Textová podoba smlouvy Smlouva č. 4724488: Smlouva o úvěru č. 2819/17/5626

                        Environmental and Social Safeguards Policy


 

 

Rozvojová banka Rady Evropy 
55 avenue Kléber • FR-75116 PAŘÍŽ 

www.coebank.org 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

Směrnice o ochraně životního prostředí a 
sociálních zárukách 

 

 



 

2 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

Obsah 

 Strana 

ÚVOD 3 

DEFINICE POJMŮ 3 

CÍLE 4 

ROZSAH PŮSOBNOSTI 4 

AKTUALIZACE SMĚRNICE A APLIKACE DOPLŇUJÍCÍCH NOREM 5 

1. Obecné zásady 5 

2. Požadavky 6 

2.1 Požadavky na ochranu životního prostředí 6 

2.2 Požadavky na sociální záruky 7 

2.3 Zveřejnění informací o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách a účast veřejnosti 
na rozhodování 

7 

2.4 Řešení klimatických změn 7 

2.5 Ochrana přírody a biologické rozmanitosti 8 

2.6 Sektory přispívající k environmentálním a sociálním rizikům 8 

3. Screening a kategorizace 9 

3.1 Účel screeningu a kategorizace 9 

3.2 Proces kategorizace 9 

4. Environmentální a sociální due diligence 10 

5. Posouzení ochrany životního prostředí a sociálních záruk 10 

6. Monitorování ochrany životního prostředí a sociálních záruk 11 

6.1 Příjemce - Monitorování ochrany životního prostředí a sociálních záruk a podávání zpráv o 
ochraně životního prostředí a sociálních zárukách 

11 

6.2 Banka - Monitorování ochrany životního prostředí a sociálních záruk a podávání zpráv o 
ochraně životního prostředí a sociálních zárukách 

11 

  



 

3 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

ÚVOD 

1. Rozvojová banka Rady Evropy (dále jen „CEB“, „CEDB“ nebo pro účely této Směrnice jen „Banka“) má 
specifický mandát k provádění svých operací ve prospěch sociálně a environmentálně udržitelného 
rozvoje. Pod záštitou nejvyšší autority Rady Evropy, která položila základy jejího sociálního povolání, a 
díky postupnému rozvoji svých finančních aktivit se Banka stala významným přispěvatelem do rámce 
evropské solidarity. 

2. Na základě svého sociálního povolání a privilegovaného vztahu s Radou Evropy Banka podporuje 
hodnoty a zásady lidských práv zakotvené v Úmluvách Rady Evropy. 

3. Článek II stanov Banky stanoví, že řešení sociálních problémů „obětí přírodních nebo ekologických 
katastrof“ patří mezi sociální priority CEB. Vzhledem k častějšímu a závažnějšímu vystavení 
katastrofickým meteorologickým událostem, jako jsou bouře, záplavy a sucha, Banka uznává, že 
obyvatelstvo představuje jak potenciální oběti, tak aktivní zainteresované strany. 

4. Neudržitelné lidské činnosti nevyhnutelně vedou k narušení přirozené rovnováhy, což zase vytváří 
globální ekologické nerovnováhy, jako je změna klimatu a vyčerpání přírodních zdrojů včetně biologické 
rozmanitosti. Z těchto důvodů si je Banka vědoma, že rozvoj udržitelných obcí může být smysluplně 
dosažen pouze vhodnou integrací environmentálních a sociálních hledisek do jejích úvěrových 
transakcí. 

5. Banka zdůraznila svůj závazek podporovat správné environmentální postupy tím, že podepsala 
deklaraci „Evropské zásady pro životní prostředí“ (EPE). EPE, jejichž zásady jsou odvozeny z 
environmentální politiky a legislativy Evropské unie (EU), byly vytvořeny v partnerství s dalšími 
evropskými multilaterálními finančními institucemi (MFI) a schváleny Evropskou komisí. EPE tak 
podporují přístup této směrnice z hlediska ochrany životního prostředí. 

6. Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách (ESSP) rozvíjí a formalizuje závazek 
Banky podporovat environmentálně a sociálně udržitelné projekty. Směrnice nastiňuje principy, na nichž 
je založen přístup k přezkumu a řízení ochrany životního prostředí a sociálních záruk ze strany Banky, a 
stanovuje požadavky na ochranu životního prostředí a sociální záruky platné pro každý Projekt. 

