Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Textová podoba smlouvy Smlouva č. 35186901: Objednatel má s Dodavatelem uzavřenou „Rámcovou dohodu na zajištění

Příloha ISRS 510-2025.2.pdf

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud

                        11 REALIZACE PROJEKTU

  Realizace projektu je fáze v projektovém řízení, ve které se plány a strategie, které byly připraveny v
  předchozích fázích, přeměňují do skutečného výsledku nebo produktu. Tato fáze zahrnuje
  mobilizační etapu, implementační etapu, přípravu produktivního provozu a průběžné
  monitorování a reportování pokroku a správu zdrojů. Fáze realizace projektu je zahájena po
  schválení připravených podkladů k řízení projektu a v případě konání VZ, tak po podpisu smlouvy
  s dodavatelem.

  Vstupním procesem fáze realizace projektu je schválení zahájení realizace projektu.

  Realizace projektu se skládá ze 3 základních etap:

  1. Mobilizační etapa (zpracování prováděcího projektu)
  2. Implementační etapa (kontrola etapy, řízení dodání produktu, hranice etapy)
  3. Příprava produktivního provozu

11.1 Schválení zahájení realizace projektu

       Tento krok je možný uskutečnit až po podpisu smlouvy s vítězným uchazečem (dále jen
       dodavatelem).
  Výkonný výbor projektu schvaluje:
     • Plán projektu.
     • Organizační strukturu a role (včetně zástupců uživatelů a dodavatelů v realizačním týmu).
     • Výsledky výběrového řízení.
  Následně Sponzor projektu informuje řídící výbor o zahájení realizace projektu.

           Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 62/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
  Dalším krokem v rámci realizace projektu je zorganizování zahajovací schůzky s dodavatelem. Před
  uskutečněním zahajovací schůzky s dodavatelem projektový manažer požádá o přípravu prezentace
  na tuto schůzku. Prezentace by měla obsahovat tyto údaje:

     • Představení dodavatele
     • Rozsah prací
     • Harmonogram
     • Kontaktní matice dodavatele
     • Požadované součinnosti
     • alší kroky

  Tato schůzka slouží především k představení dodavatele a seznámení se se základním rámcem a
  informacemi o projektu.

  Dle uvedených informací projektový manažer aktualizuje kontaktní matici a všem členům týmu zajistí
  přístup do společného úložiště.

11.2 Mobilizační etapa

  Mobilizační etapa je zahájena předáním šablony „Prováděcí projekt“ dodavateli s požadavkem o jeho
  vypracování.

  Prováděcí projekt je ústředním dokumentem pro realizaci projektu a obsahuje:

     • Detailní analýzu
     • Analýzu současného stavu
     • Analýzu nových požadavků
     • Návrh řešení
     • Technologické zajištění provozu
     • Organizační zajištění provozu
     • Katalog požadavků
     • Definici datového rozhraní
     • Systémovou a bezpečnostní politiku
     • Požadovanou součinnost.

                                                    Prováděcí_projekt.docx

Dodavatel vypracuje prováděcí projekt v požadované struktuře včetně testovacích scénářů. Jeho
činnost je koordinována projektovým manažerem dle schváleného plánu projektu a smlouvy
s dodavatelem.

Následně je dokument zaslán do připomínkovacího řízení a je spuštěn proces připomínkování.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 63/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
  Prováděcí projekt je schválen Sponzorem projektu a Klíčovým uživatelem. Po schválení je
  zahájen proces akceptačního řízení. Projektový manažer připraví Předávací protokol a Akceptační
  protokol. Společně s manažerem dodavatele jej vyplní a zajistí podepsání obou dokumentů.
  Podepsané protokoly jsou společně s Prováděcím projektem vloženy na MS Teams / SharePoint.
  Projektový manažer aktualizuje Plán projektu na základě schváleného prováděcího projektu.

    odefinuje jednotlivé etapy s termíny po konzultaci s klíčovým uživatelem a hlavním
  dodavatelem v souladu se smlouvou s dodavatelem.

             Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.

11.3 RACI matice mobilizační etapy

                                            Role
                                                   Porada vedení MZ

                                                           Ředitel sekce
                                                                   Vedoucí odboru
                                                                          Vedoucí oddělení
                                                                                  Klíčový uživatel
                                                                                          Projektový manažer

                                                                                                  Architekt IS
                                                                                                         Architekt KB

                                                                                                                 Dodavatel

Procesy                                     A         R
3. Realizace projektu
                                            C I CCA
   3.2.Mobilizační etapa
      Předání šablony prováděcího projektu  R A R R

dodavateli                                  I A I RR
      Zpracování prováděcího projektu
                                            C A C C C
      Připomínkování prováděcího projektu

      Schválení prováděcího projektu

      Aktualizace plánu projektu

R Responsible  Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable  Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
               související s úkolem.

               Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
               odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                   Strana 64/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
C Consulted  Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
I Informed   nebo úkolem.

             Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
             úkolu.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 65/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
12 KONTROLA ETAPY

  Kontrola etapy probíhá průběžně v rámci řízení etapy a zahrnuje:
     • každodenní práci projektového manažera – přidělování, monitoring a kontrola úkolů.
     • řízení rizik a otevřených bodů – eviduje je, analyzuje a vyhodnocuje, nastavuje opatření,
          případně eskaluje výkonnému výboru.
     • reportování zprávy o stavu etapy výkonnému výboru a eskalace otevřených bodů a rizik (v
          případě, kdy hrozí překročení tolerancí etapy).

              Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.

  Kontrola etapy obsahuje níže uvedené procesy:

12.1 Řízení úkolů                                                     Strana 66/95

  Detailně je tento proces popsán v kapitole registr úkolů.

12.2 Řízení rizik

  Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení rizik.

12.3 Řízení otevřených bodů

  Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení otevřených bodů.

       Metodika řízení projektu ver. 0.3.4
       Ministerstvo zdravotnictví ČR
12.4 Řízení změn

  Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení změn.

12.5 Reportování o stavu projektu

  V rámci této činnosti připravuje projektový manažer šablonu „Report o stavu projektu“. Zpráva
  poskytuje výkonnému výboru v předem daných intervalech souhrnné informace o projektu.
  Účelem reportu je poskytnout výkonnému výboru (nebo jiným zainteresovaným stranám) souhrnnou
  informaci o stavu projektu v pravidelných intervalech. Používá se k monitorování postupu a
  signalizování potenciálních problémů výkonnému výboru.
  Zpráva je vytvářena v 7denní frekvenci nebo dle dohody.

                                     Report_o_stavu_projektu.pptx

Report o stavu projektu

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                Strana 67/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Zdraví projektu
Zdraví projektu odkazuje na celkový stav a výkonnost projektu v průběhu jeho realizace. Je to
komplexní hodnocení různých aspektů projektu, které zahrnuje: celkový stav, rozsah, termíny a zdroje.
V rámci zdraví projektu je využívána čtyř barevná škála:

        Bez problému, projekt postupuje v rámci plánovaného rozsahu, harmonogramu a rozpočtu.
        Problém s možným dopadem na projekt, pokud by nebylo řešeno.
        Problém s dopadem na projekt, jestliže nebude ihned provedeno nápravné opatření.
        Problém s kritickým dopadem na projekt vyžadující okamžité opatření vedení společnosti.
Projektový manažer vždy aktualizuje zdraví projektu jak pro minulé reportovací období, tak i aktuální.
Klíčové milníky
Projektový manažer doplní klíčové milníky. Jedná se o termíny, které označují dokončení klíčové fáze
nebo dosažení klíčového cíle projektu (většinou jsou definované ve smlouvě).
V rámci sledování plnění klíčových milníků projektový manažer pravidelně aktualizuje stav a trend.
Samotné klíčové milníky a jejich termín je neměnný.
Stav
pro sledování stavu plnění klíčového milníku je používána procentuální hodnota plnění.
Ta je vypočítává následujícím způsobem:

              𝑆𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů
(𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑝𝑙á𝑛𝑜𝑣𝑎𝑛ý 𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů) 𝑥 100 = 𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑢á𝑙𝑛í 𝑝𝑙𝑛ě𝑛í

Dle procentuálního plnění je doplněn jeden z uvedených stavů:

0-5 %                                                          51-75 %

6-25 %                                                         76-99 %

26-50 %                                                        100 %

Dále projektový manažer doplní trend, dle kterého bude probíhat plnění klíčového milníků.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                     Strana 68/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
12.6 RACI matice kontroly etapy

                                     Role
                                            Porada vedení MZ

                                                    Ředitel sekce
                                                            Vedoucí odboru
                                                                   Vedoucí oddělení
                                                                           Klíčový uživatel
                                                                                   Projektový manažer

                                                                                           Architekt IS
                                                                                                  Architekt KB

                                                                                                          Dodavatel

Procesy                                 R A R R R
3. Realizace projektu
                                     I  A
   3.2.Kontrola etapy
      Řízení úkolů                   I  A

      Řízení rizik                   I  A

      Řízení otevřených bodů         I I I CACCC

      Řízení změn

      Reportování o stavu projektu

R Responsible  Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable  Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted    související s úkolem.
I Informed
               Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
               odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.

               Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
               nebo úkolem.

               Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
               úkolu.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4        Strana 69/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
13 HRANICE ETAPY

  Hranice etapy jsou strategickými body v průběhu projektu, kde se provádí hodnocení dosažených
  výsledků, plánů pro další fázi a celkového stavu projektu.
  Účelem procesu řízení hranice etapy je:

     • okončení a vyhodnocení stávající etapy.
     • etailní plánování následující etapy.
     • Aktualizace Projektového plánu.
     • Posouzení stavu rizik.
     • Příprava zprávy pro Výkonný výbor.
     • Zpracování monitorovací zprávy pro řídící orgán.

             Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.

  V rámci hranice etapy je nutné provést 5 základních kroků:

13.1 Zpráva o ukončení etapy

  V rámci této aktivity připravuje projektový manažer pro výkonný výbor zprávu o ukončení etapy.
  V rámci reportování ukončené etapy posuzuje stav rizik, otevřených bodů a kvality, vyhodnocuje
  plnění rozpočtu a harmonogramu. Zpráva slouží jako podklad pro čerpání finančních prostředků/
  platby dílčích faktur dodavatele. Je-li projekt kofinancován ze zdrojů SFEU je v této aktivitě rovněž
  zpracována Monitorovací zpráva/Hlášení o pokroku, resp. Žádost o platbu. Pro přípravu zprávy je
  využívána šablona „Zpráva o ukončení etapy“.

                                         Zpráva_o_ukončení_etapy.docx  Strana 70/95

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4
Ministerstvo zdravotnictví ČR
13.2 Příprava plánu etapy

  Pro každou etapu je zpracováván detailní plán etapy. Jedná se o harmonogram vycházející
  z projektového plánu rozpracovaný do větších detailů tak, aby bylo možné etapy dobře kontrolovat a
  řídit. Zkrácením plánovacího horizontu je možné dosáhnout efektivnějšího a přesnějšího plánování.
  Plán etapy obsahuje termíny pro etapu, produkty, které budou dodané v této etapě. Plán etapy
  zpracovává projektový manažer a je využívána šablona „Plán etapy“.

                                                          Plán_etapy.docx

13.3 Aktualizace plánu projektu

  Projektový manažer po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje plán projektu. Promítne do
  něj změny a upřesnění.

13.4 Aktualizace organizace projektu

  Projektový manažer po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje organizaci projektu. Promítne
  do ní plánované produkty a aktivity následující etapy, resp. potřebné kvalifikace pro jejich dodání a
  posouzení.

13.5 Aktualizace plánu revize přínosů

  V rámci této aktivity projektový manažer aktualizuje dokument plán revize přínosů o dosažené
  částečné přínosy (bylo-li dosaženo některých z plánovaných cílů/indikátorů).

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 71/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
13.6 RACI matice hranice etapy

                                        Role
                                                Porada vedení MZ

                                                         Ředitel sekce
                                                                 Vedoucí odboru
                                                                          Vedoucí oddělení
                                                                                  Klíčový uživatel
                                                                                           Projektový manažer

                                                                                                    Architekt IS
                                                                                                            Architekt KB

                                                                                                                     Dodavatel

Procesy                                 I  I RACCC
3. Realizace projektu
                                           I RACC I
   3.3 Hranice etapy
      Zpráva o ukončení etapy              I  I A I  I                                            I

      Příprava plánu etapy                 I RA

      Aktualizace plánu projektu           I  A

      Aktualizace organizace projektu

      Aktualizace plánu revize přínosů

R Responsible  Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable  Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted    související s úkolem.
I Informed
               Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
               odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.

               Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
               nebo úkolem.

               Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
               úkolu.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                  Strana 72/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14 ŘÍZENÍ O ÁNÍ PRO UKTU

  Jedná se v projektové hierarchii o nejnižší proces řízení. Slouží k oddělení práce projektového
  manažera od práce odborné. Zahrnuje tvorbu/výrobu a schválení jednotlivých produktů/výstupů.
  Projektový manažer je odpovědný za schválení/přidělení úkolu, přijetí dokončené práce a za
  provedení záznamů o otevřených bodech nebo rizicích předložených Týmovým manažerem/členem
  týmu (v rámci procesu kontroly etapy).
  Týmový manažer/člen týmu je odpovědný za provedení úkolu (dohlíží, zda je práce provedena po
  odborné stránce). O realizaci průběžně informuje projektového manažera v rámci kontrolingových
  schůzek.

             Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.

  Aby bylo řízení dodání produktu úspěšné je nutné dodržovat pět základních parametrů:

Po dokončení řízení dodání produktu je zahájena aktivita schválení a předání produktů / výstupů
uživateli / uživatelům.

V rámci této aktivity probíhá schválení a předávání produktů uživatelům. Na základě výsledků
testování a kontroly kvality je sepsán akceptační protokol (viz kapitola Akceptační řízení). Akceptační
protokol je podepsán klíčovým uživatelem, sponzorem projektu a hlavním dodavatelem (zástupce
dodavatele). Projektový manažer zaznamená výsledky do registru kvality a podepsané akceptační
protokoly uloží na úložiště.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 73/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14.1 RACI matice řízení dodání produktu

                                       Role
                                               Porada vedení MZ

                                                       Ředitel sekce
                                                               Vedoucí odboru
                                                                       Vedoucí oddělení
                                                                               Klíčový uživatel
                                                                                       Projektový manažer

                                                                                               Architekt IS
                                                                                                        Architekt KB

                                                                                                                Dodavatel
                                                                                                                        Manažer kvality

Procesy                                                C R C C A
3. Realizace projektu                                  A I CCR
                                       R R R A
   3.4. Řízení dodání produktu                         C A C C R
      Příprava plánu                           I IRI I IA

      Definice rozsahu

      Zapojení zainteresovaných stran

      Rozdělení do etap

      Průběžná kontrola

R Responsible  Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable  Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted    související s úkolem.
I Informed
               Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
               odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.

               Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
               nebo úkolem.

               Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
               úkolu.

14.2 Návaznost procesů vývoje SW na projektové řízení

  Metodika projektového řízení MZČR včetně PRINCE2, ze které vychází, jsou schopné pokrýt široké
  spektrum realizovaných (nejen) IT projektů.

  Pro účely této metodiky vycházíme z tzv. vodopádového (waterfall) životního cyklu vývoje
  software. Jedná se o lineární a sekvenční přístup kdy je každý krok závislý na výstupu předchozího
  kroku. Způsob, jakým se tyto projekty rozvíjejí, má lineární průběh.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4      Strana 74/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
        Celkově je předpokládáno, že projekty budou řízeny dle metodiky Prince2, ale zároveň
        má dodavatel volnost v začlenění agilních principů jako jsou například Sprinty, Stand-
        up, ...

Vodopádový životní cyklu je znázorněný na následujícím obrázku:

  Projekty založené na vodopádovém modelu jsou dobře definované, předvídatelné a mají specifickou
  dokumentaci. Užití tohoto přístupu je výhodné zejména v případech kdy:

     • jsou definované požadavky;
     • je stanovena pevná časová osa;
     • jsou dané a srozumitelné technologie a
     • pravděpodobně nebudou vyžadovány výrazné změny v průběhu projektu.

14.2.1 Mobilizační etapa – Realizační projekt

  Z pohledu řízení projektu vstupujeme do realizační části projektu s popisem aplikace, tj.
  definovanými požadavky (funkčními i nefunkčními), kvalitativními požadavky a způsoby jejich ověření,
  a to ve formě Karty projektu a Popisu produktu.

  V rámci první realizační etapy označované jako Mobilizační etapa je vpracován tzv. Prováděcí projekt
  zahrnující fázi Analýzy ( etailní analýzy) a Návrhu systému.

  V průběhu analytické fáze jsou funkční požadavky na aplikaci analyzovány, ověřovány a formálně
  zpracovány do podoby Funkční specifikace (definice use case – případů užití). Funkční specifikace
  je formální dokument používaný k podrobnému popisu zamýšlených schopností produktu, vzhledu a
  interakcí s uživateli pro vývojáře softwaru (v případě, že se jedná o rozšíření stávající aplikace, je také
  analyzován současný stav).

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 75/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
S ohledem na skutečnost, že funkční specifikace detailně popisuje chování aplikace, je obvyklé, že po
dokončení funkční specifikace vznikne i dokument popisující způsob jejího ověření v podobě
Testovacích scénářů.

V průběhu fáze návrhu (designu) vzniká dokument technická specifikace, aby popsal technický
návrh aplikace – její technickou architekturu (použití schválených arch. paternů, provozní platforma
atp.), služeb, integrací na okolní systémy, definicí datového rozhraní, datových modelů a dalších
technických detailů.

Realizační projekt dále musí obsahovat popis technologického a organizačního zajištění provozu
(viz. etapa Předání do produkčního provozu).

V neposlední řadě je nezbytné zajistit odpovídající bezpečnost aplikace (součást analýzy i návrhu)
a to včetně zpracování systémové a bezpečnostní politiky.

Samostatnou kapitolu pak tvoří sada povinné dokumentace (požadavek ze strany objednatele), které
bude součástí dodávky (Uživatelská příručka, admin. příručka atp.)

Prováděcí projekt také definuje požadavky na součinnost ze strany objednatele, tak aby bylo
možné efektivně řídit zdroje na straně objednatele.

Na základě schváleného prováděcího projektu je pak možné aktualizovat Projektový plán a
následně zahájit Implementaci systému.

14.2.2 Implementační etapa

  V průběhu projektové Implementační fáze probíhá vlastní vývoj aplikace (kódování / implementace),
  která je standardně řízenou projektovou etapou – přidělování balíků práce, úkolování, kontrola plnění
  atp. Realizace je na straně dodavatele a obvykle v jeho vývojovém prostředí. Průběh této etapy je
  možné monitorovat na základě tzv. unit testů, tj. testů na úrovni aplikačních modulů, tak jak
  jsou postupně zadávány k realizaci.

  Po dokončení fáze vývoje aplikace nastává fáze testování, tj. ověření, zda byly naplněny veškeré
  funkční i nefunkční požadavky na aplikace, tj. zda byla naplněna kvalita dodávky (aplikace).

  Pro ověření funkčních požadavků jsou z analytické fáze připraveny testovací scénáře detailně
  popisující očekávané chování aplikace. Pro testování nefunkčních požadavků jsou připraveny
  specifické testovací postupy a nástroje připravené již ve fázi návrhu, nebo v rámci definování testovací
  strategie. Jedná se například o výkonové testy, kapacitní testy, testy na odolnost proti výpadky
  aplikace, resp. ztráty dat, nebo penetrační (bezpečnostní testy).

  Vlastní vyhodnocení testů (kvality aplikace) je posuzována s ohledem na celkovou funkčnost aplikace.
  Výsledky testů, resp. chyby aplikace jsou kategorizovány, např. kategorie A – kritický dopad, systém
  je zcela nefunkční, kategorie B – závažný dopad, hlavní části systému jsou funkční, nebo funkční
  s omezením, kategorie C – ostatní. Pro vyhodnocení – akceptaci aplikace pak slouží počty možných

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 76/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
chyb aplikace dané kategorie – např. 0 chyb kategorie A, 5 chyb kategorie B a 20 chyb kategorie C,
které jsou definované již v rámci kvalitativních parametrů a v rámci smlouvy s dodavatelem.

Pro způsob a postup testování není možné navrhnout jednotný postup, který vždy závisí na
konkrétních požadavcích charakteru vlastní aplikace. Jako příklad je možné uvést následující postup:

a) Aplikace je připravena k testování – dodavatel hlásí připravenost k instalaci aplikace do
     testovacího prostředí objednatele a předkládá kompletní protokol o provedených unit a funkčních
     testech ve vývojovém prostředí (bez integračních vazeb) pro ověření připravenosti. Současně
     předkládá instalační postup a zdrojové kódy k uložení do DevOps prostředí objednatele.

b) Specialisté dodavatele provedou instalaci aplikace dle předaného instalačního postupu a ověří
     základní funkčnost aplikace (obvykle hlavní proces, tzv. smoke testy). Instalace je provedena
     do testovacího prostředí objednatele, a to včetně integračních vazeb (datové zdroje). Je
     vypracován instalační protokol (instalaci může provést i dodavatel). Takto připravený systém je
     předán testovacímu týmu – Test manažerovy.

c) Testovací tým provádí funkční testy (systémové a integrační) podle připravených detailních
     testovacích scénářů. V případě odlišného chování aplikace je tato skutečnost zaznamenána jako
     chyba včetně návrhu její kategorie z pohledu testera. Dále jsou doplněny nezbytné informace
     potřebné k analýze chyby. Zaznamenaná chyba je předána testovacímu manažerovy, který ji
     předá na dodavatele k dalšímu zpracování. Dodavatel si k reportované chybě může vyžádat
     doplňující informace, případně může chybu odmítnout jako neodůvodněnou. Dodavatel má
     obvykle definován čas na analýzu chyby a na její odstranění, a to v závislosti na její kategorii.

d) V případě, že kvalita aplikace neodpovídá stanoveným kritériím dodavatel připravuje novou verzi
     aplikace s opravenými chybami (viz. termíny dle kritičnosti chyby).

e) Dodavatel hlásí připravenost k opakovanému testování aplikace, zejména pak jako kontrola
     opravy chybových stavů. Deklaruje opravu identifikovaných chybových stavů a předkládá novu
     verzi aplikace – zdrojový kód a instalační příručku.

f) Následují opakující se kroky b), c) d) a e) do doby naplnění kvalitativních kritérií, případně do
     rozhodnutí o Ukončení projektu.

g) Výše uvedené funkční testy jsou realizovány testovacím týmem, tj. speciality, kteří s aplikací
     nebudou cílově pracovat. Proto po dosažení akceptačních kritérií je naplánována série funkční
     testů, realizována koncovými uživateli (tzv. end user testy). Testování je v tomto případě
     realizováno již ne striktně podle připravených testovacích scénářů. Identifikace chybových stavů,
     jejich evidence, předání na dodavatele, vydání nové verze se opakuje, stejně jako v případě
     testovacího týmu.

h) Samostatnou kapitolou jsou pak testy nefunkčních vlastností aplikace (systému). I výsledky těchto
     testů se započítávají do celkového scóre kvality aplikace.

Jedná se např. o:

              - Zátěžové testy – na aplikaci je generována zátěž a je průběžně sledována odezva
                   aplikace, případně odezvy různých části aplikace.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 77/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
                - Kapacitní testy – zjišťuje se při jakém počtu uživatel / zátěže dojde ke zpomalení nebo
                     kolapsu aplikace.

                - HA/DR testy – testy ověřující chování aplikace k mezních stavech, jako je výpadek
                     aplikačního node, realizovatelnost překlopení do záložního datového centra atp.

                - Bezpečnosti (penetrační) testy – testy aplikace z pohledu její odolnosti proti
                     kybernetickým hrozbám a zranitelnostem (obvykle provádí nezávislá odborná
                     společnost).

14.2.3 Předání do produkce

  Fáze předání aplikace do produkce je nedílnou a nesmírně důležitou součástí projektu. V rámci
  projektové metodiky je předání do produkce nastaveno jako poslední projektová etapa, před
  uzavřením projektu.

14.3 Strategie testování

  Testování je klíčovou součástí projektu vývoje a dodávky nového systému. Cílem testování je
  zajištění kvality systému a ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a výkonu.

  Je preferováno využití automatizovaných testů, které jsou rychlé, opakovatelné a umožňují efektivní
  pokrytí scénářů testování.

14.3.1 Testování SW aplikací / systémů

  Základní požadavky na ověření kvality Produktu projektu (viz. PRINCE2), resp. dodávané SW aplikace
  jsou definovány již v rámci přípravy Prováděcího projektu. Již zde musí být jasné, že systém bude
  akceptován na základě funkčních a nefunkčních testů. Rozsah a typy testů by měly být definovány
  nejpozději jako vstup pro výběrové řízení (může ovlivnit rozsah pracnosti atp.).

  Testování – ověřováni kvality probíhá dle strategie řízení kvality a každá aktivita je
  zaznamenána do Registru kvality.

  V první realizační projektové fázi – zpracování Prováděcího projektu jsou pro účely testování
  zpracovány dokumenty:

  Testovací plán – V plánu jsou popsány typy testů, které se budou v rámci ověřování kvality produktu
  realizované. Dále na jakém prostředí se budou realizovat (vývojovém, testovacím, produkčním, jinak
  specializovaném atp.) Součástí Testovacího plánu je popis personálního zabezpečení jednotlivých
  druhů testů včetně zodpovědností (PM za dodavatele, Test manažer, Tester, Manažer kvality atp.).
  Dokument také může specifikovat kdo připraví pro jednotlivé typy testů Testovací reporty a také kdo
  je schválí.

  S ohledem na různorodost požadavků / aplikací je nutné připravit, aby projektový manažer připravil ve
  spolupráci s dodavatelem Testovací plán.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 78/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Testovací report – dokument v první části popisující předpoklady k provedení testu, kroky testera
(krok za krokem) - co musí udělat a jaký výsledek je očekávaný. Ideálně je zaznamenána vazba na
funkční požadavek (Use Case). Druhá část dokumentu je určena pro zaznamenání detailních výsledků
testu s popisem odchylky/chyby od očekávaného výsledku. Testovací scénáře, zejména pro funkční
testy by měly být vytvořeny na základě funkční specifikace a měla by zde být vazba na jednotlivé
případy užití (Use Case). Testovací scénáře se připravují i pro nefunkční požadavky – testy
výkonových, nebo bezpečnostních parametrů. Plnění druhé části dokumentu se provádí v průběhu
testování SW aplikace ve fázi testování.

Dokument připravuje dodavatel v rámci realizační fáze.

                                                    Testovací_report.docx

Registr reportů – jedná se o excel tabulku se seznamem jednotlivých Testovacích reportů, kam se
zapisují souhrnné výsledky z testování (jednotlivých testovacích kol). Registr obsahuje zejména
výsledek testovacího případu, závažnost chyby, z typ testů, identifikace testovacího kola a relevantní
osoby – tester, test manager, kvality manager, PM MZ. Test report dává přehled o aktuálním „stavu“
testování a na základě vyhodnocení jednotlivých kol je možné sledovat trendy v počtu a závažnosti
chyb s ohledem na plán release.

                                             Registr_reportů.xlsx

14.3.2 Proces testování

Proces  Prostředí   Tým                      Popis                            Výstup

        Vývojové    Vývojový tým             Vývoj aplikace dle schváleného N/A
        prostředí   dodavatele               plánu, kvalita zdrojového kódu
        dodavatele                           odpovídá standardu MZ, nebo
Vývoj                                        best practise. Průběžné
                                             provádění Unit testů
                                             aplikačních modulů.

        N/A         Vývojový tým Ukončení vývojové fáze –                     N/A

                    dodavatele               dokončeny všechny funkční i

                                             nefunkční části.

                                             Vytvořen build pro nasazení do

                                             testovacího prostředí k ověření

                                             funkčnosti.

        Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                        Strana 79/95
        Ministerstvo zdravotnictví ČR
Testování      Testovací     Testovací tým          Cílem je provést co největší     Výstup: Report
               prostředí     dodavatele             rozsah funkčních a               dodavatele o
               dodavatele                           nefunkčních testů (s ohledem     provedených testech a
                             Vývojový tým           na neexistující integrace a      připravenosti systému
               N/A           dodavatele             data, nebo pouze dummy –         k uživatelským testům
                                                    simulovaná).                     (KPI nejsou, ale systém
               Testovací     Admin tým MZ           Dodavatel dokládá MZ             by měl být testovatelný).
               prostředí MZ  za podpory             připravenost systému
                             dodavatele,            k testování na straně MZ         Výstup: Předávací
                             nebo tým               formou reportu o provedených     protokol k aktuální verzi
                             dodavatele             testech.                         aplikace, Release
                                                    Vytvořen build pro nasazení do   notes.
                                                    testovacího prostředí MZ. Build  N/A
                                                    uložen do repository.
Instalace
                                                    Z repository MZ je provedena
                                                    instalace aplikace do
                                                    testovacího prostředí MZ.
                                                    Správnost a funkčnost aplikace
                                                    ověřena tzv. smoke testy
                                                    (ověření vybraných/hlavních
                                                    use case, integrací nebo pouze
                                                    kontrola logů atp., může být
                                                    různé). Odpovídá dodavatel.

Integrační     Testovací     Admin tým MZ           Předání instalované verze        Výstup: Instalační
   testy       prostředí MZ  za podpory             systému.                         protokol
               Testovací     dodavatele,
               prostředí MZ  nebo tým               Integrační testy mají za cíl     Výstup: Testovací
                             dodavatele             ověřit správnou integraci        report, aktualizace
               Testovací     Admin                  jednotlivých komponent a         Registru kvality
               prostředí MZ  /tech.tým MZ           modulů systému. Během            Exit kritérium: dosažení
                             za podpory             integračních testů budou         KPI
                             dodavatele             testována rozhraní mezi
                                                    jednotlivými částmi /moduly      Výstup: Testovací
                             Testovací tým          systému, včetně externích        report, aktualizace
                             MZ                     systémů, a bude ověřována        Registru kvality
                                                    jejich bezproblémová             Exit kritérium: dosažení
Funkční testy                                       komunikace (autentizace,         KPI (KPI mohou být
   – 1.kolo                                         komunikace atp.).                stanovené i pro opravy
                                                    Uživatelské funkční testy        chyb)
                                                    ověřují funkčnost systému z
                                                    pohledu uživatelů a prověřují
                                                    pokrytí všech zadaných
                                                    procesů a splnění všech
                                                    funkčních požadavků na
                                                    systém.
                                                    Nedílnou součástí funkčních
                                                    testů je i testování kvality a
                                                    úplnosti datové migrace.
                                                    Testy jsou obvykle
                                                    koncipovány jako více kolové.

               Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                   Strana 80/95
               Ministerstvo zdravotnictví ČR
               Vývojové      Vývojový tým           Oprava zjištěných a             Výstup: Report
               prostředí     dodavatele             akceptovaných chyb.             dodavatele o
               dodavatele                                                           provedených testech –
Oprava                                                                              v rámci dotčených
   chyb                                                                             testovacích scénářů.

               N/A           Vývojový tým           Vytvořen build s opravami pro   Výstup: Předávací
                             dodavatele             nasazení do testovacího         protokol k aktuální verzi
               Testovací                            prostředí MZ. Build uložen do   aplikace, Release
               prostředí MZ  Admin tým MZ           repository MZ.                  Notes.
                             za podpory             Z repository MZ je provedena    N/A
                             dodavatele,            instalace aplikace do
Instalace                    nebo tým               testovacího prostředí MZ.
                             dodavatele             Správnost a funkčnost aplikace
                                                    ověřena tzv. smoke testy.

                                                    Odpovídá dodavatel.

               Testovací     Admin tým MZ Předání instalované verze                 Výstup: Instalační

               prostředí MZ  za podpory             systému.                        protokol

                             dodavatele,

                             nebo tým

                             dodavatele

Pozn.          Počet testovacích kol se stanovuje v závislosti na složitosti systému. V rámci harmonogramu je

               nezbytné počítat jak s vlastním testováním, tak i s časem nezbytný pro opravy, interní testy

               dodavatele, příprava buildu a instalace nové verze. Doporučujeme minimálně týdenní testovací

               cyklus. Testování se provádí v naplánovaném rozsahu, nebo do doby dosažení KPI.

               testovací     Testovací tým Uživatelské funkční testy                Výstup: Testovací

               prostředí MZ  MZ                     ověřují funkčnost systému z     report, Update Registr

Funkční testy                                       pohledu uživatelů a prověřují kvality
   – n.kolo
                                                    pokrytí všech zadaných

                                                    procesů a splnění všech         Exit kritérium: dosažení

                                                    funkčních požadavků na          KPI

                                                    systém.

                                                    Nedílnou součástí funkčních

                                                    testů je i testování kvality a

                                                    úplnosti datové migrace.

                                                    Testy jsou obvykle

                                                    koncipovány jako více kolové.

               Vývojové      Vývojový tým Oprava zjištěných a                       Výstup: Report

               prostředí     dodavatele             akceptovaných chyb.             dodavatele o

Oprava         dodavatele                                                           provedených testech –
   chyb
                                                                                    v rámci dotčených

                                                                                    testovacích scénářů.

               N/A           Vývojový tým Vytvořen build s opravami pro Výstup: Předávací

                             dodavatele             nasazení do prostředí MZ.       protokol k aktuální verzi

                                                    Build uložen do repository MZ. aplikace, Release Notes

               Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                         Strana 81/95
               Ministerstvo zdravotnictví ČR
Instalace     Testovací           Admin tým MZ     Z repository MZ je provedena N/A
              prostředí MZ,       za podpory       instalace aplikace do
              nebo prostředí pro  dodavatele,      testovacího prostředí MZ.
              výkonové testy      nebo tým         Správnost a funkčnost aplikace
                                  dodavatele       ověřena tzv. smoke testy.

                                                   Odpovídá dodavatel.

              Testovací           Admin tým MZ     Předání instalované verze     Výstup: Instalační
              prostředí MZ,       za podpory       systému.                      protokol
              nebo prostředí pro  dodavatele,
              výkonové testy      nebo tým
                                  dodavatele

              Testovací           Testovací /      Výkonové (nebo výkonové a     Výstup: Testovací
              prostředí MZ,       Technický tým    kapacitní testy) – cílem je   report, Aktualizace
              nebo prostředí pro  MZ               ověřit výkonové požadavky na  Registru kvality
              výkonové testy                       odezvy a reakce systému
                                                   (odezva systému – přechod     Exit kritérium: dosažení
Výkonové                                           mezi obrazovkami při          KPI
   testy                                           současném zatížení XY
                                                   uživatelů, kontrola objemu    Výstup: Testovací
Bezpečnostní  Testovací           Testovací /      ukládaných dat, testy, pro    report, Update Registr
   testy      prostředí MZ,       Technický tým    jakém počtu uživatelů dojde   kvality
              nebo prostředí pro  MZ, nebo         k nepřiměřenému prodloužení
              bezpečnostní        nezávislá        odezvy uživatelům atp.)       Exit kritérium: dosažení
              testy               specializovaná   Bezpečnostní (penetrační)     KPI (nemá kritizké,
                                  organizace       testy – obvykle black box     závažné a ani střední
                                                   režim.                        zranitelnosti)

              Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                    Strana 82/95
              Ministerstvo zdravotnictví ČR
           Testovací           Dle typu testů   Další specifické testy – dle     Výstup: Testovací
           prostředí MZ,                        charakteru systému, nebo         report, Update Registr
           nebo prostředí pro                   požadavků zadavatele (testy      kvality
           ostatní testy                        k ověření správnosti
                                                instalačního postupu,
Ostatní                                         provozních postupů, testy
   testy                                        migrace dat atp.).

Pozn.      Výkonové, bezpečnostní (penetrační), případně ostatní tesy se provádí na otestovaném

           systému, v prostředí co nejvíce simulujícím finální produkční prostředí (např. se provádí na

           druhém node produkčního systému). Testy se také mohou opakovat v případě, že systém

           nesplní požadovaná kritéria.

           Každá identifikovaná chyba vyžaduje opravu a ověření opravené chyby.

           Předpokládejme, že nemáme další chyby (byly opraveny, včetně ověření správnosti opravy).

           Testovací           Testovací tým UAT (User Acceptance Test)          Výstup: Testovací

           prostředí MZ        uživatelů        jsou prováděny skupinou          report, Update Registr

UAT testy                                       koncových uživatelů systému a kvality

                                                je ověřována funkčnost

                                                systému z pohledu koncového Exit kritérium: dosažení

                                                uživatele. Mnohdy je součástí KPI

                                                UAT testu i tzv. free testing.

           Vývojové            Vývojový tým     Oprava zjištěných a              Výstup: Report
           prostředí           dodavatele       akceptovaných chyb.              dodavatele o
           dodavatele                                                            provedených testech –
Oprava                                                                           v rámci dotčených
   chyb                                                                          testovacích scénářů.

           N/A                 Vývojový tým     Vytvořen build pro produkční     Výstup: Předávací
                               dodavatele       prostředí a pro                  protokol k aktuální verzi
           Produkční                            testovací/prostředí provozní     aplikace, Release Notes
           prostředí           Admin tým MZ     podpory.
                               za zvýšené       Buildy uložen do repository      Šablona: Instalační
Instalace                      podpory          MZ.                              protokol
                               dodavatele,      Z repository MZ je provedena     Výstup: Instalační
                                                instalace aplikace do            protokol
                                                produkčního prostředí MZ.
                                                Správnost a funkčnost aplikace
                                                ověřena tzv. smoke testy.
                                                Odpovídá dodavatel.

           Produkční           Zvýšená          Systém spuštěn do
           prostředí           podpora ze       produkčního provozu.
                               strany MZ a
                               dodavatele

           Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                         Strana 83/95
           Ministerstvo zdravotnictví ČR
           Testovací         (čeká se na        Přechod na Služby podpory ze     Výstup: Instalační
           Prostředí, nebo   první špičku)      strany dodavatele, SLA a jejich  protokol
           prostředí pro                        vyhodnocování.
Instalace  provozní podporu  Admin tým MZ       Z repository MZ je provedena
                             za podpory         instalace aplikace do prostředí
                             dodavatele,        provozní podpory MZ.
                                                Správnost a funkčnost aplikace
                                                ověřena tzv. smoke testy.
                                                Odpovídá dodavatel.

