Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Duben 2024, 09389/ŘED/24 Číslo 34.2
Metodické listy
Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
Koncepce práce s návštěvnickou veřejností
v CHKO
2 Metodické listy č. 34.1
OBSAH
I. ÚVODNÍ INFORMACE ....................................................................................................................................................................... 3
II. SOUČASNÝ STAV............................................................................................................................................................................ 4
III. CÍLE KPNV ...................................................................................................................................................................................... 4
IV. OBSAH A ČLENĚNÍ KPNV .............................................................................................................................................................. 7
V. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ KPNV ...................................................................................................................................................... 10
V Praze dne 18.04.2024
Schválil RNDr. František Pelc, ředitel AOPK ČR
3 Metodické listy č. 34.1
I. ÚVODNÍ INFORMACE
Tyto metodické listy určují způsob zpracovávání koncepcí práce s návštěvnickou veřejností v CHKO
(KPNV).
Vybrané pojmy:
Interpretace je předkládání vybraných informací poutavou formou s respektem k cílové skupině
tak, aby je příjemce přijal, přemýšlel o nich a začal jednat.
Interpretační plán je dokument, který určuje, jak bude interpretován předmět interpretace.
Návštěvnické středisko je objekt umístěný v tradičních turistických centrech ve ZCHÚ nebo
na vstupu do něj. Lokalizace vychází z plánu péče a z projednání s partnery na regionální
úrovni. V návštěvnickém středisku se nachází trvalá interaktivní expozice (vnitřní i vnější)
o přírodě a historii území, prezentují se zde přírodovědné filmy a mapy, podávají se zde
informace o místě samém, o možnostech pohybu a pobytu ve ZCHÚ, poskytují se zde speciální
programy s průvodci, přednášky ad. Cílem je vést návštěvníka k pochopení vzájemných
souvislostí a dějů v přírodních a krajinných systémech, příčin jejich ohrožení a také možností
udržitelného rozvoje v interpretovaném ZCHÚ. Účelem návštěvnického střediska je připravit
návštěvníka tak, aby svým chováním v ZCHÚ přispěl k zachování předmětů ochrany.
Informační středisko je zařízení poskytující ve ZCHÚ či jeho blízkém okolí informace o všech
službách souvisejících s ochranou přírody a krajiny v dané oblasti. Může být součástí jiného
interpretačního prvku, např. naučné stezky nebo objektu s jinou funkcí, např. obecní úřad,
ekocentrum apod.
Destinační management je systém řízení a organizace v destinaci, kterou může být město,
oblast nebo kraj či jimi zřízená organizace destinačního managementu. Destinační
management je založený na spolupráci poskytovatelů služeb (komerčních subjektů,
neziskových organizací, veřejných institucí). Základem je komunikace a marketingové řízení.
Abecední seznam zkratek:
AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
DP – Dům přírody, návštěvnické středisko CHKO ve stejnojmenném programu AOPK ČR
DR ÚSOP – Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody (drusop.nature.cz)
EVVO – ekologická výchova, vzdělávání a osvěta
CHKO – chráněná krajinná oblast
CHÚ – území chráněné podle ZOPK
IP – interpretační plán
IS – informační středisko CHKO v programu Dům přírody
KPNV – koncepce práce s návštěvnickou veřejností v CHKO
ML – metodické listy AOPK ČR
MZCHÚ – maloplošné ZCHÚ, tj. vybrané kategorie ZCHÚ (národní přírodní rezervace, národní
přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka)
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
NI – návštěvnická infrastruktura
OOP – orgán ochrany přírody
OPK – ochrana přírody a krajiny
RP – regionální pracoviště AOPK ČR
SOVV – samostatné oddělení vnějších vztahů, AOPK ČR
ZCHÚ – zvláště chráněné území
ZOPK – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
4 Metodické listy č. 34.1
II. SOUČASNÝ STAV
Prací s návštěvnickou veřejností se na úrovni celé AOPK ČR zabývá Strategie práce s veřejností a z
ní vycházející akční plány práce s veřejností zpracovávané na jednotlivé roky. Na regionální úrovni se
koncepčně tomuto tématu věnují plány péče o CHKO. Toto se ukazuje jako ne zcela dostatečné,
zejména pak v souvislosti s realizací náročnějších prvků návštěvnické infrastruktury (realizované ať již
státní ochranou přírody, nebo partnery).
Pro návštěvnická a informační střediska CHKO realizovaná v programu Dům přírody, případně další
náročnější prvky NI, se zpravidla zpracovávají interpretační plány (IP).. V IP však většinou nejsou
obsaženy limity únosnosti řešeného území ani návštěvnická infrastruktura sloužící k usměrnění
pohybu návštěvníků.
Proto AOPK ČR přistupuje ke zpracování koncepcí práce s návštěvnickou veřejností v CHKO (KPNV)
s cílem zajistit promyšlené plánování všech opatření práce s návštěvnickou veřejností v CHKO s jasně
stanovenými a hodnotitelnými cíli. KPNV obsahují všechny obsahové náležitosti interpretačního plánu
CHKO (případně též IP Domu přírody, pokud se plánuje jeho realizace) a stanovují limity území CHKO
pro rozvoj cestovního ruchu či navrhují způsob jeho přeměny v udržitelný cestovní ruch.
AOPK ČR by neměla přímo vytvářet či řídit destinační management, ale měla by se ho aktivně účastnit,
pokud v daném regionu probíhá. Destinační management orientovaný na turisty a cestovní ruch
realizují města nebo regiony, mající předpoklady a vnitřní zdroje pro rozvoj určitého druhu cestovního
ruchu. V zemích západní Evropy je destinační management nejkomplexnější formou organizace a
řízení cestovního ruchu.