7. Směrnice ESSP je doplněna o standardy záruk stanovující podrobné požadavky, které se uplatní v 
případě, že budou aktivovány procesem environmentální a sociální due diligence Banky. Standardy 
jsou součástí Příručky pro přípravu a realizaci projektů a obsahují podrobné požadavky na: 

 Posouzení ochrany životního prostředí a sociálních záruk. 

 Řízení akvizice pozemků, ekonomického vysídlování a nedobrovolného přesídlování. 

 Screening činností vyloučených z financování CEB (seznam environmentálních a sociálních 
vyloučení). 

DEFINICE POJMŮ 

8. Pojmy „Příjemce“ a „Projekt“ v této Směrnici o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách 
(ESSP) mají následující význam: 

 „Příjemcem“ se rozumí příjemce financování Projektu ze strany Banky a jakýkoli jiný subjekt 
odpovědný za realizaci Projektu. 

 „Projektem“ se rozumí konkrétní soubor úvěrových nebo neúvěrových aktivit, pro které je 
financování ze strany Banky poskytováno, jak je definováno ve smlouvě upravující takové 
financování, bez ohledu na nástroj financování nebo na to, zda je Projekt financován Bankou 
zcela nebo jen částečně. 

CÍLE 

9. Cíle Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách (ESSP) jsou: 

 Podpořit rozhodování ze strany Banky. 

 Zajistit environmentální a sociální screening a kategorizaci Projektů. 

 Vyhodnotit potenciální environmentální a sociální rizika a nepříznivé dopady na Projekty. 



 

4 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

 Identifikovat opatření, která mají zabránit, minimalizovat, zmírnit nebo kompenzovat nepříznivé 
environmentální a sociální dopady. 

 Zajistit mechanismus pro řízení environmentálních a sociálních rizik a nepříznivých dopadů v 
průběhu celého cyklu Projektu. 

 Podporovat klienty při identifikaci a řízení environmentálních a sociálních rizik a nepříznivých 
dopadů. 

 Poskytnout pevný rámec pro řízení provozních rizik Banky a rizik ohrožení jejího dobrého jména v 
souvislosti se záležitostmi týkajícími se ochrany životního prostředí a sociálních záruk. 

 Usnadnit spolupráci na záležitostech ochrany životního prostředí a sociálních záruk se 
spolufinancujícími partnery 

ROZSAH PŮSOBNOSTI 

10. ESSP zahrnuje všechny Projekty. Banka požaduje, aby každý Příjemce řídil environmentální a 
sociální rizika a nepříznivé dopady související s Projektem financovaným Bankou způsobem, který je v 
souladu s požadavky ESSP. 

11. Peněžní prostředky třetích stran spravované Bankou. Pokud je Projekt financován z peněžních 
prostředků1, které Banka spravuje jménem jiných finančníků, Banka může zvážit uplatnění dodatečných 
požadavků na ochranu životního prostředí a požadavků na sociální záruky ostatních finančníků za 
předpokladu, že Banka zjistila, že jsou v souladu s ESSP a politikou Banky. 

12. Společné financování s partnerskými institucemi. Banka může případ od případu souhlasit s tím, že 
bude uplatňovat zásady a postupy ochrany životního prostředí a sociálních záruk jiných multilaterálních 
rozvojových bank a/nebo specifické požadavky institucí poskytujících dotace, které se podílejí na 
financování Projektu. Tento přístup vyžaduje, aby byla Banka přesvědčena o tom, že záruky a/nebo 
specifické požadavky partnerské instituce jsou v souladu s ESSP, a že se předpokládají vhodné 
způsoby monitorování. V takových případech se Banka může spolehnout na posouzení dodržování 
aplikovaných zásad a postupů ze strany partnerské instituce. 

13. Operační integrace. Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách je doplněna 
standardy záruk uvedenými v Příručce pro přípravu a realizaci projektů a interními postupy, nástroji a 
podpůrnými dokumenty zajišťujícími integraci požadavků do všech relevantních aspektů transakcí 
týkajících se Projektů. 

AKTUALIZACE SMĚRNICE A APLIKACE DOPLŇUJÍCÍCH NOREM 

14. Banka bude aktualizovat tuto směrnici podle potřeby tak, aby zohledňovala vyvíjející se potřeby jejích 
zainteresovaných stran a nový vývoj osvědčených postupů MFI. Za účelem řešení nových otázek 
týkajících se ochrany životního prostředí a sociálních záruk, na něž se tato směrnice nevztahuje, může 
Banka odkázat na záruky používané jinými MFI nebo na jiné příslušné mezinárodní osvědčené postupy. 

