Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
11 REALIZACE PROJEKTU
Realizace projektu je fáze v projektovém řízení, ve které se plány a strategie, které byly připraveny v
předchozích fázích, přeměňují do skutečného výsledku nebo produktu. Tato fáze zahrnuje
mobilizační etapu, implementační etapu, přípravu produktivního provozu a průběžné
monitorování a reportování pokroku a správu zdrojů. Fáze realizace projektu je zahájena po
schválení připravených podkladů k řízení projektu a v případě konání VZ, tak po podpisu smlouvy
s dodavatelem.
Vstupním procesem fáze realizace projektu je schválení zahájení realizace projektu.
Realizace projektu se skládá ze 3 základních etap:
1. Mobilizační etapa (zpracování prováděcího projektu)
2. Implementační etapa (kontrola etapy, řízení dodání produktu, hranice etapy)
3. Příprava produktivního provozu
11.1 Schválení zahájení realizace projektu
Tento krok je možný uskutečnit až po podpisu smlouvy s vítězným uchazečem (dále jen
dodavatelem).
Výkonný výbor projektu schvaluje:
• Plán projektu.
• Organizační strukturu a role (včetně zástupců uživatelů a dodavatelů v realizačním týmu).
• Výsledky výběrového řízení.
Následně Sponzor projektu informuje řídící výbor o zahájení realizace projektu.
Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 62/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Dalším krokem v rámci realizace projektu je zorganizování zahajovací schůzky s dodavatelem. Před
uskutečněním zahajovací schůzky s dodavatelem projektový manažer požádá o přípravu prezentace
na tuto schůzku. Prezentace by měla obsahovat tyto údaje:
• Představení dodavatele
• Rozsah prací
• Harmonogram
• Kontaktní matice dodavatele
• Požadované součinnosti
• alší kroky
Tato schůzka slouží především k představení dodavatele a seznámení se se základním rámcem a
informacemi o projektu.
Dle uvedených informací projektový manažer aktualizuje kontaktní matici a všem členům týmu zajistí
přístup do společného úložiště.
11.2 Mobilizační etapa
Mobilizační etapa je zahájena předáním šablony „Prováděcí projekt“ dodavateli s požadavkem o jeho
vypracování.
Prováděcí projekt je ústředním dokumentem pro realizaci projektu a obsahuje:
• Detailní analýzu
• Analýzu současného stavu
• Analýzu nových požadavků
• Návrh řešení
• Technologické zajištění provozu
• Organizační zajištění provozu
• Katalog požadavků
• Definici datového rozhraní
• Systémovou a bezpečnostní politiku
• Požadovanou součinnost.
Prováděcí_projekt.docx
Dodavatel vypracuje prováděcí projekt v požadované struktuře včetně testovacích scénářů. Jeho
činnost je koordinována projektovým manažerem dle schváleného plánu projektu a smlouvy
s dodavatelem.
Následně je dokument zaslán do připomínkovacího řízení a je spuštěn proces připomínkování.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 63/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Prováděcí projekt je schválen Sponzorem projektu a Klíčovým uživatelem. Po schválení je
zahájen proces akceptačního řízení. Projektový manažer připraví Předávací protokol a Akceptační
protokol. Společně s manažerem dodavatele jej vyplní a zajistí podepsání obou dokumentů.
Podepsané protokoly jsou společně s Prováděcím projektem vloženy na MS Teams / SharePoint.
Projektový manažer aktualizuje Plán projektu na základě schváleného prováděcího projektu.
odefinuje jednotlivé etapy s termíny po konzultaci s klíčovým uživatelem a hlavním
dodavatelem v souladu se smlouvou s dodavatelem.
Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.
11.3 RACI matice mobilizační etapy
Role
Porada vedení MZ
Ředitel sekce
Vedoucí odboru
Vedoucí oddělení
Klíčový uživatel
Projektový manažer
Architekt IS
Architekt KB
Dodavatel
Procesy A R
3. Realizace projektu
C I CCA
3.2.Mobilizační etapa
Předání šablony prováděcího projektu R A R R
dodavateli I A I RR
Zpracování prováděcího projektu
C A C C C
Připomínkování prováděcího projektu
Schválení prováděcího projektu
Aktualizace plánu projektu
R Responsible Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
související s úkolem.
Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 64/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
C Consulted Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
I Informed nebo úkolem.
Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
úkolu.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 65/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
12 KONTROLA ETAPY
Kontrola etapy probíhá průběžně v rámci řízení etapy a zahrnuje:
• každodenní práci projektového manažera – přidělování, monitoring a kontrola úkolů.
• řízení rizik a otevřených bodů – eviduje je, analyzuje a vyhodnocuje, nastavuje opatření,
případně eskaluje výkonnému výboru.
• reportování zprávy o stavu etapy výkonnému výboru a eskalace otevřených bodů a rizik (v
případě, kdy hrozí překročení tolerancí etapy).
Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.
Kontrola etapy obsahuje níže uvedené procesy:
12.1 Řízení úkolů Strana 66/95
Detailně je tento proces popsán v kapitole registr úkolů.
12.2 Řízení rizik
Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení rizik.
12.3 Řízení otevřených bodů
Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení otevřených bodů.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4
Ministerstvo zdravotnictví ČR
12.4 Řízení změn
Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení změn.
12.5 Reportování o stavu projektu
V rámci této činnosti připravuje projektový manažer šablonu „Report o stavu projektu“. Zpráva
poskytuje výkonnému výboru v předem daných intervalech souhrnné informace o projektu.
Účelem reportu je poskytnout výkonnému výboru (nebo jiným zainteresovaným stranám) souhrnnou
informaci o stavu projektu v pravidelných intervalech. Používá se k monitorování postupu a
signalizování potenciálních problémů výkonnému výboru.
Zpráva je vytvářena v 7denní frekvenci nebo dle dohody.
Report_o_stavu_projektu.pptx
Report o stavu projektu
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 67/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Zdraví projektu
Zdraví projektu odkazuje na celkový stav a výkonnost projektu v průběhu jeho realizace. Je to
komplexní hodnocení různých aspektů projektu, které zahrnuje: celkový stav, rozsah, termíny a zdroje.
V rámci zdraví projektu je využívána čtyř barevná škála:
Bez problému, projekt postupuje v rámci plánovaného rozsahu, harmonogramu a rozpočtu.
Problém s možným dopadem na projekt, pokud by nebylo řešeno.
Problém s dopadem na projekt, jestliže nebude ihned provedeno nápravné opatření.
Problém s kritickým dopadem na projekt vyžadující okamžité opatření vedení společnosti.
Projektový manažer vždy aktualizuje zdraví projektu jak pro minulé reportovací období, tak i aktuální.
Klíčové milníky
Projektový manažer doplní klíčové milníky. Jedná se o termíny, které označují dokončení klíčové fáze
nebo dosažení klíčového cíle projektu (většinou jsou definované ve smlouvě).
V rámci sledování plnění klíčových milníků projektový manažer pravidelně aktualizuje stav a trend.
Samotné klíčové milníky a jejich termín je neměnný.
Stav
pro sledování stavu plnění klíčového milníku je používána procentuální hodnota plnění.
Ta je vypočítává následujícím způsobem:
𝑆𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů
(𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑝𝑙á𝑛𝑜𝑣𝑎𝑛ý 𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů) 𝑥 100 = 𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑢á𝑙𝑛í 𝑝𝑙𝑛ě𝑛í
Dle procentuálního plnění je doplněn jeden z uvedených stavů:
0-5 % 51-75 %
6-25 % 76-99 %
26-50 % 100 %
Dále projektový manažer doplní trend, dle kterého bude probíhat plnění klíčového milníků.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 68/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
12.6 RACI matice kontroly etapy
Role
Porada vedení MZ
Ředitel sekce
Vedoucí odboru
Vedoucí oddělení
Klíčový uživatel
Projektový manažer
Architekt IS
Architekt KB
Dodavatel
Procesy R A R R R
3. Realizace projektu
I A
3.2.Kontrola etapy
Řízení úkolů I A
Řízení rizik I A
Řízení otevřených bodů I I I CACCC
Řízení změn
Reportování o stavu projektu
R Responsible Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted související s úkolem.
I Informed
Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.
Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
nebo úkolem.
Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
úkolu.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 69/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
13 HRANICE ETAPY
Hranice etapy jsou strategickými body v průběhu projektu, kde se provádí hodnocení dosažených
výsledků, plánů pro další fázi a celkového stavu projektu.
Účelem procesu řízení hranice etapy je:
• okončení a vyhodnocení stávající etapy.
• etailní plánování následující etapy.
• Aktualizace Projektového plánu.
• Posouzení stavu rizik.
• Příprava zprávy pro Výkonný výbor.
• Zpracování monitorovací zprávy pro řídící orgán.
Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.
V rámci hranice etapy je nutné provést 5 základních kroků:
13.1 Zpráva o ukončení etapy
V rámci této aktivity připravuje projektový manažer pro výkonný výbor zprávu o ukončení etapy.
V rámci reportování ukončené etapy posuzuje stav rizik, otevřených bodů a kvality, vyhodnocuje
plnění rozpočtu a harmonogramu. Zpráva slouží jako podklad pro čerpání finančních prostředků/
platby dílčích faktur dodavatele. Je-li projekt kofinancován ze zdrojů SFEU je v této aktivitě rovněž
zpracována Monitorovací zpráva/Hlášení o pokroku, resp. Žádost o platbu. Pro přípravu zprávy je
využívána šablona „Zpráva o ukončení etapy“.
Zpráva_o_ukončení_etapy.docx Strana 70/95
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4
Ministerstvo zdravotnictví ČR
13.2 Příprava plánu etapy
Pro každou etapu je zpracováván detailní plán etapy. Jedná se o harmonogram vycházející
z projektového plánu rozpracovaný do větších detailů tak, aby bylo možné etapy dobře kontrolovat a
řídit. Zkrácením plánovacího horizontu je možné dosáhnout efektivnějšího a přesnějšího plánování.
Plán etapy obsahuje termíny pro etapu, produkty, které budou dodané v této etapě. Plán etapy
zpracovává projektový manažer a je využívána šablona „Plán etapy“.
Plán_etapy.docx
13.3 Aktualizace plánu projektu
Projektový manažer po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje plán projektu. Promítne do
něj změny a upřesnění.
13.4 Aktualizace organizace projektu
Projektový manažer po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje organizaci projektu. Promítne
do ní plánované produkty a aktivity následující etapy, resp. potřebné kvalifikace pro jejich dodání a
posouzení.
13.5 Aktualizace plánu revize přínosů
V rámci této aktivity projektový manažer aktualizuje dokument plán revize přínosů o dosažené
částečné přínosy (bylo-li dosaženo některých z plánovaných cílů/indikátorů).
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 71/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
13.6 RACI matice hranice etapy
Role
Porada vedení MZ
Ředitel sekce
Vedoucí odboru
Vedoucí oddělení
Klíčový uživatel
Projektový manažer
Architekt IS
Architekt KB
Dodavatel
Procesy I I RACCC
3. Realizace projektu
I RACC I
3.3 Hranice etapy
Zpráva o ukončení etapy I I A I I I
Příprava plánu etapy I RA
Aktualizace plánu projektu I A
Aktualizace organizace projektu
Aktualizace plánu revize přínosů
R Responsible Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted související s úkolem.
I Informed
Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.
Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
nebo úkolem.
Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
úkolu.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 72/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14 ŘÍZENÍ O ÁNÍ PRO UKTU
Jedná se v projektové hierarchii o nejnižší proces řízení. Slouží k oddělení práce projektového
manažera od práce odborné. Zahrnuje tvorbu/výrobu a schválení jednotlivých produktů/výstupů.
Projektový manažer je odpovědný za schválení/přidělení úkolu, přijetí dokončené práce a za
provedení záznamů o otevřených bodech nebo rizicích předložených Týmovým manažerem/členem
týmu (v rámci procesu kontroly etapy).
Týmový manažer/člen týmu je odpovědný za provedení úkolu (dohlíží, zda je práce provedena po
odborné stránce). O realizaci průběžně informuje projektového manažera v rámci kontrolingových
schůzek.
Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.
Aby bylo řízení dodání produktu úspěšné je nutné dodržovat pět základních parametrů:
Po dokončení řízení dodání produktu je zahájena aktivita schválení a předání produktů / výstupů
uživateli / uživatelům.
V rámci této aktivity probíhá schválení a předávání produktů uživatelům. Na základě výsledků
testování a kontroly kvality je sepsán akceptační protokol (viz kapitola Akceptační řízení). Akceptační
protokol je podepsán klíčovým uživatelem, sponzorem projektu a hlavním dodavatelem (zástupce
dodavatele). Projektový manažer zaznamená výsledky do registru kvality a podepsané akceptační
protokoly uloží na úložiště.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 73/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14.1 RACI matice řízení dodání produktu
Role
Porada vedení MZ
Ředitel sekce
Vedoucí odboru
Vedoucí oddělení
Klíčový uživatel
Projektový manažer
Architekt IS
Architekt KB
Dodavatel
Manažer kvality
Procesy C R C C A
3. Realizace projektu A I CCR
R R R A
3.4. Řízení dodání produktu C A C C R
Příprava plánu I IRI I IA
Definice rozsahu
Zapojení zainteresovaných stran
Rozdělení do etap
Průběžná kontrola
R Responsible Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted související s úkolem.
I Informed
Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.
Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
nebo úkolem.
Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
úkolu.
14.2 Návaznost procesů vývoje SW na projektové řízení
Metodika projektového řízení MZČR včetně PRINCE2, ze které vychází, jsou schopné pokrýt široké
spektrum realizovaných (nejen) IT projektů.
Pro účely této metodiky vycházíme z tzv. vodopádového (waterfall) životního cyklu vývoje
software. Jedná se o lineární a sekvenční přístup kdy je každý krok závislý na výstupu předchozího
kroku. Způsob, jakým se tyto projekty rozvíjejí, má lineární průběh.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 74/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Celkově je předpokládáno, že projekty budou řízeny dle metodiky Prince2, ale zároveň
má dodavatel volnost v začlenění agilních principů jako jsou například Sprinty, Stand-
up, ...
Vodopádový životní cyklu je znázorněný na následujícím obrázku:
Projekty založené na vodopádovém modelu jsou dobře definované, předvídatelné a mají specifickou
dokumentaci. Užití tohoto přístupu je výhodné zejména v případech kdy:
• jsou definované požadavky;
• je stanovena pevná časová osa;
• jsou dané a srozumitelné technologie a
• pravděpodobně nebudou vyžadovány výrazné změny v průběhu projektu.
14.2.1 Mobilizační etapa – Realizační projekt
Z pohledu řízení projektu vstupujeme do realizační části projektu s popisem aplikace, tj.
definovanými požadavky (funkčními i nefunkčními), kvalitativními požadavky a způsoby jejich ověření,
a to ve formě Karty projektu a Popisu produktu.
V rámci první realizační etapy označované jako Mobilizační etapa je vpracován tzv. Prováděcí projekt
zahrnující fázi Analýzy ( etailní analýzy) a Návrhu systému.
V průběhu analytické fáze jsou funkční požadavky na aplikaci analyzovány, ověřovány a formálně
zpracovány do podoby Funkční specifikace (definice use case – případů užití). Funkční specifikace
je formální dokument používaný k podrobnému popisu zamýšlených schopností produktu, vzhledu a
interakcí s uživateli pro vývojáře softwaru (v případě, že se jedná o rozšíření stávající aplikace, je také
analyzován současný stav).
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 75/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
S ohledem na skutečnost, že funkční specifikace detailně popisuje chování aplikace, je obvyklé, že po
dokončení funkční specifikace vznikne i dokument popisující způsob jejího ověření v podobě
Testovacích scénářů.
V průběhu fáze návrhu (designu) vzniká dokument technická specifikace, aby popsal technický
návrh aplikace – její technickou architekturu (použití schválených arch. paternů, provozní platforma
atp.), služeb, integrací na okolní systémy, definicí datového rozhraní, datových modelů a dalších
technických detailů.
Realizační projekt dále musí obsahovat popis technologického a organizačního zajištění provozu
(viz. etapa Předání do produkčního provozu).
V neposlední řadě je nezbytné zajistit odpovídající bezpečnost aplikace (součást analýzy i návrhu)
a to včetně zpracování systémové a bezpečnostní politiky.
Samostatnou kapitolu pak tvoří sada povinné dokumentace (požadavek ze strany objednatele), které
bude součástí dodávky (Uživatelská příručka, admin. příručka atp.)
Prováděcí projekt také definuje požadavky na součinnost ze strany objednatele, tak aby bylo
možné efektivně řídit zdroje na straně objednatele.
Na základě schváleného prováděcího projektu je pak možné aktualizovat Projektový plán a
následně zahájit Implementaci systému.
14.2.2 Implementační etapa
V průběhu projektové Implementační fáze probíhá vlastní vývoj aplikace (kódování / implementace),
která je standardně řízenou projektovou etapou – přidělování balíků práce, úkolování, kontrola plnění
atp. Realizace je na straně dodavatele a obvykle v jeho vývojovém prostředí. Průběh této etapy je
možné monitorovat na základě tzv. unit testů, tj. testů na úrovni aplikačních modulů, tak jak
jsou postupně zadávány k realizaci.
Po dokončení fáze vývoje aplikace nastává fáze testování, tj. ověření, zda byly naplněny veškeré
funkční i nefunkční požadavky na aplikace, tj. zda byla naplněna kvalita dodávky (aplikace).
Pro ověření funkčních požadavků jsou z analytické fáze připraveny testovací scénáře detailně
popisující očekávané chování aplikace. Pro testování nefunkčních požadavků jsou připraveny
specifické testovací postupy a nástroje připravené již ve fázi návrhu, nebo v rámci definování testovací
strategie. Jedná se například o výkonové testy, kapacitní testy, testy na odolnost proti výpadky
aplikace, resp. ztráty dat, nebo penetrační (bezpečnostní testy).
Vlastní vyhodnocení testů (kvality aplikace) je posuzována s ohledem na celkovou funkčnost aplikace.
Výsledky testů, resp. chyby aplikace jsou kategorizovány, např. kategorie A – kritický dopad, systém
je zcela nefunkční, kategorie B – závažný dopad, hlavní části systému jsou funkční, nebo funkční
s omezením, kategorie C – ostatní. Pro vyhodnocení – akceptaci aplikace pak slouží počty možných
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 76/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
chyb aplikace dané kategorie – např. 0 chyb kategorie A, 5 chyb kategorie B a 20 chyb kategorie C,
které jsou definované již v rámci kvalitativních parametrů a v rámci smlouvy s dodavatelem.
Pro způsob a postup testování není možné navrhnout jednotný postup, který vždy závisí na
konkrétních požadavcích charakteru vlastní aplikace. Jako příklad je možné uvést následující postup:
a) Aplikace je připravena k testování – dodavatel hlásí připravenost k instalaci aplikace do
testovacího prostředí objednatele a předkládá kompletní protokol o provedených unit a funkčních
testech ve vývojovém prostředí (bez integračních vazeb) pro ověření připravenosti. Současně
předkládá instalační postup a zdrojové kódy k uložení do DevOps prostředí objednatele.
b) Specialisté dodavatele provedou instalaci aplikace dle předaného instalačního postupu a ověří
základní funkčnost aplikace (obvykle hlavní proces, tzv. smoke testy). Instalace je provedena
do testovacího prostředí objednatele, a to včetně integračních vazeb (datové zdroje). Je
vypracován instalační protokol (instalaci může provést i dodavatel). Takto připravený systém je
předán testovacímu týmu – Test manažerovy.
c) Testovací tým provádí funkční testy (systémové a integrační) podle připravených detailních
testovacích scénářů. V případě odlišného chování aplikace je tato skutečnost zaznamenána jako
chyba včetně návrhu její kategorie z pohledu testera. Dále jsou doplněny nezbytné informace
potřebné k analýze chyby. Zaznamenaná chyba je předána testovacímu manažerovy, který ji
předá na dodavatele k dalšímu zpracování. Dodavatel si k reportované chybě může vyžádat
doplňující informace, případně může chybu odmítnout jako neodůvodněnou. Dodavatel má
obvykle definován čas na analýzu chyby a na její odstranění, a to v závislosti na její kategorii.
d) V případě, že kvalita aplikace neodpovídá stanoveným kritériím dodavatel připravuje novou verzi
aplikace s opravenými chybami (viz. termíny dle kritičnosti chyby).
e) Dodavatel hlásí připravenost k opakovanému testování aplikace, zejména pak jako kontrola
opravy chybových stavů. Deklaruje opravu identifikovaných chybových stavů a předkládá novu
verzi aplikace – zdrojový kód a instalační příručku.
f) Následují opakující se kroky b), c) d) a e) do doby naplnění kvalitativních kritérií, případně do
rozhodnutí o Ukončení projektu.
g) Výše uvedené funkční testy jsou realizovány testovacím týmem, tj. speciality, kteří s aplikací
nebudou cílově pracovat. Proto po dosažení akceptačních kritérií je naplánována série funkční
testů, realizována koncovými uživateli (tzv. end user testy). Testování je v tomto případě
realizováno již ne striktně podle připravených testovacích scénářů. Identifikace chybových stavů,
jejich evidence, předání na dodavatele, vydání nové verze se opakuje, stejně jako v případě
testovacího týmu.
h) Samostatnou kapitolou jsou pak testy nefunkčních vlastností aplikace (systému). I výsledky těchto
testů se započítávají do celkového scóre kvality aplikace.
Jedná se např. o:
- Zátěžové testy – na aplikaci je generována zátěž a je průběžně sledována odezva
aplikace, případně odezvy různých části aplikace.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 77/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
- Kapacitní testy – zjišťuje se při jakém počtu uživatel / zátěže dojde ke zpomalení nebo
kolapsu aplikace.
- HA/DR testy – testy ověřující chování aplikace k mezních stavech, jako je výpadek
aplikačního node, realizovatelnost překlopení do záložního datového centra atp.
- Bezpečnosti (penetrační) testy – testy aplikace z pohledu její odolnosti proti
kybernetickým hrozbám a zranitelnostem (obvykle provádí nezávislá odborná
společnost).
14.2.3 Předání do produkce
Fáze předání aplikace do produkce je nedílnou a nesmírně důležitou součástí projektu. V rámci
projektové metodiky je předání do produkce nastaveno jako poslední projektová etapa, před
uzavřením projektu.
14.3 Strategie testování
Testování je klíčovou součástí projektu vývoje a dodávky nového systému. Cílem testování je
zajištění kvality systému a ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a výkonu.
Je preferováno využití automatizovaných testů, které jsou rychlé, opakovatelné a umožňují efektivní
pokrytí scénářů testování.
14.3.1 Testování SW aplikací / systémů
Základní požadavky na ověření kvality Produktu projektu (viz. PRINCE2), resp. dodávané SW aplikace
jsou definovány již v rámci přípravy Prováděcího projektu. Již zde musí být jasné, že systém bude
akceptován na základě funkčních a nefunkčních testů. Rozsah a typy testů by měly být definovány
nejpozději jako vstup pro výběrové řízení (může ovlivnit rozsah pracnosti atp.).
Testování – ověřováni kvality probíhá dle strategie řízení kvality a každá aktivita je
zaznamenána do Registru kvality.
V první realizační projektové fázi – zpracování Prováděcího projektu jsou pro účely testování
zpracovány dokumenty:
Testovací plán – V plánu jsou popsány typy testů, které se budou v rámci ověřování kvality produktu
realizované. Dále na jakém prostředí se budou realizovat (vývojovém, testovacím, produkčním, jinak
specializovaném atp.) Součástí Testovacího plánu je popis personálního zabezpečení jednotlivých
druhů testů včetně zodpovědností (PM za dodavatele, Test manažer, Tester, Manažer kvality atp.).
Dokument také může specifikovat kdo připraví pro jednotlivé typy testů Testovací reporty a také kdo
je schválí.
S ohledem na různorodost požadavků / aplikací je nutné připravit, aby projektový manažer připravil ve
spolupráci s dodavatelem Testovací plán.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 78/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Testovací report – dokument v první části popisující předpoklady k provedení testu, kroky testera
(krok za krokem) - co musí udělat a jaký výsledek je očekávaný. Ideálně je zaznamenána vazba na
funkční požadavek (Use Case). Druhá část dokumentu je určena pro zaznamenání detailních výsledků
testu s popisem odchylky/chyby od očekávaného výsledku. Testovací scénáře, zejména pro funkční
testy by měly být vytvořeny na základě funkční specifikace a měla by zde být vazba na jednotlivé
případy užití (Use Case). Testovací scénáře se připravují i pro nefunkční požadavky – testy
výkonových, nebo bezpečnostních parametrů. Plnění druhé části dokumentu se provádí v průběhu
testování SW aplikace ve fázi testování.
Dokument připravuje dodavatel v rámci realizační fáze.
Testovací_report.docx
Registr reportů – jedná se o excel tabulku se seznamem jednotlivých Testovacích reportů, kam se
zapisují souhrnné výsledky z testování (jednotlivých testovacích kol). Registr obsahuje zejména
výsledek testovacího případu, závažnost chyby, z typ testů, identifikace testovacího kola a relevantní
osoby – tester, test manager, kvality manager, PM MZ. Test report dává přehled o aktuálním „stavu“
testování a na základě vyhodnocení jednotlivých kol je možné sledovat trendy v počtu a závažnosti
chyb s ohledem na plán release.
Registr_reportů.xlsx
14.3.2 Proces testování
Proces Prostředí Tým Popis Výstup
Vývojové Vývojový tým Vývoj aplikace dle schváleného N/A
prostředí dodavatele plánu, kvalita zdrojového kódu
dodavatele odpovídá standardu MZ, nebo
Vývoj best practise. Průběžné
provádění Unit testů
aplikačních modulů.
N/A Vývojový tým Ukončení vývojové fáze – N/A
dodavatele dokončeny všechny funkční i
nefunkční části.
Vytvořen build pro nasazení do
testovacího prostředí k ověření
funkčnosti.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 79/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Testování Testovací Testovací tým Cílem je provést co největší Výstup: Report
prostředí dodavatele rozsah funkčních a dodavatele o
dodavatele nefunkčních testů (s ohledem provedených testech a
Vývojový tým na neexistující integrace a připravenosti systému
N/A dodavatele data, nebo pouze dummy – k uživatelským testům
simulovaná). (KPI nejsou, ale systém
Testovací Admin tým MZ Dodavatel dokládá MZ by měl být testovatelný).
prostředí MZ za podpory připravenost systému
dodavatele, k testování na straně MZ Výstup: Předávací
nebo tým formou reportu o provedených protokol k aktuální verzi
dodavatele testech. aplikace, Release
Vytvořen build pro nasazení do notes.
testovacího prostředí MZ. Build N/A
uložen do repository.
Instalace
Z repository MZ je provedena
instalace aplikace do
testovacího prostředí MZ.
Správnost a funkčnost aplikace
ověřena tzv. smoke testy
(ověření vybraných/hlavních
use case, integrací nebo pouze
kontrola logů atp., může být
různé). Odpovídá dodavatel.
Integrační Testovací Admin tým MZ Předání instalované verze Výstup: Instalační
testy prostředí MZ za podpory systému. protokol
Testovací dodavatele,
prostředí MZ nebo tým Integrační testy mají za cíl Výstup: Testovací
dodavatele ověřit správnou integraci report, aktualizace
Testovací Admin jednotlivých komponent a Registru kvality
prostředí MZ /tech.tým MZ modulů systému. Během Exit kritérium: dosažení
za podpory integračních testů budou KPI
dodavatele testována rozhraní mezi
jednotlivými částmi /moduly Výstup: Testovací
Testovací tým systému, včetně externích report, aktualizace
MZ systémů, a bude ověřována Registru kvality
jejich bezproblémová Exit kritérium: dosažení
Funkční testy komunikace (autentizace, KPI (KPI mohou být
– 1.kolo komunikace atp.). stanovené i pro opravy
Uživatelské funkční testy chyb)
ověřují funkčnost systému z
pohledu uživatelů a prověřují
pokrytí všech zadaných
procesů a splnění všech
funkčních požadavků na
systém.
Nedílnou součástí funkčních
testů je i testování kvality a
úplnosti datové migrace.
Testy jsou obvykle
koncipovány jako více kolové.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 80/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Vývojové Vývojový tým Oprava zjištěných a Výstup: Report
prostředí dodavatele akceptovaných chyb. dodavatele o
dodavatele provedených testech –
Oprava v rámci dotčených
chyb testovacích scénářů.
N/A Vývojový tým Vytvořen build s opravami pro Výstup: Předávací
dodavatele nasazení do testovacího protokol k aktuální verzi
Testovací prostředí MZ. Build uložen do aplikace, Release
prostředí MZ Admin tým MZ repository MZ. Notes.
za podpory Z repository MZ je provedena N/A
dodavatele, instalace aplikace do
Instalace nebo tým testovacího prostředí MZ.
dodavatele Správnost a funkčnost aplikace
ověřena tzv. smoke testy.
Odpovídá dodavatel.
Testovací Admin tým MZ Předání instalované verze Výstup: Instalační
prostředí MZ za podpory systému. protokol
dodavatele,
nebo tým
dodavatele
Pozn. Počet testovacích kol se stanovuje v závislosti na složitosti systému. V rámci harmonogramu je
nezbytné počítat jak s vlastním testováním, tak i s časem nezbytný pro opravy, interní testy
dodavatele, příprava buildu a instalace nové verze. Doporučujeme minimálně týdenní testovací
cyklus. Testování se provádí v naplánovaném rozsahu, nebo do doby dosažení KPI.
testovací Testovací tým Uživatelské funkční testy Výstup: Testovací
prostředí MZ MZ ověřují funkčnost systému z report, Update Registr
Funkční testy pohledu uživatelů a prověřují kvality
– n.kolo
pokrytí všech zadaných
procesů a splnění všech Exit kritérium: dosažení
funkčních požadavků na KPI
systém.
Nedílnou součástí funkčních
testů je i testování kvality a
úplnosti datové migrace.
Testy jsou obvykle
koncipovány jako více kolové.
Vývojové Vývojový tým Oprava zjištěných a Výstup: Report
prostředí dodavatele akceptovaných chyb. dodavatele o
Oprava dodavatele provedených testech –
chyb
v rámci dotčených
testovacích scénářů.
N/A Vývojový tým Vytvořen build s opravami pro Výstup: Předávací
dodavatele nasazení do prostředí MZ. protokol k aktuální verzi
Build uložen do repository MZ. aplikace, Release Notes
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 81/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Instalace Testovací Admin tým MZ Z repository MZ je provedena N/A
prostředí MZ, za podpory instalace aplikace do
nebo prostředí pro dodavatele, testovacího prostředí MZ.
výkonové testy nebo tým Správnost a funkčnost aplikace
dodavatele ověřena tzv. smoke testy.
Odpovídá dodavatel.
Testovací Admin tým MZ Předání instalované verze Výstup: Instalační
prostředí MZ, za podpory systému. protokol
nebo prostředí pro dodavatele,
výkonové testy nebo tým
dodavatele
Testovací Testovací / Výkonové (nebo výkonové a Výstup: Testovací
prostředí MZ, Technický tým kapacitní testy) – cílem je report, Aktualizace
nebo prostředí pro MZ ověřit výkonové požadavky na Registru kvality
výkonové testy odezvy a reakce systému
(odezva systému – přechod Exit kritérium: dosažení
Výkonové mezi obrazovkami při KPI
testy současném zatížení XY
uživatelů, kontrola objemu Výstup: Testovací
Bezpečnostní Testovací Testovací / ukládaných dat, testy, pro report, Update Registr
testy prostředí MZ, Technický tým jakém počtu uživatelů dojde kvality
nebo prostředí pro MZ, nebo k nepřiměřenému prodloužení
bezpečnostní nezávislá odezvy uživatelům atp.) Exit kritérium: dosažení
testy specializovaná Bezpečnostní (penetrační) KPI (nemá kritizké,
organizace testy – obvykle black box závažné a ani střední
režim. zranitelnosti)
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 82/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Testovací Dle typu testů Další specifické testy – dle Výstup: Testovací
prostředí MZ, charakteru systému, nebo report, Update Registr
nebo prostředí pro požadavků zadavatele (testy kvality
ostatní testy k ověření správnosti
instalačního postupu,
Ostatní provozních postupů, testy
testy migrace dat atp.).
Pozn. Výkonové, bezpečnostní (penetrační), případně ostatní tesy se provádí na otestovaném
systému, v prostředí co nejvíce simulujícím finální produkční prostředí (např. se provádí na
druhém node produkčního systému). Testy se také mohou opakovat v případě, že systém
nesplní požadovaná kritéria.
Každá identifikovaná chyba vyžaduje opravu a ověření opravené chyby.
Předpokládejme, že nemáme další chyby (byly opraveny, včetně ověření správnosti opravy).
Testovací Testovací tým UAT (User Acceptance Test) Výstup: Testovací
prostředí MZ uživatelů jsou prováděny skupinou report, Update Registr
UAT testy koncových uživatelů systému a kvality
je ověřována funkčnost
systému z pohledu koncového Exit kritérium: dosažení
uživatele. Mnohdy je součástí KPI
UAT testu i tzv. free testing.
Vývojové Vývojový tým Oprava zjištěných a Výstup: Report
prostředí dodavatele akceptovaných chyb. dodavatele o
dodavatele provedených testech –
Oprava v rámci dotčených
chyb testovacích scénářů.
N/A Vývojový tým Vytvořen build pro produkční Výstup: Předávací
dodavatele prostředí a pro protokol k aktuální verzi
Produkční testovací/prostředí provozní aplikace, Release Notes
prostředí Admin tým MZ podpory.
za zvýšené Buildy uložen do repository Šablona: Instalační
Instalace podpory MZ. protokol
dodavatele, Z repository MZ je provedena Výstup: Instalační
instalace aplikace do protokol
produkčního prostředí MZ.
Správnost a funkčnost aplikace
ověřena tzv. smoke testy.
Odpovídá dodavatel.
Produkční Zvýšená Systém spuštěn do
prostředí podpora ze produkčního provozu.
strany MZ a
dodavatele
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 83/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Testovací (čeká se na Přechod na Služby podpory ze Výstup: Instalační
Prostředí, nebo první špičku) strany dodavatele, SLA a jejich protokol
prostředí pro vyhodnocování.
Instalace provozní podporu Admin tým MZ Z repository MZ je provedena
za podpory instalace aplikace do prostředí
dodavatele, provozní podpory MZ.
Správnost a funkčnost aplikace
ověřena tzv. smoke testy.
Odpovídá dodavatel.
Testovací Zvýšená Systém spuštěn pro účely Výstup: Akceptační
Prostředí, nebo podpora ze provozní podpory. protokol
prostředí pro strany MZ a
provozní podporu dodavatele Akceptace
(čeká se na
N/A první špičku)
N/A
Vysvětlivky – popis prostředí:
• Vývojové prostředí dodavatele – prostředí dodavatele, kde probíhá vývoj aplikace / SW
vybavení. Prostředí je obvykle neřízeno a minimálně omezeno. Externí systémy – intergace –
nejsou dostupné, nebo pouze jako dummy.
• Testovací prostředí dodavatele – prostředí dodavatele určené pro ověřování kvality systému,
prostředí bývá obvykle řízené (bez vývojářského přístupu), prostředí nemá externí vazby, není
možné ověřit integrace (obvykle)
• Testovací prostředí MZ – prostředí objednatele určené pro ověřování kvality dodávané SW
aplikace, jedná se o řízené prostředí včetně nezbytných integrací a externích systémů.
Testovací prostředí také obsahuje datovou sadu nezbytnou pro plánované testy (pro všechny
kola – nutná data obnovovat). Za systém i datovou sadu (neprodukční) obvykle zodpovídá
objednatel.