V posledních letech nastal v oblasti destinačního managementu velký posun a dnes v případě AOPK
ČR nejde ani tak o vytváření vlastních produktů, jako o ovlivňování směřování cestovního ruchu a
návštěvnické infrastruktury v CHKO a právě prostřednictvím KPNV zvýšení efektivity práce
s návštěvníky z pohledu zájmů ochrany přírody a krajiny. Jen pokud bude proces moderovat a
iniciovat AOPK ČR, či se ho přinejmenším aktivně účastnit, lze zájmy ochrany přírody a krajiny
dostatečně zohlednit a vyhnout se budoucím konfliktům.
Výrazné změny návštěvnosti, které přinesla opatření související s pandemií Covid-19 v letech 2020 a
2021, poukázala na nutnost možnosti operativích změn plánů, postupů a postojů. V podobných těžko
předvídatelných podmínkách je namístě revidovat a aktualizovat KPNV v kratších intervalech.
III. CÍLE A POSLÁNÍ KPNV
Cílem zpracování KPNV v dané CHKO je následující:
1. Definovat a potvrdit některá základní omezení ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu (např.
nezvyšovat návštěvnost konkrétní zranitelné části území, nerozšiřovat síť komunikací pro pěší
/ cyklisty / motorová vozidla, neobnovovat zaniklé stavby mimo intravilán). Zásadní pro
stanovení omezení či přímo kvantitativních limitů je analýza vlivů návštěvnosti na dané části
ZCHÚ, která objektivně identifikuje škody či hrozby nežádoucích, resp. nezvratných změn
a narušení přirozeného vývoje ekosystémů ZCHÚ ve vztahu k zátěži ZCHÚ návštěvníky.
Hranicí takové udržitelné návštěvnosti se rozumí maximální zatížení daného ZCHÚ cestovním
ruchem bez snížení kvality přírodního a životního prostředí, kvality zážitku a spokojenosti
návštěvníka, bez negativních vlivů na místní obyvatele a komunitu, její socio-ekonomickou
strukturu a kulturu dané oblasti. Neudržitelná návštěvnost je stav, který běžně nazýváme
„problém s návštěvností“, pokud nejde jen o pocit, ale o prokázanou skutečnost. Pro potřeby
definice/potvrzení omezení či limitů se vychází předně z expertní znalosti situace v území,
doporučeno je v odůvodněných případech vyhodnocení vlivu na návštěvnický prožitek, např.
prostřednictvím dotazníkového šetření, strukturovaných rozhovorů nebo ohniskové skupiny.
Omezení, případně i kvantitativní limity jsou v KPNV definovány slovně i prostorově ve vztahu
k různým aktivitám či zájmovým skupinám návštěvníků.
5 Metodické listy č. 34.1
Není přitom většinou reálné očekávat stanovení limitů v podobě např. maximálního počtu osob
za časovou jednotku. Limitem je nejčastěji měřitelný dopad návštěvnosti (snížené zapojení
vegetace, eroze povrchu cesty, zvýšený podíl místních obyvatel pociťujících rušení ze strany
návštěvníků aj.). Správná identifikace dopadů a jejich skutečných příčin je zásadní podmínkou
pro návrh efektivních opatření, která nejčastěji spočívají v ovlivnění nikoli počtů, ale chování
návštěvníků v ZCHÚ. Limitem lze pro analytickou část KPNV vnímat oblasti se zákazem
vstupu veřejnosti a oblasti sice bez zákazu, ale cíleně nepropagované. Oba limity vycházejí z
již zaznamenaného poškození předmětů ochrany, nebo z jejich zranitelnosti návštěvností
mnohem spíše než z jejich vzácnosti či zachovalosti.
Součástí stanovení limitů je i stanovení potřeb sledování dopadu návštěvnosti ZCHÚ
na předměty ochrany.
2. Navrhnout řešení negativního vlivu návštěvnosti na předměty ochrany (např. soustředění
návštěvnosti do určitých míst/koridorů či naopak rozptýlení návštěvníků rovnoměrněji po
celém území, vy-/dotvoření sítě tras pro cílové uživatelské skupiny, identifikace míst
s problematickým parkováním , vyhýbání se místům s naplněnou únosnou kapacitou, cílená
osvěta k probuzení úcty k místní přírodě, posílení motivace k její ochraně a dosažení potřebné
změny chování). Předpokládá se širší komunikace s aktéry CR i na úrovni jednotlivých
poskytovatelů služeb naplňujících návštěvnicky orientované potřeby OPK.
3. Vypracovat plán interpretace ochrany přírody a krajiny zasazený do širšího regionu
a vhodných obsahů a metod komunikace s jednotlivými cílovými skupinami; revize stávající
návštěvnické infrastruktury, publikací, webových prezentací apod., a navržení optimalizace
s cílem identifikace místní veřejnosti i návštěvníků s regionem a potřebou jeho ochrany. Plán
zahrnuje veškeré aktivity, které v regionu jsou přítomné nebo jsou plánované (značené trasy,
stezky, informační materiály, internetové portály, osvětové programy…) a jsou prováděné
AOPK ČR nebo naplňují její cíle a potřeby. Navrhuje fenomény v území vhodné k interpretaci
a způsob jejich interpretace. Vyžaduje podrobnější analýzu situace v území. V případě
navržení návštěvnického a informačního střediska v rámci programu Dům přírody se
zpracovává interpretační plán domu přírody (může, ale nemusí být přímo součástí KPNV).
