsahuje

předen očíslované strany. Zápisy v deníku jsou potvrzovány kontrolními orgány objednatele, OŘJ výrobce
popř. dalími pracovníky. V deníku je uveden denní popis činností, tedy i přeruení prací pokud k němu
dojde. Kopie nebo průpis listů deníku se při poslední dílenské přejímce prohlídce předává zástupci
objednatele k archivaci. Zápisy a protokoly z kontrol mohou být zhotoveny jako samostatné dokumenty.
Podrobně je obsah výrobního deníku uveden v ČSN 73 2603.

19.1.4.2 Montá ocelové konstrukce

(1) K montái ocelové konstrukce předkládá zhotovitel objednateli montání dokumentaci. Zhotovitel montáe
předkládá dokumentaci ji posouzenou, přezkoumanou a interně schválenou ve smyslu vlastního procesu
řízení dokumentace. Montání dokumentace obsahuje tyto části:
a) Návrh montáe
b) Technologickou dokumentaci (technologický předpis montáe, technologický postup svařování na
montái)

(2) V Návrhu montáe musí být uvedeno:
 identifikační údaje (název stavby, objektu, traťový úsek, definiční úsek, evidenční km);
 stručný popis nosné konstrukce;
 návrh jednotlivých montáních fází (reálnost navrené technologie montáe musí zhotovitel ověřit
statickým posouzením rozhodujících montáních fází, pokud není toto posouzení ji součástí statického
výpočtu obsaeného v projektu);
 návrh montáních pomůcek včetně statického výpočtu;
 schémata postavení jeřábů, včetně vyloení popř. kotvení;
 návrh montáních podpor, včetně posouzení jejich konstrukce a posouzení jejich zaloení;
 návrh organizace výstavby, v případě dráních mostů i prací ve výluce - časový plán výluk, vliv na
omezení elezničního provozu včetně doloení časového rozboru prací;
 návrh geodetického sledování montáe a poadavky na vytyčovací síť (včetně stabilizace bodů
vytyčovací sítě);
 specifikace provádění protikorozní ochrany na montái, pokud není zpracován samostatný
technologický postup;
 zásady bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a ivotního prostředí;
 údaje o schválení dokumentu zhotovitelem.

(3) Návrh montáe schvaluje zástupce objednatele na základě kladného stanoviska přísluného odborného útvaru
(u konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4, u mostních konstrukcí zpravidla s rozpětím 18 m a větím).
Návrh montáe je zhotovitelem předkládán ke schválení ji s kladným stanoviskem projektanta projektové
dokumentace.

(4) Na základě Návrhu montáe schváleného zástupcem objednatele, vypracovává montání organizace
technologickou dokumentaci, která obsahuje technologický předpis montáe a technologický postup
svařování na montái.

(5) Na základě souhlasu přísluného odborného útvar je mono sloučit návrh montáe a technologický předpis
montáe.

12
DOKUMENTACE
ZHOTOVITELE

VÝROBNÍ MONTÁNÍ
DOKUMENTACE DOKUMENTACE

VÝROBNÍ VÝKRESY TECHNOLOGICKÝ PŘEDPIS NÁVRH MONTÁE TECHNOLOGICKÝ PŘEDPIS
VÝROBY, TECHNOLOGICKÝ MONTÁE, TECHNOLOGICKÝ

POSTUP SVAŘOVÁNÍ POSTUP SVAŘOVÁNÍ

1. Stanovisko 1. Schvaluje kontrolní 1. Stanovisko 1. Schvaluje kontrolní
projektanta orgán výrobce projektanta orgán mont. organizace

2. Schvaluje zástupce Na vyádání předloit 2. Schvaluje zástupce 2. Schvaluje zástupce
objednatele zástupci objednatele objednatele objednatele

k připomínkám Je mono si vyádat
stanovisko projektanta
Je mono si vyádat
stanovisko projektanta

Obrázek 1 Schéma vypracování dokumentace zhotovitele a podmínky jejího schválení zástupcem objednatele
v případě dráních mostů

Technologický předpis montáe
(1) Technologický předpis montáe mostu obsahuje tyto části:

 identifikační údaje (název stavby, objektu, traťový úsek, definiční úsek, evidenční km);
 popis konstrukce;
 údaje o základním a přídavném materiálu, údaje o spojovacím materiálu;
 návrh montáních pomůcek, rozpracovaný podrobně ve výrobních výkresech;
 způsob uloení dílců;
 postup sestavení dílců včetně jejich spojování (svařování, roubování, nýtování, třecí spoje);
 technologický postup stykování hlavních nosných částí;
 předehřev materiálu;
 sled mezioperačních kontrol;
 pokyny pro pouití ochran proti větru a srákám v místech montáních styků;
 podmínky pro montání prohlídku;
 pokyny pro zaměření dílců a celé konstrukce;
 pouití pomůcek, přípravků, strojů a zařízení;
 pokyny pro manipulaci s dílci;
 montání úchylky sestav a zkompletované konstrukce jako celku;
 pokyny pro odstranění nepřípustných úchylek;
 pokyny pro provádění kontrolních desek;
 pokyny pro osazení konstrukce na loiska a spodní stavbu (rektifikace, podlití loisek, aktivace loisek);
 technologický postup svařování;
 technické obsazení odbornými pracovníky;
 kontrolní a zkuební plán montání organizace;
 zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

13
 datum a jméno zpracovatele;

 údaje o schválení dokumentu zhotovitelem montáe.

(2) Technologický předpis montáe obsahuje technologický postup svařování, není-li zpracován samostatně.

(3) Technologický předpis montáe schvaluje zástupce objednatele na základě kladného stanoviska přísluného
odborného útvaru (u konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4, u mostních konstrukcí zpravidla s rozpětím 18
m a větím). K TP montáe je mono si vyádat stanovisko projektanta projektové dokumentace.

Technologický postup svařování na montái

(1) Obsah technologického postupu svařování je obdobný s technologickým postupem svařování ve výrobě
s tím, e obsahuje navíc omezující pravidla s ohledem na technologii svařování na montái, klimatická
omezení, svařování kontrolních desek, deformace od svařování s klimatickými vlivy oslunění apod.

(2) V technologickém postupu svařování musí být uvedeny Písemné postupy zkouení nedestruktivních zkouek
svarů vech pouívaných metod, uvedených ve Výrobních výkresech, v souladu s evropskými normami.

(3) Technologický postup svařování schvaluje zástupce objednatele obdobně jako technologický předpis
montáe.

Záznamy o montái

(1) V průběhu montáe ocelové mostní konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 je nutno vést denní záznam
o provádění prací. K tomuto účelu slouí montání deník.

(2) Za vedení deníku odpovídá pracovník, jmenovitě uvedený jako odpovědná osoba. Deník je vázaný, obsahuje
předem očíslované strany. Zápisy v deníku jsou potvrzovány kontrolními orgány objednatele, OŘJ výrobce
popř. dalími pracovníky. V deníku je uveden denní popis činností, tedy i přeruení prací pokud k němu
dojde. Kopie nebo průpis listů deníku se při poslední montání prohlídce předává zástupci objednatele
k archivaci. Zápisy a protokoly z kontrol mohou být zhotoveny jako samostatné dokumenty. Podrobně je
obsah montáního deníku uveden v ČSN 73 2603.

(3) Montání deník nenahrazuje stavební deník.

19.1.5 Zatřídění konstrukcí a jejich částí

(1) V této kapitole je uvedeno třídění ocelových konstrukcí do tříd provedení. K jednotlivým konstrukcím
a jejich částem jsou dále přiřazeny poadavky na kvalitu při tavném svařování, kvalifikaci zhotovitele, na
kvalitu materiálu a na dokument kontroly.

(2) Zatřídění ocelových konstrukcí je uvedeno v Tabulce 1 pro ocelové mostní konstrukce a v Tabulce 2 pro
ocelové konstrukce ostatní.

(4) Systém třídění a poadavky na dodavatele jsou v Tabulkách 1 a 2 označeny následujícím způsobem:

Ocelové mostní konstrukce - Tabulka 1 (popis obsahu tabulky)

(4.1) Sloupec 1 obsahuje označení konstrukce nebo části konstrukce jako hlavní a vedlejí nosné části a podruné
nenosné části.

(4.2) Tomu odpovídá ve sloupci 2 členění s poadavky na kvalitu podle ČSN EN ISO 3834-1. Tento standard
rozděluje výrobky podle poadavků na kvalitu a to: ČSN EN ISO 3834-2 s vyími poadavky na kvalitu,
ČSN EN ISO 3834-3 se standardními poadavky na kvalitu a podle ČSN EN ISO 3834-4 se základními
poadavky na kvalitu. Zásadně je vak třeba rozliovat, zda se jedná o náročnou výrobu s vyími poadavky
na kvalitu, nebo o běnou, nenáročnou výrobu svařovaných výrobků, kdy se jedná o základní poadavky na
kvalitu.

V systémech zabezpečení kvality je svařování vedeno jako zvlátní proces, u kterého se kvalita nedá zajistit
pouze kontrolou a zkoukami hotového výrobku, protoe pouze na základě této činnosti nelze s konečnou
platností potvrdit, e při svařování výrobku byly dodreny vechny poadavky ovlivňující kvalitu.

Z tohoto důvodu je třeba do systému kvality zahrnout vechny činnosti, které ovlivňují kvalitu svařování od
samého začátku a to stanovením poadavků na výrobek, ji ve fázi uzavírání smlouvy, jeho výroby,
v průběhu montáe, kontroly a při předání zákazníkovi do uívání.

Výrobce a montání organizace provádějící výrobu a montá ocelové konstrukce, zatříděné podle ČSN EN
ISO 3834-2 a ČSN EN ISO 3834-3 musí také zajistit odpovídající svářečský dozor podle ČSN EN ISO
14731. Podle charakteru a rozsahu prováděných svářečských prací musí být ve výrobní organizaci jmenován

14
nejméně jeden oprávněný pracovník svářečského dozoru (svářečský inenýr, svářečský technolog), který je
povaován za součást odpovědnosti organizace za výrobek. Pracovníci pověření svářečským dozorem se
podle této normy zařazují na základě poadavků stanovených Evropskou svářečskou federací do tří skupin
znalostí:

a) Mezinárodní (Evropský) svářečský inenýr (IWE, EWE)
Má úplné technické znalosti potřebné pro plánování, výrobu, dozor a zkouení pro vechny úkoly
a odpovědnosti ve svářečské výrobě.
b) Mezinárodní (Evropský) svářečský technolog (IWT, EWT)
Má technické znalosti dostačující pro úkoly a odpovědnost při plánování, výrobě, dozoru a zkouení ve
svářečské výrobě s omezeným technickým rozsahem.
c) Mezinárodní (Evropský) svářečský specialista (IWS, EWS)
Má technické znalosti dostačující pro úkoly a odpovědnost při plánování, výrobě, dozoru a zkouení
v omezeném rozsahu, zahrnující pouze jednoduché svařované výrobky.
d) Mezinárodní svářečský inspekční personál (IWIP)
Splňuje minimální poadavky na personál, zabývající se kontrolou svařování.
(4.3) Sloupec 2 obsahuje dále poadavky podle ČSN EN ISO 15614 a podle ČSN EN ISO 15613. Jedná se
o stanovení kvalifikace postupu svařování.
(4.4) Sloupec 3 určuje zatřídění stupně kvality svaru podle ČSN EN ISO 5817, na základě vyhodnocení konstrukcí
z hlediska únavy svarů. Pro vyí kvalitu svařování a dynamicky namáhané konstrukce je stanoven jednotně
pro vechny typy svarů minimálně stupeň kvality B (B+), pokud není v odůvodněných případech stanoven
projektantem nebo přísluným odborným pracovitěm zadavatele jiný poadavek. Popis stupně kvality svarů
B+ a doplňující poadavky pro desky mostovky je uveden v ČSN EN 1090-2+A1 tabulce 17.
Pozn. u některých únavových detailů dle ČSN EN 1993-1-9 jsou poadavky přísnějí ne pro stupeň kvality
svarů B popř. B+. Tyto poadavky projektu je nutno přenést do katalogu svarů v rámci zpracování výrobních
výkresů.
(4.5) Sloupec 4 určuje rozsah vypracování specifikace postupu svařování (WPS) pro jednotlivé svary výrobku. Pro
vyí a standardní kvalitu svařování vdy platí vypracování WPS v plném rozsahu nosných svarů. Podrobný
postup je uveden v kapitole 19.4.1.6 těchto TKP. Specifikace se vypracovává v souladu s ČSN EN ISO
15609-1 (Obloukové svařování).
(4.6) Sloupec 5 stanovuje poadavek na rozsah svarů s kvalifikací postupu svařování ( WPQR ) pro jednotlivé
svary výrobku. Pro vyí a standardní kvalitu svařování vdy platí schválení WPQR v plném rozsahu
nosných svarů. Podrobný postup je uveden v kapitole 19.4.1.6 těchto TKP.
(4.7) Sloupec 6 stanovuje poadavky na vypracování pracovních instrukcí (technologických předpisů výroby
a montáe a technologických postupů svařování).
(4.8) Sloupec 7 uvádí konkrétní zatřídění konstrukcí nebo jejich částí do tříd provedení. Ocelové konstrukce se dělí
na třídy provádění EXC1 a EXC4.

(4.9) Sloupec 8 uvádí poadavky na jednotlivé konstrukce s ohledem na poadavek dokumentu kontroly
základního materiálu podle ČSN EN 10204, a to:

 Inspekční certifikát 3.2 podle ČSN EN 10204

 Inspekční certifikát 3.1 podle ČSN EN 10204

 Zkuební zpráva 2.2 podle ČSN EN 10204

 Prohláení o shodě s objednávkou 2.1 podle ČSN EN 10204

Ocelové konstrukce ostatních staveb - Tabulka 2 (popis obsahu tabulky)

(4.10) Pro jednotlivé sloupce platí uváděné popisy systému jako pro Tabulku 1.

15
Tabulka 1- Ocelové mostní konstrukce, zatřídění svařovaných výrobků podle ČSN EN 1090-2+A1, ČSN EN 3834, ČSN EN ISO 5817, ČSN EN 10204 a dalích
souvisejících norem

1 2 3 4 5 6 7 8
Poadavky na kvalitu Poadavky Specifikace postupu Schválení postupu svařování Pracovní Třída Dokument kontroly
Konstrukce ČSN EN ISO 3834 na kvalitu svařování (WPS), rozsah instrukce provedení
(Část konstrukce) svarů podle WPQR (TP výroby, základního
Poadavky podle ČSN EN ISO svarů Rozsah svarů montáe, EXC3 materiálu podle
- Hlavní nosné části mostů a propustků, hlavní nosníky: hlavní ČSN EN ISO 15614 svařování) (EXC4) ČSN EN 10204
nosný systém, ztuení a výztuhy, které jsou připojeny 5817 V celém rozsahu svarů podle V celém rozsahu svarů podle EXC3
k hlavním nosníkům a mostovce, pilíře, řídící tyče a 15613 ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle Poaduje se 3.2/ TÚDC
Vyí B (B+)8 ČSN EN ISO 3834-2 ČSN EN ISO 3834-2 EXC3
EXC2 3.1
15614-1 a 15613
EXC3 2.2
- Mostovka (lab kolejového loe, příčníky, podélníky) Standardní B+8 V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle Poaduje se EXC3
- Sloupy včetně patních plechů, výztuh a kotevních roubů 15614-1 B ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle Poaduje se EXC2 3.2
- Mostnicová sedla ČSN EN ISO 3834-3 ČSN EN ISO 3834 -3 2.2
Standardní B (C) EXC3
- Vedlejí nosné části mostů a propustků: ztuení a výztuhy, 15614-1 V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle 3.1
které nejsou připojeny k hlavním nosníkům, hlavnímu ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle EXC3
nosnému systému nebo k mostovce, konzoly a nosníky pro Vyí ČSN EN ISO 3834-3 ČSN EN ISO 3834 -3 EXC2 2.2
podlahy a revizní lávky, schodnice přístupových schodiť, 15614-1 a 15613
sloupy přístupových schodiť včetně patních plechů, výztuh B (B+)8 V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu nosných Poaduje se EXC3 3.1
a kotevních roubů, Standardní B (C) ČSN EN ISO 15609-1 a svarů podle EN ISO 15614-1a Poaduje se EXC2
15614-1 B (B+)8 podle ČSN EN ISO 3834 -2 podle ČSN EN ISO 3834-2 2.2
- Hlavní nosníky (hlavní nosné části) objektů s konstrukcí Vyí B (C) EXC2
mostům podobnou V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle
15614-1 a 15613 ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle
- Vedlejí nosné části objektů s konstrukcí mostům podobnou: Standardní ČSN EN ISO 3834 -3 ČSN EN ISO 3834 -3
ztuení a výztuhy, které nejsou připojeny k hlavním
nosníkům a mostovce, konzoly a nosníky pro podlahy 15614-1 V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu nosných Poaduje se
a revizní lávky Standardní ČSN EN ISO 15609-1 a svarů podle ČSN EN ISO Poaduje se
podle ČSN EN ISO 3834 -2 15614-1a podle ČSN EN ISO
- Hlavní nosné části lávek pro chodce: hlavní nosníky (hlavní 15614-1 3834 -2
nosný systém), mostovka (ortotropní mostovka, podélníky, V celém rozsahu svarů dle
příčníky), ztuení a výztuhy, které jsou připojeny k hlavním Základní ČSN EN ISO 15609-1 a V celém rozsahu svarů podle
nosníkům a mostovce ČSN EN ISO 3834 -3 ČSN EN ISO 15614-1 a podle
15614-1 ČSN EN ISO 3834 -3
- Vedlejí nosné části lávek pro chodce: ztuení a výztuhy,
které nejsou připojeny k hl. nosníkům a mostovce, konzoly B (C) V celém rozsahu svarů dle V celém rozsahu svarů podle Poaduje se
a nosníky pro podlahy a revizní lávky, schodnice C ČSN EN ISO 15609-1 a ČSN EN ISO 15614-1 a podle
přístupových schodiť, sloupy přístupových schodiť včetně ČSN EN ISO 3834 -3 ČSN EN ISO 3834 -3 V rozsahu
patních plechů, výztuh a kotevních roubů stanoveném
V rozsahu stanoveném přísluným
- Návěstní lávky a krakorce (s výjimkou částí podruných přísluným odborným odborným
nenosných) malých rozpětí, ostatní stanoví přísluné odborné pracovitěm zadavatele pracovitěm
pracovitě zadavatele zadavatele

- Podruné nenosné části objektů výe uvedených: plechové
podlahy 1)podlahy z rotů, stupnice schodiť, ochrany proti
dotyku (títy a sítě), odvodňovací zařízení 2), zábradlí veho
druhu 3), kabelové laby, revizní zařízení (revizní lávky
a madla) ebříky, zastřeení lávek, nástupiť apod. 4), ablo-
ny pro kotevní rouby, dalí nespecifikované podruné části7)

16
Tabulka 2 - Ocelové konstrukce ostatních staveb s poadavky na rozsah dokladů jako u Tabulky 1

1 2 3 4 5 6 7 8
Poadavky na Specifikace postupu Schválení postupu svařování Pracovní Třída provedení Dokument
Konstrukce Poadavky na kvalitu kvalitu svarů svařování WPS WPQR instrukce ( TP kontroly podle
(Část konstrukce) ČSN EN ISO 3834-1 podle ČSN EN výroby, podle ČSN EN 10204
Poadavky podle ČSN ISO 5817 montáe a ČSN EN
EN ISO 15614 a 15613 svařování) 1090-2+A1 3.2
B (B+)8 3.27)
- Hlavní nosné části ostatních staveb namáhané Vyí V celém rozsahu svarů V celém rozsahu nosných Poaduje se EXC3 3.1
dynamicky5): jeřábové dráhy pro pojezd těkých 15614-1 a 15613 B (B+)8 podle ČSN EN ISO (EXC4)
jeřábů třídy c, d včetně brzdných ztuidel, stropní 15609-1 a podle ČSN svarů podle ČSN EN ISO Poaduje se 3.1
konstrukce pro pojezd těkých vozidel 6) Vyí B (B+)8 EN ISO 3834-2 15614-1a podle ČSN EN ISO EXC37) Stanoví přísluný
3834-2
- Hlavní nosné části konstrukcí s výrazným 15614-1 B V celém rozsahu svarů EXC3 odborný útvar
dynamickým zatíením od větru: 7)osvětlovací Standardní podle ČSN EN ISO V celém rozsahu svarů podle EXC3
věe a stoáry (nad 25 m), vysoké komíny, C 15609-1 a ČSN EN ČSN EN ISO 15614-1 a 2.2
konstrukce zastřeení, nástupitní přístřeky a 15614-1 ISO 3834-3 podle ČSN EN ISO 3834-3 EXC2
zastřeení nástupiť větího rozsahu, Standardní C (B) 3.1
C (B) V celém rozsahu svarů V celém rozsahu svarů podle Poaduje se EXC2
- Hlavní nosné části ostatních staveb namáhané 15614-1 podle ČSN EN ISO ČSN EN ISO 15614-1 a 3.1
dynamicky 5), jeřábové dráhy pro pojezd lehkých Základní 15609-1 a ČSN EN podle ČSN EN ISO 3834 -3 Poaduje se EXC27)
jeřábů třídy a, b včetně brzdných ztuidel, stropní 15614-1 ISO 3834 -3 EXC1
konstrukce pro pojezd lehkých vozidel 6) V celém rozsahu svarů podle Stanoví
Standardní V celém rozsahu svarů ČSN EN ISO 15614-1 a přísluné
- Hlavní nosné části ostatních staveb namáhané 15614-1 podle ČSN EN ISO podle ČSN EN ISO 3834 -3 odborné
staticky: objekty pro výrobu, skladování, objekty 15609-1 a ČSN EN pracovitě
provozní, objekty pro bydlení, svislé a vodorovné Standardní ISO 3834 -3 zadavatele
konstrukce, svislá a vodorovná ztuení 15614-1 Poaduje se
V rozsahu stanoveném V rozsahu stanoveném
- Podruné nenosné části konstr. ostatních staveb: Poaduje se
plechové podlahy 1), podlahy z rotů, zábradlí přísluným odborným přísluným odborným
veho druhu 3), stupnice schodiť, odvodňovací pracovitěm zadavatele pracovitěm zadavatele
zařízení 2), revizní zařízení (revizní lávky
a madla), ebříky, prvky zastřeení 4), osvětlovací ČSN EN ISO 15609-1 ČSN EN ISO 15614-1 a
věe a stoáry (do 12 m),7) a ČSN EN ISO 3834 - podle ČSN EN ISO 3834 -3
3
- Osvětlovací věe a stoáry (12 a 25 m) ČSN EN ISO 15614-1 a
ČSN EN ISO 15609-1 podle ČSN EN ISO 3834 -3
- Podpěry a konstrukce trakčního vedení a ČSN EN ISO 3834 -
3

Souhrnné poznámky pro Tabulku 1 a 2:

1) Zatřídění platí pro podlahové plechy, které nejsou součástí nosného systému, a to pro podlahové plechy na chodnících, na mostnicích mostů, na revizních zařízeních, lávkách apod.
2) Platí pro odvodňovací zařízení, které je součástí dodávky ocelové konstrukce, a nikoliv součástí klempířských prací.
3) Platí i pro zábradlí na terénu u objektů a na opěrných a zárubních zdech.
4) Platí pro méně namáhané konstrukce běného provedení. U konstrukcí sloitějích, s výraznějím dynamickým namáháním od větru, rozhodne o zatřídění přísluný odborný útvar.
5) Platí pro konstrukce svařované i roubované.
6) Platí pro zatíení vozidly podle ČSN EN 1991-1-4.
7) O zatřídění rozhodne přísluný odborný útvar.
8) Kritérium přípustnosti B+ podle 1090-2+A1 .

17
19.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

(1) Materiál pro jednotlivé části ocelových konstrukcí musí být předepsán v dokumentaci zhotovitele a musí
odpovídat poadavkům této kapitoly TKP. Obecné podmínky dodávky výrobků pro stavbu stanoví
TKP Kapitola 1.

(2) Pouití jiného materiálu ne je uvedeno, nebo z jiného dokumentu kontroly, můe v odůvodněných případech
povolit přísluný odborný útvar a to na základě ádosti zhotovitele ocelové konstrukce nebo její montáe,
přičem musí být současně předloeno kladné vyjádření projektanta projektové dokumentace.

(3) Pro výrobu ocelových konstrukcí se pouívají oceli ve stupni zarezivění povrchu A dle ČSN ISO 8501-1.
To znamená, e okuje na povrchu plechu nebo profilu jsou před jeho otryskáním souvislé, důlková koroze
není přípustná. Se souhlasem přísluného odborného útvaru je mono pouít ocel ve stupni zarezivění
povrchu B dle ČSN ISO 8501-1.

(4) Materiály pro výrobu ocelových konstrukcí musí být identifikovatelné ve vech fázích výroby od výdeje
materiálu, přes jeho dělení, svařování, roubování spojů a po závěrečnou přejímku.

(5) Pro výrobu ocelových mostních konstrukcí jsou jednotlivé poloky označeny číslem podle výkresové
dokumentace, číslem tavby a číslem vývalku, označením jakosti, a to nesmývatelným popisovačem.
Identifikace materiálu v písemné formě je zpracována jednak v soupisu poloek, jednak graficky v pálícím
plánu.

(6) Skladování materiálu musí být zajitěno odpovídajícím způsobem nejlépe pod přístřeky tak, aby byla
zajitěna trvanlivá identifikace materiálu a aby nedocházelo k jeho pokození nebo zvýené korozi způsobené
jeho chybným skladováním.

19.2.1 Základní materiál pro ocelové mostní konstrukce

Pro pouití konkrétních druhů materiálů pro jednotlivé konstrukčních částí platí tato ustanovení:

19.2.1.1 Konstrukční válcované a korozivzdorné oceli

(1) Pro výrobu ocelové konstrukce se zpravidla pouívají konstrukční oceli podle Tabulky 3a. V této tabulce je
uveden přehled jednotlivých druhů konstrukčních ocelí podle značek ocelí a jakostních stupňů podle
ČSN EN 10025-1, ČSN EN 10025-2, ČSN EN 10025-3, ČSN EN 10025-4, ČSN EN 10025-5 a ČSN EN
10025-6. Se souhlasem projektanta a přísluného odborného útvaru lze pouít i jiné materiály obdobných
vlastností.

(2) V Tabulce 3b je uvedena doporučená vhodnost rozsahu pouití konstrukční oceli z hlediska struktury zrna,
s ohledem na tlouťky prvků pro ocelové konstrukce elezničních mostů. Pro určení jakosti podle tlouťky
lze pouít přesnějí postup podle ČSN EN 1993-1-10.

(3) Rozměrové výrobní normy ocelových výrobků jsou uvedeny v Tabulce 5.
(4) Pouití oceli S420 a S460 a vyí jakosti je moné pouze se souhlasem přísluného odborného útvaru.

18
Tabulka 3a - Příklady přehledu druhů konstrukčních ocelí podle značek ocelí a jakostních stupňů pro ocel
dodávanou podle ČSN EN 10025, zvýrazněná políčka označují vysokopevnostní oceli

Označení skupin ocelí podle ČSN EN 10025-2 a 10025-6

ČSN EN 10025-2 ČSN EN 10025-3 ČSN EN 10025-4 ČSN EN 10025-5 ČSN EN 10025-6
Nelegované konstrukční Normalizačně íhané Termomechanicky Konstrukční oceli se Ploché výrobky s vyí
/normalizačně válcované zvýenou odolností proti
oceli svařitelné jemnozrnné válcované svařitelné mezí kluzu po
konstrukční oceli jemnozrnné konstrukční atmosférické korozi zulechťování
Označení Označení podle oceli
Označení Označení podle ČSN ČSN Označení podle Označení Označení podle Označení podle
podle ČSN podle ČSN Označení Označení podle
EN 10027-1 EN 10027-2 EN10027-1 EN 10027-2 podle ČSN ČSN ČSN EN podle ČSN ČSN ČSN
EN 10027-1 EN 10027-2
10027-1 EN 10027-2 EN 10027-1 EN 10027-2

S235JR 1.0038 S275N 1.0490 S275M 1.8818 S235J0W 1.8958 S460Q 1.8908

S235J0 1.0114 S275NL 1.0491 S275ML 1.8819 S235J2W 1.8961 S460QL 1.8906

S235J2 1.0117 S355N 1.0545 S355M 1.8823 S355J0W 1.8959 S460QL1 1.8916

S275JR 1.0044 S355NL 1.0546 S355ML 1.8834 S355J2W 1.8965 S500Q 1.8924

S275J0 1.0143 S420N 1.8902 S420M 1.8825 S355K2W 1.8967 S500QL 1.8909

S275J2 1.0145 S420NL 1.8912 S420ML 1.8836 S500QL1 1.8984

S355JR 1.0045 S460N 1.8901 S460M 1.8827 S550Q 1.8904

S355J0 1.0553 S460NL 1.8903 S460ML 1.8838 S550QL 1.8926

S355J2 1.0577 S690Q 1.8931

S355K2 1.0596 S690QL 1.8928

S690QL1 1.8988

S890Q 1.8940

S890QL 1.8983

S890QL1 1.8925

Tabulka 3b Doporučená minimální jakost plechů a profilů pro ocelové konstrukce mostů podle tlouťky
prvků

Tlouťka prvku Jakost ocelí S235, S275 a S355 s ohledem na houevnatost

t  30 mm J2+N podle ČSN EN 10025-2

30  t  40 mm K2+N podle ČSN EN 10025-2
Jemnozrnná ocel jakosti N, popř. M podle 10025-3 popř. 10025-4

40 < t  60 mm Jemnozrnná ocel jakosti NL, popř. ML podle 10025-3 popř. 10025-4

60 < t < 100 mm * Pro určení jakosti s ohledem na houevnatost je nutno postupovat podle ČSN EN 1993-1-10

* Maximální tlouťka plechů a profilů u ocelových mostních konstrukcí je omezena na 100 mm. Větí tlouťku je mono pouít pouze se
souhlasem přísluného odborného útvaru.

Pozn. Jakosti s ohledem na houevnatost pro tl. do 60 mm včetně vychází z referenční teploty TEd = -40°C a napětí Ed = 0,75fy(t) dle
ČSN EN 1993-1-10.

Rozdělení a popis základních vlastností ocelí dodávaných podle ČSN EN 10025

Nelegované konstrukční oceli, dodávané podle ČSN EN 10025-2 (označení JR, J0, J2, K2)

(1) Jedná se o konstrukční oceli, běně pouitelné. Značka ocelí je S185, S235, S275, S355, S450, v jakostních
stupních JR, J0, J2 a K2. Jakostní stupně se lií zaručenými hodnotami nárazové práce při stanovené teplotě.
Jejich doporučené pouití pro ocelové konstrukce a ocelové mostní konstrukce je vymezeno v Tabulce 3b.

Symbol S značí konstrukční ocel, následující číslo potom minimální hodnotu zaručené meze kluzu v MPa.
Pouití oceli jakosti JR pro mostní konstrukce je nepřípustné, pouití je moné pouze pro nýtované prvky do
tl. 10 mm, přičem hodnota přetvárné práce musí být doloena podle poadavku VP3 a stav dodání
+N (viz 19.2.1.3), podrobnosti jsou uvedeny v Příloze A, Tabulka A. 1.

19
Normalizačně íhané/normalizačně válcované svařitelné jemnozrnné oceli, dodávané podle ČSN EN 10025-3
(označení N, NL)

(2) Oceli označované jako jemnozrnné konstrukční oceli (N, NL) podle ČSN EN 10025-3 byly vyvinuty
k pouití za normálních a nízkých teplot pro vysoce namáhané svařované konstrukce, např. mosty,
zásobníky, nádre apod.

Na základě zkueností s výrobou ocelových mostních konstrukcí je dále mono konstatovat, e jemnozrnné
oceli jsou méně náchylné na vznik deformací od svařování a nevyadují zvýené náklady na rovnání
svařených dílců. Oceli se rovně vyznačují velmi dobrou svařitelností.

Termomechanicky válcované svařitelné jemnozrnné oceli, dodávané podle ČSN EN 10025-4 (označení M, ML)

(3) Řízený proces válcování těchto ocelí, vyadující doválcování za specifické teploty, spolu se specifickým
chemickým sloením dává oceli následující výhody:

 nízký uhlíkový ekvivalent;

 příznivá cena základního materiálu pro plechy i profily;

 zlepené parametry pro tváření za studena (ohýbání, lemování, profilování, apod.);

 zlepené křehkolomové vlastnosti.

U těchto ocelí je nutnost dodret max. teplotu ohřevu do 580°C. Ohřev nad tuto hranici můe sníit mez
pevnosti oceli! Rovně svařování těchto konstrukcí vyaduje náleitý technologický postup.

Oceli se zvýenou odolností proti atmosférické korozi, dodávané podle ČSN EN 10025-5 (označení W)

(4) Jejich pouití se podmiňuje výslovným souhlasem přísluného odborného pracovitě objednatele, podmínky
jejich pouití upraví ZTKP.

(5) Tyto oceli vyadují upravené konstrukční detaily, prokázané korozní prostředí bez přítomnosti chloridů
a speciální způsob údrby.

Svařitelné oceli vysokých pevností, dodávané podle ČSN EN 10025-6 (označení Q, QL, QL1)

(6) Svařitelné oceli vysokých pevností, tj. s mezí kluzu vyí ne 400 MPa, se pouívají zpravidla na ocelové
konstrukce zařazené do třídy provedení EXC3 a EXC4.

(7) Mezi tyto oceli patří rovně normalizačně íhané/normalizačně válcované oceli, dodávané podle
ČSN EN 10025-3, označené jako S420N, S420NL, S460N, S460NL a termomechanicky válcované oceli,
dodávané podle standardu ČSN EN 10025-4, označené jako S 420M, S420ML, S460M, S460ML, viz
Tabulka 3a, s mezí kluzu 420 MPa a 700 MPa.

(8) Pro oceli, dodávané podle ČSN EN 10025-6 (označení Q, QL, QL1) se hodnoty meze kluzu pohybují od
400 MPa a do 960 MPa. Pro standardní ocelové drání konstrukce se vak zpravidla nepouívají.

(9) Souhlas s pouitím těchto ocelí musí vydat přísluný odborný útvar, podmínky jejich pouití upraví ZTKP.

Rozdělení a popis základních vlastností korozivzdorných ocelí

Korozivzdorné vysokolegované oceli, výrobní normy, mezní úchylky

(1) Korozivzdorné oceli jsou pouívány jednak z důvodu zvýené odolnosti vůči korozi, ale také z důvodu jejich
příznivého vzhledu. Obecná pravidla a doplňující pravidla pro navrhování a pouití těchto ocelí stanoví
ČSN EN 1993-1-4.

(2) Tyto oceli jsou vak náchylné na specifické formy koroze (korozní praskavost, bodová koroze, těrbinová
koroze, galvanická koroze), které se mohou projevit i za mírných korozních podmínek.

(3) Příčinou je poruení ochranné pasivní vrstvy pokrábáním, nebo nauhličením povrchové vrstvy a proto je
třeba současně dbát na správnou manipulaci a zpracování těchto ocelí.

(4) Korozivzdorné oceli zahrnují zhruba sto jakostí a základním znakem je minimální obsah 10,2 % Cr a max.
1,2 % C. Protoe pouití těchto ocelí je specifikované s ohledem na dalí obsaené prvky, je třeba jejich
pouití přesně určit.

(5) Pro mírné korozní namáhání jsou vhodné chromem a niklem legované austenitické oceli, zejména pro
obklady kancelářských budov.

20
(6) Pro vyí korozní namáhání je vhodné legování molybdenem, s ohledem na přítomnost chemických
rozmrazovacích látek (dále CHRL) ze zimních postřiků komunikací, například u mostů nad pozemními
komunikacemi.

(7) Pro pouití korozivzdorných ocelí je nevhodné kombinovat různé jakosti těchto ocelí z důvodu moného
vzniku galvanické koroze.

(8) Vekeré nástroje pouívané k rovnání, ohýbání atd. musí být té z korozivzdorných ocelí.

(9) Korozivzdorné oceli se dodávají podle jednotlivých typů výrobků dle ČSN EN 10088-1, ČSN EN 10088-2,
ČSN EN 10028-7, ČSN EN 10296-2, ČSN EN 10217-7, ČSN EN 10216-5, ČSN EN 10297-2,
ČSN EN 10088-3, ČSN EN 10272.

(10) Doporučené jakosti korozivzdorných ocelí s ohledem na jejich pouití jsou uvedeny v Tabulce 4.

(11) Mezní úchylky a jakosti výrobků z korozivzdorné oceli jsou uvedeny v ČSN EN 1090-2+A1, Tabulka 4.

(12) Korozivzdorné oceli je mono pouít na nenosné prvky trvale nebo dočasně zabudované v mostních
konstrukcích jako např. odvodňovací vpusti (tl. materiálu minimálně 4 mm) nebo jako odvodňovací laby
minimální tlouťky materiálu 2 mm (podle jejich poadované ivotnosti). Pro spoje je nutno pouít materiál
shodné jakosti.

Tabulka 4 Doporučené jakosti korozivzdorných ocelí s ohledem na její pouití

Typ prostředí Jakost oceli podle Jakost oceli podle Jakost roubů Rozsah a vhodnost pouití
Korozní kategorie ČSN EN 10088 ČSN EN 10027-2 podle ČSN EN ISO 3506

městské X5CrNi18-10 1.4301 A2 Nejpouívanějí jakost, nevhodná do prostředí
střední X2CrNi18-9 1.4307
městské X5CrNiMo 17-12-2 1.4401 s CHRL, tlouťka materiálu max. 6 mm,
střední X2CrNiMo 17-12-2 1.4404
X6CrNiMoTi 17-12-2 1.4571 letitelná
průmyslové
střední A2 Vhodná pro tlouťky nad 6 mm, nevhodná

průmyslové do prostředí s CHRL
střední
A4 Vhodná do míst s CHRL. tlouťka materiálu
průmyslové
bez omezení
střední
A4 Vhodná do míst s CHRL., pro tlouťky nad

6 mm, dobře svařitelná

A5 Vhodná do míst s CHRL, tlouťka materiálu

bez omezení, dobře svařitelná. Nevhodná pro

dekorativní účely, nelze provádět letění.

Korozní kategorie:

Nízká: Nejnií korozní agresivita v daném typu prostředí.
Střední: Zcela typická pro daný typ prostředí.
Vysoká: Moná vyí korozní agresivita ne je typická pro daný typ prostředí. Například zvýená trvalou vlhkostí, vysokou teplotou okolí
nebo zvlátě agresivními znečiťujícími látkami.

21
19.2.1.2 Rozměry a mezní úchylky rozměrů pro konstrukční válcované oceli

(1) Pro přípustné rozměry a mezní úchylky rozměrů výrobků z konstrukčních válcovaných ocelí platí ustanovení
dále uvedených norem (platí aktuální stav) podle Tabulky 5.

(2) Projektant je povinen údaje uvést do projektové dokumentace tak, aby bylo zřejmé, s jakými údaji pracuje ve
statickém výpočtu.

(3) S rozměry a mezními úchylkami ocelových výrobků souvisí také jakost stupně přípravy povrchu pod
provedení protikorozní ochrany. Podrobně je uvedeno v článku 19.2.1.4.

Tabulka 5 Rozměrové výrobní normy pro ocelové výrobky

Ocelové výrobky Technické dodací Mezní úchylky rozměrů Třída
Ocelové plechy o tlouťkách od 3 mm výe, válcované podmínky a tolerance tvarů B
za tepla ČSN EN 10029
ČSN EN 10025-1 (A konstrukcí ZBN dle
Pásy válcované za tepla ČSN EN 10025-2 ČSN EN 10051 MVL511)
ČSN EN 10025-3 ČSN EN 10048
Tyče průřezu I, H a U válcované za tepla ČSN EN 10025-4 ČSN EN 10024 Stanoví se podle
ČSN EN 10025-5 ČSN EN 10034 jmenovitých rozměrů
ČSN EN 10025-6 ČSN EN 10279 výrobků v projektové
ČSN EN 10055
Tyče profily úhelníky válcované za tepla ČSN EN 10067 specifikaci
ČSN EN 10056-2
Otevřené profily tvářené za studena ČSN EN 10162

Duté profily tvářené za tepla ČSN EN 10210-1 ČSN EN 10210-2
Duté profily tvářené za studena ČSN EN 10219-1 ČSN EN 10219-2

19.2.1.3 Stav při dodání

(1) Dodávaný stav výrobků z konstrukční oceli podle ČSN EN 10025-2 pro dlouhé výrobky a kontinuálně
válcované ploché výrobky můe být +AR, +N nebo +M. U plechů kvarto je dodávaný stav pouze +AR nebo
+N. Stav +AR znamená dodávku válcovaného výrobku bez jakéhokoliv zvlátního válcování nebo tepelného
zpracování. Stav +N znamená normalizační válcování, které je ekvivalentní stavu po normalizačním íhání.
Stav +M znamená termomechanické válcování. Tímto válcováním se dosahuje vlastností materiálu, které
nelze dosáhnout samotným tepelným zpracováním a nelze jej opakovat. Normalizační íhání
a termomechanické válcování se označuje jako řízené válcování. Volitelný poadavek je označen jako VP19a
v Příloze A, Tabulka A. 1. Pro mostní konstrukce, se pouívá pouze stav +N nebo +M. Válcované nosníky
(bez svarových spojů) určené pro konstrukce se zabetonovanými nosníky dle MVL 511 lze připustit také stav
+AR.

(2) U výrobků, které mají být dodávány podle ČSN EN 10025-2 (jakost J0, J2) ve stavu po normalizačním
íhání, ale u kterých bylo normalizační íhání nahrazeno rovnocenným válcováním s řízenou doválcovací
teplotou (normalizační válcování), musí výrobce garantovat dodrení hodnot mechanických vlastností
materiálu a hodnoty nárazové práce při zkouce rázem v ohybu nejen pro stav při dodání, ale také po
provedeném normalizačním íhání.

(3) Údaje o stavu dodávky a dodatečném tepelném zpracování výrobku musí být uvedeny v přísluném
dokumentu kontroly.

22
19.2.1.4 Poadované zkouky základního materiálu

(1) Projektant projektové dokumentace předepisuje mechanické zkouky základního materiálu pro konstrukce
třídy provedení EXC3 a EXC 4 minimálně v tomto rozsahu:

Tabulka 6a Mechanické zkouky základního materiálu

Čís. Mechanická zkouka základního materiálu Podle normy Provádět

1. Zkouka tahem ČSN EN ISO vdy

6892-1

2. Zkouka rázem v ohybu ČSN ISO 148-1 vdy

3. Zkouka ohybem ČSN EN ISO ve stanovených
7438 případech
4. Zkouka ohybová návarová
SEP 1390 ve stanovených
5. Zkouka lamelární praskavosti případech
ČSN EN 10164
ve stanovených
případech

(2) Dalí kontroly a zkouky základního materiálu projektant projektové dokumentace předepisuje takto:
Tabulka 6b Dalí kontroly a zkouky základního materiálu

Čís. Kontroly a zkouky základního materiálu Podle Provádět
normy vdy

6. Zkouka chemického sloení (rozbor tavby), včetně stanovení ČSN EN

uhlíkového ekvivalentu CEV 10025-1

7. Jakost povrchu, s ohledem na projektantem předepsaný stupeň ČSN EN vdy

přípravy povrchu před prováděním povlaku podle ISO 8501-3, 10 163-1

stupně P1 a P3 ISO 8501-3

8. Vnitřní jakost ČSN EN vdy

10160

9. Mezní úchylky rozměrů, tvaru a hmotnosti (viz článek vdy

19.2.1.2)

(3) Dále se předepisují volitelné poadavky v rozsahu Přílohy A a Přílohy B, Tabulka A. 1 a Tabulka B. 1,
které jsou buďto předepsány vdy, nebo jeho předepsání stanoví přísluný odborný útvar.

AD 1) ZKOUKA TAHEM

(1) Při provádění zkouky tahem podle ČSN EN ISO 6892-1 se stanovují a vyhodnocují tyto mechanické
vlastnosti oceli, a to na příčných zkuebních tělesech pro plechy a irokou ocel pro ploché a dlouhé výrobky,
ířky ≥ 600 mm. Pro vechny dalí výrobky se vztahují na podélná zkuební tělesa.

 minimální mez kluzu ReH (MPa);

 pevnost v tahu Rm (MPa);

 minimální tanost (%).

(2) Zkouka se provádí standardně z vývalku (zkuební jednotka podle skupin dle ČSN EN 10025-1), nebo je
mono zkouku v konkrétních odůvodněných případech předepsat na kadý plech, podle poadavků
přísluného odborného útvaru.

23
AD 2) ZKOUKA RÁZEM V OHYBU
(1) Při provádění zkouky rázem v ohybu metodou Charpy podle ČSN ISO 148-1 se stanovuje a vyhodnocuje

minimální nárazová práce KV (J) pro jmenovité tlouťky oceli > 12 mm, do tlouťky 100 mm. Zkouka se
provádí pro ploché a dlouhé výrobky v podélném směru, pro stanovenou teplotu.
(2) Při provádění zkouek rázem v ohybu u tloutěk ≤ 10 mm, jsou minimální předepsané hodnoty zmenené
v přímé úměře k ploe průřezu zkuebního vzorku podle ČSN EN 10025-2 a 10025-6.
(3) Zkouky nelze poadovat pro jmenovitou tlouťku < 6 mm.
(4) Zkouka se provádí standardně z vývalku (zkuební jednotka podle skupin dle ČSN EN 10025-1), nebo je
mono zkouku předepsat na kadý plech, podle poadavků přísluného odborného útvaru.

AD 3) ZKOUKA OHYBEM
(1) Zkouka ohybem podle ČSN EN ISO 7438 se poaduje vdy, pokud se má prokázat schopnost kovového

materiálu se plasticky deformovat při malém poloměru ohybu. Parametry zkouení stanovuje projektant
v projektové dokumentaci v souladu s výe uvedenou normou.
(2) Zkouky se provádějí pouze na plechu, ze kterého jsou páleny poloky s předepsanými poadavky.

AD 4) ZKOUKA OHYBOVÁ NÁVAROVÁ PODLE SEP 1390
(1) Pro materiál jmenovité tlouťky > 30 mm se poaduje u plochých výrobků z druhů ocelí od S235 do S355

provést ohybovou návarovou zkouku podle standardu SEP 1390 (vydání z července 1996), do doby
zavedení přísluné EN. Zkouka má prokázat schopnost základního materiálu zastavit íření trhliny ze svaru
do základního materiálu.

AD 5) ZKOUKA LAMELÁRNÍ PRASKAVOSTI PODLE ČSN EN 10164
(1) Zkouka se předepisuje v případech, kdy se jedná o důleité konstrukční prvky namáhané ve směru kolmém

k povrchu materiálu (pro tl. větí nebo rovno 15 mm).
(2) V ČSN EN 10025-1 se předepisuje tato zkouka podle ČSN EN 10164 pro oceli se zlepenými deformačními

vlastnostmi kolmo k povrchu výrobku, ve třech třídách jakosti Z15, Z25 a Z35. Jedná se o volitelný
poadavek v rámci objednávky plechů.
(3) Poadavek stanovuje projektant projektové dokumentace na základě posouzení podle ČSN EN 1993-1-10.
Výrobce ocelové konstrukce můe dodatečně, na základě pouité technologie svařování (např. předehřevy)
poadavek změnit. K změně se musí vyjádřit projektant.
(4) Zkouky se provádějí pouze na plechu, ze kterého jsou páleny poloky s předepsanými poadavky.

AD 6) ZKOUKA CHEMICKÉHO SLOENÍ (ROZBOR TAVBY), STANOVENÍ UHLÍKOVÉHO
EKVIVALENTU CEV
(1) Chemické sloení se prokazuje pomocí analýz taveniny u kadé jednotlivé tavby, podle EN 10025

a EN 10 210-1. V dokumentu kontroly se uvádí vdy minimálně počet prvků, které jsou potřebné pro výpočet
uhlíkového ekvivalentu CEV a dalí prvky, které ovlivňují jakost oceli. Jedná se o tyto prvky: C, Si, Mn, P,
S, Al, N, Cr, Cu, Mo, Ni, Nb, Ti, V, B.
Výpočet CEV se provádí podle vzorce:
CEV = C + Mn/6 + (Cr + Mo + V)/5 + (Ni + Cu)/15
(2) Mezní hodnota uhlíkového ekvivalentu musí být nií ne maximální stanovené hodnoty, které jsou určeny
příslunou materiálovou normou.
(3) U jemnozrnných ocelí dodávaných podle ČSN EN 10025-3 pro pouití pro eleznice je poadován u rozboru
tavby maximální obsah S 0,010 % a u rozboru výrobku 0,012 % - viz Příloha B, Tabulka B. 1.

24
AD 7) JAKOST POVRCHU

(1) Z hlediska jakosti povrchu, pokud není projektovou dokumentací (specifikací) stanoveno jinak, se plechy
a iroká ocel standardně dodávají ve třídě B a tvarové tyče ve třídě C podle ČSN EN 10163-1,
ČSN EN 10163-2 a ČSN EN 10163-3, podskupina 2.

(2) Pro třídy provedení EXC3 a EXC4 (kromě zabetonovaných nosníků dle MVL 511) se plechy a iroká ocel
standardně dodávají ve třídě B a tvarové tyče nosných částí v třídě C dle ČSN EN 10163-1, 2 a 3, podskupina
3.

(3) Odstraňování povrchových vad zavařením u výrobce plechů se obecně nepovoluje. Tento poadavek se
uplatňuje jako volitelný poadavek označený jako VP15 popř. VP16 a VP17 Příloha A, Tabulka A. 1
a Příloha B, Tabulka B. 1.

(4) Při provádění odstraňování vad brouením, nesmí být podkročeny předepsané tolerance tlouťky základního
materiálu podle Tabulky 6. Před zahájením brouení musí být prokázáno, e tlouťky profilů jsou dostatečné
a po brouení nebudou podkročeny. Kontrola odstranění vad se provádí PT nebo MT metodou (dle typu
vady, popis metod je uveden v Příloze F). Z kadé prováděné kontroly nebo opravy se musí vyhotovit zápis,
včetně popisu a ploného schématu rozsahu a rozmístění vad.

(5) Pro odstraňování povrchových vad u válcovaných nosníků pouitých jako tuhé vloky elezničních mostů se
zabetonovanými nosníky platí MVL 511 Nosné konstrukce elezničních mostů se zabetonovanými
ocelovými nosníky.

Kromě vad, které nejsou přípustné v rámci dodávky ocelového materiálu, existují také vady nepřípustné pod
provedení protikorozní ochrany. Vady jsou specifikovány podle korozního prostředí do kategorií P1, P2, P3 podle
ISO 8501-3, přičem kategorie přípustnosti musí být uvedena v projektové dokumentaci a následně ve výrobní
dokumentaci. Posuzování povrchu oceli podle níe uvedených kategorií se provádí po skončení výroby ocelové
konstrukce. Náklady na odstranění těchto vad musí být zakalkulovány do ceny ocelové konstrukce. Rozdělení do
jednotlivých kategorií podle ivotnosti protikorozní ochrany a podle korozního prostředí je uvedeno v Tabulce 8,
v souladu s EN ISO 8501-3.

Tabulka 7 Kategorie přípravy povrchu oceli pod nátěr

ivotnost protikorozní ochrany Korozní prostředí podle Kategorie přípravy povrchu podle

podle EN ISO 12944 EN ISO 12944 ISO 8501-3
a EN ISO 14713 C1 a) P1

> 15 let

C2 a C3 P2

5 - 15 let b) nad C3 P2 nebo P3 podle projektové specifikace
C1 a) a C3 P1

nad C3 P2

< 5 let b) C1 a) a C4 P1

C5 Im P2

Poznámka:

a) C1 je určeno pouze pro případy nátěrů pro architektonické účely
b) Tyto ivotnosti se pro ocelové konstrukce SDC neuplatní, jsou uváděny pouze pro informaci

AD 8) VNITŘNÍ JAKOST

(1) Plechy (ploché výrobky), které se pouívají při stavbě mostních konstrukcí jako hlavní nosné prvky, musí být
při jmenovitých tlouťkách 6 mm a větích objednávány a dodávány jako celkově ploně zkouené
ultrazvukem (UT) pro zjitění vnitřních necelistvostí. Zkouení se provádí průběně po liniích čtvercového
rastru s délkou strany 200 mm, resp. 100 mm, nebo rovnocenným postupem pro automatizovanou kontrolu.
Pro ploné zkouení, pokud nejsou stanoveny projektovou dokumentací vyí poadavky, musí být dodrena
kritéria ploné zkouky dvojitou sondou, kritérium přípustnosti třídy S1 podle ČSN EN 10160. Tento
poadavek s uvedenými kritérii lze uplatnit jako volitelný poadavek označený jako VP6, Příloha A a B.

25
(2) Pro svařované kříové spoje přenáející přednostně tahové napětí přes tlouťku plechu se musí pro třídy
provedení EXC3 a EXC4 provést kontrola vnitřní celistvosti na třídu S1 podle ČSN EN 10160 a to v pásu
irokém 4× tlouťka připoj. plechu na obě strany od spoje.

(3) Zkouky okrajových hran (určených ke svařování) se zpravidla provádějí a ve výrobně ocelových
konstrukcí (mostárně). U okrajů plochých výrobků, pokud nejsou stanoveny projektovou dokumentací vyí
poadavky, musí být dodrena kritéria přípustnosti třídy podle ČSN EN 10160 shodná jako pro stanovenou
kontrolu svarů, tj. kontrola svarové hrany dvojitou sondou v ířce 50, 75 nebo 100 mm (podle tlouťky
poloky) od kořene svarové hrany, minimálně třídy E2.

(4) Válcované profily (nosníky) se v běných případech na vnitřní vady pomocí ultrazvuku (UT) nezkouí,
kromě případů přímo namáhaných částí hlavního nosného systému mostů, kde je nutno zkouku předepsat.
Zkouka se provádí podle ČSN EN 10306. Tento poadavek lze uplatnit jako volitelný poadavek označený
jako VP7, Příloha A a B.

(5) Pro zkouení ocelových tyčí ultrazvukem platí ČSN EN 10308. Tento poadavek lze uplatnit jako volitelný
poadavek označený jako VP8, Příloha A a B.

19.2.1.5 Volitelné poadavky pro objednávku materiálu ve smyslu ČSN EN 10025-1

(1) Projektant ocelové konstrukce musí v rámci vyhotovení projektové dokumentace předepsat kromě
poadovaných mechanických zkouek také volitelné a doplňující poadavky pro dodávku oceli podle Přílohy
A a Přílohy B TKP 19. Za určených podmínek v Příloze A a B doplňující poadavky stanovuje přísluný
odborný útvar.

19.2.1.6 Oceli na odlitky a výkovky

(1) Pro návrh materiálu z odlitků a výkovků platí přísluné technické normy jakosti a technické dodací předpisy
pro odlitky podle ČSN EN 1559-1 a ČSN EN 1559-2, pro výkovky v ČSN 42 0271 a v ČSN 42 0276.
Minimální tanost je 15 %.

(2) Poadované zkouky materiálu jsou uvedeny v ČSN EN 1559-1 a ČSN EN 1559-2.

19.2.1.7 Oceli na lana

(1) Dráty pro vysokopevnostní lana jsou dodávány podle standardů ČSN EN 10264-1, ČSN EN 10264-2,
ČSN EN 10264-3, ČSN EN 10264-4 nebo EN 10138-3. Specifikace stupně jakosti a protikorozní ochrany se
navrhuje podle ČSN EN 10244-2. Podrobněji o zajitění trvanlivosti drátů, lan a pramenů
viz kap. 4 ČSN EN 1993-1-11.

19.2.1.8 Elektrody a přídavný materiál pro svařování

(1) Vhodnost pouití přídavných materiálů se řídí doporučením výrobců přídavných materiálů. Vhodnost je
určena zejména porovnáním výsledků mechanických zkouek základního a přídavného materiálu. Pozornost
je třeba věnovat teplotám, při kterých je výrobcem základního materiálu dokladována zkouka rázem
v ohybu. Jakost obalených elektrod pro ruční obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí se
volí podle ČSN EN ISO 2560. Pouije se klasifikace výrobku metodou A, podle meze kluzu a nárazové
práce. Výsledky se ověřují výrobcem (montání organizací) v přísluné WPQR svaru.

(2) Vechny svařovací materiály musí být v souladu s poadavky ČSN EN 13479 a příslunou normou výrobku
viz ČSN EN 1090-2 - Tab. 5. Zkouky mechanických vlastností přídavného materiálu jsou prováděny dle
ČSN EN 14532-1, ČSN EN 14532-2 a ČSN EN 14532-3. Svařovací materiály musí být voleny s ohledem na
jejich konkrétní pouití, podle tvaru spoje, podle polohy svařování, podle provozních podmínek svařování.

(3) Jednotlivý druh (i výrobce) přídavného materiálu musí odpovídat přísluné WPS a WPQR pro uvedený typ
svaru a musí být schválen objednatelem. V případě pouití přídavného materiálu jiného výrobce je nutno
provést doplňující zkouky dle ČSN EN ISO 15614-1 čl. 8.4.5.

(4) Technické dodací podmínky svařovacích materiálů (druhy výrobků, rozměry, mezní úchylky, označení) jsou
uvedeny v ČSN EN ISO 544. Vechny přídavné materiály musí být viditelně označeny.

(5) Skladování přídavného materiálu se řídí pokyny výrobce.

26
Označení přídavného materiálů pro svařování

(6) Obalené elektrody musí být na obalu poblí upínacího konce trvale označeny nejméně značkou výrobku
od výrobce nebo zhotovitele.

(7) Přídavné a svařovací dráty, plněné elektrody, svařovací pásky a plněné svařovací pásky musí být navinuté na
cívkách nebo na svitcích, originálně balené, bez projevů koroze, s trvalým označením výrobku od výrobce
nebo zhotovitele.

(8) Tyčinky a plněné tyčinky pro svařování metodou netavící se elektrody v ochranné atmosféře plynů a pro
svařování plazmou musí být trvale označeny značkou výrobku od výrobce nebo zhotovitele. Shodně musí být
vyznačeny plněné tyčinky a tyčinky pro plamenové svařování s kyslíkem.

(9) Na povrchu kadé nejmení balící jednotky musí být jasně vyznačeny následující údaje:
 název výrobce nebo dodavatele;
 obchodní značka;
 označení podle přísluné evropské normy;
 rozměry;
 číslo dodávky, tavby nebo are;
 druh proudu;
 označení obsahu vodíku ve svarovém kovu;
 označení polohy svařování (pro obalené elektrody);
 doporučení na proudové omezení u obalených elektrod;
 počet kusů nebo jmenovitá hmotnost;
 pokyn na přesuení u přísluných jakostních druhů;
 označení výstupní kontroly výrobce;
 zdravotní a bezpečnostní rizika.

(10) Dosaené vlastnosti svarového kovu nemají být nií ne odpovídající hodnoty, předepsané pro pevnostní
třídu svařované oceli. V úvahu se má vzít:
 mez kluzu;
 mez pevnosti;
 tanost.
- nejmení hodnota nárazové práce při Charpyho zkouce s V-vrubem při odpovídající teplotě;
Výrazně vyí pevnost svarového kovu vůči pevnosti svařované oceli není přípustná.

(11) Pro doloení jakosti přídavného materiálu pro třídy provedení EXC3 a EXC4 se poaduje Inspekční certifikát
3.1 podle ČSN EN 10204, musí být uvedeny výsledky zkouek: chemický rozbor, mez kluzu, mez
pevnosti, tanost a vrubová houevnatost při teplotě odpovídající návrhu základního materiálu ocelové
konstrukce, pro ostatní postačuje 2.2 Zkuební zpráva.

(12) Hodnota nárazové práce je na rozdíl od základního materiálu vdy minimálně 47 J, teplota zkouení je
stanovena podle pouitého základního materiálu.

Dodávání, skladování, manipulace

(13) Skladování, evidence, manipulace s vekerými svařovacími materiály musí být prováděny v souladu
s odpovídajícími normami nebo podle doporučení výrobce.

(14) Pokud obalené elektrody, drátové elektrody, svařovací tyče, tavidla nebo jejich obaly vykazují známky
pokození nebo zhorené kvality, nesmí být pouity. Příklady pokození obalených elektrod: popraskané
nebo oloupané obaly obalených elektrod, zkorodované nebo znečitěné svařovací dráty nebo tyčinky
s oprýskanými nebo pokozenými ochrannými povlaky.

19.2.1.9 Spřahovací trny (svorníky nebo kolíky s hlavou)

(1) Pro provedení spřaení ocelových nosných konstrukcí s elezobetonovou deskou nebo elezobetonovou
konstrukcí se pouívají spřahovací trny, ve výrobkových normách nazývané svorníky nebo kolíky s hlavou,
prováděné podle ČSN EN ISO 14555.

(2) Základní materiál svorníků musí být svařitelný a dělí se podle metody svařování na:

27
a. materiál svorníků pro zdvihové přivařování svorníků s keramickým kroukem nebo v ochranném
plynu (průměr svorníků 3 - 25 mm);

b. materiál svorníků pro krátkodobé zdvihové přivařování svorníků (průměr svorníků 3 - 12 mm);

c. materiál svorníků pro kondenzátorové zdvihové přivařování svorníků a pro kondenzátorové
zdvihové přivařování svorníků s hrotovým zapalováním (průměr svorníků 3 - 10 mm).

(3) Pro účely spřaení ocelové konstrukce s betonem se uívá s ohledem na pouité průměry svorníků metody
zdvihového přivařování svorníků s keramickým kroukem.

(4) Tvar hrotu svorníků je různý podle způsobu svařování a podle materiálu. Tvary svorníků, rozměry, materiály
a keramické krouky se dodávají v souladu s ČSN EN ISO 13918.

(5) Hrot svorníku je opatřen tavidlem ve formě zalisované hliníkové kuličky nebo nástřikem hliníkového
povlaku, způsob je ponechán na výrobci svorníku.

(6) V rámci ČSN EN ISO 13918 není sjednoceno značení jakosti na hlavách svorníků, doporučuje se proto
pouívat svorníky od výrobců, kteří toto značení na svornících uvádějí.

(7) Na povrchu balící jednotky svorníků musí být trvale označeny tyto údaje:
 číslo normy ČSN EN ISO 13918;
 označení svorníku;
 jmenovitý průměr a délka;
 materiál;
 povrchová úprava (pokud je předepsána podle ČSN EN ISO 4042);
 číslo are.

(8) Na povrchu balící jednotky keramických krouků musí být trvale označeny tyto údaje:
 číslo normy ČSN EN ISO 13918;
 označení keramického krouku a jmenovitý průměr svorníku;
 číslo are.

(9) Pro běné případy ocelí s maximální mezí kluzu Reh ≤ 460 N/mm2 se pouívají například svorníky (kolík
s hlavou) podle ČSN EN ISO 13918: S235 podle ČSN EN 10025-1 (označení SD):
Minimální mez kluzu Reh = 350 N/mm2, minimální pevnost v tahu Rm = 450 N/mm2, min. tanost = 15 %.

19.2.1.10 Spojovací prostředky

(1) Sestavy nepředpjatých konstrukčních roubových spojů pro konstrukční a legované oceli musí být v souladu
s ČSN EN 15048-1.

(2) Sestavy vysokopevnostních roubových spojů pro předpínání musí být v souladu s ČSN EN 14399-1.
Sestavy vysokopevnostních roubových spojů pro předpínání podle ČSN EN 14399-1 lze pouít také pro
nepředpjaté spoje.

Pozn. - výrobci preferují pro předepnuté spoje sestavy dle ČSN EN 14399-4 a ČSN EN 14399-8 (lícované
rouby).

(3) Pro rouby, matice a podloky v hrubých, přesných a třecích spojích platí specifikace podle
Tabulky 8 a Tabulky 9.

Tabulka 8 Přehled norem spojovacího materiálu pro roubované spoje nepředpjaté

rouby Matice Podloky
ČSN EN ISO 4014 ČSN EN ISO 4032 ČSN EN ISO 7089
ČSN EN ISO 4016 ČSN EN ISO 4033 ČSN EN ISO 7090
ČSN EN ISO 4017 ČSN EN ISO 4034 ČSN EN ISO 7091
ČSN EN ISO 4018

28
Tabulka 9 Přehled norem výrobků pro sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro
předpínání

rouby a matice Podloky
ČSN EN 14399-3 ČSN EN 14399-5
ČSN EN 14399-4 ČSN EN 14399-6
ČSN EN 14399-7
ČSN EN 14399-8
ČSN EN 14399-10

(4) Doporučuje se přednostně pouívat sestavu vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro
předpínání dle ČSN EN 14399-4 (systém HV).

(5) Mechanické a fyzikální vlastnosti roubů vyrobených z uhlíkové a legované oceli stanovuje
ČSN EN ISO 898-1.

(6) Mechanické vlastnosti roubů musí být v souladu s ČSN EN ISO 898-1 a musí odpovídat jedné z následu-
jících tříd: 4.6, 4.8, 5.6, 5.8, 6.8, 8.8 a 10.9. Pro třecí spoje je mono pouít pouze rouby třídy 8.8 a 10.9.

(7) Mechanické a fyzikální vlastnosti matic vyrobených z uhlíkové a legované oceli stanovuje
ČSN EN ISO 898-2.

(8) Pevnostní třídy matic musí být navreny podle ČSN EN 898-2 a musí odpovídat pevnostním třídám: 4, 5, 6,
8, 10, 12.

(9) Pro pouití roubů, matic, podloek v hrubých spojích z materiálu se zvýenou odolností vůči korozi
(korozivzdorných ocelí) platí Tabulka 10 pro rouby a Tabulka 11 pro matice.

(10) Pro podloky z korozivzdorných ocelí platí ČSN EN ISO 7089 a ČSN EN ISO 7090, musí být pouit shodný
materiál včetně chemického sloení jako pro rouby a matice.

Tabulka 10 Přehled spojovacího materiálu roubů pro roubované spoje z korozivzdorné oceli podle
ČSN EN ISO 3506-1

Skupina Druh Pevnostní Rozsah rozměru závitu Tvrdost Pouití
A1,A2 třída d ≤ M39 HV
- Nejsou vhodné do prostředí
50 s obsahem chloridů, nemagnetické
- A3 Nejsou vhodné do prostředí
d ≤ M24, je mono dohodnout s obsahem chloridů, nemagnetické
Austenitické A3,A4 70 větí a do d=M39, mezi - A4 jsou legovány Mo, částečně
vhodné do prostředí s obsahem
uivatelem a výrobcem 155-220 chloridů, nemagnetické
220-330 Částečně vhodné do prostředí
d ≤ M24, je mono dohodnout 350-440 s obsahem chloridů, nemagnetické
240-340
A5 80 větí a do d=M39, mezi 155-220 Omezená korozivzdornost,
220-330 Magnetické
uivatelem a výrobcem 135-220
180-285 Mohou nahradit A2, A3, vhodné
50 pro vyí obsah chloridů,
magnetické
C1 70 d ≤ M39
Martenzitické C3
110
C4
80 d ≤ M39

50 d ≤ M39
70

Feritické F1 45
60 d ≤ M24

29
Tabulka 11 Přehled spojovacího materiálu matic pro roubované spoje z korozivzdorné oceli
podle ČSN EN ISO 3506-2

Skupina Druh Pevnostní Rozsah rozměru závitu Tvrdost Pouití
třída HV

Austenitické A1 50 d ≤ M39 Nejsou vhodné do prostředí

- s obsahem chloridů,

nemagnetické

A2,A3 70 d ≤ M24, je mono dohodnout A3 Nejsou vhodné do prostředí
s obsahem chloridů,
větí a do d = M39, mezi

uivatelem a výrobcem - nemagnetické

A4 jsou legovány Mo, částečně
vhodné do prostředí s obsahem
chloridů, nemagnetické

A4, A5 80 d ≤ M24, je mono dohodnout Částečně vhodné do prostředí

větí a do d = M39, mezi - s obsahem chloridů,

uivatelem a výrobcem nemagnetické

Martenzitické C1 50 155-220

70 d ≤ M39 220-330 Omezená korozivzdornost,

110 350-440 Magnetické

C3 80 d ≤ M39 240-340

C4 50 d ≤ M39 155-220
220-330
70

Feritické F1 45 135-220 Mohou nahradit A2, A3, vhodné

60 d ≤ M24 185-285 pro vyí obsah chloridů,

magnetické

(11) Na kotevní rouby lze pouít následující materiály:
- ocel válcovaná za tepla podle ČSN EN 10025-1 a ČSN EN 10025-6;
- mechanické vlastnosti třídy oceli dle (5);
- oceli třídy pouívané pro betonářskou výztu, vyhovující ČSN EN 10080;

za předpokladu, e jmenovitá mez kluzu roubu, který je namáhán na smyk, nepřekročí 640 N/mm2 a při
jiném namáhání jmenovitá mez kluzu nepřekročí 900 N/mm2.

(12) Odchylky pro roubované spoje, kolmost děr, rozteče, sestavení, odchylky vrtání atd. se stanovují
pro konstrukce třídy EXC3 a EXC4 dle ČSN EN 1090-2 příloha D a dle přílohy G těchto TKP.

(13) Pro nýty platí tyto normy ČSN 02 2038, ČSN 02 2300, ČSN 02 2301, ČSN 02 2302, ČSN 02 2311,
ČSN 02 2313, ČSN 02 2315, ČSN 02 2317, ČSN 02 2330. Nýty jsou dodávány bez povlaků. Pro nýty je
poadován dokument kontroly 2.2 dle ČSN EN 10204.

Protikorozní ochrana spojovacího materiálu

(14) Projektant na základě poadavků přísluného odborného útvaru stanovuje způsob provedení protikorozní
ochrany spojovacího materiálu podle poadavků na ivotnost vlastního roubovaného spoje, podle Tabulky
12. Spojovací materiál můe být dodáván ve stavu s kovovými povlaky nebo v černém stavu, kde se následně
po provedení spoje realizuje protikorozní ochrana nátěrem.

(15) Pro provedení protikorozní ochrany spojovacího materiálu se pouijí pouze metody, stanovené v (16).

30
Tabulka 12 Minimální tlouťky systémů protikorozní ochrany u spojovacích součástí
ocelových mostních konstrukcí

Poř. Druh spojovaných částí Korozní Předpokládaná Vrstva povlaku, nebo Vrstva pouze Poznámky
prostředí ivotnost PKO kombinovaný povlak, tlouťka nátěrového
č. konstrukce (EN ISO spoje (roků) NDFT (µm) systému,
12944) tlouťka NDFT
(µm)

1 Spojovací materiál pro C3,C4 VV (velmi povlak Zn minimálně 80 µm 3), 6)
-
hlavní a vedlejí nosné části můe být vysoká) 20 - + 240 µm (3 x 80 µm) nátěr

ocelových mostních konstrukcí i speciální 30 roků - mezivrstva báze epoxid

třecí nosné spoje, roubované korozní větinou - vrchní nátěr báze polyuretan

spoje namáhání souvisí

Součásti mostních závěrů s obnovou
systému celé

ocelové

Připojení mostních loisek konstrukce

2 Spojovací materiál pro C3,C4 VV povlak Zn minimálně 80 µm 320 µm 3), 6)

nenosné části ocelových můe být 20 nebo (4x80 µm)
konstrukcí - základní nátěr
i speciální povlak Zn min. 35 µm

korozní + nátěr 240 µm (3x80 µm) báze epoxid

namáhání - mezivrstva báze epoxid - mezivrstva

- vrchní nátěr báze polyuretan báze epoxid

- vrchní nátěr

báze polyuretan

3 Spojovací materiál pro C3,C4 VV V případě základního

odvodnění, laby, svody můe být 20 materiálu z korozivzdorné

i speciální oceli je nutno pouít - -

korozní odpovídající jakost

namáhání spojovacího materiálu, viz

Tabulka 10 a 11

4 Spojovací materiál pro prvky C3,C4 VV povlak Zn min 80 µm 3), 6)

vybavení mostních objektů, můe být 20 nebo

přímo spojené s konstrukcí, i speciální povlak Zn min. 35 µm 320 µm

zábradlí, protihlukové stěny, korozní + nátěr 240µm (3x80 µm)

podlahové plechy, revizní namáhání - mezivrstva báze epoxid

zařízení apod. - vrchní nátěr báze polyuretan

5 Spojovací materiál pro prvky C3,C4 VV povlak Zn min 80 µm 3), 6)

vybavení mostních objektů, můe být 20 nebo 320 µm

které nejsou přímo spojené i speciální povlak Zn min. 35 µm

s konstrukcí korozní + nátěr 240 µm (3x80 µm)

namáhání - mezivrstva báze epoxid

- vrchní nátěr báze polyuretan

Poznámka:

1. Příprava povrchu pod Zn povlaky, specifikace je uvedena v TKP 23B.
2. Příprava povrchu Zn povlaku pod nátěr je součástí projektové specifikace PKO dle ČSN EN ISO 12944.
3) Provádění povlaku Zn podle poadavků na tlouťky odpovídá:
- pro min. místní tlouťku (ádné jednotlivé měření nesmí být pod uvedenou hodnotu) 35 μm podle ČSN EN ISO 1461,
-pro min. místní tlouťku 80 μm (jednotlivé měření nesmí být pod uvedenou hodnotu) podle ČSN EN ISO 10684.
4. Údaje se nevztahují pro třecí plochy roubovaných třecích spojů. Tyto informace jsou uvedeny v části 19.4.1.13 těchto TKP 19.
5. ivotnost VV velmi vysoká je stanovena v ČSN EN ISO 12944 a předpisem SDC S5/4.
6) Pro nátěrové systémy spojovacího materiálu musí být doloeny průkazní zkouky systému na provedeném vzorku spoje, včetně tmelení
pro stanovenou ivotnost.

7. Doplnění nátěrového systému se provádí po kompletaci spoje na ocelové konstrukci.

(16) Poadavky na jakost, rozměry a kontrolu spojovacích součástí opatřených kovovým povlakem se stanovují
podle těchto norem:

ČSN EN ISO 4042 pro spojovací součásti s elektrolyticky vyloučenými povlaky

ČSN EN ISO 1461 pro árové povlaky zinku, nanáené ponorem na elezných ocelových výrobcích

ČSN EN ISO 10684 pro spojovací součásti s árovými povlaky zinku, nanáenými ponorem

(17) Při pokovování spojovacích součástí je nutno zabránit vzniku vodíkové křehkosti podle ČSN EN ISO 4042.

(18) Maximální tlouťka povlaků elektrolyticky vyloučených, dodávaných podle ČSN EN ISO 4042 je zpravidla
do m.

31
(19) Při provádění povlaku zinku na spojovací materiál musí být předem zajitěny výrobní tolerance roubů
a matic a podloek podle ČSN EN ISO 10684 v případě, e se jedná o poadované tlouťky povlaku od 70
230 m (od M8 do M39).

(20) Spojovací materiál dodávaný podle ČSN EN ISO 10684 musí být vyráběn se stanovenou hodnotou
zmeneného rozměru o tlouťku povlaku. Závity matice a jiné vnitřní závity musí být řezány po árovém
zinkování ponorem. Opakované řezání závitů je nepřípustné.

(21) Současně musí být zinkovně specifikovány v objednávce tyto doplňující informace:
 poadavky na dodávku podle ČSN EN ISO 10684 nebo podle ČSN EN ISO 1461;
 sloení a vlastnosti podkladového kovu, zejména obsah Si, P, poadavky na předtryskání podkladu;
 tvar výrobku;
 poadavky na tlouťky povlaku a způsob měření a vyhodnocování tlouťky povlaku;
 poadavky na odstřeďování výrobku;
 program kontroly;
 pokud jsou poadavky na provedení nátěru na povlak;
 poadavky na kvalitu.

(22) Pokud je spojovací materiál specifikován podle ČSN EN ISO 1461 s odstřeďováním spojovacího materiálu,
nelze očekávat místní minimální tlouťku na spojovacím materiálu větí ne 35 m. Průměrná tlouťka
povlaku je potom 45 m. Současně musí být v objednávce zhotovitele u výrobce spojovacího materiálu
uvedeny informace dle bodu (25).
Poznámka: Místní tlouťka povlaku je průměrná hodnota výsledků předepsaného počtu měření tlouťky
magnetickou metodou v oblasti měření. Průměrná tlouťka povlaku je průměrná hodnota místních tloutěk
povlaku na jednom výrobku nebo na vech výrobcích z kontrolního vzorku.

(23) Tlouťka povlaku se zásadně stanovuje podle ČSN EN ISO 2064 jako minimální místní tlouťka. Je to
nejmení místní tlouťka zjitěná na funkčním povrchu jednoho výrobku, měřená v kterémkoliv místě
výrobku. Měření u spojovacího materiálu se provádí pouze u roubů na hlavě a čele dříku, u matic na vech
vnějích plochách, na podlokách shodně jako u matic. U závitů se měření neprovádí, lze obecně očekávat
průměrné tlouťky povlaku kolem 5 m.

(24) Kontrola tlouťky povlaku se zásadně provádí magnetickou metodou podle ČSN ISO 2178.
Poadavky na přejímku povlaku spojovacího materiálu
(25) Poadavky na přejímku povlaku spojovacího materiálu jsou následující:

 poadavky na vzhled zinkového povlaku: nesmí být zjitěna místa bez povlaku, puchýře, nánosy
tavidla, popela, vměstky zinku, nečistot, korozní produkty s vrypy do základního materiálu, vady
podkladu jako upiny, trhliny apod. Povrch povlaku musí být souvislý, hladký.

 poadavky na tlouťku povlaku: tlouťka povlaku se kontroluje podle specifikace jako minimální
místní.

 poadavky na přilnavost povlaku: zkouka adheze se provádí podle ČSN EN ISO 10684 příloha E,
v případě pochybností o kvalitě povlaku objednatelem.

(26) Důvodem odmítnutí výrobku nejsou tyto vizuální vady: bílý povlak (zinková rez), matný vzhled, tmavě edý
odstín povlaku.

32
19.2.2 Základní materiál pro ostatní ocelové konstrukce

19.2.2.1 Válcované oceli, oceli na odlitky a výkovky, oceli na lana

Pro pouití konkrétních druhů materiálů pro třídy provedení konstrukčních částí platí ustanovení s odkazy na
kapitolu 19.2.1. těchto TKP v přísluném rozsahu.

19.2.2.2 Elektrody a přídavný materiál pro svařování

Platí ustanovení uvedená v čl. 19.2.1.8 této kapitoly TKP.

19.2.2.3 Svorníky (kolíky s hlavou)

Platí ustanovení uvedená v čl. 19.2.1.9 této kapitoly TKP.

19.2.2.4 Spojovací prostředky

Platí ustanovení uvedená v čl. 19.2.1.10 této kapitoly TKP.

19.3 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY MATERIÁLŮ

19.3.1 Doprava na stavenitě

(1) Při dopravě materiálu a výrobků na stavbu musí být manipulace s nimi prováděna tak, aby nedolo k jejich
pokození. Zabráněno musí být rovně pokození obalů a značení. Vyloučena musí být rovně záměna
materiálů. Za správnou manipulaci s materiály a výrobky odpovídá zhotovitel.

(2) Vyráběné dílce jsou dopravovány na stavenitě po provedení dílenské přejímky s kladným výsledkem a po
aplikaci dílenské části PKO. Při nakládání, vykládání i přepravě dílců musí být minimalizováno pokození
dílce a jeho PKO. Některé zejména těí dílce jsou pro manipulaci opatřeny závěsnými oky a úchyty, které
musejí být specifikovány ji ve výrobní dokumentaci - týká se zejména dílců třídy provedení EXC3 a EXC4.

19.3.2 Skladování materiálů, výrobků a dílců

(1) Skladování materiálů, výrobků a dílců se realizuje na staveniti po jeho předání zhotoviteli.
(2) Dílce skladované na volném prostoru stavenitě musejí být podloeny tak, aby dolní hrana dílce byla min.

300 mm nad úrovní terénu. Podkladky musejí být z takových materiálů, které minimalizují pokození dílce
nebo jeho PKO.
(3) Přídavný svařovací materiál, zařízení pro svařování, materiál pro roubové a nýtové spoje, drobný montání
materiál (např. kontrolní a výběhové desky) se skladuje vdy ve skladech nikoli na volném prostranství.

19.3.3 Dodávka hutního materiálu, oceli na odlitky a výkovky, oceli na lana

(1) Pro dodávky hutního materiálu mohou být přísluným odborným útvarem vydány upřesňující technické
specifikace dodávky formou Obecných technických podmínek (dále OTP) anebo mohou být s dodavatelem
uzavřeny Technické podmínky dodací (dále TPD). Podrobněji k dané problematice viz Směrnice SDC
č. 67.

19.3.3.1 Prokazování shody a označování výrobků výrobcem hutního materiálu

(1) Odkaz na tyto TKP musí být výslovně uváděn ve vech specifikacích a objednávkách ocelových výrobků.
Dodrení podmínek TKP jako základního dokumentu při dodávce se musí uvést v přísluných dokumentech
kontroly podle ČSN EN 10204. Obsah vech dokumentů kontroly při dodávce musí odpovídat normě.
Poadavky na zkouky jsou uvedeny v části 19.2, přísluných materiálových normách a v Příloze A
a v Příloze B těchto TKP.

(2) U vech dodávek musí být zajitěna monost průběného sledování (identifikace) materiálu včetně
přísluných zkouek, a to na cestě od dodavatele materiálu a ke zpracovateli dílně, výrobně, mostárně,
montái.

(3) Pro ocelové konstrukční profily a plechy jako výrobky pro stavbu, dodávané podle ČSN EN 10025-1 (jedná
se o normy harmonizované) platí v ČR Zákon o technických poadavcích na výrobky (§ 22 Zákona

33
č. 22/1997 Sb.) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011. Tímto nařízením se stanoví
harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh s označením CE. Výrobek můe být
uveden na trh pouze tehdy, je-li vhodný k určenému pouití a splňuje-li poadavky dle výe uvedených
zákonů a nařízení.

(4) Pokud výrobek splňuje poadavky podle bodu (3) a při posouzení vlastností byl dodren předepsaný postup,
umísťuje výrobce na výrobek označení CE, podle Přílohy ZA ČSN EN 10025-1:2005 a vystavuje prohláení
o vlastnostech. Prohláení o vlastnostech a osvědčení musí být sepsáno v úředním jazyce členského státu, kde
je výrobek pouíván.

(5) Pro ocelové materiály, dodávané podle neharmonizovaných materiálových norem (jiné ne
ČSN EN 10025-1), musí výrobce postupovat v souladu se Zákonem č. 22/1997 Sb. a Nařízením vlády
č. 163/2002 Sb. v platném znění NV č. 312/2005 Sb.

Označování ocelových výrobků provádí výrobce v souladu s ČSN EN 10025-1 čitelně jako signování, raení,
značení laserem, čárovým kódem, trvanlivými lepícími títky nebo připojením títků, na jednom místě
s následujícími údaji:

 značka oceli a stav při dodání;

 číslo tavby a číslo vývalku;

 název výrobce nebo ochranná známka výrobce;

 značka zástupce vnějí kontroly (oprávněným zástupcem objednatele).

19.3.3.2 Dokumenty kontroly

(1) Kromě prohláení o vlastnostech výrobce dokládá dokumenty kontroly podle ČSN EN 10204.

(2) Poadovaná úroveň dokumentu kontroly podle těchto TKP se řídí Tabulkou 1 a 2. Dalí technické podmínky
dodávky jsou stanoveny v přísluných technických normách pro dodávky, rozsah zkouek je uveden v části
19.2 těchto TKP 19 a v Příloze A a Příloze B. Zkouky jsou povaovány za zkouky průkazní.

(3) Podrobný popis jednotlivých dokumentů kontroly podle ČSN EN 10204 je uveden v kapitole 19.1.5. bod
(4.13) těchto TKP.

19.3.3.2.1 Inspekční certifikát 3.2 podle ČSN EN 10204

(1) Dokumenty kontroly v úrovni 3.2 se poadují pro stanovené konstrukce nebo jejich části podle Tabulky 1
a Tabulky 2. Jako Oprávněný zástupce odběratele ve smyslu normy ČSN EN 10 204 se podle těchto TKP
stanovuje takto:
U tuzemských dodávek je oprávněný zástupce odběratele ve smyslu ČSN EN 10204
SDC, s.o. Technická ústředna dopravní cesty;
Kontaktní adresa oprávněného zástupce:
SDC, s.o. TÚDC, Úsek tratí a budov, Oddělení jakosti materiálu, Riegrovo nám. 914, 500 02 Hradec
Králové

(2) U zahraničních dodávek, pokud není moná nebo hospodárná přejímka TÚDC, stanovuje oprávněného
zástupce přísluného odborného útvaru. Přednostně se vyuívají přejímací střediska zahraničních
elezničních správ.

(3) Výzva výrobce k provedení ověření jakosti oprávněným zástupcem odběratele musí obsahovat odkaz na tyto
TKP, případně Technické podmínky dodací (podmínky jsou stanoveny přísluným odborným útvarem podle
těchto TKP 19), na přísluný zakázkový list a dalí poadavky dle projektové dokumentace.

(4) Pokud dodavatel předloí ádost o provedení přejímky základního materiálu ze skladových zásob, je to
moné pouze s výslovným písemným souhlasem přísluného odborného útvaru, a to za stanovených
podmínek podle článku 19.3.5.

Pokud chce výrobce pouít materiál ze skladových zásob s inspekčním certifikátem 3.2 je to moné pouze se
souhlasem přísluného odborného útvaru, který posoudí, jaká organizace inspekční certifikát 3.2 vydala a za
jakých podmínek. Současně musí být základní materiál jednoznačně identifikovatelný.

19.3.3.2.2 Inspekční certifikát 3.1 a Zkuební zpráva 2.2 podle ČSN EN 10204

(1) Dokumenty kontroly v úrovni 3.1 a 2.2 se poadují pro stanovené konstrukce nebo jejich části podle
Tabulky 1 a Tabulky 2.

34
19.3.3.3 Identifikace materiálu ve výrobně ocelových konstrukcí

(1) Materiál dodaný podle výe uvedených podmínek musí být po celou dobu skladování identifikovatelný.
Evidence je prováděna pracovníky podle zavedeného plánu kvality.

(2) Jakákoliv záměna materiálu je vyloučena.
(3) Pro konstrukce výrobní skupiny EXC3 a EXC4 dodavatel předloí objednateli na vyádání pro nosné části

pálící plán, kde bude zřejmé, z jakých plechů bude prováděno dělení materiálu na poloky, v souladu
s kapitolou 19.1.4.1 bod (1.2) těchto TKP 19.
(4) Při dělení materiálu se provádí přeznačení jakosti, čísel taveb, čísel vývalků a čísel poloek na jednotlivé
poloky nesmývatelným popisovačem. Výrobce můe po dělení materiálu pouít vlastní způsob značení
zaručující doloení vech poadovaných údajů za předpokladu schválení tohoto způsobu zástupci přísluného
odborného útvaru. Pokud si objednatel nevyhradí poadavek přeznačování raením.
(5) V případě změny pálícího plánu musí být objednatel s touto skutečností písemně seznámen.
(6) Při dílenské přejímce se provádí kontrola shodnosti jednotlivých čísel poloek, pálícího plánu a schématu
taveb. Doklady jsou předloeny výrobcem k archivaci dokumentace k ocelové konstrukci.

19.3.4 Dodávka spojovacího materiálu, spřahovacích trnů (svorníků, kolíků s hlavou),
nýtů a přídavného svařovacího materiálu

19.3.4.1 Prokazování shody

(1) Výrobky dle harmonizovaných norem - pro sestavy roubových spojů s moností předpínání dle
ČSN EN 14399-1, pro roubové spoje bez monosti předpínání dle ČSN EN 15048-1 a pro přídavný materiál
dle ČSN EN 13479 platí v ČR Zákon o technických poadavcích na výrobky (§ 22 zákona č. 22/1997 Sb.)
a Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011. Tímto nařízením se stanoví harmonizované
podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh s označením CE, které bývá uvedeno na dokumentu
kontroly. Výrobek můe být uveden na trh pouze tehdy, je-li vhodný k určenému pouití a splňuje-li
poadavky dle výe uvedených zákonů a nařízení.

(2) Ostatní výrobky - spřahovací trny a nýty, pro které nejsou k dispozici harmonizované normy, musí výrobce
uvádět na trh v souladu s § 22 zákona č. 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky v platném znění
ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Na základě
posuzování shody vydá výrobce nebo dovozce prohláení o shodě.

19.3.4.2 Dokumenty kontroly

(1) Kromě prohláení o vlastnostech výrobce dokládá dokumenty kontroly podle ČSN EN 10204.
(2) Pro dodávky vysokopevnostních roubů, matic a podloek se poaduje inspekční certifikát 3.1.

V inspekčních certifikátech se dokladují mimo chemické sloení i výsledky zkouek:
pro rouby zkouky tvrdosti a zkouky tahem pod klínem podle ČSN EN ISO 898-1;
pro matice zkouky zkuebním zatíením a zkouky tvrdosti ČSN EN ISO 898-2;
pro podloky zkouky tvrdosti povrchu podle ČSN EN ISO 6507-1.
(3) Pro dodávky roubů pro hrubé a přesné spoje se poaduje zkuební zpráva 2.2.
(4) Pro dodávky nýtů se poaduje zkuební zpráva 2.2.
(5) Jakost dodávek svorníků (spřahovacích prvků) pro ocelové konstrukce se dokládá inspekčním certifikátem
3.1.

V inspekčních certifikátech se dokladují výsledky zkouek: mez kluzu, mez pevnosti, tanost.
(6) Pro dodávky přídavného materiálu se poaduje dokument kontroly dle 19.2.1.8 (11). V inspekčních

certifikátech se dokladují výsledky zkouek: chemický rozbor, mez kluzu, mez pevnosti, tanost a vrubová
houevnatost při teplotě odpovídající návrhu základního materiálu ocelové konstrukce.

35
19.3.5 Postup ve zvlátních případech

(1) Pro zvlátní případy, kdy z váných důvodů zamýlí dodavatel ocelové konstrukce pouít hutního materiálu
bez předepsaného dokumentu kontroly, platí ustanovení uvedená v této kapitole.

(2) Jedná se o případy, kdy je k dispozici inspekční certifikát 3.1, zkuební zpráva 2.2 nebo se jedná
o materiál ze skladu dodavatele, ze zahraniční dodávky apod.

(3) Materiál lze pouít pouze se souhlasem přísluného odborného útvaru.
(4) Vlastnosti materiálu je nutno doloit zkoukami v rozsahu podle článku 19.2. Rozsah zkouek (počet a místa

odběru vzorků) stanoví přísluný odborný útvaru podle konkrétních podmínek.

(5) Náklady na tyto zkouky hradí dodavatel ocelové konstrukce.

(6) Zkouení vzorků musí provést zkuební laboratoř dle 19.5.
(7) Zkuebnu stanoví přísluný odborný útvar.
(8) Výsledky zkouek musí být v souladu s poadavky na hutní materiál podle článku 19.2 těchto TKP

a projektové dokumentace.

(9) V případě, kdy má být pouit materiál ze zahraniční dodávky, který je vybaven dokumentem kontroly
zahraničního původu, rozhodne přísluný odborný útvar o uznání, nebo o potřebě doplnění tohoto
dokumentu.

19.4 DODÁVKA OCELOVÉ KONSTRUKCE, VÝROBA A MONTÁ

(1) Pro výrobu ocelových konstrukcí platí ČSN EN 1090-1+A1, ČSN EN 1090-2+ A1 a ČSN 73 2603.
(2) Pro montá ocelových konstrukcí platí ČSN EN 1090-2+A1 a ČSN 73 2603.
(3) Výroba ocelové konstrukce se provádí na základě schválené výrobní dokumentace, podle kapitoly 19.1.4.1.
(4) Montá ocelové konstrukce se provádí na základě schválené montání dokumentace, podle kapitoly 19.1.4.2.
(5) Dále platí přísluná ustanovení přísluných MVL.

19.4.1 Výroba ocelové konstrukce

19.4.1.1 Zpracování základního materiálu a jeho dělení

(1) Pro výrobu ocelových konstrukcí se pouívá základní materiál dodaný a splňující podmínky podle kapitoly
19.2 a 19.3 těchto TKP.

(2) Před vstupem do výroby se pro konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 materiál očistí v průběném
tryskacím zařízení od nečistot a okují stupeň čistoty Sa2. Materiál pro mostní konstrukce se očistí
celoploně, u materiálu pro konstrukce ostatní se očistí minimálně svarová hrana.

(3) Provede se identifikace značení základního materiálu podle článku 19.3.
(4) V případě vzniku povrchových vad vrypů, záseků apod., při manipulaci se základním materiálem, musí být

u tříd provedení EXC3 a EXC4 dle ČSN EN 1090-2+A1 vady obroueny do plynulého přechodu. Hloubka
místního oslabení nesmí být větí ne 5 % jmenovité tlouťky základního materiálu. Místo opravy musí být
písemně evidováno protokolem výstupní kontroly výrobce, včetně způsobu opravy.
(5) Rovinatost plechů je stanovena v Příloze G. Rovnání plechů se provádí v souladu s povolenými úchylkami
podle této přílohy.
(6) Dělení základního materiálu se provádí podle pálících plánů řezáním, stříháním, tepelným řezáním
(kyslíkovým plamenem, plazmové řezání, řezání laserem). Ruční tepelné řezání se pouije výhradně
v místech, kde není strojní řezání přístupné. Hrany nesmí po odstranění strusky vykazovat ádné podstatné
výkové nerovnosti (do 1 mm). Výrobce musí prokázat způsobilost procesu tepelného dělení dle
ČSN EN 1090-2.
(7) U řezných ploch poloek dílců u tříd provedení EXC3 a EXC4 pro dynamicky namáhané konstrukce musí
jakost řezaných povrchů odpovídat označení ISO 9013-331 podle ČSN EN ISO 9013. Tepelné řezání musí
být pravidelně kontrolováno a vyhodnocováno podle ČSN EN ISO 9013.

36
(8) V případě provádění přechodů tloutěk základního materiálu se přechod opracuje třískovým opracováním.
Řezání kyslíko-acetylenovým plamenem se u mostních konstrukcí nedoporučuje.

(9) V případě strojního tepelného řezání můe dojít k vytvrzení základního materiálu na dělených hranách.
V těchto případech nelze provést otryskání povrchu základního materiálu na předepsaný kotevní profil. Proto
je třeba provést odstranění této vrstvy obrouením hran. Poadavek na kotevní profil na hranách musí
předepsat výrobní dokumentace.

(10) Pokud materiálová norma předepisuje předehřev základního materiálu při jeho dělení, je nutno jej pouít.
Specifikace těchto údajů musí být uvedena ve výrobní dokumentaci.

(11) Oceli mohou být ohýbány, lisovány nebo kovány do poadovaného tvaru za tepla nebo za studena. Musí být
zajitěno, e mechanické vlastnosti základního materiálu po jeho tvarování budou shodné s výchozím
materiálem. Specifikace způsobu tvarování oceli, včetně způsobu kontroly na vznik trhlin musí být uvedena
ve výrobní dokumentaci. Zásadně se musí při návrhu vycházet z údajů uváděných výrobcem oceli v přísluné
materiálové normě.

(12) Jestlie u určité kvality oceli nebo tloutěk oceli dochází v procesu dělení základního materiálu k jeho
místnímu vytvrzení nebo pokud je materiál na tento proces náchylný, je nutno zapracovat poadavky do
výrobní dokumentace. Nejvyí naměřené hodnoty nesmí překročit údaje podle Tabulky 10
ČSN EN 1090-2+A1.

(13) Poloměr na hranách jednotlivých poloek oceli po jeho dělení musí odpovídat parametrům podle kategorií,
uvedených v Tabulce 7, údaj musí být uveden ve výrobní dokumentaci. Z děr musí být odstraněny otřepy.

(14) Úprava svarových ploch se provádí podle údajů ve výrobní dokumentaci, podle Katalogu svarů a v souladu
s WPS a WPQR, podle článku 19.4.1.9 těchto TKP 19.

(15) Díry pro spojovací prvky, nýty nebo čepy musí být provedeny pro konstrukce tříd provedení EXC3 a EXC4
pro dynamicky namáhané konstrukce vrtáním, s úchylkami podle ČSN EN 1090-2+A1. Způsob provedení
děr uvádí výrobní dokumentace.

(16) Skladování polotovarů z korozivzdorných ocelí se provádí v původních obalech, k podloení se pouívají
dřevěné podkladky. Skladovací prostory musí být suché, čisté a oddělené od skladovacích prostor běných
uhlíkových ocelí.

19.4.1.2 Dosedací plochy plně kontaktního styku

(1) Projektová dokumentace musí stanovit, kde budou provedeny plně kontaktní styky.

(2) Povolená úchylka rovinatosti povrchu plně kontaktního styku mezi stykovou plochou a přímou hranou
protikusu před spojením musí být v souladu s ČSN EN 1090-2+A1, příloha D. 1.13 (Δ = 0,5 mm nejméně
na dvou třetinách plochy a Δ = 1,0 mm maximálně místně).

19.4.1.3 Sestavení spojů

(1) Vechny dílce musí být sestaveny tak, aby nebyly pokozeny nebo zdeformovány nad přípustné tolerance,
v rozsahu podle Přílohy G.

(2) Jednotlivé poloky musí být vyrobeny podle výrobní dokumentace tak, aby se daly volně sloit, těsně na sebe
dosedaly a nebyly překročeny mezní úchylky, stanovené ČSN EN 1090-2+A1. Konkrétní odchylky
rovinatosti a těsnosti spoje musí být stanoveny ve výrobní dokumentaci.

(3) Na jednotlivých polokách roubových spojů musí být trvanlivým způsobem uvedeny značky tak, aby
nedolo k jejich záměně při sestavení na montái.

(4) Podle typu a sloitosti konstrukce musí být ve výrobní dokumentaci uvedeno, které díly konstrukce je třeba
v rámci výrobní technologie uzavřít před provedením dílenské přejímky.

(5) Současně musí být ve výrobní dokumentaci uvedeny stykové plochy, které je třeba opatřit systémem
protikorozní ochrany, protoe by se staly po sestavení poloek nepřístupnými.

(6) Pro nosné styky třídy provedení EXC3 a EXC4 je nepřípustné přivařování roubů nebo matic ke stykovým
deskám.

19.4.1.4 Svarové spoje

(1) Svarové spoje budou provedeny v souladu s článkem 19.4.1.6 a článků souvisejících podle těchto TKP.

37
(2) Před prováděním svařování je nutno s ohledem na tvar dílců a povolené úchylky zvolit takový postup
svařování, aby výsledné deformace po svařování byly v poadovaných tolerancích. Parametry přípustných
deformací od svařování musejí být uvedeny v projektové dokumentaci, podrobněji viz článek 19.6 těchto
TKP 19.

(3) Je nepřípustné měnit typy svarů, navrené v projektu obzvlátě v případech, kdy by změnou typu svaru dolo
ke zvětení deformace od svařování nebo ke změně kvality průvaru svaru. Tímto je mylena náhrada K-svaru
za V-svar nebo tupého svaru za koutový svar nebo náhrada U-svaru za V-svar apod. Změna svaru z jiného,
ne výe uvedeného důvodu je moná, ovem je třeba ji řádně technicky odůvodnit, projednat a písemně
schválit objednatelem a projektantem dokumentace.

(4) Dočasné svarové spoje je nutno provádět dle ČSN EN 1090-2+A1 čl. 7.5.6.

(5) Způsob odstranění dočasných svarových spojů musí být výslovně uveden v technologickém postupu
svařování.

(6) Odstranění dočasných svarových spojů odseknutím poloek se nepovoluje.

(7) Po odstranění dočasných svarů jejich obrouením se provede MT kontrola na vznik povrchových trhlin nebo
PT kontrola. O provedené kontrole musí být vydán protokol.

(8) V případě připojení montáních ok nebo montáních úchytů se po jejich odstranění provede UT kontrola
základního materiálu, specifikace nepřípustných vad musí odpovídat jakosti základního materiálu,
viz článek 19.2.1.4, zkouka se provádí na 100 % plochy, včetně 50 mm přídavků na obě strany od svaru.

(9) Rovnání plamenem po svařování se provádí dle ČSN EN 1090-2+A1 čl. 6.5.3. V případě, e je nutné
provádět rovnání deformace od svařování, musí být stanoveno ve výrobní dokumentaci, jaká je povolena
maximální teplota s ohledem na jakost oceli.

(10) Kontrola na vznik trhlin musí být provedena v oblasti, kde byl náhřev prováděn u kvality oceli S355 a vyí
vdy, a to metodou VT, popř. MT nebo PT je-li předepsána. O provedené kontrole musí být vydán protokol.

(11) Délka náběhu změny tlouťky základního materiálu u hlavních nosných částí ocelových mostů musí být
dostatečná a pozvolná natolik, aby při provedení svaru v přechodu tloutěk nevznikaly při svařování zápaly.
V případě, e zápaly vzniknou, musí být u dalích poloek provedeny technologické úpravy náběhu. Zápaly
budou opraveny nikoliv zabrouením, ale navařením přechodu svarovými housenkami dle potřeby. Svar i
navařená oblast musí být kontrolovány příslunou NDT kontrolou UT nebo RT (podle tlouťky návaru do
3 mm je moné zvolit i MT nebo PT kontrolu). O kontrole musí být vystaven protokol.

(12) V případě, e u dílenské sestavy vznikne při sestavení montáního styku rozevření kořene větí, ne je
uvedeno pro přísluný svar v Katalogu svarů resp. WPQR (úchylka zpravidla větí ne 5 mm), musí být
provedeno nadvaření svarového úkosu z jedné strany svaru. Nedoporučuje se nadvařování vetí ne 20 mm.
Navařená oblast musí být následně kontrolována NDT kontrolou, do shodného klasifikačního stupně jako
původní svar. O kontrole musí být vystaven protokol. Při větích mezerách je nutno pouít svarovou vloku.
Mezera mezi svarovými úkosy před zavařením vloky musí být min. tlouťka materiálu plus 30 mm, ale
minimálně 60 mm. Svary vloky následně kontrolovat NDT kontrolou shodnou jako původní svar. Na výe
uvedené úpravy je nutno vypracovat technologický předpis a vyádat si stanovisko projektanta.

(13) Při provádění montáních nosných svarů mezi stěnou a horní nebo dolní pásnicí musí být proveden tupý svar
pro zajitění průvaru kořene na montái z technologických důvodů pro zajitění kvality svaru, pokud nejsou
splněny podmínky pro provedení koutového svaru. O kontrole musí být vystaven protokol.

(14) Trhliny na povrchu svaru nejsou přípustné.

(15) Při svařování vícevrstevných svarových spojů je nutno v kořenové oblasti zajistit řádné natavení ploch
a provaření kořene. Po dokončení kadé svarové housenky je třeba povrch očistit od strusky a nečistot,
povrch musí být hladký, bez pórů, trhlin a zápalů. Chybná místa je třeba mechanicky opracovat např.
drákováním nebo vybrouením.

(16) Pro svařování korozivzdorných ocelí platí pouití vhodných přídavných materiálů pro svařování, materiály
musí být legovány výe ne základní materiál. Přechod mezi základním materiálem a svarem musí být letěn
do kovového lesku, aby se odstranilo nauhličení přechodů. Současně musí být přeletěn i základní materiál,
aby byly odstraněny zbytky po brouení, které by mohly způsobit místní korozi.

38
19.4.1.5 Svařovací metody

(1) Pro svařování se pouívají metody svařování, uvedené v Tabulce 13.
Tabulka 13 Specifikace postupu svařování (WPS) a kvalifikace postupu svařování (WPQR)

Číslo Svařovací proces podle ČSN EN ISO 4063 Specifikace Kvalifikace
metody Název metody postupu postupu svařování

111 Ruční obloukové svařování tavící se elektrodou bez ochranného plynu svařování (WPS) (WPQR)
114
121 Obloukové svařování plněnou elektrodou bez ochranného plynu ČSN EN ISO 15609-1 ČSN EN ISO 15610
122 ČSN EN ISO 15613
131 Svařování pod tavidlem drátovou elektrodou ČSN EN ISO 15609-4 ČSN EN ISO 15614-1
Svařování pod tavidlem páskovou elektrodou ČSN EN ISO 14555
135 ČSN EN ISO 15614-11
Obloukové svařování tavící se elektrodou v inertním plynu, MIG ČSN EN ISO 14555
136 svařování
137 Obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu, MAG
138 svařování
Obloukové svařování plněnou elektrodou v aktivním plynu
141 Obloukové svařování plněnou elektrodou v inertním plynu

311 Obloukové svařování plněnou elektrodou s kovovým prákem
52 v aktivním plynu
783 Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu, WIG,
TIG svařování
Kyslíko-acetylenové svařování
Laserové svařování
Zdvihové přivařování svorníků s keramickým kroukem nebo
v ochranném plynu

19.4.1.6 Specifikace a kvalifikace postupů svařování (WPS a WPQR). Společná ustanovení pro
výrobu a montá

(1) Kvalifikace postupů svařování se provádí podle ČSN EN ISO 15607, jednotlivé způsoby potom podle
Tabulky 1 a Tabulky 2 těchto TKP. V těchto tabulkách je uveden rozsah pro nosné svary, jednotlivých
konstrukcí nebo dílů.

(2) Poadavky na kvalifikaci postupů svařování (WPQR) jsou uvedeny v Tabulce 14.

Tabulka 14 - Kvalifikace postupů svařování (WPQR) a pouití pro ocelové konstrukce

Stanovení kvalifikace Způsob a rozsah pouití kvalifikace

ČSN EN ISO 15614-1 Je mono pouít vdy, neplatí vak, jestlie zkouka postupu není ve shodě s geometrií spoje,
Kvalifikace na základě zkouky s upnutím, a s přístupností spoje. Platí jak pro standardní dílenské, tak i pro montání svary.

postupu svařování Podrobně je uvedeno v ustanovení (6), (8), (10) a (11) této kapitoly.

ČSN EN ISO 15613 Je mono pouít vdy. Postup vyaduje zhotovení zkuebního kusu za výrobních nebo
montáních podmínek.
Kvalifikace na základě předvýrobní
zkouky svařování Vyaduje se v případě sloitých dílenských a montáních svarů, sloitých úhlových sestav
jednotlivých poloek, náročných tvarů naklopení stěn a pásnic apod. Stanovení nestandardních
svarů provádí přísluný odborný útvar, na základě posouzení svarů uvedených ve výrobních
výkresech, popř. v Katalogu svarů.

Podrobně uvedeno v ustanovení (7), (9), (10) a (11) této kapitoly.

(3) Specifikace postupu svařování (WPS) musí být uvedena v dokumentaci zhotovitele podle tohoto TKP.

(4) Kvalifikace postupu svařování (WPQR) musí být provedena a doloena objednateli před zahájením vlastního
svařování na dílně nebo montái.

39
(5) Odkazy na Specifikace postupu svařování (WPS) a Kvalifikace postupu svařování (WPQR) musí být
jmenovitě uvedeny v technologickém předpisu výroby a dílenském technologickém postupu svařování, stejně
jako v technologickém předpisu montáe a technologickém postupu svařování na montái.

(6) V případě postupu podle Kvalifikace na základě zkouky postupu svařování ČSN EN ISO 15614-1 výrobce
na vlastní odpovědnost vypracovává WPS na základě existující platné WPQR, která musí zahrnovat vechny
proměnné veličiny. Výrobce vyuívá existující WPQR z předchozích případů pouití, která vak musí být
platná v rozsahu povolených tloutěk materiálů a současně musí být pouita shodná výrobní značka
přídavného materiálu. V případě pouití přídavného materiálu jiného výrobce je nutno provést doplňující
zkouky dle ČSN EN ISO 15614-1 čl. 8.4.5.

(7) V případě poadavku přísluného odborného útvaru na postup podle Kvalifikace na základě předvýrobní
zkouky svařování podle ČSN EN ISO 15613 výrobce musí připravit pWPS (předběnou specifikaci
svařování) a zajistit, aby byla pouitelná pro vlastní výrobu i montá, na základě praktických zkueností,
a celkových znalostí svařování podle ČSN EN ISO 15609-1. Tuto pWPS předloí ve výrobní a montání
technologické dokumentaci příslunému odbornému útvaru. Na základě pWPS se vypracovává WPQR,
v rozsahu podle ČSN EN ISO 15614-1. Pokud je to poadováno objednatelem, můe být provádění zkouek
přítomen. Na základě vyhovujících zkouek se potom vypracuje WPS, která je schválena výrobcem a vydána
do výroby a na montá. WPQR a současně WPS bude předloena objednateli (vedoucímu dílenské přejímky
a montání prohlídky) před zahájením prací ke kontrole.

(8) V případě kvalifikace na základě zkouky postupu svařování bude rozsah zkouek proveden podle
ČSN EN ISO 15614-1, tabulka 1. Pokud výrobce, či montání organizace provádí svařování plně
provařených tupých svarů tloutěk ˃ 50 mm, pak WPQR pro tyto svary musí obsahovat doplňující dvě sady
tyčí pro zkouky rázem v ohybu. Jednu ze svarového kovu a jednu z tepelně ovlivněné oblasti ve středu
tlouťky nebo v oblasti kořene svaru. Navíc pro T- spoj s plným průvarem - obrázek 3 této normy a pro
koutové svary musí být provedena kontrola průvaru svaru ve 100% délky svaru. Velikost průvaru bude
doloena s výsledky do WPS pro případnou kontrolu průvaru.

(9) V případě kvalifikace na základě předvýrobní zkouky svařování budou zkouky provedeny na vzorcích
podle standardu ČSN EN ISO 15613, rozsah zkouek podle ČSN EN ISO 15614-1, tabulka 1. Pokud
výrobce, či montání organizace provádí svařování plně provařených tupých svarů tloutěk ˃ 50 mm, pak
WPQR pro tyto svary musí obsahovat doplňující dvě sady tyčí pro zkouky rázem v ohybu. Jednu ze
svarového kovu a jednu z tepelně ovlivněné oblasti ve středu tlouťky nebo v oblasti kořene svaru. Navíc pro
T- spoj s plným průvarem - obrázek 3 této normy a pro koutové svary musí být provedena kontrola průvaru
svaru ve 100% délky svaru. Velikost průvaru bude doloena s výsledky do WPS pro případnou kontrolu
průvaru.

(10) Formulář WPS bude vypracován v souladu s ČSN EN ISO 15609-1.

(11) Formulář WPQR musí obsahovat vekeré uvedené údaje podle ČSN EN ISO 15614-1, a to: obecné údaje,
záznam zkouky svaru, výsledky zkouky.

19.4.1.7 Zkouky svářečů

(1) Svářeči musí mít platnou kvalifikaci ke svařování podle ČSN EN 287-1.

(2) Zkouka svářeče musí být v souladu s rozsahem WPS. Koutové svary mohou svařovat pouze svářeči, kteří
byli zkoueni na odpovídající koutové svary.

(3) Pro provedení kontroly musí být k dispozici seznam svářečů na danou zakázku, včetně jejich kvalifikace
a rozsahu platnosti. Současně musí být k dispozici ke kontrole originály protokolů o zkoukách.

(4) Pro svařování spřahovacích trnů metodou podle ČSN EN ISO 14555 platí zkouky svářečských operátorů
pro tavné a odporové svařování podle ČSN EN 1418.

19.4.1.8 Svářečský dozor

(1) Svářečský dozor musí být zajitěn výrobcem v rozsahu podle Tabulky 1 a 2 podle těchto TKP.

(2) Provádění svařování pro EXC2, EXC3 a EXC4 musí probíhat pod dohledem svářečského dozoru, který má
odpovídající kvalifikaci a zkuenosti ve svářečských operacích, jak je stanoveno v ČSN EN ISO 14731.

40
19.4.1.9 Příprava ploch před svařováním a svařování

(1) Svarové plochy musí odpovídat schválenému katalogu svarů, který je součástí výrobní dokumentace.

(2) Svarové plochy musí být čisté, bez trhlin, mastnoty, zápalů.

(3) Navařování svarových hran povoluje objednatel (vedoucí přejímky), jestlie odchylky neodpovídají Katalogu
svarů.

(4) Dílenské základní nátěry na svarových plochách a v ířce min. 100 mm od svarové hrany nejsou povoleny.

(5) Svarové plochy musí být suché a nesmí na nich dojít ke kondenzaci vody.

(6) Při svařování na montái nebo předmontái mimo krytou halu musí být svářeč a místo svařování chráněno
přístřekem proti vlivu větru, detě, sněhu.

(7) Svařování je zakázáno pod teplotu základního materiálu -5o C. V případě nutnosti na svařování v rozmezí
teplot 0o C a -5o C, musí být provedeny předvýrobní zkouky svařování podle ČSN EN ISO 15613
s uvedenou minusovou teplotou, včetně odpovídajícího předehřevu.

(8) Svařované dílce musí být sestaveny tak, aby nedolo k deformaci spoje a přilehlých poloek nad stanovenou
toleranci. Tolerance směrové a výkové deformace svařovaného spoje se stanovuje pro konstrukce EXC3
a EXC4, a to max. 3 mm na délku 1 m, po přiloení ocelového pravítka přes svařovaný styk viz příl. G.

(9) Sestavení spoje na montái u konstrukcí EXC3 a EXC4 se provádí přednostně za pomoci montáních
úhelníků, s vymezenou jednotnou vzdáleností mezi úhelníky (jednotná tlouťka vloky). Montání úhelníky
se po provedení spoje odstraní odbrouením připojovacích stehů. Není povoleno provádět jejich odsekání.
V případě poadavku objednatele (vedoucího přejímky) se v místě odstranění úhelníků provede MT nebo PT
kontrola v souladu s kapitolou 19.4.1.11 těchto TKP 19. Provádění dočasných přivařovaných příloek přes
montání svary se povoluje za těchto podmínek:
 musí zde být dostatečný prostor pro zavaření svaru;
 min. vzdálenost svaru příloky od svarové hrany musí být 50 mm;
 min. stupeň kvality svaru příloky musí být C dle ČSN EN ISO 5817.

(10) Předehřev spoje je nutno provádět na ířku stanovenou podle tlouťky svařovaných poloek, od spoje na obě
strany. Teplota předehřevu je uvedena ve WPS svaru, v souladu s WPQR.

(11) Stehovat dílce EXC3 a EXC4 mohou pouze svářeči v rozsahu oprávnění ke svařování podle typu spoje
a polohy svařování, v rozsahu kvalifikace podle ČSN EN 287-1.

(12) Pokozené stehy musí být odstraněny. Pokud stehy zůstávají součástí svařovaného spoje, musí mít
odpovídající parametry a kvalitu, jako svarová housenka plného svaru.

(13) Koutové svary musí být provedeny s dostatečným závarem. Hloubka závaru musí být doloena WPQR.

(14) Sestavení koutového spoje musí být v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 čl. 7.5.8.

(15) Tam, kde je projektantem projektové dokumentace poadován plný průvar u nosných spojů, navrhují se tupé
svary.

(16) Pro provedení kvalitního ukončení tupého svaru musí být pouita náběhová a výběhová deska. Jejich
odstranění se provádí odbrouením nebo vydrákováním svaru, avak nikoliv odseknutím desek od
základního materiálu.

(17) Opravy svarů se provádí na základě dodatku technologického postupu, schváleného objednatelem.

(18) Rozstřik svarového kovu musí být odstraněn.

(19) Struska musí být beze zbytku odstraněna z kadé svarové vrstvy.

(20) Vekeré svary na konstrukcích musí být provedeny jako nepřeruované, vodotěsné. Svary, které nejsou
nosné, jsou provedeny jako výplňové, těsnící, ukončení svaru musí být provedeno vdy ovařením celé
poloky.

(21) Metoda svařování na montái se pouije 111 a 121. Pro pouití metody MAG (135, popř. 136, 138) musí být
zajitěny odpovídající podmínky pro svařování a trvalý svářečský dozor na stavbě a dále doloeny výsledky
WPQR svarů s vyhotovením svarů na montái.

(22) Způsob úpravy povrchu svarů brouením předepisuje výkresová dokumentace. Zejména v případě
převýených příčných svarů dolních pásnic je nebezpečí zadrování vody a nečistot v místech svarů, kdy

41
následně tato místa vykazují zvýenou korozi. Detaily svarů s ohledem na zvýenou korozi musí být řeeny
ve výrobní dokumentaci.

19.4.1.10 Nedestruktivní metody kontroly svarových ploch (NDT kontroly svarových ploch)

(1) Při provádění kontrol svarových ploch před svařováním se pouívají tyto nedestruktivní kontroly podle
standardu ČSN EN ISO 17635:

 vizuální zkouení (VT);

 zkouení magnetickým prákem (MT);

 kapilární zkouení (PT);

 zkouení ultrazvukem (UT).

(2) Kvalifikace pracovníků, provádějících NDT kontrolu musí odpovídat minimálně level 2 podle
ČSN EN ISO 9712.

(3) Vizuální kontrola se provádí po celé délce svarové plochy pro svar, kontroluje se čistota a stav svarových
ploch, jejich příprava v souladu s WPQR a WPS, včetně kontroly případných vad základního materiálu jako
zdvojení, laminace podle ČSN EN ISO 17637.

(4) Ultrazvuková kontrola slouí ke zjitění vnitřních vad materiálu, zkoukou není mono zjistit povrchové
vady nebo vady umístěné cca 2 mm od povrchu.

(5) Ultrazvuková kontrola se provádí po celé délce svarové plochy tupého spoje jako zkouka okrajových hran
(určených ke svařování), a to ve výrobně ocelových konstrukcí (mostárně).

(6) U okrajů plochých výrobků, pokud nejsou stanoveny projektovou dokumentací vyí poadavky, musí být
dodrena kritéria přípustnosti třídy podle ČSN EN 10160 shodná jako pro stanovenou kontrolu svarů,
tj. kontrola svarové hrany dvojitou sondou v ířce podle ČSN EN 10160 od kořene svarové hrany.

(7) V případě, e jsou zjitěny na povrchu pálené hrany nebo v okolí (do 3 mm) nepřípustné vady, které jsou
zjitěny vizuální zkoukou podle ČSN EN ISO 17637, provede se magnetická nebo penetrační zkouka. Dále
jsou tyto zkouky prováděny v případě, e jsou vady odstraněny jejich zavařením (do 3 mm), aby se
prokázalo, e vada byla zcela odstraněna. V případě odstranění vady jejím zavařením se provádí u penetrační
zkouky (PT) technika zkouení podle ČSN EN 571-1 (třída není stanovena) a stupeň přípustnosti musí
odpovídat ČSN EN ISO 23277 stupni 2X pro stupeň kvality svaru podle ČSN EN ISO 5817 pro třídu B (B+,
dle ČSN EN 1090-2+A1). Pro magnetickou metodu prákovou (MT) se technika a třída zkouení předepisuje
podle ČSN EN ISO 17638 (třída není stanovena), stupeň přípustnosti musí odpovídat ČSN EN ISO 23278
stupni 2X pro stupeň kvality svaru podle ČSN EN ISO 5817 pro třídu B (B+, dle ČSN EN 1090-2+A1).
Popis metodiky zkouky je uveden v Příloze F.

(8) Z provedené zkouky musí být vyhotoven protokol. Současně se do výrobního deníku uvádí datum provedení
zkouek, firma zhotovitele, jméno a rozsah oprávnění pracovníka zhotovitele.

(9) Zkouení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyadují normy pro jednotlivé
zkuební metody, v souladu s těmito TKP. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci.
V případě předepsání doplňkové zkouky podle bodu (7) bude předloen ke schválení objednateli dodatek
technologické dokumentace.

19.4.1.11 Nedestruktivní metody kontroly svarů (NDT kontroly svarů)

(1) Pro provádění kontrol svarů se pouívají tyto nedestruktivní kontroly podle ČSN EN ISO 17635:

 vizuální zkouení (VT);

 zkouení magnetickým prákem (MT);

 kapilární zkouení (PT);

 radiografické zkouení - zkouka prozářením (RT);

 zkouení ultrazvukem (UT, TOFD, PA - Phased Array).

(2) Metodika NDT kontrol je uvedena v Příloze F.

42
(3) Nedestruktivní kontroly svarů se provádí po konečné úpravě svarů, tedy po rovnání v okolí svaru, íhání
svaru, po opravách svaru na základě provedené vizuální kontroly svářeče, po odstranění strusky apod. Je
nutno dodret časové prodlevy dle tab. 23 v ČSN EN 1090-2+A1.

(4) Z provedené zkouky u výrobce nebo montání organizace musí být vyhotoven protokol. Současně se do
výrobního deníku uvádí datum provedení zkouek, firma zhotovitele, jméno a rozsah oprávnění pracovníka
zhotovitele. Pracovník bez odpovídající kvalifikace, který nesplňuje poadavky ČSN EN 9712, nesmí
zkouky provádět, hodnotit ani vystavovat protokol.

(5) Zkouení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyadují normy pro jednotlivé
zkuební metody, v souladu s těmito TKP. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci.
V případě předepsání doplňkové zkouky bude předloen ke schválení objednateli dodatek technologické
dokumentace.

(6) Způsob oprav nepřípustných indikací musí být dohodnut mezi zhotovitelem a objednatelem, a to na základě
předloení dodatku technologické dokumentace a následně schválením tohoto dodatku objednatelem. Postup
je mono také urychlit zápisem do výrobního nebo montáního deníku, s návrhem způsobu oprav, ale pouze
v případě, e objednatel je přítomen v průběhu výroby nebo montáe, má odpovídající odbornou kvalifikaci
a byl k této činnosti přísluným odborným útvarem objednatele zmocněn. Po opravě svarů musí být
provedena kontrola alespoň v rozsahu stanoveném pro původní svar nebo ve větím rozsahu, podle pokynů
objednatele.

(7) V případě opravy svaru se musí opakovaná NDT kontrola provádět v celé délce opravy svaru, včetně přesahu
+ 200 mm na kadou stranu opravy, nikoliv pouze v opravovaném místě. Záznam o provedené kontrole
opravy musí být identifikovatelný v určené délce opravy, včetně přídavků, v protokolu o NDT zkouce.

(8) Stanovení předpisu jednotlivých metod NDT kontrol svarů je uvedeno v odstavci 19.5.3.

19.4.1.12 Přivařování svorníků (kolíků s hlavou)

(1) Přivařování svorníků pro spřaení s elezobetonovou konstrukcí se provádí podle ČSN EN ISO 14555.

(2) Pro přivařování svorníků se pouívá metoda zdvihového přivařování svorníků s keramickým kroukem,
v souladu s ČSN EN ISO 3834 - 2, kdy jsou poadovány vyí poadavky na kvalitu.

(3) Povrch základního materiálu musí být čistý, bez barvy, rzi, okují, kondenzátů, mastnoty, povlaků kovů.
Povrch musí být důkladně mechanicky očitěn a chemicky odmatěn. Způsob přípravy povrchu musí být
uveden ve WPS.

(4) V případě, e teploty základního materiálu při svařování jsou nií ne 5o C, můe být nezbytný předehřev
základního materiálu. Údaje včetně předehřevu musí být uvedeny ve WPS. Svařování při teplotě základního
materiálu pod 0o C se nepovoluje.

(5) Formuláře WPS a WPQR se poadují vypracovat v minimálním rozsahu podle ČSN EN ISO 14555, příloha
B a C.

(6) Pro přivařování svorníků musí být pouit pouze typ svorníku a typ keramického krouku, který je uveden ve
WPS, jiné kombinace nejsou povoleny.

(7) V případě nedostupnosti připojení ke zdroji elektrického proudu s dostatečným výkonem na montái je nutno
pro tyto případy navrhnout vhodné technické řeení, např. provedení vekerých svařovaných spojů na dílně,
včetně posunu roztečí trnů v místech příčných montáních svarů nosníků apod. Úprava roztečí musí být
schválena projektantem projektové dokumentace a přísluným odborným útvarem.

(8) Před zahájením prací musí být předloen schválený WPS a WPQR v rozsahu podle ČSN EN ISO 14555,
článek 9 a 10.

(9) Schválení postupu svařování se provede podle metodiky Kvalifikace na základě zkouky postupu svařování
v souladu s kapitolou 19.4.1.6, označení 6.2 podle ČSN EN ISO 15607.

(10) Zkouka postupu svařování se provede na svornících s nejmeními a největími průměry svorníků, které se
pouívají ve výrobně. Kontrola a zkouení zkuebních kusů svařovaných zdvihovým přivařováním svorníků
s keramickým kroukem nebo v ochranném plynu se provádí dle Tabulky 1 ČSN EN ISO 14555.

Pro pouití ≤ 100oC Vyí poadavky na jakost podle ISO 3834-2 (průměr svorníku > 12 mm) se zkouí:

 100 % vizuální kontrola;

 zkouka ohybem na úhel 60o - 5 svorníků;

43
 zkouka tahem - 5 svorníků;
 radiografická zkouka - 5 svorníků;
 makroskopická zkouka 2 svorníky (řez 90o středem svorníku).
(11) Výsledek přivařování svorníků vak nezávisí jen na dodrení specifikace postupu svařování, ale pro kvalitu
svařování má také rozhodující vliv např. odborná způsobilost/zkuenosti operátora. Proto musí být provedena
nejméně 1 x ročně výrobní zkouka. Tato zkouka se provádí také v případě, e je přeruena výroba
s pouitím této metody na více jak jeden rok.
(12) Před zahájením prací musí být provedena normální výrobní zkouka a to 10 ks svorníků ve výrobně
a 10 kusů svorníků na montái, s vizuální kontrolou (100 %), zkoukou ohybem na úhel 60o (5 ks), podle
Obrázku 4 a zkoukou makrostruktury (2 svorníky, 90o středem svorníku). Výsledky zkouek musí být
zdokumentovány. V případě, e nevyhovují, musí být zkouka v plném rozsahu zopakována a musí být
provedena 100 % kontrola opět v celém rozsahu. Pokud opakovaná zkouka nevyhoví, musí být provedena
analýza příčin závady a musí být provedena nová WPQR v plném rozsahu zkouek.
(13) Při vlastním provádění přivařování svorníků na konstrukci musí být prováděna průběně zjednoduená
výrobní zkouka. Slouí ke kontrole, e zařízení je správně seřízeno a správně pracuje. Současně se ověří
jakost dodaných svorníků. Zkouka se provádí na začátku kadé směny na 5 kusech svorníků, se 100 %
zkoukou ohybem, vizuální kontrola ve 100 % případů. Pokud jsou zjitěny závady, musí být zkouka
opakována v rozsahu podle bodu (12).
(14) Průběný výrobní dozor provádí výrobce na vech přivařených svornících na konstrukci. Pokud je zjitěno
vadné provedení svaru (pórovitost, nerovnoměrný výronek, jiná délka svorníku), musí být práce okamitě
přerueny a musí být provedena zkouka ohybem 15o nebo zkouka tahem. V případě nevyhovujícího
výsledku musí být okamitě práce zastaveny a musí být provedena plná zkouka v souladu s bodem (12).
(15) Vadné svorníky musí být u konstrukcí tříd provedení EXC3 a EXC4 pro dynamicky namáhané konstrukce
beze zbytku odstraněny, evidovány a na jejich místo s polohovým posunem musí být přivařeny náhradní
svorníky.
(16) O provádění svarů, kontrol a oprav se vede výrobní deník, v minimálním rozsahu přílohy H podle normy
ČSN EN ISO 14555.

ohyb 60o

Obrázek 4 Zkouka svorníku ohybem o úhel 60o, kontroluje se stav výronku u svorníku, trhliny v základním
materiálu nebo ve výronku

19.4.1.13 Mechanické spojovací součásti

(1) Pro sestavy konstrukčních roubových spojů musí být pouito spojovacího materiálu, který je předepsán
v projektové dokumentaci, v rozsahu podle TKP kap. 19, článek 19.2.1.10.

(2) Délka přesahu musí být nejméně jedna rozteč závitu, měřeno od vnějího povrchu matice ke konci roubu
pro předpjaté i nepředpjaté sestavy spojení.

(3) Výrobní dokumentace musí vdy předepsat rovnou podloku nebo ikmou podloku podle sklonu podloené
plochy.

44
(4) Pokud je předepsán v projektové dokumentaci poadavek proti uvolnění matice ze spoje, musí být ve výrobní
dokumentaci uveden způsob, jak toho bude dosaeno a jakým způsobem bude prováděna kontrola funkce
tohoto opatření.

(5) Tolerance pro provádění spojů je uvedena v ČSN EN 1090-2+A1. Jmenovitá hodnota rovinatosti spoje
a těsnosti spoje musí být uvedena nejpozději ve výrobní dokumentaci pro jednotlivé spoje.

(6) Třecí spoje se provádějí podle ČSN EN 1090-2+A1.
(7) Nýtované spoje se provádějí podle ČSN EN 1090-2+A1 a přísluných platných norem.
(8) Konstrukční díly z korozivzdorných ocelí je třeba vdy spojovat spojovacími díly shodné jakosti oceli.
Sestavy konstrukčních roubů pro předpínání
(1) Provádění vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů smí provádět pouze organizace, které

prokázaly svoji způsobilost k této činnosti v souladu s kap. 19.1.3.
(2) Pokud je v projektové dokumentaci předepsáno provádění sestav vysokopevnostních konstrukčních

roubových spojů, způsob provedení musí být přesně specifikován v technologickém předpisu výroby
a stejně tak v technologickém postupu montáe.
(3) Materiál pro vysokopevnostní spoje smí být pouit pouze v souladu s normami řady ČSN EN 14399.
(4) V projektové dokumentaci musí být předepsána úprava třecích povrchů, průměr vrtání otvorů, rozteče roubů
a velikost svěrné síly.
(5) Díry pro rouby u dynamicky namáhaných konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4 smí být pouze vrtány.
(6) V rámci provádění dílenské přejímky se provádí přejímka vekerého spojovacího materiálu s měřením
předepsané protikorozní ochrany.
(7) V rámci provádění dílenské přejímky se kontroluje v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 a touto kapitolou:

 rozteč děr vrtání otvorů;

 průměr děr vrtání otvorů, ovalita otvorů;

 svislost vrtání otvorů;

 sestavení stykových ploch, rovinatost, kvalita vysokopevnostních spojů kontrolou utahovacích
momentů kontrolním momentovým klíčem;

 v případě nosných spojů hlavních nosníků - značení stykových desek a značení styků proti záměně
jejich sestavení na montái.

(8) V rámci dílčích kontrol na montái se provádí v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 a touto kapitolou kontrola:

 úpravy stykových ploch před jejich sestavením, včetně vyhodnocení přípravy třecích ploch, v případě
provedených povlaků měření tlouťky povlaků nebo tlouťky nátěru;

 měření sestavených styků mezerníkem (stanovení rovinatosti a těsnosti spoje);

 sestavení styků (souosost děr, přesah otvorů ve styku);

 stav závitů roubů i matic (závity nesmí být pokozeny, spojovací materiál nesmí vykazovat poruchy,
například trhliny), matice musí jít volně naroubovat na dřík roubu rukou;

 kontrola se musí provést v přísluné podskupině roubů mezi 12 hod. a 72 hod. po zkompletování
a utaení;

 po předepnutí celého spoje měření těsnosti výsledné spáry po obvodu spoje mezerníkem, po kontrole se
provede dokonalé utěsnění spáry tmelením proti vniku vody a nečistot;

 délky přečnívající části utaeného dříku roubu přes matici a kvalita pouitých roubů, matic
a podloek;

 označení předepnutých roubů barvou;

 kontrolu a zkouení předpjatých roubových spojů provádět v souladu s ČSN EN 1090-2+A1
kap. 12.5.2.

45
Zatřídění, které lze pouít pro třecí povrchy dle ČSN EN 1090-2+A1:

Úprava povrchu Třída Součinitel tření µ

Povrchy tryskané drtí nebo granulátem s odstraněním nánosu rzi, bez A 0,50

důlků

Povrchy tryskané drtí nebo granulátem:

a) metalizované hliníkem nebo zinkem (neplatí pro slitiny ZnAl); B 0,40

b) natřené zink-silikátovou barvou s tlouťkou 50 µm a 80 µm

Povrchy čitěné drátěnými kartáči nebo plamenem s odstraněním volné C 0,30

rzi

Povrchy po válcování D 0,20

(10) Povrchy metalizované hliníkem nebo zinkem (třída B) provádět v max. tl. 120 m.

(11) Kontaktní povrchy, které nelze zatřídit dle výe uvedené tabulky, se musí připravit tak, aby se dosáhl
poadovaný součinitel tření, který se obecně musí stanovit zkoukou, jak je stanoveno v ČSN EN 1090-
2+A1, příloha G.

Nýtování

(1) Nýtované spoje jako speciální technologie smí provádět pouze organizace, které prokázaly svoji způsobilost
v souladu s kap. 19.1.3.

(2) Nýty pro nýtování za tepla provádět v souladu s ČSN EN 1090-2+A1, kap. 8.7.

(3) Kontrolu, zkouení a opravy nýtů nýtovaných za tepla provádět v souladu s ČSN EN 1090-2+A1, kap.
12.5.3.

(4) Pro nýtování musí být vypracován podrobný technologický postup provádění, jako součást technologického
předpisu výroby (montáe).

(5) Maximální excentricita mezi běnými dírami pro nýty nesmí být větí ne 1 mm. Pro dosaení tohoto
poadavku je dovoleno vystruování. Po vystruování můe být pouit nýt větího průměru.

(6) Vícenásobné nýtované spoje se musí před nýtováním dret dočasnými rouby nejméně v kadé čtvrté díře
a nýtování musí začít od středu skupiny nýtů.

(7) Vechny nýty se musí zahřívat rovnoměrně po celé délce bez spálených míst nebo nadměrných okují. Musí
být v rovnoměrném jasně červeném áru od hlavy v celé délce a do okamiku, kdy se zasouvá a musí se
zanýtovat tak, aby plně vyplnil díru.

(8) Kadý nýt se po zahřátí musí před jeho zasunutím do díry zbavit okují oklepáním ohřátého nýtu o tvrdý
povrch.

(9) Kontrola dostatečného kontaktu se provádí lehkým poklepem kladívkem o hmotnosti 0,5 kg na hlavu nýtu.

19.4.2 Montá ocelové konstrukce

19.4.2.1 Dílenská montá

(1) Při výrobě ocelových konstrukcí, třída provedení EXC4 a EXC3, se provádí dílenská montá, slouící
k ověření prostorové geometrie ocelové konstrukce a k ověření sestavení montáních styků. Rozsah dílenské
montáe stanoví výrobní dokumentace, včetně počtu dílenských přejímek. Tvar nadvýení dílců můe být
kontrolován ve sklopené poloze, na rotu.

(2) Výroba jednotlivých dílců ocelové konstrukce se provádí na pevných, nepoddajných rotech.

(3) Dílce mohou být v dílenských sestavách spojovány přivařením příloek dle kap. 19.4.1.9. Pro sestavení
montáních styků je mono pouít i montání roubované spoje, které musí být uvedeny ve výrobní
dokumentaci.

46
(4) Dílce musí být viditelně označeny číslem a prostorovou orientací v sestavě dílců pro montá.

(5) Současně v případě ocelové mostní konstrukce je nutné provést označení čísla loiska na přísluné místo
dolní pásnice. Označení se provádí vyraením čísla loiska z boční strany dolní pásnice v místě osy uloení
mostního loiska.

(6) Pro správnou orientaci osy ocelové mostní konstrukce se provádí vyznačení osy ocelové konstrukce buďto
raením nebo ryskou na dolní pásnici.

(7) Od provedení dílenské montáe lze výjimečně upustit, pokud dojde k písemné dohodě mezi objednatelem,
zhotovitelem stavby (mostu), výrobcem ocelové konstrukce a montání organizací. V tomto případě musí
výrobce učinit taková opatření (např. podrobné zaměření tvaru montáních styků), která zajistí dostatečnou
přesnost při sestavení dílců na montái.

(8) Doporučení: Pro montá ocelových konstrukcí je velkým přínosem, kdy geodetická zaměření u výrobce a na
montái vykonává stejný geodet.

19.4.2.2 Stavenitní montá ocelové mostní konstrukce

(1) Pro stavenitní montá musí být předáno stavenitě montání organizaci. Kromě základních dohodnutých
podmínek musí obsahovat pevné stabilizované body vytyčení, počet je stanoven v projektové dokumentaci.
Počet pevných stabilizovaných bodů musí odpovídat poadavkům na přesnost měření a velikost odchylek
smontované ocelové konstrukce.

(2) Dílce mohou být na staveniti spojovány přivařením příloek dle kap. 19.4.1.9. Pro sestavení montáních
styků je mono pouít i montání roubované spoje, které musí být uvedeny ve výrobní dokumentaci.

(3) Konstrukce je smontována podle označení, které odpovídá výrobní dokumentaci.

(4) Dočasné podepření se provádí pouze v místech, které jsou stanoveny statickým výpočtem.

(5) Jednotlivé dílce jsou kompletovány do prostorového tvaru, za pouití montáního ztuení, které je součástí
výrobní dokumentace a které vychází z návrhu projektové dokumentace.

(6) Při montái je nutno respektovat dilataci konstrukce, např. vhodnou volbou dilatačních pomůcek. Pro
montání účely se nedoporučuje pouívat definitivní loiska, pokud k tomu nejsou konstrukčně uzpůsobena.

(7) Dílce a části ocelové konstrukce musí být zabezpečeny proti ztrátě stability, proti vzniku lokálních
deformací.

(8) Větí odchylky v sestavení montáních styků ne povoluje schválená WPS, nejsou přípustné. S touto
skutečností musí být neprodleně seznámen vedoucí montání prohlídky (jmenovaný zástupce objednatele).

(9) Montá ocelové konstrukce musí probíhat v souladu s poadavky ČSN EN 1090-2+A1, kap. 9.
Kontrola sestavení, geodetické zaměření atd. pak musí být v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 kap. 12.7.

19.4.2.3 Skladování a manipulace s dílci na montái

(1) Manipulace s dílci při provádění protikorozní ochrany, při přepravě a na montái musí být prováděna tak, aby
bylo minimalizováno jejich pokození a znečitění.

(2) Dílce jsou odesílány z dílny po dílenské přejímce a provedení protikorozní ochrany na montá tak, aby byl
respektován plynulý průběh montáe.

(3) Uvolnění dílců na stavbu provádí vedoucí dílenské přejímky (jmenovaný zástupce objednatele), a to písemně
zápisem do výrobního deníku nebo zápisem do protokolu o přejímce, popř. zápisem do natěračského deníku,
nebo zápisem do protokolu o přejímce protikorozní ochrany. Dílce, které nejsou písemně převzaty
a uvolněny k odvozu, nesmí být na stavbu převezeny.

(4) Dílce jsou skladovány jednotlivě na dočasné uloení, nebo jsou ukládány přímo na montání rot nebo na
mostní nebo montání podpěry, do mostních otvorů. V případě uloení na terén musí být dílce minimálně
300 mm nad jeho úrovní. Povrch terénu v místě montáního rotu musí být odvodněn, urovnán a zpevněn
a musí vyhovovat zatíení od montáe ocelové konstrukce.

(5) Při skladování dílců musí být dílce vdy uloeny tak, aby se v jejich částech nezdrovala voda.

(6) Vekeré manipulace s dílci jsou prováděny montáními prostředky, uvedenými ve schváleném techno-
logickém předpisu montáe zhotovitele.

47
19.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

(1) V průběhu výroby ocelové konstrukce se provádí v dále uvedených případech kontrolní zkouky jakosti
hutního, spojovacího a přídavného materiálu a kontroly svarů.

(2) Odbornou způsobilost zkueben a pracovníků k provádění zkouek stanoví TKP Kapitola 1. Kontrolní
zkouky základních hutních materiálů, svarů a spojovacího materiálu pro ocelové mostní konstrukce mohou
provádět akreditované zkuebny nebo jiné odborně způsobilé zkuebny, schválené přísluným odborným
pracovitěm objednatele. Zkuebny jsou uvedeny na internetovém portálu SDC.

(3) Kontrolní zkouky v laboratoři, odběr vzorků se provádí vdy za přítomnosti objednatele nebo jím
pověřeného zástupce. O odběru vzorků musí být vdy vyhotoven protokol.

(4) V protokolu musí být vdy jmenovitě uvedeno: identifikace objektu a stavby, místo odběru na ocelové
konstrukci, rozměr a orientace vzorku, způsob odběru vzorku, fotodokumentace.

(5) Vzorky musí být vdy odebrány z jednoznačně identifikované poloky nebo konstrukce, nikoliv ze zbytků
základního materiálu.

(6) Odběru musí být vdy přítomni: objednatel nebo jím pověřený zástupce, zhotovitel ocelové konstrukce
(výrobce), laboratoř, doporučuje se účast výrobce nebo dovozce základního materiálu.

(7) V případě nesplnění některé z výe uvedených podmínek nelze povaovat provedené zkouky za kontrolní.

19.5.1 Kontrolní zkouky hutního materiálu destruktivní

(1) Tyto zkouky se provádějí během výroby ocelové konstrukce nebo po jejím ukončení, pokud vzniknou
pochybnosti objednatele nebo zhotovitele o kvalitě pouitých hutních materiálů, v těchto případech:

 kdy byly provedeny v rámci vydání dokumentů kontroly zkouky průkazní s vyhovujícími výsledky
a v průběhu výroby vznikly pochybnosti o kvalitě (při vzniklých pochybnostech v rámci zpracování
základního materiálu a jeho svařování, při vzniku např. trhlin při svařování, vadách základního
materiálu, např. zdvojení nebo trhlin na povrchu materiálu po jeho dělení nebo obrouení);

 kdy nebyl pouit, v souladu s poadavky této kapitoly TKP, předepsaný stupeň dokumentu kontroly;

(2) Tyto zkouky jsou specifické a provádí je zhotovitel ocelové konstrukce pro vlastní potřebu a na vlastní
náklady, nebo je předepisuje objednatel, který zároveň předepíe konkrétní zkuební laboratoř.

(3) Pokud se prokáe, e odebrané vzorky za podmínek podle bodu 19. 2. vyhovují, hradí náklady na zkouky
objednatel, v případě, e vzorky nevyhovují, hradí vekeré vzniklé náklady zhotovitel. Jedná se tedy
o vekerou úhradu nákladů, včetně zpodění stavby a nákladů na případné specialisty objednatele.

Tento bod vak neplatí pro případ chybějících výsledků specifického zkouení materiálu. V těchto případech
hradí vekeré vzniklé náklady vdy zhotovitel.

(4) Rozsah a druh zkouek stanoví podle konkrétních podmínek přísluný odborný útvar.

(5) Kontrolní zkouky hutního materiálu destruktivní se provádějí podle článku 19.2 této kapitoly TKP, obdobně
jako zkouky průkazní.

19.5.2 Kontrolní zkouky hutního materiálu nedestruktivní

(1) Tyto zkouky se provádějí během výroby ocelové konstrukce nebo po jejím ukončení, pokud vzniknou
pochybnosti o kvalitě pouitých hutních materiálů, např. v těchto případech:

 v případě, kdy byly provedeny v rámci vydání dokumentů kontroly zkouky průkazní s vyhovujícími
výsledky a v průběhu výroby vzniknou pochybnosti o kvalitě (při vzniklých pochybnostech v rámci
zpracování základního materiálu a jeho svařování, při vzniku např. trhlin při svařování, vadách
základního materiálu, např. zdvojení nebo trhlin na povrchu materiálu po jeho dělení nebo obrouení);

 v případě, kdy byl pouit, v souladu s poadavky této kapitoly TKP, dokument kontroly, jeho součástí
nejsou výsledky specifického zkouení materiálu.

(2) Tyto zkouky provádí zhotovitel ocelové konstrukce pro vlastní potřebu a na vlastní náklady, nebo je
předepisuje objednatel. Zkuební laboratoř bude zvolena po dohodě objednatele a zhotovitele.

(3) Pokud se prokáe, e provedené kontrolní zkouky vyhovují podle těchto TKP 19, hradí náklady na zkouky
objednatel, v případě, e kontrolní zkouky nevyhovují, hradí vekeré vzniklé náklady zhotovitel. Jedná se

48
tedy o vekerou úhradu nákladů, včetně zpodění stavby a nákladů na případné specialisty objednatele. Tento
bod vak neplatí pro případ chybějících výsledků specifického zkouení materiálu. V těchto případech hradí
vekeré vzniklé náklady zhotovitel.

(4) Rozsah a druh dodatečných kontrolních zkouek se stanoví podle konkrétních podmínek přísluného
odborného útvaru. Jedná se o metody UT (ultrazvuková kontrola), MT (magnetická), RT (zkouka
prozářením), PT (penetrační). Písemný postup zkouení UT, MT, RT, PT musí být před jejich provedením
schválen přísluným odborným útvarem.

(5) Kontrolní zkouky hutního materiálu nedestruktivní se provádějí podle článku 19.2 této kapitoly TKP,
obdobně jako zkouky průkazní.

19.5.3 Kontrolní zkouky svarů

(1) Zkouky svarů se provádějí při svařování dílenském i při svařování na staveniti v rozsahu předepsaném
projektovou dokumentací. Provádí se kontrola před zahájením svařování, při svařování a kontrola na
hotových svařených dílcích.

(2) Detailní kontrola se provádí výrobcem ocelové konstrukce 100 % vizuálně podle ČSN EN ISO 17637, při
dílenské přejímce a montání prohlídce vedoucím přejímky (lupou), při odpovídajícím osvětlení, které
zajiťuje výrobce nebo montání organizace, podle Přílohy F.

(3) V případě zjitění povrchových vad ve svarech se jejich odstranění doloí kontrolou MT nebo PT, stupeň
přípustnosti podle projektové dokumentace.

(4) Rozsah nedestruktivních zkouek svarů je předepsán projektantem projektové dokumentace, na základě
statického výpočtu. V rámci rozpracování výrobní dokumentace nesmí být sníena předepsaná kvalita
a rozsah kontrol svarů.

(5) Metodu NDT kontrol svarů upřesňuje přísluný odborný útvar, při schvalování projektové a výrobní
dokumentace.

(6) Typy svarů jsou uvedeny v projektové dokumentaci a jsou rozpracovány ve výrobní dokumentaci v Katalogu
svarů.

(7) Pro provedení nedestruktivních kontrol svarů je nutno vypracovat Písemný postup zkouení (bude uveden
způsob provádění kontrol, vyhodnocení, systém záznamů atd.), který je schválen přísluným odborným
pracovitěm objednatele v rámci schválení výrobní dokumentace.

(8) Před prováděním nedestruktivních kontrol musí být schválena přísluným odborným útvarem zkuební
organizace provádějící NDT kontroly svarů. Objednatel má právo v případě pochybností na změnu schválené
zkuební organizace během výroby i montáe ocelové konstrukce.

(9) V případě zjitění vad ve svarech po ji provedené nedestruktivní kontrole, například nedovaření svaru na
hranách poloek, studené spoje, zápaly v přechodech svarů, je nutné provést po opravě opakovanou kontrolu
svarů s doloením nového protokolu o kontrole.

(10) V případech provádění nedestruktivních kontrol svarů se musí doloit vekeré prováděné kontroly svarů, tedy
i ty kontroly, kdy svary nevyhověly nedestruktivní kontrole a byly opravovány.

(11) Evidence oprav svarů a opakovaných NDT kontrol musí být vedena výrobcem ve výrobním deníku a musí
souhlasit s údaji, které jsou uvedeny v protokolech NDT kontrol svarů.

(12) Při provádění UT kontrol se poaduje doloit protokol, který uvádí rovně registrované náhradní vady. Tento
doklad bude slouit ke kontrole provedené nedestruktivní kontroly výrobce ocelové konstrukce viz Příloha
F, povinný údaj v protokolu UT kontroly.

(13) Kvalita svarů ocelových mostních konstrukcí se poaduje ve třídách podle Tabulky 1 a 2 těchto TKP.

(14) Rozsah kontroly svarů specifikuje projektant dle výsledků statického výpočtu. Minimální rozsah NDT
kontrol provést dle ČSN EN 1090-2+A1, tab. 24. Doporučuje se 100 % kontrola svarů s tahovým napětím
vyím jak 50 % meze únosnosti. Při návrhu rozsahu NDT kontrol je dále nutno zohlednit únavové detaily,
metodu a polohu svařování. Zvýenou pozornost je nutno věnovat montáním svarům. U důleitých svarů
kontrolovaných ultrazvukem se doporučuje provedení kontroly povrchové vrstvy svaru metodou MT.

(15) Při kontrole výroby, montáe, při dílenské přejímce nebo montání prohlídce má objednatel právo stanovit
namátkovou nedestruktivní kontrolu svaru v kterémkoliv místě ocelové konstrukce. Stupeň jakosti svarů

49
musí odpovídat předepsanému stupni podle ČSN EN ISO 5817, uvedenému ve schválené výrobní
dokumentaci.

(16) V případě nedestruktivní kontroly svarů RT, třída zkouení B podle ČSN EN 1435, s vyhodnocením podle
ČSN EN 12517-1 stupeň přípustnosti 1, musí být kontrola prováděna před brouením svarů z důvodu
lokalizace vad.

(17) V případě nedestruktivní kontroly svarů UT, třída zkouení B podle ČSN EN ISO 17640, s vyhodnocením
podle ČSN EN ISO 11666 stupeň přípustnosti 2, musí být kontrola prováděna po přebrouení svarů, pokud je
předepsáno. Upřednostňuje se zkouení technikou TOFD se záznamem dle ČSN EN ISO 10863, ČSN EN
ISO 15626 a ČSN EN 583-6 na stupeň přípustnosti 1.

(18) Protokoly o VT, PT, MT, RT a UT kontrole budou obsahovat vekeré náleitosti podle Přílohy F.

(19) V rámci prováděných oprav svarů jsou povoleny pouze 2 opravy jednoho svaru v jednom místě. V případě
nutnosti větího počtu oprav bude přísluným odborným útvarem rozhodnuto o dalích nedestruktivních nebo
destruktivních zkoukách svarů.

(20) Archivace RT snímků prováděných nedestruktivních kontrol musí být dohodnuta s objednatelem.

(21) Při návrhu NDT kontrol se upřednostňují NDT metody se záznamem (např. RT, TOFD).

(22) V případě větího rozsahu oprav svarů se počet NDT kontrol svarů zvětuje v rozsahu stanoveném
objednatelem (vedoucím dílenské přejímky nebo montání prohlídky).

(23) Mezi kontrolní zkouky svarů patří i nedestruktivní a destruktivní zkouky kontrolních desek, které jsou
svařeny na montái.

(24) U uzavřených prostor s poadavkem vzduchotěsnosti a vodotěsnosti svarů je nutno provést kontrolu těsnosti
těchto prostor např. tlaková zkouka, zkouky svarů na povrchové vady apod.

Nedestruktivní a destruktivní kontroly kontrolních desek na montái

(25) Kontrolní desky svařované na montái slouí objednateli ke kontrole provádění montáních svarů ocelových
mostních konstrukcí. Základní materiál kontrolní desky musí být shodné tavby a vývalku jako základní
materiál ocelové konstrukce. Obě části kontrolních desek se označí při dílenské přejímce razidlem, a to
identickou značkou podle schématu rozmístění kontrolních desek, která je součástí výrobní dokumentace.

(26) Raení kontrolních desek se provádí mimo funkční plochy svarových úkosů tak, aby byl na kontrolní desce
dostatek místa pro odebrání vzorků k provedení kontrolních zkouek.

(27) Při svařování na montái jsou kontrolní desky osazeny do přísluného místa na ocelové konstrukci, jsou
přistehovány a svařovány průběným svarem jako montání svar. Kontrolní desky musí být svařovány
shodným technologickým postupem jako přilehlý svar, včetně předehřevu a dohřevu, pokud je to předepsáno.

(28) Po svaření se provádí vizuální prohlídka a nedestruktivní zkouení celého svaru, včetně kontrolních desek.
Pokud je třeba provádět opravy svaru, provádí se s osazenou kontrolní deskou na ocelové konstrukci
do okamiku, ne svar vyhovuje vekerým kontrolám. Teprve poté je mono kontrolní desku odstranit.

(29) Kontrola svarů se provádí za účasti objednatele.

Poznámka: Na základě zkueností z montáí ocelových konstrukcí je třeba upozornit na jiný teplotní reim
při svařování kontrolních desek a vlastního svaru na ocelové konstrukci. Musí být provedena taková
technologická opatření, aby byl teplotní reim zachován.

(30) Kontrolní desky jsou svařeny ve vech případech tupých příčných svarů (popř. podélných), kde jsou
předepsány projektantem projektové dokumentace. Vedoucí montání prohlídky (zástupce objednatele) po
provedené vizuální kontrole svarů, stanoví počet zkouených kontrolních desek.

(31) Destruktivní kontroly kontrolních desek se provádějí minimálně v tomto rozsahu:

Zkouka tahem 2x podle ČSN EN ISO 6892-1,

Zkouky rázem v ohybu dvě sady (kadá sada obsahuje 3 zkuební tyče) a podle ČSN EN ISO 148-1:
1. tlouťky ≤ 50 mm vrub napříč svarem 2 mm pod povrchem v ose svaru
(1. sada) a v tepelně ovlivněné oblasti 1-2 mm od hranice natavení (2. sada);

2. tlouťky ˃ 50 mm vrub napříč svarem ve středu tlouťky nebo v oblasti kořene
svaru ve svarovém kovu (1. sada) a v tepelně ovlivněné oblasti (2. sada);

50
3. v případě skládaného lamelového průřezu se umístění vrubu dohodne
s přísluným odborným útvarem

V případě, e výsledky nevyhoví, bude přísluným odborným útvarem rozhodnuto o dalím postupu, na
základě stanoviska odborného specialisty EWE (IWE).

(32) Rozměr kontrolních desek musí odpovídat počtu odebraných vzorků a poadavkům na jejich zkouení.
Doporučuje se rozměr kontrolních desek 150×200 mm svařování se provádí na délce 200 mm a výsledný
rozměr po svaření je 300×200 mm.

(33) U nedestruktivní kontroly svarů kontrolních desek se upřednostňují NDT metody se záznamem (např. RT,
TOFD).

19.5.4 Kontrolní zkouky svařitelnosti základního materiálu

(1) Provádějí se v případě, kdy vzniknou pochybnosti o svařitelnosti materiálu, v obdobných případech jako je
uvedeno v článku 19.5.1 této kapitoly TKP.

(2) Rozsah zkouek musí stanovit specialista, např. EWE (IWE) nebo materiálový inenýr, na základě zjitěných
závad v základním materiálu.

19.5.5 Kontrolní zkouky přídavného a spojovacího materiálu

(1) Provádějí se v případě, kdy vzniknou pochybnosti o jakosti materiálu, v obdobných případech jako je
uvedeno v článku 19.2.1.8 a 19.2.1.10 této kapitoly TKP.

(2) Rozsah zkouek bude stanoven na základě analýzy zjitěných poruch specialistou např. EWE (IWE) nebo
materiálovým inenýrem, podle druhu zjitěných závad.

19.5.6 Kontrolní zkouky svorníků podle ČSN EN ISO 14555

(1) Provádějí se v případě, kdy vzniknou pochybnosti o jakosti materiálu svorníků, kvalitě svarů, v případech
jako je uvedeno v článku 19.2.1.9 a 19.4.1.12 této kapitoly TKP 19.

(2) Rozsah zkouek bude stanoven na základě analýzy zjitěných poruch specialistou, např. EWE (IWE) nebo
materiálovým inenýrem.

19.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

19.6.1 Přípustné odchylky při výrobě a montái ocelových konstrukcí

(1) Průběná kontrola výroby a montáe ocelových konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4 a vyhodnocení
úchylek rozměrů ocelových konstrukcí se provádí výrobcem/montání organizací/zhotovitelem/objednatelem
v těchto fázích výroby a montáe:

 kontrola hutního materiálu (válcovaného materiálu, odlitků, výkovků atd.), identifikace s doklady,
kontrola jakosti povrchu před zahájením výroby ocelové konstrukce;

 Průběná kontrola ve výrobně a na montái. Kontrola dělení materiálu podle pálících plánů, dílčí
přejímky před uzavřením komorových průřezů, které budou při dílenské přejímce nepřístupné. Kontrola
technologie svařování, kontrola oprávnění svářečů, kontrola postupu svařování podle WPS, kontrola
postupu provádění sestav, kontrola přivaření spřahovacích trnů, kontrola jednotlivých vyrobených částí
ocelové konstrukce;

 kontrola vyrobené a provizorně smontované ocelové konstrukce nebo jejích částí, provedená v rámci
dílenské přejímky;

 průběná kontrola na montái (kontrola mezních odchylek);

 kontrola smontované ocelové konstrukce provedená v rámci montání prohlídky.

(2) Při provádění kontroly tvaru ocelové konstrukce je zásadně nutné, aby poadované tolerance výroby
a montáe byly uvedeny v projektové a následně rozpracovány ve výrobní dokumentaci. Současně musí být
výrobcem nebo montání organizací předloen způsob zaměření úchylek, s chybou měření, která odpovídá
velikosti úchylek. Jejich maximální velikost je stanovena podle Přílohy G, pokud není přísluným odborným
útvarem nebo projektantem stanoveno jinak.

51
(3) Pro osazení ocelové mostní konstrukce na loiska se poaduje splnění těchto výrobních tolerancí pro plochu
OK, k ní se připojuje loisko (dolní pásnice popř. klínová nadloisková deska), měřeno z dolní strany:
stříkovitost do 2 mm, rovinatost 0,3 mm, spád 0,3 %. Odchylky musí výrobce zaměřit a předloit ke
kontrole zadavateli ji při dílenské přejímce a montání prohlídce. Vyrovnávání větích ne stanovených
úchylek např. stěrkovými hmotami (tzv. diamant-tmel) se u novostaveb mostů povoluje pouze výjimečně se
souhlasem přísluného odborného útvaru.

(4) Měření jiných ne uvedených odchylek je mono předepsat na základě poadavku projektanta, přísluného
odborného útvaru nebo objednatele (vedoucího přejímky) v ZTKP.

(5) Pokud se zjistí při dílenské přejímce nebo montání prohlídce, e úchylky tvaru a rozměrů jsou větí, ne
připoutí tyto TKP nebo ZTKP, je moné ocelovou konstrukci ponechat v tomto stavu pouze se souhlasem
přísluného odborného útvaru a projektanta, a to za stanovených podmínek.

19.6.2 Podmínky pro provádění zaměření odchylek sestav dílců na dílně a na montái

(1) Poadavky na metodiku provádění geodetického zaměření sestav dílců ocelových mostních konstrukcí,
včetně chyby měření a grafického zpracování uvádí Příloha H.

(2) Geodetické zaměření můe provádět pouze vedoucí geodet (s kvalifikací dle přílohy H), který je schválen
přísluným odborným útvarem.

(3) Způsob zaměření ocelové konstrukce v souladu s Přílohou H musí být vypracován v poadovaném rozsahu
jako součást technologického předpisu výroby a montáe a musí být schválen přísluným odborným útvarem.

19.6.3 Míra opotřebení základního materiálu pro výrobu ocelových konstrukcí

(1) V případě, e se pro výrobu ocelové konstrukce vyuije ji dříve zabudovaný materiál, platí pro úchylky
rozměrů pro tento materiál stejné kvalitativní poadavky, jaké jsou uvedeny v článku 19.2 této kapitoly TKP.
Tomu musí odpovídat míra jeho mechanického opotřebení a odchylky rozměrů.

(2) Přípustnost nového pouití materiálu ji dříve zabudovaného do ocelové konstrukce musí být posouzena
v dokumentaci s ohledem na vlastní pnutí materiálu a s ohledem na dosavadní únavové namáhání.

(3) Zhotovení konstrukce z pouitého materiálu musí výslovně schválit přísluný odborný útvar, a to písemnou
formou.

19.6.4 Záruky dodavatele, údrba ocelové konstrukce v záruční době

(1) Záruční doby veobecně stanoví TKP Kapitola 1.

(2) V rámci předávacího řízení objektu musí být zhotovitelem předloen plán údrby pro zajitění předepsané
ivotnosti OK a dále plán údrby pro dobu záruky zhotovitele. V případě speciálních poadavků na údrbu
musí být toto výslovně uvedeno ji ve smlouvě o dílo. Obecně se uvauje ivotnost ocelové konstrukce
mostu minimálně 100 let a pro toto časové období je také navrena. Ve smlouvě o dílo musí být jmenovitě
uveden rozsah záruk zhotovitele podle jednotlivých tříd provedení podle ČSN EN 1090-2.

(3) Pro konstrukce vyrobené z ocelí se zvýenou odolností proti atmosférické korozi podle ČSN EN 10025-5 je
třeba zvolit odpovídající postup údrby a inspekcí.

(4) Záruka zhotovitele ocelové konstrukce se vztahuje na ocelovou konstrukci za podmínky provádění údrby ve
smyslu předpisu SDC S5.

(5) Po celou záruční dobu sleduje správce objektu ve smyslu vnitřních předpisů SDC celkový stav objektu a
jakákoliv zjitění zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez zbytečného
odkladu písemně oznámena zhotoviteli a objednateli.

(6) Délka záruční doby je stanovena ve smlouvě o dílo.

19.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(1) Některé práce, prováděné podle kapitoly 19 TKP, lze provádět pouze za určitých klimatických podmínek.
Jednotlivá klimatická omezení jsou uvedena v textu tohoto TKP, podle popisovaných činností.

(2) V dokumentaci zhotovitele musí být popsány technologické zásady, podle kterých se na staveniti bude
postupovat v případě, kdy přijdou v úvahu dotyčná klimatická omezení.

52
(3) Na staveniti je nutno průběně sledovat hydrometeorologické předpovědi a podle povahy prací měřit
teplotu, rychlost větru a dalí údaje. Údaje je třeba zaznamenávat ve stavebním nebo montáním deníku.

19.7.1 Svařování pod přístřeky nebo na staveniti

(1) Protoe se provádějí svářečské práce na staveniti, je nutno pracovitě chránit a postupovat podle poadavků
uvedených v kapitole 19.4.1.9 těchto TKP.

(2) V některých případech se provádí i výroba ocelových konstrukcí nebo dílenské sestavy pod přístřeky
a nikoliv v krytých vytápěných halách k tomu určených. V těchto případech se postupuje shodně jako
v bodě (1).

19.7.2 Montání práce

(1) Při některých způsobech montáe můe být jejich provádění limitováno rychlostí větru nebo pouitím jeřábů
vech druhů, tj. kolových, pásových, kolejových atd. Jejich pouití musí být v souladu s příslunou
dokumentací stroje (návodem k pouití). Omezující údaje musí být uvedeny v projektové dokumentaci
stavby a dále musí být rozpracovány v technologickém předpisu montáe, včetně statického výpočtu.

(2) V případě umístění dočasných podpor do vodních toků nebo v blízkosti vodních toků musí být zpracován
povodňový plán, který musí být projednán s přísluným správcem toku. Vlastní ocelová konstrukce musí být
zabezpečena proti strení z podpor.

(3) Při montái konstrukce na staveniti je nutno brát v úvahu tepelnou roztanost ocelových dílů konstrukce.
Teplotní vliv musí být započítán a uveden do protokolu o zaměření ocelové konstrukce.

(4) Při osazování konstrukce na loiska je třeba měřit teplotu ocelové konstrukce v okamiku osazování
a přizpůsobit jí polohu přísluných částí loisek. Viz té kapitola 21 TKP Mostní loiska a ukončení mostů.

19.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

(1) Pro převzetí prací platí kromě obecných zásad uvedených v kapitole 1 TKP dále tato ustanovení o převzetí
ocelové konstrukce u jejího výrobce a zhotovitele montáe (dílenská přejímka a montání prohlídka).

(2) Kromě dílenských přejímek a montáních prohlídek probíhá u výrobce a montání organizace průběná
kontrola výroby a montáe zástupcem objednatele, v rozsahu stanoveném objednatelem. Pokud je třeba,
mohou být v technologickém předpisu výroby a technologickém předpisu montáe stanoveny zádrné
kontrolní body pro provádění dílčích kontrol a schvalování dílčích postupů prací, zejména v případech, kdy
to z časových důvodů vyaduje plánovaná výluka, případně potřeba přejímat později nepřístupné části
konstrukce.

(3) Vedoucí dílenské přejímky a montání prohlídky je zástupce objednatele (popř. jím smluvně pověřená třetí
strana, specialista, inspektor), který je pro tuto činnost odborně způsobilý. Za dostatečnou odbornou
způsobilost se povauje splnění zejména těchto kvalifikačních podmínek:

1. vysokokolské vzdělání technického směru (stavební fakulta), ukončené státní zkoukou;

2. doloená praxe minimálně 5 let fyzického výkonu dílenských přejímek a montáních prohlídek;

3. způsobilost pro kontrolu svarových spojů a to alespoň v rozsahu nedestruktivní kontroly VT (včetně
doloení zdravotní zrakové způsobilosti) nebo kvalifikace EWE (IWE) podle čl. 19.1.5;

4. odborných zkouek pro činnosti na mostech. V případě, e při provádění těchto činností můe dojít ke
kontaktu s provozovanou dopravní cestou, je nutno prokázat příslunou odbornou a zdravotní
způsobilost;

5. prokázání znalosti TKP 19, souvisejících kapitol TKP, norem a dráních předpisů. V případě vlastního
zaměstnance objednatele je moné, aby objednatel na základě doloené doby praxe a posouzení kvalifikace
odbornou způsobilost ve výe uvedeném rozsahu pracovníku upravil.

Objednatel si můe přizvat k výkonu přejímky dalí odborné specialisty, a to v rozsahu kvalifikace NDT zkouek
MT, UT, RT, TOFD, minimálně level 2 podle ČSN EN ISO 9712.

V případě smluvně pověřené třetí strany (inspektora, specialisty nebo zaměstnance s částečným pracovním
úvazkem, externího zaměstnance apod.) je nutno splnění kvalifikačních podmínek doloit. V tomto případě se musí
dále písemně stanovit rozsah pravomocí k rozhodovací funkci zástupce objednatele v rozsahu podle těchto TKP 19.

53
Pro provedení kontroly prací v průběhu výroby, přejímek a prohlídek apod. třetí stranou je nutno zpracovat
samostatný inspekční plán kontrol a zkouek ve smyslu těchto TKP a tento odsouhlasit objednatelem.

Jako dalí účastníci přejímky jsou: výrobce ocelové konstrukce, zhotovitel stavby, montání organizace, projektant
dokumentace stavby, popř. dalí přizvaní specialisté zúčastněných stran.

(4) V rámci průběných kontrol výroby a montáe musí být zajitěno, e při provádění dílenské přejímky nebo
montání prohlídky nebudou zjitěny zásadní vady ocelové konstrukce, které budou bránit jejímu převzetí,
a tím k dalím časovým komplikacím na montái. Počet kontrol objednatele musí být upraven podle
sloitosti výroby nebo montáe ocelové konstrukce.

19.8.1 Dílenská přejímka

(1) Dílenská přejímka se provádí podle ČSN 73 2603, kap. 6.2, na základě písemné výzvy zhotovitele.

(2) Dílenská přejímka se provádí u konstrukcí s třídou provedení EXC3 a EXC4 v prostorové sestavě. Rozdělení
ocelové konstrukce na jednotlivé prostorové sestavy musí být stanoveno ve výrobní dokumentaci. V případě
zabetonovaných nosníků podle MVL 511 se dílenská prostorová sestava zpravidla neprovádí.

(2) Od provedení dílenské přejímky lze upustit v případě ocelových konstrukcí zatříděných do ostatních tříd
provedení, pokud dojde k písemné dohodě mezi objednatelem, zhotovitelem stavby, výrobcem ocelové
konstrukce a montání organizací.

(3) Dílenskou přejímku provádí objednatel na vyzvání zhotovitele stavby s tím, e mohou být v průběhu výroby
ocelové konstrukce prováděny dílčí přejímky jednotlivých svarů, dílců podle typu ocelové konstrukce, včetně
průběné kontroly dokladů zástupcem objednatele v předstihu před dílenskou přejímkou prostorové sestavy,
v souladu s článkem 19.8 těchto TKP.

(6) Dílenská přejímka konstrukcí EXC3 a EXC4 se skládá z následujících částí:

Část 1. Kontrola souladu dokladů o základním a dalím materiálu a o spojovacích prostředcích s doklady
o výrobě a kontrole výrobní dokumentace

K přejímce musí být předloeny doklady podle článku 19.1.4 těchto TKP a podle ČSN 73 2603, kap. 6.2, včetně
geodetického zaměření prostorové sestavy podle Přílohy H.

K přejímce musí být doloeny minimálně tyto doklady:

 schválené výrobní výkresy, včetně schvalovacího protokolu. Výkresy musí obsahovat vekeré
provedené změny ve výrobě, včetně schválení změn zástupcem objednatele, na základě odsouhlasení
projektantem. Písemný souhlas projektanta vak neznamená automatický souhlas přísluného
odborného útvaru;

 zpráva o připravenosti k dílenské přejímce včetně prohláení výstupní kontroly kvality výrobce, e
ocelová konstrukce je dokončena a je způsobilá k provedení dílenské přejímky;

 výrobní deník - v souladu s ČSN 73 2603 kap. 5.3.

 souhrn poloek základního materiálu pro hlavní nosné části s uvedením čísla vývalku, tavby, čísla
dokladu, včetně grafického schématu rozmístění taveb a vývalků ve vazbě na poloky materiálu. Je
moné místo této dokumentace předloit pálící plány dle skutečného provedení;

 protokoly o výsledcích nedestruktivních zkouek (dále NDT) se schématem umístění zkouených míst,
včetně záznamů UT kontrol, kontroly TOFD a RT snímky, přehled nevyhovujících výsledků NDT
kontrol;

 dodatečné protokoly NDT kontroly svarů nebo základního materiálu v případě zjitěných závad ve
výrobě;

 WPS a WPQR dílenských svarů ke kontrole;

 seznam svářečů, kteří svařovali dílenské svary ocelové konstrukce;

 doklady o tepelném zpracování svařenců;

 písemný postup zkouení PT, MT, RT, UT, TOFD svarů;

 doklady o provedení třecích spojů v souladu s kapitolou 19.4.1.13 těchto TKP 19;

 doklady o provedení svarů svorníků v souladu s kapitolou 19.4.1.12 těchto TKP 19;

54
 výkres geometrického tvaru sestavy v podélném a příčném směru, včetně vyhodnocených odchylek
OŘJ. V případě nesouladu povolených odchylek s výrobní dokumentací se doloí písemný souhlas
přísluného odborného útvaru na základě odsouhlasení projektantem;

 zaměření odchylek sestavených montáních styků roubovaných i svařovaných;
 zaměření dílenských styků a odchylek v souladu s kap. 19.6 těchto TKP a výkresovou dokumentací;
 doklady o pouitém přídavném, spojovacím materiálu a o svornících, popř. jiném typu spřaení (pokud

se realizuje);

 zápis o přejímce mostního závěru (pokud se přivařuje k ocelové mostní konstrukci), včetně uvedení
výrobních odchylek;

 prohláení o vlastnostech a dokumenty kontroly na základní materiál, přídavný materiál, spojovací
materiál, svorníky a vyrobené dílce;

 prohláení o vlastnostech, označení konstrukčního dílce značkou CE.
Část 2. Odborná prohlídka ocelové konstrukce, včetně kontroly dílenské sestavy
Provádí se podle ČSN 73 2603, kap. 6.2. V této části přejímky se má za to, e v průběhu výroby byla prováděna
objednatelem podrobná kontrola dělení poloek základního materiálu, kontrola svařování, vizuální kontrola svarů,
kontrola provádění nedestruktivních kontrol svarů, kontrola náhřevů a rovnání ocelové konstrukce.
V této části přejímky se současně kontroluje v případě ocelových mostních konstrukcí: sestavení OK s mostními
loisky a sestavení OK s mostními závěry (v případě ocelové mostovky).
Výrobce ocelové konstrukce musí zajistit k výkonu dílenské přejímky potřebné pomůcky, přístup k částem
konstrukce a řádné osvětlení (podle pokynů vedoucího přejímky).
Odborná prohlídka se provádí minimálně v tomto rozsahu:

 kontrola souladu geometrického tvaru, osy nosné konstrukce, prostorového uspořádání s výrobní
dokumentací a v souladu s kapitolou 19.6 těchto TKP;

 kontrola kvality výroby prvků, dílců a celkového sestavení;
 kontrola kvality svarových spojů, detailní vizuální prohlídkou (lupou), označení svarů, označení NDT

kontroly u svarů, přechody svarů, opracování svarů, ukončení svarů;
 kontrola základního a přídavného materiálu;
 kontrola velikosti a kresby svaru;

 kontrola metody svařování a svařovacího postupu v souladu s WPS a WPQR a Katalogem svarů;
 kontrola přípravy a stavu svarových ploch;
 kontrola svařovacích parametrů;
 vizuální kontrola svarů;
 označení základního materiálu (vývalek, tavba, číslo poloky, jakost);
 kontrola kvality roubovaných spojů dílenských (utaení na kontrolní moment);
 kontrola kvality roubovaných spojů montáních (sestavení spoje, rovinatost poloek, vrtání otvorů,

vstřícnost děr, mezery v sestavení stykových desek atd.);
 kontrola kvality provedení montáních styků (tvar úkosů, mezery v kořenu svaru, vstřícnost poloek

směrová a výková atd.);
 kontrola kvality nýtů poklepem;
 kontrola očitění konstrukce, mastnota, vruby, záseky, zápaly, otlačeniny;
 kontrola provedení svarů svorníků, ohybová zkouka;
 kontrola označení konstrukce firemním znakem a rokem výroby;
 kontrola montáních manipulačních ok, montáních spínacích úhelníků;

55
 provedení kontroly značení kontrolních desek, identifikace kontrolních desek a místa jejich připojení
(tavba, vývalek, číslo);

 kontrola sestavení loisek s ocelovou konstrukcí;

 kontrola sestavení mostního závěru s ocelovou konstrukcí (v případě, e je přivařen na dílně také
kontrola svarů);

 kontrola označení dílců, značení orientace a směru osazení dílců na montái;

 kontrola a přejímka spojovacího materiálu pro provedení roubovaných styků na montái, v souladu
s kapitolou 19.4 těchto TKP;

 kontrola označení konstrukčního dílce značkou CE.

Část 3. Provedení zápisu o dílenské přejímce.

Provádí se podle návodu uvedeného v Příloze C.

(7) Po skončení dílenské přejímky jsou dílce uvolňovány k provedení protikorozní ochrany a k odvozu na
montá pouze s písemným souhlasem vedoucího dílenské přejímky.

(8) Při poslední dílenské přejímce odevzdá zhotovitel stavby zástupci objednatele soubor vekeré dokumentace
kontrolované a uvedené v bodě (6) tohoto článku, ve dvou vyhotoveních, kromě RT snímků, které budou
předány pouze v jednom vyhotovení. Počet vyhotovení pro zhotovitele je součástí samostatné smlouvy.

(9) Dva výtisky dokumentace dle skutečného provedení z dílenské výroby v trvanlivém provedení budou dodány
do 1 měsíce od konání poslední dílenské přejímky objednateli. V případě, e montání prohlídka ocelové
konstrukce se uskuteční dříve, musí být předána k termínu konání montání prohlídky objednateli, tedy
vedoucímu montání prohlídky.

19.8.2 Montání prohlídka

(1) Montání prohlídka ocelových mostních konstrukcí se provádí podle ČSN EN 1090-2+A1, kap. 12.7 a podle
ČSN 73 2603, kap. 6. 3. ČSN EN 1090-2+A1 lze vyuít pro ocelové konstrukce pozemních staveb.

(2) Montání prohlídka je prohlídka smontované ocelové konstrukce, kterou provádí objednatel a jejím účelem
je ověření kvality smontované ocelové konstrukce pro účely pozdějího převzetí. Objednatel písemně
potvrzuje souhlas s pokračováním montáních prací.

(3) Montání prohlídku provádí objednatel (vedoucí montání prohlídky) na základě písemné výzvy zhotovitele
stavby.

(4) Montání prohlídka (popř. kontrola montáe) se provádí v jedné nebo ve více montáních fázích:

1. Po sestavení ocelové konstrukce, před svařováním jednotlivých montáních styků.

2. Po svaření jednotlivých montáních styků.

3. Po smontování ocelové konstrukce popř. její ucelené části (u rozsáhlých konstrukcí) na montání
ploině, před umístěním ocelové konstrukce do definitivní polohy.

4. Po smontování a umístění ocelové konstrukce do definitivní polohy (např. na loiska).

5. Před betonáí a po betonái elezobetonové desky v případě spřaené elezobetonové konstrukce.

6. Po definitivním ukončení montáe ocelové konstrukce a osazení do definitivní polohy ocelové/spřaené
ocelobetonové konstrukce.

7. Po dokončení povrchových úprav a protikorozní ochrany, včetně konzervace po definitivním podlití
a aktivaci loisek.

8. Dokončení montání prohlídky a dokončení zápisu o montání prohlídce. Zápis obsahuje souhrn vech
zjitěných závad během fází montáe a zápis o jejich odstranění.

(5) U mostních ocelových konstrukcí se předpokládá provedení montání prohlídky (popř. kontroly montáe) se
zápisem ve fázích 1 a 4 a 6 a 8. Pro spřaené ocelové mostní konstrukce je navíc nutno provést montání
prohlídku (popř. kontrolu montáe) i ve fázi 5. Po provedené kontrole geometrického tvaru ocelové
konstrukce, po jejím zaměření dává vedoucí montání prohlídky písemný souhlas (zápisem) s betonáí
elezobetonové desky.

56
(6) Montání prohlídka se skládá z následujících částí:

Část 1: Kontrola dokladů, které jsou předkládány k montání prohlídce.

K montání prohlídce musí být doloeny doklady minimálně v tomto rozsahu:

 výrobní výkresy skutečného provedení z dílny, v trvanlivé kopii, včetně vekerých provedených změn
ve výrobě, včetně změn na montái, které jsou schváleny zástupcem objednatele na základě kladného
vyjádření přísluného odborného útvaru a na základě písemného odsouhlasení projektantem;

 návrh montáe; technologický předpis montáe, technologický postup svařování na montái;

 zprávu o připravenosti k montání prohlídce včetně prohláení OŘJ výrobce, e ocelová konstrukce je
dokončena a je způsobilá k provedení montání prohlídky;

 záznam o montái - v souladu s ČSN 73 2603 kap. 5.4. Záznam obsahuje denní zápisy o montái
ocelové konstrukce. Obsahuje kontroly kvality montání organizace při sestavení dílců do prostorového
tvaru, měření odchylek, kontroly svářečského dozoru, přejímky úkosů svarů před jejich svařováním,
jmenovité uvedení svářečů, svařující určité číslo svaru podle Katalogu svarů, předehřevy, náhřevy svarů
i materiálu, vekeré změny a odchylky ve výrobě. Dále obsahuje NDT kontroly, včetně výsledků,
s uvedením nevyhovujících svarů a svářečů, kteří svary prováděli. Následuje oprava svarů a nová NDT
kontrola, včetně uvedení čísla svářeče, který opravu realizoval. V případě zjitění vad v základním
materiálu, například upiny, zdvojení materiálu při náhřevech, popř. jiné anomálie, musí být uvedeny
jmenovitě, s přesnou specifikací místa nálezu vady, datem nálezu a způsobem odstranění vady. Vada se
odstraňuje a po písemném souhlasu vedoucího montání prohlídky, který je současně vyzván ke
kontrole vady;

 dodatečné protokoly NDT kontroly svarů nebo základního materiálu v případě zjitěných závad;

 WPS a WPQR montáních svarů ke kontrole;

 seznam svářečů, kteří svařovali montání svary;

 doklady o tepelném zpracování svařenců, náhřevy apod.;

 předepsaný Písemný postup zkouení PT, MT, RT, UT, TOFD svarů;

 výsledky destruktivních a nedestruktivních kontrol kontrolních desek;

 výsledky geometrického tvaru ocelové konstrukce v podélném, příčném a svislém směru, včetně
vyhodnocených odchylek OŘJ, v rozsahu stanoveném kapitolou 19.6 těchto TKP. V případě nesouladu
povolených odchylek s výrobní dokumentací se doloí písemný souhlas přísluného odborného útvaru
na základě doloeného odsouhlasení projektantem. Písemný souhlas projektanta vak neznamená
automatický souhlas přísluného odborného útvaru. Zaměření ocelové konstrukce je provedeno
a doloeno podle Přílohy H;

 doklady o provedení třecích spojů v souladu s kapitolou 19.4.1.13 těchto TKP 19;

 doklady o provedení svarů svorníků v souladu s kapitolou 19.4.1.12 těchto TKP 19;

 doklady o pouitém přídavném, spojovacím materiálu a o svornících;

 prohláení o vlastnostech a dokumenty kontroly na přídavný materiál, spojovací materiál, svorníky
doplněné na montái;

 doklad o kvalitě a kompletnosti montáních prací;

 zápis o dílenské přejímce ocelové konstrukce, včetně vekerých dokladů.

Část 2: Odborná prohlídka konstrukce provedená podle ČSN 73 2603, kap. 6.3. Dílčí kontroly montáe a dílčí
přejímky svarů je moné provést objednatelem v průběhu montáe, za podmínky uvedení zápisu o těchto
kontrolách. Montání organizace musí zajistit k výkonu montání prohlídky potřebné pomůcky, bezpečný přístup
k částem konstrukce a řádné osvětlení podle pokynů vedoucího montání prohlídky.

Odborná prohlídka se provádí v tomto rozsahu:

57
 kontrola souladu geometrického tvaru, osy nosné konstrukce, prostorového uspořádání s výrobní
dokumentací v souladu s ČSN EN 1090-2+A1 a kapitolou 19.6 těchto TKP a soulad s projektovou
dokumentací. Dále se provádí kontrola ocelové konstrukce s osazením na loiska, podlití loisek;

 kontrola kvality svarových spojů, detailní vizuální prohlídkou (lupou), označení svarů, označení NDT
kontroly u svarů, přechody svarů, opracování svarů, ukončení svarů;

 kontrola základního a přídavného materiálu;

 kontrola metody svařování a svařovacího postupu v souladu s WPS a WPQR a Katalogem svarů;

 kontrola přípravy a stavu svarových ploch;

 kontrola svařovacích parametrů;

 vizuální kontrola svaru;

 kontrola kvality roubovaných spojů (utaení na kontrolní moment), měření odchylek rozevření styku
u stykových desek mezerovníkem;

 kontrola kvality nýtů poklepem;

 kontrola očitění konstrukce, mastnota, vruby, záseky, zápaly, otlaky, rozsah pokození ji provedené
protikorozní ochrany z dílny;

 kontrola provedení svarů svorníků, ohybová zkouka;

 kontrola označení konstrukce firemním znakem a rokem výroby;

 kontrola odstranění montáních manipulačních ok, montáních spínacích úhelníků;

 provedení kontroly značení kontrolních desek, identifikace kontrolních desek a místa jejich připojení
(tavba, vývalek, číslo);

 kontrola sestavení loisek s ocelovou konstrukcí;

 kontrola sestavení mostního závěru s ocelovou konstrukcí (v případě, e nebyl přivařen na dílně také
kontrola svarů);

 kontrola označení dílců, značení orientace a směru osazení dílců na montái;

 kontrola a přejímka spojovacího materiálu pro provedení roubovaných styků na montái, v souladu
s kapitolou 19.4 těchto TKP, pokud nebylo provedeno při dílenské přejímce.

Část 3: Provedení zápisu o montání prohlídce.
Zápis se provede podle návodu v Příloze D.
(7) Po ukončení montání prohlídky předá zhotovitel stavby zástupci objednatele soubor vekerých dokladů

předloených v bodě (6) tohoto článku, ve dvou vyhotoveních, kromě RT snímků, které budou předány
pouze v jednom vyhotovení. Počet vyhotovení pro zhotovitele je součástí samostatné smlouvy.
(8) Dva výtisky dokumentace dle skutečného provedení z montáe v černotiskovém provedení budou dodány
do 1 měsíce od konání poslední montání prohlídky zadavateli. V případě, e hlavní prohlídka se uskuteční
dříve ne za 1 měsíc, bude tato dokumentace předána zadavateli k termínu konání hlavní prohlídky.
(9) Na základě kladného výsledku montání prohlídky je dán písemný souhlas objednatele s výsunem ocelové
konstrukce (pokud je to třeba a tento způsob montáe se realizuje). Shodný postup se pouije, pokud se jedná
o dílčí fáze montáe: osazení smontované konstrukce do mostního otvoru, betoná, apod.
(10) Podmínkou pro uskutečnění hlavní prohlídky mostu je ukončená montání prohlídka ocelové konstrukce.

19.8.3 Technicko-bezpečnostní zkouka

(1) Technicko-bezpečnostní zkouka se provádí před uvedením stavebního objektu do provozu podle Vyhláky
Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah, hlava třetí.

(2) U mostů, propustků a u objektů s konstrukcí mostům podobnou se provádí formou hlavní prohlídky
a případně včetně zatěovací zkouky dle 19.9.2.

(3) Hlavní prohlídka se provádí podle ustanovení předpisu SDC S5 Správa mostních objektů, část druhá.

58
(4) Pro hlavní prohlídku předkládá zhotovitel stavby doklady podle předpisu SDC S5 a dále vekeré doklady
uvedené v článcích 19.8.1 a 19.8.2 těchto TKP.

(5) Pro provádění zatěovací zkouky platí ustanovení v článku 19.9.2 této kapitoly TKP.

19.8.4 Zkuební provoz

(1) Pro zkuební provoz platí ustanovení Vyhláky Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

(2) Poadavky a podrobnosti určí objednatel.

19.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

19.9.1 Kontrolní měření

(1) Kontrolní měření se provádí v rámci zjiťování velikosti odchylek vyrobené nebo smontované ocelové
konstrukce, podle článků 19.6.1 a 19.6.2 a Přílohy G této kapitoly TKP.

19.9.2 Zatěovací zkouka ocelové konstrukce

(1) Zatěovací zkouka se provádí u mostů v případech stanovených vyhlákou Ministerstva dopravy
č. 177/1995 Sb., § 6, bod f).

(2) V případě ostatních konstrukcí můe předepsat zatěovací zkouku objednatel.

(3) Základní poadavky na provádění zatěovacích zkouek jsou stanoveny v ČSN 73 2030. Pro mosty jsou dalí
poadavky obsaeny v ČSN 73 6209.

(4) Zatěovací zkouka se u mostů provádí jako součást technicko-bezpečnostní zkouky.

(5) Zatěovací zkouku zajiťuje zhotovitel stavby.

(6) Zatěovací zkouky můe provádět výhradně pro tuto činnost akreditovaná zkuební laboratoř, která musí být
uvedena v seznamu akreditovaných zkuebních laboratoří uveřejňovaném ve Věstníku Úřadu pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkuebnictví.

(7) Podklady pro zatěovací zkouku zajiťuje zhotovitel stavby ve spolupráci s projektantem projektové
dokumentace. Program zatěovací zkouky a výslednou zprávu zajiťuje zkuební laboratoř.

(8) Program zatěovací zkouky musí být předloen ke schválení příslunému odbornému útvaru, a to
v dostatečném předstihu před jejím konáním. Přísluný odborný útvar můe na základě výsledků
prováděných dílenských přejímek a montáních prohlídek nařídit některá speciální měření ve specifiko-
vaných místech ocelové konstrukce, stanovit účinnost zatěovacích břemen nebo poadovat dodatečné
provedení dynamické zatěovací zkouky.

19.10 EKOLOGIE

(1) Vechny práce zahrnuté v kapitole 19 TKP je nutno provádět ve smyslu přísluných hygienických zákonných
předpisů tak, aby bylo vdy chráněno ivotní prostředí před negativními vlivy výstavby, výroby a montáe
ocelových konstrukcí. Dokumentace zhotovitele stavby, výrobce ocelové konstrukce a montání organizace
musí obsahovat zásady pro provádění jednotlivých prací z hlediska ochrany ivotního prostředí. Viz té
Kapitolu 1 TKP.

(2) Znečitění tuhými odpady - ke vzniku tuhých odpadů dochází zejména při bourání starých objektů a při
stavební činnosti vůbec. Pokud nelze odpady opětovně pouít, je nutno je deponovat na vhodných,
povolených skládkách. Při eventuální nutnosti deponovat hygienicky závadné látky je zapotřebí provést
vhodná opatření, případně odpady ekologicky etrnými postupy likvidovat.

(3) Znečitění vody a půdy - je třeba zabránit znečistění vodních toků i podzemní vody látkami pouívanými při
výrobě a montái ocelových konstrukcí, zejména pak ropnými produkty pouívanými při provozu stavebních
strojů. Při otryskávání konstrukcí opatřených nátěry je třeba zabránit, aby se odpad dostával do vody nebo do
půdy. Odpad vzniklý otryskáním nátěrů je nutno ekologicky likvidovat.

(4) Znečitění ovzduí - ovzduí můe být znečiťováno zejména při provozu stavebních strojů výfukovými
plyny, zplodinami vznikajícími při svařování apod. Znečistění ovzduí je třeba minimalizovat pouíváním
vhodných stavebních mechanizmů, technologických postupů a technologickou kázní.

59
(5) Vliv hluku - hluk při výrobě a montái ocelových konstrukcí způsobují výrobní a stavební stroje nebo
doprava materiálů nebo dílců na stavbu. Přesahuje-li hluk meze stanovené zákonnými předpisy, je třeba vliv
hluku eliminovat vhodnými opatřeními.

(6) Vliv záření - při výrobě a montái ocelových konstrukcí přichází v úvahu vliv elektromagnetického záření
(z rentgenových a radioizotopových zdrojů) při provádění zkouek materiálu a svarů a případně záření
z laserových zdrojů při řezání materiálu, nebo při proměřování rozměrnějích konstrukcí. Aby nedocházelo
k ohroení ivotního prostředí a zdraví, je třeba pouívat funkčního zařízení a dodrovat předpisy pro uívání
těchto zařízení.

(7) Technologické postupy a pouité strojní stavební mechanizmy musí zásadně vyhovovat zákonným normám.
Pokud nevyhovují, nelze je pro provádění ocelových konstrukcí podle kapitoly 19 těchto TKP pouít.

19.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

(1) Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví Kapitola 1
TKP.

19.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

(1) Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu Kapitoly 1
TKP, tj. právních předpisů, technických norem a předpisů a dráních předpisů.

19.12.1 Technické normy v platném aktuálním znění

ČSN 02 2038: 1.10.2004 Nýty - Technické dodací předpisy
ČSN 02 2300: 1.7.1969 Nýty. Přehled
ČSN 02 2301 1.4.2004 Nýty s půlkulatou hlavou
ČSN 02 2302: 1.4.2004 Přesné nýty s půlkulatou hlavou
ČSN 02 2311: 1.5.2004 Zápustné nýty
ČSN 02 2313: 1.10.2004
ČSN 02 2315: 1.5.2004 Zápustné nýty s velkou hlavou
ČSN 02 2317: 1.5.2004 Zápustné nýty s čočkovitou hlavou
ČSN 02 2330: 1.7.1969 Zápustné nýty s čočkovitou hlavou s úhlem 100°
ČSN 05 0000: 1.1.1988 Nýty s plochou hlavou
ČSN 05 1309: 1.1.1991
ČSN 05 1311: 1.3.1991 Zváranie. Zváranie kovov. Základné pojmy
ČSN 42 0015: 1.5.1970 Zváranie. Zvariteľnosť kovov a jej hodnotenie. Veobecné ustanovenia
ČSN 42 0271: 1.12.1993 Zváranie. Zvariteľnosť ocelí na oblúkové zváranie. Skúanie a hodnotenie
ČSN 42 0276: 1.4.1971 Vady tvářených ocelových hutních výrobků. Názvosloví a třídění vad
ČSN 73 2030:1.4.1994 Výkovky ocelové zápustkové. Veobecné technické poadavky
ČSN 73 2603: 1.6.2011 Výkovky ocelové volné, v obvyklém provedení. Technické dodací předpisy
Zatěovací zkouky stavebních konstrukcí. Společná ustanovení
Ocelové mostní konstrukce Doplňující specifikace pro provádění, odrolu
kvality a prohlídky

ČSN 73 6200: 1.8.2011 Mosty Terminologie a třídění
ČSN 73 6201: 1.10.2008
ČSN 73 6209: 1.3.1996 Projektování mostních objektů
ČSN 73 6221: 1.3.2011
ČSN 73 6223: 1. 12.2010 Zatěovací zkouky mostů

Prohlídky mostů pozemních komunikací

Ochranná zařízení proti nebezpečnému dotyku s ivými částmi trakčního
vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad elezničními
dráhami

ČSN EN 287-1: 1.3.2012 Zkouky svářečů - Tavné svařování - Část 1: Oceli
(05 0711)

ČSN EN ISO 9712: 1.2.2013 Nedestruktivní zkouení kvalifikace a certifikace pracovníků ndt
(01 5004)

60
ČSN EN 571-1: 1.12.1998 Nedestruktivní zkouení Kapilární zkouka Část 1: Obecné zásady
(01 5017)
ČSN EN ISO 17637: 1.8.2011 Nedestruktivní zkouení svarů Vizuální kontrola tavných svarů
(05 1180)
ČSN EN 1011-1: 1.8.2009 Svařování Doporučení pro svařování kovových materiálů Část 1:
(05 2210) Veobecná směrnice pro obloukové svařování
ČSN EN ISO 23277: 1.6.2010
(05 1176) Nedestruktivní zkouení svarů Zkouení svarů kapilární metodou Stupně
ČSN EN ISO 17638: 1.6.2010 přípustnosti
(05 1182)
ČSN EN ISO 23278: 1.6.2010 Nedestruktivní zkouení svarů Zkouení svarů magnetickou metodou
(05 1183) prákovou
ČSN EN 1320: 1.8.1998
(05 1127) Nedestruktivní zkouení svarů Zkouení svarů magnetickou metodou
ČSN EN 1321: 1.8.1998 prákovou Stupně přípustnosti
(05 1128)
ČSN EN 1418: 1.6.1999 Destruktivní zkouky svarů kovových materiálů - Zkouka rozlomením
(05 0730)
Destruktivní zkouky svarů kovových materiálů - Makroskopická
ČSN EN 1435: 1.7.1999 a mikroskopická kontrola svarů
(05 1150)
ČSN EN ISO 11666: 1.6.2011 Svářečský personál Zkouky svářečských operátorů pro tavné svařování
(05 1172) a seřizovačů odporového svařování pro plně mechanizované a automatické
ČSN EN ISO 17640: 1.6.2011 svařování kovových materiálů
(05 1171) Nedestruktivní zkouení svarů - Radiografické zkouení svarových spojů
ČSN EN 1792: 1.5.2004
(05 0009) Nedestruktivní zkouení svarů - Zkouení svarových spojů ultrazvukem-Stupně
ČSN EN ISO 6507-1:1.8.2006 přípustnosti
(42 0374)
ČSN EN 1990 ed.2 Nedestruktivní zkouení svarů Zkouení svarových spojů ultrazvukem
ČSN EN 1991-1-6 Techniky, třídy zkouení a hodnocení

ČSN EN 1991-1-7 Svařování Vícejazyčný seznam termínů ze svařování a příbuzných procesů

ČSN EN 1991-2 Kovové materiály - Zkouka tvrdosti podle Vickerse - Část 1: Zkuební metoda
ČSN EN 1993-1-1
Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí
ČSN EN 1993-1-3 Eurokód 1: Zatíení konstrukcí Část 1-6: Obecná zatíení Zatíení během
provádění
ČSN EN 1993-1-4 Eurokód 1: Zatíení konstrukcí Část 1-7: Obecná zatíení Mimořádná
zatíení
ČSN EN 1993-1-5 Eurokód 1: Zatíení konstrukcí Část 2: Zatíení mostů dopravou
ČSN EN 1993-1-6 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla
a pravidla pro pozemní stavby
ČSN EN 1993-1-7 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-3: Doplňující pravidla
pro tenkostěnné za studena tvarované prvky a ploné
ČSN EN 1993-1-8 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-4: Doplňující pravidla
ČSN EN 1993-1-9 pro korozivzdorné oceli
ČSN EN 1993-1-10 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-5: Boulení stěn
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-6: Pevnost a stabilita
skořepinových konstrukcí
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-7: Deskostěnové
konstrukce příčně zatíené
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-8: Navrhování styčníků
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-9: Únava
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-10: Houevnatost
materiálu a vlastnosti napříč tlouťkou

61
ČSN EN 1993-1-11 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-11: Navrhování
ocelových taených prvků
ČSN EN 1993-1-12 Eurokód 3:Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-12: Doplňující pravidla
pro oceli vysoké pevnosti do třídy S700
ČSN EN 1993-2 Eurokód 3:Navrhování ocelových konstrukcí Část 2: Mosty
ČSN EN 1994-1-1 Eurokód 4: Navrhování spřaených ocelobetonových konstrukcí Část 1-1:
Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby
ČSN EN 1994-2 Eurokód 4: Navrhování spřaených ocelobetonových konstrukcí Část 2:
Obecná pravidla a pravidla pro mosty
ČSN EN ISO 6892-1:1.2. 2010 Kovové materiály. Zkouení tahem - Část 1: Zkuební metoda za pokojové
(42 0310) teploty
ČSN EN 10020: 1.7.2001
(42 0002) Definice a rozdělení ocelí
ČSN EN 10021: 1.7.2007
(42 0905) Veobecné technické dodací podmínky pro ocel a ocelové výrobky
ČSN EN 10025-1: 1.10.2005
(42 0904) Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí Část 1: Veobecné
ČSN EN 10025-2: 1.10.2005 technické dodací podmínky
(42 0904)
ČSN EN 10025-3: 1.10.2005 Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí Část 2: Technické dodací
(42 0904) podmínky pro nelegované konstrukční oceli
Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí Část 3: Technické dodací
ČSN EN 10025-4: 1.10.2005 podmínky pro normalizačně íhané/normalizačně válcované svařitelné
(42 0904) jemnozrnné konstrukční oceli
Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí Část 4: Technické dodací
ČSN EN 10025-5: 1.10.2005 podmínky pro termomechanicky válcované svařitelné jemnozrnné konstrukční
(42 0904) oceli
ČSN EN 10025-6: 1.10.2005 Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí Část 5: Technické dodací
(42 0904) podmínky na konstrukční oceli se zvýenou odolností proti atmosférické korozi
ČSN EN 10027-1:1.5.2006 Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí Část 6: Technické dodací
(42 0011) podmínky na ploché výrobky s vyí mezí kluzu po zulechťování
ČSN EN 10027-2:1.4.1995 Systémy označování ocelí - Část 1: Stavba značek ocelí
(42 0012)
ČSN EN 10028-7:1.7.2008 Systémy označování ocelí. Část 2: Systém číselného označování
(42 0937)
ČSN EN 10029: 1.5.2011 Ploché výrobky z ocelí pro tlakové účely - Část 7: Korozivzdorné oceli
(42 5311)
ČSN EN 10034: 1.10 1995 Plechy ocelové válcované za tepla, tlouťky od 3 mm. Mezní úchylky rozměrů,
(42 0033) tvaru a hmotnosti
ČSN ISO 148-1: 1.10.2010
(42 0381) Tyče průřezu I a H z konstrukčních ocelí. Mezní úchylky rozměrů
ČSN EN 10048: 1.6.2000 a tolerance tvaru
(42 0037)
ČSN EN 10051: 1.6.2011 Kovové materiály Zkouka rázem v ohybu podle Charpyho Část 1:
(42 0034) Zkuební metoda
ČSN EN 10052: 1.4.1996
(42 0004) Ocelové úzké pásy válcované za tepla Mezní úchylky rozměrů a tolerance
ČSN EN 10055: 1.4.1997 tvaru
(42 5581)
Kontinuálně za tepla válcované pásy a plechy stříhané z irokého pásu
z nelegovaných a legovaných ocelí Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru
Terminologie tepelného zpracování elezných výrobků

Tyče ocelové průřezu T rovnoramenné se zaoblenými hranami a přechody
válcované za tepla Rozměry, mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru

62
ČSN EN 10056-2: 1.4.1995 Tyče průřezu rovnoramenného a nerovnoramenného L z konstrukčních ocelí.
(42 0032) Část 2: Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru
ČSN EN 10067: 1.9.1998
(42 0023) Tyče ploché hlavičkové válcované za tepla Rozměry, mezní úchylky rozměrů
ČSN EN 10088-1: 1.12.2005 a hmotnosti a tolerance tvaru
(42 0927)
ČSN EN 10088-2: 1.1.2006 Korozivzdorné oceli Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí
(42 0928)
ČSN EN 10088-3: 1.1.2006 Korozivzdorné oceli Část 2: Technické dodací podmínky pro plech a pás
(42 0928) z ocelí odolných korozi pro veobecné pouití

ČSN EN 10149-1:1.11.1998 Korozivzdorné oceli Část 3: Technické dodací podmínky pro polotovary,
(42 1090) tyče, dráty, tvarovou ocel a lesklé výrobky z ocelí odolných korozi pro
ČSN EN 10149-2:1.3.1999 veobecné pouití
(42 1091) Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyí mezí kluzu pro tváření za
ČSN EN 10149-3:1.3.1999 studena - Část 1: Veobecné dodací podmínky
(42 1092)
Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyí mezí kluzu pro tváření za
ČSN EN 10160: 1.2.2000 studena - Část 2: Dodací podmínky pro termomechanicky válcované oceli
(01 5024)
ČSN EN 10162:1.3.2005 Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyí mezí kluzu pro tváření za
(42 1053) studena - Část 3: Dodací podmínky pro normalizačně íhané nebo normalizačně
ČSN EN 10163-1:1.8.2005 válcované oceli
(42 0016) Zkouení ocelových plochých výrobků o tlouťce 6 mm nebo větí ultrazvukem
ČSN EN 10163-2: 1.8.2005 (odrazová metoda)
(42 0017)
ČSN EN 10163-3: 1.8.2005 Ocelové profily tvářené za studena - Technické dodací podmínky - Mezní
(42 0018) úchylky rozměrů a tolerance tvaru
ČSN EN 10164: 1:10.2005
(42 1001) Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových plechů,
ČSN EN 10204: 1.9.2005 iroké oceli a tyčí tvarových Část 1: Veobecné poadavky
(42 0009)
ČSN EN 10210-1: 1.11.2006 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových plechů,
(42 1051) iroké oceli a tyčí tvarových Část 2: Plechy a iroká ocel
ČSN EN 10210-2: 1.11.2006
(42 5952) Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných ocelových plechů,
ČSN EN 10216-5: 1.3.2005 iroké oceli a tyčí tvarových Část 3: Tyče tvarové
(42 0265)
ČSN EN 10217-7: 1.12.2005 Výrobky z ocelí se zlepenými deformačními vlastnostmi kolmo k povrchu
(42 1049) výrobku Technické dodací podmínky
ČSN EN 10219-1:1.12.2006
(42 1052) Kovové výrobky. Druhy dokumentů kontroly
ČSN EN 10219-2:1.12.2006
(42 5953) Duté profily tvářené za tepla z nelegovaných a jemnozrnných konstrukčních
ČSN EN 10272:1.4.2008 ocelí - Část 1: Technické dodací podmínky
(42 1031)
ČSN EN 10264-1:1.8.2012 Duté profily tvářené za tepla z nelegovaných a jemnozrnných konstrukčních
(42 1072) ocelí Část 2: Rozměry, úchylky a statické hodnoty

Bezevé ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení - Technické dodací
podmínky - Část 5: Trubky z korozivzdorných ocelí

Svařované ocelové trubky pro tlakové účely - Technické dodací podmínky -
Část 7: Trubky z korozivzdorných ocelí

Svařované duté profily z konstrukčních, nelegovaných a jemnozrnných ocelí,
tvářené za studena - Část 1: Technické dodací podmínky

Svařované duté profily z konstrukčních nelegovaných a jemnozrnných ocelí,
tvářené za studena Část 2: Rozměry, úchylky a statické hodnoty

Tyče z korozivzdorných ocelí pro tlakové nádoby a zařízení

Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 1: Veobecné
poadavky

63
ČSN EN 10264-2:1.8.2012 Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 2: Dráty z
(42 1072) nelegovaných ocelí taené za studena na výrobu lan pro veobecné pouití
ČSN EN 10264-3:1.8.2012
(42 1072) Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 3: Kruhové
a tvarové dráty z nelegovaných ocelí pro vysoké namáhání

ČSN EN 10264-4:1.8.2012 Ocelový drát a výrobky z drátu - Ocelové dráty na lana - Část 4: Dráty z
(42 1072) korozivzdorných ocelí
ČSN EN 10296-2:1.6.2006 Svařované ocelové trubky kruhového průřezu pro strojírenství a veobecné
(42 0101) technické pouití - Technické dodací podmínky - Část 2: Korozivzdorné oceli
ČSN EN 10297-2:1.6.2006 Bezevé ocelové trubky pro strojírenství a veobecné technické pouití -
(42 0258) Technické dodací podmínky - Část 2: Korozivzdorné oceli
ČSN EN 10306: 1.10.2002 elezo a ocel Zkouení H profilů s rovnoběnými přírubami a IPE profilů
(01 5091) ultrazvukem
ČSN EN 10308: 1.10.2002 Nedestruktivní zkouení- Zkouení ocelových tyčí ultrazvukem
(01 5093)
ČSN EN ISO 17635:1.10.2010 Nedestruktivní zkouení svarů Veobecná pravidla pro kovové materiály
(05 1170)
ČSN EN 12517-1: 1.11.2006 Nedestruktivní zkouení svarů Část 1: Hodnocení svarových spojů u oceli,
(05 1178) niklu, titanu a jejich slitin při radiografickém zkouení Stupně přípustnosti
ČSN EN ISO 12690: 1.8.2011 Kovové a jiné anorganické povlaky Dozor nad árovým stříkáním Úkoly
(03 8712) a odpovědnosti
ČSN EN 1559-1:1.12.2011 Slévárenství - Technické dodací podmínky - Část 1: Veobecně
(42 1260)
ČSN EN 1559-2:1.1.2001 Slévárenství - Technické dodací podmínky - Část 1: Část 2: Doplňkové
(42 1261) poadavky na ocelové odlitky
ČSN EN ISO 898-1: 1.8.2010 Mechanické vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli
(02 1005) Část 1: rouby se specifikovanými třídami pevnosti Hrubá a jemná rozteč
ČSN EN ISO 898-2: 1.12.2012 Mechanické vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli
(02 1005) Část 2: Matice se specifikovanými třídami pevnosti Hrubá a jemná rozteč
Svarové a pájené spoje Označování na výkresech
ČSN EN 22553: 1.6.1998
(01 3155) Ocel Mikrografické stanovení velikosti zrn
ČSN EN ISO 643: 1.8.2013
(42 0462) Svařovací materiály Obalené elektrody pro ruční obloukové svařování
ČSN EN ISO 2560: 1.7.2010 nelegovaných a jemnozrnných ocelí - Klasifikace
(05 5005) Spojovací součásti Přejímací kontrola
ČSN EN ISO 3269: 1.10.2001
(02 1018) Mechanické vlastnosti korozně odolných spojovacích součástí z
ČSN EN ISO 3506-1: 1.6.2010 korozivzdorných ocelí - Část 1: rouby
(02 1007)

ČSN EN ISO 3506-2: 1.6.2010 Mechanické vlastnosti korozně odolných spojovacích součástí z
(02 1007) korozivzdorných ocelí - Část 2: Matice
ČSN EN ISO 3834-1: 1.8.2006
(05 0331) Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 1:
ČSN EN ISO 3834-2: 1.8.2006 Kritéria pro volbu odpovídajících poadavků na jakost
(05 0331)
ČSN EN ISO 3834-3: 1.8.2006 Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 2: Vyí
(05 0331) poadavky na jakost

Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 3:
Standardní poadavky na jakost

64
ČSN EN ISO 3834-4: 1.8.2006 Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 4:
(05 0331) Základní poadavky na jakost
ČSN EN ISO 3834-5: 1.8.2006
(05 0331) Poadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 5:
Dokumenty, kterými je nezbytné se řídit pro dosaení shody s poadavky na
ČSN EN ISO 4063: 1.8.2011 jakost podle ISO 3834-2, ISO 3834-3 nebo 3834-4
(05 0011) Svařování a příbuzné procesy Přehled metod a jejich číslování
ČSN EN ISO 544: 1.10.2011
(05 5001) Svařovací materiály - Technické dodací podmínky přídavných materiálů
ČSN EN ISO 5817: 1.3.2014 a tavidel - Druhy výrobků, rozměry, mezní úchylky a označování
(05 0110)
Svařování Svarové spoje oceli, niklu, titanu a jejich slitin zhotovené tavným
ČSN EN ISO 6520-1: 1.2.2008 svařováním (mimo elektronového a laserového svařování) Určování stupňů
(05 0005) kvality
ČSN EN ISO 6947: 1.12.2011 Svařování a příbuzné procesy Klasifikace geometrických vad kovových
(05 0024) materiálů Část 1: Tavné svařování
ČSN EN ISO 7438: 1.1.2006 Svařování a příbuzné procesy Polohy svařování
(42 0401)
ČSN EN ISO 8501-1: Kovové materiály Zkouka ohybem
1.11.2007
(03 8221) Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 1: Stupně zarezavění
ČSN EN ISO 8501-2:1.6.1998 a stupně přípravy ocelového podkladu bez povlaku a ocelového podkladu po
(03 8221) úplném odstranění předchozích povlaků
Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
ČSN EN ISO 8501-3:1.2.2008 výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 2: Stupně přípravy dříve
(03 8221) natřeného ocelového podkladu po místním odstranění předchozích povlaků
Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
ČSN EN ISO 9013:1.10.2003 výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 3: Stupně přípravy
(05 3401) svarů, hran a ostatních ploch s povrchovými vadami
ČSN EN ISO 9445-1:1.9.2010 Tepelné dělení - Klasifikace tepelných řezů - Geometrické poadavky na
(42 0039) výrobky a úchylky jakosti řezu
ČSN EN ISO 9445-2:1.9.2010
(42 0039) Korozivzdorné oceli kontinuálně válcované za studena - Mezní úchylky
ČSN EN ISO 9692-1: rozměrů a tolerance tvaru - Část 1: Úzký pás a pruh
1.10.2004 (05 0025)
Korozivzdorné oceli kontinuálně válcované za studena - Mezní úchylky
ČSN EN ISO 9692-2: 1.8.2000 rozměrů a tolerance tvaru - Část 2: iroký pás a plech
(05 0025)
ČSN EN 10168: 1.5.2005 Svařování a příbuzné procesy Doporučení pro přípravu svarových spojů
(42 0007) Část 1: Svařování ocelí ručně obloukovým svařováním obalenou elektrodou,
ČSN EN 13479: 1.12.2005 tavící se elektrodou v ochranném plynu, plamenovým svařováním, svařováním
(05 5805) wolframovou elektrodou v inertním plynu a svařováním svazkem paprsků
ČSN EN ISO 13918: 1.11.2008 Svařování a příbuzné procesy Příprava svarových ploch Část 2: Svařování
(05 2420) ocelí pod tavidlem
ČSN EN ISO 13920: 1.2.2003 Ocelové výrobky Dokumenty kontroly Přehled a popis údajů
(05 0205)
ČSN EN ISO 4014:1.9.2011 Svařovací materiály - Veobecná výrobková norma pro přídavné kovy a tavidla
(02 1101) pro tavné svařování kovových materiálů
ČSN EN ISO 4016:1.9.2011
(02 1301) Svařování svorníky a keramické krouky pro obloukové přivařování svorníků

Svařování Veobecné tolerance svařovaných konstrukcí Délkové a úhlové
rozměry Tvar a poloha
rouby se estihrannou hlavou - Výrobní třídy A a B

rouby se estihrannou hlavou - Výrobní třída C

65
ČSN EN ISO 4017:1.9.2011 rouby se estihrannou hlavou se závitem k hlavě - Výrobní třídy A a B
(02 1101)
ČSN EN ISO 4018:1.9.2011 rouby se estihrannou hlavou se závitem k hlavě - Výrobní třída C
(02 1303)
ČSN EN ISO 4032:1.9.2013 estihranné matice (typ 1) - Výrobní třídy A a B
(02 1401)
ČSN EN ISO 4033:1.9.2013 estihranné vysoké matice (typ 2) - Výrobní třídy A a B
(02 1404)
ČSN EN ISO 4034:1.9.2011 estihranné matice (typ 1) - Výrobní třída C
(02 1101)
ČSN EN 14399-1:1.9.2005 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 1: Veobecné poadavky
ČSN EN 14399-2:1.9.2005 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 2: Zkouka vhodnosti pro předpínání
ČSN EN 14399-3:1.9.2005 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 1: Systém HR Sestavy roubu se estihrannou hlavou a estihrannou
maticí
ČSN EN 14399-4:1.9.2005 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 1: Systém HV Sestavy roubu se estihrannou hlavou a estihrannou
maticí
ČSN EN 14399-5:1.9.2005 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 5: Ploché kruhové podloky

ČSN EN 14399-6:1.9.2005 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 6: Ploché kruhové podloky se zkosením
ČSN EN 14399-7:1.8.2008
(02 1042) Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
ČSN EN 14399-8:1.8.2008 Část 7: Systém HR Sestavy roubu se zápustnou hlavou a estihrannou maticí

ČSN EN 14399-9:1.6.2010 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 8: Systém HV Sestavy lícovaného roubu se estihrannou hlavou
a estihrannou maticí
ČSN EN 14399-10:1.6.2010 Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
(02 1042) Část 9: Systém HR nebo HV Přímé indikátory napětí pro sestavy roubu
ČSN EN ISO 7089: 1.8.2001 a matice
(02 1701) Sestavy vysokopevnostních konstrukčních roubových spojů pro předpínání
ČSN EN ISO 7090: 1.8.2001 Část 10: Systém HV Sestavy roubu a matice a kalibrovaným předpětím
(02 1701)
ČSN EN ISO 7091: 1.8.2001 Ploché kruhové podloky - Běná řada - Výrobní třída A
(02 1721)
ČSN EN 14532-1:1.1.2006 Ploché kruhové podloky se zkosením - Běná řada - Výrobní třída A
(05 5521)
Ploché kruhové podloky - Běná řada - Výrobní třída C
ČSN EN 14532-2:1.3.2006
(05 5521) Svařovací materiály - Zkuební metody a poadavky na jakost - Část 1:
Základní metody a posuzování shody přídavných materiálů pro ocel, nikl
ČSN EN 14532-3:1.5.2006 a niklové slitiny
(05 5521) Svařovací materiály - Zkuební metody a poadavky na jakost - Část 2:
Doplňkové metody a posuzování shody přídavných materiálů pro ocel, nikl
a niklové slitiny
Svařovací materiály - Zkuební metody a poadavky na jakost - Část 3:
Posuzování shody drátových elektrod, drátů a tyčinek pro svařování
hliníkových slitin

66
ČSN EN ISO 14555: 1.11.2014 Svařování Obloukové přivařování svorníků z kovových materiálů
(05 0324)
ČSN EN ISO 14731: 1.6.2007 Svářečský dozor. Úkoly a odpovědnosti
(05 0330)
ČSN EN 15048-1: 1.12.2007 Sestavy spojovacích součástí pro nepředpjaté roubové spoje - Část 1:
(02 1043) Veobecné poadavky
ČSN EN ISO 15607: 1.9.2004
(05 0311) Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Veobecná
ČSN EN ISO 15609-1: pravidla
1.8.2005 (05 0312)
ČSN EN ISO 15610: 1.10.2004 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Stanovení
(05 0315) postupu svařování Část 1: Obloukové svařování
ČSN EN ISO 15611: 1.10.2004 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Kvalifikace na
(05 0316) základě vyzkouených svařovacích materiálů
ČSN EN ISO 15612: 1.2.2005 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Kvalifikace na
(05 0317) základě předchozí svářečské zkuenosti
ČSN EN ISO 15613: 1.7.2005 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Kvalifikace na
(05 0318) základě normalizovaného postupu svařování
ČSN EN ISO 15614-1: Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Kvalifikace na
1.6.2005 (05 0313) základě předvýrobní zkouky svařování
Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Zkouka
ČSN EN ISO 15614-2: postupu svařování Část 1: Obloukové a plamenové svařování ocelí
1.2.2006 (05 0314) a obloukové svařování niklu a slitin niklu
ČSN EN ISO 15614-13: Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Zkouka
1.7.2013 (05 0313) postupu svařování Část 2: Obloukové svařování hliníku a jeho slitin
ČSN EN ISO 17642-1: Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů Zkouka
1.6.2005 (05 1142) postupu svařování Část 13: Stlačovací a odtavovací stykové svařování
Destruktivní zkouky svarů kovových materiálů Zkouky praskavosti za
ČSN EN ISO 17642-2: studena pro svařované součásti Metody obloukového svařování Část 1:
1.12.2005 (05 1142) Veobecně
Destruktivní zkouky svarů kovových materiálů Zkouky praskavosti za
ČSN EN ISO 17642-3: studena pro svařované součásti Metody obloukového svařování Část 2:
1.12.2005 (05 1142) Zkouky s vlastní tuhostí

ČSN EN ISO/IEC 17021: Destruktivní zkouky svarů kovových materiálů Zkouky praskavosti za
1.1.2012 (01 5257) studena pro svařované součásti Metody obloukového svařování Část 3:
ČSN EN ISO/IEC 17050-1: Zkouky s vynucenou tuhostí
1.4.2011 (01 5259)
ČSN EN ISO/IEC 17050-2: Posuzování shody - Poadavky na orgány poskytující sluby auditů
1.4.2005 (01 5259) a certifikace systémů managementu
ČSN ISO 857: 1.5.1997
(05 0001) Posuzování shody Prohláení dodavatele o shodě Část 1: Veobecné
ČSN EN 1090-1+A1: 1.5.2012 poadavky
(73 2601)
ČSN EN 1090-2+A1:1.1.2012 Posuzování shody Prohláení dodavatele o shodě Část 2: Podpůrná
(73 2601) dokumentace
ČSN EN ISO 1127:1.6.1999
Metody svařování, tvrdého a měkkého pájení Slovník
ČSN EN ISO 1302:1.12.2002
(01 4457) Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí Část 1: Poadavky
ČSN EN ISO 1461:1.1.2010 na posouzení shody konstrukčních dílců
(03 8560)
Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí Část 2: Technické
poadavky na ocelové konstrukce

Trubky z korozivzdorných ocelí - Rozměry, mezní úchylky rozměrů
a hmotnosti na jednotku délky

Geometrické poadavky na výrobky (GPS) - Označování struktury povrchu
v technické dokumentaci výrobků

Zinkové povlaky nanáené árově ponorem na ocelové a litinové výrobky -
Specifikace a zkuební metody

67
ČSN EN ISO 2064:1.10.2000 Kovové a jiné anorganické povlaky - Definice a dohody týkající se měření
(03 8155) tlouťky
ČSN ISO 2178:1.3.1994 Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech. Měření tlouťky povlaku.
(03 8181) Magnetická metoda
ČSN EN ISO 4042:1.8.2000
(02 1008) Spojovací součásti - Elektrolyticky vyloučené povlaky
ČSN EN ISO 15626:1.4.2014
Nedestruktivní zkouení svarů - Technika měření doby průchodu difrakčních
EURONORM 186: 12/1987 vln (TOFD) - Stupně přípustnosti
SEP 1390: 07/1996 Zkouka profilů I s irokými (HE) a středně irokými (IPE) pásnicemi
TN 73 6260 Aufschweissbiegeversuch (Návarová zkouka ohybem)
TN 73 6261 Ocelové podlahy na nosných konstrukcích elezničních mostů
TN 73 6265 Uloení mostnic na ocelových konstrukcích elezničních mostů
TN 73 6277 Navrhování objektů mostů podobných s ocelovou konstrukcí
Ocelová loiska elezničních mostů

19.12.2 Předpisy

Zákon č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných
inenýrů a techniků činných ve výstavbě v platném znění

Vyhláka č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, v platném znění

Vyhláka č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení v platném znění

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky

Nařízení evropského parlamentu a rady EU č.305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví podmínky pro
uvádění stavebních výrobků na trh a kterými se zruuje směrnice Rady 89/106/EHS

Nařízení vlády č.163/2002 Sb. kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební výrobky

Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. včetně novelizace č. 55/2012 Sb.