• „jiné“ testovací/neprodukční prostředí – jedná se obvykle o prostředí pro účely
specializovaných testů – výkonových, penetračních atp., kde je nezbytná co největší podobnost
se systémem produkčním.
• Produkční prostředí MZ – standardní produkční prostředí pod provozní podporou MZ.
14.3.1 Funkční testy
Pod funkčními testy rozumíme veškeré testování, které má za cíl ověřit naplnění funkčních a
nefunkčních požadavků na projekt. Obsahují Unit testing, Integrační testy a Uživatelské funkční testy.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 84/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Testovací scénáře pro Unit testing a Integrační testy připraví Dodavatel, který bude zodpovídat za to,
že tyto scénáře pokryjí všechny funkční a nefunkční požadavky uvedené v zadávací dokumentaci a
specifikaci projektu. Příprava scénářů Uživatelských funkčních testů bude zodpovědností Zadavatele,
Dodavatel mu k přípravě poskytne potřebnou součinnost.
14.3.1.1 Unit testing
Unit testing bude prováděn Dodavatelem a zaměří se na testování jednotlivých komponent a modulů
systému. Jeho cílem je zkontrolovat, zda jednotlivé části systému fungují správně a splňují
požadované specifikace. Za provedení unit testingu bude zodpovědný Dodavatel.
14.3.1.2 Integrační testy
Integrační testy budou společně prováděny Dodavatelem a Zadavatelem a mají za cíl ověřit správnou
integraci jednotlivých komponent a modulů systému. Během integračních testů budou testována
rozhraní, včetně externích systémů, a bude ověřována jejich bezproblémová komunikace.
14.3.2 Uživatelské funkční testy
Uživatelské funkční testy ověřují funkčnost systému z pohledu uživatelů a prověřují pokrytí všech
zadaných procesů a splnění všech funkčních požadavků na systém.
Nedílnou součástí funkčních testů je i testování kvality a úplnosti datové migrace.
Uživatelské testy provádí tým Zadavatele, který na tuto činnost musí být předem důkladně proškolen
Dodavatelem.
14.3.3 Akceptační testy
Akceptační testy (UAT) budou prováděny na provozním prostředí (resp. na prostředí, které bude
nastaveno stejně jako budoucí provozní prostředí). Součástí akceptačního testu bude i ověření
instalace systému podle schváleného rollout plánu.
Akceptační testy ověří, zda nový systém splňuje všechny funkční a nefunkční požadavky na systém
uvedené v zadávací dokumentaci a specifikaci projektu. UAT včetně přípravy testovacích scénářů
provádí Zadavatel za podpory Dodavatele, s využitím testovacích scénářů připravených pro funkční
testy.
Každý testovací scénář musí obsahovat jednoznačné akceptační kritérium.
Při provádění akceptačních testů projektový tým trvale monitoruje stav testování a informuje
Projektový výbor o procentu úspěšně akceptovaných scénářů. Po akceptaci všech scénářů a doručení
všech výstupů dodavatelského projektu
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 85/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14.3.4 Penetrační testy
Penetrační testy slouží k prověření a zhodnocení odolnosti systému proti vnějšímu nebo vnitřnímu
útoku. Cílem je zdokumentovat slabá místa systému a dodat informace Dodavateli případně
Zadavateli pro jejich odstranění.
Budou provedeny minimálně následující testy:
• Test infrastruktury (např. otevřené porty)
• Test uživatelského portálu
• Test interních uživatelů – pro všechny definované uživatelské role
• Simulovaný útok s cílem přetížit služby systému (DDoS).
Penetrační test bude prováděn metodou tzv. Gray-box: testeři budou seznámeni se základní
architekturou řešení, ale nebudou mít k dispozici technickou dokumentaci a nebudou znát detaily
nastavení systému.
Pokud budou identifikovány chyby v systému, které budou identifikovány jako závažné, bude test
(minimálně v oblasti ovlivněné závažnými chybami) po jejich odstranění opakován.
Po nasazení systému do provozního prostředí bude test zopakován.
Penetrační test musí provádět nezávislá společnost, která provede testování některou z metodik
OSSTMM, OWASP, NIST, PTES, nebo ISSAF. Zadavatel v rámci výběrového řízení stanoví kritéria,
která firma provádějící penetrační testy musí splňovat. Dodavatel bude zodpovědný za výběr a
zajištění externí firmy, která provede penetrační testování a bude v souladu s kritérii stanovenými
Zadavatelem. Realizátor penetračních testů musí doložit, že testy budou provádět specialisté s
certifikací OSCP (Offensive Security Certified Professional) případně (CISSP Certified Information
Systems Security Professional).
14.3.5 Zátěžové testy
Zátěžové testy budou prováděny Dodavatelem a zaměří se na testování výkonu a odolnosti systému
za extrémních zátěžových podmínek. Tyto testy mají za cíl ověřit, jak systém reaguje a udržuje
výkonnost při zvýšeném počtu uživatelů, transakcí nebo při velkém objemu dat.
Testovací scénáře připraví Dodavatel.
Důležitým požadavkem na testovací scénáře je, aby věrně kopírovali maximální reálnou zátěž v každé
z operací. Je tedy třeba počítat s nejhorší možnou, ale stále ještě reálnou kombinací požadavků na
systém (např. je možné, že se ve stejnou chvíli přihlásí do systému všichni uživatelé z daného
časového pásma, ale už nereálné, tedy mimo scénář testu je, že se najednou přihlásí, nebo provedou
konkrétní operaci všichni uživatelé ze všech zastupitelských úřadů).
Zátěžový test nepředpokládá útok typu DDoS, odolnost proti cílenému útoku bude ověřována v rámci
penetračního testu.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 86/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Pro realizaci zátěžového testu bude využit specializovaný software, aby bylo možno monitorovat
spouštěné akce, jejich trvání a zátěž klíčových komponent systému (procesory, paměť, síť atd.).
14.4 Příprava produktivního provozu
Cílem tohoto procesu, který je realizován v rámci závěrečné manažerské etapy projektu je:
• Integrace do jednotné technologické platformy (vč. testování)
• Potvrzení připravenosti aplikace pro spuštění produktivního provozu (Provozně technické
checklisty, checklisty shody se systémem řízení kvality)
Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.
lavním procesem přípravy produktivního provozu je Interní testování a příprava integrace do
produktivního prostředí.
Integrační tým provede posouzení shody dodaného díla/aplikace s provozně-technickými
požadavky a požadavky systému řízení kvality.
Nesoulady s požadavky jsou zaznamenávány do Registru otevřených bodů. Následně je výsledek
předán výkonnému výboru k rozhodnutí o dalším postupu (spuštění produktivního provozu,
opravy/zajištění souladu).
Příprava produktivního provozu se řídí plánem etapy. V této etapě jsou využívány níže uvedené
šablony:
Testovací_report.docx
Instalační_protokol.docx
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 87/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14.5 Raci matice přípravy produktivního provozu
Role
Porada vedení MZ
Ředitel sekce
Vedoucí odboru
Vedoucí oddělení
Klíčový uživatel
Projektový manažer
Architekt IS
Architekt KB
Dodavatel
Manažer kvality
Procesy C I CCA I
3. Realizace projektu I I CCCCCA
3.5. Příprava produktivního provozu RCRRA I
Testování I I RCRRA I
Posouzení shody dodaného výstupu
Integrace
Potvrzení připravenosti aplikace
R Responsible Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted související s úkolem.
I Informed
Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.
Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
nebo úkolem.
Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
úkolu.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 88/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
15 UKONČENÍ PROJEKTU
Cílem této fáze je:
• Formální převzetí do provozu (uživateli) a spuštění produktivního provozu
• Formální ukončení projektu
Ukončení projektu zahrnuje:
• Posouzení, zda všechny cíle popsané v kartě projektu byly naplněny
• Posouzení, zda všechny výstupy byly dodány a akceptovány uživatelem nebo provozem
• Popis, co by mělo být zajištěno provozem a jeho podporou po ukončení projektu (vč.
monitoringu ukazatelů, udržitelnosti, provozní dokumentace)
• Předání dokumentace pro provoz
• Aktualizace Enterprise architektury
• Ověření, že Plán revize přínosů1 zohledňuje požadované testování přínosů po ukončení
projektu a jsou přiřazeny odpovědné osoby za provedení měření
• Osoby odpovědné za měření přínosů po skončení projektu (provoz) jsou v rámci ukončení
projektu oficiálně pověřeny tímto měřením.
• Stanovení následných akcí
• Zpracování závěrečné zprávy projektu a závěrečná MZ a ŽoP
• Sběr získaných poznatků z projektu a zapracování do zprávy o získaných poznatcích
• Analýza rizik přetrvávajících po skončení projektu
• Archivace projektových dokumentů (dle skartačního řádu)
• Příprava oznámení o ukončení projektu pro výkonný výbor
Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.
1 Centralizovaná evidence monitorovaných ukazatelů udržovaná za všechny projekty
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 89/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
16 UVE ENÍ O PROVOZU
Etapa uvedení do provozu je koncipována jako standardní projektová etapa, ale je uvažována jako
povinná, před ukončení projektu. ůvodem zavedení této povinné etapy je zajištění dlouhodobé
udržitelnosti produktů projektu (např. informačního systému), které je obvykle vyžadované na
základě dotačního titulu.
Již od počátku plánování projektu, v případě implementace informačního systému je potřeba
neopomenout, že kromě koncových uživatelů systému (tj. skupiny lidí, kteří se systémem ve výsledku
pracují) je zde další skupina lidí, kteří systém provozují a podporují, případně dále rozvíjejí. To je
důvodem proč i oddělení provozu/provozní obsluha systému náleží do projektové role uživatel a stejně
jako koncový uživatel systému stejně tak musí mít možnost si definovat funkční i nefunkční požadavky
na systém/produkt ze svého pohledu.
Ne všechny projekty dodávají informační systém, tj. programový kód „běžící“ někde v datacentru.
Stejně tak je důležité uvažovat i o uvedení do provozu u výstupů typu dokument např. popisující
fungování nových procesů, směrnic apod. a správně plánovat funkční i nefunkční požadavky
na produkt projektu směřující k jeho plánovanému užití a následné možnosti měření jeho
přínosu.
Přestože je etapa Uvedení do provozu poslední v pořadí projektových etap (před Ukončením projektu)
její vstupy musí být definovány již jako součástí etapy zahájení a také nastavení produktu (někdy i
předprojektové etapy – projektový záměr), kde vznikají Projektový plán i Popisy produktů apod.
Vzhledem ke skutečnosti, že žádný informační systém není stejný, tj. není možné vzorově definovat
provozní požadavky je níže uváděn seznam vybraných příkladů, které je vždy nezbytné přizpůsobit
konkrétní situaci (stejné platí i pro produkty typu dokument).
Pro nový informační systém zajistit/ověřit že:
• existují dostatečné výpočetní zdroje – z pohledu výkonnosti, objemu zpracovávaných dat,
dostupnosti, kybernetické bezpečnosti.
• je k dispozici dostatek lidských zdrojů s odpovídající kvalifikací.
• bude dodána instalační dokumentace, případně migrační strategie a dokumentace včetně
instalačního protokolu.
• bude dodána dokumentace s detailními požadavky konfigurace na provozní
infrastrukturu.
• bude dodána provozní a admin dokumentace.
• bude dodána dokumentace pro provozní troubleshooting.
• zaškolení provozního personálu včetně relevantních úrovní Helpdesku/ServiceDesku.
• bude zajištěna smlouva o podpoře a údržbě (SLA) včetně dostupnosti dodavatelského
Helpdesku, ověřit služby podpory a údržby dle standardu.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 90/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Jak bylo uvedeno v úvodu, jedná se o standardní projektovou etapu, tedy jsou vyžívány standardní
projektové postupy – řízení dodávky pomocí Balíků práce (řízení kvality, rizik atp.), reportování o
ukončení etapy / Zpráva o ukončení etapy, Schválení ukončení projektu.
Proces obsahuje tři základní procesy, které je nutné dodržet:
16.1 Předání aplikace a příprava spuštění produktivního
provozu
Výstupem tohoto procesu je produktivně provozovaná aplikace.
16.2 Akceptace díla a zahájení produktivního provozu
Formální akceptace aplikace (viz kapitola akceptační řízení). A formální schválení zahájení
produktivního provozu.
Schválení spuštění produktivního provozu na základě Provozně technického checklistu a
checklistu shody se systémem řízení kvality.
16.3 Souhrn informaci k uvedení do provozu
Vstupní proces: Příprava produktivního provozu
Zodpovědná osoba:
Šablony pro tuto etapu: Projektový manažer ve spolupráci s hlavním
dodavatelem
Akceptační protokol, Předávací protokol
Výstup předprojektové etapy: Podepsaný akceptační protokol
Ukončení etapy: Akceptace a schválení spuštění produktivního provozu
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 91/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
16.4 RACI matice uvedení do provozu
Role
Porada vedení MZ
Ředitel sekce
Vedoucí odboru
Vedoucí oddělení
Klíčový uživatel
Projektový manažer
Architekt IS
Architekt KB
Dodavatel
Manažer kvality
Právní oddělení
Procesy I I I IRI IAI I
4. Ukončení projektu ARRRC I
4.1. Uvedení do provozu ACCCCRCC I I R
Předání aplikace ARRRC I
Příprava spuštění produktivního
provozu
Akceptace díla
Zahájení produktivního provozu
R Responsible Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted související s úkolem.
I Informed
Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.
Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
nebo úkolem.
Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
úkolu.
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 92/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
17 UKONČENÍ PROJEKTU
Jedná se o oficiální uzavření a dokončení všech činností a fází, které byly plánovány a
prováděny v rámci projektu. Tato fáze zahrnuje formální ukončení všech projektových činností,
hodnocení dosažených výsledků, zpracování závěrečných dokumentů a informování stakeholderů o
dokončení projektu. Ukončení projektu je důležitým krokem, který umožňuje zajištění, že projekt byl
úspěšně dokončen a dosáhl svých cílů.
Proces obsahuje šest základních procesů, které je nutné dodržet:
17.1.1 Aktualizace přehledu získaných zkušeností
Finální aktualizace a předání registru získaných zkušeností projektovým manažerem pro využití
v rámci dalších realizovaných projektů a provozu portfolia a organizace zajišťovaném procesem
Metodická činnost a řízení/rozvoj lidských zdrojů (vedení znalostní databáze).
Registr_získaných_zkušeností.xlsx
17.1.2 Zpracování závěrečné Monitorovací zprávy a ŽoP
V rámci této aktivity je zpracována závěrečná Monitorovací zpráva a Žádost o platbu (Je-li projekt
financován finančním mechanismem vyžadujícím zpracování těchto dokumentů. Formát dokumentů
je definován poskytovatelem dotace). Obecně se jedná o závěrečnou monitorovací zprávu a o
závěrečnou žádost o platbu.
Je nutné zkontrolovat podmínky poskytovatele dotace, a dle toho upravit připravované
podklady.
17.1.3 Aktualizace plánu revize přínosů
Finální aktualizace plánu revize přínosů pro následné monitorování přínosů a monitorovacích
indikátorů v průběhu provozu aplikace v rámci procesu Monitoring/měření přínosů zajišťovaného na
úrovni portfolia projektů a aplikací (viz kapitola plán revize přínosů).
17.1.4 Archivace dokumentace
V rámci této aktivity probíhá archivace dokumentace. Na základě skartačního řádu bude provedena
archivace odpovědnými osobami.
Elektronická dokumentace MS Sharepoint slouží dále jako zdroj informací po skončení realizace
projektu (např. pro další projekty, změny v rámci provozu apod.)
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 93/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
V rámci skartace je nutné dodržovat podmínky dokumentu „Skartační řád“.
17.1.5 Předání dokumentace k řízení projektu
Projektový manažer formálně předá dokumentaci dokončeného projektu včetně registru rizik
(sledována budou dále přetrvávající rizika na úrovni provozu) k další správě zajišťované na úrovni
provozu.
17.1.6 Vyhodnocení projektu
Projektový manažer v rámci této aktivity provádí vyhodnocení projektu. V rámci Zprávy o ukončení
projektu informuje, zda cíle definované v projektové dokumentaci byly dosaženy. Dále je zpracováno
vyhodnocení investiční akce.
V rámci vyhodnocení Investiční akce je nutné dodržovat podmínky a pokyny dokumentu
Ministerstva zdravotnictví.
Pro přípravu zprávy je využívána šablona „Zpráva o ukončení projektu“.
Zpráva_o_ukončení_projektu.docx
17.2 RACI matice k ukončení projektu
Role
Porada vedení MZ
Ředitel sekce
Vedoucí odboru
Vedoucí oddělení
Klíčový uživatel
Projektový manažer
Architekt IS
Architekt KB
Dodavatel
Manažer kvality
Právní oddělení
Procesy I I CACC C
4. Ukončení projektu C A C C C R
C
4.2. Ukončení projektu I I CACC
Aktualizace přehledu získaných
Strana 94/95
zkušeností
Zpracování závěrečné MZ a ŽoP
Aktualizace plánu revize přínosů
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Archivace dokumentace I A
Předání dokumentace k řízení
projektu I A
Vyhodnocení projektu
R C A C C C
Oficiální ukončení projektu
ARRR I I I I I I I
R Responsible Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted související s úkolem.
I Informed
Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.
Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
nebo úkolem.
Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
úkolu.
17.3 Souhrn informaci k ukončení projektu
Vstupní proces: Akceptace a schválení spuštění produktivního provozu
Zodpovědná osoba: Projektový manažer
Šablony pro tuto etapu: Zpráva o ukončení projektu, Registr získaných
zkušeností
Výstup předprojektové etapy: Zpráva o ukončení projektu
Ukončení etapy: Podepsání zprávy o ukončení projektu
Metodika řízení projektu ver. 0.3.4 Strana 95/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ
STANOVENÍ PODMÍNEK
REALIZACE
Projekt Národní centrum elektronického zdravotnictví (registrační číslo
CZ.31.1.01/MV/22_05/0000005)
Verze: 1.1
Platnost nové verze od: 18.6.2024
Obsah
Historie verzí .............................................................................................................. 2
1 PROGRAM EZ .................................................................................................................... 5
1.1 Seznam projektů .............................................................................................. 5
1.2 Víceúrovňové řízení Programu EZ................................................................... 8
1.3 Organizační struktura Programu EZ .............................................................. 10
1.4 Popis výborů Programu EZ ............................................................................ 11
1.5 Popis rolí a odpovědností (RACI matice)....................................................... 15
1.6 Projektová kancelář Programu EZ ................................................................. 22
1.7 Architektonický výbor ..................................................................................... 23
1.8 Komunikační strategie Programu EZ ............................................................. 23
2 PROCESY ŘÍZENÍ PROJEKTŮ EZ.................................................................................. 26
2.1 Plánování projektu.......................................................................................... 26
2.2 Příprava projektu ............................................................................................ 29
2.3 Objednávka .................................................................................................... 50
2.4 Realizace projektu.......................................................................................... 50
2.5 Příprava produktivního provozu ..................................................................... 61
2.6 Ukončení projektu .......................................................................................... 62
2.7 Uvedení do provozu ....................................................................................... 63
2.8 Ukončení projektu .......................................................................................... 64
3 POVINNÁ DOKUMENTACE ............................................................................................. 66
3.1 Analytická dokumentace ................................................................................ 66
3.2 Návrhová dokumentace (Design) .................................................................. 66
3.3 Uživatelská dokumentace .............................................................................. 66
3.4 Provozní/Servisní dokumentace .................................................................... 67
3.5 Systémová dokumentace............................................................................... 67
3.6 Administrátorská dokumentace...................................................................... 67
3.7 Bezpečnostní dokumentace........................................................................... 67
3.8 Ostatní dokumentace ..................................................................................... 67
4 FINANCOVÁNÍ A VÝKAZNICTVÍ EU/NPO ...................................................................... 69
4.1 Financování dotačního projektu..................................................................... 69
4.2 Národní plán obnovy ...................................................................................... 69
4.3 Seznam osob/orgánů ke spolupráci na zajištění realizace dotačního projektu
........................................................................................................................ 73
4.4 Seznam obecných podkladů k žádostem o platbu ........................................ 74
4.5 Výňatek z povinností konečného příjemce dle Právního aktu ...................... 76
5 NÁSTROJ PRO SPRÁVU DOKUMENTŮ A OBECNÉ ŠABLONY .................................. 78
5.1 Seznam obecných šablon .............................................................................. 78
1/80
6 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA ZABEZPEČENÍ ........................................................................... 79
Historie verzí
Verze Datum Autor Popis změn Označení
změn
1.0 14.6.2024 Obsahuje vše Finální
1.1 18.6.2024
1.2 2.7.2024 Vyjmuta kapitola ke strategii testů a
Finální
vložen odkaz na Metodologii testování
Aktualizace přehledu projektů Finální
Seznam zkratek a pojmů
Zkratka Význam
CMS
DDoS Content management system (Systém pro správu obsahu)
DevOps Distributed Denial of Service
EA Development Operations
EHDS Enterprise architektura
EU Evropský prostor pro zdravotní data
EZ Evropská unie
GDPR Elektronizace zdravotnictví
General Data Protection Regulation (Obecné nařízení o ochraně osobních
HW údajů)
IS Hardware
Informační systém
ISMS Information Security Management Systém (Systém řízení bezpečnosti
informací)
ISO International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace
IT pro normalizaci)
KB Informační technologie
Kybernetická bezpečnost
2/80
KHS Krajské hygienické stanice
KII Kritická informační infrastruktura
KP Konečný příjemce
KPIs Key Performance Indicators (Klíčové ukazatele výkonnosti)
MS Microsoft
MZ Ministerstvo zdravotnictví
MZČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky
NIS2 Aktualizovaná verze směrnice NIS (Network and Information Security)
NPO Národní plán obnovy
PA Právní akt
PDF Portable Document Forma (Přenosný formát dokumentů)
PM Projektový manažer
PTK Předběžná tržní konzultace
PV Projektový výbor
QA Quality Assurance (Zajištění jakosti)
ŘO Řídící orgán
ŘV Řídící výbor
SLA Service Level Agreement (dohoda o úrovni poskytovaných služeb)
SMVS Interní informační systém MZ
SW Software
UAT Uživatelské akceptační testován
ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky
VIS Významný informační systém
VoKB Vyhláška o kybernetické bezpečnosti
VPÚ Věcně příslušný útvar
VŘ Výběrové řízení
VV Výkonný výbor
VZ Veřejná zakázka
ZD Zadávací dokumentace
ZFZ Závěrečná finanční zpráva
ZoKB Zákon o kybernetické bezpečnosti
3/80
ZR Základní registry
ZZoR Závěrečná zpráva o realizaci
ZZVZ Zákon o zadávání veřejných zakázek
ZŽoP Závěrečná žádost o platbu
ŽoP Žádost o platbu
4/80
1 PROGRAM EZ
Elektronizace zdravotnictví má za cíl digitalizovat zdravotní péči, tedy převést vedení a předávání
zdravotnické dokumentace do elektronické podoby, a vytvoření součinnosti mezi MZČR, lékaři,
pojišťovnami a odborníky z různých oborů pro zjednodušení a zkvalitnění života společnosti. Občanům
to usnadní přístup k potřebným zdravotním službám, včetně informací o dostupné péči, přesným a
aktualizovaným informacím o jejich zdravotním stavu, jejich léčebným plánům a metodám, kterými
mohou své problémy řešit. Pro zdravotnické pracovníky si elektronické zdravotnictví poskytne přesné
a v reálném čase zaznamenané informace o pacientech, úplné a uspořádané přehledy o jejich
dlouhodobém zdravotním stavu a předešlé, či probíhající léčbě. Díky tomu jim poskytne silnou
informační podporu při rozhodování a zároveň jim odlehčí od administrativních činností.
MZČR má v úmyslu realizovat skupinu projektů financovaných v rámci Národního plánu
obnovy, který je financovaný z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, s cílem naplnění
povinností zákona č. 325/2021 Sb. A budováním služeb elektronického zdravotnictví.
V rámci Programu EZ bylo vytyčeno 5 hlavních priorit: vytvoření/modifikace autoritativních registrů,
které budou sloužit k identifikaci osob a k udržování všech relevantních informací; vybudování
základní infrastruktury pro vytvoření a správu elektronické identity a pro bezpečné sdílení informací;
zajištění jednotného přístupu k balíku služeb elektronického zdravotnictví skrze definovaný portál
v souladu s principy eGovernmentu; příprava spuštění plnohodnotného systému elektronické
preskripce a zřízení Národního centra pro elektronické zdravotnictví, které bude mít za úkol
koordinovat a podporovat rozvoj digitalizace.
1.1 Seznam projektů
Program Koordinace a realizace projektů elektronizace zdravotnictví (dále jen Program EZ) se skládá
ze 4 veřejných zakázek:
1. Podpora rozvoje Interoperability (VZ0173295)
2. Služby elektronického zdravotnictví (VZ0173296)
3. Příprava implementace EHDS (VZ0185917)
4. Zavedení systému řízení bezpečnosti KB (VZ0182490)
Program EZ je rozdělen na Skupinu projektů a ty jsou následně rozděleny do jednotlivých projektů
(tato kapitola bude průběžně upřesňována a upravována dle dohody s MZ).
5/80
(Obrázek bude průběžně aktualizován dle dohody s MZ).
1.1.1 Projekty financované z EU/NPO
1.1.1.1 Podpora rozvoje digitální transformace ve zdravotnictví – interoperabilita
Termín: Q4 2025
Cíl: Definice norem interoperability v souladu s Evropským rámcem interoperability pro elektronické
zdravotnictví a definice pravidel pro telemedicínu.
Indikátory: Přijetí norem a pravidel Ministerstvem zdravotnictví viz přijaté Standardy.
1.1.1.2 Resortní informační systém KHS MZČR
Termín: Q4 2025
Cíl: Dokončení projektů pro konsolidaci a rozvoj infrastruktury elektronického zdravotnictví s cílem
vytvořit propojené databáze a zlepšit digitální zdravotnické služby.
Indikátor: Nový informační systém propojující 14 regionálních hygienických stanic. Koncoví uživatelé
používají konsolidované nové služby vytvořené v rámci projektů a registry jsou propojeny.
1.1.1.3 Posílení kybernetické bezpečnosti resortní infrastruktury
Termín: Q4 2025
Cíl: Dokončení projektů vedoucích ke zvýšení počtu informačních systémů, jejichž kybernetická
bezpečnost byla posílena v souladu se zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti.
Indikátor: Zvýšení kybernetické bezpečnosti informačního systému. Dokončení úspěšného testování
a ověření souladu s požadavky na kybernetickou bezpečnost.
1.1.1.4 Podpora digitálních služeb ve zdravotnictví a katalog služeb –
Termín: Q4 2025
Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.
6/80
Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Podpora digitálních služeb ve zdravotnictví a katalog
služeb:
1. Žurnál činností
2. Katalog služeb elektronického zdravotnictví.
3. Kmenový registr zdravotnických pracovníků
4. Kmenový registr pacientů
5. Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb
1.1.1.5 Portálové řešení elektronického zdravotnictví
Termín: Q4 2025
Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.
Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Portálové řešení elektronického zdravotnictví:
1. Identifikační a autentizační služby pro pacienty a zdravotnické pracovníky
2. Uživatelé nových a upgradovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů: 5000
1.1.1.6 Chytrá karanténa 2.0
Termín: Q4 2025
Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.
Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Chytrá karanténa 2.0:
1. Informační služby pro pacienty
1.1.1.7 Sekundární využití zdravotních dat
Termín: Q4 2025
Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.
Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Sekundární využití zdravotnických dat:
1. Katalog digitálních služeb – Katalog datových souborů pro sekundární využití dat
7/80
1.2 Víceúrovňové řízení Programu EZ
U organizací s velkým počtem realizovaných projektů je vhodné řídit kromě jednotlivých projektů i
jejich logické skupiny a celkový Program EZ.
Účelem Programu EZ je realizovat dlouhodobější cíl(e) organizace, kde skupinám projektů a
jednotlivým projektům jsou přiřazovány priority na základě těchto cílů.
Vrcholem pyramidy je Program EZ zastřešující skupiny projektů. Tyto skupiny jsou tvořeny projekty,
které spolu věcně, nebo jinak logicky souvisí. Vrchol pyramidy tak zjišťuje strategickou úroveň řízení,
která sleduje dosažení hlavních cílů Programu EZ (Zákon č. 325/2021 Sb., Národní strategie
elektronického zdravotnictví a Zdraví 2030). Střední část pyramidy je tvořena skupinami projektů
představující koncepční úroveň řízení. Jejich cílem je zejména mezi-projektová koordinace a řízení
závislostí. Zároveň zajišťuje monitoring a odbornou pomoc s dodáním projektových výstupů v rámci
stanoveného rozsahu, rozpočtu a času. Základnu pyramidy pak tvoří realizační projekty, které jsou
zodpovědné za naplnění rozsahu, rozpočtu a plánovaného času.
1.2.1 Program EZ
Na úrovni Programu EZ je řízeno několik Skupin projektů. V rámci této úrovně probíhá prioritizace,
koordinace a kontrola projektů. Program EZ chápeme jako skupinu projektů, projektů a dalších
prací, které jsou seskupeny tak, aby usnadnily efektivní řízení práce za účelem splnění strategických
obchodních cílů.
Základní odpovědnosti na této úrovni řízení jsou:
• Zajišťovat financování nezbytné pro aktivaci projektů napříč Programem EZ.
• Prioritizovat jednotlivé projekty pro potřeby Programu EZ.
• Identifikovat, vyhodnocovat a ošetřovat strategické nesoulady na úrovni Programu EZ.
• Monitorovat a vyhodnocovat postup Skupiny projektů a projektů oproti svým definovaným
cílům včetně toho, že přispívají k definovaným strategickým cílům a plní identifikátory NPO.
• Zajistit správu přínosů, vyhodnocovat přínosy, poskytovat zpětnou vazbu při odchylkách od
definovaných přínosů.
• Zajišťovat spouštěcí a uzavírací funkci Skupiny projektů, jejich prioritizaci a kategorizaci.
8/80
Hlavními procesy této úrovně jsou:
• Monitoring postupu/zdraví Programu EZ – průběžné sledování jednotlivých programových a
projektových aktivit.
• Monitoring a vyhodnocení přínosů (po ukončení projektu/programu) – průběžné sledování
přínosů po ukončení.
• Změnové řízení na úrovních strategických změn projektů.
1.2.2 Skupina projektů
Skupina projektů je dočasná organizační struktura vytvořená pro koordinaci, směřování a dohled
nad implementací několika projektů a aktivit s cílem dodat výsledky a přínosy, které se vztahují ke
strategickým cílům Programu EZ.
Řízení skupiny projektů je zajišťováno manažerem skupiny projektu, který poskytuje: vedení,
kontrolu a podporu jednotlivých projektů a sledování aktuálního stavu u dodávaných projektů v rámci
Programu EZ.
Základní odpovědnosti na této úrovni řízení jsou:
• Zajišťovat, že rozsah a cíle projektu jsou jasně definované, pochopené a jednoznačné.
• Zajišťovat koordinaci interní komunikace v Programu EZ a mezi jednotlivými projekty.
• Zajišťovat programový plán a obecný plán projektů včetně jejich etapizace.
• Identifikovat a spravovat související vazby a dopady mezi jednotlivými projekty v Programu
EZ.
• Identifikovat příležitosti a hrozby, vyhodnotit jejich dopad a poskytnout agregovanou formu rizik
všech projektů v rámci Programu EZ.
• Zajišťovat konfigurační položky (produkty a jejich obsah) všech dodávek Programu EZ a zajistit
pravidelnou kontrolu dodávek.
• Zajišťovat alokaci potřebných zdrojů projektů.
• Poskytovat dostatečné informace vedení Programu EZ.
• Poskytovat podporu při spouštění a uzavírání projektů v Programu EZ, jejich prioritizaci a
kategorizaci.
Hlavními procesy této úrovně jsou:
• Monitoring postupu/zdraví Skupiny projektu – průběžné sledování jednotlivých projektových
aktivit.
• Monitoring a vyhodnocení přínosů – po ukončení jednotlivých projektů, popř. po ukončení
celé Skupiny projektů
• Změnové řízení na úrovních koncepčních změn projektů.
• Řízení závislostí mezi jednotlivými projekty.
9/80
1.2.3 Projekty
Na úrovni projektu jsou řešeny převážně závislosti mezi jednotlivými úkoly a aktivitami. Jednotlivé
činnosti a procesy projektového řízení jsou popsány v následujících kapitolách této dokumentace.
1.3 Organizační struktura Programu EZ
Organizační struktura Programu EZ je schematicky znázorněna na níže uvedeném obrázku.
1.3.1 Úroveň – Program EZ
Strategická úroveň – vrcholový orgán programu, který zajišťuje soulad realizovaných projektů
s Národní strategií elektronického zdravotnictví je reprezentován Poradou vedení. Ta zajišťuje
strategické směřování Programu EZ, včetně koncepčních rozhodnutí klíčových pro zdárné naplnění
cílů programu.
Výkonným orgánem Programu EZ je Řídící výbor, který monitoruje aktivity v rámci Skupin projektů,
je eskalační úrovní a přijímá zásadní programová rozhodnutí. Je přímo zodpovědný (reportuje) Poradě
vedení.
Operativní projektové (programové) řízení je na této úrovni zajišťováno Hlavním vedoucím projektu,
který úzce spolupracuje s Programovým manažerem, který řídí zajištění věcného souladu Programu
s jeho cíli a záměry.
1.3.2 Úroveň – Skupina projektů
S ohledem na očekávaný rozsah Programu, předpokládaný počet projektů a jejich věcnou rozdílnost,
je zavedena řídící úroveň Skupina projektů spojující věcně a logicky související projekty. V rámci
Programu EZ bude zřízeno několik samostatných Skupin projektů. Každá skupina bude na nejvyšší
10/80
úrovni zastřešena Výkonným výborem, na operativní úrovni bude řízena Manažerem skupiny
projektů.
1.3.3 Úroveň – Projekt
Nejnižší, taktická úroveň je úroveň Projektů. Na této úrovni jsou jednotlivé realizační projekty řízeny
Projektovým výborem a Projektovým vedoucím.
1.4 Popis výborů Programu EZ
1.4.1 Porada vedení
Porada vedení je vrcholným orgánem, jak ve fázi koncepčního plánování, tak i přípravy a realizace
všech projektů v rámci Programu EZ. Ve všech programových etapách plní roli poradního orgánu
ministra.
Ve fázi koncepčního plánování specifikuje cíle resortu, které budou plněny prostřednictvím realizace
projektů Programu EZ, prioritizuje projekty z pohledu jejich významu pro dosažení strategických cílů
resortu.
Ve fázi přípravy projektů projednává a posuzuje projektové záměry a doporučuje jejich realizaci.
Ve fázi realizace projektů je průběžně informována o stavu realizace projektů, v případě potřeby
stanovuje a deleguje opatření k dosažení plánovaných cílů, pokud nemohou být přijímána na nižší
úrovni. Taktéž má pravomoc schvalovat zásadní strategické změny projektů.
1.4.2 Řídící výbor
Úlohou Řídícího výboru je dohled nad směřováním a průběhem Programu EZ, koordinace
jednotlivých projektů a jejich provázaností a přijímání zásadních programových rozhodnutí. Řídící
výbor má pravomoc rozhodovat o změnách Programu, pokud významným způsobem nemění strategii
schválenou Poradou vedení. Řídící výbor je sestaven v průběhu procesu Zahájení, pokud proces
Zahájení není součástí konkrétního programového životního cyklu, pak je Řídící výbor sestaven v
procesu Nastavení. Činnost Řídícího výboru končí schválením Závěrečné zprávy programu a
schválením ukončení Programu EZ vedením ministerstva.