V případě, že již dům přírody existuje, se zpracovává vyhodnocení a aktualizace jeho
interpretačního plánu.
PROCES ZPRACOVÁNÍ KPNV
Smyslem procesu zpracování KPNV je vést diskuzi o rekreačním využívání CHKO a o jeho
usměrňování a najít shodu s partnery v cestovním ruchu na základních limitech území v souvislosti
s rozvojem cestovního ruchu. Z tohoto důvodu se KPNV zpracovává v součinnosti s pracovní
skupinou, kde jsou zastoupeni všichni klíčoví zaměstnanci příslušného RP AOPK ČR a hlavní aktéři
managementu a poskytovatelů služeb v cestovním ruchu na území dané CHKO.
Interní diskuze a vyjasnění cílů
Diskuze je nutná v první řadě mezi všemi pracovníky příslušného pracoviště AOPK ČR. Jejím cílem
je objektivně popsat a vyhodnotit nejen aktuální návštěvnost, ale také její rizika i přínosy, stejně tak
i případné potřeby a způsoby jejího usměrňování. I přes logický důraz na dopady návštěvnosti
na životní prostředí je třeba mít na paměti, že udržitelný cestovní ruch musí stejnou měrou zohledňovat
také otázky ekonomické (služby, které návštěvnost vyžaduje, nemohou být prodělečné) a sociální
(místní obyvatelé se v území musejí cítit jako doma a mít dostatečný pocit soukromí; podobně i
prožitek návštěvníků by neměl být zhoršený ostatními návštěvníky). Je vhodné věnovat pozornost i
dopadům cestovního ruchu na kulturu (památky, tradice aj.).
Interní diskuze probíhají v rámci zpracování analytické části ještě před ustavením pracovní skupiny.
Diskuze s partnery v cestovním ruchu
Neméně důležité je pak rozšíření diskuze mezi všechny významné partnery, kteří cestovní ruch v dané
CHKO spoluvytvářejí. Tito partneři jsou přizváni do pracovní skupiny pro tvorbu KPNV. Kýženým
ideálem je shoda na společném postupu – „táhnout za jeden provaz“. V případě, že se shody nepodaří
dosáhnout, je KPNV alespoň srozumitelným vyjádřením toho, jak bude AOPK ČR k cestovnímu ruchu
6 Metodické listy č. 34.1
přistupovat ze své pozice a proč. Samotný proces tvorby KPNV může být přínosnější než vlastní
výstupní dokument.
KPNV může být důležitým případně i povinným podkladem pro čerpání dotací na realizaci opatření
týkající se návštěvnické infrastruktury nebo interpretace.
KPNV je určená především zaměstnancům AOPK ČR a partnerům v cestovním ruchu. Jde
o dokument veřejný a je zveřejněn na webu příslušné CHKO a v DR ÚSOP.
7 Metodické listy č. 34.1
IV. OBSAH A ČLENĚNÍ KPNV
Níže je uvedeno, co by KPNV pro každou CHKO měla obsahovat a tím je také dáno její formální
členění. Rozsah textu KPNV by měl být orientačně cca 40-100 stran dle velikosti a složitosti řešeného
území (vč. případných příloh). Dle specifik dané oblasti přitom koncepce může obsahovat i další
kapitoly, případně být členěná jinak, ale vše níže uvedené by se v ní mělo objevit. Název dokumentu
je „Koncepce práce s návštěvnickou veřejností v CHKO XY“, přičemž „XY“ je nahrazeno názvem dané
CHKO.
IV.1. Analytická část
Analytická část je zaměřena na shromáždění podkladů a vyhodnocení potenciálu a kapacity území,
vč. limitů ochrany přírody v CHKO ve vztahu k možnostem využití potenciálu území v oblasti
cestovního ruchu, potřebných jako vstupní informace pro další navazující části dokumentu. Analýza
současného stavu sestává z následujících částí:
1. Titulní strana a formální úvod: titulní strana obsahuje název, autorský kolektiv, rok
zpracování. Na další straně musí být uvedená formulace povinné publicity, pokud bylo
zpracování podpořeno grantem, který to vyžaduje. Následuje věta „Tato koncepce práce
s návštěvnickou veřejností v CHKO XY (KPNV) je zpracována podle požadavků Metodických
listů AOPK ČR č. 34.“
2. Popis CHKO: stručný popis ve vztahu k tématu práce s návštěvníky a rozvoji cestovního
ruchu zasazený do kontextu okolí CHKO (významné přírodní a krajinné hodnoty – uvést
zejména ty předměty ochrany definované ve vyhlašovacím dekretu ZCHÚ a rozpracované
v plánu péče, ze kterých vycházejí omezení, nebo které budou interpretovány; hlavní aktivity
a aktéři cestovního ruchu v území).
3. Popis a vyhodnocení dosavadních aktivit prezentace území CHKO: vyhodnocení
předchozí KPNV (resp. IP), pokud byla zpracována, využívání různých způsobů interpretace
území CHKO a další práce s návštěvníky naplňující potřeby AOPK ČR (organizované akce,
nabídka exkurzí či programů, návštěvnická a informační střediska, mediální kampaně,
tiskoviny, informace na internetových stránkách apod. – vyjmenovat jednotlivé aktivity a
zhodnotit jako celek), zpětná vazba od návštěvníků na tyto aktivity (pokud není známá nebo
jsou údaje neaktuální, může být vhodné ji sebrat a zpracovat), zhodnocení vnějšího obrazu
území a cyklu zkušenosti návštěvníka, který bere v úvahu NI a interpretaci i jiných subjektů
činných v daném území.