           Testovací         Zvýšená            Systém spuštěn pro účely         Výstup: Akceptační
           Prostředí, nebo   podpora ze         provozní podpory.                protokol
           prostředí pro     strany MZ a
           provozní podporu  dodavatele         Akceptace
                             (čeká se na
           N/A               první špičku)
                             N/A

 Vysvětlivky – popis prostředí:
     • Vývojové prostředí dodavatele – prostředí dodavatele, kde probíhá vývoj aplikace / SW
          vybavení. Prostředí je obvykle neřízeno a minimálně omezeno. Externí systémy – intergace –
          nejsou dostupné, nebo pouze jako dummy.
     • Testovací prostředí dodavatele – prostředí dodavatele určené pro ověřování kvality systému,
          prostředí bývá obvykle řízené (bez vývojářského přístupu), prostředí nemá externí vazby, není
          možné ověřit integrace (obvykle)
     • Testovací prostředí MZ – prostředí objednatele určené pro ověřování kvality dodávané SW
          aplikace, jedná se o řízené prostředí včetně nezbytných integrací a externích systémů.
          Testovací prostředí také obsahuje datovou sadu nezbytnou pro plánované testy (pro všechny
          kola – nutná data obnovovat). Za systém i datovou sadu (neprodukční) obvykle zodpovídá
          objednatel.
     • „jiné“ testovací/neprodukční prostředí – jedná se obvykle o prostředí pro účely
          specializovaných testů – výkonových, penetračních atp., kde je nezbytná co největší podobnost
          se systémem produkčním.
     • Produkční prostředí MZ – standardní produkční prostředí pod provozní podporou MZ.

14.3.1 Funkční testy

  Pod funkčními testy rozumíme veškeré testování, které má za cíl ověřit naplnění funkčních a
  nefunkčních požadavků na projekt. Obsahují Unit testing, Integrační testy a Uživatelské funkční testy.

           Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                   Strana 84/95
           Ministerstvo zdravotnictví ČR
  Testovací scénáře pro Unit testing a Integrační testy připraví Dodavatel, který bude zodpovídat za to,
  že tyto scénáře pokryjí všechny funkční a nefunkční požadavky uvedené v zadávací dokumentaci a
  specifikaci projektu. Příprava scénářů Uživatelských funkčních testů bude zodpovědností Zadavatele,
  Dodavatel mu k přípravě poskytne potřebnou součinnost.

14.3.1.1 Unit testing

  Unit testing bude prováděn Dodavatelem a zaměří se na testování jednotlivých komponent a modulů
  systému. Jeho cílem je zkontrolovat, zda jednotlivé části systému fungují správně a splňují
  požadované specifikace. Za provedení unit testingu bude zodpovědný Dodavatel.

14.3.1.2 Integrační testy

  Integrační testy budou společně prováděny Dodavatelem a Zadavatelem a mají za cíl ověřit správnou
  integraci jednotlivých komponent a modulů systému. Během integračních testů budou testována
  rozhraní, včetně externích systémů, a bude ověřována jejich bezproblémová komunikace.

14.3.2 Uživatelské funkční testy

  Uživatelské funkční testy ověřují funkčnost systému z pohledu uživatelů a prověřují pokrytí všech
  zadaných procesů a splnění všech funkčních požadavků na systém.

  Nedílnou součástí funkčních testů je i testování kvality a úplnosti datové migrace.

  Uživatelské testy provádí tým Zadavatele, který na tuto činnost musí být předem důkladně proškolen
  Dodavatelem.

14.3.3 Akceptační testy

  Akceptační testy (UAT) budou prováděny na provozním prostředí (resp. na prostředí, které bude
  nastaveno stejně jako budoucí provozní prostředí). Součástí akceptačního testu bude i ověření
  instalace systému podle schváleného rollout plánu.

  Akceptační testy ověří, zda nový systém splňuje všechny funkční a nefunkční požadavky na systém
  uvedené v zadávací dokumentaci a specifikaci projektu. UAT včetně přípravy testovacích scénářů
  provádí Zadavatel za podpory Dodavatele, s využitím testovacích scénářů připravených pro funkční
  testy.

  Každý testovací scénář musí obsahovat jednoznačné akceptační kritérium.

  Při provádění akceptačních testů projektový tým trvale monitoruje stav testování a informuje
  Projektový výbor o procentu úspěšně akceptovaných scénářů. Po akceptaci všech scénářů a doručení
  všech výstupů dodavatelského projektu

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 85/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14.3.4 Penetrační testy

  Penetrační testy slouží k prověření a zhodnocení odolnosti systému proti vnějšímu nebo vnitřnímu
  útoku. Cílem je zdokumentovat slabá místa systému a dodat informace Dodavateli případně
  Zadavateli pro jejich odstranění.

  Budou provedeny minimálně následující testy:

     • Test infrastruktury (např. otevřené porty)
     • Test uživatelského portálu
     • Test interních uživatelů – pro všechny definované uživatelské role
     • Simulovaný útok s cílem přetížit služby systému (DDoS).

  Penetrační test bude prováděn metodou tzv. Gray-box: testeři budou seznámeni se základní
  architekturou řešení, ale nebudou mít k dispozici technickou dokumentaci a nebudou znát detaily
  nastavení systému.

  Pokud budou identifikovány chyby v systému, které budou identifikovány jako závažné, bude test
  (minimálně v oblasti ovlivněné závažnými chybami) po jejich odstranění opakován.

  Po nasazení systému do provozního prostředí bude test zopakován.

  Penetrační test musí provádět nezávislá společnost, která provede testování některou z metodik
  OSSTMM, OWASP, NIST, PTES, nebo ISSAF. Zadavatel v rámci výběrového řízení stanoví kritéria,
  která firma provádějící penetrační testy musí splňovat. Dodavatel bude zodpovědný za výběr a
  zajištění externí firmy, která provede penetrační testování a bude v souladu s kritérii stanovenými
  Zadavatelem. Realizátor penetračních testů musí doložit, že testy budou provádět specialisté s
  certifikací OSCP (Offensive Security Certified Professional) případně (CISSP Certified Information
  Systems Security Professional).

14.3.5 Zátěžové testy

  Zátěžové testy budou prováděny Dodavatelem a zaměří se na testování výkonu a odolnosti systému
  za extrémních zátěžových podmínek. Tyto testy mají za cíl ověřit, jak systém reaguje a udržuje
  výkonnost při zvýšeném počtu uživatelů, transakcí nebo při velkém objemu dat.

  Testovací scénáře připraví Dodavatel.

  Důležitým požadavkem na testovací scénáře je, aby věrně kopírovali maximální reálnou zátěž v každé
  z operací. Je tedy třeba počítat s nejhorší možnou, ale stále ještě reálnou kombinací požadavků na
  systém (např. je možné, že se ve stejnou chvíli přihlásí do systému všichni uživatelé z daného
  časového pásma, ale už nereálné, tedy mimo scénář testu je, že se najednou přihlásí, nebo provedou
  konkrétní operaci všichni uživatelé ze všech zastupitelských úřadů).

  Zátěžový test nepředpokládá útok typu DDoS, odolnost proti cílenému útoku bude ověřována v rámci
  penetračního testu.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 86/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
  Pro realizaci zátěžového testu bude využit specializovaný software, aby bylo možno monitorovat
  spouštěné akce, jejich trvání a zátěž klíčových komponent systému (procesory, paměť, síť atd.).

14.4 Příprava produktivního provozu

  Cílem tohoto procesu, který je realizován v rámci závěrečné manažerské etapy projektu je:
     • Integrace do jednotné technologické platformy (vč. testování)
     • Potvrzení připravenosti aplikace pro spuštění produktivního provozu (Provozně technické
          checklisty, checklisty shody se systémem řízení kvality)

             Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.

    lavním procesem přípravy produktivního provozu je Interní testování a příprava integrace do
  produktivního prostředí.
  Integrační tým provede posouzení shody dodaného díla/aplikace s provozně-technickými
  požadavky a požadavky systému řízení kvality.
  Nesoulady s požadavky jsou zaznamenávány do Registru otevřených bodů. Následně je výsledek
  předán výkonnému výboru k rozhodnutí o dalším postupu (spuštění produktivního provozu,
  opravy/zajištění souladu).
  Příprava produktivního provozu se řídí plánem etapy. V této etapě jsou využívány níže uvedené
  šablony:

                                                       Testovací_report.docx

                                                     Instalační_protokol.docx

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 87/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
14.5 Raci matice přípravy produktivního provozu

                                        Role
                                                Porada vedení MZ

                                                        Ředitel sekce
                                                                Vedoucí odboru
                                                                        Vedoucí oddělení
                                                                                Klíčový uživatel
                                                                                        Projektový manažer

                                                                                                Architekt IS
                                                                                                         Architekt KB

                                                                                                                 Dodavatel
                                                                                                                         Manažer kvality

Procesy                                                C I CCA I
3. Realizace projektu                   I I CCCCCA

   3.5. Příprava produktivního provozu                 RCRRA I
      Testování                         I I RCRRA I

      Posouzení shody dodaného výstupu

      Integrace

      Potvrzení připravenosti aplikace

R Responsible  Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable  Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted    související s úkolem.
I Informed
               Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
               odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.

               Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
               nebo úkolem.

               Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
               úkolu.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4              Strana 88/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
15 UKONČENÍ PROJEKTU

  Cílem této fáze je:

     • Formální převzetí do provozu (uživateli) a spuštění produktivního provozu
     • Formální ukončení projektu
  Ukončení projektu zahrnuje:

     • Posouzení, zda všechny cíle popsané v kartě projektu byly naplněny
     • Posouzení, zda všechny výstupy byly dodány a akceptovány uživatelem nebo provozem
     • Popis, co by mělo být zajištěno provozem a jeho podporou po ukončení projektu (vč.

          monitoringu ukazatelů, udržitelnosti, provozní dokumentace)
     • Předání dokumentace pro provoz
     • Aktualizace Enterprise architektury
     • Ověření, že Plán revize přínosů1 zohledňuje požadované testování přínosů po ukončení

          projektu a jsou přiřazeny odpovědné osoby za provedení měření
     • Osoby odpovědné za měření přínosů po skončení projektu (provoz) jsou v rámci ukončení

          projektu oficiálně pověřeny tímto měřením.
     • Stanovení následných akcí
     • Zpracování závěrečné zprávy projektu a závěrečná MZ a ŽoP
     • Sběr získaných poznatků z projektu a zapracování do zprávy o získaných poznatcích
     • Analýza rizik přetrvávajících po skončení projektu
     • Archivace projektových dokumentů (dle skartačního řádu)
     • Příprava oznámení o ukončení projektu pro výkonný výbor

               Tento proces je detailně popsán v příloze č.1 Detailní_procesy_PŘ.docx.

1 Centralizovaná evidence monitorovaných ukazatelů udržovaná za všechny projekty

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                               Strana 89/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
16 UVE ENÍ O PROVOZU

Etapa uvedení do provozu je koncipována jako standardní projektová etapa, ale je uvažována jako
povinná, před ukončení projektu. ůvodem zavedení této povinné etapy je zajištění dlouhodobé
udržitelnosti produktů projektu (např. informačního systému), které je obvykle vyžadované na
základě dotačního titulu.

Již od počátku plánování projektu, v případě implementace informačního systému je potřeba
neopomenout, že kromě koncových uživatelů systému (tj. skupiny lidí, kteří se systémem ve výsledku
pracují) je zde další skupina lidí, kteří systém provozují a podporují, případně dále rozvíjejí. To je
důvodem proč i oddělení provozu/provozní obsluha systému náleží do projektové role uživatel a stejně
jako koncový uživatel systému stejně tak musí mít možnost si definovat funkční i nefunkční požadavky
na systém/produkt ze svého pohledu.

Ne všechny projekty dodávají informační systém, tj. programový kód „běžící“ někde v datacentru.
Stejně tak je důležité uvažovat i o uvedení do provozu u výstupů typu dokument např. popisující
fungování nových procesů, směrnic apod. a správně plánovat funkční i nefunkční požadavky
na produkt projektu směřující k jeho plánovanému užití a následné možnosti měření jeho
přínosu.

Přestože je etapa Uvedení do provozu poslední v pořadí projektových etap (před Ukončením projektu)
její vstupy musí být definovány již jako součástí etapy zahájení a také nastavení produktu (někdy i
předprojektové etapy – projektový záměr), kde vznikají Projektový plán i Popisy produktů apod.

Vzhledem ke skutečnosti, že žádný informační systém není stejný, tj. není možné vzorově definovat
provozní požadavky je níže uváděn seznam vybraných příkladů, které je vždy nezbytné přizpůsobit
konkrétní situaci (stejné platí i pro produkty typu dokument).

Pro nový informační systém zajistit/ověřit že:

   • existují dostatečné výpočetní zdroje – z pohledu výkonnosti, objemu zpracovávaných dat,
        dostupnosti, kybernetické bezpečnosti.

   • je k dispozici dostatek lidských zdrojů s odpovídající kvalifikací.
   • bude dodána instalační dokumentace, případně migrační strategie a dokumentace včetně

        instalačního protokolu.
   • bude dodána dokumentace s detailními požadavky konfigurace na provozní

        infrastrukturu.
   • bude dodána provozní a admin dokumentace.
   • bude dodána dokumentace pro provozní troubleshooting.
   • zaškolení provozního personálu včetně relevantních úrovní Helpdesku/ServiceDesku.
   • bude zajištěna smlouva o podpoře a údržbě (SLA) včetně dostupnosti dodavatelského

        Helpdesku, ověřit služby podpory a údržby dle standardu.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 90/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Jak bylo uvedeno v úvodu, jedná se o standardní projektovou etapu, tedy jsou vyžívány standardní
projektové postupy – řízení dodávky pomocí Balíků práce (řízení kvality, rizik atp.), reportování o
ukončení etapy / Zpráva o ukončení etapy, Schválení ukončení projektu.

Proces obsahuje tři základní procesy, které je nutné dodržet:

16.1 Předání aplikace a příprava spuštění produktivního
     provozu

  Výstupem tohoto procesu je produktivně provozovaná aplikace.

16.2 Akceptace díla a zahájení produktivního provozu

  Formální akceptace aplikace (viz kapitola akceptační řízení). A formální schválení zahájení
  produktivního provozu.

  Schválení spuštění produktivního provozu na základě Provozně technického checklistu a
  checklistu shody se systémem řízení kvality.

16.3 Souhrn informaci k uvedení do provozu

Vstupní proces:                      Příprava produktivního provozu
Zodpovědná osoba:
Šablony pro tuto etapu:              Projektový manažer ve spolupráci s hlavním
                                     dodavatelem

                                     Akceptační protokol, Předávací protokol

Výstup předprojektové etapy: Podepsaný akceptační protokol

Ukončení etapy:                      Akceptace a schválení spuštění produktivního provozu

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                              Strana 91/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
16.4 RACI matice uvedení do provozu

                                       Role
                                              Porada vedení MZ

                                                      Ředitel sekce
                                                              Vedoucí odboru
                                                                     Vedoucí oddělení
                                                                             Klíčový uživatel
                                                                                     Projektový manažer

                                                                                             Architekt IS
                                                                                                    Architekt KB

                                                                                                            Dodavatel
                                                                                                                    Manažer kvality
                                                                                                                           Právní oddělení

Procesy                                        I I I IRI IAI I
4. Ukončení projektu                                                 ARRRC I

   4.1. Uvedení do provozu             ACCCCRCC I I R
      Předání aplikace                                               ARRRC I

      Příprava spuštění produktivního
provozu

      Akceptace díla

      Zahájení produktivního provozu

R Responsible  Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable  Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted    související s úkolem.
I Informed
               Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
               odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.

               Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
               nebo úkolem.

               Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
               úkolu.

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4    Strana 92/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
17 UKONČENÍ PROJEKTU

  Jedná se o oficiální uzavření a dokončení všech činností a fází, které byly plánovány a
  prováděny v rámci projektu. Tato fáze zahrnuje formální ukončení všech projektových činností,
  hodnocení dosažených výsledků, zpracování závěrečných dokumentů a informování stakeholderů o
  dokončení projektu. Ukončení projektu je důležitým krokem, který umožňuje zajištění, že projekt byl
  úspěšně dokončen a dosáhl svých cílů.
  Proces obsahuje šest základních procesů, které je nutné dodržet:

17.1.1 Aktualizace přehledu získaných zkušeností

  Finální aktualizace a předání registru získaných zkušeností projektovým manažerem pro využití
  v rámci dalších realizovaných projektů a provozu portfolia a organizace zajišťovaném procesem
  Metodická činnost a řízení/rozvoj lidských zdrojů (vedení znalostní databáze).

                                              Registr_získaných_zkušeností.xlsx

17.1.2 Zpracování závěrečné Monitorovací zprávy a ŽoP

  V rámci této aktivity je zpracována závěrečná Monitorovací zpráva a Žádost o platbu (Je-li projekt
  financován finančním mechanismem vyžadujícím zpracování těchto dokumentů. Formát dokumentů
  je definován poskytovatelem dotace). Obecně se jedná o závěrečnou monitorovací zprávu a o
  závěrečnou žádost o platbu.

        Je nutné zkontrolovat podmínky poskytovatele dotace, a dle toho upravit připravované
        podklady.

17.1.3 Aktualizace plánu revize přínosů

  Finální aktualizace plánu revize přínosů pro následné monitorování přínosů a monitorovacích
  indikátorů v průběhu provozu aplikace v rámci procesu Monitoring/měření přínosů zajišťovaného na
  úrovni portfolia projektů a aplikací (viz kapitola plán revize přínosů).

17.1.4 Archivace dokumentace

  V rámci této aktivity probíhá archivace dokumentace. Na základě skartačního řádu bude provedena
  archivace odpovědnými osobami.
  Elektronická dokumentace MS Sharepoint slouží dále jako zdroj informací po skončení realizace
  projektu (např. pro další projekty, změny v rámci provozu apod.)

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4  Strana 93/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
V rámci skartace je nutné dodržovat podmínky dokumentu „Skartační řád“.

17.1.5 Předání dokumentace k řízení projektu

  Projektový manažer formálně předá dokumentaci dokončeného projektu včetně registru rizik
  (sledována budou dále přetrvávající rizika na úrovni provozu) k další správě zajišťované na úrovni
  provozu.

17.1.6 Vyhodnocení projektu

  Projektový manažer v rámci této aktivity provádí vyhodnocení projektu. V rámci Zprávy o ukončení
  projektu informuje, zda cíle definované v projektové dokumentaci byly dosaženy. Dále je zpracováno
  vyhodnocení investiční akce.

V rámci vyhodnocení Investiční akce je nutné dodržovat podmínky a pokyny       dokumentu
Ministerstva zdravotnictví.

Pro přípravu zprávy je využívána šablona „Zpráva o ukončení projektu“.

                                              Zpráva_o_ukončení_projektu.docx

17.2 RACI matice k ukončení projektu

                                           Role
                                                  Porada vedení MZ

                                                          Ředitel sekce
                                                                  Vedoucí odboru
                                                                         Vedoucí oddělení
                                                                                 Klíčový uživatel
                                                                                         Projektový manažer

                                                                                                 Architekt IS
                                                                                                        Architekt KB

                                                                                                                Dodavatel
                                                                                                                        Manažer kvality
                                                                                                                                Právní oddělení

Procesy                                    I I CACC                            C
4. Ukončení projektu                                     C A C C               C R
                                                                               C
   4.2. Ukončení projektu                  I I CACC
      Aktualizace přehledu získaných
                                                                               Strana 94/95
zkušeností
      Zpracování závěrečné MZ a ŽoP

      Aktualizace plánu revize přínosů

      Metodika řízení projektu ver. 0.3.4
      Ministerstvo zdravotnictví ČR
      Archivace dokumentace          I                   A
      Předání dokumentace k řízení
projektu                             I                   A
      Vyhodnocení projektu
                                     R C A C C                                      C
      Oficiální ukončení projektu
                                     ARRR I I I I I I I

R Responsible  Osoba/osoby, které jsou pověřené výkonem určitých činností nebo daným úkolem.
A Accountable  Jedná se o osobu/osoby, které jsou oprávněny vykonávat a provádět činnosti
C Consulted    související s úkolem.
I Informed
               Osoba, která je oprávněná schvalovat výsledky příslušných aktivit a je za ně také
               odpovědná. Výstupy z každé činnosti musí být schválené touto osobou.

               Osoba/osoby, se kterou mají být konzultovány postupy související s danou činností
               nebo úkolem.

               Osoba/osoby, které jsou informovány o průběhu a výsledcích z dané činnosti nebo
               úkolu.

17.3 Souhrn informaci k ukončení projektu

Vstupní proces:                      Akceptace a schválení spuštění produktivního provozu

Zodpovědná osoba:                    Projektový manažer

Šablony pro tuto etapu:              Zpráva o ukončení projektu, Registr získaných
                                     zkušeností

Výstup předprojektové etapy: Zpráva o ukončení projektu

Ukončení etapy:                      Podepsání zprávy o ukončení projektu

Metodika řízení projektu ver. 0.3.4                                        Strana 95/95
Ministerstvo zdravotnictví ČR
ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ

STANOVENÍ PODMÍNEK
REALIZACE

Projekt Národní centrum elektronického zdravotnictví (registrační číslo
CZ.31.1.01/MV/22_05/0000005)

    Verze: 1.1
    Platnost nové verze od: 18.6.2024
Obsah

             Historie verzí .............................................................................................................. 2

1 PROGRAM EZ .................................................................................................................... 5

             1.1 Seznam projektů .............................................................................................. 5
             1.2 Víceúrovňové řízení Programu EZ................................................................... 8
             1.3 Organizační struktura Programu EZ .............................................................. 10
             1.4 Popis výborů Programu EZ ............................................................................ 11
             1.5 Popis rolí a odpovědností (RACI matice)....................................................... 15
             1.6 Projektová kancelář Programu EZ ................................................................. 22
             1.7 Architektonický výbor ..................................................................................... 23
             1.8 Komunikační strategie Programu EZ ............................................................. 23

2 PROCESY ŘÍZENÍ PROJEKTŮ EZ.................................................................................. 26

             2.1 Plánování projektu.......................................................................................... 26
             2.2 Příprava projektu ............................................................................................ 29
             2.3 Objednávka .................................................................................................... 50
             2.4 Realizace projektu.......................................................................................... 50
             2.5 Příprava produktivního provozu ..................................................................... 61
             2.6 Ukončení projektu .......................................................................................... 62
             2.7 Uvedení do provozu ....................................................................................... 63
             2.8 Ukončení projektu .......................................................................................... 64

3 POVINNÁ DOKUMENTACE ............................................................................................. 66

             3.1 Analytická dokumentace ................................................................................ 66
             3.2 Návrhová dokumentace (Design) .................................................................. 66
             3.3 Uživatelská dokumentace .............................................................................. 66
             3.4 Provozní/Servisní dokumentace .................................................................... 67
             3.5 Systémová dokumentace............................................................................... 67
             3.6 Administrátorská dokumentace...................................................................... 67
             3.7 Bezpečnostní dokumentace........................................................................... 67
             3.8 Ostatní dokumentace ..................................................................................... 67

4 FINANCOVÁNÍ A VÝKAZNICTVÍ EU/NPO ...................................................................... 69

             4.1 Financování dotačního projektu..................................................................... 69
             4.2 Národní plán obnovy ...................................................................................... 69
             4.3 Seznam osob/orgánů ke spolupráci na zajištění realizace dotačního projektu

                     ........................................................................................................................ 73
             4.4 Seznam obecných podkladů k žádostem o platbu ........................................ 74
             4.5 Výňatek z povinností konečného příjemce dle Právního aktu ...................... 76

5 NÁSTROJ PRO SPRÁVU DOKUMENTŮ A OBECNÉ ŠABLONY .................................. 78

             5.1 Seznam obecných šablon .............................................................................. 78

                                                                                                                     1/80
6 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA ZABEZPEČENÍ ........................................................................... 79

Historie verzí

Verze Datum     Autor  Popis změn                     Označení
                                                      změn

1.0 14.6.2024          Obsahuje vše                   Finální
1.1 18.6.2024
1.2 2.7.2024           Vyjmuta kapitola ke strategii testů a
                                                                             Finální

                       vložen odkaz na Metodologii testování

                       Aktualizace přehledu projektů  Finální

Seznam zkratek a pojmů

 Zkratka         Význam
CMS
DDoS            Content management system (Systém pro správu obsahu)
DevOps          Distributed Denial of Service
EA              Development Operations
EHDS            Enterprise architektura
EU              Evropský prostor pro zdravotní data
EZ              Evropská unie
GDPR            Elektronizace zdravotnictví
                General Data Protection Regulation (Obecné nařízení o ochraně osobních
HW              údajů)
IS              Hardware
                Informační systém
ISMS            Information Security Management Systém (Systém řízení bezpečnosti
                informací)
ISO             International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace
IT              pro normalizaci)
KB              Informační technologie
                Kybernetická bezpečnost

                                                      2/80
KHS   Krajské hygienické stanice
KII   Kritická informační infrastruktura
KP    Konečný příjemce
KPIs  Key Performance Indicators (Klíčové ukazatele výkonnosti)
MS    Microsoft
MZ    Ministerstvo zdravotnictví
MZČR  Ministerstvo zdravotnictví České republiky
NIS2  Aktualizovaná verze směrnice NIS (Network and Information Security)
NPO   Národní plán obnovy
PA    Právní akt
PDF   Portable Document Forma (Přenosný formát dokumentů)
PM    Projektový manažer
PTK   Předběžná tržní konzultace
PV    Projektový výbor
QA    Quality Assurance (Zajištění jakosti)
ŘO    Řídící orgán
ŘV    Řídící výbor
SLA   Service Level Agreement (dohoda o úrovni poskytovaných služeb)
SMVS  Interní informační systém MZ
SW    Software
UAT   Uživatelské akceptační testován
ÚZIS  Ústav zdravotnických informací a statistiky
VIS   Významný informační systém
VoKB  Vyhláška o kybernetické bezpečnosti
VPÚ   Věcně příslušný útvar
VŘ    Výběrové řízení
VV    Výkonný výbor
VZ    Veřejná zakázka
ZD    Zadávací dokumentace
ZFZ   Závěrečná finanční zpráva
ZoKB  Zákon o kybernetické bezpečnosti

                                                                                          3/80
ZR    Základní registry
ZZoR  Závěrečná zpráva o realizaci
ZZVZ  Zákon o zadávání veřejných zakázek
ZŽoP  Závěrečná žádost o platbu
ŽoP   Žádost o platbu

                                          4/80
1 PROGRAM EZ

  Elektronizace zdravotnictví má za cíl digitalizovat zdravotní péči, tedy převést vedení a předávání
  zdravotnické dokumentace do elektronické podoby, a vytvoření součinnosti mezi MZČR, lékaři,
  pojišťovnami a odborníky z různých oborů pro zjednodušení a zkvalitnění života společnosti. Občanům
  to usnadní přístup k potřebným zdravotním službám, včetně informací o dostupné péči, přesným a
  aktualizovaným informacím o jejich zdravotním stavu, jejich léčebným plánům a metodám, kterými
  mohou své problémy řešit. Pro zdravotnické pracovníky si elektronické zdravotnictví poskytne přesné
  a v reálném čase zaznamenané informace o pacientech, úplné a uspořádané přehledy o jejich
  dlouhodobém zdravotním stavu a předešlé, či probíhající léčbě. Díky tomu jim poskytne silnou
  informační podporu při rozhodování a zároveň jim odlehčí od administrativních činností.
  MZČR má v úmyslu realizovat skupinu projektů financovaných v rámci Národního plánu
  obnovy, který je financovaný z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, s cílem naplnění
  povinností zákona č. 325/2021 Sb. A budováním služeb elektronického zdravotnictví.
  V rámci Programu EZ bylo vytyčeno 5 hlavních priorit: vytvoření/modifikace autoritativních registrů,
  které budou sloužit k identifikaci osob a k udržování všech relevantních informací; vybudování
  základní infrastruktury pro vytvoření a správu elektronické identity a pro bezpečné sdílení informací;
  zajištění jednotného přístupu k balíku služeb elektronického zdravotnictví skrze definovaný portál
  v souladu s principy eGovernmentu; příprava spuštění plnohodnotného systému elektronické
  preskripce a zřízení Národního centra pro elektronické zdravotnictví, které bude mít za úkol
  koordinovat a podporovat rozvoj digitalizace.

1.1 Seznam projektů

  Program Koordinace a realizace projektů elektronizace zdravotnictví (dále jen Program EZ) se skládá
  ze 4 veřejných zakázek:
  1. Podpora rozvoje Interoperability (VZ0173295)
  2. Služby elektronického zdravotnictví (VZ0173296)
  3. Příprava implementace EHDS (VZ0185917)
  4. Zavedení systému řízení bezpečnosti KB (VZ0182490)
  Program EZ je rozdělen na Skupinu projektů a ty jsou následně rozděleny do jednotlivých projektů
  (tato kapitola bude průběžně upřesňována a upravována dle dohody s MZ).

                                                                                                                     5/80
  (Obrázek bude průběžně aktualizován dle dohody s MZ).

1.1.1 Projekty financované z EU/NPO

1.1.1.1 Podpora rozvoje digitální transformace ve zdravotnictví – interoperabilita
  Termín: Q4 2025
  Cíl: Definice norem interoperability v souladu s Evropským rámcem interoperability pro elektronické
  zdravotnictví a definice pravidel pro telemedicínu.
  Indikátory: Přijetí norem a pravidel Ministerstvem zdravotnictví viz přijaté Standardy.

1.1.1.2 Resortní informační systém KHS MZČR
  Termín: Q4 2025
  Cíl: Dokončení projektů pro konsolidaci a rozvoj infrastruktury elektronického zdravotnictví s cílem
  vytvořit propojené databáze a zlepšit digitální zdravotnické služby.
  Indikátor: Nový informační systém propojující 14 regionálních hygienických stanic. Koncoví uživatelé
  používají konsolidované nové služby vytvořené v rámci projektů a registry jsou propojeny.

1.1.1.3 Posílení kybernetické bezpečnosti resortní infrastruktury
  Termín: Q4 2025
  Cíl: Dokončení projektů vedoucích ke zvýšení počtu informačních systémů, jejichž kybernetická
  bezpečnost byla posílena v souladu se zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti.
  Indikátor: Zvýšení kybernetické bezpečnosti informačního systému. Dokončení úspěšného testování
  a ověření souladu s požadavky na kybernetickou bezpečnost.

1.1.1.4 Podpora digitálních služeb ve zdravotnictví a katalog služeb –
  Termín: Q4 2025
  Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.

                                                                                                                     6/80
  Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Podpora digitálních služeb ve zdravotnictví a katalog
  služeb:

     1. Žurnál činností
     2. Katalog služeb elektronického zdravotnictví.
     3. Kmenový registr zdravotnických pracovníků
     4. Kmenový registr pacientů
     5. Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb
1.1.1.5 Portálové řešení elektronického zdravotnictví
  Termín: Q4 2025
  Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.
  Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Portálové řešení elektronického zdravotnictví:
     1. Identifikační a autentizační služby pro pacienty a zdravotnické pracovníky
     2. Uživatelé nových a upgradovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů: 5000
1.1.1.6 Chytrá karanténa 2.0
  Termín: Q4 2025
  Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.
  Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Chytrá karanténa 2.0:
     1. Informační služby pro pacienty
1.1.1.7 Sekundární využití zdravotních dat
  Termín: Q4 2025
  Cíl: Dokončení projektů vedoucích k zavedení nových digitálních zdravotnických služeb.
  Indikátor: Dokončení nových digitálních služeb – Sekundární využití zdravotnických dat:
     1. Katalog digitálních služeb – Katalog datových souborů pro sekundární využití dat

                                                                                                                     7/80
1.2 Víceúrovňové řízení Programu EZ

  U organizací s velkým počtem realizovaných projektů je vhodné řídit kromě jednotlivých projektů i
  jejich logické skupiny a celkový Program EZ.
  Účelem Programu EZ je realizovat dlouhodobější cíl(e) organizace, kde skupinám projektů a
  jednotlivým projektům jsou přiřazovány priority na základě těchto cílů.

  Vrcholem pyramidy je Program EZ zastřešující skupiny projektů. Tyto skupiny jsou tvořeny projekty,
  které spolu věcně, nebo jinak logicky souvisí. Vrchol pyramidy tak zjišťuje strategickou úroveň řízení,
  která sleduje dosažení hlavních cílů Programu EZ (Zákon č. 325/2021 Sb., Národní strategie
  elektronického zdravotnictví a Zdraví 2030). Střední část pyramidy je tvořena skupinami projektů
  představující koncepční úroveň řízení. Jejich cílem je zejména mezi-projektová koordinace a řízení
  závislostí. Zároveň zajišťuje monitoring a odbornou pomoc s dodáním projektových výstupů v rámci
  stanoveného rozsahu, rozpočtu a času. Základnu pyramidy pak tvoří realizační projekty, které jsou
  zodpovědné za naplnění rozsahu, rozpočtu a plánovaného času.

1.2.1 Program EZ

  Na úrovni Programu EZ je řízeno několik Skupin projektů. V rámci této úrovně probíhá prioritizace,
  koordinace a kontrola projektů. Program EZ chápeme jako skupinu projektů, projektů a dalších
  prací, které jsou seskupeny tak, aby usnadnily efektivní řízení práce za účelem splnění strategických
  obchodních cílů.
  Základní odpovědnosti na této úrovni řízení jsou:

     • Zajišťovat financování nezbytné pro aktivaci projektů napříč Programem EZ.
     • Prioritizovat jednotlivé projekty pro potřeby Programu EZ.
     • Identifikovat, vyhodnocovat a ošetřovat strategické nesoulady na úrovni Programu EZ.
     • Monitorovat a vyhodnocovat postup Skupiny projektů a projektů oproti svým definovaným

          cílům včetně toho, že přispívají k definovaným strategickým cílům a plní identifikátory NPO.
     • Zajistit správu přínosů, vyhodnocovat přínosy, poskytovat zpětnou vazbu při odchylkách od

          definovaných přínosů.
     • Zajišťovat spouštěcí a uzavírací funkci Skupiny projektů, jejich prioritizaci a kategorizaci.

                                                                                                                     8/80
  Hlavními procesy této úrovně jsou:

     • Monitoring postupu/zdraví Programu EZ – průběžné sledování jednotlivých programových a
          projektových aktivit.

     • Monitoring a vyhodnocení přínosů (po ukončení projektu/programu) – průběžné sledování
          přínosů po ukončení.

     • Změnové řízení na úrovních strategických změn projektů.

1.2.2 Skupina projektů

  Skupina projektů je dočasná organizační struktura vytvořená pro koordinaci, směřování a dohled
  nad implementací několika projektů a aktivit s cílem dodat výsledky a přínosy, které se vztahují ke
  strategickým cílům Programu EZ.

  Řízení skupiny projektů je zajišťováno manažerem skupiny projektu, který poskytuje: vedení,
  kontrolu a podporu jednotlivých projektů a sledování aktuálního stavu u dodávaných projektů v rámci
  Programu EZ.

  Základní odpovědnosti na této úrovni řízení jsou:

     • Zajišťovat, že rozsah a cíle projektu jsou jasně definované, pochopené a jednoznačné.
     • Zajišťovat koordinaci interní komunikace v Programu EZ a mezi jednotlivými projekty.
     • Zajišťovat programový plán a obecný plán projektů včetně jejich etapizace.
     • Identifikovat a spravovat související vazby a dopady mezi jednotlivými projekty v Programu

          EZ.
     • Identifikovat příležitosti a hrozby, vyhodnotit jejich dopad a poskytnout agregovanou formu rizik

          všech projektů v rámci Programu EZ.
     • Zajišťovat konfigurační položky (produkty a jejich obsah) všech dodávek Programu EZ a zajistit

          pravidelnou kontrolu dodávek.
     • Zajišťovat alokaci potřebných zdrojů projektů.
     • Poskytovat dostatečné informace vedení Programu EZ.
     • Poskytovat podporu při spouštění a uzavírání projektů v Programu EZ, jejich prioritizaci a

          kategorizaci.

  Hlavními procesy této úrovně jsou:

     • Monitoring postupu/zdraví Skupiny projektu – průběžné sledování jednotlivých projektových
          aktivit.

     • Monitoring a vyhodnocení přínosů – po ukončení jednotlivých projektů, popř. po ukončení
          celé Skupiny projektů

     • Změnové řízení na úrovních koncepčních změn projektů.
     • Řízení závislostí mezi jednotlivými projekty.

                                                                                                                     9/80
1.2.3 Projekty

  Na úrovni projektu jsou řešeny převážně závislosti mezi jednotlivými úkoly a aktivitami. Jednotlivé
  činnosti a procesy projektového řízení jsou popsány v následujících kapitolách této dokumentace.

1.3 Organizační struktura Programu EZ

  Organizační struktura Programu EZ je schematicky znázorněna na níže uvedeném obrázku.

1.3.1 Úroveň – Program EZ

  Strategická úroveň – vrcholový orgán programu, který zajišťuje soulad realizovaných projektů
  s Národní strategií elektronického zdravotnictví je reprezentován Poradou vedení. Ta zajišťuje
  strategické směřování Programu EZ, včetně koncepčních rozhodnutí klíčových pro zdárné naplnění
  cílů programu.
  Výkonným orgánem Programu EZ je Řídící výbor, který monitoruje aktivity v rámci Skupin projektů,
  je eskalační úrovní a přijímá zásadní programová rozhodnutí. Je přímo zodpovědný (reportuje) Poradě
  vedení.
  Operativní projektové (programové) řízení je na této úrovni zajišťováno Hlavním vedoucím projektu,
  který úzce spolupracuje s Programovým manažerem, který řídí zajištění věcného souladu Programu
  s jeho cíli a záměry.

1.3.2 Úroveň – Skupina projektů

  S ohledem na očekávaný rozsah Programu, předpokládaný počet projektů a jejich věcnou rozdílnost,
  je zavedena řídící úroveň Skupina projektů spojující věcně a logicky související projekty. V rámci
  Programu EZ bude zřízeno několik samostatných Skupin projektů. Každá skupina bude na nejvyšší

                                                                                                                   10/80
  úrovni zastřešena Výkonným výborem, na operativní úrovni bude řízena Manažerem skupiny
  projektů.