Řídící výbor pro podporu své rozhodovací činnosti může využívat poradní tým složený z významných
odborníků, případně poradní tým složený z klíčových/významných zástupců hlavních uživatelů.
11/80
Při rozhodování se Řídící výbor vždy snaží dosáhnout jednomyslného rozhodnutí. V případech, kdy
se názory jednotlivých členů ŘV liší a není možné dosáhnout shody, jsou obvykle praktikovány dva
možné přístupy. V prvním je Sponzor vybaven pravomocí rozhodnout z titulu své funkce sám,
v druhém případě se přistupuje k hlasování stálých členů Řídícího výboru a zvoleno je to rozhodnutí,
které získá nadpoloviční většinu hlasů. Přístup, který zvolí ŘV Programu EZ je plně v pravomoci členů
Řídícího výboru, doporučujeme dohodu o způsobu rozhodování udělat již na prvním jednání ŘV.
Stálí členové Řídícího výboru:
• Sponzor
• Hlavní vlastník Programu EZ
• Členové vedení MZ
Zvaní hosté:
• Zástupci odborných skupiny poradců
• Ostatní hosté
- Dobrou praxí z jiných programů je, že pravidelnými účastníky ŘV jsou Hlavní vedoucí
projektu a Program manager, kteří mají detailní znalost programu a mohou poskytnout
stálým členům ŘV bezprostřední fundované informace. Tento přístup doporučujeme i
pro Program EZ.
- Obdobně dobrou praxí je přítomnost hlavního dodavatele na ŘV. I v tomto případě
doporučujeme zvážit pravidelnou účast, i když to v současné době není na MZ obvyklé.
Vzhledem k důležitosti Programu EZ pro Ministerstvo zdravotnictví navrhujeme, aby pozici Sponzora
zastával ministr zdravotnictví, případně jím pověřený náměstek. Na pozici Hlavního vlastníka
Programu EZ navrhujeme vedoucího odboru Národního centra elektronického zdravotnictví.
Hlavní činnosti (procesy) Řídícího výboru:
• Přijímá a deleguje opatření k dosažení plánovaných cílů, pokud nemohou být přijata na nižší
úrovni (přesahují pravomoc Výkonného výboru / Projektového výboru).
- V případě kritických rizik na úrovni Programu EZ přijímá (deleguje) opatření k jejich
ošetření.
- Schvaluje ukončení projektu na základě Zprávy o ukončení projektu, následně zajišťuje
monitorování přínosů Programu EZ.
• Monitoruje a hodnotí dosažené pokroky v Programu EZ – na základě pravidelného
reportingu.
• Schvaluje strategické změny Programu EZ týkající se především harmonogramu realizace,
rozpočtu, cílů, rozsahu a výstupů Programu EZ.
1.4.3 Výkonný výbor
Výkonný výbor primárně zajišťuje dohled nad průběhem a plněním Skupiny projektů, které jsou
součástí Programu EZ, a to včetně přijímání rozhodnutí. Výkonný výbor má pravomoc rozhodovat o
12/80
změnách projektů. Výkonný výbor je sestaven v průběhu procesu Zahájení, nebo v průběhu v procesu
Nastavení. Činnost Výkonného výboru končí schválením Závěrečné zprávy programu a schválením
ukončení Programu EZ vedením organizace.
Výkonný výbor pro podporu své rozhodovací činnosti může využívat poradní tým složený z
významných odborníků, případně poradní tým složený z klíčových/významných zástupců hlavních
uživatelů. Dále výkonný výbor využívá poradenství v oblasti architektury, případně specialistů na
oblast elektronizace zdravotnictví.
• Výkonný výbor nese celkovou odpovědnost za úspěšnou dodávku Skupiny projektů a
ustanovuje ostatní členy Výkonného výboru.
• Má pravomoc zajistit zdroje potřebné pro projekt (finanční, lidské, materiální).
• Kontroluje průběh Projektu a jeho soulad se schválenými přínosy.
• V případě potřeby eskaluje na Hlavního vedoucího projektu.
Obdobně jako Řídící výbor, i Výkonný výbor preferuje jednomyslné rozhodování. V případech, kdy
není možné dosáhnout shody, použije Výkonný výbor buď hlasování nebo delegování rozhodovací
pravomoci na Vedoucího Výkonného výboru.
Stálí členové Výkonného výboru:
• Vedoucí výkonného výboru
• Manažer Skupiny projektů
• Hlavní dodavatel Skupiny projektů
• Vedoucí pracovník VPÚ
• Hlavní architekt
• Zástupci odborné skupiny poradců
Zvaní hosté:
• Metodik projektu
• Ostatní hosté
- Ostatní hosté budou zváni k účast na Výkonném výboru podle potřeby VV
- Předpokládá se, že mezi Ostatní hosty budou nejčastěji zváni zástupci kybernetické
bezpečnosti, GDPR, IKT a ÚZIS
13/80
Hlavní činnosti (procesy) Výkonného výboru:
• Přijímá a deleguje opatření k dosažení projektových cílů, pokud nemohou být přijata na
úrovni realizačního projektu.
- Schválení zahájení realizace projektu na základě Karty projektu.
- V případě kritických rizik přijímá (deleguje) opatření k jejich ošetření (dle schválené
pravomoci).
• Monitoruje a hodnotí dosažené pokroky v projektu – na základě pravidelného reportingu.
• Schvaluje změny projektu týkající se především harmonogramu realizace, rozpočtu, cílů,
rozsahu a výstupů projektu.
• Schvaluje překročení nastavených tolerancí projektu (zdroje, čas apod.).
• Koordinuje spolupráci a řídí závislosti mezi jednotlivými projekty v rámci Skupiny projektu.
1.4.4 Projektový výbor
Hlavním úkolem projektového výbúoru je monitorování projektových prací a naplňování cílů
jednotlivých projektů. Nedílnou částí odpovědnosti Projektového výboru je i schvalování změn na
projektu a s tím související zajišťování zdrojů, včetně finančních. Projektový výbor je sestaven v
průběhu procesu Zahájení projektu. Činnost Projektového výboru končí schválením Závěrečné zprávy
projektu a schválením ukončení projektu Výkonným výborem.
Hlavní odpovědnosti:
• Schválení nastavení projektu.
• Monitoring projektových prací.
• Schválení přechodu do další etapy projektu.
• Schválení překročení nastavených tolerancí projektu (zdroje, čas apod.).
• Schválení ukončení projektu (úspěšně dokončeného/předčasně ukončeného).
• V případě potřeby spolupráce/eskalace s nadřazenou úrovní.
• Reporting o stavu projektu na programovou úroveň řízení.
Stálí členové Výkonného výboru:
• odborný garant
• Projektový vedoucí
14/80
• Dodavatel(é) projektu
• Solution architekt
• Vedoucí pracovních skupin
• Vedoucí pracovník VPÚ (věcně příslušný útvar)
Zvaní členové Výkonného výboru:
• Ostatní hosté
Hlavní činnosti (procesy) Projektového výboru:
• Přijímá opatření k dosažení projektových cílů.
• Schvaluje nastavení projektu.
• Monitoruje projektové práce.
• Schvaluje přechod do další etapy projektu.
• Schvaluje překročení nastavených tolerancí projektu v rámci svých pravomocí (zdroje, čas
apod.).
• Schvaluje ukončení projektu a předkládá návrh ke schválení na Výkonný výbor.
• V případě kritických rizik přijímá opatření k jejich ošetření.
• Monitoruje a hodnotí dosažený pokrok v projektu, připravuje pravidelný Report o stavu projektu
pro Výkonný výbor.
• Předkládá ke schválení architektonický návrh IT řešení.
1.5 Popis rolí a odpovědností (RACI matice)
1.5.1 RACI matice
Celková RACI matice Programu EZ je přílohou tohoto dokumentu.
EZ_RACI_matice.xlsx
1.5.2 Popis rolí
V této kapitole jsou popsány role na Programu EZ. Pro snazší orientaci jsou klíčové role rozděleny do
několika skupin (viz obrázek níže):
• Projektové řízení
• Tým služeb
• Architektonický tým
• Projektový dohled
• Poradní tým
15/80
1.5.2.1 Skupina – Projektové řízení
1.5.2.1.1 Hlavní vedoucí projektu
• Odpovídá za řízení a koordinaci Programu EZ minimálně v následujícím rozsahu:
- odpovídá za průběžné vyhodnocování plánu realizace a provádí pravidelné reportování
o postupu prací a celkovém stavu projektu, včetně přípravy podkladů pro vykazování
řídícím orgánům,
- zodpovídá za úplnost projektové dokumentace a administrativu,
- poskytuje asistenci při řízení rozpočtu a kontrole čerpání financí, pracuje s rozpočtem
projektů, sleduje jeho čerpání, poskytuje finanční výkazy MZČR,
- odpovídá za sledování vývoje rizik a otevřených otázek, zodpovědný za řešení konfliktů
a problémů, které mohou v průběhu projektu nastat,
- provádí analýzu závislostí a vztahů mezi projekty,
- odpovídá za procesy kontroly kvality, zmírňuje a hlídá rizika v průběhu projektu,
- řídí a odpovídá za procesy řízení změn,
- je odpovědný za dodržování interních metodik, směrnic MZČR včetně obecných norem
a platné legislativy.
• odpovědnost za řízení a koordinaci Manažerů skupin projektů.
1.5.2.1.2 Manažer skupiny projektů
• Obdobná odpovědnost jako Hlavní vedoucí projektu, pouze na nižší programové úrovni.
Odpovídá za řízení a koordinaci Skupiny projektů v následujícím rozsahu:
- průběžné vyhodnocování plánu realizace, pravidelné reportování o postupu prací a
celkovém stavu Skupin projektu, včetně přípravy podkladů pro vykazování řídícím
orgánům,
- zodpovídá za úplnost projektové dokumentace a administrativu,
16/80
- poskytuje asistenci při řízení rozpočtu a kontrole čerpání financí, pracuje s rozpočtem
projektů, sleduje jeho čerpání, poskytuje finanční výkazy Hlavnímu vedoucímu projektu,
- odpovídá za sledování vývoje rizik a otevřených otázek, zodpovědný za řešení konfliktů
a problémů, které mohou na úrovni Skupin projektů nastat,
- provádí analýzu závislostí a vztahů mezi projekty,
- odpovídá za procesy kontroly kvality, zmírňuje a hlídá rizika v průběhu projektu,
- řídí a odpovídá za procesy řízení změn,
- je odpovědný za dodržování interních metodik, směrnic MZČR včetně obecných norem
a platné legislativy.
• odpovědnost za řízení a koordinaci Projektových vedoucích.
1.5.2.1.3 Projektový vedoucí
• odpovídá za zajištění potřebných projektových produktů a zajištění dennodenního projektového
managementu během celého životního cyklu projektu;
• odpovídá za finanční sledování projektů, provádí kontrolu výkazů práce a jejich předložení k
akceptaci MZČR;
• na základě plánu projektu a plánů jednotlivých projektových etap řídí procesně a manažersky
vytvoření požadovaných výstupů.
Projektový vedoucí odpovídá a v součinnosti s vedením programu vykonává:
• řízení projektu dle zadání a smluvních vztahů ve schválených termínech, rozsahu a zdrojích
včetně řízení změn v projektu a řízení rizik,
• dohlíží na změny oproti původnímu zadání a posuzuje jejich dopad na zbytek projektu,
• odpovídá za tvorbu a změny v projektové dokumentaci,
• odpovídá za plánování a čerpání projektového rozpočtu,
• odpovídá za plánování klíčových činností v rámci projektu,
• odpovídá za start projektu, řídí počáteční analýzy, formulace záměru a cíle projektu; má na
starosti tvorbu koncepce, plánování a rozfázování projektu,
• přijímá návrhy a rozhoduje o nich v rámci svých kompetencí, případně je předkládá k rozhodnutí
na vyšší úroveň řízení,
• na základě plánu projektu a plánu jednotlivých projektových etap řídí procesně a manažersky
externí dodavatele realizačního projektu, zadává úkoly a odpovídá za jejich zadání v rozsahu
schválených kapacit, na denní bázi koordinuje činnosti v rámci projektu,
• organizuje jednání a připravuje materiály pro jednání, odpovídá za informovanost o stavu
projektu,
• spolupracuje s vedením projektu na straně externího dodavatele dle pravidel ve schváleném
Prováděcím projektu a dalších závazných dokumentech,
• odpovídá za zpracování, schválení a uložení povinných projektových dokumentů,
• koordinuje zajištění pilotního provozu, funkčního testování, zajišťuje supervizi vývoje prototypu
a finálního řešení,
17/80
• zajišťuje potřebnou součinnost,
• koordinuje akceptaci požadavků, zajišťuje definování akceptačních procedur a bezpečnostních
testů.
1.5.2.2 Skupina – Tým služeb
V této skupině jsou pracovníci zaměření na věcnou dodávku projektu, jejich odpovědnost vychází
z věcné znalosti problematiky zdravotnictví a požadovaných výstupů.
1.5.2.2.1 Programový manager
• v kooperaci s Hlavním vedoucím projektu, jednotlivými Projektovými vedoucími a zástupci
MZČR definuje klíčové vlastnosti produktů projektů;
• v kooperaci se zástupci MZČR určuje strategii rozvoje služeb EZ včetně potřebné
dokumentace;
• vyhodnocuje efektivitu realizovaných služeb EZ a navrhuje rozvojové požadavky za účelem
zefektivnění služeb EZ včetně potřebné dokumentace;
• analyzuje a stanovuje rozpočtové požadavky rozvoje služeb EZ;
• určuje komunikační strategii s klíčovými uživateli a Stakeholdery;
• komunikuje s klíčovými uživateli a Stakeholdery včetně přípravy potřebných materiálů.
1.5.2.2.2 Vedoucí pracovník VPÚ
• Odpovědnosti Vedoucího pracovníka VPÚ jsou obdobné jako odpovědnosti Programového
manažera, pouze jsou na nižší úrovni hierarchie programu. Zaměření Vedoucího pracovníka
VPÚ je na úroveň Skupiny projektů.
• v kooperaci s Manažerem skupiny projektů, jednotlivými Projektovými vedoucími a zástupci
MZČR definuje klíčové vlastnosti produktů projektů;
• v kooperaci se zástupci MZČR a odbornými poradci určuje strategii rozvoje služeb EZ pro
danou Skupinu projektů;
• vyhodnocuje efektivitu realizovaných služeb EZ a navrhuje rozvojové požadavky za účelem
zefektivnění služeb EZ včetně potřebné dokumentace;
• analyzuje a stanovuje rozpočtové požadavky rozvoje služeb EZ;
• určuje komunikační strategii s klíčovými uživateli a Stakeholdery;
• komunikuje s klíčovými uživateli a Stakeholdery včetně přípravy potřebných materiálů.
1.5.2.2.3 Odborný gestor
• Odpovědnosti Odborného gestora jsou obdobné jako odpovědnosti Vedoucího pracovníka
VPÚ, ale jsou omezeny úrovní specifického projektu(ů).
• v kooperaci s Projektovým vedoucím a odbornými zástupci MZČR definuje klíčové vlastnosti
produktů projektu;
• vyhodnocuje efektivitu realizovaných služeb EZ a navrhuje rozvojové požadavky za účelem
zefektivnění služeb EZ včetně potřebné dokumentace;
18/80
• analyzuje a stanovuje rozpočtové požadavky rozvoje služeb EZ;
• určuje komunikační strategii s klíčovými uživateli a Stakeholdery;
• komunikuje s klíčovými uživateli a Stakeholdery včetně přípravy potřebných materiálů.
1.5.2.3 Skupina – Architektonický tým
Architektonický tým je týmem specificky zaměřeným na architekturu navrhovaných řešení. Jeho
úkolem je definovat podnikovou i systémovou architekturu Elektronického zdravotnictví a její rámec,
definovat interoperabilitu s okolními IS, technické standardy a strategii rozvoje architektury MZ. Tým
je reprezentován Architektonickým výborem slučujícím relevantní odborníky.
Složení Architektonického výboru, jeho odpovědnosti a procesy jsou popsány v samostatném
dokumentu „Organizace a řízení podnikové architektury MZČR.docx“
1.5.2.4 Skupina – projektový dohled
Pracovníci skupiny Projektového dohledu jsou nezávislými projektovými specialisty, jejichž úkolem je
dohlížet na metodicky, procesně i věcně správné vedení projektů.
1.5.2.4.1 DPO (Pověřenec na ochranu osobních údajů)
• DPO je role, jejíž odpovědnost je zaměřená na soulad zpracování osobních údajů s platnou
legislativou, směrnicemi a nařízeními.
• poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
• poskytování konzultace a odborné služby v oblasti GDPR,
• dohlíží na zapracování všech požadavků na zpracování a využití osobních údajů
• kontroluje výsledný produkt z pohledu zapracování GDPR a ostatních požadavků na ochranu
osobních údajů.
1.5.2.4.2 Garant aktiva
• Garant aktiva, v obecné metodice též nazývaný Hlavní uživatel, je specialista na danou
(věcnou) oblast
• poskytuje konzultace v oblasti funkčního zadání
• navrhuje funkční a uživatelská vylepšení za účelem zvýšení přínosu navrženého produktu pro
koncové uživatele
• průběžně dává zpětnou vazbu na navržený produkt
1.5.2.4.3 Architekt kybernetické bezpečnosti
• formuluje požadovaný budoucí stav kybernetické bezpečnosti v rámci projektů,
• identifikuje kroky vedoucích k dosažení požadovaného budoucího stavu,
• analýza úrovně architektury kybernetické bezpečnosti projektů, definice metrik a identifikace
existujících rizik a návrh strategie a bezpečnostních opatření na zmírnění identifikovaných rizik,
• tvorba plánů implementace architektury kybernetické bezpečnosti, určování částí a milníků k
dosažení očekávaného cílového stavu,
19/80
• připravuje pravidla a standardy pro oblast kybernetické bezpečnosti projektů,
• podílí se na aktualizaci strategie kybernetické bezpečnosti organizace vyplývající z projektů,
• tvorba a aktualizace modelu projektové architektury kybernetické bezpečnosti (procesní model,
organizační struktura, aplikační architektura, technologie apod.),
• průběžně vyhodnocuje aktuálního stav úrovně bezpečnostní politiky projektů podle
stanovených metrik,
• spolupodílí se na návrhu strategie bezpečnostního a penetračního testování v rámci projektů,
• aktivně se účastní na oponentním řízení.
1.5.2.4.4 Manažer kvality
• kontroluje zajištění souladu výkonu realizačních složek projektu s projektovým plánem, a to z
pohledu cílů projektu, času a nákladů, dokumentace, působících rizik a úrovně dosažené
kvality; kvalitou shody se rozumí stupeň souladu implementace se specifikací návrhu;
• připravuje plán kvality projektu,
• reviduje přípravu testovacích plánů a nastavení postupů při zjištění chyb,
• monitoruje všechny aspekty výkonnosti projektu a produktů, provádí hodnocení, audity a
oponování,
• kontrola/přezkoumávání dokumentace a souladu se standardy použitými v projektu,
• dokumentování odchylek od stanoveného procesu kvality a tvorba zpráv pro management,
• návrh nápravných opatření, doporučení,
• eskaluje identifikované neshody na projektového manažera,
• dohlíží na dodržování standardů definovaných v zakládací listině projektu, zajišťuje projektový
dohled.
1.5.2.4.5 Metodik projektu
• Metodik projektu je specifická interní role Ministerstva zdravotnictví.
• hlavním úkolem Metodika projektu je kontrola a zajištění souladu projektových postupů se
stanovenými procesy a interními směrnicemi.
• monitoruje aspekty výkonnosti projektu a produktů, provádí hodnocení, audity a oponování,
• kontrola/přezkoumávání dokumentace a souladu se standardy použitými v projektu,
• dokumentuje odchylky od stanovených procesů a vytváří zprávy pro vedení,
• eskaluje identifikované neshody na projektového manažera.
1.5.2.5 Ostatní role
Výše uvedené role jsou povinné a klíčové pro úspěšné řízení Programu EZ včetně všech jeho projektů.
Role uvedené v této kapitole jsou základní projektové role, které jsou obvykle ustanoveny pro
realizační projekty a předpokládá se, že budou využity i pro projekty Programu EZ. Na základě
stanovených cílů a dodávek projektu pak každý projektový vedoucí vyhodnotí, zda tyto role jsou pro
jeho/její projekt dostatečné, či zda je nutné rozšířit role na jeho/jejím projektu o další, zde neuvedené
20/80
pozice. Posouzení potřeby jednotlivých rolí je plně v kompetenci projektových vedoucích jednotlivých
projektů.
1.5.2.5.1 Konzultant ICT
• poskytování konzultací v oblasti technické infrastruktury,
• poskytování konzultací v oblasti aplikační infrastruktury,
• poskytování konzultací v oblasti nasazování nových technologií,
• poskytování konzultací v rámci oponentních řízení.
1.5.2.5.2 Business analytik
• analýza podnikových procesů,
• analýza uživatelských požadavků,
• příprava dokumentace a optimalizace podnikových procesů,
• konzultace v oblasti business analýzy.
1.5.2.5.3 Softwarový analytik
• analýza a návrh funkcí aplikace,
• konzultace v oblasti UX/UI,
• konzultace v oblasti technologií prostředí aplikací,
• konzultace v oblasti identifikace požadavků funkčních prvků aplikací.
1.5.2.5.4 Manažer testování
• návrh strategie testování s ohledem na funkční a nefunkční požadavky, požadavky na
automatizaci testování (v rámci projektu) v součinnosti s vedoucím projektu,
• nastavení cílů testování,
• definice požadavků na testování, vytvoření plánu testování, harmonogramu včetně etap testů,
• řídí portfolio testovacích nástrojů a metodik,
• návrh typů testů, metrik hodnocení testů, vstupy a výstupy z testování,
• na základě analýzy požadavků realizuje návrh designu, test case, test suit a testovacích
scénářů,
• koordinace všech testovacích činností,
• spolupráce na hodnocení relevantních výstupů projektu,
• vyhodnocení testování na základě připravených metrik,
• aktivní účast na oponentním řízení,
• vyhodnocení procesu testování na projektu a napříč všemi týmy a návrh na zlepšení procesu
testování.
1.5.2.5.5 Tester aplikací
• definuje požadavky na automatizaci testování,
• podílí se na nastavení cílů testování,
21/80
• definice požadavků na testování, vytvoření plánu testování, harmonogramu včetně etap testů,
• realizace testování aplikací včetně dokumentování provedených testů,
• návrh typů testů, metrik hodnocení testů, vstupy a výstupy z testování,
• vyhodnocení procesu testování na projektu a napříč všemi týmy a návrh na zlepšení procesu
testování.
1.5.2.5.6 Administrátor projektu
• odpovídá za zajištění administrativní podpory projektového řízení a správu dokumentace
jednotlivých projektů včetně administrace registrů rizik, změn a konfiguračních položek,
poznatků a kvality,
• zajišťuje administrativní podporu řízení projektu,
• odpovídá za správu dokumentace projektu,
• odpovídá za administraci sdíleného úložiště projektu,
• řídí správu verzí dokumentů a zajišťuje vstup do oponentních řízení,
• odpovídá za procedury řízení konfigurace,
• provádí administraci evidence rizik a
• provádí administraci Katalogu změnových požadavků,
• připravuje zápisy z jednání,
• provádí dohled nad realizací schůzek realizačních týmu,
• realizuje ostatní administrativní činnosti spojené s řízením projektů.
1.5.2.5.7 Správce dokumentace
• odpovídá za zajištění administrativní správu dokumentace jednotlivých projektů směrem
k dotačním řídím orgánům,
• reportuje řídícím orgánům,
• komunikuje s řídícími orgány,
• vede finanční výkaznictví,
• vede personální výkaznictví,
• realizuje ostatní administrativní činnosti spojené s řízením projektů a jejich reportování směrem
k poskytovateli dotací.
1.6 Projektová kancelář Programu EZ
Projektová kancelář poskytuje administrativní podporu programovým a projektovým vedoucím.
Hlavní odpovědnost:
• Poskytnutí projektových šablon a pomoc s jejich implementací a řešení technických
problému s tím spojených.
• Poskytnutí obecných šablon (.pptx, .docx a .xlsx) a jejich pravidelná aktualizace.
22/80
• Poskytnutí informací o procesech řízení projektů včetně poskytnutí interních směrnic
upravující tuto aktivitu.
• Správa a administrace úložiště.
• Poskytování přístupu do úložiště a řešení technických problému s tím spojených.
• Archivace finální dokumentace a akceptačních protokolů.
• Pravidelná aktualizace a správa kontaktní matice.
• Správa centrálního dokumentu o získaných poznatcích.
• Organizace schůzek a případná rezervace místností.
• Administrativní správa dokumentace jednotlivých projektů směrem k dotačním řídícím
orgánům.
• Vedení časových výkazů jednotlivých pracovníků projektu.
1.7 Architektonický výbor
Architektonický výbor zajišťuje, aby všechny informační systémy a technologické projekty v organizaci
byly v souladu s definovanými architektonickými principy a standardy. To pomáhá zajistit
konzistenci a integritu celkové informační architektury organizace. Architektonický výbor pomáhá
formulovat a podporovat strategické cíle organizace prostřednictvím architektonických rozhodnutí a
doporučení. Tato rozhodnutí by měla přispívat k dosažení dlouhodobého rozvoje a růstu organizace.
Mezi hlavní cíle a odpovědnosti architektonického výboru patří:
• Definovat a vytvářet architektonickou vizi.
• Rozvíjet architektonickou strategii.
• Hodnotit a schvalovat Projekty.
• Zajistit Interoperabilitu a konzistentnost.
• Minimalizovat rizika a zlepšovat kybernetickou bezpečnost.
• Podporovat inovace a flexibilitu
Detailně je Architektonický výbor popsán v samostatném dokument – Organizace a řízení podnikové
architektury Ministerstva zdravotnictví ČR (architektonický výbor) (odkaz na dokument).
1.8 Komunikační strategie Programu EZ
1.8.1 Strategie komunikace k veřejnosti
V rámci řízení Programu EZ proběhne detailní příprava komunikační strategie směrem k odborné
veřejnosti, veřejnosti a dalším zainteresovaným stranám.
Během přípravy komunikační strategie bude nutné definovat níže uvedené části:
5. Cíle projektu – Definice specifických cílů Programu EZ.
23/80
6. Cíle komunikace – Je nutné stanovit jakých cílů je potřeba dosáhnout v rámci interní a externí
komunikace.
7. Cílové skupiny komunikace – Je klíčové identifikovat specifické skupiny lidí, s nimiž je potřeba
komunikovat
8. Klíčová sdělení – Klíčové sdělení jsou informace, které přizpůsobujeme jednotlivým skupinám, s
nimiž komunikujeme, aby podporovala obecné cíle komunikace. Tato sdělení slouží jako
prostředek k udržení konzistence v komunikaci.
9. Nástroje komunikace – Při výběru nástroje komunikace bude nutné zohlednit způsoby, jakými
daná skupina obvykle komunikuje.
10. Plán edukace lékařského terénu a občanů – jedná se o strategický plán, který stanovuje cíle a
metody pro poskytování informací včetně potřebných školení.
1.8.2 Povinná publicita (NPO)
1.8.2.1 Publicita projektu
Konečný příjemce je povinen dodržovat pravidla publicity stanovená Vlastníkem komponenty:
• Je zakázáno použít jiná loga než loga stanovená Pravidly jednotné publicity.
• Znak musí zůstat zcela čitelný, samostatný a nelze jej upravit ani překrývat přidáním dalších
vizuálních značek nebo textu. Pokud jsou znaky EU a NPO zobrazeny ve spojení s jiným logem,
musí mít znaky EU a NPO nejméně stejnou velikost (měřeno na výšku nebo šířku) jako největší
z těchto dalších použitých log a musí mít obdobné viditelné umístěn.
• Loga se vždy umisťují tak, aby byla zřetelně viditelná. Jejich umístění a velikost musí být úměrné
rozměrům použitého materiálu nebo dokumentu.
• V souladu s prováděcím nařízením (CID) musí být loga zobrazovaná na internetových stránkách
vždy v barevném provedení a ve všech ostatních případech musí být použito barevné provedení
kdykoli je to možné.
• Povinnost uvedení loga se nevztahuje na malé předměty, kde zobrazení plné verze není
technicky proveditelné. Doporučené minimální rozměry loga EU definují pokyny výše uvedené.
1.8.2.2 Základní loga
1.8.2.3 Povinnosti
Kde je povinnost loga uvést1:
• související weby, microsity, vlastní sociální média, propagační tiskoviny (brožury, letáky,
plakáty, publikace, školicí materiály) a propagační předměty;
1 Podrobné pokyny v Pokynu vlastníka komponenty 1.1, 1.2 a 4.4. pro příjemce finanční podpory
24/80
• plakát
• propagační audiovizuální materiály (reklamní spoty, product placement, sponzorské
• vzkazy, reportáže, pořady);
• inzerce (internet, tisk, outdoor);
• komunikační akce (semináře, workshopy, konference, tiskové konference, výstavy,
• veletrhy);
• PR výstupy při jejich distribuci (tiskové zprávy, informace pro média);
• dokumenty pro veřejnost či cílové skupiny (vstupní, výstupní/závěrečné zprávy, analýzy,
• certifikáty, prezenční listiny apod.);
• výzva k podání nabídek/zadávací dokumentace zakázek, smlouvy s dodavateli, dalšími
příjemci, partnery apod. (pokud nebyly vytvořeny/uzavřeny před vydáním právního aktu).
25/80
2 PROCESY ŘÍZENÍ PROJEKTŮ EZ
2.1 Plánování projektu
V rámci řízení projektů EZ probíhá během plánování projektu přidělení projektového vedoucího
k jednotlivému projektu, jmenování projektového vedoucího je v kompetenci hlavního vedoucího
projektu. Projektoví vedoucí jsou buď z řad dodavatele nebo interní pracovníci MZ. Nominovanému
projektovému vedoucímu je založen přístup do MS Teams a je vytvořen samostatný kanál projektu.
Je nutné, aby každý projekt měl svůj samostatný kanál a název dle této posloupnosti ID skupiny
projektu – Název projektu.
Projektový vedoucí připraví úložiště projektu ve spolupráci s projektovou kanceláří. Struktura
projektového úložiště bude vycházet ze standardizované stromové struktury a následně dle potřeb a
rozsahu projektu bude upravována. Obecná stromová struktura úložiště projektu je:
26/80
2.1.1 Zahajovací fáze
Hlavním cílem této fáze je:
• Připravit a schválit Kartu projektu včetně rozpočtu projektu a rozsahu výstupu, která bude
sloužit jako dynamicky aktualizovaný informační celek poskytující komplexní přehled o projektu.
2.1.1.1 Získání informací a zkušeností z předešlých projektů
Cílem této aktivity je získat informace a poznatky z předešlých nebo paralelně realizovaných
projektů jako podklad pro přípravu a plánování projektu. Některé získané poznatky mohou pocházet
ze stávajícího projektu – pokud se jedná o nové skutečnosti/informace (jak pozitivní, tak negativní)
mohou být předány ostatním v Programu EZ. Centrální registr získaných poznatků je uložen a
pravidelně aktualizován v rámci Projektové kanceláře.
2.1.1.2 Reportování o stavu projektu
V rámci zahajovací fáze projektu se spouští proces reportování o stavu projektu. Reportování je
prováděno jednou týdně směrem k hlavnímu vedoucímu projektu, avšak může být individuálně
upravena podle potřeb projektového týmu nebo dle dohody mezi relevantními účastníky projektu.
Příprava Reportu o stavu projektu je v gesci projektového vedoucího.
Pro dosažení konzistence, strukturovanosti a srozumitelnosti prezentovaných informací je v rámci
tohoto reportovacího procesu využívána standardizovaná šablona "Report o stavu projektu".
EZ_Report_o_stavu_projektu.pptx
Detailně je proces reportování popsán v samostatné kapitole.
2.1.1.3 Příprava podkladu pro zahajovací etapu
Všechny potřebné informace jsou doplňovány do šablony „Karta projektu“. Karta projektu představuje
základní informace nutné pro schválení a následnou přípravu a realizaci projektu. Provází
projekt v celém jeho životním cyklu a poskytuje základní informace pro posouzení realizovatelnosti
projektu. Stává se ústřední součástí projektové dokumentace. Je posouzena z hlediska aktuálnosti
27/80
v rámci ukončení etapy a následně posouzeno její naplnění při ukončení projektu (jako podklad pro
závěrečnou zprávu projektu).
Cílem zpracování Karty projektu je:
• Upřesnit očekávání na kvalitu výstupů projektu (tj. jejich funkcionalitu, vlastnosti, vzhled a
další klíčová kritéria kvality).
• Identifikovat základní rizika projektu.
• Zdůvodnit potřebnost a realizovatelnost projektu.
• Definovat/navrhnout celkové potřebné zdroje (celkový rozpočet, zdroje krytí, požadované
kapacity interní a externí).
• Určit přínosy a negativní dopady projektu.
• Navrhnout/upřesnit organizaci projektu (role).
Projektový vedoucí ve spolupráci s Hlavním vedoucím skupiny projektu vypracovávají a
pravidelně aktualizují Kartu projektu. Karta projektu je strukturována do devíti klíčových oblastí:
1. Informace o projektu a rozsah výstupu
2. Realizace projektu
3. Výstupy projektu
4. Požadavky projektu
5. Realizace objednávky
6. Rizika projektu
7. Organizační struktura projektu
8. Harmonogram projektu
9. Rozpočet projektu
EZ_Karta_projektu.docx
2.1.1.4 Rozhodnutí
Vypracovaná Karta projektu následně prochází posouzením a je oficiálně schvalována Výkonným
výborem. Následně se spouští proces příprava projektu.
28/80
2.2 Příprava projektu
2.2.1 Příprava podkladů k řízení projektu
Příprava podkladů k řízení projektu se skládá ze 5 strategií a přípravy základních projektových
nástrojů.
• Strategie řízení rizik
• Strategie řízení změn
• Strategie řízení kvalita
• Strategie řízení konfigurace
• Strategie řízení interní projektové komunikace
Výše uvedené strategie se vytváří jak na úrovni realizačních projektů, skupin projektů tak i
Programu EZ.
2.2.1.1 Strategie řízení rizik
Riziko je událost, která ještě nenastala, ale jejíž potenciální příčinu známe, můžeme ji monitorovat a
pokud nastane, bude mít zásadní dopad na projektové cíle. Riziko se měří kombinací
pravděpodobnosti, s jakou může daná událost nastat a sílou dopadu, který realizace rizika může
způsobit a blízkostí, resp. možným časovým rámcem ve kterém může být riziko aktivováno.
Rozeznáváme dva typy rizik:
• Hrozba popisuje nejistou událost s negativním dopadem na cíle projektu.
• Příležitost popisuje nejistou událost s pozitivním dopadem na cíle projektu.
Při popisu rizika, stejně jako při jeho řízení pracujeme s odhady. Rizika mají následující charakteristiky:
• Riziko je subjektivní – každý z týmu může jedno a totéž riziko, resp. jeho dopady vnímat jinak.
• Riziko se v čase mění v závislosti na projektovém prostředí a událostech.
• Rizika není možné zcela eliminovat, ani nijak zamezit jejich náhodnému vzniku proto hovoříme
o mitigaci (snížení dopadu) rizik.
Řízen rizik probíhá po celou dobu trvání projektu a je v gesci projektového vedoucího.
29/80
První identifikace a vyhodnocení rizika probíhá již v projektové přípravě – Karta projektu a kontinuálně
v průběhu celého projektu. V rámci ukončení projektu je provedena analýza rizik přetrvávajících po
skončení projektu.
