Textová podoba smlouvy Smlouva č. 33163596: Smlouva o výkonu některých činností správce přístavu Hluboká nad

                        „Provozní řád pro provoz sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou“

Příloha č.6.1 ke smlouvě č.  SML-2024-178-VZ
PROVOZNÍ ŘÁD
PRO PROVOZ SPORTOVNÍHO PŘÍSTAVU 
„HLUBOKÁ NAD VLTAVOU“ 
VLTAVA Ř. KM 228,76 – 229,31 LEVÝ BŘEH

(vjezd do přístavu ř. km 229,12)

Vypracoval: adonix, spol. s r.o., Bratranců Veverkových 645, 530 02 Pardubice, IČO: 60110589
 Aktualizace a doplnění 05/2021 zpracovaná ŘVC ČR
květen 2021
Provozní řád
pro provoz 
Sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou
Vlastník a provozovatel přístavu:.........................
Česká republika - Ředitelství 


vodních cest ČR

 

organizační složka státu zřízená 

Ministerstvem  dopravy ČR


Nábřeží Ludvíka Svobody1222/12

 

110 15 Praha 1


Tok:.....................................................................
Vltava (levý břeh)

Říční km:.............................................................
228,76 – 229,31


(vjezd do přístavu ř.km 229,12) 
Číslo hydrologického povodí................................
1-06-03-060

Kraj:.....................................................................
Jihočeský

ORP:....................................................................
České Budějovice 

Obec (k.ú.):..........................................................
Hluboká nad Vltavou (k.ú. Hluboká nad 


Vltavou 639605)

Správce toku:.......................................................
Povodí Vltavy, státní podnik


Holečkova 8, 150 24 Praha 5 

Vypracoval:

ADONIX, spol. s r.o.,


Bratranců Veverkových 645,


530 02 Pardubice

…........................................................


XXXXXXX


podpis/razítko
Schválil za provozovatele přístavu:


(pověřený provozovatel)


….......................................................


podpis/razítko
Platnost provozního řádu do odvolání. 

Stanovený termín revize provozního řádu – 1x za 5 let.

Obsah

A.Seznamy důležitých adres a komunikačních spojení
8
A.1.Telefonní seznam důležitých spojení
8
B.Technické údaje sportovního přístavu
9
B.1.Charakteristické údaje
9
B.2.Základní technické údaje a hydrologická data
9
B.3.Popis objektů a zařízení
10
B.3.1.Stavební část
10
B.3.1.1.Přístavní bazén
10
B.3.1.2.Vjezdový objekt
10
B.3.1.3.Kapitanát
11
B.3.1.4.Služebna SPS
13
B.3.1.5.Přístavní mola
14
B.3.1.6.Přístavní molo – nábřeží
16
B.3.1.7.Přístavní molo u rampy pro zavážení plavidel
16
B.3.1.8.Rampa pro zavážení plavidel
16
B.3.1.9.Stání pro osobní dopravu v přístavu
16
B.3.1.10.Stání pro osobní lodní dopravu na řece
17
B.3.1.11.Opěrná zeď nábřeží
17
B.3.1.12.Parkoviště pro potřeby základního provozu přístavu
17
B.3.1.13.Vodovod
18
B.3.1.14.Zpevněná komunikace – cyklostezka k mostu
18
B.3.1.15.Zpevněná plocha navazující na opěrnou zeď a rampu pro spouštění plavidel
18
B.3.1.16.Odlučovač ropných látek
18
B.3.2.Strojní část
19
B.3.2.1.Provizorní hrazení vjezdu do sportovního přístavu
19
B.3.2.2.Zdvižná lávka
21
B.3.3.Elektrotechnická část
23
B.3.3.1.Datová komunikace mezi plavebními komorami horní Vltavy
23
B.3.3.2.Všeobecné údaje – popis napájení
23
B.3.3.3.Řídící systém
34
B.3.3.4.Ochranná opatření
41
B.3.3.5.Pobřežní stanice - Hluboká nad Vltavou (Radiostanice)
42
C.Provozní údaje a ukazatele
44
C.1.Časové požadavky na pracovní obsluhu
44
C.1.1.Pracovní povinnost v mimo prOVOZní dobU
44
C.1.2.Pracovní pohotovost
44
C.2.Personální obsazení sportovního přístavu
44
C.3.Vybavení sportovního přístavu
44
C.3.1.Provozní předpisy a dokumentace
44
C.3.2.Provozní záznamy
45
C.3.3.Vybavení Osobními ochrannými pracovními prostředky
45
C.3.4.Podmínky pro zneškodňování odpadů
45
D.Pokyny pro provoz a údržbu
46
D.1.Provoz sportovního přístavu
46
D.1.1.Vyhrazená stání ve sportovním přístavu
46
D.1.2.Užívání vodní části sportovního přístavu plavidly – obecné zásady
46
D.1.3.Obecné zásady užívání sportovního přístavu
50
D.1.4.Základní povinnosti všech uživatelů sportovního přístavu
50
D.1.4.1.Základní povinnosti
50
D.1.4.2.Udržování čistoty a pořádku ve sportovním přístavu – obecné zásady
51
D.1.4.3.Zvláštní povinnosti uživatelů sportovního přístavu – obecné zásady
51
D.1.4.4.Povinnosti uživatele při ochraně životního prostředí – obecné zásady
52
D.2.Kontrola a údržba
53
D.2.1.Stavební část
54
D.2.2.Technologická (strojní) část
54
D.2.3.Elektrotechnická část
56
E.Pokyny pro provoz v zimním období
58
E.1.Stavební část
58
E.2.Technologická (strojní) část
58
E.2.1.Opatření před mimořádnou manipulací se zdvižnou lávkou
58
E.2.2.Opatření v případě převodu ledů jezem
58
E.2.3.Opatření na přívodu vody do odběrných SLOUPKů
59
F.Pokyny pro provoz za mimořádných situací
60
F.1. Vypuštění přístavního bazénu
60
F.2.Poruchy a havárie
60
F.2.1.Havárie jakosti vody
60
F.2.2.Plavební nehoda
61
F.2.3.Porucha zdvižné lávky
61
F.3.Živelné pohromy
61
F.3.1.Povodeň
61
F.3.1.1.Provoz za povodňových situací
62
F.3.1.2.Činnost po povodni
66
F.4.Výjimečný stav
67
G.Zásady spolupráce mezi uživateli
68
G.1.provozovatel sportovního přístavu
68
G.2.Zásady spolupráce
68
G.2.1.Spolupráce s ostatními uživateli, organizacemi a orgány
68
G.2.2.Povodňové orgány
68
G.2.3.Ostatní spolupráce
68
H.Zabezpečení souladu provozního řádu se souvisejícími předpisy
69
I.Bezpečnostně požární a související předpisy
70
I.1.Základní Předpisy
70
I.2.Vnitřní předpisy
70
I.3.Všeobecné bezpečnostní Zásady
70
I.3.1. Obecné požadavky
70
I.3.2. Vymezení odpovědnosti
71
I.3.3. Požadavky na osobu vykonávající pracovní úkony ve sportovním přístavu
72
I.3.4. Požadavky na odpovědného zaměstnance provozovatele
72
I.4. Pracovní činnosti
73
I.4.1. SPRÁVa a údržba sportovního přístavu
73
I.4.2. Práce s nebezpečím pádu z výšky, do hloubky nebo do vody
74
I.4.3.provozování silničních a lodních dopravních prostředků v prostorách sportovního přístavu
75
I.4.4.Práce ve sportovním přístavu v zimním období
75
I.4.5.Práce ve sportovním přístavu za povodní
75
I.5. Povinnosti provozovatele
75
I.6. Je zakázáno
76
I.7. Bezpečnost provozu
76
I.8. Místní bezpečnostní předpisy
76
I.9.právní předpisy a normy související s provozem
77
J.Další údaje
80
K.Přílohy:
81


Úvod
Provozní řád pro sportovní přístav Hluboká nad Vltavou byl zpracován v březnu 2014 ve smyslu vyhlášky MZe č.216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl a podle technické normy vodohospodářské TNV 75 29 20.

Provozní řád dále vychází ze zásad zákona č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě v platném znění, z vyhlášky MD č.222/95 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.

Provozní řád je zpracován jako soubor zásad, pokynů a dokumentace pro provoz a údržbu objektů a zařízení souvisejících s provozem sportovního přístavu s cílem vytvořit předpoklady jeho plynulého, hospodárného a bezpečného provozu. 

Pracovníkem zodpovědným za provoz sportovního přístavu „Hluboká nad Vltavou“ a za dodržování provozního řádu je osoba příslušná dle vnitřních organizačních předpisů provozovatele.

Kontrolu provozu sportovního přístavu a kontrolu dodržování provozního řádu provádí osoba příslušná dle vnitřních organizačních předpisů provozovatele.

Ve spolupráci se zástupcem provozovatele sportovního přístavu má toto právo ještě Povodí Vltavy, státní podnik (správce toku Vltavy), SPS se sídlem v Praze a Český úřad bezpečnosti práce.

Současné provozní předpisy 

Jako podkladů pro sestavení tohoto provozního řádu byly použity následující doklady:

· Hydrologické údaje pro tok Vltavy v profilu VD Hluboká nad Vltavou

· Související normy a předpisy

· Místní prohlídka specialisty řešitelského kolektivu

· Fotodokumentace

· Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) - PÖYRY 
ENVIRONMENTa.s., 
Praha)

Základní pojmy
· Vlastník sportovního přístavu – osoba vykonávající majetková práva k majetku, tj. ŘVC 
ČR).

· Sportovní přístav Hluboká nad Vltavou má status veřejného přístavu dle zákona č. 
114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě v platném znění.

· Provozovatel sportovního přístavu – osoba zajišťující a zodpovídající za provoz. 
Provozovatel může definovat vnitřními předpisy „pověřené osoby“, což mohou být 
zaměstnanci nebo dodavatelé tj. právnické osoby.

· Uživatelem sportovního přístavu se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která užívá sportovní přístav, nebo jeho část. Uživateli sportovního přístavu jsou provozovatelé plavidel, kteří sportovní přístav užívají v souladu s vyhláškou ministerstva dopravy č.222/1995 Sb, o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, a ostatní oprávněné osoby užívající sportovní přístav se souhlasem provozovatele sportovního přístavu. Jedná se o účastníky plavebního provozu nebo cestující na plavidle, využívající sportovní přístav k účelu, pro nějž je určen.

· Provozní řád pro užívání sportovního přístavu je závazný pro provozovatele a všechny uživatele, kteří vstupují na území sportovního přístavu. Upravuje podmínky, práva a povinnosti vyplývající ze vzájemných právních, hospodářských a obchodních vztahů mezi vlastníkem sportovního přístavu, provozovatelem  a jeho partnery.

· Zařízení sportovního přístavu může užívat každý uživatel pouze podle podmínek tohoto provozního řádu.

· Sportovní přístav je tvořen vodní částí, která  je součástí vodních cest  dle zákona č. 
114/95 Sb. a pozemní částí, kterou tvoří hospodářské zázemí přístavu. Správní
obvod sportovního přístavu je graficky vyznačen v příloze č.1. - situace sportovního 
přístavu.

A. Seznamy důležitých adres a komunikačních 
spojení

A.1. Telefonní seznam důležitých spojení

Seznamy a adresy včetně spojení jsou uvedeny v samostatné příloze číslo 15.
B. Technické údaje sportovního přístavu

B.1. Charakteristické údaje 

Název:


Sportovní přístav „HLUBOKÁ NAD VLTAVOU“.

Umístění:

Vltava,  ř.km 228,76 – 229,31 (vjezd do přístavu ř.km 229,12), 


k.ú. Hluboká nad Vltavou, ORP České Budějovice, kraj Jihočeský.

Stručný popis:
Sportovní přístav Hluboká nad Vltavou je umístěn nad VD Hluboká nad Vltavou na levém břehu Vltavy. 

Účel:
Sportovní přístav Hluboká nad Vltavou slouží ke stání plavidel při běžném plavebním provozu a mimo plavební sezónu, je-li provoz celoroční a k jejich ochraně při povodňových průtocích ve Vltavě. Podmínky stání určuje provozovatel.

B.2. Základní technické údaje a hydrologická data

Základní hydrologické údaje charakterizující hydrologické poměry toku v profilu sportovního přístavu ve  zdrži VD Hluboká nad Vltavou.
Povodí Vltavy k profilu sportovního přístavu u VD Hluboká nad Vltavou (pod Bezdrevským potokem)
Číslo hydrologického pořadí

1-06-03-060

Plocha povodí

3 313,62 km2
Průběh velkých vod a úrovně hladin ve Vltavě v úrovni vjezdu do sportovního přístavu (ř.km 229,120) je uveden v následující tabulce: 
	QN
	Hladina (Bpv)
	Průtok (Q) v m3.s-1

	Q1
	
	190

	Q2
	
	263

	Q5
	373,10
	387

	Q10
	
	500

	Q20
	374,12
	631

	Q50
	
	830

	Q100
	375,28
	1004


Pro výpočty (které provedla firma DHI a.s. v roce 2010) úrovně hladin byly použity aktuální hodnoty n-letých vod, z novelizovaného katastru vodnosti, zpracované ČHMÚ – pobočka České Budějovice (dopis značky 374/10 ze dne 13.8.2010 – základní hydrologické údaje třídy II. dle ČSN 75  1400 ). 
Pro orientaci (informaci) jsou uvedeny i hodnoty průtoků QMd a průměrného průtoku včetně ročního úhrnu srážek. 

M-denní průtoky (QMd) v m3.s-1
	N
	30
	60
	90
	180
	270
	355
	364

	QMd
	63,4
	45,6
	36,5
	22,3
	14,1
	6,4
	4,1


Průměrný průtok dlouhodobý roční průtok

30,10 m3/s
Průměrný roční úhrn srážek

739 mm  
B.3. Popis objektů a zařízení 

Vlastníkem sportovního přístavu je Česká republika, s příslušností hospodařit s majetkem státu pro – Ředitelství vodních cest ČR organizační složka státu zřízená Ministerstvem  dopravy ČR,  Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1. Sportovní přístav provozuje organizační složka státu s příslušností hospodařit s jeho majetkem, tj. Ředitelství vodních cest ČR.
B.3.1. Stavební část

Sportovní přístav „HLUBOKÁ NAD VLTAVOU“ je umístěn nad vodním dílem Hluboká nad Vltavou (v horní vodě) na levém břehu Vltavy (ř. km 228,76 – 229,31). Vjezd do sportovního přístavu je umístěn v ř.km 229,120. Technické popisy a výkresy k jednotlivým objektům jsou uvedeny v dokumentaci skutečného provedení stavby (DSPS).

B.3.1.1. Přístavní bazén
Přístav je situován v území stávajícího zabahněného meandru řeky Vltavy. Prostorem meandru protéká náhon k lokalitě Hamry, který je využíván jednak pro přivádění vody pro elektrárnu a dále pro vodárnu dopravující závlahovou vodu do Státního zámku Hluboká nad Vltavou. Tvar stávajícího meandru je z velké části zachován, do břehů je zasahováno minimálně. Pro zajištění plavební hloubky 1,8 m od minimální plavební hladiny došlo k úpravě dna na kótu nejméně 369,65 m n.m (projektem předepsaná kóta dna). Vzhledem k tomu, že únosné podloží se nacházelo níže než předpokládal projekt, bylo dno ve většině přístavu realizováno na nižší kótu, než je projektem předepsaná kóta dna (369,65 m n. m.) viz. příloha č.4. S ohledem na výše zmíněné, byly pod plovoucími moly (dosedací plochy pontonů) a pod sjezd do přístavního bazénu provedeny hutněné násypy (lavice) ze štěrkopísku. Svahy jsou upraveny s plynulým napojením na svahy stávající v jejich horní části.

V rámci úpravy bazénu došlo k částečnému odtěžení středové šíje. Z celkové délky ostrova (cca 125 m) byla odtěžena jižní část v délce cca 25 m. Vznikly tak dva spojené vodní bazény. Součástí odtěžení části středové šíje bylo odstranění obvodových palisád. Stávající palisády jsou zpevněny kamenným pohozem s proštěrkováním (80 – 200 kg). Břeh ostrova nad palisádami je opevněn na požadavek odboru životního prostředí Magistrátu města České Budějovice kamenným pohozem na úroveň 20 cm nad maximální plavební hladinu. V místě odtěžené části ostrova a v místech, kde původní palisády byly v nevyhovujícím stavu jsou doplněny palisády nové s plynulým navázáním na stávající. Nově umisťované palisády jsou tvořeny impregnovanou dubovou kulatinou o průměru 250mm. Délka kulatiny je 3,5 m. V blízkosti vjezdového objektu v délce cca 20 m byl upraven tvar stávajícího břehu, po kterém je vedena cyklostezka (IO 13 Cyklostezka k přístavišti). Navazující násypové těleso je součástí IO 06 vjezdový objekt. V místech zásahu násypového tělesa komunikace do bazénu je návodní strana ve sklonu 1:2 opevněna těžkým kamenným záhozem s proštěrkováním s urovnáním a klínováním líce v mocnosti 600 mm, který je ve dně řeky ukončen záhozovou patkou.
B.3.1.2. Vjezdový objekt
Vjezd do bazénu sportovního přístavu je situován na levém břehu řeky Vltavy cca 100 m nad jezem Hluboká nad Vltavou na pozemcích Povodí Vltavy, státní podnik. Osa vjezdu svírá s osou plavební dráhy v řece úhel cca 36°. Vjezd do sportovního přístavu má šířku 12 m mezi svislými stěnami. 
Dispozice vjezdového objektu respektuje stávající terénní průběh břehových linií a směr osy plavební dráhy v korytě. Dispoziční uspořádání, resp. půdorysné natočení vjezdového objektu je navrženo tak, aby byl zajištěn bezpečný odklon z plavební dráhy a s tím související bezpečné zaplutí do přístavu. Vstupní část vjezdu tvoří průnik vjezdu s levým břehem řeky Vltavy. Svahy jsou zde vedeny ve sklonu 1:2 a jsou opevněny kamennou rovnaninou založenou na urovnané záhozové patce z lomového kamene. Půdorysný tvar je nálevkovitý, ve směru do přístavu se plynule zužuje na šířku 12,0 m, zúžení je realizováno přibližně v délce 23 m. Levá strana vjezdu je tvořena mírným obloukem o poloměru cca 7,8 m, pravá strana je tvořena obloukem o poloměru 13,6 m. Vjezd je tak uzpůsoben pro bezpečné zaplouvání plavidel z obou směrů, jak z plavební komory, tak od stání pro osobní lodě. V místě vjezdového objektu dojde k přechodu z kóty dna v řece 369,85 m n. m. na kótu dna přístavu 369,65 m n. m (projektem předepsaná kóta dna, ve skutečnosti je kóta dna níže – viz. IO 01 přístavní bazén, vzhledem k tomu, že únosné podloží se nacházelo níže než předpokládal projekt DVZ). V okolí vjezdového objektu se kóta dna pohybuje okolo 369,00 m n. m.. Vyjma prahu (IO 06) jsou veškeré objekty navrženy na 2. etapu splavnění tzn. větší hloubku. Součástí vstupní vjezdové části jsou na levé straně svislá naváděcí zídka s výškou 1,0 m nad maximální plavební hladinu a vjezdové svodidlo umístěné na pravé straně vjezdu.

Svodidlem je opatřena i levá strana vjezdového objektu uvnitř přístavu. Svodidla i zídka jsou vybaveny dubovými oděrnými trámci a pacholaty. Vjezd do přístavu je možné zahradit tabulovým hrazením viz. PS 02 Hrazení. Konstrukce vjezdového objektu je tvořena bloky úhlových zdí, mostních opěr a šikmou zdí vedoucí do přístavu. Železobetonové opěry a úhlové zdi jsou uloženy na 2 řady štětovnicových stěn, které přenášejí svislé zatížení do podloží. Tloušťky dříků zdí jsou navrženy 0,8 m včetně případného kamenného obkladu (pohledové zdi), šířky paty zdí jsou navrženy 2,5 m. Výšky zdí jsou dány niveletou pochozích ploch (IO 13.1 Cyklostezka k mostu – 1. část, IO 13.2. Cyklostezka k přístavišti – 2. část. A IO 12.1 Cyklostezka k mostu). Štětovnice jsou vetknuty pod povrch skalního podloží. Skalním podložím východní části se rozumí silně zvětralé pararuly, které nabývají charakteru až písčitého jílu tvrdé konzistence. V západní části to jsou jíly i písčité jíly pevné až tvrdé konzistence. Na pravou opěru lávky navazuje šikmo směrem do přístavu štětovnicová stěna, která je v části nad minimální plavební hladinou tvořena železobetonovou římsou. Konstrukce zdi je obdobná jako v případě IO 10. Železobetonová římsa je kotvena pomocí trvalých mikropilot. Založení svislých stěn je navrženo tak, aby bylo umožněno dosažení parametrů výhledového splavnění Vltavy. Dno vjezdového objektu je tvořeno materiálem v řečišti, vyjma ŽB dosedacího prahu hrazení. V této fázi je vybudován na kótu dna 369,85 m n. m. (shodná jako kóta upraveného dna v korytě řeky Vltavy). Součástí objektu je uložení kabelových chrániček 5x KP110 do prahu vjezdového objektu. Vedení chrániček v prahu je graficky znázorněno v řezech prahem. Na obou stranách vjezdového objektu jsou chráničky ukončeny ve vodotěsné kabelové šachtě, která je opatřena vodotěsným poklopem (D400). Poklop je osazen v úrovni a sklonu cyklostezky. Kabelová šachta je navržena z polyetylénu o rozměrech 910 x 1280 x 1170 mm. Po obvodě je šachta obetonována železobetonem C25/30. Výztuž je tvořena KARI sítí 100x100x8 mm. včetně obetonování jsou rozměry kabelové šachty 1400 x 1700 mm, tloušťka obetonování se tak pohybuje v rozmezí od 200 do 250 mm, v závislosti na tvaru PE šachty (min. Tloušťka obetonování je 200 mm). Kabelová šachta s obetonováním je zřízena na podkladním betonu C12/15 o min. rozměrech 1600 x 1900 mm a tloušťce 150 mm. Obetonování mezi PE šachtou a podkladním betonem je provedeno v tloušťce 250 mm. Mezi dnem PE šachty a obetonováním je pracovní spára.

B.3.1.3. Kapitanát
Kapitanát zajišťuje funkci informačního a servisního centra, včetně hygienického i provozního zázemí pro zaměstnance a návštěvníky ve Sportovním přístavu Hluboká nad Vltavou. Jedná se o nepodsklepený dvoupodlažní objekt.

V 1.NP je umístěn hlavní provoz kapitanátu – informační a servisní centrum přístavu s hygienickým zázemím, skladem a kanceláří, a dále v 1.NP je hygienické zázemí pro tělesně postižené. Hygienické zázemí provozu kapitanátu v přízemí je určeno pro max 5 osob. V místnosti kapitanátu (m.č. 1.01) nebude vykonávána trvalá pracovní činnost. Ve 2.NP jsou navržena hygienická zařízení pro muže a ženy, úklidová komora a kancelář pro obsluhu přístavu s vlastním hygienickým zázemím. Budovu „Kapitanátu“ doplňují konstrukce lávek a částečně i stínící prvky.
Splaškové vody jsou z objektu gravitačně svedeny do kanalizační revizní šachty umístěné před budovou, ve které je umístěna uzavírací zpětná klapka z důvodu protipovodňových opatření. Z revizní šachty je splašková kanalizace napojena do šachty na hranici pozemku,  ze které gravitačně pokračuje kanalizační řad do čerpací stanice kanalizačního výtlaku.
Dešťové odpadní vody ze střechy objektu jsou odvedeny odděleně od splaškových vod a jsou zaústěny do přípojky dešťové kanalizace. Tato přípojka ústí do revizní šachty přeloženého trubního kanálu.
Napojení objektu „Kapitanátu“ na vodovod je provedeno samostatnou přípojkou. Napojení na vodovodní řad je realizováno v silnici na pozemku parc. č.1681/2, přípojka je vedena od místa napojení na řad kolmo k objektu, kde je na hranici pozemku na parc. č. 1843/2 v podzemní armaturní komoře osazena vodoměrná sestava s možností vypuštění. 
Zdrojem tepla jsou elektrické přímotopné panely. Vytápění je zajištěno pomocí elektrických přímotopných panelů instalovaných v jednotlivých místnostech. Elektrické panely jsou s částečnou akumulací tepla z důvodu eliminace poklesu vnitřních teplot v době výluky nízkého tarifu. Instalovaný výkon elektrických přímotopů je celkem 18 kW. Ohřev teplé vody je zajištěn zásobníkem.
V rámci vzduchotechnických zařízení je zajištěno nucené větrání hygienických zařízení, technické místnosti, skladu a kanceláře s kuchyňským koutem. Ostatní místnosti v objektu jsou dostatečně větrány přirozeným způsobem okny. Odpadní vzduch z odsávání hygienických zařízení je vyfukován nad střechu budovy, přívod je přes mřížky nad dveřmi z okolních větraných prostorů. Pro větrání jsou použity elektro ventilátory ovládané autonomně, termostatem či časovým relé.
Pro elektrické napojení zřídíla společnost EON na základě uzavřené smlouvy o odběru NN trafostanici u severní hranice stávajícího parkoviště, odtud je provedena v rámci „Kapitanátu“ přípojka NN k objektu, která ústí do hlavního rozváděče umístěného v severní fasádě objektu. Kapacita přípojky odpovídá předpokládaným odběrům objektu.
Slaboproudé systémy řeší přípojku telefonu, televizní rozvod a EZS pro objekt „Kapitanátu“. Přípojka telefonu „Kapitanátu“ uložena v trubkování na trase ke stávajícímu rozváděči SR20 u parkoviště. Pro objekt „Kapitanátu“ je realizován přívod telefonní linky + ADSL. V místnosti 2.04 je osazena skříň RACK, ze které je proveden rozvod strukturované kabeláže po objektu k datovým dvojzásuvkám (počítačová síť + telefon v jednom kabelu). Na rozváděč je vnitřním rozvodem napojen také sousední objekt SPS.

Rozvody televizního signálu jsou provedeny koaxiálním kabelem pod omítkou. Objekt je chráněn celoplášťovým autonomním zabezpečením pomocí pohybových čidel, detektorů tříštění skla a magnetických kontaktů. Dále je v 1.N.P a v kanceláři ve 2.N.P instalováno jedno optokouřové čidlo požáru. Zprávy a poplachy jsou na vybraná telefonní čísla zasílána pomocí GSM modulu.
Přístup k objektu Kapitanátu je z komunikace č. II/146 přes komunikaci areálu Sportovního přístavu. Před objektem „Kapitanátu“ je navržena manipulační plocha, která je oddělena od komunikací parkoviště, ale na kterou je umožněn přístup motorovým vozidlům.
Situace umístění „Kapitanátu“ je uvedena v příloze č.1.
B.3.1.4. Služebna SPS

Objekt „Služebna SPS“ slouží jako administrativní budova se zázemím pro zaměstnance Státní plavební správy ve sportovním přístavu Hluboká nad Vltavou. Jedná se o  nepodsklepený dvoupodlažní objekt. V 1.NP je umístěna kancelář Státní plavební správy, sklad, technická místnost, hygienické zázemí a čekárna ke kanceláři. Ve 2.NP je realizována ubytovací kapacita se dvěma pokoji, společná obývací místnost s kuchyňským koutem, hygienické zázemí a předsíň. Objekt Služebny SPS doplňují konstrukce stínících prvků (designové plachty), které tvoří s plachtami sousedního objektu „Kapitanátu“ jeden konstrukční celek. Součástí objektu „Služebny SPS“ je napojení na inženýrské sítě pomocí přípojek. Na objekt „Služebny SPS“ navazuje štítovou zdí objekt „Kapitanátu“. 
Vodovod - objekt je ze severní strany napojen samostatnou přípojkou vody z veřejného řadu vedeného v přilehlé ulici Podskalí. Přípojka je provedena ve společném výkopu s přípojkou vody pro sousední objekt „Kapitanátu“.
Kanalizace splašková – objekt je gravitačně napojen přes revizní šachtu na splaškovou kanalizační síť. Tato revizní šachta je umístěna jižně při objektu „Služebna SPS“ a slouží zároveň pro připojení objektu „Kapitanátu“.
Kanalizace dešťová – dešťové vody jsou gravitačně svedeny přes revizní šachtu do přeloženého trubního kanálu.
Přípojka NN – pro silové napojení zřídila společnost EON na základě uzavřené smlouvy o odběru NN trafostanici u severní hranice stávajícího parkoviště. Ze Služebna SPS je vedena přípojka k tomuto odběrnému bodu sestávající z kabeláže v chráničkách a kompletního vystrojení rozváděče. Přípojka NN pro objekt Služebna SPS vede od rozváděče ve společné trase s přípojkou NN pro „Kapitanát“. Hlavní rozváděč NN objektu služebny je umístěn v severní fasádě.
Slaboproud, přípojka telefonu – objekt je napojen na telekomunikační vedení – telefon přípojkou ze stávající sítě při ulici Podskalí. V rámci objektu „Kapitanát“ je zřízena přípojka podzemním trubkováním pro kabel ke stávajícímu připojovacímu bodu. Služebna SPS je napojena na telefonní přípojku vnitřní sítí přes objekt „Kapitanátu“.
Objekt je napojen přes  parkoviště na silnici II/146. Přístup k objektu „Služebny SPS“ je z komunikace č. II/146 přes komunikaci areálu Sportovního přístavu. Před objektem „Služebny SPS“ je navržena manipulační plocha, která je oddělena od komunikací parkoviště, ale na kterou je umožněn přístup motorovým vozidlům.
Situace umístění služebny SPS je uvedena v příloze č.1.