4. Přehled zdrojů interpretace: přírodní a kulturní dědictví, příběhy, přírodní a historický vývoj
území (ve vztahu k předmětům ochrany) – co je vhodné využít pro interpretaci, případně také
co a proč vhodné není.
5. Inventarizace stávající návštěvnické infrastruktury: jaká existuje v CHKO návštěvnická
infrastruktura (NI) interpretační i usměrňující, hodnocení jejího stavu z hlediska efektivity,
fyzického opotřebování a kvality komunikace, případně i historického vývoje, revize
existujících materiálů a programů práce s návštěvníky; stručné zhodnocení (podle původně
stanovených cílů, pokud existují) max. několika větami ke každému celku (např. naučné
stezce); musí zde být všechna NI v majetku AOPK ČR a je třeba zahrnout i objekty NI jiných
subjektů významné pro danou CHKO a související s interpretací OPK.
6. Návštěvnický potenciál regionu a jeho využívání: cílem je postihnout trendy návštěvnosti
a dostupnost (vč. dopravní dostupnosti) vybraných lokalit v CHKO (nemá jít o detailní popis,
zpracovává se dle dostupných informací např. odhady či skutečné počty návštěvníků, jejich
rozložení v čase a prostoru, způsoby pohybu v území (zejména metodami kvantitativního
monitoringu návštěvnosti); sociální, fyzická a ekologická kapacita lokalit (vysvětlení např.
Zelenka 2012), zaznamenané vlivy návštěvnosti na předměty ochrany, lokality s možností
udržitelného rozvoje návštěvnosti, lokality s projevujícími se zápornými dopady návštěvnosti;
dostupnost parkování na cílových místech apod.); partneři (zájmové skupiny mimo AOPK ČR);
známé zájmy návštěvníků, naplnění očekávání a cílů jejich návštěvy a spokojenost s pobytem
(zjištěné většinou v rámci jiných projektů zejména metodami kvalitativního monitoringu
návštěvnosti – dotazníkovými šetřeními); popis trendů v nabídce destinačního managementu
v CHKO v oblasti cestovního ruchu (vč. dostupnosti služeb pro cestovní ruch, dopravní
obslužnosti apod.)
8 Metodické listy č. 34.1
7. Hodnocení ploch z hlediska vlivu návštěvnosti (návštěvnická zonace): vymezení
základních 3 typů ploch a hlavních nástupních míst v CHKO pro účely definování prioritních
území ve vztahu k cestovnímu ruchu a pro usměrňování pohybu návštěvníků a prioritního
zacílení interpretace ZCHÚ (zobrazení v mapě a popis problémů spojených s cestovním
ruchem). Při vymezování ploch je nutné vycházet z unikátnosti a zranitelnosti ekosystémů
(rychlost a míra obnovy, závažnost dopadů na fyziologii organismů, možnost či nemožnost
regulace dopadů cestovního ruchu technickými opatřeními), geomorfologie a geologie území,
existující zonace dle zákona č. 114/1992 Sb., , z přiměřené velikosti ploch, z míry a typu
přenášení dopadu na okolí, z analýzy aktuálního stavu ZCHÚ, z možnosti vynutit dodržování
určeného režimu
A. zranitelné plochy bez organizovaného cestovního ruchu = cenná území z hlediska
zachování předmětů ochrany s vyloučením aktivit organizovaného cestovního ruchu
s výjimkou již existujících vyznačených turistických tras včetně případné NI na nich;
návštěvnické využití ploch mimo značené trasy není nijak propagováno – jde typicky
o NPR, klidové zóny nebo např. o plochy nevhodné pro pořádání hromadných akcí,
u kterých nelákáme ani na sběr lesních plodů; v této kategorii je nutný popis každého
segmentu s uvedením důvodu zařazení do této kategorie (v čem spočívá jeho
zranitelnost návštěvností). Jinými slovy: Zde chráníme plochu, zpřístupňujeme jen
bodově nebo liniově (u objektů NI i behaviorálních cílů převažuje resktriktivní účel),
jsme opatrní na propagaci – nezvyšujeme návštěvnost. Prostor pro ty, kdo hledají klid
a poznání, víceméně jen pro pěší.
B. cenné a cestovním ruchem intenzivně využívané plochy = cenná území z hlediska
zachování předmětů ochrany, kde je, nebo v budoucnu může být, vysoká návštěvnost
a představuje zde závažný problém (popis každého segmentu s identifikací problému,
s vazbou na návrh opatření v plánovací/aplikační části); je zde žádoucí dělat vhodná
opatření, aby se nezhoršovaly dopady návštěvnosti, nebo technická opatření
zaměřená na usměrňování pohybu návštěvníků a vhodnou interpretaci území a jeho
ochrany a další opatření vedoucí k ochraně ekofenoménů, geotopů, biotopů a
společenstev. Jinými slovy: Tady je možná i plošná návštěvnost, kterou nanejvýš
mírně omezujeme, případně tyto plochy i aktivně propagujeme. Realizujeme zde
opatření pro eliminaci negativních dopadů návštěvnosti. Prostor pro ty, kdo hledají
zajímavosti a chtějí provozovat šetrné aktivity.
