Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
SPRÁVA
ŽELEZN IC
Váš dopis 3. 12. 2021 r
zn. 168954/2021-SŽ-GŘ-O13
Ze dne 1/1 Správa železnic
Naše zn. GŘ O15, O6, O7, O9
Listu/příloh .................. SŽG, SSZ, SSV,
Všem OŘ
Vyřizuje +.......................
Telefon ..................................
Mobil
E-mail 7. December 2021
Datum
Postup při zajištění prostorové polohy koleje na neelektrizovaných tratích
S účinností od 1. 1. 2022 stanovuji odchylný způsob zajištění prostorové polohy koleje (dále
PPK) od aktuálně platného znění předpisu SŽDC S3 „Železniční svršek", díl III. Tento způsob se
uplatní na neelektrizovaných tratích železničních drah, se kterými má právo hospodařit Správa
železnic, státní organizace (dále SŽ), a dalších železničních drah, kde SŽ zajišťuje
provozuschopnopst.
Zajištění PPK na těchto úsecích bude nově realizováno pouze s využitím bodů železničního
bodového pole, za podmínek uvedených v důvodové zprávě, schválené dne 11. 11. 2021 pod
č.j. 162076/2021-SŽ-GŘ-O13. V důvodové zprávě je podrobně popsán nejen nový způsob
zajištění PPK, ale i důvody k zavedení této změny. Hlavními důvody jsou snížení nákladů na
zřízení zajištění PPK a také zjednodušení údržby tratí strojní mechanizací. Podmínky pro
zajištění PPK tímto novým způsobem, tedy body železničního bodového pole (ŽBP) a ne
konzolemi na ocelových sloupcích, jsou uvedeny v kapitole 5 a 6 důvodové zprávy.
Důvodová zpráva je přílohou č.1 tohoto dopisu.
Označení bodů ŽBP se řídí metodickým pokynem SŽDC M20/MP007 a je odchylné od čl. 24,
odst. a) předpisu SŽDC S3, díl III.
Při uplatnění tímto dopisem zaváděného způsobu zajištění PPK, již není třeba v dokumentaci
díla předávat přílohu podle čl. 26, odst. b), resp. VZOR 2, protože by byla duplicitní
s dokumentací podle čl. 27, odst. a.) předpisu SŽDC S3, díl III, resp. VZOR 4.
V úsecích, kde nebude zřízeno zajištění PPK podle tohoto dopisu, je nezbytné i nadále udržovat
stávající systém zajištění PPK do doby jeho náhrady novým.
Podrobné pokyny pro zajištění PPK na neelektrizovaných tratích jsou uvedeny v příloze č. 2
této zprávy.
Tímto dopisem zavedený způsob zajištění PPK na neelektrizovaných tratích, se v plném rozsahu
uplatní u dokumentace staveb investičního i neinvestičního charakteru, nově zadávané od
1. 1. 2022.
U rozpracovaných dokumentací všech stupňů Je uplatnění způsobu zajištění PPK zaváděného
tímto dopisem možné, pokud nenaruší harmonogram přípravy a realizace stavby a její finanční
rámec.
Správa železnic, státní organizace Sídlo: Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha Generální ředitelství
zapsána v obchodním rejstříku vedeném 1 Dlážděná 1003/7
Městským soudem v Praze, spisová značka A IČO: 709 94 234 DIČ: CZ709 94 234 110 00 Praha 1
48384 spravazeleznic.cz
1/2
Žádáme všechny organizační složky Správy železnic, státní organizace, které zadávají
projekčních a stavební práce, jejichž součástí je řešení zajištění prostorové polohy koleje, aby
se zněním tohoto dopisu seznámily své věcně příslušné obchodní partnery.
V případě nejasností či dotazů se obracejte na regionálního správce PPK ze SŽG.
..................................
ředitel odboru traťového hospodářství
Přílohy
Příloha 1 - Zajištění prostorové polohy koleje na neelektrizovaných tratích SŽ, č.j. 162076/2021-SŽ-GŘ-O13
(http:\\typdok.tudc.cz)
Příloha 2 - Prováděcí postupy a pokyny
2/2
Ověřovací doložka změny datového formátu dokumentu podle § 69a zákona č. 499/2004 Sb.
Doložka číslo: 2131411
Původní datový formát: application/vnd.openxmlformats-officedocument.wordprocessingml.document
UUID původní komponenty: 5c3e31b5-cad2-41ae-acac-94fef57481cc
Jméno a příjmení osoby, která změnu formátu dokumentu provedla:
Systém ERMS (zpracovatel dokumentu .....................)
Subjekt, který změnu formátu provedl: Správa železnic, státní organizace
Datum vyhotovení ověřovací doložky: 07.12.2021 08:56:02
SPRÁVA
ŽELEZN IC
Zajištění prostorové polohy
kole_je na neelektrizovaných
V
tratích SZ
Schváleno č.j. 162076/2021-SŽ-GŘ-O13
dne 11. 11. 2021
SPRÁVA
ŽELEZN IC
Předmluva
Tento materiál byl zpracován oddělením hlavního geodeta dráhy O13 v reakci na neutěšený
stav zajišťovacích značek na neelektrizovaných tratích. Za kontrolu prostorové polohy koleje je
na všech tratích od 1. 4. 2020 zodpovědna organizační jednotka Správy železnic, zajišťující
zeměměřické činnosti a již ne organizační jednotky zajišťující správu tratí. Zajišťovací značky
na neelektrizovaných tratích tedy již svůj smysl ztratily, protože od nich neprobíhají kontrolní
měření prostorové polohy koleje prováděné zaměstnanci Správ tratí, resp. Oblastních
ředitelství. Veškeré kontrolní měření prostorové polohy koleje na tratích s projekty v
souřadnicích S-JTSK a Bpv mají být prováděny s využitím geodetických metod.
Tato důvodová zpráva v kapitole 4 podrobně popisuje současný stav, v kapitole 5 popisuje
návrh nového stavu a v kapitole 6 jsou následně zhodnoceny přínosy a nutné podmínky pro
zrušení konzolových zajišťovacích značek na ocelových sloupcích a pro používání zajištění PPK
geodetickými body železničních bodových polí.
Zajištění prostorové polohy koleje na neelektrizovaných tratích SŽ 3/42
Obsah
Seznam zkratek .......................................................................................................... 5
1 Úvod...................................................................................................................... 7
2 Základní pojm y....................................................................................................... 7
3 Koncepce zajištění PPK na tratích bezelektrizace.......................................................... 7
4 Popis stávajícího stavu............................................................................................. 8
4.1 Požadavky na přesnost................................................................................... 8
4.2 Železniční bodové p o le ................................................................................... 8
4.2.1 Struktura Ž B P .................................................................................. 9
4.2.2 Druhy stabilizace bodů ŽBP............................................................... 10
4.2.3 Ochrana bodů ŽBP .......................................................................... 11
4.2.4 Ničení geodetických bodů................................................................. 12
4.3 Zajištění PPK ............................................................................................... 13
4.3.1 Elektrizované tratě.......................................................................... 13
4.3.2 Neelektrizované tratě ...................................................................... 14
4.4 Způsob měření a hodnocení PPK .................................................................... 21
4.4.1 Určení souřadnic stanoviska............................................................. 21
4.4.2 Měření podrobných bodů.................................................................. 22
4.5 Ceny zajišťovacích značek............................................................................. 23
5 Podmínky pro zajištění PPK body ŽBP naneelektrizovaných tratích ................................25
5.1 Požadavky na přesnost ŽBP ........................................................................... 25
5.2 Geodetické základy...................................................................................... 25
5.2.1 Struktura ŽBP ................................................................................ 25
5.2.2 Druhy stabilizace bodů ŽBP ............................................................... 26
5.2.3 Ochrana a označení bodů ŽBP ........................................................... 32
5.2.4 Informační systém poskytující informace o Ž B P .................................. 34
5.3 Způsob měření a hodnocení .......................................................................... 35
5.3.1 Určení souřadnic stanoviska............................................................. 35
5.3.2 Měření podrobných bodů.................................................................. 36
6 Zhodnocení koncepce a závěry................................................................................ 36
6.1 Výhody a nevýhody...................................................................................... 36
6.2 Podmínky pro zrušení zajišťovacích značek na neelektrizovaných tratích............. 39
7 Související literatura .............................................................................................. 40
7.1 Zákony a vyhlášky....................................................................................... 40
7.2 Normy Č S N ................................................................................................. 40
7.3 Směrnice a předpisy SŽ ................................................................................ 41
7.4 Metodické pokyny SŽ a ostatnídokumenty SŽ .................................................. 41
7.5 Ostatní dokumenty ....................................................................................... 41
4/42 Zajištění prostorové polohy koleje na neelektrizovaných tratích SŽ
Seznam zkratek
Bpv Výškový systém Baltský - po vyrovnání / slovník VÚGTK
ČD České dráhy, a.s.
ČR Česká republika
ČSN Československá společnost normalizační - historické označení státních norem, aktuálně dle
zákona 22/1997 Sb. Převzato jako označení pro „České technické normy"
DPH Daň z přidané hodnoty
DSP dokumentace pro vydání stavebního povolení / Vyhláška č. 146/2008 Sb.
DUSP Dokumentace pro vydání společného povolení/ Vyhláška č. 499/2006 Sb. nebo Vyhláška č.
583/2020 Sb.
ETRS-89 European Terrestrial Reference System 1989
GB Geodetický bod
GPK geometrické parametry koleje / ČSN 73 6360-1
GNSS Globální navigační satelitní systém
HGD Hlavní geodet dráhy
ISO International Organization for Standardization - mezinárodní organizace pro standardizaci
(International Standard - Mezinárodní norma)
KO Konec oblouku
KP Konec přechodnice
M1, M2, Označení kamenné povrchové značky / ČSN 72 2518
M4, M5,
M6 Metodický pokyn
MP Odbor traťového hospodářství na generálním ředitelství Správy železnic
O13 Oblastní ředitelství / SŽ R1
OŘ Ochranný tyčový znak
OTZ Projektová dokumentace pro provádění stavby / Vyhláška č. 146/2008 Sb.
PDPS prostorová poloha koleje / ČSN 73 6360-1
PPK Pomocný zajišťovací bod
PZB Souřadnicový systém „Jednotné trigonometrické sítě katastrální" v Křovákově zobrazení /
S-JTSK slovník VÚGTK
Ředitelství silnic a dálnic
ŘSD absolutní příčná odchylka od projektovaných souřadnic osy koleje / ČSN 73 6360-2
Ska Směrnice č. XX
SMxx správce (parametrů) prostorové polohy koleje / SŽDC S3 díl III
SPPK Slovenská republika
SR Správa tratí
ST Správa železnic, státní organizace / zákon č. 266/1992 Sb. o drahách
SŽ Správa železniční dopravní cesty, státní organizace / Zákon č. 77/2002 Sb. a zákon č.
SŽDC 266/1992 Sb. o drahách (do 31.12.2019)
Správa železniční geodézie / SŽ R1
SŽG technické kvalitativní podmínky staveb státních drah
TKP Trakční vedení
TV absolutní výšková odchylka nepřevýšeného kolejnicového pásu od projektované výšky koleje
VKa / ČSN 73 6360-2
Zajištění prostorové polohy koleje na neelektrizovaných tratích SŽ 5/42
VPO/VTO Vedoucí provozních obvodů/vedoucí technických oddělení
VZO Vrchol zaoblení lomu sklonu / SŽDC S3, díl III
ZGB Základní geodetický bod
ZO Začátek oblouku / SŽDC S3, díl III
ZP Začátek přechodnice
ZZ Zajišťovací značka
ŽBP Železniční bodové pole
6/42 Zajištění prostorové polohy koleje na neelektrizovaných tratích SŽ
1 Úvod
Důvodová zpráva hodnotí stávající stav zajištění prostorové polohy koleje (dále PPK) na tratích
státní organizace Správa železnic a zároveň je návrhem nového přístupu ke zajištění PPK na
neelektrizovaných tratích. Přijetí navrhované koncepce v traťovém hospodářství Správci tratí a
geodetickou službou SŽ, povede k novelizaci předpisu SŽDC S3, díl III. Do doby novelizace
předpisu je na neelektrizovaných tratích, kde je prováděna rekonstrukce, modernizace či
opravná práce, doporučen postup zajištění PPK uvedený v kapitole 5, za podmínek uvedených
v této důvodové zprávě v kapitole 6.