Směrnice SDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství
SDC S5 Správa mostních objektů, předpis
SDC (ČD) S5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
SDC SR 5/7 (S) Ochrana elezničních mostních objektů proti účinkům bludných proudů
MVL 917 Směrnice pro pouívání komorových mostních provizorií o rozpětí 12 m a 30 m
MVL 511 Nosné konstrukce elezničních mostů se zabetonovanými ocelovými nosníky

19.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 6 - Konstrukční vrstvy tělesa elezničního spodku
Kapitola 8 - Konstrukce koleje a výhybek
Kapitola 10 - Nástupitě, rampy, zaráedla, účelové komunikace a zpevněné plochy
Kapitola 16 - Protihluková opatření
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 20 - Tunely
Kapitola 21 - Mostní loiska a ukončení nosné konstrukce mostů
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 25B - Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi
Kapitola 26 - Osvětlení, rozvody NN včetně dálkového ovládání, EOV, stoárové transformovny VN/NN
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 31 - Trakční vedení

68
Příloha A (závazná)
Volitelné poadavky pro výrobky
z nelegovaných konstrukčních ocelí
podle ČSN EN 10025-2

69
Tabulka A. 1 Výrobky z nelegovaných konstrukčních ocelí podle ČSN EN 10025-2

Přehled volitelných a doplňujících poadavků dle ČSN EN 10025-1 a ČSN EN 10025-2

Označení Zkrácený popis Platnost Poznámka

Volitelné poadavky podle EN 10025-2, kapitola 13

VP1 Oznámení způsobu výroby oceli Pokud je předepsáno v objednávce, musí být způsob
B výroby oceli oznámen objednateli
VP2
VP3 Provedení chemického rozboru hotového výrobku; počet zkuebních Poaduje se pro konstrukce skupiny EXC4, včetně
VP4 vzorků a prvků, které mají být stanoveny, se musí dohodnout B uhlíkového ekvivalentu na tavbu, pro ostatní výrobky
VP5
VP6 určí přísluný odborný útvar.
VP7
VP8 Prověření vlastností zkoukou rázem v ohybu u jakosti JR A Min. hodnota 27 J
VP9
VP10 Poadavek na zlepování deformační vlastnosti ve směru kolmém U konkrétních prvků stanoví projektant v PD zejména
VP11 B u tahu napříč tlouťky, kritéria ČSN EN 1993-1-10
k povrchu výrobku podle EN 10164 u výrobků odpovídající kvality
VP12
VP13 Vhodnost výrobků pro árové pozinkování ponorem Je nutno určit s ohledem na poadovanou tlouťku
VP14 B vrstvy. Pokud je poadavek min. tl. Zn 80 m, stanoví

se mnoství Si, P podle čl.7.4.3 ČSN EN 10025-2

výrobků tloutěk ≥ 6 mm Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10160 u plochých A Viz čl. 19.2

Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10306 u tyčí průřezu H B s paralelními přírubami a u IPE profilů Viz čl. 19.2

Prověření nepřítomnosti vnitřních vad u tyčí podle EN 10308 B Viz čl. 19.2

Kontrola stavu povrchu a rozměrů musí být ověřena u výrobce A Přejímka pověřeným zástupcem TÚDC Dokument

odběratelem kontroly 3.2 dle ČSN EN 10204

Poadování způsobu značení A Viz článek 11. 1. ČSN EN 10025-1

Vhodnost k ohýbání, ohraňování, obrubování a lemování za studena bez Pokud pro daný prvek připadá v úvahu např.
vzniku trhlin u plechů, pásů, iroké oceli a ploché oceli (ířky < 150 mm) B u korýtkových výztuh
a jmenovité tlouťky ≤ 30 mm

Vhodnost pro výrobu profilů válcováním za studena s poloměry ohybu B Pokud pro daný prvek připadá v úvahu

uvedenými v tabulce 13 u plechů a pásů jmenovité tlouťky ≤ 8 mm

Ověření vlastností zjiťovaných zkoukou rázem v ohybu u plochých A Pro oceli S355 a jakostnějí
výrobků jakostních stupňů J2 a K2 z kadé vyválcované tabule nebo

svitku

Ověření vlastností zjiťovaných zkoukou rázem v ohybu a zkoukou Pro oceli S355 a jakostnějí
tahem u plochých výrobků jakostních stupňů J2 a K2 z kadé vyválcované A určené jako hlavní nosné části konstrukcí třídy
tabule nebo svitku
provedení EXC3 a EXC4

VP15 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení oprav Viz čl. 19.2
povrchových vad brouením a/nebo svařováním jiné třídy ne třídy A, A Třída B, podskupina 3
podskupiny 1 podle EN 10163-2 u plechů a iroké oceli

VP16 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení oprav Viz čl. 19.2
povrchových vad brouením a/nebo svařováním jiné třídy ne třídy C, A

skupiny 1 podle EN 10163-3 u profilů

VP17 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení oprav Viz čl. 19.2
povrchových vad brouením a/nebo svařováním jiné třídy ne třídy A, A

podle EN 10221 u tyčí a válcovaného drátu

VP18 Poadování jiných mezních úchylek ne třídy A podle EN 10029 u plechů B

válcovaných za tepla

VP19a Poadování dodacích podmínek +N nebo +AR A Viz čl. 19.2

VP19b vlastností na normalizačně íhaných zkuebních vzorcích Poadování dodacích podmínek +AR spolu s ověřením mechanických A Viz čl. 19.2

VP20 Poadování obsahu mědi od 0,25 % do 0,40 % v rozboru tavby a od
0,20 % do 0,45 % v rozboru hotového výrobku u ocelí S235, S275 a S355 B

VP21 Ověření velikosti zrna výrobků J2 a K2 jmenovité tlouťky < 6 mm --

VP22 Vhodnost tyčí pro taení za studena --

VP23 Dodání prohláení o shodě s objednávkou u oceli S185 --

VP24 Ověření mechanických vlastností u JR a ocelí E295, E335 a E360 musí A

být provedeno na skupině nebo tavbě

VP25 Dohodnout přípravu zkuebních vzorků u předvalků, kdy objednávka
předepisuje poadavky na zkouení mechanických vlastností navíc ke --

stanovení chemického sloení

VP26 Stanovení maximálního obsahu uhlíku u profilů s jmenovitou tlouťkou --

> 100 mm

VP27 Zvýení max. obsahu S u dlouhých výrobků pro zlepení opracovatelnosti
na 0,015 %, pokud je ocel zpracovávána tak, aby upravila morfologii --

sulfidů a obsah vápníku při chemickém rozboru je min. 0,020 % Ca

VP28 Stanovení minimální hodnoty nárazové práce u profilů jmenovité tlouťky --

> 100 mm

Doplňující poadavky

DP1 Návarová zkouka ohybem A U tloutěk větích ne 30 mm, dle SEP 1390

Vysvětlivky ke značkám ve sloupci platnost VP:
A Volitelný poadavek platí vdy u výrobků dodaných podle těchto TKP
B Volitelný poadavek se uplatňuje u konkrétní dodávky pro daný prvek podle způsobu pouití, podmínky stanoví (PD, VVOK, ZTKP apod.) nebo
přísluný odborný útvar

70
Příloha B (závazná)
Volitelné poadavky pro výrobky

z jemnozrnných konstrukčních ocelí
podle ČSN EN 10025-3 a ČSN EN 10025-4

71
Tabulka B.1 Výrobky z jemnozrnných konstrukčních ocelí

Přehled volitelných a doplňujících poadavků
dle ČSN EN 10025-1, ČSN EN 10025-3 a ČSN EN 10025-4

Označení Zkrácený popis Platnost Poznámka
VP1
VP2 Volitelné poadavky podle EN 10025-1, kapitola 13
VP3
VP4 Oznámení způsobu výroby oceli B Pokud je předepsáno v objednávce, musí být
VP5
způsob výroby oceli oznámen příslunému
VP6
VP7 odbornému místu objednatele
VP8
VP9 Provedení chemického rozboru hotového výrobku; počet B
VP10
zkuebních vzorků a prvků, které mají být stanoveny, se musí

dohodnut

Ověření vlastností zjiťovaných zkoukou rázem v ohybu při A

dohodnuté teplotě, musí se stanovit při jaké teplotě

Poadavek na zlepování deformační vlastnosti ve směru B U konkrétních prvků stanoví projektant v PD

kolmém k povrchu výrobku podle EN 10164 u výrobků zejména u tahu napříč tlouťky, kritéria ČSN EN

odpovídající kvality 1993-1-10

Vhodnost výrobků pro árové pozinkování ponorem B Je nutno určit s ohledem na poadovanou tlouťku

vrstvy. Pokud je poadavek min. tl. 80 m, je nutno

stanovit mnoství Si, P, podle čl. 7.4.3 ČSN EN

10025-3 resp. ČSN EN 10025-4

Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10160 u A Viz čl. 19.2

plochých výrobků tloutěk ≥ 6 mm

Prověření nepřítomnosti vnitřních vad podle EN 10306 u tyčí průřezu H s paralelními přírubami a u IPE profilů B Viz čl. 19.2

Prověření nepřítomnosti vnitřních vad u tyčí podle EN 10308 B Viz čl. 19.2

Kontrola stavu povrchu a rozměrů musí být ověřena u výrobce A Přejímka pověřeným zástupcem TÚDC. Dokument

odběratelem kontroly 3.2 dle ČSN EN 10204

Poadování způsobu značení A Viz čl.11.1. ČSN EN 10025-1

Volitelné poadavky podle EN 10025-3 a EN 10025-4, kapitola 13

VP11a Vhodnost plechu, pásů, iroké oceli a iroké ploché oceli jmenovité tlouťky ≤ 16 mm k ohýbání, ohraňování, B Pokud pro daný prvek připadá v úvahu např.
u korýtkových výztuh u ocelí dle EN 10025-3
obrubování a lemování za studena bez vzniku trhlin

VP11b Vhodnost plechu, pásů, iroké oceli a iroké ploché oceli jmenovité tlouťky ≤ 12 mm k ohýbání, ohraňování, B Pokud pro daný prvek připadá v úvahu např.
u korýtkových výztuh u ocelí dle EN 10025-4
obrubování a lemování za studena bez vzniku trhlin

VP12 Vhodnost plechů a pásů jmenovité tlouťky ≤ 8 mm pro výrobu B

profilů válcováním za studena s poloměry ohybu uvedenými Pokud pro daný prvek připadá v úvahu

v ČSN EN 10025-3 resp. ČSN EN 10025-4.

VP13 Ověření vlastností zjiťovaných zkoukou rázem v ohybu u A

plochých výrobků z kadé vyválcované tabule plechu nebo Pro oceli S355 a jakostnějí

svitku

VP14 Ověření vlastností zjiťovaných zkoukou rázem v ohybu a A Pro oceli S355 a jakostnějí určené pro nosné části

zkoukou tahem u plochých výrobků z kadé vyválcované konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4

tabule plechu nebo svitku

VP15 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení A

VP16 oprav povrchových vad brouením a/nebo Třída B, podskupina 3
VP17 Viz čl. 19.2
VP18 svařováním jiné třídy ne třídy A, podskupiny1 podle Viz čl. 19.2
VP29
VP30 EN 10163-2 u plechů a iroké oceli Viz čl. 19.2.
VP31
VP32 Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení A

oprav povrchových vad brouením a/nebo svařováním jiné

třídy ne třídy C, skupiny 1 podle EN 10163-3 u profilů

Stanovení dovolených povrchových necelistvostí a dovolení A

oprav povrchových vad brouením a/nebo svařováním jiné

třídy ne třídy A, podle EN 10221 u tyčí a válcovaného drátu

Poadování jiných mezních úchylek ne třídy A podle B

EN 10029 u plechů válcovaných za tepla

Výrobce bude informovat zákazníka v době poptávky a B

objednávky, které legující prvky vhodné k poadované jakosti

oceli bude vědomě přidávat do materiálu

Prověření vlastností zkoukou rázem v ohybu na příčných V- B

zkuebních tělesech

Raení nebude prováděno nebo pro raení bude pozice určena B

zákazníkem

Pro pouití pro eleznice je poadován u rozboru tavby A

maximální obsah S 0,010 % a u rozboru výrobku 0,012 %

Doplňující poadavky

DP1 Návarová zkouka ohybem U tloutěk větích ne 30 mm včetně, provádí se dle
A SEP 1390

Vysvětlivky ke značkám ve sloupci platnost VP jsou uvedeny v Příloze A. 1.

72
Příloha C (informativní)
Obsah protokolu zápisu

z dílenské přejímky OK mostu

73
1.1 Příloha C. 1 Vzor protokolu zápisu z dílenské přejímky ocelové mostní konstrukce
1.1.1
1.1.2 Obecné informace
1.1.3 Název stavby
1.1.4
1.1.5 Název objektu
1.1.6 Datum dílenské přejímky
1.1.7 Účastníci dílenské přejímky objednatel, zhotovitel stavby, výrobce OK, montání organizace
Předmět přejímky
1.1.8 Organizace přejímky
1.1.9 Zpracovatel PD, schválil, datum
1.1.9 VV OK vypracoval, schválil, datum
TP výroby + TP svařování schválil, datum
1.1.10
1.1.11 Popis mostní konstrukce (stručně)
1.2 Změny výrobní dokumentace OK
1.2.1 A. Zatřídění výrobku (třída provedení dle ČSN EN 1090-2+A1)
1.2.1.1 B. Zatřídění jakosti svarů podle ČSN EN ISO 5817
1.2.1.1.1 C. Jiné typy spojů
1.2.1.1.2 Pohled (schéma), popř. foto (není povinné, je mono nahradit přílohou)
1.2.1.1.3 Příčný řez (schéma), není povinný údaj
1.2.1.1.4 Dílenská přejímka
1.2.1.2 Předloené doklady k přejímce
1.2.1.2.1 Základní materiál
1.2.1.2.2 Prohláení o vlastnostech
1.2.1.3 Inspekční certifikát 3.2 protokoly podle ČSN EN 10204
1.2.1.3.1 Protokoly o výsledcích dodatečných mechanických zkouek poadovaných objednatelem
1.2.1.3.2 Pálící plány a shodnost s rozmístěním poloek podle taveb a vývalků na schématu předloeném výrobcem OK
1.2.1.4 Přídavný materiál
Prohláení o vlastnostech
1.2.1.4.1 Inspekční certifikát 3.1 protokoly podle ČSN EN 10204
1.2.1.4.2 Spojovací materiál
1.2.1.5
1.2.1.6 Prohláení o vlastnostech
1.2.1.7 Inspekční certifikát 3.1 protokoly podle ČSN EN 10204
1.2.1.8 Spřahovací prvky
1.2.1.9 (svorníky) nebo jiný druh
1.2.1.10
1.2.1.11 Prohláení o vlastnostech
1.2.1.12 Inspekční certifikát 3.1 protokoly podle ČSN EN 10204
1.2.1.13 Katalog svarů (číslo, datum, vypracoval, schválen objednatelem)
1.2.1.14
1.2.1.15 WPS, WPQR (číslo, datum, vypracoval, schválen výrobcem, schválen objednatelem)

1.2.1.16 Písemný postup zkouení NDT svarů (číslo, datum, vypracoval, schválen výrobcem, schválen objednatelem)
1.2.1.16.1
Protokoly NDT kontrol svarů, včetně záznamů
1.2.1.16.2 Specifikace čísel opravovaných svarů, podle WPS, počet oprav

1.2.1.16.3 Svářečský dozor (kdo vykonává, jméno, kvalifikace)

1.2.1.16.4 Seznam svářečů (jméno, kvalifikace, platnost oprávnění, počet oprav podle čísel WPS)
1.2.18
1.2.19 Výrobní deník (zápisy z kontrol výroby, nevyhovující NDT kontroly svarů, odchylky proti VD)
1.3
Seznam změn oproti VD, včetně schválení objednatele (datum, jméno kdo schválil)
1.3.1
Způsobilost výrobce v souladu s ČSN EN 1090-1 a v souladu s TKP kap. 19
Závady v dokladech,
(vypi, včetně termínů jejich odstranění)
Měření odchylek na OK

Geodetické zaměření prostorové sestavy
(kdo prováděl měření, kdy, chyba měření)
Dosaené odchylky zjitěné geodeticky podle TKP kap. 19, zjitěné neshody výrobku.
Délka sestavy
Směrová poloha
Nadvýení polí
ířka sestavy
Měření odchylek podle TKP 19 pásmem, vodováhou, úhloměrem, měrkou svarů apod.
(kdo prováděl měření, kdy, přesnost měření, čísla protokolů)
Dosaené odchylky zjitěné ručním měřením odchylek, OŘJ výrobce, zjitěné neshody výrobku.
Značení dílců (způsob značení, odchylky od specifikace)
Způsob provedení montáního sestavení (montání úhelníky)
Fyzická prohlídka sestavené konstrukce
(kdo provádí, rozsah kvalifikace)
Výsledek vizuální kontroly svarů OŘJ výrobce, kdo prováděl kontrolu, datum, (zjitěné neshody oproti VD, Katalogu svarů), podle
ČSN EN ISO 17 637

74
1.3.2 Výsledek vizuální kontroly svarů zadavatelem (zjitěné neshody oproti VD, Katalogu svarů), podle ČSN EN ISO 17 637
Pokyn pro odstranění závad:

1.3.3 Výsledek měření koutových svarů OŘJ výrobce, kdo prováděl kontrolu, datum (zjitěné neshody oproti TKP 19) ve 100%

1.3.4 Výsledek měření koutových svarů objednatelem (zjitěné neshody oproti TKP19) ve 100 %
Pokyn pro odstranění závad:
1.3.5 Zjitěná místa rovnání OK, náhřevy, trhliny
1.3.6 Svislost stěn, zakřivení, deformace stěn nebo pásnic
1.3.7 Rovinatost a směrová a výková vstřícnost montáních styků, kořenové mezery
1.3.8 Vstřícnost napojení příčníků a výztuh
1.3.9
1.3.10 Identifikace poloek a čísel taveb a vývalků
1.3.11 Jiné zjitěné závady
Spřahující prvky
Výsledek kontrolních zkouek, výsledek vizuální kontroly

1.3.12 Mostní loiska (popis typů a umístění, výrobce)

1.3.13 Výsledek měření loisek (loiska sepnuta s OK)

1.3.14 roubované spoje, otvory, provedení, odchylky

1.3.15 Klínové desky , způsob připojení k OK

Pokyn pro odstranění závad:

1.3.16 Klínové desky, zaměření
: Výsledky měření, pouité měřidlo:

sklon loiska

sklon klínové desky ( po demontái loisek)

Pokyn pro odstranění závad

1.3.17. Mezera mezi loiskem a klínovou deskou

Odchylky uvedené v mm v přísluném místě dle schématu (uveď schéma), pouité měřidlo:

Pokyn pro odstranění závad:

1.3.18. Mezera mezi OK mostu a klínovou deskou

Odchylky uvedené v mm v přísluném místě dle schématu, pouité měřidlo:

Pokyn pro odstranění závad:

1.3.19. Rovinatost, sklon, stříkovitost dolní pásnice v místě připojení loisek, po demontái klínových desek
(měří se v případě roubovaných styků)

Pokyn pro odstranění závad:

1.3.20 Dalí předepsané kontroly MT, PT, svarů, základního materiálu, uveď důvody, výsledek

1.3.21 Firemní znak

1.3.22 Přejímka spojovacího materiálu, popř. měření tlouťky povlaku

1.4 Protikorozní ochrana

1.4.1 Specifikace PKO vypracována, kým, kdy, schválil

1.4.2 TP PKO vypracoval, schválil

1.4.3 Výsledky průkazních zkouek

1.4.4 Souhlas s prováděním PKO

2. Závěrečné hodnocení

2.1 Hmotnost přejímané ocelové konstrukce:

2.2 Dispozice pro dopravu

2.3.: OK se přejímá za podmínek

2.4. Vyjádření účastníků přejímky:

2.5. Tento materiál vypracoval vedoucí dílenské přejímky na základě pověření objednatele ( jméno, datum, podpis), celkem počet

výtisků:

2.6 Podpisy účastníků

Skončeno, přečteno, podepsáno.

Objednatel:

Zhotovitel stavby/mostu:

Výrobce OK:

Dodavatel protikorozní ochrany:

Montání organizace:

Ostatní účastníci řízení:

Protokol z dílenské přejímky č. x/rok, jméno a firma

75
76
Příloha D (informativní)
Obsah protokolu zápisu

z montání prohlídky OK mostu

77
Příloha D. 1 Vzor protokolu zápisu z montání prohlídky ocelové mostní konstrukce

1.1. Obecné informace
1.1.1
1.1.2 Název stavby
1.1.3
1.1.4 Název objektu
1.1.5
1.1.6 Datum montání prohlídky
1.1.7 Účastníci dílenské přejímky objednatel, zhotovitel stavby, výrobce OK, montání organizace
Předmět montání prohlídky
1.1.8 Organizace montání prohlídky
1.1.8
1.1.9 Zpracovatel RDS, schválil

1.1.10 VV OK vypracoval, schválil
1.1.11
1.2. Výrobce OK mostu
1.2.1
1.2.2 Návrh montáe vypracoval, schválil
1.2.3
1.3 Montání organizace
1.3.1
1.3.1.1 TP montáe vypracoval, schválil
1.3.1.2 Popis mostní konstrukce (stručně)
1.3.1.3 Způsob montáe, předpis a skutečný stav
1.3.1.4 A. Zatřídění výrobku (třída provedení dle ČSN EN 1090-2+A1)
1.3.1.5 B. Zatřídění jakosti svarů podle ČSN EN ISO 5817
1.4 C. Jiné typy spojů
1.4.1 D. Expedici dílců na stavbu povolil zástupce zadavatele, datum číslo dílce
1.4.2 Příčný řez (není povinný údaj)
1.4.3 Pohled na konstrukci (není povinný údaj, je mono nahradit přílohou)
1.5 Kontrola dokladů
1.5.1 Kontrola dokladů, závady z dílenské přejímky
1.5.2 Předloený seznam dokladů z montání prohlídky
1.5.3 Vekerý seznam závad v dokladech k montání prohlídce
1.5.4
1.5.5 Fyzická prohlídka ocelové konstrukce
1.5.6 Fyzická prohlídka OK při montání prohlídce (kdo provádí, rozsah kvalifikace)
1.5.7. Souhlas s nátěrem montáních svarů, kdy, kým, za jakých podmínek
1.5.8 Svislost stěn, zakřivení, deformace stěn nebo pásnic
1.5.9 Rovnání, náhřevy
1.5.10 Stav roubovaných spojů
1.5.11 Dalí zjitěné závady
1.6 Montání ztuení
1.6.1
1.6.2 Popis montáního ztuení
1.6.3 Provizorní nebo stálá součást OK mostu
1.6.4 Protikorozní ochrana montáního ztuení, pokyn pro opravu
1.6.5
1.6.6 Loiska mostu
1.6.7 Výrobce, popis typů
1.6.8 Klínové desky ( jsou, nejsou )
1.6.9
1.6.10 Mezera mezi OK a klínovou deskou
1.7
Mezera mezi klínovou deskou a loiskem
1.7.1 Rovinatost, stříkovitost a sklon dolní pásnice v místě loisek
1.7.2 Výsledek měření odchylky náklopné a kluzné těrbiny loisek v případě hrncových loisek, v jaké fázi montáe je měřeno
1.7.3 Stav protikorozní ochrany loisek
Způsob připojení loisek k OK mostu
1.7.4 Výsledek prohlídky připojení loisek
Výsledek kontroly spojovacího materiálu
Sepnutí loisek, způsob zaslepení otvorů po aktivaci loisek
Nedestruktivní kontrola svarů
Předpis pro kontrolu montáních svarů, jakost svarů
Výsledek vizuální kontroly svarů podle ČSN EN ISO 17 637
Měření svarů koutových a tupých, odchylky
Výsledek RT, zkuební organizace

Výsledek UT, zkuební organizace
Počet oprav svarů, důvody, odchylka vůči schválené WPS a WPQR
Archivace snímků, kde, počet roků
Kontrolní desky, výsledek
Dalí předepsané kontroly MT, PT svarů nebo základního materiálu, předpis, výsledek
Počet oprav montáních svarů

Výsledek geometrického tvaru

OK po skončení montáe
Autorizovaný geodet, firma

Délka OK celková na dolní pásnici, datum, teplota
Délka OK mezi uloeními, datum teplota, po skončení montáe
Délka polí mezi jednotlivým uloením na pilířích, datum teplota, po skončení montáe
Synchron délek jednotlivých hl. nosníků při uloení
Směrová úchylka pásnic
Uloení OK na loiska, výkové, směrové, ve středu dolní pásnice

78
1.7.5 Nadvýení polí, max. úchylka ve středu dolní pásnice jednotlivých hlavních nosníků

Nadvýení polí, max. úchylka mezi jednotlivými hlavními nosníky, datum, teplota

1.7.6 ířka OK mostu, datum, teplota, po skončení montáe

1.8 Protikorozní ochrana

1.8.1 Je součástí (není součástí montání prohlídky), co je součástí MP

1.8.2 Zjitěné závady v PKO z dílny

1.8.3 TP PKO montáních svarů vypracoval, schválil:

1.8.4 Aplikátor PKO:

1.8.5 Souhlas s prováděním PKO za podmínky

1.9 Závady z dílenských přejímek OK mostu

1.9.1 Spojovací materiál

1.9.2 Pokyny pro montá s ohledem na dílenskou výrobu

2.0 Závěrečné hodnocení

2.1 Dává se souhlas s pokračováním dalích prací za podmínek

2.2 Zpracovatel protokolu, vedoucí montání prohlídky

Vyjádření účastníků montání prohlídky:

Objednatel:

Zhotovitel stavby/mostu:

Montání organizace:

Dodavatel protikorozní ochrany:

Ostatní účastníci řízení:

Protokol z montání prohlídky č. x/rok, jméno a firma

79
80
Příloha E (závazná)
Vzor pro katalogový list svaru

81
Příloha E. 1 Tiskopis Katalogový list svaru

Označení Značka Metoda Spojované části Dílenský /montání svar Předpis NDT kontroly svaru
svaru svaru svařování horní pásnice Montání Uvést odkaz na výkres kontrolovaných svarů

M01 111

Stupeň kvality svaru WPQR WPS Odchylky svaru
dle ČSN EN ISO 5817 (číslo, datum, schváleno) (číslo, datum, schváleno)
Nutno uvést, pokud jsou poadavky na svar odliné od ČSN EN ISO 5817.
B Doplní výrobce nebo montání Doplní výrobce nebo montání
organizace organizace Max. převýení svaru 0,1×ířka svaru.

82
Příloha F (závazná)
Nedestruktivní kontroly svarů (NDT)

83
Vizuální kontrola (VT)

(1) Vizuální kontrola se provádí vdy, a to ve 100% rozsahu svarů v případě konstrukcí EXC4 a EXC3,
metodika zkouky je uvedena v ČSN EN ISO 17637. Kontrola je prováděna jak výrobcem, tak i vedoucím
dílenské přejímky nebo montání prohlídky (objednatelem), na základě písemného prohláení výrobce nebo
montání organizace, e svary vyhovují kontrole viz článek 19.8.1. Kontrola objednatelem můe být také
prováděna v průběhu výroby nebo montáe, průběně.

(2) Intenzita osvětlení pro provedení kontroly musí být nejméně 500 lx. Povrch se prohlíí ze vzdálenosti max.
600 mm, pod úhlem, který nesmí být mení ne 30o. Je mono pouít lupu se zvětením 2 - 5x, podle ISO
3058.

(3) Pracovník provádějící kontrolu musí mít dobrou zrakovou schopnost podle ČSN EN ISO 9712, která se
ověřuje kadých 12 měsíců.

(4) Pro provedení kontroly se pouívají také pomůcky pro měření velikostí koutových svarů a převýení tupých
svarů jako spárové měrky, rádiusové měrky, popř. dalí měřící zařízení, které je dohodnuto mezi zadavatelem
a dodavatelem a schváleno v technologické dokumentaci.

(5) Kritéria pro vyhodnocení vizuální kontroly: třída zkouení není stanovena, technika musí odpovídat ČSN EN
ISO 17637, stupeň přípustnosti odpovídá stupni jakosti svaru podle EN 5817. V případě stanovených
konstrukcí podle Tabulky 1 a 2 odpovídá stupni přípustnosti B podle EN 5817 a B+ podle ČSN EN 1090-2.
Specifikace jakosti svarů B+ je uvedena v Tabulce F. 1 této přílohy.

Tabulka F. 1 Doplňující poadavky na jakost svarů B+, platí pro vechny NDT metody kontrol svarů

Název a číslo vady podle ISO 6520-1 a EN 5817 Stanovení velikosti vady

Zápaly (5011, 5012) nepřípustné

Vnitřní póry (2011a 2014) tupé svary d ≤ 0,1 s, ale max. 2 mm
koutové svary d ≤ 0,1 a, ale max. 2 mm

Pevné vměstky (300) tupé svary h ≤ 0,1 s, ale max. 1 mm
koutové svary l ≤ s, ale max. 10 mm

Lineární přesazení (507) h ≤ 0,1 a, ale max. 1 mm
l ≤ a, ale max. 10 mm

h ≤ 0,05 t, ale max. 2 mm

Hubený kořen (515) nepřípustné

Doplňující poadavky pro mostovky mostních konstrukcí

Pórovitost a řádky pórů (2011, 2012, 2014) přípustné pouze malé jednotlivé póry

Shluk pórů (2013) maximální součet pórů 2 %

Protáhlý pór, červovitý pór (2015, 2016) krátké vady

patné sestavení pro koutové svary (617) příčné svary, které se zkouejí celkově,
jsou přijatelné pouze s malými
místními opravami mezery v kořenu

h ≤ 0,3 mm + 0,1a, ale max. 1 mm

Vícenásobné vady v libovolném průřezu v kříení sekcí (4.1) nepřípustné

Pevné vměstky (300) nepřípustné

(6) Po případné opravě svarů musí být provedeno opakování zkouky v celém rozsahu opravy svaru + přídavek
na obě strany od opravy 200 mm. Z kontroly opravy musí být vyhotoven protokol, kde musí být jasně
identifikovatelná poloha opravy od začátku svaru, včetně kótování přídavků na opravy. Kontrolována musí
být i návaznost opravy na původní svar.

84
(7) Z provedené zkouky výrobce nebo montání organizace musí být vyhotoven protokol, který musí obsahovat
následující informace:

 jméno výrobce svařence;
 název zkuebny;

 identifikace svařence;
 základní materiál;

 druh svarového spoje, odkaz na Katalogové číslo svaru;
 tlouťka materiálu;
 postup svařování (WPS);
 kritéria přípustnosti vad;
 nepravidelnosti, které překračují kritéria přípustnosti a jejich umístění;
 rozsah kontroly;

 měřící pomůcky;
 výsledek kontroly;

 jméno pracovníka, rozsah kvalifikace, datum kontroly a podpisy pracovníků, kteří zkouku prováděli.
(8) Rozsah kontroly se provádí ve třech základních oblastech:

 čitění a úprava svaru (odstranění strusky, pokození svaru záseky nebo značkami, přehřátí svaru,
nerovnosti, plynulost přechodu do základního materiálu);

 tvar a rozměry svaru (rozměry svaru a vady podle kritérií přípustnosti, kresba svaru, pravidelnost,
předepsaná úprava, ířka a délka svaru, deformace);

 kořen svaru a povrch (provaření, stav kořene svaru, natavení hran, trhliny, póry, zápaly, jakékoliv
nepravidelnosti, v případě pouití pomůcek stav povrchu základního materiálu po jejich odstranění).

(9) Jestlie se provádí brouení svarů nebo jiné činnosti (náhřevy apod.) nebo pokud dojde ke vzniku korozních
produktů (rzi) na povrchu svaru, není vdy moné provádět korektní vizuální kontrolu svarů v rámci dílenské
přejímky nebo montání prohlídky, obzvláť u velkých dodávek mostních dílců. Proto je velmi důleité
buďto provádění průběné kontroly zadavatelem ve výrobě nebo na montái bezprostředně po provedení
svaru nebo je nutno provedení následné podrobné kontroly po otryskání dílců před provedením protikorozní
ochrany.

Magnetická zkouka (MT)

(1) Princip metody. Metoda magnetická práková je zaloena na zmagnetování feromagnetického materiálu,
kdy v místě necelistvosti nebo náhlé změny magnetických vlastností se zvýí magnetický odpor, který
způsobí deformaci magnetického pole. V tomto místě se hromadí feromagnetický práek, který vadu vykreslí
jejím obrysem. Feromagnetický práek se dodává na povrch svaru suchým napráením nebo nástřikem
(práek je rozptýlen v roztoku).

(2) Jedná se o nedestruktivní metodu zkouení, která slouí ke zjitění povrchových necelistvostí. Navíc
umoňuje zjistit i necelistvosti, leící těsně pod povrchem, které nejsou s povrchem přímo spojeny. Tato
metoda je omezena pouitím pouze pro feromagnetické materiály (běné oceli), není vhodná pro pouití pro
vysokolegované oceli austenitického typu a neferomagnetické kovy a jejich slitiny (hliník, měď apod.).

(3) Zjistit necelistvosti je moné pouze v případech, kdy jsou přiblině kolmé na směr budícího magnetického
pole. Zkouka umoňuje identifikovat necelistvosti, které nejsou spojeny s povrchem do vzdálenosti cca 2
3 mm od povrchu.

(4) Zkouka se předepisuje u tupých svarů, kde se poaduje plné provaření NDT kontrola UT a RT (podle
Tabulky 1 a 2 stupeň přípustnosti B+ podle Tabulky F. 1), protoe není mono metodou UT a RT zjistit
vady, leící u povrchu svaru.

85
(5) Zkouka se předepisuje také v případech, kdy dolo v okolí svaru nebo kdekoliv na základním materiálu
během výroby nebo montáe k přivaření zaráek, montáních nebo dílenských pomůcek, pomocných stehů,
odstranění montáních ok, spínacích úhelníků apod. Zkouku předepisuje výrobce nebo montání organizace
během výroby nebo montáe. Pokud nebyla během výroby nebo montáe tato zkouka předepsána,
předepisuje ji zástupce zadavatele.

(6) Metodika zkouení se provádí podle ČSN EN ISO 17638, a to za pouití detekčního prostředku
fluorescenčního nebo barevného s kontrastním prostředkem. Vyhodnocení se provádí podle
ČSN EN ISO 23278 ve stupních přípustnosti. Podle stupně jakosti svarů podle EN 5817 stupeň jakosti B
odpovídá podle ČSN EN ISO 23278 stupeň přípustnosti 2X, stupeň jakosti C odpovídá podle ČSN EN ISO
23278 EN 1291 stupeň přípustnosti 2X, stupeň jakosti D odpovídá podle ČSN EN ISO 23278 stupeň
přípustnosti 3X. Označení X znamená, e vechny zjitěné lineární indikace musí být hodnoceny podle
stupně přípustnosti 1. Pro ocelové mostní konstrukce platí stupeň přípustnosti 1.

(7) Kontrola se provádí na svarovém kovu a přilehlé oblasti na kadou stranu od svaru, podle typu svaru
v plochách o rozměrech podle ČSN EN ISO 17638 s tím, e účinné zkuební plochy se musejí překrývat.

(8) Zkouený povrch musí být hladký a čistý, se zanedbatelným zvlněním, rozstřikem a zápaly, bez rzi, vazelíny,
vosku, bez ostrých rýh, bez nátěru, drsnost by měla být maximálně Ra = 3,2 m. Pro zajitění přesnějího
výkladu indikací můe být nezbytné povrch upravit brusným papírem nebo místním přebrouením.

(9) Pro spolehlivé zjitění vad ve vech směrech musí být svary magnetovány ve dvou směrech přiblině kolmo
na sebe s maximální odchylkou 30o.

(10) Před provedením zkouky musí být na pracoviti provedeno ověření citlivosti systému na kadý typový svar.
Zkouka musí prověřit úplnou funkčnost vech parametrů včetně zkuebního zařízení, intenzity
magnetického pole, jeho směru, charakteristik povrchu, detekční prostředky a osvětlení.

(11) Zkouení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyaduje norma pro zkuební metodu,
v souladu s těmito TKP. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci. V případě předepsání
doplňkové zkouky bude předloen ke schválení zadavateli dodatek technologické dokumentace.

(12) O kadé zkouce musí být vypracován protokol v tomto rozsahu, včetně následujících informací:

 jméno výrobce svařence, název zkuebny;

 identifikace svařence;

 základní materiál;

 druh svarového spoje, odkaz na Katalogové číslo svaru;

 tlouťka materiálu;

 postup svařování;

 teplota zkoueného předmětu;

 identifikace zkuebního postupu a popis parametrů;

 podrobnosti a výsledky prověrky zkuebního procesu, který byl pouit;

 kritéria přípustnosti;

 popis a umístění vech zaznamenaných indikací s náčrtem a fotodokumentací;

 výsledek kontroly;

 jméno pracovníka, rozsah kvalifikace, datum kontroly a podpisy pracovníků, kteří zkouku prováděli.

Penetrační zkouka (PT)

(1) Princip metody. Metoda je zaloena na průniku nízkoviskózní kapaliny penetrantu (povrchové napětí je
v rozmezí 22-32 mN/m) do povrchové necelistvosti a jejím následným vzlínáním do nanesené vývojky se
vada zviditelní.

(2) Penetrační zkouka se provádí jako náhrada za magnetickou zkouku, jestlie tuto zkouku není mono
realizovat s ohledem na přístupnost, v rozsahu podle údajů uvedených v části Magnetická zkouka. Avak je
třeba vědět, e penetrační zkouka na rozdíl od magnetické zkouky není schopna identifikovat indikace,
které nejsou přímo spojeny s povrchem nebo které jsou uzavřené těsně pod povrchem. Podmínkou je, e vady

86
musí být na povrchu otevřené. Na základě výe uvedeného je tedy třeba konstatovat, e touto metodou není
moné zjistit vechny vady, které by byly zjitěny magnetickou zkoukou.

(3) Zkouka vyaduje důkladnou přípravu povrchu, a to brouením, čitění proudem vody, brouením brusným
papírem apod. Je vak nutno upozornit na moné zakrytí vady nebo zanesení vady zbytky po brouení.
Jestlie u některých malých výrobků poadujeme zajistit spolehlivé otevření povrchu, pouije se moření
a následný oplach povrchu.

(4) Metodika zkouení se provádí podle ČSN EN 571-1. Vyhodnocení se provádí podle ČSN EN ISO 23277 ve
stupních přípustnosti. Podle stupně jakosti svarů podle EN 5817 stupeň jakosti B ( B+) odpovídá podle ČSN
EN ISO 23277 stupeň přípustnosti 2X, stupeň jakosti C odpovídá podle EN 1289 stupeň přípustnosti 2X,
stupeň jakosti D odpovídá podle EN 1289 stupeň přípustnosti 3X.

(5) Označení X znamená, e vechny zjitěné lineární indikace musí být hodnoceny podle stupně přípustnosti 1.
Pro ocelové mostní konstrukce platí stupeň přípustnosti 1.

(6) Teplotní omezení zkouky je od 10 - 50 o C.

(7) Kontrola se provádí na svarovém kovu a přilehlé oblasti na kadou stranu od svaru.

(9) Zkouení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyaduje norma pro zkuební metodu,
v souladu s těmito TKP. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci. V případě předepsání
doplňkové zkouky bude předloen ke schválení zadavateli dodatek technologické dokumentace.

(10) První prohlídka se provede ihned po nanesení nebo po zaschnutí vývojky. Konečná prohlídka se provede po
uplynutí vyvíjecího času.

(11) O kadé zkouce musí být vypracován protokol v tomto rozsahu, včetně následujících informací:

 jméno výrobce svařence;

 název zkuebny;

 identifikace svařence;

 základní materiál;

 druh svarového spoje, odkaz na Katalogové číslo svaru;

 teplota zkoueného předmětu;

 identifikace zkuebního postupu a popis parametrů;

 kritéria přípustnosti;

 popis a umístění vech zaznamenaných indikací s náčrtem a fotodokumentací;

 výsledek kontroly;

 jméno pracovníka, rozsah kvalifikace, datum kontroly a podpisy pracovníků, kteří zkouku prováděli.

Radiografické zkouení (zkouka prozářením) (RT)

(1) Princip metody. Metoda spočívá v principu zachycení účinku prolého záření výrobkem na speciální
fotografický film, čím se získá trvalý záznam vnitřních nehomogenit (vad) základního materiálu nebo svaru.

(2) Jedná se o nedestruktivní metodu zkouení, která slouí ke zjitění vnitřních necelistvostí (vad).

(3) Zkouka se předepisuje u tupých svarů, kde se poaduje plné provaření (podle EN 5817 stupeň přípustnosti
B a B+ podle Tabulky 1 a 2 a Tabulky F. 1) v rozsahu stanoveném těmito TKP. Rozíření zkouek se
provádí na základě zjitěných závad ve svarech, podle článku 19.5.3.

(4) Zkouka se předepisuje také v případech, kdy dolo v okolí svaru nebo kdekoliv na základním materiálu
během výroby nebo montáe k opravám svařování s hloubkou závaru vyí jak 3 mm a jsou pochybnosti
o jakosti základního materiálu nebo byly zjitěny na povrchu opravy trhliny. Zkouku předepisuje výrobce
nebo montání organizace během výroby nebo montáe. Pokud nebyla během výroby nebo montáe tato
zkouka předepsána a existují pochybnosti o jakosti, předepisuje tuto zkouku zástupce zadavatele jako
kontrolní zkouku. O zkouce musí být proveden protokol dle (23).

87
(5) Metodika zkouení se provádí podle ČSN EN 1435, technika a třída zkouení B. Vyhodnocení se provádí
podle EN 12517-1 ve stupních přípustnosti. Podle stupně kvality svarů podle EN 5817 stupeň kvality B a B+
odpovídá podle EN 12517-1 stupeň přípustnosti 1, stupeň kvality C odpovídá podle EN 12517-1 stupeň
přípustnosti 2. Pro stupeň kvality svaru D, se provádí technika a třída zkouení A podle EN 1435, tomu
odpovídá podle EN 12517-1 stupeň přípustnosti 3.

(6) Zkouení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyaduje norma pro zkuební metodu,
v souladu s těmito TKP. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci. V případě předepsání
doplňkové zkouky bude předloen ke schválení zadavateli dodatek technologické dokumentace. Specifikace
provádění zkouky musí být uvedena v technologické dokumentaci jako Písemný postup zkouení pro
provedení kontroly svarů.

(7) Stupně přípustnosti platí pro vyhodnocení vnitřních vad svarů, tedy vad, které není mono vyhodnotit při
vizuální kontrole. Před radiografickým zkouením musí být svary podrobeny vizuální kontrole
a vyhodnoceny podle ČSN EN ISO 17637, včetně případné MT a PT kontroly svarů (pokud je předepsáno).

(8) Pokud bude prováděna oprava svaru po ji provedené RT kontrole, můe být vedoucím přejímky předepsána
opakovaná RT zkouka na náklady dodavatele, včetně předloení nového protokolu o zkouce.

(9) Kontrola se provádí na svarovém kovu a přilehlé oblasti na kadou stranu od svaru podle typu svaru s tím, e
filmy se musí dostatečně překrývat, a to minimálně 30 mm. Překrytí musí být prokázáno značkami o vysoké
hustotě umístěnými na povrchu objektu a musí být viditelné na kadém snímku.

(10) Zkouený povrch musí být čistý, bez rozstřiku, bez nátěru. Pokud povrchové vady brání zjitění vad, je
nezbytné povrch hladce přebrousit.

(11) Z důvodu identifikace svaru musí být svary kontrolovány před jejich vybrouením, pokud je vybrouení do
roviny předepsáno.

(12) Snímky svarů musí být jednoznačně identifikovány. Na snímcích bude uvedeno: název stavby, název dílce,
číslo svaru podle Katalogu svarů, číslo svářeče.

(13) Pro zhotovení snímků svarů se pouije metody třídy B.

(14) Zčernání radiogramů musí být rovno nebo větí ne 2,3.

(15) Třída filmového systému musí odpovídat EN 1435 a to C3, C4 a C5 podle tlouťky základního materiálu
a pouitého zdroje záření.

(16) Doporučuje se pouívání filmů značky např. AGFA, KODAK, FUJI.

(17) Pokud dolo při vyvolání snímku k vadám na snímku v místě svaru, musí být snímek proveden znovu.

(18) Jakost obrazu musí být ověřena pomocí měrek jakosti obrazu (IQI). Měrky musí být umístěny na stranu
objektu blií ke zdroji záření, do středu zkouené oblasti, na základní materiál vedle svaru.

(19) Měrka musí být v těsném kontaktu s povrchem objektu. Podle tlouťky základního materiálu se stanoví druh
drátkové měrky s tím, e při vyhodnocení snímku se určí číslo nejmeního drátku (drátek viditelný
v minimální délce 10 mm). Dosaená jakost obrazu musí být uvedena v protokolu o zkouce, spolu
s označením typu pouité měrky.

(20) K dílenské přejímce a montání prohlídce se předkládají ke kontrole jak protokoly, tak jednotlivé radiogramy
svarů.

(21) Radiogramy musí být posuzovány a kontrolovány v temné místnosti na stínítku negatoskopu s řízeným
osvětlením.

(22) Vyhodnocení radiogramů a jejich kontrolu smí provádět pouze kvalifikovaný pracovník podle ČSN EN ISO
9712, minimálně level 2.

(23) O kadé zkouce musí být vypracován protokol v tomto rozsahu, včetně následujících informací:

 jméno výrobce svařence;

 název zkuebny;

 identifikace svařence;

 základní materiál;

 tepelné zpracování;

88
 druh svarového spoje, odkaz na Katalogové číslo svaru;

 tlouťka materiálu;

 postup svařování;

 specifikace zkuebního postupu a poadavky na přípustnost vad;

 odkaz na radiogramy;

 způsob prozařování a třída, poadovaná citlivost měrky;

 postup zkouky (technika snímkování);

 plán rozmístění filmů podle svarů;

 zdroj záření, typ a velikost ohniska, identifikace zařízení;

 film, folie, filtry;

 napětí a proud rentgenky nebo aktivita zdroje;

 expoziční doba a vzdálenost zdroj-film;

 způsob zpracování (ruční/automat);

 typ a umístění měrek jakosti obrazu (IQI);

 číslo svářeče;

 počet oprav svarů;

 výsledek zkouky, včetně zčernání filmu, údaje o měrce jakosti obrazu (IQI);

 počet oprav na svaru, musí být uvedeny vekeré provedené zkouky;

 datum snímkování (musí odpovídat zápisům ve výrobním nebo montáním deníku);

 jméno, certifikace pracovníka provádějícího zkouku a jméno a certifikace pracovníka, provádějící
vyhodnocení;

 jméno, datum, podpis pracovníka, který vystavil protokol o zkouce.

Zkouka ultrazvukem (UT)

(1) Princip metody. Metoda spočívá v íření akustického vlnění zkoueným předmětem, včetně registrace změn,
které jsou vyvolány na rozhraní mezi dvěma prostředími s rozdílnými akustickými vlastnostmi
homogenním prostředím materiálu a heterogenitou vadou základního materiálu nebo svaru.

(2) Jedná se o nedestruktivní metodu zkouení, která slouí ke zjitění vnitřních necelistvostí (vad).
(3) Zkouka se předepisuje u tupých svarů, kde se poaduje plné provaření (podle EN 5817 stupeň přípustnosti

B a B+ podle Tabulky 1 a 2 a Tabulky F. 1), v rozsahu stanoveném těmito TKP. Rozíření zkouek se
provádí na základě zjitěných závad ve svarech, podle článku 19.5.3 těchto TKP.
(4) Zkouka se předepisuje také v případech, kdy dolo v okolí svaru nebo kdekoliv na základním materiálu
během výroby nebo montáe k přivaření zaráek, montáních nebo dílenských pomůcek, pomocných stehů,
odstranění montáních ok, spínacích úhelníků apod. a jsou pochybnosti o jakosti základního materiálu
(hloubka oprav jejich zavařením je vyí jak 3 mm) nebo byly zjitěny na povrchu opravy trhliny. Zkouku
předepisuje výrobce nebo montání organizace během výroby nebo montáe. Pokud nebyla během výroby
nebo montáe tato zkouka předepsána, a existují pochybnosti o jakosti, předepisuje tuto zkouku zástupcem
objednatele, jako kontrolní zkouku. O zkouce musí být proveden protokol.

(5) Metodika zkouení se provádí podle ČSN EN ISO 17640, technika a třída zkouení nejméně B. Vyhodnocení
se provádí podle ČSN EN ISO 11666 ve stupních přípustnosti. Podle stupně jakosti svarů podle EN 5817
stupeň jakosti B a B+ odpovídá podle ČSN EN ISO 11666 stupeň přípustnosti 2. Metodika zkouení stupně
jakosti svarů C podle EN 5817 odpovídá technice a stupni zkouení nejméně A a tomu odpovídá podle ČSN
EN ISO 11666 stupeň přípustnosti 3. Pro stupeň jakosti svaru D, se metoda UT nedoporučuje, ale je mono
pouít stejné poadavky jako u stupně jakosti C.

89
doplňkové zkouky bude předloen ke schválení zadavateli dodatek technologické dokumentace. Specifikace
provádění zkouky musí být uvedena v technologické dokumentaci jako Písemný postup zkouení pro
provedení kontroly svarů. V písemném postupu musí být uvedeny tyto údaje, které musí být předem
dohodnuty mezi smluvními stranami:

 metoda nastavení referenční úrovně;

 metoda pouitá pro hodnocení indikací;

 stupně přípustnosti;

 třída zkouení;

 výrobní a montání stav, při kterém se bude zkouka provádět;

 kvalifikace pracovníka;

 rozsah zkouení na příčné indikace;

 poadavky na zkouení tandemovou metodou;

 zkouka základního materiálu před svařováním (zkouka svarových hran);

 postup zkouení;

 poadavky na postup zkouení, včetně způsobu záznamu vad;

 postup při zjitění nepřípustných indikací.

(7) Stupně přípustnosti platí pro vyhodnocení vnitřních vad svarů, tedy vad, které není mono vyhodnotit při
vizuální kontrole. Před ultrazvukovým zkouením musí být svary podrobeny vizuální kontrole
a vyhodnoceny podle ČSN EN ISO 17637, včetně případné předepsané MT nebo PT metody. Pokud budou
po provedené UT kontrole zadavatelem zjitěny vizuální vady svarů, provede se oprava svaru a opakované
UT zkouení na náklady dodavatele, včetně předloení nového protokolu o zkouce.

(8) Kontrola se provádí na svarovém kovu a přilehlé oblasti na kadou stranu od svaru 10 mm. Kontrola
základního materiálu se provádí přímou sondou. Pokud není mono spolehlivě provést ultrazvukovou
zkouku, musí být nahrazena jinou metodou (TOFD nebo RT).

(9) Zkouený povrch musí být rovný a musí být zbaven rzi, okují, rozstřiku, vrubů, dráek, nátěru. Mezera mezi
sondou a povrchem smí být maximálně 0,5 mm. Pro splnění tohoto poadavku se má povrch opracovat.
Povrch musí odpovídat maximální drsnosti Ra= 6,3 m, v případě otryskaného povrchu maximálně Ra= 12,5
m.

(10) K dílenské přejímce a montání prohlídce ocelových mostních konstrukcí EXC4 a EXC3 se předkládají ke
kontrole jak protokoly, tak jednotlivé záznamy kontroly svarů. Záznamy kontroly svarů obsahují tyto údaje:
vekeré zaznamenané indikace se uvedou do souhrnné tabulky nebo nákresu, včetně souřadnic indikací,
s podrobnostmi s pouitými sondami, polohami sond, maximální výka echa, typ a velikost indikace, délka
indikace, výsledek hodnocení. Měření výky indikace ve směru hloubky se provádí tam, kde výka indikace
ve směru hloubky je 3 mm a větí. Současně se poaduje posouzení charakteru vady s ohledem na
specifikovaný stupeň přípustnosti podle EN 5817 a těchto TKP.

(11) Délka indikace v podélném a příčném směru se určí způsobem stanoveným v normě pro stupně přípustnosti
podle ČSN EN ISO 11666.

(12) Vyhodnocení UT záznamů a jejich kontrolu smí provádět pouze kvalifikovaný pracovník podle ČSN EN ISO
9712, minimálně level 2.

(13) O kadé zkouce musí být vypracován protokol v tomto rozsahu, včetně následujících informací:

 jméno výrobce svařence;

 název zkuebny;

 identifikace svařence;

 základní materiál;

 tepelné zpracování;

 geometrie svaru;

90
 druh svarového spoje, odkaz na Katalogové číslo svaru;

 tlouťka materiálu;

 postup svařování;

 specifikace zkuebního postupu a poadavky na přípustnost vad;

 stav povrchu svaru;

 číslo svářeče;

 teplota povrchu při provádění zkouky;

 počet oprav na svaru, musí být uvedeny vekeré provedené zkouky;

 údaje o zařízení;

 údaje o technice zkouení (odkaz na písemný postup, rozsah zkouení, umístění zkuebních povrchů,
výchozí body a systém souřadnic, identifikace sond, s nákresem sond, rozsah časové základny, způsob
a hodnoty nastavení citlivosti, referenční úrovně, výsledek zkouky základního materiálu, odchylky od
písemného postupu);

 výsledek zkouky záznam kontroly svarů (obsahuje vekeré registrované vady, které se uvedou do
souhrnné tabulky nebo nákresu, včetně: souřadnic indikací, s podrobnostmi s pouitými sondami,
polohami sond, maximální výka echa, typ a velikost indikace, délka indikace, výsledek hodnocení);

 datum provedení zkouky (musí odpovídat zápisům ve výrobním nebo montáním deníku);

 jméno, certifikace pracovníka provádějícího zkouku a jméno a certifikace pracovníka, provádějící
vyhodnocení;

 jméno, datum, podpis pracovníka, který vystavil protokol o zkouce.

Zkouka metodou TOFD

(1) Princip metody. Ultrazvuková technika TOFD je zaloena na principu detekce difrakčních vln, které
vznikají po dopadu ultrazvukové vlny na překáku vadu. Dopadající ultrazvuková vlna rozvibruje vadu
a kadý bod vady vytváří novou, kulovou vlnu, která se íří vemi směry. Difrakční vlny jsou zaznamenány
přijímací sondou a jsou převedeny do černobílé stupnice. Posunem dvojice sond vysílač-přijímač podél svaru
se vytvoří záznam celého objemu svaru po délce i výce (bokorys). Ze záznamu je mono odečíst velikost
a hloubku vady, která se vyhodnotí podle kritérií ČSN EN ISO 5817 (podle zařazení svaru v Tabulce 2 a 3
těchto TKP 19) a dle ČSN EN ISO 15626.

(2) Jedná se o nedestruktivní metodu zkouení, která slouí ke zjitění zejména ploných vad typu studených
spojů na úkosu svaru a ke zjitění vad typu trhlin.

(3) Zkouka se předepisuje u tupých svarů, kde se poaduje plné provaření (podle EN 5817 stupeň přípustnosti
B a B+ podle Tabulky 2 a 3), v rozsahu stanoveném těmito TKP. Rozíření zkouek se provádí na základě
zjitěných závad ve svarech, podle článku 19.5.2 těchto TKP 19.

(4) Metodika zkouení se provádí podle ČSN EN ISO 10863 a ČSN EN 583-6. Třídy zkouení a stupně
přípustnosti dle ČSN EN ISO 15626. Podle stupně jakosti svarů podle ČSN EN 5817 stupeň jakosti
B odpovídá podle ČSN EN ISO 15626 stupeň přípustnosti 1. Metodika zkouení stupně jakosti svarů
C podle ČSN EN 5817 odpovídá podle ČSN EN ISO 15626 stupeň přípustnosti 2. Metodika zkouení stupně
jakosti svarů D podle ČSN EN 5817 odpovídá podle ČSN EN ISO 15626 stupeň přípustnosti 3.

(5) Zkouení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyaduje norma pro zkuební metodu,
v souladu s těmito TKP 19. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci. V případě
předepsání doplňkové zkouky bude předloen ke schválení objednateli dodatek technologické
dokumentace. Specifikace provádění zkouky musí být uvedena v technologické dokumentaci jako Písemný
postup zkouení pro provedení kontroly svarů. V písemném postupu musí být uvedeny tyto údaje, které musí
být předem dohodnuty mezi smluvními stranami:

 metoda nastavení přístroje;

 způsob kalibrace;

 stupně přípustnosti svarů;

91
 výrobní a montání stav, při kterém se bude zkouka provádět;

 kvalifikace pracovníka;

 zkouka základního materiálu před svařováním (zkouka svarových hran);

 postup zkouení;

 poadavky na postup zkouení, včetně způsobu záznamu vad;

 postup při zjitění nepřípustných indikací.

(6) Kontrola se provádí na svarovém kovu a přilehlé oblasti na kadou stranu od svaru podle dohody. Pokud
není mono spolehlivě provést určení vady, je třeba zkouku doplnit ultrazvukovou zkoukou.

(7) Zkouený povrch musí být rovný a musí být zbaven rzi, okují, rozstřiku, vrubů, dráek, nátěru. Mezera mezi
sondou a povrchem smí být maximálně 0,5 mm. Pro splnění tohoto poadavku se má povrch opracovat.
Povrch musí odpovídat maximální drsnosti Ra= 6,3 m, v případě otryskaného povrchu maximálně
Ra= 12,5 m.

(8) K dílenské přejímce a montání prohlídce ocelových konstrukcí EXC4 a EXC3 se předkládají ke kontrole
jak protokoly, tak jednotlivé záznamy kontroly svarů. Záznamy kontroly svarů obsahují vekeré vytitěné
údaje záznamu svaru. Současně se poaduje posouzení charakteru vady s ohledem na specifikovaný stupeň
přípustnosti podle ČSN EN 5817 a B+ v souladu s ČSN EN ISO 15626 a dle těchto TKP 19.

(9) Délka vady na záznamu se vyznačí viditelně (barevně) v podélném, příčném směru a v hloubce a vyhodnotí
se způsobem stanoveným v ČSN EN 5817 v souladu s ČSN EN ISO 15626.

(10) Vyhodnocení UT záznamů a jejich kontrolu smí provádět pouze kvalifikovaný pracovník podle
ČSN EN ISO 9712, minimálně úroveň (level) 2.

(11) O kadé zkouce musí být vypracován protokol v tomto rozsahu, včetně následujících informací:
 jméno výrobce svařence;
 název zkuebny;
 identifikace svařence;
 základní materiál;
 tepelné zpracování;
 geometrie svaru;
 druh svarového spoje, odkaz na Katalogové číslo svaru;
 tlouťka materiálu;
 postup svařování;
 specifikace zkuebního postupu a poadavky na přípustnost vad;
 stav povrchu svaru;
 číslo svářeče;
 teplota povrchu při provádění zkouky;
 počet oprav na svaru, musí být uvedeny vekeré provedené zkouky;
 údaje o zařízení;
 údaje o technice zkouení (odkaz na písemný postup, rozsah zkouení, umístění zkuebních povrchů,
výchozí body a systém souřadnic, identifikace sond, s nákresem sond, rozsah časové základny,
způsob a hodnoty nastavení přístroje, výsledek zkouky základního materiálu, odchylky od
písemného postupu);
 výsledek zkouky záznam kontroly svarů (obsahuje vekeré vyznačené registrované vady, včetně:
souřadnic vady, s podrobnostmi typu a velikosti vady, délky vady, výsledek hodnocení vady);
 datum provedení zkouky (musí odpovídat zápisům ve výrobním nebo montáním deníku);
 jméno, certifikace pracovníka provádějícího zkouku a jméno a certifikace pracovníka, provádějící
vyhodnocení;
 jméno, datum, podpis pracovníka, který vystavil protokol o zkouce.

92
Zkouka metodou PA

(1) Princip metody. Princip metody Phased Array (PA) - technologie fázového pole (phased array) vyuívá
vícenásobných ultrazvukových prvků a elektronického zpoďování pulsů k vytváření zvukových paprsků,
které se dají elektronicky směřovat, vychylovat a zaostřovat a lze tak dosahovat vysokých přesností,
rychlosti kontroly a provádění vícenásobných úhlových kontrol. Technika Phased Array umoňuje vytvářet
podrobné řezy vnitřních struktur. Tato metoda vznikla předevím jako odezva na poadavky zkouení, kdy
bylo nutné např. zlepit rozliitelnost při zkouení heterogenních svarů, monost detekovat malé trhliny
v geometricky sloitých součástech, zvýit přesnost při určování velikosti vady, monost detekovat náhodně
orientované vady jednou sondou z jedné pozice.

(2) Metoda se pouívá pro plně provařené svarové spoje. Doporučuje se metodu pouít spíe jako doplňkovou ke
kontrole UT nebo TOFD, kdy je pomocí metod UT a TOFD kontrolován hlavní objem svaru a metodou PA
je kontrolována konkrétní část svaru (např. provaření kořene apod.). Metodika zkouení se provádí podle
ČSN EN ISO 13588. Vyhodnocení se provádí podle ČSN EN ISO 5817 ze záznamu skutečně změřené vady.

(3) Zkouení musí být provedeno v souladu s písemným postupem, jak to vyaduje norma pro zkuební metodu,
v souladu s těmito TKP 19. Postup musí být rozpracován v technologické dokumentaci. V případě předepsání
doplňkové zkouky bude předloen ke schválení objednateli dodatek technologické dokumentace.
Specifikace provádění zkouky musí být uvedena v technologické dokumentaci jako Písemný postup
zkouení pro provedení kontroly svarů. V písemném postupu musí být uvedeny tyto údaje, které musí být
předem dohodnuty mezi smluvními stranami:
 metoda nastavení přístroje;
 způsob kalibrace;
 stupně přípustnosti svarů;
 výrobní a montání stav, při kterém se bude zkouka provádět;
 kvalifikace pracovníka;

 zkouka základního materiálu před svařováním (zkouka svarových hran);
 postup zkouení;

 poadavky na postup zkouení, včetně způsobu záznamu vad;
 postup při zjitění nepřípustných indikací.
(4) Kontrola se provádí na svarovém kovu a přilehlé oblasti na kadou stranu od svaru podle dohody. Pokud není
mono spolehlivě provést určení vady, je třeba zkouku doplnit ultrazvukovou zkoukou.
(5) Zkouený povrch musí být rovný a musí být zbaven rzi, okují, rozstřiku, vrubů, dráek, nátěru. Mezera mezi
sondou a povrchem smí být maximálně 0,5 mm. Pro splnění tohoto poadavku se má povrch opracovat.
Povrch musí odpovídat maximální drsnosti Ra= 6,3 m, v případě otryskaného povrchu maximálně Ra= 12,5
m.
(6) K dílenské přejímce a montání prohlídce ocelových konstrukcí EXC4 a EXC3 se předkládají ke kontrole jak
protokoly, tak jednotlivé záznamy kontroly svarů. Záznamy kontroly svarů obsahují vekeré vytitěné údaje
záznamu svaru. Současně se poaduje posouzení charakteru vady s ohledem na specifikovaný stupeň
přípustnosti podle ČSN EN 5817 a B+ podle těchto TKP 19.
(7) Délka vady na záznamu se vyznačí viditelně (barevně) v podélném, příčném směru a v hloubce a vyhodnotí
se způsobem stanoveným v ČSN EN 5817.
(8) Vyhodnocení UT záznamů a jejich kontrolu smí provádět pouze kvalifikovaný pracovník podle ČSN EN ISO
9712, minimálně úroveň (level) 2.
(9) O kadé zkouce musí být vypracován protokol v rozsahu dle ČSN EN ISO 13588 kap. 15.

93
94
Příloha G (závazná)
Rozměry a odchylky svařovaných, roubovaných
a nýtovaných ocelových konstrukcí

95
Rozměry a odchylky ocelových konstrukcí

(1) Přípustné odchylky
‐ Jsou stanoveny tyto druhy přípustných odchylek dle postupu výroby a montáe:

a) Přípustné odchylky pro hutní materiál (plechy, válcované profily) kontrola se provádí před
zahájením výroby či před zahájením svařování ve výrobě;

b) Přípustné odchylky při svařování;

c) Přípustné odchylky při sestavování jednotlivých výrobních částí (dílců), odchylky rozměrů těchto dílců
a odchylky sestav těchto dílců a po celé konstrukce (ve výrobě i na montái).

Doporučené maximální hodnoty odchylek jsou uvedeny v této příloze. Pokud jsou projektantem nebo
objednatelem poadovány odliné nebo dalí poadavky na odchylky, je nutno je uvést v projekční
dokumentaci a následně v dokumentaci zhotovitele.
(2) Přípustné odchylky pro hutní materiál
‐ Přísluné mezní úchylky rozměrů a tolerance tvarů jsou obsaeny v přísluných výrobkových normách
viz kap. 19.2.1.2. Pro plechy je zpravidla předepisován poadavek na mezní úchylky tloutěk plechů třídy
B, tolerance rovinnosti plechů třídy N dle ČSN EN 10029.

(3) Přípustné odchylky při svařování
‐ Přípustné odchylky pro svařování se řídí ČSN EN ISO 5817 dle předepsaného stupně kvality svarů pro
konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 je předepisován stupeň B popř. B+. Dalí odchylky podle
odpovídající funkční tolerance dle ČSN EN 1090-2, dle ČSN EN 1993-2 a ČSN EN 1993-9.

(4) Přípustné odchylky sestavování dílců a sestav
‐ Pro geometrické odchylky platí převáně poadavky dané normou ČSN EN 1090-2.

‐ Pro konstrukce výrobní třídy EXC1 a EXC2 platí základní výrobní a montání tolerance dle ČSN EN 1090-
2 Příloha D, část D.1.1 a D.1.15.

‐ Pro konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 platí základní montání tolerance dle ČSN EN 1090-2 dle
bodu D.1.13 a funkční výrobní a montání tolerance dle ČSN EN 1090-2 Příloha D, část D.2.1 a D.2.28,
které jsou upřesněny v této příloze TKP, je doplňuje či nahrazuje některé poadavky normy ČSN EN
1090-2:

D.1.13 - Základní montání tolerance Plně kontaktní styk (relevantní pro konstrukci nad loiskem
tj. slícování pásnice, klínové nadloiskové desky a loiska) odchylky jsou změněny na tyto
hodnoty:
-  = 0,3 mm nejméně na 75 % plochy;
-  = 0,5 mm maximálně místně;
- navíc pro odchylku od vodorovnosti dolní plochy nadloiskové klínové desky je limitní hodnota
0,3 % - pozn. hodnota platí zejména pro hrncová loiska, u jiných typů loisek je nutno vycházet
z poadavků projektu a z poadavků výrobce loisek.

D.2.1 - Funkční výrobní tolerance Svařované průřezy (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 a 6 platí odchylky dle třídy 2 vyjma bodů 3 a 5, u nich se neuplatní odchylky pro
části pásnice v kontaktu se stavebními loisky pro část nad loisky platí D.1.13 s doplněním viz
výe;

v místě styku platí pro bod č. 3 max.  = ± 3 mm a dále poadavky č. 8 a 9 dle G.1.
D.2.2 - Funkční výrobní tolerance Lisované za studena tvarované průřezy

bod č. 1 a 5 platí odchylky dle třídy 2.

96
D.2.3 - Funkční výrobní tolerance Pásnice svařovaných průřezů (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 a 2 platí odchylky dle třídy 2;
bod č. 3 nahrazen poadavkem č. 4 dle G.1.

D.2.4 - Funkční výrobní tolerance Svařované komorové průřezy (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 a 5 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.5 - Funkční výrobní tolerance Stojiny svařovaných průřezů nebo komorových průřezů (relevantní pro
konstrukce mostů)
bod č. 1 a 3 platí  = ± b/250 ale II  2 mm;
bod č. 4 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.6 - Funkční výrobní tolerance Výztuhy stojiny svařovaných průřezů nebo komorových průřezů
(relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 a 6 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.7 - Funkční výrobní tolerance Dílce (relevantní pro konstrukce mostů např. výztuhy na loiskem)
bod č. 1 platí pouze poadavek pro plně kontaktní styk dle třídy 2, jinak je nahrazen
poadavkem č. 1 dle G.1;
bod č. 2 platí odchylky dle třídy 2;
bod č. 3 nahrazen poadavkem č. 4 dle G.1;
bod č. 4 nahrazen poadavkem č. 3 dle G.1;
bod č. 5 a 7 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.8 - Funkční výrobní tolerance Díry pro spojovací součásti, výřezy a výpaly (relevantní pro
konstrukce mostů)
bod č. 1 a 8 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.9 - Funkční výrobní tolerance Styky sloupů a základové desky
bod č. 1 a 2 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.10 - Funkční výrobní tolerance Příhradové dílce (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 nahrazen poadavkem č. 3 dle G.1;
bod č. 2 platí odchylky dle třídy 2;
bod č. 3 nahrazen poadavkem č. 4 dle G.1;
bod č. 4 a 6 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.11 - Funkční výrobní tolerance Vyztuená deska (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 nahrazen poadavkem č. 3 dle G.1
bod č. 2 a 5 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.12 - Funkční výrobní tolerance Věe a stoáry
bod č. 1 a 9 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.13 - Funkční výrobní tolerance Za studena tvarované prvky
bod č. 1 a 2 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.14 - Funkční výrobní tolerance Ocelové mostovky (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 a 6 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.15 - Funkční montání tolerance - Mosty (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 nahrazen poadavkem č. 2 dle G.1;
bod č. 2 nahrazen poadavkem č. 3 dle G.1.

97
D.2.16 - Funkční montání tolerance Ocelové mostovky (list1/3) (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 a 6 platí.

D.2.17 - Funkční montání tolerance Ocelové mostovky (list2/3) (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 a 5 platí.

D.2.18 - Funkční montání tolerance Ocelové mostovky (list3/3) (relevantní pro konstrukce mostů)
bod č. 1 platí pouze v poadavku rovinnosti, ostatní zrueno;
bod č. 2 platí.

D.2.19 - Funkční výrobní a montání tolerance Nosníky jeřábových drah a kolejnice
bod č. 1 a 5 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.20 - Funkční tolerance Betonové základy a podpěry.
bod č. 1 a 5 platí.

D.2.21 - Funkční montání tolerance Jeřábové dráhy
bod č. 1 a 9 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.22 - Funkční montání tolerance Umístění sloupů
bod č. 1 a 5 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.23 - Funkční montání tolerance Sloupy jednopodlaních budov
bod č. 1 a 4 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.24 - Funkční montání tolerance Sloupy vícepodlaních budov
bod č. 1 a 4 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.25 - Funkční montání tolerance Pozemní stavby
bod č. 1 a 7 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.26 - Funkční montání tolerance Nosníky v pozemních stavbách
bod č. 1 a 5 platí odchylky dle třídy 2.

D.2.27 - Funkční montání tolerance Stření ploné průřezy navrené jako nosný pláť
bod č. 1 a 2 platí.

D.2.28 - Funkční montání tolerance Tvarované tenkostěnné průřezy
bod č. 1 platí.

(5) Dílenské přejímky a montání prohlídky
- Pro provedení přejímky ocelových konstrukcí třídy provedení EXC1 a EXC2 výrobce ocelové konstrukce
resp. montání organizace předloí měření a vyhodnocení úchylek dle ČSN EN 1090-2 - Příloha D, část
D.1.1 a D.1.15.
- Pro provedení dílenské přejímky a montání prohlídky ocelových konstrukcí třídy provedení EXC3 a EXC4
výrobce ocelové konstrukce resp. montání organizace předloí zaměření a vyhodnocení úchylek podle této
přílohy TKP.

98
Příloha G.1 Kritéria pro některé poadavky na úchylky pro konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4
(zejména pro elezniční mosty)

Číslo Kritérium Parametr Dovolená úchylka
Délka dílce

Délka dílců se svařovanými
či roubovanými styky, bez ± (L/2500+2) mm
1

čelních desek

Rozpětí konstrukce, délka konstrukce

Vzájemná vzdálenost

2 kterýchkoli loisek v ± 40 mm

podélném směru

Výková úchylka od teoretického tvaru U přímých dílců úchylka od ± (L/4000+2) mm,
3 přímosti, u zakřivených max. ‐ 5 mm, + 15 mm,
úchylka od teoretického
vzepětí, u montání kladná úchylka
prohlídky úchylka od
znamená, e je
teoretického tvaru, daného konstrukce v konečné
poloze výe ne projekt
projektantem

Směrová úchylka od teoretického tvaru U přímých dílců úchylka od ± (L/4000+2) mm, max.
přímosti, u zakřivených ± 15 mm
4 úchylka od teoretického
vzepětí, u montání
Úchylka polohy uloení (loisek) ‐ proti prohlídky úchylka od
5 teoretické poloze
teoretického tvaru, daného
Úchylka polohy místa pro osazení
6 podkladnice u přímého uloení koleje ‐ projektantem

proti teoretické poloze V podélném směru mostu ± 20 mm
V příčném směru mostu ± 10 mm
± 5 mm
Výkově ± 5 mm
V příčném směru mostu
+ 0 mm, ‐ 7 mm
Výkově

99
Číslo Kritérium Parametr Dovolená úchylka

Mosty s dolní mostovkou ‐ odklon horního Odklon od teoretické ± h/500 mm
pásu příhradové konstrukce, horní pásnice polohy max. ± 15 mm
plnostěnné konstrukce, oblouku u

obloukové konstrukce

Jednostranný sklon pásnice v místě styku Odklon od teoretické ± b/400 mm
8 polohy

Stříkovitost pásnice v místě styku Odklon od teoretické ± b/400 mm
9 polohy

Výková deformace svařovaného spoje Úchylka od přímosti ± 3 mm
10 ± 3 mm
Pozn. pokud je ve styku výkový
Směrová deformace svařovaného spoje lom pramenící z geometrie
11
konstrukce je nutno to zohlednit
při měření úchylky

Úchylka od přímosti

Pozn. pokud je ve styku směrový
lom pramenící z geometrie

konstrukce je nutno to zohlednit
při měření úchylky

100
Příloha H (informativní)
Geodetické zaměření dílenských a montáních sestav

101
Geodetické zaměření dílenských a montáních sestav ocelových mostních konstrukcí

Geodetickými pracemi při výrobě a montái ocelových konstrukcí (dále OK) zejména mostů se rozumějí
zeměměřické činnosti, jejich výsledkem je:

a) geometrický prostorový tvar konstrukce (resp. jejich částí) v relativních souvislostech;

b) umístění konstrukce do prostoru dle projektové dokumentace.

Rozliují se geodetické práce bezprostředně související s výrobou a montáí dodavatele prací a ověřovací (kontrolní)
zaměření konstrukce.

Geodetické měření při výrobě a montái zahrnují zejména vytyčení dílenských rotů, provozní nastavování
a rektifikace dílců během výroby, vytyčovací práce a montání rektifikace dílců při předmontái a montái aj.

Geodetickým ověřovacím (kontrolním) zaměřením konstrukce, dodavatel OK dokládá dodrení předepsaných
geometrických parametrů konstrukce (nebo její části) ve výrobě (dílenská přejímka) nebo na montái (montání
prohlídka nebo dílčí kontrola montáe).

Geodetické ověřovací (kontrolní) zaměření uskutečňuje i zadavatel jako součást kontroly výroby a montáe.

Kvalifikační předpoklady

Geodetické práce při výrobě a montái ocelových konstrukcí mohou vykonávat pouze odborně způsobilé organizace
(ivnostenský list pro Výkon zeměměřických činností) prostřednictvím kvalifikovaných a odborně způsobilých
osob. Práce při výrobě i montái jsou řízeny a výsledky těchto prací jsou ověřovány úředně oprávněným
zeměměřickým inenýrem (ÚOZI) v rozsahu podle § 13, odst. 1, písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., který je
jmenovitě určen jako vedoucí geodet výroby resp. montáe.

V závislosti na sloitosti konstrukce můe zadavatel stanovit dalí odborné poadavky na osobu vedoucího geodeta
(délka praxe, zkuenosti z obdobných prací aj.).

Charakter geodetického měření

Geodetické měření při výrobě a montái OK se soustřeďuje na globální prostorové vztahy na OK z hlediska poloh
definovaných kontrolních bodů (dány souřadnicemi v projektové dokumentaci) a základních délkových rozměrů
a neřeí vyhodnocování tvaru OK v relativních a dílčích souvislostech (např. stříkovitost pásnic, rozměry
montáních svarů, místní deformace mostovky aj.).

Kontrolní body na konstrukci (KB)

Kontrolní body jsou voleny na významných místech konstrukce tak, aby jejich poloha definovala základní rozměry
a umístění konstrukce a výrobních dílců. Body musí být voleny tak, aby byly technicky měřitelné a označitelné na
konstrukci.

Kontrolní body je třeba definovat na vech konstrukcích sloitějího tvaru, tj. u konstrukcí s více ne jednou
dílenskou sestavou a konstrukcí, u kterých bude fyzická dílenská prostorová sestava nahrazena simulovanou
digitální sestavou (matematickým modelem).

Polohu kontrolních bodů stanoví projektant včetně jejich souřadnic a výek pro jednotlivé fáze výroby a montáe.
Kontrolní body jsou součástí dílenské dokumentace a vyznačují se na dílcích podle dílenských výkresů.

Kontrolní body stanovené pro montá musí obsahovat základní kontrolní body identické s těmi, které byly pouity
pro kontrolní měření ve výrobě a případně dalí body, které projektant určí.

Kontrolní body pro montá v základním rozsahu (minimálně nad mostními loisky, uprostřed rozpětí apod.) slouí
posléze ke kontrole ocelové konstrukce v rámci její ivotnosti, tj. zpravidla po dobu 100 let. Musí být tedy současně
řeen způsob trvalého označení těchto bodů na konstrukci.

Kontrolní body po zaměření a vyhodnocení zprostředkovaně poskytnou informace o:

 rozměru a tvaru dílců;

 poloze dílců v dílenské sestavě;

 tvaru a rozměrech dílenské sestavy;

 tvaru a rozměru předmontání sestavy a stavu konstrukce v nastavení před svařováním;

 výsledné poloze a rozměru OK pro dílčí montání kontrolu nebo montání prohlídku.

102
U OK mostů jsou KB voleny minimálně na krajích výrobních dílců, v osách uloení, ve středech polí, a to v celém
příčném průřezu OK (tj. např. vechny nosníky, horní i dolní pásnice nosníků v osách, krajní nosníky i na vnějích
krajích pásnic).
Poloha kontrolního bodu se značí obvykle důlčíkem, který je buď přímo polohou bodu (např. bod ve středu pásnice
nosníku, bod na mostovce) nebo je odsazen (např. hrana pásnice nosníku).
Pokud je projektem předepsáno následné prostorové sledování dotváření, deformací a sedání konstrukce (stavby) je
vhodné pro tento účel vyuít kontrolních bodů. V tomto případě je třeba zváit vhodnou signalizaci těchto bodů ji
s ohledem na jejich dlouhodobé sledování (speciální terče).
Souřadnice KB jsou dvojího druhu:
projektované - srovnávací (se zavedenými opravami z reálného stavu konstrukce nebo montá. stavu), zajiťuje
projektant;
kontrolně zaměřené geodeticky zaměřené s předepsanou přesností, opravené o vliv systematických měřických
chyb zajiťuje geodet.
Je nepřípustné, aby projektované souřadnice dodával geodet (s výjimkou ojedinělých přesunů bodů). Projektované
souřadnice kontrolních bodů dodává vdy projektant projektové dokumentace, tyto souřadnice jsou uvedeny
v projektové a výrobní dokumentaci ocelové konstrukce.
Porovnáním kontrolně zaměřených s projektovanými souřadnicemi (se zohledněním vlivu roztanosti OK vlivem
teploty) se vypočte prostorový vektor, vyjadřující odchylku polohy KB bodu v dané etapě montáe (výroby) od
teoretické projektované hodnoty ve vech třech souřadnicích (X, Y, Z, kde Z je nadm. výka).
Výsledným zapracováním velikostí vektorů odchylek do prostorového tvaru ocelové konstrukce je vyhodnocení
skutečného tvaru a rozměrů ocelové konstrukce, tj. délka dílců, délka sestav, délka celkové ocelové konstrukce,
ířka ocelové konstrukce, směrový průběh tvaru ocelové konstrukce, úchylka směrová a výková při osazení na
mostní loiska, tvar a průběh nadvýení dílců i sestav i celkové ocelové konstrukce atd.
Signalizaci kontrolních bodů lze je řeit několika způsoby. Primární označení bodu důlčíkem bývá větinou
pouitelné ve fázi výroby a montáe, kdy je bod na konstrukci dostupný. Nejjednoduí signalizací je
nalepovací odrazný terč (krátká ivotnost, citlivost na směr měření). Při pouití bezodrazných dálkoměrů
nebo metody úhlového protínání můe být pouit terč bez odrazné vrstvy. Pro dlouhodobé sledování je
vhodné pouít vhodných speciálních mechanických terčů, vyvinutých pro konkrétní případy.
Souřadnicové systémy
Závazná poloha konstrukce je dána projektem číselně v souřadnicích státního geodetického referenčního
souřadnicového systému S-JTSK ve skutečných rozměrech a v nadmořských výkách výkového systému Balt - po
vyrovnání (Bpv).
V průběhu projekce, výroby a montáe lze pouívat i jiné (pracovní) souřadnicové systémy, jejich vlastnosti
a vzájemné vztahy musí být přesně definovány. V průběhu měření bude kadý nový systém označen názvem
a doplněn vemi základními identifikačními údaji.
Kadý seznam souřadnic musí být označen přísluným souřadným systémem.
Pro montá OK mostu je vhodné zvolit pracovní souřadnicový systém montáe, orientovaný tak, aby jedna
souřadnice definovala podélný směr a druhá souřadnice příčný směr OK. Vyhodnocené odchylky souřadnic tak
přímo vyjadřují odchylky OK v podélném a příčném směru.
Pro ocelovou konstrukci při montái je třeba důsledně pouívat souřadnic i rozměrů bez korekcí z kartografického
zobrazení. Toto zkreslení z kartografického zobrazení je charakteristické pro závazný státní systém S-JTSK a můe
podle lokality dosahovat hodnot a 2 cm na 100 m délky. V tomto smyslu musí být realizována i vytyčovací síť
stavby jako lokální síť bez délkového zkreslení.

103
Teplotní vlivy

Do výsledků měření je nezbytné zavádět opravy z vlivu teploty na rozměr ocelové konstrukce.

V projektu i ve výrobní dokumentaci bude vdy uvedena teplota, pro kterou platí uváděné rozměry OK (zpravidla
pro +10 °C).

Vekerá měření na OK budou vztaena k času a teplotě OK (nikoliv teplotě vzduchu).

Pokud nebude součástí projektu model teplotního chování konstrukce (včetně uvedení hodnot souřadnic), bude
pouit přepočet souřadnic pro jednotlivé teploty zjednodueným způsobem.

Ve standardním vzorci pro tepelnou roztanost lze zanedbat nelineární členy a pouít vzorec ve tvaru:

Xt = X (t t0) 
kde  ocel = 11,5 x 10-6

Korekce z teploty bude pouita vdy, pokud její vliv změní cílové souřadnice o více, ne je polovina hodnoty
poadované přesnosti určení polohy kontrolního bodu.

Měřické postupy musí být uzpůsobeny tak, aby maximálně eliminovaly vlivy zejména nerovnoměrného oslunění
konstrukce.

Měření je nutné uskutečnit za vhodných atmosférických podmínek a při stavenitní montái nebo dílenských
sestavách mimo haly můe probíhat v ranních a večerních (nočních) hodinách, ve dne při zataené obloze a zejména
při vyrovnaných teplotách jednotlivých částí OK. Poadavky na teplotně vyrovnaný stav OK souvisí s poadovanou
přesností práce, charakterem práce a rozměrem a umístěním měřeného objektu.

Teplotní aspekty měření délek OK pásmem

Při měření pásmem je nezbytné zavádět vekeré korekce pro měření délek pásmem.
Poznámka:
V praxi pouívaný předpoklad zanedbatelnosti vlivu teploty při měření délek ocelových konstrukcí ocelovým
pásmem (vychází ze shodné změny rozměrů stejných materiálů) je platný jen při stejné teplotě pásma a OK (při
změnách teploty se teplota pásma zpravidla mění výrazně rychleji).
S tímto souvisí i dalí častá chyba z nezavedení teplotní korekce při měření pásmem. Vzniká nerespektováním
rozdílu mezi teplotou, pro kterou je konstrukce navrena (zpravidla +10 °C) a teplotou, pro kterou bylo pásmo
kalibrováno (zpravidla +20 °C). Takto vzniká významná systematická chyba délky (v tomto případě 1,2 mm na 10 m
délky!), která je nejčastějí příčinou rozdílu v určení délky OK elektronickým dálkoměrem a pásmem.

Přesnost měření

Rozsah měření je stanoven v minimálním rozsahu v těchto TKP, v kapitole 19.6, rozíření rozsahu stanovuje
zadavatel.

Geodetické práce při výrobě a montái ocelových konstrukcí patří k nejnáročnějím geodetickým pracím z hlediska
přesnosti a technologie.

Poadované přesnosti určení poloh kontrolních bodů se stanovují u dílenských sestav v hodnotách:

střední polohová chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů mp =  2,0 a 3,0 mm,

střední výková chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů mz = 1,0 a 2,0 mm

střední výková chyba (směrodatná odchylka) bodů na klínových deskách mz = 0,1 a 0,2 mm

Poadované přesnosti určení poloh kontrolních bodů se stanovují u montáních sestav v hodnotách:

střední polohová chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů mp =  3,0 a 4,5 mm,

střední výková chyba (směrodatná odchylka) kontrolních bodů mz = 1,5 a 3,5 mm

Poadované přesnosti měření musí odpovídat i přesnost geodetické vytyčovací sítě a kvalita její stabilizace.
Stabilizace bodů vytyčovací sítě se zajiťuje zřízením měřických pilířů s nucenou centrací. Jejich zřízení, včetně
tvaru a rozmístění je předmětem projektové dokumentace.

Umístění měřických pilířů musí být navreno v projektu stavby jako součást návrhu vytyčovací sítě nebo v rámci
vytyčovacího výkresu. V projektu musí být vyřeena i technické řeení pilířů, včetně hloubky jejich zaloení podle
geologických poměrů. Měřický pilíř je zpravidla řeen jako elezobetonový pilíř na pilotě cca 1,4 m nad zemí

104
s hlavou pro upnutí měřického přístroje (deskou z nerezové oceli s upínacím roubem a ochranným krytem).
Nadzemní část pilíře je chráněna tepelnou izolací, která brání pohybům pilíře v důsledku jeho oslunění.

Měřické metody, postupy a přístroje

Pro sloité prostorové konstrukce, pro konstrukce s dílenskými sestavami s dílci ve sklopené poloze a pro montá
mostů s délkou ocelové konstrukce nad 100 m včetně, bude zpracován samostatný technický a technologický projekt
geodetických prací pro výrobu a montá. V ostatních případech bude popis geodetických činností podrobně popsán
v technologickém předpisu výroby a technologickém postupu montáe. O potřebě samostatného projektu
geodetických prací u konstrukcí pod 100 m rozhodne zadavatel.

Projekt geodetických prací musí obsahovat popis vekerých podstatných okolností geodetických činností. Obsahuje
zejména popis geodetických technologií (měřické metody, přístroje, přesnosti) a jejich začlenění do technologie
výroby a montáe.

Projekt obsahuje minimálně popis resp. řeení následujících oblastí:

Popis úlohy, stavebního objektu a identifikační údaje, výchozí podklady, shrnutí poadavků na přesnost, norem
a projektu, řeení vytyčovací sítě při stavenitní montái a systému obdobné sítě pro vytyčení a kontroly dílenských
sestav, etapy měřických prací v technologii výroby a montáe, způsob výpočtu, systém kontrol, technické vybavení,
systém kontrolních nebo charakteristických bodů definujících tvar a polohu konstrukce, přesnosti, způsob
vyhodnocení.

Vekeré geodetické práce ve výrobě i na montái řídí jmenovaný vedoucí geodet (viz Kvalifikační předpoklady).

Poadavky na přístroje: Dálkoměrné a úhloměrné přístroje je třeba volit tak, aby v kombinaci s metodou měření
(i způsobem výpočtu) splnily poadavky na přesnost, která je stanovena projektem pro výrobu i jednotlivé dílčí
úkony montáe.

Vekerá měření je třeba vykonávat výhradně kalibrovanými přístroji a pomůckami.

Pro zvýení přesnosti a spolehlivosti se poaduje pouívat geodetické měřické metody vycházející z kombinovaného
délkového a úhlového měření z více stanovisek s pouitím exaktního vyrovnání metodou nejmeních čtverců
(MNČ) a testováním odlehlých veličin. Při měření je třeba důsledně zavádět přístrojové a fyzikální korekce. Pro
výková měření lze pouívat přesné trigonometrické měření výek, zpřesněné technické nivelace nebo přesné
nivelace.

Systém kontrol při měření vychází z poadovaných přesností a v souvislosti s technologií je třeba vyuívat důsledně
metod s nadbytečným počtem měřených veličin s moností jejich vzájemného vyrovnání metodou nejmeních
čtverců se statistickým testováním na odlehlé veličiny.

Vytyčovací i kontrolní práce je třeba odpovídajícím způsobem protokolovat včetně kontrolních hodnot, odchylek
a dosaených přesností (aposteriorní chybový rozbor).

Na montái před kadým měřením z vytyčovací sítě je třeba ověřit identitu pouitých bodů (soulad aktuální polohy
bodu se souřadnicemi ve vztahu k přesnosti bodu sítě mxy). Při pochybnosti (překročení 1,5 násobku mxy) je třeba
provést rozsáhlejí kontrolní měření na okolních bodech vytyčovací sítě (rozsah stanoví vedoucí geodet). Při
naměření veličin odpovídajících posunu bodů vytyčovací sítě (tj. při 2 a více násobku mxy)) bude následovat
rozsáhlá rekonstrukce vytyčovací sítě podle pokynů vedoucího geodeta montáe.

Vyhodnocení výsledků, měřické protokoly

Měřické protokoly podepisuje geodet, který práce uskutečnil a ověřuje vedoucí geodet výroby (montáe) otiskem
kulatého razítka, evidenčním číslem protokolu a podpisem (v souladu se zněním zákona č. 200/1994 Sb.).

V protokolech je třeba porovnávat souřadnice kontrolně měřené (opravené o teplotní vlivy, vyrovnané) se
souřadnicemi projektovanými pro jednotlivé fáze montáe. Pro porovnání je třeba provádět odpovídající
transformace mezi jednotlivými souřadnými systémy. Dále je třeba vyhodnotit z měření získané rozměry (např.
délky, ířky, odklony od svislice a od vodorovné roviny) podle poadavků projektu.

Protokoly budou předávány podle charakteru prací vzápětí po ukončení prací (vytyčení) nebo bezodkladně po
vyhodnocení.

Vyhodnocení musí mít formu číselnou i grafickou. Pro přehlednou prezentaci odchylek na kontrolních bodech se
doporučuje grafické zobrazení odchylek pomocí vektorů, doplněné tabulkami s detailním vyčíslením hodnot.

Výstupem měření je potom uvedení skutečných rozměrů ocelové konstrukce v rozsahu článku 19.6 těchto TKP, tedy
nikoliv pouze uvedení vektorových odchylek.

105
Geodet bude archivovat vekerá měřická data, výpočty a výsledné protokoly a elaboráty i v digitální formě po dobu
nejméně 5 let, pokud nebude zadavatelem stanoveno jinak.

Digitální formu dílenského zaměření je třeba předat vedoucímu geodetovi montáe.

Geodetické zaměření pro dílenskou přejímku

Z geometrického hlediska lze prostorovou dílenskou OK mostu sestavu realizovat několika způsoby:

1. Sestava dílců odpovídá svojí polohou poloze mostu v otvoru

Standardní způsob pro dílenskou prostorovou sestavu.

Nejspolehlivějí způsob dílenské montáe, který minimalizuje nejistoty v prostorových vztazích pro stavenitní
montá.

V případě dvou a více dílenských prostorových sestav jedné konstrukce je pro udrení výhod tohoto postupu nutno
opakovat vdy poslední dílce předcházející sestavy i v sestavě následující.

Na konstrukci jsou zachovány směry svislé i vodorovné, které jsou kontrolovatelné jednoduchými pomůckami
(olovnice, vodováha, vodorovná záměra nivelačního přístroje, záměrná přímka teodolitu).

Je zřejmá návaznost montáních styků a rozměr kořenových mezer (ty jsou součástí detailního měření výrobce OK).

Je zřejmá návaznost a provedení roubovaných třecích spojů a roubovaných spojů (to je součástí detailního měření
výrobce OK).

Zaměřením kontrolních bodů a vyhodnocením kořenových mezer montáních styků lze stanovit rozměr konstrukce
i předpokládaný rozměr při stavenitní montái. Dále je mono určit případné rozměrové korekce pro navazující
dílenskou sestavu nebo přímo pro montá.

Geodetické činnosti:

Vytyčení dílenského rotu nebo osazení dílce přímo do dílenské sestavy (předává se s protokolem o vytyčení).

Geodetické zaměření dílenské sestavy pro dílenskou přejímku (předává se elaborátem zaměření).

Zaměření nadloiskových klínových desek (předává se elaborátem zaměření), v rozsahu dle článku 19.6 těchto TKP.

2. Sestava dílců je ve sklopené (transformované poloze)

Doplňuje v některých případech prostorovou sestavu podle bodu 1, např. u konstrukcí s dolní mostovkou nebo
tvarově sloitých konstrukcí.

Tento způsob je vyvolán technologickými potřebami na sestavu konstrukce.

Při této variantě jsou narueny v různé míře základní geometrické směry a jejich přímá kontrola v dílenské sestavě je
buď omezena, nebo přímo vyloučena. Geodetické zaměření zde má ji nezastupitelnou úlohu.

Geodetické činnosti:

Transformace souřadného systému projektu do poadovaného systému dílenské sestavy (protokol transformace,
tabulky původních a nových souřadnic);

Vytyčení dílenského rotu (předává se protokolem o vytyčení);

Geodetické zaměření dílenské sestavy pro dílenskou přejímku (předává se elaborátem zaměření).

3. Simulovaná dílenská sestava (matematickým prostorovým modelem)

Její pouití se s ohledem na nepřesnost měření a pro náročnost na kvalifikaci dodavatele zaměření pro konstrukce
v třídě provedení EXC3 a EXC4 nedoporučuje. Je moná za určitých podmínek se souhlasem přísluného odborného
útvaru.

Geodetické zaměření pro montání prohlídku

Geodetické činnosti při stavenitní montái:

1. vytyčovací síť ocelové konstrukce: zpřesnění a doplnění stávající vytyčovací sítě stavby, zaměření,

vyrovnání, průběná kontrola aj.;

2. kontrolní měření spodní stavby polohové i výkové (podloiskové bloky, otvory kotvení aj.);

3. vytyčovací práce,

106
vytyčení předmontáních rotů nebo zásuvných drah,

vytyčení montáních podpor;

4. osazování montáních dílců na předmontái nebo přímo v otvoru,

osazení dílců a zaměření před svařováním,

zaměření dílců po svaření;

5. kontrolní měření OK v otvoru, prostorová rektifikace dílců během montáe;

6. rektifikace OK v otvoru při osazení na loiska;

7. zaměření geometrického tvaru OK podle skutečného provedení pro montání prohlídku v rozsahu podle

článku 19.6 těchto TKP.

Vekerá uvedené činnosti je třeba dokumentovat podle charakteru a rozsahu prací protokoly nebo uceleným
elaborátem zaměření a současně zápisem do montáního deníku.

107
108
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 19
Třetí aktualizované vydání včetně změny č. 9 (z roku 2015)

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: PIS - Ing. Antonín Pechal, CSc.

Odborný gestor: Ing. Milan Kučera,
Vydal: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Distribuce: Odbor traťového hospodářství

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
www.szdc.cz

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769,
mobil: +420 725 039 782,
e-mail: typdok@tudc.cz
www.tudc.cz
ČESKÉ DRÁHY, státní organizace

DIVIZE DOPRAVNÍ CESTY, o.z.

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB ČESKÝCH DRAH

Kapitola 20
TUNELY

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 2

Schváleno VŘ DDC č.j. TÚDC-60357/2001- 013 ze dne 30.10.2001
Účinnost od 1.1.2002
Praha 2001
Vechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím
systému nebo přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými,
fotokopírovacími či jinými, bez předchozího písemného svolení vydavatele.

20.1 ÚVOD 4

20.1.1 Veobecně 4

20.1.2 Rozsah platnosti TKP-20 4

20.1.3 Rozdělení tunelů 5

20.1.4 Poadavky na dokumentaci skutečného provedení stavby 5

20.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 6

20.2.1 Veobecně 6

20.2.2 Monolitický beton definitivního ostění 6

20.2.2.1 Zásady pro sloení betonu 6

20.2.2.2 Doba odbednění, pevnost při odbednění 7

20.2.2.3 Zabránění vzniku trhlin 7

20.2.2.4 Třída pevnosti betonu 7

20.2.2.5 Odolnost betonu proti průsakům vody 8

20.2.2.6 Mrazuvzdornost 8

20.2.2.7 Beton odolný proti síranům 9

20.2.2.8 Beton vodotěsného definitivního ostění bez izolace 9

20.2.2.9 Souběh trhacích prací a betonáe definitivního ostění 9

20.2.3 Stříkaný beton 9

20.2.3.1 Veobecně 9

20.2.3.2 Poadavky na nárůst pevnosti v čase 11

20.2.3.3 Sloky betonové směsi - cement 12

20.2.3.4 Sloky betonové směsi - kamenivo 13

20.2.3.5 Sloky betonové směsi - záměsová voda 13

20.2.3.6 Sloky betonové směsi - pojiva pro nástřik 13

20.2.3.7 Sloky betonové směsi - příměsi 14

20.2.3.8 Sloky betonové směsi - přísady 14

20.2.3.9 Sloky betonové směsi - urychlovače 15

20.2.3.10 Nealkalické urychlovače tuhnutí 15

20.2.3.11 Alkalické urychlovače tuhnutí 15

20.2.3.12 Stříkaný beton s rozptýlenou výztuí 16

20.2.4 Ocel 17

20.2.5 Injektání směsi 17

20.2.6 Materiál pro zděné konstrukce 17

20.2.7 Dílce 17

20.2.8 Izolace 17

20.2.9 Odvodnění 18

20.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 19

20.3.1 Veobecně 19

20.3.2 Raení tunelů 19

20.3.2.1 Raba pomocí NRTM - technologická třída výrubu 19

20.3.2.2 Ostatní tunelovací metody 20

20.3.3 Primární ostění tunelu 20

20.3.3.1 Veobecně 20

20.3.3.2 Nanáení stříkaného betonu suchým způsobem 21

20.3.3.3 Nanáení stříkaného betonu mokrým způsobem 22

20.3.3.4 Vyztu primárního ostění 22

20.3.3.5 Kotvy a kotvení 22

20.3.3.6 Ramenáty 23

20.3.4 Sekundární (definitivní) ostění tunelu 24

20.3.4.1 Veobecně 24

20.3.4.2 Dimenzování definitivního ostění 25

20.3.4.3 Minimální konstrukční poadavky na beton dna 25

20.3.4.4 Minimální konstrukční poadavky na beton klenby 26

20.3.4.5 Vodotěsná definitivní ostění 27

1
20.3.4.6 Stanovení času zahájení betonáe definitivního ostění 28

20.3.4.7 Pevnost při odbednění 28

20.3.4.8 Betoná - příprava podkladu 28

20.3.4.9 Betoná - příprava styčných ploch - pracovní spáry 29

20.3.4.10 Betoná - příprava styčných ploch - dilatační spáry 29

20.3.4.11 Betoná - hutnění 30

20.3.4.12 Separační vrstvy mezi ostěním a podkladem 31

20.3.4.13 Bednění - veobecně 31

20.3.4.14 Bednění - separační prostředky 31

20.3.4.15 Výztu - definitivní ostění s izolací 32

20.3.4.16 Výztu - definitivní ostění bez izolace 32

20.3.4.17 Odbednění a oetřování betonu 32

20.3.4.18 Poadavky na povrch definitivního ostění - opravy 32

20.3.4.19 Definitivní ostění ze stříkaného betonu 33

20.3.5 Dílcová ostění 33

20.3.6 Zděná ostění 34

20.3.7 Portály, galerie a předportálová křídla 34

20.3.8 Ochrana proti pronikání podzemní vody do tunelu 34

20.3.8.1 Veobecně 34

20.3.8.2 Poadavky na provádění izolací 35

20.3.8.3 Poadavky na podkladní vrstvu izolace 37

20.3.9 Odvodnění tunelu - drenání systém 38

20.3.9.1 Po dobu výstavby 38

20.3.9.2 Za provozu 38

20.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 39

20.4.1 Veobecně 39

20.4.2 Beton 39

20.4.3 Izolace 39

20.4.4 Ocel 39

20.4.5 Kotvy 39

20.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ, KONTROLNÍ ZKOUKY 39

20.5.1 Veobecně 39

20.5.2 Beton 40

20.5.2.1 Monolitický beton 40

20.5.2.2 Stříkaný beton 40

20.5.3 Injektání a spárovací směsi 40

20.5.4 Kotvy 41

20.5.5 Izolace 41

20.5.6 Výsledky kontrolních zkouek 42

20.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY 42

20.6.1 Veobecně 42

20.6.2 Odchylky od projektované tlouťky definitivního ostění v raené části tunelu 42

20.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 42

20.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 43

20.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 43

20.9.1 Geotechnický monitoring 43

20.9.2 Kontrolní měření a vytyčovací práce 46

20.10 EKOLOGIE 46

20.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 46

20.11.1 Veobecně 46

20.11.2 Izolace 47

2
20.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 47

20.12.1 Technické normy uvedené v textu TKP-20 47

20.12.2 Předpisy 48

20.12.3 Související kapitoly TKP 48

20.13 PŘÍLOHY 48

3
20.1 ÚVOD

20.1.1 Veobecně

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP - Veobecně.

Pro projektování a stavbu raených a hloubených tunelů na drahách celostátních, drahách regionálních
a vlečkách normálního rozchodu 1435 mm s traťovou rychlostí do 160 km/h platí norma ČSN 73 7508. Norma
připoutí pouití jiných postupů, které v ní nejsou stanoveny, pokud jsou věcně a odborně zdůvodněny. Postupy
musí mít potřebnou odbornou úroveň a nesmí být v rozporu se zásadami normy.

Tunelové stavby se svým charakterem odliují od ostatních stavebních konstrukcí. Vzájemné spolupůsobení
tunelu s obklopujícím horninovým masivem, proměnné vlastnosti horninového masivu nejen u různých staveb,
ale i u jedné stavby v trase tunelu, nutnost přizpůsobovat stavební postupy a technologie daným podmínkám
v procesu výstavby, zvýené riziko a dalí skutečnosti určují, e kadý tunel je neopakovatelným unikátním
dílem.

Při volbě tunelovací metody je jedním z významných kritérií plocha příčného řezu podzemního díla. Zatímco
v případě tol či jednokolejných tunelů je mono volit jak metody konvenční, tak metody kontinuálního raení
(viz bod 20.1.3 Rozdělení tunelů), v případě dvoukolejných tunelů je vzhledem k velikosti nutného příčného
profilu tunelu pouití kontinuálního způsobu raby prakticky vyloučeno. I v případě meních profilů je při
výběru metody nutno provést důkladné technicko-ekonomické porovnání variant.

Lze předpokládat, e v podmínkách České republiky bude větina tunelů raena konvenčními metodami,
zejména pak metodou, která je veobecně známa pod názvem Nová rakouská tunelovací metoda (dále jen
NRTM). Proto byl při přepracování kapitoly 20 TKP kladen zvýený důraz na činnosti spojené s NRTM
a přísluné části TKP-20 byly podstatně rozířeny. Rozířeny byly i kapitoly, které se týkají poadovaných
vlastností materiálů a činností spojených se zajitěním stability výrubu. TKP byly doplněny o některé
technologie, které dosud nebyly uvedeny a rozířena byla i část týkající se kontinuální raby (předpokládané
nasazení v případě průzkumných, záchranných, technologických nebo odvodňovacích tol).

20.1.2 Rozsah platnosti TKP-20

Kapitola 20 Technických kvalitativních podmínek staveb Českých drah (dále jen TKP-20) platí pro:

provádění nových elezničních tunelů (raených i hloubených),

rekonstrukce stávajících tunelů,

opravy a práce charakteru údrby (v přiměřeném rozsahu),

výstavbu galerií a portálových konstrukcí,

výstavbu pomocných podzemních objektů, které slouí při budování nebo v provozu vlastních tunelových
objektů (např. technologické a odvodňovací toly).

Poadavky objednatele stavby na provedení, kontrolu a převzetí prácí, výkonů a dodávek, které souvisejí
s výstavbou tunelu a nejsou uvedeny v této kapitole, jsou uvedeny v přísluné kapitole TKP, které platí pro
stavby dráhy a pro stavby na dráze (viz TKP-1 Veobecně). To se týká předevím hloubených tunelů a částečně
tunelů budovaných kombinací raení a hloubení, kdy jsou poadavky popsány v jiných kapitolách TKP (viz
20.12.3 Související kapitoly TKP).

V případech, kdy stavba zahrnuje práce, které nejsou uvedeny v TKP, kdy je potřebné změnit nebo doplnit
ustanovení TKP nebo jsou na stavbě pouity speciální technologie a materiály, musí objednatel zajistit
vypracování Zvlátních technických kvalitativních podmínek (ZTKP).

Pokud jsou prováděny práce, které je mono definovat jako činnost prováděnou hornickým způsobem (viz §3
zákona ČNR č. 61/1988Sb. ve znění pozdějích předpisů), spadají pod působnost státní báňské správy.
Vykonávání činností prováděných hornickým způsobem a projektování a navrhování objektů a zařízení, které
jsou součástí činnosti prováděné hornickým způsobem, lze pouze na základě oprávnění (viz vyhláka ČBÚ
č. 15/1995 Sb. ve znění pozdějích předpisů).

4
V oddíle 12 této kapitoly TKP jsou uvedeny citované a související normy a předpisy, které se týkají
problematiky tunelových staveb. Platné jsou také normy a předpisy, které jsou v uvedených předpisech
a normách citované. Metodika uvedená v citovaných ČSN, TN, případně předpisech je pro provádění tunelů
závazná.

20.1.3 Rozdělení tunelů

Podle typu výstavby se tunely dělí na tunely:

raené,

hloubené,

kombinace obou technologií.

Tunely raené se dělí podle tunelovací metody na:

Tunely raené cyklickou rabou. Jedná se o konveční způsob raby, při kterém se jednotlivé pracovní
operace (rozpojování, odtěování rubaniny a zajitění výrubu) uskutečňují v pevném časovém sledu za
sebou.

Tunely raené kontinuální rabou. Jedná se o rabu tunelovacími stroji (TBM), při které jsou jednotlivé
pracovní operace (rozpojování, odtěování rubaniny a zajitění výrubu) prováděny prakticky současně.

Tunely raené títováním. Raba se uskutečňuje zatlačováním plátě títu (resp. polotítu). Rozpojování je
prováděno různými metodami (rypadlem, frézou, za pouití trhacích prací apod.), přičem pláť títu
zajiťuje stabilitu líce výrubu a do osazení ostění.

Tunely hloubené se dělí na:

Tunely budované v otevřené stavební jámě. Konstrukce zajitění stavební jámy není součástí nosné
konstrukce tunelu.

Tunely budované ve stavební jámě, kde zajitění stěn jámy je vyuito jako součást nosné konstrukce tunelu
(podzemní stěny apod.).

Tunely budované kombinací raení a hloubení jsou:

Tunely raené pod ochranou stropní desky (resp. klenby), která je vybetonována předem na upravený terén.
Opěří a počva tunelu je raena konvenční metodou (např. metoda elva).

tunely raené se zajitěním přístropí i opěří v předstihu provedenými konstrukcemi (stropní deska nebo
klenba v kombinaci s podzemními stěnami, pilotami, tryskovou injektáí apod.).

Velký význam má rovně rozdělení tunelů podle účinků na povrch, resp. objekty v nadloí. Podle tohoto kritéria
tunely rozdělujeme na:

Tunely raené bez nutnosti omezovat negativní projevy tunelovací metody na povrchu, resp. v nadloí.
Jedná se o tunely raené v místech, kde se v nadloí tunelu nenachází ádná zařízení, objekty nebo plochy
s nutností omezení deformací.

Tunely s nutným omezením negativních projevů raby na objekty v nadloí. Jedná se o tunely pod
souvislou zástavbou, resp. křiující objekty nebo inenýrské sítě citlivé na poklesy. Zvolená tunelovací
metoda musí umoňovat řízení průběhu deformace v poadovaných mezích.

20.1.4 Poadavky na dokumentaci skutečného provedení stavby

V průběhu výstavby zpracuje zhotovitel dokumentaci skutečného provedení stavby tunelu.

Podkladem pro vypracování dokumentace skutečného provedení jsou zejména:

projekt stavby (resp. dokumentace zhotovitele) se zakreslením vech provedených změn,

protokoly o provedení a převzetí prací (např. záběrové listy),

5
protokoly o provedených zkoukách (např. tahové zkouky kotev, zkouky tlouťky a pevnosti betonu
primárního ostění, svarů izolačních pásů apod.),

výsledky geotechnických měření,

dokumentace čelby a nadvýlomů,

lokalizace výronů vody na líci primárního ostění,

výsledky zaměření vnitřního líce primárního ostění,

protokoly o osazení izolace, zaměření polohy těsnicích pásů a jiných opatření ,

protokoly o převzetí výztue a betonái definitivního ostění,

zaměření skutečného tvaru líce definitivního ostění apod.

Obecný rozsah dokumentace skutečného provedení je dán předpisem ČD S-6 Správa tunelů ze dne 21.3.2001.

Na kadém dokladu je mimo specifických údajů uvedeno jméno a podpis zástupce zhotovitele, který práci
předává a zástupce zadavatele, který práci přebírá (např. provedený úsek mezilehlé izolace), resp. povoluje její
provedení (např. provedení výztue spodní klenby po převzetí upraveného povrchu dna, zahájení betonáe po
převzetí provedené výztue a kontrole povrchu izolací z hlediska jejich pokození při provádění výztue apod.).

20.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

20.2.1 Veobecně

Konstrukční materiály pouité při výstavbě tunelu a poadavky na jejich jakost a vlastnosti jsou předepsány
v dokumentaci. Pokud dokumentace předepisuje přísnějí poadavky, ne uvádí TKP, platí poadavky uvedené
v dokumentaci. Poadavky uvedené v TKP nesmí být dokumentací sniovány (v odůvodněných případech je
mono poádat o výjimku odbor stavební ředitelství divize dopravní cesty).

Zhotovitel je povinen při výrobě konstrukcí nebo konstrukčních prvků z více materiálových sloek zajistit
poadovanou jakost těchto konstrukcí nebo prvků. Zdroje stavebních hmot, jejich dávkování, mísení apod. musí
být určeny technologickým předpisem zhotovitele, který schvaluje kompetentní zástupce zadavatele (např.
stavební dozor). Schválení si můe vyhradit odbor stavební ředitelství divize dopravní cesty.

Jakákoliv změna materiálů nebo jejich poadovaných vlastností předepsaných dokumentací, resp. TKP, musí být
předem schválena kompetentním zástupcem zadavatele (Odbor stavební ředitelství Divize dopravní cesty).

20.2.2 Monolitický beton definitivního ostění

Pro beton a elezobeton tunelových ostění platí obecně poadavky uvedené v kapitole 17 TKP.

Musí být provedena taková opatření, aby viditelné povrchy ostění po odbednění nevyadovaly dalí pohledové
úpravy a tomuto poadavku musí vyhovovat navrhovaný materiál a systém bednění, postup při odbedňování,
správně zvolená technologie ukládání, hutnění a oetřování betonu.

Pokud se ve zvlátních případech vyaduje povrchová úprava (estetické poadavky nebo poadavky na
provedení sekundární ochrany betonových konstrukcí), specifikuje poadavky na povrchovou úpravu
dokumentace nebo ZTKP.

20.2.2.1 Zásady pro sloení betonu

Správné sloení betonu pro definitivní ostění vyaduje optimalizaci jednotlivých sloek směsi jak z hlediska
kvality, tak i kvantity, aby bylo moné dosáhnout co nejlepích předpokladů pro splnění následujících
poadavků:

zpracovatelnost,

zkrácení doby potřebné pro odbednění na technologicky přípustné minimum,

6
zamezení vzniku trhlin,

dodrení poadovaných uitných a provozních vlastností.

Na sníení napětí vzniklých účinky teploty se doporučuje pouívat cementy s mlecími přísadami a/nebo určitou
část pojiva pokrýt hydraulicky účinnými přísadami, např. popílkem. Velmi jemné přísady mohou kromě toho
zlepit zpracovatelnost čerstvého betonu a nepropustnost betonové struktury. Při návrhu směsi je třeba zohlednit
poadavky na mrazuvzdornost konstrukce.

Cementy s malým mnostvím C3A a předevím bez C3A vykazují kromě zvýené odolnosti vůči síranům velmi
malý růst teploty, výrazně sniují nebezpečí vzniku trhlin v důsledku napětí vzniklého účinky teploty a hodí se
proto předevím pro vodotěsná definitivní ostění. Zvolené mnoství cementu a přísad musí zaručovat při
odpovídající teplotě čerstvého betonu poadovanou pevnost při odbednění a dodrení poadovaných parametrů
ostění.

Vývoj teploty betonu je závislý na teplotě čerstvého betonu, na vývinu hydratačního tepla, na tlouťce
konstrukce a na vnějích vlivech (např. teplota vzduchu, rychlost proudění vzduchu). Aby se co nejvíce
zamezilo vzniku trhlin, je třeba udret maximální teplotu betonu klenby co nejnií.

Optimální teplota čerstvého betonu (tj. teplota betonové směsi v době ukládání do bednění) se pohybuje
v rozmezí 13 °C a 18 °C. Teploty pod 10 °C velmi výrazně zpomalují nárůst pevnosti, teploty vyí ne 25 °C
mají za následek větí náchylnost k tvorbě trhlin. Ukládání čerstvého betonu s teplotou nad 30 °C je nepřípustné.

20.2.2.2 Doba odbednění, pevnost při odbednění

Aby se zamezilo vytvoření trhlin, je třeba okamik odbednění co nejvíce oddálit. Při dodrení obvyklého
24 hodinového cyklu na jeden záběr betonáe (blok ostění délky max. 12 m) je obvyklá doba odbednění klenby
v raeném úseku tunelu 12 a 14 hodin. Zkrátí-li se tato doba pod 10 hodin, musí být přijata opatření proti příli
silnému ochlazení a vysychání betonu. Jedná se zejména o zamezení příli silného proudění vzduchu. (např.
uzavřením portálu závěsem). Od opatření se můe upustit, pokud je relativní vlhkost vzduchu větí ne 90 %
a rychlost jeho proudění nízká.

Pevnost při odbednění by neměla být stanovena příli vysoká, neboť i teplota betonu je právě v momentě
nejvyí náchylnosti ke vzniku trhlin při odbednění velmi vysoká. Beton klenby má pevnost při odbednění
(měřeno na stavebním objektu) obvykle hodnotu mezi 1,5 MPa a 3,0 MPa.

V případě tunelů budovaných v otevřené stavební jámě je nutno dobu odbednění stanovit individuálně
v závislosti na geometrických a pevnostních a deformačních parametrech konstrukce, vlastnostech okolního
prostředí, technologickém postupu prací, poadavcích na vlastnosti ostění (odolnost proti průsakům vody, vznik
trhlin apod.).

20.2.2.3 Zabránění vzniku trhlin

Maximální teplota betonu ostění tunelu nesmí překročit:

40 °C - u ostění z betonu odolného proti průsakům bez pláťové izolace nebo separační fólie s obvyklou délkou
bloků 10 m,

45 °C - u kratích úseků nebo u definitivního ostění s izolací nebo vhodnou separační fólií omezující přenos
smykových napětí mezi definitivním ostěním a jeho podkladem (primárním ostěním, lícem výrubu)

Opatření se musí přizpůsobit aktuálním podmínkám stavby tak, aby se v co moná největí míře zabránilo
vytvoření trhlin (viz např. tabulka 10).

20.2.2.4 Třída pevnosti betonu

Třídy pevnosti se stanovují na základě poadavků statického výpočtu. Definitivní ostění jsou prováděna
z betonu třídy pevnosti min. C20/25 podle ČSN EN 206-1. Pro vyuití dotvarování s pouitím hydraulicky
účinných přísad musí být třída pevnosti vztaena k co nejvyímu stáří betonu (56, 90 dní). V případě zkouky
provedené po 56 nebo 90 dnech se stáří v momentě zkouky uvádí do závorky za třídu pevnosti, např. C25/30
(56).

7
20.2.2.5 Odolnost betonu proti průsakům vody

Z důvodu poadované ivotnosti tunelu musí být beton definitivního ostění v kadém případě odolný proti
průsakům vody. Pro dosaení poadované odolnosti se doporučuje přidání vhodných přísad. V případě
chemického působení se tak zpomalí pronikání kodlivých látek. Průkaz odolnosti proti průsakům vody se
provádí na hotovém betonu s minimálním tlakem. Beton ostění musí v kadém případě prokázat maximální
střední hloubku průsaku 25 mm při zkuebním tlaku 0,7 MPa.

U betonů ostění odolných proti účinkům agresivních vod nebo ostění z betonu odolného proti průsaku vody smí
činit střední hloubka průsaku vody do zkuebního tělesa při zkouce max. 25 mm. Pokud ZTKP neurčí jinak, je
ve smyslu ČSN EN 206-1, článek 5.5.3 pouita následující metodika provádění zkouky odolnosti proti průsaku
vody (metodika odpovídá ÖNORM B3303 Betonprüfung).

Zkouka je prováděna na zkuebních tělesech rozměrů 200x200x120 mm nebo 300x300x200 mm. Maximální
zkuební tlak vody odpovídá 1,5 násobku nejvyí hodnoty hydrostatického tlaku, který bude působit na
tunelové ostění, minimálně vak 0,7 MPa. Tlak vody působí na líc zkuebního tělesa na kruhové ploe průměru
100 mm (tvar plochy zajitěn např. těsnícím kroukem). Pokud není projektem nebo ZTKP určeno jinak, je
zkouka prováděna na vzorcích betonu stáří 28 dnů. Zkuební tělesa musí být uloena stále ve vodě, vzorky
získané ze stavby musí být ve vodě uloeny min. 7 dnů před provedením zkouky. Doba trvání zkouky je 14
dní a probíhá ve dvou fázích:

fáze 1 vzorek je zatěován po dobu 3 dnů tlakem vody odpovídajícím 25 % maximálního tlaku

fáze 2 následuje zvýení tlaku na maximum a jeho působení po dobu dalích 11 dnů

Bezprostředně po ukončení zkouky je zkuební těleso rozřezáno dvěma na sebe kolmými řezy tak, aby bylo
mono určit rozhraní suchého a mokrého betonu. Hranice je na tělese graficky vyznačena a je určena střední
hodnota hloubky průsaku s přesností na 1 mm.

Střední hloubka průsaku je určena na základě výsledků min. 3 zkouek jako střední hodnota středních
průsakových hloubek zjitěných na jednotlivých zkuebních tělesech.

Vodní tlak

Těsnicí krouek

Střední hloubka průsaku ZkueZbknuípelboncíhpalocha Hranice průsaku
Zkuební vzorek Zkuební plocha

Obr. 1

20.2.2.6 Mrazuvzdornost

V oblasti portálů a do vzdálenosti 1000 m od portálů se navíc musí prokázat stálost při mrazu v počtu 100
zmrazovacích cyklů, přičem platí, e vodotěsnost ostění, pouití provzduňujících přísad a kameniva
odpovídajících parametrů zpravidla mrazuvzdornost zaručuje.

8
20.2.2.7 Beton odolný proti síranům

Vzhledem k tomu, e v případě betonu definitivního ostění není moné provést dodatečnou ochranu nebo
opravná opatření proti působení síranových vod v horninovém masivu, je třeba provést přísluná opatření ji při
podezření, e k malému působení dochází. To se týká i betonu definitivního ostění s fóliovou izolací.

U elezničních tunelů v městských aglomeracích je provádění ostění z betonu odolného proti účinkům
síranových vod doporučeno i v případě, e v době výstavby tunelu neobsahují vody kodlivé mnoství síranů
vzhledem k moné kontaminaci vod (např. netěsností stok) během ivotnosti tunelu.

Protoe koncentrace síranů ve vodě můe v horninovém masivu v čase silně kolísat, musí se jejich účinek
posoudit minimálně ze 3 časově oddělených odběrů vzorků.

20.2.2.8 Beton vodotěsného definitivního ostění bez izolace

V případě vodotěsných definitivních ostění bez izolace přebírá beton definitivního ostění plně funkci izolace.
Tento beton je tedy třeba zhotovit nejenom tak, aby vykazoval odolnost proti průsakům, která představuje pouze
jednu podmínku pro nepropustnost struktury betonu, ale také aby nevykazoval trhliny, které by vodu vedly. Pro
beton je určující obzvlátě dobrá zpracovatelnost, rozsáhlé omezení teploty čerstvého betonu a maximální
teploty betonu, rychlosti ochlazení a minimalizace smrťování. Zvlátní důraz je nutno klást na pouití cementu
s malým hydratačním teplem a na dodrení co moná nejmeního celkového mnoství vody ve spojení
s pouitím přísad. Kromě toho je třeba dodret přísluná konstrukční opatření. Technologický postup musí být
navren tak, aby se v prvních 3 dnech po odbednění zabránilo rychlému ochlazení a v prvních 7 dnech po
odbednění rychlému vyschnutí konstrukce.

20.2.2.9 Souběh trhacích prací a betonáe definitivního ostění

V případě souběhu raby prováděné za pouití trhacích prací a betonáe definitivního ostění je nutno ukládání
čerstvého betonu provádět v dostatečné vzdálenosti od čelby.

K vyetření vlivu odstřelů je nutno vzorky betonu vystavit účinku odpálení v plánované vzdálenosti. U těchto
zkuebních vzorků se kontroluje pevnost po 7 dnech. Podle výsledků zkouek se stanoví potřebná opatření.

20.2.3 Stříkaný beton

20.2.3.1 Veobecně

Stříkaný beton se sestavuje ze stanovených sloek betonu (pojiva pro nástřik, tj. cementu nebo jiných
speciálních pojiv, příměsí, kameniva, vody a přísad) tak, aby za očekávaných poměrů na stavbě bylo moné jeho
nastříkání odborným způsobem a byly s jistotou dodreny poadované vlastnosti.

Kvalita stříkaného betonu pouitého při výstavbě tunelových ostění je předepsána dokumentací
a technologickým předpisem zhotovitele schváleným kompetentním zástupcem objednatele (stavební dozor).

Sloení směsi dokumentací poadovaných parametrů stanoví zhotovitel v technologickém předpisu, který musí
obsahovat :
mnoství kameniva na m3 hotového betonu a na jednu záměs,
mnoství cementu na m3směsi a na jednu záměs,

mnoství přísad v poměru k hmotnosti cementu,

vodní součinitel betonové směsi a případně tlak vody do stříkací pistole,

údaje o dávkování a jeho sledu, mísení, délce mísení, postup stříkaní betonové směsi při daném výrobním
zařízení,

ostatní údaje potřebné k dosaení poadovaných vlastností betonu.

9
Podle způsobu nástřiku se rozliuje:

suchý způsob nástřiku, kdy se voda přidává do suché či zavlhlé betonové směsi a v trysce zpravidla
s přísadou urychlující tuhnutí a tvrdnutí,

mokrý způsob nástřiku, kdy do mokré betonové směsi je v trysce přidáván vzduch a urychlující přísada
nebo pouze urychlující přísada (při pneumatické dopravě směsi, tj. při dopravě tzv. řídkým proudem).

TABULKA 1

ROZLIOVÁNÍ SMĚSÍ PRO SUCHÝ A MOKRÝ STŘÍKANÝ BETON

suchý stříkaný beton mokrý stříkaný beton

obsah vody W < 0,2 % zpravidla w = 2 - 4 % w < 8 %
v kamenivu
označení pásmo rozptylu w = 1,5 - 5 %

pojivo suchá směs dopravovaná vlhká směs vlhká směs mokrá směs (čerpaný
okamitě beton)
přidání pouívaná
urychlovače
zhotovení cement + přísady nebo cement + přísady vlhké pojivo pro cement + přísady
směsi suché pojivo pro nástřik nástřik

skladování případně v míchačce při stříkání případně při při stříkání
pouitelnost stříkání
připravenost
výrobní nebo stavenitní výrobní nebo stavenitní průběné výrobní nebo
míchárna míchárna míchání při stavenitní míchárna
stříkání (betonárka)

uzavřené (silo, pytle) chráněné chráněné

bez omezení omezená pouitelnost bez omezení omezená pouitelnost

předchozí dohoda podle výroba dle dohody, výroba pro výroba dle dohody
potřeby zpracování v době zpracování v době
skladovatelnosti bezprostřední skladovatelnosti
(maximálně 1,5 hod) potřebu (maximálně 1,5 hod)

TABULKA 2

SMĚRNÉ HODNOTY PRO SKLADBU SMĚSÍ

suchý stříkaný beton mokrý stříkaný beton
360 - 420 kg/m3
cement - pojivo k nástřiku 320 - 400 kg/m3 50 - 80 kg/m3
400 460 kg/m3
přísady (např. popílek) 30 - 50 kg/m3
< 0,50
dávkování pojiva (cement + příměsi, pojivo pro 350 - 400 kg/m3 1)
nástřik)

vodní součinitel (voda/pojivo)

konzistence (míra tekutosti, roztečení) podle pravidel 48 52 cm

obsah jemných prachových součástí minimálně 550 kg/m3

1) Při dávkování pojiva pod 340 kg/m3 se výrazně sniuje přilnavost stříkaného betonu k nástřikové ploe

Pro zjitění vlivu přísad (urychlovače apod.) na pevnostní a technologické parametry betonu je nutno připravit
a odzkouet recepturu betonu a porovnat výsledky s výsledky provedenými na nulovém betonu (porovnávací
beton bez přísad).

Z hlediska funkce se stříkaný beton dělí na (viz tabulka 3):

10
TABULKA 3

ROZDĚLENÍ STŘÍKANÝCH BETONŮ PODLE FUNKCE

výplňový a ochranný Úloha tohoto stříkaného betonu spočívá vesměs ve zřizování určité úpravy líce (např.
podkladu pro fóliovou izolaci), výplně dutin (puklin, nadvýlomů) a uzavření povrchu
horniny (např. utěsnění povrchu horniny proti vzduné vlhkosti).

konstrukční Úlohou konstrukčního stříkaného betonu je funkce zajitění nebo podepření. Pouívá se
např. pro primární ostění podzemních staveb raených podle NRTM (Nové rakouské
tunelovací metody), zajitění stability čelby podzemních staveb nebo pro zajitění svahů
stavebních jam a zpevnění stěn přírodních svahů. Součástí návrhu je i definice nárůstu
pevnosti v čase se zohledněním vlivu jednotlivých sloek směsi (urychlovače tuhnutí
apod.) na konečnou pevnost betonu. Poadavky na nárůst pevnosti v čase musí
odpovídat předpokládanému průběhu zatěování primárního ostění.

pro zvlátní účely Stříkaný beton pro zvlátní účely je pouíván např. pro primární ostění raených staveb
pod zástavbou a při nízkém nadloí, jednopláťových ostění tunelů, podpůrných prvků
svahů a líců výkopů.

20.2.3.2 Poadavky na nárůst pevnosti v čase

Jako mladý beton se uvauje stříkaný beton do stáří 24 hodin. Z hlediska nárůstu pevnosti a poadavků na
pevnost se dělí mladý beton do třech oblastí J1, J2, J3.

Oblast J1 je vymezena mezí "A" a "B".

Oblast J2 je vymezena mezí "B" a "C".

Oblast J3 leí nad mezí "C".

Meze A, B a C viz obr. 2.

Nárůst pevnosti v prvních minutách po nástřiku má, vedle významu pro nástřik nad hlavou v odpovídajících
tlouťkách vrstev, také velký vliv na vývin pranosti a na spad, protoe při příli rychlém nárůstu pevnosti
stříkaný beton bezprostředně po nanesení na stěnu ztvrdne a hrubí částice následujícího stříkaného betonu se ji
nemohou uloit a zhutnit. Proto nesmí měrná hodnota pevnosti po 2 minutách (např. zkouka penetrační jehlou)
přestoupit hodnotu 0,2 MPa, aby se sníil vývin prachu a spadu za normálních poměrů pro nanáení stříkaného
betonu. Při silném přítoku vody nebo při nevhodném povrchu podkladu je vyí pevnost v prvních minutách
potřebná, je vak nutno přitom počítat krátkodobě se zvýenou praností a větím mnostvím spadu.

Nárůst pevnosti mladého betonu se zjiťuje nepřímými zkuebními postupy (zpravidla vyhodnocením
pevnosti na základě penetračních zkouek). Doby měření a postup zkouení je třeba přizpůsobit nárůstu pevnosti
stříkaného betonu, aby se zjistil co moná nejplynulejí průběh. Za směrodatné hodnoty jsou povaovány doby
měření po 6,10 a 30 minutách a dále pak po 1, 2, 3, 6 a 24 hodinách). Zpravidla se prokazuje průběh od 6 minut
do 6 hodin a po 24 hodinách. Průkaz pevnosti po 9 a 12 hodinách je potřebný jen ve zvlátních případech
(např.u tunelů s nízkým nadloím pod zástavbou).

Stříkaný beton z oblasti J1 se hodí pro nástřik v tenkých vrstvách na suchý podklad bez zvlátních statických
poadavků a je výhodný pro malou pranost a malý spad.

Stříkaný beton z oblasti J2 je poadován v případě, kdy má být beton nanesen co nejrychleji v silných vrstvách
(i nad hlavou), při přítoku vody a v případech, kdy dochází k jeho okamitému namáhání vlivem dalích činností
při zajiťování stability výrubu (např. provádění vrtů pro kotvy, zahánění pain, otřesy při trhacích pracích).

Poadavek na pouití betonu z oblasti J2 je uplatněn také při rychlém nárůstu zatíení horninovým tlakem,
zemním tlakem nebo jinak vyvolaným přitíením.

Stříkaný beton J3 se pouívá pouze ve zvlátních případech (např. v silně poruené hornině, silném přítoku
vody) z důvodu zvýeného vývinu prachu a zvýeného mnoství spadu.

Vysoké počáteční pevnosti betonu vyvolané pouitím alkalických urychlovačů vedou zpravidla k vysokému
poklesu konečné pevnosti oproti nulovému betonu (bez urychlovače). To je třeba zohlednit při stanovování třídy

11
pevnosti. Z důvodu velkého vlivu alkalických urychlovačů na konečnou pevnost betonu není pouití těchto
urychlovačů v případě betonů z oblasti J2 vhodné a je mono je předepisovat jen ve zvlátních případech. Pouití
nealkalických urychlovačů neovlivňuje negativně konečnou pevnost betonu.

Pevnost v tlaku [MPa] Poadovanýný nárůst pevnosti stříkaného betonu v tlaku Mez "A"
primárního ostění v prvních 24 hodinách po aplikaci Mez "B"
Mez "C"
16

8
6

0
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26
Čas [hodiny]

Pevnost v tlaku [MPa] Poadovaný nárůst pevnosti stříkaného betonu v tlaku Mez "A"
primárního ostění v prvních 60 minutách po aplikaci Mez "B"
Mez "C"
1,6

1,4

1,2
1

0,8

0,6

0,4
0,2

0
5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60
Čas [minuty]

Obr. 2

20.2.3.3 Sloky betonové směsi - cement

Počátek tuhnutí cementu má být v rozmezí od 1,5 hodiny do 4 hodin.

Je třeba dbát vlivu teploty a chemického sloení cementu na dobu reakce suché směsi (dobu zpracovatelnosti)
a případně dobu zpracovatelnosti betonu vhodnou metodou přezkouet.
Pro síranovzdorný stříkaný beton je třeba při výskytu vod s obsahem SO4-2 nad 600 mg/l pouívat portlandský
cement se zvýenou síranovzdorností bez C3A.

12
20.2.3.4 Sloky betonové směsi - kamenivo

Pro stříkaný beton se pouívá kamenivo oblé (přirozené či přírodně těené neupravované kamenivo) nebo
ostrohranné (drcené) se zrnem tříděným do frakcí. Rozdělení frakcí zrn má být provedeno tak, aby byl zajitěn
správný rozsah pásma celkové křivky zrnitosti podle tabulky 4. Zpravidla se předpokládá třídění do 4 mm a nad
4 mm.

TABULKA 4

Průměr oka síta [mm] 0,063 0,25 0,50 1,00 2,00 4,00 8,00 11,0
propad min. [%]
2 8 18 30 45 65 85 95
max. [%]
6 15 25 40 55 75 95 100

Největí zrna se volí v závislosti na účelu pouití mezi 4 mm a 16 mm. V případě stříkaného betonu
pro konstrukční vyuití se pouívá největí zrno ≤ 11mm.

Při mokrém stříkaném betonu je třeba sladit sloení zrnitosti kameniva zejména s poadavky čerpatelnosti
betonu.

Při pouití drceného kameniva můe být zvýen nejvyí přípustný podíl odplavitelných částic (podíl frakce

< 0,063 mm) oproti tabulce 4 max. o 5 %.

Při volbě kameniva je třeba dbát na to, e účinná pevnost kameniva (petrografické sloení, soudrnost zrn, tvar
a skladba zrn) ovlivňuje předepsanou pevnost stříkaného betonu.

Vlastnosti kameniva musí odpovídat účelu pouití stříkaného betonu i sloení betonové směsi (např. chemické
reakce s jednotlivými slokami pouité receptury).

20.2.3.5 Sloky betonové směsi - záměsová voda

Poadavky na záměsovou vodu se řídí normou ČSN EN 206-1 a normami souvisejícími.

20.2.3.6 Sloky betonové směsi - pojiva pro nástřik

Pojiva pro nástřik umoňují zřízení suchého stříkaného betonu se stanovenými poadavky na mladý stříkaný
beton bez přidání urychlovače tuhnutí.

Pojiva k nástřiku při kontaktu s vodou reagují velmi silně. Obvyklé míchání s vlhkým kamenivem proto není
moné.

Na základě jejich rychlosti reakce se rozliují dva druhy pojiv k nástřiku:

Suché pojivo k nástřiku: Pojivo má dobu reakce pod jednu minutu a je proto pouitelné pouze pro
zřizování stříkaného betonu se suchým kamenivem (obsah vody w < 0,2 %, případně podle údaje výrobce).
Skladování suché směsi je moné po delí dobu v silu (zásobníku).

Vlhké pojivo k nástřiku se stanovenou dobou reakce: Toto pojivo má stanovenou dobu reakce od jedné do
tří minut. V důsledku stanovené doby reakce je pouitelné také pro zřizování stříkaného betonu
s přirozeně vlhkým kamenivem (obsah vody w zpravidla v mezích 2 a 4 %). Při pouití vlhkého kameniva
vyaduje omezená doba zpracovatelnosti stanovit postup zpracování. Vlhké pojivo se smíchá s vlhkým
kamenivem bezprostředně u čelby ve vhodném strojním zařízení a okamitě se nanáí.

Pro pojiva k nástřiku je třeba stanovit následující charakteristiky, popř. poadavky podle výsledků průkazních
zkouek:

specifický povrch - průměrná hodnota, standardní (normová) odchylka pro specifický povrch podle Blainea
smí dosahovat maximálně 5 % od přísluně (cementárnou) stanovené průměrné hodnoty,

počátek tuhnutí nikdy nesmí klesnout pod 15 sekund,

prostorová stálost,

13
SO3:< 4,5 %, v případě vody s obsahem SO4-2 nad 600 mg/l < 3,5 %,
Cl: maximálně 0,1 %,
MgO: maximálně 5,0 %,
AL2O3: informační a charakteristická hodnota.
TABULKA 5

POADAVKY NA NÁRŮST PEVNOSTI V ČASE

čas nejnií hodnota minimum poznámka
po 1 hodině
po 6 hodinách > 0.5 Mpa - informační hodnota

po 24 hodinách 70 % z hodnot 1,5 MPa významná charakteristická
průkazních zkouek hodnota
po 28 dnech
70 % z hodnot 12 MPa charakteristická hodnota
průkazních zkouek

80 % z hodnot 32,5 MPa charakteristická hodnota
průkazních zkouek

20.2.3.7 Sloky betonové směsi - příměsi

S ohledem na zlepení vlastností stříkaného betonu, jako je zpracovatelnost, lepivost, vývin prachu, odpad,
pevnost a hutnost stříkaného betonu, jako i na sníení vývinu tepla, je účelné přidávání hydratačně působících
příměsí. Dosud se osvědčil jako příměs létavý popílek, ale také je moné i pouití jiných příměsí (např. křemitý
prachový silikát, hutnický písek). Nejpříznivějí poměr pojivo - příměsi se musí stanovit zkoukami vlastností.
Celkový podíl příměsí a přísad smí dosahovat max. 35 % mnoství pojiva. Specifický povrch podle Blainea by
měl být 450 m2/kg a standardní odchylka od stanovené průměrné hodnoty smí dosáhnout max. 25 m2/kg.

Při pouití příměsí je třeba posoudit vhodnost jejich pouití s dalími slokami betonové směsi.

20.2.3.8 Sloky betonové směsi - přísady

Pod pojmem přísady jsou ve smyslu této kapitoly TKP rozuměny zejména:

plastifikátory,

urychlovače tuhnutí a tvrdnutí,

ztekucovače,

provzduňující plastifikátory,

provzduňovače,

zpoďovače tuhnutí,

přísady pro sníení vývinu prachu.

Účinnost přísad do betonu a jejich vzájemná snáenlivost je třeba prokázat zkoukami vlastností a kvality
stříkaného betonu.

Pro přísady musí mít k dispozici certifikát, protokol o zkoukách a doklad o zkoukách, které nejsou starí 3 let.

Pro vechny ostatní přísady, (zpoďovače tuhnutí, stabilizátory atd.) je třeba, aby dodavatel vdy s odstupem
dvou let prokázal nepřítomnost chloridů.

Dlouhodobé zpoďovače začátku tuhnutí zastavují hydratační reakci cementu po předem určenou dobu,
zpravidla o několik hodin a maximálně do 3 dnů. Umoňují uloit v meziskladu jak suchou, tak i mokrou směs.
V případě uloení mokré směsi nedochází ke sníení kvality nebo změně konzistence. Působení stanoveného
dlouhodobého zpoďovače musí být zrueno přidáním odpovídajícího urychlovače tuhnutí. Dalí průběh

14
tvrdnutí a vlastnosti zatvrdlého betonu nesmí být dlouhodobým zpoďovačem negativně ovlivněny (např.
poklesem pevnosti).

Přísady pro sníení vývinu prachu a spadu zlepují pracovní podmínky, zejména při nasazení vysueného
kameniva. Přidávané mnoství je třeba stanovit ověřovacími zkoukami. Ostatní vlastnosti stříkaného betonu
nesmí tím být negativně ovlivněny. Přidávání je třeba přizpůsobit pouívanému způsobu stříkání.

20.2.3.9 Sloky betonové směsi - urychlovače

Urychlovače tuhnutí se pouívá v kombinaci s vhodným druhem cementu a případnými dalími přísadami.
V současnosti se pouívají bezalkalické (preferované) nebo alkalické urychlovače tuhnutí. Ve zvlátních
případech (např. při silném výronu vody na ploe nástřiku) můe být pouito nealkalického urychlovače tuhnutí
v kombinaci se speciálním pojivem k nástřiku.

Pro urychlovač tuhnutí musí být k dispozici výsledky průkazní zkouky, provedené akreditovanou zkuebnou,
které nejsou starí tří roků.

Pouívané přísady musí být s pouívaným cementem odzkoueny včas před zahájením prací z hlediska účinků
urychlování tuhnutí, počátku tvrdnutí a nárůstu pevnosti v čase, vlivu na konečnou pevnost a z hlediska
síranovzdornosti (pokud je poadována). K tomu se pouijí laboratorní zkuební metody. Laboratorní zkouky
poskytují dobré směrné hodnoty o chování navrené směsi v podmínkách výstavby, ale nemohou zohlednit
vekeré vlivy působící během realizace. Proto nemohou nahrazovat kontrolní zkouky na vzorcích prováděné na
vzorcích odebraných na stavbě přímo z ostění.

Průkazní zkouky musí stanovit pro danou recepturu maximální přípustné dávkování urychlovače.

20.2.3.10 Nealkalické urychlovače tuhnutí

Z hlediska dodrení poadovaných hygienických podmínek na pracoviti je třeba omezit hodnotu pH roztoku
nebo suspenze urychlovače v rozmezí od 3,0 do 8,0 pH. Poadavky viz tabulka 6.

TABULKA 6

POADAVKY NA NEALKALICKÉ URYCHLOVAČE

dávkování (prákové, tekuté) Zpravidla 4 a 8 %

(u tekutých urychlovačů obsah pevných látek < 5 %) z pojiva

ekvivalent Na2O < 1,0 %

obsah sulfátů (síranů) jako S03 ≤ 4,5 % v součtu s pouitým cementem

obsah sulfátů jako S03 pro síranovzdorný ≤ 3,5 % v součtu s pouitým cementem nebo pojivem k nástřiku
stříkaný beton (voda s obsahem síranů SO4-2
nad 600 mg/l)

AL2O3 pro síranovzdorný stříkaný beton (voda ≤ 2,0 % nebo průkaz síranovzdornosti na ověřovacím stříkaném
s obsahem síranů SO4-2 nad
betonu a stříkaném betonu stavebního díla

600 mg/l)

sníení (pokles) pevnosti ≤ 10 %

20.2.3.11 Alkalické urychlovače tuhnutí

Urychlovače na bázi alkalického hlinitanu se mohou přidávat v prákové nebo tekuté formě vhodným
dávkovacím zařízením.

Dávkování urychlovačů má být nízké. Jako směrné hodnoty pro stříkaný beton J1, J2 platí hodnoty uvedené
v tabulce č. 7.

15
TABULKA 7

Typ urychlovače doporučené dávkování maximální hodnota
prákový urychlovač tuhnutí
6 - 8 % hmotnosti 10 %
tekutý urychlovač tuhnutí pojiva

5 - 7 % hmotnosti 8 %
pojiva

Pokles pevnosti stříkaného betonu s potřebným dávkováním urychlovače oproti porovnávacímu (nulovému)
betonu bez přísady nesmí přestoupit ve stáří 7 nebo 28 dnů, (nezávisle na dosaené konečné pevnosti) hodnoty
uvedené v tabulce 8

TABULKA 8

typ urychlovače přípustné hodnoty maximální hodnota
prákový urychlovač tuhnutí 30 - 40 % 45 %
tekutý urychlovač tuhnutí 20 - 25 % 30 %.

Při výskytu vody s obsahem SO4 vyím ne 600 mg/l nesmí obsah ve vodě rozpustných Al2O3 při potřebném
dávkování cementu nebo pojiva přestoupit hodnotu 0,6 % (vztaeno na pojivo), případně při překročení této
mezní hodnoty je třeba provést přezkouení na porovnávacím stříkaném betonu nebo stříkaném betonu
konstrukce. Při průkazních zkoukách je třeba provádět ověření s maximálním na stavbě přípustným
dávkováním.

20.2.3.12 Stříkaný beton s rozptýlenou výztuí

Stříkaný beton s rozptýlenou ocelovou výztuí je stříkaný beton, do kterého se přidávají vhodná ocelová vlákna
v min. mnoství 30kg /m3 nastříkaného betonu, aby se dosáhlo zvlátní vlastnosti mladého i vyzrálého betonu.
Velikost kameniva nemá přestoupit 8 mm. Kromě ocelových vláken je mono pouít vlákna skleněná,
polymerová a karbonová. Přitom je třeba dbát na to, e zpracování a technologický postup je specifický pro
kadý materiál pouitých vláken.

Přidáním ocelových vláken lze ovlivnit tyto vlastnosti stříkaného betonu:

zvýit únosnost konstrukce zejména při namáhání na ohyb,

omezit velikost rozevření trhlin,

nahradit běně pouívanou výztu (sítě, pruty) v tenkých nebo nepravidelných vrstvách stříkaného betonu,

zlepit homogenitu vyloučením stínů v nástřiku, následkem vynechání výztue apod.

Tvar a délka vláken se řídí podle oblasti pouití (tlouťka stříkaného betonu, ádaná úprava líce, technologie
nástřiku betonu, průměr dopravních přívodů apod.).

Obvyklá délka vláken je 30 mm. V nastříkaném betonu je poněkud mení podíl vláken ne ve výchozí směsi.
Proto je třeba obsah vláken nastříkaného betonu v pravidelných intervalech přezkouet.

Ocelová vlákna se přidávají do suché nebo mokré směsi v rozptýleném stavu. Přidávání do suché směsi lze
provádět v míchárně, v pojízdné míchačce nebo ve stříkacím stroji. Cílené a řiditelné přidávání do stříkacího
stroje nebo přímo do přiváděného proudu směsi lze zajistit vhodným dávkovacím zařízením. Při stanovení doby
míchání a zpracování je třeba dbát údajů výrobce.

Pro stříkaný drátkobeton je nutno pouít minimálně beton třídy C20/25 s vodním součinitelem w/c < 0,5.

Při vzniku pracovních spár nelze docílit přesahovou délku vláken. Proto musí být ji v projektu stanovena
poloha pracovních spár, nebo se musí navrhnout doplňující opatření pro napojení výztue, resp. vytvoření
dostatečně únosného spoje v místě spáry.

Konkrétní podmínky pouití a poadované vlastnosti stříkaného drátkobetonu pro tunelové stavby, rekonstrukce
nebo opravy určuje dokumentace, resp. ZTKP.

16
20.2.4 Ocel

Ramenáty z válcovaných profilů a typová korýtková výztu se pouívá pouze s prohláením o shodě.
Pro betonářskou výztu a příhradové ramenáty z betonářské oceli platí kapitola 17 TKP.

20.2.5 Injektání směsi

Pro kvalitu injektáních směsí platí ustanovení uvedená v kapitole 24 TKP.

20.2.6 Materiál pro zděné konstrukce

Stavební kámen pro zděné konstrukce se pouívá pevnostní třídy nejméně 40 podle ČSN 72 1860, který vyhoví
25 zmrazovacím cyklům podle ČSN 72 1156.
Kámen vhodný pro opravy a rekonstrukční práce se pouije s vyí objemovou hmotností, nízkou pórovitostí, tj.
kámen hutný, pevný a málo nasákavý.
Pevnost kamene v tlaku musí být nejméně desetinásobkem namáhání, s ním se počítá ve statickém výpočtu.
Jednotnost zbarvení kamene nemusí být pro zdivo podzemních staveb dodrena, vyjma zdiva portálů.
Malty pro zdění a spárování kamenného zdiva musí mít pevnost v tlaku nejméně 10 MPa (ČSN 74 2430).

20.2.7 Dílce

Pro kvalitu prefabrikovaných dílců platí kapitola 17 TKP.

20.2.8 Izolace

Pro izolaci tunelů a jiných podzemních staveb mohou být pouity pouze výrobky k tomuto účelu určené.
Poadavky na materiál izolace určuje projekt, výběr izolačního materiálu schvaluje odbor stavební ředitelství
divize dopravní cesty. Projektem navrená izolace musí splňovat poadavky uvedené v tabulce 9.
Izolační fólie musí mít signální vrstvu, která umoňuje vizuální kontrolu případného mechanického pokození
izolace při následně prováděných pracích v tunelu (osazování výztue, montá bednicího vozu apod.)
Barva signální vrstvy bývá zpravidla světlá a v kadém případě musí zřetelně kontrastovat s barvou materiálu
izolační fólie. Signální vrstva je nanesena v malé tlouťce na materiál vlastní izolace a nesmí být započítána do
minimální poadované tlouťky izolace. Materiál signální vrstvy nesmí negativně ovlivňovat svařitelnost
a sniovat pevnost svaru izolační fólie.
Materiál izolační fólie musí dlouhodobě odolávat působení podzemní vody a ostatním vnějím činitelům
(agresivita prostředí, prorůstání kořenů apod). Při deformačním namáhání vlivem smrtování, teplotních změn
a nerovnoměrného sedání jednotlivých částí konstrukce nesmí fólie ztratit poadované ochranné parametry.

17
TABULKA 9

POADOVANÉ PARAMETRY MATERIÁLU IZOLAČNÍ FOLIE

Veobecné vlastnosti materiál bez bublin, trhlin a sraenin

Celková tloutka 2,0; 2,5 a 3,0 mm

Pevnost na mezi trhlin v podélném a příčném směru ≥ 10 MPa

Protaení na mezi trhlin v podélném a příčném směru ≥ 200 %

Chování svarového spoje při trhací zkouce přetrení materiálu mimo oblast svaru

Chování při namáhání vodním tlakem těsný při zkuebním tlaku 0,5 MPa působícím po dobu
72 hodin

Chování při zkouce na proraení těsný při výce pádu zkuebního tělesa 750 mm

Chování při ohýbání za studena bez trhlin

stav bez puchýřků a bublin

změna rozměrů ≤ 3 %
v podélném a příčném
směru

Chování po uskladnění za změna pevnosti na mezi ± 20 %
teploty 800 C trhlin v podélném a
příčném směru

změna protaení na mezi ± 20 %
trhlin v podélném a
příčném směru

ohýbání za studena bez trhlin

změna pevnosti na mezi ± 20 %
trhlin v podélném a
příčném směru

Chování po uskladnění ve změna protaení na mezi ± 20 %
vodě trhlin v podélném a
příčném směru

ohýbání za studena bez trhlin

Změkčovadla nebo jiné přísady pouité pro modifikaci fólií z plastů musí působit trvale s ohledem na specifické
předpoklady daného objektu a nesmí negativně ovlivňovat poadované vlastnosti materiálu.

Poadavky na poární odolnost:

teplota kouře < 200 0C,

vývin kouře po dobu 10 min < 400 %,

poární odolnost B2 dle DIN 4102.

Pro izolační pásy musí být zvolen takový materiál, při jeho tepelném namáhání (hoření) nedochází
k uvolňování toxických látek.

Upevňovací prvky (např. nastřelovací terče) musí být s materiálem pouité izolační fólie dobře svařitelné
a vzájemně se musí dlouhodobě snáet. Je vhodné pouívat izolační pásy a upevňovací prvky od jednoho
výrobce. Pokud jsou pouity upevňovací prvky a izolační pásy různých výrobců, musí výrobce izolačního pásu
odsouhlasit vhodnost pouití upevňovacích prvků.

20.2.9 Odvodnění

Pro odvodnění tunelů smí být pouívány pouze výrobky k tomuto účelu určené, které odpovídají přísluným
normám, předpisům i konkrétním podmínkám stavby.

18
Odvodňovací potrubí musí bez pokození snáet vnitřní přetlak 12 MPa (čitění tlakovou vodou).

Částečně děrované drenání trubky musí mít pro zajitění správné polohy při ukládání buď patu (v případě
klenbového tvaru s rovným dnem) nebo odpovídající označení vrcholu (u kruhových profilů).

Odvodňovací plastové potrubí musí být uvnitř, v místech mimo spoj, zcela hladké.

20.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

20.3.1 Veobecně

Pro vekeré činnosti spojené s výstavbou tunelu je nutno vypracovat technologický postup. Práce mohou být
zahájeny a po projednání a odsouhlasení technologického postupu kompetentním zástupcem zadavatele (např.
stavební dozor). Schválení si můe vyhradit odbor stavební ředitelství divize dopravní cesty.

20.3.2 Raení tunelů

20.3.2.1 Raba pomocí NRTM - technologická třída výrubu

Pojem technologická třída výrubu roziřuje pojem třída výrubu uvedený v ČSN 73 7508. Při rabě tunelu
pomocí NRTM je raený úsek v celé délce posouzen z geotechnického hlediska a je provedeno rozdělení do
kvazihomogenních celků. Raba a způsob zajitění výrubu je v kadém z celků jednoznačně popsána
technologickou třídou výrubu. Definice technologických tříd výrubu musí být součástí projektu stavby
a technologického postupu prací zhotovitele (viz např. §23 vyhláky ČBÚ č. 55/1996 Sb. ve znění pozdějích
předpisů).
Technologická třída výrubu musí jednoznačně určit:
způsob členění výrubu (vertikální, horizontální, počet dílčích výrubů apod.),

maximální délku záběru v kadém z dílčích výrubů,

tlouťku primárního ostění, parametry betonu a výztue (nárůst pevnosti betonu v čase, konečná pevnost
betonu, velikost ok sítí, počet vrstev sítí, způsob osazování apod.),

geometrické schéma systémového kotvení, typ, délku a poadovanou únosnost kotev, poadavky na
předpínání kotev apod.,

maximální přípustnou vzdálenost provádění systémového kotvení od čelby. Vzdálenost se udává se
zpravidla počtem záběrů od čelby (příklad: Kotvení musí být provedeno nejpozději v druhém záběru od
čelby). Pro případ přeruení raby je nutno kromě vzdálenosti kotvení od čelby uvést i čas, kdy musí
nejpozději dojít k provedení kotvení, aby nedolo k dlouhodobému stavu bez dostatečného zajitění stability
výrubu,

způsob zajitění stability čelby (stříkaný beton, kotvení, čelbový klín apod.) včetně poadovaných
parametrů prvků zajitění,

maximální přípustnou vzdálenost čeleb dílčích výrubů, resp. poadavek na uzavření profilu primárního
ostění,

opatření prováděná v předstihu pro zvýení stability výrubu (jehlování, předhánění pain, mikropilotový
detník, trysková injektá, zmrazování, vakuovaní apod.),

maximální a minimální rychlost raby (s ohledem na předepsaný nárůst pevnosti v čase primárního ostění),

předpokládanou velikost deformace výrubu, resp. primárního ostění,

případná dalí opatření či omezení bezprostředně související s rabou a zajitěním výrubu.

Technologická třída výrubu hraje významnou roli nejen pro vlastní provádění tunelu, ale má zásadní význam
pro stanovení jeho ceny. Proto je třeba návrhu technologických tříd výrubu věnovat maximální pozornost a při
návrhu zajitění výrubu vyuít vech dostupných podkladů a zkueností. Na základě výsledků
inenýrskogeologického (dále IG) průzkumu je provedena prognóza zastoupení technologických tříd výrubu

19
v rámci raeného úseku tunelu. Na základě prognózy technologických tříd výrubu je mono sestavit časový
harmonogram prací, projekt geotechnických měření a stanovit objem prací a materiálu jako podklad pro
stanovení ceny běného metru tunelu zajitěného podle technologické třídy výrubu.

Skutečná cena tunelu je pak závislá na přesnosti prognózy procentuelního zastoupení technologických tříd
výrubu (porovnání předpokládaných a skutečně zastiených IG podmínek).

Při vlastní rabě je mono na základě skutečně zastiených IG poměrů provádět změny nejen v procentuelním
zastoupení tříd výrubu, ale i ve způsobu zajitění výrubu v rámci technologické třídy výrubu (úprava systému
kotvení, jehlování apod). Kadá taková změna má dopad (pozitivní nebo negativní) do času výstavby a ceny
tunelu. Proto musí být vekeré úpravy protokolárně zaznamenány do záběrových listů (viz příloha 1)
a odsouhlaseny kompetentním zástupcem zadavatele (stavební dozor).

Zásady uvedené v tomto odstavci platí v přiměřeném rozsahu i pro ostatní tunely raené cyklickou rabou (např.
metoda obvodového vrubu apod.)

20.3.2.2 Ostatní tunelovací metody

V případě tunelů raených kontinuální rabou (TBM) nebo títováním (viz kapitola 20.1.3 Rozdělení tunelů) je
technologický postup závislý na volbě konstrukce títu, způsobu paení čelby (bentonitové, zeminové títy
apod.) a mnoha dalích faktorech. Poadavky na technologický postup určuje dokumentace, resp. ZTKP.

20.3.3 Primární ostění tunelu

20.3.3.1 Veobecně

Pod pojmem "primární ostění tunelu" je pro potřeby těchto TKP uvaován takový komplex opatření, která vedou
k dočasnému zajitění stability výrubu při současném dodrení průběhu deformací výrubu pod předpokládanými
mezními hodnotami. Mezi prvky primárního ostění patří:

stříkaný beton,

výztuné sítě,

ocelové ramenáty ,

kotvy (svorníky),

předháněné jehly, painy nebo mikropiloty,

v předstihu prováděné zlepování masivu (injektá, trysková injektá, vakuování, zmrazování apod.).

V rámci primárního ostění musí být jednotlivé prvky navreny tak, aby způsob zajitění výrubu odpovídal
předpokládaným (resp. skutečně zastieným) inenýrskogeologickým poměrům, poadavkům na konstrukci
primárního ostění jako celku a umoňoval ekonomické provádění podzemního díla za dodrení vech
bezpečnostních opatření.

Plochy se silným přítokem vody určené pro nástřik nosné konstrukce primárního ostění musí být předem vhodně
upraveny (např. předběným těsnicím nástřikem, vybudováním organizovaného svodu apod.). Bez těchto
opatření nesmí být nástřik ostění proveden.

Při statickém návrhu ostění je vhodné preferovat zvýení tlouťky stříkaného betonu před zvyováním mnoství
výztue. Případy navrhování ostění ze stříkaného betonu s tlouťkou nad 40 cm je třeba minimalizovat.

Napojování ostění ze stříkaného betonu je třeba omezit na místa nezbytně nutná a styky umístit pokud mono
mimo oblasti namáhané ohybovým momentem.

Minimální tlouťka stříkaného betonu primárního ostění plnícího nosnou funkci je 10 cm.

Při vyztuení ostění dvěmi vrstvami výztue smí být druhá vrstva výztue osazena a po zastříkání prvé vrstvy
výztue.

20
20.3.3.2 Nanáení stříkaného betonu suchým způsobem

Nanáení se má provádět po vrstvách rovnoměrnými pohyby, ani by se přeruovala spojitost nanáení
stříkaného betonu. Struktura betonu má být hutná, povrch uzavřený a má vykazovat pokud mono rovnoměrnou
a ploně rovinnou skladbu.

Při velkých tlouťkách stříkaného betonu je nutno tyto nanáet ve dvou nebo více vrstvách, aby se zabránilo
odpadávání čerstvého betonu. To platí zejména při nástřiku nad hlavou. Při větích časových přerueních
nástřiku jednotlivých vrstev a dílčích ploch pro dosaení poadované celkové tlouťky se musí stará vrstva
stříkaného betonu očistit směsí stlačeného vzduchu a vody a případně navlhčit. Nástřik se provádí od spodu
nahoru, aby se vyloučilo zastříkávání napadaného spadu u paty ostění.

S ohledem k přepravnímu výkonu a přepravní rychlosti je třeba udrovat odstup stříkací trysky od podkladu
v závislosti na mnoství vzduchu ve vzdálenosti mezi 1 a max. 2 m. Úhel nástřiku, tj. úhel směru trysky k ploe
nástřiku, má být pokud mono kolmý. Zmenení nebo překročení doporučeného odstupu trysky, případně ikmé
odklonění trysky od podkladu nástřiku sniuje kvalitu stříkaného betonu a zvyuje spad.

Správné dávkování pojiva nebo urychlovače, které je stanoveno průkazními zkoukami, můe být mírně
přizpůsobeno místním poměrům (stav podkladu nástřiku, vliv meziročního kolísání teploty, vlhkosti podkladu,
četnosti a vydatnosti výronů vody apod.)

Při obzvláť nepříznivých podmínkách a za předpokladu časově omezeného nasazení (např. při silném výronu
vody) můe být nutné dodatečné přimíchání prákového urychlovače tuhnutí, které vak musí být v souladu
s ostatními pouitými slokami receptury betonové směsi.

Vliv na mnoství vznikajícího spadu má:

skladba směsi (velikost zrna, stavba zrn, dávkování pojiva a přísad),

výstupní rychlost na trysce (mnoství dopravního vzduchu),

tlouťka vrstvy stříkaného betonu,

upevnění výztuných sítí k ramenátům či líci výrubu (rozkmitání sítě zvyuje spad),

vlastnosti podkladu,

vedení stříkací trysky (vzdálenost a úhel vzhledem k podkladu),

technologická kázeň při provádění nástřiku.

Neupravený spad a zbytky směsi při přeruení prací se nesmí pro stříkaný beton znovu pouít.

Výztu a zabudovávané ocelové prvky musí být dostatečně upevněny, aby pří zástřiku nedocházelo k jejich
rozvibrování. Při zastříkávání výztue i systémových ocelových prvků jako např. ocelových oblouků, ocelových
nosníků, paicích plechů, trubek apod., nelze zcela vyloučit vznik stínů ve stříkaném betonu. Odborným
vedením trysky lze vak tyto stíny podstatně omezit.

Pokud se má provést výztu ve dvou vrstvách, smí se druhá vrstva výztue osadit teprve tehdy, kdy je první
vrstva výztue zastříkána.

Při provádění stříkaného betonu po dílčích plochách, resp. při napojování na stávající konstrukce ze stříkaného
betonu nebo na stávající ocelové prvky, je třeba dbát na odborné navázání na stávající plochy stříkaného betonu.
Je třeba vyloučit ploné změny tlouťky u prováděného stříkaného betonu. Výztu (sítě) musí být před
stykováním přesahem očitěna od zbytků stříkaného betonu prováděného v předchozím kroku (záběru). Sítě
mají být stykovány tak, aby se v místě styku jednotlivé pruty sítě překrývaly a nedocházelo ke zmenení
velikosti oka.

Nízké teploty podkladních ploch nástřiku, předevím při zmrzlé hornině, zemině nebo ledu, vyadují zvětení
tlouťky stříkaného betonu o 2 a 3 cm (nutno posoudit pro konkrétní způsob pouití).

Zpracování stříkaného betonu při teplotě vzduchu a podkladu nií ne +5 °C vyaduje doplňující opatření.
Minimální teplota směsi se doporučuje +15 °C. Jako účinná opatření pro zajitění optimální teploty směsi se
hodí ohřívání přídavné vody a do maxima 50 °C nebo zahřívání kameniva, resp. směsi.

21
Při zvýené teplotě stříkaného betonu jsou potřebná zvlátní opatření při oetřování.

Následné oetření stříkaného betonu je potřebné jen tehdy, pokud jsou poadovány zvlátní vlastnosti (např.
stříkaný beton pro trvalé konstrukční účely, pro opravy a zesilování konstrukcí, stříkaný beton v tenkých
vrstvách) nebo se vyskytují zvlátní okolnosti (silné vysuování). V takových případech se povrchy stříkaného
betonu udrují vlhké přednostně nepřímo pomocí zavěeného dostatečně máčeného krytu (např. tkaninou) nebo
se dostatečně postřikují oetřovacím prostředkem.

20.3.3.3 Nanáení stříkaného betonu mokrým způsobem

Nanáení betonu mokrým způsobem se provádí zpravidla pomocí dálkově řízeného stříkacího ramene
(manipulátoru), protoe v důsledku velké váhy hutného proudu dopravovaného čerstvého betonu a těkého
stříkacího vybavení (pistole) není ruční obsluha řízení trysky moná. Mechanická stříkací ramena umoňují při
pouití větích průměrů přívodů a strojů s vyím výkonem případné vyí výkony nanáení. Podmínkou je
příprava dostatečně veliké souvislé plochy pro nástřik.

Odstup a směr trysky, jako i rychlost přísunu směsi, mohou být optimalizovány operátorem pro jakýkoliv
případ pouití. Operátor trysky se pohybuje stranou od nastříkávané plochy a tím mimo přímý prostor
odráeného spadu a prachu. Zaujímá místo podle typu stroje v řídícím stanoviti na nosiči ramene nebo se volně
pohybuje po dně výrubu s řídícím modulem. Tím je pro operátora zaručena vyí pracovní hygiena
a bezpečnost. Velký odstup s horím dohledem operátora na plochu nástřiku a vysoký výkon při nástřiku ztěují
provádění rovnoměrného povrchu a tlouťky stříkaného betonu. V nebezpečných podmínkách se tak ulehčuje
provádění nástřiku pomocí málo rizikového vedení trysky v místě nástřiku.

20.3.3.4 Vyztu primárního ostění

Jako výztu primárního ostění se pouívají sítě s minimální velikostí oka ≥ 100x100 mm (doporučeno 150 x 150
mm) o průměru prutů do 10 mm.

Sítě v místech přesahu musí být na sebe poloeny tak, aby se jednotlivé pruty pokud mono kryly. Zamezí se tak
vytváření stínů zmenením ok překrytím (v krajním případě a na polovinu jejich původních rozměrů).

Staticky nutné příloky z prutové výztue se ukládají pokud mono jen ke kadému druhému podélnému nebo
příčnému prutu sítě. Průměr prutů příloek se zpravidla omezuje na max. 14 mm.

Pokud není stanoveno jinak, je minimální krytí výztue 20 mm. V případě výskytu agresivních vod se minimální
krytí zvyuje na 35 mm.

20.3.3.5 Kotvy a kotvení

Pod pojmem "kotva" se pro účely této kapitoly TKP rozumí i svorník.

Hlavní funkcí kotev v primárním ostění je přechodné nebo trvalé zvýení stability výrubu. Kotvy mohou být
prováděny jako předem předpínané nebo bez předpětí.

Podle způsobu provádění a upevnění kotvy v horninovém masivu rozeznáváme:

Kotvy prováděné do zálivky (např. cementová zálivka, speciální druhy malt apod.). Jedná se o kotvy
osazované do předem odvrtaných a vodou nebo stlačeným vzduchem vyčitěných vrtů. Do vrtu je následně
od jeho konce začerpána injektání směs a do ní zatlačena kotva. Přenos sil mezi kotvou a horninou
probíhá po celé délce zabudované části kotvy. Pro materiál kotev je zpravidla pouívána betonářská
ebírková ocel přísluného průměru. Kotvy jsou na konci opatřeny závitem, kotevní deskou a matkou. Po
zatvrdnutí zálivky je nutno dotáhnout matky tak, aby kotevní deska dosedala na líc primárního ostění (např.
kontrola poklepem). Kotva je plně funkční po dosaení poadovaných parametrů zálivky.

Obdobou kotev prováděných do zálivky jsou kotvy injektované od ústí vrtu. K tyči kotvy je po celé délce
upevněna hadička, která při injektování odvádí vzduch z vrtu a signalizuje zaplnění vrtu injektání směsí
(směs vytéká z hadičky).

Kotvy lepené. Pouívá se zpravidla dvouslokových lepidel aktivovaných vsazením kotvy do vrtu.
Pouívají se zejména tam, kde např. přítoky vody nedovolují pouití zálivky a je nutno kotvu co nejrychleji
aktivovat. Kotva je plně funkční po dosaení poadovaných parametrů lepidla.

22
Kotvy hydraulicky upínatelné. Principem je aktivace kotvy třením na pláti po hydraulickém rozepnutí
profilu kotvy. Kotvy jsou vzhledem ke způsobu aktivace vhodné do pevnějích hornin. Kotva je plně
funkční ihned po aktivaci ve vrtu. S časem můe její únosnost klesat. V případě pouití tohoto druhu kotev
je zvlátě nutné prokázat poadovanou únosnost kotvy po dobu předpokládaného vyuití v ostění. Vlivem
dotvarování líce vrtu můe dojít ke sníení pláťového tření a tím i únosnosti kotvy. Průkazní zkouky je
nutno provádět s časovým odstupem od osazení kotvy, který je závislý na geologických vlastnostech
horninového masivu a který musí být určen v projektové dokumentaci, resp. v technologickém postupu
prací.

Kotvy samozavrtávací. Osazování kotev je prováděno se "ztracenou korunkou" a kotvy jsou pouívány
zpravidla tam, kde je problematické udret stabilitu líce vrtu. Injektá je prováděna od vrtné korunky
otvorem v tyči kotvy. Přenos sil je po celé délce zabudované části kotvy. Kotva je plně funkční po dosaení
poadovaných parametrů injektání směsi.

Kotvy na principu mechanicky upínatelných svorníků. Zpravidla se jedná o kotevní tyč upevněnou
v hornině v místě kořene a hlavy kotvy.

Pouití jiných typů kotev je nutno projednat s kompetentním zástupcem zadavatele.

Kotvení se provádí buď jako systémové (ploné) kotvení ke zpevnění horniny a zlepení jeho samonosnosti,
nebo jako jednotlivé kotvení k bodovému (lokálnímu) zajitění částí horniny v místech s nebezpečím ztráty
stability (např. v místech s nepříznivým sklonem vrstev, bloků apod).

Druh, délka, profil, počet a rozmístění kotev po obvodu ostění (případně velikost předpětí) je v projektové
dokumentaci dáno pro příslunou technologickou třídu výrubu. Na základě skutečně zastiených
inenýrskogeologických poměrů a výsledků geotechnických měření mohou být tyto parametry dále upraveny
tak, aby navrený sytém zajitění výrubu splňoval poadavky na ekonomické a bezpečné provádění raby.
Odsouhlasení odchylek od projektem předepsaného systému kotvení (počet, délka, typ, rozmístění kotev a pod.)
je provedeno za účasti odpovědných zástupců zúčastněných stran a protokolárně zaznamenáno v záběrovém
listu (viz příloha 1).

Vrty pro kotvy se uspořádají a provedou tak, aby okolní hornina byla co nejméně naruena a aby nebyla
nepříznivě ovlivněna soudrnost mezi kotvou a stěnou vrtu. V horninovém prostředí citlivém na obsah vody
(bobtnání a degradace horniny, sniování smykových parametrů v pulinách apod.) můe být např. nevýhodné
proplachování vrtu vodou.

Před osazením kotvy musí být vrt vyčitěn (stlačeným vzduchem, vodou apod.).

Hlavy kotev mohou být zastříkány do betonu primárního ostění nebo mohou být umístěny na jeho líci. Umístění
kotev v primárním ostění určuje projekt a je součástí technologické třídy výrubu. Hlavy kotev nesmí být
přestříkány dříve, ne je provedeno přebrání kotev ze strany zadavatele, resp. ne jsou provedeny případné
zkouky kotev.

Předpjaté kotvy se při stavbě tunelů pouívají jen ve zvlátních případech při velkém rozpětí výrubu (např.
u tunelových rozpletů v místě odbočení). Před betonáí definitivního ostění se má předpětí předpjatých kotev,
které jsou svou konstrukcí určeny jen k přechodnému pouití, uvolnit, pokud tím nebude naruena stabilita díla.

Největí směrová odchylka v nejhlubím místě vrtu oproti ádané poloze nesmí být větí ne 3 % délky vrtu.

20.3.3.6 Ramenáty

Jako součást zajitění výrubu se pouívají příhradové nebo plnostěnné ramenáty. Volba typu ramenátu závisí na
individuálních podmínkách konkrétní stavby, přičem je při výběru typu nutno zohlednit následující kritéria:

Zajitění výrubu je provedeno za pouití stříkaného betonu nebo bez něho (pro technologii stříkaného
betonu se lépe hodí ramenáty z příhradových nosníků, plnostěnné nosníky jsou zase vhodnějí pro hnané
paení nebo jako ocelová výstroj bez nástřiku).

Raba v nestabilních materiálech s nutností okamitého podepření líce výrubu (plnostěnné nosníky
představují stabilnějí zajitění ne nosníky příhradové, které jsou plně vyuitelné a po zastříkání
betonem).

Konstrukční výka nosníků z hlediska teoretické nebo skutečné tloutky stříkaného betonu (staticky
srovnatelné plnostěnné nosníky mají obvykle nií konstrukční výku ne nosníky příhradové).

23
Těsnost z hlediska pronikání podzemní vody nebo ztráty vzduchu při raení pod ochranou stlačeného
vzduchu (příhradové nosníky dosahují lepí soudrnosti se stříkaným betonem a primární ostění má
obvykle mení propustnost ne při pouití plnostěnných nosníků).

Vytváření dutin (stínů) při nástřiku (v případě pouití plnostěnných profilů je pravděpodobnost vzniku
dutin a stínů větí, ne při pouití příhradových ramenátů.).

Poddajnost v lokálně omezeném rozsahu s ohledem na přetvárnost primárního ostění (při osazování
ramenátů vykazují příhradové nosníky větí schopnost přizpůsobit se případným nepřesnostem ne nosníky
plnostěnné).

Hmotnost ramenátů z hlediska velikosti průřezu výrubu a monosti jejich osazování během raby
(plnostěnné nosníky jsou těí, ne příhradové).

Citlivost ramenátů na pokození (příhradové nosníky v nezastříkaném stavu se mohou snáze pokodit ne
nosníky plnostěnné).

Pro usnadnění montáe jsou ramenáty rozděleny na jednotlivé díly spojené ve styčnících zpravidla roubovými
spoji. Spoje musí být dimenzovány tak, aby jejich únosnost nesniovala celkovou únosnost rámu.

Při pouití korýtkové výztue musí být ramenát osazen tak, aby bylo umoněno jeho dokonalé vyplnění
stříkaným betonem (uzavřenou stranou směrem do hory).

Pokud je ramenát součástí primárního ostění ze stříkaného betonu, musí být při osazování dbáno na to, aby byl
mezi ramenátem a lícem výrubu dostatečný prostor (doporučeno min. 50 mm) pro vyplnění betonem. Tak je
dosaeno lepího roznáení zatíení v ostění. Přímý kontakt ramenátu s obnaeným lícem výrubu je neádoucí.

V konečném provedení musí být ramenáty plně zastříkány betonem. Tím je docíleno pevného kontaktu
s horninovým masivem a je zamezeno jejich vybočení. Pokud je nutné minimalizovat sedání, je mono ramenáty
"předepnout" proti líci výrubu pomocí lisů.

Při členění výrubu na jednotlivé dílčí výruby jsou paty ramenátů osazovány pokud mono na rostlou horninu.
Pokud není moné tento poadavek dodret, je nutné paty osadit na pevný podklad a zamezit posunu paty, který
by vedl k neádoucímu nárůstu deformací. Je zakázáno pro podloení pat ramenátů pouívat volně sypanou
rubaninu nebo jiný způsob nestabilního podepření.

Při rabě dílčích profilů ve vyích technologických třídách výrubu mají být v patě kaloty pod ramenáty osazeny
podélné roznáecí prahy ze čtyřprutových příhradových nosníků nebo válcovaných profilů. U podélných
roznáecích prahů se musí provést tyté zkouky materiálových vlastností jako u ramenátů.

20.3.4 Sekundární (definitivní) ostění tunelu

20.3.4.1 Veobecně

Definitivní ostění se provádí:

bez výztue,

s výztuí.

V obou případech můe být provedena izolace.

Z hlediska zatíení ostění hydrostatickým tlakem je moné tunely rozdělit na tunely, které tvoří nepropustnou
rouru (tlakové) a tunely s drenáí (beztlakové). Rozhodnutí, která varianta bude zvolena, závisí na těchto
bodech:

monost volného odtoku podzemní vody, případně nutnost čerpání (náklady na stavbu a provoz čerpadla),

předpokládaný přítok podzemní vody,

očekávaný hydrostatický tlak,

vliv stavby na okolí (sníení hladiny spodní vody apod.).

24
Definitivní ostění bez výztue se zpravidla provádějí v tunelech bez monosti zatíení hydrostatickým tlakem.
Definitivní ostění s výztuí se zpravidla provádějí v tunelech pod hladinou podzemní vody a v tunelech
v městském prostředí, přičem u těchto tunelů (městské prostředí) se dává přednost vodotěsnému definitivnímu
ostění. V případě tunelů s ostěním bez výztue se definitivní ostění větinou vyztuuje pouze v portálových
úsecích, resp. v hloubených úsecích tunelu se zpětným zásypem (portálové úseky budované v otevřené stavební
jámě).

20.3.4.2 Dimenzování definitivního ostění

Dimenzování definitivního ostění raené části tunelu je prováděno na základě výsledků geotechnických měření
po stanovení skutečně působícího zatíení horninovým tlakem.

V kombinacích zatěovacích stavů je třeba zohlednit i stav nerovnoměrného oteplení, jeho intenzita je závislá
na vzdálenosti sledovaného úseku od portálu a ročním období. Hodnoty nerovnoměrného oteplení jsou uvedeny
v tabulce 10.

TABULKA 10

ZATÍENÍ DEFINITIVNÍHO OSTĚNÍ
ELEZNIČNÍCH TUNELŮ

NEROVNOMĚRNÝM OTEPLENÍM

Poloha v tunelu Poloha Léto Zima
v ostění

[°C] [°C]

Volně osluněný vnějí líc + 35 -25
tunelový portál

střednice +30 -20

vnitřní líc +25 -15

Zakrytý tunel do vnějí líc +15 -5
200 m od portálu

střednice +20 -10

vnitřní líc +25 -15

Zakrytý tunel od vnějí líc +10 +5
200 m do 1000 m
od portálu

střednice +15 0

vnitřní líc +20 -5

Zakrytý tunel nad vnějí líc +10 +5
1000 m od portálu

střednice +12,5 +2,5

vnitřní líc +15 0

20.3.4.3 Minimální konstrukční poadavky na beton dna

Pro vechny typy dna platí, e rozmístění spár musí odpovídat rozmístění spár v betonu definitivního ostění
klenby (průběné spáry mezi bloky betonáe v konstrukci horní i spodní klenby tunelu). V konstrukci dna je
mono provést dalí doplňková rozdělení.

Konstrukce spodní klenby nebo desky musí mít min. tlouťku 300 mm.

Pro min. výztu a krytí výztue betonem platí zásady uvedené v ČSN 73 12 01. V případě, e je ve dně tunelu
navrena fóliová izolace chráněná vrstvou geotextilie, je minimální krytí výztue na straně do horninového
masivu 50 mm.

Pokud je poadováno vodotěsné definitivní ostění, platí pro beton dna stejné poadavky jako pro beton klenby.

25
20.3.4.4 Minimální konstrukční poadavky na beton klenby

Minimální konstrukční poadavky podle tabulky 11 platí pro klenbu výe uvedených typů definitivního ostění.
Platí pro raené tunely s plochou výrubu 30 m2 a 120 m2.

TABULKA 11

Kritérium Klenba

bez výztue s výztuí vodotěsné
definitivní ostění

Izolace bez s bez s

Min. tlouťka v mm; 200 1) 250 1) 300 1) 300 1) 300 a 400 2)
konvenční a strojní
raba

Max. délka bloku 3) 12 4,5) 12 5) 12 5) 12 5) 10 6)

v m

Min. doba odbednění 7) 8 h 8 h 8 h 8 h 8 h 8)

Běná doba odbednění 10 h 10 h 10 h 10 h 12 h

Omezení tvorby trhlin doporučeno obsaeno doporučeno obsaeno nezbytné
prostřednictvím: v portálových v izolaci v izolaci
úsecích
separační vrstvy

(viz kap. 20.3.4.12
Separační vrstvy mezi
ostěním a podkladem)

úpravy výztue min. výztu min. výztu 1
beton. příč. profil
podle v podélném a
přísluné příčném směru na
ČSN resp. na vnitřní a vnějí straně
základě
statického důkaz omezení trhlin
výpočtu pro vnitřní a vnějí
stranu min. v příčném
- - směru

Vzdálenost (ířka)
trhlin

Wk < 0,2 mm

Spáry pracovní spára pouze na rozhraní bloků betonáe nebo na u pracovních
rozhraní horní klenby a konstrukce dna tunelu (patky, deska, a dilatačních spar
klenba) mezi bloky betonáe
jsou nezbytné
spárové těsnicí pásy

Povrchová rovnost - podle (7) dostatečná podle (7) zvlátní opatření
pro umístění
podloí dělicí vrstvy

Minimální krycí vrstva 40 mm na 40 mm na 40 mm na vnitřní

betonu v mm - - vnitřní vnitřní straně, a vnějí straně

a vnějí 30 mm na

straně vnějí straně

26
VYSVĚTLIVKY K TABULCE 11

1) Výčnělky horniny a hlavy kotev mohou zasahovat do profilu definitivního ostění. max 5 cm.

2) V případě centricky poloeného spárového těsnicího pásu

3) Omezení délky bloku předevím z důvodu zamezení tvorby trhlin a zlepení kvality betonu.

4) Výjimky např. u přívodních tol.

5) V úsecích blízko portálu a na místech se silným střídáním teploty (provozně-technicky podmíněným), např.
achty, se doporučuje přepůlení délky bloku proříznutím nepravých spár

6) Na přechodu ke stavebnímu objektu s podstatně rozdílným deformačním chováním je nutno počítat
s krátkými styčnými (připojovacími) bloky.

7) Pouze při vyuití příznivých předpokladů pro zamezení tvorby trhlin podle kapitoly 20.2.2.3 Zabránění
vzniku trhlin a zvlátních opatření podle kapitoly 20.2.2.8 Beton vodotěsného definitivního ostění bez
izolace.

8) Platí pouze při pouití cementu bez C3A (kvůli hydratačnímu teplu, ne kvůli odolnosti proti síranům).

Důkaz omezení trhlin není zpravidla třeba vést. U podzemních staveb určených pro účely skladování můe být
vyadován důkaz omezení tvorby trhlin na vnitřní straně (do tunelu).

20.3.4.5 Vodotěsná definitivní ostění

Vodotěsná tunelová ostění jsou ve smyslu těchto TKP taková ostění, která splňují poadavky třídy
vodotěsnosti 0 podle tabulky 11.

Pod pojmem vodotěsného definitivního ostění rozumíme vodonepropustný stavební prvek. Proto se u betonu
poaduje nejenom odolnost vůči průsakům, ale i dalí technická, konstrukční (Tabulka 10) a stavebně-technická
opatření (např. dělicí vrstvy) zamezující tvorbě trhlin a dutin, kterými můe protékat voda. Opatření k zajitění
vodotěsnosti ostění jsou uvedena v tabulce 12 v závislosti na velikosti hydrostatického tlaku.

Definitivní ostění se označují jako vodotěsná tehdy, pokud se na vnitřní straně vyskytnou pouze ojedinělá vlhká
místa (např. vlhké skvrny, lokální zabarvení a lehké skvrny, které do 20 min. zaschnou). Intenzivnějí dutiny,
kterými se můe pohybovat voda a které se nezatáhnou výluhem do stanovené doby, je třeba odstranit injektáí.

Výztu ostění je nutno v realizační dokumentaci navrhovat ze sítí umístěných při obou povrích. Staticky
potřebná výztu, přesahující rámec minimální nutné plochy výztue pokryté výztuí ze sítí, se provádí formou
jednotlivých prutů. Průměry prutů nad 20 mm by se neměly pokud mono pouívat. Aby byla zaručena
bezchybná betoná, musí mít oka výztue velikost alespoň 100 mm (doporučeno 150 mm).

Pokud překročí skutečné krytí výztue na vnějí straně ostění 100 mm (např. z důvodu nadvýrubů nevyplněných
stříkaným betonem do projektovaného tvaru vnitřního líce primárního ostění), je třeba pouít některé
z následujících opatření:

v oblasti zvýené tlouťky krycí vrstvy výztue se dodatečně osadí konstrukční výztu z betonářských sítí,

projektovaná výztu se lokálně přizpůsobí v poloze a v průřezu skutečnému tvaru vnějího líce
definitivního ostění (do horniny),

nerovnosti líce primárního ostění se vyplní stříkaným betonem.

Pláť bednění, výztuhy a ztuení podporami se musí přizpůsobit daným poadavkům z hlediska přípustných
napětí a deformací.

Prokluz v kloubech bednicích prvků, a bednicích vozů je třeba minimalizovat. V případě bednění kotevních
otvorů pro tyče procházejících ostěním (např. u tunelů budovaných v otevřené stavební jámě) a zajiťujících
stabilitu bednění musí být pouity takové materiály trubek a systémy uzávěr (zátek), které vyloučí obtékání
trubek vodou a zaručí trvalou vodotěsnost ostění.

Počet pracovních spár musí být co nejmení. U příčných profilů výrubu do cca 50 m2 se doporučuje pouití
kruhového bednicího vozu. Pracovní spáry musí být konstrukčně izolovány např. pomocí těsnicího spárového

27
pásu. Mezi bloky betonáe se do dilatační spáry umístí k tomu určené těsnicí spárové pásy minimální ířky 300
mm. Spára můe být provedena jako pracovní (která bude později injektována) nebo se stlačitelnou vlokou.

Na přechodu stavebních prvků s rozdílným deformačním chováním se stlačitelné spárové vloky pouijí
v kadém případě.

20.3.4.6 Stanovení času zahájení betonáe definitivního ostění

Definitivní ostění je moné betonovat bez doplňkových opatření a do rychlosti přetváření horninového masivu
v hodnotě max. 4 mm za měsíc (podle výsledků sedání vrcholu klenby a/nebo konvergenčních měření). Výjimku
tvoří tunely v bobtnavých horninách a tunely s velmi vysokým nadloím.

Okamik uloení je závislý na rychlosti deformace okraje výrubu po osazení stabilizačních prostředků a na
projektem předpokládané únosnosti definitivního ostění.

Toto neplatí pro tunely raené v nesoudrných horninách s malým nadloím pod zástavbou, kde musí být
definitivní ostění provedeno co nejdříve po rabě z důvodu zamezení neádoucích deformací tunelového
nadloí.

Doplňková opatření:

zvýení odporu výstroje,

poloení geotextilie, osazení prvků schopných deformace,

konstrukční opatření (např. vyí pevnost betonu).

20.3.4.7 Pevnost při odbednění

Pevnost betonu, nezbytná ze statického hlediska pro odbednění, je závislá na velikosti výrubu, geometrii
definitivního ostění a na jeho tlouťce a na zatíení působící na ostění v době odbednění.

Pro běné tunelové profily s poloměrem v kalotě R ? 6 m je potřebná minimální výpočtová pevnost betonu
v tlaku při odbednění v hodnotě 2 MPa. Pro příčné profily s tlouťkou ostění > 0,25 m je tato pevnost dostačující
i pro nadvýlom v rozsahu projektované tlouťky ostění.

Zvlátní statické důkazy jsou nezbytné v těchto případech:

zvlátní příčné profily (např. niky, záchranné výklenky),

větí poloměry oblouků konstrukce ostění,

nepravidelné tlouťky ostění, např. v důsledku nedostatečně vyplněných nadvýlomů,

jednostranná koncentrace zatíení, resp. vykomínování horniny v oblasti stropu, nadvýlomy větího úseku.

Zjitění pevnosti betonu v tlaku se provádí např. Schmidtovým kladívkem po odbednění čela bloku na čelní
ploe, následně v místě bočních otvorů bednicího vozu (otvory pro betoná a ponorné vibrátory) a v případě
pozitivního výsledku v místě otvorů v prostoru kaloty.

20.3.4.8 Betoná - příprava podkladu

Opatření v případě přítoků podzemní vody

Před betonáí je třeba v kadém případě odvést tekoucí nebo ploně odkapávající vodu, čím se zamezí
vymývání jemných částí a pojiv z betonu a vytvoření tlaku vody během ukládání betonu. Podle místa jsou
prováděna tato opatření:

Dno
osazení drenáních pásů, drenáních vrstev a vedení, např. drobný těrk nebo mezerovitý drenání beton

(poadavky na mezerovitý drenání beton viz TKP-17) apod. V případě pouití mezerovitého drenáního
betonu v kombinaci s drenáním potrubím je třeba učinit taková opatření, aby nedolo k zanesení
drenáního potrubí a otvorů (např. ochrana vrstvou geotextilie),

přitékající voda musí být odvedena podélnou drenáí, stavební drenáí nebo odčerpáním.

28
Kalota a opěří
dostatečně nadimenzované hadice a korýtka tvořící organizovaný svod prosakující podzemní vody,

ploné odvodnění (fólie, geotextilie apod.),

kompletní izolace.

Provádí-li se izolace objektu, můe tato být současně poadovanou ochranou mladého betonu proti přítoku
podzemní vody.

Opatření pro úpravu podkladu
Před uloením betonu je třeba odpovídajícím způsobem připravit povrch jak kaloty, tak i opěří a dna tunelu.

Kalota a opěří
Podklad (povrch stříkaného betonu nebo horniny) se musí vyčistit, je třeba z něj odstranit volné částečky.

Pomocí přísluných opatření je třeba zamezit vtékání cementových výluhů do drenáí a filtračních těles.

Dno
V případě betonáe konstrukce dna přímo na horninu musí být odstraněny volné úlomky materiálu z povrchu
horniny. K očitění spáry se pouije stlačený vzduch, resp. dovoluje-li to povrch horniny, směs voda / vzduch
(pouze pokud nehrozí rozbřídání či jiná degradace základové spáry).

U zaloení na nesoudrném materiálu se dno zhotoví podle projektovaného tvaru profilu. Plocha se v případě
potřeby vysuí, rozmočené oblasti se vymění a materiál v podloí se odpovídajícím způsobem zhutní.

V případě vyztuené konstrukce dna tunelu se zhotoví podkladní vrstva vyrovnávacího betonu.

20.3.4.9 Betoná - příprava styčných ploch - pracovní spáry

Pracovní spáry jsou spáry podmíněné prováděním s nebo bez schopnosti přenáet síly. Obecně je třeba vechny
pracovní spáry před betonáí vyčistit (vzduchem, vodou, směsí vzduch / voda).

U vodotěsných ostění je nutné zajistit takový technologický postup, který zajistí plynulou betoná bloku bez
monosti vytvoření pracovních spár. Pracovní spáry mezi jednotlivými bloky betonáe a pracovní spáry na styku
dno/klenba je případně nutno těsnit těsnicími pásy (viz tabulka 12).

V případě komplikací při provádění pracovních spár (např. u tunelových rozpletů a kříení) a v případě
vysokých poadavků na přenáení sil je moné vyuít injektáe kontaktních ploch.

20.3.4.10 Betoná - příprava styčných ploch - dilatační spáry

Dilatační spáry jsou konstrukční spáry s nebo bez měkké vloky.

Jsou-li dilatační spáry zhotoveny jako spáry nepravé, tvoří hloubka řezu min. 1/3 teoretické tlouťky stavebního
prvku. Spáry se musí vyříznout včas, aby nedolo k předčasné tvorbě trhlin v důsledku drcení betonu. Beton
musí být dostatečně ztvrdlý, aby byly plochy řezu čisté.

Bedněné dilatační spáry se zásadně čistí jako lícní plocha. Pouívají-li se spárové vloky (desky z pěnové
hmoty, desky z měkkých vláken, z minerální vlny), pokládají se (případně lepí) celoploně.

U definitivního ostění s výztuí musí profil vloené lity zaručovat poadované krytí výztue (např. trojhranná
lita).

Těsnicí spárové pásy a pásy s narůstáním objemu

Pro těsnicí spárové pásy se pouívají materiály: PVC, PE, SBR (elastomer) a kombinace kovu a elastomeru.

Pro výběr materiálu jsou rozhodující poadavky týkající se zpracování, napojení na izolační pásy, tanost,
chemická odolnost a chování při stárnutí.

ířka těsnicího spárového pásu závisí na tlaku vody a očekávaném protaení. Minimální ířka pásu je 300 mm,
minimální tlouťka v oblasti dilatace je 5 mm. Poloha těsnicích spárových pásů musí být zakreslena do výkresu
tvaru přísluného bloku betonáe.

29
Za zvlátních poadavků (vysoký tlak vody) je vhodné zhotovit 2 těsnicí úrovně v jedné spáře, např. kombinace
vnitřní těsnicí spárový pás a pás s nárůstem objemu.

Těsnicí pásy musí být zafixovány v jejich plánované poloze tak, aby při ukládání betonu nemohlo dojít k jejich
posunutí. Na upevnění se pouívají pomocné prostředky dodané výrobcem, resp. se respektují speciální předpisy
pro osazení. Těsnicí pásy je třeba před betonáí následujícího bloku vyčistit. V místech, kde není moné zaručit
dokonalé obetonování těsnicího pásu musí být pouito dodatečného zainjektování pásu tak, aby nemohlo dojít
k jeho obtékání vodou.

Bednění a spoje, předevím v oblasti těsnicích pásů, musí být tak těsné, aby se tak zamezilo vytékání
cementových kalů a tím i vzniku trhlin.

Vnějí těsnicí spárové pásy

Vnějí těsnicí spárové pásy musí doléhat na bednění, podkladní vyrovnávací beton, izolaci, na plochy stříkaného
betonu a na ostatní úloné plochy celou plochou, co moná nejvíce rovně. Předevím v oblasti dna je třeba dbát
na čistotu kotevních prvků těsnicích pásů.

V případě nepravidelných profilů výrubu je nebezpečí, e předevím dutiny v oblasti stropu nebudou zcela
zaplněny, čím ztratí vnějí těsnicí pás v důsledku chybějícího zalití svoji účinnost. Za těchto podmínek je lepí
pouít vnitřní těsnicí spárový pás. Je-li ovem pouití vnějího těsnicího pásu nutné (úsekové svaření
s přepákami z izolačních fólií), je třeba počítat s moností dodatečného zaplnění dutin (např. těsnicí pás
s injektání hadicí).

Vnitřní spárové těsnicí pásy

V případě prostého betonu (např. dno) se těsnicí spárový pás zajistí pomocnou konstrukcí. Doporučujeme osadit
doplňkové injektání hadice, které mají tu výhodu, e je i později moné injektáí odstranit netěsnosti.
Vzhledem k tomu, e upevnění pásu do prostého betonu vyaduje určitá opatření navíc, je vhodné pouít těsnicí
pásy s nárůstem objemu.

Těsnicí pásy s nárůstem objemu (rozpínavé)

Těsnicí pásy s nárůstem objemu působí vodotěsně díky zvětení objemu, ke kterému dochází chemickým
vázáním vody.

Těsnicí pásy s nárůstem objemu musí sestávat z takových materiálů, které vykazují dostatečně reverzibilní
bobtnání (faktor bobtnání účinného těsnicího materiálu min. 200 %), odpovídající dobu bobtnání a dostatečnou
stabilitu při vyím tlaku vody nebo při větích pohybech spáry.

Jako vhodná se osvědčila kombinace neoprénového tělesa (jádro) a vnějího plátě z bobtnavého těsnicího
materiálu. Tvarem neoprénového tělesa je moné určit směr bobtnání, take tlak působí na boky a ne směrem ze
spáry. Roztanost celkového profilu udává výrobce v mm.

Bobtnání musí být reverzibilní a nezávislé na chemickém sloení kontaktní vody. Při jiných namáháních spáry
předkládá výrobce zvlátní důkaz těsnicího účinku a chemické odolnosti. Součást, která reaguje s vodou, se
nesmí vypláchnout, ani nesmí předávat do vody kodlivé látky. Je třeba zohlednit, e proces bobtnání vyaduje
určitou dobu a těsnicí účinek není tedy okamitý.

Betonové úloné plochy pro těsnicí pásy s nárůstem objemu musí být rovné a bez trhlin. Těsnicí pás s nárůstem
objemu se pokládá přesně podle návodu výrobce. Výhodné je pokládání do dráky, co zaručuje lepí fixaci
polohy.

20.3.4.11 Betoná - hutnění

Hutnění betonu musí být prováděno vysokovýkonným vnitřním nebo příloným vibrátorem. Příloné vibrátory
musí být umístěny co nejrovnoměrněji v závislosti na konstrukci bednicího vozu, přičem se předpokládá
1 vibrátor na 3 a 4 m2 plátě bednění.

Vibrátory musí být dimenzovány tak, aby byl beton dokonale zhutněn v plánované tlouťce. Hloubka působení
vibrátoru dosahuje 40 cm a max. 50 cm. Při vibrování se uvádí do provozu příloný vibrátor v oblasti aktuální
výky hladiny betonu v bednění.

30
20.3.4.12 Separační vrstvy mezi ostěním a podkladem

Pod pojmem separační vrstvy mezi podkladem a betonem rozumíme dělicí vrstvy, ploné drenáe a izolace.

Technika pokládky a upevnění

Jednotlivé pásy dělicích vrstev musí být poloeny s takovým přesahem, aby mohla voda z horninového masivu
za nimi volné odtékat a nedostala se k čerstvému betonu. Při silnějím přítoku se pouije odvedení vody pomocí
hadic, co zamezí tvorbě vodních vaků za dělicí vrstvou. Okraje jednotlivých pásů musí být slepeny nebo musí
přesahovat, aby se zabránilo vniknutí betonu mezi dělicí vrstvu a horninu, resp. ostění ze stříkaného betonu.

Upevnění musí být takové, aby se dělicí vrstva nemohla během betonáe posunout. Upevňovací materiál nesmí
dělicí vrstvu protrhnout. Na upevnění se zpravidla pouívají speciální hřeby.

Dělicí vrstvy

Pomocí dělicích vrstev se sniuje soudrnost a zazubení mezi výstrojí výrubu a horninou, resp. ostěním ze
stříkaného betonu. Pouívají se hlavně ve spojení s definitivním ostěním bez izolace. Napětí vznikající v ostění
v průběhu procesu tvrdnutí a s tím vlivem omezené deformace spojená tvorba trhlin je pouitím dělicí vrstvy
redukována. Zpravidla se pouívají tenké umělohmotné fólie zesílené mříkou nebo geotextilií.

Ploné drenáe

Ploné drenáe umoňují odtok (s nízkou hodnotou odporu) ploně přitékající vody z horninového masivu do
tunelové drenáe. Zpravidla se pouívají strukturované plastové profilované desky, speciální geotextilie nebo
drenání prvky.

Izolace

Osazením fóliové izolace se má trvale zabránit vnikání vody do dutiny.

20.3.4.13 Bednění - veobecně

Bednicí prvky jsou v normálním případě v půdorysu při délkách bloků do 12 m přímé, z čeho vyplývá
polygonální průběh oblouku. Je třeba dbát na dodrení přípustných geometrických tolerancí.

Bednicí systémy musí mít takové konstrukční řeení, aby dynamická namáhání v důsledku působení příloného
vibrátoru, hydrostatický tlak čerstvého betonu a hydraulický tlak čerpaného betonu při ukončování betonáe
v oblasti vrcholu klenby nezpůsobovaly nepřípustné deformace bednění nebo jeho čela.

20.3.4.14 Bednění - separační prostředky

Separační prostředky je zásadně třeba sladit s pouitým materiálem bednění a musí být ekologicky nezávadné.
Přednostně se pouívají separační prostředky s chemicko-fyzikálním účinkem. Voskové roztoky a pasty mohou
vytvořit obzvlátě dobře přilnavý odolný separační film, který je nezbytný, pokud bednění dlouho stojí a při
pokládce výztue je silně namáháno. Velmi důleitá je tenká rovnoměrná vrstva na dobře vyčitěném ocelovém
bednění. Separační prostředky musí obsahovat antikorozní přísady (inhibitory).

Pouitý separační prostředek musí být sladěn s eventuelními dodatečnými nátěry či vrstvami ostění.

Kadý separační prostředek musí být jasně, trvale a jednoznačně označen. Pokud je přípustné ředění, uvede se,
čím je moné ředění provádět a v jakém rozsahu. Na etiketě musí být v heslech uvedeno:

přiměřený způsob zpracování,

průměrné nanáené mnoství,

účinek při předávkování,

pokyny pro odstranění zbytků separačních prostředků z povrchu betonu,

hořlavost (třída nebezpečnosti) a monosti a podmínky uloení.

Dále je třeba označit nebezpečné pracovní materiály.

Při kadé dodávce musí být uvedeno:

31
číslo are,

rok a měsíc výroby,

přípustná doba skladování.

20.3.4.15 Výztu - definitivní ostění s izolací

V definitivním ostění s izolací se zpravidla výztu nenavrhuje. Pokud je výztu nezbytná ze statických důvodů,
přicházejí v úvahu v souladu se stavem výrubu a plánovaným průběhem výstavby následující provedení:

samonosná výztu,

výztu poloena na bednění.

Uchycení výztue pomocí konstrukcí procházejících izolačními vrstvami je nepřípustné.

20.3.4.16 Výztu - definitivní ostění bez izolace

U definitivního ostění bez izolace je stabilitu výztue mono zajistit montáními háky a kotvami upevněnými
přímo do horninového masivu

Plánovaná poloha výztue musí být zajitěna vhodnými opatřeními, která budou omezovat ukládání betonu v co
nejmení míře (potřebná výměna výztue v prostoru plnicích a vibračních otvorů). Vzdálenost mezi vrstvami
výztue zajistí distanční eleza, která je mono připravit např. z betonářských sítí.

Předohýbané výztuné sítě a distanční eleza se dimenzují na plánovanou tlouťku definitivního ostění
(s ohledem na výrobní tolerance).

Vnitřní betonová krycí vrstva se zajistí vhodnými distančníky (např. trojhranné lity z betonu min. přes dva
pruty výztuné sítě, min. 1 kus na m2). Spoje musí být vyřeeny tak, aby při osazení bednění (resp. bednicího
vozu) nedolo k pokození distančníků.

Spoje výztuné sítě se umístí tak, aby se vyloučila monost překrytí 4 vrstev sítě (překáka pro uloení betonu).

20.3.4.17 Odbednění a oetřování betonu

Okamik odbednění se vztahuje na vnitřní bednění betonu klenby. Bednění čela se běně odnímá po 8 hodinách
a zjiťuje se vývoj pevnosti v tlaku pomocí nedestruktivních metod (např. Schmidtovým kladívkem).

Aby se zamezilo pokození hran, zůstávají zpravidla vestavby (předevím záchranné výklenky, niky apod.) po
odstranění vnitřního bednění obedněné déle. Toté se týká spár na obvodu ostění mezi bloky betonáe (pokud
nejsou profily pevně spojeny s bedněním).

Běné oetření betonu definitivního ostění se zpravidla provádí tekutými prostředky. Tyto prostředky se nanáejí
co nejrychleji, po celé ploe, v dostatečném mnoství, například postřikem. V kadém případě je třeba dbát na
to, aby nedolo k ovlivnění adheze později nanáených nátěrů nebo vrstev. Aby se zamezilo příli silnému
ochlazení a vysuení, je třeba přijmout taková opatření, která zamezí příli silnému proudění vzduchu. (např.
uzavření portálu závěsem). Od oetření se můe upustit, pokud je relativně vysoká vlhkost vzduchu větí ne
90% a nízká rychlost jeho proudění (posoudí se dle konkrétních podmínek na stavbě).

Při nedodrení normální doby odbednění je třeba zajistit provedení takových opatření, které zaručí ochranu
betonu ihned po odbednění min. na 3 dny proti příli rychlému ochlazení a min. 7 dnů proti vyschnutí. Tato
opatření zajistí v podmínkách stavby dostatečné zatvrdnutí povrchových oblastí a zamezí tvorbě trhlin.

20.3.4.18 Poadavky na povrch definitivního ostění - opravy

Povrch betonu definitivního ostění musí svou povrchovou rovností odpovídat poadavkům na povrchy
z pohledového betonu.

Na bocích, pod skloněnými plochami ostění jsou póry do průměru 20 mm (u ostění s výztuí), resp. 25 mm
(u ostění bez výztue) prakticky nevyhnutelné a nekodné. U definitivního ostění s výztuí nesmí hloubka pórů
překročit hodnotu 10 mm. V případě zvlátních poadavků na povrch betonu, např. architektonické ztvárnění,
odolnost proti mrazu apod., musí být přijata zvlátní opatření, (např. drenání geotextilie, nátěry).

32
Drobná vadná místa, která nemají vliv na pouitelnost, není nutné sanovat. Pro nařízení opravných opatření
platí, e povrchové staení betonu, např. brouením, je vdy lepí trvanlivějí, ne tenká vrstva malty. To platí
předevím pro mělká, ploná vadná místa.

Obnovu hlubích, plochých vadných míst je nutno provádět stříkáním.

Průběné trhliny větí ne 0,3 mm (definitivní ostění s výztuí) se musí zaplnit vhodnou injektáí schopnou
přenosu sil v ostění.

V případě definitivního ostění bez výztue nemusí být vadná místa vyplněna, pokud bude prokázána únosnost
ostění a pokud se nebude jednat o místa se zvýenými nároky na pohledový beton (např. portály apod.) .