2.2.1.1.1 Proces řízení rizik
Identifikace rizika – na základě identifikace možné negativní události (rizika) se posuzuje především:
• Co je příčinou dané události?
• Kde příčina nastala?
• Jaké jsou její důsledky? Jak se promítají do dosahování cílů (KPIs)?
• Jaký je předpokládaný trend jejího dalšího vývoje?
• Je nutné jej řešit? Kdo je vhodným vlastníkem (případně i řešitelem)?
Vhodnými technikami k identifikaci událostí (rizik) používané podle konkrétních požadavků organizace
či projektu jsou zejména:
• pravidelná statusová setkání,
• reportování, (pravidelný) monitoring
• interaktivní workshopy, případně analýzy zvolených procesů a postupů, produktů a výstupů
(projektu)
• osobní rozhovory či cílené dotazování (dotazníky).
Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé. Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou
patřit:
• Dodavatelé
• Současný i minulý projektový manažer či člen týmu
• Řízení kvality (QA)
• další (členové ŘV, právní oddělení, apod).
30/80
Identifikované riziko je bezodkladně komunikováno projektovému vedoucímu a riziko je zapsáno
do registru rizik. Registr rizik je vytvářen jako nástroj pro evidenci a sledování stavu rizik projektu. Je
udržován projektovým vedoucím v průběhu celého projektu.
EZ_Registr_rizik.xlsx
Vyhodnocení rizika – Při hodnocení rizik analyzujeme pravděpodobnost jejich vzniku a jejich možné
dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní
analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje/umožňuje a jsou dostupná data, se provede kvantitativní
analýza zjištěných rizik.
Kvalitativní analýza řeší rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra
dopadu na cíle organizace či projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena
priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit.
Hodnocení rizik je postaveno na předchozí analýze. V tomto kroku se také určuje, která rizika spolu
souvisí, která je nutno řešit a která jsou naopak zanedbatelná nebo je lze akceptovat (viz i mitigační
strategie níže).
Model výpočtu závažnosti rizika
Závažnost/hodnota rizika (skóre) – relativní důležitost rizika pro organizaci, která je vyjádřena
součinem pravděpodobnosti rizika a dopadu rizika.
Veškerá rizika, která překročí hranici Pravděpodobnost „3 - vysoký“ nebo Dopad „3 - velký“ jsou
eskalována výkonnému výboru projektu a jsou sledována ve zprávě o stavu projektu.
31/80
Dopad rizika Zanedbatelné problémy při plnění dílčího úkolu/balíku práce bez dopadu na
1 Velmi malý klíčové milníky
Drobné omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu bez vlivu na jeho
provozování
Posun termínu dílčího úkolu/balíku práce bez dopadu na klíčové milníky
2 Malý Změny omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu nezamezující jeho
provozování, avšak omezující plnou pánovanou funkcionalitu
Zvýšení nákladů na dílčí plnění dodavatele projektu bez dopadu na celkový
rozpočet
3 Velký Posun klíčových milníků projektu, dopad na včasné ukončení projektu
4 Kritický
Zásah do rozpočtu projektu
Omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu zamezující jeho
provozování
Kritické omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu zamezující jeho
celkové spuštění
Všechny hrozící změny hodnoty dosažených monitorovacích indikátorů
operačního programu, navýšení celkového rozpočtu, či změny rozsahu (je-li
projekt kofinancován/financován ze SF EU nebo dotace)
Neplnění závazných požadavků legislativy (hrozba sankcí – správní řád, resp.
konkrétní legislativa)
Přerušení operací, nemožnost včasného dokončení projektu
Porušení smlouvy s dodavatelem (hrozba sankcí)
Pravděpodobnost rizika
1 Velmi nízká Nepravděpodobný, nicméně možný ojedinělý výskyt (0–25 %)
2 Nízká Občasný výskyt (25–50 %)
32/80
3 Vysoká Pravděpodobný výskyt (50–75 %)
4 Velmi vysoká Téměř jistý výskyt (75–100 %)
Mitigace rizika – jsou různé způsoby, jak dopady rizika řídit, resp. snížit. Riziko lze akceptovat,
vhodnými mitigačními postupy ho lze snížit na přijatelnou mez (či dokonce eliminovat), lze se mu
vyhnout, lze ho přenést/sdílet. S existencí určitých rizik však musíme vždy počítat a klíčovou otázkou
je, jak lze které riziko ošetřit, tak, aby jeho dopady nebo pravděpodobnost toho, že nastane, byly
minimální. Vhodnost použití strategie ošetření rizik musíme vždy posuzovat podle situace, podle
pravděpodobnosti a dopadů konkrétního rizika a také podle toho, jaké máme reálné možnosti riziko
ošetřit jiným způsobem.
K ošetření rizika lze zvolit některý z následujících přístupů:
• Akceptace rizika – o riziku víme, avšak rozhodneme se nepodniknout žádné kroky. Jsme
ochotni přijmout případnou ztrátu (dopad), kterou riziko v případě materializace přinese.
• Zmírnění rizika – přijetí nápravných opatření vedoucích ke snížení pravděpodobnosti výskytu
rizika nebo jeho dopadu na přijatelnou mez (tu si určuje organizace sama).
• Vyhnutí se rizika – např. zákaz nebo nevykonání rizikové aktivity nebo procesu nebo použití
náhradního řešení (organizace si však musí vyhodnotit, zda takovým opatřením nevznikají jiná
rizika či vysoké náklady).
• Přenos / sdílení rizika s někým dalším – snížení případného negativního dopadu tím, že je
částečně přenesen na další osoby či subjekty (např. na dodavatele v rámci smluvního vztahu,
pojištěním rizika apod.; za takovou službu se však zpravidla vždy platí a organizace by si měla
dobře spočítat, zda se jí takový postup skutečně vyplatí nebo nikoliv).
Ošetření rizika – Za způsob ošetření rizika (plán opatření) je zodpovědný projektový vedoucí. Zároveň
je zodpovědný za stanovení vlastníka rizika, tj. roli, které odpovídá za provedení opatření a následný
monitoring rizika.
Sledování rizika – sledování rizik a přezkoumávání rizik zahrnuje pravidelné či nepravidelné kontroly
stavu rizik, které slouží k včasné detekci chyb (např. v hodnotě rizika či určení mitigace) pro včasnou
identifikaci nezvládání rizik, možnost uzavření rizika i pro podnět pro identifikaci dalších rizik.
Smyslem monitorování rizik je:
• Sledování vnitřních i vnějších změn, které mají nějaký vliv na projekt, resp. riziko (hodnota,
mitigační strategie).
• Zjištění nových rizik
• Ověření účinnosti a efektivnosti současného řízení rizik (mitigace).
33/80
• Zlepšení řízení rizik pomocí nových informací získaných (v průběhu projektu).
• Poučení se z událostí, chyb a úspěchů, které se vyskytly v rámci projektu či šířeji v celé
organizaci.
Rizika musí být monitorováno až do eliminace hrozby (resp. využití příležitosti) v registru rizik.
2.2.1.1.2 Komunikace a eskalace rizika
Rizika jsou komunikována v následujících zprávách:
• Zpráva o stavu projektu (projektový vedoucí informuje hlavního vedoucího projektu).
• Zpráva o ukončení etapy (projektový vedoucí informuje hlavního vedoucího projektu, který
následně informuje Výkonný výbor, resp. další zainteresované strany).
2.2.1.2 Strategie řízení změn
Tato strategie se zaměřuje na plánování a řízení změn v průběhu projektu. Zahrnuje procesy pro
identifikaci, hodnocení, schvalování a sledování změn ve vztahu k rozsahu projektu. Cílem je
minimalizovat negativní dopady změn a zajistit, že jsou změny řízeny systematicky a efektivně.
Požadavkem na změnu je jakákoliv relevantní změna od původní dohody, která nebyla
plánována a vyžaduje řízení.
Proces řízení změn na projektu bude probíhat v následujících krocích: vznesení požadavku na změnu,
analýza požadavku (dopad na finance, čas a rozsah) a detailní návrh změny, rozhodnutí ano, nebo
ne z příslušné úrovně řízení a následně vlastní realizace změny, kontrola správného provedení a
dokumentace průběhu celého procesu (i v případě rozhodnutí změnu nedělat).
Analýza je zpracována do šablony „Zpráva o změnovém požadavku“.
EZ_Zpráva_o_změnovém_požadavku.docx
34/80
Všechny navrhované změny jsou projektovým manažerem evidovány a zaznamenány do šablony
„Registr změnových požadavků“.
EZ_Registr_změnových_požadavků.xlsx
2.2.1.3 Strategie řízení kvality
Řízení kvality v projektovém prostředí se váže na definici produktů a jejich kritérií kvality. Cílem je
definovat požadované produkty, které odpovídají účelu uživatele a jejich kritéria kvality, na základě,
kterých dodavatel dodá produkt a uživatel prověří jeho požadované vlastnosti/parametry. Strategie
řízení kvality se skládá ze 6 hlavních parametrů:
2.2.1.3.1 Plánování kvality
Zahrnuje definici produktů/výstupů projektu pomocí produktového rozpadu a následně jejich měřitelná
kritéria kvality. V prvním kroku je zpracován popis produktu projektu, který definuje finální celkový
produkt a požadavky na základě, kterých bude finální produkt akceptován. Popis produktu je součástí
Karty projektu. Následně při plánování projektu v rámci procesu Minitendr je tento popis produktu
projektu detailněji rozpracován.
Produktově orientované plánování zajišťuje, že všechny výstupy/produkty (manažerské / odborné)
zajistí dodání finálního produktu/výstupu. Je prvním vstupem pro definování kvality projektu.
Výstupy/produkty mohou být jednoduché nebo složené ze dvou nebo více výstupů/produktů. Všechny
tyto výstupy/produkty obvykle projdou posouzení kvality.
Je rovněž možné využít „Produktové skupiny“, které pro účely prezentace kombinují sadu produktů.
Tyto skupiny ve skutečnosti neexistují a nebudou vytvářeny, ale napomáhají lepší prezentaci a
orientaci v projektu.
35/80
2.2.1.3.2 Použité systémy kvality, normy a předpisy
Základním rámcem pro zajišťování kvality je řada norem ISO 9000 ze kterého vychází systém řízení
kvality MZČR. Jedná se zejména o ČSN ISO 9001- Systémy managementu jakosti – Požadavky na
systém, která specifikuje požadavky na systém řízení jakosti. Jeho zavedení umožňuje organizaci
trvale poskytovat produkt, který splňuje požadavky zákazníka a příslušné požadavky předpisů,
zvyšovat spokojenost zákazníka a zlepšovat podnikové procesy.
V případě budování, nebo implementace informačního systému je relevantní ČSN ISO/IEC 90003
Softwarové inženýrství – Směrnice pro použití ISO 9001:2000 na počítačový software. Dále
vycházíme z normy ISO/IEC 12207 pro definici procesů pro vývoj, provoz a údržbu softwaru, jejich
posloupnost a vazby. Případně úroveň kvality procesu budování IS lze ověřit na základě posouzení
procesů dle normy ISO/IEC 15504.
V případě, že budou Produkty / Projektové výstupy zařazeny do kategorie VIS (KII), tak budou
posuzovány dle ZoKB a VoKB v aktuálním znění (včetně připravované aktualizace označované
jako NIS2).
2.2.1.3.3 Techniky posuzování kvality
Hlavní technikou pro posuzování kvality produktu (na obecné úrovni), tj. posuzování shody se
stanovenými kritérii (Popis produktu) je technika revizí. Tato technika zajistí kromě kontroly kvality
také širší přijetí produktu, a to zapojením klíčových zainteresovaných stran.
Prvním krokem je příprava revize, kdy vedoucí posuzovatelů kromě administrativních úkonů ověřuje,
že produkt je připraven k revizi a konsoliduje seznam otázek. V této fázi posuzovatelé přezkoumávají
produkt a případně vznášení dotazy.
V další fázi jednání revize je představen vlastní produkt, dále provedeno vlastní posouzení produktu
(naplnění kritérií), zodpovězení případných dotazů a určen výsledek přezkumu. Je proveden záznam
o této aktivitě do Registru kvality.
Revize – follow-up je třetím krokem, ve které jsou posuzované opravy zjištěné v předcházejícím kroku.
36/80
Uvedená technika bude používána jak pro Produkty/projektové výstupy typu dokument, nebo pro
projektové výstupu typu Informační systém. V případě Informačního systému (aplikace) je posuzování
shody realizováno formou testování. Použité typy testů pak odpovídají projektové etapě, resp.
životními cyklu vývoje SW.
Revize kvality je prováděna na základě plánovaných aktivit uvedených v registru kvality, ale stejně tak
může být v odůvodněných případech (obava/riziko/atp.) realizována i mimo plán revizí kvality (v
jakékoliv projektové fázi).
2.2.1.3.4 Kritéria přijatelnosti
V případě projektového výstupu typu dokument je akceptován na základě vypořádání všech
připomínek ze strany posuzovatele(ů).
V případě projektového výstupu typu Informační systémy je aplikace akceptována, pokud byly zjištěny
tyto počty chyb:
A. 0 chyb vysoké závažnosti
B. Nejvýše 10 chyb střední závažnost
C. Nejvýše 50 chyb nízké závažnosti
Definice závažnosti:
• Chyba s vysokou závažností A: není možné používat důležitou funkci aplikace vůbec, nebo
nesplňuje bezpečností požadavky na VIS a tento stav může ohrozit běžný provoz nebo
bezpečnost.
• Středně závažná chyba B: není možné používat důležitou funkci aplikace, ale existuje
náhradní řešení nebo pouze omezuje běžný provoz.
• Nízko závažná chyba C: ostatní – drobné chyby, které nespadají do kategorie A nebo B,
nedostatky jsou převážně estetického rázu (překlepy, formátování apod.).
V případě rozporu u uvedených akceptačních kritérií s platnou smlouvou má smlouva vždy
přednost.
2.2.1.3.5 Kontrola kvality / testování
Záznamy o provedených aktivitách v rámci řízení kvality jsou vždy uvedeny v Registru kvality. Registr
kvality je vytvářen jako nástroj pro plánování a řízení kvality. Pro každý produkt poskytuje Identifikátor
kvality, identifikátor(y) produktu, metodu posouzení kvality, role a odpovědnosti, datum činnosti kvality
(cílový a skutečný), datum schválení (cílový a skutečný), výsledek, odkaz na záznamy kvality.
EZ_Registr_kvality.xlsx
37/80
2.2.1.3.6 Proces připomínkování
1. Ukládání výstupů na interní úložiště: Dodavatel připraví a uloží výstupy na interní úložiště
projektu. Informuje Projektového manažera o dokončení této aktivity.
2. Oznámení týmu a požadavek na připomínkování: Projektový manažer zašle celému týmu
odkaz na dokumenty s žádostí o připomínkování. Oznámí termín, do kterého probíhá
připomínkování, a specifikuje způsob, jakým mají členové týmu poskytovat své připomínky.
Termín připomínkování je stanoven v souladu s počtem a náročností kontroly výstupů.
3. Přenos připomínek do registru: Projektový manažer shromažďuje a přenáší všechny
připomínky do Registru připomínek. V případě, že se jedná o Word dokumenty, může být využit
skript níže k usnadnění procesu přenosu.
EZ_Návod_na_export_komentářů.docx
EZ_Skript_stažení_připomínek.txt
4. Doplnění Registru připomínek a informování dodavatele: Projektový manažer doplňuje
šablonu Registru připomínek o relevantní informace týkající se každé připomínky. Informuje
dodavatele o zaznamenaných připomínkách a předá jim aktualizovaný registr. V případě, že se
bude jednat o připomínkování informačního systému využije projektový manažer upraveného
registru.
EZ_Registr_připomínek.xlsx
EZ_Registr_připomínek_k_IS.xlsx
5. Zpracování připomínek dodavatelem: Dodavatel provede nezbytné úpravy na základě
připomínek. V případě, že některé připomínky vyžadují další vysvětlení, je svolána pracovní
schůzka k vypořádání připomínek. Tímto procesem je zajištěna strukturovaná a efektivní cesta
pro připomínkování výstupů projektu, což v konečném důsledku přispívá k dosažení vysoké kvality
projektových výsledků.
38/80
2.2.1.3.7 Akceptace
Akceptace Produktu projektu je realizována na základě úplné sady akceptačních protokolů všech
Produktů formou celkového Akceptačního protokolu (viz kapitola akceptační řízení).
2.2.1.4 Strategie řízení konfigurace
2.2.1.4.1 Identifikace a verzování dokumentů
Všechny projektové / programové produkty (akceptované projektové výstupy) a všechny povinné
manažerské produkty tvoří tzv. konfigurační položky. Aby bylo možné řídit životní cyklus těchto
konfiguračních položek musí být zajištěna jejich jednoznačná identifikace, tj. příslušnost k projektu
(programu, portfoliu), o jaký dokument se jedná, jeho status a verzi dokumentu. Tyto informace
musí být dostupné již z názvu souboru. Další informace jsou tak součástí souboru (jako např. vlastník
dokumentu, historie, klasifikace dokumentu, rozdělovník, případně další relevantní informace).
Struktura názvu dokumentu je složena následovně:
2.2.1.5 Struktura identifikátorů
2.2.1.5.1 Identifikátor Programu
EZ, jako Elektronizace zdravotnictví.
2.2.1.5.2 Identifikátor projektu
Skupina projektu je identifikována velkými písmeny, např. A, B atp., projekty pak budou identifikovány
čísly, např. 01, 02 atp. Oddělovač mezi označením skupiny projektu a projektu je tečka. Např
dokument s označením A.01 náleží skupině projektu A a projektu s označením 01. Po dohodě je
možné jako identifikátor použít také zkrácený název projektu.
2.2.1.5.3 Název souboru
Z názvu souboru musí být zřejmé o jaký typ dokumentu se jedná a musí obsahovat diakritiku.
V názvech souborů je možné používat velká/malá písmena, znaky jako pomlčka, podtržítko, tečka,
případně další běžné znaky.
39/80
2.2.1.5.4 Verze dokumentu
Jedná se o kombinaci datumu vzniku/vydání verze dokumentu ve formátu rrrr.mm.dd doplněný o
číselné označení veze ve tvaru _vX.Y. (např. 20240131_v1.2.).
Verze dokumentu je používána pouze u relevantních typů dokumentů.
V případě pracovní verze dokumentu je využíváno verze 0 (např. 20240131_v0.1.). Po schválení
dokumentu je využíváno verze 1 (např. 20240131_v1.0.). Další změny schváleného dokumentu
jsou označovány číslem revize za 1.xxx (příklad _v1.12) V případě zásadní změny dokumentu
se označí dokument vyšším číslem před tečkou (například _v2.0).
2.2.1.5.5 Stav dokumentu
Poskytuje informaci o stavu dokumentu z pohledu jeho životního cyklu. Jedná se zejména o stavy:
• INPROGRESS – dokument je ve stavy vytváření, není kompletní a může se měnit dle uvážení
autora(ů)
• DRAFT: dokument je ve stavu dokončené přípravy k dalšímu zpracování, dokument se v tomto
stavu již není autorem dále upravován. Verze je určena k dalšími zpracování – typicky se jedná
o interní připomínkování/revizi interním týmem.
• REVISEDDRAFT: dokument je ve stavu zapracovaní/vypořádávání interních připomínek.
• FINALDRAFT: dokument je ve stavu po vypořádání interních připomínek a revizí a je připraven
k dalšímu zpracování – připomínky klienta/uživatele
• REVIEWED: dokument je ve stavu zapracovaní/vypořádávání klientských připomínek
• PREFINAL: dokument je ve stavu po vypořádání/zapracování všech připomínek a komentářů.
• FINAL: dokument je vydán/schválen jako platná verze dokumentu
Stav dokumentu je využíván pouze u relevantních typů dokumentů, např. u dynamicky se měnících
dokumentů.
Ne všechny stavy jsou relevantní pro určitý typ dokumentu.
40/80
2.2.1.5.6 Klasifikace dokumentace
Klasifikace dokumentace je převzata z interní směrnice k využívání datových úložišť a klasifikace
ukládaných informací (viz tabulka níže).
2.2.1.6 Strategie řízení interní projektové komunikace
Komunikace je jedním z klíčových bodů projektu. Klíčem úspěšnosti projektu je jasná a soustavná
komunikace jak v rámci projektového týmu, tak také s ostatními pracovníky mimo projektový tým.
Příprava této strategie včetně jednotlivých procesů je v gesci projektového vedoucího.
V rámci projektového řízení jsou pro komunikaci využívány e-mail, telefonní hovory, nebo projektové
schůzky. Veškerá dokumentace ze schůzek a jednání stejně tak jako veškerá projektová dokumentace
jsou elektronicky ukládány na Microsoft Sharepoint, například prostřednictvím MS Teams nebo přímo
rozhraním Sharepoint serveru.
41/80
Přístup do tohoto úložiště mají primárně členové výkonného výboru, projektový dohled, projektový
vedoucí, podpora projektu a členové týmu. V případě kdy
1. Analýza zainteresovaných stran – jako první krok v rámci přípravy komunikační strategie je
nutné provést analýzu zainteresovaných stran. V tomto kroku je nezbytné definovat tyto
zainteresované strany a odpovídající komunikační činnosti do projektového/etapového plánu.
2. Zaslání seznamu členů týmu na PK – dle definovaných osob je nutné zaslat kompletní
seznam členů týmu, uvedených s přesnými kontakty a přiřazenými rolemi na správce
dokumentace (projektová kancelář), ten následně aktualizuje Kontaktní matici Programu EZ.
Kontaktní matice slouží jako nástroj pro zajištění jasné komunikace a efektivní koordinace mezi
členy týmu během celého průběhu projektu. Kontaktní matice je průběžně během trvání projektu
pravidelně aktualizována.
3. Nastavení komunikačního modelu – Důležitým nástrojem pro projektové řízení jsou
pravidelné koordinační schůzky / pracovní jednání. Nastavení komunikačního modelu je v gesci
projektového vedoucího a na uzpůsobení danému projektu. Obecně byl měl komunikační model
vycházet z tabulky níže:
Projektová Frekvence jednání Význam Organizuje
úroveň
Projektový vedoucí
Kontrolingové Pravidelně 1x za 14 Rozhodování o operativních po dohodě s
schůzky s dní, mimořádně podle otázkách projektu. vedoucím projektu
dodavatelem potřeby po domluvě. dodavatele
Detailní plánování, schvalování
a koordinace všech úkolů.
Kontrola a přidělení úkolů
Projektové Pravidelně 1x týdně, Plnění projektových cílů dle Projektový vedoucí
schůzky mimořádně podle schváleného harmonogramu
potřeby po domluvě. a v požadované kvalitě.
42/80
Příprava dílčích výstupních případně jednotliví
dokumentů. pracovníci týmu
dodavatele.
Kontrola a přidělení úkolů.
Pracovní Dle potřeby po Pracovní diskuse k dílčím Projektový vedoucí
schůzky domluvě. výstupům nebo tématům.
případně jednotliví
pracovníci týmu
dodavatele.
4. Příprava podkladů a zápisů ze schůzek – Příprava podkladů na schůzky je v gesci
projektového vedoucího. Ten požádá členy týmu o zaslání podkladů nejpozději tři až šest
pracovních dní (dle významů schůzek) předem. Projektový vedoucí předané informace
zkonsoliduje a na základě těchto podkladů připraví časový plán jednání a agendu schůzky.
Následně rozešle nejpozději do tři pracovních dnů účastníkům pozvánku (MS Outlook) s
programem jednání. Příprava zápisu je v gesci projektového vedoucího. Zápis je zpracován do
2 pracovních dnů po termínu konání schůzky. Zápis je zasílán ve formě .docx na všechny
účastníky schůzky k připomínkování. Připomínky k zápisu je možné provést do 2 pracovních
dnů, nebudou-li připomínky dodány do této lhůty je zápis považován za odsouhlasený a ve
formátu PDF uložen do příslušné složky.
EZ_Zápis_z_jednání.docx
2.2.1.6.1 Eskalace
Případné eskalace probíhají v hierarchické úrovni Programu EZ z nejnižších úrovni na úroveň vyšší.
Proces eskalace:
1. Členové týmu případně dodavatel v rámci projektu eskalují na:
a. Projektového vedoucího
2. Podle povahy problému eskalace projektový vedoucí eskaluje na:
a. Vedoucího skupiny projektu (v případě mezi projektových problémů/otevřených bodů)
b. Projektový výbor (v případě problému v rámci jednoho projektu)
3. V případě, že nebude problém/otevřený bod vyřešen Vedoucí skupiny projektů eskaluje na:
a. Hlavního vedoucího projektu
b. Výkonný výbor
43/80
4. V případě, že nebude problém/otevřený bod vyřešen bude eskalován na:
a. Řídící výbor
2.2.2 Nástroje k řízení projektu
2.2.2.1 Plán projektu
Jedním ze základních nástrojů k řízení projektu je „Plán projektu“. V plánu projektu je zapracovaný
rámec projektu, celkový harmonogram a etapy (vč. členění hlavních produktů do etap), klíčové milníky
a aktivity. V této části se připravuje seznam aktivit potřebných k výrobě produktů a kontrole jejich
kvality řešení. Připravuje ho projektový manažer ve spolupráci s dodavatelem (je-li známi),
eventuálně externím dodavatelem analýzy/architektury řešení a uživateli. Projektový manažer dále
zpracuje celkový rozpočet projektu.
Následně jsou projektovým manažerem doplněny záznamy o konfiguračních položkách (v této fázi
jako seznam produktů, které mají být vyrobeny) a registr kvality, který je naplněn plánovanými
kontrolami kvality. Tyto kontroly budou rovněž v dalších krocích zahrnuty do připravovaných plánů
etap.
Celkový rámcový plán projektu je v procesu Hranice etap upřesňován/detailizován do potřebné
míry detailu pro jednotlivé etapy společně s dodavatelem (dodefinovány detailně produkty a aktivity
v jednotlivých etapách včetně konkrétních termínů).
Pro přípravu Plánu projektu je využívána standardizovaná šablona „Plán projektu“, která může být
projektovým manažerem rozšířena dle rozsahu a obsahu projektu.
EZ_Plán_projektu.docx
2.2.2.2 Registr otevřených bodů
Každá změna nebo formálně řešený problém při realizaci projektu musí být zaznamenána jako
otevřený bod. To zajišťuje, že změny a problémy jsou vždy řízeny konzistentně dle nastavených
procesů.
Otevřené body musejí být vytvořeny v případě nenaplněných cílů kvality (tzv. Odchylky od Specifikace
nebo jako dodatečné požadavky (Změnový požadavek) resp. v případě zásadních problémů při
realizaci projektu, které narušují schválený plán projektu nebo etapy.
Typy otevřených bodů:
• Problém: problémy, obavy, otázky, stížnosti, události, které mají vliv na management projektu,
a tudíž vyžadují akci.
• Změnový Požadavek: změna v popisu produktu, návrh na vylepšení.
• Odchylka od specifikace: nekontrolovaná odchylka od popisu produktu.
44/80
Kategorie otevřených bodů:
• Otevřený bod kategorie D: U otevřených bodů v rámci kompetence týmového manažera
(vedoucího projektu dodavatele) je provedeno rozhodnutí o řešení přímo týmovým manažerem
(následně je informován projektový manažer v rámci kontrolingové schůzky).
• Otevřený bod kategorie C: U otevřených bodů/změn v rámci kompetence projektového
manažera je provedeno rozhodnutí o řešení přímo projektovým manažerem.
• Otevřený bod kategorie B: U otevřených bodů/změn nad rámec pravomoci projektového
manažera je předáno výkonnému výboru k rozhodnutí (podkladem je navržené řešení ve
formálně zpracovaném změnovém požadavku). Jedná se o všechny změny v kvalitě (změny
dodávaných produktů, rozšíření schváleného rozsahu projektu, požadavky na funkcionalitu nad
rámec uzavřené smlouvy s dodavatelem), dále o změny termínů dílčích milníků bez dopadu na
celkový závazný termín dokončení projektu. V případě projektů kofinancovaných ze
Strukturálních fondů EU se jedná o nepodstatné změny vyžadující souhlas dotační autority.
• Otevřený bod kategorie A: U otevřených bodů této kategorie se jedná o dopad napříč
projektovým portfoliem. Jedná se o všechny změny v kvalitě (změny dodávaných produktů,
rozšíření schváleného rozsahu projektu, požadavky na funkcionalitu nad rámec uzavřené
smlouvy s dodavatelem). V případě projektů kofinancovaných ze Strukturálních fondů EU se
jedná o podstatné změny vyžadující souhlas dotační autority.
Postup řízení otevřených bodů
Popis procesu řízení otevřených bodů je součástí procesu Kontrola etapy a je vysvětlen níže:
Pro zachycení otevřených bodů je využívána šablona „Registr otevřených bodů“.
EZ_Registr_otevřených_bodů.xlsx
V případě, že bude otevřený bod identifikován jako problém je možné využít šablonu „Registr
problémů“.
45/80
EZ_Registr_problémů.xlsx
2.2.2.3 Registr úkolů
Registr úkolu je nástroj, který slouží k sledování a správě všech úkolů, které jsou součástí projektu.
Registr úkolů pomáhá organizovat a udržovat přehled o aktuálních úkolech, termínech plnění a
zodpovědnostech v rámci projektu.
2.2.2.3.1 Přidělení úkolu
V rámci této aktivity přiděluje projektový manažer konkrétnímu týmovému manažerovi (vedoucímu
projektu dodavatele, resp. dalším členům týmu) úkol. Touto aktivitou se deleguje odpovědnost za
dodání požadovaného odborného výstupu na týmového manažera.
Projektový manažer přiděluje týmovému manažerovi (vedoucímu projektu dodavatele) / členovi týmu
úkol (v rámci kontrolní schůzky, který je zaznamenán v zápisu z jednání). Úkol je následně přidán do
šablony „Registr úkolů“.
Úkoly přidělované mimo schůzky s dodavatelem jsou zasílány prostřednictvím emailu a zaznamenány
do Registru úkolů.
EZ_Registr_úkolů.xlsx
2.2.2.3.2 Potvrzení přijetí úkolu
Zodpovědná osoba potvrzuje přijetí úkolu v požadovaném rozsahu a je následně odpovědný za jeho
dodání.
2.2.2.3.3 Realizace úkolu
V rámci této aktivity pracuje zodpovědná osoba na splnění úkolu a je také zodpovědná za kvalitu
splnění úkolu.
46/80
2.2.2.3.4 Kontrola dokončeného úkolu
Projektový vedoucí zkontroluje, zda byl úkol splněn a zaznamená stav do Registru úkolů. V případě
nesplnění úkolu je domluven náhradní termín splnění úkolu.
2.2.2.4 Harmonogram
Harmonogram je jedním z klíčových nástrojů projektového řízení. Harmonogram je plánovací nástroj,
který definuje a organizuje časový průběh projektu. V rámci harmonogramu je nutné stanovit
termíny pro jednotlivé fáze a etapy projektu. Finální termín dokončení projektu je dle smlouvy a je
neměnný (v případě, že dojde ke zpoždění a riziku nestihnutí termínu je nutné tuto informaci včas
eskalovat a najít vhodné řešení).
Projektový manažer průběžně doplňuje termíny pro dílčí úkoly a dle jeho plnění jej aktualizuje.
Nad rámec základních fází a etap je nutné do harmonogramu zapracovat níže uvedené body:
• Schvalování projektové žádosti (v případě kofinancování ze strukturálních fondů EU)
• Příprava a realizace výběrového řízení na dodavatele (zakončeno podpisem smlouvy
s dodavatelem)
• Zpracování prováděcího projektu
• Realizace dodávky a testování
• Příprava produktivního provozu
• Spuštění produktivního provozu
• Provoz včetně termínů prokazování indikátorů
Harmonogram připravuje projektový manažer a je na jeho uvážení, jaký nástroj využije. Je možné
využít šablonu harmonogramu v excelu nebo využít nástroj MS Project:
EZ_Harmonogram.xlsx
EZ_Harmonogram.mpp
2.2.2.5 Akceptační řízení
Akceptační řízení je proces, který vede k formálnímu schválení nebo odmítnutí výstupů nebo
produktů projektu. Akceptační řízení je vždy zahájeno po schválení a předání produktů / výstupů.
Tento proces je detailně popsán v kapitole Řízení dodání produktu.
47/80
Na základě výsledků testování a kontroly kvality je připraven akceptační protokol a předávací protokol.
Příprava akceptačního a předávacího protokolu je v gesci projektového manažera dodavatele ve
spolupráci s interním projektovým manažerem. Pro přípravu protokolu jsou využívány
standardizované šablony s názvem „Předávací protokol“ a „Akceptační protokol“.
EZ_Předávací_protokol.docx
EZ_Akceptační_protokol.docx
V rámci podepisování a následné archivace jsou vždy připravovány a podepisovány 2 kopie
protokolů (pro MZČR a pro dodavatele). Projektový manažer následně protokoly zdigitalizuje a uloží
na společné úložiště.
V rámci podepisování protokolů je nutné se předem domluvit, zda bude protokol podepsán
elektronicky nebo fyzicky. Kombinace druhu podpisu není možná.
2.2.2.6 Plán revize přínosů
Účelem přístupu řízení přínosů je identifikovat přínosy a především vybrat, jak lze přínosy měřit,
aby bylo možné prokázat, že jich bylo dosaženo. Přístup k řízení přínosů musí obsahovat
informace o očekávaném časovém horizontu těchto přínosů, tj. kdy lze přínosy očekávat a měřit a kdo
bude tyto informace shromažďovat.
Za specifikaci přínosů je odpovědná role Hlavní uživatel. Po ukončení projektu a rozpuštění
projektového týmu podá Hlavní uživatel zprávu o realizovaných přínosech vedení společnosti nebo
programu. Musí jasně prokázat, že bylo dosaženo očekávaných přínosů, nebo poskytnout další
informace, které vysvětlí, proč tomu tak není. Sponzor projektu je odpovědný za to, že v případě
potřeby budou naplánovány a provedeny kontroly přínosů a také zkontroluje že kontroly jsou
plánovány po uzavření projektu.
Projektový manažer informuje Projektový výbor o všech očekávaných přínosech, které byly během
projektu realizovány. Během procesu uzavření projektu naplánuje po-projektové revize přínosů,
které by měly proběhnout v následujících letech po dokončení projektu.
Role a odpovědnosti
• Projektový vedoucí
- Zodpovědný za přípravu Plánu revize přínosů
- Zodpovědný za průběžnou aktualizaci při přechodu mezi etapami
48/80
- Zodpovědný za aktualizaci a naplánování po projektových revizí přínosu v rámci etapy
ukončení projektu
• Uživatel (Hlavní uživatel)
- Je osoba odpovědná za specifikaci jednotlivých přínosů
2.2.2.7 Řízení postupu projektu
Proces řízení postupu projektu je určen monitorování a porovnávání skutečného stavy proti
plánovanému, poskytuje předpovědi plnění cílů projektů a životaschopnost projektu a řídí veškeré
nepřijatelné odchylky.
Řízení postupu projektu = měření dosažení cílů plánů:
• na úrovni projektu – Plán projektu
• na úrovni etapy – Plán etapy, resp. Plán realizace výjimky
• na úrovni balíku práce – Balík práce
Všechny úrovně řídícího týmu projektu mohou:
• Monitorovat postup
• Porovnávat postupy s plány
• Přezkoumávat plány a postupy
• Iniciovat nápravná opatření
• autorizovat další práci
Tolerance umožňuje uplatnit princip Řízení na základě výjimek (princip Prince2). Tolerance se
vztahuji na náklady, čas, rozsah, kvalitu, rizika i přínosy). Projektové tolerance jsou nastaveny již
z předprojektové fáze a jejich čerpání schvaluje sponzor projektu a mohou se vztahovat jak na
projekt, etapu i balík práce.