2 Základní pojmy
Prostorová poloha koleje (dále i PPK) - množina bodů osy koleje jednoznačně určených
v projektu polohopisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou / ČSN 73 6360-2
Regionální správce železničního bodového pole/ prostorové polohy koleje - pověřený
zaměstnanec odborného útvaru Správy železnic, Správy železniční geodézie / SŽ M20/MP004
Zajišťovací značka - nejpodrobnější bod ŽBP sloužící k zajištění prostorové polohy koleje /
SŽDC S3, díl III
Železniční bodové pole - polohový a výškový systém, k němuž je vztažena prostorová
poloha koleje / ČSN 73 6360-2
3 Koncepce zajištění PPK na tratích bez
elektrizace
Nepřiměřené náklady (čl. 4.5) na stabilizaci konzolových značek na ocelovém sloupku
vzhledem ke kvalitě a trvanlivosti zajištění, popsané v čl. 4.3.2, nutí Odbor traťového
hospodářství (O13) jako metodický útvar pro oblast geodézie a železničního svršku reagovat
úpravou koncepce zajištění PPK na neelektrizovaných tratích.
Z tohoto důvodu je Správcům tratí doporučeno již nadále nestabilizovat na
rekonstruovaných, modernizovaných a opravovaných úsecích konzolové značky na
ocelových sloupcích (Obrázek 12).
Aby ale mohla být prostorová poloha koleje i nadále kontrolována s využitím geodetických
kontinuálních měřících prostředků nejen v rámci výstavby, ale i na provozovaných tratích a
zároveň byly dodrženy požadavky na výslednou přesnost podrobných bodů osy koleje (čl. 5.1),
je třeba zvýšit kvalitu železničního bodové pole. Stávající stav železničních bodových polí je
podrobně popsán v čl. 4.2, navrhovaný stav je podrobně řešen v čl. 5.2.
Zvýšení kvality železničních bodových polí (čl. 5.2) je zásadní podmínkou z důvodu použití
odlišného způsobu určení souřadnic měřického stanoviska (čl. 4.4 a čl. 5.3.1.2), ze kterého je
pak prováděno měření samotné polohy a výšky koleje. Pokud nebudou zajišťovací značky
stabilizovány každých cca 50 m (čl. 4.3.2), ale budou využity „pouze" geodetické body ŽBP (čl.
5.2.1), dojde k významné úspoře orientačních bodů. Zajišťovací značky nebudou tolik překážet
při údržbě vegetace a pokládkách kabelů, ale zároveň je potřeba zvýšená ochrana bodů
ŽBP.
Aby se zvýšila kvalita ŽBP, které má na investičních i neinvestičních stavbách nahradit doposud
využívaný systém zajištění PPK, je třeba:
- zvýšit stabilitu a kvalitu geodetických bodů ŽBP,
- nahradit v rámci stavebních prací zhotovitelem nedostatečně kvalitní body ŽBP,
- zvýšit ochranu bodů ŽBP,
7
- v přípravě staveb počítat v projektu i v rozpočtu s úpravou ŽBP
Podrobně jsou podmínky zavedení nové koncepce rozepsány v čl. 6.2. Opuštění systému
zajištění PPK na neelektrizovaných tratích, který je dnes popsán v předpise S3, díl III ve znění
změn č. 1 až 4 sebou kromě výhod, přináší i nevýhody a rizika. O jejich identifikaci jsme se
pokusili v čl. 6.1 a jsme přesvědčení, že výhody nad nevýhodami jednoznačně převažují.
4 Popis stávajícího stavu
4.1 Požadavky na přesnost
Zajištění prostorové polohy koleje je v současné době na tratích SŽ realizováno podle
podmínek daných předpisem SŽDC S3, díl III ve znění změn č. 1 až 4, účinné od 1. března
2021.
Zajištění PPK je zřizováno pro účely stavby a následně i údržby tratí po dobu životnosti koleje.
Potřeba vysoké přesnosti, kvality a stability zajištění PPK je dána požadavky na mezní
odchylky Ska a Vka podle ČSN 73 6360-2. Před zřizováním bezstykové koleje musí zhotovitel
stavebních prací prokázat kontrolním měření PPK, že jsou splněny mezní stavební odchylky
uvedené v čl. 6.4. ČSN. Pro nový materiál dosahují hodnot ±10 mm od projektované
polohy osy koleje a +10/-20 mm od projektované výšky nivelety, v případě užitého
materiálu je mezní polohová odchylka stanovena na ±15 mm. Hodnoty mezních stavebních
odchylek nejsou v ČSN 73 6360-2 rozlišeny kategorií drah, rychlostními pásmy, vytížeností
tratí, elektrizací či neelektrizací. Požadavek na přesnost hodnocení PPK je tedy zásadním pro
určení potřebných podmínek pro přesnost geodetických základů a metody měření podrobných
bodů osy koleje.
U samotných zajišťovacích značek je přesnost stanovena předpisem SŽDC S3, díl III v platném
znění, kde je v čl. 139 uvedeno, že příčná (tj. ve směru normály vzhledem k ose koleje) a
výšková odchylka na značce nesmí překročit hodnotu 5 mm.
V rámci stavby je standardně dále prováděno také kontrolní měření PPK po následné směrové
a výškové úpravě kolejí a výhybek, kdy je současně s měřením samotné koleje geodety SŽG
ověřována také poloha každé jednotlivé zajišťovací značky. Kolej je hodnocena na mezní
stavební odchylky pro ostatní práce podle čl. 6.4. ČSN 73 6360-2, kde je mezní polohová
odchylka stanovena hodnotou ±20 mm, výšková rozpětím hodnot +10/-20 mm od
projektované výšky nivelety.
Další kontrolní měření PPK jsou prováděna geodety SŽG před ukončením záruční doby a dále
pak za provozu dle požadavků Správce trati, podle potřeb údržby nebo v cyklu 1 x 10 let podle
změny č. 1 předpisu SŽDC S2/3. V těchto případech je kolej hodnocena na mezní provozní
odchylky podle ČSN 73 6360-2, které jsou uvedené v čl. 7.5. Mezní provozní polohová
odchylka je stanovena na ±25 mm, výšková je v tomto případě již s rozlišením rychlostních
pásem. Do rychlosti 80 km/h je mezní provozní výšková odchylka stanovena v hodnotách +20,
-50 mm, při rychlostech vyšších než 80 km/h je mezní výšková odchylka +20, -30 mm.
4.2 Železniční bodové pole
Železniční bodové pole je podrobně řešeno v metodickém pokynu SŽDC M20/MP007,
s účinností od 1. 4. 2018. Železniční bodová pole jsou geodetickým základem pro určení
souřadnic podrobných bodů osy a nivelety koleje. Mimo tyto účely je používáno také pro
potřeby mapování a následnou tvorbu mapových podkladů pro projekty staveb či pro účelovou
železniční mapu. Mapování nevyžaduje tak vysokou přesnost jako kontrolní či technologická
měření (viz čl. 4.1), čemuž v současné době odpovídá i kvalita stabilizací bodů železničního
bodového pole (viz čl. 4.2.2).
Přesnost mapování je dána čl. 3.2.1 metodického pokynu SŽ M20/MP010 a je uvedena v
Tabulka 1 a Tabulka 2.
8
Tabulka 1 Přesnost určení prvků a objektů podle SŽ M20/MP010
Přesnost určení výčet prvků a objektů
Zvýšená 5p =30 mm zaměření do 3,5m od osy koleje -
přesnost 5h = 30 mm průběh osy koleje, výhybky a výhybkové konstrukce, dilatační zařízení, izolované styky;
hrany nástupišť, ramp, k ose koleje přilehlé hrany mostních objektů, propustků,
charakteristické body tunelů, tunelových portálů a pevné jízdní dráhy
Standardní 2. TP Prvky, objekty, povrchy a zařízeni* uvedené v předpisu SŽ M20/MP006, které se neměří
přesnost (ČSN 01 3410) se zvýšenou přesností;
nadzemní inženýrské sítě, kolejové lože
3. TP terén a terénní útvary, podzemní inženýrské sítě
(ČSN 01 3410)
* zařízení a prvky měřené v ose koleje musí současně přesností zaměření vyhovovat požadavkům pro přesnost určení
osy koleje (v příčném směru).
Tabulka 2 - Kritéria přesnosti podrobných bodů dle ČSN 01 3410
Třída přesnosti UXY Uh Uv
m m m
1 0,04 0,03 0,30
2 0,08 0,07 0,40
3 0,14 0,12 0,50
4.2.1 Struktura ŽBP
Podle metodického pokynu SŽDC M20/MP007 v platném znění se ŽBP se člení na primární a
sekundární síť.
Primární body ŽBP se budují především s důrazem na trvanlivost a životnost geodetického
základu, jsou určeny polohově v S-JTSK, výškově v Bpv a prostorově v ETRS89. Tyto body
jsou tedy určeny měřením GNSS a vzdálenost mezi body nimi je stanovena na 600 - 1300 m.
Mezi sekundární body ŽBP, které se zřizují pro potřeby měření prostorové polohy koleje a
pro potřeby mapování, patří body polygonového pořadu a zajišťovací značky (čl. a.)). Body
polygonového pořadu se volí rovnoměrně mezi body primární sítě tak, aby byly použitelné
k měření osy koleje a zajišťovacích značek. Vzdálenost mezi sousedními mezi sebou přímo
viditelnými body je stanovena na 120 až 250 m, na neelektrifikovaných tratích až 300 m
(viz Obrázek 1).
Obrázek 1 Polygonové body mezi dvěma body primární sítě
Z bodů polygonového pořadu jsou určovány polohové a výškové souřadnice zajišťovacích
značek (viz Obrázek 2), jejichž rozvržení je dáno zásadami uvedenými v předpise SŽDC S3, díl
III. Vhodné body primární sítě či polygonové body mohou zároveň sloužit i jako zajišťovací
značky. Takovými body jsou obvykle měřické hřeby v pevných betonových konstrukcích
propustků, mostů, apod.
9
A » » t »» o ____________» t f j # o»»#^
• O
* #+* * *O * *
Obrázek 2 Zajišťovací značky (křížky) mezi polygonovými body a body primární sítě
4.2.2 Druhy stabilizace bodů ŽBP
Druhy stabilizace jsou popsány v čl. 3.4 metodického pokynu SŽDC M20/MP007, pro účely této
důvodové zprávy jsou uvedeny jen ty nejčastěji využívané.
a.) Měřický hřeb zabetonovaný nebo zavrtaný do betonového základu nebo do skály.
Obrázek 3 Měřický hřeb
Otvor pro osazení hřebu, hřebové značky do betonového základu, do skály nebo
doprostřed opracované hlavy povrchové kamenné měřické značky musí být vyplněn
betonem nebo chemickou kotvou do vlhkého prostředí. Při osazování do propustků a
mostních objektů musí být instalace ošetřena tak, aby bylo zamezeno průsaku vody.
b.) Kamenná povrchová značka M1 - „Kámen M1" - je lámaná z žuly (neměla by být
řezaná). Hlava kamene M1 je opracovaná s čtvercovým půdorysem, často pouze
s vysekaným křížkem.
Rozm ěry a váha kam enné
m ěřické p o vrch o vé značky M l
Třída jakosti l.- lll.
L (cm) 12-15
H (cm) 50-60
P řibližná h m o tn o s t v kg 25
'
.
L
Obrázek 4 Rozměry povrchové kamenné značky M1
V lepším případě je kámen osazen zabetonovaným nivelačním znakem nebo zavrtanou
hřebovou/čepovou značkou (viz Obrázek 6).
c.) Kamenná povrchová značka M2 - „Kámen M2" je také lámaná z žuly (nesmí být
řezaná). Hlava kamene M2 je podobně jako M1 opracovaná s čtvercovým půdorysem.