Ochrana povrchu

Doplňková ochranná opatření povrchu betonu definitivního ostění impregnace, pečetění, nátěry nebo nanáení
určitých vrstev. Ochranná opatření jsou doporučena zejména u portálů s ohledem na zlepení odolnosti proti
mrazu. Opatření jsou stanovena projektovou dokumentací.

Zaplnění dutin v oblasti stropu

Po dostatečném zatvrdnutí betonu klenby se dutiny vzniklé v oblasti vrcholu klenby zaplní pomocí injektáních
trubek stabilní pojivovou suspenzí pod nízkým tlakem (cca 0,1 a 0,2 MPa). Úplné zaplnění se kontroluje
vytrysknutím malty z nejblíe leících trubek, které se po vytrysknutí směsi uzavřou. Výplňová injektá se
provádí nejdříve po 56 dnech od uloení betonu. Injektání trubky jsou vkládány do bednění a zabetonovány.
Polohu a počet injektáních trubek určí dokumentace, bednicí vůz musí být upraven tak, aby umonil osazení
trubek do ostění.

Jako alternativní řeení v úsecích s izolací můe být zaplnění provedeno specielně pro tento účel vyrobenou
a osazenou hadicí, s připojovacím hrdlem na konci úseku.

20.3.4.19 Definitivní ostění ze stříkaného betonu

Jednopláťové definitivní ostění lze definovat tak, e vechny statické a konstrukční poadavky splňuje jediné
ostění. Toto ostění se můe zřídit v jednom nebo ve více krocích (vrstvách).

Konstrukce jednopláťového ostění musí splňovat poadavky zajiťování výrubu v průběhu raení tunelu
i poadavky na definitivní ostění při provozu v tunelu. Pokud má být pláť ze stříkaného betonu zajiťující
výrub v pozdějím pracovním kroku zesílen dalí vrstvou stříkaného betonu nebo bedněným monolitickým
betonem, musí být provedeno silové i tvarové spřaení tak, aby byla zabezpečena staticky účinná spřaená
konstrukce.

Při jednopláťovém ostění za výhradního pouití stříkaného betonu nelze zcela vyloučit průsaky vody trhlinami,
pracovními spárami a vadnými místy, a proto se toto ostění pouívá výhradně pouze v prostorách, ve kterých
nejsou ádné nebo jen mírné průsaky vody a působí nízký hydrostatický tlak.

Zásadně před rozhodnutím o pouití stavby jednopláťového ostění v místech s výrony vody je třeba vyhodnotit
přípustné průsaky vody ostěním a uváit monosti opatření pro odvedení vod a následného dotěsnění.

Aby se při pouití jednopláťového ostění minimalizovalo tvoření trhlin a umonilo se mírné, rovnoměrné
vyztuení, je hlavním předpokladem co moná nejmení ohybové zatíení plátě. To vyaduje odpovídající tvar
tunelového průřezu a staticky příznivé působení zatíení (symetrické zatíení) a předpokládá i odpovídající
geologické poměry.

20.3.5 Dílcová ostění

Dílcové ostění musí být navreno a staticky doloeno v dokumentaci. Montované tunelové ostění se provádí
podle předem schváleného technologického předpisu stavebním dozorem.

Způsob přebíraní a zkouení dílců se stanoví v zhotovitelem předloených technických podmínkách pro výrobu,
kontrolu a přebírání dílců ostění, přičem je nutné vycházet z ČSN 73 1321, ČSN 73 2011 a ČSN 73 2031.

Díly tunelového ostění musí být osazovány v tunelu strojními ukladači, rovnoměrně z obou stran a
k závěrovému dílu.

33
Aktivace montovaného ostění vyplněním prostoru za rubem obezdívky musí být provedena ihned po smontování
prstence ostění. Materiál pro výplň určuje dokumentace.
Utěsnění tunelového ostění z dílců proti podzemní vodě se musí provést utěsněním styčných, loných spár
a roubových otvorů způsobem předepsaným v dokumentaci a v technologickém předpisu zhotovitele.

20.3.6 Zděná ostění

U zděných tunelových ostění kamenné zdivo zůstává rené (neomítnuté). Pro klenby, u nich se kámen klade při
zdění na bednění, musí být líc kamene opracován picováním.
Nepřipoutí se spárování zatřením. Nová maltová výplň spár musí zcela vyplňovat prostor spáry a nesmí
přesahovat přes líc zdiva.
U loných spár musí být výplň 10 mm pod úrovní líce zdiva.
Pokud při opravách předepisuje dokumentace pouití betonových tvárnic, zejména při výměně části zdiva nebo
celých tunelových pasů, tvárnice z betonu musí být minimálně z betonu C12/15. Pevnost betonových tvárnic
v tlaku je nejméně 35 MPa. Tvar betonových tvárnic se určuje v dokumentaci kamenořezem přísluné části
ostění.

20.3.7 Portály, galerie a předportálová křídla

Portály a galerie se provádějí podle typu konstrukce a druhu prací - zemní práce, zvlátní zakládání, tunelové,
mostní, pozemní konstrukce na základě dokumentace. Platí pro ně kapitoly 3, 17, 18, 22, 24 TKP.
Na elektrizovaných tratích se portály tunelů opatřují ochrannými zařízeními ve smyslu ČSN 73 6223.
Lícní plochy portálové zdi a portálového věnce se vyadují hladké. Postup při betonái zejména portálového
věnce je nutné provádět tak, aby pracovní spáry byly umístěny do falených spár portálového věnce.
U zděných konstrukcí je nutné zachovat jednobarevnost pouitého kamene, směr a tlouťku spár a výku vrstev
zdiva.

Příkopy za tunelovými portály, korunami křídel a náhorní příkopy tunelu se provedou podle dokumentace
s ohledem na velikost povodí a také s ohledem na nebezpečí zanáení příkopů zvětrávající horninou.
V případě záchytné funkce příkopů za korunami portálové i předportálových zdí předepisuje dokumentace na
zdech zřízení zábran potřebné mohutnosti a rozměrů.

20.3.8 Ochrana proti pronikání podzemní vody do tunelu

20.3.8.1 Veobecně

Navrený systém ochrany proti pronikání podzemní vody do tunelu dlouhodobě zabraňuje negativním účinkům
působení podzemní vody na konstrukci a vybavení tunelu (agresivní voda, průsaky, námraza apod.). Jedná se
o komplex opatření, která je třeba provést, aby bylo dosaeno poadovaných parametrů vodotěsnosti tunelu
(konstrukce z betonu odolného proti průsakům, izolační pásy, těsnicí pásy ve spárách betonáe, drenání systém
apod.).

Při volbě opatření k utěsnění elezničních tunelů musí být zohledněno:
geologické poměry dané lokality,
očekávané namáhání tunelové stavby,
chemické působení podzemní vody,
způsob raby tunelu a technologický postup výstavby,
očekávané deformace ostění,

34
rozdíly sedání a ostatní relativní pohyby sousedních částí konstrukce tunelu,
poadavek na vodotěsnost v závislosti na uití tunelu,
poadavky vodního hospodářství (sniování hladiny spodní vody, odtok vody z tunelu apod.).
Vodotěsnost tunelu se stanovuje podle tabulky 12.

TABULKA 12

Třída vodotěsnosti 0 ABC

Mnoství vody q[litr/den/m2] 0 1 3 10
prosakující ostěním

V případě novostaveb tunelů je vdy poadována třída vodotěsnosti 0 (tj. tunel je nutno navrhovat tak, aby byly
vyloučeny jakékoli průsaky ostěním). Průsaky jsou (kromě nebezpečí vzniku námraz) při střídání mrazu a tepla
zdrojem poruch ostění.

Třídy vodotěsnosti A a C slouí pro zatřídění stávajících tunelů.

Volba systému závisí na druhu působení podzemní vody (tlaková nebo prosakující), agresivitě prostředí a na
velikosti hydrostatického tlaku působícího na ostění tunelu (viz tabulka 13).

TABULKA 13

NÁVRH SYSTÉMU OCHRANY PROTI PRONIKÁNÍ VODY DO TUNELU

PROSAKUJÍCÍ TLAKOVÁ VODA
VODA

(ustálená hladina pod
úrovní dna tunelu)

Do 30 m vodního sloupce Do 60 m vodního Více ne 60 m vodního
sloupce sloupce

Nízká Beton odolný proti Beton odolný proti Beton odolný proti Beton odolný proti
agresivita průsakům v průsakům v kombinaci průsakům a jedna
prostředí kombinaci s těsnicími s těsnicími pásy ve vrstva izolační fólie po průsakům a dvě vrstvy
pásy ve spárách nebo spárách nebo jedna celém obvodu tunelu. izolační fólie po celém
jedna vrstva izolační vrstva izolační fólie po obvodu tunelu. Izolace
fólie v horní klenbě celém obvodu tunelu. Izolace je v podélném
tunelu (systém směru rozdělena na je v podélném směru
Izolace je v podélném vodotěsné na sobě rozdělena na
detníku) směru rozdělena na nezávislé sektory. vodotěsné na sobě
vodotěsné na sobě nezávislé sektory.
nezávislé sektory.

Vysoká Jedna vrstva izolační Beton odolný proti Beton odolný proti průsakům a dvě vrstvy
agresivita fólie po celém obvodu izolační fólie po celém obvodu tunelu. Izolace je
prostředí tunelu. průsakům a jedna vrstva v podélném směru rozdělena na vodotěsné na
izolační fólie po celém sobě nezávislé sektory.
obvodu tunelu. Izolace je

v podélném směru
rozdělena na vodotěsné
na sobě nezávislé
sektory.

20.3.8.2 Poadavky na provádění izolací

Pro provádění izolací vypracuje dodavatel technologický postup, který musí být před započetím prací
odsouhlasen odborem stavebním ředitelství divize dopravní cesty.

35
Izolace musí být osazována tak, aby bylo před betonáí definitivního ostění umoněno její přezkouení
a případné opravy. Jedná se zejména o oblast vrcholu klenby v případě, kdy je podklad izolace nerovný (např.
vlivem nadvýrubů). Izolační fólie se pokládá tak, aby signální vrstva byla vdy na vzduné straně.

Izolační fólie musí být ze strany horniny chráněna v celé ploe vrstvou geotextilie. Vzduná strana izolace
vyaduje ochranu zpravidla pouze v oblasti dna. Ochranu je mono provést například vrstvou betonu tlouťky
min. 70 mm vyztuenou jednou vrstvou sítě nebo vrstvou ochranné fólie (např. geotextilie) s rovnocenným
účinkem.

Minimální tlouťka fólie je závislá na způsobu odvodnění tunelu. Pokud je tunel situován nad hladinou spodní
vody, systém izolace funguje na principu "detníku" a průlinová voda je sváděna do tunelové drenáe, je
minimální tlouťka fólie 2 mm. V případě, e je izolace navrena proti tlakové vodě, je tlouťka fólie 3 mm.
Tlouťka fólie větí ne 3 mm se nedoporučuje vzhledem k obtínosti montáe a zvýení rizika chyb. Výjimku
tvoří fólie pokládané v oblasti dna tunelu při dostatečně plochém tvaru spodní klenby.

Izolační fólie i ochranné vrstvy musí být pokládány kolmo k ose tunelu. Ve dně mohou být pokládány
rovnoběně s tunelovou osou.

Přesahy jednotlivých pásů izolační fólie a pásů ochranných fólií (geotextilií) musí být vdy minimálně 50 mm.

Při osazování izolačních pásu je třeba vzít v úvahu nerovnoměrnost tvaru podkladu a fólii pokládat tak, aby po
dotlačení k povrchu podkladu při betonái definitivního ostění nebyla namáhána tahem (resp. bylo toto
namáhání omezeno na minimum).

Izolační fólie je k podkladu připevňována prostřednictvím vhodných upevňovacích prvků, které jsou v předstihu
nainstalovány na líc podkladu. Upevňovací prvky musí být osazeny tak, aby nemohly způsobit proraení nebo
jiné pokození izolační fólie. Mezi hlavou hřebíku a upevňovacím prvkem musí být umístěny kovové podloky
průměru min. 20 mm a tlouťky min. 1 mm. Tím je zajitěno, aby při nastřelování hřebíků nebyl upevňovací
prvek proraen. Podloka a hlavička hřebíku musí být do konstrukce prvku zaputěna o min. 4 mm.

Izolační fólie je k upevňovacím prvkům tepelně přivařena. Spoj mezi fólií a upevňovacím prvkem musí prokázat
mení pevnost na odtrení ne je pevnost fólie. Tím je zaručeno, e při namáhání spoje nedojde k pokození
fólie, ale pouze k jejímu odtrení od upevňovacího prvku.

Před instalací izolační fólie je nutno zkontrolovat kvalitu osazení upevňovacích prvků, prvky nedostatečně
upevněné do podkladní vrstvy odstranit a nahradit jinými.

Mnoství pouitých upevňovacích prvků je závislé na velikosti a tvaru výrubu, poloze (vrchol klenby, opěří,
dno) a pouitém izolačním materiálu. Orientačně je mono počítat s 2 a 3 ks/m2 v oblasti horní klenby, 1 ks/m2
v oblasti opěří a 0 a 0,5 ks/m2 v oblasti dna.

Jednotlivé pásy izolační fólie jsou svařovány dvojitým svarem se středním kanálkem. Minimální ířka
jednotlivých svarů je 15 mm, ířka kanálku se pohybuje podle druhu materiálu od 10 do 20 mm.

Spojením tří pásů v jednom místě vznikají T-spoje (např. napojení podélně pokládaných pásů ve dně tunelu na
příčně pokládané pásy v horní klenbě). Spojení čtyř pásů fólie v jednom místě (kříový svar) je neádoucí a je
třeba se ho vyvarovat.

Spoje musí být provedeny svářecím automatem, který spolehlivě zajistí poadovaný tepelný rozsah sváření
v závislosti na rychlosti pohybu, okolní teplotě a proudění vzduchu na pracoviti.

Při svařování izolačních pásů nesmí teplota prostředí klesnout po +5 0C. Při niích teplotách prostředí je sváření
moné jen za zvlátních opatření.

Připojení pásu izolační fólie na beton odolný vůči průsakům vody definitivního ostění musí být provedeno
prostřednictvím připojovacího pásu.

Izolační fólii je nutné chránit před pokozením během pokládání a do provedení vnitřní obezdívky vhodnými
opatřeními. Distanční podloky betonářské výztue musí být upraveny tak, aby nedolo k pokození izolace.

V místě pracovní spáry mezi bloky betonáe musí být provedena ochrana izolace vloením ochranného pásu.
V případě, kdy se nejedná o tlakovou vodu je mono pouít ochranné pásy ze stejného materiálu, jakým je
materiál izolace. Minimální ířka pásu je 500 mm a je umístěn na vnitřní straně fólie po celém obvodu izolované
části tunelu středově k pracovní (resp. dilatační) spáře. Pás je přivařen na obou okrajích k izolaci průběným,

36
nepřeruovaným svarem. Bodové uchycení ochranného pásu není přípustné. Důvodem je vyloučení dodatečného
pokození izolace pod ochranným pásem (např. při osazování výztue), které by nebylo moné vizuálně
kontrolovat.

Pokud je izolace navrena na tlakovou vodu, je nutné izolaci tunelu v podélném směru rozdělit na vodotěsné,
na sobě nezávislé sektory. V místě pracovní spáry je na izolaci upevněn dvěma průběnými svary napojovací
pás. Parametry svaru odpovídají svarům pro spojování izolačních pásů. Prostor mezi svary je nutno přezkouet
na těsnost. Napojovací pás je při betonái definitivního ostění uchycen pomocí kotevních prvků do betonu
ostění. Polohu sektorů (napojovacích pásů) je nutno přesně zaměřit pro případné opravy a dokladovat
v dokumentaci skutečného provedení.

20.3.8.3 Poadavky na podkladní vrstvu izolace

Podkladní vrstva izolace musí být provedena tak, aby na ni mohly být bez rizika pokození nebo zvýeného
namáhání instalovány ochranné vrstvy izolace a vlastní izolační fólie s ohledem na materiálové vlastnosti
pouitých výrobků.

Podkladní vrstva izolace musí splňovat následující podmínky:

dostatečnou tvarovou stálost a pevnostní charakteristiky,

tlouťka vrstvy je min. 50 mm při maximální velikosti zrna 8 mm,

do směsi je mono pouít pouze přírodní kamenivo (oblázkový těrk). Pouití drceného kameniva
s ostrými hranami není moné,

maximální poměr délky ku výce u sousedních nerovností je 10:1 (viz obrázek 2),

lokální nerovnosti (např. zastříkané hlavy kotev) musí být zaobleny v poloměru min. 200 mm,

vlhkost povrchu musí být v přijatelných mezích. Pokud prosakující voda brání kvalitnímu provádění
izolace, je nutno ji odpovídajícím způsobem jímat a odvádět do tunelové drenáe (např. pomocí
organizovaného svodu),

pevnostní charakteristiky a tlouťka vrstvy musí odpovídat pouitému systému upevnění izolace,

při nastřelování upevňovacích prvků nesmí docházet k odprýskávání podkladní vrstvy.

Obr. 3

PRIMÁRNÍ OSTĚNÍ ZE STŘÍKANÉHO BETONU

Ra > 0,20 m

VZDÁLENOST NEROVNOSTÍ ∅ > 10a

Kde:

a je příčná nerovnost,

∅ ≥ 10 a vzdálenost nerovností,

Ra ≥ 0,20 m poloměr zakřivení nerovnosti.

37
20.3.9 Odvodnění tunelu - drenání systém

20.3.9.1 Po dobu výstavby

Odvodňování po dobu výstavby musí odpovídat poadavkům vyhláky ČBÚ č. 55/1996 Sb. ve znění pozdějích
předpisů a předpisům souvisejícím.

Způsob a postup odvodňování včetně čerpání vod při výstavbě stanoví dokumentace zhotovitele. Navrená
opatření musí být zahrnuta do technologických předpisů odsouhlasených stavebním dozorem.

Od počátku raení a do dokončení tunelu musí být trvale zajitěno odvádění vech vod ze vech pracoviť.

Při povrchním raení musí být odvodňovací stoka zřízena nejdále 15 m od čelby. Při úpadním raení je nutno
zajistit odčerpávání vody z čelby do přečerpávací jímky nebo odvodňovací stoky.

Systém odvodnění po dobu výstavby musí být upraven tak, aby dno tunelu zůstalo pevné po celou dobu
výstavby. Provozem mechanizmů nesmí být dno dílčích výrubů prohlubováno.

Vodu odváděnou z tunelu je nutné před vypoutěním ze stavby zbavit ropných produktů a mechanických
nečistot podle poadavků hygienických předpisů.

Systém odvodňování, působící pouze po dobu výstavby tunelu, se po jejich dokončení odstraní způsobem
stanoveným v dokumentaci.

20.3.9.2 Za provozu

Při návrhu systému odvodnění musí být zohledněn případný vliv sníení hladiny spodní vody na okolní
prostředí se vemi důsledky, které jsou sníením vyvolány (např. sedání povrchu, ztráta vody ve studních apod.).

Minimální sklon podélného odvodnění tunelu je 0,3 % (viz ČSN 73 7508)

Pokud je nutné provádět podélné odvodnění dna tunelu, mělo by být situováno na bocích tak, aby jeho údrba
minimalizovala omezení elezniční dopravy. Minimální příčný sklon střechovitě upraveného krytu dna
k podélnému odvodnění dna tunelu je 2,5 %. Minimální sklon příčné drenáe propojující podélnou tunelovou
drená s podélným odvodněním dna je 5 %. Světlost příčného odvodnění se určí dle odváděného mnoství vody,
musí být vak min. 100 mm.

Svedení příčného odvodnění do podélného odvodnění dna musí být provedeno v kontrolních nebo čisticích
achtách. Přitom musí dno podélného odvodnění probíhat plynule.

(Pod pojmem "podélná tunelová drená" je pro účely této kapitoly TKP mylena boční drená odvádějící
prosakující podzemní vodu stékající vně ostění po rubové nebo mezilehlé izolaci. Pod pojmem "podélné
odvodnění dna" je mylena tunelová stoka, do které je sváděna voda z vnitřní části tunelu. U novostaveb
s poadavkem vodotěsnosti "O" se jedná např. o technologickou vodu pouívanou při práci v tunelu, o vodu
pouívanou při zásahu poárníků v tunelu nebo v případě havárie o kapaliny vytékající z havarovaných vozů.
V případě stávajících tunelů s nií třídou vodotěsnosti jsou do podélného odvodnění dna jímány navíc průsaky
podzemní vody ostěním.)

Propojení podélné tunelové drenáe s podélným odvodněním dna tunelu není vdy nutné provádět a závisí na
délce tunelu, mnoství podzemní vody (resp. průtoku), podélnému sklonu tunelu, materiálu drenáe apod.

Podélné odvodnění dna musí být provedeno jako trubní vedení kruhového nebo podkovovitého tvaru a musí být
dimenzováno s ohledem na mnoství podzemní vody vytékající z horninového masivu, popřípadě na vodu
protékající tunelem z předzářezu.

Pro dosaení samočisticí schopnosti odvodňovacího potrubí musí být při stálém průtoku potrubím dosaena
rychlost minimálně 0,5 m/sec, avak nesmí být překročena rychlost 3 m/sec.

Pro čistění a prohlídku podélného odvodnění tunelu musí být zřízeny snadno přístupné čisticí a revizní achty.
Vzdálenost achet udává norma ČSN 73 7508 a je min. 25 m. Čisticí a revizní achty a jejich vstupy musí být
uspořádány tak, aby bylo moné pouít kontrolní a čisticí zařízení. achty musí být zakryty deskami.

38
20.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

20.4.1 Veobecně

Vechna zařízení, stroje a materiály zajiťuje zhotovitel, pokud smlouva o dílo nestanoví jinak.
Doprava, skladování, manipulace s materiály a stavebními dílci musí být prováděny tak, aby nedocházelo
k jejich znehodnocování. Řídí se ustanoveními přísluných norem a dodacími podmínkami výrobců.
Metodika průkazních zkouek materiálů a konstrukcí v tunelu je stanovena příslunými technickými normami,
případně technickými a dodacími podmínkami pouívaných technologií.
Průkazní zkouky se při provádění tunelů vztahují na vechny druhy a části konstrukcí trvalého vystrojení.

20.4.2 Beton

Před zahájením betonáe musí zhotovitel průkazními zkoukami prokázat vlastnosti betonové směsi a betonu
s ohledem na zvolenou technologii a pouité materiály.
Pro dodávku a skladování materiálů pro betonové směsi a pro průkazní zkouky betonu platí kapitola 17 TKP.

20.4.3 Izolace

Pro izolační materiály proti vodě, jejich dodávky a skladování, technologické postupy prací a pro provádění
průkazních a kontrolních zkouek platí poadavky uvedené v kapitole 22 B TKP.

20.4.4 Ocel

Ocelová výztu do ostění musí být dodána s prohláením o shodě. V případě pochybnosti stavebního dozoru
o jakosti materiálu musí zhotovitel provést průkazní zkouky podle ČSN 73 2400 a norem souvisejících. Pro
dodávku a skladování platí poadavky uvedené v kapitole 17 TKP.

20.4.5 Kotvy

Pro dodávky, skladování a přepravu kotevního materiálu a pro provádění průkazních zatěovacích zkouek
kotevní výstroje platí kapitola 24 C TKP.
Pro průkazní zkouky jsou pro charakteristické geotechnické podmínky a typ osazovaných kotev odzkoueny
vdy minimálně 3 ks kotev.

20.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ, KONTROLNÍ ZKOUKY

20.5.1 Veobecně

Metodika kontrolních zkouek materiálů a konstrukcí v tunelu je stanovena příslunými technickými normami
uvedenými v oddíle 12 této kapitoly TKP, technickými a dodacími podmínkami jednotlivých technologií.
Typy zkouek:
Průkazní zkouky - průkazními zkoukami jsou prokazovány vlastnosti materiálů a prací poadované

příslunými normami a TKP. Výsledky zkouek musí dodavatel předloit min. 14 dní před započetím
prací.
Kontrolní zkouky ověřují průběně výsledky průkazních zkouek v podmínkách stavby. Dodavatel je
povinen předloit zadavateli k odsouhlasení plán zkouek materiálů, které budou v průběhu stavby
pouívány. Plán zkouek obsahuje počet provedených zkouek, místo a čas jejich provedení. V průběhu
výstavby předkládá dodavatel zadavateli výsledky provedených zkouek. Kontrolní zkouky se při

39
provádění tunelů vztahují na vechny druhy nosných konstrukcí, přičem za nosnou konstrukci jsou
povaovány i jednotlivé prvky primárního ostění. Zkouky se provádí u monolitických konstrukcí
z prostého nebo elezového betonu, u stříkaných ostění, spárovacích, injektáních směsí, kotevní výstroje
a izolace.
Zkouky přejímací prověřují kvalitu dokončených konstrukcí nebo ucelených částí konstrukce
a provedených prací. Jsou podkladem pro převzetí úseku, objektu nebo vech dokončených prací, které
byly definovány smlouvou o dílo.
U vech druhů tunelových konstrukcí se musí provádět zkouky pevnosti betonu v tlaku, u pruných
tenkostěnných ostění se statickou funkcí se zkouí navíc pevnost v tahu za ohybu a ve smyku.
U těsnicích materiálů (stříkané plátě, injektání a spárovací hmoty, izolační materiály) se vyadují také zkouky
vodotěsnosti a namrzavosti.

20.5.2 Beton

20.5.2.1 Monolitický beton

Kontrolní zkouky jakosti betonu, ocelové výztue do betonu, kontrola bednění a uloené výztue se provádí
podle ustanovení ČSN EN 206-1 a TKP 17.

20.5.2.2 Stříkaný beton

Kontrolní zkouky jakosti stříkaných betonů se provádějí v četnosti 1 zkouky na kadých i započatých 2500 m2
nastříkané plochy ostění. Jakost betonu předepisuje dokumentace. Kvalita stříkaného betonu se hodnotí podle
ČSN 73 2430.
Průkazními a kontrolními zkoukami je nutno doloit:
pevnost mladého stříkaného betonu a nárůst pevnosti v čase,
konečnou pevnost betonu v tlaku (28 dní),
tlouťku ostění,
počátek a dobu tuhnutí,
křivku zrnitosti kameniva,
vlastnosti a podmínky pouití příměsí.
Průkazní zkouky je nutno provést před prvním pouitím přísluného druhu stříkaného betonu se zohledněním
způsobu výroby a nástřiku směsi. Musí být uvedeno procentuální zastoupení jednotlivých komponent. V případě
změny zastoupení nebo druhu komponent nebo podmínek, pro které byla předcházející zkouka provedena, je
nutno provést průkazní zkouky znovu se zohledněním vech odchylek od původní zkouky.
Předepsané parametry, počet a způsob provedení stanoví dokumentace nebo ZTKP.
Kontrola tlouťky ostění ze stříkaného betonu se provede podle poadavku dokumentace a stavebního dozoru
v místě jím určeném. Kontrola tlouťky primárního ostění je zpravidla prováděna pomocí vrtů, při kterých jsou
odebírány vzorky betonu ostění pro zjitění pevnosti stříkaného betonu.

20.5.3 Injektání a spárovací směsi

Kontrolní zkouky jakosti injektáních směsí se provádí podle kapitoly 24 B TKP.
Kontrolní zkouky jakosti spárovacích směsí se provádí podle kapitoly 23 TKP.

40
20.5.4 Kotvy

Způsob a rozsah kontrolních zkouek kotevní výstroje se provádí podle kapitoly 24 C TKP.
Kotvy (svorníky) určené ke zkouce určuje stavební dozor během místního etření v tunelu. V případě, e
během zkouky prováděné podle předem stanoveného postupu dojde k pokození nebo vytrení kotvy, musí být
na náklady zhotovitele provedena nová, plně funkční kotva.
Únosnost kotev (svorníků) se prokazuje tahovými zkoukami, jejich výsledky musí být protokolárně
dokladovány. Zařízení k provádění tahových zkouek kotev musí být trvale k dispozici na stavbě a je zajitěno
dodavatelem.
Kontrolní zkouky se provádí na min. 5 % vech osazených kotev. V případě hydraulicky upínatelných kotev se
provádí zkouka natlakováním na hodnotu tlaku při osazování, v ostatních případech jsou provedeny tahové
zkouky kotev.
Kadá kotva, která při zkouce nevyhoví předepsanému zatíení musí, být na náklady dodavatele nahrazena
novou kotvou. Metodika zkouek je stanovena v projektu nebo v ZTKP.

20.5.5 Izolace

Vechny svary izolačních fólií z plastů musí být bez výjimky přezkoueny na těsnost.
Zkuební tlak při tlakové zkouce se při ířce svaru dle odstavce 20.3.8.2 Poadavky na provádění izolací
pohybuje v intervalu 0,2 a 0,3 MPa. Doba zkouky je 10 minut. Úbytek tlaku nesmí být větí ne 20 %.
V místech připojení a proraení můe být pouito místo tlakové zkouky zkouka vakuová. Zkouka svarů se na
stavbě provádí za přítomnosti stavebního dozoru, dodavatele stavebních prací a dodavatele izolačních prací. Pro
kadou zkouku je proveden zkuební protokol, který musí obsahovat minimálně tyto údaje:
datum,

objekt,
staničení,
dodavatel stavby,
dodavatel izolačních prací,
teplota okolního prostředí při svařování,
pouitá zkuební metoda,

výsledek zkouky nebo posudek,

popis celkového stavu izolace,
podpis zástupce stavebního dozoru, dodavatele stavebních prací a dodavatele izolačních prací.
Kontrolní zkouky u fóliových izolací se provádí podle technických podmínek přísluného typu izolace,
předevím vak se kontroluje:
úprava podkladu před poloením izolace - provádí se průběně,
těsnost vekerých spojů izolačních pásů,
dokonalost upevnění k podkladu,
dokonalost navázání na odvodňovací (drenání) systém,
mechanické poruení před betonáí.
Kvalita izolačního materiálu musí být doloena osvědčením o kvalitě a vhodnosti pouití (certifikát) od
akreditované zkuebny a referencemi o pouití v obdobných podmínkách na tunelových stavbách.

41
20.5.6 Výsledky kontrolních zkouek

O provádění kontrolních zkouek a jejich výsledcích musí být vedena kniha protokolů, do ní se zaznamenávají
údaje o odběru vzorků a o druhu a rozsahu zkouek. Výsledky zkouek se průběně zaznamenávají do
stavebního deníku.

20.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, ZÁRUKY

20.6.1 Veobecně

Pokud není stanoveno v ustanoveních těchto TKP, případně v uváděných ČSN nebo předepsáno v dokumentaci,
platí pro přípustné odchylky ustanovení ČSN 73 0210-1, ČSN 73 0212-4, ČSN 73 0212-5, ČSN 73 7508.
Hodnoty mezních vytyčovacích odchylek pro tunely jsou stanoveny v TN 73 0423.
V dokumentaci se stanovují povolené odchylky ve stádiu raby a pro konstrukce primárního ostění.
Směrové a výkové odchylky definitivního betonového ostění od projektované osy díla musí být v rozmezí
0,0 mm, - 50 mm.
Směrové a výkové odchylky definitivního dílcového ostění stanoví ZTKP.
Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP.
Údrbu v záruční době zajiťuje správce HIM podle ustanovení v Kapitole 1 TKP.
Údrba tunelů po dobu záruky spočívá v:
čitění ploch od spadu,
pročiťování odvodňovacího zařízení,
odstraňování vegetace v bezprostřední blízkosti,
odstraňování zvětralých a uvolněných hornin v okolí tunelu, které by svým pádem ohroovaly bezpečnost

elezničního provozu,
zajiťování prostorové průchodnosti,
udrovacích pracích na elezničním svrku,
odstraňování ledu v tunelech pokud se nejedná o reklamaci.

20.6.2 Odchylky od projektované tlouťky definitivního ostění v raené části tunelu

Vlivem nerovností podkladu definitivního ostění (výrub, líc primárního ostění) můe dojít při betonái
k odchylkám od projektované tlouťky definitivního ostění. Povolená minimální tlouťka ostění dád je uvedena
v závislosti na typu ostění v tabulce 9 v kapitole 20.3.4.4 Minimální konstrukční poadavky na beton klenby ,
resp. je uvedena v projektové dokumentaci. Pro maximální tlouťku ostění dmax platí následující omezení:
u tunelů s mezilehlou izolací a bez poadavku na odolnost betonu ostění proti průsakům vody

dmax ≤ dád + 0,40 m, resp. 2 x dád (m) a
u tunelů s vnitřním ostěním z betonu odolného proti průsakům vody

dmax ≤ dád + 0,30 m, resp. 1,5 x dád (m),
přičem je směrodatná vdy mení hodnota dmax.

20.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Betoná a oetřování za obvyklých klimatických podmínek se řídí ustanoveními ČSN EN 206-1.

42
Betoná trvalého ostění elezničních tunelů za zvlátních klimatických podmínek podle ČSN 73 2400 se
nepřipoutí.

Klimatická omezení pro stříkaná ostění, spárování a injektáe na bázi cementu:

během zpracování, tuhnutí a tvrdnutí směsí pouívaných pro tyto práce nesmí průměrná denní teplota
prostředí klesnout pod + 5° C., přičem absolutní teplota nesmí klesnout pod +l.

Klimatické omezení pro zřizování izolace stanoví přísluný technologický předpis zpracovaný zhotovitelem
a odsouhlasený stavebním dozorem.

20.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Přejímka prací se řídí ustanoveními kapitoly 1 TKP, případně ZTKP. Na elektrizované trati musí být ověřeno
splnění podmínek předepsaných dokumentací uvedenou v 31.3.10.

Zhotovitel je povinen vyzvat stavební dozor k odsouhlasení prací, zejména těch, které budou v dalím postupu
prací zakryty nebo se stanou nepřístupnými. Jedná se zejména o:

otevřený výrub,

konstrukce dočasného vystrojení,

odvodňovací systém (dočasný i trvalý),

podklad pro izolace,

stav tunelu před výstavbou trvalého ostění.

Zápis o odsouhlasení stavebních prací, které budou následně zakryty, provede stavební dozor do stavebního
deníku ihned po jejich provedení.

V případě tunelu raeného NRTM musí být přebírání prací spojených s výrubem a zajitěním výrubu prováděno
prostřednictvím formulářů uvedených v příloze 1 (schéma zajitění výrubu a záběrový list výrubu), přičem
platí:

Schéma zajitění výrubu je vypracováno předem před provedením záběru a je stanoveno pro delí úsek
tunelu v závislosti na geotechnické prognóze a výsledcích geotechnických měření. Zpravidla odpovídá
projektovanému stavu definovanému technologickou třídou výrubu (viz 20.3.2.1 Raba pomocí NRTM),
resp. úpravou projektované technologické třídy výrubu v závislosti na skutečně zastiených
inenýrskogeologických podmínkách.

Záběrový list výrubu dokladuje dodavatelem skutečně provedené práce a materiál zabudovaný v rámci
jednoho záběru a je vypracován po provedení záběru. Do příčného řezu musí být zakresleny nadvýlomy,
které přesahují smlouvou (resp. ZTKP) dohodnutou hranici a přítoky podzemní vody s udáním mnoství.

Vypracování formulářů zajiťuje dodavatel, převzetí potvrzuje zástupce dodavatele a odběratele (TDI)
podpisem. Formuláře jsou podkladem pro vypracování dokumentace skutečného provedení ve smyslu předpisu
ČD S6.

Hlavní prohlídka tunelu se provádí před kolaudačním řízením. Způsob provedení hlavní prohlídky se řídí
předpisem ČD S6. Zhotovitel má povinnost poskytnout podklady stavebnímu dozoru a aktivně se účastnit hlavní
prohlídky.

20.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

20.9.1 Geotechnický monitoring

V případě, e je pro rabu tunelu pouita tunelovací metoda vyuívající spolupůsobení masivu, je vdy nutné
provádět měření přetváření nosného systému hornina-ostění (viz § 28 vyhláky ČBÚ č. 55/1996 Sb ve znění
pozdějích předpisů).

43
Projekt podzemního díla pod souvislou zástavbou vymezí pásma předpokládaných poklesů a uvede hodnoty
dovolených poklesů stavebních objektů a inenýrských sítí v závislosti na pouité technologii a vlastnostech
horninového masivu. Pokud vyhodnocené výsledky měření překračují hodnoty určené projektem, musí projekt
upravit dalí postup. Do té doby nesmí raba pokračovat. Proto je nutné v projektu stanovit kromě mezní
hodnoty deformace i deformaci varovnou, při jejím dosaení je nutno vyhodnotit dosavadní časový průběh
deformace a v předstihu před dosaením mezní deformace rozhodnout o případných dalích opatřeních, aby
nebylo nutné rabu zastavit.

V souvislosti s výstavbou tunelů jsou prováděna:

geotechnická měření pro kontrolu stability výrubu a ověření předpokladů chování horninového masivu
(např. deformace líce výrubu - konvergence, měření kontaktních napětí, napětí v ostění, extenzometrická
a inklinometrická měření apod.),

měření deformací hlavních nosných konstrukcí a vzájemných posunů jednotlivých jejích částí (definitivní
ostění, portálové objekty, dilatační celky apod.),

měření deformací povrchu terénu pro stanovení rozsahu, tvaru a velikosti poklesové kotliny,

měření účinků tunelování na stavby, inenýrské sítě a jiné objekty v nadloí,

měření účinků trhacích prací.

Měření probíhají před zahájením stavby, během výstavby a po jejím ukončení (např. do ustálení deformací).

Nulová měření musí být prováděna tak, aby s ohledem na pouitou metodu zaznamenala stav sledované veličiny
v okamiku, kdy je její ovlivnění vlivem výstavby minimální.

Základní rozsah, druh a četnost měření je dána projektem měření, který musí být nedílnou součástí projektové
dokumentace. Případné úpravy projektu měření probíhají během výstavby tunelu na základě skutečně
zastiených inenýrskogeologických poměrů a výsledků ji provedených měření. Změny musí být projednány
s kompetentními zástupci zúčastněných stran a odsouhlaseny zadavatelem.

Pokud jsou geotechnická měření prováděná při rabě (např. konvergenční měření, měření kontaktních napětí
apod.) doplněna geotechnickým měřením prováděným z povrchu (např. extenzometrická měření, měření
deformací povrchu), je vhodné měření koordinovat tak, aby poskytla maximum informací o sledovaném profilu
a měření probíhala pokud mono ve stejném místě.

Vyhodnocování výsledků měření je nutno provádět komplexně se zohledněním inenýrskogeologických poměrů
(tektonické poruchy, přítomnost spodní vody, sklony vrstev apod.) a technologického postupu výstavby (způsob
rozpojování, členění výrubu, délka záběru, tvorba nadvýlomů apod.) Výsledkem komplexního vyhodnocení je
správná interpretace naměřených hodnot a doporučení pro dalí postup, resp. návrh doplňujících opatření. Cílem
je optimalizace prvků zajitění výrubu jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska ekonomického provádění
stavby.

Při interpretaci výsledků měření se musí brát v úvahu časový moment nulového měření a vzdálenost měřického
profilu od čelby v okamiku provedení nulového měření. Dále je nutno zohlednit, e naměřené hodnoty
dokumentují jen skutečný stav, který jetě nezahrnuje bezpečnostní rezervy konceptu dimenzování ostění.

Měřický profil musí být v případě sledování deformací výrubu osazen bezprostředně za čelbou. Nulté měření
musí být provedeno v co nejkratím čase po osazení profilu, nejpozději před provedením dalího záběru.

Pokud měřené defomace výrubu rostou nad předpokládané hodnoty nebo pokud nevykazují tendenci k ustálení,
můe dojít ke ztrátě stability výrubu a je nutno provést zvlátní opatření, která nepříznivý vývoj deformací
pozitivně ovlivní (přidání kotev, zesílení tlouťky ostění apod.) a případné ztrátě stability zamezí.

Pro měření deformací výrubu musí být pouívány metody s přesností měření ± 1 mm (ve výce) a ± 2 mm
(v poloze v případě 3D měření vektoru deformace). Výsledky měření mají být k dispozici co nejdříve po měření,
nejpozději do jedné hodiny.

Pokud není stanoveno jinak, musí se při rabě minimálně měřit:

svislé posuny patek a vrcholu horní klenby,

relativní nebo absolutní horizontální posuny patek.

44
V případě členěného výrubu se měření patek musí přizpůsobit geometrii dílčího výrubu.

Měřický profil je sestaven z bodů osazených zpravidla v oblasti přístropí a opěří tunelu. Pokud jsou
předpokládány výrazné deformace dna (např. bobtnavé materiály), které mohou mít zásadní vliv na stabilitu
výrubu, je mono osadit body i ve dně tunelu. Je nutno učinit taková opatření, aby během výstavby nedolo
k pokození bodů a tím k ovlivnění výsledků měřených hodnot nebo dokonce ke ztrátě informací o deformacích.

Geotechnická měření se musí rozířit i na okolí stavebního díla, pokud je to nutné k posouzení dlouhodobé
stability.

Pro geotechnická měření v tunelu prováděná při běném dráním provozu se mají pouít měřicí zařízení,
vybavená pokud je to technicky moné automatickým sběrem dat.

Dlouhodobá geotechnická měření po uvedení tunelu do provozu se provádějí zejména v tom případě, kdy ve
sloitých inenýrskogeologických poměrech docházelo ji při raení tunelu k mimořádným deformacím a/nebo
pokud se po skončení stavebních prací dá očekávat významná změna napěťových a deformační poměrů nosného
systému ostění-hornina. V případě stávajících tunelů se měření provádějí zejména tehdy, pokud změny a rozsah
pokození ostění, resp. jeho deformace, svědčí o kritickém namáhání konstrukce.

Geotechnická měření je nutno provádět i při opravách a rekonstrukcích, jejich součástí je takový zásah do
nosného systému konstrukce tunelu, který by mohl ohrozit stabilitu ostění.

Při pouití geodetických metod měření, viz kapitola 20.9.2 Kontrolní měření a vytyčovací práce

Výsledky měření musí být okamitě vyhodnoceny, spolu s dalími informacemi interpretovány pro dané
prostředí a předány odpovědným zástupcům zúčastněných stran. Vzhledem k významu výsledků měření
a nutnosti jejich okamitého předání mají být výsledky zpracovány pokud mono v elektronické podobě, aby
bylo mono zajistit jejich předávání pomocí datových sítí.

Před zahájením prací vyadujících provádění geotechnických měření musí být jasně definován způsob
zpracování naměřených dat a struktura jejich předávání. Vedení stavby zajistí vypracování písemného
protokolu, jeho obsah musí zejména definovat:

kterým z účastníků výstavby mají být výsledky měření zasílány,

předpokládanou dobu zpracování a vyhodnocení výsledků od ukončení měření,

kontaktní osoby,

forma a způsob archivace dat.

Protokol musí být předán vem účastníkům výstavby na něm uvedených.

Výsledky měření deformací výrubu (resp. primárního ostění) musí být znázorněny graficky. Z grafu musí být
jasně zřejmý časový průběh přísluné sloky vektoru deformace (vertikální nebo horizontální posun) pro kadý
bod měřičského profilu. Součástí grafu musí být i informace o vzdálenosti čelby (resp. čeleb dílčích výrubů) od
měřičského profilu.

Dimenzování dočasného a trvalého zajitění výrubu je nutno provádět na základě ji uskutečněných a správně
interpretovaných výsledků měření.

Operativní geotechnický monitoring zajiťuje zhotovitel. Kontrolní geotechnický monitoring provede nezávislá
organizace.

Objednatel poskytne v případě rekonstrukcí a oprav zhotoviteli komplexní inventarizaci stavebního stavu tunelu.
Tato inventarizace slouí jako podklad pro dokumentaci, pro návrh opatření na jejich ochranu proti účinkům
tunelování a pro měření v průběhu tunelování i po něm. Před započetím stavebních prací zajistí zhotovitel
pasportizaci objektů leících v zóně ovlivnění v nadloí tunelu.

Přípustné hodnoty dynamického namáhání od trhacích prací na stavební konstrukce (povrchové, podzemní) či
inenýrské konstrukce se posuzují podle ČSN 73 0036.

Podmínky, zásady, účinky, postup i kontrola pouití trhacích prací se specifikují v Technických podmínkách
pro trhací práce a kontrolu jejich neádoucích účinků při výstavbě, které zhotovitel projedná a odsouhlasí
s přísluným Obvodním báňským úřadem a předá stavebnímu dozoru.

45
20.9.2 Kontrolní měření a vytyčovací práce

Geodetická kontrolní měření i vytyčovací práce můe dle zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb.
provádět pouze osoba odborně způsobilá. Ověřovat výsledky měření a dokumentaci můe pouze úředně
oprávněný zeměměřický inenýr podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb. Za správnost a úplnost
důlně měřické dokumentace při hornické činnosti a její odborné vedení odpovídá podle podle § 2 odst. 3
vyhláky ČBÚ č. 435/1992 Sb. hlavní důlní měřič.
Vytyčovací a kontrolní geodetické práce mohou velmi významně ovlivnit výslednou cenu díla. Ji ve fázi
projektu je mono provést odbornou analýzu maximální dosaitelné odchylky na konci raeného úseku a s její
pomocí předvídat náklady na případné nutné úpravy díla po proraení raeného úseku, následném přeurčení
souřadnic bodů polohové a výkové vytyčovací sítě v podzemí a nezbytné opravě vech geodetických kontrol,
které jsou na nich závislé.

Zhotovitel zajiťuje operativní geodetické práce, které zahrnují předevím:

kontrolu, údrbu a zhuťování bodů polohové a výkové základní vytyčovací sítě na povrchu předané
investorem,

vytvoření a údrbu polohové a výkové vytyčovací sítě v podzemí,

prostorové vytýčení díla při rabě,

průběnou kontrolu vytýčení díla při rabě,

prostorové vytýčení vech ostatních stavebních etap díla a jejich okamitou následnou kontrolu

zaměření skutečného provedení díla

vedení důlně měřické dokumentace.

Investor zajiťuje kontrolní geodetické práce, jejich součástí je:
vytvoření a údrba polohové a výkové základní vytyčovací sítě na povrchu s přesností odpovídající

poadavkům na dalí vytyčovací práce a na přesnost proráky

kontrola polohové a výkové vytyčovací sítě v podzemí

kontrola prostorových vytýčení a kontrola skutečného provedení díla

vedení důlně měřické dokumentace v omezeném rozsahu.

Obecně jsou vechny vytyčovací geodetické práce v raených tunelech prováděny za účelem dovedení raby
s co nejmení monou odchylkou do proráky a zároveň za účelem vytvoření díla co nejpřesněji podle
realizačního projektu. To ve sniuje celkové náklady na vytvoření díla. Kontrolní práce jsou nutné pro
vyloučení hrubých chyb při vytyčování, jejich náprava předevím v raených tunelech obvykle vyvolá
nečekaně vysoké navýení nákladů.

20.10 EKOLOGIE

Při provádění vech prací souvisejících s výstavbou, rekonstrukcemi, opravami a údrbou elezničních tunelů je
třeba dbát pokynů a ustanovení uvedených v kapitole 1 TKP.

20.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

20.11.1 Veobecně

Při provádění tunelové stavby je nutné dodrovat a řídit se zejména ustanoveními:

Vyhláky č. 55/1996 Sb.,

Vyhláky č. 26. Českého báňského úřadu z 29.prosince 1988,

Vyhláky č. 324. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 31. července 1990,

46
Zákon ČNR č. 542/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 61/1988 Sb.,

ČD Op 16,

z hlediska bezpečného pohybu a úkrytu zaměstnanců drah v tunelu za budoucího provozu zhotovitel
vybaví tunel odpovídajícími značkami a nátěry podle předpisu ČD S6.

20.11.2 Izolace

Místo pokládání izolačních fólií z plastů musí být označeno tabulkami označujícími prostor s nebezpečím
poáru.

Na místě smí být k dispozici pouze takové mnoství materiálu, které bude zpracováno v průběhu jednoho
pracovního dne.

Délka rozpracovaného úseku s volně poloenou fólií je omezena na max. 50 m.

Únikové cesty musí být vdy volné.

Hořlavé látky, jako např. zbytky fólie, obaly, lepidla a podobně, musí být z tunelu odstraněny vdy nejpozději
do konce směny.

V blízkostí hořlavých látek nesmí být prováděny práce s otevřeným plamenem nebo s přístrojem, který je
zdrojem jiskření.

Pracovitě je vybaveno dostatečným počtem hasicích přístrojů vhodných pro haení pouitých hmot a materiálů.

20.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj.
právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů ČD.

20.12.1 Technické normy uvedené v textu TKP-20

ČSN EN 206-1 Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN 72 1156 Stanovení odolnosti přírodního kamene proti mrazu
ČSN 72 1170 Zkouení kameniva pro stavební účely. Základní ustanovení
ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely. Společná ustanovení
ČSN 73 0036 Seizmická zatíení staveb
ČSN 73 0210-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost osazení
ČSN 73 0212-4 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty
ČSN 73 0212-5 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: Kontrola přesnosti
stavebních dílců
ČSN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí
ČSN 73 1321 Stanovení vodotěsnosti betonu
ČSN 73 2011 Nedetruktívne skuanie betonových kontrukcií
ČSN 73 2031 Zkouení stavebních objektů, konstrukcí a dílců. Společná ustanovení
ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí
ČSN 73 2430 Provádění a kontrola konstrukcí ze stříkaného betonu
ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s ivými částmi trakčního vedení a proti účinkům
výfukových plynů na objektech nad kolejemi elezničních drah

47
ČSN 737508 elezniční tunely

20.12.2 Předpisy Správa tunelů

ČD S 6 O poadavcích k zajitění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti
Vyhláka ČBÚ provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí
č.55/1996 Sb.
Vyhláka č. 26/1989 Sb. O bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické
činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
Vyhláka č. 177/1995 Sb.
Vyhláka č. 324/1990 Sb. Stavební a technický řád drah
Výnos GŘ ČD č.j. 1/93 021
O bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích
Zákon č. 114/1992 Sb.
Zásady modernizace vybrané elezniční sítě Českých drah
Zákon č. 266/1994 Sb. a Dodatek č.j. 138/94 - 07
Zákon č. 542/1991 Sb. Ve znění zákona č. 347/1992 Sb., o provádění vyhláky č. 395/1992 Sb.
o ochraně přírody a krajiny.
O drahách

Kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbuninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.

20.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 23 - Sanace inenýrských objektů
Kapitola 24 - Zvlátní zakládání
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 31 -Trakční vedení

20.13 PŘÍLOHY

Příloha č. 1 příklady vzorů formulářů
denní diagram raby
schéma zajitění výrubu
záběrový list

Příloha č. 2 - inenýrskogeologické podklady pro stavbu tunelu

48
49
ČD-DDC MODERNIZACE TRATI
KRALUPY NAD VLTAVOU - VRAŇANY

TUNEL V KM 446.030 - 446.420

SCHÉMA ZAJITĚNÍ VÝRUBU Schéma č:

KALOTY JÁDRA POČVY Třída výrubu : IV.

Schvá le no pro úse k Od TM: __________ Do TM: __________

Měřítko : 1 : 200

POKYNY PRO VÝRUB

Délka _________ m Max. vzdálenost čelby jádra ______ Max. vzdálenost raby ______
z áběru od čelby kaloty v [m]: počvy od čelby jádra v [m]:

ZABUDOVANÉ PRVKY ZAJITĚNÍ VÝRUBU

Rámy BRETEX typ: R0-K _____ks R0-B _____ks R1-K _____ks Délka ____ m
z áběru 2

S ít ě Q 188 Q 378 Jiná: _______ Počet vrstev : 1
K A RI:

Tlouťka stříkaného betonu: 200 mm 250 mm 300 mm Jiná _____ mm

Stříkaný beton zajitění Tlouťka : _________ mm Plocha : _________ m2
čelby:

Jehly : Profil : _________ mm Délka : _________ m Počet: _________ ks

Typ : Délka : Počet : Délka : Počet : Délka : Počet : Délka : Počet :

Kotvy : SN
HUS

IB O

Odchylky od projektované třídy výrubu:

Za odběratele: Datum : Za dodavatele: Datum :
Jméno : Jméno :

50
Č D -D D C MOD ER N IZAC E TR ATI
KRALUPY NAD VLTAVOU - VRAŇANY

TU N EL V K M 446.030 - 446.420

ZÁB ĚR OVÝ LIST VÝR U B U Pouité schém a List číslo:
zajitění výrubu č.

KALOTY JÁDRA POČVY _________ Třída výrubu :

S taničení v TM Od: Do:

P OZNÁ M KA :
Pom oc ný rastr v kalotě 1 x 1 m
Pom oc ný rastr po obvodě 0,1 m

M ěřítko : 1 : 200

Způs ob strojní : trhací prác e : kom binované : dalí č lenění výrubu:
rozpojování :

Čelbový klín : ano ne Plánovaná délka záběru: _________ m

Roz íření paty ano ne Skutečná délka záběru : _________ m
kaloty :

ZABUDOV ANÉ P RV KY ZAJI TĚNÍ V ÝRUBU

Rám y B RE TE X Rám č: Tunel. Typ rám u: R0 R1

............... metr: ...............

S ítě Q 188 Q 378 Jiná: ............... P očet vrstev : 1 2
KA RI:

Tlouťka stříkaného betonu : 200 mm 250 mm 300 mm Jiná _____ mm

S tříkaný beton zajitění Tlou ťka : _________ m m Plocha : _________ m2
čelby:

Jehly : Profil : _________ m m Délka : _________ m Počet: _________ ks

Typ : Délka : Počet : Délka : Počet : Délka : Počet : Délka : Počet :
SN
K otvy : HUS
IB O

Výron vody : čelba : Záběr celkem :

Poznámky :

Za odběratele: Datum : Za dodavatele: Datum :
Jméno : Jméno :

51
Příloha č.2

INENÝRSKOGEOLOGICKÉ PODKLADY PRO STAVBU TUNELU

Inenýrskogeologický průzkum vyetří geologické, geomorfologické a hydrogeologické poměry v takovém
rozsahu, aby získaná představa o inenýrskogeologických poměrech lokality postihovala prostor, který můe
ovlivnit projektované dílo a také umoňovala posoudit inenýrskogeologické podmínky výstavby, tj.
zhodnocení zjitěných údajů z hlediska připravované výstavby podzemního díla.
Pro rekonstrukce a opravy tunelů inenýrskogeologický průzkum zajiťuje komplexní hodnocení stávajícího díla
s jeho okolním masivem, průzkum kvality materiálů tunelového ostění, případně zakládek.
PŘEDMĚTEM VYETŘENÍ IG POMĚRŮ JSOU:
− Hornina

= litologie,
= stav horniny,
= fyzikální vlastnosti,
= mechanické vlastnosti,
= termální vlastnosti,
= technologické vlastnosti.
− Horninový masiv
= úloné poměry,
= puklinatost,
= tektonické poruení,
= stav napjatosti,
= přetvárné vlastnosti,
= pevnostní vlastnosti,
= technologické vlastnosti,
= propustnost.
− Podzemní vody
= směr a rychlost proudění,
= reim hladiny,
= velikost a charakter infiltrační oblasti,
= vztah podzemních vod k povrchovým vodotečím,
= chemismus podzemních vod.
− Geodynamické procesy

52
= tektonika, seizmicita a jejich vliv na napětí v masivu,
= činnost tekoucí a stojaté vody,
= činnost větru,
= činnost podzemní vody,
= teplotní změny,
= geotermické vlivy,
= gravitační síly,
= antropogenní / poddolování, sedání/.

PŘEDMĚTEM POSOUZENÍ IG-PODMÍNEK VÝSTAVBY TUNELOVÉ STAVBY NA ZÁKLADĚ
ZJITĚNÝCH IG POMĚRŮ JSOU:

− Vedení trasy (směrové, výkové)
= homogenita prostředí,
= vztah osy díla k hlavním strukturním a texturním prvkům,
= vyhledání horninového prostředí s nejpozitivnějími vlastnostmi pro vedení trasy,
= vliv hloubky podzemní vody a její kvality na umístění trasy.

− Stabilita území
= posouzení stability v předportálových a portálových úsecích,
= posouzení stability svahů u úbočních tunelů,
= posouzení tunelů s nízkým nadloím,
= vliv raby na změny vlastností horninového prostředí,
= ovlivnění nadloí, jiných podzemních děl, zástavby na povrchu.

− Stabilita výrubu.
= kvalitativní i kvantitativní,
= zařazení do technologických tříd,
= podklady pro návrh dočasné výstroje a ostění,
= stanovení započitatelného nadvýlomu,
= posouzení stability výrubu v čase.

− Přetváření horninového masivu a stavebních konstrukcí.
− Rozpojování

= podklady pro volbu vhodného způsobu rozpojování,

53
= podklady pro rozhodnutí o nasazení mechanizmů.
− Změny hydrogeologického reimu

= posouzení rozsahu změn hydrogeologického reimu v okolí stavby,
= přítok do díla (povaha, mnoství).
− Zlepování vlastností horninového masivu.
− Podklady pro: injektování, kotvení, vyztuení hornin nebo zemin, odvodnění apod.
Jedním ze závěrů inenýrskogeologického průzkumu je rozčlenění horninového prostředí v trase na
kvazihomogenní celky - geotechnické typy a subtypy. Ty se definují tak, aby k nim bylo moné přiřadit
technologické třídy pro různé tunelovací technologie.
Vlastnosti a charakteristika geotechnických typů se vyjádří podle geotechnických klasifikací. Zatřídění
horninového prostředí se provede alespoň dvěma nezávislými klasifikačními metodami.
Zatřídění se postupně upřesňuje v jednotlivých etapách inenýrskogeologického průzkumu.
Konečné klasifikační ohodnocení a zatřídění do technologických tříd se zjiťuje v průběhu stavby a zaznamená
se v dokumentaci skutečného provedení stavby tunelu. Základními klasifikacemi jsou QTS, NRTM, BARTON,
BIENIAWSKI.
Rozsah IG průzkumu, mnoství a typ průzkumných prací se řídí sloitostí zamýlené stavby
a inenýrskogeologických poměrů.

PRO SANACI NEBO REKONSTRUKCI TUNELU
se kromě průzkumu stavu a vlastností horninového prostředí v okolí tunelu (v přiměřeném rozsahu) podle výe
uvedeného, dále vyetřuje:
− tlouťka stávajícího ostění,
− stav obezdívky včetně výplně spár,
− stav kontaktní spáry ostění hornina,
− stávající podmínky zatíení ostění,
− vývoj zatíení ostění od okolní horniny,
− základové podmínky pod opěrami ostění,
− funkčnost drenáního systému, měření kvality a vydatnosti výronů vody do tunelu, celkové posouzení

hydrogeologického reimu v okolí tunelu,
− existence a měření trhlin.

54
Poznámky:
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB ČESKÝCH DRAH

Vydavatel: České dráhy, s.o. - Divize dopravní cesty, o.z.

P r v n í v y d á n í / z roku 1996/ bylo vyhotoveno a připomínkováno v tomto sloení:

Zpracovatel: PRAGOPROJEKT, a.s., a SUDOP Praha, a.s.

Zpracovatel kap. 20: Ing. Roman Smida (SUDOP Praha a.s.)

Technická rada: Ing. Milan Strnad (Pragoprojekt, a.s.), Ing. Miloslav Baant (Pragoprojekt, a.s.),

T ř e t í - aktualizované v y d á n í včetně změny č. 2 /z roku 2001/ :

Zpracovatel: Ing. Libor Mařík, ILF Consulting Engineers, s.r.o.

Gestor kapitoly 20: Ing. Bohuslav Stečínský (ČD-DDC O13)

Zpracovatel připomínek ke kapitole 20:

Ing. Miroslav Teichman
(ČD, DDC, Technická ústředna dopravní cesty, sekce 13)

Distribuce: České dráhy, s.o., DDC, o.z
Technická ústředna dopravní cesty - Sekce technické dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova l

tel. 950-2241, st. tel. 068-4722241
fax 950-5290, st. fax 068-4725290
e-mail: TUDCOTDOLCsek@tudc.olc.cdrail.cz
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 21
MOSTNÍ LOISKA A UKONČENÍ
NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTU

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 5

Schváleno I. náměstkem generálního ředitele SDC
č.j.: 5584 ze dne 16.2.2006
Účinnost od 1.9.2006
Praha 2006
Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím
systému nebo přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými,
fotokopírovacími či jinými, bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: České dráhy, a. s., Technická ústředna Českých drah
SATT - oddělení typové dokumentace
Nerudova l
772 58 Olomouc
PŘEDMLUVA

Kapitola 21 Technických kvalitativních podmínek staveb státních drah (dále jen TKP) se zabývá poadavky na
mostní loiska a na ukončení nosné konstrukce mostu.
Pro tuto kapitolu (stejně jako pro ostatní kapitoly) obecně platí pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené
v kapitole 1 TKP Veobecně.
Ve smyslu Zákona 137/2006 Sb. ze dne 1.7.2006 o veřejných zakázkách jsou v této kapitole 21 TKP pouívány
termíny zadavatel (místo dřívějího termínu objednatel) a dodavatel (místo dřívějího termínu zhotovitel).
Kapitola 21 TKP se člení na dvě části:
21A Mostní loiska
21B Ukončení nosné konstrukce mostu

1
Obsah

21A MOSTNÍ LOISKA

21A.1 ÚVOD 5

21A.1.1 Předmět kapitoly 5

21A.1.2 Druhy mostních loisek zahrnuté v části A kapitoly 21 TKP 5

21A.1.3 Opatření pro druhy mostních loisek uvedených v článku 21A.1.2 TKP 5

21A.1.4 Opatření pro druhy mostních loisek neuvedených v článku 21A.1.2 TKP 5

21A.1.5 Způsobilost dodavatele loiska 6

21A.1.6 Dokumentace dodavatele 6

21A.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 6

21A.2.1 Základní materiál loisek 6

21A.2.1.1 Loiska ocelová 6

21A.2.1.2 Loiska elastomerová 6

21A.2.1.3 Loiska hrncová 7

21A.2.2 Materiál podlití loisek 7

21A.2.2.1 Cementová malta a beton 7

21A.2.2.2 Polymermalta a polymerbeton 7

21A.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 7

21A.3.1 Mostní loiska 7

21A.3.1.1 Obecně 7

21A.3.1.2 Loiska ocelová 10

21A.3.1.3 Loiska elastomerová 11

21A.3.1.4 Loiska hrncová 12

21A.3.2 Protikorozní ochrana loisek 12

21A.3.2.1 Obecně 12

21A.3.2.2 Loiska ocelová 13

21A.3.2.3 Loiska elastomerová 13

21A.3.2.4 Loiska hrncová 13

21A.3.3 Ochrana proti účinkům bludných proudů 13

21A.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 13

21A.4.1 Obecně 13

21A.4.2 Dodávka a skladování loisek 14

21A.4.2.1 Loiska ocelová 14

21A.4.2.2 Loiska elastomerová 16

21A.4.2.3 Loiska hrncová 17

21A.4.3 Dodávka materiálu na podlití loisek 19

21A.4.3.1 Cementová malta a beton 19

21A.4.3.2 Polymermalta a polymerbeton 19

21A.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 19

21A.5.1 Kontrolní zkouky základních materiálů loisek 19

21A.5.2 Kontrolní zkouky betonu a cementové malty na podlití 19

21A.5.3 Kontrolní zkouky polymermalty a polymerbetonu na podlití 19

21A.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 20

21A.6.1 Výrobní tolerance 20

21A.6.2 Tolerance osazení 20

21A.6.2.1 Výkové tolerance 20

21A.6.2.2 Půdorysné tolerance 20

21A.6.2.3 Tolerance natočení kolem svislé osy 20

21A.6.2.4 Tolerance natočení kolem vodorovné osy 20

21A.6.2.5 Tolerance vodorovnosti uloení 21

21A.6.3 Míra opotřebení 21

21A.6.4 Záruky 21

21A.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 21

21A.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 21

21A.8.1 Obecně 21

2
21A.8.2 Převzetí dodávky mostních loisek 21

21A.8.3 Montání prohlídka 21

21A.8.4 Odsouhlasení dílčích prací 22

21A.8.5 Převzetí osazených mostních loisek 22

21A.8.6 Hlavní prohlídka 22

21A.8.7 Zatěovací zkouka, zkuební provoz 23

21A.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 23

21A.10 EKOLOGIE 23

21A.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 23

21A.12.1 Technické normy 23

21A.12.2 Předpisy 24

21A.12.3 Související kapitoly TKP 24

21B.1 ÚVOD 25

21B.1.1 Definice pojmů 25

21B.1.2 Předmět kapitoly 25

21B.1.3 Způsoby ukončení nosných konstrukcí zahrnuté v kapitole 21 TKP 25

21B.1.4 Opatření pro způsoby ukončení nosných konstrukcí nezahrnuté v kapitole 21 TKP 26

21B.1.5 Opatření pro zavedené způsoby ukončení nosných konstrukcí podle článku 21B.1.3

TKP 26

21B.1.6 Opatření pro nové typy mostních závěrů 26

21B.1.7 Způsobilost dodavatele mostního závěru, legislativní poadavky 26

21B.1.8 Dokumentace dodavatele 26

21B.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 27

21B.2.1 Základní materiál ukončení nosných konstrukcí 27

21B.2.1.1 Mostní závěry 27

21B.2.1.2 Těsnící pásy a vodotěsné izolace 27

21B.2.1.3 Ostatní součásti ukončení nosných konstrukcí 27

21B.2.2 Cementová malta a beton 28

21B.2.3 Polymermalta a polymerbeton 28

21B.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 28

21B.3.1 Ukončení nosné konstrukce 28

21B.3.1.1 Obecně 28

21B.3.1.2 Ukončení nosné konstrukce mostními závěry 29

21B.3.1.3 Ukončení nosné konstrukce krycími prvky 29

21B.3.1.4 Ukončení nosné konstrukce těsnícími pásy anebo zesílenou izolací 30

21B.3.1.5 Ukončení nosné konstrukce přesahem přes závěrnou zídku 30

21B.3.1.6 Ukončení nosné konstrukce mostů s mostnicemi 30

21B.3.1.7 Ukončení nosné konstrukce mostů s přímým uloením koleje 30

21B.3.1.8 Ukončení nosné konstrukce mostů s pevnou jízdní dráhou 31

21B.3.2 Protikorozní ochrana ukončení nosné konstrukce 31

21B.3.3 Ochrana proti účinkům bludných proudů 31

21B.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 31

21B.4.1 Obecně 31

21B.4.2 Dodávka a skladování součástí ukončení nosné konstrukce 32

21B.4.2.1 Mostní závěry 32

21B.4.2.2 Vodotěsné izolace a těsnící pásy 32

21B.4.2.3 Ostatní součásti ukončení nosné konstrukce 32

21B.4.3 Dodávka betonu, polymermalty a polymerbetonu 32

21B.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 32

21B.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 33

21B.6.1 Výrobní tolerance 33

21B.6.2 Tolerance osazení 33

21B.6.3 Míra opotřebení 33

21B.6.4 Záruky 33

21B.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 33

3
21B.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 34

21B.8.1 Obecně 34

21B.8.2 Převzetí dodávky (příp. dílenská přejímka) součástí ukončení nosné konstrukce 34

21B.8.3 Montání prohlídka (u ocelových konstrukcí) 34

21B.8.4 Odsouhlasení dílčích prací 34

21B.8.4.1 Obecně 34

21B.8.4.2 Mostní závěry 34

21B.8.4.3 Ukončení nosné konstrukce s kolejovým loem krycími plechy nebo tvárnicemi 35

21B.8.4.4 Konstrukce s kolejovým loem těsnícími pásy nebo zesílením izolace 35

21B.8.4.5 Ukončení nosné konstrukce přesahem přes závěrnou zídku 35

21B.8.5 Převzetí osazených mostních závěrů 35

21B.8.6 Hlavní prohlídka 36

21B.8.7 Zatěovací zkouka, zkuební provoz 36

21B.8.8 Typový títek mostního závěru 36

21B.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 37

21B.10 EKOLOGIE 37

21B.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 37

21B.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 37

21B.12.1 Citované technické normy 37

21B.12.2 Citované předpisy 38

21B.12.3 Související kapitoly TKP 38

4
21A MOSTNÍ LOISKA

21A.1 ÚVOD

Loiska jsou důleitou součástí nosné konstrukce mostu. Loiska jsou vystavena velmi nepříznivým
podmínkám, za kterých musí dlouhodobě a spolehlivě plnit svoji statickou funkci. S ohledem na to, je snahou
navrhovat a pouívat loiska s co moná největí garantovanou ivotností.
Vichni dodavatelé (dodavatel stavby, dodavatel objektu, dodavatel nosné konstrukce, dodavatel loisek) jsou
povinni respektovat poadavky soustavy českých technických norem. V případě rozporu mezi TKP a českými
normami jsou rozhodující ustanovení, poadavky a kritéria TKP.

21A.1.1 Předmět kapitoly

Definice loiska: Pojem loisko nebo mostní loisko v části A kapitoly 21 TKP nadále označuje (v souladu
s ČSN 73 6200 a ČSN EN 1337-1) část nosné konstrukce mostu, která přenáí zatíení z nosné konstrukce na
podpěry, popř. na jinou část nosné konstrukce, a umoňuje nebo omezuje posuny a pootočení nosné konstrukce
v místech uloení.
V České republice pro průmyslově vyráběná loiska, jakoto výrobky pro stavbu, platí Zákon o technických
poadavcích na výrobky (Zákon 22/1997 Sb.) a přísluné nařízení vlády (č. 163/2002 Sb.), v platném znění.
Dodávat se smí pouze loiska, která jsou v souladu s těmito předpisy. Výrobce je povinen prokazovat shodu
u vybraných stavebních výrobků. Přehled těchto výrobků je v příloze č.2 tohoto nařízení vlády. Mostní loiska
jsou ve skupině 9/5 Konstrukční loiska. Shoda se prokazuje postupy podle § 5 certifikací výrobku.
Část A kapitoly 21 TKP stanovuje podmínky pro dodávání, přejímání, skladování a montá loisek, které jsou
závazné pro výstavbu a rekonstrukci vech elezničních mostních objektů. Stanovuje:

− poadavky na zajitění kvality dodávky loisek jejich dodavatelem (výrobcem),
− poadavky na zajitění kvality stavebních prací, souvisejících s osazením loisek do mostního objektu,

prováděných dodavatelem stavby, příp. subdodavateli stavby,
− poadavky na přejímání loisek v hotové mostní konstrukci.
Část A kapitoly 21 neřeí uloení nosné konstrukce prostřednictvím vrubových nebo ocelových kloubů, neřeí
uloení integrovaných mostů a neřeí také uloení nosné konstrukce na lepenku nebo jiné vloky.

21A.1.2 Druhy mostních loisek zahrnuté v části A kapitoly 21 TKP

V části A kapitoly 21 TKP jsou zahrnuta mostní loiska:

− ocelová (vahadlová, tangenciální, desková a kolejnicová),
− elastomerová,
− hrncová.

21A.1.3 Opatření pro druhy mostních loisek uvedených v článku 21A.1.2 TKP

Ustanovení v části A kapitoly 21 TKP jsou závazná i pro druhy mostních loisek, pro které zpravidla byly
zpracovány podklady různého stupně závaznosti (ČSN EN, ČSN, TN, bývalé ON, mostní vzorové listy,
typizační směrnice, typové projekty, podnikové normy a směrnice ap.).
Pouití nového typu loiska musí být schváleno odborným orgánem zadavatele. Termínem typ loiska se zde
rozumí souhrn technických údajů pro konkrétní druh loiska z výrobního programu výrobce (velikost loiska,
únosnost, posuny, pootočení apod.).

21A.1.4 Opatření pro druhy mostních loisek neuvedených v článku 21A.1.2 TKP

Pouití druhu mostního loiska, které není uvedeno v čl. 21A.1.2 této kapitoly TKP musí být schváleno
odborným orgánem zadavatele. Potřebné zásady uloení je nutno řeit předpisem Zvlátní technické kvalitativní
podmínky (dále jen ZTKP - viz kapitola 1 TKP).

5
Stejně se postupuje při pouití nového druhu mostního loiska nebo u loisek zvlátního účelu (např. loisek
rektifikovatelných nebo loisek kolejových vah).

Ve vech případech uvedených v tomto článku musí loiska splňovat podmínky článku 1.4.5 kapitoly 1 TKP.

21A.1.5 Způsobilost dodavatele loiska

Obecně loiska můe vyrábět pouze dodavatel, jeho systém řízení jakosti, způsobilost pracovníků a výrobní
zařízení pro výrobu přísluného druhu loisek jsou certifikovány certifikačním orgánem akreditovaným podle
ČSN EN 45012.
Ocelové části mostních loisek můe vyrábět a mostní loiska vech druhů pro ocelové mosty můe osazovat
pouze dodavatel, který vlastní platný Velký průkaz způsobilosti podle ČSN 73 2601, rozířený o oprávnění
k výrobě a montái ocelových mostních konstrukcí prováděných podle ČSN 73 2603. Obecné poadavky na
způsobilost dodavatele ocelových částí loisek jsou popsány v článku 1.3 kapitoly 19 TKP.
U zahraniční dodávky loisek rozhodne o jejich pouití odborný orgán zadavatele.

21A.1.6 Dokumentace dodavatele

Výroba a osazení mostních loisek musí být provedeny podle zpracované dokumentace dodavatele, kterou
dodavatel předkládá v celém rozsahu projektantovi k odsouhlasení a zadavateli ke schválení. Tato dokumentace
musí mít dvě části: Výrobní dokumentace a montání dokumentace. Podrobné poadavky na dokumentaci
ocelových částí loisek jsou uvedeny v článku 1.4 kapitoly 19 TKP.

21A.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

21A.2.1 Základní materiál loisek

21A.2.1.1 Loiska ocelová

Ustanovení se týkají loisek z ocelí běných i vysokých pevností. Z hlediska jejich konstrukce se jedná o loiska
vahadlová, tangenciální, desková a kolejnicová.

Pro základní ocelový materiál, přídavný materiál i polotovary platí ČSN 73 6205, oddíl 5. Pro dodávku
ocelového materiálu platí ČSN EN 10021. Vlastnosti základního materiálu ocelových loisek (plechů, odlitků
a výkovků) musí být doloeny dokumentem kontroly 3.1.C podle ČSN EN 10204.
K výrobě ocelových loisek můe být, po odsouhlasení projektantem a schválení zadavatelem, v dokumentaci
dodavatele navren i jiný materiál, který vykazuje rovnocenné vlastnosti v rozsahu podle ČSN 73 6205,
článek 5.2.9.
Hrubé odlitky nesmějí mít povrchové a vnitřní vady v rozsahu, který by byl na závadu jejich pouití a obrábění.
Opravy vad odlitků jsou přípustné v rozsahu určeném ČSN EN 1559-1 a ČSN EN 1559-2.

21A.2.1.2 Loiska elastomerová

Poadované vlastnosti elastomerového materiálu i výztuných vloek (ocelových plechů) jsou stanoveny
v ČSN EN 1337-3.
Pro elastomerová loiska se pouívá elastomer na bázi chloropren-kaučuku. V ČSN EN 1337-3 jsou uvedeny
zkuební metody jednotlivých fyzikálních vlastností elastomeru a přísluné zkuební předpisy.
Fyzikální vlastnosti elastomeru musí být garantovány pro rozsah teplot podle oddílu 7 této kapitoly TKP,
Eleastomer musí být odolný proti klimatickým účinkům (včetně slunečního záření a ozónu) a odolný proti
stárnutí.

Vlastnosti výztuných vloek (ocelových plechů) a loiskových desek musí v přiměřené míře splňovat
poadavky dle ČSN 73 6205, tab.5.4a. Pro loiskové desky, na kterých se nesvařuje, se vak poaduje
minimálně zkouka tahem. Pro loiskové desky, na kterých se svařuje, se navíc poaduje zaručená
svařitelnost (hodnota uhlíkového ekvivalentu CEV). Rozsah případných dalích poadovaných zkouek musí být
stanoven v projektové dokumentaci.

Vlastnosti materiálu musí být doloeny dokumentem kontroly 3.1.B podle ČSN EN 10204.

6
21A.2.1.3 Loiska hrncová

Poadované vlastnosti základního materiálu jsou stanoveny v ČSN EN 1337-5.
Poadavky na materiál kluzných a vodících prvků musí být v souladu s ČSN EN 1337-2.
Fyzikální vlastnosti nekovových materiálů musí být:
− garantovány pro rozsah teplot podle oddílu 7 této kapitoly TKP,
− odolné proti klimatickým účinkům (včetně slunečního záření a ozónu),
− odolné proti stárnutí.
Vlastnosti ocelového materiálu musí být doloeny dokumentem kontroly 3.1.B podle ČSN EN 10204.

21A.2.2 Materiál podlití loisek

21A.2.2.1 Cementová malta a beton

Beton, který tvoří podklad loisek, příp. zajiťuje loiska proti posunutí, musí odpovídat ustanovením kapitoly
17 TKP. Poadavky na cementovou maltu se stanoví stejně jako pro beton dle kapitoly 17 TKP.
Poadavky na beton nebo cementovou maltu musí být obsaeny v projektové dokumentaci a v technologickém
předpisu zpracovaném zhotovitelem stavby. V ádném případě nesmí být kvalita podlití horí ne kvalita betonu
pod loiskem. Jedná se o poadavky na pevnostní třídu, sloení betonu nebo cementové malty, zpracování
(konzistence, rychlost tuhnutí) a maximální jmenovitou horní mez frakce kameniva.
Kvalita betonu musí odpovídat alespoň třídě C25/30 pro stupeň prostředí XF1 podle ČSN EN 206-1, případně
C30/37 pro stupeň prostředí XD1. Poadovaný stupeň prostředí musí být obsaen v projektové dokumentaci.
Minimální třída betonu nebo cementové malty musí splňovat limitní poadavky dle tabulky 17-12 v kapitole
17 TKP.
V projektové dokumentaci mohou být specifikovány dalí poadavky, zvlátě pak v závislosti na vlivu prostředí
(např. mrazuvzdornost, odolnost povrchu proti vodě a chloridům apod.)

21A.2.2.2 Polymermalta a polymerbeton

Kvalita polymermalty a polymerbetonu, které tvoří podklad loisek, příp. zajiťují loiska proti posunutí, musí
odpovídat ustanovením kapitoly 17 TKP.

Poadavky na polymermaltu a na polymerbeton musí být obsaeny v projektové dokumentaci a v technologic-
kém předpisu zpracovaném zhotovitelem stavby. Projektová dokumentace musí obsahovat poadavky na
pevnost v tlaku a v tahu za ohybu a na nevodivost pro elektrický proud. Technologický předpis musí obsahovat
poadavky na sloení směsi a na maximální jmenovitou horní mez frakce kameniva (neměla by být větí ne ¼
nejmení tlouťky prováděné vrstvy). V ádném případě nesmí být kvalita podlití horí ne kvalita betonu pod
loiskem. Poaduje se vak minimální charakteristická hodnota pevnosti v tlaku 40 MPa.
V případě poadavku na elektroizolaci musí receptura polymermalty a polymerbetonu zajistit, po dosaení
poadované pevnosti dle dokumentace, co nejvyí hodnotu měrného odporu, minimálně vak 1×106 Ωm.
Pro dosaení poadovaných vlastností polymermalty a polymerbetonu je nutné dodrovat stanovenou recepturu
při současném respektování klimatických podmínek.

21A.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

21A.3.1 Mostní loiska

21A.3.1.1 Obecně

21A.3.1.1.1 Uspořádání loisek
Uspořádání loisek, tzn. umístění a orientace jednotlivých druhů a typů loisek, musí odpovídat dokumentaci.
Pro osazení mostních loisek musí být vyhotoven technologický předpis, jeho součástí jsou výkresy umístění
a osazení loisek. Technologický předpis musí obsahovat vechny údaje poadované pro osazení loiska
(rozměry, výky, sklony, příčné a podélné umístění, tolerance, svislé a vodorovné síly působící na jednotlivá

7
loiska, jakost malty v loiskové spáře a jakost materiálu spodní stavby pod loiskem, nastavení loiska
vzhledem k teplotě konstrukce, časový harmonogram osazování loisek). Výkres osazení loiska můe být
spojen s výkresem umístění loisek na konstrukci do jednoho dokumentu.

Případné změny druhu nebo typu loisek oproti dokumentaci musí odsouhlasit projektant a schválit zadavatel,
přičem pouitá loiska a změnou vyvolané konstrukční úpravy musí vyhovovat ustanovením této kapitoly TKP.

21A.3.1.1.2 Konstrukční řeení uloení hlavní nosné konstrukce mostu
Při návrhu mostního objektu je nutno zajistit, aby:

− provedení úloného prahu umonilo:

− čitění prostoru okolo loisek,

− kontrolu loisek,

− údrbu loisek (např. mazání, obnovu protikorozní ochrany apod.),

− výměnu loisek nebo jejich částí,

− umístění lisů výky min 300 mm, pokud nebude manipulace s konstrukcí zajitěna jinak,

− provedení přípojů úloných ploch loisek na spodní stavbu i nosnou konstrukci:

− umonilo výměnu loisek nebo jejich částí bez pokození nosné konstrukce a úloných prahů
(s výjimkou ocelových tangenciálních loisek),

− zabránilo putování loisek.

21A.3.1.1.3 Konstrukční řeení uloení loisek
Horní i dolní úloná plocha loiska musí být osazeny ve vodorovné poloze, a to i u mostů v podélném nebo
příčném sklonu. U mostů ve sklonu je nutno nad loisky provést dolní plochu nosné konstrukce jako vodorovnou
nebo mezi nosnou konstrukci a loisko osadit klínovou podloku. Tlouťka klínové podloky ve pici přitom
musí být nejméně 20 mm.

Uloení loisek do hnízd se připoutí pouze pro ocelová loiska. Ocelová loiska zaputěná do hnízd s minimální
hloubkou zaputění dle TN 73 6277 (viz té čl. 21A.3.1.2 této kapitoly TKP) nemusí mít dalí kotvení.

Loiska elastomerová a hrncová nesmí být zaputěna do hnízd s výjimkou jejich kotevních desek a kotevních
prvků. Loiska elastomerová a hrncová musí být kotvena vdy.

21A.3.1.1.4 Vyměnitelnost loisek a jejich částí
Veobecně se poaduje umonění výměny celého loiska včetně jeho případných loiskových desek (horní
a dolní) se zarákami pro přenos vodorovných sil a výměny jednotlivých funkčních částí loiska s výjimkou
elastomerových loisek mostů rozpětí do 20 m podle čl. 21A.3.1.3 této kapitoly TKP. Proto se přednostně
pouívají loiska přiroubovaná (nepřivařená) k hlavní nosné konstrukci a ke spodní stavbě.

Při výměně loisek nebo jejich částí se zpravidla předpokládá přizvednutí konstrukce o 10 mm, pokud
dokumentace, s ohledem na druh a typ loiska, nepoaduje hodnotu vyí. Hodnota přizvednutí musí být
respektována při návrhu vech částí mostu (zvlátě pak při návrhu ukončení nosné konstrukce mostu a při návrhu
mostního závěru). Pokud ve výjimečných případech nejsou loiska přístupná a nemohou být vyměněna, musí být
pro poadovanou dobu ivotnosti odolná proti korozi a po tuto dobu nesmí vyadovat ádnou údrbu.

21A.3.1.1.5 Loiska přenáející vodorovné síly
I kdy jsou loiska navrena tak, aby zachycovala vodorovné síly, přesto v nich dojde k určitým posunům,
dokud se vůle mezi jednotlivými částmi loiska nevyčerpá. Tyto pohyby mají být co nejmení. Proto by vůle
v loiskách neměla být větí ne 2 mm, není-li stanoveno jinak.

Jestlie je vodorovným posunům konstrukce bráněno roubovým přípojem s nepředpjatými rouby, tak vrtání
otvorů můe být maximálně o 1,0 mm větí ne je průměr roubu. V případě pouití předpjatých roubů toto
omezení neplatí.

21A.3.1.1.6 Měrky pro měření horizontálních posunů
Pohyblivá loiska s horizontálními posuny větími ne ±20 mm se vybavují měrkou pro měření posunů.
Na indikátoru pohybu musí být vyznačené přípustné mezní hodnoty pohybu. Indikátor pohybu by měl být
umístěn tak, aby byl čitelný ze snadno přístupného místa.

8
21A.3.1.1.7 Přednastavení loisek
Přednastavení loisek není veobecně vhodné. Je-li přednastavení nutné, musí být provedeno při výrobě loiska.
Není-li moné se vyhnout změně nastavení loiska na stavbě, musí být provedeno přímo výrobcem loiska nebo
jím pověřeným zástupcem. Přednastavení nelze provést u loiska elastomerového bez kluzné desky.

21A.3.1.1.8 Změny v uloení loisek
Pokud jsou prováděny změny v uloení loisek oproti dokumentaci, je nutno, aby i v takovém případě byly
splněny poadavky dle odst. 21A.3.1.1.2.

21A.3.1.1.9 Osazení loisek
Osazení loisek musí být prováděno výrobcem nebo jinou organizací pověřenou výrobcem za přítomnosti
výrobce, příp. za přítomnosti jím pověřeného zástupce, pokud se zadavatel s dodavatelem stavby nedohodnou
jinak. Úpravy na ji dodaných loiskách se mohou provádět jen podle návodu na výkrese osazení, kde jsou
uvedeny podrobné pokyny. Jakékoliv úpravy musí provádět dodavatel loiska nebo jiná organizace za
přítomnosti dodavatele loiska.

Loiska musí být osazena podle výkresu osazení v souladu s označením na loisku. Aby mohlo být určeno
nastavení loiska, musí být stanovena střední teplota konstrukce. Postup pro stanovení střední teploty v závislosti
na typu hlavní nosné konstrukce je uveden v ČSN EN 1337-11, příloha A.2.

Při manipulaci s loisky je nutno zajistit, aby loiska nebyla mechanicky pokozena a vystavena rázům (zejména
jejich funkční a kluzné plochy).

Vdy je třeba vhodným způsobem zajistit, aby nemohlo dojít k postupnému uvolnění sestavy loisek vlivem
dynamického zatěování.

21A.3.1.1.10 Postup osazování loisek
Postup osazování loisek musí zajistit, aby vechna loiska byla trvale aktivní (tj. aby trvale doléhaly jejich
funkční plochy). Proto je nutno zejména:

− zajistit přesnou výkovou polohu loisek,
− dokonale provést podlití loisek. Bez ohledu na pouitou metodu osazování musí být loisko uloeno na celé

ploe. Jmenovitá tlouťka podlití musí být nejméně 20 mm, minimální skutečná tlouťka podlití nesmí
klesnout pod 10 mm,

− pokud to způsob osazování konstrukce umoňuje, osadit konstrukci na provizorní podpory, upravit výky
loisek a teprve poté loiska podlít.

Postup osazování loisek se zaznamená ve stavebním deníku objektu a pro kadé loisko se musí vyhotovit
protokol o osazení loiska (ve smyslu ČSN EN 1337-11) za účasti dodavatele loisek, dodavatele objektu
a stavebního dozoru zadavatele stavby. Protokol o osazení loiska musí obsahovat následující údaje: datum a čas
osazení loiska, teplotu vzduchu a konstrukce, stav loiska včetně protikorozní ochrany, nastavení pohyblivého
loiska, poloha loiska vzhledem k nosné konstrukci dle projektové dokumentace, stav dočasných upínacích
zařízení, stav úloné plochy (tolerance osazení dle článku 21A.6.2 této kapitoly TKP, čistota úloné plochy),
údaje o maltě a maltové spáře, výsledek zkouky materiálu na podlití loiska, údaje o průběhu oetřování podlití.

Jakmile podlití dosáhne poadované pevnosti, tak je moné odstranit montání podepření. Musí být zaznamenán
datum a čas uvolnění konstrukce, resp. sputění konstrukce na loiska. Dále musí být potvrzeno, e byly
uvolněny nebo odstraněny rouby upínacího zařízení. Za ádných okolností není dovoleno, aby montání
podloky zůstaly pod loiskem.

Jakmile se loiska stanou funkčními, musí být zkontrolováno jejich osazení a funkce. Kontroluje se předepsaná
poloha loisek a jejich pohyblivost. Kontrolu provádí dodavatel loisek za účasti dodavatele objektu
a stavebního dozoru zadavatele stavby, není-li v rámci schvalování výrobní dokumentace stanoveno jinak.

Na závěr se vyhotoví protokol o definitivním zajitění polohy a funkce loiska, který musí obsahovat následující
údaje: datum a čas uvolnění konstrukce, teplotu vzduchu a konstrukce, prohláení o odstranění montáního
podepření, upínacího zařízení a montáních podloek, výsledek kontroly polohy loisek a jejich pohyblivosti
a případně dalí skutečnosti, které by mohly ovlivňovat poadovanou funkci loisek.

21A.3.1.1.11 Vyrovnávací vrstvy a zalití loisek
Vyrovnávací vrstvy a zalití loisek se provádí zpravidla z polymermalty. Polymermalta smí být nahrazena
cementovou maltou pouze po schválení projektantem. Cementová malta nesmí být pouita v oblastech výskytu
bludných proudů, v ádném případě pak na tratích elektrizovaných stejnosměrnou proudovou trakcí.

9
Vyrovnávací vrstvy z polymermalty je nutno provádět na suchý a zdrsněný podklad, zbavený vech nečistot,
mastnoty a chemikálií. Plnivo musí být suché a musí být proto odpovídajícím způsobem skladováno. Chemické
vlastnosti pryskyřice a poměr mísení pryskyřice a plniva musí být takové, aby se vytvořila vhodná hustota
a vhodný čas tuhnutí pro zajitění správného osazení v podmínkách stavby. Dále musí být zajitěno konečné
vytvrdnutí polymermalty a dlouhodobá pevnost. Betonový podklad se pro zvýení soudrnosti opatří
penetračním nátěrem. Podrobnosti provádění stanoví přísluné technické listy pouitých výrobků nebo jejich
sloek.

Pokud se vyrovnávací vrstvy a zalití loisek provádí z cementové malty, je nutno pro zajitění soudrnosti beton
úloného prahu dokonale provlhčit. Přebytečná voda musí být bezprostředně před betonáí vytřena. Cementová
malta musí být provedena podle stejných poadavků jako jsou kladeny na beton podle kapitoly 17 TKP
a ČSN EN 206-1.

Loisko můe být osazováno na vypouklé loe malty v tuhém, částečně plastickém stavu tak, e přebytečná
malta můe být vytlačována do vech stran. Nebo můe být malta do styčné spáry vnáena injektováním,
přičem je nutno zajistit vhodné odvzdunění. Postup s injektováním je nutno pouít pro loiska s kotevními
prvky. Pouze loiska, jejich délka kratí strany je mení ne 500 mm, lze osazovat tak, e malta můe být
napěchována pod loisko. Ve vech případech musí být pouita malta s nízkým koeficientem smrtění.

Tlouťka nevyztuených maltových spár (z polymermalty nebo z cementové malty) mezi loiskem a horním
povrchem úloného bloku nebo prahu nesmí přestoupit 50mm nebo hodnotu danou vztahem:

0,1 x dotyková plocha loiska / obvod dotykové plochy loiska + 15 mm (v mm),

přičem platí mení z obou hodnot. Dále platí, e skutečná tlouťka nesmí být mení ne 10 mm a ne
trojnásobek maximální velikosti zrna.

Vyrovnávací vrstvy z polymermalty i cementové malty musí být a do vytvrdnutí oetřovány a chráněny před
případnými vodními srákami.

V oblastech s výskytem bludných proudů, tj. na tratích elektrizovaných stejnosměrnou proudovou trakcí
a v přilehlých úsecích nebo v oblastech, kde byl výskyt bludných proudů prokázán korozním průzkumem, musí
být loiska osazena tak, aby nebyla v kontaktu s betonem úloného prahu, ale výhradně jen s polymerbetonem,
polymermaltou nebo s podlokou z PVC. Podloka z PVC je vak přípustná pouze pro ocelová loiska. Detail
odizolování loisek od úloného prahu musí být obsaen v projektové dokumentaci.

21A.3.1.1.12 Spoutění konstrukce na loiska
Pokud se mostní konstrukce spoutí na loiska, tak rektifikační rouby a montání podloky musí zůstat funkční
do doby, ne podlití v mezilehlé spáře dostatečně zatvrdne. Pevnost malty je třeba doloit průkazní zkoukou.
Následně musí být vechny montání podloky odstraněny. A potom se stane loisko plně funkční.

21A.3.1.1.13 Zvlátní podmínky osazení
Jakékoliv zvlátní podmínky osazení musí být dohodnuty mezi zadavatelem a dodavatelem loiska a potvrzeny
písemně při dodávce loisek. Je velmi obtíné předvídat podmínky na stavbě v době osazování loisek a tudí
přesně určit velikost posunů. Je proto lepí při návrhu loisek vycházet z nejnepříznivějích moných
předpokladů. Poaduje-li zadavatel, aby se bral ohled na podmínky existující v době montáe loisek, musí to
být projednáno s dodavatelem. Přesné podmínky pro osazení musí být definovány a musí být zajitěno, e budou
dodreny.

21A.3.1.2 Loiska ocelová

Ocelová loiska se standardně osazují do hnízd v provedení podle TN 73 6277, čl. 61-62 a proti posunutí se
zajiťují polymermaltou, příp. cementovou maltou, provedenou podle dokumentace a v kvalitě podle oddílu
21A.2 této kapitoly TKP. Loiska musí být v hnízdech zaputěna do hloubky nejméně 30 mm, pokud není
v dokumentaci stanovena hloubka větí.

Ocelová loiska musí být vdy rovnoměrně podlita po celé ploe polymermaltou, příp. cementovou maltou,
provedenou podle dokumentace a v kvalitě podle oddílu 21A.2 této kapitoly TKP.

Podlití loiska můe být nahrazeno deskou z měkčeného PVC tlouťky 10 mm. Tyto PVC-vloky pod loiskem
mohou být sestaveny nejvýe ze dvou částí, a to výhradně se souhlasem stavebního dozoru zadavatele. Vloky se
osadí s dostatečným přesahem (nejlépe na celou plochu hnízda). Po osazení konstrukce a případné úpravě její
polohy se PVC-vloky oříznou ostrým noem podle hran loiska, aby nepřesahovaly pod zalití loiska.

10
Pokud se vyrovnávací vrstva provádí nad úrovní úloného prahu a má tlouťku větí ne 50 mm, musí být
vyztuena rozdělovací výztuí proti účinkům příčných tahů. Pokud se vodorovné síly přenáí pouze třením, musí
být loisko obetonováno do výky nejméně 30 mm, přičem obetonování loiska musí být vyztueno
odpovídajícím způsobem při dodrení poadovaných izolačních vlastností loiska.

V přípoji ocelového loiska k ocelové nosné konstrukci se zpravidla osazuje vloka z měkčeného PVC. Detaily
přípoje se provedou u ocelových konstrukcí podle MVL 211 a TN 73 6277, čl. 55, u betonových konstrukcí
podle dokumentace dle MVL 511, přičem musí být zachována monost výměny loiska, tzn.:

− pokud je loisko nutno kotvit, musí být ke kotevním prvkům připojeno oddělitelně,
− loisko nesmí být přivařeno k výztui nosné konstrukce nebo úloného prahu.

Výjimku tvoří ocelová tangenciální loiska podle TN 73 6277, čl. 7, která mohou být trvale připojena
k masivní nosné konstrukci a nebo úlonému prahu zabetonovanými kotvami.

Případné lepení loisek k úlonému prahu či nosné konstrukci musí odpovídat technickým podmínkám
dodavatele loisek, schváleným odborným orgánem zadavatele.

V ádném případě se nesmí svařovat na odlitcích, kovaných součástech a částech z ocelí vysoké pevnosti.

Vzájemná poloha součástí pohyblivého loiska při montái se určí v závislosti na okamité teplotě konstrukce
tak, aby při teplotě + 10°C bylo loisko v základní poloze (viz té ČSN 73 6203, část E).

21A.3.1.3 Loiska elastomerová

Pro elezniční mosty lze pouívat elastomerová loiska pouze vyztuená. Elastomerová loiska pro betonové
mosty musí mít horní a dolní kotevní desku s kotevními prvky a současně horní a dolní loiskovou desku.
Elastomerová loiska pro ocelové mosty musí mít dolní kotevní desku s kotevními prvky a současně horní
a dolní loiskovou desku. Loiskové desky musí být oddělitelně připojeny (roubovým přípojem) ke kotevním
deskám. Pouze pro mosty do rozpětí 20 m mohou mít elastomerová loiska pouze horní a dolní loiskovou desku
s kotevním prvky. V závislosti na poadovaném vodorovném posunu mohou být pouita elastomerová loiska
buď bez kluzné desky nebo s kluznou deskou.

Osazení loisek se provádí podle projektové dokumentace a dokumentace dodavatele.

Styčné plochy pro loisko na spodní stavbě a na nosné konstrukci musí být čisté, suché, hladké a rovné
v tolerancích stanovených ČSN EN 1337-3. Poadavky na provedení úloných ploch loiska musí být obsaeny
v dokumentaci, v závislosti na pouitém typu elastomerového loiska.

Aby se zamezilo nerovnoměrnému namáhání loisek, musí být dosedací plochy, které jsou v kontaktu s loisky,
navzájem rovnoběné a rovné. Pokud pod elastomerovým loiskem není maltové loe, potom vzdálenost mezi
úlonou rovinou pod loiskem a rovinou dosedací plochy hlavní nosné konstrukce mostu nesmí vykazovat
v ploe loiska rozdíl větí ne 3 z větího rozměru nebo průměru dosedací plochy, maximálně vak 1 mm.

Nepřípustné je zejména:

− zapustit elastomerové části loiska včetně jeho navulkanizovaných ocelových desek do úloného prahu
či nosné konstrukce,

− bránit loisku v deformaci,
− vrstvit loiska na sebe,
− svařovat na ocelových součástech, které jsou součástí loiska (týká se hlavně vnějích navulkanizovaných

ocelových desek loiska).

V kadém případě musí být zajitěna monost výměny elastomerového bloku loiska včetně jeho loiskových
desek.

Elastomerová loiska musí být navrena a provedena tak, aby se zamezilo prokluzu loisek vlivem vratných sil
i při minimálním zatíení. Přenos vodorovných sil se zajiťuje čepem.

Před osazením a v průběhu montáních prací musí být loiska chráněna před přímým slunečním zářením a před
přímým stykem s tuky, ropnými produkty a rozpoutědly (např. s odbedňovacími přípravky).

Nosnou konstrukci je nutno ukládat na elastomerová loiska, která nemají kluznou část, při střední teplotě
konstrukce stanovené v dokumentaci s předepsanou tolerancí teplot. Postup pro stanovení střední teploty
v závislosti na typu hlavní nosné konstrukce je uveden v ČSN EN 1337-11, příloha A.2. Při stanovení tolerance

11
je nutno respektovat skutečnost, e mostní elastomerová loiska bez kluzné části nelze přednastavit.
Elastomerová loiska s kluznou částí lze přednastavit podle montání teploty.
Při svařování v blízkosti loisek je nutno kontrolovat teplotu elastomeru (dozorem výrobce) a chránit
elastomerový blok před pokozením (elektrodou, jiskrami apod.).

21A.3.1.4 Loiska hrncová

Osazení loisek se provádí podle projektové dokumentace a dokumentace dodavatele loisek.
Zvlátní pozornost je třeba věnovat:

− zachování čistoty kluzných ploch pohyblivých loisek (nutno chránit té před vzduným prachem),
− dokonalému zajitění vodorovné polohy loiska,
− přesnému nastavení směru posunu jednosměrně pohyblivých loisek,
− utěsnění spár při zabetonovávání kotevních prvků do kapes, aby se zabránilo vnikání malty do loisek,
− dokonalému zabetonování kapes s kotevními prvky (zpravidla pouitím ponorných vibrátorů o malém

průměru),
− zákazu svařování na loisku,
− kontrole teploty nekovových částí loiska při sváření v blízkosti loiska.
K ocelové konstrukci se hrncová loiska připevňují pomocí roubů s tolerancí otvorů 0,2 a 1,0 mm.
V kadém případě musí být zajitěna monost výměny hrncového loiska nebo jeho jednotlivých částí
s výjimkou zabetonovaných kotev.

Pohyblivá hrncová loiska jsou nastavena zpravidla výrobcem na montání teplotu stanovenou v projektové
dokumentaci. Nastavení loiska na skutečnou montání teplotu můe provést pouze výrobce nebo jím pověřená
firma. Pohyblivá hrncová loiska musí být opatřena kontrolním zařízením pro měření pohybů (ryska a stupnice
nebo index).
Kluzné plochy pohyblivých loisek smí být mazány pouze výrobcem schválenými silikonovými tuky, funkčními
v poadovaném rozsahu teplot.

21A.3.2 Protikorozní ochrana loisek

21A.3.2.1 Obecně

Protikorozní ochrana loisek musí být prováděna pouze schválenými systémy protikorozní ochrany ocelových
konstrukcí v souladu s ustanoveními kapitoly 25B TKP a předpisu ČD S5/4. Dále jsou poadavky na
protikorozní ochranu stavebních loisek uvedeny v ČSN EN 1337-9. V případě rozporu mezi TKP a českými
technickými normami platí ustanovení oddílu 1 této kapitoly TKP. V této části A kapitoly 21 jsou uvedena pouze
upřesnění, platná pro mostní loiska elezničních mostních objektů.
V zásadě se doporučuje kombinovaný ochranný systém ocelových částí mostních loisek elezničních mostních
objektů. Konkrétní skladba systému protikorozní ochrany se řídí dále podle technologických předpisů
dodavatele, které mohou poadavky dle předpisu ČD S5/4 pouze zpřísnit (např. poadavky na ivotnost,
prostředí apod.). Stanovení poadavků na provedení protikorozní ochrany loisek je součástí schvalovacího
řízení pro daný výrobek podle čl. 21A.1.1 této kapitoly TKP.
Protikorozní ochrana mostních loisek, vyráběných v rámci dodávky ocelové konstrukce, je zpravidla
předmětem samostatné dodávky, kterou zajiťuje dodavatel stavby. Její provedení musí odpovídat dokumentaci.
Pouití nových systémů protikorozní ochrany se schvaluje analogicky s čl. 21A.1.4 této kapitoly TKP.
Protoe se protikorozní ochrana mostních loisek provádí zpravidla před jejich osazením, je nutno dodatečně:

− doplnit protikorozní ochranu přípojů loisek,
− opravit pokození ochranného systému vzniklá při dalí manipulaci,
− případně barevně sjednotit loisko a konstrukci.

12
Funkční plochy a nekovové části loisek musí být při dodatečném doplňování a opravách protikorozního
ochranného systému chráněny.
Po provedení protikorozní ochrany nesmí být prováděny v jejím dosahu ádné svářečské práce.

21A.3.2.2 Loiska ocelová

Součástí dodávky loisek je minimálně nátěr základní barvou, který musí být součástí schváleného systému
protikorozní ochrany dle odst. 21A.3.2.1. Tento nátěr smí být proveden a po dílenské přejímce loiska.
Funkční plochy loisek se oetří buď základním nátěrem nebo se konzervují směsí tuku a grafitu. Pouití
konzervace směsí tuku a grafitu se provádí a po osazení loisek a po dokončení protikorozní ochrany loisek.
Plochy zaputěné do betonu se nenatírají s výjimkou přesahu 50 mm od povrchu betonu.
Provedení definitivní protikorozní ochrany schváleným systémem dle odst. 21A.3.2.1 zajiťuje dodavatel stavby.

21A.3.2.3 Loiska elastomerová

Protikorozní ochrana případných kovových částí pevně spojených s loiskem je součástí dodávky loiska.
Provedení protikorozní ochrany ocelových prvků, které nejsou přímou součástí loiska (roznáecí desky, zaráky
apod.), zajistí dodavatel stavby podle dokumentace, schváleným systémem protikorozní ochrany.

21A.3.2.4 Loiska hrncová

Vzhledem k náročnosti ochrany neoprenových částí a kluzných ploch musí být provedení protikorozní ochrany
ocelových částí loiska součástí dodávky hrncového loiska.
Protikorozní ochrana ocelových částí hrncových loisek musí být provedena pouze schváleným systémem dle
odst. 21A.3.2.1.

21A.3.3 Ochrana proti účinkům bludných proudů

Ochrana proti účinkům bludných proudů musí být v souladu s ustanoveními kapitoly 25A TKP a předpisu
ČD SR 5/7(S).
Ochrana proti účinkům bludných proudů musí být zajitěna v oblastech jejich výskytu, tj. na tratích
elektrizovaných stejnosměrnou proudovou trakcí a v přilehlých úsecích nebo v oblastech, kde byl výskyt
bludných proudů prokázán korozním průzkumem.
V oblastech výskytu bludných proudů je nutno z hlediska vodivosti oddělit nosnou konstrukci od spodní stavby
následujícími způsoby:

− pouít izolovaná mostní loiska (např. některé typy elastomerových loisek),
− přeruit vodivé propojení izolační vrstvou pod loisky (vlokami z PVC, vrstvou polymerbetonu nebo

polymermalty).
Pokud se v oblasti výskytu bludných proudů výjimečně provádějí ocelová tangenciální loiska, musí být
důsledně provedena individuální opatření na ochranu proti účinkům bludných proudů podle dokumentace ve
smyslu předpisu ČD SR 5/7(S).
Pokud je poadováno průkazní měření elektrického odporu mostního loiska, zajistí je dodavatel stavby.
Elektrický odpor jednoho osazeného mostního loiska musí být minimálně 5 kΩ.

21A.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

21A.4.1 Obecně

Dodávka loisek v jednotlivých případech je povaována:

− za dodávku výrobků pro stavbu, přičem se jakost dodaných výrobků zajiťuje certifikací výrobku
akreditovanou zkuebnou. Dodávat se smí pouze loiska, která vyhovují poadavkům uvedeným v článku 1.1
této kapitoly TKP.

13
− nebo za výrobu částí ocelové konstrukce, pokud loiska nejsou dodána jako výrobek pro stavbu, přičem
stavební dozor nad jakostí provádějí odborné orgány zadavatele v rozsahu daném ČSN 73 2601
a ČSN 73 2603.

Parametry dodaných mostních loisek musí odpovídat dokumentaci. Poadavky na návrh loiska pro danou
konstrukci jsou souhrnně uvedeny ve výkazu loiska dle ČSN EN 1337-1, přílohy B.

Pro mostní loiska je charakteristické, e výsledná jakost jejich provedení závisí značnou měrou na parametrech
materiálů pouitých pro výrobu loiska, jejich dodávka je zpravidla předmětem samostatných smluvních
vztahů. Poadavky na průkazní zkouky materiálů jsou stanoveny v oddíle 21A.2 této kapitoly TKP
a souvisejících předpisech.

Jakost dodávky, popř. provedení loisek, se zajiťuje souběně:

− interní kontrolou prováděnou výrobcem loisek, který vlastní certifikát pro dodávaná loiska, nebo výrobcem
ocelové konstrukce, který vlastní oprávnění pro výrobu ocelových mostních konstrukcí,

− dodavatelem mostního objektu,
− stavebním dozorem zadavatele, příp. pověřeným orgánem zadavatele.

Vechna loiska vyrobená z několika součástí, které spolu nejsou pevně spojené a u nich se nepředpokládá
osazení loisek po částech, budou opatřena spínacími prvky. Spínací prvky musí být dostatečně pevné, aby
udrely jednotlivé části loiska ve správné poloze při manipulaci, dopravě a osazování. Tyto prvky se označí,
tj. natřou se jinou barvou ne loisko. Spínací prvky musí být po osazení loiska snadno odstranitelné.
V případě, e spínací prvky nelze po osazení loiska odstranit, potom musí být navreny tak, aby se samy
přeruily bez pokození loiska, jakmile se loisko stane funkční.

Vechna loiska, která jsou příli těká pro ruční manipulaci (hmotnosti nad 50 kg), musí být vybavena úchyty
pro upevnění zvedacího zařízení.

Poadavky na kontrolní zkouky, prováděné v rámci dodávky, jsou uvedeny v oddíle 21A.5 této kapitoly TKP.

21A.4.2 Dodávka a skladování loisek

Vechna loiska se označí názvem výrobce, místem výroby, rokem výroby a individuálním výrobním číslem pro
kadé loisko a kadý typ loiska. Navíc vechna loiska kromě elastomerových se označí následujícím
způsobem: typ loiska, objednávkové číslo, maximální návrhová únosnost loiska na svislé a vodorovné síly,
maximální rozsah návrhových posunů, umístění v konstrukci, směr osazení. S výjimkou dvou posledních
poloek bude označení provedeno tak, e bude trvale viditelné a zůstane úplné a čitelné po celou dobu ivotnosti
loiska. V případě, e velikost loiska neumoňuje umístění označení na loisko, lze označení umístit na spodní
stavbu tak, aby bylo zřejmé, kterého loiska se označení týká.

Balení loisek musí být provedeno takovým způsobem, aby se loiska nepokodila a neznečistila během dopravy
a manipulace na stavbě. Manipulaci s loisky musí provádět kvalifikovaný personál. S loisky se musí zacházet
opatrně.

Nejsou-li loiska osazena do konstrukce bezprostředně po dodání, musí je dodavatel objektu vhodně uskladnit
(uloit na hraněné dřevo, zespodu větrané a opatřit ochranným krytem). Dočasné uskladnění musí být takové,
aby loiska nebyla znečitěna nebo pokozena vlivem počasí, pracemi na staveniti, stavenitní dopravou aj.

Po dodání loisek na stavbu se provede prohlídka loisek a pořídí se protokol o převzetí dodávky mostního
loiska za účasti dodavatele loisek a dodavatele objektu. Protokol o převzetí dodávky mostního loiska musí
obsahovat následující údaje: datum převzetí dodávky, viditelná pokození (zejména vzhledem ke stavu
protikorozní ochrany loiska), čistota loiska, stav upínacích zařízení, soulad s dokumentací loisek, označení
loisek typovými títky, prostředky k zajitění přesného osazení loisek (pokud byly poadovány), označení
hlavního směru pohybu pro pohyblivá loiska, údaje o velikosti a směru nastavení loisek (pokud bylo
provedeno), údaje o monosti nového nastavení, způsob dočasného uskladnění na stavbě. Protokol o převzetí
dodávky mostního loiska lze nahradit zápisem o dílenské přejímce u výrobce loiska. Dodavatel objektu
v tomto případě zkontroluje, e loiska byla dodána na stavbu v nepokozeném stavu.

21A.4.2.1 Loiska ocelová

Ustanovení se týkají loisek z ocelí běných i vysokých pevností. Z hlediska jejich konstrukce se jedná o loiska
vahadlová, tangenciální, desková a kolejnicová.

14
Dodávka ocelového loiska je buď dodávkou výrobku pro stavbu, pro kterou musí být splněny poadavky
uvedené v článku 21A.1.1 této kapitoly TKP, nebo je výrobou části ocelové mostní konstrukce, pro kterou platí
ČSN 73 2601 a ČSN 73 2603, které stanovují té podmínky součinnosti zadavatele s výrobcem pro zajitění
kvality dodávky (např. převzetí základního materiálu zadavatelem, právo kontroly výroby a zápisů do výrobního
deníku, dílenská přejímka).

21A.4.2.1.1 Výroba
Způsobilost dodavatele ocelových loisek musí splňovat poadavky uvedené v článku 1.5 této kapitoly TKP.
Pro výrobu ocelových loisek, která nejsou dodávkou výrobku pro stavbu, jsou závazná ustanovení:

− kapitola 19 TKP,
− ČSN 73 2601,
− ČSN 73 2603,
− TN 73 6277, část IV (pro loiska z ocelí běných pevností).

Dle ČSN 73 6205 jsou loiska hlavní nosnou částí mostu a dle ČSN 73 2601 jsou zařazena do výrobní
skupiny Aa.

Pro jejich výrobu musí být zpracována výrobní dokumentace včetně technologického postupu výroby a montáe
a technologického postupu svařování a veden výrobní deník.
Poadavky na drsnost funkčních ploch normalizovaných loisek, které se po sobě odvalují nebo jinak vzájemně
pohybují, jsou stanoveny v ČSN EN 1337-4.

21A.4.2.1.2 Dílenská přejímka
Dílenská přejímka loisek se provádí podle ustanovení ČSN 73 2603 za účasti zástupců zadavatele a dodavatele
objektu.

K dílenské přejímce se předkládá kadé loisko ve smontovaném stavu před provedením povrchové ochrany.
Na poádání přejímacího orgánu provede dodavatel rozebrání loiska na jednotlivé součásti a jejich opětovné
sestavení. Přitom se kontrolují zejména:

− dokumentace výrobce včetně schvalovacího protokolu,
− výrobní deník,
− doklady o materiálu, jeho zkoukách a odsouhlasení zadavatelem ve vazbě na poloky loisek (viz té oddíl

21A.2 této kapitoly TKP),
− doklady o nedestruktivních zkoukách součástí loiska, (pro loiska ocelová viz TN 73 6277, čl. 46),
− výskyt, příp. rozsah vad součástí loiska, zejména odlitků (pro loiska ocelová viz TN 73 6277, čl. 46-47),
− drsnost povrchu funkčních a úloných ploch loisek (pro loiska ocelová viz TN 73 6277, čl. 34),
− rozměry součástí loisek, rozměrové odchylky (viz té oddíl 21A.6 této kapitoly TKP),
− správná funkce a rozměry v sestaveném stavu (viz té oddíl 21A.6 této kapitoly TKP),
− kvalita případných svarů,
− vzájemné doléhání funkčních ploch v celém rozsahu (pro loiska ocelová viz TN 73 6277, čl. 49),
− vůle v loiskách pro přenáení vodorovných sil (max 2 mm, není-li stanoveno jinak) ,
− rozteče a průměry otvorů pro připojení loiska,
− označení loiska a jeho součástí (pro loiska ocelová dle TN 73 6277, čl. 49) musí:

− zamezit záměně loisek a jejich součástí,
− udávat správnou orientaci loiska,

− udávat správnou vzájemnou polohu jeho součástí,

− umonit nastavení základní polohy pohyblivých loisek při osazování,
− zůstat zřetelné i po následném provedení povrchové ochrany a osazení loiska.

− označení výrobce a výrobní číslo.

15
Ke kadému loisku se zhotoví zápis (protokol) o dílenské přejímce v rozsahu podle ČSN 73 2603. Po dodání
loisek na stavbu se provede prohlídka loisek a pořídí se protokol o převzetí dodávky mostního loiska.

Pokud loisko nevyhoví výe uvedeným poadavkům, nesmí být převzato.

21A.4.2.1.3 Doprava a skladování
Loiska se expedují větinou smontovaná, přičem musí být opatřena alespoň základní protikorozní ochranou,
zabalena a označena tak, aby při dopravě a skladování nedolo k jejich pokození či záměně.

21A.4.2.2 Loiska elastomerová

Ustanovení se týkají loisek elastomerových, vyztuených ocelovými zavulkanizovanými plechy.

Dodávka elastomerového loiska je vdy dodávkou výrobku pro stavbu, pro kterou musí být splněny poadavky
uvedené v článku 21A.1.1 této kapitoly TKP.

Technické parametry elastomerových loisek jsou obsaeny v certifikátech. Pro kadý typ elastomerového
loiska musí být vydáno Stavební technické osvědčení, které obsahuje:

− popis loiska a způsob jeho pouití
− technické parametry loiska,
− druh a rozsah předepsaných zkouek sledovaných vlastností,
− kritéria a způsob vyhodnocení zkouek sledovaných vlastností,
− reim a způsob údrby.

Způsobilost dodavatele elastomerových loisek musí splňovat poadavky uvedené v článku 21A.1.5 této
kapitoly TKP.

21A.4.2.2.1 Výroba
Bezchybná výroba vyztuených elastomerových loisek vyaduje specifické znalosti, zkuenosti, výrobní
zařízení a nepřetritou kontrolu výroby (dozor nad kvalitou). Výrobu elastomerových loisek mohou zajiťovat
pouze certifikované výrobny ve smyslu článku 21A.1.5 této kapitoly TKP. Loiska musí být dodána s označením
výrobce, výrobního čísla, s udáním základních technických údajů a s doklady o výrobě a přejímce základního
materiálu.

Výrobce musí doloit správnou polohu výztuných plechů v loisku (kontrolou rentgenem nebo jinou vhodnou
nedestruktivní metodou např. tlouťkoměrem) a dokonalé zavulkanizování. Pro kadé loisko se zhotovují
rentgenové snímky (dva a osm) orientované tak, e normála roviny kadého snímku je kolmá ke svislé ose
loiska a současně normály obou snímků jsou vzájemně kolmé (viz obr.1). Směr rentgenových paprsků je tudí
jednou ve směru podélné osy loiska a podruhé ve směru příčné osy loiska. Pro loiska, jejich obě hrany jsou
mení ne 300 mm, se těitě snímku umísťuje do středu hrany loiska (paprsky kreslené čárkovanou čarou). Pro
loiska, jejich jedna hrana je větí ne 300 mm, se těitě obou snímků umísťuje k diagonálně orientovaným
rohům loiska (paprsky kreslené plnou čarou).

normála roviny 2. snímku

a<300 mm b

a≥300 mm

a≥b

normála roviny 1. snímku

Obr.č. 1 Roviny a poloha rentgenových snímků
Nedílnou součástí dodávky ocelových částí loisek jsou dokumenty kontroly dle ČSN EN 10204.

16
21A.4.2.2.2 Přejímka loisek
Pokud není v konkrétním případě stanoveno jinak, přejímá pověřený orgán zadavatele elastomerová loiska jako
hotový výrobek s povrchovou ochranou. Konečné přejímce můe předcházet kontrola loiska v nenatřeném
stavu, případně v rozloeném stavu, pokud si to zadavatel vymíní.
Při přejímce se kontrolují zejména:

− certifikát pro daný typ loiska podle čl. 21A.1.1 této kapitoly TKP,
− doklady o způsobilosti výrobce,
− dokumenty ke konkrétní zakázce, zejména:

− doklady o kvalitě základních materiálů a výsledcích jejich zkouek (viz té oddíl 21A. 2 této
kapitoly TKP),

− doklady o výrobě včetně dokladů o povrchové ochraně,
− doklady o výsledcích nespecifických a specifických zkouek,

− vyplněná karta loiska,
− soulad s technickými poadavky objednávky:

− provedení a rozměry loiska,
− dodrení rozměrových tolerancí podle schvalovacího protokolu, viz té oddíl 21A.6 této kapitoly

TKP,

− dokonalé zavulkanizování výztuných plechů (kontrola rentgenem),
− úprava povrchu úloných ploch loisek,

− trvanlivé označení loiska a případně vech jeho oddělitelných součástí, které jsou součástí
dodávky (např. kotvící prvky) tak, aby byly vyloučeny záměny a zajitěna správná orientace při
osazování,

− označení výrobce a výrobní číslo,
− označení zkuebny.
Pokud jsou součástí dodávky loiska ocelové desky a kotvící prvky, kontroluje se té:
− sestavení loiska a vzájemné doléhání jednotlivých součástí v celém rozsahu,
− poloha a provedení kotvících prvků,
− protikorozní ochrana kovových součástí loiska,
− u ocelových desek pevně připojených kvalita jejich připojení (zavulkanizování).
Po převzetí loisek se zhotoví protokol o převzetí dodávky mostních loisek.
Pokud loisko nevyhoví těmto poadavkům, nesmí být převzato.
Přejímací orgán můe poadovat rozebrání a opětovné sloení loiska při přejímce, zvlátě nepředcházela-li
kontrola výroby v jejím průběhu.

21A.4.2.2.3 Doprava a skladování
Loiska musí být zabalena tak, aby při dopravě a skladování nedolo k jejich pokození. Loiska, příp. i obal,
musí být označen dle ČSN EN 1337-1 tak, aby nedolo k záměně loisek.

21A.4.2.3 Loiska hrncová

Dodávka hrncového loiska je vdy dodávkou výrobku pro stavbu, pro kterou musí být splněny poadavky
uvedené v článku 21A.1.1 této kapitoly TKP.
Technické parametry hrncových loisek jsou obsaeny v certifikátech. Pro kadý typ hrncového loiska musí být
vydáno Stavební technické osvědčení, které obsahuje:

− popis loiska a způsob jeho pouití,
− technické parametry loiska,

17
− druh a rozsah předepsaných zkouek sledovaných vlastností,
− kritéria a způsob vyhodnocení zkouek sledovaných vlastností,
− reim a způsob údrby.
Způsobilost dodavatele hrncových loisek musí splňovat poadavky uvedené v článku 21A.1.5 této
kapitoly TKP.

21A.4.2.3.1 Výroba
Výrobu hrncových loisek mohou zajiťovat pouze certifikované výrobny ve smyslu článku 21A.1.5 této
kapitoly TKP. Loiska musí být dodána s označením výrobce, výrobního čísla, s udáním základních technických
údajů a s doklady o výrobě a přejímce základního materiálu.
Nedílnou součástí dodávky jsou dokumenty kontroly dle ČSN EN 10204.

21A.4.2.3.2 Přejímka loisek
Pokud není v konkrétním případě stanoveno jinak, přejímá pověřený orgán zadavatele hrncové loisko jako
hotový výrobek s povrchovou ochranou. Konečné přejímce můe předcházet kontrola loiska v nenatřeném
stavu nebo v rozloeném stavu, pokud si to zadavatel vymíní.
Při přejímce se kontrolují zejména:

− certifikát pro daný typ loiska podle čl. 21A.1.1 této kapitoly TKP,
− doklady o způsobilosti výrobce,
− dokumenty ke konkrétní zakázce, zejména:

− doklady o kvalitě základních materiálů a výsledcích jejich zkouek (viz té oddíl 21A.2 této
kapitoly TKP),

− doklady o výrobě loiska včetně dokladů o povrchové ochraně,
− doklady o výsledcích nespecifických a specifických zkouek provedených v souladu s technickými

poadavky objednávky,

− vyplněná karta loiska,
− soulad s technickými poadavky objednávky:

− provedení a rozměry loiska,
− dodrení rozměrových tolerancí podle schvalovacího protokolu, viz té oddíl 21A.6 této

kapitoly TKP,

− kvalita základního materiálu loiska,

− kvalita povrchu kluzných ploch,

− sestavení loiska a vzájemné doléhání jednotlivých součástí v celém rozsahu,
− přednastavení loiska,
− poloha a provedení případných kotvících prvků,
− protikorozní ochrana kovových součástí loiska,
− trvanlivé označení loiska a případně vech jeho oddělitelných součástí, které jsou součástí

dodávky (např. kotvící prvky) tak, aby byly vyloučeny záměny a zajitěna správná orientace při
osazování,

− značka výrobce a výrobní číslo,
− značka akreditované zkuebny.
Přejímací orgán si můe vyhradit rozebrání a opětovné sloení loiska při přejímce, zvlátě nepředcházela-li
kontrola výroby v jejím průběhu.
Ke kadému loisku se zhotoví protokol o převzetí dodávky mostního loiska.
Pokud loisko nevyhoví těmto poadavkům, nesmí být převzato.

18
21A.4.2.3.3 Doprava a skladování
Hrncová loiska se dodávají ve smontovaném stavu, s aretací pohyblivých částí. Loiska musí být zabalena tak,
aby při dopravě a skladování nedolo k jejich pokození. Loisko, příp. i obal, musí být označen dle
ČSN EN 1337-11 tak, aby nedolo k záměně loisek.
Loiska je nutno dopravovat ve vodorovné poloze na krytých vozech a skladovat v suchých a krytých
prostorách. Kluznou vrstvu je nutno chránit před mechanickým pokozením a slunečním zářením.

21A.4.3 Dodávka materiálu na podlití loisek

21A.4.3.1 Cementová malta a beton

Způsob provádění průkazních zkouek betonu je stanoven v kapitole 17 TKP a v ČSN EN 206-1. V případě, e
se jedná o stavenitní výrobu cementové malty pro podlití a kotvení loisek, tak je nutno prokázat její parametry
průkazními zkoukami obdobně jako pro beton.
Průkazní zkouky betonu a cementové malty musí provádět zkuební laboratoř s akreditací.
V případě, e je cementová malta dodána na stavbu jako výrobek, pak platí parametry uvedené v technickém
listě výrobku, který je součástí jeho certifikace.

21A.4.3.2 Polymermalta a polymerbeton

Průkazní zkouky polymermalty a polymerbetonu se provádějí v případě jiných poměrů mísení ne jsou
doporučené výrobcem pro dosaení poadovaných parametrů.
Průkazní zkouky polymermalty a polymerbetonu musí provádět zkuební laboratoř s akreditací.
V případě, e je polymermalta dodána na stavbu jako výrobek, pak platí parametry uvedené v technickém listě
výrobku, který je součástí jeho certifikace.

21A.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

21A.5.1 Kontrolní zkouky základních materiálů loisek

Způsob a rozsah odebírání vzorků a provádění kontrolních zkouek pouitých základních materiálů pro výrobu
mostních loisek se stanoví v technických poadavcích objednávky. Vekeré kontrolní zkouky materiálů musí
provádět zkuební laboratoř s akreditací odsouhlasená zadavatelem.

21A.5.2 Kontrolní zkouky betonu a cementové malty na podlití

Způsob a rozsah odebírání vzorků, provádění a vyhodnocení kontrolních zkouek betonu je stanoven v kapitole
17 TKP a v ČSN EN 206-1. Obdobným způsobem s postupuje při kontrolních zkoukách cementové malty pro
podlití a kotvení mostních loisek.
Kontrolní zkouky betonu a cementové malty musí provádět zkuební laboratoř s akreditací.
Při zkoukách musí být dosaeny minimálně hodnoty poadované v projektu a v technických poadavcích
objednávky.
Za odebrání vzorků a provedení kontrolních zkouek v poadovaném rozsahu odpovídá dodavatel objektu
v součinnosti se stavebním dozorem zadavatele.

21A.5.3 Kontrolní zkouky polymermalty a polymerbetonu na podlití

Způsob a rozsah odebírání vzorků, provádění a vyhodnocení kontrolních zkouek polymermalty
a polymerbetonu musí být specifikován v technických poadavcích objednávky ve shodě s technickými
specifikacemi výrobce.
Kontrolní zkouky polymermalty a polymerbetonu musí provádět zkuební laboratoř s akreditací.
Při zkoukách musí být dosaeny minimálně hodnoty poadované v projektu a v technických poadavcích
objednávky.

19
Za odebrání vzorků a provedení kontrolních zkouek v poadovaném rozsahu odpovídá dodavatel objektu
v součinnosti se stavebním dozorem zadavatele.

21A.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

21A.6.1 Výrobní tolerance

Loiska přenáející vodorovné síly musí být provedena tak, aby vůle mezi jednotlivými částmi loiska byly co
nejmení dle článku 21A.3.1.1.5 této kapitoly TKP.
Výrobní tolerance ocelových loisek musí odpovídat ČSN 73 2611, tab. 16 a 17 a TN 73 6277, čl. 31,32 a 48.
Výrobní tolerance válcových loisek musí splňovat kritéria dle ČN EN 1337-4, vahadlová loiska dle
ČSN EN 1337-6 a vodící loiska dle ČSN EN 1337-8.
Výrobní tolerance elastomerových loisek musí odpovídat ČSN EN 1337-3.
Výrobní tolerance hrncových loisek musí odpovídat ČSN EN 1337-5.

21A.6.2 Tolerance osazení

Rozliují se tolerance osazení loiska:

− tolerance výkové (měřené ve svislém směru),
− tolerance půdorysné (měřené ve vodorovné rovině podélně a příčně),
− tolerance natočení loiska kolem svislé osy (s ohledem na směr poadovaného volného pohybu),
− tolerance natočení loiska kolem vodorovné osy (jedná se natočení kolem vodorovné osy

v libovolném směru, pro který má natočení největí hodnotu)
− tolerance vodorovnosti uloení (měří se odchylka roviny uloení od vodorovné roviny).
Pro rozměry, jejich tolerance nejsou specifikovány v této kapitole TKP, dokumentech výrobce, ostatních TKP
ani dalích závazných normách a předpisech, platí tolerance podle ČSN ISO 2768-1.

21A.6.2.1 Výkové tolerance

Výkové tolerance osazených loisek ovlivňují statické schéma uloení nosné konstrukce a tím přerozdělují
velikosti přenáených sil jednotlivými loisky. Maximální výkové rozdíly mezi jednotlivými loisky musí být
určeny v projektové dokumentaci a v technických poadavcích objednávky. Výkové tolerance se zjiťují před
i po uloení nosné konstrukce na loiska, aby se vyloučil vliv rozdílného stlačení jednotlivých loisek. Pokud se
zjiťují výkové tolerance loisek s osazenou konstrukcí, tak je nutno respektovat stlačení jednotlivých loisek.

21A.6.2.2 Půdorysné tolerance

Půdorysné tolerance osazení loisek jsou limitovány konstrukčním řeením nosné konstrukce a spodní stavby.
Mezní hodnoty musí být určeny v projektové dokumentaci a v technických poadavcích objednávky.

21A.6.2.3 Tolerance natočení kolem svislé osy

Pokud není v projektové dokumentaci nebo v technických poadavcích objednávky nebo v podmínkách výrobce
pro daný typ loisek poadována větí přesnost, nesmí být:

− odchylka směru volného pohybu od směru předepsaného u loisek jednosměrně pohyblivých větí ne 3 ,
− vzájemná odchylka směru volného pohybu sousedních jednosměrně pohyblivých loisek větí ne 3 .

21A.6.2.4 Tolerance natočení kolem vodorovné osy

Úhel natočení se nesmí od projektovaného úhlu liit o více ne 3 . Při stanovení tohoto úhlu se vychází
z technologického postupu osazení loiska (rozhodující je okamik podlití loiska).

20
21A.6.2.5 Tolerance vodorovnosti uloení

Pokud není v projektové dokumentaci nebo v technických poadavcích objednávky pro daný typ loisek
poadována větí přesnost, nesmí být odchylka roviny uloení loiska od vodorovné větí ne 3 .

21A.6.3 Míra opotřebení

Při kontrole stávajících loisek se zjiťuje míra opotřebení a ta se porovnává s mezní hodnotou, při které ji
loisko přestává spolehlivě plnit svoji funkci.

21A.6.4 Záruky

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP. Po celou záruční dobu je třeba sledovat celkový stav a funkci
loisek a jakákoliv zjitění zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez zbytečného
odkladu písemně oznámena dodavateli a zadavateli.

21A.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Funkce a zachování poadovaných parametrů mostních loisek musí být zaručeny v rozsahu mezních teplot
mostních konstrukcí podle ČSN 73 6203 a ČSN P ENV 1991-2-5.
Případná klimatická omezení pro skladování a osazování mostních loisek jsou stanovena v dokumentaci
a technických podmínkách dodavatele.
Klimatická omezení pro ukládání a po dobu oetřování cementové malty a betonu jsou stanovena v kapitole
17 TKP a ČSN EN 206-1.
Klimatická omezení pro zpracování a ukládání polymerbetonu a polymermalty jsou stanovena v přísluných
technologických předpisech výrobce.
Pokud klimatické podmínky neodpovídají výe uvedeným ustanovením, musí být pro provádění prací zřízeny
vyhřívané přístřeky. Tato opatření schvaluje stavební dozor zadavatele.

21A.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

21A.8.1 Obecně

Zajitění vech dále uvedených kontrol, odsouhlasení a převzetí prací je povinností dodavatele objektu, který
zároveň musí vytvořit podmínky pro jejich úplné provedení.

21A.8.2 Převzetí dodávky mostních loisek

Poadavky na způsob převzetí dodávky jednotlivých druhů a typů mostních loisek na stavbě jsou uvedeny
v oddílech 21A.4 a 21A.6 této kapitoly TKP. Podkladem jsou protokoly o převzetí dodávky mostního loiska
dle článku 21A.4.2 této kapitoly TKP.

21A.8.3 Montání prohlídka

Montání prohlídka mostních konstrukcí je součástí zkouek před jejich převzetím. Součástí montání prohlídky
musí být i prohlídka mostních loisek. Při montání prohlídce se kontroluje zejména:

− doklady od montáe a osazení loisek (protokoly o osazení loiska a protokoly o definitivním zajitění
polohy a funkce loiska),

− soulad s projektovou, výrobní a montání dokumentací,
− dosedání funkčních ploch loisek,
− tolerance osazení loisek,
− poloha pohyblivých loisek v závislosti na okamité teplotě mostní konstrukce,
− kvalita provedení protikorozní ochrany,
− označení loisek.

21
21A.8.4 Odsouhlasení dílčích prací

Odsouhlasení stavebních prací probíhá podle dispozic stavebního dozoru zadavatele formou prohlídek. Z výsled-
ků prohlídek musí být pořízeny protokoly:

- po dodání loisek na stavbu se vyhotoví protokol o převzetí dodávky mostního loiska dle článku
21A.4.2 této kapitoly TKP,

- po osazení loisek se vyhotoví protokol o osazení loiska dle článku 21A.3.1.1.10 této kapitoly TKP,
- po uvolnění konstrukce, resp. po sputění konstrukce na loiska, se vyhotoví protokol o definitivním

zajitění polohy a funkce loiska dle článku 21A.3.1.1.10 této kapitoly TKP.
Kromě poadavků uvedených v jednotlivých protokolech loiska můe být poadováno měření elektrického
odporu loiska (viz článek 21A.3.3 této kapitoly TKP).

21A.8.5 Převzetí osazených mostních loisek

K převzetí dokončených mostních loisek dodavatel předloí:

− protokoly o převzetí dodávky mostního loiska dle článku 21A.4.2 této kapitoly TKP (příp. zápis o dílenské
přejímce loiska, pokud byla provedena),

− protokoly o osazení loiska dle článku 21A.3.1.1.10 této kapitoly TKP,
− protokoly o definitivním zajitění polohy a funkce loiska dle článku 21A.3.1.1.10 této kapitoly TKP,
− záznamy o měření pohybů pohyblivých loisek,
Stavební dozor zadavatele kontroluje zejména:

− úplnost předkládané dokumentace,
− provedení a ukončení vech stavebních a montáních prací,
− funkci pohyblivých loisek při změnách teplot,
− tolerance osazení loisek a nastavení loisek,
− kompletnost vybavení loisek,
− viditelnost předepsaného označení.
Závěrem se vyhotoví protokol o převzetí dokončených loisek. Protokol o převzetí dokončených loisek je
součástí dokumentace k převzetí stavby.

21A.8.6 Hlavní prohlídka

Hlavní prohlídka mostního objektu je podle Stavebního a technického řádu drah (vyhláka ministerstva dopravy
č. 177/1995 Sb., hl. III) povinnou součástí technicko-bezpečnostní zkouky. Provádí se před zahájením provozu
na mostě a je podmínkou jeho povolení. Poadavky na provádění hlavní prohlídky jsou stanoveny v ČD S5, část
druhá.

Hlavní prohlídkou se kontroluje zejména:

− doklady k loiskům (protokoly uvedené v článku 21A.8.5 této kapitoly TKP),
− dosedání funkčních ploch loisek,
− kvalitu provedení přípojů,
− polohu a nastavení loisek v závislosti na okamité teplotě, (zvlátě pokud kontrola nemohla být s ohledem

na harmonogram prací provedena ji při montání prohlídce),
− kvalitu provedení protikorozní ochrany, včetně doplnění protikorozní ochrany přípojů,
− konzervaci funkčních ploch,
− viditelnost označení loisek.
Povinnou součástí předkládané dokumentace jsou protokoly o převzetí dodávky mostního loiska (příp. zápis
o dílenské přejímce, pokud byla provedena), včetně osvědčení o jakosti jejich materiálu, protokoly o osazení
loiska, protokoly o definitivním zajitění polohy a funkce loiska a protokol o převzetí dokončených loisek.

22
21A.8.7 Zatěovací zkouka, zkuební provoz

Podmínky pro zatěovací zkouku a zkuební provoz jsou stanoveny v ČSN 73 6209 a ve Stavebním
a technickém řádu drah (vyhláka ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.).

Při zatěovací zkouce (pokud je předepsána) a během zkuebního provozu se kontroluje funkce mostních
loisek zejména s ohledem na:

- případný výskyt nadměrných deformací,
- stabilitu polohy jejich součástí a dosedání funkčních ploch při průjezdu zatíení.

Provedení zatěovací zkouky zajiťuje dodavatel objektu.

21A.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Měření polohy pohyblivých mostních loisek, s vyuitím měrek pro měření horizontálních posunů dle článku
21A.3.1.1.6 této kapitoly TKP, provede dodavatel stavby:

- po jejich osazení,
- po zajitění jejich polohy,
- při extrémních teplotách v průběhu stavby.
Dodavatel stavby zaznamenává polohu loisek společně s údaji o čase měření, teplotě ovzduí a konstrukce
a zatíení mostu. Výslednou tabulku s vyhodnocením předkládá k hlavní prohlídce.

Stavební dozor zadavatele můe předepsat dalí poadavky na provádění měření a do převzetí stavebního
objektu.

Poadavky na provádění měření v průběhu zkuebního provozu mohou být součástí samostatných smluvních
ujednání, případně mohou být předepsány hlavní prohlídkou (v případě pochybností o dokonalé funkci).

21A.10 EKOLOGIE

Pro provádění mostních loisek platí ekologické poadavky platné pro provádění ocelových mostních konstrukcí
(viz kapitola 19 TKP), betonových mostních konstrukcí (viz kap. 18 TKP), protikorozní ochrany (viz kapitola
25B TKP) a výrobu betonu, polymerbetonu a polymermalty (viz kapitola 17 TKP).

21A.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ
OCHRANA
a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví
Poadavky na bezpečnost práce
kapitola 1 TKP.

21A.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY
Uvedené normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich aktualizace.
Uivatel TKP odpovídá, ve smyslu kapitoly 1 TKP, oddíl 3, za pouití aktuální verze výchozích podkladů,
tj. právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů ČD.

21A.12.1 Technické normy

ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.
ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí.
ČSN 73 2611 Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí.
ČSN 73 6200 Mostní názvosloví.
ČSN 73 6203 Zatíení mostů.
ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostů.
ČSN 73 6209 Zatěovací zkouka mostů.
ČSN EN 10021 (42 0905) Veobecné technické dodací podmínky pro ocel a ocelové výrobky.
ČSN EN 10204 (42 0009) Kovové výrobky. Druhy dokumentů kontroly.

23
ČSN EN 1337-1 Stavební loiska - Část 1: Veobecná pravidla navrhování.

ČSN EN 1337-2 Stavební loiska - Část 2: Kluzné prvky.

ČSN EN 1337-4 Stavební loiska - Část 4: Válcová loiska.

ČSN EN 1337-6 Stavební loiska - Část 6: Vahadlová loiska.

ČSN EN 1337-9 Stavební loiska - Část 9: Ochrana.

ČSN EN 1337-10 Stavební loiska - Část 10: Prohlídka a údrba.

ČSN EN 1337-10 Stavební loiska - Část 11: Doprava, skladování a osazování.

ČSN EN 1559-1 Slévárenství - Technické dodací podmínky - Část 1: Veobecně

ČSN EN 1559-2 Slévárenství - Technické dodací podmínky - Část 2: Doplňkové poadavky
na ocelové odlitky

ČSN P ENV 1991-2-5 (73 0035) Zásady navrhování a zatíení konstrukcí - Část 2-5: Zatíení konstrukcí -
Zatíení teplotou.

ČSN ISO 2768-1 (01 4240) Veobecné tolerance. Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů.

ČSN EN 45012 (015257) Veobecné poadavky na orgány provádějící posuzování a certifikaci / registraci
systémů jakosti.

ČSN EN 206-1 (73 2403) Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda.

TN 73 6277 Ocelová loiska elezničních mostů.

21A.12.2 Předpisy

ČD S 5 Správa mostních objektů, nepublikovaný předpis

ČD S 5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí

ČD SR 5/7 (S) Ochrana elezničních mostních objektů proti účinkům bludných proudů.

MVL 211 Ocelová konstrukce s kolejovým loem s dolní mostovkou, plnostěnná.

Zákon 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky

Zákon 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách.

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební výrobky.

Vyhláka č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah

21A.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 6 - Pracové podloí
Kapitola 7 - Kolejové loe
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 23 - Sanace inenýrských objektů
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí

24
21B UKONČENÍ NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTU

21B.1 ÚVOD

Vichni účastníci výstavby (dodavatel stavby, dodavatel objektu, dodavatel mostního závěru, dodavatel
projektové dokumentace atd.) jsou povinni respektovat poadavky soustavy českých technických norem.
V případě rozporu mezi TKP a českými normami jsou rozhodující ustanovení, poadavky a kritéria TKP.
Ukončení mostní konstrukce (a zejména mostní závěry) by měla být navrhována a prováděna tak, aby jejich
ivotnost byla co nejvyí a blíila se ivotnosti nosné konstrukce.

21B.1.1 Definice pojmů

Pro tuto kapitolu TKP platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP.

Pojem ukončení nosné konstrukce (mostu) v kapitole 21 TKP nadále označuje součásti mostu v oblasti
dilatačních spár, které umoňují přechod mostního elezničního svrku mezi nosnou konstrukcí a spodní stavbou
mostu, příp. mezi navazujícími nosnými konstrukcemi ve směru podélném i příčném.
Pojem způsob ukončení nosné konstrukce (mostu) v kapitole 21 TKP označuje obecné řeení ukončení nosné
konstrukce (např. mostní závěr, překrytí přes závěrnou zídku, těsnící pás apod.).
Pojem (mostní) závěr v kapitole 21 TKP nadále označuje součást ukončení nosné konstrukce, která slouí
překrytí dilatačních spár (obvykle vodotěsnému), je tvořena zpravidla kombinací kovových a nekovových
materiálů a k podkladu připojena kotvením, přivařením nebo roubovanými přípoji.
Pojem typ mostního závěru v kapitole 21 TKP označuje konkrétní konstrukční skupinu mostních závěrů (např.
lamelový mostní závěr, kobercový mostní závěr, elastický mostní závěr).
Pojem těsnící pás v kapitole 21 TKP nadále označuje součást ukončení nosné konstrukce, která slouí
k vodotěsnému překrytí dilatační spáry. Je tvořen zpravidla elastomerovým profilem a uloen nebo přilepen na
podklad, případně vtlačen do dilatační spáry.
Pojem těsněná spára označuje v kapitole 21 TKP spáru mezi nosnou konstrukcí a opěrou (popř. mezi dvěma
nosnými konstrukcemi), která je konstrukčními úpravami upravena tak, e neumoňuje průtok vody.
Pojem odvodněná spára označuje v kapitole 21 TKP spáru mezi nosnou konstrukcí a opěrou (popř. mezi dvěma
nosnými konstrukcemi), která je konstrukčními úpravami upravena tak, e umoňuje odtok vody z nosné
konstrukce, resp. relevantní části opěry.
Pojem dodavatel mostního závěru označuje v kapitole 21 TKP výrobce mostního závěru nebo jím pověřený
subjekt.

Ostatní pojmy jsou pouity ve významu podle ČSN 73 6200.

21B.1.2 Předmět kapitoly

Tato kapitola technických kvalitativních podmínek státních drah (dále jen TKP) stanoví podmínky pro návrh,
dodávání, přejímání, skladování a montá ukončení nosné konstrukce. Tyto podmínky jsou závazné pro
výstavbu i rekonstrukci vech elezničních mostních objektů.
Pro ukončení nosné konstrukce je charakteristické, e výsledná jakost jejich provedení závisí značnou měrou na
parametrech dodávaných hotových výrobků (zejména mostních závěrů), jejich dodávka je zpravidla předmětem
samostatných smluvních vztahů. Tato kapitola proto stanovuje:

− poadavky na zajitění kvality dodávky mostních závěrů,
− poadavky na zajitění kvality stavebních prací, prováděných dodavatelem stavby při osazování mostních

závěrů a při provádění ukončení mostu.

21B.1.3 Způsoby ukončení nosných konstrukcí zahrnuté v kapitole 21 TKP

V kapitole 21 TKP jsou zahrnuta ukončení nosných konstrukcí:

− pro mosty s průběným kolejovým loem
- s mostními závěry,

25
- s krycími plechy nebo tvárnicemi (výhradně pro účely rekonstrukcí, pokud byly pouity),
- s těsnícími pásy anebo zesílenou izolací,
- s přesahem nosné konstrukce přes závěrnou zídku,
− pro mosty bez průběného kolejového loe (výhradně pro účely rekonstrukcí),

- s mostnicemi,

- s přímým uloením koleje.
Kapitola 21 platí pro ukončení nosných konstrukcí ve směru podélném i příčném, pokud pro daný způsob
připadají v úvahu.

21B.1.4 Opatření pro způsoby ukončení nosných konstrukcí nezahrnuté
v kapitole 21 TKP

Pouití způsobu ukončení nosných konstrukcí, které není uvedeno v čl. 21B.1.3 této kapitoly TKP, musí být
předloeno dodavatelem projektové dokumentace zadavateli a schváleno odborným orgánem zadavatele nebo
jím pověřeným orgánem. Potřebné zásady stanoví zadavatel stavby ve Zvlátních technických kvalitativních
podmínkách (dále jen ZTKP - viz kapitola 1 těchto TKP).

21B.1.5 Opatření pro zavedené způsoby ukončení nosných konstrukcí podle článku
21B.1.3 TKP

Preferovány jsou těsněné spáry. Netěsněné spáry připadají v úvahu pouze v odůvodněných případech, dodavatel
projektové dokumentace jejich návrh předkládá zadavateli ke schválení.

TKP jsou nadále závazné i pro zavedené a dříve schválené způsoby ukončení nosných konstrukcí.

Soustava ČSN a předpisy ČD platí v plném rozsahu, pokud tato kapitola TKP výslovně nestanovuje jinak.

Ustanovení nezávazných materiálů, která jsou uvedena v této kapitole TKP formou citací nebo odkazů, jsou pro
pouití závěrů na elezničních mostních objektech nadále rovně závazná.

21B.1.6 Opatření pro nové typy mostních závěrů

Nové typy mostních závěrů musí splňovat podmínky výrobku pro stavby podle článku 1.4.5 kapitoly 1 TKP.
Mostní závěry musí být doloeny certifikátem, osvědčením nebo schvalovacími protokoly. Pouití nových typů
se projednává v rámci zpracování, projednávání a schvalování projektové dokumentace stavby.

21B.1.7 Způsobilost dodavatele mostního závěru, legislativní poadavky

Dodavatel mostního závěru musí mít zaveden, certifikován a prověřován systém řízení jakosti dle
ČSN EN ISO 9001:2001.

Obecné poadavky na způsobilost dodavatele ocelových konstrukcí jsou popsány v článku 19.1.3 TKP 19.

Mostní závěry musí splňovat poadavky zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění a související nařízení vlády
č 163/2002 Sb. v platném znění.

21B.1.8 Dokumentace dodavatele

Zhotovení mostních závěrů musí být provedeno podle dokumentace dodavatele, kterou dodavatel předkládá
v celém rozsahu zadavateli ke schválení. V relevantních případech je nutno respektovat poadavky uvedené
v článku 19.1.4 TKP 19.

Ukončení nosné konstrukce musí být uspořádáno podle projektové dokumentace, přičem jeho provedení musí:

− umonit výměnu součástí, které překrývají dilatační spáry, bez naruení nosné konstrukce a spodní stavby,
− zabránit samovolnému putování vech součástí,
− umonit výměnu loisek bez poruení mostního závěru, tj. zdvih alespoň 10 mm, pokud není v projektové

dokumentaci stanoveno jinak,

26
− umonit u mostních závěrů vyměnitelnost částí s kratí ivotností ne je ivotnost mostu (např. elastomerové
profily, překrytí, atd.),

− u těsněných spár zajistit odvedení vody.

V projektové dokumentaci je dále nezbytné jasně specifikovat, jaké pohyby musí dilatace či mostní závěr přenést
ve vech fázích své ivotnosti (v montáních stavech, za provozu, při nadzvedávání nosné konstrukce při
výměně loisek, atd.).

Vechny součásti ukončení nosné konstrukce musí být upraveny tak, aby byla zajitěna snadná manipulace při
osazování (např. opatřeny vhodnými závěsy).

Dokumentace dodavatele mostního závěru musí obsahovat pravidla pro jeho údrbu.

Dokumentaci dodavatele mostního závěru vdy odsouhlasuje dodavatel projektové dokumentace a schvaluje
zadavatel.

21B.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

21B.2.1 Základní materiál ukončení nosných konstrukcí

21B.2.1.1 Mostní závěry

Preferovány jsou lamelové mostní závěry. Jiné typy mostních závěrů (kobercové, elastické) smí být pouity jen
v odůvodněných případech, dodavatel projektové dokumentace jejich návrh předkládá zadavateli ke schválení.
Poadované vlastnosti materiálů nových typů mostních závěrů se stanoví v rámci schvalovacího řízení podle
čl. 21B.1.6 této kapitoly TKP.

21B.2.1.2 Těsnící pásy a vodotěsné izolace

Materiál těsnících pásů a vodotěsných izolací, kryjících dilatační spáry, musí:

− vykazovat tanost odpovídající poadované deformaci,
− vykazovat dostatečnou odolnost proti vtlačování těrku kolejového loe (pokud přichází v úvahu),
− zajistit pouitelnost těsnících pásů v rozsahu teplot podle čl. 21B.7 této kapitoly TKP,
− zajistit odolnost proti klimatickým účinkům (včetně slunečního záření a ozónu, pokud je jim vystaven),
− trvanlivostí odpovídat izolaci mimo oblast spáry.

Vodotěsné izolace musí být prováděny dle kapitoly 22 TKP výhradně schválenými systémy vodotěsných izolací
(SVI). Vlastnosti výrobků jednotlivých vrstev SVI a SVI jako celku jsou stanoveny v TN 73 6280.

21B.2.1.3 Ostatní součásti ukončení nosných konstrukcí

Poadavky na materiál ocelových součástí (krycí plechy kolejového labu i chodníků, okapní plechy, lemování
opěry apod.) musí být specifikovány v projektové dokumentaci a odpovídat poadavkům ČSN 73 6205 (resp.
ČSN P ENV 1993-2) a ČSN 73 2603 pro podruné části ocelových mostních konstrukcí. Se souhlasem
přísluného odborného orgánu zadavatele nebo jím pověřeného orgánu lze pouít ČSN P ENV 1090-1
a ČSN P ENV 1090-5. Dalí poadavky jsou uvedeny v čl. 21B.3.3 této kapitoly TKP.

Okapový lab pod odvodněnou spárou musí být proveden z plechu z korozivzdorné oceli tl. min. 4 mm. Kvalita
oceli musí splňovat poadavky dle tab. 3.1. Případnou náhradu korozivzdorné oceli jinými materiály (např.

plasty) musí odsouhlasit dodavatel projektové dokumentace a schválit zadavatel.

kontakt maximální tlouťka plechů druh oceli označení spojovací
s betonem EC materiál
nesvařovaných svařovaných ČSN dle DIN 17 440
ne X5 CrNi 18 10 A2
ne bez omezení 6 mm X6 CrNiTi 18 10 17 240 1.4301 A2
ano X5 CrNiMo 17 12 2 A4
ano bez omezení bez omezení X5 CrNiMoTi 17 12 2 17 247 1.4541 A4

bez omezení 6 mm 17 346 1.4401

bez omezení bez omezení 17 347 1.4571

Tab. B.2.1 Korozivzdorné oceli

27
21B.2.2 Cementová malta a beton

Cementová malta nebo beton, které tvoří podklad závěrů, příp. zajiťují závěry proti posunutí, musí odpovídat
ustanovením kapitoly 17 TKP.
Kvalita betonu nebo cementové malty musí odpovídat alespoň třídě C25/30 pro stupeň prostředí XF1 podle
ČSN EN 206-1, případně C30/37 pro stupeň prostředí XD1. Minimální třída betonu nebo cementové malty musí
splňovat limitní poadavky dle tabulky 17 v kapitole 17 TKP.
V projektové dokumentaci musí být specifikovány tyto poadavky na cementovou maltu a beton:

− trvanlivost (stupeň vlivu prostředí, stupeň mrazuvzdornosti, odolnost betonu proti průsaku vody, kategorie
obsahu chloridů),

− pevnostní třída,
− zvlátní podmínky pro zpracování a ukládání,
− případně dalí doplňkové parametry.
V technologickém předpisu zpracovaném dodavatelem stavby musí být specifikovány tyto údaje:

− sloení betonu (cementové malty),
− zpracování (konzistence, rychlost tuhnutí),
− maximální jmenovitá horní mez frakce kameniva.

21B.2.3 Polymermalta a polymerbeton

Kvalita polymermalty a polymerbetonu, které tvoří podklad závěrů, příp. zajiťují závěry proti posunutí, musí
odpovídat ustanovením kapitoly 17 TKP, ČD SR 105/1 (S) a musí splňovat následující vlastnosti:

− pevnost dle projektové dokumentace, alespoň jako beton navazujících konstrukcí,
− měrný odpor alespoň 1 . 106 Ωm (ve smyslu SR 5/7 (S)).
Poadavky na polymermaltu a na polymerbeton musí být obsaeny v projektové dokumentaci
a v technologickém předpisu zpracovaném zhotovitelem stavby.
V projektové dokumentaci musí být specifikovány tyto poadavky na polymermaltu a pelymerbeton:

− pevnost v tlaku a v tahu za ohybu,
− případně dalí doplňkové parametry.
V technologickém předpisu zpracovaném dodavatelem stavby musí být specifikovány tyto údaje:

− sloení (receptura),
− zpracování (konzistence, rychlost tuhnutí),
− maximální jmenovitá horní mez frakce kameniva (neměla by být větí ne ¼ nejmení tlouťky prováděné

vrstvy)
Pro dosaení poadovaných vlastností polymermalty a polymerbetonu je nutné dodrovat stanovenou recepturu
při současném respektování klimatických podmínek.

21B.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

21B.3.1 Ukončení nosné konstrukce

21B.3.1.1 Obecně

Za postupy prací při provádění ukončení nosné konstrukce je zodpovědný dodavatel objektu, resp. dodavatel
mostního závěru, pokud v textu není výslovně uvedeno jinak.
Pro vechny způsoby ukončení mostu je třeba věnovat zvýenou pozornost hutnění zásypu za závěrnou zídkou
(viz kapitoly 6 a 7 TKP). Přechod mezi elezničním tělesem a mostní stavbou musí být upraven podle předpisu
ČD S 4 a úprava na mostě dle MVL 102.

28
21B.3.1.2 Ukončení nosné konstrukce mostními závěry

Osazení mostních závěrů musí být provedeno dodavatelem mostního závěru.

Mostní závěry dodávané jako hotové výrobky se osazují podle projektové dokumentace a technologických
předpisů výrobce.

Beton pro podkladní vrstvy a kotvení musí být proveden podle kapitoly 17 TKP a ČSN EN 206-1. Soudrnost
musí být zajitěna pro cementový beton dokonalým provlhčením podkladu, pro polymerbeton penetračním
nátěrem podkladu. Pokud jsou spojovány vrstvy rozdílného stáří, musí být soudrnost zajitěna vhodným
spojovacím můstkem.

Je nutno zajistit poadovanou vzájemnou polohu kotevních prvků mostních závěrů na nosné konstrukci a spodní
stavbě. Kotevní prvky v závěrné zídce se proto zajistí v definitivní poloze zásadně a po osazení nosné
konstrukce na spodní stavbu. Kotevní prvky v závěrné zídce je přitom účelné osazovat v montáním spojení
s kotevními prvky v nosné konstrukci, případně s vyuitím ablon.

Před definitivním zajitěním polohy mostních závěrů je nutno nastavit jejich rozevření v závislosti na:

− okamité teplotě dilatující konstrukce,
− zatíení konstrukcí,
− smrťování a dotvarování betonu.

Podklady pro korekce rozdílu předpokládané a skutečné teploty při montái musí být obsaeny v projektové
dokumentaci.

Závěry musí být osazeny podle technologických předpisů výrobce.

O osazení mostních závěrů musí být vystaven protokol o přejímce dle čl. 21B.8.5 této kapitoly TKP.

Osazení závěrů se navíc zaznamená ve stavebním deníku, přičem je nutno vdy uvést:

− teplotu vzduchu,
− teplotu konstrukce,
− nastavení (rozevření) závěrů.

Ji ve fázi projektové dokumentace je třeba věnovat zvýenou pozornost řeení napojení systému vodotěsné
izolace na mostní závěr. Při zpracovávání dokumentace dodavatele je nutné zajistit koordinaci Technologických
předpisů pro mostní závěry a pro systémy vodotěsných izolací.
Pokud je na mostním objektu navren systém vodotěsné izolace s tvrdou ochrannou vrstvou, je nutné vynechat
mezi krytem mostního závěru a tvrdou ochrannou vrstvou cca 20 mm. Při volbě zálivky této spáry je nutné
přihlédnout ke svislým a vodorovným deformacím, v závislosti na jejich velikosti je nutné zvolit druh zálivky.
Zálivkové výrobky musí splňovat poadavky ČSN 73 6242, tab. 6.

Závěry je po osazení nutno a do zřízení kolejového loe chránit před pokozením stavenitní dopravou apod.
Po osazení nekovových částí závěru je v jeho blízkosti zakázáno svařovat.

21B.3.1.3 Ukončení nosné konstrukce krycími prvky

Ukončení nosné konstrukce se provede podle projektové dokumentace, přičem pro návrh detailu labu
kolejového loe lze vyuít:

− pro betonový lab kolejového loe MVL 554,
− pro ocelový lab kolejového loe MVL 211,
− pro konstrukce se zabetonovanými nosníky MVL 511.

Tyto vzorové listy zároveň obsahují i detaily provedení krycích prvků.

U betonového labu kolejového loe na nosné konstrukci nebo na spodní stavbě musí být jeho okraje vdy
lemovány svařeným profilem podle MVL 554, a to i u závěrů s krycími tvárnicemi.

Líce lemovacích profilů musí vdy přesahovat konzoly mostovkové desky a závěrné zídky ve funkci okapních
nosů.

Pro zajitění plynulého průběhu dna a stěn labu kolejového loe se lemovací profil závěrné zdi zabetonuje a po
osazení konstrukce, zatímco lemovací profil nosné konstrukce můe být součástí bednění při betonái

29
mostovkové desky. Při osazování lemovacího profilu na závěrnou zídku je vhodné vyuít montáního spojení
s lemovacím profilem na nosné konstrukci. Při nastavení vzdálenosti profilů je nutno zohlednit vliv okamité
teploty konstrukce.
Polymermaltový povlak lemovacího profilu o tl. 4 mm se provede podle technologických zásad TKP 17
a ČD SR 5/7 (S), vodotěsná izolace labu se ukončí na lemovacím profilu, přičem případná vzniklá spára se
zalije prunou těsnící zálivkou.
U ocelového labu kolejového loe se jeho ukončení provede v uspořádání podle MVL 102 a podle
technologických zásad ČD SR 5/7 (S).
Krycí prvky se vdy opatří polymermaltovým povlakem o tl. 4 mm, který má funkci izolace proti bludným
proudům. Hrany krycích plechů musí být předtím opracovány do poloměru nejméně 2 mm.
Krycí prvky se osazují bezprostředně před provedením kolejového loe. Jejich poloha musí být vymezena
zarákami. Doporučuje se rovně provést zajitění proti nadzvednutí.
Ukončení nosné konstrukce je během stavby nutno chránit před pokozením (např. stavenitní dopravou).

21B.3.1.4 Ukončení nosné konstrukce těsnícími pásy anebo zesílenou izolací

Izolace mostovky se provádí podle ustanovení kapitoly 22 TKP. Detail oblasti ukončení nosné konstrukce musí
být jednoznačně specifikován v dokumentaci dodavatele (Technologický předpis systému vodotěsných izolací).
Izolace a těsnící pásy v oblasti ukončení nosné konstrukce se osazují na dokonale rovný a zpravidla suchý
povrch opatřený přípravnou vrstvou schváleného systému vodotěsné izolace dle TKP 22 a TN 73 6280.
Provedení přesahů přídavných vrstev izolace musí odpovídat směru odtoku vody (zpravidla směrem od spáry).
Těsnící pásy uvnitř dilatační spáry musí být vdy dotěsněny prunou zálivkou. Zálivkové výrobky musí splňovat
poadavky ČSN 73 6242, tab. 6.
Pokud je na mostním objektu navren systém vodotěsné izolace s tvrdou ochrannou vrstvou, je nutné vynechat
v místě ukončení tvrdou ochrannou vrstvu v nezbytně nutném rozsahu.
Pokud je izolace zesílena vloeným plechem, musí být jeho hrany opracovány tak, aby izolaci nepokozovaly.

21B.3.1.5 Ukončení nosné konstrukce přesahem přes závěrnou zídku

Detail musí být vyřeen v projektové dokumentaci.
Spára mezi nosnou konstrukcí a závěrnou zídkou, příp. zadní částí úloného prahu, se provede ve sklonu
nejméně 2 % směrem k rubu opěry a utěsní gumovou hadicí nebo vhodným těsnícím pásem.
Těsnící pásy se vkládají do bednění a zabetonovávají do spodní stavby a nosné konstrukce nebo lepí podle
technických podmínek výrobce, které udávají té poadavky na přípravu povrchu.
Bednění z pěnového polystyrénu a obdobných materiálů můe být ponecháno ve spáře za předpokladu, e
nenaruuje dilatační pohyby konstrukce, odvodnění mostu a jeho vzhled.

21B.3.1.6 Ukončení nosné konstrukce mostů s mostnicemi

Ukončení nosné konstrukce mostů s mostnicemi přichází v úvahu pouze při rekonstrukcích. Detaily provedení
jsou uvedeny v MVL 311.
Podkladní vrstvy pod pozednicí se zřídí a po osazení nosné konstrukce do definitivní polohy.

21B.3.1.7 Ukončení nosné konstrukce mostů s přímým uloením koleje

Ukončení nosné konstrukce mostů s přímým uloením koleje přichází v úvahu pouze při rekonstrukcích.
V takovém případě se provede podle MVL 102, přičem osazení pozednice a rozdělení praců za opěrou se
upraví podle MVL 311.
Podkladní vrstvy pod pozednicí se zřídí a po osazení nosné konstrukce do definitivní polohy.

30
21B.3.1.8 Ukončení nosné konstrukce mostů s pevnou jízdní dráhou

V těchto případech bude postupováno individuálně po dohodě s odborným orgánem zadavatele.

21B.3.2 Protikorozní ochrana ukončení nosné konstrukce

U mostních závěrů dodávaných jako hotové výrobky je jejich protikorozní ochrana součástí dodávky. Stanovení
poadavků na její provedení je součástí schvalovacího řízení pro daný typ výrobku podle čl. 21B.1.5 a 6 této
kapitoly TKP. Pohyblivé části se konzervují podle technických podmínek výrobce.
Protikorozní ochrana součástí ukončení nosných konstrukcí, vyráběných v rámci dodávky ocelové konstrukce, je
zpravidla předmětem samostatné dodávky, kterou zajiťuje dodavatel stavebního objektu.
Protikorozní ochrana mostních závěrů musí být provedena kombinovaným systémem podle ČD S 5/4 (kovový
povlak + nátěry). Přehled poadavků na provedení protikorozní ochrany je předmětem kapitoly 25B TKP
a ČD S 5/4. V této kapitole jsou uvedena pouze upřesnění, platná pro mostní závěry.
Pokud se protikorozní ochrana mostních závěrů provádí před jejich osazením, je nutno dodatečně opravit
pokození ochranného systému vzniklá při dalí manipulaci.
Po provedení protikorozní ochrany nesmí být prováděny v jejím dosahu ádné svářečské práce.
Protikorozní ochrana se zásadně provádí před instalací nekovových součástí ukončení mostu.
Prvky z korozivzdorné oceli se pouívají v souladu s ČSN P ENV 1993-1-4. U nenosných součástí je nutno mít
na zřeteli zejména přílohy B (trvanlivost) a C (výrobní hlediska). Kvalita oceli musí splňovat poadavky
dle tab. 1.

21B.3.3 Ochrana proti účinkům bludných proudů

Zajitění ochrany proti účinkům bludných proudů je třeba věnovat zvýenou pozornost v oblastech jejich
výskytu, tj. na tratích elektrizovaných stejnosměrnou proudovou trakcí a v přilehlých úsecích nebo v oblastech,
kde byl výskyt bludných proudů prokázán korozním průzkumem.
Podrobný popis nutných opatření je uveden v kapitole 25A TKP a sluební rukověti ČD SR 5/7(S).
Odizolování mostních závěrů je rozhodující pro zabránění přenosu bludných proudů nosnou konstrukcí.
V oblastech moného výskytu bludných proudů je proto nutno:

− pouít izolované mostní závěry a krycí součásti ukončení nosné konstrukce,
− přeruit vodivé propojení izolační vrstvou pod závěry nebo krycími součástmi ukončení nosné konstrukce

(zpravidla vlokami PVC, vrstvou polymerbetonu nebo povlakem polymermalty).
Pokud je poadováno průkazní měření elektrického odporu závěru nebo součástí ukončení mostu, zajistí je
dodavatel stavby.
Elektrický odpor dodaného mostního závěru musí být větí ne 1.106 Ωm.

21B.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

21B.4.1 Obecně

Parametry dodaných mostních závěrů a jiných součástí ukončení nosné konstrukce (včetně osazení) musí
odpovídat projektové dokumentaci, TKP a relevantním částem Smlouvy o dílo. Dodavatel ukončení mostní
konstrukce ručí za kvalitu pouitého materiálu a kvalitu provedení.
Poadavky na kvalitu materiálů jsou stanoveny v čl. 21B.2 této kapitoly TKP a souvisejících předpisech.
Průkazní zkouky kompletních výrobků se provádějí v rámci jejich schvalování podle čl. 21B.1.5 a 6 této
kapitoly TKP.
Dále je stanoven způsob zajitění a dokladování poadovaných parametrů v rámci dodávky jejich jednotlivých
druhů.

31
21B.4.2 Dodávka a skladování součástí ukončení nosné konstrukce

21B.4.2.1 Mostní závěry

Parametry dodaných mostních závěrů musí odpovídat výrobně technické dokumentaci, kterou na základě
projektové realizační dokumentace zpracovává dodavatel. Výrobně technická dokumentace nesmí být v rozporu
s TKP. Součástí dodávky jsou i Technologické podmínky pro provoz a údrbu mostního závěru.
Dodávat se smí pouze mostní závěry, které vyhovují poadavkům zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády
č. 163/2002 Sb. Mostní závěry jsou ve skupině 9/5 Dilatační podloky a závěry dilatačních spár a postup
posuzování shody je podle § 5 certifikací.
Dodávka mostních závěrů můe být povaována:

− za výrobu částí ocelové konstrukce, přičem stavební dozor nad jakostí provádí odborné orgány zadavatele
v rozsahu daném ČSN 73 2601 a ČSN 73 2603, se souhlasem odborného orgánu ČD lze pouít
ČSN P ENV 1090-1, resp. ČSN P ENV 1090-5,

− za dodávku hotových výrobků, přičem poadovaná jakost dodaných výrobků je garantována certifikací
výrobku akreditovanou zkuebnou.

Jakost dodávky mostních závěrů (včetně provádění) se prověřuje souběně:

− interní kontrolou, prováděnou samotným výrobcem,
− stavebním dozorem zadavatele.

21B.4.2.1.1 Přejímka mostních závěrů
Dílenskou přejímku mostních závěrů provádí stavební dozor zadavatele za účasti dodavatele stavebního objektu
i dodavatele mostních závěrů. Mostní závěry musí být doloeny certifikátem, osvědčením, schvalovacím
protokolem nebo zaváděcím listem podle čl. 21B 1.6 této kapitoly TKP. Mostní závěry mohou být převzaty
pouze pokud splňují vechny kvalitativní poadavky (materiálové, PKO atd.).
Nejpozději s dodacím listem dodávky mostních závěrů na stavbu musí být předán zadavateli doklad o vydaném
prohláení o shodě podle § 11 nařízení vlády č. 178/1997 Sb. ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb.
Dodavatel mostního závěru vyhotoví protokol (zápis) o dílenské přejímce.

21B.4.2.1.2 Doprava a skladování
Mostní závěry je nutno dopravovat a skladovat tak, aby byly chráněny před klimatickými vlivy, proti korozi
a deformaci. Podmínky pro dopravu a skladování musí být stanoveny a schváleny v technologickém předpisu
výrobce.

21B.4.2.2 Vodotěsné izolace a těsnící pásy

Podmínky pro dodávku izolačních materiálů jsou stanoveny v kapitole 22 TKP.
Těsnící pásy se dodávají podle technických podmínek výrobce. Přejímku provádí stavební dozor zadavatele za
účasti dodavatele stavebního objektu.

21B.4.2.3 Ostatní součásti ukončení nosné konstrukce

Pro dodávku ostatních součástí ukončení nosné konstrukce platí ustanovení přísluných kapitol TKP.

21B.4.3 Dodávka betonu, polymermalty a polymerbetonu

Pro dodávku betonu (resp. transport betonu), polymermalty a polymerbetonu včetně poadovaných průkazních
zkouek platí ustanovení a kapitoly 17 TKP, ČSN P ENV 13670-1 a ČSN EN 206-1.

21B.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Způsob a rozsah odebírání vzorků betonu (polymerberonu, polymermalty) a provádění kontrolních zkouek pro
materiál pouitý pro kotvení součásti ukončení nosné konstrukce jsou stanoveny v kapitole 17 TKP
a ČSN EN 206-1.

32
Kontrolní zkouky musí být provedeny akreditovanou laboratoří odsouhlasenou zadavatelem.
Za odebrání vzorků a provedení kontrolních zkouek v poadovaném rozsahu odpovídá dodavatel stavby
v součinnosti se stavebním dozorem zadavatele.

21B.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

21B.6.1 Výrobní tolerance

Výrobní tolerance mostních závěrů musí odpovídat podmínkám schváleným podle čl. 21B.1.5 a 6 této kapitoly
TKP.
V technologickém předpisu dodavatele mostních závěrů se stanoví přípustné odchylky při výrobě.

21B.6.2 Tolerance osazení

Pokud není v dokumentaci nebo ve schvalovacím protokolu podle čl. 21B.1.5 této kapitoly TKP pro zavedené
typy (resp. čl. 21B.1.6 této kapitoly TKP pro nové typy) mostních závěrů stanoveno jinak, musí být zachovány:
− přípustná výková odchylka osazení oproti dokumentaci stavby ±3 mm,
− odchylka ířky dilatační spáry při 10°C od teoretické hodnoty, stanovené projektovou dokumentací ±5 mm.
Tolerance provedení ostatních součástí ukončení nosné konstrukce posoudí stavební dozor zadavatele.
Pro rozměry, jejich tolerance nejsou specifikovány ve schvalovacím protokolu podle čl. 21B.1.5 a 6 této
kapitoly TKP, ostatních TKP ani dalích závazných normách a předpisech, platí tolerance podle
ČSN ISO 2768-1.

21B.6.3 Míra opotřebení

Po celou dobu ivotnosti mostu provádí správce pravidelné prohlídky mostních závěrů a sleduje míru jejich
opotřebení. V případě, e míra opotřebení ji zjevně ovlivňuje jejich funkčnost, je třeba tuto vhodnými
opatřeními zajistit. Tato opatření navrhuje výrobce (dodavatel) mostního závěru a schvaluje ho odborný orgán
zadavatele.

21B.6.4 Záruky

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP. Po celou záruční dobu je třeba sledovat celkový stav a funkci
mostních závěrů a jakákoliv zjitění zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez
zbytečného odkladu písemně oznámena dodavateli a zadavateli.

21B.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Funkce a zachování poadovaných parametrů ukončení nosné konstrukce musí být zaručeny v rozsahu mezních
teplot mostních konstrukcí podle ČSN 73 6203, čl. 138, nebo ČSN EN 1991-1-5, čl. 6.
Případná klimatická omezení pro provádění mostních závěrů jsou stanovena v dokumentaci a technických
podmínkách výrobce.
Klimatická omezení pro ukládání a oetřování betonu jsou stanovena v kapitole 17 TKP, ČSN EN 206-1
a ČSN P ENV 13670-1.
Klimatická omezení pro zpracování polymerbetonu a polymermalty musí být obsaena v technologickém
předpisu a jsou uvedena v přísluných technických listech.
Pokud klimatické podmínky neodpovídají výe uvedeným ustanovením, musí být pro provádění prací zřízeny
vyhřívané přístřeky. Tato opatření schvaluje stavební dozor zadavatele.

33
21B.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

21B.8.1 Obecně

Zajitění vech dále uvedených kontrol, odsouhlasení a převzetí prací je povinností dodavatele stavby, který
zároveň musí vytvořit podmínky pro jejich úplné provedení. Vechny kroky zahrnuté v článku 8 této kapitoly
TKP musí probíhat za přítomnosti odborného orgánu zadavatele nebo jím pověřeného zástupce.

21B.8.2 Převzetí dodávky (příp. dílenská přejímka) součástí ukončení nosné
konstrukce

Poadavky na způsob převzetí dodávky jednotlivých druhů a typů mostních závěrů a ostatních součástí ukončení
nosné konstrukce jsou uvedeny v čl. 21B.4 a 21B.6 této kapitoly TKP.

21B.8.3 Montání prohlídka (u ocelových konstrukcí)

Montání prohlídka ocelových konstrukcí je součástí zkouek prováděných před jejich převzetím. Poadavky na
provádění montání prohlídky jsou uvedeny v ČSN 73 2603.

Pokud harmonogram stavby umoňuje, aby při montání prohlídce byly k nosné konstrukci připojeny mostní
závěry a ostatní součásti ukončení nosné konstrukce, bude jejich kontrola zahrnuta do montání prohlídky.
Pověřený orgán zadavatele přitom kontroluje zejména:

- soulad s projektovou, výrobní a montání dokumentací,

- dosedání funkčních ploch mostních závěrů a ostatních součástí ukončení nosné konstrukce,

- kvalitu provedení přípojů,

- polohu a nastavení mostních závěrů v závislosti na okamité teplotě.

21B.8.4 Odsouhlasení dílčích prací

21B.8.4.1 Obecně

Odsouhlasení stavebních prací probíhá podle dispozic stavebního dozoru zadavatele na základě dokumentace
dodavatele. Pokud není stanoveno jinak, odsouhlasuje stavební dozor zadavatele dílčí práce v dále uvedeném
rozsahu.

Záznamy o kontrole a odsouhlasení dílčích prací provádí stavební dozor zadavatele zpravidla do stavebního
deníku objektu.

21B.8.4.2 Mostní závěry

Pro mostní závěry musí stavební dozor zadavatele odsouhlasit:

− před definitivním zajitěním kotevních prvků mostních závěrů:
- jejich polohu výkovou i směrovou s důrazem na vzájemnou polohu součástí podle okamité
teploty,
- provedení kotev nebo roubových přípojů,

− před zřízením izolace:
- připojení kotevních prvků k nosné konstrukci mostu,
- podbetonování kotevních prvků,
- rovinnost podkladních vrstev izolace v místech obetonování kotevních prvků mostních závěrů,
- osazení kompletního mostního závěru, pokud se provádí před zřízením izolace,

− před zřízením ochranných vrstev izolace:
- provedení jednotlivých vrstev izolace v oblasti mostního závěru,
- osazení kompletního mostního závěru, pokud se provádí a po zřízení izolace,

34
- napojení izolace na mostní závěr, včetně zkouky vodotěsnosti prolitím (u vodotěsných
mostních závěrů),

− před zřízením kolejového loe:
- dokončený mostní závěr,
- měření elektrického odporu závěru, je-li poadováno,
- napojení izolace (bez ochranné vrstvy) na mostní závěr, včetně zkouky vodotěsnosti prolitím
(u vodotěsných mostních závěrů).

21B.8.4.3 Ukončení nosné konstrukce s kolejovým loem krycími plechy nebo tvárnicemi

Pro ukončení nosné konstrukce s kolejovým loem krycími plechy nebo tvárnicemi musí stavební dozor
zadavatele odsouhlasit:

− před definitivním zajitěním polohy lemovacích profilů ukončení nosné konstrukce:
- jejich polohu výkovou i směrovou s důrazem na vzájemnou polohu součástí podle okamité
teploty,
- provedení kotev nebo roubových přípojů,

− před zřízením izolace:
- rovinnost obetonování lemovacích profilů ukončení nosné konstrukce,

− před zřízením ochranných vrstev izolace:
- napojení izolace na lemovací profily ukončení nosné konstrukce,

− před provedením elezničního svrku (kolejového loe):
- osazení krycích plechů a tvárnic, včetně jejich povrchové úpravy,
- měření elektrického odporu ukončení nosné konstrukce, je-li poadováno.

21B.8.4.4 Konstrukce s kolejovým loem těsnícími pásy nebo zesílením izolace

Pro ukončení nosné konstrukce s kolejovým loem těsnícími pásy anebo zesílením izolace nad dilatační spárou
musí stavební dozor zadavatele odsouhlasit:

− provedení jednotlivých vrstev izolace podle ustanovení kapitoly 22 TKP,
− osazení těsnícího pásu před jeho překrytím.

21B.8.4.5 Ukončení nosné konstrukce přesahem přes závěrnou zídku

Pro ukončení nosné konstrukce s kolejovým loem přesahem přes závěrnou zídku a pro ukončení nosných
konstrukcí s mostnicemi nebo přímým uloením koleje musí stavební dozor zadavatele odsouhlasit před
zřízením elezničního svrku (včetně kolejového loe na opěrách) celkové provedení ukončení nosné
konstrukce.

21B.8.5 Převzetí osazených mostních závěrů

Mostní závěry musí být převzaty před jejich zakrytím.
K převzetí dokončených mostních závěrů dodavatel předloí:

− dokumentaci k převzetí dodávky mostních závěrů,
− zápisy o odsouhlasení dílčích prací,
− záznamy o měření pohybů mostních závěrů,
− protokol o výsledcích měření izolačního odporu proti úlonému prahu (na opěře, nebo pilíři),
− případně zápisy z dílenských přejímek.

35
Stavební dozor zadavatele kontroluje zejména:

− úplnost předkládané dokumentace,
− provedení vech stavebních prací,
− neporuenost protikorozní ochrany,
− funkčnost mostních závěrů při změnách teplot,
− odchylky polohy a nastavení závěrů,
− kompletnost vybavení závěrů,
− viditelnost předepsaného označení (viz bod 21B.8.8).
Záznamy o převzetí dokončených mostních závěrů jsou součástí dokumentace k převzetí stavby.
Výsledkem převzetí je protokol o přejímce mostních závěrů.

21B.8.6 Hlavní prohlídka

Hlavní prohlídka mostního objektu je podle Stavebního a technického řádu drah (vyhláka Ministerstva dopravy
č. 177/95, hl. 3) povinnou součástí technickobezpečnostní zkouky. Provádí se před zahájením provozu na mostě
a je podmínkou jeho povolení. Poadavky na provádění hlavní prohlídky jsou stanoveny v ČD S5 (R), část
druhá.
U mostních závěrů vedoucí prohlídky kontroluje zejména:

− dosedání funkčních ploch závěrů,
− kvalitu provedení přípojů,
− polohu a nastavení závěrů v závislosti na okamité teplotě, (zvlátě pokud kontrola nemohla být s ohledem

na harmonogram prací provedena ji při montání prohlídce),
− funkci mostních závěrů,
− kvalitu provedení protikorozní ochrany, včetně doplnění protikorozní ochrany přípojů,
− konzervaci funkčních ploch,
− doklady a dokumenty o dílčích prohlídkách.
Kontrola nepřístupných částí můe být provedena kontrolou dokumentů o dílčích prohlídkách.

21B.8.7 Zatěovací zkouka, zkuební provoz

Podmínky pro zatěovací zkouku a zkuební provoz jsou stanoveny ve Stavebním a technickém řádu drah
(vyhláka Ministerstva dopravy č. 177/95) a v ČSN 73 6209.
Při zatěovací zkouce mostu (pokud je předepsána) a během zkuebního provozu se kontroluje funkce mostních
závěrů zejména s ohledem na:

− případný výskyt nadměrných deformací,
− stabilitu polohy jejich součástí a dosedání funkčních ploch při průjezdu zatíení.
Provedení zatěovací zkouky zajiťuje dodavatel stavby.

21B.8.8 Typový títek mostního závěru

Mostní závěry musí být na základě poadavku správce mostu opatřeny na trvale přístupném místě typovými
títky.
Musí obsahovat tyto údaje:

− výrobce závěru,
− typ závěru vč. jmenovitého rozsahu dilatačního posunu,
− rok výroby,
− nastavení mostního závěru při montái (teplota + výchozí poloha).

36
21B.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Měření polohy mostních závěrů provede dodavatel stavby:

− po jejich osazení,
− po zajitění jejich polohy,
− po dokončení elezničního svrku (pokud je mostní závěr přístupný),
− při extrémních teplotách v průběhu stavby.

Pohyby mostních závěrů se měří posuvným měřítkem s přesností 0,1 mm nejméně na třech místech příčného
řezu mostu.

Pro ostatní druhy ukončení nosné konstrukce není nutno měřit pohyby jejich součástí, pokud stavební dozor
zadavatele nestanoví jinak.

Dodavatel stavby zaznamenává polohu závěrů společně s údaji o čase měření, teplotě ovzduí a konstrukce
a zatíení mostu. Výslednou tabulku s vyhodnocením předkládá k hlavní prohlídce.

Stavební dozor zadavatele můe předepsat dalí poadavky na provádění měření a do převzetí stavebního
objektu.

21B.10 EKOLOGIE

Pro provádění mostních závěrů platí ekologické poadavky platné pro provádění ocelových mostních konstrukcí
(viz kapitola 19 TKP), betonových mostních konstrukcí (viz kap. 18 TKP), protikorozní ochrany (viz kapitola
25A TKP) a výrobu betonu (viz kapitola 17 TKP).

21B.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ
OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví
kapitola 1 TKP.

21B.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich aktualizace.
Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kapitoly 1 TKP, čl. 3, za pouití
aktuální verze výchozích podkladů, tj. právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů ČD.

21B.12.1 Citované technické normy

ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.

ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí.

ČSN 73 6200 Mostní názvosloví.

ČSN 73 6203 Zatíení mostů.

ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostů.

ČSN 73 6209 Zatěovací zkouky mostů.

ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací.

ČSN ISO 2768-1 (01 4240) Veobecné tolerance. Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů.

ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti Poadavky.

ČSN P ENV 1090-1 (73 2601) Provádění ocelových konstrukcí Část 1: Obecná pravidla a pravidla pro
pozemní stavby.

ČSN P ENV 1090-5 (73 2603) Provádění ocelových konstrukcí Část 5: Doplňující pravidla pro mosty.

37
ČSN EN 1991-1-5 Eurokód 1: Zatíení konstrukcí Část 1-5: Obecná zatíení Zatíení teplotou.
ČSN P ENV 1993-2 Navrhování ocelových konstrukcí - Část 2: Ocelové mosty.
ČSN P ENV 1993-1-4 Navrhování ocelových konstrukcí Část 1 4: Obecná pravidla Doplňující pravidla
pro korozivzdorné oceli.
ČSN EN 206-1 Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda.
ČSN P ENV13670-1 Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení
TN 73 6280 Navrhování a provádění vodotěsných izolací elezničních mostních objektů.
ČD S 4 elezniční spodek.
ČD S 5 (R) Správa mostních objektů, nepublikovaný předpis.
ČD S 5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí.
ČD SR 5/7 (S) Ochrana elezničních mostních objektů proti účinkům bludných proudů.
ČD SR 105/1 (S) Pouívání plastbetonu v traťovém hospodářství.

21B.12.2 Citované předpisy

MVL 102 Přechody mezi nosnými konstrukcemi, mezi nosnou konstrukcí a opěrou, mezi

spodní stavbou a tělesem elezničního spodku.

MVL 211 Ocelová konstrukce s kolejovým loem s dolní mostovkou, plnostěnná.

MVL 311 Ocelová konstrukce s mostnicemi s dolní mostovkou, plnostěnná.

MVL 511 Nosné konstrukce elezničních mostů se zabetonovanými ocelovými nosníky.

MVL 554 Ocelobetonová konstrukce spřaená s plnostěnnými nosníky.

Oznámení o Akreditačním systému České republiky, Věstník MH ČR, č. 3-4/1995.

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v platném znění, kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební
výrobky.

Nařízení vlády č. 178/1997 Sb..

Nařízení vlády č. 81/1999 Sb..

Vyhláka č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah.

21B.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 6 - Pracové podloí
Kapitola 7 - Kolejové loe
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí

38
Poznámky:

39
40
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 21
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 5 /z roku 2006/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Doc. Ing. Tomá Rotter, CSc.

Technický redaktor: Ing. Miroslav Teichman
České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
sekce tratí a budov

Odborný gestor: Ing. Pavla Hrůzová
SDC, státní organizace,
odbor provozuschopnosti DC

Nakladatelství: České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
Distribuce: Malletova 10/2363,
190 00 Praha 9 - Libeň

České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
SATT - oddělení typové dokumentace,
Nerudova l,
772 58 Olomouc

tel.: +420 972 742 241, +420 972 741 769,
fax: +420 972 741 290,
e-mail: otd@tucd.cz
www.cd.cz/tudc
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 22
IZOLACE PROTI VODĚ

Vydání: červen 2022

Účinnost od 1. července 2022

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 22 – Izolace proti vodě schválená dne
31. 7. 2001, účinná od 1. 11. 2001.

Schváleno pod č.j. 40307/2022-SŽ-GŘ-O13
Dne
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 22 IZOLACE PROTI VODĚ

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství
Gestor: Odbor traťového hospodářství
Vydání: Praha
Náklad: www.spravazeleznic.cz
Ing. David Zeman
červen 2022
vydáno pouze v elektronické podobě (PDF), formát (A4)

2/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

OBSAH

Strana
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................... 5

PŘEDMLUVA ............................................................................................................................................ 6

22.1 ÚVOD .......................................................................................................................................... 7

22.1.1 Obecná ustanovení.......................................................................................................................7
22.1.2 Základní pojmy a jejich výklad ......................................................................................................8
22.1.3 Systémy vodotěsné izolace ...........................................................................................................8
22.1.4 Návrh konstrukce ve vztahu k vodotěsné izolaci .............................................................................9
22.1.5 Dokumentace systému vodotěsné izolace ......................................................................................9

22.1.5.1 Předprojektová dokumentace ...................................................................................... 9
22.1.5.2 Projektová dokumentace (DUSP, DUSL, DSP) ................................................................ 9
22.1.5.3 Projektová dokumentace (PDPS).................................................................................10
22.1.5.4 Dokumentace zhotovitele systému vodotěsné izolace ....................................................12
22.1.5.5 Dokumentace skutečného provedení (DSPS) ................................................................12

22.1.6 Stavební deník systému vodotěsné izolace...................................................................................12
22.1.7 Přejímka podkladní konstrukce....................................................................................................13
22.1.8 Provádění systému vodotěsné izolace ..........................................................................................13

22.1.8.1 Provádění přípravné vrstvy.........................................................................................13
22.1.8.2 Provádění vodotěsné vrstvy........................................................................................14
22.1.8.3 Provádění ochranné vrstvy .........................................................................................14
22.1.8.4 Ochrana při provádění vodotěsné izolace a při provádění nadložních vrstev ......................14

22.1.9 Odvodnění.................................................................................................................................15

22.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ.......................................................................... 16

22.2.1 Výrobky pro jednotlivé vrstvy SVI ...............................................................................................16
22.2.2 Doplňkové výrobky pro systém vodotěsné izolace ........................................................................16
22.2.3 Výrobky pro zálivkové těsnění spár .............................................................................................16
22.2.4 Ochrana proti zemní vlhkosti.......................................................................................................16
22.2.5 Přímo pochozí a přímo pojížděné systémy vodotěsné izolace .........................................................16

22.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY ................................................................................ 16

22.3.1 Technologický postup .................................................................................................................16
22.3.2 Technologický předpis vodotěsné izolace......................................................................................17
22.3.3 Obsah a rozsah Technologického předpisu ...................................................................................17

22.3.3.1 Úvod .......................................................................................................................18
22.3.3.2 Specifikace volby systému vodotěsné izolace................................................................18
22.3.3.3 Popis výrobků systému vodotěsné izolace ....................................................................18
22.3.3.4 Skladování a manipulace............................................................................................18
22.3.3.5 Podmínky aplikace systému vodotěsné izolace ..............................................................18
22.3.3.6 Pracovní pomůcky a mechanizmy................................................................................18
22.3.3.7 Pracovní postupy ......................................................................................................19
22.3.3.8 Výkresy ...................................................................................................................19
22.3.3.9 Opravy poškozených míst ..........................................................................................19
22.3.3.10 Kontroly, zkoušení a přejímky ....................................................................................19
22.3.3.11 Kvalita, její kontrola a záruky .....................................................................................19
22.3.3.12 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ..........................................................................19
22.3.3.13 Způsob nakládání s odpady ........................................................................................19
22.3.3.14 Prohlášení zhotovitele systému vodotěsné izolace .........................................................20
22.3.3.15 Personální zajištění provádění systému vodotěsné izolace ..............................................20
22.3.3.16 Další přílohy technologického předpisu.........................................................................20

22.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY ................................................................... 20

22.4.1 Dodávka .................................................................................................................................... 20
22.4.2 Skladování................................................................................................................................. 20
22.4.3 Průkazní zkoušky .......................................................................................................................21

22.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY....................................................................... 21

22.5.1 Odebírání vzorků........................................................................................................................21
22.5.2 Kontrola a zkoušky podkladní konstrukce.....................................................................................21
22.5.3 Kontrolní zkoušky zhotovitele systému vodotěsné izolace..............................................................21
22.5.4 Kontroly objednatele ..................................................................................................................22
22.5.5 Kontrolní zkoušky objednatele (rozhodčí zkoušky) ........................................................................22

22.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY........................................................... 22

22.6.1 Přípustné odchylky .....................................................................................................................22

3/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.6.2 Míra opotřebení..........................................................................................................................22
22.6.3 Záruky zhotovitele SVI, záruční a pozáruční doba.........................................................................22

22.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ ............................................................................................................ 23

22.8 SOUHLAS S PROVEDENÝMI PRACEMI, PŘEVZETÍ PRACÍ........................................................ 23

22.8.1 Souhlas s provedenými pracemi..................................................................................................23
22.8.2 Předání systému vodotěsné izolace..............................................................................................23
22.8.3 Převzetí prací.............................................................................................................................24

22.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ........................................................ 24

22.9.1 Kontrolní měření ........................................................................................................................24
22.9.2 Měření posunů a přetvoření ........................................................................................................24

22.10 EKOLOGIE................................................................................................................................. 25

22.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ................................ 25

22.11.1 Bezpečnost práce a technických zařízení ......................................................................................25
22.11.2 Požární ochrana .........................................................................................................................25

22.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ................................................................................ 25

4/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

SEZNAM ZKRATEK

ČSN Česká technická norma
ČSN EN Česká technická norma, která zavádí do soustavy českých norem
evropskou normu
DSP Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení
DSPS Dokumentace skutečného provedení stavby
DUSL Dokumentace pro vydání společného povolení podle zákona č. 416/2009
Sb., liniového zákona, ve znění pozdějších předpisů
DUSP Dokumentace pro vydání společného povolení
GŘ Generální ředitelství
IGP Inženýrsko geologický průzkum
KZP Kontrolní a zkušební plán
MVL Mostní vzorové listy
O13 Odbor traťového hospodářství
OTP Obecné technické podmínky
PDPS Projektová dokumentace pro provádění stavby
RS SVI Regionální specialista pro systémy vodotěsných izolací
SVI Systém vodotěsné izolace
SŽ Správa železnic, státní organizace
SO Stavební objekt
TDS Technický dozor stavebníka
TEP Technologický postup
TePř Technologický předpis
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TNŽ Technická norma železnic
TPD Technické podmínky dodací
TZ Technická zpráva
VTP Všeobecné technické podmínky (součást zadávací dokumentace)
ZD Zadávací dokumentace stavby
ZP Záměr projektu
ZTKP Zvláštní technické kvalitativní podmínky
ZTP Zvláštní technické podmínky

5/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

PŘEDMLUVA

Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP
- Všeobecně. Použití kapitoly 22 TKP je možné pouze společně s kapitolou 1 TKP.

Kapitola 22 Technických kvalitativních podmínek staveb státních drah (dále jen TKP) se zabývá
požadavky objednatele na systémy vodotěsných izolací (dále jen SVI) staveb železničního
spodku. Jde o SVI proti vodě volně stékající a SVI proti vodě tlakové. V kapitole 22 TKP jsou také
uvedeny možnosti ochrany některých objektů nebo částí objektů pouze proti zemní vlhkosti.

Tato kapitola uvádí požadavky na SVI jako celek, na materiály jednotlivých vrstev, na
technologické předpisy a postupy, zkoušení, přejímky a způsob kontrol při výstavbě, opravách,
údržbě a při ukončení záruční doby. Dále obsahuje požadavky na materiály a provedení veškerých
prací a úprav (včetně podkladní konstrukce), které s provedením vodotěsných izolací souvisí.

Tato kapitola TKP je zpracována s ohledem na ČSN a jiné technické předpisy s tím, že některé
články norem upřesňuje, doplňuje nebo upravuje. V případech, kdy jsou požadovány jiné práce,
než práce obsažené v této kapitole TKP, nebo je třeba doplnit ustanovení této kapitoly, a nebo
v případech, kdy se jedná o ojedinělé technické řešení, stanoví objednatel potřebné zásady
v zadávací dokumentaci.

Technické požadavky na použité materiály a podmínky pro dodržování kvality musí odpovídat
především směrnici SŽDC č. 67 a dále pak této kapitole TKP, zde uvedeným technickým normám
a příslušným technickým předpisům. V případě rozporu mezi obecně platnými technickými
normami a dalšími technickými předpisy platí ustanovení TKP, pokud pověřený útvar (podle
kapitoly 1 TKP) nestanoví jinak.

6/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.1 ÚVOD

22.1.1 OBECNÁ USTANOVENÍ

(1) Kapitola 22 TKP se zabývá především vodotěsnými izolacemi mostních objektů dle ČSN
73 6200. Dále uvedené zásady se ve využitelném rozsahu použijí i na ostatních stavbách
železničního spodku, kolektorů, septiků, lapačů a ostatních obdobných staveb.

Souhrnně se tato část kapitoly týká:

 nosných konstrukcí mostních objektů s kolejovým ložem;

- přesypaných

- nepřesypaných

 pochozích a pojížděných mostních konstrukcí bez kolejového lože;

 spodních staveb mostních objektů;

 víceúčelových přestupních terminálů;

 opěrných zdí;

 zárubních zdí;

 ostatních staveb železničního spodku.

(2) Pro vodotěsné izolace proti podzemní vodě konstrukcí kolektorových tubusů, šachet
a doplňkových objektů chrániček, prováděných v otevřené stavební jámě v souladu
s kapitolou 12 TKP, platí uvedená ustanovení ve využitelném rozsahu této kapitoly

(3) Pro vodotěsné izolace proti podzemní vodě konstrukcí odpadních jímek, čistíren a lapačů,
prováděných v otevřené stavební jámě v souladu s kapitolou 14 TKP, platí ve využitelném
rozsahu ustanovení kapitoly 22 TKP. Kapitola 22 TKP neřeší izolaci a ochranu konstrukcí
proti kapalinám uvnitř těchto staveb.

(4) Pro konstrukce kolektorových tubusů, šachet, doplňkových objektů chrániček, odpadních
jímek, čistíren a lapačů, které se provádějí ražením, se vodotěsné izolace proti podzemní
vodě a zemní vlhkosti řeší v souladu s kapitolou 20 TKP. Schválení použité vodotěsné izolace
podléhá pověřenému útvaru GŘ Správy železnic v souladu s kapitolou 20 TKP.

(5) Vodotěsné izolace tunelů (schválení použitého SVI podléhá v souladu s kapitolou 20 TKP
pověřenému útvaru GŘ Správy železnic).

(6) Pro výše uvedené konstrukce, které nejsou zatěžovány železniční dopravou, není nutné
používat pro vodotěsné izolace schválené SVI dle kapitoly 22 TKP. Je možné používat
výrobky splňující požadavky pro uvedení na trh v České republice. Skladba vodotěsné
izolace musí zajišťovat dostatečnou ochranu pro dané hydrofyzikální namáhání (viz ČSN
73 0600) a zajišťovat odolnost proti mechanickému poškození.

(7) Pokud dochází k vzájemnému napojení vodotěsných izolací konstrukcí kolektorových
tubusů, šachet, doplňkových objektů chrániček, odpadních jímek, čistíren, lapačů a jiných
pozemních staveb na mostní objekty, je nutné vždy na přechodu mezi těmito konstrukcemi
respektovat požadavky na vodotěsné izolace dle kapitoly 22 TKP, tj. použít schválené SVI
(případně SVI v ověřovacím procesu).

(8) Mostní objekty jsou v souladu s jednotlivými příslušnými kapitolami TKP navrhovány podle
ČSN 73 6201 a příslušných vnitřních předpisů SŽ s plánovanou životností 100 let. Povrchy
těchto objektů na styku se zeminou a kolejovým ložem je nutné izolovat (např. žlab
kolejového lože, rubové plochy opěr atp.). Konstrukční zásady pro ochranu mostních objektů
stanovuje ČSN 73 6201 včetně požadavků na návrh odvodnění izolovaných ploch.

(9) Na některých vybraných konstrukcích se připouští kromě použití vodotěsných izolací jejich
ochrana proti vodě pouze ochrannými nátěry proti zemní vlhkosti:

7/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

 schválené prefabrikované konstrukce propustků s integrovaným těsněním s maximální
hloubkou průsaku tlakovou vodou 20 mm dle ČSN EN 12390-8 nebo kapitoly 17 TKP;

 konstrukce dle kapitoly 18 TKP, příloha A, poznámka f;

 nízké opěrné stěny svisle ohraničující přechodovou oblast včetně dilatací (přechodové
zídky);

 zídky pro rozšíření drážní stezky;

 jiné obdobné konstrukce na základě požadavku odborného útvaru GŘ SŽ.

(10) SVI musí svými kvalitativními parametry zajistit dokonalou ochranu izolované konstrukce
před působením vody po dobu své předpokládané životnosti minimálně 30 let.

(11) Zhotovitel SVI musí pro kvalitní a včasné provedení SVI zajistit proškolení personálu včetně
zajištění odpovídajícího technického vybavení.

(12) Zásady pro navrhování, provádění, zkoušení a kontrolu SVI stanovuje TNŽ 73 6280, tj. např.
požadavky na SVI, konstrukční zásady a technické požadavky pro podkladní konstrukce
a SVI, požadavky na provádění podkladní konstrukce, SVI a jejich opravy atd.

(13) Na staveništní prefabrikáty nelze obecně používat pouze ochranné nátěry proti zemní
vlhkosti.

22.1.2 ZÁKLADNÍ POJMY A JEJICH VÝKLAD

(1) Základní pojmy jsou definovány v kapitole 1 TKP.

(2) Pojmy týkající se vodotěsných izolací jsou v textu této kapitoly používány v souladu s TNŽ
73 6280. Pro srozumitelnost a jednoznačnost je třeba respektovat ve všech stupních
dokumentace stavby (objektu) pojmy uvedené v TNŽ 73 6280.

(3) Pro dokumentaci, schvalování a pro používání SVI pro mostní objekty SŽ platí „Obecné
technické podmínky pro Systémy vodotěsných izolací na železničních mostních objektech“
(dále jen OTP pro SVI).

(4) „Zhotovitel stavby“ viz pojem “zhotovitel” definovaný v kapitole 1 TKP.

(5) „Pověřený útvar“ je útvar, zmocněný jednat jménem a v zájmu SŽ jako uživatele ve věci
péče o kvalitu výrobků a technologických procesů pro stavbu a udržování železničních drah
ve vlastnictví ČR, se kterými má právo hospodařit SŽ.

(6) „Odpovědný zástupce pověřeného útvaru“ je pro vodotěsné izolace včetně souvisejících
prací pověřený zástupce SŽ Generálního ředitelství Odboru traťového hospodářství (O13)
Oddělení mostů a tunelů.

(7) „Garant SVI“ je právnická nebo fyzická osoba zodpovědná za kvalitu rozhodujících
výrobků v SVI a stanovování technologických podmínek pro zpracování jednotlivých vrstev
SVI. Nejčastěji je to přímo výrobce vodotěsné vrstvy nebo jeho zástupce pro Českou
republiku. Garant SVI zodpovídá za ověření technické úrovně a provádění pravidelných
školení zhotovitelů, jimž vydal oprávnění k aplikaci SVI.

(8) „Zhotovitel SVI“ je právnická nebo fyzická osoba mající příslušná oprávnění k podnikání
a požadovanou kvalifikaci dle kapitoly 22 TKP, která provádí celý SVI, případně jeho část.
Minimálně však musí provádět přípravnou a vodotěsnou vrstvu SVI. Zhotovitel SVI
zodpovídá za provedení celého SVI včetně prací, které mu provádí podzhotovitel ve smyslu
kapitoly 1 TKP. Jedná se pouze o práce na přípravě povrchu podkladní konstrukce nebo
provádění tvrdé ochranné vrstvy.

22.1.3 SYSTÉMY VODOTĚSNÉ IZOLACE

(1) Pro železniční mostní objekty musí být použity pouze schválené SVI (tj. pouze ty, které
mají platné Osvědčení o ověření shody s OTP pro SVI – dále jen Osvědčení pro SVI).

8/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

(2) Seznamy SVI s platným Osvědčením pro SVI včetně SVI, které jsou v ověřování jsou
zveřejněny na webových stránkách SŽ (www.spravazeleznic.cz) na adrese:
https://www.spravazeleznic.cz/dodavatele-odberatele/technicke-pozadavky-na-vyrobky-
zarizeni-a-technologie-pro-zdc/zeleznicni-mosty-a-tunely/3.1.systemy-izolaci.

(3) Příklady možných skladeb SVI jsou uvedeny v TNŽ 73 6280.

(4) Se souhlasem odpovědného zástupce pověřeného útvaru mohou být použity SVI, které jsou
v ověřovacím procesu. Tyto SVI podléhají speciálnímu režimu, který je popsán v OTP pro
SVI.

(5) Přípravná, vodotěsná a příp. ochranná vrstva musí splňovat (včetně doplňkových výrobků)
požadavky stanovené TNŽ 73 6280, v souvisejících normách a příp. doplňující požadavky
TPD pro jednotlivé schválené SVI.

(6) Garant SVI nesmí ve schváleném SVI měnit nebo nahrazovat žádnou z vrstev uvedenou
v TPD jinou vrstvou. Dále není dovoleno garantu SVI jakoukoli vrstvu ze schváleného SVI
vypustit nebo doplnit SVI vrstvou další bez souhlasu odpovědného zástupce pověřeného
útvaru. V případě návrhu změny SVI v projektové dokumentaci ve stupni realizace stavby
je nutný souhlas odpovědného zástupce pověřeného útvaru.

(7) SVI se zpravidla doplňuje o vodotěsné prvky (řešení dilatačních a pracovních spár,
odvodnění, zálivky apod.). Obecné specifikace vlastností těchto prvků se uvádějí
v projektové dokumentaci pro provádění stavby (PDPS). Základní detaily a použití
zaměnitelných výrobků jsou vždy uvedeny v příslušných TPD a následně v TePř
vyhotoveném zhotovitelem SVI.

22.1.4 NÁVRH KONSTRUKCE VE VZTAHU K VODOTĚSNÉ IZOLACI

(1) Ve všech stupních dokumentace je nutné při návrhu mostních objektů vždy respektovat
možnosti jednotlivých typů vodotěsných izolací.

(2) Nově navrhované mostní objekty a/nebo jejich části, zejména detaily, je třeba navrhnout
s ohledem na proveditelnost budoucí vodotěsné izolace (viz TNŽ 73 6280, čl. 4.1.2, čl.
4.1.4).

22.1.5 DOKUMENTACE SYSTÉMU VODOTĚSNÉ IZOLACE

(1) Dokumentace vodotěsné izolace se provádí v rozsahu dle příslušného stupně dokumentace
v souladu se Směrnicí SŽ SM011.

22.1.5.1 Předprojektová dokumentace

(1) V rámci předprojektové přípravy ve Stádiu 1 (stádium koncepce: SP a ZP) se pouze uvede,
zda objekty budou či nebudou opatřeny SVI.

(2) SVI je v rámci předprojektové přípravy řešen od druhého stádia v dokumentaci pro územní
řízení (DUR).

(3) Předprojektová dokumentace stanoví základní požadavky na SVI (uvede se , zda se jedná
o ochranu proti zemní vlhkosti, SVI proti vodě stékající nebo tlakové (na základě IGP), typ
vodotěsné vrstvy, druh ochranné vrstvy a rozsah SVI).

22.1.5.2 Projektová dokumentace (DUSP, DUSL, DSP)

(1) V projektové dokumentaci musí být specifikovány podrobnosti předpokládaného SVI
v rozsahu a zpracování dle Směrnice SŽ SM011.

(2) Pro projektovou dokumentaci (Stádium 3 - stádium projektové přípravy) ve stupni:

 Projektová dokumentace pro společné povolení (DUSP),

 Projektová dokumentace pro společné povolení podle liniového zákona (DUSL)

 Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP),

9/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

 se popis SVI uvádí v souladu se Směrnicí SŽ SM011 v rozsahu jako u stupně DUR.

22.1.5.3 Projektová dokumentace (PDPS)

(1) Pro projektovou dokumentaci (Stádium 3 - stádium projektové přípravy) ve stupni pro
provádění stavby (PDPS) platí mimo zásady uvedené ve Směrnici SM011 následující
odstavce.

(2) Projektová dokumentace vodotěsné izolace slouží jako podklad pro zpracování TePř.

(3) Projektová dokumentace musí popsat vodotěsné izolace všech částí mostního objektu. Je
nutno zpracovat podrobně zejména konstrukční detaily, které mohou ovlivnit tvar částí
mostního objektu (např. odvodnění, ukončení mostního objektu, mostní závěry, dilatační
a pracovní spáry, římsy, návaznost na další stavební objekty, prostupy apod.). Navazujícími
stavebními objekty jsou myšleny například objekty pozemních staveb (např. objekt
podchodu a výpravní budovy), souvisejících opěrných a zárubních zdí apod. Návrh SVI musí
zohlednit předpokládané okrajové podmínky (např. délku výluky, náročnost detailů,
vhodnost použití při extrémech klimatických podmínek atd.).

(4) Pokud dochází k vzájemnému napojení vodotěsných izolací pozemních a mostních objektů,
je nutné vždy na přechodu mezi těmito objekty respektovat požadavky na vodotěsné izolace
dle této části kapitoly 22 TKP, tj. použít schválené SVI (případně SVI v ověřovacím procesu).

(5) Součástí projektové dokumentace PDPS je TZ a výkresová dokumentace SVI . Obě části
mohou být dle složitosti objektů zpracovány jako samostatné přílohy nebo mohou být
součástí TZ a výkresů objektu.

(6) TZ SVI (samostatná příloha) musí obsahovat:

 identifikační údaje objektu (traťový úsek, km, číslo koleje),

 základní údaje o stávajícím stavu vodotěsných izolací mostního objektu (stávající
vodotěsná izolace, řešení dilatačních a pracovních spár, závěrů, odvodnění apod.),

 popis nového objektu se zdůvodněním volby SVI pro aplikaci na danou podkladní
konstrukci, s ohledem na tloušťku a vlastnosti kolejového lože, řešení dilatačních
a pracovních spár, závěrů, odvodnění, prostupů včetně napojení na stávající
vodotěsnou izolaci atp.),

 způsob provádění (technologické zásady provádění SVI, požadavky na výluky, časové
souvislosti a termíny vazeb mezi stavbou a prováděním vodotěsných izolací, přehled
kontrol a přejímek rozhodujících o dalším postupu celé stavby),

 požadavky na doplnění průzkumů (např. lokální odkrytí stávající vodotěsné izolace),
které svým charakterem nemohly být provedeny v rámci projektové dokumentace,

 závěry z hydrotechnických a hydrologických výpočtů, výtah ze statického výpočtu -
částí, které rozhodují o způsobu řešení dilatačních spár, závěrů atp.),

 obecné vlastnosti výrobků SVI navržených v projektové dokumentaci vodotěsné izolace

 odkaz na předpisy a normy.

(7) Pokud je vypracována samostatná TZ SVI, mohou se pak vypustit v rámci popisu izolací
v TZ objektu pouze ty části, které jsou uvedeny v TZ SVI.

(8) Pokud je popis SVI součástí TZ objektu, bude kapitola Vodotěsné izolace obsahovat všechny
výše uvedené body kromě prvního a posledního, které budou uvedeny v obecných částech
TZ objektu.

(9) Výkresová dokumentace musí obsahovat minimálně:

 schéma mostního objektu (půdorysy, řezy apod.) s vyznačenou polohou a rozsahem
vodotěsné izolace, s popisem jednotlivých SVI, označenými polohami detailů
a uvedením výměr,

10/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

 v půdorysu a řezech musejí být ve výkresech vyznačeny údaje o nadmořské výšce
i v místech zlomových ploch a odvodnění (příčném i podélném),

 základní detaily v místech tvarových změn, napojení na vodotěsné prvky a návaznosti
jednotlivých SVI nebo změny podkladní konstrukce,

 základní detaily dilatačních a pracovních spár,

 detaily řešení veškerých prostupů,

 ukončení SVI (pod římsou, do drážky atp.),

 specifické detaily pro konkrétní objekt.

(10) V projektové dokumentaci vodotěsné izolace musí být obecně popsány pouze takové SVI,
které jsou schválené nebo ve schvalovacím procesu pro použití pro mostní objekty na
železniční dopravní cestě.

(11) Zvolený SVI musí brát ohled především na:

 druh hydrofyzikálního namáhání,

 druh a kvalitu podkladní konstrukce (beton, ocel, přesypávka), příp. na její stáří,

 tloušťku kolejového lože,

 čas potřebný pro zhotovení SVI (např. ve vazbě na délku výluk),

 klimatické podmínky, za nichž lze daný SVI ještě provádět (zde je třeba zvážit nejistotu
klimatických podmínek a případně upozornit i na varianty).

(12) Hlavní zásady pro navrhování SVI jsou stanoveny v TNŽ 73 6280 (viz kap. 4). Při návrhu je
třeba zohlednit následující požadavky:

 na celý objekt použít shodný SVI, pokud to je s ohledem na podkladní konstrukci
a technologii provádění vhodné/možné,

 pokud není možné na celý objekt navrhnout jednotný SVI, musí se použít slučitelný
SVI od stejného výrobce vodotěsné vrstvy, pokud se tyto SVI vzájemně spojují,

 pokud se stavba objektu bude provádět po etapách, které se soutěží odděleně, je nutné
na celém objektu zachovat shodný SVI použitý v předchozích etapách, a to zejména
v případech, kdy se SVI vzájemně napojují (tzv. etapový spoj),

 pokud se při dílčích rekonstrukcích a opravách objektů nebo dostaveb objektů provádí
napojení starého a nového SVI, musí být použit shodný SVI, a to zejména v případech,
kdy se SVI vzájemně napojují (tzv. etapový spoj),

 pokud není možné postupovat dle bodů b) až d), musí se použít SVI slučitelný s SVI,
na který se napojuje (viz TNŽ 73 6280 čl. 4.1.9),

 kompatibilitu jednotlivých SVI zajišťuje garant SVI,

 v případě nutnosti kombinace neslučitelných SVI se jejich napojení řeší individuálně.
Úprava spoje nesmí zasahovat do obrysu nutného kolejového lože. Řešení musí schválit
odpovědný zástupce pověřeného útvaru,

 při rekonstrukcích, opravných a údržbových pracích (případně cyklické údržbě) je nutné
v první řadě zhodnotit stav a životnost stávajícího SVI. Pokud se životnost stávajícího
SVI blíží garantované životnosti SVI, je třeba příslušnou část objektu nově izolovat.
Pokud se bude nově realizovaný SVI napojovat na původní SVI, pak se řeší dle bodů
výše,

 při projektování ucelených úseků (více mostních) objektů se preferuje využití
podobných nebo stejných systémů SVI,

 při projektování jednotlivých dílčích etap provádění SVI je nutné u těchto spojů
zpracovat řešení napojení SVI i v návaznostech na související stavební práce (např.
úprava pažení).