C. ostatní území = plochy, jejichž využití pro cestovní ruch KPNV speciálně neřeší,
bez omezení pro interpretaci území CHKO a bez potřeby usměrňovat návštěvnost
(typicky zemědělské území, hospodářské lesy, sídla bez památkové ochrany,
rekreační střediska apod.); tato kategorie tvoří orientačně cca 50-80 % plochy CHKO.
Jinými slovy: Zbytková plocha bez zvláštních zájmů na omezování návštěvnosti. Sem
směřujeme vlastní potřebné aktivity bez omezení, omezujeme jen cizí výrazněji
škodlivé záměry a formy návštěvnosti se zápornými dopady, ale intenzitu návštěvnosti
neřešíme. Prostor pro zdravý pobyt „v přírodě“ pro každého.
formou bodů vyznačit hlavní nástupní místa, kde dochází ke koncentraci lidí (nádraží,
záchytná parkoviště, obce), kde by AOPK ČR mohla prezentovat svou činnost a
směrovat návštěvníky do území. Lze přitom odlišit bezproblémová nástupní místa od
těch, která jsou sice využívána, ale jsou problematická a měla by být proto významně
upravena nebo potlačena. Dále je možné vyznačit další místa konfliktů mezi zájmy
ochrany přírody a návštěvníky , která vyžadují řešení.
Rozdělení území CHKO do jednotlivých ploch je podkladem pro plánování jejich využití pro práci
s návštěvníky, ale též určitým vodítkem, podle kterého AOPK ČR na území dané CHKO hodnotí
různé záměry a požadavky. Je důležité, aby vymezení výše uvedených ploch bylo
akceptováno pracovní skupinou pro KPNV. Budování NI bude nutné posuzovat individuálně na
základě zde popsané aktuální situace v území, geografických a geologických podmínkách území,
počtu obyvatel a počtu návštěvníků, historického vývoje území apod.
IV.2. Plánovací část
1. Definice základních omezení a směrů rozvoje: Omezení ve vztahu k rozvoji cestovního
ruchu a návštěvnosti u vybraných lokalit vycházející z analýzy území a využívání jeho
9 Metodické listy č. 34.1
rekreačního potenciálu – respektuje hodnocení ploch z analytické části a definuje možné
způsoby jejich využívání a omezení a limity, které je v jednotlivých plochách (A-C) a
nástupních bodech třeba respektovat. Konkrétní cíle mohou být vztažené i na jinak definovaná
místa, zejména pokud návštěvnická zonace (plochy A-C) není dostatečně podrobná. Popisuje,
jak mají vypadat toky návštěvníků v území (kudy, jak, přibližná intenzita; možno i negativně –
např. na vybraných cestách je žádoucí pohyb jen bez prostředků s pohonem). Popisuje
omezení a limity návštěvnosti vybraných lokalit z pohledu únosné kapacity prostředí a ochrany
návštěvnického prožitku. Určení podporovaných směrů rozvoje území vůči návštěvníkům je
možné i v podobě cílů, jakých chceme rozvojem kvality návštěvnosti dosáhnout.
2. Cílové skupiny: Vylišení cílových skupin je možné z různých hledisek, důležité je, aby
vycházelo z účelu KPNV (naplnění cílů práce s návštěvníky) a postihovalo 1/ dopad dané
skupiny na území, 2/ význam skupiny pro zajištění vhodné péče o území, 3/ početnost skupiny
a 4/ odlišné způsoby chování v území. Vylišení cílových skupin může zohlednit například
následující kritéria:
a) podle původu a délky/frekvence pobytu (např. místní obyvatelé, jednodenní/vícedenní
návštěvnici, chalupáři, zahraniční turisté);
b) podle způsobů pohybu nebo provozovaných aktivit (pěší, cyklisté, houbaři, fotografové,
školní výlety apod.);
c) podle věku, fyzických či mentálních schopností (děti před-/školního věku, senioři,
vozíčkáři, rodiče s kočárky aj.).
Ke každé definované skupině je třeba uvést popis a důvod jejího výběru za cílovou (důvod
přitom může být i negativní – např. offroadisty v CHKO nechceme, budeme na ně cílit kampaň,
aby jezdili jinam) a souhrn zapracovat do standardizované tabulky (povinná příloha). Skupiny,
které pro danou CHKO nejsou nijak významné, nemusejí být v KPNV vůbec zmíněné, byť jsou
třeba i velmi významné jinde (např. horolezci nejsou významní v Poodří, zatímco v Českém
ráji ano).
Specifické postavení mají v KPNV místní obyvatelé. Jak už z názvu dokumentu vyplývá, není
zde prostor pro řešení jejich vlivů působených například výkonem práv vlastníka nemovitosti,
dopravou do práce, školy či za nákupy apod. Většina takových vlivů je řešena samostatně
jinými nástroji – zejména územním plánováním, nakládáním s vodami, intezivními
technologiemi a dalšími, z nichž je většina podchycena samostatnými metodickými listy.
Objektem zájmu KPNV se však místní obyvatelé stávají při svých aktivitách, které se shodují
s aktivitami ostatních návštěvníků CHKO – výlety, procházky, venčení domácích mazlíčků,
sběr plodů a hub ad., ale též jako případní poskytovatelé služeb (i nekomerčních) v cestovním
ruchu.
3. Cíle interpretace území: Cíle udávají, čeho chceme v rámci práce s návštěvníkem v území
CHKO dosáhnout, co by si měly různé typy návštěvníků odnášet v oblasti 1/ znalostí, 2/
postojů (emocí) a 3/ jaká je žádoucí změna jejich chování.