Měřickým znakem je v horším případě pouze vysekaný křížek, v lepším případě je to
zabetonovaný hřeb nebo nivelační znak s jednoznačně identifikovatelným bodem
měření (viz Obrázek 6).
10
-- *, Rozm ěry a váha k a m e n n é m ěřické
£ povrchové značky M 2
nV * * T řída jakosti l.- lll.
rf “* L(cm ) 16 ± 0,5
--á *
J j y. U tem) 13+3
M -4 H (cm) 75 + 7
i u I1
H i (cm) 55 ± 5
H2 (cm) 20 ± 2
Přibližná h m o tn o s t v kg 62
Obrázek 5 Rozměry povrchové kamenné značky M2
Obrázek 6 Hlava kamene s vysekaným křížkem, se zabetonovaným nivelačním
znakem a s měřickým hřebem (zleva)
4.2.3 Ochrana bodů ŽBP
Body primární sítě a polygonové body sekundární sítě, které jsou stabilizované prostřednictvím
kamenných značek, jsou často chráněny ochranným tyčovým znakem červeno-bílé barvy,
který je v horní části opatřen tabulkou s nápisem „Geodetický bod Poškození se trestá".
Nápis se umisťuje směrem k samotnému geodetickému bodu na tyčovém znaku, který je ve
vzdálenosti cca 75 cm od měřického znaku (viz Obrázek 7).
11
Obrázek 7 Ochranný tyčový znak
4.2.4 Ničení geodetických bodů
Ničení geodetických bodů opravnými a údržbovými pracemi je velký problém, protože následně
při větším rozsahu poškození, není možné jednoduše provést měřické práce. Každé poškození
bodů ŽBP je třeba nahlásit příslušnému regionálnímu pracovišti SŽG, případně na e-mail
SZGsek@spravazeleznic.cz.
Před samotnými měřickými pracemi pro projekt stavby je třeba nejdříve obnovit zničené či
poškozené body ŽBP, určit jejich nové souřadnice a rozpočet stavby (u opravné práce) s tím
často nepočítá.
a. ) Odstranění bodu ŽBP - při pokládání kabelů často dojde k úplnému odstranění bodu
b. ) Přesunutí bodu ŽBP - při pokládání kabelů je zhotovitelem přesunut geodetický bod
do jiné polohy bez oznámení takové skutečnosti SŽG
c. ) Porušení ochranného pásma bodu ŽBP - v bezprostřední blízkosti geodetického
bodu je veden výkop. Měřická značka se stane nestabilní (výškové poklesy) a může se
dostat do mírně odlišné polohy.
d. ) Zničení bodu při sekání trávy - úplné zničení opracované hlavy žulového kamene či
odstranění měřického znaku
Obrázek 8 Ukázka zničených bodů sekáním trávy
12
4.3 Zajištění PPK
4.3.1 Elektrizované tratě
Zajišťovací značky jsou standardně stabilizovány podle čl. 124 a 130 předpisu SŽDC S3, díl III
do podpěr trakčního vedení. Stabilizace musí být provedena v souladu s TPD č. 01/2011 pro
konzolové zajišťovací značky pro zajištění PPK a čl. 91 až 96 předpisu SŽDC S3, díl III.
Obrázek 9 Konzolová značka na podpěře trakčního vedení
Další možností je stabilizace hřebové zajišťovací značky do betonového základu podpěr
trakčního vedení, případně do parapetů propustků, mostů a dalších staveb železničního spodku
v souladu s čl. 98. - 101 předpisu SŽDC S3, díl III. Často bývá stabilizace provedena
prostřednictvím vrtule (Obrázek 10)
Obrázek 10 Konzole na podpěře trakčního vedení a vrtule v betonovém základu
Zajištění PPK na elektrizovaných tratích je u SŽ standardně zavedené a využívané pro
technologická i kontrolní měření PPK, proto bližší specifikace a vyšší podrobnost popisu
způsobu zajištění PPK na elektrizovaných tratích, není předmětem této důvodové zprávy.
13
4.3.2 Neelektrizované tratě
Vývoj zajištění PPK na neelektrizovaných tratích
a) Období od 2003 - 2014
Do roku 2009 byla kontrola prostorové polohy koleje za provozu, ale i v rámci výstavby
prováděna výhradně s využitím jednoduchých měřících prostředků. Přestože již od roku 2009
po zavedení správy prostorové polohy koleje u SŽG byla postupně kontrola PPK před
zřizováním bezstykové koleje do praxe zavedena, nadále zůstávali na provozovaných tratích
podle předpisu SŽDC (ČD) S2/3 za kontrolu PPK odpovědní Správci tratí. Bylo využíváno
zejména pásmo a pro přímo měřenou vodorovnou vzdálenost musely být zajišťovací značky
umísťovány do dané výškové úrovně vzhledem ke kolejnicovým pásům.
Na tratích v původním stavu bylo zajištění PPK realizováno v charakteristických bodech trati
prostřednictvím železobetonových sloupků (Obrázek 11 Sloupkový typ značky -
železobetonový sloupek (SŽDC S3, díl III). Stav těchto sloupků byl lety provozu a údržby
bezprostředního okolí žalostný a většinou nebylo možné vzhledem k jejich stavu prostorovou
polohu koleje hodnotit.
Obrázek 11 Sloupkový typ značky - železobetonový sloupek (SŽDC S3, díl III)
Na úsecích tratí, kde proběhla rekonstrukce, modernizace nebo optimalizace, umožnil předpis
SŽDC S3, díl III s účinností od 1.1.2003 stabilizovat konzolovou značku na zajišťovacím
ocelovém sloupku (Obrázek 12 Konzolová značka na zajišťovacím ocelovém sloupku (SŽDC S3,
díl III).
14
amax. 3
i ^|k-
koDzolQ.v.á.značka
Podle m ístních podm ínek m úze být betono 0300
vý zaklad kratší (mm. do zam rzne hloubky),
menši hloubka a způsob zalozem m usí být
vždy schváleno objednatelem
(všechny míryjsou uvedeny v mm)
Obrázek 12 Konzolová značka na zajišťovacím ocelovém sloupku (SŽDC S3, díl III)
Typickým a až do roku 2017 jediným schváleným zástupcem byla zaj. značka výrobce ŽPSV
s.r.o. (Obrázek 13 a Obrázek 14)
Ž P S V s.r.o. P L A T N Ý O D 1. 6 . 2 0 2 1
Obchodní Rozm ěry (cm) O bjem Hm otnost Cena
značka m3 kg (bez DPH)
Názeu uýrobku L B H Výrobce
AZZ 4 1 4 -1 9 S loupek U -600 pro konz.značkuZ Z 1-2018 0 ,0 7 173,5 Bě 1 203
- 30 160
Obrázek 13 Položka z ceníku firmy ŽPSV s.r.o.
Obrázek 14 Ocelové sloupky se zajišťovacími značkami ŽPSV
I v tomto případě ale byla potřeba umístit výškový znak takovým způsobem, aby mohla být
vodorovná vzdálenost osy koleje určena přímým měřením pásmem. To vedlo k nestabilitě a
tím i nekvalitě zajišťovacích značek, které dále nemohly plnit svůj účel. Důvodem bylo zejména
15
to, že betonový základ nebyl dostatečně zakrytý zeminou (Obrázek 15, Obrázek 16 a Obrázek
17)
Obrázek 15 Zajišťovací značka umístěná do výškové úrovně kolejnicových pásů s
odkrytým betonovým základem
Obrázek 16 Zajišťovací značka umístěná do výškové úrovně kolejnicových pásů s
odkrytým betonovým základem při bližším pohledu
Obrázek 17 Řešení zhotovitele pro zvýšení stability zajišťovací značky
16
b.) Období od 1.1.2014 - 1.4.2020
Na tratích bez projektů v souřadnicích S-JTSK a Bpv, kde neproběhla rekonstrukce,
modernizace ani optimalizace, byla prostorová poloha koleje teoreticky stále kontrolována
Správci trati od původních železobetonových sloupků. Způsob provedení a vhodnost takové
kontroly není předmětem tohoto dokumentu.
Změna a nové znění předpisu SŽDC S3, díl III
S účinností od 1.1.2014 do 31.3.2020 byla podle podmínek daných předpisem SŽDC S2/3 za
kontrolu prostorové polohy koleje na tratích po provedené rekonstrukci, modernizaci či
optimalizaci odpovědná organizační jednotka SŽG. To vedlo k možnosti změnit nutnost
umístění značky do požadované výškové úrovně, ale i polohy. Nové podmínky zajištění PPK
byly zapracovány do změny č. 2 a 3 předpisu SŽDC S3, díl III.
Zajišťovací značky konzolového typu se v souladu s čl. 97 a čl. 129 předpisu SŽDC S3, díl III
osazují na ocelové sloupky a využívají se vhodné body železničního bodového pole (dále ŽBP),
stabilizované v objektech železničního spodku (hřebové značky v římsách propustků, mostů,
apod.).
Vzdálenost mezi zajišťovacími značkami je stanovena v čl. 115 předpisu SŽDC S3, díl III.
V přímé koleji a v obloucích s poloměrem většími než 500 m se zajišťovací značky umisťují ve
vzájemné vzdálenosti cca 50 m. Doporučená vzdálenost mezi zajišťovacími značkami se
snižuje u malých poloměrů oblouků až na 35 m podle rozhledových poměrů a podmínek
konkrétní trati. Značky již není třeba stabilizovat do charakteristických bodů trati jako tomu
bylo dříve, ale vzdálenost k charakteristickým bodům je uvedena na štítku u zajišťovací
značky. Tím došlo k optimálnějšímu rozdělení značek, protože na tratích se složitějšími
směrovými a výškovými poměry byla dříve vzdálenost mezi sousedními zajišťovacími značkami
jen několik málo metrů a naopak v přímém úseku mohla být vzdálenost mezi sousedními
značkami až 200 m. Chybějící zajišťovací značky v přímém úseku znemožňovaly řádné
využívání geodetické metody měření a velké množství značek v obloucích malých poloměrů
bylo naopak nadbytečné.
Problémy
V první části období se často stávalo, že zejména na úsecích, kde proběhly opravné práce, byly
zhotoviteli často stabilizovány nejen neschválené, ale také vyloženě nevhodné zajišťovací
značky. Ze způsobů stabilizací bylo zřejmé, že někteří zhotovitelé nemají vůbec představu,
k čemu má zajištění PPK sloužit. Zajištění PPK má být zřizováno nejen pro stavbu, ale také pro
provozní sledování stavu PPK, pro technologická měření PPK sloužící pro navádění traťových
strojů při směrové a výškové úpravě kolejí a výhybek a pro další předepsané kontrolní účely.
Životnost zajištění PPK by měla odpovídat životnosti koleje v daném úseku trati, protože pouze
pak je možné využívat provozního sledování a posuzovat vývoj stavu PPK.
17
Obrázek 18 Ukázka neschválených, nestabilních a vyloženě nevhodných zajištění PPK
I schválené značky ŽPSV ale byly často osazovány s nedostatečnou kvalitou a stabilitou,
nebyly ošetřeny barvou proti korozi, apod.
Problematika kvality zajištění PPK byla opakovaně školena na kurzech mistrů tratí, kurzech
VPO/VTO, na školeních geodetů pro získání a udržení odborné způsobilosti a také na školeních
stavebních dozorů stavebních správ a technických pracovníků Správ tratí nejen v rámci
svářečské školy.