11/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.1.5.4 Dokumentace zhotovitele systému vodotěsné izolace

(1) Pro každou realizaci vodotěsné izolace musí její zhotovitel vypracovat (zajistit na své
náklady) dokumentaci zhotovitele SVI (stadium 5 - stádium v průběhu realizace), která
rozpracovává podrobně projektovou dokumentaci PDPS (případně zadávací dokumentaci)
konkrétního SVI se všemi náležitostmi. Do této dokumentace zhotovitele SVI patří:

a) RDS

b) TePř

c) DSPS

d) KZP

e) a další.

(2) TePř schvaluje osoba pověřená výkonem TDS po předchozím kladném projednání se
správcem objektu (nebo zástupcem správce objektu pověřeného odpovědným zástupcem
pověřeného útvaru – dále jen regionální specialista SVI), případně po posouzení
odpovědným zástupcem pověřeného útvaru.

(3) V případě SVI v ověřovacím procesu musí být TePř před vlastním schválením vždy posouzen
odpovědným zástupcem pověřeného útvaru.

(4) V rámci schvalování TePř nelze schválit změnu typu vodotěsné vrstvy, druhu ochranné
vrstvy a změnu rozsahu SVI (např. SVI z asfaltových pásů za bezešvý syntetický a naopak)
navržené v projektové dokumentaci.

(5) V případech, kdy se zpracovává RDS bez předchozího stupně PDPS, musí dokumentace
v tomto stupni splňovat veškeré požadavky jako pro dokumentaci ve stupni PDPS.

22.1.5.5 Dokumentace skutečného provedení (DSPS)

(1) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby (tj. včetně dokumentace
skutečného provedení vodotěsné izolace) stanovuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění
pozdějších předpisů. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je
stanoven v příslušné příloze k této vyhlášce. Případné další pokyny pro zpracování
dokumentace skutečného provedení vodotěsné izolace včetně počtu vyhotovení a termínů
jejího odevzdání mohou být uvedeny v zadávací dokumentaci stavby.

(2) Dokumentace skutečného provedení SVI včetně uvedení konkrétních výrobků musí být
zapracována do výkresové i textové části dokumentace skutečného provedení mostního
objektu.

22.1.6 STAVEBNÍ DENÍK SYSTÉMU VODOTĚSNÉ IZOLACE

(1) Na provádění SVI musí být založen vždy samostatný stavební deník SVI, a to i pokud je
zhotovitel SVI také zhotovitelem objektu.

(2) V případech staveb malého rozsahu nebo u méně náročných technických řešení (např.
systém volně pokládané SVI) je možné se souhlasem TDS upustit od samostatného deníku
pro SVI. Veškeré záznamy o provádění prací na SVI se následně musí zapisovat do
stavebního deníku SO. O této skutečnosti je nutné provést zápis v protokolu o předání
staveniště.

(3) Veškerý průběh provádění SVI musí být zaznamenán ve stavebním deníku zhotovitele SVI
(v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v rozsahu
stanoveném v příslušné příloze vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
příp. dle dalších prováděcích předpisů a kapitoly 22 TKP).

(4) Kromě zápisů do stavebního deníku zhotovitele SVI se zásadní skutečnosti zaznamenávají
i do stavebního deníku zhotovitele objektu. Mezi tyto záznamy patří:

 předání podkladní konstrukce zhotoviteli SVI,

12/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

 výzvy k TDS pro vydání souhlasu s provedenými pracemi na jednotlivých vrstvách SVI
a předání SVI,

 souhlas TDS s provedenými pracemi na jednotlivých vrstvách SVI,

 souhlas s provedenými dílčími změnami v rámci SVI oproti schválenému TePř
a projektové dokumentaci,

 přerušení prací v důsledku nevyhovujících klimatických podmínek,

 předání SVI mezi zhotovitelem SVI a zhotovitelem objektu.

(5) V případě záznamů do elektronického deníku platí stejná pravidla jako pro stavební deník
psaný ručně.

(6) Předání stavebního deníku zhotovitele SVI je podmínkou pro předání SVI a převzetí objektu
(viz 22.8).

(7) Stavební deník SVI musí být veden vždy v případě SVI proti tlakové vodě (např. u staveb
podchodů).

22.1.7 PŘEJÍMKA PODKLADNÍ KONSTRUKCE

(1) Podkladní konstrukce se zhotoviteli SVI musí předat prostřednictvím TDS. Podkladní
konstrukce musí odpovídat kvalitativním parametrům stanoveným v kapitole 22 TKP, v TNŽ
73 6280 (viz tab. 4, příp. tab. 5, kapitola 5 a kapitola 6), TPD a TePř SVI pro konkrétní
objekt.

(2) Pro převzetí podkladní konstrukce zhotovitelem SVI musí být provedeny kontrolní zkoušky
dle TNŽ 73 6280 (viz kap. 7). Kontrolní zkoušky včetně četnosti musí být uvedeny
v kontrolním a zkušebním plánu (KZP).

(3) Součástí převzetí jsou i protokoly s výsledky předepsaných kontrolních zkoušek podle KZP.

(4) O převzetí podkladní konstrukce zhotovitelem SVI je nutné sepsat zápis do stavebního
deníku stavby a SVI, případně také vyhotovit protokol o převzetí. Převzetí se zúčastní
zhotovitel podkladní konstrukce a pověřený zástupce zhotovitele (pokud je jiný než
zhotovitel podkladní konstrukce), zástupce zhotovitele SVI a TDS. Podkladní konstrukci
přebírá zhotovitel SVI od zhotovitele podkladní konstrukce se souhlasem TDS.

(5) Pokud podkladní konstrukce nesplňuje požadavky uvedené v TNŽ 73 6280 (tab. č. 4 a 5),
potom je nutné postupovat dle příslušných předpisů (např. kapitol 18, 23 TKP atd.).

(6) V případech, které nastanou při pochybnostech o kvalitě podkladní konstrukce a zároveň
nedojde k všeobecné shodě zúčastněných stran (zvl. zhotovitel, projektant, TDS a zhotovitel
SVI), rozhoduje o dalším postupu TDS ve spolupráci se správcem objektu.

22.1.8 PROVÁDĚNÍ SYSTÉMU VODOTĚSNÉ IZOLACE

(1) SVI musí být aplikován na připravenou a převzatou podkladní konstrukci.

(2) Pracovníci zhotovitele SVI musí být proškoleni garantem příslušného SVI v souladu s OTP
pro SVI. Seznam proškolených pracovníků musí být vždy k nahlédnutí v místě stavby.

(3) Zhotovitel SVI musí zodpovídat za provedení celého SVI vč. prací, které provádí
podzhotovitel (příprava povrchu nebo tvrdé ochranné vrstvy). Z tohoto důvodu se při
realizaci těchto prací doporučuje přítomnost zástupce zhotovitele SVI.

22.1.8.1 Provádění přípravné vrstvy

(1) Přípravná vrstva se musí provádět pouze na převzatou podkladní konstrukci (viz 22.1.7).

(2) Zásady pro provádění přípravné vrstvy jsou uvedeny v TNŽ 73 6280 (viz kapitoly č. 4 a 6).
Detailní způsob a podmínky pro aplikaci přípravné vrstvy pro jednotlivé SVI musí být
uvedeny v TePř zhotovitele SVI (v souladu s TPD příslušného SVI).

13/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

(3) TDS vyslovuje souhlas s provedením přípravné vrstvy zhotovitelem SVI na základě
provedených zkoušek a kontrol dle KZP, které musí prokázat, že přípravná vrstva je
provedena dle požadovaných kvalitativních parametrů.

(4) Do stavebního deníku SVI je nutné sepsat zápis o vyslovení souhlasu s provedenou
přípravnou vrstvou.

22.1.8.2 Provádění vodotěsné vrstvy

(1) Vodotěsná vrstva se musí provádět pouze na přípravnou vrstvu, s jejímž provedením TDS
vyslovil souhlas (viz 22.8.1) nebo na převzatou podkladní konstrukci (viz 22.1.7).

(2) Při provádění vodotěsné vrstvy musí být dodrženy zásady uvedené v kapitolách 4 a 6 TNŽ
73 6280. Detailní způsob a podmínky pro aplikaci vodotěsné vrstvy pro jednotlivé SVI musí
být uvedeny v TePř (v souladu s TPD příslušného SVI) zhotovitele SVI s dodržením zásad
provádění.

(3) TDS vyslovuje souhlas s provedením vodotěsné vrstvy (u vícevrstvých vyslovuje TDS
souhlas s každou vrstvou) zhotovitelem SVI na základě provedených zkoušek a kontrol dle
KZP, které musí prokázat, že vodotěsná vrstva je provedena dle požadovaných kvalitativních
parametrů.

(4) Do stavebního deníku SVI je nutné sepsat zápis o vyslovení souhlasu s provedenou
vodotěsnou vrstvou.

(5) Pokud je součástí vodotěsné vrstvy integrovaná ochranná vrstva nebo použit SVI bez
ochranné vrstvy, je nutné provést předání a převzetí SVI.

(6) O převzetí SVI je nutné sepsat zápis do stavebního deníku objektu a SVI, případně také
vyhotovit protokol o převzetí. Převzetí se zúčastní zástupce zhotovitele SVI a pověřený
zástupce stavby a TDS.

22.1.8.3 Provádění ochranné vrstvy

(1) Ochranná vrstva je vždy součástí SVI.

(2) Ochranná vrstva se musí provádět pouze na vodotěsnou vrstvu, s jejímž provedením TDS
vyslovil souhlas (viz 22.8.2).

(3) Při provádění ochranné vrstvy musí být dodrženy zásady uvedené v TNŽ 73 6280 (viz kap.
4, 5 a 6). Detailní způsob a podmínky pro aplikaci ochranné vrstvy pro jednotlivé SVI musí
být uvedeny v TePř (v souladu s TPD příslušného SVI) zhotovitele SVI s dodržením zásad
provádění.

(4) Při provádění tvrdé ochranné vrstvy z litého asfaltu (MA) je zakázáno používat vsyp
z jakéhokoliv materiálu.

(5) O převzetí SVI je nutné sepsat zápis do stavebního deníku objektu a stavebního deníku SVI,
případně také vyhotovit protokol o převzetí. Převzetí se zúčastní zástupce zhotovitele SVI
a pověřený zástupce stavby a TDS. SVI přebírá zhotovitel od zhotovitele SVI se souhlasem
TDS.

22.1.8.4 Ochrana při provádění vodotěsné izolace a při provádění nadložních vrstev

(1) Při provádění jednotlivých vrstev SVI a při technologických přestávkách je nutné dbát
zvýšené opatrnosti dodržovat požadavky vyplývající z TPD pro jednotlivé SVI, které musí
být uvedeny v TePř pro konkrétní objekt. Po jednotlivých vrstvách je možný pohyb pouze
pracovníků a zařízení nutných pro zhotovení SVI. Aby nedošlo k poškození jednotlivých
vrstev SVI, je pohyb jiných pracovníků nebo zařízení po jednotlivých vrstvách zakázán.

(2) Na mostních objektech s průběžným kolejovým ložem opatřených SVI může být kolejové
lože zřizováno až po převzetí systému vodotěsné izolace. Kolejové lože musí být zřizováno
s největší opatrností. Kolové mechanizmy rozvážející či rozprostírající kamenivo mohou
pojíždět teprve po vrstvě kameniva tloušťky minimálně 250 mm (u systémů vodotěsné

14/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

izolace s měkkou a tvrdou ochrannou vrstvou) nebo 300 mm (u systémů vodotěsných izolací
bez ochranné vrstvy) ve volně sypaném stavu.

(3) Tyto kolové mechanizmy se musí pohybovat maximálně rychlostí 5 km.h-1, není dovoleno
jejich otáčení ani prudké rozjíždění či brždění. Homogenizace vrstvy kameniva tloušťky min.
250 mm se provádí podle předpisu SŽ S 3/1, čl. 26 odstavce 7 a 8 s tím, že na mostním
objektu nesmí být použita vibrace.

(4) Postup zřizování kolejového lože musí projednat zhotovitel kolejového lože s TDS,
zástupcem zhotovitele objektu a zhotovitelem izolace. Ve složitějších případech musí být
pro konkrétní mostní objekt zpracován zhotovitelem kolejového lože technologický předpis
zřizování kolejového lože.

(5) Při zřizování kolejového lože na konkrétním mostním objektu musí být přítomen TDS
a případně i zástupce budoucího správce. TDS je povinen budoucího správce informovat
v dostatečném předstihu o termínu zřizování kolejového lože. V případě, že zhotovitel
mostního objektu (železničního svršku) není schopen při zaštěrkování dodržet uvedená
bezpečnostní opatření a hrozilo by tak poškození systému vodotěsné izolace, je nutné
chránit vodotěsnou vrstvu např. geotextilií o plošné hmotnosti min. 1000 g/m2.

(6) Tento technologický předpis musí být projednán se zástupcem zhotovitele objektu
a zhotovitelem SVI a odsouhlasen TDS. Při zřizování kolejového lože na konkrétním mostním
objektu musí být přítomen TDS (příp. zástupce budoucího správce objektu).

(7) Při zřizování zásypů (včetně přesypávky) musí zhotovitel zvolit takový pracovní postup,
kterým se vyloučí poškození SVI. Zejména je nutné zabránit přímému kontaktu hutnicích
mechanizmů s měkkou ochrannou vrstvou nebo s SVI bez ochranné vrstvy.

(8) Při zřizování zásypů (včetně přesypávky) se musí respektovat požadavky předpisu SŽ S4.

(9) Předání SVI respektive SO ke zřizování nadložních vrstev nad SVI musí být zaznamenáno
ve stavebním deníku SO a povoleno TDS.

(10) Další dodatečné úpravy kolejového lože, které by mohly poškodit SVI (např. pokládka
kabelových tras do kolejového lože), musí být zaznamenány do stavebního deníku SO,
povoleny TDS a zhotovitelem SO. Provádění těchto zásahů je možné za dohledu zástupce
zhotovitele SO, případně TDS.

22.1.9 ODVODNĚNÍ

(1) Odvodnění povrchu SVI musí být zajištěno plynule tvarem nosné konstrukce, příčným
odvodňovacím žebrem v předpolích mostu anebo odvodňovači a svody v souladu
s příslušnými kapitolami TKP (např. kapitola 18 TKP), MVL 102 a dalšími stanovenými
požadavky SŽ.

(2) Svody a potrubí musí mít minimální průměr 150 mm. Drenážní trubky odvodňující prostor
za opěrami musí mít minimální světlý průměr 150 mm.

(3) Doporučený spád drenáže je 5 %, minimální 2 %.

(4) Drenážní trubky musí být uloženy po celé délce na vodotěsnou vrstvu (příp. měkkou
ochrannou vrstvu) SVI. Pokud je podkladní konstrukce opatřena vodotěsnou izolací, musí
být izolace zatažena pod a za drenážní trubku do výšky minimálně nad horní úroveň povrchu
drenážní trubky.

(5) Drenážní trubky se musí napojit na jiný drenážní systém nebo musí být vyústěny před líc
opěry, křídla nebo vyústěny na svah (podrobněji viz MVL 102).

(6) Materiál filtrační vrstvy musí být zvolen v souladu s konstrukcí drenážní trubky a její
perforace tak, aby nedošlo k ucpání otvorů drenážní trubky. Doporučuje se obsyp
hrubozrnným štěrkem frakce 32/63, příp. 16/32. Geotextilie nesmí překrývat perforaci
trubek, aby nedošlo k dodatečnému zatažení pórů geotextilie a následnému hromadění vody
za opěrou.

15/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

(7) Pro vývody drenáží je nutno používat materiály odolávající korozi, UV záření a materiály
s dostatečnou mrazuvzdorností.

(8) Pokud se provádí odvodnění SVI, které se napojuje na staniční nebo traťové odvodnění,
musí respektovat kapitolu 4 TKP.

22.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

22.2.1 VÝROBKY PRO JEDNOTLIVÉ VRSTVY SVI

(1) Vlastnosti a kvalita výrobků pro zhotovení jednotlivých vrstev SVI (přípravné, vodotěsné,
ochranné), ale i SVI jako celku, jsou stanoveny v TNŽ 73 6280 (viz kap. 5).

(2) Popis vlastností a kvality jednotlivých výrobků zvoleného SVI musí být uveden v TePř
(v souladu s TPD).

(3) Jednotlivé vrstvy SVI musí být vzájemně slučitelné tak, aby bylo zajištěno jejich vzájemné
spolupůsobení i požadovaná přilnavost k podkladu stanovená v TNŽ 73 6280 (viz kap. 5).

22.2.2 DOPLŇKOVÉ VÝROBKY PRO SYSTÉM VODOTĚSNÉ IZOLACE

(1) Doplňkové výrobky pro SVI (např. vodotěsné prvky dle TNŽ 73 6280) musí splňovat
požadavky příslušných norem a předpisů platných pro daný výrobek. Obecné požadavky na
vodotěsné prvky jsou uvedené v TNŽ 73 6280 (viz kap. 4). Konkrétní vlastnosti a kvalita
těchto výrobků musí být uvedeny v TPD a TePř.

22.2.3 VÝROBKY PRO ZÁLIVKOVÉ TĚSNĚNÍ SPÁR

(1) Kvalitativní požadavky na výrobky pro zálivkové hmoty jsou stanoveny v ČSN EN 14188-1.
Zásady použití jsou v ČSN 73 6242 kapitola 5.6. Přitom je třeba přihlédnout ke svislým
i vodorovným deformacím a v závislosti na jejich velikosti zvolit druh zálivky.

22.2.4 OCHRANA PROTI ZEMNÍ VLHKOSTI

(1) Pro ochranu konstrukcí proti zemní vlhkosti se používají nátěrové hmoty na bázi asfaltu ve
skladbě 1 x penetrační nátěr a 2x nátěr asfaltový.

(2) Je možné používat i jiné výrobky pro nátěry proti zemní vlhkosti. Použití podléhá
předchozímu schválení TDS na základě technických parametrů uvedených ve schválené
projektové dokumentaci.

22.2.5 PŘÍMO POCHOZÍ A PŘÍMO POJÍŽDĚNÉ SYSTÉMY VODOTĚSNÉ
IZOLACE

(1) Pro přímo pochozí a pojížděné SVI se uplatňuje tato kapitola ve využitelném rozsahu.

(2) Specifické požadavky na pochozí povrchy jsou uvedeny v pokynu SŽ PO-06/2021-GŘ.

(3) Použití těchto SVI podléhá schválení pověřeným útvarem O13.

(4) Seznamy SVI s platným Osvědčením pro SVI včetně SVI, které jsou v ověřování jsou
zveřejněny na internetových stránkách SŽ (www.spravazeleznic.cz).

22.3 TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY A POSTUPY

22.3.1 TECHNOLOGICKÝ POSTUP
Technologický postup pro jednotlivé vrstvy SVI je obecně stanoven v TPD jednotlivých SVI. Pro
konkrétní objekt jsou technologické postupy prací rozpracovány do TePř pro SVI.

16/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.3.2 TECHNOLOGICKÝ PŘEDPIS VODOTĚSNÉ IZOLACE

(1) Při zpracování TePř je nutno respektovat ustanovení této kapitoly TKP a schválenou
projektovou (zadávací) dokumentaci.

(2) TePř je řízený dokument, a proto musí mít na každé stránce identifikační údaje (označení
TePř, datum, číslo stránky, identifikace zhotovitele/zhotovitelů, identifikační údaje
stavebního objektu, případně verze TePř).

(3) TePř musí být opatřen datem zpracování, podepsán osobou odpovědnou za jeho zpracování,
včetně kontaktu a dále musí být opatřen podpisem osoby oprávněné jednat za zhotovitele
SVI, případně razítkem zhotovitele SVI.

(4) TePř nabývá platnosti schválením a podpisem TDS. V případě použití SVI v ověřovacím
procesu je nutné TePř před vlastním schválením předložit k posouzení zástupci pověřeného
útvaru.

(5) TePř musí být zpracován pro konkrétní mostní objekt a SVI s uvedením konkrétních
materiálů, výrobků, detailů, pomůcek atd., v rozsahu dle článku 22.3.3.

(6) TePř musí být v souladu se schválenými TPD, příp. se souhlasem zástupce pověřeného
útvaru s poslední předloženou verzí TPD u SVI v ověřovacím procesu.

(7) Pokud ZD nepostihuje skutečnosti na stavbě (např. po odkrytí detailů), potom musí
zhotovitel stavby vyzvat objednatele k řešení této situace. Objednatel stavby ve spolupráci
se zpracovatelem PD dořeší za případné spolupráce se zhotovitelem SVI úpravu
dokumentace. Změny pak budou zaneseny do realizační dokumentace (včetně TePř)
a následně do dokumentace skutečného provedení.

(8) TePř musí být předložen zhotovitelem v dostatečném předstihu před realizací SVI zástupci
objednatele (TDS) ke schválení. Práce na SVI mohou být započaty až po jeho schválení.

(9) V případech, kdy stavebním počinem na mostním objektu je provedení nového SVI, oprava
nebo obnova stávají nebo vodotěsné izolace, musí být vždy zpracována samostatná
projektová dokumentace (minimálně realizační dokumentace). Dokumentace musí být
schválena objednatelem.

(10) TePř vodotěsné izolace popisuje podrobně konkrétní SVI navržený ve schválené projektové
dokumentaci konkrétního stavebního objektu.

(11) TePř musí minimálně obsahovat:

 konkrétní informace o zhotoviteli stavby, zhotoviteli SVI,

 popis jednotlivých konkrétně použitých SVI,

 popis všech vrstev v daných SVI,

 popis všech použitých konkrétních výrobků,

 provádění jednotlivých vrstev a detailů,

 podmínky (včetně klimatických) pro provádění jednotlivých vrstev SVI,

 popis předpokládaných oprav na jednotlivých vrstvách SVI,

 grafické zpracování všech konstrukčních detailů SVI konkrétního objektu,

 způsob ochrany vrstev SVI v průběhu jejich provádění i po jejich dokončení,

 způsob kontroly kvality,

 způsob převzetí jednotlivých vrstev i celého SVI.
Další náležitosti jsou popsány v následujících odstavcích.

22.3.3 OBSAH A ROZSAH TECHNOLOGICKÉHO PŘEDPISU

Celková skladba TePř musí obsahovat minimálně následující kapitoly.

17/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.3.3.1 Úvod

(1) Uvedení zodpovědných osob včetně platných kontaktních údajů (zpracovatel, ověřovatel,
schvalovatel a zástupce zhotovitele SVI).

(2) Identifikační údaje o mostním objektu (název stavby, číslo stavebního objektu, kilometrická
poloha, traťový úsek).

(3) Identifikační údaje o zhotoviteli SVI.

22.3.3.2 Specifikace volby systému vodotěsné izolace

(1) V této části musí být popsán důvod volby konkrétního SVI v souladu se ZD, dále jeho
podrobná skladba s popisem všech vrstev SVI.

(2) Případná změna volby typu SVI oproti ZD je ve své podstatě závažná změna smlouvy o dílo.
Zhotovitel stavby po dohodě s projektantem stavby musí tuto změnu vždy projednat se
správcem objektu a vedoucím hlavní prohlídky. Po vydání souhlasného stanoviska se
změnou typu SVI ze strany správce objektu, musí změnu odsouhlasit TDS. V opačném
případě není možné změnu typu SVI provést.

22.3.3.3 Popis výrobků systému vodotěsné izolace

(1) Tato část musí obsahovat popis všech výrobků použitých v SVI, včetně všech jejich
kvalitativních parametrů a porovnání vzhledem k požadavkům TNŽ 73 6280.

22.3.3.4 Skladování a manipulace

(1) Tato část musí obsahovat:

 popis skladování a způsob manipulace se všemi výrobky použitými v SVI,

 požadavky na podmínky skladování a manipulace výrobků,

 zajištění ochrany proti vnějším klimatickým vlivům (vnější teplota a vlhkost) a proti
mechanickému poškození při skladování,

 respektování specifických požadavků při skladování některých výrobků.

22.3.3.5 Podmínky aplikace systému vodotěsné izolace
V této části musí být uvedeny:

 požadavky na kvalitu podkladní konstrukce ve vztahu k určenému SVI, zejména pak
celkovou a lokální rovinatost, celistvost (možnost vzniku trhlin) a vlhkost podkladu
v souladu s TNŽ 73 6280 ((včetně kontrol a zkoušek podkladní konstrukce - součást
KZP),

 klimatická omezení, která ovlivňují provádění SVI. Zejména maximální a minimální
teploty vzduchu v době provádění SVI, případně povrchové teploty podkladní
konstrukce, relativní vlhkost a maximální dovolenou rychlost větru,

 návrhy opatření při předpokládaných klimatických podmínkách nevhodných pro aplikaci
SVI (příp. některých vrstev SVI), například přirozené klimatické podmínky je možné
v případě nutnosti nahradit uměle,

 technologická omezení pro používání jednotlivých výrobků SVI,

 pravidla - včetně omezení - pro pohyb osob a mechanismů po podkladní konstrukci
a po jednotlivých vrstvách při provádění SVI a po jeho dokončení,

22.3.3.6 Pracovní pomůcky a mechanizmy

(1) V této části je nutné popsat úplný seznam pracovních pomůcek a mechanizmů, které budou
potřebné při provádění SVI, a to od přípravy podkladní konstrukce až po ochrannou vrstvu
včetně přístrojového vybavení pro nutná měření.

18/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.3.3.7 Pracovní postupy

(1) Tato část musí obsahovat popis veškerých pracovních postupů, časových návazností
a technologických přestávek, pro všechny součásti SVI nebo navazující konstrukce:

 úprava podkladní konstrukce,

 přípravná vrstva,

 vodotěsná vrstva,

 ochranná vrstva,

 konstrukční detaily.

22.3.3.8 Výkresy

(1) Součástí TePř musí být grafické zpracování konstrukčních detailů SVI pro předmětný mostní
objekt (např. u odvodňovačů, mostních závěrů, mostních říms, dilatačních a pracovních spár
příčných i podélných, přechodů z nosné konstrukce na spodní stavbu, návaznosti
jednotlivých SVI, prostupů atd.) s přesnou polohou vyznačenou v půdorysu a příslušných
řezech objektu.

22.3.3.9 Opravy poškozených míst

(1) V této části musí být popsán podrobný návrh opravy poškozených míst pro předpokládané
druhy poškození na všech vrstvách SVI s rozlišením oprav po náhodných poškozeních od
oprav plánovaných poškození při zkouškách přilnavosti nebo při odstraňování montážních
zařízení.

22.3.3.10 Kontroly, zkoušení a přejímky

(1) V této části musí být stanoven podrobný postup zkoušek a kontrol (včetně vypracování KZP)
ve vztahu k TNŽ 73 6280 a způsob přejímání podkladní konstrukce, jednotlivých vrstev SVI
a detailů.

(2) Dále je nutné popsat způsob přejímek včetně nutných účastníků jednotlivých přejímacích
procesů.

22.3.3.11 Kvalita, její kontrola a záruky

(1) Zhotovitel SVI musí uvést, jaký systém kontroly kvality má zaveden. Pokud má zaveden
systém managementu kvality např. dle řady ISO 9000, pak musí tento certifikát doložit.

(2) Poskytnutá záruční doba na dílo musí respektovat ustanovení kapitoly 1 TKP. Na zhotovený
SVI je požadována záruční doba 10 let. Záruka se vztahuje jak na práci, tak na použité
výrobky, přípravnou, vodotěsnou a ochrannou vrstvu, které musí být doloženy garantem
SVI.

22.3.3.12 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

(1) Dodavatel musí doložit oprávnění pro vstup do provozované železniční dopravní cesty.

(2) V TePř musí být uvedeny obecně platné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
při realizaci SVI. Současně však se musí vypsat i specifické předpisy o bezpečnosti a ochraně
při práci dodavatele SVI použití materiálů a pracovních postupů, které nejsou obsaženy
v obecných předpisech.

22.3.3.13 Způsob nakládání s odpady

(1) V TePř musí být uveden stanovený způsob nakládání s odpady jako jsou zbytky hmot
a výrobků použitých při provádění SVI včetně způsobu jejich ekologické likvidace v souladu
s bezpečnostními listy jednotlivých výrobků.

19/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.3.3.14 Prohlášení zhotovitele systému vodotěsné izolace
(1) TePř musí obsahovat rovněž prohlášení zhotovitele SVI, kterým vysloví souhlas s realizací

díla v zadaném termínu a za dohodnutých podmínek stavby.

22.3.3.15 Personální zajištění provádění systému vodotěsné izolace
(1) V TePř musí být uveden jmenný seznam všech garantem SVI proškolených pracovníků

prováděného SVI doložený OTP pro SVI, včetně pracovníků zhotovitele SVI zajišťujících
kontrolu prací na stavbě.
(2) Součástí TePř musí být záznam o seznámení s dokumentem podepsaný všemi proškolenými
pracovníky zhotovitele SVI.

22.3.3.16 Další přílohy technologického předpisu
 Osvědčení o shodě SVI s podmínkami dle OTP pro SVI,
 návrh předávacího protokolu,
 prohlášení o shodě výrobků použitých v systému vodotěsné izolace,
 seznam a kopie certifikátů výrobků přípravné, vodotěsné a ochranné vrstvy,
 technické a bezpečnostní listy výrobků použitých v systému vodotěsné izolace,
 odchylky od projektové dokumentace, změny konstrukčních detailů, šarže použitých
výrobků, spotřeby výrobků apod.

22.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

22.4.1 DODÁVKA

(1) Zhotovitel SVI zodpovídá za dodávku za dodávku všech výrobků a hmot, které jsou součástí
SVI, včetně manipulace s nimi.

(2) Při dodávce výrobků pro SVI na stavbu kontroluje zodpovědný zástupce zhotovitele za účasti
osoby pověřené výkonem stavebního dozoru (TDS) zejména:
 dodací listy a označení dodávky,
 neporušenost obalů a výrobků,
 datum výroby,
 údaj o záruční lhůtě, době použitelnosti nebo minimální trvanlivosti,
 údaj o způsobu skladování, včetně předepsaných teplot.

(3) Do stavebního deníku se uvede výrobní číslo, číslo šarže a datum spotřeby vodotěsné
izolace.

(4) O výsledcích kontrol je nutno sepsat záznam do stavebního deníku SVI a do KZP s odkazem
na příslušný protokol o zkoušce.

(5) Výše uvedené doklady a údaje v nich musí být v českém jazyce.

22.4.2 SKLADOVÁNÍ

(1) Zhotovitel SVI musí u všech jím dodaných výrobků a hmot zajistit odpovídající skladování
a manipulaci s nimi.

(2) Předepsaný způsob skladování a manipulace s výrobky a hmotami musí být konkretizován
v TePř (prostory, ochrana, teplota apod.) dle návodu výrobce tak, aby nedošlo k jejich

20/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

poškození nebo ke zhoršení kvality fyzikálními nebo chemickými vlivy (nízké nebo vysoké
teploty, nadměrná vlhkost ovzduší, sluneční záření apod).

(3) Výrobky s neprůkaznými údaji, výrobky s prošlou záruční dobou a výrobky porušené nebo
jinak znehodnocené tak, že nemohou plnit svou funkci v SVI, se nesmějí používat a ani
skladovat na stavbě.

(4) Neschválené výrobky, stavební materiály a směsi nesmí být skladovány ani dočasně složeny
na staveništi.

22.4.3 PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

(1) Průkazní zkoušky výrobků pro SVI se provádějí v rámci ověřovacího procesu výrobků podle
příslušných právních předpisů, které stanovují technické požadavky na výrobky (viz kapitola
1 TKP), případně i podle požadavků SŽ (viz OTP pro SVI).

(2) Na stavbě se průkazní zkoušky neprovádějí.

22.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

22.5.1 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ

(1) Při odebírání vzorků pro kontrolní zkoušky je vždy přítomen zhotovitel stavby, zhotovitel
SVI a TDS. V případě pochybností o kvalitě je nutné pozvat k odebírání vzorků ke kontrolním
zkouškám také zástupce pověřeného útvaru.

22.5.2 KONTROLA A ZKOUŠKY PODKLADNÍ KONSTRUKCE

(1) Kontrola a zkoušky podkladní konstrukce se provádějí v rámci přejímky podkladní
konstrukce v souladu s TNŽ 73 6280. Zkoušky hradí zhotovitel podkladní konstrukce.

(2) Zhotovitel SVI si převezme povrch podkladu na základě kladných výsledků zkoušek nebo
v případě pochybností může provést zkoušky a kontroly na vlastní náklady.

22.5.3 KONTROLNÍ ZKOUŠKY ZHOTOVITELE SYSTÉMU VODOTĚSNÉ
IZOLACE

(1) Kontrolní zkoušky jednotlivých vrstev SVI se provádí za účelem zjištění, zda kvalitativní
parametry výrobků a hotových vrstev SVI odpovídají smluvním požadavkům, zejména TNŽ
73 6280, TKP a projektové dokumentace. Kontrolní zkoušky se provádějí v rozsahu
stanoveném v KZP, který je součástí TePř SVI.

(2) O výsledcích zkoušek se sepíše protokol nebo se provede zápis do KZP, který je vč. TePř
součástí DSPS. Výsledky zkoušek musí zhotovitel průběžně při provádění jednotlivých vrstev
izolačního systému předkládat zástupci objednateli stavby. Výsledky kontrolních zkoušek je
nutné uchovávat min. po dobu trvání záruční doby.

(3) Kontrolní zkoušky mohou být prováděny akreditovanou laboratoří nebo laboratoří
odsouhlasenou odpovědným zástupcem TDS. Zkoušky jednotlivých vrstev SVI se provádějí
dle TNŽ 73 6280, ČSN 73 6242 a v souladu s KZP uvedeného v TePř.

(4) U kontrolních zkoušek je povinná účast zástupce objednatele. Zhotovitel SVI je povinen
oznámit provádění kontrolních zkoušek minimálně 2 pracovní dny před jeho konáním.
Provedené kontrolní zkoušky bez účasti zástupce objednatele se považují za neprovedené.

(5) Mezi kontrolní zkoušky zhotovitele patří zkoušky prokazující přilnavost SVI k podkladní
konstrukci nebo jednotlivých vrstev vodotěsné vrstvy navzájem. U SVI, kde se vodotěsná
vrstva vytváří přímo na stavbě (např. bezešvé SVI), musí být provedena zkouška prokazující
nepropustnost vodotěsné vrstvy vysokým elektrickým napětím tzv. jiskrová zkouška.
Zkouška se provádí dle ČSN 73 6242 (příloha E). Tuto zkoušku musí provést pouze

21/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

akreditovaná laboratoř. Zkouška se provádí i u SVI z asfaltových modifikovaných pásů
plnoplošně spojených s podkladem (zejména v místech spojů). Provedení této zkoušky
zhotovitelem SVI je nepřípustné.

(6) Zkoušky hradí zhotovitel SVI.

22.5.4 KONTROLY OBJEDNATELE

(1) TDS kontroluje podkladní konstrukci, výrobky pro SVI, provádění SVI a jednotlivé
dokončené vrstvy SVI včetně všech detailů apod. (viz TNŽ 73 6280).

(2) U všech druhů SVI kontroluje TDS na stavbě zejména:

 kvalitu pokládky jednotlivých vrstev,

 celistvost, rovinnost, tloušťku vrstvy, rovnoměrnost, spotřebu, kvalitu celoplošného
natavení pásů, dodržování příčných a podélných přesahů, kvalitu spojů, přilnavost
k podkladu, provedení detailů SVI podle TePř,

 dokonalé provedení SVI v místech napojení na prvky mostního vybavení a mostních
součástí (odvodňovače, mostní závěry, prvky prostupů, kotvení u říms apod.), v místě
tvarových změn podkladní konstrukce, v místě návaznosti samostatných konstrukčních
částí, v místě styku dvou konstrukcí apod.

22.5.5 KONTROLNÍ ZKOUŠKY OBJEDNATELE (ROZHODČÍ ZKOUŠKY)

(1) V případě pochybností o výsledcích některé z kontrolních zkoušek doložených zhotovitelem
SVI vyžaduje TDS nebo zástupce pověřeného útvaru provedení opakované zkoušky, kterou
zajišťuje sám prostřednictvím akreditované laboratoře. Pro úhradu rozhodčí zkoušky
prováděné z rozhodnutí TDS platí kap. 1 TKP.

22.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

22.6.1 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY

(1) Přípustné odchylky u jednotlivých vlastností jako jsou rozměry, tloušťky, přesahy apod.,
které jsou uvedené v TNŽ 73 6280 v kapitole 5, musí být specifikovány v příslušných TPD
SVI.

(2) Přípustné odchylky uvedené v TPD musí být v příslušném rozsahu popsány i v TePř.

22.6.2 MÍRA OPOTŘEBENÍ

(1) Neurčuje se.

22.6.3 ZÁRUKY ZHOTOVITELE SVI, ZÁRUČNÍ A POZÁRUČNÍ DOBA

(1) Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.
(2) Minimální délka záruční doby na SVI 10 let musí být uvedena ve smlouvě o dílo.
(3) Zhotovitel SVI zodpovídá po dobu záruční lhůty za veškeré vady způsobené špatnou funkcí

SVI.
(4) Zhotovitel SVI je v záruční době povinen zajistit na vlastní náklady opravy veškerých vad

SVI, které byly způsobené špatnou funkcí SVI nebo jeho nekvalitním provedením (včetně
nákladů na dopravní omezení, obnovu zásypů, kolejového lože apod.).
(5) Správce objektu ve smyslu vnitřních předpisů SŽ sleduje po celou záruční dobu celkový stav
objektu. Jakákoliv zjištění zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být
správcem písemně oznámena bez zbytečného odkladu podle ustanovení ve smlouvě o dílo.

22/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

(6) Před ukončením záruční doby je nutné provést prohlídku objektu (dle předpisu SŽDC S5)
s dostatečným předstihem zaručujícím uplatnění reklamace.

22.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

(1) Veškeré práce na SVI se smějí provádět pouze ve vhodných podmínkách (klimatických nebo
uměle vytvořených). Základní omezení pro provádění jednotlivých vrstev SVI je uvedeno
v TNŽ 73 6280 a musí být specifikována v TPD a TePř.

(2) Pro každý SVI musí být vhodné podmínky pro aplikaci podrobně uvedeny v příslušném TePř
včetně vhodných (možných) ochranných opatření pro jejich dodržení v souladu s příslušným
TPD.

(3) Pokud podmínky pro provádění dané vrstvy SVI nejsou v mezích dle TePř, práce nesmějí
být zahájeny nebo musí být neprodleně přerušeny. Rozhodující skutečnosti je nutno zapsat
do stavebního deníku SVI i stavebního deníku objektu.

22.8 SOUHLAS S PROVEDENÝMI PRACEMI, PŘEVZETÍ PRACÍ

22.8.1 SOUHLAS S PROVEDENÝMI PRACEMI

(1) TDS potvrzuje ve stavebním deníku souhlas s provedenými pracemi, tj. že práce uvedené
v zápisech ve stavebním deníku zhotovitele SVI souhlasí se skutečností provedenou na
stavbě a jsou v souladu s platnou realizační dokumentací.

(2) Souhlas s provedenými pracemi se provádí po dokončení každé vrstvy SVI před započetím
další vrstvy.

(3) Zhotovitel SVI vyzve TDS k vyslovení souhlasu s provedením každé vrstvy SVI zápisem ve
stavebním deníku.

(4) Pro kontrolu TDS je nutné doložit doklady prokazující řádné provedení prací dle TePř,
zejména:

 výsledky kontrolních zkoušek a měření stanovených v KZP pro jednotlivé vrstvy a jejich
porovnání s příslušnými ČSN, TNŽ 73 6280, TePř, hodnotami deklarovanými výrobcem
v TPD,

 stavební deník zhotovitele SVI se záznamy o provedených zkouškách, klimatických
podmínkách, případně provedených opravách a odstraněných vadách, souhlasy
s provedenými pracemi atd.,

 projekt SVI.

(5) Odsouhlasení prací provede TDS jen pokud bylo dodrženo jejich provedení podle realizační
dokumentace, dodrženy zásady pro provádění uvedené v těchto TKP a TePř zhotovitele SVI
a pokud kvalita výrobků/materiálů odpovídá požadavkům TKP, TPD, TNŽ 73 6280 a případně
ZTKP.

(6) Zhotovitel SVI a zhotovitel stavby jsou povinni o jednotlivé vrstvy SVI řádně pečovat až do
předání SVI, aby nedošlo k jakémukoliv poškození nebo znečištění vrstev SVI před
dokončením SVI.

(7) Souhlas s provedenými pracemi je nutnou podmínkou pro předání SVI zhotovitelem SVI
zhotoviteli stavby.

22.8.2 PŘEDÁNÍ SYSTÉMU VODOTĚSNÉ IZOLACE

(1) Zhotovitel SVI na základě souhlasů s provedenými pracemi předá realizovaný SVI zhotoviteli
stavby.

23/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

(2) K vlastnímu předání musí zhotovitel SVI v souladu s předpisem SŽDC S5 předložit zhotoviteli
stavby následující doklady:

 dokumentaci skutečného provedení SVI

 doklady o kvalitě výrobků/materiálů,

 zápisy a protokoly o zkouškách, měřeních a vizuálních kontrolách (vyplněný KZP),

 výsledky kontrolních zkoušek a jejich porovnání s příslušnými ČSN, TNŽ 73 6280, TePř,
hodnotami deklarovanými výrobcem v TPD a případně ZTKP,

 skutečné spotřeby veškerých hmot a výrobků vč. výkazu výměr,

 stavební deník zhotovitele SVI se záznamy o:

- povedených zkouškách, klimatických podmínkách,

- souhlasy s provedením jednotlivých vrstev SVI,

- ekologické likvidaci odpadu, jehož původcem je zhotovitel SVI,

- případné další doklady, které objednatel požadoval v průběhu stavby.

(3) Doklad o tomto předání bude součástí protokolu o převzetí stavby objednatelem.

22.8.3 PŘEVZETÍ PRACÍ

(1) Převzetí prací se provede za celé dílo nebo jeho části ve shodě s požadavky objednatele
uvedenými ve smlouvě o dílo. Řídí se ustanoveními kapitol 1 a 22 TKP.

(2) Zástupce objednatele (TDS) kontroluje shodu s TePř.
(3) K vlastnímu předání musí zhotovitel stavby předložit zástupci objednatele:
(4) doklady uvedené v bodě 22.8.2 a v předpisu SŽDC S5,
(5) doklad o předání SVI mezi zhotovitelem SVI a zhotovitelem stavby.
(6) Dokumentaci, na základě které došlo k převzetí prací, předá objednatel správci objektu.

22.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

22.9.1 KONTROLNÍ MĚŘENÍ

(1) Kontrolní měření provádí zhotovitel SVI v průběžně po celou dobu provádění SVI. Jde
o kontrolní měření, kterými ověřuje vhodnost klimatických podmínek nebo např. tlouštěk
vrstev SVI zhotovovaných přímo na stavbě, vážení hmot pro stanovení správného poměru
směsí apod., které jsou stanoveny dle TePř v souladu s TPD (včetně KZP) a nespadají do
kontrol dle oddílu 22.5.

(2) U všech těchto měření musí být proveden záznam ve stavebním deníku zhotovitele SVI.
(3) Hodnoty těchto měření se ověřují pouze v případě pochybností nebo při destruktivních

kontrolních zkouškách prováděných dle oddílu 22.5. Pokud se prokáže, že zhotovitel SVI
tyto zkoušky reálně neprováděl nebo výsledky nezaznamenal správně, může tato skutečnost
vést k nepřevzetí provedených prací a následně i odebrání způsobilosti zhotovitele SVI.

22.9.2 MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

(1) Neurčuje se.

24/25
TKP Kapitola 22 – Izolace proti vodě Účinnost od 1. července 2022

22.10 EKOLOGIE

(1) Z hlediska vlivu stavby na životní prostředí je nutné se řídit podmínkami danými v kapitole
1 TKP a zákonem č. 541/2020 Sb., vyhláškou č. 273/2021 Sb. a katalogem odpadů.

(2) Zhotovitel SVI je povinen mít doklad o ekologické likvidaci odpadu, který je nezbytnou
součástí pro předání a převzetí SVI dle oddílu 22.8.

22.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ
OCHRANA

22.11.1 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Podmínky pro bezpečnost práce a technických zařízení jsou dány kapitolou 1 TKP.

22.11.2 POŽÁRNÍ OCHRANA

(1) Základní zásady požární bezpečnosti při realizovaných činnostech jsou uvedeny v kapitole
1 TKP.

(2) Při zpracovávání pracovních postupů a při stanovení požárně bezpečnostních opatření při
svařování nekovových materiálů se postupuje obdobně jako při svařování kovových
materiálů, přičemž se vychází z vlastností konkrétního svařovaného materiálu a dané
technologie za účelem zabránit:
 možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem působením částic
nekovových materiálů, které odkapávají a hoří,
 vznícení svařovaného materiálu nebo jiných hořlavých látek (např. stanovením
způsobu a délky ohřevu, určením postavení plamene).

(3) Při svařování včetně natavování izolačních materiálů (např. polyethylen v kombinaci
s bitumeny) se hořák zapaluje ve směru větru do otevřeného prostoru, ve kterém se
nevyskytují hořlavé materiály, páry hořlavých kapalin nebo hořlavý plyn.

(4) Zapálený hořák v úsporném režimu se odkládá na volné místo bez hořlavých materiálů ve
stabilizované poloze, přičemž hubice směřuje do volného prostoru. Je nutno zamezit jeho
sklouznutí, pádu, zasypání, stržení vahou hadice nebo náhodnému otevření přívodu plynu,
uhašení či stržení plamene vlivem povětrnostních podmínek.

(5) Po skončení práce s ručním i kombajnovým hořákem se před uložením soupravy hořák nechá
vychladnout, popř. se umístí ve zvláštním držáku umístěném od ventilu tlakové lahve
v požárně bezpečné vzdálenosti určené výrobcem nebo dovozcem.

(6) Po skončení práce se tlaková lahev, hadice a hořák odstraní z pracoviště a uloží na předem
stanovené místo.

22.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

(1) Seznam souvisejících právních předpisů, českých technických norem a vnitřních předpisů
SŽ je uveden v příloze A Kapitoly 1 TKP.

25/25
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 2841191, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 25 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: David ZEMAN
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 04.07.2022 12:14:56
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 23
SANACE INENÝRSKÝCH OBJEKTŮ

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 5

Výhradní distributor: České dráhy, a. s., Technická ústředna Českých drah
SATT - oddělení typové dokumentace
Nerudova l
772 58 Olomouc
Obsah

23.1 ÚVOD 3

23.1.1 Základní ustanovení 3

23.1.2 Cíle a strategie sanací inenýrských konstrukcí 4

23.1.3 Stavebně technický průzkum 5

23.1.4 Příprava stavebního počinu 6

23.1.5 Poadavky na dodavatele 7

23.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 7

23.2.1 Tradiční materiály 8

23.2.2 Adhezní můstky 9

23.2.3 Správkové malty 10

23.2.4 Povrchové ochranné systémy 11

23.2.5 Injektání hmoty 13

23.2.6 Nové materiály 13

23.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 14

23.3.1 Sanace betonových konstrukcí 14

23.3.1.1 Předúprava betonu 14

23.3.1.2 Předúprava výztue 16

23.3.1.3 Sanace výztue 17

23.3.1.4 Sanace betonu 20

23.3.1.5 Injektáe 27

23.3.2 Sanace zděných konstrukcí 32

23.3.2.1 Spárování 33

23.3.2.2 Injektování 33

23.3.2.3 Přezdívání 34

23.3.2.4 Plombování 34

23.3.2.5 Spínání a stahování 35

23.3.2.6 Povrchová ochrana 35

23.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 36

23.4.1 Dodávka a skladování 36

23.4.2 Průkazní zkouky 36

23. 5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 40

23.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 42

23.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 43

23.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 43

23.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 43

23.10 EKOLOGIE 44

23.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 44

23.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 44

23.12.1 Technické normy 44

23.12.2 Předpisy 46

23.12.3 Související kapitoly TKP 46

1
Příloha 1 Výklad pojmů 47

Příloha 2 Stavebně technický průzkum 50

Příloha 3 Netradiční zkuební postupy 53

2
23.1 ÚVOD

Kapitola 23 TKP se zabývá sanacemi inenýrských objektů, které jsou součástí elezniční infrastruktury.
Inenýrskými objekty se pro potřeby této kapitoly rozumí předevím stavby elezničního spodku (mosty,
propustky, tunely, zdi). V přiměřeném rozsahu lze tuto kapitolu vyuít i pro sanace pozemních staveb (výpravní
budovy, nástupitní přístřeky apod.).
Kapitola 23 TKP je pouitelná pro sanace objektů realizovaných z prostého betonu, elezobetonu, předpjatého
betonu a zdiva.

Kapitola 23 TKP pojednává uceleně o celém sanačním procesu, který by měl být navren a proveden tak, aby
sanace byla realizována efektivně, tj. aby se při vynaloení přiměřených prostředků co nejvýrazněji prodlouila
ivotnost inenýrského díla.

Tato kapitola vychází a navazuje na ustanovení definice a pojmy kapitoly 1 TKP "Veobecně". Kapitola 23 TKP
a kapitola 1 TKP musí být pouívány jako nedílné součásti.
Sanace inenýrských konstrukcí jsou vak v mnoha bodech specifickou oblastí a při tvorbě technických
a kvalitativních podmínek pro sanace nelze vdy uplatnit smluvně taxativní dikci textu. To vede ke snaze
poskytnout uivateli základní, ale co nejkomplexnějí informace nejen o realizaci, ale i o metodice plánování
a přípravy sanačních prací včetně kontroly kvality. Platnost přísluných předpisů a podmínek pro přípravu staveb
tím není nijak změněna. Konkrétní podmínky pro konkrétní stavbu musí být vdy obsahem projektové
dokumentace.

U sloitějích úkolů se doporučuje řeení konzultovat se specialisty a konfrontovat s nejaktuálnějím stavem
poznání a Evropskými normami. Výsledek sanace můe být značně ovlivněn správnou volbou materiálů
a výběrem vhodné technologie, které jsou z velké části závislé na výběru zhotovitele a dopracování projektové
dokumentace v rámci dokumentace dodavatele. Z těchto důvodů se doporučuje u sloitějích sanací nebo sanací
významných svým rozsahem zpracování nezávislého posudku dokumentace zhotovitele.

V případě poadavku na pouití netradičních materiálů nebo technologií se vypracují zvlátní technické
kvalitativní podmínky (ZTKP). Povinnost vypracovat ZTKP přísluí iniciátorovi pouití těchto materiálů nebo
technologií (zadavatel, projektant, dodavatel).

Vzhledem k stále probíhajícímu dynamickému vývoji v oboru sanací konstrukcí a nutnosti zasazení této kapitoly
do irích souvislostí je základní text doplněn přílohami, které slouí k definování některých pojmů (Příloha 1),
stanovení základních poadavků na stavebně technický průzkum (Příloha 2) a k popisu nenormových zkuebních
postupů (Příloha 3).

23.1.1 Základní ustanovení

Tato kapitola TKP se vztahuje na sanační zásahy, jejich cílem je:
obnovit statickou funkčnost konstrukčních prvků,
obnovit homogenitu prvků naruených trhlinami,
obnovit schopnost konstrukce odolávat průnikům vody,
zastavit korozní procesy na výztui,
obnovit statickou funkčnost degradovaných vrstev,
obnovit původní rozměry konstrukce,
obnovit estetický vzhled konstrukce.

Při posuzování zbytkové ivotnosti sanovaných konstrukcí je třeba vdy realisticky posoudit efekt provedených
sanačních zásahů. V některých případech nelze počítat s plným obnovením funkčních parametrů konstrukce,
které by odpovídaly stavu po jejím uvedení do provozu.

Součástí úvodního rozhodovacího procesu musí být vdy posouzení, zdali efektivní alternativou není výstavba
inenýrského objektu nového.

3
Součástí rozhodovacího procesu musí být posouzení finanční náročnosti alternativních variant sanace ve fázi
přípravné dokumentace.

Součástí procesu sanace musí být i garanční kontroly sanace tak, aby se dodatečně ověřilo (obvykle před
uplynutím záruční doby), e sanace byla navrena a provedena kompetentně. Výsledky těchto kontrol by měly
být vyhodnoceny a vyuívány k formulování sanačních strategií v budoucnu.

Tato kapitola TKP není primárně určena pro zesilování inenýrských objektů a rekonstrukce související se
změnou jejich zatíitelnosti nebo charakteru uívání. Při těchto pracích vak můe být přiměřeně vyuita.
Některé postupy zesilování jsou uvedeny i v této kapitole. Obecně je vak nutné vdy dodrovat kapitoly 17, 18
a 20, případně 24 TKP.

Tato kapitola neřeí konstrukční souvislosti, které musí být řeeny projektovou dokumentací na základě
průzkumů přísluného charakteru. Pouití technologií uvedených v této kapitole musí vdy předcházet posouzení
moných příčin degradace objektu nebo konstrukčního prvku. Rozhodnutí o způsobu sanace konstrukce musí být
provedeno v souvislostech uvaujících statické působení, konstrukční uspořádání, účel a vyuitelnost konstrukce
a také s ohledem na estetické poadavky výsledného efektu sanačního zásahu.

Jedním z podkladů pro sanace prvků inenýrských konstrukcí se statickou funkcí musí být statické posouzení.
V případě pochybností o zatíitelnosti stávajícího objektu nebo je-li součástí sanace zesilování konstrukce musí
projektu stavby předcházet zpracování statického přepočtu.

Při vekerých činnostech popisovaných v této kapitole TKP je třeba respektovat platné ČSN i návazné technické
normy a předpisy (TNP) zadavatele. V případě rozporu mezi ustanoveními této kapitoly TKP a ČSN nebo
ostatních TNP platí ustanovení těchto TKP.

23.1.2 Cíle a strategie sanací inenýrských konstrukcí

Hlavním cílem sanace betonu a zdiva je předevím zastavit nebo zpomalit korozní procesy, probíhající
v konstrukčních prvcích, obnovit jejich původní rozměry, homogenitu i poadovaný estetický vzhled
a prodlouit jejich trvanlivost.

Projektová dokumentace musí vdy zohlednit příčiny degradace konstrukce a zajistit odstranění nebo
minimalizaci jejich účinků. V těchto souvislostech je nutné respektovat přísluná ustanovení kapitol 17, 18, 20
a 22, případně kapitoly 25 TKP.

Je nutné preventivně posuzovat stav konstrukce ve vhodných intervalech a aktuální výsledky archivovat (musí
být zaveden systém dohlédací činnosti a jejího evidování).

Pokud se zjistí vady nebo poruchy, mají se provést dalí posouzení, ve kterých se stanoví rozsah vad a poruch
a jejich příčiny. Obvykle je potřebné provedení jak zkouek přímo na místě, tak i zkouek laboratorních,
prostřednictvím stavebně technického průzkumu (STP).

Za primární zdroj ohroení konstrukcí staveb elezničního spodku je povaováno působení vody v různých
modifikacích spolu s účinky mrazových cyklů. Z tohoto důvodu se za prioritní povauje zajitění konstrukce
proti průsakům vody.

Projektová dokumentace musí řeit ochranu před působením vody a mrazu komplexně. Komplexním postupem
se rozumí v první řadě zajitění odvedení vody z dosahu konstrukčních prvků a jejich následná ochrana. Ta můe
být zajitěna vlastní odolností konstrukčního materiálu nebo bariérovou ochranou přísluných částí konstrukce
před pronikáním vody (izolační souvrství). Odolnost samotných části konstrukce lze dosáhnout volbou
kvalitních materiálů nebo jejich dodatečnou ochranou speciálními hmotami (povrchové ochranné systémy).
Sanace betonových a zděných konstrukcí lze členit do čtyř kategorií podle poadavků, které jsou na
sanace kladeny a cílů, které jsou sanací sledovány:

preventivní (profylaktický) zásah na dosud korozně nepokozené a staticky zcela vyhovující
konstrukci, jeho jediným cílem je v předstihu s co nejmeními náklady prodlouit ivotnost
objektu,

ochrana a oprava, jejím cílem je obnovit estetický vzhled konstrukce, zejména z hlediska
barevného řeení, tento zásah je pochopitelně současně vyuíván i k prodlouení ivotnosti
objektu,

sanační zásah na korozně pokozené konstrukci, která vak po statické stránce stále vyhovuje;
cílem tohoto typu sanace je zastavit pokračování korozních procesů, obnovit estetický vzhled
konstrukce i vekeré její dalí uitné parametry,

4
sanační zásah, kdy v důsledku korozních procesů je ji ohroena nejen ivotnost konstrukce,
ale i její statická bezpečnost; konstrukci je třeba zesílit např. přidáním nové výztue; tento typ
sanace připadá v úvahu i tehdy, mají-li být změněny uitné parametry objektu, tj. např.
zvětena zatíitelnost.

Při rozhodování o činnosti, která má splnit vechny budoucí poadavky na ivotnost celé konstrukce, je nutné
analyzovat vechny navrené postupy. Zde je potřeba zohlednit řadu faktorů, které jsou následně na konstrukci
kladeny.
Základní faktory, které ovlivňují výběr vhodných variant řeení jsou:

předpokládané vyuití, návrhová a provozní ivotnost konstrukce,
konstrukční hlediska,
poadované funkční parametry (včetně např. poární odolnosti a vodotěsnosti),
pravděpodobná dlouhodobá funkčnost provedené ochrany a opravy,
monosti pro dodatečnou ochranu, opravu a sledování,
počet a náklady opakovaných sanací, předpokládaných během návrhové ivotnosti konstrukce,
náklady a způsob financování variantních ochranných a sanačních opatření, včetně budoucí

údrby a zabezpečení finančních prostředků na ni,
vlastnosti a moné způsoby předúpravy podkladu,
vzhled oetřené nebo opravené konstrukce,
ekologická a hygienická hlediska,
zdravotní a bezpečnostní hlediska.
Postup řeení problémů souvisejících se sanací betonu a zdiva zahrnuje rozbor, strategii, návrh sanace a její
realizaci. Je nutné provést souhrnné posouzení celého spektra příčin i důsledků pokození. Výsledky
vyhodnocení, spolu s potřebami nebo poadavky uivatele, poskytují potřebné informace pro návrh projektu
sanace. Konečný návrh představuje řeení, které zohledňuje trvanlivost, proveditelnost a kompatibilitu se
stávající konstrukcí.

Nejdůleitějí součástí návrhu sanace je výběr vhodných zásad ochrany a opravy. Proto je vhodné připravit
několik variantních řeení, vycházejících z odborného posouzení, z nich se následně provede konečný výběr.
Pro vechny vybrané zásady se stanoví vhodné metody, včetně kvalitativních poadavků pro navrhované
metody, kde se definuje uvaované pouití výrobků a systémů.
Provádění prací se musí svěřit dodavateli s dostatečnou a prokazatelnou zkueností s prováděním daného druhu
sanací.

Musí se vytvořit takový systém kontroly jakosti, který zajistí splnění specifikovaných kvalitativních poadavků
a výběr správných metod pro sanaci.
Musí se stanovit přísluné podmínky pro přejímku. Vekerá dokumentace, týkající se sanace, se má uchovávat
v přísluném systému řízení projektu.

23.1.3 Stavebně technický průzkum

Stavebně technický průzkum (STP) je nezbytným podkladem pro zpracování projektu sanace a pro její
objektivní ocenění.
STP se člení na etapy. Rozsah jednotlivých etap je dán předevím předpokládaným rozsahem stavebního počinu.
Rozsah jednotlivých etap je třeba přizpůsobovat závěrům předchozí etapy a závěrům předchozího stupně
projekční přípravy.

Pro kadou etapu STP musí být vdy zpracován projekt STP. Projekt STP musí být odsouhlasen projektantem
přísluného stupně projektové přípravy, který bude jeho závěry vyuívat.
Podrobnosti týkající se STP a poadavky na minimální rozsah závěrečné zprávy z STP jsou uvedeny v příloze 2.

5
23.1.4 Příprava stavebního počinu

Příprava stavebního počinu se řídí příslunými předpisy a podmínkami zadavatele.

Projektová dokumentace sanace by měla být vdy zpracována v dostatečném předstihu před výběrovým řízením,
resp. před realizací sanace. Optimální situace je, aby projekt sanace byl zpracován v roce předcházejícím
předpokládanému datu realizace sanačního zásahu.
Podkladem pro vypracování projektové dokumentace sanace jsou:

stavebně technický průzkum, resp. zpráva o výsledcích STP,
původní (archivní) dokumentace objektu nebo dokumentace skutečného provedení,
závěry z dohlédací činnosti,
vzorové listy a dalí normativní podklady z doby výstavby objektu,
poadavky investora na funkčnost a zbytkovou ivotnost konstrukce po provedeném sanačním

zásahu,
stanovisko investora k monosti zpřístupnění konstrukce,
poadavky investora na monosti výluky provozu na konstrukci,
poadavky investora na estetický vzhled resp. barevné vyznění konstrukce,
případné poadavky státních institucí (např. památkového úřadu, pokud je sanovaná

konstrukce technickou památkou apod.).

Projektová dokumentace musí obsahovat:
popis systému sanace (druhy, pořadí a tlouťky vrstev, úprava povrchu před nanáením,
konkrétní způsob nanáení, způsob úpravy povrchu, metoda oetřování pro konkrétní systém
a stanovitě, orientační harmonogram prací, zejména s ohledem na klimatické podmínky ve
vazbě na pouité sanační hmoty),
poadavky na parametry jednotlivých materiálů z hlediska jejich funkce v sanačním systému,
z hlediska jakosti a případné vzájemné nezaměnitelnosti v rámci konkrétních sanačních hmot,
doporučení jednotlivých technologických operací, které se jeví jako vhodné pro konkrétní typ
konstrukce, a výpis technologií, které se nedoporučují,
doporučení jednotlivých výrobků a hmot pro sanaci z hlediska jejich parametrů,
popis systému protikorozní ochrany oceli (druhy a tlouťky vrstev, předúprava povrchu) pro
konkrétní objekt, specifikaci betonářské výztue, předpínací výztue, ocelových prvků systému
předpětí a tuhé výztue,
dalí pouité postupy prací a údaje o prvcích systému na konkrétním objektu, které mají
význam pro zamýlenou ochranu a opravu a vliv na jakost dodávky,
způsob likvidace vybouraných hmot, odstraněných vrstev, obalů, zbytků aplikovaných hmot
a odpadů u konkrétního objektu,
poadavky na záruky a údrbu,
poadavky na průkazní a kontrolní zkouky a na referenční plochy,
předpokládaný rozsah výměr.

Dokumentace dodavatele

Rozsah dokumentace dodavatele je určen potřebou dalího rozpracování projektové dokumentace pro účely
stanovení konkrétních materiálů a pracovních postupů včetně poadavků na kontrolní činnost a systém jakosti.

Poadavky zadavatele na rozsah dokumentace dodavatele musí být uvedeny v zadání stavby. Vdy je nutno
zpracovat Technologický předpis.

Technologický předpis musí respektovat technologické postupy výrobce přísluných sanačních materiálů,
případně technické listy výrobců hmot (stavebních výrobků). Technologický předpis musí obsahovat kontrolní
a zkuební plán pro vlastní kontrolní zkouky a měření zhotovitele pro konkrétní objekt, druhy a rozsah
referenčních ploch.

Dodavatel vybere a navrhne konkrétní materiál podle poadavků projektové dokumentace. Navrený výběr musí
být odsouhlasen autorským dozorem.

6
Technologický předpis musí odsouhlasit zodpovědný zástupce zadavatele (obvykle stavební dozor) a to na
podkladě souhlasného stanoviska autorského dozoru.

23.1.5 Poadavky na dodavatele

Dodavatel musí prokázat způsobilost pracovníků, strojního zařízení, skladování, dopravy, kontrolního systému
a dalích činností, které mohou ovlivnit jakost sanace betonových konstrukcí. V dokumentu systému jakosti
musí být doloeny předpokládané technické postupy oprav.

Dodavatel musí prokázat ověřitelnými referencemi, e má s technologiemi pouitými v rámci projektu sanace
víceleté zkuenosti a dosáhl uspokojivých výsledků.

Dodavatel musí prokázat u vech vedoucích a středních řídících pracovníků odbornou způsobilost
k poadovaným úkonům; u řídících pracovníků např. osvědčení o autorizaci a doklad o úspěném absolvování
speciálních kurzů u akreditovaných pracoviť, znalecké oprávnění, sdělení o praxi v dané činnosti apod.

Autorizace není striktně vyadována, protoe specifická autorizace pro sanační práce není udělována.
Předpokládá se, e autorizace osob řídících sanační práce můe být vydána pro přísluné autorizační okruhy dle
staveb, které jsou sanovány (mosty a inenýrské stavby, pozemní stavby apod.). Jako rozhodující kvalifikační
předpoklad pro řízení sanačních prací je praxe v oboru sanací inenýrských konstrukcí. U dělnických profesí
doklad o úspěném absolvování speciálních kurzů a potvrzení o praxi v dané činnosti pro pracovníky provádějící
specializované sanační práce.

Zadavatel má právo vyadovat jmenovitou kontrolu přítomnosti pracovníků u nich byla dodavatelem prokázána
kvalifikace. Zadavatel má právo přeruit práce nebo práce nepřevzít, pokud budou vykonávány pracovníky
u nich nebyla prokázána praxe a prokolení pro provádění přísluných sanačních postupů.

Zadavatel má právo vyadovat od dodavatele údaje o zkuenostech a kvalifikaci personálu, který se bude podílet
na sanaci kdykoliv v průběhu její realizace. U významnějích sanačních zásahů si investor můe vymínit, e ve
stavebním deníku budou pracovníci, přítomní na stavbě, uváděni jmenovitě.

Jakákoliv změna v personálním obsazení stavby, změna subdodavatelů, změna plánu jakosti či rozsahu
prováděných kontrolních zkouek musí být předem odsouhlasena zadavatelem.

Poadavky na rozsah praxe a prokolení musí být uvedeny v zadání stavby. Poadavky na reference a jejich
rozsah a obsah musí být také stanoveny v zadání stavby.
Seznam referencí musí zejména obsahovat:

informace o sanacích podobných staveb s případným vyjádřením provozovatele resp.
s výsledky pozáručních kontrol,

popis rozsahu a formy účasti na uváděných referenčních stavbách zejména pokud se týče
procentuálního podílu vlastních činností.

Reference mohou být té prokázány odbornými články nebo příspěvky o provedených sanacích, pokud jsou
předchozí body jejich součástí.

Zhotovitel musí dále prokázat, jakým způsobem zabezpečuje jakost práce resp. jaký systém jakosti má zavedený.
Poadavek na certifikaci zavedeného systému jakosti, pokud se vyaduje, musí být uveden v zadání stavby.

Pro konkrétní sanační akci zpracuje zhotovitel plán zabezpečení jakosti, zaměřený na poadované technologie
a druhy oprav a konkretizovaný pro dané podmínky při opravě konstrukce. Plán jakosti musí obsahovat také
kontrolní a zkuební plán, tj. druhy a počty zkouek, kterými zhotovitel bude sám kontrolovat kvalitu
jednotlivých technologických operací.

Rozsah plánu zabezpečení jakosti se vdy přiměřeně upraví podle skutečného rozsahu sanačního zásahu.

23.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Materiály pro sanace jak co do typu, tak kvality jsou vdy předepsány projektovou dokumentací. K volbě
materiálu pro sanace se můe vyjadřovat technický úsek investora i vybraný zhotovitel.

Technické parametry materiálu pro sanace prokazuje dodavatel materiálu prohláením o shodě, protokoly
zkouek materiálů z akreditované laboratoře (průkazní zkouky) a dle poadavků zadavatele i prokazatelnými
referencemi o pouití a dlouhodobé spolehlivosti funkce materiálů na srovnatelně sanované konstrukci
(viz. kap 23.1.5).

7
Technické parametry materiálů musí splňovat kromě poadavků projektu hodnoty uvedené v přiloených
tabulkách č. 23-1 a 23-2.

Parametry pouitých materiálů pro sanace se při realizaci průběně ověřují kontrolními zkoukami prováděnými
na zhotoviteli nezávislou autorizovanou právnickou nebo fyzickou osobou (viz kap. 23.5).

Dodávky materiálu pro sanace jsou na stavbě evidovány prostřednictvím dodacích listů, které jsou archivovány
a jejich kopie jsou součástí předávací dokumentace díla.

Dodací list musí obsahovat minimálně tyto údaje:
přesné označení materiálu,
způsob balení materiálu,
celkovou hmotnost dodávky,
datum výroby materiálu,
čísla výrobních arí, pokud je materiál takto označen.

Pouití materiálu je zaznamenáváno do stavebního deníku s uvedením:
přesného označení materiálů,
spotřebovaného mnoství,
způsobu aplikace.

Na vyádání objednatele lze evidovat skutečnou spotřebu materiálu skladováním a evidencí prázdných obalů.

Jednotlivé materiály musí mít přiměřeným způsobem prokázán jejich vliv na ivotní prostředí včetně rizik
vyplývajících z jejich uití. Za dostatečný doklad se povauje tzv. Bezpečnostní list materiálu (viz. kap. 23.11).

Zhotovitel musí vekeré materiály skladovat podle běných zásad nebo pokynů výrobce obsaených
v Technickém listu. Zhotovitel musí doloit ekologickou likvidaci obalů (viz kap. 23.10).

K sanacím inenýrských objektů se pouívá iroké spektrum tradičních hmot i speciálních materiálů. V závislosti
na době, po kterou jsou s daným typem materiálu zkuenosti, je třeba prověřovat údaje o jeho parametrech,
předpokládané ivotnosti a stárnutí. Za výběr materiálu a poadavky na něj kladené zodpovídá předevím
projektant. Jen on zná vechny souvislosti konstrukčního řeení a je tedy kompetentní posuzovat vhodnost
či nevhodnost materiálu pro navrený konstrukční resp. sanační systém.

23.2.1 Tradiční materiály

Tradičními materiály rozumíme ty stavební hmoty, s jejich vyuitím jsou mnohaleté, ve větině případů více
ne stoleté zkuenosti, take kvalitové poadavky na ně jsme schopni formulovat na základě dlouhodobě
ověřených empirických zkueností.

Při formulaci poadavků na kvalitu tradičních stavebních materiálů není tedy rozhodující otázkou jakou kvalitu
pro jednotlivé typy materiálu předepsat, ale spíe obecně platný poadavek, e starí (původní) i nově doplněné
materiály by měly být fyzikálně kompatibilní, tj. zejména z hlediska:

prunostně pevnostního,
teplotní roztanosti,
dlouhodobé stability.

V tomto ohledu je tedy velmi důleité, aby stavebně technickým průzkumem byly zjitěny co nejpřesněji
parametry tradičních materiálů ve stávající konstrukci tak, aby nově zvolené materiály se z výe uvedených
hledisek k původním co nejvíce přibliovaly.
Kámen

Pro sanaci kamenného zdiva se smí pouít pouze stejného druhu kamene či petrograficky příbuzného druhu
kamene, který byl pouit pro výstavbu objektu.

Součinitel mrazuvzdornosti jako základní parametr vhodnosti kamene pro jeho exteriérové pouití stanoví
projektant rekonstrukce. V ádném případě se nepřipoutí pouití kamene, jeho součinitel mrazuvzdornosti je
nií ne 0,75 podle ČSN 72 1800.

U nasákavých hornin (např. pískovec, opuka) musí být provedena taková konstrukční opatření, která zamezí
trvalému provlhání těchto materiálů. Opatření povrchu kamenné konstrukce bariérovým nátěrem není ve větině

8
případů vhodné. Podle aktuální situace lze případně zváit pouití hydrofobizační penetrace, která sníí
nasákavost kamene a současně umoní migraci vodní páry.

Cihly

Pro přezdívání pohledových ploch zděných konstrukcí se smí pouít pouze cihly přísluného formátu minimální
pevnostní značky 25, s mrazuvzdorností M 50 a objemovou hmotností minimálně 1.600 kg.m-3 a nasákavostí
8 a 10 % hmotnostních podle ČSN 72 2623.

Pro výslednou kvalitu zdiva je vak kromě kvality cihel a zdicí malty velmi důleité i správné provedení, a to jak
z hlediska správné skladby zdiva, tak ířky loných i styčných spár. Nesprávná vazba zdiva (průběné styčné
spáry) můe ohrozit únosnost zdiva podstatně více ne pouití více či méně kvalitních materiálů. Podobně
s ířkou loných a styčných spár výrazně klesá únosnost zdiva. Je třeba si uvědomit, e malta ve zdivu působí ve
stavu tříosé napjatosti a její pevnost ve srovnání s pevnostmi stanovenými na kontrolních krychlích je a
několikanásobně vyí.
Malty pro zdění a spárování

Malty pro zdění a spárování obecně musí splňovat poadavky ČSN 72 2430. Je vak na projektantovi, aby pro
specifické konstrukce nebo účel pouití předepsal takové fyzikálně mechanické vlastnosti zdicí malty, které jsou
k danému účelu potřebné. Vzestup pevnosti zdicí malty v tlaku o 5 MPa se projeví ve výpočtové pevnosti zdiva
nárůstem o 0,3 a 0,5 MPa. Nejvyí značka zdicí malty podle ČSN 72 2430 (zn. 150 - 15 MPa) je přitom
standardně dosaitelnou úrovní při pouití běné cementové malty míchané v hmotnostním poměru 1:4.
Z hlediska dlouhodobé funkčnosti zdiva je pro zdicí maltu v exteriérových podmínkách podstatně důleitějí její
mrazuvzdornost, která by měla být standardně dokládána formou průkazních zkouek.

V případě spárovací malty je nejpodstatnějím parametrem míra objemových změn (smrtění spárovací malty).
Vzhledem k tomu, e smrtění spárovací malty můe ohrozit kompaktnost zdiva jak z hlediska statického, tak
i z hlediska jeho výsledné vodotěsnosti je nezbytné, aby zdicí malty, pouívané při sanaci náročnějích
inenýrských konstrukcí měly objemové změny mení ne 0,4 mm/m (u běné cementové malty se pohybují
objemové změny obvykle v intervalu 1,5 a 2,5 mm/m). Spárovací malty s potlačenými objemovými změnami
musí obsahovat speciální organické, resp. anorganické přísady a lze je připravit pouze jako prefabrikované
(pytlované). O jejich pouití by měl rozhodovat projektant v souladu s irími konstrukčními souvislostmi
projektované sanace.

Beton

Poadavky na kvalitu betonu a betonové směsi jsou uvedeny v kapitole 17 TKP.

23.2.2 Adhezní můstky

Adhezní můstek je materiálem, který je schopen zajistit zvýenou soudrnost s podkladem v náročnějích
podmínkách. Pokud je to moné, je třeba se pouití adhezního můstku vyhýbat a zajistit soudrnost správkové
malty s podkladem kvalitní předúpravou podkladu. Pokud vak nelze s ohledem např. na provozní podmínky
provádět předúpravu podkladu nebo v situaci, kdy podklad je velmi hutný, umoní adhezní můstek tyto
problémy eliminovat. Adhezní můstek vak v ádném případě není schopen zajistit plnohodnotnou funkci
správkové malty na problematickém podkladu, tj. např. podkladu s nízkou pevností v tahu povrchových vrstev.

Adhezní můstky mají různou materiálovou bázi. Rozliujeme tři základní typy:
čistě cementové adhezní můstky,
polymercementové adhezní můstky,
čistě polymerní, převáně epoxidové adhezní můstky.

Klasickým, čistě cementovým adhezním můstkem je tzv. cementový prostřik (pric), který by se vak při
sanaci inenýrských objektů neměl pouívat, protoe při jeho přípravě na stavbě nelze garantovat jeho výsledné
vlastnosti.

Nejtypičtějím, nejčastěji pouívaným adhezním můstkem je cementopolymerní, obvykle dvousloková
suspenze, která se na předupravený a čistý povrch nanáí tětcem, válečkováním nebo stříkáním. Základní
podmínkou při aplikaci těchto adhezních můstků je, aby správková malta byla nanáena do čerstvého
(zavadlého) adhezního můstku. Pokud dojde k zatuhnutí, resp. zatvrdnutí adhezního můstku můe adhezní
můstek působit spíe jako separační vrstva. Jedním z významných parametrů adhezního cementopolymerního
adhezního můstku je tzv. otevřená doba, tj. časový úsek, během kterého je nezbytné aplikovat správkovou maltu.
Tato otevřená doba se výrazně mění v závislosti na teplotě.

9
Cementopolymerní adhezní můstky mají větinou dlouhou dobu zrání, která souvisí s pomalejím síťováním
pouité polymerní disperze. Konečných pevností dosahuje cementopolymerní adhezní můstek obvykle
v intervalu 28 a 60 dnů. V případě, e je sanační souvrství zkoueno v mením stáří, je třeba tuto skutečnost při
interpretaci získaných výsledků zohlednit.

Cementopolymerní adhezní můstky jsou aplikačně poměrně náročné, (je třeba vdy nanáet jen na takový úsek,
který můe být vzápětí reprofilován správkovou maltou).

Čistě polymerové adhezní můstky obvykle na bázi epoxidové pryskyřice, jsou velmi spolehlivé a umoňují
přikotvit správkové malty i k velmi problematickému podkladu. Provádí se tak, e na suchý, nečistot zbavený
podklad se válečkováním nanese dvousloková epoxidová pryskyřice a vzápětí se na takto oetřený podklad
aplikuje monofrakční suchý křemičitý písek se zrnitostí 1 a 4 mm. Epoxidová pryskyřice se díky svým
penetračním schopnostem, případně díky pouití penetrace velmi dobře zakotví do podkladního betonu
(u vodorovných podkladů je schopna proniknout do hloubek 3 a 5 mm) a současně zrna suchého písku se
spolehlivě zakotví do epoxidové vrstvy. Tento adhezní můstek můe být připraven ve větím předstihu
a dodatečně lze na něj nanáet správkovou maltu. Díky mechanickému zakotvení správkové malty do zrn písku
se tak dosáhne vynikajícího zakotvení správkové malty do podkladu. Zkouky soudrnosti správkové malty
v těchto případech jsou vdy obvykle vyí ne tahová pevnost podkladního betonu resp. tahové pevnosti
správkové malty.

Adhezní můstky se obvykle současně vyuívají i jako antikorozní ochrana výztue. K tomuto účelu lze pouít
vhodné cementopolymerní i čistě polymerní epoxidové adhezní můstky. Předpokladem jejich účinnosti jako
ochrany výztue je dokonalé očitění korodující výztue a celoploná aplikace.

23.2.3 Správkové malty

Správkové malty musí splňovat předevím tyto poadavky:
vysokou soudrnost s podkladem,
mrazuvzdornost minimálně na úrovni T 100, případně větí podle konkrétních podmínek
expozice,
omezený vznik smrťovacích trhlin,
minimální objemové změny v důsledku změn vlhkosti a teploty,
dobrou vodotěsnost resp. malou nasákavost,
co nejnií modul prunosti, který by měl být nií ne modul prunosti podkladního betonu,
pevnost v tlaku, resp. v tahu za ohybu na shodné nebo mírně vyí úrovni ne podkladní beton,
zvýenou odolnost vůči agresivním médiím podle konkrétních podmínek expozice.

Poadované základní parametry správkových hmot jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. 23-1 Poadované základní parametry správkových hmot

Parametr Průkazní zkouky Kontrolní zkouky
Pevnost v tlaku Poadovaná hodnota Poadovaná hodnota
> 25 MPa < 50 MPa > 25 MPa < 50 MPa

Pevnost v tahu za ohybu > 5,5 MPa > 5,5 MPa

(Soudrnost s podkladem > 1,7 MPa > 1,1 MPa
(bez adhezního můstku) jednotl. > 1,5 MPa jednotl. ≥ 0,8 MPa

Smrťování < 0,5 -

Sklon k tvorbě trhlin 1 trhlina ířky do 0,1 mm 1 trhlina ířky do 0,1 mm

Mrazuvzdornost T 100 -

Koeficient teplotní < 14 x 10-6 -
roztanosti

Statický modul prunosti < 30 GPa -

10
Správkové malty se pouívají výhradně prefabrikované, a to jednoslokové nebo dvouslokové. Obecné
poadavky na správkové hmoty i jejich zkouení jsou obsaeny v ČSN EN 1504.

Nejpodstatnějími poadavky na správkové malty je jejich optimální přídrnost k podkladnímu betonu a absence
smrťovacích trhlin. Aby bylo dosaeno optimálního výsledku v tomto směru, je třeba pouít nejen vhodnou
správkovou maltu, ale také ji správně aplikovat a přiměřeným způsobem oetřovat. I velmi dobrá správková
malta, pouitá nevhodně a neoetřovaná nezajistí dosaení poadovaného výsledku.

Prioritně se volí pouití správkových malt cementopolymerních vzhledem k jejich vysoké alkalitě, která
zajiťuje pasivaci odhalené výztue a částečně je schopna i repasivovat povrchové i zkarbonatované vrstvy. Čistě
polymerní, např. epoxidové správkové hmoty jsou pouívány pro reprofilace jen výjimečně. Uívány jsou spíe
jako zálivkové či konstrukční výplňové materiály. Jejich předností je vysoká přídrnost k podkladu, dobré
mechanické vlastnosti. Nevýhodou pak vysoký koeficient teplotní roztanosti, výrazná závislost materiálových
vlastností na teplotě, vytvoření absolutní parozábrany na povrchu prvku a nevyhovující alkalita z hlediska
pasivace výztue.

23.2.4 Povrchové ochranné systémy

Povrchové ochranné systémy vytvářejí na povrchu sanované konstrukce doplňující bariéru proti průniku
neádoucích médií zejména k ocelové výztui. Jedná se předevím o průnik oxidu uhličitého a vody, můe se
vak jednat i o celé spektrum dalích agresivních médií podle konkrétní expozice elezobetonového prvku.

Současně povrchové ochranné systémy barevně sjednocují povrch lokálně opravované betonové konstrukce
a zlepují její celkový vzhled.

Vzhledem k omezené ivotnosti povrchových ochranných systémů (5 a 10 let), nelze je povaovat za
plnohodnotnou náhradu dostatečně tlusté krycí vrstvy betonu nebo správkové hmoty nad výztuí. Pro výběr
povrchového ochranného systému jsou rozhodující tato kritéria:

poadovaná hodnota difúzního odporu vůči vodní páře a oxidu uhličitému,
odolnost vůči specifickým agresivním médiím, např. posypovým solím,
přídrnost k podkladu,
poadavky na vodotěsnost,
poadavky na překlenutí stabilních nebo pohyblivých trhlin,
poadavky na vzhled, barevnost a strukturu povrchu.

Povrchové ochranné systémy rozdělujeme na - impregnace,

- nátěry.

11
Tab. 23-2 Poadované parametry ochranných bariérových nátěrů

Parametr Typ nátěru Průkazní zkouka Kontrolní zkouka
Poadovaná hodnota Poadovaná hodnota
Přídrnost s podkladem parotěsný
propustný 1,2 MPa 0,8 MPa
Tlouťka tenkovrstvých nátěrů 0,8 MPa 0,6 MPa
Ekvivalentní difúzní tlouťka parotěsný 200 - 300 µm
propustný 100 - 200 µm 1)
rD, H2O > 10 m
Difúzní ekvivalent tlouťky parotěsný < 4 m, lépe < 3 m -
vzduchové vrstvy SD, CO2 paropropustný > 50 m
> 50 m -
Vodotěsnost V 30 parotěsný 0,0 1 . m2 0,0 1 . m2
paropropustný < 2.0 l.m2 < 2.0 l.m2
Schopnosti překlenovat trhliny
Odolnost vůči agresivním parotěsný 2) -
vlivům paropropustný
Odolnost UV záření 2) 3) -
parotěsný
Odolnost vysokým teplotám paropropustný odolný UV záření -
odolný UV záření
Mrazuvzdornost parotěsný -
paropropustný 60 °C 4)
-
parotěsný 50 cyklů
paropropustný 50 cyklů

parotěsný
paropropustný

Vysvětlivky: 1) podle technologického předpisu sanace, event. dle specifikace výrobce,
2) poadavky se řídí zvlátními předpisy,
3) poadavky na typ a rozsah zkouek předepisuje technologický předpis sanace.
4) není-li stanoveno jinak.

Impregnace je obvykle nízkoviskózní vodný nebo ředidlový roztok, mající schopnost pronikat strukturou pórů
pod povrch prvku. Tento průnik je vak vdy omezen hloubkou maximálně několika mm. Spotřeba impregnace
se i u vícenásobné aplikace pohybuje maximálně do 200 g/m2. Obvykle se jedná o transparentní bezpigmentové
materiály, které nevytvářejí na povrchu prvku vrstvu s měřitelnou tlouťkou.

S ohledem na jejich charakter a spotřebu nedojde k úplnému uzavření pórového systému. Tato úprava obvykle
zmenuje průnik tekutých médií betonem, zpevní povrch a neeliminuje přirozenou difúzi vodní páry prvkem.

Speciálním typem jsou hydrofobní impregnace, které se vsáknou do oetřovaného materiálu a brání netlakové,
obvykle srákové vodě ve vnikání do povrchových vrstev konstrukce. Jedná se opět o materiály jak na vodní, tak
rozpoutědlové bázi. Předností impregnace je, e nemohou být mechanicky porueny nebo abradovány. Jejich
dlouhodobá účinnost je tedy obvykle vyí ne u standardních povrchových nátěrů.

Nátěry se provádí nanáením filmotvorného materiálu na podklad. Formulovány jsou na základě různých
materiálových bází převáně organického původu. Nátěry kromě pojivové fáze a jemných plniv obsahují celou
řadu dalích přísad, které ovlivňují jak jejich zpracovatelnost, tak výsledné vlastnosti.

Nátěry se pouívají jak k barevnému sjednocení vzhledu konstrukce, tak k vytvoření doplňkové ochranné
bariéry, která má zamezit průniku neádoucích kapalných nebo plynných sloek pod povrch konstrukce.
Obvykle nátěrový systém brání předevím průniku vody, případně oxidu uhličitého do krycích vrstev
elezobetonové konstrukce. Současně by nátěrový systém měl co nejméně omezovat difúzi vodní páry.

Nátěry dělíme na tenkovrstvé a tlustovrstvé.

12
Tenkovrstvý nátěr má obvykle tlouťku od 0,1 a 0,3 mm při spotřebě 200 a 400 g/m2. I tenkovrstvý nátěr se
provádí obvykle ve dvou vrstvách. Obecně u vech nátěrových systémů platí, e pro jeho výsledné vlastnosti je
lepí aplikovat více tenčích vrstev ne se snait v jednom pracovním kroku nanést větí mnoství materiálu.

Tlustovrstvý nátěr má tlouťku obvykle od 0,3 do 1 mm. Tyto nátěrové systémy mají s ohledem na tlouťku lepí
bariérové vlastnosti. Poadované parametry povrchových ochranných systémů jsou uvedeny v tabulce č. 23-2.

Součástí projektu sanace by vdy mělo být stanovení poadované tlouťky nátěrového systému a poadavek na
následnou kontrolu této tlouťky spolu s přídrností k podkladu, případně vodotěsností. Ostatní parametry se
obvykle zjiťují v rámci průkazních zkouek.

23.2.5 Injektání hmoty

Injektání hmoty jsou pouívány pro vyplňování trhlin, pracovních spár a dutin v betonových resp. zděných
konstrukcích s cílem obnovit jejich statické spolupůsobení nebo zabránit průniku vody či jiné kapaliny
konstrukčním prvkem. Proto také rozdělujeme injektáe na tzv. silové a těsnicí.

Injektání hmoty volíme na základě celého spektra dílčích jak technologických, tak výsledných fyzikálně
mechanických vlastností. Injektání hmota musí mít přiměřenou viskozitu, aby byla schopna pronikat trhlinami
či pracovními spárami a potřebnou dobu zpracovatelnosti (tzv. otevřenou dobu). Po zatuhnutí pak by měla mít
dobrou adhezi k injektovanému konstrukčnímu materiálu, přiměřenou prunost a pevnost minimálně na úrovni
injektovaného materiálu. Vlastnosti injektáních hmot se dokládají průkazními zkoukami. Injektání hmoty
obvykle členíme na:

epoxidové,

polyuretanové,

cementové (mikrocementové).

Injektání hmoty představují specifickou oblast sanačních materiálů a jejich uití je vdy třeba konzultovat se
specialistou nebo specializovanou firmou, která bude injektáe provádět.

23.2.6 Nové materiály

Na trhu se objevuje celé spektrum materiálů se speciálními vlastnostmi, určenými ke specifickým účelům. Pouze
jako příklad lze uvést rozpínavé malty, materiály pro krystalizační dotěsňování betonu, bobtnavé materiály pro
dotěsňování pracovních spár, materiály se specifickou elektrickou vodivostí či nevodivostí, materiály se
zvýenou odolností vůči zvýeným teplotám, materiály s mimořádně rychlým nárůstem počátečních pevností,
materiály se zvýenou korozní odolností atd.

O pouití těchto materiálů rozhoduje projektant na základě informací v Technických listech těchto materiálů,
doloených průkazními zkoukami a prokazatelnými referencemi. Zvláť pečlivě musí být u těchto materiálů
prověřována jejich trvanlivost resp. dlouhodobá stabilita vlastností.

Dodavatel je při pouití speciálních materiálů povinen seznámit své pracovníky s jejich vlastnostmi a správným
postupem zpracování a aplikace. Ve zvlátních případech si projektant resp. investor můe vymínit, aby
pracovníci dodavatele byli speciálně prokoleni výrobcem či dodavatelem speciálního materiálu, případně aby
zástupce dodavatele speciálního materiálu byl přítomen zhotovení referenčních ploch či samotné aplikace.
Krystalizační prostředky pro obnovení vodotěsnosti betonu

Pouití speciálních materiálů je třeba pečlivě dokumentovat ve stavebním deníku. Technické listy těchto
materiálů, provedená kolení personálu i výsledky kontrolních zkouek je třeba archivovat jako součást
dokumentace skutečného provedení, případně dalí stavebně technické dokumentace. Pouití speciálních
materiálů při sanacích betonových a elezobetonových konstrukcí a zděných konstrukcí je zcela přirozeným
jevem, který je důsledkem průběných technických inovací ve stavebnictví, jejich cílem i výsledkem je zvýení
uitných vlastností sanačního zásahu i jeho dlouhodobé funkčnosti.

Jedním z nových materiálů, pouívaných pro sanaci, avak výhradně betonových konstrukcí, jsou
tzv. krystalické, krystalizační či krystalizačně těsnicí materiály, které obsahují speciální přísady, které vytvářejí
společně s vápenatými a hlinitými kationty krystalické komplexy, schopné utěsňovat pórový systém betonu.

Pokud jsou tyto látky naneseny na povrch vlhkého betonu, jejich účinné sloky reagují s přítomným hydroxidem
vápenatým s dalími slokami obsaenými v cementu nebo s jeho nehydratovanými či částečně hydratovanými
slokami. Vznikající krystalické komplexy mají podobu husté sítě nerozpustných vláknitých krystalů, které
prorůstají i do pórů, trhlin či dutin materiálu a do hloubky 500 mm. íří se rovně proti hydrostatickému tlaku
vody a uvádí se rychlost jejich průniku cca 2 mm za týden. Vzniklé krystaly se stávají integrální součástí

13
cementového pojiva a umoňují zcela eliminovat ploné či lokální průsaky vody v betonových konstrukcích,
ať ji nezhutněnými oblastmi, pracovními spárami či trhlinami. Aplikace těchto krystalizačních materiálů
vyaduje, aby beton, resp. jeho povrch byl vlhký. V případě nedostatku vody se růst krystalů zastaví, avak po
opětovném zvlhnutí betonu jejich růst pokračuje. Prostředky jsou pouitelné jak pro sanaci průsaků v zatvrdlém
betonu, tak i jako přísada do betonu čerstvého. Krystalizační prostředky výrazně zvyují vodotěsnost betonu, ale
jsou schopny dotěsnit beton i vůči průniku ropných látek (benzín, nafta, oleje apod.). Krystalické novotvary
odolávají i trvale prostředí s hodnotami pH v irokém rozmezí od pH 3 do pH 12, co umoňuje chránit beton
před účinky irokého spektra agresivních látek.

Jakmile jsou aktivní látky těsnicího krystalizačního prostředku přítomny v pórech, je moné povrchovou
stěrkovou vrstvu odstranit, take těsnicí účinek nemá povrchová stěrka, ale výhradně síť krystalů, která postupně
vzniká uvnitř pórézního systému betonu.

Účinnost krystalizačních prostředků nelze ověřit běnými zkoukami vodotěsnosti např. podle ČSN 73 1321. Je
třeba stanovit tzv. koeficient filtrace, který přesně charakterizuje schopnost pórézního systému testované hmoty
blokovat průnik kapaliny. Velmi jednodue lze také prokázat účinnost krystalizačního dotěsnění betonu
zkoukami povrchové nasákavosti, avak nikoliv s pouitím vody, ale benzínu (viz příloha 3). Krystalizační
prostředky nabízejí nejen monost sanace průsaků u starích betonových konstrukcí, ale i principiálně nový
přístup k návrhu vodotěsných konstrukcí bez rubových izolací (tzv. bílé vany).

23.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

Provádění technologických operací při sanaci inenýrských objektů musí být prováděno standardizovaným
způsobem, který odpovídá cílům sanačního zásahu. Poadavky na rozsah a podrobnost technologických předpisů
musí obsahovat projekt sanace. U rozsahem malých a technologicky jednoduchých sanačních akcí lze vycházet
u jednotlivých technologických operací z popisu a parametrů uváděných v těchto Technických podmínkách.
U rozsáhlejích sanačních akcí a náročnějích technologických postupech zpracuje technologický předpis
vybraný zhotovitel a odsouhlasí ho projektant a objednatel.

Technologický předpis musí obsahovat:
soupis a popis jednotlivých pracovních operací,
soupis pouitých výrobků a hmot nezbytných pro realizaci technologické operace,
soupis strojů a zařízení nezbytných pro realizaci technologické operace,
způsob a rozsah kontroly technologického postupu.

23.3.1 Sanace betonových konstrukcí

Vekeré technologické postupy jsou pouze prostředky řady variantních sanačních strategií.

Obecně lze strategie tohoto typu rozdělit do tří oblastí:
strategie zaměřené na předúpravu betonu a výztue,
strategie zaměřené na ochranu a opravy výztue,
strategie zaměřené na ochranu a opravy betonu.

Kadé z těchto strategií lze přiřadit několik technologických postupů, kterými lze dosáhnout podobného efektu.
Je vdy na projektantovi, resp. zhotoviteli, aby navrhl resp. pouil takové technologické postupy, které v dané
situaci pro danou konstrukci vedou k optimálnímu naplnění strategických cílů opravy.

23.3.1.1 Předúprava betonu

Pojmem předúprava betonu a výztue se rozumí předevím odstranění nesoudrných a neúnosných partií betonu,
případně povrchových partií betonu, které jsou kontaminovány neádoucími látkami, resp. odstranění korozních
zplodin z výztue. Cílem předúpravy betonu je tzv. "otevřít" strukturu betonu, tj. odhalit strukturu tak, aby
mohlo dojít k dobrému zakotvení reprofilačních vrstev. "Otevření" povrchu betonu se nejsnáze identifikuje tak,
e jsou vizuálně patrná na povrchu zrna drobného i hrubého kameniva včetně větích vzduchových pórů.
Současně odhalený podklad musí být dostatečně únosný, co je obvykle charakterizováno odtrhovými
zkoukami, a to pevností v tahu povrchových vrstev na úrovni 1,5 MPa.

Rozsah a intenzitu předúpravy betonu i (výztue) je třeba vdy pečlivě předepsat v projektu tak, aby nedolo
např. ke zbytečnému odstraňování (bourání) povrchových vrstev, které by nebylo účelné a pouze by zvyovalo
spotřebu správkových materiálů.

14
Tab. 23-3 Přehled zásad a metod předúpravy betonu a frekvence jejich pouití

Zásada a její Frekvence pouití
definice
Typ metody Méně
časté
Časté

Rozruování pomocí technologie VVP x

Hrubé

rozruení a Rozruování betonu pomocí expanzních směsí x

destrukce
hmoty betonu Rozruování betonu pomocí bouracích kladiv, klínů a x

hydraulických kletí

Rozruování mechanické (lehká bourací kladiva) x

Řezání diamantovými nástroji x

rozruení a Beton Jemné Rozruování betonu rotačními nástroji (brouení) x

destrukce Pneumatické pemrlování jehlovými pistolemi x

hmoty betonu x

Tryskání abrazivem (pískování)

Brokování x

Termický ohřev x

Tryskání a řezání pomocí technologie VVP x

VVP - vysokotlaký vodní paprsek

Mechanické odstraňování povrchových vrstev

K tomuto účelu se pouívá lehkých elektrických nebo lehkých pneumatických kladiv s hmotností max. do 4 kg.
Nevýhodou tohoto postupu je, e je tzv. "nevýběrový" a je tedy kromě nesoudrného často odbouráván i kvalitní
beton. Zvlátě při necitlivé aplikaci můe vyvolat dodatečné pokození konstrukce nebo vést k zbytečnému
nárůstu spotřeby správkových malt. Současně vak aplikace tohoto postupu je prakticky nezbytná u vech
elezobetonových konstrukcí. Mechanické bourání se musí prioritně zaměřit na beton podél prutů korodující
výztue. Odbourání v těchto oblastech by mělo být pokud mono provedeno tak, aby byl odhalen nejen čelní
pláť výztuného prutu, ale i jeho zadní strana.

Vysokotlaký vodní paprsek

Vysokotlaký vodní paprsek je jednou z nejčastěji pouívaných technologií pro předúpravu betonu. Jeho
předností je tzv. "výběrovost", tj. e odstraňuje prioritně zdegradovaný beton, naopak beton "zdravý" ponechává.
Pro správné nasazení vysokotlakého vodního paprsku je důleité pouití vhodné aparatury, její pracovní tlak
i výkon (spotřeba vody v l/min) je přiměřený pouitému účelu. Samotný údaj o tlaku vodního paprsku není
rozhodujícím parametrem pro posouzení jeho účinnosti. V ádném případě vak za vysokotlaký vodní paprsek
nelze vydávat aparatury s pracovním tlakem do 300 barů.

Pro ploné odstraňování zdegradovaného betonu je třeba pouívat tzv. rotační trysky, bodové trysky pouze pro
čitění betonu podél prutů korodující výztue. Vysokotlaký vodní paprsek se standardně také pouívá
i k účinnému omytí předupraveného podkladu a jeho zbavení jemných prachových částic např. po mechanické
předúpravě nebo pískování.

Pískování

Tradiční technologický postup, spočívající v atakování povrchu betonu abrazivem vnáeným proudem
stlačeného vzduchu. Tímto abrazivem bývá předevím křemičitý písek ale i dalí speciální materiály jako např.
upravená vysokopecní struska. Nevýhodou tradičního pískování je vysoká pranost. Proto se vyvinuly
technologické varianty tzv. mokrého pískování, kdy abrazivo je zvlhčeno, čím je sníena pranost tohoto
procesu. Při jeho pouití je třeba dbát na plnění bezpečnostních i hygienických norem. Po provedeném pískování
je třeba vdy povrch omýt vysokotlakým vodním paprskem.

Brokování

Technologický postup, při něm ve speciální aparatuře jsou proti povrchu betonového prvku vrhány ocelové
broky, odsáván vznikající prach a v uzavřeném cyklu broky opět vrhány proti povrchu. S ohledem na aparaturní
náročnost se brokování pouívá předevím při předúpravě betonových podlah. Jen výjimečně je pouíváno pro

15
předúpravu svislých stěn. Účinně ho lze aplikovat pouze u plochých velkoploných konstrukcí. Předností
brokování je, e je schopno odstraňovat z povrchu betonového prvku i tlustí a houevnaté nátěrové systémy.
Pneumatické pemrlování

Jedná se o pouití tzv. pneumatických jehlových pistolí, které byly v minulosti pouívány např. pro čitění krust
v kotlích. Ocelové jehly jsou v tomto případě vrhány proti přeupravovanému povrchu, který je tak intenzivně,
avak relativně citlivě naruován. Technologický postup je vhodný i pro odstraňování starích houevnatých
nátěrových systémů.
Frézování, brouení

Technologické postupy závislé na speciálním aparaturním vybavení vhodné pro povrchovou předúpravu
plochých, převáně vodorovných konstrukcí. Tento technologický postup je předevím pouíván k předúpravě
betonových podlah. Pouze se značným rizikem ho lze pouití při předúpravě vyztueného betonu. Jakýkoliv
vyčnívající prut výztue můe frézovací prvek resp. brusný kotouč zničit.
Termický ohřev

Technologický postup spočívá v okovém ohřevu povrchových vrstev plynovými hořáky. V důsledku rozdílné
roztanosti zrn hrubého kameniva a cementového tmele dochází k jejich naruení, take povrchové vrstvy se pak
následně mechanicky snadno odstraní. Tento postup se v současné době pouívá pouze k odstraňování, resp.
naruování starích houevnatých nátěrových systémů. K přímému odstraňování povrchových vrstev betonu se
nepouívá, a to jak z hlediska poárních tak i hygienických rizik.
Chemická preparace povrchu

Velmi účinně lze předupravit povrch betonu v tenké vrstvě a otevřít jeho strukturu aplikací např. zředěné
kyseliny solné. Pěti a desetiprocentní roztok kyseliny se aplikuje na povrch nástřikem, tětcem či válečkováním
a nechá se působit cca 60 minut. Následně se povrch omyje neutralizačním roztokem a důkladně omyje.
Odhalená struktura jemných i hrubých zrn kameniva umoňuje velmi dobře zakotvit povrchové vrstvy. Postup je
v exteriéru obtíně akceptovatelný z hlediska ekologických poadavků a jeho rizikem jsou i bezpečnostní
hlediska. Pouít by ho bylo moné pouze v striktně kontrolovaných podmínkách s dobře prokoleným
personálem, a to např. pro předúpravu prefabrikátů apod. V současnosti se tento postup prakticky nepouívá.

23.3.1.2 Předúprava výztue

Při poadavcích na předúpravu výztue je třeba vzít v úvahu, e z elektrochemického hlediska by bylo vdy
teoreticky nezbytné, aby výztu v celém rozsahu měla stejnou kvalitu povrchu. Pouze lokální očitění některých
partií můe průběh elektrochemické koroze spíe zrychlovat. Vzhledem k tomu, e ve větině případů není
z technických i finančních důvodů moné odhalit v konstrukci vekerou, byť i slabě korodující výztu, je
důkladné očitění výztue důleitým, avak nikoliv zásadním poadavkem.

V případě výztue lze hovořit o dvou rovinách předúpravy, a to jednak odstranění nesoudrných korozních
zplodin, kdy na výztui zůstává jemný korozní povlak nebo očitění výztue do tzv. stříbřitého lesku na stupeň
Sa 2 1/2. V řadě případů celoploná předúprava do úrovně stříbřitého lesku není moná.

Odkrytá betonářská výztu musí být co nejdůkladněji v mezích daných moností a poadavků projektu očitěna
od korozních produktů a ihned oetřena vhodným antikorozním nátěrem. Po provedené předúpravě výztue by
v ádném případě neměly být ponechány na povrchu nesoudrné korozní zplodiny.

Odkrytá předpínací výztu musí být oetřena výhradně postupem stanoveným pro konkrétní případ
specializovaným projektantem a technologie a systém protikorozní ochrany předpínací výztue musí být
odsouhlasený korozním specialistou. Předpínací výztu je z korozního hlediska mimořádně citlivá a jakékoliv
nekompetentní zásahy, podnikané byť v dobré víře, by mohly její korozní stav pouze zhorit.

Pro předúpravu výztue se pouívají prakticky shodné postupy jako pro předúpravu betonu, a to:
čitění pomocí technologie vysokotlakého vodního paprsku obvykle s přidáním abraziva,
čitění pískováním, tedy aplikací abraziva stlačeným vzduchem,
pneumatické pemrlování,
kartáčování mechanickými drátěnými kartáči.

16
Tab. 23-4 Přehled zásad a metod předúpravy výztue a frekvence jejich pouití

Zásada a Frekvence pouití
její definice
Typ metody Časté Méně
Čitění časté
výztue Čitění stlačeným vzduchem s abrazivem (např. pískování)
Čitění pomocí technologie vysokotlakého vodního paprsku s x
přidáním abraziva
Výztu Pneumatické pemrlování jehlovými pistolemi x
Kartáčování mechanickým drátěným kartáčem
x
x

23.3.1.3 Sanace výztue

Koroze výztue můe být způsobena:
rozběhem elektrochemické koroze výztue v důsledku ztráty alkality krycí betonové vrstvy,
rozběhem elektrochemické koroze v důsledku kontaminace okolí výztue chloridovými ionty,
přímým pokozením výztue korozními činidly (např. kyselinami, louhy), které je typické
předevím pro chemický průmysl,
elektrickými bludnými proudy indukovanými ve výztui z okolních elektrických vedení.

Uvedeným korozním mechanismům lze čelit těmito strategiemi:
ochranou nebo obnovením pasivace výztue,
zvýením elektrického odporu krycích vrstev betonu (sníením jejich vlhkosti),
úpravou katodické oblasti,
úpravou anodické oblasti,
katodickou ochranou výztue.

Ochrana nebo obnovení pasivace

Výztu je standardně pasivována vysokou alkalitou mladého betonu, která se pohybuje na úrovni pH 12,5 a
13,0. V důsledku karbonatace, tj. reakce oxidu uhličitého s hydroxidem vápenatým v betonu dochází
k postupnému sniování alkality povrchových vrstev. V okamiku, kdy alkalita klesne pod úroveň 9,6 dochází
ke ztrátě pasivace a je vytvořena jedna z podmínek pro rozběh elektrochemické koroze. Cílem této strategie je
tedy, aby krycí vrstvy betonu měly co největí tlouťku (přirozený proces karbonatace pak trvá mnohem déle)
a aby náhradou staré, ji zkarbonatované, případně jinak kontaminované krycí vrstvy za novou, byla vysoká
alkalita v okolí výztue opět obnovena. Neinvazivní přístupy počítají pak s realkalizací karbonatovaného betonu
bez odstranění stávajících krycích vrstev, resp. s neinvazivním odstraněním chloridů s povrchových vrstev.

Zvětení tlouťky krycí vrstvy výztue dodatečně nanesenou správkovou maltou nebo betonem

Nově nanáená vrstva správkové malty se obvykle dimenzuje v takové tlouťce, aby byla splněna současná
kritéria na tlouťku krycích vrstev a aby rozhraní betonu se sníenou alkalitou v důsledku karbonatace se
přiblíilo k výztui po více ne padesáti letech.

Náhrada kontaminovaného nebo karbonatovaného betonu

Současně s předchozím krokem se v rámci odstranění zkarbonatovaných či jinak kontaminovaných krycích
vrstev betonu obnoví v důsledku aplikace nové správkové hmoty vysoká alkalita v okolí výztue, kterou je
výztu dlouhodobě pasivována. Reprofilace tedy zajistí v okolí výztue nejen opět vysokou alkalitu, ale
současně umoní zvětit tlouťku krycích vrstev, a tak oddálit vznik podmínek pro rozběh elektrochemické
koroze výztue do vzdálené budoucnosti.

17
Tab. 23-5 Přehled zásad a metod ochrany a opravy výztue a frekvence jejich pouití
(podle ČSN EN 1504-9)

Zásada Frekvence pouití
č.
Zásada a její definice Typ metody Méně
časté
Zvětení tlouťky krycí vrstvy výztue Časté
dodatečně nanesenou správkovou maltou nebo
betonem x

Náhrada kontaminovaného nebo x

Ochrana nebo obnovení karbonatovaného betonu
1 pasivace Elektrochemická realkalizace karbonatovaného x
betou

Realkalizace karbonatovaného betonu difúzí x

Elektrochemické odstranění chloridu x

2 odporu ochranou, nátěry nebo zakrytím Zvýení elektrického Omezení obsahu vlhkosti povrchovou x
3 Úprava katodické oblasti impregnací nebo povrchovým povlakem Omezení obsahu kyslíku (na katodě) x

4 Katodická ochrana Aplikace elektrického potenciálu x

Nátěry výztue látkami, obsahujícími aktivní x
pigmenty
5 Úprava anodické oblasti Nátěry výztue bariérovými povlaky x

Přidání inhibitorů x

Elektrochemická realkalizace karbonatovaného betonu

Vzhledem k tomu, e kompletní mechanické odstraňování zkarbonatovaných krycích vrstev není vdy technicky
ani finančně moné, pouívá se metoda, kdy na povrch betonu se připevní roho z vodivých vláken, která je
nasycena vodným alkalickým roztokem. K rohoi na jedné straně a k oslabené výztui na straně druhé se
připevní zdroj stejnosměrného proudu. Působením elektrického pole migrují ionty obsaené v alkalickém
roztoku do zkarbonatovaného betonu ve směru od povrchu směrem k výztui a zvyují tak alkalitu betonu
v jejím okolí. Metoda zatím byla pouita spíe ojediněle, a to na vodorovném povrchu, např. mostovkách
rekonstruovaných mostních objektů.

Realkalizace karbonatovaného betonu difúzí

Při tomto postupu se na povrch zkarbonatovaného betonu nanese alkalický roztok, který proniká směrem dovnitř
difúzí vyvolanou gradientem koncentrací roztoku na povrchu a uvnitř konstrukce. Metoda je závislá na
charakteru pórového systému betonu, který musí umoňovat dostatečně rychlou difúzi účinného roztoku krycími
vrstvami nad výztuí. Účinnost metody je závislá na dispozici sanovaných konstrukčních prvků, hutnosti krycích
vrstev, jejich vlhkosti i tlouťce.

Elektrochemické odstranění chloridů

Elektrochemické odstranění chloridů je moné u krycích vrstev mezi výztuí a povrchem, resp. v bezprostředním
okolí výztue. Extrakce chloridů z okolí výztuné oceli je zaloena na podobném elektrochemickém principu
jako realkalizace. Rozdíl je pouze v tom, e v tomto případě můe být pouita varianta s externí anodou i externí
katodou, případně varianta, kdy katodou je sama výztu a pouze anoda je externí. Transport iontů tímto
elektrochemickým postupem je významně závislý na vlhkosti betonu, na materiálu anody, na volbě externího
elektrolytu a na pouité proudové hustotě, pórové struktuře betonu, tlouťce krycí vrstvy a zejména na mnoství
chloridů, kterými je povrchová vrstva kontaminována. Elektrolytem můe být suspenze hydroxidu vápenatého

18
nebo běná voda. Rizikem této metody můe být skutečnost, e pokud jsou zdrojem chloridů posypové soli, tedy
chlorid sodný, mohou uvolňované sodíkové ionty reagovat s reaktivním kamenivem a můe docházet k tzv.
alkalické reakci, jejím důsledkem je následná postupná degradace betonu. Na základě dostupných zkueností se
uvádí, e v intervalu 10 a 50 dnů můe být odstraněno 20 a 50 % původně přítomných chloridových iontů.

Zvýení odporu krycích vrstev betonu

Koroze výztue je v převáné větině případů elektrochemický proces, pro jeho vznik je nezbytná přítomnost
elektrolytu, tj. pórového roztoku v betonu. Čím suí je beton, tedy čím vyí je odpor betonu, tedy nií jeho
elektrická vodivost, tím mení riziko vzniku elektrochemické koroze výztue existuje. Obecně platí, e pro
rozběh elektrochemické koroze výztue musí být splněny dvě podmínky:

nízká alkalita betonu v okolí výztue (nií ne 9,6),

nízký odpor betonu (vysoká vlhkost betonu v okolí výztue).

V případě, e nejsme schopni v okolí výztue obnovit alkalitu, např. odstraněním starých krycích vrstev
a nahrazením novou reprofilací, nebo nejsme schopni tyto oblasti neinvazivně realkalizovat, je dalím moným
opatřením provést takové zásahy, které sníí vlhkost v povrchových vrstvách betonu.

Sníení vlhkosti betonu sníením relativní vlhkosti okolního vzduchu

Vlhkost vech stavebních materiálů je závislá na relativní vlhkosti okolního prostředí, resp. na kontaminaci
prvky deťovými, případně sněhovými srákami. Pokud to situace umoňuje, lze dosáhnout velmi účinného
sníení vlhkosti betonu např. zvýenou intenzitou přirozeného či umělého větrání nebo umělým odvlhčováním
vzduchu. Tato opatření jsou nejsnáze pouitelná pouze v interiérových podmínkách.

Sníení obsahu vlhkosti betonu zakrytím

Omezení vstupu vlhkosti z deťových nebo sněhových sráek můeme velmi účinně zajistit zastřeením nebo
oplechováním prvku samozřejmě za předpokladu, e jeho konfigurace toto opatření umoňuje realizovat.
Podobnou variantou můe být oplátění povrchu elezobetonového prvku tak, aby mezi vnějím plátěm a jeho
povrchem docházelo k dostatečně účinnému provětrávání.
Sníení obsahu vlhkosti v povrchové vrstvě nátěry

Bariérové vodotěsné nátěrové systémy jsou po jistou dobu schopny účinně bránit vstupu v kapalné formě i ve
formě vodní páry do konstrukce. Při návrhu tohoto opatření je vak třeba vzít v úvahu, e ivotnost těchto nátěrů
je omezená a z dlouhodobého hlediska by bylo nezbytné je tedy v pravidelných intervalech obměňovat.

Vekeré výe uvedené postupy musíme vdy volit tak, aby byly realisticky zhodnoceny vechny transportní
cesty vlhkosti do prvku. Musí být zváena i monost kondenzace vzduné vlhkosti, průnik zemní vlhkosti do
elezobetonového prvku, případně průnik porueným odvodněním nebo dalími mechanismy. Řeení by mělo
vdy respektovat, aby z prvků vlhkost mohla přirozeným způsobem unikat.

Úprava katodické oblasti

Úprava katodické oblasti vyaduje omezení přístupu kyslíku do vech potenciálních katodických oblastí a do té
míry, e korozní články jsou utlumeny a korozi je zabráněno deaktivací katod.

Tohoto cíle lze dosáhnout impregnací nebo povrchovým povlakem, který vak musí být zcela kompaktní
a dlouhodobě účinný.

Úprava anodické oblasti

Vytvoření podmínek, za kterých potenciálně anodické oblasti výztue nejsou schopné zúčastnit se korozní
reakce.

Nátěry výztue látkami obsahujícími aktivní pigmenty

Aktivní pigmenty mohou působit jako anodické inhibitory. Jedná se o chemická činidla, která brání vytváření
anodických oblastí na výztui. Podobný účinek můe mít i vytvoření galvanické reakce tzv. obětovaného kovu
(obětovaná anoda).
Nátěry výztue bariérovými povlaky

Izolace výztue od okolního betonu nátěrem, který je elektrickým izolantem, má zabránit tomu, aby se kationty
kovu uvolňovaly z oceli, rovně má zabránit ukládání příchozích aniontů v těchto místech. Metoda můe být
účinná jedině pokud je ocel zcela čistá a povrchový nátěr celistvý. To znamená, e prut výztue musí být
kompletně zapouzdřen a povrchový povlak neporuen. Metoda se nemůe navrhovat, pokud není moné pokrýt
celý obvod prutu výztue. K těmto účelům se pouívají předevím epoxidové nátěry. Postup je vak prakticky
pouitelný pouze u nové výztue, resp. výztue nově vkládané do prvku. Výztu musí být předem naohýbaná,
protoe ohýbání povlakované výztue vede k lokálním poruchám povlaku. Povlakování odkryté výztue na

19
sanované výztui je prakticky neproveditelné. Povlakování funguje pouze za předpokladu, e vechny pruty
v pokozeném dílci jsou kompaktně pokryty. Pokud budou potaeny jen částečně, elektrické proudy v souvislosti
s elektrochemickou korozí se budou soustřeďovat v nechráněné výztui a budou zde vyvolávat korozní
problémy.

Aplikace inhibitorů do betonu impregnací nebo difúzí

Inhibitory je moné nanáet ve formě povrchové úpravy nebo elektrochemickou cestou. Rovně je moné
přidávat do systému pro ochranu a opravy (do správkových malt a nátěrových systémů). Princip pouití tzv.
migrujících inhibitorů spočívá v nanáení roztoku na povrch sanované elezobetonové konstrukce, který v sobě
obsahuje inhibitory koroze rozputěné v polyalkoholech. Tyto látky mají mimořádnou schopnost penetrace
a migrace k výztui. Účinnost tohoto opatření se odhaduje na tři a pět let.

Katodická ochrana výztue

Katodová ochrana výztue vychází ze známých fyzikálních principů a je dlouhou dobu běně pouívaná
předevím při ochraně ocelových potrubních vedeních uloených v zemi. Katodickou ochranou se zabývá
ČSN EN 12 696 "Katodická ochrana oceli v betonu". Katodická ochrana se zvláť pouívá tam, kde beton je
kontaminován chloridy, případně tam, kde není ekonomické nebo vhodné odstranit beton, který je nenaruený,
avak chloridy kontaminovaný. Pokud je toti beton kontaminován chloridy, způsobí tyto chloridové ionty
depasivaci, která vede ke korozi za předpokladu, e současně má k výztui přístup kyslík. Depasivaci
a následnou korozi doprovází pokles potenciálu oceli v betonu. Při jeho niích záporných či dokonce kladných
hodnotách prudce roste rychlost rozputění eleza a tedy dramaticky stoupá korozní rychlost. Naopak při
potenciálu niím (zápornějím) rychlost koroze klesá.

Cílem katodické ochrany je posunout potenciál oceli v betonu do oblastí, kde vznik koroze nebo pokračování
íření ji vzniklé koroze jsou natolik potlačeny, e výskyt poruchy způsobené korozí je po dobu ivotnosti
konstrukce nepravděpodobný.

U elezobetonových konstrukcí se katodická ochrana realizuje polarizací výztue vnějím proudem. Za tímto
účelem se na povrch upevňují, natírají nebo pod povrch zabetonovávají anody, které se v případě ochrany
vloeným proudem připojují na kladný pól zdroje. Při pouití vloeného proudu je záporný pól zdroje připojen
na ocelovou výztu. Beton, resp. roztok v jeho pórech slouí jako elektrolyt, umoňující průchod proudu a s ním
spojený pohyb iontů. Změna potenciálu oceli v betonu se monitoruje pomocí referenčních elektrod, zaputěných
do betonu nebo umístěných na jeho povrchu. Tyto elektrody se spolu s vhodným přístrojovým vybavením
a propojením s výztuí pouívají ke sledování vývoje potenciálu oceli v betonu vůči referenčním elektrodám.
Návrh i provedení katodické ochrany jsou náročné na teoretické znalosti, tak i technologické vybavení.
Navrhovat, resp. realizovat ji můe pouze specializovaný odborník resp. firma.

23.3.1.4 Sanace betonu

Poruení betonu můe být vyvoláno celou řadou mechanismů, ať ji fyzikálních, chemických či mechanických.
Větinou se jedná o kombinaci účinků. Na beton, resp. jeho povrchové oblasti velmi negativně působí také
korodující výztu, a to tlaky, resp. tahy vyvolávané korozními zplodinami, které vznikají při elektrochemické
korozi výztue. Tyto korozní zplodiny mají výrazně větí objem ne původní kov (o několik set procent)
a v důsledku toho u elezobetonových konstrukcí s korodující výztuí dochází k postupnému oddělování krycích
vrstev. Naopak degradace povrchových vrstev betonu a trhliny v betonu významně ovlivňují stav výztue, resp.
nebezpečí vzniku její elektrochemické koroze. Degradace a ztráta alkality povrchových vrstev vyvolává
depasivaci výztue, průnik vlhkosti povrchovými vrstvami a trhlinami vytváří dostatek pórového roztoku, který
funguje jako elektrolyt a opět elektrochemickou korozi urychluje. I kdy formálně jsou technologické postupy
pro opravy betonu a výztue pro přehlednost uvedeny samostatně je zřejmé, e opravu betonu a výztue nelze
vzájemně oddělovat.

Nejčastějími degradačními mechanismy jsou:

mrazové namáhání betonu,

namáhání betonu cyklickými změnami vlhkosti,

chemická koroze betonu,

koroze v důsledku působení mikrofauny a mikroflóry na beton,
mechanické naruení nebo opotřebení betonu,
působení vysokých teplot (poár),

vznik technologických a statických trhlin.

20
Uvedeným korozním mechanismům lze čelit dále uvedenými strategiemi, ochranou betonu proti vnikání vody
a agresivních látek do povrchových vrstev, obnovou betonu, zesílením konstrukce, injektáí trhlin

Ochrana povrchu betonu proti vnikání vody a agresivních látek

Beton je porézní stavební materiál, u kterého jsou vechny korozní procesy vyvolány agresivními látkami
v plynné nebo kapalné formě, které pronikají skrz kapilární systém pórů. Schopnost betonu odolávat účinkům
okolního prostředí závisí v rozhodující míře na nepropustnosti povrchových vrstev betonu. Nejvýhodnějí je
proto hutný, málo propustný beton. V případě, e se tak nestalo, nebo je tato ochrana s ohledem na agresivitu
prostředí nepostačující, vyaduje povrch betonu sekundární ochranu povrchovou úpravou.

Povrchová úprava musí být trvanlivá v alkalickém prostředí betonu, odolná vůči klimatickým podmínkám a UV
záření. V zásadě se rozliují dvě metody povrchové úpravy betonu:

impregnace, při ní impregnační materiál pronikne do povrchových vrstev betonu a nevytváří
měřitelnou vrstvu na jeho povrchu,

nátěr, kterým se vytvoří souvislý film na povrchu betonu.

Při impregnaci na rozdíl od nátěrů je impregnační látka uvnitř betonu chráněna před přímými účinky ovzduí,
mechanického pokození a ultrafialového záření. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je ivotnost impregnace
větí ne ivotnost nátěrů.

Nátěry vytvářejí na povrchu betonu různě tlusté vrstvy přiblině od 100 µm výe. Při posouzení funkčnosti
nátěru se zohledňuje předevím bariérová účinnost a ivotnost nátěru.

Příprava i nanáení povrchových ochranných systémů se provádí přesně podle pokynů výrobce, které jsou
uvedeny v přísluných technologických předpisech nebo technických listech. Technologický předpis musí
zejména obsahovat:

charakterizaci poadovaného podkladu pod nátěr, jak co do hutnosti, rovinnosti, tak vlhkosti,
teplotní rozmezí, ve kterém lze nátěr aplikovat včetně minimální teploty podkladní vrstvy,
informace o tzv. otevřené době, tj. časovém intervalu, ve kterém lze nátěr bez obtíí aplikovat

(v závislosti na vnějí teplotě),
informaci, zdali je moné nátěr dořeďovat, a to jakými rozpoutědly,
způsob nanáení nátěru včetně poadovaných pomůcek a jejich přesné charakterizace,
informace o minimální tlouťce nátěrů,
informace o maximální době jeho skladovatelnosti,
informace o minimálních, resp. maximálních skladovacích teplotách.

Nátěrové hmoty musí být dodávány na stavbu v originálním balení, označené datem výroby, případně číslem
výrobní are. Dodavatel je povinen na vyádání objednatele skladovat prázdné obaly od nátěrů tak, aby bylo
moné prokázat jejich skutečnou spotřebu.

V případě vícevrstvých nátěrů nepigmentovaných penetrací nebo hydrofobizací můe zadavatel vyadovat po
předchozím odsouhlasení dodavatele nátěru na zhotoviteli částečné doplňkové pigmentování jednotlivých vrstev
tak, aby bylo moné jednoduchým způsobem posoudit rovnoměrnost nanesení nátěru na určené ploe resp.
poadovanou skladbu vrstev. Kontrola provádění povrchových ochranných vrstev musí být podrobena průběné
a důkladné kontrole kvality prací. Pro výslednou kvalitu povrchového ochranného systému má zásadní význam
pečlivost provedení a dodrení vech technologických poadavků vyadovaných v technologickém předpisu.

U rozsáhlejích povrchových úprav, resp. u úprav se specifickými vlastnostmi se doporučuje na počátku prací
provést referenční plochy za přítomnosti investora, projektanta, zhotovitele, případně dodavatele nátěru
a následně jejich vzhledové i fyzikálně mechanické vlastnosti odsouhlasit. Referenční plochy mohou být také
vyuity pro objektivní stanovení optimální měrné spotřeby nátěrového systému. Spotřebu nátěru toti výrazně
ovlivňuje hutnost podkladních vrstev, kterou nelze v předstihu zcela objektivně posoudit. Pro hodnocení
nátěrového systému je vdy rozhodující jeho tlouťka, uvedená v projektu sanace, nikoliv měrná spotřeba
nátěrové hmoty. Je třeba upozornit, e u savých betonových podkladů můe být výsledná tlouťka nátěrového
systému i poloviční ve srovnání s hutným a nenasákavým podkladem!

21
Obnova betonu

Obnova betonu můe být prováděna několika technologickými postupy:

reprofilace maltovými vrstvami - nanáenými ručně,

- nanáenými strojně stříkáním,

dobetonování - pěchování,

- dobetonování plného průřezu,

- čerpání betonové směsi do bednění.

Nanáení reprofilační malty ručně

Zpracování, nanáení a oetřování správkových hmot se provádí přesně podle pokynů výrobce, uvedených
v přísluných technologických předpisech. S tímto technologickým předpisem musí být seznámeni vichni
zodpovědní pracovníci zhotovitele a přiměřeným způsobem i stavenitní personál, provádějící sanační práce.

V technologickém předpisu musí být zejména uveden:

postup přípravy (míchání) sanační správkové hmoty,

délka míchání,

tzv. otevřené časy pro zpracování správkové hmoty v závislosti na teplotě,

vymezení, za jakých klimatických podmínek nelze se správkovou hmotou pracovat,

nejnií přípustná teplota vzduchu a podkladního betonu (obvykle se nepřipoutí, aby teplota
vzduchu a podkladu klesla pod +5 °C),

poadavky na kvalitu podkladního betonu a jeho vlhkost,

poadavky na oetřování správkové hmoty (délka oetření závisí na typu pouitého pojiva
i tlouťce vrstvy).

Dále musí být v technologickém předpisu přesně specifikovány podmínky oetřování správkových hmot, a to
zejména u správkových hmot obsahující jakákoliv silikátová pojiva. Délka oetření závisí na typu pouitého
pojiva i tlouťce nanesené vrstvy. Minimálně je nezbytné zabránit vysuení a podchlazení správkových hmot
s pojivem na silikátové bázi po dobu 7 dnů.

Ruční aplikace spočívá ve standardním zednickém ručním nahazování, jeho kvalita je samozřejmě výrazně
ovlivněna zkueností a pečlivostí provádějícího pracovníka. Při ruční aplikaci správkových malt je třeba vzít
v úvahu, e na tyto malty jsou kladeny výrazně vyí poadavky na soudrnost s podkladem ne tradičních
interiérových či fasádních omítek. U tradičních omítek se poaduje soudrnost s podkladem na úrovni 0,1 resp.
0,2 MPa, zatímco u reprofilačních malt na úrovni v průměru 1,2 MPa a výe. Přitom je zřejmé, e soudrnost
správkové malty s podkladem výrazně závisí kromě kvality předúpravy podkladu i na intenzitě zapracování
správkové hmoty do podkladu. Zkouky provedené s cílem odhalit vliv technologie aplikace na soudrnost
prokázaly, e strojní aplikace správkové hmoty stříkáním dosahuje v průměru o 0,5 MPa vyí soudrnosti
s podkladem ne technologie ručního nanáení při pouití stejné správkové malty ve shodných podmínkách a na
shodném podkladě. Naopak aplikace správkové malty pouhým natahováním vykázala o cca 0,5 MPa nií
soudrnost ne aplikace ručním nahazováním.

22
Tab. 3-6 Přehled zásad a metod ochrany a opravy betonu a frekvence jejich pouití (dle ČSN EN 1504-9)

Zásada Frekvence pouití
č.
Zásada a její definice Typ metody Méně
Impregnace časté
Časté

Ochrana proti vnikání Povrchová ochrana x
Omezení nebo zabránění

1 (např. vody, jiných kapalin, průniku kodlivých činitelů Místní bandáování trhlin x

páry, plynu, chemikálií a Povrchové úpravy x

biologických látek).

Výplň trhlin x

Impregnace x
x
Ovlivňování vlhkosti Povrchová ochrana x

2 Nastavení a udrování x

obsahu vlhkosti v betonu v Stínění a oplátění
daných mezích

Elektrochemická ochrana

Obnova betonu Nanáení malty ručně x

Obnovení původního Dobetonování x
3 betonu prvku konstrukce do původně stanoveného tvaru
a funkce. Obnovení Nástřik betonu nebo malty x

betonové konstrukce Náhrada prvků x

náhradou její části.

Přidání nebo náhrada zabudované nebo vnějí x
výztue

Vlepování výztue do otvorů v betonu x
x
Zesílení konstrukce Vyztuení lepenými přílokami
x
4 Zvýení nebo obnovení únosnosti prvku betonové Doplnění malty nebo betonu - reprofilace x

konstrukce Injektá trhlin, dutin nebo mezer

Výplň trhlin, dutin nebo mezer x

Dodatečné předpínání x

23
Ruční aplikaci správkových hmot stěrkováním lze proto pouít zcela výjimečně s vědomím, e hodnoty
soudrnosti s podkladem mohou být nií ne jsou obvyklé poadavky technických podmínek. Pokud se pouije
přesto ruční aplikace natahováním, je třeba preferovat pouití zubových stěrek, které umoňují vtlačit
správkovou hmotu do podkladu s vyí intenzitou a zároveň vrstvu odvzdunit. Při stěrkování toti velmi často
dochází k uzavření vzduchu na styčné spáře mezi stěrkou a podkladem. Zároveň tenkovrstvé stěrky jsou výrazně
citlivějí na oetření, které musí být prováděno vzápětí po jejich zatuhnutí a se zvýenou intenzitou.

Nanáení správkové hmoty strojně - stříkáním

Při strojním nanáení správkových hmot lze pouít dvě technologické varianty, a to tzv. suchý nástřik,
tj. technologický postup, kdy je v trysce stříkacího zařízení odděleně dopravována suchá správková hmota
a odděleně voda a směs je pak zvlhčována těsně před tryskou, nebo variantu tzv. mokrého nástřiku, kdy je
správková hmota rozmíena ve vodě standardním míchacím zařízením a potrubím dopravována ke stříkací
trysce.

Předností prvé varianty je monost snadného přeruení prací. Proto se tato technologie preferuje předevím
v oblasti sanací, kdy se větinou nejedná o časově souvislejí nástřiky rozsáhlejích ploch, ale naopak o práce
přeruované finalizováním povrchu a dalími technologickými operacemi. Nevýhodou tohoto postupu je, e je
velmi závislý na zkuenosti pracovníka, který obsluhuje vlastní trysku a rozhoduje o mnoství záměsové vody,
která je k suché směsi přidávána. Získat dostatek zkueností v tomto směru je mimořádně náročné a monost
předchozího tréninku na "simulátoru" prakticky nulová. Nástřik musí být prováděn z optimální vzdálenosti 1 m
a 1,5 m pokud mono kolmo ke stříkanému povrchu krouivým pohybem. Důleitým technologickým
parametrem je tzv. odpad, tj. mnoství směsi, která se neuchytí na sanované ploe a odpadne, tj. dojde k její
ztrátě. Tato směs v ádném případě nesmí být recyklována a zpětně pouívána pro nástřik. Míra odpadu se
pohybuje v závislosti na řadě podmínek v rozmezí 15 a 30 %. U technologie suchého nástřiku má rozhodující
význam průběná kontrola kvality prostřednictvím nastříkaných kontrolních bloků. Jedná se o nástřik směsi do
dřevěných forem o rozměrech 500 x 500 x 100 cm, které se umísťují obvykle pod úhlem 45° ke stěně a nastříkají
se krouivým pohybem. Po zatvrdnutí se uloí do normových podmínek a následně se z nich vyřeou kontrolní
tělesa. Ji pouhý řez kontrolního bloku umoní získat informace o kvalitě nástřiku, a to posouzením homogenity
řezné plochy. Pokud na ní nejsou prakticky patrné či jen neznatelně patrné jednotlivé vrstvy, jedná se o nástřik
provedený kvalitně, v opačném případě jsou nejen zřetelné jednotlivé vrstvy nástřiku, ale velmi často se
vyskytují v řezné ploe i zcela nesoudrná hnízda.

Technologie mokrého nástřiku se při sanačních pracích pouívá jen výjimečně vzhledem k tomu, e neumoňuje
provádět častějí odstávky, které jsou nutně spojeny s nezbytností čitění přívodních hadic, resp. potrubí.
Účinněji lze proto pouít pouze při velkoobjemových reprofilačních pracích, kdy v jednom pracovním cyklu se
aplikuje několik desítek metrů krychlových betonu.

Dobetonování

V řadě případů jsou elezobetonové konstrukční prvky pokozeny tak, e reprofilace ať ji ruční či strojní by
nebyla racionální. V těchto případech je vhodné postiené oblasti (průrazy, hluboké kaverny, masivně rozpadlé
prvky apod.) dobetonovat. V úvahu připadá celá řada technologických variant, závislá na dané konfiguraci prvku
i objemu dobetonávek.

Pěchování

Pěchování je metoda aplikace správkové hmoty nebo betonu, která má pouze zavlhlou konzistenci, vysokou
thixotropicitu, a tedy prakticky nulovou roztékavost. Mechanické pěchování umoňuje správkovou hmotu
takovéto konzistence tlačit i do relativně malých poruch a účinněji zhutnit. Celý proces se provádí po vrstvách.
Zhutňuje se obvykle pěchem z tvrdého dřeva. Velmi záleí na pečlivosti a důkladnosti provádění. Po dokončení
je velmi důleité i takovéto malé oblasti přiměřenou dobu oetřovat.

Zalití poruch ve vodorovných prvcích

Vykazují-li betony na vodorovných plochách rozsáhlá povrchová pokození, můe být hospodárnějí
a trvanlivějí znovu obnovit celou naruenou část prvku. Průřez se tedy vybourá buď na celou tlouťku nebo na
podstatnou část tlouťky prvku, porucha se vhodně ohraničí, očistí se odhalená výztu a vzniklá prostora po
případném zabednění se dobetonuje správkovou hmotou či betonem tekuté konzistence. Podstatným
poadavkem při této jednoduché technologické operaci jsou poadavky na minimální smrtění správkové hmoty
nebo betonové směsi. Je tedy třeba pouít hmoty, u ní by mělo být garantováno smrtění na úrovni 0,4 mm/m či
mení. S pouitím zvlátních přísad lze i u standardních betonů dosáhnout výrazného sníení objemových změn,
případně nastavit jeho rozpínání.

24
Čerpání do bednění

V případě, e potřebujeme doplnit (dobetonovat) rozsáhlejí objemy materiálů u prvků svislých, resp. např. na
spodních lících vodorovných konstrukčních prvků, je moné aplikovat tekutou správkovou maltu nebo
betonovou směs tak, e se porucha uzavře vodotěsně bedněním, osadí se dvěma vstupy s ventily, přičem na
jeden se připojí hadice čerpacího zařízení, druhý slouí jako odvzduňovací. Technologie je při správném
provedení poměrně jednoduchá a velmi účinná. Velmi je vak závislá na zkuenosti provádějících pracovníků
a na jejich pečlivosti a dobrém materiálovém vybavení.

Zesílení konstrukce

Velmi často je elezobetonová konstrukce naruena degradačními účinky, které vyvolaly pokročilou korozi
betonu i výztue nebo byla v minulosti vystavena náhodnému přetíení ať ji statickými nebo dynamickými
účinky. Součástí sanačního zásahu pak musí být nezbytně i zesílení konstrukce nebo dílčích konstrukčních
prvků, protoe jenom tak je moné zachovat dalí plnou funkčnost konstrukce.

Na rozdíl od větiny předcházejících sanačních zásahů, jejich cílem je zastavit korozní degradaci
elezobetonové konstrukce nebo prodlouit její ivotnost a které jsou navrhovány spíe intuitivně, musí při
zesílení konstrukce být vdy provedeno statické posouzení, které by prokázalo jak statickou únosnost konstrukce
před zesílením, tak po něm. U náročnějích nebo sloitějích zesilovacích zásahů se doporučuje provést po
provedeném zesílení zatěovací zkouku, která by ověřila souhlas reálného chování zesílené konstrukce
s výpočtem. Variant, jak mohou být různorodé elezobetonové inenýrské konstrukce zesíleny, je velké
mnoství. Velmi orientačně je lze rozdělit na postupy zesilující konstrukci:

zvětením průřezu,
vnesením předpětí do konstrukce,
změnou nosného systému.

Zvětení únosnosti průřezu můeme zajistit:
zvětením průřezu reprofilací (s výztuí i bez výztue),
dobetonováním (s výztuí i bez výztue),

výztuí lepenou na povrch nebo umístěnou do dráky,
přidáním tuhé výztue.

Důleitým předpokladem fungování zvěteného průřezu je zabezpečení spolupůsobení nového materiálu
a původního betonu. Ve výpočtu se musí zohlednit i skutečnost, e původní část prvku je pod vlivem zatíení ve
stavu napětí, zatímco nová část betonu pouze tvrdne a podléhá objemovým změnám (smrťování, hydratačnímu
smrtění).
Zesilování vodorovných ohybově namáhaných prvků

U těchto konstrukčních prvků mohou být k zesílení vyuity tyto postupy:
nadbetonování,

přidání výztue,
zmenení rozpětí,
kombinace uvedených způsobů.

Zesilování nadbetonováním

Pro nadbetonování se navrhuje alespoň taková třída betonu, jakou má původní deska, lépe vak jetě o stupeň
vyí. Tlouťka nadbetonované vrstvy musí být nejméně 50 mm. Zesílení desek nadbetonováním můe být
provedeno:

spolupůsobením nového a původního betonu (spolupůsobící deska),
bez spolupůsobení (odlehčovací deska).

Pokud je zabezpečeno spolupůsobení nového a původního betonu, tlouťka desky při výpočtu představuje součet
původní a nové desky. Tahová síla ve výztui přechází prostřednictvím vodorovných smykových sil do
tlačeného betonu. Kritickým místem zesílené desky je spára na styku mezi novým a starým betonem. Její
spolupůsobení lze zlepit:

zdrsněním povrchu původního betonu v kombinaci s adhezním můstkem,
vloením ocelových trnů do předem vyvrtaných otvorů v původním betonu nebo svorníků

vloených na celou tlouťku prvku a jejich staením. Nadbetonovaná vrstva se obvykle
vyztuuje svařovanými sítěmi.

25
Při pouití systému odlehčovací desky odpadá problém spojení starého a nového betonu, není třeba odstraňovat
povrchové vrstvy a osazovat trny nebo svorníky, čím se dosáhne urychlení prací. Sloitějí je výpočet, kdy
poměr únosnosti obou desek je velmi sloitý. Uplatňuje se vliv smrťování, změny modulu prunosti nového
betonu dotvarováním a dalí okolnosti, které je třeba zohlednit. Tlouťka odlehčovací desky je vdy větí ne
tlouťka desky spřaené s původní konstrukcí.

Zesilování přidáním výztue

Vdy přidáváme výztu k povrchu, kde je situována taená zóna (podle průběhu ohybových momentů).
Přidávaná výztu musí spolupůsobit s betonem. Klasická měkká výztu se můe vkládat do vyfrézované dráky
a vyplněním dráky materiálem zabezpečujícím soudrnost betonu a výztue. Druhou moností je nalepení
pásové výztue (lamel) na beton dvouslokovým lepidlem. Lamely mohou být ocelové nebo uhlíkové.
Předpokladem účinného spolupůsobení betonového podkladu, lepidla a lamel je dostatečná pevnost jednotlivých
materiálů a vysoká přilnavost na styčných plochách. Na podkladový beton se kladou tyto poadavky:

pevnost betonu v tlaku musí odpovídat minimálně třídě betonu B 15,

průměrná pevnost v tahu povrchových vrstev musí být větí ne 1,5 MPa,

maximální vlhkost betonu musí být 4 %,

teplota povrchu musí být v intervalu + 15 a + 35 °C,

na lepené ploe betonu musí být obnaené vrcholky zrn kameniva o velikosti 8 mm.

Oddělení lamely od betonu před dosaením mezní únosnosti zabrání dodrení těchto poadavků: pohybovat
tlouťka ocelové lamely se musí v závislosti na třídě podkladního betonu
v intervalu od 15 do 15 mm,

ířka lamely musí být mení ne 200 mm,
mezní poměrné přetvoření lamely musí být mení ne 2 %,
stupeň zesílení musí být mení ne 2,0.

Manipulace s poměrně těkými, málo ohybnými ocelovými pásy a nebezpečí koroze jsou hlavními nevýhodami
ocelových zesilovacích lamel. Proto se v posledním období s převahou začínají pouívat lamely s vlákny
z vyztueného polymeru (FRP), nejvíce pak lamely vyztuené uhlíkovými vlákny (CFRP). Dosavadní mírnou
nevýhodou uhlíkových lamel je jejich cena a přenos sil v jednom směru.

Zesilování zmenením rozpětí

V deskách se zkrácení rozpětí dosahuje vloením elezobetonového nebo ocelového nosníku uprostřed rozpětí
desky. Betoná vloeného elezobetonového nosníku se provádí skrz otvory v desce do přiloeného bednění
s výztuí. Do otvoru se vkládají i ocelové trny na zlepení spolupůsobení desky s novým nosníkem. Průřez není
schopný přenést záporný ohybový moment a vznikne trhlina. I přesto dojde ke zmenení mezipodporových
a podporových momentů.

U nosníků se zmenení rozpětí dosáhne vloením pevných nebo poddajných podpor. Nově vzniklé záporné
podporové momenty a příčné síly, které vznikají nad vloenými podpěrami, nejsou vykryté výztuí. Vzniklé
trhliny způsobují, e nosník nad podporou má charakter kloubového uloení.

Zesilování přidáním tuhé výztue

Tuhé válcové profily spolupůsobící se elezobetonovým nosníkem nebo deskou mohou vlastní ohybovou tuhostí
výrazně zvětit jejich únosnost. Podmínkou je spolehlivé spolupůsobení, které se větinou zabezpečuje svorníky
v kombinaci s adhezním můstkem mezi elezobetonovým průřezem a přidaným ocelovým profilem.

Zesilování vnějím předpětím

Vnějí předpínací výztu tvoří lana, kabely nebo tyče, které jsou osazené mimo betonový průřez. Při návrhu
výztue se vychází z předpokladu, e do konstrukce budou vneseny vnějí síly předpětí. To znamená, e celá
konstrukce je ve výpočtovém modelu zatíena dalími vnějími silami, a to v místě zakotvení silovým
a ohybovým momentem od excentrické polohy kotev. S ohledem na mnoství kritérií a poadavků ovlivňujících
návrh zesilování betonových konstrukcí vnesením předpětí proto tento způsob zesílení můe navrhovat pouze
zkuený statik, důkladně seznámený s reálným statickým schématem konstrukce i s metodikou návrhu
předpjatých konstrukcí. V tomto směru je tedy tento zesilovací postup velmi náročný, v případě nekvalitního
návrhu i riskantní. Výhodou techniky vnějího předpětí je, e jeho části jsou snadno kontrolovatelné, opravitelné
a vyměnitelné.

26
23.3.1.5 Injektáe

Injektá je technologie, při které se do nepřístupných trhlin a dutin stavebního prvku vhání injektáními otvory
pod tlakem injektání směs. Smyslem injektáe je vyplnění, spojení, zpevnění a utěsnění injektovaného

materiálu.

Trhliny (poruchy které se nejčastěji injektují) vznikají přetíením konstrukce nebo kombinací silových
a fyzikálních účinků. Podstatná část trhlin vzniká v době tuhnutí a tvrdnutí betonu od objemových změn, jako je
tzv. hydratační smrtění a smrtění spojené s vysýcháním betonu.

Z hlediska injektáe rozliujeme mezi povrchovými trhlinami a trhlinami těpnými:

trhliny povrchové zasahují jen do krycí vrstvy betonu nad výztuí a končí na nosné
či konstrukční výztui,

těpné trhliny zasahují do hlubích podpovrchových partií průřezu nebo procházejí průřezem
v celé tlouťce.

U trhlin dochází velmi často ke změně jejich ířky, která se můe projevit:
krátkodobě (např. v důsledku periodického pohyblivého zatíení),
denně (např. v důsledku slunečního osvitu nebo v závislosti na denním a nočním vývoji teplot,
dlouhodobě (např. v důsledku ročního období a tomu odpovídajících klimatických podmínek).

K zaplňování trhlin přistupujeme, má-li být dosaeno jednoho nebo více z dále uvedených cílů:
omezení nebo zabránění přístupu agresivních látek, vznikajících do stavebních dílů trhlinami,
odstranění netěsnosti stavebních dílů, podmíněných trhlinami,
spojení protilehlých okrajů trhliny tak, aby výplň přenáela tahové namáhání,
spojení protilehlých okrajů trhliny, které umoňuje vzájemně omezený pohyb.

Dosaení jednoho nebo více výe uvedených cílů můe být částečně nebo zcela znemoněno tím, e se do trhliny
dostanou materiály pokozující beton nebo výplňový materiál sniující přilnavost k betonu. Stejný účinek má
i vytvoření uhličitanových výluhů v trhlině.

Cílů uvedených v předchozím odstavci lze dosáhnout: vodorovném
samotínou penetrací trhlin epoxidovou pryskyřicí (pouitelné pouze na
podkladu),

tlakovou injektáí epoxidovou pryskyřicí, která umoní silové namáhání trhlin,
tlakovou injektáí polyuretanovou pryskyřicí s omezenou monosti dilatace.

Výběr injektáních materiálů (epoxid/polyuretan) je velmi často podmíněn stavem vlhkosti trhliny, resp. jejích
okrajů.

K provedení injektáe je třeba:
vhodné injektání zařízení,
vytvoření injektáních bodů (plnících hrdel) pomocí vrtaných resp. lepených injektáních
přípravků (pakrů),
povrchové utěsnění trhliny v oblasti mimo plnící hrdla.

Nezbytnou součástí injektáí je i kontrola kvality injektáe. Její rozsah a forma musí být součástí projektu nebo
technologického postupu injektáe. Průkazná kontrola zainjektování je proveditelná pouze odběrem malých
jádrových vývrtů o průměru cca 30 a 50 mm.

27
Tabulka 23-7 Způsoby identifikace trhlin

č. Znak Metoda zachycení / zkouení Výsledek / dokumentace

1 Druh trhliny Vizuální prohlídka, případně odběr jádrového vývrtu ∅ 50 mm Řeení podle definice

2 Průběh trhliny Vizuální prohlídka Zakreslení, případně pauální údaje (např. ohybová trhlina ve
vzdálenostech ...., síťová trhlina s velikostí ok ...)

Údaje s datem a místem měření

3 ířka trhliny Měřítko pro ířku trhliny, lupa na trhliny (přesnost 0,05 mm) u změn ířky trhlin dle řádků 4.1 a 4.2 i s udáním hodin a

klimatických podmínek, případně teploty stavebního dílu

4.1 krátkodobé Měření změny ířky, např. pomocí snímače pohybu Nejzávanějí změny s uvedením data, hodin a klimatických podmínek

4.2 Změny ířky trhlin denní Měření změny ířky, např. číslicovým úchylkoměrem, při sedání Změny mezi naměřenými hodnotami ráno a večer v intervalu cca 12 hodin, s datem, klimatickými podmínkami a teplotou
snímačem pohybu
stavebních dílů

Změny ve stále delích časových intervalech (podle okolností

4.3 dlouhodobé Lepení značek (případně kalibrovaných), měření sedání i více měsíců) s uvedením data a klimatických podmínek,

popř. teploty stav. dílu

5 Příčina vzniku trhlin Vizuální prohlídka, průzkum včetně podmínek výstavby, Rozdíl podle definice, případně vyhodnocení
zhodnocení výsledků řádku 1 - 4, případně výpočty pravděpodobnosti opětovného vzniku trhlin

6 Stav trhlin /okrajů trhlin Vizuální prohlídka, případně odběr jádrového vývrtu Popis

7 Předcházející opatření Stavební deník, průzkumy Údaje o dřívějích opatřeních, např. o výplni trhlin

8 Přístupnost Místní stanovení Charakterizování poměrů (potřeba leení atd.)

28
Před provádění injektáních prací je třeba vdy dokumentovat stav a rozsah trhlin, a to z hlediska:
příčiny vzniku trhliny,
polohy trhlin a jejich rozsahu,
ířky trhlin,
změny ířky trhlin v krátkodobé denní či dlouhodobé periodě,
stav okrajů trhlin,
informace o případných předchozích sanačních opatřeních,
informace o přístupnosti konstrukce resp. trhlin z hlediska provádění injektáe.

Injektání zařízení by mělo mít zejména tyto vlastnosti:
jednoduchou obsluhu a monost jednoduché kontroly funkčnosti,
monost regulace injektáního tlaku v celém pracovním rozsahu,
malou poruchovost,
jednoduché čitění a údrbu.

Rozhodnutí o způsobu a rozsahu injektáních prací by mělo vycházet ze vzájemné konzultace mezi projektantem
sanace, zadavatelem i vybraným dodavatelem.
Dodavatel musí pečlivě zkontrolovat poměry na stavbě a posoudit monost provedení účinného zaplnění trhliny.
V případě, e poměry na stavbě nebo předpokládaný způsob provedení nezaručují dosaení výsledku, který byl
stanoven, musí zadavateli neprodleně písemně sdělit své pochybnosti.
Dodavatel injektáních prací musí vdy pečovat o vhodnou likvidaci vech hmot, které se objeví jako odpad
v průběhu prací a po jejich skončení a nemohou být recyklovány. V této souvislosti musí dodrovat vekerá
platná zákonná ustanovení a o likvidaci hmot musí mít přísluné doklady (viz kap. 23.10.).
Injektání práce smějí provádět pouze pracovní čety, které mají potřebnou kvalifikaci, tj. jak potřebné
zkuenosti, tak i prokolení. Doklady o odborném prokolení personálu i o referencích jsou nedílnou součástí
nabídky injektáních prací.
Během provádění injektáních prací je bezpodmínečně nutná přítomnost vedoucího pracovní čety na pracoviti.
V průběhu prací musí dodavatel průběně provádět záznamy o injektáních pracích a podle moností je doplnit
fotografiemi. Součástí záznamu je místo a rozsah prováděných injektáí, typ a objem spotřebovaných
injektáních hmot, vlhkost a teplota v průběhu injektáních prací.
Po skončení prací vypracuje dodavatel injektáních prací závěrečnou zprávu, která musí obsahovat minimálně:

přehled druhů pouitých injektáních materiálů, jejich technické listy a jejich celkovou
spotřebu,

výsledky kontrolních zkouek,
přesně popsaný pouívaný technologický postup,
grafické znázornění zaplněných trhlin s uvedením data provedených prací,
přehled klimatických podmínek v průběhu injektáních prací,
zprávy o kontrole objednatele v průběhu injektáních prací,
zvlátní okolnosti.

29
Tabulka 23-8 Oblasti pouití výplňových materiálů a druhů výplní

Vlhkost trhlin/okrajů trhlin

Cíl pouití suché vlhké Trhliny, které vedou vodu

Uzavření EP-T EP-Tx "bez tlaku" "pod tlakem"
EP-I EP-Ix
Utěsnění PUR-I PUR-I PUR-I PUR-Ix
Spojení trhlin EP-I EP-Ix
namáhaných silou PUR-I PUR-I PUR-I PUR-Ix
Spojení trhlin s moností - -
EP-I EP-Ix
dilatace PUR-I PUR-Ix
PUR-I PUR-I

EP-T penetrace epoxidovou pryskyřicí

EP-I injektá epoxidovou pryskyřicí

PUR-I injektá polyuretanovou pryskyřicí

x za pouití pryskyřic, speciálně vhodných pro tento účel

Penetrace epoxidovou pryskyřicí (Beztlaková injektá)

K penetraci trhlin epoxidovou pryskyřicí se smí pouívat pouze za studena tvrdnoucí dvouslokové pryskyřice
bez rozpoutědel a bez plniv, vhodné pro injektá betonových konstrukcí. ířka trhliny můe být prakticky
libovolná.

Je třeba si uvědomit, e penetrací lze zaplňovat zásadně pouze oblasti povrchových trhlin. Původní únosnost
průřezu pokozeného trhlinami se proto obnoví jen částečně.

Epoxidová pryskyřice pro penetraci musí mít při předpokládaných teplotách pouití velmi nízkou viskozitu,
vysokou schopnost kapilární vzlínavosti a dostatečně dlouhou dobu zpracování, aby bylo dosaeno hloubkového
účinku penetrace.

Trhliny musí být zaplněny minimálně do hloubky 5 mm, případně do patnáctinásobné ířky trhliny. Rozhodující
je vyí hodnota. Trhliny a zóny trhlin je třeba před penetrací očistit vhodnými metodami, minimálně ručně
úzkými drátěnými kartáči nebo lépe copánkovým drátěným kartáčem umístěným na úhlové brusce. Před
vlastní penetrací je vhodné trhliny vysát, nejlépe průmyslovým vysavačem. V případě, e dosaená hloubka
penetrace nedostačuje zamýlenému účelu, musí se i povrchové trhliny injektovat tlakově.K dosaení potřebného
stupně penetrace musí být v rozmezí doby zpracování výplňového materiálu závislé na teplotě stavebního
objektu zajitěn dostatečný přívod materiálu k trhlině. Je třeba pamatovat na monost odvzdunění trhliny.
Penetraci je proto třeba provádět postupně z jedné strany.

Tlaková injektá epoxidovou pryskyřicí k silovému zaplnění trhliny

K injektái epoxidovou pryskyřicí, vhodnou pro zaplnění trhlin namáhaných silou, smějí být pouívány pouze za
studena tvrdnoucí dvouslokové epoxidové pryskyřice bez rozpoutědel a plniv.

Práce se musí provádět podle odsouhlaseného technologického postupu. Injektá se nesmí provádět při teplotách
konstrukčních prvků niích ne +8 °C.

Pokud není dohodnuto jinak, je třeba trhliny zásadně ze vech stran utěsnit, osadit injektáními přípravky
a injektovat.

Rozestup injektáních přípravků se v závislosti na pouité technologii pohybuje od poloviny do celé tlouťky
prvku. Svislé trhliny se injektují vdy od spodu nahoru.

Maximální pracovní tlak by měl být na úrovni jedné třetiny a jedné čtvrtiny tlakové pevnosti injektovaného
betonu. Při injektái pouíváme buď injektání přípravky vkládané do předvrtaných otvorů, nebo injektání
přípravky lepené na povrch trhliny.

Po dokončení injektáe se odstraní injektání přípravky i hmota uzavírající trhlinu v oblasti mezi injektáními
přípravky a povrch konstrukce se v těchto oblastech opraví. Způsob této opravy je vdy třeba předem dohodnout,

30
protoe dosaení identického stavu povrchu co do struktury a barevného ladění je jen obtíně moné.
Na pohledových povrích tedy vdy po injektái zůstanou patrné stopy. Je tedy třeba počítat s následným
pouitím barevně sjednocujícího nátěru.

Tabulka 23-9 Podmínky pouití specifických materiálů pro penetraci EP-T

Č. Znak Podmínky pouití
Pro oba druhy trhlin
1 Druh trhliny
Libovolný
2 Průběh trhliny Libovolná 1)

3 ířka trhliny ádné

4.1 krátkodobé

4.2 Změny ířek trhliny denní

4.3 dlouhodobé

5 Příčiny vzniku trhlin Známé
Standardní
6 Stav trhlin /okrajů trhlin ádné podmínky

7 Předcházející opatření

1) Technika penetrace je určena ířkou trhliny

Tabulka 23-10 Podmínky pouití specifických materiálů pro injektá EP-T

Č. Znak Podmínky pouití
Pro oba druhy trhlin
1 Druh trhliny

2 Průběh trhliny Libovolný

3 ířka trhliny w ≥ 0,01 mm 1)
∆ w ≤ 0,1 w, případně
4.1 krátkodobé
Změny denní ∆ w ≤ 0,3 mm
závislé na vývoji pevnosti EP 2)
4.2 ířek trhliny dlouhodobé
Libovolné
4.3

5 Příčiny vzniku trhlin Známé, neopakující se
Standardní
6 Stav trhlin /okrajů trhlin
Nebyly provedena jetě ádná výplň
7 Předcházející opatření

1) Aktuální hodnota v podstatných oblastech průběhu trhliny

2) ádné omezení, pokud je pevnost = 3,0 MPa v rozmezí 10 hodin

Tlaková injektá polyuretanem slouící k utěsnění trhlin s moností jejich částečné dilatace

Injektá polyuretanovými pryskyřicemi je obvykle charakterizována jako těsnicí. Umoňuje částečný pohyb
trhlin, zároveň vak nezajiťuje přenáení silových účinků.

Pouitá injektání polyuretanová pryskyřice musí mít dostatečnou adhezi k okrajům trhlin o libovolné vlhkosti
a dostatečnou schopnost dilatace v trhlinách. Výplň nesmí při styku s vodou před nebo po průběhu reakce
zkřehnout.

31
Tabulka 23-11 Podmínky pouití specifických materiálů PUR I

Č. Znak Podmínky pouití
Pro oba druhy trhlin
1 Druh trhliny

2 Průběh trhliny Libovolný
w ≥ 0,01 mm 1)
3 ířka trhliny

4 Dilatace výplňového materiálu vytvrzeného v trhlině pro libovolné změny ířky Podle průkazní zkouky 2)

5 Příčina (ny) vzniku trhlin Známé
Standardní
6 Stav trhlin /okrajů trhlin Opakované zaplňování je moné

7 Předcházející opatření

1) Aktuální hodnota v nejdůleitějích oblastech průběhu trhliny

2) Poadavek podle pouití, min. ∆ w > 0,1 w

Polyuretanová pryskyřice, určená k utěsnění trhlin z hlediska jejich vodotěsnosti, musí dále splňovat poadavky:
velmi krátkou dobu reakce při styku s vodou,
vytvoření pěny s velmi jemnými póry se značným zvětením objemu.

Injektá polyuretanovou pryskyřicí je třeba provádět bez povrchové ucpávky trhlin pomocí injektáních
přípravků ve vyvrtaných otvorech.

Detailní ustanovení, kterými je třeba se řídit při provádění i kontrole injektáních prací jsou uvedeny
v Technických podmínkách pro opravu trhlin v betonových konstrukcích, které vydal německý spolkový ministr
pro dopravu pod označením ZTV-RISS 93 a který je k dispozici v českém překladu.1

23.3.2 Sanace zděných konstrukcí

Zděné konstrukce jsou předevím rozruovány působením srákové vody, která je vodou hladovou
a demineralizovanou. Tato voda má schopnost rozpoutět vazné součásti vápenných vápenocementových
i cementových zdicích malt. Pronikání vody, zejména pak vody srákové zděnými konstrukcemi vede
k postupné degradaci zdicí malty, ztrátě těsnosti zdiva, kompaktnosti zdiva a v případě staticky významněji
namáhaných konstrukcí (klenby) i ke ztrátě předpětí a vzniku trhlin.

Kromě toho voda prosycuje jak zdicí maltu i zdicí prvky a pokud jsou exponovány v exteriéru, vyvolává
postupně jejich mrazové poruení. Zejména v případě cihel a méně kvalitních kamenů (opuka, pískovec), tak
postupně dochází k rozpadu zdicí malty i zdiva a k postupné ztrátě jeho kompaktnosti.

Velmi významným degradačním činitelem, který působí na zdivo, jsou účinky dynamické a mikrodynamické,
tedy silové, mnohonásobně se opakující účinky předevím vyvolané okolní dopravou. Vzhledem k tomu, e
pevnost zdiva v tahu je velmi malá či nulová, mohou tyto dlouhodobě působící dynamické účinky vést
k postupnému rozvolnění zdiva a jeho poruení.

Poruchy vyvolané výe uvedenými degradačními mechanismy mají zprvu vliv pouze na vzhled zdiva, později
dochází ke vzniku trhlin nebo lokálnímu drcení zdiva a v nejkritičtějích fázích můe dojít k lokálnímu kolapsu,
tj. vypadnutím dílčích partií zdiva.

1 Vydala Správa silničního fondu České republiky, Čimická 319, 181 00 Praha 8 Zpracovatel Silniční vývoj
Brno, Olomoucká 174, 627 00 Brno.

32
Sanace zděných konstrukcí vyaduje, aby provedený stavebně technický průzkum identifikoval aktuální kvalitu
zdicích materiálů (zdicí malty, zdicích prvků) a odhalil převaující příčinu vzniku existujících poruch.

Pouze na základě vyhodnocení stavebně technického průzkumu lze navrhnout odpovídající technologii sanace
zdiva.

V případě, e se jedná o staticky náročnějí inenýrský objekt, musí být součástí stavebně technického průzkumu
i statický přepočet zděné konstrukce. Problémem věrohodného statického přepočtu naruené zděné konstrukce je
vak zahrnutí zjitěných imperfekcí (trhlin a dalích poruch) tak, aby výpočtový model věrohodně odráel
aktuální stav zděné konstrukce.

Sanace zděné konstrukce se obvykle provádí některými z dále uvedených metod:
spárováním,
injektováním zdiva,
přezdíváním,
plombováním,
spínáním armaturou vloenou do spár a otvorů, spínáním elezobetonovými prvky, spínáním
ocelovými táhly,

povrchová ochrana.

23.3.2.1 Spárování

Spárování obvykle rozliujeme jako povrchové (náhrada malty do hloubky cca 50 mm), resp. hloubkové. V obou
případech se postupuje takto:

odstranění rozruené malty ze spár do zadané hloubky mechanicky (v kombinaci se stlačeným
vzduchem) nebo vysokotlakým vodním paprskem,

odstranění materiálu ze spár a jejich řádné provlhčení, případná aplikace adhezního můstku,
vyplnění spár cementovou maltou a jejich povrchová finalizace.

Maltu do spár lze vtlačovat ručně v případě povrchového spárování a pomocí spárovací pistole s tlakem
do 0,5 MPa při hloubkovém spárování.

Pro spárování zvláť staticky exponovaných objektů (např. kleneb) je třeba pouít spárovací maltu, její
objemové změny v důsledku vysychání (smrtění) jsou mení ne 0,4 mm/m. Jedná se o tzv. objemově
kompenzovanou cementopolymerní maltu, která je schopná zdivo vodotěsně utěsnit a zabránit jeho výraznějímu
dotvarování.

23.3.2.2 Injektování

Účelem injektování porueného zdiva je zejména obnovení jeho původní pevnosti v tlaku. Injektání suspenze
musí vyplnit vechny vnitřní dutiny a trhliny ve zdivu (výplňová injektá). Chceme-li zajistit odolnost vůči
průsakům vody zdivem, mluvíme o těsnicí injektái (např. za rubem kleneb).

Před zahájením injektáe je nutné zdivo přespárovat na hloubku nejméně 50 mm, aby nedolo k výronům
suspenze na povrchu zdiva.

Rozmístění a hloubka injektáních vrtů se stanoví v závislosti na výsledcích průzkumu (vodní tlaková zkouka)
a na tom, zda se injektování můe provádět z jedné nebo z obou stran.

Při jednostranném injektování se hloubka vrtů volí obvykle 2/3 tlouťky konstrukce, při oboustranném
1/3 tlouťky konstrukce.

Při ploném injektování se vrty rozmístí achovnicovitě po celé ploe povrchu. Vodorovná vzdálenost vrtů je od
0,5 do 2,0 m, svislá vzdálenost vodorovných řad je od 0,5 do 0,8 m.

Při pásovém injektování se vrty rozmístí opět achovnicovitě, avak nikoliv po celé ploe, nýbr ve svislých
a vodorovných pásech, irokých asi 1,0 m, vzájemně osově vzdálených 3,0 a 4,0 m. Ve zdivu se vytvoří
pravoúhlá mří (skelet) z injektovaného zdiva s vnitřními poli neinjektovaného zdiva. Tato metoda se pouívá
velmi zřídka a přichází v úvahu pouze u méně namáhaných konstrukcí.

Dává se přednost aktivované maltě. Volba postupu při injektování (jednofázové nebo vícefázové reinjektá)
a injektáních tlaků (postupně se zvyujících) je závislá na pouitém zařízení a stavu zdiva. U značně
porueného zdiva je nutné zpočátku volit velmi nízké tlaky. Zdivo se injektuje tlaky od 0,1 do 0,6 MPa.

Po zatvrdnutí injektání směsi (minimálně po 28 dnech) se v kontrolních vrtech vodní tlakovou zkoukou ověří
kvalita injektáních prací.

33
Mikroinjektování kamenného zdiva

Touto metodou se injektují málo hutné a nasákavé kameny (opuka, pískovec) u staveb památkově chráněných.
Injektá se provádí umělými pryskyřicemi nebo jejich směsí.
Před injektáí se povrch zdiva utěsní. Injektání tlak je 0,2 MPa.
Injektování se ukončí, kdy nastane vzestup injektáního tlaku na manometru nebo kdy dojde
k výronu směsi kdekoliv na povrchu.
Pro mikroinjektování velmi provlhlého zdiva se osvědčily malty obsahující speciální
tzv. mikromleté cementy.

Sanace trhlin epoxidovými pryskyřicemi

Při injektování zdiv je třeba dodrovat shodné principy jako při injektování betonu (viz kap. 23.3.1.5)
Trhlina ve zdivu se sanuje injektáí jenom tehdy, je-li stabilizována.
Nejvhodnějími materiály pro sanaci trhlin jsou epoxidové pryskyřice.
Trhliny ve zdivu uí ne 1 mm se sanují epoxidovými pryskyřicemi bez plnidel, pro irí
trhliny je nutné pouít epoxidové pryskyřice s plnidly.
Teplota zdiva a okolního prostředí musí být nejméně + 10 °C,
Sanace začíná očitěním povrchu zdiva, odstraněním uvolněných částí cihel, kamenů nebo
malty a odsáním nečistot a zejména prachu z trhliny.
Mastné skvrny se odstraní saponáty, nikoliv organickými rozpoutědly, zdivo se vysuí
proudem vzduchu nebo nástřikem lihu a proudem vzduchu. K vysuování se nesmí pouít
ádný otevřený plamen.
Není vhodné vrtat otvory pro osazení injektáních trubiček (prach se dostane do trhliny). Lepí
způsob je připevnění trubičky na povrch zdiva v místě trhliny tmelem.
Vzdálenost trubiček závisí na druhu pouitého materiálu a na ířce trhliny při ířce mení ne
1 mm je 20 a 40 cm, při ířce 1 mm je 50 cm a při ířce větí ne 1 mm je 60 a 100 cm.
Po osazení injektání přípravků se trhlina zatmelí.
Směs pro injektování musí být dokonale zhomogenizována. Vdy se připraví jen takové
mnoství, které lze zpracovat během 15 a 20 minut. Přesný postup se řídí pokyny výrobce
injektání směsi uvedené v Technickém listu.
Plnidlem je křemičitá moučka s maximální velikostí zrna 0,1 mm v mnoství a 40 %
hmotnosti pryskyřice.

23.3.2.3 Přezdívání

Jedná se o postup, kterým se opravují silně naruené oblasti s rozpadající se zdicí maltou nebo zdicími prvky.
V závislosti na statickém schématu konstrukce je třeba fixovat okolní nenaruené či méně naruené zdivo např.
vyklínováním. Následuje postupné vybourání (odstranění) jednotlivých naruených zdicích prvků a jejich
postupná náhrada zdicími prvky novými.

V případě výměny celých řad je zdivo třeba ve vodorovném i svislém směru rozepřít tak, aby nedolo
k deformaci okolního zdiva.

Nově usazené zdicí prvky se vyklínují a následně zaspárují cementovou maltou, její smrtění bude mení ne
0,4 mm/m. Po zatvrdnutí malty ve spárách, nejdříve vak po sedmi dnech, se klínky odstraní a spára se
dospáruje.

23.3.2.4 Plombování

Jedná se o postup, kdy do lokálně pokozených partií zdiva se místo náhrady původními zdicími prvky uloí
betonová směs vhodné konzistence.

Do vybouraného prostoru, který se důkladně zbaví vech prachových částic a provlhčí se osadí krátké trny
z betonářské výztue s cílem zajistit spolupůsobení betonové plomby s okolním zdivem a následně se do
prostoru uloí betonová směs buď pěchováním nebo zalitím zabedněného otvoru tekutou betonovou směsí.

Kvalita pouitého betonu musí být minimálně na úrovni B 30/37. Beton musí obsahovat minimálně hrubé
kamenivo frakce 16 - 22 mm. V ádném případě k těmto účelům nemohou být pouívány cementové potěry
z těeného kameniva frakce 0-4 resp. 0-8 mm! Pouitý beton musí být mrazuvzdorný (T 100). Smrtění betonu,
doloené průkazními zkoukami, musí být mení ne 0,4 mm/m.

34
23.3.2.5 Spínání a stahování

U zdiva, u něho nedochází k celoplonému rozpadu zdící malty ale současně je zřejmé, e kompaktnost zdiva je
sníena, se do prohloubených spár zdiva vkládá speciální nerezová výztu přespárovaná speciální maltou. Tento
postup umoňuje sanovat jak celkově rozvolněné zdivo, tak i trhliny ve zdivu.
Podobně se pouívá metoda tzv. seívání trhlin, která spočívá ve vytvoření soustavy ocelových spon různé
délky, osazených zpravidla kolmo přes trhlinu tak, aby spony mohly převzít tahové i smykové namáhání.
Ocelové spony se zapoutějí na obou koncích do zdiva na různé hloubky, aby se jejich zakotvením nevytvořila
jiná trhliny. Spony ve tvaru U se osazují do předvrtaných otvorů, nebo se do otvorů osadí nejprve kotvy
z betonářské oceli a ty se navzájem spojí betonářskou výztuí, přivařenou ke kotvám.
Tuto běnou ocelovou výztu, fixovanou na povrchu zděné konstrukce, je třeba chránit vrstvou betonu nebo
cementové omítky tak, aby byla zajitěna její dlouhodobá korozní stabilita.
Spojení části zděného objektu, porueného trhlinou, lze provést elezobetonovými hmodinkami (sponami).
Vyztuené plomby se osazují nebo betonují přes trhlinu do vysekaných dráek v líci zdiva a kotví se kotvami
z betonářské oceli. Hmodinky mají obvykle rybinovitý tvar o rozměrech 1000 x 350 x 100 mm. Vyztuují se
betonářskou ocelí o průměru 10 a 12 mm.
Jinou moností je v místě trhliny vysekat rýhu o potřebných rozměrech (hloubka a do 70 cm), která se klínovitě
roziřuje směrem do zdiva. Na dno rýhy se osadí ocelové spony zakotvené do zdravého zdiva. Ocelové spony
jsou z betonářské oceli o průměru 12 a 20 mm, osazují se na vzdálenost 20 a 30 cm od sebe a na hloubku
15 a 20 cm, případně se kotví. Stejným způsobem se osadí spony na stupeň lícního rozíření a oboje se spojí
třmínky umístěnými na vzdálenost 30 a 40 cm od sebe. Třmínky jsou rovně z betonářské oceli o průměru
5 mm. Líc zdiva se pak postupně zabední a prostor rýhy se vyplní betonem.
Jestlie je konstrukce rozdělena několika rovnoběnými trhlinami (např. klenba rozdělena podélnými trhlinami
na více úzkých kleneb), lze s výhodou pouít ocelová táhla, která se osadí do líce i na rub konstrukce klenby
a přes válcovaný U profil se seroubují. U kleneb se obvykle horní táhlo protáhne otvorem vyvrtaným ve zdivu
čelní zdi nad klenbou a dolní svorník se zapustí do rýhy vysekané ve zdivu v líci klenby. U profily se mohou
zapustit do zdiva čelních věnců klenby. Součástí sanace je ochrana táhel, ručně či strojně aplikovanou
cementopolymerní správkovou maltou.

Dalí způsob spojení zdiva porueného podélnými trhlinami pouívá táhel procházejících vrstvy ve zdivu
klenby. Při této metodě je zapotřebí provrtat klenbu podélnými vrty (od jednoho lícového věnce k druhému),
do ní se zatáhnou svorníky. Ty se opět spojí na límci spojkami z válcovaných U profilů.
Místo měkké výztue táhel lze pouít i předpínací tyče nebo lana. Po předepnutí se trhliny a kanálky s výztuí
zainjektují.

23.3.2.6 Povrchová ochrana

Povrchovou ochranu cihelného i kamenného zdiva je třeba navrhovat a provádět s největí opatrností. Kadá
povrchová ochrana ovlivňuje difúzi vlhkosti zdivem a můe vytvářet větí či mení difúzní bariéru, která se
můe následně projevit zvětenou citlivostí povrchových partií zdiva k degradaci či mrazovému poruování.
Proto je pouití bariérových nátěrů na bázi epoxidu a polyuretanů a na přesně zdůvodněné výjimky zakázáno.
Povrchovou ochranu zdiva lze provádět předevím vhodnými hydrofobizačními prostředky, jejich pouití
k tomuto účelu je přesně specifikováno v Technickém listu výrobku a průkazním způsobem ověřeno
prohláením o shodě.
K povrchové ochraně zdiva by měly být vyuívány předevím takové materiálové systémy, s jejich pouitím
jsou přiměřené zkuenosti. Ideální je, pokud povrchová ochrana cihelného či kamenného zdiva můe být ověřena
na referenční ploe, a to po dobu minimálně 12 měsíců. U povrchové ochrany zdiva musí být garantováno, e
srovnávací tlouťka vzduchové vrstvy vůči vodní páře je mení ne 0,3 m. Současně musí být ověřeno, e
povrchová nasákavost takto oetřeného povrchu podle ČSN 73 2578 bude V30 = 0,0 l/m2.

35
23.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

23.4.1 Dodávka a skladování

Doprava a skladování výrobků a hmot musí být zabezpečena tak, aby nedolo k jejich znehodnocení (zejména
klimatickými srákami a mrazem) a k jejich vzájemnému promíchání a znečitění.

Při dopravě a skladování se preferují výrobky umístěné na europaletách, fixované a částečně chráněné
smrtitelnou plastovou fólií nebo opáskované. Hmoty a výrobky, které nejsou takto adjustovány, mohou být
během automobilové a elezniční dopravy znehodnoceny například v důsledku prudkého brdění a naráení
vagónů při sestavování vlaků.

U hmot a výrobků, které musí být chráněny před povětrností, je třeba důsledně dbát na to, aby dopravní
prostředky, zejména automobily byly opatřeny plachtami.

Vykládání musí probíhat mechanizovaně, nejlépe pomocí vysokozdviného vozíku, případě mechanizované ruky
na automobilu, posuvného čela na automobilu nebo jeřábu. Ruční vykládání zvyuje riziko pokození zejména
pytlovaných hmot.

Hmoty a výrobky by měly být přednostně umístěny v zakrytých skladech nebo zakrytých skladových
přístřecích, případně je lze chránit vhodnými plachtami. U plachet je třeba počítat s tím, e můe na spodním
líci docházet ke kondenzaci vlhkosti a v důsledku toho ke znehodnocování cementem pojených materiálů.

Pytlovaný cement a cementem pojené správkové zdící a spárovací malty je třeba po sloení z dopravního
prostředku a uloení ve skladovací prostoře zbavit samosmrtitelné plastové folie. Pod touto fólií dochází ke
kondenzaci vody a sniuje se doba skladovatelnosti výrobku.

Hmoty a výrobky musí být zřetelně označeny tak, aby nedolo k jejich záměně. Kadá dodávka se na základě
dodacího listu zapisuje do stavebního deníku.

Pro prostý beton, elezobeton, předpjatý beton, betonovou směs, injektání maltu a výztu měkkou i tvrdou platí
přísluná ustanovení kapitol 17 a 18 TKP.

Pro zdivo, zdicí materiály a zdicí malty platí ČSN 73 2310 a ČSN 72 2430.

Obecně platí, e při skladování je třeba prioritně dodrovat poadavky výrobců uvedené v technických listech.
Obzvláť je to třeba respektovat u správkových a speciálních materiálů.

U těchto materiálů je třeba zejména kontrolovat jejich stáří ve vztahu k době skladovatelnosti. Výrobky s prolou
skladovatelností je moné zabudovat do konstrukce pouze na základě dodatečně provedených kontrolních
zkouek.

23.4.2 Průkazní zkouky

Průkazní zkouky dokládají vybrané vlastnosti dodávaných hmot, výrobků a systémů. Slouí k posouzení
vhodnosti výrobků, hmoty nebo systému k danému sanačnímu účelu, resp. k porovnání s kvalitativními
poadavky uvedenými v těchto technických podmínkách nebo v jiných technických normách. Průkazní zkouky
můe provádět jenom akreditovaná zkuebna. Platnost provedené průkazní zkouky je obvykla dva roky.

Dalí moností jak doloit kvalitu hmoty, výrobku nebo systému je doloení "prohláení o shodě" včetně
podkladů na jejich základě je prohláení o shodě vydáno. Prohláení o shodě musí doloit, e průkazní zkouky,
provedené na hmotě, výrobku nebo systému odpovídají smluvním technickým poadavkům pro daný typ sanace.

Poadavky na průkazní zkouky, tedy jejich typ a rozsah musí být obsahem projektové dokumentace sanace, a to
zejména tehdy, kdy pro pouité typy technologií nejsou k dispozici obecně závazné normy. V projektové
dokumentaci se té uvede poadavek na rozsah oprávnění k provádění přísluných zkouek, které budou
poadovány na dodavateli průkazních zkouek.

Rozsah průkazních zkouek by měl být vdy přiměřený rozsahu a náročnosti sanačního zásahu. Neměly by být
vyadovány nadbytečné údaje, které pro výslednou kvalitu sanačního zásahu nejsou podstatné.

Rozhodující fyzikálně mechanické či jiné parametry by měly být prokázány:
vdy v předstihu,
akreditovanou zkuebnou s akreditovaným zkuebním postupem,
stáří zkouek by nemělo být delí ne dva roky,

36
v případě výstupů zahraničních laboratoří by měly být k dispozici originály či ověřené kopie
zkuebních protokolů a jejich překlad do českého jazyka.

Na základě výsledků průkazních zkouek resp. prohláení o shodě a dalích náleitostí odsouhlasí autorský dozor
a zodpovědný zástupce zadavatele vhodnost navrených hmot, výrobků a systémů k provedení sanace.
Referenční plochy
Zvláť vhodným prostředkem pro prokázání vhodnosti hmoty, výrobku nebo systému, je provedení referenčních
ploch. Tyto referenční plochy je třeba předepsat v projektu tak, aby mohly být zhotoveny v dostatečném
předstihu a mohlo tedy dojít k vyzrání vech pouitých hmot v době, kdy lze o pouití jednotlivých typů hmot
jetě rozhodnout.
V případech, kdy byly předchozím diagnostickým průzkumem zjitěny nií hodnoty důleitých parametrů
betonu opravované konstrukce, zejména pevnost v tahu povrchové vrstvy nebo uvaované pracovní spáry
(a to i po odstranění jinak znehodnoceného betonu) nií ne 1,5 MPa nebo při pouití nových nebo
neodzkouených technologií nebo vyádá-li si to zadavatel, provádí se ověřovací pokládka (aplikace) hmoty pro
ochranu a opravy povrchových částí betonových konstrukcí na referenční ploe vdy.
Referenční plocha by měla být provedena pokud mono na sanované konstrukci, v případě e je to z provozních
hledisek nemoné, alespoň na konstrukci s podobnými charakteristickými znaky jako je konstrukce opravovaná.
Aplikace hmot na referenční ploe se provádí za přítomnosti zástupce zadavatele a autorského dozoru podle
existujícího technologického předpisu zhotovitele.
Na referenční ploe provede dohodnuté zkouky autorizovaná fyzická nebo právnická osoba s příslunou
autorizací a předloí je projektantovi, resp. zadavateli k posouzení. Tyto výsledky společně s vizuálním
hodnocením vzhledu a struktury referenční plochy umoňují velmi objektivně rozhodnout o vhodnosti dané
hmoty, výrobku nebo systému v konkrétních provozních podmínkách.
Referenční plocha můe současně zhotoviteli slouit jako podklad pro ověření měrné spotřeby jednotlivých
materiálů. Referenční plocha se provádí předevím u ochranných povrchových systémů, zejména nátěrů.
Referenční plocha slouí té k odsouhlasení kvality povrchových úprav mezi zadavatelem stavby a dodavatelem,
zejména struktury povrchů, barevnosti a přípustných odchylek od rovnosti ploch a přímosti hran opravovaných
konstrukcí.
Vlastnosti sanačních hmot při průkazních zkoukách
Za vyhovující parametry, dosaené při průkazních zkoukách, lze povaovat takové, jejich hodnoty odpovídají
poadavkům projektu, těchto technických podmínek nebo Evropských norem. U jednotlivých hmot, výrobků
a systémů se můe vyadovat prokázání vlastností uvedených v tabulce 12 a 13.
U čerstvé malty lze ve zvlátních případech poadovat průkaz vlastností jako je zpracovatelnost, odlučivost
vody, rozmísitelnost, obsah vzduchu v provzduněné maltě, sloení a přilnavost k podkladu. Tyto parametry
mají vak technologický charakter a nemusí mít bezprostřední vztah k výsledným garantovaným vlastnostem
zatvrdlé malty.
U zdicích a spárovacích malt připravovaných na stavbě musí průkazní zkouka přesně specifikovat sloení
malty, typ a vlastnosti pouitého cementu i typ a vlastnosti pouitého kameniva. Výsledky zkouky platí pouze
za předpokladu, e k výrobě zdicí nebo spárovací malty na staveniti budou pouity identické suroviny.

37
Tab. 23 12 Vlastnosti hmot pro sanace betonových konstrukcí

Druh hmoty Vlastnost Zkuební předpis
Adhezní můstky ČSN EN 12 189
Doba zpracovatelnosti ČSN EN 12 639
Správkové hmoty Přídrnost k podkladu odtrhovou ČSN 73 2577, ČSN 72 2451,
ČSN EN 1542
zkoukou
Soudrnost s vybranou správkovou ČSN 72 2450, ČSN EN 12617

hmotou ČSN 73 2577, ČSN 72 2451,
Pevnost v tlaku ČSN EN 1542
Pevnost v tahu za ohybu ČSN 72 2453,
Soudrnost s podkladem bez adhezního
ČSN EN 12617-4*
můstku Příloha 3 TKP 23

Volné smrtění ČSN 73 1321
ČSN 73 1326
Sklon k tvorbě trhlin ČSN EN 1770
ČSN EN 73 1319,
Mrazuvzdornost ČSN ISO 6784
ČSN 73 2577, ČSN 72 2451,
Koeficient teplotní roztanosti ČSN EN 1542
ČSN 73 2580,
Statický modul prunosti ČSN EN 1015-19

Soudrnost s podkladem ČSN 73 2578,
ČSN EN 13580*
Difúzní odpor vůči H2O
ČSN 67 3091,
Povrchové ochranné Difúzní odpor vůči CO2 ASTM D 4587-91
systémy Povrchová vodotěsnost V 30
prEN 14068*
Schopnost překlenout trhliny prEN 14117*
Odolnost vůči agresivním médiím

Odolnost vůči UV záření

Injektání hmoty Viskozita
Doba zpracovatelnosti (otevřená doba)
Přídrnost k podkladu v závislosti na

vlhkosti podkladu
Pevnost v tahu za ohybu

Modul prunosti
Koeficient teplotní roztanosti

38
Tab 23 13 Vlastnosti hmot pro sanace zdiva

Druh hmoty Vlastnost Zkuební předpis
ČSN 72 1153
Kámen Petrografické sloení
Cihly Měrná a objemová hmotnost, hutnost a ČSN EN 1936
Zdicí malty
pórovitost ČSN EN 13755
Nasákavost ČSN EN 12371
Mrazuvzdornost ČSN EN 14157
Obrusnost podle Böhma ČSN 72 1159
Odolnost proti vlivům povětrnosti ČSN EN 1926
Pevnost v tlaku ČSN 72 1164
Pevnost v tahu za ohybu ČSN 72 1167
Tvrdost podle Vickerse (dříve ON 72 1161)
Pevnost desek v tahu za ohybu ČSN 72 2602
Vzhled a rozměry ČSN 72 2603
Objemová hmotnost a nasákavost ČSN 72 2605
Mechanické vlastnosti ČSN EN 53 2
Mrazuvzdornost ČSN 72 2607
Výskyt cicvárů ČSN 72 2608
Náchylnost ke tvorbě výkvětů ČSN EN 14411
Odolnost keramického střepu ČSN 72 2449
Pevnost v tlaku ČSN 72 2450
Pevnost v tahu za ohybu ČSN 72 2447
Objemová hmotnost ČSN 72 2453
Objemová stálost ČSN 72 2453
Mrazuvzdornost ČSN 72 2451
Přídrnost k podkladu ČSN 72 2454
Propustnost vůči vodním parám
Stejné vlastnosti jako u zdících malt ČSN 72 2453,
ČSN EN 12617-4*
Spárovací malty Volné smrtění Příloha 3 TKP 23
Sklon k tvorbě trhlin ČSN EN 73 1319,

Statický modul prunosti ČSN ISO 6784

Injektání hmoty Doba zpracovatelnosti (otevřená doba) prEN 14068*
Přídrnost k podkladu v závislosti na prEN 14117*

vlhkosti podkladu
Pevnost v tahu za ohybu

Modul prunosti
Koeficient teplotní roztanosti

39
23. 5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Kontrolní zkouky a měření jsou zkouky, jejich cílem je průběně ověřovat aktuální jakostní vlastnosti
stavebních materiálů pouívaných při sanaci inenýrské konstrukce. Kontrolní zkouky zajiťuje dodavatel.

Náklady na odběr vzorků, dopravu vzorků z místa odběru do zkuebny, zkouení, měření, vyhotovení správ
a protokolů včetně vypracování závěrečné souhrnné zprávy zhotovitele o jakosti jsou vdy obsaeny v nákladech
na přísluné poloky prací. Projektant, resp. zadavatel má právo určit místa zkouek a jejich četnost.

Při provádění zkouek resp. odběrů vzorků musí být kadé zkuební místo, resp. vzorek označeny značkou, která
zabrání záměně a zároveň je vdy proveden záznam o zhotovení (odběru) vzorku (zkuebního tělesa)
s následujícími informacemi:

původ vzorku (název stavby, název výrobce hmoty, lokalita zdroje hmoty),
kdo vzorek odebral, jméno a podpis, datum a hodina odběru,
komu je vzorek určen, adresa,
hodnoty parametrů naměřených na čerstvém vzorku, pokud jsou při odběru zjiťovány

(teplota, konzistence, objemová hmotnost, obsahu vzduchu apod.),

vzhled a způsob balení vzorku.

Četnosti a druhy kontrolních zkouek musí být součástí předem schváleného kontrolního plánu, který odsouhlasí
autorský dozor a zodpovědný zástupce zadavatele. Minimální povinný rozsah jednotlivých kontrolních zkouek
zhotovitele je uveden v přiloených tabulkách.

Tab. 23-14 Kontrola předúpravy povrchu

Kontrola Zkouka Zkuební předpis Minimální četnosti

Vizuální kontrola - Celoploné

Akustické trasování - Celoploné

Předúprava Stanovení pevnosti v tahu povrchových ČSN 72 2451 Min. 3 stanovení, na
betonu vrstev ČSN EN 1542 kadých 100 m2 povrchu

Zkouka pevnosti v tlaku Schmidtovým ČSN 73 1373 dalí 3 zkouky
tvrdoměrem
Min. 9 stanovení, na
kadých 100 m2 povrchu

dalí 16 zkouek

Provádění odběru vzorků, resp. konání kontrolních zkouek musí zhotovitel oznámit pověřené osobě zadavatele
(obvykle stavební dozor) nejpozději 48 hodin před jejich provedením. Zadavatel, resp. jím pověřený zástupce
sdělí nejméně 24 hodin předem, e se hodlá zkouky zúčastnit. Informace sdělované dodavatelem zadavateli
o plánovaných zkoukách musí obsahovat minimálně:

označení stavenitě, kde bude zkouka prováděna a jména zodpovědného pracovníka
zhotovitele na stavbě, který se bude zkouky účastnit,

čas počátku a předpokládaného konce prováděných prací,

sdělení, podle jakého zkuebního postupu budou zkouky nebo odběr vzorků prováděny.

Dodavatel musí umonit zadavateli nebo jím pověřené osobě přístup na stavenitě, do skladů i laboratoří, a to
i v případě, e jsou zkouky prováděny smluvními fyzickými nebo právnickými osobami.

40
Tab. 23 - 15 Kontrola správkových hmot

Kontrola Zkouka Zkuební předpis Minimální četnosti

Pevnost v tahu za ohybu ČSN 72 2450 1 sada za den aplikace

Správkové Pevnost v tlaku ČSN EN 12617 1 sada za den aplikace
hmoty Mrazuvzdornost
Stanovení soudrnosti ČSN 73 1321 2 sady na akci a typ malty
Min. 3 stanovení, na kadých
ČSN 72 2451
ČSN EN 1542 100 m2 povrchu dalí 3
zkouky

Zadavatel je oprávněn kdykoliv v průběhu prací provést vlastní kontrolní zkouky. V případě potvrzení
pochybnosti objednatele o kvalitě výrobků, hmot nebo prací, uhradí náklady na provedení zkouky dodavatel.

Kontrolní zkouky prací, výrobků, hmot, sloek směsí a systémů pro sanace inenýrských staveb můe
zajiťovat autorizovaná právnická nebo fyzická osoba pro oblast diagnostiky a zkuebnictví staveb, přičem
zkouky musí být provedeny v akreditované zkuebně podle akreditovaného zkuebního postupu.

Výsledky kontrolních zkouek předává dodavatel zadavateli neprodleně a průběně. Celkové zhodnocení
kontrolních zkouek je součástí závěrečné zprávy o provedených kontrolách a zkoukách, jejich přílohou jsou
také vekeré protokoly o výsledcích zkouek.

Tab. 23-16 Kontrola povrchových ochranných systémů

Kontrola Zkouka Zkuební předpis Minimální četnosti
ČSN ISO 2409
přídrnosti mříkovou ČSN 73 2577 Min. 3 stanovení, na kadých
zkoukou ČSN ISO 2808 100 m2 povrchu dalí 2
ČSN 73 2578 zkouky
přídrnosti odtrhovou
zkoukou * Min. 3 stanovení, na kadých
100 m2 povrchu dalí 1
Povrchové Tlouťka vrstvy nátěru zkouku
ochranné (nátěrového systému)
systémy Vodotěsnost nátěru a Min. 3 stanovení, na kadých
tenkovrstvých povrchových 100 m2 povrchu dalí 3
zkouky
úprav
Min. 1 stanovení, na kadých
Stanovení propustnosti oxidu 500 m2 povrchu dalí 2
uhličitého zkouky

Stanovení propustnosti ČSN 73 2580 Zkouka se provádí pouze v
vodních par případě pochybnosti o
difúzních vlastnostech
aplikovaného materiálu,

četnost 1 sada tří zkuebních
těles

- Zkouka se provádí pouze v
případě pochybnosti o
difúzních vlastnostech
aplikovaného materiálu,

četnost 1 sada tří zkuebních
těles

* Různé zkuební postupy akreditované na vybraných pracovitích

41
Tab. 23-17 Kontrola zdiva

Kontrola Zkouka Zkuební předpis Minimální četnosti

Zdivo vazba zdiva vizuálně průběně
ířka spár 1 x za celou akci
zdicí prvky ČSN 73 1163 1 x za celou akci
pevnost v tlaku ČSN 72 2605 2 x za celou akci
1 x za celou akci
zdicí malta ČSN 72 2449
pevnost v tlaku
korýtková zkouka
spárovací malta (viz Příloha 3)
sklon k tvorbě trhlin
povrchová úprava ČSN 73 2578
povrchová nasákavost

Zpráva o kontrolách a zkoukách musí minimálně obsahovat:

název, adresu zadavatele a dodavatele a dalí údaje o právnické nebo fyzické osobě, která
prováděla kontrolní práce pro dodavatele,

adresu nebo přesnou specifikaci umístění sanované konstrukce včetně stručného popisu
provedeného sanačního zásahu,

jména zodpovědných pracovníků dodavatele a souhrnné údaje o stavebním personálu,
údaje o pouitých správkových hmotách včetně technologických předpisů nebo odkazů na ně,
soupis a charakterizace pouitého strojního zařízení,

stručný harmonogram provádění jednotlivých technologických operací včetně charakterizace
klimatických podmínek,

výsledky vlastních kontrolních zkouek dodavatele včetně zkuebních protokolů,
výsledky případných kontrolních zkouek prováděných zadavatelem,

datum, podpis, razítko právnické nebo fyzické osoby, provádějící kontrolní zkouky pro
zadavatele.

Typy a četnost kontrolních zkouek pro jednotlivé druhy stavebních hmot, pouívaných při sanacích
inenýrských konstrukcí jsou uvedeny v Tab. 14 a 16.

23.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

Pro vechny konstrukce platí tolerance podle dokumentace nebo tolerance podle norem (ČSN 73 0202,
ČSN 73 0205, ČSN 73 0210-1) nebo ustanovení těchto TKP.

Pokud tolerance pro některé konstrukce nejsou stanoveny, platí poadavky uvedené v TKP 18.

Přípustné odchylky, v případech kdy to neurčuje dokumentace, odsouhlasí stavební dozor.

Pro betonové a zděné konstrukce se stanovují vytyčovací odchylky podle ČSN 73 0205 s tř. přesností
nejméně 10, pokud není v dokumentaci stanoveno jinak.

Pro mezní odchylky a místní nerovností povrchů rovinných ploch, pro celkové a místní přímosti hran a koutů
u betonových a zděných konstrukcí platí ČSN 73 0205.

U hmot nanáených stříkáním určí přípustné tolerance stavební dozor za účasti autorského dozoru a po
vyhodnocení referenční plochy.

Pro dosaení příznivého architektonického vzhledu různých částí sanovaných betonových konstrukcí se
vyaduje, aby opravený beton měl homogenní strukturu a zabarvení.

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP. Po celou záruční dobu je třeba sledovat celkový stav objektu
a jakákoliv zjitění zakládající důvod k zahájení reklamačního řízení musí být správcem bez zbytečného odkladu
písemně oznámena dodavateli a investorovi.

42
23.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Pro beton nevyztuený, vyztuený, předpjatý, betonovou směs a injektání maltu platí přísluná ustanovení
kap. 17 a 18 TKP.

Pro zdění za nízkých teplot platí ČSN 73 2310.
U ostatních sanačních hmot a ochranných nátěrů musí být klimatická omezení uvedena v technologickém
předpisu, který zhotovitel předkládá zadavateli k odsouhlasení před započetím prací.

23.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Odsouhlasení provedených prací podle projektové dokumentace a dokumentace zhotovitele provádí stavební
dozor na základě kontrolních zkouek a měření.
Dodavatel je povinen včas vyzvat stavební dozor k odsouhlasení vech prací, které budou v dalím postupu
zakryty nebo se stanou nepřístupnými nebo obtíně kontrolovatelnými. Jedná se předevím o odsouhlasení:

referenčních ploch a závěrů z jejich provedení,
povrchu upraveného pro aplikaci sanačního systému,
povrchu výztue před aplikací sanačního systému,
jednotlivých vrstev izolačního souvrství,
nanáení a pokládky jednotlivých sanačních vrstev,
aplikace přídavné výztue,
úpravy styčných ploch pracovních spár,
injektáního postupu,
úpravy spár před obnovou spárování
obnoveného spárování atd.

O výsledku odsouhlasení jednotlivých etap sanace provede stavební dozor zápis do stavebního deníku.

Převzetí prací provádí zadavatel na základě dokumentace skutečného provedení, kladném výsledku hlavní
prohlídky a zprávy o průběhu stavby zpracované dodavatelem, která musí obsahovat:

označení objektu,
údaje o schválené dokumentaci a jejich změnách,
přehled vech subdodavatelů a jejich činností,
časový přehled prací,
změny a odchylky, které vznikly v průběhu prací,
přehled provedených kontrolních měření, zkouek, odebraných vzorků a jejich vyhodnocení.
U mostů a objektů mostům podobných se musí před převzetím prací uskutečnit hlavní prohlídka podle předpisu
ČD S5 Správa mostních objektů (pokud se dle tohoto předpisu vyaduje).
U tunelů se musí před převzetím prací uskutečnit hlavní prohlídka podle předpisu ČD S6 Správa tunelů (pokud
se dle tohoto předpisu vyaduje).
V případě, e dokumentace stanovila provedení zatěovací zkouky nebo o ní bylo rozhodnuto během sanačních
prací (v případě zesilování), musí být výsledek zatěovací zkouky znám před převzetím prací.
Nezbytnou podmínkou pro převzetí prací je předání dokumentace skutečného provedení. Tuto dokumentaci
zajiťuje zhotovitel, podkladem pro její zpracování je původní schválená dokumentace se zakreslením vech
změn a odchylek provedených během sanačních prací.

23.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Pokud podle dokumentace pro provedení sanačních prací bude na konstrukci sledována deformace, je nutné
v dokumentaci označit místa osazení měřických bodů. Dodavatel je povinen během výstavby tyto body osadit,
udrovat a zajistit provedení poadovaných měření a výsledky předat stavebnímu dozoru. Pokud byla
dokumentaci předepsána zatěovací zkouka nebo dalí měření a zkouky, je povinností dodavatele tyto zajistit.

43
23.10 EKOLOGIE

Při provádění sanačních prací je třeba dbát pokynů a ustanovení uvedených v kapitole 1 těchto TKP.

Při provádění sanací inenýrských objektů platí z hlediska ochrany přírody a ivotního prostředí stejná
legislativa jako při provádění jakékoliv jiné stavby dráhy nebo stavby na dráze.

23.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ
OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví kapitola
1 TKP.

Pracovníci nesmí prodlévat v místech se zúeným průjezdným průřezem. Tato místa musí být označena podle
předpisu ČD Op 16. Je-li nutné pracovat v těsných prostorách i na mostech a tunelech, musí být učiněna stejná
opatření jako při práci za zhorené viditelnosti.

U epoxidových, epoxicementových a polyuretanových víceslokových materiálů není kodlivý výsledný
produkt, ale jednotlivé sloky ano. Při zasaení pokoky nebo očí je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Obal

s popisem materiálu je vhodné vzít sebou.

Základní informací o rizikovosti a zdravotním působení jednotlivých materiálů je jejich Bezpečnostní list, který
by měl být součástí dokumentace poskytované výrobcem či prodejcem stavebních materiálů dodavateli sanace.

23.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

23.12.1 Technické normy

ČSN 72 1151 Zkouení přírodního stavebního kamene. Základní ustanovení
ČSN 72 1152 Odběr vzorků přírodního kamene
ČSN 72 1153 Petrografický rozbor přírodního kamene
ČSN EN 1936 Zkuební metody přírodního kamene - Stanovení měrné a objemové hmotnosti a
celkové otevřené pórovitosti
ČSN EN 13755 Zkuební metody přírodního kamene - Stanovení nasákavosti vodou za atmosférického
tlaku
ČSN EN 12371 Zkuební metody přírodního kamene - Stanovení mrazuvzdornosti
ČSN EN 14157 Zkuební metody přírodního kamene - Stanovení odolnosti proti obrusu
ČSN 72 1159 Stanovení odolnosti přírodního stavebního kamene proti vlivu povětrnosti
ČSN 72 1160 Stanovenie alkalickej rozpínavosti prírodného stavebného uhličitanového kameňa
ČSN 72 1162 Stanovenie odolnosti prírodného stavebného kamene kameňa proti silicifikácii
ČSN EN 1926 Zkuební metody přírodního kamene - Stanovení pevnosti v tlaku
ČSN 72 1164 Stanovení pevnosti v tahu za ohybu přírodního kamene
ČSN 72 1165 Stanovení statického modulu prunosti v tlaku přírodního stavebního kamene
ČSN 72 1167 Stanovení tvrdosti přírodního stavebního kamene podle Vickerse
ČSN 72 1218 Vápenec. Kusovitost. Dolomit.
ČSN 72 1800 Přírodní stavební kámen pro kamenické výrobky. Technické poadavky
ČSN 72 1810 Prvky z přírodního kamene pro stavební účely. Společná ustanovení
ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely. Společná ustanovení
ČSN 72 2430-1 a 5 Malty pro stavební účely. Část 1 a 5
ČSN 72 2440 Zkouení malt a maltových směsí. Společná ustanovení.

44
ČSN 72 2441 Zkouka zpracovatelnosti čerstvé malty
ČSN 72 2442 Zkouka odlučnosti vody čerstvé malty
ČSN 72 2443 Zkouka rozmísitelnosti čerstvé malty
ČSN 72 2444 Zkouka obsahu vzduchu v provzduené čerstvé maltě
ČSN 72 2445 Rozbor čerstvé malty a maltové směsi
ČSN 72 2446 Zkouka přilnavosti čerstvé malty k podkladu
ČSN 72 2447 Zkouka hmotnosti a pórovitosti malty
ČSN 72 2448 Stanovení vlhkosti a nasákavosti malty
ČSN 72 2449 Zkouka pevnosti malty v tlaku
ČSN 72 2450 Zkouka pevnosti malty v tahu za ohybu
ČSN 72 2451 Zkouka přídrnosti malty k podkladu
ČSN 72 2452 Zkouka mrazuvzdornosti malty
ČSN 72 2453 Zkouka objemové stálosti malty
ČSN 72 2454 Zkouka propustnosti malty vůči vodním parám
ČSN 72 2600 Cihlářské výrobky. Společná ustanovení
ČSN 72 2601 Skúanie tehliarskych výrobkov. Spoločné ustanovenia
ČSN 72 2602 Skúanie tehliarskych výrobkov. Zisťovanie vzhladu a rozměrov
ČSN 72 2603 Skúanie tehliarskych výrobkov. Stanovenie hmotnosti objemovej hmotnosti
a nasákavosti
ČSN 72 2605 Skúanie tehliarskych výrobkov. Stanovenie mechanických vlastností
ČSN 72 2607 Skúanie tehliarskych výrobkov. Stanovenie výskytu cicvárov
ČSN 72 2608 Skúanie tehliarskych výrobkov. Stanovenie náchylnosti na tvorbu výkvetov
ČSN 72 2609 Cihlářské názvosloví
ČSN 72 2610 Cihlářské prvky pro svislé konstrukce. Cihly plné CP.
ČSN 72 2623 Cihlářské výrobky pro rené zdivo. Společná ustanovení
ČSN EN 14411 Keramické obkladové prvky - Definice, klasifikace, charakteristiky a označování
ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení
ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti
ČSN 73 0210-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost osazení
ČSN 73 0210-2 Geometrická přesnost ve výstavbě. Část 2: Přesnost monolitických betonových
konstrukcí.
ČSN 73 1313 Stanovení obsahu vzduchu v provzduené betonové směsi
ČSN 73 1326 Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení vody a chemických
rozmrazovacích látek
ČSN 73 2061-1 Zatěovací zkouky zdiva. Část 1: Veobecná ustanovení
ČSN EN 1052-1 Zkuební metody pro zdivo - Část 1: Stanovení pevnosti v tlaku
ČSN EN 1052-2 Zkuební metody pro zdivo - Část 2: Stanovení pevnosti v tahu za ohybu
ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí.
ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu
ČSN 73 2520 Drsnost povrchů stavebních konstrukcí
ČSN 73 2577 Zkouka prunosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí k podkladu
ČSN 73 2578 Zkouka vodotěsnosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí
ČSN 73 2579 Zkouka mrazuvzdornosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí

45
ČSN 73 2580 Zkouka prostupu vodních par povrchovou úpravou stavebních konstrukcí

ČSN 73 2581 Zkouka odolnosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí proti náhlým teplotním
změnám

ČSN 73 2582 Zkouka otěruvzdornosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí

ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací

ČSN EN 539-1(72 2682) Pálené stření taky pro skládané krytiny. Stanovení fyzikálních charakteristik.
Část 1: Zkouka prosákavosti

ČSN EN 539-2 (72 2682) Pálené stření taky pro skládané krytiny. Stanovení fyzikálních charakteristik.
Část 2: Zkouka mrazuvzdornosti

ČSN EN 12 696 Katodická ochrana oceli v betonu

ČSN EN 1504 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí

ČSN EN 12350-7 Zkouení čerstvého betonu - Část 7: Obsah vzduchu - Tlakové metody

23.12.2 Předpisy Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Správa mostních objektů, republikovaný předpis
ČD Op 16 Správa tunelů
ČD S 5 Stavební a technický řád drah, v platném znění
ČD S 6
Vyhláka č. 177/1995 Sb.

23.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 20 - Tunely
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 24 - Zvlátní zakládání
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí

46
Příloha 1 Výklad pojmů

Adhezní můstek Speciální mezivrstva nanesená na beton původní konstrukce, zajiťující vyí
soudrnost mezi podkladním betonem a správkovou maltou.

Adhezní lom Lom na rozhraní dvou vrstev.

Alkáliové rozpínání Chemická reakce mezi alkáliemi (sodíkem a draslíkem) obsaenými v cementu
(alkalická reakce) s některými typy kameniv vyvolávající objemové změny betonu vedoucí ke vzniku
trhlin a jeho postupnému poruení.

Antikorozní ochrana Nátěr nebo nátěrový systém omezující přístup vody a kyslíku k výztui.
výztue

Bariérové povlaky Nátěry nebo nátěrové systémy omezující průnik plynů a kapalin k výztui nebo
betonu nebo výztue povrchovým vrstvám betonu.

Betonový podklad Beton původní konstrukce, na který má být nanáen ochranný nebo opravný
systém.

Předupravený betonový Beton původní konstrukce očitěný a zbavený zdegradovaných vrstev, jeho
podklad pevnost v tahu povrchových vrstev je obvykle 1,5 MPa.

Cementové malty Malty a betony vzniklé smísením hydraulického pojiva (obvykle cementu)
a cementové betony s kamenivem vhodné zrnitosti, přísadami a příměsemi, které po smíchání s vodou
tvrdnou hydratační reakcí.
Čerstvé na čerstvé
Nanáení správkové malty nebo betonu na předupravený betonový podklad
Dávka (are) opatřený vhodným adhezním můstkem, u něho jetě nezapočalo tuhnutí.

Objem sanačního materiálu vyrobený během jednoho pracovního cyklu, tj. v rámci
jednoho navaovacího cyklu surovinových sloek.

Degradace Postupné a trvalé naruování povrchových vrstev betonu. Konkrétní mechanismus
degradace je třeba vdy co nejpřesněji identifikovat diagnostickým průzkumem.
Difúzní ekvivalentní
tlouťka vzduchové Tlouťka vzduchové vrstvy v metrech, mající stejný difúzní odpor vůči průniku
vrstvy vodní páry nebo oxidu uhličitého jako hodnocený nátěr nebo nátěrový systém dané
tlouťky. Slouí přehlednějímu vyjádření bariérových schopností nátěru nebo
Dilatační spára nátěrového systému vůči vodní páře nebo oxidu uhličitému.

Spára oddělující jednotlivé konstrukční prvky nebo vrstvy, umoňující jejich
nezávislou deformaci, délkovou změnu související s kolísáním teplot a deformací
konstrukce od nahodilého zatíení.

Doba zrání Časový interval mezi okamikem přípravy správkové malty a dosaením
poadovaných fyzikálně mechanických vlastností.
Dotvarování
Elektrochemická koroze Pruně plastická deformace tělesa v důsledku působení stálého a vlastního zatíení.
výztue
Proces, kdy v důsledku chemické či fyzikální nehomogenity výztue resp. ochranné
vrstvy dochází za přítomnosti elektrolytu (vody obsaené v pórovém systému
betonu) k oxidačně redukčním reakcím a ke vzniku různě velikého
elektrochemického článku s katodou a anodou, jeho důsledkem je korozní
pokození (hmotnostní úbytek) výztue.

Epoxidové pryskyřice Typ organického polymeru, který spolu s tvrdidlem a případně dalími aditivy
vytváří pojivo pouívané pro výrobu nátěrů lepidel, malt a betonů se specifickými
fyzikálně mechanickými vlastnostmi (vysoká pevnost v tahu, vysoká adheze

k betonovému podkladu, vysoká korozní odolnost).

Hloubkové spárování Náhrada malty v loných a styčných spárách zdiva do hloubky větí ne 50 mm.
Hydrofobizace
Nátěr nebo nátěrový systém, který výrazně omezuje smočitelnost oetřeného
povrchu vodou, a tedy průnik kapalin, zejména vody do pórového systému
povrchových vrstev betonu. Současně hydrofobizace neomezuje difúzi vodní páry.

47
Objemováhydrofobizace Omezení smáčitelnosti pórového systému správkové hmoty v celém objemu
Inhibitor koroze pouitím zvlátních přísad vmíchaných do suché směsi při její přípravě.
Injektá
Karbonatace betonů Chemická sloučenina, která je-li obsaena v malých koncentracích ve správkové
hmotě, omezuje vznik elektrochemické koroze výztue.
Katoda
Koroze výztue Beztlakové či tlakové plnění spár trhlin pórového systému konstrukčních materiálů
Krycí vrstvy (krytí) s cílem zajistit jejich vodotěsnost nebo silové působení.

Nátěr Proces sniování alkality povrchových vrstev betonu v důsledku reakce hydroxidu
Obsah volných chloridů vápenatého, vzduného oxidu uhličitého a vody. Sníení alkality betonu
karbonatací pod úroveň pH = 9,5 vytváří podmínky pro vznik elektrochemické
Ochrana koroze výztue.
Oprava
Oetřování Záporná elektroda, na které probíhá při elektrochemické korozi chemická redukce.
Otevřená doba
Pokozování ocelové výztue v elezobetonu chemickými procesy (přímým
Pasivace působením korozních médií) nebo vznikem elektrochemických článků.
Pečetící vrstva
Vzdálenost mezi povrchem konstrukce a výztuí. Její tlouťka ve vazbě na rychlost
Penetrace karbonatace betonu rozhoduje o časovém intervalu, po který je výztu chráněna
pH před elektrochemickou korozí.
Polymercementové
malty a betony (PCC) Souvislá ochrana nebo bariérová vrstva s obvyklou tlouťkou 100 a 500 µm
Porucha (0,1 a 0,5 mm).
Povrchové spárování
Pracovní spára Celkové mnoství chloridových iontů přítomných v betonu nebo maltě
vyluhovatelných ve vodě. Chloridové ionty mohou být obsaeny jak v cementu tak
v kamenivu nebo speciálních přísadách, zejména jsou vak vnáeny do
elezobetonových konstrukcí posypovými solemi.

Opatření bránící vzniku poruch nebo omezující jejich rozvoj.

Obnovení poadovaných uitných vlastností konstrukce s cílem zajistit její
provozuschopnost.

Zajitění optimálních podmínek pro zrání ochranných a opravných systémů,
zejména pak správkových malt na bázi cementového pojiva.

Časový interval od přípravy víceslokových hmot, během kterého lze materiál bez
obtíí zpracovat. Tento interval je výrazně závislý na klimatických podmínkách
a měl by být uváděn v Technických listech výrobků.

Stav, při něm je díky alkalitě okolního prostředí zabráněno vzniku
elektrochemické koroze oceli.

Penetrace z nízkoviskózní, obvykle epoxidové pryskyřice, zvyující soudrnost
izolačního systému k podkladní betonové konstrukci a bránící průniku vodních par
do styčné spáry mezi povrchem konstrukce a izolací.

Nátěr neměřitelné tlouťky zabudovaný do pórového systému povrchových vrstev,
netvořící souvislý film.

Záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů v roztoku, vyjadřující
jeho zásaditost resp. kyselost.

Malty, u nich základní pojivovou sloku tvoří hydraulické pojivo (zejména
cement), které jsou modifikovány přídavkem polymeru s cílem zlepit některé
fyzikálně mechanické vlastnosti (přídrnost k podkladu, modul prunosti).