1. Obecné zásady 

15. CEB funguje v rámci institucionálního rámce zřízeného pod nejvyšší autoritou Rady Evropy, a proto 
podporuje své sociální a environmentální priority a zásady zaměřené na ochranu lidských práv a 
životního prostředí. 

16. CEB se zavázala prosazovat sociální odpovědnost a udržitelný rozvoj prostřednictvím Projektů, které 
podporuje, a aktivně se snaží financovat Projekty, které přinášejí hmatatelné sociální a environmentální 
benefity. Přístupová kritéria a kritéria způsobilosti pro jednotlivé sektory, která řídí proces identifikace 
Projektu a která odrážejí výslovný sociální mandát Banky, jsou obsažena v Úvěrové politice Banky. 

17. Přístup Banky v oblasti přezkumu a řízení sociálních záruk vychází ze zásad zakotvených v Úmluvě 
Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod a v Evropské sociální chartě. Zásady 
specificky zdůrazněné v transakcích Projektu jsou ty, které se týkají následujících oblastí: 

 Podmínky a práva pracovníků 

                                            
1 např. svěřenské fondy 



 

5 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

 Ochrana zranitelných skupin 

 Nucená práce a dětská práce 

 Rovnost pohlaví a zákaz diskriminace 

 Ochrana živobytí a bydlení 

 Zdraví a bezpečnost společnosti 

 Informování zainteresovaných stran a jejich účast na rozhodování 

18. Jako signatář EPE a s výhradou svého mandátu, geografického rozsahu operací a specifických 
podmínek této směrnice CEB uplatňuje na všechny Projekty příslušné zásady a standardy EU. Zásady 
EPE zahrnují zejména zásadu obezřetnosti, zásadu prevence, zásadu, že škody na životním prostředí 
by měly být přednostně odstraněny u zdroje, a zásadu, že „znečišťovatel platí“. CEB může uplatnit 
zásadu obezřetnosti, pokud se domnívá, že potenciálně nepříznivé účinky Projektu nejsou dostatečně 
zmírněny, nebo že pravděpodobný zbytkový dopad na životní prostředí převažuje nad očekávanými 
sociálními přínosy. 

19. EPE zdůrazňuje zejména potřebu soudržnosti se zásadami a příslušnými hmotněprávními předpisy EU 
v oblasti životního prostředí, pokud jde o: 

 Zásady, standardy a postupy týkající se posouzení dopadů Projektů na životní prostředí; 

 Zásady ochrany životního prostředí, hmotněprávní normy a praktiky předpokládané ve 
směrnicích EU o průmyslových emisích, vodním hospodářství a nakládání s odpady, 
znečišťování ovzduší a půdy, povodních, zdraví a bezpečnosti při práci a ochraně přírody. 

20. Prostřednictvím svých postupů posuzování a monitorování ochrany životního prostředí a sociálních 
záruk se CEB bude snažit zajistit, aby Projekty, které financuje, byly navrženy a realizovány s cílem: 

 Optimalizovat sociální a environmentální přínosy. 

 Minimalizovat nepříznivé environmentální a sociální dopady. 

 Dodržovat příslušné sociální a environmentální normy. 

21. CEB nebude vědomě financovat Projekty, které: 

 Jsou označeny jako škodlivé pro lidské bytosti nebo podkopávají lidská práva chráněná v Úmluvě 
Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod a v Evropské sociální chartě. 

 Mohou s velkou pravděpodobností způsobit významné a nezvratné negativní environmentální 
a/nebo nepříznivé sociální dopady. 

 Nesplňují požadavky CEB na ochranu životního prostředí a sociální záruky. 

 Jsou uvedeny v „Seznamu vyloučených projektů“, který je zahrnut do Úvěrové politiky. 

2. Požadavky 

2.1 Požadavky na ochranu životního prostředí 

22. CEB požaduje, aby byly všechny projekty navrženy a realizovány způsobem, který zajistí soulad s 
hmotněprávními normami a postupy zakotvenými v příslušných mnohostranných dohodách o životním 
prostředí (MEA) a úmluvách Rady Evropy obsažených v platných právních předpisech (např. biologická 
rozmanitost, klimatické změny, ozonová vrstva, mokřady, perzistentní organické znečištění, 
přeshraniční znečištění ovzduší, ohrožené druhy a informace o životním prostředí). 