U značek typu ZPSV se v období 2015 - 2018 objevily trhliny v betonovém základu sloupku
z důvodu zatékání vody do profilu ocelového sloupku (Obrázek 19). Ty musely být v rámci
reklamačních řízení řešeny opravou, ke které výrobce vydal „Technologický předpis pro opravu
poškozeného základu sloupku pro zajišťovací konzolovou značku", č.j. TePř-EPZV-2015-0223-1
18
Obrázek 19 Popraskané betonové základy zajišťovacích značek ŽPSV
Aby se zadržování vody a praskání betonových základů předcházelo, byl vydán dne 31.1.2018
„Souhlas s úpravou sloupku pro uchycení konzolové zajišťovací značky", č.j. 14632/2018-
SŽDC-GŘ-O13 a konstrukce sloupku byla upravena na otevřený profil.
Obrázek 20 Otevřený profil konstrukce sloupku ŽPSV
Schválení „nového" typu zajišťovací značky
V květnu 2017 byly schváleny TPD č. TR-2017 pro konzolové zajišťovací značky firmě Tomi-
Remont a.s. a v souladu se Směrnicí SŽDC č. 67 byl vydán výnos o schválení technické
dokumentace č.j. S25158/2017-SŽDC-GŘ-O13. Konzolová značka byla umístěna blíže k úrovni
terénu (min. 20, max. 50 cm) a kovový sloupek byl zabetonován do vyvrtané či vykopané
základové jámy s minimální hloubkou 1 m. Stabilita těchto značek se zdá jednoznačně vyšší.
19
Obrázek 21 Značka typu Tomi-Remont
Od zavedení všech výše uvedených změn geodetická složka SŽ i traťové hospodářství
očekávalo výrazné zlepšení kvality zajištění PPK, což se ale bohužel nepotvrdilo.
Obrázek 22 Odstraněné zajišťovací značky z opravné práce při rekonstrukci koleje
c.) Období od 1.4.2020 - doposud
Změna č. 1 předpisu SŽDC S2/3 s účinností od 1.4.2020 přenesla zodpovědnost za kontrolu
PPK ze Správců tratí na Správu železniční geodézie i na tratích, kde rekonstrukce, modernizace
ani optimalizace neproběhla. V současné době je tedy prostorová poloha koleje vyhodnocována
výhradně geodetickými prostředky a nepředpokládá se potřeba přímého měření pásmy, apod.
V případě potřeby kontroly PPK mimo intervaly stanovené předpisem SŽDC S2/3, využije
Správce trati geodetickou složku Správy železnic odpovědnou za prostorovou polohu
koleje. SŽG zajistí geodetické kontinuální měření vlastními prostředky nebo dodavatelsky.
Z tohoto důvodu lze tedy očekávat, že není třeba využívat systém zajištění, ale bude častěji
využíván geodetický základ, kterým je železniční bodové pole stabilizované v celé síti.
Současná kvalita sítě bodů ŽBP odpovídá požadavkům na přesnost pro mapování podkladů pro
20
projekty staveb (čl. 4.2), ale bohužel často neodpovídá požadavkům vysoké přesnosti potřebné
pro kontrolní a technologická měření PPK na stavbách (čl. 4.1) rekonstrukcí a oprav
železničního svršku. Proto je doposud stále využívaný systém zajištění PPK popsaný v čl.
4.3.24.3. V rámci investičních i neinvestičních staveb (rekonstrukcí i oprav) je systém
dostatečný a pohodlný, ale pro potřeby údržby je již dále nevhodný. Zajišťovací značky jsou po
určité době nestabilní a pro požadované účely nepoužitelné. Překážejí při úpravě vegetace
v blízkosti tratí a protože je jich velké množství, jsou pro Správce trati poměrně vysokou, ale
zároveň nepřiměřenou finanční zátěží. Týká se to totiž zejména tratí regionálního charakteru
s náročnými směrovými a výškovými poměry, kde sekání trávy musí probíhat kvůli
rozhledovým poměrům poměrně často a naopak údržba železničního svršku se po
rekonstrukci, modernizaci nebo celkové opravě určitou poměrně dlouhou dobu nepředpokládá.
4.4 Způsob měření a hodnocení PPK
V čl. 39 předpisu SŽDC S3, díl III je uvedeno, že Správce trati po dohodě s SPPK nechá ověřit
odborně způsobilou osobou (podle SŽ Zam1) polohu všech zajišťovacích značek a bodů ŽBP
využívaných k zajištění PPK
- před ukončením záruční doby,
- vždy před rekonstrukcí koleje,
- před souvislou opravnou prací,
- před uplynutím intervalu podle předpisu SŽDC S2/3.
Podstatné je, že při měření na tratích se zajištěním PPK jsou současně s měřením osy
koleje kontrolovány také zajišťovací značky (viz 4.4.1.1 a 4.4.1.2). Není tedy nutná
příprava a ověřování geodetického základu uvedená v čl. 39 předpisu SŽDC S3, díl III.
V případě dostatku nadbytečných měření je možné podezřelou hodnotu vypustit nebo dokonce
určit novou souřadnici zajišťovacího bodu v souladu s čl. 138 SŽDC S3, díl III.
Naopak na tratích bez zajišťovacích značek je třeba před samotným měřením prostorové
polohy koleje nejdříve provést kontrolu bodů ŽBP. Způsob kontroly musí odpovídat
požadavkům metodického pokynu SŽDC M20/MP007.
Způsob orientací na zajišťovací značky a měření prostorové polohy koleje je podrobně popsán
v metodickém pokynu SŽDC M20/MP004, v této důvodové zprávě je popis uveden pouze
zjednodušeně pro pochopení souvislostí.
4.4.1 Určení souřadnic stanoviska
4.4.1.1 Elektrizovaná trať se zajištěním na podpěrách sloupů trakčního vedení
Totální stanice je postavena na libovolné místo (volné stanovisko) a využívají se orientace na
všechny zajišťovací značky až do vzdálenosti 150 m na každou stranu, ze kterých je určena
poloha a výška volného stanoviska.
Měří se na orientační body s možností odděleného výpočtu polohy a výšky libovolného bodu
s možností nevhodný bod vypustit. Pracovník obvykle přikládá výtyčku s optickým hranolem na
definitivní/provizorní zajišťovací značky.
21
Obrázek 23 Určení souřadnic volně postaveného stanoviska ze zajišťovacích značek
na podpěrách TV
4.4.1.2 Neelektrizovaná trať se zajišťovacími značkami
Totální stanice je postavena na libovolné vhodné místo (volné stanovisko) a využívají se volná
stanoviska s orientacemi minimálně na 4 vhodně rozložené a funkční zajišťovací značky (nebo
body primární sítě či polygonové body ŽBP) do vzdálenosti 150 m na každou stranu. Měří se na
orientační body s možností odděleného výpočtu polohy a výšky libovolného bodu s možností
nevhodný bod vypustit. Pracovník obvykle přikládá výtyčku s optickým hranolem na
definitivní/provizorní zajišťovací značky či body ŽBP.
4.4.1.3 Neelektrizovaná trať bez zajišťovacích značek
Totální stanice musí být postavena nad měřickým znakem bodu primární sítě nebo
polygonovém bodu ŽBP. Nutností je přímá viditelnost na minimálně dva vhodně rozložené
body ŽBP. V případě chybějících či zničených bodů ŽBP je třeba využít dočasné stabilizace a
měřickou síť s využitím vhodných geodetických metod zahustit. Použitá geodetická metoda
musí odpovídat požadované výsledné vysoké přesnosti určení podrobných bodů.
4.4.2 Měření podrobných bodů
Podrobné měření probíhá kontinuálně. Interval měření je volen podle požadavku objednatele
(ST), obvykle s krokem max. 10 m. Vzdálenosti, na které je možné z jednoho stanoviska
měřit, jsou shodné s měřením na orientační body a závisí hlavně na klimatických podmínkách
(refrakci). Není dovoleno měřit podrobné body koleje ve větší vzdálenosti než nejvzdálenější
orientační bod a ne dále než 150 m a to i za ideálních atmosférických podmínek.
22
Způsob měření podrobných bodů prostorové polohy koleje a objektů železničního spodku je
podrobně popsán v metodickém pokynu SŽDC M20/MP004, v této důvodové zprávě není třeba
metodu měření dále rozvádět, protože nemá vliv na způsob zajištění PPK.
4.5 Ceny zajišťovacích značek
Cena zajišťovací značky je velmi rozdílná u investičních a neinvestičních akcí a jak vyplývá
z nabídek zhotovitelů, které máme k dispozici, reálně je závislá také na počtu zajišťovacích
značek a rozsahu prací. Také často v cenové nabídce zhotovitele vůbec neodpovídá položce ze
sborníků https://www.sfdi.cz/pravidla-metodikv-a-cenikv/cenove-databaze/.
Investiční akce:
Podle dostupných informací je dlouhodobě obvyklá cena konzolové zajišťovací značky na
ocelovém sloupku 6.000,- Kč/ks. Tato cena je konečná a obsahuje cenu za materiál i cenu za
zemní a montážní práce. Tuto cenu potvrzují i dvě cenové nabídky různých zhotovitelů na dvou
různých rekonstrukcích, kde byla nabídková cena 5.000,- a 6.400,- Kč/ks. Cena neobsahuje
měřické a výpočetní práce.
SOUPIS PROVEDENÝCH PRACÍ
Název stavby: Rekon období do: 24 03.2021
Název PS.SO : SO 1C
Počáteční stav Sledované období Od počátku
Poř. Položka Měrná Množství Množství Jednotková Cena Množství Cena Množství Cena Množství Cena
číslo technické jednotka 8,000 po cena bez DPH
pol. specifikace Název položky (CZK) (CZK) (CZK) (CZK)
* ZAJIŠŤOVACÍ ZNAČKA KONZOLOVÁ (K) vcetne KUS zmene (CZK)
923941 OCELOVÉHO SLOUPKU
54 8,000 5 000,000 40 000,00 8,000 40 000.00 8,000 40 000,00
Stavba 16-01
......... .. s. 1•
Poř. Kód Varianta Název položky jednotka Množství Množstní CENA
položky
č.pol. položky ' 3 po změně jednotková celkem
9 10 11
1 2 ' 4 r5 r 6 131,000 6 346,26 831 360,06
KUS 131,000 141,000 1 552,74 218 936,34
74 923941-R ZAJIŠŤOVACÍ ZNAČKA KONZOLOVÁ (K) včetně ocelového sloupku a štítku KUS 141,000
76 9269-R03 provizorní zajišťovací z n a č k y konzolové včetně ocelového sloupku
Obrázek 24 Cenové nabídky dvou různých zhotovitelů na dvou různých investičních
akcích
Neinvestiční akce (opravy)
Podle položek v aktuálním „Sborníku pro údržbu a opravy železniční infrastruktury" je celková
cena konzolové zajišťovací značky na ocelovém sloupku těžko určitelná, protože nejsme
schopni přesně identifikovat, co jednotlivé položky obsahují. Předpokládejme, že se celková
cena skládá z položky „betonový sloupek pro konzolovou značku" a „montáže zajišťovací
značky včetně sloupku a základu". Potom je jednotková cena stanovena na hodnotu 2.220,-
Kč. Cena neobsahuje měřické a výpočetní práce.
Číslo položky Popis položky IVU C ena za IVU H m o tn o st [t]
5962119 Z a jiště n í PPK kus 293,00 0,30000
5962119005 b e to n o vý prefa b rik ova ný základ kus 1110,00 0,17000
5962119025 be tonový sloupek pro konzolovou značku
5962119030 betonový sloupek pro zajištění směru a výšky koleje kus 318,00 0,06200
23
Číslo položky Popis položky Upřesňující popis MJ Cena Upřesňující poznámka
5912065 M ontáž zajišťovací značky Značka=kus kus 1. V cenách jsou započteny náklady na m ontáž
kus součástí značky včetně zemních p ra cí a úpravy
5912065010 samostatné kus terénu.
5912065020 konzolové kus 2. V cenách nejsou obsaženy n áklady n a dodávku
5912065110 hřeb m ateriálu.
5912065210
včetně sloupku 369,00
konzolové 441,00
včetně sloupku a základu 738,00
konzolové
1110,00
Obrázek 25 Položky ze sborníku
Nabídková cena různých zhotovitelů na různých opravných pracích je rozdílná. Příkladem jsou
dvě opravné práce z roku 2020 v rámci obvodu jedné Správy tratí, kdy je cena konzolové
zajišťovací značky na ocelovém sloupku 2.714,- Kč/ks a 1.918,-Kč/ks.