Změna konstrukce proti jejímu původnímu stavu, která zhoruje její spolehlivost
nebo funkčnost.

Náhrada malty v loných a styčných spárách zdiva do hloubky 50 mm.

Kontaktní styk konstrukčních hmot, vznikající jako důsledek přeruení prací.
V těchto oblastech je obvykle sníena soudrnost materiálů a dochází ke vzniku
trhlin.

48
Provzdunění Vnesení mikroskopických vzduchových pórů o průměru 100 a 300 µm do
pojivové fáze cementových malt a betonů pomocí speciálních přísad s cílem zajistit
jejich mrazuvzdornost.

Předúprava povrchu Technologická operace odstraňující degradované povrchové vrstvy se sníenou
hutností, zkarbonatované, prosycené neádoucími médii a se sníenou pevností
v tahu.

Přídrnost Odolnost proti oddělení dvou nebo více materiálů namáhaných tahem.

Příměsi Jemně mleté anorganické materiály inertní či hydraulicky aktivní, umoňující
zlepení některých vlastností správkových malt a betonů.

Přísady Chemické sloučeniny přidávané do správkových malt a betonů v mnoství do 5 %
z hmotnosti cementu s cílem modifikovat jeho vlastnosti.

Reprofilace povrchu Nanáení stěrky, správkové malty nebo betonu s cílem obnovit původní tvar
konstrukčního prvku, zvětit tlouťku krycí vrstvy nebo vytvořit hutný podklad pro
povrchový ochranný systém.

Sanace betonu Komplexní proces ochrany a opravy betonové resp. elezobetonové konstrukce.

Sanační systém Soubor technologických postupů a hmot vytvářejících podmínky pro obnovení
(systém ochrany původních uitných vlastností konstrukce.
a opravy)

Sekundární ochrana Povrchová ochrana betonové konstrukce, realizovaná obvykle penetrací
(hydrofobizací) nebo nátěrem.

Správková hmota (malta) Hmota na libovolné materiálové bázi slouící k reprofilaci konstrukcích prvků
a splňující specifické technické poadavky.

Stěrková hmota Jemnozrnná správková hmota slouící k finální povrchové úpravě, tj. zejména
vyrovnání a uhlazení povrchu a vytvoření hutného souvislého podkladu pro
nanáení nátěrů. Její tlouťka se pohybuje do 3 mm

Stříkaná malta (beton) Správková hmota na CC bázi nebo PCC bázi, nanáená na povrch opravované
konstrukce stříkáním tzv. suchým nebo mokrým způsobem.

Trhlina Porucha v betonu zdivu nebo správkové hmotě naruující její celistvost. Za trhlinu
je povaována porucha irí ne 0,1 mm v agresivním prostředí, 0,2 mm ve vlhkém
neagresivním prostředí a 0,3 mm v suchém neagresivním prostředí. Trhliny uí
nejsou povaovány ve smyslu ČSN 73 1201 za defekty.

Trhlina staticky Trhlina sniující statickou spolehlivost konstrukce.
významná

Trvanlivost Schopnost konstrukce být v bezpečném a provozuschopném stavu, předepsaném
v konkrétním prostředí po vymezené období.

Tuidlo Látka, která vstupuje do chemické reakce s jinými, obvykle polymerními
substancemi (např. epoxidy) a iniciující chemickou reakci vedoucí ke vzniku tuhé
hmoty.

Vada konstrukce Nedostatek konstrukce způsobený

- chybným návrhem konstrukce

- chybným provedením,

- pouitím vadných hmot,

- nevhodnou kombinací hmot,

- zabudováním vadných výrobků.

Zesilování konstrukce Úprava konstrukce za účelem zvýení její únosnosti

49
Příloha 2 Stavebně technický průzkum

P2. 1 Veobecně

Stavebně technický průzkum (STP) je nezbytným podkladem pro zpracování projektu sanace a pro její
objektivní ocenění.
Cílem STP je předevím charakterizovat stav konstrukce z hlediska:

kvality a rozsahu a stupně degradace betonu či zdiva,
kvality a rozsahu a stupně degradace výztue,
kvality a rozsahu naruení spárování,
kvality vazby zdiva a poruení povrchových vrstev zdiva,
ověření skladby konstrukce,
rozsahu a popisu deformací a nelinearit konstrukce,
rozsahu nehomogenit konstrukce (např. kaverny ve zdivu kleneb apod.),
popisu trhlin a ostatních závad z hlediska typu, četnosti a intenzity,
zjitění materiálových charakteristik potřebných pro případné statické posouzení nebo návrh

sanačního systému.
Specifickou součástí STP můe být:

pořízení dokumentace stávajícího stavu konstrukce (předevím z hlediska rozměrů),
statický nebo dynamický přepočet konstrukce,
průzkum základových poměrů konstrukce,
ověření vyztuení konstrukce,
průzkum korozního ohroení konstrukce apod.

Poadavky na provedení těchto součástí STP musí být uvedeny v zadání STP.

Kvalita STP významným způsobem závisí na zpřístupnění konstrukce. Je třeba počítat s tím, e náklady na
zpřístupnění některých typů inenýrských konstrukcí mohou významně zvýit cenu diagnostických prací,
současně vak výrazně zlepí jejich průkaznost.

STP, který nemohl být prováděn z objektivních důvodů na přijatelným způsobem zpřístupněné konstrukci, je
třeba vdy navrhovat jako dvoustupňový. Informace zjitěné první etapou STP je třeba následně ověřit po
postavení leení či zavěení lávek v průběhu úvodních fází sanace, tj. v období předúpravy podkladu. V tomto
případě musí projekt sanace i konstrukce ceny sanace respektovat skutečnost, e dodatečným diagnostickým
průzkumem můe být původně předpokládaný rozsah a intenzita sanačního zásahu významně ovlivněna.
STP musí být prováděn podle projektu STP, ve kterém jsou stanoveny zejména:

cíle STP,
typy zkouek a postupy jejich provádění (podle ČSN, zvlátních metodik, ZTKP apod.),
počty zkouek,
rozsah vyhodnocení zkouek,
rozsah fotografické dokumentace a video dokumentace.

Základním výstupem STP musí být kromě celkové charakterizace stavu konstrukce zejména rozsah a intenzita
pokození ve vazbě na předpokládané sanační zásahy.

STP můe obsahovat doporučení pro sanaci konstrukce, které můe být zohledněno v následné projektové fázi.

STP můe provádět fyzická osoba, která je autorizovaná v oboru diagnostiky a zkouení staveb nebo fyzická,
resp. právnická osoba, která zaměstnává pracovníky autorizované v oboru diagnostiky a zkouení staveb.

Při porovnávání cen STP by měla být vdy vyadována přesná specifikace oceňovaných prací tak, aby byly
srovnávány co do rozsahu a kvality srovnatelné nabídky.

Objednatelem STP je zásadně vlastník nebo správce objektu, resp. jeho investorský útvar, případně právnické
a fyzické osoby, na které vlastníci přenesli své pravomoci (např. projektant).

Výsledky STP jsou podkladem pro zpracování projektu sanace. V případě, e uchazeči o dodávku sanačních
prací zpracovávají zároveň i projekt sanace, musí vichni obdret výsledky identického STP. Pouze za tohoto
předpokladu lze následné technické i cenové nabídky povaovat za srovnatelné.

50
Vlastník nebo správce objektu musí v rámci dostupných moností zajistit zpracovateli STP:
původní projektovou dokumentaci konstrukce, resp. dokumentaci skutečného provedení,
údaje o stáří konstrukce, jejím uívání, zatíení a dosud provedených průzkumech,
údaje o přestavbách, opravách a mimořádných událostech.

P2.2 Etapy STP
STP se obvykle dělí na několik etap. Základní rozčlenění STP je na:

předběný průzkum,
podrobný průzkum,
doplňkový průzkum.

S ohledem na proměnlivost cílů STP i různorodost inenýrských objektů nelze přesně definovat rozsah
jednotlivých typů průzkumu. Rozsah STP musí definovat projektant sanačního zásahu.

Předběný STP sestává obvykle z podrobné vizuální prohlídky konstrukce a fotografické dokumentace poruch
a pokozených oblastí. Předběný STP by měl zejména zaznamenat rozsah naruení povrchových vrstev
betonových či kamenných konstrukcí, korozi výztue, výskyt trhlin, výskyt průsaků a výkvětů, výskyt
nadměrných průhybů a deformací, vekerých dalích atypických okolností a měl by stručně charakterizovat
i stav vekerých doplňkových konstrukcí a konstrukčních prvků.

Na základě předběného STP lze pak definovat optimální rozsah podrobného stavebně technického průzkumu,
který by identifikoval příčiny zjitěných závad, jejich rozsah a intenzitu.
Podrobný STP by se měl zaměřit zejména na:

typ a rozsah poruení povrchových úprav (omítky, nátěry),
rozsah poruení krycích vrstev betonu a korozi výztue,
rozsah poruení vrstev zdiva,
soupis vekerých vad a poruch vzniklých provozem (např. trhliny),
stav uloení konstrukce (stav podpor), průhyby, deformace,
zjitění vlivu zabudované technologie na konstrukci,
rozsah pokození doplňkových konstrukcí, zejména ocelových,
stanovení pevnosti v tahu povrchových vrstev betonu resp. zdiva,
stanovení hloubky karbonatace betonu, stanovení pevnosti v tlaku betonu resp. zdiva,
stanovení objemové hmotnosti betonu resp. zdiva,
míry degradace a kontaminace betonu resp. zdiva,
povrchové nasákavosti,
identifikace druhu výztuné oceli,
změření korozního proudu ve výztui,
stanovení tlouťky krycí vrstvy betonu nad výztuí,
zjitění stavu spárování,
zjitění a ověření rozměrů konstrukcí (např. tlouťky kleneb apod.),
charakterizaci deformace zdiva (např. boulení poprsních zdí, vyklonění křídel a opěr apod.),
zjitění mezerovitosti zdiva
diagnostiku skrytých částí konstrukcí.

Četnost těchto zkouek a činností by měla být stanovena v závislosti na velikosti a významu konstrukce
i s ohledem na rozsah jejího pokození.

Podrobný STP musí vdy identifikovat i příčiny degradace, poruení nebo závady.
Doplňkový STP se provádí tehdy:

pokud výsledky podrobného stavebně technického průzkumu naznačují atypický stav
či chování konstrukce, které nebylo moné provedenými zkoukami vysvětlit,

pokud v průběhu projektu sanace či statického přepočtu vznikla potřeba doplnění potřebných
údajů,

pokud v průběhu sanace byly zjitěny neočekávané skutečnosti, které je nezbytné dodatečně
přesněji charakterizovat.

51
P2. 3 Závěrečná zpráva o STP
Závěrečná zpráva o STP musí být zpracována v rozsahu minimálně dle tohoto článku a v níe uvedeném členění:
Úvod

základní údaje o zadavateli a dodavateli,
přesná specifikace zadání,
přehled podkladů dodaných zadavatelem.
Popis vyetřované konstrukce
Základní údaje o konstrukčním provedení vyetřovaného objektu včetně popisu jeho současného stavu.
Metodika a rozsah zkouení
Uvede se přehled zjiťovaných parametrů s uvedením přísluných zkuebních předpisů (ČSN, metodické pokyny
apod.), stručný popis provádění a rozsah zkouení.
Výsledky STP
Výsledky stanovení jednotlivých parametrů na vyetřovaných konstrukcích se zpracují do tabulek, které obsahují
zejména:
označení zkuebního místa nebo vyetřované části,
zjitěnou hodnotu přísluného parametru.
Pro jednoznačnou identifikaci jsou zkuební místa jednotlivých zkouek a odběru vzorků vyznačeny na
schematickém nákresu vyetřované konstrukce. Tam musí být zaznamenávány i poruchy na vyetřované části
konstrukce (trhliny, vady apod.).
Vyhodnocení výsledků STP
dílčí shrnutí a zhodnocení výsledků etření a zkouek pro jednotlivé části vyetřovaného

objektu,
zhodnocení stavu celého objektu.
Závěr
Zde je nutné uvést, resp. shrnout:
hlavní výsledky a poznatky z STP a z jeho vyhodnocení,
doporučení z hlediska poadavků na dalí etapu průzkumu nebo na statické posouzení (typy

a četnosti zkouek a přepočtů),
vyhodnocení průzkumu a statických etření (pokud byly prováděny),
stanovisko k eventuální potřebě ochrany a opravy konstrukce nebo jejích částí a souhrn

podkladů vhodných pro rozhodnutí o provedení stavby,
doporučený rámcový technologický postup sanace a doporučení základních technických

a technologických kritérií pro ochranu a opravu, vyuitelných pro vypsání výběrového řízení
na dodavatele sanace.
Přílohy:
fotografická dokumentace,
video dokumentace.
Fotograficky, resp. pomocí videozáznamu se zpravidla dokumentuje:
vyetřovaný objekt, konstrukce nebo konstrukční prvek,
odebrané vzorky, event. ilustrativně způsob odběru,
charakteristické poruchy a pokození.

52
Příloha 3 Netradiční zkuební postupy

Zkouka odolnosti vůči tvorbě smrťovacích trhlin při vázaném smrtění

Zkouka prokazuje schopnost správkových reprofilačních malt odolávat íření smrťovacích trhlin vznikajících
v důsledku smrťování tuhnoucích malt během tuhnutí, vázáných adhezí k podkladu.

Zkouka se provádí tak, e správková reprofilační malta, připravená podle návodu výrobce, se uloí zednickou
lící do ocelové formy, tvořené ocelovým úhelníkem o délce 1 m a příčných rozměrech 50 x 50 mm. Tento
ocelový úhelník je v čelech uzavřen ocelovými čely. Vnitřní povrch ocelové formy je zdrsněn pomocí
opískování za sucha. Vnitřní stěny formy se nesmějí olejovat ani opatřovat jinou povrchovou úpravou, sniující
adhezi správkové malty k povrchu formy.

Po vyplnění formy maltou a jejím povrchovém urovnání ocelovým hladítkem se forma ponechá v suchém
vzduném prostředí o teplotě 20 °C ±2 °C s relativní vlhkostí cca 65 %.

V případě, e je zkouka prováděna jako kontrolní přímo in situ, je forma uloena v prostředí konstrukce, avak
chráněna před deťovými srákami.

Stav povrchu správkové malty ve formě se jedenkrát denně vizuálně ověřuje na přítomnost trhlin. Zkouka se
ukončí sedmý den po zaformování. Dojde-li ke vzniku trhlin, provede se po ukončení zkouky proměření ířky
trhlin pomocí vhodné lupy s příloným měřítkem, schématicky se zakreslí počet a umístění trhlin, případně
pořídí fotodokumentace.
Zkouky prostředků pro krystalizační dotěsňování betonu

Krystalizační prostředky určené k dotěsňování pórového systému betonu zvýí jeho vodotěsnost natolik, e
ověřování vodotěsnosti standardním postupem podle ČSN 73 1321 je málo průkazné. Jednou z moností je
provedení zkouky povrchové nasákavosti postupem podle ČSN 73 2578 pouze s tím rozdílem, e testovaným
médiem není voda, ale automobilový benzín.

Polární afinita automobilového benzínu umoňuje jeho mimořádně snadný průnik pórovým systémem betonu.
To umoňuje vysokou citlivost této metodiky vůči jakékoliv změně kapilární pórozity betonu.

Zkouka se provádí tak, e k testovanému povrchu se vhodným tmelem ukotví skleněný zvon o průměru 60 mm.
Následně se ke skleněnému zvonu připojí cejchovaná byreta a celý systém se vyplní benzínem. Přitom se dbá na
to, aby nezůstaly ve spojovacím hrdle nebo ve zvonu vzduchové bublinky. Po pěti minutách se benzín doplní
znovu po značku 0. Tento okamik je počátkem měření. Po 30 minutách se odečte hladina benzínu v byretě
s přesností na 0,1 ml. Měřeným parametrem je pak přepočtená hodnota nasákavosti benzínu v litrech vztaená
na m2.

Druhou moností je prodlouení zkouky na libovolný časový úsek s tím, e se kadodenně sleduje, zdali dolo
k průniku benzínu na opačnou stranu vzorku. Zkouka můe být ukončena po jednom a pěti dnech. Poté se
testované těleso rozlomí např. zkoukou v příčném tahu a zakreslí se hloubka průniku benzínu. V tomto případě
je měřeným parametrem maximální hloubka průniku benzínu na lomové ploe vzorku vztaená k délce expozice.

U běného konstrukčního betonu dojde při tlouťce vzorku v intervalu od 40 do 100 mm k průniku benzínu na
opačnou stranu tělesa v průběhu několika desítek minut a hodin. U povrchových úprav, resp. materiálů
s obsahem krystalizačních přísad se doba průniku benzínu prodluuje na několik dnů a desítek dnů. Tímto
postupem lze tedy výrazně citlivěji rozliit utěsnění pórového systému ne při pouití standardní metodiky
vodotěsnosti podle ČSN 73 1321.

Popisovaná zkouka není normována a při jejím provádění je třeba dodrovat vekerá bezpečnostní opatření
související s manipulací s hořlavinami.

Zkouení mechanických vlastností cihelného nebo kamenného zdiva

Únosnost zdiva je ovlivněna jak kvalitou zdicích prvků (cihly, kámen), tak zdící malty, ale i řadou dalích
faktorů, jako je způsob skladby zdiva, ířka styčných a loných spár, případný výskyt trhlin či jiných imperfekcí.

Stanovení únosnosti zdiva in situ není jednoduchým technickým úkolem. Nejkomplexnějí a nejověřenějí
přístup je uveden v Příloze 3 ČSN 73 0038 "Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí při přestavbách".
Vychází se zde jednoznačně ze separátního stanovení kvality zdicích prvků a zdící malty a následného
vyhodnocení těchto veličin.

Vyuití odběru jádrových vývrtů a jejich zkouek ke stanovení únosnosti cihelného zdiva je předevím
teoretickou, prakticky obtíně realizovatelnou moností. V běném, zejména starím cihelném zdivu dojde při
odběru jakéhokoliv vývrtu k rozpadu celistvosti zdiva a následné odzkouení jádrového vývrtu pak je prakticky

53
nemoné. Odběr celistvého jádrového vývrtu ze zdiva by připadalo v úvahu pouze tehdy, pokud by jak zdící
prvky, tak zdící malta měly vysokou kvalitu a vzájemně vysokou adhezi. Tato situace zejména u starích
zděných objektů je vak málo pravděpodobná.
Zatěovací zkouky zdiva podle ČSN 73 2061-1 Část 1 Veobecná ustanovení, Část 2 Pevnost v tlaku, Část 3
Pevnost v tahu za ohybu předpokládají provádění těchto zkouek na velkých vzorcích vyzděných ve svislé
poloze přímo ve zkuebně.
Jednou z mála praktických moností, jak posoudit únosnost a deformační charakteristiky zdiva in situ, je pouití
tenkých hydraulických válců, které se vkládají do vyčitěných loných spár ve zdivu, případně do vodorovných
dráek vyřezaných ve zdivu. Zároveň se zdivo v okolí osazeného válce osadí měřícími čidly vhodnými ke
sledování deformací. Vnáením napětí do zdiva a měřením deformací lze získat kvantitativní informaci
o chování zdiva. Pro tuto metodiku není k dispozici ádný normový postup.

54
Poznámky:

55
56
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 23
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 5 /z roku 2006/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.
České vysoké učení technické v Praze

Technický redaktor: Ing. Miroslav Teichman
České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
sekce tratí a budov

Odborný gestor: Ing. Bohuslav Stečínský
České dráhy, a.s., generální ředitelství, odbor 13

Nakladatelství: České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
Distribuce: Malletova 10/2363,
190 00 Praha 9 - Libeň

České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
SATT - oddělení typové dokumentace,
Nerudova l,
772 58 Olomouc

tel.: +420 972 742 241, +420 972 741 769,
fax: +420 972 741 290,
e-mail: otd@tucd.cz
www.cd.cz/tucd
ČESKÉ DRÁHY, a.s.

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB ČESKÝCH DRAH

Kapitola 24
ZVLÁTNÍ ZAKLÁDÁNÍ

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 4

Schváleno náměstkem GŘ ČD pro dopravní cestu č.j. TÚDC-18059/2003 ze dne 30.12.2003
Účinnost od 31.12.2003
Praha 2003
Vechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím
systému nebo přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými,
fotokopírovacími či jinými, bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: České dráhy, a.s.
Technická ústředna dopravní cesty
Sekce technické dokumentace - Oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova l
Obsah

24.1 ÚVOD 3

24.1.1 Veobecně 3

24.1.2 Rozsah kapitoly 3

24.1.3 Legislativní poadavky 4

24.1.4 Odborná způsobilost 4

24.1.5 Obsah dodávky 5

24.1.6 Vytýčení stavby 5

24.1.7 Sledování okolních objektů 5

24.1.8 Názvosloví 5

24.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 6

24.2.1 Veobecně 6

24.2.2 Materiály k výrobě 6

24.2.2.1 Beton a materiály k jeho výrobě 6

24.2.2.2 Betonářská výztu 7

24.2.2.3 Ocelové prvky pro piloty 7

24.2.2.4 Ocelové tětovnice 7

24.2.2.5 Ocelová trubka k výrobě mikropiloty 7

24.2.2.6 Hřebík 7

24.2.2.7 Dřevo pro piloty a tětové stěny 7

24.2.2.8 těrk pro raené/vibrované pilíře 7

24.2.2.9 Paící suspenze 7

24.2.2.10 Kotevní táhlo 8

24.2.2.11 Kotevní hlava 8

24.2.2.12 Manetová trubka 8

24.2.2.13 Cementová zálivka 8

24.2.2.14 Injekční směsi 8

24.2.2.15 Vápno 8

24. 2.2.16 Popílek 8

24.2.3 Ochrana proti korozi a bludným proudům 8

24.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 9

24.3.1 Veobecně 9

24.3.2 Přípravné práce 9

24.3.3 Technologické zásady provádění prací 9

24.3.3.1 Piloty vrtané 9

24.3.3.2 Piloty raené 10

24.3.3.3 Podzemní stěny 11

24.3.3.4 tětové stěny 11

24.3.3.5 Kotvy 12

24.3.3.6 Mikropiloty 12

24.3.3.7 Hřebíky 12

24.3.3.8 Injektování zemin a hornin 12

24.3.3.9 Trysková injektá 13

24.3.3.10 Deep mixing 13

24.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 14

24.4.1 Veobecně 14

24.4.2 Dodávka a skladování 14

24.4.3 Průkazní zkouky 15

24.4.3.1 Veobecně 15

24.4.3.2 Sloky betonu a beton 15

24.4.3.3 Ocel pro výztu 15

24.4.3.4 Ocelové profily a trouby 15

24.4.3.5 Paící suspenze a výplň podzemních stěn 15

24.4.3.6 Ocelové tětovnice a profily 15

24.4.3.7 Dřevěné tětovnice a převázky 16

1
24.4.3.8 Zatěovací zkouky pilot a elementů podzemních stěn 16

24.4.3.9 Zatěovací zkouky kotev, mikropilot a hřebíků 16

24.4.3.10 Pevnost směsi zemin s pojivy (deep mixing) 16

24.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 17
24.5.1
24.5.2 Veobecně 17
24.5.2.1
24.5.2.2 Kontrolní zkouky 17
24.5.2.3
24.5.2.4 Sloky betonové směsi, betonová směs a beton 17
24.5.2.5
24.5.2.6 Betonové prefabrikáty 17
24.5.2.7
24.5.2.8 Betonářská ocel 17
24.5.2.9
24.5.2.10 Ocelové profily, trouby, tětovnice, kotvy 17
24.5.2.11
Dřevo pro piloty 17
24.5.2.12
24.5.2.13 Paící suspenze a výplň podzemních stěn 17
24.5.2.14
24.5.2.15 Příměsi a plastifikační materiály 18

Kontrolní zkouky pilot a elementů podzemních stěn 18

Injekční směs 18

Kontrola vrtných prací (vrtané piloty, mikropiloty, kotvy, hřebíky, injektáe) 19

Kontrola vrtů před betonováním a injektáí (vrtané piloty, mikropiloty, kotvy, hřebíky,

injektáe) 19

Kontrola prací v průběhu injektáe 19

Kontrola vytyčovacích bodů 19

Měření deformací 20

Kontrolní zkouky zlepené zeminy (deep mixing) 20

24.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 20

24.6.1 Přípustné odchylky 20

24.6.2 Míra opotřebení 21

26.6.3 Záruky 21

24.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 21

24.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 22

24.8.1 Odsouhlasení prací 22

24.8.2 Převzetí prací 23

24.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUVŮ A PŘETVOŘENÍ 23

24.10 EKOLOGIE 24

24.10.1 Veobecně 24

24.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 24

24.11.1 Veobecně 24

24.11.2 Práce s mechanizmy 24

24.11.3 Ochranná pásma 25

24.11.4 Ohrazení pracovitě 25

24.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 25

24.12.1 Technické normy 25

24.12.2 Předpisy 27

24.12.3 Související kapitoly TKP a jiné předpisy ČD 27

24.12.4 Související předpisy MD odbor PK 27

Příloha 1 Popis metody a technologické zařízení pro deep mixing 28

2
24.1 ÚVOD

24.1.1 Veobecně

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP -
Veobecně.
Tato kapitola technických kvalitativních podmínek obsahuje poadavky objednatele stavby na materiály,
technologické postupy, zkouení a převzetí výkonů a dodávek při výstavbě, opravách a údrbě konstrukcí
zvlátního zakládání.
Piloty, podzemní stěny
tětové stěny
Kotvy, mikropiloty a hřebíky
Injektování hornin a zemin

Trysková injektá
Deep mixing (hloubkové zlepování zemin mísením s pojivy - vápenocementové pilíře)
Stanovení druhu konstrukce zvlátního zakládání, její členění a rozměry určuje projektová dokumentace, která
musí být vypracovaná v souladu s předpisy Českých drah (ČD) a touto kapitolou TKP.
Pro konkrétní stavby a stavební objekty lze tuto kapitolu doplnit Zvlátními technickými kvalitativními
podmínkami (dále jen ZTKP), ve kterých se přihlédne ke specifickým podmínkám stavby.
V případě návrhu nestandardního materiálu, výrobku nebo technologie musí být ZTKP zpracovány projektantem
jako součást projektové dokumentace pro zadání stavby.
Poadavek na pouití nestandardního materiálu, výrobku nebo technologie můe iniciovat také zhotovitel stavby.
V tomto případě je povinen zajistit zpracování ZTKP na své náklady a předloit je k odsouhlasení
zodpovědnému zástupci objednatele.
Nestandardním pro tyto účely se rozumí takový materiál, výrobek nebo technologie, pro ně nejsou v České
republice zpracovány normy pro běné pouití, TKP, OTP nebo jiný veobecně uznávaný předpis nebo vnitřní
TNP ČD.
V dalích případech zajiťuje zpracování ZTKP objednatel.
Normy označené v této kapitole *EN jsou evropské normy v návrhu. Po svém schválení a nabytí platnosti budou
součástí těchto TKP. V současném znění mají informativní charakter.
Obecné poadavky na zhotovitele :
a) Zhotovitel zpracuje technologický postup zvlátního zakládání a předloí objednateli k odsouhlasení. Pokud

výchozí projekt neobsahuje úplné posouzení prováděných prací, musí zhotovitel předloit doplňující statický
výpočet a případně výpočet zatíitelnosti.
b) Zhotovitelé musí vést po dobu své činnosti na stavbě kromě dále uvedených záznamů stavební deník.
c) Zhotovitelé musí připravit a předloit objednateli prostřednictvím vyích zhotovitelů podklady a doklady
o pouitých materiálech a prefabrikátech.
d) Zhotovitelé předávají objednateli prostřednictvím vyích zhotovitelů dokumentaci skutečného provedení
stavby a graficky zpracované výsledky výkového a polohopisného geodetického zaměření díla.

24.1.2 Rozsah kapitoly

Tyto technické kvalitativní podmínky staveb Českých drah část 24 (dále jen TKP) se týkají následujících prvků
zvlátního zakládání :
Piloty, podzemní stěny
- piloty vrtané, provedené v souladu s ČSN EN 1536 Provádění speciálních geotechnických prací Vrtané

piloty,

3
- piloty raené, provedené v souladu s ČSN EN 12699 Provádění speciálních geotechnických prací Raené
piloty,

- piloty provedené jinými technologiemi nebo z jiných materiálů, ne jsou uvedeny výe (např. těrkové
pilíře),

- podzemní stěny a jejich elementy provedené v souladu s ČSN EN 1538 Provádění speciálních
geotechnických prací Podzemní stěny.

tětové stěny
- tětové stěny provedené v souladu s ČSN EN 12063 Provádění speciálních geotechnických prací - tětové

stěny.

Kotvy, mikropiloty, hřebíky
- kotvy provedené v souladu s ČSN EN 1537 Provádění speciálních geotechnických prací Injektované

horninové kotvy,

- mikropiloty provedené podle technologického předpisu schváleného objednatelem. Evropská norma
na mikropiloty *EN 14199 Execution of special geotechnical works Micropiles je v návrhu,

- hřebíky předvrtávané injektované i zaráené provedené podle technologického předpisu schváleného
objednatelem. Evropská norma na hřebíky *EN 14490 Execution of special geotechnical works Soil
nailing je v návrhu.

Injektování hornin a zemin

- injektování hornin a zemin způsobující přetvoření v hornině (zhutňovací injektáe, klaká) i bez přetvoření
v hornině (průniková injektá, injektá puklin, výplňová injektá) provedené v souladu s ČSN EN 12715
Provádění speciálních geotechnických prací Injektáe.

Trysková injektá

- prvky a konstrukce z tryskové injektáe provedené v souladu s ČSN EN 12716 Provádění speciálních
geotechnických prací Trysková injektá

Deep mixing (hloubkové zlepování zemin mísením s pojivy - vápenocementové pilíře)
- hloubkové zlepování měkkých zemin pomocí suchých pojiv (vápna, cementu, popílku, strusky apod.) nebo

cementové suspenze vmíchávaných do zeminy podle technologického předpisu zpracovaného zhotovitelem
a schváleného objednatelem. Evropská norma na deep mixing *EN 14679 Execution of special
geotechnical works Deep mixing je v návrhu.

24.1.3 Legislativní poadavky

V souladu s poadavky zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění a souvisejícího nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
je výrobce povinen prokazovat shodu u vybraných stavebních výrobků. Přehled těchto výrobků je uveden
v příloze č.2 tohoto nařízení vlády.
Shoda se prokazuje postupy dle § 5 a 8, u kusové výroby dle § 9 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Nejvyí úrovní prokazování shody je postup dle § 5 certifikace výrobku. Tímto postupem lze nahradit postupy
prokazování shody dle § 6 a 8 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Jestlie na výrobek neexistuje česká technická norma, vystavuje autorizovaná osoba výrobci (dodavateli)
stavebně technické osvědčení dle § 3. Platnost tohoto stavebně technického osvědčení je časově omezena a tudí
je omezena i platnost prohláení o shodě, není-li tato omezena jiným způsobem vyplývajícím z nařízení vlády.
Náleitosti prohláení o shodě jsou uvedeny v § 13 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

24.1.4 Odborná způsobilost

Zhotovitel stavby (objektu) musí mít zaveden, certifikován a prověřován systém řízení jakosti dle ČSN EN ISO
9001:2001. Zhotovitel/podzhotovitel je povinen prokázat, e disponuje potřebným počtem pracovníků
předepsané kvalifikace, potřebným, technicky způsobilým strojním a dalím vybavením. Zkuenost
s prováděním prací podle této kapitoly TKP zhotovitel/podzhotovitel prokazuje také referenčním listem

4
provedených prací stejného nebo podobného zaměření. Zhotovitel je povinen prokázat té způsobilost zkueben,
kontrolního systému a dalích činností, které mohou ovlivnit jakost prací.

Pracovníci zhotovitele realizující prvky zvlátního zakládání musí mít potřebnou kvalifikaci pro jednotlivé
technické a dělnické profese a musí být vedeni odborným pracovníkem. Výrobu prvků zvlátního zakládání řídí
zodpovědný pracovník s odpovídajícími znalostmi a zkuenostmi. Vekeré práce musí být prováděny pod
vedením osoby způsobilé dle zákona ČNR č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu autorizovaných inenýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění.

24.1.5 Obsah dodávky

Práce prováděné podle této kapitoly obsahují dodávku vech potřebných materiálů, mechanizmů, zařízení
a výkonu pracovníků zhotovitele a provedení vech úkonů nutných k vybudování prvků zvlátního zakládání
včetně předepsaných zkouek podle projektové dokumentace a přísluných norem, v souladu s touto kapitolou
a kapitolou 1 TKP.

Dodávka musí obsahovat dokumentaci zhotovitele, technologický předpis prováděných prací včetně návrhu
dalích zkouek navrhovaných zhotovitelem a poadovaných objednatelem. Tyto doklady musí být předem
předloeny objednateli.

24.1.6 Vytýčení stavby

Při předání stavenitě předá objednatel i jeho vytyčení. Pro vytýčení stavenitě platí ustanovení kapitoly 1 TKP.
Umístění prvků zvlátního zakládání musí být odvoditelné běnými geodetickými postupy z vytýčení stavenitě.
Zhotovitel předané vytýčení zajistí tak, aby byl schopen provést jednotlivé prvky zvlátního zakládání
v tolerancích uvedených v čl. 24.6. Za předané vytýčení dále zodpovídá zhotovitel.

Zhotovitel zodpovídá za výkové a směrové umístění pracovních ploch, ablon, vodicích zídek a dalích
pomocných konstrukcí potřebných pro řádné provedení prvků zvlátního zakládání.

24.1.7 Sledování okolních objektů

V průběhu zpracování projektové dokumentace zvlátního zakládání posoudí projektant, které objekty mohou
být prováděnými pracemi ovlivněny a zajistí jejich pasportizaci.

Pokud nelze pasportizaci okolních objektů provést při zpracování projektové dokumentace (časové, finanční
a jiné důvody), zpracuje pasportizaci zhotovitel jako součást dokumentace zhotovitele.

V případě, e pasportizace není součástí ádné dokumentace a v průběhu prací je zřejmé, e k ovlivnění okolních
objektů dochází, rozhodne o rozsahu a způsobu pasportizace objektů objednatel/stavební dozor na základě
upozornění zhotovitele.

Zhotovitel je povinen před započetím prací překontrolovat rozsah pasportizace, upozornit na moné rozpory
a nová fakta a pasportizaci s objednatelem odsouhlasit.

Pasportizaci provádí autorizovaná osoba s kvalifikací v přísluném oboru (statika a dynamika stavebních
konstrukcí, geotechnika), případně soudní znalec. Pasportizace se provádí fotografickou a grafickou
dokumentací, videozáznamem nebo jiným způsobem se stejnou nebo vyí vypovídací hodnotou. Dokumentace
pasportizace musí být jednoznačně označena datem zhotovení. V opodstatněných případech, zejména při pouití
technologií vyvolávajících vibrace a seismické účinky (vibrování, vibroberanění a beranění, dlátování, trhací
práce), určuje dokumentace pomocí kriterií stanovených v ČSN 73 0036 resp. ČSN 73 0040 minimální
vzdálenost od zdroje, při které nedojde k ohroení staveb.

V průběhu realizace stavby monitoruje okolní objekty zhotovitel a kontroluje objednatel/stavební dozor. Četnost
a způsob sledování určuje projektová dokumentace/dokumentace zhotovitele. O sledování se provádějí písemné
záznamy způsobem odsouhlaseným objednatelem/stavební dozor.

24.1.8 Názvosloví

V tomto článku TKP jsou uvedeny pouze základní pojmy. Podrobné názvosloví je v souladu s definicemi
a termíny uvedené v ČSN EN 1536, ČSN EN 1538, ČSN EN 12699, ČSN EN 12063, ČSN EN 1537, ČSN EN
12715, ČSN EN 12716, *EN 14199,*EN 14490.

5
pilota (pile): tíhlý stavební prvek v základové půdě určený pro přenáení účinků zatíení,
vrtaná pilota (bored pile): pilota, která je v základové půdě vytvořena vrtáním, popř. těením zapaeného, nebo
nezapaeného vrtu, který je vyplněn betonem nebo elezobetonem,
raená pilota (displacement pile): pilota instalovaná v základové půdě bez těení zeminy z vrtu nebo prostoru,
který pilota zaujímá. Piloty se do základové půdy instalují beraněním, vibrováním, zatláčením, rotací nebo
kombinací těchto metod,
podzemní stěna (diaphragm wall): svislá stavební konstrukce trvalého nebo dočasného charakteru která má účel
paicí nebo těsnicí, případně splňuje oba účely,
tětová stěna (sheet pile wall): řada tětovnic, které tvoří souvislou stěnu. V případě ocelových tětovnic
je kontinuita zajiťována zámkováním ve spojích, provázáním v podélných rýhách nebo prostřednictvím
speciálních spojek, v případě dřevěných tětovnic systémem pero-dráka,
kotva (anchor): stavební prvek přenáející tahové zatíení do únosné vrstvy,
mikropilota (micropile): vrtaná pilota o průměru mením ne 300mm, raená pilota o průměru mením ne
150mm. K jejich zhotovení se pouívají malé pilotovací soupravy,
hřebík (nail): tyčový výztuný prvek zabudovaný do zemního masivu obvykle pod subhorizontálním úhlem,
který mobilizuje tření podél celé své délky v zemině,
svorník (bolt): tyčový výztuný prvek pouívaný v tunelovém stavitelství pro zajitění výrubu. Podle způsobu
osazení můe působit jako kotva nebo jako hřebík,
injektá (grouting): zlepování mechanických a propustnostních vlastností zemin a hornin vtlačováním injekční
směsi (suspenze, roztok, emulze nebo malta). Dělí se na výplňovou (zaplnění dutin větích rozměrů), zhutňovací,
kontaktní (do spáry mezi stavební konstrukci a horninu) a injektá způsobující přetvoření v hornině (stlačení
nebo posun horniny),
trysková injektá (jet grouting): technologie tryskové injektáe sestává z rozruení zeminy nebo zvětralé skalní
horniny, jejího částečného nahrazení a ze smíchání rozruené zeminy s cementačním pojivem, přičem rozruení
nastává působením tryskaného paprsku tekutého média o vysoké mechanické energii; médium můe být
současně pojivem,
deep mixing (hloubkové zlepování zemin mísením): při zlepování zemin technologií deep mixing se do
zemního tělesa vmíchává mísicím nástrojem (vrtulka, nekový vrták) pojivo (obvykle cement a/nebo pálené
vápno) v prákovém stavu případně plnivo (mletá struska, popílek aj.). U některých technologií se pouívá
injekční směs místo prákového pojiva.Výsledkem je pilíř zlepené zeminy. Velikost a tvar pilíře je ovlivněn
tvarem mísicího nástroje a technologickým postupem.

24.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

24.2.1 Veobecně

Vekerý materiál, který se stane trvalou součástí předmětu díla, musí vyhovovat poadavkům uvedeným
v dokumentaci. Není-li poadavek taxativně uveden, musí materiál odpovídat přísluným normativním
předpisům. Materiál musí být bez zjevných vad a musí vyhovět předepsaným zkoukám (viz článek 24.4 této
části a kapitoly TKP). Legislativní poadavky na materiály a výrobky jsou uvedeny v článku 24.1.3 této kapitoly
TKP.

24.2.2 Materiály k výrobě

24.2.2.1 Beton a materiály k jeho výrobě

Materiálová ustanovení pro beton jsou předmětem kapitoly 17 TKP.
Stříkaný beton musí splňovat poadavky kapitoly 20 TKP.

6
24.2.2.2 Betonářská výztu

Podmínky pro betonářskou výztu jsou popsány v kapitole 18 TKP.

24.2.2.3 Ocelové prvky pro piloty

Pro ocelové piloty se pouívají prvky z válcované oceli v souladu s ČSN EN 10025, z konstrukční oceli dle ČSN
42 0135 a bezevých trub podle ČSN 42 0250. Ocelové prvky pilot, které jsou trvalého charakteru, je nutné
dodat s příslunými dokumenty kontroly dle ČSN EN 10204 na úrovni inspekčního certifikátu 3.1B.

24.2.2.4 Ocelové tětovnice

Nové tětovnice musí odpovídat ČSN EN 10248-1, ČSN EN 10248-2, ČSN EN 10249-1, ČSN EN 10249-2
a ČSN EN 10079.
Opakovaně pouité tětovnice nesmí být pokozené a musí splňovat poadavky dokumentace.
Trouby pouité v kombinovaných stěnách musí odpovídat ČSN EN 10219-1 a ČSN EN 10219-2.
Speciální spojky musí odpovídat ČSN EN 10248-1, ČSN EN 10248-2.

24.2.2.5 Ocelová trubka k výrobě mikropiloty

Nejčastěji se pouívá ocelová trubka, zpravidla o průměru 70/12 mm, 89/10 mm a 108/16 mm podle
ČSN 42 0250, pokud dokumentace nestanoví jinak.

Podle *EN14199 musí ocelové výztuné prvky splňovat poadavky následujících norem:
ENV 10080 nebo *EN 10138-4 u ocelových prutů
ČSN EN 10210 nebo ČSN EN 10219 u dutých profilů (trub)
ČSN EN 10025 nebo ČSN EN 10113 u za horka válcovaných profilů.

24.2.2.6 Hřebík

Ocelový hřebík tvořený plným ocelovým prutem musí být vyroben v souladu s normou EN 10080 nebo EN
10025 v případě válcovaných profilů za horka. Ocelový hřebík tvořený dutým ocelovým profilem musí být
v souladu s normami ČSN EN 10 219 nebo ČSN EN 10210. Při pouití předpínací oceli musí být splněny
poadavky *EN 10138-4.
Při pouití nekovových materiálů (geosyntetika, plastové tyče s karbonovými, skleněnými a jinými vlákny) musí
splňovat poadavky přísluných EN, ČSN nebo doporučení výrobců.

24.2.2.7 Dřevo pro piloty a tětové stěny

Pilotové dřevo musí vyhovovat jakosti podle čl. 21 ČSN 49 1531. Čl. 5.4.2 ČSN 73 2810 předepisuje věnovat
zvýenou pozornost ochraně povrchů a částí, které budou dlouhodobě nebo střídavě vystaveny zvýené vlhkosti.
Podle čl. 11 ČSN 73 2810 se předepisuje pouívat zdravé odkorněné dřevo, nejlépe borové nebo dubové, vhodné
je i modřínové nebo smrkové. Výřezy nemají mít křivost větí ne 0,5 % délky. Druh dřeva stanoví
dokumentace. Dřevěné piloty musí být celou svojí délkou pod úrovní hladiny podzemní vody uvedené
v dokumentaci.

24.2.2.8 těrk pro raené/vibrované pilíře

Kvalitu kameniva pouitého pro výrobu těrkových pilířů předepisuje projektová dokumentace a technologický
předpis zhotovitele.
Pro výrobu těrkových pilířů (pilot) se obvykle pouívá přírodní nebo drcené kamenivo plynulé křivky zrnitosti
o max. zrnu obvykle do 75 mm bez jemnozrnných příměsí. Zrnitost závisí na účelu pouití těrkových pilířů
(zhutnění zemního masivu, urychlení konsolidace, odvodnění a jiné). U technologie vibračního zhotovení
těrkových pilot se v souladu s *EN 14731 doporučuje pouívat tyto frakce kameniva: 40-75 mm pro hutnění za
sucha, 25-75 mm pro hutnění pod vodou a 8-50 mm jestlie se dodává kamenivo přes sondu ke pici.
Nevylučuje se pouití druhotných materiálů (kamenivo z drceného, tříděného betonu apod.), pokud to předepíe
projektová dokumentace.

24.2.2.9 Paící suspenze

Pro účely dočasného paení vrtů se pouívají bentonitové suspenze, polymerové suspenze, jiné suspenze.
Vlastnosti bentonitové suspenze musí odpovídat poadavkům uvedeným v ČSN EN 1536 a ČSN EN 1538.
Polymerové a jiné suspenze musí být popsány v dokumentaci zhotovitele.

7
24.2.2.10 Kotevní táhlo

Ocelová kotevní táhla musí odpovídat následujícím normám a předpisům:
stavební ocel: ČSN 42 0135, ČSN P ENV 1993-1-1
betonářská ocel: ČSN 73 6206, ČSN 73 1201, ČSN P ENV 1992-1-1
předpínací ocel: ČSN 73 6207, popř. ČSN 73 1201, *EN 10138-4, ČSN P ENV 1992-1-5.

24.2.2.11 Kotevní hlava

Musí odpovídat ČSN EN 1537. Musí být schopna přenést mezní tahové zatíení táhla.

24.2.2.12 Manetová trubka

Trubky obvykle z PVC o průměru 32mm a délce nejčastěji 4m které jsou vzájemně spojovány závitovým
nátrubkem. V kořenové části je manetová trubka opatřena injekčními otvory o průměru 6mm (4 otvory na etá)
překrytými pryovou manetou. Vzdálenost manet je 0,25 a 0,5m.

24.2.2.13 Cementová zálivka

Cementová zálivka je suspenze cementu a vody o vodním součiniteli < 0,4. Plní se jí vrt před zasunutím ocelové
trubky (mikropiloty), hřebíku nebo kotvy. U mikropiloty můe mít zálivka charakter cementové malty o vodním
součiniteli <0,6. Pouité kamenivo musí splňovat tato základní zrnitostní kriteria: d85< 4 mm, max. průměr zrna
8 mm.

24.2.2.14 Injekční směsi

Injekční směsi a materiály k jejich výrobě musí splňovat podmínky uvedené v ČSN EN 12715 a ČSN EN 12716,
pokud projektová dokumentace nestanoví jinak.

24.2.2.15 Vápno

K hloubkovému zlepování zemin se pouívá pálené (nehaené) vápno které splňuje poadavky ČSN EN 459.

24. 2.2.16 Popílek

Základní kriteria pro pouití popílku jsou v TP 93 (pozemní komunikace). Podrobná specifikace musí být
v projektové dokumentaci.

24.2.3 Ochrana proti korozi a bludným proudům

Pokud stupeň vlivu prostředí na beton podle ČSN EN 206-1 a kapitoly 17 TKP vyaduje pouití sekundární
ochrany betonových pilot, musí být tato ochrana navrena v dokumentaci. Zhotovitel musí dodret zásady pro
pouití impregnačních hmot, nátěrů a fólií předepsané výrobcem.
Při pouití fólie musí výrobce v prohláení o shodě uvést té hodnotu měrného elektrického odporu pro
posouzení účinnosti ochrany před vlivem bludných elektrických proudů. Nejčastěji se pouívají fólie z PVC
a z PE. Tlouťka fólie se pohybuje od 0,1 mm pro PE fólii do cca 1 mm pro fólii z PVC.
Ocelové prvky (trubní piloty, kotvy) se opatřují pro neabrazivní podmínky nátěry ivicemi nebo jinými hmotami
podle dokumentace, pro abrazivní podmínky epoxydehtem nebo jinými hmotami podle dokumentace. Volba
protikorozní ochrany musí být v souladu s TKP 25 B.
Dřevěné piloty a tětovnice se opatřují hloubkovou impregnací podle normy ČSN 49 0616 2. část, nebo
impregnačními nátěry podle ČSN 49 0600 1. část.
V případě, e druh materiálu pro sekundární ochranu není specifikován v dokumentaci, předloí zhotovitel
objednateli/stavebnímu dozoru ke schválení návrh sekundární ochrany ve svém technologickém předpisu včetně
prohláení o shodě od výrobce, vlastností, technických parametrů, způsobu přejímky a zkouek.
Při ochraně proti vlivům bludných elektrických proudů (katodická ochrana) se postupuje podle ustanovení
kapitoly 25 A TKP a lze přiměřeně uít ustanovení SR 5/7 (ČD) ve shodě s dokumentací.
Důleitým prvkem systému ochrany výztue základů před vlivy bludných elektrických proudů je kvalitně
provedený beton, který je v dokumentaci navren s ohledem na zvolenou ochranu proti agresivním vlivům
prostředí.

8
24.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

24.3.1 Veobecně

Zhotovitel předloí před zahájením prací objednateli/stavebnímu dozoru k odsouhlasení technologický předpis
pro zhotovení prvků zvlátního zakládání. Tento technologický předpis musí být v souladu s projektovou
dokumentací stavby. Součástí technologického předpisu musí být technické a kvalitativní parametry, podmínky
pro přesnost jejich výroby, podmínky pro kontrolu jakosti a dodací podmínky. Dále musí obsahovat mezní
hodnoty geotechnických parametrů horninového masivu, které byly uvaovány ve statickém výpočtu a které jsou
rozhodující z hlediska ukončení prvků zvlátního zakládání.

Zvolená technologie výroby prvků zvlátního zakládání musí umonit jejich zhotovení v daných geotechnických
poměrech v poadované kvalitě podle dokumentace. V technologickém předpisu zhotovitel podrobně popíe
způsob jejich provádění a přípustné odchylky v umístění, směru a horní úrovni jednotlivých prvků (viz čl.24.6).
Poadované odchylky odliné od této kapitoly TKP a přísluných evropských norem musí být stanoveny
projektovou dokumentací nebo ZTKP.

Dále zhotovitel předloí pořadí zhotovování jednotlivých základových prvků a jméno pracovníka zhotovitele
zodpovídajícího za kvalitu díla.

Zhotovitel předá objednateli/stavebnímu dozoru časový plán prací a harmonogram jednotlivých dílčích
odsouhlasení. Objednatel/stavební dozor se zúčastňuje dílčích odsouhlasení podle postupu prací, nerozhodne-li
písemně jinak. Bez souhlasu objednatele/stavebního dozoru nelze stavební práce zahájit. V případech, kdy se
provádění prací dotýká elezničního provozu, musí technologický předpis obsahovat doklady o zajitění
průjezdného průřezu dle ČSN 73 6320 a zajitění bezpečnosti elezničního provozu z hlediska únosnosti
a stability provozovaných kolejí po celou dobu stavby, případně návrh časového plánu omezení elezničního
provozu.

Zhotovitel je povinen bez prodlení oznámit objednateli/stavebnímu dozoru vechny podstatné odchylky skutečně
zjitěných geotechnických poměrů od geotechnických poměrů předpokládaných dokumentací, které by mohly
ovlivnit funkci zhotovovaných prvků (např. zatřídění horniny, změna hydrogeologických poměrů). Zhotovitel
navrhne potřebná opatření, která podléhají odsouhlasení objednatelem/stavebním dozorem.

24.3.2 Přípravné práce

Potřebné úpravy pracovní plochy včetně jejího zpevnění, konstrukcí jímek, paení nebo rozepření a zbudování
ablon a vodicích zídek provádí zhotovitel před zahájením výstavby prvků zvlátního zakládání.

24.3.3 Technologické zásady provádění prací

Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí obsahovat informace relevantní k přísluné
technologii provádění prací.

24.3.3.1 Piloty vrtané

Pro piloty vrtané platí zásady provádění podle ČSN EN 1536, vrtné zařízení musí splňovat poadavky
ČSN EN 791.

Bezprostředně po dokončení vrtu se provádí jeho betoná. Pokud nedochází k rozvolňování stěn vrtů, ztrátě
výplachu nebo jiným projevům nestability můe být betoná provedena později. Max. prodleva mezi dovrtáním
a betonováním vak nesmí u suchých nezapaených vrtů překročit 36 hodin, u vrtů paených výpanicemi
72 hodin a vrtů paených suspenzí 8 hodin. Je-li tato doba překročena, musí se vrt prohloubit, případně rozířit.

Pod hladinou podzemní vody nebo suspenze se betonuje sypákovými troubami nebo čerpadlem. Spojení trub
musí být vodotěsné. Na hadici čerpadla se pouije nástavec z ocelové trouby. Betonování se musí provádět
vcelku a bez přeruování. Během betonáe musí ústí trouby neustále zasahovat pod povrch ukládaného betonu.
Voda nebo suspenze se postupně odčerpávají při zachování úrovně hladiny. Odčerpaná suspenze se po přečitění
můe znovu pouít, vyjma cca posledních 2 m znehodnocené suspenze nad hladinou betonu, která se likviduje.
Podle spotřebovaného betonu se řídí zkracování trub.

Beton hlavy piloty musí mít kvalitu poadovanou v dokumentaci stavby. Proto se horní vrstva betonu
znehodnoceného suspenzí odebere nebo se betoná ukončí (cca 0,4 m) nad projektovanou hlavou piloty

9
a znehodnocený beton se později odstraní. Případné přebetonování a odbourání znehodnocené části piloty bude
provedeno dle ČSN EN 1536, pokud dokumentace neurčí jinak.
Pokud je navrena zvlátní úprava hlavy piloty (např. kalich pro montá prefabrikovaného skeletu), zabetonuje
se dodatečně po očitění kotevní výztue a úpravě pracovní spáry podle dokumentace. Dovoluje-li to navrený
tvar hlavy a výkové poměry, lze hlavu betonovat současně s pilotou. Objednatel/stavební dozor kontroluje
během betonáe stav zařízení pro betonování, kvalitu dodávané betonové směsi, dodrování technologických
předpisů pro betoná, úpravu hlavy piloty, její očistění a výkovou úroveň.

Technologický předpis zpracovaný zhotovitelem stavby musí minimálně obsahovat:
- Způsob hloubení vrtů pro piloty zhotovené na místě (vrtání,náběrová těba, beranění a vibroberanění na patě

uzavřené dočasné nebo trvale v zemi ponechané trouby z betonu nebo z oceli, zavrtávání, roubování nebo
zatlačování trouby opatřené na spodním konci omezeným počtem závitů bez těení zeminy).
- Způsob a hloubku paení (bez paení, panicí-dočasné nebo trvalé, paící suspenzí-bentonitovou,
polymerovou, jinou) a odpaování.
- Způsob roziřování piloty nebo její části.
- Způsob injektáe paty a/nebo dříku piloty.
- Druh výztue piloty.
- Druh výplně piloty, poadavky na kvalitu betonové směsi a způsob jejího ukládání.
- Místo a způsob ukládání vytěené zeminy
- Hloubku vniku do únosného podloí (u opřených pilot).
- Způsob překonávání překáek (balvanů, tvrdých poloh, zvýených přítoků vody do vrtu, kavernování
apod.).
- Údaje o materiálech slouících k zhotovení piloty včetně výsledků průkazních zkouek nebo atestů a jejich
vyhodnocení.
- Způsob osazení ochranných prostředků proti agresivitě prostředí (polymerové folie).
- Způsob kontroly, zkouení, odsouhlasení a přejímek, které ověřují kvalitu předmětu díla.

24.3.3.2 Piloty raené

Pro výrobu raených pilot musí být pouité zařízení v souladu s ČSN EN 996, zásady provádění jsou v ČSN EN
12699. Pokud není dokumentací předepsáno jinak, nemají se razit dočasně zapaené piloty v osové vzdálenosti
mení ne 6násobek průměru, pokud beton nebude vykazovat dostatečnou pevnost. Minimální krytí výztue
prefabrikátů předepisuje kapitola 18 TKP přičem nesmí být mení ne 30 mm, v silně agresivním prostředí
(XA3 podle ČSN EN 206-1) musí být nejméně 50 mm, pokud dokumentace nepředepíe vyí krytí. Povrchovou
úpravu předepisuje dokumentace. Má-li být pouito sekundární ochrany proti agresivitě prostředí, musí povrch
odpovídat podmínkám daným normou navrené ochrany (ČSN P 73 0600) nebo předpisu výrobce ochranného
systému.

Technologický předpis zpracovaný zhotovitelem stavby musí minimálně obsahovat:
- Způsob výroby, dopravy, ukládání a oetřování betonu při výrobě prefabrikátů pilot na stavbě (TKP 18).
- Způsob raení předem zhotovených pilot (beranění, vibrování, zatlačování, vplachování, roubování

(rotace), kombinace metod beranění).
- Zařízení na raení prefabrikovaných pilot.
- Zařízení pro výrobu raených pilot betonovaných na místě (Franki, těrkové pilíře).
- Způsob nastavení piloty včetně minimální poadované technologické prodlevy.
- Kriterium pro ukončení vhánění (hloubka vniku na posledních 10 úderů).
- Opatření v případě e nedojde k zaberanění piloty na předepsanou hloubku.
- Údaje o materiálech slouících k zhotovení piloty včetně výsledků průkazních zkouek nebo atestů a jejich

vyhodnocení.
- Údaje o prefabrikovaných dílech.
- Údaje o protikorozní ochraně
- Způsob kontroly, zkouek, odsouhlasení a přejímek, které ověřují kvalitu předmětu díla

10
24.3.3.3 Podzemní stěny

Podmínky provádění podzemních stěn jsou v ČSN EN 1538.

Rovinatost odkrytého líce podzemní stěny zhotovené na místě je přímo závislá na geologické stavbě území
a nelze ji zcela limitovat technologickým postupem. Nerovnosti větí, ne stanoví dokumentace, nebo které by
byly na závadu provedení následujících prací, odstraní zhotovitel na vlastní náklady po obnaení líce. Dojde-li
k větí odchylce ve svislosti, navrhne zhotovitel nezbytná opatření, která podléhají souhlasu objednatele/stavební
dozor.

Poaduje-li se provedení podzemní stěny jako vodotěsné, stanoví dokumentace poadavek na odolnost vůči
průsakům vody a úpravu dělících spár. Podzemní stěna se jako celek povauje za vodotěsnou, neobjevují-li se na
povrchu mokrá místa nebo kapky prosakující vody. Části povrchu mohou být vlhké. V dokumentaci je moné
poadavek na těsnost podzemní stěny jako celku stanovit údajem o maximálním průsaku na 1 m2 líce stěny za 24
hod. Při poadavku zcela suchého povrchu jsou v dokumentaci navrena zvlátní opatření.
Technické poadavky na výplň těsnících podzemních stěn stanoví dokumentace. Vlastnosti výplně s udáním
času poadované pevnosti, případně propustnosti, prokazuje zhotovitel průkazními zkoukami podle článku 24.4
této kapitoly TKP vzhledem k pouitým materiálům a technologii.

Způsob hloubení rýhy pro podzemní stěny stanoví dokumentace. Pokud se předpokládá pouití trhacích prací
musí být způsob jejich provádění popsáno v projektové dokumentaci (projekt trhacích prací) a rozpracováno
v dokumentaci zhotovitele.

Způsob styku lamel, zajitění jeho vodotěsnosti a délku jednotlivých lamel určuje projektová dokumentace,
pokud nejsou tyto parametry uvedeny, navrhuje je zhotovitel. Navrené parametry musí být odsouhlaseny
objednatelem/stavebním dozorem.

Objednatel/stavební dozor kontroluje a odsouhlasuje dokončený úsek rýhy. Měří se hloubka, ířka, případně
svislost rýhy.

Způsob vyztuení, rozměry, tvar a průměr výztue a její stykování jsou stanoveny dokumentací. Výztu
z betonářské oceli se připravuje předem ve formě armokoe. Armoko tvoří jeden prostorový celek, který se
vkládá do úseku rýhy před betonáí. Nejmení průměr prutů svislé výztue je 12 mm. Na kadé straně armokoe
musí být nejméně 3 pruty na jeden metr (čl. 7.4.2 ČSN EN 1538).

Objednatel/stavební dozor kontroluje a odsouhlasuje dokončený úsek rýhy. Měří se hloubka, ířka, případně
svislost rýhy.

Technologický předpis zpracovaný zhotovitelem stavby musí minimálně obsahovat:
- Způsob hloubení podzemní stěny (kontinuální, po lamelách, raení-pouze tenké těsnící stěny).
- Druh paící suspenze podzemní stěny.
- Druh výztue podzemní stěny.
- Druh výplně podzemní stěny a způsob jejího ukládání.
- Místo a způsob ukládání vytěené zeminy.
- Údaje o materiálech slouících k zhotovení piloty a podzemní stěny včetně výsledků průkazních zkouek

nebo atestů a jejich vyhodnocení.
- Údaje o prefabrikovaných dílech.
- Způsob kontroly, zkouek, odsouhlasení a přejímek, které ověřují kvalitu předmětu díla.

24.3.3.3.1 Tenké těsnící stěny

Tenké těsnící stěny (TTS) jsou těsnící membránou vzniklou vyplněním prostoru po zaberaněném nebo
zavibrovaném speciálním I profilu těsnící výplní. Pro provádění tenkých těsnících stěn platí ustanovení
technologických předpisů zhotovitele schválených objednatelem/stavebním dozorem.
Způsob hloubení rýhy a instalace výplně TTS stanovuje dokumentace zhotovitele.

24.3.3.4 tětové stěny

Při budování tětových stěn se postupuje v souladu s ČSN EN 12063.

Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí minimálně obsahovat následující informace:
- skladování a manipulaci se tětovnicemi,
- svařování a řezání tětovnic a dalích ocelových prvků (tab. 1 ČSN EN 12063),

11
- způsob vhánění tětovnic (beraněním, vibrováním, vtlačováním),
- umístění a tvar ablon a kletin,
- pomocné technologie pro vhánění, pokud jsou pouity (maziva, bentonit, tryskání, předvrtání aj.),
- postup při vytahování tětovnic (pokud je dokumentací poadováno).

Při vytahování tětovnic musí zhotovitel zvolit takové prostředky a technologický postup, aby nedolo
k pokození přilehlých objektů, nebo jeho částí (např. izolace). Vytahování tětovnic se musí provádět za
trvalého dozoru odborného pracovníka zhotovitele. Za případné kody zodpovídá zhotovitel.

24.3.3.5 Kotvy

Při zhotovení kotev se postupuje v souladu s ČSN EN 1537.
Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí minimálně obsahovat následující informace:
- přípravu stavenitě,
- skladování a manipulaci s výztunými profily,
- způsob vrtání, průměr vrtu, sklon, hloubka, rozteče vrtů, pouití výplachu, paení,
- podrobnou specifikaci osazovaného prvku (kotva tyčová, kotva pramencová atd.),
- sloení injektání směsi (zálivky),
- způsob injektáe, dobu zahájení injektáe po dokončení zálivky (ev. následných reinjektáí),
- tolerance v osazení kotvy,
- protikorozní ochrana ocelového táhla a napínaných ocelových součástí,
- způsob napínaní a zkouení únosnosti včetně specifikace pouitého zařízení.

24.3.3.6 Mikropiloty

Pro zhotovení mikropilot je zpracován návrh evropské normy *EN 14199. Do nabytí její účinnosti se při výrobě
mikropilot postupuje v souladu s technologickým předpisem zhotovitele.
Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí minimálně obsahovat následující informace:
- přípravu stavenitě,
- skladování a manipulaci s výztunými profily,
- způsob vrtání, průměr vrtu, sklon, hloubka, rozteče vrtů, pouití výplachu, paení,
- tolerance v osazení mikropiloty,
- podrobnou specifikaci výztuného prvku (armoko, trubka),
- sloení injektání směsi (zálivky),
- způsob injektáe, dobu zahájení injektáe po dokončení zálivky (a zahájení následných reinjektáí) pokud je

poadována.

24.3.3.7 Hřebíky

Pro provádění hřebíků je zpracován návrh evropské normy *EN 14490. Do nabytí její účinnosti se při výrobě
hřebíků postupuje v souladu s technologickým předpisem zhotovitele.
Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí minimálně obsahovat následující informace:
- skladování a manipulaci s výztunými profily,
- způsob vrtání, průměr vrtu, sklon, hloubka, rozteče vrtů, pouití výplachu, paení,
- tolerance v osazení hřebíku,
- v případě přímého osazení hřebíku (příklepem, vibrací, nastřelením) podrobný popis způsobu instalace,
- podrobnou specifikaci výztuného prvku (ocel, plast, uhlíková vlákna),
- sloení injektání směsi (zálivky),
- rozmístění, průměr, sklon, hloubka a vystrojení odvodňovacích vrtů,
- podrobná specifikace lícového opevnění včetně technologie provádění.

24.3.3.8 Injektování zemin a hornin

Pro injektování zemin a hornin platí ČSN EN 12715.

12
Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí minimálně obsahovat následující informace:
- vrtné práce (způsob vrtání, průměr vrtu, sklon, hloubka, rozteče vrtů, pouití výplachu, paení),
- sloení a vlastnosti směsi,
- vlastní injektá (specifikace obturátoru a injekčního čerpadla, specifikace zařízení pro míchání a dávkování

injekční směsi, rozmístění injekčních trubek a přívodní potrubní systém, specifikace zařízení pro monitoring
a zkouení).

24.3.3.9 Trysková injektá

Pro tryskovou injektá platí ČSN EN 12716.
Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí minimálně obsahovat následující informace:
- pouitý systém tryskové injektáe (jednofázový, dvojfázový vzduchový, dvojfázový vodní, trojfázový),
- sloení injektání směsi,
- rozmístění, průměr, hloubka a sklon vrtů,
- popis prvků tryskové injektáe,
- pořadí provádění,
- rychlost vytahování soutyčí,
- vyztuení,
- monitoring.
Návrh metody předloí zhotovitel po provedení ověřovacího úseku k odsouhlasení objednateli/stavebnímu
dozoru.

24.3.3.10 Deep mixing

Pro zlepení zemin metodou deep mixing musí zhotovitel zpracovat podrobný technologický předpis. Evropská
norma je zpracována v návrhu pod číslem ∗EN 14679.
Technologický předpis, zpracovaný zhotovitelem stavby, musí minimálně obsahovat následující informace:
Suché mísení:
- druh pojiva nebo směsi pojiv a plniva,
- mnoství pojiva (směsi, plniva) na metr hloubky během penetrace a vytahování soutyčí,
- tlak vzduchu,
- rychlost penetrace a vytahování soutyčí,
- rychlost rotace (ot/min) při penetraci a vytahování.
Mokré mísení:
- sloení injekční směsi,
- mnoství pojiva na metr hloubky během penetrace a vytahování soutyčí,
- tlak injekční směsi,
- rychlost penetrace a vytahování soutyčí,
- rychlost rotace (ot/min) při penetraci a vytahování

Popis metody a technologické zařízení pro deep mixing jsou uvedeny v příloze č.1.

13
24.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

24.4.1 Veobecně

Materiál, prvky a dílce se přepravují a skladují způsobem, který stanoví tyto TKP a normy uvedené
v následujících článcích, nebo předpis výrobce. Zhotovitel je povinen zajistit řádnou přejímku dodávaného
materiálu a výrobků a přesně evidovat jednotlivé dodávky. Vechny materiály, prvky a dílce musí být chráněny
před pokozením, znehodnocením, povětrnostními vlivy, popřípadě odcizením. Skladovaný materiál musí být
zřetelně označen podle druhu, případně i podle dodávky. Na staveniti mohou být k dispozici pouze materiály,
které jsou v dokumentaci a které odpovídají smlouvě o dílo. Materiál, který vykazuje vady, je pokozen,
nevyhověl zkoukám nebo neodpovídá poadavkům dokumentace, objednatel/stavební dozor odmítne.
Odmítnutý materiál je zhotovitel povinen ze stavby odstranit a dodat materiál nový, popřípadě prokázat dalími
zkoukami, e poadavkům vyhovuje.

24.4.2 Dodávka a skladování

Zásilka materiálu a výrobků musí být provázena dodacím listem, který musí obsahovat zejména:
- číslo a datum vystavení,
- název a adresu výrobce/dovozce a distributora,
- název a sídlo odběratele,
- místo dodávky,
- předmět dodávky a jakostní třídu,
- hmotnost dodávky, počet kusů apod.,
- dalí údaje poadované objednatelem.

Zjiťuje se, zda zásilka je úplná a nepokozená a zda dodané mnoství, druh a jakost souhlasí s údaji uvedenými
na dodacím listu.
Pokud nebyl u stanovených výrobků předem předán doklad o vydaném prohláení o shodě podle zákona
č 22/1997 Sb. v platném znění a nařízení vlády č. 163/2002 Sb., musí být předán nejpozději s dodacím listem
první dodávky. Tento poadavek platí i pro ostatní dodávané stavební výrobky. Dodávku a skladování
základních materiálů a výrobků upravují následující předpisy:
− Cement : Platí poadavky kapitoly 17 TKP.

− Kamenivo : Platí poadavky kapitoly 17 TKP.

− Přísady : Dodávají se v sudech, barelech, pytlích nebo jiných obalech, skladují se a chrání před
povětrnostními a teplotními vlivy podle zásad kapitoly 17 a podle pokynů výrobce.

− Bentonit : Dodává se, balí, přepravuje a skladuje podle čl. 53 - 60 a tab. 5 ČSN 72 1000. Volně loený se
dodává a skladuje jako cement.

− Čerstvý beton : Platí poadavky kapitoly 17 TKP.
− Ocel pro výztu: Platí poadavky kapitoly 18 TKP
− Ocelové profily a trouby: Platí poadavky kapitoly 19 TKP (čl. 19.4.1) a ČSN 42 0135. Dále platí ENV

10080 pro ocelové pruty, ČSN EN 10210 nebo ČSN EN 10219 pro duté profily (trouby), ČSN EN 10025
nebo ČSN EN 10113 pro za horka válcované profily.
− Dřevo na výrobu pilot: Impregnované borovicové dřevo, tropické tvrdé dřevo apod. Dodává a skladuje se na
volných krytých skládkách se zpevněným povrchem podle ČSN 49 1531-1.
− Prefabrikáty pro piloty a podzemní stěny : Platí poadavky uvedené v tab. 4 ČSN EN 1538.
− Nátěrové a izolační hmoty : Dodávají se a skladují se podle podmínek výrobce a TKP 25 B.
− tětovnice: Platí poadavky ČSN EN 12063 (zejména příloha A).

14
− Kotevní táhla, mikropiloty, hřebíky: ENV 10080 nebo *EN 10138-4 u ocelových prutů, ČSN EN 10210-1,
ČSN EN 10210-2 nebo ČSN EN 10219-1, ČSN EN 10219-2 u dutých profilů (trub), ČSN EN 10025 + A1
nebo ČSN EN 10113-1, ČSN EN 10113-2 u za horka válcovaných profilů.

− Manetové trubky (plastové): Dodávají se a skladují podle podmínek výrobce. Nesmí být dlouhodobě
vystaveny přímému slunečnímu světlu.

− Popílek: Mechanické vlastnosti a přípustné hodnoty výluhů jsou v ČSN 73 6133 a TP 93 (pozemní
komunikace, Ministerstvo dopravy).

− Vápno: K hloubkovému zlepování zemin metodou deep mixing se pouívá pálené (nehaené) vápno které
splňuje poadavky ČSN EN 459.

24.4.3 Průkazní zkouky

24.4.3.1 Veobecně

Průkazní zkouky prokazují vlastnosti materiálů a spolehlivé plnění poadovaných parametrů výrobku. Průkazní
zkouky materiálu a výrobků zajiťuje zhotovitel stavby u výrobce/dovozce, přičem protokoly s výsledky
zkouek a posouzení splnění kvalitativních parametrů podle přísluných ČSN, předpisů ČD, této kapitoly TKP,
případně dalích poadavků podle ZTKP jsou přílohou dokladu o vydaném prohláení o shodě. Průkazní
zkouky prováděné na stavbě provádí zhotovitel před zahájením dodávek nebo v době zahájení dodávek.
Průkazní zkouky musí být provedeny laboratoří s příslunou způsobilostí. Laboratoř musí být odsouhlasena
objednatelem/stavebním dozorem.

24.4.3.2 Sloky betonu a beton

Platí přísluná ustanovení kapitoly 17 TKP. Zhotovitel předloí doklad o vydaném prohláení o shodě včetně
vech příloh dle čl. 24.4.3.1 těchto TKP nejpozději v termínu podle čl. 24.4.2 těchto TKP objednateli/stavebnímu
dozoru k odsouhlasení včetně navrené receptury.

24.4.3.3 Ocel pro výztu

Platí přísluná ustanovení kapitoly 18 TKP. Zhotovitel předloí doklad o vydaném prohláení o shodě včetně
vech příloh dle čl. 24.4.3.1 těchto TKP nejpozději v termínu podle čl. 24.4.2 těchto TKP objednateli/stavebnímu
dozoru k odsouhlasení.

24.4.3.4 Ocelové profily a trouby

Výrobky musí splňovat přísluná ustanovení kapitoly 19 TKP. Zhotovitel předloí doklad o vydaném prohláení
o shodě včetně vech příloh dle čl. 24.4.3.1 těchto TKP nejpozději v termínu podle čl. 24.4.2 těchto TKP
objednateli/stavebnímu dozoru k odsouhlasení. Dodávají-li se ocelové profily s inspekčním certifikátem 3.1 B,
kontroluje se shoda s předepsaným stupněm jakosti a zda výrobky vyhověly ustanovením normy. Dalí průkazní
zkouky se nepoadují, pokud materiál nevykazuje zjevné vady.

24.4.3.5 Paící suspenze a výplň podzemních stěn

Zhotovitel prokazuje před zahájením prací, e z materiálů a přísad uvedených v receptuře lze vyrobit suspenzi
poadovaných vlastností podle ČSN EN 1538.
Průkazní zkouky výplně betonových monolitických podzemních stěn se provedou podle ČSN EN 206-1,
průkazní zkouky jílových, jílocementových, jílobetonových stěn a stěn ze samotvrdnoucí suspenze se provedou
podle dokumentace. Zhotovitel předloí doklad o vydaném prohláení o shodě včetně vech příloh dle
čl. 24.4.3.1 těchto TKP nejpozději v termínu podle čl. 24.4.2 těchto TKP objednateli/stavebnímu dozoru
k odsouhlasení.

24.4.3.6 Ocelové tětovnice a profily

15
kontroluje se shoda s předepsaným stupněm jakosti a zda výrobky vyhověly ustanovením normy. Dalí průkazní
zkouky se nepoadují, pokud materiál nevykazuje zjevné vady.

24.4.3.7 Dřevěné tětovnice a převázky

Zhotovitel předloí doklad o vydaném prohláení o shodě včetně vech příloh dle čl. 24.4.3.1 těchto TKP
nejpozději v termínu podle čl. 24.4.3.1 těchto TKP objednateli/stavebnímu dozoru k odsouhlasení. Dřevěné
tětovnice musí splňovat kvalitativní poadavky dle přílohy F ČSN EN 12063.

24.4.3.8 Zatěovací zkouky pilot a elementů podzemních stěn

Pro zatěovací zkouky vrtaných pilot a elementů podzemních stěn, které mají nosnou funkci platí kapitola 9.3
ČSN EN 1536, pro zatěovací zkouky raených pilot platí kapitola 9.3 ČSN EN 12699. Předepisuje-li to
dokumentace, provede zhotovitel zkuební piloty nebo elementy podzemních stěn k ověření délky piloty nebo
elementu nutné k dosaení poadované únosnosti. Zkuební piloty nebo elementy se provedou v místech
určených v dokumentaci. Zkuební piloty nebo elementy jsou stejné konstrukce, ze stejného materiálu
a vyrobené stejným technologickým postupem jako piloty nebo elementy stavby a provádí je strojní zařízení
stejné jako bude pouito na stavbě.

Průkazní zkouky se dělají před zahájením nebo na počátku prací. Počet a typ průkazních zkouek stanoví
dokumentace s přihlédnutím ke sloitosti geotechnických poměrů, náročnosti díla a rozsahu zakládání. U pilot
provedených jinými technologiemi ne které jsou uvedeny v ČSN EN 1536 a ČSN EN 12699 (např. těrkové
pilíře) se provádí průkazní zatěovací zkouka vdy. Dokumentaci statické zatěovací zkouky předkládá
objednateli/stavebnímu dozoru ke schválení zhotovitel se vemi údaji svého zatěovacího zařízení, popisem
průběhu zkouky a popisem měřícího zařízení. Zkouku provede a vyhodnotí zhotovitel podle ustanovení kapitol
9.3 ČSN EN 1536 a ČSN EN 12699 v souladu s ČSN P ENV 1997-1 a poadavky projektové dokumentace.
Projektovou dokumentací mohou být místo statických zkouek předepsány zkouky dynamické. Pokud budou
navreny nestandardní zkouky zpracuje zhotovitel na jejich provedení a vyhodnocení podrobný technologický
předpis.

24.4.3.9 Zatěovací zkouky kotev, mikropilot a hřebíků

Zatěovací zkouky kotev se provedou podle čl. 9 ČSN EN 1537. Zkuební kotvy se provedou v místech
určených v dokumentaci. Podle ČSN EN 1537 jsou dva druhy průkazních zkouek a to:
- typová zkouka, kterou se zjiťuje odpor navrené kotvy proti vytaení. Typové zkouky se mají provést

tehdy, pokud jsou kotvy pouity v základových poměrech, kde dosud ádné typové zkouky nebyly
provedeny, nebo kde budou ve známých základových poměrech zhotoveny kotvy o vyím zatíení ne
dosud,
- ověřovací zkouka, kterou se potvrzuje dodrení dovolených hodnot meze tečení, nebo úbytek napínací síly
při zkuebním zatíení a zaručená síla pro následné kontrolní zkouky nebo kritická síla na mezi tečení.
Doporučuje se provedení nejméně 3 ověřovacích zkouek na kotvách, které byly vyrobeny ve stejných
podmínkách jako systémové kotvy.
Průkazní zkouky se dělají před zahájením nebo na počátku prací. Počet a typ průkazních zkouek stanoví
dokumentace s přihlédnutím ke sloitosti geotechnických poměrů, náročnosti díla a rozsahu zakládání.
Dokumentaci zatěovací zkouky předkládá objednateli/stavebnímu dozoru ke schválení zhotovitel se vemi
údaji o pouitém zatěovacím zařízení, popisem průběhu zkouky a popisem měřícího zařízení. Zkouku
provede a vyhodnotí zhotovitel podle přílohy E ČSN EN 1537, v souladu s ČSN P ENV 1997-1 a poadavky
projektové dokumentace.
U zatěovacích zkouek mikropilot (statické, dynamické) se postupuje v souladu s čl. 9 *EN 14199.
Zatěovací zkouky hřebíků se provádí podle přílohy B *EN 14490.

24.4.3.10 Pevnost směsi zemin s pojivy (deep mixing)

Průkazní zkouky, kterými se zjiťuje optimální sloení směsi zeminy s pojivy, provádí zhotovitel nejprve
v laboratoři a ověřuje je na zkuebním poli. Poměr pevnosti zlepené zeminy připravené v laboratoři a zkouené
in situ se pohybuje mezi 0,2 a 1,0.

16
24.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

24.5.1 Veobecně

Zhotovitel provádí zkouky pro ověření jakosti vstupních materiálů a polotovarů a kontrolní výrobní zkouky
během prací prováděných na stavbě. O prováděných kontrolách a zkoukách a jejich výsledcích musí vést
řádnou evidenci s údaji o odběru vzorků a druhu a rozsahu zkouek. Nedílnou součástí této evidence jsou
osvědčení o jakosti a atesty od dodavatelů. Odběry vzorků a zkouky provádí zhotovitel podle přísluných
norem. Vzorky se odebírají a oetřují na stavbě, zkouejí se ve schválené zkuebně.

24.5.2 Kontrolní zkouky

24.5.2.1 Sloky betonové směsi, betonová směs a beton

Pro provádění zkouek platí ustanovení kapitoly 17 a 18 TKP. Při betonái pilot a podzemních stěn na místě
zhotovitel odebírá vzorky a provádí minimálně následující kontrolní zkouky:

• Krychelná pevnost v tlaku:
− Podle TKP 17,
− 1x pro kadou pilotu dia. 1800 mm a větí,
− vdy při pochybnostech o kvalitě,

• vodotěsnost: 1x na 600 m3 hotového betonu,
• zpracovatelnost: 2x za směnu, kdy se betonuje,
• vdy při pochybnostech po vizuální kontrole.

24.5.2.2 Betonové prefabrikáty

Pro provádění zkouek platí ustanovení kapitoly 18 TKP. Kvalita a kompletnost dodávky betonových
prefabrikátů se prokazuje Osvědčením o jakosti a kompletnosti dodávky s uvedením třídy betonu a třídy
přesnosti dílce, doloené protokolem o zkoukách betonu, doklady o pouité výztui, popřípadě doklady
o předpínání. Betonové prefabrikáty musí být přejímány objednatelem/stavebním dozorem.

24.5.2.3 Betonářská ocel

Pro provádění zkouek platí ustanovení kapitoly 18 TKP. Kontroluje se, zda ocel byla dodána s předepsaným
dokumentem kontroly a zda výsledky zkouek vyhovují ustanovením přísluných norem a předpisů jakosti.
Pokud výsledky nevyhovují, vykazuje-li ocel povrchové vady a pokození nebo jsou-li pochybnosti o její jakosti,
musí být provedeny zkouky mechanických vlastností. Betonářská ocel nesmí být znečitěna.

24.5.2.4 Ocelové profily, trouby, tětovnice, kotvy

Pro provádění zkouek platí ustanovení kapitoly 19 TKP. Ocelové prvky se dodávají s prohláením o shodě.
Na stavbě se kontrolují pouze rozměry, vzhled a tvarová přesnost. Pouze v případě, e ocelové prvky a profily
vykazují zjevné vady nebo pokození, poadují se zkouky mechanických vlastností ocelových výrobků podle
předepsaných norem. Ocelové prvky kotev nesmějí být znečitěny. Rozsah zkouek stanovují kapitoly 19 TKP.

24.5.2.5 Dřevo pro piloty

Provede se vizuální kontrola vlastností podle ČSN 48 0055.

24.5.2.6 Paící suspenze a výplň podzemních stěn

- Paící suspenze : Druh a četnost kontrolních zkouek stanoví projektová dokumentace. Není-li tomu tak,
provádějí se zkouky podle návrhu zhotovitele, který musí být schválen objednatelem/stavebním dozorem.
Úplnou zkouku suspenze dělá laboratoř zhotovitele alespoň 1x za týden, ale vdy při nové dodávce jílu.

17
- Na stavbě dělá zhotovitel na vzorku z výrobny zkouky objemové hmotnosti, viskozity, obsahu písku, popř.
pH aspoň 1x za směnu podle ČSN EN 1538.

- Při kadém odsouhlasení vrtu pro pilotu a rýhy podzemní stěny se na vzorcích suspenze provádí zkouka
objemové hmotnosti, , viskozity, obsah písku, popřípadě pH. Vzorek se odebírá z hloubky nejméně 2 m pod
hladinou suspenze. Posuzuje se, zda splňuje přísluná kritéria podle ČSN EN 1538.

- Výplň podzemních stěn : Druh a četnost kontrolních zkouek stanoví dokumentace a odsouhlasený
technologický předpis zhotovitele. Pro monolitické a prefabrikované podzemní stěny platí ustanovení
o zkoukách betonu a betonové směsi podle kapitoly 17 TKP. Pro jílové, jílocementové, jílobetonové výplně
se provádějí zkouky podle dokumentace a odsouhlaseného technologického předpisu.

24.5.2.7 Příměsi a plastifikační materiály

Kontrolují se a zkouejí podle kapitoly 17 TKP, ČSN 72 2320 a ČSN 72 2321, předpisů výrobce příměsi nebo
přísady a odsouhlasených technologických předpisů zhotovitele na základě údajů výrobce.

24.5.2.8 Kontrolní zkouky pilot a elementů podzemních stěn

Kontrolní zkouky zajiťuje zhotovitel v rozsahu poadovaném dokumentací. Zkouky smí provádět zkuebna
se způsobilostí v oblasti zkuebnictví. Tato zkuebna musí být odsouhlasena objednatelem/stavebním dozorem.

Provádějí se následující zkouky :

a) zkouka statické únosnosti,

b) zkouka integrity,

c) zkouka dynamické únosnosti.

Pro kontrolní zatěovací zkouky vrtaných pilot a elementů podzemních stěn, které mají funkci pilot, platí
kapitola 9.3 ČSN EN 1536, pro zatěovací zkouky raených pilot platí kapitola 9.3 ČSN EN 12699. Zkouky
pilot musí být v souladu s ČSN ENV 1997-1. Zkouky se provádějí během nebo po provedení prací. Pro
stanovení únosnosti pilot jsou rozhodující statické zatěovací zkouky. Dokumentací mohou být místo statických
zkouek předepsány zkouky dynamické, které jsou vhodné zejména u beraněných pilot. Metodiku jejich
provedení a vyhodnocení musí stanovit technologický předpis. Pokud byly na staveniti realizovány průkazní
dynamické zatěovací zkouky pilot nebo elementů podzemních stěn, lze jejich výsledky povaovat té za
zkouky kontrolní, jestlie byly provedeny na systémových pilotách, tj. pilotách, které jsou součástí budované
základové konstrukce.

Počet zkouených systémových pilot nebo elementů určuje dokumentace v závislosti na mnoství zhotovova-
ných pilot, sloitosti geotechnických poměrů a náročnosti horní konstrukce.

U pilot raených beraněním lze provádět kontrolní zkouky sledováním vniku piloty do základové půdy, nebo
sledováním energetického kritéria postupu. Tento záznam je součástí protokolu o výrobě pilot. Metodiku, počet
a způsob vyhodnocení zkouek pilot beraněním stanoví technologický předpis.

Provedení kontrolní zkouky integrity pilot a elementů podzemních stěn předepisuje dokumentace. Integritu pilot
lze zkouet metodou dynamických impulsů (PIT, SIT, low strain), ultrazvukem nebo dynamickou zkoukou
(high strain). Integritu elementů podzemních stěn lze zkouet ultrazvukem nebo dynamickou zkoukou (high
strain). Počet zkouených pilot stanoví dokumentace. Metodiku a způsob vyhodnocení zkouky integrity stanoví
technologický předpis. Pro mostní stavby je provedení kontrolní zkouky integrity povinné u kadé piloty nebo
elementu podzemní stěny.

Při pochybnostech o jakosti piloty/podzemní stěny můe objednatel/stavební dozor poadovat provedení
jádrového vrtu v celé délce piloty/podzemní stěny nebo její části, případně vyádat jiný způsob ověření kvality.
Pro hrazení nákladů na tyto zkouky platí přísluné články uvedené v TKP kapitola 1 Veobecně.

24.5.2.9 Injekční směs

Při kontrole injekční směsi postupuje zhotovitel v souladu s ČSN EN 12715. Zhotovitel kontroluje:
- hustotu směsi, která se měří hustoměrem z kadé záměsi. Poadované hodnoty jsou dány technologickým

předpisem,
- odstoj vody, který zhotovitel měří jednou za směnu ve výrobně směsi v kalibrovaném válci o obsahu

1000 cm3. Odstoj za 1 hodinu nesmí být větí ne 1 %,

18
- viskozitu podle Marshe,
- dobu tuhnutí,
- pevnost v prostém tlaku, kterou zhotovitel zjiťuje jednou týdně na sadě tří vzorků ve válcových formách

o průměru 50 mm a výce 100 mm. Skladování vzorků musí být 28 dnů (pokud dokumentace nestanoví
jinak) ve vlhkém prostředí při teplotě +10° a +25°C.

24.5.2.10 Kontrola vrtných prací (vrtané piloty, mikropiloty, kotvy, hřebíky, injektáe)

Kontrola vrtných prací spočívá
- v kontrole, zda vrtná vě je nastavena ve směru a sklonu vrtu podle dokumentace,
- v kontrole, zda se vrt hloubí předepsaným nástrojem,
- v měření hloubky a průměru vrtu,
- v odběru vzorků horniny z vrtu,
- v kontrole úklonu vrtu během hloubení.
Kontroly provádí zhotovitel na kadém vrtu a písemně o nich informuje objednatele/stavební dozor. V případě
nedodrení předepsaných kritérií, navrhne zhotovitel nápravu a nechá odsouhlasit objednatelem/stavebním
dozorem.

24.5.2.11 Kontrola vrtů před betonováním a injektáí (vrtané piloty, mikropiloty, kotvy,
hřebíky, injektáe)

Před betonáí pilot a před injektáí zhotovitel ověřuje předpokládané inenýrsko-geologické poměry. Zhotovitel
oznámí objednateli/stavebnímu dozoru vechny zjitěné odchylky naznačující, e se skutečné geologické poměry
lií od předpokládaných, čím můe dojít k ovlivnění kvality prací. V takovém případě navrhne zhotovitel
opatření, která předloí objednateli/stavebnímu dozoru ke schválení.

24.5.2.12 Kontrola prací v průběhu injektáe

Kontrola prací v průběhu injektáe spočívá v kontrole dodrování předepsané technologie a zkouek injekční
směsi.
Ve skalních horninách se pouívá ke kontrole účinnosti injektáe vodní tlaková zkouka. Délka kontrolních vrtů
pro VTZ musí činit minimálně 7 % z celkové metráe injekčních vrtů. Zkouené úseky nesmí přesáhnout délku
5 m.

V zeminách na kvalitu zainjektování se usuzuje:
- z rychlosti hloubení vrtů před a po injektái při pouití stejného nářadí a stejné velikosti přítlaku.

V zainjektovaných materiálech je rychlost postupu vrtání několikanásobně pomalejí,
- z měření přítoků vody do kontrolních vrtů hloubených do zainjektovaného prostoru. Vrt a po začátek

zainjektovaného prostoru plus 1 a 1,5 m musíme zapait a mezikruí stěny vrtu a výpanice zalít
cementovou zálivkou o vodním součiniteli 0,4. Při kontrole se sleduje nástup hladiny vody a vypočte se
koeficient filtrace,
- z vyhloubené achtice, kde se sleduje nejen přítok vody, ale i velikost modulů prunosti na do stěny
vysekaných kostkách 20 x 20 x 20 cm nebo 40 x 40 x 40 cm. Při zatíení kostky měříme trvalou a prunou
deformaci.

Kontrolu geotechnických vlastností hornin provede zhotovitel v souladu s dokumentací. Minimální mnoství
celkové délky kontrolních vrtů musí činit minimálně 7 % z celkového objemu prací. Běně se provádějí
kontrolní zkuební vrty v délce do 5 m, pokud dokumentace nestanoví jinak.

24.5.2.13 Kontrola vytyčovacích bodů

Kontrolu vytyčovacích bodů pro injekční práce provádí zhotovitel nejméně jednou měsíčně v souladu
s kapitolou 1 TKP. Pokozené vytyčovací body musí zhotovitel opravit.

19
24.5.2.14 Měření deformací

Měření deformací terénu a okolních objektů provádí zhotovitel v průběhu realizace prací zvlátního zakládání
v souladu s projektem monitoringu a vlastním technologickým předpisem. Monitorování staveb a terénu je nutné
zahájit v předstihu před vlastními pracemi zvlátního zakládání a provádět v předepsaných intervalech
stanovených projektem monitoringu a do ukončení prací. V případě e se očekává doznívání deformací i po
ukončení prací provádí se sledování i nadále a do doby stanovené projektem monitoringu. Pokud měřené
deformace neodpovídají předpokladům či mezním přípustným hodnotám, informuje o tom zhotovitel neprodleně
objednatele/stavební dozor a předloí mu k odsouhlasení návrh opatření.

24.5.2.15 Kontrolní zkouky zlepené zeminy (deep mixing)

Kontrolní zkouky masivu zlepené zeminy se provádějí:
- penetrační zkoukou (zatlačovaný kuel nebo vytahovaná penetrační vrtulka),
- presiometrickou zkoukou ve vrtu zlepené zeminy,
- odběry vzorků z vrtů zlepené zeminy (na vzorcích se dělají zkouky pevnosti, stlačitelnosti, propustnosti).
Kontroly provádí zhotovitel na kadém vrtu a písemně o nich informuje objednatele/stavební dozor. V případě
nedodrení předepsaných kritérií, navrhne zhotovitel nápravu a nechá odsouhlasit objednatelem/stavebním
dozorem.

24.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

24.6.1 Přípustné odchylky

Výrobní tolerance pro výrobu prvků zvlátního zakládání udávají tyto TKP a projektová dokumentace.
Zhotovitel musí poadavky na přípustné odchylky z projektové dokumentace respektovat při zpracování
dokumentace zhotovitele. Pokud z váných důvodů dojde k překročení předepsaných mezních odchylek,
navrhne zhotovitel řeení a předloí jej objednateli/stavebnímu dozoru k odsouhlasení.
Mezní odchylky vrtaných pilot jsou v ČSN EN 1536. Kromě tolerancí uvedených v normě musí zhotovitel
dodret jetě následující mezní odchylky:
a) mezní odchylka v hloubce (úrovni dna) vrtu pro pilotu je +100 mm,
b) mezní odchylky v umístění výztue:

- rozmístění nosných prutů ±30 mm při dodrení předepsaného krytí výztue,
- délka nosné výztue: ±D (průměr) výztue,
- povrch vyčnívající výztue po betonái piloty + 0,15 m vzhledem k projektované výce hlavy piloty,
c) mezní odchylky úrovně betonu při betonái:
- betoná v úrovni terénu +20 mm vzhledem k projektované výce hlavy piloty,
- betoná do 1 m pod terénem +50 mm, za kadý dalí metr hloubky nevyplněného vrtu +20 mm.

Pro mezní odchylky raených pilot platí tolerance uvedené v ČSN EN 12699.

Mezní odchylky podzemních stěn jsou uvedeny v ČSN EN 1538. Kromě v normě uvedených tolerancí musí
zhotovitel dodret následující odchylky:
a) mezní odchylka půdorysného umístění paící podzemní stěny je <20 mm směrem do výkopu a <50 mm na

rubu u lamely stěny monolitické, u lamel prefabrikovaných podzemních stěn <10 mm v obou směrech,
b) odchylka od rovinatosti líce podzemní stěny je dána dokumentací,
c) mezní odchylka v hloubce lamely podzemní stěny je +100 mm,
d) mezní odchylky v umístění výztue podzemních stěn betonovaných na místě:

- rozmístění nosných prutů: ±30 mm při dodrení předepsaného krytí výztue,
- délka nosné výztue: ±D (průměr) výztue,
e) úroveň betonu při betonái:
- betoná v úrovni terénu +20 mm,

20
- betoná do 1 m pod terénem +50 mm, za kadý dalí metr hloubky nevyplněné rýhy + 20 mm.
f) maximální odchylka svislosti lamel u paících stěn v podélném i příčném směru ±1,0 % jejich délky.

Výrobní tolerance ocelových i dřevěných tětovnic udává ČSN EN 12063. Mezní odchylky při provádění udává
projektová dokumentace.

Výrobní tolerance pro kotvy jsou uvedeny v ČSN EN 1537. Výrobní odchylky pro mikropiloty a hřebíky jako
i odchylky od umístění a sklonu udává projektová dokumentace.

Při provádění injektáních prací platí následující tolerance:
a) Odchylky umístění injekčního vrtu, jeho hloubky a sklonu, v hustotě injekční směsi a injekčního tlaku musí

být v přípustné toleranci a nesmí být překročeny.
b) Odchylka od teoretického místa zavrtání smí být ± 20 mm,
c) hloubka vrtu smí být odchýlena + 100 mm,
d) sklon vrtu smí být odchýlen ± 1°,
e) odchylka v hustotě injekční směsi smí být - 2 %,
f) povolená odchylka u injekčního tlaku je ± 2,5 %.

Pro tryskovou injektá platí následující tolerance:
a) Hloubení vrtů: přesnost vrtání od teoretické osy vrtu 1,5° do hl. 15 m, přesnost vrtání od teoretické osy vrtu

2,0° do hl. 25 m,
b) hloubka vrtu: + 100 mm,
c) injekční směs: objemová hmotnost injekční směsi -2 %,
d) odchylka osy armokoe v úrovni hlavy: ± 30 mm.

Pro technologii deep mixing se musí dodret následující tolerance:
a) Odchylky umístění vrtu, jeho hloubky a sklonu, ve sloení suché nebo mokré injekční směsi a injekčního

tlaku musí být v přípustné toleranci a nesmí být překročeny,
b) odchylka od teoretického místa zavrtání smí být ± 20 mm,
c) hloubka vrtu smí být odchýlena + 100 mm,
d) sklon vrtu smí být odchýlen ± 1°.

Poloha prvků zvlátního zakládání včetně výztue se nesmí opravovat násilným způsobem.
Poadavky na mezní odchylky odliné od ustanovení těchto TKP musí být stanoveny v dokumentaci nebo
ZTKP.

24.6.2 Míra opotřebení

Míra opotřebení se pro prvky zvlátního zakládání nestanovuje.

26.6.3 Záruky

Záruční doby stanoví kapitola 1 TKP.

24.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Piloty a podzemní stěny lze provádět i za nízkých teplot, pokud není omezena spolehlivost a funkce těebního
zařízení nebo beranidla a funkce paící suspenze. Technologická zařízení a místa betonáe musí být dostatečně
zateplena .
Pro přípravu betonové směsi prováděnou za nízkých teplot a pro betonování za zvlátních klimatických
podmínek platí ustanovení kapitoly 17 TKP.
Hlava piloty a podzemní stěny zhotovené na místě musí být při teplotě pod +3°C chráněny proti promrznutí
vhodným způsobem podle ustanovení kapitoly 17 TKP.

21
Pouívají-li se fólie nebo ochranné nátěry jako sekundární ochrana proti agresivnímu prostředí, je práce s nimi
omezena teplotou doporučenou výrobcem. Ochranné nátěry se za nízkých teplot musí provádět v temperovaných
halách. Natíraná konstrukce musí být před natíráním prohřátá na minimální teplotu udanou výrobcem nátěru.
tětové stěny lze provádět i za nízkých teplot, pokud není omezena spolehlivost a funkce strojního zařízení nebo
beranidla.

Pro zhotovení kotev, mikropilot a hřebíků platí stejná klimatická omezení jako pro piloty. U nastřelovaných
hřebíků lze provádět práce bez klimatických omezení.
Injekční práce lze provádět bez zvlátních opatření do teploty vzduchu +5°C. Při niích teplotách musí být
injekční stanice zatepleny, aby nedolo ke zmrznutí injekční směsi. Při pracích v uzavřeném prostoru z obou
stran není nebezpečí ze zmrznutí směsi. Teplota v injekční stanici musí být vdy taková, aby mohly být
provedeny spolehlivě kontrolní zkouky.
Tryskovou injektá lze provádět i při nízkých teplotách s tím, e výrobna výplachu a injekční směsi se musí
zateplit. Zateplena musí být i zásobní nádr injekční směsi.
Zlepení zemin mísením s pojivy-deep mixing- (suchá metoda) lze provádět bez zvlátních opatření i při
teplotách pod bodem mrazu, pokud nepromrzne povrchová vrstva terénu do takové hloubky, která by ztěovala
penetraci nástroje. U mokré metody platí obdobné předpisy jako u injektáních prací, tj. bez omezení lze práce
provádět do teploty vzduchu +5°C. Při niích teplotách musí být injekční stanice zatepleny, aby nedolo ke
zmrznutí injekční směsi při mokrém mísení.

24.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

24.8.1 Odsouhlasení prací

Odsouhlasení prací znamená, e předmětné práce byly provedeny v souladu se závazky zhotovitele ve smlouvě
o dílo, tj., e jejich poloha, tvar, rozměry, jakost a ostatní charakteristiky odpovídají poadavkům dokumentace,
TKP, ZTKP a případně dalím dokumentům smlouvy. Toto odsouhlasení je nutné pro:
- zahájení následujících prací, které na posuzované práce navazují nebo je zakryjí,
- potvrzení plateb za provedené práce.

Zhotovitel musí i nadále o odsouhlasené práce řádně pečovat, udrovat je a zodpovídá za vzniklé kody a do
doby převzetí prací objednatelem, pokud je ve smlouvě o dílo dohodnuto nositelství nebezpečí kod na
zhotoviteli.

Poadavek na odsouhlasení prací předkládá zhotovitel objednateli/stavebnímu dozoru písemnou formou.
K ádosti se přikládají doklady prokazující řádné provedení prací, pokud jsou pro konkrétní práce předepsány
nebo připadají v úvahu, tj.:
- výsledky kontrolních zkouek a jejich porovnání s průkazními zkoukami a ustanoveními smlouvy o dílo,
- doklady o kvalitě stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 ve znění nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,

ujitěním o vydání prohláení o shodě,
- doklady o kvalitě ostatních výrobků podle zákona č. 22/1997 ve znění nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,

ujitěním o vydání prohláení o shodě,
- výsledky kontrolních měření,
- změřené výměry,
- geodetické zaměření,
- vechny ostatní doklady poadované smlouvou o dílo a obecně závaznými předpisy nebo

objednatelem/stavebním dozorem.

Odsouhlasení provede objednatel/stavební dozor jen pokud bylo dodreno provedení podle dokumentace
a kvalita odpovídá poadavkům TKP a ZTKP.
Odsouhlasením prací se neruí závazky zhotovitele vyplývající ze smlouvy o dílo.

22
24.8.2 Převzetí prací

Převzetí prací se uskutečňuje přejímacím řízením, které svolává objednatel/stavební dozor po oznámení
zhotovitele, e dokončil přísluný objekt, úsek nebo celou stavbu. Podmínkou uskutečnění přejímacího řízení je
provedení přejímacích zkouek s kladným výsledkem, pokud jsou zkouky v obsahu smlouvy o dílo
poadovány.

K převzetí prací je ze strany zhotovitele vdy třeba předloit zejména tyto základní doklady:
- kompletní projektová dokumentace a dokumentace zhotovitele (obě dokumentace s vyznačením vech

provedených změn),
- speciální doklady uvedené ve smlouvě o dílo a doklady podle specifikace jednotlivých prací, které jsou

uvedeny v jednotlivých kapitolách TKP,
- zápisy o odsouhlasení následně zakrytých nebo nepřístupných prací, konstrukcí nebo zařízení

objednatelem/stavebním dozorem,
- zápisy a protokoly o zkoukách, měřeních, odzkouení smontovaných zařízení,
- revizní zprávy,
- výsledky zatěovacích zkouek,
- dokumentaci prokazující kvalitu pouitých výrobků (materiálů, dílců a konstrukcí), tj. kopie prohláení

o shodě, certifikátů atd. včetně výsledků a hodnocení zkouek,
- výsledky kontrolních měření, měření posunů a přetvoření,
- dokumentaci skutečného provedení stavby,
- stavební deníky,
- vechny dalí doklady, které objednatel/stavební dozor poadoval v průběhu stavby.

Se ádostí o zahájení přejímacího řízení zhotovitel předloí na základě vech výe uvedených dokumentů zprávu
o hodnocení jakosti díla.

Pokud objednatel připraví k přejímacímu řízení vlastní celkové hodnocení jakosti provedených prací, předá kopii
zhotoviteli a následnému správci. Podkladem je zpráva o hodnocení jakosti zpracovaná zhotovitelem, závěry
objednatele/stavebního dozor k činnosti zhotovitele a výsledky zkouek a měření objednatele.

Převzetí prací uskuteční objednatel/stavební dozor pouze tehdy, kdy vechny přebírané práce jsou provedeny ve
shodě s dokumentací stavby, s poadavky TKP, ZTKP a případnými odsouhlasenými změnami.

Přejímací řízení se uzavře Protokolem o převzetí prací, který vystaví objednatel/stavební dozor. Od okamiku
převzetí prací přechází povinnost pečovat o dílo nebo jeho část na objednatele, který se stává odpovědným
za kody vzniklé na díle, pokud nevyplývají z vadného plnění zhotovitele.

Převzetím prací se neruí zbývající závazky zhotovitele určené smlouvou o dílo a obecně závaznými právními
předpisy, tj. zejména odpovědnost za vady díla.

Převzetí prací se řídí ustanoveními smlouvy o dílo.

24.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUVŮ A PŘETVOŘENÍ

Měření deformací jednotlivých základových prvků se běně neprovádí, kromě zatěovacích zkouek popsaných
v článcích 24.4 této části a kapitoly TKP. Měření posunů se provádí u paicích konstrukcí (jednostranně trvale
obnaených pilotových stěn a podzemních stěn). Měření sedání nebo pootočení celých základů po zatíení
stavbou můe být předepsáno dokumentací u konstrukcí citlivých na nerovnoměrné sedání. V takovém případě
se měření provádí podle dokumentace kontrolního sledování , která předepisuje instrumentaci a monitoring díla.
Měření lze provádět pomocí elektrických nebo mechanických snímačů, přesné nivelace, elektrických vodováh,
vertikálních a horizontálních inklinometrů, extenzometrů, holografických hranolů, piezometrů atp..

Zvlátním případem jsou tzv. předtíené piloty, tj. takové, u nich se poaduje, aby nepruná deformace podloí
proběhla jetě před zatíením piloty nebo základu stavbou. Předtěování a měření sedání jednotlivých pilot
probíhá podle schváleného technologického předpisu.

23
Trysková injektá a technologie deep mixing, řízené správným způsobem, vyvolávají deformace pomalé nebo
minimální. Při provádění těchto prací se musí měřit deformace okolního terénu a staveb. Deformace se kontrolují
nivelačním přístrojem nebo hydrostatickou nivelací. Rozsah měření deformací stanoví projektová dokumentace.
O kadém měření zhotovitel vypracuje zprávu, podle poadavků projektové dokumentace.
Vechna výe uvedená měření smí provádět fyzická nebo právnická osoba splňující poadavky kapitoly 1 TKP
která byla odsouhlasena objednatelem.

24.10 EKOLOGIE

24.10.1 Veobecně

Zásady ochrany ivotního prostředí se řídí obecnými právními předpisy (zákony č. 17/1992 Sb., č. 114/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 347/92 Sb., zákona č. 289/95 Sb., prováděcí vyhláky č. 395/1992 Sb.,a č. 244/1992 Sb., ve
znění zákona č. 100/01 Sb.) a obecnými ustanoveními kapitoly 1 TKP ustanoveními stavebního povolení a roz-
hodnutími ostatních orgánů státní správy. Při pracích prováděných podle této kapitoly TKP je třeba brát zřetel na
charakter prací spojený s významnými zásahy do horninového prostředí. Práce prováděné v oblastech se
zvlátním reimem (národní parky, CHKO, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, lázní a zřídel atp.) se
kromě obecných předpisů řídí ustanoveními přísluných státních orgánů vydávajících pro dané práce povolení.
Omezení ve stavební činnosti nebo způsobu provádění prací jsou součástí dokumentace. Zhotovitel je povinen se
těmito omezeními řídit. Objednatel/stavební dozor kontroluje dodrování předepsaných omezení.
Výběr technologie provádí zhotovitel s ohledem na poadavky na ochranu ivotního prostředí a zejména v expo-
novaných lokalitách zhotovitel volí technologie méně zatěující okolí hlukem, prachem, emisemi spalovacích
motorů a vibracemi. Materiály a hmoty, které budou trvale nebo dočasně ve styku s horninovým prostředím
a podzemní a povrchovou vodou, musí splňovat poadavky uvedené v oddíle 24.A.2 této části a kapitoly TKP.
Jejich součástí jsou té průkazní zkouky hygienické nezávadnosti materiálu. Atest je součástí dodávky prací.

24.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ
OCHRANA

24.11.1 Veobecně

Obecné zásady bezpečnosti práce a technických zařízení a poární ochrany stanoví obecně platné předpisy
(Vyhláka č. 324/90 Sb., Vyhláka č. 26/89 Sb., Zákon č. 203/94 Sb.) a ustanovení kapitoly 1 TKP.

24.11.2 Práce s mechanizmy

Při pracích zvlátního zakládání je třeba provádět ustavení těební, vrtné nebo beranící soupravy a jejího
přísluenství tak, aby zajiťovalo bezpečný provoz stroje i bezpečnost v prostoru nebezpečného dosahu stroje
(§ 2, písm. e Vyhl. č. 324/90 Sb.).
Stroje můe samostatně obsluhovat pouze pracovník, který má na tuto činnost příslunou odbornou způsobilost.
Při činnosti mechanizmu je odpovědný pracovník povinen vytyčit bezpečnostní prostor z hlediska moného
ohroení pádem stroje, nářadí nebo materiálu. Do tohoto prostoru mají vstup povolen pouze určení pracovníci.
Při provozu strojů musí být vyloučen kontakt pracovníků s jeho pohyblivými nebezpečnými částmi.
Dojde-li ke vzniku havarijní situace při těbě vrtu velkoprofilové piloty nebo rýhy podzemní stěny, která je
charakterizována náhlým poklesem paící suspenze (při poklesu o 1 m v době kratí ne 5 min.), nebo
vytvořením kaverny ve svrchní části vrtu nebo rýhy vypadnutím materiálu do vrtu nebo rýhy, je nutno okamitě
provést následující bezpečnostní opatření:
- odsunout stroj a zařízení z ohroeného prostoru - zastavit dopravu kolem ohroeného prostoru,
- zahustit suspenzi a vyplnit místa pravděpodobného úniku suspenze těsnícím materiálem nebo sanovat vrt

nebo rýhu stabilizací, nebo samotvrdnoucí suspenzí.

24
24.11.3 Ochranná pásma

Práci v ochranných pásmech upravují přísluné články kapitoly 1 TKP.

24.11.4 Ohrazení pracovitě

Obecné předpisy pro ohrazení pracovitě upravuje kapitoly 1 TKP. Moné zdroje ohroení ivota a zdraví osob
vznikající při pracích podle kapitoly 24 TKP (otvory, jámy, rýhy, nestabilní konstrukce a stavební díly, stroje) je
povinen zhotovitel zajistit tak, aby ohroení bylo vyloučeno.

24.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich
aktualizace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj.
právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů ČD.

24.12.1 Technické normy

ČSN EN 1536 Provádění speciálních geotechnických prací Vrtané piloty

ČSN EN12699 Provádění speciálních geotechnických prací Raené piloty

ČSN EN 1538 Provádění speciálních geotechnických prací Podzemní stěny

ČSN EN 12063 Provádění speciálních geotechnických prací tětové stěny

ČSN EN 1537 Provádění speciálních geotechnických prací Injektované horninové kotvy

ČSN EN 12715 Provádění speciálních geotechnických prací Injektáe

ČSN EN 12716 Provádění speciálních geotechnických prací Trysková injektá

ČSN P ENV 1992-1-1 Navrhování betonových konstrukcí. Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní
stavby

ČSN P ENV 1992-1-5 Navrhování betonových konstrukcí. Část 1-5: Obecná pravidla. Konstrukce
s nesoudrnou a vnějí předpínací výztuí

ČSN P ENV 1993-1-1 Navrhování ocelových konstrukcí. Část 1-1: Obecná pravidla

ČSN P ENV 1997-1 Navrhování geotechnických konstrukcí. Část 1 : Obecná pravidla

*EN 14199 Execution of special geotechnical works Micropiles

*EN 14490 Execution of special geotechnical works Soil nailing

*EN 14679 Execution of special geotechnical works Deep mixing
*EN 14731 Execution of special geotechnical works - Ground treatment by

deep vibration

ČSN EN 459-1 Stavební vápno - Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody

ČSN EN 459-2 Stavební vápno - Část 2: Zkuební metody

ČSN EN 459-3 Stavební vápno - Část 3: Hodnocení shody

ČSN EN 791 Vrtné soupravy - Bezpečnost

ČSN EN 996 Souprava pro pilotovací práce Bezpečnostní poadavky

ČSN ISO 8501-1 Příprava ocelových konstrukcí před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků
Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 1: Stupně zarezavění a stupně přípravy
ocelového podklad bez povlaku a ocelového podkladu po úplném odstranění předchozích
povlaků

ČSN ISO 8501-2 Příprava ocelových konstrukcí před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků
Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 2: Stupně přípravy dříve natřeného
ocelového podkladu po místním odstranění předchozích povlaků

ČSN 03 8374 Zásady protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení.

ČSN EN 10025 + A1 Výrobky válcované za tepla z nelegovaných konstrukčních ocelí. Technické dodací
podmínky (obsahuje změnu A1:1993)

ČSN EN 10079 Hutnictví eleza. Definice ocelových výrobků

ENV 10080 Steels for reinforcement of concrete Weldable ribbed reinforcing steels B500

25
ČSN EN 10113-1 Výrobky válcované za tepla ze svařitelných jemnozrnných konstrukčních ocelí. Část 1:
Veobecné dodací podmínky
ČSN EN 10113-2
Výrobky válcované za tepla ze svařitelných jemnozrnných konstrukčních ocelí. Část 2:
*EN 10138-4 Dodací podmínky pro normalizačně íhané nebo normalizačně válcované oceli
ČSN EN 10204 Prestressing steels - Bars
ČSN EN 10210-1
Kovové výrobky. Druhy dokumentů kontroly
ČSN EN 10210-2 Duté profily tvářené za tepla z nelegovaných a jemnozrnných konstrukčních ocelí. Část
1: Technické dodací předpisy
ČSN EN 10219-1 Duté profily tvářené za tepla z nelegovaných a jemnozrnných ocelí - Část 2: Rozměry,
úchylky a statické hodnoty
ČSN EN 10219-2
Svařované duté profily z konstrukčních nelegovaných a jemnozrnných ocelí, tvářené za
ČSN EN 10248-1 studena - Část 1: Technické dodací podmínky
ČSN EN 10248-2 Svařované duté profily z konstrukčních nelegovaných a jemnozrnných ocelí, tvářené za
studena - Část 2: Rozměry, úchylky a statické hodnoty
ČSN EN 10249-1 tětovnice válcované za tepla z nelegovaných ocelí - Část 1: Technické dodací podmínky
ČSN EN 10249-2 tětovnice válcované za tepla z nelegovaných ocelí - Část 2: Mezní úchylky rozměrů a
tolerance tvaru
ČSN EN 12350-2
ČSN 42 0135 tětovnice tvářené za studena z nelegovaných ocelí - Část 1: Technické dodací podmínky
ČSN 42 0250 tětovnice tvářené za studena z nelegovaných ocelí - Část 2: Mezní úchylky rozměrů a
ČSN 48 0055 tolerance tvaru
ČSN 49 0600-1
ČSN 49 0600-4 Zkouení čerstvého betonu Část 2: Zkouka sednutím
ČSN 49 0609 Tyče tvarované z konstrukčních ocelí za tepla. Technické dodací předpisy
ČSN 49 0616-2 Trubky bezevé z ocelí tříd 10 a 16 tvářené za tepla. Technické dodací předpisy
Jehličnaté sortimenty surového dříví. Technické poadavky
ČSN 49 1531-1 Ochrana dřeva Základní ustanovení Část 1: Chemická ochrana
ČSN 72 1000 Ochrana dreva. Základné ustanovenia. Ochrana náterovými látkami
ČSN 73 0036
ČSN 73 0040 Ochrana dreva. Skúanie akosti ochrany dreva
ČSN 73 0202
ČSN 73 0205 Ochrana dreva. Impregnácia drevených podvalov. Dvojitý spôsob podľa Rüpinga.
ČSN ISO 7077 Modifikovaný spôsob

ČSN P 73 0600 Dřevo na stavební konstrukce. Část 1: Vizuální třídění podle pevnosti
ČSN 73 1002 Keramické suroviny. Společná ustanovení
ČSN 73 1201 Seismická zatíení staveb
ČSN 73 2400
ČSN EN 206-1 Zatíení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva
ČSN 73 2810 Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení
ČSN 73 6133 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti
ČSN 73 6205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Měřičké metody ve výstavbě. Veobecné zásady a
ČSN 73 6206 postupy pro ověřování správnosti rozměrů
ČSN 73 6207 Ochrana staveb proti vodě. Hydroizolace. Základní ustanovení.
ČSN 73 6320 Pilotové základy

ČSN 83 8030 Navrhování betonových konstrukcí

Provádění a kontrola betonových konstrukcí.
Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
Dřevěné stavební konstrukce. Provádění
Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
Navrhování ocelových mostů
Navrhování betonových a elezobetonových mostních konstrukcí

Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu
Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách normálního
rozchodu

Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek

26
ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti - Poadavky

Normy označené *EN jsou evropské normy v návrhu. Po svém schválení a nabytí platnosti budou součástí těchto
TKP. V současném znění mají informativní charakter.

24.12.2 Předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti
a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
Vyhláka č. 26/1989 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích
kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví dalí seznamy odpadů (Katalog odpadů)
Vyhláka č. 324/1990 Sb.
Vyhláka MP Vyhláka Ministerstva ivotního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady
č. 337/1997 Sb.
Vyhláka MP o ivotním prostředí
č. 338/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a 102/01 Sb.
Zákon č. 17/1992 Sb. Zákon o posuzování vlivů na ivotní prostředí a o změně některých souvisejících
Zákon č. 22/1997 Sb. zákonů (zákon o posuzování vlivů na ivotní prostředí)
Zákon č. 100/2001

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., o provádění vyhláky
Zákon č. 185/2001 Sb. č. 395/1992 Sb.
Zákon č. 203/1994 Sb. o odpadech
Zákon č. 244/1992 Sb. o poární ochraně (mění a doplňuje zákon č. 133/1985 Sb., ve znění zákona
Zákon č. 289/1995 č. 425/1990 Sb. a 40/1994 Sb.)
Zákon č. 347/1992 o posuzování vlivů na ivotní prostředí.
Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Zákon č. 360/1992
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění zákon České
NV č. 163/2002 Sb. národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon České národní rady o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu
povolání autorizovaných inenýrů a techniků činných ve výstavbě

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické poadavky na vybrané stavební výrobky

24.12.3 Související kapitoly TKP a jiné předpisy ČD

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí
SR 5/7 Ochrana elezničních mostních objektů proti účinkům bludných proudů

24.12.4 Související předpisy MD odbor PK

TP 93 Návrh a provádění staveb pozemních komunikací s vyuitím popílků a popelů

27
Příloha 1 Popis metody a technologické zařízení pro deep mixing

Hloubkové zlepování zemin mísením se provádí mechanickým rozruováním zeminy svislým pohybem rotující
jednotky, dávkováním pojiva a jeho homogenizací v zemině během penetrace a/nebo vytahování soutyčí.
Hloubkové zlepení se můe provádět jak dávkováním suchého pojiva (suché mísení) tak dávkování tekuté
injekční směsi (mokré mísení).

U suchého mísení se pojivo dávkuje stlačeným vzduchem. Jako pojiva se pouívá pálené (nehaené) vápno
a cement. Rovně se pouívá směs cementu, vápna, sádry, vysokopecní strusky nebo popílku. Suché mísení se
pouívá ke zlepení vlastností soudrných zemin. Vlhkost zeminy by měla být >20%.

U mokrého mísení je transportním médiem voda. Jako pojiva se nejčastěji pouívá cementová injekční směs do
které se mohou přidat přísady a plnidlo (písek). Mokré mísení se pouívá v nesoudrných (písčitých) zeminách.

Obvyklé parametry stroje pro zlepování zemin (skandinávská metoda) jsou v tabulce 1.

Tab. 1 Suché mísení Mokré mísení
1 1-3
Mísicí souprava
Počet mísicích soutyčí u jednoho 0,4-1,0 m 0,4-0,9 m
stroje 25 m 25 m
Průměr mísicího nástroje
Maximální dosaitelná hloubka Dnem soutyčí Tyčí
zlepení 400-800 kPa 500-1000 kPa
50-300 kg/min 0,08-0,25 m3/min
Dávkování pojiva 2-6 m/min 0,5-1,5 m/min
1,5-6 m/min 3,0-5,0 m/min
Injektání tlak 100-200 ot/min 25-50 ot/min
150-500 na m Obvykle průběný nek
Dávkované mnoství 100-250 kg/m3 80-450 kg/m3
Rychlost penetrace soutyčí 10-30 mm/ot 10-100 mm/ot
Rychlost vytahování soutyčí Obvykle při vytahování Při penetraci a/nebo vytahování
Rychlost rotace mísicí vrtulky
Číslo rotace vrtulky*
Mnoství dávkovaného pojiva
Rychlost při vytahování (penetraci)
Dávkování pojiva

* Celkový počet otáček mísicích noů během vytvoření 1m sloupu zlepené zeminy.

Nejvhodnějí pojiva nebo kombinace pojiva a plnidla pro běné typy zemin jsou v tabulce 2.

Tab. 2 Pojivo
Zemina Vápno nebo vápno+cement
Jíl Vápno+cement nebo cement+drcená vysokopecní
Organický jíl nebo hnilokal struska nebo vápno+sádra
Cement nebo cement+drcená vysokopecní struska nebo
Raelina vápno+sádra+cement
Vápno+cement nebo cement
Spra, spraová hlína

Pro vysoce organické zeminy nebo zeminy kaovité konzistence se pouívají i jiné směsi pojiv (např. směs
popílku, sádry a cementu). Do některých směsí se přidává bentonit.

28
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB ČESKÝCH DRAH

Vydavatel: České dráhy, a.s.

P r v n í v y d á n í / z roku 1996/ bylo vyhotoveno a připomínkováno v tomto sloení:

Zpracovatel: PRAGOPROJEKT, a.s., a SUDOP Praha, a.s.

Zpracovatel kap. 24: část A-RNDr. Ivan Bene (Zakládání staveb, a.s.)
část B, C, D-Ing. Jaroslav Verfel, DrSc.

Technická rada: Ing. Milan Strnad (Pragoprojekt, a.s.), Ing. Miloslav Baant (Pragoprojekt, a.s.),

T ř e t í - aktualizované v y d á n í vč. změny č. 4 /z roku 2003/ :

Zpracovatel: Ing. Vítězslav Herle, Stavební geologie GEOTECHNIKA, a.s.

Gestor kapitoly 24: Ing. Josef Hlouek (ČD, Technická ústředna dopravní cesty - sekce 13)

Zpracovatel připomínek ke kapitole 24:

Ing. Josef Hlouek (ČD, Technická ústředna dopravní cesty - sekce 13)

Distribuce: České dráhy, a.s.
Technická ústředna dopravní cesty - Sekce technické dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova l

tel. +420 585 782 241, tel.(drání) 950-2241
fax +420 585 785 290, fax (drání) 950-5290
e-mail: TUDCOTDOLCsek@tudc.olc.cd.cz
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 25
PROTIKOROZNÍ OCHRANA ÚLONÝCH

ZAŘÍZENÍ A KONSTRUKCÍ

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 12

Část 25 A - Ochrana proti elektrochemické korozi
a korozi bludnými proudy

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne 29. 05. 2018

č.j.: S18985/2018-SDC-GŘ-O24

Účinnost od: 1. 9. 2018

Počet listů: 24

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2018
Vechna práva vyhrazena.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
Úsek technický, oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

Seznam zkratek 5

25.A.1 ÚVOD 6

25.A.1.1 Veobecné informace 6

25.A.1.2 Vymezení základních pojmů 7

25.A.1.2.1 Definice pojmů 7

25.A.1.2.2 Pásma korozního ohroení 9

25.A.2 POPIS A KVALITA PROSTŘEDKŮ PROTIKOROZNÍ OCHRANY 10

25.A.2.1 Prostředky pasivní protikorozní ochrany 10

25.A.2.1.1 Izolace liniových a neliniových kovových zařízení 10

25.A.2.1.2 Izolační spoje (IS) 10

25.A.2.2 Prostředky aktivní protikorozní ochrany 10

25.A.2.2.1 Stanice katodické ochrany (SKAO) 11

25.A.2.2.2 Elektrická polarizovaná drená (EPD) 11

25.A.2.2.3 Zesílená elektrická drená (saturá) - SAT 11

25.A.2.2.4 Galvanické (obětované) anody 11

25.A.2.2.5 Uzemňovací anoda, úloná anoda, anodové uzemnění (AU) 11

25.A.2.2.6 Stálá referenční elektroda (SRE) 11

25.A.2.2.7 Přísluenství protikorozní ochrany 12

25.A.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 12

25.A.3.1 Kovová liniová úloná zařízení 12

25.A.3.2 Kovová neliniová úloná zařízení 13

25.A.3.3 Kříení a souběhy kovových úloných zařízení 13

25.A.3.4 Společná protikorozní ochrana 13

25.A.3.5 Speciální metody ukládání úloných zařízení do země 14

25.A.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 14

25.A.4.1 Prostředky pasivní protikorozní ochrany 14

25.A.4.2 Zařízení aktivní protikorozní ochrany 14

25.A.4.3 Technická prohlídka a zkouka určeného technického zařízení 14

25.A.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 15

25.A.5.1 Korozní průzkum a měření 15

25.A.5.1.1 Předběný korozní průzkum 15

25.A.5.1.2 Základní korozní průzkum 16

25.A.5.1.3 Korozní měření před zahájením stavby 16

25.A.5.1.4 Korozní měření po ukončení stavby (závěrečný korozní průzkum) 16

25.A.5.1.5 Dokumentace o výsledcích korozního průzkumu a měření 17

25.A.5.2 Korozní zkouky a měření v průběhu stavby 17

25.A.5.2.1 Zkouky a měření úloných zařízení 17

25.A.5.2.2 Zkouky aktivní protikorozní ochrany 17

25.A.5.2.3 Dokumentace o kontrolních měřeních a zkoukách 17

25.A.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 18

25.A.6.1 Přípustné odchylky naměřených hodnot elektrických veličin 18

25.A.6.2 Míry opotřebení galvanických anod, anodových uzemnění a stálých referenčních elektrod 18

25.A.6.3 Záruky, údrba v záruční době 18

3
25.A.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 18

25.A.7.1 Klimatická omezení pro korozní měření a korozní průzkum 18

25.A.7.2 Klimatická omezení pro montání práce prostředků a zařízení protikorozní ochrany 18

25.A.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 18

25.A.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNU A PŘETVOŘENÍ (není uplatňováno) 19

25.A.10 EKOLOGIE 19

25.A.10.1 Ekologické vlivy prvků a zařízení protikorozní ochrany 19

25.A.10.2 Ekologické důsledky poruchových stavů zařízení protikorozní ochrany na potrubní systémy,

nádre a tlakové jímky 19

25.A.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÉHO ZAŘIZENÍ 19

25.A.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 20

25.A.12.1 Technické normy 20

25.A.12.2 Předpisy 21

25.A.12.3 Související kapitoly TKP 22

4
AC Seznam zkratek
AU
DC střídavý trakční systém
anodové uzemnění
DKoV stejnosměrný trakční systém
Specializované středisko Diagnostika korozních vlivů (specializované
EPD pracovitě v rámci TÚDC)
GA elektrická polarizovaná drená
IS
KAO galvanická anoda
KMB izolační spoj
KMO katodická ochrana
KSUaTP kontrolní měřící bod
KV kontrolní měřící objekt
MD ČR koordinační schéma ukolejnění a trakčních propojení
PKO kontrolní vývod
POCH Ministerstvo dopravy České republiky
POIS protikorozní ochrana
POTV propojovací objekt na chráničce
ŘSKAO propojovací objekt izolačního spoje
SAT prostor ohroení trakčním vedením (ČSN 34 1500 a ČSN EN 50122-1)
SKAO automaticky řízená stanice katodické ochrany
SRE zesílená polarizovaná drená (saturá)
SDC stanice katodické ochrany
TKP stálá referenční elektroda
TÚDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
UTZ Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
VUZ Technická ústředna dopravní cesty (organizační jednotka SDC)
ZTKP určená technická zařízení
Výzkumný ústav elezniční, akciová společnost
Zvlátní technické kvalitativní podmínky staveb státních drah

5
25.A.1 ÚVOD

25.A.1.1 Veobecné informace

Pro tuto kapitolu 25A TKP (dále jen Kapitola) platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené
v kapitole 1 TKP -Veobecně.

Kapitola definuje podmínky pro navrhování, projektování a výstavbu ochrany kovových liniových a neliniových
úloných zařízení a dalích konstrukcí majících charakter stavby dráhy nebo stavby na dráze (§5 odst. 1 a 4
zákona č. 266/1994 Sb.) v případě, e z jejich technického řeení nebo z důvodu agresivity okolní půdy či vody
vyplývá monost výskytu koroze bludnými proudy nebo jiné formy elektrochemické koroze.

Mezi stavby dráhy, kterými se tato Kapitola zabývá, patří zejména liniová úloná zařízení z vodivých materiálů
(produktovody včetně suchovodů a poárních vodovodů), napájecí a uzemňovací soustavy, přípojky nn/vn,
kabelová vedení s kovovými pláti nebo stíněním a dalí zařízení a konstrukce, které mohou být kvůli svému
konstrukčnímu řeení ohroeny korozí bludnými proudy.

Pro nové nebo rekonstruované stavby na dráze, které jsou nebo mohou být ovlivněny provozem elektrizované
trakční soustavy, změnou napájecí soustavy nebo výstavbou trakční měnírny/napájecí stanice, stanovuje SDC
podmínky pro jejich realizaci a provoz z hlediska nutné ochrany před účinky bludných proudů. SDC
neodpovídá za následky způsobené nedodrením stanovených podmínek ani za pokození cizích zařízení
a konstrukcí, které nejsou vybaveny řádnou protikorozní ochranou a nejsou řádně udrovány vlastníkem
dotčeného zařízení.

SDC zajiťuje předevím ochranná opatření pro eliminaci úniku bludných proudů z trakčního systému (zpětné
trakční cesty), na dodatečných ochranných opatřeních se podílí v případě, e je měřením prokázáno zhorení
korozního stavu na dotčených liniových i neliniových úloných zařízeních vlivem elektrizace nebo změny
elektrizace dráhy. SDC neodpovídá za následky způsobené nedodrením podmínek pro uloení a provoz
zařízení a konstrukcí z hlediska ochrany před účinky bludných proudů ani za pokození cizích zařízení
a konstrukcí, které nejsou vybaveny řádnou pasivní ochranou a nejsou řádně udrovány vlastníkem dotčeného
zařízení. Podle zák. č. 266/1994 Sb. je vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhy
nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z pouívání napájecích systémů
dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční soustavy povinen zajistit jejich provoz, údrbu a opravy tak, aby se
nestaly příčinou ohroení ivota, zdraví či majetku osob.

Vekerá opatření popsaná v této Kapitole, je se týkají koroze bludnými proudy, jsou v plné íři platná pro tratě
v síti SDC, které jsou elektrizovány stejnosměrnou trakční soustavou, nebo pro tratě, u nich je tato elektrizace
připravována a v definovaném okolí těchto tratí. U neelektrizovaných tratí a tratí elektrizovaných střídavými
trakčními soustavami se při návrhu protikorozní ochrany postupuje podle výsledků předběného a základního
korozního průzkumu (viz 25.A.5.1.1. a 25.A.5.1.2).

V rámci SDC problematiku řeení moného korozního ohroení kovových úloných zařízení bludnými proudy
vyvolanými provozem na síti SDC zatiťuje a metodicky řídí Odbor elektrotechniky a energetiky (O24).
Odborná technická měření spolu s návrhy na konkrétní opatření zabezpečují přísluná specializovaná pracovitě
TÚDC (viz 25.A.5.1).

Tato Kapitola se nezabývá protikorozní ochranou mostních objektů a dalích elezobetonových konstrukcí na síti
SDC. Uvedenou problematiku řeí předpisy SDC (ČD) SR5/7 (S) Ochrana elezničních mostních objektů
proti účinkům bludných proudů (do ukončení platnosti) a TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení
vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací; od začátku
platnosti potom předpisy SDC SR 5/7 (S) Ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na stavby
elezničního spodku a SDC SR5/7(S)-DEM Dokumentace elektrických a geofyzikálních měření betonových
mostů a ostatních betonových konstrukcí elezničního spodku.

Podle zásad uvedených v předpisech SDC SR 5/7 a TP 124 je vak potřeba postupovat také v případech dalích
elezobetonových konstrukcí, například u základů trakčních podpěr (TKP 31). Jedná se předevím o zajitění
zvýené odolnosti betonu (TKP 17) proti působení agresivního prostředí (tzv. primární ochranné opatření),
omezením nebo vyloučením působení agresívního prostředí na beton (sekundární ochranné opatření),
propojením ocelové výztue nebo v odůvodněných případech té jiným konstrukčním opatřením.

V rámci této Kapitoly nejsou řeena opatření ke sníení úniku zpětného trakčního proudu do země. Tuto
problematiku řeí předpis SDC S3 a zejména ČSN EN 50122-2. V místech provozu kolejových obvodů musí
elezniční svrek a elektrická izolace mezi kolejí a zemí splňovat rovně parametry předepsané Vyhlákou
MD ČR č. 177/1995 Sb. a ČSN 34 2613. Důleitost této problematiky v souvislosti s korozí bludnými proudy je
zdůrazněna i v celé řadě jiných vztahujících se technických norem (např. ČSN 03 8371).

6
Zvlátní pozornost pro omezení monosti zavlečení bludných proudů je třeba věnovat místům, která se nachází
v místě styku různých druhů trakčních soustav, nebo pokud se různé trakční soustavy nacházejí ve své blízkosti.
Vzájemnou interakci mezi AC a DC trakčními soustavami řeí ČSN EN 50122-3.

Vekerá realizace ochranných opatření proti účinkům bludných proudů musí být ve shodě s elektrotechnickými
předpisy a ochrannými opatřeními proti úrazu elektrickým proudem. Pokud by opatření proti bludnému proudu
ovlivnila elektrickou bezpečnost, pak podle části 4 normy ČSN EN 50122-2 ed. 2 mají při zjiťování rizik
a nebezpečí opatření proti úrazu elektrickým proudem uvedená v ČSN EN 50122-1 přednost před opatřeními
proti účinkům bludných proudů.
Z důvodu omezení úniku bludných proudů vak na trati se stejnosměrnou trakční soustavou k zajitění ochrany
před nebezpečným dotykem neivých částí trakčního vedení a jiných kovových konstrukcí v POTV je mono
provést propojení se zpětným kolejnicovým vedením jedině pomocí nepřímého spojení (tj. pomocí průrazky
nebo jiného schváleného zařízení omezujícího napětí). Výjimky pro vyrovnání potenciálu přímým spojením
mezi uzemněnými konstrukcemi a zpětným obvodem jsou povoleny jen ve zvlátních případech (např. v depech
a dílnách) a to jen za předpokladu, e studie bludných proudů neprokáe ádné negativní účinky (viz část 9
ČSN EN 50122-2 ed. 2).

25.A.1.2 Vymezení základních pojmů

25.A.1.2.1 Definice pojmů

aktivní ochrana úloného zařízení proti korozi - ochrana úloného zařízení katodickou ochranou (vnějím
zdrojem stejnosměrného proudu nebo galvanickými anodami), drenáemi, propojovacími objekty
a kombinacemi těchto způsobů

anodické pásmo - úsek úloného zařízení, z něho přechází elektrický proud do země

bludné proudy - elektrické proudy protékající prostředím (např. půdou, vodou) a pocházející z elektrických
zařízení, která nejsou dokonale izolována od tohoto prostředí nebo pouívající zem jako zpětný vodič; část
zpětného trakčního proudu, který alespoň v části své dráhy protéká jinými cestami ne k tomu určenou částí
elektrického obvodu.

drená - odvádění bludných proudů z ohroené konstrukce ke zdroji proudu drenáním vodičem

elektrická drená - zařízení ochrany proti korozi bludnými proudy, spočívající v záměrném galvanickém
propojení anodické oblasti na úloném zařízení se zdrojem bludných proudů (v tomto případě trakční kolej tratě
elektrizované stejnosměrnou trakční soustavou)

galvanická anoda (té obětovaná anoda) - kovové těleso uloené v půdě nebo ve vodě, které je připojeno
k chráněnému kovovému zařízení a s ním vytváří galvanický článek, kde úloné zařízení se stává katodou a je
tedy katodicky chráněno

chráněný úsek - úsek úloného zařízení, kde potenciál úloné zařízení/půda je v mezích ochranných potenciálů

chránička - ochranná roura větí světlosti ne chráněné úloné zařízení; slouí k ochraně potrubí/kabelu před
vnějími vlivy, usnadnění výstavby a výměny potrubí/kabelu

interferenční propojka - galvanické propojení liniových zařízení k omezení korozního účinku interferenčního
proudu

interferenční proud - stejnosměrný elektrický proud vznikající v důsledku různých potenciálů galvanicky
nepropojených liniových zařízení a protékající mezi nimi půdou, předevím v místech jejich kříení a souběhu

IR spád - úbytek napětí obsaený v měřené hodnotě potenciálu, vyvolaný průtokem proudu vnějího zdroje
(katodická ochrana, bludné proudy), ohmickým odporem mezi referenční elektrodou vloenou do korozního
prostředí a kovem úloného zařízení

izolační spoj - konstrukční prvek k záměrnému sníení podélné elektrické vodivosti potrubí nebo jiného
liniového zařízení

katodická ochrana - aktivní ochrana proti korozi, při které je chráněné úloné zařízení katodou

katodické pásmo - úsek úloného zařízení v cizím proudovém poli, do něho vchází elektrický proud ze země

7
komplexní protikorozní ochrana - ochrana úloného zařízení, při které bylo současně pouito několika
ochranných metod

kontrolní měřicí bod/kontrolní vývod zařízení umoňující vodivé připojení měřicích přístrojů k úlonému
zařízení

kontrolní zařízení drenáního objektu - jednotka splňující poadavky ČSN 34 2600 a ČSN 34 2613, která
umonuje ve stanoveném čase spolehlivě elektricky rozpojit drenání kabel, pokud v něm vzniknou nadlimitní
hodnoty ruivého napětí a proudu; pokud jsou na přísluné koleji provozované kolejové obvody pro detekci
vlaku, musí tato jednotka splňovat zejména ustanovení bodu 7.4.3 normy ČSN 34 2613 ed.3

koroze - fyzikálně-chemická interakce kovu a prostředí vedoucí ke změnám vlastnosti kovu, které mohou
vyvolávat významné zhorení vlastností kovu, prostředí nebo technického systému, jeho jsou kov a prostředí
slokami

koroze elektrochemická souhrn elektrochemických reakci mezí kovem a okolním elektrolytem

korozní průzkum - souhrn etření a měření, který poskytuje podklady pro návrh protikorozní ochrany

katodická ochrana - aktivní ochrana proti korozi, při které je chráněné úloné zařízení katodou

kritérium katodické ochrany - dosaení hodnot potenciálu chráněného zařízení vůči referenční elektrodě
umístěné v blízkosti povrchu chráněného zařízení

liniové zařízení - kovové potrubí, kabel s kovovým obalem a podobná zařízení, jejich největí rozměry
v půdoryse přesahují 100 m

měděná referenční elektroda - referenční elektroda, tvořená mědí ponořenou v nasyceném roztoku síranu
měďnatého

měřící bod místo na úloném zařízení, na něm lze měřit různé elektrické veličiny, kde je mono docílit
kovový kontakt měřících přístrojů s úloným zařízením (kontrolní vývod, kontrolní objekt, armatura atp.)

napájecí bod (úloného zařízení) - místo, kde je připojen k úlonému zařízení záporný pól zdroje
stejnosměrného napětí katodické ochrany

neliniové zařízení - zařízení ve smyslu čl. 2 a 10 ČSN 03 8372 (nádr, achta, bunkr, základy staveb, most,
ocelové piloty, panice vrtu, těební trubky, zárubnice studní, kotvy lan a táhel, uzemňovací soustavy) a dalí
obdobné objekty, jejich povrch má úplný nebo částečný kontakt s horninovým prostředím a jejich největí
půdorysné rozměry obvykle nepřesahují 100 m

ochranná konstrukce - prostředek, jeho účelem je ochrana liniového úloného zařízení před mechanickým
pokozením a jinými kodlivými účinky prostředí, nebo ochrana okolí před následky havárií úloných zařízení
(např. chránička, kanál, kolektor, tola)

ochranný proud stejnosměrný elektrický proud, zajiťující katodickou ochranu úloného zařízení

pasivní ochrana úloného zařízení proti korozi - zvýení zemního odporu úloného zařízení oddělením jeho
povrchu od korozního prostředí, popř. zvýením podélného elektrického odporu úloného zařízení

pásmo korozního ohroení prostor v blízkosti dráhy elektrizované stejnosměrnou trakční soustavou
definovaný částí 25.A.1.2.2 této Kapitoly vymezený pro účely posuzování korozního ohroení úloných zařízení

potenciál polarizační - potenciálový rozdíl polarizovaného povrchu kovu úloného zařízení proti referenční
elektrodě vloené do korozního prostředí měřený s vyloučením IR spádu

potenciál vypínací - potenciál úloné zařízení-půda měřený bezprostředně po současném vypnutí vech zdrojů
působícího ochranného proudu

potenciál zařízení-půda potenciálový rozdíl mezi zařízením a specifikovanou referenční elektrodou, která je
ve styku se zeminou na místě dostatečně blízkém zařízení, ale nedotýká se ho (pouívá se také pojem potenciál
zařízení-elektrolyt)

potenciál zapínací - potenciál zařízení-půda, měřený při průtoku ochranného proudu (včetně IR spádu)

propojovací objekt - zařízení umoňující propojení dvou nebo více kovových úloných zařízení při společné
ochraně proti korozi nebo při potlačování interference

protikorozní ochrana - jedná se o souhrn opatření, kterými se v daném korozním prostředí prodluuje fyzická
ivotnost zařízení

8
referenční elektroda elektroda, její potenciál je stálý v irokém rozmezí podmínek
společná ochrana proti korozi - ochrana vedená podle jednotného plánu společnými ochrannými prostředky
současně na několika úloných zařízeních
stálá (permanentní) referenční elektroda - referenční elektroda uzpůsobená pro dlouhodobé uloení v zemi
stanice katodické ochrany - zařízení pro katodickou ochranu sestávající ze zdroje stejnosměrného proudu
(obvykle transformátor-usměrňovač s přípojkou střídavého napětí, rozvodu stejnosměrného proudu a anodového
uzemnění
úloné zařízení - zařízení (potrubí, kabely, nádre a podobná zařízení) které je celé nebo z podstatné části trvale
uloeno v půdě nebo ve vodě
vzdálená země; referenční země - místa půdy vzdálená od zemniče, kterým protéká proud tak daleko, e mezi
těmito libovolnými místy nevznikne téměř ádné napětí
ivotnost - doba, po kterou ochranný systém zařízení nebo konstrukce plní předepsanou funkci

25.A.1.2.2 Pásma korozního ohroení

Návrh protikorozní ochrany stávajících a plánovaných úloných zařízení leících v blízkosti tratí
elektrizovaných stejnosměrnou proudovou soustavou (nebo u kterých je tato elektrizace připravována) a dalí
související opatření vycházejí ze zařazení těchto zařízení do pásem korozního ohroení I. IV. stupně podle
jejich polohy vůči dráze.

pásmo vymezení pásma Opatření
korozního
ohroení ochranné pásmo dráhy (podle § 8 zák. - nutno respektovat § 9 zák. č. 266/1994 Sb.
I. stupně č. 266/1994 Sb.) - pro umístění úloných zařízení a konstrukcí je nutný

II. stupně do 150 m od osy krajní koleje plus souhlas SDC a jeho specializovaného pracovitě
okruh 500 m od připojení zpětných (DKoV) a splnění jejich poadavků
III. stupně kabelů trakčních měníren (navazuje na - souběh kovových úloných zařízení s dráhou by
pásmo I. stupně) neměl být delí ne 100 m
IV. stupně - zařízení a konstrukce potenciálně ohroené korozí
do 500 m od osy krajní koleje (navazuje musí být opatřeny dostatečnou ochranou před korozí
na pásmo II. stupně) bludnými proudy
- je nutná konzultace se specializovaným pracovitěm
a do 5 km od elektrizované tratě SDC (DKoV)
(výjimečně i více; navazuje na pásmo - opatření proti korozi bludnými proudy se stanovují
III. stupně) na základě výsledků základního korozního průzkumu
- je nutná konzultace se specializovaným pracovitěm
SDC (DKoV)
- ohroení korozí bludnými proudy pouze v případě
vhodných podmínek pro jejich íření
- opatření proti korozi bludnými proudy se stanovují na
základě výsledků základního korozního průzkumu
- doporučuje se konzultace se specializovaným
pracovitěm SDC (DKoV)

Pozn: U elezničních tratí s jednofázovou trakční soustavou je riziko pokození úloných zařízení střídavými
bludnými proudy (pokud neobsahují stejnosměrnou sloku) oproti DC trakčnímu systému podstatně nií, pásma
korozního ohroení se proto nerozliují. Při hodnocení pravděpodobnosti koroze střídavými bludnými proudy
z AC trakčního systému je vdy postupováno v souladu s ČSN EN ISO 18086, ČSN 34 2040 a ČSN EN 50443.
Korozní průzkum, který se provádí v souvislosti s výstavbou, provozem nebo budoucí změnou elektrizace na AC
trakční systém musí vdy obsahovat i měření střídavých elektrických veličin.

9
25.A.2 POPIS A KVALITA PROSTŘEDKŮ PROTIKOROZNÍ OCHRANY

Níe uvedená opatření se v plné míře týkají staveb dráhy, staveb na dráze a staveb v pásmech korozního
ohroení I. III. stupně. Pro větí zemní vzdálenosti mají tato opatření doporučující charakter - pokud výsledky
provedeného korozního průzkumu a měření nerozhodnou jinak.

25.A.2.1 Prostředky pasivní protikorozní ochrany

Pasivní ochranou jsou opatření, která omezují vstup a výstup bludných proudů do zařízení a ze zařízení - tato
ochrana se aplikuje vdy. Mezi pasívní ochranu řadíme i opatření, která omezují tok proudu přes vlastní úloné
zařízení.
Pasivní PKO má předevím za účel zvýit ivotnost chráněné stavby, a to například zvýením elektrické
rezistivity, nebo vhodnou volbou nekovových materiálů či způsobem uloení chráněné konstrukce.

Nejrozířenějím druhem pasivní PKO jsou izolace (zejména na bázi bitumenů, plastů, anorganických povlaků
a izolace speciální), dále pak ochrany stavební - uloení v kolektoru/kanálu nebo v chráničce.

Pasivní ochrana musí být aplikována bez rozdílu vdy, přičem její kvalitu dokládá zhotovitel
certifikátem/prohláením o shodě, pokud konkrétní prostředek pasivní ochrany nebyl ji schválen SDC.

Ochranu před účinky atmosférické koroze nelze povaovat za prostředek pasivní PKO ve smyslu této Kapitoly.

25.A.2.1.1 Izolace liniových a neliniových kovových zařízení

Kvalita izolace kovových částí se posuzuje dle ČSN 03 8375, ČSN 03 8376 a dalích norem. Izolace musí být
stanovena včetně odůvodnění, dostatečně odolná proti mechanickému pokození při dopravě, skladování,
montái, kladení, záhozu a při provozu. Konkrétní provedení ochranných obalů musí uvedeno v projektové
dokumentaci. Ochranné obaly dálkových a místních kabelů jsou popsány v kapitole TKP 28.

Protikorozní ochranu zemních kabelů s kovovým plátěm před bludnými proudy řeí ČSN 03 8370,
ČSN 03 8371 a ČSN 33 2000-5-52.

25.A.2.1.2 Izolační spoje (IS)

Účelem izolačních spojů pouívaných u liniových zařízení je elektrické odizolování (oddělení) úloného zařízení
na více částí, čím se omezí průtok bludných proudů nebo se záměrně omezí vliv KAO jednoho úloného
zařízení na jiné. IS lze doporučit po rozboru místních podmínek a na základě výsledků korozního průzkumu.
Nevhodné pouití IS můe způsobit vznik dalích anodických pásem. Úloné zařízení musí být se zesílenou
izolací na obě strany od IS do vzdálenosti 10 - 25 metrů.

Izolační spoje přicházejí v úvahu zejména:
- v půdě s vysokou rezistivitou,
- při bludných proudech malé intenzity,
- při nebezpečí, e nové úloné zařízení přivede bludné proudy do oblastí bludnými proudy dosud

neohroených.

25.A.2.2 Prostředky aktivní protikorozní ochrany

Název Zkratka S vnějím zdrojem proudu Poznámka
SKAO/
(Řízená) stanice ŘSKAO Vhodné pro oblast s bludnými proudy a s rezistivitou půdy mení ne
katodické ochrany 200 Ωm a pro kabely do 100 Ωm.
EPD
Elektrická SAT U staveb dráhy/na dráze zásadně jen ŘSKAO.
polarizovaná drená GA
Saturá Zařízení zajiťující monost průtoku proudu pouze ve směru
Galvanická anoda z úloného zařízení ke zdroji bludných proudů - mimo půdní nebo
(obětovaná) vodní prostředí (např. vřazením polovodičového prvku)

Zesílená drená s vnějím zdrojem proudu.

Účinnost omezena na krátké úseky úloného zařízení.

Vhodné pro rezistivitu půdy do 50 Ωm.

10
Kvalita zařízení aktivní PKO je stvrzena průkazem způsobilosti a dosaením hodnot poadovaného kritéria
katodické ochrany na chráněném zařízení.

Prostředky aktivní PKO se umísťují vdy mimo POTV. Mají-li prostředky aktivní protikorozní ochrany
charakter stavby dráhy nebo rozhodne-li o tom Diagnostická laboratoř zabezpečovací techniky TÚDC, musejí
mít technické podmínky schváleny SDC a splňovat náleitosti UTZ.
Jakékoliv vodivé připojení zařízení ke koleji na elektrizované trati (i nepřímé - přes průrazku), je moné
realizovat a po ověření a odsouhlasení změny KSUaTP pověřenými oprávněnými osobami dle schválené
Směrnice pro správu koordinačních schémat ukolejnění a trakčního propojení. Podmínky pro připojení stanovené
příslunými oprávněnými osobami musí být vdy dodreny.

25.A.2.2.1 Stanice katodické ochrany (SKAO)

Princip činnosti je zaloen na poznatku, e některé kovy lze chránit vytvořením dostatečně vysokého záporného
potenciálu na chráněném zařízení, které je katodou. Hodnota ochranného proudu můe být řízena automaticky
(ŘSKAO) nebo s ručním nastavením (SKAO). Součástí stanice katodické ochrany můe být diagnostické
a telemetrické zařízení.

25.A.2.2.2 Elektrická polarizovaná drená (EPD)

Elektrická polarizovaná drená je zařízení umoňující průtok elektrického proudu pouze ve směru z úloného
zařízení ke zdroji bludných proudů, např. vřazením polovodičového prvku. Pro nové stavby se připoutí pouze
elektronicky řízené EPD s moností diagnostiky a telemetrie. V případech určených projektem vyhotoveným ve
shodě se stanoviskem Diagnostické laboratoře zabezpečovací techniky TÚDC obsahuje EPD v drenáním
obvodu prvky podle ČSN 34 2613 s ohledem na ohroující účinky drenáe na provoz kolejových obvodů. V
takových případech je zařízení drenáního objektu uspořádáno tak, aby k drenánímu obvodu měly přístup pouze
určené osoby správce zabezpečovacího zařízení a osoby v jejich doprovodu.

25.A.2.2.3 Zesílená elektrická drená (saturá) - SAT

Princip činnosti zesílené polarizované drenáe je obdobný jako EPD. Pouívá se v případech, kdy rozdíl
potenciálu mezi úloným zařízením a kolejí by byl k dosaení kritéria katodické ochrany aplikací EPD
nepostačující. SAT se skládá ze stejných částí jako EPD. Do obvodu, kterým je připojeno úloné zařízení ke
koleji, je vak vloen pomocný stejnosměrný zdroj (usměrňovač s můstkovým zapojením), jeho kladný pól je
připojen ke koleji.

25.A.2.2.4 Galvanické (obětované) anody

Princip činnosti galvanické anody spočívá v pouití anod z elektronegativního kovu připojených k chráněnému
zařízení, se kterým vytváří galvanický článek, jeho elektromotorické napětí, dané rozdílem elektrodových
potenciálů materiálu chráněného zařízení a GA je zdrojem ochranného proudu. GA jsou vhodné při malé
spotřebě ochranného proudu (např. u podzemní nádre).

25.A.2.2.5 Uzemňovací anoda, úloná anoda, anodové uzemnění (AU)

Jedná se o uzemňovací soustavu, kterou prochází do půdy elektrický proud z kladné svorky zdroje
stejnosměrného napětí SKAO.

25.A.2.2.6 Stálá referenční elektroda (SRE)

Stálá referenční elektroda je tvořena kovovou elektrodou v elektrolytu. SRE je funkční součástí
EPD/SAT/ŘSKAO, neboť trvale vytváří provozně standartní referenční hodnotu napětí pro jednotku
automatické regulace, která pak zajiťuje funkci katodické ochrany. SRE musí být situována nejlépe nad nebo
vedle chráněného zařízení.

11
25.A.2.2.7 Přísluenství protikorozní ochrany

Kromě výe uvedených, patří do přísluenství PKO jetě:

Propojovací objekty (PO) - zařízení umoňující galvanické propojení (přímo, přes rezistor nebo přes diodový
člen) dvou nebo více úloných zařízení při společné PKO nebo pro pravidelné měřicí účely.
Spojovací objekty (SO) - zvlátní typ PO umoňující pravidelná měření elektrických veličin na úloném zařízení
opatřeném prostředkem pasivní PKO (např. úloné zařízení oddělené IS) nebo na GA.
Kontrolní vývody (KV) - zařízení umoňující připojit měřicí přístroje k povrchu úloného zařízení a provést
předepsaná korozní měření.

25.A.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

V tomto oddíle jsou uvedeny zásady konstrukčních řeení protikorozní ochrany kovových úloných
zařízení.

Při návrhu a budování kovových úloných zařízení mají být dodreny zejména následující zásady:
- při volbě trasy nebo volbě místa uloení zařízení se vyhnout, pokud je to moné, půdám se zvýenou

korozní agresivitou, oblastem výskytu bludných proudů a takovému způsobu uloení, jím by se nepříznivě
ovlivnila PKO dalích úloných zařízení,
- pokud nelze zcela vyloučit kříení s tělesem dráhy, musí být počet těchto kříení co nejmení,
- zřízením kříení nesmí být naruena stabilita a únosnost elezničního spodku (kap. 5 a 12 TKP) ani
ohroena nebo omezena funkce zařízení ve správě SDC,
- PKO musí vycházet ze ivotnosti chráněného zařízení, respektive z doby jeho předpokládaného vyuívání,
a z geologické skladby prostředí,
- při zřízení nové PKO nesmí dojít k naruení funkce PKO stávajících úloných zařízení, dráních, či
mimodráních,
- nesmí dojít k zavlečení bludných proudů na kovová úloná zařízení nevhodným řeením ochrany před
nebezpečným dotykovým napětím (elektricky ovládaná oupátka, elektromotory čerpadla apod.). Jedním
z vhodných řeení je ochrana elektrickým oddělením dle ČSN EN 50122-1, ČSN 33 2000-4-41
- PKO musí být v koordinaci s ochranou před účinky atmosférické a statické elektřiny
- nutno dodret ustanovení ČSN EN 50122-1, ČSN 34 1500 a ČSN 33 2000-4-41 a dalích souvisejících
předpisů při ochraně neivých částí úloných zařízení a zařízení aktivní PKO, která jsou v POTV nebo
musejí být chráněna před nebezpečným dotykovým napětím,
- základním způsobem PKO kovových úloných zařízení je pasivní ochrana s dostatečnou ivotností,
- ke sníení účinku bludných proudů se podélná elektrická rezistivita úloného zařízení zvýí pomocí
vloených izolačních spojek nebo izolačním oddělením jednotlivých konstrukčních částí úloného zařízení,
- pasivní ochrana se v místech, kde je nebezpečí mechanického pokození izolace, doplňuje podsypem
a obsypem potrubí ve výkopu (např. pískem nebo jiným jemnozrnným inertním materiálem)

25.A.3.1 Kovová liniová úloná zařízení

Základním prvkem protikorozní ochrany je izolace povrchu zařízení, která se za následujících podmínek provádí
v zesíleném provedení:
- kříení a souběh s dráhou nebo komunikací,
- kříení s jiným úloným zařízením,
- v místech s rizikem mechanického pokození izolace,
- v husté zástavbě,
- u významných potrubí, jejich poruení by způsobilo rozsáhlé výpadky zásobování přepravované látky,
- u potrubí slouících k přepravě látek, které mohou způsobit ohroení zdraví lidí nebo váně naruit ivotní

prostředí.

U staveb dráhy je nutné zajistit PKO kabelů s kovovým obalem (pláť a pancíř) a kabelových souborů vdy ve
smyslu zásad pro oblasti s bludnými proudy. Zásady konstrukčních řeení jsou uvedeny v ČSN 03 8371.
U dálkových kabelů s kovovým obalem se podle agresivity prostředí doporučuje alespoň dosaení kritéria
částečné katodické ochrany podle ČSN 03 8350, resp. hodnot a opatření podle ČSN 03 8371.

12
U galvanického propojení plátě a pancíře kabelu je rovně poadována PKO.

Potrubí nemusí být opatřeno katodickou ochranou v případech uvedených v čl. 6.3 ČSN 03 8350.

25.A.3.2 Kovová neliniová úloná zařízení

U stejnosměrné trakční soustavy je nutné vyloučit galvanické propojení neliniového zařízení se zpětným
trakčním vedením (tj. vyloučit vodivé propojení přímo ukolejněného zařízení se zemněným zařízením).

Přednostně se navrhuje:
- elektricky odizolovat ukolejněné zařízení od základu, nebo od stavební části chráněné uzemněním,
- pouitím izolace redukovat působení půdy na základ stavby/zařízení,
- důsledně vyuít ochranu ukolejněním v POTV (dle ČSN 34 1500, ČSN EN 50122-1 a ČSN EN 50122-2),

ale elektrická zařízení, jejich neivé části jsou ukolejněny, nesmějí být galvanicky propojena s ochranným
vodičem sítě TN-C, resp. TN-S.
- na trati se stejnosměrnou trakční soustavou k zajitění ochrany před nebezpečným dotykem neivých částí
trakčního vedení je ukolejnění moné provést jen pomocí nepřímého spojení (tj. pomocí průrazky nebo
jiného schváleného prvku omezujícího napětí) se zpětným kolejnicovým vedením
- výjimka z předchozího ustanovení je moná jedině v případech uvedených v ČSN EN 50122-2 při dodrení
vech normou předepsaných podmínek

Pasivní ochrana u neliniových zařízení se zajiťuje:
- izolováním jeho povrchu od okolního prostředí,
- stavební úpravou:

- rozdělením objektu na dvě nebo více od sebe elektricky odizolovaných částí,
- vloením elektricky izolačního materiálu mezi části konstrukce nebo zařízení,
- provedením části konstrukce z elektricky nevodivého materiálu,
- vytvořením elektricky izolačních vrstev u částí konstrukce nebo IS.

25.A.3.3 Kříení a souběhy kovových úloných zařízení

Obecnou zásadou je, aby na tratích elektrizovaných stejnosměrnou (ale i střídavou) trakční soustavou byla
vzdálenost mezi kabelovým vedením nebo potrubím a elektrizovanou kolejí co největí. Konstrukční řeení při
kříení cizího úloného zařízení s úloným zařízením ve správě SDC musí zejména respektovat:

- existenci dvou různých správců/majitelů úloných zařízení,
- výskyt interferenčních vlivů a jejich odstranění ve smyslu ČSN EN ISO 18086,
- nejmení vzdálenost mezi souběnými a křiujícími vedení podle ČSN 73 6005,
- podmínky stanovené správním orgánem v průběhu územního nebo stavebního řízení (podle zákona

č. 266/1994 Sb. a zákona č. 183/2006 včetně prováděcích předpisů v platném znění).
Při kříení dvou kovových úloných liniových zařízení nesmí vzrůst riziko jejich korozního pokození.

Po vyhodnocení kontrolního korozního průzkumu a přijetí koncepce PKO projektant v dokumentaci řeí PKO
podle konkrétní situace a místa kříení propojovacím objektem vhodného typu. Při návrhu kříení kovových
úloných zařízení musí být vzato v úvahu, e mimo místo uvaovaného kříení můe být jedno ze zařízení ji
galvanicky propojeno s jiným zařízením s aktivní PKO.

25.A.3.4 Společná protikorozní ochrana

Společná PKO se doporučuje projektovat pro takovou stavbu dráhy nebo úloného zařízení, kdy z výsledků
korozního průzkumu vyplývá nutnost instalace aktivní PKO této stavby. Projektová dokumentace a koncepce
PKO pak musí řeit PKO v uvaované oblasti pro vechna kovová liniová a neliniová úloná zařízení.
Nacházejí-li se v této oblasti také zařízení, která nejsou ve správě SDC, pojmou se i tato zařízení do společné
PKO.

Podle čl. 8.10 ČSN 03 8350 je výjimečně moné, po dohodě se vemi provozovateli zařízení, provozovat
samostatnou aktivní PKO potrubí, kterým je dopravována velmi nebezpečná látka. Konstrukční opatření se pak
týkají řeení interferenčních vlivů, rovnoměrného rozloení ochranného proudu, vzájemného stínění anod apod.

Při umístění cizích zařízení na konstrukcích a objektech SDC je nutné věnovat při řeení PKO zvlátní
pozornost. Při realizaci musí být zohledněn § 10 zákona č. 266/1994 Sb.

13
Na elektrizovaných tratích SDC musí být u těchto zařízení zajitěna ochrana před nebezpečným dotykem dle
ČSN 34 1500 a ČSN 33 2000-4-41, ČSN EN 50122-1 a dalích.

25.A.3.5 Speciální metody ukládání úloných zařízení do země

V některých případech lze pasivní PKO liniových zařízení zajistit uloením do chrániček nebo kolektorů, které
musejí splňovat poadavky kapitoly 12 TKP. Při tomto uloení je třeba dbát na monost instalace měřicích bodů
nebo kontrolních vývodů, aby bylo moné zjiťovat korozní situaci daného zařízení. Při uloení do kolektoru je
třeba dbát na instalaci izolačních spojek při přechodech kolektor/zem a odizolování úloného zařízení od
ocelových částí výstroje kolektoru.

25.A.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

U dodávek, skladování a průkazních zkouek jednotlivých součástí systému PKO musí být dodreny následující
zásady:
- Za způsob dopravy a skladování prostředků PKO odpovídá zhotovitel, přičem nesmí dojít ke sníení

jakosti dodávaného zboí.
- Výrobky, pro které TKP nebo ZTKP nepoadují certifikát, nemusí být zhotovitelem podrobeny průkazním

zkoukám, pokud výrobce prokazuje shodu s poadavky technických norem osvědčením o jakosti nebo
prohláením o shodě.

25.A.4.1 Prostředky pasivní protikorozní ochrany

Průkazní zkouky jsou poadovány u:
- izolovaných trubek (před jejich uloením do země) v souladu s ČSN 03 8375, ČSN 03 8376,
- izolovaných trubek (po zahrnutí a při zjiťování pokození izolace) vhodnou průkaznou metodou,
- izolovaných spojů (před a po instalaci) podle ČSN 03 8376 (elektrická rezistivita),
- chrániček (ČSN 03 8376),
- kabelů s kovovým obalem,
- izolačních materiálů pro dodatečnou aplikaci na zaizolování potrubí, spojek a kabelových souborů,
- svorkovnic/svorek pro stálé měřicí body, kontrolní vývody apod.,
- kabelů podle kapitol 26 a 28 TKP.
Pro zkouení páskových izolací a smrťovacích materiálů z plastů platí ČSN 03 8332.

25.A.4.2 Zařízení aktivní protikorozní ochrany

U SKAO/ŘSKAO, EPD/SAT jsou poadovány následující průkazní zkouky:
- parametry vestavěných měřicích přístrojů (kalibrace),
- izolační rezistivita celého zařízení,
- ochrany před nebezpečným dotykem,
- galvanických anod a anodového uzemnění,
- ochranných transformátorů pro ochranu oddělením obvodů,
- stálé referenční elektrody,
- měření rezistivity ochranného uzemnění,
- kontrolního zařízení drenáního objektu, pokud je instalováno

25.A.4.3 Technická prohlídka a zkouka určeného technického zařízení

Technickou prohlídku a zkouku UTZ smí vykonat pouze právnická osoba určená MD ČR (odst. 4 § 47 zákona
č. 266/1994 Sb.).
Před zahájením technické prohlídky a zkouky UTZ zhotovitel zapůjčí právnické osobě technickou dokumentaci
(včetně zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení), aby se dalo zkontrolovat splnění podmínek konstrukce
podle §3 a §4 vyhláky č. 100/1995 Sb.
Rozsah technické prohlídky a zkouky UTZ je dán opatřením MD ČR a poadavky Dráního úřadu.
O provedené technické prohlídce a zkouce UTZ vystaví určená právnická osoba protokol.

14
25.A.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Prvek vzorkování není v rámci této Kapitoly uplatňován. Kontrolními zkoukami se pro účely této Kapitoly
rozumějí jednotlivé druhy korozních průzkumů a měření.

25.A.5.1 Korozní průzkum a měření

Podle ČSN 03 8372 a ČSN 03 8375 a s přihlédnutím k normě ČSN 03 8370 se rozliují korozní průzkumy
předběný, základní, dodatečný a kontrolní:

- předběný pro zjitění, zda se zamýlené zařízení nebude nacházet v oblasti, ve které je moné očekávat
nebezpečí koroze bludnými proudy

- základní pro stanovení pravděpodobného korozního ohroení připravovaného zařízení,
- dodatečný pro stanovení korozní situace u ji existujícího zařízení jako podklad pro doplnění protikorozní

ochrany,
- kontrolní pro zjitění stavu protikorozní ochrany existujícího zařízení včetně stavu aktivní ochrany

a objektů ovlivňujících její činnost.

Rozsah korozního průzkumu závisí na rozsahu stavby, poadované ivotnosti a ekonomických, ekologických
a jiných důsledcích vyvolaných případnou korozní havárií; stanovuje ho projektant PKO nebo specializované
pracovitě, jeho prokázaná odbornost zahrnuje protikorozní ochranu; měřicí metody pouívané při jednotlivých
průzkumech, jsou uvedeny v ČSN 03 8372, ČSN 03 8375 a ČSN EN 13509.

V případě nově budované elektrizace jednofázovou trakční soustavou se postupuje rovně podle norem ČSN EN
ISO 18086, ČSN EN 50443, ČSN 33 2160, ČSN 33 2165, ČSN 34 2040 a ČSN EN 50 122-3.

Korozní průzkumy (kromě předběného, který se provádí vdy) jsou obvykle prováděny v pásmech korozního
ohroení I. III. stupně, přičem v odůvodněných případech mohou být rozířeny i do pásma korozního
ohroení IV. stupně. Projektant a zhotovitel stavby zajistí zhotoviteli korozních průzkumů a dalích korozních
měření potřebnou součinnost při poskytnutí potřebné dokumentace.

Aby bylo moné doloit vliv stavby dráhy na okolní úloná zařízení, s ohledem na výsledek a doporučení
základního korozního průzkumu, nebo v případě změny napájecího systému dráhy (případně jiné stavby mající
za následek předpokládanou změnu korozní situace) jsou s vyuitím metod dodatečného a kontrolního průzkumu
(podle ČSN 03 8372, ČSN 03 8375, ČSN EN 13509 a dalích norem) prováděna následující měření:

- korozní měření před zahájením stavby,
- korozní měření v průběhu stavby,
- korozní měření po ukončení stavby (závěrečný korozní průzkum).

Korozní měření, které se provádí v souvislosti s výstavbou, provozem nebo změnou elektrizace na AC trakční
systém musí vdy obsahovat i měření střídavých elektrických veličin.

Specializovaným pracovitěm SDC, které zajiťuje výe uvedené korozní průzkumy a měření je Technická
ústředna dopravní cesty (TÚDC), specializované středisko Diagnostika korozních vlivů (DKoV) s regionálními
pracoviti:
Vedoucí DKoV: tel. +420 972 228 747
Vedoucí regionálního pracovitě Praha: tel. +420 972 228 749
Vedoucí regionálního pracovitě Olomouc: tel. +420 972 741 787

Dalí specializovaná pracovitě, která splňují potřebná kritéria k provádění průzkumných a diagnostických
prací v oblasti koroze jsou uvedena na stránkách www.pjpk.cz (Politika jakosti pozemních komunikací).

25.A.5.1.1 Předběný korozní průzkum

Před vypracováním projektu stavby nového liniového úloného zařízení musí být proveden průzkum, zda
zamýlené zařízení neleí v oblasti, kde je moné očekávat nebezpečí koroze bludnými proudy. Podklady pro
předběný korozní průzkum jsou získávány z dostupných dokumentů a map, případně z rekognoskace daného
území. Vypracování předběného průzkumu zajiťuje zadavatel stavby např. u zhotovitele dokumentace v rámci
přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí. V přiměřené míře se tato opatření týkají í dalích zařízení
s přihlédnutím k jejich charakteru, zejména pak monosti a následkům případného korozního ohroení.

Je-li výsledkem předběného korozního průzkumu zjitění, e:

 do 5 km od zamýlené trasy (stavby) vede trať elektrizovaná stejnosměrnou trakční soustavou nebo se o její
výstavbě či elektrizací uvauje,

15
 do 500 m od zamýlené trasy (stavby) vede trať elektrizovaná jednofázovou trakční soustavou nebo se s její
výstavbou uvauje,

 do 1 km od zamýlené trasy (stavby) existují nebo jsou plánována dalí zařízení, která mohou být zdrojem
bludných proudů (např. stanice katodické ochrany),

 geologické podklady připoutějí blízký výskyt zdrojů spontánní polarizace (rudní loiska, výskyty grafitů
a grafitických břidlic nebo vodivých tektonických zón),

provede se základní korozní průzkum.

25.A.5.1.2 Základní korozní průzkum

Základní korozní průzkum slouí pro zjitění pravděpodobného korozního ohroení připravované stavby. Kromě
měření, která jsou uvedena zejména v ČSN 03 8372 a ČSN 03 8375, mohou být jeho součástí také korozní
měření na ji existujících úloných zařízeních. Zároveň jeho výsledky umoňují upřesnit rozsah korozního
měření před zahájením stavby.

Základní korozní průzkum se zpracovává v rámci přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí, nejpozději vak
při zahájení zpracování dokumentace pro stavební povolení. Základní korozní průzkum zpracovává pro
zadavatele (investora) nebo zhotovitele dokumentace (projektanta) specializované pracovitě.

Řeení ochrany stavby před účinky bludných proudů včetně výsledků a závěrečných doporučení základního
korozního průzkumu musí být součástí dokumentace pro stavební povolení.

Vyhodnocení základního korozního průzkumu podle druhu a rozsahu stavby zpravidla také upřesňuje potřebná
korozní měření před zahájením, v průběhu a po dokončení stavby.

V případě, e dalí korozní měření (před zahájením a v průběhu stavby) nejsou podle výsledků základního
korozního průzkumu ani podle druhu a rozsahu stavby nutná, uvede se tato skutečnost spolu s odůvodněním ve
vyhodnocení základního korozního průzkumu.

25.A.5.1.3 Korozní měření před zahájením stavby

Toto měření slouí k doloení korozní situace na zařízeních v blízkosti stavby, která můe způsobit její změnu.
Korozní měření před zahájením stavby se provádí zejména na liniových zařízeních, uzemňovacích soustavách,
a dalích ocelových a elezobetonových konstrukcích (včetně rodinných a bytových domů a průmyslových
staveb), a to v těchto případech:

- výstavba, modernizace, nebo jiná obdobná rekonstrukce trakční měnírny nebo spínací stanice spojené se
zásahem do jejich zemnicí sítě,

- výstavba, modernizace, optimalizace nebo jiná rekonstrukce elezniční tratě elektrizované stejnosměrnou
trakční soustavou, která můe ve větím rozsahu ovlivnit parametry elezničního svrku z hlediska úniku
bludných proudů (např. změna materiálu praců, druhu upevnění kolejnic nebo ukolejnění) a to včetně
přechodu ze stejnosměrné na jednofázovou trakční soustavu.

Korozní měření před zahájením stavby zahrnuje s přihlédnutím k charakteru a rozsahu stavby zejména:

- měření potenciálu zařízení-půda,
- měření potenciálu trakční kolej-půda, případně dalí měření na zpětné trakční cestě
- zjitění dosahu a účinnosti zařízení aktivní PKO (např. SKAO) měření se provádí ve spolupráci

s provozovateli zařízení.

Korozní měření před zahájením stavby zpracovává pro zhotovitele stavby specializované pracovitě.

Výsledky a konkrétní závěrečná doporučení korozního měření před zahájením stavby mohou svým návrhem
ovlivnit řeení ochrany před účinky bludných proudů u některých vztahujících se částí a souborů v realizační
dokumentaci stavby.

25.A.5.1.4 Korozní měření po ukončení stavby (závěrečný korozní průzkum)

Toto měření musí být provedeno pokud mono na identických místech a obdobnými metodami jako korozní
průzkum před zahájením stavby, a to po 30 a 90 dnech po ukončení stavby či zahájení elektrického provozu (po
polarizaci prostředí a zařízení).

Výsledky závěrečného korozního měření se vyhodnotí a porovnají s výsledky předchozích korozních měření;
v případě potřeby (zhorení korozní situace na stávajících úloných zařízeních) jsou podkladem pro vybudování
nebo doplnění stávající protikorozní ochrany.

16
Jestlie výsledky závěrečného korozního měření potvrdí, e vlivem stavby dráhy dolo ke zhorení korozní
situace u mimodráního zařízení, je nutné informovat majitele/správce tohoto zařízení a dohodnout dalí postup.
Korozní měření po ukončení stavby zpracovává pro zhotovitele stavby specializované pracovitě.

25.A.5.1.5 Dokumentace o výsledcích korozního průzkumu a měření

Dokumentace o provedeném korozním průzkumu a měření musí obsahovat přehled pouitých měřicích metod,
naměřené hodnoty, grafické záznamy v měřených místech (případně synchronizované s datovými výstupy
měřených elektrických veličin s datovými výstupy měřených elektrických veličin z měníren (napájecích stanic)
a zpětné trakční cesty. Dále musí dokumentace obsahovat vyhodnocení ve vztahu k pouitým normám
a předpisům, konkrétní návrhy protikorozních opatření a případně dalí doporučení.
Výsledky korozních průzkumů je nutno uloit po dobu 10 let. Uloení výsledků měření zajiťuje SDC.

25.A.5.2 Korozní zkouky a měření v průběhu stavby

25.A.5.2.1 Zkouky a měření úloných zařízení

Kontrolní zkouky a měření na úloných zařízeních jsou součástí ověřování kvality a účinnosti PKO v době
výstavby. Zásadně se vykonávají po dokončených úkonech zhotovitele, avak před realizací takového
následného úkonu, kterým v průběhu stavby bude zařízení zakryto a nepřístupno, nebo by z jiného důvodu ji
nebylo moné potřebné měření později provést. Kontrolní zkouky a měření mající za úkol doloit kvalitu prací
provedených v rámci stavby zajiťuje zhotovitel (v případě, e to vyaduje povaha měření, prostřednictvím
specializovaného pracovitě).
V případě, e v průběhu stavby dolo ke zhorení korozní situace na okolních zařízeních, postupuje se podle
25.A.1.1, případně 25.A.5.1.4.; na ádost zhotovitele nebo investora to můe (zejména jedná-li se o kontrolu
vlivu stavby na PKO okolních úloných nebo jiných zařízení) provést specializované pracovitě.

Kontrolní korozní zkouky a měření probíhají pomocí metod uvedených v normách řady ČSN 03 83xx a dalích
normách a předpisech týkajících se konkrétního zařízení.

25.A.5.2.2 Zkouky aktivní protikorozní ochrany

Kontrolní korozní zkouky a měření u zařízení aktivní PKO zahrnují s přihlédnutím k charakteru a rozsahu
stavby zejména:
- stanovení distribuční křivky potenciálu úloné zařízení - půda podle ČSN 03 8376 (včetně účinnosti KAO),
- zjitění proudu GA (ČSN 03 8373),
- určení rozdílu mezi zapínacím a vypínacím potenciálem zařízení KAO,
- stanovení napětí mezi trakčním kolejnicovým pásem a nejbliím kovovým kabelovým plátěm,
- měření izolačního stavu drenáního a dalích kabelů,
- zjitění hodnot interferenčních proudů a jejich omezení zejména v místech kříení katodicky chráněného

a interferencí ohroeného úloného zařízení,
- určení míry interference při katodické ochraně (příloha B ČSN 03 8350),
- ověření funkčnosti SRE a AU,
- ověření funkčnosti zařízení aktivní PKO na vlastním zařízení a úloném zařízení (dosah a účinnost),
- měření potenciálu mezi trakční kolejí a referenční elektrodou.

Pro tuto skupinu PKO je povinné v případě instalace elektrické drenáe stanovení podmínek připojení
drenáního vodiče ke kolejím a v případě potřeby konfigurace potřebných omezovacích prvků a kontrolního
obvodu. Tuto činnost zajiťuje Diagnostická laboratoř zabezpečovací techniky TÚDC.

25.A.5.2.3 Dokumentace o kontrolních měřeních a zkoukách

Dokumentace o kontrolních měřeních a zkoukách musí obsahovat vechny výsledné hodnoty a analýzy
(s odkazem na přísluné normy a technické podmínky), jako i podmínky, za kterých byly provedeny.

17
25.A.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

25.A.6.1 Přípustné odchylky naměřených hodnot elektrických veličin

Přípustné odchylky naměřených hodnot od normativních (kriteriálních) jsou uvedeny v normách a předpisech,
podle kterých jsou měření prováděna a vyhodnocována; seznam těchto norem je nezbytnou součástí Protokolu
o zkouce (bez ohledu na název).

Veobecně a zjednodueně se podle ČSN 03 8370 a ČSN 03 8371 povauje zařízení za dostatečně chráněné proti
korozi, je-li jeho potenciál měřený proti síranoměďnaté referenční elektrodě (včetně IR spádu):
- u ocelového zařízení (nízkouhlíkatá ocel) zápornějí ne -0,85 V (v anaerobním prostředí - 0,92 V), avak

maximálně -1,5V
- u olověných zařízení zápornějí ne - 0,55 V,
- u hliníkových zařízení v rozmezí - 0,85 a - 1,2 V.

25.A.6.2 Míry opotřebení galvanických anod, anodových uzemnění a stálých
referenčních elektrod

Míra opotřebení galvanických anod a anodových uzemnění smí být při podmínkách udaných výrobcem 20 % za
10 roků a to včetně kabelů. Stálé referenční elektrody včetně kabelu musí mít dokladovanou funkční ivotnost
10 let. Zhotovitel je povinen předloit provozovateli doklady o ivotnosti, střední doby do poruchy a podmínky
udrovatelnosti galvanických anod, anodových uzemnění a stálých referenčních elektrod.

25.A.6.3 Záruky, údrba v záruční době

Záruční doby veobecně stanovuje kap. 1 TKP.
Údrbu v záruční době zajiťuje správce zařízení podle ustanovení uvedených v kap. 1 TKP.

25.A.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

25.A.7.1 Klimatická omezení pro korozní měření a korozní průzkum

Při měření elektrických veličin v rámci korozních měření a průzkumů za pouití referenční elektrody smí být
teplota jejího elektrolytu v rozmezí +0 °C a +50 °C. Tato měření se nemají provádět při dlouhotrvajícím suchu
nebo mokru. Klimatické podmínky při měřeních, jejich výsledky mají být porovnávány, mají být pokud mono
shodné.

25.A.7.2 Klimatická omezení pro montání práce prostředků a zařízení protikorozní
ochrany

Kromě klimatických omezení, udaných v technických podmínkách výrobce prostředků a zařízení PKO, se
vyaduje dodrení podmínek:
- pokládka a montá kabelů/kabelových soborů nesmí být při vnějí teplotě nií ne + 4 °C bez zvlátních

opatření podle ČSN 33 2000-5-52,
- usazení a montá SRE smí být při vnějí teplotě alespoň + 5 °C,
- montá zařízení aktivní PKO a přezkouení kontrolního zařízení drenáního objektu smí být prováděna za

podmínek uvedených v kap. 27 a 29 TKP.

25.A.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Je-li plánováno:
- umístění cizího úloného nebo jiného zařízení, které můe být kvůli své konstrukci ohroeno korozí

bludnými proudy, v některém z pásem korozního ohroení (viz bod 25.A.1.2.2),
- kříení cizího úloného zařízení nebo jeho souběh s tratí elektrizovanou stejnosměrnou trakční soustavou

v některém z pásem korozního ohroení (viz bod 25.A.1.2.2),
- kříení nebo souběh cizího úloného zařízení, které můe být ohroeno korozí bludnými proudy nebo je

chráněno aktivní PKO, s liniovým úloným zařízením SDC, které můe být ohroeno korozí bludnými
proudy,
- vybudování systému PKO na stávajících úloných zařízeních popsaných v tomto oddíle,

18
je třeba při volbě konstrukčních řeení a materiálů PKO postupovat v souladu s oddíly 25.A.2 a 25.A.3 této
Kapitoly. Navrená konstrukční řeení nesmějí mít za následek zhorení korozní situace ostatních úloných
zařízení.

V případě návrhu elektrické polarizované drenáe/saturáe připojené ke kolejiti drenáním kabelem musí být
místo připojení projednáno a schváleno Diagnostickou laboratoří zabezpečovací techniky TÚDC, zapracováno
na kopii místně přísluného KSUaTP s návrhem jeho změny podle platných směrnic pro pouívání a správu
KSUaTP a případně doloeno projektovým řeením vyvolaných změn závislosti zabezpečovacího zařízení; nutné
je také splnění poadavků stavebního řízení (§ 7 zákona č. 266/1994 Sb.) a pro provoz UTZ (§ 47 zákona
č. 266/1994 Sb., vyhláka č. 100/1995 Sb.).

Odsouhlasení provedených prací provádí stavební dozor a budoucí správce zařízení; na jejich vyádání provede
odsouhlasení provedených prací specializované pracovitě SDC (DKoV). Odsouhlasení provedených prací
souvisejících s PKO je nezbytné pro jejich ocenění ve smyslu poadavků této Kapitoly a pro monost zahájení
navazujících prací. Zhotovitel odsouhlasených prací za ně odpovídá a do doby ukončení převzetí
prací/ukončení přejímky hotového díla. Vady a nedodělky zjitěné při odsouhlasení provedených prací/ukončení
přejímky hotového díla odstraňuje zhotovitel.

V rámci odsouhlasení a převzetí prací je nezbytné posoudit hotové dílo z hlediska porovnání
a vyhodnocení výsledků z korozního měření před zahájením stavby a po jejím dokončení, jako
i z hlediska výsledků korozních měření v průběhu stavby. Toto posouzení musí vyjadřovat hodnocení
korozního ohroení úloných zařízení/konstrukcí.

Odsouhlasení provedených prací a převzetí hotového díla musí být v souladu s platnými předpisy a respektovat
čl. 41 a 48 ČSN 03 8376. Při převzetí hotového díla PKO musí být přítomen budoucí provozovatel a zástupci
vlastníků nebo správců kovových úloných zařízení, která by mohla být ohroena provozem zařízení aktivní
PKO.

Zařízení aktivní protikorozní ochrany a jejich součásti, určené pro pouití na tratích s kolejovými obvody, musejí
být konstruovány s ohledem na provoz kolejových obvodů podle norem ČSN 34 2600 a ČSN 34 2613.

25.A.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNU A PŘETVOŘENÍ (není
uplatňováno)

Vzhledem k povaze měření a zkouek není tento prvek v rámci této Kapitoly uplatňován.

25.A.10 EKOLOGIE

Vekeré práce prováděné podle této Kapitoly musejí být v souladu s oddílem 10 kap. TKP 1.

25.A.10.1 Ekologické vlivy prvků a zařízení protikorozní ochrany

Správné pouívání prvků a zařízení PKO nemá za následek negativní ekologické důsledky. Při spojkování
kabelů nesmí vak být znečitěna půda a voda. Zbytky spojovacích hmot a kabelů likviduje zhotovitel.

25.A.10.2 Ekologické důsledky poruchových stavů zařízení protikorozní ochrany na
potrubní systémy, nádre a tlakové jímky

Funkční PKO významným způsobem zabraňuje vzniku poruch a havarijních stavů, které při přepravě
nebezpečných médií (např. uhlovodíkové produkty) by mohly mít velmi negativní dopad na ivotní prostředí.
U neliniových zařízení (typu nádrí) je nutné věnovat zvlátní pozornost opatřením proti atmosférickým
a elektrostatickým vlivům, které mohou eliminovat PKO a zvýit korozní ohroení.

25.A.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÉHO ZAŘIZENÍ

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanoví kapitola
1 TKP.

Před započetím prací předloí zhotovitel objednateli ke schválení technologický postup provádění PKO.

Při umístění cizích zařízení na konstrukcích a objektech SDC je nutné věnovat při řeení PKO zvlátní
pozornost. Při realizaci musí být zohledněn § 10 zákona č. 266/1994 Sb.

Na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti musí být vdy dodrena potřebná ochranná opatření podle
přísluných elektrotechnických předpisů (ČSN 34 1500, ČSN 33 2000-4-41, ČSN EN 50122-1 a dalích).

19
Bezpečnost zaměstnanců provádějících práce PKO je povinen zajistit zhotovitel, jako i zajistit vybavení svých
zaměstnanců ochrannými a pracovními pomůckami v souladu s prováděnou technologií práce a s případnými
riziky s prací spojenými. Zaměstnanci zhotovitele nesmí při prováděných pracích ohroovat bezpečnost a zdraví
jiných osob. Při pracích na kovových úloných zařízeních zejména liniového charakteru, které jsou v blízkosti
(souběh nebo křiování) nadzemních vedení elektrizačních soustav, je nutné počítat s monými indukčními
a kapacitními vlivy těchto soustav.

Základní bezpečnostní opatření ukládá předpis SDC Bp1 a přísluné veobecně platné předpisy v oblasti
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

25.A.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

U nedatovaných technických norem platí poslední vydání přísluné normy popřípadě norma, která ji nahrazuje.
Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu oddílu 1.3 TKP 1, tj. právních
předpisů, technických norem v platné edici a dráních předpisů SDC.

25.A.12.1 Technické normy

Označení Název
Ochrana proti korozi. Názvosloví protikorozní ochrany podzemních úloných zařízení
ČSN 03 8005 Ochrana proti korozi. Zkouení páskových izolací a smrťovacích materiálů z plastů
ČSN 03 8332 Poadavky na protikorozní ochranu úloných zařízení.
ČSN 03 8350 Zásady měření při protikorozní ochraně kovových zařízení uloených v zemi. Fyzikálně-
ČSN 03 8361 chemický rozbor zemin a vod
ČSN 03 8363 Zásady měření při protikorozní ochraně kovových zařízení uloených v zemi. Měření
ČSN 03 8365 zdánlivého měrného odporu půdy Wennerovou metodou
ČSN 03 8368 Zásady měření při protikorozní ochraně kovových zařízení uloených v zemi. Stanovení
ČSN 03 8370 přítomnosti bludných proudů v zemi
Zásady měření při protikorozní ochraně kovových zařízení uloených v zemi. Měření
ČSN 03 8371 měrného přechodového odporu kabelu nebo potrubí proti zemi
Sníení korozního účinku bludných proudů na úloná zařízení
ČSN 03 8372
ČSN 03 8373 Protikorozní ochrana v zemi uloených sdělovacích kabelů s olověnými, hliníkovými
ČSN 03 8374 a ocelovými obaly
ČSN 03 8375
ČSN 03 8376 Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uloených v zemi nebo ve vodě
ČSN 33 2000-1 Zásady provozu, údrby a revize ochrany proti korozi kovových potrubí a kabelů
ČSN 33 2000-4-41 s kovovým plátěm uloených v zemi
ČSN 33 2000-5-51 Zásady protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení
ČSN 33 2000-5-52
ČSN 33 2000-5-54 Ochrana kovových potrubí uloených v půdě nebo ve vodě proti korozi
ČSN 33 4000 Zásady pro stavbu ocelových potrubí uloených v zemi. Kontrolní měření z hlediska
ČSN 33 4010 ochrany před korozí
ČSN 33 2160 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1: Základní hlediska, stanovení základních
charakteristik, definice
ČSN 33 2165 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajitění
bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem
ČSN 34 1500 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení -
ČSN 34 2040 Veobecné předpisy
Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení -
Elektrická vedení
Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení -
Uzemnění a ochranné vodiče
Elektrotechnické předpisy. Poadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí
a nadproudu
Elektrotechnické předpisy. Ochrana sdělovacích vedení a zařízení proti přepětí
a nadproudu atmosférického původu
Elektrotechnické předpisy Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před
nebezpečnými vlivy trojfázových vedení vn, vvn a zvn
Elektrotechnické předpisy Zásady pro ochranu ocelových izolovaných potrubí
uloených v zemi před nebezpečnými vlivy venkovních trojfázovýchg vedení a stanic vvn
a zvn
Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční zařízení
Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před
nebezpečnými, ruivými a korozivními vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz

20
ČSN 34 2600 Drání zařízení - elezniční zabezpečovací zařízení
ČSN 34 2613 elezniční zabezpečovací zařízení - Kolejové obvody a vnějí podmínky pro jejich
činnost
ČSN 34 2614 elezniční zabezpečovací zařízení - Předpisy pro projektování provozování a pouívání
ČSN 34 5145 kolejových obvodů
ČSN 37 5711 Názvosloví pro elektrická trakční zařízení
ČSN 42 0021
ČSN 42 0022 Drání zařízení - Kříení kabelových vedení s elezničními dráhami
ČSN 73 6005
ČSN 73 6223 Ocelové trubky. Asfaltová izolace trubek pod DN 50

ČSN EN 12954 Ocelové trubky. Asfaltová izolace trubek od DN 50
ČSN EN 13509
ČSN EN 14628 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Ochranná zařízení proti dotyku s ivými částmi trakčního vedení a proti účinkům
ČSN EN 14901 výfukových plynů na objektech nad elezničními dráhami
Katodická ochrana kovových zařízení vloených v půdě nebo ve vodě Veobecné
ČSN EN 15189 aplikace na potrubí

ČSN EN 15542 Měřicí postupy v katodické ochraně
Potrubí z tvárné litiny, tvarovky a přísluenství Vnějí polyethylenový povlak potrubí
ČSN EN 50122-1 Poadavky a zkuební metody
Potrubí z tvárné litiny, tvarovky a přísluenství Epoxidový povlak tvarovek
ČSN EN 50122-2 a přísluenství z tvárné litiny (pro těký provoz) Poadavky a zkuební metody
Potrubí z tvárné litiny, tvarovky a přísluenství Vnějí polyuretanový povlak potrubí
ČSN EN 50122-3 Poadavky a zkuební metody
ČSN EN 50162 Trubky, tvarovky a přísluenství z tvárné litiny Vnějí povlak trubek cementovou
ČSN EN 50443 maltou Poadavky a zkuební metody
Drání zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická bezpečnost, uzemňování a zpětný
ČSN EN 545 obvod - Část 1: Ochranná opatření proti úrazu elektrickým proudem
ČSN EN 62305-1 a -4 Drání zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická bezpečnost, uzemnění a zpětný obvod
ČSN EN ISO 12696 - Část 2: Ochranná opatření proti účinkům bludných proudů DC trakčních soustav
ČSN EN ISO 15589-1 Drání zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická bezpečnost, uzemnění a zpětný obvod
ČSN EN ISO 18086 - Část 3: Vzájemná interakce mezi AC a DC trakčními soustavami
ČSN EN ISO 8044 Ochrana před korozí bludnými proudy ze stejnosměrných proudových soustav
TN 34 2603
Účinky elektromagnetické interference na potrubí způsobené AC vysokonapěťovými
TN 34 3109 elektrickými trakčními soustavami a/nebo AC vysokonapěťovými napájecími soustavami
Trubky, tvarovky a přísluenství z tvárné litiny a jejich spoje pro vodovodní potrubí
TN 37 5715 Poadavky a zkuební metody
TPG 920 24 Předpisy pro ochranu před bleskem
TPG 92025
Katodická ochrana oceli v betonu

Katodická ochrana potrubních dopravních systémů Část 1: Potrubí na soui

Koroze kovů a slitin Stanovení koroze střídavými proudy Kritéria ochrany

Koroze kovů a slitin. Základní termíny a definice

Pravidla pro kreslení koordinačních schémat ukolejnění a trakčních propojení
Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na elezničních
dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

Silová kabelová vedení celostátních drah

Zásady pro provádění jiskrových zkouek ochranných povlaků vysokým napětím

Omezení korozního účinku bludných a interferenčních proudů na úloná zařízení

25.A.12.2 Předpisy Název
Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Označení
SDC Bpl elezniční svrek
SDC S 3
SDC (ČD) S 5/4 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
SDC (ČD) SR 5/7 (S)
Sluební rukověť. Ochrana elezničních mostních objektů proti účinkům bludných
Směrnice SDC č. 34 proudů
Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí sdělovacích
a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na elezniční
dopravní cestě ve vlastnictví státu státní organizace Správa elezniční dopravní cesty

21
Směrnice SDC SM33 Správa koordinačních schémat ukolejnění a trakčního propojení
18752/2018-SDC-GŘ-O14
TP 124 MD ČR 2009 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a
Vyhláka č. 100/1995 Sb. ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací (MD OI čj. 1092/08-910-IPK/1)
Vyhláka č. 177/1995 Sb. Vyhláka Ministerstva dopravy, kterou se stanoví podmínky pro provoz konstrukci a
výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řad určených technických
Vyhláka č. 239/1998 Sb. zařízení)
Vyhláka Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah
Vyhláka č. 499/2006 Sb. Vyhláka Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
Zákon č. 183/2006 Sb. provozu při těbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a
Zákon č. 266/1994 Sb. o změně některých předpisů k zajitění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

Vyhláka o dokumentaci staveb

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Zákon o dráhách

25.A.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 5 - Ochrana zemního tělesa
Kapitola 12 - Chráničky a kolektory
Kapitola 13 - Plyn, voda, produktovody
Kapitola 14 - Kanalizace, septiky, čističky, lapače
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 20 - Tunely
Kapitola 21 - Mostní loiska a ukončení mostů
Kapitola 22 - Izolace proti vodě
Kapitola 23 - Sanace inenýrských objektů
Kapitola 24 - Zvlátní zakládání
Kapitola 25 Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí

část B - Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi
Kapitola 26 - Osvětlení, EOV, stoárové transformátory vn/nn, rozvody nn včetně dálkového ovládání
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 28 - Sdělovací zařízení
Kapitola 29 - Silnoproudá technologická zařízení
Kapitola 31 - Trakční vedení

22
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 25 A
Třetí aktualizované vydání včetně změny č. 12 /z roku 2018/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odborný gestor:
Vydal: Ing. Josef Dostál
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Distribuce: Odbor elektrotechniky a energetiky

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor elektrotechniky a energetiky
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
www.szdc.cz

Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚT - oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769,
mobil: +420 725 039 782,
e-mail: typdok@tudc.cz
www.tudc.cz, http://typdok.tudc.cz
ČESKÉ DRÁHY, státní organizace

DIVIZE DOPRAVNÍ CESTY, o.z.

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB ČESKÝCH DRAH

Kapitola 25
PROTIKOROZNÍ OCHRANA ÚLONÝCH

ZAŘÍZENÍ A KONSTRUKCÍ

Třetí - aktualizované vydání
Změna č.1

Část B: Ochrana ocelových konstrukcí
proti atmosférické korozi

Schváleno VŘ DDC čj. TÚDC-16013/2001 ze dne 31.7.2001
Účinnost od 1.11.2001
Praha 2001
Vechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím
systému nebo přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými,
fotokopírovacími či jinými, bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: České dráhy, státní organizace
Divize dopravní cesty, odtěpný závod
Technická ústředna dopravní cesty
Sekce technické dokumentace - Oddělení typové dokumentace

772 58 Olomouc, Nerudova l
Obsah

25.B.1 ÚVOD 3

25.B.1.1 Veobecně 3

25.B.1.2 Definice pojmů 3

25.B.1.3 Korozní agresivita atmosféry 4

25.B.1.4 Poadavky na OK z hlediska její protikorozní ochrany 4

25.B.1.5 Protikorozní ochranné povlaky 4

25.B.1.6 Projekt protikorozní ochrany 4

25.B.1.7 Způsobilost zhotovitele protikorozní ochrany 5

25.B.1.8 Doku mentace zhotovitele protikorozní ochrany 5

25.B.1.9 Stavební deník 5

25.B.1.10 Dokumentace skutečného provedení 6

25.B.2 VÝROBKY PRO OCHRANNÉ PROTIKOROZNÍ POVLAKY 6

25.B.2.1 Nátěrové hmoty 6

25.B.2.2 Výrobky pro kovové povlaky 6

25.B.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 6

25.B.3.1 Technologický předpis protikorozní ochrany 6

25.B.3.2 Příprava ocelového povrchu otryskáváním 7

25.B.3.3 Příprava ocelového povrchu ručním a mechanizovaným čitěním 7

25.B.3.4 Drsnost připraveného ocelového povrchu pro NS a pro árově stříkaný kov 7

25.B.3.5 Kontrola připraveného ocelového povrchu 8

25.B.3.6 Příprava ocelového povrchu pro árové zinkování ponorem 8

25.B.3.7 árově stříkané povlaky 8

25.B.3.8 Povlaky vytvořené árovým zinkováním ponorem 8

25.B.3.9 Základní nátěr 8

25.B.3.10 Příprava povrchů ji dříve natřených 9

25.B.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 9

25.B.4.1 Dodávka 9

25.B.4.2 Skladování 10

25.B.4.3 Průkazní zkouky 10

25.B.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 10

25.B.5.1 Odebírání vzorků 10

25.B.5.2 Kontrola a přejímka ocelové konstrukce k protikorozní ochraně 10

25.B.5.3 Kontroly a kontrolní zkouky zhotovitele 10

25.B.5.4 Kontroly a kontrolní zkouky objednatele 11

25.B.5.5 Přilnavost nátěrů 11

25.B.5.7 Měření tlouťky 11

25.B.5.8 Kontrolní plochy 12

25.B.6. PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 12

25.B.6.1 Přípustné odchylky 12

25.B.6.2 Míra opotřebení 12

25.B.6.3 Záruky 12

25.B.7. KLIMATICKÁ OMEZENÍ 12

25.B.7.1 Vlhkost a teplota ovzduí a podkladu 12

25.B.8. SOUHLAS S PROVEDENÝMI PRACEMI, PŘEVZETÍ PRACÍ 13

25.B.8.1 Souhlas s provedenými pracemi 13

25.B.8.2. Převzetí prací 13

25.B.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 14

1
25.B.9.1 Kontrolní měření 14

25.B.9.2 Měření posunů a přetvoření 14

25.B.10 EKOLOGIE 14

25.B.10.1 Veobecně 14

25.B.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 14

25.B.11.1 Bezpečnost práce a technických zařízení 14

25.B.11.2 Poární ochrana 14

25.B.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 14

25.B.12.1 Obecné ustanovení 14

25.B.12.2 Citované normy a předpisy 15

25.B.12.3 Související normy a předpisy 16

25.B.12.4 Související kapitoly TKP 17

2
25.B.1 ÚVOD
25.B.1.1 Veobecně

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP Veobecně.

Část B kapitoly 25 TKP Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi platí pro protikorozní
ochranu vech typů ocelových konstrukcí, zařízení, přísluenství, výstroje a výzbroje (s výjimkou ocelových lan
a kabelů), které jsou zhotoveny z běné konstrukční oceli a jsou exponovány v atmosférických podmínkách
České republiky. Nevztahuje se na povrchy trvale exponované ve vodě nebo jiných kapalných médiích, na
povrchy vystavené trvalému působení teplot nad 50 °C a krátkodobému nad 80 °C, na povlaky s funkcí dočasné
ochrany.

Část B kapitoly 25 TKP se zabývá protikorozní ochranou vytvořenou:
- nátěrovými povlaky (nátěry, nátěrovými systémy) na upravený povrch oceli,
- kovovými povlaky árově nanesenými (stříkáním, ponorem) na upravený povrch oceli,
- kombinovanými povlaky, tj. kovovými povlaky s následnými nátěrovými povlaky (nátěrovými systémy).

Část B kapitoly 25 TKP neobsahuje zásady pro volbu protikorozní ochrany (protikorozního ochranného
povlaku) ani zásady pro volbu ochranných nátěrových systémů, ani konkrétní návrhy nátěrových systémů
a jejich vztah k poadované ivotnosti. Nezabývá se problematikou vhodných technologií pro zhotovování
protikorozní ochrany. V těchto věcech odkazuje na přísluné normy, předpisy a na předpis ČD S 5/4.

V dalím textu je pro část B kapitoly 25 TKP pouíváno zjednoduené označení kapitola 25.B.

25.B.1.2 Definice pojmů

Definice pojmů vztahující se k oboru koroze a protikorozní ochrany ochrannými protikorozními povlaky jsou
předmětem ČSN ISO 8044, ČSN EN 971-1, ČSN EN ISO 4618-2, ČSN EN ISO 4618-3 a také jsou v ČSN EN
ISO 12944 v částech 1 a 6 a v části 8. Pro srozumitelnost komunikace je třeba je respektovat.

Zejména je třeba respektovat význam následujících pojmů:

dílčí prvek - část konstrukce (plochy, povrchu), pro kterou se určuje samostatně definovaná protikorozní
ochrana (co do skladby nebo technologie)

kombinovaný povlak - árově nanesený povlak kovu (nástřikem zinku, hliníku případně jejich slitin, nebo
ponorem nanesený zinek) s následným nátěrovým povlakem

korozní agresivita atmosféry - schopnost atmosféry vyvolávat korozi v daném korozním systému

kovový povlak - árově nanesený povlak kovu (nástřikem zinku, hliníku nebo jejich slitin, nebo ponorem
nanesený zinek) bez nátěrového povlaku, popř. jen s utěsňujícím nátěrem

nátěrový povlak - ochranný povlak výhradně z NH

nátěrový systém - konkrétní nátěrový povlak daný druhem pouitých NH, skladbou a celkový počtem vrstev
(různých) NH

podkladový nátěr (mezivrstva) - kadá vrstva NH mezi základním a vrchním nátěrem

poadovaná ivotnost - doba, po kterou má protikorozní ochrana splňovat svou protikorozní ochrannou funkci.
Při určené korozní agresivitě atmosféry je ivotnost protikorozní ochrany závislá zejména na úpravě chráněného
povrchu a na ivotnosti jednotlivých ochranných povlaků

protikorozní ochrana - zahrnuje úpravu ocelového povrchu (povrchu OK) a ochranný protikorozní povlak
(nátěrový, kovový, kombinovaný)

vrchní nátěr - poslední vrstva NH v nátěrovém systému

základní nátěr - první nátěr v nátěrovém systému, který je nanesen na podklad (zejména na upravený ocelový
povrch, na árově nanesený kovový povrch). Za základní nátěr lze povaovat i dvě vrstvy tée NH (určené pro
základní nátěry) nanesené pro dosaení potřebné tlouťky základního nátěru

3
Pouité značky a zkratky

ISO International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro standardizaci)

NH nátěrová hmota

NS nátěrový systém

OK ocelová konstrukce

OTP obecné technické podmínky

RAL mezinárodní vzorkovnice barevných odstínů

TP technologický předpis

25.B.1.3 Korozní agresivita atmosféry

Vnějí prostředí působící na konstrukci se hodnotí podle ČSN EN ISO 12944-2, tj. esti stupni korozní
agresivity atmosféry označenými C1 a C4, C5-I a C5-M.

ČSN EN ISO 12944-2 stanoví té způsoby pro určení stupně korozní agresivity atmosféry. Zjednoduené určení
stupně korozní agresivity atmosféry pro OK mostů připoutí předpis ČD S 5/4. Toto zjednoduení lze pouít
i pro ostatní konstrukce ČD. Předpis ČD S 5/4 určuje také, které stupně korozní agresivity atmosféry lze
uvaovat pro OK mostních objektů.

25.B.1.4 Poadavky na OK z hlediska její protikorozní ochrany

Při výrobě nových OK smějí být pouívány ocelové plechy a profily s výchozím stavem povrchu, na něm se
korozní napadení projevuje stupněm A, B, popř. C. Stupeň D se nepřipoutí. Toté se týká nových ocelových
plechů a profilů při opravách OK.

Stupně korozního napadení povrchů oceli určuje ČSN ISO 8501-1. Jednotlivé stupně mají následující význam:
A - povrh oceli pokryt pevně ulpívajícími okujemi, nezkorodovaný,
B - povrh oceli s počínající tvorbou rzi a s počínajícím odlupováním okují,
C - povrh oceli bez okují s celoplonou korozí,
D - povrh oceli zkorodovaný, s výskytem okem rozeznatelné hloubkové koroze.

Při návrhu OK, při zpracování výkresů, při výrobě OK je třeba respektovat poadavky na OK s ohledem na její
protikorozní ochranu. Základní poadavky jsou dány v ČSN EN ISO 12944-3. Z příkladů uvedených v této
normě je třeba volit příklady označené jako řeení dobré, popř. nejlepí, např. plné průřezy, zaoblení hran
R = 2 mm, hladký povrch svarů aj. Jako dalí vhodná řeení lze vyuít doporučené příklady uvedené
v ČSN EN ISO 14713.

Při svařování je třeba omezit co nejvíce provádění svarů obalovými elektrodami, přednostně je třeba vyuívat
svařování v ochranné atmosféře.

Poadavky na OK, jejich povrchy mají být árově zinkovány ponorem nebo árově stříkány, jsou dány v ČSN
EN ISO 1461 a v ČSN EN ISO 14713. Z příkladů uvedených v ČSN EN ISO 14713 je třeba volit řeení
označené jako doporučené.

25.B.1.5 Protikorozní ochranné povlaky

S ohledem na určený stupeň korozní agresivity atmosféry a poadovanou ivotnost protikorozní ochrany se volí
protikorozní ochrana s ochrannými povlaky nátěrovými, kovovými nebo kombinovanými. Poadovaná ivotnost
protikorozní ochrany a podmínky pro volbu protikorozního ochranného povlaku jsou dány předpisem ČD S 5/4.

25.B.1.6 Projekt protikorozní ochrany

Pro protikorozní ochranu OK musí být zpracován projekt protikorozní ochrany. Projekt musí obsahovat zejména
identifikační a konstrukční údaje o OK, určení stupně korozní agresivity atmosféry, zásadní rozčlenění OK na
dílčí prvky z hlediska protikorozní ochrany (viz ČSN EN ISO 12 944-8) a návrh protikorozní ochrany pro
poadovanou ivotnost.

4
Projekt musí obsahovat základní údaje o navrhovaných ochranných povlacích, tj. u nátěrového systému zejména
druh NH, skladbu, počet a tlouťky jednotlivých vrstev, barevný odstín vrchního nátěru. U kombinovaných
a kovových povlaků také druh kovu, tlouťku vrstvy, způsob nanáení. Projekt musí obsahovat předpokládaný
způsob a technologii provádění protikorozní ochrany.

Při zpracování projektu je třeba se řídit ČSN EN ISO 12944-1 a 8. Podrobnějí údaje o obsahu projektu
protikorozní ochrany OK mostních objektů jsou v předpise ČD S 5/4 a v OTP ČD pro dokumentaci elezničních
mostních objektů (dále jen OTP pro dokumentaci). Pro ostatní OK lze tyto OTP pro dokumentaci pouít
v přiměřeném rozsahu.

Projekt protikorozní ochrany mostních objektů se projednává a schvaluje podle OTP pro dokumentaci.

25.B.1.7 Způsobilost zhotovitele protikorozní ochrany

Protikorozní ochranu OK ČD smějí provádět jen firmy k provádění protikorozní ochrany oprávněné a odborně
způsobilé. Zhotovitel protikorozní ochrany musí mít potřebné technické vybavení, odborný personál a zavedený
vlastní systém řízení jakosti. Zhotovitel musí zajistit kvalitní provádění vech fází protikorozní ochrany
od úpravy povrchu oceli a po poslední vrstvu nátěru, včetně vech potřebných kontrol a zkouek během
provádění protikorozní ochrany ve smyslu ČSN EN ISO 12944-1 a 8.

Pro provádění nátěrových systémů musí být zhotovitel od výrobce (dodavatele) NH oprávněn a zakolen
k pouívání přísluných NH a NS.

Zhotovitel árového stříkání kovů musí být způsobilý pro přísluné práce (i pro přípravu ocelového povrchu)
ve smyslu ČSN EN ISO 14922-1 a ČSN EN ISO 14922-4. Např. musí mít přísluné prostory a vybavení,
pracovníky se zkoukou způsobilosti pro árové stříkání (viz ČSN EN ISO 14918), kvalifikované pracovníky
pro zkouky, systém řízení jakosti atd.

Zhotovitel árového zinkování ponorem musí mít zavedený systém řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9001 nebo
ČSN EN ISO 9002.

Zhotovitel protikorozní ochrany musí zpracovat (zajistit) dokumentaci skutečného provedení (viz 25.B.1.10).

25.B.1.8 Dokumentace zhotovitele protikorozní ochrany

Pro zhotovení protikorozní ochrany OK musí její zhotovitel vypracovat (zajistit na své náklady) kvalitní
podrobný TP protikorozní ochrany se vemi náleitostmi (viz 25.B.3.1).

25.B.1.9 Stavební deník

O provádění protikorozní ochrany vede zhotovitel protikorozní ochrany stavební deník (stavební deník pro práce
protikorozní ochrany). Do stavebního deníku se zaznamenávají vechny práce prováděné zhotovitelem
protikorozní ochrany.

Základní poadavky na vedení stavebního deníku jsou v kap. 1 TKP, dalí údaje jsou v předpise ČD S 5/4.

Pro práce protikorozní ochrany musí stavební deník obsahovat zejména:

• identifikační údaje,

• seznam provádějících pracovníků s příslunou kvalifikací pro jednotlivé druhy prací,

• seznam kvalifikovaných pracovníků kontroly,

• údaje o výrobcích, označení NH, číslo are, datum výroby,

• údaje o zahájení a postupu prací,

• údaje o provozních vlivech a povětrnostních podmínkách při provádění prací (měří se 2krát denně), slovně
se uvádí hodnocení povětrnostních podmínek, např. jasno, slunečno, zataeno apod.,

• údaje o přeruení, pokračování prací a technologických přestávkách,

• změny v průběhu stavby a specifikace víceprací,

• údaje o zakrývaných pracích a o jejich převzetí a údaje o dílčích přejímkách,

• údaje o provedení stanovených zkouek a měření, druh a datum provádění kontrolních nebo jiných zkouek,

5
• technologické údaje o nanáení NH,
• údaje o zvlátních událostech, které mohly ovlivnit kvalitu prováděných prací,
• údaje o kontrolách odběratelem.
Ke stavebnímu deníku patří i zprávy o kontrolách a zkuební protokoly. Pro zkuební protokoly lze pouít
formuláře uvedené v přílohách ČSN EN ISO 12994-8.

25.B.1.10 Dokumentace skutečného provedení

Dokumentaci skutečného provedení protikorozní ochrany (obecně Dokumentace skutečného provedení
stavby) zajiťuje zhotovitel protikorozní ochrany.

Pro zpracování dokumentace skutečného provedení protikorozní ochrany včetně počtu vyhotovení a termínu
jejího odevzdání platí stejně jako pro dokumentaci skutečného provedení stavby kap. 1 TKP, čl. 1.11.4 a OTP
pro dokumentaci.

25.B.2 VÝROBKY PRO OCHRANNÉ PROTIKOROZNÍ POVLAKY

25.B.2.1 Nátěrové hmoty

Pro pouívání NH a jim přísluných doplňujících výrobků pro protikorozní ochranu OK mostních objektů platí
Obecné technické podmínky ČD pro ochranné nátěrové systémy ocelových konstrukcí mostních objektů.
U ostatních OK staveb elezničního spodku a dalích OK podle předpisu ČD S 5/4 se uvedené OTP pouijí
v přiměřeném rozsahu.
Výplňové a těsnicí tmely pouívané v ochranných nátěrových systémech musejí splňovat základní a technické
poadavky obecně závazných předpisů na stavební výrobky pro dopravní stavby.
Dalí podmínky a poadavky pro pouití NH jsou v předpise ČD S 5/4.

25.B.2.2 Výrobky pro kovové povlaky

Výrobky pro kovové povlaky pro protikorozní ochranu OK musejí splňovat základní a technické poadavky
obecně závazných předpisů na stavební výrobky pro dopravní stavby. Tato podmínka se týká i kovových
povlaků, které jsou součástí kombinovaných povlaků.