Měření výšky hladiny ve sportovním přístavu
Měření hladiny ve sportovním  přístavu je umístěno v místě vjezdového objektu. 
B.3.1.5. Přístavní mola
Přístavní mola pevná
Mola pevná jsou ocelovou konstrukcí propojující objekty betonových mol IO 10 Stání osobních lodí v přístavu a IO 03 Přístavní molo – nábřeží. Celkově se jedná o 123 m dlouhou konstrukci skládající se z pevného přístavního mola a pevné přístupové lávky. Konstrukčně jsou tyto objekty podobné s tím rozdílem, že lávka neslouží primárně k vyvázání plavidel. Konstrukce lávky a mola navazuje na okolní konstrukce přístavu. Jedná se o kluzné uložení konce lávky a přístavního mola s pacholaty na navazujících železobetonových konstrukcích přístavních zdí. Volné uložení je navrženo v ozubu 250 x 282 x 2040 mm. V podélném směru byly hlavní nosníky uloženy s 230 mm přesahem na kulatině a pancéřovaném prahu. Přístavní molo a lávka jsou tvořeny ocelovou rámovou konstrukcí s hlavním podélným nosným systémem (HEB 200) spočívající na svislých nosných prvcích. Hlavní podélné nosníky jsou prostorově ztuženy vodorovným zavětrováním (½ HEB 200) doplněnými L 80 x 50 x 5. Vodorovný rám lávky i mola spočívá na svislých nosných prvcích (IPE 240) vetknutých do dna pomocí kořenových armovaných pilot a hlavě z plechu 16 x 260 x 300 mm. Ztužení příčného rámu je realizováno vzpěrami (½ HEB 200). Konstrukce je založena tak aby vyhověla pro II. etapu splavnění tzn. úrovni prohloubeného dna 368,75 m n. m. Kořenové armované piloty jsou navrženy o Ø 750 mm a délky 2,15 m. Pochozí plocha lávky a mola je šířky 2,0 m je tvořena dubovými fošnami 50 x 180 x 1980 (v suchém stavu tj. 8% vlhkosti). Pochozí plocha mola a lávky je na jedné výškové úrovni a to 372,45 m n. m. Pevná přístupová lávka slouží pro přístup osob z IO 03 přístavního mola - nábřeží na pevné molo. Nosná konstrukce je stejná jako u pevného mola. Lávka je celkové délky v ose 29,30 m. Směrově je dvakrát zalomena 23,0° a 6,1° tak, aby kolmo navazovala na sousední objekty a v obou koncích tvořila stejně dlouhá pole. Konstrukce je podélně členěna na úseky dlouhé 4,8 a 5,6 m. Pole dlouhá 4,8 m (2 x 2 x 4,8 m) jsou vybavena vodorovnými oděrnými trámci a tvoří krajní polohu přístavních stání pro plavidla. Pole o délce 5,6 m jsou „průtočná“ s upraveným opeřením. Průtočnost je podmíněna náhonem na MVE. Výška konstrukce lávky neomezuje průtočnou kapacitu a nebrání pohybu splavenin (ve středových polích). V těchto průtočných polích je upraveno svislé zavětrování (UPE 180) oproti zbývající konstrukci tohoto IO. Přístup na lávku je umožněn přes uzamykatelnou branku v konci lávky. Branka a čelní zábradlí je výšky 1,1 m a forma odpovídá zábradlí pro volný přístup osob. Na lávce je z obou stran osazeno „tříšprušlové“ zábradlí výšky 1,1 m nad pochozí plochu. Zábradlí je kotveno z bočních stran vevařenými plechy do hlavních podélných nosníků lávky. Tyto plechy v osové vzdálenosti 1,5 m mají ztužující účinek na podélné nosníky. Na tyto plechy jsou osazeny jednotlivá zábradelní pole. Mezi kotvícími plechy zábradlí lávky je umístěno z vnější strany přístavního bazénu dřevěné obložení ve formě dvou nad sebou umístěných dubových fošen 50 x 150 x 1450 mm. Fošny jsou přišroubovány na plechy (tl. 10, 100 x 170 mm) vevařené do podélného nosníku a ke kotvícím plechům zábradlí. Ze strany přístavu jsou na polích lávky délky 4,8 m osazeny oděrné trámce 150 x 100 a 100 x 100 mm vždy mezi kotvící plechy zábradlí. Horní dva trámce zakrývající hlavní vodorovné nosníky jsou 100 x 100 a 150 x 100 a jsou vzájemně svázány TR 40/4 dl. 200 mm a vruty. Lávka je z obou stran vybavena malým vázacím kruhem pro vyvázání nejbližších plavidel. Na „průtočných“ polích lávky délky 5,6 m jsou ze strany přístavu osazeny pouze horní dva spřažené oděrné trámce o délce 1,45 m (mezi kotvícími plechy zábradlí). Pevné přístavní molo slouží k vyvázání a stání malých plavidel o velikosti přibližně 4 x 12 m a výtlaku cca 43 tun a jednoho plavidla o velikosti 5,3 x 26,5 m o výtlaku cca 100 tun. V rámci tohoto IO je pro stání malých plavidel (do 43 tun) navrženo pevné molo s jedenácti příčnými stáními o šířce 4,8 m a dvěma podélnými stání stáními v celkové délce 74,1 m. Součástí objektu je pevné molo s velkými pacholaty, které umožní stání jednoho plavidla o výtlaku 100 tun. Přístup na pevné molo je přes pevnou lávku nebo přes uzamykatelnou branku z prostoru IO 10 Stání osobních lodí v přístavu. Základní nosná konstrukce pevného mola je totožná s řešením pevné lávky. Konstrukce mola s příčným stáním plavidel se skládá z 11 sekcí o délce 4,8 m. Podélné stání se skládá z 5 sekcí o délce 4,25 m. Molo s velkými pacholaty je děleno 4 sekcemi o délce 4,3 m. Dřevěná pochozí plocha mola a vnější obklad dubovými fošnami je totožný jako na lávce. Zábradlí na mole je pouze z vnější strany mola. Řešení horních oděrných trámců je odlišné oproti přístupové lávce. Horní dva oděrné trámce zakrývající hlavní vodorovné nosníky (100 x 100, 150 x 100) jsou kotveny v délkách vždy ½ délky sekce. Jsou vzájemně svázány TR 40/4 dl. 200 mm a vruty. Konstrukce pevného mola s příčným stáním plavidel je doplněna vyvazovacími dalbami (VVD). Dalba je viditelně tvořena dřevěnou dubovou kulatinou Ø 240 mm délky 3,65 m. Ta je pod úrovní dolní hladiny vetknuta do TR 324/14 (S235). Proti vysunutí je kulatina fixovaná příčně závitovými tyčemi. Dalba (trubka) je založena vetknutím do podloží kořenovou pilotou Ø 750 mm a délky 3,15 m. Krom daleb s dřevěnou kulatinou (VVD 12 až VVD 16) je v krajní poloze mezi stáním č. 70 a 71 osazena celoocelová dalba TR 324/14 vyplněná cementovou zálivkou (VVD 17). Technologické vybavení mola sestává zejména z vázacích prvků, zábradlí, odběrných sloupků (PS 04 Elektroobjekty) a osvětlení. Vázacími prvky pevného mola jsou křížová a velká pacholata osazená v rozteči dle jednotlivých polí a svislých nosných prvků konstrukce viz. situace. Křížová pacholata jsou přišroubována k hlavním podélným nosníkům šrouby. Nerezová křížová pacholata jsou dimenzována na sílu úvazu 20 kN. Velká pacholata (vzor. list ŘVC ČR 3714) jsou přivařena trvale na hlavní nosnou konstrukci mola a jsou dimenzována na sílu úvazu 40 kN. Vyvazovací dalby jsou dimenzovány na sílu úvazu 20 kN. Osvětlení mola a přístupové lávky (PS 04 Elektroobjekty) je realizováno svítidly na sklopných stožárech s krátkými výložníky. Stožáry jsou umístěné za linií zábradlí. Odběrné sloupky (PS 04 Elektroobjekty) jsou typu „A2“ na pevném mole s vázacími prvky ve formě křížových pacholat. Celkově jde o 4 kusy vždy maximálně pro 4 plavidla. V místě stání s velkými pacholaty je odběrný sloupek typu „B2“. Odběrné sloupky jsou kotveny závitovými tyčemi. Jednotlivá mola jsou vybavena rozvodem NN a vody do odběrných sloupků. Ty jsou součástí konstrukce pevného mola. V konstrukci lávky a mola, pod úrovní pochozí plochy, je na kabelovém roštu umístěno vedení IO 08 Rozvody NN, PS 04 Elektroobjekty a IO 09 Vodovod. Přístup na pevné molo je přes pevnou lávku nebo přes uzamykatelnou branku z prostoru IO 10 Stání osobních lodí v přístavu. Na přístupové lávce a pevném molu je osazeno zábradlí výšky 1,1 m nad pochozí plochu.. Omezení velikosti plavidel využívajících jednotlivé přístavní polohy je formou informačního značení a provozním řádem sportovního přístavu.

Přístavní mola plovoucí
Plovoucí mola jsou umístěna podél západní části sportovního přístavu a kolem celého ostrova. Západní molo s výložníky může využít 12 malých plavidel. Západní část ostrova, kde je umožněno stání pro 20 malých plavidel, je rovněž vybavena výložníky.

Východní část ostrova může využívat 18 malých plavidel. Přední úvaz je řešen ke svislým dalbám, které jsou umístěny před přídí plavidla. Jedna dalba poslouží dvěma plavidlům. Přístupy na západní molo i na molo kolem ostrůvku jsou prostřednictvím lávek.

Mola jsou rozdělena na samostatné sekce o šířce 2,5 m a o délkách od osmi do dvanácti metrů (dělení je dáno nepravidelností tvaru mola), které jsou vzájemně pružně spojeny. Základem každé sekce plovoucího mola je ocelový rám z profilů U16, na kterém je pochozí plocha z dubového dřeva. Pochozí plocha je protiskluzově upravena.

Vztlak zajišťují plováky o šířce 2,3 m a o délkách 2 a 2,5 m. Sekce o délce 8 m jsou podepřeny dvěma plováky o délce 2 m, sekce o délce 10 m jsou podepřeny dvěma plováky o délce 2,5 m a sekce o délce 12 m jsou podepřeny třemi plováky o délce 2 m. Podepření je voleno tak, aby u všech sekcí byla zajištěna stejná nosnost.
Plovoucí molo sestavené z jednotlivých sekcí je přichyceno pomocí třmenů ke svislým vodícím dalbám, které jsou vyvedeny 1,0 m nad hladinu při Q100 (tedy na kótu 376,26 n.m.). Dalby jsou vetknuty do předvrtaných pilot.
Stání plavidel u mol je vyjma 1 plavidla uvažováno zádí vyvázáním k vázacím prvkům. Vázací prvky jsou tvořeny křížovými pacholaty. Přední úvaz je řešen ke svislým dalbám nebo k rohatinkám umístěných na výložnících.

Jednotlivá mola jsou vybavena rozvodem NN a vody do odběrných sloupků. Po celé délce mola na hraně u břehu je osazeno zábradlí o výšce 1,10 m.
B.3.1.6. Přístavní molo – nábřeží
Molo je situováno v severní části sportovního přístavu. Přístavní molo slouží k vyvázání a stání malých plavidel o velikosti přibližně 4x12 m a výtlaku cca 43 tun.

Profil zdi v řezu tvoří nábřežní zeď tvaru obráceného T v délce linie sportovního přístavu. Úroveň základové spáry i hrana římsy nábřežní zdi je konstantní, do koruny zdi jsou kotveny pacholata a odběrné sloupky (PS 04 Elektroobjekty). Zeď je založena na skalním podloží na úrovni 367,950 m n.m tak ,aby umožňovala provedení II. etapy splavnění. 

Vybavení mola se sestává zejména z vázacích prvků, zábradlí, laviček, vodícího pruhu pro osoby nevidomé a slabozraké a odběrných sloupků. Vázacími prvky mola jsou křížová pacholata a vyvazovací dalby.

Dalba je viditelně tvořena dřevěnou dubovou kulatinou Ø 240 mm délky 3,65 m. Ta je pod úrovní dolní hladiny vetknuta do TR 324/14 (S235). Proti vysunutí je kulatina fixovaná příčně závitovými tyčemi. Dalba (trubka) je založena vetknutím do podloží kořenovou pilotou Ø 750 mm a délky 3,15 m. 
B.3.1.7. Přístavní molo u rampy pro zavážení plavidel
Molo plynule navazuje na linii přístavního mola nábřeží. Rozhraní inženýrských objektů je vedeno v jedné rovině s výstupní hranou přístupové komunikace. 

Profil zdi v řezu tvoří nábřežní zeď tvaru obráceného T v délce linie sportovního přístavu. Úroveň základové spáry i hrana římsy nábřežní zdi je konstantní, do koruny zdi jsou kotveny pacholata. Zeď je založena na skalním podloží na úrovni 367,950 m n.m. tak, aby umožňovala provedení II. etapy splavnění.

Vybavení mola se sestává zejména z vázacích prvků, zábradlí a  vodícího pruhu pro osoby nevidomé a slabozraké. Vázacími prvky mola jsou křížová pacholata.

B.3.1.8. Rampa pro zavážení plavidel
Železobetonová rampa je ve sklonu 1:7, o šířce 6 m. Ohraničená je svislými zdmi proměnné výšky. Profil zdi v řezu tvoří zeď tvaru obráceného T v délce linie rampy. Úroveň základové spáry je konstantní, hrana římsy kopíruje spád rampy. Zeď je založena na skalním podloží na úrovni 367,950 m n.m. tak, aby umožňovala provedení II. etapy splavnění. Nad těmito zdmi jsou úhlové zdi zajišťující stabilitu svahu u přilehlého parkoviště. K rampě přiléhá chodník navazující na parkoviště, pod kterým je vedena opěrná zeď, jenž kopíruje tvar chodníku. Chodník je ohraničen z vnější strany po celé své délce zábradlím. Je vyústěn na plovoucím mole.

B.3.1.9. Stání pro osobní dopravu v přístavu
Stání osobních lodí ve sportovním přístavu je umístěno na pravém břehu bazénu hned za vjezdovým objektem. Stání o celkové délce 50,0 m a šířce 3,0 m je tvořeno svislou zdí s dvěma úrovněmi (0,4 m a 0,9 m nad maximální plavební hladinou ve sportovním přístavu). Přechod z jednotlivých úrovní je tvořen sklonem 1:12. Svislé stěny jsou tvořeny zaberaněnými ocelovými kotvenými štětovnicemi VL 604. V horní části jsou opatřeny železobetonovou hlavou. Štětovnice jsou vetknuty do skalního podloží. V horní hraně zdi je osazen průběžný dřevěný trámec (200 x 200 mm) vsazený do ocelového L profilu. Pod něj jsou umístěny další vodorovné oděrné trámce (100 x 100 mm) vsazené do ocelových U profilů. Pochozí plocha stání je tvořena řezanou kamennou dlažbou kladené do maltového lože na podkladní betonovou dilatovanou desku. Plochy jsou vyspádované k volnému okraji 2% příčným sklonem. V dlažbě je umístěna vodící linie tl. 400 mm pro pohyb osob nevidomých a slabozrakých a je zde osazen odběrný sloupek.

Vyvazovací prvky
Stání osobních lodí ve sportovním přístavu je vybaveno třemi vysokovodními vyvazovacími dalbami s pacholaty. Horní hrana vyvazovací dalby je na kótě 376,26 m n.m. Na nábřežní zdi jsou umístěna typová pacholata 60 kN. Přístavní mola (pevná i plovoucí) jsou vybavena křížovými pacholaty. Tato pacholata poslouží k vyvázání zádě plavidel. Byla použita nerezová pacholata. Pro vyvázání přídě plavidel byly u přístavních mol (pevných i plovoucích) a mola nábřeží umístěny vyvazovací dalby. Jedná se o dubové dalby o průměru 240 mm, horní hrana dalby je na kótě 373,55 m n.m. Výložníky u plovoucích přístavních mol slouží k vytyčení místa pro stání plavidel a komunikaci mezi plavidly. Výložník je pochůzný s délkou 8,2 m, šířkou 0,75 m a návrhovým zatížením 150 kg. Jedná se o ocelovou konstrukci  s dubovou palubou kloubově přichycenou k plovoucím molům. Druhý okraj zahrnuje plastový plovák. Na výložníku jsou umístěny nerezové rohatinky.

B.3.1.10. Stání pro osobní lodní dopravu na řece
Provoz stání pro osobní lodní dopravu na řece se řídí vlastním provozním řádem a povodňovým plánem.
B.3.1.11. Opěrná zeď nábřeží

Opěrná zeď nábřeží je tvořena úhlovou zdí výšky 1,55 m. Do kamenného obkladu je vloženo osvětlení. Schodiště se skládá z jednotlivých kamenných bloků kladených na sebe. Podklad je tvořen betonovou deskou. Nástupní a výstupní stupeň je uložen na pásovém betonovém základu. 

B.3.1.12. Parkoviště pro potřeby základního provozu přístavu 

Investice Města Hluboká nad Vltavou) -  umístění viz. příloha č.1. - situace sportovního přístavu (provozuje město)
Součástí sportovního přístavu je parkovací a manipulační plocha a jejich dopravní připojení na stávající silnici II/146. Dopravní napojení na místní komunikaci je jednou obousměrnou komunikací o šířce 6,0 m a zabezpečuje příjezd na parkoviště, k přístavnímu molu i k zdvižné lávce. 

Přes hlavní silnici je přechod pro chodce v šířce 4,0 m s dělícím ostrůvkem. Od parkoviště a objektu uvažovaného kapitanátu k přechodu pro pěší je chodník s povrchem ze zámkové dlažby. Na chodníku i na ostrůvku jsou v dlažbě použity prvky pro nevidomé, vč. snížení obrubníku.

Kapacita parkoviště je 49 osobních automobilů, z toho 3 parkovací místa jsou vyhrazena pro tělesně postižené občany. Rozměr jednoho stání je 2,50 x 5,30 m, pro tělesně postižené 3,50 x 5,30 m. Komunikace pro provoz parkoviště jsou široké 6,00 m.

Povrch příjezdových komunikací a plochy před kapitanátem jsou živičné, povrch parkovacích stání pak z vegetačních tvárnic. Zakončení zpevněných ploch i komunikací je provedeno z betonových obrubníků. 

B.3.1.13. Vodovod

Napojení na přiváděcí řad je provedeno na okraji areálu nad přístavním molem nábřeží v blízkosti silnice v podzemní armaturní komoře a je zde zároveň osazena vodoměrná sestava s možností vypuštění. Za šachtou se potrubí postupně dělí do čtyřech větví zásobujících jednotlivá mola. Pro části vodovodu společné pro více větví a pro celou větev D je potrubí PE 63x5,8 o celkové délce 242m. Pro zbývající větve (A,B,C) je potrubí PE 50x4,6 o celkové délce 330m. Vodovod je tvořen potrubím z polyethylénu PE 80 tlakové řady SDR 11 (PN 12,5). Napojení vodovodních přípojek odběrných sloupků je provedeno navrtávkou rozvodného potrubí. Vodovodní rozvod je veden třemi hlavními větvemi tak, aby obsloužil všechny odběrné sloupky. Opatření na vodovodu před zimním obdobím jsou uvedena v kapitole E. Pokyny pro provoz v zimním období.
B.3.1.14. Zpevněná komunikace – cyklostezka k mostu 

Investice Města Hluboká nad Vltavou) -  umístění viz. příloha č.1. - situace sportovního přístavu (provozuje město)
Cyklostezka byla navržena dle technických podmínek TP 179 z roku 2006 se smíšeným provozem cyklistů a chodců, s vyloučením automobilové dopravy, vyjma správce vodního toku, který bude mít umožněn vjezd na komunikace. Délka předmětné trasy je 0.414.128 km. Začátek úpravy je situován k nově budované zdvižné lávce ve sportovním přístavu. Dále pak trasa pokračuje po rostlém terénu kolem areálu plovárny (vč. rozjezdů k vratům oplocení plovárny a Povodí Vltavy) a končí za náhonem řeky, přes který je vybudována lávka.
Stezka se částečně nachází v zátopovém prostoru řeky. Mobilní oplocení bude v případě povodní odstraněno. 

Základní šířka cyklostezky je 3,00 m, se zapuštěnými obrubníky po obou stranách,   s oboustrannými nezpevněnými krajnicemi širokými 0,25 m. V úseku cca 200 m, v místech, kde probíhá oddělovací betonová zídka plovárny, se cyklostezka rozšiřuje o bezpečnostní odstup 0,25 cm. Pravá strana konstrukce cyklostezky je zapřená do betonového obrubníku, zapuštěného v úrovni povrchu živice. Příčný sklon je jednostranný a to 2,5 % směrem k řece. Příčný sklon nezpevněných krajnic je 8 %.

Do staničení cca 0,190 km je cyklostezka provedena na dopravní zatížení do 10 t, dále pak až do KÚ na zatížení do 3,5 t. 

B.3.1.15. Zpevněná plocha navazující na opěrnou zeď a rampu pro spouštění plavidel 

Investice Města Hluboká nad Vltavou) -  umístění viz. příloha č.1. - situace sportovního přístavu (provozuje město)
Povrch plochy je živičný. Zakončení zpevněné plochy je provedeno z betonových obrubníků. Zpevněná plocha je zklidněna osazením odnímatelných sloupků.

B.3.1.16. Odlučovač ropných látek

Investice Města Hluboká nad Vltavou) - umístění viz. příloha č.1. - situace sportovního přístavu (provozuje město)
Odlučovač ropných látek je umístěn na dešťové kanalizaci, určené pro odvedení povrchových vod z navrhované místní obslužné komunikace, parkoviště a zpevněné plochy před kapitanátem.  Součástí dešťové kanalizace jsou kanalizační šachty, přípojky pro napojení uličních vpustí, odlučovače ropných látek a zpětná klapky na opěrné zdi - na vyústění potrubí do bazénu. Instalovaná zpětná klapka je se svislým talířem ZETEC Ecoflap DN 200, výrobce ZETR Uherské Hradiště. Na stěnu je nainstalována pomocí kotevních šroubů.

K zachycení ropných látek, před vypuštěním dešťových vod do bazénu (slepé rameno řeky Vltavy), je na dešťové kanalizaci vybudován plně průtočný koalescenční odlučovač ropných látek (ORL) Oleopator KNS15 SF15001, v nastavitelném provedení, výrobce ACO Jihlava. 

Odlučovač ropných látek ACO Oleopator K, třídy I, dle ČSN EN 858, má integrovaný lapač, který umožňuje souběžné sedimentování kalů a odlučování ropných látek v jedné nádrži. Garnitura je zabudována v železobetonové nádrži. Nádrž je s dokladem tlakové bezpečnosti a vícevrstvou vnitřní povrchovou úpravou odpovídající normám. Instalovaná technologie je vyrobena z polyetylenu a je opatřena bezpečnostním plovákem a přípojkou pro odběr vzorků. 
Odlučovač ropných látek, Oleopator KNS15 SF15001, je kruhová železobetonová nádrž o vnějším průměru 1800 mm, s kalovou jímkou o objemu 1,5 m3. Nádrž pro dopravní zatížení D400. 
Pro zajištění sestupu a výstupu do odlučovače jsou ve stěně osazena 2 nerezová výsuvná madla. Poklop je litinový uzamykatelný DN 600, pro třídu zatížení D400, typ Rexess, bez ventilační hlavice, výrobce Saint-Gobain, vnější průměr rámu 785 mm. Poklop je vybaven kloubovým uložením víka, automatickým uzamčením pružnou západkou, tlumící vložkou zabraňující spolu s pružnou západkou vzniku hluku při přejetí.    
B.3.1.17. Servisní centrum

Servisní centrum se nachází v západní části přístavu a je složeno ze zařízení pro odběr fekálních a nádních vod a z čerpací stanice pro tankování pohonných hmot do plavidel tvořené přenosným čerpacím strojem AVK - přístavní verze.

Zařízení je umístěno v úrovni přístavní hrany (372,45 m n. m.) mezi chodníkem vedoucím podél rampy pro zavážení plavidel a chodníkem vedoucím k lávce na plovoucí molo. Sloup pro ovládání čerpadel a výlevky je konstrukčně proveden jako nerezový plášť s odnímatelnými kryty. Součástí sloupku jsou dvě čerpadla v nerezových krytech a dva držáky na hadice. Zařízení pro odběr fekálních a nádních vod je ukotveno k železobetonovému základu. V případě hrozících povodní vyšších než Q20 (hrazení přístavu umožňuje ochranu do hladiny v úrovni Q20) bude zařízení demontováno a odvezeno. Sací hadice jsou napojeny na čerpadlo a dále na výtlačné potrubí.

Výtlačné potrubí fekálních vod (PE 100, DN 50) z vývěvy odvádí splaškové vody z plavidel do kanalizační šachty Š1. V konstrukci šachty jsou prostupy pro přítoky kanalizace od výlevky a splaškových vod z vývěvy, opatřené zpětnou klapkou. Šachta bude opatřena stupadly. Na odpadu je osazeno nožové šoupátko DN 160 s ovládací tyčí prostupující stropem šachty. Šoupátko je uzavíráno při nástupu povodně pro zabránění vnikání povodňových vod do kanalizace.

Z kanalizační šachty Š1 jsou splašky dále svedeny gravitačním potrubím (PP 100 DN 160) do stávající stoky splaškové kanalizace kapitanátu. Stávající stokou jsou následně fekální vody odváděny na čističku odpadních vod.

Výtlačné potrubí nádních vod (PE 100, DN 80) je zaústěno do jednoplášťové ocelové jímky o objemu 5 m3 výrobce AMP CHOMUTOV a.s. typu P 5 1PL. Jímka je opatřena hladinovým čidlem, které signalizuje ve dvou stavech blížící se zaplnění jímky do objektu kapitanátu se zobrazením na řídícím systému přístavu. Jímka je kotvena k železobetonové základové desce, deska je přitížena okolní zeminou a nabetonováním, aby nedošlo k vyplavání prázdné jímky za povodní. Jímka je v zatravněném terénu v bezprostřední blízkosti parkoviště a je tak umožněn příjezd vozidel zajišťujících vývoz jímky.

Vedle jímky se nachází výlevka fekálních vod z plavidel. Poklop výlevky je zabezpečen elektromagnetem a bude ovládán z řídícího sloupku umístěného u vývěvy.

Z výlevky jsou splaškové vody svedeny gravitačně (potrubí PP DN 110) do šachty Š1. Výlevka je rovněž napojena na areálový vodovod přístaviště pro umožnění opláchnutí nádob na odpadní vody. 
Na ploše pevného mola mezi hranou a schodištěm se nachází sorpční vpusť SOL-2/4 M výrobce SEKOPROJEKT s jmenovitým průtokem 2 ls-1 a maximálním průtokem 4 ls-1. Sorpční vpust slouží pro záchyt splachů úkapů ropných látek z plochy vymezené pro tankování a z navazujícího schodiště mezi plochou u vody a tankovací stanicí. Plocha vymezeného území je 38 m2. Sorpční vpust je napojena na stávající výust dešťové kanalizace přístavu. Na přípojce je osazena elektricky ovládaná klapka, které zajistí, aby v případě, že bude probíhat tankování a hrozí tak zvýšené riziko znečištění byl veškerý odtok ze sorpční vpustě přesměrován do záchytné bezodtoké jímky objemu 0,93 m3 z polypropylenu s obetonováním, výrobce C plastik spol. s r.o.. Klapka se automaticky otevře po ukončení tankování. Na tankovací stanici je tlačítko STOP, které zajistí uzavření šoupěte v případě zjištěné havárie.

Bezodtoká jímka je umístěna též v ploše „u vody“ a je vybavena elektronickým sledováním hladiny a signalizací v případě naplnění do kapitanátu.
Pro přístup k výlevce od nábřežní hrany se zařízením pro odčerpání fekálních a nádních vod a pro přístup k tankovací stanici je vybudováno železobetonové schodiště s obkladem z kamenné dlažby s ocelovým trubkovým zábradlím a navazující chodník. Pro umístění kontejnerové tankovací stanice byla prodloužena opěrná zeď podél rampy pro spouštění plavidel a v ploše nad schodištěm a zdí byly vybudovány patky pro umístění kontejnerové tankovací stanice a pro umístění pohledové pergoly.
Ocelová pergola s popínavými rostlinami kontejner pohledově zakrývá ze tří stran. Při pergole je osazen záhon s popínavými rostlinami, které pokryjí stěny pergoly a vytvoří živou zelenou stěnu. Konstrukce pergoly je ocelová ze systému sloupků a paždíků, spoje prvků jsou šroubované, tedy demontovatelné. Výška konstrukce pergoly je 3,2m nad upravený terén, půdorysné rozměry pergoly jsou 9,82×5,15m. Ze dvou stran je opláštěná tahokovem tl. do 2mm, který bude tvořit oporu pro popínavé rostliny. Na třetí stěnu je v horní části umístěn portál s označením servisního centra a s panely pro zobrazení cen pohonných hmot.
B.3.2. Strojní část
Strojní (technologická) část sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou se sestává ze zdvižné lávky nad vjezdem do sportovního přístavu a náhradního hrazení sportovního přístavu. Zdvižná lávka je ovládána prostřednictvím hydraulických agregátů umístěných ve vodotěsných jímkách po obou stranách vjezdového objektu. Podél mol stání plavidel jsou na IPE profil rozmístěny odběrné sloupky či stojany, zajišťující možnost odběru pitné vody pomocí připojovací hadice, napojení na elektrickou síť připojovacím kabelem z plavidel.
B.3.2.1. Provizorní hrazení vjezdu do sportovního přístavu

Provizorní hrazení vjezdu do sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou je realizováno dvojicí hradících desek  pro světlou šířku vjezdu 12,0 m. Poloha provizorního hrazení osazeného ve vjezdu do sportovního přístavu při povodňové situaci je uvedena v příloze č.6a a poloha provizorního hrazení osazeného ve vjezdu do sportovního přístavu při převádění ledů jezem je uvedena v příloze č.6b.
Hlavní parametry hrazení: 
- šířka vjezdu

-
12,0 m

- kóta prahu

-
369,85

- kóta přelivné hrany


-
375,05

- celková výška hrazení

- 
5,20 m

- sada hradících desek

-
 2 ks
Desková hradidla provizorního hrazení jsou dimenzována na jednostranný přetlak odpovídající přelivné hraně sady a jsou pro dosažení úspory hmotnosti dimenzemi odlišeny. Pro saturaci ztrát vody v bazénu zahrazeného sportovního přístavu je spodní hradící deska opatřena dvojicí napouštěcích stavítek.
K výrobě mobilních součástí provizorního hrazení vjezdu do sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou je použita převážně konstrukční ocel třídy St 37 (označení S 235 JR), exponované nosné díly dolní hradící desky  jsou vyhotoveny z oceli třídy St 52 (označení S 355 J0). Veškerý spojovací materiál je nerezový či mosazný. Vřetenová šoupátka s příslušenstvím jsou nerezová.
Všechny ocelové konstrukce, vyjma ploch k zabetonování, jsou ošetřeny proti korozi žárovou metalizací a kryty nátěrem.
Armatury provizorního hrazení
Ve výklencích v primárním betonu je vyrektifikován vůči primárním destičkám (=100x16) stavěcími šrouby (M16) a zalit betonovou zálivkou rám vedení. Těsnící rám tvoří spodní práh  a boční svislé těsnící a dosedací vedení. Práh je tvořen válcovaným profilem U240 přes šířku ohlaví 12,0 m a tvoří za lícem stěn komory základ pro vztyčení bočního vedení. S roztečí 0,75 m jsou přes příruby nosníku navařeny rektifikační patky L50x50x5, jimiž procházejí stavěcí šrouby.  Boční vedení jsou sestavena z oblého kování svislých hran a vlastního vedení, složeného z válcovaných profilů U 200 a plechu tl.10 mm. S roztečí 0,75 m je zadní strana vedení opatřena úhelníkovými patkami L50x50x5, jimiž procházejí stavěcí šrouby V horní části pod platem je ocelová drážka oboustranně rozšířena pro snadné navedení hradidel. Výška vedení po plato ohlaví je 5,33 m. Dnový práh je výškově umístěn přímo na niveletě dna v korytě, kování hran bočního vedení je zapuštěno z důvodu ochrany před mechanickým poškozením o 20 mm za líc zdí vjezdu.
Dolní hradící deska
Výška spodní hradící desky činí 2,60 m a při maximální hladině horní vody je zatížena silou 1260 kN. Obšívka z plechu tl.8 mm je vyztužena třemi vodorovnými nosníky svařovaného T profilu o celkové výšce 800 mm s přírubou =150x30. Vyztužení je doplněno válcovanými mezinosníky a ukončeno na svislých opěrných bočnicích L200x100x14. Exponované části vyztužení jsou provedeny z oceli třídy St52 (11523).

Do hradící desky jsou v blízkosti krajů vevařena dvě trubková hrdla světlosti DN 500 mm, ta jsou zakončena přírubami tl.16mm pro připojení uzavíracího šoupátka. Nerezová vřetenová šoupátka jsou připojena čtyřmi „števty“ M10.
Pro případ nasazení pouze dolní hradící desky pro provizorní zahrazení vjezdu do sportovního přístavu (za běžných vodních stavů) je horní plocha opatřena pororoštovou lávkou. Hradící deska je uložena ve vlastním stojanu.
Horní hradící deska
Výška horní hradící desky činí též 2,60 m a při maximální hladině horní vody je zatížena silou 420 kN. Obšívka z plechu tl.8 mm je vyztužena třemi vodorovnými nosníky svařovaného T profilu o celkové výšce 650 mm s přírubou =150x25. Vyztužení je doplněno válcovanými mezinosníky a ukončeno na svislých opěrných bočnicích L200x100x14. Pro výrobu je použita běžná konstrukční ocel třídy St37 (11 375). Horní plocha desky je opatřena pororoštovou lávkou.
Horní nosník desky je opatřen v blízkosti konců  můstky pro připojení kozlíku prodloužení ovládacího vřetena. Kompletní teleskopický nerezový set prodloužení AP2 pro délku ~2,5m je subdodávkou k nerezovému šoupátku Safox F 500. Ovládání vřetena se provádí T – klíčem z obslužné lávky. Hradící deska je uložena ve vlastním stojanu.
Stojan hradidel
Pro uložení hradících desek provizorního hrazení slouží dva stojany z válcovaných profilů HEB 340 zaberaněných do země. Stojan pro hradící desky je umístěn na ploše vytvořené ve svahu u levé zdi vjezdového objektu. Desky jsou uloženy 550 mm nad maximální plavební hladinou. Pro ochranu pryžových těsnících prvků před poškozením spočívají hradící desky ve stojanech plochou spodního hlavního nosníku na podstavcích. 
B.3.2.2. Zdvižná lávka
Přemostění přes vjezd do sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou je řešeno pomocí zdvižné lávky pro pěší a cyklisty. Kategorijní šířka pěší a cyklistické komunikace je   3 m. 
Lávka zajišťuje pro lodní dopravu podjezdnou výšku 2,5 m pro maximální plavební hladinu. Vhledem k nutnosti zajistit na vodní cestě podjezdnou výšku 5,25 m je mostní objekt navržen jako zdvižný pomocí čtyř hydraulických válců se zdvihem 2,9 m. 
Lávka převádí pěší a cyklistickou komunikaci přes vjezd do sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou. Směrově je trasa cyklostezky vedena v přímé. Niveleta je ve výškovém zakružovacím oblouku a stoupá až klesá ve sklonu 5,0%. Cyklostezka je navržena dle technických podmínek TP 179 z roku 2006 se smíšeným provozem cyklistů a chodců, s vyloučením automobilové dopravy. Základní šířka cyklostezky je 3,00 m s oboustrannými nezpevněnými krajnicemi širokými 0,25 m. Příčný sklon je jednostranný a to 2,5 % směrem k řece. Na lávce je sklon upraven na příčně nulový. Příčný sklon nezpevněných krajnic je 8 %. Překážku tvoří řeka Vltava, se šířkou vjezdu 12 m. Q100 byla stanovena na kótu 375.26 m n.m. (Bpv). Maximální plavební hladina odpovídá Q1 = 372.05 m n.m. (Bpv), minimální plavební hladina odpovídá Qmin=371.45 m n.m. (Bpv). Nosná konstrukce je ocelová konstrukce se dvěma hlavními nosníky tvaru I o délce 15.035 m.

Hlavní nosníky jsou spojeny příčníky tvaru T. Mostovka je dřevěná z dřevěných fošen 160x120 mm z tvrdého dubového impregnovaného dřeva. Stavební výška je 570 mm. Kategorijní šířka pěší a cyklistické komunikace je 3m. Otevírání a zavírání lávky je řízeno jednak dálkově z velína plavební komory, jednak je u pylonu osazen ovládací pult, který umožní přímé ovládání zdvihu s přímou viditelností na lávku. Pohyb je řízen elektronicky s pomocí snímače pohybu na válcích. Na výložnících světelné signalizace jsou osazeny kamery, nastavené tak, aby byla zajištěna viditelnost na lávku i předpolí. Před opěrami jsou osazeny jednak elektricky ovládané závory, jednak semafory které při otvírání lávky kromě červeného světla vydávají akustický varovný signál.
Lávka je založena hlubinně na kotvených štětových stěnách, zabetonovaných do základů. Toto založení je součástí vjezdového objektu.