V případě, že dojde k překročení úrovně tolerance nastává Výjimka, která musí být eskalována:
• Na úrovni Balíku práce – neprodleně projektovému vedoucímu jako otevřený bod
• Na úrovni etapy – je výjimka evidována v příslušném registru jako otevřený bod a je formálně
eskalována jako zpráva o výjimce
• Na úrovni projektu se projektový výbor obrací na nadřízenou úroveň řízení (program atp.)
Přezkoumávání/kontroly postupu se týká následujících manažerských produktů:
• Registr otevřených bodů
• Registr kvality
• Registr rizik
• Výkaz stavu produktů
• Zpráva o stavu Balíku práce
• Zpráva o stavu etapy
• Zpráva o ukončení etapy
49/80
• Zpráva o ukončení projektu
Role a odpovědnosti:
• Programový management – určuje tolerance projektu.
• Sponzor – určuje tolerance na etapu, rozhoduje o Plánu realizace výjimek.
• Projektový vedoucí – monitoruje postup a porovnává jej proti plánu, autorizuje balíky práce.
• Týmový manažer – přijímá (schvaluje) Balíky práce, informuje Projektovou podporu o
dokončených činnostech v rámci kvality, informuje projektového vedoucího o všech odchylkách.
• Projektový dohled – ověřuje obchodní případ s ohledem na externí vlivy, potvrzuje, že postup
etapy/projektu je v souladu s dohodnutými tolerancemi.
2.3 Objednávka
Detailní proces je pospán v Rámcové dohodě – uzavírání objednávek. Zde jsou uvedeny pouze
základní procesní kroky k uzavření objednávky.
1. Jednotlivé dohody o dílčím plnění na poskytování Plnění budou uzavírány na základě písemné
výzvy k podání nabídek adresované ze strany Objednatele všem dodavatelům dle § 135 odst. 1
písm. a) ZZVZ
2. Objednatel se zavazuje zaslat Dodavateli Výzvu prostřednictvím elektronického nástroje Tender
arena (https://www.tenderarena.cz/). Objednatel je oprávněn změnit elektronický nástroj, musí
však o každé změně vyrozumět písemně Dodavatele. Změna elektronického nástroje je vůči
Dodavateli účinná okamžikem, kdy o ní byl písemně vyrozuměn.
3. Výzva bude obsahovat minimálně:
a. vymezení a popis požadovaného Plnění v souladu s přílohou č. 1 Rámcové dohody;
b. místo a dobu realizace Plnění;
c. závazný návrh Objednávky dle podmínek konkrétního Plnění;
d. lhůtu, způsob a místo pro podání nabídek; délka lhůty pro podání nabídek bude přiměřená
charakteru a náročnosti úkonů vyžadovaných od Dodavatele pro přípravu jeho nabídky;
e. údaje o kritériích hodnocení a metodě hodnocení; způsob výběru nejvýhodnější nabídky bude
vycházet ze Zadávací dokumentace.
4. Dodavatel je povinen v případě svého zájmu na základě Výzvy podat nabídku (dále jen „Nabídka“)
ve lhůtě stanovené ve Výzvě, a to prostřednictvím elektronického nástroje dle odst. 4.2 Rámcové
dohody.
2.4 Realizace projektu
Realizace projektu je fáze v projektovém řízení, ve které se plány a strategie, které byly připraveny v
předchozích fázích, přeměňují do skutečného výsledku nebo produktu. Tato fáze zahrnuje
mobilizační etapu, implementační etapu, přípravu produktivního provozu a průběžné
monitorování a reportování pokroku a správu zdrojů. Fáze realizace projektu je zahájena po
50/80
schválení připravených podkladů k řízení projektu a v případě konání VZ, tak po podpisu smlouvy
s dodavatelem.
Vstupním procesem fáze realizace projektu je schválení zahájení realizace projektu.
Realizace projektu se skládá ze 3 základních etap:
1. Mobilizační etapa (zpracování prováděcího projektu)
2. Implementační etapa (kontrola etapy, řízení dodání produktu, hranice etapy)
3. Příprava produktivního provozu
2.4.1 Schválení zahájení realizace projektu
Tento krok je možný uskutečnit až po podpisu smlouvy s vítězným uchazečem (dále jen
dodavatelem).
Výkonný výbor schvaluje:
• Výsledky výběrového řízení
• Plán projektu
• Organizační strukturu a role (včetně zástupců uživatelů a dodavatelů v realizačním týmu)
Následně Sponzor projektu informuje Výkonný výbor o zahájení realizace projektu.
Dalším krokem v rámci realizace projektu je zorganizování zahajovací schůzky s dodavatelem. Před
uskutečněním zahajovací schůzky s dodavatelem projektový vedoucí požádá o přípravu prezentace
na tuto schůzku. Prezentace by měla obsahovat tyto údaje:
• Představení dodavatele
• Rozsah prací
• Harmonogram
• Kontaktní matice dodavatele
• Požadované součinnosti
• Další kroky
Tato schůzka slouží především k představení dodavatele a seznámení se se základním rámcem a
informacemi o projektu.
51/80
Projektový vedoucí zašle informace na projektovou kancelář, která aktualizuje kontaktní matici a všem
členům týmu zajistí přístup do společného úložiště.
2.4.2 Mobilizační etapa
Mobilizační etapa je zahájena předáním šablony „Prováděcí projekt“ dodavateli s požadavkem o jeho
vypracování.
Prováděcí projekt je ústředním dokumentem pro realizaci projektu a obsahuje:
• Detailní analýzu
• Analýzu současného stavu
• Analýzu nových požadavků
• Návrh řešení
• Technologické zajištění provozu
• Organizační zajištění provozu
• Katalog požadavků
• Definici datového rozhraní
• Systémovou a bezpečnostní politiku
• Požadovanou součinnost.
EZ_Prováděcí_projekt.docx
Dodavatel vypracuje prováděcí projekt v požadované struktuře včetně testovacích scénářů. Jeho
činnost je koordinována projektovým manažerem dle schváleného plánu projektu a smlouvy
s dodavatelem.
Následně je dokument zaslán do připomínkovacího řízení a je spuštěn proces připomínkování.
Prováděcí projekt je schválen Sponzorem projektu a Klíčovým uživatelem. Po schválení je
zahájen proces akceptačního řízení. Projektový manažer připraví Předávací protokol a Akceptační
protokol. Společně s manažerem dodavatele jej vyplní a zajistí podepsání obou dokumentů.
Podepsané protokoly jsou společně s Prováděcím projektem vloženy na MS Teams / SharePoint.
Projektový manažer aktualizuje Plán projektu na základě schváleného prováděcího projektu.
Dodefinuje jednotlivé etapy s termíny po konzultaci s klíčovým uživatelem a hlavním
dodavatelem v souladu se smlouvou s dodavatelem.
2.4.3 Kontrola etapy
Kontrola etapy probíhá průběžně v rámci řízení etapy a zahrnuje:
• každodenní práci projektového manažera – přidělování, monitoring a kontrola úkolů.
52/80
• řízení rizik a otevřených bodů – eviduje je, analyzuje a vyhodnocuje, nastavuje opatření,
případně eskaluje výkonnému výboru.
• reportování zprávy o stavu etapy výkonnému výboru a eskalace otevřených bodů a rizik (v
případě, kdy hrozí překročení tolerancí etapy).
Kontrola etapy obsahuje níže uvedené procesy:
2.4.3.1 Řízení úkolů
Detailně je tento proces popsán v kapitole registr úkolů.
2.4.3.2 Řízení rizik
Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení rizik.
2.4.3.3 Řízení otevřených bodů
Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení otevřených bodů.
2.4.3.4 Řízení změn
Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení změn.
2.4.3.5 Reportování o stavu projektu
V rámci této činnosti připravuje projektový manažer šablonu „Report o stavu projektu“. Zpráva
poskytuje výkonnému výboru v předem daných intervalech souhrnné informace o projektu.
Účelem reportu je poskytnout výkonnému výboru (nebo jiným zainteresovaným stranám) souhrnnou
informaci o stavu projektu v pravidelných intervalech. Používá se k monitorování postupu a
signalizování potenciálních problémů výkonnému výboru.
Zpráva je vytvářena v 7denní frekvenci nebo dle dohody.
53/80
EZ_Report_o_stavu_projektu.pptx
2.4.3.5.1 Report o stavu projektu
2.4.3.5.2 Zdraví projektu
Zdraví projektu odkazuje na celkový stav a výkonnost projektu v průběhu jeho realizace. Je to
komplexní hodnocení různých aspektů projektu, které zahrnuje: celkový stav, rozsah, termíny a zdroje.
V rámci zdraví projektu je využívána čtyř barevná škála:
• Bez problému, projekt postupuje v rámci plánovaného rozsahu, harmonogramu a rozpočtu.
• Problém s možným dopadem na projekt, pokud by nebylo řešeno.
• Problém s dopadem na projekt, jestliže nebude ihned provedeno nápravné opatření.
• Problém s kritickým dopadem na projekt vyžadující okamžité opatření vedení společnosti.
Projektový vedoucí vždy aktualizuje zdraví projektu jak pro minulé reportovací období, tak i aktuální.
2.4.3.5.3 Klíčové milníky
Projektový vedoucí doplní klíčové milníky. Jedná se o termíny, které označují dokončení klíčové fáze
nebo dosažení klíčového cíle projektu (většinou jsou definované ve smlouvě).
V rámci sledování plnění klíčových milníků projektový vedoucí pravidelně aktualizuje stav a trend.
Samotné klíčové milníky a jejich termín je neměnný.
54/80
2.4.3.5.4 Stav
pro sledování stavu plnění klíčového milníku je používána procentuální hodnota plnění.
Ta je vypočítává následujícím způsobem:
𝑆𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů
(𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑝𝑙á𝑛𝑜𝑣𝑎𝑛ý 𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů) 𝑥 100 = 𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑢á𝑙𝑛í 𝑝𝑙𝑛ě𝑛í
Dle procentuálního plnění je doplněn jeden z uvedených stavů:
0-5 % 51-75 %
6-25 % 76-99 %
26-50 % 100 %
Dále projektový vedoucí doplní trend, dle kterého bude probíhat plnění klíčového milníků.
2.4.4 Hranice etapy
Hranice etapy jsou strategickými body v průběhu projektu, kde se provádí hodnocení dosažených
výsledků, plánů pro další fázi a celkového stavu projektu.
Účelem procesu řízení hranice etapy je:
• Dokončení a vyhodnocení stávající etapy.
• Detailní plánování následující etapy.
• Aktualizace Projektového plánu.
• Posouzení stavu rizik.
• Příprava zprávy pro Výkonný výbor.
• Zpracování monitorovací zprávy pro řídící orgán.
V rámci hranice etapy je nutné provést 5 základních kroků:
55/80
2.4.4.1 Zpráva o ukončení etapy
V rámci této aktivity připravuje projektový vedoucí pro Výkonný výbor Zprávu o ukončení etapy.
V rámci reportování ukončené etapy posuzuje stav rizik, otevřených bodů a kvality, vyhodnocuje
plnění rozpočtu a harmonogramu. Zpráva slouží jako podklad pro čerpání finančních prostředků/
platby dílčích faktur dodavatele. Pro přípravu zprávy je využívána šablona „Zpráva o ukončení etapy“.
EZ_Zpráva_o_ukončení_etapy.docx
2.4.4.2 Příprava plánu etapy
Pro každou etapu je zpracováván detailní plán etapy. Jedná se o harmonogram vycházející
z projektového plánu rozpracovaný do větších detailů tak, aby bylo možné etapy dobře kontrolovat a
řídit. Zkrácením plánovacího horizontu je možné dosáhnout efektivnějšího a přesnějšího plánování.
Plán etapy obsahuje termíny pro etapu, produkty, které budou dodané v této etapě. Plán etapy
zpracovává projektový vedoucí a je využívána šablona „Plán etapy“.
EZ_Plán_etapy.docx
2.4.4.3 Aktualizace plánu projektu
Projektový vedoucí po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje plán projektu. Promítne do něj
změny a upřesnění.
2.4.4.4 Aktualizace organizace projektu
Projektový vedoucí po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje organizaci projektu. Promítne
do ní plánované produkty a aktivity následující etapy, resp. potřebné kvalifikace pro jejich dodání a
posouzení.
2.4.4.5 Aktualizace plánu revize přínosů
V rámci této aktivity projektový vedoucí aktualizuje dokument plán revize přínosů o dosažené částečné
přínosy (bylo-li dosaženo některých z plánovaných cílů/indikátorů).
2.4.5 Řízení dodání produktu
Jedná se v projektové hierarchii o nejnižší proces řízení. Slouží k oddělení práce projektového
manažera od práce odborné. Zahrnuje tvorbu/výrobu a schválení jednotlivých produktů/výstupů.
56/80
Projektový manažer je odpovědný za schválení/přidělení úkolu, přijetí dokončené práce a za
provedení záznamů o otevřených bodech nebo rizicích předložených Týmovým manažerem/členem
týmu (v rámci procesu kontroly etapy).
Týmový manažer/člen týmu je odpovědný za provedení úkolu (dohlíží, zda je práce provedena po
odborné stránce). O realizaci průběžně informuje projektového manažera v rámci kontrolingových
schůzek.
Aby bylo řízení dodání produktu úspěšné je nutné držet se pěti základních parametrů:
Po dokončení řízení dodání produktu je zahájena aktivita schválení a předání produktů / výstupů
uživateli / uživatelům.
V rámci této aktivity probíhá schválení a předávání produktů uživatelům. Na základě výsledků
testování a kontroly kvality je sepsán akceptační protokol (viz kapitola Akceptační řízení). Akceptační
protokol je podepsán klíčovým uživatelem, sponzorem projektu a hlavním dodavatelem (zástupce
dodavatele). Projektový manažer zaznamená výsledky do registru kvality a podepsané akceptační
protokoly uloží na úložiště.
Zdrojové kódy jsou ukládány do úložiště kódu MZ využívající nástroje Microsoft DevOps Server.
Dodavatel na základě odsouhlasení instalace (report provedených testů ve vývojovém prostředí
dodavatele) do prostředí MZ (produkční i neprodukční) je povinen provést uložení a předání
zdrojového kódu instalované verze aplikace. Zdrojový kód musí být předán v kompletní buildovatelné
podobě (včetně projektu, nebo nastavení vývojového prostředí) a to jak pro neprodukční, tak i pro
produkční prostředí. Verze pro produkční i neprodukční prostředí jsou tvořeny jedním zdrojovým
kódem, liší se pouze v konfiguracích (parametrech buildu) pro produkční a neprodukční prostředí.
Součástí nové verze vždy musí být popis změn, resp. úprav verze, tzv. Release notes a dále musí být
dodána instalační příručka (případně ostatní povinná dokumentace).
2.4.5.1 Návaznost procesů vývoje SW na projektové řízení
Metodika projektového řízení MZČR včetně PRINCE2, ze které vychází, jsou schopné pokrýt široké
spektrum realizovaných (nejen) IT projektů.
57/80
Pro účely této metodiky vycházíme z tzv. vodopádového (waterfall) životního cyklu vývoje
software. Jedná se o lineární a sekvenční přístup kdy je každý krok závislý na výstupu předchozího
kroku. Způsob, jakým se tyto projekty rozvíjejí, má lineární průběh.
Celkově je předpokládáno, že projekty budou řízeny dle metodiky Prince2, ale zároveň
má dodavatel volnost v začlenění agilních principů jako jsou například Sprinty, Stand-
up, ...
Vodopádový životní cyklu je znázorněný na následujícím obrázku:
Projekty založené na vodopádovém modelu jsou dobře definované, předvídatelné a mají specifickou
dokumentaci. Užití tohoto přístupu je výhodné zejména v případech kdy:
• jsou definované požadavky;
• je stanovena pevná časová osa;
• jsou dané a srozumitelné technologie a
• pravděpodobně nebudou vyžadovány výrazné změny v průběhu projektu.
2.4.5.1.1 Mobilizační etapa – Realizační projekt
Z pohledu řízení projektu vstupujeme do realizační části projektu s popisem aplikace, tj.
definovanými požadavky (funkčními i nefunkčními), kvalitativními požadavky a způsoby jejich ověření,
a to ve formě Karty projektu a Popisu produktu.
V rámci první realizační etapy označované jako Mobilizační etapa je vpracován tzv. Prováděcí projekt
zahrnující fázi Analýzy (Detailní analýzy) a Návrhu systému.
V průběhu analytické fáze jsou funkční požadavky na aplikaci analyzovány, ověřovány a formálně
zpracovány do podoby Funkční specifikace (definice use case – případů užití). Funkční specifikace
je formální dokument používaný k podrobnému popisu zamýšlených schopností produktu, vzhledu a
58/80
interakcí s uživateli pro vývojáře softwaru (v případě, že se jedná o rozšíření stávající aplikace, je také
analyzován současný stav).
S ohledem na skutečnost, že funkční specifikace detailně popisuje chování aplikace, je obvyklé, že po
dokončení funkční specifikace vznikne i dokument popisující způsob jejího ověření v podobě
Testovacích scénářů.
V průběhu fáze návrhu (designu) vzniká dokument technická specifikace, aby popsal technický
návrh aplikace – její technickou architekturu (použití schválených arch. paternů, provozní platforma
atp.), služeb, integrací na okolní systémy, definicí datového rozhraní, datových modelů a dalších
technických detailů.
Realizační projekt dále musí obsahovat popis technologického a organizačního zajištění provozu
(viz. etapa Předání do produkčního provozu).
V neposlední řadě je nezbytné zajistit odpovídající bezpečnost aplikace (součást analýzy i návrhu)
a to včetně zpracování systémové a bezpečnostní politiky.
Samostatnou kapitolu pak tvoří sada povinné dokumentace (požadavek ze strany objednatele), které
bude součástí dodávky (Uživatelská příručka, admin. příručka atp.)
Prováděcí projekt také definuje požadavky na součinnost ze strany objednatele, tak aby bylo
možné efektivně řídit zdroje na straně objednatele.
Na základě schváleného prováděcího projektu je pak možné aktualizovat Projektový plán a
následně zahájit Implementaci systému.
2.4.5.1.2 Implementační etapa
V průběhu projektové Implementační fáze probíhá vlastní vývoj aplikace (kódování / implementace),
která je standardně řízenou projektovou etapou – přidělování balíků práce, úkolování, kontrola plnění
atp. Realizace je na straně dodavatele a obvykle v jeho vývojovém prostředí. Průběh této etapy je
možné monitorovat na základě tzv. unit testů, tj. testů na úrovni aplikačních modulů, tak jak
jsou postupně zadávány k realizaci.
Po dokončení fáze vývoje aplikace nastává fáze testování, tj. ověření, zda byly naplněny veškeré
funkční i nefunkční požadavky na aplikace, tj. zda byla naplněna kvalita dodávky (aplikace).
Pro ověření funkčních požadavků jsou z analytické fáze připraveny testovací scénáře detailně
popisující očekávané chování aplikace. Pro testování nefunkčních požadavků jsou připraveny
specifické testovací postupy a nástroje připravené již ve fázi návrhu, nebo v rámci definování testovací
strategie. Jedná se například o výkonové testy, kapacitní testy, testy na odolnost proti výpadky
aplikace, resp. ztráty dat, nebo penetrační (bezpečnostní testy).
Vlastní vyhodnocení testů (kvality aplikace) je posuzována s ohledem na celkovou funkčnost aplikace.
Výsledky testů, resp. chyby aplikace jsou kategorizovány, např. kategorie A – kritický dopad, systém
je zcela nefunkční, kategorie B – závažný dopad, hlavní části systému jsou funkční, nebo funkční
59/80
s omezením, kategorie C – ostatní. Pro vyhodnocení – akceptaci aplikace pak slouží počty možných
chyb aplikace dané kategorie – např. 0 chyb kategorie A, 5 chyb kategorie B a 20 chyb kategorie C,
které jsou definované již v rámci kvalitativních parametrů a v rámci smlouvy s dodavatelem.
Pro způsob a postup testování není možné navrhnout jednotný postup, který vždy závisí na
konkrétních požadavcích charakteru vlastní aplikace. Jako příklad je možné uvést následující postup:
a) Aplikace je připravena k testování – dodavatel hlásí připravenost k instalaci aplikace do
testovacího prostředí objednatele a předkládá kompletní protokol o provedených unit a funkčních
testech ve vývojovém prostředí (bez integračních vazeb) pro ověření připravenosti. Současně
předkládá instalační postup a zdrojové kódy k uložení do DevOps prostředí objednatele.
b) Specialisté dodavatele provedou instalaci aplikace dle předaného instalačního postupu a ověří
základní funkčnost aplikace (obvykle hlavní proces, tzv. smoke testy). Instalace je provedena
do testovacího prostředí objednatele, a to včetně integračních vazeb (datové zdroje). Je
vypracován instalační protokol (instalaci může provést i dodavatel). Takto připravený systém je
předán testovacímu týmu – Test manažerovy.
c) Testovací tým provádí funkční testy (systémové a integrační) podle připravených detailních
testovacích scénářů. V případě odlišného chování aplikace je tato skutečnost zaznamenána jako
chyba včetně návrhu její kategorie z pohledu testera. Dále jsou doplněny nezbytné informace
potřebné k analýze chyby. Zaznamenaná chyba je předána testovacímu manažerovy, který ji
předá na dodavatele k dalšímu zpracování. Dodavatel si k reportované chybě může vyžádat
doplňující informace, případně může chybu odmítnout jako neodůvodněnou. Dodavatel má
obvykle definován čas na analýzu chyby a na její odstranění, a to v závislosti na její kategorii.
d) V případě, že kvalita aplikace neodpovídá stanoveným kritériím dodavatel připravuje novou verzi
aplikace s opravenými chybami (viz. termíny dle kritičnosti chyby).
e) Dodavatel hlásí připravenost k opakovanému testování aplikace, zejména pak jako kontrola
opravy chybových stavů. Deklaruje opravu identifikovaných chybových stavů a předkládá novu
verzi aplikace – zdrojový kód a instalační příručku.
f) Následují opakující se kroky b), c) d) a e) do doby naplnění kvalitativních kritérií, případně do
rozhodnutí o Ukončení projektu.
g) Výše uvedené funkční testy jsou realizovány testovacím týmem, tj. speciality, kteří s aplikací
nebudou cílově pracovat. Proto po dosažení akceptačních kritérií je naplánována série funkční
testů, realizována koncovými uživateli (tzv. end user testy). Testování je v tomto případě
realizováno již ne striktně podle připravených testovacích scénářů. Identifikace chybových stavů,
jejich evidence, předání na dodavatele, vydání nové verze se opakuje, stejně jako v případě
testovacího týmu.
h) Samostatnou kapitolou jsou pak testy nefunkčních vlastností aplikace (systému). I výsledky těchto
testů se započítávají do celkového scóre kvality aplikace.
Jedná se např. o:
60/80
- Zátěžové testy – na aplikaci je generována zátěž a je průběžně sledována odezva
aplikace, případně odezvy různých části aplikace.
- Kapacitní testy – zjišťuje se při jakém počtu uživatel / zátěže dojde ke zpomalení nebo
kolapsu aplikace.
- HA/DR testy – testy ověřující chování aplikace k mezních stavech, jako je výpadek
aplikačního node, realizovatelnost překlopení do záložního datového centra atp.
- Bezpečnosti (penetrační) testy – testy aplikace z pohledu její odolnosti proti
kybernetickým hrozbám a zranitelnostem (obvykle provádí nezávislá odborná
společnost).
Problematika testování je podrobněji popsaná v příloze
EZ_Metodika_testování.docx
2.4.5.1.3 Předání do produkce
Fáze předání aplikace do produkce je nedílnou a nesmírně důležitou součástí projektu. V rámci
projektové metodiky je předání do produkce nastaveno jako poslední projektová etapa, před
uzavřením projektu.
2.5 Příprava produktivního provozu
Cílem tohoto procesu je:
• Předání provozní dokumentace.
• Nastavení produkčních konfigurací.
• Nasazení systému do produktivního prostředí.
• Potvrzení připravenosti aplikace pro spuštění produktivního provozu (Provozně
technické kontrolní seznamy (checklisty), kontrolní seznamy (checklisty) shody se
systémem řízení kvality).
Hlavním procesem přípravy produktivního provozu je příprava nasazení systému do produktivního
prostředí.
Integrační tým provede posouzení shody dodaného díla/aplikace s provozně-technickými požadavky
a požadavky systému řízení kvality.
61/80
Nesoulady s požadavky jsou zaznamenávány do Registru otevřených bodů. Následně je výsledek
předán výkonnému výboru k rozhodnutí o dalším postupu (spuštění produktivního provozu,
opravy/zajištění souladu).
Příprava produktivního provozu se řídí plánem etapy. V této etapě jsou využívány níže uvedené
šablony:
EZ_Testovací_report.docx
EZ_Instalační_protokol.docx
2.6 Ukončení projektu
Cílem této fáze je:
• Formální převzetí do provozu (uživateli) a spuštění produktivního provozu
• Formální ukončení projektu
Ukončení projektu zahrnuje:
• Posouzení, zda všechny cíle popsané v kartě projektu byly naplněny
• Posouzení, zda všechny výstupy byly dodány a akceptovány uživatelem nebo provozem
• Popis, co by mělo být zajištěno provozem a jeho podporou po ukončení projektu (vč.
monitoringu ukazatelů, udržitelnosti, provozní dokumentace)
• Předání dokumentace pro provoz
• Aktualizace Enterprise architektury
• Ověření, že Plán revize přínosů2 zohledňuje požadované testování přínosů po ukončení
projektu a jsou přiřazeny odpovědné osoby za provedení měření
• Osoby odpovědné za měření přínosů po skončení projektu (provoz) jsou v rámci ukončení
projektu oficiálně pověřeny tímto měřením.
• Stanovení následných akcí
• Zpracování závěrečné zprávy projektu a závěrečná MZ a ŽoP
• Sběr získaných poznatků z projektu a zapracování do zprávy o získaných poznatcích
• Analýza rizik přetrvávajících po skončení projektu
• Archivace projektových dokumentů (dle skartačního řádu)
2 Centralizovaná evidence monitorovaných ukazatelů udržovaná za všechny projekty
62/80
• Příprava oznámení o ukončení projektu pro výkonný výbor
2.7 Uvedení do provozu
Etapa uvedení do provozu je koncipována jako standardní projektová etapa, ale je uvažována jako
povinná, před ukončení projektu. Důvodem zavedení této povinné etapy je zajištění dlouhodobé
udržitelnosti produktů projektu (např. informačního systému), které je obvykle vyžadované na
základě dotačního titulu.
Již od počátku plánování projektu, v případě implementace informačního systému je potřeba
neopomenout, že kromě koncových uživatelů systému (tj. skupiny lidí, kteří se systémem ve výsledku
pracují) je zde další skupina lidí, kteří systém provozují a podporují, případně dále rozvíjejí. To je
důvodem proč i oddělení provozu/provozní obsluha systému náleží do projektové role uživatel a stejně
jako koncový uživatel systému stejně tak musí mít možnost si definovat funkční i nefunkční požadavky
na systém/produkt ze svého pohledu.
Ne všechny projekty dodávají informační systém, tj. programový kód „běžící“ někde v datacentru.
Stejně tak je důležité uvažovat i o uvedení do provozu u výstupů typu dokument např. popisující
fungování nových procesů, směrnic apod. a správně plánovat funkční i nefunkční požadavky
na produkt projektu směřující k jeho plánovanému užití a následné možnosti měření jeho
přínosu.
Přestože je etapa Uvedení do provozu poslední v pořadí projektových etap (před Ukončením projektu)
její vstupy musí být definovány již jako součástí etapy zahájení a také nastavení produktu (někdy i
předprojektové etapy – projektový záměr), kde vznikají Projektový plán i Popisy produktů apod.
Vzhledem ke skutečnosti, že žádný informační systém není stejný, tj. není možné vzorově definovat
provozní požadavky je níže uváděn seznam vybraných příkladů, které je vždy nezbytné přizpůsobit
konkrétní situaci (stejné platí i pro produkty typu dokument).
Pro nový informační systém zajistit/ověřit že:
• existují dostatečné výpočetní zdroje – z pohledu výkonnosti, objemu zpracovávaných dat,
dostupnosti, kybernetické bezpečnosti.
• je k dispozici dostatek lidských zdrojů s odpovídající kvalifikací.
• bude dodána instalační dokumentace, případně migrační strategie a dokumentace včetně
instalačního protokolu.
• bude dodána dokumentace s detailními požadavky konfigurace na provozní
infrastrukturu.
• bude dodána provozní a admin dokumentace.
• bude dodána dokumentace pro provozní troubleshooting.
• zaškolení provozního personálu včetně relevantních úrovní Helpdesku/ServiceDesku.
63/80
• bude zajištěna smlouva o podpoře a údržbě (SLA) včetně dostupnosti dodavatelského
Helpdesku, ověřit služby podpory a údržby dle standardu.
Jak bylo uvedeno v úvodu, jedná se o standardní projektovou etapu, tedy jsou vyžívány standardní
projektové postupy – řízení dodávky pomocí Balíků práce (řízení kvality, rizik atp.), reportování o
ukončení etapy / Zpráva o ukončení etapy, Schválení ukončení projektu.
Proces obsahuje tři základní procesy, které je nutné dodržet:
2.7.1 Předání aplikace a příprava spuštění produktivního provozu
Výstupem tohoto procesu je produktivně provozovaná aplikace.
2.7.2 Akceptace díla a zahájení produktivního provozu
Formální akceptace aplikace (viz kapitola akceptační řízení). A formální schválení zahájení
produktivního provozu.
Schválení spuštění produktivního provozu na základě Provozně technického checklistu a
checklistu shody se systémem řízení kvality.
2.8 Ukončení projektu
Jedná se o oficiální uzavření a dokončení všech činností a fází, které byly plánovány a
prováděny v rámci projektu. Tato fáze zahrnuje formální ukončení všech projektových činností,
hodnocení dosažených výsledků, zpracování závěrečných dokumentů a informování stakeholderů o
dokončení projektu. Ukončení projektu je důležitým krokem, který umožňuje zajištění, že projekt byl
úspěšně dokončen a dosáhl svých cílů.
Proces obsahuje šest základních procesů, které je nutné dodržet:
2.8.1 Aktualizace přehledu získaných poznatků
Finální aktualizace a předání registru získaných zkušeností na projektovou kancelář Programu EZ.
EZ_Registr_získaných_zkušeností.xlsx
64/80
2.8.2 (Zpracování závěrečné MZ a ŽoP)
V rámci této aktivity je zpracována závěrečná Monitorovací zpráva a Žádost o platbu (Je-li projekt
financován finančním mechanismem vyžadujícím zpracování těchto dokumentů. Formát dokumentů
je definován poskytovatelem dotace). Obecně se jedná o závěrečnou monitorovací zprávu a o
závěrečnou žádost o platbu.
Je nutné zkontrolovat podmínky poskytovatele dotace, a dle toho upravit připravované
podklady.
2.8.3 Aktualizace plánu revize přínosů
Finální aktualizace plánu revize přínosů pro následné monitorování přínosů a monitorovacích
indikátorů v průběhu provozu aplikace v rámci procesu Monitoring/měření přínosů zajišťovaného na
úrovni portfolia projektů a aplikací (viz kapitola plán revize přínosů).
2.8.4 Archivace dokumentace
V rámci této aktivity probíhá archivace dokumentace. Na základě skartačního řádu bude provedena
archivace odpovědnými osobami.
Elektronická dokumentace MS Sharepoint slouží dále jako zdroj informací po skončení realizace
projektu (např. pro další projekty, změny v rámci provozu apod.)
2.8.5 Předání dokumentace k řízení projektu
Projektový vedoucí formálně předá dokumentaci dokončeného projektu na úroveň Programu EZ.
2.8.6 Vyhodnocení projektu
Projektový vedoucí v rámci této aktivity provádí vyhodnocení projektu. V rámci Zprávy o ukončení
projektu informuje, zda cíle definované v projektové dokumentaci byly dosaženy.
Pro přípravu zprávy je využívána šablona „Zpráva o ukončení projektu“.
EZ_Zpráva_o_ukončení_projektu.docx
65/80
3 POVINNÁ DOKUMENTACE
V průběhu projektů budou projektové týmy vypracovávat dokumentaci, která bude sloužit k řádnému
dokumentování projektových aktivit, popisu výstupů a po projektových procesů. Níže je definovaná
dokumentace, která bude povinnou součástí všech projektů, které budou navrhovat a vyvíjet technická
řešení. Každý projekt může nad tuto povinnou sadu dokumentů připravit i dodatečné dokumenty podle
svého uvážení.
3.1 Analytická dokumentace
Analýza požadavků na nový/upravený produkt. Analýza zahrnuje jak funkční, tak nefunkční
požadavky. Funkční požadavky popisují požadované funkce a chování systému, včetně definice
nutných aktivit a akcí, které musí být vykonány. Nefunkční požadavky definují ostatní vlastnosti
produktů jako jsou výkonové požadavky, požadavky na dostupnost a odolnost systému, požadavky
na design, technologické požadavky atp.
3.2 Návrhová dokumentace (Design)
Detailní funkční specifikace – dokument definuje, co přesně systém dělá a shrnuje artefakty.
Definuje funkční pravidla, případy užití (use-cases), uživatelské příběhy (user stories) nebo
modely/prototypy uživatelského rozhraní.
Detailní technické specifikace – definují detailní technickou architekturu (s využitím schválených
architektonických vzorů), návrh integrací a integračních vazeb poskytovaných, nebo využívaných
dotčenými systémy, design databázových modelů, katalog poskytovaných služeb, atp.
Testovací scénáře – v návaznosti na detailní funkční specifikaci jsou vytvořeny podrobné testovací
scénáře ve vazbě na jednotlivé případy užití (use-case) obsahující zejména vstupní data do
testovacího scénáře a očekávané výsledky/chování aplikace.
3.3 Uživatelská dokumentace
Je určena pro samotné uživatele vytvořeného systému. Uživatelská dokumentace může být
realizována v různých formách např.:
• referenční příručka,
• průvodce aplikací/systémem (podle případu užití),
• podpora uživatele – časté dotazy
• výukový a školící materiál (pomocí něhož mohou uživatelé získat potřebné znalosti)
Rozsah uživatelské dokumentace závisí na charakteru dodávaného řešení/aplikace a bude upřesněn
již ve fázi zadání.
66/80
3.4 Provozní/Servisní dokumentace
Je určena především provoznímu/servisnímu personálu. Obsahuje popis pravidelných provozních
činností k zajištění spolehlivého a bezproblémového provozu (pravidelné provozní aktivity, kontrola
aplikačních a systémových logů, provozní a bezpečnostní záplatování, zálohování, atd). Provozní
dokumentace dále musí obsahovat popis, nebo lépe průvodce při odstraňování drobných
nestandardních provozních stavů (čištění front po restartu atp.), problémů a dalších výjimečných
situací.
3.5 Systémová dokumentace
Cílem této dokumentace je poskytnout vývojářům, resp. servisním vývojářům ucelený přehled o celém
systému. Hlavními částmi dokumentu je zejména aplikační architektura s detailním popisem
jednotlivých aplikačních modulů a jejich parametrů. V kombinaci s dokumentovaným zdrojovým
kódem umožní pochopit účel modulu/metody/třídy, tak aby bylo možné provést jeho nezávislou
úpravu.
Pro případ potřeby pro pochopení je možné využít i návrhovou část dokumentace.