1.3.3 Úroveň – Projekt

  Nejnižší, taktická úroveň je úroveň Projektů. Na této úrovni jsou jednotlivé realizační projekty řízeny
  Projektovým výborem a Projektovým vedoucím.

1.4 Popis výborů Programu EZ

1.4.1 Porada vedení

  Porada vedení je vrcholným orgánem, jak ve fázi koncepčního plánování, tak i přípravy a realizace
  všech projektů v rámci Programu EZ. Ve všech programových etapách plní roli poradního orgánu
  ministra.
  Ve fázi koncepčního plánování specifikuje cíle resortu, které budou plněny prostřednictvím realizace
  projektů Programu EZ, prioritizuje projekty z pohledu jejich významu pro dosažení strategických cílů
  resortu.
  Ve fázi přípravy projektů projednává a posuzuje projektové záměry a doporučuje jejich realizaci.
  Ve fázi realizace projektů je průběžně informována o stavu realizace projektů, v případě potřeby
  stanovuje a deleguje opatření k dosažení plánovaných cílů, pokud nemohou být přijímána na nižší
  úrovni. Taktéž má pravomoc schvalovat zásadní strategické změny projektů.

1.4.2 Řídící výbor

  Úlohou Řídícího výboru je dohled nad směřováním a průběhem Programu EZ, koordinace
  jednotlivých projektů a jejich provázaností a přijímání zásadních programových rozhodnutí. Řídící
  výbor má pravomoc rozhodovat o změnách Programu, pokud významným způsobem nemění strategii
  schválenou Poradou vedení. Řídící výbor je sestaven v průběhu procesu Zahájení, pokud proces
  Zahájení není součástí konkrétního programového životního cyklu, pak je Řídící výbor sestaven v
  procesu Nastavení. Činnost Řídícího výboru končí schválením Závěrečné zprávy programu a
  schválením ukončení Programu EZ vedením ministerstva.
  Řídící výbor pro podporu své rozhodovací činnosti může využívat poradní tým složený z významných
  odborníků, případně poradní tým složený z klíčových/významných zástupců hlavních uživatelů.

                                                                                                                   11/80
  Při rozhodování se Řídící výbor vždy snaží dosáhnout jednomyslného rozhodnutí. V případech, kdy
  se názory jednotlivých členů ŘV liší a není možné dosáhnout shody, jsou obvykle praktikovány dva
  možné přístupy. V prvním je Sponzor vybaven pravomocí rozhodnout z titulu své funkce sám,
  v druhém případě se přistupuje k hlasování stálých členů Řídícího výboru a zvoleno je to rozhodnutí,
  které získá nadpoloviční většinu hlasů. Přístup, který zvolí ŘV Programu EZ je plně v pravomoci členů
  Řídícího výboru, doporučujeme dohodu o způsobu rozhodování udělat již na prvním jednání ŘV.

  Stálí členové Řídícího výboru:

     • Sponzor
     • Hlavní vlastník Programu EZ
     • Členové vedení MZ

  Zvaní hosté:

     • Zástupci odborných skupiny poradců
     • Ostatní hosté

                - Dobrou praxí z jiných programů je, že pravidelnými účastníky ŘV jsou Hlavní vedoucí
                     projektu a Program manager, kteří mají detailní znalost programu a mohou poskytnout
                     stálým členům ŘV bezprostřední fundované informace. Tento přístup doporučujeme i
                     pro Program EZ.

                - Obdobně dobrou praxí je přítomnost hlavního dodavatele na ŘV. I v tomto případě
                     doporučujeme zvážit pravidelnou účast, i když to v současné době není na MZ obvyklé.

  Vzhledem k důležitosti Programu EZ pro Ministerstvo zdravotnictví navrhujeme, aby pozici Sponzora
  zastával ministr zdravotnictví, případně jím pověřený náměstek. Na pozici Hlavního vlastníka
  Programu EZ navrhujeme vedoucího odboru Národního centra elektronického zdravotnictví.

  Hlavní činnosti (procesy) Řídícího výboru:

     • Přijímá a deleguje opatření k dosažení plánovaných cílů, pokud nemohou být přijata na nižší
          úrovni (přesahují pravomoc Výkonného výboru / Projektového výboru).
                - V případě kritických rizik na úrovni Programu EZ přijímá (deleguje) opatření k jejich
                     ošetření.
                - Schvaluje ukončení projektu na základě Zprávy o ukončení projektu, následně zajišťuje
                     monitorování přínosů Programu EZ.

     • Monitoruje a hodnotí dosažené pokroky v Programu EZ – na základě pravidelného
          reportingu.

     • Schvaluje strategické změny Programu EZ týkající se především harmonogramu realizace,
          rozpočtu, cílů, rozsahu a výstupů Programu EZ.

1.4.3 Výkonný výbor

  Výkonný výbor primárně zajišťuje dohled nad průběhem a plněním Skupiny projektů, které jsou
  součástí Programu EZ, a to včetně přijímání rozhodnutí. Výkonný výbor má pravomoc rozhodovat o

                                                                                                                   12/80
změnách projektů. Výkonný výbor je sestaven v průběhu procesu Zahájení, nebo v průběhu v procesu
Nastavení. Činnost Výkonného výboru končí schválením Závěrečné zprávy programu a schválením
ukončení Programu EZ vedením organizace.
Výkonný výbor pro podporu své rozhodovací činnosti může využívat poradní tým složený z
významných odborníků, případně poradní tým složený z klíčových/významných zástupců hlavních
uživatelů. Dále výkonný výbor využívá poradenství v oblasti architektury, případně specialistů na
oblast elektronizace zdravotnictví.

   • Výkonný výbor nese celkovou odpovědnost za úspěšnou dodávku Skupiny projektů a
        ustanovuje ostatní členy Výkonného výboru.

   • Má pravomoc zajistit zdroje potřebné pro projekt (finanční, lidské, materiální).
   • Kontroluje průběh Projektu a jeho soulad se schválenými přínosy.
   • V případě potřeby eskaluje na Hlavního vedoucího projektu.

Obdobně jako Řídící výbor, i Výkonný výbor preferuje jednomyslné rozhodování. V případech, kdy
není možné dosáhnout shody, použije Výkonný výbor buď hlasování nebo delegování rozhodovací
pravomoci na Vedoucího Výkonného výboru.
Stálí členové Výkonného výboru:

   • Vedoucí výkonného výboru
   • Manažer Skupiny projektů
   • Hlavní dodavatel Skupiny projektů
   • Vedoucí pracovník VPÚ
   • Hlavní architekt
   • Zástupci odborné skupiny poradců
Zvaní hosté:
   • Metodik projektu
   • Ostatní hosté

              - Ostatní hosté budou zváni k účast na Výkonném výboru podle potřeby VV
              - Předpokládá se, že mezi Ostatní hosty budou nejčastěji zváni zástupci kybernetické

                   bezpečnosti, GDPR, IKT a ÚZIS

                                                                                                                 13/80
  Hlavní činnosti (procesy) Výkonného výboru:

     • Přijímá a deleguje opatření k dosažení projektových cílů, pokud nemohou být přijata na
          úrovni realizačního projektu.
                - Schválení zahájení realizace projektu na základě Karty projektu.
                - V případě kritických rizik přijímá (deleguje) opatření k jejich ošetření (dle schválené
                     pravomoci).

     • Monitoruje a hodnotí dosažené pokroky v projektu – na základě pravidelného reportingu.
     • Schvaluje změny projektu týkající se především harmonogramu realizace, rozpočtu, cílů,

          rozsahu a výstupů projektu.
     • Schvaluje překročení nastavených tolerancí projektu (zdroje, čas apod.).
     • Koordinuje spolupráci a řídí závislosti mezi jednotlivými projekty v rámci Skupiny projektu.

1.4.4 Projektový výbor

  Hlavním úkolem projektového výbúoru je monitorování projektových prací a naplňování cílů
  jednotlivých projektů. Nedílnou částí odpovědnosti Projektového výboru je i schvalování změn na
  projektu a s tím související zajišťování zdrojů, včetně finančních. Projektový výbor je sestaven v
  průběhu procesu Zahájení projektu. Činnost Projektového výboru končí schválením Závěrečné zprávy
  projektu a schválením ukončení projektu Výkonným výborem.

Hlavní odpovědnosti:

   • Schválení nastavení projektu.
   • Monitoring projektových prací.
   • Schválení přechodu do další etapy projektu.
   • Schválení překročení nastavených tolerancí projektu (zdroje, čas apod.).
   • Schválení ukončení projektu (úspěšně dokončeného/předčasně ukončeného).
   • V případě potřeby spolupráce/eskalace s nadřazenou úrovní.
   • Reporting o stavu projektu na programovou úroveň řízení.

Stálí členové Výkonného výboru:

   • odborný garant
   • Projektový vedoucí

                                                                               14/80
     • Dodavatel(é) projektu
     • Solution architekt
     • Vedoucí pracovních skupin
     • Vedoucí pracovník VPÚ (věcně příslušný útvar)
  Zvaní členové Výkonného výboru:
     • Ostatní hosté
  Hlavní činnosti (procesy) Projektového výboru:
     • Přijímá opatření k dosažení projektových cílů.
     • Schvaluje nastavení projektu.
     • Monitoruje projektové práce.
     • Schvaluje přechod do další etapy projektu.
     • Schvaluje překročení nastavených tolerancí projektu v rámci svých pravomocí (zdroje, čas

          apod.).
     • Schvaluje ukončení projektu a předkládá návrh ke schválení na Výkonný výbor.
     • V případě kritických rizik přijímá opatření k jejich ošetření.
     • Monitoruje a hodnotí dosažený pokrok v projektu, připravuje pravidelný Report o stavu projektu

          pro Výkonný výbor.
     • Předkládá ke schválení architektonický návrh IT řešení.

1.5 Popis rolí a odpovědností (RACI matice)

1.5.1 RACI matice

  Celková RACI matice Programu EZ je přílohou tohoto dokumentu.

                                                        EZ_RACI_matice.xlsx

1.5.2 Popis rolí

  V této kapitole jsou popsány role na Programu EZ. Pro snazší orientaci jsou klíčové role rozděleny do
  několika skupin (viz obrázek níže):

     • Projektové řízení
     • Tým služeb
     • Architektonický tým
     • Projektový dohled
     • Poradní tým

                                                                                                                   15/80
1.5.2.1 Skupina – Projektové řízení
1.5.2.1.1 Hlavní vedoucí projektu

     • Odpovídá za řízení a koordinaci Programu EZ minimálně v následujícím rozsahu:
                - odpovídá za průběžné vyhodnocování plánu realizace a provádí pravidelné reportování
                     o postupu prací a celkovém stavu projektu, včetně přípravy podkladů pro vykazování
                     řídícím orgánům,
                - zodpovídá za úplnost projektové dokumentace a administrativu,
                - poskytuje asistenci při řízení rozpočtu a kontrole čerpání financí, pracuje s rozpočtem
                     projektů, sleduje jeho čerpání, poskytuje finanční výkazy MZČR,
                - odpovídá za sledování vývoje rizik a otevřených otázek, zodpovědný za řešení konfliktů
                     a problémů, které mohou v průběhu projektu nastat,
                - provádí analýzu závislostí a vztahů mezi projekty,
                - odpovídá za procesy kontroly kvality, zmírňuje a hlídá rizika v průběhu projektu,
                - řídí a odpovídá za procesy řízení změn,
                - je odpovědný za dodržování interních metodik, směrnic MZČR včetně obecných norem
                     a platné legislativy.

     • odpovědnost za řízení a koordinaci Manažerů skupin projektů.

1.5.2.1.2 Manažer skupiny projektů

     • Obdobná odpovědnost jako Hlavní vedoucí projektu, pouze na nižší programové úrovni.
          Odpovídá za řízení a koordinaci Skupiny projektů v následujícím rozsahu:
                - průběžné vyhodnocování plánu realizace, pravidelné reportování o postupu prací a
                     celkovém stavu Skupin projektu, včetně přípravy podkladů pro vykazování řídícím
                     orgánům,
                - zodpovídá za úplnost projektové dokumentace a administrativu,

                                                                                                                   16/80
                - poskytuje asistenci při řízení rozpočtu a kontrole čerpání financí, pracuje s rozpočtem
                     projektů, sleduje jeho čerpání, poskytuje finanční výkazy Hlavnímu vedoucímu projektu,

                - odpovídá za sledování vývoje rizik a otevřených otázek, zodpovědný za řešení konfliktů
                     a problémů, které mohou na úrovni Skupin projektů nastat,

                - provádí analýzu závislostí a vztahů mezi projekty,
                - odpovídá za procesy kontroly kvality, zmírňuje a hlídá rizika v průběhu projektu,
                - řídí a odpovídá za procesy řízení změn,
                - je odpovědný za dodržování interních metodik, směrnic MZČR včetně obecných norem

                     a platné legislativy.
     • odpovědnost za řízení a koordinaci Projektových vedoucích.

1.5.2.1.3 Projektový vedoucí

     • odpovídá za zajištění potřebných projektových produktů a zajištění dennodenního projektového
          managementu během celého životního cyklu projektu;

     • odpovídá za finanční sledování projektů, provádí kontrolu výkazů práce a jejich předložení k
          akceptaci MZČR;

     • na základě plánu projektu a plánů jednotlivých projektových etap řídí procesně a manažersky
          vytvoření požadovaných výstupů.

  Projektový vedoucí odpovídá a v součinnosti s vedením programu vykonává:

     • řízení projektu dle zadání a smluvních vztahů ve schválených termínech, rozsahu a zdrojích
          včetně řízení změn v projektu a řízení rizik,

     • dohlíží na změny oproti původnímu zadání a posuzuje jejich dopad na zbytek projektu,
     • odpovídá za tvorbu a změny v projektové dokumentaci,
     • odpovídá za plánování a čerpání projektového rozpočtu,
     • odpovídá za plánování klíčových činností v rámci projektu,
     • odpovídá za start projektu, řídí počáteční analýzy, formulace záměru a cíle projektu; má na

          starosti tvorbu koncepce, plánování a rozfázování projektu,
     • přijímá návrhy a rozhoduje o nich v rámci svých kompetencí, případně je předkládá k rozhodnutí

          na vyšší úroveň řízení,
     • na základě plánu projektu a plánu jednotlivých projektových etap řídí procesně a manažersky

          externí dodavatele realizačního projektu, zadává úkoly a odpovídá za jejich zadání v rozsahu
          schválených kapacit, na denní bázi koordinuje činnosti v rámci projektu,
     • organizuje jednání a připravuje materiály pro jednání, odpovídá za informovanost o stavu
          projektu,
     • spolupracuje s vedením projektu na straně externího dodavatele dle pravidel ve schváleném
          Prováděcím projektu a dalších závazných dokumentech,
     • odpovídá za zpracování, schválení a uložení povinných projektových dokumentů,
     • koordinuje zajištění pilotního provozu, funkčního testování, zajišťuje supervizi vývoje prototypu
          a finálního řešení,

                                                                                                                   17/80
     • zajišťuje potřebnou součinnost,
     • koordinuje akceptaci požadavků, zajišťuje definování akceptačních procedur a bezpečnostních

          testů.

1.5.2.2 Skupina – Tým služeb
  V této skupině jsou pracovníci zaměření na věcnou dodávku projektu, jejich odpovědnost vychází
  z věcné znalosti problematiky zdravotnictví a požadovaných výstupů.

1.5.2.2.1 Programový manager

     • v kooperaci s Hlavním vedoucím projektu, jednotlivými Projektovými vedoucími a zástupci
          MZČR definuje klíčové vlastnosti produktů projektů;

     • v kooperaci se zástupci MZČR určuje strategii rozvoje služeb EZ včetně potřebné
          dokumentace;

     • vyhodnocuje efektivitu realizovaných služeb EZ a navrhuje rozvojové požadavky za účelem
          zefektivnění služeb EZ včetně potřebné dokumentace;

     • analyzuje a stanovuje rozpočtové požadavky rozvoje služeb EZ;
     • určuje komunikační strategii s klíčovými uživateli a Stakeholdery;
     • komunikuje s klíčovými uživateli a Stakeholdery včetně přípravy potřebných materiálů.

1.5.2.2.2 Vedoucí pracovník VPÚ

     • Odpovědnosti Vedoucího pracovníka VPÚ jsou obdobné jako odpovědnosti Programového
          manažera, pouze jsou na nižší úrovni hierarchie programu. Zaměření Vedoucího pracovníka
          VPÚ je na úroveň Skupiny projektů.

     • v kooperaci s Manažerem skupiny projektů, jednotlivými Projektovými vedoucími a zástupci
          MZČR definuje klíčové vlastnosti produktů projektů;

     • v kooperaci se zástupci MZČR a odbornými poradci určuje strategii rozvoje služeb EZ pro
          danou Skupinu projektů;

     • vyhodnocuje efektivitu realizovaných služeb EZ a navrhuje rozvojové požadavky za účelem
          zefektivnění služeb EZ včetně potřebné dokumentace;

     • analyzuje a stanovuje rozpočtové požadavky rozvoje služeb EZ;
     • určuje komunikační strategii s klíčovými uživateli a Stakeholdery;
     • komunikuje s klíčovými uživateli a Stakeholdery včetně přípravy potřebných materiálů.

1.5.2.2.3 Odborný gestor

     • Odpovědnosti Odborného gestora jsou obdobné jako odpovědnosti Vedoucího pracovníka
          VPÚ, ale jsou omezeny úrovní specifického projektu(ů).

     • v kooperaci s Projektovým vedoucím a odbornými zástupci MZČR definuje klíčové vlastnosti
          produktů projektu;

     • vyhodnocuje efektivitu realizovaných služeb EZ a navrhuje rozvojové požadavky za účelem
          zefektivnění služeb EZ včetně potřebné dokumentace;

                                                                                                                   18/80
     • analyzuje a stanovuje rozpočtové požadavky rozvoje služeb EZ;
     • určuje komunikační strategii s klíčovými uživateli a Stakeholdery;
     • komunikuje s klíčovými uživateli a Stakeholdery včetně přípravy potřebných materiálů.

1.5.2.3 Skupina – Architektonický tým
  Architektonický tým je týmem specificky zaměřeným na architekturu navrhovaných řešení. Jeho
  úkolem je definovat podnikovou i systémovou architekturu Elektronického zdravotnictví a její rámec,
  definovat interoperabilitu s okolními IS, technické standardy a strategii rozvoje architektury MZ. Tým
  je reprezentován Architektonickým výborem slučujícím relevantní odborníky.

  Složení Architektonického výboru, jeho odpovědnosti a procesy jsou popsány v samostatném
  dokumentu „Organizace a řízení podnikové architektury MZČR.docx“

1.5.2.4 Skupina – projektový dohled
  Pracovníci skupiny Projektového dohledu jsou nezávislými projektovými specialisty, jejichž úkolem je
  dohlížet na metodicky, procesně i věcně správné vedení projektů.

1.5.2.4.1 DPO (Pověřenec na ochranu osobních údajů)

     • DPO je role, jejíž odpovědnost je zaměřená na soulad zpracování osobních údajů s platnou
          legislativou, směrnicemi a nařízeními.

     • poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
     • poskytování konzultace a odborné služby v oblasti GDPR,
     • dohlíží na zapracování všech požadavků na zpracování a využití osobních údajů
     • kontroluje výsledný produkt z pohledu zapracování GDPR a ostatních požadavků na ochranu

          osobních údajů.

1.5.2.4.2 Garant aktiva

     • Garant aktiva, v obecné metodice též nazývaný Hlavní uživatel, je specialista na danou
          (věcnou) oblast

     • poskytuje konzultace v oblasti funkčního zadání
     • navrhuje funkční a uživatelská vylepšení za účelem zvýšení přínosu navrženého produktu pro

          koncové uživatele
     • průběžně dává zpětnou vazbu na navržený produkt

1.5.2.4.3 Architekt kybernetické bezpečnosti

     • formuluje požadovaný budoucí stav kybernetické bezpečnosti v rámci projektů,
     • identifikuje kroky vedoucích k dosažení požadovaného budoucího stavu,
     • analýza úrovně architektury kybernetické bezpečnosti projektů, definice metrik a identifikace

          existujících rizik a návrh strategie a bezpečnostních opatření na zmírnění identifikovaných rizik,
     • tvorba plánů implementace architektury kybernetické bezpečnosti, určování částí a milníků k

          dosažení očekávaného cílového stavu,

                                                                                                                   19/80
     • připravuje pravidla a standardy pro oblast kybernetické bezpečnosti projektů,
     • podílí se na aktualizaci strategie kybernetické bezpečnosti organizace vyplývající z projektů,
     • tvorba a aktualizace modelu projektové architektury kybernetické bezpečnosti (procesní model,

          organizační struktura, aplikační architektura, technologie apod.),
     • průběžně vyhodnocuje aktuálního stav úrovně bezpečnostní politiky projektů podle

          stanovených metrik,
     • spolupodílí se na návrhu strategie bezpečnostního a penetračního testování v rámci projektů,
     • aktivně se účastní na oponentním řízení.

1.5.2.4.4 Manažer kvality

     • kontroluje zajištění souladu výkonu realizačních složek projektu s projektovým plánem, a to z
          pohledu cílů projektu, času a nákladů, dokumentace, působících rizik a úrovně dosažené
          kvality; kvalitou shody se rozumí stupeň souladu implementace se specifikací návrhu;

     • připravuje plán kvality projektu,
     • reviduje přípravu testovacích plánů a nastavení postupů při zjištění chyb,
     • monitoruje všechny aspekty výkonnosti projektu a produktů, provádí hodnocení, audity a

          oponování,
     • kontrola/přezkoumávání dokumentace a souladu se standardy použitými v projektu,
     • dokumentování odchylek od stanoveného procesu kvality a tvorba zpráv pro management,
     • návrh nápravných opatření, doporučení,
     • eskaluje identifikované neshody na projektového manažera,
     • dohlíží na dodržování standardů definovaných v zakládací listině projektu, zajišťuje projektový

          dohled.

1.5.2.4.5 Metodik projektu

     • Metodik projektu je specifická interní role Ministerstva zdravotnictví.
     • hlavním úkolem Metodika projektu je kontrola a zajištění souladu projektových postupů se

          stanovenými procesy a interními směrnicemi.
     • monitoruje aspekty výkonnosti projektu a produktů, provádí hodnocení, audity a oponování,
     • kontrola/přezkoumávání dokumentace a souladu se standardy použitými v projektu,
     • dokumentuje odchylky od stanovených procesů a vytváří zprávy pro vedení,
     • eskaluje identifikované neshody na projektového manažera.

1.5.2.5 Ostatní role
  Výše uvedené role jsou povinné a klíčové pro úspěšné řízení Programu EZ včetně všech jeho projektů.
  Role uvedené v této kapitole jsou základní projektové role, které jsou obvykle ustanoveny pro
  realizační projekty a předpokládá se, že budou využity i pro projekty Programu EZ. Na základě
  stanovených cílů a dodávek projektu pak každý projektový vedoucí vyhodnotí, zda tyto role jsou pro
  jeho/její projekt dostatečné, či zda je nutné rozšířit role na jeho/jejím projektu o další, zde neuvedené

                                                                                                                   20/80
  pozice. Posouzení potřeby jednotlivých rolí je plně v kompetenci projektových vedoucích jednotlivých
  projektů.

1.5.2.5.1 Konzultant ICT

     • poskytování konzultací v oblasti technické infrastruktury,
     • poskytování konzultací v oblasti aplikační infrastruktury,
     • poskytování konzultací v oblasti nasazování nových technologií,
     • poskytování konzultací v rámci oponentních řízení.

1.5.2.5.2 Business analytik

     • analýza podnikových procesů,
     • analýza uživatelských požadavků,
     • příprava dokumentace a optimalizace podnikových procesů,
     • konzultace v oblasti business analýzy.

1.5.2.5.3 Softwarový analytik

     • analýza a návrh funkcí aplikace,
     • konzultace v oblasti UX/UI,
     • konzultace v oblasti technologií prostředí aplikací,
     • konzultace v oblasti identifikace požadavků funkčních prvků aplikací.

1.5.2.5.4 Manažer testování

     • návrh strategie testování s ohledem na funkční a nefunkční požadavky, požadavky na
          automatizaci testování (v rámci projektu) v součinnosti s vedoucím projektu,

     • nastavení cílů testování,
     • definice požadavků na testování, vytvoření plánu testování, harmonogramu včetně etap testů,
     • řídí portfolio testovacích nástrojů a metodik,
     • návrh typů testů, metrik hodnocení testů, vstupy a výstupy z testování,
     • na základě analýzy požadavků realizuje návrh designu, test case, test suit a testovacích

          scénářů,
     • koordinace všech testovacích činností,
     • spolupráce na hodnocení relevantních výstupů projektu,
     • vyhodnocení testování na základě připravených metrik,
     • aktivní účast na oponentním řízení,
     • vyhodnocení procesu testování na projektu a napříč všemi týmy a návrh na zlepšení procesu

          testování.

1.5.2.5.5 Tester aplikací

     • definuje požadavky na automatizaci testování,
     • podílí se na nastavení cílů testování,

                                                                                                                   21/80
     • definice požadavků na testování, vytvoření plánu testování, harmonogramu včetně etap testů,
     • realizace testování aplikací včetně dokumentování provedených testů,
     • návrh typů testů, metrik hodnocení testů, vstupy a výstupy z testování,
     • vyhodnocení procesu testování na projektu a napříč všemi týmy a návrh na zlepšení procesu

          testování.

1.5.2.5.6 Administrátor projektu

     • odpovídá za zajištění administrativní podpory projektového řízení a správu dokumentace
          jednotlivých projektů včetně administrace registrů rizik, změn a konfiguračních položek,
          poznatků a kvality,

     • zajišťuje administrativní podporu řízení projektu,
     • odpovídá za správu dokumentace projektu,
     • odpovídá za administraci sdíleného úložiště projektu,
     • řídí správu verzí dokumentů a zajišťuje vstup do oponentních řízení,
     • odpovídá za procedury řízení konfigurace,
     • provádí administraci evidence rizik a
     • provádí administraci Katalogu změnových požadavků,
     • připravuje zápisy z jednání,
     • provádí dohled nad realizací schůzek realizačních týmu,
     • realizuje ostatní administrativní činnosti spojené s řízením projektů.

1.5.2.5.7 Správce dokumentace

     • odpovídá za zajištění administrativní správu dokumentace jednotlivých projektů směrem
          k dotačním řídím orgánům,

     • reportuje řídícím orgánům,
     • komunikuje s řídícími orgány,
     • vede finanční výkaznictví,
     • vede personální výkaznictví,
     • realizuje ostatní administrativní činnosti spojené s řízením projektů a jejich reportování směrem

          k poskytovateli dotací.

1.6 Projektová kancelář Programu EZ

  Projektová kancelář poskytuje administrativní podporu programovým a projektovým vedoucím.

  Hlavní odpovědnost:

     • Poskytnutí projektových šablon a pomoc s jejich implementací a řešení technických
          problému s tím spojených.

     • Poskytnutí obecných šablon (.pptx, .docx a .xlsx) a jejich pravidelná aktualizace.

                                                                                                                   22/80
     • Poskytnutí informací o procesech řízení projektů včetně poskytnutí interních směrnic
          upravující tuto aktivitu.

     • Správa a administrace úložiště.
     • Poskytování přístupu do úložiště a řešení technických problému s tím spojených.
     • Archivace finální dokumentace a akceptačních protokolů.
     • Pravidelná aktualizace a správa kontaktní matice.
     • Správa centrálního dokumentu o získaných poznatcích.
     • Organizace schůzek a případná rezervace místností.
     • Administrativní správa dokumentace jednotlivých projektů směrem k dotačním řídícím

          orgánům.
     • Vedení časových výkazů jednotlivých pracovníků projektu.

1.7 Architektonický výbor

  Architektonický výbor zajišťuje, aby všechny informační systémy a technologické projekty v organizaci
  byly v souladu s definovanými architektonickými principy a standardy. To pomáhá zajistit
  konzistenci a integritu celkové informační architektury organizace. Architektonický výbor pomáhá
  formulovat a podporovat strategické cíle organizace prostřednictvím architektonických rozhodnutí a
  doporučení. Tato rozhodnutí by měla přispívat k dosažení dlouhodobého rozvoje a růstu organizace.
  Mezi hlavní cíle a odpovědnosti architektonického výboru patří:

     • Definovat a vytvářet architektonickou vizi.
     • Rozvíjet architektonickou strategii.
     • Hodnotit a schvalovat Projekty.
     • Zajistit Interoperabilitu a konzistentnost.
     • Minimalizovat rizika a zlepšovat kybernetickou bezpečnost.
     • Podporovat inovace a flexibilitu
  Detailně je Architektonický výbor popsán v samostatném dokument – Organizace a řízení podnikové
  architektury Ministerstva zdravotnictví ČR (architektonický výbor) (odkaz na dokument).

1.8 Komunikační strategie Programu EZ

1.8.1 Strategie komunikace k veřejnosti

  V rámci řízení Programu EZ proběhne detailní příprava komunikační strategie směrem k odborné
  veřejnosti, veřejnosti a dalším zainteresovaným stranám.
  Během přípravy komunikační strategie bude nutné definovat níže uvedené části:
  5. Cíle projektu – Definice specifických cílů Programu EZ.

                                                                                                                   23/80
  6. Cíle komunikace – Je nutné stanovit jakých cílů je potřeba dosáhnout v rámci interní a externí
       komunikace.

  7. Cílové skupiny komunikace – Je klíčové identifikovat specifické skupiny lidí, s nimiž je potřeba
       komunikovat

  8. Klíčová sdělení – Klíčové sdělení jsou informace, které přizpůsobujeme jednotlivým skupinám, s
       nimiž komunikujeme, aby podporovala obecné cíle komunikace. Tato sdělení slouží jako
       prostředek k udržení konzistence v komunikaci.

  9. Nástroje komunikace – Při výběru nástroje komunikace bude nutné zohlednit způsoby, jakými
       daná skupina obvykle komunikuje.

  10. Plán edukace lékařského terénu a občanů – jedná se o strategický plán, který stanovuje cíle a
       metody pro poskytování informací včetně potřebných školení.

1.8.2 Povinná publicita (NPO)

1.8.2.1 Publicita projektu
  Konečný příjemce je povinen dodržovat pravidla publicity stanovená Vlastníkem komponenty:
     • Je zakázáno použít jiná loga než loga stanovená Pravidly jednotné publicity.
     • Znak musí zůstat zcela čitelný, samostatný a nelze jej upravit ani překrývat přidáním dalších
          vizuálních značek nebo textu. Pokud jsou znaky EU a NPO zobrazeny ve spojení s jiným logem,
          musí mít znaky EU a NPO nejméně stejnou velikost (měřeno na výšku nebo šířku) jako největší
          z těchto dalších použitých log a musí mít obdobné viditelné umístěn.
     • Loga se vždy umisťují tak, aby byla zřetelně viditelná. Jejich umístění a velikost musí být úměrné
          rozměrům použitého materiálu nebo dokumentu.
     • V souladu s prováděcím nařízením (CID) musí být loga zobrazovaná na internetových stránkách
          vždy v barevném provedení a ve všech ostatních případech musí být použito barevné provedení
          kdykoli je to možné.
     • Povinnost uvedení loga se nevztahuje na malé předměty, kde zobrazení plné verze není
          technicky proveditelné. Doporučené minimální rozměry loga EU definují pokyny výše uvedené.

1.8.2.2 Základní loga

1.8.2.3 Povinnosti
  Kde je povinnost loga uvést1:
     • související weby, microsity, vlastní sociální média, propagační tiskoviny (brožury, letáky,
          plakáty, publikace, školicí materiály) a propagační předměty;

1 Podrobné pokyny v Pokynu vlastníka komponenty 1.1, 1.2 a 4.4. pro příjemce finanční podpory

                                                                                                                   24/80
• plakát
• propagační audiovizuální materiály (reklamní spoty, product placement, sponzorské
• vzkazy, reportáže, pořady);
• inzerce (internet, tisk, outdoor);
• komunikační akce (semináře, workshopy, konference, tiskové konference, výstavy,
• veletrhy);
• PR výstupy při jejich distribuci (tiskové zprávy, informace pro média);
• dokumenty pro veřejnost či cílové skupiny (vstupní, výstupní/závěrečné zprávy, analýzy,
• certifikáty, prezenční listiny apod.);
• výzva k podání nabídek/zadávací dokumentace zakázek, smlouvy s dodavateli, dalšími

     příjemci, partnery apod. (pokud nebyly vytvořeny/uzavřeny před vydáním právního aktu).

                                                                                                              25/80
2 PROCESY ŘÍZENÍ PROJEKTŮ EZ

2.1 Plánování projektu

  V rámci řízení projektů EZ probíhá během plánování projektu přidělení projektového vedoucího
  k jednotlivému projektu, jmenování projektového vedoucího je v kompetenci hlavního vedoucího
  projektu. Projektoví vedoucí jsou buď z řad dodavatele nebo interní pracovníci MZ. Nominovanému
  projektovému vedoucímu je založen přístup do MS Teams a je vytvořen samostatný kanál projektu.
  Je nutné, aby každý projekt měl svůj samostatný kanál a název dle této posloupnosti ID skupiny
  projektu – Název projektu.
  Projektový vedoucí připraví úložiště projektu ve spolupráci s projektovou kanceláří. Struktura
  projektového úložiště bude vycházet ze standardizované stromové struktury a následně dle potřeb a
  rozsahu projektu bude upravována. Obecná stromová struktura úložiště projektu je:

                                                                                                                   26/80
2.1.1 Zahajovací fáze

  Hlavním cílem této fáze je:
     • Připravit a schválit Kartu projektu včetně rozpočtu projektu a rozsahu výstupu, která bude
          sloužit jako dynamicky aktualizovaný informační celek poskytující komplexní přehled o projektu.

2.1.1.1 Získání informací a zkušeností z předešlých projektů
  Cílem této aktivity je získat informace a poznatky z předešlých nebo paralelně realizovaných
  projektů jako podklad pro přípravu a plánování projektu. Některé získané poznatky mohou pocházet
  ze stávajícího projektu – pokud se jedná o nové skutečnosti/informace (jak pozitivní, tak negativní)
  mohou být předány ostatním v Programu EZ. Centrální registr získaných poznatků je uložen a
  pravidelně aktualizován v rámci Projektové kanceláře.

2.1.1.2 Reportování o stavu projektu
  V rámci zahajovací fáze projektu se spouští proces reportování o stavu projektu. Reportování je
  prováděno jednou týdně směrem k hlavnímu vedoucímu projektu, avšak může být individuálně
  upravena podle potřeb projektového týmu nebo dle dohody mezi relevantními účastníky projektu.
  Příprava Reportu o stavu projektu je v gesci projektového vedoucího.
  Pro dosažení konzistence, strukturovanosti a srozumitelnosti prezentovaných informací je v rámci
  tohoto reportovacího procesu využívána standardizovaná šablona "Report o stavu projektu".

                                              EZ_Report_o_stavu_projektu.pptx
  Detailně je proces reportování popsán v samostatné kapitole.
2.1.1.3 Příprava podkladu pro zahajovací etapu
  Všechny potřebné informace jsou doplňovány do šablony „Karta projektu“. Karta projektu představuje
  základní informace nutné pro schválení a následnou přípravu a realizaci projektu. Provází
  projekt v celém jeho životním cyklu a poskytuje základní informace pro posouzení realizovatelnosti
  projektu. Stává se ústřední součástí projektové dokumentace. Je posouzena z hlediska aktuálnosti

                                                                                                                   27/80
  v rámci ukončení etapy a následně posouzeno její naplnění při ukončení projektu (jako podklad pro
  závěrečnou zprávu projektu).
  Cílem zpracování Karty projektu je:

     • Upřesnit očekávání na kvalitu výstupů projektu (tj. jejich funkcionalitu, vlastnosti, vzhled a
          další klíčová kritéria kvality).

     • Identifikovat základní rizika projektu.
     • Zdůvodnit potřebnost a realizovatelnost projektu.
     • Definovat/navrhnout celkové potřebné zdroje (celkový rozpočet, zdroje krytí, požadované

          kapacity interní a externí).
     • Určit přínosy a negativní dopady projektu.
     • Navrhnout/upřesnit organizaci projektu (role).
  Projektový vedoucí ve spolupráci s Hlavním vedoucím skupiny projektu vypracovávají a
  pravidelně aktualizují Kartu projektu. Karta projektu je strukturována do devíti klíčových oblastí:
1. Informace o projektu a rozsah výstupu
  2. Realizace projektu
  3. Výstupy projektu
  4. Požadavky projektu
  5. Realizace objednávky
  6. Rizika projektu
  7. Organizační struktura projektu
  8. Harmonogram projektu
  9. Rozpočet projektu

                                                EZ_Karta_projektu.docx
2.1.1.4 Rozhodnutí

  Vypracovaná Karta projektu následně prochází posouzením a je oficiálně schvalována Výkonným
  výborem. Následně se spouští proces příprava projektu.

                                                                                                                   28/80
2.2 Příprava projektu

2.2.1 Příprava podkladů k řízení projektu

  Příprava podkladů k řízení projektu se skládá ze 5 strategií a přípravy základních projektových
  nástrojů.

       • Strategie řízení rizik
       • Strategie řízení změn
       • Strategie řízení kvalita
       • Strategie řízení konfigurace
       • Strategie řízení interní projektové komunikace
  Výše uvedené strategie se vytváří jak na úrovni realizačních projektů, skupin projektů tak i
  Programu EZ.
2.2.1.1 Strategie řízení rizik
  Riziko je událost, která ještě nenastala, ale jejíž potenciální příčinu známe, můžeme ji monitorovat a
  pokud nastane, bude mít zásadní dopad na projektové cíle. Riziko se měří kombinací
  pravděpodobnosti, s jakou může daná událost nastat a sílou dopadu, který realizace rizika může
  způsobit a blízkostí, resp. možným časovým rámcem ve kterém může být riziko aktivováno.
  Rozeznáváme dva typy rizik:
     • Hrozba popisuje nejistou událost s negativním dopadem na cíle projektu.
     • Příležitost popisuje nejistou událost s pozitivním dopadem na cíle projektu.
  Při popisu rizika, stejně jako při jeho řízení pracujeme s odhady. Rizika mají následující charakteristiky:
     • Riziko je subjektivní – každý z týmu může jedno a totéž riziko, resp. jeho dopady vnímat jinak.
     • Riziko se v čase mění v závislosti na projektovém prostředí a událostech.
     • Rizika není možné zcela eliminovat, ani nijak zamezit jejich náhodnému vzniku proto hovoříme

          o mitigaci (snížení dopadu) rizik.
  Řízen rizik probíhá po celou dobu trvání projektu a je v gesci projektového vedoucího.

                                                                                                                   29/80
  První identifikace a vyhodnocení rizika probíhá již v projektové přípravě – Karta projektu a kontinuálně
  v průběhu celého projektu. V rámci ukončení projektu je provedena analýza rizik přetrvávajících po
  skončení projektu.
2.2.1.1.1 Proces řízení rizik

  Identifikace rizika – na základě identifikace možné negativní události (rizika) se posuzuje především:
     • Co je příčinou dané události?
     • Kde příčina nastala?
     • Jaké jsou její důsledky? Jak se promítají do dosahování cílů (KPIs)?
     • Jaký je předpokládaný trend jejího dalšího vývoje?
     • Je nutné jej řešit? Kdo je vhodným vlastníkem (případně i řešitelem)?

  Vhodnými technikami k identifikaci událostí (rizik) používané podle konkrétních požadavků organizace
  či projektu jsou zejména:

     • pravidelná statusová setkání,
     • reportování, (pravidelný) monitoring
     • interaktivní workshopy, případně analýzy zvolených procesů a postupů, produktů a výstupů

          (projektu)
     • osobní rozhovory či cílené dotazování (dotazníky).
  Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé. Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou
  patřit:
     • Dodavatelé
     • Současný i minulý projektový manažer či člen týmu
     • Řízení kvality (QA)
     • další (členové ŘV, právní oddělení, apod).

                                                                                                                   30/80
  Identifikované riziko je bezodkladně komunikováno projektovému vedoucímu a riziko je zapsáno
  do registru rizik. Registr rizik je vytvářen jako nástroj pro evidenci a sledování stavu rizik projektu. Je
  udržován projektovým vedoucím v průběhu celého projektu.

                                                         EZ_Registr_rizik.xlsx
  Vyhodnocení rizika – Při hodnocení rizik analyzujeme pravděpodobnost jejich vzniku a jejich možné
  dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní
  analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje/umožňuje a jsou dostupná data, se provede kvantitativní
  analýza zjištěných rizik.
  Kvalitativní analýza řeší rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra
  dopadu na cíle organizace či projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena
  priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit.
  Hodnocení rizik je postaveno na předchozí analýze. V tomto kroku se také určuje, která rizika spolu
  souvisí, která je nutno řešit a která jsou naopak zanedbatelná nebo je lze akceptovat (viz i mitigační
  strategie níže).
Model výpočtu závažnosti rizika

  Závažnost/hodnota rizika (skóre) – relativní důležitost rizika pro organizaci, která je vyjádřena
  součinem pravděpodobnosti rizika a dopadu rizika.
  Veškerá rizika, která překročí hranici Pravděpodobnost „3 - vysoký“ nebo Dopad „3 - velký“ jsou
  eskalována výkonnému výboru projektu a jsou sledována ve zprávě o stavu projektu.

                                                                                                                   31/80
Dopad rizika   Zanedbatelné problémy při plnění dílčího úkolu/balíku práce bez dopadu na
1 Velmi malý   klíčové milníky

               Drobné omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu bez vlivu na jeho
               provozování

               Posun termínu dílčího úkolu/balíku práce bez dopadu na klíčové milníky

2 Malý         Změny omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu nezamezující jeho
               provozování, avšak omezující plnou pánovanou funkcionalitu

               Zvýšení nákladů na dílčí plnění dodavatele projektu bez dopadu na celkový
               rozpočet

3 Velký        Posun klíčových milníků projektu, dopad na včasné ukončení projektu
4 Kritický
               Zásah do rozpočtu projektu

               Omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu zamezující jeho
               provozování
               Kritické omezení funkcionality (kvality) vytvořeného produktu zamezující jeho
               celkové spuštění

               Všechny hrozící změny hodnoty dosažených monitorovacích indikátorů
               operačního programu, navýšení celkového rozpočtu, či změny rozsahu (je-li
               projekt kofinancován/financován ze SF EU nebo dotace)

               Neplnění závazných požadavků legislativy (hrozba sankcí – správní řád, resp.
               konkrétní legislativa)

               Přerušení operací, nemožnost včasného dokončení projektu

               Porušení smlouvy s dodavatelem (hrozba sankcí)

Pravděpodobnost rizika

1 Velmi nízká  Nepravděpodobný, nicméně možný ojedinělý výskyt (0–25 %)

2 Nízká        Občasný výskyt (25–50 %)

                                                                         32/80
3 Vysoká  Pravděpodobný výskyt (50–75 %)

4 Velmi vysoká Téměř jistý výskyt (75–100 %)

Mitigace rizika – jsou různé způsoby, jak dopady rizika řídit, resp. snížit. Riziko lze akceptovat,
vhodnými mitigačními postupy ho lze snížit na přijatelnou mez (či dokonce eliminovat), lze se mu
vyhnout, lze ho přenést/sdílet. S existencí určitých rizik však musíme vždy počítat a klíčovou otázkou
je, jak lze které riziko ošetřit, tak, aby jeho dopady nebo pravděpodobnost toho, že nastane, byly
minimální. Vhodnost použití strategie ošetření rizik musíme vždy posuzovat podle situace, podle
pravděpodobnosti a dopadů konkrétního rizika a také podle toho, jaké máme reálné možnosti riziko
ošetřit jiným způsobem.

K ošetření rizika lze zvolit některý z následujících přístupů:

   • Akceptace rizika – o riziku víme, avšak rozhodneme se nepodniknout žádné kroky. Jsme
        ochotni přijmout případnou ztrátu (dopad), kterou riziko v případě materializace přinese.

   • Zmírnění rizika – přijetí nápravných opatření vedoucích ke snížení pravděpodobnosti výskytu
        rizika nebo jeho dopadu na přijatelnou mez (tu si určuje organizace sama).

   • Vyhnutí se rizika – např. zákaz nebo nevykonání rizikové aktivity nebo procesu nebo použití
        náhradního řešení (organizace si však musí vyhodnotit, zda takovým opatřením nevznikají jiná
        rizika či vysoké náklady).

   • Přenos / sdílení rizika s někým dalším – snížení případného negativního dopadu tím, že je
        částečně přenesen na další osoby či subjekty (např. na dodavatele v rámci smluvního vztahu,
        pojištěním rizika apod.; za takovou službu se však zpravidla vždy platí a organizace by si měla
        dobře spočítat, zda se jí takový postup skutečně vyplatí nebo nikoliv).

Ošetření rizika – Za způsob ošetření rizika (plán opatření) je zodpovědný projektový vedoucí. Zároveň
je zodpovědný za stanovení vlastníka rizika, tj. roli, které odpovídá za provedení opatření a následný
monitoring rizika.

Sledování rizika – sledování rizik a přezkoumávání rizik zahrnuje pravidelné či nepravidelné kontroly
stavu rizik, které slouží k včasné detekci chyb (např. v hodnotě rizika či určení mitigace) pro včasnou
identifikaci nezvládání rizik, možnost uzavření rizika i pro podnět pro identifikaci dalších rizik.

Smyslem monitorování rizik je:

   • Sledování vnitřních i vnějších změn, které mají nějaký vliv na projekt, resp. riziko (hodnota,
        mitigační strategie).

   • Zjištění nových rizik
   • Ověření účinnosti a efektivnosti současného řízení rizik (mitigace).

                                                                                                                 33/80
     • Zlepšení řízení rizik pomocí nových informací získaných (v průběhu projektu).
     • Poučení se z událostí, chyb a úspěchů, které se vyskytly v rámci projektu či šířeji v celé

          organizaci.
  Rizika musí být monitorováno až do eliminace hrozby (resp. využití příležitosti) v registru rizik.
2.2.1.1.2 Komunikace a eskalace rizika
  Rizika jsou komunikována v následujících zprávách:

     • Zpráva o stavu projektu (projektový vedoucí informuje hlavního vedoucího projektu).
     • Zpráva o ukončení etapy (projektový vedoucí informuje hlavního vedoucího projektu, který

          následně informuje Výkonný výbor, resp. další zainteresované strany).

2.2.1.2 Strategie řízení změn
  Tato strategie se zaměřuje na plánování a řízení změn v průběhu projektu. Zahrnuje procesy pro
  identifikaci, hodnocení, schvalování a sledování změn ve vztahu k rozsahu projektu. Cílem je
  minimalizovat negativní dopady změn a zajistit, že jsou změny řízeny systematicky a efektivně.
  Požadavkem na změnu je jakákoliv relevantní změna od původní dohody, která nebyla
  plánována a vyžaduje řízení.
  Proces řízení změn na projektu bude probíhat v následujících krocích: vznesení požadavku na změnu,
  analýza požadavku (dopad na finance, čas a rozsah) a detailní návrh změny, rozhodnutí ano, nebo
  ne z příslušné úrovně řízení a následně vlastní realizace změny, kontrola správného provedení a
  dokumentace průběhu celého procesu (i v případě rozhodnutí změnu nedělat).

Analýza je zpracována do šablony „Zpráva o změnovém požadavku“.
                                      EZ_Zpráva_o_změnovém_požadavku.docx

                                                                           34/80
  Všechny navrhované změny jsou projektovým manažerem evidovány a zaznamenány do šablony
  „Registr změnových požadavků“.

                                          EZ_Registr_změnových_požadavků.xlsx

2.2.1.3 Strategie řízení kvality
  Řízení kvality v projektovém prostředí se váže na definici produktů a jejich kritérií kvality. Cílem je
  definovat požadované produkty, které odpovídají účelu uživatele a jejich kritéria kvality, na základě,
  kterých dodavatel dodá produkt a uživatel prověří jeho požadované vlastnosti/parametry. Strategie
  řízení kvality se skládá ze 6 hlavních parametrů:

2.2.1.3.1 Plánování kvality
  Zahrnuje definici produktů/výstupů projektu pomocí produktového rozpadu a následně jejich měřitelná
  kritéria kvality. V prvním kroku je zpracován popis produktu projektu, který definuje finální celkový
  produkt a požadavky na základě, kterých bude finální produkt akceptován. Popis produktu je součástí
  Karty projektu. Následně při plánování projektu v rámci procesu Minitendr je tento popis produktu
  projektu detailněji rozpracován.
  Produktově orientované plánování zajišťuje, že všechny výstupy/produkty (manažerské / odborné)
  zajistí dodání finálního produktu/výstupu. Je prvním vstupem pro definování kvality projektu.
  Výstupy/produkty mohou být jednoduché nebo složené ze dvou nebo více výstupů/produktů. Všechny
  tyto výstupy/produkty obvykle projdou posouzení kvality.
  Je rovněž možné využít „Produktové skupiny“, které pro účely prezentace kombinují sadu produktů.
  Tyto skupiny ve skutečnosti neexistují a nebudou vytvářeny, ale napomáhají lepší prezentaci a
  orientaci v projektu.

                                                                                                                   35/80
2.2.1.3.2 Použité systémy kvality, normy a předpisy

  Základním rámcem pro zajišťování kvality je řada norem ISO 9000 ze kterého vychází systém řízení
  kvality MZČR. Jedná se zejména o ČSN ISO 9001- Systémy managementu jakosti – Požadavky na
  systém, která specifikuje požadavky na systém řízení jakosti. Jeho zavedení umožňuje organizaci
  trvale poskytovat produkt, který splňuje požadavky zákazníka a příslušné požadavky předpisů,
  zvyšovat spokojenost zákazníka a zlepšovat podnikové procesy.

  V případě budování, nebo implementace informačního systému je relevantní ČSN ISO/IEC 90003
  Softwarové inženýrství – Směrnice pro použití ISO 9001:2000 na počítačový software. Dále
  vycházíme z normy ISO/IEC 12207 pro definici procesů pro vývoj, provoz a údržbu softwaru, jejich
  posloupnost a vazby. Případně úroveň kvality procesu budování IS lze ověřit na základě posouzení
  procesů dle normy ISO/IEC 15504.

  V případě, že budou Produkty / Projektové výstupy zařazeny do kategorie VIS (KII), tak budou
  posuzovány dle ZoKB a VoKB v aktuálním znění (včetně připravované aktualizace označované
  jako NIS2).

2.2.1.3.3 Techniky posuzování kvality

  Hlavní technikou pro posuzování kvality produktu (na obecné úrovni), tj. posuzování shody se
  stanovenými kritérii (Popis produktu) je technika revizí. Tato technika zajistí kromě kontroly kvality
  také širší přijetí produktu, a to zapojením klíčových zainteresovaných stran.

  Prvním krokem je příprava revize, kdy vedoucí posuzovatelů kromě administrativních úkonů ověřuje,
  že produkt je připraven k revizi a konsoliduje seznam otázek. V této fázi posuzovatelé přezkoumávají
  produkt a případně vznášení dotazy.

  V další fázi jednání revize je představen vlastní produkt, dále provedeno vlastní posouzení produktu
  (naplnění kritérií), zodpovězení případných dotazů a určen výsledek přezkumu. Je proveden záznam
  o této aktivitě do Registru kvality.

  Revize – follow-up je třetím krokem, ve které jsou posuzované opravy zjištěné v předcházejícím kroku.

                                                                                                                   36/80
  Uvedená technika bude používána jak pro Produkty/projektové výstupy typu dokument, nebo pro
  projektové výstupu typu Informační systém. V případě Informačního systému (aplikace) je posuzování
  shody realizováno formou testování. Použité typy testů pak odpovídají projektové etapě, resp.
  životními cyklu vývoje SW.

  Revize kvality je prováděna na základě plánovaných aktivit uvedených v registru kvality, ale stejně tak
  může být v odůvodněných případech (obava/riziko/atp.) realizována i mimo plán revizí kvality (v
  jakékoliv projektové fázi).

2.2.1.3.4 Kritéria přijatelnosti

  V případě projektového výstupu typu dokument je akceptován na základě vypořádání všech
  připomínek ze strany posuzovatele(ů).

  V případě projektového výstupu typu Informační systémy je aplikace akceptována, pokud byly zjištěny
  tyto počty chyb:

  A. 0 chyb vysoké závažnosti

  B. Nejvýše 10 chyb střední závažnost

  C. Nejvýše 50 chyb nízké závažnosti

  Definice závažnosti:

     • Chyba s vysokou závažností A: není možné používat důležitou funkci aplikace vůbec, nebo
          nesplňuje bezpečností požadavky na VIS a tento stav může ohrozit běžný provoz nebo
          bezpečnost.

     • Středně závažná chyba B: není možné používat důležitou funkci aplikace, ale existuje
          náhradní řešení nebo pouze omezuje běžný provoz.

     • Nízko závažná chyba C: ostatní – drobné chyby, které nespadají do kategorie A nebo B,
          nedostatky jsou převážně estetického rázu (překlepy, formátování apod.).

  V případě rozporu u uvedených akceptačních kritérií s platnou smlouvou má smlouva vždy
  přednost.

2.2.1.3.5 Kontrola kvality / testování

  Záznamy o provedených aktivitách v rámci řízení kvality jsou vždy uvedeny v Registru kvality. Registr
  kvality je vytvářen jako nástroj pro plánování a řízení kvality. Pro každý produkt poskytuje Identifikátor
  kvality, identifikátor(y) produktu, metodu posouzení kvality, role a odpovědnosti, datum činnosti kvality
  (cílový a skutečný), datum schválení (cílový a skutečný), výsledek, odkaz na záznamy kvality.

EZ_Registr_kvality.xlsx

                         37/80
2.2.1.3.6 Proces připomínkování
  1. Ukládání výstupů na interní úložiště: Dodavatel připraví a uloží výstupy na interní úložiště
       projektu. Informuje Projektového manažera o dokončení této aktivity.
  2. Oznámení týmu a požadavek na připomínkování: Projektový manažer zašle celému týmu
       odkaz na dokumenty s žádostí o připomínkování. Oznámí termín, do kterého probíhá
       připomínkování, a specifikuje způsob, jakým mají členové týmu poskytovat své připomínky.
       Termín připomínkování je stanoven v souladu s počtem a náročností kontroly výstupů.
  3. Přenos připomínek do registru: Projektový manažer shromažďuje a přenáší všechny
       připomínky do Registru připomínek. V případě, že se jedná o Word dokumenty, může být využit
       skript níže k usnadnění procesu přenosu.

                                           EZ_Návod_na_export_komentářů.docx

                                               EZ_Skript_stažení_připomínek.txt

  4. Doplnění Registru připomínek a informování dodavatele: Projektový manažer doplňuje
       šablonu Registru připomínek o relevantní informace týkající se každé připomínky. Informuje
       dodavatele o zaznamenaných připomínkách a předá jim aktualizovaný registr. V případě, že se
       bude jednat o připomínkování informačního systému využije projektový manažer upraveného
       registru.

                                                  EZ_Registr_připomínek.xlsx

                                              EZ_Registr_připomínek_k_IS.xlsx
  5. Zpracování připomínek dodavatelem: Dodavatel provede nezbytné úpravy na základě

       připomínek. V případě, že některé připomínky vyžadují další vysvětlení, je svolána pracovní
       schůzka k vypořádání připomínek. Tímto procesem je zajištěna strukturovaná a efektivní cesta
       pro připomínkování výstupů projektu, což v konečném důsledku přispívá k dosažení vysoké kvality
       projektových výsledků.

                                                                                                                   38/80
2.2.1.3.7 Akceptace
  Akceptace Produktu projektu je realizována na základě úplné sady akceptačních protokolů všech
  Produktů formou celkového Akceptačního protokolu (viz kapitola akceptační řízení).

2.2.1.4 Strategie řízení konfigurace
2.2.1.4.1 Identifikace a verzování dokumentů

  Všechny projektové / programové produkty (akceptované projektové výstupy) a všechny povinné
  manažerské produkty tvoří tzv. konfigurační položky. Aby bylo možné řídit životní cyklus těchto
  konfiguračních položek musí být zajištěna jejich jednoznačná identifikace, tj. příslušnost k projektu
  (programu, portfoliu), o jaký dokument se jedná, jeho status a verzi dokumentu. Tyto informace
  musí být dostupné již z názvu souboru. Další informace jsou tak součástí souboru (jako např. vlastník
  dokumentu, historie, klasifikace dokumentu, rozdělovník, případně další relevantní informace).
  Struktura názvu dokumentu je složena následovně:

2.2.1.5 Struktura identifikátorů
2.2.1.5.1 Identifikátor Programu

  EZ, jako Elektronizace zdravotnictví.
2.2.1.5.2 Identifikátor projektu

  Skupina projektu je identifikována velkými písmeny, např. A, B atp., projekty pak budou identifikovány
  čísly, např. 01, 02 atp. Oddělovač mezi označením skupiny projektu a projektu je tečka. Např
  dokument s označením A.01 náleží skupině projektu A a projektu s označením 01. Po dohodě je
  možné jako identifikátor použít také zkrácený název projektu.
2.2.1.5.3 Název souboru
  Z názvu souboru musí být zřejmé o jaký typ dokumentu se jedná a musí obsahovat diakritiku.
  V názvech souborů je možné používat velká/malá písmena, znaky jako pomlčka, podtržítko, tečka,
  případně další běžné znaky.

                                                                                                                   39/80
2.2.1.5.4 Verze dokumentu
  Jedná se o kombinaci datumu vzniku/vydání verze dokumentu ve formátu rrrr.mm.dd doplněný o
  číselné označení veze ve tvaru _vX.Y. (např. 20240131_v1.2.).
  Verze dokumentu je používána pouze u relevantních typů dokumentů.
  V případě pracovní verze dokumentu je využíváno verze 0 (např. 20240131_v0.1.). Po schválení
  dokumentu je využíváno verze 1 (např. 20240131_v1.0.). Další změny schváleného dokumentu
  jsou označovány číslem revize za 1.xxx (příklad _v1.12) V případě zásadní změny dokumentu
  se označí dokument vyšším číslem před tečkou (například _v2.0).

2.2.1.5.5 Stav dokumentu
  Poskytuje informaci o stavu dokumentu z pohledu jeho životního cyklu. Jedná se zejména o stavy:
     • INPROGRESS – dokument je ve stavy vytváření, není kompletní a může se měnit dle uvážení
          autora(ů)
     • DRAFT: dokument je ve stavu dokončené přípravy k dalšímu zpracování, dokument se v tomto
          stavu již není autorem dále upravován. Verze je určena k dalšími zpracování – typicky se jedná
          o interní připomínkování/revizi interním týmem.
     • REVISEDDRAFT: dokument je ve stavu zapracovaní/vypořádávání interních připomínek.
     • FINALDRAFT: dokument je ve stavu po vypořádání interních připomínek a revizí a je připraven
          k dalšímu zpracování – připomínky klienta/uživatele
     • REVIEWED: dokument je ve stavu zapracovaní/vypořádávání klientských připomínek
     • PREFINAL: dokument je ve stavu po vypořádání/zapracování všech připomínek a komentářů.
     • FINAL: dokument je vydán/schválen jako platná verze dokumentu
  Stav dokumentu je využíván pouze u relevantních typů dokumentů, např. u dynamicky se měnících
  dokumentů.
  Ne všechny stavy jsou relevantní pro určitý typ dokumentu.

                                                                                                                   40/80
2.2.1.5.6 Klasifikace dokumentace
  Klasifikace dokumentace je převzata z interní směrnice k využívání datových úložišť a klasifikace
  ukládaných informací (viz tabulka níže).

2.2.1.6 Strategie řízení interní projektové komunikace
  Komunikace je jedním z klíčových bodů projektu. Klíčem úspěšnosti projektu je jasná a soustavná
  komunikace jak v rámci projektového týmu, tak také s ostatními pracovníky mimo projektový tým.
  Příprava této strategie včetně jednotlivých procesů je v gesci projektového vedoucího.
  V rámci projektového řízení jsou pro komunikaci využívány e-mail, telefonní hovory, nebo projektové
  schůzky. Veškerá dokumentace ze schůzek a jednání stejně tak jako veškerá projektová dokumentace
  jsou elektronicky ukládány na Microsoft Sharepoint, například prostřednictvím MS Teams nebo přímo
  rozhraním Sharepoint serveru.

                                                                                                                   41/80
Přístup do tohoto úložiště mají primárně členové výkonného výboru, projektový dohled, projektový
vedoucí, podpora projektu a členové týmu. V případě kdy

1. Analýza zainteresovaných stran – jako první krok v rámci přípravy komunikační strategie je
     nutné provést analýzu zainteresovaných stran. V tomto kroku je nezbytné definovat tyto
     zainteresované strany a odpovídající komunikační činnosti do projektového/etapového plánu.

2. Zaslání seznamu členů týmu na PK – dle definovaných osob je nutné zaslat kompletní
     seznam členů týmu, uvedených s přesnými kontakty a přiřazenými rolemi na správce
     dokumentace (projektová kancelář), ten následně aktualizuje Kontaktní matici Programu EZ.
     Kontaktní matice slouží jako nástroj pro zajištění jasné komunikace a efektivní koordinace mezi
     členy týmu během celého průběhu projektu. Kontaktní matice je průběžně během trvání projektu
     pravidelně aktualizována.

3. Nastavení komunikačního modelu – Důležitým nástrojem pro projektové řízení jsou
     pravidelné koordinační schůzky / pracovní jednání. Nastavení komunikačního modelu je v gesci
     projektového vedoucího a na uzpůsobení danému projektu. Obecně byl měl komunikační model
     vycházet z tabulky níže:

Projektová     Frekvence jednání Význam                               Organizuje
úroveň
                                                                      Projektový vedoucí
Kontrolingové  Pravidelně 1x za 14   Rozhodování o operativních       po dohodě s
schůzky s      dní, mimořádně podle  otázkách projektu.               vedoucím projektu
dodavatelem    potřeby po domluvě.                                    dodavatele
                                     Detailní plánování, schvalování
                                     a koordinace všech úkolů.

                                     Kontrola a přidělení úkolů

Projektové     Pravidelně 1x týdně,  Plnění projektových cílů dle     Projektový vedoucí
schůzky        mimořádně podle       schváleného harmonogramu
               potřeby po domluvě.   a v požadované kvalitě.

                                                                      42/80
                          Příprava dílčích výstupních  případně jednotliví
                          dokumentů.                   pracovníci týmu
                                                       dodavatele.
                          Kontrola a přidělení úkolů.

Pracovní  Dle potřeby po  Pracovní diskuse k dílčím    Projektový vedoucí
schůzky   domluvě.        výstupům nebo tématům.
                                                       případně jednotliví
                                                       pracovníci týmu
                                                       dodavatele.

4. Příprava podkladů a zápisů ze schůzek – Příprava podkladů na schůzky je v gesci
     projektového vedoucího. Ten požádá členy týmu o zaslání podkladů nejpozději tři až šest
     pracovních dní (dle významů schůzek) předem. Projektový vedoucí předané informace
     zkonsoliduje a na základě těchto podkladů připraví časový plán jednání a agendu schůzky.
     Následně rozešle nejpozději do tři pracovních dnů účastníkům pozvánku (MS Outlook) s
     programem jednání. Příprava zápisu je v gesci projektového vedoucího. Zápis je zpracován do
     2 pracovních dnů po termínu konání schůzky. Zápis je zasílán ve formě .docx na všechny
     účastníky schůzky k připomínkování. Připomínky k zápisu je možné provést do 2 pracovních
     dnů, nebudou-li připomínky dodány do této lhůty je zápis považován za odsouhlasený a ve
     formátu PDF uložen do příslušné složky.

                                                    EZ_Zápis_z_jednání.docx
2.2.1.6.1 Eskalace

  Případné eskalace probíhají v hierarchické úrovni Programu EZ z nejnižších úrovni na úroveň vyšší.
  Proces eskalace:

     1. Členové týmu případně dodavatel v rámci projektu eskalují na:
                a. Projektového vedoucího

     2. Podle povahy problému eskalace projektový vedoucí eskaluje na:
                a. Vedoucího skupiny projektu (v případě mezi projektových problémů/otevřených bodů)
                b. Projektový výbor (v případě problému v rámci jednoho projektu)

     3. V případě, že nebude problém/otevřený bod vyřešen Vedoucí skupiny projektů eskaluje na:
                a. Hlavního vedoucího projektu
                b. Výkonný výbor

                                                                                                                   43/80
     4. V případě, že nebude problém/otevřený bod vyřešen bude eskalován na:
                a. Řídící výbor

2.2.2 Nástroje k řízení projektu

2.2.2.1 Plán projektu
  Jedním ze základních nástrojů k řízení projektu je „Plán projektu“. V plánu projektu je zapracovaný
  rámec projektu, celkový harmonogram a etapy (vč. členění hlavních produktů do etap), klíčové milníky
  a aktivity. V této části se připravuje seznam aktivit potřebných k výrobě produktů a kontrole jejich
  kvality řešení. Připravuje ho projektový manažer ve spolupráci s dodavatelem (je-li známi),
  eventuálně externím dodavatelem analýzy/architektury řešení a uživateli. Projektový manažer dále
  zpracuje celkový rozpočet projektu.
  Následně jsou projektovým manažerem doplněny záznamy o konfiguračních položkách (v této fázi
  jako seznam produktů, které mají být vyrobeny) a registr kvality, který je naplněn plánovanými
  kontrolami kvality. Tyto kontroly budou rovněž v dalších krocích zahrnuty do připravovaných plánů
  etap.
  Celkový rámcový plán projektu je v procesu Hranice etap upřesňován/detailizován do potřebné
  míry detailu pro jednotlivé etapy společně s dodavatelem (dodefinovány detailně produkty a aktivity
  v jednotlivých etapách včetně konkrétních termínů).
  Pro přípravu Plánu projektu je využívána standardizovaná šablona „Plán projektu“, která může být
  projektovým manažerem rozšířena dle rozsahu a obsahu projektu.

                                                      EZ_Plán_projektu.docx

2.2.2.2 Registr otevřených bodů
  Každá změna nebo formálně řešený problém při realizaci projektu musí být zaznamenána jako
  otevřený bod. To zajišťuje, že změny a problémy jsou vždy řízeny konzistentně dle nastavených
  procesů.
  Otevřené body musejí být vytvořeny v případě nenaplněných cílů kvality (tzv. Odchylky od Specifikace
  nebo jako dodatečné požadavky (Změnový požadavek) resp. v případě zásadních problémů při
  realizaci projektu, které narušují schválený plán projektu nebo etapy.
  Typy otevřených bodů:
     • Problém: problémy, obavy, otázky, stížnosti, události, které mají vliv na management projektu,
          a tudíž vyžadují akci.
     • Změnový Požadavek: změna v popisu produktu, návrh na vylepšení.
     • Odchylka od specifikace: nekontrolovaná odchylka od popisu produktu.

                                                                                                                   44/80
Kategorie otevřených bodů:
   • Otevřený bod kategorie D: U otevřených bodů v rámci kompetence týmového manažera
        (vedoucího projektu dodavatele) je provedeno rozhodnutí o řešení přímo týmovým manažerem
        (následně je informován projektový manažer v rámci kontrolingové schůzky).
   • Otevřený bod kategorie C: U otevřených bodů/změn v rámci kompetence projektového
        manažera je provedeno rozhodnutí o řešení přímo projektovým manažerem.
   • Otevřený bod kategorie B: U otevřených bodů/změn nad rámec pravomoci projektového
        manažera je předáno výkonnému výboru k rozhodnutí (podkladem je navržené řešení ve
        formálně zpracovaném změnovém požadavku). Jedná se o všechny změny v kvalitě (změny
        dodávaných produktů, rozšíření schváleného rozsahu projektu, požadavky na funkcionalitu nad
        rámec uzavřené smlouvy s dodavatelem), dále o změny termínů dílčích milníků bez dopadu na
        celkový závazný termín dokončení projektu. V případě projektů kofinancovaných ze
        Strukturálních fondů EU se jedná o nepodstatné změny vyžadující souhlas dotační autority.
   • Otevřený bod kategorie A: U otevřených bodů této kategorie se jedná o dopad napříč
        projektovým portfoliem. Jedná se o všechny změny v kvalitě (změny dodávaných produktů,
        rozšíření schváleného rozsahu projektu, požadavky na funkcionalitu nad rámec uzavřené
        smlouvy s dodavatelem). V případě projektů kofinancovaných ze Strukturálních fondů EU se
        jedná o podstatné změny vyžadující souhlas dotační autority.

Postup řízení otevřených bodů
Popis procesu řízení otevřených bodů je součástí procesu Kontrola etapy a je vysvětlen níže:

Pro zachycení otevřených bodů je využívána šablona „Registr otevřených bodů“.

                                            EZ_Registr_otevřených_bodů.xlsx
V případě, že bude otevřený bod identifikován jako problém je možné využít šablonu „Registr
problémů“.

                                                                                                                 45/80
                                                   EZ_Registr_problémů.xlsx
2.2.2.3 Registr úkolů

  Registr úkolu je nástroj, který slouží k sledování a správě všech úkolů, které jsou součástí projektu.
  Registr úkolů pomáhá organizovat a udržovat přehled o aktuálních úkolech, termínech plnění a
  zodpovědnostech v rámci projektu.

2.2.2.3.1 Přidělení úkolu
  V rámci této aktivity přiděluje projektový manažer konkrétnímu týmovému manažerovi (vedoucímu
  projektu dodavatele, resp. dalším členům týmu) úkol. Touto aktivitou se deleguje odpovědnost za
  dodání požadovaného odborného výstupu na týmového manažera.
  Projektový manažer přiděluje týmovému manažerovi (vedoucímu projektu dodavatele) / členovi týmu
  úkol (v rámci kontrolní schůzky, který je zaznamenán v zápisu z jednání). Úkol je následně přidán do
  šablony „Registr úkolů“.
  Úkoly přidělované mimo schůzky s dodavatelem jsou zasílány prostřednictvím emailu a zaznamenány
  do Registru úkolů.

                                                      EZ_Registr_úkolů.xlsx
2.2.2.3.2 Potvrzení přijetí úkolu

  Zodpovědná osoba potvrzuje přijetí úkolu v požadovaném rozsahu a je následně odpovědný za jeho
  dodání.
2.2.2.3.3 Realizace úkolu
  V rámci této aktivity pracuje zodpovědná osoba na splnění úkolu a je také zodpovědná za kvalitu
  splnění úkolu.

                                                                                                                   46/80
2.2.2.3.4 Kontrola dokončeného úkolu
  Projektový vedoucí zkontroluje, zda byl úkol splněn a zaznamená stav do Registru úkolů. V případě
  nesplnění úkolu je domluven náhradní termín splnění úkolu.

2.2.2.4 Harmonogram
  Harmonogram je jedním z klíčových nástrojů projektového řízení. Harmonogram je plánovací nástroj,
  který definuje a organizuje časový průběh projektu. V rámci harmonogramu je nutné stanovit
  termíny pro jednotlivé fáze a etapy projektu. Finální termín dokončení projektu je dle smlouvy a je
  neměnný (v případě, že dojde ke zpoždění a riziku nestihnutí termínu je nutné tuto informaci včas
  eskalovat a najít vhodné řešení).
  Projektový manažer průběžně doplňuje termíny pro dílčí úkoly a dle jeho plnění jej aktualizuje.
  Nad rámec základních fází a etap je nutné do harmonogramu zapracovat níže uvedené body:
     • Schvalování projektové žádosti (v případě kofinancování ze strukturálních fondů EU)
     • Příprava a realizace výběrového řízení na dodavatele (zakončeno podpisem smlouvy
          s dodavatelem)
     • Zpracování prováděcího projektu
     • Realizace dodávky a testování
     • Příprava produktivního provozu
     • Spuštění produktivního provozu
     • Provoz včetně termínů prokazování indikátorů
  Harmonogram připravuje projektový manažer a je na jeho uvážení, jaký nástroj využije. Je možné
  využít šablonu harmonogramu v excelu nebo využít nástroj MS Project:

                                                      EZ_Harmonogram.xlsx

                                                     EZ_Harmonogram.mpp
2.2.2.5 Akceptační řízení

  Akceptační řízení je proces, který vede k formálnímu schválení nebo odmítnutí výstupů nebo
  produktů projektu. Akceptační řízení je vždy zahájeno po schválení a předání produktů / výstupů.
  Tento proces je detailně popsán v kapitole Řízení dodání produktu.

                                                                                                                   47/80
  Na základě výsledků testování a kontroly kvality je připraven akceptační protokol a předávací protokol.
  Příprava akceptačního a předávacího protokolu je v gesci projektového manažera dodavatele ve
  spolupráci s interním projektovým manažerem. Pro přípravu protokolu jsou využívány
  standardizované šablony s názvem „Předávací protokol“ a „Akceptační protokol“.

                                                  EZ_Předávací_protokol.docx

                                                 EZ_Akceptační_protokol.docx

  V rámci podepisování a následné archivace jsou vždy připravovány a podepisovány 2 kopie
  protokolů (pro MZČR a pro dodavatele). Projektový manažer následně protokoly zdigitalizuje a uloží
  na společné úložiště.
  V rámci podepisování protokolů je nutné se předem domluvit, zda bude protokol podepsán
  elektronicky nebo fyzicky. Kombinace druhu podpisu není možná.

2.2.2.6 Plán revize přínosů
  Účelem přístupu řízení přínosů je identifikovat přínosy a především vybrat, jak lze přínosy měřit,
  aby bylo možné prokázat, že jich bylo dosaženo. Přístup k řízení přínosů musí obsahovat
  informace o očekávaném časovém horizontu těchto přínosů, tj. kdy lze přínosy očekávat a měřit a kdo
  bude tyto informace shromažďovat.
  Za specifikaci přínosů je odpovědná role Hlavní uživatel. Po ukončení projektu a rozpuštění
  projektového týmu podá Hlavní uživatel zprávu o realizovaných přínosech vedení společnosti nebo
  programu. Musí jasně prokázat, že bylo dosaženo očekávaných přínosů, nebo poskytnout další
  informace, které vysvětlí, proč tomu tak není. Sponzor projektu je odpovědný za to, že v případě
  potřeby budou naplánovány a provedeny kontroly přínosů a také zkontroluje že kontroly jsou
  plánovány po uzavření projektu.
  Projektový manažer informuje Projektový výbor o všech očekávaných přínosech, které byly během
  projektu realizovány. Během procesu uzavření projektu naplánuje po-projektové revize přínosů,
  které by měly proběhnout v následujících letech po dokončení projektu.
  Role a odpovědnosti
     • Projektový vedoucí
                - Zodpovědný za přípravu Plánu revize přínosů
                - Zodpovědný za průběžnou aktualizaci při přechodu mezi etapami

                                                                                                                   48/80
                - Zodpovědný za aktualizaci a naplánování po projektových revizí přínosu v rámci etapy
                     ukončení projektu

     • Uživatel (Hlavní uživatel)
                - Je osoba odpovědná za specifikaci jednotlivých přínosů

2.2.2.7 Řízení postupu projektu
  Proces řízení postupu projektu je určen monitorování a porovnávání skutečného stavy proti
  plánovanému, poskytuje předpovědi plnění cílů projektů a životaschopnost projektu a řídí veškeré
  nepřijatelné odchylky.

  Řízení postupu projektu = měření dosažení cílů plánů:

     • na úrovni projektu – Plán projektu
     • na úrovni etapy – Plán etapy, resp. Plán realizace výjimky
     • na úrovni balíku práce – Balík práce

  Všechny úrovně řídícího týmu projektu mohou:

     • Monitorovat postup
     • Porovnávat postupy s plány
     • Přezkoumávat plány a postupy
     • Iniciovat nápravná opatření
     • autorizovat další práci

  Tolerance umožňuje uplatnit princip Řízení na základě výjimek (princip Prince2). Tolerance se
  vztahuji na náklady, čas, rozsah, kvalitu, rizika i přínosy). Projektové tolerance jsou nastaveny již
  z předprojektové fáze a jejich čerpání schvaluje sponzor projektu a mohou se vztahovat jak na
  projekt, etapu i balík práce.

     V případě, že dojde k překročení úrovně tolerance nastává Výjimka, která musí být eskalována:
     • Na úrovni Balíku práce – neprodleně projektovému vedoucímu jako otevřený bod
     • Na úrovni etapy – je výjimka evidována v příslušném registru jako otevřený bod a je formálně

          eskalována jako zpráva o výjimce
     • Na úrovni projektu se projektový výbor obrací na nadřízenou úroveň řízení (program atp.)

  Přezkoumávání/kontroly postupu se týká následujících manažerských produktů:

     • Registr otevřených bodů
     • Registr kvality
     • Registr rizik
     • Výkaz stavu produktů
     • Zpráva o stavu Balíku práce
     • Zpráva o stavu etapy
     • Zpráva o ukončení etapy

                                                                                                                   49/80
     • Zpráva o ukončení projektu

  Role a odpovědnosti:

     • Programový management – určuje tolerance projektu.
     • Sponzor – určuje tolerance na etapu, rozhoduje o Plánu realizace výjimek.
     • Projektový vedoucí – monitoruje postup a porovnává jej proti plánu, autorizuje balíky práce.
     • Týmový manažer – přijímá (schvaluje) Balíky práce, informuje Projektovou podporu o

          dokončených činnostech v rámci kvality, informuje projektového vedoucího o všech odchylkách.
     • Projektový dohled – ověřuje obchodní případ s ohledem na externí vlivy, potvrzuje, že postup

          etapy/projektu je v souladu s dohodnutými tolerancemi.

2.3 Objednávka

  Detailní proces je pospán v Rámcové dohodě – uzavírání objednávek. Zde jsou uvedeny pouze
  základní procesní kroky k uzavření objednávky.

  1. Jednotlivé dohody o dílčím plnění na poskytování Plnění budou uzavírány na základě písemné
       výzvy k podání nabídek adresované ze strany Objednatele všem dodavatelům dle § 135 odst. 1
       písm. a) ZZVZ

  2. Objednatel se zavazuje zaslat Dodavateli Výzvu prostřednictvím elektronického nástroje Tender
       arena (https://www.tenderarena.cz/). Objednatel je oprávněn změnit elektronický nástroj, musí
       však o každé změně vyrozumět písemně Dodavatele. Změna elektronického nástroje je vůči
       Dodavateli účinná okamžikem, kdy o ní byl písemně vyrozuměn.

  3. Výzva bude obsahovat minimálně:
       a. vymezení a popis požadovaného Plnění v souladu s přílohou č. 1 Rámcové dohody;
       b. místo a dobu realizace Plnění;
       c. závazný návrh Objednávky dle podmínek konkrétního Plnění;
       d. lhůtu, způsob a místo pro podání nabídek; délka lhůty pro podání nabídek bude přiměřená
             charakteru a náročnosti úkonů vyžadovaných od Dodavatele pro přípravu jeho nabídky;
       e. údaje o kritériích hodnocení a metodě hodnocení; způsob výběru nejvýhodnější nabídky bude
             vycházet ze Zadávací dokumentace.

  4. Dodavatel je povinen v případě svého zájmu na základě Výzvy podat nabídku (dále jen „Nabídka“)
       ve lhůtě stanovené ve Výzvě, a to prostřednictvím elektronického nástroje dle odst. 4.2 Rámcové
       dohody.

2.4 Realizace projektu

  Realizace projektu je fáze v projektovém řízení, ve které se plány a strategie, které byly připraveny v
  předchozích fázích, přeměňují do skutečného výsledku nebo produktu. Tato fáze zahrnuje
  mobilizační etapu, implementační etapu, přípravu produktivního provozu a průběžné
  monitorování a reportování pokroku a správu zdrojů. Fáze realizace projektu je zahájena po

                                                                                                                   50/80
  schválení připravených podkladů k řízení projektu a v případě konání VZ, tak po podpisu smlouvy
  s dodavatelem.
  Vstupním procesem fáze realizace projektu je schválení zahájení realizace projektu.
  Realizace projektu se skládá ze 3 základních etap:
  1. Mobilizační etapa (zpracování prováděcího projektu)
  2. Implementační etapa (kontrola etapy, řízení dodání produktu, hranice etapy)
  3. Příprava produktivního provozu

2.4.1 Schválení zahájení realizace projektu

  Tento krok je možný uskutečnit až po podpisu smlouvy s vítězným uchazečem (dále jen
  dodavatelem).
  Výkonný výbor schvaluje:

     • Výsledky výběrového řízení
     • Plán projektu
     • Organizační strukturu a role (včetně zástupců uživatelů a dodavatelů v realizačním týmu)
  Následně Sponzor projektu informuje Výkonný výbor o zahájení realizace projektu.
  Dalším krokem v rámci realizace projektu je zorganizování zahajovací schůzky s dodavatelem. Před
  uskutečněním zahajovací schůzky s dodavatelem projektový vedoucí požádá o přípravu prezentace
  na tuto schůzku. Prezentace by měla obsahovat tyto údaje:
     • Představení dodavatele
     • Rozsah prací
     • Harmonogram
     • Kontaktní matice dodavatele
     • Požadované součinnosti
     • Další kroky
  Tato schůzka slouží především k představení dodavatele a seznámení se se základním rámcem a
  informacemi o projektu.

                                                                                                                   51/80
  Projektový vedoucí zašle informace na projektovou kancelář, která aktualizuje kontaktní matici a všem
  členům týmu zajistí přístup do společného úložiště.

2.4.2 Mobilizační etapa

  Mobilizační etapa je zahájena předáním šablony „Prováděcí projekt“ dodavateli s požadavkem o jeho
  vypracování.
  Prováděcí projekt je ústředním dokumentem pro realizaci projektu a obsahuje:

     • Detailní analýzu
     • Analýzu současného stavu
     • Analýzu nových požadavků
     • Návrh řešení
     • Technologické zajištění provozu
     • Organizační zajištění provozu
     • Katalog požadavků
     • Definici datového rozhraní
     • Systémovou a bezpečnostní politiku
     • Požadovanou součinnost.

                                                   EZ_Prováděcí_projekt.docx

  Dodavatel vypracuje prováděcí projekt v požadované struktuře včetně testovacích scénářů. Jeho
  činnost je koordinována projektovým manažerem dle schváleného plánu projektu a smlouvy
  s dodavatelem.
  Následně je dokument zaslán do připomínkovacího řízení a je spuštěn proces připomínkování.
  Prováděcí projekt je schválen Sponzorem projektu a Klíčovým uživatelem. Po schválení je
  zahájen proces akceptačního řízení. Projektový manažer připraví Předávací protokol a Akceptační
  protokol. Společně s manažerem dodavatele jej vyplní a zajistí podepsání obou dokumentů.
  Podepsané protokoly jsou společně s Prováděcím projektem vloženy na MS Teams / SharePoint.
  Projektový manažer aktualizuje Plán projektu na základě schváleného prováděcího projektu.
  Dodefinuje jednotlivé etapy s termíny po konzultaci s klíčovým uživatelem a hlavním
  dodavatelem v souladu se smlouvou s dodavatelem.

2.4.3 Kontrola etapy

  Kontrola etapy probíhá průběžně v rámci řízení etapy a zahrnuje:
     • každodenní práci projektového manažera – přidělování, monitoring a kontrola úkolů.

                                                                                                                   52/80
     • řízení rizik a otevřených bodů – eviduje je, analyzuje a vyhodnocuje, nastavuje opatření,
          případně eskaluje výkonnému výboru.

     • reportování zprávy o stavu etapy výkonnému výboru a eskalace otevřených bodů a rizik (v
          případě, kdy hrozí překročení tolerancí etapy).

  Kontrola etapy obsahuje níže uvedené procesy:

2.4.3.1 Řízení úkolů
  Detailně je tento proces popsán v kapitole registr úkolů.

2.4.3.2 Řízení rizik
  Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení rizik.

2.4.3.3 Řízení otevřených bodů
  Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení otevřených bodů.

2.4.3.4 Řízení změn
  Detailně je tento proces popsán v kapitole řízení změn.

2.4.3.5 Reportování o stavu projektu
  V rámci této činnosti připravuje projektový manažer šablonu „Report o stavu projektu“. Zpráva
  poskytuje výkonnému výboru v předem daných intervalech souhrnné informace o projektu.
  Účelem reportu je poskytnout výkonnému výboru (nebo jiným zainteresovaným stranám) souhrnnou
  informaci o stavu projektu v pravidelných intervalech. Používá se k monitorování postupu a
  signalizování potenciálních problémů výkonnému výboru.
  Zpráva je vytvářena v 7denní frekvenci nebo dle dohody.

                                                                                                                   53/80
                                              EZ_Report_o_stavu_projektu.pptx
2.4.3.5.1 Report o stavu projektu

2.4.3.5.2 Zdraví projektu
  Zdraví projektu odkazuje na celkový stav a výkonnost projektu v průběhu jeho realizace. Je to
  komplexní hodnocení různých aspektů projektu, které zahrnuje: celkový stav, rozsah, termíny a zdroje.
  V rámci zdraví projektu je využívána čtyř barevná škála:
     • Bez problému, projekt postupuje v rámci plánovaného rozsahu, harmonogramu a rozpočtu.
     • Problém s možným dopadem na projekt, pokud by nebylo řešeno.
     • Problém s dopadem na projekt, jestliže nebude ihned provedeno nápravné opatření.
     • Problém s kritickým dopadem na projekt vyžadující okamžité opatření vedení společnosti.
  Projektový vedoucí vždy aktualizuje zdraví projektu jak pro minulé reportovací období, tak i aktuální.

2.4.3.5.3 Klíčové milníky
  Projektový vedoucí doplní klíčové milníky. Jedná se o termíny, které označují dokončení klíčové fáze
  nebo dosažení klíčového cíle projektu (většinou jsou definované ve smlouvě).
  V rámci sledování plnění klíčových milníků projektový vedoucí pravidelně aktualizuje stav a trend.
  Samotné klíčové milníky a jejich termín je neměnný.

                                                                                                                   54/80
2.4.3.5.4 Stav
  pro sledování stavu plnění klíčového milníku je používána procentuální hodnota plnění.
  Ta je vypočítává následujícím způsobem:

                      𝑆𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů
        (𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑝𝑙á𝑛𝑜𝑣𝑎𝑛ý 𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑝ří𝑝𝑟𝑎𝑣𝑦 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝ů) 𝑥 100 = 𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑢á𝑙𝑛í 𝑝𝑙𝑛ě𝑛í

Dle procentuálního plnění je doplněn jeden z uvedených stavů:

0-5 %                                                          51-75 %

6-25 %                                                         76-99 %

26-50 %                                                        100 %

  Dále projektový vedoucí doplní trend, dle kterého bude probíhat plnění klíčového milníků.

2.4.4 Hranice etapy

  Hranice etapy jsou strategickými body v průběhu projektu, kde se provádí hodnocení dosažených
  výsledků, plánů pro další fázi a celkového stavu projektu.

  Účelem procesu řízení hranice etapy je:

     • Dokončení a vyhodnocení stávající etapy.
     • Detailní plánování následující etapy.
     • Aktualizace Projektového plánu.
     • Posouzení stavu rizik.
     • Příprava zprávy pro Výkonný výbor.
     • Zpracování monitorovací zprávy pro řídící orgán.

  V rámci hranice etapy je nutné provést 5 základních kroků:

                                                                                          55/80
2.4.4.1 Zpráva o ukončení etapy
  V rámci této aktivity připravuje projektový vedoucí pro Výkonný výbor Zprávu o ukončení etapy.
  V rámci reportování ukončené etapy posuzuje stav rizik, otevřených bodů a kvality, vyhodnocuje
  plnění rozpočtu a harmonogramu. Zpráva slouží jako podklad pro čerpání finančních prostředků/
  platby dílčích faktur dodavatele. Pro přípravu zprávy je využívána šablona „Zpráva o ukončení etapy“.

                                             EZ_Zpráva_o_ukončení_etapy.docx
2.4.4.2 Příprava plánu etapy

  Pro každou etapu je zpracováván detailní plán etapy. Jedná se o harmonogram vycházející
  z projektového plánu rozpracovaný do větších detailů tak, aby bylo možné etapy dobře kontrolovat a
  řídit. Zkrácením plánovacího horizontu je možné dosáhnout efektivnějšího a přesnějšího plánování.
  Plán etapy obsahuje termíny pro etapu, produkty, které budou dodané v této etapě. Plán etapy
  zpracovává projektový vedoucí a je využívána šablona „Plán etapy“.

                                                       EZ_Plán_etapy.docx
2.4.4.3 Aktualizace plánu projektu

  Projektový vedoucí po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje plán projektu. Promítne do něj
  změny a upřesnění.
2.4.4.4 Aktualizace organizace projektu
  Projektový vedoucí po vypracování plánu etapy aktualizuje a zreviduje organizaci projektu. Promítne
  do ní plánované produkty a aktivity následující etapy, resp. potřebné kvalifikace pro jejich dodání a
  posouzení.
2.4.4.5 Aktualizace plánu revize přínosů
  V rámci této aktivity projektový vedoucí aktualizuje dokument plán revize přínosů o dosažené částečné
  přínosy (bylo-li dosaženo některých z plánovaných cílů/indikátorů).

2.4.5 Řízení dodání produktu

  Jedná se v projektové hierarchii o nejnižší proces řízení. Slouží k oddělení práce projektového
  manažera od práce odborné. Zahrnuje tvorbu/výrobu a schválení jednotlivých produktů/výstupů.

                                                                                                                   56/80
  Projektový manažer je odpovědný za schválení/přidělení úkolu, přijetí dokončené práce a za
  provedení záznamů o otevřených bodech nebo rizicích předložených Týmovým manažerem/členem
  týmu (v rámci procesu kontroly etapy).
  Týmový manažer/člen týmu je odpovědný za provedení úkolu (dohlíží, zda je práce provedena po
  odborné stránce). O realizaci průběžně informuje projektového manažera v rámci kontrolingových
  schůzek.
  Aby bylo řízení dodání produktu úspěšné je nutné držet se pěti základních parametrů:

  Po dokončení řízení dodání produktu je zahájena aktivita schválení a předání produktů / výstupů
  uživateli / uživatelům.
  V rámci této aktivity probíhá schválení a předávání produktů uživatelům. Na základě výsledků
  testování a kontroly kvality je sepsán akceptační protokol (viz kapitola Akceptační řízení). Akceptační
  protokol je podepsán klíčovým uživatelem, sponzorem projektu a hlavním dodavatelem (zástupce
  dodavatele). Projektový manažer zaznamená výsledky do registru kvality a podepsané akceptační
  protokoly uloží na úložiště.
  Zdrojové kódy jsou ukládány do úložiště kódu MZ využívající nástroje Microsoft DevOps Server.
  Dodavatel na základě odsouhlasení instalace (report provedených testů ve vývojovém prostředí
  dodavatele) do prostředí MZ (produkční i neprodukční) je povinen provést uložení a předání
  zdrojového kódu instalované verze aplikace. Zdrojový kód musí být předán v kompletní buildovatelné
  podobě (včetně projektu, nebo nastavení vývojového prostředí) a to jak pro neprodukční, tak i pro
  produkční prostředí. Verze pro produkční i neprodukční prostředí jsou tvořeny jedním zdrojovým
  kódem, liší se pouze v konfiguracích (parametrech buildu) pro produkční a neprodukční prostředí.
  Součástí nové verze vždy musí být popis změn, resp. úprav verze, tzv. Release notes a dále musí být
  dodána instalační příručka (případně ostatní povinná dokumentace).
2.4.5.1 Návaznost procesů vývoje SW na projektové řízení
  Metodika projektového řízení MZČR včetně PRINCE2, ze které vychází, jsou schopné pokrýt široké
  spektrum realizovaných (nejen) IT projektů.

                                                                                                                   57/80
  Pro účely této metodiky vycházíme z tzv. vodopádového (waterfall) životního cyklu vývoje
  software. Jedná se o lineární a sekvenční přístup kdy je každý krok závislý na výstupu předchozího
  kroku. Způsob, jakým se tyto projekty rozvíjejí, má lineární průběh.

          Celkově je předpokládáno, že projekty budou řízeny dle metodiky Prince2, ale zároveň
          má dodavatel volnost v začlenění agilních principů jako jsou například Sprinty, Stand-
          up, ...
  Vodopádový životní cyklu je znázorněný na následujícím obrázku:

  Projekty založené na vodopádovém modelu jsou dobře definované, předvídatelné a mají specifickou
  dokumentaci. Užití tohoto přístupu je výhodné zejména v případech kdy:

     • jsou definované požadavky;
     • je stanovena pevná časová osa;
     • jsou dané a srozumitelné technologie a
     • pravděpodobně nebudou vyžadovány výrazné změny v průběhu projektu.
2.4.5.1.1 Mobilizační etapa – Realizační projekt
  Z pohledu řízení projektu vstupujeme do realizační části projektu s popisem aplikace, tj.
  definovanými požadavky (funkčními i nefunkčními), kvalitativními požadavky a způsoby jejich ověření,
  a to ve formě Karty projektu a Popisu produktu.
  V rámci první realizační etapy označované jako Mobilizační etapa je vpracován tzv. Prováděcí projekt
  zahrnující fázi Analýzy (Detailní analýzy) a Návrhu systému.
  V průběhu analytické fáze jsou funkční požadavky na aplikaci analyzovány, ověřovány a formálně
  zpracovány do podoby Funkční specifikace (definice use case – případů užití). Funkční specifikace
  je formální dokument používaný k podrobnému popisu zamýšlených schopností produktu, vzhledu a

                                                                                                                   58/80
  interakcí s uživateli pro vývojáře softwaru (v případě, že se jedná o rozšíření stávající aplikace, je také
  analyzován současný stav).

  S ohledem na skutečnost, že funkční specifikace detailně popisuje chování aplikace, je obvyklé, že po
  dokončení funkční specifikace vznikne i dokument popisující způsob jejího ověření v podobě
  Testovacích scénářů.

  V průběhu fáze návrhu (designu) vzniká dokument technická specifikace, aby popsal technický
  návrh aplikace – její technickou architekturu (použití schválených arch. paternů, provozní platforma
  atp.), služeb, integrací na okolní systémy, definicí datového rozhraní, datových modelů a dalších
  technických detailů.

  Realizační projekt dále musí obsahovat popis technologického a organizačního zajištění provozu
  (viz. etapa Předání do produkčního provozu).

  V neposlední řadě je nezbytné zajistit odpovídající bezpečnost aplikace (součást analýzy i návrhu)
  a to včetně zpracování systémové a bezpečnostní politiky.

  Samostatnou kapitolu pak tvoří sada povinné dokumentace (požadavek ze strany objednatele), které
  bude součástí dodávky (Uživatelská příručka, admin. příručka atp.)

  Prováděcí projekt také definuje požadavky na součinnost ze strany objednatele, tak aby bylo
  možné efektivně řídit zdroje na straně objednatele.

  Na základě schváleného prováděcího projektu je pak možné aktualizovat Projektový plán a
  následně zahájit Implementaci systému.

2.4.5.1.2 Implementační etapa

  V průběhu projektové Implementační fáze probíhá vlastní vývoj aplikace (kódování / implementace),
  která je standardně řízenou projektovou etapou – přidělování balíků práce, úkolování, kontrola plnění
  atp. Realizace je na straně dodavatele a obvykle v jeho vývojovém prostředí. Průběh této etapy je
  možné monitorovat na základě tzv. unit testů, tj. testů na úrovni aplikačních modulů, tak jak
  jsou postupně zadávány k realizaci.

  Po dokončení fáze vývoje aplikace nastává fáze testování, tj. ověření, zda byly naplněny veškeré
  funkční i nefunkční požadavky na aplikace, tj. zda byla naplněna kvalita dodávky (aplikace).

  Pro ověření funkčních požadavků jsou z analytické fáze připraveny testovací scénáře detailně
  popisující očekávané chování aplikace. Pro testování nefunkčních požadavků jsou připraveny
  specifické testovací postupy a nástroje připravené již ve fázi návrhu, nebo v rámci definování testovací
  strategie. Jedná se například o výkonové testy, kapacitní testy, testy na odolnost proti výpadky
  aplikace, resp. ztráty dat, nebo penetrační (bezpečnostní testy).

  Vlastní vyhodnocení testů (kvality aplikace) je posuzována s ohledem na celkovou funkčnost aplikace.
  Výsledky testů, resp. chyby aplikace jsou kategorizovány, např. kategorie A – kritický dopad, systém
  je zcela nefunkční, kategorie B – závažný dopad, hlavní části systému jsou funkční, nebo funkční

                                                                                                                   59/80
s omezením, kategorie C – ostatní. Pro vyhodnocení – akceptaci aplikace pak slouží počty možných
chyb aplikace dané kategorie – např. 0 chyb kategorie A, 5 chyb kategorie B a 20 chyb kategorie C,
které jsou definované již v rámci kvalitativních parametrů a v rámci smlouvy s dodavatelem.

Pro způsob a postup testování není možné navrhnout jednotný postup, který vždy závisí na
konkrétních požadavcích charakteru vlastní aplikace. Jako příklad je možné uvést následující postup:

a) Aplikace je připravena k testování – dodavatel hlásí připravenost k instalaci aplikace do
     testovacího prostředí objednatele a předkládá kompletní protokol o provedených unit a funkčních
     testech ve vývojovém prostředí (bez integračních vazeb) pro ověření připravenosti. Současně
     předkládá instalační postup a zdrojové kódy k uložení do DevOps prostředí objednatele.

b) Specialisté dodavatele provedou instalaci aplikace dle předaného instalačního postupu a ověří
     základní funkčnost aplikace (obvykle hlavní proces, tzv. smoke testy). Instalace je provedena
     do testovacího prostředí objednatele, a to včetně integračních vazeb (datové zdroje). Je
     vypracován instalační protokol (instalaci může provést i dodavatel). Takto připravený systém je
     předán testovacímu týmu – Test manažerovy.

c) Testovací tým provádí funkční testy (systémové a integrační) podle připravených detailních
     testovacích scénářů. V případě odlišného chování aplikace je tato skutečnost zaznamenána jako
     chyba včetně návrhu její kategorie z pohledu testera. Dále jsou doplněny nezbytné informace
     potřebné k analýze chyby. Zaznamenaná chyba je předána testovacímu manažerovy, který ji
     předá na dodavatele k dalšímu zpracování. Dodavatel si k reportované chybě může vyžádat
     doplňující informace, případně může chybu odmítnout jako neodůvodněnou. Dodavatel má
     obvykle definován čas na analýzu chyby a na její odstranění, a to v závislosti na její kategorii.

d) V případě, že kvalita aplikace neodpovídá stanoveným kritériím dodavatel připravuje novou verzi
     aplikace s opravenými chybami (viz. termíny dle kritičnosti chyby).

e) Dodavatel hlásí připravenost k opakovanému testování aplikace, zejména pak jako kontrola
     opravy chybových stavů. Deklaruje opravu identifikovaných chybových stavů a předkládá novu
     verzi aplikace – zdrojový kód a instalační příručku.

f) Následují opakující se kroky b), c) d) a e) do doby naplnění kvalitativních kritérií, případně do
     rozhodnutí o Ukončení projektu.

g) Výše uvedené funkční testy jsou realizovány testovacím týmem, tj. speciality, kteří s aplikací
     nebudou cílově pracovat. Proto po dosažení akceptačních kritérií je naplánována série funkční
     testů, realizována koncovými uživateli (tzv. end user testy). Testování je v tomto případě
     realizováno již ne striktně podle připravených testovacích scénářů. Identifikace chybových stavů,
     jejich evidence, předání na dodavatele, vydání nové verze se opakuje, stejně jako v případě
     testovacího týmu.

h) Samostatnou kapitolou jsou pak testy nefunkčních vlastností aplikace (systému). I výsledky těchto
     testů se započítávají do celkového scóre kvality aplikace.

Jedná se např. o:

                                                                                                                 60/80
                - Zátěžové testy – na aplikaci je generována zátěž a je průběžně sledována odezva
                     aplikace, případně odezvy různých části aplikace.

                - Kapacitní testy – zjišťuje se při jakém počtu uživatel / zátěže dojde ke zpomalení nebo
                     kolapsu aplikace.

                - HA/DR testy – testy ověřující chování aplikace k mezních stavech, jako je výpadek
                     aplikačního node, realizovatelnost překlopení do záložního datového centra atp.

                - Bezpečnosti (penetrační) testy – testy aplikace z pohledu její odolnosti proti
                     kybernetickým hrozbám a zranitelnostem (obvykle provádí nezávislá odborná
                     společnost).

Problematika testování je podrobněji popsaná v příloze

                                                  EZ_Metodika_testování.docx

2.4.5.1.3 Předání do produkce
  Fáze předání aplikace do produkce je nedílnou a nesmírně důležitou součástí projektu. V rámci
  projektové metodiky je předání do produkce nastaveno jako poslední projektová etapa, před
  uzavřením projektu.

2.5 Příprava produktivního provozu

  Cílem tohoto procesu je:
     • Předání provozní dokumentace.
     • Nastavení produkčních konfigurací.
     • Nasazení systému do produktivního prostředí.
     • Potvrzení připravenosti aplikace pro spuštění produktivního provozu (Provozně
          technické kontrolní seznamy (checklisty), kontrolní seznamy (checklisty) shody se
          systémem řízení kvality).

  Hlavním procesem přípravy produktivního provozu je příprava nasazení systému do produktivního
  prostředí.
  Integrační tým provede posouzení shody dodaného díla/aplikace s provozně-technickými požadavky
  a požadavky systému řízení kvality.

                                                                                                                   61/80
Nesoulady s požadavky jsou zaznamenávány do Registru otevřených bodů. Následně je výsledek
předán výkonnému výboru k rozhodnutí o dalším postupu (spuštění produktivního provozu,
opravy/zajištění souladu).
Příprava produktivního provozu se řídí plánem etapy. V této etapě jsou využívány níže uvedené
šablony:

                                                 EZ_Testovací_report.docx

                                                  EZ_Instalační_protokol.docx

2.6 Ukončení projektu

  Cílem této fáze je:

     • Formální převzetí do provozu (uživateli) a spuštění produktivního provozu
     • Formální ukončení projektu

  Ukončení projektu zahrnuje:

     • Posouzení, zda všechny cíle popsané v kartě projektu byly naplněny
     • Posouzení, zda všechny výstupy byly dodány a akceptovány uživatelem nebo provozem
     • Popis, co by mělo být zajištěno provozem a jeho podporou po ukončení projektu (vč.

          monitoringu ukazatelů, udržitelnosti, provozní dokumentace)
     • Předání dokumentace pro provoz
     • Aktualizace Enterprise architektury
     • Ověření, že Plán revize přínosů2 zohledňuje požadované testování přínosů po ukončení

          projektu a jsou přiřazeny odpovědné osoby za provedení měření
     • Osoby odpovědné za měření přínosů po skončení projektu (provoz) jsou v rámci ukončení

          projektu oficiálně pověřeny tímto měřením.
     • Stanovení následných akcí
     • Zpracování závěrečné zprávy projektu a závěrečná MZ a ŽoP
     • Sběr získaných poznatků z projektu a zapracování do zprávy o získaných poznatcích
     • Analýza rizik přetrvávajících po skončení projektu
     • Archivace projektových dokumentů (dle skartačního řádu)

2 Centralizovaná evidence monitorovaných ukazatelů udržovaná za všechny projekty

                                                                                  62/80
     • Příprava oznámení o ukončení projektu pro výkonný výbor

2.7 Uvedení do provozu

  Etapa uvedení do provozu je koncipována jako standardní projektová etapa, ale je uvažována jako
  povinná, před ukončení projektu. Důvodem zavedení této povinné etapy je zajištění dlouhodobé
  udržitelnosti produktů projektu (např. informačního systému), které je obvykle vyžadované na
  základě dotačního titulu.

  Již od počátku plánování projektu, v případě implementace informačního systému je potřeba
  neopomenout, že kromě koncových uživatelů systému (tj. skupiny lidí, kteří se systémem ve výsledku
  pracují) je zde další skupina lidí, kteří systém provozují a podporují, případně dále rozvíjejí. To je
  důvodem proč i oddělení provozu/provozní obsluha systému náleží do projektové role uživatel a stejně
  jako koncový uživatel systému stejně tak musí mít možnost si definovat funkční i nefunkční požadavky
  na systém/produkt ze svého pohledu.

  Ne všechny projekty dodávají informační systém, tj. programový kód „běžící“ někde v datacentru.
  Stejně tak je důležité uvažovat i o uvedení do provozu u výstupů typu dokument např. popisující
  fungování nových procesů, směrnic apod. a správně plánovat funkční i nefunkční požadavky
  na produkt projektu směřující k jeho plánovanému užití a následné možnosti měření jeho
  přínosu.

  Přestože je etapa Uvedení do provozu poslední v pořadí projektových etap (před Ukončením projektu)
  její vstupy musí být definovány již jako součástí etapy zahájení a také nastavení produktu (někdy i
  předprojektové etapy – projektový záměr), kde vznikají Projektový plán i Popisy produktů apod.

  Vzhledem ke skutečnosti, že žádný informační systém není stejný, tj. není možné vzorově definovat
  provozní požadavky je níže uváděn seznam vybraných příkladů, které je vždy nezbytné přizpůsobit
  konkrétní situaci (stejné platí i pro produkty typu dokument).

  Pro nový informační systém zajistit/ověřit že:

     • existují dostatečné výpočetní zdroje – z pohledu výkonnosti, objemu zpracovávaných dat,
          dostupnosti, kybernetické bezpečnosti.

     • je k dispozici dostatek lidských zdrojů s odpovídající kvalifikací.
     • bude dodána instalační dokumentace, případně migrační strategie a dokumentace včetně

          instalačního protokolu.
     • bude dodána dokumentace s detailními požadavky konfigurace na provozní

          infrastrukturu.
     • bude dodána provozní a admin dokumentace.
     • bude dodána dokumentace pro provozní troubleshooting.
     • zaškolení provozního personálu včetně relevantních úrovní Helpdesku/ServiceDesku.

                                                                                                                   63/80
     • bude zajištěna smlouva o podpoře a údržbě (SLA) včetně dostupnosti dodavatelského
          Helpdesku, ověřit služby podpory a údržby dle standardu.

  Jak bylo uvedeno v úvodu, jedná se o standardní projektovou etapu, tedy jsou vyžívány standardní
  projektové postupy – řízení dodávky pomocí Balíků práce (řízení kvality, rizik atp.), reportování o
  ukončení etapy / Zpráva o ukončení etapy, Schválení ukončení projektu.
  Proces obsahuje tři základní procesy, které je nutné dodržet:

2.7.1 Předání aplikace a příprava spuštění produktivního provozu

  Výstupem tohoto procesu je produktivně provozovaná aplikace.

2.7.2 Akceptace díla a zahájení produktivního provozu

  Formální akceptace aplikace (viz kapitola akceptační řízení). A formální schválení zahájení
  produktivního provozu.
  Schválení spuštění produktivního provozu na základě Provozně technického checklistu a
  checklistu shody se systémem řízení kvality.

2.8 Ukončení projektu

  Jedná se o oficiální uzavření a dokončení všech činností a fází, které byly plánovány a
  prováděny v rámci projektu. Tato fáze zahrnuje formální ukončení všech projektových činností,
  hodnocení dosažených výsledků, zpracování závěrečných dokumentů a informování stakeholderů o
  dokončení projektu. Ukončení projektu je důležitým krokem, který umožňuje zajištění, že projekt byl
  úspěšně dokončen a dosáhl svých cílů.
  Proces obsahuje šest základních procesů, které je nutné dodržet:

2.8.1 Aktualizace přehledu získaných poznatků

  Finální aktualizace a předání registru získaných zkušeností na projektovou kancelář Programu EZ.

                                           EZ_Registr_získaných_zkušeností.xlsx

                                                                                                                   64/80
2.8.2 (Zpracování závěrečné MZ a ŽoP)

  V rámci této aktivity je zpracována závěrečná Monitorovací zpráva a Žádost o platbu (Je-li projekt
  financován finančním mechanismem vyžadujícím zpracování těchto dokumentů. Formát dokumentů
  je definován poskytovatelem dotace). Obecně se jedná o závěrečnou monitorovací zprávu a o
  závěrečnou žádost o platbu.

        Je nutné zkontrolovat podmínky poskytovatele dotace, a dle toho upravit připravované
        podklady.

2.8.3 Aktualizace plánu revize přínosů

  Finální aktualizace plánu revize přínosů pro následné monitorování přínosů a monitorovacích
  indikátorů v průběhu provozu aplikace v rámci procesu Monitoring/měření přínosů zajišťovaného na
  úrovni portfolia projektů a aplikací (viz kapitola plán revize přínosů).

2.8.4 Archivace dokumentace

  V rámci této aktivity probíhá archivace dokumentace. Na základě skartačního řádu bude provedena
  archivace odpovědnými osobami.
  Elektronická dokumentace MS Sharepoint slouží dále jako zdroj informací po skončení realizace
  projektu (např. pro další projekty, změny v rámci provozu apod.)

2.8.5 Předání dokumentace k řízení projektu

  Projektový vedoucí formálně předá dokumentaci dokončeného projektu na úroveň Programu EZ.

2.8.6 Vyhodnocení projektu

  Projektový vedoucí v rámci této aktivity provádí vyhodnocení projektu. V rámci Zprávy o ukončení
  projektu informuje, zda cíle definované v projektové dokumentaci byly dosaženy.
  Pro přípravu zprávy je využívána šablona „Zpráva o ukončení projektu“.

                                           EZ_Zpráva_o_ukončení_projektu.docx

                                                                                                                   65/80
3 POVINNÁ DOKUMENTACE

  V průběhu projektů budou projektové týmy vypracovávat dokumentaci, která bude sloužit k řádnému
  dokumentování projektových aktivit, popisu výstupů a po projektových procesů. Níže je definovaná
  dokumentace, která bude povinnou součástí všech projektů, které budou navrhovat a vyvíjet technická
  řešení. Každý projekt může nad tuto povinnou sadu dokumentů připravit i dodatečné dokumenty podle
  svého uvážení.

3.1 Analytická dokumentace

  Analýza požadavků na nový/upravený produkt. Analýza zahrnuje jak funkční, tak nefunkční
  požadavky. Funkční požadavky popisují požadované funkce a chování systému, včetně definice
  nutných aktivit a akcí, které musí být vykonány. Nefunkční požadavky definují ostatní vlastnosti
  produktů jako jsou výkonové požadavky, požadavky na dostupnost a odolnost systému, požadavky
  na design, technologické požadavky atp.

3.2 Návrhová dokumentace (Design)

  Detailní funkční specifikace – dokument definuje, co přesně systém dělá a shrnuje artefakty.
  Definuje funkční pravidla, případy užití (use-cases), uživatelské příběhy (user stories) nebo
  modely/prototypy uživatelského rozhraní.
  Detailní technické specifikace – definují detailní technickou architekturu (s využitím schválených
  architektonických vzorů), návrh integrací a integračních vazeb poskytovaných, nebo využívaných
  dotčenými systémy, design databázových modelů, katalog poskytovaných služeb, atp.
  Testovací scénáře – v návaznosti na detailní funkční specifikaci jsou vytvořeny podrobné testovací
  scénáře ve vazbě na jednotlivé případy užití (use-case) obsahující zejména vstupní data do
  testovacího scénáře a očekávané výsledky/chování aplikace.

3.3 Uživatelská dokumentace

  Je určena pro samotné uživatele vytvořeného systému. Uživatelská dokumentace může být
  realizována v různých formách např.:

     • referenční příručka,
     • průvodce aplikací/systémem (podle případu užití),
     • podpora uživatele – časté dotazy
     • výukový a školící materiál (pomocí něhož mohou uživatelé získat potřebné znalosti)
  Rozsah uživatelské dokumentace závisí na charakteru dodávaného řešení/aplikace a bude upřesněn
  již ve fázi zadání.

                                                                                                                   66/80
3.4 Provozní/Servisní dokumentace

  Je určena především provoznímu/servisnímu personálu. Obsahuje popis pravidelných provozních
  činností k zajištění spolehlivého a bezproblémového provozu (pravidelné provozní aktivity, kontrola
  aplikačních a systémových logů, provozní a bezpečnostní záplatování, zálohování, atd). Provozní
  dokumentace dále musí obsahovat popis, nebo lépe průvodce při odstraňování drobných
  nestandardních provozních stavů (čištění front po restartu atp.), problémů a dalších výjimečných
  situací.

3.5 Systémová dokumentace

  Cílem této dokumentace je poskytnout vývojářům, resp. servisním vývojářům ucelený přehled o celém
  systému. Hlavními částmi dokumentu je zejména aplikační architektura s detailním popisem
  jednotlivých aplikačních modulů a jejich parametrů. V kombinaci s dokumentovaným zdrojovým
  kódem umožní pochopit účel modulu/metody/třídy, tak aby bylo možné provést jeho nezávislou
  úpravu.
  Pro případ potřeby pro pochopení je možné využít i návrhovou část dokumentace.

3.6 Administrátorská dokumentace

  Dokumentace popisující veškeré administrátorské činnosti pro vytvořený systém včetně stanovení
  četnosti a způsobu provádění nezbytných administrátorských činností. Nedílnou součástí provozní
  dokumentace je popis konfigurace jak SW, tak HW částí řešení.

3.7 Bezpečnostní dokumentace

  Analýza rizik, případně Model hrozeb (Threat Model) zpracovaný pro vytvářený systém, tak aby byly
  efektivně navrženy relevantní bezpečnostní opatření (bezpečnostní architektura – aplikační, nastavení
  infrastruktury, organizační opatření atp.).
  Bezpečnostní architektura – popis způsobu implementace jednotlivých bezpečnostních opatření s
  cílem efektivně eliminovat identifikované bezpečnostní hrozby.
  Plán obnovy (IT Disaster Recovery Plan) – IT plán obnovy systému po havárii v rámci zachování
  kontinuity obchodní činnosti.