25.B.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

25.B.3.1 Technologický předpis protikorozní ochrany

Zhotovitel protikorozní ochrany musí zpracovat podrobný TP protikorozní ochrany. Technologický předpis
protikorozní ochrany vychází z projektu protikorozní ochrany. V technologickém předpisu protikorozní ochrany
lze, s ohledem na konkrétní situaci, upřesnit řeení protikorozní ochrany dané projektem.
TP musí obsahovat podrobný postup prací pro vechny dílčí prvky OK. Přitom musí být respektován poadavek,
e provádění kadé vrstvy smí být zahájeno a po kontrole vrstvy předchozí (viz kontrolní plán v TP), po
odstranění případných nedostatků a po zápisu do stavebního deníku. TP musí obsahovat také podmínky, za
kterých smějí být práce prováděny, kvalitativní parametry vech pouívaných výrobků a prací, způsob ochrany
proti nepříznivým klimatickým podmínkám v průběhu provádění prací i po jejich dokončení, způsob kontroly
kvality.
Při zpracování TP protikorozní ochrany je třeba se řídit příslunými částmi ČSN EN ISO 12944, zejména částí
8. Podrobnějí údaje o obsahu TP protikorozní ochrany pro OK jsou v předpise ČD S 5/4 a pro OK mostních
objektů v OTP pro dokumentaci. Pro ostatní OK lze předpis OTP pro dokumentaci pouít v přiměřeném
rozsahu.
TP protikorozní ochrany schvaluje stavební dozor investora po kladném projednání se správcem objektu (OK).

6
25.B.3.2 Příprava ocelového povrchu otryskáváním

Obecné zásady pro přípravu povrchu jsou dány ČSN ISO 8504-1.

Kvalita přípravy povrchu je základním parametrem jakosti ovlivňujícím celkovou ivotnost protikorozní
ochrany a její funkčnost. Z tohoto důvodu se ocelové povrchy připravují (pro nanáení nátěrových a árově
stříkaných povlaků) předevím otryskáním vhodným abrazivem - viz ČSN EN ISO 11124-1 a ČSN EN ISO
11126-1.

Svary musejí být upraveny tak, aby nesniovaly ivotnost protikorozní ochrany. Svary nesmějí vykazovat
nerovnosti (viz ČSN EN ISO 12944-3), póry, kráterky, přívarky, rozstřiky svarového kovu apod.

Dodatečná úprava povrchů částí pokozených při montái, montáních svarů a ostatních ploch musí odpovídat
stupni přípravy povrchu předepsanému pro celek.

Dodatečné brouení svarů ocelových konstrukcí, které byly čitěny otryskáváním, je moné (bez dalího
otryskání) pouze v technicky odůvodněných případech a se souhlasem stavebního dozoru. Brouení je
vyuitelné v případech, kdy není vyadován určitý stupeň drsnosti povrchu (viz 25.B.3.4).

Stupně přípravy povrchu při přípravě povrchu otryskáním stanoví ČSN EN ISO 12944-4. Otryskání se provádí
podle ČSN ISO 8504-2. Stupeň přípravy povrchu se hodnotí podle ČSN ISO 8501-1 porovnáním
s reprezentativními fotografickými vzory.

Způsob a kvalitu přípravy povrchu předepisuje dokumentace (projekt, TP). Přitom pro nátěrové povlaky je třeba
respektovat stupeň přípravy povrchu podle poadavků výrobce NH pro základní nátěr.

Pro árové stříkání kovu je třeba v souladu s ČSN EN 22063 stupeň přípravy povrchu Sa 3.

25.B.3.3 Příprava ocelového povrchu ručním a mechanizovaným čitěním

Ruční a mechanizovaný způsob přípravy povrchu se pouije při údrbě protikorozní ochrany v souladu
s dokumentací (projekt, TP). Tento způsob je vyuitelný pouze v technicky zdůvodněných případech (není-li
realizovatelné otryskání).

Stupně přípravy povrchu při ruční a mechanizované přípravě povrchu stanoví ČSN EN ISO 12944-4. Přípustné
jsou pouze stupně St 2 a St 3. Ruční a mechanizované čitění se provádí podle ČSN ISO 8504-3. Stupeň
přípravy povrchu se hodnotí podle ČSN ISO 8501-1 porovnáním s reprezentativními fotografickými vzory.

Ruční a mechanizovaná příprava povrchu není postačující pro árově stříkaný povlak.

Pro nátěrové povlaky je ruční a mechanizovaná příprava povrchu pouitelná v technicky zdůvodněných
případech (není-li realizovatelné otryskání) za předpokladu, e je k dispozici NH vhodná pro základní nátěr pro
takto připravený povrch a pouitelná tak, aby byla zaručena poadovaná ivotnost protikorozní ochrany.

25.B.3.4 Drsnost připraveného ocelového povrchu pro NS a pro árově stříkaný kov

Pro určení drsnosti otryskaného ocelového povrchu stanoví ČSN EN ISO 8503, část 1. a část 2. stupně drsnosti.
Stupně drsnosti se vyjadřují slovně: jemnějí ne jemný, jemný, střední, hrubý, hrubí ne hrubý a hodnotí se
pomocí porovnávacích ISO komparátorů drsnosti profilu povrchu.

Otryskávací prostředky pouité zhotovitelem musejí být v souladu s ČSN ISO 8504-2 tak, aby pro daný typ
povlaku byla dosaena poadovaná drsnost povrchu.

Poadavky na drsnost ocelového podkladu musejí být uvedeny v TP protikorozní ochrany. Pro nátěrové povlaky
se drsnost řídí poadavky výrobce NH pro základní nátěr. Není-li stanoveno jinak, povauje se za vyhovující
stupeň střední (viz ČSN EN ISO 12944-4). Pro nátěrové hmoty s vysokým obsahem zinku se vyaduje
ostrohranný povrch.

Drsnost ocelového povrchu připraveného ručním a mechanizovaným čitěním není pro potřeby protikorozní
ochrany definována.

Pro árové stříkání kovového povlaku se drsnost otryskaného povrchu řídí ČSN EN 22063.

Dalí podrobnosti jsou v předpise ČD S 5/4.

7
25.B.3.5 Kontrola připraveného ocelového povrchu

Ocelový povrch připravený pro nanáení základního nátěru nebo pro árově stříkaný kov musí být vdy
prokazatelně zkontrolován určeným kontrolním orgánem (podle kontrolního plánu v TP). Poadovaná kvalita
(stupeň přípravy, drsnost) musí být potvrzena zápisem do stavebního deníku, popř. samostatným protokolem.

Při kontrole se také zjiťují povrchové vady z výroby nebo z montáe konstrukce (vrypy, ostré hrany,
nezačitěné svary, odstřiky svarového kovu apod. - viz ČSN EN ISO 12944-3) a nařizuje se jejich odstranění.

25.B.3.6 Příprava ocelového povrchu pro árové zinkování ponorem

Povrchy OK určené k árovému zinkování ponorem se nesmějí při výrobě OK chránit nátěry proti ulpívání
odstřiků svarového kovu.

Povrch OK určený k zinkování ponorem musí být z výroby OK připraven. Nepřípustné jsou povrchové vady
typu vrypu, zápalů apod. Hrany musejí být opracovány, povrch musí být zbaven svarových odstřiků a návarů,
svary musejí být očitěny od strusky. Na povrchu nesmějí být jiné kovové povlaky, nátěrové hmoty (popisové
značky), povrch nesmí být znečitěn tukem apod. Stav povrchu musí být předán zinkovně prokazatelným
způsobem.

25.B.3.7 árově stříkané povlaky

Pro vytvoření árově stříkaných povlaků ze zinku, hliníku a jejich slitin platí ČSN EN 22063.

Doba mezi dokončením přípravy povrchu a nanesením povlaku musí být v závislosti na místních podmínkách co
nejkratí, a to kratí ne 4 hodiny.

Otryskaný povrch připravený ke stříkání povlaku musí být čistý, suchý a bez jakýchkoliv náznaků rzi.

Nástřik kovů se nesmí provádět v podmínkách způsobujících kondenzaci vlhkosti na pokovovaném povrchu
a při teplotách niích ne -5 °C.

Dalí podrobnosti jsou v předpise ČD S 5/4. Případné opravy (doplnění) árově stříkaného povlaku a jeho
oetření před nanáením základního nátěru následného NS musejí být podrobně uvedeny v TP.

25.B.3.8 Povlaky vytvořené árovým zinkováním ponorem

Pro vytvoření povlaků árovým zinkováním ponorem platí ČSN EN ISO 1461 a ČSN EN ISO 14713. Kvalitu
zinkového povlaku podle těchto norem zajiťuje zinkovna podle konkrétních dohodnutých podmínek mezi
zinkovnou a objednatelem (případným zhotovitelem ochranného nátěrového povlaku).

Konkrétní podmínky musejí být uvedeny v TP protikorozní ochrany. Dalí podrobnosti jsou v předpise
ČD S 5/4.

Objednatel árového zinkování ponorem musí objednat zinkování v rozsahu celé ČSN EN ISO 1461 a musí
sdělit zinkovně závazné doplňující informace podle přílohy A této normy. Větí tlouťky zinkového povlaku
(dle TP protikorozní ochrany) je třeba zvláť objednat. Je třeba vyhradit si přejímací kontrolu v zinkovně
a předání protokolů o měření tloutěk. Měření tloutěk se v běných případech provádí magnetickou metodou
dle ČSN EN ISO 2178.

Přilnavost zinkového povlaku se v běných případech při přejímací kontrole nezjiťuje.

Případné opravy (doplnění) povlaku se provádí jen podle konkrétně dohodnutých podmínek (technologie) mezi
zinkovnou a objednatelem (případným zhotovitelem ochranného nátěrového povlaku).

Oetření zinkového povrchu před nanáením základního nátěru následného NS nebo před nanáením těsnicího
nátěru musí být podrobně uvedeno v TP protikorozní ochrany.

25.B.3.9 Základní nátěr

Základní nátěr na ocelový povrch ani na kovový podklad (nanesený árovým stříkáním nebo árovým
zinkováním ponorem) nesmí být nanáen válečkem ani textilií.

Na připravený ocelový povrch musí být základní nátěr nanesen co nejdříve po dokončení přípravy ocelového
povrchu.

8
Nejdelí přípustné doby v závislosti na umístění natírané konstrukce jsou:

• 4 hodiny, kdy je dílec OK v průběhu přípravy povrchu (tryskání) nebo po ukončení přípravy povrchu
umístěn pod přístřekem, na volném prostranství nebo je volným prostranstvím transportován,

• 8 hodin, kdy je dílec OK v průběhu přípravy povrchu (tryskání) nebo po ukončení přípravy povrchu
umístěn v hale.

Pro nanáení základního nátěru na árově nanesený kovový povlak je rozhodující stav kovového povlaku
(čistota, drsnost atd.).

Poruené plochy zinkového povrchu musejí být obnoveny takovým způsobem, aby ochranná účinnost povlaku
jako celku byla zachována. Znečitění povrchu zinku látkami ve formě olejů, tuků, konzervačních prostředků,
solí, mechanicky ulpěných nečistot a zbytků značení musí být odstraněno.

Při lehkém zdrsnění povrchu otryskáváním musí být pouit nekovový otryskávací prostředek. Ostatní úpravy
musejí být provedeny v souladu s technickými podmínkami výrobců nátěrových hmot.

Po lehkém přetryskání, jeho cílem je zdrsnění povrchu pro zvýení přilnavosti u nových lesklých povlaků
zinku, musí být zbytková vrstva zinku celistvá a bez mechanického pokození. Minimální zbytková tlouťka
vrstvy zinku musí být uvedena v TP.

Z povrchů vystavených delí dobu vlivům povětrnosti nebo v případě jejich znečitění je nutné odstranění vech
nečistot a případných náletů korozních produktů lehkým přetryskáním, omytím tlakovou vodou s přídavkem
detergentů, tlakovou párou nebo kartáčováním ocelovými kartáči. Způsob je nutno stanovit s ohledem na
konkrétně zjitěný stav povrchu při jeho prohlídce.

Pouitá technologie nanáení (ruční, stříkání pneumatické, stříkání vysokotlaké apod.) musí odpovídat
doporučení výrobce.

Pro úpravu nátěrových hmot pro nanáení smějí být pouita pouze výrobcem předepsaná ředidla.

První vrstva systému musí být nanesena tak, aby byly rovnoměrně zaplněny nerovnosti povrchu.

Zvlátní pozornost je nutno věnovat hranám, nýtům, spojům, otvorům, svarům apod., které je nutno např.
v případě nátěrových hmot s vysokým obsahem suiny předetřít (pásový nátěr), zejména je-li následně pouita
technologie vysokotlakého stříkání.

25.B.3.10 Příprava povrchů ji dříve natřených

Pro přípravu povrchů ji dříve natřených stanoví ČSN EN ISO 12944-4 typ přípravy povrchu s označením
částečná příprava povrchu. Stupně částečné přípravy povrchu udává ČSN ISO 8501-2 s ukázkami
reprezentativních vzorků a označuje je podle způsobu přípravy povrchu jako skupinu stupňů P Sa, P St, P Ma.

Před zahájením dalích nátěrů po provedené přípravě povrchu musejí být zbylé části původních nátěrů, včetně
vech základních a podkladových vrstev prosté odlupujících se vrstev, prosté nečistot a musejí vykazovat
dostatečnou přilnavost.

Přilnavost původních nátěrů se hodnotí mříkovou zkoukou podle ČSN ISO 2409 nebo zkoukou přilnavosti
odtrhem podle ČSN EN 24624. Za vyhovující se u mříkové zkouky povaují stupně 0 a 2 a u zkouky
přilnavosti odtrhem hodnota nejméně 2,0 MPa.

25.B.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

25.B.4.1 Dodávka

Zhotovitel protikorozního povlaku smí pouít jen výrobky, které patří do daného, předem schváleného,
protikorozního povlaku. Pro NH viz 25.B.2.1.

Při dodávce výrobků na stavbu kontroluje zodpovědný zástupce zhotovitele s přizváním stavebního dozoru
zejména:
• dodací listy a označení dodávky,
• neporuenost obalů a výrobků,

9
• datum výroby,
• údaj o záruční lhůtě,
• údaj o způsobu skladování,
• údaj o poměru míení jednotlivých výrobků,
• údaj o předepsaných teplotách pro zpracovatelnost.
Údaje musejí být v četině.
Kontrola musí být zaznamenána ve stavebním deníku (viz 25.B.1.8).
Výrobky s neprůkaznými údaji, výrobky s prolou záruční dobou a výrobky poruené tak, e nemohou plnit

svou funkci, se nesmějí pouít.

25.B.4.2 Skladování

U vech výrobků musí zhotovitel protikorozní ochrany zajistit jejich skladování předepsaným způsobem podle
údajů výrobce, popř. podle TP (prostory, ochrana, teplota apod.).

Nátěrové hmoty vyadují umístění v suchých prostorách s teplotami nad 0 °C u rozpoutědlových NH a nad
+5 °C u vodou ředitelných NH.

25.B.4.3 Průkazní zkouky

Průkazní zkouky výrobků pro protikorozní povlaky se provádějí v rámci ověřování výrobků podle přísluných
právních předpisů, které stanovují technické poadavky na výrobky (viz kap.1 TKP), případně i podle
poadavků ČD - viz OTP ČD pro ochranné nátěrové systémy ocelových konstrukcí mostních objektů. Na stavbě
se průkazní zkouky neprovádějí.

25.B.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

25.B.5.1 Odebírání vzorků

Odebírání vzorků pro kontrolní zkouky přichází v úvahu u NH v případě pochybností o jejich kvalitě (viz
kap. 1 TKP). Vzorky se odebírají podle ČSN 67 3007. Odebíraní vzorků pro kontrolní zkouky je vdy přítomen
zhotovitel protikorozní ochrany a stavební dozor.

25.B.5.2 Kontrola a přejímka ocelové konstrukce k protikorozní ochraně

Před zahájením prací protikorozní ochrany kontroluje a přejímá zhotovitel protikorozní ochrany ocelovou
konstrukci - povrch od výrobce OK, popř. od montání organizace. Při této kontrole se posuzuje stav povrchu
OK ve vztahu k 25.B.1.4. Přejímka se zapisuje do stavebního deníku.

25.B.5.3 Kontroly a kontrolní zkouky zhotovitele

Potřebné kontroly a zkouky, které má zhotovitel v průběhu prací provádět musejí být uvedeny v kontrolním
plánu, který je součástí TP.
Kontrolní zkouky provádí zhotovitel za účasti stavebního dozoru.
Bezprostředně před prováděním kadé nátěrové vrstvy musí zhotovitel změřit rozhodující parametry podkladu
a ovzduí (viz 25.B.7). Tato měření se provádějí i v průběhu prací, a to 2x denně a při náhlé změně počasí.
Výsledky měření je nutno zapsat do stavebního deníku.
Pokud podmínky nejsou vyhovující, nesmějí být práce zahájeny ani prováděny.
Zhotovitel musí kontrolní zkouky provádět v průběhu prací s potřebnou pečlivostí, v poadovaném rozsahu
a způsobem podle TP. O výsledcích se sepisuje protokol, který je součástí stavebního deníku.
Objednatel je prostřednictvím stavebního dozoru průběně informován o výsledcích kontrolních zkouek
zhotovitele protikorozní ochrany.

10
Pokud podmínky pro provádění dané vrstvy nejsou v mezích dle TP, práce nesmějí být zahájeny (musejí být
přerueny). Rozhodující skutečnosti je nutno zapsat do stavebního deníku.

Zkouky hradí zhotovitel.

25.B.5.4 Kontroly a kontrolní zkouky objednatele

Stavební dozor kontroluje výrobky pro protikorozní ochranu a jejich přípravu zhotovitelem. Zhotovitel musí mít
certifikáty a osvědčení pro vechny pouité NH a povlakové materiály.
Při provádění, u vech druhů protikorozních povlaků, kontroluje na stavbě stavební dozor zejména:
• kvalitu nanáení jednotlivých vrstev - celistvost, rovinnost, tlouťku vrstvy, rovnoměrnost, spotřebu,
• provedení detailů podle TP - dokonalé provedení v místech napojení na prvky mostního vybavení

a mostních součástí (odvodňovače, mostní závěry, ukončení u říms apod.) v místě tvarových změn
podkladní konstrukce, v místě návaznosti samostatných konstrukčních částí, v místě styku dvou konstrukcí
apod.

V případě pochybností o zkoukách provedených zhotovitelem vyaduje stavební dozor provedení opakovaných
zkouek nebo opakované zkouky sám zajiťuje, popř. se po dohodě se zhotovitelem provádějí rozhodčí
zkouky nezávislou zkuebnou (viz kap.1 TKP, čl. 1.6.5).
Pro úhradu zkouek prováděných z rozhodnutí stavebního dozoru platí kap. 1 TKP.

25.B.5.5 Přilnavost nátěrů

Zjiťování přilnavosti nátěrů se (s ohledem na destrukční charakter zkouek) běně provádí po provedení
základního nátěru, případně po provedení podkladových nátěrů.
U konečných nátěrových povlaků se přilnavost zjiťuje pouze v rozhodčích případech, např. vznikne-li
podezření na nedodrení TP, nebo je-li vzhled povlaku nevyhovující (viz ČSN EN ISO 4618-2).
Přilnavost se zkouí buď mříkovou zkoukou podle ČSN ISO 2409 nebo odtrhovou zkoukou podle
ČSN EN 24624.
Pro stanovení přilnavosti mříkovou zkoukou v provozních podmínkách se pouívá pouze skalpel nebo
podobný ostrý řezný nástroj.
Vyhovující stupně přilnavosti jsou 0 a 2 v případě nových i údrbových obnovovacích nátěrů (viz 25.B.3.10).
Při stanovení přilnavosti odtrhovou zkoukou se za vyhovující povauje hodnota nejméně 3,0 MPa.
Četnost zkouek přilnavosti je individuální a stanovuje se v TP.

25.B.5.6 Přilnavost kovových povlaků

Přilnavost povlaku vytvořeného árovým zinkováním ponorem se v běných případech nezjiťuje (viz
25.B.3.8), pokud není dohodnuto jinak.

Přilnavost árově stříkaného povlaku se zjiťuje mříkovou nebo odtrhovou zkoukou. Provádí se v případech
stanovených v TP s ohledem na ČSN EN ISO 14922-1 a ČSN EN ISO 14922-4, nebo jako dodatečná kontrolní
zkouka v případě pochybností.

25.B.5.7 Měření tlouťky

Pro měření tlouťky nátěru platí norma ČSN EN ISO 2808.
V průběhu provádění nátěrového systému kontroluje zhotovitel tlouťky mokrých vrstev (viz ČSN 67 3062)
v souladu s TP.

Tlouťka zaschlých povlaků se v běných případech měří magnetickou metodou podle ČSN ISO 2178 v souladu
s ČSN ISO 2064, ČSN 03 8187 a ČSN 67 3061.
U nátěrů, není-li stanoveno jinak (v odůvodněných případech je stanoveno v TP), nejsou přípustné jednotlivé
tlouťky suchého filmu mení ne 80 % předepsané tlouťky. Místa, na kterých byly naměřeny nepřípustné
hodnoty tlouťky, musejí být opravena. Jednotlivé tlouťky suchého filmu v rozmezí 80 % a 100 % předepsané

11
tlouťky jsou přípustné za předpokladu, e průměrná tlouťka suchého filmu zjitěná ze vech měřených tloutěk
v dané části plochy je rovna předepsané tlouťce suchého filmu nebo je větí.
Maximální tlouťka suchého filmu by neměla být větí ne dvojnásobek předepsané tlouťky (pokud výrobce
NH nestanoví jinak).
Toto kriterium lze uplatnit i pro kombinované povlaky za předpokladu, e byla samostatně zjitěna vyhovující
tlouťka kovového povlaku stanovená v TP v souladu s příslunými normami.
Počet měřených míst určuje individuálně TP v závislosti na rozsahu a členitosti plochy (dílčích prvků).

25.B.5.8 Kontrolní plochy

Kontrolní plocha se zhotovuje při provádění NS a kombinovaných systémů na ocelovém povrchu i na kovovém
povlaku. Při zřizování kontrolní plochy se provádějí vechny práce protikorozní ochrany podle TP. K účasti při
zřizování kontrolní plochy zve zhotovitel protikorozní ochrany přísluné účastníky, kterými jsou výrobce NH,
kontrolní orgán zhotovitele protikorozní ochrany, stavební dozor, správce objektu, inspekční organizace.
Kontrolní plochy se zhotovují v místech, která jsou typická pro korozní namáhání konstrukce jako celku. Mají
obsahovat plochy svislé i vodorovné i hrany.
Velikost a počet kontrolních ploch se stanovuje proporcionálně k velikosti konstrukce asi od l m2 do 20 m2
(podrobnosti viz ČSN EN ISO 12944-7 a 8).
Vechny kontrolní plochy musejí být přesně zdokumentovány a mají být na povrchu konstrukce trvale
vyznačeny.
O umístění kontrolních ploch a postupu prací se vede písemný záznam ve stavebním deníku. Vede se
dokumentace s vyznačením vech významných údajů.
O zhotovování protikorozní ochrany na kontrolní ploe se pořizuje samostatný zápis. Pro zápis lze vyuít
doporučený formulář v příloze ČSN EN ISO 12944-8.
Dalí podrobnosti viz předpis ČD S 5/4.

25.B.6. PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

25.B.6.1 Přípustné odchylky

Přípustná rozmezí v tlouťkách protikorozního povlaku - viz 25.B.5.7.

25.B.6.2 Míra opotřebení

Základní nátěr vystavený povětrnosti déle ne 6 měsíců (pokud výrobce nestanoví jinak) se v daném systému
nebere v úvahu. Po uplynutí této doby se dalí provádění nátěrového povlaku řeí individuálně (překrytí
základního nátěru novou vrstvou, odstranění základního nátěru apod.).

25.B.6.3 Záruky

Záruční doby veobecně stanoví kapitola 1 TKP.
Záruční doba 5 let platí pro pouité výrobky i provedení protikorozní ochrany včetně detailů.

25.B.7. KLIMATICKÁ OMEZENÍ

25.B.7.1 Vlhkost a teplota ovzduí a podkladu

Práce se smějí provádět pouze ve vhodných klimatických podmínkách. Základní vymezení přípustné vlhkosti
a teploty ovzduí pro provádění jednotlivých vrstev je v ČSN EN ISO 12944.

12
Pro kadý případ protikorozní ochrany musejí být klimatické podmínky uvedeny v přísluném TP včetně

vhodných (moných) ochranných opatření pro jejich dodrení.

Pro klimatické podmínky platí následující ustanovení:
• otryskávání a árové stříkání kovového povlaku se nesmí provádět při teplotě nií ne -5 °C,
• polyuretanové dvouslokové NH, epoxidové dvouslokové NH a polyesterové dvouslokové NH smějí být

nanáeny a smějí zasychat při teplotě okolního vzduchu nejméně +15 °C, pokud není výrobcem stanoveno
jinak,
• vodou ředitelné NH smějí být nanáeny a smějí zasychat při teplotě okolního vzduchu nejméně +10 °C,
• ostatní NH (s výjimkami speciálních nátěrových hmot) smějí být nanáeny a smějí zasychat při teplotě
okolního vzduchu nejméně +5 °C, pokud není výrobcem nátěrové hmoty stanoveno jinak,
• během otryskávání a árového stříkání kovového povlaku nesmí dojít k ovlhčení povrchu (orosení) vlivem
sníení teploty povrchu podkladového kovu pod teplotu rosného bodu,
• teplota povrchu podkladového kovu musí být o +3 °C vyí ne teplota rosného bodu, za okamitých
podmínek, tj. teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Vztah mezi teplotou vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu
a teplotou povrchu je uveden v ČSN ISO 8502-4,
• teplota natíraného povrchu nesmí být vyí ne +40 °C.
• při provádění protikorozní ochrany OK v dílně nemá být relativní vlhkost vzduchu vyí ne 75 % (mimo
alkylsilikátových NH). Je třeba zajistit, aby nátěry byly nanáeny a aby zasychaly v bezpraném prostředí,
• nátěry je zakázáno zhotovovat na mokrý a orosený povrch,
• měření pro určení rosného bodu podle ČSN ISO 8502-4 je nutno provádět podle momentálních
povětrnostních podmínek a při jejich změně, nejméně vak 2 x denně,
• o naměřených údajích, tj. teplotě vzduchu, teplotě povrchu a relativní vlhkosti vzduchu se vede záznam
ve stavebním deníku,
• stanovení okamitých povětrnostních podmínek se provádí v místech, kde se momentálně provádějí práce.

25.B.8. SOUHLAS S PROVEDENÝMI PRACEMI, PŘEVZETÍ PRACÍ

25.B.8.1 Souhlas s provedenými pracemi

Kdy zhotovitel dokončí práce, oznámí tuto skutečnost stavebnímu dozoru. Předá mu zprávu o rozsahu prací
ve vztahu k poadavkům smlouvy o dílo.

Zpráva musí obsahovat přehled vech provedených kontrol a zkouek ve vztahu k TP. Ve zprávě musejí být
uvedeny podle protokolů sepsaných v průběhu provádění výsledky vech zkouek, skutečná spotřeba výrobků,
období nanáení jednotlivých vrstev, provedení detailů.

Zpráva musí obsahovat potvrzené dokumenty skutečného provedení stavby (písemnosti, výkresy, stavební deník
atd. - viz 25.B.1.10).

Stavební dozor posoudí tuto zprávu a po jejím případném doplnění a na základě průběného dozoru nad činností
zhotovitele, na základě přejímání jednotlivých vrstev a výsledků kontrolních zkouek vysloví písemně souhlas
s provedenými pracemi.

25.B.8.2. Převzetí prací

Souhlas stavebního dozoru s provedenými pracemi, potvrzující, e práce uvedené ve zprávě zhotovitele souhlasí
se skutečností, je nutnou podmínkou pro převzetí prací od zhotovitele.

Součástí převzetí prací protikorozní ochrany je vzhledové hodnocení celkového stavu protikorozního povlaku
(viz ČSN EN ISO 4618-2). Kontroluje se zejména:

• rovnoměrnost nanesení na vechny plochy,
• překrytí hran a obtíně dostupných míst,
• celistvost,
• zanesení nečistot do zaschlého nátěru,

13
• výskyt nepřípustných vad jako jsou trhliny, puchýřování, praskání, odlupování, pórovitost, kráterky, slzy,
apod..

Součástí převzetí je i měření celkové tlouťky protikorozního povlaku.
Při převzetí prací musí být odevzdána dokumentace skutečného provedení stavby, případně musí být rozhodnuto
o termínu dodání této dokumentace.
Jednání o převzetí prací se zúčastní správce objektu.

25.B.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

25.B.9.1 Kontrolní měření

Kontrolní měření se provádí v rozsahu kontrol uvedených v oddíle 25.B.5.

25.B.9.2 Měření posunů a přetvoření

Neurčuje se.

25.B.10 EKOLOGIE

25.B.10.1 Veobecně

Podle typu protikorozního povlaku a povahy činností při jeho zhotovování je nutno řídit se podmínkami danými
v kap. 1 TKP.
Nátěrové hmoty patří k chemickým látkám. Musí se s nimi zacházet podle přísluných právních předpisů
v platném znění.

25.B.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ
OCHRANA

25.B.11.1 Bezpečnost práce a technických zařízení

Podmínky pro bezpečnost práce a technických zařízení jsou dány předpisem ČD Op 16 a kap. 1 TKP.

25.B.11.2 Poární ochrana

Zásady poární ochrany jsou uvedeny v kap. 1 TKP.

25.B.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

25.B.12.1 Obecné ustanovení

Uvedené citované a související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, případně
v době jejich aktualizace. Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu
kap. 1 TKP, oddílu 1.3, tj. právních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů ČD.

14
25.B.12.2 Citované normy a předpisy

ČSN 03 8157 Ochrana proti korozi. Kovové a nekovové povlaky. Nedestruktivní metody
měření tlouťky. Veobecné poadavky.
ČSN 67 3007 Vzorkování nátěrových hmot
ČSN 67 3061 Stanovení tlouťky nátěru
ČSN 67 3062 Stanovení tlouťky mokrého nátěru
ČSN EN 971-1 Nátěrové hmoty - Názvy a definice v oboru nátěrových hmot - Část : obecné
(67 0010) pojmy
ČSN EN 22063
(03 8551) Kovové a jiné anorganické povlaky - árové stříkání - Zinek, hliník a jejich
ČSN EN 24624 slitiny (ISO 2063: 1991 modifikovaná)
(67 3077)
ČSN EN ISO 1461 Nátěrové hmoty. Odtrhová zkouka přilnavosti
(03 8558)
ČSN EN ISO 2808 árové povlaky zinku nanáené ponorem na elezných a ocelových
(673061) výrobcích - Specifikace a zkuební metody
ČSN EN ISO 4618-2
(67 0010) Nátěrové hmoty - Stanovení tlouťky nátěru
ČSN EN ISO 4618-3
(67 0010) Nátěrové hmoty - Názvy a definice v oboru nátěrových hmot - Část 2:
ČSN EN ISO 8503-1 Odborné termíny vztahující se k charakterizaci a vlastnostem nátěrů
(03 8223) Nátěrové hmoty - Názvy a definice v oboru nátěrových hmot - Část 3:
Příprava povrchu a způsoby aplikace
ČSN EN ISO 8503-2 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
(03 8223) výrobků - Charakteristiky drsnosti povrchu otryskaných ocelových podkladů -
Část 1: Specifikace a definice pro hodnocení otryskaných povrchů s pomocí
ČSN EN ISO 9001 ISO komparátorů profilů povrchu
(01 0321) Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
ČSN EN ISO 9002 výrobků - Charakteristiky drsnosti povrchu otryskaných ocelových podkladů -
(01 0322) Část 2: Hodnocení profilu povrchu otryskané oceli komparátorem
ČSN EN ISO 11124-1 Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při návrhu, vývoji, výrobě,
(03 8234) instalaci a servisu

ČSN EN ISO 11126-1 Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při výrobě, instalaci a servisu
(03 8236)
Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
ČSN EN ISO 12944-1 výrobků - Specifikace kovových otryskávacích prostředků - Část 1: Obecný
(03 8241) úvod a klasifikace
ČSN EN ISO 12944-2
(03 8241) Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
ČSN EN ISO 12944-3 výrobků - Specifikace nekovových otryskávacích prostředků - Část 1: Obecný
(03 8241) úvod a klasifikace
ČSN EN ISO 12944-4
(03 8241) Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
ČSN EN ISO 12944-5 nátěrovými systémy - Část 1: Obecné zásady
(03 8241) Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
ČSN EN ISO 12944-6 nátěrovými systémy - Část 2: Klasifikace vnějího prostředí
(03 8241) Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
nátěrovými systémy - Část 3: Navrhování
Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
nátěrovými systémy - Část 4: Typy povrchů podkladů a jejich příprava
Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
nátěrovými systémy - Část 5: Ochranné systémy
Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
nátěrovými systémy - Část 6: Laboratorní zkuební metody

15
ČSN EN ISO 12944-7 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
(03 8241) nátěrovými systémy - Část 7: Provádění a dozor při zhotovování nátěrů
ČSN EN ISO 12944 8
(03 8241) Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými
nátěrovými systémy - Část 8: Zpracování specifikací pro nové a údrbové
ČSN EN ISO 14918 nátěry
(038750)
ČSN EN ISO 14713 árové stříkání - Zkouení způsobilosti pracovníků provádějících árové
(03 8261) stříkání
ČSN EN ISO 14922-1
(03 8711) Ochrana elezných a ocelových konstrukcí proti korozi - Povlaky zinku
ČSN EN ISO 14922-2 a hliníku - Směrnice
(03 8711)
ČSN EN ISO 14922-3 árové stříkání - Poadavky na jakost při árovém stříkání konstrukcí -Část 1:
(03 8711) Směrnice pro jejich volbu a pouití
ČSN EN ISO 14922-4
(03 8711) árové stříkání - Poadavky na jakost při árovém stříkání konstrukcí -Část 2:
ČSN ISO 2064 Komplexní poadavky na jakost
(03 8155)
ČSN ISO 2409 árové stříkání - Poadavky na jakost při árovém stříkání konstrukcí -Část 3:
(67 3085) Standardní poadavky na jakost
ČSN ISO 2178
(03 8181) árové stříkání - Poadavky na jakost při árovém stříkání konstrukcí -Část 4:
ČSN ISO 8044 Základní poadavky na jakost
(03 8001)
ČSN ISO 8501-1 Kovové a jiné anorganické povlaky. Definice a dohody týkající se měření
(03 8221) tlouťky.

ČSN ISO 8501-2 Nátěrové hmoty. Mříková zkouka
(03 8221)
Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech. Měření tlouťky
ČSN ISO 8502-4 povlaku. Magnetická metoda
(03 8222)
Koroze kovů a slitin. Slovník
ČSN ISO 8504-1
(03 8224) Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
ČSN ISO 8504-2 výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 1: Stupně zarezavění
(03 8224) a stupně přípravy ocelového podkladu bez povlaku a ocelového podkladu po
ČSN ISO 8504-3 úplném odstranění předchozích povlaků
(03 8224)
ČD S 5/4 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
OTP výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 2: Stupně přípravy
dříve natřeného ocelového podkladu po místním odstranění předchozích
OTP povlaků

ČD Op 16 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Zkouky pro vyhodnocení čistoty povrchů - Část 4: Směrnice pro
odhad pravděpodobnosti kondenzace vlhkosti před nanáením nátěrů

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Metody přípravy povrchu - Část 1: Obecné zásady

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Metody přípravy povrchu - Část 2: Otryskávání

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků - Metody přípravy povrchu - Část 3: Ruční a mechanizované čitění

Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí

Obecné technické podmínky Českých drah, s.o. pro dokumentaci elezničních
mostních objektů (č.j. 794/2000 - O 13)

Obecné technické podmínky Českých drah s.o. pro ochranné nátěrové
systémy ocelových konstrukcí mostních objektů (č.j. 955/2000 - O 13)

Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

25.B.12.3 Související normy a předpisy

ČSN 03 8215 Stanovení zamatění kovových povrchů
ČSN 03 8220 Zásady povrchové úpravy nátěrem

16
ČSN 03 8260 Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi. Předpisování,
provádění, kontrola
ČSN ISO/TR 8502-1
(03 8222) Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků. Zkouky pro vyhodnocení čistoty povrchu - Část 1: Provozní
ČSN ISO 8502-2 metody pro rozpustné korozní produkty eleza
(03 8222)
Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
ČSN ISO 8502-3 výrobků. Zkouky pro vyhodnocení čistoty povrchu - Část 2: Laboratorní
(03 8222) stanovení chloridů na očitěném povrchu

ČSN ISO 9223 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
(03 8203) výrobků. Zkouky pro vyhodnocení čistoty povrchu - Část 3: Stanovení
prachu na ocelovém povrchu připraveném pro natírání (metoda snímání
samolepicí páskou)

Koroze kovů a slitin. Korozní agresivita atmosfér. Klasifikace

25.B.12.4 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 Veobecně
Kapitola 19 Ocelové mosty a konstrukce

17
Poznámky:

18
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB ČESKÝCH DRAH

Vydavatel: České dráhy, s.o. - Divize dopravní cesty, o.z.

P r v n í v y d á n í / z roku 1996/ bylo vyhotoveno a připomínkováno v tomto sloení:

Zpracovatel: PRAGOPROJEKT, a.s., a SUDOP Praha, a.s.

Zpracovatel kap. 25: část A-Ing. etřil (SUDOP Praha, a.s.),
část B-Ing. Kubátová (SVÚOM Praha, a.s.)

Technická rada: Ing. Milan Strnad (Pragoprojekt, a.s.), Ing. Miloslav Baant (Pragoprojekt, a.s.),

T ř e t í - aktualizované v y d á n í /z roku 2000/ včetně z m ě n y č. 1 /z roku 2001/ :

Zpracovatel: České dráhy, s.o., DDC, o.z., Technická ústředna dopravní cesty Praha

Gestor části B Ing. Milan Kučera (ČD, DDC O13)
kapitoly 25:

Zpracovatel připomínek k části B kapitoly 25:
Ing. Miroslav Teichman
(ČD, DDC, Technická ústředna dopravní cesty - sekce 13)

Distribuce: České dráhy, s.o., DDC, o.z.
Technická ústředna dopravní cesty - Sekce technické dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova l

tel. 950-2241, st. tel. 068-472 22 41
fax 950-5290, st. fax 068-472 52 90
e-mail: TUDCOTDOLCsek.@tudc.olc.cdrail.cz
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 25
PROTIKOROZNÍ OCHRANA
ÚLOŽNÝCH ZAŘÍZENÍ
A KONSTRUKCÍ

Část B: Ochrana ocelových konstrukcí
proti atmosférické korozi

Vydání: červen 2024

Účinnost od 1. července 2024

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných
zařízení a konstrukcí – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi, schválená
dne 31.7.2001 účinná od 1.11.2001.

Schváleno pod č.j. 30359/2024-SŽ-GŘ-O13
Dne 4. června 2024
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí – Část B: Ochrana ocelových
konstrukcí proti atmosférické korozi

Zpracovatel: Ing. Milan Kučera
Gestorský útvar: Ing. Pavla Fialová

Gestor: Správa železnic, státní organizace (PDF), formát (A4)
Vydání: Generální ředitelství
Náklad: Odbor traťového hospodářství
Praha
www.spravazeleznic.cz
Ing. Milan Kučera
červen 2024
vydáno pouze v elektronické podobě

2/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

OBSAH

Strana
25.B.1 ÚVOD (VŠEOBECNĚ).................................................................................................................. 6

25.B.1.1 Všeobecně ..................................................................................................................................6
25.B.1.2 Definice pojmů ...........................................................................................................................6
25.B.1.3 Požadavky na způsobilost ............................................................................................................8

Způsobilost zhotovitele protikorozní ochrany ................................................................. 8
Způsobilost technického dozoru stavebníka ................................................................... 9

25.B.1.4 Korozní agresivita atmosféry........................................................................................................9
25.B.1.5 Životnost protikorozní ochrany .....................................................................................................9

25.B.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A ČÁSTÍ STAVBY ............................................. 10

25.B.2.1 Požadavky na ocelové konstrukce z hlediska jejich protikorozní ochrany .......................................10
25.B.2.2 Kovové povlaky ........................................................................................................................12
25.B.2.3 Nátěrové povlaky......................................................................................................................12
25.B.2.4 Výplňové a těsnicí tmely ............................................................................................................12

25.B.3 SPECIFIKACE A TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY ......................................................................... 13

25.B.3.1 Projektování protikorozní ochrany ..............................................................................................13

Navrhování protikorozní ochrany ve stádiu přípravy ......................................................13
Projektová specifikace protikorozní ochrany .................................................................13
Dokumentace zhotovitele protikorozní ochrany .............................................................13
Záznamy o provádění PKO – natěračský deník..............................................................14
Protokoly o měřeních a zkouškách, konečný protokol ....................................................14
Dokumentace skutečného provedení ...........................................................................15

25.B.3.2 Provádění protikorozní ochrany ..................................................................................................15

Základní požadavky a příprava ocelového povrchu ........................................................15
Příprava ocelového povrchu otryskáním .......................................................................16
Příprava ocelového povrchu ručním a mechanizovaným čištěním ....................................17
Příprava ocelového povrchu pro žárové zinkování..........................................................18
Žárově stříkané povlaky.............................................................................................18
Povlaky vytvořené žárovým zinkováním ponorem .........................................................18
Nátěrové povlaky ......................................................................................................19
Protikorozní ochrana na montáži .................................................................................20

25.B.3.3 Oprava a obnova PKO ...............................................................................................................21
25.B.3.4 Technologický předpis ...............................................................................................................21

25.B.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY .................................................................. 22

25.B.4.1 Dodávka................................................................................................................................... 22
25.B.4.2 Skladování ...............................................................................................................................22
25.B.4.3 Průkazní zkoušky ......................................................................................................................23

25.B.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY ...................................................................... 23

25.B.5.1 Odebírání vzorků.......................................................................................................................23
25.B.5.2 Kontrola a přejímka Konstrukce před aplikací PKO .......................................................................23
25.B.5.3 Kontroly a kontrolní zkoušky zhotovitele .....................................................................................24
25.B.5.4 Kontroly a kontrolní zkoušky objednatele....................................................................................24
25.B.5.5 Kontroly přípravy povrchu .........................................................................................................24

Kontrola použitých tryskacích prostředků a zařízení.......................................................24
Vizuální hodnocení povrchu oceli.................................................................................24
Výskyt prachových částic ...........................................................................................25
Kontrola zamaštění povrchu .......................................................................................25
Kontrola výskytu solí .................................................................................................25
Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu...........................................................................25
Drsnost povrchu .......................................................................................................25

25.B.5.6 Kontroly povlaků.......................................................................................................................26

Kontrola použitých nátěrových hmot, kovových materiálů a aplikačních zařízení ...............26
Vizuální hodnocení vzhledu povlaku.............................................................................26
Přilnavost ................................................................................................................. 26
Měření tloušťky.........................................................................................................27
Pórovitost povlaku ....................................................................................................27
Vytvrzení ethylsilikátových hmot.................................................................................27
Kontrolní plochy........................................................................................................27

3/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

25.B.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY .......................................................... 28

25.B.6.1 Přípustné odchylky ....................................................................................................................28
25.B.6.2 Míra opotřebení.........................................................................................................................28
25.B.6.3 Záruky .....................................................................................................................................28

25.B.7 KLIMATICKÉ OMEZENÍ ............................................................................................................ 29

25.B.7.1 Příprava povrchu.......................................................................................................................29
25.B.7.2 Kovové povlaky ........................................................................................................................29
25.B.7.3 Nátěrové hmoty........................................................................................................................29

25.B.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ....................................................................................... 30

25.B.9 KONTROLNÍ A OVĚŘOVACÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ (DEFORMACÍ) ....... 30

25.B.10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................................................. 30

25.B.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ................................ 31

25.B.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ................................................................................ 31

PŘÍLOHA A (INFORMATIVNÍ) DOTAZNÍK PRO POSOUZENÍ ZPŮSOBILOSTI ZHOTOVITELE ...... 32

PŘÍLOHA B (INFORMATIVNÍ) OBSAH TECHNOLOGICKÉHO PŘEDPISU PROTIKOROZNÍ
OCHRANY A KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO PLÁNU ................................................ 33

PŘÍLOHA C (INFORMATIVNÍ) KONTROLNÍ ZKOUŠKY.................................................................. 35

PŘÍLOHA D (INFORMATIVNÍ) PROTOKOL O KONTROLNÍCH PLOCHÁCH .................................... 39

PŘÍLOHA E (INFORMATIVNÍ) KONEČNÝ PROTOKOL PRACÍ PROTIKOROZNÍ OCHRANY ........... 41

4/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

SEZNAM ZKRATEK

GŘ SŽ Generální ředitelství Správy železnic, státní organizace
DFT Tloušťka suchého filmu
KZP Kontrolní a zkušební plán, plán kvality
NDFT Tloušťka suché vrstvy nominální
NH Nátěrová hmota
OK Ocelová konstrukce
ONS Ochranný nátěrový systém
OŘ Oblastní ředitelství SŽ
OTH Odbor traťového hospodářství
OTP Obecné technické podmínky
PCB Polychlorované bifenyly
PKO Protikorozní ochrana
RAL Mezinárodní vzorkovnice barevných odstínů
SŽ Správa železnic, státní organizace
TDS Technický dozor stavebníka
TePř Technologický předpis
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TPD Technické podmínky dodací
VOC Těkavá organická látka
WFT Tloušťka mokré vrstvy
ŽSP Žárově stříkaný povlak

5/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

25.B.1 ÚVOD (VŠEOBECNĚ)

25.B.1.1 VŠEOBECNĚ

(1) Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kapitole 1
TKP Všeobecně.

(2) Část B kapitoly 25 TKP „Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi” platí pro
pasivní protikorozní ochranu ocelových konstrukcí z běžné konstrukční oceli, které jsou
exponovány v atmosférických podmínkách České republiky. Nevztahuje se na povrchy trvale
exponované v půdě, vodě nebo jiných kapalných médiích, na povrchy vystavené trvalému
působení teplot nad 50 °C a krátkodobému nad 80 °C, na povlaky s funkcí dočasné ochrany,
které se řeší individuálně.

(3) Část B kapitoly 25 TKP upravuje novou protikorozní ochranu ocelových konstrukcí včetně
její údržby (tj. obnovu, celkovou i místní opravu) na tratích železničních drah ve vlastnictví
České republiky, se kterými má právo hospodařit Správa železnic, státní organizace (dále
jen „SŽ“), a dalších železničních drah provozovaných SŽ (dále jen „železničních drah SŽ“):

• železničních mostů a propustků (včetně flexibilních ocelových konstrukcí);

• mostních provizorií;

• objektů s konstrukcemi mostům podobných (např. točnice, přesuvny);

• lávek pro chodce, pro inženýrské sítě a technologická zařízení;

• návěstních lávek a krakorců;

• budov, hal, střech, nástupištních přístřešků, zastřešení nástupišť;

• podpěr trakčního vedení;

• stožárů a věží;

• ostatních OK (např. zábradlí, kabelových žlabů, protihlukových stěn apod.).

(4) Část B kapitoly 25 TKP se zabývá protikorozní ochranou vytvořenou:

• nátěrovými povlaky (nátěry, nátěrovými systémy) na upravený povrch oceli;

• kovovými povlaky žárově nanesenými (stříkáním, ponorem) na upravený povrch oceli;

• kombinovanými povlaky (duplexními systémy, tj. kovovými povlaky s následnými
nátěrovými povlaky.

(5) Část B kapitoly 25 TKP neobsahuje zásady pro volbu protikorozní ochrany (protikorozního
ochranného povlaku) ani zásady pro volbu ochranných nátěrových systémů, ani konkrétní
návrhy nátěrových systémů a jejich vztah k požadované životnosti. Tyto záležitosti řeší
předpis SŽDC S5/4 a příslušné normy.

25.B.1.2 DEFINICE POJMŮ

(1) Definice pojmů vztahující se k oboru koroze a protikorozní ochrany ochrannými
protikorozními povlaky jsou předmětem ČSN EN ISO 8044, ČSN EN ISO 4618 a také jsou
v ČSN EN ISO 12944 v částech 1 až 6 a v části 8. Pro srozumitelnost komunikace je třeba
respektovat význam následujících pojmů:

• dílčí prvek – část konstrukce (plochy, povrchu), pro kterou se určuje samostatně
definovaná protikorozní ochrana (co do skladby nebo technologie);

• kombinovaný systém (povlak) – žárově stříkaný povlak kovu (nástřikem zinku, hliníku
apod.) nebo ponorem nanesený zinek s následným ochranným nátěrovým systémem.
Někdy se nazývá duplexní systém;

• atmosférická koroze – koroze v korozním prostředí zemské atmosféry při teplotě okolí;

6/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

• korozní agresivita atmosféry – schopnost atmosféry vyvolávat korozi v daném
korozním systému;

• kovový povlak – žárově nanesený povlak kovu (nástřikem zinku, hliníku nebo jejich
slitin, nebo ponorem nanesený zinek) bez nátěrového povlaku, popř. jen s utěsňujícím
nátěrem;

• natěračský deník – stavební deník pro práce protikorozní ochrany;

• nátěrový povlak – ochranný povlak výhradně z nátěrových hmot (NH);

• podklad – povrch, na který je nebo má být aplikována NH nebo kovový povlak;

• podkladový nátěr (mezivrstva) – každá vrstva NH mezi základním a vrchním
nátěrem;

• kompatibilita – schopnost jednotlivých vrstev nátěru vytvořit celek bez nežádoucích
efektů, se schopností plnit funkci systému PKO;

• dočasná ochrana – povlak, jehož funkcí je chránit podkladový kov v průběhu jeho
zpracování do výrobku a po dobu přepravy a montáže;

• ochranný nátěrový systém (ONS) – celkový počet souvislých vrstev nátěrové hmoty
vzniklých při jedné aplikaci a nanesených na podklad pro ochranu proti korozi. Je daný
druhem použitých NH, skladbou a celkovým počtem vrstev;

• požadovaná (navrhovaná) životnost – doba, po kterou má protikorozní ochrana
splňovat svou protikorozní ochrannou funkci. Při určené korozní agresivitě atmosféry je
životnost protikorozní ochrany závislá zejména na úpravě chráněného povrchu
a na životnosti vlastního ochranného povlaku;

• protikorozní ochrana – zahrnuje úpravu ocelového povrchu (povrchu OK) a ochranný
povlak (nátěrový, kovový, kombinovaný);

• tmel, těsnicí hmota (výplňové a těsnicí tmely) – organický materiál, který poskytuje
flexibilní, nepropustnou barieru mezi dvěma sousedními povrchy;

• tloušťka suché vrstvy nominální (NDFT) – předem dohodnutá tloušťka suchého
nátěrového povlaku, aplikovaná v jedné nebo více vrstvách, předepsaná pro dosažení
návrhové životnosti nátěrového systému;

• tloušťka suché vrstvy minimální – nejnižší akceptovatelná tloušťka kovového
povlaku/suchého nátěrového povlaku/duplexního systému, aplikovaná v jedné nebo více
vrstvách, při jejímž nedodržení nelze očekávat správnou funkci systému PKO se splněním
návrhové životnosti;

• tloušťka suché vrstvy maximální – nejvyšší akceptovatelná tloušťka suchého
nátěrového povlaku, aplikovaná v jedné nebo více vrstvách, při jejím překročení nelze
očekávat správnou funkci systému PKO se splněním návrhové životnosti;

• tloušťka povlaku – průměrná měřená tloušťka povlaku, aplikovaná v jedné nebo více
vrstvách;

• tloušťka mokré vrstvy (WFT) – tloušťka vrstvy nátěrového povlaku měřená při aplikaci
nebo ihned po aplikaci;

• vrchní nátěr – poslední vrstva NH v nátěrovém systému;

• základní nátěr – první vrstva NH v nátěrovém systému, který je nanesen na podklad
(zejména na upravený ocelový povrch, na žárový povlak nanesený ponorem,
na utěsňující nátěr u žárově stříkaných povlaků). Za základní nátěr lze považovat i dvě
vrstvy téže NH (určené pro základní nátěry) nanesené pro dosažení potřebné tloušťky
základního nátěru;

• žárově nanesený povlak kovu nástřikem žárově stříkaný povlak (ŽSP) – kovový
povlak nanášený žárově stříkáním (např. dle ČSN EN ISO 14917, ČSN EN ISO 2063-1
a ČSN EN ISO 2063-2);

7/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

• žárový povlak nanášený ponorem (hot dip galvanizing) – pozinkování, vytvoření
kovového povlaku ponořením oceli do taveniny kovu nebo jeho slitin, (např. podle
ČSN EN ISO 1461).

25.B.1.3 POŽADAVKY NA ZPŮSOBILOST

Způsobilost zhotovitele protikorozní ochrany

(1) Protikorozní ochranu OK smějí provádět jen firmy k provádění protikorozní ochrany
oprávněné a odborně způsobilé. Zhotovitel protikorozní ochrany musí disponovat potřebným
technickým vybavením, potřebným počtem pracovníků předepsané kvalifikace a musí mít
zavedený vlastní systém řízení kvality (např. podle ČSN EN ISO 9001). Pokud jsou práce
prováděny na železniční dopravní cestě, musí mít pracovníci oprávnění ke vstupu
do provozované železniční dopravní cesty podle předpisu SŽDC Ob1 díl II a odbornou
způsobilost podle předpisu SŽ Zam 1.

(2) Zhotovitel PKO dokládá svoji způsobilost k provádění protikorozní ochrany také zpracováním
Dotazníku pro posouzení způsobilosti zhotovitele podle Přílohy A této kapitoly TKP. Součástí
prokázání způsobilosti je doložení seznamu přístrojového vybavení k aplikaci PKO
a personálního obsazení.

(3) Současně zhotovitel PKO prokazuje objednateli také zkušenost s prováděním prací podle
této kapitoly TKP referenčním listem provedených prací.

(4) Zadavatel si vyhrazuje právo na počáteční ověření (audit) odborné způsobilosti zhotovitele
PKO a kontrolu v průběhu provádění (ověření výrobních a technologických možností,
referenčních staveb apod.). Audit se provádí v souladu se Směrnicí SŽDC č. 67. Audit
pro hodnocení způsobilosti zhotovitele PKO se provádí podle přílohy A, kontrolou údajů
v tiskopisu dodaného zhotovitelem. Audit může být po dohodě se zhotovitelem zajištěn třetí
stranou.

(5) Zpracovatel TePř a pracovník zhotovitele pro kontrolu PKO musí splňovat následující
kvalifikační požadavky (tj. jednou z níže uvedených alternativ kvalifikace), dále musí
prokázat znalost kapitol 25.B a 19 TKP a odbornou praxi (doloženou referencí) v trvání
alespoň 3 roky:

• Inspektor FROSIO, Level 3 (podle NS 476);

• Inspektor NACE, Level 3 nebo SSPC;

• Korozní inženýr KI, Level 3 (podle Std-401 APC);

• Korozní technolog-ochranné povlaky KTG-C, Level 2 (podle Std-401 APC).

(6) Pro provádění trvalé interní kontroly kvality prací musí být zhotovitel vybaven potřebným
technickým vybavením a odborným personálem s kvalifikací korozní technik KTK, Level 1
(dle Std-401 APC) nebo s kvalifikací vyšší, viz předchozí odstavec (5).

(7) Pro provádění ochranných nátěrových systémů musí být zhotovitel PKO od výrobce
(dodavatele) NH prokazatelně zaškolen a o tomto proškolení doloží zhotovitel příslušný
doklad (např. osvědčení).

(8) Pracovníci zhotovitele musí být prokazatelně seznámeni s TePř (dotvrzeným podpisem
v TePř nebo v natěračském deníku). Zhotovitel musí zajistit kvalitní provádění všech fází
protikorozní ochrany od úpravy povrchu oceli až po poslední vrstvu nátěru, včetně všech
předepsaných kontrol a zkoušek během provádění protikorozní ochrany ve smyslu
ČSN EN ISO 12944-1 až 8.

(9) Zhotovitel žárového stříkání kovů musí být způsobilý pro příslušné práce (i pro přípravu
ocelového povrchu) ve smyslu ČSN EN ISO 14922. Zejména musí mít příslušné prostory
a vybavení, pracovníky se zkouškou způsobilosti pro žárové stříkání (viz ČSN EN ISO 14918)
a potřebnou praxí, kvalifikované pracovníky pro zkoušky, zavedený systém řízení
kvality atd.

8/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(10) Zhotovitel žárového zinkování ponorem musí mít zavedený systém řízení kvality, např. podle
ČSN EN ISO 9001. Pro provádění kontroly kvality prací musí být vybaven potřebným
technickým vybavením a odborným personálem.

Způsobilost technického dozoru stavebníka

(1) Technický dozor stavebníka je osoba odborně způsobilá, poučená a pověřená investorem
k dozoru nad prováděním PKO. TDS je povinen provádět kontroly minimálně v rozsahu
stanoveném touto kapitolou TKP, projektovou specifikací a TePř PKO. Dále pak provádí i
další inspekce v průběhu realizace PKO. TDS má oprávnění zastavit realizaci PKO v případě
nedodržení projektové specifikace, TePř PKO nebo porušení technologické kázně. Veškerá
zjištění zaznamenává do natěračského deníku.

(2) Pokud je technický dozor prováděn dodavatelsky, externě třetí stranou, musí být prokázaná
znalost kapitol 25.B a 19 TKP, doložena odborná způsobilost (jednou z níže uvedených
alternativ) a odborná praxe (doloženou referencí) v trvání alespoň 3 roky:

• Inspektor FROSIO, Level 3, (podle NS 476);

• Inspektor NACE, Level 3 nebo SSPC;

• Korozní inženýr KI, Level 3 (podle Std-401 APC).

25.B.1.4 KOROZNÍ AGRESIVITA ATMOSFÉRY

(1) Vnější prostředí působící na konstrukci se hodnotí podle ČSN EN ISO 12944-2, tj. šesti stupni
korozní agresivity atmosféry označenými C1 až C5 a CX. Ve smyslu této kapitoly TKP se
používají korozní prostředí C3, C4, popř. C5. Pro tato korozní prostředí jsou navrženy
ochranné nátěrové systémy v předpise SŽDC S5/4.

(2) Speciální případy ve smyslu Přílohy B normy ČSN EN ISO 12944-2 se řeší individuálně.

(3) ČSN EN ISO 12944-2 stanovuje též způsoby pro určení stupně korozní agresivity atmosféry.
Zjednodušené určení stupně korozní agresivity atmosféry připouští předpis SŽDC S5/4
v příloze B.

(4) Předpis SŽDC S5/4 upřesňuje a určuje, které stupně korozní agresivity atmosféry se uvažují
pro mostní objekty a vybrané ocelové konstrukce.

25.B.1.5 ŽIVOTNOST PROTIKOROZNÍ OCHRANY

(1) Životnost je technický a plánovací parametr, který napomáhá při návrhu PKO a sestavení
programu údržby. Životnost PKO je odlišná od záruční doby definované v kapitole 1 TKP
a v části 25.B.6.3. Záruční doba je obvykle kratší než životnost.

(2) Pro účely tohoto TKP je životnost definována podle ČSN EN ISO 12944-1 do celkové opravy
nebo obnovy podle předchozího článku. Přičemž první větší údržba se uvažuje zpravidla
po dosažení maximálního stupně prorezavění Ri 3 na asi 10 % plochy podle
ČSN EN ISO 4628-3. Dále se také přihlíží k rozsahu vad definovaných zejména
v ČSN EN ISO 4628-2, ČSN EN ISO 4628-4 a ČSN EN ISO 4628-5.

(3) S ohledem na určený stupeň korozní agresivity atmosféry a požadovanou životnost
protikorozní ochrany se volí protikorozní ochrana s ochrannými povlaky nátěrovými,
kovovými nebo kombinovanými. Požadovaná životnost protikorozní ochrany a podmínky
pro volbu protikorozního ochranného povlaku jsou dány předpisem SŽDC S 5/4.

(4) Ve smyslu předpisu SŽDC S5/4 a této kapitoly TKP jsou systémy PKO rozděleny, zkoušeny
a schvalovány podle typů konstrukcí a délky požadované životnosti na systémy PKO
s návrhovou životností:

• 7-15 let, S – střední, (M – medium), např. konstrukce s omezenou životností;

• 15-25 let, V – vysoká, (H – high), např. obecné konstrukce;

• ˃ 25 let, VV – velmi vysoká, (VH – very high), např. mostní konstrukce.

9/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(5) Použití životnosti do 7 let, N – nízká (L – low), se ve smyslu tohoto TKP neuvažuje.

(6) Životnost kovových povlaků je stanovena ČSN EN ISO 14713-1 a v předpisu SŽDC S5/4.

25.B.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A ČÁSTÍ STAVBY

25.B.2.1 POŽADAVKY NA OCELOVÉ KONSTRUKCE Z HLEDISKA JEJICH
PROTIKOROZNÍ OCHRANY

(1) Pro provádění OK platí kapitola 19 TKP. Při výrobě nových OK smějí být používány ocelové
plechy a profily s výchozím stavem povrchu, na němž se korozní napadení projevuje
stupněm A nebo B. Totéž se týká nových ocelových plechů a profilů při opravách OK.
Přípustné vady vlastního ocelového povrchu jsou stanoveny při dodáním hutního materiálu
v kvalitě podle druhu ocelových výrobků podle ČSN EN 10163-1, ČSN EN 10163-2 a ČSN
EN 10163-3.

(2) Stupně korozního napadení povrchu oceli určuje ČSN EN ISO 8501-1. Jednotlivé stupně mají
následující význam:

• A – povrch oceli pokryt pevně ulpívajícími okujemi, nezkorodovaný;

• B – povrch oceli s počínající tvorbou rzi a s počínajícím odlupováním okují;

• C – povrch oceli bez okují s celoplošnou korozí;

• D – povrch oceli zkorodovaný, s výskytem okem rozeznatelné hloubkové koroze.

(3) Při návrhu, zpracování výrobních výkresů a při vlastní výrobě ocelové konstrukce je třeba
respektovat požadavky s ohledem na protikorozní ochranu. Veškeré spoje, nerovnosti,
převýšené svary, hrany, rohy, kouty jsou z hlediska provádění PKO kritické. Základní
požadavky jsou dány v ČSN EN ISO 12944-3. Jedná se zejména o:

• tvar, rozměry a kvalitu ocelové konstrukce;

• dostupnost a dosažitelnost z hlediska nanášení, kontroly a údržby protikorozních
povlaků;

• provedení spár, štěrbin, trhlin a přeplátování jako potenciálních zdrojů korozního
napadení;

• opatření k zamezení zadržování vody a tvorby úsad;

• úpravu ostrých hran;

• vady povrchů oceli a vady povrchu svarů;

• provedení svarových, šroubových, nýtových spojů a kotvení konstrukce;

• vhodné řešení dutých prvků;

• opatření pro zabránění styků různých kovů s odlišným potenciálem.

(4) Z příkladů uvedených v této normě je třeba volit řešení označené jako řešení dobré, např.
plné průřezy, zaoblení hran R = 2 mm, hladký povrch svarů aj. Jako další vhodná řešení lze
využít doporučené příklady uvedené v ČSN EN ISO 14713-1 až 3.

(5) Kromě vad, které nejsou přípustné v rámci dodávky ocelového materiálu a provádění
svarových spojů, existují také vady nepřípustné z hlediska protikorozní ochrany. Tyto vady
jsou specifikovány podle korozního prostředí do stupňů přípravy P1, P2, P3 podle ČSN EN
ISO 8501-3. Stupně přípravy musí být uvedeny v projektové dokumentaci a následně
ve výrobní dokumentaci.

(6) Stupně přípravy ocelových povrchů s viditelnými povrchovými vadami určuje ČSN EN
ISO 8501-3.

• P1 – lehká příprava (žádná nebo jen minimální nutná příprava před nanesením nátěru);

• P2 – důkladná příprava (většina vad je odstraněna);

10/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

• P3 – velmi důkladná příprava (povrch je bez významných viditelných vad).

(7) Požadované stupně přípravy podle životnosti protikorozní ochrany a podle korozního
prostředí jsou uvedeny v ČSN EN 1090-2. Pro vysokou a velmi vysokou životnost a korozní
kategorii C4 a vyšší se předepisuje stupeň přípravy P3. Pro ostatní životnosti a korozní
agresivity atmosféry platí Tabulka 7 kapitoly 19 TKP.

(8) Navrhovaná OK musí svým tvarem zajistit plynulý odtok vody z povrchu. Při návrhu OK mají
být vyloučeny vodorovné plochy, profily shora otevřené, kouty, kapsy, prohlubně, přednost
se dává vždy kruhovým profilům před pravoúhlými, z důvodů zadržování vody a nečistot
na vodorovných plochách.

(9) Na ocelové konstrukci musí být vyloučeno otevření spáry s možností zatékání (např.
u spřažených konstrukcí s betonem, u šroubovaných spojů nebo v místech kotvení), trhliny,
přerušované stehové svary. OK zatížené vlivem povětrnosti se vždy provádí s uzavřenými,
celoobvodovými (nikoliv stehovými) svary. Všechna místa spár OK musí být utěsněna
těsnicím svarem, pokud to není možné, potom vhodnými tmely (požadavky viz 25.B.2.4).
V případě šroubových spojů budou vždy použity tmely, nikoliv těsnění svary. Tvar OK musí
zajišťovat technologickou aplikaci systému PKO. Minimální rozměry pro dostupnost
a dosažitelnost aplikace PKO jsou pro ocelové konstrukce uvedeny v ČSN EN ISO 12 944-3.

(10) Je nutno vyloučit bimetalickou (kontaktní) korozi na OK například u šroubových spojů
provedením oddělení kovů s odlišným potenciálem izolačními vložkami, podložkami nebo
povlaky. V případech svařovaných spojů je třeba kombinaci materiálů o různém elektrickém
potenciálu předem posoudit.

(11) Požadavky na OK, jejichž povrchy mají být žárově zinkovány ponorem nebo žárově stříkány,
jsou dány v ČSN EN ISO 1461 a v ČSN EN ISO 14713-1 až 3. Z příkladů uvedených v ČSN
EN ISO 14713-1 až 3 je třeba volit řešení označené jako doporučené. V případě žárového
zinkování ponorem mohou být hrany sraženy pod úhlem 45° pouze v případě, pokud se
následně neprovádí protikorozní ochranný nátěr.

(12) Konstrukční prvky určené k žárovému zinkování ponorem musí mít vhodné chemické
složení, tj. třídy A, B ve smyslu ČSN EN ISO 14713-2. U tříd C a D s hmotnostním obsahem
Si mezi 0,03 % – 0,14 % a nad 0,25 % se vytváří nadměrná tloušťka povlaku a z hlediska
dlouhodobé ochrany jsou tyto povlaky svými vlastnostmi nevhodné.

(13) Válcované profily obvykle nemají ostré hrany. Tyto hrany, po posouzení TDS pro kontrolu
PKO, není nutno zpravidla dále upravovat.

(14) U pálených hran a dalších tepelně ovlivněných povrchů musí být vytvrzený povrch odstraněn
broušením a musí být dodržena maximální tvrdost (u ocelí S235 až S460 je to 380 HV10)
s ohledem na dosažení požadované drsnosti i jako případného zdroje vzniku trhlin. Tento
požadavek platí také pro žárové zinkování ponorem.

(15) U komorových a dutých prostor dílců ocelových konstrukcí je při návrhu vhodné u fyzicky
neprůlezných rozměrů prvků nebo dílů prostory vzduchotěsně a vodotěsně uzavřít.
U výrobce se před závěrečným uzavřením dutin provede očištění svarů, mastnoty, nečistot
atd., vysátí průmyslovým vysavačem, převzetí vnitřních svarů TDS (součást dílenské
přejímky se zápisem) a zavíčkování dutiny s provedením těsnicího, venkovního svaru.
Následně se provede kontrola těsnosti dle ČSN EN 1779, např. přetlakem 0,3 bar.

(16) V případě průlezných dutých stavebních dílů musí být konstrukce opatřeny otvory
pro zajištění cirkulace vzduchu. Tyto otvory musí být navrženy v dostatečné velikosti
a rozmístěny tak, aby odvětrání duté plochy bylo cirkulací zajištěno. Otvory jsou kryty
(ocelovými) sítěmi proti vniku ptactva nebo netopýrů. Detaily musí být vypracovány
ve stupni PDPS. V případě, že není zajištěna přirozená cirkulace vzduchu, musí být
konstrukce opatřeny nucenou cirkulací vzduchu. Současně musí být pro odvodnění dutin
vhodně navrženy otvory tak, aby voda mohla z dutin volně odtékat.

(17) V komorách průlezných částí ocelových konstrukcí mostních objektů musí být detaily
navrženy tak, aby bylo možno provádět aplikaci PKO, včetně inspekcí, kontrol a případných
oprav během její životnosti. Velikost vnitřních komor musí umožňovat operační prostor

11/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

pro aplikaci PKO, provádění inspekcí a kontrol, údržby a oprav. Odstín vrchního nátěru musí
být v komorách ocelových konstrukcí vždy světlý, viz předpis SŽDC S5/4 (např. světle šedá,
RAL 9001, 9002).

(18) V případech dutin ocelových konstrukcí určených k žárovému zinkování ponorem musí být,
na rozdíl od konstrukcí s nátěrovými povlaky, konstrukce opatřeny vhodně navrženými
odvzdušňovacími otvory. Další konstrukční zásady jsou uvedeny v ČSN EN ISO 14713-2.
Konkrétní řešení je vždy nutné konzultovat se zinkovnou.

25.B.2.2 KOVOVÉ POVLAKY

(1) Výrobky pro kovové povlaky pro protikorozní ochranu OK musejí splňovat základní technické
požadavky obecně závazných předpisů pro stavební výrobky. Tato podmínka se týká
i kovových povlaků, které jsou součástí kombinovaných povlaků.

(2) Pro doložení kvality materiálu pro žárový nástřik kovu se požaduje „Inspekční certifikát 3.1“
podle ČSN EN 10204, musí být uvedeny výsledky zkoušek: chemický rozbor, označení
výrobku dodavatelem a číslo dávky. Tento materiál je dodáván dle ČSN EN ISO 14 919.

(3) Jednotlivé povlakové kovy pro žárový nástřik kovu musí vyhovovat těmto podmínkám:

• zinek – složení Zn 99,99 podle ČSN EN ISO 14919;

• slitina zinek+hliník – složení ZnAl15 podle ČSN EN ISO 14919;

• hliník – složení Al 99,5 podle ČSN EN ISO 14919.

(4) Povlakový kov pro žárové zinkování ponorem musí odpovídat požadavkům ČSN EN
ISO 1461.

25.B.2.3 NÁTĚROVÉ POVLAKY

(1) Pro používání nátěrových hmot a pro protikorozní ochranu ocelových konstrukcí platí
požadavky na kvalitu hmot a systémů uvedené v ČSN EN ISO 12944-5. Pro protikorozní
ochranu OK mostních objektů a stanovených konstrukcí platí „Obecné technické podmínky
pro ochranné nátěrové systémy” (Dále OTP pro ochranné nátěrové systémy). U staveb
železničního spodku a dalších OK podle předpisu SŽDC S5/4 se uvedené OTP použijí
v přiměřeném rozsahu, pokud nejsou stanoveny jako závazné. Seznam schválených ONS
a nátěrových hmot je uveden na internetovém profilu SŽ v sekci Dodavatelé/Odběratelé.

(2) Další podmínky a požadavky pro použití NH nad rámec TKP 25.B a OTP pro ochranné
nátěrové systémy jsou uvedeny v materiálových, aplikačních a bezpečnostních listech
výrobce.

25.B.2.4 VÝPLŇOVÉ A TĚSNICÍ TMELY

(1) Výplňové a těsnicí tmely používané v ochranných nátěrových systémech musejí splňovat
základní technické požadavky obecně závazných předpisů pro stavební výrobky.

(2) Tmely se používají pro vyrovnání drobných nerovností povrchu nebo zaplnění prostorů, které
jsou zdrojem počátečního korozního napadení. Jedná se například o spáry, které nelze
zavařit, dále místa, kde může docházet k zadržování vody a nečistot.

(3) Použitý typ materiálu musí být kompatibilní se zvoleným protikorozním ochranným
systémem tak, aby bylo dosaženo přilnavosti mezi vrstvami základního nátěru a tmelovými
vrstvami a následně i vrstvami vrchních nátěrů. Nevhodné je použití silikonových tmelů.
Kompatibilní materiály jsou uvedeny v příslušných TPD dodavatele NH. Pokud není tmel
uveden v TPD, tmel musí být doporučen výrobcem NH použitého nátěrového systému
a schválen TDS.

12/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

25.B.3 SPECIFIKACE A TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY

25.B.3.1 PROJEKTOVÁNÍ PROTIKOROZNÍ OCHRANY

(1) Zásady pro návrh protikorozní ochrany řeší podrobněji předpis SŽDC S5/4 a platné
dokumenty pro přípravu staveb, zejména směrnice SŽ SM011.

Navrhování protikorozní ochrany ve stádiu přípravy

(1) Přípravnou fází se ve smyslu této kapitoly rozumí dokumentace pro územní rozhodnutí,
dokumentace pro společné povolení podle liniového zákona, dokumentace pro společné
povolení, dokumentace pro ohlášení stavby, dokumentace pro stavební povolení.

(2) V těchto stupních dokumentace, je nezbytné stanovit základní požadavky a zásady řešení
protikorozní ochrany ocelových konstrukcí a ocelových částí masivních objektů, a to
zejména:

• korozní prostředí, ve kterém bude konstrukce umístěna;

• návrhovou životnost přiměřeně k předpokládané životnosti konstrukce;

• rámcové vymezení základních funkčních a provozních podmínek, kterým bude konstrukce
vystavena se zřetelem na realizovatelnost oprav a obnovy protikorozní ochrany;

• ekologické a ekonomické podmínky;

• požadavky estetické a architektonické.

Projektová specifikace protikorozní ochrany

(1) Podrobněji se řešení protikorozní ochrany zpracovává v rámci dalších stupňů projektové
dokumentace (zpravidla v projektové dokumentaci pro provádění stavby), a to v technické
zprávě nebo u mostů v samostatné příloze s přihlédnutím ke složitosti a rozsahu PKO.
Projektová specifikace PKO vychází ze základních požadavků stanovených v předchozích
stupních dokumentace stavby. Dokumentace stanoví rozsah výměr a specifikuje technické
provedení z hlediska návrhu, přípravy povrchu, provedení vlastní PKO, kontroly,
dokumentace a převzetí prací. Obsah a požadovaný minimální rozsah specifikace PKO
dle typu konstrukce je uveden v článku 11 předpisu SŽDC S5/4 a vychází z ČSN EN
ISO 12944-8.

(2) Dle rozhodnutí zadavatele je možno specifikaci protikorozní ochrany u jednoduchých
mostních objektů uvést v technické zprávě a ve výkresové části objektu. U protikorozní
ochrany malého rozsahu (zábradlí atp.) se berou v úvahu jen některé body.

Dokumentace zhotovitele protikorozní ochrany

(1) Zhotovitel o provedení protikorozní ochrany vede příslušnou dokumentaci. Dokumentací
zhotovitele (dodavatele) PKO se rozumí:

• doklady o odborné způsobilosti zhotovitele, viz 25.B.1.3.1;

• specifikace k provedení prací (technologický předpis) protikorozní ochrany, materiálové
(údajové) listy NH, včetně dokladů o schválení ONS u Správy železnic, viz 25.B.3.4
a Příloha B;

• kontrolní a zkušební plán, plán kvality, viz 25.B.3.4;

• výrobní výkresy OK týkající se PKO;

• výkazy výměr členěné podle typu PKO;

• záznamy o provádění protikorozní ochrany – zápisy v natěračském deníku;

• zkušební protokoly, zprávy o kontrole a inspekci, o kontrolních plochách a konečné
protokoly apod.

(2) Výše uvedené dokumenty jsou rovněž součástí dokumentace skutečného provedení.

13/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(3) Zhotovitel musí mít k dispozici materiálové, aplikační a bezpečnostní listy nátěrových hmot,
resp. ONS po celou dobu provádění prací na PKO a na vyžádání je předkládá TDS.

(4) Výrobní výkresy obsahující řešení PKO, zpracované v rámci výrobní dokumentace OK – viz
kapitola 19 TKP, specifikují jednotlivé systémy PKO, jejich lokalizaci a výkaz výměr. Výrobní
výkresy PKO jsou zpravidla součástí výrobní dokumentace velkých, složitých OK a ocelových
konstrukcí mostů.

Záznamy o provádění PKO – natěračský deník

(1) O provádění PKO vede její zhotovitel záznamy formou natěračského deníku, který může být
veden samostatně, nebo v případě prací menšího rozsahu jako součást stavebního deníku.
Do natěračského deníku se zaznamenávají všechny práce prováděné zhotovitelem
protikorozní ochrany.

(2) Natěračský deník je přílohou hlavního stavebního deníku a spolu s protokoly o provedených
kontrolních zkouškách, konečným protokolem prací PKO dílce/konstrukce je evidovaným
dokladem pro předání a převzetí prací spolu s dalšími doklady.

(3) Obecné požadavky na vedení stavebního deníku jsou v kap. 1 TKP.

(4) Pro práce protikorozní ochrany musí natěračský deník obsahovat zejména:

• identifikační údaje stavby a zhotovitele;

• seznam pracovníků s příslušnou kvalifikací pro jednotlivé druhy prací (tryskačů, natěračů,
metalizérů);

• seznam kvalifikovaných pracovníků kontroly;

• údaje o dokumentaci pro provedení PKO (projekt PKO, TePř), včetně předúpravy
povrchu;

• údaje o použitých NH – označení a název NH, výrobce, barevný odstín, číslo šarže apod.;

• údaje o zahájení a postupu prací;

• údaje o provozních vlivech a klimatických podmínkách při provádění prací (měření
vlhkosti a teploty podkladu, vzduchu, rosný bod – měří se nejméně 2x denně a při náhlé
změně počasí, slovně se uvádí hodnocení klimatických podmínek, např. jasno, slunečno,
zataženo apod.);

• údaje o přerušení, pokračování prací a technologických přestávkách;

• změny v průběhu stavby a specifikace víceprací/méněprací;

• údaje o zakrývaných pracích, o jejich převzetí a údaje o dílčích přejímkách;

• údaje o provedení stanovených zkoušek a měření, druh a datum provádění kontrolních
nebo jiných zkoušek;

• technologické údaje o nanášení NH a kovových povlaků;

• způsob provedení a kontrola případné opravy nanesené vrstvy povlaku, údaje
o zvláštních událostech, které mohly ovlivnit kvalitu prováděných prací;

• přejímka PKO objednatelem zápisem do natěračského deníku (popř. předávacím
protokolem), souhlas s expedicí na stavbu;

• záznamy o kontrolních plochách.

Protokoly o měřeních a zkouškách, konečný protokol

(1) K záznamům o provádění (natěračskému deníku) přísluší i samostatné zprávy o kontrolách
a zkušební protokoly. Pro zkušební protokoly lze použít formuláře uvedené v přílohách
ČSN EN ISO 12994-8. Jedná se především o tyto dokumenty a záznamy:

14/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

• Protokoly o měření a zkouškách – jsou to např. protokoly o měření tlouštěk jednotlivých
vrstev nátěru nebo povlaku, dále výsledky měření přilnavosti odtrhem, výsledky
mřížkového, nebo křížového testu a další zkoušky;

• Konečný (závěrečný) protokol PKO je dokumentem souhrnně mapujícím celou historii
PKO dané konstrukce, resp. jejích částí či podskupin. Rozsah informací obsažených
v protokolu vychází ze specifikace v ČSN EN ISO 12944-8. Vzor je uveden v příloze E
této kapitoly TKP.

(2) V konečném protokolu potvrzuje zhotovitel kompletnost dokumentace a provedeného
systému PKO na příslušné OK (celku). Protokol zpracovává zhotovitel PKO a potvrzuje TDS.

Dokumentace skutečného provedení

(1) Pro zpracování dokumentace skutečného provedení PKO, včetně počtu vyhotovení a termínu
jejího odevzdání, platí stejně jako pro dokumentaci skutečného provedení stavby
kap. 1 TKP. Dokumentaci skutečného provedení PKO zajišťuje zhotovitel PKO. Další
podrobnosti jsou uvedeny v předpise SŽDC S5/4.

(2) Dokumentace skutečného provedení obsahuje dokumenty o skutečném provedení
protikorozní ochrany, zejména:

• projektovou specifikaci protikorozní ochrany a specifikaci k provedení prací (TePř)
protikorozní ochrany opravenou podle skutečného provedení, včetně vyplněného KZP,
specifikace použitých hmot apod.;

• záznamy o provedených kontrolních plochách, včetně jejich umístění;

• výsledky a hodnocení zkoušek, zápisy z měření a inspekce prací;

• záznamy o stavbě, natěračské deníky;

• konečné protokoly o provedení PKO dle ČSN EN 12944-8 a přílohy E této kapitoly TKP;

• aktualizovaný výkaz výměr;

• prohlášení zhotovitele protikorozní ochrany o kvalitě a kompletnosti prací;

• záruční podmínky.

25.B.3.2 PROVÁDĚNÍ PROTIKOROZNÍ OCHRANY

(1) Protikorozní ochranou OK se rozumí soubor činností od zpracování návrhu a dokumentace,
přes přípravu povrchu až po poslední vrstvu protikorozního systému a následnou údržbu.

(2) Zpracování návrhu, projektové specifikace a realizační dokumentace (specifikace
k provedení prací, TePř) se řídí částí 25.B.3.1 a 25.B.3.4 této kapitoly TKP.

(3) Protikorozní ochrana OK včetně přípravy povrchu se provádí zásadně podle TePř PKO
schváleného TDS dle čl. 25.B.3.4.

(4) Záznamy o provádění protikorozní ochrany se vedou dle čl. 25.B.3.1.4.

Základní požadavky a příprava ocelového povrchu

(1) Cílem přípravy povrchu je odstranění znečisťujících látek a vytvoření podmínek pro zakotvení
nátěru nebo kovového povlaku k oceli (zajištění dostatečné přilnavosti). Přehled jednotlivých
typů povrchu podkladu, způsoby a stupně jejich přípravy jsou popsány v normě ČSN EN
ISO 12944-4.

(2) Výchozí stav povrchu oceli (stupeň korozního napadení povrchu oceli) se určuje dle slovního
popisu a srovnáním s fotografickými standardy uvedenými v ČSN EN ISO 8501-1 – viz
25.B.2.1 (1), (2).

(3) Podmínkou k zahájení přípravných prací na PKO (pro kovové povlaky zhotovené žárově
nástřikem, povlaky žárové zinkované ponorem, nátěrové povlaky) je ukončená dílenská
přejímka/montážní prohlídka ocelové konstrukce, 100% vizuální kontrola (VT) a písemně

15/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

udělený souhlas zástupce objednatele k zahájení prací na PKO. Vizuální kontrola povrchu
OK a svarů se provádí ve smyslu kap. 19 TKP.

(4) Před zahájením přípravy povrchu pod nátěry musí být upraven povrch konstrukce s ohledem
na provedené svarové spoje dle ČSN EN ISO 8501-3 a ČSN EN ISO 12944-3 (viz též
kap. 19 TKP). Svary, hrany a ocelový povrch obecně musí vyhovovat rovněž požadavkům
části 10 normy ČSN EN 1090-2 a též 25.B.2.1.

(5) Povrch určený k provedení protikorozního povlaku musí dále splňovat tyto požadavky:

• musí být zbaven okují a korozních zplodin;

• musí být zbaven prachu nebo jiných nečistot podle ČSN EN ISO 8501-1, ČSN EN
ISO 8502-3 a ve vodě rozpustných solí podle ČSN EN ISO 8502-6;

• nesmí být orosený nebo pokrytý námrazou;

• nesmí být zamaštěný nebo jinak znečištěný (např. grafitem, olejem, sazemi,
značkovacími nátěry nebo nápisy, separačními přípravky na bázi silikonu a organickými
nečistotami);

• musí být zbaven výstupků, hrotů, ostrých hran, otřepů, přívarků, rozstřiků, důlků, pórů,
strusky a náletů z tavidel svařovacích elektrod;

• tepelně řezané povrchy a oblasti po náhřevu jsou příliš tvrdé pro abrazivní materiál, aby
bylo dosaženo požadované drsnosti povrchu, zpravidla je nezbytné broušení s ohledem
na maximální požadovanou tvrdost dle odstavce (14) čl. 25.B.2.1.

(6) Pro přípravu povrchů určených pro nátěrové povlaky platí předpis SŽDC S5/4, ČSN EN
ISO 12944-4 a příloha F ČSN EN 1090-2.

(7) Pro přípravu povrchů určených k pozinkování platí předpis SŽDC S5/4, ČSN EN ISO 1461,
ČSN EN ISO 14713-1, ČSN EN ISO 14713-2 a příloha F ČSN EN 1090-2.

(8) Pro povrchy, které se mají opatřit žárově stříkanými kovovými povlaky, platí předpis SŽDC
S5/4, ČSN EN ISO 12679, ČSN EN ISO 12670 a příloha F ČSN EN 1090-2.

(9) Chemické způsoby přípravy povrchu oceli, jako jsou moření, odrezování, pasivace
a stabilizace koroze, se nepřipouští. Provádí se pouze jako součást prvovýroby (např. moření
v zinkovnách nebo pasivace u korozivzdorné oceli).

(10) Čištění povrchu plamenem se využije jen pro odstraňování okují, rzi a starých nátěrů
s následným ručním nebo mechanizovaným čištěním.

(11) Ve specifických případech, kde nelze aplikovat suché tryskání, lze použít přípravu povrchu
vysokotlakým tryskáním vodou. Stanovené stupně přípravy povrchu vysokotlakým
tryskáním vodou by neměly zahrnovat pouze stupeň čistoty (Wa 1, Wa 2, Wa 2½, Wa 3),
ale také stupeň bleskové koroze (FR L, FR M, FR H), která se může objevit během schnutí
na očištěné oceli. Podrobnosti uvádí norma ČSN EN ISO 8501-4. Obvykle se nepřipouští
vyšší stupeň bleskové koroze než lehký stupeň (FR L), kdy koroze je přilnavá a těžko
odstranitelná při jemném otírání tkaninou. Je však třeba brát v úvahu, že tento způsob
přípravy povrchu nemusí vytvořit dostatečný kotvicí profil.

(12) Po provedení přípravy povrchu a před aplikací povlaku se provádí opětovná vizuální kontrola
povrchu a případné odstranění zjištěných vad, které se dodatečně objevily, např.
po otryskání OK.

Příprava ocelového povrchu otryskáním

(1) Obecné zásady pro přípravu povrchu jsou dány ČSN EN ISO 8504-1. Otryskání jako základní
způsob přípravy povrchu pro kovové (prováděné nástřikem) i nátěrové povlaky se provádí
v souladu s ČSN EN ISO 8504-2 jako suché otryskání. Vhodné abrazivo se volí podle
ČSN EN ISO 11124-1 a ČSN EN ISO 11126-1.

(2) Dodatečná úprava povrchů částí poškozených při montáži, montážních svarů a ostatních
ploch musí odpovídat stupni přípravy povrchu předepsanému pro celek. Dodatečné broušení

16/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

svarů ocelových konstrukcí, které byly čištěny otryskáváním, je možné (bez dalšího
otryskání) pouze v technicky odůvodněných případech a se souhlasem TDS. Broušení je
využitelné v případech, kdy není vyžadován určitý stupeň drsnosti povrchu.

(3) Stupně přípravy povrchu při přípravě povrchu otryskáním stanoví ČSN EN ISO 12944-4.
Otryskání se provádí podle ČSN EN ISO 8504-2. Stupeň přípravy povrchu se hodnotí
porovnáním se slovním popisem v ČSN EN ISO 8501-1, případně také s reprezentativními
fotografickými vzory.

(4) Způsob a kvalitu přípravy povrchu předepisuje dokumentace (projektová specifikace, TePř).
Přitom pro protikorozní nátěrové povlaky je třeba respektovat stupeň přípravy povrchu
podle požadavků výrobce NH pro základní nátěr (obvykle Sa2½). Pro žárové stříkání kovu
je požadován stupeň přípravy povrchu Sa3.

(5) Pro časový interval mezi dokončením přípravy povrchu a nanesením první povlakové vrstvy
platí 25.B.3.2.5 (2) a 25.B.3.2.7.1 (2). Přejímka povrchu je součástí kontroly a inspekce.

(6) Drsnosti otryskaného ocelového povrchu stanoví ČSN EN ISO 8503-1 a 2. Stupně drsnosti
se vyjadřují slovně: jemnější než jemný, jemný, střední, hrubý, hrubší než hrubý a hodnotí
se pomocí porovnávacích ISO komparátorů drsnosti profilu povrchu. Se souhlasem TDS lze
použít i jiné typy komparátorů drsnosti (např. Keane-Tator komparátor, Rugotest No. 3).

(7) Otryskávací prostředky použité zhotovitelem musejí být v souladu s ČSN EN ISO 8504-2
tak, aby pro daný typ povlaku byla dosažena požadovaná drsnost povrchu.

(8) Požadavky na drsnost ocelového podkladu musejí být uvedeny v TePř PKO. Pro nátěrové
povlaky se drsnost řídí požadavky výrobce NH pro základní nátěr. Není-li stanoveno jinak,
považuje se za vyhovující stupeň střední (Medium G) dle ČSN EN ISO 12944-4, podle
Rugotest No. 3 minimálně stupeň BN 9a, tj. drsnost 50 – 85 μm, Ry5.

(9) Pro žárové stříkání kovového povlaku se drsnost otryskaného povrchu řídí ČSN EN
ISO 2063-1 a ČSN EN ISO 2063-2. Podle ISO komparátorů musí být dosaženo středního
stupně (Medium G). Pro Rugotest No. 3 je minimálně požadovaný stupeň BN 10a. Pro tyto
kovové povlaky se doporučuje střední aritmetická úchylka profilu Ra 6 až 8 μm pro tloušťky
do 100 μm a Ra 10 až 12 μm pro tloušťky nad 100 μm.

(10) Profil povrchu vzniklý otryskáním ostrohranným otryskávacím prostředkem se vždy
vyžaduje pro nátěrové hmoty s vysokým obsahem zinku (Zn) a pro kovové povlaky
nanášené žárovým stříkáním.

(11) Nekovové abrazivo se používá vždy při lokálních opravách na konstrukcích s již zhotoveným
kovovým povlakem (zhotovených nástřikem i ponorem) a pro lehké abrazivní ometení
(sweeping) povlaků nanesených žárovým zinkováním ponorem.

(12) Po otryskání se odstraní zbytky volných nečistot, zbytků abraziva a prachu ofoukáním
tlakovým vzduchem nebo odsáváním (kompresory musí být vybaveny odlučovačem oleje
a vody).

Příprava ocelového povrchu ručním a mechanizovaným čištěním

(1) Drsnost ocelového povrchu připraveného ručním a mechanizovaným čištěním není
pro potřeby PKO definována.

(2) Ruční a mechanizovaný způsob přípravy povrchu se použije pouze při údržbě protikorozní
ochrany v souladu s dokumentací (projektová specifikace, TePř). Tento způsob je využitelný
pouze v technicky zdůvodněných případech (není-li realizovatelné otryskání).

(3) Pro nátěrové povlaky je ruční a mechanizovaná příprava povrchu použitelná v technicky
zdůvodněných případech (není-li realizovatelné otryskání) za předpokladu, že je k dispozici
NH vhodná pro základní nátěr pro takto připravený povrch a použitelná tak, aby byla
zaručena požadovaná životnost PKO.

(4) Stupně přípravy povrchu při ruční a mechanizované přípravě povrchu stanoví ČSN EN
ISO 12944-4. Přípustný je pouze stupeň St 3, v odůvodněných případech a St 2. Ruční
a mechanizované čištění se provádí podle ČSN EN ISO 8504-3. Stupeň přípravy povrchu se

17/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

hodnotí slovním popisem v ČSN EN ISO 8501-1 a porovnáním s reprezentativními
fotografickými vzory.

(5) Ruční a mechanizovaná příprava povrchu není přípustná pro žárově stříkaný povlak.

Příprava ocelového povrchu pro žárové zinkování

(1) Povrchy OK určené k žárovému zinkování ponorem se nesmějí při výrobě OK chránit nátěry
proti ulpívání odstřiků svarového kovu.

(2) Povrch OK určený k zinkování ponorem musí být připraven z výroby OK. Nepřípustné jsou
povrchové vady typu vrypu, zápalů apod. Pálené hrany musejí být opracovány (také
s ohledem na tvrdost, okuje a strukturní změny základního materiálu při tepelném dělení).
Povrch musí být zbaven svarových odstřiků a návarů, svary musejí být očištěny od strusky.
Na povrchu nesmějí být jiné kovové povlaky, nátěrové hmoty (popisové značky), povrch
nesmí být znečištěn mastnotou apod. Stav povrchu kontroluje žárová zinkovna v rámci
přejímky OK.

(3) Příprava povrchu pro zinkování se provádí chemickým postupem (mořením) v rámci
technologického procesu zinkovny.

Žárově stříkané povlaky

(1) Pro vytvoření žárově stříkaných povlaků ze zinku, hliníku a jejich slitin platí ČSN EN
ISO 2063-1 a ČSN EN ISO 2063-2.

(2) Doba mezi dokončením přípravy povrchu a nanesením povlaku musí být v závislosti
na místních podmínkách co nejkratší, a to maximálně dle čl. 25.B.3.2.7.1 (2) a (3).
Otryskaný povrch připravený ke stříkání povlaku musí být čistý, suchý a bez jakýchkoliv
náznaků rzi.

(3) Povrch metalizace se musí před natíráním opatřit vhodným uzavíracím těsnicím nátěrem
dle TePř. Tento nátěr musí být nanesen okamžitě po vychladnutí metalizace na suchý, čistý
a nezoxidovaný povrch tak, aby se zabránilo oxidaci nebo vnikání vlhkosti, nejpozději však
do 4 hodin.

(4) Případné opravy (doplnění) žárově stříkaného povlaku a jeho ošetření před nanášením
utěsňovacího nátěru musejí být podrobně uvedeny v TePř PKO.

Povlaky vytvořené žárovým zinkováním ponorem

(1) Pro vytvoření povlaků žárovým zinkováním ponorem platí ČSN EN ISO 1461 a ČSN EN
ISO 14713-1 až 3. Kvalitu zinkového povlaku podle těchto norem zajišťuje zinkovna podle
konkrétních dohodnutých podmínek mezi zinkovnou a objednatelem (např. zhotovitelem
protikorozního nátěrového povlaku, výrobcem OK). Konkrétní podmínky musejí být uvedeny
v TePř PKO.

(2) Objednatel žárového zinkování ponorem musí objednat zinkování v rozsahu celé ČSN EN
ISO 1461 a musí sdělit zinkovně závazné doplňující informace podle přílohy A této normy.
Vždy je nutné uvést, zda na povlak žárového zinku bude dále aplikován nátěrový systém.

(3) Objednatel si rovněž vyhradí přejímací kontrolu v zinkovně a předání protokolů o měření
tlouštěk. Měření tlouštěk se v běžných případech provádí magnetickou metodou dle
ČSN EN ISO 2178.

(4) Případné opravy povlaku se provádí jen podle konkrétně dohodnutých podmínek
(technologie) mezi zinkovnou a objednatelem.

(5) Ošetření a příprava zinkového povrchu před nanášením základního nátěru následného ONS
musí být podrobně uvedeny v TePř PKO.

18/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

Nátěrové povlaky

25.B.3.2.7.1 Základní nátěry

(1) Základní nátěr na ocelový povrch nebo na kovový podklad (vytvořený žárovým stříkáním
nebo žárovým zinkováním ponorem) nesmí být nanášen válečkem ani textilií.

(2) Na připravený ocelový povrch musí být základní nátěr nanesen co nejdříve po dokončení
přípravy ocelového povrchu. Nejdelší přípustné doby v závislosti na umístění natírané
konstrukce jsou:

• max. 4 hodiny, když je dílec OK v průběhu přípravy povrchu (tryskání) nebo po ukončení
přípravy povrchu umístěn pod přístřeškem, na volném prostranství nebo je volným
prostranstvím transportován;

• max. 8 hodin, když je dílec OK v průběhu přípravy povrchu (tryskání) nebo po ukončení
přípravy povrchu umístěn v hale.

(3) Nejdelší přípustné doby uvedené v odstavci (2) jsou platné, jestliže z jakýchkoli důvodů
nedojde k nežádoucí korozi připraveného povrchu dříve. Případné překročení stanovených
dob je nutné odsouhlasit TDS. Například v případě haly s řízenými klimatickými podmínkami
(zejména s relativní vlhkostí do 60 %) může být doba prodloužena.

(4) Z povrchů vystavených delší dobu vlivům povětrnosti nebo v případě jejich znečištění je
nutné odstranění všech nečistot a případných náletů korozních produktů lehkým
přetryskáním, omytím (horkou) tlakovou vodou případně s přídavkem detergentů, tlakovou
párou nebo kartáčováním ocelovými kartáči. Způsob je nutno stanovit s ohledem
na konkrétně zjištěný stav povrchu při jeho prohlídce.

(5) Pro nanášení základního nátěru na žárově nanesený kovový povlak je rozhodující stav
kovového povlaku (čistota, drsnost atd.). Porušené plochy povrchu musejí být obnoveny
takovým způsobem, aby ochranná účinnost povlaku jako celku byla zachována. Znečištění
povrchu látkami jako jsou oleje, tuky, konzervační prostředky, soli, mechanicky ulpěné
nečistoty a zbytky značení musí být odstraněno.

(6) Při lehkém zdrsnění povrchu (lehké abrazivní ometení – sweeping) otryskáváním, jehož
cílem je zdrsnění povrchu pro zvýšení přilnavosti u nových lesklých povlaků zinku, musí být
zbytková vrstva zinku celistvá a bez mechanického poškození. Minimální zbytková tloušťka
vrstvy zinku musí být uvedena v TePř PKO. Přípustný úbytek tloušťky zinkového povlaku
podle ČSN EN ISO 1461 je při lehkém otryskání 5 až 10 µm. Musí být použit nekovový
otryskávací prostředek. Ostatní úpravy musejí být provedeny v souladu s technickými
podmínkami výrobců nátěrových hmot.

25.B.3.2.7.2 Podkladové a vrchní nátěry

(1) Podkladové vrstvy (mezivrstvy) mají za úkol doplnit celkový systém s ohledem
na předepsanou tloušťku, která je nutná pro vytvoření bariéry mezi podkladem
a prostředím.

(2) Nátěrové hmoty použité jako mezivrstva musí být kompatibilní jak se základním nátěrem,
tak i s vrchní vrstvou nátěru. Z důvodu snadnější kontroly se jednotlivé vrstvy barevně
odlišují.

(3) Vrchní nátěr je poslední vrstvou nátěrového systému. Základní požadavky kladené na tuto
vrstvu jsou:

• kompatibilita s předchozími vrstvami;

• odolnost danému prostředí včetně UV záření;

• splnění dekorativních, barevných a estetických požadavků tam, kde je to předepsáno.

(4) Barevné odstíny vrchních nátěrových hmot se volí podle článku 24 předpisu SŽDC S5/4.

(5) Tmelení spár se zpravidla provádí na podkladové vrstvy a je překryté vrchní vrstvou
nátěrového systému. Doporučují se tmelit spáry šířky do 10 mm. Časové intervaly mezi
prováděním stanovuje TePř PKO.

19/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

25.B.3.2.7.3 Nanášení nátěrů

(1) Jakýkoliv nátěr může být nanášen pouze za předpokladu, že stupeň očištění povrchu
odpovídá předepsané čistotě.

(2) Při aplikaci je nutno dodržet pracovní postupy uvedené v TPD a TePř PKO, včetně nutných
minimálních a maximálních technologických intervalů, mezioperačních přestávek
a přetíratelnosti jednotlivých vrstev.

(3) Použitá technologie nanášení (ruční, stříkání pneumatické, stříkání vysokotlaké apod.) musí
odpovídat doporučení výrobce. Pro úpravu nátěrových hmot pro nanášení musí být použita
pouze výrobcem předepsaná ředidla.

(4) První vrstva systému musí být nanesena tak, aby byly rovnoměrně zaplněny nerovnosti
povrchu, proto nesmí být nanášena válečkem ani textilií.

(5) Zvláštní pozornost je nutno věnovat hranám, nýtům, spojům, otvorům, svarům apod., které
je nutno předetřít, zejména je-li následně použita technologie vysokotlakého stříkání.
Pro dodržení ochranných vlastností v těchto kritických místech konstrukce se provádí navíc
tzv. pásový nátěr. Pásový nátěr se do celkové tloušťky ochranného nátěrového systému
nezapočítává.

(6) Přídavný nátěr tloušťky 80 μm se aplikuje v místech zvýšeného ostřiku (cca 0,5 až 1 m
nad povrchem terénu, plochy, základu apod.) a dalších kritických místech podle projektové
specifikace.

(7) Pro zajištění trvanlivosti svarů mezi uhlíkovou a korozivzdornou ocelí musí nátěrový systém
přesahovat na korozivzdornou ocel přibližně o 20-75 mm od svaru dle doporučení ČSN
EN 1090-2 a ČSN EN 1993-1-4. Vzdálenost se volí dle konkrétního detailu v TePř PKO.
Pro zajištění funkční protikorozní ochrany je nutné zajistit také odpovídající přípravu povrchu
korozivzdorné oceli.

Protikorozní ochrana na montáži

(1) Při provádění prací na PKO na montáži je nutné důsledně dodržovat klimatická omezení
uvedená v oddílu 25.B.7, popřípadě stanovená výrobcem NH. V případě plánování těchto
prací v klimaticky nepříznivých obdobích je nutné přijmout dodatečná opatření k zajištění
potřebného mikroklimatu (např. zaplachtování a vytápění), a to pro samotnou aplikaci
i po dobu schnutí a vytvrzování.

(2) Protikorozní ochrana montážních svarů, styčných ploch a šroubových spojů musí být
stanovena TePř PKO, příp. výkresovou dokumentací.

(3) Systém PKO na montážních stycích musí být stejný jako na přilehlých plochách konstrukce.
V případě duplexního systému musí být proveden i plnohodnotný kovový povlak.

(4) Z technologických důvodů se doporučuje provést co nejvíce vrstev NH (včetně vrchní PUR
vrstvy) na dílně. Ve stanovených případech (např. z estetických důvodů) se na montáži
aplikuje dodatečný celoplošný sjednocující PUR nátěr, který zajistí jednotnost barevného
odstínu. Tento požadavek musí být uveden v PDPS.

(5) U montážních svarových hran se základní vrstva nebo kovový povlak ukončí zpravidla
100 mm od hrany svaru a další vrstvy se ukončí postupně po 50 mm. Odstupňovaná
přechodová plocha musí být před nanášením základního nátěru přebroušena, musí být
strženy hrany jednotlivých vrstev nátěru po maskování pro plynulý přechod. Individuálně
lze navrhnout v TePř PKO jiný způsob, který podléhá schválení TDS.

(6) U montážních svarových hran, kde se provádí předehřev nad 120 °C, je nutno vzdálenost
ukončení nátěrových systémů zvětšit alespoň na 200 mm od hrany svaru dle konkrétních
podmínek.

(7) Při řešení kontaktu ocelové konstrukce a betonu se upřednostňuje provádění nátěru
bez zinkového pigmentu, za podmínky kompatibility s čerstvým i ztvrdlým betonem.

20/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(8) V případě zabetonování části OK (např. spřažené konstrukce) se zhotoví přesah systému
PKO 50 mm do zabetonované části kvůli řádnému zajištění ochrany na rozhraní. Vrchní nátěr
se zhotovuje zpravidla až po betonáži. Pro zabetonované nosníky je detail podrobněji řešen
v MVL 511. Protikorozní ochrana povlaky se nedoporučuje aplikovat na celou plochu
zabetonovaných částí konstrukce s ohledem na soudržnost s betonem. V případě
dlouhodobějšího vystavení povětrnostním podmínkám se tyto plochy opatří dočasným
dílenským nátěrem.

(9) V průběhu betonáže je nutné okamžitě odstraňovat cementové mléko a čerstvý beton ze
systému protikorozní ochrany na všech částech, které nejsou určeny k zabetonování.

(10) V případě použití kluzného prostředku pro snížení tření konstrukce při výsunu je nutné
vhodným způsobem odstranit vzniklé znečištění. Zpravidla je nutné přistoupit
k mechanickému očištění znečištěného povrchu.

25.B.3.3 OPRAVA A OBNOVA PKO

(1) Pro provádění oprav a obnov PKO se použije tato kapitola TKP v přiměřeném rozsahu,
především s ohledem na:

• povahu, složitost a důležitost OK;

• možnosti provádění přípravy povrchu s ohledem na místní poměry;

• stupeň poškození PKO;

• použitý nátěrový systém a komptabilitu s použitými NH;

• předpokládanou zbytkovou životnost PKO a OK.

(2) Bližší specifikace, kritéria k provádění oprav a údržby jsou uvedeny v předpisu SŽDC S5/4.

(3) Pro konkrétní postupy oprav a obnov musí být zpracován TePř PKO.

(4) Pro přípravu dříve natřených povrchů stanoví ČSN EN ISO 12944-4 typ přípravy povrchu.
Stupně částečné přípravy povrchu udává ČSN ISO 8501-2 s ukázkami reprezentativních
vzorků a označuje je podle způsobu přípravy povrchu jako skupinu stupňů P Sa, P St, P Ma.

(5) Stupně částečné přípravy povrchu je možné využít pouze pro protikorozní ochranu
nátěrovými hmotami.

(6) Před zahájením dalších nátěrů po provedené přípravě povrchu musejí být zbylé části
původních nátěrů, včetně všech základních a podkladových vrstev, prosté nepřilnavých
odlupujících se vrstev a nečistot a musejí vykazovat dostatečnou přilnavost (viz 25.B.5.6.3).

(7) Konkrétní způsoby přípravy povrchu se v těchto případech stanovují individuálně.
Doporučené technologie a požadavky na ocelový povrch jsou uvedeny v kapitole 25.B.3.2.1.

(8) Při místní a celkové opravě se prokazuje kompatibilita stávajícího a nového systému PKO
zkouškou dle 25.B.4.3.1. Její provedení podléhá individuálnímu posouzení konkrétního
případu.

(9) Oprava porušených kovových povlaků musí být provedena tak, aby byla zachována celková
účinnost PKO. Případné korozní zplodiny musí být odstraněny, nedostatečně přilnavé
povlaky musí být odstraněny až na podkladový kov.

25.B.3.4 TECHNOLOGICKÝ PŘEDPIS

(1) Specifikací k provedení prací dle ČSN EN ISO 12944-8 se rozumí technologický předpis (TePř
PKO) ve smyslu této kapitoly TKP.

(2) Technologický postup je ve smyslu kap. 1 TKP dokument, který je součástí průvodní
dokumentace a určuje pravidla pro použití konkrétního systému PKO a je součástí
Technických podmínek dodacích (TPD) jako závazný podklad pro zpracování
technologického předpisu (TePř).

21/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(3) Zhotovitel PKO zpracovává podrobnou specifikaci k provedení prací PKO pro konkrétní
způsob provádění, hmoty, dozor a inspekci ve smyslu projektové specifikace, a to zpravidla
formou technologického předpisu (TePř PKO). Technologický předpis se zpracovává
pro konkrétní akci v souladu s TPD zvoleného systému PKO. Při zpracování lze vycházet
z ustanovení normy ČSN EN ISO 12944-8 pro specifikace nátěrového systému a specifikace
k provedení nátěrových prací. TePř PKO zpracovává odborně způsobilý a kvalifikovaný
zhotovitel PKO ochrany objektu dle požadavků 25.B.1.3.1.

(4) TePř PKO musí obsahovat podrobný postup prací pro všechny dílčí prvky OK. Přitom musí
být respektován požadavek, že provádění každé vrstvy smí být zahájeno až po kontrole
vrstvy předchozí (viz kontrolní a zkušební plán v TePř PKO), po odstranění případných
nedostatků a po zápisu do natěračského deníku. TePř PKO musí obsahovat také podmínky,
za kterých smějí být práce prováděny, kvalitativní parametry všech používaných výrobků
a prací, způsob ochrany proti nepříznivým klimatickým podmínkám v průběhu provádění
prací i po jejich dokončení, způsob kontroly kvality.

(5) Při zpracování TePř PKO je třeba se řídit příslušnými částmi ČSN EN ISO 12944, zejména
částí 8. Strukturovaný obsah TePř PKO je uveden v příloze B této kapitoly TKP.

(6) TePř PKO schvaluje TDS po kladném projednání se správcem objektu (OK).

(7) Nedílnou součástí TePř je kontrolní a zkušební plán (KZP). KZP podrobně definuje
podrobnosti způsobu provedení a rozsahu mezioperačních i výstupních kontrol zajišťujících
potřebnou kvalitu PKO viz též příloha B.

(8) KZP obsahuje požadavky na kvalitu, povinnosti technické kontroly zhotovitele v průběhu
a po ukončení prací, včetně stanovení kvalitativních parametrů a jejich povolených tolerancí.
KZP stanovuje pro kontrolní zkoušky počet a způsob měření, kritéria a způsob vyhodnocení
měření.

(9) KZP musí dále obsahovat údaje o tom, kdo, kdy a jakým způsobem danou kontrolu provede
a jak ji zdokumentuje (např. výskyt prachových částic – po tryskání – kontrola páskou –
provede TDS – zápis do natěračského deníku).

25.B.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

25.B.4.1 DODÁVKA

(1) Zhotovitel PKO smí použít jen výrobky, které patří do daného, předem schváleného,
protikorozního povlaku. Pro kovové povlaky viz též 25.B.2.2, pro NH 25.B.2.3.

(2) Při dodávce výrobků kontroluje zodpovědný zástupce zhotovitele s přizváním TDS zejména:

• platné Osvědčení ONS vydané SŽ dle seznamu zveřejněném na webovém portálu SŽ;

• technické a bezpečností listy;

• neporušenost obalů a výrobků;

• datum výroby;

• údaj o expiraci, ukončení lhůty použitelnosti;

• údaj o způsobu a podmínek skladování.

(3) Údaje musejí být v češtině. Kontrola musí být zaznamenána v natěračském deníku. Je
zakázáno používat výrobky s neprůkaznými údaji, výrobky s překročenou expirační lhůtou
a výrobky porušené tak, že nemohou plnit svou funkci.

25.B.4.2 SKLADOVÁNÍ

(1) U všech výrobků musí zhotovitel PKO zajistit jejich skladování předepsaným způsobem podle
údajů výrobce, popř. podle TePř PKO (prostory, ochrana, teplota apod.). Normálními

22/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

podmínkami skladování se obvykle rozumí skladování při teplotách v rozmezí +5 °C až
+30 °C.

(2) Zhotovitel musí zajistit nepřekročení expiračních lhůt pro jednotlivé NH. Neschválené
výrobky a materiály nesmí být skladovány ani dočasně složeny na dílně/montáži.

25.B.4.3 PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

(1) Průkazní zkoušky výrobků pro protikorozní povlaky se provádějí v rámci ověřování výrobků
podle příslušných právních předpisů, které stanovují technické požadavky na výrobky (viz
kap. 1 TKP) a podle požadavků SŽ – viz OTP pro ochranné nátěrové systémy. Na stavbě se
průkazní zkoušky zpravidla neprovádějí.

(2) V případě kladného výsledku ověření vystavuje odborný útvar Osvědčení o ověření shody
ochranného nátěrového systému s požadavky OTP pro ochranné nátěrové systémy.

Zkouška kompatibility systémů

(1) Zkouška se provádí pro posouzení slučitelnosti a přilnavosti různých povlaků PKO. Využívá
se zpravidla pro místní a celkové opravy, dále také pro použití nátěrových hmot, které
nejsou součástí schváleného ONS SŽ.

(2) Kompatibilita nátěrových hmot ve výše uvedených případech se prokazuje v rámci
projektové přípravy či vlastní realizace.

(3) Zkoušce kompatibility vždy předchází ověření přilnavosti stávajícího nátěrového systému
dle 25.B.5.6.3 (6).

(4) Zkouška probíhá přímo na předmětném objektu v místě a rozsahu dle dohody zúčastněných
stran. Doporučují se vybrat 3 různé plochy na OK.

(5) Kompatibilita se posuzuje vizuálně a odtrhovými zkouškami po vytvrzení NH na základě
doby stanovené výrobcem.

(6) Na každé ploše se provedou 3 odtrhové zkoušky. Průměrná hodnota odtrhové pevnosti musí
dosahovat alespoň 3,0 MPa a minimální hodnota jednotlivé zkoušky musí být 2,0 MPa.

(7) Vizuálně se hodnotí výskyt vrásnění nebo zvedání se nátěru, rozrušení pojiva nebo výskyt
jakéhokoliv jiného defektu souvisejícího se strukturou sjednocujícího nátěru.

(8) O výsledku kompatibility systému se vyhotovuje protokol, který je podkladem pro schválení
použití předmětných hmot a TePř PKO.

25.B.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

25.B.5.1 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ

(1) Odebírání vzorků pro kontrolní zkoušky přichází v úvahu u NH v případě pochybností o jejich
kvalitě (viz kap. 1 TKP). Vzorky se odebírají podle ČSN EN ISO 15528.

(2) Odebírání vzorků pro kontrolní zkoušky je vždy přítomen zhotovitel protikorozní
ochrany, TDS a zástupce výrobce NH.

25.B.5.2 KONTROLA A PŘEJÍMKA KONSTRUKCE PŘED APLIKACÍ PKO

(1) Zahájení prací na PKO je umožněno na základě kontroly a převzetí ocelové konstrukce TDS
a následně i zhotovitelem PKO. Při této kontrole se posuzuje stav konstrukce a jejího
povrchu ve vztahu k 25.B.2.1. Dále se také zjišťují případné povrchové vady z výroby nebo
z montáže konstrukce (vrypy, ostré hrany, nezačištěné svary, odstřiky svarového kovu
apod. - viz ČSN EN ISO 12944-3) a nařizuje se jejich odstranění. Výsledek přejímky se
zapisuje do natěračského deníku.

(2) Posuzování povrchu oceli podle stupňů přípravy P1, P2, P3 podle ČSN EN ISO 8501-3 se
provádí během a po skončení výroby ocelové konstrukce. Náklady na odstranění těchto vad

23/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

musí být zakalkulovány do ceny ocelové konstrukce. Vizuální kontrola povrchu OK a svarů
včetně odstranění případných vad se provádí před otryskáním a následně i po otryskání OK.

(3) Příprava povrchu OK pro nanášení základního nátěru nebo pro žárově stříkaný kov musí být
vždy prokazatelně zkontrolována (podle TePř PKO, plánu kvality).

(4) Dosažená kvalita (stupeň přípravy, drsnost, čistota atd.) musí být potvrzena zápisem
do natěračského deníku, popř. samostatným protokolem.

25.B.5.3 KONTROLY A KONTROLNÍ ZKOUŠKY ZHOTOVITELE

(1) Kontroly a zkoušky, které jsou stanoveny touto kapitolou TKP, musejí být uvedeny v KZP,
který je součástí TePř PKO (viz příloha C). Tyto zkoušky hradí zhotovitel.

(2) Kontrolní zkoušky zajišťuje zhotovitel a v předstihu o nich informuje TDS, který si může
vyhradit účast.

(3) Bezprostředně před prováděním každé nátěrové vrstvy musí zhotovitel změřit rozhodující
parametry podkladu a klimatických podmínek (viz 25.B.7). Měření klimatických podmínek
se provádějí i v průběhu prací, a to min. 2x denně a při náhlé změně počasí. Výsledky měření
je nutno zapsat do natěračského deníku. Pokud podmínky nejsou vyhovující, nesmějí být
práce zahájeny ani prováděny.

(4) Pokud podmínky pro provádění dané vrstvy nejsou v mezích dle TePř PKO, práce nesmějí
být zahájeny (musí být přerušeny). Rozhodující skutečnosti je nutno zapsat do natěračského
deníku.

25.B.5.4 KONTROLY A KONTROLNÍ ZKOUŠKY OBJEDNATELE

(1) TDS kontroluje výrobky pro protikorozní ochranu a jejich přípravu zhotovitelem. Zhotovitel
musí doložit Osvědčení ONS vydané SŽ, technické a bezpečnostní listy pro všechny použité
NH a obdobné doklady pro povlakové kovové materiály.

(2) Při provádění, u všech druhů protikorozních povlaků, kontroluje TDS zejména:

• kvalitu povrchu konstrukce a vlastní přípravu povrchu;

• kvalitu nanášení jednotlivých vrstev – celistvost, tloušťku vrstvy, rovnoměrnost;

• provedení detailů podle TePř PKO – kvalita provedení v místech napojení na prvky
mostního vybavení a mostních součástí (odvodňovače, mostní závěry, ukončení u říms
apod.) v místě tvarových změn podkladní konstrukce, v místě návaznosti samostatných
konstrukčních částí, v místě styku dvou konstrukcí apod.

(3) V případě pochybností o zkouškách provedených zhotovitelem vyžaduje TDS provedení
opakovaných zkoušek nebo opakované zkoušky sám zajišťuje, popř. se po dohodě se
zhotovitelem provádějí rozhodčí zkoušky nezávislou akreditovanou zkušební laboratoří (viz
kap. 1 TKP, čl. 1.6.6).

(4) Pro úhradu zkoušek prováděných z rozhodnutí TDS nad rámec schváleného KZP platí
kap. 1 TKP, čl. 1.6.2.5.

25.B.5.5 KONTROLY PŘÍPRAVY POVRCHU

Kontrola použitých tryskacích prostředků a zařízení

(1) Kontroluje se shoda a kvalita použitých tryskacích prostředků a zařízení dle TePř.

Vizuální hodnocení povrchu oceli

(1) Pro vizuální hodnocení povrchu oceli před aplikací PKO se postupuje podle článku 25.B.2.1.
Vizuální hodnocení se provádí prostým okem za dostatečného osvětlení. Vizuální kontrola
(VT) se provádí na 100% plochy a po kontrole uděluje písemný souhlas (např. v zápise
z dílenské přejímky nebo ve SD) TDS k zahájení prací na PKO.

24/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(2) Vizuální hodnocení se provádí před zahájením přípravy povrchu, po jejím dokončení
i po odstranění případných vad.

Výskyt prachových částic

(1) Výskyt prachových nečistot se vyhodnocuje vizuálně podle ČSN EN ISO 8502-3 (snímáním
samolepící páskou).

(2) Maximální přípustná hodnota četnosti a velikosti částic je 2.

(3) V případě nevyhovujících výsledků musí být nepřípustné nečistoty odstraněny tlakovým
vzduchem.

Kontrola zamaštění povrchu

(1) Zamaštění ocelového povrchu se vyhodnocuje po otryskání povrchu, namátkově, vizuálně.

(2) Pro kontrolu zamaštění lze využít elektronická zařízení pro detekci mastných nečistot,
detekční inkousty a fixy, křídu nebo jiný vhodný způsob.

(3) Mastnoty na povrchu konstrukce se odstraňují omytím tlakovou vodou s přísadou
detergentu nebo rozpouštědlem. Doporučuje se zejména omytí tlakem 250 bar teplou vodou
o teplotě 50 °C s možností použití vhodného detergentu.

(4) V případě hloubkového znečištění (např. při výsunu konstrukce) může být omytí
nedostatečně účinné a je potřeba přistoupit k mechanickému očištění.

Kontrola výskytu solí

(1) Výskyt vodou rozpustných solí se vyhodnocuje podle ČSN EN ISO 8502-6 a podle ČSN EN
ISO 8502-9.

(2) Za vyhovující se považuje zpravidla obsah vodou rozpustných solí na povrchu do 80 mg/m2,
pokud výrobce nestanoví jinak.

(3) Při překročení obsahu musí být vodou rozpustné soli odstraněny z povrchu omytím čistou
tlakovou vodou a následně musí být znovu provedena kontrola jejich výskytu.

Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu

(1) Příprava ocelových povrchů se hodnotí před nanesením nátěrových hmot a kovových
povlaků.

(2) Technologickým předpisem stanovený stupeň přípravy ocelového podkladu bez povlaku
anebo ocelového podkladu po úplném odstranění předchozích povlaků (zpravidla
po otryskání povrchu) se hodnotí dle slovního popisu v ČSN EN ISO 8501-1, ČSN
ISO 8501-2, ČSN EN ISO 8501-4, případně porovnáním s referenčními fotografiemi.

(3) Kontroluje se 100 % povrchu. Zjištěné vady musí být prokazatelně odstraněny.

Drsnost povrchu

(1) Drsnost otryskaného ocelového povrchu požadovaná TePř PKO se hodnotí podle ČSN EN
ISO 8503-1 a ČSN EN ISO 8503-2 porovnáním s etalony (vizuálně a hmatem), případně
profilometrem. Podrobnosti jsou uvedeny v čl. 25.B.3.2.2.

(2) Místa kontroly se vybírají náhodně. Počet kontrolovaných míst musí odpovídat velikosti
kontrolované plochy. Zjištěné vady musí být prokazatelně odstraněny.

25/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

25.B.5.6 KONTROLY POVLAKŮ

Kontrola použitých nátěrových hmot, kovových materiálů a aplikačních
zařízení

(1) Nátěrové hmoty a výrobky pro kovové povlaky se kontrolují ve smyslu článků 25.B.4.1
a 25.B.4.2 na základě technických a aplikačních listů. U aplikačního zařízení se kontroluje
shoda s TePř.

Vizuální hodnocení vzhledu povlaku

(1) Vizuální hodnocení povlaků se provádí prostým okem. Intenzita osvětlení pro provedení
kontroly musí být dostatečná pro řádné vizuální vyhodnocení.

(2) Zatřídění vad PKO se provede podle ČSN EN ISO 4618. Hodnocení nejběžnějších vad se
provádí podle příslušných částí normy ČSN EN ISO 4628.

(3) Vizuální hodnocení se zaměřuje především na:

• kryvost a rovnoměrnost vrstev PKO;

• obtížně přístupná místa a detaily (hrany, kouty);

• plynulost napojení vrstev PKO (např. montážní styky, opravy);

• stanovení vad jako jsou stečeniny, trhliny, krátery, puchýře, prokorodování, praskání,
odlupování, delaminace, výskyt pórů a pinholů, nespojitosti povlaku, zvlnění vrstvy,
zvrásnění;

• celkový vzhled (jednotnost barevného odstínu, lesk, pomerančová kůra, suchý střik, tahy
po štětci, nečistoty v zaschlém povlaku apod.).

Přilnavost

(1) Přilnavost povlaku vytvořeného žárovým zinkováním ponorem se v běžných případech
nezjišťuje, pokud není dohodnuto jinak.

(2) Zjišťování přilnavosti nátěrů i žárově stříkaných povlaků se (s ohledem na destrukční
charakter zkoušek) provádí pouze v rozhodčích případech, např. vznikne-li podezření
na nedodržení TePř PKO nebo je-li vzhled a stav povlaku nevyhovující. U nátěrových povlaků
je nutno brát vždy ohled na jejich řádné vytvrzení. Ustanovení pro rozhodčí zkoušky jsou
definována v kap. 1 TKP.

(3) Zkoušky je možné provádět na samostatných vzorcích provedených za shodných aplikačních
podmínek.

(4) Přilnavost nátěrových povlaků se provádí a hodnotí podle ČSN EN ISO 4624 a ČSN EN
ISO 16276-1 – zkouškou odtrhem. Odtrhová pevnost k podkladu musí být u nových
a obnovovaných povlaků minimálně 5,0 MPa, pokud výrobce NH v dokumentaci nestanoví
vyšší hodnotu. U údržbových a stávajících nátěrů je vyhovující průměrná hodnota nejméně
3,0 MPa a minimální jednotlivá hodnota 2,0 MPa.

(5) Jako doplňkovou zkoušku pro zjištění odolnosti nátěru proti oddělení od podkladů lze využít
mřížkovou zkouškou dle ČSN EN ISO 2409. Přípustný klasifikační stupeň je 0 až 1 a v případě
údržbových obnovovacích nátěrů a 0 až 2. Mřížkovou zkoušku nelze použít pro povlaky
o celkové tloušťce větší než 250 µm.

(6) Další alternativou doplňkové zkoušky pro prověření odolnosti je zkouška křížovým řezem
dle ČSN EN ISO 16276-2. Za vyhovující se připouští stupeň hodnocení 0 až 1 a v případě
údržbových obnovovacích nátěrů a 0 až 2.

(7) Četnost zkoušek přilnavosti je individuální a stanovuje se v TePř PKO.

26/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

Měření tloušťky

(1) V průběhu provádění nátěrového systému kontroluje zhotovitel tloušťky mokrých vrstev (viz
ČSN EN ISO 2808) v souladu s TePř PKO.

(2) Tloušťka zaschlých povlaků (NDFT) se měří podle ČSN EN ISO 2178, ČSN EN ISO 2808
a ČSN ISO 19840. Doporučuje se používat tloušťkoměry vybavené paměťovými prvky, které
z naměřených hodnot automaticky zpracovávají statistické údaje. Pro měření tloušťky
kovových povlaků platí ČSN EN ISO 2063-1, ČSN EN ISO 2063-2 (stříkané povlaky) a
ČSN EN ISO 1461 (povlaky nanášené ponorem).

(3) Pokud není stanoveno v odůvodněných případech jinak, jsou nepřípustné jednotlivé hodnoty
tloušťky suchého filmu, které jsou nižší než 80 % nominální tloušťky suchého filmu (NDFT).
Jednotlivé hodnoty tloušťky mezi 80 % a 100 % nominální tloušťky suchého filmu jsou
akceptovatelné za předpokladu, že dosažená průměrná hodnota všech změřených hodnot
je rovná nebo větší než nominální tloušťka suchého filmu. Počet naměřených hodnot
mezi 80–100 % NDFT v celém souboru měřícího místa nesmí překročit 20 %.

(4) Pro měření tloušťky kovových povlaků se ve smyslu této kapitoly TKP uplatňuje
odstavec (3), pokud není stanoveno jinak.

(5) Maximální tloušťka suchého filmu by neměla být zpravidla vyšší než dvojnásobek nominální
hodnoty (pokud výrobce NH nestanoví jinak), v místě pásových nátěrů a zákoutí pak
trojnásobek. Toto kritérium lze uplatnit i pro nátěry kombinovaných povlaků za předpokladu,
že byla samostatně zjištěna vyhovující tloušťka kovového povlaku stanovená v TePř PKO
v souladu s příslušnými normami.

(6) Počet měřených míst určuje individuálně TePř PKO v závislosti na rozsahu a členitosti plochy
(dílčích prvků). U ocelových konstrukcí prováděných podle ČSN EN 1090-2 se požaduje
minimálně pět měření tloušťky suchého filmu (DFT) na každých 100 m2 u každé vrstvy
nátěru. Pro kontrolní plochy platí norma ČSN ISO 19840.

Pórovitost povlaku

(1) V odůvodněných případech lze kontrolovat pórovitost povlaku testem nízkonapěťovým
(DFT ≤ 500 µm) nebo vysokonapěťovým testem (DFT > 500 µm) podle ČSN EN ISO 29601.

Vytvrzení ethylsilikátových hmot

(1) Při použití ethylsilikátových hmot se provádí kontrola vytvrzení MEK testem dle ASTM D
4752 při přejímce základního nátěru.

(2) Za vyhovující se považuje hodnocení 4 nebo vyšší.

Kontrolní plochy

(1) Kontrolní plocha je vymezená část plochy konstrukce, na které se za přítomnosti
zúčastněných stran provedou všechny práce předepsaným postupem a s použitím
schválených NH, pomůcek a zařízení.

(2) Kontrolní plocha se zhotovuje na žádost zadavatele při provádění nátěrových systémů
a kombinovaných systémů na ocelovém povrchu i na kovovém povlaku. K účasti při
zřizování kontrolní plochy vyzve zhotovitel PKO příslušné účastníky, kterými jsou zástupce
výrobce NH, technická kontrola zhotovitele PKO, TDS a správce objektu.

(3) Kontrolní plochy se zpravidla zřizují u nové protikorozní ochrany a údržbových nátěrů
(obnova, celková oprava) u akcí většího rozsahu (nad 300 m2) a podle požadavků projektové
dokumentace, popř. projektové specifikace. Kontrolní plochy se zhotovují v místech, která
jsou typická pro korozní namáhání konstrukce jako celku. Mají obsahovat plochy svislé
i vodorovné, včetně hran. Poloha kontrolní plochy se na konstrukci trvale vyznačí.

(4) Velikost a počet kontrolních ploch se stanovuje proporcionálně k velikosti konstrukce
přibližně od 1 m2 do 20 m2 (podrobnosti viz ČSN EN ISO 12944-7 a 8).

27/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

Tabulka 1 - Doporučený počet kontrolních ploch

Velikost konstrukce Doporučený maximální Doporučený maximální
(natíraná plocha) počet kontrolních ploch podíl kontrolních ploch na
celkové ploše konstrukce
m2
%
≤ 5 000 1 0,3
0,3
> 5 000 ≤ 10 000 2 0,2
0,15
> 10 000 ≤ 25 000 3 0,1

> 25 000 ≤ 50 000 4

> 50 000 5

(5) O umístění kontrolních ploch a postupu prací se vede písemný záznam a dokumentace
s vyznačením všech významných údajů. Pro zápis lze využít doporučený formulář uvedený
v příloze ČSN EN ISO 12944-8 a v příloze D této kapitoly TKP. Do zápisu o zhotovování
povrchové úpravy na kontrolní ploše se zejména mj. uvádí:

• počet a tloušťky vrstev, případně další údaje;
• přehled dokumentace (projektová specifikace, technická zpráva, TePř PKO apod.);
• rozsah, způsob a hodnocení přípravy povrchu;
• údaje o NH uvedené na štítcích obalů NH;
• údaje o přípravě NH k nanášení;
• technologické údaje o provádění nátěru (způsob nanášení a použitá zařízení, doby

zasychání jednotlivých vrstev);
• sled prací a klimatické podmínky v průběhu prací.

25.B.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

25.B.6.1 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY

(1) Přípustné odchylky pro vyhodnocení jednotlivých zkoušek jsou stanoveny v oddílu 25.B.5
a v uvedených normách, případně v příloze C této kapitoly TKP.

(2) Přípustná rozmezí v tloušťkách vrstev PKO jsou uvedena v 25.B.5.6.4.

25.B.6.2 MÍRA OPOTŘEBENÍ

(1) Na základě hodnocení míry opotřebení se navrhuje stupeň údržby ve smyslu místní opravy,
celkové opravy, nebo obnovy protikorozní ochrany podle předpisu SŽDC S5/4.

(2) Využitelnost základních a podkladových nátěrů, které byly vystaveny povětrnosti déle než
2 měsíce (pokud výrobce po dohodě se zadavatelem nestanoví jinak), nebo u kterých byla
překročena doba přetíratelnosti, je nutno posoudit. Po uplynutí této doby se další provádění
nátěrového povlaku řeší individuálně (překrytím základního nátěru novou vrstvou,
abrazivním ometením, zdrsněním, odstraněním nátěru apod.).

25.B.6.3 ZÁRUKY

(1) Tato kapitola podrobněji specifikuje záruční doby pro protikorozní ochranu s ohledem na typ
konstrukce, návrhovou životnost a použitý ONS. Vychází ze záručních dob (5–10 let), které
jsou všeobecně stanoveny v kapitole 1 TKP.

28/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(2) Záruční doba 10 let se uplatňuje pro konstrukce s návrhovou životností OK větší než 50 let,
kde se stanoví požadovaná životnost protikorozní ochrany (VV). Týká se především
konstrukcí:

• železničních mostů a propustků;
• inventárních mostních provizorií;
• objektů s konstrukcemi mostům podobných;
• lávek pro chodce, pro inženýrské sítě a technologická zařízení;
• návěstních lávek, krakorců.
(3) Záruční doba 5 let se uplatňuje pro konstrukce:
• budov, hal, střech, nástupištních přístřešků, zastřešení nástupišť;
• podpěr trakčního vedení;
• stožárů a věží;
• ostatních OK (např. zábradlí, kabelových žlabů, protihlukových stěn apod.).
(4) Na konstrukce, které jsou bezprostřední součástí konstrukcí uvedených v odstavci (2), se

vztahuje záruční doba 10 let.
(5) U obnovy nebo celkové opravy protikorozní ochrany se stanoví záruční doba v rozmezí 5 až

10 let podle výchozího korozního stavu ocelové konstrukce a místních podmínek.
(6) Úpravu délky stanovené záruční doby je v odůvodněných případech nutno projednat

s odborným útvarem objednatele.
(7) Délku záruční doby může upravit Smlouva o dílo.
(8) V průběhu životnosti se provádí údržba podle předpisu SŽDC S5, SŽDC S5/4 a dalších

souvisejících předpisů SŽ.
(9) Vady PKO po dobu záruční doby se hodnotí podle ČSN EN ISO 4628-2, 3, 4 a 5 – přípustný

je stupeň hodnocení 0 a dle ČSN EN ISO 4628-6 – přípustný je stupeň hodnocení 1.

25.B.7 KLIMATICKÉ OMEZENÍ

25.B.7.1 PŘÍPRAVA POVRCHU

(1) Tryskání nových ocelových konstrukcí se provádí (pokud to velikost OK dovoluje)
v tryskacích boxech nebo temperovaných krytých halách.

(2) Při otryskávání nesmí docházet k orosení povrchu oceli. Z tohoto důvodu je průběžně
kontrolován rosný bod. Pro minimalizaci kondenzace je požadována teplota povrchu
minimálně o 3 °C nad rosným bodem.

(3) Tryskání se nesmí provádět při teplotách nižších než -5°C. Tryskání při takto nízkých
teplotách je nutné zvážit s ohledem na požadavky pro zhotovení následných vrstev
a dovolených časových intervalů jejich aplikace.

25.B.7.2 KOVOVÉ POVLAKY

(1) Pro žárové nástřiky kovem dle ČSN EN ISO 2063-2 se požaduje povrchová teplota podkladu
vyšší o 3 °C než je hodnota rosného bodu, relativní vlhkost pod 80 % a teplota vzduchu
nad +5 °C.

25.B.7.3 NÁTĚROVÉ HMOTY

(1) Teplota natíraného povrchu nesmí být nižší než +5 °C a vyšší než +40 °C.

29/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

(2) Polyuretanové dvousložkové NH, epoxidové dvousložkové NH a polyesterové dvousložkové
NH smí být nanášeny a smí zasychat a vytvrzovat při vhodné teplotě okolního vzduchu –
optimálně při +15 °C, minimálně však +5 °C.

(3) Vodou ředitelné NH a ostatní NH smí být nanášeny a smí zasychat a vytvrzovat při teplotě
okolního vzduchu minimálně +5 °C.

(4) Teplota natíraného povrchu musí být minimálně o 3 °C vyšší, než je hodnota rosného bodu
za okamžitých podmínek, tj. teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Vztah mezi teplotou
vzduchu, relativní vlhkostí vzduchu a teplotou povrchu je uveden v ČSN EN ISO 8502-4.

(5) Nátěrové hmoty mohou být nanášeny a mohou zasychat při nižší teplotě povrchu, nebo
okolního vzduchu, než je uvedeno v odstavci (1) až (4), pokud tak stanoví výrobce
v materiálových listech jednotlivých NH. V TePř PKO musí být v tom případě uvedena
nejnižší přípustná teplota a doba zasychání a vytvrzování jednotlivých vrstev při této teplotě.
Úpravu teploty oproti požadavkům v předchozích bodech musí odsouhlasit TDS.

(6) Při provádění nátěrů OK nemá být relativní vlhkost vzduchu vyšší než 80 % (mimo NH
vytvrzovaných vlhkostí). Je třeba zajistit, aby nátěry byly nanášeny, zasychaly a byly
vytvrzovány v bezprašném prostředí.

25.B.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

(1) Kontrola a přejímka ocelové konstrukce k protikorozní ochraně probíhá dle kapitoly 19 TKP
s ohledem na čl. 25.B.2.1.

(2) Odsouhlasení a převzetí prací objednatelem probíhá na základě kontrolních zkoušek
uvedených v kapitole 25.B.5 a v příloze C této kapitoly TKP.

(3) Objednatel povoluje pokračování prací před zakrytím každé dílčí vrstvy povlaku, včetně
přípravy povrchu, na základě zápisu do natěračského deníku, nebo samostatného protokolu,
v souladu se schváleným KZP.

25.B.9 KONTROLNÍ A OVĚŘOVACÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A
PŘETVOŘENÍ (DEFORMACÍ)

(1) Kontrolní a ověřovací měření se provádí dle předchozích kapitol.

(2) Měření přetvoření (deformací) se u PKO neuplatňuje.

25.B.10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

(1) Všechny práce zahrnuté v kapitole 25.B TKP je nutno provádět ve smyslu příslušných
hygienických zákonných předpisů tak, aby bylo vždy chráněno životní prostředí
před negativními vlivy prováděných prací. Dokumentace zhotovitele stavby a zhotovitele
protikorozní ochrany musí obsahovat zásady pro provádění jednotlivých prací z hlediska
ochrany životního prostředí (viz též kapitola 1 TKP).

(2) Volba PKO by z ekologického hlediska měla přihlížet k minimalizaci VOC, které jsou
obsaženy v systémech protikorozní ochrany. Pro schválené systémy jsou obsahy VOC
uvedeny u jednotlivých hmot v údajových lisech výrobce a v přehledu schválených ONS.

(3) Při opravách a obnovách ONS je nutno ověřit, zda stávající povlaky neobsahují látky škodlivé
pro životní prostředí (např. PCB). V těchto případech je při jejich odstraňování nutno
postupovat podle platných předpisů upravujících jejich likvidaci pro minimalizaci
kontaminace životního prostředí. Je třeba zabránit vnosu částic starého nátěru do životního
prostředí, především do povrchových vod nebo podzemních vod, půdy nebo kanalizace.

(4) Znečištění tuhými odpady – ke vzniku tuhých odpadů dochází zejména při bourání starých
objektů a při stavební činnosti vůbec. Pokud nelze odpady opětovně použít, je nutno je
deponovat na vhodných, povolených skládkách. Při eventuální nutnosti deponovat

30/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

hygienicky závadné látky je zapotřebí provést vhodná opatření, případně odpady ekologicky
šetrnými postupy likvidovat.

(5) Znečištění vody a půdy – je třeba zabránit znečistění vodních toků i podzemní vody látkami
používanými při výrobě a montáži ocelových konstrukcí, zejména pak ropnými produkty
používanými při provozu stavebních strojů. Při otryskávání konstrukcí opatřených nátěry je
třeba zabránit, aby se odpad dostával do vody nebo do půdy. Odpad vzniklý otryskáním
nátěrů je nutno ekologicky likvidovat.

(6) Znečištění ovzduší – ovzduší může být znečišťováno zejména při provozu stavebních strojů
výfukovými plyny, zplodinami vznikajícími při svařování apod. Znečistění ovzduší je třeba
minimalizovat používáním vhodných stavebních mechanismů, technologických postupů
a technologickou kázní.

(7) Vliv hluku – hluk při spojený pracemi na protikorozní ochraně způsobují tryskací zařízení,
případně doprava materiálů na stavbu. Přesahuje-li hluk meze stanovené zákonnými
předpisy, je třeba vliv hluku eliminovat vhodnými opatřeními.

(8) Technologické postupy a použité strojní stavební mechanismy musí zásadně vyhovovat
zákonným normám. Pokud nevyhovují, nelze je pro provádění protikorozní ochrany podle
kapitoly 25.B těchto TKP použít.

25.B.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ
OCHRANA

(1) Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně
stanoví kapitola 1 TKP. Při provádění čištění povrchu plamenem musí být dodrženy
podmínky požární bezpečnosti dle přílohy A předpisu R14 Řád zabezpečení požární ochrany
státní organizace Správa železnic.

25.B.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

(1) Seznam citovaných a souvisejících dokumentů je uveden v Příloze A kapitoly 1 TKP, která
je ke stažení na webových stránkách SŽ.

31/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha A - Dotazník pro posouzení způsobilosti zhotovitele

Příloha A (informativní)
Dotazník pro posouzení způsobilosti zhotovitele

Poř. č. Postup posouzení

1. Zhotovitel PKO (název, sídlo, IČ, provozovna)

2. Systém řízení kvality

3. Zástupce firmy zhotovitele PKO (jméno, kontakt)

4. Pracovník zhotovitele způsobilý pro kontrolu PKO (jméno, kontakt, dosažené

vzdělání, délka praxe, certifikáty)

5. Kvalifikace zaměstnanců pro aplikaci PKO, počet zaměstnanců, pracovní doba

6. Zázemí provozovny (stručný popis)

7. Skladování dílců před provedením povrchové úpravy (hala, přístřešek, volná

plocha) a při mezioperacích (příprava povrchu, metalizace, jednotlivé vrstvy

nátěru)

8. Příprava povrchu – popis možností technologie (popis pracoviště – hala,

přístřešek, volná plocha, popis technologie – tryskač, kompresor, abrazivo,

způsob čištění abraziva a další)

9. Nástřik kovu (metalizace) – popis technologie (pracoviště, vlastní technologie)

10. Aplikace nátěrového systému – popis technologie (místo provádění, vybavení

pracoviště, možnost temperování, způsob vytápění, osvětlení pracovních míst pro

aplikaci, uložení nalakovaných dílů a oddělení pracovišť, kapacita pracoviště)

11. Manipulace s dílci (např. mezi přípravou povrchu a aplikací nátěru), vybavenost

jeřáby, vysokozdvižné vozíky, nosnost manipulační techniky

12. Kontrola kvality (popis způsobu kontroly, vybavení přístroji pro kontrolu, osvětlení

pracovních míst pro kontrolu, kvalifikace pracovníků provádějící průběžnou

kontrolu)

13. Reference obdobných prací na PKO ocelových konstrukcí za posledních 5 let

14. Dodržování bezpečnostních předpisů, vybavenost pracovníků ochrannými

prostředky, odborná způsobilost dle SŽ Zam1, povolení pro vstup do provozované

dopravní cesty dle SŽDC Ob1 díl II

15. Dodržování předpisů pro ochranu životního prostředí

16. Skladování nátěrových hmot

17. Používané nátěrové hmoty a doklady o proškolení od výrobce

Zpracovatel: Datum:

32/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

Příloha B - Obsah technologického předpisu protikorozní ochrany a kontrolního a zkušebního plánu

Příloha B (informativní)
Obsah technologického předpisu protikorozní ochrany a kontrolního a
zkušebního plánu

Obsah technologického předpisu

• všeobecné a identifikační informace o stavbě;

• údaje o zhotoviteli protikorozní ochrany, o jeho kvalifikaci a vybavení;

• podrobný popis PKO pro jednotlivé dílčí prvky nebo konstrukční části podle Přílohy G a H
ČSN EN ISO 12 944-8;

• popis NH;

• údaje o skladování materiálu (podmínky, lhůty);

• úprava a příprava povrchu (čistota, drsnost);

• podmínky přetíratelnosti jednotlivých vrstev nátěrů (povlaků);

• klimatická omezení (teplota, vlhkost, rosný bod) při provádění a vytvrzování nátěrové
hmoty;

• plán pracovního postupu, včetně specifikací prací (vrstev) prováděných na dílně
a montážním pracovišti;

• použité metody, technologie, zařízení a přístroje pro provádění a pro kontrolu prací;

• pracovní podmínky – osvětlení, ventilace, lešení, přístupy apod.;

• způsob a rozsah ochrany kritických míst (svary, hrany, kouty, šrouby, nýty), tedy
provedení doplňujících pásových nátěrů, u kritických míst – jako jsou např. štěrbiny
a styky dvou úhelníků, pak uvést, které tyto detaily se budou tmelit;

• řešení výjimek a detailů - např. funkční plochy třecích spojů, ochranu dílů, které nebudou
natírány, jako jsou pochozí plochy, funkční plochy mostních ložisek, plochy broušené
apod., zakrývaných a nepřístupných ploch, (tj. např. způsob provedení předúpravy
povrchu a nátěru, pokud nebude možné provést úpravu na Sa 2 ½, případně v těchto
místech použít NH tolerantnější k předúpravě povrchu);

• místo a způsob vyznačení údaje o roku nátěru a aplikační firmě (tam, kde je stanoveno);

• pokyny pro vedení natěračského deníku a dalších záznamů o stavbě včetně stanovení
četnosti měření a ověřování klimatických podmínek pro aplikaci a vytvrzování
protikorozních povlaků;

• specifikace pro kontrolní plochy (umístění, protokoly apod.);

• postupy oprav poškozených míst a vad;

• ochrana zdraví a bezpečnost práce;

• odpovědné osoby objednatele i zhotovitele (zaměstnanci pověření kontrolou kvality,
přejímkou);

• ochrana životního prostředí, zacházení s odpady a obaly.

Přílohy technologického předpisu
• kontrolní a zkušební plán (KZP);
• aplikační listy výrobce pro nátěrové hmoty;
• osvědčení SŽ pro použité ochranné nátěrové systémy;

33/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024

Příloha B - Obsah technologického předpisu protikorozní ochrany a kontrolního a zkušebního plánu

• doklad o proškolení zhotovitele od výrobce NH o používání a aplikaci příslušných
nátěrových hmot a technickém školení pracovníků, doložení kvalifikace pro zhotovování
kovových povlaků.

Obsah kontrolního a zkušebního plánu

• kontrola klimatických podmínek;

• údaje o kontrole před přípravou podkladu;

• kontrola přípravy podkladu (omytí, odmaštění ocelové konstrukce, prohlídka podkladu
před tryskáním nebo před zahájením jiné technologie přípravy podkladu, kontrola
abrasiva (zejména velikost, mastnota, vlhkost), kontrola tryskacího zařízení);

• kontrola tryskání (nebo jiné technologie přípravy podkladu);

• vizuální prohlídka konstrukce po tryskání (nebo jiné technologii přípravy podkladu), vady
podkladu, povrchu oceli, hran, vady svarů, výskyt mastnoty, nečistot atd.;

• kontrola po odstranění vad povrchu (převzetí podkladu po odstranění vad);

• kontrola po opakovaném tryskání po odstranění vady (nebo jiné technologii přípravy
podkladu);

• kontrolní zkoušky povrchu oceli (čistota povrchu, drsnost povrchu, výskyt solí, prachu,
nečistot, kontrola časové prodlevy mezi tryskáním a základním nátěrem);

• kontroly jednotlivých vrstev ONS po aplikaci, resp. před aplikací další vrstvy;

• konečná kontrola PKO.

34/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha C - Kontrolní zkoušky

Příloha C (informativní)
Kontrolní zkoušky

Tabulka 2 - Kontrola povrchu ocelové konstrukce

Typ zkoušky Článek TKP Normy, dokumenty Kritéria vyhodnocení Četnost zkoušek Výstup
100 % povrchu
Vizuální hodnocení 25.B.5.5.2, ČSN EN 10163-1 až 3 povrch A, B Zhotovitel:
povrchu oceli (svary, 25.B.2.1 ČSN EN ISO 8501-1 P3 pro VV a C4/C5 protokol o VT, protokol
hrany, otvory atd.) ČSN EN ISO 12944-3 dále dle norem o připravenosti OK
ČSN EN ISO 14713-1 až 3 a příslušných článků k dílenské přejímce/
ČSN EN ISO 1461 této kapitoly TKP montážní prohlídce
ČSN EN ISO 8501-3
ČSN EN 1779 Objednatel (TDS):
protokol o dílenské
přejímce/montážní
prohlídce

35/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha C - Kontrolní zkoušky

Tabulka 3 - Kontrola přípravy povrchu

Typ zkoušky Článek TKP Normy, dokumenty Kritéria vyhodnocení Četnost zkoušek Výstup
shoda s TePř
Klimatické podmínky 25.B.7.1 TePř PKO, aplikační listy NH min. 2x denně zápis do natěračského
(teplota povrchu, a při změnách deníku
teplota vzduchu, rosný
bod, relativní vlhkost)

Kontrola použitých 25.B.5.5.1 TePř PKO shoda s TePř Před zahájením zápis do natěračského
tryskacích prostředků a prací deníku
zařízení

Vizuální hodnocení 25.B.5.5.2, ČSN EN ISO 12944-3 dle specifikací, norem 100 % povrchu zápis do natěračského
povrchu oceli (svary, 25.B.2.1 ČSN EN ISO 14713-1 až 3 a příslušných článků deníku
hrany, otvory atd.) ČSN EN ISO 1461 této kapitoly TKP
ČSN EN ISO 8501-3

Výskyt prachových 25.B.5.5.3 ČSN EN ISO 8502-3 2/2 nahodile místně, zápis do natěračského
částic dle pokynů TDS deníku
dle použité metody
Zamaštění povrchu 25.B.5.5.4 TePř PKO nahodile místně, zápis do natěračského
do 80 mg/m2 dle pokynů TDS deníku
Výskyt solí 25.B.5.5.5 ČSN EN ISO 8502-6
Čistota povrchu 25.B.5.5.6 ČSN EN ISO 8502-9 dle slovního popisu nahodile místně, zápis do natěračského
normy, porovnáním dle pokynů TDS deníku
ČSN EN ISO 8501-1 s referenčními
ČSN ISO 8501-2 fotografiemi nahodile místně, zápis do natěračského
ČSN EN ISO 8501-4 dle pokynů TDS, deníku
porovnáním s etalony úměrně ploše
Drsnost povrchu 25.B.5.5.7 ČSN EN ISO 8503-1 (vizuálně a hmatem), zápis do natěračského
ČSN EN ISO 8503-2 nebo profiloměrem nahodile místně, deníku
dle pokynů TDS,
úměrně ploše

36/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha C - Kontrolní zkoušky

Tabulka 4 - Kontrola povlaků

Typ zkoušky Článek TKP Normy, dokumenty Kritéria vyhodnocení Četnost zkoušek Výstup
shoda s TePř
Klimatické podmínky 25.B.7.2, TePř PKO, aplikační listy NH min. 2x denně zápis do natěračského
(teplota povrchu, 25.B.7.3 a při změnách deníku
teplota vzduchu, rosný
bod, relativní vlhkost)

Kontrola použitých 25.B.5.6.1, TePř PKO, aplikační listy NH shoda s TePř Před zahájením zápis do natěračského
nátěrových hmot, 25.B.4.1, prací deníku
kovových materiálů a 25.B.4.2
aplikačních zařízení

Vizuální hodnocení 25.B.5.6.2 ČSN EN ISO 4618 dále dle norem 100 % povrchu zápis do natěračského
a příslušných článků dle TePř PKO deníku
Přilnavost (mřížková 25.B.5.6.3 ČSN EN ISO 2409 této kapitoly TKP dle TePř PKO
zkouška) dle TePř PKO zápis do natěračského
0 až 1 deníku
Přilnavost (křížový řez) 25.B.5.6.3 ČSN EN ISO 16276-2 0 až 2 pro stávající
a údržbové zápis do natěračského
Přilnavost (odtrhová 25.B.5.6.3 ČSN EN ISO 4624 deníku
zkouška) ČSN EN ISO 16276-1 0 až 1
0 až 2 pro stávající protokol a zápis
a údržbové do natěračského deníku

optimálně 5,0 MPa
(min. 3,0 MPa)
min. 2,0 MPa pro
stávající a údržbové

37/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha C - Kontrolní zkoušky

Měření tloušťky 25.B.5.6.4 ČSN EN ISO 2808 nahodile místně, zápis do natěračského
mokrých vrstev (WFT) 25.B.5.6.4 dle pokynů TDS deníku
ČSN EN ISO 2808
Měření tloušťky ČSN EN ISO 2178 DFT > 80% NDFT min. 5 měření protokol a zápis
suchých vrstev (DFT) ČSN EN ISO 2063-1 až 2 DFTprůměr > NDFT na každých 100 m2 do natěračského deníku
a kovových povlaků ČSN EN ISO 1461 max. 20 % celkového
ČSN EN ISO 2064 počtu hodnot DFT
mezi 80-100 % NDFT
Pórovitost povlaku 25.B.5.6.5 ČSN EN ISO 29601 DFT < 2xNDFT dle TePř PKO protokol a zápis
DFT < 3xNDFT dle TePř PKO do natěračského deníku
Vytvrzení 25.B.5.6.6 ASTM D 4752 (u pásových nátěrů) dle TePř PKO
ethylsilikátových hmot 25.B.5.6.7 ČSN EN ISO 12944-7 až 8 protokol a zápis
bez pórů do natěračského deníku
Kontrolní plochy
hodnocení 4 a vyšší protokol a zápis
do natěračského deníku

38/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha D - Protokol o kontrolních plochách

Příloha D (informativní)
Protokol o kontrolních plochách

Tabulka 5 - Doporučený formulář protokolu o kontrolních plochách

Protokol o kontrolních plochách protikorozní ochrany

Vlastník:
Zpracovatel specifikace:

Projekt:
Součást:

Zhotovitel: Organizace Odpovědný pracovník

Příprava povrchu:
Povlaky:
Dodavatel nátěrových hmot:

Kontrolní plocha1) Velikost v m2
Místo a označení:

Výchozí stav povrchu: ☐ D
Nenatřené povrchy (údaje v souladu s ČSN EN ISO 8501-1)
Stupeň zarezavění ocelového povrchu: ☐ A ☐ B ☐ C

Doplňkové informace:

Zinkované povrchy (jsou-li): ☐ ANO ☐ NE
☐ Zinkované ponorem do roztaveného zinku
☐ Žárově stříkané
☐ Elektrolyticky pokovené

Koroze zinku (např. bílá koroze)
Doplňkové informace:

Natírané povrchy: známo):
Typ/y nátěrů (včetně tloušťky a stáří, pokud je
Stupeň puchýřkování dle ČSN EN ISO 4628-2:
Stupeň prorezavění dle ČSN EN ISO 4628-3:
Stupeň praskání dle ČSN EN ISO 4628-4:
Stupeň odlupování dle ČSN EN ISO 4628-5:

Doplňkové informace:

Příprava povrchu:

Stupeň přípravy povrchu (ČSN EN ISO 8501-1/ČSN EN ISO 8501-2/ČSN EN ISO 8501-4)

☐ Sa 1 ☐ Sa 2 ☐ Sa 2 ½ ☐ Sa 3 ☐ PSa 2

☐ PSa 2 ½ ☐ PSa 3 ☐ St 2 ☐ St 3 ☐ PSt 2

☐ PSt 3 ☐ PMa ☐ Wa 2 ☐ Wa 2 ½ ☐ Wa 3

Doplňkové informace2,3):

Poznámky:

39/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha D - Protokol o kontrolních plochách

1 2 3 4 5 6

Dílenský Základní 4) 4) 4) Vrchní
nátěr
základ nátěr

Nátěrová hmota:
Výrobce
Označení produktu
Série a/nebo výrobní č.

Barevný odstín5)

Způsob nanášení6)

Teplota vzduchu, °C

Relativní vlhkost, %

Teplota povrchu, °C

Rosný bod, °C

Povětrnostní podmínky
(stručný popis)

Ředidlo (typ, množství)
pokud bylo použito

Průměrná tloušťka filmu,
µm7)
- mokrého
použitý měřicí přístroj
- suchého
použitý měřicí přístroj

Ostatní měření, jsou-li
stanovena

Datum
Čas

Místo nanášení8)

Jméno organizace
Podpis odpovědné osoby

1) Nový list se vyplňuje pro každou kontrolní plochu.
2) Například při St 2 a St 3, zda byly použity ruční nebo mechanizované nástroje.
3) Stupeň bleskové koroze těsně před aplikací.
4) Možné další operace, např. aplikace dalších vrstev, ochrana hran apod.
5) Viz ČSN EN ISO 12944-8, Tabulka 1, 1.9.
6) Viz ČSN EN ISO 12944-7, 6.3.
7) Protokol o individuálních měřeních uveden na samostatném listu.
8) Např. mostárna, dílna nebo montážní místo.

40/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha E - Konečný protokol prací protikorozní ochrany

Příloha E (informativní)
Konečný protokol prací protikorozní ochrany

Tabulka 6 - Doporučený formulář konečného protokolu prací protikorozní ochrany

Označení konstrukce: Projekt č.: Výkres č.:

Ochranný nátěrový systém:
Nátěrový systém dle ČSN EN ISO 12944-5 č. (byl-li použit):

1. vrstva 2. vrstva 3. vrstva 4. vrstva 5. vrstva

Dodavatel nátěrů:

Nové nátěry Údržbové nátěry
Stupeň zarezavění ocelového povrchu dle ☐ Stupeň prorezavění Ri…(ČSN EN ISO 4628-3)
ČSN EN ISO 8501-1 ☐ Není známý
☐A ☐B ☐C ☐D ☐ Omýváno, popsat detaily
☐ Zjištěné vady
☐ Odstraněny ostré hrany a otřepy
☐ Neodstraněny zbytky po svařování
včetně svařovacích rozstřiků

Specifikovaná příprava povrchu (ČSN EN ISO 8501-1, ČSN EN ISO 8501-2 nebo ČSN EN
ISO 8501-4):

Otryskávání: ☐ Sa 2 ☐ Sa 2 ½ ☐ Sa 3

☐ PSa 2 ☐ PSa 2 ½ ☐ PSa 3

Sweeping: ☐ Ano ☐ Ne
Ruční a mechanizované čištění: ☐ St 2 ☐ St 3

☐ PSt 2 ☐ PSt 3

Strojní čištění: ☐ PMa

Tryskání vodním paprskem: ☐ Wa 2 ☐ Wa 2 ½ ☐ Wa 3

Stupeň bleskové koroze ☐ Nízký ☐ Střední ☐ Vysoký

Znečištění (např. dle ČSN EN ISO 8502-3, ČSN EN ISO 8502-6, ČSN EN ISO 8509-9)

Vodou rozpustné nečistoty Specifická hodnota:

Prach (ČSN EN ISO 8502-3) Velikost: ☐0 ☐1 ☐2 ☐3 ☐4 ☐5

Hodnocení: ☐ 1 ☐ 2 ☐ 3 ☐ 4 ☐ 5

Specifikovaná drsnost (ČSN EN ISO 8503-1):

Komparátor G ☐ jemný ☐ střední ☐ hrubý ☐
hrubý ☐
Komparátor S ☐ jemný ☐ střední ☐

41/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha E - Konečný protokol prací protikorozní ochrany

Podrobnosti Podrobnosti o aplikaci nátěru
o přípravě
1. 2. 3. 4. 5.
povrchu vrstva vrstva vrstva vrstva vrstva

Dosažený stupeň
přípravy povrchu (ČSN
EN ISO 8501-1, ČSN EN
ISO 8502-2, ČSN EN
ISO 8501-4)

Dosažená drsnost
povrchu (ISO 8503-2)

Otryskávací prostředek –
typ, označení (např.
v souladu s řadami
norem ČSN EN
ISO 11124/ČSN EN
ISO 11126)

Výrobce otryskávacího
prostředku

Datum

Teplota vzduchu, °C

Relativní vlhkost, %

Rosný bod, °C

Teplota povrchu, °C

Označení nátěrové
hmoty a typ produktu, č.
produktu

Barevný odstín

Šarže č.

Výrobce

Způsob nanášení

NDFT µm

DFT min. µm

průměr µm

max. µm

počet měření

Odpovídá specifikaci? Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne

42/43
TKP Kapitola 25 – Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi Účinnost od 1. července 2024
Příloha E - Konečný protokol prací protikorozní ochrany

Byly zhotoveny kontrolní plochy? ☐ Ano, popisuje ☐ Ne
protokol č.

Datum
Poznámky

V případě potřeby použijte další list Jméno inspektora:
Datum: Podpis:
Místo:

43/43
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 4684733, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 43 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Milan KUČERA
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 06.06.2024 08:05:37
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 26

OSVĚTLENÍ, EOV, STOÁROVÉ
TRANSFORMOVNY VN/NN,
ROZVODY NN VČETNĚ
DÁLKOVÉHO OVLÁDÁNÍ

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 10

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 5.10.2016

č.j.: S 37926/20016 - SDC - O14

Účinnost od: 1.11.2016

Počet listů : 20

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2016
Vechna práva vyhrazena.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace,
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT oddělení distribuce dokumentace
772 52 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

Seznam zkratek 3

26.1 ÚVOD 4

26.1.1 VEOBECNĚ 4

26.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 5

26.2.1 Základy 5

26.2.2 Stoáry, ocelové konstrukce 5

26.2.3 Ochrana proti korozi 5

26.2.4 Svítidla 5

26.2.5 Rozváděče 5

26.2.6 Transformátory 6

26.2.7 Kabely, vodiče, elektrovýzbroj stoárů 6

26.2.8 Uzemnění, ukolejnění 6

26.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 6

26.3.1 Základy, stoáry a stoárové transformovny 6

26.3.2 Rozvaděče, elektrovýzbroj, transformátory 6

26.3.3 Kabelové vedení, uzemnění 6

26.3.4 Zaměření skutečného provedení 8

26.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 8

26.4.1 Základy 8

26.4.2 Stoáry 8

26.4.3 Svítidla, rozváděče, elektrovýzbroj, transformátory 8

26.4.4 Kabely 8

26.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 9

26.5.1 Základy 9

26.5.2 Stoáry 9

26.5.3 Svítidla, rozvaděče, elektrovýzbroj 9

26.5.4 Transformátory 9

26.5.5 Kabely a vodiče uloené v zemi 9

26.5.6 Uzemnění, ukolejnění 9

26.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 9

26.6.1 Základy 9

26.6.2 Stoáry 9

26.6.3 Svítidla, rozvaděče, elektrovýzbroj, transformátory 10

26.6.4 Kabely a uzemnění 10

26.6.5 Záruky, údrba v záruční době 10

26.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 10

26.7.1 Základy 10

26.7.2 Stoáry, svítidla, rozvaděče 10

26.7.3 Kabely, vodiče 10

26.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 10

26.8.1 Osvětlovací zařízení 11

26.8.2 EOV 11

26.8.3 Stoárové transformovny 11

26.8.4 Příprava k uvedení do provozu 12

26.8.5 Příprava přejímacího řízení 12

26.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ 13

1
26.10 EKOLOGIE 13

26.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 13

26.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 14

26.12.1 Technické normy 14

26.12.2 Předpisy 15

26.12.3 Související kapitoly TKP 16

2
Seznam zkratek

Bpv Výkový systém baltský po vyrovnání

DDTS Dálková diagnostika technologických systémů

DSPS Dokumentace skutečného provedení stavby

EMC Elektromagnetická kompatibilita

EOV Elektrický ohřev výhybek

GIS Geografický informační systém

KSUaTP Koordinační schéma ukolejnění a trakčního propojení

NN Nízké napětí

OŘ Oblastní ředitelství

S-JTSK Jednotný souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální

SG Středisko elezniční geodézie

TDS Technický dozor stavebníka (investora, objednatele)

TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah

TSI Technické specifikace interoperability

TV Trakční vedení

UTZ Určené technické zařízení

VN Vysoké napětí

DC elezniční dopravní cesta

3
26.1 ÚVOD

Zhotovitel stavby je povinen respektovat poadavky soustavy platných českých technických norem, pokud nejsou
v rozporu s platnými technickými kvalitativními podmínkami staveb státních drah (dále jen TKP), projektovou
dokumentací nebo zadávacími a smluvními podmínkami a platnou legislativou. Vekeré normy budou uváděny
v číselné řadě bez čísla platné edice. Pokud je projektová dokumentace zpracována podle ji neplatných norem, je
před zahájením stavby nutno projektovou dokumentaci aktualizovat.

V tomto dokumentu jsou uváděné normy uvaovány v platné edici; dojde-li v průběhu platnosti TKP k aktualizaci
norem, musí být tyto normy pouívány vdy v platné edici. Normy a předpisy uvedené v tomto dokumentu jsou při
aplikaci těchto TKP závazné.

26.1.1 Veobecně

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP - Veobecně.

Kapitola 26 Technických kvalitativních podmínek platí pro dodávku a montá:

1. venkovního osvětlení elezničních prostranství,

2. elektrického ohřevu výměn (dále jen EOV),

3. stoárových transformoven vn/nn s primárním napájením ze sítě energetiky,

4. kabelových rozvodů nn, vn,

5. dálkové ovládání.

Provedení musí splňovat poadavky této kapitoly TKP a dokumentace stavby (dále jen dokumentace). Zařízení musí
být chráněno před nebezpečným dotykovým napětím, před účinky atmosférického přepětí a před zavlečením napětí
trakční soustavy do místní rozvodné sítě. Dodávané výrobky slouící pro provoz DC musí mít schválené technické
podmínky dle směrnice SDC č. 34.

Venkovní osvětlení sestává z osvětlovacích těles na osvětlovacích stoárech, na osvětlovacích věích od 20m výky,
na podpěrách trakčního vedení, případně na vhodných konstrukcích protihlukových či jiných stěn. Stoáry
a osvětlovací věe jsou opatřeny základy nebo ukotveny na konstrukcích jiných objektů. Pro usnadnění údrby,
zejména při osvětlení z niích výek se poaduje pouívat výhradně sklopných perónních stoárků, přičem se
doporučuje pouití takových typů, u kterých je přístup ke svorkovnici moný a po sklopení stoáru. Dokumentace
musí být vypracována v souladu s normou pro osvětlování ČSN EN 12464-2, předpisem SDC E11 v platném znění
a případnými poadavky předpisů TSI. Součástí dokumentace musí být výpočet osvětlení včetně grafického
vyjádření rovnoměrnosti osvětlení.

Řeení osvětlení bude v souladu s předpisem SDC E11. Osvětlovací systémy nově zřizované nebo rekonstruované
budou opatřeny dálkovým a ústředním ovládáním s diagnostikou v souladu s platnou směrnicí SDC TS2/2008-
ZSE. U stávajících systémů kde ovládání není, bude zaváděno autonomní ovládání s provedením přípravy pro
začlenění do DDTS.

Elektrický ohřev výhybek (EOV) sestává z rozváděčů, kabelových rozvodů, topných a řídicích prvků pro kolejové
výhybky. VN část EOV (včetně VN svodu z TV) sestává z kioskových nebo stoárových transformoven pro
napájení EOV z trakčního vedení. Transformátory jsou s olejovou náplní nebo bez náplně suché. Výkony
transformátorů jsou pouity dle dokumentace.

Provoz EOV zvyuje mechanickou spolehlivost výhybek při venkovních teplotách pod bodem mrazu. Napájení
topných tyčí EOV je provedeno z oddělovacího transformátoru a/nebo proudového chrániče, samostatného pro
kadou výhybku, umístěného v přísluné skříni. V případě, kdy jsou pouity dvoupásové kolejové obvody, je nutno
pouít pro kadý kolejnicový pás samostatný obvod (proudový chránič, transformátor). Uchycení topných těles musí
odpovídat platným vzorovým listům. Napojení topných tyčí je provedeno ňůrou, mechanicky chráněnou trubkou,
resp. hadicí připevněnou k praci.

Provedení EOV musí být v souladu s platným předpisem SDC E2. Systémy EOV nově zřizované nebo
rekonstruované budou opatřeny dálkovým a ústředním ovládáním s diagnostikou v souladu s platnou směrnicí
SDC TS2/2008-ZSE. U stávajících systémů kde ovládání není, bude zaváděno autonomní ovládání s provedením
přípravy pro začlenění do DDTS.

Stoárové transformovny jsou venkovním zařízením, jsou opatřeny transformátory s olejovou náplní nebo bez
náplně suché. Transformovny jsou umísťovány na stoáry z ocelové příhradové konstrukce nebo na stoáry
z předepjatého elezobetonu. Přívod napětí do transformovny je převáně vrchním vedením (10 kV, 22 kV, 35 kV)

4
vývodové napětí 0,4 kV. Výkony transformoven jsou obvykle v typové řadě od 50 kVA do 630 kVA. Součástí
transformoven jsou obvykle rozváděče NN. NN vývody jsou obvykle zemní. Součástí trafostanice je i kompenzace.

26.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

26.2.1 Základy

Stoáry (věe) venkovního osvětlení a stoárové transformovny se osazují do prefabrikovaných betonových patek,
monolitických základů (dle typových podkladů přísluného výrobce osvětlovacích stoárů) nebo na montání desku
a po provedených zkoukách kvality betonu. Základy se provádějí podle dokumentace.
Monolitické betonové základy se provádějí do vyhloubených nebo vyvrtaných otvorů. Pro základy je nutné pouít
beton, pro jeho kvalitu platí kapitola 17 TKP.

26.2.2 Stoáry, ocelové konstrukce

Stoáry ocelové nebo z odstřeďovaného betonu musí odpovídat dokumentaci stavby a ČSN EN 40-1. Výloníky
osvětlovacích stoárů musí odpovídat ČSN EN 40-1. Stoáry venkovního osvětlení musí být označeny číslem.
Osvětlovací stoár a ocelová konstrukce stoárové transformovny musí být opatřeny těmito údaji:

a) plný nebo zkrácený název výrobce,

b) typové označení stoáru, číslo normy,
c) rok výroby.

Stoár z odstřeďovaného betonu musí být opatřen těmito údaji:

a) plný nebo zkrácený název výrobce,

b) typové označení stoáru, číslo normy,

c) rok výroby,

d) výrobní značka nebo číslo.
Údaje musejí být vyznačeny na trvanlivém títku, spolehlivě připevněném na vnějím povrchu stoáru.
Doporučuje se označit na dílci vetknutí a dovolenou vrcholovou sílu stoáru barevně označit na čele v čepu.

26.2.3 Ochrana proti korozi

Stoáry a ocelové konstrukce je nutno chránit proti korozi nátěrem nebo metalizací v souladu s normou ČSN EN
ISO 12944.
S ohledem na trvanlivost je třeba preferovat metalizaci s tím, e metalizovaný povrch je nezbytné uzavřít vhodným
nátěrem.
Ochranu ocelových konstrukcí proti korozi řeí kapitola 25B TKP.

26.2.4 Svítidla

Typ a počet svítidel je dán dokumentací. Svítidla musí odpovídat ČSN EN 60598-1. Součástí dodávky svítidel je
montání návod. Poadované krytí svítidel je dáno dokumentací. Pro ochranu před nebezpečným dotykem platí
ČSN 33 2000-4-41 a ČSN 34 1500. Tělesa svítidel pouívat z trvanlivých materiálů (hliníková slitina), v případě
pouití plastů (zejména polykarbonát) budou tyto odolné proti UV záření. U svítidel umístěných v niích výkách
(pod 6m včetně) se doporučuje provedení antivandal s min. odolností IK09. Svítidla osazovaná na trakční podpěry
budou ve třídě izolace II a musí splňovat přísluná ustanovení ČSN TN. Při umístění a clonění svítidel je nutno
dbát ustanovení ČSN 12464-2, přičem při instalaci světlometů není dovoleno z důvodu oslnění pouít větí úhel
nastavení osy světlometu od svislé roviny ne 65°.

26.2.5 Rozváděče

Součástí rozvodů nn, EOV, osvětlení a stoárových transformoven jsou rozváděče nn. Druh a velikost rozváděče
řeí dokumentace. Rozváděč musí stát na místě snadno přístupném a jeho spolehlivost nesmí být ohroena
elezničním a silničním provozem. Rozváděč musí být viditelně označen títkem a bezpečnostním sdělením. Montá
a provoz rozváděče musí odpovídat ČSN 33 2000-3, ČSN 33 2000-5-51, ČSN EN 61439-1 a instalován dle
Protokolu o určení vnějích vlivů. Z důvodu trvanlivosti a monosti zavlečení trakčního napětí do rozvodné sítě nn

5
se (vyjma rozváděčů stoárových trafostanic) pouije plastových rozvaděčů, pokud dokumentace zdůvodnění
neurčuje jinak. Plastové rozváděče musí být odolné proti UV záření, případně nutno je chránit dodatečným odolným
certifikovaným nátěrem. Venkovní rozváděče budou mechanicky odolné min. třídy IK10, dveře budou na odolný
uzavírací systém typu schváleného místním správcem zařízení. Doporučuje se jednotný klíčový systém. Ovládací
prvky (ovládací rozváděče) je nutné umístit tak, aby bylo zabráněno neodborné manipulaci. U vybraných rozváděčů
se doporučuje instalace ochranné ocelové klece s uzamykatelnými dvířky s protikorozní ochranou.

26.2.6 Transformátory

Na stoárové transformovny se instalují transformátory suché i olejové. Umístění transformátorů na stoárových
transformovnách musí odpovídat ČSN EN 61936-1 a ČSN EN 50522. Transformátory musí odpovídat ČSN EN
60076-11. Olejové transformátory vech výkonů musí být hermetizovaného provedení a musí být zabráněno úniku
oleje do terénu. Výkon a typ transformátoru řeí dokumentace.

26.2.7 Kabely, vodiče, elektrovýzbroj stoárů

Kabely se pouívají vesměs celoplastové. Zatíení fází a průřez kabelů a vodičů řeí dokumentace. Pro instalaci
kabelů, vodičů a elektrovýzbroje platí ČSN EN 50565-1, ČSN EN 61439-1.

26.2.8 Uzemnění, ukolejnění

Součástí montáe uvedených elektrických zařízení je jejich uzemnění, případně ukolejnění, je-li nutné podle
ČSN 34 1500. Zřizuje se pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, pro ochranu před atmosférickým přepětím
nebo pro správnou činnost elektrického zařízení. Toto uzemnění a ukolejnění musí odpovídat dokumentaci,
ČSN 33 2000-5-54, ČSN EN 62305, ČSN 34 1500, ČSN 34 2613, ČSN 34 2614 a místně přísluné dokumentaci
podle kapitoly 31 TKP.
Na trati s kolejovými obvody nesmí být na ukolejněných či s kolejemi jinak spojených konstrukcích umístěno
a jinak s nimi propojeno elektrické zařízení NN se zapojeným ochranným vodičem PE (PEN). Na neelektrizovaných
tratích nesmí být elektrické zařízení vyjma elektrického ohřevu výhybek spojováno s kolejemi.

26.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

26.3.1 Základy, stoáry a stoárové transformovny

Ocelové stoáry, osvětlovací věe a ocelové konstrukce stoárových transformoven se staví na předem vybetono-
vaný a zatvrdlý základ. Stoár se v otvoru základu vyrovná, vyklínuje, zasype pískem, poté se klíny vyjmou
a provede se betonová hlavička základu. Při montái konstrukce a stoárů na základovou desku se tyto postaví na
základ a připevní se rouby.

Při betonování (podrobně řeí té kapitola 17 TKP) je třeba ponechat v základu otvory pro kabely a rýhu pro zemní
svod, která se po uloení kabelů a zemního svodu zasype pískem a vrchní část zabetonuje. Dle místních podmínek
lze pouít typové výkresy výrobce stoárů (věí) pro venkovní osvětlení. Přechody kabelů z terénu do otvorů
v základu musí být vdy uloeny v mechanicky odolné chráničce, bez zlomů a otřepů. Po postavení se stoár
a konstrukce opatří dvojitým ochranným nátěrem, pokud není ochrana provedena jiným způsobem (metalizací,
zinkováním). Vhodným způsobem se oetří místa vetknutí konstrukcí do základů (nátěry, tmelení). Stoáry blíe jak
3 m od osy koleje musí být označeny ikmými luto-černými pruhy. Výjimku tvoří sklopné osvětlovací stoárky
v elezničních stanicích a na zastávkách, které jsou umístěny uprostřed oboustranného nástupitě a stoárky, které
jsou umístěny u zábradlí na opačné straně nástupitní hrany.

Stoáry z odstřeďovaného betonu pro stoárové transformovny se osazují do betonových základů, řeených
v dokumentaci.

26.3.2 Rozvaděče, elektrovýzbroj, transformátory

Rozvaděče a transformátory se staví na předem vybudovaný základ, resp. konstrukci s tím, e v základu je třeba
ponechat prostor pro kabely a zemní svod, které ústí do rozvaděče. Při montái rozvaděče je třeba dodret
ČSN 33 2000-1, ČSN EN 61936-1 a ČSN EN 50522.

26.3.3 Kabelové vedení, uzemnění

Vytyčení podzemních inenýrských sítí se provede podle kapitoly 1 TKP. Kabelové vedení se ukládá podle
ČSN 33 2000-5-52, TN 37 5711 a ČSN 73 6005. Kabelové rozvody se provádějí podle dokumentace. Nejprve se
provede vytyčení trasy, dále výkop kabelové rýhy včetně uloení chrániček. Kabel se uloí do pískového loe výky

6
10 cm. Zemnící pásek se ukládá do kabelové rýhy pod pískové loe a přikryje se zeminou. Pro zlepení uzemnění je
vhodnějí pouít zemnící tyče, nepouívat zemnicí desky. Z hlediska stísněných poměrů je mono pro vedení kabelů
v elezničních prostorách vytvořit sdruené kabelové trasy silnoproudé, sdělovací a zabezpečovací. Pro sdruenou
kabelovou trasu je vhodné vyuít kabelové kanály (kabelovody), k tomuto účelu vybudované, přičem kadý
vysokonapěťový kabel je nutné uloit do samostatného labu. laby mohou být betonové, plastové, pouitý druh
určuje dokumentace. Vyústění kabelových tras a provedení kabelovodů včetně vík bude zabezpečeno proti
neoprávněnému vniknutí jak obetonováním tak pouitím těkých betonových vík.

V rozváděčích se jednotlivé kabely opatří títky s označením čísla kabelu, typu, délky a cílových svorek.

Poloené kabely je nutno opatřit v průběhu tras (v kanálech, na lávkách apod.) trvanlivým označením ve vhodných
vzdálenostech (cca 20 m). Označení musí být dále provedeno v místech, kde se kabely křiují nebo odbočují a na
obou koncích kabelu. Při uloení v zemi se provádí označení na větích vzdálenostech (cca 50 m).

Při kladení kabelu po spádu je nutno, z důvodu vyloučení posuvu zeminy s případným pokozením kabelu,
navrhnout trasu zvlněnou nebo provést vhodné kotvení kabelu.

Plastové trubky a chráničky musí být odolné vůči vyskytujícím se teplotám, mechanickému namáhání a proti UV
záření.

Při ukládání kabelů v tělese elezničního spodku respektovat zásady předpisu SDC S4. Kabely, vodiče, kabelové
soubory v tělese elezničního spodku musí splňovat ustanovení předpisu SDC S4, část druhá, Kapitola V.
a Přílohy 26."

Průřez a typ kabelů určuje dokumentace. Pro dostatečnou mechanickou odolnost pro uloení kabelů v dráním tělese
a jeho blízkosti se přednostně pouívají celoplastové kabely. Proudové zatíení, úbytky napětí a z nich vyplývající
průřezy kabelů a vodičů řeí dokumentace. Kabelové soubory se volí dle pouitých typů kabelů.

Kabelovou trasu včetně její koordinace určuje dokumentace. Kabely se kladou do země, na pomocné konstrukce, do
kabelových kanálů a achet a jako závěsné. Kladení kabelů ve zvlátních technologických podmínkách řeí
dokumentace. Pro instalaci a kladení kabelů a vodičů platí ČSN 33 2000-5-52, ČSN 73 6005. Kabelové soubory
musí odpovídat ČSN EN 61442, ČSN 34 7006, ČSN 34 7007.

Pokud to technické a prostorové podmínky dovolí, musí být kabelový rozvod pro SDC navren na pozemku dráhy.
V mezistaničních úsecích musí být kabely vn uloeny v samostatné kynetě vzdálené od kabelové kynety se
sdělovacími a zabezpečovacími kabely minimálně 80 cm. Pokud je navrena z důvodu stísněných terénních
podmínek společná kyneta, musí být kabel vn uloen v betonovém labu vzdáleném od kabelů sdělovacích
minimálně 30 cm. V elezničních stanicích budou kabely vn uloeny ve labu oddělené od ostatních silových
kabelů nn, při pouití společné kynety popřípadě společného kabelového kanálu. V odůvodněných případech lze
kabely vn zavěsit na stoáry trakčního vedení s tím, e řeení bude v souladu s kapitolou 30 TKP a úzce
koordinováno s dokumentací trakčního vedení. Způsob zavěení kabelů řeí dokumentace. Sdělovací a zabez-
pečovací kabely mají být ve stanici vedeny v samostatných trasách odděleně od kabelů silových.

Kabelové rozvody se provedou dle dokumentace. Aby byla zajitěna provozní spolehlivost kabelového rozvodu je
nutno dodret správnou technologií manipulace a pokládky kabelů. Jedná se předevím o ochranu kabelového
rozvodu před pokozením při jeho kříení s komunikacemi a eleznicí, případně o uloení kabelů pod zpevněnými
plochami. V případě kříení parovodů musí zhotovitel zajistit oddělení vzdáleností nebo tepelnou izolací tak, aby
ani v případě pokození tepelné izolace parovodu nebo úniku páry nedolo k přehřátí izolace kabelu. Přechody přes
vodní toky musí být řeeny v dokumentaci, zásadně vrchem a mimo záplavová území. Důleité je dbát na kvalitní
provedení výstupu z ochranných trubek, které musí být bez břitů, zajitěny proti uskřípnutí zpevněním prostoru pod
trubkami betonovou mazaninou. Dále je nutno dodret dovolené poloměry ohybu kabelů jak ve vertikální, tak
horizontální rovině podle ČSN 33 2000-5-52. V případě, e z terénních důvodů (překáky v trase) budou kabely
uloeny v mení hloubce, ne předepisuje ČSN 33 2000-5-52, musí být kabely zabezpečeny vhodnou mechanickou
ochranou určenou dokumentací s důrazem na místa s vyím nebezpečím pokození či krádee. V místě spojkového
loe je nutno dbát na příslunou délkovou rezervu pro vybočení kabelu pro případnou opravu poruchy ve spojce.
Harmonogram prací při pokládce kabelů je nutno plánovat do příznivých ročních období. Při nií teplotě nesmí být
s kabelem manipulováno. Montání práce je mono provádět a tehdy, je-li k dispozici vekerý montání materiál,
neboť vechny práce se musí provádět v jednom sledu současně s odzkouením kabelového rozvodu. Souběně
uloené kabely musí být od sebe vzdáleny podle ČSN 33 2000-5-52.

Vzdálenost krajního kabelu od stavebního objektu má být alespoň 60 cm. Nejmení dovolené vzdálenosti mezi
souběnými a křiujícími podzemními vedeními určuje ČSN 73 6005.

Před kladením kabelů do výkopu musí být, v místech málo únosné zeminy, stěny výkopu zapaeny proti sesutí
zeminy do výkopu. Kabelové loe musí být vyčitěno od zbytků stavebních materiálů, větích kamenů a jiných

7
předmětů, které by kabel při pokládce mohly pokodit. Kabely musí být označeny kabelovými títky, a to na
začátku, na konci a v průběhu kabelové trasy kadých 50 m a při kříení s ostatními kabely.

Při výkopových pracích je vhodné, pokud je výkop pro více SO a pokládka neprobíhá současně, provést před
záhozem připravenost pro následné SO, a to poloením chrániček se zatahovacím lanem.

Pokládka kabelů se předpokládá ruční, případná strojní pokládka musí být předem dohodnuta v podmínkách
dodávky mezi zhotovitelem a objednatelem.

Zemní práce pro výkop kabelové kynety musí být provedeny v souladu s kapitolou 3 TKP.

26.3.4 Zaměření skutečného provedení

Pro výkresy skutečného provedení stavby a pro odsouhlasení a převzetí prací musí zhotovitel před záhozem zaměřit
(směrově i výkově) skutečné provedení trasy kabelů, lomových bodů, spojek, chrániček, uzemnění, stoárů,
elektrických rozváděčů a stoárových transformoven. Zaměření musí být provedeno v souřadnicovém systému
JTSK a výkopisném systému Balt po vyrovnání. Provedení vytýčené trasy bude jako lomená křivka; tato musí
umoňovat editaci a kompatibilitu s GISem s podporovanými formáty (dwg, dgn). Při zaměřování je vhodné vyuít
spolupráce se SG.

Poloení kabelů před jejich záhozem musí být také odsouhlaseno technickým dozorem budoucího provozovatele.
Odsouhlasení uloení kabelových rozvodů před jejich záhozem je povinen provést také stavební dozor.

26.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

26.4.1 Základy

Dodávka, skladování a průkazní zkouky jednotlivých materiálů pro výrobu betonu na základy musí odpovídat
poadavkům uvedeným v kapitole 17 TKP.

26.4.2 Stoáry

Současně s dodávkou stoárů převezme zhotovitel od výrobce osvědčení o jejich jakosti podle ČSN EN 40-5.
Zhotovitel je zároveň povinen předloit atest stoáru, který získá od výrobce. Do odsouhlasení a převzetí prací jsou
tyto dokumenty v opatrování zhotovitele. Stoáry a konstrukce musí být vybaveny a opatřeny údaji uvedenými
v kap. 26.2.2.. Skladování stoárů se provádí na stavbě ve vyhrazeném skladu. Uloení stoárů musí být provedeno
tak, aby nedolo k jejich pokození.

26.4.3 Svítidla, rozváděče, elektrovýzbroj, transformátory

Při převzetí dodávky od výrobce provede stavební dozor kontrolu komplexnosti dodávky podle dokumentace
a technických podmínek výrobce. Dodávka musí být doloena dodacím listem a osvědčením o jakosti. Vekeré
elektrické rozváděče musejí být vybaveny schématem zapojení. Skladování musí být zabezpečeno v krytých
skladech tak, aby nedolo k jejich pokození a k následnému znehodnocení. Průkazní zkouky provádí výrobce a na
stavbě se neprovádějí. V místech, kde hrozí zvýené nebezpečí pokození či zcizení, musí být výrobky dostatečným
způsobem mechanicky zabezpečeny.

26.4.4 Kabely

U vech nově pokládaných celoplastových kabelů je nutno provést zkouku izolačního stavu mezi jednotlivými
ilami. Zkouku mezi jednotlivými ilami a kovovým plátěm není nutno u těchto kabelů provádět. Uvedená měření
se musí provádět před vlastním poloením, kdy je kabel jetě navinut na bubnu a po poloení kabelu do výkopu,
kabelového kanálu nebo chrániček. Kabely vn se proměřují induktorem s napětím 1000 nebo 2500 V ss.
Doporučené nejnií hodnoty izolačního odporu jsou pro napětí do 10 kV 400MΩ pro napětí 22 - 35 kV 600MΩ.
Důleité je na obou stranách kabelu roztáhnout jednotlivé íly od sebe do vějíře a řádně očistit, aby nedolo
k mylnému měření. Po uloení kabelů a namontování kabelových souborů proměří zhotovitel kabelové vedení
zkoukou stejnosměrným/střídavým zkuebním napětím. Zkouí se nejméně 10/60 minut stejným napětím proti
zemi a mezi fázemi. Způsob skladování a dopravy kabelů je dán způsobem balení výrobcem a dodavatelem. Kabely
se dodávají na dřevěných nebo ocelových kabelových bubnech. Kabelové bubny jsou přepravovány na místo určení
přímo na ploe elezničního vagónu nebo nákladního automobilu. Kabelové bubny musí být řádně zajitěny proti
jejich posunutí během jízdy. Sloení kabelových bubnů se provádí pomocí autojeřábu nebo vysokozdviného
vozíku. Přímé shození kabelových bubnů i na měkkou podloku je nepřípustné. Konce kabelů musí být zabezpečeny
proti vnikání vlhkosti. Jednotlivé kabelové bubny musí být opatřeny výrobním títkem, na kterém je uveden

8
výrobce, jmenovité napětí kabelu, typové označení kabelu, počet il, průřez jádra, délka kabelu, číslo kabelu
a celková hmotnost bubnu. Při delím skladování kabelů je účelné chránit kabely před působením povětrnostních
vlivů, zejména proti slunečnímu záření.

26.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

26.5.1 Základy

Kvalita základů musí odpovídat ustanovení ČSN EN 206 a kapitoly 17 TKP.

26.5.2 Stoáry

Kontrolní zkouky stoárů provádí pro výrobce akreditovaná zkuebna. Jejich výsledek (protokoly atd.) předloí
zhotovitel (výrobce) ji při schvalování technických podmínek. U natřených konstrukcí se nepřipoutí ádný rozsah
pokození nátěru.

26.5.3 Svítidla, rozvaděče, elektrovýzbroj

Kontrolní zkouky svítidel, rozvaděčů a elektrovýzbroje provádí výrobce, pro dovozce pak akreditovaná zkuebna.
Jejich výsledek (protokoly atd.) předloí zhotovitel (výrobce) ji při schvalování technických podmínek.

26.5.4 Transformátory

Kontrolní zkouky transformátorů provádí výrobce podle ČSN EN 60076-1. Jejich výsledek (protokoly atd.)
předloí zhotovitel (výrobce) ji při schvalování technických podmínek.
U kap. 26.5.1 a 26.5.4 platí, e ve výjimečných případech můe zhotovitel předloit výsledky protokolů a při
odsouhlasení a převzetí prací. Výe uvedené má garantovat, e budou pouity kvalitní výrobky s příslunou dobou
ivotnosti, která zaručí bezpečný a spolehlivý provoz elezniční dopravní cesty.

26.5.5 Kabely a vodiče uloené v zemi

Technické parametry kabelů jsou dány výrobcem a musí odpovídat technickým podmínkám, které vydal výrobce.
Vysokonapěťové kabely se zkouí na stavbě před uvedením do provozu zkuebním napětím. Naměřené hodnoty se
zapisují do Protokolu o napěťové zkouce kabelu, který musí být součástí dokladové části dokumentace.

26.5.6 Uzemnění, ukolejnění

Uzemnění a ukolejnění musí odpovídat ČSN 33 2000-5-54 a ČSN 34 1500. Zhotovitel předloí stavebnímu dozoru
měřící protokoly vech strojených i náhodných uzemnění a samotných trakčních podpěr. Souběné vedení
uzemňovacích vodičů a sdělovacích či zabezpečovacích kabelů není dovoleno, uzemňovací vodič je nutno uloit do
samostatného výkopu. Ve výjimečných případech lze připustit uloení zemnícího vodiče do samostatné rýhy na
okraji výkopu pro silnoproudé kabely co nejdále od kabelů zabezpečovacích a sdělovacích.
Stavební dozor zajistí ověření shody skutečně dosaených hodnot uzemnění, stavu a provedení ukolejnění s nově
vyhotoveným KSUaTP (jeho změnou) u pověřených osob, dle a ve smyslu platných dráních předpisů SDC.
Ověřené KSUaTP předá určenému správci KSUaTP u OŘ a to s dostatečným počtem kopií pro jednotlivé správy
OŘ.

26.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

26.6.1 Základy

Odchylky od dokumentace musí být v souladu s kapitolou 17 TKP.

26.6.2 Stoáry

Odchylky od dokumentace se připoutějí pouze v půdorysném osazení stoáru, a to 50 mm ve vech směrech,
přičem se nepřipoutí, aby stoár zasahoval do průjezdného průřezu a volného manipulačního prostoru pro pouití
mechanizačních prostředků v souladu s vyhl. 177/1995 Sb. a svými vzdálenostmi od koleje a případného trakčního
vedení vyhovoval ČSN 34 1500 a ČSN 34 1530. U sklopných stoárků zajistit volný prostor pro sklopení. Situování
pevných i sklopných osvětlovacích stoárů musí splňovat poadavek na dostatečný a bezpečný prostor pro práci se
spoutěcími mechanizmy včetně přístupové plochy a nesmí ve sklopené poloze zasahovat do průjezdného průřezu.

9
26.6.3 Svítidla, rozvaděče, elektrovýzbroj, transformátory

Odchylky se nepřipoutějí.

26.6.4 Kabely a uzemnění

Odchylky poloení kabelů a uzemnění jsou dány ČSN 73 6005.
Při zjitění odchylek ve směru k niím hodnotám uzemnění od hodnot předpokládaných projektem a ji ověřeným
KSUaTP musí být podle těchto odchylek vyhotovena oprava projektové dokumentace a KSUaTP podrobeno
novému ověření oprávnění určenými osobami, podle platných dráních předpisů SDC.

26.6.5 Záruky, údrba v záruční době

Záruční doby veobecně stanovuje kapitola 1 TKP.
Údrbu v záruční době zajiťuje správce HIM podle ustanovení uvedených v kapitole 1 TKP.

26.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

26.7.1 Základy

Betoná základů pro stoáry, rozvaděče a ostatní konstrukce musí být provedena v souladu s kapitolou 17 TKP.

26.7.2 Stoáry, svítidla, rozvaděče

Nejsou klimatická omezení. Vyadují-li to jednotlivé přístroje, musí zhotovitel zajistit temperování.

26.7.3 Kabely, vodiče

Kabely se kladou při teplotách, jejich meze jsou stanoveny v normách přísluného výrobku nebo v údajích
uváděných výrobcem.

26.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Základním předpokladem odsouhlasení a převzetí prací od zhotovitele je získání průkazu způsobilosti podle § 47
zákona č. 266/94 Sb., o drahách. Poaduje se, aby určená technická zařízení podle vyhláky č. 100/95 Sb. byla
předávána zhotovitelem provozuschopná a s vystaveným průkazem způsobilosti pro vekerá pracemi dotčená UTZ
jejich správcům s ověřenou změnou KSUaTP.
Elektrická zařízení, která jsou spojována s kolejemi a jsou určena i pro pouití na tratích s kolejovými obvody, musí
být konstruována s ohledem na provoz kolejových obvodů podle norem ČSN 34 2600 a ČSN EN 50125-3 a musí
mít také platný průkaz způsobilosti UTZ podle vyhl. č. 100/95 Sb., § 1, odst. 4, písm. k).
Elektrické výrobky uváděné do provozu musí mít schválené technické podmínky ve smyslu Směrnice SDC č. 34.
Při odevzdání a převzetí díla se zjiťuje, zda je provedeno podle uzavřené smlouvy řádně a v celém rozsahu, zda
odpovídá schválené dokumentaci a zda jeho provedení odpovídá normám a předpisům.
Poadovaný termín přejímky dokončeného díla oznámí včas zhotovitel stavebnímu dozoru, který přizve případné
dalí účastníky (např. budoucího uivatele a vlastníka). V průběhu přejímacího řízení musí být zhodnocena kvalita
díla nebo jeho části nabídnuté k přejímce a rozhodnuto, zda zjitěné vady a dosud neodstraněné vady brání
uskutečnění aktu odevzdání díla zhotovitelem a jeho převzetí objednatelem.
Při převzetí prací kontroluje stavební dozor rozsah, kvalitu a způsob provedení, které musí odpovídat poadavkům
smlouvy o dílo. Dále je nutno kontrolovat neporuenost izolace a provedení proudových spojů vech kabelových
souborů. V průběhu výstavby díla, kdy některé zařízení bude zakryto tak, e k němu nebude dále přístup, musí být
zhotovitelem zaměřena jeho skutečná prostorová poloha a toto zařízení musí být před zakrytím ověřeno
a odsouhlaseno stavebním dozorem a pořízen o provedené práci a její kvalitě zápis. Jedná se předevím o kabely ve
výkopech a uzemnění ve výkopech. Před zasypáním nebo zakrytím konstrukcí, objektů a kabelů poádá zhotovitel
stavební dozor o odsouhlasení prací a pořídí o tom zápis. Objekty nebo jejich části, které mají být uvedeny do
provozu v průběhu stavby, se přejímají v předem určených termínech. Zhotovitel je povinen předat kromě
zakreslených změn v dokumentaci, ke kterým dolo oproti dokumentaci stavby i dokumentaci dodaných
technologických souborů a předpisy o jejich provozu a údrbě.

10
Před ukončením stavby musí dodavatel předat správci zařízení úplnou dokumentaci skutečného provedení
(fyzického, logického a funkčního) v českém jazyce, dokumentaci ke vem zařízením včetně výpisu konfigurace
vech nastavitelných hodnot (parametrizace) síťových prvků a vech zařízení výpočetní techniky výe uvedených
systémů. Současně musí být dodavatelem předána přístupová jména a hesla uivatelů s nejvyím přístupovým
oprávněním (administrátorská hesla). Základní technická dokumentace od výrobce zařízení musí být součástí
dodávky a musí být zpracována v českém nebo anglickém jazyce. Vekeré texty v popisech, obrázcích a manuálech
musí být psané latinkou a obecně pouívanými písmeny řecké abecedy. Za základní technickou dokumentaci se
povauje soubor schémat a dokumentů popisujících funkci, způsob a podmínky instalace, funkční parametry
a technická data. U jednotlivých dokumentů musí být uvedeny odkazy na webové stránky výrobce s adresou, na
které se budou nacházet aktualizace k předané základní dokumentaci. Ke vem aktivním síťovým prvkům
a vekerým zařízením výpočetní techniky musí být dodány doklady (případně jejich kopie) nebo prohláení
dodavatele prokazující nabytí a délku platnosti licencí operačních systémů a vekerého dalího aplikačního
programového vybavení. V dokumentaci musí být popsán způsob obnovy nebo prodlouení doby platnosti
jednotlivých licencí. SDC musí být koncovým uivatelem těchto licencí.

Před ukončením stavby musí dodavatel předat správci zařízení geodetickou část dokumentace skutečného provedení
stavby a po provedení úspěné kontroly místně příslunou SG, která bude potvrzena protokolem o kontrole.

Odevzdání a převzetí díla se provádí pro celé dílo nebo jeho ucelenou provozuschopnou část formou přejímacího
řízení.

Součástí přejímek je protokol o předání vyzískaného materiálu, prohláení o shodě u pouitých výrobků.

26.8.1 Osvětlovací zařízení

Při přejímce osvětlovacího zařízení se kontroluje svislost stoárů, závěsná výka a nastavení svítidel. Spodní hrana
elektrovýzbroje stoárů, kabelových skříní a rozvaděčů nemá být níe ne 60 cm nad terénem. Provede se kontrola
sklápěcích mechanismů a budou předány potřebné nástroje včetně potřebného počtu klíčů. Součástí přejímky je
předloení výchozí revizní zprávy a měření světelně technických parametrů, které převezme budoucí správce
zařízení. U dokumentace venkovního či vnitřního osvětlení bude součástí DSPS kontrolní výpočet osvětlení
skutečně instalovaných svítidel.

Tolerované limity pro překročení udrované osvětlenost Em prostor dráhy v kontrolních výpočtech osvětlení.

Em (lx) Maximální překročení Em (lx) Maximální překročení Em (%)
5 2 40
10 3 30
20 4 20
30 3 10
50 5 10
5 5
100 6 3
200

Překročení limitu musí projektant v dokumentaci zdůvodnit.

26.8.2 EOV

U zařízení EOV se kontroluje jeho kompletnost, funkčnost, nastavení dle dokumentace. Dále se kontroluje zejména
uchycení a umístění topných tyčí na kolejnici. Případné odchylky musí být předem dohodnuty a odsouhlaseny
stavebním dozorem. Konstrukce a objekty, které budou následně zakryty, se odsouhlasují a přejímají před jejich
zakrytím. Při přejímce se kontroluje jednotnost a spolehlivost zámkových systémů v rozváděčích a dojde k převzetí
klíčů k zařízení.

26.8.3 Stoárové transformovny

Kontroluje se kompletnost vybavení, funkčnost, nastavení dle dokumentace. Kontroluje se stav nosných konstrukcí
včetně spolehlivosti uchycení dílů a zařízení a stavu protikorozní ochrany. V případě olejových transformoven se
kontroluje těsnost plátě transformátoru. Je prověřována poloha částí s nebezpečným napětím vůči okolí a zábrany
před přístupem nepovolaných osob. Při přejímce se kontroluje spolehlivost zámkových systémů v rozváděčích
a jsou předány potřebné nástroje a klíče k zařízení.

11
26.8.4 Příprava k uvedení do provozu

Před uvedením do provozu provede zhotovitel za účasti stavebního dozoru a právnické osoby podle § 47 zákona
č. 266/1994 Sb., o drahách, a v návaznosti na oddíl 29.5.2 zkouky, které jsou určeny ke zjitění vad montáe, neá-
doucích změn způsobených dopravou, skladováním a montáí. Provádějí se na kompletně smontovaném zařízení
a jedná o:
 zkouky rozměrových tolerancí (při montái a po montái, pokud jsou tolerance v dokumentaci předepsány)
 zkouky správné funkce
 zkouky řídících a pomocných obvodů
 zkouky vlivů zařízení na okolí
 dalí předepsané nebo zvláť dohodnuté zkouky

Zkouky před uvedením do provozu jsou součástí výchozí revize podle ČSN 33 1500.

Elektrické zkouky elektrických předmětů z hlediska jejich elektrické bezpečnosti provádí měření izolačního
odporu, zkouku přiloeným střídavým napětím, měřením unikajícího proudu, oteplovací zkouku a zkouku
odolnosti proti plazivým proudům.

Měření izolačního odporu prokazuje vhodnost pouitých izolačních materiálů. Měří se, zda izolační odpor při
stanoveném napětí a ve stanovené době dosahuje stanovených hodnot. Měření izolačního odporu se dělá
u elektrických předmětů, u kterých to udávají přísluné předmětové normy nebo jiná ustanovení. Měření se dělá
stejnosměrným napětím příslunými přístroji.

Zkouka přiloeným střídavým napětím má prokázat, zda zkouený předmět vydrí stanovené zkuební napětí
o kmitočtu 50Hz po stanovenou dobu. Ověřuje se tím vhodnost konstrukce a pouitých materiálů po stránce
izolační. Zkouka přiloeným střídavým napětím se dělá u elektrických předmětů, u kterých to udávají přísluné
předmětové normy a jiná ustanovení.

Zkouka měření unikajícího proudu u elektrických předmětů má prokázat vhodnost izolačních materiálů. Měří se,
zda unikající proud při stanoveném napětí nepřekročí stanovené hodnoty. Unikající proud se měří u elektrických
předmětů, u kterých to udávají přísluné předmětové normy nebo jiná ustanovení.

Oteplovací zkouka má prokázat, e oteplení nebo teplota, vznikající činností elektrického předmětu, nepřekročí
u stanovených částí za stanovených podmínek stanovené hodnoty. Oteplovací zkouka se dělá u elektrických
předmětů, u kterých to udávají přísluné předmětové normy a jiná ustanovení.

Zkouka odolnosti izolačních částí proti plazivým proudům má prokázat, e izolační části elektrického předmětu
mají dostatečnou odolnost proti plazivým proudům, které se mohou při jeho obvyklém pouívání vyskytnout.
Odolnost izolačních částí proti plazivým proudům se dělá u elektrických předmětů, u kterých to udávají přísluné
předmětové normy a jiná ustanovení. Zkouejí se izolační části, které udrují polohu ivých částí nebo tvoří
přídavnou izolaci, a které jsou při obvyklém uívání vystaveny vlivu zvýené vlhkosti nebo nečistotě.

U nově zřízených nebo rekonstruovaných uzemnění zhotovitel musí před uvedením do provozu zajistit měření
zemního odporu uzemnění jako celku. Měření dotykových a krokových napětí musí zhotovitel zajistit jen u stanic
uvedených v ČSN 33 2000-5-54.

Do provozu lze uvést jen ta technologická zařízení a stavební objekty nebo jejich části, která:

a) splňují poadavky přísluných norem a předpisů, na základě výchozí revize podle ČSN 33 1500 a na základě
technické prohlídky a zkouky, provedené právnickou osobou určenou Ministerstvem dopravy podle § 47
zákona č. 266/94 Sb.,

b) mají platný průkaz způsobilosti UTZ podle vyhl. č. 100/1995 Sb., § 1, odst. 4. písm. k), jedná-li se o zařízení,
které musí být konstruováno s ohledem na podmínky provozu kolejových obvodů,

c) na tratích s elektrickou trakcí jsou zakreslena v KSUaTP ověřeném oprávněnými osobami dle dráních a provoz-
ních předpisů SDC.

26.8.5 Příprava přejímacího řízení

K ádosti o přejímací řízení musí zhotovitel připravit doklady:
 úplnou dokumentaci skutečného provedení (fyzického, logického a funkčního) včetně montáních výkresů

s vyznačenými změnami, včetně geodetického zaměření a to v takovém rozsahu jak stanovuje kapitola 1 TKP,

12
 technickou dokumentaci instalovaných strojů, přístrojů a zařízení a dokumentaci pro obsluhu, provoz a údrbu
těchto zařízení v českém jazyce,

 zápisy o prověření částí díla zakrytých v průběhu výstavby; pokud si provozovatel vyádá, je zhotovitel povinen
dodat prohláení o uloení vodičů a kabelů

 osvědčení a protokoly o provedených zkoukách,

 zprávu z výchozí revize podle ČSN 33 2000-6 a ČSN 33 1500,
 stavební (montání) deník,

 doklady o provedení komplexního vyzkouení,

 doklad o přezkouení o zajitění proti vlivu na okolí,
 ve spolupráci s objednatelem provozní dokumentaci (provozní řád výrobků, údrbový plán, místní pracovní

a bezpečnostní předpisy).

Objednatel připraví: dokumentaci, smluvním podmínkám, technickým normám
 zprávu, jak odpovídá provedení prací schválené

a předpisům,
 rozhodnutí o povolení výjimek z norem a předpisů,
 stavební povolení,

 přehled o vybavení ochrannými a pracovními pomůckami,
 souhlas k ověřovacímu provozu (je-li prováděn),
 soupis vech dosud neodstraněných vad zjitěných prohlídkou a komplexním vyzkouením.

O přejímacím řízení provede stavební dozor ve spolupráci se zhotovitelem zápis, ve kterém musí být zhodnocena
kvalita díla. V případě nevyhovující kvality nutno uvést důvody, dohodnout způsob odstranění vad bránících pře-
vzetí a termín opakování přejímacího řízení.

26.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ

Kontrolní měření světelně technických parametrů musí respektovat ČSN EN 12464-2, předpis SDC E11
a případné dalí poadavky (intenzitu a rovnoměrnost osvětlení a zabránění oslnění). Oslnění je třeba řeit ve smyslu
ČSN EN 12464-1. Kontrolní měření osvětlení provede zhotovitel.

26.10 EKOLOGIE

Zhotovitel musí dodret přísluná ustanovení kapitoly 1 TKP - Veobecně.

V případě pouití olejových transformátorů pro stoárové transformovny musí zhotovitel zabránit kontaminaci
půdy, resp. vody úkapy oleje do terénu.

Kontaminovanou zeminu je nutno uloit např. na skládku k tomu určenou v souladu s programem odpadového
hospodářství - viz kapitola 3 TKP.

26.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanovuje kapitola 1 TKP.

Při práci na elektrickém zařízení a práci s elektrickým zařízením a práci v blízkosti trakčního vedení je nutno
dodrovat zejména ČSN EN 50110-1 a TN 34 3109.

Z hlediska poární ochrany při pouívání mechanizmů a zařízení se musí obsluha vdy řídit předpisy poární
ochrany uvedenými v přísluných předpisech pro pouití těchto mechanizmů. Před pouitím otevřeného plamene se
kontroluje, zda se v blízkosti pracovitě nenacházejí snadno zápalné látky. Tyto práce se mohou v prostorách
s nebezpečím poáru zahájit jen v případě, e je přítomna poární asistenční hlídka. Na pracoviti musí být
k dispozici akceschopný hasicí přístroj a kbelík s vodou.

Problematiku poární bezpečnosti včetně vybavení elektrických stanic hasícími prostředky stanoví ČSN 73 0802.
Vybavení elektrických stanic ochrannými a pracovními pomůckami řeí ČSN EN 61936-1.

Při kladení kabelů je nutno dodrovat minimálně tyto bezpečnostní zásady:

- vichni pracovníci provádějící pokládku kabelů musí mít ochranné rukavice.
- pracovníci musí být při zatahování kabelů vdy vně oblouku.

13
- nikdo se nesmí pohybovat před čelem kabelu, aby nedolo k poranění při přetrení zatahovacího lana.

26.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

U nedatovaných technických norem platí poslední vydání přísluné normy popřípadě normy, která ji nahrazuje.
Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních předpisů,
technických norem v platné edici a dráních předpisů SDC.

26.12.1 Technické normy

ČSN ISO 3864-1 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky
ČSN 33 1500
ČSN 33 2000-1 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.
ČSN 33 2000-3
ČSN 33 2000-4-41 Elektrická instalace nízkého napětí Část 1: Základní hlediska, stanovení základních
ČSN 33 2000-4-473 charakteristik, definice

ČSN 33 2000-5-51 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik
ČSN 33 2000-5-52
ČSN 33 2000-5-54 Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před
úrazem elektrickým proudem.

Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Pouití
ochranných opatření pro zajitění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti
nadproudům

Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení.
Kapitola 51: Veobecné předpisy.

Elektrická instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení
Elektrická vedení

Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení.
Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče.

ČSN 33 2000-6 Elektrotechnické předpisy. Elektrické instalace nízkého napětí Část 6: Revize
ČSN EN 60909-0 Zkratové proudy v trojfázových střídavých soustavách Část 0: Výpočet proudů
ČSN 33 3015 Elektrotechnické předpisy. Elektrické stanice a elektrická zařízení. Zásady dimenzování podle
elektrodynamické a tepelné odolnosti při zkratech.
ČSN 33 3051 Ochrany elektrických strojů a rozvodných zařízení.
ČSN 33 3320 Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky
ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.
ČSN 34 1500 Drání zařízení Pevná trakční zařízení Předpisy pro elektrická trakční zařízení.
ČSN 34 1610 Elektrotechnické předpisy ČSN. Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provo-
zovnách.
ČSN 34 2040
Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými,
ČSN 34 2600 ruivými a korozivními vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz.
ČSN 34 7006
Elektrická elezniční zabezpečovací zařízení
ČSN 34 7007 Zkuební poadavky na přísluenství silových kabelů pro jmenovitá napětí od 3,6/6 (7,2) kV
ČSN 34 2613 do 20,8/36 (42) kV - Část 1: Kabely s výtlačně lisovanou izolací
ČSN 34 2614 Zkouení silových vodičů a kabelů
elezniční zabezpečovací zařízení - Kolejové obvody a vnějí podmínky pro jejich činnost.
ČSN 34 1530 elezniční zabezpečovací zařízení - Předpisy pro projektování, provozování a pouívání
ČSN 34 3085 kolejových obvodů
Elektrická trakční vedení elezničních drah celostátních, regionálních a vleček
ČSN 34 7402 Elektrotechnická zařízení. Ustanovení pro zacházení s elektrickým zařízením při poárech
ČSN EN 206 nebo záplavách.
ČSN EN 50110-1
ČSN EN 50125-3 Pokyny pro pouívání nn kabelů a vodičů
ČSN EN 50368
Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

Obsluha a práce na elektrických zařízeních
Drání zařízení - Podmínky prostředí pro zařízení - Část 3: Zabezpečovací a sdělovací zařízení
Kabelové příchytky pro elektrické instalace

14
ČSN EN 60076-1 Výkonové transformátory Část 1: Obecně
ČSN EN 61537 Vedení kabelů - Systémy kabelových lávek a systémy kabelových rotů
ČSN EN 50541-1 Trojfázové suché distribuční transformátory 50Hz, s výkony od 100 do 3150kVA s nejvyím
napětím pro zařízení nepřevyujícím 36kV Část 1: Veobecné poadavky
ČSN 34 7614-1 Kabely pro venkovní vedení distribuční soustavy se jmenovitým napětím Uo/U (Um): 0,6/1
(1,2) kV - Část 1: Veobecné poadavky
ČSN 347659-1 Kabely pro distribuční soustavu se jmenovitým napětím 0,6/1kV Část 1: Veobecné
poadavky
ČSN EN 50565-1
Elektrické kabely Pokyny pro pouívání kabelů se jmenovitým napětím nepřekračujícím
ČSN EN 40-5 450/750V (Uo/U) Část 1: Obecné pokyny.
ČSN EN 50522 Osvětlovací stoáry - Část 5: Poadavky na ocelové osvětlovací stoáry.
ČSN EN 60076-11 Uzemňování elektrických instalací AC nad 1 kV
ČSN EN 60909-0 Výkonové transformátory - Část 11: Suché transformátory
ČSN EN 61439-1 Zkratové proudy v trojfázových střídavých soustavách - Část 0: Výpočet proudů
ČSN EN 61442 Rozváděče nízkého napětí Část 1: Veobecná ustanovení
Zkuební metody pro silnoproudé kabelové soubory se jmenovitým napětím od 6 kV
ČSN EN 61936-1 (Um = 7,2 kV) do 36 kV (Um = 42 kV)
ČSN EN 12464-1
ČSN EN 12464-2 Elektrické instalace nad AC 1 kV - Část 1: Veobecná pravidla
ČSN 38 1754 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
ČSN EN 13670 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory.
ČSN 73 0802 Dimenzování elektrického zařízení podle účinku zkratových proudů.
ČSN 73 6005 Provádění betonových konstrukcí.
ČSN 73 6006 Poární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty
ČSN EN 60439-4 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
(35 7107) Výstrané fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení
ČSN EN 60439-5
ČSN 38 0810 Rozváděče nn - Část 4: Zvlátní poadavky pro stavenitní rozváděče (ACS).
ČSN EN 60598-1
ČSN EN 60721-3-3 Rozvaděče nn. Část 3: Zvlátní poadavky pro rozvaděče nn distribuční soustavy.
Pouití ochran před přepětím v silových zařízeních
ČSN 75 2130 Svítidla. Část 1: Veobecné poadavky a zkouky.
ČSN EN ISO 12944 Klasifikace podmínek prostředí - Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a jejich
TN 37 5711 stupňů přísnosti - Oddíl 3: Stacionární pouití na místech chráněných proti povětrnostním
TN 34 3109 vlivům.
Kříení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními
Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy
Drání zařízení - Kříení kabelových vedení s elezničními dráhami.
Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na elezničních
dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

26.12.2 Předpisy

Zákon č. 133/1985 Sb. o poární ochraně (včetně následných změn).
Zákon č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a
o změně některých zákonů (energetický zákon)
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech (včetně novelizací).
Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ivotní prostředí (včetně novelizací).
Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách (včetně změn).
Zákon č. 13/1997 Sb.
Vyhláka č. 48/1982 Sb. o pozemních komunikacích

Vyhláka č. 100/1995 Sb. Vyhláka ČÚBP, kterou se stanoví poadavky k zajitění bezpečnosti práce a tech-
nických zařízení
Podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení.