3.6 Administrátorská dokumentace
Dokumentace popisující veškeré administrátorské činnosti pro vytvořený systém včetně stanovení
četnosti a způsobu provádění nezbytných administrátorských činností. Nedílnou součástí provozní
dokumentace je popis konfigurace jak SW, tak HW částí řešení.
3.7 Bezpečnostní dokumentace
Analýza rizik, případně Model hrozeb (Threat Model) zpracovaný pro vytvářený systém, tak aby byly
efektivně navrženy relevantní bezpečnostní opatření (bezpečnostní architektura – aplikační, nastavení
infrastruktury, organizační opatření atp.).
Bezpečnostní architektura – popis způsobu implementace jednotlivých bezpečnostních opatření s
cílem efektivně eliminovat identifikované bezpečnostní hrozby.
Plán obnovy (IT Disaster Recovery Plan) – IT plán obnovy systému po havárii v rámci zachování
kontinuity obchodní činnosti.
3.8 Ostatní dokumentace
Report z penetračního testování – výsledky testování, jako součást akceptačního řízení.
Penetrační/bezpečnostní testování dle metodiky OWASP (ideálně nezávislou stranou).
Výsledky z výkonových / kapacitních testů – součást akceptačního řízení
67/80
Výsledky z funkčních testů – výsledky ze všech úrovní testů (unit, systémové, integrační, UAT, …).
68/80
4 FINANCOVÁNÍ A VÝKAZNICTVÍ EU/NPO
4.1 Financování dotačního projektu
Tato kapitola je rozdělena na několik základních oblastí, které jsou stěžejní ve fázi realizace dotačních
projektů. Realizace projektu po schválení Žádosti o podporu v sobě zahrnuje mnoho úkonů a kroků,
které jsou úzce spjaty s mnoha dalšími povinnostmi a pravidly napříč celým projektem. Předložení
podkladů k Žádosti o platbu je až jedním z posledních kroků. Každý projekt je jedinečný a je třeba dbát
na jeho individuální vývoj a specifické nároky. V průběhu realizace projektu se objevují doplňující
požadavky a nové informace vztahující se k novým pravidlům či konkrétním projektům, na které je
třeba ve stanoveném času reagovat a implementovat do svých interních procesů. Je třeba mít
povědomí o provázanosti s výběrovým řízením. Je třeba rozumět pravidlům a řešit provázanosti s
realizační částí.
4.2 Národní plán obnovy
Národní plán obnovy, zkráceně NPO, vznikl v reakci na krizi způsobenou pandemií COVID-19, jehož
cílem je pomocí investic a reformních opatření zajistit mj. zvýšení digitalizace České republiky.
Aktuálně je NPO rozšířen o reformní prvky reagující na energetickou krizi.
69/80
Udržitelnost Podání žádosti
projektu o podporu
a.Dílčí ZoU
b.ZZoU
ZŽoPL+ ZZoR Hodnocení
formálních
náležitostí
Ukončení Hodnocení
projektu věcné náplně
projektu
Realizační část Návrh PA
projektu
a.ŽoZ
b.Dílčí ŽoPl/FZ za
dílčí etapy
c.Průběžné ZoR
Vydání PA Akceptace
návrhu PA
70/80
4.2.1 Podání žádosti o podporu
Na základě požadavků řídícího orgánu (dále ŘO) je sepsán Podnikatelský záměr či Studie
proveditelnosti, kde je velmi podrobně popsán cíl a řešení plánovaného projektu. Žádost o podporu je
obvykle podávána prostřednictvím informačního systému (nejčastěji ISKP14+, ISKP21+, AIS SFŽP
ČR) a obsahuje formální přílohy. Veškeré náležitosti a přílohy jsou definovány konkrétní Výzvou
k podání žádosti o podporu, případně Pravidly pro žadatele a příjemce.
Podání žádosti o podporu zajišťuje Dotační specialista ve spolupráci s Hlavním vedoucím projektu.
Termín podání je stanoven konkrétní Výzvou.
4.2.2 Hodnocení formálních náležitostí
Řídící orgán nebo jeho zastupující subjekt provedou tzn. hodnocení formálních náležitostí projektu.
Tento krok probíhá bez účasti žadatele, přičemž ale může být ŘO vyzván k doplnění formálních
náležitostí. Za doplnění žádosti o podporu je odpovědný dotační specialista a Hlavní vedoucí projektu.
4.2.3 Hodnocení věcné náplně projektu
Řídící orgán nebo jeho zastupující subjekt provedou tzn. hodnocení věcných náležitostí projektu.
Tento krok probíhá bez účasti žadatele, přičemž ale může být ŘO vyzván k doplnění formálních
náležitostí. Za doplnění žádosti o podporu je odpovědný dotační specialista a Hlavní vedoucí projektu.
4.2.4 Návrh Právního aktu
Po schválení projektu, tj. splnění formálních i věcných náležitostí a po kladném hodnocení Výběrové
komise, je vydán návrh Právního aktu (dále PA). O vydání návrhu je žadatel zpravidla informován
v informačním systému.
4.2.5 Akceptace návrhu Právního aktu
Návrh PA je zaslán žadateli, který zkontroluje veškeré údaje a v případě, že s uvedenými podmínkami
souhlasí a uvedené údaje jsou správné, zašle řídícímu orgánu „akceptaci“ PA. Ta je zasílána obvykle
formou depeše v informačním systému.
Termín pro zaslání akceptační depeše stanovuje vždy konkrétní projektový manažer ŘO.
4.2.6 Vydání Právního aktu
Pokud je návrh PA žadatelem akceptován, je Řídícím orgánem vydán platný Právní akt. O vydání je
žadatel informován prostřednictvím informačního systému. V tento okamžik se z žadatele o dotaci
stává příjemce dotační podpory.
4.2.7 Realizační část projektu
Realizační fáze projektu je z celého jeho životního cyklu nejdelší, obvykle trvá dva až tři roky dle jeho
zaměření a maximální lhůty, kterou Výzva stanovuje. Je třeba postupovat v souladu s projektovou
žádostí a dle stanoveného harmonogramu. Za realizační část projektu zodpovídá Projektový vedoucí.
71/80
4.2.8 Žádosti o změnu
S ohledem na dlouhé schvalovací lhůty a dlouhou realizační dobu projektu není neobvyklé, že dochází
k částečným změnám projektu, a to jak z pohledu rozpočtu, harmonogramu i věcné náplně. Všechny
tyto změny je třeba konzultovat buď s dotačním specialistou nebo přímo s ŘO. Žádost o změnu je
vždy nezbytné podat v informačním systému a ŘO ji musí schválit. Většina změn by měla být
schválena před jejich realizací – v případě, že budou vynaloženy výdaje na neschválenou změnu, tyto
výdaje se automaticky stávají nezpůsobilými. Za řádné podání Žádosti o změnu zodpovídá Dotační
specialista ve spolupráci s Projektovým vedoucím.
Termín pro podání Žádosti o změnu je vždy nejpozději v den, kdy má být daná povinnost splněna.
4.2.9 Dílčí žádosti o platbu/finanční zprávy za dílčí etapy
V závislosti na způsobu financování projektu (ex-ante/předem versus ex-post/zpětně) se podávají
žádosti o platbu/finanční zprávy, obvykle jedna etapa rovná se jedna žádost o platbu/finanční zpráva.
Za podání Žádosti o platbu/finanční zprávy zodpovídá Dotační specialista, který obdrží potřebné
podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované dokumentace.
Termín pro podání Žádosti o platbu/finanční zprávy je stanoven ve finančním plánu, obvykle však činí
2 měsíce od konce příslušné etapy. Zároveň Pokyn Vlastníka komponenty stanovuje, že se ŽoPl/FZ
podává 2x ročně, a to za I. a II. pololetí.
4.2.10 Průběžné monitorovací zprávy o realizaci
Zprávy o realizaci jsou přímo navázány na termíny pro podání žádostí o platbu/finanční zprávy, jedno
bez druhého tedy podat nelze. Ve Zprávě o realizaci se obvykle dokládá dodržení pravidel pro
publicitu, doplňuje se popis průběhu dané etapy a dokládá se průběžné plnění závazných indikátorů,
případně další informace, které stanovuje Výzva. Za podání Zprávy o realizaci zodpovídá Dotační
specialista, který obdrží potřebné podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované
dokumentace.
Termín pro podání Zprávy o realizaci je stanoven ve finančním plánu, obvykle však činí 2 měsíce od
konce příslušné etapy.
4.2.11 Ukončení projektu
Plánované datum ukončení projektu je pevně dané a váže se k němu několik povinností – viz níže.
Toto datum je možné posunout jen výjimečně na základě odůvodněných okolností a obvykle pouze
do maxima stanoveného Výzvou. V ojedinělých případech může poskytovatel dotace projekt
prodloužit i za toto maximum. Naopak příjemce může projekt ukončit kdykoli před plánovaným koncem
projektu, nicméně musí splnit všechny povinnosti, ke kterým se zavázal.
Za splnění všech povinností stanovených PA zodpovídá Projektový vedoucí.
72/80
4.2.12 Závěrečná žádost o platbu/Závěrečná finanční zpráva +
Závěrečná monitorovací zpráva o realizaci
Závěrečná žádost o platbu (dále ZŽoP)/Závěrečná finanční zpráva (dále ZFZ) a Závěrečná zpráva o
realizaci (dále ZZoR) jsou svým rozsahem a obsahem obdobné jako Žádosti a Zprávy průběžné. Navíc
je v tomto případě třeba doložit splnění všech závazných indikátorů a dalších povinností vyplývajících
z PA. Za podání Závěrečné žádosti o platbu/Závěrečné finanční zprávy a Zprávy o realizaci zodpovídá
Dotační specialista, který obdrží potřebné podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované
dokumentace.
Dle pravidel NPO je příjemce povinen podat ZŽoP/ZFZ a ZZoR do dvou měsíců od plánovaného konce
projektu, pokud bude projekt ukončen dříve, lze i ZŽoP/ZFZ a ZZoR podat dříve.
4.2.13 Udržitelnost projektu
Obvykle v závislosti na velikosti příjemce je stanovena délka doby udržitelnosti, přičemž nejčastěji je
to pro malý a střední podnik 3 roky a pro velké podniky 5 let. Po celou tuto dobu se nezbytné nadále
plnit veškeré povinnosti stanovené PA, případně další metodikou. Za řádné plnění doby udržitelnosti
zodpovídá Projektový vedoucí.
4.2.14 Dílčí Zprávy o udržitelnosti
Jednou za rok dle harmonogramu stanoveného ŘO je příjemce povinen předkládat v informačním
systému Zprávy o realizaci. V této Zprávě příjemce popíše průběh projektu v daném monitorovacím
období, doloží plnění publicity a případnou změnu v hodnotě závazného indikátoru. Za podání Zprávy
o udržitelnosti zodpovídá Dotační specialista, který obdrží potřebné podklady od ostatních útvarů dle
charakteru požadované dokumentace.
Termín pro podání Zprávy o udržitelnosti je zpravidla deset kalendářních dnů po konci monitorovacího
období dle harmonogramu stanoveného ŘO.
4.2.15 Závěrečná Zpráva o udržitelnosti
Po skončení doby udržitelnosti, dle typu příjemce tedy po dalších třech až pěti letech, se podává
poslední Závěrečná Zprávy o udržitelnosti. Svým rozsahem a obsahem je obdobná, jako Zprávy
předchozí. Za podání Zprávy o udržitelnosti zodpovídá Dotační specialista, který obdrží potřebné
podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované dokumentace.
Termín pro podání Zprávy o udržitelnosti je zpravidla deset kalendářních dnů po konci monitorovacího
období dle harmonogramu stanoveného ŘO.
4.3 Seznam osob/orgánů ke spolupráci na zajištění
realizace dotačního projektu
• Hlavní vedoucí projektu – vede a koordinuje všechny Manažery skupiny projektů
73/80
• Manažer skupiny projektů – osoba mající přehled o předem stanovené skupině projektů, dohlíží
na klíčové milníky projektů, vede a koordinuje Projektové vedoucí, reportuje Hlavnímu
vedoucímu projektu
• Projektový vedoucí – osoba, která má o projektu kompletní přehled a koordinuje další osoby a
orgány, zodpovídá se Manažerovi skupiny projektů
• Realizační tým projektu – osoby a pozice zapojené do projektu dle projektové žádosti,
zodpovídají se Projektovému vedoucímu
• Účetní oddělení – zajišťuje oddělené účetnictví, sestavy, zodpovídá se Projektovému
vedoucímu
• Finanční oddělení – proplácí faktury, mzdové výdaje, zodpovídá se Projektovému vedoucímu
• Mzdové oddělení – zajišťuje mzdové podklady – PS, DPP, Čestná prohlášení zaměstnanců,
zaměstnavatele, výkazy práce, mzdové listy apod., zodpovídá se Projektovému vedoucímu
• IT oddělení – odpovídá za technické zajištění projektu, zodpovídá se Projektovému vedoucímu
• Právní oddělení – zajišťuje veřejné zakázky, kontrolu uzavřených smluv, zodpovídá se
Projektovému vedoucímu
• Marketingové oddělení – zajišťuje publicitu, zodpovídá se Projektovému vedoucímu
• Interní dotační specialista – zpracovává podklady od ostatních oddělení do požadované podoby
ŘO (tato pozice může být buď skutečně interní nebo zajištěna prostřednictvím poradenské
agentury/externistou, v tom případě bude pak mimo interní organizační strukturu)
4.4 Seznam obecných podkladů k žádostem o platbu
• Pracovní smlouvy, Dohody o práci mimo hlavní pracovní poměr
• Výkazy práce
• Mzdové listy
• Čestná prohlášení každého zaměstnance o souhlasu s kofinancováním mzdy ze zdrojů EU
• Čestné prohlášení zaměstnavatele, že úvazky osob zapojených do projektu nepřesahují úvazek
1,0 u zaměstnavatele za všechny vykonávané činnosti
• Dokumentace k veřejným zakázkám
74/80
Hlavní vedoucí
projektu
Manager skupiny
projektů
Projektový
vedoucí
Realizační tým
Účetní oddělení
Finanční oddělení
Mzdové oddělení
IT oddělení
Právní oddělení
Marketingové
oddělení
Interní dotační
specialista
• Smlouvy s dodavateli
• Objednávky
• Nabídky
• Dodací listy, předávací protokoly
• Protokoly o zaškolení
• Faktury s číslem projektu
• Sestavy z odděleného účetnictví – např. účetní deník
• Inventární karty
• Čestné prohlášení o neuplatňování nároku na odpočet DPH/Čestné prohlášení o výši
koeficientu pro odpočet DPH – pouze v případě, kdy je DPH způsobilým výdajem
• Daňová přiznání, kontrolní hlášení, výpisy z účtu o úhradě DPH – pouze pokud je DPH
způsobilým výdajem
• Doklady o úhradě nárokovaných faktur
• Fotodokumentace pořízeného majetku vč. SW
• Fotodokumentace publicity na webu příjemce a partnerů, fotografie publicity v místě realizace
projektu
• Popis průběhu etapy/projektu
• Finanční výkazy za poslední uzavřený rok
• Dokumentace k indikátorům/výstupům projektu
• Ostatní dokumentace specifická pro danou výzvu
75/80
4.5 Výňatek z povinností konečného příjemce dle Právního
aktu
• Termínem ukončení realizace projektu se rozumí dosažení účelu projektu, tj. poskytnutí všech
služeb, dodávek a ostatních aktivit souvisejících s projektem, potvrzená v předávacím protokolu
nebo datum úhrady poslední dlužné částky dodavatelům (rozhodné je datum, které nastane
později), a to nejpozději do data uvedeného v Dopisu o schválení finanční podpory.
• KP je povinen při realizaci projektu uskutečňovat zadávání veřejných zakázek v souladu se
zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
vlastním interním aktem, vydaným k zadávání veřejných zakázek, případně Pokynem pro
zadávání VZMR pro NPO (nemá-li KP vydán vlastní interní akt), vydaný vlastníkem
komponenty. Postup předkládání zadávání veřejných zakázek ke kontrole vlastníkovi
komponenty bude upraven platným Pokynem pro příjemce finanční podpory.
• KP je povinen pravidelně předkládat vlastníkovi komponenty pravdivé a úplné informace o
průběhu realizace projektu.
• KP je povinen oznámit vlastníkovi komponenty všechny změny a skutečnosti, které mají vliv na
plnění Dopisu o schválení finanční podpory a Podmínek nebo skutečnosti s tím související.
Podstatné změny projektu vyžadují předchozí písemný souhlas vlastníka komponenty, KP je
musí oznámit vlastníkovi komponenty před jejich realizací. Výjimku tvoří změny způsobené
force majeure, které KP oznamuje neprodleně. KP nesmí provést změnu vydané Řídící
dokumentace bez předchozího souhlasu vlastníka komponenty s podstatnou změnou projektu.
Nepodstatné změny projektu nevyžadují předchozí písemný souhlas vlastníka komponenty.
Oznamují se v rámci nejbližší monitorovací zprávy o projektu. Ustanovení týkající se změn platí
i v době udržitelnosti, je-li stanovena.
• KP je povinen nejpozději při podání závěrečné zprávy prokázat naplnění účelu, na který mu
byly peněžní prostředky poskytnuty, a splnění indikátorů uvedených v Dopise o schválení
finanční podpory.
• KP je povinen zachovat výsledky realizace projektu po dobu 5 let od ukončení realizace
projektu, a to minimálně do konce roku 2026, kdy končí implementace celého NPO. Povinnosti
KP v době udržitelnosti budou upraveny Pokynem pro příjemce finanční podpory.
• KP je povinen v průběhu realizace a po dobu deseti let od ukončení realizace projektu, za
účelem ověřování plnění povinností vyplývajících z Dopisu o schválení finanční podpory a
těchto Podmínek, poskytovat požadované informace a dokumentaci zaměstnancům nebo
zmocněncům pověřených orgánů (Ministerstvo vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu,
Ministerstva financí, Nejvyššího kontrolního úřadu, příslušného orgánu finanční správy a
dalších oprávněných orgánů státní správy, Evropské komisi) a je povinen vytvořit výše
uvedeným osobám podmínky k provedení kontroly vztahující se k realizaci projektu a
poskytnout jim při provádění kontroly součinnost. KP je též povinen zajistit, aby obdobné
povinnosti ve vztahu k projektu plnili také dodavatelé a subdodavatelé podílející se na realizaci
projektu.
76/80
• KP je povinen pečovat o pořízený majetek s péčí řádného hospodáře. Po dobu realizace a v
době udržitelnosti KP není oprávněn majetek financovaný z prostředků na financování projektu
prodat, pronajmout ani jinak zatížit ve prospěch třetí osoby bez souhlasu vlastníka komponenty.
• KP je povinen řádně uchovávat veškerou dokumentaci související s realizací projektu včetně
účetních dokladů podle českých právních předpisů nejméně po dobu 10 let od schválení
závěrečné zprávy o projektu. Každý originální účetní doklad musí obsahovat informaci, že se
jedná o projekt financovaný z NPO a být označen specifickým identifikátorem. KP je povinen
zajistit, aby obdobné povinnosti ve vztahu k projektu plnili také dodavatelé a subdodavatelé
podílející se na realizaci projektu. Pokud není tato povinnost stanovena přímo v dodavatelské
smlouvě, je KP povinen doložit, jakým jiným způsobem byli partneři a dodavatelé k této
povinnosti zavázáni (např. formou vlastní dohody KP – dodavatel).
• KP se zavazuje, že na stejné způsobilé výdaje nebo jejich části nesmí čerpat jinou veřejnou
podporu.
• KP je povinen vést oddělenou účetní evidenci o projektu v souladu se zákonem č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
• KP je povinen provádět propagaci účasti prostředků NPO v souladu s Pokynem pro příjemce
finanční podpory.
• KP je povinen zveřejnit účetní závěrku ve Sbírce listin Obchodního rejstříku (nebo obdobném
registru) dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, případně
poskytnout tyto informace jinou formou (např. zasláním nebo vložením do monitorovacího
systému). Povinnost zveřejňování účetních závěrek se týká těch subjektů, které mají takové
povinnosti uloženy zákonem o účetnictví v §21a.
• KP je povinen dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“, tedy nepodporovat nebo
nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl,
případně ve smyslu článku 17 Nařízení (EU) 2020/8521 a dále ve smyslu Oznámení Komise.
• KP je povinen v rámci realizace projektu vyloučit jakékoliv riziko střetu zájmů
77/80
5 NÁSTROJ PRO SPRÁVU DOKUMENTŮ A
OBECNÉ ŠABLONY
Základním nástrojem pro správu dokumentů Programu EZ jsou MS Teams a SharePoint. Správu a
administraci zajišťuje Projektová kancelář Programu EZ.
V současné době probíhá rozhodování o použití dalších nástrojů jako je např. Confluence a JIRA. Tato
kapitola bude aktualizována po finálním rozhodnutí o použitých nástrojích pro správu dokumentace
Programu EZ.
5.1 Seznam obecných šablon
EZ_Obecná_šablona.docx
EZ_Obecná_šablona.xlsx
EZ_Obecná_šablona.pptx
78/80
6 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA ZABEZPEČENÍ
Dodavatelé projektů v rámci programu Elektronizace zdravotnictví uvedených v seznamu projektů
podle kapitoly 1.1 jsou identifikováni jako významní dodavatelé dle zákona č. 181/2014 Sb., o
kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoKB“) a vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních,
kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti
kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „VoKB“). Dodavatelé proto musí dodržovat všechny povinnosti vyplývající ze ZoKB,
VoKB a souvisejících právních předpisů. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že MZ má právo
provádět u dodavatelů bezpečnostní audit. Požadavky jsou uvedeny a upřesněny v rámci smluvního
ujednání mezi dodavatelem a Ministerstvem zdravotnictví. Bezpečnostní požadavky mohou být na
základě analýzy rizik dodavatelského řetězce v průběhu realizace projektů aktualizovány.
Každá osoba je povinna dodržovat základní pravidla zabezpečení pro ochranu údajů a informací, které
by mohly být potenciálně citlivé.
79/80
Web strategie: https://ncez.mzcr.cz/
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons CC BY 4.0. Dílo je možné libovolně šířit a
upravovat za předpokladu uvedení citace tohoto díla. Pro zobrazení podrobných
licenčních podmínek navštivte http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/. Licence se
nevztahuje na použití loga Ministerstva zdravotnictví České republiky mimo reprodukci
tohoto díla. Veškerá práva k logu jsou vyhrazena.
Citace dle ČSN ISO 690:2022:
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Elektronizace zdravotnictví –
Stanovení podmínek realizace, verze dokumentu 0.1. Praha, 2024. Licencováno pod
CC BY 4.0, licenční podmínky dostupné z:
http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/.
80/80
Název projektu Realizační požadavek
Číslo projektu
dsadasa
Identifikátor objednávky
Identifikátor
Název požadavku požadavku
Požadované datum
dokončení
Specifikace úkolů Detailní popis požadavku, včetně popisu formy výstupu
Odhady nákladů realizace požadavku Počet MD
Role
Celkem MD 0
Specifické požadavky
Schvalovací doložka
Řídící výbor Dne
Výkonný výbor Dne
Projektový výbor Dne
Ředitel NCEZ Dne Podpis
Vedoucí NCEZ Dne Podpis
Projektový vedoucí Dne Podpis
*Rozsah schválení Realizačního požadavku se řídí platnou maticí odpovědností.
Metodika testování aplikací
Projekt Národní centrum elektronického zdravotnictví (registrační číslo
CZ.31.1.01/MV/22_05/0000005)
Součást Metodiky řízení kvality na
projektech MZČR/NCEZ/NPO
Obsah
Historie verzí ..........................................................................................................2
1 ÚVOD..............................................................................................................................4
1.1 Určení dokumentu .........................................................................................4
2 Strategie testování...........................................................................................................5
3 Testování SW aplikací / systémů.....................................................................................6
3.1 Testovací plán...............................................................................................6
3.2 Testovací scénář ...........................................................................................8
3.3 Testovací report ............................................................................................9
4 Umístění testů na projektu.............................................................................................10
5 Akceptace testů.............................................................................................................11
6 Proces testování............................................................................................................12
7 Druhy testu ....................................................................................................................18
7.1 Unit testing ..................................................................................................18
7.2 Integrační testy............................................................................................19
7.3 Uživatelské funkční testy .............................................................................19
7.4 Testy výjimek ..............................................................................................19
7.5 Akceptační testy ..........................................................................................19
7.6 Penetrační testy ..........................................................................................20
7.7 Zátěžové testy .............................................................................................20
7.8 Typy zátěžového testování aplikace ............................................................21
7.9 Sledovaná kritéria........................................................................................22
7.10 Automatizovaná kontrola zdrojového kódu ..................................................23
7.11 Regresní testy .............................................................................................23
Metodika testování aplikací 1/24
Historie verzí
Verze Datum Autor Popis změn Označení
změn
1.0 18.6.2024 Radomír Klíma Metodika testování, výchozí verze Finální
Seznam zkratek a pojmů
Zkratka Význam
MZČR, MZ
SW Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Use Case
Software je souhrnný název pro všechny programy a aplikace.
PM
NCEZ Označení pro případ užití, termín používaný v softwarovém inženýrství a
MKB systémové analýze k popisu interakcí mezi uživatelem (nebo aktérem) a
N/A systémem, které vedou k dosažení konkrétního cíle.
Projektový manažer
Git
Národní centrum elektronického zdravotnictví
DDoS
Manažer Kybernetické bezpečnosti
ISTQB
Zkratka z anglického "Not Available", což v překladu znamená "Není k
dispozici" nebo "Není aplikovatelné".
Git je distribuovaný systém pro správu verzí, který se používá k sledování
změn v kódu a řízení verzí softwarových projektů
Distributed Denial of Service je typ kybernetického útoku, při kterém jsou
zasílány velké množství žádostí na cílový server, službu nebo síť ze
spousty různých zdrojů současně.
International Software Testing Qualifications Board, je mezinárodní
nezisková organizace, založená v roce 1998 a její systém certifikování
testerů se stal předním světovým systémem certifikace v oblasti testování
softwaru.
Seznam příloh
Příloha č. EZ_Testovaci_scenar.xlsx – šablona testovacích scénářů
Příloha č. 1
Metodika testování aplikací 2/24
Metodika testování aplikací 3/24
1 ÚVOD
Cílem tohoto dokumentu je stanovit metodická pravidla a metody pro přípravu a realizaci procesu
testování informačních systémů a aplikací dodávaných ve formě služeb. Testy budou probíhat na
projektech financovaných v rámci Národního plánu obnovy týkající se elektronizace zdravotnictví.
Cílem provádění testů systémů a aplikací je ověření funkčnosti, stability, výkonu a úrovně ochrany
kybernetické bezpečnosti.
Dokument neobsahuje konkrétní testovací případy a scénáře a ani specifikace testovacích dat, ty jsou
předmětem definic v rámci konkrétních realizačních projektů.
1.1 Určení dokumentu
Tento dokument je určen pro zhotovitele aplikací či systémů a popisuje pravidla a metody, které pro
testování je povinen použít Dodavatel v rámci projektu. MZČR si může ad-hoc provádět samostatné
testy v jednotlivých oblastech, nebo může zadat provedení těchto testů jako samostatný projekt se
specifickými metodami a pravidly uvedených v zadání a platnými jen pro tento samostatný projekt.
Metodika testování aplikací 4/24
2 Strategie testování
Testování je klíčovou součástí projektu vývoje a dodávky nového systému. Cílem testování je zajištění
kvality systému a ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a výkonu.
Mezi cíle testování v projektu patří:
• Ohodnotit pracovní produkty, jako jsou požadavky, uživatelské scénáře, návrh a kód.
• Ověřit, zda byly splněny všechny specifikované požadavky.
• Potvrdit, že je testovaný objekt kompletní a funguje tak, jak uživatelé a zainteresované strany
očekávají.
• Vytvořit důvěru v danou úroveň kvality testovaného objektu.
• Předcházet defektům.
• Odhalit selhání a defekty.
• Poskytnout informace zúčastněným stranám v dostatečné míře tak, aby mohly činit
kvalifikovaná rozhodnutí, zejména pokud jde o úroveň kvality testovaného objektu.
• Snížit úroveň rizika nízké kvality softwaru (např. dříve neodhalená selhání, která se projeví v
provozu).
• Ověřit zda jsou dodrženy zákonné normy jako například ISVS a ZkOB.
• Dodržet smluvní, právní nebo regulatorní požadavky nebo normy a/nebo ověřit, zda testovaný
objekt dosahuje shody s takovými požadavky nebo normami.
Je preferováno využití automatizovaných testů, které jsou rychlé, opakovatelné a umožňují efektivní
pokrytí scénářů testování. Dodavatel pro automatizaci testů navrhne a dodá/zapůjčí příslušný nástroj.
Metodika testování aplikací 5/24
3 Testování SW aplikací / systémů
Základní požadavky na ověření kvality Produktu projektu (viz. PRINCE2, Metodika řízení projektů
MZČR, Metodika řízení kvality NCEZ), resp. dodávané SW aplikace jsou definovány již v rámci
přípravy Prováděcího projektu. Již zde musí být jasné, že systém bude akceptován na základě
funkčních a nefunkčních testů. Rozsah a typy testů by měly být definovány nejpozději jako vstup pro
výběrové řízení (může ovlivnit rozsah pracnosti atp.).
Testování – ověřováni kvality probíhá dle strategie řízení kvality a každá aktivita je
zaznamenána do Registru kvality.
V první realizační projektové fázi – zpracování Prováděcího projektu je pro účely testování zpracován
Testovací plán, testovací scénáře a šablona testovacího reportu.
3.1 Testovací plán
Dokument, který definuje přístup, rozsah, zdroje a harmonogram testovacích aktivit zaměřených na
software nebo systém. Obsahuje informace o cílech testování, testovacích scénářích, strategiích,
zdrojích a dalších podrobnostech potřebných k úspěšnému provedení testů. Plán testů pomáhá
zajistit, aby všechny aspekty testování byly dobře promyšlené a provedené systematicky. Typicky
zahrnuje následující položky:
• Úvod a účel. Manažerské shrnutí: Stručný přehled dokumentu a vysvětlení, proč je testovací
plán vytvořen a jaký je jeho hlavní cíl. Zahrnuje identifikaci rozsahu plánu ve vztahu k
projektovému plánu, rozpočtová omezení a omezení zdrojů, rozsah testování, vymezení
vazby testování na ostatní aktivity a případně proces změnového řízení, pravidla pro
komunikaci a koordinaci klíčových aktivit.
• Reference: Seznam všech dokumentů, které plán testování podporují, nebo se k němu
vztahují. Může se jednat o projektový plán, specifikace požadavků, designové specifikace,
standardy pro proces vývoje software a testování metodologické příručky a příklady,
podnikové standardy a směrnice, apod.
• Rozsah testování: Přesné vymezení toho, co bude a nebude testováno (moduly, funkce,
komponenty apod.). U vymezení co není předmětem testování se uvádí zdůvodnění, proč
nebudou testovány.
• Cíle testování: Konkrétní cíle, které mají být testováním dosaženy, například ověření
funkčnosti, výkonnosti, bezpečnosti nebo kompatibility.
• Testovací strategie: Metody a přístupy, které budou použity k provedení testů, včetně typů
testů (např. manuální, automatizované, funkční, nefunkční).
• Testovací prostředí: Detaily o hardwaru, softwaru, síťových konfiguracích a dalších prvcích
potřebných pro testování.
Metodika testování aplikací 6/24
• Součásti dodávky za testování: Seznam součástí dodávky ze strany testovacího týmu.
Součástí dodávky mohou být kromě testovacího plánu a testovacích scénářů, výstupy z
nástrojů pro podporu testování, simulátory, statické a dynamické generátory, test logy, reporty
defektů, reporty o stavu testování a další.
• Kritéria pro zahájení a ukončení testů: Podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být
testování zahájeno a ukončeno (např. dostupnost testovacích prostředí, stabilita softwaru).
• Kritéria pro přerušení a požadavky na následnou obnovu: Definice podmínek, při kterých je
nutné přerušit testování. Specifikují akceptovatelnou úroveň defektů, které ještě umožní
pokračovat v testování po předchozích defektech. Dále specifikuje aktivity, které je nutné
opakovat při obnově testování.
• Harmonogram testování: Časový plán jednotlivých testovacích aktivit, včetně milníků a
termínů pro dokončení testů.
• Role a odpovědnosti: Seznam členů testovacího týmu a jejich specifické role a odpovědnosti
v rámci testování.
• Testovací scénáře a případy: Podrobný popis testovacích scénářů a případů, které budou
provedeny, včetně vstupů, očekávaných výstupů a kroků k provedení testů.
• Kritéria pro přijetí: Měření a ukazatele, které určují, zda software splňuje požadavky a je
připraven pro nasazení.
• Plán správy defektů: Proces pro identifikaci, zaznamenávání, sledování a řešení defektů
nalezených během testování.
• Rizika a zmírňování rizik: Identifikace potenciálních rizik spojených s testováním a strategie
pro jejich zmírnění.
• Plán komunikace: Jak budou výsledky testování, zprávy a další důležité informace
komunikovány mezi členy týmu a zainteresovanými stranami.
• Zdroje: Seznam všech potřebných zdrojů, včetně nástrojů, infrastruktury a lidských zdrojů
potřebných k provedení testování.
• Požadavky na testovací prostředí a infrastrukturu pro testování: Specifikace nezbytných a
požadovaných vlastností testovacího prostředí a testovacích dat, což může zahrnovat
požadavky na speciální hardware i software, podpůrné nástroje, databáze, platformy, lidské
zdroje, nastavení prostředí před zahájením testování a další potřeby.
• Součinnosti: Identifikace vztahů a dodávaných pracovních produktů mezi testovacím týmem
a ostatními osobami či odděleními.
• Znalostní báze: Jaké znalosti a zkušenosti mají mít testeři, školení a dokumentace podporující
provedení testů.
• Terminologický slovník: Seznam termínů a zkratek používaných v plánu testování a obecně v
oboru testování spolu s vysvětlením jejich významů
Metodika testování aplikací 7/24
• Závěrečné poznámky: Jakékoliv další relevantní informace, které nebyly zahrnuty v
předchozích částech.
S ohledem na různorodost požadavků / aplikací je nutné, aby projekt měl Testovací plán. Testovací
plán je živý dokument, který se může měnit a upravovat podle potřeby během celého testovacího
cyklu, aby odrážel aktuální potřeby a zjištění.
Testovací plán vytváří Dodavatel a Zákazník připomínkuje a schvaluje.
Obsah Testovacího plánu může přesahovat výše uvedená témata. Vzorové Testovací plány lze nalézt
v normě ISO/IEC/IEEE 29119-3.
3.2 Testovací scénář
Dokument v první části popisuje předpoklady k provedení testu, kroky testera (krok za krokem) – co
musí udělat a jaký výsledek je očekávaný. K testovacím scénářům vznikne jejich seznam, ve kterém
bude zaznamenána vazba na požadavek, který má testovací scénář ověřit. Obdobně do seznamu
funkčních a nefunkčních požadavků bude přidána vazba na testovací scénáře které požadavek
ověřují. Druhá část dokumentu je určena pro zaznamenání detailních výsledků testu s popisem
odchylky/chyby od očekávaného výsledku a vazbou na ticket k jejímu odstranění. Testovací scénáře,
zejména pro funkční testy by měly být vytvořeny na základě funkční specifikace a měla by zde být
vazba na jednotlivé případy užití (Use Case). Testovací scénáře se připravují i pro nefunkční
požadavky – testy výkonových, nebo bezpečnostních parametrů. Plnění druhé části dokumentu se
provádí v průběhu testování SW aplikace ve fázi testování.