4. Klíčová sdělení: Sdělení interpretují jak jedinečnost dané CHKO, tak její charakteristické rysy
(které mohou být shodné s jinými územími), ohrožující faktory a potřeby ochrany. Smyslem je
efektivní komunikace a ta vyžaduje strukturovaný přístup: interpretace v CHKO je vedena
hlavním sdělením, na které navazuje několik (3-5) dílčích sdělení a na ně pak další informace
zejména v podobě faktů a jejich významů. Sdělení je možné členit podle cílových skupin,
pokud se skupiny mezi sebou v daném ohledu výrazně liší.
Pokud je již v dané CHKO zpracován interpretační plán domu přírody a definován maskot, je
vhodné, aby se aspoň v jednom ze sdělení objevil. Podobně je dobré jako příklady využít i
další vlajkové druhy. Jednotlivá sdělení je vhodné stručně odůvodnit, aby interpretátorům bylo
zcela jasné, v čem tkví jejich podstata (sdělení se nebudou učit nazpaměť, ale převypravovat
svými slovy). Ke sdělením je nutné uvést i lokality, kde je vhodné sdělení předávat, nebo které
je možné využít jako příklad (nesmí přitom jít o lokality vyhodnocené jako cíleně
nepropagované pro návštěvnost). Sdělení má být tím, co návštěvníkovi utkví v hlavě po
interakci s určitou interpretací. Dotazem na předané sdělení (např. otázkou „co si z této
interpretace odnášíte?“) tak lze ověřit účinnost dané formy interpretace. Proto se často sdělení
používá jako shrnující věta na závěr interpretace. Zatímco při plánování většinou postupujeme
od formulace hlavního sdělení k jeho rozpracování formou dílčích sdělení, návštěvník se při
10 Metodické listy č. 34.1
svém pobytu v CHKO bude spíše setkávat s dílčími sděleními, ze kterých by mu v hlavě mělo
postupně „vykrystalizovat“ hlavní sdělení. Ideálním výsledkem správné interpretace je, když
po návratu z pobytu v CHKO na otázku svého známého „Já tam nikdy nebyl, čím je vlastně ta
CHKO zajímavá?“ náštěvník odpoví replikou hlavního sdělení.
5. Prostředky interpretace: Je třeba uvést, jak má být komunikace sdělení jednotlivým cílovým
skupinám prováděna (rozpracovaná do standardizované tabulky). Patří sem různé akce a
programy pro návštěvnickou veřejnost, formy tištěných materiálů, internet, informace v terénu,
naučné stezky, návštěvnická střediska – Domy přírody, informační střediska, průvodci atd.
Výběr musí vycházet z možností cílové skupiny a zájmů ochrany přírody směrem k této cílové
skupině a též zohledňovat NI jiných subjektů, pokud naplnění cílů ovlivňuje.
IV.3. Aplikační část
Pro realizaci KPNV se podle potřeby zpracovává aplikační část obsahující:
1. Plán realizace: Návrhy jednotlivých prostředků interpretace i opatření pro eliminaci
negativních vlivů návštěvnosti a dalších aktivit je třeba konkretizovat na jednotlivá opatření
(v případě prvků NI vč. vyznačení umístění v mapě, která je přílohou KPNV). Plán realizace
se věnuje především stávající NI v majetku AOPK ČR a určuje potřeby její obnovy, změny,
doplnění, případně odstranění v návaznosti na výstupy plánovací části KPNV. Jednotlivá
opatření řadí dle priorit. Opatření (včetně nové NI) rozpracovává detailně v horizontu 3-5 let
formou standardizovaných karet projektu (viz příloha č. 3) pro projekty, které se jeví jako
nezbytné k dosažení vytýčených cílů KPNV a prioritní, nebo které jsou již dostatečně
konkrétně připraveny. Pro opatření, jejichž realizace sahá za tento časový horizont,
se nezpracovává karta projektu ani rozpočet, pouze orientační záměr a odhad nákladů. Výčet
jednotlivých opatření nemůže být brán jako konečný (operativně bude potřeba reagovat
na změny přírodních poměrů, změny výskytu chráněných fenoménů, změny ve struktuře
a intenzitě návštěvnosti apod.). Při realizaci opatření se postupuje podle ML 14
pro návštěvnickou infrastrukturu v ZCHÚ.
2. Rámcový rozpočet: Kvalifikovaný odhad celkových nákladů rozdělených na pravidelné roční
výdaje a nákladů na ostatní navržená opatření na plánovací období 3-5 let v režii AOPK ČR
(s využitím nákladů obvyklých opatření).
3. Příloha: Standardizované karty projektu (viz vzor v příloze č. 3).
IV.4. Hodnocení koncepce
V KPNV musí být stanoveny indikátory plnění cílů, způsob jejich sledování (včetně časového intervalu
a institucionálního zajištění) a způsob jejich vyhodnocování. Indikátory musí být snadno
a jednoznačně interpretovatelné, pochopitelné s dobrou vypovídající schopností a jednoduchým
vztahem mezi indikátorem a definovaným cílem, např. spokojenost návštěvníka se službami, které
ZCHÚ poskytuje, důvěra návštěvníka v hodnoty ZCHÚ, ochota návštěvníka se podílet na realizaci cílů
managementu ZCHÚ, případné konflikty zájmů mezi skupinami návštěvníků a místními obyvateli
apod.
V. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ KPNV
Vazba na jiné dokumenty
KPNV je samostatným dokumentem, který by měl být zpracovaný pro území každé CHKO. KPNV
slouží jako podklad pro plán péče o CHKO. Konkrétně jde o kapitoly Práce s veřejností (v části
Ochrana přírody) a Rekreace a turistika (resp. jen „Rekreace“, nebo „Rekreace a sport“; v části Lidské
činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny). Zpracování KPNV by mělo optimálně časově předcházet
tvorbě vlastního plánu péče. Promítá se do příslušných kapitol jak v rozborech, tak ve vlastním plánu
péče (návrzích opatření, případně i zásad). KPNV může poskytnout i podnět pro zpracování nového
plánu péče. Zároveň však bude koncepce využívána i samostatně. KPNV může být nahrazena jiným
strategickým materiálem srovnatelného obsahu, např. pokud přejímá metodiku významného
regionálního nebo přeshraničního partnera.
11 Metodické listy č. 34.1
Pokud je schválená krajská či jiná regionální koncepce EVVO, ochrany přírody, příp. cestovního ruchu,
měla by z ní KPNV vycházet, nebo ji oponovat. Naopak pro novelizace uvedených krajských
dokumentů bude KPNV vhodným podkladem. KPNV je důležitým podkladem pro interpretační plán
návštěvnického střediska Domu přírody (DP), který by měl být jen detailněji rozpracovanou částí
KPNV příslušné CHKO. Zpracování KPNV se proto často zadává současně se zpracováním IP DP.
KPNV je zásadním podkladem pro návrh regionálního akčního plánu práce s veřejností nebo aktivit
realizovaných v dané CHKO pro veřejnost.
Sběr dat
Pokud požadovaná data nejsou k dispozici z jiných zdrojů nebo není situace zřejmá i bez dat, je možné
(ale není povinné) pro účely zpracování KPNV provést i sběr vlastních dat. Ta mohou sloužit ke zjištění
stavu, jako argument, k potvrzení hypotéz apod. Pro sběr vlastích dat je nutné využívat vždy metody
poskytující srovnatelné údaje za různé CHKO. Nejčastěji se sběr vlastních dat týká dotazníkových
šetření. Pro ně je třeba do maximální míry využít dotazníky ze šetření prováděných v rámci zpracování
předchozích KPNV a KPNV z jiných CHKO. Je přitom možné do dotazníků zařadit i specifické otázky
pro danou CHKO a naopak vynechat otázky, které nejsou relevantní. Konkrétní metoda sběru dat
včetně např. formulace otázek musí být předem odsouhlasena ze strany RP i SOVV.
Zpracovatel není povinen porovnávat sebraná data o návštěvnosti s podobnými daty z jiných CHKO.
Přesto lze takový postup doporučit, neboť jeho výsledkem může být například odhalení jedinečnosti
vhodné pro formulaci sdělení či správné vyhodnocení významu některé cílové skupiny. Jde rovněž
o výsledky, které mohou přitáhnout pozornost partnerů či médií a vhodně tak pomoci naplnění cílů
a účelu KPNV.
Kompetence
Zpracování KPNV zajišťuje SOVV ve spolupráci s RP. SOVV sdělí zpracovateli svou představu o
rozsahu práce a prioritách v daném území, k čemuž přizve příslušné RP. Zpracování první KPNV
pro danou CHKO trvá zpravidla 9-12 měsíců. Je zajišťováno z větší části externě. Lze odhadnout,
že podíl práce zajišťované externě bude tvořit 2/3 a interně 1/3. Zadavatelem zpracování KPNV může
být v odůvodněných případech i významný regionální partner, i v takovém případě ale zůstává na
AOPK ČR výše i níže popsaný podíl prací na obsahu.
Před zahájením prací na zpracování KPNV zorganizuje SOVV informativní schůzku se zástupci
příslušného pracoviště. Na ní vysvětlí účel a způsob zpracování KPNV. Schůzka může být uspořádána
pro zástupce i více pracovišť dohromady. Schůzky se může účastnit i zpracovatel KPNV, případně
také partneři z území, pokud u nich lze předpokládat vysokou míru zapojení do tvorby KPNV (např.
destinační agentura). O tom, že se pro danou CHKO bude zpracovávat KPNV, a jejím účelu, by měli
být aspoň stručně informováni všichni pracovníci příslušného pracoviště AOPK ČR.
Externí zpracovatel vytváří KPNV včetně facilitace procesu vzniku KPNV na základě zadání a
průběžných konzultací s RP a pod metodickým vedením SOVV, zajišťuje setkání a práci pracovní
skupiny, získává a zpracovává podklady od vybraných partnerů, v případě potřeby organizuje
dotazníkové průzkumy mezi návštěvníky a jejich zadání konzultuje s daným RP a SOVV (cíle, forma,
místo, termín i konkrétní formulace otázek).
RP zpracovává a zpracovateli předává potřebné podklady, zejména návrh limitů a mapu hodnocení
CHKO z hlediska návštěvnosti (návštěvnickou zonaci). Vznikající texty KPNV by měly být
konzultovány se všemi pracovníky příslušného pracoviště, kteří zodpovídají za zájmy ochrany přírody
a krajiny, jež mohou být dotčené návštěvností. V praxi tak jde o téměř všechny pracovníky příslušného
pracoviště. Jen tak může být zajištěno sladění postojů, které často vycházejí z čistě subjektivního
vnímání situace a bývají i zcela protichůdné. Vzhledem k tomu, že zejména z kapacitních důvodů se
zapojení všech dotčených pracovníků nemusí podařit, je třeba po dokončení KPNV všechny dotčené
s výstupem aspoň stručně seznámit.