15
Vyhláka č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah.
Vyhláka č. 352/2004Sb. o provozní a technické propojenosti evropského elezničního systému.
Vyhláka č. 352/2004Sb. o provozní a technické propojenosti evropského elezničního systému.

SDC E2 Předpis pro obsluhu a údrbu zařízení pro elektrický ohřev výhybek
SDC E8 Předpis pro provoz zařízení energetického napájení zabezpečovacích zařízení.
SDC E11 Předpis pro osvětlení venkovních elezničních prostor
SDC S4 elezniční spodek
SDC Bp1 Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Směrnice SDC č.34 o uvádění výrobků do provozu, která jsou součástí sdělovacích a zabezpečovacích
zařízení elektrotechniky a energetiky, na elezniční dopravní cestě ve vlastnictví státu
státní organizace Správy elezniční dopravní cesty

26.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 30 - Silnoproudé rozvody vn, soustava 6kV a 22kV, napájení z TV
Kapitola 31 - Trakční vedení
Kapitola 33 Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

16
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 26
Třetí aktualizované vydání včetně změny č. 10 (z roku 2016)

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Odborný gestor: Bc. Jaroslav Valníček
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor automatizace a elektrotechniky

Vydal: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Odbor automatizace a elektrotechniky
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

www.szdc.cz

Distribuce: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769
mobil: +420 725 039 782
e-mail: typdok@tudc.cz
www.tudc.cz
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 27

ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 8

Schváleno generálním ředitelem SŽDC
dne: 27.3.2013

č. j.: S 3916/2012-TÚDC

Účinnost od: 1.5.2013

Počet stran : 25

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2013
Všechna práva vyhrazena.

Výhradní distributor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
Úsek automatizační a telekomunikační techniky - Oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK 3

27.1 ÚVOD 4

27.2 POPIS, KVALITA A PARAMETRY POUŽITÝCH ZAŘÍZENÍ 4

27.2.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení 5

27.2.2 Vnější kabelové rozvody 5

27.2.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení 5

27.2.4 Vnitřní kabelové rozvody 5

27.2.4.1 Kabelové rozvody centrálního pracoviště DOZ a v tunelech délky nad 3000 m 6

27.2.5 Ovládací a indikační prvky zabezpečovacího zařízení 6

27.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 6

27.3.1 Zemní práce a použité mechanizmy 6

27.3.2 Montáž vnějších prvků 6

27.3.3 Vnější kabelové rozvody 7

27.3.4 Montáž vnitřních prvků 8

27.3.5 Vnitřní kabelové rozvody 9

27.3.6 Ovládací prvky 9

27.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY 9

27.4.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení 9

27.4.2 Vnější kabelové rozvody 10

27.4.3 Vnitřní části zabezpečovací zařízení 10

27.4.4 Vnitřní kabelové rozvody 10

27.4.5 Ovládací prvky 10

27.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY 11

27.5.1 Všeobecně 11

27.5.2 Ověření provedení prací a konstrukcí zakrytých v průběhu výstavby 11

27.5.3 Komplexní vyzkoušení zhotovitelem 11

27.5.4 Přezkušování zařízení při stavebních postupech 12

27.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 12

27.6.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení 12

27.6.2 Vnější kabelové rozvody 12

27.6.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení 12

27.6.4 Vnitřní kabelové rozvody 13

27.6.5 Ovládací prvky 13

27.6.6 Míra opotřebení 13

27.6.7 Záruční doba 13

27.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 13

27.7.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení 13

27.7.2 Vnější kabelové rozvody 13

27.7.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení 14

27.7.4 Vnitřní kabelové rozvody 14

27.7.5 Ovládací prvky 14

27.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 14

27.8.1 Všeobecně 14

27.8.2 Příprava k převzetí prací 15

27.8.3 Odborná komise 16

27.8.4 Technické prohlídky 16

27.8.5 Přezkoušení jednotlivých zařízení SZZ, TZZ a PZZ 16

27.8.6 Požadavky na dokumentaci v rámci dodávek 17

27.8.7 Zapnutí zařízení do provozu 17

1
27.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ 18

27.9.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení 18

27.9.2 Vnější kabelové rozvody 18

27.9.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení 18

27.9.4 Vnitřní kabelové rozvody 18

27.10 EKOLOGIE 18

27.10.1 Vnější a vnitřní kabelové rozvody 19

27.10.2 Vnější části zabezpečovacího zařízení 19

27.10.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení 19

27.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA 19

27.11.1 Bezpečnost práce při montážích v kolejišti 19

27.11.2 Bezpečnost práce na elektrických zařízeních 19

27.11.3 Montážní práce prováděné na provozovaném zařízení 19

27.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 19

27.12.1 Technické normy 19

27.12.2 Předpisy 22

27.12.3 Související Kapitoly TKP 25

2
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK

ČD ...................... České dráhy, a. s.
DLM .................. dlouhodobý majetek
DLZT ................. Diagnostická laboratoř zabezpečovací technicky (TÚDC)
DOZ ................... dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení
EMC ................... elektromagnetická kompatibilita
KSUaTP ............. Koordinační schéma ukolejnění a trakčního propojení
MD ..................... Ministerstvo dopravy
MDS ................... Ministerstvo dopravy a spojů
PBZ .................... požárně bezpečnostní zařízení
OK...................... odborná komise podle předpisu SŽDC (ČSD) T200
OŘ ...................... oblastní ředitelství (SŽDC)
POTV ................. prostor ohrožení trolejovým vedením
PZZ .................... přejezdové(á) zabezpečovací zařízení
SÚ ...................... stavědlová ústředna
SZZ .................... staniční zabezpečovací zařízení
SŽDC ................. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
TBZ .................... technicko bezpečnostní zkouška (Stavební zákon)
TKP .................... Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TP....................... Technické podmínky (výrobku(ů))
TSI ..................... technické specifikace interoperability
TÚDC ................ Technická ústředna dopravní cesty (SŽDC)
TV ...................... trakční vedení
TZZ .................... traťové zabezpečovací zařízení
UPS .................... zdroj nepřetržitého napájení
UTZ.................... určené technické zařízené podle Vyhlášky č. 100/1995 Sb.

3
27.1 ÚVOD

Pro tuto Kapitolu 27 platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v Kapitole 1 TKP -
Všeobecně.

Kapitola 27 TKP platí pro dodávku a montáž železničního zabezpečovacího zařízení staničního, traťového
a přejezdového (dále jen SZZ, TZZ a PZZ), traťové části vlakového zabezpečovacího zařízení a dálkového ovládání
zabezpečovacího zařízení (DOZ). I pro ostatní méně běžná zabezpečovací zařízení se postupuje při dodávce
a montáži, pokud není zvláštními TKP určeno jinak, analogicky podle těchto TKP. Při zabezpečení stavebních
a technologických postupů jsou potřebná omezení, pokud jsou nutná, uvedena v jednotlivých oddílech a článcích
této Kapitoly.

Montáž zabezpečovacího zařízení se provádí zásadně podle projektové dokumentace (dále jen „dokumentace“)
vypracované oprávněnou osobou na základě polohopisného výkresu a situačního schématu s vyznačením venkovních
prvků zabezpečovacího zařízení, doplněného dle potřeby Závěrovou tabulkou, případně Tabulkou přejezdu,
schématy izolace kolejiště, KSUaTP, kabelů, umístění zařízení v budovách a výkresy uspořádání ovládacích
a kontrolních prvků.

Situační schéma, Závěrová tabulka a Tabulka přejezdu musí být prověřeny organizační složkou OŘ pro řízení
provozu, DLZT a odsouhlaseny Odborem automatizace a elektrotechniky SŽDC (podrobnosti stanoví předpis1)
SŽDC).

Při zabezpečení stavebních a technologických postupů na provozovaném zařízení je nutné na každý stavební postup
zpracovat dokumentaci (může být i zjednodušená, která svým obsahem jednoznačně popisuje a zobrazuje změny
technologie) a při vypracování Rozkazu o výluce postupovat jak podle této dokumentace, tak podle předpisů SŽDC
(ČSD) T100 i SŽDC D7/2.

Geodetická dokumentace se zpracovává dle požadavků uvedených v Kapitole 1 TKP.

27.2 POPIS, KVALITA A PARAMETRY POUŽITÝCH ZAŘÍZENÍ

Při montáži zabezpečovacího zařízení musí být zohledněny požadavky na EMC, jak z hlediska zabezpečovacího
zařízení jako zdroje rušení, tak i z hlediska jeho ovlivnitelnosti rušením z jiných zdrojů včetně atmosférických vlivů
(přepěťové ochrany) v rámci budoucích konkrétních provozních podmínek.

Dodávaná a montovaná zabezpečovací zařízení musí být v souladu s ČSN 34 2600 ed. 2, ověřena a schválena pro
používání na železniční dopravní cestě ve vlastnictví státu (dále jen u SŽDC). Při použití nezavedených zařízení se
postupuje podle Směrnice SŽDC č. 34 „Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí sdělovacích a
zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na železniční dopravní cestě ve vlastnictví státu
státní organizace Správa železniční dopravní cesty“. Nezavedená zařízení musí být uvedena v dokumentaci (obvykle
technické zprávě), ve které musí být doložen:

a) Souhlas se sjednáním Technických podmínek výrobku respektive se změnou již schválených Technických
podmínek výrobku až v průběhu realizace dodávky, nebo

b) doklad o upuštění od jejich sjednání, nebo
c) Schválení podmínek pro ověřovací provoz nezavedených vnějších prvků, nebo
d) Souhlas s použitím nezavedeného zařízení v konkrétní aplikaci.

Uvedené souhlasy podle Směrnice SŽDC č. 34 musí být vydány vždy před uvedením zabezpečovacího zařízení do
provozu.

Nová nezavedená zabezpečovací zařízení musí respektovat příslušné Základní technické požadavky, Funkční
požadavky ČD vydané do 31.12.2005, Technické specifikace SŽDC a na tratích evropského železničního systému
také TSI. Odchylky od těchto požadavků (mimo TSI) musí být projednány s určeným útvarem SŽDC. Požadavky na
kvalitu se řeší pro každé nové zařízení/výrobek při jeho zavádění pro používání u SŽDC. Zařízení v ověřovacím
provozu je zhotovitel povinen na své náklady po ukončení ověřovacího provozu uvést do stavu odpovídajícího
zaváděnému zařízení.

1 Výnos č. 1 k TNŽ 34 2604 „Závěrové tabulky – přezkušování a schvalování“ č. j. 44 134/2009–OAE z 9.9.2009
a „Metodický pokyn pro přezkušování a schvalování Tabulek přejezdů“ č.j. S338/11–OAE ze 17.1.2011

4
27.2.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení

Dodávané vnější části pro montáž zabezpečovacího zařízení jsou u nově budovaných zařízení (SZZ, TZZ a PZZ)
nové. Případné použití vyzískaných zařízení musí být řešeno v dokumentaci a odsouhlaseno objednatelem.
Při rekonstrukcích zabezpečovacího zařízení a při zabezpečení stavebních postupů se používá, je-li to možné,
stávající vnější zařízení v souladu s dokumentací.

Součásti výstroje kolejových obvodů konstruované s ohledem na podmínky provozu zpětného trakčního vedení jsou
UTZ podle vyhlášky č. 100/1995 Sb. § 1 odstavec 4 písmeno k) a zároveň písmeno d). Jejich průkaz způsobilosti
musí být doložen technickými prohlídkami a zkouškami vykonanými osobou určenou MD pro jeden druh UTZ spolu
s osobou určenou MD pro druhý druh UTZ.

Před zprovozněním kolejových obvodů musí být vytvořeny vnější podmínky jejich funkce stanovené pro trakční
zařízení a pro vodivé konstrukce umístěné v POTV na elektrizované trati dokumentací podle čl. 31.3.10 těchto TKP.
Tyto podmínky musí být splněny pro každý stavební postup, při kterém jsou v činnosti kolejové obvody.

Součástí dodávky a montáže vnějšího zabezpečovacího zařízení jsou také upozorňovadla, která předcházejí
nepřenosným návěstidlům, návěst ”Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu”, návěst ”Konec vlakové cesty”, návěsti pro
vlakový zabezpečovač apod. Tato pevná návěstidla se provedením a způsobem montáže shodují s výstrojí trati, proto
pro ně platí Kapitola 32 TKP.

27.2.2 Vnější kabelové rozvody

Vnějšími kabelovými rozvody se rozumějí kabelové rozvody v obvodu dopraven a na širé trati. Pro vnější kabelové
rozvody zabezpečovacího zařízení se přednostně používají plastové kabely párové s měděnými jádry minimálního
průřezu 1 mm2, s vrstvenými plášti a s ochranou proti podélnému pronikání vody, typové řady TCEKPFLE.
Výjimečně se použijí kabely čtyřkované. Při střídavé elektrické trakční soustavě a při vlivech vn a vvn se používají
kabely se stínícím pláštěm. Konkrétní provedení ochranných obalů (-E, -EY, -PE, -PY, - ZE, -ZY, -DE, -DY) musí
být zásadně stanoveno a zdůvodněno v dokumentaci. Pro napájecí kabely zabezpečovacího zařízení nebo jeho části
mohou být použity i kabely s hliníkovými jádry o průřezu 25 mm2 a více. Tam, kde je to účelné, se používají optické
kabely.

Kabely se ukládají buď přímo do země, nebo do úložných zařízení, tj. do žlabů, rour, betonových prefabrikátů, trub
pro optické kabely, kabelovodů a kolektorů, a to demontovatelným způsobem v prostoru vymezeném ČSN 73 6301.
Použité výrobky a materiály musí splňovat požadavky Kapitoly 12 TKP.

Pokládané kabely se používají nové. Použití stávajících kabelů v zemi již uložených musí být řešeno v dokumentaci.
Pro přechodnou kabelizaci použitou jen v rámci řešení stavebních postupů mohou být kabely používány opakovaně
pro různé postupy. Při využití stávajících kabelů, případně kabelů položených v rámci jiné stavby, musí být
prostřednictvím objednatele zhotovitelovi předány od vlastníka nebo správce kabelu potřebné doklady o stavu
využívaných kabelů.

27.2.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení

Dodávané vnitřní prvky pro montáž zabezpečovacího zařízení jsou u kompletně nových zařízení (SZZ, TZZ a PZZ)
nové. Případné použití vyzískaných zařízení musí být řešeno v dokumentaci a odsouhlaseno objednatelem. Při
rekonstrukcích zabezpečovacího zařízení a při zabezpečení stavebních postupů se používá, je-li to možné, stávající
vnitřní zařízení v souladu s dokumentací. Dodávané vnitřní prvky pro montáž zabezpečovacího zařízení nesmí
obsahovat žádné látky pevného, tekutého nebo plynného skupenství (například materiály obsahující silikon), které by
negativně ovlivňovaly jeho správnou činnost (bezpečnost, spolehlivost) a to po celou dobu jeho technické životnosti.

Pro tunely délky nad 3 000 m se musí veškerá kabelová vedení včetně optických navrhovat a provádět se zvýšenou
odolností proti šíření plamene kategorie A podle ČSN EN 60332-3-22 (provedení r- barva pláště oranž návěstní).
Kabelové nosné konstrukce musí mít rovněž zaručenou funkční schopnost při požáru 90 min.

27.2.4 Vnitřní kabelové rozvody

Vnitřními kabelovými rozvody se rozumějí kabelové rozvody uvnitř budov. Jedná se o kabely ve stavědlové ústředně
(dále jen „SÚ“) mezi SÚ a dopravní kanceláří, mezi SÚ a místností kabelových závěrů a podobně. Pro vnitřní
kabelové rozvody se používají kabely jednoplášťové celoplastové párované, šňůry nebo jednotlivé vodiče v souladu
s dokumentací. Izolace vodičů, včetně doplňkových izolací (bužírek) ve vnitřních kabelových rozvodech (tzn.
v reléové místnosti, reléovém domku anebo reléové skříni) nesmí být z materiálů obsahujících silikon. Pokládané

5
rozvody se používají zásadně nové. Rozvody nesmí být vystaveny vlivům, které je mohou zvýšenou měrou
poškozovat (např. sluneční záření).

Přenosové systémy, které využívají komunikaci v uzavřeném přenosovém zabezpečovacím systému podle
ČSN EN 50159, musí být provedeny způsobem vylučujícím jakoukoli možnost „narušení uzavřenosti“
v prostorech, ve kterých není umístěna technologie zabezpečovacího zařízení.

Pro zvýšení odolnosti sdělovacích a zabezpečovacích systémů ve stavědlových ústřednách se umístění součástí
technologie těchto systémů a bleskosvody vně budov musí navrhovat tak, aby uvnitř budov kabelové rozvody,
veškeré součásti technologie sdělovacích a zabezpečovacích systémů, prvky pro obsluhu a řízení dráhy jejich pomocí
byly od bleskosvodů v horizontální i vertikální rovině vzdáleny nejméně 2,0 m.

27.2.4.1 Kabelové rozvody centrálního pracoviště DOZ a v tunelech délky nad 3000 m

Pro centrální dispečerské pracoviště DOZ (jinak také CDP), se pro vnitřní kabelové rozvody technologií sdělovací
a zabezpečovací techniky, která zajišťují bezpečnost osob a činnost důležitých funkčních schopností, musí veškerá
kabelová vedení včetně optických navrhovat a provádět se zvýšenou odolností proti šíření plamene kategorie A
podle ČSN EN 60332-3-22, (provedení r- barva pláště oranž návěstní). Kabelové nosné konstrukce musí mít rovněž
zaručenou funkční schopnost při požáru 90 min.

Stejně se navrhují a provádějí kabelové rozvody technologií sdělovací a zabezpečovací techniky a kabelové nosné
konstrukce v tunelech délky nad 3000 m.

27.2.5 Ovládací a indikační prvky zabezpečovacího zařízení

Ovládací prvky se montují nové, při rekonstrukcích stávajícího zařízení lze v souladu s dokumentací používat
zařízení stávající.

Pro přechodné použití v rámci řešení stavebního postupu mohou být používány vyzískané ovládací a indikační
prvky. Trvalé použití vyzískaných prvků musí být řešeno v dokumentaci a odsouhlaseno objednatelem
a projektantem.

27.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

27.3.1 Zemní práce a použité mechanizmy

Výkopy pro kabelové rozvody a základy vnějších prvků se provádějí v trasách a místech určených dokumentací.
V dokumentaci musí být řešena všechna křížení a podchody stávajících sítí, kolejí a komunikací. Případné změny
musí být odsouhlaseny technickým dozorem stavebníka.

Vlastní výkopové práce se provádějí v definitivně upraveném terénu nebo před zahájením terénních úprav za
podmínky, že těmito pracemi nebudou kabely a základy zařízení poškozeny a po terénních úpravách bude dodržena
hloubka pro uložení kabelů a základů. Pro provádění zemních prací platí obecně Kapitola 3 TKP.

Pro výkopové práce se používají také mechanizační prostředky. Zásady pro bezpečnost práce těchto mechanizmů
v kolejišti jsou uvedeny v článku 1.13 Kapitoly 1 TKP. Při využití těchto mechanizmů musí zhotovitel dbát na to,
aby nedocházelo k poškozování již hotových částí železničního spodku (plání, svahů, příkopů apod.) a jiných
zařízení, která jsou součástí dopravní cesty.

Uložení kabelu, kabelové kanály a trasy je nutno řešit tak, aby se zabránilo šíření případného požáru po vedení.

Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí (odpojení) elektrické energie v objektu a
tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotky požární ochrany. Přitom prvky jištění přívodu elektrické energie pro
zabezpečovací zařízení musí být barevně zvýrazněny (odlišeny) oproti prvkům jištění jiného elektrického zařízení.

27.3.2 Montáž vnějších prvků

Vnější prvky zabezpečovacího zařízení lze rozdělit podle způsobu montáže zásadně do dvou skupin.

První skupinu tvoří zařízení, která nejsou pevně spojena se železničním svrškem, jako jsou návěstidla, výstražníky,
stojany závor apod. Tato zařízení se montují na typové betonové základy usazené do výkopu. U návěstidel je nutno
provést komisionální situování návěstidel v souladu s předpisem SŽDC (ČSD) T100. Pokud není zápis o situování
návěstidel součástí dokumentace, provede objednatel na výzvu zhotovitele komisionální situování před zahájením

6
montáže návěstidel. Postup a složení komise se řídí dokumentem SŽDC Pokyn GŘ č. 12/2009. Prvky, jejichž
umístění má vztah k poloze návěstidel, jako jsou izolované styky, návěstní lávky, krakorce, eurobalízy apod.,
je nutno umístit ve vztahu ke skutečné poloze návěstidel podle zápisu o situování návěstidel. Podkladem pro
situování výstražníků a stojanů závor je dokumentace, doplněná rozhodnutím Drážního úřadu o zabezpečení nebo
změně zabezpečení přejezdu. Při osazování základů všech výše uvedených prvků v předstihu před dokončením prací
na železničním spodku a svršku je třeba dbát na definitivní tvar terénu a geometrickou polohu budoucí koleje, popř.
pozemní komunikace. Polohu a výšku základů je nutné vytyčit v souřadnicích. Vnější prvky montované v předstihu
(např. návěstidla, výstražníky, přejezdníky, upozorňovadla apod.) nesmí zakrývat stávající dosud provozované
prvky, nebo svým osazením způsobit možnou záměnu se stávajícími prvky.

Druhou skupinu tvoří zařízení, která jsou pevně spojena s železničním svrškem, jako jsou přestavníky včetně
doplňujících zařízení, výstroj kolejových obvodů, počítače náprav apod., která se montují na definitivně položený,
směrově a výškově vyrovnaný železniční svršek. Zejména pro stykový transformátor je třeba zajistit stabilní podklad
(panel nebo rám apod.). Montáž těchto zařízení musí zhotovitel provést tak, aby tyto prvky nebyly překážkami při
strojním podbíjení kolejí a výhybek (viz předpis SŽDC S3). Nelze-li to takto provést, pak způsobem, který umožní
snadnou demontáž těchto prvků pro průchod mechanizačních prostředků traťového hospodářství. Montáž
přestavníku smí být provedena jen na výhybku, která je v souladu s technickými podmínkami platnými pro daný typ
výhybky, zejména z hlediska předepsaných chodů pohyblivých částí a přestavného odporu. Montáž výstroje
kolejových obvodů se provádí na kolejový rošt, který musí splňovat hodnoty předepsaného izolačního stavu
a izolované styky nesmí být vodivé (viz Kapitola 8 TKP).

Při vlastním provádění montáže vnějších zařízení postupuje zhotovitel podle montážních pokynů výrobce
jednotlivých zařízení (jedná se zejména o dodržení umístění těchto zařízení z hlediska příčného řezu kolejiště;
zajištění průjezdného průřezu a z hlediska vibrací a rázů podle ČSN EN 50125-3, popř. o zajištění volné šířky
a výšky pozemní komunikace podle ČSN 73 6101, resp. ČSN 73 6110), případné odchylky od těchto pokynů musí
být uvedeny v dokumentaci.

Pro montáž vnějších prvků se používají běžně dostupné mechanizmy. Pro stavění návěstidel, reléových skříní,
výstražníků a stojanů závor se používají obvykle kolové nebo kolejové jeřáby. Při využití těchto mechanizmů musí
být dbáno na to, aby nedocházelo k poškozování již hotových částí železničního spodku (plání, svahů, příkopů
apod.).

Zásady pro bezpečnost práce, včetně použití mechanizmů, v kolejišti a jeho blízkosti jsou uvedeny v Kapitole
1 TKP.

27.3.3 Vnější kabelové rozvody

Zabezpečovací kabely se kladou do připravených tras podle článku 27.3.1 této Kapitoly TKP.

Při pokládce kabelů je nutné dodržet ustanovení TNŽ 34 2609, a to část IV. Vnější kabelové rozvody a dalších
souvisejících norem (ČSN 73 6005, ČSN 37 5711 ed. 2, TNŽ 37 5711). Způsob uložení kabelů je uveden
v dokumentaci. Při uložení do země bez úložného zařízení se kabely kladou na vrstvu jemnozrnného písku nebo
proseté zeminy do hloubky nejméně 80 cm a překryjí se krycí vrstvou nebo ochrannou fólií podle dokumentace. Po
rozvinutí kabelů do délky a před jejich definitivním uložením do kabelové trasy musí zhotovitel dbát na to, aby
nedošlo k jejich poškození ostatní stavební činností.

Pro vedení kabelů je možno vytvořit sdružené kabelové trasy silnoproudé, sdělovací a zabezpečovací. Pro sdruženou
kabelovou trasu je vhodné využít povrchové kabelové žlaby, samostatné pro každou skupinu kabelů, zakryté
betonovou deskou (panelem). Konstrukce úložných zařízení musí být navržena a zakryta takovým způsobem, aby
nejen dostatečně chránila kabely před mechanickým poškozením, ale také chránila kabely před nedovoleným
zásahem cizích osob (krádeže).

Do kynety s metalickými kabely, na nichž se provozují nebo mají provozovat obvody zabezpečovacího zařízení, se
nesmí ukládat zemniče. Stávající zemniče uložené společně s metalickými kabely, na nichž se provozují, nebo mají
provozovat obvody elektronického nebo kombinovaného (společně reléové a elektronické) zabezpečovacího zařízení
musí být odpojeno a nahrazeno novými uloženými samostatně.

Při pokládce kabelů do kabelovodů, kabelových kanálů a kolektorů, pro které platí Kapitola 12 TKP, musí vlastní
pokládce kabelů předcházet přejímka těchto úložných zařízení objednatelem. Vstup kabelů ze země do budovy musí
být řešen dokumentací. Otvory pro pokládku kabelů musí zhotovitel řádně utěsnit proti vnikání vlhkosti, hlodavců
a šíření požáru podle požadavků TNŽ 34 2609.

Každý kabel musí být označen podle TNŽ 34 2609.

7
Konce kabelů musí být zajištěny proti vnikání vlhkosti do duše kabelu nebo mezi plášť kabelu a ochranný obal
a musí být upevněny tak, aby byly přístupné k měření.

27.3.4 Montáž vnitřních prvků

Montáž vnitřních prvků provádí zhotovitel do stavědlových ústředen nebo reléových domků a skříní. V průběhu
výstavby nebo rekonstrukce zabezpečovacího zařízení se nesmí ve vnitřních prostorách stavědlových ústředen,
reléových domků a skříní provádět práce, v jejichž důsledku by mohlo dlouhodobě dojít ke změně prostředí, a tím
k narušení bezpečnosti nebo spolehlivosti funkce zabezpečovacího zařízení (práce jako broušení, řezání, mazání,
provádění impregnací nebo nátěrů, užití nestabilních látek, zvláště s obsahem silikonu). Materiály obsahující silikon,
případně jiné nestabilní látky nesmí být v prostorách určených pro zabezpečovací zařízení ani přechodně skladovány
nebo montovány.

Před montáží technologických zařízení musí zhotovitel zajistit stavební připravenost podle dokumentace a dát
provést její kontrolu. Kontrolu stavební připravenosti provede technický dozor stavebníka nejméně v rozsahu podle
následujících bodů:
a) ověření prostor určených pro montáž podle platné dokumentace a platných norem s kontrolou

 rozměrů místností,
 polohy a rozměru prostupů - okosení hran apod.,
 správný směr otvírání dveří,
 materiálové provedení,
 funkčnost odvodnění drenáží,
 zabezpečení prostor proti zatékání dešťových vod;
b) kvalitu podlah (bezprašnost), provedení soklu u podlahy a bezprašných nátěrů stěn; pro zachování kvality
podlahy ve stavědlové ústředně během výstavby se požaduje provést druhou pokládku méně kvalitní podlahovou
krytinou, která se po ukončení montáže technologického zařízení odstraní. Definitivní podlaha musí vyhovovat
podmínkám provozu umístěného zabezpečovacího zařízení;
c) kvalitu a funkčnost elektroinstalace a uzemnění - podle druhu prostředí;
d) kvalitu a funkčnost větrání - podle druhu prostředí;
e) omezení pronikání přímého slunečního záření okny;
f) únosnost podlah, podlahových roštů a montážních plošin, podle požadavku dokumentace (zhotovitel doloží
atesty zabudovaných výrobků beton. panelů a ocelových konstrukcí);
g) kvalitu a funkčnost temperování podle zařazení montovaných zařízení (viz oddíl 27.7 této Kapitoly) v případě, že
není instalované topení napojeno na funkční zdroj, zhotovitel zajistí náhradní zdroj temperování;
h) přístupové cesty
 pro osoby provádějící montáž,
 pro přesun technologických zařízení;
i) umístění a vybavení bezpečnostními tabulkami (zejména druh a počet podle ČSN ISO 3864-1, ČSN 01 8013
a TNŽ 34 2612) a označení místností (na dveřích) musí odpovídat projektové dokumentaci; dodávku a montáž
bezpečnostních tabulek zajišťuje zhotovitel;
j) protipožární opatření jakož i umístění, počet a druh hasebních prostředků musí odpovídat zpracovanému požárně
bezpečnostnímu řešení stavby;
k) zakrytí rozvodných žlabů a šachet, montážních žlabů poklopy pro zajištění bezpečnosti;
l) zabezpečení kabelových vstupů a průchodů požárními zábranami (např. požární přepážky a ucpávky ve smyslu
§2 odst. 4 písm. f) vyhlášky 246/2001 Sb.), které zamezí i vnikání malých hlodavců do místnosti;
m) uzamykatelnost dveří a poklopů patentními klíči jednotnými pro dohodnutý traťový úsek z důvodu zajištění
prostor proti vniknutí neoprávněných osob;
n) splnění podmínek z hlediska bezpečnosti práce podle ČSN EN 50 272-2 ed. 2 a ČSN EN 50110-1 ed. 2 (tekoucí
voda, je-li požadována dokumentací, ochranné pomůcky apod.);
o) kvalitu a funkčnost chladicích resp. klimatizačních jednotek - podle druhu prostředí;
p) ověření opatření pro zajištění EMC podle projektu a ČSN EN 62305-1, ČSN EN 62305-4.

8
Při montáži vnitřních prvků se postupuje podle montážních pokynů výrobce jednotlivých výrobků/zařízení, případné
odchylky od těchto pokynů musí být uvedeny v dokumentaci.

Použité vnitřní prvky musí vyhovovat prostředí, ve kterém budou použity, podle ČSN EN 50125-3. Pokud některé
prvky mají přísnější požadavky na prostředí (např. baterie nebo elektromechanické spínací prvky), musí jim být
odpovídající prostředí zajištěno. Zajištění přísnějšího prostředí se smí provést jen pro prvky, které to vyžadují (např.
umístění do klimatizovaných skříní), nikoliv pro celou místnost či objekt.

Pozn.: Pokud je takové zajištění podmínek prostředí použito, musí být v rámci výběrového řízení předloženy údaje
o příkonu klimatizace, či podobného zařízení a propočet nákladů na spotřebu energie, údržbu a opravy po dobu 25
let. Není-li všeobecným předpisem stanoveno jinak, počítají se náklady na opravy a údržby ve výši 8 % na rok
z pořizovací ceny klimatizace bez montáže. Tyto náklady se zohlední při porovnání cen jednotlivých nabídek ve
výběrovém řízení.

Zásady pro bezpečnost práce na elektrických zařízeních jsou uvedeny v článku 27.11.2 této Kapitoly TKP. Při
rekonstrukcích stávajících zařízení, případně při zabezpečení stavebních postupů je obvykle nutné provádět práce na
provozovaném (nevypnutém) zařízení. Hlavní zásady pro bezpečnost práce a železničního provozu při těchto pracích
jsou uvedeny v článku 27.11.3 této Kapitoly TKP.

27.3.5 Vnitřní kabelové rozvody

Pro montáž vnitřních kabelových rozvodů je nutná stavební připravenost, jejíž rozsah a kontrola jejího provedení
jsou obdobné jako v článku 27.3.4 této Kapitoly. Vnitřní kabelové vedení lze klást do kabelových žlabů, kanálů,
tvárnic, rour, dutin ve stavebních konstrukcích, na rošty, přímo na jiný vhodný podklad apod. Podrobnosti pro
pokládku vnitřních kabelových rozvodů stanovuje dokumentace a pro vlastní technické řešení je závazná
TNŽ 34 2609 část V. Vnitřní kabelové rozvody s využitím ČSN 73 0848 – Požární bezpečnost staveb – Kabelové
rozvody.

Prostupy kabelů a vodičů požárně dělícími konstrukcemi a požárně dělícími přepážkami
 musí odpovídat zpracovanému požárně bezpečnostnímu řešení stavby
 musí být provedeny podle ČSN 73 0810
 musí splňovat podmínky požární odolnosti a klasifikaci podle ČSN EN 13501-2

Utěsnění prostupů kabelu se provádí požární ucpávkou, která musí vykazovat stejnou požární odolnost jako
konstrukce, kterou kabely prostupují, nepožaduje se však vyšší požární odolnost než 60 minut.

27.3.6 Ovládací prvky

Pro montáž ovládacích prvků je nutná stavební připravenost, jejíž rozsah a kontrola jejího provedení jsou obdobné
jako v článku 27.3 této Kapitoly TKP.

Při montáži ovládacích prvků se postupuje podle montážních pokynů výrobce jednotlivých zařízení, případné
odchylky od těchto pokynů musí být uvedeny v dokumentaci.

Při umísťování ovládacích prvků do místnosti obsluhy je nutné kromě dokumentace respektovat ”Zadávací
podmínky staveb sdělovací a zabezpečovací techniky” schválené č. j. 703/95-S7/INV. Jedná se o ergonometrické
řešení místností, provedení pracovních stolů, omezení zdrojů tepla a hluku, řešení světelných podmínek pracoviště
a koordinace umístění ovládacích prvků.

Při rekonstrukcích stávajících zařízení, případně při zabezpečení stavebních postupů je obvykle nutné provádět práce
na provozovaném (nevypnutém) zařízení. Hlavní zásady pro bezpečnost práce a železničního provozu při těchto
pracích jsou uvedeny v článku 27.11.3 této Kapitoly TKP.

27.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

27.4.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení

Při převzetí dodávky vnějších částí zabezpečovacího zařízení, jako jsou návěstidla, přestavníky, výstražníky, stojany
závor, výstroj kolejových obvodů apod., provede technický dozor stavebníka kontrolu komplexnosti dodávky podle
dokumentace a technických podmínek výrobce. Dodávka každého vnějšího prvku musí být doložena dodacím listem
a osvědčením o jakosti (a pokud to vyplývá z obecně právních předpisů i prohlášením o shodě (ujištěním o shodě),
příp. jiným stanoveným certifikátem), které do převzetí kompletního zařízení objednatelem jsou v opatrování

9
zhotovitele. Skladování vnějších prvků zabezpečovacího zařízení na stavbě musí být zajištěno v krytých nebo
oplocených skladech, aby nedošlo k jejich poškození deformací.
Průkazní zkoušky pro výrobky, kde je to požadováno podmínkami pro jejich používání u SŽDC, provádí výrobce
a zhotovitel předá jejich výsledky objednateli.

27.4.2 Vnější kabelové rozvody

Kabely musí být dodávány s osvědčením jakosti od specializovaného výrobce.
Kabely se na stavbu dodávají na kabelových bubnech, které je možno skladovat jen na oplocených prostranstvích.
Kabely musí být zajištěny proti samovolnému rozvinutí. Při manipulaci s kabely musí být zajištěno, aby konce
kabelů byly zajištěny proti vnikání vlhkosti podle podmínek výrobce.
Kabely nesmí být vystaveny sálavému teplu topidel a nesmí být skladovány společně s hořlavými kapalinami
a rozpouštědly nebo s výrobky tyto obsahující.

27.4.3 Vnitřní části zabezpečovací zařízení

Při převzetí dodávky vnitřního zabezpečovacího zařízení, jako jsou relé, reléové sady a bloky, reléové stojany,
měniče, kodéry, napájecí panely, elektronické soubory, počítačové jednotky apod., stojany, skříně s technologií
zabezpečovacího zařízení apod. provede technický dozor stavebníka kontrolu komplexnosti dodávky podle
dokumentace a technických podmínek výrobce. Dodávka každé samostatné části, resp. prvku vnitřního zařízení musí
být doložena dodacím listem a osvědčením o jakosti (a pokud to vyplývá z obecně právních předpisů i prohlášením o
shodě (ujištěním o shodě), příp. jiným stanoveným certifikátem), které do převzetí kompletního zařízení
objednatelem jsou v opatrování zhotovitele. Skladování vnitřních částí zabezpečovacího zařízení na stavbě musí být
zajištěno v přepravních obalech a v krytých a suchých skladech podle podmínek výrobce. Přednostně se doporučuje
skladování ve stavědlových ústřednách s ukončenou stavební připraveností.
Průkazní zkoušky pro výrobky, kde je to požadováno podmínkami pro jejich používání u SŽDC, provádí výrobce
a zhotovitel předá jejich výsledky objednateli.
Dodávka technologických počítačů a diagnostických počítačů, které jsou součástí zabezpečovacího zařízení, musí
být doložena kopií licenční smlouvy na použitý software.

27.4.4 Vnitřní kabelové rozvody

Kabely, šňůry a vodiče musí být dodávány s osvědčením o jakosti od specializovaného výrobce.
Vnitřní kabely a jejich příslušenství se na stavbě skladují v suchých uzavřených prostorách podle podmínek výrobce.
Přednostně se doporučuje skladování ve stavědlových ústřednách s ukončenou stavební připraveností.
Kabely nesmí být vystaveny sálavému teplu topidel a nesmí být skladovány společně s hořlavými kapalinami
a rozpouštědly nebo s výrobky tyto obsahující.

27.4.5 Ovládací prvky

Při převzetí dodávky ovládacích a kontrolních prvků zabezpečovacího zařízení, jako jsou tlačítka, řadiče, žárovky,
svítivé diody, prosvětlovací buňky, indikační desky, ovládací stoly, desky nouzových obsluh, klávesnice, monitory
apod. provede technický dozor stavebníka kontrolu komplexnosti dodávky podle dokumentace a technických
podmínek výrobce. Dodávka každé samostatné části, resp. prvku zařízení musí být doložena dodacím listem
a osvědčením o jakosti, které do převzetí kompletního zařízení objednatelem jsou v opatrování zhotovitele. Ovládací
stoly a skříně s poškozenou povrchovou úpravou nesmějí být připuštěny k přejímce. Skladování ovládacích částí
zabezpečovacího zařízení na stavbě musí být zajištěno v krytých a suchých skladech podle podmínek výrobce.
Přednostně se doporučuje skladování ve stavědlových ústřednách s ukončenou stavební připraveností.
Průkazní zkoušky pro výrobky, kde je to požadováno podmínkami pro jejich používání u SŽDC, provádí zhotovitel
a předá jejich výsledky objednateli.

10
27.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

27.5.1 Všeobecně

V průběhu prací je nutné ověřit provedení prací a konstrukcí, které budou stanoveným technologickým postupem
zakryty v průběhu výstavby. Ověření provedení prací a konstrukcí a jejich odsouhlasení provede technický dozor
stavebníka, resp. pověřený zaměstnanec objednatele. Rovněž je nutné provést komplexní přezkoušení zařízení
zhotovitelem.

Dále technický dozorem stavebníka zajistí nebo sám průběžně provádí:
 ověření shody skutečně dosažených hodnot uzemnění
 pro každý stavební postup před jeho zahájením odsouhlasení KSUaTP, resp. odsouhlasení změn KSUaTP podle

předpisů SŽDC (ČD) T120 a „Směrnice pro zavedení, používání a správu koordinačních schémat ukolejnění
a trakčního propojení“ č. j. ČD 56 731/96-S14,
 kontrolu stavu ukolejnění a trakčního propojení podle takto odsouhlaseného KSUaTP průběžně během
stavebního postupu a před ukončením stavebního postupu,
 zajistí ověření shody skutečného stavu a provedení ukolejnění s nově vyhotoveným KSUaTP (jeho změnou)
u pověřených osob č. j. ČD 56 731/96-S14 ve znění pozdějších výnosů.

Každé ověřené KSUaTP předá určenému správci KSUaTP u OŘ s dostatečným počtem kopií pro jednotlivé dotčené
správy OŘ; platí i pro jednotlivé stavební postupy.

27.5.2 Ověření provedení prací a konstrukcí zakrytých v průběhu výstavby

Zhotovitel je povinen průběžně požadovat od technického dozoru stavebníka odsouhlasení provedení prací
a konstrukcí, které budou následně zakryty, a pořizovat o tom zápisy. Tato povinnost je předepsána předpisem
SŽDC (ČSD) T200.

Jedná se především o odsouhlasení hloubky a způsobu zakrytí pokládaných kabelů, zda jsou v souladu
s TNŽ 34 2609 a dokumentací. Před zakrytím se rovněž zkontroluje řádné označení kabelů podle TNŽ 34 2609
čl. 196-198, umístění prvků pro lokalizaci kabelové spojky (pokud jsou použity podle projektu) a umístění prvků pro
lokalizaci kabelové trasy pouze s optickými kabely (resp. prázdnými trubkami pro optické kabely) bez vytyčovacího
vodiče v místě lomových bodů (bez ohledu na to, zda to stanoví projekt). Maximální vzdálenost mezi kabelovými
štítky je 50 m.

27.5.3 Komplexní vyzkoušení zhotovitelem

Komplexním vyzkoušením zhotovitelem se rozumí ověření kvality, funkčnosti a provozuschopnosti zařízení ve
všech funkcích a vzájemných vazbách. Zhotovitel je v souladu s předpisem SŽDC (ČSD) T200 povinen před
zahájením komplexního vyzkoušení provést oživení, seřízení a nastavení zařízení. Datum zahájení komplexního
vyzkoušení oznámí zhotovitel nejméně 5 pracovních dnů předem objednateli (technickému dozoru stavebníka
a předsedovi OK). Provádí se mimo jiné podle přezkoušeného a schváleného Situačního schéma, Závěrové tabulky
a Tabulky přejezdu.

Při komplexním vyzkoušení zhotovitel postupně ověří za přítomnosti odborné komise kvalitu, funkci
a provozuschopnost zařízení ve všech funkcích a souvislostech podle projektové dokumentace. Průběh komplexního
vyzkoušení zhotovitel zapisuje do montážního deníku, výsledky zkoušek předkládá ve formě předepsané předpisem
SŽDC (ČSD) T200 nebo podle předpisu výrobce pro vyzkoušení a aktivaci zabezpečovacího zařízení odborné
komisi.

Odborná komise ověří požadované vlastnosti zařízení vyhodnocením výsledků funkčních zkoušek komplexního
vyzkoušení zhotovitelem, popř. další funkční zkouškou nebo opakováním některé z již provedených funkčních
zkoušek (viz 27.8.5). K tomu je zhotovitel povinen poskytnout odborné komisi nezbytný materiál, pomůcky,
a požadovaný časový prostor. Zhotovitel je povinen při těchto zkouškách spolupracovat.

Na základě kladného vyhodnocení komplexního vyzkoušení odborná komise vydá souhlas se zahájením postupného
uvádění zařízení do provozu. Podmínkou vydání tohoto souhlasu je i kladný výsledek kontroly odstranění závad
zjištěných při technických prohlídkách prováděných podle SŽDC (ČSD) T200 a SŽDC (ČD) T115.

Práce při postupném zapínání zařízení do provozu řídí pověřený člen OK.

11
27.5.4 Přezkušování zařízení při stavebních postupech

Při stavebních postupech, kdy je montážními pracemi dotčena pouze část zařízení, se postupuje podle předpisu
SŽDC (ČSD) T100 část - Přezkušování zabezpečovacího zařízení před uvedením do provozu.

Před předáním zabezpečovacího zařízení k přezkoušení musí být zařízení přezkoušeno zhotovitelem. Přezkoušení při
jednotlivých stavebních postupech se provádí podle čl. 27.5.3 TKP s tím, že odpovědný zaměstnanec objednatele
resp. budoucího provozovatele musí být účasten celého přezkoušení a zajišťuje potřebná dopravní opatření. V rámci
stavebních postupů uvede zařízení do provozu na základě provedené technické prohlídky a zkoušky, zápisu změny
do průkazu způsobilosti UTZ Drážním úřadem a nakonec zápisem do “Záznamníku poruch na sdělovacím
a zabezpečovacím zařízení“ a v ”Knize přehlídek”; případně lze postupovat podle Opatření Drážního úřadu
č. 4/2010 (č.j. DUCR-32726/10/Pk) resp. opatření, které ho nahrazuje.

27.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

27.6.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení

Zařízení, která nejsou pevně spojena se železničním svrškem, jako jsou návěstidla, výstražníky, stojany závor apod.,
musí být umístěna podle Protokolu o situování návěstidel, respektive podle dokumentace.

Při montáži návěstidel musí být dodrženy podmínky protokolu o komisionálním situování návěstidel (viz předpis
SŽDC (ČSD) T100). Případné požadované odůvodněné změny (při respektování rozhodnutí Drážního úřadu) musí
být odsouhlaseny odpovědným zaměstnancem objednatele, který rozhodne, zda je nutné projednat nové situování
návěstidel. Návěstidla musí být umístěna tak, aby nezasahovala do průjezdného průřezu navrženého dokumentací
pro danou trať a nebránila průjezdu těžké mechanizace. Dále je nutné dodržet vzdálenost návěstidla od živé části
trakčního vedení (dále jen TV) 1 500 mm podle ČSN 34 1530 ed. 2 čl. 6.5.1d) (TNŽ 34 1540 čl. 48) a předepsanou
dohlednost podle vyhlášky č. 173/1995 Sb. Při umístění návěstidla zavěšeného nad nástupiště musí být dodržena
minimální výška spodní hrany návěstidla nad nástupištěm podle ČSN 73 4959.

Při montáži výstražníků a stojanů závor musí být dodrženy podmínky rozhodnutí Drážního úřadu o zabezpečení
přejezdu. Případné odůvodněné změny (při respektování rozhodnutí Drážního úřadu) musí být odsouhlaseny
technickým dozorem stavebníka. Při změnách musí být ověřeno, zda nové umístění vyhovuje vypočtené přibližovací
době, popřípadě i předzváněcí době PZZ. Rovněž musí být dodržena předepsaná minimální vzdálenost kterékoli
části výstražníku a zařízení závory od osy koleje a vzdálenost závorových břeven od živých částí TV a další
podmínky stanovené ČSN 73 6380 a minimální vzdálenost k průjezdnému/průchozímu prostoru pozemní
komunikace při respektování bezpečnostního odstupu dle ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110, při umístění nad pozemní
komunikací také ČSN 73 6201.

Při montáži zařízení, která jsou pevně spojena se železničním svrškem, jako jsou přestavníky včetně doplňujících
zařízení, výstroj kolejových obvodů, počítače náprav apod., je nutné dodržet tolerance, které jsou uvedeny ve
výrobní, resp. montážní dokumentaci jednotlivých zařízení.

27.6.2 Vnější kabelové rozvody

Vnější kabelové rozvody musí být provedeny podle dokumentace. Změny kabelových tras vyžádané zhotovitelem
jsou možné v odůvodněných případech, ale musí být odsouhlaseny technickým dozorem stavebníka a projektantem.
Při změně kabelové trasy musí technický dozor stavebníka ověřit, zda její změna není v rozporu se stavebním
povolením stavby, a to především z hlediska stávajících podzemních sítí a práv vlastníků dotčených, případně
sousedících pozemků. Při všech změnách kabelové trasy musí být dodržena závazná ustanovení TNŽ 34 2609.

27.6.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení

U vnitřní části zabezpečovacího zařízení jako celku se jedná o dva druhy odchylek. Za prvé o odchylky
v mechanickém provedení zařízení a za druhé o změny elektrického zapojení, resp. změny aplikovaného software.

Při montáži zařízení je nutné dodržet mechanické tolerance, které jsou uvedeny ve výrobní, resp. montážní
dokumentaci jednotlivých zařízení. Při montáži stojanových řad nebo skříní do stavědlové ústředny je třeba dodržet
předepsanou minimální šířku uliček kolem zařízení (nejméně 80 cm) podle TNŽ 34 2620 resp. ČSN 34 2650 ed. 2.
Povolená tolerance v tomto případě je 20 mm.

Změny elektrického zapojení a aplikovaného software oproti schválené dokumentaci se nepřipouštějí. Každé změně
musí předcházet změna nebo doplnění dokumentace a její odsouhlasení. Současně musí být respektovány podmínky

12
č.j. 55715/98-O14 ze dne 12.2.1998 ”Systémová opatření k provozu mikroprocesorových zabezpečovacích
zařízení”.

27.6.4 Vnitřní kabelové rozvody

Vnitřní kabelové rozvody musí být provedeny podle dokumentace. Změny kabelových rozvodů uvnitř budov jsou
možné v odůvodněných případech a musí být odsouhlaseny technickým dozorem stavebníka. Při všech změnách
musí být respektována TNŽ 34 2609 –část V. Vnitřní kabelové rozvody s využitím ČSN 73 0848.

Navrženou změnou nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke
ztížení zásahu jednotek požární ochrany tj. zejména třída reakce stavebních výrobků na oheň nebo druh konstrukcí
použitých v měněných stavebních konstrukcích není oproti původnímu stavu zhoršen; na nově provedenou
povrchovou úpravu stěn a stropů není použito výrobků třídy reakce na oheň E nebo F, u stropů (podhledů) není
použito hmot, které při požáru (při zkoušce podle ČSN 73 0865) jako hořící odkapávají nebo odpadávají a nově
zřizované prostupy všemi stěnami či stropy jsou utěsněny podle ČSN 73 0810.

Zabezpečovací zařízení ve stavbě, je technické zařízení jehož náhlé odstavení nebo vypnutí může vyvolat havárii
nebo jinou mimořádnou událost, musí být proto zřetelně označeno štítkem obsahujícím informaci o určení zařízení
a charakteristice nebezpečí.

27.6.5 Ovládací prvky

Pro tento článek platí obdobné podmínky jako v článku 27.6.3 této Kapitoly TKP. Při montáži zařízení je nutné
dodržet mechanické tolerance uvedené ve výrobní, resp. montážní dokumentaci výrobce.

Změny rozmístění ovládacích a kontrolních prvků, jejich elektrického zapojení a aplikovaného software oproti
schválené dokumentaci se nepřipouštějí. Každé změně musí předcházet změna nebo doplnění dokumentace a její
odsouhlasení.

27.6.6 Míra opotřebení

Zařízení podle článků 27.6.1 - 27.6.5 této Kapitoly TKP se zásadně uvažuje nové, pouze při rekonstrukcích
a stavebních postupech se využívá zařízení stávající. Při použití stávajících zařízení stanoví možnou míru jeho
opotřebení dokumentace (viz oddíl. 27.2 této Kapitoly TKP).

27.6.7 Záruční doba

Záruční doby všeobecně stanoví Kapitola 1 TKP. Údržbu v záruční době zajišťuje správce DLM podle Kapitoly 1
TKP. Technologické postupy (pokyny, předpisy výrobce - zhotovitele) pro údržbu předá zhotovitel správci DLM
nejpozději tři měsíce před uvedením díla do provozu. V případě, že některé části (technologické celky) díla bude po
dobu záruky udržovat zhotovitel (dodavatel) díla, pak je povinen tyto části opatřit kryty a pečetěmi tak, aby zásah
správce DLM do zařízení mohl být tímto způsobem registrován.

Na ty části díla, které jsou v ověřovacím provozu, se vzhledem k provádění údržby a k zárukám vztahují nejen
články 1.8.2 a 1.8.3 těchto TKP, ale navíc i ustanovení smlouvy o zajištění ověřovacího provozu, která musí být
mezi správcem DLM a zhotovitelem zařízení uzavřena dostatečně včas před zahájením ověřovacího provozu.

27.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

27.7.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení

Použité venkovní prvky musí vyhovovat prostředí, ve kterém budou použity, podle ČSN EN 50125-3. Klimatická
omezení pro montáž jednotlivých vnějších zařízení stanoví podmínky pro jejich dodávku a montáž (stanoveno
podmínkami pro jejich používání u SŽDC). Pokud nejsou stanoveny, je nutné respektovat pracovní podmínky pro
venkovní části zabezpečovacího zařízení podle ČSN 34 2600 ed. 2. Jsou-li s montáží zařízení spojeny práce na
ukončování kabelů (kabelové formy, vodní zábrany apod.), platí ustanovení článku 27.7.1 této Kapitoly TKP.

27.7.2 Vnější kabelové rozvody

Podle těchto TKP musí zhotovitel zajistit, aby kabely byly transportovány, skladovány, pokládány a montovány
výhradně v klimatických podmínkách přípustných podle schválených technických podmínek výrobce.

13
Není-li v TP výrobce klimatické omezení stanoveno, nesmí pokládka probíhat při teplotách nižších než +4°C bez
zvláštních opatření podle ČSN 33 2000-5-52.

Klimatická omezení pro zemní práce jsou uvedena v Kapitole 3 TKP.

27.7.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení

Použité vnitřní prvky musí vyhovovat prostředí, ve kterém budou použity, podle ČSN 50125-3, nebo musí být
zajištěny podmínky podle 27.3.4 této Kapitoly TKP. Klimatická omezení pro montáž vnitřních zařízení stanoví
podmínky výrobce pro dodávku a montáž jednotlivých zařízení. Pokud nejsou stanoveny, je nutné respektovat
pracovní podmínky pro vnitřní části zabezpečovacího zařízení podle ČSN EN 50125-3. Jsou-li s montáží zařízení
spojeny práce na ukončování kabelů (kabelové formy, vodní zábrany apod.), platí ustanovení článku 27.7.1 této
Kapitoly TKP.

Aktivace zařízení, umístěného v místnostech budov, pokud není výrobcem zabezpečovacího zařízení pro konkrétní
případ stanoveno jinak, musí probíhat při temperování místností alespoň na teplotu + 15 °C.

27.7.4 Vnitřní kabelové rozvody

Není-li v TP výrobce klimatické omezení stanoveno nesmí pokládka probíhat při teplotách nižších než +4 °C bez
zvláštních opatření podle ČSN 33 2000-5-52.

27.7.5 Ovládací prvky

Použité ovládací prvky musí vyhovovat prostředí, ve kterém budou použity, podle ČSN EN 50125-3, nebo musí být
zajištěny podmínky podle 27.3.4 této Kapitoly TKP. Klimatická omezení pro montáž ovládacích prvků stanoví
podmínky výrobce pro dodávku a montáž jednotlivých zařízení. Pokud nejsou stanoveny, je nutné respektovat
pracovní podmínky pro vnitřní části zabezpečovacího zařízení podle ČSN EN 50125-3. Jsou-li s montáží zařízení
spojeny práce na ukončování kabelů (kabelové formy, vodní zábrany apod.), platí ustanovení článku 27.7.1 této
Kapitoly TKP.

Oživování a přezkušování zařízení musí probíhat v místnostech obsluhy zabezpečovacího zařízení temperovaných
alespoň na teplotu + 15 °C.

27.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

27.8.1 Všeobecně

Základním předpokladem odsouhlasení a převzetí prací od zhotovitele je:
 kladné vyhodnocení vydané odbornou komisí o provedení technických prohlídek a o přezkoušení
zařízení zhotovitelem a
 získání průkazu způsobilosti podle § 47 Zákona č. 266/1994 Sb., o drahách.

Požaduje se, aby určená technická zařízení podle vyhlášky č. 100/1995 Sb. byla předávána zhotovitelem
provozuschopná a s vystaveným průkazem způsobilosti pro veškerá použitá UTZ. Při uvádění zařízení do provozu
po etapách musí být respektovány podmínky Drážního úřadu pro vystavení Průkazu způsobilosti. Prohlídka
a kontrola zařízení se řídí předpisem výrobce a předpisem SŽDC (ČSD) T200.

Převzetí prací se provádí pro ucelené zařízení SZZ, TZZ nebo PZZ podle dokumentace formou přejímacího řízení
a ve smyslu ustanovení čl. 1.8 těchto TKP. Vady a nedodělky zjištěné při přejímacím řízení musí odstranit
zhotovitel. Do doby odstranění vad a nedodělků, které mohou ohrozit bezpečnost osob nebo provoz dráhy, nebudou
práce převzaty. Odsouhlasení provedených prací je nezbytné pro jejich ocenění a pro možnost zahájení navazujících
prací. Zhotovitel odsouhlasených prací za ně odpovídá až do doby převzetí prací. Po převzetí prací udržuje zařízení
již objednatel způsobem a v rozsahu daném Pokyny pro údržbu výrobku dodané zhotovitelem. Obsah dokumentace
pro údržbu stanovuje ČSN EN 13460.

Kladné vyjádření odborné komise po ukončení aktivace zařízení/výrobku je nutnou podmínkou pro ukončení TBZ,
předání díla a provedení kolaudace stavby podle Stavebního zákona.

14
Vyžaduje-li to charakter předávaného zařízení/výrobku a v zájmu zajištění co nejvyšší pohotovosti předávaného
zařízení, musí být ke dni předání zařízení stanoveny podmínky a uzavřena smlouva o zajištění záručního
a pozáručního servisu dotčeného zařízení mezi zhotovitelem a budoucím správcem předávaného zařízení.

27.8.2 Příprava k převzetí prací

Povinnosti objednatele a zhotovitele jsou uvedeny v předpisu SŽDC (ČSD) T200.

Zhotovitel je povinen připravit nezbytné podklady, a to zejména:
 dokumentaci dle Kapitoly 1 TKP včetně montážních výkresů s vyznačenými změnami podle skutečného

provedení, včetně geodetického zaměření,
 pro určená technická zařízení technickou dokumentaci ve smyslu vyhlášky č. 100/1995 Sb., pro ostatní zařízení

obvyklou technickou dokumentaci vztahující se k zařízení, popřípadě jeho jednotlivým částem a ostatní
dokumentaci potřebnou pro řádnou obsluhu, provozování a údržbu dodaného zařízení,
 zápisy o odsouhlasení provedených prací a konstrukcí zakrytých v průběhu výstavby (viz čl. 27.5.2),
 osvědčení o provedených zkouškách použitých materiálů a konstrukcí, zprávu o provedení výchozí revize
zařízení podle ČSN 33 1500,
 protokol o měření kabelů,
 protokol o měření izolačních stavů,
 protokol o kapacitní zkoušce baterie, u bezúdržbových baterií zápis o provedení provozní zkoušky s uvedením
doby, po kterou bylo zařízení napájeno z baterie,
 protokol o nastavení kolejových obvodů,
 protokol o technické prohlídce a zkoušce UTZ,
 certifikát o přezkoumání typu subsystému nebo certifikát o ověření subsystému podle nařízení vlády
č. 133/2005 Sb., pokud ho má na základě smlouvy zhotovitel pro provozovatele zajistit,
 montážní deník,
 udělené výjimky z norem a předpisů,
 souhlas k ověřovacímu provozu (je-li prováděn),
 souhlas s použitím nezavedeného zařízení (je-li použito),
 doklady o provedení komplexního vyzkoušení,
 prohlášení zhotovitele o shodě dodaného a namontovaného zařízení s předloženou dokumentací, technickými
podmínkami a typovými podklady a ujištění o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb.,
 doklad o montáži požární přepážky a ucpávky ve smyslu §2 odst. 4 písm. f) vyhlášky 246/2001 Sb. (§6 a §10
vyhlášky 246/2001 Sb.) ,
 doklad o oprávnění osob k montáži pro požární přepážky a ucpávky (§6 odst. 2 vyhlášky 246/2001 Sb.) ,
 doklad o kontrole provozuschopnosti pro požární přepážky a ucpávky (PBZ k omezení šíření požáru),
 doklad potvrzující požadované vlastnosti z požárně bezpečnostního řešení stavby pro požární přepážky
a ucpávky (prohlášení o shodě, klasifikační protokol),
 prohlášení zhotovitele, že použité díly a funkční celky jsou v souladu s typem schváleným pro použití na
železniční dopravní cestě a neschválené díly a funkční celky zajišťující přímo bezpečnosti drážní dopravy jsou
v souladu s dokumentací předloženou hodnotiteli bezpečnosti,

Pozn.: Výrobky zabezpečovací technicky již schválené pro použití na železniční dopravní cestě jsou uvedeny
v Ústředním registru zaváděcích listů umožňujícím dálkový přístup na http://webzl.tudc.cz/.
 uzavřenou smlouvu o záručním a pozáručním servisu, pokud to charakter předávaného zařízení vyžaduje,
 dokument o složení a technologii provedení bezpečnostních a ochranných nátěrů vnějších prvků

zabezpečovacího zařízení včetně jejich záručních podmínek,
 je-li to zakotveno ve smlouvě i protokol o proškolení obsluhujících a udržujících zaměstnanců, včetně předání

výukových simulačních programů.

Objednatel je povinen na základě v předstihu zhotovitelem předložených dokladů a prohlášení připravit:
 zprávu, jak odpovídá provedení prací schválené dokumentaci, smluvním podmínkám, technickým normám

a příslušným předpisům,

15
 pokud stavba zabezpečovacího zařízení na elektrizované trati vyvolá změnu KSUaTP i ověření nového (případně
změny stávajícího) KSUaTP oprávněnými určenými osobami podle č.j. ČD 56 731/96-S14 ve znění pozdějších
výnosů a SŽDC (ČD) T120 čl. 66.

Pokud je zabezpečovací zařízení aktivováno v menším rozsahu, než v jakém bylo vyprojektováno a schváleno (tzv.
výhledový stav), je objednatel povinen zajistit schválenou dokumentaci také na stav ke dni aktivace. Zkoušení
zařízení se v takovém případě provádí jednak pro celé zařízení pomocí maket, jednak ke dni aktivace předepsaným
způsobem podle předpisu SŽDC (ČSD) T200.

27.8.3 Odborná komise

Odborná komise ve smyslu předpisu SŽDC (ČSD) T200, jmenovaná na žádost objednatele nebo příslušného OŘ, se
zřizuje:
 k provedení technických prohlídek zařízení,
 k vyhodnocení výsledků komplexního vyzkoušení zhotovitelem, popř. k provedení dalších funkčních zkoušek

v rámci TBZ.
Odborná komise ke dni zahájení své činnosti musí obdržet aktualizovanou a schválenou Závěrovou tabulku, Tabulku
přejezdu.
Odborná komise se zúčastní:
 komplexního vyzkoušení zařízení prováděného zhotovitelem,
 zhodnocení komplexního vyzkoušení zařízení,
 zapnutí a uvedení zařízení do provozu.
Činnost odborné komise končí písemným vyhodnocením technického stavu zařízení zkontrolovaného jednotlivými
pracovními skupinami OK a ukončených činností spojených s aktivací zařízení.

27.8.4 Technické prohlídky

Technickou prohlídkou se ověřuje úplnost montáže podle projektové dokumentace, platných směrnic, norem,
předpisů, vzorových a zaváděcích listů. Technickou prohlídku lze zahájit až po provedení výchozí revize
elektrických zařízení podle ČSN 33 1500, resp. ČSN 33 2000-6. Technickou prohlídku provádí odborná komise
nezávisle na kontrole zhotovitelem (provádí se zpravidla před komplexním vyzkoušením).
Odborná komise při technických prohlídkách kontroluje:
 venkovní části - zařízení umístěná v kolejišti, včetně výhybek a zařízení na trati,
 vnitřní část - zařízení umístěná uvnitř budovy, domku nebo v reléové skříni.
Podrobnosti pro provádění technických prohlídek jsou uvedeny v předpisu SŽDC (ČSD) T200, SŽDC (ČD) T115
a předpisech výrobce.

27.8.5 Přezkoušení jednotlivých zařízení SZZ, TZZ a PZZ

Funkční zkoušky jednotlivých zařízení se provádějí podle předpisu SŽDC (ČSD) T200 ”Předpis pro vyzkoušení
a uvádění železničních zabezpečovacích zařízení do provozu“ a k němu přidružených předpisů:
 SŽDC (ČSD) T200/1 - Funkční zkoušky reléového staničního zabezpečovacího zařízení,
 SŽDC (ČSD) T200/2 - Funkční zkoušky automatického bloku,
 SŽDC (ČSD) T200/3 - Funkční zkoušky elektromechanického staničního zabezpečovacího zařízení,
 SŽDC (ČSD) T200/4 - Funkční zkoušky železničního přejezdového zabezpečovacího zařízení.
Pro typy zařízení, pro něž nejsou tyto předpisy přímo použitelné, musí být upraveny podmínky pro vykonání
zkoušek stanovených předpisy řady T200 a technologie provedení těchto zkoušek musí být zapracována do předpisu
výrobce pro přezkoušení konkrétního zařízení.
Funkční zkoušky zařízení prováděné za provozu musí být organizovány tak, aby neohrozily bezpečnost železničního
a silničního provozu.

16
27.8.6 Požadavky na dokumentaci v rámci dodávek

V rámci dodávky stavby musí být Správě dopravní cesty předána následující dokumentace skutečného provedení
řešená podle čl. 1.11.4 Kapitoly 1 TKP:

a) schéma izolace kolejiště - na elektrifikovaných tratích 4x

- na neelektrifikovaných tratích 7x,

b) situační schéma, Závěrová tabulka (TNŽ 34 2604), Tabulka přejezdu (ČSN 34 2650) 5x,

c) přehledová schémata, obvodová schémata 2x,

d) zapojovací schémata (montážní výkresy) - nejméně obsazení stojanů, skříní, obsazení svorkovnic

a svorek prvků, multiply, čísla spojů a přechodů 2x,

e) KSUaTP (jen na elektrifikovaných tratích) 9x,

f) schéma uzemnění budov a jejich hromosvodů 5x,

g) stanovení zón ochran před účinky blesku uvnitř a vně budov (podle souboru norem ČSN EN 62 305) 2x,

h) dokumentace v rozsahu a počtu podle Směrnice SŽDC č. 34,

i) doplňující ustanovení k technickému popisu, návodu pro montáž, návodu pro údržbu a návodu pro hodnocení
provozní způsobilosti,

j) návod pro provádění funkčních zkoušek zařízení (není-li zcela v souladu s předpisy řady SŽDC (ČSD) T200
nebo není-li již obsahem návodu pro hodnocení provozní způsobilosti),

k) podklady pro vypracování doplňujícího ustanovení pro obsluhu (natolik včas před uvedením do provozu, aby
mohlo být doplňující ustanovení zpracováno),

l) návody dodávané s výrobky, které nejsou primárně vyráběny pro zabezpečovací zařízení (např. monitory,

modemy, nabíječe, komerční časové soubory, atd.), počet dodávaný výrobcem

m) dokumentace ke staničním bateriím podle ČSN EN 50272-2,

n) software a soupis použitého software.

Tato dokumentace se rovněž dodává na datovém nosiči v digitální formě, a to jak otevřené (editovatelné), tak
v uzavřené (archivní a neměnitelné) formě.

Návody pro hodnocení provozní způsobilosti, resp. jejich doplnění musí obsahovat konkrétní technologické postupy
provedení přezkoušení. Mohou se odkazovat na předpisy řady SŽDC (ČSD) T200, přitom však musí rovněž
obsahovat technologické postupy přezkoušení. Pokud postupy uvedené v předpisech řady SŽDC (ČSD) T200 nelze
využít (např. nejsou řadiče pro individuální stavění výhybek, kterými se při přezkušování podle předpisu SŽDC
(ČSD) T200/1 přidržuje výhybka v opačné než požadované poloze), nebo se při přezkoušení má zařízení chovat
odlišně (např. stavění cesty od zhaslého návěstidla), mohou návody pro hodnocení provozní způsobilosti vyžadovat
použití maket při hodnocení provozní způsobilosti při technické prohlídce a zkoušce UTZ.

Návody pro údržbu se nemusí předávat pro mechanické zámky, mechanické závorníky, mechanické přestavníky,
mechanická návěstidla a předvěsti uvedené v předpise SŽDC (ČD) T121, mechanická a elektromechanická
zabezpečovací zařízení uvedená v předpise SŽDC (ČD) T122, zabezpečovací relé, reléové sady, kodéry a kmitací
adaptéry, ovládací a kontrolní prvky, zástrčkové pojistky uvedené v předpise SŽDC (ČD) T123.

Podklady pro vypracování doplňujícího ustanovení pro obsluhu musí být předány příslušné organizační složce OŘ
pro provoz infrastruktury nejméně 10 pracovních dní před termínem, kdy musí tato předat podklady příslušné
organizační složce OŘ pro řízení provozu.

27.8.7 Zapnutí zařízení do provozu

Zapnutí zařízení do provozu se provede podle ”Rozkazu o výluce”.

Pro jednotlivé stavební postupy musí být dodány KSUaTP, Závěrová tabulka a Tabulka přejezdu odsouhlasené
TÚDC - DLZT.

Odpovědný zaměstnanec SŽDC (OZOV) uvede zařízení do provozu na základě souhlasu Odborné komise (dle
SŽDC (ČSD) T200) v rozsahu a za podmínek stanovených v „Protokolu o zavedení zkušebního provozu“ Drážním
úřadem (resp. Průkazu způsobilosti, pokud je již vydán). V rámci stavebních postupů uvede zařízení do provozu na

17
základě provedené technické prohlídky a zkoušky, zápisu změny do průkazu způsobilosti UTZ Drážním úřadem a na
konec zápisem do ”Záznamníku poruch na sdělovacím a zabezpečovacím zařízení” a v ”Knize přehlídek”; případně
lze postupovat podle Opatření Drážního úřadu č. 4/2010 (č.j. DUCR-32726/10/PK) resp. opatření, které ho
nahrazuje.

27.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ

27.9.1 Vnější části zabezpečovacího zařízení

Je nutné zkontrolovat, zda namontované zařízení nezasahuje do průjezdného průřezu a volného manipulačního
prostoru pro použití mechanizačních prostředků v souladu s Vyhláškou č. 177/1995 Sb. a do prostoru, který má být
volný podle ČSN 73 4959, ČSN 73 6101, ČSN 73 6110 a ČSN 73 6201.
U kolejových obvodů se ověří, zda lana a vodiče neomezují volný schůdný a manipulační prostor a vyhovují
ustanovením předpisu SŽDC S3 a SŽDC (ČD) T120 čl. 66. Dále se ověří upevnění, správný počet a průřez
použitých propojek a lanových propojení a shoda skutečného provedení se schématem izolace kolejiště. V případě
elektrizované tratě se ověří shoda skutečného provedení se změnou KSUaTP ověřenou určenými oprávněnými
osobami podle č. j. ČD 56 731/96-S14 ve znění pozdějších výnosů.
U návěstidel je nutné přeměřit vzdálenost nejbližší části návěstidla od živé části trakčního vedení (min 1 500 mm).
Provede se měření odporu ochranného uzemnění, pokud je použito, a ověří se, zda dosažená hodnota je v souladu
s dokumentací.
U kolejových obvodů se provede kontrola hodnot napájecího a výstupního napětí podle regulačních tabulek. Dále se
provede fázová kontrola izolovaných styků. Provede se změření izolačního stavu kolejového roštu. Před vlastním
měřením ověří zhotovitel za účasti technického dozoru stavebníka provedení vnějších částí podle dokumentace,
zejména v záležitostech trakčního propojení a ukolejnění. Ověření se provede podle KSUaTP, jehož návrh je
součástí dokumentace (obsah a náplň viz TNŽ 34 2603). Dále se provede změření odporu všech ukolejněných
konstrukcí (nově budovaných i stávajících) vůči zemi, a to zejména v případech důvodného podezření na nadměrné
svody a obchozí cesty. Měření provádí zhotovitel. Pokud objednatel předá naměřené hodnoty zemních odporů
stávajících konstrukcí, jejich měření se neprovádí.

27.9.2 Vnější kabelové rozvody

U všech položených kabelů provede zhotovitel závěrečné měření podle předpisu SŽDC (ČSD) T200 a zpracuje
o tomto protokol.

27.9.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení

U každé použité akumulátorové baterie je nutné provést měření izolačního odporu, ověřit její dostatečnou kapacitu
a výsledek zaznamenat do protokolu.
U měničů a napájecích zdrojů se kontroluje jmenovité napětí, napětí při zatížení a měření se opakuje po zahřátí
zdroje na provozní teplotu. Provede se kontrola výkonnosti zdroje podle technických podmínek výrobce.
Ve stavědlové ústředně se měří izolační odpor mezi izolovanými živými částmi a kostrou a mezi živými částmi
různých soustav navzájem.
Provede se měření odporu ochranného uzemnění a ověří se, zda dosažená hodnota je v souladu s dokumentací.

27.9.4 Vnitřní kabelové rozvody

U všech položených kabelů provede zhotovitel závěrečné měření podle předpisu SŽDC (ČSD) T200 a zpracuje
o tomto protokol.

27.10 EKOLOGIE

Při všech montážních pracích na zabezpečovacím zařízení je nutné dodržet ustanovení pro odpadové hospodářství
Kapitoly 1 TKP - Všeobecně. Dále platí pro jednotlivé druhy prací:

18
27.10.1 Vnější a vnitřní kabelové rozvody

Při spojkování kabelů nesmí dojít ke znečištění půdy a vod působením spojovacích hmot. Musí být bezpečně
uloženy hmoty a dodržen výrobcem předepsaný postup práce. Zbytky spojovacích hmot a kabelů lze likvidovat
pouze na skládkách k tomu určených.

27.10.2 Vnější části zabezpečovacího zařízení

Při pracích nesmí dojít k znečištění půdy a vod.
Při natěračských pracích na staveništi je nutné zajistit likvidaci ekologicky škodlivých odpadů, jako jsou použité
štětce, obaly od nátěrových hmot, ředidla apod.
Při pracích s ropnými produkty (olejová náplň stykových transformátorů) je nutné dodržovat ochranu půdy a vod
před únikem těchto produktů.

27.10.3 Vnitřní části zabezpečovacího zařízení

Při natěračských pracích na staveništi musí zhotovitel zajistit likvidaci ekologicky škodlivých odpadů, jako jsou
použité štětce, obaly od nátěrových hmot, ředidla apod.
Manipulace s bateriemi je možné provádět pouze v prostorách k tomu určených. Při manipulaci s elektrolytem nesmí
dojít k poškození půdy a vod.

27.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA

27.11.1 Bezpečnost práce při montážích v kolejišti

Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně stanoví Kapitola 1 TKP.

27.11.2 Bezpečnost práce na elektrických zařízeních

Při práci na elektrickém zařízení a práci s elektrickým zařízením a při práci v blízkosti TV je nutno dodržovat
zejména ČSN EN 50110-1 ed. 2.

27.11.3 Montážní práce prováděné na provozovaném zařízení

Práce zhotovitele na provozovaném zařízení je možné provádět pouze za přímého dozoru a odpovědnosti
udržujícího zaměstnance. Při pracích se postupuje podle předpisu SŽDC (ČSD) T100 čl. 113.

27.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP, resp. jejich aktualizace.
Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu Kap. 1.3 TKP, tj. právních
předpisů, technických norem a předpisů a předpisů SŽDC.

27.12.1 Technické normy

ČSN 33 0050-603 Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 603: Výroba, přenos a rozvod elektrické
energie. Plánování a řízení elektrizační soustavy
ČSN 33 0120
ČSN 33 0121 Elektrotechnické předpisy – Normalizovaná napětí IEC
ČSN 33 1500
ČSN 33 2000-1 Elektrotechnické předpisy – Jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn
ed. 2
ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení
ed. 2
ČSN 33 2000-4-442 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních
ed. 2 charakteristik, definice

Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4–41: Ochranná opatření pro zajištění
bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem

Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-442: Bezpečnost –Ochrana instalací nízkého
napětí proti dočasným přepětím v důsledku zemních poruch v soustavách vysokého napětí

19
ČSN 33 2000-4-443 Elektrické instalace budov – Část 4–44: Bezpečnost - Ochrana před rušivým napětím

ed. 2 a elektromagnetickým rušením – Kapitola 443: Ochrana proti atmosférickým nebo

spínacím přepětím

ČSN 33 2000-4-444 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4–444: Bezpečnost – Ochrana před napěťovým a
elektromagnetickým rušením

ČSN 33 2000-5-52 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení –

ed. 2 Elektrická vedení

ČSN 33 2000-5-523 Elektrické instalace budov – Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení – Oddíl 523:

ed. 2 Dovolené proudy v elektrických rozvodech

ČSN 33 2000-5-54 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5–54: Výběr a stavba elektrických zařízení –

ed. 3 Uzemnění a ochranné vodiče

ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize

ČSN 33 2130 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody

ČSN 33 2160 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před
nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN

ČSN 34 1500 ed. 2 Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Předpisy pro elektrická trakční zařízení

ČSN 34 1530 ed. 2 Drážní zařízení – Elektrická trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních
a vleček

ČSN 34 2040 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích
vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz

ČSN 34 2600 ed. 2 Drážní zařízení – Železniční zabezpečovací zařízení

ČSN 34 2613 ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení - Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost

ČSN 34 2614 ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení – Předpisy pro projektování, provozování a používání
kolejových obvodů

ČSN 34 2617 Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení

ČSN 34 2650 ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení – Přejezdová zabezpečovací zařízení

ČSN 37 5711 ed. 2 Drážní zařízení – Křížení kabelových vedení s železničními dráhami

ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení

ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody

ČSN 73 0865 Požární bezpečnost staveb – Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech

ČSN 73 4959 Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technických vybavení

ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů

ČSN 73 6301 Projektování železničních drah

ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách normálního
rozchodu

ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody

ČSN EN 13460 Údržba - Dokumentace pro údržbu

ČSN EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle
+A1 výsledků zkoušek reakce na oheň

ČSN EN 13501-2 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle
+A1 výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

ČSN EN ISO/IEC Posuzování shody – Prohlášení dodavatele o shodě – Část 1: Všeobecné požadavky
17050-1 (01 5259)

ČSN EN 50110-1 Obsluha a práce na elektrických zařízeních
ed. 2

ČSN EN 50121-1 Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 1: Všeobecně
ed. 2 (33 3590)

20
ČSN EN 50121-2 Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 2: Drážní vozidla – Zařízení
ed. 2 (33 3590)

ČSN EN 50121-3-1 Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 4: Emise a celkové vozidlo
ed. 2 (33 3590)

ČSN EN 50121-3-2 Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 3-2: Drážní vozidla – Zařízení
ed. 2 (33 3590)

ČSN EN 50121-4 Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 4: Emise a odolnost
ed. 2 (33 3590) zabezpečovacích a sdělovacích zařízení

ČSN EN 50122-1 Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Elektrická bezpečnost, uzemňování a zpětný
ed. 2 (34 1520) obvod – Část 1: Ochranná opatření proti úrazu elektrickým proudem

ČSN EN 50122-2 Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Elektrická bezpečnost, uzemnění a zpětný obvod
ed. 2 (34 1520) – Část 2: Ochranná opatření proti účinkům bludných proudů DC trakčních soustav

ČSN EN 50122-3 Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Elektrická bezpečnost, uzemnění a zpětný obvod
(34 1520) – Část 3: Vzájemná interakce mezi AC a DC trakčními soustavami

ČSN EN 50124-1 Drážní zařízení – Koordinace izolace – Část 1: Základní požadavky – Vzdušné vzdálenosti
(33 3501) a povrchové cesty pro všechna elektrická a elektronická zařízení

ČSN EN 50125-3 Drážní zařízení – Podmínky prostředí pro zařízení – Část 3: Zabezpečovací a sdělovací
(33 3504) zařízení

ČSN EN 50126-1 Drážní zařízení – Stanovení a prokázání bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti
(33 3502) a bezpečnosti (RAMS)

ČSN EN 50128 ed. 2 Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat – Software

(34 2680) pro drážní řídicí a ochranné systémy

ČSN EN 50129 Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat –
Elektronické zabezpečovací systémy

ČSN EN 50159 Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat -
(34 2670) Komunikace v přenosových zabezpečovacích systémech

ČSN EN 50160 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejných distribučních sítí
ed. 3 (33 0122)

ČSN EN 50163 Drážní zařízení – Napájecí napětí trakčních soustav
ed. 2 (33 3500)

ČSN EN 50205 Relé s nuceně ovládanými (mechanicky spřaženými) kontakty
(35 3439)

ČSN EN 50238 Drážní zařízení – Kompatibilita mezi drážním vozidlem a systémy pro detekování vlaků
(33 3592)

ČSN CLC/TS Drážní zařízení – Kompatibilita mezi drážním vozidlem a systémy pro detekování vlaků –

50238-2 (33 3592) Část 2: Kompatibilita s kolejovými obvody

ČSN CLC/TS Drážní zařízení – Kompatibilita mezi drážním vozidlem a systémy pro detekování vlaků –

50238-3 (33 3592) Část 3: Kompatibilita s počítači náprav

ČSN EN 60332-3- Zkoušky elektrických a optických kabelů v podmínkách požáru - Část 3-10: Zkouška

10 (34 7107) vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodičů nebo kabelů –

Zařízení

ČSN EN 60332-3- Zkoušky elektrických a optických kabelů v podmínkách požáru - Část 3-22: Zkouška

22 (34 7107) vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodičů nebo kabelů –

Kategorie A

ČSN EN 50272-2 Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace – Část 2:
(36 4380) Staniční baterie

ČSN EN 60146-1-1 Polovodičové měniče - Všeobecné požadavky a měniče se síťovou komutací –
ed. 2 (35 1530) Část 1-1:Stanovení základních požadavků

ČSN EN 60529 Stupně ochrany krytem (krytí – IP kód)
(33 0330)

ČSN EN 61140 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení
ed. 2 (33 0500)

21
ČSN EN 61204 Napájecí zařízení nízkého napětí se stejnosměrným výstupem – Charakteristické vlastnosti
(35 1536) a požadavky na bezpečnost
ČSN EN 61558-1 Bezpečnost výkonových transformátorů, napájecích zdrojů, tlumivek a podobných výrobků
ed. 2 (35 1330) – Část 1: Všeobecné požadavky a zkoušky
ČSN EN 61558-2-6 Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a podobných výrobků pro napájecí
ed. 2 (35 1330) napětí do 1 100 V – Část 2–6: Zvláštní požadavky a zkoušky pro bezpečnostní ochranné
transformátory a pro napájecí zdroje obsahující bezpečnostní ochranné transformátory
ČSN EN 61663-1 Ochrana před bleskem – Telekomunikační vedení – Část 1: Instalace s optickými kabely
(34 1391)
ČSN EN 61663-2 Ochrana před bleskem – Telekomunikační vedení – Část 2: Vedení s kovovými vodiči
(34 1391)
ČSN IEC 61713 Zajištění spolehlivosti softwaru pomocí procesů jeho životního cyklu – Návod k použití
(01 0692)
ČSN EN 62040-1 Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS) – Část 1: Všeobecné a bezpečnostní požadavky
(36 9066) pro UPS
ČSN EN 62305-1 Ochrana před bleskem – Část 1: Obecné principy
ed. 2 (34 1390)
ČSN EN 62305-4 Ochrana před bleskem – Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách
ed. 2 (34 1390)
ČSN ISO 3864-1 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 1: Zásady navrhování
(01 8011) bezpečnostních značek a bezpečnostního značení
TNŽ 01 0101 Názvosloví Českých drah
TNŽ 34 2602 Pravidla pro kreslení schémat železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 34 2603 Pravidla pro kreslení koordinačních schémat ukolejnění a trakčních propojení
TNŽ 34 2604 Železniční zabezpečovací zařízení. Závěrové tabulky
TNŽ 34 2605 Návěstní nátěry a bezpečnostní sdělení na železničních sdělovacích a zabezpečovacích
zařízeních
TNŽ 34 2606 Rozbory bezpečnosti obvodů železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 34 2607 Indikace v železničních zabezpečovacích zařízeních
TNŽ 34 2609 Projektování kabelových rozvodů železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 34 2610 Železniční světelná návěstidla
TNŽ 34 2612 Ochrana zabezpečovacích zařízení před požárem
TNŽ 34 2616 Výběr ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 34 2620 Železniční zabezpečovací zařízení. Staniční a traťové zabezpečovací zařízení
TNŽ 34 2640 Železniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro vlakové zabezpečovací zařízení
TNŽ 34 2660 Zařízení pro mechanizaci a automatizaci spádovišť
TNŽ 34 3109 Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na železničních
dráhách celostátních, regionálních a vlečkách
TNŽ 34 5542 Značky pro situační schémata železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 34 5543 Značky pro obvodová schémata železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 36 5530 Elektromechanická relé pro železniční zabezpečovací zařízení
TNŽ 36 5540 Přestavníky
TNŽ 37 5711 Křížení úložných, závlačných a závěsných kabelů s celostátními drahami a vlečkami

27.12.2 Předpisy

SŽDC (ČD) D1/5 Prováděcí opatření ke směrnici pro tvorbu a zpracování základní dopravní dokumentace
SŽDC D7/2
Předpis pro organizování výlukové činnosti na tratích provozovaných Správou železniční
dopravní cesty, státní organizace

22
SŽDC Ob14 Předpis pro stanovení organizace zabezpečení požární ochrany Správy železniční dopravní
cesty, státní organizace

SŽDC (ČD) Op16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

SŽDC S3 Železniční svršek

SŽDC (ČSD) T100 Provoz zabezpečovacích zařízení

SŽDC (ČD) T115 Předpis pro opravy výměnných dílů zabezpečovacích zařízení

SŽDC (ČD) T120 Předpis pro provozování a údržbu zařízení pro kontrolu volnosti nebo obsazenosti
kolejových úseků

SŽDC (ČSD) T121 Údržba venkovních zabezpečovacích zařízení

SŽDC (ČSD) T122 Údržba mechanických a elektromechanických zabezpečovacích zařízení

SŽDC (ČSD) T123 Údržba reléových zabezpečovacích zařízení

SŽDC (ČSD) T200 Předpis pro vyzkoušení a uvádění zabezpečovacích zařízení do provozu

SŽDC (ČD) Z1 Předpis pro obsluhu staničního a traťového zabezpečovacího zařízení

SŽDC (ČD) Z2 Obsluha přejezdových zabezpečovacích zařízení

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského
železničního systému

Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační
koncová zařízení

Vyhláška č. 100/1995 Sb. Podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení

Vyhláška č. 173/1995 Sb. Dopravní řád drah

Vyhláška č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah

Vyhláška č. 30/2001 Sb. kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení
provozu na pozemních komunikacích

Vyhláška č. 246/2001Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru
(vyhláška o požární prevenci)

Vyhláška č. 381/2001 Sb. kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů

Vyhláška č. 447/2001 Sb. o báňské záchranné službě

Vyhláška č. 376/2006 Sb. o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku
mimořádných událostí na dráhách

Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb

Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

MDS TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích (rozšiřuje Centrum dopravního
výzkumu) , včetně dodatku 1 (lze získat na webových stránkách Ministerstva dopravy)

MDS TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích (rozšiřuje Centrum
dopravního výzkumu) , včetně dodatku 1 (lze získat na webových stránkách Ministerstva
dopravy)

MDS TP 169 Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích (rozšiřuje Centrum
dopravního výzkumu)

Drážní úřad č. j. DUCR-32726/10/Pk ze dne 28. 6. 2010 “Vydávání průkazů způsobilosti UTZ po modernizaci
a rekonstrukci stavby dráhy ve výjimečných situacích“

Výnos ČD DDC č. j. 55 715/98-O14 ”Systémová opatření k provozu mikroprocesorových zabezpečovacích
zařízení” – Věstník ČD č. 4/98.

Výnos ČD DDC č. j. 56 731/96-S14 Směrnice pro zavedení, používání a správu koordinačních schémat
ukolejnění a trakčního propojení - prováděcí pokyny ve znění pozdějších výnosů

Výnos SŽDC č. j. 21 981/08-OP ze dne 20.06.2008 „Zásady technického řešení akcí racionalizace řízení
provozu na železniční dopravní cestě

Pokyn GŘ č. 12/2009 Situování nepřenosných návěstidel zabezpečovacího zařízení dle TNŽ 34 2620

Směrnice GŘ č. 11 Směrnice pro hospodaření s vyzískaným materiálem z majetku SŽDC ve správě ČD

23
Směrnice GŘ Zásady optimalizace a modernizace vybrané sítě České republiky
č. 16/2005
Zásady rekonstrukce celostátních drah České republiky nezařazených do evropského
Směrnice SŽDC č. 30 železničního systému

Směrnice SŽDC č. 32 Zásady rekonstrukce regionálních drah

Směrnice SŽDC č. 34 Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí sdělovacích a
zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na železniční
dopravní cestě ve vlastnictví státu státní organizace Správa železniční dopravní cesty

Směrnice SŽDC č. 50 Požadavky na odbornou způsobilost dodavatelů při činnostech na dráhách
provozovaných státní organizací Správa železniční dopravní cesty

Směrnice SŽDC č. Směrnice pro ochranu zabezpečovacích a sdělovacích zařízení před účinky blesku
(připravuje se) a proti přepětí (připravuje se)

Výnos ČD DDC č. j. 703/95-S7/INV Zadávací podmínky staveb sdělovací a zabezpečovací techniky

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů

Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

ZTP 01/1994 Základní technické požadavky - Dálkové ovládání zabezpečovacích zařízení

ZTP 01/1999 Základní technické požadavky na Světelný indikátor pro ČD

ZTP 01/2000 Základní technické požadavky na systém napájení zabezpečovacích zařízení z trakčního
vedení

ZTP 02/2000 Základní technické požadavky na PZM 2 uzamykatelné na místě

ZTP 03/2000 Základní technické požadavky na Výkolejky

ZTP 04/2000 Základní technické požadavky na Výkolejky přenosné oboustranné

ZTP 05/2000 Základní technické požadavky - Jednotné obslužné pracoviště - vydání IV

ZTP 06/2000 Základní technické požadavky - Diagnostika železničních zabezpečovacích zařízení

ZTP 01/2002 Základní technické požadavky - Technologický domek - objekt k použití u Českých drah

TS 1/2006-Z Změny návěstí světelných návěstidel hlavních a samostatných a opakovacích předvěstí při
poruchách jejich svícení Vydání I

TS 2/2006-ZS Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Dálkové ovládání zabezpečovacího
zařízení. Druhé vydání

TS 1/2007-Z Technické specifikace pro velkoplošné zobrazení na tratích vybavených dálkovým
ovládáním zabezpečovacího zařízení. Druhé vydání

TS 2/2007-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Diagnostika zabezpečovacích zařízení.
Vydání I

TS 3/2007-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Dálkově ovládaná zvuková signalizace
pro nevidomé doplňující světelné přejezdové zabezpečovací zařízení. Vydání I

TS 2/2008-ZSE Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Dálková diagnostika technologických
systémů železniční dopravní cesty. Druhé vydání

TS 3/2008-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Zabezpečovací zařízení dle
TNŽ 34 2620 Část 1. Neprofilové úseky u SZZ 3.kategorie. Vydání I

TS 4/2008 Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Diagnostika zabezpečovacích zařízení
na tratích vybavených dálkovým ovládáním zabezpečovacích zařízení. Vydání I

TS 6/2008-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Zabezpečovací zařízení dle
TNŽ 34 2620 Část 2. Návěstění. Vydání I

TS 11/2009-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků.
Eliminace ztráty šuntu na staniční koleji. Vydání II

TS 1/2010-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků.

Automatické stavění vlakových cest. První vydání

24
TS 5/2010-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Návěstění jízdy na cílovou kolej podle
rozhledových poměrů. Vydání I

TS 1/2012-Z Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Přenos kódu vlakového zabezpečovače
na tratích bez automatického bloku. Vydání I

nařízení Komise ES o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik
č. 352/2009

Rozhodnutí komise EU o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení
transevropského železničního systému – aktuálně platné a účinné rozhodnutí v platném
a účinném znění (např. od 1.1.2013 Rozhodnutí komise 2012/88/EU ve znění Rozhodnutí
komise 2012/696/EU)

27.12.3 Související Kapitoly TKP

Kapitola 1 - Všeobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 8 - Konstrukce koleje a výhybek
Kapitola 9 - Úrovňové přejezdy a přechody
Kapitola 12 - Chráničky a kolektory
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí

Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi bludnými proudy
Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi
Kapitola 26 - Osvětlení, rozvody nn včetně dálkového ovládání, EOV, stožárové transformovny VN/NN
a kabelový rozvod pro EPZ
Kapitola 31 - Trakční vedení
Kapitola 32 - Zařízení trati a traťové značky
Kapitola 33 - Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

25
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 27
T ř e t í aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 8 /z roku 2013/

Vydala Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Ing. Lubomír Anton
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty

Odborný gestor: Ing. Marcel Klega
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor automatizace a elektrotechniky

Vydal: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Generální ředitelství
Odbor automatizace a elektrotechniky
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
www.szdc.cz

Distribuce: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty - oddělení technické dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova l

tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769
fax: +420 972 741 290
e-mail: typdok@tudc.cz
http://typdok.tudc.cz
Úroveň přístupu
A

Technické kvalitativní
podmínky staveb státních
drah

Kapitola 28
SDĚLOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Vydání: prosinec 2022

Účinnost od 1. 1. 2023

Nahrazení předchozího znění kapitoly
Datem účinností tohoto dokumentu se nahrazuje kapitola 28 – Sdělovací zařízení schválená dne
1.12.2022, účinná od 1.1.2023.

Schváleno pod č.j. 80011/2022-SŽ-GŘ-O14
Dne 1.1.2023
Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r.
Generální ředitel
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

Technické kvalitativní podmínky
Kapitola 28 - SDĚLOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství
Gestor: Odbor zabezpečovací a telekomunikační techniky (O14)
Vydání: Praha
Náklad: www.spravazeleznic.cz

prosinec 2022
vydáno pouze v elektronické podobě (PDF), formát (A4)

2/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

OBSAH

Strana
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................... 4

28.1 ÚVOD .......................................................................................................................................... 5

28.2 POPIS, KVALITA A PARAMETRY POUŽITÝCH ZAŘÍZENÍ........................................................... 5

28.2.1 Kabelová vedení - optické kabely .................................................................................................6
28.2.2 Zařízení přenosové techniky po vedení - analogová ........................................................................6
28.2.3 Zařízení přenosové techniky po vedení - digitální............................................................................6
28.2.4 Rádiová zařízení ...........................................................................................................................7
28.2.5 Telefonní spojovací systémy (telefonní ústředny)............................................................................7
28.2.6 Integrovaná telekomunikační zařízení (ITZ) ...................................................................................7
28.2.7 Prvky přenosového systému a ostatní zařízení pro přenos dat .........................................................8
28.2.8 Informační zařízení pro cestující ....................................................................................................8
28.2.9 Rozhlasová zařízení ......................................................................................................................8
28.2.10 Požárně bezpečnostní zařízení a ostatní bezpečnostní systémy ........................................................8
28.2.11 Zařízení pro řídicí a diagnostické systémy Správy železnic ...............................................................9
28.2.12 Koncová (účastnická) zařízení .......................................................................................................9
28.2.13 Záznamová zařízení .....................................................................................................................9
28.2.14 Technologické prostory...............................................................................................................10

28.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ.......................................................................................... 11

28.3.1 Kabelová vedení - optická..........................................................................................................12
28.3.2 Kabelová vedení – metalická.......................................................................................................13
28.3.3 Zařízení přenosové techniky po vedení - digitální..........................................................................14
28.3.4 Rádiová zařízení.........................................................................................................................14
28.3.5 Integrovaná telekomunikační zařízení (ITZ) .................................................................................15
28.3.6 Prvky přenosového systému a ostatní zařízení pro přenos dat .......................................................15
28.3.7 Integrované uzly pro přenos dat, hlasu a obrazu ..........................................................................15
28.3.8 Informační zařízení pro cestující ..................................................................................................16
28.3.9 Rozhlasová zařízení ....................................................................................................................16
28.3.10 Požárně bezpečnostní zařízení a ostatní bezpečnostní systémy ......................................................16
28.3.11 Zařízení pro řídicí a diagnostické systémy Správy železnic.............................................................17
28.3.12 Koncová (účastnická) zařízení .....................................................................................................17
28.3.13 Záznamová zařízení ...................................................................................................................17

28.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY ................................................................... 18

28.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY....................................................................... 18

28.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY........................................................... 18

28.6.1 Přípustné odchylky při výstavbě sdělovacích zařízení ....................................................................18
28.6.2 Záruční doba .............................................................................................................................19

28.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ ............................................................................................................ 19

28.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ ....................................................................................... 19

28.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ........................................................ 20

28.10 EKOLOGIE................................................................................................................................. 20

28.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA ................................ 21

28.12 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ................................................................................ 21

3/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

SEZNAM ZKRATEK

CTD Centrum telematiky a diagnostiky systém řízení dopravy)

ČSN Česká státní norma
ČTÚ Český telekomunikační úřad
DOK Dálkový optický kabel
eDAP Elektronická knihovna dokumentů a předpisů
EPS Elektrická požární signalizace
ERTMS European rail traffic management system (evropský
GSM-R Global System for Mobile Communications – Railway
LDP Lokální detekce požáru
MRS Místní radiová síť
MTO Malé technologické objekty
PZTS Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy
SRV Síť rádiodispečerská
STM Synchronní transportní moduly
SŽ Správa železnic, státní organizace
TNŽ Technická norma železnic
TRSM Traťový radiový systém
TS Technické specifikace
ZPDP Zařízení pro detekci požáru
ZTKP Zvláštní technické kvalitativní podmínky
ZTP Zvláštní technické podmínky
ŽDC Železniční dopravní cesta

4/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

28.1 ÚVOD

(1) Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a doporučení uvedené
v kapitole 1 - Všeobecně.

(2) :

- kabelová vedení - optické kabely,
- kabelová vedení - metalické kabely,
- zařízení přenosové techniky po vedení – analogová,
- zařízení přenosové techniky po vedení – digitální,
- rádiová zařízení pro spojení s vlaky na trati,
- ostatní rádiová zařízení pro pohyblivá rádiová spojení,
- rádiová zařízení pro pevná rádiová spojení,
- spojovací systémy,
- integrovaná telekomunikační zařízení,
- prvky přenosového systému a ostatní zařízení pro přenos dat,
- integrované uzly pro přenos dat, hlasu a obrazu,
- informační zařízení pro cestující,
- rozhlasová zařízení,
- záznamová zařízení,
- požárně bezpečnostní zařízení: elektrická požární signalizace, zařízení pro detekci

požáru, zařízení pro lokální detekci požáru, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro
detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové
zařízení,
- ostatní bezpečnostní systémy, kamerové systémy, poplachový zabezpečovací a tísňový
systém, koncová (účastnická) zařízení.
(3) Parametry a ostatní požadavky uvedené v této kapitole doplňují ustanovení platných
technických norem ČSN, TNŽ a technických předpisů týkajících se výstavby a přejímacího
řízení sdělovacích zařízení.
(4) Prostory pro sdělovací zařízení …plocha, počet racků, velikost racků, uzamykatelné racky,
napájení, klimatizace…

28.2 Popis, kvalita a parametry použitých zařízení

(1) U Správy železnic mohou být použita sdělovací zařízení na základě:
- vydaného zaváděcího listu,
- na základně vydaného souhlasu s použitím na ŽDC ve vlastnictví státu:
- souhlasu určeného útvaru Správy železnic s použitím nezavedeného zařízení,
- souhlasu určeného útvaru Správy železnic s jednorázovým použitím nezavedeného
zařízení pro konkrétní případ.

(2) Zavádění nových zařízení do prostředí Správy železnic musí být v souladu se směrnicí
SŽDC č. 34 v aktuálním znění.

(3) Určený útvar Správy železnic musí být zhotoviteli a autoru projektové dokumentace (dále
jen „dokumentace“) sdělen objednatelem.

5/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

(4) Návrh na použití nezavedených sdělovacích zařízení musí být předložen a projednán
v průběhu zpracování dokumentace.

(5) Sdělovací zařízení, která budou propojena se zařízeními cizích železničních správ, musí
kromě ustanovení předchozího odstavce vyhovovat také mezinárodním doporučením UIC.

(6) Zřízení pohyblivého rádiového spojení podléhá povolení určeného útvaru Správy železnic.

(7) Zřízení rádiového spojení podléhá povolení určeného orgánu státní správy České republiky
(ČTÚ).

(8) Všechna sdělovací (telekomunikační) zařízení musí předávat diagnostické informace (stavy,
poruchy) do systému dálkové diagnostiky technologických systémů železniční dopravní
cesty podle Technických specifikací SŽDC 2/2008–ZSE v platném znění.

28.2.1 Kabelová vedení - optické kabely

(1) Základní technické parametry optických kabelů a jejich příslušenství v přenosové síti správy
železnic musí splňovat podmínky dle technických specifikacích SŽ TS 1/2022-SZ v platném
znění. Při výstavbě tras optických kabelů se používají zásadně kabely s jednovidovými
vlákny. Konkrétní typ kabelu, počet optických vláken a způsob instalace kabelu musí být
předepsány v dokumentaci. Základní technické parametry optických kabelů a jejich
příslušenství v přenosové síti správy železnic musí splňovat podmínky dle technických
specifikacích SŽ TS 1/2022-SZ v platném znění.

(2) Pro sdělovací metalické kabelové sítě se používají přednostně čtyřkové (vyjma vnitřních
rozvodů) plastové kabely s vrstvenými plášti a s ochranou proti podélnému pronikání vody,
typové řady TCEKPFLE s pevnou izolací žil, případně TCEPKPFLE s izolací žil typu foam-skin.
Konkrétní provedení ochranných obalů (-E, -EY, -PE, -PY, -ZE, -ZY, -DE, -DY) musí být
zásadně stanoveno a zdůvodněno v dokumentaci. U kabelů traťových se požaduje
dvouplášťová konstrukce.

(3) Rozsah sledovaných parametrů na TK a obecně metalických sdělovacích vedeních,
podmíněných předáním měřicích protokolů z výstavby:
a) kontinuita žil
b) smyčková rezistance
c) izolační rezistance žil
d) rezistance stínící fólie
e) izolační rezistance stínící fólie
f) izolační rezistance pancíře (u kabelů opatřených pancířem)
g) rezistance uzemnění u kabelových rozvaděčů-objektů
h) vyrovnání kapacitních nerovnováh (u kabelů nad 1,6km) - útlum přeslechu na blízkém
konci, případně admitanční nerovnováhy.
Závazné formuláře měřicích protokolů stanovuje správce kabelové sítě

28.2.2 Zařízení přenosové techniky po vedení - analogová
(1) Nové analogové přenosové systémy se v přenosové síti Správy železnic nebudují.

28.2.3 Zařízení přenosové techniky po vedení - digitální
(1) Na optických kabelech mohou být nasazovány přenosové systémy:

- přímo zakončené na optických rozhraních aktivních síťových prvků,

6/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

- používajících výhradně SFP (small form-factor pluggable) všech typů od rychlosti
přenosu 1Gbps a využívající přenosový protokol Ethernet nebo synchronní Ethernet,

- převodník optika/elektrické rozhraní E1,

- Nově se systémy SDH nebudují, oddělená přenosová síť GSM-R MPLS

- IP (Internet Protocol),

- IP/MPLS (Internet Protocol/Multiprotocol Label Switching),

- digitální vlnový multiplex (CWDM Coarse Wavelenght Division Multiplex, DWDM Dense
Wavelenght Division Multiplex),

- multiplexory nižšího řádu (nejvýše 4 x 2Mbit/s) – výhradně v případě potřeby přenosu
kanálů s časovým dělením (TDM), např. pro připojení základnových radiostanic systému
GSM-R po souhlasném projednání se správcem

(2) Koncová zařízení pro přenos dat, hlasu a obrazu sítě smí být připojována pouze k uzlům
technologie IP, IP/MPLS CE

(3) Použité uzly musí umožňovat:

- dálkové monitorování a konfiguraci z již provozovaných dohledových systémů,

- změnu konfiguračních parametrů bez provedení resetu uzlu.

(4) Na optická vlákna smějí být připojovány i jednoúčelové průmyslové automaty pro spojení
bod – bod (např. vazby diferenciálních ochran pro silnoproudá zařízení). Tyto automaty
nemusejí umožňovat dálkové monitorování a konfiguraci.

28.2.4 Rádiová zařízení

(1) Požadavky na rádiová zařízení používaná v rádiových sítích Správy železnic jsou uvedeny
ve Směrnici SŽDC č. 35, která řeší traťové rádiové systémy a ve Směrnici SŽDC č. 116,
která řeší místní rádiové sítě v pásmu 150 MHz. Jednotlivé prvky rádiových systémů a
zařízení dále musí splňovat požadavky Směrnice SŽDC č. 34, která upravuje podmínky pro
uvádění těchto prvků do provozu. Kmitočtovou koordinaci vykonává CTD (Centrum
telematiky a diagnostiky Správy železnic).

(2) Preferovaným systémem je síť GSM-R, a to jako traťový rádiový systém i jako rádiový
systém pro spojení ve stanici. Systémy TRSM a MRS jsou jím postupně nahrazovány. Před
zrušením rádiového systému MRS případně i TRSM je nutné si vyžádat stanovisko uživatele
a stanovisko správce těchto systémů.

28.2.5 Telefonní spojovací systémy (telefonní ústředny)

(1) Spojovací systémy jsou součástí služební telefonní sítě Správy železnic jako soubor
technických prostředků a programového vybavení, umožňující spojení mezi vstupními
a výstupními body systému.

(2) V prostředí správy železnic se budují výhradně telefonní ústředny v provedení IP. IP telefonní
systémy mohou být zakončeny převodníkem MB/IP. V prostředí Správy železnic existují dva
typy telefonních sítí – služební a dispečerské.

28.2.6 Integrovaná telekomunikační zařízení (ITZ)

(1) Integrované telekomunikační zařízení je varianta spojovacího systému, slučující funkce
telefonního zapojovače a telefonní ústředny z hlediska programového i technického vybavení
do jednoho celku. Kromě těchto základních funkcí zařízení umožňuje ovládání rozhlasu,
případně další speciální funkce (připojení do rádiových sítí, připojení datových rozhraní).
Součástí ITZ je speciální koncové ovládací zařízení - kompaktní terminál, určený pro obsluhu
a ovládání sdělovacích zařízení v dopravnách. Další údaje jsou uvedeny v TS-6/2010-S.

7/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

28.2.7 Prvky přenosového systému a ostatní zařízení pro přenos dat

(1) Při rozšiřování datové sítě SŽ musí být použita pouze zařízení schválená do provozu
a odpovídající Pokynu generálního ředitele č. 21/2017.

(2) Při rozšiřování datové sítě SŽ musí být pro každé nově připojované koncové zařízení
definována virtuální privátní síť (VRF VPN) a vazby s jinými VRF VPN.

28.2.8 Informační zařízení pro cestující

(1) Informační systémy určené pro informování cestujících musí poskytovat aktuální informace
o jízdách všech druhů vlaků osobní dopravy.

(2) Způsob ovládání informačního systému, rozsah a forma poskytované informace i vhodný typ
schváleného zařízení musí být určeny v dokumentaci.

(3) Podle charakteru dopravny a intenzity provozu se zřizuje jeden nebo několik různých
informačních systémů, které mohou pracovat samostatně nebo být integrovány do jediného
komplexního informačního systému. Konkrétní provedení musí odpovídat dokumentaci.

28.2.9 Rozhlasová zařízení

(1) Rozhlasová zařízení slouží k předávání akustických informací cestujícím i zaměstnancům
Správy železnic konajícím službu v ozvučeném prostoru.

(2) Rozhlasové zařízení musí umožnit zejména:
- způsob obsluhy určený v dokumentaci,
- operativní provádění změn velikosti ozvučeného prostoru podle provozní potřeby
a charakteru informace,

- regulaci intenzity ozvučení,
- integraci s jinými informačními systémy v dopravně.
(3) Počet a rozsah ozvučených prostorů a způsob zapojení do integrovaného informačního
systému v dopravně musí být specifikovány v dokumentaci.

28.2.10 Požárně bezpečnostní zařízení a ostatní bezpečnostní systémy

(1) Požárně bezpečnostní zařízení a ostatní bezpečnostní systémy.

a) Požárně bezpečnostní zařízení. Nutnost instalace systému doložit požárně
bezpečnostním řešením. Pokud nebude vyžadován plnohodnotný systém EPS dle ČSN
730875, je možné doplnit ZPDP (samostatná ústředna ZPDP) nebo LDP (samostatná
ústředna LDP), jako součást systému PZTS.

b) Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy PZTS navržené dle souboru norem ČSN
EN 50131 Poplachové systémy s přihlédnutím k ČSN EN 50398 Poplachové systémy -
Kombinované a integrované poplachové systémy.

c) Kamerové systémy. Systémy musí splňovat normu ZTP č.j. 18453/2018 SŽDC-O14 u
kamer pro bezpečnostní využití se řídí souborem norem ČSN EN 62676-1-1 a ČSN EN
12464-2 Je nutno respektovat účel průmyslové televize - televize určená pro provoz v
žel. dopravě nebo televize sloužící pro zajištění bezpečnosti v Správy železnic.

(2) Druh a rozsah těchto sdělovacích systémů a typ zařízení pro jejich výstavbu musí odpovídat
dokumentaci.

(3) Nutno určit bezpečnostní kategorii objektu resp. Rozmístění bezpečnostních zón objektu
určených k zabezpečení systémem PZTS (zpravidla technologické prostory).

(4) Systémy EPS (elektrická požární signalizace) jako požárně bezpečnostní zařízení se zřizují v
případech, kdy je toto vyžadováno požárně bezpečnostním řešením stavby. Pokud zřízení
EPS není požárně bezpečnostním řešením stavby požadováno, zřizují se systémy ZPDP nebo

8/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

LDP (lokální detekce požáru) jako součást systému PZTS nebo systém PZTS může být rovněž
doplněn o samotné hlásiče požáru bez ústředny ZPDP či LDP (hlásiče požáru musí být voleny
dle souboru norem (ČSN EN 54).

(5) Systémy PZTS se zřizují ve všech budovách a prostorách.

(6) Požárně bezpečnostní zařízení a ostatní bezpečnostní systémy podle tohoto článku pracují s
obsluhou nebo automaticky a poskytují zásadně informace služebního charakteru. U všech
systémů smějí být používána jen zařízení s platnou homologací v ČR.

a) Nutnost instalace systému (EPS,ZPDP,LDP) a dalších zařízení pro požární signalizaci
doložit požárně bezpečnostním řešením. Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy
(PZTS). Nutno určit bezpečnostní kategorii objektu resp. Rozmístění bezpečnostních
zón objektu určených k zabezpečení systémem PZTS.

b) Kamerové systémy. Systémy musí splňovat ZTP č.j. 18453/2018 SŽDC-O14. V
prostředí správy železnic rozlišujeme tyto druhy kamerových systému: kamerové
systémy určené pro dohled nad dopravní cestou, kamerové systémy určené pro
zabezpečení budov, kamerové systémy na přejezdech a kamerové systémy na
přejezdech určené pro automatickou detekci dopravních přestupků. Kamerové systémy
určené pro zabezpečení budov se řídí souborem norem ČSN EN 62676-1-1

(7) Druh a rozsah těchto sdělovacích systémů a typ zařízení pro jejich výstavbu musí odpovídat
dokumentaci.

28.2.11 Zařízení pro řídicí a diagnostické systémy Správy železnic

(1) Řídicí systémy Správy železnic umožňují centralizované dálkové ovládání technologických
zařízení a procesů. Diagnostické systémy umožňují monitorovat technický stav
technologických zařízení. Příklady těchto systémů jsou systémy dálkového ovládání
a diagnostiky zabezpečovacích zařízení, technologické a diagnostické systémy pro
automatizaci třídícího procesu na seřaďovacích nádražích, systémy pevných elektrických
trakčních zařízení a napájení zabezpečovacích zařízení, systém dálkové diagnostiky
technologických systémů železniční dopravní cesty.

(2) Druh, rozsah a specifikace funkcí těchto řídicích systémů, typ zařízení a požadavky na
přenosové cesty pro jejich výstavbu musí být určeny v dokumentaci. Současně musí být
stanoveny i požadavky na konfiguraci ostatních sdělovacích zařízení, které podmiňují
používání daného řídícího či diagnostického systému.

28.2.12 Koncová (účastnická) zařízení

(1) Koncová (účastnická) zařízení podle tohoto článku jsou všechna sdělovací zařízení, která
jsou zapojena za koncovým bodem telekomunikační sítě bez ohledu na charakter
komunikace (hlasová, datová, vizuální). Typy koncových zařízení musí být určeny
v dokumentaci.

28.2.13 Záznamová zařízení

(1) Záznamová zařízení, včetně centrálního systému správy záznamů, umožňují komplexní,
účelově definovaný záznam určených hlasových a datových informací (hovorová
komunikace, video, obrazovky PC, provozní data, …) vztažných k provozním a
infrastrukturním potřebám při provozování dráhy a drážní dopravy na železniční dopravní
cestě.

(2) Druh, rozsah a specifikace funkcí tohoto záznamového zařízení, požadavky na parametry
připojených koncových zařízení a požadavky na přenosové cesty pro jejich výstavbu musí
být určeny v projektové dokumentaci konkrétní investiční akce. Dle platných provozních
postupů a předpisů musí být umožněna reprodukce záznamů ze strany oprávněných osob a
činnost a funkce záznamového zařízení musí být trvale kontrolována.

9/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

(3) Záznamová zařízení musí být prostřednictvím datové či přenosové sítě začleněna do
centralizovaného systému správy záznamů, který umožňuje oprávněným osobám rozšířené
funkcionality pro vyhodnocování, analýzu a predikci situací vztažených k řízení a
organizování drážního provozu za podmínek jednoznačně definovaného přístupového
algoritmu a zásad GDPR. Záznamová zařízení komunikují s centralizovaným systémem
správy záznamů na základě aktuální specifikace výměny dat.

28.2.14 Technologické prostory

(1) Technologické prostory musí být fyzicky oddělené prostory určené výhradně pro technologie
ve správě SŽ (např. sdělovací zařízení) od ostatních technologií třetích stran.

(2) Technologické místnosti musí splňovat prostorové nároky pro umístění veškeré technologie
s dostatečnou prostorou rezervou dle TKP, TNŽ.

(3) Umístění a rozmístění rack skříní v technologických místnostech v zastávkách se
předpokládá plocha min. 8 m2, v železničních stanicích min. 16 m2. Výška rack skříní se
předpokládá 47 U, v provedení 19“, případné úprava nutno v rámci zpracování dokumentace
konzultovat se zástupci správce.

(4) Racky budou umístěny ve stojanových řadách v souladu s TKP, TNŽ, ČSN a dalších
dokumentů např. mezi řadami bude 800 mm ulička. Přístup k rackům bude zepředu i zezadu.

(5) Pro technologickou místnost bude zřízeno zálohované napájení. Napájení pro technologii –
napájení z trakčního vedení nebo distribuční sítě, záložního zdroje, pokud je instalován nebo
zásuvka pro připojení záložního zdroje. Vždy musí být dva zdroje napájení. Tedy centrální
modulární napájecí zdroj 48 V a střídač napájení 48 V/230 V s bypassem, vybavené
dálkovým dohledem s připojením do nadřazeného systému DDTS ŽDC. Zdroje i střídače
koncipovat N+1. Zdroje s výkonovou rezervou 30 %.

(6) Centrální baterie s dlouhou životností s kapacitou pro minimální dobu zálohy 6 hodin s
kapacitní rezervou 30 %

(7) Ze zdroje 48 V realizovat rozvody do racků s DC technologií zakončené podružným
rozváděcím panelem s DC jističi pro jednotlivá zařízení. Ze střídače 230V realizovat rozvody
do racků s AC technologií zakončené pevnou zásuvkou a dále podružným AC rozváděcím
panelem, nebo rozvodným panelem.

(8) Napájení sdělovacích zařízení se musí provádět zásadně silovými kabely s elektrickou
pevností 4 kV. Uzemnění – je nutné dodržet tzv. selektivitu uzemnění, např. do sdělovací
místnosti přivést slaněný vodič CYA zelenožlutý o profilu 25 mm2, zakončit na hlavní zemnící
sběrnici místnosti a dále do skříní s technologiemi pokračovat slaněným vodičem CYA
zelenožlutým o profilu 16 mm2. Dodržet princip zapojení do hvězdy / násobné hvězdy –
každá skříň má své vlastní uzemnění na hlavní zemnící sběrnici místnosti. Pokud je do skříní
zataženo uzemnění z podlahového žlabu, je nutné Cu zemnící sběrnici 19“ instalovat ve
spodní části skříně. Pokud je uzemnění přiváděno z kabelového roštu, je nutné instalovat
zemnící sběrnici v horní části skříně. Zemnící sběrnice musí být přístupné pro revizní účely.
Vždy platí, že zelenožlutý slaněný vodič je nejdříve zakončen na zemnící sběrnici. Teprve ze
zemnící sběrnice je připojen zemnící šroub skříně a další technologie. Všeobecně platí, že co
jeden slaněný vodič, to jeden šroub či svorka, uchycení více vodičů pod jeden šroub či svorku
není podporováno. Kabelový rošt musí být vždy uzemněn.

(9) V rámci výstavby nových sdělovacích místností je nutné zajistit, aby sdělovací místností
nevedlo potrubí s tlakovou vodou, etážovým vytápěním a odpadní potrubí. V případě
rekonstrukce stávajících sdělovacích místností a nemožnosti vymístění těchto potrubí, je
nutné provést takové stavební úpravy např. zakrytím / obestavěním potrubí, aby nedošlo k
poškození technologií stříkající či odkapávající vodou. Výjimkou je potrubí s odvodem
kondenzátu z klimatizační jednotky instalované ve sdělovací místnosti. V tomto případě
odvodu kondenzátu nesmí být nad technologiemi spojka či koleno tohoto potrubí.

10/2
1
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

(10) Technologické prostory musí být po stavebně začištěny, opatřeny předepsanými doplňky
(např. protipožární ucpávky, dielektrická podlahová krytina, výměna starého nábytku),
případně opatřeny novou malbou.

(11) V prostředí SŽ se připouští i použití malých technologických objektů (MTO) například na
zastávkách. Jejich použití a umístění definuje připravovaná směrnice SŽ SM009.

28.3 Technologické postupy prací

(1) Požadavky na dodávku a způsob provedení stavebních a montážních prací pro všechny
druhy sdělovacích zařízení podle těchto TKP musí být uvedeny v dokumentaci.

(2) Práce na sdělovacích zařízeních mohou být zahájeny až po předání staveniště zhotoviteli.

(3) Před montáží technologických zařízení zajistí zhotovitel stavební připravenost podle
dokumentace a stavební dozor provede její kontrolu. Kontrola stavební připravenosti se
provede v rozsahu podle následujících bodů:

a) ověření prostor určených pro montáž podle platné dokumentace a platných norem
s kontrolou

- rozměrů místností,

- polohy a rozměru prostupů - okosení hran apod.,

- správný směr otvírání dveří,

- materiálové provedení,

- funkčnost odvodnění drenáží,

- zabezpečení prostor proti zatékání dešťových vod.

- Přítomnost potrubí s tlakovou, odpadní, či dešťovou vodou

b) kvalitu podlah (bezprašnost), provedení soklu u podlahy a bezprašných nátěrů stěn;
pro zachování kvality podlahy v technologických místnostech se sdělovacím zařízením
během výstavby se požaduje provést druhou pokládku méně kvalitní podlahovou
krytinou, která se po ukončení montáže technologického zařízení odstraní

c) kvalitu a funkčnost elektroinstalace a uzemnění - podle druhu prostředí

d) kvalitu a funkčnost větrání - podle druhu prostředí a montovaného zařízení

e) únosnost podlah, podlahových roštů a montážních plošin, podle požadavku
dokumentace (zhotovitel doloží atesty zabudovaných výrobků beton. panelů
a ocelových konstrukcí)

f) kvalitu a funkčnost temperování a chlazení podle zařazení montovaného zařízení

v případě, že není instalované topení napojeno na funkční zdroj, zhotovitel zajistí
náhradní zdroj temperování. Ve sdělovací místnosti nesmí být instalován radiátor
etážového vytápění s tlakovou vodou. Vytápění provádět el. Přímotopem.

g) umístění bezpečnostních tabulek podle ČSN EN ISO 7010 a souboru norem ČSN ISO
3864 a označení místností (na dveřích), musí odpovídat požárně bezpečnostnímu
řešení a všechny bezpečnostní značky pro označení prostor určených pro montáž
technologických zařízení musí splňovat požadavky ČSN ISO 3864-1 a ČSN ISO 3864-4
(fotometrické) a ČSN EN ISO 7010 (designové).

h) větrání a protipožární opatření (dodržení podmínek podle TNŽ 34 2612); umístění,
počet a druh hasebních prostředků musí odpovídat požárně bezpečnostnímu řešení
stavby.

i) zakrytí rozvodných žlabů a šachet, montážních žlabů poklopy pro zajištění bezpečnosti

11/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

j) zabezpečení kabelových vstupů a průchodů požárními zábranami, které zamezí
i vnikání malých hlodavců do místnosti

k) uzamykatelnost dveří patentními klíči a poklopů z důvodu zajištění prostor proti
vniknutí neoprávněných osob

l) splnění podmínek z hlediska bezpečnosti práce podle ČSN EN IEC 62485-2a ČSN 34
3104 (tekoucí voda - je-li požadována, ochranné pomůcky apod.)

m) kvalitu a typ připojení k napájecí soustavě, kvalitu a typ náhradního napájení pro případ
výpadku síťového napájení.

(4) Při výstavbě sdělovacích zařízení musí zhotovitel použít technologické postupy vylučující
ohrožení provozu ostatních zařízení. Během provádění prací je nutno vyloučit vodivé spojení
plášťů pokládaných kabelů s konstrukcemi spojenými s kolejí, pokud se tak nestane
způsobem a za podmínek platných pro dokončení stavby. V nezbytně nutných případech
musí být předem dohodnut termín a délka provozní výluky konkrétně určených zařízení
provozovaných v místě montáže. Odstávku zařízení je třeba provádět přednostně v době
slabého sdělovacího provozu.

(5) Při výstavbě sdělovacích zařízení v blízkosti stávajících zařízení v provozním stavu musí být
včas zhotovitelem dohodnuta vhodná forma spolupráce zhotovitele a provozovatele
příslušných zařízení.

(6) Sdělovací zařízení musí být instalována tak, aby v provozním stavu nemohla být poškozena
překročením povolené tolerance napájecího napětí, přepětím a nadproudem atmosférického
nebo jiného původu nebo vlivy vnějších elektromagnetických polí překračujícími povolené
meze a aby nebyla vystavena nedovoleným otřesům a vibracím.

(7) Z hlediska obsluhy a údržby sdělovacích zařízení je třeba zajistit, aby stávající a nově
budovaná zařízení téhož charakteru byla v provozních prostorách téhož provozovatele
instalována jednotným způsobem, včetně prostorového rozmístění dílů.

(8) Zhotovitel si musí zajistit nezbytnou a prokazatelně (např. atestem) kvalitní výbavu pro
zhotovení díla specifikovaného ve smlouvě a pro prokázání jeho kvality, zejména nářadí
a strojní vybavení, měřicí přístroje, speciální přístroje a speciální mechanizmy nezbytné pro
provedení prací podle uzavřené smlouvy.

(9) Při výstavbě prováděné ve venkovním prostředí musí zhotovitel zajistit zejména:

- aby nebyly překročeny meze dovoleného namáhání sdělovacích vedení v tahu a ohybu
použitím nevhodných technologických postupů (např. násilné zatahování kabelů
s použitím mechanizačních prostředků bez omezovače tažné síly, pěchování zeminy
v zasypané rýze koly jedoucího nákladního auta) ani vlivem manipulace s kabelovými
bubny při nedovolené teplotě,

- aby bylo montážní pracoviště dostatečně zajištěno proti nepříznivým vlivům povětrnosti
(déšť, sníh, nadměrná prašnost, přímé sluneční záření). Použitá ochranná opatření musí
odpovídat charakteru montážních úkonů, aby nebyly ohroženy stanovené kvalitativní
parametry díla,

- aby bylo sdělovací zařízení instalováno tak, aby v provozním stavu nemohlo dojít k jeho
nedovolenému podchlazení, přehřátí, navlhnutí, narušení korozí a jinými vlivy prostředí.

28.3.1 Kabelová vedení - optická

(1) Optická vlákna vyváděná do železničních stanic a dalších objektů Správy železnic musí být
ukončena v optických rozvaděčích. Počty vyváděných optických vláken v železničních
stanicích a dalších objektech musí být uvedeny v dokumentaci.

(2) Pokud budou v trakčních napájecích stanicích použity statické měniče pro napájení trakčního
vedení, musí být v trakčních napájecích stanicích ukončen DOK odpovídajícím počtem
vláken.

12/2
1
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

(3) Úložné optické kabely se instalují do ochranných plastových trubek, pokládaných buď při
výstavbě kabelové trati, nebo v předstihu v rámci jiné stavby. Pro účely správy železnic se
kladou mezistaničně současně tři trubky (modrá, černá a fialová). Případně další trubky
např. pro účely detekce lomu kolejnic. V rámci výkopových prací stavby je nutno řešit
kladení trubek i na odbočné tratě, s barevným odlišením nebo značením. V obvodu
železničních stanic se pak kladou další HDPE s barevným značením, případně
mikrotrubičkový systém dle SŽ TS 1/2022-SZ v platném znění.

(4) Při výstavbě tratí optických kabelů nesmí být překročeny mezní hodnoty mechanického
a tepelného namáhání kabelu, dané technickými podmínkami výrobce.

(5) Pokud je kabelová trasa uložena v kabelovodu, musí být součástí PD kabelovodu zatahovací
plán, s popisem všech vyhrazených pozic, zatahované kabeláže a HDPE. Zatahovací plán
musí být pak rovněž součástí DSPS kabelových souborů.

(6) Technologické postupy prací, včetně požadované dokumentace, procesu výstavby až do
přejímacího řízení stavby, musí splňovat podmínky dle technických specifikací SŽ TS
1/2022-SZ v platném znění.

(7) Při souběžných nebo samostatných stavbách na kolejovém tělese, včetně umělých staveb
se požaduje projektovou dokumentací zohlednit stávající i nové kabelové sítě. Zejména pak
popsat koordinaci výstavby a uložení sítí před a po výstavbě, s případným technickým
řešením definitivního uložení dle příslušných norem a předpisů. V ochranném pásmu
kabelových tras je nutno respektovat podmínky činnosti předepsané správcem vedení. Nad
trasou nesmí být svévolně zřizovány navážky a snižováno krytí trasy. (platí pro sdělovací
sítě všeobecně)

28.3.2 Kabelová vedení – metalická

(1) Novostavba dálkových metalických a hybridních kabelů se nově neuvažuje. Stávající dálková
kabeláž je postupně nahrazována kabelizací traťovou. V rámci staveb traťových kabelů v
souběhu s dálkovým kabelem je vždy nutno řešit veškerá vyvádění tak, aby mohl být ve
stavbě převeden veškerý neopomenutelný provoz z dálkového kabelu a ten následně mohl
být vyřazen z provozu.

(2) Metalické sítě se kladou po standardních výrobních délkách (např. ZE 10XN 0,8 – 1 km),
bez zbytečného vkládání spojek – nutnost koordinace stavebních postupů.

(3) Během realizace stavby z hlediska technického stavu a provozuschopnosti veškerá sdělovací
kabelizace v obvodu staveniště a přístupových cest podléhá odpovědnosti zhotovitele,
kterému bude předán správcem soupis kabeláže v obvodu staveniště (DLM) dle Směrnice
SŽDC č.42.

(4) V případě poškození kabelu ve stavbě budou opravy stávajících provozovaných kabelů
opraveny na základě objednávky zhotovitele servisní organizací, nebo s jeho úzkou
spoluprací (dohledem).

(5) Po realizaci definitivní kabeláže musí být provizorní kabelové trasy a trasy
nepotřebné/nahrazené demontovány, včetně ukončení a propojů v objektech, se stavebním
zapravením a opravou dotčené provozní dokumentace.

(6) V dokumentaci musí být uvedeno, zda se při výstavbě nebo rekonstrukci kabelové sítě
požaduje přiložit do některých kabelových tratí ochranné plastové trubky pro pozdější
instalaci optických kabelů.

(7) V kabelových sítích se budují vyrovnávané i nevyrovnávané kabely. Požadavky na vyrovnání
kapacitních nerovnováh u konkrétních kabelů musí být uvedeny v dokumentaci. Vyrovnání
kapacitních nerovnováh musí být předepsáno ve všech mezistaničních úsecích traťových
kabelů a u všech kabelů delších než 1,6 km. Vyrovnání kapacitních nerovnováh traťových
kabelů se provádí pro celý mezistaniční úsek

(8) Počet čtyřek (párů) musí být důsledně navržen podle počtu a typu připojovaných zařízení.
Při výstavbě musí zhotovitel respektovat inženýrské sítě a zařízení (křížení, souběhy)

13/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

a zajistit nepřekročení předepsaných mezí vzájemného ovlivnění stávajících a nových
zařízení. Projektová dokumentace musí obsahovat výpočty vlivů VVN na sdělovací vedení,
včetně popisu technického řešení u nevyhovujících parametrů.

(9) Vnitřní sdělovací rozvody v nově budovaných objektech, kde se předpokládá zřízení místních
datových sítí (LAN), musí být provedeny jako strukturovaná kabeláž minimálně třídy 5e.
Obdobně se postupuje i při rekonstrukcí sdělovacích rozvodů.

(10) Před vypsáním výběrového řízení pro realizaci stavby je nutné nechat investorem zrevidovat
projektovou dokumentaci starší více než dva roky z pohledu koncepce, aktuálních potřeb a
předpisů SŽ, případně zajistit dopracování.

(11) Veškeré nově kladené sdělovací sítě musí být geodeticky zaměřeny. Po ukončení stavby se
ke sdělovacím metalickým kabelům zpracovává kabelová kniha plánů pro traťovou a zvlášť
pro místní část. U stanic s malým kabelovým rozvětvením, lze po dohodě se správcem sítě
zapracovat místní kabely do traťové části. V případě kladení HDPE, optických a metalických
kabelů se zpracovává společná kniha. Správci vedení se dodává ve třech tištěných pare a
digitální (otevřené/uzavřené) podobě. U staveb malého rozsahu (typicky PZS apod.) je
nutno zpracovat dokumentaci ve stejném formátu a obsahu, aby následná stavba mohla na
předpoložený úsek navázat. Současně je povinnost opravit/doplnit stávající provozní
kabelovou dokumentaci. Kabelová kniha se před tiskem zasílá k odsouhlasení na
CTDkabelovakniha@spravazeleznic.cz.

28.3.3 Zařízení přenosové techniky po vedení - digitální

(1) V přenosové síti Správy železnic se přednostně budují digitální přenosové systémy
technologie IP/MPLS, jako nedílná součást optoelektronického přenosového systému na
vybrané železniční síti Správy železnic.

(2) Technologické postupy prací při výstavbě digitálních přenosových systémů jsou uvedeny
v technické dokumentaci dodávané výrobci a musí být aplikovány v dokumentaci každého
budovaného systému.

(3) Hlavní zásady obecně platné pro výstavbu digitálních přenosových systémů v přenosové síti
Správy železnic budou stanoveny v ZTKP (ZTP).

(4) Při nasazování digitálních přenosových zařízení na vybrané okruhy stávajících metalických
kabelů je třeba vyloučit rušivé vlivy na stávající analogové systémy nebo jiná digitální
přenosová zařízení provozovaná na jiných okruzích v témže kabelu.

(5) Digitální přenosové systémy musí mít zajištěno napájení I. stupně (bezvýpadkové).
Konkrétní způsob zajištění musí být uveden v dokumentaci budovaného systému.

28.3.4 Rádiová zařízení

(1) Pokud nemají základnové radiostanice zajištěno síťové napájení I. stupně (tzv.
bezvýpadkové), musí být při výpadku zaručen provoz v režimu trvalého vysílání minimálně
po dobu 6 hodin.

(2) Aktivace rádiových zařízení do provozu, včetně předání uživateli "Oprávnění ke zřízení
vysílacích rádiových stanic a Oprávnění k provozování vysílacích rádiových stanic a užívání
rádiových kmitočtů, včetně intenzity šíření rádiového signálu příslušné základnové
radiostanice", je možná až po přidělení kmitočtů jejich správcem CTD (Centrum telematiky
a diagnostiky SŽ).

(3) V projektové dokumentaci musí být uvedeno zejména:

- umístění a souřadnice anténního systému, umístění anténních systémů je preferováno
na samostatných anténních stožárech na pozemku SŽ

- typ a parametry navrhované antény,

- výška antény nad zemí a její směrování,

14/2
1
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

- délka a útlum navržených koaxiálních kabelů,
- kmitočty, výstupní výkon,
- rádiové sítě, ve kterých bude základnová radiostanice pracovat, včetně způsobu jejích

ovládání (místní, dálkové).
(4) Požadavky na rádiové pokrytí jsou uvedeny ve Směrnici SŽDC č. 35 a Směrnici SŽDC č. 116.

Pro uvedení rádiových systémů do provozu je nutné akceptační měření dle Směrnice SŽDC
č. 35 nebo akceptační zkouška dle Směrnice SŽDC č. 116. Akceptační měření se před
uvedením do provozu předá KOR OŘ a HLO OJ. V rámci projektové přípravy se provádí
matematická simulace rádiového pokrytí a/nebo projektové měření přímo v terénu (v
lokalitách vytipovaných dle výsledků matematické simulace).

28.3.5 Integrovaná telekomunikační zařízení (ITZ)

(1) Technologické postupy prací při výstavbě integrovaných telekomunikačních zařízení jsou
uvedeny v technické dokumentaci dodávané výrobci a musí být aplikovány v dokumentaci
každého budovaného systému.

(2) Výstavba venkovních telefonních objektů (VTO) se řídí předpisem SŽDC T1

28.3.6 Prvky přenosového systému a ostatní zařízení pro přenos dat

(1) Technologický postup výstavby zahrnuje:
- navržení datových uzlů nebo tras projektantem s přihlédnutím k platným Technickým
specifikacím,
- přidělení nových IP adres na základě platného číslovacího plánu správcem adresního
rozsahu,

- při výstavbě přenosové sítě přeadresování všech technologických koncových prvků a
připojení do sítě MPLS

- navržení samostatné přenosové sítě pro TDS a ERTMS
- začlenění do příslušné virtuální privátní sítě (VRF VPN),
- začlenění nových datových uzlů do stávající IP/MPLS infrastruktury a ověření

funkcionality,

- připojení nově budovaných technologií k monitoringu v dohledovém centru,
- propojení s datovými sítěmi sousedních železničních správ.
- definice služeb, které bude nově budovaný datový uzel poskytovat do sítě a zabez-

pečení přístupu k těmto službám pro cílové skupiny uživatel (firewalling),
- předání super administrátorských práv správci zařízení,
- zabezpečení nově vznikajících datových uzlů proti neoprávněnému přístupu v souladu

s aktuálně platnými směrnicemi SŽ,
- zajištění bezvýpadkového napájení,
- předání dokumentace a uvedení do provozu.

28.3.7 Integrované uzly pro přenos dat, hlasu a obrazu

(1) Technologický postup výstavby zahrnuje:
- umístění uzlů včetně zajištění ochrany před přístupem nepovolaných osob,
- propojení uzlů,
- vyřešení návaznosti na provozovaná datová, spojovací a obrazová zařízení,

15/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

- doplnění řídicího systému jednotlivých technologií,
- definici kvality služeb pro jednotlivá rozhraní,
- definici adresního schématu.
(2) Uzly musí mít zajištěno napájení I. stupně (bezvýpadkové).

28.3.8 Informační zařízení pro cestující

(1) Technologický postup výstavby zahrnuje:
- výstavbu a ochranu nosných konstrukcí,
- provedení vnitřních sdělovacích rozvodů,
- instalaci technologického zařízení řídícího stanoviště a informačních bodů,
- propojení technologických zařízení sdělovacími kabely,
- zajištění napájení elektrickou energií.

(2) Podle zásad uvedených v dokumentaci může být několik informačních systémů integrováno
do jediného komplexního informačního systému s různou úrovní automatizace řízení.

(3) Při projektování a montáži je nutno postupovat dle Závazných pokynů pro výběr,
projektování a užívaní elektricky ovládaných informačních zařízení.

(4) Použitá zařízení musí vyhovovat ČSN EN 62368-1.
(5) Orientační majáčky pro nevidomé se zřizují podle vyhlášky č. 398/2009 sb.

28.3.9 Rozhlasová zařízení

(1) Technologický postup výstavby zahrnuje:
- provedení vnitřních sdělovacích rozvodů,
- montáž rozhlasové ústředny a vybavení obsluhovacího pracoviště,
- montáž vnitřního a vnějšího reproduktorového rozvodu vč. ochran podle dokumentace,
- zajištění napájení elektrickou energií.

(2) Vnitřní sdělovací rozvod a kabelizace vnějšího reproduktorového rozvodu musí v technicky
možném rozsahu využívat společné trasy s ostatními sdělovacími rozvody v dopravně.

(3) Rozhlasová zařízení pro informování cestujících mohou být integrována do komplexního
informačního systému.

(4) Nově budované nebo rekonstruované rozhlasové ústředny musí umožňovat automatizaci
obsluhy.

28.3.10 Požárně bezpečnostní zařízení a ostatní bezpečnostní systémy

(1) Pro zřizování sdělovacích systémů platí zejména následující normy:

a) systémy elektrické požární signalizace EPS – soubor norem ČSN EN 54, ČSN 34 2710,
ČSN 73 0875 a soubor norem 7308.

b) Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy PZTS - ČSN EN 50131-1 ED. 2, ČSN EN
50398

c) u kamer pro bezpečnostní využití se řídí souborem norem ČSN EN 62676-1-1

(2) Pro technologický postup výstavby platí přiměřeně údaje uvedené v článcích 28.2.9
a 28.2.10 této kapitoly TKP.

16/2
1
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

28.3.11 Zařízení pro řídicí a diagnostické systémy Správy železnic

(1) Pro výstavbu řídicích a diagnostických systémů správy železnic platí zejména:
- Předpis SŽDC E6,
- Technické specifikace SŽDC 2/2006–ZS,

- Technické specifikace SŽDC 2/2007–Z,
- Technické specifikace SŽDC 2/2008–ZSE,
- Technické specifikace SŽDC 4/2008–Z.
(2) Technologický postup výstavby musí zahrnovat:

- −výstavbu, doplnění nebo rekonstrukci řídicího stanoviště včetně požadované
konfigurace ostatního sdělovacího zařízení podmiňující využití daného řídicího systému,

- −montáž řídicí techniky ve vzdálených objektech centrálně řízené nebo diagnostikované
technologie v dostatečném předstihu tak, aby vznikl dostatečný časový prostor pro
provedení přejímacích zkoušek,

- -výstavbu přenosové sítě řídicího či diagnostického systému k zajištění obousměrného
přenosu informací určených v dokumentaci mezi řídicím centrem systému a řízenou
technologií.

(3) Při nové výstavbě a rekonstrukcích řídicích systémů musí být přednostně použity pro přenos
informací digitální přenosové systémy.

28.3.12 Koncová (účastnická) zařízení

(1) Technologický postup prací při montáži koncových zařízení je předepsán výrobcem zařízení.
Související práce (např. umístění koncového zařízení včetně případných úprav stanoviště,
určení přípojného bodu a jeho IP adresy, zařazení do příslušné VRF VPN, sdělovací a silový
přívod, ochranná opatření před vlivy přepětí a nadproudu, opatření k zajištění bezpečnosti
obsluhy) musí být stanoveny v dokumentaci.

(2) Použitá účastnická vedení musí vyhovovat požadavkům předepsaným výrobcem.

(3) Při montáži musí zhotovitel zejména vyhovět požadavkům ČSN 33 2160, ČSN 33 4000
a ČSN 33 4010.

(4) V případě plnění požadavku na dodání koncových zařízení typu přenosných terminálů (např.
pro rádiovou síť GSM-R), musí být toto zařízení dodáváno včetně náhradního zdroje (baterie)

28.3.13 Záznamová zařízení

Technologický postup výstavby musí zahrnovat:

1) Výstavbu, doplnění nebo rekonstrukci záznamového systému včetně požadovaného
připojení a konfigurace ostatních určených zařízení podmiňujících využití daného
záznamového systému.

2) Úpravu přenosové sítě určené k zajištění obousměrného přenosu informačních dat
určených v dokumentaci mezi záznamovým systémem a souvisejícími technologiemi

3) Začlenění zařízení do centralizovaného systému správy záznamů dat ŽDC a zabezpečení
dohledů provozu zařízení.

4) Ověření funkcí záznamového systému včetně dohledů provozu zařízení.

17/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

28.4 Dodávka, skladování a průkazní zkoušky

(1) U dodaných sdělovacích zařízení provede zadavatel stavby kontrolu komplexnosti dodávky
podle dokumentace a technických podmínek výrobce. Dodaná zařízení jsou do převzetí
objednatelem v opatrování zhotovitele. Musí mít dodací listy a osvědčení o jakosti.

(2) Dodávka technologických počítačů, které jsou součástí sdělovacího zařízení, musí být
doložena kopií licenční smlouvy na použitý software. Evidence technologických počítačů se
řídí příslušným pokynem.

(3) Nezabudovaná sdělovací zařízení musí být skladována za klimatických a dalších podmínek
stanovených jejich výrobci v technické dokumentaci dodané se zařízením.

(4) Kvalita nezabudovaných sdělovacích zařízení nesmí být ohrožena možností přístupu
neoprávněných osob.

28.5 Odebírání vzorků a kontrolní zkoušky

(1) V dokumentaci nebo ve smlouvě může být stanoveno, že při kontrole dodávky zařízení
budou odebrány vzorky (např. určitý počet modulů od každého dodaného typu) pro ověření
deklarovaných parametrů.

(2) Kontrolní zkoušky (měření v rozsahu daném technickými předpisy nebo dohodou
objednatele se zhotovitelem) jsou nutné zejména:

- k ověření kvality pasivní protikorozní ochrany kabelových délek (před zahájením
montáže) a částí kabelové trati v průběhu výstavby,

- pro zjištění technického stavu demontovaných zařízení nebo jejich částí, předávaných
objednatelem zhotoviteli k novému provoznímu nasazení,

- před zásahy do stávajících kabelových tratí při přeložkách a dílčích rekonstrukcích
(zkrácená závěrečná měření),

- před zahájením úprav provozovaných sdělovacích systémů.

(3) Kontrolní zkoušky podle předchozího odstavce mohou být nahrazeny podklady (např.
měřicími protokoly) předanými zhotoviteli objednatelem. Tím nejsou dotčena práva
zhotovitele prověřit předané podklady na svůj náklad a povinnost objednatele tyto náklady
uhradit v případě prokazatelně vadných podkladů.

(4) V průběhu prací je nutné ověřit provedení všech částí díla, které budou následně podle
stanoveného technologického postupu výstavby, zakryty. Ověření provede stavební dozor
nebo jiný pověřený pracovník objednatele.

28.6 Přípustné odchylky, míra opotřebení, záruky

28.6.1 Přípustné odchylky při výstavbě sdělovacích zařízení

(1) Změny kabelových tras, přemístění rozhlasových a jiných stožárů, venkovních telefonních
objektů, částí informačních systémů a jiných sdělovacích zařízení umístěných ve venkovním
prostředí na pozemku dráhy může stavební dozor odsouhlasit, pokud to není v rozporu
s vydaným stavebním povolením, s ustanovením ČSN 37 5711, bude zachován průjezdný
průřez a nedojde-li k ohrožení bezpečnosti železničního provozu a cestující veřejnosti, ani
stávajících podzemních zařízení a inženýrských sítí.

(2) Při výstavbě uvnitř stavebních objektů může stavební dozor odsouhlasit změny umístění
sdělovacích zařízení, pokud to není na závadu jejich funkčnosti a přehlednosti, a budou
dodrženy tolerance předepsané

(3) v dokumentaci, zejména vzdálenost stojanových řad a volná šířka uliček nejméně 80 cm.

18/2
1
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

(4) Změny druhu a výstroje zařízení, jejich elektrického zapojení a aplikovaného software jsou
přípustné jen na podkladě a v rozsahu objednatelem schválené úpravy dokumentace.

28.6.2 Záruční doba

(1) Záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP. Pokud pro dodávku dílčího celku nejsou
sjednány technické podmínky, stanoví délku záruční doby odborný útvar Správy železnic.

28.7 Klimatická omezení

(1) Typy sdělovacích zařízení určené v dokumentaci musí vyhovovat pro klimatické podmínky,
jimž budou vystaveny v provozním stavu po celou dobu jejich technické upotřebitelnosti.

(2) Podle těchto TKP musí zhotovitel zajistit, aby sdělovací zařízení, kabely a vodiče byly
transportovány, skladovány a montovány (kabely pokládány) výhradně v klimatických
podmínkách přípustných podle dokumentace, technických norem a schválených technických
podmínek jednotlivých zařízení a transportních, popř. dalších podmínek stanovených
výrobcem.

(3) Pro sdělovací zařízení platí ustanovení TNŽ 34 2090.

(4) Sdělovací místnosti se vybavují topením a klimatizací pro zajištění vyšší dlouhodobé
spolehlivosti v nich umísťovaných zařízení. Výkon topení a klimatizace se stanovuje dle
tepelných ztrát dané místnosti a tepelných zisků produkovaných v místnosti umístěnými
zařízeními. V případě lokalit s vysokým významem pro provozuschopnost železniční sítě se
klimatizace zdvojuje, aby byla zajištěná její dostatečná funkce při poruše a/nebo při
opravách a údržbě.

28.8 Odsouhlasení a převzetí prací

(1) Odsouhlasení prací se provede pro dokončené práce zahrnuté do měsíční fakturace a pro
práce, které budou následujícími pracemi zakryty. Pro odsouhlasení prací platí ustanovení
kapitoly 1 TKP.

(2) Odevzdání a převzetí díla se provádí pro celé dílo nebo jeho ucelenou provozuschopnou část
formou přejímacího řízení podle kapitoly 1 TKP.

(3) Při odevzdání a převzetí díla se zjišťuje, zda je provedeno podle uzavřené smlouvy řádně
a v celém rozsahu, zda odpovídá schválené dokumentaci a zda jeho provedení odpovídá
příslušným normám a předpisům podle kapitoly 1 TKP.

(4) V případě vodivého spojení pláště kabelu s konstrukcemi spojenými s kolejemi nebo
ukolejněnými musí být provedení shodné s KSU a TP ověřeným určenými oprávněnými
osobami podle č.j. 56 731/96-S14 ve znění pozdějších výnosů.

(5) Zhotovitel je povinen připravit kromě nezbytných podkladů podle kapitoly 1 TKP dále
zejména:

- dokumentaci včetně montážních výkresů s vyznačenými změnami podle skutečného
provedení, včetně geodetického zaměření, a to i v digitální formě v termínu po dohodě
s odběratelem

- technickou dokumentaci instalovaných sdělovacích zařízení a dokumentaci pro obsluhu,
provoz a údržbu těchto zařízení

- zprávu z výchozí revize podle ČSN 33 1500

- protokoly o závěrečných měřeních kabelů

- protokoly o kapacitní zkoušce baterií

- doklady o provedení komplexního vyzkoušení.

19/21
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

(6) Objednatel dále připraví:

- zprávu, jak odpovídá provedení prací schválené dokumentaci, smluvním podmínkám,
technickým normám a příslušným předpisům,

- udělené výjimky z norem a předpisů,

- změnu KSUaTP ověřeného určenými oprávněnými osobami, pokud je vyvolána stavbou,

- souhlas k ověřovacímu provozu (je-li prováděn),

- soupis všech dosud neodstraněných vad zjištěných prohlídkou a komplexním
vyzkoušením.

(7) Přejímací řízení se uzavře Protokolem o převzetí prací, který vystaví stavební dozor.
V protokolu musí být zhodnocena kvalita díla. V případě nevyhovující kvality nutno uvést
důvody, dohodnout způsob odstranění vad bránících převzetí a termín opakování přejímky.

28.9 Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření

(1) Před dokončením díla je zhotovitel povinen provést závěrečná měření pro jednotlivé druhy
instalovaných sdělovacích zařízení a vyplněné měřicí protokoly předat objednateli před
zahájením přejímacího řízení. Výsledky závěrečných měření sdělovacích zařízení slouží
zejména pro posouzení jakosti díla a jako etalon pro provozní měření prováděná v době
provozního využití zařízení.

(2) Rozsah požadovaných závěrečných měření pro jednotlivé druhy sdělovacích zařízení je třeba
uvést ve smlouvě.

(3) Zhotovitel za účasti objednatele zajistí prohlídku a komplexní vyzkoušení vybudovaného
sdělovacího zařízení tak včas, aby zjištěné hrubé vady mohly být odstraněny do zahájení
přejímky. Rozsah komplexního vyzkoušení a hrubé vady bránící převzetí díla je třeba
specifikovat ve smlouvě.

(4) Prohlídkou podle předchozího odstavce je nutno zkontrolovat především, zda vybudovaná
sdělovací zařízení nebo jejich části nezasahují do průjezdného průřezu a volného
manipulačního prostoru pro použití mechanizačních prostředků v souladu s vyhláškou
č. 177/1995 Sb.

28.10 Ekologie

(1) Kromě základních požadavků uvedených v kapitole 1 TKP - Všeobecně musí být při výstavbě
sdělovacích zařízení Správy železnic splněny ještě tyto speciální ekologické požadavky:

- při manipulaci s kyselými i alkalickými akumulátorovými bateriemi musí být
s nepotřebným elektrolytem a s kaly z vymývaných článků nakládáno jako s odpadem,

- ekologicky nebezpečný odpad (např. zbytky barev a laků, rozpouštědel, ředidel,
ropných produktů používaných pro chod mechanizmů a při pomocných pracích) musí
být odborně likvidován, zásadně nesmí být ponechán na místě montáže,

- likvidace většího množství odpadu, dovoleného likvidovat spálením, musí být
provedena na určeném bezpečném místě a ve stanovenou dobu,

- pomocné práce prováděné při montáži sdělovacích zařízení pomocí těžké i malé
mechanizace (např. bourání zdiva, průrazy v betonu, hloubení kabelových rýh v hustě
zastavěných prostorách, drážkování uvnitř provozovaných budov) musí být prováděny
předem určeným způsobem, aby okolí bylo co nejméně ohroženo nadměrným hlukem,
otřesy, vibracemi a prašností. Práce zatěžující okolí těmito negativními vlivy musí být
prováděny v souladu se stavebním povolením,

- po dokončení stavebních a montážních prací musí být staveniště (uvnitř budov,
v intravilánu i v extravilánu) řádně uklizeno.

20/2
1
TKP Kapitola 28 – Sdělovací zařízení Účinnost od 1. ledna 2023

28.11 Bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana

(1) Při práci v kolejišti nebo jeho blízkosti musí zhotovitel dodržovat zásady bezpečnosti
a ochrany zdraví podle kapitoly 1. TKP.

(2) Při montáži sdělovacích zařízení musí být dodržovány všechny další obecně platné normy
a směrnice týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(3) Vedoucí pracoviště je povinen dbát na to, aby pracoviště bylo řádně předem připraveno
a aby odpovídalo platným bezpečnostním předpisům. Před nastoupením pracovníků na
montáž je vedoucí pracoviště povinen na pracovišti zajistit odborný dozor při práci. Pokud
na pracovišti není přímo mistr nebo vedoucí čety a pracují zde nejméně dva pracovníci, musí
být jeden z nich pověřen řízením pracovního postupu s ohledem na bezpečnost práce. Práce
osamělého pracovníka v prostoru kolejiště a v jeho bezprostřední blízkosti je zakázána.

(4) Při použití mechanizmů je nutné, aby jejich pohyb v kolejišti byl řádně projednán
s odpovědným pracovníkem dopravy. Při práci ve vyloučené koleji nebo v blízkosti kolejiště
musí být dbáno na zachování průjezdného profilu pojížděné sousední koleje. Při práci na
elektrizovaných tratích je potřeba dodržet předepsané vzdálenosti od trakčního vedení pod
napětím, případně požádat o napěťovou výluku trakčního vedení.

28.12 Citované a související dokumenty

(1) Seznam citovaných a souviseních dokumentů je uveden v Příloze A Kapitoly 1 TKP, která
je ke stažení na odkaze https://typdok.tudc.cz/files/tkp/seznam.html .

Bc. Jan Bednář v.r.

21/21
Ověřovací doložka konverze dokumentu
Ověřuji pod pořadovým číslem 3213189, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné
podobě do podoby elektronické, skládající se z 21 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.
Ověřující osoba: Jan BEDNÁŘ
Vystavil: Správa železnic, státní organizace
Datum: 05.12.2022 09:38:54
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 29

SILNOPROUDÁ TECHNOLOGICKÁ

ZAŘÍZENÍ

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 10

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 5. 9. 2016
č.j.: S 35447/2016-SDC-O14

Účinnost od: 1. 11. 2016

Počet listů: 28

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2016
Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím systému nebo
přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými, fotokopírovacími či jinými, bez
předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

Seznam zkratek 4

29.1 ÚVOD 5

29.1.1 Veobecně 5

29.1.2 Základní pojmy 5

29.1.2.1 Trakční napájecí stanice (TNS) 5

29.1.2.2 (Trakční) spínací stanice (SpS) 6

29.1.2.3 Distribuční transformovna (TS) 6

29.1.2.4 Elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel (EPZ) 6

29.1.3 Podsystémy STZ 6

29.1.3.1 Trakční transformovna (TT) 6

29.1.3.2 Trakční měnírna (TM) 6

29.1.3.3 Spínací stanice 25 kV, 50 Hz (SpS) 7

29.1.3.4 Spínací stanice 3 kV (SpS) 7

29.1.3.5 Distribuční transformovna (TS) 7

29.1.3.6 Elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel (EPZ) 7

29.1.4 Charakteristika a rozsah STZ 8

29.1.4.1 Trakční napájecí stanice (TNS) 8

29.1.4.2 Spínací stanice (SpS) 9

29.1.4.3 Distribuční transformovna (TS) 10

29.1.4.4 Elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel 10

29.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 11

29.2.1 Veobecně 11

29.2.2 Rozhodující stroje, přístroje a zařízení 11

29.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 12

29.3.1 Stavební připravenost 12

29.3.2 Technologické postupy prací 14

29.3.2.1 Ochrana proti korozi 14

29.3.2.2 Označování a jiné nátěry 15

29.3.3 Kontrola stavebního objektu po montái 15

29.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 15

29.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 16

29.5.1 Veobecně 16

29.5.2 Kontroly, zkouky a měření 16

29.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 17

29.6.1 Přípustné odchylky 17

29.6.2 Záruky, údrba v záruční době 17

29.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 17

29.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 17

29.8.1 Veobecně 17

29.8.2 Příprava k uvedení do provozu 18

29.8.3 Příprava přejímacího řízení 18

29.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 19

29.10 EKOLOGIE 19

29.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 19

29.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 20

29.12.1 Technické normy 20

29.12.2 Předpisy 24

29.12.3 Související kapitoly TKP 25

3
Seznam zkratek

AC Střídavý systém
ČD České dráhy, a.s.
CDP Centrální dispečerské stanovitě
DC Stejnosměrný systém
EPZ Elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel
KSU a TP koordinační schéma ukolejnění a trakčního propojení
NN nízké napětí
OK ocelová konstrukce
PBŘ Poárně bezpečnostní řeení (stavby)
TM trakční měnírna
SKŘ systém kontroly a řízení
SO stavební objekt
SpS
STZ spínací stanice
SZ silnoproudá technologická zařízení
SDC sdělovací zařízení
TKP Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
TNS technické kvalitativní podmínky
TS trakční napájecí stanice
TT distribuční transformovna
TV trakční transformovna
UTZ trakční vedení
VN určené technické zařízení
VS vysoké napětí
VVN vlastní spotřeba
velmi vysoké napětí

4
29.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP - Veobecně.

29.1.1 Veobecně

Tato kapitola obsahuje podmínky pro silnoproudá technologická zařízení (dále jen STZ) trakčních napájecích
a spínacích stanic. Dále platí pro distribuční transformovny (kromě stoárových) a elektrická předtápěcí zařízení
(kromě zjednodueného provedení bez výkonových vypínačů). Napájecí transformovny 6 kV, 50 Hz pro
zabezpečovací zařízení instalované v prostoru trakčních napájecích stanic jsou předmětem kapitoly 30 TKP
Silnoproudé rozvody.

Uvedená STZ jsou určená technická zařízení ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějích
předpisů a vyhláky č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených
technických zařízení a jejich konkretizaci, ve znění pozdějích předpisů.

Při výstavbě STZ musí být respektována vyhláka č. 177/1995 Sb., s účinností od 1. 12. 1995, kterou se vydává
stavební a technický řád drah.

Pro připojování elektrických zařízení na silnoproudé rozvody Správy elezniční dopravní cesty, státní organizace,
platí Technické podmínky připojení k Lokální distribuční soustavě eleznice a Obchodní podmínky dodávky
elektřiny z Lokální distribuční soustavy eleznice (LDS).

Práce pro uvedená silnoproudá technologická zařízení zahrnují dodávky strojů, přístrojů, rozváděčů, spojovacích
vedení (kabelová, holé nebo izolované vodiče), hlavních a pomocných ocelových konstrukcí, montáního materiálu,
jejich kompletace a montání práce, provedení zkouek podle přísluných norem a předpisů, těchto TKP a technické
dokumentace, zpracované výrobci jednotlivých strojů, přístrojů a zařízení vč. podmínek pro uvádění do provozu.

Tato kapitola neřeí elektrické přípojky pro STZ, ty jsou součástí kapitoly 26 TKP - Osvětlení, rozvody NN,
vč. dálkového ovládání a kapitoly 30 TKP - Silnoproudé rozvody.

Zařízení ústředního a dálkového řízení (ÚDŘ) nejsou předmětem této kapitoly a musí být vdy pro daný řízený
systém elektrických zařízení zpracována samostatně jako ZTKP (zvlátní TKP).

TKP udávají základní poadavky a doplňují poadavky kladené příslunými normami a předpisy na elektrické části
STZ i na STZ jako celek zejména z těchto hledisek:
 bezpečnost osob, zvířat a majetku,
 ochrana ivotního prostředí,
 správná, spolehlivá a hospodárná funkce,
 snadná obsluha, údrba a lokalizace a odstranitelnost poruch,
 odolnost na vliv prostředí, pro které je určeno,
 bezpečnost proti působení moných poruchových stavů,
 trvanlivost a provozní spolehlivost, která odpovídá danému uití a je úměrná nákladům na jeho pořízení,
 odolnost proti ruení jiným zařízením,
 nesmí ruit provoz jiných zařízení ani na ně nebezpečně působit.

Situování STZ, rozsah, dimenzování, zajitění bezpečnosti osob a zařízení, vazby na okolí a funkční vazby na dalí
systémy určuje projektová dokumentace (dále jen dokumentace).

V tomto dokumentu jsou uváděné normy uvaovány v platné edici. Dojde-li v průběhu platnosti TKP k aktualizaci
norem, musí být tyto normy pouívány vdy v platné edici.

U nedatovaných technických norem uvedených v textu TKP platí poslední vydání přísluné normy, popřípadě
normy, která ji nahrazuje.

Normy a předpisy uvedené v oddíle 29.12 této kapitoly TKP jsou při aplikaci těchto TKP závazné.

29.1.2 Základní pojmy

29.1.2.1 Trakční napájecí stanice (TNS)

 Trakční transformovny (TT) - el. stanice, které jsou zdrojem el. energie pro 1-fázovou trakční proudovou
soustavu 25 kV, 50 Hz.

5
 Trakční měnírny (TM) - el. stanice, které jsou zdrojem el. energie pro stejnosměrnou trakční proudovou soustavu
3 kV a 1,5 kV.

29.1.2.2 (Trakční) spínací stanice (SpS)

 Spínací stanice pro 1-fázovou trakční proudovou soustavu 25 kV, 50 Hz.
 Spínací stanice pro stejnosměrnou trakční proudovou soustavu 3 kV a 1,5 kV.

29.1.2.3 Distribuční transformovna (TS)

Elektrické stanice, které jsou zdrojem elektrické energie s nízkým napětím o kmitočtu 50 Hz předevím pro
netrakční odběry.

29.1.2.4 Elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel (EPZ)

EPZ je určeno pro předtápění odstavených vlakových souprav. Mění vstupující el. energii o napětí, kmitočtu a počtu
fází přísluné trakční proudové soustavy, případně místní distribuční energetické soustavy, na výstupní el. energii
o napětí a kmitočtu v parametrech potřebných pro elektrické napájení elezničních vozů.
EPZ zjednodueného provedení (bez výkonových vypínačů) napájená z TV nejsou předmětem této kapitoly TKP.

29.1.3 Podsystémy STZ

29.1.3.1 Trakční transformovna (TT)

 Rozvodna VVN, u SDC doposud výhradně 110 kV,
 Stanovitě s 1-fázovými transformátory VVN/ 27 kV,
 Aktivní balancér (systém jednotné fáze 25 kV),
 Jednofázová rozvodna 25 kV (pro rozvod trolejového pólu),
 Filtračně - kompenzační zařízení, případně filtrační - kompenzační - symetrizační zařízení,
 Systém kontroly a řízení (SKŘ),
 Vlastní spotřeba (VS),
 Kabelové rozvody, v odpovídajícím rozsahu jsou součástí kadého uvedeného podsystému,
 Vnějí uzemnění,
 Případná prostorová rezerva pro napájecí transformovnu 6 kV, 50 Hz (75 Hz).

29.1.3.2 Trakční měnírna (TM)

 Rozvodna VVN, u SDC doposud výhradně 110 kV,1)
 Stanovitě s 3-fázovými transformátory VVN/ 23 kV,1)
 Trojfázová rozvodna VN (zpravidla 22 kV),
 Usměrňovačové soustrojí (3 kV nebo 1,5 kV),
 Stejnosměrný rozváděč pro rozvod trolejového pólu (+ pól),
 Rozváděč zpětných kabelů pro rozvod kolejového pólu (- pól),
 Systém kontroly a řízení (SKŘ),
 Vlastní spotřeba (VS),
 Kabelové rozvody, v odpovídajícím rozsahu jsou součástí kadého uvedeného podsystému,
 Vnějí uzemnění,
 Prostorová rezerva pro napájecí transformovnu 6 kV, 50 Hz.

1) V případech, kdy není moné nebo účelné přímé připojení na rozvodnou síť VN

6
29.1.3.3 Spínací stanice 25 kV, 50 Hz (SpS)

 Jednopólová rozvodna 25 kV, 50 Hz (pro rozvod, spínání a přepínání trolejového pólu),
 Systém kontroly a řízení (SKŘ),
 Vlastní spotřeba (VS),
 Kabelové rozvody, v odpovídajícím rozsahu jsou součástí kadého uvedeného podsystému,
 Vnějí uzemnění a přivedení kolejového pólu.

29.1.3.4 Spínací stanice 3 kV (SpS)

 Stejnosměrný rozváděč + 3 kV (pro rozvod trolejového pólu),
 Systém kontroly a řízení (SKŘ),
 Vlastní spotřeba (VS),
 Kabelové rozvody, v odpovídajícím rozsahu jsou součástí kadého uvedeného podsystému,
 Vnějí uzemnění a přivedení kolejového pólu.

29.1.3.5 Distribuční transformovna (TS)

 Trojfázová rozvodna VN, 50 Hz,
 Trojfázová rozvodna NN (zpravidla 400/230V), 50 Hz,
 Zařízení pro kompenzaci účiníku a případně i pro filtraci vyích harmonických,
 Systém kontroly a řízení (SKŘ),
 Vlastní spotřeba (VS),
 Kabelové rozvody, v odpovídajícím rozsahu jsou součástí kadého uvedeného podsystému,
 Vnějí uzemnění.
POZNÁMKA: Rozsah SKŘ a VS podle konkrétního řeení TS - nemusí být nutnou součástí vech TS.

29.1.3.6 Elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel (EPZ)

 Vstupní rozvodna VN, 50 Hz,2)
 Transformátor VN/VN,2) 3)
 Trojfázový usměrňovač v 6-ti pulsním zapojení,4) 3)
 Rozváděč EPZ VN,
 Vlastní spotřeba,
 Kabelové rozvody, v odpovídajícím rozsahu jsou součástí kadého uvedeného podsystému,5)
 Předtápěcí stojany vč. ovládacích skříněk v kolejiti,
 Signální skříňky (tabla) v dopravní kanceláři, v kanceláři vozmistrů apod., dálkové ovládání a centrální

dispečerské pracovitě (CDP).

2) Pouze u EPZ na tratích elektrizovaných jednofázovou trakční proudovou soustavou a na tratích neelektrizovaných
3) U EPZ na neelektrizovaných tratích lze, při dodrení povolené nesymetrie odběru, pouít jednofázový transformátor VN/VN,

potom se nepouije usměrňovač (konkrétní zařízení je uvedeno v dokumentaci).
4) Pouze u EPZ na tratích neelektrizovaných
5) Pokládka kabelů mezi rozváděčem EPZ VN a předtápěcími stojany a kabely z EPZ k signálním skříňkám se řeí podle TKP

silnoproudých rozvodů

7
29.1.4 Charakteristika a rozsah STZ

29.1.4.1 Trakční napájecí stanice (TNS)

Pouívají se typy:

a) podle provozního uspořádání
 trakční měnírny pro stejnosměrnou trakční proudovou soustavu 3 kV, 1,5 kV,
 trakční transformovny pro jednofázovou trakční proudovou soustavu 25 kV, 50 Hz,
 kombinované napájecí stanice,

b) podle provedení
 stabilní,
 převozné,
 podpůrné,

c) podle způsobu obsluhy
 bez trvalé obsluhy,
 s trvalou obsluhou,

d) podle způsobu řízení
 ústředně řízené,
 dálkově řízené,
 místně řízené.

Trakční napájecí stanice je vymezena těmito styčnými místy:
 připojením přívodního venkovního vedení VVN na vstupní izolátory nebo průchodky v rozvodně 110 kV TNS

nebo na vstupních průchodkách VN při připojení na venkovní vedení VN nebo na připojovacích praporcích
rozvodny VN při připojení kabelem VN,
 mezi trakční měnírnou a trakčním vedením v napájecím pólu na svornících výstupních průchodek z budovy,
nebo vstupních kabelových koncovkách, napáječů v napájecím pólu s tím, e ventilová bleskojistka je součástí
trakčního vedení,
 mezi trakční transformovnou a trakčním vedením v napájecím pólu na svorkách vývodových odpojovačů
u venkovních provedení rozvodny 25 kV, nebo na připojovacích praporcích rozvodny 25 kV vnitřního provedení
s tím, e ventilová bleskojistka je součástí trakčního vedení,
 mezi trakční měnírnou a trakčním vedením v odváděcím (zpětném, kolejnicovém) pólu na svornících vstupních
kabelových koncovek (kobka minus pólu), resp. na svornících výstupních průchodek z budovy (kabelové
koncovky nejsou součástí TM, vstupní průchodky jsou součástí TM),
 mezi trakční transformovnou a trakčním vedením v odváděcím (zpětném, kolejnicovém) pólu na svornících
vstupních kabelových koncovek, resp. na prvních svorkách připojujících venkovní vedení,
 výstupní svorky rozváděče 6 kV mezi TNS a rozvodem 6 kV (pokud je napájecí transformovna součástí TNS),
 výstupní svorky rozváděče 22 kV mezi TNS a rozvodem 22 kV (drání rozvod 22 kV),
 vstupními svorkami NN mezi TNS a přívodem NN z energetické sítě nebo dráního rozvodu NN.

Provedení vlečky pro pevnou i převoznou trakční měnírnu musí z hlediska uzemnění odpovídat ČSN 33 3505.

Rozmístění trakčních napájecích stanic určuje dokumentace při respektování:
 energetických výpočtů na maximální objem dopravy v období deseti let nebo objem dopravy podle objednatele

při hospodárném vyuití zatěovacích charakteristik instalovaných zařízení,
 zajitění napájení při výlukách pro údrbu a předpokládaných mimořádných stavech,
 kvality a vzdálenosti připojovacího bodu energetické sítě VVN nebo VN,
 vyuití stávajících inenýrských sítí (vlečka, komunikace, sdělovací vedení),
 výhledového napájení sousedních tratí,
 rozsahu následných protikorozních opatření,
 rozsahu opatření vedoucích k omezení zpětných vlivů na napájecí síť energetiky,

8
 skutečnosti, e zpětné vedení se připojuje tak, aby nebylo připojováno ke kolejnicovému vedení v oblasti
elezniční nebo seřaďovací stanice,

 skutečnosti, e propojení souběných kolejí je dovoleno ve vzdálenostech stanovených v ČSN 34 2613
a ČSN 34 2614,

 předpisů na ochranu zdraví obyvatelstva a ivotního prostředí,
 řeení musí být v souladu s PBŘ stavby.

29.1.4.2 Spínací stanice (SpS)

Jsou to elektrické stanice, které jsou zřizovány pro:
 zvýení spolehlivosti napájení elektrizovaných tratí,
 zvýení výkonnosti pevných elektrických trakčních zařízení,
 zvýení propustnosti elektrizovaných tratí,
 sníení energetických ztrát a úbytků napětí v trakčním vedení,
 oddělení samostatných úseků TV určených podle ČSN 34 1530.

Pouívají se typy:

a) podle provozního uspořádání
 vícevypínačové,
 jednovypínačové,

b) podle provedení
 stabilní,
 převozné,

c) podle způsobu obsluhy
 bez trvalé obsluhy,

d) podle způsobu řízení
 ústředně řízené,
 dálkově řízené,
 místně řízené.

Spínací stanice je vymezena těmito styčnými místy:
 mezi spínací stanicí a trakčním vedením v napájecím pólu na svornících výstupních průchodek z budovy, nebo

vstupních kabelových koncovkách, nebo na svorkách vývodových odpojovačů u venkovního provedení
rozvodny 25 kV s tím, e bleskojistky jsou součástí trakčního vedení (svorky vývodových odpojovačů a vstupní
průchodky jsou součástí spínací stanice, vstupní kabelové koncovky jsou součástí trakčního vedení),
 mezi spínací stanicí stejnosměrné trakční proudové soustavy a kolejnicovým vedením na svornících výstupních
průchodek z budovy pro připojení venkovního vedení, nebo v místě připojení kabelového vedení
ke kolejnicovému vedení, resp. ke středu stykového transformátoru (výstupní průchodky jsou součástí spínací
stanice, kabelové koncovky, kabelová vedení nejsou součástí spínací stanice),
 mezi spínací stanicí střídavé proudové soustavy a kolejnicovým vedením na svornících vstupních kabelových
koncovek, resp. na prvních svorkách připojujících venkovní vedení (kabelové a venkovní vedení není součástí
spínací stanice),
 vstupními svorkami NN mezi spínací stanicí a přívodem NN z energetické sítě nebo místního dráního rozvodu.

Rozmístění spínacích stanic určuje dokumentace při respektování:
 energetických výpočtů na maximální objem dopravy v období deseti let nebo objem dopravy podle objednatele

při hospodárném vyuití zatěovacích charakteristik instalovaných zařízení,
 zajitění napájení při výlukách pro údrbu a předpokládaných mimořádných stavech,
 vyuití stávajících inenýrských sítí (komunikace, sdělovací vedení),
 výhledového napájení sousedních tratí,
 rozsahu následných protikorozních opatření,

9
 zohlednění poadavků ČSN 34 2613 při volbě místa uzemnění,
 předpisů na ochranu zdraví obyvatelstva a ivotního prostředí,
 řeení musí být v souladu s PBŘ stavby.

29.1.4.3 Distribuční transformovna (TS)

Je zřizována pro zajitění odběru elektrické energie v dané oblasti.
Pouívají se typy:
a) podle provozního uspořádání
 transformace 22(35) / 6 / 0,4 kV,
 transformace 22(35) / 0,4 kV,
 transformace 10 / 0,4 kV,
b) podle provedení
 s kabelovým přívodem,
 s venkovním přívodem,
c) podle způsobu obsluhy
 bez trvalé obsluhy,
d) podle způsobu řízení
 ústředně řízené,
 dálkově řízené,
 místně řízené.

Distribuční transformovna je vymezena těmito styčnými místy:
 vstupní svorky nebo průchodky mezi přívodním vedením z energetické sítě a transformovnou,
 vstupní a výstupní svorky rozváděče 6 kV,
 vstupní a výstupní svorky rozváděče NN.

Situování distribučních transformoven
Situování je určeno dokumentací při respektování:
 jakosti dodávky el. energie a místa největího odběru,
 současného stavu i moného rozvoje rozvodné soustavy, kterou zásobují,
 velikosti zkratových proudů a úbytků napětí,
 výe provozních nákladů,
 zohlednění poadavků ČSN 34 2613 při volbě místa připojení ke kolejím,
 poadavků předpisů na ochranu zdraví obyvatelstva a ivotního prostředí,
 řeení musí být v souladu s PBŘ.

29.1.4.4 Elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel

Pouívají se typy:
a) podle pouití
 pro trakční proudovou soustavu 3 kV DC,
 pro trakční proudovou soustavu 25 kV, 50 Hz,
 pro neelektrizované tratě.
b) podle provedení
 s vypínači a rozváděči,
 zjednoduené, není předmětem této kapitoly TKP.

10
c) podle výstupního jmenovitého napětí
 3 kV DC,
 1,5 kV DC,
 3 kV, 50 Hz,
 1,5 kV, 50Hz,
 1 kV, 50 Hz,
 1 kV, 16,7 Hz.

EPZ je vymezena těmito styčnými místy:
 na VN straně odpojovač připojení na TV (odpojovač není součástí EPZ), nebo sekční odpojovač napájecí linky

22 kV energetiky,
 vstupní svorka rozváděče NN, nebo je-li součástí EPZ oddělovací transformátor, tak svorníky jeho vstupní

strany,
 výstupní svorka napájecího stojanu pro připojení pohyblivého VN kabelu.
Situování EPZ

Situování je určeno dokumentací při respektování:
 jakosti dodávky el. energie,
 současného stavu i moného rozvoje EPZ, podle poadavků dopravní technologie a potřeby dopravců,
 výe provozních nákladů,
 zohlednění poadavků ČSN 34 2613 při volbě místa připojení ke kolejím a určení míst stání předtápěných

souprav,
 poadavků předpisů na ochranu zdraví obyvatelstva a ivotního prostředí,
 řeení musí být v souladu s PBŘ.

29.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

29.2.1 Veobecně

V STZ se musí pouít stroje, přístroje a zařízení v souladu s dokumentací a odpovídající předmětovým normám
nebo technickým podmínkám. Musí vyhovovat podmínkám v místě pouití uvedeném v dokumentaci (provozní
podmínky, zkratové poměry, prostředí, výkon, třída přesnosti).
Materiály, polotovary, výrobky pouité ke stavbě STZ musí mít takové elektrické, mechanické a tepelné vlastnosti,
aby celé zařízení i jeho jednotlivé části a prvky vyhovovaly vem poadavkům na ně kladeným, zejména z hlediska
bezpečnosti osob, poární bezpečnosti, spolehlivosti, trvanlivosti a provozní hospodárnosti. Jejich zabudování musí
vyhovovat přísluným předpisům a normám a musí splňovat podmínky obsluhy, údrby a kontroly bez nebezpečí
úrazu osob a bez nebezpečí pokození zařízení.

29.2.2 Rozhodující stroje, přístroje a zařízení

Vypínače VVN, VN
Pouité vypínače musí odpovídat ČSN EN 62271-1, část 100, 108, vypínače VN jetě ČSN 34 1500.
Odpojovače VVN, VN
Pouité odpojovače musí odpovídat ČSN EN 62271-1, část 102,103, odpojovače VN jetě ČSN 34 1500.
Rozváděče VN
Skříňové rozváděče musí vyhovovat ČSN EN 62271-1, a ČSN EN 62271-200, otevřená rozvodná zařízení
ČSN EN 50 522, ČSN EN 61936-1 a ČSN 34 1500.

Transformátory

Transformátory musí odpovídat souboru norem ČSN EN 60076-(1,11,12, atd) a normám k ní přidrueným - viz
oddíl 29.12 této kapitoly TKP. Transformátory pro jednofázovou trakční proudovou soustavu a transformátory
usměrňovačových soustrojí trakčních měníren musí dále odpovídat ČSN EN 50329 a ČSN 34 1500.

11
Stanovitě transformátorů musí odpovídat ČSN EN 50522 a ČSN EN 61936-1.

Usměrňovačové soustrojí

Usměrňovačové soustrojí musí odpovídat ČSN EN 50328, ČSN 33 3505 a ČSN 34 1500.

Přístrojové transformátory

Musí odpovídat ČSN EN 61869-1.

Ochrany, místní automatiky a měření

Vybavení STZ ochranami, místními automatikami a měřením musí odpovídat ČSN 33 3505, ČSN 33 3051,
ČSN 33 3265 a sluební rukověti SR 34 (E). Místní automatiky a měření musí být kompatibilní se systémem
ústředního a dálkového řízení.

Rozvodna (rozváděč) stejnosměrného proudu

Musí odpovídat ČSN 34 1500 a ČSN 33 3505.

Rychlovypínače

Musí odpovídat ČSN 34 1500 a ČSN 33 3505.

Rozváděče NN

Pokud není v dokumentaci uvedeno jinak, pouije se skříňové provedení
 s přívodními jističi umoňujícími ústřední (dálkové) ovládání,
 s měřením napětí a proudu vybraných přívodů a vývodů včetně měření odběru el. energie.

U rozváděčů s dvěma a více přívody můe být poadováno podélné dělení hlavní přípojnice.

Akumulátory

Musí vyhovovat ČSN EN 50272-2 a ČSN 38 1140. Kapacita kadé z akumulátorových baterií musí být
dimenzovaná alespoň na jednu hodinu provozního zatíení. Trakční napájecí a spínací stanice musí být vybavena
dvěma na sobě nezávislými sadami baterií pro napájení řídících a ochranných obvodů a nouzového osvětlení, je-li
vybudováno a provozováno, včetně dvou na sobě nezávislých zařízení pro jejich nabíjení.

Pokud není uvedeno v dokumentaci jinak, pouijí se akumulátory olověné s nízkými nároky na údrbu.

Uzemnění

Musí vyhovovat ČSN 34 1500 a ČSN 33 2000-5-54

Materiály pro uzemnění:
 ocel pásková (11 373), v ohni pozinkovaná 30x4 mm, 20x3 mm,
 ocel pásková (11 373), v ohni pozinkovaná, 60x5 mm (uzemňovací kruh v jímkách),
 ocelový drát pozinkovaný 8 mm,
 tyč z oceli 11 340.0, v ohni pozinkovaná, (tyčový zemnič), rozměry 2000x28 mm.

Zemní odpor ochranného uzemnění smí být nejvýe: 0,5 ohmu
1 ohm
 u trakčních měníren 2 ohmy

 u trakčních transformoven 5 ohm

 u spínacích stanic a EPZ u stejnosměrné trakční proudové soustavy 2 ohmy

 u spínacích stanic a EPZ u jednofázové trakční proudové soustavy,
nelze-li provést ochranu jen ukolejněním

 u distribučních transformoven (vč. zemního odporu vech nulovacích
vodičů odcházejících vedení)

29.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

29.3.1 Stavební připravenost

Jakákoliv připojení ke kolejím smí být prováděna a na základě písemného souhlasu provozovatele, po ověření
změny KSU a TP a za případných podmínek, stanovených touto změnou, ověřenou oprávněnými určenými osobami.

12
Stavební objekt (dále jen SO) určený pro instalaci STZ musí být proveden zhotovitelem podle dokumentace, která
vychází z dokumentace STZ a respektuje nároky provozu elektrických zařízení a zejména pak musí být v souladu
s PBŘ
Pozemek STZ musí zhotovitel ochránit před přívaly deťových vod z okolních pozemků a nesmí do něho zasahovat
zařízení, která nesouvisejí s jeho provozem.
Příjezdová kolej a komunikace do trakčních napájecích a spínacích stanic a oplocení se zřizuje podle ČSN 33 3505.
Vechny části STZ musí být provedeny v souladu s dokumentací tak, aby jejich okolí bylo chráněno před
nebezpečným dotykovým napětím, před nadměrným hlukem a před nebezpečnými a kodlivými látkami.
STZ musí být chráněna před účinky přepětí, které vzniká z atmosférických vlivů nebo ze spínacích procesů.
Pro ochranu proti přímému úderu blesku platí soubor norem EN 62305.
Z hlediska poární bezpečnosti a vybavenosti hasícími prostředky musí STZ být v souladu s PBŘ a dále odpovídat
souvisejícím normám ČSN, zejména pak ČSN EN 50522 a ČSN EN 61936-1.
Pro prostory s technologickým zařízením se přednostně pouívají hasicí přístroje s náplní CO2.
V této souvislosti je nutno upozornit, e pro kadou stavbu (SO, PS) musí být individuálně zpracováno poární
bezpečnostní řeení (PBŘ) stavby, které je rozhodující v řeení poární ochrany STZ.
Dimenzování nosných konstrukcí se řídí ustanoveními ČSN EN 50522 a ČSN EN 61936-1.
Osvětlení prostorů trakčních napájecích a spínacích stanic je určeno ČSN EN 61936-1, ČSN 33 3505 a zejména
ČSN EN 12464-1 a ČSN EN 12464-2.
Nouzové osvětlení se zřizuje u trakčních napájecích stanic podle ČSN 33 3505 a podle PBŘ.
V ostatních elektrických stanicích se instaluje nouzové osvětlení dle PBŘ nebo se doporučuje orientační osvětlení.
Trakční napájecí a spínací stanice musí být vybaveny telekomunikačním zařízením podle ČSN 33 3505. Distribuční
transformovny se vybavují telekomunikačním zařízením podle předpisu SDC E 8.
Montá technologického zařízení mohou provádět jen firmy, které prokáí odbornou způsobilost k této montái.
Montá zařízení STZ můe zhotovitel zahájit, jestlie:
 SO zajistí správnou a stabilní polohu STZ a předepsané bezpečné izolační vzdálenosti podle dokumentace STZ

a dokumentace stavby,
 SO zajistí poadované prostředí ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 a ČSN 30 2000-4-41 - Z1 podle dokumentace

a technických podmínek STZ nebo jeho přísluného podsystému,
 ve bude v souladu s řeením PBŘ,
 SO zajistí dokumentací stanovenou ochranu ivotního prostředí,
 provádění dalích prací na SO nebo na SO souvisejících neohrozí bezpečnost pracovníků tyto práce

provádějících,
 provádění dalích prací na SO nebo na SO souvisejících neohrozí bezpečnost instalovaného STZ a nesníí jeho

jakost nebo nebude důvodem pro zánik záruční lhůty.
Před montáí technologických zařízení zhotovitel zajistí stavební připravenost. Kontrola stavební připravenosti je
prováděna v rozsahu podle následujících bodů. Provádí ji stavební dozor, který kontroluje zejména:
a) prostory určené pro montá - podle dokumentace a platných norem s kontrolou

 rozměrů místností,
 rozměrů a polohy základů a stavebních konstrukcí pro venkovní zařízení,
 stání transformátorů a protipoárních stěn,
 přístupových cest pro montá, oplocení a ploch venkovních rozvoden,
 polohy a rozměrů prostupů - okosení hran apod.,
 správného směru otvírání dveří,
 materiálového provedení,
 funkčnosti odvodnění drenáí,

13
 zabezpečení prostor proti zatečení deťových vod,
 dodrení ochranných pásem.
b) kvalitu podlah (bezpranost), nátěry stěn, provedení soklu u podlahy,
c) kvalitu a funkčnost elektroinstalace a uzemnění - podle druhu prostředí,
d) kvalitu a funkčnost větrání - podle druhu prostředí,
e) únosnost podlah, podlahových rotů a montáních ploin podle poadavku dokumentace. (Zhotovitel doloí
atesty zabudovaných výrobků beton. panelů a ocelových konstrukcí.),
f) kvalitu a funkčnost temperování podle poadavků montovaných zařízení (viz oddíl 29.7) v případě,
e instalované topení není připojeno na funkční zdroj, musí zhotovitel zajistit náhradní zdroj temperování,
g) přístupové cesty
 pro osoby provádějící montá,
 pro transport technologických zařízení.
h) umístění bezpečnostních tabulek - soubor norem ČSN ISO 3864 (01 8010) oddíl 12 článek 1 označení
místností (na dveřích),
i) protipoární opatření v souladu s PBŘ,
j) zakrytí rozvodných labů a achet a montáních labů poklopy pro zajitění bezpečnosti,
k) zabezpečení kabelových vstupů proti vnikání malých hlodavců do místností,
l) uzamykatelnost dveří patentními klíči, zabezpečení poklopů z důvodu zajitění prostor proti vniknutí neoprávně-
ných osob,
m) splnění podmínek z hlediska bezpečnosti práce podle ČSN EN 50272-2 a ČSN EN 50110-1,
n) splnění ekologických poadavků - provedení a funkčnost odvodnění, kanalizace, jímek, lapolů, separátorů oleje,
dodrení předpisů pro akumulátorovny.

29.3.2 Technologické postupy prací

Technologické postupy musí zhotovitel volit tak, aby nenaruil ji provedené práce.
Pouité mechanizmy stanovuje zhotovitel, případná omezení musí být uvedena v dokumentaci.
Při montái STZ se musí respektovat montání podmínky a technologické postupy stanovené výrobci a zhotoviteli
zařízení.
Kromě toho musí být zejména zajitěno:

29.3.2.1 Ochrana proti korozi

(podrobnosti viz kapitola 25 TKP)
S ohledem na určený stupeň korozní agresivity atmosféry a poadovanou ivotnost protikorozní ochrany se volí
protikorozní ochrana s ochrannými povlaky nátěrovými, kovovými nebo kombinovanými. Poadovaná ivotnost
protikorozní ochrany a podmínky pro volbu protikorozního ochranného povlaku jsou dány předpisem SDC S 5/4.
Pro protikorozní ochranu ocelových konstrukcí (OK) musí být zpracován projekt protikorozní ochrany. Projekt musí
obsahovat zejména identifikační a konstrukční údaje o OK, určení stupně korozní agresivity atmosféry, zásadní
rozčlenění OK na dílčí prvky z hlediska protikorozní ochrany a návrh protikorozní ochrany pro poadovanou
ivotnost.
Projekt musí obsahovat základní údaje o navrhovaných ochranných povlacích, tj. u nátěrového systému zejména
druh nátěrové hmoty, skladbu, počet a tlouťky jednotlivých vrstev, barevný odstín vrchního nátěru.
U kombinovaných a kovových povlaků také druh kovu, tlouťku vrstvy, způsob nanáení. Projekt musí obsahovat
předpokládaný způsob a technologii provádění protikorozní ochrany.

14
29.3.2.2 Označování a jiné nátěry

Označování a jiné nátěry provede zhotovitel, pokud není v dokumentaci stanoveno jinak, takto:

a) Nátěr vnějího kovového oplocení, ocelových konstrukcí a ocelových částí vnějích přístrojů zelenou barvou,
odstín RAL 6005.

b) Základy pod konstrukcemi venkovního technologického zařízení cementovým mlékem (světle edá barva).

c) Ocelová bezpečnostní zábradlí u venkovních přístrojů VN a VVN lutou barvou - odstín RAL 1021.

d) Barevné nátěry a označení vodičů a kabelů podle ČSN 33 0165.

e) Označení v rozvodně podle ČSN EN 50 522, ČSN EN 61 936-1 a musí být shodné s označením v dokumentaci
stavby.

f) Bezpečnostní označení podle souboru ČSN ISO 3864 (ČSN ISO 3864-1, ČSN ISO 3864-3, ČSN ISO 3864-
2+Amd.1, ČSN ISO 3864-4).

29.3.3 Kontrola stavebního objektu po montái

Po montái technologických zařízení provede stavební dozor kontrolu:

a) utěsnění kabelů a prostupů z hlediska:
 vniknutí vody,
 zajitění poárních uzávěrů,
 zajitění proti vniknutí malých hlodavců,

b) bezpranosti podlah a kvality stěn a nátěrů,

c) zda při montái technologických zařízení nedolo k poruení stavební připravenosti (body a) a n) článku
29.3.1),

d) zda byly dodreny bezpečnostní provozní vzdálenosti mezi ivými vodivými částmi pod napětím a konstrukcemi
(neivými vodivými částmi) vč. zajitění prostoru pro pohyb osob a obsluhu i s ohledem na maximální průhyb
a výkyv vodiče,

e) provedení ochran kabelových rozvodů proti vlivům stejnosměrné nebo střídavé trakce a nebezpečnému dotyku
(podle dokumentace a souvisejících norem a předpisů).

29.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

Součástí dodávky kadého stroje, přístroje a zařízení pro STZ musí být nejméně jedna1) souprava průvodní
dokumentace v českém jazyce1), kterou zajistí zhotovitel a předá objednateli (viz oddíl 29.8 této kapitoly TKP).

Průvodní dokumentace v závislosti na dodávaném stroji, přístroji nebo zařízení, musí obsahovat: normách
 osvědčení o jakosti a kompletnosti výrobku, případně o zkoukách, jsou-li tyto v přísluných

předepsány nebo v objednávce poadovány (lze povaovat za průkazní zkouky),
 rozměrový výkres a sestavu umístěných přístrojů,
 zapojovací schéma vnitřních spojů,
 specifikaci přístrojů,
 popis a funkční popis,
 podmínky pro montá, údrbu a obsluhu,

 podmínky pro dopravu a skladování,

 prohláení, e dodávaný stroj, přístroj nebo zařízení odpovídají normám a předpisům uvedeným v objednávce,

1) Pokud nebylo ve smlouvě o dílo dohodnuto jinak

15
 prohláení, e zařízení jsou konstruována a vyráběna pro provozování dráhy nebo drání dopravy (§47 odst. 1
zákona č. 266/94),

 dodací list.
Dodaný stroj, přístroj nebo zařízení musí být opatřeny trvanlivým, dobře viditelným a čitelným títkem.
Stroje, přístroje a zařízení dodávají jejich výrobci podle dokumentace vcelku nebo v přepravních jednotkách,
s aretovanými přístroji, případně ve speciálním balení.
POZNÁMKA: Rozváděče se v tuzemsku mohou přepravovat bez speciálních obalů, jen se zajitěním proti pohybu
a pokození.
Stroje, přístroje a zařízení musí zhotovitel skladovat v prostorách, jejich prostředí odpovídá prostředí, pro které
jsou určeny, pokud není v průvodní dokumentaci uvedeno jinak, a kde nehrozí nebezpečí mechanického pokození.
Je nepřípustné, aby zhotovitel skladoval stroje, přístroje a zařízení v nevysuených a stavebně nedokončených
prostorech.
Zhotovitel zajistí ochranu proti vnikání cizích těles a ivočichů do strojů, přístrojů a zařízení.
Při uskladnění na delí dobu musí zhotovitel zajistit konzervaci.
Pokud budou stroje, přístroje a zařízení skladovány v jiném prostředí, ne pro které jsou určeny, je nutná předchozí
dohoda zhotovitele s výrobcem.
Způsob uskladnění a způsob přepravy na stavbu se nesmí stát důvodem k omezení garančních podmínek výrobce.

29.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

29.5.1 Veobecně

V průběhu montáních prací provádí stavební dozor kontroly dodaného zařízení a materiálu.
Při montái nebo po dokončení jednotlivých podsystémů STZ provede zhotovitel zejména tyto zkouky: izolační
stavy kabelů, kontrola spojů a svárů, jednoduché ruční manipulace přístrojů apod.
Po skončení montáe kabelů, před jejich připojením do svorek, provede zhotovitel měření izolačního stavu vech
kabelů a naměřené hodnoty zaznamená do kabelových seznamů.
Před připojením transformátorů s olejovým chlazením na napětí zajistí zhotovitel laboratorní kontrolu oleje.
U strojů a přístrojů s plynovou náplní zajistí zhotovitel před uvedením do provozu předepsané kontroly plynové
náplně.

29.5.2 Kontroly, zkouky a měření

Zajistí zhotovitel za účasti stavebního dozoru a právnické osoby podle §47 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jako
podklad pro odsouhlasení a převzetí prací.
1) DOKUMENTACE:

 návaznost výrobních výkresů na dokumentaci,
 oprava dokumentace podle skutečného provedení stavby STZ.
2) TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ:
 zapojení,
 proudové obvody,
 ovládání z místa vč. signalizace,
 ovládání dálkové vč. signalizace (pokud je realizováno),
 ovládání ústřední vč. signalizace,
 napájecí smyčky,
 blokování a vazby,
 zapojení a funkce vypínačů,
 seřízení odpojovačů,

16
 přístrojové transformátory proudu a napětí (VN, VVN):
 izolační stavy jednotlivých vinutí proti zemi a proti sobě,
 polarita měničů, uzemnění,
 převody proudové i napěťové,

 ovládací skříně vč. funkce,
 funkce vypínačů při působení ochran a místních automatik,
 nastavení ochran,
 zkratové zkouky,
 komplex zkouek transformátorů,
 funkce rozváděčů, usměrňovačů a akumulátorových baterií,
 izolační stav jednotlivých kabelů vč. napájecích, ovládacích a blokovacích smyček, il proti sobě i proti

zemi.

29.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

29.6.1 Přípustné odchylky

Odchylky lze připustit, jen pokud jsou uvedeny v dokumentaci.
Nepřipoutějí se zásadně záporné odchylky u nejmeních vzduných vzdáleností ivých částí podle ČSN EN
61936-1, pokud způsobilost s mení vzdáleností nebyla prokázána.
Odchylky uloení kabelů mimo kabelový kanál nebo prostor a uzemnění je nutno kontrolovat podle ČSN 73 0212.

29.6.2 Záruky, údrba v záruční době

Záruční doby veobecně stanovuje kapitola 1 TKP.
Zhotovitel STZ musí zvolit takový postup výstavby a objednávek zařízení, aby bylo mono v provozu vyuít
v plném rozsahu záruční lhůty výrobců zařízení.
Údrbu v záruční době zajiťuje správce HIM podle ustanovení uvedených v kapitole 1 TKP.

29.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Vybavení STZ musí splňovat nejméně podmínky ve venkovním prostředí a vnitřních prostorech el. stanic podle
ČSN EN 50 522, a ČSN EN 61936-1.
Tepelně technické vlastnosti objektu musí splňovat ČSN 73 0550.
Kabely se kladou při teplotách, jejich meze jsou stanoveny v normách přísluného výrobku nebo v údajích
uváděných výrobcem.

29.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

29.8.1 Veobecně

Základním předpokladem odsouhlasení a převzetí prací od zhotovitele je získání průkazu způsobilosti podle § 47
zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Poaduje se, aby určená technická zařízení podle vyhláky č. 100/1995 Sb. byla
předávána zhotovitelem provozuschopná a s vystaveným průkazem způsobilosti.
Elektrická zařízení, která musí mít před uvedením do provozu schválené Technické podmínky pro elektrická
zařízení stanovuje Směrnice SDC č. 34 Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí
sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na elezniční dopravní cestě
ve vlastnictví státu státní organizace Správa elezniční dopravní cesty.
Odevzdání a převzetí díla se provádí pro celé dílo nebo jeho ucelenou provozuschopnou část formou přejímacího
řízení.
Při odevzdání a převzetí díla se zjiťuje, zda je provedeno podle uzavřené smlouvy řádně a v celém rozsahu, zda
odpovídá schválené dokumentaci a zda jeho provedení odpovídá normám a předpisům podle oddílu 29.12 této
kapitoly TKP.

17
Poadovaný termín přejímky dokončeného STZ oznámí zhotovitel stavebnímu dozoru, který přizve případné dalí
účastníky (např. budoucího provozovatele a vlastníka). V průběhu přejímacího řízení musí být zhodnocena kvalita
díla nebo jeho části nabídnuté k přejímce a rozhodnuto, zda zjitěné vady a dosud neodstraněné vady brání
uskutečnění aktu odevzdání díla zhotovitelem a jeho převzetí objednatelem.

V průběhu výstavby STZ, kdy některé zařízení bude zakryto tak, e k němu nebude dále přístup, musí být
zhotovitelem zaměřena jeho skutečná prostorová poloha a toto zařízení musí být před zakrytím ověřeno
a odsouhlaseno stavebním dozorem a pořízen o provedené práci a její kvalitě zápis. Jedná se předevím o kabely
ve výkopech a uzemnění ve výkopech.

Kadé předávané STZ musí být vybaveno dokumentací v českém jazyce, která odpovídá skutečnému provedení.

Kadé předávané STZ musí být vybaveno pracovními a ochrannými pomůckami podle TN 381981 a bezpečnost-
ními tabulkami.

Funkční způsobilost jednotlivých komponent STZ a dodrení povolených mezí jejich působení na okolí prokazuje
zhotovitel doklady o typových a kusových zkoukách - viz ČSN 33 2000-5-54.

29.8.2 Příprava k uvedení do provozu

Před uvedením do provozu provede zhotovitel za účasti stavebního dozoru a právnické osoby podle § 47 zákona
č. 266/1994 Sb., o drahách, a v návaznosti na oddíl 29.5.2 zkouky, které jsou určeny ke zjitění vad montáe,
neádoucích změn STZ způsobených dopravou, skladováním a montáí. Provádějí se na kompletně smontovaném
zařízení a jedná se podle ČSN EN 61936-1 a ČSN EN 50522 a dalími souvisejícími normami ČSN a předpisy
 zkouky rozměrových tolerancí (při montái a po montái, pokud jsou tolerance v dokumentaci předepsány),
 zkouky správné funkce,
 zkouky řídících a pomocných obvodů,
 zkouky vlivů zařízení na okolí,
 dalí předepsané nebo zvláť dohodnuté zkouky.
 rozsah zkouek TNS, SpS a EPZ je uveden v ČSN 33 3505 v části zkouení.

Zkouky před uvedením do provozu jsou součástí výchozí revize podle ČSN 33 1500.

Elektrické zkouky elektrických předmětů z hlediska jejich elektrické bezpečnosti se řídí ČSN EN 60204-1 zejména
článek 18.1 body a-f a ČSN EN 60204-11.

Do provozu lze uvést jen ta STZ nebo jejich části, která:

c) jsou uvedena v KSU a TP ověřeném určenými oprávněnými osobami.

29.8.3 Příprava přejímacího řízení

K ádosti o přejímací řízení musí zhotovitel připravit doklady:
 dokumentaci včetně montáních výkresů s vyznačenými změnami podle skutečného provedení, včetně

geodetického zaměření, dokumentace musí být předloena v takovém provedení a rozsahu, jak je stanoveno
v kapitole 1 TKP,
 technickou dokumentaci instalovaných strojů, přístrojů a zařízení a dokumentaci pro obsluhu, provoz a údrbu
těchto zařízení,
 zápisy o prověření části díla zakrytých v průběhu výstavby,
 osvědčení a protokoly o provedených zkoukách,
 zprávu z výchozí revize podle ČSN 33 2000-6 a ČSN 33 1500,

18
 stavební (montání) deník,

 doklady o provedení komplexního vyzkouení,

 doklad o přezkouení o zajitění proti vlivu na okolí,

 platný originál průkazu způsobilosti UTZ podle vyhl. 100/1995 Sb., včetně protokolu o technické prohlídce
a zkouce elektrického zařízení, provedené ve smyslu zákona o dráhách č. 266/1994 Sb., § 47,

 ve spolupráci s objednatelem provozní dokumentaci (provozní řád STZ, údrbový plán, místní pracovní
a bezpečnostní předpisy).

Objednatel připraví: dokumentaci, smluvním podmínkám, technickým normám
 zprávu, jak odpovídá provedení prací schválené

a předpisům,
 rozhodnutí o povolení výjimek z norem a předpisů,
 stavební povolení,

O přejímacím řízení provede stavební dozor ve spolupráci se zhotovitelem zápis, ve kterém musí být zhodnocena
kvalita díla. V případě nevyhovující kvality nutno uvést důvody, dohodnout způsob odstranění vad bránících
převzetí a termín opakování přejímacího řízení.

29.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

U STZ napájených z rozvodné sítě VVN nebo VN se po uvedení do provozu provede kontrolní měření zpětných
vlivů na napájecí síť, zajistí objednatel.

Po uvedení do provozu těch STZ, která napájejí stejnosměrnou el. trakci, je nutno provést kontrolní korozní měření,
zajistí objednatel.

29.10 EKOLOGIE

Hluk ířený ze STZ nesmí překročit nejvyí přípustné hodnoty stanovené vyhlákou č.272/2011 Sb. o ochraně
zdraví před účinky hluku a vibrací ve znění pozdějích předpisů, základní řeení musí být v dokumentaci.

Nádoby maloolejových vypínačů a přístrojových transformátorů s izolací olej-papír se na svých stanovitích
nepovaují za nádoby pro manipulaci s ropnými produkty. Při práci na zařízení musí být provedena taková opatření,
aby olej nemohl uniknout do okolí. Ochrana povrchových vod před znečitěním musí být zajitěna podle současně
platné legislativy.

Při manipulaci s olejem výkonových transformátorů se musí respektovat ochrana povrchových vod před znečitěním
podle současně platné legislativy.

Ke vem manipulacím s transformátorovým olejem při přepravě, montái a uvádění výkonových olejových
transformátorů do provozu musí mít zhotovitel vypracovaný havarijní plán, ve kterém bude popsán technologický
proces a budou uvedena odpovídající opatření pro vechny případy moného úniku oleje (záchytné vany pod
nádobami s olejem, trvalý dozor při provádění, připravený absorbent k zásypu apod.). Současně musí zhotovitel řeit
podmínky pro vypoutění a likvidaci odpadních vod.

29.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanovuje kapitola 1 TKP.

Veobecné podmínky pro montá vyplývají z oddílu 29.3 této kapitoly TKP.

Při práci na STZ musí zhotovitel respektovat ČSN EN 50110-1 a normy k ní přidruené a předpis SDC Bp1.

Při práci na zapouzdřených rozváděčích s izolací SF6 se jmenovitým napětím nad 52 kV musí zhotovitel respektovat
ČSN EN 50110-1 a jiné dotčené předpisy zabývající se touto problematikou a předpisy výrobce dodaného zařízení.

Objekty STZ musí zhotovitel zajistit ji v průběhu výstavby proti vstupu nepovolaných osob, jednotlivé prostory
musí být zajitěny před vstupem osob bez přísluné elektrotechnické kvalifikace.

19
29.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních předpisů,
technických norem a předpisů a předpisů SDC.

29.12.1 Technické normy

ČSN 33 0010 Elektrická zařízení Rozdělení pojmy
ČSN 330050-603
Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 603 : Výroba, přenos a rozvod
ČSN 33 0165 elektrické energie. Plánování a řízení elektrizační soustavy
ČSN 33 0340
ČSN 33 0405 Značení vodičů barvami nebo číslicemi. Prováděcí ustanovení

ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Ochranné kryty elektrických zařízení a předmětů
ČSN 33 2000-1
Elektrotechnické předpisy. Navrhování venkovní elektrické izolace podle stupně
ČSN 33 2000-4-41 znečitění

ČSN 33 2000-4-443 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení

ČSN 33 2000-5-56 Elektrické instalace nízkého napětí Část 1 : Základní hlediska, Stanovení
základních charakteristik, definice
ČSN 33 2000-5-57
Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-41: Ochranná opatření pro zajitění
ČSN 33 2000-5-534 bezpečnosti Ochrana před úrazem elektrickým proudem

ČSN 33 2000-7-718 Ochrana přede úrazem elektrickým proudem Společná hlediska pro instalaci
a zařízení
ČSN 33 2000-7-729
Elektrické instalace nízkého napětí. Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení
ČSN 33 2030 Zařízení pro bezpečnostní účely
ČSN 33 2040
Elektrické instalace nízkého napětí. Část 5-57: Koordinace elektrických zařízení pro
ČSN 33 2130 ochranu, odpojování, spínání a řízení
ČSN 33 2160
Elektrické instalace nízkého napětí. Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení -
ČSN 33 2165 odpojování, spínání a řízení Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení

ČSN 33 2180 Elektrické instalace nízkého napětí. Část 7-718: Zařízení jednoúčelová a ve
ČSN 33 2312 zvlátních objektech Prostory občanské výstavby a pracovitě

ČSN 33 3015 Elektrické instalace nízkého napětí. Část 7-729: Zařízení jednoúčelová a ve
zvlátních objektech Uličky pro obsluhu nebo údrbu
ČSN 33 3051
ČSN 33 3060 Elektrostatika Směrnice pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny.
ČSN 33 3070
Elektrotechnické předpisy. Ochrana před účinky elektromagnetického pole 50 Hz
ČSN 33 3080 v pásmu vlivu zařízení elektrizační soustavy

ČSN 33 3265 Elektrická instalace nízkého napětí Vnitřní elektrické rozvody

Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před
nebezpečnými vlivy třífázových vedení VN, VVN a ZVN

Elektrotechnické předpisy. Zásady pro ochranu ocelových izolovaných potrubí
uloených v zemi před nebezpečnými vlivy venkovních trojfázových vedení a stanic
VVN a ZVN

Elektrotechnické předpisy ČSN. Připojování elektrických přístrojů a spotřebičů.

Elektrické instalace nízkého napětí Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na
nich

Elektrotechnické předpisy. Elektrické stanice a elektrická zařízení. Zásady
dimenzování podle elektrodynamické a tepelné odolnosti při zkratech

Ochrany elektrických strojů a rozvodných zařízení

Elektrotechnické předpisy. Ochrana elektrických zařízení před přepětím

Elektrotechnické předpisy. Kompenzace kapacitních zemních proudů v sítích
vysokého napětí

Elektrotechnické předpisy. Kompenzace indukčního výkonu statickými
kondenzátory

Elektrotechnické předpisy. Měření elektrických veličin v dozornách výroben
a rozvodů elektřiny

20
ČSN 33 3270 Elektrotechnické předpisy. Sdělovací a zabezpečovací zařízení ve výrobnách
a rozvodu elektrické energie a tepla
ČSN 33 3320
ČSN 33 3505 Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky
Drání zařízení - Pevná trakční zařízení Základní poadavky na elektrické napájecí
ČSN 33 4640 a spínací stanice
ČSN 34 1500
ČSN 34 1530 Elektrotechnické předpisy. Vysokofrekvenční spoje po vedeních nad 1000 V
Drání zařízení Pevná trakční zařízení - Předpisy pro elektrická trakční zařízení
ČSN 34 1610 Drání zařízení Elektrická trakční vedení elezničních drah celostátních,
regionálních a vleček.
ČSN 34 2040 Elektrotechnické předpisy ČSN. Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových
provozovnách
ČSN 34 2613
Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před
ČSN 34 2614 nebezpečnými a ruivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz
elezniční zabezpečovací zařízení Kolejové obvody a vnějí podmínky pro jejich
ČSN 34 2710 činnost
elezniční zabezpečovací zařízení Předpisy pro projektování, provozování
ČSN 34 5145 a pouívání kolejových obvodů
ČSN 36 0011-3
ČSN 37 5199 Elektrická poární signalizace Projektování, montá, uívání, provoz, kontrola,
ČSN 37 5711 servis a údrba
ČSN 37 6605
Názvosloví pro elektrická trakční zařízení
ČSN 38 0810 Měření osvětlení prostorů Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů
ČSN 38 1140 Označování a bezpečnostní sdělení na trakčních vedeních celostátních drah a vleček.
ČSN 38 1754 Drání zařízení- Kříení kabelových vedení s elezničními dráhami
ČSN 73 0212-1 Připojování elektrických zařízení celostátních a regionálních drah a vleček na
ČSN 73 0212-3 elektrický rozvod

ČSN 73 0212-4 Pouití ochran před přepětím v silových zařízeních

ČSN 73 0212-5 Akumulátorové baterie v elektrárnách a elektrických stanicích.

ČSN 73 0212-6 Dimenzování elektrického zařízení podle účinku zkratových proudů

ČSN 73 0212-7 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 1: Základní ustanovení
ČSN 73 0550
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: Pozemní stavební
ČSN 73 0802 objekty
ČSN 73 0804
ČSN 73 0810 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební
ČSN 73 0831 objekty
ČSN 73 0848
ČSN IEC 27-1 (33 0100) Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: Kontrola přesnosti
ČSN IEC 913 (34 1540) stavebních dílů
ČSN EN 1838 (36 0453) Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 6: Statická analýza
ČSN EN 12464-1 (36 0450) a přejímka
Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 7: Statistická regulace
Stanovení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí a budov. Měření
a kontrola tepelných ztrát budov.