23. Pokud se Projekty financované CEB nacházejí v členských státech EU, zemích EHP, kandidátských 
zemích a potenciálních kandidátských zemích EU a zemích v sousedství EU, které podepsaly dohody o 
přidružení nebo jiné formy dohody s EU, tyto Projekty budou navrženy a prováděny tak, aby byly v 
souladu se zásadami EPE (odstavec 19) a příslušnými hmotněprávními předpisy EU v oblasti životního 
prostředí2, se zvláštním důrazem na: 

                                            
2 Kromě výjimek přijatých CEB pro účely Projektu založeného na jakékoli dohodě mezi hostitelskou zemí a EU 
nebo jiných řádně odůvodněných přechodných opatřeních. 



 

6 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

 Zásady, standardy a postupy týkající se posouzení dopadů projektů na životní prostředí; 

 Zásady ochrany životního prostředí, hmotněprávní normy a praktiky předpokládané ve 
směrnicích EU o průmyslových emisích, vodním hospodářství a nakládání s odpady, 
znečišťování ovzduší a půdy, zdraví a bezpečnosti při práci a ochraně přírody, pokud lze tyto 
zásady, normy a praktiky aplikovat na konkrétní Projekty. 

24. Při financování projektů ve všech ostatních zemích Banka vyžaduje, aby byly projekty navrženy a 
realizovány tak, aby byly v co největší míře v souladu se zásadami EPE s přihlédnutím k nákladům na 
aplikaci a místním specifikům. V případech, kdy jsou environmentální standardy těchto zemí méně 
přísné než příslušné environmentální standardy EU, může Banka zvážit přijetí standardu hostitelské 
země pro: 

 Projekty, které přinášejí významné přínosy pro lidské zdraví a/nebo životní prostředí ve srovnání 
s výchozím stavem Projektu „ex-ante“, avšak vzhledem k socioekonomickému kontextu země 
nejsou schopné nákladově efektivně splnit nejpřísnější normy EU. 

 Projekty realizované v po sobě jdoucích fázích, které umožňují postupnou konvergenci s 
normami EU v přiměřeném časovém rámci. 

Tyto projekty by však neměly zahrnovat přenos znečišťujících činností ze zemí s vyššími 
environmentálními standardy. 

2.2 Požadavky na sociální záruky 

25. CEB požaduje, aby byly všechny Projekty navrženy a prováděny tak, aby byl zajištěn jejich soulad s 
příslušnými zásadami Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod a Evropské 
sociální charty. 

26. Banka požaduje, aby se Příjemce zabýval záležitostmi týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví 
veřejnosti souvisejícími s Projektem a záležitostmi týkajícími se informování zainteresovaných stran a 
jejich účasti na rozhodování v souladu s ESSP a příslušnými standardy záruky uvedenými v Příručce. 

2.3 Zveřejnění informací o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách a účast veřejnosti na 
rozhodování 

27. CEB požaduje, aby Příjemce u Projektů financovaných ze strany CEB usnadnil dostupnost informací o 
životním prostředí pro zainteresované strany v souladu s ustanoveními Aarhuské mezinárodní úmluvy o 
přístupu k informacím a účasti veřejnosti na rozhodování, je-li tato úmluva v tomto případě použitelná, 
nebo pokud to CEB považuje za vhodné. 

28. CEB rovněž požaduje, aby Příjemce zajistil, aby byly příslušné informace o sociálních rizicích a 
nepříznivých dopadech Projektu zpřístupněny a aby byly srozumitelné zainteresovaným stranám 
Projektů; cílem je, aby měly zainteresované strany možnost poskytnout užitečný přínos při navrhování a 
realizaci Projektu. Jedná se zejména o Projekty zahrnující získávání pozemků, ekonomické vysídlení 
a/nebo nedobrovolné přesídlení. 

29. CEB bude zveřejňovat informace o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách v souvislosti s 
Projektem, pokud to bude vhodné a v souladu s podmínkami uvedenými v její Politice poskytování 
informací veřejnosti. Pro všechny Projekty, které jsou zařazeny do kategorie „A“, a pro Projekty 
zařazené do kategorie „B“, které podléhají vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo posuzování 
vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo (ESIA), bude zpřístupněn netechnický souhrn prostřednictvím 
webových stránek CEB nejméně třicet (30) dnů před rozhodnutím správní rady CEB. 