Č. KCN Kód položky Popis MJ Množství Cena
celkem jednotková
Zajištění PPK štítek konzolové a hřebové značky kus
nabídky zhotovitele Zajištění PPK konzolová značka, bet. základ kus
Zajištění PPK hřebová litinová značka kus
53 ' 596 5962119020 Demontáž zajišťovací značky samostatné kus 26.000 450.00
54 ' 596 5962119010 Montáž zajišťovací značky samostatné hřeb kus 17.000 680.00
55 ' 596 5962119015 Montáž zajišťovací značky včetně sloupku a základu konzolové kus
23 TrH 5912060010 9.000 45.00
24 TrH 5912065020 kus 26.000 185.00
25 TrH 5912065210 kus 350.00
kus 9.000 1 584.00
166 ' 596 5962119020 Zajištění PPK štítek konzolové a hřebové značky kus 17.000 Z 714,00
167 ' 596 5962119010 Zajištění PPK konzolová značka, bet. základ kus
168 ' 596 5962119015 Zajištění PPK hřebová litinová značka kus 69.000 38.00
129 TrH 5912060010 Demontáž zajišťovací značky samostatné 64.000 880.00
130 TrH 5912065020 Montáž zajišťovací značky samostatné hřeb 280.00
131 TrH 5912065210 Montáž zajišťovací značky včetně sloupku a základu konzolové 5.000 200.00
69.000 500.00
1 000.00
5.000 1 918.00
64.000
Obrázek 26 Cenové nabídky dvou různých zhotovitelů na dvou různých
neinvestičních akcích
Pro představu a pro úplnost ještě uveďme, že v aktuálně platném Sborníku pro údržbu a
opravy železniční infrastruktury jsou měřické a výpočetní práce součástí tvorby projektu
zajištění PPK a na jednokolejné trati vychází na 16.500,- Kč na kilometr.
K ódpoložky P opis položky Sazba (% ), Poznám ka
Technicky projekt zajištění PPK
nij c e n a (Kč)
V cenách js o u obsaženy náklady n a polohové zaměřeni, mvelaci, ověřeni párových zajišťovacích značek,
zpracováni projektu zajištěni PPK, zpracováni projektu zajištěni dle předpisu SZDC S3, dil E l a štítky.
PPK=prostorová poloha koleje
023111001 bez optimalizace nivelety/osy koleje km 16 500
023111011 trať jednokolejná
zaměřeni ZZ km 12650
023112001 zajištěni PPK
023112011 trať dvoukolejná km 22000
zaměřeni ZZ
023113001 zajištěni PPK km 23 100
023113011
s optimalizaci nivelety'o sy kolej e km 16 500
trať jednokolejná
trať dvoukolejná km 31350
Obrázek 27 Ukázka cen za zaměření a vytvoření technického projektu PPK ze
Sborníku pro údržbu a opravy železniční infrastruktury
24
5 Podmínky pro zajištění PPK body ŽBP na
neelektrizovaných tratích
5.1 Požadavky na přesnost ŽBP
Pokud mají geodetické body (viz čl. 5.2.1) zajistit prostorovou polohu koleje, musí ŽBP
odpovídat svou kvalitou požadavkům na přesnost, danou mezními odchylkami Ska a Vka podle
ČSN 73 6360-2. Před zřizováním bezstykové koleje musí zhotovitel stavebních prací prokázat
kontrolním měřením PPK, že jsou splněny mezní stavební odchylky uvedené v čl. 6.4. ČSN.
Pro nový materiál dosahují hodnot ±10mm v poloze a +10/-20mm od projektované
výšky nivelety, v případě užitého materiálu je mezní polohová odchylka stanovena na
±15mm.
Často zaznívá názor, že na regionálních tratích s malou traťovou rychlostí je požadavek
mezních stavebních odchylek příliš přísný. Paradoxem ale je, že právě na těchto tratích je
zvýšená potřeba velmi vysoké reprodukovatelnosti a přesnosti měření. Důvodem jsou časté
náročné směrové poměry (malé až velmi malé poloměry oblouků), kde každá malá změna
směrové polohy vyvolá velkou změnu upínací teploty (viz příloha 2 k SŽDC S3/2). Proto je
důležité právě na těchto tratích pro navádění traťových strojů a následná kontrolní měření PPK
měřit přesně z k tomu vhodných geodetických základů.
Pro zajištění odpovídající přesnosti geodetického základu a pro následné posuzování jak
stavebních, tak i provozních odchylek dle uvedené ČSN, je zásadní kvalita stabilizací bodů ŽBP
a tím zajištění opakovatelnosti měření, vytyčení a kontroly geodetickými metodami. Samotná
přesnost ŽBP je pak dána odpovídajícími požadavky a kritérií na jednotlivé metody měření ŽBP
(technologie GNSS, terestrické metody, nivelace).
5.2 Geodetické základy
5.2.1 Struktura ŽBP
Bude třeba novelizovat metodický pokyn SŽDC M20/MP007, kde budou stanoveny nové
podmínky pro body ŽBP a kvalitu stabilizací. Novelizace předpisu je v přípravě a počítá se s její
účinností nejpozději od 1. 1. 2022.
Základní geodetické body (dále též ZGB) odpovídají bodům primární sítě dle aktuálně
platného předpisu SŽDC M20/MP007. I nadále se budují především s důrazem na trvanlivost a
životnost geodetického základu. Stabilizují se v místech, kde nehrozí riziko poškození a
degradace kvality v čase, nejčastěji na pevných a rozměrných objektech. Bez souhlasu
příslušného správce ŽBP nesmí dojít k porušení nebo fyzické změně stabilizace bodu. Jsou
určeny polohově v S-JTSK, výškově v Bpv a prostorově v ETRS89. Tyto body jsou tedy určeny
měřením GNSS a vzdálenost mezi nimi je stanovena na 600 - 1300 m. Budou (i nyní již jsou)
stabilizovány přednostně pomocí měřických hřebů do betonových základů staveb železničního
spodku (římsy mostů, propustků, apod.). V místech, kde není stanovenou vzdálenost možné
dodržet, budou stabilizovány body s těžkou centrací (čl. 5.2.2.2, písm. c). Body s těžkou
centrací budou pod úrovní terénu, chráněny ochrannou šachtou (čl. 5.2.3.2) a označeny
ochranným tyčovým znakem (5.2.3.1), takže nebudou ohroženy údržbou vegetace.
Geodetické body (dále též GB) podléhají také zvýšené ochraně. Jakákoliv manipulace nebo
změna tohoto bodu musí být oznámena příslušnému správci ŽBP. V případě poškození GB je
nutné takovýto bod fyzicky i geometricky obnovit, a to na náklady toho, kdo poškození
způsobil. GB jsou rozmístěné podél trati ve vzdálenosti 100 - 250 m od bodů ZGB nebo ve
vzájemné vzdálenosti (podle terénních podmínek).
ZGB a GB tvoří provázanou měřickou polygonovou síť, která je základem sítě ŽBP (Obrázek
28). Stabilizují se s požadavkem na vzájemnou viditelnost, trvanlivost a neměnnost v čase.
Zemní stabilizace se umísťují vždy na pozemcích ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro SŽ
(dále jen pozemky SŽ), měřické značky lze osadit s rozvahou do stávajících objektů i mimo
25
tyto pozemky. Body umístěné mimo pozemky SŽ musí mít ovšem majetkoprávně ošetřen
přístup k užívání těchto bodů.
Pomocné zajišťovací body (dále též „PZB") se budují zejména na neelektrizovaných tratích
na pevných a rozměrných objektech a konstrukcích a jsou stabilizovány prostřednictvím
měřických hřebů. Tyto body nejsou součástí polygonové sítě, ale jsou vhodné z hlediska
životnosti a neměnností stabilizace, přitom jsou ekonomicky zanedbatelné a v případě zničení
ZGB nebo GB jsou využity pro určení polohy měřického stanoviska.
Obrázek 28 Geodetické body (GB) mezi základními geodetickými body (ZGB)
5.2.2 Druhy stabilizace bodů ŽBP
Pro účel stabilizace bodů ŽBP rozlišujeme:
a. ) typy měřických značek (čl. 5.2.2.1) - značka, k níž je vztažena poloha bodu ŽBP;
b. ) typy stabilizací (čl. 5.2.2.2) - objekt, do nějž je osazena měřická značka.
Výška bodu ŽBP je vždy vztažena k temeni měřické značky.
5.2.2.1 Typy měřických značek
V tomto článku jsou uvedené pouze typy měřických značek vhodné pro zajištění PPK
geodetickými body ŽBP.
a.) Měřickv hřeb zabetonovaný nebo zavrtaný do betonového základu nebo do skály.
Obrázek 29 Měřický hřeb
Otvor pro osazení hřebu, hřebové značky do betonového základu, do skály nebo
doprostřed opracované hlavy povrchové kamenné měřické značky musí být vyplněn
betonem nebo chemickou kotvou do vlhkého prostředí. Při osazování do propustků a
mostních objektů musí být instalace ošetřena tak, aby bylo zamezeno průsaku vody.
b.) Hřebová nivelační značka
Doporučený vzor dle Obrázek 30, případně lze použít jinou nivelační hřebovou značku dle
vzoru uvedeném v ČSN ISO 4463-2. Značka musí mít dle umístění shora vyřezaný kříž
nebo vyražený dolík pro jasnou identifikaci vyznačení polohy bodu.
26
Obrázek 30 Hřebová nivelační značka s vyřezaným křížkem
c.) Vrtule
Stabilizuje se do betonových základů, nejčastěji trakčního vedení. Poloha je vztažena
k otvoru ve středu hlavy značky, výška k temenu značky.
Obrázek 31 Vrtule
d.) Ocelová destička
Stabilizuje se vždy do betonové směsi, v rovině s povrchem betonu (okolního povrchu),
výhradně do nástupišť. Poloha je vztažená ke středovému znaku, výška je vztažená
k horní straně desky v okolí středového znaku.
27
Obrázek 32 Ocelová destička
e.) Ocelový profil s otvorem nebo vyřezaným křížkem
Vhodný a upravený ocelový materiál - betonářské tyče (roxory) nebo obdobné, který
lze použít pro účel měřické značky. Profil musí být umístěn do vhodného typu stabilizace
(čl. 5.2.2.2) a musí mít vyznačeno místo pro centraci (vyřezaný křížek, vyražený nebo
vyvrtaný dolík).
Obrázek 33 Roxor v betonovém bloku (základní odlehčená stabilizace)
28
5.2.2.2 Typy stabilizací
Před prováděním samostatných zemních stabilizací je třeba být obeznámen se stavem
podzemních sítí technické infrastruktury, aby nedošlo při osazování stabilizací k jejich
poškození.
a.) Kamenný povrchový znak (dále jen kámen) - Výrobek z přírodního kamene
kamenicky opracovaný do tvaru hranolu, určený ke stabilizaci měřických bodů. Pro
účel stabilizace bodů ŽBP lze používat povrchové kamenné znaky s označením M2, M5
(případně M4 a M6), které splňují požadavky na provedení a rozměry dle ČSN 72 2518.
Rozměry a tolerance vybraných kamenných měřických povrchových
značek dle ČSN 72 2518
Třída jakosti M2 M5
L (cm) 16 ± 0,5 20 ± 0,5
Li (cm) 18 ± 3 22 ± 3
H (cm) 75 ± 7 80± 7
Hi (cm) 55 ± 5 65 ± 5
H2 (cm) 20 ± 2 15 ± 2
Přibližná hmotnost v kg 62 101
Obrázek 34 Kamenný povrchový znak
Dříve stabilizované kameny typu M1 (čl. 4.2.2, písm. b) nejsou dostatečně stabilní
z důvodu jejich nízké hmotnosti a jejich délky, která nezasahuje pod zámrznou
hloubku. Při rekonstrukci, modernizaci či opravě železničního svršku je třeba je
nahradit, pokud nebude zřizováno zajištění PPK prostřednictvím zajišťovacích
značek!