Spolupráce s partnery
KPNV bude vždy tvořena ve spolupráci s vybranými partnery v regionu, v případě CHKO ležících
při státní hranici i s významnými partnery z opačné strany hranice. S dalšími partnery pak může být
projednávána dle potřeby a zvyklostí v regionu. Je nutné, aby při zpracování KPNV byla vytvořena
pracovní skupina složená ze zástupců vybraných partnerů. Zajištění jejich informovanosti a získání
12 Metodické listy č. 34.1
informací o jejich záměrech v oblasti turistického ruchu je důležité z důvodu předcházení možných
konfliktů se záměry a představou AOPK ČR v dané CHKO. V průběhu zpracování KPNV by se tato
skupina měla sejít nejméně dvakrát pohromadě, a to jednou na začátku procesu (k vydiskutování
potřeb a představ) a následně k odsouhlasení návrhu KPNV (což by však ideálně mělo proběhnout ve
třech fázích odpovídajících členění KPNV). Je žádoucí, aby se skupina scházela i následně alespoň
jednou ročně a diskutovala naplňování cílů KPNV, realizaci opatření a aktuální změny v území, jeho
návštěvnosti a ochraně.
Schvalování
Externí zpracovatel konzultuje texty KPNV průběžně s RP. Návrhy jednotlivých částí KPNV
(analytická, plánovací, aplikační) předkládá externí zpracovatel k připomínkám SOVV ve formátu DOC
nebo DOCX. Zpracování textů další části by mělo vždy následovat až po akceptaci zapracování
připomínek k předchozí části. Připomínky jsou zasílány zpracovateli a v kopii pověřenému
pracovníkovi RP, který se vyjádří k připomínkám určeným regionálnímu pracovišti. RP připomínky
zapracuje, případně odůvodní jejich nezohlednění a zašle zpět SOVV a v kopii RP. SOVV buď potvrdí
konečnou verzi, nebo rozporuje způsob zapracování připomínek. V tuto chvíli již není prostor na
doplňování nových připomínek. Připomínky ústředí posílá SOVV vždy souhrnně za všechny
připomínkující osoby a v takové lhůtě, která neohrozí dodržení termínu plnění. Případně se doba,
kterou připomínkování zabere, nezapočítává do doby zpracování díla (resp. termín odevzdání se
posouvá o tolik dní, kolik zabralo připomínkování).
Koncepci práce s návštěvnickou veřejností po projednání s MŽP schvaluje ředitel AOPK ČR.
Schválená KPNV se ukládá do Ústředního seznamu ochrany přírody a je zveřejněna na webu
příslušné CHKO. Mapa, která je přílohou KPNV č. 1, se ukládá i ve formě vrstvy GIS a zpřístupňuje
pomocí Mapomat+ v úloze Aplikovaná ochrana přírody.
Časová platnost
KPNV nemá časové omezení, je možné ji aktualizovat kdykoli, ale s aktualizací se počítá
přinejmenším vždy před zpracováváním plánu péče o CHKO. Stav předmětu ochrany se vyhodnocuje
průběžně a v případě jeho změny z důvodu působení návštěvnosti může být přístoupeno k revizi
KPNV. Aktualizaci KPNV zpracovává v případě změn menšího rozsahu příslušné RP. V případě
zásadnější změny je možné zpracování zadat externě.
Povinné přílohy KPNV:
1. Mapa 1: 50 000 (nebo podrobnější) hodnocení CHKO z hlediska návštěvnosti (viz Analytická část,
bod 7)
2. Tabulka cílových skupin a jejich dopadu na stav území a podporu péče o území (viz vzor v příloze
č. 1 ML)
3. Tabulka prostředků a klíčových sdělení pro CHKO v návaznosti na cílové skupiny (případně i pro
DP, viz vzor v příloze č. 2 ML)
4. Stručné shrnutí KPNV (vypíchnutí toho nejdůležitejšího z každé kapitoly by mělo váhajícímu
čtenáři pomoci rozhodnout, jestli má pro něj studium celého dokumentu smysl). Shrnutí je
zpracováno na 2-3 strany a obsahuje souhrn všech hlavních kapitol KPNV. Především jsou zde
shrnuty hlavní trendy rozvoje cestovního ruchu v CHKO, hlavní omezení a limity rozvoje cestovního
ruchu z pohledu ochrany přírody a krajiny, hlavní zaměření interpretace území – hlavní sdělení a
hlavní prostředky interpretace a jejich cíle ve vztahu k předmětům ochrany a usměrňování a osvětě
návštěvníků. Jsou zde též zmíněny největší priority v oblasti rozvoje a údržby návštěvnické
infrastruktury.
Kromě vlastní KPNV a jejích příloh jsou výstupem zpracování KPNV přinejmenším tyto další součásti:
adresář subjektů zastoupených v pracovní skupině včetně kontaktů na jejich
zástupce
záznamy z jednání pracovní skupiny
formuláře použité pro návštěvnické průzkumy, pokud byly v rámci KPNV prováděny
úplná data z návštěvnických průzkumů (tabulka v editovatelné podobě), pokud byly
v rámci KPNV prováděny
13 Metodické listy č. 34.1
VI. PŘÍLOHY
1. Vzor tabulky cílových skupin a jejich dopadu na stav území a podporu péče o území
2. Vzor tabulky prostředků a klíčových sdělení pro CHKO v návaznosti na cílové skupiny (případně
i pro DP)
3. Vzor standardizované karty projektu