Opěry jsou monolitické masívní ze železobetonu a jsou tvořeny dříkem, úložným prahem, podložiskovými bloky a závěrnou zídkou. Na opěrách jsou umístěna ložiska, vodící pylony a další vybavení. Horní povrch úložného prahu je spádován směrem do vodoteče. V blízkosti opěr jsou umístěny vodotěsné jímky, ve kterých jsou umístěny hydraulické agregáty.
Nosná konstrukce lávky je ocelová konstrukce se dvěma hlavními nosníky tvaru HE400B o délce 15.035 m. Výška nosníků je 400 mm. Hlavní nosníky jsou spojeny příčníky tvaru T. Mostovka je navržena z dubového dřeva třídy D30 podle ČSN EN 338 z příčně kladených fošen 160x120mm s mezerou 15mm. Fošny jsou s ohledem na protiskluzové parametry drážkované drážkou šířky 5mm, hloubky 5mm. Uložení fošen je na ocelové podélníky IPE 140. Nosná konstrukce je uložena na opěru pomocí ocelových ložisek. Vodorovné ztužení nosné konstrukce je ocelové ze svisle orientovaných páskových výztuh ve tvaru X. Nad opěrami v místě uložení je masivní podporový příčník, který je konzolovitě vyveden nad mostovku a slouží pro uchycení hydraulických válců. Za ním je další koncový příčník pro připevnění vodícího zařízení. Prvky mostovky (mostiny) jsou z rostlého dřeva třídy pevnosti podle ČSN EN 338.

Na obou stranách mostu je ocelové zábradlí výšky 1.3m, s výplní z tahokovu z nekorodující oceli. Skládá se ze zábradelních panelů délky 1575mm, upevněných ke styčníkovým plechům na římse nosné konstrrukce. Upevnění tahokovu k rámu zábradlí je sevřením mezi páskovinu a úhelník, mezi které je vložena pružná elektroizolační mezivrstva.

Veškerá vodorovná zatížení působící na lávku při zdvihu nesmí mít žádný vliv na hydraulické válce, ty mohou být zatíženy jen osovými silami. Z toho důvodu je lávka vybavena vodícím zařízením. Na každém úložném prahu jsou vně lávky osazeny 2 vodící konzoly, které zabraňují nechtěným pohybům lávky. Vodící zařízení se skládá z ocelového sloupu trubkového průřezu 356 mm a z vodících prvků uchycených na koncovém příčníku. S ohledem na nízkou hmotnost konstrukce je navrženo kluzné vedení pomocí plastových kluzných pouzder, vodící plech na konzole je navržen z korozivzdorné oceli.

V případě povodně je možno zafixovat lávku v částečně zdvižené poloze (v úrovni 0.5m nad

Q100) tak, aby nedošlo k jejímu zaplavení. Pro fixaci se použije shodný prvek jako pro fixaci ve zdvižené poloze. Hydraulické válce jsou chráněny ocelovou trubkovou konstrukcí, kotvenou do úložného prahu. Tato ochrana je navržena zejména s ohledem na riziko nárazu kmenů a podobných splavovaných prvků do hydraulických válců.

Elektrohydraulický pohon zvedání lávky (viz. příloha č.20)
Pohyb lávky je realizován dvěma stejnými nezávislými hydraulickými systémy. Ovládání pohonu zdvižné lávky bylo navrženo dvěma hydraulickými agregáty – každý na jedné straně lávky. Každý hydraulický agregát obsahuje 11kW motor. Hydraulický systém je tvořen hydraulickým agregátem a dvěma hydraulickými válci. Jednotlivé části jsou propojeny potrubními rozvody a hadicemi. Okamžitá poloha lávky je snímána průběžně lineárními snímači a kontrolována v technologickém počítači (PLC). Podrobný popis ovládání, kontroly a údržby je uveden v provozním předpise v příloze č.20.

Vzhledem k pohyblivému charakteru lávky je na konstrukci a v její blízkosti osazena řada hydraulických, technologických a zabezpečovacích prvků, které je nutno jednak napájet elektrickým proudem, jednak řídit a ovládat pomocí řídícího systému.
Hydraulický pohon
Zvedání lávky zabezpečuje hydraulický pohon. V běžném provozním režimu se lávka zvedne a zůstává ve zvednuté poloze pouze na dobu nezbytně nutnou pro proplutí plavidel do a nebo ze sportovního  přístavu. Jinak setrvává ve výchozí poloze, fixované elektrickým zámkem. Na každém konci lávky u koncového příčníku je umístěn elektromechanický zámek, který zajišťuje polohu lávky ve spuštěné poloze. Kotevní oko zamykacího mechanizmu je upevněné do středního betonového bloku na opěrách.

Hydraulický pohon zohledňuje bezpečnostní hledisko, je navržen tak, aby současně bezpečně fixoval konstrukci mostu ve zdvižené poloze, a to i v případě destrukce některé části hydraulického potrubního rozvodu. Provozovat lávku lze pouze za předpokladu dokonalé funkčnosti a součinnosti všech instalovaných systémů (hydraulika, řídící systém, atd.) – zvedání mostní konstrukce v nouzovém režimu (tj. při výpadku řídícího systému) není možné. V případě výpadku elektrické energie je možno po připojení agregátu lávku zdvihat (podklady – Provozní řád a Povodňový plán Sportovního přístavu Hluboká na Vltavou). Nouzové spuštění mostu hydraulický systém samozřejmě umožňuje. Hydraulický systém a jeho parametry (příkon) je navržen na dobu zdvihání lávky 100 s.

Konstrukce zdvižného pole se zdvíhá za pomoci celkem 4 přímočarých hydromotorů (Ø 140/100 – 3100 mm) o nosnosti 100 kN se zabudovanými kontinuálními snímači polohy, umístěných vně nosné konstrukce. Nominální tlak se uvažuje 65 bar. Umístění vně mostu má příznivý dopad na stabilitu mostu při zdvihu a snižuje zatížení válců od větru při zdvihu. Válce jsou ke konstrukci mostu připojeny přes čepová ložiska s kloubovou vložkou, která zajistí namáhání válců pouze osovou silou. Uchycení k opěře je pomocí kloubové objímky. Vždy dvojice válců má jeden hydraulický agregát, který je umístěn v těsněné jímce. Poklop jímky je pochozí s únosností pro pojezd 12t vozidla a je tepelně izolován pro omezení kondenzace. Všechny tyto prvky mají zajištěný přístup pro revizi a jsou hermeticky utěsněny proti pronikání jak vzdušné vlhkosti, tak srážek a sněhu (provedení heavy duty). Válce jsou vybaveny vnitřním tlumícím zařízením, které je schopno zastavit pohybující se hmotu mostu. Hydraulický agregát je s těmito výkonnými prvky propojen prostřednictvím vysokotlakého potrubního rozvodu z nerezové oceli 1.4401.
Podrobný popis ovládání, kontroly a údržby je uveden v provozním předpise v příloze č.20.
B.3.2.3. Čerpací stanice pohonných hmot
Čerpací stanice pohonných hmot v přístavu má účel výhradně plnění plavidel (převážně rekreačních) dle §5 zákona č.311/2006 Sb. Přenosný čerpací stroj AVK je proveden jako jednostranný výdejní stojan, obsahuje modifikovanou místně tříplášťovou nádrž, typ výrobku AVK 1B(9125x2438x2438), dělená nádrž na naftu (NM) a natural (BA), výdejní stojan (PETROCard Czech s.r.o), bezobslužné čerpání s bankovními terminály, bez záložní elektrocentrály. 
Objem jmenovitý (max.): 22 900 litrů

Objem provozní (max.): 20 000 litrů

Poměr dělení: 50/50

Vydávané palivo a média: Benzín dle EN 228 (BA)

Nafta motorová dle EN 590 (NM)
Výdej: z čela kontejneru směrem k vodní ploše. 1 výdejní stojan – dvouprodukt

Výdejní pistole: 1x BA (40 l/min) s rekuperací II stupně, 1x NM (40 l/min)

Délka výdejních hadic: 11m - BA i NM

Plnící hrdla: umístěna směrem k vozovce

Rychlospojky plnění: Kapaliny (BA a NM) - DN 80, (rekuperace I.stupně) - DN 50

Hmotnost kontejneru (bez PHM): 13500 Kg

Základní elektrické parametry

Připojovací místo 230V/50Hz, jištění 16A, připojení k internetu.

Jmenovitý příkon AVK: 3 kW

Jmenovitý příkon AVK včetně osvětlení: 3,4 kW

Jmenovitý příkon cenového totemu: 0,4 kW
Rám speciálního kontejneru je v normovaném rozměrovém provedení s označením 1B podle ČSN ISO 668. Vnější rozměr kontejneru je 9,125x2,438x2,438 m.

Rám kontejneru je proveden se svařovaných profilů o rozměrech 120x120x10 a 120x120x6 a jakosti S355J2 , sloupy jsou tvořeny 150x150x6 o jakosti S355J2 a rohy rámu jsou opatřeny normovanými rohovými prvky dle ČSN 26 9344. Prostor kontejneru je rozdělen na část s provozní nádrží a část technologickou. Technologickou část tvoří hydraulické rozvody výdeje a plnění, prostor elektroinstalace, certifikované výdejní stojany s bubnovými navijáky a prostor oddělující provozní nádrže od prostoru elektroinstalace.
V případě povodňového ohrožení prostoru přístavu na kótě 373,80 m n.m. (tj. při povodni vyšší než Q20, kdy povodňová ochrana vjezdu přístavu již nebude dostačující a bude okolí přístavu zaplaveno) umožňuje konstrukce AVK jeho okamžité přemístění včetně PHM.
B.3.3. Elektrotechnická část
B.3.3.1. Datová komunikace mezi plavebními komorami horní Vltavy
Pro monitoring vodní cesty jsou nainstalovány softwarové komponenty na lokální stanice jednotlivých plavebních komor a serverová centrální softwarová komponenta na Dispečinku PVL. Všechny stanice jsou ve vnitřní síti VPN PVL. Na každé lokalitě je do systému VPN připojena IP kamera pro zobrazení situace na příslušném vodním díle. 
Lokální stanice
Aplikace byla nainstalována na počítači SKPC na každé plavební komoře (dále stanice). Na stanici využívá SW aplikace data načtená pomocí *.csv souboru z řídicího systému. Tato data překládá a pomocí datových vět zasílá do centrály na Dispečinku PVL. Kromě odesílaných dat přijímá data ze sousedních lokálních stanic potřebných pro zobrazení stavu vodní cesty. 

Nadstavbou lokální SW aplikace je zobrazovací modul, kde se automaticky zobrazují data místní a data ze sousední PK proti proudu i sousední PK po proudu. Monitor je opticky rozdělen na tři sekce. Místní PK uprostřed (případně doplněná o přístav) a po stranách vedlejší PK. U každé PK je jako podklad tematická fotografie příslušného vodního díla. 

Serverová stanice
Aplikace je nainstalována na počítači na Dispečinku PVL (dále centrála). Na centrále využívá SW aplikace data doručená z jednotlivých lokálních stanic. Tato data překládá a ukládá do SQL  databáze. Zároveň data pomocí nadstavbového zobrazovacího modulu zobrazuje na počítači. Zde je možnost vybrat si lokality podle potřeby výběrem z menu. Modul současného zobrazení tří vybraných lokalit je zachován stejně jako na lokálních stanicích, jen s rozdílem vlastního výběru lokalit. Zobrazované hodnoty jsou stejné jako na lokálech. 
Komunikace
Komunikace mezi lokálními stanicemi a centrálou je ve vnitřní síti VPN PVL pomocí protokolu TCP/IP. Lokální stanice vyčtená a přeložená data rozešlou do centrály a do sousedních PK. Rozesílání je prováděno při každé změně csv souboru. Takt je 1 minuta v návaznosti na řídicí systémy jednotlivých PK. Velikost jedné datové věty je asi 80 bytů. 
Verifikace – ověřování dat
Informace přenesené z lokální stanice jsou ověřovány v pravidelném taktu. Pokud data nebudou v uplynulém čase větším než x potvrzena data novou příchozí zprávou, budou označena jako neplatná - „bez verifikace“. Hodnotu času x byla nastavena na 15 minut. 
B.3.3.2. Všeobecné údaje – popis napájení 

Elektrické zařízení sportovního přístavu je napájeno ze dvou přípojek z distribuční soustavy E.ON:
Část zařízení v severní části sportovního přístavu je napájena ze stávajících rozvodů NN, které byly vybudovány v rámci předcházející stavby „Plavební komora Hluboká nad Vltavou“.
Elektroobjekty – venkovní zařízení a kabelové trasy
Kabelové trasy propojují jednotlivé prvky elektrického zařízení. Přehled všech kabelů realizovaných v rámci je patrný ze situace uvedené v příloze č.26.  

Do kabelových tras mimo mola jsou uloženy dvouplášťové korugované chráničky, v nichž  jsou uloženy kabely. V lomových bodech jsou vloženy vodotěsné kabelové šachty. Konce chrániček jsou zatěsněny vodotěsným tmelem. Konce kabelů jsou zabezpečeny zábranou proti vniknutí vody do duše kabelu. 

Ve volném terénu jsou kabely vedeny v zemních trasách s patřičným krytím dle ČSN 73 6005. 

V prostoru přístavních mol jsou kabely vedeny v nerezových kabelových žlabech uložených v prostoru pod podlahou mol. Jsou zde použity kabely v konstrukčním provedení, které odolává působení vody, venkovních klimatických podmínek a UV záření. 

Přechody z nábřežního mola na lávky k plovoucím molům a z lávek na plovoucí mola jsou provedeny flexibilními kabely uloženými do ochranných pohyblivých řetězů. 

Ke svítidlům na dalbách plovoucích mol jsou kabely vedeny pode dnem bazénu. V těchto úsecích jsou kabelové chráničky uloženy v ochranných betonových žlabech zasypaných pískem. 

Mezi objektem rozváděčů na parkovišti a kapitanátem jsou uloženy rezervy kabelových chrániček pro možné protažení dalších kabelů. Provozní rezervy světlovodných kabelů jsou uloženy ve vodotěsné šachtě ZK2 (v blízkosti kapitanátu). 
Napájecí zařízení
Jedná se o rozváděče RP (napájení z nové elektrické přípojky pro zařízení přístavu na parkovišti) a RM/RMA (napájení ze stávající elektrické přípojky pro zařízení jezu). 
Rozváděč RP
RP – rozváděč s jisticími a ovládacími prvky pro elektrické zařízení sportovního přístavu. Je umístěn na parkovišti přístavu ve společném objektu s nově budovaným odběrným místem EON společně s dalšími rozváděči pro napájení dalších zařízení. Skříň rozváděče je v plastovém provedení rozměrů cca 1020 x 1020 x 250 mm v krytí IP44. 
Schéma zapojení rozváděče RP je uvedenyo v příloze č.27. 
V rozváděči RP jsou ovládací a jisticí prvky pro následující zařízení:

· odběrné sloupky ( za proudovými chrániči FI611 a FI612 a jističi J611 – J616)
· okruhy venkovního osvětlení přístavu ( za proudovými chrániči s nadproudovou ochranou JF621 – JF623)
· kamery PK3 a PK4 (za proudovým chráničem s nadproudovou ochranou JF631)

· servisní zásuvka ( za proudovým chráničem s nadproudovou ochranou JF611,  za jističem J641 vzniká okruh ovládacího napětí).

Většina jisticích prvků je vybavena pomocným kontaktem pro indikaci jejich výpadku.
Odběrné sloupky
Z rozváděče RP je napájeno 6 skupin odběrných sloupků. Byly použity odběrné sloupky schválených typů E2 a A2 v nerezovém konstrukčním provedení: 
Parametry odběrných sloupků:
Sloupek typu A2 - výška 1200 mm, obsahuje:

· čipový terminál s měřící jednotkou

· informační displej

· 4 x zásuvka 230 V max. 10A, maximální příkon 9,2 kW

· 2x vývod vody rychlospojkou ½“

· orientační osvětlení LED

· maximální příkon 9,2 kW

Sloupek typu E2 - výška 1600 mm, obsahuje:

· čipový terminál s měřící jednotkou

· informační displej

· 1x zásuvka 230 V max. 16A, 

· 1x zásuvka 3x 400/230 V max. 16A 

· 1x vývod vody rychlospojkou ½“

· hlasový komunikační modul

· orientační osvětlení LED

· maximální příkon 14,7 kW


Rozdělení sloupků do skupin:
-
samostatný E2 (č. 20) – vedle rampy pro zavážení plavidel 

-
umístění sloupků typu A2: 


- 3 ks (č. 21 - 23) - na plovoucím mole u najížděcí rampy


- 5 ks (č. 10 - 14) - na severní straně plovoucího mola u ostrova 


- 5 ks (č. 15 - 19) - na jižní straně plovoucího mola u ostrova 


- 3 ks (č. 7 - 9) - na nábřežním mole


- 4 ks (č. 3 - 6) – na pevném mole

Všechny sloupky mají jednotné konstrukční řešení – základem je sloup se čtvercovou základnou 370 x 370 mm z kvalitního nerezového materiálu (nerezová ocel třídy ČSN 17240) v povrchové úpravě pískováním. Nahoře je sloupek zakončen rozšířenou čepicí s vestavěnými osvětlovacími prvky (úsporné LED) pro osvětlení ovládacích prvků při snížené viditelnosti. 

Sloupky jsou konstruovány pro montáž na rovnou betonovou plochu pomocí chemických kotev nebo na předem připravenou základnu. 

Sloupky jsou vybaveny vlastním technologickým počítačem (PLC) pro optimální řízení provozu vlastního sloupku. Datově jsou PLC sloupků propojeny s počítačem SKPC na ovládacím pracovišti plavební komory. 
Sloupky se ovládají pomocí kreditních karet. Sloupky umožní odebrat předem definované množství vody nebo elektřiny odpovídající hodnotě kreditu odpočítaného z karty. V případě nevyčerpání přednastaveného množství vody nebo elektrické energie je možno nevyčerpaný kredit na kartu vrátit. Odběrné sloupky jsou připojeny na rozvod vody a elektrické energie v přístavu.
Venkovní osvětlení
Venkovní osvětlení je napájené z rozváděče RP v následujících lokalitách přístavu: 

-
osvětlení nábřežního mola, 

-
osvětlení přístavních mol (pevné, plovoucí u ostrova a u nájezdové rampy) 
Osvětlení nástupiště pro osobní lodní dopravu (OLD) a zdvižné lávky je napájeno z rozváděče RM/RMA. 

Venkovní osvětlení dalších lokalit přístavu (osvětlení stání pro lodě na řece, cyklostezek, parkoviště a rampy pro zavážení plavidel) jsou řešeny v rámci investice města „Osvětlení komunikací“. 
Osvětlení nábřežního mola
Jedná se o svítidla označená P1 – P5. 

Svítidla P1 – P4 jsou umístěna na nesklopných stožárech vysokých 4,5 m s výložníkem 0,5 m směrem do bazénu přístavu. Stožáry jsou umístěny těsně za opěrnou zdí. Jsou použita svítidla pro venkovní použití tvořená hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Jako světelný zdroj byly použity výbojky s příkonem 50 W. 

Svítidlo P5 je umístěno na sklopném stožáru vysokém j45,5 m s výložníkem 1,2 m směrem nad spojovací lávku na pevné molo. Bylo použito svítidlo pro venkovní použití tvořené hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Jako světelný zdroj je použita výbojka s příkonem 70 W. 
Osvětlení pevného mola
Jedná se o svítidla označená P21 – P25. 

Svítidlo P21 je umístěno na sklopném stožáru vysokém 4,5 m s výložníkem 1,2 m směrem nad spojovací lávku na nábřežní molo. Jedná se o svítidlo pro venkovní použití tvořené  hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Jako světelný zdroj je použita výbojka s příkonem 70 W. 
Svítidla P22 – P25 jsou umístěna na sklopných stožárech vysokých 4,5 m s výložníkem 0,5 m směrem do bazénu přístavu. Stožáry jsou umístěny v linii zábradlí mola. Jsou použita svítidla pro venkovní použití tvořená hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Je použit optický systém s užší a delší vyzařovací charakteristikou. Jako světelný zdroj jsou použity výbojky s příkonem 50 W. 
Osvětlení plovoucího mola u ostrova - severní část 
Jedná se o svítidla označená P41 – P46. 

Svítidlo P41 je umístěno na atypickém výložníku na dalbě. Výložník zajišťuje umístění svítidla cca 0,7 m nad dalbu a jeho vyložení cca 1,2 m od dalby směrem nad spojovací lávku na nábřežní molo. Je použito svítidlo pro venkovní použití tvořené hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Jako světelný zdroj je použita výbojka s příkonem 70 W. 

Svítidla P42 – P46 jsou umístěna na atypických výložnících na dalbách. Výložníky zajišťují umístění svítidla cca 0,7 m nad dalbu a jeho vyložení cca 0,5 m od dalby směrem nad molo. Jsou použita svítidla pro venkovní použití tvořená hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Je použit optický systém s užší a delší vyzařovací charakteristikou. Jako světelný zdroj jsou použity výbojky s příkonem 50 W. 
Osvětlení plovoucího mola u ostrova - jižní část 
Jedná se o svítidla označená P51 – P55. 

Všechna jsou umístěna na atypických výložnících umístěných na dalbách. Výložníky zajišťují umístění svítidla cca 0,7 m nad dalbu a jeho vyložení cca 0,5 m od dalby směrem nad molo. 

Jsou použita svítidla pro venkovní použití tvořená hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Je použit optický systém s užší a delší vyzařovací charakteristikou. Jako světelný zdroj jsou použity výbojky s příkonem 50 W. 
Osvětlení plovoucího mola u najížděcí rampy 
Jedná se o svítidla označená P61 – P64. 

Svítidla jsou umístěna na atypických výložnících umístěných na dalbách. Výložníky zajišťují umístění svítidla cca 0,7 m nad dalbu a jeho vyložení cca 0,5 m od dalby směrem nad molo. Jsou použita svítidla pro venkovní použití tvořená hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Je použit optický systém s užší a delší vyzařovací charakteristikou. Jako světelný zdroj jsou použity výbojky s příkonem 50 W. 
Ovládání venkovního osvětlení 
Venkovní osvětlení ovládané z rozváděče RP je rozděleno do pěti samostatně ovládaných okruhů: 

-
přístavní molo (svítidla P1 – P5), 

-
pevné molo (svítidla P21 – P25), 

-
ostrovní molo – jih (svítidla P41 – P46), 

-
ostrovní molo – sever (svítidla P51 – P55), 

-
molo u rampy (svítidla P61 – P64). 

Každý okruh venkovního osvětlení je zapínán samostatným stykačem (OS1 – OS5). Jednotlivé okruhy lze individuálně zapínat spínači (V61 – V65) v rozváděči v ručním režimu ovládání. Ruční režim se zavede sepnutím spínače V66. V automatickém režimu je možno ovládat osvětlení z řídicího systému: 

-
individuálně každý okruh zvlášť 

-
automaticky v závislosti na intenzitě venkovního osvětleni (řízeno soumrakovým 
spínačem)

-
automaticky v závislosti na intenzitě venkovního osvětleni s časovým omezením v 
nočních hodinách (nastavitelné spínací hodiny)

Vazba na řídicí systém 
Vazba mezi zařízením rozváděče RP a řídicím systémem v rozváděči RMA je realizováno následujícím způsobem. Z rozváděče RP do RMA jsou přenášeny informace o případném výpadku napájecích okruhů, do rozváděče RP z RMA povely z řídicího systému. Napájení vazebních okruhů je z napájecí sběrnice +V, -V z rozváděče RM / RMA.
Rozváděč RM /RMA 
Rozváděč RM/RMA je umístěn za jižní stěnou provozní budovy Povodí Vltavy v blízkosti stávajícího jezu. Rozváděč sestává ze dvou spojených přístrojových skříní – RM a RMA. Skříně jsou řešeny jako plastové pilířové rozváděče rozměrů cca 2100 x 1060 x 250 mm v krytí IP44. 
Schéma zapojení rozváděče RM/RMA je v příloze č.27. 
V rozváděči RM / RMA je následující zařízení: 

-
napájecí okruhy, 

-
ovládací obvody návěstidel, závor a semaforů, 

-
ovládací a kontrolní obvody pohonů zdvižné lávky.
Napájecí okruhy 
Za hlavním vypínačem (V501), přepěťovými ochranami (PO501) a napěťovým relé (KN501) pro indikaci správných parametrů napájecího napětí následují jednotlivé samostatně jištěné okruhy pro napájení jednotlivých částí venkovního zařízení: 

-
za jističem J511 jsou napájeny silové obvody pohonů hydraulických agregátů (HA) 
Q1 a Q2; jistič J511 je vybaven napěťovou spouští pro možnost okamžitého 
zavedení funkce „TOTAL STOP“ – viz dále, 

-
za proudovým chráničem FI512 a jističem J512 jsou napájeny odběrné sloupky na 
nástupišti osobních lodí (B2-1, B2-2), 

-
za proudovým chráničem s nadproudovou ochranou JF521 a jističi J521 - J532 je 
napájeno osvětlení nástupiště osobních lodí (P31-P35), slavnostní osvětlení zdvižné 
lávky a informační panel, 

-
za proudovými chrániči s nadproudovou ochranou JF531 a JF532 je napájeno 
vyhřívání oleje HA s indikací protékajícího proudu, 

-
za proudovým chráničem FI517 a jističi J518 a J519 jsou napájeny zásuvky na 
skříňce místního ovládání (SMO), 

-
za proudovým chráničem s nadproudovou ochranou JF511 je napájena servisní 
zásuvka v rozváděči, za jističem J541 vzniká okruh ovládacího napětí
-
za proudovým chráničem s nadproudovou ochranou JF542 vzniká napájecí sběrnice 
pro napájení návěstidel, 

-
za proudovým chráničem s nadproudovou ochranou JF543 vzniká napájecí sběrnice 
pro napájení závor a semaforů, jističe J545 a J546 jistí napájení závor ZV1 a ZV2. 
Stejnosměrné nezálohované napájecí okruhy 24V jsou napájeny ze zdrojů Z51 (jištění J561 a J562) nebo Z52 (jištění J563 a J564) - záloha pro případ poruchy jednoho z nich. Volba konkrétního zdroje se provádí přepínačem P511. Vznikají zde následující napájecí okruhy: 

+Z proti –Z – za jističem J565 – napájení pohonu aretačních zámků lávky 

+S proti –R – za jističem J566 – napájení ventilů hydraulických agregátů

+O proti –R – za jističem J567 – napájení trvale napájených ovládacích obvodů 

+A proti –R – za jističem J568 – napájení ovládacích obvodů napájených při automatickém režimu provozu

+R proti –R – za jističem J569 – napájení ovládacích obvodů napájených při ručním režimu provozu
Stejnosměrné napětí 12V pro napájení osvětlení proměnných značek C2 vzniká na zdrojem Z53 (jištění J580 a J570). 

Zdroj nepřetržitého napájení (UPS) je uložen v provozní budově Povodí Vltavy mimo rozváděče. Jeho vstup je jištěn jističem J581, z jeho výstupu je napájeno: 

-
kamera PK2 (za jističem J582), 

-
kamery PK1, FK1 a FK2 (za jističem J583), 

-
technologický počítač (PLC - za jističem J584), 

-
zdroje ss napájení Z54 a Z55. 
Stejnosměrné zálohované napájecí okruhy 24V pro napájení indikačních a povelových okruhů PLC jsou napájeny ze zdrojů Z54 (jištění J571 a J572) nebo Z55 (jištění J573 a J574) - záloha pro případ poruchy jednoho z nich. Volba konkrétního zdroje se provádí přepínačem P512. Vznikají zde následující napájecí okruhy: 

+V proti –V – za jističem J575 – napájení indikačních obvodů mimo rozváděč RM / RMA

+M proti –M – za jističem J576 – napájení povelových a indikačních obvodů v rozváděči RM / RMA
Režimy ovládání zařízení 
Zařízení ovládaná z rozváděče RM / RMA je možno provozovat ve třech režimech: 

-
automatický režim – ovládání z řídicího systému, 

-
ruční (servisní) provoz, 

-
uvedení zařízení mimo provoz. 
Výše uvedené režimy provozu se volí přepínačem P51 v rozváděči RM. 

Ve střední poloze (poloha „0“) je zařízení v základním automatickém provozu – ovládání z řídicího systému. 

V poloze „1“ se uvede zařízení mimo provoz – vypnou se napájecí sběrnice ovládacího napětí a na vjezdovém a odjezdovém návěstidle se rozsvítí návěstní znak „přístav mimo provoz“. Tento stav je v rozváděči indikován červenou kontrolkou L51/1. V tomto režimu není možno se zařízením manipulovat. 

V poloze „2“ se uvede zařízení do ručního režimu. Tento stav je v rozváděči indikován žlutou kontrolkou L51/2. V tomto režimu je možno se zařízením omezeně manipulovat. Není možno ovládat pohon zdvižné lávky. Ze skříňky místního ovládání je možno ovládat okruhy venkovního osvětlení napájené z rozváděče RM, závory a výstražné semafory na příjezdové komunikaci k lávce a návěstní znaky na návěstidlech. 

TOTAL STOP pohonů 
V případě nebezpečí je možno pohyb zdvižné lávky kdykoliv okamžitě zastavit zavedením funkce „TOTAL STOP pohonů“. Toto lze provést povelem z řídicího systému nebo stlačením některého z tlačítek – TL98 na SMO nebo TL99 na boku rozváděče RM. Po zavedení této funkce dojde k odpojení napájecího napětí pro motory hydraulických agregátů a elektromagnetické ventily hydraulických okruhů. Dojde při tom k vypnutí jističe J511 v rozváděči RM. Tento stav je v rozváděči indikován červenou kontrolkou L52. Opětovné uvedení zařízení do činnosti lze provést pouze ruční manipulací – uvedením jističe J511 do provozní polohy. 
Skříňka místního ovládání 
V blízkosti zdvižné lávky je umístěna skříňka místního ovládání. Jedná se o plastový pilířový rozváděč rozměrů cca 1550 x 620 x 250 mm v krytí IP44. 

Obsahuje ovládací panel Magelis zapojený do řídicího systému, servisní zásuvky 230V/16A a 3x400V/32A (maximální odebíraný proud 20A) a další ovládací a indikační prvky: 

-
červená kontrolka – zavedení „TOTAL STOP pohonů“

-
zelená kontrolka – zařízení v ručním režimu – pouze při této indikaci jsou ovládací 
prvky na SMO aktivní

-
přepínače pro ovládání vjezdového (NV) a odjezdového (NO) návěstidla – stavy 
„vypnuto“, „stůj – přístav mimo provoz“, „příprava k plavbě“ a „volno“ 

-
tlačítka pro zavření a otevření závor, 

-
spínač pro zapnutí výstražných semaforů, 

-
spínače pro zapnutí návěstidel YY1 a YY2 – indikace snížené podjezdné výšky, 

-
spínač pro zapnutí osvětlení proměnných značek C2, 

-
spínače pro zapnutí slavnostního osvětlení lávky, osvětlení šachet HA a osvětlení 
nástupiště pro osobní lodě. 
Spodní část pilíře je využita jako pomocný kabelový rozvod. 
Odběrné sloupky 
Z rozváděče RM jsou napájeny 2 odběrné sloupky (číslo 1 a 2) na nástupišti osobních lodí a začátku pevného mola. Jsou použity odběrné sloupky schváleného typu B2 v nerezovém konstrukčním provedení: 
Parametry sloupku typu B2 
Výška 1200 mm, umožňuje následující funkce: 

-
čipový terminál s měřící jednotkou 

-
informační displej 

-
2 x zásuvka 230 V max. 10A 

-
2 x zásuvka 3x400 V max. 16A 

-
2x vývod vody rychlospojkou ½“ 

-
osvětlení LED 

-
maximální příkon 26,7 kW
Všechny sloupky mají jednotné konstrukční řešení – základem je sloup se čtvercovou základnou 370 x 370 mm z kvalitního nerezového materiálu (nerezová ocel třídy ČSN 17240) v povrchové úpravě pískováním. Nahoře je sloupek zakončen rozšířenou čepicí s vestavěnými osvětlovacími prvky (úsporné LED) pro osvětlení ovládacích prvků při snížené viditelnosti. 

Sloupky jsou konstruovány pro montáž na rovnou betonovou plochu pomocí chemických kotev nebo na předem připravenou základnu. 

Sloupky jsou vybaveny vlastním technologickým počítačem (PLC) pro optimální řízení provozu vlastního sloupku. Datově jsou PLC sloupků propojeny s počítačem SKPC na ovládacím pracovišti. 

Sloupky se ovládají pomocí kreditních karet. Sloupky umožní odebrat předem definované množství vody nebo elektřiny odpovídající hodnotě kreditu odpočítaného z karty. V případě nevyčerpání přednastaveného množství vody nebo elektrické energie je možno nevyčerpaný kredit na kartu vrátit. 

Odběrné sloupky jsou připojeny na rozvod vody a elektrické energie v přístavu. 
Venkovní osvětlení 
Z rozváděče RM je napájeno osvětlení nástupiště osobních lodí a slavnostní osvětlení zdvižné lávky. 
Osvětlení nástupiště osobních lodí
Nástupiště osobních lodí je situováno v blízkosti zdvižné lávky u severního břehu přístavního bazénu. Jedná se o svítidla označená P31 – P35. 