Hlava kamene musí být vždy opatřena jednoznačně identifikovatelnou měřickou
značkou, kterou bude obvykle měřický hřeb nebo hřebová nivelační značka. Pokud není
kámen M2 nebo M5 měřickou značkou opatřen, je třeba při rekonstrukci, modernizaci
či opravě železničního svršku měřický hřeb do kamene stabilizovat nebo stabilizaci
nahradit např. „základní odlehčenou stabilizací".
Obrázek 35 Hlava kamene se zabetonovaným nivelačním znakem a s měřickým
hřebem (zleva)
b.) Základní odlehčená stabilizace
Stabilizace bodu se realizuje betonářskou svařovací tyčí z oceli 10 425 V (dále roxor),
délky minimálně 1100 mm a průměru min. 20 mm. Tento typ stabilizace bodu se na horní
ploše osazuje měřickou značkou dle čl. 5.2.2.1. Roxor se zatlačí svisle do středu jámy o
průměru minimálně 200 mm a hloubce min. 800 mm. Jáma se vyplní betonovou směsí
s min. pevnostní třídou C30/37. Kolem hlavy stabilizace je umístěna manžetová forma z
PVC materiálu, jehož vrchní část by měla být usazena maximálně do 2 cm nad rostlým
29
terénem a musí být zarovnána s horní plochou betonové směsi, aby se minimalizovalo
riziko poškození při úpravě vegetace.
Obrázek 36 Schéma a ukázka základní odlehčené stabilizace
Tento typ stabilizace vychází z ČSN ISO 4463-2 a je pouze mírně upraven pro potřeby
železnice. Od tohoto typu stabilizace si do budoucna slibujeme vyšší kvalitu železničních
bodových polí a je jednou z podmínek/možností nahrazení zajišťovacích značek (konzole
na ocelovém sloupku), se kterou nejsou dobré zkušenosti.
Bod se nachází nad úrovní terénu, takže může být ohrožen údržbou vegetace. U těchto
bodů je tedy nutné stabilizovat ochranné tyčové znaky (čl. 5.2.3.1).
Základní odlehčená stabilizace bude stabilizována při rekonstrukci, modernizaci či opravě
železničního svršku jako náhrada nevhodných kamenů M1 či poškozených
kamenů M2. Výhodou je možnost určit polohu a výšku bodu již po řádném vytuhnutí
betonového potěru a není třeba čekat s konsolidací bodů, jako je tomu u v současnosti
nejvíce používaných žulových kamenů typu M2.
c.) Základní těžká stabilizace
Na pozici budoucího bodu bude ruční nebo strojní soupravou proveden vrt o průměru
min. 250 mm do minimální hloubky 1,3 m pod rostlý terén. Spodní část vrtu bude
vyplněna betonem. Do vrtu bude vložena novodurová roura o vnitřním průměru
minimálně 150 mm délky 50 cm tak, aby horní hrana roury byla umístěna cca 10 cm
pod terénem. Roura pak bude následně vyplněna betonem až po okraj. Použit bude
beton třídy C 30/37 XF 4. Po částečném zavadnutí betonu bude do středu roury vsazen
měřický hřeb nebo upravená nivelační značka (viz čl. 5.2.2.1). Povrch betonu v rouře
pak bude vyhlazen. Hlava měřického hřebu musí přiléhat k betonové směsi a zároveň
temeno hřebové značky musí být vždy nad úrovní betonu. Po zatuhnutí betonu bude
upraven terén v bezprostřední blízkosti tak, aby mohla být osazena ochranná plastová
šachta dle čl. 5.2.3. Šachta bude umístěna tak, aby měřická značka osazená do betonu
ležela v jejím středu a poklop byl v úrovni okolního terénu.
30
p la stová šach ta s p o k lo p e mhloubka vrtu min. 130cm
vrt m in. 0 20cm
/ ------------- ------------ 7'
Obrázek 37 Schéma základní těžké stabilizace bodu ZBP
Základní těžká stabilizace bude stabilizována při rekonstrukci, modernizaci či opravě
železničního svršku v případě, že zde nebude možné ZGB stabilizovat do betonových
základů staveb železničního spodku či betonových základů podpěr trakčního vedení.
Tento typ stabilizace byl převzatý od ŘSD ČR z předpisu „PPK-BOD - Požadavky na
provedení a kvalitu bodového pole na dálnicích a silnicích I. Třídy ve správě Ředitelství
silnic a dálnic ČR ve znění z března 2021" a schéma bylo pouze mírně upraveno. Od
hlavního geodeta ŘSD bylo zjištěno, že v podmínkách silnic a dálnic se cena za takovýto
bod pohybuje kolem 10.000 - 15.000,- Kč bez DPH v závislosti jestli se jedná o strojní
nebo ruční vrtání.
d.) Piloty, pilíře a nucená centrace
Pro případ speciálních prací (např. pro sledování polohy mostů) je vhodné využít
stabilizace pilotami nebo pilíři s nucenými centracemi. Podrobněji jsou popsány v pokynu
SŽDC M20/MP007, ale pro účely této důvodové zprávy není třeba se jim podrobněji
věnovat.
Potřebu takových centrací musí řešit projekt stavby a piloty jsou stabilizovány na základě
geotechnického průzkumu v závislosti na geologických podmínkách.
Jen pro zajímavost uvádíme, že v podmínkách ŽSR je tato centrace naprosto běžná jako
geodetický základ a to i na elektrizovaných tratích s trakčním vedením (viz Obrázek 38).
31
Ukázka je ze stavby „ŽSR, Modernizácia koridoru, štátna hranica ČR/SR - Čadca -
Krásno nad Kysucou (mimo), železničná trať, 3.etapa".
Obrázek 38 Pilíře s nucenou centrací na aktuálně probíhající stavbě na Slovensku
Cena takovýchto bodů se pohybuje v závislosti na geologických podmínkách mezi 50.000
až 80.000,- Kč bez DPH.
e.) Jiné typy stabilizací, uvedené v pokynu SŽDC M20/MP007 nebo po domluvě
s objednatelem a zároveň schválené metodickým útvarem, kterým je O13, oddělení
hlavního geodeta dráhy.
5.2.3 Ochrana a označení bodů ŽBP
K ochraně stabilizace bodu se používají ochranné tyčové znaky (OTZ), ochranné plastové
šachty a ochranné betonové skruže. Barevně (syntetickou barvou) se bod ŽBP vyznačí kolem
samotné měřické značky a na pražec naproti příslušnému bodu šipkou a popisem ŽBP. Na
vnější stojinu kolejnice přilehlé k bodu ŽBP bude nalepen štítek dle čl. 102 - 104 předpisu
SŽDC S3, díl III.
5.2.3.1 Ochranný tyčový znak
Ochranný tyčový znak (dále jen OTZ) je v horní části opatřen tabulkou nebo samolepkou
„Geodetický bod Poškození se trestá". OTZ musí být umístěn ve svislé poloze ve vzdálenosti
cca 75 cm od měřické značky tak, aby nepřekážel ve viditelnosti na sousední body ŽBP. Nápis
musí směřovat ke značce. OTZ tvoří svislá kovová nebo plastová trubka o průměru cca 50 mm
s víčkem, zasazená v betonové patce nebo zemním vrutu, opatřená výraznými červenými a
bílými pruhy délky 0,5 m viz obr. 20. Horní plocha betonové patky (zemního vrutu) musí
lícovat s okolním terénem. Při zřizování nových ZGB je OTZ povinná, požadavek na umístění
OTZ u dalších bodů ŽBP stanoví projekt ŽBP, resp. návrh vytyčovací sítě. Pokud je bod ŽBP
osazen OTZ, uvádí se tato informace k údajům evidovaným u daného bodu.
GEODETICKY
POŠKOZENI
Sf TRESTÁ
Obrázek 39 Ochranný tyčový znak
32
5.2.3.2 Ochranná plastová šachta
a.) Ochranná šachta hranatá nebo kulatá
Ochranná plastová šachta (dále jen šachta) slouží k ochraně bodů, které jsou stabilizovány
pod úrovní terénu. Hloubka šachty je 200 - 400 mm. Šachta musí být zakryta poklopem
z kompozitního materiálu s minimální nosností 1,5t. Rozměry ochranné šachty viz Obrázek
40. Příklad řešení ochranné šachty viz Obrázek 41 a Obrázek 42. Ochrana bodu šachtou
je u základních geodetických bodů doplněna o OTZ umístěný dle čl. 5.2.3.1
Obrázek 40 Schéma ochranné šachty (půdorys)
Obrázek 41 Příklad řešení plastové šachty hranaté
33
Obrázek 42 Příklad řešení plastové šachty kulaté
5.2.3.3 Ochranná betonová skruž
Podrobněji řešeno v metodickém pokynu SŽDC M20/MP007, ale protože se využívají pouze
dočasně po dobu výstavby, nejsou předmětem této důvodové zprávy.
5.2.4 Informační systém poskytující informace o ŽBP
Pro informace o geodetických bodech ŽBP je na odkaze http://ezbp.szg.cz/map/ k dispozici
přehledová mapa, která podává informace o platném bodovém poli spravovaném Správou
železniční geodézie. Tato přehledová mapa bohužel prozatím není přístupná v rámci veřejného
internetu, ale pouze v rámci intranetové sítě Správy železnic.
t IQ k u A Nezabezpečeno | ezbp.szg.cz/zbp/pict/0501/02/707/,,
Sofronka
dstalka t S-JTSK Y(°) 49.787036
Navigační K (') 13.385045
Katastrální územ Bolevec
zbp/pict/0501/Q2/7Q7iM_Q501-7Q7JdpwgOu.
Foto svislé zbp/picť0501/02Í707/F05Q1 -7Q7_KbVE6vE jJ
Foto staničeni zbp/pict/0501/Q2/707/FQ5Q1-7Q7a_2yiKpQl.jd
Datum vzniku 29 04.2015
Platnost do Platí
Zhotovitel GEOING Plzeň s.r.o.
Editoval Šíp, Miroslav
Editováno 02 01.2018
Důvod editace Prvotní import z mdb
Importoval Duda. Petr
Importováno 25.03.2019
G731Z7214041
Typ bodu Bod polohového bodového pole
Definiční úsek 02
Číslo bodu 707
Traťový úsek 0501
Obrázek 43 Přehledová mapa s detailními informacemi o konkrétním bodu ŽBP
V pravém horním rohu mapového okna je možné zapínat jednotlivé tematické vrstvy, které se
zobrazují v závislosti na aktuálním měřítku.
34
vy | přihlašovací irrěr-íi | | Heslo | Přihlásit
N Rou( X
\ Datové vrstvy
\ Q Body splňující TKP
\ Q Zajišťovací značky
\ Q Staničniky
Q Definiční osy staničeni
Informační vrstvy
Q Vybrané body
Q Teoretické hektometry
Podkladové vrstvy
Q Dopravní body
Q Osy koleji
□ Pozemky katastru (ČÚZK)
Q Základní mapa ČR (ČÚZK)
□ Ortofoto (ČÚZK)
Obrázek 44 Tematické okruhy EZBP
Pomocí ikony lupy lze vyhledávat na základě zadaných parametrů, výsledkem vyhledávání je
seznam bodů. Informace o bodu lze získat kliknutím na požadovaný objekt nebo jeho popis.
Zobrazovaná data jsou pouze informativního charakteru se sníženou přesností bodů ŽBP a
neslouží pro výpočetní účely! Vždy je nutné kontaktovat konkrétního správce ŽBP pro
aktuální seznam souřadnic bodů ŽBP.
5.3 Způsob měření a hodnocení
Nutnou podmínkou pro měření PPK na tratích bez elektrizace, která je zajištěna „pouze"
základními geodetickými body, geodetickými body a případně pomocnými zajišťovacími body
popsanými čl. 5.2.1, je ověřit jejich polohu a výšku ještě před samotným měřením PPK.