30. CEB zveřejní na své webové stránce souhrnný přehled o operacích FI nebo PI, které pravděpodobně 
obsahují dílčí projekty vyžadující EIA. Shrnutí Projektu bude zveřejněno nejméně třicet (30) dnů před 
rozhodnutím správní rady CEB. 

2.4 Řešení klimatických změn 

31. CEB uznává význam závěrů Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), zejména že změna 
klimatu je jednoznačná, a že většina globálního oteplování může být spojena s antropogenními emisemi 
skleníkových plynů. V důsledku toho si je Banka vědoma, že uhlíková stopa jejích Projektů může v 
blízké budoucnosti ovlivnit rozsah změny klimatu. 

32. Za účelem řešení problémů spojených se změnou klimatu a podpory přechodu na nízkouhlíkové 



 

7 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

hospodářství Banka provádí screening navrhovaných Projektů s cílem identifikovat potenciální rizika a 
dopady klimatických změn, jakož i příležitosti ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně 
klimatu. Proces screeningu určuje, zda a jaká klimatická hlediska jsou relevantní a zda je potřebná další 
analýza pro jejich posouzení. Čtyři parametry změn klimatu jsou následující: 

 Potenciál uhlíkové stopy, aby se zjistilo, zda se od Projektu očekává, že v průběhu své 
ekonomické životnosti vytvoří značné množství skleníkových plynů. Podrobné posouzení je 
nutné, pokud očekávané emise skleníkových plynů překročí prahovou hodnotu uvedenou v 
Příručce. 

 Citlivost na změnu klimatu, za účelem určení pravděpodobné zranitelnosti Projektu nebo jeho 
cílové populace vůči změně klimatu, a zda by měla být zvážena další analýza klimatického rizika. 

 Potenciál zmírnění, s cílem identifikovat potenciál Projektu přispívat ke zmírňování změny 
klimatu, typicky pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů. Banka se snaží zaměřit na Projekty 
s vysokým potenciálem zmírnění a přispět k rozvoji potenciálu zmírnění u Projektů, kdykoli to 
bude možné a praktické. 

 Adaptační potenciál, s cílem identifikovat potenciál Projektu přispívat k přizpůsobení se změně 
klimatu, typicky prostřednictvím zvýšení odolnosti cílové populace nebo infrastruktury proti 
účinkům změny klimatu. Banka se snaží zaměřit na Projekty s vysokým adaptačním potenciálem 
a přispět k rozvoji adaptačního potenciálu u Projektů, kdykoli to bude možné a praktické. 

2.5 Ochrana přírody a biologické rozmanitosti 

33. Pokud jde o biologickou rozmanitost, CEB uznává sociální hodnotu ekosystémů a služeb, které 
poskytují lidstvu. Banka si je také vědoma toho, že lidská činnost může způsobit zničení přírodních 
stanovišť a vyhynutí souvisejících druhů, a že ztráta biologické rozmanitosti se v příštích desetiletích 
pravděpodobně urychlí v důsledku změny klimatu. Proto v souladu s Úmluvou Rady Evropy o ochraně 
evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť nebude Banka financovat Projekty, které mohou způsobit 
ztrátu zásadních přírodních stanovišť a ohrožených druhů. 

2.6 Sektory přispívající k environmentálním a sociálním rizikům 

34. CEB obecně a v souladu se svým specifickým sociálním zaměřením nefinancuje rozsáhlé průmyslové 
operace, které mají potenciál vyvolat významná sociální a environmentální rizika a nepříznivé dopady. 
Toto omezení se týká zejména investic do odvětví těžebního průmyslu3, zejména: 

 Těžba uhlí nebo lignitu 

 Těžba ropy a zemního plynu 

 Těžba kovových rud 

35. Za účelem podpory tvorby a zachování pracovních míst může CEB financovat produktivní investiční 
projekty v mikropodnicích, malých a středních podnicích (MSME). Tyto investice však vylučují činnosti 
uvedené v Seznamu vyloučených projektů uvedeném v Úvěrové politice. 

36. Za účelem podpory přechodu k nízkouhlíkové ekonomice může Banka financovat Projekty v oblasti 
energie z obnovitelných zdrojů v malém měřítku a Projekty energetické účinnosti. Banka požaduje, aby 
byly způsobilé Projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v souladu se „specifickými podmínkami 
pro Projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“, které jsou uvedeny v Příručce. Způsobilé Projekty 
energetické účinnosti týkající se výroby primární energie musí vyloučit investice do elektráren na uhlí. 

37. CEB může zvážit financování ochranných hrází v malém měřítku a souvisejících struktur v kontextu 
rozvoje venkova, malých vodních elektráren a prevence záplav. Banka případně uplatní doporučení 
Světové komise pro přehrady (WCD). Banka také požaduje, aby byly Projekty vodních elektráren 
navrženy a realizovány tak, aby byly v souladu s požadavky na Projekty vodních elektráren uvedené v 
odstavci 36. 

38. CEB nebude financovat přehrady ani související infrastruktury: 

 U nichž je pravděpodobné, že budou vytvářet konflikty mezi populacemi sdílejícími vodní toky, 

                                            
3 To se týká činností, které jsou popsány v Přehledu skupiny Světové banky o těžebním průmyslu, viz: 
www.ifc.org.eir 



 

8 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

kterých se Projekt týká. 

 U nichž se předpokládá, že budou zahrnovat rozsáhlé nedobrovolné přesídlení nebo dobrovolné 
přesídlení bez spravedlivého odškodnění. 

 Které budou pravděpodobně vytvářet významné nevratné nepříznivé environmentální a sociální 
dopady. 

3. Screening a kategorizace 

39. Přestože konečná odpovědnost za realizaci environmentálně a sociálně udržitelného Projektu leží na 
Příjemci, CEB uplatňuje posuzování Projektů, due diligence a monitorovací systémy s cílem zajistit, že 
Příjemce náležitě zohlední environmentální aspekty a aspekty sociálních záruk. Tento proces začíná 
screeningem a kategorizací. 

3.1 Účel screeningu a kategorizace 

40. Banka provádí screening a kategorizaci každého Projektu při vstupu, aby definovala povahu a úroveň 
přezkumu ochrany životního prostředí a sociálních záruk a typ zveřejnění informací vztahujících se na 
Projekt. Kategorizace zohledňuje charakteristiky Projektu a citlivost lokality a dále bere v úvahu význam 
pravděpodobných nepříznivých environmentálních a sociálních dopadů. Proces screeningu slouží také 
k určení, zda se použijí Standardy pro ochranu životního prostředí a sociální záruky (ESSS), a pokud 
ano, jaké. Banka přezkoumá stávající dokumentaci, pokud již bylo provedeno hodnocení ochrany 
životního prostředí a sociálních záruk, a v takových případech určí, zda je zapotřebí doplňkové 
posouzení ochrany životního prostředí a sociálních záruk. 

3.2 Proces kategorizace 

41. Banka klasifikuje Projekt do jedné z pěti kategorií (A, B, C, FI a PI), které odráží charakteristiky Projektu 
a odhadovaný stupeň environmentálních a sociálních rizik. Projekty sestávající z několika složek nebo z 
dobře identifikovaných dílčích projektů budou zařazeny do kategorie složky nebo dílčího projektu s 
nejvyššími environmentálními a/nebo sociálními riziky. Banka může revidovat kategorizaci Projektu, 
pokud se environmentální a/nebo sociální rizika budou vyvíjet během doby trvání Projektu. 

42. Proces kategorizace rizik pro životní prostředí vychází z metodiky směrnice EU EIA4. Kategorizace 
sociálních rizik zohledňuje pravděpodobnou expozici ohrožených skupin nepříznivým dopadům 
spojeným s aspekty sociálních záruk uvedenými v odstavci 17. 

43. Pro účely interní reference Banka rozlišuje pět úrovní kategorizace: 

 Kategorie A, je pravděpodobné, že Projekt způsobí významné nepříznivé environmentální a/nebo 
sociální dopady, které mohou být nezvratné, kumulativní, rozmanité nebo bezprecedentní. 
Posouzení vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo (ESIA) je pro tyto Projekty povinné. 

 Kategorie B, má se za to, že Projekt má omezený počet potenciálně nepříznivých 
environmentálních a sociálních dopadů, které jsou obecně specifické pro konkrétní lokalitu, jsou z 
velké části reverzibilní a lze je snadno řešit pomocí zmírňujících opatření. Takové projekty mohou 
podléhat úplnému ESIA nebo zkrácenému posouzení zaměřenému na specifická 
environmentální a/nebo sociální rizika a nepříznivé dopady. 

 Kategorie C, je pravděpodobné, že Projekt bude mít minimální nepříznivé environmentální a 
sociální dopady. Projekty kategorie C obecně nevyžadují posouzení dopadu na životní prostředí 
ani na obyvatelstvo. Standardní environmentální a zdravotní a bezpečnostní opatření se však na 
takové Projekty vztahovat mohou, např. ty, které zahrnují malá staveniště. 

 Kategorie FI se týká úvěrových operací prostřednictvím finančních zprostředkovatelů (FI), kteří 
přidělují výnosy z úvěru od Banky dílčím projektům nebo konečným příjemcům. V případě 
úvěrových operací FI Banka vyžaduje, aby finanční zprostředkovatel zavedl odpovídající systémy 
due diligence s cílem zajistit, že dílčí projekty budou v souladu s ESSP a budou respektovat 
vnitrostátní environmentální a sociální předpisy. Pro každou úvěrovou operaci kategorizovanou 
jako FI Banka přiřazuje klasifikaci rizika v rozmezí od 1 do 3 (1 je nejvyšší, 3 nejnižší), která odráží 
odhadovaný stupeň environmentálního a sociálního rizika. Klasifikace rizika je založena na 

                                            
4 Směrnice 2014/52/EU 



 

9 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

investičních charakteristikách, systémech hostitelské země a na due diligence Banky s ohledem 
na finančního zprostředkovatele. 

 Kategorie PI se týká úvěrových transakcí programů spravovaných veřejnou institucí (PI) pro 
financování dílčích projektů v rámci národních, regionálních nebo obecních investičních 
programů. Tyto programy jsou obecně prováděny v politickém rámci EU a podléhají 
environmentálním a sociálním požadavkům EU včetně strategického environmentálního 
hodnocení. U úvěrových operací PI se Banka spoléhá na implementační instituci, aby zajistila, že 
dílčí projekty respektují platné environmentální a sociální zákony. Pro každou úvěrovou operaci 
kategorizovanou jako PI Banka přiřazuje klasifikaci rizika v rozmezí od 1 do 3 (1 je nejvyšší, 3 
nejnižší), která odráží odhadovaný stupeň environmentálního a sociálního rizika. Klasifikace 
rizika vychází z typu a rozsahu cílených investic a systémů hostitelské země. Úvěrové operace PI 
zaměřené na dílčí projekty, které mohou být předmětem EIA, jsou zařazeny do kategorie PI-1. 

4. Environmentální a sociální due diligence 

44. Environmentální a sociální due diligence je prováděna jako nedílná součást procesu posuzování 
Projektů ze strany Banky. Podporuje rozhodovací proces, pokud jde o to, zda by Banka měla poskytnout 
finanční prostředky, a pokud ano, jak Banka očekává, že Příjemce řeší environmentální a sociální rizika 
při přípravě a realizaci Projektu. Rozsah due diligence Banky odráží charakteristiku Projektu a je 
úměrný míře environmentálních a sociálních rizik a možným nepříznivým dopadům spojeným s 
Projektem. Může zahrnovat jak dokumentární přezkum, tak i mise na místě, a v případě potřeby může 
zapojovat externí odborníky. 

45. Environmentální a sociální due diligence finančních zprostředkovatelských operací Banky se zaměřuje 
na FI a charakteristiku investic, které by měly být financovány z úvěrů CEB. Proces due diligence FI se 
snaží zjistit, zda má FI zavedené vhodné systémy, které zajistí, aby dílčí projekty financované Bankou 
byly v souladu s požadavky ESSP. Tento proces zahrnuje použití dotazníků a návštěvy 
zprostředkovatele a zahrnuje výsledky monitorovacích misí prováděných operací FI. 

46. Bankovní environmentální a sociální due diligence úvěrových transakcí programu spravovaných 
veřejnými institucemi pro financování dílčích projektů v rámci národních, regionálních nebo obecních 
investičních programů se zaměřuje na rámec provádění ochrany životního prostředí a sociálních záruk 
a zahrnuje přezkoumání implementační kapacity instituce, považuje-li to Banka za nezbytné. Tento 
proces zpravidla zahrnuje použití dotazníků a návštěvy zprostředkovatele a zahrnuje výsledky 
monitorovacích misí investičních programů prováděných touto institucí. 

5. Posouzení ochrany životního prostředí a sociálních záruk 

47. Banka obecně vyžaduje, aby Příjemce zaujal integrovaný přístup k hodnocení environmentálních a 
sociálních rizik a nepříznivých dopadů, neboť tyto otázky týkající se záruk jsou průřezové, vzájemně 
propojené a vyžadují vhodnou koordinaci při plánování a realizaci Projektů. Banka však uznává, že v 
některých zemích vyžaduje platná legislativa přípravu samostatné environmentální a sociální 
dokumentace. V takových případech Banka přezkoumá environmentální a sociální dokumentaci 
poskytnutou Příjemcem, aby zjistila, zda dokumentace vhodně pokrývá posouzení environmentálních i 
sociálních rizik a nepříznivých dopadů, a zda předpokládá opatření ke zmírnění a monitorování. 

6. Monitorování ochrany životního prostředí a sociálních záruk 

48. Banka a Příjemce mají komplementární, ale odlišné kontrolní povinnosti. Rozsah činností v oblasti 
monitorování ochrany životního prostředí a sociálních záruk, včetně jejich rozsahu a četnosti, je úměrný 
rizikům a dopadům Projektu. 

6.1 Příjemce - Monitorování ochrany životního prostředí a sociálních záruk a podávání zpráv o 
ochraně životního prostředí a sociálních zárukách 

49. Banka požaduje, aby Příjemce sledoval a podával zprávy o řízení environmentálních a sociálních 
otázek, jak je popsáno v dokumentaci k posuzování ochrany životního prostředí a sociálních záruk 
(např. v Plánu environmentálního a sociálního řízení, ESMP), a v souladu s požadavky uvedenými v 
Příručce. 

50. U Projektů přímé investice, kdy proces posuzování ochrany životního prostředí a sociálních záruk určil 
potřebu konkrétních ochranných opatření, Banka požaduje, aby Příjemce zajistil, že budou podniknuty 
tyto kroky: 



 

10 Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách - CEB 

 

 Zavést a udržovat vhodné postupy pro sledování provádění požadovaných opatření v oblasti 
životního prostředí a sociálních záruk 

 Přidělit vhodné zdroje nebo najmout externí odborníky s cílem zajistit, že činnosti monitorování a 
podávání zpráv budou prováděny řádně a včas 

 Ověřit, zda jsou opatření v oblasti životního prostředí a sociálních záruk prováděna správně a 
včas, a zda jsou účinná 

 Dokumentovat výsledky monitorování a podat o nich zprávu v souladu s požadavky na 
„zveřejňování informací o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách“ v ESSP. Periodicita 
podávání zpráv by měla být úměrná významu daných otázek, avšak nesmí být menší než dvakrát 
ročně 

 V případě potřeby uvést nápravná opatření a následně podniknout další kroky po provedení 
těchto opatření 

 Poskytovat Bance pravidelné monitorovací zprávy o opatřeních v oblasti životního prostředí a 
sociálních záruk v jednom z oficiálních jazyků Banky 

51. V případě operací FI Banka vyžaduje, aby finanční zprostředkovatel vykazoval dílčí projekty, které jsou 
předmětem posuzování environmentálních a/nebo sociálních dopadů. V závislosti na charakteristice a 
nastavení Projektu může Banka požadovat přezkoumání hodnotící dokumentace před přidělením úvěru 
Banky dílčímu projektu. 

52. U operací PI Banka vyžaduje, aby Příjemce poskytl dokumentaci o strategickém environmentálním 
hodnocení, je-li to relevantní. 

6.2 Banka - Monitorování ochrany životního prostředí a sociálních záruk a podávání zpráv o 
ochraně životního prostředí a sociálních zárukách 

53. Banka přezkoumává výkonnost Projektu na základě závazků Příjemce stanovených v úvěrové smlouvě 
upravující Projekt. Implementační přezkum opatření v oblasti životního prostředí a sociálních záruk 
může být proveden jako součást standardního monitoringu Projektu ze strany Banky a procesů 
přezkumu na místě, pokud je problémů málo a nejsou významné. Zvláštní opatření pro monitorování 
budou aplikována na Projekty, které s sebou nesou vyšší rizika z hlediska životního prostředí a 
sociálních záruk. 

54. Výroční monitorovací zprávy shrnující sociální a environmentální výkonnost revidovaných Projektů a 
zdůrazňující identifikované problémy jsou předkládány správní radě Banky jako součást výroční 
monitorovací zprávy.