Dokument připravuje Dodavatel v rámci realizační fáze.
Součástí přípravy první části testovacího scénářů je příprava testovacích dat za součinnosti
Zadavatele a to jak na úrovni dat který se při testech do testovaného systému budou vkládat, tak dat,
která systém bude obsahovat pro úspěšné provedení reportu v druhé části.
EZ_Testovací_scenar.xlsx
Formát testovacích scénářů pro ruční testy v minimalistické verzi bude v Excelu nebo je na vyzvání
Dodavatel nahraje do nástroje určeného na správu testů. Nástroj na správu a řízení testů instaluje a
provozuje Zadavatel.
Automatizované testovací scénáře Dodavatel nahraje do automatizačního testovacího nástroje a
zdrojové soubory včetně popisu budou předané v textové formě, jakož i návod na nahrání a
provozování testovacího nástroje.
Metodika testování aplikací 8/24
3.3 Testovací report
Jedná se o excel tabulku nebo výstup z nástroje pro řízení a správu testů se seznamem jednotlivých
Testovacích scénářů, kam se zapisují souhrnné výsledky z testování (jednotlivých testovacích kol).
Report obsahuje zejména výsledek testovacího případu, závažnost chyby, typ testů, identifikace
testovacího kola a relevantní osoby – tester, test manager, kvality manager, PM MZ.
Test report dává přehled o aktuálním „stavu“ testování a na základě vyhodnocení jednotlivých kol je
možné sledovat trendy v počtu a závažnosti chyb s ohledem na plán release. Testovací report se na
základě požadavků a specifik dotčeného projektu může změnit.
Testovací report připravuje strana, která provádí testovaní, protistrana poskytuje na vyzvání
součinnost. Například, když test provádí Zadavatel, tak report připravuje Zadavatel a Dodavatel na
vyzvání poskytuje relevantní informace, jako třeba stav řešení vad a jejich výhled na odstranění.
Metodika testování aplikací 9/24
4 Umístění testů na projektu
Testy na projektu vycházejí z metodologie vývoje softwaru a testování (Viz. ISO 9001, ISO/IEC 12207,
ISO/IEC 20000 , ISO/IEC/IEEE 29119, NIST Special Publication 800-84 a best practice -ITIL, ISTQB),
která zdůrazňuje paralelní vztah mezi fázemi vývoje a testování. Tento model je rozšířením tradičního
vodopádového modelu a jeho název je odvozen od tvaru písmena "V", které vzniká při znázornění
modelu, kdy jsou testovací fáze umístěny paralelně k fázím vývoje.
V-Model testování charakterizuje:
• Každá fáze vývoje má svou odpovídající testovací fázi.
• Požadavky na software jsou testovány pomocí akceptačních testů.
• Návrh systému je testován systémovými testy.
• Návrh architektury je testován integračními testy.
• Detailní návrh (design) je testován jednotkovými testy.
Souvislost mezi testy a vývojem aplikace v průběhu projektu zachycuje následující obrázek.
Obrázek 1 - V model testů
Použití V modelu v testech pomáhá zajistit, že každý krok vývoje je systematicky ověřován, čímž se
minimalizuje riziko chyb a nedostatků ve finálním produktu.
Metodika testování aplikací 10/24
5 Akceptace testů
Hodnoty a dopady výstupu testů posuzuje v rámci akceptačního řízení Řídící popřípadě Výkonný
výbor, min dostává pro info, že testy byly dokončeny a s jakým výsledkem.
Testy jsou součástí akceptačního řízení – kompetence PM NCEZ, pro rozhodnutí o akceptaci testů
dostává výsledky testů autorizované:
• Garantem aktiva
• Architektem NCEZ
• MKB NCEZ (pokud součástí byly KB testy)
• Klíčovým uživatelem NCEZ (pokud byl definován)
• Odbornou společností (pokud byla definována)
• Případně další osobou určenou MZČR/NCEZ
Podklady připravuje Dodavatel za součinnosti Zadavatele, k autorizaci předkládá a zajištuje Zadavatel
osobou určenou na projektu (typicky Testovací manažer Zadavatele)
Podrobněji v dokumentu zabývajícím se zajištěním kvality a v smluvních dokumentech projektu.
Metodika testování aplikací 11/24
6 Proces testování
Proces Prostředí Tým Popis Výstup
Vývojové Vývojový tým Vývoj aplikace dle N/A
prostředí
Dodavatele Dodavatele schváleného plánu, kvalita
zdrojového kódu odpovídá
Vývoj standardu MZ, nebo best
practise. Průběžné
provádění Unit testů
aplikačních modulů.
N/A Vývojový tým Ukončení vývojové fáze – N/A
Dodavatele dokončeny všechny funkční
i nefunkční části.
Vytvořen build pro nasazení
do testovacího prostředí
k ověření funkčnosti.
Testovací Testovací tým Cílem je provést co největší Výstup: Report
prostředí Dodavatele rozsah funkčních a Dodavatele o
Dodavatele nefunkčních testů (s provedených testech
Testování Vývojový tým ohledem na neexistující a připravenosti
Dodavatele integrace a data, nebo systému
N/A Admin tým pouze dummy – k uživatelským testům
Testovací MZ za simulovaná). Pro testy (KPI nejsou, ale
prostředí MZ podpory využije Dodavatel systém by měl být
Instalace Dodavatele, v maximální míře integraci, testovatelný).
nebo tým tam kde je to možné.
Dodavatele Dodavatel dokládá MZ Výstup: Předávací
připravenost systému protokol k aktuální
k testování na straně MZ verzi aplikace,
formou reportu o Release notes.
provedených testech. N/A
Vytvořen build pro nasazení
do testovacího prostředí
MZ. Build uložen do
repository.
Z repository MZ je
provedena instalace
aplikace do testovacího
prostředí MZ. Správnost a
funkčnost aplikace ověřena
tzv. smoke testy (ověření
vybraných/hlavních use
case, integrací nebo pouze
kontrola logů atp., může být
různé). Odpovídá
Dodavatel.
Metodika testování aplikací 12/24
Testovací Admin tým Předání instalované verze Výstup: Instalační
prostředí MZ MZ za systému. protokol
podpory
Testovací Dodavatele, Integrační testy mají za cíl Výstup: Testovací
prostředí MZ nebo tým ověřit správnou integraci report, aktualizace
Dodavatele jednotlivých komponent a Registru kvality
Integrační Dodavatel za modulů systému. Během Exit kritérium:
testy podpory integračních testů budou dosažení KPI
Admin testována rozhraní mezi
Testovací /tech.tým MZ jednotlivými částmi /moduly Výstup: Testovací
prostředí MZ (připravuje systému, včetně externích report, aktualizace
Dodavatel, systémů, a bude ověřována Registru kvality
Funkční testy provádí MZ, jejich bezproblémová Exit kritérium:
– 1.kolo za 3.stranu komunikace (autentizace, dosažení KPI (KPI
zajištuje MZ komunikace atp.). mohou být stanovené
Vývojové pokud není Uživatelské funkční testy i pro opravy chyb)
prostředí dohodnuto ověřují funkčnost systému z
Dodavatele jinak) pohledu uživatelů a Výstup: Report
Testovací tým prověřují pokrytí všech Dodavatele o
MZ zadaných procesů a splnění provedených testech
všech funkčních požadavků – v rámci dotčených
Vývojový tým na systém. testovacích scénářů.
Dodavatele Nedílnou součástí funkčních
testů je i testování kvality a
úplnosti datové migrace.
Testy jsou obvykle
koncipovány jako více
kolové.
Oprava zjištěných a
akceptovaných chyb.
Oprava
chyb
N/A Vývojový tým Vytvořen build s opravami Výstup: Předávací
Dodavatele pro nasazení do testovacího protokol k aktuální
Testovací prostředí MZ. Build uložen verzi aplikace,
prostředí MZ Admin tým do repository MZ. Release Notes.
Instalace MZ za Z repository MZ je N/A
podpory provedena instalace
Dodavatele, aplikace do testovacího
nebo tým prostředí MZ. Správnost a
Dodavatele funkčnost aplikace ověřena
tzv. smoke testy.
Odpovídá Dodavatel.
Metodika testování aplikací 13/24
Testovací Admin tým Předání instalované verze Výstup: Instalační
prostředí MZ MZ za systému. protokol
podpory
Dodavatele,
nebo tým
Dodavatele
Pozn. Počet testovacích kol se stanovuje v závislosti na složitosti systému. V rámci
harmonogramu je nezbytné počítat jak s vlastním testováním, tak i s časem nezbytný
pro opravy, interní testy Dodavatele, příprava buildu a instalace nové verze.
Doporučujeme minimálně týdenní testovací cyklus. Testování se provádí
v naplánovaném rozsahu, nebo do doby dosažení KPI.
testovací Testovací tým Uživatelské funkční testy Výstup: Testovací
prostředí MZ MZ ověřují funkčnost systému z report, Update
pohledu uživatelů a Registr kvality
prověřují pokrytí všech
zadaných procesů a splnění Exit kritérium:
Funkční testy všech funkčních požadavků dosažení KPI
– n.kolo na systém.
Nedílnou součástí funkčních
testů je i testování kvality a
úplnosti datové migrace.
Testy jsou obvykle
koncipovány jako více
kolové.
Vývojové Vývojový tým Oprava zjištěných a Výstup: Report
prostředí Dodavatele akceptovaných chyb. Dodavatele o
Dodavatele provedených testech
Oprava – v rámci dotčených
chyb testovacích scénářů.
N/A Vývojový tým Vytvořen build s opravami Výstup: Předávací
Dodavatele pro nasazení do prostředí protokol k aktuální
Testovací MZ. verzi aplikace,
prostředí MZ, Admin tým Build uložen do repository Release Notes
nebo prostředí MZ za MZ.
pro výkonové podpory Z repository MZ je N/A
Instalace testy Dodavatele, provedena instalace
nebo tým aplikace do testovacího
Dodavatele prostředí MZ. Správnost a
funkčnost aplikace ověřena
tzv. smoke testy.
Odpovídá Dodavatel.
Metodika testování aplikací 14/24
Testovací Admin tým Předání instalované verze Výstup: Instalační
prostředí MZ, MZ za systému. protokol
nebo prostředí podpory
pro výkonové Dodavatele,
testy nebo tým
Dodavatele
Testovací Dodavatel za Výkonové (nebo výkonové a Výstup: Testovací
prostředí MZ, podpory kapacitní testy) – cílem je report, Aktualizace
nebo prostředí Testovací/ ověřit výkonové požadavky Registru kvality
pro výkonové Technický na odezvy a reakce
testy tým MZ systému (odezva systému – Exit kritérium:
(připravuje přechod mezi obrazovkami dosažení KPI
Výkonové Dodavatel při současném zatížení XY
testy včetně uživatelů, kontrola objemu Výstup: Testovací
zapůjčení ukládaných dat, testy, pro report, Update
Testovací podpůrných jakém počtu uživatelů dojde Registr kvality
nástrojů, k nepřiměřenému
prostředí MZ, provádí MZ) prodloužení odezvy Exit kritérium:
uživatelům atp.) dosažení KPI (nemá
nebo prostředí Testovací / Bezpečnostní (penetrační) kritické, závažné a
Technický testy – obvykle black box ani střední
tým MZ, nebo režim. zranitelnosti)
nezávislá
pro specializovan
á organizace
Bezpečnostnbíezpečnostní
testy
testy
Testovací Dle typu testů Další specifické testy – dle Výstup: Testovací
prostředí MZ, charakteru systému, nebo report, Update
nebo prostředí požadavků Zadavatele Registr kvality
pro ostatní testy (testy k ověření správnosti
instalačního postupu,
Ostatní provozních postupů, testy
testy migrace dat, test Disaster
recovery planu, atp.).
Pozn. Výkonové, bezpečnostní (penetrační), případně ostatní tesy se provádí na otestovaném
systému, v prostředí co nejvíce simulujícím finální produkční prostředí (např. se provádí
na druhém node produkčního systému). Testy se také mohou opakovat v případě, že
systém nesplní požadovaná kritéria.
Každá identifikovaná chyba vyžaduje opravu a ověření opravené chyby.
Předpokládejme, že nemáme další chyby (byly opraveny, včetně ověření správnosti
opravy).
Metodika testování aplikací 15/24
Testovací Testovací tým UAT (User Acceptance Test) Výstup: Testovací
prostředí MZ uživatelů jsou prováděny skupinou report, Update
koncových uživatelů Registr kvality
UAT testy systému a je ověřována
funkčnost systému
z pohledu koncového
uživatele. Součástí UAT
testu je i tzv. free testing.
Vývojové Vývojový tým Oprava zjištěných a Výstup: Report
prostředí Dodavatele akceptovaných chyb. Dodavatele o
Dodavatele provedených testech
– v rámci dotčených
Oprava testovacích scénářů.
chyb
N/A Vývojový tým Vytvořen build pro Výstup: Předávací
Dodavatele produkční prostředí a pro protokol k aktuální
Testovací testovací/prostředí provozní verzi aplikace,
prostředí MZ Testovací tým podpory. Release Notes
UAT testy, uživatelů Buildy uložen do repository
retest chyb MZ. Výstup: Testovací
UAT (User Acceptance Test) report, Update
Produkční jsou prováděny skupinou Registr kvality
prostředí koncových uživatelů
Instalace systému a je ověřována Exit kritérium:
provedená oprava chyb dosažení KPI
funkčnosti systému
z pohledu koncového
uživatele. Může být
proveden regresní test.
Součástí testu je i tzv. free
testing.
Admin tým Z repository MZ je Šablona: Instalační
MZ za provedena instalace protokol
zvýšené aplikace do produkčního Výstup: Instalační
podpory prostředí MZ. Správnost a protokol
Dodavatele, funkčnost aplikace ověřena
tzv. smoke testy.
Odpovídá Dodavatel.
Produkční Zvýšená Systém spuštěn do
prostředí podpora ze produkčního provozu.
strany MZ a Přechod na Služby podpory
Dodavatele ze strany Dodavatele, SLA a
(čeká se na jejich vyhodnocování.
první špičku)
Metodika testování aplikací 16/24
Testovací Admin tým Z repository MZ je Výstup: Instalační
Prostředí, nebo MZ za provedena instalace protokol
prostředí pro podpory aplikace do prostředí
provozní Dodavatele, provozní podpory MZ.
Instalace podporu Správnost a funkčnost
aplikace ověřena tzv. smoke
testy.
Odpovídá Dodavatel.
Testovací Zvýšená Systém spuštěn pro účely Výstup: Akceptační
Prostředí, nebo podpora ze provozní podpory. protokol
prostředí pro strany MZ a
provozní Dodavatele Akceptace
podporu (čeká se na
první špičku)
N/A N/A
Vysvětlivky – popis prostředí:
Vývojové prostředí Dodavatele – prostředí Dodavatele, kde probíhá vývoj aplikace / SW vybavení.
Prostředí je obvykle neřízeno a minimálně omezeno. Externí systémy – intergace – jsou dostupné
v omezené míře, nebo pouze jako dummy.
Testovací prostředí Dodavatele – prostředí Dodavatele určené pro ověřování kvality systému,
prostředí bývá obvykle řízené (bez vývojářského přístupu), prostředí může a nemusí mít externí vazby,
ne vždy je možné ověřit integrace (obvykle).
Testovací prostředí MZ – prostředí objednatele určené pro ověřování kvality dodávané SW aplikace,
jedná se o řízené prostředí včetně nezbytných integrací a externích systémů. Testovací prostředí také
obsahuje datovou sadu nezbytnou pro plánované testy (pro všechny kola – nutná data obnovovat).
„jiné“ testovací/neprodukční prostředí – jedná se obvykle o prostředí pro účely specializovaných
testů – výkonových, penetračních, testů releasu pro nasazení oprav na produkční prostředí atp., kde
je nezbytná co největší podobnost se systémem produkčním.
Produkční prostředí MZ – standardní produkční prostředí pod provozní podporou MZ.
Metodika testování aplikací 17/24
7 Druhy testu
Pod jednotlivými druhy testu rozumíme veškeré testování, které má za cíl ověřit naplnění funkčních a
nefunkčních požadavků na dílo.
Testovací scénáře a data pro testing připraví Dodavatel, který bude zodpovídat za to, že tyto scénáře
pokryjí všechny funkční a nefunkční požadavky uvedené v zadávací dokumentaci a specifikaci
projektu. Zadavatel na přípravě poskytuje součinnost a reviduje jednotlivé výstupy.
Příprava scénářů a dat integračních a systémových testů proběhne ve spolupráci Dodavatele,
Zadavatele a třetí stranou. Každý z účastníků testů připravuje testovací scénáře a data za svou stranu.
7.1 Unit testing
Jednotkové testy (unit tests) jsou základní formou testování softwaru, která se zaměřuje na ověřování
správné funkčnosti jednotlivých částí kódu, typicky jednotlivých funkcí, metod nebo modulů. Cílem
jednotkových testů je izolovat a ověřit chování každé menší části softwaru nezávisle na ostatních
částech systému.
Klíčové aspekty jednotkových testů
• Izolace: Jednotkové testy jsou navrženy tak, aby testovaly jen jednu jednotku kódu najednou,
bez závislosti na jiných modulech nebo funkcích.
• Automatizace: Jednotkové testy jsou obvykle automatizované, což znamená, že mohou být
opakovaně spouštěny bez zásahu člověka.
• Opakovatelnost: Testy by měly být opakovatelné a konzistentní, tedy stejné testy by měly
dávat stejné výsledky bez ohledu na to, kolikrát jsou spuštěny.
Výhody jednotkových testů
• Rychlá detekce chyb: Díky izolaci a specifickému zaměření mohou jednotkové testy rychle
identifikovat chyby v kódu.
• Usnadnění refaktoringu: Když je kód pokryt jednotkovými testy, vývojáři mohou provádět
změny a refaktorovat kód s jistotou, že neporuší existující funkcionalitu.
• Dokumentace kódu: Jednotkové testy mohou sloužit jako forma dokumentace, která ukazuje,
jak má být daný kód používán a jaké jsou jeho očekávané výsledky.
Za provedení unit testingu bude zodpovědný Dodavatel.
Metodika testování aplikací 18/24
7.2 Integrační testy
Integrační testy budou společně prováděny Dodavatelem, Zadavatelem a třetí stranou, a mají za cíl
ověřit správnou integraci jednotlivých komponent a modulů systému. Během integračních testů budou
testována rozhraní, včetně externích systémů, a bude ověřována jejich bezproblémová komunikace.
Klíčové aspekty integračních testů
• Testování rozhraní: Integrační testy ověřují, zda jednotlivé moduly správně komunikují přes
definovaná rozhraní (API).
• Reálné prostředí: Tyto testy se často provádějí v prostředí, které simuluje reálné podmínky,
pod kterými bude systém fungovat.
• Detekce chyb v interakci: Integrační testy jsou zaměřeny na identifikaci chyb, které se mohou
vyskytnout při interakci mezi různými částmi systému, což jednotkové testy nemusí odhalit.
7.3 Uživatelské funkční testy
Uživatelské funkční testy ověřují funkčnost systému z pohledu uživatelů a prověřují pokrytí všech
zadaných procesů a splnění všech funkčních požadavků na systém.
Nedílnou součástí funkčních testů je i testování kvality a úplnosti datové migrace.
Uživatelské testy provádí tým Zadavatele, který na tuto činnost musí být předem důkladně proškolen
Dodavatelem.
7.4 Testy výjimek
Tento typ testování simuluje nesprávné chování uživatele, jako např. používání nekorektních dat apod.
Tento typ testu má za úkol prověřit systém tak, aby nedošlo ke kolapsu systému, nedošlo ke
zpracovávání nekorektních dat, aby docházelo ke korektnímu zápisu příčin problémů do logu.
7.5 Akceptační testy
Akceptační testy (UAT) budou prováděny na testovacím prostředí (resp. na prostředí, které bude
nastaveno stejně jako budoucí provozní prostředí). Součástí akceptačního testu bude i ověření
instalace systému podle schváleného rollout plánu.
Akceptační testy ověří, zda nový systém splňuje všechny funkční a nefunkční požadavky na systém
uvedené v zadávací dokumentaci a specifikaci projektu. UAT včetně přípravy testovacích scénářů a
dat provádí Zadavatel za podpory Dodavatele, s využitím testovacích scénářů připravených pro
funkční testy.
Každý testovací scénář musí obsahovat jednoznačné akceptační kritérium.
Metodika testování aplikací 19/24
Při provádění akceptačních testů projektový tým trvale monitoruje stav testování a informuje
Projektový výbor o procentu úspěšně akceptovaných scénářů. Po akceptaci všech scénářů a doručení
všech výstupů Dodavatelského projektu
7.6 Penetrační testy
Penetrační testy slouží k prověření a zhodnocení odolnosti systému proti vnějšímu nebo vnitřnímu
útoku. Cílem je zdokumentovat slabá místa systému a dodat informace Dodavateli případně
Zadavateli pro jejich odstranění.
Penetrační testy jsou prováděny v souladu s Českým Zákonem o kybernetické bezpečnosti, a zejména
jeho prováděcí vyhláškou č. 316/2014 Sb., ISO27002 a nařízením (EU) 2016/679 (GDPR) a
ISO27034.
Budou provedeny minimálně následující testy:
• Test infrastruktury (např. otevřené porty)
• Test uživatelského portálu
• Test interních uživatelů – pro všechny definované uživatelské role
• Simulovaný útok s cílem přetížit služby systému (DDoS).
• Testování bezpečnosti aplikací (bezpečnostní chyby v designu i ve skutečné implementaci)
• Revize zdrojového kódu, je-li projektem vyžadováno
Penetrační test se bude provádět některou z metodik OSSTMM, OWASP, NIST, PTES, nebo ISSAF.
Dodavatel připraví návrh penetračních testů, ten je schvalován Zadavatelem. Následně Dodavatel
penetrační test provede za přítomnosti Zadavatele a o provedeném testu Dodavatel vyhotoví protokol,
který Zadavatel podepisuje.
Zadavatel se může rozhodnout svěřit provedení penetračních testů třetí straně (bezpečnostně
zaměřené společnosti mající příslušné certifikace). V takovém případě Dodavatel poskytuje třetí
straně skrze Zadavatele podporu.
Pokud budou identifikovány chyby v systému, které budou identifikovány jako závažné, bude test
(minimálně v oblasti ovlivněné závažnými chybami) po jejich odstranění opakován.
Po nasazení systému do provozního prostředí bude test zopakován na žádost bezpečnostního
oddělení.
7.7 Zátěžové testy
Zátěžové testy budou prováděny Dodavatelem a zaměří se na testování výkonu a odolnosti systému
za extrémních zátěžových podmínek. Tyto testy mají za cíl ověřit, jak systém reaguje a udržuje
výkonnost při zvýšeném počtu uživatelů, transakcí nebo při velkém objemu dat.
Testovací scénáře a podpůrné nástroje (specializovaný software) připraví Dodavatel, pokud nebude
dohodnuto jinak.
Metodika testování aplikací 20/24
Důležitým požadavkem na testovací scénáře je, aby věrně kopírovali maximální reálnou zátěž v každé
z operací. Je tedy třeba počítat s nejhorší možnou, ale stále ještě reálnou kombinací požadavků na
systém (např. je možné, že se ve stejnou chvíli přihlásí do systému všichni uživatelé z daného
časového pásma, ale už nereálné, tedy mimo scénář testu je, že se najednou přihlásí, nebo provedou
konkrétní operaci všichni uživatelé ze všech zastupitelských úřadů).
Zátěžový test nepředpokládá útok typu DDoS, odolnost proti cílenému útoku bude ověřována v rámci
penetračního testu.
Pro realizaci zátěžového testu bude využit specializovaný software, aby bylo možno monitorovat
spouštěné akce, jejich trvání a zátěž klíčových komponent systému (procesory, paměť, síť atd.).
Veličiny typicky měříme v transakcích za sekundu, dobou odezvy, počtem současně pracujících
klientů, úrovní využití zdrojů atd.
Zátěžovému testování aplikací se věnuje standard ISO/IEC/IEEE 29119-4. Vychází z dřívější normy
IEEE 829-2008 či ještě dřívějšího BS 7925-2.
7.8 Typy zátěžového testování aplikace
Standardy pro testování popisují několik základních technik zátěžového testování aplikací. Budou
provedené všechny dávající smysl pro dodávané dílo.
Testování aplikace zátěží
Testování aplikace zátěží se obvykle provádí pro zjištění chování systému (například jeho výkon a
spolehlivost) při specifickém předpokládaném zatížení. Tato zátěž může být způsobena očekávaným
souběžným počtem uživatelů v aplikaci, která provádí určitý počet transakcí v rámci stanovené doby
trvání. Tento test zjistí dobu odezvy pro důležité transakce. Databáze, aplikační server apod. mohou
být během testu sledovány, což pomůže při identifikaci úzkých míst v aplikačním softwaru a hardwaru,
na němž je software nainstalován.
Stresové testování
Stresové testování se obvykle používá k pochopení horních limitů kapacity v systému. Tento typ testu
slouží k určení robustnosti systému z hlediska extrémního zatížení a pomáhá administrátorům aplikací
ověřit, zda systém bude fungovat dostatečně, pokud aktuální zatížení překročí očekávanou maximální
hodnotu.
Testování odolnosti
Testy odolnosti, se obvykle provádí k zjištění, zda systém dokáže vydržet nepřetržité jisté významné
zatížení a jak se během něj a po něm chová. Během testů odolnosti se typicky monitoruje využití
paměti pro detekci potenciálních paměťových úniků. Důležitým parametrem je degradace výkonu, tj.
zjištění, zda výkonnost a doba odezvy po určité dlouhé době trvalé aktivity jsou stejně dobré nebo
lepší než na začátku testu.
Metodika testování aplikací 21/24
Testování špiček
Testování špiček se provádí náhlým zvýšením nebo snížením zatížení generovaného velkým počtem
uživatelů a sledováním chování systému. Cílem je zjistit, zda výkon významně poklesne, jestli systém
selže, nebo naopak je schopen zvládnout dramatické změny zatížení.
Objemové testování
Objemové testování je zaměřeno na posouzení výkonu systému při zadání zpracování specifického
objemu údajů. Může například zahrnovat hodnocení systému, pokud je její databáze zaplněna z její
téměř maximální kapacity.
Testování škálovatelnosti
Testování škálovatelnosti je zaměřeno na posouzení, jak bude systém fungovat za podmínek, které
budou muset být v budoucnu podporovány. To může například zahrnovat posouzení, jaká úroveň
dodatečných zdrojů (např. paměť, kapacita disku, šířka pásma sítě) budou muset být přidány pro
očekávané budoucí zatížení.
7.9 Sledovaná kritéria
Určení sledovaných kritérií musí být vždy součástí zadání testování. Kritéria se budou lišit v závislosti
na technologii a účelu systému. Příklady sledovaných kritérií mohou být následující:
Souběžnost a propustnost
Pokud systém identifikuje koncové uživatele nějakou formou přihlašovací procedury, je vhodné se
zaměřit na kritérium souběžnosti. Podle definice je to největší počet souběžných uživatelů systému,
které je systém schopen v daném okamžiku podporovat. Předpis pracovní skriptované transakce může
mít vliv na změřenou souběžnost, zejména pokud obsahuje aktivitu přihlášení a odhlášení.
Pokud systém nemá koncept identifikace koncových uživatelů, pak je toto kritérium typicky založeno
na maximální propustnosti nebo počtu transakcí za jednotku času.
Doba odezvy serveru
Doba odezvy serveru je čas, kdy jeden uzel systému odpovídá na žádost jiného. Jednoduchým
příkladem je žádost HTTP GET od klienta prohlížeče na webový server. V konkrétních případech může
být důležité nastavit kritéria pro měření času odezvy serveru mezi různými, či všemi uzly systému.
Doba odezvy vykreslení
Testovací nástroje mají většinou potíž s měřením doby odezvy vykreslení, neboť se obecně zaměřují
na rozpoznání doby, kdy neexistuje žádná aktivita v komunikaci. K měření doby odezvy vykreslení je
obecně nutné do scénáře testů zahrnout funkční testovací skripty.
Metodika testování aplikací 22/24
7.10 Automatizovaná kontrola zdrojového kódu
V rámci procesu CI/CD je zdrojový kód při každém nasazení automaticky otestován (pozn. rozšíření
continuous integration o tzv. continuous inspection) některým z nástrojů pro statickou analýzu kódu
(př. SonarQube), integrovaným na Git Zadavatele. Tyto reporty jsou automaticky odesílány Zadavateli.
Součástí reportu jsou základní ukazatele, zejména přidané řádky kódu, automaticky zjištěné bugy,
duplicity, poměr komentovaných řádků kódu.
7.11 Regresní testy
Provádí se s cílem ověřit, že nově provedené změny v kódu neovlivnily negativně existující funkčnost
systému. Jsou zaměřeny na zajištění toho, že po úpravách, opravách chyb nebo přidání nových funkcí
stále fungují stávající funkcionality tak, jak mají.
Regresní testy se provádějí v následujících situacích:
• Po úpravách kódu: Kdykoli se provádí změny v kódu, ať už se jedná o opravy chyb, přidání
nových funkcí nebo optimalizace kódu, je nutné provést regresní testy, aby se ověřilo, že tyto
změny neporušily stávající funkčnost.
• Po aktualizaci knihoven nebo frameworků: Když se aktualizují závislosti projektu (například
knihovny nebo frameworky), může to mít vliv na fungování aplikace. Regresní testy pomáhají
ověřit, že aktualizace nezpůsobily problémy.
• Po integraci nového kódu: Pokud se nový kód integruje do stávajícího kódu (například při
použití Continuous Integration/Continuous Deployment – CI/CD procesů), regresní testy se
použijí k ověření, že integrace proběhla bez problémů.
• Před nasazením do produkčního prostředí: Regresní testy jsou často poslední kontrolou před
nasazením nového kódu do produkčního prostředí, aby se minimalizovalo riziko, že se do
produkce dostane chybový kód.
Druhy regresních testů
Automatizované regresní testy: Tyto testy se provádějí pomocí automatizačních nástrojů a jsou
vhodné pro opakující se testovací scénáře. Automatizované testy jsou efektivní pro velké projekty
s častými změnami, protože se dají rychle a opakovaně spouštět.
Manuální regresní testy: Tyto testy se provádějí ručně a jsou vhodné pro scénáře, které jsou těžké
automatizovat nebo vyžadují lidský úsudek. Jsou také užitečné pro kontrolu nových funkcionalit, které
ještě nebyly zahrnuty do automatizovaných testů.
Metodika testování aplikací 23/24
Regresní testy navrhuje Dodavatel a Zadavatel připomínkuje a schvaluje. Regresní testy provádí
Dodavatel a o jejich provedení vyhotovuje report který je součástí schvalování Zadavatelem na
provedení změny v prostředích Zadavatele.
Metodika testování aplikací 24/24
ID principu Typ požadavku Kategorie Název požadavku Popis požadavku Účel požadavku Zdroj požadavku
Bezpečnostní požadavky
K01 Funkční Zajištění segmentace sítě oddělením Prostředí musí být odděleno minimálně na: Provozní, Soulad s legislativou VKB §18 - Bezpečnost
prostředí Zálohovací, Vývojové, Testovací a případně jiné specifické komunikačních sítí
prostředí.
K02 Funkční Bezpečnostní požadavky Řízení vzdáleného přístupu ke Bude povolována pouze nezbytná komunikace v rámci Soulad s legislativou VKB §18 - Bezpečnost
Bezpečnostní požadavky komunikační síti vzdáleného přístupu. Soulad s legislativou komunikačních sítí
K03 Funkční Zajištění důvěrnosti a integrity při Za pomocí aktuálně odolných kryptografických algoritmů je
přenosu informací a dat v rámci zajištěna nemožnost čtení či změny dat v komunikační síti. VKB §18 - Bezpečnost
komunikační sítě komunikačních sítí
Ověření identity před zahájením jejich Každý uživatel musí být spolehlivě identifikován pře tím než
K04 Funkční Bezpečnostní požadavky aktivit zahájí jakoukoliv aktivitu na zařízení Soulad s legislativou VKB §19 - Správa a
Bezpečnostní požadavky Řízení maximálního počtu možných Po překročení počtu neúspěšných pokusů bude účet Soulad s legislativou ověřování identit
K05 Funkční neúspěšných pokusů o přihlášení zablokován a bude ho moci odblokovat pouze administrátor.
VKB §19 - Správa a
ověřování identit
K06 Funkční Bezpečnostní požadavky Odolnost uložených a přenášených Soulad s legislativou VKB §19 - Správa a
autentizačních údajů vůči hrozbám a ověřování identit
zranitelnostem, které by mohly narušit
jejich důvěrnost nebo integritu
K07 Funkční Bezpečnostní požadavky Centralizovaná správa identit Centrální nástroj pro správu, ověřování a ukládání identit Soulad s legislativou VKB §19 - Správa a
Bezpečnostní požadavky uživatelů, administrátorů a technických aktiv Soulad s legislativou ověřování identit
K08 Funkční Bezpečnostní požadavky Řízení oprávnění pro přístup k Soulad s legislativou VKB §20 - Řízení
Bezpečnostní požadavky jednotlivým aktivům Na základě pravidla "Need to know" jsou přiřazována Soulad s legislativou přístupových oprávnění
K09 Funkční uživatelská oprávnění pouze k aktivům, která jsou pro jejich
Řízení oprávnění pro čtení dat, zápis práci relevantní. VKB §20 - Řízení
K10 Funkční dat a změnu oprávnění. přístupových oprávnění
Na základě pravidla "Need to know" jsou přiřazována
Zaznamenávání bezpečnostních a uživatelská oprávnění pouze k datům, která jsou pro jejich VKB §22 - Zaznamenávání
relevantních provozních událostí práci relevantní. událostí informačního a
pomocí centrálního nástroje komunikačního systému, jeho
Zaznamenává zejména následující informace o události: uživatelů a administrátorů
a) datum a čas včetně specifikace časového pásma,
b) typ činnosti,
c) jednoznačnou identifikaci technického aktiva, které činnost
zaznamenalo,
d) jednoznačnou identifikaci účtu, pod kterým byla činnost
provedena,
e) jednoznačnou identifikaci zařízení původce a
f) úspěšnost nebo neúspěšnost činnosti.
K11 Funkční Bezpečnostní požadavky Zajištění důvěrnosti a integrity Zajištění důvěrnosti a integrity logů pomocí řízení oprávnění a Soulad s legislativou VKB §22 - Zaznamenávání
Bezpečnostní požadavky zaznamenaných logů a ochrana před použití kryptografických prostředků událostí informačního a
jejím neoprávněným čtením a změnou komunikačního systému, jeho
uživatelů a administrátorů
K12 Funkční Zaznamenávání zejména všech Zaznamenává zejména následující události: Soulad s legislativou VKB §22 - Zaznamenávání
událostí z §23 VoKB a) přihlášení a odhlášení ke všem účtům a to včetně událostí informačního a
neúspěšných, komunikačního systému, jeho
b) provedení a neúspěšný pokus o provedení privilegovaných uživatelů a administrátorů
činností,
c) manipulace a neúspěšný pokus o manipulaci s účty a
oprávněními,
d) Neprovedení činnosti v důsledku nedostatku přístupových
práv,
e) zahájení a ukončení činnosti technických aktiv,
f) kritická a chybová hlášení technických aktiv,
g) Přístup a neúspěšný přístup k záznamům událostí,
h) Manipulace a neúspěšný pokus o manipulaci se záznamy
událostí,
ch) změnu a neúspěšnou změnu nástrojů pro zaznamenávání
událostí a
i) Další činnosti uživatelů, které mohou mít vliv na bezpečnost.