To odpovídá požadavku uvedenému v čl. 39 předpisu SŽDC S3, díl III, že Správce trati po
dohodě s SPPK nechá ověřit odborně způsobilou osobou podle Zam1 polohu všech zajišťovacích
značek a bodů ŽBP využívaných k zajištění PPK
- Před ukončením záruční doby
- Vždy před rekonstrukcí koleje
- Před souvislou opravnou prací
- Před uplynutím intervalu podle předpisu SŽDC S2/3
Způsob ověření musí odpovídat požadavkům předpisu SŽDC M20/MP007.
5.3.1 Určení souřadnic stanoviska
5.3.1.1 Elektrifikovaná či neelektrifikovaná trať se zajištěním
Beze změny, stejně jako doposud, tedy dle čl. 4.4.1.1. a 4.4.1.2
5.3.1.2 Neelektrifikovaná trať zajištěná geodetickými body
Totální stanice musí být postavena nad měřickým znakem (základního) geodetického bodu.
Nutností je přímá viditelnost na minimálně dva vhodně rozložené body ŽBP. V případě
chybějících či zničených bodů ŽBP je třeba využít dočasné stabilizace a měřickou síť s využitím
vhodných geodetických metod zahustit. Použitá geodetická metoda musí být v souladu
s metodickým pokynem MP007 a musí odpovídat požadované výsledné vysoké přesnosti určení
podrobných bodů.
V případě prokazatelně ověřených a vhodných geodetických základů ještě před samotným
měřením PPK, bude pravděpodobně možné využívat také metodu volných stanovisek
s orientacemi na známé body ŽBP. Pro tyto případy se předpokládá úprava metodického
pokynu M20/MP004 na jejíž novelizaci se nyní již také pracuje a je postupně projednávána.
Účinnost se předběžně předpokládá od 1. 1. 2022.
35
5.3.2 Měření podrobných bodů
Způsob měření podrobných bodů je shodný se způsobem uvedeným v čl. 4.4.2 a způsob
zajištění na něj nemá vliv.
6 Zhodnocení koncepce a závěry
Stávající systém zajištění PPK na neelektrizovaných tratích nepřináší očekávanou
kvalitu a zajišťovací značky v krátké době přestávají plnit svůj účel. Přitom náklady na
zřízení zajištění PPK jsou velmi vysoké (čl. 4.5) a vzhledem k okolnostem uvedeným v čl. 4.3.2
nepřiměřené. Při přechodu na zajištění PPK z kvalitnějších (robustnějších) železničních
bodových polí a již dalšího nevyužívání konzolí na ocelových sloupcích, převažují jednoznačně
výhody nad nevýhodami. Pro úplnost jsou přehledně uvedeny a barevně odlišeny v čl. 6.1
(zeleně - výhody, červeně - nevýhody). K tomu, aby mohly být konzolové zajišťovací značky
na ocelových sloupcích plnohodnotně nahrazeny geodetickými body ŽBP, je třeba splnit
podmínky popsané v čl. 6.2.
6.1 Výhody a nevýhody
1. Nižší finanční náklady
a. ) Materiál
Uvažujme, že na 1 km trati je osazeno 20 zajišťovacích značek v kroku
průměrných cca 50 m. Dále uvažujme cenu 6.000,- Kč za 1 značku na investiční
akci a 2.000,-Kč na neinvestiční. Celková cena zajištění je tedy 20 x 6.000 =
120.000,- Kč, resp. 20 x 2.000 = 40.000,-Kč.
Naproti tomu při zajištění geodetickými body uvažujme, že na 1 km trati bude
třeba 1 bod „těžké stabilizace" při ceně 15.000,- Kč/bod a 4 body „základní lehké
stabilizace", která se bude pohybovat v cenovém rozpětí 1.500 - 2.500,-Kč/bod.
Celková cena zajištění je tedy 1 x 15.000 + 4 x 2.000 = 23.000,-Kč.
Při zajištění PPK na geodetické body se tedy na investiční akci pohybujeme na cca
1/6 ceny jako při zajištění PPK na zajišťovací značky konzolemi na ocelových
sloupcích, na neinvestiční akci bude úspora cca 50% ceny.
Další značnou finanční úsporou bude využití betonových základů staveb
železničního spodku a dalších objektů, do kterých je možné stabilizovat měřické
hřeby, jejichž cena se pohybuje do 100 Kč a v neposlední řadě možnost využití již
stávajících bodů ŽBP, které k tomu budou vhodné.
Takže reálná úspora bude ještě výrazně vyšší.
b. ) Geodetické práce při budování zajištění PPK
Není nutné geodeticky měřit a počítat souřadnice zajišťovacích značek, což
znamená další finanční úsporu. Cena za měření zajišťovacích značek je součástí
celkové ceny tvorby technického projektu zajištění (viz Obrázek 27).
V případě určování polohových a výškových souřadnic bodů ŽBP (vytyčovací sítě
stavby) se rozsah prací nezvýší, protože metoda měření bodů ŽBP zůstane stejná.
c. ) Geodetické práce pro technologické či kontrolní měření PPK
Před samotným měření PPK je třeba ověřit geodetické body ŽBP. S touto
skutečností je třeba počítat v přípravě u neinvestičních akcí. V ideálním případě je
doporučeno informovat o plánu opravné práce či údržby SŽG s předstihem
minimálně 3 měsíce před plánovanou realizací a postupovat dle kapitoly 2 Pokynu
SŽ P0-06/2020-GŘ.
2. Vyšší stabilita a trvanlivost systému zajištění
Konzole na ocelových sloupcích jsou po krátké době z velké části těžko použitelné pro
sledování vývoje a stavu PPK (viz 4.3.2 a Obrázek 18 - Obrázek 22). Pro kontrolu PPK
36
podle SŽDC S2/3 jich bude po 10 letech větší část nepoužitelná vlivem údržby
vegetace v okolí tratí, vlivem provozu a vlivem dalších okolností. Geodetické body jsou
výrazně stabilnější díky tomu, že značka je téměř celá v zemi a nadzemní část je
pouze velmi malé procento.
3. Snadnější údržba vegetace
Značky už nadále nebudou každých 50 m překážet při údržbě vegetace. Překážet
budou stále geodetické body, které ale budou označeny ochranným tyčovým znakem a
vzdálenost mezi těmito body je průměrně cca 150 - 200 m (rozsah je 100 - 250 m).
Ochranný tyčový znak je při údržbě vegetace snadněji viditelný než ocelový sloupek
zajišťovací značky. Pokud to bude možné a vhodné, je doporučeno stabilizovat ZGB
nebo GB v blízkosti staničníku v podélném směru s kolejí, který následně může sloužit
jako přirozená ochrana i ke snadnější orientaci v terénu.
4. Jednodušší obnovitelnost zničených bodů - udržitelnost systému zajištění
PPK
V případě upozornění, že geodetický bod ŽBP bude zničen, je poměrně snadné bod
přeložit podle podmínek daných předpisem SŽDC M20/MP007. Přeložení geodetického
bodu může být provedeno odborně způsobilou osobou pro oblast geodézie podle SŽ
Zam1. Přeložení základního geodetického bodu může být provedeno pouze SŽG nebo
také s jeho pověřením odborně způsobilou osobou (dle TKP, kap. 1). Geodetické body
jsou majetkem SŽG. Geodetickými měřickými postupy je za určitých okolností možné
obnovit i zničené body při zachování původního referenčního rámce (systému zajištění
PPK).
V případě zničení značek typu konzole na ocelovém sloupku, není obnova zajišťovací
značky věcí SŽG, ale měly by o ní podle SŽDC S3, díl III rozhodnout Správy tratí,
jejichž majetkem zajišťovací značky jsou. Správci tratí ale zajišťovací značky
neopravují z důvodu vysokých nákladů, ale také proto, že je sami již nepotřebují
(SŽDC S2/3). I z tohoto důvodu je stávající stav neudržitelný.
5. Kabelové trasy
Je to podobné jako s údržbou vegetace v bodě 3. Zajišťovací značky nebudou každých
50 m překážet při pokládání kabelových tras. Překážet budou i nadále geodetické body,
které budou označeny ochranným tyčovým znakem. Vzdálenost mezi těmito body je
ale průměrně cca 150 - 200 m. Při vedení výkopu je ale nutné dodržet ochranné
pásmo od ZGB s „těžkou stabilizací" alespoň 1 m. Ale i u GB by také mělo být
dodržováno určité ochranné pásmo (minimálně 0,5 m), protože vedení výkopu
v bezprostřední blízkosti bodu bude mít s vysokou pravděpodobností vliv na polohu a
výšku bodu.
37
Obrázek 45 Ukázka vedení výkopu v bezprostřední blízkosti geodetického bodu - tím
jsou souřadnice bodu zničeny
Výkopy je za určitých okolností možné vést i přímo přes body, případně v jejich
ochranném pásmu, je ale nutné tuto skutečnost předem nahlásit příslušnému
regionálnímu pracovišti SŽG, případně na e-mail SZGsek@spravazeleznic.cz. Po
dohodě s regionálním správcem ŽBP bude provedeno opatření k získání nových
souřadnic bodu a zajištěna oprava v databází bodových polí Správy železnic. V žádném
případě není možné vracet geodetické body do „původní polohy" bez toho, aby byl
informován správce ŽBP.
Obrázek 46 Vedení výkopu přes původní polohu geodetického bodu - bod musí být
znovu osazen a zaměřen polohově i výškově
6. Potřeba ověření stavu ŽBP při přípravných pracích
Správa trati by ve spolupráci s příslušným regionálním pracovištěm SŽG měla zajistit
ověření geodetických bodů ještě před zahájením prací na železničním svršku, případně
je možné nechat tuto povinnost na zhotoviteli, ale pak je nutné počítat s touto
skutečností v harmonogramu a rozpočtu. Ověření stavu měřením metodou
oboustranně orientovaných polygonových pořadů (podle SŽDC M20/MP007) se
rozsahem prací rovná určení nových polohových souřadnic bodů ŽBP a s touto
38
skutečností je třeba počítat. Ověření výšek bodů ŽBP je provedeno současně
s polohovým měřením v dostatečné přesnosti a není třeba body ověřovat metodou
nivelace.
7. Vyznačení charakteristických bodů trati
Pokud nebudou v blízkosti charakteristických bodů (ZO, ZP, KO, KP, VZO, ...)
zajišťovací značky, nebude reálné provádět rozměření pásmem na trati. Do roku 2016
se umisťovaly zajišťovací značky přímo do průmětu hlavních bodů trasy. Postupně se
přešlo na pravidelný krok osazení zajišťovacích značek a poloha hlavních bodů trasy
byla vyznačena na štítcích nejbližších zajišťovacích značek. Následně bylo možné
„natáhnout pásmo" v ose koleje a jednoduše odměřit přesnou polohu hlavního bodu
trasy. To se využívá např. při práci automatických strojních podbíječek.
U zajištění PPK pouze geodetickými body se sice také předpokládá používání štítků
s informacemi, kde je vzdálenost k hlavním bodům trasy uvedena, ale charakteristické
body trasy již mohou být od geodetických bodů příliš vzdálené na využívání
odměřování pásmem. Navíc při vzdálenosti 100 - 250 m mezi geodetickými body,
může být na štítku v závislosti na směrových poměrech tolik informací, že se to stane
nepřehledné.
8. Synchronizace automatické strojní podbíječky
Při směrové a výškové úpravě kolejí automatické strojní podbíječky synchronizují svoji
polohu na trati u zajišťovacích značek. Při vzdálenosti cca 50 m mezi značkami je
synchronizace v pravidelném kroku a nehrozí „rozjetí" teoretické a skutečné polohy
stroje. Pokud bude trať zajištěna geodetickými body ŽBP, musí synchronizace probíhat
u staničníků (hektometrovníků). V případě chybějícího staničníku bude riziko „rozjetí"
skutečné a teoretické polohy na trati. Pokud to bude možné z důvodu viditelnosti,
mohou být samozřejmě na synchronizaci využity i vhodné geodetické body, které
nebudou příliš vzdálené od osy koleje. Při technologickém měření PPK, které bude
sloužit jako podklad pro směrovou a výškovou úpravu koleje bude tedy nutné
geodeticky určit skutečnou polohu staničníků (či jiných synchronních bodů) na trati.
6.2 Podmínky pro zrušení zajišťovacích značek na
neelektrizovaných tratích
1. Zvýšení kvality a stability bodů náhradou současných bodů ŽBP, které nesplňují
kritéria požadované přesnosti - v rámci stavebních prací investičního i neinestičního
charakteru (při rekonstrukcích, modernizacích a opravných pracích).
2. Náhrada bodů ŽBP s nedostatečnou přesností, musí být řešena již v přípravě
stavby v „návrhu vytyčovací sítě" a musí s touto skutečností být počítáno v rozpočtu
stavby.
V projektové dokumentaci stavby (podle SM11) pro vydání stavebního povolení (DSP),
a nebo pro vydání společného povolení (DUSP) a dále i pro provádění stavby (PDPS),
nebude ve stavební části „D.2.1.1. Kolejový svršek a spodek" uváděn typ a počet
zajišťovacích značek, ale bude zde pouze uvedeno, že zajištění PPK bude realizováno
z vytyčovací sítě stavby (geodetických bodů ŽBP). Vytyčovací síť stavby (geodetické
body) pak musí být podrobně řešena v dokladové části „2.3 Návrh vytyčovací sítě". U
opravných prací se zjednodušenými projekty je vhodné s návrhem vytyčovací sítě také
počítat již v přípravné fázi.
3. Zvýšit ochranu bodů ŽBP - bránit jejich ničení při pokládání kabelových tras a při
údržbě vegetace se v místě bodu označeného ochranným tyčovým znakem pokusit
bodu vyhnout. V případě poškození bodu ŽBP či nutnosti vést výkop v těsné blízkosti
bodu je třeba tuto skutečnost nahlásit příslušnému regionálnímu pracovišti SŽG,
případně na e-mail SZGsek@spravazeleznic.cz.
39
Obrázek 47 Další ukázka vedení výkopu přímo polohou geodetického bodu
4. U bodů ŽBP, které mají plnit funkci zajištění PPK, by měla být poloha bodu označena
výraznou barvou na pražci a také by měly být na stojinu vnější kolejnice přilehlé
ke geodetickému bodu osazeny štítky odpovídající požadavkům SŽDC S3, díl
III. Štítek může být umístěn i na samotném geodetickém bodě, pokud je to vhodné.
V případě výměny kolejnic je nutné, aby Správa tratí předala příslušnému regionálnímu
pracovišti SŽG informaci, že bude třeba osadit nové štítky, případně aby tato
informace byla zaslána na e-mail SZGsek@spravazeleznic.cz. Štítek s hodnotou
definičního staničení a vzdáleností od osy koleje umožní snadnější nalezení
geodetického bodu, který bude v úrovni nebo dokonce pod úrovní terénu.
5. Při technologickém měření pro směrovou a výškovou úpravu neelektrizované trati,
bude třeba na trati vyznačit synchronní body. Mohou to být staničníky, geodetické
nebo jiné jednoznačně identifikovatelné body (např. sprej na betonovém pražci).
Vzdálenost mezi synchronními body nesmí být delší než cca 100 m.
7 Související literatura
7.1 Zákony a vyhlášky
Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením
Vyhláška č. 31/1995 Sb.
ČÚZK kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o
změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením
7.2 Normy ČSN
ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek - Základní a účelové mapy
ČSN ISO 4463-2
Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření - Část 2: Měřické
ČSN 72 2518 značky
Kamenné prvky ke značení
40
ČSN 73 6360-1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její
ČSN 73 6360-2 prostorová poloha - Část 1: Projektování
Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její
prostorová poloha - Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba
7.3 Směrnice a předpisy SŽ
TKP, kapitola 1 Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah, Kapitola 1
VŠEOBECNĚ
Směrnice GŘ č. Dokumentace pro přípravu staveb na železničních drahách
11/2006 celostátních a regionálních
Směrnice SŽDC č. 67 Systém péče o kvalitu v oblasti traťového hospodářství
Předpis SŽ S3 díl III Železniční svršek. Zajištění prostorové polohy koleje ve znění změn
č. 1 až 4 (účinnost od 1. března 2021)
Předpis SŽ Zam1 Předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob při provozování
dráhy a drážní dopravy
Předpis SŽDC M20 Předpis pro zeměměřictví
Předpis SŽDC S2/3 Organizace a provádění prohlídek a měření na dráze celostátní a
dráhách regionálních
Předpis SŽDC S3/2 Bezstyková kolej
Pokyn SŽ PO-06/2020 Pokyn generálního ředitele k poskytování geodetických podkladů a
GŘ činností pro přípravu a realizaci opravných a investičních akcí
7.4 Metodické pokyny SŽ a ostatní dokumenty SŽ
Metodický pokyn SŽDC Metodický pokyn pro měření prostorové polohy koleje
M20/MP004
Metodický pokyn SŽDC Železniční bodové pole
M20/MP007
Metodický pokyn SŽ MP Účelová železniční mapa velkého měřítka
M20/MP010
S25158/2017-SŽDC-GŘ-O13 Schválení technické dokumentace firmy TOMI-REMONT a.s.
14632/2018-SŽDC-GŘ-O13 Souhlas s úpravou sloupku pro uchycení konzolové
zajišťovací značky
7.5 Ostatní dokumenty
TPD č. 01/2011 Technické podmínky dodací pro konzolové zajišťovací značky
TPD č. TR-2017 pro zajištění prostorové polohy koleje (typ ZZ1, Integral)
TePř-EPZV-2015-0223-1
Technické podmínky dodací pro konzolové zajišťovací značky
pro zajištění prostorové polohy koleje (Tomi-Remont)
Technologický předpis oprava poškozeného základu sloupku
pro zajišťovací konzolovou značku
41
Správa železnic, státní organizace
Název organizační jednotky
Dlážděná 1003/7
110 00 Praha 1
© 2020
Datum tisku
2021-11-10
www.spravazeleznic.cz
Ověřovací doložka změny datového formátu dokumentu podle § 69a zákona č. 499/2004 Sb.
Doložka číslo: 2063024
Původní datový formát: application/pdf
UUID původní komponenty: a07432a4-feae-417b-9e48-9e4a6cd7fce5
Jméno a příjmení osoby, která změnu formátu dokumentu provedla:
Systém ERMS (zpracovatel dokumentu.. .............................)
Subjekt, který změnu formátu provedl: Správa železnic, státní organizace
Datum vyhotovení ověřovací doložky: 10.11.2021 15:56:02
0) >N PRAVA
ELEZNIC
Zajištění prostorové polohy koleje na
neelektrizovaných tratích SŽ
Příloha 2 - Prováděcí postupy a pokyny
Do doby novelizace předpisu SŽDC S3 díl III stanovuje tato příloha základní požadavky a
postupy při přípravě a realizaci zajištění PPK vyplývající ze znění důvodové zprávy, č.j.
162076/2021-SŽ-GŘ-O13, Zajištění prostorové polohy koleje na neelektrizovaných tratích SŽ,
(dále „důvodová zpráva"). Pro účel zajištění prostorové polohy koleje se na neelektrizovaných
tratích SŽ využije železniční bodové pole (dále i „ŽBP") upravené pro parametry vytyčovací sítě
stavby (dále také „VS").
Přípravná fáze
1 . V rámci projekční přípravy budou v projektové dokumentaci stavby nahrazeny v části
„D.2.1.1 Kolejový svršek a spodek" (podle SM11) údaje o typu a počtu zajišťovacích
značek ustanovením „pro zajištění PPK budou použity body ŽBP". Vytyčovací síť stavby
musí být podrobně řešena v dokladové části „5.3 Návrh vytyčovací sítě" (podle SM11). U
opravných prací se zjednodušenými projekty je vhodné s návrhem vytyčovací sítě také
počítat již v přípravné fázi.
2. Návrh vytyčovací sítě je podrobně řešen:
a) Zhotovitelem, nejpozději v rámci stupně přípravy PDPS, v souladu s VTP, případně
podrobnými specifikacemi v ZTP, které by měly především stanovit rozsah obnovy
bodů ŽBP,
b) nebo Investorem ve spolupráci s příslušným regionálním pracovištěm SŽG.
Při doplnění specifikací do ZTP je neopomenutelným účastníkem SŽG a nesmí být
opomenuta jako účastník připomínkového řízení.
Z hlediska kvality stabilizace a konfigurace celé sítě musí ŽBP vyhovovat požadavkům na
zajištění dle čl. 5.2.1, 5.2.2 a 5.3.1.2 důvodové zprávy a být v souladu s metodickým
pokynem SŽDC M20/MP007. Doporučuje se použití typů stabilizací dle čl. 5.2.2.2 b) a c)
důvodové zprávy.
3. V případě realizace zajištění Zhotovitelem podle bodu 2. a) této přílohy musí být pro
realizační fázi stavby dle „návrhu vytyčovací sítě" počítáno se stabilizací bodů ŽBP jako
bodů vytyčovací sítě a s navazujícími zeměměřickými činnostmi, zpravidla ověření nebo
zaměření ŽBP, a to v rámci rozpočtu stavby.
Realizační fáze
4. Na základě návrhu vytyčovací sítě stavby se provede doplnění/nahrazení bodů ŽBP spolu
se zeměměřickými činnostmi tak, aby výsledné ŽBP bylo zřízeno v souladu s důvodovou
zprávou a metodickým pokynem SŽDC M20/MP007. ŽBP jako vytyčovací síť stavby pro
účel zajištění musí být zřízeno nejpozději před konečnou směrovou a výškovou úpravou,
tedy již pro zřizování bezstykové koleje.
5. Body ŽBP musí být označeny podle čl. 5.2.3 důvodové zprávy a chráněny dle pravidel
uvedených v čl. 6.2, bod 3. a 4. důvodové zprávy, tak aby se minimalizovalo riziko jejich
poškození.
6. V rámci provádění stavebních prací musí Zhotovitel zajistit ochranu těchto bodů a
případně včas zajistit jejich přeložení nebo doplnění a to v souladu s metodickým
Správa železnic, státní organizace Sídlo: Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 Generální ředitelství
zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským IČO: 709 94 234 DIČ: CZ709 94 234 Dlážděná 1003/7
1/2 soudem v Praze, spisová značka A 48384 spravazeleznic.cz 110 00 Praha 1
pokynem SŽDC M20/MP007. V případě jakékoli úpravy či poškození bodů ŽBP je povinen
informovat regionálního správce ŽBP nebo sekretariát na adrese SZGsek@spravazeleznic.cz.
7. Pro technologické měření pro směrovou a výškovou úpravu koleje na nelektrizované trati
se vzhledem k absenci klasických zajišťovacích značek musí počítat s odlišným
vyznačením synchronních bodů pro práci ASP (viz čl. 6.2., bod 5. důvodové zprávy).
Po ukončení stavby
8. Nutnost zajištění ochrany ze strany OŘ při úpravě vegetace a údržbových prací.
V případě zničení či poškození bodů ŽBP je o tom třeba informovat regionálního správce
ŽBP nebo sekretariát na adrese SZGsek@spravazeleznic.cz.
2/2
Ověřovací doložka změny datového formátu dokumentu podle § 69a zákona č. 499/2004 Sb.
Doložka číslo: 2131415
Původní datový formát: application/vnd.openxmlformats-officedocument.wordprocessingml.document
UUID původní komponenty: 89b89291-c46c-4677-ba5f-05bb3e9d2777
Jméno a příjmení osoby, která změnu formátu dokumentu provedla:
Systém ERMS (zpracovatel dokumentu .....................)
Subjekt, který změnu formátu provedl: Správa železnic, státní organizace
Datum vyhotovení ověřovací doložky: 07.12.2021 08:57:00