Poární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty
Poární bezpečnost staveb Výrobní objekty
Poární bezpečnost staveb Společná ustanovení
Poární bezpečnost staveb Shromaďovací prostory
Poární bezpečnost staveb Kabelové rozvody
Písmenné značky pouívané v elektrotechnice. Část 1: Veobecně
Elektrotechnické předpisy. Elektrické trakční nadzemní vedení
Světlo a osvětlení Nouzové osvětlení
Světlo a osvětlení Osvětlení pracovních prostorů Část 1: Vnitřní pracovní
prostory

21
ČSN EN 12464-2 (36 0450) Světlo a osvětlení Osvětlení pracovních prostorů Část 2: Venkovní pracovní
prostory
ČSN EN 50110-1 (34 3100)
ČSN EN 50110-2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních Část 1: Obecné poadavky
ČSN EN 50121-1 (33 3590) Obsluha a práce na elektrických zařízeních Část 2: Národní dodatky
ČSN EN 50122-1 (34 1520) Drání zařízení Elektromagnetická kompatibilita Část 1: Veobecně
Drání zařízení- Pevná trakční zařízení elektrická bezpečnost, uzemňování a zpětný
ČSN EN 50122-2 (34 1520) chod Část 1 : Ochranná opatření proti úrazu elektrickým proudem
Drání zařízení Pevná trakční zařízení Část 2 : Ochranná opatření proti účinkům
ČSN EN 50163 (33 3500) bludných proudů, způsobených DC trakčními proudovými soustavami
ČSN EN 50172 (36 0631) Drání zařízení Napájecí napětí trakčních soustav
ČSN EN 50174-1 (36 9071) Systémy nouzového únikového osvětlení
Informační technologie Instalace kabelových rozvodů Část 1: Specifikace a
ČSN EN 50174-2 (36 9071) zabezpečení kvality
Informační technologie Instalace kabelových rozvodů Část 2: Projektová příprava
ČSN EN 50174-3 (36 9071) a výstavby v budovách

ČSN EN 50272-2 (36 4380) Informační technologie Instalace kabelových rozvodů Část 3: Projektová příprava
a výstavba vně budov
ČSN EN 50341-1(33 3300) Bezpečnostní poadavky pro akumulátorové stanice a akumulátorové instalace
ČSN EN 50328 (34 1583) Část 2: Staniční baterie
ČSN EN 50329 (34 1582) Elektrické venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV Část 1: Obecné poadavky
společné specifikace
ČSN EN 50423-1 (33 3301) Drání zařízení Pevná trakční zařízení Elektronické výkonové měniče pro
napájecí stanice Drání zařízení Pevná trakční zařízení Trakční transformátory
ČSN EN 50423-2 (33 3301) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1kV do AC 45 kV včetně
Část 1: Veobecné poadavky společné specifikace
ČSN EN 50423-3 (33 3301) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1kV do AC 45 kV včetně
Část 2: Seznam Národních normativních aspektů
ČSN EN 50522 (33 3201) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1kV do AC 45 kV včetně
ČSN EN 60038 (33 0120) Část 3: Soubor Národních normativních aspektů
ČSN IEC 60050 444 Uzemňování elektrických stanic AC nad 1kV
(33 0050) Jmenovitá napětí CENELEC
ČSN IEC 60050 445 Mezinárodní elektrotechnický slovník Část 444: Elementární relé
(33 0050)
ČSN EN 60051-1 (35 6203) Mezinárodní elektrotechnický slovník Část 444: Časová relé

ČSN EN 60076-1 (35 1001) Elektrické měřicí přístroje přímopůsobící ukazovací analogové a jejich přísluenství
ČSN EN 60076-3 (351001) Část 1: Definice a veobecné poadavky společné pro vechny části
Výkonové transformátory Část 1: Obecně
ČSN EN 60076-5 (351008) Výkonové transformátory Část 3: izolační hladiny, dielektrické zkouky a vnějí
ČSN EN 60076-6 (351001) vzduné vzdálenosti.
ČSN IEC 60076-7 (351001)
Výkonové transformátory Část 5: Zkratová odolnost
ČSN EN 60076-8 (351008) Výkonové transformátory Část 6: Tlumivky
ČSN EN 60076-10-1 (351001) Výkonové transformátory Část 7: Směrnice pro zatěování olejových výkonových
transformátorů
ČSN EN 60076-11 (35 1001) Výkonové transformátory Část 8: Pokyny pro pouití
ČSN EN 60076-12 (35 1001) Výkonové transformátory Část 10 1: Stanovení hladin hluku směrnice pro
pouívání
ČSN EN 60076-13 (35 1001)
Výkonové transformátory Část 11: Suché transformátory
Výkonové transformátory Část 12: Směrnice pro zatěování suchých výkonových
transformátorů
Výkonové transformátory Část 13: Transformátory s vlastním chráněním plněné
kapalinou

22
ČSN EN 60076-14 (35 1001) Výkonové transformátory Část 14 Výkonové transformátory ponořené do kapaliny
pouívající vysokoteplotní izolační materiály
ČSN EN 60076-15 (35 1001)
ČSN EN 60076-18 (35 1001) Výkonové transformátory Část 15: Výkonové transformátory plněné plynem
ČSN IEC 146-1-2 (35 1530)
Výkonové transformátory Část 18: Měření kmitočtové odezvy
ČSN EN 60146-1-1 (35 1530)
Polovodičové měniče Veobecné poadavky a měniče se síťovou komutací
ČSN EN 60146-1-3 (35 1530) Část 1-2: Aplikační návod

ČSN EN 60204-1 (33 2200) Polovodičové měniče Veobecné poadavky a měniče se síťovou komutací
Část 1-1: Stanovení základních poadavků
ČSN EN 60204-11 (33 2200)
Polovodičové měniče - Veobecné poadavky a měniče se síťovou komutací
ČSN EN 60269-1 (35 4701) Část 1-3: Transformátory a tlumivky
ČSN EN 60282-1 (35 4720)
ČSN EN 60445 (33 0160) Část Bezpečnost strojních zařízení Elektrická zařízení strojů Část 1: Veobecné
poadavky
ČSN EN 60529 (33 0330)
ČSN EN 60865-1 (33 3040) Část Bezpečnost strojních zařízení Elektrická zařízení strojů Část 11 : Poadavky
ČSN EN 60947-1 (35 4101) na elektrické zařízení VN pro napětí nad 1000V AC nebo 1500 V DC
ČSN EN 60947-5-1 (35 4101) a nepřesahující 36 kV

ČSN EN 61140 (33 0500) Pojistky nízkého napětí. Část 1: Veobecné poadavky

ČSN EN 61439-1 (35 7107) Pojistky vysokého napětí Část 1: Pojistky omezující proud
ČSN EN 61439-2 (35 7107)
ČSN EN 61439-3 (35 7107) Základní a bezpečnostní zásady pro rozhraní člověk-stroj, značení a identifikaci
ČSN EN 61439-4 (35 7107) Identifikace svorek předmětů, konců vodičů a vodičů

ČSN EN 61439-5 (35 7107) Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód)
ČSN EN 61537 (37 0400)
ČSN EN 61558-1 (35 1330) Zkratové proudy - Výpočet účinků. Část 1: Definice a výpočetní metody

ČSN EN 61558-2-3 (35 1330) Spínací a řídící přístroje nízkého napětí. Část 1: Veobecná ustanovení.

ČSN EN 61558-2-5 (35 1330) Spínací a řídící přístroje nízkého napětí. Část 5-1: Přístroje a spínací ústrojí řídicích
obvodů - Elektromechanické přístroje řídicích obvodů
ČSN EN 61558-2-8 (35 1330)
Ochrana přede úrazem elektrickým proudem Společná hlediska pro instalaci
ČSN EN 61558-2-26 a zařízení
(35 1330)
ČSN EN 61869-1 Rozváděče nízkého napětí: Část 1: Veobecná ustanovení
ČSN EN 61936-1 (33 3201)
ČSN EN 62271-1 (35 4205) Rozváděče nízkého napětí: Část 2: Výkonové rozváděče
ČSN EN 62271-100 (35 4220)
Rozváděče nízkého napětí: Část 3: Rozvodnice určené k provozování laiky (DBO)

Rozváděče nízkého napětí: Část 2: Zvlátní poadavky pro stavenitní rozváděče
(ACS)

Rozváděče nízkého napětí: Část 1: Rozváděče pro veřejné distribuční sítě

Vedení kabelů Systémy kabelových lávek a systémy kabelových rotů

Bezpečnost výkonových transformátorů, napájecích zdrojů a podobně
Část 1: Veobecné poadavky a zkouky

Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací
Část 2-3: Zvlátní poadavky a zkouky pro zapalovací transformátory pro plynové
a olejové hořáky

Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací
Část 2-5: Zvlátní poadavky a zkouky pro transformátory pro holicí strojky,
napájecí zdroje pro holicí strojky a napájecí jednotky holicích strojků

Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací
Část 2-8: Zvlátní poadavky a zkouky pro transformátory a napájecí zdroje pro
zvonky a gongy

Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací
Část 2-26: Zvlátní poadavky a zkouky pro transformátory a napájecí zdroje pro
úsporu energie a jiné účely

Přístrojové transformátory Část 1: Veobecné poadavky

Elektrická instalace nad AC 1 kV Část 1: Veobecná pravidla

Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 1: Společná ustanovení

Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 100: Vypínače střídavého proudu

23
ČSN EN 62271-102 (35 4210) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 102: Odpojovače a uzemňovače
střídavého proudu na napětí 1 000 V
ČSN EN 62271-103(35 4211)
Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 103: Spínače pro jmenovitá Napětí
ČSN EN 62271-104 nad 1 kV do 52 kV včetně
(35 4211)
ČSN EN 62271-105 (354230) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 104: Spínače střídavého proudu pro
jmenovitá napětí 52 kV a vyí
ČSN EN 62271-107 (35 4215)
Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 105: Kombinace spínače s
ČSN EN 62271-108(35 4226) pojistkami na střídavý proud o jmenovitých napětích nad 1 kV do 52 kV včetně

ČSN EN 62271-109(35 4227) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 107: Výkonové spínače střídavého
proudu s pojistkami pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně
ČSN EN 62271-110(35 4224)
ČSN EN 62271-111(35 4225) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 108: Vypínače střídavého proudu
s odpojovací funkcí pro jmenovitá napětí 72,5 kV a vyí
ČSN EN 62271-112(35 4212)
Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 109: Paralelní spínače střídavého
ČSN EN 62271-200 (35 7181) proudu sériových kondenzátorů

ČSN EN 62271-201(35 7180) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 110: Spínání induktivní zátěe

ČSN EN 62305-1 (34 1390) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 111: Stoárové, soklové, kobkové
ČSN EN 62305-2 (34 1390 a ponorné vypínače s funkcí opětného zapínání (autoreclosery) a vypínače zkratu pro
ČSN EN 62305-3 (34 1390) sítě střídavého proudu na napětí do 38 kV
ČSN EN 62305-4 (34 1390)
ČSN ISO 3864-1(01 8011) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 112: Vysokorychlostní uzemňovače
pro zháení sekundárního oblouku v přenosových vedeních
ČSN ISO 3864-2+Amd.1
(01 8011) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 200: Kovové kryté rozváděče
ČSN ISO 3864-3 (01 8011) na střídavý proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně.

ČSN ISO 3864-4 (01 8011) Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení část 201: Izolačně kryté rozváděče
na střídavý proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně
TN 34 2603
TN 34 3109 Ochrana před bleskem Část 1: Obecné principy
TN 37 5715
TN 73 6334 Ochrana před bleskem Část 2: Řízení rizika
TN 38 1981
Ochrana před bleskem Část 3: Hmotné kody na stavbách a ohroení ivota

Ochrana před bleskem Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách

Grafické značky- Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky Část 1: Zásady
navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení

Grafické značky- Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky Část 2: Zásady
navrhování bezpečnostních títků výrobků

Grafické značky- Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky Část 3: Zásady
navrhování grafických značek pro pouití v bezpečnostních značkách

Grafické značky- Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky Část 4:Kolorimetrické
a fotometrické vlastnosti materiálů bezpečnostních značek

Pravidla pro kreslení koordinačních schémat ukolejnění a trakčních propojení

Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na
elezničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

Silová kabelová vedení celostátních drah

Oplocení a zábradlí na dráhách celostátních a regionálních

Osobní ochranné prostředky a pracovní pomůcky pro elektrické stanice elezničních
rozvodných a napájecích soustav a vybavení mobilních prostředků a pracovních čet

29.12.2 Předpisy Předpis pro provoz zařízení energetického napájení zabezpečovacích zařízení
Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
SDC E8 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
SDC Bp1 Nastavování, provoz a údrba reléových ochran trakčního napájecího obvodu.
SDC (ČD) S5/4
SDC (ČD) SR34(E) Směrnice pro zavedení, pouívání a správu koordinačních schémat ukolejnění
a trakčního propojení ze dne 27. 5. 1996
Výnos ČD DDC č.j. 56
731/96-S14

24
Směrnice SDC č. 34 Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí sdělovacích
a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na elezniční
Zákon č.262/2006 Sb. dopravní cestě ve vlastnictví státu státní organizace Správa elezniční dopravní cesty
Zákon č.309/2006 Sb.
Zákoník práce ve znění pozdějích předpisů
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.
kterým se upravují dalí poadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně
právních vztazích a o zajitění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování slueb mimo pracovně právní vztahy ve znění pozdějích předpisů

Blií minimální poadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve znění
pozdějích předpisů

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Způsob evidence úrazů, hláení a zasílání záznamu o úrazu ve znění pozdějích
předpisů

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Rozsah a blií podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků,
mycích, čistících a desinfekčních prostředků ve znění pozdějích předpisů

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Blií poadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovitích
s nebezpečím pádu z výky nebo do hloubky ve znění pozdějích předpisů

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Podrobnějí poadavky na pracovitě a pracovní prostředí ve znění pozdějích
předpisů

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějích předpisů
Vyhláka č. 272/2011 Sb. Ochrana zdraví při práci před účinky hluku a vibrací ve znění pozdějích předpisů
Vyhláka ČÚBP a ČBU Odborná způsobilost v elektrotechnice, ve znění vyhl.98/1982 Sb.
č. 50/1978
Vyhláka MD č. 100/1995 Sb. Podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení ve znění
pozdějích předpisů
Vyhláka č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah ve znění pozdějích předpisů
Zákon č. 266/1994 Sb. Zákon o drahách ve znění pozdějích předpisů

Vyhláka ČÚBPč. 48/1982 Sb. Základní poadavky k zajitění bezpečnosti práce a technických zařízení ve znění
pozdějích předpisů

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Poadavky na zajitění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí
s nebezpečím výbuchu ve znění pozdějích předpisů

Vyhláka č. 23/2008 Sb. O technických podmínkách poární ochrany staveb

29.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí
Kapitola 26 - Osvětlení, rozvody NN včetně dálkového ovládání
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 30 - Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 kV
Kapitola 31 - Trakční vedení
Kapitola 33 - Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

25
26
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 29
Třetí aktualizované vydání včetně změny č. 10 (z roku 2016)

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Odborný gestor: Ing. Zdeněk Kri
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor automatizace a elektrotechniky

Vydal: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Odbor automatizace a elektrotechniky
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

www.szdc.cz

Distribuce: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769
mobil: +420 725 039 782
e-mail: typdok@tudc.cz
www.tudc.cz
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 30

SILNOPROUDÉ ROZVODY VN,

SOUSTAVA 6 kV A 22 kV, NAPÁJENÍ Z TV

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 11

Schváleno generálním ředitelem SDC

dne 8. 12. 2016
č. j. S48321/2016 - SDC - O14

Účinnost od: 1. 4. 2017

Počet listů: 24

Počet příloh: 0

Počet listů příloh: 0

Praha 2017
Vechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím systému
nebo přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými, fotokopírovacími či
jinými, bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace,
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova l
Obsah

Seznam zkratek 3

30.1 ÚVOD 4

30.1.1 Obecně 4

30.1.1.1 Rozvodná soustava 6 kV 4

30.1.1.2 Rozvodná soustava 22 kV 5

30.1.1.3 Napájení z trakčního vedení 5

30.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 5

30.2.1 Technologická zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV 5

30.2.1.1 Rozvodny VN 6

30.2.1.2 Transformátory 6

30.2.1.3 Rozvaděče 6

30.2.1.4 Zdroje pomocného napětí 6

30.2.1.5 Dálkové a ústřední ovládání a dálková diagnostika technologických systému DC 6

30.2.1.6 Telekomunikační zařízení 7

30.2.2 Technologická zařízení NTS, STS, TTS a PTS 22 kV 7

30.2.2.1 Rozvodny VN 7

30.2.2.2 Transformátory 7

30.2.2.3 Rozvaděče 7

30.2.2.4 Zdroje pomocného napětí 8

30.2.2.5 Dálkové a ústřední ovládání a dálková diagnostika technologických systému DC 8

30.2.2.6 Telekomunikační zařízení 8

30.2.3 Technologická zařízení pro napájení z trakčního vedení 8

30.2.3.1 Transformátory 8

30.2.3.2 Rozvaděče 8

30.2.3.3 Zdroje pomocného napětí 9

30.2.3.4 Dálkové a ústřední ovládání a dálková diagnostika technologických systémů DC 9

30.2.4 Kabely 6 kV a 22 kV zavěené na podpěrách trakčního vedení 9

30.2.5 Kabely, vodiče, kabelové soubory uloené v zemi 9

30.2.6 Základy pro stoáry venkovního vedení VN 9

30.2.7 Stoáry venkovního vedení VN 9

30.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 10
30.3.1
Technologická zařízení NTS, STS, TTS, PTS, RS 6 kV, NTS, STS, TTS a PTS 22 kV a pro
30.3.1.1
30.3.1.2 napájení z TV 10
30.3.2
30.3.3 Stavební připravenost 10
30.3.3.1
30.3.3.2 Montá technologického zařízení 10

Kabelové vedení VN 11

Venkovní vedení VN 12

Základy stoárů pro venkovní vedení VN 12

Stoáry pro venkovní vedení VN 12

30.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 12
30.4.1
30.4.2 Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS, RS 6 kV a TS 25/0,4 kV pro napájení z TV 12
30.4.3
30.4.4 Kabelové vedení VN 12

Základy stoárů venkovního vedení VN 13

Stoáry venkovního vedení VN 13

30.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 13
30.5.1
30.5.2 Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV a TS 25/0,4 kV pro napájení z TV 13
30.5.3
30.5.4 Kabelová vedení VN 14

Základy venkovního vedení VN 14

Stoáry venkovního vedení VN 14

30.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 14
30.6.1
Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV a TS 25/0,4 kV pro napájení z TV 14

1
30.6.2 Kabelové vedení VN 14
30.6.3
30.6.4 Základy stoárů venkovního vedení VN 14
30.6.5
Stoáry venkovního vedení VN 14
30.7
30.7.1 Záruky, údrba v záruční době 14

30.7.2 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 14
30.7.3
30.7.4 Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV a 22 kV a TS 25/0,4 kV pro

30.8 napájení z TV 14
30.8.1
30.8.2 Kabelové vedení VN 15
30.8.3
Základy venkovního vedení VN 15
30.9
Stoáry venkovního vedení VN 15
30.10
ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 15
30.11
Veobecně 15
30.12
30.12.1 Příprava k uvedení do provozu 16
30.12.2
30.12.3 Příprava přejímacího řízení 16

KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 17

EKOLOGIE 17

BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 17

SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 17

Technické normy 17

Předpisy 19

Související kapitoly TKP 19

2
Seznam zkratek

TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
ZTKP
SDC Zvlátní technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
VN
NN Správa elezniční dopravní cesty s.o.
NTS Vysoké napětí
STS Nízké napětí
TTS Napájecí transformovna
PTS
RS Staniční transformovna
THD Traťová transformovna
GSM-R Přejezdová transformovna
IED Rozpojovací skříň
DDTS DC Činitel harmonického zkreslení (Total Harmonic Distorsion)
UTZ Global Systém for Mobile Communication Railway
TP
DAP-SDC Intelligent Electronic Device

Dálková diagnostika technologických systémů elezniční dopravní cesty
Určené technické zařízení
Technické předpisy
Dokumenty a předpisy Správy elezniční dopravní cesty

3
30.1 ÚVOD

Zhotovitel stavby je povinen respektovat poadavky soustavy platných českých technických norem, pokud nejsou
v rozporu s platnou TKP, projektovou dokumentací nebo zadávacími a smluvními podmínkami a platnou legislati-
vou. Pokud je projektová dokumentace zpracována podle ji neplatných norem, je před zahájením stavby nutno
projektovou dokumentaci aktualizovat.

Pro tuto kapitolu platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP - Veobecně.
V tomto dokumentu jsou uváděné normy uvaovány v platné edici; dojde-li v průběhu platnosti TKP k aktualizaci
norem, musí být tyto normy pouívány vdy v platné edici. Normy a předpisy uvedené v tomto dokumentu jsou při
aplikaci těchto TKP závazné.

30.1.1 Obecně

Tato kapitola Technických kvalitativních podmínek staveb SDC (dále jen TKP) určuje podmínky zřízení
rozvodné soustavy SDC 6 kV a rozvodné soustavy SDC 22 kV, včetně kabelového rozvodu VN, dále určuje
podmínky pro napájení zařízení SDC z trakčního vedení a podmínky pro výstavbu kabelových a venkovních
vedení VN. Technické řeení napájecí soustavy SDC 6 kV a 22 kV, napájení zařízení SDC z trakčního vedení
a technické řeení pro výstavbu kabelových rozvodů a venkovních vedení VN stanovuje schválená projektová
dokumentace.

30.1.1.1 Rozvodná soustava 6 kV

Rozmístění napájecích transformoven (dále jen NTS), staničních transformoven (dále jen STS), traťových transfor-
moven (dále jen TTS), přejezdových transformoven (dále jen PTS) a rozpojovacích skříní (dále jen RS) 6 kV podél
elezniční trati řeí projektová dokumentace (dále jen dokumentace). Součástí rozvodné soustavy SDC 6 kV je
i ústřední ovládání ze stanovitě elektrodispečera silnoproudých zařízení SDC.

Uvedené objekty (NTS, STS a TTS, PTS a RS ) musí být v souladu s dokumentací situovány tak, aby byl umoněn
přístup silničními vozidly a k objektu, nebráni-li tomu zvlátní okolnosti.

Pozn.: Tato kapitola TKP nezahrnuje soustavu 6 kV, 75 Hz. Pro její případné úpravy se zpracují Zvlátní technické
kvalitativní podmínky (dále jen ZTKP).

Z důvodu značného kapacitního příkonu napájecího kabelu 6 kV, je nutné v dokumentaci řeit problematiku
kompenzace kabelu 6 kV pomocí tlumivek tak, aby byly dodreny obchodně dodací podmínky mezi SDC
a regionálním distributorem elektrické energie a nedocházelo k přetěování rozvodu jalovými kapacitními proudy.

Výpočtem a technickými prostředky navrenými v projektové dokumentaci musí být zajitěno, aby rezonanční jevy
v rozvodné soustavě 6 kV, vyvolané harmonickými vyího řádu při různých provozních konfiguracích napájecího
systému, byly v případě napájení z trakčních měníren eliminovány pomocí filtračních LC obvodů.

Hodnoty harmonického zkreslení napájecího napětí (činitel THD) v rozvodu 6 kV, 50 Hz v případě kdy je
napájecím bodem rozvodu 6 kV trakční měnírna, napěťové charakteristiky elektrické energie v rozvodu 6 kV,
50 Hz a zamezení ovlivnění napájecí sítě harmonickými vyího řádu produkovanými statickými měniči pro
napájení zabezpečovacího zařízení, musí být v souladu se zněním kapitoly 33 TKP.

S touto kapitolou souvisí podmínky pro zřizování trakčního vedení, které určuje kapitola 31 TKP Trakční vedení,
protoe prvky pro případné zavěení kabelu 6 kV určuje projektová dokumentace trakčního vedení.

S touto kapitolou souvisejí i podmínky provádění zemních prací pro výkop kabelových kynet, které určuje ka-
pitola 3 TKP a podmínky pro zřizování betonových základů pro stoáry venkovního vedení VN, které určuje kapi-
tola 17 TKP.

Součástí projektu trakčního vedení musí být i posouzení, na kterých elezničních tratích budou trakční podpěry
dimenzovány i na zatíení od závěsného kabelu.

Pozn.: Měřícím místem spotřeby elektrické energie v rozvodu 6 kV je vývod na transformátor 22/6 kV v rozvodně
22 kV.

4
30.1.1.2 Rozvodná soustava 22 kV

Rozmístění NTS, STS, TTS, PTS 22 kV podél elezniční trati řeí projektová dokumentace (dále jen
dokumentace). Součástí rozvodné soustavy SDC 22 kV je i ústřední ovládání ze stanovitě elektrodispečera
silnoproudých zařízení SDC.

Uvedené objekty (NTS, STS, TTS a PTS) musí být v souladu s dokumentací situovány tak, aby byl umoněn
přístup silničními vozidly a k objektu, nebráni-li tomu zvlátní okolnosti.

Z důvodu značného kapacitního příkonu napájecího kabelu 22 kV, je nutné v dokumentaci řeit problematiku
kompenzace kabelu 22 kV pomocí tlumivek tak, aby byly dodreny obchodně smluvní podmínky mezi SDC
a regionálním distributorem elektrické energie a nedocházelo k přetěování rozvodu jalovými kapacitními proudy.

Výpočtem a technickými prostředky navrenými v projektové dokumentaci musí být zajitěno, aby rezonanční jevy
v rozvodné soustavě 22 kV, vyvolané harmonickými vyího řádu při různých provozních konfiguracích napájecího
systému, byly v případě napájení z trakčních měníren eliminovány pomocí filtračních LC obvodů.

Hodnoty harmonického zkreslení napájecího napětí (činitel THD) v rozvodu 22 kV, 50 Hz v případě kdy je
napájecím bodem rozvodu 22 kV trakční měnírna, napěťové charakteristiky elektrické energie v rozvodu 22 kV,
50 Hz a zamezení ovlivnění napájecí sítě harmonickými vyího řádu produkovanými statickými měniči, musí být
v souladu se zněním kapitoly 33TKP.

S touto kapitolou souvisí podmínky pro zřizování trakčního vedení, které určuje kapitola 31 TKP Trakční vedení,
protoe prvky pro zavěení kabelu 22 kV určuje projektová dokumentace trakčního vedení.

S touto kapitolou souvisejí i podmínky provádění zemních prací pro výkop kabelových kynet, které určuje kapi-
tola 3 TKP a podmínky zřizování betonových základů pro stoáry venkovního vedení VN, které určuje kapito-
la 17 TKP.

Součástí projektu trakčního vedení musí být i posouzení, na kterých elezničních tratích budou trakční podpěry
dimenzovány i na zatíení od závěsného kabelu.

Pozn.: Měřícím místem spotřeby elektrické energie v rozvodu 22 kV je vývod na oddělovací transformátor 22/22 kV
v rozvodně 22 kV.

30.1.1.3 Napájení z trakčního vedení

Tato kapitola určuje podmínky vybudování zařízení pro napájení staničního, traťového a přejezdového zabezpečo-
vacího zařízení, elektrického ohřevu výměn a zařízení pro napájení sdělovacích zařízení GSM-R z trakčního vedení
25 kV, 50 Hz a 3 kV DC.

Situování trafostanic 25 kV a statických měničů 3 kV DC a způsob jejich připojení k trakčnímu vedení určuje pro-
jektová dokumentace.

S touto kapitolou souvisí podmínky pro zřizování trakčního vedení, které určuje kapitola 31 TKP Trakční vedení,
protoe prvky pro připojení trafostanic 25/0,4 kV a statických měničů určuje projektová dokumentace trakčního
vedení.

Pozn : Měřícím místem spotřeby elektrické energie v případě trafostanice 25 kV napájené z trakčního vedení je
rozvaděč NN pod trafostanicí.

30.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

30.2.1 Technologická zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV

Rozměry, provedení, typ a případné dalí poadované vlastnosti zařízení a pouitých materiálů určuje dokumentace
ve shodě s touto kapitolou TKP, pokud v ZTKP není uvedeno jinak.

Jednotlivá technologická zařízení napájecí soustavy 6 kV, 50 Hz jsou propojena kabelem 6 kV, jeho uloení je
řeeno podle místních podmínek buď zavěením na podpěry trakčního vedení anebo uloením do zemní kabelové

5
kynety. Způsob uloení kabelu 6 kV řeí projektová dokumentace. Napájecí soustava 6 kV je zřizována na tratích
se stejnosměrnou trakční soustavou 3 kV DC i střídavou trakční soustavou 25 kV, 50 Hz.

Technologická zařízení NTS pro napájení rozvodné soustavy 6 kV, 50 Hz sestává z rozvodny 35 kV, 22 kV a 6 kV
ve skříňovém provedení, dále ze stanovitě transformátorů 35/22/6 kV, tlumivek pro kompenzaci kapacitního
výkonu kabelu 6 kV (případně rozřaďovacího LC členu), z rozvodny NN s hlavním rozvaděčem NN a rozvaděče
vlastní spotřeby. Ovládání a signalizace NTS na elektrodispečink je zajitěna pomocí terminálů IED (Intelligent
Electronic Device).

Technologická zařízení STS pro napájení rozvodné soustavy 6 kV, 50 Hz sestává z rozvodny 6 kV ve skříňovém
provedení, stanovitě transformátorů 6/0,4 kV, tlumivek pro kompenzaci kapacitního výkonu kabelu 6 kV,
z rozvodny NN a rozvaděče vlastní spotřeby. Ovládání a signalizace STS na elektrodispečink je zajitěna pomocí
terminálů IED.

Z provozních, ekonomických a ekologických důvodů je vhodné do společného technologického objektu s NTS
a STS umístit i transformovnu VN/NN pro napájení elektrických rozvodů st.

Technologické zařízení TTS, PTS a RS 6 kV je obvykle umístěno v kioskové trafostanici v aluzinkovém provedení
vybavené odpojovači, transformátory a ostatní technologii podle dokumentace.

30.2.1.1 Rozvodny VN

Rozvodny VN se provedou skříňové podle dokumentace. Rozvodny musí vyhovovat ČSN EN 62271-1 a ČSN EN
62271-200. Rozvodny musí být označeny podle dokumentace.

30.2.1.2 Transformátory

V NTS, STS TTS a PTS se instalují suché a olejové transformátory. Jejich provedení musí odpovídat ČSN EN
60076-1. Umístění transformátorů musí odpovídat ČSN EN 61936-1. Výkon transformátorů 35, 22 nebo 10/6 kV se
stanovuje na základě odběru z rozvodu 6 kV. Výkon transformátorů 6/0,4/0,23 kV se stanovují na základě
poadavků na elektrickou energii v místě odběru.

30.2.1.3 Rozvaděče

Druh, velikost, umístění a zapojení rozvaděčů řeí dokumentace.

Montá a provoz rozvaděčů musí odpovídat přísluným ČSN a zejména ČSN EN 62271-201 a ČSN EN 61439-1.
Do venkovního prostředí se přednostně instalují rozvaděče plastové, zejména z hlediska koroze a ochrany před
nebezpečným dotykovým a zavlečeným napětím.

30.2.1.4 Zdroje pomocného napětí

Druh, velikost a zapojení zdrojů pomocného napětí řeí dokumentace podle instalovaných zařízení. Montá
a provoz zdroje pomocného napětí musí odpovídat ČSN EN 50272-2. Přednostně se doporučuje pouívat pro tento
účel staniční olověné bezúdrbové gelové baterie, které mohou být umístěny ve společné místnosti s ostatním
zařízením a nevyadují samostatnou akumulátorovnu.

30.2.1.5 Dálkové a ústřední ovládání a dálková diagnostika technologických systému DC

Ze stanovitě elektrodispečera musí být u bezobsluných VN a VVN rozvoden zajitěno dálkové povelování pro
změnu stavu (síťových) vypínačů a odpojovačů nebo nastavení provozních podmínek zařízení zajiťujících
distribuci elektrické energie a celkový dohled nad stavem elektrické distribuční sítě z hlediska bezpečnosti,
spolehlivosti a hospodárnosti v zásobování elektrickou energií.
Systém dálkové diagnostiky technologických systémů DC zajiťuje dohled nad vybraným zařízením určeným
dokumentací. Místa dohledu určuje dokumentace. Typ zařízení a spojovací cesty řeí dokumentace ústředního
ovládání, DDTS DC a sdělovacího zařízení.
Před ukončením stavby musí dodavatel předat správci zařízení úplnou dokumentaci skutečného provedení
(fyzického, logického a funkčního), dokumentaci ke vem zařízením včetně výpisu konfigurace vech
nastavitelných hodnot (parametrizace) síťových prvků a vech zařízení výpočetní techniky výe uvedených
systémů. Současně musí být dodavatelem předána přístupová jména a hesla uivatelů s nejvyím přístupovým
oprávněním (administrátorská hesla).

6
Základní technická dokumentace od výrobce zařízení musí být součástí dodávky a musí být zpracována v českém
jazyce. Vekeré texty v popisech, obrázcích a manuálech musí být psané latinkou a obecně pouívanými písmeny
řecké abecedy. Za základní technickou dokumentaci se povauje soubor schémat a dokumentů popisujících funkci,
způsob a podmínky instalace, funkční parametry a technická data. U jednotlivých dokumentů musí být uvedeny
odkazy na webové stránky výrobce s adresou, na které se budou nacházet aktualizace k předané základní
dokumentaci.
Ke vem aktivním síťovým prvkům a vekerým zařízením výpočetní techniky musí být dodány doklady (případně
jejich kopie) nebo prohláení dodavatele prokazující nabytí a délku platnosti licencí operačních systémů
a vekerého dalího aplikačního programového vybavení. V dokumentaci musí být popsán způsob obnovy nebo
prodlouení doby platnosti jednotlivých licencí. SDC musí být koncovým uivatelem těchto licencí.

30.2.1.6 Telekomunikační zařízení

Vybavení objektů NTS a STS sdělovacím zařízením se řídí platnou legislativou. Sdělovací vedení a spojovací cesty
jsou řeeny zásadně pomocí optických kabelů.

30.2.2 Technologická zařízení NTS, STS, TTS a PTS 22 kV

Rozměry, provedení, typ a případné dalí poadované vlastnosti zařízení a pouitých materiálů určuje dokumentace
ve shodě s touto kapitolou TKP, pokud v ZTKP není uvedeno jinak.

Jednotlivá technologická zařízení napájecí soustavy 22 kV, 50 Hz jsou propojena kabelem 22 kV, jeho uloení je
řeeno podle místních podmínek buď zavěením na podpěry trakčního vedení anebo uloením do zemní kabelové
kynety. Způsob uloení kabelu 22 kV řeí projektová dokumentace. Napájecí soustava 22 kV je zřizována na
tratích se stejnosměrnou trakční soustavou 3 kV DC i střídavou trakční soustavou 25 kV, 50 Hz. Rozhodnutí o jejím
vybudování v přísluném traťovém úseku musí být podloeno technicko-ekonomickou rozvahou, která stanoví
i koncepci technického řeení napájecího systému 22 kV.

Technologická zařízení NTS pro napájecí soustavu 22 kV, 50 Hz sestává z rozvodny 35 kV nebo 22 kV ve
skříňovém provedení, dále ze stanovitě oddělovacích transformátorů 35/22 kV nebo 22/22 kV, tlumivek pro
kompenzaci kapacitního výkonu kabelu 22 kV (případně rozřaďovacího LC členu), z rozvodny NN s hlavním
rozvaděčem NN a rozvaděče vlastní spotřeby. Ovládání a signalizace NTS na elektrodispečink je zajitěna pomocí
terminálů IED (Intelligent Electronic Device).

Technologická zařízení STS pro napájení rozvodné soustavy 22 kV, 50 Hz sestává z rozvodny 22 kV ve skříňovém
provedení, dvou stanoviť transformátorů 22/0,4 kV z nich jeden slouí pouze pro napájení zabezpečovacího
zařízení a druhý pro napájení vlastní spotřeby elezniční stanice, dále z tlumivek pro kompenzaci kapacitního
výkonu kabelu 22 kV, z rozvodny NN a rozvaděče vlastní spotřeby. Ovládání a signalizace STS na elektrodispečink
je zajitěna pomocí terminálů IED.

Technologické zařízení TTS, PTS a RS 6 kV je obvykle umístěno v kioskové trafostanici v aluzinkovém provedení
vybavené odpojovači, transformátory a ostatní technologii podle dokumentace.

30.2.2.1 Rozvodny VN

Rozvodny VN se provedou skříňové podle dokumentace. Rozvodny musí být označeny podle dokumentace.

30.2.2.2 Transformátory

30.2.2.3 Rozvaděče

Druh, velikost, umístění a zapojení rozvaděčů řeí dokumentace.

7
30.2.2.4 Zdroje pomocného napětí

30.2.2.5 Dálkové a ústřední ovládání a dálková diagnostika technologických systému DC

Vybrané prvky silnoproudých zařízení v elezničních stanicích určené dokumentací se ovládají ústředně ze stano-
vitě elektrodispečera silnoproudých zařízení SDC.
Systém dálkové diagnostiky technologických systémů DC zajiťuje dohled nad vybraným zařízením určeným
dokumentací. Místa dohledu určuje dokumentace. Typ zařízení a spojovací cesty řeí dokumentace ústředního
ovládání, DDTSDC a sdělovacího zařízení.

30.2.2.6 Telekomunikační zařízení

Vybavení objektů NTS a STS sdělovacím zařízením řeí předpis SDC E8. Sdělovací vedení a spojovací cesty jsou
řeeny zásadně pomocí optických kabelů.

30.2.3 Technologická zařízení pro napájení z trakčního vedení

Rozměry, provedení, typ a případné dalí poadované vlastnosti zařízení a pouitých materiálů určuje dokumentace
ve shodě s touto kapitolou TKP, pokud v ZTKP není uvedeno jinak.
Technologické zařízení pro napájení zabezpečovacího zařízení, EOV a sdělovacího zařízení z trakčního vedení
25 kV, 50 Hz sestává ze dvou trakčních odpojovačů VN, z bleskojistky, transformátoru 25/2x0,23 kV nebo
25/2x0,2 kV, rozvaděče NN, kabelových propojení VN a NN a ukolejnění.
Technologické zařízení pro napájení zab.zař., EOV a sdělovacího zařízení z trakčního vedení 3 kV DC sestává ze
dvou trakčních odpojovačů VN, z bleskojistky, ze statického měniče DAK 3 kV DC/0,46 kV AC, kabelových
propojení VN a NN a ukolejnění.
Technologická zařízení jsou obvykle umísťována na stoáry trakčního vedení anebo do kioskových trafostanic.
Trafostanice 25 kV i statické měniče DAK musí být připojeny k trakčnímu vedení pomoci dvou trakčních
odpojovačů, přičem jeden odpojovač musí být připojen do liché skupiny trakčního vedení a druhy do sudé
skupiny.Na jednokolejných tratích musí být trafostanice 25 kV a statický měnič DAK v elezničních stanicích
připojeny jedním odpojovačem ke staničnímu trakčnímu vedení a druhým odpojovačem k obcházecímu vedení.
U kadého odpojovače musí být zajitěna ochrana kabelového svodu proti zemnímu spojení.
Trakční odpojovače, které napájí trafostanice 25 kV nebo statický měnič DAK umístěné v elezničních stanicích,
musí být ústředně ovládány z elektrodispečinku. Trakční odpojovače, které napájí trafostanice 25 kV a statické
měniče DAK umístěné na tratích, jsou ovládány ručně z místa obsluhy.

30.2.3.1 Transformátory

Trafostanice 25 kV se osazují hermetizovanými olejovými transformátory 25/2x0,23 kV nebo 25/2x0,2 kV. Jejich
provedení musí odpovídat ČSN EN 60076-1. Umístění transformátorů musí odpovídat ČSN EN 61936-1. Výkon
transformátorů 25 kV se stanovuje na základě poadavku na elektrickou energii v místě odběru.

30.2.3.2 Rozvaděče

Druh, velikost, umístění a zapojení rozvaděčů řeí dokumentace.
Montá a provoz rozvaděčů musí odpovídat přísluným ČSN a zejména ČSN EN 62271-201 a ČSN EN 61439-1.
Do venkovního prostředí se přednostně instalují rozvaděče plastové, zejména z hlediska koroze a ochrany před
nebezpečným dotykovým a zavlečeným napětím.

8
30.2.3.3 Zdroje pomocného napětí

Druh, velikost a zapojení zdrojů pomocného napětí řeí dokumentace podle instalovaných zařízení. K trafostanicím
25 kV pro napájení zab.zař. a EOV, které jsou umístěny v elezničních stanicích musí být přivedeno pomocné
napětí 230V, 50 Hz, které zajistí jejich ovládání a monitoring po dobu, kdy jsou odpojeny od trakčního vedení.

30.2.3.4 Dálkové a ústřední ovládání a dálková diagnostika technologických systémů DC

U zařízení pro napájení z TV 25 kV ve stanici jsou ovládány trakční odpojovače dálkově z místa umístění ovláda-
cích skříní (větinou z technologické budovy nebo dopravní kanceláře) a ústředně ze stanovitě elektrodispečera
silnoproudých zařízení SDC. Systém dálkové diagnostiky technologických systémů DC zajiťuje dohled nad
vybranými prvky trafostanice 25/0,4 kV, které určuje dokumentace. Místa dohledu určuje dokumentace. Typ zaří-
zení a spojovací cesty řeí dokumentace ústředního ovládání, DDTSDC a sdělovacího zařízení.

30.2.4 Kabely 6 kV a 22 kV zavěené na podpěrách trakčního vedení

Kabely VN zavěené na podpěrách trakčního vedení se pouívají zásadně tříilové, samonosné (bez nosného lana)
doporučeně se spirálově stočenými ilami v trojúhelníkové konfiguraci a společným mříkovým cínovaným Cu
stíněním a společným plátěm LLD-PE vně laminovaným Cu-PET folií. Kabely pro napájení soustavy 6 kV lze
v odůvodněných případech pouívat v izolační hladině 22 kV. Jedná se o kabely například typu AXCES (RW) /
FXCEL (RW) 3x70/16 12 kV, 3x70/25 22 kV a 3x95/25 22 kV.

Uchycení / zavěení kabelového systému na trakční podpěry se řeí zásadně za pomocí systémových (výrobcem
doporučených) armatur. Nosných svorek a kotevních spirál a napínáků. Konzolovina tzn. konzole, výloníky, háky
se řeí v dokumentaci a jsou součástí výzbroje trakčních podpěr eventuálně stoárů VN.
Proudové zatíení, úbytky napětí a z nich vyplývající průřezy kabelů a vodičů řeí dokumentace. Kabelové soubory
se volí dle pouitých typů kabelů.

30.2.5 Kabely, vodiče, kabelové soubory uloené v zemi

Průřez a typ kabelů určuje dokumentace. Dostatečnou mechanickou odolnost pro uloení kabelů v dráním tělese
a jeho blízkosti se přednostně pouívají vodotěsné, celoplastové, tříilové kabely v trojúhelníkové konfiguraci s Al
stíněním a společným TT plátěm. Pláť kabelu TT musí být dvouvrstvý s vnitřní absorpční a vnějí tvrzenou
vrstvou. Kabely nesmí obsahovat Cu (stínění) aby se eliminovaly důvody krádee a pokození. Např. typ AXAL TT
PRO 3x50/25/12 kV a AXAL TT PRO 3x95/25/22 kV. Kabely pro napájení soustavy 6 kV lze v odůvodněných
případech pouívat v izolační hladině 22 kV
Proudové zatíení, úbytky napětí a z nich vyplývající průřezy kabelů a vodičů řeí dokumentace. Kabelové soubory
se volí dle pouitých typů kabelů.

30.2.6 Základy pro stoáry venkovního vedení VN

Kubaturu a rozměry základů uvádějí výrobci příhradových stoárů v typových podkladech pro příhradové stoáry.
Základy betonových sloupů se navrhují dle ČSN EN 50423-3-19, tabulky M/CZ.7. Pro betonové základy dále platí
poadavky kapitoly 17 TKP. Podmínky pro pilotované základy určí ZTKP.

30.2.7 Stoáry venkovního vedení VN

Stoáry jsou nosiči armatur a elektrovýzbroje. Jejich typ určuje dokumentace. Pro stavbu venkovního vedení se
pouívají typizované stoáry, u kterých se pouze kontroluje namáhání. Pouívají se stoáry ocelové příhradové,
trubkové nebo z odstřeďovaného předpjatého betonu. Stoáry musí být označeny názvem výrobce, typovým
označením stoáru, číslem normy, rokem výroby, výrobní značkou nebo číslem. Údaje musí být vyznačeny na
trvanlivém títku připevněném na povrchu stoáru.
Poadavky na armatury stanoví norma ČSN EN 61284 Předpoklady pro výpočet i kontrolu stoárů stanoví. ČSN
EN 50423-3-19.

9
30.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

30.3.1 Technologická zařízení NTS, STS, TTS, PTS, RS 6 kV, NTS, STS, TTS a PTS
22 kV a pro napájení z TV

Technologická zařízení se umisťují do stavebního objektu anebo do venkovního prostředí podle dokumentace.

30.3.1.1 Stavební připravenost

Stavební připravenost pro montá technologických zařízení musí splňovat následující poadavky:
 vytvořit potřebné pracovní podmínky pro navrené elektrické zařízení transformovny. Zejména je nutné dbát na

opatření proti vlhkosti, vnikání sněhu, vody, prachu, popílku, případně kodlivých par a plynů. Prostorem
transformovny nesmí procházet ádné potrubí, jeho poruení by mohlo ohrozit bezpečnost provozu (vodovod,
plynovod apod.)
 zabránit vniknutí cizích osob, ivočichů nebo předmětů
 v potřebné míře zajistit ochranu ivotního prostředí - zejména proti hluku, vibracím a vytékání oleje
 zajistit alespoň 40ti-letou ivotnost stavební části v přísluných specifických podmínkách, při minimálních
poadavcích na údrbu
 umonit dopravu a přesun těkých zařízení do transformovny, z transformovny i uvnitř transformovny
 zajistit ochranu proti atmosférickým přepětím

Vlastní stavební objekt transformovny musí být vybaven:
 základovými rámy pod rozvaděči VN
 kabelovými kanály s odnímatelnými zákryty o odpovídající únosnosti
 kabelovými achtami a prostupy pro kabelové přípojky
 podlahy a stěny musí být v bezpraném provedení (dielektrické koberce a podlahovou krytinu dodat a po

montái technologie), v místnosti ÚO natřít stěny otěruvzdorným nebo omyvatelným nátěrem
 vstupními dveřmi o rozměrech podle dokumentace stavby
 mříí na otvíratelných oknech, pokud jsou v transformovně navreny
 větracími otvory se aluziemi nebo připravenost pro osazení ventilace
 pomocnými konstrukcemi a nosníky, lemováním překladů a nosníků podle dokumentace
 základovým a obvodovým uzemněním včetně jeho vyvedení nad terén na minimálně dvou místech
 protihlukovým opatřením na stanovitích transformátorů
 el. instalací světelnou a zásuvkovou podle ČSN 33 2130
 v případě vybudování akumulátorovny provést stavební úpravy podle ČSN EN 50272-2 s antikorozní ochranou

a odvětráním
 temperováním prostor transformovny na poadovanou teplotu, pokud to zařízení transformovny vyadují
 hasicím zařízením
 přípojkou NN odpovídající poadavkům kapitoly 26 TKP

30.3.1.2 Montá technologického zařízení

Při montái musí být dodreny zásady dispozičního a prostorového uspořádání podle platných předpisů a norem
a podle dokumentace stavby. Příjezdová komunikace a pozemek stanice musí být zabezpečeny před zaplavením
stoletou vodou, případně před přívaly vod z cizích pozemků. Ochranné pásmo stanice je dáno vlastním ochranným
pásmem stanice a dále ochranným pásmem kabelových, příp. venkovních vedení zaústěných do stanice.

Po zhotovení nosných konstrukcí a vnitřního uzemnění a po proschnutí celé stavby se musí provést jejich vrchní
nátěry. A do takto připravených prostor se smí montovat technologická zařízení. Vekerá elektrická zařízení
a kovové konstrukce se musí připojit vhodným způsobem na uzemňovací soustavu. Z transformovny musí být
vyvedeny minimálně 2 vývody na vnějí uzemnění. Do vývodů se umístí zkuební rozpojovací svorky. Po ukončení
montáe zhotovitel provede konečné úpravy nátěrů, rozmístění označovacích a bezpečnostních tabulek, poloí
podlahovou krytinu a dielektrické koberce.

10
30.3.2 Kabelové vedení VN

Kabelovou trasu včetně její koordinace se souvisejícími objekty určuje dokumentace. Kabely se kladou do země, na
pomocné konstrukce, do kabelových kanálů a achet nebo jako závěsné na pomocné konstrukce. Kladení kabelů ve
zvlátních technologických podmínkách řeí dokumentace. Pro instalaci a kladení kabelů a vodičů platí, ČSN EN
50341, ČSN 33 2000-5-52, ČSN 73 6005. Kabelové soubory musí odpovídat ČSN EN 61442 a ČSN 34 7006.

Kabely, vodiče a kabelové soubory, uloené v tělese elezničního svrku a spodku, musí splňovat ustanovení
předpisu SDC S4, část druhá, kapitola V. a přílohy 26.

Pokud to technické a prostorové podmínky dovolí, musí být kabelový rozvod VN pro SDC navren na pozemku
dráhy. V mezistaničních úsecích musí být kabely VN uloeny v samostatné kynetě vzdálené od kabelové kynety se
sdělovacími a zabezpečovacími kabely minimálně 80 cm. Pokud je navrena z důvodu stísněných terénních
podmínek společná kyneta, musí být kabel VN uloen v betonovém labu s víkem, vzdáleném od kabelů
sdělovacích a zabezpečovacích minimálně 30 cm. V případě pouití společné kynety budou kabely VN uloeny ve
labu odděleně od ostatních silových kabelů NN. V odůvodněných případech lze kabely VN zavěsit na stoáry
trakčního vedení. Způsob zavěení kabelů řeí dokumentace. Sdělovací a zabezpečovací kabely mají být ve stanici
vedeny v samostatných trasách odděleně od kabelů silových v souladu s ČSN.

Kabelové rozvody VN se provedou podle dokumentace. Aby byla zajitěna provozní spolehlivost kabelového
rozvodu, co je jedna z jeho rozhodujících vlastností, je nutno pečlivě dodret správnou technologií manipulace
a pokládky kabelů. Jedná se předevím o ochranu kabelového rozvodu před pokozením při jeho kříení
komunikací, cest a eleznic, případně o uloení kabelů pod zpevněnými plochami. V případě kříení parovodů musí
zhotovitel zajistit oddělení vzdáleností nebo tepelnou izolací tak, aby ani v případě pokození tepelné izolace
parovodu nebo úniku páry nedolo k přehřátí izolace kabelu. Přechody přes vodní toky musí být řeeny
v dokumentaci, zásadně nad vodním tokem a mimo záplavová území. Důleité je dbát na kvalitní provedení výstupu
z ochranných trubek, které musí být bez břitů, zajitěny proti uskřípnutí zpevněním prostoru pod trubkami
betonovou mazaninou. Dále je nutno dodret dovolené poloměry ohybu kabelů jak ve vodorovné, tak horizontální
rovině podle ČSN EN 50341, ČSN 33 2000-5-52. V případě, e z terénních důvodů (překáky v trase) budou
kabely uloeny v mení hloubce, ne předepisuje ČSN EN 50341, ČSN 33 2000-5-52, musí být kabely zabezpečeny
vhodnou mechanickou ochranou určenou dokumentací. Dále je nutno dbát na umístění spojkového loe s příslunou
rezervou na vybočení kabelu pro případnou poruchu ve spojce. Harmonogram prací při pokládce kabelů je nutno
plánovat do příznivých ročních období. Při nií teplotě nesmí být s kabelem manipulováno. Montání práce je
mono provádět a tehdy, je-li k dispozici vekerý montání materiál, neboť vechny práce se musí provádět
v jednom sledu současně s odzkouením kabelového rozvodu. Souběně uloené kabely VN musí být od sebe
vzdáleny podle ČSN EN 50341, ČSN 33 2000-5-52.

Ve volném terénu se kabely kladou do výkopu do vrstvy jemnozrnného písku tlouťky minimálně 8 cm, který nesmí
obsahovat ádné příměsi. Po poloení se kabely zasypou pískovou vrstvou stejné tlouťky, která se měří od povrchu
kabelu. Zapískované kabely se musí pokrýt cihlami, tvárnicemi, dladicemi apod. Krytí musí překrývat kabel
minimálně o 5 cm. Při změně kabelové trasy oproti dokumentaci není mono volit trasu přímočaře ve směru svahu.
Ve směru svahu je nutno trasu navrhnout zvlněnou, přičem v obloucích se bere v úvahu dovolený poloměr kabelů.
Pokud z prostorových důvodů není mono volit uvedený způsob uloení je nutno pouít kotevní zařízení.

Vzdálenost kabelů od stavebního objektu má být alespoň 60 cm. Nejmení dovolené vzdálenosti mezi souběnými
a křiujícími podzemními vedeními určuje ČSN 73 6005.

Před kladením kabelů do výkopu musí být v místech málo únosné zeminy stěny výkopu zapaeny proti sesutí
zeminy do výkopu. Kabelové loe musí být vyčitěno od zbytků stavebních materiálů, větích kamenů a jiných
předmětů, které by kabel při uloení mohly pokodit. Kabely musí být označeny kabelovými títky, a to na začátku,
na konci a v průběhu kabelové trasy kadých 50 m a při kříení s ostatními kabely.

Pokládka kabelů se předpokládá ruční, případná strojní pokládka musí být předem dohodnuta v podmínkách
dodávky mezi zhotovitelem a objednatelem.

Kabely 6 kV a 22 kV je dovoleno zavěovat i na podpěry trakčního vedení. Způsob jejich zavěení řeí projektová
dokumentace.

Zemní práce pro výkop kabelové kynety musí být provedeny v souladu s kapitolou 3 TKP.

11
30.3.3 Venkovní vedení VN

Způsob provedení venkovního vedení VN určuje ČSN EN 50423-3-19. Stavba vedení se skládá z vybudování
základů, postavení stoárů, nataení a namontování vodičů a z dokončovacích prací.

Ocelové a elezobetonové stoáry je dovoleno zapustit do země i bez zvlátních základů, pokud to umoní
vlastnosti půdy a stabilita. Ocelové konstrukce uloené přímo do země musí být vhodným způsobem chráněny proti
korozi. Při větích zatíeních je nutno stoáry opatřit betonovými nebo pilotovými základy. Stoáry ocelové
příhradové venkovního vedení VN se osazují do betonových monolitických základů. Monolitické betonové základy
se provádějí do vyhloubených nebo vrtaných otvorů. Betonové základy musí převyovat terén alespoň o 20 cm,
v orné půdě o 30 cm. Jejich povrch musí být zeikmen, aby voda snadno stékala směrem od konstrukce.

30.3.3.1 Základy stoárů pro venkovní vedení VN

Stoáry venkovních energetických vedení se povaují za zvlátní stavby a pro jejich základy platí ustanovení normy
ČSN EN 50 423.

Základy stoárů určuje dokumentace. Základy jsou namáhány velkými ohybovými tahy způsobenými jak vodiči, tak
tlakem větru. Proto je nutno věnovat zvětenou pozornost zejména jejich provedení. Při provádění výkopu je nutno
dbát zejména na to, aby jáma zůstala soudrná a její rozruení bylo co nejmení. Základovou jámu je nutno chránit
před zatopením vodou a působením mrazu. Stěny základové jámy je nutno chránit před mechanickým rozruením.
Betoná základu je nutno provést ihned po vyhloubení stoárové jámy. Vlastnosti základové půdy lze zlepit výmě-
nou zeminy, injektováním nebo zhutněním zeminy. Ocelové části v betonu nesmějí být natřeny.

30.3.3.2 Stoáry pro venkovní vedení VN

Venkovní vedení musí být chráněno před úderem blesku. elezobetonové stoáry se v sítích VN povaují za
vodivé, ocelová výstroj nesoucí vodiče se neuzemňuje ani zvláť nepropojuje.(s výjimkou dráních křiovatek,
úsekových odpojovačů a ochrany proti přepětí svodičem přepětí). V případě vedení VN navreného z ocelových
stoárů se musí uzemnit kadý třetí stoár, pokud přechodový odpor základu je větí jak 15 ohmů. Na
transformovnách a přechodech do kabelového vedení je nutno umístit omezovače přepětí VN. Úsekové odpojovače
se uzemní tak, aby přechodový odpor vyhovoval ČSN 33 2000-5-54 Uzemnění a ochranné vodiče a ČSN EN
50 423. Pokud není mono ekonomickým způsobem této hodnoty dosáhnout, provede zhotovitel ochranu před
nebezpečným dotykovým napětím neivých části pomocí dvou popř. tří ekvipotenciálních kruhů kolem stoáru
nebo okolí stoárů upraví pomoci ivičného povrchu.

30.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

30.4.1 Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS, RS 6 kV a TS 25/0,4 kV pro napájení
z TV

Při převzetí dodávky od výrobce se provede kontrola komplexnosti dodávky podle dokumentace a technických pod-
mínek výrobce. Dodávka musí být doloena dodacím listem a osvědčením o jakosti. Vekeré elektrické rozvaděče
musí být vybaveny schématem zapojení. Skladování musí být zabezpečeno v krytých skladech tak, aby nedolo
k jejich pokození a k následnému znehodnocení.

U zařízení z dovozu musí zhotovitel s originálem technické dokumentace předat i český překlad (vyhláka
č. 48/1982 Sb.) a certifikáty pro nasazení těchto zařízení v ČR.

Dodávka technologických počítačů, které jsou součástí silnoproudých zařízení, ústředního řízení musí být doloena
kopií licenční smlouvy na pouitý software.

30.4.2 Kabelové vedení VN

Způsob skladování a dopravy kabelů VN je dán způsobem balení výrobcem a dodavatelem. Kabely se dodávají na
dřevěných nebo ocelových kabelových bubnech. Kabelové bubny jsou přepravovány na místo určení přímo na
ploe elezničního vagónu nebo nákladního automobilu. Kabelové bubny musí být řádně zajitěny proti jejich
posunutí během jízdy. Sloení kabelových bubnů se provádí pomocí autojeřábu nebo vysokozdviného vozíku.
Přímé shození kabelových bubnů i na měkkou podloku je nepřípustné. Konce kabelů musí být zabezpečeny proti
vnikání vlhkosti. Jednotlivé kabelové bubny musí být opatřeny výrobním títkem, na kterém je uveden výrobce,
jmenovité napětí kabelu, typové označení kabelu, počet il, průřez jádra, délka kabelu, číslo kabelu a celková

12
hmotnost bubnu. Při delím skladování kabelů je účelné chránit kabely před působením povětrnostních vlivů,
zejména proti slunečnímu záření a vlhkosti.

30.4.3 Základy stoárů venkovního vedení VN

Dodávka, skladování a průkazní zkouky jednotlivých materiálů pro výrobu betonu na základy musí odpovídat
poadavkům uvedeným v kapitole 17 TKP.

30.4.4 Stoáry venkovního vedení VN

Současně s dodávkou stoárů musí zhotovitel předloit osvědčení o jejich jakosti podle ČSN EN 50423-3-19.
Stoáry se skladují na volném prostranství podloené dřevěnými hranoly. Zhotovitel musí zajistit, aby byly
zabezpečeny proti sesutí.

30.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

30.5.1 Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV a TS 25/0,4 kV pro
napájení z TV

Funkční způsobilost celku prokáe zhotovitel zkoukou před uvedením do provozu. Zkouky před uvedením do
provozu jsou určeny ke zjitění vad montáe, neádoucích změn rozvodného zařízení způsobených dopravou
a skladováním. Provádějí se na kompletně smontovaném zařízení. Jedná se o zkouky dodrení rozměrových
tolerancí při montái, zkouky správné funkce vech součástí, zkouky řídících a pomocných obvodů a zkouky
vlivu zařízení na okolí. Uvedené zkouky jsou součástí výchozí revize ve smyslu ČSN 33 2000-6, ČSN 33 1500
a ČSN EN 50522. Jestlie pro některé zařízení je vydáno speciální ustanovení, provedou se zkouky podle nich. Po
ukončení zkouek musí zhotovitel poádat drání správní úřad o vydání průkazu způsobilosti zařízení podle
ustanovení § 47 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění.

Úplnost, funkci zařízení a řádné provedení montáe, jako i kvalitu a schopnost zařízení pro zkuební provoz
prokáe zhotovitel zejména těmito dále uvedenými úkony, které přísluí dodávanému zařízení.
1. Předvedení kompletnosti zařízení podle dokumentace.
2. Krytí podle druhu prostředí.
3. Některé izolační a provozní vzdálenosti.
4. Označení (prostoru, zařízení, kobek, polí, obvodu, přístrojů, poloh vodičů atd.).
5. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím.
6. Některá jitění (25 %).
7. Dotaení některých spojů.
8. Mechanická funkce spínacího zařízení (25 %). Uvedené zařízení se ověří vizuální prohlídkou.
9. Blokovací podmínky podle dokumentace.
10. Působení ochranných relé (signalizace, ovládací impulsy).
11. Signalizace ztráty ss napětí, případně zemního spojení rozvodu.
12. Stav nabití akumulátorových baterií (u 10 % článků).
13. Udrování hladiny napětí při automatickém dobíjení.
14. Přepínání baterií.
15. Dálkové ovládání spínání.
16. Působení plynových relé transformátorů.
17. Zkouka provozním napětím po dobu 1 hodiny.
18. Výchylky měřících přístrojů (podle poskytnutého zatíení).
19. Zapnutí transformátoru na síť.
20. Záskok transformátoru.
21. Primární zkouky (najetí) ochranných relé.

Při předvádění funkcí, které se provádějí v omezeném počtu (v % namátkově), volí si prvky, na kterých se předve-
dení provede, objednatel.

13
Pozn.: Objednatel má právo vyadovat komplexní odzkouení dodávky v irím ne výe uvedeném rozsahu, pokud
byl tento poadavek uplatněn v podmínkách dodávky. Jinak pouze na základě dodatečné dohody objednatele
a zhotovitele.

30.5.2 Kabelová vedení VN

U vech nově pokládaných celoplastových kabelů VN je nutno provést minimální zkouku izolačního stavu,
případně diagnostiku kabelu. Zkouku mezi jednotlivými ilami a kovovým plátěm není nutno u těchto kabelů
provádět. Uvedená měření se musí provádět před vlastním poloením, kdy je kabel jetě navinut na bubnu a po
poloení kabelu do výkopu, kabelového kanálu nebo chrániček. Kabely VN se proměřují induktorem s napětím
1000 nebo 2500 V ss. Doporučené nejnií hodnoty izolačního odporu jsou pro napětí do 10 kV 400 MΩ pro napětí
22  35 kV 600 MΩ. Důleité je na obou stranách kabelu roztáhnout jednotlivé íly od sebe do vějíře a řádně
očistit, aby nedolo k mylnému měření. Po uloení kabelů a namontování kabelových souborů proměří zhotovitel
kabelové vedení zkoukou stejnosměrným zkuebním napětím. Zkouí se nejméně 10 minut stejným napětím proti
zemi a mezi fázemi.

30.5.3 Základy venkovního vedení VN

Pro odebírání vzorků a kontrolní zkouky základů venkovního vedení platí kapitola 17 TKP.

30.5.4 Stoáry venkovního vedení VN

Kromě vizuální kontroly se vlastní kontrolní zkouky stoárů na stavbě neprovádí.

30.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

30.6.1 Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV a TS 25/0,4 kV pro
napájení z TV

Odchylky se nepřipoutějí.

30.6.2 Kabelové vedení VN

Moné odchylky poloení kabelů jsou dány ČSN ČSN 33 2000-5-52 a ČSN 73 6005, ČSN EN 50341.

30.6.3 Základy stoárů venkovního vedení VN

Moné odchylky stanoví dokumentace na základě ověření únosnosti zeminy.

30.6.4 Stoáry venkovního vedení VN

Odchylky od dokumentace se připoutějí pouze v osazení stoárů.

30.6.5 Záruky, údrba v záruční době

Záruční doby veobecně stanovuje kapitola 1 TKP.
Údrbu v záruční době zajiťuje správce HIM podle ustanovení uvedených v kapitole 1 TKP.

30.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

30.7.1 Technologické zařízení NTS, STS, TTS, PTS a RS 6 kV a 22 kV a TS 25/0,4 kV pro
napájení z TV

Pokud to vyadují jednotlivá zařízení, je zhotovitel povinen zajistit temperování, případně větrání technologických
místností podle dokumentace.

14
30.7.2 Kabelové vedení VN

Kabely se kladou při teplotách, jejich meze jsou stanoveny v normách přísluného výrobku nebo v údajích
uváděných výrobcem

30.7.3 Základy venkovního vedení VN

Betoná základů pro stoáry a ostatní konstrukce musí být provedena v souladu s kapitolou 17 TKP.

30.7.4 Stoáry venkovního vedení VN

Nejsou klimatická omezení.

30.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

30.8.1 Veobecně

Základním předpokladem odsouhlasení a převzetí prací od zhotovitele je získání průkazu způsobilosti podle
ustanovení § 47 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. Poaduje se, aby určená technická zařízení
podle vyhláky Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb., řád určených technických zařízení, v platném znění byla
předávána zhotovitelem provozuschopná a s vystaveným průkazem způsobilosti.

Elektrické výrobky uváděné do provozu musí mít schválené technické podmínky ve smyslu Směrnice SDC č. 34.

Odevzdání a převzetí díla se provádí pro celé dílo nebo jeho ucelenou provozuschopnou část formou přejímacího
řízení.

Při odevzdání a převzetí díla se zjiťuje, zda je provedeno podle uzavřené smlouvy řádně a v celém rozsahu, zda
odpovídá schválené dokumentaci a zda jeho provedení odpovídá normám a předpisům podle oddílu 30.12 této
kapitoly TKP.

Poadovaný termín přejímky dokončeného díla oznámí zhotovitel stavebnímu dozoru, který přizve případné dalí
účastníky (např. budoucího uivatele a vlastníka). V průběhu přejímacího řízení musí být zhodnocena kvalita díla
nebo jeho části nabídnuté k přejímce a rozhodnuto, zda zjitěné vady a dosud neodstraněné vady brání uskutečnění
aktu odevzdání díla zhotovitelem a jeho převzetí objednatelem.

V průběhu výstavby díla, zejména před zakrytím výkopů s uzemněním a kabely, kdy k tomuto zařízení nebude dále
přístup, musí být zhotovitelem zaměřena jeho skutečná prostorová poloha a toto zařízení musí být před zakrytím
ověřeno a odsouhlaseno stavebním dozorem a pořízen o provedené práci a její kvalitě zápis. Jedná se předevím
o kabely ve výkopech a uzemnění ve výkopech.

Kadé předávané technologické zařízení a stavební dílo musí být vybaveno dokumentací v českém jazyce, která
odpovídá skutečnému provedení.

Kadé předávané technologické zařízení musí být vybaveno pracovními a ochrannými pomůckami podle ČSN EN
61936-1.

Funkční způsobilost jednotlivých komponent technologických zařízení a dodrení povolených mezí jejich působení
na okolí prokazuje zhotovitel doklady o typových a kusových zkoukách - viz ČSN 33 2000-5-54.

Při odsouhlasení a převzetí prací kontroluje stavební dozor rozsah, kvalitu a způsob provedení prací. Případné
změny oproti dokumentaci musí být předem dohodnuty a odsouhlaseny stavebním dozorem. Kvalita provedených
prací musí odpovídat přísluným ustanovením této kapitoly. Kontrolní zkouky dokončených prací se provádějí
v rozsahu stanoveném závaznými předpisy, které jsou uvedeny v oddíle 30.5 této kapitoly TKP.

Před zasypáním nebo zakrytím konstrukcí, objektů a kabelů poádá zhotovitel stavební dozor o odsouhlasení prací
a pořídí o tom zápis. Upravený povrch terénu se přejímá v rámci objektu, do kterého je v dokumentu zahrnut.
Objekty nebo jejich části, které mají být uvedeny do provozu v průběhu stavby, se přejímají v předem určených
termínech. Zhotovitel je povinen předat kromě zakreslených změn, ke kterým dolo oproti dokumentaci stavby,
i dokumentaci dodaných technologických souborů a předpisy o jejich provozu a údrbě.

Před odsouhlasením prací zaměří zhotovitel nově vybudované kabelové rozvody venkovní vedení VN podle
dokumentace. O úmyslu provádět zaměření informuje předem zhotovitel písemně stavební dozor.

15
U pokovených součástí venkovního vedení se vyzkouí tlouťka kovového povlaku a jeho přilnavost. Zkouky
zinkového nebo hliníkového povlaku se provádějí podle ČSN EN ISO 2063. U natřených konstrukcí se nepřipoutí
ádný rozsah pokození nátěru.

30.8.2 Příprava k uvedení do provozu

Před uvedením do provozu provede zhotovitel za účasti stavebního dozoru a právnické osoby podle ustanovení § 47
zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a v návaznosti na oddíl 29.5.2 zkouky, které jsou určeny ke
zjitění vad montáe, neádoucích změn STZ způsobených dopravou, skladováním a montáí. Provádějí se na
kompletně smontovaném zařízení a jedná se podle ČSN EN 61936-1:
 zkouky rozměrových tolerancí (při montái a po montái, pokud jsou tolerance v dokumentaci předepsány)
 zkouky správné funkce
 zkouky řídících a pomocných obvodů
 zkouky vlivů zařízení na okolí
 dalí předepsané nebo zvláť dohodnuté zkouky
 rozsah zkouek NS, STS, PTS a RS musí být v souladu s platnými normami

Zkouky před uvedením do provozu jsou součástí výchozí revize podle ČSN 33 1500.

Do provozu lze uvést jen ta technologická zařízení a stavební objekty nebo jejich části, která:

b) mají platný průkaz způsobilosti UTZ podle ustanovení § 1 odst. 4. písm. k) vyhláky Ministerstva dopravy
č. 100/1995 Sb., řád určených technických zařízení, v platném znění, jedná-li se o zařízení, které musí být konstruo-
váno s ohledem na podmínky provozu kolejových obvodů

c) jsou uvedena v KSU a TP ověřeném určenými oprávněnými osobami podle platných DAP SDC.

30.8.3 Příprava přejímacího řízení

K ádosti o přejímací řízení musí zhotovitel připravit doklady:
 platný originál průkazu způsobilosti UTZ vyhláky Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb., řád určených

technických zařízení, v platném znění včetně protokolu o technické prohlídce a zkouce elektrického zařízení,
provedené podle ustanovení § 47 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění,
 dokumentaci včetně montáních výkresů s vyznačenými změnami podle skutečného provedení, včetně geodetic-
kého zaměření, dokumentace musí být předloena v takovém provedení a rozsahu jak je stanoveno v kapitole
1 TKP
 technickou dokumentaci instalovaných strojů, přístrojů a zařízení a dokumentaci pro obsluhu, provoz a údrbu
těchto zařízení,
 zápisy o prověření části díla zakrytých v průběhu výstavby,
 osvědčení a protokoly o provedených zkoukách potvrzené oprávněnou osobou,
 zprávu z výchozí revize podle ČSN 33 2000-6 a ČSN 33 1500, ČSN EN 50522
 stavební (montání) deník,
 doklady o provedení komplexního vyzkouení,
 doklad o přezkouení o zajitění proti vlivu na okolí,
 ve spolupráci s objednatelem provozní dokumentaci (provozní řád STZ, údrbový plán, místní pracovní
a bezpečnostní předpisy).

16
Objednatel připraví: dokumentaci, smluvním podmínkám, technickým normám
 zprávu, jak odpovídá provedení prací schválené

a předpisům,
 rozhodnutí o povolení výjimek z norem a předpisů,
 stavební povolení,

O přejímacím řízení provede stavební dozor ve spolupráci se zhotovitelem zápis, ve kterém musí být zhodnocena
kvalita díla. V případě nevyhovující kvality nutno uvést důvody, dohodnout způsob odstranění vad bránících
převzetí a termín opakování přejímacího řízení. V případě, e k přejímacímu řízení nebudou doloeny výe uvedené
doklady, nebude přejímací řízení zahájeno.

30.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Není poadováno.

30.10 EKOLOGIE

Zhotovitel musí dodret přísluná ustanovení kap. 1 TKP. V případě pouití olejových transformátorů a zařízení
obsahujících olej je nutno stavebními úpravami zabránit jeho případnému úniku. Způsob zábrany řeí dokumentace.
V případě, e z výkopu bude vytěena kontaminovaná zemina, zhotovitel jí uloí na skládku k tomu určenou.

30.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanovuje kapitola 1 TKP.

Při práci na elektrickém zařízení a práci s elektrickým zařízením a práci v blízkosti trakčního vedení, je nutno
dodrovat zejména ČSN EN 50110-1 a TN 34 3109.

Zhotovitel se musí při práci a pobytu na stavbě řídit ustanoveními o poární bezpečnosti a musí poučit pracovníky
o poární ochraně a způsobu pouití ručních hasicích přístrojů.

30.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

U nedatovaných technických norem platí poslední vydání přísluné normy popřípadě normy, která ji nahrazuje.
Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních
předpisů, technických norem a předpisů a předpisů SDC.

30.12.1 Technické normy

ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.

ČSN 33 2000-1 Elektrická instalace nízkého napětí Část 1: Základní hlediska, stanovení základních
charakteristik, definice

ČSN 33 2000-4-41 Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-41: Ochranná opatření pro zajitění bezpeč-
nosti Ochrana před úrazem elektrickým proudem

ČSN 33 2000-5-52 Elektrická instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení
Elektrická vedení

ČSN 33 2000-5-54 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení
Uzemnění a ochranné vodiče

ČSN 33 2000-6 Elektrotechnické předpisy. Elektrické instalace nízkého napětí Část 6: Revize

ČSN 33 2130 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody

ČSN 33 3015 Elektrotechnické předpisy. Elektrické stanice a elektrická zařízení. Zásady dimenzování
podle elektrodynamické a tepelné odolnosti při zkratech.

17
ČSN 33 3051 Ochrany elektrických strojů a rozvodných zařízení.
ČSN 33 3080 Elektrotechnické předpisy. Kompenzace indukčního výkonu statickými kondenzátory.
ČSN 33 3265 Elektrotechnické předpisy. Měření elektrických veličin v dozornách výroben a rozvodů
elektřiny.
ČSN 34 1500 Drání zařízení Pevná trakční zařízení Předpisy pro elektrická trakční zařízení
ČSN 34 7006 Zkuební poadavky na přísluenství silových kabelů pro jmenovitá napětí od 3,6/6
(7,2) kV do 20,8/36 (42) kV - Část 1: Kabely s výtlačně lisovanou izolací
ČSN 38 1140
ČSN 38 1754 Akumulátorové baterie v elektrárnách a elektrických stanicích.
ČSN 73 0802
ČSN 73 6005 Dimenzování elektrického zařízení podle účinku zkratových proudů.
ČSN 73 6133 Poární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty
ČSN EN 13670 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
ČSN EN 206 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
ČSN EN 50110-1 Provádění betonových konstrukcí.
ČSN EN 50160
ČSN EN 60076-11 Beton Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 50272-2
Obsluha a práce na elektrických zařízeních
ČSN EN 50341 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejných distribučních sítí
ČSN EN 50423 Výkonové transformátory Část 11: Suché transformátory
ČSN EN 50423-3-19 Bezpečnostní poadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace - Část 2:
ČSN EN 50522 Staniční baterie
ČSN EN 60909-0 Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV
ČSN EN 61000-2-2 Elektrická venkovní s napětím nad 1 kV AC do 45 kV včetně
Národní příloha k ČSN EN 50423-3
ČSN EN 61284 Uzemňování elektrických instalací AC na 1 kV
ČSN EN 61439-1 Zkratové proudy v trojfázových střídavých soustavách Část 0: Výpočet proudů
ČSN EN 61442 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Část 2-2: Prostředí Kompatibilní úroveň pro
nízkofrekvenční ruení ířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích nízkého
ČSN EN 62271-1 napětí
ČSN EN 62271-200
Venkovní vedení - Poadavky na armatury a jejich zkouky
ČSN EN 62271-201
Rozváděče nízkého napětí - Část 1: Veobecná ustanovení
ČSN EN 62305-1 Zkuební metody pro silnoproudé kabelové soubory se jmenovitým napětím od 6 kV
ČSN EN 62305-2 (Um = 7,2 kV) do 36 kV (Um = 42 kV)
ČSN EN 62305-3
ČSN EN ISO 2063 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení - Část 1: Společná ustanovení
ČSN ISO 3800 Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení Část 200: Kovově kryté rozvaděče na střídavý
(02 1006) proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně
ČSN EN 60076-1 Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení část 201: Izolačně kryté rozvaděče na střídavý
TN 37 5711 proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně
TN 37 5715 Obrana před bleskem Část 1: Obecné principy
TN 34 3109
Obrana před bleskem Část 2: Řízení rizika
Obrana před bleskem Část 3: Hmotné kody na stavbách a ohroení ivota

árové stříkání Kovové a jiné anorganické povlaky Zinek, hliník a jejich slitin
Spojovací součásti se závitem - Zkouka únavy osovým zatíením - Zkuební metody
a vyhodnocení výsledků.
Výkonové transformátory - Část 1: Obecně
Drání zařízení Kříení kabelových vedení s elezničními dráhami

Silová kabelová vedení celostátních drah.

Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na elezničních
dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

18
30.12.2 Předpisy

SDC E 8 Předpis pro provoz zařízení energetického napájení zabezpečovacích zařízení.

Vyhláka č. 48/1982 Sb. Vyhláka Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví poadavky k zajitění
bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění

Vyhláka č. 100/1995 Sb. Vyhláka Ministerstva dopravy, kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci
a výrobu určených technických zařízení, v platném znění

Vyhláka č. 177/1995 Sb. Vyhláka Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah,
v platném znění

Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění

Směrnice SDC č. 34 o uvádění výrobků do provozu, kterou jsou součástí sdělovacích a zabezpečovacích
zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na elezniční dopravní cestě ve
vlastnictví státu statní organizace Správa elezniční dopravní cesty.

SDC S4 elezniční spodek.

Předpis SDC Technické podmínky připojení k Lokální distribuční soustavě eleznic.

30.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 26 - Osvětlení, rozvody NN včetně dálkového ovládání

19
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 30

Třetí aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 11 /z roku 2017/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Zpracovatel: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odborný gestor:
Bc. Jaroslav Valníček
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor automatizace a elektrotechniky

Vydal: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor automatizace a elektrotechniky

Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
www.szdc.cz

Distribuce: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769

mobil: +420 725 039 782

e-mail: typdok@tudc.cz

www.tudc.cz
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 31
TRAKČNÍ VEDENÍ

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 5

Schváleno I. náměstkem generálního ředitele SDC
č.j. 5584 ze dne 16.2.2006
Účinnost od 1.9.2006
Praha 2006
Označení textu po stranách znamená věcnou změnu textu oproti znění TKP - Třetímu
aktualizovanému vydání - změně č. 3 /z roku 2002/.

Tato publikace ani ádná její část nesmí být reprodukována, uloena ve vyhledávacím
systému nebo přenáena, a to v ádné formě a ádnými prostředky elektronickými,
fotokopírovacími či jinými, bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Výhradní distributor: České dráhy, a. s., Technická ústředna Českých drah
SATT - oddělení typové dokumentace
Nerudova l
772 58 Olomouc
Obsah

31.1 ÚVOD 3

31.1.1 Veobecně 3

31.1.2 Ostatní vedení a zařízení na podpěrách TV 3

31.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 3

31.2.1 Základní materiály pro základy TV 3

31.2.1.1 Beton 3

31.2.1.2 Voda 3

31.2.1.3 Kamenivo 3

31.2.1.4 Cement 4

31.2.2 Ocel 4

31.2.2.1 Kotevní svorníky 4

31.2.2.2 Přídavné výztue 4

31.2.3 Podpěry TV 4

31.2.4 Nosné prvky trolejových vedení 5

31.2.5 Vodiče trolejového vedení 5

31.2.6 Přívodní vedení 5

31.2.7 Určená elektrická zařízení 6

31.2.8 Materiály pro ukolejňování 6

31.2.9 Zpětné vedení 6

31.2.10 Ochrana proti korozi 6

31.2.11 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) 7

31.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 7

31.3.1 Základy TV a jejich vytyčení 7

31.3.2 Výkopy 8

31.3.3 Základy TV typového provedení 8

31.3.4 Základy TV jiných schválených technologií 9

31.3.5 Podpěry TV 9

31.3.6 Otočné trubkové konzoly a svislé izolované konzoly (SIK) 10

31.3.7 Trolejové vedení 10

31.3.8 Napájecí vedení 10

31.3.9 Zpětné vedení 10

31.3.10 Ukolejnění 11

31.3.11 Ochrana před dotykem ivých částí trakčního vedení 11

31.3.12 Ochrana před dotykem neivých částí trakčního vedení 11

31.3.13 Návěstidla pro elektrický provoz a traťové značky 12

31.3.14 Ostatní vedení a zařízení na podpěrách TV 12

31.3.15 Tabulky s bezpečnostním sdělením nebo s nápisy 12

31.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 12

31.4.1 Základy TV 12

31.4.2 Stoáry a nosná břevna TV 12

31.4.3 Trolejový vodič a lana 12

31.4.4 Elektrická zařízení 12

31.4.5 Izolátory 13

31.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 13

31.5.1 Ukolejnění 13

31.5.2 Základy TV 13

31.5.3 Stoáry TV a břevna nosných bran 13

31.5.4 Kontrolní zkouky a revize trakčního vedení 13

31.5.5 Protikorozní ochrana 13

31.5.6 Kabelová vedení 14

1
31.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 14

31.6.1 Základy TV 14

31.6.2 Stoáry a nosné brány TV 14

31.6.3 Výka a sklon trolejového vodiče 15

31.6.4 Interakce sběrač-trolejové vedení 16

31.6.5 Oteplení elektrických spojů 18

31.6.6 Trakční kabelové vedení 18

31.6.7 Míra opotřebení a konstrukce TV 18

31.6.8 Záruky, údrba v záruční době 19

31.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 19

31.7.1 Základy TV 19

31.7.2 Stoáry TV 19

31.7.3 Trakční vedení 19

31.7.4 Kabelová vedení 19

31.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 19

31.8.1 Příprava k převzetí prací 20

31.8.2 Převzetí základové spáry 20

31.8.3 Dokumentace a zaměření skutečného provedení stavby trakčního vedení 20

31.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 21

31.9.1 Kontrolní měření 21

31.10 EKOLOGIE 21

31.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 21

31.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 21

31.12.1 Technické normy 22

31.12.2 Předpisy 25

31.12.3 Související kapitoly TKP 25

2
31.1 ÚVOD

31.1.1 Veobecně

Pro kapitolu 31 - Trakční vedení platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené v kapitole
1 TKP - Veobecně.
Tato kapitola platí pro zhotovení trakčního vedení (dále jen TV), neobsahuje napájecí stanice, uvedené
v kapitole 29 TKP, kabely dálkového ovládání odpojovačů, uvedené v kapitole 26 TKP. Korozi bludnými
proudy řeí kapitola 25 A TKP.
Názvosloví pro elektrická trakční vedení je určeno v ČSN 34 5145 a v ČSN IEC 50(811) (33 0050).
Zhotovení TV musí splňovat poadavky projektové dokumentace (dále jen dokumentace) a dotčených
kapitol TKP.

31.1.2 Ostatní vedení a zařízení na podpěrách TV

Na podpěrách TV lze umístit i jiná venkovní vedení a zařízení, např. vedení 22 kV, optické kabely, jejich
kabelové spojky a dráky rezervy, ukolejňovací a ochranná lana, rozvody nn pro venkovní osvětlení, svítidla
venkovního osvětlení, návěsti a návěstidla a elektrické přívody k těmto zařízením. Podle potřeby se souhlasem
správce TV je moné doplnit na trakční stoáry a základy i jiné traťové značky a výstroj trati ( např. zajiťovací
značky polohy koleje, rychlostníky, hektometrovníky, první a poslední stoár elektrických staničních
a mezistaničních úseků apod.). Umístění uvedených zařízení na trakčních podpěrách podléhá schválení
určenými oprávněnými osobami podle výnosu ČD DDC č.j. 56 731/96-S14 ve znění pozdějích výnosů
a v případech jimi stanovených musí být uvedeno v koordinačním schématu ukolejnění a trakčních podpěr (dále
jen KSUaTP) s udáním podmínek tohoto souhlasu.

31.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

31.2.1 Základní materiály pro základy TV

31.2.1.1 Beton

Pro beton platí obecně kapitola 17 TKP s tím, e zhotovitel musí dodrovat následující poadavky.
Na rozdíl od schválené typové dokumentace musí být provedeny základy z betonu dále předepsaných tříd.
Základní řada základů (hranovité, stupňované a pilotované)
Pouitý beton je třídy B15 podle ČSN 73 2400, co odpovídá označení C 12/15 podle ČSN EN 206-1 (73 2403).
Základy těené (ZT)
Pouitý beton je třídy B 20 (C 16/20).
Základy vrtané (ZV)
Pouitý beton je třídy B 20 (C 16/20).
Zkouení betonové směsi
se provádí podle ČSN EN 12350 - část 2 a 5.

31.2.1.2 Voda

Voda k přípravě betonové směsi nesmí obsahovat látky, které rozruují cement (např. síra, volný kysličník
uhličitý) a musí splňovat ČSN EN 1008.

31.2.1.3 Kamenivo

K přípravě betonu zhotovitel pouívá směsi kameniva jemné frakce do 4 mm a hrubé frakce 8 - 16 mm, jejich
pevnost musí být větí, ne je poadovaná pevnost betonu.
Kámen pro zdivo a stavební účely je podle ČSN 72 1860.

3
31.2.1.4 Cement

Druh, třídu a kvalitu cementu pro základy stoárů TV určuje obecně kapitola 17 TKP čl. 17. 2. 1.
Při volbě druhu cementu se přihlíí k agresivitě půd a spodních vod.

31.2.2 Ocel

Pro základové konstrukce platí obecně kapitola 19 TKP.

31.2.2.1 Kotevní svorníky

musí zhotovitel osazovat z oceli třídy 11 523 kované nebo se svařovanou patkou podle schválené dokumentace
základů trolejového vedení.

31.2.2.2 Přídavné výztue

zhotovitel osadí podle typové dokumentace základů TV a jsou z oceli třídy 10 216.

31.2.3 Podpěry TV

Pro podpěry a konstrukce platí obecně kapitola 18 a 19 TKP. Typ a kvalitu podpěr TV určuje typová
dokumentace a musí být schváleny pro pouití na elezniční dopravní cestě.
Podpěry rozdělujeme na:
− individuální (stoáry),
− skupinové (nosné brány),
Stoáry se pouívají :
− ocelové trubkové,
− ocelové příhradové - včetně plochých,
− z předpjatého betonu,
− atypické ( vyrobené podle schválené dokumentace).
Typ a velikost stoárů určuje dokumentace.
Podpěru trakčního vedení musí zhotovitel opatřit těmito údaji:
a) typové označení podpěry,
b) označení a název výrobce,
c) číslo normy nebo podnikového předpisu,
d) rok výroby.
Údaje musejí být vyznačeny na trvanlivém títku, spolehlivě připevněném na viditelném místě vnějího povrchu
stoáru.
Ocelové trubkové i příhradové stoáry a patky svorníkových stoárů jsou z oceli třídy 11.
Nosné brány
tvoří břevno příhradové konstrukce typu 23 a 34 připevněné na trubkových nebo příhradových ocelových
stoárech.
Břevna nosných bran musí být z oceli třídy 11 minimálně kvality 11 325.
Podle zatíení (velikosti a umístění) určuje dokumentace způsob vyvěení břevna (bez vyvěení, jednostranné
nebo oboustranné). Podle vzorové dokumentace provede zhotovitel vyvěení ocelovými táhly třídy 11.
Ocelové konstrukce trakčního vedení musí být navrhovány podle ČSN 73 1401 a vyráběny podle ČSN 73 2601.

4
31.2.4 Nosné prvky trolejových vedení

Nosné prvky provede zhotovitel podle dokumentace a platných vzorových sestav TV typu J, S, P.
Závěsy trolejového vedení:
− Otočné izolované konzoly jsou vodorovné (prosté vedení podle vzorové sestavy typu P) a ikmé

(řetězovkové vedení podle vzorových sestav typu J a S, J/FS1 a S/FS2) a slouí pro zavěení trolejového
vedení na stoárech.
− Musí být vyrobeny z bezevých trubek podle ČSN 42 5715 (v souladu s dokumentací) z oceli třídy S 355 J0,
nebo z Al slitiny podle ČSN EN 573-3 třídy EN AW-6082 T6, případně doplněny bronzovým lanem.
− Svislé izolované konzoly (SIK) slouí pro zavěení trolejového vedení na břevnech nosných bran.
− Závěsy se směrovým lanem slouí pro zavěení trolejového vedení na břevnech nosných bran pomocí
ocelových táhel.
− Směrová lana jsou bronzová průřezu 50 nebo 70 mm2.
− Průřez určuje dokumentace.

31.2.5 Vodiče trolejového vedení

Trolejové vedení musí splňovat podmínky uvedené v dokumentaci, v ČSN 34 1500, ČSN 34 1530,
ČSN IEC 913 a ČSN EN 50 119.
Při modernizaci a optimalizaci elezničních tratí obou elektrických trakčních soustav se stanovenou
maximální traťovou rychlostí nad 120 km.h-1 je nutná výměna trolejového vodiče a nosného lana.
Napájení a dělení trolejového vedení zhotovitel provede podle dokumentace a ČSN 34 1530.
Trolejový vodič
Průřez a typ určuje dokumentace.
Tvar trolejového vodiče musí vyhovovat rozměrům podle ČSN EN 50149.
Materiál minimálně dovolené pevnosti 120 MPa podle ČSN 42 3001. Minimální elektrická vodivost trolejového
vodiče je podle ČSN 34 1530.
Trolejové spojky jsou v dodávce nové troleje pro rychlost vyí ne 120 km.h-1 nepřípustné a mohou se pouít
pouze k naspojkování nové troleje s původní trolejí, která zůstává i po rekonstrukci.
Nosné lano
Materiál určuje dokumentace.
Pro nosná lana se pouívají lana měděná a bronzová.
Průřezy a typy podle dokumentace, splňující minimálně hodnoty elektrické vodivosti a mechanické pevnosti
podle ČSN 34 1530 a ČSN EN 50 119.
Flexilano
Jako flexilana v napínacích systémech se pouívají pouze lana z nerez oceli, splňující minimálně hodnoty
mechanické pevnosti odpovídající trolejovému vodiči či nosnému lanu.

31.2.6 Přívodní vedení

Materiály pro napájecí, zesilovací a obcházecí vedení určuje dokumentace.
Lana těchto vedení musí odpovídat poadavkům na elektrickou vodivost podle normy ČSN 34 1530. Pouívají
se lana měděná.

Celoplastové kabely pro napájecí vedení musí splňovat podmínky ČSN 34 1530.

5
31.2.7 Určená elektrická zařízení

Pro trakční vedení (jako pro určené technické zařízení elektrické podle vyhláky č. 100/1995 Sb.) lze pouít jen
schválené přístroje a části.
Typy elektrických zařízení (například odpojovačů, odpínačů a jejich pohonů, úsekových děličů, průrazek,
bleskojistek) určuje dokumentace.

31.2.8 Materiály pro ukolejňování

Materiály pro ukolejňování neivých částí TV a vodivých konstrukcí umístěných v prostoru ohroení trolejovým
vedením (dále jen POTV)
− pro individuální ukolejnění: pozinkovaný drát isolovaný o průměru 10 mm podle ČSN 34 1530,
− pro skupinové ukolejnění: lano - průřez a délku lana je stanovena v dokumentaci.

31.2.9 Zpětné vedení

K vedení zpětného trakčního proudu slouí kolejnice, kolejnicové části výhybek, jejich vodivé propojky
a lanová propojení, kabelová a venkovní zpětná vedení.

Propojky a lanová propojení kolejnic

Pro vodivá propojení kolejnic a kolejnicových částí výhybek se pouívají propojky a lanová propojení s vodiči
z měděných nebo ocelových lan, případně z ocelových drátů. Jejich vodivost musí odpovídat poadavkům
ČSN 34 1530 a ČSN EN 50119.
Náhradu měděných lan ocelovými lany řeí v souladu s vydáním ČSN EN 50 122-1 opatření ředitele odboru
automatizace a elektrotechniky pod č.j. 60 351/04-O14 ze dne 2.8.2004. Směrnice pro náhradu měděných
propojek a lanových propojení ocelovými propojkami a lanovými propojeními, čj. 59 556/96-S14-ZV6 ze dne
5.12.1996 (účinnost od 1.1.1997).
Venkovní zpětná vedení.
Materiál a průřez určuje dokumentace.
Kabelová zpětná vedení .
Kabely se pouijí celoplastové, splňující podmínky podle ČSN 34 1530.
Rozváděč musí být umístěn na přehledném místě tak, aby byl přístupný od kolejitě.
Rozváděč musí být viditelně označen títkem a jeho montá a provoz musí odpovídat ČSN 33 2000-1
a ČSN 33 3210.

31.2.10 Ochrana proti korozi - pasivní ochrana

Provádí zhotovitel v souladu s kapitolou 25B TKP (komplexní protikorozní ochranu určuje článek 31.5.5)
s následujícími upřesněními:

Ocelové stoáry a konstrukce TV

je nutno opatřit pasivní protikorozní ochranou.
Před provedením ochrany proti korozi provádí zhotovitel otryskání podle ČSN ISO 8501-1, ČSN ISO 8501-2,
ČSN EN ISO 8504-1, ČSN EN ISO 8504-2, ČSN ISO 8504-3 a ČSN EN ISO 8504-4.
Protikorozní ochranu provede zhotovitel podle dokumentace jedním z následujících způsobů:
− árovým nástřikem Met Zn min. 40-60 µm,
− árovým nástřikem ZnAl 15, min. 50 µm s utěsňovacím nátěrem nebo min. 100 µm bez utěsňovacího nátěru,
− árovým zinkováním ponorem,
− árovým nástřikem hliníkem min. 100 µm s utěsňovacím nátěrem nebo hliníkem min. 150 µm bez utěsňo-

vacího nátěru,
− nátěrovým systémem podle schváleného technologického postupu.
Technické poadavky na árové zinkování a na metody zkouek uvádějí ČSN EN ISO 2063
a ČSN EN ISO 1461.

6
Spojovací materiály se připoutí dodávat ve dvojím provedení:
− nerezové,
− árově zinkované.
Konečná povrchová úprava spojovacích materiálů svorníkových základů - matice, podloka a vyčnívající
svorník se provede protikorozním nátěrem tak, aby nebyla naruena funkce rozebíratelného roubového spojení.
Povrch stoáru, který je vetknut do základu, musí být opatřen vhodným nátěrem, který určuje dokumentace.
Při rekonstrukci nátěru se provádí odstranění oxidační vrstvy povrchu podle ČSN ISO 8501-1.

31.2.11 Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

Trakční vedení musí splňovat poadavky elektromagnetické interference (EMI) podle kapitoly 33 TKP,
čl. 33.3.3 (článku 5.2.15 normy ČSN EN 50119).

31.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

Práce na trakčním vedení nově elektrizovaných tratí zhotovitel realizuje za dopravních výluk.
Rekonstrukce trakčního vedení zhotovitel realizuje za dopravních a napěťových výluk.

31.3.1 Základy TV a jejich vytyčení

Základy TV provede zhotovitel ve shodě s typovou dokumentací:
a) podle typové dokumentace

− základní řada (hloubené),
− základy těené,
− základy vrtané,
− prefabrikované základy.
b) podle technologie schválené objednatelem (pilotové základy)
c) podle dokumentace
− modifikace typových základů,
− atypické základy, upravené podle místních podmínek.
Konkrétní typ základu je určen v dokumentaci.
Popis základů uvedených v typové dokumentaci:
V typové dokumentaci základů jsou uvedeny typy základů pro tři druhy únosností půd zatříděných podle
ČSN 73 1001 a tomu odpovídající únosnost ve vztahu k jejich hloubce.
Základní řada základů
je charakteristická hranolovým tvarem základu, jeho výkopy se hloubí strojně nebo ručně (při výskytu
inenýrských sítí apod.) Pro kotvení se pouívají zejména stupňovité základy s patkou.
Pouitý beton třídy B 15 podle ČSN 73 2400, co odpovídá označení C 12/15 podle ČSN EN 206-1 (73 2403).
Základy těené (ZT)
Jsou charakteristické strojním výkopem kruhového nebo oválného průřezu o průměru cca 950 a 1250 mm.
Pouitý beton je třídy B 20 (C 16/20).

7
Základy vrtané (ZV)
Provádí se zemním vrtákem průměru cca 700 mm.
Pouitý beton je třídy B 20 (C 16/20).
Prefabrikované základy (P)
Jsou vyrobeny ze elezobetonu a odliují se od předchozích typů nejen tvarově, ale hlavně technologií stavby.
Typová dokumentace vychází z příčného průřezu tvaru I a čtyř variant hloubek navrhovaných podle zatíení
základu a únosnosti půdy.
Vytyčení poloh základů
provede zhotovitel podle dokumentace.

U atypických základů stoárů TV, které tvoří součást opěrných nebo zárubních zdí apod. musí být doloen
statický výpočet a příčný řez základu.

31.3.2 Výkopy

Pro výkopy obecně platí kapitola 3 TKP.
Výkopy provede zhotovitel podle dokumentace.

Před započetím hloubení výkopu, v případě přítomnosti kabelových rozvodů nebo jiných úloných zařízení
v místě výkopu základu, provede ověření jejich polohy, a to buď kopanou sondou, nebo elektronickým
zařízením.
Výkopy základů
musí být provedeny podle schválené dokumentace. Rozměr výkopu hranolových základů musí zhotovitel zvětit
podle typu pouitého bednění tak, aby byl dodren rozměr základu uvedený v dokumentaci.
Zjistí-li zhotovitel jinou únosnost půdy, ne je uvedena v dokumentaci, oznámí tuto skutečnost písemnou
formou stavebnímu dozoru a po kontrole a odsouhlasení upraví hloubku zaloení základu.

Bednění základu je přípravou pro betoná základu.
Bednění základů provede zhotovitel do hloubky minimálně 0,2 m pod úroveň definitivního terénu, při zachování
dostatečné tuhosti bednění.
Pro bednění dříku stupňových základů lze pouít typových dílců dostatečné tuhosti, které zajistí rozměr a tvar
určený v dokumentaci a umoní vibrování betonové směsi.
Po odstranění bednění se dosypaná zemina zhutní po vrstvách ne větích ne 0,4 m.
Výkopy pro prefabrikované základy

Výkop pro tyto základy musí být o 0,1 m hlubí, ne je jeho hloubka od temene koleje, uvedená jako výkop
ve stavební tabulce dokumentace.

Srovnaná rovina dna výkopu se zasype vrstvou těrkopísku a zhutní tak, aby následně osazená základová spára
zůstala ve vodorovné poloze a hloubce uloení podle dokumentace.

31.3.3 Základy TV typového provedení

Betoná základu
Pro provádění betonáe platí kapitola 17 TKP.
Výroba betonové směsi, doprava a ukládání musí odpovídat ČSN 73 2400 a ČSN EN 206-1. Zhutnění základu
se provede vibrováním, jeho stupeň se určuje podle ČSN EN 12350-4.
Do připraveného výkopu základu osadí zhotovitel pomocí ablony svorníky tak, aby byla zajitěna jejich svislost
a přesná poloha.
Při pouití svorníků M36 s rektifikační maticí musí být základ proveden tak, aby se pod patkou stoáru nedrela
voda a závity svorníků včetně matic musí být opatřeny nátěrem zamezujícím korozi svorníků (pokud nejsou ji
jinak opatřeny proti korozi).

8
U základů trakčních podpěr, kde nejsou pouity rektifikační matky se povrch základu upraví podle kapitoly
17 TKP. U BP stoáru se podmaou jen patky trakční podpěry. U základu s vetknutím stoáru zhotovitel do
výkopu upevní jádro kuelového tvaru nebo vhodnou trubku pro vytvoření dutiny. Do doby osazení stoáru
dutinu základu musí zakrýt, a tak ochránit před znečitěním zeminou.
Povrch nadzemní části základu musí být celistvý, bez dutin a vad, nesmí být porézní.
Vrchní hrany základů provede zhotovitel 0,2 m nad úroveň definitivního terénu (neplatí pro nástupitě).
Vrchní hrana základu pro vetknutý stoár se provede s hlavičkou bez vodu odpuzujícího nátěru.
V nástupitích se provedou vrchní hrany základů pod úrovní plochy nástupitě tak, aby případné patky
a svorníky ocelových stoárů z důvodu bezpečnosti nepřesahovaly nad plochu nástupitě a prostor se následně
zakryje betonovou směsí po případě ivičnou směsí do úrovně plochy nástupitě.
Pro geodetické účely vloí zhotovitel do vrchních hran základů označníky do místa 0,15 m od přední hrany
základu, nebo které určí dokumentace nebo stavební dozor.
Osazení prefabrikovaného základu
provede zhotovitel do poadované polohy za pomoci vodícího přípravku tak, aby byla splněna poadovaná
poloha základu.
Obsyp základu provede netříděným těrkopískem zhutněným po vrstvách.
Výka vrstvy pro zhutnění nesmí být větí ne 0,4 m.

31.3.4 Základy TV jiných schválených technologií

Při jiných technologiích postupuje zhotovitel podle ZTKP.

31.3.5 Podpěry TV

Rozmístění podpěr
se provádí podle dokumentace a vzorové sestavy TV.

Osazení stoárů
a) do dutiny základu
Zhotovitel před osazením ocelového stoáru do dutiny základu provede jeho protikorozní ochranu podle
článku 31.2.10.
U stoárů z předpjatého betonu před jejich postavením zhotovitel vyplní dno dutiny základu vrstvou betonové
směsi B 20 (C16/20) o výce minimálně 0,1 m.
Potom do dutiny základu vloí stoár do poadované polohy podle dokumentace, v dutině jej zajistí proti
posunutí a po nastavení svislé polohy nebo případného záklonu ho v dutině zaklínuje třemi klíny tak, aby
nedolo po uvolnění stoáru ze závěsu jeřábu k jeho naklonění.
Následuje zalití dutiny základu betonovou směsí (zálivkou) z betonu třídy B 20 (C16/20) tak, aby dolo
k zaplnění vech volných prostor dutiny do výe 0,2 - 0,3m od vrchní hrany základu (do místa klínů).
Provede kontrolu svislosti případně záklonu stoáru.
Vrchní plochu základu ochrání tak, aby základ nemohl být znečitěn zeminou.
Po nezbytné době tuhnutí betonu odstraní jistící klíny a provede hlavičku základu.
b) na svorníky

Zhotovitel postaví stoár na základ se svorníky a zajistí matkami.
Pomocí vypodloení patek stoáru nebo nastavením rektifikačních matek se provede jeho vyrovnání nebo se
nastaví jeho záklon, a v poadované poloze se zajistí dotaením vech matek.
Stoár včetně patky musí zhotovitel protikorozně oetřit podle článku 31.2.10.
Podkladní podloky vymezující záklon stoáru, vkládané pod patku stoáru musí splňovat poadavky
protikorozní ochrany.

9
Břevna nosných bran
jsou typových provedení ČD a jejich výroba je prováděna podle technologické části typové dokumentace
stoárů TV.
Zavěení břevna provádí zhotovitel podle své technologie, při které musí být zajitěna bezpečnost práce a nesmí
dojít k pokození protikorozní ochrany břevna.
V případě vyvěení břeven nosných bran se toto realizuje současně s montáí nosného břevna.
V případě kluzného uloení břevna je nutné po montái kontrolovat, zda má dilatační spára vzhledem k teplotě
odpovídající rozměry.
Přesnost výroby břevna a montáe si vyaduje zvlátní pozornost zhotovitele tak, aby nedolo k překročení
maximální hodnoty dovolené deformace prutů nosné brány podle článku 31.6.2.

31.3.6 Otočné trubkové konzoly a svislé izolované konzoly (SIK)

Kompletuje a montuje zhotovitel podle své technologie, odsouhlasené stavebním dozorem.
Při montái armatur a roubových spojení je nutné dbát na přesné dotaení roubů např. pomocí momentových
klíčů (viz vzorová sestava typu J a S, J/FS1 a S/FS2).

31.3.7 Trolejové vedení

Montá provede zhotovitel podle své technologie (rozumí se způsob rozvinutí a taení nosného lana
a trolejového vodiče) tak, aby byly splněny poadované parametry TV podle vzorových sestav typu J, S,
P nebo podle poadavků objednatele.
Výka zavěení nosného lana, zesilovacího lana nebo trolejového vodiče nad provozovanými kolejemi, případně
silničními přejezdy, musí být taková, aby nedolo k jejich zachycení projídějícími elezničními či silničními
vozidly.
Při rozvinování a zavěování vodičů na konstrukce TV je třeba důsledně dbát na zachování funkčnosti
provozovaných kolejových obvodů a dodrení průjezdného profilu dopravně nevyloučených kolejí - toto je
třeba projednat s SDC-SSZT a uloit výlukovým rozkazem.
Při rozvinování a zavěování vodičů na konstrukce TV nesmí dojít k jejich pokození překroucením
a mechanickým naruením průřezu!
Při montái elektrických spojů pomocí roubových proudových svorek je nutné dbát na správné uloení vodičů
ve svorce a na přesné dotaení roubů např. pomocí momentových klíčů.
Montá proudového propojení musí být provedena na dokonale očitěné vodiče.
Spojkování nosných lan je moné pouze lisováním.

31.3.8 Napájecí vedení

Nadzemní napájecí vedení, vedoucí mimo pozemek dráhy, musí odpovídat ČSN 33 3301.
V místech přechodu kabelového vedení na nadzemní vedení nebo v místě připojení na trolejové vedení musí být
kabely ukončeny na trakčním stoáru kabelovou koncovkou a chráněny svodičem přepětí.
Uloení kabelových vedení do kabelových korýtek provede zhotovitel podle kapitoly 26 a 30 TKP.
Pro montá proudových spojů platí ustanovení v článku 31.3.7.

31.3.9 Zpětné vedení

Trakční propojení kolejitě musí odpovídat ověřenému KSUaTP.
Kolejnicové propojky provede zhotovitel podle typu kolejnic a technologie, schválené stavebním dozorem.
Osazování kolejnicových propojek se provádí podle ČSN EN 50119, ČSN 34 1530, ČSN 34 2614, předpisu
ČD S 3, projektové dokumentace a vzorových listů výhybek.
Umístění kolejnicových propojek a lanových propojení ve výměnách se provede podle vzorových listů.

10
Vlastní provedení kolejnicových spojek a příčných propojek určuje dokumentace, vzorová sestava
TV typu J,S, P a ČSN 34 1530.
Venkovní zpětné vedení, vedoucí mimo pozemek dráhy, musí odpovídat ČSN 33 3301.
Kabely mají být vedeny od napájecí stanice nejkratím směrem k místu připojení na zpětné kolejnicové vedení.
Kabely jsou ukončeny v rozváděči, jeho druh a velikost řeí dokumentace.
Uloení kabelových vedení do kabelových labů se řídí ustanoveními kapitol 26 a 30 TKP.
Pro montá proudových spojů platí ustanovení v článku 31.3.7.

31.3.10 Ukolejnění

Ukolejnění smí být provedeno výhradně podle KSUaTP ověřených oprávněnými osobami podle
č.j. 56 731/96- S14 ve znění pozdějích výnosů.
Vodivé konstrukce a podzemní řady spojené s ukolejněním nebo spojené s kolejnicemi elektrizované trati,
případně elektrická zařízení na takových vodivých konstrukcích nebo spojená s kolejnicemi, musí být s ohledem
na kolejové obvody zabezpečovacího zařízení upraveny způsobem pro ně předepsaným v KSUaTP a musí
splňovat ustanovení ČSN EN 50122-1 a norem souvisejících. Ukolejňování malých předmětů dle čl. 6.2.1.
ČSN EN 50 122-1 řeí opatření ředitele odboru automatizace a elektrotechniky GŘ ČD č.j. 63318/2004-14 ze
dne 2.8.2004.

Při modernizaci (rekonstrukci) trati zhotovitel provede podle KSUaTP ukolejnění neivých částí trakčního
vedení a ostatních vodivých konstrukcí dotčených stavbou (zábradlí mostů, návěstidel, osvětlení, rozhlasů,
protihlukových stěn apod. v rámci jednotlivých stavebních objektů). Podle KSUaTP se ukolejní i ostatní vodivé
předměty, které jsou v POTV ve smyslu ČSN 34 1500.

31.3.11 Ochrana před dotykem ivých částí trakčního vedení

Ochranu provede zhotovitel v souladu s dokumentací a podle ČSN 34 1500, ČSN 33 2000-4-41,
ČSN EN 50122-1, ČSN EN 50122-2, ČSN 34 1530.
Ochranu lze provést:
− polohou,
− zábranou,
− krytem,
− izolací,
− doplňkovou izolací.

31.3.12 Ochrana před nebezpečným dotykem neivých částí trakčního vedení

Ochranu lze provést podle ČSN 34 1500, ČSN 33 2000-4-41, ČSN EN 50122-1, ČSN EN 50122-2,
ČSN 34 1530 :
− ukolejněním,
− zemněním,
− izolací,
− v tunelech také polohou (pro nosné konstrukce TV).

Zhotovitel musí provést ochranu jednotlivých částí trakčního vedení a ostatních vodivých zařízení v POTV
předepsaným způsobem podle KSUaTP. Musí být dodren předepsaný způsob připojení ukolejňovacího vodiče
na chráněnou konstrukci, ke zpětnému kolejnicovému vedení a dodreno předepsané místo připojení.
Způsoby ukolejnění nebo zemnění jsou individuální nebo skupinové (ukolejňovací lano nebo uzemňovací lano).
Ukolejnění můe být přímé nebo přes zařízení k omezení napětí (přes průrazku).
Ukolejňovací nebo uzemňovací lano propojuje podpěry trakčního vedení a navrhuje se v případech, kdy je
s ohledem na svodovou admitanci ukolejněných konstrukcí výhodnějí, ne jiná řeení.

11
Průřez lan se určuje na základě zkratových proudů a dotykových napětí a musí být uveden v dokumentaci.
Způsob zavěení se provádí podle dokumentace.
Provedení individuálního ukolejnění je podle ČSN 34 1530, dokumentace stavby a výkresů sestavení vzorové
dokumentace trolejových vedení (J, S, P).

31.3.13 Návěstidla pro elektrický provoz a traťové značky

Provedení návěstidel pro elektrický provoz a traťových značek osazovaných na trakční nosné konstrukce
a způsob jejich uchycení na nosnou konstrukci musí odpovídat schváleným TP a/nebo ZL.
Návěstidla s trvalou nebo občasnou světelnou návěstí zhotovitel osadí podle poadavků návěstních předpisů
a dokumentace.
Uchycení návěstidel a traťových značek na nosnou konstrukci provede zhotovitel podle dokumentace.

31.3.14 Ostatní vedení a zařízení na podpěrách TV

Pro umístění ostatních vedení a zařízení podle článku 31.1.2 této kapitoly TKP na podpěrách TV musí být
splněny tyto podmínky:
− podpěry přívodního vedení musí vyhovovat zvýenému namáhání od těchto jiných zařízení,
− svítidla a návěstidla není dovoleno umísťovat na stoáry s odpojovači, s odpínači a s přepěťovými ochranami

(bleskojistkami, svodiči přepětí apod.),
− vedení smí být zavěena a zařízení připojena jen za podmínek určených v KSUaTP. Pláť kabelu musí být

elektricky nevodivý,
− musí být dodrena vzdálenost podle ČSN 34 1500 a ČSN 34 2040.
Ocelové nosné části optických kabelů, umístěné na betonových stoárech TV se nepropojují s ukolejňovacím
vodičem za předpokladu, e nejsou v prostoru ohroeném trakčním vedením pro ukolejnění podle ČSN 34 1500.

31.3.15 Tabulky s bezpečnostním sdělením nebo s nápisy

Tabulky musí splňovat poadavky podle ČSN ISO 3864 (01 8010) a ČSN 37 5199. Jsou součástí dodávky.
Jejich umístění a uchycení musí být provedeno podle dokumentace.

31.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

31.4.1 Základy TV

Dodávka, skladování a průkazní zkouky jednotlivých materiálů pro výrobu betonu základů stoárů včetně
výztue musí odpovídat poadavkům uvedeným v kapitole 17 TKP.

31.4.2 Stoáry a nosná břevna TV

Současně s dodávkou stoárů a břeven nosných bran předloí zhotovitel osvědčení o jejich jakosti (atest),
tj. dodrení rozměrů, tvarů, materiálů atd. podle typové dokumentace stoárů trakčního vedení, případně podle
ČSN 34 8240, ČSN 34 8346.
Uloení stoárů a břeven nosných bran a manipulace s nimi musí být prováděna tak, aby nedolo k jejich
pokození, deformaci nebo naruení protikorozní ochrany.

31.4.3 Trolejový vodič a lana

Vodiče jsou dodávány na cívkách podle technických podmínek výrobce. Dodávka musí být doloena dodacím
listem a osvědčením o jakosti.
Skladování cívek s vodiči musí zabezpečit zhotovitel tak, aby nedolo k pokození vodičů a lan.

31.4.4 Elektrická zařízení

Elektrická zařízení pro trakční vedení se dodávají a zkouí podle schválených technických podmínek .

12
31.4.5 Izolátory

Dodávka a montá izolátorů musí být provedena tak, aby nemohlo dojít k jejich pokození.
Jednotlivé kusy musí být baleny nebo jiným způsobem zajitěny proti pokození. Dodávka musí být doloena
dodacím listem a osvědčením o jakosti.

31.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Odebírání vzorků a kontrolní zkouky zajiťuje zhotovitel a výsledky předkládá stavebnímu dozoru.

31.5.1 Ukolejnění

Vekeré ukolejňované konstrukce musí mít změřen zemní odpor a musí být ověřeno, e jeho hodnoty nebudou
kolidovat s údaji předepsanými v KSUaTP, respektive s předpoklady hodnot, za kterých bylo KSUaTP
podmínečně ověřeno, to ve s ohledem na klimatické změny hodnot během roku. V opačném případě nesmí být
ukolejnění připojováno ke kolejím a trakční vedení z toho důvodu uvedeno pod napětí, dokud nevstoupí
v platnost změna KSUaTP vyvolaná existencí jiných hodnot a stanovící jiné podmínky (např. ochran před
nebezpečným dotykem na elektrizované trati, jiné trakční pospojování, atp.). Také tato změna musí být ověřena
určenými oprávněnými osobami podle č.j. 56 731/96-S14 ve znění pozdějích výnosů.

31.5.2 Základy TV

Kontrola základů musí odpovídat ustanovení ČSN 73 2400, ČSN EN 206-1, tyče kruhové pro výztu základů
podle ČSN 42 5512 a kapitoly 17 TKP.
Kotevní svorníky - kontrola se provádí podle ČSN EN 20898-1 a schválené dokumentace.
Zhotovitel je povinen průběně poadovat od stavebního dozoru odsouhlasení skutečné polohy plochy výkopu
pro základovou spáru a pořizovat o tom zápisy.

31.5.3 Stoáry TV a břevna nosných bran

Za kvalitu stoárů a nosných prvků ručí dodavatel (výrobce).
Stoáry a břevna nosných bran musejí splňovat poadavky na provádění ocelových konstrukcí podle
ČSN 73 2601 a na úchylky rozměrů a tvarů podle ČSN 73 2611.

31.5.4 Kontrolní zkouky a revize trakčního vedení

Při předání kadé dokončené stavby TV do elektrického provozu se provede revize podle ČSN EN 50119,
ČSN 34 1500, ČSN 34 1530, technicko-bezpečnostní zkouka ve smyslu vyhláky č.177/95 Sb. a u trolejového
vedení s projektovanou rychlostí nad 120 km.h-1 také měření interakce mezi pantografem a trolejovým vodičem
(IPTV) a geometrické polohy trolejového vodiče (GPT) ve smyslu ČSN 34 1530, změna Z2:2002.
Při předání kadé dokončené části stavby TV se podle ČSN 34 1530 zkouka plnou rychlostí nahrazuje
zkoukou stanovenou rychlostí. Rychlost a způsob této zkouky se stanoví dohodou mezi zhotovitelem
a správcem TV. Elektrické spoje TV musí mít přísluné parametry podle ČSN EN 50119 a musí být ověřeno,
zejména u spojů na trolejovém vedení, e nedolo nedokonalou montáí ke zvýení stykových odporů nad mez,
při které dochází při jmenovité proudové zátěi vodiče k oteplení elektrických spojů nad maximální přípustnou
teplotu vodiče. Ověření oteplení elektrických spojů lze provést například termovizí při zatíení TV provozním
proudem.
Při uvedení TV do provozu musí být ověřeno splnění poadavků na EMC podle článku 31.2.11.

31.5.5 Protikorozní ochrana

Při nové elektrizaci trati stejnosměrnou proudovou soustavou nebo při rozsáhlých rekonstrukcích
(modernizacích) stávající trati je nutné provést protikorozní průzkum, měření a vyhodnocení s návrhem na
opatření podle kapitoly 25 TKP část A.
Zhotovitel dokládá skutečně provedené tlouťky povlaků. Zkouky a metody měření tlouťky povlaků uvádí
normy ČSN EN ISO 2064, ČSN EN ISO 1463, ČSN 03 8157, ČSN ISO 4518, ČSN ISO 2178.

13
31.5.6 Kabelová vedení

Zkouky kabelových vedení provede zhotovitel podle kapitoly 26 a 30 TKP a ČSN 34 1530.

31.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

31.6.1 Základy TV

Odchylky od dokumentace v umístění základů se připoutějí podle tabulky č. 1, přičem musejí být splněny
minimální vzdálenosti uvedené v ČSN 34 1530 a ČSN EN 50119.

Pro rozměry základů a zhotovení konstrukcí TV musí zhotovitel dodret normu ČSN 73 0202, ČSN 73 0210-1,
ČSN 73 0210-2.

31.6.2 Stoáry a nosné brány TV

Odchylky od dokumentace v umístění stoárů a nosných bran se připoutějí podle tabulky č. 1, přičem musejí
být splněny minimální vzdálenosti volných líců podpěr předepsané pro novou stavbu podle ČSN 34 1530
a ČSN EN 50119.

Zhotovitel provede měření zemního odporu podpěr TV a ocelových konstrukcí, které je nutno ukolejnit podle
ČSN 34 1500.

Tabulka č. 1 Montání a stavební tolerance trakčního vedení oproti projektové dokumentaci TV:

Trolejový vodič výka * hlavní a předjízdné koleje vedlejí koleje
Klikatost *** [mm] [mm]
Nosné lano Výka sestavy TV ± 30
- 50 ± 50
Stoár Umístění vůči ose + 100
Ostatní trolejového vodiče - 50 - 50
Stoár Volná líc ** ± 150
Břevno Upevňovací prvky kotvení,
Základ pevných bodů a kotev ± 50
výka upevnění konzol R1, R2 ± 100
Základ výka upevnění
Směrová lana osa základu od osy koleje ± 50
Směrová lana ± 50
na stoárech BP (AP) vrchní hrana základu od TK + 50
výka upevnění - 0
výka upevnění ± 100
± 50
± 100

Poznámky:

* tolerance výky se vztahuje na výku trolejového drátu v celém traťovém úseku, přičem sklon trolejového
vodiče v jednom rozpětí stoárů nesmí přesáhnout hodnotu dle tabulky 8 v ČSN EN 50 119

** projektovaná vzdálenost líce stoáru se předpokládá o 50 mm větí ne minimální vzdálenost stanovená
normou ČSN 34 1530

*** s ohledem na místní poměry je nutno zváit vyvázání bočních dráků na konzolách kvůli odvanutí trole-
jového vodiče větrem.

14
Dovolený záklon stoárů - je odchylka nezatíeného stoáru od svislé polohy ve směru proti působení hlavních
sil na stoár. Připoutí se podle tabulky č. 2.

Záklon nosných, výztuných a odtahových stoárů trubkových (T, TS), z předpjatého betonu (P, PS)
a plochých příhradových (DS)

Záklon se nastavuje ve směru kolmém od osy koleje.
Hodnoty záklonů v závislosti na umístění stoáru jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2:

Nastavení Umístění stoáru s konzolou

záklonu od vně oblouku o poloměru (m) uvnitř oblouku o poloměru (m)
osy koleje
1 500 - a více 500 - 1499 200 - 499 1 500 - a více 500 - 1 499 200 - 499
Záklon
stoáru 1,0 % 1,5 % 2,0 % 1,0 % 0,5 % 0 %

Poloměr oblouku koleje je uveden v polohovém plánu.

POZNÁMKA V dělení kotevních úseků se stoáry umístěnými na stejné straně koleje, se záklon nenastavuje
u stoáru, nesoucího nesjízdný závěs.

U trubkových stoárů, nesoucích nosná břevna rámové konstrukce se záklon nenastavuje.

Záklon kotevních stoárů příhradových ( BP )

Záklon se nastavuje rovnoběně s osou koleje proti směru zatíení. Velikost záklonu je 1 % bez ohledu na
umístění stoáru vně nebo uvnitř oblouku.

Záklon se nenastavuje, je - li kotvení na stoáru oboustranné.

Záklon příhradových stoárů BP ve skupinových podpěrách

Bránové stoáry - záklon kolmo ke koleji se nenastavuje.

Převěsové podpěry (nosné a napájecí převěsy) - záklon stoárů se nastavuje 1 % kolmo k ose koleje ve směru
proti směru zatíení.

Záklon kotevních stoárů trubkových

Záklon těchto stoárů se ve směru rovnoběném s osou koleje nenastavuje. V případě, e je stoár pouit jako
nosný, nastavuje se záklon kolmo k ose koleje podle tabulky 2. Toto ustanovení neplatí jedná-li se o bránový
stoár.

Maximální povolená deformace podpěr a rámových konstrukcí při normálním provozním zatíení je 2 %
z kontrolované délky prutu pro mezní zatíení podle ČSN 73 0035.

31.6.3 Výka a sklon trolejového vodiče

Výka trolejového vodiče je měřena podle ČSN EN 50119 a ČSN 34 1530 jako statická vzdálenost troleje
od roviny proloené temeny kolejnic.
Odchylka od dokumentace (v místech závěsů TV) mezi sousedními závěsy se připoutí podle tabulky č. 1.
Sklon (změna výky trolejového vodiče) musí odpovídat poadavkům podle ČSN EN 50 119, tab. 8.

15
31.6.4 Interakce sběrač-trolejové vedení

Pro posuzování interakčního chování na rozhranní sběrač-trolejové vedení se pouívají následující kategorie
trolejových vedení:

Traťová rychlost v km.h-1 v ≤ 160 160 < v ≤ 220 220 < v < 250 v ≥ 250
Kategorie pro střídavou trakci (AC) AC 1 AC 4
AC 2 AC 3

Traťová rychlost v [km/h] v ≤ 160 160 < v ≤ 220 220 < v ≤ 250 -

Kategorie pro stejnosměrnou trakci (DC) DC 1 DC 2 DC 3 -

Přípustné proudové zatíení na styku kontaktního pásu a trolejového vodiče v klidovém stavu

Přípustný proud v trolejovém vedení vztaený na vlak závisí na rychlosti, hmotnosti vlaku vzdálenosti mezi
vlaky, stoupání trati, konstrukci trolejového vedení. Charakteristiky kontaktního pásu a trolejového vodiče
musejí být takové, e při maximálním odebraném proudu nedojde k přehřátí trolejového vodiče při klidovém
stavu a rozjezdu, a k přehřátí kontaktních pásů během poadavku maximálního odebíraného proudu.

Maximální proud je omezen následujícími faktory:

- počet a materiál trolejových vodičů,

- počet a materiál kontaktních pásů,

- skutečná hodnota kontaktních tlakových sil v kontaktním bodě,

- kontaktní síla.

Pro bezpečný provoz musí provozovatel vlaku poskytnout vyhodnocení navrhované konfigurace
pantografových sběračů a proudových poadavků vlaku, aby bylo mono splnit pracovní mezní hodnoty
trolejového vedení.

Statická kontaktní síla vyvolávaná pantografovým sběračem na trolejové vedení musí být uzpůsobena na
bezpečný odběr proudu v klidovém stavu.

Pro AC sestavu je pouita statická kontaktní síla o hodnotě 75±15 N, pro DC sestavu s napětím 1,5 kV kontaktní
síla o hodnotě 125±15 N a pro DC se stavu s napětím 3 kV kontaktní síla o hodnotě 110±15 N v klidovém
stavu.

Hodnota přípustného proudu v klidovém stavu na pantografový sběrač je uvedena v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3 - Přípustný proud na pantografový sběrač v klidovém stavu

Kategorie trolejového vedení AC (1,2,3,4) DC (1,2,3) DC (1,2,3) 3
80 1,5 kV kV
Přípustný proud v klidovém stavu 300 200
na pantografový sběrač (A)

Interakční dynamické chování

Dynamická interakce mezi pantografovým sběračem a trolejovým vedením má vliv na kvalitu systému odběru
proudu a na opotřebování kontaktních pásů pantografového sběrače a trolejového vodiče.

Toto dynamické chování je závislé na charakteristikách pantografového sběrače a trolejového vedení a dále na
provozních podmínkách. Hlavními provozními podmínkami, které je nutno v této souvislosti brát v úvahu, jsou
rychlost vlaku, počet, vzdálenost a poloha pantografových sběračů.

Pro vyhodnocení parametrů v případě více ne jednoho pantografového sběrače se budou brát v úvahu výsledky
u toho pantografového sběrače, který bude vykazovat kritičtějí hodnoty. Pro účely přezkoumání se bude
provádět hodnotící zkouka. Dané hodnoty se budou měřit v souladu s normou ČSN EN 50317.

16
Tabulka č. 4 Hodnoty pro interakční chování

Kategorie trolejového AC 1 AC 2 AC 3 AC 4 DC 1 DC 2 DC 3
vedení

FM (N) Křivka (viz obrázek 1) Křivka (viz obrázek 2)

σmax 0,3 FM 0,3 FM

(při maximální rychlosti)

Rezerva pro zdvih Viz 5.2.1.3 ČSN EN 50119
S = k s0 a)
trolejového vodiče v místě
závěsu - S (mm)

a) s0 - vypočtený, simulovaný nebo měřený zdvih trolejového vodiče u pevného ramene vygenerovaný
v normálním provozu v souladu s 5.2.1.3 normy ČSN EN 50119

k - koeficient podle ustanovení 5.2.1.3 normy ČSN EN 50119

Legenda:
σmax maximální směrodatná odchylka kontaktní tlakové síly
FM průměrná kontaktní síla
Poadovaná hodnota průměrné kontaktní síly Fm (N) závisí na rychlosti v (km/h) - viz obrázek č. 1 a 2:

FM = f (v)

Průměrná kontaktní síla FM pro jakýkoliv pantografový sběrač musí být nií nebo rovna hodnotě udané
příslunou křivkou; pro kadý pantografový sběrač musí být splněna kritéria pro kvalitu odběru proudu.

Obrázek č. 1 Závislost FM (N) na v (km/h) pro sestavy AC

v km.h-1

17
Obrázek č. 2 Závislost FM (N) na v (km/h) pro DC sestavu

v km.h-1

Legenda:
FM curve for 1,5 kV křivka Fm pro napětí 1,5 kV
FM curve for 3 kV křivka Fm pro napětí 3 kV

31.6.5 Oteplení elektrických spojů

Oteplení elektrických spojů, zejména na vodičích trolejového vedení, nesmí překročit maximální přípustné
teploty uvedené v tabulce č. 5 (identická tabulka viz ČSN EN 50119 příloha B tabulka B.1), při jejich
překročení můe dojít k naruení mechanických vlastností materiálu.

Tabulka č. 5

Materiál Maximální teplota (°C)
80
Normální měď a měď s vysokou pevností a vysokou
vodivostí 100
80
Slitina stříbra a mědi
Slitina kadmia a mědi

31.6.6 Trakční kabelové vedení

Odchylky poloení kabelů jsou uvedeny v kapitole 26 TKP.

31.6.7 Míra opotřebení a konstrukce TV

Pouití stávajícího materiálu TV určí vlastník dráhy na základě prohlídek, měření, inspekcí a vyhodnocení
spolehlivosti provozu.
Trolejový vodič a nosné lano se musí vdy vyměnit při stavbách nebo rekonstrukcích kolejí pro rychlosti nad
120 km.h-1 a rozpětí stoárů nesmí překročit vzdálenost 65 m (pro sestavy J a S funkčních souborů FS 1
a FS 2). Doporučuje se střídat velikost rozpětí stoárů po sobě jdoucích pro zamezení rozkmitání trolejového
vedení při rychlostech nad 120 km.h-1.

18
Pro rychlosti do 120 km.h-1 se při stavbách a rekonstrukcích kolejí nemusí trolejový vodič a nosné lano měnit.
Pro rychlosti do 100 km.h-1 není rozpětí stoárů omezeno vzdáleností 65 m (za předpokladu příznivých
traťových poměrů a místních podmínek).

31.6.8 Záruky, údrba v záruční době

Záruční doby veobecně stanovuje kapitola 1 TKP. Údrbu v záruční době zajiťuje správce TV podle
ustanovení uvedených v kapitole 1 TKP.
V souvislosti s vytahováním (prodluováním) měděných a bronzových vodičů správce TV po projednání
s dodavatelem TV zajistí přeregulování TV.

31.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

31.7.1 Základy TV

Betoná základů podpěr TV musí být provedena v souladu s ustanovením článku 12 ČSN 73 2400
a kapitoly 17 TKP.

31.7.2 Stoáry TV

Pro osazování vetknutých stoárů do základů spojené betonáí zálivky a pro betoná hlaviček stoárů platí
podmínky uvedené v kapitole 17 TKP.
Pro osazování stoárů svorníkového provedení a pro vlastní stoáry a nosné brány nejsou klimatická omezení.

31.7.3 Trakční vedení

Práce na trakčním vedení při napěťových výlukách v době bouřky jsou zakázány.

31.7.4 Kabelová vedení

Manipulace a pokládka celoplastových kabelů nesmí být prováděna při teplotách niích ne + 4°C bez
zvlátních opatření podle ČSN 34 1050.

31.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Základním předpokladem odsouhlasení a převzetí prací od zhotovitele je zpráva o technické prohlídce a zkouce
ve smyslu § 47 zákona č.266/1994 Sb., souhlas DÚ s uvedením do provozu a protokoly o realizaci podmínek
stanovených v KSUaTP. Poaduje se, aby určená technická zařízení ve smyslu vyhláky č. 100/1995 Sb. byla
předávána dodavatelem provozuschopná a s vystaveným průkazem způsobilosti. Součásti a zařízení, které musí
být konstruovány s ohledem na provoz kolejových obvodů, musí mít také platný průkaz způsobilosti UTZ podle
vyhláky 100/1995 Sb. § 1 odstavec 4 písmeno k).
Elektrická zařízení, která musí mít před uvedením do provozu schválené Technické podmínky pro elektrická
zařízení, stanovuje Věstník ČD č. 12/1999.
Kontrolu a měření provedených prací, potřebnou pro vyhotovení revizních zpráv, zhotovitel provede podle
ČSN 34 1530 a dále doplní o doklady poadované v oddíle 31.4.
Do provozu lze uvést jen ty části trakčního vedení a zařízení, které splňují poadavky přísluných norem
a předpisů na základě výchozí revize podle ČSN EN 50119, ČSN 34 1500 a ČSN 34 1530 a na základě
technické prohlídky a zkouky, provedené právnickou osobou určenou § 47 zákona č. 266/1994 Sb.
Trolejové vedení pro rychlosti nad 120 km.h-1 lze uvést do provozu splňuje-li poadavky článku 31.6.4 ověřené
měřením jízdou měřicího vozu v souladu s ustanoveními ČSN EN 50317.

19
31.8.1 Příprava k převzetí prací

Zhotovitel je povinen připravit nezbytné podklady, a to zejména:
− dokumentaci skutečného provedení včetně geodetického zaměření,
− zápisy o odsouhlasení prací a konstrukcí zakrytých v průběhu výstavby,
− osvědčení o provedených zkoukách pouitých materiálů a konstrukcí, zprávu o převzetí výchozí revize

zařízení podle ČSN 34 1530,
− montání deník,
− doklady o provedení komplexního vyzkouení,
− KSUaTP ověřené oprávněnými osobami podle č.j. 56 731/96-S14 ve znění pozdějích výnosů. Kopie

ověřeného KSUaTP musí být v počtu pro přísluné správy SDC a pro správce KSUaTP.

31.8.2 Převzetí základové spáry

V průběhu výstavby musí být zaměřena skutečná poloha plochy výkopu pro základovou spáru a před betonáí
základu odsouhlasena stavebním dozorem.
Zhotovitel musí pořídit písemný záznam o provedené práci a její kvalitě.

31.8.3 Dokumentace a zaměření skutečného provedení stavby trakčního vedení

V dokumentaci skutečného provedení stavby trakčního vedení se uvedou a v její grafické části zakreslí vekeré
změny, které nastaly v průběhu realizace stavby.
Součástí dokumentace skutečného provedení stavby je:
− seznam souřadnic geometrických středů základů podpěr nebo kotev trakčního vedení a vech rohů základů

podle skutečného provedení v souřadnicovém systému S-JTSK a výkovém systému Bpv včetně hloubek
základů.
Součástí dokumentace skutečného provedení pokládky kabelového vedení je:
− seznam souřadnic v systému S - JTSK a nadmořských výek systému Bpv lomových bodů a zařízení
nacházejících se na trase kabelového vedení.
Vekeré výe uvedené měřické práce a následné zpracování předepsané dokumentace zajistí zhotovitel stavby
tak, aby polohová a výková přesnost určení podrobných bodů odpovídala ČSN 01 3410 a ČSN 01 3411.
Kabelová vedení nebo jejich úpravy musí stavební dozor odsouhlasit před zakrytím podle kapitol 26 a 30 TKP.
V dokumentaci podle skutečného provedení zhotovitel zajiťuje:
a) podklady pro ukolejnění podpěr trakčního vedení, osvětlení, návěstidel a ocelových konstrukcí:
− popis měření,
− výsledky měření elektrických odporů uvedených objektů vůči zemi;
b) podklady a měření pro závěrečné revizní zprávy stavebních objektů TV;
c) protokol o shodě skutečného provedení ochran před nebezpečným dotykem a trakčního propojení ve shodě
s ověřeným KSUaTP spolu s protokolem o skutečných změřených hodnotách zemních odporů ukolejněných
konstrukcí, stanoví-li KSUaTP ověřené v době, kdy trakční podpěry jetě nejsou dokončeny, místo
změřených hodnot jen jejich nepodkročitelné meze.

20
31.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

V průběhu prací na díle (stavebním objektu) zajiťuje zhotovitel pro dokumentaci skutečného provedení měření
svislosti trakčních podpěr a případných deformací.

31.9.1 Kontrolní měření

Objednatel zajistí do ukončení záruční doby převzatého díla kontrolní měření tak, aby mohl porovnat předané
výsledky měření od zhotovitele podle oddílu 31.8 této kapitoly TKP a případně uplatnit reklamaci podle článku
31.6.6 této kapitoly TKP.

31.10 EKOLOGIE

Při vech montáních pracích na TV musí zhotovitel dodret ustanovení kapitoly 1 TKP.
Odvoz zeminy a její uloení je určeno do míst podle dokumentace nebo pokynů stavebního dozoru.
Při provádění manipulace s ekologicky nebezpečnými látkami (kupř. ropné produkty, nátěry apod.) musí
zhotovitel zajistit likvidaci kontaminovaných odpadů (kupř. i obaly od nátěrových hmot, pouité tětce apod.)
podle ustanovení kapitoly 1 TKP.

31.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ
OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanovuje kapitola
1 TKP.
Zhotovitel musí při práci dodrovat vechny platné normy a předpisy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci - viz kapitolu 1 TKP.
Bezpečnost pohybu a práce osob na eleznici obecně řeí předpis Op 16. Zhotovitel musí provádět
práce na elektrických zařízeních a práce s elektrickými zařízeními podle norem ČSN EN 50110-1,
ČSN EN 50110-2, ČSN EN 50110-1 ed. 2, TN 34 3109.
Při práci na TV a v jeho blízkosti musí zhotovitel zajistit dodrování ustanovení normy TN 34 3109.
Zhotovitel musí dodrovat při práci a pobytu na stavbě ustanovení normy ČSN ISO 8421-1 a 8 o poární
bezpečnosti a musí poučit pracovníky o poární ochraně a pouití ručních hasicích přístrojů uvedených
v ČSN EN 3-1 a 6.

31.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

21
31.12.1 Technické normy

ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy.

ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky.

ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.

ČSN 33 2000-1 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 1: Rozsah platnosti, účel a základní
hlediska.

ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy . Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana
před úrazem elektrickým proudem.

ČSN 33 2000-5-52 Elektrotechnické předpisy. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 52: Výběr soustav a

stavba vedení

ČSN 33 2000-6-61 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 6: Revize. Kapitola 61: Postupy při
výchozí revizi.

ČSN 33 3210 Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná ustanovení.

ČSN 33 3301 Stavba elektrických venkovních vedení s jmenovitým napětím do 52 kV

ČSN 34 1500 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční zařízení.

ČSN 34 1530 Elektrická trakční vedení elezničních drah celostátních, regionálních a vleček.

ČSN 34 2040 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích
vedení a zařízení před nebezpečnými a ruivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz.

ČSN 34 2613 elezniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody a vnějí podmínky pro jejich činnost.

ČSN 34 5145 Elektrotechnické názvosloví. Názvosloví pro elektrická trakční zařízení, vedení nad 1 kV.

ČSN 34 8240 Příhradové ocelové stoáry pro venkovní silové vedení do 35kV.

ČSN 34 8340 Osvětlovací stoáry.

ČSN 34 8346 Stoáry pro trakční vedení tramvajových a trolejbusových drah.

ČSN 37 5199 Označování a bezpečnostní sdělení na trakčních vedeních celostátních drah a vleček.

ČSN 42 3001 Měď elektrovodná 42 3001 Cu 99,9E.

ČSN 42 5512 Tyče kruhové pro výztu do betonu z oceli značky 10 216. Rozměry.

ČSN 42 5715 Trubky ocelové bezevé tvářené za tepla. Rozměry.

ČSN 42 8460 Trolejový drôt. Rozmery.

ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely. Společná ustanovení.

ČSN 73 0035 Zatíení stavebních konstrukcí.

ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení.

ČSN 73 0210-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost osazení.

ČSN 73 0210-2 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 2: Přesnost monolitických
betonových konstrukcí.

ČSN 73 1001 Zakládaní staveb. Základová půda pod plonými základy.

ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí.

ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí.

ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.

ČSN 73 2611 Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí.

ČSN EN 1008 Záměsová voda do betonu - Specifikace pro odběr vzorků, zkouení a
posouzení vhodnosti vody, včetně vody získané při recyklaci v betonárně, jako
záměsové vody do betonu.

ČSN EN 12166 (42 1318) Měď a slitiny mědi - Dráty pro veobecné pouití

ČSN EN 12350-2 (73 1301) Zkouka čerstvého betonu - Část 2: Zkouka sednutím

ČSN EN 12350-3 Zkouení čerstvého betonu - Část 3: Zkouka Vebe

ČSN EN 12350-4 (73 1301) Zkouení čerstvého betonu - Část 4: Stupeň zhutnitelnosti

ČSN EN 12350-5 (73 1301) Zkouení čerstvého betonu - Část 5: Zkouka rozlitím

ČSN EN 197-1 (72 2101) Cement - Část 1: Sloení, specifikace a kritéria

22
ČSN EN 206-1 (73 2403) Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 3-1 (38 9100)
ČSN EN 3-2 (38 9100) Přenosné hasicí přístroje. Část 1: Názvy, doby činnosti, zkuební objekty pro
ČSN EN 3-3 (38 9100) třídu poáru A a B.
ČSN EN 3-4 (38 9100)
ČSN EN 3-5 (38 9100) Přenosné hasicí přístroje. Část 2: Zkouka těsnosti, zkouka elektrické
ČSN EN 3-6 (38 9100) vodivosti, zkouka odolnosti proti vibracím, zvlátní ustanovení.
ČSN EN 50110-1 (34 3100)
ČSN EN 50110-1 ed. 2 Přenosné hasicí přístroje. Část 3: Konstrukční provedení, pevnost v tlaku,
ČSN EN 50110-2 (34 3100) mechanické zkouky.
ČSN EN 50119 (34 1531)
ČSN EN 50122-1 (34 1520) Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Mnoství a náplně, minimální poadavky na
ČSN EN 50122-2 (34 1520) hasicí schopnost.
ČSN EN 50149 (34 1558)
ČSN EN 50317 (36 2313) Přenosné hasicí přístroje. Část 5: Dodatečné poadavky a zkouky.

ČSN EN 50318 (36 2314) Přenosné hasicí přístroje. Část 6: Ustanovení pro atestaci shody přenosných
ČSN EN 50367 hasicích přístrojů podle EN 3 část 1 a část 5.

ČSN EN 573-3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních
ČSN EN ISO 898-1 (02 1005)
ČSN EN ISO 1461 (03 8558) Obsluha a práce na elektrických zařízeních
ČSN EN ISO 1520 (67 3081)
ČSN EN ISO 2063 Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky)
ČSN EN ISO 2064 (03 8155)
ČSN EN ISO 2808 (67 3061) Drání zařízení- Pevná trakční zařízení-Elektrická trakční nadzemní trolejová
ČSN EN ISO 3231 (67 3096) vedení
ČSN EN ISO 8504-1 (03 8224)
ČSN EN ISO 8504-2 (03 8224) Drání zařízení - Pevná trakční zařízení Část 1: Ochranná opatření vztahující
ČSN EN ISO 8504-4 se na elektrickou bezpečnost a uzemňování
(03 8224)
ČSN EN ISO 1463 (03 8156) Drání zařízení - Pevná trakční zařízení Část 2: Ochranná opatření proti
účinkům bludných proudů

Drání zařízení - Pevná drání zařízení - Elektrická trakce - Profilový
trolejový vodič z mědi a slitin mědi

Drání zařízení - Systémy odběru proudu - Poadavky na měření dynamické
interakce mezi pantografovým sběračem a nadzemním trolejovým vedením
a ověřování těchto měření

Drání zařízení - Systémy odběru proudu - Ověřování simulace dynamické
interakce mezi pantografovým sběračem a nadzemním trolejovým vedením

Drání zařízení - systémy sběračů proudu - Technické kritéria pro interakci
mezi pantografem a nadzemním trolejovým vedením (pro dosaení volného
přístupu)

Hliník a slitiny hliníku - Chemické sloení a druhy tvářených výrobků - část 3:
Chemické sloení

Mechanické vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli -
Část 1: rouby

árové povlaky zinku nanáené ponorem na elezných a ocelových výrobcích.
Specifikace a zkuební metody.

Nátěrové hmoty Zkouka hloubením
árové stříkání - Kovové a jiné anorganické povlaky - zinek, hliník a jejich
slitiny
Kovové a jiné anorganické povlaky - Definice a dohody týkající se měření
tlouťky

Nátěrové hmoty Stanovení tlouťky nátěru

Nátěrové hmoty Stanovení odolnosti vlhkým atmosférám s obsahem oxidu
siřičitého

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků. Metody přípravy povrchu. Část 1: Obecné zásady

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků. Metody přípravy povrchu. Část 2: Otryskávání

Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků Metody přípravy povrchu Část 1: Obecné zásady

Kovové a oxidové povlaky. Měření tlouťky povlaku. Mikroskopická metoda.

23
ČSN IEC 50(811) (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník - Kapitola 811: Elektrická trakce

ČSN IEC 913 (34 1540) Elektrotechnické předpisy. Elektrické trakční nadzemní vedení.

ČSN ISO 2178 (03 8181) Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech. Měření tlouťky
povlaku. Magnetická metoda.

ČSN ISO 2409 Nátěrové hmoty Mříková zkouka

ČSN ISO 2813 (67 3066) Nátěrové hmoty Stanovení zrcadlového lesku nátěrů bez obsahu kovových
pigmentů při úhlu 20°, 60° a 80°

ČSN ISO 3864 (01 8010) Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky.

ČSN ISO 4518 (03 8170) Kovové povlaky. Měření tlouťky povlaku. Profilometrická metoda.

ČSN ISO 8421-1 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 1: Obecné termíny a jevy poárů.

ČSN ISO 8421-2 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 2: Poární ochrana staveb.

ČSN ISO 8421-3 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 3: Elektrická poární signalizace.

ČSN ISO 8421-4 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 4: Hasicí zařízení.

ČSN ISO 8421-5 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 5: Odvětrání kouře.

ČSN ISO 8421-6 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 6: Evakuace a únikové prostředky.

ČSN ISO 8421-7 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 7: Prostředky pro detekci a protlačení výbuchu.

ČSN ISO 8421-8 (38 9000) Poární ochrana. Slovník. Část 8: Termíny specifické práce pro haení poáru,
záchranné práce a pro zacházení s nebezpečnými látkami.

ČSN ISO 8501-1 (03 8221) Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků. Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu. Část 1: Stupně zarezavění
a stupně přípravy ocelového podkladu bez povlaku a ocelového podkladu po
úplném odstranění předchozích povlaků.

ČSN ISO 8501-2 (03 8221) Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků. Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu Část 2: Stupně přípravy dříve
natřeného ocelového podkladu po místním odstranění předchozích povlaků

ČSN ISO 8504-3 (03 8224) Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků. Metody přípravy povrchu. Část 3: Ruční a mechanizované čitění

ČSN ISO 9223 (03 8203) Koroze kovů a slitin. Korozní agresivita atmosfér. Klasifikace

ČSN ISO 9227 (03 8132) Korozní zkouky v umělých atmosférách. Zkouky solnou mlhou

ČSN IEC 1000-1-1 (33 3431) Elektromagnetická kompatibilita (EMC). Část 1: Veobecně. Díl 1: Pouití
a interpretace základních definic a termínů

TN 01 3412 Značky a zkratky v jednotných elezničních mapách.

TN 01 3468 Výkresy elezničních tratí a stanic.

TN 34 3109 Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na
elezničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách.

24
31.12.2 Předpisy

ČD E15 Měření parametrů trakčního vedení měřicím vozem BDmee 87/MVPTZ 96/3

ČD Op 16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

ČD S3 elezniční svrek

Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách

Vyhláka č. 100/1995 Sb. Podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení.

Vyhláka č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah.

Výnos ČD DDC č.j. 56 731/96-S14 Směrnice pro zavedeni, pouívání a správu koordinačních schémat ukolejnění
a trakčního propojení ze dne 27. 5. 1996.

Směrnice pro náhradu měděných propojek a lanových propojení ocelovými propojkami a lanovými
propojeními, čj. 59 556/96-S14-ZV6 ze dne 5.12.1996 (účinnost od 1.1.1997)

Zásady pro schvalování technických podmínek pro elektrická zařízení uívaná v provozu Českých drah. -
č.j. 56 573/1999-O14 (uveřejněno ve Věstníku ČD č. 12/1999)

Vzorová sestava typu J č.j. 55 506/1989-O24

Vzorová sestava typu P č.j. 21 854/1991-210

Vzorová sestava typu S č.j. 55 506/1989-O24

Vzorové sestavy TV typu J/S FS č. 1,2 a C

Typová tabulka stoárů

31.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 - Veobecně
Kapitola 3 - Zemní práce
Kapitola 17 - Beton pro konstrukce
Kapitola 18 - Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 19 - Ocelové mosty a konstrukce
Kapitola 25 - Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí
Kapitola 26 - Osvětlení, rozvody NN včetně dálkového ovládání, EOV, stoárové transformovny vn/nn
Kapitola 27 - Zabezpečovací zařízení
Kapitola 29 - Silnoproudá technologická zařízení
Kapitola 30 - Silnoproudé rozvody vm a soustava 6 kV
Kapitola 33 - Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

25
Poznámky:

26
27
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 31
T ř e t í - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 5 /z roku 2006/

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Ing. Bohuslav Kramerius
České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
sekce elektrotechniky a energetiky

Technický redaktor: Ing. Vítězslav Čamek
České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
sekce elektrotechniky a energetiky

Odborný gestor: Ing. Pavel Krkoka
Správa elezniční dopravní cesty, s.o.,
odbor provozuschopnosti DC

Nakladatelství: České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
Distribuce: Malletova 10/2363,
190 00 Praha 9 - Libeň

České dráhy, a.s., Technická ústředna Českých drah,
SATT - oddělení typové dokumentace,
Nerudova l,
772 58 Olomouc

tel.: +420 972 742 241, +420 972 741 769,
fax: +420 972 741 290,
e-mail:otd@tucd.cz
www.cd.cz/tudc
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 32

ZAŘÍZENÍ TRATÍ A TRAŤOVÉ ZNAČKY

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 8

Schváleno generálním ředitelem SŽDC
dne: 27.3.2013

č.j.: S 3916/2012-TÚDC

Účinnost od: 1.5.2013

Počet stran : 6

Počet příloh: 0

Počet stran příloh: 0

Praha 2013
Všechna práva vyhrazena.

Výhradní distributor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1
Obsah

Seznam zkratek 2

Seznam pojmů 2

32.1 ÚVOD 3

32.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 3

32.2.1 Staničníky a hraniční znaky dráhy 3

32.2.2 Traťové značky 3

32.2.3 Označení železničních stanic a zastávek 3

32.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 3

32.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY 4

32.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY 4

32.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ A ZÁRUKY 4

32.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 4

32.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 4

32.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ 4

32.10 EKOLOGIE 4

32.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA 5

32.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 5

32.12.1 Předpisy 5

32.12.2 Technické normy 5

32.12.3 Související kapitoly TKP 6

1
Seznam zkratek

ČD České dráhy, akciová společnost
OTH Odbor traťového hospodářství
SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
TKP Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TNŽ Technické normy železnic
ZT Zařízení trati

Seznam pojmů

Hektometrovník - traťová značka označující trať po 100 m s udáním kilometrů a jejich desetin
Hraniční znak - značka, která trvalým způsobem označuje v terénu lomové body hranice pozemků
Kilometrovník - traťová značka označující trať v celých kilometrech
Materiál činné plochy - materiál nanesený na štít dopravní značky k vytvoření povrchové vrstvy značky
Mezník - označení pro hraniční znak drážního pozemku
Návěstidlo - technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst
Podklad - ploché těleso sloužící jako podklad materiálu činné plochy
Staničník - souhrnný název pro kilometrovníky a hektometrovníky
Štít značky - sestává z podkladu, výztuh a upevňovacího zařízení
Upevňovací zařízení - slouží k upevnění značek ke sloupkům nebo stožárům trakčního vedení

2
32.1 ÚVOD

Pro tuto kapitolu platí všechny pojmy, ustanovení, požadavky a údaje uvedené v kapitole 1 TKP.
Kapitola 32 určuje technické kvalitativní podmínky pro staničníky, hraniční znaky (mezníky) a traťové značky
železničních drah v majetku České republiky, se kterými má právo hospodařit Správa železniční dopravní cesty, státní
organizace.
Značky pro zajištění prostorové polohy koleje jsou předmětem kapitoly 8 TKP.
Situování značek a návěstidel je obecně dáno staničením, vzdáleností od osy a výškou nad temenem kolejnice koleje
přilehlé ke značce nebo návěstidlu.
Umístění a osazení staničníků zásadně určuje prováděcí vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický
řád drah, k zákonu č. 266/1994 Sb., o dráhách, v § 20, dále vzorový list zařízení tratí, TNŽ 73 6395 a předpis SŽDC
(ČD) M21. Pro hraniční znaky (mezníky) platí ustanovení vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992
Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).
Umístění, výrobu a osazení traťových značek předepisují vzorové listy řady ZT - Zařízení trati. Situování a návěstní
znaky uvedených návěstidel předepisuje předpis SŽDC (ČD) D1 Předpis pro používání návěstí při organizování
a provozování drážní dopravy. Jejich umístění vzhledem k odvodňovacímu zařízení určuje článek 171 předpisu
SŽDC S4 Železniční spodek.
Konkrétní umístění a materiál traťových značek stanovuje dokumentace ve stupni projekt.
Další návěstidla podle předpisu SŽDC (ČD) D1 neuvedená ve vzorových listech zařízení tratí jsou předmětem těchto
kapitol TKP:
8 - Konstrukce koleje a výhybek
27 - Zabezpečovací zařízení
31 - Trakční vedení

32.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

32.2.1 Staničníky a hraniční znaky dráhy

Staničníky (kilometrovníky a hektometrovníky) se dodávají železobetonové nebo plechové. Tvar, rozměry, vzhled,
úpravy povrchu a číslic železobetonových staničníků musí odpovídat ustanovením TNŽ 73 6395, pro plechové
staničníky platí vzorový list zařízení tratí a předpis SŽDC (ČD) M21. Provedení hraničních znaků (mezníků) musí
odpovídat § 88 vyhlášky č. 26/2007 Sb.

32.2.2 Traťové značky

Návěstidla a značky musí svým tvarem a provedením návěstních znaků odpovídat předpisu SŽDC (ČD) D1 a vzorovým
listům zařízení tratí. Štíty a upevňovací zařízení návěstidel a značek včetně sloupků jsou vyrobeny z pozinkované oceli.
Materiál činné plochy návěstidel a značek je zhotoven z retroreflexní fólie 1. třídy. Použití dosud nezavedených
materiálů musí být předem odsouhlaseno OTH. Sloupky se osadí do betonových prefabrikovaných patek nebo se
zabetonují přímo na stavbě. Beton musí splňovat požadavky kapitol 17 a 18 TKP.

32.2.3 Označení železničních stanic a zastávek

Názvy železničních stanic a zastávek státních drah se provádějí dle TNŽ 73 6390 „Nápisy názvů železničních stanic
a zastávek“.

32.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

Traťové značky (včetně sloupků), staničníky a hraniční znaky (mezníky) musí být vyrobeny, natřeny a opatřeny
příslušným nápisem již ve výrobně, dílně nebo v patřičně vybaveném staveništním zařízení. Přímo na staveništi mohou
být prováděny pouze takové finální úpravy, které nemohou být z technologických důvodů provedeny předem. Po
přípravě a vyznačení staveniště a pracoviště přistoupí zhotovitel k vytyčení, výkopu základů nebo vyvrtání otvorů. Vždy

3
je nutné respektovat postupy v průvodní dokumentaci výrobce, aby nedošlo k poškození výrobku. Po zabetonování
připravenou směsí nebo po přišroubování dokončí povrchovou úpravu značek a staveniště uvede do původního stavu.

32.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY

Beton musí být doložen doklady podle kapitoly 17 TKP. Použité materiály musí vyhovovat kvalitativním normám
a výrobním předpisům, uvedeným v oddíle 32.12 této kapitoly TKP.
Při skladování výrobků je nutné dodržovat pokyny výrobce tak, aby nedošlo k poškození výrobků. Uložení výrobků ve
skladech a na úložištích musí být přehledné a odpovídat požárním a bezpečnostním předpisům. Zhotovitel musí
zabezpečit výrobky tak, aby nemohlo dojít k jejich znečištění, poškození nebo odcizení. Na staveništi musí být výrobky
uloženy mimo volný schůdný a manipulační prostor. Pouze na dobu nezbytně nutnou k osazení návěstidel a značek lze
k práci a skladování využít volný schůdný a manipulační prostor až k obrysu průjezdného průřezu podle ČSN 73 6320.

32.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY

Není obecně požadováno. Pokud budou technickým dozorem stavebníka požadovány zkoušky pro betonové základy,
provedou se podle kapitoly 17 TKP. Ostatní dodávky se kontrolují podle certifikátů, atestů, případně podle jejich
průvodních dokladů.

32.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ A ZÁRUKY

Pro rozměry a hmotnost železobetonových staničníků včetně přípustných odchylek je závazná tabulka 2 TNŽ 73 6395,
pro umístění a rozměr číslic na nich tabulka 3 téže normy. Pro jejich umístění platí ustanovení TNŽ 73 6395 a předpisu
SŽDC (ČD) M21. Pro situování plechových staničníků na trakční stožáry platí ustanovení předpisu SŽDC (ČD) M21.
Pro umístění hraničního znaku (mezníku) platí ustanovení vyhlášky č. 26/2007 Sb.
Záruční doby a ukončení záruční doby všeobecně stanoví kapitola 1 TKP.
Údržbu v záruční době zajišťuje provozovatel dráhy podle ustanovení v kapitole 1 TKP.

32.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Klimatická omezení vztahující se k obsahu této kapitoly se týkají pouze betonářských prací a nátěrů povrchů značek
nebo lepení fólií mimo dílnu. Při nízkých nebo velmi vysokých teplotách musí zhotovitel dodržovat ustanovení kapitol
17, 18 a 25B TKP, předpisy výrobců nátěrových hmot a fólií a předpis SŽDC (ČD) S5/4.

32.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Odsouhlasení a převzetí prací se uskutečňuje pro celý úsek tratě nebo pro jednotlivé značky ve shodě s požadavky
objednatele. Odsouhlasení prací je nezbytné pro možnost zahájení navazujících prací. Zhotovitel odsouhlasených prací
za ně odpovídá až do doby převzetí prací. Při odsouhlasení a převzetí prací technický dozor stavebníka kontroluje
rozměry, umístění, vzhled a viditelnost značek, při požadavku na kontrolní zkoušky podle oddílu 32.5 této kapitoly si
nechá předložit výsledky těchto zkoušek. Za vady zjištěné při převzetí prací a za jejich odstranění ručí zhotovitel. Před
převzetím prací pečuje o značky zhotovitel, po převzetí objednatel.

32.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ, MĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOŘENÍ

Kontrolním měřením se ověřuje umístění, rozměry a tvar značek. Vizuální kontrolou se dále ověří správný vzhled
povrchových úprav značek. U hraničních značek se kontroluje přesnost umístění. Kladný výsledek kontroly je podmíněn
dodržením přípustných odchylek ve smyslu oddílu 32.6 této kapitoly TKP.

32.10 EKOLOGIE

Požadavky na ochranu životního prostředí stanoví obecně kapitola 1 TKP. Při pracích podle této kapitoly se jedná
zejména o ochranu půdy a povrchových a podzemních vod před působením nátěrových hmot. Za zachování bezpečného
uložení hmot a dodržování výrobcem předepsaných postupů práce odpovídá zhotovitel. V případě, že jsou zhotovitelem
používány stroje, mohou být použity pouze takové, jejichž emise hluku nepřekračují stanovené limity a nedochází u nich
k úniku provozních kapalin.

4
32.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POŽÁRNÍ OCHRANA

Požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jakož i na požární ochranu obecně stanoví kapitola 1 TKP.

32.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuální stavu v době zpracování TKP, resp. jejich aktualizace.
Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních předpisů,
technických norem a předpisů a předpisů SŽDC.

32.12.1 Předpisy Zákon o dráhách v platném znění
Katastrální vyhláška
Zákon č. 266/1994 Sb. Dopravní řád drah v platném znění
Vyhláška č. 26/2007 Sb. Stavební a technický řád drah v platném znění
Vyhláška č. 173/1995 Sb. Požadavky na odbornou způsobilost dodavatelů při činnostech na dráhách provozovaných
Vyhláška č. 177/1995 Sb. státní organizací Správa železniční dopravní cesty, změna č. 1
Směrnice SŽDC č. 50 Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy
Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy
SŽDC (ČD) D1 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy
SŽDC (ČD) D2 Předpis pro staničení železničních tratí
SŽDC (ČD) D3 Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
SŽDC (ČD) M21 Železniční svršek
SŽDC (ČD) Op16 Železniční spodek
SŽDC S3 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
SŽDC S4
SŽDC (ČD) S5/4

32.12.2 Technické normy

ČSN 42 5301 Plechy tenké z ocelí tříd 10 až 16 válcované za tepla. Rozměry
ČSN 42 5340 Pásy a pruhy z ocelí tříd 10 a 11 válcované za tepla. Rozměry
ČSN 42 5512 Tyče kruhové pro výztuž do betonu z oceli značky 10 216. Rozměry
ČSN 42 5522-2 Hutnictví železa. Tyče ploché válcované za tepla vysoké a zvlášť vysoké přesnosti. Rozměry
ČSN 72 2518 Kamenné měřičské značky, staničníky, hraničníky, směrové a zábradelní kameny
ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná ustanovení
ČSN 73 0415 Geodetické body
ČSN 73 6301 Projektování železničních drah
ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách normálního rozchodu
ČSN EN 197-1 Cement – Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro obecné použití
ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 10058 Ocelové tyče ploché válcované za tepla pro všeobecné použití – Rozměry, mezní úchylky rozměrů
a tolerance tvaru
ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí
ČSN EN ISO 4016 Šrouby se šestihrannou hlavou – Výrobní třída C
ČSN EN ISO 4034 Šestihranné matice – Výrobní třída C

5
TNŽ 73 6390 Nápisy názvů železničních stanic a zastávek
TNŽ 73 6395 Staničníky a mezníky ČSD

32.12.3 Související kapitoly TKP

Kapitola 1 – Všeobecně
Kapitola 4 – Odvodnění tratí a stanic
Kapitola 7 – Kolejové lože
Kapitola 8 – Konstrukce koleje a výhybek
Kapitola 17 – Beton pro konstrukce
Kapitola 18 – Betonové mosty a konstrukce
Kapitola 25 – Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí, Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti

Kapitola 27 atmosférické korozi
Kapitola 31 – Zabezpečovací zařízení
– Trakční vedení

6
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 32
Třetí - aktualizované vydání se zapracovanou změnou č. 8 /z roku 2013/

Vydala Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Ing. Jan Panchartek
Odborný gestor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Vydal: Odbor traťového hospodářství

Distribuce: Ing. Jan Panchartek
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor traťového hospodářství

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Generální ředitelství
Odbor traťového hospodářství
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město
www.szdc.cz

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY
STAVEB STÁTNÍCH DRAH

Kapitola 33

ELEKTROMAGNETICKÁ
KOMPATIBILITA (EMC)

Třetí - aktualizované vydání
změna č. 10

Schváleno generálním ředitelem SDC
dne: 23. 6. 2016
č.j.: S 25627/2016-SDC-O14

Účinnost od: 1. 11. 2016

Počet listů: 22

Počet příloh: 1

Počet listů příloh: 3

Výhradní distributor: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení typové dokumentace
Nerudova l
772 58 Olomouc
Obsah

Seznam zkratek 2

33.1 ÚVOD 3

33.1.1 Veobecně 3

33.1.2 Základní pojmy 3

33.2 ZÁKLADNÍ POADAVKY NA ZAJITĚNÍ EMC 4

33.2.1 Obecné poadavky 4

33.2.2 Emise a odolnost spotřebičů 5

33.2.3 Emise a odolnost zdrojů 5

33.2.4 Kompatibilní úrovně napájecích sítí 6

33.3 SPECIFICKÉ POADAVKY A ZPŮSOBY JEJICH NAPLNĚNÍ 6

33.3.1 Trakční napájecí stanice 6

33.3.2 Filtračně kompenzační zařízení 8

33.3.3 Rozvody a vedení 9

33.3.4 Zařízení napájená z trakčního obvodu (zejména TV) 10

33.3.5 Elektrická pevná napájecí zařízení 10

33.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY 10

33.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY 11

33.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY 11

33.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 11

33.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 11

33.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ 11

33.10 EKOLOGIE 11

33.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA 11

33.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 11

33.12.1 Technické normy 12

33.12.2 Právní předpisy (v platném znění) 13

33.12.3 Související vnitropodnikové předpisy SDC 13

33.12.4 Související kapitoly TKP 13

1
Seznam zkratek

AC střídavý proud

C kapacita, kondenzátor

ČSN česká technická norma

DC stejnosměrný proud

DLZT Diagnostická laboratoř zabezpečovací techniky (sloka TÚDC)

EMC elektromagnetická kompatibilita

EMI elektromagnetická interference

EPZ elektrické pevné napájecí zařízení dráních kolejových vozidel

FKZ filtračně kompenzační zařízení

HDO hromadné dálkové ovládání

L indukčnost, tlumivka

NN nízké napětí

NZZ napájení zabezpečovacího zařízení

O14 Odbor 14 odbor automatice a elektrotechniky (sloka Generálního ředitelství SDC)

OŘ Oblastní ředitelství (organizační jednotka SDC)

PPDS pravidla provozu distribuční soustavy

SEE Správa elektrotechniky a energetiky (sloka Oblastního ředitelství)

SpS spínací stanice

SSZT Správa sdělovací a zabezpečovací techniky (sloka Oblastního ředitelství)

SDC Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

SE Správa elezniční energetiky (organizační jednotka SDC)

THDi celkové harmonické zkreslení proudu

TKP technické kvalitativní podmínky

TM trakční měnírna

TNS trakční napájecí stanice

TS distribuční transformovna (trafostanice)

TT trakční transformovna

TÚDC Technická ústředna dopravní cesty (organizační jednotka SDC)

TV trakční vedení

VN vysoké napětí

VVN velmi vysoké napětí

DC elezniční dopravní cesta

2
33.1 ÚVOD

Ustanovení této kapitoly musí být splněna v rámci přípravy, návrhu, projekce, konstrukce, výstavby i uvádění do
provozu zařízení elektrických, elektrotechnických anebo elektronických určených pro pouití v elezniční dopravní
cestě, na ní má právo hospodařit státní organizace Správa elezniční dopravní cesty.

Výe uvedená zařízení musí splňovat vekeré podmínky na jejich funkčnost, spolehlivost a kompatibilitu dané
právními předpisy. Dodrení ustanovení této kapitoly je nutnou, nikoli vak postačují podmínkou pro splnění těchto
podmínek.

U nedatovaných technických norem uvedených v textu TKP platí poslední vydání přísluné normy, popřípadě
normy, která ji nahrazuje.

33.1.1 Veobecně

Pro kapitolu 33 - Elektromagnetická kompatibilita platí vechny pojmy, ustanovení, poadavky a údaje uvedené
v kapitole 1 TKP - Veobecně.

Kapitola 33 obsahuje podmínky pro zajitění elektromagnetické kompatibility (dále jen EMC) elektrických
rozvodů a zařízení.

Kapitola 33 se vztahuje na vechna elektrická zařízení, napájecí sítě a jejich rozhraní instalovaná a provozovaná
v infrastruktuře DC, na které má právo hospodařit SDC. Zejména se jedná o technologické celky a části
silnoproudých zařízení jako jsou trakční napájecí a spínací stanice, napájecí stanice rozvodu 6 kV, trakční vedení
apod. včetně zařízení, která jsou z nich napájena, rozvody VN a NN včetně rozvodů pro napájení zabezpečovacích
zařízení, distribuční transformovny, venkovní osvětlení elezničních prostranství, dalí odběry a spotřebiče na
hladině VN i NN.

Z působnosti této kapitoly jsou vyjmuta
 zařízení a napájecí sítě malého napětí (ve smyslu normy ČSN 33 0010) a rozhraní mezi nimi,
 zařízení nízkého napětí, která jsou určena pro připojení do napájecích sítí o jmenovitém napětí mezi pracovním

a středním vodičem 230 V (resp. jmenovitém napětí mezi pracovními vodiči 400 V) a jmenovitém kmitočtu
50 Hz, pokud jsou vybavena pohyblivým přívodem zakončeným normalizovanými konektory a opatřena ES/EU
Prohláením o shodě,
 napájecí sítě nízkého napětí, pokud jsou přímo či pomocí transformovny propojeny s nadřazenou distribuční sítí
dodavatele elektrické energie jiného ne SDC,

 rozhraní mezi hnacími vozidly a systémy pro detekování vlaku, pokud jejich vzájemná kompatibilita je
definována technickými normami (viz ČSN EN 50238, ČSN 34 2613 apod.),

 zařízení, je mají svou podstatou takové fyzikální vlastnosti, e nemohou způsobit elektromagnetické vyzařování
překračující úroveň umoňující rádiovým, telekomunikačním a ostatním zařízením provoz v souladu s daným
účelem ani k takovému vyzařování přispívat, a budou bez přijatelného zhorení fungovat v přítomnosti
elektromagnetického ruení, je je běné vzhledem k účelu jejich pouití.

33.1.2 Základní pojmy

Názvosloví pro elektrická trakční zařízení je uvedeno v ČSN 34 5145, ČSN IEC 50(811).

Názvosloví pro EMC je uvedeno v ČSN IEC 50(161) a ČSN IEC 1000-1-1.

Pro účely této kapitoly se dále rozumí
 zařízením výrobek nebo pevná instalace;
 výrobkem dokončený výrobek, nebo sestava výrobků uváděná na trh jako samostatný funkční celek určený pro

konečného uivatele, které mohou způsobit elektromagnetické ruení nebo na jejich provoz můe mít
elektromagnetické ruení vliv;

 pevnou instalací určitá sestava několika druhů přístrojů, případně prostředků, je jsou zkompletovány,
instalovány a určeny k trvalému pouívání na předem daném místě;

 elektrickým zařízením zařízení (přístroj nebo pevná instalace), které ke své činnosti nebo působení vyuívají
účinků elektrických nebo magnetických jevů;

 elektromagnetickou kompatibilitou (EMC) schopnost zařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém
prostředí, ani by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické ruení jiného zařízení v tomto prostředí;

3
 elektromagnetickým ruením elektromagnetický jev, který můe zhorit funkci zařízení; elektromagnetickým
ruením můe být elektromagnetický um, neádoucí signál nebo změna v samotném prostředí íření;

 odolností schopnost zařízení správně fungovat bez zhorení kvality funkce za přítomnosti elektromagnetického
ruení;

 elektromagnetickým prostředím vekeré elektromagnetické jevy pozorovatelné v daném místě;
 technickou specifikací dokument nebo dokumenty předepisující technické poadavky, které má zařízení

splňovat;
 ověřením shody souhrn postupů, zkouek, měření a jejich interpretací dokládající, e zařízení je v souladu se

svými technickými specifikacemi a poadavky přísluných technických norem.

Výrobkem ve smyslu odstavce předchozího se rozumí rovně
 samostatné výrobky nebo komponenty určené pro zabudování do zařízení konečným uivatelem, je mohou být

zdrojem elektromagnetického ruení nebo na jejich správnou funkci můe mít elektromagnetické ruení vliv;
 mobilní instalace definované jako sestava výrobků, případně prostředků, určená k přesunu a provozu na různých

místech.

Pro účely této kapitoly se dále rozumí
 napájecí sítí soubor technických a technologických zařízení určených k distribuci elektrické energie od zdrojů

ke spotřebičům; za napájecí síť se nepovauje jednoúčelové elektrické propojení jednoho zdroje
a jednoho spotřebiče;
 spotřebičem elektrické zařízení (přístroj nebo pevná instalace), které pro svou činnost vyuívá elektrickou
energii získávanou z napájecí sítě, bez ohledu na způsob vyuití získané elektrické energie;
 zdrojem elektrické zařízení (přístroj nebo pevná instalace), které svou činností vyrábí energii elektrickou, kterou
následně dodává do napájecí sítě, bez ohledu na formu původní energie;
 měničem elektrické zařízení (přístroj nebo pevná instalace), jeho činností dochází ke změně nejméně jednoho
ze základních parametrů elektrické energie mezi jeho vstupem a výstupem bez ohledu na případné dílčí přeměny
v rámci měniče; měnič je nutno z hlediska zajitění EMC povaovat současně za spotřebič (vůči napájecí síti, ze
které elektrickou energii odebírá) i zdroj (pro napájecí síť, do které elektrickou energii dodává);
 transformační stanicí (transformovnou) speciální případ měniče, u něj dochází pouze ke změně napájecího
napětí výhradně za vyuití transformátorů anebo autotransformátorů;
 rozhraním bod (body) vzájemného elektrického propojení mezi napájecí síti a zařízením, resp. napájecími
sítěmi či zařízeními navzájem.

Základními parametry elektrické energie v napájecích sítích jsou:

 kmitočet sítě,
 velikost napájecího napětí (nominální hodnota),
 odchylky napájecího napětí,
 nesymetrie napájecího napětí,
 obsah jednotlivých harmonických sloek v napájecím napětí,
 celkové harmonické zkreslení napájecího napětí.

33.2 ZÁKLADNÍ POADAVKY NA ZAJITĚNÍ EMC

33.2.1 Obecné poadavky

Zařízení musí být navreno a vyrobeno tak, aby bylo s přihlédnutím k dosaenému stavu techniky zajitěno, e
 elektromagnetické ruení, které způsobuje, nepřesáhne úroveň, za ní rádiové a telekomunikační zařízení nebo

jiné zařízení není schopné fungovat tak, jak má,
 úroveň jeho odolnosti vůči elektromagnetickému ruení předpokládanému při pouívání k danému účelu mu

dovoluje fungovat bez nepřijatelného zhorení určených funkcí.

Pevná instalace musí být instalována s pouitím správných technických postupů a při respektování údajů
o pouití komponentů pro daný účel, aby byly splněny poadavky na ochranu dle předchozího odstavce. Tyto
správné technické postupy musí být zdokumentovány, dokumentace musí být předána provozovateli a jím uchová-
vána po dobu provozování pevné instalace pro potřeby kontroly ze strany přísluných orgánů.

4
33.2.1.1 Uvádění veličin a jednotek v technických specifikacích a dokumentaci

Veličiny a jednotky uváděné v technických specifikacích a dokumentaci musí být základními nebo odvozenými
veličinami a jednotkami soustavy SI. Při pouití poměrných hodnot musí být vdy uvedeno, vůči jaké základní
veličině resp. hodnotě se vztahují, tzn. jaký je základ pro jejich výpočet.

Tolerance mohou být uváděny absolutně s uvedením hodnoty a přísluné jednotky anebo poměrově vůči definované
hodnotě veličiny (obvykle jmenovité hodnotě).

33.2.2 Emise a odolnost spotřebičů

Pro kadý spotřebič musí být v jeho technické dokumentaci uvedeny mezní úrovně emisí a odolnosti. Zejména se
jedná o základní parametry napájecí sítě, do které můe být spotřebič připojen, a při jejich dodrení je zajitěna
jeho plná funkčnost bez interferencí.

Mezní úrovně dle odstavce předchozího mohou být uvedeny
 výčtem parametrů a uvedením odpovídajících hodnot a tolerancí,
 odkazem na českou technickou normu anebo harmonizovanou normu,
 kombinací výčtu dle bodu prvního (pro vybrané veličiny) a odkazu dle bodu druhého (pro veličiny ostatní).

Nejsou-li definovány specifické parametry, předpokládá se, e spotřebič je určen pro připojení do napájecí sítě
s parametry odpovídajícími normě ČSN EN 50160.

Disponuje-li spotřebič více ne jedním napájecím vstupem, musí být mezní úrovně emisí a odolnosti uvedeny
samostatně pro kadý jednotlivý vstup.

33.2.2.1 Funkčnost spotřebičů při výpadcích a obnovení napájení

S ohledem na potřebu zajitění odolnosti zařízení proti mimořádným stavům v napájecích sítích bez zásadního
omezení spolehlivosti a bezpečnosti funkce musí být pro kadý spotřebič vybavený jediným napájecím vstupem
v technické dokumentaci definováno standartní chování při výpadku napájení a po jeho obnovení.

Pro kadý spotřebič disponující více ne jedním napájecím vstupem (např. záloní napájení) potom musí být
v technické dokumentaci definovány
 priority napájení,
 postupy a logika přepínání napájení,
 standartní chování při úplném výpadku napájení na vech dostupných napájecích vstupech a při následném

obnovení napájení na libovolném vstupu a
 postupy pro obnovení funkce zařízení po úplném výpadku napájení na vech dostupných napájecích vstupech.

Je-li zařízení vybaveno vnitřním záloním zdrojem pro překlenutí výpadků napájení (baterie, UPS atd.), musí být při
obnovení napájení moné obnovení funkce zařízení bez ohledu na stav vnitřního záloního zdroje (zejména při jeho
úplném vyčerpání či vybití vnitřních baterií). Potřeba zásahu obsluhy musí být minimalizována.

Je-li to s ohledem bezpečnost a na princip a účel funkce zařízení moné, musí být obnovení funkce zařízení po
výpadku napájení automatizované či samočinné.

Pro kadé zařízení musí být stanoveny postupy pro obnovení funkce zařízení po nouzovém odpojení vech zdrojů
elektrické energie (např. tlačítkem STOP). Obnovení funkce po nouzovém odpojení dle věty předchozí nesmí být
moné automatizovaně, samočinně ani výhradně dálkovou obsluhou.

33.2.3 Emise a odolnost zdrojů

Pro kadý zdroj musí být v jeho technické dokumentaci uvedeny mezní úrovně emisí a odolnosti. Zejména se jedná
o základní parametry napájecí sítě, pro kterou je tento zdroj určen a která je zdrojem vytvářena.

Úrovně mohou být uvedeny
 výčtem parametrů a uvedením odpovídajících hodnot a tolerancí,
 odkazem na českou technickou normu anebo harmonizovanou normu,
 kombinací výčtu dle bodu prvního (pro vybrané veličiny) a odkazu dle bodu druhého (pro veličiny ostatní).

Nejsou-li definovány specifické parametry, předpokládá se, e zdroj je určen a vytváří napájecí síť s parametry
odpovídajícími normě ČSN EN 50160.

5
33.2.4 Kompatibilní úrovně napájecích sítí

Pro kadou napájecí síť musí být v její technické dokumentaci uvedeny parametry, které budou u této sítě garanto-
vány, a jejich kompatibilní úrovně.

Nejsou-li definovány specifické parametry, předpokládá se, e zdroj je určen a vytváří napájecí síť s parametry
odpovídajícími normě ČSN EN 50160.

Jmenovité napětí napájecích sítí musí být vdy voleno s ohledem na doporučení normy ČSN EN 60038.

Do napájecích sítí lze připojovat pouze zdroje a spotřebiče, jejich provozní parametry emisí a odolnosti plně
vyhovují parametrům dané sítě a to včetně případných přípustných mezních odchylek.

33.3 SPECIFICKÉ POADAVKY A ZPŮSOBY JEJICH NAPLNĚNÍ

Specifika provozu elektrotechnických zařízení elezniční dopravní cesty vyadují vyuití zvlátních postupů pro
zajitění poadavků vyplývajících z těchto specifik. V této části jsou popsány zásadní specifika a způsoby jejich
řeení pro zajitění EMC dle předchozího oddílu. Rozsah výčtu je pouze informativní, vychází z poznatků známých,
ověřených a obecně přijímaných k termínu zpracování této kapitoly. S ohledem na rozvoj techniky
a technologií nemusí být tento výčet kompletní a aktuální.

33.3.1 Trakční napájecí stanice

Trakční napájecí stanice (TNS) se dělí na:
 trakční měnírny (TM) napájecí stanice stejnosměrné trakční proudové soustavy 3 kV a 1,5 kV,
 trakční transformovny (TT) napájecí stanice jednofázové trakční proudové soustavy 25 kV 50 Hz, 15 kV

16a2/3 Hz.

33.3.1.1 Trakční měnírna

Výkon

Vzhledem k proměnlivosti odběrů trakčních měníren se pro určování zpětných vlivů trakčních odběrů na napájecí
síť dodavatele elektrické energie pouijí hodnoty odběrových proudů základní harmonické s respektováním jejich
četnosti, uvedené v Tabulce 1. Uvedené hodnoty byly zjitěny na základě statistiky z dlouhodobých měření na

reprezentativním vzorku TM

Tabulka 1

Výkon [ MW] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Proud [ A ] 26 52 79 105 131 157 184 210 236 262

% doby za týden 22,2 32,4 23,9 12,5 5,8 2,2 0,8 0,2 0,1 0,1

Harmonické

Zpětné vlivy se hodnotí v připojovacím bodě trakční měnírny. Pro určení vlivu trakčních usměrňovačů ve
dvanáctipulzním spojení na napájecí síť dodavatele, se pouijí směrné hodnoty jednotlivých harmonických
primárních fázových proudů podle Tabulky 2. Hodnota P / Pjm přitom vyjadřuje poměr okamitého činného
zatíení vůči instalovanému výkonu aktivních trakčních usměrňovačů. Vliv ostatních technologií a zařízení
v TM a napájených z TM je vůči vlivu provozu trakčních usměrňovačů nepatrný a pro hodnocení zpětných vlivů se
zanedbává.

6
Tabulka 2 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
P / Pjm [%]
6,83 5,57 5,12 5,11 5,12 5,08 5,00 4,88 4,74 4,58
I11 [%]
I13 [%] 4,52 4,21 4,00 4,03 4,04 3,99 3,89 3,74 3,58 3,40
I23 [%]
I25 [%] 1,07 1,84 1,85 1,74 1,55 1,35 1,15 1,00 0,91 0,86
THDi [%]
0,94 1,67 1,67 1,54 1,36 1,17 1,00 0,89 0,83 0,81

8,58 8,18 7,63 7,28 7,05 6,82 6,57 6,34 6,09 5,85

POZNÁMKA:

Hodnoty uvedené v tabulce vycházejí z reálných měření odběrových parametrů trakčních usměrňovačů
v dvanáctipulzním zapojení v provozu na DC. Tyto směrné hodnoty byly zjitěny pro provoz jednoho a dvou
usměrňovacího soustrojí (trakční transformátor + trakční usměrňovač) a bylo zohledněno okamité zatíení ve
vztahu k jmenovitému výkonu provozovaných soustrojí. Bylo potvrzeno, e při paralelním provozu více
usměrňovačových skupin dojde k přiblině rovnoměrnému rozdělení výkonu a výe uvedené hodnoty je tedy mono
zobecnit pro TM vybavené dvanáctipulzními usměrňovači bez ohledu na celkový instalovaný výkon.
Při porovnávání vypočítaných úrovní jednotlivých harmonických napětí (resp. harmonických proudů)
v připojovacím bodě se stanovenými hodnotami je nutné brát do úvahy četnost a dobu výskytu maximálního zatíení

podle tabulky 1.

33.3.1.2 Trakční transformovna

Výkon

Odběr TT je značně proměnlivý s charakterem obdobným TM.

Harmonické

V současnosti jsou dosud v provozu také elektrická hnací vozidla jednofázové trakce, vybavená jednofázovým
neřízeným můstkovým usměrňovačem, je jsou proudovým zdrojem harmonických vech lichých řádů. Pro určení
jednotlivých poměrných spektrálních sloek proudu odebíraného vozidlem se vychází ze vzorce

In [%] = 100 / n

kde n je řád harmonické. Tento vzorec udává nejvyí teoreticky moný obsah harmonických sloek jednotlivých
řádů v celkovém trakčním odběru. Pro vlastní návrh a dimenzování TT a FKZ se pouije hodnot uvedených
v Tabulce 3.

Tabulka 3 Spektra harmonických proudů (vztaeno k proudu základní harmonické)

harmonická spektrum spektrum

sloka S1 S2

I3 [%] 25 35

I5 [%] 10 25

I7 [%] 5 15

I9 [%] 3 12

I11 [%] 2 10

I13 [%] 1 9

Spektrum S1 harmonických sloek proudu (tzv. obvyklé spektrum) představuje obvyklý předpokládaný obsah
harmonických sloek vycházející z pozorování a měření v reálných provozních podmínkách DC. Toto spektrum se
uije pro kontrolu činitele zkreslení napětí a výpočet míry zpětných vlivů na distribuční soustavu elektrické energie.

Spektrum S2 harmonických sloek proudu (tzv. pesimistické spektrum) představuje nejvyí teoreticky moný
obsah harmonických sloek vycházející z výe uvedeného vzorce a navýený o bezpečnostní rezervu. TT, FKZ
a jejich dílčí prvky musí být na toto spektrum (obsah harmonických sloek) dimenzovány a musí být zajitěna jejich
plná funkčnost a odolnost.

POZNÁMKA:
Při porovnávání vypočítaných úrovní jednotlivých napěťových (či proudových) harmonických v připojovacím bodě
TT se stanovenými hodnotami je nutné brát do úvahy četnost a dobu výskytu maximálního zatíení.

Nesymetrie odběru

Odběr TT je jednofázového charakteru realizovaný ze sdrueného napětí sítě 110kV. Z podstaty věci není tento
odběr fázově symetrický a má vliv na nesymetrii napájecího napětí. Přípustné hodnoty nesymetrie napájecího napětí

7
(příp. příspěvku k celkové nesymetrii) jsou stanovovány provozovatelem distribuční soustavy a musí být v rámci
návrhu i provozu dodreny. Připojitelnost TT k distribuční soustavě musí být posouzena prvotně při návrhu TT
(podrobnosti hodnocení připojitelnosti zařízení i s ohledem na nesymetrii stanovuje soubor norem PNE 33 3430).
Pokud je hodnocením zjitěno, e TT by nebylo mono připojit z důvodu nepřípustného ovlivnění nesymetrie, musí
být navreno a projednáno vhodné řeení, příp. vhodná řeení. Tato řeení musí být posouzena nejen z technického
hlediska realizovatelnosti, ale té z hlediska ekonomického (investičních i dalích provozních nákladů).

Omezení příspěvku TT k nesymetrii napájecího napětí v místě připojení lze řeit

 vhodnou volbu připojení v distribuční soustavě v místě s dostatečným zkratovým výkonem,

 instalací technických zařízení a řeení anebo

 technicko-organizačními opatřeními odsouhlasenými provozovatelem distribuční soustavy.

POZNÁMKA:
Omezení příspěvku nesymetrie je pro jednofázové odběry vysokých proměnlivých výkonů sloité a komplikované.
Základním opatřením je vhodná volba připojení k distribuční soustavě v místě s dostatečným zkratovým výkonem.
V případě nevyhovění se upřednostňuje projednání s provozovatelem distribuční soustavy ke zmírnění limitů či
akceptování krátkodobých překročení daných proměnlivým charakterem zatíení, neboť je nutné brát do úvahy
četnost a dobu výskytu maximálního zatíení.

33.3.2 Filtračně kompenzační zařízení

Pro sníení zpětných vlivů na distribuční soustavu a vykompenzování účiníku se jako součást TT buduje filtračně
kompenzační zařízení (FKZ). Účelem FKZ je zajistit v připojovacím bodě TT při vech provozních stavem trakční
soustavy (vyjma stavů mimořádných a poruchových)

 vykompenzování nevyhovujícího kapacitního charakteru nezatíeného (příp. málo zatíeného) trakčního vedení
do induktivního charakteru,

 vykompenzování nevyhovujícího induktivního charakteru odběru způsobeného provozem hnacích vozidel na
hodnotu danou smluvními podmínkami s distributorem elektrické energie (např. smlouva, PPDS; obvykle je
poadováno dodrení účiníku v rozmezí 0,95 1,00 induktivního charakteru),

 sníení úrovní harmonických sloek napětí anebo proudů způsobených provozem TT (příspěvku TT) na hodnotu
danou smluvními podmínkami s distributorem elektrické energie (např. smlouva, PPDS),

 minimální impedanci TT jako celku na úrovni a v charakteru danými smluvními podmínkami s distributorem
elektrické energie (např. smlouva, PPDS) zejména na kmitočtu HDO.

Zařízení obvykle zahrnuje

 dekompenzační větev umoňující plynulou regulaci jalového induktivního výkonu

 filtrační větev laděnou na třetí harmonickou (ladí se blízko pod 150 Hz) a

 filtrační větev laděnou na pátou harmonickou.

FKZ musí být dimenzováno tak, aby bylo zajitěno spolehlivé plnění jeho účelů dle výe uvedeného. Toho bude
dosaeno, pokud zejména (nikoli vak pouze)

 potřebný kompenzační výkon, pro vykompenzování nevyhovujícího induktivního charakteru odběru
způsobeného provozem hnacích vozidel, bude realizován pouze pomocí kapacitního charakteru instalovaných
filtračních větví (na základní harmonické),

 dekompenzační výkon realizovaný dekompenzační tlumivkou bude plně pokrývat kapacitní výkony trakčního
vedení (ve vech předpokládaných provozních konfiguracích), kabelových či jiných vedení v trakčním obvodu,
filtračních větví včetně přiměřené rezervy pro případnou instalaci filtrační větve pro sedmou harmonickou a

 měrná kapacita trakčního vedení trakční proudové soustavy 25 kV 50 Hz bude uvaována 15nF/km pro
jednokolejnou trať nebo jednu kolej vícekolejné trati nebo traťového úseku (hodnota vychází z historických
pozorování a měření, pouití jiné hodnoty musí být navrhovatelem řádně zdůvodněno a odsouhlaseno
gestorským útvarem této kapitoly TKP).

Prvky filtračních větví, zejména kondenzátory musí být dimenzovány s ohledem na charakteristiky sériových LC
rezonančních obvodů, kdy dochází v rezonanci jak k nárůstu proudu, tak i k odpovídajícímu nárůstu napětí na
jednotlivých prvcích. Celkové napětí na kondenzátorech filtračních větví tak i při nízkém zatíení přesahuje napětí
trakčního obvodu.

POZNÁMKA:
Dekompenzační větev je obvykle tvořena dekompenzační tlumivkou, elektronickým regulátorem případně té

8
sniovacím transformátorem. Filtrační větve jsou obvykle tvořeny sériovou kombinací tlumivky a kondenzátoru
(resp. kondenzátorové baterie) ve funkčnosti sériového rezonančního obvodu.

Okolnosti vyplývající z poadavků distributora elektrické energie si mohou vyádat té instalaci filtračních větví
vyích řádů. Stavebně se vak vdy ponechá místo na filtrační větev laděnou na sedmou harmonickou. Ta se
realizuje, jen pokud by vznikla nutnost splnění poadavku dodavatele elektrické energie při změně napájecích
poměrů. Při případném doplnění větve 7. harmonické je nutné ověřit a případně upravit i výkon dekompenzační
větve.

Výe uvedené obvyklé řeení vyuívá existence paralelní rezonance vznikající při paralelní kombinaci dvou
sériových rezonančních obvodů (kmitočet paralelní rezonance leí mezi kmitočty sériových rezonancí) pro zvýení
impedance TNS jako celku na vybraných kmitočtech (zejména kmitočtu HDO). Toto řeení je vak vyuitelné pouze
v případě, kdy kmitočet, jeho ovlivnění má být eliminováno, leí mezi kmitočty sériových rezonančních větví. Jeliko
je v ČR pro HDO vyuíván zejména kmitočet 216,67 Hz, který leí mezi 3. harmonickou (150 Hz) a 5. harmonickou
(250 Hz), lze řeení obvykle aplikovat bez větích obtíí.

33.3.3 Rozvody a vedení

Kapacita vedení je vlastním parametrem kadého vedení bez ohledu na napěťovou hladinu, kmitočet sítě a způsob
realizace. Tato kapacita se projevuje jak u venkovních vedení holými vodiči (lany) tak i u kabelových vedení jedno-
i víceilovými kabely. Dle dosavadních zkueností se vak nejvíce její negativní účinky projevují u kabelových
vedení provozovaných na hladině VN (obvykle 6 kV nebo 22 kV). V některých případech mohou být vlivy
pozorovány i na hladinách NN (např. 3x 230/400 V 50 Hz) s rozvětveným anebo rozsáhlým rozvodem.

33.3.3.1 Jalový výkon kapacitního charakteru

Vlivem vlastní kapacity jsou rozvody obvykle zdrojem kapacitní jalové práce, její nevyádaná dodávka je
dodavatelem elektrické energie sledována, měřena a sankcionována. Současně můe být kapacitními proudy výrazně
zatíen jak samotný rozvod, tak i jeho jednotlivé prvky. V mezních případech můe kapacitní charakter odběru
způsobovat přetíení a výpadky nadproudových ochran i při nulovém či nízkém činném odběru.

Kapacitní výkon musí být kompenzován zařízeními induktivního charakteru (obvykle třífázové tlumivky) tak, aby
v nezatíeném stavu kabelového vedení byl

 charakter celkového odběru v napájecím bodě či sběrnici nekapacitní a

 charakter kadého samostatně odpojitelného úseku rozvodu nekapacitní.

Kompenzační prvky (tlumivky) musí být osazeny (elektricky) přímo na zakončení vedení či v jeho průběhu tak, aby
byly pod napětím vdy, kdy bude pod napětím přísluný úsek vedení. Preferuje se připojení přes místně ovládané
odpojovače či odpínače bez monosti dálkové obsluhy a ovládání.

Upřednostňuje se umístění kompenzačních prvků přímo na napěťové hladině rozvodu, umístění kompenzačních
prvků na hladinu nízkého napětí (například za sniovací transformátor 22/0,23/0,4 kV) musí být zdůvodněno
a odsouhlaseno správcem zařízení a správcem rozvodu.

33.3.3.2 Rezonanční vlivy

Vlastní provozní kapacita vedení společně s náhradní indukčností napájecího transformátoru vytváří sériový LC
rezonanční obvod. Rezonanční frekvence tohoto obvodu je dána základními parametry prvků náhradní indukčností
transformátoru a kapacitou aktuálně připojeného úseku vedení. Pokud by se v napájecím napětí v místě připojení
transformátoru vyskytovaly harmonické sloky blízké rezonanční frekvenci obvodu, zafungoval by tento obvod jako
filtr a zajiťoval by neádoucí filtraci. Impedance rezonančního obvodu a tedy i napětí na něm jako celku sice pro
rezonanční sloky klesá, avak napětí na jednotlivých prvcích (zde na náhradní indukčnosti transformátoru a na
vedení) roste dle Ohmova zákona přímo úměrně protékajícímu proudu. V rezonanci tak můe napětí rezonující
sloky růst nad úroveň základní harmonické. V mezních případech můe dojít k nezanedbatelnému zkreslení
časového průběhu napětí ve vedení, případně a k překročení limitních hodnot elektrické pevnosti a odolnosti vedení
či připojených zařízení. Současně té dochází k přetěování transformátoru a vedení protékajícím proudem
rezonančního kmitočtu. Tento proud potom významně zatěuje jednotlivé prvky vedení a můe nabývat a
kritických hodnot.

POZNÁMKA:
Při řetězení transformátorů (pouití vícenásobného převodu např. 22/0,4 kV + 0,4/6 kV) je nutno uvaovat se
souhrnnou náhradní indukčností vech zřetězených transformátorů.

9
Z výe uvedeného vyplývá, e je nutné zamezit vzniku rezonančního LC obvodu, jeho rezonanční frekvence by
byla blízká těm, které se mohou objektivně vyskytovat v napájecím napětí. Typicky se jedná o harmonické sloky
řádů 3, 5 a 7 (pro napájení ze sběrnic TM potom sloky řádů 11, 13, 23 a 25). Současně je třeba věnovat zvýenou
pozornost monému ovlivnění kmitočtu HDO s rizikem naruení činnosti systému HDO v napájecí síti.

Pro zamezení vzniku rezonančního členu se obvykle pouívá tzv. rozlaďovacího obvodu, jeho základem je
kondenzátor. Hodnota kondenzátoru musí být volena tak, aby při provozu nejkratího moného napájeného úseku
vedení byl rezonanční kmitočet takto doplněného obvodu (transformátor + kondenzátor + kapacita vedení)
spolehlivě nií ne nejnií kritický kmitočet, který se můe vyskytovat v napájecím napětí. Pro zajitění
nekapacitního charakteru celkového odběru musí být kondenzátor doplněn výkonově odpovídající tlumivkou.

Volba a dimenzování rozlaďovacího členu (či jeho nevyuití) musí být pro vechny rozvody na hladině vn doloeny
výpočtovou analýzou. Tato analýza musí být součástí dokumentace daného zařízení, ze kterého jsou rozvody
napájeny. Vztanými hodnotami, které mají na analýzu vliv, jsou

 primární a sekundární napětí napájecího transformátoru,
 jmenovitý výkon transformátoru,

 napětí nakrátko transformátoru,
 kapacita nejkratího úseku napájeného vedení a

 kapacita kondenzátoru rozlaďovacího členu.

Dojde-li ke změně některé, byť jediné, ze vztaných hodnot uvedených výe, pozbývá provedená analýza platnosti.

33.3.4 Zařízení napájená z trakčního obvodu (zejména TV)

Instalovaný výkon zařízení, které má být napájeno z trakčního obvodu, musí být projednán a odsouhlasen
s vlastníkem infrastruktury a s provozovatelem trakční napájecí soustavy. Zařízení musí být konstruováno tak, aby
jeho spolehlivá funkce byla zajitěna ve vech tolerancích napětí trakčního obvodu dle ČSN EN 50163 a souboru
ČSN EN 50124. Zařízení musí plně akceptovat i případná zkreslení časového průběhu napětí a obsah harmonických
sloek, které se v trakčním obvodu mohou objektivně vyskytnout.

POZNÁMKA:
Obsah harmonických sloek napětí v trakčním obvodu není v současnosti omezen, limity nejsou stanoveny.

Za zařízení napájené z trakčního obvodu je nutno povaovat té zařízení napájené z trakčního obvodu prostřed-
nictvím sniovacího transformátoru s pevným (statickým) převodem (napětí má vyjma efektivní hodnoty napětí
stejné charakteristiky jako napětí v trakčním obvodu).

Je-li v rámci napájení z trakčního obvodu instalováno zařízení pro automatickou (autonomní) regulaci úrovně napětí
(regulační autotransformátor apod.) je nutno povaovat z něj napájené zařízení té za zařízení napájené z trakčního
obvodu (napětí má vyjma efektivní hodnoty napětí stejné charakteristiky jako napětí v trakčním obvodu).

Z hlediska připojení zařízení ke zpětnému vedení (typicky tvořeného jízdní kolejnicí) musí být dodreny poadavky
na zajitění funkčnosti, spolehlivosti a bezpečnosti zařízení pro detekci vlaku. Spektrum zpětného proudu nesmí
obsahovat sloky, které by mohly ohrozit funkci těchto systémů (podrobnosti stanoví např. normy ČSN 34 2613
a ČSN 34 2614). Technické řeení připojení ke zpětnému vedení musí být projednáno a odsouhlaseno vemi
dotčenými subjekty (typicky SSZT a SEE místně přísluného OŘ, TÚDC DLZT).

Při záloním napájení zařízení z místní sítě platí obecné poadavky uvedené v části 33.2 této kapitoly TKP.

33.3.5 Elektrická pevná napájecí zařízení

Pro EPNZ napájená z distribuční soustavy platí obecné poadavky uvedené v části 33.2 této kapitoly TKP.

Pro EPZ napájená z trakčního vedení se uplatňují poadavky stanovené pro zařízení napájená z trakčního obvodu
dle 33.3.4.

33.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUKY

Pouité výrobky, na které se tato povinnost vztahuje, musí mít vydáno ES/EU Prohláení o shodě.

Poadavky na dodávku, skladování a průkazní zkouky se na problematiku EMC nevztahují. Pro dodávky,
skladování a průkazní zkouky konkrétních výrobků platí přísluné právní předpisy, technické normy a technické
podmínky stanovené výrobci dotčených výrobků (včetně např. schválených technických podmínek dle Směrnice
SDC č. 34).

10
33.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUKY

Odběr vzorků a kontrolní zkouky se v průběhu stavby neprovádějí.

33.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY, MÍRA OPOTŘEBENÍ, ZÁRUKY

Případné odchylky od stanovených poadavků musí být předem projednány a odsouhlaseny vemi dotčenými
subjekty (obvykle O14, místně přísluné OŘ, SE, TÚDC).

33.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ

Na problematiku EMC se klimatická omezení neuplatňují.

33.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

Do provozu lze uvést jen ty části elektrických zařízení, u nich bylo kontrolním měřením dle části 33.9 ověřeno, e
splňují poadavky EMC uvedené v této kapitole TKP. Tímto nejsou dotčena dalí ustanovení pro elektrická zařízení
podle přísluných kapitol TKP.

33.9 KONTROLNÍ MĚŘENÍ

Kontrolní měření musí být na výrobcích uváděných do provozu provedena před uvedením zařízení do provozu,
případně po jeho uvedení do provozu, pokud nelze z fyzikální podstaty věci měření před uvedením do provozu
provést. Kontrolní měření musí být provedena minimálně v rozsahu stanoveném v příloze 1 této kapitoly TKP.
Kontrolní měření mají charakter přejímkových zkouek zjiťujících soulad výrobků s technickými specifikacemi
a závaznými právními předpisy a normami a kompatibilitu s ostatními prvky infrastruktury DC. Kontrolní měření
musí být provedena výhradně specializovanou zkuebnou, u ní je garantována odbornost a nezávislost, pro kterou
O14 odsouhlasil uznávání kontrolních měření1)
Náklady na realizaci kontrolních měření nese zhotovitel stavby, který je současně povinen poskytnout subjektu
provádějícímu tato měření plnou součinnost.

33.10 EKOLOGIE

Na problematiku EMC se ekologické poadavky neuplatňují.

33.11 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, POÁRNÍ OCHRANA

Poadavky na bezpečnost práce a technických zařízení jako i na poární ochranu obecně stanovuje kapitola 1 TKP.

33.12 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Uvedené související normy a předpisy vycházejí z aktuálního stavu v době zpracování TKP.
U nedatovaných technických norem platí poslední vydání přísluné normy popřípadě normy, která ji nahrazuje.
Uivatel TKP odpovídá za pouití aktuální verze výchozích podkladů ve smyslu kap. 1.3 TKP, tj. právních předpisů,
technických norem a předpisů a předpisů SDC.
Právní předpisy musí být vdy aplikovány v platném znění.

1) Poznámka: k termínu zpracování této kapitoly je nezávislou a odborně způsobilou specializovanou zkuebnou
SDC organizační jednotka Technická ústředna dopravní cesty se sídlem Malletova 10/2363, Praha 9 Libeň,
přičem výkon činností v oboru EMC zajiťuje u TÚDC Úsek elektrotechniky a energetiky prostřednictvím
specializovaných středisek a oddělení.

11
33.12.1 Technické normy

ČSN 33 2160 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před
nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN

ČSN 33 3505 Drání zařízení - Pevná trakční zařízení - Základní poadavky na elektrické napájecí
a spínací stanice

ČSN 34 1500 Drání zařízení - Pevná trakční zařízení - Předpisy pro elektrická trakční zařízení

ČSN 34 1530 Drání zařízení - Elektrická trakční vedení elezničních drah celostátních, regionálních
a vleček

ČSN 34 2040 Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před
nebezpečnými, ruivými a korozivními vlivy elektrické trakce 25kV, 50 Hz

ČSN 34 2613 elezniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody a vnějí podmínky pro jejich
činnost.

ČSN 34 2614 elezniční zabezpečovací zařízení - Předpisy pro projektování, provozování
a pouívání kolejových obvodů

ČSN 34 5145 Názvosloví pro elektrická trakční zařízení

ČSN 37 6605 Připojování elektrických zařízení celostátních a regionálních drah a vleček na
elektrický rozvod

ČSN EN 50119 Drání zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická trakční nadzemní trolejová vedení

ČSN EN 50121-1 Drání zařízení Elektromagnetická kompatibilita
Část 1: Veobecně

ČSN EN 50121-2 Drání zařízení Elektromagnetická kompatibilita
Část 2 : Emise celého dráního systému do vnějího prostředí

ČSN EN 50121-4 Drání zařízení - Elektromagnetická kompatibilita
Část 4: Emise a odolnost zabezpečovacích a sdělovacích zařízení

ČSN EN 50121-5 Drání zařízení - Elektromagnetická kompatibilita
- Část 5: Emise a odolnost pevných instalací a zařízení napájecí soustavy

ČSN EN 50124-1 Drání zařízení - Koordinace izolace - Část 1: Základní poadavky - Vzduné
vzdálenosti a povrchové cesty pro vechna elektrická a elektronická zařízení

ČSN EN 50124-2 Drání zařízení - Koordinace izolace - Část 2: Přepětí a ochrana před přepětím

ČSN EN 50160 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě

ČSN EN 50163 Drání zařízení - Napájecí napětí trakčních soustav

ČSN EN 61000 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) soubor norem

ČSN IEC 1000-1-1 Elektromagnetická kompatibilita (EMC). Část 1: Veobecně. Díl 1: Pouití
a interpretace základních definic a termínů

ČSN IEC 50(161) Mezinárodní elektrotechnický slovník - Kapitola 161: Elektromagnetická kompatibilita

ČSN IEC 50(811) Mezinárodní elektrotechnický slovník - Kapitola 811: Elektrická trakce

PNE 33 3430-0 Výpočetní hodnocení zpětných vlivů odběratelů distribučních soustav

PNE 33 3430-1 Parametry kvality elektrické energie. Část 1: Harmonické a meziharmonické

PNE 33 3430-2 Parametry kvality elektrické energie. Část 2: Kolísání napětí

PNE 33 3430-3 Parametry kvality elektrické energie. Část 3: Nesymetrie napětí

PNE 33 3430-4 Parametry kvality elektrické energie. Část 4: Poklesy a krátká přeruení napětí

PNE 33 3430-5 Parametry kvality elektrické energie. Část 5: Přechodná přepětí - impulsní ruení

PNE 33 3430-6 Parametry kvality elektrické energie. Část 6: Omezení zpětných vlivů na hromadné
dálkové ovládání

PNE 33 3430-7 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě

ČSN EN 60038 Jmenovitá napětí CENELEC

12
33.12.2 Právní předpisy (v platném znění)

nařízení 1301/2014/EU nařízení Komise (EU) o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému
energie elezničního systému v Unii

směrnice 2007/58/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě elezničního
systému ve Společenství

směrnice 2014/30/EU směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů
členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility

zákon č. 266/1994 Sb. o drahách

zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon

vyhláka č. 100/1995 Sb. kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených
technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických
zařízení)

vyhláka č. 177/1995 Sb. kterou se vydává stavební a technický řád drah

vyhláka č. 352/2004 Sb. o provozní a technické propojenosti evropského elezničního systému

vyhláka č. 133/2005 Sb. o technických poadavcích na provozní a technickou propojenost evropského
elezničního systému

vyhláka č. 540/2005 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících slueb v elektroenergetice

vyhláka č. 16/2016 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

nařízení vlády č. 616/2006 Sb. o technických poadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické
kompatibility

33.12.3 Související vnitropodnikové předpisy SDC

Směrnice SDC č. 34 Směrnice pro uvádění do provozu výrobků, které jsou součástí sdělovacích
a zabezpečovacích zařízení a zařízení elektrotechniky a energetiky, na elezniční dopravní
cestě ve vlastnictví státu státní organizace Správa elezniční dopravní cesty

Předpis SDC E3 Předpis pro trakční napájecí a spínací stanice

Předpis SDC E4 Předpis pro provoz náhradních zdrojů elektrické energie

Předpis SDC E7 Předpis pro provoz elektrických pevných napájecích zařízení dráních kolejových vozidel

Předpis SDC E8 Předpis pro provoz zařízení energetického napájení zabezpečovacích zařízení

33.12.4 Související kapitoly TKP

Kapitola1 Veobecně

Kapitola 25 část A Protikorozní ochrana úloných zařízení a konstrukcí

Kapitola26 Osvětlení, rozvody NN včetně dálkového ovládání, EOV, stoárové transformovny VN/NN

Kapitola27 Zabezpečovací zařízení

Kapitola29 Silnoproudá technologická zařízení

Kapitola30 Silnoproudé rozvody VN a soustava 6 kV

13
14
Příloha 1 k Technickým kvalitativním podmínkám staveb státních drah, kapitola 33

Minimální rozsah kontrolních měření dle čl. 33.9

Zařízení

ohroené zařízení kompatibilní úrovně kontrolní měření / činnost
(vztahu kontrolovaného zař. k ohroenému)

Trakční napájecí stanice trakce střídavá 25 kV 50 Hz (trakční transformovna)

nadřazená distribuční síť ČSN EN 50160 / PPDS / smluvní podmínky  měření a vyhodnocení parametrů elektrické energie v předávacím
místě dle ČSN EN 50160 příp. jiného vztaného dokumentu
(spotřebič)
 měření a vyhodnocení odběrových parametrů TNS jako celku (P, Q,
trakční obvod ČSN EN 50163, ČSN EN 50124 S) a s vyhodnocením příspěvku TNS k celkové úrovni ruení
v napájecí síti (agregační intervaly záznamu dat max. 1 minuta;
(zdroj) význačné harmonické, celkové harmonické zkreslení), vyhodnocení
musí respektovat proměnné zatíení TNS při provozu
vnějí prostředí ČSN EN 50121 (soubor)
 měřením ověření ladění kadého jednotlivého FKZ s určením
(zdroj) reálných rezonančních frekvencí a souladu s návrhovými parametry

neověřuje se

 měřením ověření souladu vyzařovaných ruení při provozu TNS

Poznámky: pro rozvody a vedení napájená z TNS se aplikují kontrolní měření uvedená dále

Trakční napájecí stanice trakce stejnosměrná (trakční měnírna)

nadřazená distribuční síť ČSN EN 50160 / PPDS / smluvní podmínky  měření a vyhodnocení parametrů elektrické energie v předávacím
místě dle ČSN EN 50160 příp. jiného vztaného dokumentu
(spotřebič)
 měření a vyhodnocení odběrových parametrů TNS jako celku (P, Q,
trakční obvod ČSN EN 50163, ČSN EN 50124 S) a s vyhodnocením příspěvku TNS k celkové úrovni ruení
v napájecí síti (agregační intervaly záznamu dat max. 1 minuta;
(zdroj) význačné harmonické, celkové harmonické zkreslení), vyhodnocení
musí respektovat proměnné zatíení TNS při provozu
vnějí prostředí ČSN EN 50121 (soubor)
neověřuje se
(zdroj)
 měřením ověření souladu vyzařovaných ruení při provozu TNS

Poznámky: pro rozvody a vedení napájená z TNS se aplikují kontrolní měření uvedená dále

1
Příloha 1 k Technickým kvalitativním podmínkám staveb státních drah, kapitola 33

Zařízení

ohroené zařízení kompatibilní úrovně kontrolní měření / činnost
(vztahu kontrolovaného zař. k ohroenému)

Rozvody a vedení dle určení provozovatele  měřením ověření charakteru odběru rozvodu v jednotlivých
napájecí síť ČSN EN 50160 / PPDS / smluvní podmínky provozních stavech (charakter odběru: L x C, hodnota jalového
(spotřebič) výkonu)
dle určení provozovatele
zařízení napájená z rozvodu  měření a vyhodnocení parametrů elektrické energie v napájecím
(zdroj) místě rozvodu na jeho napěťové hladině dle ČSN EN 50160 příp.
jiného vztaného dokumentu
rozvod
(vlastní ohroení)  výpočtové ověření správnosti navreného rozlaďovacího členu příp.
Poznámky: --- správnosti jeho nepouití

Zařízení napájená z trakčního obvodu

systém kolejových obvodů (spotřebič) ČSN 34 2613 / ČSN 34 2614  měřením ověřit v chráněných pásmech spektrum a charakteristiky
proudu generovaného kontrolovaným zařízením do zpětného vedení
(pouze u zařízení, kde lze předpokládat vznik ruení např. měniče)

Poznámky: Systémy kolejových obvodů jsou součástí zpětné trakční cesty, tudí zařízení napájená z trakčního obvodu jsou v pozici spotřebiče, jeho emisemi zpětného
proudu v kolejovém úseku nesmí být ohroeny přijímače kolejových obvodů vyhodnocujících volnost/obsazenost.

2
Příloha 1 k Technickým kvalitativním podmínkám staveb státních drah, kapitola 33

Zařízení

ohroené zařízení kompatibilní úrovně kontrolní měření / činnost
(vztahu kontrolovaného zař. k ohroenému)

Elektrická pevná napájecí zařízení ČSN EN 50160 / PPDS / smluvní podmínky  měření a vyhodnocení parametrů elektrické energie v předávacím
místě dle ČSN EN 50160 příp. jiného vztaného dokumentu
napájecí síť
(spotřebič)  měření a vyhodnocení odběrových parametrů EPZ jako celku (P, Q,
S) a s vyhodnocením příspěvku EPZ k celkové úrovni ruení
v napájecí síti (agregační intervaly záznamu dat max. 1 minuta;
význačné harmonické, celkové harmonické zkreslení), vyhodnocení
musí respektovat proměnné zatíení EPZ při provozu

Poznámky: pouze EPZ napájená z distribuční soustavy

Elektrická pevná napájecí zařízení

systém kolejových obvodů ČSN 34 2613 / ČSN 34 2614  měřením ověřit v chráněných pásmech spektrum a charakteristiky
(spotřebič) proudu generovaného kontrolovaným zařízením do zpětného vedení
(pouze u zařízení, kde lze předpokládat vznik ruení např. měniče)

Poznámky: Systémy kolejových obvodů jsou součástí zpětné trakční cesty, tudí zařízení napájené z trakčního obvodu jsou v pozici spotřebiče, jeho emisemi zpětného
proudu v kolejovém úseku nesmí být ohroeny přijímače kolejových obvodů vyhodnocujících volnost/obsazenost.

3
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH

KAPITOLA 33
Třetí aktualizované vydání včetně změny č. 10 (z roku 2016)

Vydala Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace.

Zpracovatel: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

Odborný gestor: Ing. Ondřej Plocek,
Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Odbor automatizace a elektrotechniky

Vydal: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace

Odbor automatizace a elektrotechniky
Dláděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město

www.szdc.cz

Distribuce: Správa elezniční dopravní cesty, státní organizace
Technická ústředna dopravní cesty
ÚATT - oddělení distribuce dokumentace
772 58 Olomouc, Nerudova 1

tel.: +420 972 742 396, +420 972 741 769
mobil: +420 725 039 782
e-mail: typdok@tudc.cz
www.tudc.cz
Ověřovací doložka změny datového formátu dokumentu podle § 69a zákona č. 499/2004 Sb.
Doložka číslo: 5405914
Původní datový formát: application/pdf
UUID původní komponenty: 30a9d521-a7ec-4c4d-9485-0bef9a760fef
Jméno a příjmení osoby, která změnu formátu dokumentu provedla:
Systém ERMS (zpracovatel dokumentu Jana POŠTULKOVÁ)
Subjekt, který změnu formátu provedl: Správa železnic, státní organizace
Datum vyhotovení ověřovací doložky: 27.02.2025 10:44:42
Hash komponenty: f2ac6f1b4b95b4c927baee8aa2f7e0cfb16a7cc19ecbb811be7d9151142240f9
Hashovací funkce: sha256Hex

Textová podoba smlouvy Smlouva č. 32306344: SMLOUVA O DÍLO NA ZHOTOVENÍ STAVBY „Oprava elektrického ohřevu

Příloha TKP.pdf