K13 Funkční Bezpečnostní požadavky Zajištění trvalé ochrany aplikací, Znemožnění provedení neoprávněné činnosti nebo popřením Soulad s legislativou VKB §25 - Aplikační
Bezpečnostní požadavky informací, transakcí a identifikátorů provedení činnosti na těchto aktivech. Soulad s legislativou bezpečnost
K14 Funkční relací
Budou využívány aktuálně odolné kryptografické prostředky a VKB §26 - Kryptografické
Zajištění kryptografické ochrany aktiv a budou zohledněny doporučení a metodiky v oblasti prostředky
komunikace kryptografických algoritmů vydané NUKIBem. Tato ochrana
zajistí bezpečnost pro hlasovou, audiovizuální, textovou,
emailovou a nouzovou (v rámci organizace) komunikaci.
K15 Nefunkční Specifické požadavky Bezpečnost Zamezení neoprávněného vstupu dle Použití elektronické kontroly vstupu nebo jiných prvku fyzické Soulad s legislativou VKB §17 - Fyzická
Specifické požadavky Bezpečnost bezpečnost
Specifické požadavky Bezpečnost stanoveného bezpečnostního perimetru bezpečnosti pro zamezení neoprávněného vstupu do
Specifické požadavky Bezpečnost VKB §17 - Fyzická
Specifické požadavky Bezpečnost aktiva stanoveného bezpečnostního perimetru. bezpečnost
Specifické požadavky Bezpečnost
K16 Nefunkční Specifické požadavky Bezpečnost Zamezení poškození dle stanoveného Použití elektronické kontroly vstupu nebo jiných prvku fyzické Soulad s legislativou VKB §17 - Fyzická
Bezpečnostní požadavky perimetru aktiva bezpečnosti pro zamezení poškození aktiva ve stanoveného bezpečnost
Bezpečnostní požadavky bezpečnostního perimetru.
Bezpečnostní požadavky VKB §17 - Fyzická
K17 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Zamezení neoprávněným zásahům dle Použití elektronické kontroly vstupu nebo jiných prvku fyzické Soulad s legislativou bezpečnost
VKB §17 - Fyzická
Bezpečnostní požadavky stanoveného bezpečnostního perimetru bezpečnosti pro zamezení neoprávněným zásahům do bezpečnost
Bezpečnostní požadavky VKB §17 - Fyzická
Bezpečnostní požadavky aktiva stanoveného bezpečnostního perimetru. bezpečnost
Bezpečnostní požadavky VKB §17 - Fyzická
K18 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Zajištění fyzické ochrany na úrovni Soulad s legislativou bezpečnost
objektů
VKB §18 - Bezpečnost
K19 Nefunkční Zajištění fyzické ochrany v rámci Soulad s legislativou komunikačních sítí
objektů VKB §18 - Bezpečnost
komunikačních sítí
K20 Nefunkční Zajištění detekce narušení fyzického Soulad s legislativou VKB §18 - Bezpečnost
bezpečnostního perimetru komunikačních sítí
K21 Nefunkční Všechny informace o přístupech do fyzického bezpečnostního Soulad s legislativou VKB §19 - Správa a
Evidence přístupů do fyzického perimetru jsou evidovány v k tomu určené a zabezpečené ověřování identit
bezpečnostního perimetru databázi.
VKB §19 - Správa a
K22 Nefunkční Řízení komunikace v rámci Soulad s legislativou ověřování identit
komunikační sítě
VKB §19 - Správa a
K23 Nefunkční Řízení vzdálené správy technických Bude povolována pouze nezbytná komunikace v rámci Soulad s legislativou ověřování identit
aktiv vzdálené správy technických aktiv. Soulad s legislativou VKB §19 - Správa a
ověřování identit
K24 Nefunkční Využití nástroje, který zajistí ochranu VKB §20 - Řízení
integrity komunikační sítě přístupových oprávnění
K25 Nefunkční Vedení evidence technických aktiv, Odpovědná osoba je povinna vést evidenci technických aktiv, Soulad s legislativou VKB §21 - Ochrana před
účtů a autentizačních mechanismů, která nesplňují požadavky na správu a ověření identit, a to škodlivým kódem
které nesplňují požadavky na správu a včetně odůvodnění
ověření identit
K26 Nefunkční Dodržení důvěrnosti při vytváření Soulad s legislativou
výchozích autentizačních údajů a při
obnově přístupu
K27 Nefunkční Opětovné ověření identity Po stanovené době nečinnosti bude požadované opětovné Soulad s legislativou
ověření identity uživatele
K28 Nefunkční Vícefaktorová autentizace s nejméně Soulad s legislativou
dvěma různými typy faktorů Soulad s legislativou
K29 Nefunkční
Využití centralizovaného nástroje pro
řízení přístupových oprávnění s
ohledem na vazby mezi aktivy
K30 Nefunkční Použití nástroje pro detekci KBI v rámci Tento nástroj bude ověřovat a kontrolovat přenášená data v Soulad s legislativou
KS KS, mezi jednotlivými KS a v síťovém perimetru. Také bude
blokovat nežádoucí komunikaci.
ID principu Typ požadavku Kategorie Název požadavku Popis požadavku Účel požadavku Zdroj požadavku
Bezpečnostní požadavky Použití centrálně spravovaného
K31 Nefunkční nástroje pro detekci KBI Tento nástroj by měl zajišťovat nepřetržitou a automatickou Soulad s legislativou VKB §21 - Ochrana před
ochranu před škodlivým kódem, řízení a sledování používání Soulad s legislativou škodlivým kódem
K32 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Aktualizace rozsahu určených vyměnitelných zařízení a datových nosičů, řízení
technických aktiv automatického spouštění obsahu vyměnitelných zařízení a VKB §22 - Zaznamenávání
datových nosičů, řízení oprávnění ke spouštění kódu a událostí informačního a
detekci na základě chování uživatelů technického aktiva a komunikačního systému, jeho
aplikací. uživatelů a administrátorů
Na základě hodnocení důležitosti aktiv aktualizuje rozsah
aktiv, u kterých je zaznamenávání bezpečnostních a
provozních událostí prováděno.
K33 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Zajištění jednoznačné síťové U každého záznamu události musí být jednoznačně Soulad s legislativou VKB §22 - Zaznamenávání
identifikace identifikován uživatel a zařízení, na kterém událost vznikla. událostí informačního a
komunikačního systému, jeho
uživatelů a administrátorů
K34 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Uchovávání záznamů událostí Uchovávání záznamů událostí nejméně po dobu 18 měsíců Soulad s legislativou VKB §22 - Zaznamenávání
událostí informačního a
komunikačního systému, jeho
uživatelů a administrátorů
K35 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Používání nástroje pro nepřetržité Tento nástroj musí: Soulad s legislativou VKB §23 - Detekce
vyhodnocování detekovaných KBU a a) sbírat, vyhledávat a seskupovat související záznamy za kybernetických
KBI účelem detekce KBU, bezpečnostních událostí; §
b) dále musí varovat a podávat nepřetržité informace o 24 - Sběr a vyhodnocování
detekovaných KBU, kybernetických
c) vyhodnocovat KBU s cílem identifikovat KBI, bezpečnostních událostí
d) omezit případy nesprávného či nežádoucího vyhodnocení
KBU,
e) pravidelně aktualizovat nastavení včetně pravidel pro
detekci a vyhodnocování KBU a pro poskytování informací o
detekovaných KBU.
f) využívání informací získaných nástrojem pro sběr a
vyhodnocení kybernetických bezpečnostních událostí pro
optimální nastavení bezpečnostních opatření informačního a
komunikačního systému.
K36 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Ochrana technických aktiv Zajištění bezodkladných bezpečnostních aktualizací vydaných Soulad s legislativou VKB §25 - Aplikační
dodavatelem podporovaných technických aktiv nebo pokud bezpečnost
Provádění pravidelného skenování není dané aktivum již podporováno, tak jsou zavedena
zranitelností opatření, která zaručí obdobnou nebo vyšší úroveň VKB §25 - Aplikační
Penetrační testování technických aktiv bezpečnosti těchto aktiv. bezpečnost
VKB §25 - Aplikační
K37 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Opětovné testování zranitelností Toto skenování je prováděno alespoň jednou ročně z interní a Soulad s legislativou bezpečnost
Bezpečnostní požadavky externí KS. Soulad s legislativou
K38 Nefunkční Certifikáty a kryptografické klíče VKB §25 - Aplikační
Bezpečnostní požadavky S ohledem na hodnocení technických aktiv a hodnocení rizik bezpečnost
je prováděno penetrační testování z interní a externí KS. Dále
Bezpečnostní požadavky před jejich uvedením do provozu a v souvislosti s významnou VKB §26 - Kryptografické
změnou. prostředky
K39 Nefunkční Provádění opětovného otestování nálezu zajištěného na Soulad s legislativou
základě skenování zranitelností nebo penetračním testováním
za účelem ověření funkčnosti zavedených bezpečnostních
opatření.
K40 Nefunkční Budou použity pouze odolné kryptografické klíče a certifikáty. Soulad s legislativou
Bude využíván systém správy klíčů a certifikátů, který zajistí
generování, distribuci, ukládání, změny, omezení platnosti a
zneplatnění certifikátů a řádnou likvidaci kryptografických
klíčů. Dále umožní kontrolu a audit a zároveň zajistí
důvěrnosti a integritu kryptografických klíčů.
K41 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Zajištění dostupnosti Vytváření pravidelných záloh nastavení tech. aktiv, informací Soulad s legislativou VKB §27- Zajišťování úrovně
a dat nezbytných pro obnovení služby. Tyto zálohy musí být dostupnosti informací
chráněny před narušením integrity a důvěrnosti a dostupnosti.
dále budou pravidelně testovány na jejich integritu, dostupnost
a obnovitelnost a výsledky testů jsou dokumentovány.
Dostupnost služeb je stanovena dle řízení kontinuity činností a
služba musí být odolná proti hrozbám a zranitelnostem, které
ohrožují její dostupnost. U aktiv nezbytných pro zajištění
dostupnosti služby musí být zajištěna redundance. Za účelem
omezení šíření KBI a snížení jeho dopadu je zálohovací
prostředí odděleno od jiných prostředí.
K42 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Zajištění kybernetické bezpečnosti Pro toto zajištění se omezí fyzický přístup a zároveň jsou Soulad s legislativou VKB §28 - Průmyslové, řídicí
specifických technických aktiv omezena i oprávnění k přístupu k těmto aktivům. Dále je a obdobné specifické systém
zajištěna segmentace sítí těchto aktiv od jiných prostředí.
Bezpečný vývoj aplikací Dále jsou tato aktiva chráněna před využitím známých hrozeb VKB §25 - Aplikační
a zranitelností a je zajištěna obnova dostupnosti. bezpečnost
K43 Nefunkční Bezpečnostní požadavky Při vývoji nového vízového systému budou respektována Soulad s legislativou
pravidla bezpečného vývoje aplikací (např. OWASP), pomocí
kterých se ošetří běžná bezpečnostní rizika, jako je vsunutí
škodlivého kódu, prolomení autentizace, zpřístupnění citlivých
dat, nedostatečná kontrola přístupu a XSS skriptování, známé
zranitelnosti či nedostatečné logování.
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Palackého nám. č 4, 128 01 Praha 2, IČ: 00024341
Verze: v0/01
Platnost nové verze od: 27.02.2024
Spisový znak: XX.X.X
Skartační znak a lhůta: X/X
ZPRACOVÁNÍ METODIK TVORBY
NÁSTROJŮ PRO IMPLEMENTACI
NÁRODNÍ STRATEGIE EZ
Metodika tvorby, správy a užití Enterprise Architektury v resortu
Ministerstva zdravotnictví ČR
Pořadí revize Provedené dne Zpracoval Schválil
0.
1.
2.
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 0/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obsah
1 ÚVOD......................................................................................................................................................... 9
1.1 Účel dokumentu ................................................................................................................................................... 9
1.2 Definice architektury ............................................................................................................................................ 9
1.3 Vysvětlení klíčových pojmů................................................................................................................................... 9
1.4 Východiska pro návrh metodiky ......................................................................................................................... 10
2 ORGANIZACE A ARCHITEKTONICKÉ SCHOPNOSTI ....................................................................................... 13
2.1 Vybudování architektonické schopnosti.............................................................................................................13
2.2 Útvar architektury MZ ........................................................................................................................................ 14
2.3 Dodržování souladu výstupů s architekturou úřadu .......................................................................................... 18
3 VZTAH ARCHITEKTONICKÉHO RÁMCE A OSTATNÍCH MANAŽERSKÝCH DISCIPLÍN......................................... 20
3.1 Vazba TOGAF na ITIL .......................................................................................................................................... 21
3.2 Vazba TOGAF na COBIT ...................................................................................................................................... 23
3.3 Vazba TOGAF na PRINCE2..................................................................................................................................24
4 STRUKTURA MODELOVÝCH ARCHITEKTUR................................................................................................. 25
4.1 Architektury podle účelu a podrobnosti ............................................................................................................. 25
4.2 Architektonické domény.....................................................................................................................................27
4.3 Architektury podle míry obecnosti a závaznosti ................................................................................................ 28
5 PROCESY TVORBY ARCHITEKTUR (TOGAF) ................................................................................................. 30
5.1 Přizpůsobení cyklu metodiky ADM pro architekturu resortu zdravotnictví ....................................................... 32
6 STANOVENÍ RÁMCE OBSAHU A VÝSTUPU ARCHITEKTUR ............................................................................ 36
6.1 Předměty modelování – architektonický metamodel ........................................................................................ 36
6.2 Celkový metamodel ............................................................................................................................................ 38
6.3 Dílčí doménové metamodely.............................................................................................................................. 42
6.4 Profily evidovaných atributů .............................................................................................................................. 64
6.5 Architektonické výstupy ..................................................................................................................................... 65
7 REFERENČNÍ MODELY A KLASIFIKAČNÍ RÁMCE......................................................................................... 108
7.1 Referenční modely byznys architektury............................................................................................................ 110
7.2 Referenční model aplikační architektury.......................................................................................................... 112
7.3 Referenční model datové architektury ............................................................................................................. 116
7.4 Referenční model IT technologické architektury a komunikační infrastruktury .............................................. 119
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 1/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
7.5 Referenční model motivační vrstvy .................................................................................................................. 121
8 ARCHITEKTONICKÉ ÚLOŽIŠTĚ A NÁSTROJE............................................................................................... 125
8.1 Struktura obsahu architektonického úložiště...................................................................................................125
8.2 Nástroje architektonického úložiště ................................................................................................................. 127
8.3 Centrální architektonické úložiště .................................................................................................................... 127
8.4 Struktura navigace a modelování v nástroji EAM ............................................................................................ 127
8.5 Struktura DMS .................................................................................................................................................. 129
9 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 130
9.1 Základy rámce TOGAF ...................................................................................................................................... 130
9.2 Základy jazyka ArchiMate® .............................................................................................................................. 168
9.3 Jmenné konvence pro pojmenování modelů a pohledů dle NA VS ČR ............................................................. 192
10 Reference............................................................................................................................................... 198
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 2/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Seznam zkratek a pojmů
Zkratka Význam
ABB
ADM Architektonický stavební prvek (Architecture building Block)
ArchiMate Architecture Development Method
Modelovací jazyk pro popis podnikové architektury
COBIT Control Objectives for Information and Related Technology, rámec pro
řízení IT
ČR Česká republika
EA Podniková architektura
FPR Katalog funkcí, procesů a obslužných rozhraní veřejné správy
ID identifikátor
ITIL Information Technology Infrastructure Library, rámec pro řízení IT služeb
JAR Katalog organizačních jednotek, aktérů a rolí
KAK Katalog aplikačních komponent a klíčových aplikačních funkcí
KAP Katalog architektonických principů
KBP Katalog balíčků práce
KDE Katalog základních datových entit
KGP Katalog GAP
katalog infrastrukturních komunikačních komponent, funkcí a klíčových
KIK služeb
Katalog Plateau – ustálené stavy architektury, které zachycují stav každé
KPL etapy rozvoje architektury v organizaci
Katalog prvků vertikální domény rizik a bezpečnosti
KRB Katalog prvků vertikální domény shody s pravidly
KSP Katalog prvků vertikální domény strategie a směřování
KSS Katalog technologických komponent a klíčových funkcí nebo služeb
KTK Katalog prvků vertikální domény výkonnosti a kvality
KVK Katalog zainteresovaných stran (stakeholders)
KZS Katalog služeb
KS Ministerstvo vnitra České republiky
MV ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky
MZ ČR Národní architektura
NA Národní architektonický plán
NAP
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 3/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Zkratka Význam
NAR
OLA Národní architektonický rámec
RACI Operational-level agreement
SBB Matice zodpovědností (Responsibility assignment matrix)
SLA Stavební prvek řešení (Solution Building Block)
Service-level agreement
TOGAF The Open Group Architecture Framework, mezinárodní architektonický
rámec
ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
VS Veřejná správa
Pojem Výklad
Doména architektury
Hledisko a Pohled Zájmová oblast architektury. TOGAF rozlišuje domény architektury:
Metamodel byznys, data, aplikace a technologie. Další rámce přidávají další domény
Metodika pro oblasti motivace ke změně.
Model
Modelování Definuje perspektivu, ze které je možné vidět pohled. Pohled na model
Zainteresovaný systému organizace je konkrétní artefakt (katalog, matice a zejména
diagram). Hledisko říká, jak má diagram vypadat a co má prezentovat
uživateli.
Model definující, jakým způsobem bude architektura popsána, ze kterých
typových prvků a jejich vazeb bude popis architektury sestaven a podle
jakých pravidel.
Definovaná a opakovatelná sada kroků pro vyřešení daného úkolu.
Zaměřuje se na proces samotný, ale může obsahovat i definici
požadovaného obsahu.
Model představuje účelově zjednodušenou reprezentaci předmětu zájmu
a je nástrojem pro porozumění. Účelem modelu je potom prezentovat ty
aspekty organizace, které jsou podstatné z pohledu zainteresovaných
subjektů.
Modelování je proces, při kterém se vytváří model předmětu, vždy s
ohledem na zamýšlené použití modelu.
Jednotlivec, tým nebo organizace, která má zájem na přínosu
architektury.
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 4/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Seznam obrázků
Obrázek 1 The TOGAF® Standard a jeho hlavní části (The Open Group, 2022) ............ 11
Obrázek 2 domény jazyka ArchiMate, verze 3.0.1, publikovaná v listopadu 2017........... 11
Obrázek 3 mapování domén ArchiMate® na TOGAF® .................................................... 11
Obrázek 4 Zavedení architektonické schopnosti do organizace ....................................... 13
Obrázek 5 Architecture Governance Framework – organizační struktura ........................ 15
Obrázek 6 Struktura a zapojení architektonického výboru................................................ 16
Obrázek 7 Architektonický rámec a ostatní manažerské disciplíny, zdroj: NA VSČR ...... 20
Obrázek 8 Překryv užívaných podnikových, architektonických, projektových a provozních
rámců, Zdroj: ITpreneurs.com...................................................................................... 21
Obrázek 9 Hlavní interakce mezi rámci ............................................................................. 21
Obrázek 10 Pohled na metodický rámec ITIL v jazyce ArchiMate® ................................. 22
Obrázek 11 Vztah mezi úložišti.......................................................................................... 22
Obrázek 12 Pohled na metodický rámec COBIT v jazyce ArchiMate® ............................ 23
Obrázek 13 Vztah mezi procesy PRINCE2 a TOGAF ...................................................... 24
Obrázek 14 Model vrstev architektur podniku/úřadu podle rozdílné míry detailu obsahu,
zdroj: NA VSČR............................................................................................................ 25
Obrázek 15 Pyramidální model architektur úřadu / podniku podle účelu a míry podrobnosti
informací, zdroj: NA VSČR........................................................................................... 26
Obrázek 16 Rozvržení domén obsahu architektonického rámce NA VS ČR, zdroj: NA
VSČR ............................................................................................................................ 28
Obrázek 17 Přehled fází tvorby architektury dle TOGAF ADM (The Open Group, 2022) 31
Obrázek 18 Seskupení fází cyklu ADM vývoje architektur (The Open Group, 2022)....... 32
Obrázek 19 Základní metamodel národní architektury veřejné správy České republiky,
zdroj: NA VSČR............................................................................................................ 39
Obrázek 20 Základní (redukovaný) výběr prvků metamodelu NA ze standardu ArchiMate
3.1 (bez specializovaných stereotypů), zdroj: NA VSČR ............................................ 40
Obrázek 21 : Zjednodušený metamodel základních doporučených prvků, zdroj: NA VSČR
...................................................................................................................................... 41
Obrázek 22 Dílčí a specifické strategie (2.úroveń strategie), zdroj: metodika DAIN s.r.o.
...................................................................................................................................... 43
Obrázek 23 Dílčí a specifické strategie (2.úroveń strategie), zdroj: metodika DAIN s.r.o.
...................................................................................................................................... 46
Obrázek 24 Plný metamodel byznys architektury ............................................................. 47
Obrázek 25 Redukovaný metamodel byznys architektury ................................................ 48
Obrázek 26 Minimalizovaný metamodel byznys architektury ........................................... 48
Obrázek 27 Struktura datové architektury ......................................................................... 49
Obrázek 28 Plný metamodel architektury IS ..................................................................... 50
Obrázek 29 Redukovaný metamodel architektury IS ........................................................ 50
Obrázek 30 Plný metamodel technologické architektury .................................................. 51
Obrázek 31 Redukovaný metamodel technologické architektury ..................................... 51
Obrázek 32 Metamodel fyzické architektury...................................................................... 52
Obrázek 33 Prvky metamodelu komunikační infrastruktury .............................................. 52
Obrázek 34 Plný metamodel strategické motivační architektury ...................................... 53
Obrázek 35 Redukovaný metamodel strategické motivační architektury ......................... 53
Obrázek 36 Metamodel výkonnostní architektury ............................................................. 54
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 5/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obrázek 37 Metamodel bezpečnostní architektury (SA) ................................................... 55
Obrázek 38 Příklad ArchiMate modelu .............................................................................. 56
Obrázek 39 <<Předpis>> ................................................................................................... 57
Obrázek 40 <<Standard>>................................................................................................. 57
Obrázek 41 Metamodel implementačního a migračního rozšíření.................................... 58
Obrázek 42 Vertikální domény architektury NA VSČR, zdroj: NA VSČR ......................... 58
Obrázek 43 Vzor pro budoucí metamodel architektury strategie a směřování (DSS), Zdroj:
Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 60
Obrázek 44 Vzor pro budoucí metamodel architektury výkonnosti a kvality (DVK), Zdroj:
Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 61
Obrázek 45 Vzor pro budoucí metamodel architektury rizik a bezpečnosti (DRB), Zdroj:
Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 62
Obrázek 46 Vzor pro budoucí metamodel architektury shody s pravidly (DSP), Zdroj:
Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 63
Obrázek 47 Přehled základních hledisek (definic pohledů) Národní architektury VS ČR
1/2), Zdroj: MV ČR únor 2024 ...................................................................................... 66
Obrázek 48 Přehled základních hledisek (definic pohledů) Národní architektury VS ČR
2/2), Zdroj: MV ČR únor 2024 ...................................................................................... 67
Obrázek 49 Princip zapojení zainteresovaných osob, jejich hledisek zájmů a pohledů na
model, Zdroj: Petr Klučka, AutoCont CZ, projekt MPO ............................................... 67
Obrázek 50 Úvodní hledisko .............................................................................................. 70
Obrázek 51 Přehled služeb čtyřvrstvé architektury ........................................................... 71
Obrázek 52 Hledisko architektonických vrstev .................................................................. 72
Obrázek 53 Dílčí schopnost ............................................................................................... 73
Obrázek 54 Katalog schopností úřadu .............................................................................. 73
Obrázek 55 Přehled schopností úřadu .............................................................................. 74
Obrázek 56 Heat Map schopností úřadu ........................................................................... 75
Obrázek 57 Motivační hledisko strategického směřování ................................................. 76
Obrázek 58 Hledisko portfolia byznys funkcí a služeb ...................................................... 82
Obrázek 59 Hledisko funkcí veřejné správy ...................................................................... 83
Obrázek 60 Produktové hledisko ....................................................................................... 83
Obrázek 61 Hledisko spolupráce byznys procesů............................................................. 84
Obrázek 62 Hledisko organizační struktury ....................................................................... 85
Obrázek 63 Příklad organizační struktury.......................................................................... 85
Obrázek 64 Hledisko spolupráce aktérů ............................................................................ 86
Obrázek 65 Hledisko portfolia aplikačních komponent a funkcí........................................ 89
Obrázek 66 Struktura informací ......................................................................................... 89
Obrázek 67 Hledisko využití aplikací ................................................................................. 90
Obrázek 68 Příklad schéma využití aplikací ...................................................................... 91
Obrázek 69 Hledisko struktury aplikací ............................................................................. 91
Obrázek 70 Hledisko chování aplikací............................................................................... 92
Obrázek 71 Příklad chování aplikace ................................................................................ 93
Obrázek 72 Hledisko spolupráce aplikací.......................................................................... 94
Obrázek 73 Příklad spolupráce aplikací ............................................................................ 94
Obrázek 74 Hledisko realizace požadavků aplikacemi ..................................................... 94
Obrázek 75 Hledisko portfolia technologických komponent.............................................. 98
Obrázek 76 Hledisko nasazení informačního systému ..................................................... 99
Obrázek 77 Hledisko využití technologické infrastruktury ............................................... 100
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 6/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obrázek 78 Hledisko infrastruktury.................................................................................. 100
Obrázek 79 Příklad infrastruktury .................................................................................... 101
Obrázek 80 Hledisko využití komunikační infrastruktury ................................................. 102
Obrázek 81 Hledisko implementační a migrační ............................................................. 104
Obrázek 82 Příklad migrace............................................................................................. 104
Obrázek 83 Struktura RM ................................................................................................ 109
Obrázek 84 Schéma: Principiální diagram nejvyšší úrovně referenčního modelu byznys
architektury VS ČR, úroveň 1 - byznys oblasti (Hrabě, 2019)................................... 110
Obrázek 85 Schéma: Provozní procesy, úroveň 2 - byznys kategorie (NAP – Hrabě, 2019)
.................................................................................................................................... 110
Obrázek 86 Schéma: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, první část (NAP –
Hrabě, 2019)............................................................................................................... 111
Obrázek 87 Schéma: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, druhá část (NAP –
Hrabě, 2019)............................................................................................................... 111
Obrázek 88 Schéma: Metamodel referenčního modelu byznys architektury ................. 112
Obrázek 89 Schéma: Přehled RM-AA, úroveň 1 - zdůraznění vertikálního rozměru od
uživatelské interakce po technickou integraci (Hrabě, 2014) .................................... 113
Obrázek 90 Schéma: Pohled na III. a IV. vrstvu RM-AA pro VS, úroveň 2 - zdůraznění
horizontálního rozměru (Hrabě, 2014) ....................................................................... 114
Obrázek 91 Schéma: Klasifikační hierarchie a referenční model aplikačního portfolia, verze
rozšířená o aplikace prvků EIRA (oranžové) ............................................................. 115
Obrázek 92 Schéma: Metamodel referenčního modelu aplikační architektury .............. 116
Obrázek 93 Ukázka struktur datového referenčního modelu .......................................... 118
Obrázek 94 Metamodel referenčního modelu datové architektury ................................. 118
Obrázek 95 Vazby mezi infrastrukturními oblastmi ......................................................... 120
Obrázek 96 Metamodel referenčního modelu datové architektury ................................. 121
Obrázek 97 Metamodel referenčního modelu motivační vrstvy ...................................... 124
Obrázek 98 Architektonické úložiště v detailu a v kontextu celkového podnikové úložiště
(Enterprise Repository), dle TOGAF (The Open Group, 2022)................................. 126
Obrázek 99 nové rozdělení TOGAF (The Open Group, 2022) ....................................... 132
Obrázek 100 Předběžná fáze (The Open Group, 2022) ................................................. 133
Obrázek 101 Fáze A (The Open Group, 2022) ............................................................... 134
Obrázek 102 Fáze B (The Open Group, 2022) ............................................................... 137
Obrázek 103 Fáze C (The Open Group, 2022) ............................................................... 140
Obrázek 104 Fáze D (The Open Group, 2022) ............................................................... 142
Obrázek 105 Fáze E (The Open Group, 2022) ............................................................... 144
Obrázek 106 Fáze F (The Open Group, 2022) ............................................................... 146
Obrázek 107 Fáze G (The Open Group, 2022) ............................................................... 148
Obrázek 108 Fáze H (The Open Group, 2022) ............................................................... 150
Obrázek 109 Správa požadavků (The Open Group, 2022) ............................................ 152
Obrázek 110 Formální a neformální modelování výstupů (The Open Group, 2022) ..... 158
Obrázek 111 Detailní reprezentace metamodelu obsahu architektury dle TOGAF (The
Open Group, 2022) .................................................................................................... 161
Obrázek 112 Detailní metamodel TOGAF , včetně vazeb mezi objekty (The Open Group,
2022)........................................................................................................................... 162
Obrázek 113 Detailní metamodel TOGAF, tři úrovně (The Open Group, 2022) ............ 163
Obrázek 114 Detailní metamodel TOGAF, tři úrovně s vazbami (The Open Group, 2022)
.................................................................................................................................... 164
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 7/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obrázek 115 Iterační smyčky (cykly) TOGAF (The Open Group, 2022) ........................ 166
Obrázek 116 Přehled formálních a neformálních výstupů TOGAF (The Open Group, 2022)
.................................................................................................................................... 167
Obrázek 117 Artefakty vztažené na metamodel obsahu a rozšíření (The Open Group,
2022)........................................................................................................................... 168
Obrázek 118 Struktura, vrstvy a elementy jazyka ArchiMate®, zdroj: Asseco CE, a.s.2,
autor: Petr Klučka ....................................................................................................... 169
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 8/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
1 ÚVOD
1.1 Účel dokumentu
Tento dokument obsahuje popis metodiky pro tvorbu a správu modelů architektury resortu Ministerstva
zdravotnictví ČR.
Účelem tohoto dokumentu je poskytnout návod, jak modelovat architekturu resortu/úřadu, aby se
všechny jednotlivě vzniklé modely vzájemně doplňovaly a zapadly do Národní architektury VS ČR.
Účelem metodiky v širším slova smyslu je být východiskem pro modelování architektur úřadu pro
jakékoli použití při plánování a rozvoji služeb a jejich informační podpory.
1.2 Definice architektury
Ve standardu TOGAF má “architektura” dva doplňující se významy podle kontextu:
Formální popis systému nebo plánu systému na úrovni jeho komponent jako vodítko pro jeho
implementaci.
Struktura komponent, jejich vzájemných vazeb a principů a návodů řídících jejich návrh a vývoj v čase.
Definice pro potřeby české veřejné správy:
Enterprise Architecture (architektura úřadu), jako manažerská metoda, je prostředkem
pokorného a celostního poznávání organizace na podporu rozhodování, zejména při plánování
strategických změn.
Jednoduše řečeno:
Architektura úřadu představuje popis struktury a chování úřadu (kdo jsme), plánovaných změn (odkud
a kam jdeme) a jejich informační podpory (k čemu nám je a má být ICT).
Architektonický rámec obsahuje rady pro:
• Popis architektury: jak zachytit jednotlivé obrazy architektury podle potřeb zájmových skupin.
• Metodu tvorby architektury: návrh cyklu tvorby architektury rozděleného do fází a
organizovaného podle domén s rozdílnými výstupy.
• Organizaci architektonického týmu: jaká má být struktura týmu, jeho dovednosti, znalosti,
způsob řízení a kontroly.
1.3 Vysvětlení klíčových pojmů
Pro orientaci v této koncepci jsou klíčové tři pojmy a jejich zkratky:
• Národní architektura (NA, NAVSČR) – je uplatnění metod a myšlení podnikové architektury
na veřejnou správu státu, konkrétně ČR. Představuje dva významy současně, jak existující a
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 9/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
plánovanou skutečnou architekturu VS, tak její popis. Představuje také souhrn lokálních
architektur OVM a centrálních architektur eGovernmentu.
• Národní architektonický rámec (NAR) – představuje myšlenkový koncept, metodiku postupu,
sadu standardů, pomůcek a návodů pro tvorbu a údržbu NA a NAP.
• Národní architektonický plán (NAP) – je popisem plánovaného cílového stavu NA v určitém
časovém horizontu a plánem cesty, tj. implementačních kroků (programů a projektů), vedoucích
ze současného stavu k dosažení stavu cílového. NAP je také soubor architektonických dat
(modelů) a diagramů, udržovaných společně OHA a jednotlivými OVM, členěný na: architektury
úřadů a architektury sdílených řešení.
1.4 Východiska pro návrh metodiky
Navržená metodika čerpá z metodiky pro modelování architektur odboru Hlavního architekta
eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR a dalších, veřejně dostupných dokumentů, zveřejněných
uvedeným odborem.
Stejně jako metodika odboru Hlavního architekta i tato metodika se opírá o dva základní pilíře používané
v oblasti návrhu moderní ICT Architektury:
• TOGAF – je mezinárodně uznávaný rámec pro řízení tvorby Enterprise architektury ve
společnostech využívajících prostředků informačních technologií. Původní koncept vznikl v
USA, ale již více než deset let se používá po celém světě včetně České republiky. Oficiální
dokumentace standardu TOGAF se nacházína adrese
http://pubs.opengroup.org/architecture/togaf9-doc/arch/index.html.
• ArchiMate® - je nezávislý grafický modelovací jazyk. O jeho správu se stará konsorcium Open
Group, které ArchiMate® vyhlásilo jako standard pro popis Enterprise architektury. Obecné
standardy pro modelování v jazyce ArchiMate jsou dostupné na adrese
http://pubs.opengroup.org/architecture/archimate2-doc/.
Rozšíření jazyka ArchiMate® ve verzi 3.0.1 je v souladu s metodikou TOGAF. Tři hlavní vrstvy
ArchiMate®, tj. procesní vrstva, aplikační vrstva a technologická vrstva odpovídají fázím TOGAF ADM
cyklu – B. (procesní architektura), C. (architektura informačních systémů), D. (technologická
architektura). Některé oblasti TOGAF ale nejsou v jazyce ArchiMate® obsaženy. Je to pochopitelné,
protože TOGAF je rámec a má mnohem širší záběr než ArchiMate®, který je jazykem pro modelování
architektury. Dále existuje Implementační a migrační oblast rozšíření ArchiMate®, která koresponduje
s TOGAF ADM fázemi E. (příležitosti a řešení), F. (plánování migrace) a G. (zavedení řízení).
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 10/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obrázek 1 The TOGAF® Standard a jeho hlavní části (The Open Group, 2022)
Standard TOGAF 9.2 byl aktualizován s důrazem na byznys architekturu a restrukturalizován tak, aby
plně podporoval knihovnu rámců TOGAF.
Obrázek 3 mapování domén Obrázek 2 domény jazyka ArchiMate, verze
ArchiMate® na TOGAF® 3.0.1, publikovaná v listopadu 2017
Standard ArchiMate® 3.0.1. byl doplněn o strategickou vrstvu, některé byznys elementy byly přesunuty
do motivační domény, byly doplněny další elementy do aplikační a technologické vrstvě a přibyla nová
fyzická vrstva.
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 11/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Více informací o základních principech metodiky architektonického rámce TOGAF® a architektonického
modelovacího jazyka ArchiMate lze nalézt v přílohách 10.1 Základy rámce TOGAF® a 10.2 Základy
jazyka ArchiMate® tohoto dokumentu.
Zpracování metodik tvorby nástrojů pro Strana 12/199
implementaci národní strategie EZ Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR