Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
I ■I lil
MHMPPO9P3N6N
číslo smlouvy Objednatele: dílčí smlouva č. 15 ke smlouvě PRK/40/01/003503/2018
číslo smlouvy Zhotovitele: 2026_104
Smlouva o dílo - Ekonomicko-technologická studie
proveditelnosti SPACE
uzavřená podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů a podle příslušných ustanovení zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění
pozdějších předpisů
(dále jen „Smlouva“),
kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany:
Smluvní strany:
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
se sídlem: Mariánské nám. 2/2, 110 00 Praha 1
IČO: 00064581, DIČ: CZ00064581
bank, spojení: PPF banka, a.s., č. účtu: 27-005157998/6000
zastoupené Mgr. Renátou Královou, ředitelkou odboru projektové podpory Magistrátu hl. m. Prahy
(dále jen „Objednatel“)
a
Operátor ICT, a.s.
se sídlem: Plynární 1617/10, 170 00 Praha 7 - Holešovice
IČO: 02795281, DIČ: CZ02795281
bank, spojení: Česká spořitelna, a.s., č. účtu: 5920172/0800
zastoupený Ing. Lubošem Kratochvílem, MBA, předsedou představenstva a Ing. Ludmilou Stanko,
členkou představenstva
(dále jen „Zhotovitel")
(dále společně jako „Smluvní strany")
PREAMBULE
Smluvní strany
(i) s odvoláním se na memorandum o spolupráci schválené usnesením Rady hl. m. Prahy
č. 2051 ze dne 8. 9. 2025 a uzavřené dne 17. 9. 2025, kterým se Smluvní strany spolu
s Hospodářskou komorou České republiky dohodly na součinnosti při přípravě, budování
a vlastním provozu fyzického prostoru pro inovace (dále jen „SPACE“), který vznikne v
hlavním městě Praze, z něhož tato Smlouva vychází a na nějž navazuje,
(ii) vědomy si svých závazků v této Smlouvě obsažených a
(iii) s úmyslem být touto Smlouvou vázány,
se dohodly na následujícím znění Smlouvy:
1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ A PROHLÁŠENÍ
1.1. Objednatel prohlašuje, že:
1.1.1 je veřejnoprávní korporací, podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění pozdějších předpisů;
1.1.2 splňuje veškeré podmínky a požadavky v Smlouvě stanovené a je oprávněn
tuto Smlouvu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené.
1.2. Zhotovitel prohlašuje, že:
1.2.1 je právnickou osobou řádně založenou Objednatelem jako jediným
zakladatelem, jejíž postavení upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění
pozdějších předpisů, a jejímž jediným akcionářem je Objednatel;
1.2.2 splňuje veškeré podmínky a požadavky ve Smlouvě stanovené a je oprávněn
tuto Smlouvu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené;
1.2.3 ke dni uzavření Smlouvy vůči němu není, pokud je mu známo, vedeno řízení
dle insolvenčního zákona, a zároveň se zavazuje Objednatele o hrozícím
úpadku bezodkladně informovat;
1.2.4 ke dni uzavření Smlouvy vykonává podstatnou část své celkové činnosti ve
prospěch Objednatele jako veřejného zadavatele ve smyslu zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZZVZ“), přičemž je ovládán jako vnitřní organizační jednotka
Objednatelem; který má zároveň v osobě Zhotovitele výlučná majetková práva
a disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v osobě
Zhotovitele, čímž jsou splněny podmínky vertikální spolupráce dle § 11 odst. 1
ZZVZ pro uplatnění tzv. vertikální spolupráce; Zhotovitel v této souvislosti
prohlašuje, že bude dlouhodobě vyvíjet svou činnost tak, aby byly
permanentně splněny tyto podmínky vertikální spolupráce dle současných
právních předpisů, a dojde-li v průběhu trvání Smlouvy ke změně relevantní
právní úpravy, tak i dle právních předpisů budoucích, bude-li to rozumně
v jeho možnostech, a to po celou dobu trvání Smlouvy;
a zavazuje se udržovat tato svá prohlášení dle článku 1. odst. 1.2 této Smlouvy
v platnosti pro celou dobu účinnosti Smlouvy.
1.3. Smluvní strany s odvoláním na bod (i) preambule této Smlouvy berou na vědomí, že
Hospodářské komoře České republiky, jakkoli tato není účastníkem této Smlouvy, přísluší
v souladu s výkladem v bodě (i) preambule této Smlouvy odkazovaného memoranda
pozice odborného konzultanta, a to jak pro Objednatele, tak i pro Zhotovitele. Smluvní
strany konstatují, že pozice odborného konzultanta byla s Hospodářskou komorou České
republiky projednána před uzavřením této Smlouvy a Hospodářská komora České
republiky je připravena ji plnit.
2. ÚČEL A PŘEDMĚT SMLOUVY
2.1. Účelem Smlouvy je zajištění přípravy projektu Smart Prague s názvem SPACE, prostor
pro inovace, který představuje otevřenou multifunkční platformu, která umožní Praze
propagovat, popularizovat a prezentovat městské inovace, technologické trendy,
nejnovější témata a aktuální projekty v oblasti chytrých měst všem občanům,
studentům, podnikatelům, zaměstnancům města i zahraničním hostům zábavnou a
kreativní formou. Prostor SPACE bude platformou pro prezentaci témat, potřeb,
opatření, projektů s vysokou přidanou hodnotou a světovým designem, inovativních
firem a zajímavých podnikatelských nápadů i výstavním prostorem a místem setkávání
pro získávání inspirace a sdílení zkušeností, jak odborné, tak obecné veřejnosti. Jedná
se o 1. fázi projektu, jejímž účelem je příprava podkladů pro následné rozhodovací
procesy Objednatele, včetně vzniku klíčových podkladů pro přípravu veřejných zakázek
a dalších souvisejících dokumentů. V rámci přípravných prací provedených
prostřednictvím Ekonomicko-technologické studie proveditelnosti je Zhotovitel
povinen navrhnout a posoudit koncepční, provozní a finanční model projektu SPACE
tak, aby v jeho následné provozní fázi směřoval k dlouhodobé ekonomické
soběstačnosti prostřednictvím kombinace vlastních příjmů, partnerských a
komerčních aktivit a dalších relevantních zdrojů financování. Zhotovitel současně
posoudí varianty provozního a finančního modelu z pohledu pravidel veřejné podpory
a navrhne takové nastavení projektu, které eliminuje riziko vzniku nedovolené veřejné
podpory, zejména prostřednictvím identifikace hospodářských a nehospodářských
činností a návrhu principů jejich oddělení.
2.2. Předmětem plnění této Smlouvy je provedení Ekonomicko-technologické studie
proveditelnosti specifikované v této Smlouvě a její příloze č. 1 (dále jen „Dílo“).
2.3. Zhotovitel se touto Smlouvou zavazuje pro Objednatele provést na svůj náklad a
nebezpečí Dílo a Objednatel se zavazuje Dílo převzít a zaplatit Zhotoviteli sjednanou
cenu.
3. DOBA A MÍSTO PLNĚNÍ
3.1. Termín dokončení Díla: nejpozději do 12 měsíců od nabytí účinnosti této Smlouvy.
3.2. Dojde-li ke zpoždění dokončení Díla z důvodu vyšší moci (nepředvídatelné a
neodvratitelné podstatné změny okolností mající bezprostřední vliv na provádění Díla,
které vznikly po uzavření této Smlouvy nebo se teprve po uzavření této Smlouvy staly
známými), jsou Smluvní strany po vzájemné dohodě oprávněny prodloužit termín
provádění a dokončení Díla dle předchozího odstavce o objektivně technicky
zdůvodněnou lhůtu. Prodloužení termínu může být v takovém případě provedeno i
pouze formou vzájemného písemného souhlasu Smluvních stran bez nutnosti uzavírat
dodatek k této Smlouvě. Smluvní strana, na jejíž stranu dopadne případ vyšší moci, je
povinna o vzniku takovéto okolnosti bezodkladně písemně vyrozumět druhou Smluvní
stranu.
4. CENOVÉ UJEDNÁNÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY
4.1. Objednatel zaplatí Zhotoviteli smluvní cenu za Dílo ve výši 7 089 549,60 Kč bez DPH.
Cena Díla obsahuje všechny náklady potřebné k provedení Díla. Sjednaná cena
zahrnuje rovněž zajištění všech podkladů, informací a činností nezbytných k řádnému
zpracování Díla na úrovni sjednané touto Smlouvou.
4.2. K ceně sjednané dle článku 4. odst. 4.1 této Smlouvy bude připočtena DPH.
4.3. Úhrada ceny Díla bude provedena ve dvou platbách. Nejprve na základě zálohové
faktury vystavené Zhotovitelem ve výši 50 % ceny Díla a následně na základě daňového
dokladu (vyúčtovací faktury) vystavené Zhotovitelem po akceptaci Díla.
4.4. Faktura bude doručena Objednateli do jeho datové schránky, nebo na adresu:
Hlavní město Praha
Odbor projektové podpory MHMP
Jungmannova 35/29,
11000 Praha 1
4.5. Faktura musí mít veškeré náležitosti daňového dokladu ve smyslu zákona č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů anebo právního předpisu,
který uvedený zákon v budoucnu nahradí, a dále musí obsahovat:
4.5.1 číslo Smlouvy, popřípadě číslo jejího dodatku;
4.5.2 číslo účtu, na který bude poskytnuta úplata, přičemž toto číslo musí být v souladu
se zveřejněným číslem účtu správcem daně pro účely DPH dle zákona o DPH;
4.5.3 akceptační protokol podepsaný ze strany Objednatele.
4.6. Lhůta splatnosti faktur dle této Smlouvy činí 30 kalendářních dnů od jejich doručení
Objednateli. V případě, že je faktura doručena mezi 1.12. a 31.1., je sjednána délka
splatnosti faktury na 60 kalendářních dnů. Smluvní strany sjednávají, že datum
uskutečnění zdanitelného plnění je den akceptace Díla ve smyslu čl. 7 odst. 7.2 této
Smlouvy.
4.7. Objednatel je (a to i opakovaně) oprávněn před uplynutím lhůty splatnosti vrátit bez
proplacení fakturu, která neobsahuje v této Smlouvě dohodnuté náležitosti nebo
náležitosti požadované podle obecně závazných právních předpisů, nebo budou-li
takové náležitosti v dané faktuře uvedeny nesprávně. Zhotovitel je povinen fakturu
opravit nebo nově vyhotovit, a to vždy s novou lhůtou splatnosti. Nová lhůta splatnosti
začne plynout s počátkem ode dne doručení řádně opravené nebo nově vyhotovené
faktury Objednateli.
4.8. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679 ze dne 27. dubna
2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném
pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR) a taktéž v souladu s
příslušným nařízením ředitele Magistrátu hl. m. Prahy k zajištění povinnosti
uveřejňovat smlouvy prostřednictvím registru smluv nesmí faktura v rozsahu a
předmětu plnění obsahovat osobní údaje fyzických osob jako například jméno a
příjmení fyzické osoby, datum narození, číslo jejího bankovního účtu a její kontaktní
údaje (telefon, e-mail), DIČ fyzické osoby podnikající. V případě, že tyto osobní údaje
budou v rozsahu a předmětu plnění faktury uvedeny, musí být následně tyto údaje při
zveřejňování informací pro občany v systému otevřených dat a v registru smluv
anonymizovány.
5. DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN
5.1. Zhotovitel je povinen provést Dílo kompletně ve sjednaném rozsahu, kvalitě a v
dohodnutém termínu.
5.2. Zhotovitel provede Dílo svým jménem a na vlastní odpovědnost. Pokud Zhotovitel
pověří třetí osobu (poddodavatele) provedením části Díla, je povinen informovat o
této skutečnosti bez zbytečného odkladu Objednatele. Zhotovitel však i při využití
poddodavatele k určité činnosti odpovídá za výsledek této činnosti Objednateli stejně,
jako by ji provedl sám.
5.3. Zhotovitel odpovídá za to, že realizace Díla dle této Smlouvy není podmíněna
zajištěním dalších specifických podkladů ze strany Objednatele nad rámec podkladů
výslovně uvedených v této Smlouvě.
5.4. Vyžaduje-li řádné provedení Díla určité podklady či informace, které nejsou výslovně
poskytovány Objednatelem, je jejich zajištění povinností Zhotovitele.
5.5. Za účelem průběžné kontroly provádění Díla budou od uzavření této Smlouvy do
protokolárního předání a převzetí Díla organizovány minimálně jednou za 2 kalendářní
měsíce koordinační schůzky za účasti zástupců Zhotovitele a zástupců Objednatele.
Organizátor schůzek bude kontaktní osoba Zhotovitele. Zhotovitel v rámci koordinační
schůzky seznámí Objednatele s průběžnými výsledky plnění. O průběhu koordinační
schůzky bude sepsán protokol.
5.6. Objednatel je povinen poskytnout Zhotoviteli součinnost nutnou k realizaci Díla:
a) zajištění přístupu Zhotovitele na pozemek parc. č. 3126 – zastavěná plocha a
nádvoří o výměře 1381 m2 a do budovy č.p. 97 – jiná stavba, která je součástí
pozemku parc. č. 3126, vše katastrálním území Smíchov tak, jak je uvedeno na LV
č. 2838 vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště
Praha (dále jen "objekt") za účelem místního šetření, dokumentace skutečného
stavu a posouzení prostorových, technických a provozních podmínek;
b) zprostředkování kontaktu se správcem objektu a, v odůvodněných případech,
s věcně příslušnými odbory Magistrátu hl. m. Prahy nebo městskými organizacemi,
je-li taková konzultace nezbytná k ověření vstupů přímo souvisejících s Dílem.
Součinnost Objednatele zahrnuje rovněž zajištění oprávnění Zhotovitele jednat se
stavebním úřadem a katastrálním úřadem za správce nebo vlastníka objektu
v rozsahu nezbytném pro získání podkladů a informací potřebných pro zpracování
studie, a to včetně vystavení plné moci či jiného pověření, bude-li takové
oprávnění pro komunikaci s příslušným orgánem veřejné moci vyžadováno.
5.7. Smluvní strany berou na vědomí, že Dílo není možno zhotovit bez poskytnutí
součinnosti ze strany vlastníka a správce areálu, ve kterém se předmětná nemovitost,
tj. pozemek parc. č. 3126 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1381 m2 a budova
č.p. 97 – jiná stavba, která je součástí pozemku parc. č. 3126, vše katastrálním území
Smíchov tak, jak je uvedeno na LV č. 2838 vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m.
Prahu, Katastrální pracoviště Praha, nachází.
6. ZVLÁŠTNÍ UJEDNÁNÍ O AUTORSKÝCH PRÁVECH
6.1. V případě, že provedením Díla (či jeho části) dle této Smlouvy dojde ke vzniku
autorského díla ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „Autorské dílo“), přechází převoditelná autorská práva Zhotovitele,
jeho zaměstnanců a poddodavatelů v níže uvedeném rozsahu na Objednatele, a to
dnem akceptace Díla. Svolení k užití Autorského díla a převoditelná autorská práva
uděluje Zhotovitel Objednateli jako výhradní, místně a časově neomezená (tj. na dobu
trvání majetkových práv autora k Dílu).
6.2. Objednatel je oprávněn Dílo užít v neomezeném rozsahu a rovněž udělit podlicenci
k Autorskému dílu. Objednatel je dále oprávněn upravit či měnit Autorské dílo nebo
jeho část takovým způsobem, který nesníží hodnotu Autorského díla.
6.3. Cena za převod autorských práv je součástí ceny Díla uvedené v této Smlouvě.
6.4. Objednatel i Zhotovitel jsou před předáním a převzetím Díla dle čl. 7 této Smlouvy
oprávněni užít průběžný výsledek plnění dle čl. 5 odst. 5.5 této Smlouvy, např. kapitola
preSPACE (dočasné využití), a to za účelem přípravy/formulace smluvního vztahu mezi
Objednatelem a Zhotovitelem, jehož předmětem bude poskytování služby preSPACE.
7. PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA
7.1. Zhotovitel předá objednateli Dílo v rozsahu a kvalitě dle této Smlouvy, a to v termínu
dle čl. 3 odst. 3.1 této Smlouvy. Dílo bude předáno prostřednictvím datové schránky,
k rukám oprávněné osoby Objednatele.
7.2. O předání a převzetí Díla bude sepsán akceptační protokol. Objednatel si vyhrazuje
dobu 30 kalendářních dní na provedení kontroly Díla. Podpisem akceptačního
protokolu ze strany Objednatele je Dílo Objednatelem převzato. Převzetím nabývá
Objednatel vlastnické právo k Dílu a přechází na něho nebezpečí škody na Díle.
7.3. V případě, že Dílo nebude předáno v rozsahu nebo kvalitě sjednané v této Smlouvě,
Objednatel tuto skutečnost po provedení kontroly Díla písemně oznámí a odůvodní
Zhotoviteli. Zhotovitel následně odstraní vytčené nedostatky a opětovně postupuje dle
odst. 7.1 a 7.2 tohoto článku Smlouvy. Bylo-li Dílo předáno před uplynutím termínu
dokončení Díla dle čl. 3 odst. 3.1 této Smlouvy, staví se ode dne předání Díla do dne
doručení stanoviska Objednatele podle tohoto odstavce Smlouvy běh lhůty pro
dokončení Díla. Po dobu stavění lhůty není Zhotovitel v prodlení s dokončením Díla. V
případě odmítnutí Díla a jeho vrácení k dopracování pokračuje běh lhůty pro dokončení
Díla dnem následujícím po doručení stanoviska Objednatele, přičemž Zhotoviteli zbývá
k dokončení Díla nejméně počet kalendářních dnů odpovídající době, která zbývala do
termínu dokončení Díla ke dni jeho předání.
7.4. V případě akceptace Díla dle tohoto článku Smlouvy jsou závazky Zhotovitele z této
Smlouvy zcela splněny, tím však není dotčena případná odpovědnost Zhotovitele za
vady Díla a s tím související nároky Objednatele dle příslušných ustanovení zákona
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).
8. NÁHRADA ÚJMY A SANKCE
8.1. V případě porušení smluvní povinnosti Smluvní stranou je tato Smluvní strana povinna
nahradit druhé Smluvní straně jakoukoli újmu vzniklou v důsledku takového porušení
v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
8.2. Žádná ze Smluvních stran neodpovídá za škodu vzniklou za okolností vylučujících
odpovědnost za škodu podle § 2913 OZ. Tyto okolnosti vylučují rovněž vznik nároku
Smluvní strany na úhradu slevy a smluvní pokuty.
8.3. V případě prodlení Zhotovitele s dokončením Díla dle čl. 3 odst. 3.1 této Smlouvy,
náleží Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny Díla za každý započatý
kalendářní den prodlení.
8.4. V případě, že Zhotovitel poruší povinnost zachovávat důvěrnost informací podle čl. 10.
této Smlouvy, náleží druhé smluvní straně nárok na slevu ve výši 50.000,- Kč za každé
jednotlivé porušení povinnosti zachovávat důvěrnost informací.
8.5. V případě prodlení Objednatele s úhradou faktury vystavené dle čl. 4 odst. 4.3 této
Smlouvy, náleží Zhotoviteli nárok na smluvní pokutu ve výši 0,01 % z ceny Díla za každý
i jen započatý kalendářní den prodlení.
8.6. V případě uplatnění nároku na slevu z ceny Díla, bude Zhotovitel fakturovat v souladu
s čl. 4. této Smlouvy cenu poníženou o takto uplatněnou slevu.
8.7. Smluvní pokuta bude hrazena bankovním převodem na účet oprávněné Smluvní strany
ve lhůtě 30 kalendářních dnů od uplatnění nároku na smluvní pokutu.
8.8. Uplatnění slevy či zaplacení smluvní pokuty nezprošťuje Smluvní stranu splnit
povinnosti dané jí touto Smlouvou a jejich úhradou není dotčena povinnost Smluvní
strany nahradit druhé Smluvní straně též škodu vzniklou porušením povinnosti, ke
které se sleva či smluvní pokuta vztahuje, a to ve výši, ve které vzniklá škoda převyšuje
slevu či smluvní pokutu.
8.9. Uplatněním nároku na slevu či smluvní pokutu se rozumí doručení písemného
oznámení o uplatnění konkrétní slevy či smluvní pokuty druhé Smluvní straně.
9. PRAVIDLA KOMUNIKACE
9.1. Veškerá oznámení, žádosti nebo jiná komunikace dle této Smlouvy budou realizovány
písemnou formou, pokud tato Smlouva výslovně nepovoluje formu jinou. Oznámení,
žádosti nebo jiná sdělení budou považovány za řádně učiněné, pokud budou doručeny
elektronicky prostřednictvím datové schránky Smluvní straně, vůči níž mají nebo
mohou být učiněny, a to k rukám oprávněné osoby ve smyslu článku 9. odst. 9.4 této
Smlouvy nebo na jiné kontakty, které příslušná Smluvní strana písemným oznámením
sdělí Smluvní straně zasílající příslušné oznámení, žádost nebo jiné sdělení.
9.2. V případě, že jde o sdělení, informaci, zprávu apod. technické povahy, může být toto
učiněno alternativně prostřednictvím níže uvedených kontaktních osob.
9.3. Každá ze Smluvních stran jmenuje oprávněnou osobu, popř. zástupce oprávněné
osoby. Oprávněné osoby budou zastupovat Smluvní stranu v záležitostech
souvisejících s plněním Smlouvy.
9.4. Oprávněnými osobami jsou:
a) Za Objednatele
Jméno a příjmení Mgr. Renáta Králová
Adresa Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1
E-mail
Telefon
b) Za Zhotovitele:
Jméno a příjmení Ing. Luboš Kratochvíl, MBA
Adresa Plynární 1617/10, Holešovice, 170 00 Praha 7
E-mail
Telefon Ing. Ludmila Stanko
Jméno a příjmení Plynární 1617/10, Holešovice, 170 00 Praha 7
Adresa
E-mail
Telefon
9.5. Kontaktními osobami jsou
a) Za Objednatele:
Jméno a příjmení Telefon E-mail
b) Za Zhotovitele:
Jméno a příjmení Telefon E-mail
9.6. Smluvní strany jsou oprávněny změnit oprávněné i kontaktní osoby bez nutnosti
uzavírat dodatek k této Smlouvě, jsou však povinny takovou změnu druhé Smluvní
straně bez zbytečného odkladu oznámit.
9.7. Adresa Objednatele pro doručování je: DS: 48ia97h, popř. hl. m. Praha, Odbor
projektové podpory Magistrátu hl. m. Prahy, Jungmannova 35/29, Praha 1, PSČ 110
00.
9.8. Adresa Zhotovitele pro doručování je: DS: 3xqfe9b, popř. Operátor ICT, a.s., Plynární
1617/10, 170 00 Praha 7 – Holešovice.
10. OCHRANA INFORMACÍ
10.1. Smluvní strany jsou si vědomy toho, že v rámci plnění závazků z této Smlouvy:
10.1.1. si mohou vzájemně poskytnout informace, které budou považovány za důvěrné
nebo mohou při plnění této Smlouvy získat informace důvěrného charakteru (dále
jen „Důvěrné informace“);
10.1.2. mohou jejich zaměstnanci a osoby v obdobném postavení získat vědomou činností
druhé Smluvní strany nebo i jejím opominutím přístup k Důvěrným informacím
druhé Smluvní strany;
10.2. Smluvní strany se zavazují, že žádná z nich nezpřístupní třetí osobě Důvěrné
informace, které při plnění této Smlouvy získala od druhé Smluvní strany.
10.3. Za třetí osoby podle článku 10. odst. 10.2 této Smlouvy se nepovažují:
10.3.1. zaměstnanci Smluvních stran a osoby v obdobném postavení,
10.3.2. orgány Smluvních stran a jejich členové,
10.3.3. Hospodářská komora České republiky, se kterou mají Smluvní strany uzavřeno
memorandum o spolupráci uvedené v bodu (i) Preambule této Smlouvy,
10.3.4. ekonomičtí a právní poradci Smluvních stran,
10.3.5. ve vztahu k Důvěrným informacím Objednatele poddodavatelé Zhotovitele,
10.3.6. ve vztahu k Důvěrným informacím Zhotovitele poddodavatelé Objednatele,
za předpokladu, že se podílejí na plnění této Smlouvy, Důvěrné informace jsou jim
zpřístupněny výhradně za tímto účelem a zpřístupnění Důvěrných informací je v
rozsahu nezbytně nutném pro naplnění jeho účelu a za stejných podmínek, jaké jsou
stanoveny Smluvním stranám v této Smlouvě.
10.4. Zhotovitel se zavazuje, že bez předchozího souhlasu Objednatele neužije Důvěrné
informace pro jiné účely než pro účely plnění této Smlouvy.
10.5. Nedohodnou-li se Smluvní strany výslovně písemně jinak, považují se za Důvěrné
informace implicitně všechny informace, které jsou anebo by mohly být součástí
obchodního tajemství, tj. zejména, nikoli však výlučně, popisy nebo části popisů
technologických procesů a vzorců, technických vzorců a technického know-how,
informace o provozních metodách, procedurách a pracovních postupech, obchodní
nebo marketingové plány, koncepce a strategie nebo jejich části, nabídky, kontrakty,
smlouvy, dohody nebo jiná ujednání s třetími stranami, informace o výsledcích
hospodaření, o vztazích s obchodními partnery, o pracovněprávních otázkách
10.6. a o činnosti smluvních stran a všechny další informace, jejichž zveřejnění přijímající
Smluvní stranou by předávající Smluvní straně mohlo způsobit škodu. Smluvní strany
10.7. mohou za Důvěrné informace označit i další dokumenty, informace nebo data, které
10.8. nejsou výslovně výše uvedeny.
Bez ohledu na výše uvedená ustanovení se za Důvěrné informace nepovažují
informace, které:
10.6.1. se staly veřejně známými, aniž by jejich zveřejněním došlo k porušení závazků
přijímající Smluvní strany či právních předpisů,
10.6.2. měla přijímající Smluvní strana prokazatelně legálně k dispozici před
uzavřením této Smlouvy, pokud takové informace nebyly předmětem jiné,
dříve mezi Smluvními stranami uzavřené smlouvy o ochraně informací,
10.6.3. jsou výsledkem postupu, při kterém k nim přijímající Smluvní strana dospěje
nezávisle a je to schopna doložit svými záznamy nebo důvěrnými informacemi
třetí strany,
10.6.4. po podpisu této Smlouvy poskytne přijímající Smluvní straně třetí osoba, jež
není omezena v takovém nakládání s informacemi,
10.6.5. pokud je jejich zpřístupnění třetím osobám stanoveno zákonem nebo
pravomocným rozhodnutím soudního nebo správního orgánu.
Smluvní strany se zavazují v plném rozsahu zachovávat povinnost mlčenlivosti
a povinnost chránit Důvěrné informace vyplývající ze Smlouvy a též z příslušných
právních předpisů. Smluvní strany se v této souvislosti zavazují poučit veškeré osoby,
které se na jejich straně budou podílet na plnění této Smlouvy, o výše uvedených
povinnostech mlčenlivosti a ochrany Důvěrných informací a dále se zavazují vhodným
způsobem zajistit dodržování těchto povinností všemi osobami podílejícími se na
plnění této Smlouvy.
Smluvní strany sjednávají, že Zhotovitel je s výjimkou Důvěrných informací oprávněn
využít veškerá data získaná při plnění této Smlouvy v neomezeném rozsahu, a to
včetně jejich případného zveřejnění.
11. ZMĚNA SMLOUVY
11.1. Tuto Smlouvu je možné měnit pouze písemnou dohodou Smluvních stran ve formě
číslovaných dodatků, podepsaných osobami oprávněnými zastupovat smluvní strany,
nestanoví-li tato Smlouva výslovně jinak.
12. ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY
12.1. Objednatel je oprávněn okamžitě odstoupit od Smlouvy:
a) dostane-li se Zhotovitel do úpadku, dojde k zahájení likvidace Zhotovitele,
uvalení nucené správy, nebo uplatnění zajišťovacího prostředku postihujícího
podstatnou část majetku Zhotovitele;
b) v případě podstatného porušení Smlouvy ze strany Zhotovitele.
12.2. Zhotovitel je oprávněn okamžitě odstoupit od Smlouvy v případě podstatného
porušení Smlouvy ze strany Objednatele.
12.3. Každá ze Smluvních stran je oprávněna odstoupit od Smlouvy v případě, nedojde-li ke
12.4. zjednání nápravy nebo odstranění závadného stavu vyvolaného porušením povinnosti
12.5. druhou Smluvní stranou, a to ani po uplynutí 30 kalendářních dnů od doručení
písemné výzvy k nápravě od druhé Smluvní strany, neurčí-li vyzývající Smluvní strana
12.6. lhůtu delší.
12.7.
Odstoupení od této Smlouvy je účinné dnem následujícím po dni doručení písemného
oznámení o odstoupení druhé Smluvní straně.
Bez zbytečného odkladu od ukončení této Smlouvy před provedením Díla předá
Zhotovitel Objednateli všechny výstupy, včetně rozpracovaných, jejichž předání tato
Smlouva předpokládá. Zhotovitel je po dobu trvání této Smlouvy povinen vést
průběžný přehled nákladů. Předané výstupy a přehledy účelně vynaložených nákladů
doložené Zhotovitelem budou sloužit jako podklad pro vypořádání závazků
vyplývajících z této Smlouvy při jejím předčasném ukončení, přičemž budou
posouzeny ze strany Objednatele z hlediska souvislosti s předmětem plnění a
účelnosti vynaložených nákladů. V rámci tohoto vypořádání dojde rovněž k vypořádání
zálohy uhrazené Objednatelem; část zálohy, která po vypořádání nebude kryta
doloženým plněním a náklady uznanými v rámci vypořádání, vrátí Zhotovitel
Objednateli do 30 kalendářních dnů od písemného ukončení vypořádání.
Bez zbytečného odkladu od zániku této Smlouvy vrátí Zhotovitel Objednateli všechny
dokumenty, které od Objednatele převzal.
Ukončením této Smlouvy nejsou dotčena práva a povinnosti Smluvních stran týkající
se licencí, slev, smluvních pokut, náhrady škody, práv z vadného plnění, rozhodného
práva, řešení sporů a jiná práva a povinnosti přetrvávajících ze své povahy i po
ukončení této Smlouvy.
13. ŘEŠENÍ SPORŮ
13.1. Práva a povinnosti Smluvních stran touto Smlouvou výslovně neupravené se řídí OZ
a dalšími příslušnými obecně závaznými právními předpisy.
13.2. Smluvní strany se zavazují vyvinout maximální rozumně požadovatelné úsilí k
odstranění vzájemných sporů vzniklých na základě této Smlouvy nebo v souvislosti s
touto Smlouvou, včetně sporů o její výklad či platnost a usilovat o jejich vyřešení
nejprve smírně prostřednictvím jednání oprávněných osob nebo pověřených
zástupců.
13.3. Nebude-li sporná záležitost vyřešena do 30 kalendářních dnů od započetí řešení dle
článku 13. odst. 13.2 této Smlouvy, mají Smluvní strany možnost obrátit se se svými
nároky na příslušný obecný soud České republiky. Za započetí řešení se pro účely této
Smlouvy považuje den, kdy je písemná výzva Smluvní strany k jednání o sporné
záležitosti doručena druhé Smluvní straně.
14. ZÁVĚREČNÁ UJEDNÁNÍ
14.1. Tato Smlouva nabývá platnosti připojením platného uznávaného elektronického
podpisu dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce, ve znění pozdějších předpisů, do této Smlouvy a všech jejích jednotlivých
příloh, nejsou-li součástí jediného elektronického dokumentu (tj. všech samostatných
souborů tvořících tuto Smlouvu), oprávněnými zástupci obou Smluvních stran a
účinnosti dnem jejího uveřejnění v registru smluv dle odst. 14.2 tohoto článku.
14.2. Smluvní strany výslovně sjednávají, že uveřejnění Smlouvy v registru smluv dle zákona
č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování
14.3. těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
14.4. zajistí Objednatel. Smluvní strany zároveň berou na vědomí, že tato Smlouva podléhá
podmínkám a omezením dle zákona o registru smluv a nedojde-li z nějakého důvodu
14.5. k uveřejnění Smlouvy v souladu s tímto zákonem do 3 měsíců ode dne jejího uzavření,
14.6. nenabude Smlouva účinnosti vůbec. V takovém případě se Smluvní strany zavazují
14.7. poskytnout si vzájemně veškerou rozumně požadovatelnou součinnost k nápravě
14.8 tohoto stavu a uzavření nové smlouvy/dohody o stejném obsahu.
Zhotovitel není oprávněn postoupit peněžité nároky vůči Objednateli na třetí osobu
bez předchozího písemného souhlasu Objednatele ani bez takového souhlasu
jednostranně započíst své pohledávky za Objednatelem vzniklé v souvislosti s touto
Smlouvou.
Zhotovitel výslovně souhlasí s tím, aby tato Smlouva (včetně jejích případných dodatků
nebo v podobě konsolidovaného znění) byla vedena v Centrální evidenci smluv vedené
Objednatelem, která je veřejně přístupná, a která obsahuje údaje o smluvních
stranách, číselné označení smlouvy a datum jejího podpisu. Uveřejnění v Centrální
evidenci smluv zajistí Objednatel. Zhotovitel dále výslovně souhlasí s tím, aby tato
Smlouva byla v plném rozsahu uveřejněna na webových stránkách určených
Objednatelem. Smluvní strany prohlašují, že skutečnosti uvedené ve Smlouvě
nepovažují za obchodní tajemství ve smyslu § 504 OZ a udělují svolení k jejich užití a
uveřejnění bez stanovení jakýchkoliv dalších podmínek.
Ukáže-li se jakékoli ujednání Smlouvy neplatným nebo nevykonatelným, pak se to
nedotýká ostatních částí Smlouvy, ledaže kogentní ustanovení právních předpisů
stanoví jinak. Smluvní strany se v takovém případě zavazují nahradit takové ujednání
ujednáním platným a vykonatelným, které svým obsahem a právními důsledky je
nejbližší ujednání neplatnému nebo nevykonatelnému, a to do 30 kalendářních dnů
ode dne, kdy jedna Smluvní strana předloží druhé Smluvní straně návrh takového
ujednání.
Smluvní strany berou na vědomí, že Objednatel zpracovává osobní údaje subjektů
údajů v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména Nařízením
Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických
osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a
o zrušení směrnice 95/46/ES (tzv. GDPR). Bližší informace o zpracovávání
osobních údajů jsou uvedeny na webu:
http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/gdpr/index.html
Nedílnou součást Smlouvy tvoří tato příloha:
Příloha č. 1 Specifikace Díla
V souladu s § 43 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů, tímto Objednatel potvrzuje, že uzavření této Smlouvy schválila
Rada hlavního města Prahy usnesením č. 1820 ze dne 31. 8. 2026.
Na důkaz souhlasu Smluvních stran s obsahem této Smlouvy k ní zástupci Smluvních stran připojili své
uznávané elektronické podpisy dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.
Objednatel Zhotovitel
V Praze V Praze
Mgr. Renáta Králová Ing. Luboš Kratochvíl, MBA
ředitelka odboru projektové podpory předseda představenstva
Magistrátu hl. m. Prahy
V Z. Ing. Klára Kubešová
vedoucí oddělení přípravy a realizace projektů
Ing. Ludmila Stanko
členka představenstva
Příloha č. 1 – Specifikace Díla
Předmět a účel ekonomicko-technologické studie proveditelnosti
Ekonomicko-technologická studie proveditelnosti (dále studie proveditelnosti) analyzuje
proveditelnost níže specifikovaného projektu s ohledem na zadané cíle a potřeby.
Projekt Smart Prague s názvem SPACE si klade za cíl vytvořit reprezentativní prostor pro městské
inovace s naučně-popularizační hodnotou pro veřejnost, který bude sloužit jako otevřená a inkluzivní
platforma pro prezentaci a podporu inovací, reagující na aktuální potřeby města a jeho obyvatel. Dílčími
cíli projektu je zvyšovat informovanost veřejnosti o práci Prahy s inovativními technologiemi, postupy
a městskými daty, a tím budovat pozitivní vztah obyvatel k aktivitám města. Zároveň usiluje o rozvoj
technologické gramotnosti a znalostních kapacit veřejnosti, aby občané lépe rozuměli digitálním
inovacím a mohli se aktivně zapojovat do jejich využívání. Neméně důležitým cílem je podpora
spolupráce mezi klíčovými aktéry městského inovačního ekosystému a posílení mezinárodní spolupráce
a výměnu osvědčených postupů v oblasti Smart Cities a městských inovací. V tomto ohledu studie
posoudí možnost vybudování platformy pro prezentaci produktů (fyzických i digitálních výrobků nebo
nehmotných služeb) s vysokou přidanou hodnotou a úspěšně aplikovaným designem a inovativních
řešení.
Studie proveditelnosti podrobně analyzuje klíčové aspekty nutné pro úspěšnou realizaci SPACE, včetně
technických a funkčních požadavků pro podkladovou studii, technických a funkčních požadavků,
technologické infrastruktury, vzdělávacího a dramaturgického plánu, provozního modelu a finanční
udržitelnosti.
Studie neslouží k vymezení striktních omezení či nepřekročitelných parametrů projektu, ale k analýze
jeho možností a potenciálu. Jejím cílem je představit soubor odborných doporučení, která poskytují
strategický rámec a navrhují vhodné přístupy k realizaci, přičemž umožňují flexibilní a inovativní rozvoj
projektu.
Současně studie přinese přesnější představu o investičních a provozních nákladech, a tím poskytne
klíčový podklad pro rozhodování RHMP o investici do realizační fáze projektu SPACE na základě
posouzení přínosu a realizovatelnosti samotného projektu. V rámci přípravných prací provedených
prostřednictvím Ekonomicko-technologické studie proveditelnosti je Zhotovitel povinen navrhnout a
posoudit varianty koncepčního, provozního a finančního modelu projektu SPACE tak, aby v jeho
následné provozní fázi směřoval k dlouhodobé ekonomické soběstačnosti, zejména prostřednictvím
kombinace vlastních příjmů, partnerských a komerčních aktivit a dalších relevantních zdrojů
financování.
Výběr a zdůvodnění lokality projektu
Studie se zaměřuje na objekt Švýcárna v městské části Praha 5, tj. pozemek parc. č. 3126 – zastavěná
plocha a nádvoří o výměře 1381 m2 a budova č.p. 97 – jiná stavba, která je součástí pozemku parc. č.
3126, vše katastrálním území Smíchov tak, jak je uvedeno na LV č. 2838 vedeném u Katastrálního úřadu
pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Umístění projektu SPACE právě do tohoto objektu
představuje strategické řešení, které propojuje potenciál dlouhodobě nevyužívaného městského
majetku s vizí vytvořit otevřené inovační centrum přístupné široké veřejnosti.
Lokalita je vhodná svou rozlohou, dobrou dopravní dostupností a blízkostí několika vzdělávacích
institucí. Poloha v zahradě Kinských a provázaných lokalit nabízí jedinečnou kombinaci městského
prostředí a klidného přírodního okolí, což posiluje potenciál projektu jako vzdělávacího a komunitního
centra.
Záměr dlouhodobého pronájmu objektu Švýcárna pro účely realizace projektu SPACE schválila
Majetková komise Rady hlavního města Prahy dne 7. 5. 2025.
Vazba studie proveditelnosti na harmonogram projektu
Fáze projektu Popis
Přípravná Tvorba studie proveditelnosti
Dočasné využití – Popíše plán dočasného využití prostoru Švýcárna před rekonstrukcí, který
preSPACE definuje účel, funkce, potřebné úpravy, personální a provozní zajištění,
harmonogram a plán zapojení partnerů a veřejnosti.
Realizační
Po dokončení studie proveditelnosti bude zahájena komplexní
Provozní – SPACE rekonstrukce objektu. Rekonstrukce bude zaměřena na vytvoření
moderního, multifunkčního prostoru s důrazem na udržitelné stavební
postupy, energetickou efektivitu, komfort návštěvníků a technologickou
vybavenost odpovídající nejnovějším trendům v oblasti Smart City a
inovací.
Popíše plán realizace a provozu SPACE po rekonstrukci objektu Švýcárna.
Klíčovou součástí bude návrh jednotlivých funkčních celků a jejich
provázanosti. Zaměří se na definici cílového provozního modelu,
klíčových služeb, prostorového uspořádání, technického vybavení a
personálního zajištění.
Studie proveditelnosti bude vypracována v souladu s harmonogramem projektu SPACE a reflektuje
jeho jednotlivé fáze. Dokument nabídne varianty fungování prostoru pro fázi dočasného využití a
provozní fázi. Varianty se budou odlišovat náročností finanční investice a velikostí očekávaného
dopadu. Pro každou fázi identifikuje klíčové potřeby, provozní modely a strategické priority, které
umožní efektivní plánování, optimalizaci zdrojů a postupné rozšiřování aktivit. Tento přístup zajistí, že
studie proveditelnosti bude flexibilní a umožní adaptivní řízení rozvoje SPACE podle aktuálních potřeb
a možností.
Obsahová specifikace studie proveditelnosti
Studie bude složená z několika tematických kapitol, které zároveň reprezentují pracovní balíčky
samotného projektu. Jednotlivé kapitoly budou provázané a úzce koordinované v průběhu zpracování
tak, aby tvořily jeden smysluplný a koncepční celek, který bude odpovídat stanoveným cílům, potřebám
a harmonogramu projektu.
Seznam kapitol:
Titulní stránka a úvod
1. Manažerské shrnutí
2. Výchozí stav, zdůvodnění realizace projektu
Popis projektu a jeho fází:
3. Fáze dočasného využití – preSPACE
4. Provozní fáze – SPACE
1. Multimediální výstavní prostor
2. Stálá expozice průmyslového designu a inovací
3. Prostor pro setkávaní
4. Vzdělávací a dramaturgický plán
5. Inovační laboratoř
6. Provozní a organizační model
7. Testovací areál (Městská laboratoř)
8. Technické a funkční požadavky pro podkladovou studii
9. Podrobná segmentace cílových skupin
10. Technologická infrastruktura a vybavenost
11. Analýza dopadů
12. Předpoklad investičních a provozních nákladů
13. Zmapování možných finančních zdrojů a finančních nástrojů
14. Stakeholder management
15. Analýza a řízení rizik
Závěr
5. Zhodnocení projektu ve vazbě na definovaný účel a předmět, doporučení pro další postup
Provázanost kapitol
Jednotlivé kapitoly vzniknou v logické návaznosti, kdy některé kapitoly budou tvořit vstupní podklady
pro ostatní. Toto je předpokládaná posloupnost a závislosti:
Úvodní kapitoly a výchozí stav:
• Manažerské shrnutí (vzniká na závěr, bude shrnovat celou studii)
• Výchozí stav a zdůvodnění realizace (prvotní analýza situace, nezávislé na ostatních kapitolách)
preSPACE – dočasné využití prostoru:
• PreSPACE bude samostatná kapitola, která vznikne jako první ucelený výstup
Provozní fáze SPACE:
Kapitoly budou členěny do vzájemně provázaných skupin, které budou mít různé úrovně závislostí:
Skupina A (Analýzy a vstupy):
• Podrobná segmentace cílových skupin
• Stakeholder management
Vazby: Tyto kapitoly budou tvořit vstupy pro kapitoly skupiny B, C a D.
Skupina B (Koncepty a modely fungování):
• Multimediální výstavní prostor
• Stálá expozice průmyslového designu a inovací
• Prostor pro setkávání
• Vzdělávací a dramaturgický plán
• Inovační laboratoř
• Testovací areál (Městská laboratoř)
Vazby: Tyto kapitoly využijí analýzy ze skupiny A a zároveň budou představovat podklady pro kapitoly
skupiny C.
Skupina C (Organizační a provozní plánování):
• Provozní a organizační model
• Technologická infrastruktura a vybavenost
Vazby: Tyto kapitoly budou vycházet z konceptů skupiny B a informací skupiny A, zároveň dávat vstupy
kapitole D.
Skupina D (Technické řešení, energetika a architektura):
Technické a funkční požadavky pro podkladovou studii Vazby: Kapitoly závisí na definovaných
konceptech (skupina B) a na organizačních a technologických požadavcích (skupina C).
Skupina E (Finanční a rizikové analýzy):
• Předpoklad investičních a provozních nákladů
• Zmapování možných finančních zdrojů a nástrojů
• Analýza a řízení rizik
• Analýza dopadů
Vazby: Kapitoly budou vycházet ze všech předešlých kapitol (A-D).
Závěr a doporučení:
• Závěr a zhodnocení projektu a doporučení pro další postup vzniknou spolu s manažerským
shrnutím jako poslední.
Předpokládaný harmonogram tvorby studie proveditelnosti
Níže je uvedený rámcový rozpad prací dle návaznosti jednotlivých kapitol studie. Celková délka tvorby
studie je 12 měsíců.
Měsíc Hlavní balíček prací Klíčové činnosti
1 Kickoff & sestavení týmu Zahájení projektu, zasmluvnění dodavatelského týmu nastavení
řízení projektu
2 – 5 Výchozí analytická část Analýza výchozího stavu, sběr relevantních dat, segmentace
cílových skupin, analýza jejich potřeb
2 – 5 Draft preSPACE Draftový návrh vzdělávacích, obsahových částí, mapa klíčových
aktérů
6 Finalizace preSPACE fáze Finální kapitola preSPACE
dočasného využití
5 – 8 Zapracování připomínek a Zapracování připomínek pro kapitolu preSPACE, draftový návrh
draft provozní fáze SPACE pro kapitoly: Multimediální výstavní prostor, Prostor pro
setkávání, Vzdělávací a dramaturgický plán, Inovační laboratoř,
Testovací areál (Městská laboratoř), Stálá expozice
průmyslového designu a inovací
8 – 10 Technicko-organizační Draftový návrh pro kapitoly: Provozní a organizační model,
8 – 10 část provozní fáze SPACE Technologická infrastruktura a vybavenost, Technické a
11 funkční požadavky pro podkladovou studii, Stálá expozice
průmyslového designu a inovací
analýza dopadů a Draftový návrh pro kapitoly: Předpoklad investičních a
ekonomické vyhodnocení provozních nákladů, Zmapování možných finančních zdrojů a
finančních nástrojů, Analýza a řízení rizik, Analýza dopadů,
Závěr a manažerské shrnutí celé studie
Kompilace draftu studie Prezentace výstupu klíčovým aktérům, Integrace všech kapitol,
11 – 12+ Zapracování připomínek Zapracování komentářů odboru PRI, jazyková a grafická
& finalizace úprava, předání finálního výstupu
Struktura stěžejních kapitol:
3. Fáze dočasného využití – preSPACE
Kapitola preSPACE definuje podobu a provozní podmínky dočasného využití prostoru Švýcárna v
období před plánovanou rekonstrukcí. Cílem této fáze je v dočasném provozu ověřovat a budovat
zájem veřejnosti a potenciálních partnerů o koncept SPACE, testovat obsahové formáty, technologie a
provozní postupy, a tím vytvořit pevné základy pro úspěšné zahájení plnohodnotného provozu.
Kapitola bude detailně popisovat principy fungování dočasného využití, navrhovat organizační a
provozní model, řešit financování a technické zajištění a identifikovat klíčové partnery a aktéry.
Kapitola se bude též věnovat otázce, jak začlenit oblast průmyslového designu a prezentace produktů
s vysokou přidanou hodnotu. Součástí kapitoly bude také návrh harmonogramu a zajištění potřebných
povolení. Tato kapitola by měla být klíčovým podkladem k zajištění rozpočtu pro investici a provoz
dočasného využití prostor SPACE.
Principy fungování preSPACE
Cíle - Popis hlavních cílů výstavního prostoru v rámci preSPACE.
Principy - Popis základních principů pro fungování v rámci dočasného
Funkce a aktivity využití
- Popis konkrétních aktivit s ohledem stav prostoru a jeho
možností, potřeby cílových skupin, včetně klíčových aktérů
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní cíle preSPACE?
- Jaké principy budou řídit fungování tohoto prostoru, zejména s ohledem na zážitkové učení,
interaktivitu, propojení umění a technologií a podporu aktivního zapojení návštěvníků?
- Jaké funkce a typy aktivit bude prostor nabízet s ohledem na možnosti a omezení prostoru?
- Jaké principy a přístupy budou ustanoveny, aby se maximalizoval možný edukativní a osvětový
dopad platformy?
- Má projekt SPACE odpovídající potenciál na to, aby si pořádáním komerčních eventů (např.
v současné době tak populární expozice průmyslového designu) i ve spolupráci se třetími
osobami vydělal na svůj provoz?
- Jak by měla probíhat prezentace produktů se světovým designem a jejich tvůrců?
- Jak by měla probíhat prezentace firem s vysokým světovým konkurenčním potenciálem?
- Má projekt odpovídající potenciál pro vysvětlování vzniknu vysoké přidané hodnoty finálního
produktu a jeho pozitivní vliv na celou společnost?
Provozní a organizační model
Organizační a provozní model - Definování modelu fungování, včetně správy, údržby a
provozních postupů.
Možnosti financování - Způsoby financování, včetně využití veřejných a soukromých
zdrojů, grantů, partnerství a dalších forem investic.
Regulatorní rámec provozu - Posouzení základních regulatorních aspektů dočasného provozu,
zejména z pohledu pravidel veřejné podpory, využití veřejné
infrastruktury a spolupráce se soukromými partnery.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký bude organizační a provozní model v rámci preSPACE?
- Jak bude zajištěna správa, údržba a provoz?
- Jaké zdroje financování mohou být využity pro jeho udržitelnost (příjmy např. z komerčně
pořádaných akcí, dotace, partnerství nebo granty)?
- Jak velký je potenciál pro pokrytí provozních nákladů prostřednictvím pořádání komerčních
eventů i ve spolupráci se třetími stranami?
- Jak budou v rámci dočasného provozu nastaveny principy spolupráce se soukromými
partnery a komerčního využití prostoru tak, aby bylo eliminováno riziko nedovolené veřejné
podpory?
Principy práce s prostorem
Nároky na prostor - Popis technických a funkčních požadavků na prostor, zahrnující
velikost, modularitu a přizpůsobitelnost pro různé formátům
aktivit
Technologická řešení - Popis potřebné technologické infrastruktury a digitálních prvků
umožňujících dočasný provoz
Podpora vzdělávání - Popis principů práce s prostorem a metod zapojení návštěvníků
v modu dočasného využití
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technické a funkční nároky musí prostor splňovat, aby umožnil realizaci různých formátů
expozic a programových aktivit?
- Jaká technologická řešení a digitální infrastruktura by mohly být integrovány?
Stakeholder management
Identifikace klíčových aktérů - Přehled relevantních klíčových aktérů (lokálních i zahraničních) a
popis jejich rolí.
Analýza potřeb - Identifikace zájmů, očekávání a potřeb klíčových aktérů pro
efektivní zapojení do výstavního prostoru.
Plán zapojení - Návrh strategií pro komunikaci a spolupráci s jednotlivými
aktéry.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kteří klíčoví aktéři (lokální i mezinárodní) by mohli být zapojeni a jaká bude jejich role
v dočasném využití?
- Jak bude nastavena strategie komunikace, konzultací a spolupráce s jednotlivými aktéry s cílem
zajistit jejich smysluplné zapojení v rámci dočasného využití?
- Jak by měla probíhat prezentace inovativních projektů, produktů se světovým designem a
zapojení jejich tvůrců a inovačních firem?
Zhodnocení stavu prostoru a návrh nutných úprav pro dočasné využívání
Analýza současného - Přehled stávajících podkladů a vstupních dat, která budou použita jako
stavu výchozí body pro další návrhy
Optimalizace - Přehled metod a technologií, které mohou budou použity k dosažení
vnitřního prostředí optimální kvality vnitřního prostředí (vzduch, osvětlení, akustika)
vzhledem k nákladům a spotřebě energií.
Technické požadavky - Diskuse o technických požadavcích na rychlost výstavby,
technologickou proveditelnost a ekonomickou náročnost.
Materiály a - Stanovení požadavků na materiály a konstrukční prvky z hlediska
konstrukce environmentálních dopadů, včetně svázaných energií a emisí
skleníkových plynů.
Technologie - Přehled technologií, které budou použity ke snížení ekologické stopy
projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké materiály a konstrukce budou použity?
- Jak bude zajištěna kvalita vnitřního prostředí?
- Jaké jsou nutné úpravy, aby mohl prostor sloužit k pořádáním navržené programové náplně?
Shrnutí kapitoly
Rámcový plán fungování - Dokumentace obsahující popis funkcí, metod a přístupů a
dočasného využití prostoru harmonogram činností.
Návrh investičního a - Investiční a provozní plán pro dočasné využití prostoru a návrh
provozního plánu pro financování a provozu pro preSPACE.
dočasné využití
Zmapování nutných úprav - Plán úprav a procesních úkonů, pro spuštění dočasného provozu
prostoru a povolení pro preSPACE
realizaci aktivit
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní funkce, provozní principy v rámci možností dočasného využití prostoru?
- Jaký je rámcový harmonogram činností spojených s provozem dočasného využití prostoru?
- Kdo z klíčových aktérů bude zapojen do realizace a provozu preSPACE?
- Jaké jsou nutné hlavní náklady pro realizaci a provoz dočasného využití preSPACE?
- Jaké jsem nutné stavební a procesní úkony pro provoz preSPACE?
4. Provozní fáze – SPACE
Tato kapitola bude představovat komplexní plán provozní fáze projektu SPACE, jehož cílem je vytvořit
podklad pro realizaci moderní, multifunkční a reprezentativní platformy městských inovací. Kapitola
poskytne detailní analýzu a rámcové návrhy klíčových aspektů nezbytných pro úspěšný přechod od
dočasného provozu (preSPACE) k plnohodnotnému a dlouhodobě udržitelnému fungování SPACE. Bude
zahrnovat koncepční, technické, provozní, organizační a ekonomické komponenty projektu, které
společně tvoří základní podklad pro rozhodnutí o investici do rekonstrukce objektu Švýcárna.
Jednotlivé podkapitoly se budou vzájemně doplňovat a poskytnou ucelený obraz o fungování SPACE po
rekonstrukci – od návrhu technické a funkční požadavky architektonického řešení a stavebních úprav,
přes technologické vybavení a provozní model, až po programovou dramaturgii, vzdělávací aktivity a
komunikační strategii. Kapitola se bude též věnovat otázce, jak začlenit oblast průmyslového designu
a prezentace produktů s vysokou přidanou hodnotu. Kapitola bude rovněž zahrnovat důkladnou
analýzu cílových skupin, spolupráci s klíčovými stakeholdery a řízení projektových rizik, čímž komplexně
adresuje potřeby, očekávání a potenciální dopady realizace projektu. Součástí návrhu provozního
modelu bude rovněž posouzení režimu hospodářských a nehospodářských činností a návrh principů
provozního, organizačního a případně účetního oddělení jednotlivých typů aktivit. Výstupy této kapitoly
budou sloužit jako klíčový podklad pro strategická rozhodnutí a definici dalšího postupu města v rámci
realizace projektu SPACE.
4.1. Multimediální výstavní prostor
Multimediální výstavní prostor bude navržen jako interaktivní a inspirativní prostředí, jehož cílem bude
zážitkovou formou vzdělávat veřejnost o městských inovacích, technologiích a výzvách, kterým město
čelí. Výstupem kapitoly bude rámcový plán pro jeho fungování v rámci SPACE. Stanoví hlavní cíle
prostoru, principy fungování, návrh aktivit pro různé cílové skupiny, organizační a provozní model,
možnosti financování i technické a technologické požadavky. Kapitola zahrne také strategii práce s
klíčovými aktéry a proces sběru a využití zpětné vazby. Součástí bude i propojení výstavního prostoru s
dalšími částmi SPACE, aby vznikl efektivní a synergický celek.
Principy fungování výstavního prostoru
Cíle - Popis hlavních cílů výstavního prostoru v rámci SPACE.
Principy - Popis základních principů pro fungování výstavního prostoru,
včetně zážitkového učení, spojení umění a technologií,
interaktivity a aktivního zapojení, možnosti reflexe atd.
Aktivity - Popis konkrétních aktivit s ohledem na další funkce SPACE a
potřeby cílových skupin, včetně klíčových aktérů.
- V návaznosti na kapitolu Vzdělávací a dramaturgický plán.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní cíle výstavního prostoru v rámci konceptu SPACE?
- Jaké principy by měly řídit fungování tohoto prostoru, zejména s ohledem na zážitkové učení,
interaktivitu, propojení umění a technologií a podporu aktivního zapojení návštěvníků?
- Jaké funkce a typy aktivit by měl prostor nabízet?
- Jak budou takové aktivity koncepčně a programově provázány s ostatními funkcemi SPACE?
Realizace a provoz výstavního prostoru
Organizační a provozní model - Definování modelu fungování, včetně správy, údržby a
provozních postupů.
Možnosti financování - Způsoby financování, včetně využití veřejných a soukromých
zdrojů, grantů, partnerství a dalších forem investic.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký bude organizační a provozní model výstavního prostoru v rámci SPACE?
- Jak bude zajištěna správa, údržba a provoz?
- Jaké zdroje financování mohou být využity pro jeho udržitelnost (příjmy např. z komerčně
pořádaných akcí, dotace, partnerství nebo granty)?
Principy práce s prostorem
Nároky na prostor - Popis technických a funkčních požadavků na výstavní prostor,
zahrnující velikost, modularitu a přizpůsobitelnost pro různé
formáty expozic.
Technologická řešení - Popis potřebné technologické infrastruktury a digitálních prvků
umožňujících zapojení návštěvníků s ohledem na potřeby a
funkce výstavního prostoru.
Podpora vzdělávání - Popis principů práce s prostorem a metod zapojení návštěvníků
do vzdělávacích aktivit.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technické a funkční nároky musí prostor splňovat, aby umožnil realizaci různých formátů
expozic a programových aktivit?
- Jaká technologická řešení a digitální infrastruktura budou integrovány s cílem posílit
interaktivitu a zapojení návštěvníků?
- Jakým způsobem by měl být prostor navržen tak, aby podporoval vzdělávací funkci výstav a
aktivní účast veřejnosti?
- Jak by měla být zajištěna flexibilita prostoru z hlediska jeho provozního a dramaturgického
využití?
Stakeholder management
Identifikace klíčových aktérů - Přehled relevantních klíčových aktérů (lokálních i zahraničních) a
popis jejich rolí.
Analýza potřeb - Identifikace zájmů, očekávání a potřeb klíčových aktérů pro
efektivní zapojení do výstavního prostoru.
Plán zapojení - Návrh strategií pro komunikaci a spolupráci s jednotlivými
aktéry.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kteří klíčoví aktéři (lokální i mezinárodní) by měli být zapojeni a jaká bude jejich role?
- Jaké lze předpokládat hlavní zájmy, očekávání a potřeby těchto aktérů ve vztahu k výstavnímu
programu a jeho obsahové a produkční náplni?
- Jaká by měla být role klíčových aktérů při utváření výstavního obsahu?
- Jak by měla být nastavena strategie komunikace, konzultací a spolupráce s jednotlivými aktéry s
cílem zajistit jejich smysluplné zapojení?
- Jak by měla být zajištěna dlouhodobá spolupráce a integrace stakeholderů do tvorby a realizace
výstavních aktivit?
Hodnocení a zpětná vazba
Integrace zpětné vazby - Proces začlenění zpětné vazby od návštěvníků, odborníků a
klíčových aktérů do strategie fungování a provozu prostoru.
- Popis mechanismů pro pravidelnou aktualizaci obsahu, metod a
služeb na základě získaných poznatků.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude probíhat sběr a vyhodnocování zpětné vazby?
- Jak bude hodnocena úspěšnost výstavních aktivit z hlediska návštěvnické zkušenosti, odborné
relevance a společenského dopadu?
- Jaké mechanismy budou zajišťovat aktualizaci obsahu, přístupů a doprovodných služeb na
základě získaných poznatků?
- Jak bude zajištěno, že prostor reaguje na měnící se potřeby komunity a zůstává živým a
relevantním místem?
Shrnutí kapitoly
Rámcový plán fungování - Dokumentace obsahující popis funkcí, metod a přístupů a
multimediálního výstavního harmonogram činností.
prostoru
Funkční vazby - Vazby výstavního prostoru na další prostory SPACE, které umožní
efektivní využití zdrojů a synergie mezi různými aktivitami.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní funkce, metodické přístupy a provozní principy multimediálního výstavního
prostoru v rámci konceptu SPACE?
- Jaký je rámcový harmonogram činností spojených s provozem a dramaturgií výstavního
prostoru?
- Jak bude výstavní prostor propojen s dalšími částmi a funkcemi SPACE?
4.2. Stálá expozice průmyslového designu a inovací
Stálá expozice průmyslového designu a inovací bude funkčně úzce provázána s multimediálním
výstavním prostorem. Stálá expozice bude koncipována jako zážitkové prostředí, kde atraktivní formou
budou prezentovány úspěšné aplikace průmyslového designu a zajímavých podnikových inovací s
důrazem na popis tvorby přidané hodnoty a jejího pozitivního vlivu nejen na městské prostředí.
Výstupem kapitoly bude rámcový plán pro jeho fungování v rámci SPACE. Stanoví hlavní cíle stálé
expozice, principy fungování, návrh aktivit pro cílové skupiny, organizační a provozní model, možnosti
financování, jakož i technické a technologické požadavky. Kapitola zahrne také strategii práce s
klíčovými aktéry, kterými by měly být úspěšné firmy s jejich produkty a podnikatelská uskupení, a
proces sběru a využití zpětné vazby. Součástí bude i propojení stálé expozice s dalšími částmi SPACE,
aby vznikl efektivní a synergický celek.
Principy fungování stálé expozice
Cíle - Popis hlavních cílů stálé expozice průmyslového designu a
inovací v rámci SPACE.
Principy - Popis základních principů pro fungování stálé expozice
průmyslového designu a inovací, včetně zážitkového poznání,
spojení produktového designu s podnikovými inovacemi,
interaktivitou a také aktivního zapojení atd.
Aktivity - Popis konkrétních aktivit s ohledem na další funkce SPACE a
potřeby cílových skupin, včetně klíčových aktérů.
- V návaznosti na kapitolu Vzdělávací a dramaturgický plán.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní cíle fungování stálé expozice průmyslového designu a inovací?
- Jaké principy by měly řídit spolupráci a zapojení firem a podnikatelských uskupení s úspěšnými
aplikacemi průmyslového designu a podnikových inovací?
- Jaké principy by měly řídit fungování této expozice, zejména s ohledem na interaktivní formu
prezentace úspěšných aplikací ve vztahu k ostatním aktivitám SPACE.
- Jaké zdroje financování mohou být využity pro jeho udržitelnost (příjmy např. z komerčně
pořádaných akcí, dotace, partnerství nebo granty)?
Realizace a provoz stálé expozice průmyslového designu a inovací
Organizační a provozní model - Definování modelu fungování, včetně správy, údržby a
provozních postupů.
Možnosti financování - Způsoby financování, včetně využití veřejných a soukromých
zdrojů, grantů, partnerství a dalších forem investic.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký bude organizační a provozní model stálé expozice průmyslového designu a inovací v rámci
SPACE?
- Jak bude zajištěna správa, údržba a provoz?
- Jaké zdroje financování mohou být využity pro jeho udržitelnost (příjmy např. z komerčně
pořádaných akcí, dotace, partnerství nebo granty)?
Principy práce se stálou expozicí
Nároky na stálou expozici - Popis technických a funkčních požadavků na stálou expozici
průmyslového designu a inovací, zahrnující velikost, modularitu
a přizpůsobitelnost pro různé formáty expozice.
Technologická řešení - Popis potřebné technologické infrastruktury a digitálních prvků
umožňujících zapojení návštěvníků s ohledem na potřeby a
funkce stálé expozice průmyslového designu a inovací.
Podpora vzdělávání - Popis principů práce se stálou expozicí a metod zapojení
návštěvníků do vzdělávacích aktivit.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technické a funkční nároky musí stálá expozice splňovat, aby umožnila realizaci různých
formátů expozice a programových aktivit?
- Jaká technologická řešení a digitální infrastruktura budou integrovány s cílem posílit
interaktivitu a zapojení návštěvníků?
- Jakým způsobem by měla být stálá expozice navržena tak, aby podporovala vzdělávací funkci
výstav a aktivní účast veřejnosti?
- Jak by měla být stálá expozice koncipována, aby umožnila spolupráci s firmami z různých oborů
s různými typy produktů.
- Jak by měla být zajištěna flexibilita stálé expozice z hlediska jeho provozního a dramaturgického
využití?
Stakeholder management
Identifikace klíčových aktérů - Přehled relevantních klíčových aktérů (lokálních i zahraničních) a
popis jejich rolí.
Analýza potřeb - Identifikace zájmů, očekávání a potřeb klíčových aktérů pro
efektivní zapojení do stálé expozice průmyslového designu a
inovací.
Plán zapojení - Návrh strategií pro komunikaci a spolupráci s jednotlivými
aktéry.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kteří klíčoví aktéři (zejména podnikatelská uskupení a firmy s úspěšnými produkty a
podnikovými inovacemi) by měli být zapojeni a jaká bude jejich role?
- Jaké lze předpokládat hlavní zájmy, očekávání a potřeby těchto aktérů ve vztahu k výstavnímu
programu a jeho obsahové a produkční náplni?
- Jaká by měla být role klíčových aktérů při utváření výstavního obsahu?
- Jak by měla být nastavena strategie komunikace, konzultací a spolupráce s jednotlivými aktéry s
cílem zajistit jejich smysluplné zapojení?
- Jak by měla být zajištěna dlouhodobá spolupráce a integrace stakeholderů do tvorby a realizace
výstavních aktivit?
Hodnocení a zpětná vazba
Integrace zpětné vazby - Proces začlenění zpětné vazby od návštěvníků, odborníků a
klíčových aktérů do strategie fungování a provozu stálé expozice.
- Popis mechanismů pro pravidelnou aktualizaci obsahu, metod a
služeb na základě získaných poznatků.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude probíhat sběr a vyhodnocování zpětné vazby?
- Jak bude probíhat hodnocení spolupráce se zapojenými firmami?
- Jak bude hodnocena úspěšnost aktivit z hlediska návštěvnické zkušenosti, odborné relevance a
společenského dopadu?
- Jaké mechanismy budou zajišťovat aktualizaci obsahu, přístupů a doprovodných služeb na
základě získaných poznatků?
- Jak bude zajištěno, aby stálá expozice reagovala na měnící se potřeby komunity a zůstávala
živým a relevantním místem?
Shrnutí kapitoly
Rámcový plán fungování - Dokumentace obsahující popis funkcí, metod a přístupů a
harmonogram činností.
stálé expozice průmyslového
designu a inovací
Funkční vazby - Vazby stálé expozice průmyslového designu a inovací na další
prostory SPACE, které umožní efektivní využití zdrojů a synergie
mezi různými aktivitami.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní funkce, metodické přístupy a provozní principy stálé expozice průmyslového
designu a inovací v rámci konceptu SPACE?
- Jaký je rámcový harmonogram činností spojených s provozem a dramaturgií stálé expozice
průmyslového designu a inovací?
- Jak bude stálá expozice průmyslového designu a inovací propojena s dalšími částmi a funkcemi
SPACE?
4.3. Prostor pro setkávání
Prostor pro setkávání je místo propojující kavárnu, knihkupectví, přednášky, kulturní program i
vzdělávací aktivity zaměřené na inovace, technologie a budoucnost města. Výstupem kapitoly bude
rámcový plán jeho fungování v rámci SPACE. Kapitola definuje hlavní cíle a popíše klíčové principy
fungování, včetně podpory sdílení znalostí a přístupnosti pro širokou veřejnost. Bude obsahovat návrh
konkrétních funkcí a aktivit, provozní model, možnosti financování a technické i technologické
požadavky na prostor. Důraz bude kladen na zapojení klíčových aktérů a integraci zpětné vazby, která
umožní průběžné zlepšování programu i provozu, a návrh, jak prostor funkčně propojit s dalšími částmi
SPACE.
Principy fungování prostoru pro setkávání
Výstup Popis výstupu
Cíle - Definování hlavních cílů prostoru pro setkávání v rámci SPACE
Principy - Popis klíčových principů fungování prostoru, včetně otevřenosti
pro širokou veřejnost, podpory kreativního myšlení, sdílení
znalostí a mezioborového propojení.
Funkce a aktivity - Popis jednotlivých funkcí a aktivit, které propojují vzdělávání,
networking, městské inovace a kulturní aktivity
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké by měly být hlavní cíle prostoru pro setkávání v rámci konceptu SPACE?
- Jaké principy by měly řídit fungování tohoto prostoru?
- Jaké funkce a typy aktivit by měl prostor nabízet?
Realizace a provoz prostoru pro setkávání
Organizační a provozní model - Definování modelu správy, údržby a provozních postupů s
ohledem na kombinaci komerčních (kavárna, knihkupectví) a
nekomerčních (vzdělávací a komunitní aktivity) funkcí.
Možnosti financování - Přehled možných zdrojů financování, včetně příjmů z kavárny a
prodeje knih, veřejných dotací, partnerství a grantových
programů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký by měl být organizační a provozní model prostoru pro setkávání v rámci SPACE?
- Jak by měla být zajištěna správa, údržba a provoz (včetně komerčních provozů)?
Principy práce s prostorem
Nároky na prostor - Popis technických a funkčních požadavků, zahrnující modularitu,
Technologická řešení akustiku, audiovizuální vybavení a kapacitu pro různé typy
Podpora vzdělávání aktivit.
- Přehled technologické infrastruktury umožňující projekce,
hybridní formáty (online streamy), interaktivní prezentace a
experimentální technologické instalace.
- Popis principů práce s prostorem a metod zapojení návštěvníků
do vzdělávacích aktivit.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technické a funkční nároky musí prostor splňovat, aby umožnil různé formáty aktivit?
- Jak by měla být zajištěna flexibilita prostoru (např. modularita, akustické podmínky) pro různé
typy využití?
- Jaká technologická řešení by měla být v prostoru integrována?
- Jak by měl být prostor navržen a využíván tak, aby podporoval vzdělávání, zapojení návštěvníků
a participativní formáty?
Stakeholder management
Identifikace klíčových aktérů - Přehled relevantních klíčových aktérů (lokálních i zahraničních) a
popis jejich rolí.
Analýza potřeb - Identifikace potřeb, očekávání a zájmů jednotlivých aktérů
Plán zapojení - Návrh strategií pro komunikaci a spolupráci s jednotlivými
aktéry.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kteří klíčoví aktéři (lokální i mezinárodní) by měli být zapojeni?
- Jaké lze předpokládat hlavní potřeby, očekávání a zájmy těchto aktérů ve vztahu k provozu a
obsahu prostoru?
- Jaké komunikační strategie by měly být využity k jejich efektivnímu zapojení?
- Jak by mělo být zajištěno, že bude prostor dlouhodobě otevřen různorodým komunitám a bude
podporovat spolupráci mezi sektory?
Hodnocení a zpětná vazba
Integrace zpětné vazby - Proces pravidelného sběru a vyhodnocování zpětné vazby od
návštěvníků a partnerů s cílem neustálého zlepšování programu
a provozu prostoru.
- Mechanismy pro hodnocení úspěšnosti akcí, spokojenosti
návštěvníků a jejich zapojení do komunitních aktivit.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude probíhat pravidelný sběr a vyhodnocování zpětné vazby?
- Jakými metodami bude měřena úspěšnost jednotlivých akcí, úroveň spokojenosti návštěvníků a
jejich zapojení?
- Jak by měla být tato zpětná vazba integrována do úprav programové nabídky a provozního
modelu?
- Jak by mělo být zajištěno, že prostor reaguje na měnící se potřeby komunity a zůstává živým a
relevantním místem?
Shrnutí kapitoly
Rámcový plán fungování - Dokumentace obsahující popis funkcí, metod a přístupů a
prostoru pro setkávání harmonogram činností.
Funkční vazby - Vazby prostoru pro setkávání na další součásti SPACE s cílem
maximalizovat efektivitu zdrojů a zajistit synergie mezi
jednotlivými aktivitami.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude prostor pro setkávání ve SPACE fungovat – jaké bude mít hlavní funkce a jaké přístupy
budou uplatněny při jeho provozu?
- Jaké typy aktivit by se zde měly konat a jak by měly být rámcově plánovány v čase?
- Jak by měl být prostor pro setkávání propojen s dalšími částmi a funkcemi SPACE?
4.4. Vzdělávací a dramaturgický plán
Vzdělávací a dramaturgický plán poskytne ucelený pohled na to, jak bude vzdělávací a výstavní obsah
prostoru strukturován, plánován a vyhodnocován. Výstupem kapitoly bude vzdělávací a dramaturgický
plán pro SPACE, který určí směřování vzdělávacích aktivit v prvních dvou letech provozu. Kapitola
popíše, jaké vzdělávací přístupy a metody budou použity pro aktivní zapojení účastníků a nabídne
přehled připravovaných forem programů (od interaktivních výstav a prakticky zaměřených workshopů
až po veřejné přednášky a diskuse s odborníky). Součástí bude i návrh pro spolupráci s klíčovými
partnery, témata výstav a způsob výběru umělců a odborníků. Kapitola představí rámcový
harmonogram aktivit a přístupy k hodnocení kvality a dopadu programů.
Vzdělávací cíle a obsah programů
Vzdělávací cíle a přístupy - Popis hlavních cílů, s důrazem na posílení technologické
gramotnosti veřejnosti.
- Popis vzdělávacích metod a přístupů, které podporují aktivní
zapojení účastníků.
Zadání pro programy - Zadání pro interaktivní výstavy, workshopy, přednášky a další
vzdělávací programy.
Obsahová náplň - Jaký obsah bude v těchto programech prezentován a jak bude
strukturován, aby oslovil různé cílové skupiny.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké by měly být hlavní vzdělávací cíle jednotlivých programů?
- Jak by měly být navrženy a formulovány jednotlivé formáty vzdělávacích aktivit, aby odpovídaly
cílům programu a potřebám cílových skupin? Jak by měl být strukturován jejich obsah?
- Jaké metody a přístupy by měly být využity k podpoře aktivního zapojení účastníků do
vzdělávacích aktivit?
Návrh programů a aktivit
Klíčoví aktéři a partneři - Zmapování relevantních aktérů a potenciálních spolutvůrců
obsahové náplně
- Návrh podob spolupráce a partnerství
Interaktivní výstavy - Návrh interaktivních výstav zaměřených na městské inovace,
technologické trendy a udržitelný rozvoj.
Workshopy - Plán workshopů, které zapojí účastníky do praktického učení a
diskusí o relevantních tématech.
Veřejné přednášky a - Plán přednášek a diskusí s odborníky, které poskytnou hlubší
panelové diskuse vhled do klíčových oblastí zájmu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kteří aktéři a partneři by se měli podílet na tvorbě obsahu a jak by měla být spolupráce s nimi
nastavena?
- Jaké druhy interaktivních výstav by měly být vytvořeny a proč? Jaká témata by měly
komunikovat?
- Jaké workshopy by měly být organizovány a na by co se měly zaměřit? Jakým způsobem by měly
zapojovat účastníky do aktivního učení?
- Jaké přednášky a diskuse by měly být plánovány a jak by měly být strukturovány? Jak by měli
být vybírána relevantní témata a řečníci?
Institucionální dramaturgie
Koncepce výstav - Definování principů a strategií pro koncepci a plánování výstav,
včetně témat a cílových skupin.
Frekvence a formy výstav - Stanovení, jak často budou výstavy organizovány, jaké formy
budou využity (digitální, fyzické, hybridní).
Výběr umělců a odborníků - Kritéria pro výběr umělců a odborníků, kteří budou do programů
zapojeni.
Udržitelnost výstav - Zajištění, že výstavy budou navrženy s ohledem na udržitelnost,
jak environmentální, tak finanční.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké principy by měly řídit koncepci a plánování výstav?
- Jaká by měla být frekvence výstav a jaké formy budou využity?
- Jak by měli být vybíráni umělci a odborníci pro zapojení do programu?
- Jak by měla být zajištěna udržitelnost výstav?
Harmonogram aktivit
Časový plán - Rámcový harmonogram vzdělávacích a dramaturgických aktivit
na první dva roky provozu prostoru.
Koordinace programů - Jak budou jednotlivé programy a aktivity koordinovány, aby
vytvořily soudržný a atraktivní plán pro návštěvníky.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký je předpokládaný rámcový harmonogram aktivit na první dva roky provozu SPACE?
- Jak by měly programy a aktivity navazovat a doplňovat se v čase?
- Jak by měla být zajištěna koordinace mezi jednotlivými aktivitami, tak, aby vytvářely soudržný a
atraktivní program pro návštěvníky?
Ověření a evaluace programu
Metody evaluace - Jak budou programy průběžně hodnoceny, aby bylo zajištěno, že
plní své vzdělávací cíle.
Zpětná vazba - Jak bude sbírána zpětná vazba od účastníků a jak bude využita k
úpravám a zlepšením programu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak budou vzdělávací programy hodnoceny a jaká kritéria budou použita?
- Jak bude sbírána a využívána zpětná vazba od účastníků?
Shrnutí kapitoly
Vzdělávací a dramaturgický - Dokumentace obsahující plán vzdělávacích a dramaturgických
plán aktivit na první dva roky provozu prostoru SPACE.
Harmonogram aktivit - Rámcový časový harmonogram všech plánovaných aktivit.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké vzdělávací a dramaturgické aktivity jsou plánovány pro první dva roky provozu prostoru
SPACE?
- Jak budou tyto aktivity rozvrženy v čase a jaký je jejich rámcový harmonogram?
- Jaké organizace budou potenciálně zapojeny do jednotlivých aktivit?
- Jak bude zajištěna tematická i formální rozmanitost programu s ohledem na různé cílové
skupiny?
4.5. Inovační laboratoř
Inovační laboratoř představuje fyzickou platformu pro co-design městských inovací ve spolupráci s
občany a aktéry městského inovačního ekosystému a pro rozvoj spolupráce a inovační kultury. Jedná se
o specializovaný prostor s technickým zázemím a personálním zajištěním pro realizaci aktivit služby
inovačního managementu. Kapitola adaptuje koncept inovační laboratoře (vytvořený skrze službu
inovačního managementu) do celkového organizačního modelu SPACE, popíše vazby a synergii s
ostatními provozy a řeší specifické nároky na prostory. Poskytne přehled hlavních cílů laboratoře,
principů jejího fungování a služeb, které bude nabízet – a to s ohledem na potřeby různých cílových
skupin a klíčových aktérů. Součástí bude i návrh organizačního a provozního modelu, možnosti
financování a strategie stakeholder managementu. Důraz bude kladen na provázání laboratoře s dalšími
aktivitami OICT a MHMP, aby nové poznatky a řešení mohly být efektivně sdíleny a začleňovány do
širšího ekosystému městských inovací.
Principy fungování inovační laboratoře
Cíle a principy - Popis hlavních cílů a základních postupů pro fungování inovační
laboratoře v rámci SPACE.
Služby inovační laboratoře - Popis konkrétních služeb a procesů s ohledem na funkce SPACE a
potřeby cílových skupin, včetně klíčových aktérů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní cíle inovační laboratoře v rámci prostoru SPACE a jaké principy by měly řídit její
fungování?
- Jaké služby by měla laboratoř poskytovat, aby tyto služby odpovídaly potřebám cílových
skupin?
- Jaké procesy by měly být využity k podpoře inovací, testování a spolupráce napříč aktéry?
Realizace a provoz inovační laboratoře
Organizační a provozní model - Definování modelu fungování laboratoře, včetně správy, údržby
a provozních postupů.
Možnosti financování - Způsoby financování inovační laboratoře, včetně využití
veřejných a soukromých zdrojů, grantů, partnerství a dalších
forem investic.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký by měl být organizační a provozní model inovační laboratoře v rámci SPACE?
- Jaké externí finanční zdroje mohou být využity pro zajištění provozu laboratoře?
Principy práce s prostorem
Nároky na prostor - Popis nároků na prostor, včetně technických a funkčních
požadavků pro vybudování efektivního pracovního prostředí.
- Popis, jak bude fyzický prostor laboratoře navržen, aby
podporoval hlavní funkce inovační laboratoře.
Technologická řešení - Popis potřebné infrastruktury, včetně IT vybavení a
kolaborativních nástrojů a technologií s ohledem na potřeby a
funkce laboratoře.
Podpora kreativity - Popis principů práce s prostorem, které budou podporovat
kreativitu a týmovou spolupráci mezi uživateli laboratoře.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technické a funkční požadavky bude prostor inovační laboratoře vyžadovat?
- Jak by měl být fyzický prostor navržen, aby podporoval hlavní funkce laboratoře – testování,
spolupráci, sdílení znalostí?
- Jaké technologické vybavení a infrastruktura (např. IT, kolaborativní nástroje) budou potřebné
pro efektivní fungování?
- Jak by měl být prostor koncipován, aby podporoval kreativitu, týmovou práci, otevřenost a vznik
nových nápadů?
Stakeholder management
Identifikace aktérů - Přehled relevantních klíčových aktérů (lokálních i zahraničních),
kteří mají zájem nebo vliv na fungování inovační laboratoři a
Analýza potřeb - popis jejich rolí
Plán zapojení - Identifikace zájmů, očekávání a potřeb aktérů pro podporu co-
designu inovací, identifikací příležitostí a poskytování zpětné
- vazby na projekty.
Vazba na další aktivity OICT a - Návrh strategií a plánů pro zapojení jednotlivých aktérů
MHMP Včetně způsobů, jakým budou informováni, konzultováni a jak
budou jejich potřeby integrovány do projektu
Identifikace mechanismů pro sdílení poznatků, aplikaci
osvědčených postupů a integraci inovací do širšího portfolia
aktivit OICT, MHMP a HKČR tak, aby byl umožněn přístup k
nejnovějším trendům a technologiím pro podporu inovačních
aktivit
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kteří klíčoví aktéři (lokální i mezinárodní) by měli být zapojeni do fungování inovační laboratoře
a jaké budou jejich role?
- Jaké jsou předpokládané hlavní zájmy, očekávání a potřeby těchto aktérů ve vztahu k co-
designu, inovacím a testování řešení?
- Jak budou tito aktéři informováni, konzultováni a zapojováni?
- Jak bude zajištěna návaznost aktivit laboratoře na širší inovační politiku OICT a MHMP, včetně
sdílení výstupů a dobré praxe?
Hodnocení a zpětná vazba
Integrace zpětné vazby - Proces začlenění zpětné vazby od aktérů do strategie fungování
a provozu s cílem adekvátně zohlednit jejich potřeby a zájmy.
- Popis procesu pravidelné aktualizace cílů a služeb na základě
zpětné vazby a nových informací.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude sbírána a vyhodnocována zpětná vazba od aktérů zapojených do činnosti inovační
laboratoře? Jakým způsobem bude tato zpětná vazba integrována?
- Jak bude zajištěno, že se laboratoř bude flexibilně přizpůsobovat novým potřebám a trendům?
Shrnutí kapitoly
Rámcový plán fungování - Dokumentace obsahující popis funkcí, metod a přístupů
inovační laboratoře používaných v inovační laboratoři pro SPACE a harmonogram
činností inovační laboratoře.
Funkční vazby - Vazby laboratoře na další prostory SPACE, které umožní efektivní
využití zdrojů a synergie mezi různými aktivitami.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké funkce, metody a přístupy by měla inovační laboratoř v rámci SPACE využívat a jak by měla
být její činnost strukturována v čase?
- Jak by měla být laboratoř propojena s celkovou funkcí a programem SPACE?
- Jak by mělo být zajištěno efektivní sdílení zdrojů, výsledků a znalostí mezi laboratoří a dalšími
komponentami prostoru SPACE?
4.6. Provozní a organizační model
Tato kapitola definuje organizační a provozní rámec pro zajištění každodenního fungování prostoru
SPACE. Jejím cílem je stanovit jasnou strukturu týmu, role, odpovědnosti a pravomoci jednotlivých pozic
a zároveň popsat klíčové provozní postupy, které zajistí plynulý a bezpečný provoz. Bude obsahovat
návrh organizační struktury, popis jednotlivých rolí a jejich zodpovědností, včetně postupů pro řešení
nouzových situací a sběru zpětné vazby. Kapitola se dále věnuje správě materiálních, lidských a
finančních zdrojů – od plánování směn a školení zaměstnanců po rozpočtování a optimalizaci nákladů.
Výstupem bude rámcový návrh pro provozní a organizační model, který poslouží jako praktický návod
pro realizaci provozu SPACE, a plán monitorování, jenž umožní průběžné vyhodnocování a zlepšování
provozních procesů.
Definice rolí a odpovědností
Struktura týmu - Organizační struktura týmu, který bude odpovědný za provoz
SPACE, včetně hlavních rolí a odpovědností.
Popis rolí - Popis jednotlivých rolí, jejich klíčových odpovědností a
pravomocí.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká by měla být organizační struktura týmu pro provoz SPACE?
- Jaké by měly být klíčové role a jejich odpovědnosti?
Provozní postupy
Provozní postupy - Rámcový popis postupů pro každodenní provoz SPACE.
Nouzové a neplánované - Postupy pro řešení nouzových situací a neplánovaných událostí,
události včetně krizového řízení.
Zpětná vazba a optimalizace - Procesy pro sběr zpětné vazby od zaměstnanců i návštěvníků a
postupy pro neustálé zlepšování provozních postupů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké postupy by měly být zavedeny pro každodenní provoz SPACE?
- Jak by měly být řešeny nouzové situace a neplánované události?
- Jak bude probíhat sběr zpětné vazby od zaměstnanců a návštěvníků v rámci provozu?
- Jak by mělo být zajištěno neustálé zlepšování provozního modelu?
Správa zdrojů - Plánování a správa materiálních zdrojů, včetně vybavení, zásob a
Materiální zdroje technické infrastruktury.
Lidské zdroje
- Počet zaměstnanců, forma a velikost úvazku. Správa lidských
Finanční zdroje zdrojů, zahrnující plánování směn, školení zaměstnanců a jejich
kontinuální rozvoj.
- Rozpočtování a finanční řízení spojené s provozem SPACE,
včetně sledování nákladů a optimalizace rozpočtu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak by měly být spravovány materiální zdroje v rámci SPACE?
- Kolik zaměstnanců bude potřeba pro zajištění provozu a jak budou organizovány jejich pracovní
úvazky a směny? Jak bude probíhat školení a profesní rozvoj personálu?
- Jak by měl být řízen rozpočet a finanční zdroje pro provoz SPACE?
Shrnutí kapitoly
Provozní a organizační model - Dokumentace obsahující detailní popis provozních procesů, rolí
a odpovědností, logistických plánů a správy zdrojů.
Plán monitorování - Přehled metod a nástrojů pro sledování a zlepšování provozního
modelu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký by měl být celkový provozní a organizační model prostoru SPACE, včetně klíčových rolí,
procesů a odpovědností?
- Jak by měly být zajištěny klíčové procesy, správa zdrojů a každodenní provoz?
4.7. Testovací areál (Městská laboratoř)
Testovací areál slouží jako živá laboratoř pro ověřování městských inovací v reálném prostředí s
aktivním zapojením veřejnosti, sběrem zpětné vazby a dat, čímž podporuje efektivní vývoj a zavádění
nových technologií v Praze. Kapitola adaptuje koncept testovacího areálu (vytvořený skrze službu
inovačního managementu) do celkového organizačního modelu SPACE. Představí hlavní cíle a principy
fungování areálu, včetně jeho zapojení do širšího inovačního ekosystému hlavního města Prahy,
připraví návrh možnosti využití provázaných lokalit, posouzení technických možností, dostupnosti
infrastruktur a památkové ochrany. Kapitola popíše organizační a provozní model, možnosti
financování, nároky na technickou infrastrukturu a potřebné opatření pro zajištění bezpečnosti. Věnuje
se také identifikaci a návrhu zapojení klíčových partnerů a sběru zpětné vazby, včetně mechanismů,
jak budou získané poznatky přenášeny do dalších aktivit OICT a MHMP. Výstupem bude rámcový plán
provozu testovacího areálu a jeho propojení s dalšími částmi SPACE.
Principy fungování testovacího areálu
Cíle a principy - Popis hlavních cílů a základních postupů pro testování a
prezentování nových technologií, procesů a služeb v městském
prostředí v propojení se SPACE.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní cíle zřízení testovacího areálu v rámci projektu SPACE?
- Jaké principy a pravidla budou řídit testování nových městských technologií, procesů a služeb?
- Jak bude zajištěna provázanost testovacího areálu s hlavními aktivitami a cíli projektu SPACE?
Návrh možnosti využití konkrétních lokalit pro testovací areál
Výběr lokality - Kritéria pro výběr specifického místa v areálu objektu Švýcárna a
provázaných lokalit pro umístění testovacího areálu, s ohledem
na technické možnosti, dostupnost potřebných sítí, dostupnost a
vhodnost.
- Popis výhod a možných omezení konkrétní lokality, včetně
prověření z hlediska památkové ochrany.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou technické možnosti a dostupnost infrastruktur (např. sítě, přístup, logistika) v navržené
lokalitě?
- Jaké výhody daná lokalita nabízí pro umístění testovacího areálu?
- Jaká omezení mohou ovlivnit realizaci (např. památková ochrana, dopravní dostupnost,
prostorová omezení)?
Stakeholder management
Identifikace aktérů - Identifikace klíčových partnerů (technologické firmy, akademické
instituce, magistrát, městské organizace) a popis jejich rolí v
provozu testovacího areálu.
Analýza potřeb - Identifikace zájmů, očekávání a potřeb aktérů
Plán zapojení - Návrh strategií a plánů pro zapojení jednotlivých aktérů
- Včetně způsobů, jakým budou informováni, konzultováni a jak
budou jejich potřeby integrovány do projektu
Vazba na další aktivity OICT a - Identifikace mechanismů pro sdílení poznatků, aplikaci
MHMP osvědčených postupů a integraci inovací do širšího portfolia
aktivit OICT, MHMP A HKČR tak, aby byl umožněn přístup k
nejnovějším trendům a technologiím pro podporu inovačních
aktivit
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jací klíčoví aktéři by měli být zapojení do provozu testovacího areálu a jaké budou jejich role?
- Jaké jsou předpokládané hlavní zájmy, potřeby a očekávání jednotlivých partnerů od
testovacího areálu v rámci SPACE?
- Jakým způsobem by měli být aktéři zapojeni?
- Jak bude zajištěna návaznost na další aktivity OICT a MHMP a jak bude probíhat sdílení znalostí
a výsledků testování?
Realizace a provoz testovacího areálu
Organizační a provozní model - Definování modelu provozování testovacího areálu, včetně
- správy, údržby a provozních postupů.
Úzce definováno v návaznosti na provozní a organizační model
SPACE, včetně závislosti na otevíracích hodinách.
Možnosti financování - Způsoby financování testovacího areálu, včetně využití veřejných
a soukromých zdrojů, grantů, partnerství a dalších forem
investic.
Zajištění bezpečnosti a - Opatření k zajištění bezpečnosti během testování v areálu, jak
souladu s legislativou pro testované technologie, tak pro veřejnost, v souladu s
platnou legislativou a předpisy.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký bude organizační a provozní model testovacího areálu a jak bude provázán s provozem
SPACE?
- Jaké možnosti financování mohou být využity pro zajištění dlouhodobého chodu testovacího
areálu (např. granty, partnerství, soukromé investice)?
- Jak bude zajištěna bezpečnost testovacích aktivit a ochrana veřejnosti i technologií?
- Jak bude provoz testovacího areálu zajištěn v souladu s platnou legislativou a regulačními
požadavky?
Funkční specifikace technické infrastruktury
Infrastruktura - Popis technické infrastruktury potřebné pro provoz testovacího
areálu v rámci SPACE, jako je energetická náročnost, datové
připojení, senzory a další technologie.
Design a konfigurace - Návrh konfigurace areálu pro maximální flexibilitu a
škálovatelnost technologií a testovacích procesů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká technická infrastruktura bude nezbytná pro provoz testovacího areálu?
- Jaké technologické požadavky budou kladeny na prostor z hlediska provozu a integrace
testovacích systémů?
- Jak by měl být areál navržen a konfigurován tak, aby umožnil flexibilní testování různých typů
technologií?
Hodnocení a zpětná vazba - Plán sběru a integrace zpětné vazby do provozního modelu, aby
bylo zajištěno, že jejich potřeby a zájmy jsou adekvátně
Sběr a integrace zpětné zohledněny.
vazby
Pravidelná aktualizace - Plán pravidelné aktualizace fungování, cílů a provozu
testovacího areálu na základě nových informací a zpětné vazby
od klíčových aktérů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude probíhat sběr zpětné vazby od uživatelů a dalších klíčových aktérů?
- Jakým způsobem bude zpětná vazba integrována do provozního modelu a rozhodovacích
procesů?
- Jak často a na základě čeho by mělo docházet k aktualizaci fungování a cílů testovacího areálu?
- Jak by mělo být zajištěno, že se areál flexibilně přizpůsobuje měnícím se potřebám a novým
poznatkům?
Shrnutí kapitoly
Rámcový plán - Dokumentace obsahující rámcový plán pro vybudování a provoz
testovacího areálu, včetně detailního popisu všech klíčových
prvků a aspektů.
Funkční vazby - Vazby testovacího areálu na další prostory SPACE, které umožní
efektivní využití zdrojů a synergie mezi různými aktivitami.
Evaluace - Metody pro hodnocení výkonnosti a efektivity testovacího
areálu, včetně sběru zpětné vazby od uživatelů a partnerů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký je rámcový plán pro vybudování a provoz testovacího areálu? Jaké klíčové prvky obsahuje?
- Jak bude testovací areál funkčně propojen s ostatními částmi SPACE?
- Jak bude hodnocena výkonnost a efektivita testovacího areálu v praxi?
- Jak budou sbírány a využívány podněty a zpětná vazba k jeho dalšímu rozvoji?
4.8. Technické a funkční požadavky pro podkladovou studii
Tato kapitola slouží k definování technických a funkčních požadavků pro podkladovou studii projektu
SPACE. Jejím účelem je poskytnout realizačnímu týmu vstupní rámec pro další návrhové a projektové
fáze, včetně podpůrných podkladů a doporučení.
Kapitola zahrnuje analýzu současného stavu, definici technických a prostorových limitů a shrnutí
podnětů od klíčových aktérů, které mohou ovlivnit podobu návrhu a finální požadavky. Součástí jsou
mapy, situační plány, lokalizační analýzy a ideové návrhy, které ukazují, jak bude prostor architektonicky
a funkčně propojen s danou lokalitou. Výstupem kapitoly bude souhrnný dokument s požadavky pro
architekty a projektanty na kapacity, provozní logiku a základní členění prostoru, včetně doporučení
pro další kroky a návrhu vhodného typu výběrového řízení pro výběr architektonického řešení. Součástí
kapitoly je podrobnější zhodnocení stavebního a energetického aspektu budovy. Je to zásadní vstup
pro architektonický návrh. To obsahuje návrh energetických systémů, srovnání jejich efektivity a
možností využití obnovitelných zdrojů v kontextu prostorových a památkových podmínek. Závěrem
kapitola nabízí porovnání variant integrovaného přístupu k rozhodování, který propojuje
udržitelnost, provozní efektivitu i architektonickou kvalitu.
Technické a funkční požadavky
Analýza současného stavu - Přehled stávajících podkladů a vstupních dat, která budou
použita jako výchozí body pro další návrhy
Definice požadavků - Stanovení technických a funkčních požadavků na
architektonický návrh
- Požadavky vycházejí z potřeb všech zainteresovaných stran,
včetně požadavků památkové péče
Definice limitů - Definování územních, prostorových, technických,
legislativních limitů, které mohou mít přímý vliv na finální
podobu projektu
Diskuse s klíčovými aktéry - Shrnutí klíčových vstupů od klíčových aktérů a jak tyto
vstupy ovlivnily definici požadavků
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou současné technické a funkční požadavky pro SPACE?
- Jak byly tyto požadavky stanoveny a kdo do jejich tvorby přispěl?
- Jaké jsou klíčové technické a funkční parametry pro architektonický návrh?
Podpůrná schémata a analýzy
Podpůrná schémata - Vytvoření a prezentace schémat, která budou podporovat
definované požadavky
- Může zahrnovat situační plány, půdorysy nebo jiné
relevantní diagramy
Plány, mapy a lokalizační analýzy a - Detailní přehled map, plánů a analýz, které ukazují
ideový návrh propojení s lokalitou vhodnost lokality pro daný architektonický záměr
Návrh propojení s danou lokalitou
-
Základní architektonická schémata - Představení základních schémat: architektonické, ideové,
funkční a provozní, které budou sloužit jako základ pro další
- fáze projektování a zpracování navazujících kapitol studie
- Ideový návrh základního členění prostoru
Ideový návrh funkčního členění a prostorových kapacit
jednotlivých prostor / objektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké provozy, s jakými kapacitami jsou v projektu navrženy a proč?
- Jaká podpůrná schémata, plány a mapy byly použity a proč?
- Jaké základní architektonické, funkční a provozní schéma je navrženo jako východisko pro další
fáze projektování?
- Jak bude návrh architektonicky, funkčně a ideově propojen s danou lokalitou?
- Jak bude prostor členěn z hlediska funkcí, kapacit a provozní logiky?
Energetický a stavební koncept
Návrh energetických - Koncepční návrh energetických systémů, včetně vytápění,
systémů chlazení, ventilace a osvětlení, s ohledem na energetické
standardy, prostorové požadavky a rámcové prověření
umístění (vč. dopadu na památkovou ochranu)
Návrh stavebních a - Návrh stavebních úprav a přehled technologických řešení, které
technologických úprav jsou nejvhodnější pro danou budovu
Ekonomické posouzení - Srovnání různých energetických systémů z hlediska
variant ekonomické efektivity a dlouhodobých provozních nákladů.
Obnovitelné zdroje energie - Analýza možností využití obnovitelných zdrojů energie
(solární panely, tepelná čerpadla apod.) a jejich vhodnosti
pro projekt (také z hlediska dopadů na památkovou ochranu
budov).
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké energetické systémy jsou navrženy a proč?
- Jaké ekonomické faktory ovlivnily výběr energetických systémů?
- Jaké obnovitelné zdroje energie budou integrovány do projektu a proč?
- Jaké mají navržené systémy dopady do interiéru a exteriéru budov?
Hodnocení a rozhodovací proces
Porovnání variant - Technická zpráva porovnávající různé varianty stavebního,
energetického a environmentálního konceptu z hlediska
udržitelnosti, nákladů, dopadů na provoz a
architektonického řešení a dopadu na památkovou ochranu.
Vyčíslení - Analýza environmentálních indikátorů (např. uhlíková stopa,
environmentálních spotřeba energie), které ovlivní finální rozhodnutí.
indikátorů
Konzultace a metodické - Zajištění průběžných konzultací a metodického vedení
vedení integrovaného navrhování, které zaručí celostní přístup k
projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké varianty stavebního a energetického řešení byly porovnány a jaké jsou jejich výhody a
nevýhody?
- Jaké environmentální indikátory byly použity a jak ovlivnily rozhodovací proces?
Shrnutí kapitoly
Technické a funkční požadavky - Dokumentace, která shrnuje technické a funkční požadavky
Podpůrná dokumentace pro architektonický návrh projektu jako celku
Doporučení
- Mapy, schémata a analýzy, které budou předány
Návrh stavebního konceptu architektům a dalším projektantům
- Návrhy a doporučení pro následné kroky v procesu tvorby
architektonické studie
- Včetně doporučení vhodného typu výběrového řízení
- Dokumentace obsahující sadu doporučení pro návrh
stavebního konceptu, včetně udržitelných principů.
Návrh energetických systémů - Sada doporučení pro návrh energetických systémů budovy
s ohledem na udržitelnost a ekonomickou efektivitu.
Stanovení environmentálních - Sada doporučení pro specifikaci environmentálních
požadavků požadavků a způsob, jak je aplikovat v projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technické a funkční požadavky musí splňovat architektonický návrh projektu SPACE?
- Jaká podpůrná dokumentace (mapy, analýzy, schémata) bude poskytnuta architektům a
projektantům?
- Jaká jsou doporučení pro další fáze procesu?
- Jaký typ výběrového řízení je nejvhodnější pro výběr architektonického řešení a proč?
- Jaký je doporučený návrh stavebního konceptu?
- Jaké jsou doporučené energetické systémy?
- Jaké environmentální požadavky budou uplatněny a jak?
- Jakým způsobem se budou tato doporučení promítat do finálního návrhu a realizace projektu?
4.9. Podrobná segmentace cílových skupin
Tato kapitola se věnuje identifikaci a segmentaci cílových skupin projektu SPACE. Definuje jednotlivá
publika podle demografických, psychografických a behaviorálních charakteristik a zkoumá jejich
potřeby, zájmy a očekávání spojená s prostorem. Na základě těchto poznatků bude navržen plán rozvoje
publika (Audience Development Plan), který určí metody sběru a analýzy relevantních dat a popíše, jak
budou tato zjištění promítnuta do návrhu fyzického prostředí, programové náplně i doprovodných
aktivit. Zvláštní důraz bude kladen na inklusivní design – tedy zajištění přístupnosti a použitelnosti
prostoru pro znevýhodněné skupiny. Kapitola rovněž představí nástroje pro ověřování potřeb a
získávání zpětné vazby od budoucích uživatelů, aby finální návrh odpovídal jejich skutečným
očekáváním. Výstupem bude ucelená segmentace cílových skupin doplněná o přehled jejich funkčních
i obsahových požadavků, které budou sloužit jako základní vstup pro návrh prostoru SPACE.
Identifikace relevantních cílových skupin
Demografické charakteristiky - Základní analýza demografických faktorů relevantních pro cílové
- skupiny.
Přehled hlavních cílových skupin (veřejnost, odborníci,
zainteresované strany) a jejich specifických potřeb a očekávání
v kontextu komunikace
Psychografické - Zahrnutí hodnot, zájmů, životního stylu a osobnostních rysů
charakteristiky cílových skupin.
Behaviorální charakteristiky - Analýza chování cílových skupin v kontextu využívání prostoru,
včetně frekvence návštěv, loajality, způsobu interakce s
prostorem.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kdo jsou hlavní cílové skupiny projektu SPACE z hlediska věku, vzdělání, profese nebo místa
bydliště?
- Jaké hodnoty, zájmy a životní styl tyto skupiny charakterizují?
- Jak se jednotlivé skupiny chovají při návštěvě podobných prostorů – jak často přicházejí, jak
reagují, co je motivuje?
Plán rozvoje publika (Audience Development Plan)
Sběr dat - Návrh vhodných metod sběru dat o cílových skupinách (např.
kvalitativní průzkumy, rozhovory nebo focus groups).
Analýza potřeb - Analýza potřeb, zájmů a preferencí relevantních cílových skupin
- Plán, jak budou tyto data reflektovány v návrhu prostoru.
Komunikační mix - Návrh využití komunikačních kanálů a strategie kombinace
tradičních médií, digitálních platforem a přímé komunikace s
veřejností pro propagaci SPACE a zapojení cílových skupin.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké metody budou využity ke sběru dat o cílových skupinách a jejich chování?
- Jaké předpokládané potřeby a očekávání mají cílové skupiny v souvislosti s prostorem SPACE?
- Jak budou tato zjištění zohledněna při návrhu prostoru a aktivit projektu SPACE?
- Jak bude zajištěna srozumitelnost, konzistence a relevance komunikace napříč různými
skupinami?
- Jaká komunikační rizika mohou ohrozit projekt SPACE a jeho veřejné vnímání?
-
Inklusivní design
Požadavky inklusivního - Definování specifických potřeb znevýhodněných cílových skupin,
designu včetně osob se zdravotním postižením nebo specifickými
potřebami.
Přístupnost a použitelnost - Jak budou tyto požadavky integrovány, aby byl prostor přístupný
a uživatelný pro co nejširší spektrum lidí.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké specifické potřeby mají znevýhodněné nebo jinak specifické cílové skupiny?
- Jak bude zajištěno, že prostor SPACE bude přístupný a snadno použitelný pro širokou veřejnost?
- Jak budou principy inklusivního designu zohledněny při návrhu technologií, fyzického prostředí
a dramaturgického a vzdělávacího plánu?
Ověření potřeb a preferencí
Metody ověřování - Návrh vhodných metod pro ověření potřeb a preferencí cílových
skupin.
Zpětná vazba - Jak zpětná vazba od uživatelů ovlivní konečný návrh prostoru.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jakými metodami budou ověřeny potřeby a preference cílových skupin pro prostor SPACE?
- Jak bude probíhat sběr a vyhodnocení zpětné vazby od uživatelů?
- Jakým způsobem ovlivní tato zpětná vazba finální návrh prostoru a jeho funkce?
- Jak budou získaná data a zkušenosti využity pro průběžné zlepšování komunikace?
- Jak bude projekt SPACE sdílet své komunikační přístupy a dobrou praxi s ostatními subjekty
Shrnutí kapitoly
Segmentace cílových skupin - Finální segmentace cílových skupin s přehledem jejich
charakteristik.
Požadavky na funkce a - Specifikace požadavků na funkce a obsah prostoru vycházející z
obsahovou náplň analýzy cílových skupin.
Komunikační plán - Dokumentace obsahující detailní plán komunikačních aktivit,
výběr médií a kanálů, a harmonogram realizace.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké cílové skupiny byly identifikovány a jaké jsou jejich klíčové charakteristiky?
- Jaké požadavky mají jednotlivé segmenty na funkce a obsah prostoru SPACE?
- Jak bude návrh prostoru reagovat na rozdílné potřeby jednotlivých skupin?
- Jaký je rámcový plán komunikačních aktivit projektu SPACE a jaké cíle sleduje?
- Jaké komunikační kanály a média budou využity pro efektivní oslovení cílových skupin?
4.10. Technologická infrastruktura a vybavenost
Výstupem kapitoly bude návrh technologického vybavení pro prostor SPACE a plán jeho zavedení.
Kapitola popíše, jaké technologické potřeby byly identifikovány na základě uživatelských požadavků a
dramaturgických cílů a jaké technické specifikace musí být splněny. Dále představí návrh technologické
infrastruktury, včetně interaktivních prvků, vzdělávacích technologií a kolaborativních nástrojů. Zaměří
se také na integraci systémů, jejich kompatibilitu a škálovatelnost pro budoucí rozvoj. Součástí kapitoly
je i důraz na uživatelský komfort a přístupnost, s cílem zajistit snadné a inkluzivní používání technologií.
Kapitola rovněž definuje plán implementace a testování, včetně harmonogramu a odpovědností, a
popíše způsob ověření funkčnosti před ostrým spuštěním.
Analýza potřeb technologického vybavení
Identifikace potřeb - Analýza technologických potřeb prostoru pro setkávání a
výstavního prostoru na základě požadavků uživatelů a
zamýšlených funkcí a dramaturgického plánu.
Specifikace požadavků - Definování klíčových technických požadavků, které musí
technologická infrastruktura splňovat.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technologické potřeby byly identifikovány pro různé části prostoru?
- Jaké specifické technické požadavky musí být splněny?
Návrh technologické infrastruktury
Interaktivní technologie - Popis technologií, které podporují interaktivitu v prostoru, jako
jsou dotykové displeje, interaktivní stěny, virtuální realita apod.
Vzdělávací technologie - Návrh technologického vybavení pro vzdělávací programy,
včetně projektorů, ozvučení, video konferenčních systémů.
Kolaborativní nástroje - Nástroje a technologie, které podporují spolupráci mezi
návštěvníky a expertními týmy, například sdílené pracovní
prostory, digitální tabule, nástroje pro online spolupráci.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké interaktivní technologie budou implementovány a proč?
- Jak bude technologicky podpořena vzdělávací funkce projektu?
- Jaké nástroje umožní efektivní spolupráci?
Integrace technologických systémů
Systémová architektura - Přehled technických a prostorových požadavků
- Návrh, jak budou jednotlivé technologické systémy integrovány
do celkové architektury prostoru.
Kompatibilita a - Zajištění, že technologie budou vzájemně kompatibilní a umožní
škálovatelnost budoucí rozšíření či aktualizaci.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude navržena systémová architektura pro technologické vybavení prostoru SPACE?
- Jak budou jednotlivé technologie propojeny a integrovány do jednoho funkčního celku?
- Jak bude zajištěna vzájemná kompatibilita technologií a jejich bezproblémový provoz?
- Jak bude infrastruktura připravena na budoucí rozšiřování a technologické aktualizace?
Uživatelský zážitek a ergonomie
Design pro uživatele - Jak bude technologická infrastruktura navržena s ohledem na
jednoduchost použití a ergonomii pro různé typy uživatelů.
Zajištění přístupnosti: - Jak budou zohledněny potřeby uživatelů se specifickými
požadavky, včetně osob se zdravotním postižením.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude zajištěno, že technologie budou snadno použitelné pro všechny uživatele?
- Jaké kroky budou podniknuty k zajištění přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami?
- Jak budou technologie provázány s celkovou dramaturgií SPACE?
Implementace a testování
Plán implementace - Rámcový plán implementace technologické infrastruktury v
prostoru SPACE.
Testování a optimalizace - Jak bude probíhat testování technologií a jejich optimalizace na
základě uživatelské zpětné vazby a technických požadavků.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký je rámcový plán zavádění technologické infrastruktury v projektu SPACE?
- Jak bude zajištěna optimalizace technologií na základě zpětné vazby a technických poznatků?
- Jak bude zajištěna funkčnost, propojení a připravenost infrastruktury pro ostrý provoz?
Shrnutí kapitoly
Návrh technologického - Dokumentace obsahující návrh technologické infrastruktury pro
vybavení SPACE, včetně všech specifikací a plánů.
Plán implementace - Harmonogram implementace technologických systémů včetně
plánovaných termínů a zodpovědných osob.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké technologické vybavení by mělo být součástí prostoru SPACE? Jaké jsou jeho specifikace?
- Jak bude vypadat plán implementace jednotlivých technologických prvků včetně časového
harmonogramu?
- Kdo bude odpovědný za realizaci jednotlivých kroků implementace?
4.11. Analýza dopadů
Tato kapitola poskytne přehled o klíčových přínosech projektu SPACE. Na základě analýzy mezinárodní
dobré praxe a konzultací s experty nabídne přenositelné inspirace a doporučení pro využití v pražském
kontextu. Dále kapitola stanoví měřitelné cíle a klíčové ukazatele (KPI) a navrhne metodiku kvantifikace
přínosů, která bude kombinovat kvalitativní a kvantitativní přístupy. Zohlední také různé úrovně
zapojení veřejnosti a návrhy motivačních mechanismů. Popíše plán sledování výkonnosti a interpretace
výsledků v čase, včetně mechanismů pro neustálé zlepšování a přizpůsobování projektu novým
potřebám a trendům. Výstupem kapitoly bude model přínosů, rámcový plán pro jejich hodnocení a
metodika pro porovnání přínosů s vynaloženými náklady.
Identifikace klíčových přínosů
Analýza dobré praxe - Strukturovaný přehled mezinárodních zkušeností obsahující
relevantní příklady městských inovací z různých regionů, s
důrazem na aplikovatelnost v kontextu SPACE.
- Odborná doporučení na základě analýzy dobré praxe a
konzultací s experty na městské inovace
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké příklady mezinárodní dobré praxe v oblasti městských inovací jsou relevantní pro projekt
SPACE?
- Jak lze tyto příklady adaptovat nebo integrovat do pražského kontextu?
- Jaká odborná doporučení vyplývají z analýzy dobré praxe a konzultací s experty?
Kvantifikace přínosů - Určení konkrétních a měřitelných cílů, které umožní sledovat
Stanovení měřitelných cílů přínosy SPACE v praxi.
- Identifikace klíčových ukazatelů (KPI), které budou průběžně
sledovány (např. počet návštěvníků, míra zapojení do aktivit,
zpětná vazba na projekty, geografické složení návštěvníků atd.).
Nastavení parametrů - Definice různých úrovní zapojení návštěvníků (např. poskytování
zapojení návštěvníků zpětné vazby na projekty, účast na diskusích, aktivní spolupráce
atd.).
- Návrh pobídek a motivačních mechanismů pro zvýšení aktivní
účasti veřejnosti.
Metodika kvantifikace - Přehled metod a nástrojů, které budou použity k měření a
kvantifikaci přínosů.
- Zohlednění kvalitativních i kvantitativních ukazatelů pro
komplexní vyhodnocení přínosů.
Zpětná vazba - Metodika sběru a vyhodnocování zpětné vazby od návštěvníků a
partnerů.
- Systém pravidelného vyhodnocování a integrace zpětné vazby
do dalších pilířů a aktivit SPACE.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké cíle budou stanoveny pro sledování přínosů projektu SPACE? Jaké klíčové ukazatele (KPI)
budou použity?
- Jak budou návštěvníci zapojovaní do aktivit SPACE a jaké motivační mechanismy budou použity
ke zvýšení jejich účasti?
- Jak bude nastavena metodika kvantifikace přínosů včetně kombinace kvalitativních a
kvantitativních přístupů?
- Jak budou data sbírána a vyhodnocována?
Sledování výkonu a vyhodnocování přínosů
Monitorování přínosů - Plán pravidelného sledování přínosů SPACE a jejich
vyhodnocování na základě stanovených cílů a ukazatelů.
Interpretace výsledků - Metodika analýzy získaných dat a interpretace výsledků pro lepší
pochopení skutečných přínosů SPACE.
Mechanismus zlepšování a - Popis přístupů, které zajistí kontinuální zlepšování a adaptaci
rozvoje SPACE na nové technologie a měnící se trendy
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak budou přínosy projektu sledovány a vyhodnocovány?
- Jak budou získaná data analyzována a co z nich bude vyvozeno?
- Jak bude zajištěno, že se projekt bude neustále zlepšovat a vyvíjet?
Shrnutí kapitoly
Rámcový plán - Definování výchozího stavu (baseline) a benchmarků pro
hodnocení přínosů SPACE.
Model přínosů - Dokumentace obsahující výchozí model očekávaných přínosů
SPACE, včetně návrhu měřitelných cílů a metodiky pro jejich
sledování.
Zhodnocení přínosů a - Metodika měření dosažených přínosů s cílem zjistit, zda SPACE
nákladů přináší městu hodnotu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký je výchozí stav a podle čeho se budou přínosy SPACE porovnávat a hodnotit?
- Jaký model přínosů byl pro SPACE navržen a jaké cíle a ukazatele obsahuje?
- Jak bude měřeno, zda SPACE skutečně přináší městu hodnotu vzhledem k vynaloženým
nákladům?
- Jaké metody budou využity pro průběžné sledování a vyhodnocování dopadů projektu?
4.12. Předpoklad investičních a provozních nákladů
Tato kapitola poskytne přehled o předpokládaných investičních a provozních nákladech projektu.
Zahrnuje expertní odhady nákladů na výstavbu, vybavení a technologii, stejně jako rezervu na
neplánované výdaje. Dále rozpracovává provozní náklady, včetně údržby, správy a energetických
výdajů. Součástí je i srovnání alternativních řešení a návrhy na optimalizaci nákladů bez dopadu na
kvalitu s důrazem na to, aby v následné provozní fázi projekt směřoval k dlouhodobé ekonomické
soběstačnosti prostřednictvím kombinace vlastních příjmů, partnerských a komerčních aktivit a dalších
relevantních zdrojů financování. Kapitola popisuje také systém finančního řízení a monitorování,
strukturu rozpočtu podle fází projektu a nástroje pro sledování výdajů. Zvláštní pozornost je věnována
finančním rizikům a strategiím jejich mitigace, včetně tvorby rezerv. Výstupem je finanční plán projektu
a plán řízení nákladů, které zajistí udržitelný rozpočet, efektivní kontrolu výdajů a prevenci
rozpočtových rizik v průběhu celé realizace SPACE.
Předpoklad investičních nákladů
Náklady na výstavbu - Expertní odhad nákladů spojených s výstavbou prostoru SPACE,
včetně stavebních prací, inženýrských sítí a úpravy exteriéru.
Náklady na vybavení - Odhad nákladů na vybavení interiéru, technologií a zařízení
potřebných pro provoz prostoru.
Rezerva na neplánované - Zahrnutí finanční rezervy pro neplánované výdaje, které mohou
výdaje vzniknout během realizace projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké budou náklady na výstavbu prostoru SPACE?
- Jaké vybavení bude potřeba a jaké jsou jeho odhadované náklady?
- Jaká rezerva bude zahrnuta pro neplánované investiční výdaje?
Předpoklad provozních nákladů
Náklady na údržbu - Odhad pravidelných nákladů spojených s údržbou budovy,
včetně úklidu, oprav a technického servisu.
Náklady na správu - Odhad nákladů na správu prostoru, včetně personálních
nákladů, administrativních výdajů a řízení provozu.
Energetické náklady - Odhad nákladů na energie, včetně elektřiny, vody, vytápění a
chlazení.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké budou pravidelné náklady na údržbu prostoru SPACE?
- Jaké náklady budou spojeny se správou a administrativou?
- Jaké energetické náklady budou zahrnuty do provozních výdajů?
Srovnání a optimalizace nákladů
Srovnání alternativ - Přehled možných alternativních řešení pro výstavbu a provoz
SPACE s ohledem na náklady a efektivitu s důrazem na to, aby v
následné provozní fázi projekt směřoval k dlouhodobé
ekonomické soběstačnosti prostřednictvím kombinace vlastních
příjmů, partnerských a komerčních aktivit a dalších relevantních
zdrojů financování.
Optimalizace nákladů - Identifikace oblastí, kde je možné snížit náklady bez kompromisů
na kvalitě nebo funkčnosti s důrazem na to, aby v následné
provozní fázi projekt směřoval k dlouhodobé ekonomické
soběstačnosti prostřednictvím kombinace vlastních příjmů,
partnerských a komerčních aktivit a dalších relevantních zdrojů
financování.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká alternativní řešení jsou k dispozici a jak se liší náklady?
- Kde lze náklady optimalizovat, aniž by došlo ke snížení kvality nebo funkčnosti?
Finanční řízení a monitoring
Rozpočtování - Návrh strukturovaného rozpočtu, pro jednotlivé fáze projektu,
Monitorování výdajů včetně rozdělení nákladů na investiční a provozní složky a
klíčových položek.
- Metody a nástroje pro průběžné sledování výdajů a jejich
porovnání s plánovaným rozpočtem.
Zajištění financování - Přehled možných zdrojů financování, včetně veřejných a
soukromých prostředků, dotací a grantů.
Oddělení hospodářských a - Návrh principů odděleného sledování nákladů a výnosů
nehospodářských činností souvisejících s hospodářskými a nehospodářskými aktivitami
projektu SPACE, včetně návrhu základních pravidel alokace
nákladů, využití infrastruktury a principů stanovení cen a úhrad.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude rozpočet strukturován a rozdělen mezi jednotlivé fáze projektu?
- Jaké zdroje financování jsou k dispozici a jak budou zajištěny?
- Jak budou odděleny a finančně sledovány hospodářské a nehospodářské činnosti projektu
SPACE?
- Jak budou nastaveny principy alokace nákladů a využití infrastruktury pro jednotlivé typy
aktivit?
Rizika a finanční rezerva
Identifikace finančních rizik - Přehled možných finančních rizik spojených s realizací a
provozem SPACE, jako jsou neočekávané náklady nebo výpadky
financování.
Plány mitigace - Strategie pro řízení a minimalizaci finančních rizik, včetně
vytvoření finančních rezerv a krizových plánů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká finanční rizika mohou ohrozit projekt SPACE?
- Jaké strategie budou zavedeny pro minimalizaci těchto rizik?
Shrnutí kapitoly
Finanční plán - Dokumentace obsahující předpoklad investičních a provozních
nákladů, včetně rozpočtu, finančních rezerv a plánů financování.
Plán monitorování a řízení - Přehled nástrojů a metod pro monitorování a optimalizaci
nákladů nákladů během celého projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou předpokládané investiční a provozní náklady projektu SPACE?
- Jak bude sestaven a strukturován celkový rozpočet včetně finančních rezerv?
- Jaké nástroje a metody budou použity pro monitorování a řízení nákladů během realizace
projektu?
- Jak bude zajištěna optimalizace výdajů a prevence rozpočtových rizik?
4.13. Zmapování možných finančních zdrojů a finančních nástrojů
Tato kapitola poskytne přehled relevantních finančních zdrojů a nástrojů, které lze využít pro
financování projektu SPACE. Zaměřuje se na možnosti veřejného, soukromého i inovativního
financování, jako jsou granty, investice, crowdfunding nebo veřejně-soukromá partnerství, a zároveň
popisuje podmínky jejich využití. Dále přináší přehled příležitostí ke spolupráci se soukromým sektorem
– poukazuje na možné přínosy, rizika i příklady vhodných partnerů. Součástí kapitoly je rovněž strategie
zajištění finanční stability a dlouhodobé udržitelnosti, která zahrnuje diverzifikaci příjmů a tvorbu rezerv
s důrazem na to, aby v následné provozní fázi projekt směřoval k dlouhodobé ekonomické
soběstačnosti prostřednictvím kombinace vlastních příjmů, partnerských a komerčních aktivit a dalších
relevantních zdrojů financování. Zahrnuta je také analýza finančních rizik spolu s návrhy opatření pro
jejich mitigaci. Výstupem je komplexní zpráva o financování projektu SPACE a detailní plán financování
s konkrétními kroky, harmonogramem a určením odpovědností. Tento plán bude sloužit jako základ pro
udržitelné řízení rozpočtu projektu.
Analýza finančních nástrojů
Veřejné finanční nástroje - Přehled dostupných veřejných finančních nástrojů, jako jsou
granty, dotace a další formy podpory od státních institucí a EU,
včetně podmínek pro jejich získání.
Soukromé finanční nástroje - Identifikace možností financování ze soukromých zdrojů, včetně
investic od firem, filantropických nadací a soukromých
investorů.
Inovativní finanční nástroje - Zkoumání inovativních nástrojů financování, jako jsou
crowdfunding, sociální dluhopisy nebo veřejně-soukromá
partnerství.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké veřejné finanční nástroje jsou dostupné pro financování projektu SPACE?
- Jaké možnosti nabízí soukromé zdroje financování?
- Jaké inovativní finanční nástroje by mohly být využity?
- Jaké jsou podmínky a požadavky pro získání těchto finančních prostředků?
Zapojení soukromého sektoru do financování projektu
Možnosti spolupráce - Přehled možností spolupráce se soukromým sektorem, včetně
firemních sponzorství, strategických partnerství a in-kind
příspěvků.
Výhody a nevýhody - Analýza výhod a nevýhod spolupráce se soukromým sektorem,
včetně rizik a potenciálních přínosů pro projekt SPACE.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké možnosti spolupráce se soukromým sektorem jsou pro SPACE dostupné?
- Jaké jsou výhody a nevýhody spolupráce se soukromým sektorem?
- Kteří partneři ze soukromého sektoru mohou být pro projekt nejrelevantnější a proč?
Finanční zabezpečení a udržitelnost
Strategie pro finanční - Plán pro zajištění finanční stability projektu SPACE, včetně
stabilitu strategie diverzifikace finančních zdrojů a plánu na vytvoření
finančních rezerv s důrazem na to, aby v následné provozní fázi
projekt směřoval k dlouhodobé ekonomické soběstačnosti
prostřednictvím kombinace vlastních příjmů, partnerských a
komerčních aktivit a dalších relevantních zdrojů financování.
V rámci studie budou prověřeny možnosti nalezení finanční
stability pro variantu nulových prostředků z rozpočtu HMP pro
pokrytí provozních nákladů projektu.
Dlouhodobá udržitelnost - Návrh opatření, která zajistí dlouhodobou finanční udržitelnost
projektu, včetně pravidelného monitoringu a úprav finanční
strategie.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude zajištěna finanční stabilita projektu SPACE v krátkodobém i dlouhodobém horizontu?
- Jaké zdroje financování lze využít a jak bude zajištěna jejich diverzifikace?
- Jaká opatření podpoří dlouhodobou finanční udržitelnost projektu?
Rizika a mitigace
Identifikace finančních rizik - Přehled možných finančních rizik spojených s financováním
projektu, jako jsou závislost na jediném zdroji nebo nejistota
příjmu z grantů.
Plány mitigace - Strategie pro řízení a minimalizaci finančních rizik, včetně plánu
pro případ výpadku klíčových finančních zdrojů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká finanční rizika mohou ohrozit financování SPACE?
- Jaké strategie budou použity k mitigaci těchto rizik?
Shrnutí kapitoly - Dokumentace obsahující podrobný přehled a analýzu finančních
zdrojů, nástrojů a možností financování projektu SPACE
Zpráva s identifikací
finančních zdrojů - Přehled konkrétních kroků a opatření pro zajištění potřebného
Plán financování financování, včetně časového harmonogramu a odpovědných
osob.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké finanční zdroje a nástroje financování jsou využitelné pro projekt SPACE?
- Jaký je navržený plán financování projektu včetně časového rámce a odpovědností?
- Jak bude zajištěna provázanost mezi dostupnými zdroji a jednotlivými fázemi projektu?
- Jaká opatření minimalizují riziko nedostatku financí v průběhu realizace?
4.14. Stakeholder management
Tato kapitola představí klíčové aktéry projektu, jejich zájmy, potřeby a vliv na úspěch celého záměru.
Popíše, jak byli jednotliví aktéři identifikováni a kategorizováni podle míry jejich zájmu a vlivu. Dále
kapitola analyzuje jejich potřeby, stanoví priority a navrhne strategie zapojení a spolupráce – včetně
jasně definovaných rolí, komunikačních kanálů a způsobů integrace jejich podnětů do projektu.
Součástí je přehled nástrojů pro řízení vztahů, řešení případných konfliktů a systém pro sběr a
začleňování zpětné vazby. Výsledkem je analýza klíčových aktérů a plán zapojení a komunikace, který
podpoří dlouhodobou, transparentní a efektivní participaci všech relevantních subjektů.
Identifikace klíčových aktérů
Výstup Popis výstupu
Identifikace aktérů - Přehled všech relevantních klíčových aktérů, kteří mají zájem
nebo vliv na projekt SPACE (např. veřejný sektor, soukromé
společnosti, nevládní organizace, obyvatelé, akademické
instituce).
Kategorizace aktérů - Rozdělení aktérů do kategorií podle jejich vlivu a zájmu na
projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kdo jsou klíčoví aktéři, kteří mají zájem nebo vliv na projekt SPACE?
- Jak budou tito aktéři kategorizováni podle vlivu a zájmu?
Analýza potřeb a zájmů aktérů
Analýza zájmů - Zjištění a analýza zájmů, potřeb a očekávání jednotlivých aktérů
ve vztahu k projektu SPACE.
Stanovení priorit - Určení, které potřeby a zájmy aktérů jsou klíčové pro úspěch
projektu a jak budou zohledněny.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou potřeby, zájmy a očekávání jednotlivých klíčových aktérů?
- Jaké potřeby a zájmy jsou pro úspěch projektu nejdůležitější?
Strategie zapojení aktérů
Model spolupráce s klíčovými - Návrh modelu spolupráce, který stanoví role, odpovědnosti a
aktéry formy zapojení klíčových partnerů do projektu SPACE
Včetně způsobů, jakým budou informováni, konzultováni a jak
- budou jejich potřeby integrovány do projektu.
Komunikační plán - Vytvoření specifických komunikačních strategií pro každou
kategorii aktérů s cílem zajistit jejich efektivní zapojení a
podporu projektu.
- Návrh využití komunikačních kanálů a strategie kombinace
tradičních médií, digitálních platforem a přímé komunikace s
veřejností pro propagaci SPACE a zapojení cílových skupin.
-
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jakým předpokládaným způsobem budou klíčoví aktéři zapojeni do projektu SPACE?
- Jaké komunikační strategie budou použity pro jednotlivé kategorie aktérů?
- Jaké komunikační kanály a formy by měly být využity k propagaci projektu SPACE a zapojení
cílových skupin?
Řízení vztahů s aktéry
Nástroje pro řízení vztahů - Přehled nástrojů a technik pro řízení vztahů s klíčovými aktéry,
včetně pravidelné komunikace, setkání, workshopů a zpětné
vazby.
Řešení konfliktů - Strategie a postupy pro řešení potenciálních konfliktů nebo
rozdílů v zájmech mezi jednotlivými aktéry.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké nástroje a techniky by měly být použity pro efektivní řízení vztahů s klíčovými aktéry?
- Jak by měly být řešeny případné konflikty či rozdílné požadavky mezi aktéry?
Hodnocení a zpětná vazba - Metodika sběru a vyhodnocování zpětné vazby od relevantních
Sběr a integrace zpětné klíčových aktérů.
vazby
- Systém pravidelného vyhodnocování a integrace zpětné vazby
Přizpůsobení strategií do dalších rozvojových plánů SPACE.
- Jak bude zpětná vazba od aktérů začleněna do projektových
plánů a strategií, aby bylo zajištěno, že jejich potřeby a zájmy
jsou adekvátně zohledněny.
Pravidelná aktualizace - Zajištění, že strategie zapojení aktérů budou pravidelně
aktualizovány na základě nových informací a změn ve vztazích.
- Kritéria a metody pro sledování a hodnocení úspěšnosti
komunikační strategie, včetně dosažení stanovených cílů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude zpětná vazba od aktérů začleněna do projektu?
- Jak bude zajištěna pravidelná aktualizace strategií zapojení aktérů?
Shrnutí kapitoly
Analýza klíčových aktérů - Dokumentace obsahující podrobný přehled identifikovaných
aktérů, jejich potřeb a strategií zapojení.
Návrh modelů spolupráce - Přehled konkrétních kroků, strategií a komunikačních plánů pro
efektivní zapojení všech klíčových aktérů do projektu SPACE.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Kteří klíčoví aktéři byli identifikováni pro projekt SPACE a jaké jsou jejich zájmy, potřeby a role?
- Jaký je plán pro jejich zapojení a jaké komunikační strategie budou využity?
- Jaké modely spolupráce jsou navrženy pro zajištění efektivní participace?
- Jak bude zajištěna transparentní a dlouhodobá komunikace mezi zapojenými subjekty?
4.15. Analýza a řízení rizik
Tato kapitola přináší přehled hlavních rizik spojených s projektem SPACE, včetně jejich identifikace,
kategorizace, pravděpodobnosti výskytu a dopadu. Součástí je matice rizik, která pomáhá určit
nejzásadnější hrozby pro úspěch projektu. Dále kapitola popíše strategie řízení a mitigace rizik,
konkrétní opatření, odpovědnosti jednotlivých týmů a způsob průběžného monitorování. Zahrne také
plán pravidelné revize a aktualizace na základě změn a zpětné vazby. Výstupem je zpráva o rizicích a
plán jejich řízení, které zajistí systematický přístup k minimalizaci nejistot během realizace projektu.
Analýza rizik
Identifikace rizik - Přehled všech potenciálních rizik, která mohou ohrozit úspěšné
provedení projektu SPACE.
Kategorizace rizik
Hodnocení - Rizika mohou zahrnovat finanční, technická, právní,
pravděpodobnosti environmentální, sociální a další typy rizik.
- Budou zohledněna i regulatorní rizika spojená s pravidly
veřejné podpory, hospodářské soutěže a financování veřejné
infrastruktury.
- Rozdělení identifikovaných rizik do kategorií podle jejich
charakteru (např. interní vs. externí, strategická vs. operativní).
- Odhad pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik na základě
historických dat, odborných odhadů a scénářů.
Hodnocení dopadu - Analýza možných dopadů každého rizika na projekt, zahrnující
finanční ztráty, zpoždění, poškození reputace a další.
Matice rizik - Vytvoření matice rizik, která kombinuje pravděpodobnost a
dopad, čímž pomáhá identifikovat nejkritičtější rizika.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká jsou hlavní rizika spojená s projektem SPACE?
- Jak budou tato rizika kategorizována podle jejich charakteru?
- Jaká je pravděpodobnost výskytu jednotlivých rizik?
- Jaký dopad mohou mít tato rizika na projekt SPACE?
Plán pro řešení rizik
Strategie řízení rizik - Návrh strategií pro řízení rizik, včetně jejich minimalizace,
převzetí, přenosu (např. pojištění) nebo vyhýbání se rizikům
Mitigace rizik - Konkrétní kroky a opatření, která budou zavedena pro zmírnění
identifikovaných rizik, včetně preventivních opatření a krizových
plánů.
Zodpovědnost za řízení rizik - Určení týmů nebo osob odpovědných za monitorování, řízení a
reportování rizik.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké strategie budou použity pro řízení a minimalizaci rizik?
- Kdo bude odpovědný za řízení a monitorování rizik?
Monitorování a revize rizik
Průběžné monitorování - Plán pro průběžné sledování rizik v průběhu trvání projektu,
včetně pravidelného hodnocení rizikové situace a úprav plánu.
Revize a aktualizace - Postupy pro pravidelnou revizi a aktualizaci rizikového plánu na
základě změn v projektu nebo externích faktorech.
Zpětná vazba a zlepšování - Mechanismy pro získávání zpětné vazby z realizace projektu a
jejich využití pro zlepšení přístupu k řízení rizik.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak bude probíhat průběžné monitorování rizik?
- Jak budou rizikové plány revidovány a aktualizovány během projektu?
Shrnutí kapitoly
Zpráva o identifikaci a - Dokumentace obsahující podrobný seznam identifikovaných
hodnocení rizik rizik, jejich pravděpodobnosti, dopadu a hodnocení.
Plán pro řízení rizik - Detailní plán obsahující strategie a konkrétní kroky pro řízení a
mitigaci rizik, včetně odpovědnosti a monitorovacích
mechanismů.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaký je finální seznam rizik a jejich hodnocení pro projekt SPACE?
- Jaký je plán pro řízení a mitigaci těchto rizik?
5. Zhodnocení projektu ve vazbě na definovaný účel a předmět, doporučení
pro další postup
Kapitola poskytne přehled o hlavních závěrech studie proveditelnosti projektu SPACE a jejich významu
pro další rozhodování. Nabídne souhrn klíčových poznatků z jednotlivých tematických částí studie a
posoudí reálnou dosažitelnost stanovených cílů. Součástí je také finanční analýza, včetně odhadu
návratnosti investice, citlivostní analýzy a hodnocení poměru nákladů a přínosů (CBA). Na základě
těchto výstupů poskytuje kapitola strategická doporučení pro další fáze projektu, včetně návrhů na
případné úpravy nebo optimalizace. Výsledná souhrnná zpráva bude sloužit jako podklad pro
kvalifikované rozhodnutí o dalším směřování projektu SPACE, s důrazem na jeho udržitelnost, efektivitu
a přínos pro město. Udržitelnost je pro potřeby hodnocení projektu definována jako schopnost
dlouhodobě pokrývat veškeré běžné provozní náklady (zejména personální, technické, energetické a
provozně-administrativní) z jiných než rozpočtových zdrojů hlavního města Prahy.
Popis základních závěrů studie
Výstup Popis výstupu
Souhrn závěrů - Přehled hlavních závěrů vyplývajících z jednotlivých kapitol
studie proveditelnosti, včetně klíčových poznatků a zjištění.
Relevance a význam - Diskuse o tom, jak tyto závěry ovlivňují celkovou proveditelnost
a úspěch projektu SPACE.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní závěry studie proveditelnosti projektu SPACE?
- Jaký význam mají tyto závěry pro celkovou proveditelnost projektu?
Posouzení dosažitelnosti stanovených cílů
Analýza cílů - Posouzení, zda a jak budou stanovené cíle projektu SPACE
dosažitelné na základě výsledků studie proveditelnosti.
Identifikace rizik - Přehled potenciálních překážek, které by mohly bránit dosažení
cílů, a návrhy na jejich překonání.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jak dosažitelné jsou stanovené cíle projektu SPACE?
- Jaké překážky mohou ovlivnit dosažení těchto cílů a jak je lze překonat?
Odhad návratnosti investic
Výpočty a odhady - Prezentace odhadů návratnosti investic na základě finanční
analýzy a projekcí budoucích výnosů a nákladů.
Citlivostní analýza - Hodnocení, jak citlivé jsou výsledky na změny v klíčových
předpokladech, jako jsou náklady, výnosy a rizika.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká je odhadovaná návratnost investic pro projekt SPACE?
- Jaké faktory mohou ovlivnit přesnost odhadu návratnosti investic?
Cost-benefit analýza (CBA)
Přehled nákladů a přínosů - Shrnutí hlavních nákladových položek spojených s realizací
projektu SPACE a očekávaných přínosů, včetně ekonomických,
sociálních a environmentálních dopadů.
Hodnocení efektivity - Analýza poměru nákladů a přínosů projektu s cílem určit jeho
investice: finanční a společenskou návratnost.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou hlavní náklady a očekávané přínosy projektu SPACE?
- Jaká je celková efektivita investice z pohledu poměru nákladů a přínosů?
Realizovatelnost projektu z hlediska všech prvků studie proveditelnosti
Komplexní posouzení - Zhodnocení realizovatelnosti projektu SPACE z hlediska
technických, finančních, právních, environmentálních a
organizačních aspektů.
Identifikace klíčových faktorů - Diskuse o tom, které prvky studie proveditelnosti mají největší
vliv na realizovatelnost projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaká je celková realizovatelnost projektu SPACE na základě všech prvků studie proveditelnosti?
- Které faktory jsou klíčové pro úspěšnou realizaci projektu?
Doporučení pro další postup
Strategická doporučení - Návrhy konkrétních kroků a strategií pro další fáze projektu,
včetně možnosti změny či úpravy projektu na základě výsledků
studie.
Rozhodovací podklady - Poskytnutí informací potřebných pro rozhodnutí o dalším
směřování projektu, včetně doporučení, zda projekt pokračovat,
upravit nebo zastavit.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou doporučené kroky pro další postup v projektu SPACE?
- Jaká rozhodnutí by měla být přijata na základě výsledků této studie?
- Které faktory jsou klíčové pro úspěšnou realizaci projektu?
Shrnutí kapitoly
Souhrnná zpráva - Dokumentace obsahující zhodnocení celkové proveditelnosti
projektu.
- Zahrnuje klíčové závěry, ekonomické a společenské přínosy,
hodnocení nákladů a rizik, včetně doporučení pro efektivní
financování a udržitelnost projektu.
Doporučení pro rozhodování - Přehled konkrétních doporučení, která mají být zohledněna při
rozhodování o dalším směřování projektu.
Otázky, na které kapitola odpoví:
- Jaké jsou klíčové závěry a doporučení pro projekt SPACE?
- Jaká konkrétní rozhodnutí jsou doporučena na základě výsledků studie?