3.8 Ostatní dokumentace

  Report z penetračního testování – výsledky testování, jako součást akceptačního řízení.
  Penetrační/bezpečnostní testování dle metodiky OWASP (ideálně nezávislou stranou).
  Výsledky z výkonových / kapacitních testů – součást akceptačního řízení

                                                                                                                   67/80
Výsledky z funkčních testů – výsledky ze všech úrovní testů (unit, systémové, integrační, UAT, …).
                                                                                                                 68/80
4 FINANCOVÁNÍ A VÝKAZNICTVÍ EU/NPO

4.1 Financování dotačního projektu

  Tato kapitola je rozdělena na několik základních oblastí, které jsou stěžejní ve fázi realizace dotačních
  projektů. Realizace projektu po schválení Žádosti o podporu v sobě zahrnuje mnoho úkonů a kroků,
  které jsou úzce spjaty s mnoha dalšími povinnostmi a pravidly napříč celým projektem. Předložení
  podkladů k Žádosti o platbu je až jedním z posledních kroků. Každý projekt je jedinečný a je třeba dbát
  na jeho individuální vývoj a specifické nároky. V průběhu realizace projektu se objevují doplňující
  požadavky a nové informace vztahující se k novým pravidlům či konkrétním projektům, na které je
  třeba ve stanoveném času reagovat a implementovat do svých interních procesů. Je třeba mít
  povědomí o provázanosti s výběrovým řízením. Je třeba rozumět pravidlům a řešit provázanosti s
  realizační částí.

4.2 Národní plán obnovy

  Národní plán obnovy, zkráceně NPO, vznikl v reakci na krizi způsobenou pandemií COVID-19, jehož
  cílem je pomocí investic a reformních opatření zajistit mj. zvýšení digitalizace České republiky.
  Aktuálně je NPO rozšířen o reformní prvky reagující na energetickou krizi.

                                                                                                                   69/80
                       Udržitelnost    Podání žádosti
                         projektu        o podporu

                          a.Dílčí ZoU
                            b.ZZoU

          ZŽoPL+ ZZoR                                  Hodnocení
                                                       formálních
                                                       náležitostí

Ukončení                                                          Hodnocení
projektu                                                         věcné náplně

                                                                    projektu

Realizační část                                        Návrh PA
   projektu

        a.ŽoZ
 b.Dílčí ŽoPl/FZ za

      dílčí etapy
  c.Průběžné ZoR

                       Vydání PA       Akceptace
                                       návrhu PA

                                                                               70/80
4.2.1 Podání žádosti o podporu

  Na základě požadavků řídícího orgánu (dále ŘO) je sepsán Podnikatelský záměr či Studie
  proveditelnosti, kde je velmi podrobně popsán cíl a řešení plánovaného projektu. Žádost o podporu je
  obvykle podávána prostřednictvím informačního systému (nejčastěji ISKP14+, ISKP21+, AIS SFŽP
  ČR) a obsahuje formální přílohy. Veškeré náležitosti a přílohy jsou definovány konkrétní Výzvou
  k podání žádosti o podporu, případně Pravidly pro žadatele a příjemce.

  Podání žádosti o podporu zajišťuje Dotační specialista ve spolupráci s Hlavním vedoucím projektu.

  Termín podání je stanoven konkrétní Výzvou.

4.2.2 Hodnocení formálních náležitostí

  Řídící orgán nebo jeho zastupující subjekt provedou tzn. hodnocení formálních náležitostí projektu.
  Tento krok probíhá bez účasti žadatele, přičemž ale může být ŘO vyzván k doplnění formálních
  náležitostí. Za doplnění žádosti o podporu je odpovědný dotační specialista a Hlavní vedoucí projektu.

4.2.3 Hodnocení věcné náplně projektu

  Řídící orgán nebo jeho zastupující subjekt provedou tzn. hodnocení věcných náležitostí projektu.
  Tento krok probíhá bez účasti žadatele, přičemž ale může být ŘO vyzván k doplnění formálních
  náležitostí. Za doplnění žádosti o podporu je odpovědný dotační specialista a Hlavní vedoucí projektu.

4.2.4 Návrh Právního aktu

  Po schválení projektu, tj. splnění formálních i věcných náležitostí a po kladném hodnocení Výběrové
  komise, je vydán návrh Právního aktu (dále PA). O vydání návrhu je žadatel zpravidla informován
  v informačním systému.

4.2.5 Akceptace návrhu Právního aktu

  Návrh PA je zaslán žadateli, který zkontroluje veškeré údaje a v případě, že s uvedenými podmínkami
  souhlasí a uvedené údaje jsou správné, zašle řídícímu orgánu „akceptaci“ PA. Ta je zasílána obvykle
  formou depeše v informačním systému.

  Termín pro zaslání akceptační depeše stanovuje vždy konkrétní projektový manažer ŘO.

4.2.6 Vydání Právního aktu

  Pokud je návrh PA žadatelem akceptován, je Řídícím orgánem vydán platný Právní akt. O vydání je
  žadatel informován prostřednictvím informačního systému. V tento okamžik se z žadatele o dotaci
  stává příjemce dotační podpory.

4.2.7 Realizační část projektu

  Realizační fáze projektu je z celého jeho životního cyklu nejdelší, obvykle trvá dva až tři roky dle jeho
  zaměření a maximální lhůty, kterou Výzva stanovuje. Je třeba postupovat v souladu s projektovou
  žádostí a dle stanoveného harmonogramu. Za realizační část projektu zodpovídá Projektový vedoucí.

                                                                                                                   71/80
4.2.8 Žádosti o změnu

  S ohledem na dlouhé schvalovací lhůty a dlouhou realizační dobu projektu není neobvyklé, že dochází
  k částečným změnám projektu, a to jak z pohledu rozpočtu, harmonogramu i věcné náplně. Všechny
  tyto změny je třeba konzultovat buď s dotačním specialistou nebo přímo s ŘO. Žádost o změnu je
  vždy nezbytné podat v informačním systému a ŘO ji musí schválit. Většina změn by měla být
  schválena před jejich realizací – v případě, že budou vynaloženy výdaje na neschválenou změnu, tyto
  výdaje se automaticky stávají nezpůsobilými. Za řádné podání Žádosti o změnu zodpovídá Dotační
  specialista ve spolupráci s Projektovým vedoucím.
  Termín pro podání Žádosti o změnu je vždy nejpozději v den, kdy má být daná povinnost splněna.

4.2.9 Dílčí žádosti o platbu/finanční zprávy za dílčí etapy

  V závislosti na způsobu financování projektu (ex-ante/předem versus ex-post/zpětně) se podávají
  žádosti o platbu/finanční zprávy, obvykle jedna etapa rovná se jedna žádost o platbu/finanční zpráva.
  Za podání Žádosti o platbu/finanční zprávy zodpovídá Dotační specialista, který obdrží potřebné
  podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované dokumentace.
  Termín pro podání Žádosti o platbu/finanční zprávy je stanoven ve finančním plánu, obvykle však činí
  2 měsíce od konce příslušné etapy. Zároveň Pokyn Vlastníka komponenty stanovuje, že se ŽoPl/FZ
  podává 2x ročně, a to za I. a II. pololetí.

4.2.10 Průběžné monitorovací zprávy o realizaci

  Zprávy o realizaci jsou přímo navázány na termíny pro podání žádostí o platbu/finanční zprávy, jedno
  bez druhého tedy podat nelze. Ve Zprávě o realizaci se obvykle dokládá dodržení pravidel pro
  publicitu, doplňuje se popis průběhu dané etapy a dokládá se průběžné plnění závazných indikátorů,
  případně další informace, které stanovuje Výzva. Za podání Zprávy o realizaci zodpovídá Dotační
  specialista, který obdrží potřebné podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované
  dokumentace.
  Termín pro podání Zprávy o realizaci je stanoven ve finančním plánu, obvykle však činí 2 měsíce od
  konce příslušné etapy.

4.2.11 Ukončení projektu

  Plánované datum ukončení projektu je pevně dané a váže se k němu několik povinností – viz níže.
  Toto datum je možné posunout jen výjimečně na základě odůvodněných okolností a obvykle pouze
  do maxima stanoveného Výzvou. V ojedinělých případech může poskytovatel dotace projekt
  prodloužit i za toto maximum. Naopak příjemce může projekt ukončit kdykoli před plánovaným koncem
  projektu, nicméně musí splnit všechny povinnosti, ke kterým se zavázal.
  Za splnění všech povinností stanovených PA zodpovídá Projektový vedoucí.

                                                                                                                   72/80
4.2.12 Závěrečná žádost o platbu/Závěrečná finanční zpráva +
       Závěrečná monitorovací zpráva o realizaci

  Závěrečná žádost o platbu (dále ZŽoP)/Závěrečná finanční zpráva (dále ZFZ) a Závěrečná zpráva o
  realizaci (dále ZZoR) jsou svým rozsahem a obsahem obdobné jako Žádosti a Zprávy průběžné. Navíc
  je v tomto případě třeba doložit splnění všech závazných indikátorů a dalších povinností vyplývajících
  z PA. Za podání Závěrečné žádosti o platbu/Závěrečné finanční zprávy a Zprávy o realizaci zodpovídá
  Dotační specialista, který obdrží potřebné podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované
  dokumentace.
  Dle pravidel NPO je příjemce povinen podat ZŽoP/ZFZ a ZZoR do dvou měsíců od plánovaného konce
  projektu, pokud bude projekt ukončen dříve, lze i ZŽoP/ZFZ a ZZoR podat dříve.

4.2.13 Udržitelnost projektu

  Obvykle v závislosti na velikosti příjemce je stanovena délka doby udržitelnosti, přičemž nejčastěji je
  to pro malý a střední podnik 3 roky a pro velké podniky 5 let. Po celou tuto dobu se nezbytné nadále
  plnit veškeré povinnosti stanovené PA, případně další metodikou. Za řádné plnění doby udržitelnosti
  zodpovídá Projektový vedoucí.

4.2.14 Dílčí Zprávy o udržitelnosti

  Jednou za rok dle harmonogramu stanoveného ŘO je příjemce povinen předkládat v informačním
  systému Zprávy o realizaci. V této Zprávě příjemce popíše průběh projektu v daném monitorovacím
  období, doloží plnění publicity a případnou změnu v hodnotě závazného indikátoru. Za podání Zprávy
  o udržitelnosti zodpovídá Dotační specialista, který obdrží potřebné podklady od ostatních útvarů dle
  charakteru požadované dokumentace.
  Termín pro podání Zprávy o udržitelnosti je zpravidla deset kalendářních dnů po konci monitorovacího
  období dle harmonogramu stanoveného ŘO.

4.2.15 Závěrečná Zpráva o udržitelnosti

  Po skončení doby udržitelnosti, dle typu příjemce tedy po dalších třech až pěti letech, se podává
  poslední Závěrečná Zprávy o udržitelnosti. Svým rozsahem a obsahem je obdobná, jako Zprávy
  předchozí. Za podání Zprávy o udržitelnosti zodpovídá Dotační specialista, který obdrží potřebné
  podklady od ostatních útvarů dle charakteru požadované dokumentace.
  Termín pro podání Zprávy o udržitelnosti je zpravidla deset kalendářních dnů po konci monitorovacího
  období dle harmonogramu stanoveného ŘO.

4.3 Seznam osob/orgánů ke spolupráci na zajištění
     realizace dotačního projektu

     • Hlavní vedoucí projektu – vede a koordinuje všechny Manažery skupiny projektů

                                                                                                                   73/80
     • Manažer skupiny projektů – osoba mající přehled o předem stanovené skupině projektů, dohlíží
          na klíčové milníky projektů, vede a koordinuje Projektové vedoucí, reportuje Hlavnímu
          vedoucímu projektu

     • Projektový vedoucí – osoba, která má o projektu kompletní přehled a koordinuje další osoby a
          orgány, zodpovídá se Manažerovi skupiny projektů

     • Realizační tým projektu – osoby a pozice zapojené do projektu dle projektové žádosti,
          zodpovídají se Projektovému vedoucímu

     • Účetní oddělení – zajišťuje oddělené účetnictví, sestavy, zodpovídá se Projektovému
          vedoucímu

     • Finanční oddělení – proplácí faktury, mzdové výdaje, zodpovídá se Projektovému vedoucímu
     • Mzdové oddělení – zajišťuje mzdové podklady – PS, DPP, Čestná prohlášení zaměstnanců,

          zaměstnavatele, výkazy práce, mzdové listy apod., zodpovídá se Projektovému vedoucímu
     • IT oddělení – odpovídá za technické zajištění projektu, zodpovídá se Projektovému vedoucímu
     • Právní oddělení – zajišťuje veřejné zakázky, kontrolu uzavřených smluv, zodpovídá se

          Projektovému vedoucímu
     • Marketingové oddělení – zajišťuje publicitu, zodpovídá se Projektovému vedoucímu
     • Interní dotační specialista – zpracovává podklady od ostatních oddělení do požadované podoby

          ŘO (tato pozice může být buď skutečně interní nebo zajištěna prostřednictvím poradenské
          agentury/externistou, v tom případě bude pak mimo interní organizační strukturu)

4.4 Seznam obecných podkladů k žádostem o platbu

     • Pracovní smlouvy, Dohody o práci mimo hlavní pracovní poměr
     • Výkazy práce
     • Mzdové listy
     • Čestná prohlášení každého zaměstnance o souhlasu s kofinancováním mzdy ze zdrojů EU
     • Čestné prohlášení zaměstnavatele, že úvazky osob zapojených do projektu nepřesahují úvazek

          1,0 u zaměstnavatele za všechny vykonávané činnosti
     • Dokumentace k veřejným zakázkám

                                                                                                                   74/80
                                                                                                                         Hlavní vedoucí
                                                                                                                            projektu

                                                                                                                       Manager skupiny
                                                                                                                            projektů

                                                                                                                           Projektový
                                                                                                                             vedoucí

                                                                                                                               Realizační tým

                                                                                                                              Účetní oddělení

                                                                                                                            Finanční oddělení

                                                                                                                             Mzdové oddělení

                                                                                                                                 IT oddělení

                                                                                                                              Právní oddělení

                                                                                                                               Marketingové
                                                                                                                                  oddělení

                                                                                                                              Interní dotační
                                                                                                                                 specialista

• Smlouvy s dodavateli
• Objednávky
• Nabídky
• Dodací listy, předávací protokoly
• Protokoly o zaškolení
• Faktury s číslem projektu
• Sestavy z odděleného účetnictví – např. účetní deník
• Inventární karty
• Čestné prohlášení o neuplatňování nároku na odpočet DPH/Čestné prohlášení o výši

     koeficientu pro odpočet DPH – pouze v případě, kdy je DPH způsobilým výdajem
• Daňová přiznání, kontrolní hlášení, výpisy z účtu o úhradě DPH – pouze pokud je DPH

     způsobilým výdajem
• Doklady o úhradě nárokovaných faktur
• Fotodokumentace pořízeného majetku vč. SW
• Fotodokumentace publicity na webu příjemce a partnerů, fotografie publicity v místě realizace

     projektu
• Popis průběhu etapy/projektu
• Finanční výkazy za poslední uzavřený rok
• Dokumentace k indikátorům/výstupům projektu
• Ostatní dokumentace specifická pro danou výzvu

                                                                                                              75/80
4.5 Výňatek z povinností konečného příjemce dle Právního
     aktu

     • Termínem ukončení realizace projektu se rozumí dosažení účelu projektu, tj. poskytnutí všech
          služeb, dodávek a ostatních aktivit souvisejících s projektem, potvrzená v předávacím protokolu
          nebo datum úhrady poslední dlužné částky dodavatelům (rozhodné je datum, které nastane
          později), a to nejpozději do data uvedeného v Dopisu o schválení finanční podpory.

     • KP je povinen při realizaci projektu uskutečňovat zadávání veřejných zakázek v souladu se
          zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
          vlastním interním aktem, vydaným k zadávání veřejných zakázek, případně Pokynem pro
          zadávání VZMR pro NPO (nemá-li KP vydán vlastní interní akt), vydaný vlastníkem
          komponenty. Postup předkládání zadávání veřejných zakázek ke kontrole vlastníkovi
          komponenty bude upraven platným Pokynem pro příjemce finanční podpory.

     • KP je povinen pravidelně předkládat vlastníkovi komponenty pravdivé a úplné informace o
          průběhu realizace projektu.

     • KP je povinen oznámit vlastníkovi komponenty všechny změny a skutečnosti, které mají vliv na
          plnění Dopisu o schválení finanční podpory a Podmínek nebo skutečnosti s tím související.
          Podstatné změny projektu vyžadují předchozí písemný souhlas vlastníka komponenty, KP je
          musí oznámit vlastníkovi komponenty před jejich realizací. Výjimku tvoří změny způsobené
          force majeure, které KP oznamuje neprodleně. KP nesmí provést změnu vydané Řídící
          dokumentace bez předchozího souhlasu vlastníka komponenty s podstatnou změnou projektu.
          Nepodstatné změny projektu nevyžadují předchozí písemný souhlas vlastníka komponenty.
          Oznamují se v rámci nejbližší monitorovací zprávy o projektu. Ustanovení týkající se změn platí
          i v době udržitelnosti, je-li stanovena.

     • KP je povinen nejpozději při podání závěrečné zprávy prokázat naplnění účelu, na který mu
          byly peněžní prostředky poskytnuty, a splnění indikátorů uvedených v Dopise o schválení
          finanční podpory.

     • KP je povinen zachovat výsledky realizace projektu po dobu 5 let od ukončení realizace
          projektu, a to minimálně do konce roku 2026, kdy končí implementace celého NPO. Povinnosti
          KP v době udržitelnosti budou upraveny Pokynem pro příjemce finanční podpory.

     • KP je povinen v průběhu realizace a po dobu deseti let od ukončení realizace projektu, za
          účelem ověřování plnění povinností vyplývajících z Dopisu o schválení finanční podpory a
          těchto Podmínek, poskytovat požadované informace a dokumentaci zaměstnancům nebo
          zmocněncům pověřených orgánů (Ministerstvo vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu,
          Ministerstva financí, Nejvyššího kontrolního úřadu, příslušného orgánu finanční správy a
          dalších oprávněných orgánů státní správy, Evropské komisi) a je povinen vytvořit výše
          uvedeným osobám podmínky k provedení kontroly vztahující se k realizaci projektu a
          poskytnout jim při provádění kontroly součinnost. KP je též povinen zajistit, aby obdobné
          povinnosti ve vztahu k projektu plnili také dodavatelé a subdodavatelé podílející se na realizaci
          projektu.

                                                                                                                   76/80
• KP je povinen pečovat o pořízený majetek s péčí řádného hospodáře. Po dobu realizace a v
     době udržitelnosti KP není oprávněn majetek financovaný z prostředků na financování projektu
     prodat, pronajmout ani jinak zatížit ve prospěch třetí osoby bez souhlasu vlastníka komponenty.

• KP je povinen řádně uchovávat veškerou dokumentaci související s realizací projektu včetně
     účetních dokladů podle českých právních předpisů nejméně po dobu 10 let od schválení
     závěrečné zprávy o projektu. Každý originální účetní doklad musí obsahovat informaci, že se
     jedná o projekt financovaný z NPO a být označen specifickým identifikátorem. KP je povinen
     zajistit, aby obdobné povinnosti ve vztahu k projektu plnili také dodavatelé a subdodavatelé
     podílející se na realizaci projektu. Pokud není tato povinnost stanovena přímo v dodavatelské
     smlouvě, je KP povinen doložit, jakým jiným způsobem byli partneři a dodavatelé k této
     povinnosti zavázáni (např. formou vlastní dohody KP – dodavatel).

• KP se zavazuje, že na stejné způsobilé výdaje nebo jejich části nesmí čerpat jinou veřejnou
     podporu.

• KP je povinen vést oddělenou účetní evidenci o projektu v souladu se zákonem č. 563/1991
     Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

• KP je povinen provádět propagaci účasti prostředků NPO v souladu s Pokynem pro příjemce
     finanční podpory.

• KP je povinen zveřejnit účetní závěrku ve Sbírce listin Obchodního rejstříku (nebo obdobném
     registru) dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, případně
     poskytnout tyto informace jinou formou (např. zasláním nebo vložením do monitorovacího
     systému). Povinnost zveřejňování účetních závěrek se týká těch subjektů, které mají takové
     povinnosti uloženy zákonem o účetnictví v §21a.

• KP je povinen dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“, tedy nepodporovat nebo
     nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl,
     případně ve smyslu článku 17 Nařízení (EU) 2020/8521 a dále ve smyslu Oznámení Komise.

• KP je povinen v rámci realizace projektu vyloučit jakékoliv riziko střetu zájmů

                                                                                                              77/80
5 NÁSTROJ PRO SPRÁVU DOKUMENTŮ A
   OBECNÉ ŠABLONY

  Základním nástrojem pro správu dokumentů Programu EZ jsou MS Teams a SharePoint. Správu a
  administraci zajišťuje Projektová kancelář Programu EZ.
  V současné době probíhá rozhodování o použití dalších nástrojů jako je např. Confluence a JIRA. Tato
  kapitola bude aktualizována po finálním rozhodnutí o použitých nástrojích pro správu dokumentace
  Programu EZ.

5.1 Seznam obecných šablon

  EZ_Obecná_šablona.docx

  EZ_Obecná_šablona.xlsx

  EZ_Obecná_šablona.pptx

                                                                                                                   78/80
6 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA ZABEZPEČENÍ

  Dodavatelé projektů v rámci programu Elektronizace zdravotnictví uvedených v seznamu projektů
  podle kapitoly 1.1 jsou identifikováni jako významní dodavatelé dle zákona č. 181/2014 Sb., o
  kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve
  znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoKB“) a vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních,
  kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti
  kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších
  předpisů (dále jen „VoKB“). Dodavatelé proto musí dodržovat všechny povinnosti vyplývající ze ZoKB,
  VoKB a souvisejících právních předpisů. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že MZ má právo
  provádět u dodavatelů bezpečnostní audit. Požadavky jsou uvedeny a upřesněny v rámci smluvního
  ujednání mezi dodavatelem a Ministerstvem zdravotnictví. Bezpečnostní požadavky mohou být na
  základě analýzy rizik dodavatelského řetězce v průběhu realizace projektů aktualizovány.
  Každá osoba je povinna dodržovat základní pravidla zabezpečení pro ochranu údajů a informací, které
  by mohly být potenciálně citlivé.

                                                                                                                   79/80
        Web strategie: https://ncez.mzcr.cz/

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons CC BY 4.0. Dílo je možné libovolně šířit a
    upravovat za předpokladu uvedení citace tohoto díla. Pro zobrazení podrobných
    licenčních podmínek navštivte http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/. Licence se
    nevztahuje na použití loga Ministerstva zdravotnictví České republiky mimo reprodukci
    tohoto díla. Veškerá práva k logu jsou vyhrazena.

        Citace dle ČSN ISO 690:2022:

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Elektronizace zdravotnictví –

Stanovení podmínek realizace, verze dokumentu 0.1. Praha, 2024. Licencováno pod

CC  BY  4.0,  licenční                        podmínky  dostupné  z:

http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/.

                                                                  80/80
Název projektu            Realizační požadavek
Číslo projektu
                                                             dsadasa
Identifikátor objednávky
                                                               Identifikátor
Název požadavku                                                 požadavku
Požadované datum
dokončení

Specifikace úkolů         Detailní popis požadavku, včetně popisu formy výstupu

                             Odhady nákladů realizace požadavku               Počet MD
                          Role

                               Celkem MD                                      0

Specifické požadavky

                          Schvalovací doložka

Řídící výbor                              Dne

Výkonný výbor                             Dne

Projektový výbor                          Dne

Ředitel NCEZ              Dne             Podpis

Vedoucí NCEZ              Dne             Podpis

Projektový vedoucí        Dne             Podpis

*Rozsah schválení Realizačního požadavku se řídí platnou maticí odpovědností.
Metodika testování aplikací

Projekt Národní centrum elektronického zdravotnictví (registrační číslo
CZ.31.1.01/MV/22_05/0000005)

    Součást Metodiky řízení kvality na
    projektech MZČR/NCEZ/NPO
Obsah

             Historie verzí ..........................................................................................................2
1 ÚVOD..............................................................................................................................4

             1.1 Určení dokumentu .........................................................................................4
2 Strategie testování...........................................................................................................5
3 Testování SW aplikací / systémů.....................................................................................6

             3.1 Testovací plán...............................................................................................6
             3.2 Testovací scénář ...........................................................................................8
             3.3 Testovací report ............................................................................................9
4 Umístění testů na projektu.............................................................................................10
5 Akceptace testů.............................................................................................................11
6 Proces testování............................................................................................................12
7 Druhy testu ....................................................................................................................18
             7.1 Unit testing ..................................................................................................18
             7.2 Integrační testy............................................................................................19
             7.3 Uživatelské funkční testy .............................................................................19
             7.4 Testy výjimek ..............................................................................................19
             7.5 Akceptační testy ..........................................................................................19
             7.6 Penetrační testy ..........................................................................................20
             7.7 Zátěžové testy .............................................................................................20
             7.8 Typy zátěžového testování aplikace ............................................................21
             7.9 Sledovaná kritéria........................................................................................22
             7.10 Automatizovaná kontrola zdrojového kódu ..................................................23
             7.11 Regresní testy .............................................................................................23

      Metodika testování aplikací 1/24
Historie verzí

Verze Datum     Autor        Popis změn                                 Označení
                                                                        změn

1.0 18.6.2024 Radomír Klíma  Metodika testování, výchozí verze Finální

Seznam zkratek a pojmů

 Zkratka         Význam
MZČR, MZ
SW              Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Use Case
                Software je souhrnný název pro všechny programy a aplikace.
PM
NCEZ            Označení pro případ užití, termín používaný v softwarovém inženýrství a
MKB             systémové analýze k popisu interakcí mezi uživatelem (nebo aktérem) a
N/A             systémem, které vedou k dosažení konkrétního cíle.
                Projektový manažer
Git
                Národní centrum elektronického zdravotnictví
DDoS
                Manažer Kybernetické bezpečnosti
ISTQB
                Zkratka z anglického "Not Available", což v překladu znamená "Není k
                dispozici" nebo "Není aplikovatelné".

                Git je distribuovaný systém pro správu verzí, který se používá k sledování
                změn v kódu a řízení verzí softwarových projektů

                Distributed Denial of Service je typ kybernetického útoku, při kterém jsou
                zasílány velké množství žádostí na cílový server, službu nebo síť ze
                spousty různých zdrojů současně.

                International Software Testing Qualifications Board, je mezinárodní
                nezisková organizace, založená v roce 1998 a její systém certifikování
                testerů se stal předním světovým systémem certifikace v oblasti testování
                softwaru.

Seznam příloh

 Příloha č.     EZ_Testovaci_scenar.xlsx – šablona testovacích scénářů
Příloha č. 1

Metodika testování aplikací                                             2/24
Metodika testování aplikací  3/24
1 ÚVOD

  Cílem tohoto dokumentu je stanovit metodická pravidla a metody pro přípravu a realizaci procesu
  testování informačních systémů a aplikací dodávaných ve formě služeb. Testy budou probíhat na
  projektech financovaných v rámci Národního plánu obnovy týkající se elektronizace zdravotnictví.
  Cílem provádění testů systémů a aplikací je ověření funkčnosti, stability, výkonu a úrovně ochrany
  kybernetické bezpečnosti.
  Dokument neobsahuje konkrétní testovací případy a scénáře a ani specifikace testovacích dat, ty jsou
  předmětem definic v rámci konkrétních realizačních projektů.

1.1 Určení dokumentu

  Tento dokument je určen pro zhotovitele aplikací či systémů a popisuje pravidla a metody, které pro
  testování je povinen použít Dodavatel v rámci projektu. MZČR si může ad-hoc provádět samostatné
  testy v jednotlivých oblastech, nebo může zadat provedení těchto testů jako samostatný projekt se
  specifickými metodami a pravidly uvedených v zadání a platnými jen pro tento samostatný projekt.

Metodika testování aplikací  4/24
2 Strategie testování

  Testování je klíčovou součástí projektu vývoje a dodávky nového systému. Cílem testování je zajištění
  kvality systému a ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a výkonu.

Mezi cíle testování v projektu patří:

•  Ohodnotit pracovní produkty, jako jsou požadavky, uživatelské scénáře, návrh a kód.

•  Ověřit, zda byly splněny všechny specifikované požadavky.

•  Potvrdit, že je testovaný objekt kompletní a funguje tak, jak uživatelé a zainteresované strany

   očekávají.

•  Vytvořit důvěru v danou úroveň kvality testovaného objektu.

•  Předcházet defektům.

•  Odhalit selhání a defekty.

•  Poskytnout informace zúčastněným stranám v dostatečné míře tak, aby mohly činit

   kvalifikovaná rozhodnutí, zejména pokud jde o úroveň kvality testovaného objektu.

•  Snížit úroveň rizika nízké kvality softwaru (např. dříve neodhalená selhání, která se projeví v

   provozu).

•  Ověřit zda jsou dodrženy zákonné normy jako například ISVS a ZkOB.

•  Dodržet smluvní, právní nebo regulatorní požadavky nebo normy a/nebo ověřit, zda testovaný

   objekt dosahuje shody s takovými požadavky nebo normami.

Je preferováno využití automatizovaných testů, které jsou rychlé, opakovatelné a umožňují efektivní
pokrytí scénářů testování. Dodavatel pro automatizaci testů navrhne a dodá/zapůjčí příslušný nástroj.

   Metodika testování aplikací                                                          5/24
3 Testování SW aplikací / systémů

  Základní požadavky na ověření kvality Produktu projektu (viz. PRINCE2, Metodika řízení projektů
  MZČR, Metodika řízení kvality NCEZ), resp. dodávané SW aplikace jsou definovány již v rámci
  přípravy Prováděcího projektu. Již zde musí být jasné, že systém bude akceptován na základě
  funkčních a nefunkčních testů. Rozsah a typy testů by měly být definovány nejpozději jako vstup pro
  výběrové řízení (může ovlivnit rozsah pracnosti atp.).

Testování – ověřováni kvality probíhá dle strategie řízení kvality a každá aktivita je
zaznamenána do Registru kvality.

V první realizační projektové fázi – zpracování Prováděcího projektu je pro účely testování zpracován
Testovací plán, testovací scénáře a šablona testovacího reportu.

3.1 Testovací plán

Dokument, který definuje přístup, rozsah, zdroje a harmonogram testovacích aktivit zaměřených na
software nebo systém. Obsahuje informace o cílech testování, testovacích scénářích, strategiích,
zdrojích a dalších podrobnostech potřebných k úspěšnému provedení testů. Plán testů pomáhá
zajistit, aby všechny aspekty testování byly dobře promyšlené a provedené systematicky. Typicky
zahrnuje následující položky:

•  Úvod a účel. Manažerské shrnutí: Stručný přehled dokumentu a vysvětlení, proč je testovací

   plán vytvořen a jaký je jeho hlavní cíl. Zahrnuje identifikaci rozsahu plánu ve vztahu k

   projektovému plánu, rozpočtová omezení a omezení zdrojů, rozsah testování, vymezení

   vazby testování na ostatní aktivity a případně proces změnového řízení, pravidla pro

   komunikaci a koordinaci klíčových aktivit.

•  Reference: Seznam všech dokumentů, které plán testování podporují, nebo se k němu

   vztahují. Může se jednat o projektový plán, specifikace požadavků, designové specifikace,

   standardy pro proces vývoje software a testování metodologické příručky a příklady,

   podnikové standardy a směrnice, apod.

•  Rozsah testování: Přesné vymezení toho, co bude a nebude testováno (moduly, funkce,

   komponenty apod.). U vymezení co není předmětem testování se uvádí zdůvodnění, proč

   nebudou testovány.

•  Cíle testování: Konkrétní cíle, které mají být testováním dosaženy, například ověření

   funkčnosti, výkonnosti, bezpečnosti nebo kompatibility.

•  Testovací strategie: Metody a přístupy, které budou použity k provedení testů, včetně typů

   testů (např. manuální, automatizované, funkční, nefunkční).

•  Testovací prostředí: Detaily o hardwaru, softwaru, síťových konfiguracích a dalších prvcích

   potřebných pro testování.

   Metodika testování aplikací                                  6/24
•  Součásti dodávky za testování: Seznam součástí dodávky ze strany testovacího týmu.

   Součástí dodávky mohou být kromě testovacího plánu a testovacích scénářů, výstupy z

   nástrojů pro podporu testování, simulátory, statické a dynamické generátory, test logy, reporty

   defektů, reporty o stavu testování a další.

•  Kritéria pro zahájení a ukončení testů: Podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být

   testování zahájeno a ukončeno (např. dostupnost testovacích prostředí, stabilita softwaru).

•  Kritéria pro přerušení a požadavky na následnou obnovu: Definice podmínek, při kterých je

   nutné přerušit testování. Specifikují akceptovatelnou úroveň defektů, které ještě umožní

   pokračovat v testování po předchozích defektech. Dále specifikuje aktivity, které je nutné

   opakovat při obnově testování.

•  Harmonogram testování: Časový plán jednotlivých testovacích aktivit, včetně milníků a

   termínů pro dokončení testů.

•  Role a odpovědnosti: Seznam členů testovacího týmu a jejich specifické role a odpovědnosti

   v rámci testování.

•  Testovací scénáře a případy: Podrobný popis testovacích scénářů a případů, které budou

   provedeny, včetně vstupů, očekávaných výstupů a kroků k provedení testů.

•  Kritéria pro přijetí: Měření a ukazatele, které určují, zda software splňuje požadavky a je

   připraven pro nasazení.

•  Plán správy defektů: Proces pro identifikaci, zaznamenávání, sledování a řešení defektů

   nalezených během testování.

•  Rizika a zmírňování rizik: Identifikace potenciálních rizik spojených s testováním a strategie

   pro jejich zmírnění.

•  Plán komunikace: Jak budou výsledky testování, zprávy a další důležité informace

   komunikovány mezi členy týmu a zainteresovanými stranami.

•  Zdroje: Seznam všech potřebných zdrojů, včetně nástrojů, infrastruktury a lidských zdrojů

   potřebných k provedení testování.

•  Požadavky na testovací prostředí a infrastrukturu pro testování: Specifikace nezbytných a

   požadovaných vlastností testovacího prostředí a testovacích dat, což může zahrnovat

   požadavky na speciální hardware i software, podpůrné nástroje, databáze, platformy, lidské

   zdroje, nastavení prostředí před zahájením testování a další potřeby.

•  Součinnosti: Identifikace vztahů a dodávaných pracovních produktů mezi testovacím týmem

   a ostatními osobami či odděleními.

•  Znalostní báze: Jaké znalosti a zkušenosti mají mít testeři, školení a dokumentace podporující

   provedení testů.

•  Terminologický slovník: Seznam termínů a zkratek používaných v plánu testování a obecně v

   oboru testování spolu s vysvětlením jejich významů

   Metodika testování aplikací                                               7/24
•  Závěrečné poznámky: Jakékoliv další relevantní informace, které nebyly zahrnuty v

   předchozích částech.

S ohledem na různorodost požadavků / aplikací je nutné, aby projekt měl Testovací plán. Testovací
plán je živý dokument, který se může měnit a upravovat podle potřeby během celého testovacího
cyklu, aby odrážel aktuální potřeby a zjištění.

Testovací plán vytváří Dodavatel a Zákazník připomínkuje a schvaluje.

Obsah Testovacího plánu může přesahovat výše uvedená témata. Vzorové Testovací plány lze nalézt
v normě ISO/IEC/IEEE 29119-3.

3.2 Testovací scénář

  Dokument v první části popisuje předpoklady k provedení testu, kroky testera (krok za krokem) – co
  musí udělat a jaký výsledek je očekávaný. K testovacím scénářům vznikne jejich seznam, ve kterém
  bude zaznamenána vazba na požadavek, který má testovací scénář ověřit. Obdobně do seznamu
  funkčních a nefunkčních požadavků bude přidána vazba na testovací scénáře které požadavek
  ověřují. Druhá část dokumentu je určena pro zaznamenání detailních výsledků testu s popisem
  odchylky/chyby od očekávaného výsledku a vazbou na ticket k jejímu odstranění. Testovací scénáře,
  zejména pro funkční testy by měly být vytvořeny na základě funkční specifikace a měla by zde být
  vazba na jednotlivé případy užití (Use Case). Testovací scénáře se připravují i pro nefunkční
  požadavky – testy výkonových, nebo bezpečnostních parametrů. Plnění druhé části dokumentu se
  provádí v průběhu testování SW aplikace ve fázi testování.

  Dokument připravuje Dodavatel v rámci realizační fáze.

  Součástí přípravy první části testovacího scénářů je příprava testovacích dat za součinnosti
  Zadavatele a to jak na úrovni dat který se při testech do testovaného systému budou vkládat, tak dat,
  která systém bude obsahovat pro úspěšné provedení reportu v druhé části.

                                             EZ_Testovací_scenar.xlsx

Formát testovacích scénářů pro ruční testy v minimalistické verzi bude v Excelu nebo je na vyzvání
Dodavatel nahraje do nástroje určeného na správu testů. Nástroj na správu a řízení testů instaluje a
provozuje Zadavatel.

Automatizované testovací scénáře Dodavatel nahraje do automatizačního testovacího nástroje a
zdrojové soubory včetně popisu budou předané v textové formě, jakož i návod na nahrání a
provozování testovacího nástroje.

   Metodika testování aplikací                                         8/24
3.3 Testovací report

  Jedná se o excel tabulku nebo výstup z nástroje pro řízení a správu testů se seznamem jednotlivých
  Testovacích scénářů, kam se zapisují souhrnné výsledky z testování (jednotlivých testovacích kol).
  Report obsahuje zejména výsledek testovacího případu, závažnost chyby, typ testů, identifikace
  testovacího kola a relevantní osoby – tester, test manager, kvality manager, PM MZ.

  Test report dává přehled o aktuálním „stavu“ testování a na základě vyhodnocení jednotlivých kol je
  možné sledovat trendy v počtu a závažnosti chyb s ohledem na plán release. Testovací report se na
  základě požadavků a specifik dotčeného projektu může změnit.

  Testovací report připravuje strana, která provádí testovaní, protistrana poskytuje na vyzvání
  součinnost. Například, když test provádí Zadavatel, tak report připravuje Zadavatel a Dodavatel na
  vyzvání poskytuje relevantní informace, jako třeba stav řešení vad a jejich výhled na odstranění.

Metodika testování aplikací  9/24
4 Umístění testů na projektu

  Testy na projektu vycházejí z metodologie vývoje softwaru a testování (Viz. ISO 9001, ISO/IEC 12207,
  ISO/IEC 20000 , ISO/IEC/IEEE 29119, NIST Special Publication 800-84 a best practice -ITIL, ISTQB),
  která zdůrazňuje paralelní vztah mezi fázemi vývoje a testování. Tento model je rozšířením tradičního
  vodopádového modelu a jeho název je odvozen od tvaru písmena "V", které vzniká při znázornění
  modelu, kdy jsou testovací fáze umístěny paralelně k fázím vývoje.
  V-Model testování charakterizuje:

       • Každá fáze vývoje má svou odpovídající testovací fázi.
       • Požadavky na software jsou testovány pomocí akceptačních testů.
       • Návrh systému je testován systémovými testy.
       • Návrh architektury je testován integračními testy.
       • Detailní návrh (design) je testován jednotkovými testy.

  Souvislost mezi testy a vývojem aplikace v průběhu projektu zachycuje následující obrázek.

   Obrázek 1 - V model testů
Použití V modelu v testech pomáhá zajistit, že každý krok vývoje je systematicky ověřován, čímž se
minimalizuje riziko chyb a nedostatků ve finálním produktu.

Metodika testování aplikací  10/24
5 Akceptace testů

  Hodnoty a dopady výstupu testů posuzuje v rámci akceptačního řízení Řídící popřípadě Výkonný
  výbor, min dostává pro info, že testy byly dokončeny a s jakým výsledkem.
  Testy jsou součástí akceptačního řízení – kompetence PM NCEZ, pro rozhodnutí o akceptaci testů
  dostává výsledky testů autorizované:

       • Garantem aktiva
       • Architektem NCEZ
       • MKB NCEZ (pokud součástí byly KB testy)
       • Klíčovým uživatelem NCEZ (pokud byl definován)
       • Odbornou společností (pokud byla definována)
       • Případně další osobou určenou MZČR/NCEZ
  Podklady připravuje Dodavatel za součinnosti Zadavatele, k autorizaci předkládá a zajištuje Zadavatel
  osobou určenou na projektu (typicky Testovací manažer Zadavatele)
  Podrobněji v dokumentu zabývajícím se zajištěním kvality a v smluvních dokumentech projektu.

Metodika testování aplikací  11/24
6 Proces testování

Proces Prostředí            Tým            Popis                         Výstup

       Vývojové             Vývojový tým Vývoj aplikace dle              N/A
       prostředí
       Dodavatele           Dodavatele schváleného plánu, kvalita

                                           zdrojového kódu odpovídá

Vývoj                                      standardu MZ, nebo best

                                           practise. Průběžné

                                           provádění Unit testů

                                           aplikačních modulů.

       N/A                  Vývojový tým Ukončení vývojové fáze – N/A
                            Dodavatele dokončeny všechny funkční

                                                 i nefunkční části.
                                                 Vytvořen build pro nasazení
                                                 do testovacího prostředí
                                                 k ověření funkčnosti.

              Testovací     Testovací tým  Cílem je provést co největší  Výstup: Report
              prostředí     Dodavatele     rozsah funkčních a            Dodavatele o
              Dodavatele                   nefunkčních testů (s          provedených testech
Testování                   Vývojový tým   ohledem na neexistující       a připravenosti
                            Dodavatele     integrace a data, nebo        systému
              N/A           Admin tým      pouze dummy –                 k uživatelským testům
              Testovací     MZ za          simulovaná). Pro testy        (KPI nejsou, ale
              prostředí MZ  podpory        využije Dodavatel             systém by měl být
Instalace                   Dodavatele,    v maximální míře integraci,   testovatelný).
                            nebo tým       tam kde je to možné.
                            Dodavatele     Dodavatel dokládá MZ          Výstup: Předávací
                                           připravenost systému          protokol k aktuální
                                           k testování na straně MZ      verzi aplikace,
                                           formou reportu o              Release notes.
                                           provedených testech.          N/A
                                           Vytvořen build pro nasazení
                                           do testovacího prostředí
                                           MZ. Build uložen do
                                           repository.
                                           Z repository MZ je
                                           provedena instalace
                                           aplikace do testovacího
                                           prostředí MZ. Správnost a
                                           funkčnost aplikace ověřena
                                           tzv. smoke testy (ověření
                                           vybraných/hlavních use
                                           case, integrací nebo pouze
                                           kontrola logů atp., může být
                                           různé). Odpovídá
                                           Dodavatel.

Metodika testování aplikací                                                      12/24
               Testovací     Admin tým      Předání instalované verze       Výstup: Instalační
               prostředí MZ  MZ za          systému.                        protokol
                             podpory
               Testovací     Dodavatele,    Integrační testy mají za cíl    Výstup: Testovací
               prostředí MZ  nebo tým       ověřit správnou integraci       report, aktualizace
                             Dodavatele     jednotlivých komponent a        Registru kvality
  Integrační                 Dodavatel za   modulů systému. Během           Exit kritérium:
  testy                      podpory        integračních testů budou        dosažení KPI
                             Admin          testována rozhraní mezi
               Testovací     /tech.tým MZ   jednotlivými částmi /moduly     Výstup: Testovací
               prostředí MZ  (připravuje    systému, včetně externích       report, aktualizace
                             Dodavatel,     systémů, a bude ověřována       Registru kvality
Funkční testy                provádí MZ,    jejich bezproblémová            Exit kritérium:
– 1.kolo                     za 3.stranu    komunikace (autentizace,        dosažení KPI (KPI
                             zajištuje MZ   komunikace atp.).               mohou být stanovené
        Vývojové             pokud není     Uživatelské funkční testy       i pro opravy chyb)
        prostředí            dohodnuto      ověřují funkčnost systému z
        Dodavatele           jinak)         pohledu uživatelů a             Výstup: Report
                             Testovací tým  prověřují pokrytí všech         Dodavatele o
                             MZ             zadaných procesů a splnění      provedených testech
                                            všech funkčních požadavků       – v rámci dotčených
                             Vývojový tým   na systém.                      testovacích scénářů.
                             Dodavatele     Nedílnou součástí funkčních
                                            testů je i testování kvality a
                                            úplnosti datové migrace.
                                            Testy jsou obvykle
                                            koncipovány jako více
                                            kolové.
                                            Oprava zjištěných a
                                            akceptovaných chyb.

Oprava
chyb

             N/A             Vývojový tým   Vytvořen build s opravami       Výstup: Předávací
                             Dodavatele     pro nasazení do testovacího     protokol k aktuální
             Testovací                      prostředí MZ. Build uložen      verzi aplikace,
             prostředí MZ    Admin tým      do repository MZ.               Release Notes.
Instalace                    MZ za          Z repository MZ je              N/A
                             podpory        provedena instalace
                             Dodavatele,    aplikace do testovacího
                             nebo tým       prostředí MZ. Správnost a
                             Dodavatele     funkčnost aplikace ověřena
                                            tzv. smoke testy.

                                            Odpovídá Dodavatel.

Metodika testování aplikací                                                 13/24
          Testovací         Admin tým Předání instalované verze Výstup: Instalační

          prostředí MZ      MZ za         systému.                        protokol

                            podpory

                            Dodavatele,

                            nebo tým

                            Dodavatele

Pozn.     Počet testovacích kol se stanovuje v závislosti na složitosti systému. V rámci

          harmonogramu je nezbytné počítat jak s vlastním testováním, tak i s časem nezbytný

          pro opravy, interní testy Dodavatele, příprava buildu a instalace nové verze.

          Doporučujeme minimálně týdenní testovací cyklus. Testování se provádí

          v naplánovaném rozsahu, nebo do doby dosažení KPI.

          testovací         Testovací tým Uživatelské funkční testy       Výstup: Testovací

          prostředí MZ      MZ            ověřují funkčnost systému z report, Update

                                          pohledu uživatelů a             Registr kvality

                                          prověřují pokrytí všech

                                          zadaných procesů a splnění Exit kritérium:

Funkční testy                             všech funkčních požadavků dosažení KPI

– n.kolo                                  na systém.
                                          Nedílnou součástí funkčních

                                          testů je i testování kvality a

                                          úplnosti datové migrace.

                                          Testy jsou obvykle

                                          koncipovány jako více

                                          kolové.

          Vývojové          Vývojový tým Oprava zjištěných a              Výstup: Report

          prostředí         Dodavatele akceptovaných chyb.                Dodavatele o

           Dodavatele                                                     provedených testech
Oprava                                                                    – v rámci dotčených

chyb                                                                      testovacích scénářů.

            N/A             Vývojový tým  Vytvořen build s opravami       Výstup: Předávací
                            Dodavatele    pro nasazení do prostředí       protokol k aktuální
            Testovací                     MZ.                             verzi aplikace,
            prostředí MZ,   Admin tým     Build uložen do repository      Release Notes
            nebo prostředí  MZ za         MZ.
            pro výkonové    podpory       Z repository MZ je              N/A
Instalace testy             Dodavatele,   provedena instalace
                            nebo tým      aplikace do testovacího
                            Dodavatele    prostředí MZ. Správnost a
                                          funkčnost aplikace ověřena
                                          tzv. smoke testy.

                                          Odpovídá Dodavatel.

          Metodika testování aplikací                                                     14/24
          Testovací          Admin tým       Předání instalované verze     Výstup: Instalační
          prostředí MZ,      MZ za           systému.                      protokol
          nebo prostředí     podpory
          pro výkonové       Dodavatele,
          testy              nebo tým
                             Dodavatele

          Testovací          Dodavatel za    Výkonové (nebo výkonové a     Výstup: Testovací
          prostředí MZ,      podpory         kapacitní testy) – cílem je   report, Aktualizace
          nebo prostředí     Testovací/      ověřit výkonové požadavky     Registru kvality
          pro výkonové       Technický       na odezvy a reakce
          testy              tým MZ          systému (odezva systému –     Exit kritérium:
                             (připravuje     přechod mezi obrazovkami      dosažení KPI
Výkonové                     Dodavatel       při současném zatížení XY
testy                        včetně          uživatelů, kontrola objemu    Výstup: Testovací
                             zapůjčení       ukládaných dat, testy, pro    report, Update
          Testovací          podpůrných      jakém počtu uživatelů dojde   Registr kvality
                             nástrojů,       k nepřiměřenému
          prostředí MZ,      provádí MZ)     prodloužení odezvy            Exit kritérium:
                                             uživatelům atp.)              dosažení KPI (nemá
          nebo prostředí     Testovací /     Bezpečnostní (penetrační)     kritické, závažné a
                             Technický       testy – obvykle black box     ani střední
                             tým MZ, nebo    režim.                        zranitelnosti)
                             nezávislá
          pro                specializovan
                             á organizace
Bezpečnostnbíezpečnostní
          testy
testy

          Testovací          Dle typu testů  Další specifické testy – dle  Výstup: Testovací
          prostředí MZ,                      charakteru systému, nebo      report, Update
          nebo prostředí                     požadavků Zadavatele          Registr kvality
          pro ostatní testy                  (testy k ověření správnosti
                                             instalačního postupu,
Ostatní                                      provozních postupů, testy
testy                                        migrace dat, test Disaster
                                             recovery planu, atp.).

Pozn.     Výkonové, bezpečnostní (penetrační), případně ostatní tesy se provádí na otestovaném
          systému, v prostředí co nejvíce simulujícím finální produkční prostředí (např. se provádí
          na druhém node produkčního systému). Testy se také mohou opakovat v případě, že
          systém nesplní požadovaná kritéria.
          Každá identifikovaná chyba vyžaduje opravu a ověření opravené chyby.
          Předpokládejme, že nemáme další chyby (byly opraveny, včetně ověření správnosti
          opravy).

       Metodika testování aplikací                                         15/24
               Testovací     Testovací tým  UAT (User Acceptance Test)     Výstup: Testovací
               prostředí MZ  uživatelů      jsou prováděny skupinou        report, Update
                                            koncových uživatelů            Registr kvality
UAT testy                                   systému a je ověřována
                                            funkčnost systému
                                            z pohledu koncového
                                            uživatele. Součástí UAT
                                            testu je i tzv. free testing.

        Vývojové             Vývojový tým Oprava zjištěných a              Výstup: Report
        prostředí            Dodavatele akceptovaných chyb.                Dodavatele o
        Dodavatele                                                         provedených testech
                                                                           – v rámci dotčených
Oprava                                                                     testovacích scénářů.
chyb

               N/A           Vývojový tým   Vytvořen build pro             Výstup: Předávací
                             Dodavatele     produkční prostředí a pro      protokol k aktuální
               Testovací                    testovací/prostředí provozní   verzi aplikace,
               prostředí MZ  Testovací tým  podpory.                       Release Notes
UAT testy,                   uživatelů      Buildy uložen do repository
retest chyb                                 MZ.                            Výstup: Testovací
                                            UAT (User Acceptance Test)     report, Update
               Produkční                    jsou prováděny skupinou        Registr kvality
               prostředí                    koncových uživatelů
 Instalace                                  systému a je ověřována         Exit kritérium:
                                            provedená oprava chyb          dosažení KPI
                                            funkčnosti systému
                                            z pohledu koncového
                                            uživatele. Může být
                                            proveden regresní test.
                                            Součástí testu je i tzv. free
                                            testing.

                             Admin tým      Z repository MZ je             Šablona: Instalační
                             MZ za          provedena instalace            protokol
                             zvýšené        aplikace do produkčního        Výstup: Instalační
                             podpory        prostředí MZ. Správnost a      protokol
                             Dodavatele,    funkčnost aplikace ověřena
                                            tzv. smoke testy.
                                            Odpovídá Dodavatel.

        Produkční            Zvýšená        Systém spuštěn do
        prostředí            podpora ze     produkčního provozu.
                             strany MZ a    Přechod na Služby podpory
                             Dodavatele     ze strany Dodavatele, SLA a
                             (čeká se na    jejich vyhodnocování.
                             první špičku)

Metodika testování aplikací                                                16/24
             Testovací        Admin tým      Z repository MZ je           Výstup: Instalační
             Prostředí, nebo  MZ za          provedena instalace          protokol
             prostředí pro    podpory        aplikace do prostředí
             provozní         Dodavatele,    provozní podpory MZ.
Instalace podporu                            Správnost a funkčnost
                                             aplikace ověřena tzv. smoke
                                             testy.
                                             Odpovídá Dodavatel.

Testovací                     Zvýšená        Systém spuštěn pro účely     Výstup: Akceptační
Prostředí, nebo               podpora ze     provozní podpory.            protokol
prostředí pro                 strany MZ a
provozní                      Dodavatele     Akceptace
podporu                       (čeká se na
                              první špičku)
N/A                           N/A

Vysvětlivky – popis prostředí:
Vývojové prostředí Dodavatele – prostředí Dodavatele, kde probíhá vývoj aplikace / SW vybavení.
Prostředí je obvykle neřízeno a minimálně omezeno. Externí systémy – intergace – jsou dostupné
v omezené míře, nebo pouze jako dummy.

Testovací prostředí Dodavatele – prostředí Dodavatele určené pro ověřování kvality systému,
prostředí bývá obvykle řízené (bez vývojářského přístupu), prostředí může a nemusí mít externí vazby,
ne vždy je možné ověřit integrace (obvykle).

Testovací prostředí MZ – prostředí objednatele určené pro ověřování kvality dodávané SW aplikace,
jedná se o řízené prostředí včetně nezbytných integrací a externích systémů. Testovací prostředí také
obsahuje datovou sadu nezbytnou pro plánované testy (pro všechny kola – nutná data obnovovat).

„jiné“ testovací/neprodukční prostředí – jedná se obvykle o prostředí pro účely specializovaných
testů – výkonových, penetračních, testů releasu pro nasazení oprav na produkční prostředí atp., kde
je nezbytná co největší podobnost se systémem produkčním.

Produkční prostředí MZ – standardní produkční prostředí pod provozní podporou MZ.

Metodika testování aplikací                                               17/24
7 Druhy testu

  Pod jednotlivými druhy testu rozumíme veškeré testování, které má za cíl ověřit naplnění funkčních a
  nefunkčních požadavků na dílo.
  Testovací scénáře a data pro testing připraví Dodavatel, který bude zodpovídat za to, že tyto scénáře
  pokryjí všechny funkční a nefunkční požadavky uvedené v zadávací dokumentaci a specifikaci
  projektu. Zadavatel na přípravě poskytuje součinnost a reviduje jednotlivé výstupy.
  Příprava scénářů a dat integračních a systémových testů proběhne ve spolupráci Dodavatele,
  Zadavatele a třetí stranou. Každý z účastníků testů připravuje testovací scénáře a data za svou stranu.

7.1 Unit testing

  Jednotkové testy (unit tests) jsou základní formou testování softwaru, která se zaměřuje na ověřování
  správné funkčnosti jednotlivých částí kódu, typicky jednotlivých funkcí, metod nebo modulů. Cílem
  jednotkových testů je izolovat a ověřit chování každé menší části softwaru nezávisle na ostatních
  částech systému.
  Klíčové aspekty jednotkových testů

       • Izolace: Jednotkové testy jsou navrženy tak, aby testovaly jen jednu jednotku kódu najednou,
             bez závislosti na jiných modulech nebo funkcích.

       • Automatizace: Jednotkové testy jsou obvykle automatizované, což znamená, že mohou být
             opakovaně spouštěny bez zásahu člověka.

       • Opakovatelnost: Testy by měly být opakovatelné a konzistentní, tedy stejné testy by měly
             dávat stejné výsledky bez ohledu na to, kolikrát jsou spuštěny.

  Výhody jednotkových testů
       • Rychlá detekce chyb: Díky izolaci a specifickému zaměření mohou jednotkové testy rychle
             identifikovat chyby v kódu.
       • Usnadnění refaktoringu: Když je kód pokryt jednotkovými testy, vývojáři mohou provádět
             změny a refaktorovat kód s jistotou, že neporuší existující funkcionalitu.
       • Dokumentace kódu: Jednotkové testy mohou sloužit jako forma dokumentace, která ukazuje,
             jak má být daný kód používán a jaké jsou jeho očekávané výsledky.

  Za provedení unit testingu bude zodpovědný Dodavatel.

Metodika testování aplikací  18/24
7.2 Integrační testy

  Integrační testy budou společně prováděny Dodavatelem, Zadavatelem a třetí stranou, a mají za cíl
  ověřit správnou integraci jednotlivých komponent a modulů systému. Během integračních testů budou
  testována rozhraní, včetně externích systémů, a bude ověřována jejich bezproblémová komunikace.
  Klíčové aspekty integračních testů

       • Testování rozhraní: Integrační testy ověřují, zda jednotlivé moduly správně komunikují přes
             definovaná rozhraní (API).

       • Reálné prostředí: Tyto testy se často provádějí v prostředí, které simuluje reálné podmínky,
             pod kterými bude systém fungovat.

       • Detekce chyb v interakci: Integrační testy jsou zaměřeny na identifikaci chyb, které se mohou
             vyskytnout při interakci mezi různými částmi systému, což jednotkové testy nemusí odhalit.

7.3 Uživatelské funkční testy

  Uživatelské funkční testy ověřují funkčnost systému z pohledu uživatelů a prověřují pokrytí všech
  zadaných procesů a splnění všech funkčních požadavků na systém.
  Nedílnou součástí funkčních testů je i testování kvality a úplnosti datové migrace.
  Uživatelské testy provádí tým Zadavatele, který na tuto činnost musí být předem důkladně proškolen
  Dodavatelem.

7.4 Testy výjimek

  Tento typ testování simuluje nesprávné chování uživatele, jako např. používání nekorektních dat apod.
  Tento typ testu má za úkol prověřit systém tak, aby nedošlo ke kolapsu systému, nedošlo ke
  zpracovávání nekorektních dat, aby docházelo ke korektnímu zápisu příčin problémů do logu.

7.5 Akceptační testy

  Akceptační testy (UAT) budou prováděny na testovacím prostředí (resp. na prostředí, které bude
  nastaveno stejně jako budoucí provozní prostředí). Součástí akceptačního testu bude i ověření
  instalace systému podle schváleného rollout plánu.
  Akceptační testy ověří, zda nový systém splňuje všechny funkční a nefunkční požadavky na systém
  uvedené v zadávací dokumentaci a specifikaci projektu. UAT včetně přípravy testovacích scénářů a
  dat provádí Zadavatel za podpory Dodavatele, s využitím testovacích scénářů připravených pro
  funkční testy.
  Každý testovací scénář musí obsahovat jednoznačné akceptační kritérium.

Metodika testování aplikací  19/24
Při provádění akceptačních testů projektový tým trvale monitoruje stav testování a informuje
Projektový výbor o procentu úspěšně akceptovaných scénářů. Po akceptaci všech scénářů a doručení
všech výstupů Dodavatelského projektu

7.6 Penetrační testy

  Penetrační testy slouží k prověření a zhodnocení odolnosti systému proti vnějšímu nebo vnitřnímu
  útoku. Cílem je zdokumentovat slabá místa systému a dodat informace Dodavateli případně
  Zadavateli pro jejich odstranění.

  Penetrační testy jsou prováděny v souladu s Českým Zákonem o kybernetické bezpečnosti, a zejména
  jeho prováděcí vyhláškou č. 316/2014 Sb., ISO27002 a nařízením (EU) 2016/679 (GDPR) a
  ISO27034.

  Budou provedeny minimálně následující testy:

     • Test infrastruktury (např. otevřené porty)
     • Test uživatelského portálu
     • Test interních uživatelů – pro všechny definované uživatelské role
     • Simulovaný útok s cílem přetížit služby systému (DDoS).
     • Testování bezpečnosti aplikací (bezpečnostní chyby v designu i ve skutečné implementaci)
     • Revize zdrojového kódu, je-li projektem vyžadováno

  Penetrační test se bude provádět některou z metodik OSSTMM, OWASP, NIST, PTES, nebo ISSAF.
  Dodavatel připraví návrh penetračních testů, ten je schvalován Zadavatelem. Následně Dodavatel
  penetrační test provede za přítomnosti Zadavatele a o provedeném testu Dodavatel vyhotoví protokol,
  který Zadavatel podepisuje.

  Zadavatel se může rozhodnout svěřit provedení penetračních testů třetí straně (bezpečnostně
  zaměřené společnosti mající příslušné certifikace). V takovém případě Dodavatel poskytuje třetí
  straně skrze Zadavatele podporu.

  Pokud budou identifikovány chyby v systému, které budou identifikovány jako závažné, bude test
  (minimálně v oblasti ovlivněné závažnými chybami) po jejich odstranění opakován.

  Po nasazení systému do provozního prostředí bude test zopakován na žádost bezpečnostního
  oddělení.

7.7 Zátěžové testy

  Zátěžové testy budou prováděny Dodavatelem a zaměří se na testování výkonu a odolnosti systému
  za extrémních zátěžových podmínek. Tyto testy mají za cíl ověřit, jak systém reaguje a udržuje
  výkonnost při zvýšeném počtu uživatelů, transakcí nebo při velkém objemu dat.

  Testovací scénáře a podpůrné nástroje (specializovaný software) připraví Dodavatel, pokud nebude
  dohodnuto jinak.

Metodika testování aplikací  20/24
Důležitým požadavkem na testovací scénáře je, aby věrně kopírovali maximální reálnou zátěž v každé
z operací. Je tedy třeba počítat s nejhorší možnou, ale stále ještě reálnou kombinací požadavků na
systém (např. je možné, že se ve stejnou chvíli přihlásí do systému všichni uživatelé z daného
časového pásma, ale už nereálné, tedy mimo scénář testu je, že se najednou přihlásí, nebo provedou
konkrétní operaci všichni uživatelé ze všech zastupitelských úřadů).

Zátěžový test nepředpokládá útok typu DDoS, odolnost proti cílenému útoku bude ověřována v rámci
penetračního testu.

Pro realizaci zátěžového testu bude využit specializovaný software, aby bylo možno monitorovat
spouštěné akce, jejich trvání a zátěž klíčových komponent systému (procesory, paměť, síť atd.).
Veličiny typicky měříme v transakcích za sekundu, dobou odezvy, počtem současně pracujících
klientů, úrovní využití zdrojů atd.

Zátěžovému testování aplikací se věnuje standard ISO/IEC/IEEE 29119-4. Vychází z dřívější normy
IEEE 829-2008 či ještě dřívějšího BS 7925-2.

7.8 Typy zátěžového testování aplikace

  Standardy pro testování popisují několik základních technik zátěžového testování aplikací. Budou
  provedené všechny dávající smysl pro dodávané dílo.

  Testování aplikace zátěží

  Testování aplikace zátěží se obvykle provádí pro zjištění chování systému (například jeho výkon a
  spolehlivost) při specifickém předpokládaném zatížení. Tato zátěž může být způsobena očekávaným
  souběžným počtem uživatelů v aplikaci, která provádí určitý počet transakcí v rámci stanovené doby
  trvání. Tento test zjistí dobu odezvy pro důležité transakce. Databáze, aplikační server apod. mohou
  být během testu sledovány, což pomůže při identifikaci úzkých míst v aplikačním softwaru a hardwaru,
  na němž je software nainstalován.

  Stresové testování

  Stresové testování se obvykle používá k pochopení horních limitů kapacity v systému. Tento typ testu
  slouží k určení robustnosti systému z hlediska extrémního zatížení a pomáhá administrátorům aplikací
  ověřit, zda systém bude fungovat dostatečně, pokud aktuální zatížení překročí očekávanou maximální
  hodnotu.

  Testování odolnosti

  Testy odolnosti, se obvykle provádí k zjištění, zda systém dokáže vydržet nepřetržité jisté významné
  zatížení a jak se během něj a po něm chová. Během testů odolnosti se typicky monitoruje využití
  paměti pro detekci potenciálních paměťových úniků. Důležitým parametrem je degradace výkonu, tj.
  zjištění, zda výkonnost a doba odezvy po určité dlouhé době trvalé aktivity jsou stejně dobré nebo
  lepší než na začátku testu.

Metodika testování aplikací  21/24
  Testování špiček
  Testování špiček se provádí náhlým zvýšením nebo snížením zatížení generovaného velkým počtem
  uživatelů a sledováním chování systému. Cílem je zjistit, zda výkon významně poklesne, jestli systém
  selže, nebo naopak je schopen zvládnout dramatické změny zatížení.
  Objemové testování
  Objemové testování je zaměřeno na posouzení výkonu systému při zadání zpracování specifického
  objemu údajů. Může například zahrnovat hodnocení systému, pokud je její databáze zaplněna z její
  téměř maximální kapacity.
  Testování škálovatelnosti
  Testování škálovatelnosti je zaměřeno na posouzení, jak bude systém fungovat za podmínek, které
  budou muset být v budoucnu podporovány. To může například zahrnovat posouzení, jaká úroveň
  dodatečných zdrojů (např. paměť, kapacita disku, šířka pásma sítě) budou muset být přidány pro
  očekávané budoucí zatížení.

7.9 Sledovaná kritéria

  Určení sledovaných kritérií musí být vždy součástí zadání testování. Kritéria se budou lišit v závislosti
  na technologii a účelu systému. Příklady sledovaných kritérií mohou být následující:
  Souběžnost a propustnost
  Pokud systém identifikuje koncové uživatele nějakou formou přihlašovací procedury, je vhodné se
  zaměřit na kritérium souběžnosti. Podle definice je to největší počet souběžných uživatelů systému,
  které je systém schopen v daném okamžiku podporovat. Předpis pracovní skriptované transakce může
  mít vliv na změřenou souběžnost, zejména pokud obsahuje aktivitu přihlášení a odhlášení.
  Pokud systém nemá koncept identifikace koncových uživatelů, pak je toto kritérium typicky založeno
  na maximální propustnosti nebo počtu transakcí za jednotku času.
  Doba odezvy serveru
  Doba odezvy serveru je čas, kdy jeden uzel systému odpovídá na žádost jiného. Jednoduchým
  příkladem je žádost HTTP GET od klienta prohlížeče na webový server. V konkrétních případech může
  být důležité nastavit kritéria pro měření času odezvy serveru mezi různými, či všemi uzly systému.
  Doba odezvy vykreslení
  Testovací nástroje mají většinou potíž s měřením doby odezvy vykreslení, neboť se obecně zaměřují
  na rozpoznání doby, kdy neexistuje žádná aktivita v komunikaci. K měření doby odezvy vykreslení je
  obecně nutné do scénáře testů zahrnout funkční testovací skripty.

Metodika testování aplikací  22/24
7.10 Automatizovaná kontrola zdrojového kódu

  V rámci procesu CI/CD je zdrojový kód při každém nasazení automaticky otestován (pozn. rozšíření
  continuous integration o tzv. continuous inspection) některým z nástrojů pro statickou analýzu kódu
  (př. SonarQube), integrovaným na Git Zadavatele. Tyto reporty jsou automaticky odesílány Zadavateli.
  Součástí reportu jsou základní ukazatele, zejména přidané řádky kódu, automaticky zjištěné bugy,
  duplicity, poměr komentovaných řádků kódu.

7.11 Regresní testy

  Provádí se s cílem ověřit, že nově provedené změny v kódu neovlivnily negativně existující funkčnost
  systému. Jsou zaměřeny na zajištění toho, že po úpravách, opravách chyb nebo přidání nových funkcí
  stále fungují stávající funkcionality tak, jak mají.

  Regresní testy se provádějí v následujících situacích:
       • Po úpravách kódu: Kdykoli se provádí změny v kódu, ať už se jedná o opravy chyb, přidání
             nových funkcí nebo optimalizace kódu, je nutné provést regresní testy, aby se ověřilo, že tyto
             změny neporušily stávající funkčnost.
       • Po aktualizaci knihoven nebo frameworků: Když se aktualizují závislosti projektu (například
             knihovny nebo frameworky), může to mít vliv na fungování aplikace. Regresní testy pomáhají
             ověřit, že aktualizace nezpůsobily problémy.
       • Po integraci nového kódu: Pokud se nový kód integruje do stávajícího kódu (například při
             použití Continuous Integration/Continuous Deployment – CI/CD procesů), regresní testy se
             použijí k ověření, že integrace proběhla bez problémů.
       • Před nasazením do produkčního prostředí: Regresní testy jsou často poslední kontrolou před
             nasazením nového kódu do produkčního prostředí, aby se minimalizovalo riziko, že se do
             produkce dostane chybový kód.

  Druhy regresních testů
  Automatizované regresní testy: Tyto testy se provádějí pomocí automatizačních nástrojů a jsou
  vhodné pro opakující se testovací scénáře. Automatizované testy jsou efektivní pro velké projekty
  s častými změnami, protože se dají rychle a opakovaně spouštět.
  Manuální regresní testy: Tyto testy se provádějí ručně a jsou vhodné pro scénáře, které jsou těžké
  automatizovat nebo vyžadují lidský úsudek. Jsou také užitečné pro kontrolu nových funkcionalit, které
  ještě nebyly zahrnuty do automatizovaných testů.

Metodika testování aplikací  23/24
Regresní testy navrhuje Dodavatel a Zadavatel připomínkuje a schvaluje. Regresní testy provádí
Dodavatel a o jejich provedení vyhotovuje report který je součástí schvalování Zadavatelem na
provedení změny v prostředích Zadavatele.

Metodika testování aplikací  24/24
ID principu Typ požadavku                    Kategorie              Název požadavku                   Popis požadavku                                                   Účel požadavku                          Zdroj požadavku
                           Bezpečnostní požadavky
K01  Funkční                                                Zajištění segmentace sítě oddělením       Prostředí musí být odděleno minimálně na: Provozní,               Soulad s legislativou VKB §18 - Bezpečnost
                                                            prostředí                                 Zálohovací, Vývojové, Testovací a případně jiné specifické                                      komunikačních sítí
                                                                                                      prostředí.
K02  Funkční               Bezpečnostní požadavky           Řízení vzdáleného přístupu ke             Bude povolována pouze nezbytná komunikace v rámci                 Soulad s legislativou                   VKB §18 - Bezpečnost
                           Bezpečnostní požadavky           komunikační síti                          vzdáleného přístupu.                                              Soulad s legislativou                   komunikačních sítí
K03  Funkční                                                Zajištění důvěrnosti a integrity při      Za pomocí aktuálně odolných kryptografických algoritmů je
                                                            přenosu informací a dat v rámci           zajištěna nemožnost čtení či změny dat v komunikační síti.                                                VKB §18 - Bezpečnost
                                                            komunikační sítě                                                                                                                                    komunikačních sítí
                                                            Ověření identity před zahájením jejich    Každý uživatel musí být spolehlivě identifikován pře tím než
K04  Funkční               Bezpečnostní požadavky           aktivit                                   zahájí jakoukoliv aktivitu na zařízení                            Soulad s legislativou                   VKB §19 - Správa a
                           Bezpečnostní požadavky           Řízení maximálního počtu možných          Po překročení počtu neúspěšných pokusů bude účet                  Soulad s legislativou                   ověřování identit
K05  Funkční                                                neúspěšných pokusů o přihlášení           zablokován a bude ho moci odblokovat pouze administrátor.
                                                                                                                                                                                                                VKB §19 - Správa a
                                                                                                                                                                                                                ověřování identit

K06  Funkční               Bezpečnostní požadavky           Odolnost uložených a přenášených                                                                            Soulad s legislativou VKB §19 - Správa a
                                                            autentizačních údajů vůči hrozbám a                                                                                                       ověřování identit
                                                            zranitelnostem, které by mohly narušit
                                                            jejich důvěrnost nebo integritu

K07  Funkční               Bezpečnostní požadavky           Centralizovaná správa identit             Centrální nástroj pro správu, ověřování a ukládání identit        Soulad s legislativou                   VKB §19 - Správa a
                           Bezpečnostní požadavky                                                     uživatelů, administrátorů a technických aktiv                     Soulad s legislativou                   ověřování identit
K08  Funkční               Bezpečnostní požadavky           Řízení oprávnění pro přístup k                                                                              Soulad s legislativou                   VKB §20 - Řízení
                           Bezpečnostní požadavky           jednotlivým aktivům                       Na základě pravidla "Need to know" jsou přiřazována               Soulad s legislativou                   přístupových oprávnění
K09  Funkční                                                                                          uživatelská oprávnění pouze k aktivům, která jsou pro jejich
                                                            Řízení oprávnění pro čtení dat, zápis     práci relevantní.                                                                                         VKB §20 - Řízení
K10  Funkční                                                dat a změnu oprávnění.                                                                                                                              přístupových oprávnění
                                                                                                      Na základě pravidla "Need to know" jsou přiřazována
                                                            Zaznamenávání bezpečnostních a            uživatelská oprávnění pouze k datům, která jsou pro jejich                                                VKB §22 - Zaznamenávání
                                                            relevantních provozních událostí          práci relevantní.                                                                                         událostí informačního a
                                                            pomocí centrálního nástroje                                                                                                                         komunikačního systému, jeho
                                                                                                      Zaznamenává zejména následující informace o události:                                                     uživatelů a administrátorů
                                                                                                      a) datum a čas včetně specifikace časového pásma,
                                                                                                      b) typ činnosti,
                                                                                                      c) jednoznačnou identifikaci technického aktiva, které činnost
                                                                                                      zaznamenalo,
                                                                                                      d) jednoznačnou identifikaci účtu, pod kterým byla činnost
                                                                                                      provedena,
                                                                                                      e) jednoznačnou identifikaci zařízení původce a
                                                                                                      f) úspěšnost nebo neúspěšnost činnosti.

K11  Funkční               Bezpečnostní požadavky           Zajištění důvěrnosti a integrity          Zajištění důvěrnosti a integrity logů pomocí řízení oprávnění a Soulad s legislativou                     VKB §22 - Zaznamenávání
                           Bezpečnostní požadavky           zaznamenaných logů a ochrana před         použití kryptografických prostředků                                                                       událostí informačního a
                                                            jejím neoprávněným čtením a změnou                                                                                                                  komunikačního systému, jeho
                                                                                                                                                                                                                uživatelů a administrátorů

K12  Funkční                                                Zaznamenávání zejména všech               Zaznamenává zejména následující události:                         Soulad s legislativou                   VKB §22 - Zaznamenávání
                                                            událostí z §23 VoKB                       a) přihlášení a odhlášení ke všem účtům a to včetně                                                       událostí informačního a
                                                                                                      neúspěšných,                                                                                              komunikačního systému, jeho
                                                                                                      b) provedení a neúspěšný pokus o provedení privilegovaných                                                uživatelů a administrátorů
                                                                                                      činností,
                                                                                                      c) manipulace a neúspěšný pokus o manipulaci s účty a
                                                                                                      oprávněními,
                                                                                                      d) Neprovedení činnosti v důsledku nedostatku přístupových
                                                                                                      práv,
                                                                                                      e) zahájení a ukončení činnosti technických aktiv,
                                                                                                      f) kritická a chybová hlášení technických aktiv,
                                                                                                      g) Přístup a neúspěšný přístup k záznamům událostí,
                                                                                                      h) Manipulace a neúspěšný pokus o manipulaci se záznamy
                                                                                                      událostí,
                                                                                                      ch) změnu a neúspěšnou změnu nástrojů pro zaznamenávání
                                                                                                      událostí a
                                                                                                      i) Další činnosti uživatelů, které mohou mít vliv na bezpečnost.

K13  Funkční               Bezpečnostní požadavky           Zajištění trvalé ochrany aplikací,        Znemožnění provedení neoprávněné činnosti nebo popřením           Soulad s legislativou                   VKB §25 - Aplikační
                           Bezpečnostní požadavky           informací, transakcí a identifikátorů     provedení činnosti na těchto aktivech.                            Soulad s legislativou                   bezpečnost
K14  Funkční                                                relací
                                                                                                      Budou využívány aktuálně odolné kryptografické prostředky a                                               VKB §26 - Kryptografické
                                                            Zajištění kryptografické ochrany aktiv a  budou zohledněny doporučení a metodiky v oblasti                                                          prostředky
                                                            komunikace                                kryptografických algoritmů vydané NUKIBem. Tato ochrana
                                                                                                      zajistí bezpečnost pro hlasovou, audiovizuální, textovou,
                                                                                                      emailovou a nouzovou (v rámci organizace) komunikaci.

K15  Nefunkční             Specifické požadavky Bezpečnost  Zamezení neoprávněného vstupu dle Použití elektronické kontroly vstupu nebo jiných prvku fyzické            Soulad s legislativou                   VKB §17 - Fyzická
                           Specifické požadavky Bezpečnost                                                                                                                                                      bezpečnost
                           Specifické požadavky Bezpečnost  stanoveného bezpečnostního perimetru bezpečnosti pro zamezení neoprávněného vstupu do
                           Specifické požadavky Bezpečnost                                                                                                                                                      VKB §17 - Fyzická
                           Specifické požadavky Bezpečnost  aktiva                                    stanoveného bezpečnostního perimetru.                                                                     bezpečnost
                           Specifické požadavky Bezpečnost
K16  Nefunkční             Specifické požadavky Bezpečnost  Zamezení poškození dle stanoveného        Použití elektronické kontroly vstupu nebo jiných prvku fyzické    Soulad s legislativou                   VKB §17 - Fyzická
                           Bezpečnostní požadavky           perimetru aktiva                          bezpečnosti pro zamezení poškození aktiva ve stanoveného                                                  bezpečnost
                           Bezpečnostní požadavky                                                     bezpečnostního perimetru.
                           Bezpečnostní požadavky                                                                                                                                                               VKB §17 - Fyzická
K17  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky           Zamezení neoprávněným zásahům dle Použití elektronické kontroly vstupu nebo jiných prvku fyzické            Soulad s legislativou                   bezpečnost
                                                                                                                                                                                                                VKB §17 - Fyzická
                           Bezpečnostní požadavky           stanoveného bezpečnostního perimetru bezpečnosti pro zamezení neoprávněným zásahům do                                                               bezpečnost
                           Bezpečnostní požadavky                                                                                                                                                               VKB §17 - Fyzická
                           Bezpečnostní požadavky           aktiva                                    stanoveného bezpečnostního perimetru.                                                                     bezpečnost
                           Bezpečnostní požadavky                                                                                                                                                               VKB §17 - Fyzická
K18  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky           Zajištění fyzické ochrany na úrovni                                                                         Soulad s legislativou                   bezpečnost
                                                            objektů
                                                                                                                                                                                                                VKB §18 - Bezpečnost
K19  Nefunkční                                              Zajištění fyzické ochrany v rámci                                                                           Soulad s legislativou                   komunikačních sítí
                                                            objektů                                                                                                                                             VKB §18 - Bezpečnost
                                                                                                                                                                                                                komunikačních sítí
K20  Nefunkční                                              Zajištění detekce narušení fyzického                                                                                         Soulad s legislativou  VKB §18 - Bezpečnost
                                                            bezpečnostního perimetru                                                                                                                            komunikačních sítí
K21  Nefunkční                                                                                        Všechny informace o přístupech do fyzického bezpečnostního Soulad s legislativou                          VKB §19 - Správa a
                                                            Evidence přístupů do fyzického            perimetru jsou evidovány v k tomu určené a zabezpečené                                                    ověřování identit
                                                            bezpečnostního perimetru                  databázi.
                                                                                                                                                                                                                VKB §19 - Správa a
K22  Nefunkční                                              Řízení komunikace v rámci                                                                                   Soulad s legislativou                   ověřování identit
                                                            komunikační sítě
                                                                                                                                                                                                                VKB §19 - Správa a
K23  Nefunkční                                              Řízení vzdálené správy technických        Bude povolována pouze nezbytná komunikace v rámci                 Soulad s legislativou                   ověřování identit
                                                            aktiv                                     vzdálené správy technických aktiv.                                Soulad s legislativou                   VKB §19 - Správa a
                                                                                                                                                                                                                ověřování identit
K24  Nefunkční                                              Využití nástroje, který zajistí ochranu                                                                                                             VKB §20 - Řízení
                                                            integrity komunikační sítě                                                                                                                          přístupových oprávnění

K25  Nefunkční                                              Vedení evidence technických aktiv,        Odpovědná osoba je povinna vést evidenci technických aktiv,       Soulad s legislativou                   VKB §21 - Ochrana před
                                                            účtů a autentizačních mechanismů,         která nesplňují požadavky na správu a ověření identit, a to                                               škodlivým kódem
                                                            které nesplňují požadavky na správu a     včetně odůvodnění
                                                            ověření identit

K26  Nefunkční                                              Dodržení důvěrnosti při vytváření                                                                           Soulad s legislativou
                                                            výchozích autentizačních údajů a při
                                                            obnově přístupu

K27  Nefunkční                                              Opětovné ověření identity                 Po stanovené době nečinnosti bude požadované opětovné             Soulad s legislativou
                                                                                                      ověření identity uživatele

K28  Nefunkční                                              Vícefaktorová autentizace s nejméně                                                                         Soulad s legislativou
                                                            dvěma různými typy faktorů                                                                                  Soulad s legislativou
K29  Nefunkční
                                                            Využití centralizovaného nástroje pro
                                                            řízení přístupových oprávnění s
                                                            ohledem na vazby mezi aktivy

K30  Nefunkční                                              Použití nástroje pro detekci KBI v rámci Tento nástroj bude ověřovat a kontrolovat přenášená data v         Soulad s legislativou

                                                            KS                                        KS, mezi jednotlivými KS a v síťovém perimetru. Také bude

                                                                                                      blokovat nežádoucí komunikaci.
ID principu Typ požadavku                    Kategorie               Název požadavku                       Popis požadavku                                       Účel požadavku          Zdroj požadavku
                           Bezpečnostní požadavky       Použití centrálně spravovaného
K31  Nefunkční                                          nástroje pro detekci KBI                Tento nástroj by měl zajišťovat nepřetržitou a automatickou      Soulad s legislativou   VKB §21 - Ochrana před
                                                                                                ochranu před škodlivým kódem, řízení a sledování používání       Soulad s legislativou   škodlivým kódem
K32  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Aktualizace rozsahu určených            vyměnitelných zařízení a datových nosičů, řízení
                                                        technických aktiv                       automatického spouštění obsahu vyměnitelných zařízení a                                  VKB §22 - Zaznamenávání
                                                                                                datových nosičů, řízení oprávnění ke spouštění kódu a                                    událostí informačního a
                                                                                                detekci na základě chování uživatelů technického aktiva a                                komunikačního systému, jeho
                                                                                                aplikací.                                                                                uživatelů a administrátorů

                                                                                                Na základě hodnocení důležitosti aktiv aktualizuje rozsah
                                                                                                aktiv, u kterých je zaznamenávání bezpečnostních a
                                                                                                provozních událostí prováděno.

K33  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Zajištění jednoznačné síťové            U každého záznamu události musí být jednoznačně                  Soulad s legislativou   VKB §22 - Zaznamenávání
                                                        identifikace                            identifikován uživatel a zařízení, na kterém událost vznikla.                            událostí informačního a
                                                                                                                                                                                         komunikačního systému, jeho
                                                                                                                                                                                         uživatelů a administrátorů

K34  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Uchovávání záznamů událostí             Uchovávání záznamů událostí nejméně po dobu 18 měsíců            Soulad s legislativou   VKB §22 - Zaznamenávání
                                                                                                                                                                                         událostí informačního a
                                                                                                                                                                                         komunikačního systému, jeho
                                                                                                                                                                                         uživatelů a administrátorů

K35  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Používání nástroje pro nepřetržité      Tento nástroj musí:                                              Soulad s legislativou   VKB §23 - Detekce
                                                        vyhodnocování detekovaných KBU a        a) sbírat, vyhledávat a seskupovat související záznamy za                                kybernetických
                                                        KBI                                     účelem detekce KBU,                                                                      bezpečnostních událostí; §
                                                                                                b) dále musí varovat a podávat nepřetržité informace o                                   24 - Sběr a vyhodnocování
                                                                                                detekovaných KBU,                                                                        kybernetických
                                                                                                c) vyhodnocovat KBU s cílem identifikovat KBI,                                           bezpečnostních událostí
                                                                                                d) omezit případy nesprávného či nežádoucího vyhodnocení
                                                                                                KBU,
                                                                                                e) pravidelně aktualizovat nastavení včetně pravidel pro
                                                                                                detekci a vyhodnocování KBU a pro poskytování informací o
                                                                                                detekovaných KBU.
                                                                                                f) využívání informací získaných nástrojem pro sběr a
                                                                                                vyhodnocení kybernetických bezpečnostních událostí pro
                                                                                                optimální nastavení bezpečnostních opatření informačního a
                                                                                                komunikačního systému.

K36  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Ochrana technických aktiv               Zajištění bezodkladných bezpečnostních aktualizací vydaných Soulad s legislativou        VKB §25 - Aplikační
                                                                                                dodavatelem podporovaných technických aktiv nebo pokud                                   bezpečnost
                                                        Provádění pravidelného skenování        není dané aktivum již podporováno, tak jsou zavedena
                                                        zranitelností                           opatření, která zaručí obdobnou nebo vyšší úroveň                                        VKB §25 - Aplikační
                                                        Penetrační testování technických aktiv  bezpečnosti těchto aktiv.                                                                bezpečnost
                                                                                                                                                                                         VKB §25 - Aplikační
K37  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Opětovné testování zranitelností        Toto skenování je prováděno alespoň jednou ročně z interní a     Soulad s legislativou   bezpečnost
                           Bezpečnostní požadavky                                               externí KS.                                                      Soulad s legislativou
K38  Nefunkční                                          Certifikáty a kryptografické klíče                                                                                               VKB §25 - Aplikační
                           Bezpečnostní požadavky                                               S ohledem na hodnocení technických aktiv a hodnocení rizik                               bezpečnost
                                                                                                je prováděno penetrační testování z interní a externí KS. Dále
                           Bezpečnostní požadavky                                               před jejich uvedením do provozu a v souvislosti s významnou                              VKB §26 - Kryptografické
                                                                                                změnou.                                                                                  prostředky

K39  Nefunkční                                                                                  Provádění opětovného otestování nálezu zajištěného na            Soulad s legislativou

                                                                                                základě skenování zranitelností nebo penetračním testováním

                                                                                                za účelem ověření funkčnosti zavedených bezpečnostních

                                                                                                opatření.

K40  Nefunkční                                                                                  Budou použity pouze odolné kryptografické klíče a certifikáty.   Soulad s legislativou
                                                                                                Bude využíván systém správy klíčů a certifikátů, který zajistí
                                                                                                generování, distribuci, ukládání, změny, omezení platnosti a
                                                                                                zneplatnění certifikátů a řádnou likvidaci kryptografických
                                                                                                klíčů. Dále umožní kontrolu a audit a zároveň zajistí
                                                                                                důvěrnosti a integritu kryptografických klíčů.

K41  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Zajištění dostupnosti                   Vytváření pravidelných záloh nastavení tech. aktiv, informací    Soulad s legislativou   VKB §27- Zajišťování úrovně
                                                                                                a dat nezbytných pro obnovení služby. Tyto zálohy musí být                               dostupnosti informací
                                                                                                chráněny před narušením integrity a důvěrnosti a dostupnosti.
                                                                                                dále budou pravidelně testovány na jejich integritu, dostupnost
                                                                                                a obnovitelnost a výsledky testů jsou dokumentovány.
                                                                                                Dostupnost služeb je stanovena dle řízení kontinuity činností a
                                                                                                služba musí být odolná proti hrozbám a zranitelnostem, které
                                                                                                ohrožují její dostupnost. U aktiv nezbytných pro zajištění
                                                                                                dostupnosti služby musí být zajištěna redundance. Za účelem
                                                                                                omezení šíření KBI a snížení jeho dopadu je zálohovací
                                                                                                prostředí odděleno od jiných prostředí.

K42  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky       Zajištění kybernetické bezpečnosti      Pro toto zajištění se omezí fyzický přístup a zároveň jsou       Soulad s legislativou   VKB §28 - Průmyslové, řídicí
                                                        specifických technických aktiv          omezena i oprávnění k přístupu k těmto aktivům. Dále je                                  a obdobné specifické systém
                                                                                                zajištěna segmentace sítí těchto aktiv od jiných prostředí.
                                                        Bezpečný vývoj aplikací                 Dále jsou tato aktiva chráněna před využitím známých hrozeb                              VKB §25 - Aplikační
                                                                                                a zranitelností a je zajištěna obnova dostupnosti.                                       bezpečnost

K43  Nefunkční             Bezpečnostní požadavky                                               Při vývoji nového vízového systému budou respektována            Soulad  s legislativou
                                                                                                pravidla bezpečného vývoje aplikací (např. OWASP), pomocí
                                                                                                kterých se ošetří běžná bezpečnostní rizika, jako je vsunutí
                                                                                                škodlivého kódu, prolomení autentizace, zpřístupnění citlivých
                                                                                                dat, nedostatečná kontrola přístupu a XSS skriptování, známé
                                                                                                zranitelnosti či nedostatečné logování.
                 Ministerstvo zdravotnictví České republiky
               Palackého nám. č 4, 128 01 Praha 2, IČ: 00024341

                                                              Verze: v0/01
                                                              Platnost nové verze od: 27.02.2024
                                                              Spisový znak: XX.X.X
                                                              Skartační znak a lhůta: X/X

ZPRACOVÁNÍ METODIK TVORBY
NÁSTROJŮ PRO IMPLEMENTACI

      NÁRODNÍ STRATEGIE EZ

Metodika tvorby, správy a užití Enterprise Architektury v resortu
                          Ministerstva zdravotnictví ČR

Pořadí revize  Provedené dne            Zpracoval        Schválil

           0.
           1.
           2.

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 0/199
    implementaci národní strategie EZ   Číslo revize 01

Ministerstvo zdravotnictví ČR
  Obsah

1 ÚVOD......................................................................................................................................................... 9
   1.1 Účel dokumentu ................................................................................................................................................... 9
   1.2 Definice architektury ............................................................................................................................................ 9
   1.3 Vysvětlení klíčových pojmů................................................................................................................................... 9
   1.4 Východiska pro návrh metodiky ......................................................................................................................... 10

2 ORGANIZACE A ARCHITEKTONICKÉ SCHOPNOSTI ....................................................................................... 13
   2.1 Vybudování architektonické schopnosti.............................................................................................................13
   2.2 Útvar architektury MZ ........................................................................................................................................ 14
   2.3 Dodržování souladu výstupů s architekturou úřadu .......................................................................................... 18

3 VZTAH ARCHITEKTONICKÉHO RÁMCE A OSTATNÍCH MANAŽERSKÝCH DISCIPLÍN......................................... 20
   3.1 Vazba TOGAF na ITIL .......................................................................................................................................... 21
   3.2 Vazba TOGAF na COBIT ...................................................................................................................................... 23
   3.3 Vazba TOGAF na PRINCE2..................................................................................................................................24

4 STRUKTURA MODELOVÝCH ARCHITEKTUR................................................................................................. 25
   4.1 Architektury podle účelu a podrobnosti ............................................................................................................. 25
   4.2 Architektonické domény.....................................................................................................................................27
   4.3 Architektury podle míry obecnosti a závaznosti ................................................................................................ 28

5 PROCESY TVORBY ARCHITEKTUR (TOGAF) ................................................................................................. 30
   5.1 Přizpůsobení cyklu metodiky ADM pro architekturu resortu zdravotnictví ....................................................... 32

6 STANOVENÍ RÁMCE OBSAHU A VÝSTUPU ARCHITEKTUR ............................................................................ 36
   6.1 Předměty modelování – architektonický metamodel ........................................................................................ 36
   6.2 Celkový metamodel ............................................................................................................................................ 38
   6.3 Dílčí doménové metamodely.............................................................................................................................. 42
   6.4 Profily evidovaných atributů .............................................................................................................................. 64
   6.5 Architektonické výstupy ..................................................................................................................................... 65

7 REFERENČNÍ MODELY A KLASIFIKAČNÍ RÁMCE......................................................................................... 108
   7.1 Referenční modely byznys architektury............................................................................................................ 110
   7.2 Referenční model aplikační architektury.......................................................................................................... 112
   7.3 Referenční model datové architektury ............................................................................................................. 116
   7.4 Referenční model IT technologické architektury a komunikační infrastruktury .............................................. 119

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 1/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
   7.5 Referenční model motivační vrstvy .................................................................................................................. 121

8 ARCHITEKTONICKÉ ÚLOŽIŠTĚ A NÁSTROJE............................................................................................... 125
   8.1 Struktura obsahu architektonického úložiště...................................................................................................125
   8.2 Nástroje architektonického úložiště ................................................................................................................. 127
   8.3 Centrální architektonické úložiště .................................................................................................................... 127
   8.4 Struktura navigace a modelování v nástroji EAM ............................................................................................ 127
   8.5 Struktura DMS .................................................................................................................................................. 129

9 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 130
   9.1 Základy rámce TOGAF ...................................................................................................................................... 130
   9.2 Základy jazyka ArchiMate® .............................................................................................................................. 168
   9.3 Jmenné konvence pro pojmenování modelů a pohledů dle NA VS ČR ............................................................. 192

10 Reference............................................................................................................................................... 198

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 2/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Seznam zkratek a pojmů

 Zkratka    Význam
ABB
ADM        Architektonický stavební prvek (Architecture building Block)
ArchiMate  Architecture Development Method
           Modelovací jazyk pro popis podnikové architektury
COBIT      Control Objectives for Information and Related Technology, rámec pro
           řízení IT
ČR         Česká republika
EA         Podniková architektura
FPR        Katalog funkcí, procesů a obslužných rozhraní veřejné správy
ID         identifikátor
ITIL       Information Technology Infrastructure Library, rámec pro řízení IT služeb
JAR        Katalog organizačních jednotek, aktérů a rolí
KAK        Katalog aplikačních komponent a klíčových aplikačních funkcí
KAP        Katalog architektonických principů
KBP        Katalog balíčků práce
KDE        Katalog základních datových entit
KGP        Katalog GAP
           katalog infrastrukturních komunikačních komponent, funkcí a klíčových
KIK        služeb
           Katalog Plateau – ustálené stavy architektury, které zachycují stav každé
KPL        etapy rozvoje architektury v organizaci
           Katalog prvků vertikální domény rizik a bezpečnosti
KRB        Katalog prvků vertikální domény shody s pravidly
KSP        Katalog prvků vertikální domény strategie a směřování
KSS        Katalog technologických komponent a klíčových funkcí nebo služeb
KTK        Katalog prvků vertikální domény výkonnosti a kvality
KVK        Katalog zainteresovaných stran (stakeholders)
KZS        Katalog služeb
KS         Ministerstvo vnitra České republiky
MV ČR      Ministerstvo zdravotnictví České republiky
MZ ČR      Národní architektura
NA         Národní architektonický plán
NAP

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 3/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
 Zkratka              Význam
NAR
OLA                  Národní architektonický rámec
RACI                 Operational-level agreement
SBB                  Matice zodpovědností (Responsibility assignment matrix)
SLA                  Stavební prvek řešení (Solution Building Block)
                     Service-level agreement
TOGAF                The Open Group Architecture Framework, mezinárodní architektonický
                     rámec
ÚZIS                 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
VS                   Veřejná správa

 Pojem                Výklad
Doména architektury
Hledisko a Pohled    Zájmová oblast architektury. TOGAF rozlišuje domény architektury:
Metamodel            byznys, data, aplikace a technologie. Další rámce přidávají další domény
Metodika             pro oblasti motivace ke změně.
Model
Modelování           Definuje perspektivu, ze které je možné vidět pohled. Pohled na model
Zainteresovaný       systému organizace je konkrétní artefakt (katalog, matice a zejména
                     diagram). Hledisko říká, jak má diagram vypadat a co má prezentovat
                     uživateli.

                     Model definující, jakým způsobem bude architektura popsána, ze kterých
                     typových prvků a jejich vazeb bude popis architektury sestaven a podle
                     jakých pravidel.

                     Definovaná a opakovatelná sada kroků pro vyřešení daného úkolu.
                     Zaměřuje se na proces samotný, ale může obsahovat i definici
                     požadovaného obsahu.

                     Model představuje účelově zjednodušenou reprezentaci předmětu zájmu
                     a je nástrojem pro porozumění. Účelem modelu je potom prezentovat ty
                     aspekty organizace, které jsou podstatné z pohledu zainteresovaných
                     subjektů.

                     Modelování je proces, při kterém se vytváří model předmětu, vždy s
                     ohledem na zamýšlené použití modelu.

                     Jednotlivec, tým nebo organizace, která má zájem na přínosu
                     architektury.

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 4/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Seznam obrázků

    Obrázek 1 The TOGAF® Standard a jeho hlavní části (The Open Group, 2022) ............ 11
    Obrázek 2 domény jazyka ArchiMate, verze 3.0.1, publikovaná v listopadu 2017........... 11
    Obrázek 3 mapování domén ArchiMate® na TOGAF® .................................................... 11
    Obrázek 4 Zavedení architektonické schopnosti do organizace ....................................... 13
    Obrázek 5 Architecture Governance Framework – organizační struktura ........................ 15
    Obrázek 6 Struktura a zapojení architektonického výboru................................................ 16
    Obrázek 7 Architektonický rámec a ostatní manažerské disciplíny, zdroj: NA VSČR ...... 20
    Obrázek 8 Překryv užívaných podnikových, architektonických, projektových a provozních

         rámců, Zdroj: ITpreneurs.com...................................................................................... 21
    Obrázek 9 Hlavní interakce mezi rámci ............................................................................. 21
    Obrázek 10 Pohled na metodický rámec ITIL v jazyce ArchiMate® ................................. 22
    Obrázek 11 Vztah mezi úložišti.......................................................................................... 22
    Obrázek 12 Pohled na metodický rámec COBIT v jazyce ArchiMate® ............................ 23
    Obrázek 13 Vztah mezi procesy PRINCE2 a TOGAF ...................................................... 24
    Obrázek 14 Model vrstev architektur podniku/úřadu podle rozdílné míry detailu obsahu,

         zdroj: NA VSČR............................................................................................................ 25
    Obrázek 15 Pyramidální model architektur úřadu / podniku podle účelu a míry podrobnosti

         informací, zdroj: NA VSČR........................................................................................... 26
    Obrázek 16 Rozvržení domén obsahu architektonického rámce NA VS ČR, zdroj: NA

         VSČR ............................................................................................................................ 28
    Obrázek 17 Přehled fází tvorby architektury dle TOGAF ADM (The Open Group, 2022) 31
    Obrázek 18 Seskupení fází cyklu ADM vývoje architektur (The Open Group, 2022)....... 32
    Obrázek 19 Základní metamodel národní architektury veřejné správy České republiky,

         zdroj: NA VSČR............................................................................................................ 39
    Obrázek 20 Základní (redukovaný) výběr prvků metamodelu NA ze standardu ArchiMate

         3.1 (bez specializovaných stereotypů), zdroj: NA VSČR ............................................ 40
    Obrázek 21 : Zjednodušený metamodel základních doporučených prvků, zdroj: NA VSČR

          ...................................................................................................................................... 41
    Obrázek 22 Dílčí a specifické strategie (2.úroveń strategie), zdroj: metodika DAIN s.r.o.

          ...................................................................................................................................... 43
    Obrázek 23 Dílčí a specifické strategie (2.úroveń strategie), zdroj: metodika DAIN s.r.o.

          ...................................................................................................................................... 46
    Obrázek 24 Plný metamodel byznys architektury ............................................................. 47
    Obrázek 25 Redukovaný metamodel byznys architektury ................................................ 48
    Obrázek 26 Minimalizovaný metamodel byznys architektury ........................................... 48
    Obrázek 27 Struktura datové architektury ......................................................................... 49
    Obrázek 28 Plný metamodel architektury IS ..................................................................... 50
    Obrázek 29 Redukovaný metamodel architektury IS ........................................................ 50
    Obrázek 30 Plný metamodel technologické architektury .................................................. 51
    Obrázek 31 Redukovaný metamodel technologické architektury ..................................... 51
    Obrázek 32 Metamodel fyzické architektury...................................................................... 52
    Obrázek 33 Prvky metamodelu komunikační infrastruktury .............................................. 52
    Obrázek 34 Plný metamodel strategické motivační architektury ...................................... 53
    Obrázek 35 Redukovaný metamodel strategické motivační architektury ......................... 53
    Obrázek 36 Metamodel výkonnostní architektury ............................................................. 54

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 5/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obrázek 37 Metamodel bezpečnostní architektury (SA) ................................................... 55
Obrázek 38 Příklad ArchiMate modelu .............................................................................. 56
Obrázek 39 <<Předpis>> ................................................................................................... 57
Obrázek 40 <<Standard>>................................................................................................. 57
Obrázek 41 Metamodel implementačního a migračního rozšíření.................................... 58
Obrázek 42 Vertikální domény architektury NA VSČR, zdroj: NA VSČR ......................... 58
Obrázek 43 Vzor pro budoucí metamodel architektury strategie a směřování (DSS), Zdroj:

    Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 60
Obrázek 44 Vzor pro budoucí metamodel architektury výkonnosti a kvality (DVK), Zdroj:

    Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 61
Obrázek 45 Vzor pro budoucí metamodel architektury rizik a bezpečnosti (DRB), Zdroj:

    Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 62
Obrázek 46 Vzor pro budoucí metamodel architektury shody s pravidly (DSP), Zdroj:

    Asseco CE, a.s., autor: Petr Klučka............................................................................. 63
Obrázek 47 Přehled základních hledisek (definic pohledů) Národní architektury VS ČR

    1/2), Zdroj: MV ČR únor 2024 ...................................................................................... 66
Obrázek 48 Přehled základních hledisek (definic pohledů) Národní architektury VS ČR

    2/2), Zdroj: MV ČR únor 2024 ...................................................................................... 67
Obrázek 49 Princip zapojení zainteresovaných osob, jejich hledisek zájmů a pohledů na

    model, Zdroj: Petr Klučka, AutoCont CZ, projekt MPO ............................................... 67
Obrázek 50 Úvodní hledisko .............................................................................................. 70
Obrázek 51 Přehled služeb čtyřvrstvé architektury ........................................................... 71
Obrázek 52 Hledisko architektonických vrstev .................................................................. 72
Obrázek 53 Dílčí schopnost ............................................................................................... 73
Obrázek 54 Katalog schopností úřadu .............................................................................. 73
Obrázek 55 Přehled schopností úřadu .............................................................................. 74
Obrázek 56 Heat Map schopností úřadu ........................................................................... 75
Obrázek 57 Motivační hledisko strategického směřování ................................................. 76
Obrázek 58 Hledisko portfolia byznys funkcí a služeb ...................................................... 82
Obrázek 59 Hledisko funkcí veřejné správy ...................................................................... 83
Obrázek 60 Produktové hledisko ....................................................................................... 83
Obrázek 61 Hledisko spolupráce byznys procesů............................................................. 84
Obrázek 62 Hledisko organizační struktury ....................................................................... 85
Obrázek 63 Příklad organizační struktury.......................................................................... 85
Obrázek 64 Hledisko spolupráce aktérů ............................................................................ 86
Obrázek 65 Hledisko portfolia aplikačních komponent a funkcí........................................ 89
Obrázek 66 Struktura informací ......................................................................................... 89
Obrázek 67 Hledisko využití aplikací ................................................................................. 90
Obrázek 68 Příklad schéma využití aplikací ...................................................................... 91
Obrázek 69 Hledisko struktury aplikací ............................................................................. 91
Obrázek 70 Hledisko chování aplikací............................................................................... 92
Obrázek 71 Příklad chování aplikace ................................................................................ 93
Obrázek 72 Hledisko spolupráce aplikací.......................................................................... 94
Obrázek 73 Příklad spolupráce aplikací ............................................................................ 94
Obrázek 74 Hledisko realizace požadavků aplikacemi ..................................................... 94
Obrázek 75 Hledisko portfolia technologických komponent.............................................. 98
Obrázek 76 Hledisko nasazení informačního systému ..................................................... 99
Obrázek 77 Hledisko využití technologické infrastruktury ............................................... 100

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 6/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obrázek 78 Hledisko infrastruktury.................................................................................. 100
Obrázek 79 Příklad infrastruktury .................................................................................... 101
Obrázek 80 Hledisko využití komunikační infrastruktury ................................................. 102
Obrázek 81 Hledisko implementační a migrační ............................................................. 104
Obrázek 82 Příklad migrace............................................................................................. 104
Obrázek 83 Struktura RM ................................................................................................ 109
Obrázek 84 Schéma: Principiální diagram nejvyšší úrovně referenčního modelu byznys

    architektury VS ČR, úroveň 1 - byznys oblasti (Hrabě, 2019)................................... 110
Obrázek 85 Schéma: Provozní procesy, úroveň 2 - byznys kategorie (NAP – Hrabě, 2019)

     .................................................................................................................................... 110
Obrázek 86 Schéma: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, první část (NAP –

    Hrabě, 2019)............................................................................................................... 111
Obrázek 87 Schéma: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, druhá část (NAP –

    Hrabě, 2019)............................................................................................................... 111
Obrázek 88 Schéma: Metamodel referenčního modelu byznys architektury ................. 112
Obrázek 89 Schéma: Přehled RM-AA, úroveň 1 - zdůraznění vertikálního rozměru od

    uživatelské interakce po technickou integraci (Hrabě, 2014) .................................... 113
Obrázek 90 Schéma: Pohled na III. a IV. vrstvu RM-AA pro VS, úroveň 2 - zdůraznění

    horizontálního rozměru (Hrabě, 2014) ....................................................................... 114
Obrázek 91 Schéma: Klasifikační hierarchie a referenční model aplikačního portfolia, verze

    rozšířená o aplikace prvků EIRA (oranžové) ............................................................. 115
Obrázek 92 Schéma: Metamodel referenčního modelu aplikační architektury .............. 116
Obrázek 93 Ukázka struktur datového referenčního modelu .......................................... 118
Obrázek 94 Metamodel referenčního modelu datové architektury ................................. 118
Obrázek 95 Vazby mezi infrastrukturními oblastmi ......................................................... 120
Obrázek 96 Metamodel referenčního modelu datové architektury ................................. 121
Obrázek 97 Metamodel referenčního modelu motivační vrstvy ...................................... 124
Obrázek 98 Architektonické úložiště v detailu a v kontextu celkového podnikové úložiště

    (Enterprise Repository), dle TOGAF (The Open Group, 2022)................................. 126
Obrázek 99 nové rozdělení TOGAF (The Open Group, 2022) ....................................... 132
Obrázek 100 Předběžná fáze (The Open Group, 2022) ................................................. 133
Obrázek 101 Fáze A (The Open Group, 2022) ............................................................... 134
Obrázek 102 Fáze B (The Open Group, 2022) ............................................................... 137
Obrázek 103 Fáze C (The Open Group, 2022) ............................................................... 140
Obrázek 104 Fáze D (The Open Group, 2022) ............................................................... 142
Obrázek 105 Fáze E (The Open Group, 2022) ............................................................... 144
Obrázek 106 Fáze F (The Open Group, 2022) ............................................................... 146
Obrázek 107 Fáze G (The Open Group, 2022) ............................................................... 148
Obrázek 108 Fáze H (The Open Group, 2022) ............................................................... 150
Obrázek 109 Správa požadavků (The Open Group, 2022) ............................................ 152
Obrázek 110 Formální a neformální modelování výstupů (The Open Group, 2022) ..... 158
Obrázek 111 Detailní reprezentace metamodelu obsahu architektury dle TOGAF (The

    Open Group, 2022) .................................................................................................... 161
Obrázek 112 Detailní metamodel TOGAF , včetně vazeb mezi objekty (The Open Group,

    2022)........................................................................................................................... 162
Obrázek 113 Detailní metamodel TOGAF, tři úrovně (The Open Group, 2022) ............ 163
Obrázek 114 Detailní metamodel TOGAF, tři úrovně s vazbami (The Open Group, 2022)

     .................................................................................................................................... 164

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 7/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obrázek 115 Iterační smyčky (cykly) TOGAF (The Open Group, 2022) ........................ 166
Obrázek 116 Přehled formálních a neformálních výstupů TOGAF (The Open Group, 2022)

     .................................................................................................................................... 167
Obrázek 117 Artefakty vztažené na metamodel obsahu a rozšíření (The Open Group,

    2022)........................................................................................................................... 168
Obrázek 118 Struktura, vrstvy a elementy jazyka ArchiMate®, zdroj: Asseco CE, a.s.2,

    autor: Petr Klučka ....................................................................................................... 169

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 8/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
1 ÚVOD

1.1 Účel dokumentu

Tento dokument obsahuje popis metodiky pro tvorbu a správu modelů architektury resortu Ministerstva
zdravotnictví ČR.
Účelem tohoto dokumentu je poskytnout návod, jak modelovat architekturu resortu/úřadu, aby se
všechny jednotlivě vzniklé modely vzájemně doplňovaly a zapadly do Národní architektury VS ČR.
Účelem metodiky v širším slova smyslu je být východiskem pro modelování architektur úřadu pro
jakékoli použití při plánování a rozvoji služeb a jejich informační podpory.

1.2 Definice architektury

Ve standardu TOGAF má “architektura” dva doplňující se významy podle kontextu:
Formální popis systému nebo plánu systému na úrovni jeho komponent jako vodítko pro jeho
implementaci.
Struktura komponent, jejich vzájemných vazeb a principů a návodů řídících jejich návrh a vývoj v čase.
Definice pro potřeby české veřejné správy:
Enterprise Architecture (architektura úřadu), jako manažerská metoda, je prostředkem
pokorného a celostního poznávání organizace na podporu rozhodování, zejména při plánování
strategických změn.

Jednoduše řečeno:
Architektura úřadu představuje popis struktury a chování úřadu (kdo jsme), plánovaných změn (odkud
a kam jdeme) a jejich informační podpory (k čemu nám je a má být ICT).
Architektonický rámec obsahuje rady pro:

     • Popis architektury: jak zachytit jednotlivé obrazy architektury podle potřeb zájmových skupin.
     • Metodu tvorby architektury: návrh cyklu tvorby architektury rozděleného do fází a

          organizovaného podle domén s rozdílnými výstupy.
     • Organizaci architektonického týmu: jaká má být struktura týmu, jeho dovednosti, znalosti,

          způsob řízení a kontroly.

1.3 Vysvětlení klíčových pojmů

Pro orientaci v této koncepci jsou klíčové tři pojmy a jejich zkratky:
     • Národní architektura (NA, NAVSČR) – je uplatnění metod a myšlení podnikové architektury
          na veřejnou správu státu, konkrétně ČR. Představuje dva významy současně, jak existující a

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 9/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
          plánovanou skutečnou architekturu VS, tak její popis. Představuje také souhrn lokálních
          architektur OVM a centrálních architektur eGovernmentu.
     • Národní architektonický rámec (NAR) – představuje myšlenkový koncept, metodiku postupu,
          sadu standardů, pomůcek a návodů pro tvorbu a údržbu NA a NAP.
     • Národní architektonický plán (NAP) – je popisem plánovaného cílového stavu NA v určitém
          časovém horizontu a plánem cesty, tj. implementačních kroků (programů a projektů), vedoucích
          ze současného stavu k dosažení stavu cílového. NAP je také soubor architektonických dat
          (modelů) a diagramů, udržovaných společně OHA a jednotlivými OVM, členěný na: architektury
          úřadů a architektury sdílených řešení.

1.4 Východiska pro návrh metodiky

Navržená metodika čerpá z metodiky pro modelování architektur odboru Hlavního architekta
eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR a dalších, veřejně dostupných dokumentů, zveřejněných
uvedeným odborem.
Stejně jako metodika odboru Hlavního architekta i tato metodika se opírá o dva základní pilíře používané
v oblasti návrhu moderní ICT Architektury:

     • TOGAF – je mezinárodně uznávaný rámec pro řízení tvorby Enterprise architektury ve
          společnostech využívajících prostředků informačních technologií. Původní koncept vznikl v
          USA, ale již více než deset let se používá po celém světě včetně České republiky. Oficiální
          dokumentace standardu TOGAF se nacházína adrese
          http://pubs.opengroup.org/architecture/togaf9-doc/arch/index.html.

     • ArchiMate® - je nezávislý grafický modelovací jazyk. O jeho správu se stará konsorcium Open
          Group, které ArchiMate® vyhlásilo jako standard pro popis Enterprise architektury. Obecné
          standardy pro modelování v jazyce ArchiMate jsou dostupné na adrese
          http://pubs.opengroup.org/architecture/archimate2-doc/.

Rozšíření jazyka ArchiMate® ve verzi 3.0.1 je v souladu s metodikou TOGAF. Tři hlavní vrstvy
ArchiMate®, tj. procesní vrstva, aplikační vrstva a technologická vrstva odpovídají fázím TOGAF ADM
cyklu – B. (procesní architektura), C. (architektura informačních systémů), D. (technologická
architektura). Některé oblasti TOGAF ale nejsou v jazyce ArchiMate® obsaženy. Je to pochopitelné,
protože TOGAF je rámec a má mnohem širší záběr než ArchiMate®, který je jazykem pro modelování
architektury. Dále existuje Implementační a migrační oblast rozšíření ArchiMate®, která koresponduje
s TOGAF ADM fázemi E. (příležitosti a řešení), F. (plánování migrace) a G. (zavedení řízení).

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 10/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
                Obrázek 1 The TOGAF® Standard a jeho hlavní části (The Open Group, 2022)

Standard TOGAF 9.2 byl aktualizován s důrazem na byznys architekturu a restrukturalizován tak, aby
plně podporoval knihovnu rámců TOGAF.

Obrázek 3 mapování domén                Obrázek 2 domény jazyka ArchiMate, verze
  ArchiMate® na TOGAF®                       3.0.1, publikovaná v listopadu 2017

Standard ArchiMate® 3.0.1. byl doplněn o strategickou vrstvu, některé byznys elementy byly přesunuty
do motivační domény, byly doplněny další elementy do aplikační a technologické vrstvě a přibyla nová
fyzická vrstva.

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 11/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Více informací o základních principech metodiky architektonického rámce TOGAF® a architektonického
modelovacího jazyka ArchiMate lze nalézt v přílohách 10.1 Základy rámce TOGAF® a 10.2 Základy
jazyka ArchiMate® tohoto dokumentu.

Zpracování metodik tvorby nástrojů pro  Strana 12/199
implementaci národní strategie EZ       Číslo revize 01
Ministerstvo zdravotnictví ČR