Svítidla jsou umístěna na nesklopných stožárech vysokých 4,5 m s výložníkem 0,75 m směrem do bazénu přístavu. Stožáry jsou umístěny za zábradlím ve svahu. Jsou použita svítidla pro venkovní použití tvořená hliníkovým korpusem s kvalitním optickým systémem zaručujícím dlouhodobou stálou svítivost v krytí IP 65. Jako světelný zdroj jsou použity výbojky s příkonem 50 W. 
Slavnostní osvětlení zdvižné lávky
Zdvižná lávka je osvětlena speciálními zemními svítidly(Q1-1, Q1-2, Q2-1, Q2-2), která ze čtyř stran osvětlují vodicí pylony lávky. Jako světelný zdroj jsou použity výbojky s příkonem 150 W. 
Ovládání venkovního osvětlení 
Každý okruh venkovního osvětlení je zapínán samostatným stykačem (OSA, OSB). Jednotlivé okruhy lze individuálně zapínat spínači (V25 a V26) v SMO v ručním režimu ovládání. V automatickém režimu je možno ovládat osvětlení z řídicího systému: 

-
individuálně každý okruh zvlášť, 

-
automaticky v závislosti na intenzitě venkovního osvětleni (řízeno soumrakovým 
spínačem), 

-
automaticky v závislosti na intenzitě venkovního osvětleni s časovým omezením v 
nočních hodinách (nastavitelné spínací hodiny). 
Aby bylo zajištěno synchronizované svícení všech světelných okruhů v přístavu při automatickém režimu, jsou z rozváděče RM přeneseny signály soumrakového spínače a spínacích hodin do rozváděče RP – opakovací relé SCQ a TMQ. 
Servisní centrum 
V blízkosti výlevky je na původní kabelové trase umístěna nová kabelová šachta, která umožnila napojení technologie servisního centra sloupku na rozvod NN z napájecího okruhu pro odběrné sloupky č. 21 – 23 na plovoucím mole u rampy. Ze sloupku vývěvy je rovněž přes jištění 16A napájen kontejner přenosného čerpacího stroje a z tohoto čerpacího stroje je následně napájeno osvětlení na pohledové pergole. 
Ovládání návěstidel 
Obvody ovládání návěstidel jsou na v.č. D.2.4.8. V prostoru vjezdového objektu a zdvižné lávky jsou umístěny tři typy návěstidel: 

-
vjezdové a odjezdové návěstidlo 

-
proměnný plavební znak C2 

-
dvě žlutá světla
Vjezdové a odjezdové návěstidlo 
Pro povolení plavby do a z přístavu jsou v blízkosti lávky osazena návěstidla (vjezdové NV a odjezdové NO). Obsahují dvě červená světla nad sebou a jedno zelené světlo vpravo vedle horního červeného. Návěstní svítilny mají průměr aktivní plochy 300 mm, světelný zdroj je složen z vysoce svítivých prvků LED. 

Návěstidla indikují pro plavidla následující návěsti: 

-
přístav mimo provoz - dvě červená světla nad sebou
-
plavba zakázána – jedno červené světlo, 

-
příprava na proplutí – jedno červené a jedno zelené světlo, 

-
plavba povolena - jedno zelené světlo. 

Každá návěstní svítilna je samostatně ovládána kontaktem relé. Svícení příslušné svítilny je kontrolováno proudovým relé. Ovládání návěstidel je v základním provozním režimu z řídicího systému, v ručním režimu je možno návěstidla ovládat ze SMO. 
Proměnný plavební znak
Na vlastní konstrukci lávky je z obou stran umístěn proměnný plavební znak „C.2 - Průjezdní výška je omezena“, který indikuje aktuální podjezdnou výšku pod lávkou. Plavební znak je tvořen pevnou a proměnnou částí. Pevná část má tvar a barevné provedení v souladu s Přílohou č. 7 k vyhlášce č. 67/2015 Sb. (tabule rozměrů 1000x1000 mm s červeným orámováním, uprostřed bílé pole nahoře s černým trojúhelníkem špičkou dolů). Místo čísla udávajícího průjezdnou výšku od vodní hladiny je umístěn grafický zobrazovací modul tvořený žlutými suprasvítivými diodami o rozměrech 620x400 mm. Grafický modul zobrazuje průjezdnou výšku v metrech s přesností na dvě desetinná místa. Zobrazení konkrétní hodnoty na plavebním znaku řídí technologický počítač (PLC) . 

V nočních hodinách je plavební znak C2 osvětlen LED páskem v lemu tabule. Osvětlení je možno ovládat stejným způsobem, jako ostatní venkovní osvětlení: 

-
individuálně při ručním režimu ze SMO, 

-
automaticky v závislosti na intenzitě venkovního osvětleni (řízeno soumrakovým 
spínačem), 

-
automaticky v závislosti na intenzitě venkovního osvětleni s časovým omezením v 
nočních hodinách (nastavitelné spínací hodiny). 
Napájení elektronických obvodů grafických zobrazovačů je z napájecí sběrnice LN, NN přes jistič J551. 
Dvě žlutá světla
Na lávce jsou dále z obou stran umístěna dvě žlutá světla vedle sebe. Tato návěstidla indikují v souladu s § 80 odst. 4. písm. e) a f) vyhlášky č. 67/2015 Sb. možnost proplutí v povoleném směru pro nižší lodě, než je indikováno na proměnném znaku C2. Návěstní svítilny mají průměr aktivní plochy 300 mm, světelný zdroj je složen z vysoce svítivých prvků LED. U každého návěstidla jsou ovládána obě světla současně kontaktem relé. Svícení návěstidla je kontrolováno proudovým relé. Ovládání návěstidel je v základním provozním režimu z řídicího systému, v ručním režimu je možno návěstidla ovládat ze SMO. 
Ovládání závor a semaforů 
Na předmostí obou stran lávky je instalováno výstražné zařízení, které zamezí vstupu osob na lávku, pokud není tato v základní poloze (v dolní krajní poloze). 

Výstražné zařízení sestává ze dvou částí – z výstražného semaforu (dvojice střídavě blikajících červených světel doplněná výstražnou houkačkou) a ze silniční závory se zábranou proti možnému podlézání. 

Před manipulací s lávkou se nejprve uvede do činnosti výstražný semafor a houkačka. Po uplynutí nastavené předzváněcí doby dojde ke sklopení závory. Závora zůstane sklopena po celou dobu manipulace s lávkou, dokud se lávka nevrátí do své základní polohy (dolní krajní poloha). Po sklopení závory se odpojí napájení houkačky. 

Návěstní svítilny semaforů mají průměr aktivní plochy 200 mm, světelný zdroj je složen z vysoce svítivých prvků LED. 

Ovládání závor a semaforů je v základním provozním režimu z řídicího systému, v ručním režimu je možno je ovládat ze SMO. 

Pohony závor jsou napájeny ze sběrnice LZ, NZ přes jističe J545 a J456. Kontakty ovládacích relé jsou iniciovány povely pro otevření a zavření závor. V rozváděči jsou indikovány polohy „otevřeno“ a „zavřeno“. Pokud není od obou závor indikace „zavřeno“, není možno s lávkou manipulovat. 

Semafory se uvádějí do činnosti současně přivedením napětí ze sběrnice LZ, NZ přes jistič J553 a kontakt stykače. 
Ovládání zdvižné lávky 
Pohyb zdvižné lávky je řešen hydraulickým pohonem. Ovládání pohonu zdvižné lávky je realizováno dvěma hydraulickými agregáty (HA) – každý na jedné straně lávky – Q1 a Q2. Každý hydraulický agregát obsahuje 11kW motor. Okamžitá poloha lávky je snímána průběžně lineárními snímači a kontrolována v technologickém počítači (PLC). V případě  nesouladu v poloze lávky zajistí PLC pomocí proporcionálních ventilů na hydraulických agregátech zpomalení nebo zrychlení pohybu lávky na konkrétní straně, aby nedošlo ke „zkřížení“ lávky na vodicích pylonech. 

Pro činnost zvedacího mechanismu lávky přicházejí z rozváděče povely pro chod motorů, pohyb nahoru a dolů a volbu rychlosti pohybu lávky. 

Chod motorů obou hydraulických agregátů je ovládán „softstartéry“. Start motorů je řízen povelem z řídicího systému, správná činnost „softstartérů“ je indikována kontrolními relé M1C, M2C. 

Pohony aretačních zámků jsou napájeny přes kontakty reverzačních stykačů z napájecí soustavy +Z, -Z. Chod pohonů zámků je kontrolován promocí proudových relé. V rozváděči jsou indikovány polohy „otevřeno“ a „zavřeno“. Pokud není od obou zámků indikace „otevřeno“, není možno s lávkou manipulovat. 

Na zařízení obou hydraulických agregátů jsou snímány binárně následující informace, které jsou přenášeny do ŘS: 

-
ucpaný filtr, 

-
nízká teplota hydraulického oleje, 

-
nízká hladina hydraulického oleje (2 úrovně), 

-
vysoká teplota hydraulického oleje. 

Analogově jsou snímány následující informace: 

-
pracovní tlak hydraulického oleje za čerpadlem, 

-
tlak oleje nad oběma písty, 

-
tlak oleje pod pravým pístem, 

-
tlak oleje pod levým pístem. 

Binárními povely z ŘS jsou ovládány hydraulické ventily pro proplach systému před manipulací s lávkou. 

Vlastní pohyb lávky je ovládán proporcionálními ventily řízenými analogovými proudovými výstupy z ŘS. 

Okamžitá poloha hydromotorů na obou stranách lávky je snímána lineárními snímači s analogovým výstupem v proudové smyčce 4 – 20 mA. 

Krajní polohy lávky jsou snímány bezkontaktními binárními snímači. 
Kamerový systém 
V prostoru přístavu je umístěno celkem 8 kamer, 3 pevné (fixní) a 5 pohyblivé (otočné). Kamery jsou umístěny následovně: 
1)
FK1 – pevná (fixní) kamera – monitoruje prostor před zdvižnou lávkou – jižní strana 

2)
FK2 – pevná (fixní) kamera – monitoruje prostor před zdvižnou lávkou – severní 
strana

3)
PK1 – pohyblivá kamera – monitoruje vjezd do přístavu

4)
PK2 – pohyblivá kamera – monitoruje výjezd z přístavu 

5)
PK3 – pohyblivá kamera – monitoruje prostor pevného mola

6)
PK4 – pohyblivá kamera – monitoruje prostor plovoucích mol

Další dvě kamery - jsou umístěny na jihozápadním rohu objektu kapitanátu pod atikou: 

7)
PK5 - pohyblivá kamera pro sledování situace kolem objektu a na parkovišti, 
8)
FK3 - fixní (nepohyblivá) kamera pro celkový přehledový záběr přístavu.

Schéma propojení kamerového systému je uvedeno v příloze č.25. 
Vazba kamerového systému na řídicí systém
Řídicím systémem je před zamýšleným pohybem lávky vyslán povel do videoserveru pro přestavení kamer PK1 a PK2 do polohy umožňující sledovat prostor předmostí a pod lávkou. Prostor předmostí je navíc trvale sledován fixními kamerami FK1 a FK2. 

Následně je vyzvána obsluha ke kontrole prostoru lávky. Teprve po potvrzení obsluhou se uvede lávka do pohybu. 
Komunikační zařízení 
Komunikační zařízení obsahuje reproduktory hlasitého rozhlasu, komunikační hlásky v prostoru přístavu a informační panel. 
Reproduktory hlasitého rozhlasu jsou umístěny na sloupcích silničních semaforů. Jsou připojeny na samostatnou větev rozhlasu budovaného v rámci stavby plavební komory. 

V prostoru přístavu jsou umístěny dvě komunikační hlásky pro možnost komunikace s dispečerem ve velínu plavební komory. Jedna je umístěna vedle rampy pro zavážení plavidel v odběrném sloupku E2 (č. 20), druhá na konci plovoucího mola u ostrova v prázdném korpusu odběrného sloupku KOM. Pro možnost jejich připojení je stávající spojovací jednotka telekomunikačního zařízení doplněna o účastnickou kartu pro provoz MB. Současně je stávající ovládací panel doplněn o další ovládací sekci. 

Před výjezdem z přístavního bazénu je vpravo před zdvižnou lávkou umístěn informační panel pro informování o stavu vodní cesty. Obsahuje v dolní části grafické znázornění vodní cesty s vyznačením aktuálního místa (nakresleno na pevné ploše - rozměr 3 x 1,5 m) a některých důležitých informací (např. důležitá telefonní čísla) a v horní části textový dvouřádkový informační LED panel. LED panel zobrazuje aktuální informace předávané prostřednictvím řídícího systému vodního díla nebo prostřednictvím systému říčních informačních služeb z počítače SKPC. Schéma propojení komunikačního zařízení je uvedeno v příloze č.23. 
Ochranná opatření 
Napěťové soustavy
V zařízení jsou použity následující napěťové soustavy: 

-
3 PEN AC 50Hz/400V TN-C

-
3 N PE AC 50Hz/400V TN-S 

-
2 DC 12V neuzemněné obvody FELV – napájení LED osvětlení plavebních znaků 

-
2 DC 24V neuzemněné obvody FELV – napájení ovládacích a indikačních obvodů zařízení
Prostředky základní ochrany:
-
základní izolace živých částí dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2, příloha A.1, 

-
přepážky nebo kryty dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2, příloha A.2. 

Ochrana při poruše:
-
rozvody TN - automatickým odpojením od zdroje v síti TN dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2 čl.411.1. a 411.4, použitím nadproudových jistících prvků, 

-
elektrické rozvody DC 12 V, DC 24 V - automatickým odpojením od zdroje, funkční malé napětí FELV dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2 čl.411.1 a 411.7.
Uzemnění a ochranné pospojování 
V prostoru rozváděčů je realizováno uzemnění. Jako zemnič je použit pásek FeZn 30x4. V prostoru rozváděče RM/RMA je uzemnění propojeno se stávající uzemňovací soustavou rozváděče RV a elektrického zařízení jezu, v prostoru rozváděče RP (a dalších rozváděčů na parkovišti přístavu) s uzemněním přípojky EON. 

U vjezdového objektu přístavu a konstrukce pro zdvižnou lávku jsou jako zemnič využity zabudované štětovnice. Pro zabezpečení vodivého propojení jsou místa styku v jejich horní části provařena. Jednotlivé skupiny štětovnic jsou navzájem propojeny páskem FeZn 30x4. Štětovnicový zemnič je připojen k propojovacímu vodiči uzemnění jednotlivých objektů. 

V prostoru přístavního mola je výztuž železobetonových dělicích a opěrných zdí propojena se souběžným propojovacím vodičem uzemnění jednotlivých objektů. Jednotlivé ocelové prvky výztuže jsou navzájem propojeny v modulu minimálně 600 x 600 mm. V kroku  cca 10 m je výztuž propojena se souběžně vedeným páskem FeZn 30x4. Přechody mezi železobetonem a zeminou (uložení pásku FeZn) je realizováno z důvodu korozní odolnosti nerezovým drátem pro uložení do agresivního prostředí 10 mm. 
Do kabelových tras řešených volným výkopem je vložen vodič (použit pásek FeZn 30x4) pro ochranné pospojování a propojení uzemnění jednotlivých objektů. 

Zemniče a vodiče ochranného pospojování jsou ve výkopu uloženy nejméně 100 mm od kabelových tras směrově (vedle) i výškově (pod). V místech, kde dochází k pohybu (např. příchozí lávky na pohyblivá mola), je vodič ochranného pospojování propojen pohyblivým vodičem – CYA. 

K uzemnění a vedení ochranného pospojování jsou připojeny neživé části jednotlivých prvků elektrického zařízení (např. odběrné sloupky, sloupy venkovního osvětlení) a cizí vodivé části v jejich blízkosti (např. ocelové konstrukce přístavních mol, zábradlí na molech a pod.). 
OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA 
V souladu s §46 zákona 458/2000 Sb. v platném znění (energetický zákon) je vymezeno ochranné pásmo kabelových vedení vzdáleností 1m na každou stranu od krajního kabelu v kabelové trase. 
B.3.3.3. Řídící systém
Do řídicího systému přístavu je zahrnuto následující zařízení napájené a ovládané z rozváděčů RP a RM/RMA:
zdvižná lávka a související zařízení: 
- 
pohonné agregáty zdvihu a spouštění lávky 

- 
indikace provozních stavů jednotlivých prvků pohonných agregátů 

- 
ovládání výstražného zařízení před lávkou

- 
ovládání prvků plavební signalizace 
osvětlení jednotlivých částí přístav 

indikace stavu ovládacích a jisticích prvků v rozváděčích 

Vlastní řídicí systém sportovního přístavu sestává z několika funkčních celků a ovládacích vrstev: 

-
ovládací pracoviště

-
technologický počítač (PLC) komunikující v nejnižší ovládací vrstvě s jednotlivými 
prvky zařízení 

-
snímače provozních stavů ovládaného zařízení a fyzikálních veličin nutných pro 
činnost systému

-
skříňka místního ovládání (SMO) v blízkosti zdvižné lávky
Celková sestava řídicího systému je uvedena v příloze č.21. Zařízení plavební komory je rozšířeno o 2x switch a PLC do přístavu a převodníky RS485/optika pro komunikaci počítače SKPC s informačním panelem a odběrnými sloupky. 

Ve skříňce místního ovládání je umístěn zobrazovací panel Magelis připojený do sítě LAN 1. úrovně. 

Základním úkolem řídicího systému je ovládání pohybu zdvižné lávky. Ovládání pohybu zdvižné lávky je řešeno dvěma hydraulickými agregáty – každý na jedné straně lávky. Okamžitá poloha lávky je snímána průběžně lineárními snímači a kontrolována v PLC. V případě nesouladu v poloze lávky zajistí PLC pomocí proporcionálních ventilů na hydraulických agregátech zpomalení nebo zrychlení pohybu lávky na konkrétní straně, aby nedošlo ke „zkřížení“ lávky na vodicích pylonech. 

Dále je řídicím systémem ovládáno: 

-
výstražná světla a závory na cyklostezce před lávkou, 

-
návěstidla pro řízení plavby lodí do a z přístavu, 

-
slavnostní osvětlení pylonů lávky, 

-
osvětlení prostoru přístavu. 
PLC ovládá proměnný údaj o podjezdné výšce pod lávkou na plavebních znacích C2 na obou stranách lávky. 
Ovládací pracoviště 
Funkce stávajícího ovládacího pracoviště (z velína plavební komory) byla rozšířena o součinnost se zařízením přístavu: 

-
OPC1b – ve stávajícím řídícím počítači je doplněn program pro ovládání zařízení přístavu 

-
SKPC – stávající počítač monitoringu vodní cesty je doplněn o SW pro ovládání informačního panelu v přístavu (IP) a odběrných sloupků pro odběr vody a elektrické energie v přístavu. Do ovládacího počítače je doplněna ještě signalizace maximálních hladin ve dvou úrovních – upozornění a varovná – nádrže na nádní vody a havarijní jímky.
-
KAM – stávající zařízení kamerového systému bylo doplněno o kamery monitorující prostor přístavu 

-
OP - stávající telekomunikační zařízení bylo doplněno o další větev rozhlasového zařízení a možnost komunikace s komunikačními body přístavu

Kontejnerový čerpací stroj je ovládán kromě ovládacího panelu přímo na čerpacím stroji výhradně vzdáleně pomocí webového rozhraní přístupného z internetu. Čerpací stroj je napojen na konektivitu přístavu na internet pomocí wifi sítě přístavu.
Ovládací počítač 
Počítač obsahuje speciální SW vyvinutý pro danou aplikaci. Na monitoru je schématicky zobrazeno ovládané zařízení přístavu i s on-line indikací aktuálních provozních stavů. Kliknutím na příslušná tlačítka jsou vysílány prostřednictvím technologického počítače ovládací povely do zařízení. 

Počítač OPC1b je propojen ve stávající síti LAN 1. úrovně s technologickým počítačem PLC přístavu a dalším zařízením PK. 
Technologický počítač (PLC) 
PLC obsahuje centrální procesorový modul a periferní vstupní a výstupní jednotky pro fyzický kontakt s ovládaným zařízením. 

PLC byl připojen přes switch 1b do sítě LAN 1. úrovně. V PLC jsou zpracovávány vstupní binární a analogové signály z ovládaného zařízení a jsou z něj vysílány povely do zařízení (binární a analogové). V PLC je zaznamenána aktuální výška hladiny v přístavu a po přepočtu na podjezdnou výšku pod zdvižnou lávkou je tato hodnota přenášena z PLC po rozhraní RS485 na zobrazovače proměnných značek C2 na lávce. 

Technologický počítač je umístěn v rozváděči RMA společně s vazebními obvody a softstartéry. 

Přehled zpracovávaných vstupních a výstupních signálů:
Vstupní binární signály do PLC
Provozní stavy zařízení jsou odvozovány od jednotlivých prvků následujícím způsobem: 
-
zařízení v rozváděčích - jističe, proudové chrániče a pod. – kontakty pomocných 
spínačů

-
stykače, relé – volné spínací kontakty, 

-
indikace provozních stavů zařízení (např. překročení tlaku, teploty a pod.) – pracovní 
kontakty snímačů, 

-
aktivní snímače (např. induktivní snímače polohy hydraulických válců) - výstupní 
napětí je přivedeno na pomocná relé.
Vstupní analogové signály do PLC
Do systému jsou zapojeny analogové snímače pracující v proudové smyčce 4 - 20 mA: 
-
snímač výšky hladiny v bazénu přístavu

-
provozní parametry hydraulického agregátu 

-
lineární snímače polohy hydraulických válců pohonů lávky
-
Výstupní binární signály z PLC
Výstupní signály z technologického počítače jsou vysílány do následujících zařízení: 

-
ovládací povely pro činnost pohonu lávky 

-
ovládání výstražných světel a závory na cyklostezce před lávkou 

-
ovládání jednotlivých okruhů venkovního osvětlení

-
ovládání návěstidel 
Výstupy z PLC pro řízení jednotlivých elektrických obvodů jsou galvanicky odděleny od ovládaných obvodů pomocí oddělovacích relé. 
Výstupní analogové signály z PLC
Výstupní analogové signály ovládají proporcionální ventily na hydraulických agregátech – tím se spojitě řídí rychlost pohybu zdvižné lávky. Ovládací signály jsou v proudové smyčce 4 – 20 mA. 
SW vybavení PLC
PLC zajišťuje veškerou komunikaci s ovládaným venkovním zařízením. Jeho SW vybavení zajišťuje základní ovládací a bezpečnostní logiku systému. SW je řešen v souladu s ustanoveními ČSN EN 61 131-3. 

V provozním algoritmu jsou zakomponovány nutné vazby mezi informacemi o stavu zařízení a blokujícími podmínkami pro činnost systému. 

Pokyny z ovládacího pracoviště OPC1b v nadřazené řídící úrovni iniciují jednotlivé procesy v PLC, které probíhají samostatně v úrovni PLC, pokud není z PC do procesu předem definovaným způsobem zasahováno. 
Provozní režimy ovládaného zařízení 
Budovaná zařízení je možno provozovat ve třech režimech: 

-
automatický provoz – ovládání z řídicího systému – základní způsob ovládání 

-
ruční (servisní) provoz u zařízení napájených z rozváděčů RM/RMA a RP

-
uvedení zařízení mimo provoz - u zařízení napájených z rozváděče RM/RMA
Volba provozu je možná ručně přepnutím řadiče v příslušném rozváděči. 
Automatický provoz
V tomto režimu je činnost přístavu (zejména zdvižné lávky) řízena automaticky technologickým počítačem na základě řídicích pokynů z ovládacího počítače OPC1b na dispečerském pracovišti. Ovladače a indikační prvky pro ruční ovládání v rozváděčích a ve skříňce místního ovládání jsou neaktivní. 
Ruční (servisní) provoz
V tomto režimu je umožněno ovládat jednotlivá zařízení ze skříňky místního ovládání (SMO) umístěné v blízkosti zdvižné lávky nebo ovládacími prvky v rozváděčích RP resp. RM/RMA. 
Uvedení zařízení mimo provoz
V tomto režimu se vypnou napájecí sběrnice ovládacího napětí a na vjezdovém a odjezdovém návěstidle se rozsvítí návěstní znak „přístav mimo provoz“. V tomto režimu není možno se zařízením manipulovat. 
Skříňka místního ovládání (SMO)
Vzhledem ke způsobu řízení pohybu lávky není možno tuto ovládat bez součinnosti PLC a proporcionálních ventilů. Proto je v SMO umístěn panel pro ruční ovládání zařízení s dotykovou obrazovkou, který je v počítačové síti propojen s PLC a OPC1b. Z něj je možno ovládat pohyb lávky obdobným způsobem jako z OPC1b - i v případě jeho výpadku. 

Dále jsou ve SMO mechanické ovládací prvky pro ruční ovládání některých zařízení přístavu a indikační prvky informující o jejich činnosti. 

SMO je konstrukčně řešena jako kompaktní pilířová rozváděčová skříňka. V dolní části je prostor pro kabelové propojení zařízení v blízkosti SMO, v horní části ovládací a indikační prvky: 

-
panel Magelis pro ruční ovládání zařízení s dotykovou obrazovkou

-
mechanické ovládací prvky: 


- tlačítka – ovládání závor, 


- vypínače - ovládání výstražných semaforů a houkačky, zapnutí osvětlení 
nástupiště osobních lodí, zapnutí slavnostního osvětlení, zapnutí doplňující návěsti 
pro proplutí nižších lodí v povoleném směru (dvě žluté), zapnutí osvětlení značky C2, 


- přepínače – ovládání návěstních znaků vjezdového a odjezdového návěstidla – 
plavba zakázána, příprava na proplutí, plavba povolena, 

-
indikační prvky:

- zařízení přepnuto na ruční obsluhu – SMO aktivována 


- TOTAL STOP pohonů 


- stavy ovládaných zařízení
Vazba na kamerový systém 
Z bezpečnostních důvodů je při manipulaci s lávkou realizována vazba mezi řídicím a kamerovým systémem. 

Před každou manipulací s lávkou vyšle PLC povel do videoserveru, aby se automaticky přestavily kamery PK1 a PK2 tak, aby sledovaly prostor pod lávkou. Prostory obou předmostí jsou trvale monitorovány fixními kamerami FK1 a FK2. 

Při zadání povelu pro zvednutí lávky se spustí činnost výstražného zařízení na předmostí lávky. Po sklopení závor se na obrazovce ovládacího počítače zobrazí textová výstraha pro obsluhu. Lávka se začne zvedat až po potvrzení obsluhy. 

Při zadání povelu pro spuštění lávky se na obrazovce ovládacího počítače OPC1b zobrazí rovněž textová výstraha pro obsluhu. Lávka se začne spouštět až po potvrzení obsluhy. 

Podrobný popis obsluhy zařízení je v „NÁVODU K OBSLUZE SW ŘÍZENÍ PLAVEBNÍ KOMORY, JEZU A PŘÍSTAVU“, který je uveden v příloze č.28.  
Kapitanát – pokyny pro obsluhu elektrického zařízení
V prostoru sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou, uvedeného do provozu v roce 2014, byl následně na západní straně přístavu v blízkosti parkoviště postaven objekt kapitanátu, který slouží k řízení a organizaci provozu přístavu a současně jako sociální zázemí pro uživatele přístavu. 

Venkovní zařízení přístavu zůstalo nezměněno, došlo pouze k přesměrování ovládání zařízení ze stávajících ovládacích pracovišť ve velínu plavební komory na nová ovládací pracoviště v kapitanátu. V rámci napojení kapitanátu na stávající zařízení došlo k rozšíření kabelových tras. Přehled venkovního zařízení (elektroobjekty) přístavu je v příloze č. 26. 

Části technologie řízení přístavu: 
1)
Přístupový systém 

2)
K31 - Ovládací počítače řídicího systému 

3)
K32 - Monitoring vodní cesty 

4)
K33 - Kamerový systém 

5)
K34 - Telekomunikační zařízení 

6)
K35 - Ovládání osvětlení přístavu 

7)
K36 - Bezpečnostní vypnutí napájení 

8)
K37 – Místní počítačová síť 

V platnosti zůstává dokumentace „Pokyny pro obsluhu elektrického zařízení sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou“ vydaná dne 1.7.2014. 

Podrobný popis zařízení instalovaného v kapitanátu je v dokumentaci skutečného provedení stavby (DSPS). Součástí dokumentace skutečného provedení kapitanátu je doplněný dokument „Návod k obsluze – vodní dílo Hluboká – SW řízení“ uvedený v příloze č.28.. Výpis z dokumentu pouze pro ovládání přístavu je v příloze č.28. 

Rozmístění zařízení instalovaného v kapitanátu v prvním a druhém nadzemním podlaží je uvedeno ve výkresech v příloze č.1. (1c) a v příloze 19 b HCU – půdorys 1.NP a 2.NP.. 

Zařízení instalované v 1.NP
Místnost 1.01 je vstupní místností do kapitanátu pro zákazníky přístavu. Naproti vstupním dveřím jsou zde na obslužném pultu umístěny počítače PC1 a SKPC3. Na pracovním stole u čelní stěny místnosti jsou umístěny počítač OPC3, ovládací pracoviště telekomunikačního zařízení OP2 a ovládací pracoviště kamerového systému KP1.

V místnosti 1.06 je umístěna tiskárna (připojená k místní síti – viz následující odstavec), tlačítko STOP a ovládací skříňka OS. 

Počítač PC1
Počítač PC1 je počítač pro místní počítačovou síť. V místní síti je připojena tiskárna v místnosti 1.06, a dále je sem přivedena konektivita (připojení k internetu po pevné telefonní lince přes ADSL modem). 

Pracoviště PC1 je standardně vybaveno myší, klávesnicí a LCD monitorem 22“. Dále jsou k němu připojeny tři monitory 32“ umístěné na protější stěně místnosti proti vstupním dveřím pod stropem. Monitory umožňují promítání prezentačních programů a pod. 

Počítač SKPC3 
Počítač SKPC3 je zapojen do počítačové sítě monitoringu vodní cesty společné pro celé vodní dílo. Současně je do této sítě zapojen počítač SKPC2 v místnosti 2.09 (viz dále – odst. 2.2.1). Pracoviště SKPC3 je standardně vybaveno myší, klávesnicí a LCD monitorem 22“. Počítač umožňuje ovládání informačního LED panelu na výjezdu z přístavu a datovou komunikaci s odběrnými sloupky. 

Počítač OPC3 
Počítač OPC3 je zapojen do počítačové sítě řídícího systému (LAN první úrovně) společné pro celé vodní dílo. Současně je do této sítě zapojen počítač OPC2 v místnosti 2.09 (viz odstavec dále v textu – počítač OPC2). Pracoviště OPC3 je standardně vybaveno myší, klávesnicí a LCD monitorem 22“. Z počítače OPC3 je možno po přihlášení obsluhy ovládat z celého vodního díla pouze zařízení přístavu. 

Ovládací pracoviště OP2 
Telekomunikační zařízení pro přístav bylo nově zřízeno. Byla do něj přepojena část zařízení do dnešní doby připojeného ke stávajícímu telekomunikačnímu zařízení vodního díla (plavební komory). Ovládací pracoviště OP2 (tlačítkový ovládací pult) slouží k ovládání telekomunikačního zařízení. Sestává se z:  

1)
komunikační hlásky KH1, KH2 v přístavu (MB provoz), 

2)
reproduktory hlasitého rozhlasu Re1 a Re2. 

3)
pobočky pevné AUT telefonní linky, 

4)
přímé komunikační linky do velínu plavební komory, 

5)
reproduktorů RK1 a RK2 na budově velínu (samostatně ovládané větve hlasitého 
rozhlasu). 

Ovládací pracoviště je doplněno o přenosnou hovorovou soupravu umožňující obsluze bezdrátovou komunikaci do vzdálenosti cca 25 m. 

Podrobný popis telekomunikačního zařízení a možností obsluhy z ovládacího pultu je v technické dokumentaci, která je součástí předávané dokumentace stavby. 

Ovládací pracoviště KP1 
Ovládací pracoviště KP1 slouží k ovládání kamerového systému pro prostor přístavu. Dále uvedené kamery byly odpojeny od stávajícího kamerového systému vodního díla (plavební komory). 

Jádrem kamerového systému je nově instalovaný videoserver. Jsou k němu připojeny stávající kamery: 
1)
FK1 – pevná (fixní) kamera – monitoruje prostor před zdvižnou lávkou – jižní strana 

2)
FK2 – pevná (fixní) kamera – monitoruje prostor před zdvižnou lávkou – severní 
strana

3)
PK1 – pohyblivá kamera – monitoruje vjezd do přístavu

4)
PK2 – pohyblivá kamera – monitoruje výjezd z přístavu 

5)
PK3 – pohyblivá kamera – monitoruje prostor pevného mola

6)
PK4 – pohyblivá kamera – monitoruje prostor plovoucích mol

Další dvě kamery - jsou umístěny na jihozápadním rohu objektu kapitanátu pod atikou: 

7)
PK5 - pohyblivá kamera pro sledování situace kolem objektu a na parkovišti, 
8)
FK3 - fixní (nepohyblivá) kamera pro celkový přehledový záběr přístavu.

Ovládací pracoviště KP1 se sestává ze zobrazovacího monitoru LCD 24“ a klávesnice s joystikem. 

Podrobný popis obsluhy kamerového systému (obsluha videoserveru) je v technické dokumentaci, která je součástí předávané dokumentace stavby. 
Tlačítko „STOP“
Tlačítko „STOP“ slouží pro bezpečnostní nouzové vypnutí napájení odběrných sloupků na plovoucích molech v případě nebezpečí (úraz elektrickým proudem, požár a pod.). 

Po stačení tlačítka „STOP“ dojde v rozvaděči RP (na parkovišti přístavu) k vypnutí jističů J611, J612 a J613, které jistí napájecí větve pro odběrné sloupky na plovoucích molech.

Vypnutí jističů znamená, že poloha jejich ovládacích páček se změní z horní polohy (nahoře – provozní stav) do dolní (dole – vypnuto). 
 Jejich opětovné zapnutí je možno provést pouze manuálně přímo v rozvaděči RP. Je třeba otevřít rozvaděč RP typovým klíčem a přepnout ovládací páčky jističů J611, J612 a J613 do horní (provozní) polohy. 

Tlačítko „STOP“ včetně červené indikační žárovky (indikuje vypnutí napájení odběrných sloupků) je umístěno na ovládací skříňce osvětlení OS (viz dále v následujícím odstavci).

Ovládací skříňka OS
Ovládací skříňka OS slouží pro ruční ovládání venkovního osvětlení přístavu. Umožňuje po přepnutí ovládání osvětlení přístavu do ručního režimu ovládat samostatně jednotlivé osvětlovací větve prostřednictvím spínačů na ovládací skříňce. 

Ovládány jsou následující větve osvětlení: 

1)
osvětlení nábřežního a pevného mola – svítidla P1 – P5, P21 – P25

2)
osvětlení plovoucího mola u ostrova – svítidla P41 – P46, P51 – P55

3)
osvětlení plovoucího mola u najížděcí rampy – svítidla P61 – P64

4)
osvětlení nástupiště OLD – svítidla P31 – P35. 

Přepnutí ovládání osvětlení mezi automatickým a ručním režimem je možno provést spínačem na ovládací skříňce nebo obsluhou ovládacího pracoviště řídicího systému. 

Na ovládací skříňce jsou dále umístěny prvky pro bezpečnostní nouzové vypnutí napájení odběrných sloupků (tlačítko a indikační žárovka – viz odst. „Tlačítko STOP“). 

Rozmístění ovládacích a indikačních prvků na ovládací skříňce je na výkrese v příloze č. 27j. 

Zařízení instalované ve 2.NP
Na pracovním stole zde jsou umístěny počítače SKPC2, OPC2, KAM2, ovládací pracoviště telekomunikačního zařízení OP1 a radiostanice. 

U vstupů do sociálních zařízení pro veřejnost (místnosti 2.01 a 2.05) byly instalovány terminály přístupového systému. 

Počítač SKPC2 
Počítač SKPC2 je zapojen do počítačové sítě monitoringu vodní cesty společné pro celé vodní dílo. Současně je do této sítě zapojen počítač SKPC3 v místnosti 1.01 (viz výše - odst. „Počítač SKPC3“). Oba počítače budou mít stejné možnosti ovládání venkovního zařízení. 

Pracoviště SKPC2 je standardně vybaveno myší, klávesnicí a LCD monitorem 22“. Počítač umožňuje ovládání informačního LED panelu na výjezdu z přístavu a datovou komunikaci s odběrnými sloupky. 

Princip ovládání informačního LED panelu je popsán v příloze č.29., postup při obsluze odběrných sloupků je v příloze č.29. 

Počítač SKPC2 slouží současně jako záložní zobrazovací pracoviště kamerového systému KP2 – je pomocí LAN připojen k videoserveru. 

Počítač OPC2 
Počítač OPC2 je zapojen do počítačové sítě řídicího systému (LAN první úrovně) společné pro celé vodní dílo. Současně je do této sítě zapojen počítač OPC3 v místnosti 1.01 (viz výše - odst. „Počítač OPC3“). Pracoviště OPC2 je standardně vybaveno myší, klávesnicí a LCD monitorem 22“. Z počítače OPC2 je možno po přihlášení obsluhy ovládat z celého vodního díla pouze zařízení přístavu. 

Popis obsluhy zařízení přístavu z počítačů OPC2 a OPC3 je popsán v příloze č.28.. 
Počítač KAM2 
Počítač KAM2 je připojen do sítě kamerového systému plavební komory. Funguje jako jeho vzdálené zobrazovací pracoviště umožňující sledovat záběry kamer v prostoru plavební komory a jezu. 

Ovládací pracoviště OP1 
Ovládací pracoviště OP1 (tlačítkový ovládací pult) slouží k ovládání telekomunikačního zařízení. Popis možností jeho ovládání je popsán výše u popisu pracoviště OP2 v místnosti 1.01 (viz výše -odst. „Ovládací pracoviště OP2“). Podrobný popis telekomunikačního zařízení a možností obsluhy z ovládacího pultu je v technické dokumentaci, která je součástí předávané dokumentace stavby. 
Přístupový systém 
Přístupový systém umožňuje přístup do sociálních zařízení pro veřejnost. Je možno jej obsloužit dvojím způsobem: 

1)
pomocí karty vydané v rámci vodní cesty zasunuté do čtečky karet (karty MIFARE - pro odběrné sloupky vody a elektřiny a pro pobyt v přístavu), která je přihlášena v některém přístavu, (na kartě je zaznamenán příznak „přihlášen v přístavu“ s omezenou časovou platností) 
2)
vhozením mincí v dané hodnotě do mincovního automatu – jsou akceptovány mince české měny (Kč) a eura (€). 

V zařízení je možno uživatelsky nastavit akceptovatelné mince (1, 2, 5, 10, 20, 50 Kč, 0,1, 0,2, 0,5, 1, 2 €) a cenu pro vstup. 

Před zimním obdobím nebo při dlouhodobé odstávce kapitanátu je vhodné zařízení přístupového systému demontovat a nahradit krytem, který je součástí dodávky. Sníží se tak riziko poškození zařízení vandalským útokem. 

Uživatelský manuál pro přístupový systém je v příloze č.29.. 
B.3.3.4. Ochranná opatření 

V zařízení jsou použity následující napěťové soustavy: 
3 PEN AC 50Hz/400V TN-C

3 N PE AC 50Hz/400V TN-S

2 DC 24V neuzemněné obvody FELV – napájení ovládacích a indikačních obvodů zařízení
Prostředky základní ochrany: 
-
základní izolace živých částí dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2, příloha A.1

-
přepážky nebo kryty dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2, příloha A.2
Ochrana při poruše: 
-
rozvody TN - automatickým odpojením od zdroje v síti TN dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2 čl.411.1. a 411.4, použitím nadproudových jistících prvků, 

-
elektrické  rozvody DC 24 V - automatickým odpojením od zdroje, funkční malé napětí FELV dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2 čl.411.1 a 411.7.
Ochranná a bezpečnostní pásma 
V souladu s §46 zákona 458/2000 Sb. v platném znění (energetický zákon) je vymezeno ochranné pásmo kabelových vedení vzdáleností 1m na každou stranu od krajního kabelu v kabelové trase. 
B.3.3.5. Pobřežní stanice - Hluboká nad Vltavou (Radiostanice)
Anténní systém
Pro pobřežní stanici je realizována dle požadavku (zákon 138/2000Sb) kapitola 2 -technické požadavky bod 2.05.1 základnová dipolová anténa VDA-160.

Anténa je určena pro VKV pohyblivou službu. Součástí antény I držák pro uchycení na vertikální stožár průměr 40-70mm.

Anténa chráněna oddáleným hromosvodem.

Nadmořská výška antény:

-
nadmořská výška stanoviště 374m n.m.

-
výška antény nad terénem v=7,85m

Anténní svod
Svod je proveden koaxiálním kabelem Belden BH-H1000C1.

Útlum kabelu pro frekvenci 100MHz=2dB pro délku 50m.

Kabel je veden ve stejné trase jako přívod pro venkovní reproduktor umístěný na boku budovy. 

Radiostanice
Radiostanice je typu Motorola GM360 (analogová stanice v pásmu VKV).

Radiostanice je umístěna v místnosti č. 2.09.

Povolený vf výkon je 10W – druh provozu simplex a druh vysílání F3E.

Parametry radiostanice Motorola

-
typ Motorola GM360 provedení VHF

-
kmitočtový rozsah 136-174MHz

-
výstupní vf výkon 1-25W

-
napájecí napětí DC13V dovolený rozsah 10,8-15,6V) mínus kostra


velikost š x v x hl 180 x 186 x59mm

-
šířka pásma 12,5kH a 25kHz kmitočtový zdvih +2,5kHz a +5kHz

-
citlivost přijímače 0,3uV

-
audio výstup 7,5W

Sestava pobřežní radiostanice
Sestava se skládá:

- 
radiostanice

-
ovladače radiostanice-stolní mikrofon Motorola RMN5068A

-
napájecího zdroje

-
anténní soustavy
Napájení radiostanice
Napájení je provedeno síťovým napájecím zdrojem DCom.Jedná se o stabilizovaný zdroj se zálohováním.

-
výstupní napětí U=13,8V

-
Iv=max 10A

Zdroj je vybavený zálohováním s kapacitou 12Ah.
Ochrana antény
Vnější systém ochrany před bleskem je navržen dle ČSN62305-3.

Ochrana je zabezpečena oddáleným hromosvodem Dehn- kombi set.

Anténa je uchycena na podpůrné trubce. Jímač oddáleného hromosvodu je napojen na systém hromosvodu budovy kapitanátu.
C. Provozní údaje a ukazatele

C.1. Časové požadavky na pracovní obsluhu
Sportovní přístav Hluboká nad Vltavou je provozován celoročně a nepřetržitě. Obsluha v přístavu (v kapitanátu přístavu) je obvykle přítomna v letním období od 1.4. do 31.10. denně v době od 8:00 do 19:00 hodin. V období od 1.11. do 31.3. je provoz sportovního přístavu zajišťován formou obchůzky, která probíhá dvakrát týdně.

Provoz, kontrola a údržba sportovního přístavu je zajišťována provozovatelem (pověřenou obsluhou), který provádí pravidelnou kontrolu formou obchůzky a zajištěním údržby dle harmonogramu cyklické údržby (kapitola D.2.) – obchůzka sportovního přístavu je stanovena v období od 1.4. do 31.10. v intervalu 1 x denně  a v období od 1.11. do 31.3. v intervalu 2 x týdně po dvou hodinách (denně). V případě povodní a ledových jevů je četnost stanovena častěji dle aktuální situace.
C.1.1. Pracovní povinnost v mimo prOVOZní dobU
Pracovní povinnost v mimopracovní době i ve dnech pracovního klidu a volna může nařídit  provozovatel sportovního přístavu obsluze na základě některých § vodního zákona č. 254/2001 Sb., hlava IX o ochraně před povodněmi a § 39 – 42 téhož zákona o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. 
Jedná se v souvislosti s vývojem povodňové situace např. o manipulaci se zdvižnou lávkou, kterou provádí a zodpovídá za ni provozovatel sportovního přístavu.
C.1.2. Pracovní pohotovost
Pohotovost je zajišťována na základě samostatného smluvního vztahu.
C.2. Personální obsazení sportovního přístavu

Provoz sportovního přístavu „HLUBOKÁ NAD VLTAVOU“zajišťuje Ředitelství vodních cest ČR.
Jmenovitě jsou pověřené zodpovědné osoby za provoz uvedeny v seznamu spojení na důležité pracovníky a organizace (uveden v příloze č.15). 

Běžnou činnost zajišťuje provozovatel, resp. osoba jím pověřená. Pouze u rozsáhlejších oprav a údržby stavebních, (technologických) strojních a elektrotechnických částí sportovního přístavu bude využito služeb cizích dodavatelů.

Provoz sportovního přístavu smí zajišťovat a provádět pouze osoba poučená (seznámená s provozní dokumentací) a k obsluze písemně pověřená provozovatelem sportovního přístavu, která je dokonale seznámena se všemi částmi a technologickým a elektrotechnickým vybavením sportovního přístavu, řídí se tímto provozním řádem a respektuje všechny bezpečnostní zásady a předpisy, které jsou dále zmíněny. Obsluha přístavu musí být proškolena odbornou institucí (oficiálně nejlépe „Záchranná služba“ příslušného kraje) ze zásad poskytování první pomoci při úrazech.

C.3. Vybavení sportovního přístavu

C.3.1. Provozní předpisy a dokumentace

Provozní řád sportovního přístavu a provozní deník

Harmonogram cyklické údržby

Povodňový plán sportovního přístavu

Havarijní plán sportovního přístavu

Vedení evidence odpadů

Požární poplachové směrnice

Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)

C.3.2. Provozní záznamy

Provozní deník - je prvotním dokladem o činnosti na sportovním přístavu. Za vedení tohoto deníku je  zodpovědná osoba dle vnitřních organizačních předpisů provozovatele, která zaznamenává  do provozního deníku provozní údaje z činnosti prováděné na sportovním přístavu, dále záznamy o veškeré vykonané provozní činnosti, závadách, provedených opravách apod.. Kontrolu záznamů a kontrolu dodržování provozního řádu provádí osoba dle vnitřních organizačních předpisů provozovatele. Dále obsluha sportovního přístavu vede evidenci plavidel – hlášení o připlutí a odplutí z veřejného přístavu (písemné hlášení obsahující druh a označení plavidla, jeho nosnost, ponor, výkon strojního pohonu, místo, odkud plavidlo připlulo a kam pluje, čas připlutí/odplutí a nutná data o nákladu) – je uložena u provozovatele sportovního přístavu. Provozovatel zajišťuje provedení revize elektrozařízení a ručního elektrického nářadí a prodlužovacích kabelů (dodavatelsky provádí revizní technik), revizní zprávy jsou uloženy u provozovatele. Provozovatel zajišťuje vedení odpadového hospodářství (evidenci odpadů v souladu se zákonem o odpadech) a podání pravidelného ročního hlášení na příslušný úřad (do 15.2. následujícího roku). Dále provozovatel zajišťuje zpracování rozpisu služeb a pohotovostí. Rozpis je uložen na kapitanátu. 

C.3.3. Vybavení Osobními ochrannými pracovními prostředky

Každý pracovník provozovatele sportovního přístavu musí být vybaven příslušnými osobními ochrannými pracovními prostředky.

Pro speciální práce je třeba pověřené pracovníky vybavit příslušnými osobními ochrannými pracovními prostředky (přilby, záchranné vesty, rybářské holinky, zabezpečovací postroje a lana, apod.), které zajistí provozovatel při provádění těchto prací. 

C.3.4. Podmínky pro zneškodňování odpadů

Likvidace odpadů je prováděna na základě smlouvy s firmou, která má v souladu se zákonem o odpadech příslušná oprávnění k likvidaci nebezpečných a komunálních odpadů. Likvidace ostatních (mimořádně vzniklých) odpadů se řeší jednorázovými smlouvami, které jsou dokladovatelné u provozovatele sportovního přístavu.

Ukladatelé odpadů jsou povinni odpady třídit. 
Nebezpečné odpady jako např. kovové a plastové obaly znečištěné škodlivinami (laky, barvy, oleje atd.), sorbent, opotřebovaná čistící tkanina, filtrační materiál, odpady s obsahem rtuti a jiné nebezpečné odpady, mohou být ve sportovním přístavu ukládány jen s předchozím souhlasem provozovatele sportovního přístavu, a to pouze na určeném místě do vymezené sběrné nádoby.

Ropné produkty a jimi znečištěné odpady jsou všichni uživatelé sportovního přístavu povinni ukládat pouze vytříděné a v uzavřených obalech do označeného kontejneru /ROPNÝ ODPAD/ (Vytřídění: vlna, hadry, filtry, plastové obaly, zaolejované komponenty). Místo pro shromažďování nebezpečného odpadu určí provozovatel sportovního přístavu.

Vody z plavidel znečištěné ropnými látkami musí být vyčerpávány výhradně čerpadlem nádních vod do shromažďovací nádrže. Pravidelné vyvážení na ekologickou likvidaci zajišťuje provozovatel přístavu.

Pro vyčerpávání fekálních a splaškových vod z plavidel slouží vývěva odpadních vod s jejich likvidací veřejnou splaškovou kanalizací na obecní čistírně odpadních vod. Z nádrží lze vylévat fekální a splaškové vody do výlevky s odvodem rovněž do veřejné splaškové kanalizace. Obsluha plavidla, vylévající/vyčerpávající odpadní vody, je odpovědná za splnění podmínek složení vody pro vypouštění odpadních vod do kanalizace. Odběr fekálních, splaškových a nádních vod je zpoplatněn pomocí Přístavní karty.
D. Pokyny pro provoz a údržbu

Osobou zodpovědnou za provoz, kontrolu a údržbu sportovního přístavu je osoba pověřená dle vnitřních organizačních předpisů provozovatele, která provádí místní dozor, správu a údržbu určených zařízení, odpovídá za provoz sportovního přístavu podle provozního řádu a plní povinnosti vyplývající z provozního řádu a dalších závazných dokumentů. 

Pověřená osoba (obsluha) předává informace o provedené údržbě a kontrolách, jakož i o všech mimořádných událostech, které by mohly ovlivnit provoz sportovního přístavu svému nadřízenému dle vnitřních organizačních předpisů.

Zařízení smí provozovat, spravovat a provádět na něm údržbu pouze osoba zdravotně způsobilá a náležitě poučená pro bezpečnou obsluhu předmětného zařízení.

Provoz, správa a údržba zařízení musí být prováděna podle pokynů provozního řádu (případně plánu cyklické údržby – viz. kapitola D.2.) a provozních předpisů pro jednotlivá zařízení.

D.1. Provoz sportovního přístavu

Běžný provoz na objektu spočívá v:

· Kontrolní činnosti ve sportovním přístavu

· Obchůzkách a dohledu 

· Údržbě zařízení a výbavy sportovního přístavu

· Evidenci plavidel

· Prodeji čipových karet

· Výběru poplatků

Provozovatel zajišťuje dodržování „Provozního řádu“ uživateli sportovního přístavu. V případě nedodržování „Provozního řádu“ uživateli sportovního přístavu je provozovatel povinen vyzvat uživatele sportovního přístavu k upuštění od porušování a v případě neuposlechnutí informovat vlastníka sportovního přístavu a předat podnět příslušnému orgánu k prošetření. 

Provozovatel je povinen chránit sportovní přístav, resp. jeho části před odcizením, poškozením třetími osobami (zejména vandalismem a plavebním provozem).
Provozovatel je povinen hlásit vlastníkovi sportovního přístavu výskyt jakýchkoli poškození či vad sportovního přístavu bezodkladně po jejich zjištění a předat vlastníkovi sportovního přístavu veškeré podklady potřebné pro odstranění poškození nebo uplatnění nároků z vad. 

D.1.1. Vyhrazená stání ve sportovním přístavu

Ve sportovním přístavu jsou vyhrazena 3 stání pro Správu vodní cesty (viz. příloha č.5):

· pro Povodí Vltavy, státní podnik, pro Ředitelství vodních cest ČR, pro Státní plavební správu a pro Policii ČR.
D.1.2. Užívání vodní části sportovního přístavu plavidly – 
obecné zásady
Obecná pravidla užívání sportovního přístavu plavidly
1) Vodní plocha sportovního přístavu slouží zejména pro připlouvání a odplouvání plavidel  k molům a můstkům, ke stání plavidel a k jejich ochraně před velkou vodou a jiným nebezpečím na vodní cestě.

2) Vůdci plavidel a všichni účastníci plavebního provozu jsou povinni DŮSLEDNĚ dodržovat ustanovení zákona č. 14/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhlášky Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, vyhlášky Ministerstva dopravy č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách, vyhlášky Ministerstva dopravy č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu) a vyhlášky Ministerstva dopravy č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě. Poznámka: všechny uvedené předpisy vždy ve znění pozdějších předpisů.

3) Základní zásady provozního řádu pro uživatele přístavu musí být provozovatelem veřejně vyvěšeny v prostoru sportovního přístavu a účastníci plavby jsou povinni se těmito zásadami řídit. Samostatně jsou vyvěšena pravidla pro tankování PHM v servisním centru. 
4) Přístav je veřejným prostorem a je určen pro stání lodí všech uživatelů vodní cesty až do jeho max. kapacity. Pravidla stání lodí jsou stanovena provozovatelem. Stání plavidel, užití přístavu a přístavní služby jsou zpoplatněny dle ceníku stanoveného provozovatelem přístavu a vyvěšeného na vývěsce přístavu. Stání plavidel je možné výhradně na základě dokladu vystaveného Provozovatelem přístavu. Vůdce plavidla je povinen se seznámit s pravidly provozu přístavu.
5) Užívat sportovní přístav mohou pouze účastníci plavebního provozu a plavidla provozně a technicky způsobilá k provozu na vodní cestě. Provozovatel plavidla, které se stalo za pobytu v přístavu nezpůsobilé k plavbě, je povinen tuto skutečnost oznámit neprodleně, nejpozději do 2 hodin provozovateli přístavu a Státní plavební správě, pobočce Praha, a učinit taková opatření k tomu, aby plavidlo bylo v určené době (do 48 hodin) vymístěno mimo přístav, pokud Provozovatel přístavu neurčí jinak nebo byla u plavidla provedena taková technická opatření, která učiní plavidlo opětovně způsobilé k plavbě. Nesplní-li provozovatel plavidla tuto povinnost, Provozovatel přístavu vymístí plavidlo na náklady jeho provozovatele. Provozovatel má nárok na náhradu případné škody způsobené tímto plavidlem.

6) Ve veřejném sportovním přístavu je zakázáno: 
a)
neodůvodněné užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid
b)
neoprávněně užívat přístavní zařízení

c)
používání vodní části přístavu ke koupání, zábavným a sportovním účelům

d)
rozrušování ledové celiny pomocí plavidel bez souhlasu plavební správy

e)
těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavu 

f)
chytání ryb

g)
provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavu

7) Vůdce plavidla vplouvá do sportovního přístavu a vyplouvá ze sportovního přístavu na základě signálů plavební signalizace. Signalizace je nastavena tak, že je umožněn permanentní vjezd do sportovního přístavu. O výjezd ze sportovního přístavu je nutno požádat provozovatele sportovního přístavu pomocí intercomu.

8) V případě potřeby zdvižení lávky, musí vůdce plavidla požádat obsluhu přístavu pomocí intercomu umístěném na plovoucím mole u ostrova, intercomu u budovy kapitanátu, intercomu na rejdě plavební komory, pomocí radiofonní stanice nebo nahlášením obsluze plavební komory. Obsluha plavební komory nebude provádět zdvihání lávky. Ovládání zdvižné lávky z velínu plavební komory je využitelné pouze pro případ nouze. Obsluha plavební komory může pouze převzít požadavek na zdvižení lávky a předat jej obsluze sportovního přístavu k vyřízení. Obsluha sportovního přístavu v provozní době provede zdvižení lávky. Obsluha může zdvižení lávky odepřít nebo odložit v případě poruchy nebo údržby na mostě.
9) Plavidlo musí před vplutím do přístavního bazénu zmírnit rychlost, aby bylo zabráněno škodlivým účinkům sání nebo vlnobití a poškození jiných plavidel nebo břehů. Maximální dovolená rychlost na vjezdu do sportovního přístavu je 5 km . hod-1. 
10)  Jsou-li všechny polohy obsazeny plavidly, může provozovatel přístavu zakázat (signalizací u vjezdu do přístavu) dalším plavidlům vplutí do přístavu nebo stání v přístavu.
11)  O pořadí a poloze stání rozhoduje provozovatel přístavu. 
4.
Účastníci plavby jsou povinni umožnit přednostní využívání přístavu pro Integrovaný záchranný systém, Státní plavební správu, Provozovatele přístavu a správce vodního toku.
6.
Bezprostředně po přistání plavidla je vůdce plavidla povinen jej přihlásit ke stání u Provozovatele přístavu nebo pomocí přístavní karty. Před odplutím je povinen plavidlo odhlásit, pokud není stanoveno jinak. Toto pravidlo neplatí pro plavidla s uzavřenou rezervační smlouvou.
14.
Uživatel přístavu (vůdce plavidla) smí opustit plavidlo pouze za následujících podmínek:  

a)
v případě, že uživatel neopustí blízké okolí přístavu (průběžně na loď dohlíží ze břehu): Nesmí být spuštěn hlavní motor, na lodi nesmí zůstat zapnutý žádný lihový, plynový ani elektrický spotřebič. Je doporučeno uzavřít všechny ventily, procházející stěnou lodi pod jejím ponorem.

b)
v případě, že uživatel opustí přístav a loď zůstává pouze zajištěná účinným dohledem pravidelně kontrolujícím plavidlo a dostupným na uvedeném telefonním kontaktu: Nesmí být spuštěn lodní motor, na plavidle nesmí zůstat zapnutý žádný lihový, plynový ani elektrický spotřebič, kromě bezpečnostní pumpy (,,bilge pump“) na dně lodi, spínající samostatně při hromadění vody v lodi. Otvory pod ponorem lodi jsou uzavřeny s výjimkou výpustí vody z kokpitu. Loď je uzamčena a řádně vyvázána a na lodi musí být viditelně umístěn telefonní kontakt na dohled provozovatele plavidla. Pro úvazy použije uživatel plavidla dostatečně dimenzovaná, vhodně dlouhá a neporušená lana.
12)  Vůdci plavidel, kteří využívají služeb sportovního přístavu, se řídí pokyny provozovatele přístavu. Bez povolení těchto osob nesmí plavidla měnit lodní polohu. 
13)  Plavidla musí být v přístavu řádně a bezpečně vyvázána, a to k vázacím prvkům k tomu určeným. Plavidla musí při stání užívat odrazníky (např. fendry) proti přímému nárazu lodi do mola. Plavidla se vyvazují k vázacím prvkům na molech. Musí být zajištěna tak, aby nemohla narážet do sousedních plavidel. Pro vyvazování plavidel je zakázáno používat stromy, zábradlí, sloupy, pilíře, patníky, žebříky, svodidla atd. Mezi plavidla, přístavní zdi, přistávací můstky a výložníky apod. musí být vloženy odrazníky. Jako odrazník je zakázáno použít pneumatiky. Jsou-li odrazníky snímatelné, musí být plovoucí. Uvázaná plavidla nesmí používat při stání žádné propulzní zařízení.
14)  Jednotlivá stání ve sportovním přístavu jsou očíslována a jejich situace je vyvěšena u vjezdu do přístavu a u budovy kapitanátu.
15)  Po dobu stání plavidla ve sportovním přístavu nesmí žádné předměty přesahovat okraj plavidla mimo nástupního můstku (lávky) v případě jeho použití.
16)  Stání ve vjezdu do sportovního přístavu a příjezdu k jednotlivým stáním je zakázáno. Plavidla v přístavu smí přistát pouze na vyhrazených stanovištích.
17)  Kotvení ve sportovním přístavu je dovoleno pouze v případech nouze.
18)  Napínat lana, řetězy apod. přes plavební dráhu nebo přístavní bazén je dovoleno jen v případech nouze nebo při zastavení plavby. O tom je nutno ihned vyrozumět provozovatele přístavu, Státní plavební správu. Provozovatel plavidla je povinen zřetelně označit nebezpečné úvazy a zajistit dohled na plavidlo.
19)  Přístav je provozován bez střežení (dozoru). Provozovatel přístavu neodpovídá za ztrátu nebo zničení vnesených anebo odložených předmětů, dopravních prostředků či plavidel. Na požádání oprávněných pracovníků provozovatele přístavu je každý, kdo se zdržuje v prostoru veřejného přístavu, povinen prokázat svou totožnost.
20)  Manévrování v přístavu musí vůdce plavidla omezit na dobu nezbytně nutnou. Veškeré manévry musí provádět tak, aby neohrozil ostatní plavidla, výložníky, plovoucí a pevné molo a jiné zařízení přístavu. Na plavidle manévrujícím v přístavu musí být úplná posádka.
21)  Opravy plavidel smějí být prováděny jen s předchozím informováním provozovatele přístavu a takovým způsobem, aby nebyl zatěžován přístavní provoz.
22)  Plavba plavidel na řece Vltavě je zakázána v úseku České Budějovice-Jiráskův jez ř. km 239,50 až Hněvkovice ř. km 210,40 při vodním průtoku v profilu vodočtu České Budějovice 100 m3/s a vyšším. Tato informace bude Provozovatelem viditelně vyvěšena v prostoru přístavu na vývěsce. Při dosažení tohoto průtoku jsou všechna plavidla povinna zůstat v přístavu. Provoz plavidel v přístavu bude povolen do doby, než dojde k zahrazení vjezdu d přístavu. Výjezd z přístavu bude po tuto dobu uzavřen.
23)  Provoz přístavu se v případě jeho zahrazení řídí povodňovým plánem. Přístav plní za povodňové situace a při zastavení plavebního provozu ochrannou funkci a mohou být v přístavu ochráněna malá plavidla a dvě lodě pro osobní lodní dopravu o max. rozměrech 44 x 5,5 m nebo ekvivalentní počet plavidel menších rozměrů. O pořadí a poloze rozhoduje provozovatel přístavu bez ohledu na rozdělení stání při běžném provozu.
24) Přístup na plavidla a jejich kontrola v době zastavení plavebního provozu je prováděna z pevné hrany, pevného mola a plovoucího mola. Hlídka provozovatele plavidel provádí kontrolu vyvázání plavidel. Při zatopení pozemní části přístavu dojde k zaplavení přístupové komunikace a přístup na plavidla bude řešen člunem či pramicí.

25) Provozovatel musí zajistit vyklizení všech poloh, které nejsou určeny ke stání plavidel při povodni. Provozovatel zajišťuje vypnutí elektrického proudu a osvětlení. Při vyhlášení třetího povodňového stupně provozovatel odmontuje odběrné sloupky umístěné na pevných molech a uschová na bezpečné místo.
26)  Pro přemisťování malých plavidel do délky 12 m z vody na souš a opačně slouží rampa pro spouštění plavidel označená příslušným signálním znakem, která je umístěna v severozápadní části sportovního přístavu. Na rampu navazuje zpevněná plocha, která umožňuje postavení mobilního jeřábu pro manipulaci s plavidlem do hmotnosti 10 t. Uživatel zvolí způsob přemisťování plavidel z vody na souš a opačně na základě domluvy s provozovatelem sportovního přístavu.
27)  Pro odběr vody a elektrické energii jsou na přístavních molech umístěny odběrné sloupky. Připojování k odběrným sloupkům je samoobslužné s využitím Přístavní karty. Odebraná energie a voda se hradí dle skutečně odebraných kWh a litrů.  Připojení k odběrným sloupkům je možné pouze typizovanými průmyslovými vidlicemi (CEE zástrčka – max. zatížení 16A). Aktuální ceník je zveřejněn na vývěsce.
28) Odběr elektrické energie musí probíhat v souladu s platnými předpisy pro připojení plavidla na pobřežní rozvaděč elektrické energie.

29)  Po dobu provozu sportovního přístavu je zajištěna poslechová pohotovost pobřežní radiotelefonní stanice sportovního přístavu dle zákona č.114/1995 Sb. (§ 23) a vyhlášky Ministerstva dopravy č. 138/2002 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách. Za používání radiotelefonní stanice v souladu s výše uvedeným zákonem zodpovídá provozovatel sportovního přístavu. S obsluhou sportovního přístavu je možné komunikovat pomocí intercomu umístěném na plovoucím mole u ostrova nebo u budovy kapitanátu (po jeho výstavbě). 

30) Aktuální ceník je vyvěšen na jednotlivých sloupcích. Odběrné sloupky jsou očíslovány a jejich poloha je zakreslena v situaci vyvěšené u vjezdu do sportovního přístavu a u budovy kapitanátu (po jeho výstavbě).

23.
V případě zámrzu přístavního bazénu musí plavidlo jeho provozovatel zabezpečit proti poškození.
Pravidla užívání sportovního přístavu malými plavidly
3) Posádka smí odvázat jiné plavidlo jen se svolením jeho vůdce, hlídky, osoby pověřené dohledem na plavidlo nebo provozovatele přístavu a musí je potom, co odpadl důvod k odvázání, ihned řádně vyvázat.

4) Malá plavidla se v malém přístavním bazénu vyvazují k plovoucím molům a výložníkům. Ve velkém přístavním bazénu se malá plavidla vyvazují k plovoucím nebo pevným molům a vodící dalbě. Maximální úvazná síla je 20 kN.

5) Rozdělení stání pro malá plavidla v prostoru sportovního přístavu je uvedeno v příloze č.2. -  situace stání v přístavu.

Dlouhodobá stání jsou určena pro vícedenní stání plavidel ve sportovním přístavu. Pro stání lodí přes den, v délce 4 hodin, lze využít krátkodobých stání, která jsou zdarma. Krátkodobá stání je možné v případě potřeby využít jako stání přes noc. V případě volných míst určených pro potřeby půjčovny, lze tato místa, po domluvě s provozovatelem sportovního přístavu, využít pro krátkodobé stání. Stání dlouhodobá, přes noc a pro potřeby půjčovny jsou zpoplatněna dle platného ceníku vyvěšeného u budovy kapitanátu.

6) O pořadí a poloze stání rozhoduje provozovatel přístavu.
Pravidla užívání stání pro osobní lodní dopravu

1) Stání pro osobní lodní dopravu je určeno pouze pro stání plavidel provozujících veřejnou osobní dopravu. Pravidla stání plavidel jsou stanovena provozovatelem. 

2) Osobní loď se vyvazuje na vymezeném stání pomocí pacholat umístěných na molu. Maximální úvazná síla je 60 kN.

3) V prostoru sportovního přístavu jsou vymezena stání pro jedno plavidlo osobní lodní dopravy o maximálním rozměru 5,6 x 44 m a pro jedno plavidlo osobní lodní dopravy o maximálním rozměru 5,5 x 26,5 m (viz. příloha č.2 – situace stání v přístavu).

4) Provozovatel přístavu rozhoduje o možnosti stání osobní lodě v místě stání malého plavidla. 

5) Vstup do prostoru stání pro osobní lodní dopravu je povolen pouze účastníkům plavby, kteří musí dodržovat pokyny vůdců plavidel. 

6) Při povodňových situacích musí být plavidlo pro osobní lodní dopravu bezpečně vyvázáno k vysokovodním dalbám. K tomuto plavidlu je možné vyvázat druhé plavidlo pro osobní lodní dopravu.

Pravidla pro tankování PHM

1) Při výdeji PHM dbá vůdce plavidla na to, aby bylo plavidlo bezpečně v klidu – řádně vyvázané za dva úvazné prvky, a to na přídi i zádi plavidla a mělo vypnutý motor.
2) Plavidlo musí být při čerpání PHM řádně uzemněno k výdejnímu stojanu.

3) Vůdce plavidla dbá na to, aby nedošlo k prověšení hadice do vody a aby nedošlo k přeplnění nádrže a úniku čerpaných látek do přístavního bazénu nebo na stáčecí plochu.

4) V případě úniku čerpaných látek musí vůdce plavidla upozornit provozovatele přístavu a za pomocí sorpčních materiálů zabránit rozšíření znečištění a látku odstranit.

5) V případě zjištění poruchy na výdejním stojanu, je zakázáno výdejní stojan používat a vůdce plavidel je povinen tuto skutečnost nahlásit provozovateli přístavu 
D.1.3. Obecné zásady užívání sportovního přístavu

1) K pohybu na pozemní části sportovního přístavu včetně přístavního území smí být používáno jen cest, přístupů, vozovek a přechodů k tomu určených, které provozovatel udržuje v provozuschopném stavu. 

2) Pro provoz na všech komunikacích platí zákon o provozu na pozemních komunikacích a pravidla silničního provozu.

3) Uživatelé sportovního přístavu jsou povinni používat přístavních komunikací a parkoviště takovým způsobem, aby byl umožněn příjezd vozidel hasičského záchranného sboru a rychlé záchranné pomoci ke stojícím plavidlům. V rámci jejich provozu musí dbát pokynů provozovatele přístavu.

4) Řidiči jsou povinni dbát na dodržování čistoty v prostoru sportovního přístavu. Odpadky charakteru komunálního odpadu jsou povinni ukládat do označených odpadových kontejnerů umístěných v areálu sportovního přístavu. Veřejné komunikace v prostoru parkoviště udržuje svým nákladem město Hluboká nad Vltavou. Pokud na veřejné komunikaci vznikne z titulu nesprávného užívání, nebo z nedbalosti škoda, bude tato škoda provozovatelem sportovního přístavu odstraněna na náklady toho, kdo škodu způsobil.

5) Provozovatel sportovního přístavu zajišťuje osvětlení sportovního přístavu v období plavební sezóny, kdy je sportovní přístav provozován.

8) Uživatelé přístavu jsou povinni dodržovat podmínky stanovené Provozovatelem přístavu. Vstup je na vlastní nebezpečí.
D.1.3.1. Udržování čistoty a pořádku v přístavu – obecné zásady
1) Uživatelé přístavu jsou povinni dbát na dodržování pravidel bezpečnosti, čistoty a pořádku v přilehlých plochách a přístavních polohách a dodržovat základní hygienická pravidla.

2) Uživatelé přístavu nesmí odhazovat odpadky, odkládat nebo zanechávat osobní předměty nebo součásti lodní výstroje a výzbroje, nádoby na pohonné hmoty (plné ani prázdné), nářadí apod
3) Uživatelé přístavu jsou povinni odpad třídit a ukládat jej do označených nádob umístěných mezi horní hranou rampy pro zavážení plavidel a parkovacími místy. Provozovatel přístavu zajistí jeho likvidaci. Pro odpad, pro jehož sběr nejsou vymezeny nádoby, uživatel přístavu zajistí dodání odpadu do zařízení pro příjem odpadu vlastními prostředky a s odpadem bude nakládat v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 381/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
6) Nebezpečné odpady, jako např. ropné produkty a jimi znečištěné odpady, kovové a plastové obaly znečištěné škodlivinami (laky, barvy, oleje atd.), sorbent, opotřebovaná čistící tkanina, filtrační materiál, odpady s obsahem rtuti a jiné nebezpečné odpady, jsou všichni uživatelé sportovního přístavu povinni ukládat pouze vytříděné a v uzavřených obalech do označených nádob..

7) V přístavu není možno provádět manipulaci s otevřeným ohněm..

8) Do vody není dovoleno odhazovat či vpouštět jakékoli látky. Pro odčerpávání odpadních a nádních vod slouží vývěva u servisního centra nebo výlevka chemických toalet. 

9) Uživatel je povinen dodržovat platnou legislativu životního prostředí, především v oblasti nakládání s odpady a ochrany vod.
10) Servisní činnosti (např. výměna oleje, doplňování PHM z kanystrů do max. objemu 40 l apod.) mohou být prováděny pouze u hrany servisního centra. Zásobování plavidel lze provádět u přístavního mola u rampy pro zavážení plavidel. Drobné zásobování může být prováděno i v poloze u plovoucích mol.
D.1.3.2. Povinnosti uživatele při ochraně životního prostředí – obecné zásady
1) Uživatel je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na životním prostředí. Uživatel je dále povinen dodržovat všechny povinnosti vyplývající pro něho z obecně závazných právních předpisů o ochraně životního prostředí a veškerá ustanovení interních předpisů provozovatele, kdy je povinen včasnými opatřeními předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí.

2) Uživatel je zejména povinen provádět svoji činnost související s předmětem užívání jen po zhodnocení jejího vlivu na životní prostředí a zatížení území a je povinen zabezpečit, aby technologie, materiály, výrobky a látky nacházející se v objektech, které jsou předmětem užívání, nebo v jejich blízkosti, splňovaly podmínky ochrany životního prostředí. 

3) V případě hrozící škody na životním prostředí je uživatel povinen učinit veškerá nezbytná opatření k odvrácení této hrozby, nebo došlo-li již ke škodě je povinen učinit veškerá opatření ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti příslušnému orgánu ochrany životního prostředí.

4) Poškodil-li uživatel jakýmkoliv způsobem životní prostředí, či jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu je povinen ji odstranit a obnovit původní stav, není-li to z vážných důvodů účelné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích.

5) V případě porušení některé z výše citovaných povinností je uživatel povinen zaplatit veškeré pokuty uložené uživateli či případně provozovateli příslušnými orgány ochrany životního prostředí, a je dále povinen podrobit se veškerém dalším případným opatřením či sankcím dle výše zmíněných předpisů uloženým v souvislosti s tímto příslušnými orgány. Dále je uživatel povinen uhradit veškeré případné daně, poplatky a další platby stanovené zvláštními předpisy za znečištění životního prostředí. Tímto není dotčena odpovědnost uživatele za škodu dle obecně závazných právních předpisů.

6) V případě, že dojde k porušení některé z výše uvedených povinností uživatelem na úkor škody provozovatele, je současně uživatel povinen tuto škodu provozovateli nahradit.

7) Uživatel je povinen při své činnosti na předmětu užívání předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a jejich nebezpečné vlastnosti. V případě, že při jeho činnosti vzniknou jakékoliv odpady, je povinen s nimi nakládat pouze způsobem stanoveným platnými předpisy a „Plánem odpadového hospodářství“ provozovatele. 
8) Provozovatel je povinen zabezpečit odpady před nežádoucím nakládáním, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí, je povinen vést evidenci odpadů v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a umožnit kontrolním orgánům                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                           přístup do objektů, prostorů a zařízení, případně předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s legislativními požadavky.

9) Způsobí-li uživatel svou činností vznik odpadu, se kterým bude nakládat v rozporu s výše uvedeným zákonem, je povinen odstranit tento protiprávní stav a zajistit zneškodnění odpadu. Uživatel je povinen učinit veškerá opatření k ochraně nemovitostí ve vlastnictví provozovatele

10) Uživatel je dále povinen zaplatit případnou pokutu za porušení povinností vyplývajících z legislativních požadavků, kdy uložením zmíněné pokuty nejsou dotčena ustanovení obecně závazných právních předpisů o náhradě škody.

11) Uživatel je dále povinen před skončením doby užívání odstranit veškeré odpady nacházející se na předmětu nájmu.

12) Uživatel je také povinen před skončením doby užívání upozornit na možný vznik ekologické zátěže.
13) Provozovatel je povinen dbát o ochranu povrchových a podzemních vod, zabezpečovat jejich účelné využívání, a dále pečovat o to, aby nedocházelo k porušování platné legislativy v oblasti ochrany vod. Provozovatel je dále povinen při využívání výše zmíněných vod zabezpečovat i jejich odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových a podzemních vod. Provozovatel je povinen udržovat objekty a zařízení, v řádném stavu tak, aby byly zabezpečeny proti škodám působeným vodou.

14) Provozovatel je povinen udržovat dřevinnou zeleň vysázenou na ostrově dostatečnou závlahou minimálně dvě vegetační sezóny po výsadbě, dále je povinen 2x ročně kosením odstraňovat bylinnou buřeň a nálet dřevin a věnovat zvýšenou pozornost případnému šíření invazních druhů rostlin.

14) Poruší-li uživatel povinnosti stanovené platnou legislativou, popřípadě povinností, které jsou uloženy, je povinen zaplatit pokutu uloženou příslušným vodoprávním úřadem. Uložení takové pokuty uživateli zůstává nedotčena odpovědnost uživatele dle obecně závazných právních předpisů o náhradě škody.
D.2. Kontrola a údržba

Cílem kontrol a údržby je udržení zařízení v řádném technickém stavu. Jejich obsah a četnost vychází z provozních předpisů dodavatelů jednotlivých technologických zařízení sportovního přístavu, z obecných předpisů a dále z provozních zkušeností. Rozsáhlejší opravy se provádějí dodavatelsky odbornou firmou. Údržbové práce, při kterých je nutné omezit případně zastavit provoz MVE případně vodárny NPÚ (vodárna pro „zámek“), musí provozovatel v předstihu oznámit provozovateli MVE a NPÚ, kteří jsou povinni omezení po nezbytně nutnou dobu strpět.

Stejně jako za provozu je i při údržbě bezpodmínečně nutné dodržovat normy a zásady bezpečnosti práce. Všechny údržbové práce se musí provádět výhradně na odstaveném zařízení, zabezpečené proti rozběhu a případně proti připojení k rozvodné síti a za přítomnosti nejméně jedné další osoby, seznámené s provozem jednotlivých technologických zařízení, tímto provozním řádem a bezpečnostními předpisy. 

D.2.1. Stavební část

Činnosti prováděné v rámci povinností stanovených povodňovým plánem a pravidelnou údržbu (včetně průběžné ochrany dřevěných konstrukcí) provozovatel zajišťuje v souladu s harmonogramem cyklické údržby uvedeném v příloze č.19a – harmonogram cyklické údržby.

Plovoucí přístavní mola musí být vybavena alespoň jedním záchranným kruhem podle EN 14144 s 30 m dlouhým plovoucím lanem a držákem podle EN 14145 a tabulí s informacemi jak poskytnout první pomoc (oživování) tonoucímu.
Důležité upozornění !!!
Každoročně po skončení vegetační sezóny (říjen – listopad) kontrolovat výmladnost a nálet dřevin na ostrově a po obvodu sportovního přístavu v blízkosti hladiny. Výmladky a nálet likvidovat.

Kontrola a údržba kapitanátu
Činnosti prováděné v rámci pravidelné kontroly a údržby kapitanátu včetně činnosti při evakuaci objektu při povodni provozovatel zajišťuje v souladu s harmonogramem cyklické údržby uvedeném v příloze č.19b – harmonogram cyklické údržby a činnosti prováděné v rámci zabezpečení kapitanátu při povodni.
Kontrola a údržba servisního centra
Provozovatel přístavu zajišťuje denně vizuální kontrolu pochozích ploch servisního centra, zejména s důrazem na možné znečištění ropnými látkami. V případě zjištění znečištění zajistí jeho stabilizaci např. sorbentem, s uložením do nádoby na nebezpečný odpad.

Tankovací stanice pohonných hmot je v provozu jen v době přítomnosti obsluhy v kapitanátu, která zajistí otevření prostoru stojanů v ranních hodinách a uzavření ve večerních hodinách.
D.2.2. Technologická (strojní) část

Činnosti prováděné v rámci povinností stanovených povodňovým plánem a pravidelnou údržbu provozovatel zajišťuje v souladu s harmonogramem cyklické údržby uvedeném v příloze č.19 - harmonogram cyklické údržby kapitanátu .

Provoz hydraulického zařízení 
Zvedání a spouštění zdvižné lávky je zajištěno dvěma stejnými nezávislými hydraulickými systémy. Jeden systém je umístěn na levém břehu, druhý systém na pravém břehu.

Každý hydraulický systém je tvořen hydraulickým agregátem a dvěma hydraulickými válci. Jednotlivé části jsou propojeny potrubními rozvody a hadicemi.

Stav hydraulického systému:

a)
KLIDOVÝ STAV - hydraulický agregát není pod napětím.

b)
Stav HYDRAULIKA PIPRAVENA - automatické funkce agregátu spuštěny.

c)
Stav PORUCHA – celkové vypnutí hydraulického agregátu. Teplotní čidlo 
rozepnuto, nebo spínač hladiny rozepnut.
Sled spínání elektromagnetů a signál

Výchozím stavem je stav HYDRAULIKA PIPRAVENA.

A) Zvedání zdvižné lávky:

1. Pístnice hydraulických válců jsou zasunuty, zdvižná lávka je v dolní poloze, výstup ze snímače polohy hydraulického válce 4 mA.

2. Proporcionální ventil ve střední poloze, řídící signál 12 mA 

3. Start elektromotoru. Elektromotor (11) je spouštěn v režimu „hvězda – trojúhelník“.

4. Je-li teplota okolí nízká (tokolí  10°C) – zahájení proplachu potrubí:

4.1 Sepnutí cívky elektromagneticky ovládaného sedlového rozváděče otevře sedlový rozváděč a propojí potrubní rozvod do nádrže.

4.2 Přivedením řídícího signálu 12-20 mA na proporcionální ventil se sepne cívka a kapalina proudí z čerpadla hydraulického agregátu přes dělič průtoku k hydraulickým válcům na stranu pístů a následně se vrací přes elektromagneticky ovládaný sedlový rozváděč zpět do nádrže.

4.3 Po prodlevě cca 60 s řídící signál 12 mA přestaví proporcionální rozváděč do střední polohy.

4.4 Po prodlevě cca 3 s rozepnutí cívky elektromagneticky ovládaného sedlového rozváděče – ukončení proplachu potrubí.

5. Přivedením řídícího signálu 12-20 mA na proporcionální ventil se sepne cívka a lávka se zvedá (vysouvání pístnic). Hodnotu signálu, tj. rychlost zvedání lávky a synchronizaci lávky levý / pravý břeh zajišťuje řídící systém na základě porovnání skutečné polohy (signál ze snímačů polohy) a požadované polohy hydraulických válců.

6. Po dojetí do horní polohy se píst rychlejšího hydraulického válce opře o víko. Prodleva cca 10 s pro zajištění dojetí a srovnání polohy pomalejšího hydraulického válce.

7. Pístnice obou hydraulických válců jsou vysunuté až po mechanický doraz (horní víko válce), zdvižná lávka je v horní poloze, řídící signál 12 mA přestaví proporcionální rozváděč do střední polohy.

8. Po prodlevě 20 s vypnutí elektromotoru.

B)  Spouštění zdvižné lávky:
9. Pístnice hydraulických válců jsou vysunuty, zdvižná lávka je v horní poloze, výstup ze snímače polohy hydraulického válce 20 mA.

10. Proporcionální ventil  ve střední poloze, řídící signál 12 mA 

11. Start elektromotoru. Elektromotor je spouštěn v režimu „hvězda – trojúhelník“.

12. Přivedením řídícího signálu 4-12 mA na proporcionální ventil se sepne cívka a lávka se spouští (zasouvání pístnic). Hodnotu signálu, tj. rychlost spouštění lávky a synchronizaci lávky levý / pravý břeh zajišťuje řídící systém na základě porovnání skutečné polohy (signál ze snímačů polohy) a požadované polohy hydraulických válců.

13. Po dojetí do dolní polohy se píst rychlejšího hydraulického válce opře o víko. Prodleva cca 10 s pro zajištění dojetí a srovnání polohy pomalejšího hydraulického válce.

14. Pístnice obou hydraulických válců jsou zasunuté až po mechanický doraz (dolní víko válce), zdvižná lávka je v dolní poloze, řídící signál 12 mA přestaví proporcionální rozváděč do střední polohy.

15. Po prodlevě 20 s vypnutí elektromotoru.
ZABEZPEČENÍ PROTI SELHÁNÍ HYDRAULICKÝCH ZVEDÁKů

Jakékoliv selhání hydrauliky by mělo zásadní dopady jak na lodní provoz, tak na bezpečnost

konstrukce. Z toho důvodu jsou navržena následující opatření:
1) vždy jeden válec na opěře – řídící systém je schopen vyhodnocovat rozdílnost v polohách a v případě překročení zvolené meze příslušně reagovat
2)  tlakové přívody k válcům jsou monitorovány tlakovými snímači = indikace zadření resp.

nerovnoměrnosti v zátěži či porušení potrubí
3) v případě kolapsu tlakových zdrojů ( např. porucha silových přívodů, porucha řídícího systému) je možné synchronně spustit zdvižné pole pomocí dvou pracovníků (na každé opěře jeden) pomocí otevření kulového ventilu a zajištění tlakové kapaliny pro otevření bezpečnostních ventilů na válci pomocí ručního čerpadla
4) v případě nouzového spuštění zdvižné lávky
Pro nouzové spuštění zdvižné lávky slouží kulové ventily (dle provozního předpisu viz. příloha č.20 jsou označeny 55.1, 55.2 a 26) uvedeném . Při otevření těchto kulových ventilů  odtéká kapalina ze strany pístu hydraulických válců do nádrže agregátu, pístnice hydraulických válců se zasouvají, zdvižná lávka se vlastní vahou spouští. Nejdříve je nutno otevřít kulové ventily (55.1, 55.2) a následně kulový ventil (26). Dodržením tohoto postupu otevírání kulových ventilů je zajištěno současné zahájení nouzového spouštění pro oba hydraulické válce. Rychlost spouštění je nastavena škrtícími ventily se stabilizací tlakového spádu, které taktéž zajišťují synchronizaci dvojice hydraulických válců. Zároveň je kapalina přisávána do prostoru pístnice hydraulických válců přes zpětný ventil.
POZOR!!!

Při nouzovém spouštění pomocí kulových ventilů není zajištěna synchronizace levý/pravý břeh. Nutno koordinovaně ovládat spouštění lávky na obou březích současně s dostatečnou opatrností, aby nedošlo k mechanickému poškození konstrukce.
Nouzové ovládání při poruše pohonné jednotky hydraulického agregátu
V případě poruchy pohonné jednotky hydraulického agregátu je možné připojení externího hydraulického agregátu nebo ruční pumpy. Sání pro tento externí agregát je umístěno na horním víku hydraulického agregátu, tlakový vstup je taktéž umístěn na horním víku a propojen s hydraulickým blokem. Výstup pro sání i vstup pro tlak je osazen rychlospojkami.
Podrobný popis funkce a provozu systému je popsána v příloze č.20 – provozní předpis pro hydraulický systém.

Kontrola a údržba servisního centra

Stav naplněnosti nádrže na nádní vody o objemu 5000 l a havarijní jímky 930 l je kontrolován automaticky čidlem a signalizován obsluze provozovatele přístavu řídícím systémem v kapitanátu. 

V případě naplnění nádrže na nádní vody provozovatel přístavu neprodleně objedná odvoz a likvidaci těchto vod znečistěných ropnými látkami specializovanou firmou. V případě naplnění na kritické mezi do doby vyvezení nádrže vypne vývěvu nádních vod z plavidel.

Při naplnění havarijní jímky provede kontrolu jejího obsahu a v případě absence znečištění ropnými látkami (což by měl být běžný stav) zajistí vyčerpání čerpadlem odpadních vod do veřejné kanalizace. V případě znečištění ropnými látkami provede vyčerpání čerpadlem nádních vod do nádrže nádních vod.
Kontrola funkčnosti a vyčištění dosedacích ploch zpětných klapek a šoupěte v šachtě pro odvod odpadních vod bude provedena 2x ročně před zahájením plavební sezóny v březnu a v srpnu. Kontrola funkčnosti klapky na odvodu ze sorpční vpustě do dešťové kanalizace bude provedena 1x měsíčně, údržba v podobě vyčištění dosedacích ploch a podrobná kontrola funkčnosti bude provedena 2x ročně před zahájením plavební sezóny v březnu a v srpnu.
U sorpční vpusti zajišťuje provozovatel přístavu následující údržbu v rozsahu a formě předepsané výrobcem:
1x za 2 měsíce během provozu přístavu (duben – říjen) kontrola odlučovače s odstraněním případných hrubých a plovoucích nečistot z koše, stanovení množství kalu v kalovém prostoru (zda objem kalu nedosáhl 50 % objemu kalového prostoru), tloušťka vrstvy lehké kapaliny (zda tloušťka nepřesáhla 80 % maximální tloušťky) a vizuální kontrola znečištění filtrační náplně, tj. sorpčních segmentů, jež se projeví ztmavnutím bílé barvy v otvorech vrchního roštu filtrační komory.

1x za rok, obvykle při konci plavební sezóny v říjnu, nebo při zaplnění kalového prostoru, vrstvy lehké kapaliny nebo znečištění filtrační náplně bude provedeno odbornou firmou vyčerpání obsahu zařízení a vyčištění s odvozem na ekologickou likvidaci, výměna náplně sorpčního filtru za 3 segmenty „matrace“ z Fibroilu REO Fb a napuštění zařízení čistou vodou.

1x za 5 let bude odbornou firmou provedena generální technická kontrola s prověřením těsnosti zařízení, stavebního stavu a stavu vnitřních součástí.

Přenosný čerpací stroj AVK je dálkově monitorován což umožňuje předcházení poruchovým stavům.

Fyzická kontrola rekuperace probíhá 1x do roka v souladu s návodem k obsluze výdejního stojanu nebo přenosného čerpacího stroje AVK. Kontrolu provádí vyškolený zaměstnanec nebo pověřená servisní organizace s příslušným oprávněním od výrobce výdejního stojanu.

Zároveň budou provedeny další úkony v rámci garančních prohlídek uvedené v návodu k obsluze a v souladu s požadavky ČSN 65 0202.
D.2.3. Elektrotechnická část
Hlavní zásady provozu jsou následující:
Veškeré práce na elektrickém zařízení smí provádět výhradně osoba, mající oprávnění podle Vyhlášky č. 50/1978 Sb. „O odborné způsobilosti v elektrotechnice“. Pracovník (obsluha MVE) se řídí normou ČSN EN 50110-1,2 „Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních“.

Elektrická zařízení musí mít v dokumentaci uvedeno prohlášení o shodě dle zákona č. 22 a souvisejících a protokoly o kusových zkouškách dle EN 60439-1 a souvisejících. 

Elektrická zařízení nesmí být uvedena do provozu bez platné výchozí revizní zprávy a provádění periodických revizí ve smyslu ČSN 33 1500. Revizní zprávy musí být na požádání dostupné pro příslušné kontrolní orgány. 

Elektrická zařízení musí být ve smyslu normy ČSN ISO 3864 označeny příslušnými pokyny pro obsluhu a orientačními a bezpečnostními tabulkami.

Elektrická zařízení musí mít zpracovanou technickou dokumentaci (včetně prováděcích výkresů) odpovídající skutečnému provedení. Dokumentace musí být udržována v aktuálním stavu, doplňována o všechny provedené změny.

Pracovníci obsluhující elektrická zařízení musí mít potřebnou kvalifikaci a musí být tělesně a duševně způsobilí pro výkon požadované práce. Pro práci na elektrických zařízeních musí prokazatelně proškoleni a seznámeni s místními provozními a bezpečnostními předpisy. Požadavky pro kvalifikaci pracovníků obsluhujících nebo pracujících na elektrických zařízeních jsou podrobně uvedeny ve vyhlášce č. 50 ČÚBP a ČBÚ ze dne 19. 5. 1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Základní podmínky a bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních všech druhů a napětí jsou uvedeny v ČSN EN 50110-1 – obsluha a práce na elektrických zařízeních.

U elektrických zařízení rozváděčů apod. musí být udržováno ochranné pásmo pro volný přístup. Každé elektrické zařízení musí být označeno výstražným štítkem, výrobním štítkem a musí mít na sobě nebo v blízkosti trvanlivé a zřetelné schéma zapojení, které musí odpovídat skutečnosti. Opravy na elektrických zařízeních mohou být prováděny jen tehdy, je-li příslušné zařízení odpojeno od elektrického napájení a zajištěno proti opětovnému spuštění. Proudové nastavení jističů, tepelných relé a velikost pojistkových vložek musí odpovídat projektové dokumentaci a nesmí být samovolně měněny. Vložky pojistek se nesmí opravovat a opravené používat. Před předáním elektrických zařízení do provozu po opravě je doporučeno přezkoušet sled fází.  Při kontrolách a údržbě je nutno kontrolovat i mechanický a izolační stav kabelů. Výsledek prohlídek kabelových tras je nutno zapsat do zprávy o pochůzce a případné závady ihned ohlásit svému nadřízenému.

U venkovních vedení a zemních kabelových tras je nutné dodržovat příslušná ochranná pásma.

Provoz a údržba elektromotorů se řídí příslušnými pokyny uvedenými v normách a dalších předpisech. 

Obsluha ručních, přenosných případně mobilních elektrických zařízení musí být v souladu s provozními pokyny od výrobce a s obecně platnými elektrotechnickými a provozními předpisy a normami.
Osvětlení
Provoz a údržba světelné a zásuvkové instalace se řídí dle platných předpisů a norem.

Provozovatel přístavu zapisuje stav hlavního a podružného (PVL) elektroměru a provádí vyúčtování za odebranou energii. Při poruše zajišťuje odborný servis, který nepřipustí jakýkoliv neodborný zásah do elektrického zařízení.
DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:

Svítidla musí být udržována v takovém stavu, aby bylo zajištěno dostatečné osvětlení pracoviště. Proto musí být pravidelně čištěna ve lhůtách přizpůsobených prašnosti prostředí (dle potřeby).

Revize světelné sítě se provádějí v souladu s platnými normami.

Pro práce v těchto prostorách, kde by po vypnutí osvětlení mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti osob nebo zařízení musí být v pohotovosti ruční akumulátorové nebo bateriové svítilny.

Při výměně nebo opravě osvětlení na dalbách je nutno při výstupu na speciálně upravený žebřík součinnost dvou pracovníků. Pracovníci musí být proškoleni na práce ve výškách.

Obsluha ručních, přenosných případně mobilních elektrických zařízení musí být v souladu s provozními pokyny od výrobce a obecně se řídit elektrotechnickými a provozními předpisy.
E. Pokyny pro provoz v zimním období 

E.1. Stavební  část
V případě zámrzu jsou povinni provozovatelé plavidel umístěných ve sportovním přístavu uvolňovat plavidlo z ledu a udržovat přiměřené protipožární otvory v ledu před přídí a zádí plavidla. Provozovatel sportovního přístavu nezabezpečuje bourání a odstraňování ledu. Informace o výskytu ledových jevů musí být provozovatelem předána Státní plavební správě.

V zimním období obsluha sportovního přístavu v návaznosti na prognózu výskytu nebezpečných ledových jevů provede prohlídku sportovního přístavu z hlediska výskytu ledových jevů a jejich vlivu na zámrz vodících drážek provizorního hrazení vjezdu do sportovního přístavu. V případě výskytu výrazných ledových jevů, a nebo naopak, při odtávání (chod ledů) stanoví provozovatel sportovního přístavu dle aktuální potřeby prohlídku častější. V případě vzniku povodňové situace musí být vjezd do sportovního přístavu bezpečně zahrazen (zahrazení provádí město Hluboká nad Vltavou v rámci činností stanovených povodňovým plánem města) tzn. musí být v předstihu odstraněny všechny překážky z prostoru vodících drážek hrazení vjezdu do sportovního přístavu (provádí provozovatel sportovního přístavu).

E.2. Technologická (strojní) část

E.2.1. Opatření před mimořádnou manipulací se zdvižnou lávkou
V zimním období nebudou prováděny běžné manipulace se zdvižnou lávkou. V případě mimořádných manipulací se zdvižnou lávkou v zimním období je nutné zbavit funkční zařízení případné námrazy. 

E.2.2. Opatření v případě převodu ledů jezem

V případě převádění ledů přes jez dochází k poklesu hladiny v jezové zdrži. V případě umístění lodí v přístavním bazénu v zimním období hrozí nasednutí plavidel na dno přístavního bazénu. Z výše uvedeného důvodu osadí provozovatel sportovního přístavu  provizorní hrazení do vjezdu do sportovního přístavu. Poloha provizorního hrazení osazeného ve vjezdu do sportovního přístavu při převádění ledů jezem je uvedena v příloze č.6b. Celková hmotnost mobilních součástí provizorního hrazení je cca 15,5 t. Hmotnost dolní hradící desky se šoupátky a lávkou pro manipulaci jeřábem na vyložení cca 11 m činí 8400 kg (poloha viz. příloha č.6b a hmotnost hradících tabulí určují parametry zvedacího prostředku – jeřábu). Osazení a vyvázání jednotlivých břemen (tzn. jednotlivých tabulí provizorního hrazení) musí provádět pracovníci s příslušným proškolením (tzn. Musí mít platné jeřábnické a vazačské zkoušky – předpokládá se použití jeřábu od externí firmy, která musí tyto předpoklady splňovat). 
Po ukončení manipulací na VD Hluboká nad Vltavou souvisejících s převodem ledů přes jez (tzn. stabilizování nominální hladiny v jezové zdrži) zajistí provozovatel po projednání se správcem toku (předání informací o aktuální situaci tvorby ledových jevů a prognóze jejich vývoje ve vazbě na případné další manipulace tzn. jedná o koordinaci vyhrazení tabulí s případnými dalšími manipulacemi na jezu, aby v případě déletrvající nebezpečné „ledové“ situace nedošlo k zbytečnému vyhrazení tabulí) vyhrazení tabulí z vjezdu do přístavu. Před vyhrazením informuje o této manipulaci provozovatele vodárny „zámek“ a MVE.   
Činnost provozovatele přístavu při převodu ledů jezem

V případě vzniku ledových jevů na Vltavě tuto situaci komplexně sleduje správce toku tzn. Povodí Vltavy, státní podnik, dle potřeby průběžně vyhodnocuje situaci a operativně rozhodne o převodu extrémních ledových jevů tzn. ledových ker, tříště apod., které se hromadí v nadjezí a mohou nebezpečně omezit plnoprůtočnost koryta toku Vltavy, přes jezová pole VD Hluboká nad Vltavou. Převod ledových jevů přes VD Hluboká nad Vltavou řídí správce toku prostřednictvím vodohospodářského dispečinku (PVL České Budějovice). V případě nutnosti manipulace na VD Hluboká nad Vltavou spojené s převodem jezů přes jez předá informace o harmonogramu manipulací provozovateli přístavu vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy, státní podnik – závod České Budějovice. 

Na základě této informace zpracuje provozovatel přístavu časový harmonogram zahrazení vjezdu do přístavu. Reálný časový předpoklad o možnosti zahrazení (limitujícím faktorem je dojezd zvedacího prostředku nutného pro osazení hradících tabulí) provozovatel přístavu projedná se správcem toku a sladí čas zahrazení vjezdu do přístavu s manipulacemi na VD Hluboká nad Vltavou (pokles hladiny v nadjezí může být realizován až po zahrazení vjezdu do přístavu, neboť v opačném případě hrozí nasednutí lodí ukotvených v přístavu na dno přístavního bazénu s možností jejich následného poškození).

E.2.3. Opatření na přívodu vody do odběrných  SLOUPKů

Před zimním obdobím je nutné kompletní rozvody vodovodního potrubí vypustit a odstranit zbývající vodu tlakovým vzduchem (ohrožení mrazem) a v odběrných sloupcích vymontovat modul odběru vody. Realizace vypuštění je provedena napojením zdroje tlakového vzduchu (kompresor – výkon 5 m3 za hodinu) na kohout a po jednotlivých větvích bude prostřednictvím koncové uzavírací armatury vypouštěna voda.

Při napuštění před obnovením provozu je nutné kompletní rozvody vodovodního potrubí odkalit a dezinfikovat. Dezinfekce bude provedena odbornou firmou s certifikací (oprávnění k provozování vodovodů). 

Provoz vodovodu musí splňovat nařízení vyhlášky č.252/2004 Sb. Ministerstva zdravotnictví ze dne 22.dubna 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (ve znění vyhlášek č.187/2005 Sb., č.293/2006 Sb. a č.83/2014 Sb.). Požadavky na kontrolu pitné vody jsou uvedeny v §4 výše uvedené vyhlášky. 
Před zimním obdobím je třeba vypustit vodu z přívodního potrubí do odběrných sloupků . Před vstupem přívodního potrubí vody do odběrného sloupku je osazen uzavírací ventil s odvodňovacím uzávěrem. Dle vývoje meteorologické situace tzn. prognózy na vývoj teplot vzduchu (pokles pod bod mrazu) a výskyt následných ledových jevů obsluha zajistí uzavření přívodu vody (uzavře ventil na přívodním potrubí vody) a vypustí akumulovanou vodu ze systému rozvodu odběrného sloupku. Vypuštění vodovodu bude prováděno samospádem a tlakovým vzduchem. Dále před zimním obdobím v souladu s pokyny výrobce provozovatel sportovního přístavu zajistí demontáž výstroje odběrných sloupků. 

Před uvedením do provozu před zahájením nové sezóny je třeba postupovat opačným způsobem tzn. uzavřít odvodnění a otevřít ventil blokující přívod vody do odběrného sloupku. Vodovodní potrubí musí být před každým uvedením do provozu vyčištěno a dezinfikováno. Dále je třeba osadit do odběrných sloupků výstroj demontovanou před zimním obdobím a provést kontrolu funkčnosti odběrných sloupků.
F. Pokyny pro provoz za mimořádných situací

V případě mimořádných událostí, ohrožujících funkci nebo bezpečnost sportovního přístavu nebo při ohrožení životů, rozhoduje o způsobu provozu provozovatel sportovního přístavu ve spolupráci se správcem toku a případně městským úřadem Hluboká nad Vltavou, aby podle svých zkušeností a znalostí omezil hrozící nebezpečí a škody na nejmenší míru. O provedených opatřeních ihned informuje vlastníka, správce toku (vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy, státní podnik) a městský úřad Hluboká nad Vltavou a přímého nadřízeného.

F.1.    Vypuštění přístavního bazénu

Za účelem oprav, údržby a kontroly zatopených částí veřejného přístavu, který je součástí uzákoněné dopravně významné vodní cesty, je provozovatel přístavu oprávněn vypustit přístavní bazén na dobu nezbytně nutnou a to na základě souhlasu správce toku, který provede případnou manipulaci s jezovými uzávěry a oznámení příslušnému vodoprávnímu úřadu a ostatním uživatelům vodního toku (provozovatel MVE, NPÚ, ČRS a SPS – v plavební sezóně). Nejedná-li se o havárii, má provozovatel přístavu povinnost provádět vypouštění přístavu v období březen – duben a září – listopad. Toto období je vhodné ve vztahu k rybí obsádce a minimální potřebě zavlažování zámku Hluboká nad Vltavou. 

S ohledem na stabilitu svahů (břehů) sportovního přístavu je maximální přípustná hodnota poklesu hladiny ve sportovním přístavu 0,5 m za den. Vypouštění přístavního bazénu musí být koordinováno s provozovateli MVE a vodárny „zámek“ tzn. vypuštění a případné údržbové práce, při kterých je nutné omezit případně zastavit provoz MVE případně vodárny NPÚ (vodárna pro „zámek“), musí provozovatel v předstihu oznámit provozovateli MVE a NPÚ, kteří jsou povinni omezení po nezbytně nutnou dobu strpět.

F.2. Poruchy a havárie

Při poruše nebo havárii stavební nebo technologické části sportovního přístavu provozovatel  spolupracuje s vlastníkem, správcem toku, popř. s vodoprávním úřadem na odstranění poruchy nebo havárie (jedná se např. o likvidaci havárie z hlediska zhoršení jakosti vody vzniklé při úniku hydraulického oleje z agregátu nebo při nedovoleném nakládání se závadnými látkami na místě, které k tomu není určené).

F.2.1. Havárie jakosti vody

V případě havarijního zhoršení jakosti vody je nutno tuto havárii ohlásit následujícím způsobem:

Ohlašovací povinnost
Každý únik závadných látek, který je ve smyslu ustanovení - §40 zákona č.254/2001 Sb. o vodách havárií se hlásí:
Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám  požární ochrany nebo Policii České republiky případně správci toku Povodí Vltavy, státní podnik.

Ve smyslu § 40 zákona č.254/2001 Sb. o vodách je definována havárie následujícím způsobem:
Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod  ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě  radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních  vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v  ochranných pásmech vodních zdrojů.

Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, dopravě a odkládání látek výše  uvedených, pokud takovému vniknutí předcházejí. 

S výše uvedenou problematikou úzce souvisí vyhláška ministerstva životního prostředí č.450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

F.2.2. Plavební nehoda

Pokud dojde v prostoru sportovního přístavu k plavební nehodě, musí být tato skutečnost ohlášena Státní plavební správě.

F.2.3. Porucha zdvižné lávky

V případě poruchy zdvižné lávky je příjezd do areálu sportovního přístavu umožněn přes areál plovárny k objektu Povodí Vltavy, státní podnik Zdvižnou lávku lze nouzově pouze spouštět pomocí ovládacího pultu osazeného u pylonu.

F.2.4. havárie v servisním centru
Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném povozu ve velké míře používají požárně nebezpečné látky s vysokým obsahem VOC, může při mimořádné události či nekázni posádek plavidel dojít k havarijním stavům.

ÚNIK PHM PŘI ŠPATNÉ OBSLUZE VÝDEJNÍHO MÍSTA

Při výdeji pohonných hmot dbá vůdce plavidla na to, aby přistavené plavidlo bylo bezpečně v klidu, řádně uvázané za příslušné úvazné prvky, a to na přídi a zádi plavidla a s vypnutým motorem, aby při čerpání PHM bylo plavidlo uzemněno (zemnění je součástí výdejního stojanu), dále musí dbát na to, aby nedošlo k prověšení hadice do vody a aby nedošlo k přeplnění nádrže plavidla nebo úniku čerpaných látek do přístavního bazénu nebo na stáčecí plochu (např. při plnění záložních kanystrů). Pokud tato situace nastane, v součinnosti s obsluhou přístavu je rozlité palivo co nejdříve odstraněno použitím sorpčních materiálů, které jsou na ČS-PHM k dispozici. Množství takto uniklé látky je maximálně v desítkách litrů, jedná se o vysoce hořlavé páry a kapaliny, se složením odpovídajícím uniklému palivu.  Proto je nutné do odstranění následků havárie prostor nehody uzavřít a zabránit iniciaci náhodným zdrojem z okolí (statická elektřina z oblečení návštěvníků přístavu, kontakt par s horkými povrchy, atp). V případě, že dojde k úniku PHM do přístavního bazénu, vyhodnotí obsluha přístavu nutnost zamezení odplavení těchto látek dále prostoru přístavního bazénu a směrem na vodní elektrárnu a v případě potřeby osadí nornou stěnu se sorpčním prvkem do obvodu prostoru servisního centra. V případě velkých úniků PHM, kontaktuje obsluha přístavu organizace uvedené níže a provozovatele malé vodní elektrárny pro její odstavení v nejkratším možném čase.

MECHANICKÉ POŠKOZENÍ HADICE U VÝDEJNÍHO STOJANU

Obsluha provozovatele přístavu preventivně dbá na funkčnost jednotlivých částí čerpací stanice. Při zjištění netěsnosti výdejní trasy uzamkne vadné výdejní místo a zajistí opravu autorizovaným servisem. Uniklé PHM odstraní za pomocí sorpčních materiálů. Kontaminovaný sorpční materiál je následně odklizen do příslušného kontejneru.

ÚNIK PHM PŘI STÁČENÍ Z AUTOCISTERNY

Před stáčením PHM do nádrží informuje o svém záměru řidič autocisterny obsluhu přístavu. S ohledem na 
zásobování čerpací stanice pohonnými hmotami nejčastěji 1x za měsíc v maximálním objemu 20m3, není ve smyslu ČSN 65 0202 vyžadováno řešit pro stáčecí stanoviště speciální izolovanou manipulační plochu ani záchytné a havarijní jímky. Proškolený řidič před napojením stáčecích hadic na stáčecí armatury čerpacího stroje vloží pod spoje hadic přenosné havarijní vany. Poté může být započato čerpání PHM. V případě havárie pověřená obsluha provozovatele přístavu zajistí uzavření prostoru stáčecího místa před vstupem všech nepovolaných osob a za pomocí sorpčních materiálů provede sanaci plochy od PHM. V případě velkých úniků PHM, zvláště pak mimo stáčecí plochu, kontaktuje pověřená obsluha organizace uvedené níže. Množství uniklých látek může dosahovat až stovek litrů.
F.3. Živelné pohromy

F.3.1. Povodeň

Hlásná a povodňová služba se řídí podle pokynů vodohospodářského dispečinku Povodí Vltavy, státní podnik a dále podle pokynů uvedených v Povodňovém plánu Povodí Vltavy, státní podnik - závodu Horní Vltava. 

Příslušný povodňový orgán ve spolupráci s vodohospodářským dispečinkem Povodí Vltavy, státní podnik vyhlásí při zjištěném zvýšeném vodním stavu příslušný stav povodňové aktivity na Vltavě.

Provozovatel sportovního přístavu se řídí pokyny povodňového plánu zpracovaného pro sportovní přístav Hluboká nad Vltavou.
Úsek řeky Vltavy v profilu VD Hluboká nad Vltavou je zařazen do povodňového úseku Vltavy od ústí Malše po vtok do VD Hněvkovice. Platí pro něj stupně povodňové aktivity, které se určují podle limnigrafické stanice (hlásný profil „A“) České Budějovice takto:
Hlásný profil kategorie „A“ České Budějovice – Vltava 
	Stupeň p.a.
	Stav vodočtu (cm)
	Průtok (m3.s-1)

	I. st. bdělost
	300
	244

	II. st. pohotovost
	370
	361

	III. st. ohrožení
	430
	489


Povodňové situace řeší provozovatel sportovního přístavu ve spolupráci s místním povodňovým orgánem (povodňová komise města Hluboká nad Vltavou), nebo s vyšším povodňovým orgánem (povodňová komise ORP České Budějovice). 
Stupně povodňové aktivity pro sportovní přístav (jsou odlišné od obecně platných stupňů povodňové aktivity vyhlašovaných na základě dosažených limitů v hlásném profilu „A“ České Budějovice a platných pro předmětný úsek toku, ve kterém je umístěn sportovní přístav) vyhlašuje na základě dosaženého vodního stavu a průtoku ve Vltavě provozovatel sportovního přístavu. O vyhlášení stupně povodňové aktivity se provede záznam v povodňovém deníku.
Ochrana objektu sportovního přístavu spočívá v zorganizování hlídkové služby a případně povodňové čety, která zajišťuje organizaci a provedení preventivních opatření protipovodňové ochrany a provedení základních prací po opadnutí povodně ve smyslu činností uvedených v kapitole „Činnost při jednotlivých stupních povodňové aktivity“.

Stupně povodňové aktivity platné pro sportovní přístav (dle povodňového plánu)
	Stupeň p.a.
	Průtok (m3.s-1)

	
	Hlásný profil České Budějovice

	I. st. bdělost
	Vydání varovné předpovědi ČHMÚ nebo stanovení prognózy vodohospodářským dispečinkem Povodí Vltavy na vzestup průtoků ve Vltavě k dosažení limitu pro zastavení plavby tzn. 100 m3.s-1 .

	II. st. pohotovost
	100 m3.s-1 (limit zastavení plavby)

	III. st. ohrožení
	200 m3.s-1 (limit pro zahrazení vjezdu do sportovního přístavu)


Předpovědní povodňovou službu zajišťuje ČHMÚ Praha – centrální předpovědní pracoviště (CPP), se kterým spolupracuje vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy, státní podnik.

F.3.1.1. Provoz za povodňových situací

Provozovatel sportovního přístavu se při provozu za povodňových situací řídí povodňovým plánem zpracovaným pro sportovní přístav a pokyny vodohospodářského dispečinku (s absolutní prioritou) a v souladu povodňovým plánem města Hluboká nad Vltavou.
Poloha provizorního hrazení osazeného ve vjezdu do sportovního přístavu při povodňové situaci je uvedena v příloze č.6a. Provizorní hrazení osazuje v souladu se svým povodňovým plánem město Hluboká nad Vltavou (jedná se o ochranu areálu tenisových kurtů). Provizorní hrazení musí být osazeno (z důvodů bezpečného umístění tabulí do vodících drážek ve vjezdu do sportovního přístavu) před zvednutím zdvižné lávky nad Q100. Provozovatel sportovního přístavu pouze kontroluje správnou polohu osazení provizorního hrazení.
V případě nutnosti převodů ledů přes jez nebo v případě stoupající tendence stavů a průtoků provádí provozovatel sportovního přístavu následující činnosti:
	Číslo
	Prováděná činnost 
	Četnost

	
	Činnost prováděná v rámci povinností stanovených povodňovým plánem

	1.
	Vlastník/provozovatel přístavu

	1.1.
	Zajistí kontinuální získávání informací o vývoji hydrometeorologické situace v profilu přístavu a předává je provozovateli přístavu
	Po dosažení 1.SPA

minimálně 1x denně

V případě potřeby se četnost zvýší na základě aktuálního vývoje povodňové situace

	1.2.
	Aktualizace údajů v povodňovém plánu (personální obsazení povodňové čety, telefonní spojení)
	1x měsíčně

	2.
	Provozovatel přístavu

	2.1.
	Vyhlásí při zvyšujících se vodních stavech a průtocích příslušný stav povodňové aktivity pro přístav
	Při dosažení příslušných limitů dle povodňového plánu

	2.2.
	Vede povodňový deník
	Průběžně po vyhlášení 1.SPA

	2.3.
	Zajistí hlídkovou činnost (prostřednictvím určeného pracovníka) v areálu a u vjezdu do přístavu a v jeho bezprostředním okolí tzn. kontrolu ústupové cesty z hlediska identifikace nebezpečné situace a provede vizuální kontrolu zpětné klapky (není-li poškozena – v případě poškození upozorní provozovatele tzn. město Hluboká n.V.) a kontrolu funkčnosti vřetenových hradítek osazených na dolní tabuli hrazení vjezdu do přístavu
	Po vyhlášení 1.SPA - 

1x denně případně častěji dle aktuální povodňové situace

	2.4.
	Zajistí provedení zabezpečovacích prací při vzniku nebezpečné situace v areálu přístavu (hromadění spláví nebo ledových jevů u vjezdu apod.) - v souladu s povodňovým plánem přístavu
	Po identifikaci nebezpečné situace – dle potřeby

	2.5.
	Po převzetí informace  od správce toku o  časovém předpokladu převodu ledů přes jez zpracuje provozovatel přístavu časový harmonogram hrazení vjezdu do přístavu (provozovatel přístavu zajistí pohotovost zvedacího prostředku schopného osadit hradící tabule u vjezdu do přístavu) a projedná jej se správcem toku a sladí čas zahrazení vjezdu do přístavu s manipulacemi na VD Hluboká nad Vltavou.
	Po předání informace od správce toku o převodu ledů přes VD Hluboká nad Vltavou

	2.6.
	Zajistí předání informace o časovém harmonogramu hrazení vjezdu do přístavu (při převodu ledů přes jez) provozovateli vodárny „zámek“ a MVE a sladí  s nimi dle aktuální situace v přístavu harmonogram  odstavení jejich objektů (provozovatel vodárny „zámek“ a provozovatel MVE odstaví čerpadla respektive MVE z provozu tzn. uzavře nátokové stavidlo na čerpací stanici a současně přeruší čerpání a u MVE uzavře rozváděcím kolem nátok na turbínu a případný průtok převáděný náhonem před uzavřením vjezdu do přístavu je převáděn bez nebezpečí poklesu hladiny v přístavním bazénu hrazeným bezpečnostním přelivem) v návaznosti na hrazení vjezdu do přístavu.
	Po předání informace od správce toku o převodu ledů přes VD Hluboká nad Vltavou

	2.7.
	Provozovatel zajistí osazení hradících tabulí na vjezdu do přístavu (osazení je v opačné pozici než při osazení při povodni – poloha hrazení je uvedena v příloze č.6b)
	Po výzvě správce toku – převod ledů přes jez 

	2.8.
	Zajistí předání informace (v případě povodně po dohodě s městským úřadem Hluboká nad Vltavou – hradí při povodni vjezd do přístavu v souladu se svým povodňovým plánem) o možnosti hrazení vjezdu do přístavu provozovateli vodárny „zámek“ a MVE a dohodne s nimi dle aktuální situace v přístavu harmonogram hrazení jejich objektů v návaznosti na hrazení vjezdu do přístavu
	Po vyhlášení 1.SPA a prognóze na stoupání stavů a průtoků

	2.9.
	Provozovatel přístavu je v kontaktu s povodňovou komisí města Hluboká nad Vltavou, kterou informuje o aktuální situaci v přístavu ve vztahu k časovému harmonogramu hrazení vjezdu do přístavu, který za této situace zpracovává povodňová komise města Hluboká nad Vltavou. Za této situace (při povodni hradí vjezd do přístavu město Hluboká nad Vltavou) povodňová komise města Hluboká nad Vltavou zajistí před zahrazením vjezdu do přístavu u provozovatele vodárny „zámek“ a MVE odstavení jejich zařízení z provozu a na základě této informace upřesní časový údaj, kdy je možno hradit vjezd do přístavu. O čase hrazení vjezdu do přístavu informuje povodňová komise města Hluboká nad Vltavou provozovatele přístavu, který vydá souhlas (v souladu s aktuální situací ve sportovním přístavu případně projedná jeho úpravu) k zahrazení vjezdu do sportovního přístavu.
	Po vyhlášení 2.SPA

	2.10.
	Po dohodě s povodňovou komisí města Hluboká nad Vltavou a provozovateli vodárny „zámek“ (NPÚ) a MVE (provedeno zahrazení obou objektů) vydá provozovatel přístavu souhlas se zahrazením vjezdu do přístavu (při povodni hradí vjezd město Hluboká nad Vltavou -  poloha hrazení je uvedena v příloze č.6a) 
	Po vyhlášení 3.SPA

	2.11.
	Provozovatel kontroluje polohu osazení hradících tabulí - poloha hrazení je uvedena v příloze č.6a
	Při osazování hradících tabulí u vjezdu do přístavu

	2.12.
	Provozovatel po osazení hradících tabulí zajistí zvednutí (za povodňové situace) zdvižné lávky +0,5 m nad Q100 a zafixuje ji v této poloze  
	Po osazení hradících tabulí za povodňové situace

	2.13.
	Provozovatel zajistí demontáž odběrných sloupků, vývěvy pro odčerpávání odpadních a nádních vod, vyčerpá obsah havarijní jímky a sorpční vpustě do nádrže na nádní vody a jejich bezpečné uložení mimo dosah záplavy
	Po vyhlášení 3.SPA s prognózou na zaplavení přístavu

	2.14.
	Zajistí rozmístění plavidel dle schematu „Stání plavidel v přístavu za povodně“ - příloha č.3.
	Po vyhlášení 3.SPA pro úsek toku Vltavy dle hlásného profilu „A“ České Budějovice

	2.15.
	Provozovatel zajišťuje činnosti v souladu s povodňovým plánem přístavu, které však operativně přizpůsobuje vývoji hydrometeorologické situace a povodňovému ohrožení přístavu
	Během průběhu povodně

	2.16.
	Provozovatel v souladu s povodňovým plánem pro přístav zajistí v případě prognózy na zaplavení přístavu jeho evakuaci. Před evakuací provozovatel sestaví dle aktuálního stavu ve sportovním přístavu seznam vytipovaných zařízení, věcí a dokumentů určených k evakuaci (jedná se o předměty, který by mohly být poškozeny v případě zaplavení areálu sportovního přístavu). Dle rozsahu a objemu předmětů určených k evakuaci v rámci areálu sportovního přístavu s předstihem naplánuje množství a nosnost dopravních prostředků a dostatečnou výkonnost zvedacích prostředků k naložení předmětů a sestaví orientační časový harmonogram evakuace sportovního přístavu. Ve spolupráci s povodňovou komisí města Hluboká nad Vltavou rozhodne provozovatel na základě vývoje hydrometeorologické situace o zahájení evakuace. Během povodně pořizuje provozovatel přístavu v souladu s povodňovým plánem dokumentaci o průběhu povodně, která slouží jako podklad pro sestavení zprávy o povodni a případně jako podklad pro pojišťovnu při řešení povodňových škod. 
	Při prognóze průtoků ve Vltavě větších než Q10

	2.17.
	Činnost provozovatele kapitanátu při povodni:*)
1) Obsluha kapitanátu dle aktuální hydrometeorologické situace tzn. především dle prognózy doběhové doby průtoků větších jak Q10, operativně získává v rámci povodňového plánu přístavu  informace o vývoji povodně a předpokladu dosažení průtoku Q20, který představuje přímé ohrožení kapitanátu (nepodaří-li se přístav zahradit na vjezdu bude voda volně stoupat k vybřežení při Q20, podaří-li se přístav zahradit na vjezdu potom průtoky větší jak  Q20, hrazení přetečou a velice rychle zaplaví přístav až k úrovni kapitanátu. 

2)  V případě prognózy na dosažení průtoků ve Vltavě v úrovni Q20 a vyšších obsluha zahájí evakuaci a dále postupuje dle harmonogramu evakuace (uveden na konci HCÚ pod ****)). V harmonogramu je rozčleněno vybavení, na to které bude polohově možno ochránit v prostoru kapitanátu (vynesení do 2.NP) – jedná se o běžný kancelářský nábytek a vybavení, které lze snadno vynést do vyššího patra (židle, stolky, skříňky, běžný obsah skříněk apod.) a na vybavení, které bude evakuováno mimo kapitanát – jedná se o důležitou provozní dokumentaci, provozní deník, povodňový deník přenosné počítače, cennosti a osobní věci obsluhy. 

Pro evakuaci je možno operativně využít zaparkovaných osobních automobilů před kapitanátem, nejsou-li k dispozici je nutno dle rozsahu materiálů evakuovaných mimo kapitanát zajistit vhodný dopravní prostředek – lze předpokládat, že postačí osobní automobil úložným prostorem v případě nouze je možno využít taxislužbu. 

3)  Po provedení zabezpečovacích prací v objektu kapitanátu a naložení evakuovaných věcí do automobilů (nebudou-li k dispozici u kapitánátu zajistí provozovatel kapitanátu náhradní odvoz evakuovaných věcí) bude provedena kontrola kapitanátu (bude pořízena fotodokumentace stavu před zaplavením) po jejímž ukončení bude vypnut přívod elektrické energie do objektu a dále bude provedena kontrola pracovníků, kteří budou opouštět ohrožovaný areál (nikdo nesmí zůstat v zaplavovaném území) a po provedené kontrole opustí všechny dopravní prostředky areál kapitanátu.

Zápisy ve vztahu k povodňové situaci budou vedeny v povodňovém deníku přístavu a sběr informací případně ostatní činnost bude prováděna v souladu s povodňovým plánem přístavu.
	Při prognóze průtoků ve Vltavě větších než Q10
(Q10 = 500 m3.s-1, což odpovídá u vjezdu do přístavu kótě cca 373,65 m n.m., která je o cca 57 cm pod úrovní 1. NP kapitanátu)

Orientačně lze očekávat odstup mezi průtoky Q10 a  Q20  cca 7- 8 hodin (upozorňujeme, že průběh povodně velmi záleží na momentálních hydrologických podmínkách v předmětném povodí a doba může být kratší – ve vztahu k předpokládané době evakuace kapitanátu je však rezerva pro provedení evakuace dostatečná). Kapitanát musí být opuštěn před zaplavením ústupové cesty tzn. plochy před kapitanátem a komunikace napojené na státní silnici.

	2.18.
	Činnost provozovatele servisního centra při povodni:
1) Obsluha kapitanátu dle aktuální hydrometeorologické situace tzn. především dle prognózy doběhové doby průtoků větších jak Q10, operativně získává v rámci povodňového plánu přístavu  informace o vývoji povodně a předpokladu dosažení průtoku Q20, který představuje přímé ohrožení objektu čerpací stanice pohonných hmot (nepodaří-li se přístav zahradit na vjezdu bude voda volně stoupat k vybřežení při Q20, podaří-li se přístav zahradit na vjezdu potom průtoky větší jak  Q20, hrazení přetečou a velice rychle zaplaví přístav až k úrovni kapitanátu. 

2)  V případě prognózy na dosažení průtoků ve Vltavě v úrovni Q20 a vyšších provozovatel přístavu zajistí následující úkony:

1.
Pro přečerpání PHM z kontejneru je nutno zajistit požární bezpečnost a bezpečnost práce. 

2.
V případě, že dojde k vypnutí zdroje elektrické energie před zahájením nebo v průběhu vyčerpávání PHM z nádrží, je možné stroj provizorně napájet z jednofázové elektrocentrály o výkonu 3,5kW.
3.
Zajistit přečerpání PHM do vhodných nádob či cisternového automobilu.
4.
Odpojení od napájení provádí zaškolený pracovník. Nejprve je nutné vypnout napájení z panelu rozvaděče v pořadí – vypínač pro denní a noční režim, central stop, total stop. Pak vypnout UPS na boční stěně rozvaděče, a hlavní vypínač v uvnitř rozvaděče. Posledním úkonem vypnutí je shození jističe v přípojkovém sloupku nebo vypnutí elektrocentrály.

5.
Po odpojení napájení a zemnění je možné přívodní kabely přípojky, totemu, reklamy, ventilu jímky  a dat rozpojit v příslušných zásuvkách a při zvednutí stroje vysunout kabely z kontejneru. 

6.
Po vyčerpání PHM (zůstatek možných 400 l pro manipulaci) se kontejner zvedne jeřábem pomocí rohových prvků v kontejneru. Předpokládaná potřeba jeřábu je 35 t z důvodu vzdálenosti ramene jeřábu. 

7.
Kontejner se umístí na dopravní prostředek k tomu určený (váha prázdného kontejneru cca  10 tun)

8.
Čerpací stroj AVK se převeze na bezpečné místo mimo záplavové území

	Při prognóze průtoků ve Vltavě větších než Q10
(Q10 = 500 m3.s-1, což odpovídá u vjezdu do přístavu kótě cca 373,65 m n.m., která je o cca 57 cm pod úrovní 1. NP kapitanátu)

Orientačně lze očekávat odstup mezi průtoky Q10 a  Q20  cca 7- 8 hodin (upozorňujeme, že průběh povodně velmi záleží na momentálních hydrologických podmínkách v předmětném povodí a doba může být kratší – ve vztahu k předpokládané době evakuace čerpací stanice pohonných hmot je však rezerva pro provedení evakuace dostatečná). Čerpací stanice pohonných hmot musí být odvezena před zaplavením ústupové cesty tzn. plochy parkoviště a komunikace napojené na státní silnici.

	3.
	Odvolá postupně jednotlivé stupně povodňové aktivity a s povodňovou komisí města Hluboká nad Vltavou projedná na podkladě aktuální situace v přístavu harmonogram vyhrazení (zajišťuje město Hluboká nad Vltavou) hradících tabulí z vjezdu do přístavu.
	V závislosti na podkročení limitů platných pro jednotlivé SPA

	4.
	Provozovatel zajistí odstranění povodňových škod a následnou postupnou obnovu provozu přístavu.
Provozovatel kapitanátu:
Po skončení povodňového ohrožení (stupně povodňové aktivity odvolává provozovatel přístavu zápisem v povodňovém deníku) zajistí provozovatel kapitanátu prohlídku objektu kapitanátu. V případě zatopení elektroinstalace může být elektrický proud znovu zapojen až po provedené revizi celého elektrického zařízení. V případě katastrofické povodně nebo při porušení stability objektu je třeba zajistit posouzení objektu kapitanátu odborným statikem.

Vzhledem k rozsahu zaplavení provozovatel zajistí vyčištění a vysušení objektu kapitanátu a jeho případnou dezinfekci.

Práce budou probíhat v následujícím sledu:

1) prohlídka kapitanátu a soupis poškozeného vybavení jedná se i o pevně nainstalovaný mobiliář, který nepodléhá evakuaci (poškození pevně nainstalovaného mobiliáře bude záležet na době jeho zaplavení vodou, což záleží na průběhu konkrétní povodně, která je odvislá od konkrétních hydrometeorologických podmínek a nelze ji dopředu spolehlivě odhadnout) 

2) objednávka poškozených věcí a zařízení (mohou být rozbitá skla v zaskleném vstupu do kapitanátu apod.)

3) vyčištění podlah a stěn v 1.NP kapitanátu

4) osazení dvou vysoušečů do 1.NP kapitanátu

5) zajištění průběžné kontroly činnosti vysoušečů a měření vlhkosti v místnostech kapitanátu (1.NP)

6) po poklesu vlhkosti na hodnotu 40 – 60% (což odpovídá standardu pro kancelářské prostory) bude provedeno vymalování stěn a znovu ověřena hodnota vlhkosti – v případě nedosažení standardu bude obnoveno vysoušení

7) v případě dosažení standardu vlhkosti v kapitanátu v 1.NP bude provedeno vyčištění podlah a namontován nový pevně osazený mobiliář (za poškozený)

8) na závěr bude ze 2.NP osazen mobilní mobiliář zpět do místnosti v 1.NP a provozovatel zajistí zpětnou instalaci evakuovaných věcí a vybavení. 
Následně bude obnoven normální provoz. 

Činnost provozovatele servisního centra po povodni:
Provedeno bude zpětné přivezení a montáž kontejneru čerpací stanice. Odbornou firmou bude provedeno odzkoušení těsnosti provozních nádrží a zpětné uvedení do provozu. 

	Po opadnutí povodně

	5.
	Zpracuje zprávu o povodni
	Po opadnutí povodně


V případě potřeby informuje o povodňové situaci ve sportovním přístavu vlastníka, příslušnou povodňovou komisí (PK Hluboká nad Vltavou) a správce toku.

F.3.1.2. Činnost po povodni

Provozovatel provede:

Pominou-li příčiny nebezpečí povodně, odvolává provozovatel sportovního přístavu jednotlivé stupně povodňové aktivity (zápisem v povodňovém deníku).

Provozovatel sportovního přístavu zajistí postupnou obnovu provozu sportovního přístavu. 
Provozovatel sportovního přístavu zajistí vizuální kontrolu sportovního přístavu a přilehlých pozemků.
Provozovatel přístavu zajistí vyčištění sportovního přístavu od naplaveného spláví a ostatního materiálu a zajistí kontrolu objemu naplavenin před vjezdovým objektem do sportovního přístavu. 
Provozovatel sportovního přístavu zajistí odstranění naplavenin zachycených na komunikacích, případně na pozemcích v areálu sportovního přístavu.
Provozovatel sportovního přístavu zajistí před uvedením do normálního provozu provedení funkčních zkoušek, kontrolu a prohlídku všech zařízení sportovního přístavu.
Provozovatel sportovního přístavu zajistí zpětné namontování odběrných sloupků na pevná mola.
Obnovení normálního provozu MVE a vodárny „zámek“ (NPÚ) po povodni bude realizováno po dohodě povodňové komise města Hluboká nad Vltavou (provede vyhrazení hradících tabulí z vjezdu do sportovního přístavu) s provozovatelem sportovního přístavu, který bude připraven obnovit normální provoz sportovního přístavu a s provozovateli MVE a vodárny „zámek“ (NPÚ). Obnovení provozu na MVE a vodárně „zámek“, po vyhrazení tabulí z vjezdu do přístavu, si zajistí provozovatelé uvedených objektů v souladu s vlastní provozní dokumentací (tzn. provozním a manipulačním řádem). 
Provozovatel sportovního přístavu zajistí odbornou prohlídku objektů sportovního přístavu za účelem posouzení jejich stavu, podmínky obnovení provozu sportovního přístavu a zjištění celkových povodňových škod momentálních i následných spojených s přerušením provozu a návrhu opatření k jejich odstranění ve sledu podle důležitosti.

Provozovatel sportovního přístavu dále zajistí splnění následujících zvláštních požadavků:
Zvláštní požadavky pro mostní objekty (po zaplavení):
-
Kompletní očištění lávek od naplavenin a nečistot.

-
  Případná výměna poškozených prvků (zejména mostovkové fošny)

-

Provést kontrolu stavu a revizi elektroinstalace.

-
Provést kontrolu stavu a revizi hydraulického agregátu, v případě potřeby 
provést 
výměnu oleje.

-
Provést kontrolu geometrie lávky zejména s ohledem na polohu a funkčnost 
vodícího zařízení a hydraulických válců.
Zvláštní požadavky pro elektrická zařízení (po zaplavení):
-

Provést vizuální kontrolu kompletnosti a neporušenosti zařízení.

-
Provést kontrolu, zda nejsou v zařízení cizí předměty.

-
Provést vyčištění zařízení od naplavenin – zejména je třeba vyčistit svorkovnice 
přípojných kabelů.

-
Provést po vysušení zařízení kontrolní měření izolačního stavu kabelů a 
jednotlivých 
prvků zařízení – případné závady opravit.
-
Provést po připojení napájecího napětí kontrolu plné funkčnosti zařízení.

-
Po obnově poškozeného zařízení zajistit před jeho opětovným uvedením do provozu provedení mimořádné revize.

Provozovatel kapitanátu:
Po skončení povodňového ohrožení (stupně povodňové aktivity odvolává provozovatel přístavu zápisem v povodňovém deníku) zajistí provozovatel kapitanátu prohlídku objektu kapitanátu. V případě zatopení elektroinstalace může být elektrický proud znovu zapojen až po provedené revizi celého elektrického zařízení. V případě katastrofické povodně nebo při porušení stability objektu je třeba zajistit posouzení objektu kapitanátu odborným statikem.

Vzhledem k rozsahu zaplavení provozovatel zajistí vyčištění a vysušení objektu kapitanátu a jeho případnou dezinfekci.

Práce budou probíhat v následujícím sledu:

1) prohlídka kapitanátu a soupis poškozeného vybavení jedná se i o pevně nainstalovaný mobiliář, který nepodléhá evakuaci (poškození pevně nainstalovaného mobiliáře bude záležet na době jeho zaplavení vodou, což záleží na průběhu konkrétní povodně, která je odvislá od konkrétních hydrometeorologických podmínek a nelze ji dopředu spolehlivě odhadnout) 

2) objednávka poškozených věcí a zařízení (mohou být rozbitá skla v zaskleném vstupu do kapitanátu apod.)

3) vyčištění podlah a stěn v 1.NP kapitanátu

4) osazení dvou vysoušečů do 1.NP kapitanátu

5) zajištění průběžné kontroly činnosti vysoušečů a měření vlhkosti v místnostech kapitanátu (1.NP)

6) po poklesu vlhkosti na hodnotu 40 – 60% (což odpovídá standardu pro kancelářské prostory) bude provedeno vymalování stěn a znovu ověřena hodnota vlhkosti – v případě nedosažení standardu bude obnoveno vysoušení

7) v případě dosažení standardu vlhkosti v kapitanátu v 1.NP bude provedeno vyčištění podlah a namontován nový pevně osazený mobiliář (za poškozený)

8) na závěr bude ze 2.NP osazen mobilní mobiliář zpět do místnosti v 1.NP a provozovatel zajistí zpětnou instalaci evakuovaných věcí a vybavení. 
Následně bude obnoven normální provoz. 
F.4. Výjimečný stav 

Bezpečnost sportovního přístavu před zneužitím  je řešena následujícím způsobem:

V rámci zabezpečení objektu byla provedena tato opatření:

· z důvodů povodní nebo jiných mimořádných situací provozovatel sportovního přístavu 
zabezpečuje uzamykatelné vstupy (uzamyká je – ochrana před vandalismem)

· ve sportovním přístavu je nainstalován kamerový dohledový systém

Pro případ vyhlášení krizového stavu např. z hlediska povodně případně i jiného ohrožení jsou kromě činností uvedených v provozním řádu připravena další opatření:
· zvýší se četnost obchůzek 

· provádí se kontrola ovládání zdvižné lávky

· provádí se kontrola provizorního hrazení vjezdu do sportovního přístavu (funkčnost hradítek – 
možnost poškození apod.)

· provádí se kontrola vstupů do sportovního přístavu

· Policie ČR v případě ohrožení po dohodě s provozovatelem sportovního přístavu provádí zvýšený 
dohled v prostoru sportovního přístavu 

G. Zásady spolupráce mezi uživateli

G.1. provozovatel sportovního přístavu
Vlastníkem sportovního přístavu je Česká republika, s příslušností hospodařit s majetkem státu pro   Ředitelství vodních cest ČR, které je i provozovatelem. 

G.2. Zásady spolupráce

G.2.1. Spolupráce s ostatními uživateli, organizacemi a orgány

Mezi další uživatele spojené s provozem sportovního přístavu patří vodárna „zámek“ (NPÚ) umístěná cca 80 m (na pravé straně) na odtokovém kanálu od přístavního bazénu a MVE umístěná těsně u výtoku z přístavního bazénu do Vltavy. 

Dále se jedná o Městský úřad Hluboká nad Vltavou, ORP Magistrát města České Budějovice a Krajský úřad Jihočeského kraje a správce toku Povodí Vltavy, státní podnik.

Vzájemné vztahy mezi těmito institucemi a vlastníkem a provozovatelem sportovního přístavu pro osobní lodní dopravu se řídí správními předpisy, zejména zákonem č.254/2001, zákonem č.185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákonem č.240/ 2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), zákonem č.305/2000 Sb. o povodích a vyhláškami č.470/2001 Sb., 471/2001 Sb. a vyhláškou MZe č.216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl.
G.2.2. Povodňové orgány

Spolupráce mezi povodňovými komisemi všech stupňů a vlastníkem a provozovatelem sportovního přístavu je dána ve smyslu Zákona o vodách č.254/2001 Sb. v platné znění. 

G.2.3. Ostatní spolupráce

Tato spolupráce se nedotýká žádné konkrétní právnické osoby a vychází pouze se závazných předpisů, zákona o vodách a prováděcích vyhlášek č.470/2001 Sb.,č.471/2001 Sb. a č.216/2011 Sb..

Je pouze třeba upozornit, že vzhledem k účelu sportovního přístavu, který je provozován, jako přístav veřejný je zakázáno:

· neodůvodněné používání zvukových signálních prostředků, zbytečné hlomození a jiné 
rušení klidu

· jakékoliv zneužití přístavního zařízení

· používání vodní části sportovního přístavu ke koupání, zábavným a sportovním účelům

· rozrušování ledové celiny pomocí plavidel bez souhlasu Státní plavební správy

· odebírání písku, štěrku a jiných zemin, jakož i ledu, pokud se nejedná o údržbu 
sportovního přístavu

· chytání ryb

· stanování a táboření na pozemcích souvisejících se sportovním přístavem

· nedodržování výše uvedených pravidel bude řešeno Policií ČR na základě oznámení provozovatele sportovního přístavu.

Opravy plavidel ve sportovním přístavu mohou být prováděny jen takovým způsobem, aby nebyl zatěžován přístavní provoz a se souhlasem provozovatele sportovního přístavu.

H. Zabezpečení souladu provozního řádu se 
souvisejícími předpisy

Provozní řád musí být v souladu s ostatními předpisy, které se týkají provozu a údržby  sportovního přístavu. Jedná se zejména o:
· Zákon o vodách č.254/2001 Sb.
· Zákon č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě v platném znění

· Vyhláška MD č. 222/95 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech
· Povodňový plán sportovního přístavu a povodňový plán města Hluboká nad 
Vltavou

· Havarijní plán sportovního přístavu (pro případ úniku závadných látek)

· Zákon č.240/2000 Sb, o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový 
zákon)
Pokud dojde ke změně některého z těchto nebo dalších souvisejících předpisů, je třeba provést revizi provozního řádu a v případě potřeby provést jeho úpravu formou dodatků nebo aktualizace.

I. Bezpečnostně požární a související předpisy

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) je velice obsáhlá a existuje pro ni velké množství zákonů a předpisů. Ty se neustále vyvíjí, a proto je v této oblasti kladen velký důraz na pravidelné školení obsluhy. Z uvedené oblasti jsou pro sportovní přístav provozovatelem sportovního přístavu aktuálně zpracovávány vnitřní předpisy, které jsou pravidelně aktualizovány.  

V následujících kapitolách jsou uvedeny obecné základní předpisy a zásady, které je třeba při provozu sportovního přístavu respektovat.

I.1. Základní Předpisy 


     (příkazy, směrnice a pracovní pokyny)

Základní právní předpisy související s danou problematikou:

· Zákoník práce, v platném znění 

· Nařízení vlády č.178/2001 Sb. Podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

· Nařízení vlády č.495/2001 Sb. Podmínky pro poskytování osobních ochranných 
pracovních prostředků, mycích a čistících a desinfekčních prostředků

· Nařízení vlády č.21/2003 Sb. Technické požadavky na osobní ochranné pracovní 
prostředky

I.2. Vnitřní předpisy

· Provozní řád vodního díla

· Povodňový plán sportovního přístavu

· Havarijní plán sportovního přístavu

· Vnitřní organizační předpisy provozovatele sportovního přístavu

· Dokumentace požární ochrany

· Normy a předpisy týkající se prací na vyhrazených zařízeních, revizní zprávy elektro 
a uzemnění (včetně ručního elektrického nářadí)

Dokumentace a předpisy uvedené v předchozím jsou trvale uloženy u provozovatele. Musí být kdykoliv přístupny nejen obsluze, ale i kontrolním orgánům.

I.3. Všeobecné bezpečnostní Zásady
I.3.1. 
Obecné požadavky
A.
Venkovní a zejména vnitřní prostory objektu musí být dostačujícím způsobem osvětleny a osvětlovací tělesa (zdroje) pravidelně kontrolovány. V případě pracovní činnosti v prostorách pouze s umělým osvětlením musí být zaměstnanec nebo skupina zaměstnanců vybavena ruční svítilnou pro případ možného výpadku elektrického proudu. V případě pracovní činnosti v prostorách sportovního přístavu při snížené viditelnosti nebo v noci musí být osoba vykonávající tuto činnost nebo skupina takových osob vybavena ruční svítilnou. 
B.
Veškeré komunikační plochy, pochůzkové trasy musí být udržovány v čistém a bezpečném stavu s důrazem na provoz v zimním období. Pochůzné plochy dále musí být technicky zabezpečeny proti pádu osob. V místech, kde není možné technické zabezpečení z provozních důvodů použít, stanoví opatření na zajištění bezpečnosti a ochrany osob odpovědný zaměstnanec provozovatele.
C.
Strojní a technologická zařízení vodního díla a stroje a zařízení používaná (při údržbě) ve sportovním přístavu musí být při provozu vybavena ochrannými prvky a bezpečnostními kryty a musí být zabezpečena proti manipulaci neoprávněnými osobami.
D.
Technologická zařízení, stroje, přístroje a nářadí musí být během provozu při údržbě sportovního přístavu pravidelně kontrolována a revidována v souladu s příslušnými právními a normativními předpisy.
E.
Při provádění prací: 
-
z vodní hladiny, 

-
ve stísněných prostorách, 

-
ve výškách, nad volnou hloubkou a nad vodou,

-
na ostatních pracovištích a při pracovních činnostech vykazujících riziko ohrožení bezpečnosti a zdraví osob dle uvážení odpovědné osoby provozovatele, musí počet nasazených osob provádějících takovou činnost odpovídat požadavkům na zajištění bezpečnosti. Tyto práce nesmí vykonávat jedna osoba bez odpovídajícího jištění a dohledu zajištěného druhou osobou, případně musí být prováděny ve skupině.
F.
Požární bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany musí být provozuschopné, řádně kontrolované a přístupné v souladu se zákonem o požární ochraně a prováděcí vyhláškou.
G.
Hlavní vypínače elektrické energie, hlavní uzávěry vody a plynu musí být vždy přístupné a označené informativními značkami.
H.
Prostory sloužící k evakuaci zaměstnanců a osob musí být udržovány volné a musí být označeny v souladu s nařízením vlády č. 11/2002 Sb.
I.
Dokumentace požární ochrany zpracovaná pro daný objekt v souladu s platnými právními předpisy, musí být přístupná zaměstnancům a osobám pohybujícím se v objektu.  

I.3.2. 
Vymezení odpovědnosti
· V prostorách sportovního přístavu mohou pracovat pouze osoby, které jsou řádně obeznámeni s pracovištěm, poučeni o rizicích a jsou seznámeni s bezpečnostními opatřeními stanovenými pro provádění prací v prostorách sportovního přístavu.

· Provozovatel – osoba zajišťující a zodpovídající za provoz.

· Osoba plnící pracovní úkoly ve sportovním přístavu a fyzické a právnické osoby zajišťující provádění objednaných prací, se mohou pohybovat v prostoru sportovního přístavu pouze se 
souhlasem a vědomím provozovatele. Dodavatelům prací je činnost na pracovišti 
umožněna pouze na základě smluvního vztahu nebo objednávky, vypracovaného protokolu o předání pracoviště.

· Odpovědná osoba provozovatele je povinna seznámit osoby pohybující se s jeho vědomím na pracovišti s riziky možného ohrožení bezpečného pohybu po sportovním přístavu. Tyto osoby jsou povinny řídit se bezpečnostními opatřeními a stanovenými pokyny odpovědného zaměstnance. Odpovědný zaměstnanec je povinen uvědomit osoby pohybující se po sportovním přístavu, o případných změnách oproti běžnému stavu sportovního přístavu, vedoucích ke snížení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví osob (např. v důsledku prováděných prací apod.).  
I.3.3. 
Požadavky na osobu vykonávající pracovní úkony ve 

sportovním přístavu

· Oznamovat nadřízenému jakoukoliv změnu zdravotního stavu, která by mohla být 
příčinou úrazového děje nebo jednání, které by mohlo ohrozit bezpečnost a zdraví 
osob nacházejících se na pracovišti.

· Vykonávat pouze práce stanovené odpovědným zaměstnancem. Dodržovat při práci 
stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní 
prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je 
neměnit a nevyřazovat z provozu. Neprovádět práce nebo obsluhu na zařízení pro 
která nemá patřičné kvalifikační předpoklady.

· Nevstupovat na pracoviště a místa vyznačená zákazem vstupu a respektovat 
všechny vyznačené pokyny a nařízení.

· Dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a 
zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při 
práci.

· Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem (provozovatelem sportovního 
přístavu) zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární 
ochranu     
včetně ověření získaných znalostí.

· Podrobit se pracovně – lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním 
stanoveným zvláštními právními předpisy.

· Dodržovat právní a ostatní předpisy na úseku BOZP a PO. Dodržovat a řídit se  
předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, s nimiž 
byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti, 
informacemi a pokyny odpovědného zaměstnance.

· Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v 
pracovní době i mimo pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště a 
nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni 
také nekuřáci. 

· Oznamovat odpovědnému zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které 
ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost 
nebo zdraví zaměstnanců při práci.

· S ohledem na vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování 
nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle 
zvláštních právních předpisů.

· Bezodkladně oznamovat odpovědnému zaměstnanci svůj úraz, pokud mu to jeho 
zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popř. úraz jiné fyzické 
osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

· Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod 
vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

I.3.4. 
Požadavky na odpovědného zaměstnance provozovatele

· Vyhledávat rizika pracovního prostředí, rizika na pracovišti a u pracovních činností 
zaměstnanců, podílet se na jejich vyhodnocování, přijímat a prosazovat opatření k 
jejich odstranění nebo omezení.

· Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, práce pro které nemá 
potřebnou kvalifikaci a práce jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a 
zdravotní způsobilosti.

· Provádět odpovědně a prokazatelně poučení nastupujících zaměstnanců a jejich 
zaškolení při nástupu na pracoviště nebo před prvním započetím práce, seznámit je 
s riziky plynoucími z plnění pracovních úkolů, riziky vyplývajícími z charakteru 
pracoviště a s ochrannými opatřeními vedoucími k eliminaci těchto rizik.

· Soustavně seznamovat podřízené s právními a ostatními předpisy souvisejícími s 
BOZP a PO v rozsahu daném kvalifikačními požadavky a potřebám pro plnění 
pracovních úkolů; kontrolovat úroveň takto získaných znalostí zaměstnanců.

· Kontrolovat úroveň zajištění BOZP a PO, neodkladně zajišťovat odstraňování závad 
na pracovištích a při pracovních činnostech z důvodu prevence před úrazy, haváriemi 
a vznikem požáru.

· Zabezpečovat dodržování zákazu kouření na pracovištích a zajistit zákaz kouření na 
pracovištích, kde pracují nekuřáci.

· Provádět namátkově a v odůvodněných případech kontroly na požití alkoholu a jiných 
návykových látek a v případě pozitivního nálezu u kontrolovaného zaměstnance mu 
zamezit ve výkonu práce. 

· Zajistit vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními a hygienickými 
prostředky a kontrolovat jejich používání při výkonu práce. 

· Postihovat podle právních předpisů, zaměstnance porušující hrubým způsobem nebo 
opakovaně zásady bezpečné práce a požární bezpečnosti pracoviště.

· Vyšetřovat příčiny vzniku pracovních úrazů a provádět opatření k zamezení jejich 
opakování.

· Vést evidenci úrazů vzniklých na pracovišti v Knize úrazů.

· Vést deník BOZP a požární knihu na pracovišti.

· Uvádět do provozu stroje (používané při údržbě) a zařízení jen pokud odpovídají 
příslušným právním a technickým předpisům a uplatňovat požadavky na zajištění 
BOZP před jejich uvedením do provozu.

· Zajišťovat u strojů a technických zařízení (používané při údržbě) po dobu jejich 
provozu pravidelné předpisy stanovené kontroly, zkoušky, revize, údržbu, opravy, 
vést a uchovávat předepsanou provozní technickou dokumentaci.

· Podílet se na zajišťování povinných lékařských prohlídek zaměstnanců a dbát, aby 
zaměstnanci měli pro výkon práce odpovídající zdravotní způsobilost.

· Zajistit proškolení zaměstnanců v poskytování první pomoci, vybavení pracovišť 
prostředky první pomoci a prostředky pro přivolání rychlé záchranné služby.

· Zajistit pro zaměstnance a osoby pohybující se s jeho vědomím po pracovišti 
bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky.
I.4.  Pracovní činnosti
I.4.1. 
SPRÁVa a údržba sportovního přístavu 
Správu a údržbu sportovního přístavu provádí zaměstnanci, kteří jsou pro tuto činnost řádně zaškoleni a zaučeni. Kvalifikačním předpokladem pro tyto činnosti je zaučení a seznámení se s provozními předpisy, technologickými postupy a návody k obsluze jednotlivých zařízení. 

Obsluha vyhrazených technických zařízení (tlaková, plynová, zdvihací, elektrická) vyžadující odbornou způsobilost může být prováděna zaměstnanci, kteří jsou držiteli této odbornosti. 

Zaměstnanci provádějící obsluhu elektrického zařízení sportovního přístavu musí mít elektrotechnickou kvalifikaci dle § 4 (a vyšší) vyhlášky č. 50/1978 Sb.

Při správě sportovního přístavu  se zaměstnanci řídí zpracovaným provozním řádem sportovního přístavu. 

Při údržbě a pracích na strojních a elektro zařízeních sportovního přístavu vychází odpovědný zaměstnanec a zaměstnanci provádějící práce z identifikace rizik možného ohrožení. 

Před zahájením prací je povinností odpovědného zaměstnance seznámit zaměstnance, kteří tyto práce budou provádět s jejich rozsahem, vymezením pracoviště, organizačními a technologickými postupy prací, riziky prováděné práce, opatřeními k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a požární bezpečnosti a použitím konkrétních osobních ochranných pracovních prostředků. Tyto náležitosti je povinen odpovědný zaměstnanec uvést do provozního deníku sportovního přístavu (uveden v příloze č.17).
K všeobecným pravidlům práce na strojních a technologických zařízeních ve sportovním přístavu:
a)
práce při údržbě a opravách zařízení vodního díla mohou být prováděny pouze na zařízeních prokazatelně odpojených od zdrojů energií (elektrická, tlaková, mechanická energie). Místo odpojení energie musí být označeno příslušnou bezpečnostní tabulkou s doplňujícími 
informacemi. Pro práce musí být stanoveny pracovní a technologické postupy, za jejichž vypracování je odpovědný vedoucí pracoviště. 

b)
zákaz provádění prací na zařízeních nastavených a zapnutých v automatickém režimu,

c)
práce musí být prováděny způsobem zajišťujícím bezpečnost a ochranu zaměstnanců a osob 
před: 

1. riziky spojenými s nepředvídatelným pohybem částí zařízení

2. riziky spojenými s rotujícími, střižnými a jinak pohybujícími se částmi zařízení

3. riziky spojenými s nebezpečím úrazu elektrickou energií a dalšími zdroji energií

4. riziky spojenými s pádem z výšky, do hloubky a do vody

5. riziky spojenými s pádem a sesutím skladovaného materiálu a uskladněných částí zařízení

6. rizikem pádu dopravovaného materiálu a částí zařízení (pomocí zz a dopravních prostředků)

7. riziky spojenými s provozováním dopravních prostředků

8. riziky spojenými se stavebními a montážními pracemi prováděnými dodavatelskými organizacemi

Práce vykazující výše uvedená rizika musí být organizovány způsobem zajišťujícím činnost minimálně dvou zaměstnanců.

I.4.2. 
Práce s nebezpečím pádu z výšky, do hloubky nebo do vody
K zabezpečení zaměstnanců z hlediska nebezpečí pádu z výšky, do hloubky nebo do vody je přednostně využíváno prostředků kolektivní ochrany (ochranných zábradlí a ohrazení, poklopů atd.) v souladu s § 3 odst.1 a 2 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

V místech, kde vzhledem k provozním podmínkám a zabezpečení průchodu velkých vod vodním dílem není možné použít prostředků kolektivní ochrany (§ 3 odst. 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.) je povinností odpovědných zaměstnanců a dále pak zaměstnanců a osob pohybujících se v prostorách vodního díla řídit se následujícími organizačními opatřeními:

· práce prováděné s rizikem pádu z výšky, do hloubky nebo do vody nesmí vykonávat osamocený zaměstnanec

· práce mohou být prováděny pouze za příznivých klimatických a povětrnostních podmínek a za dobré viditelnosti. V zimním období mohou být práce prováděny až po odstranění případné námrazy a sněhu z pochozích ploch, žebříků, lávek a roštů

· technické konstrukce zajišťující proti pádu musí být dimenzovány na odpovídající provozní zatížení a musí být konstruovány v souladu s právními a normativními předpisy

· při případném dočasném odstranění technické konstrukce zajišťující proti pádu z provozních důvodů je povinností toho, kdo konstrukci odstranil přijmout a provést účinná náhradní bezpečnostní opatření. Práce nesmí být zahájeny do doby dokud nejsou tato opatření provedena. Bezprostředně po ukončení nebo po dočasném přerušení příslušného pracovního úkonu musí být technická konstrukce instalována na původní místo

· při pracích prováděných v prostorách, které nejsou vybaveny technickou konstrukcí zajišťující proti pádu jsou zaměstnanci povinni používat osobní ochranné pracovní prostředky (pracovní polohovací systémy nebo systémy k zachycení pádu)

· OOPP zajišťující proti pádu musí být používány, udržovány a revidovány v souladu s návodem od výrobce,

· zaměstnanec, který OOPP zajišťující proti pádu používá, je povinen se před jejich použitím přesvědčit o jejich kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu. Zjištěná závada na OOPP zajišťujících proti pádu znamená vyřazení prostředku z používání

· povinnost používání OOPP proti pádu, případně pracovního polohovacího systému pro konkrétní práce a stanovení kotevních míst určuje odpovědný zaměstnanec

· práce ve výškách a nad volnou hloubkou může provádět pouze zdravotně způsobilý zaměstnanec, který byl řádně vyškolen pro používání daného typu OOPP proti pádu a způsobu jištění - školení provádí odborně způsobilá osoba - instruktor

· při pohybu v prostorách vodního díla, které nejsou opatřeny technickou konstrukcí jsou zaměstnanci povinni dodržovat bezpečnou vzdálenost od hrany pádu 

· materiál, nářadí a pracovní pomůcky, kabely, hadice musí být uloženy na pochůzných plochách tak, aby nebyly překážkou v chůzi

· zaměstnanci jsou povinni používat žebříky v souladu s návodem výrobce a dle pokynů uvedených v příloze nařízení vlády č.362/2005 Sb. - při používání žebříků, které nejsou z provozních důvodů vybaveny ochranným košem jsou zaměstnanci povinni pro výstup a sestup používat OOPP zajišťující proti pádu

· k zajištění prostoru pod místem práce ve výšce jsou zaměstnanci povinni postupovat v souladu s přílohou k nařízení vlády č.362/2005 Sb.,

· shazování předmětů a materiálu z výšky je možné pouze dle pokynů uvedených v příloze k nařízení vlády č.362/2005 Sb.,

· práce z dočasných stavebních konstrukcí (lešení) jsou prováděny dle pokynů uvedených v příloze k nařízení vlády č.362/2005 Sb.

I.4.3. provozování silničních a lodních dopravních prostředků  

v prostorách sportovního přístavu
Provozování dopravních prostředků silničních a lodních v prostorách vodního díla se řídí plně vnitřními normami řízení provozovatele.
I.4.4. Práce ve sportovním přístavu v zimním období

Práce ve sportovním přístavu v zimním období je odpovědný zaměstnanec povinen organizovat a řídit dle zpracovaného provozně bezpečnostního předpisu. 

I.4.5. Práce ve sportovním přístavu za povodní

Práce ve sportovním přístavu při povodních se řídí zpracovaným povodňovým plánem pro sportovní přístav.
I.5.  Povinnosti provozovatele
· Dodržovat příslušné bezpečnostní předpisy, zejména návody výrobců jednotlivých 
zařízení 

· Používat předepsané OOPP (osobní ochranné pracovní pomůcky) 

· Při práci si počínat tak, aby neohrožoval zdraví a životy své ani svých 
spolupracovníků 

· Odstraňovat  nebo ihned nahlásit nadřízenému závady na pracovišti, které by mohly 
být příčinou úrazu nebo by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost zaměstnanců 

· Při práci si počínat tak, aby nebyla zavdána příčina požáru 
I.6.  Je zakázáno
· Manipulovat se zařízením jiným než schváleným pracovním postupem bez svolení 
odpovědného vedoucího 

· Provádět práce v nebezpečných prostorách bez zvýšeného dozoru a zajištění 

· Zaměstnanec musí být před každou prací v těchto prostorech prokazatelně poučen 
a musí být učiněna bezpečnostní opatření charakteru práce odpovídající. O těchto 
musí být proveden zápis. 

· Provádět práce se zařízením, jejichž obsluha vyžaduje zvláštní kvalifikaci a oprávnění 

· Porušovat zákaz  vstupu  s otevřeným ohněm  a  kouření v prostorách s nebezpečím 
výbuchu nebo požáru a při práci s hořlavinami 

· Uvádět zařízení do chodu v případě, že jsou požadovány práce odporující příslušným 
normám a předpisům nebo je-li na zařízení porucha, která by mohla být příčinou 
ohrožení zdraví zaměstnanců, případně když stav zařízení odporuje bezpečnému 
provozu a jeho účinné kontrole 
I.7.  Bezpečnost provozu
· Pracoviště musí být vybaveno materiálem pro poskytnutí první pomoci 

· Otáčivé prvky  strojního zařízení musí být chráněny krytem a při jejich revizi či opravě 

zajištěny ochranou proti případnému zapnutí elektrické energie

· Mezní polohy uzávěrů musí být vybaveny koncovými, případně i momentovými 


vypínači

· Elektrické zařízení musí být provedeno podle příslušných platných předpisů a norem, 

veškerá zařízení musí projít výchozí revizí s příslušnou revizní zprávou a dalšími 


dílčími 
(periodickými) revizemi

· Ruční hasicí přístroje podléhají pravidelným periodickým kontrolám a prohlídkám 
I.8.  Místní bezpečnostní předpisy
· Za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a požární ochranu odpovídá příslušný 
pracovník dle vnitřních provozní předpisů provozovatele. Všichni pracovníci ve   
sportovním přístavu musí být prokazatelně seznámeni s následujícími platnými 
předpisy o ochraně a 
bezpečnosti při práci 

· Vyhláška ČÚBP č.110/1975 Sb. o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení 
provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení 

· Zákon č.133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů 

· ČSN 343108 – Bezpečnostní předpisy o zacházení s elektrickým zařízením osobami 
bez elektrotechnické kvalifikace (při provádění údržbářských prací) 

· ČSN 343100 – Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních 

(při provádění údržbářských prací) 


· Zásady poskytování první pomoci při úrazech elektřinou. Viz již neplatná ČSN 
343500, která byla nahrazena doporučením elektrotechnického svazu (při provádění 
údržbářských prací) 

· Osoby vykonávající správu a údržbu musí být podrobně seznámeny s jednotlivými 
předpisy, které se týkají zařízení sportovního přístavu a jeho provozu, v rozsahu jejich 
činnosti 

· Při čištění a odstraňování různých naplavenin musí pracovník použít ochranný pás a 
lanem být zajištěn z prostoru pracoviště. 

· Vyhláška ČÚBP č. 56/1981 Sb. o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení 
ve vnitrozemské plavbě ve znění vyhlášky č. 379/1991 Sb. 

· Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění 
bezpečnosti práce a technických zařízení 

· Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení 
při stavebních pracích 

· Při kontrole ze člunu, pracích na vodě a podobně musí být člun vybaven dle ŘPB, 
pracovníci vybaveni plovoucími vestami a práce provádět nejméně ve dvojici 

I.9. právní předpisy a normy související s provozem

Základní právní předpisy 
· Zákon č.174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

· Zákon č.133/1985 Sb o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů 

· Zákon č.284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění 
pozdějších předpisů 

· Zákon č.17/1992 Sb.., o životním prostředí 

· Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 

· Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších 
předpisů

· Zákon č.69/1993 Sb., § 19, odstavec 6 o zřízení ministerstev a jiných úředních 
orgánů státní správy České republiky, působnosti ústředních orgánů státní správy – 
Ministerstvo životního prostředí 

· Zákon č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě 

· Zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky

· Zákon č.59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2000 Sb. 

· Zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), samostatná působnost obce, 
přenesená působnost a pověřený obecní úřad ve znění pozdějších předpisů 

· Zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů 

· Zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících 
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů 
· Zákon č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 

· Zákon č.240/ 2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) 
· Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 

· Zákon č.305/ 2000 o povodích 

· Zákon č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích 

· Zákon č.185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých zákonů 
· Zákon číslo 254/2001 Sb. (vodní zákon) v platném znění 
· Zákon č.12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo 
jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně 
některých souvisejících  předpisů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších 
předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území) 

· Zákon č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti 
s ukončením okresních úřadů (s účinností od 1.1.2003) 

· Zákon č.256/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích

· Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce 

· Zákon č.262/2006 Sb. zákoník práce ve znění pozdějších předpisů 

· Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 

· Zákon 309/2006 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Související podzákonné předpisy
· Nařízení vlády číslo 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 
240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

· Nařízení vlády číslo 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví 
zaměstnanců při práci 

· Nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný 
provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí 

· Nařízení vlády číslo 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a 
zasílání záznamu o úrazu 
· Nařízení vlády číslo 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a podmínky poskytování 
ochranných pracovních prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků 

· Nařízení vlády č.11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních 
značek a zavedení signálů 

· Nařízení vlády č.28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a 
pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na 
pracovištích obdobného charakteru 

· Nařízení vlády č.406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a 
ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu 
· Nařízení vlády číslo 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracovní 
prostředí a pracoviště 
· Nařízení vlády číslo 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu 
zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky 

· Nařízení vlády číslo 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost 
a ochranu zdraví při práci na staveništích 

· Nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 
· Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č.110/1975 Sb. o evidenci a registraci pracovních úrazů a o 
hlášení  provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení 

· Vyhláška ČÚBP č.50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice 

· Vyhláška ČÚBP č.48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění   
bezpečnosti práce a technických zařízení 

· Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č.274/1990 Sb., ze dne 25.6.1990, kterou se mění a doplňuje 
vyhláška č.110/1975 Sb.;

· Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č.324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení 
při stavebních pracích 

· Vyhláška č.222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, 
společné havarii a dopravě nebezpečných věcí 

· Vyhláška č.223/1995 Sb.,o způsobilosti plavidel provozu na vnitrozemských vodních 
cestách 

· Vyhláška Ministerstva dopravy č.224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a 
obsluze plavidel 

· Vyhláška č.246/2001 Sb., o požární prevenci 
· Vyhláška Ministerstva vnitra číslo 328/2001 Sb., o některých podrobnostech 
zabezpečení integrovaného záchranného systému 

· Vyhláška Ministerstva zemědělství číslo 470/2001Sb., kterou se stanoví seznam 
významných vodních toků a způsob provádění činností  souvisejících se správou 
vodních toků v platném znění (333/2003 Sb)

· Vyhláška Ministerstva financí číslo 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti 
přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k 
zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a 
vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování 
tohoto seznamu 
· Vyhláška MZe č.216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních 
řádů vodních děl
· Vyhláška Ministerstva vnitra č.388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí s 
pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností 

· Vyhláška 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště , které jsou zakázány 
těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a 
mladistvým. 
Metodické pokyny a normy související s provozem
· Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a 
předpovědní povodňové služby (Věstník MŽP, částka 4/ 1998 – revize 09/2005) 

· Odborné pokyny Českého hydrometeorologického ústavu pro provádění hlásné a 

· předpovědní povodňové služby, tzv. „Bílá kniha“ 

· Odborné pokyny pro hlásnou povodňovou službu – HYPERLINK 
"http://www.chmi.cz/"www.chmi.cz 
ČSN 01 8012
Bezpečnostní značky a tabulky

ČSN 03 8240
Volba nátěrů pro ochranu kovových technických výrobků proti korozi


ČSN 03 8260
Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi. Předpisování 


provádění, kontrola jakosti a údržba.


TNV 75 2920
Provozní  řády hydrotechnických vodních děl


TNV 75 2931 
Odvětvová technická norma vodního hospodářství – Povodňové plány

Provozovatel je povinen p r o k a z a t e l n ě seznámit své pracovníky s výše uvedenými  normami a to v rozsahu a souvislostech odpovídajících jejich vykonávané činnosti.

J. Další údaje

Revize provozního řádu

Revize a prověrky provozního řádu jsou stanoveny v souladu s TNV 75 2920 v termínu po pěti letech. Vždy po rozboru zjištěných podkladů a skutečností bude rozhodnuto o nutnosti provozní řád doplnit nebo změnit. 

K. Přílohy:
společnÉ přílohY pro POVODŇOVÝ a provozní řád

A.
Výkresová  dokumentace 
Př.č.1.


Situace sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou

Př.č.2.


Situace stání ve sportovním přístavu

Př.č.3.


Situace stání ve sportovním přístavu za povodně

Př.č.4.


Vzorové řezy přístavním bazénem

Př.č.5.


Stání plavidel správy vodní cesty

Př.č.6


Hrazení vjezdu - za povodně, při převodu ledů jezem

Př.č.7.


Mapa záplavového území

Př.č.8.


Evidenční listy hlásných profilů

Př.č.9.


PK Hluboká nad Vltavou

Př.č.10.

Činnost města při jednotlivých SPA (ve vztahu k přístavu) 


Př.č.11.

Seznámení s PP

Př.č.12.

Tabulka aktualizací PP

Př.č.13.

Seznámení s PŘ

Př.č.14.

Tabulka aktualizací PŘ

Př.č.15. 

Seznam důležitých spojení

B.
Provozní a povodňová dokumentace
Př.č.16.

Povodňový deník

Př.č.17.

Provozní deník

Př.č.18.

Osnova zprávy o povodni

Př.č.19.

Harmonogram cyklické údržby

Př.č.20.

Provozní předpis pro hydraulický systém
Př.č.21.

Situace propojení řídícího sytému

Př.č.22.

Schema propojení řídícího systému

Př.č.23.

Schema propojení komunikačního systému

Př č.24.

Blokové schema – datová komunikace mezi vodními díly 

Př.č.25.

Propojení kamerového systému

Př.č.26.

Situace elektroobjekty

Př.č.27.

Schema zapojení elektrorozváděčů RP a RM/RMA

Př.č.28.

Systém řízení – návod k obsluze

Př.č.29.

Pokyny pro obsluhu elektrického zařízení
stránka  7