Textová podoba smlouvy Smlouva č. 5227048: Smlouva o poskytnutí účelové podpory č.58/2018 OVV

                        mf_mh_206-20180314153250


Spisová zn. MK-S 13198/2017 OVV

SMLOUVA č. 5 8 / 2 0 1 8 /OVV
o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu 
uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje 
a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon 
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)

Smluvní strany:
1. Poskytovatel; Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu 

Adresa: Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1 
IČ; 00023671

Zastoupený:
(dále jen ,,poskytovatel“)

2. Příjemce: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. 
Právní forma: veřejná výzkumná instituce
Adresa: Kaloudova 30, 614 00 Brno
IČ: 48511005

Zastoupený: 
(dále jen příjemce-koordinátor“)

3. Příjemce; Národní památkový ústav 
Právní forma: státní příspěvková organizace 
Adresa: Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1 
IČ: 75032333

Zastoupený:
(dále jen ,,příjemce“)

v
4. Příjemce: Archeologický ústav AV CR, Brno, v. v. i.

Právní forma: veřejná výzkumná instituce
Adresa: Čechyňská 363/19, 602 00 Brno 
IČ: 680 81 758



Zastoupený: 

(dále jen ,,příjemce“)

5. Příjemce: Příjemce: Archeologický ústav A V ČR, Praha, v. v. i.
Právní forma: veřejná výzkumná instituce 

Adresa: Letenská 123/4, 11800 Praha 1 
IČ: 67985912
Zastoupený:

(dále jen ,,příjemce“)

uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře 
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých 
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění 
pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto

smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového
projektu

Článek 1
Předmět smlouvy

Předmětem této smlouvy je poskytnutí úěelové podpory z Programu na podporu 
aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 
2022 (NAKIII) - kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpoětu na výzkum, 
experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, 
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu, 
experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „účelová 
podpora") do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci-koordinátorovi 
a příjemci(ům) na řešení projektu č. 129 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, 
experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018.
Název projektu: Archeologie z nebe. Analýza a prezentace fondů dálkového průzkumu
na Moravě a ve Slezsku
Identifikační kód projektu: DG18P020W058
Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AC naplňující specifický 
cíl/specifické cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a 
experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) č.: 1.1, 
2.1.
Cílem projektu je: Dálkový průzkum včetně letecké archeologie patří k nej důležitějším 
způsobům získávání informací o archeologických lokalitách a historických památkách. 
V archivech archeologických institucí na Moravě a ve Slezsku se v posledních dvou 
desetiletích akumulovalo velké množství leteckých fotografií a souvisejících dat, ale 
doposud neproběhlo jejich standardní vyhodnocení a trvalé zajištění. Projekt si klade za cíl 
zachovat tento fond pro budoucnost (dílčí cíl 1), standardizovat metody sběru a zpracování 
dat dálkového průzkumu (2), odborně popsat obsah leteckých snímků (3), provést revizi

2



vybraných lokalit v terénu (4), jakož i zpřístupnit fond odborné i laické veřejnosti (5). Ke 
zpracování leteckých snímků budou použity softwarové aplikace infrastruktury 
Archeologický informační systém ČR (AIS CR), která se v současné době stává jednotnou 
platformou pro sběr, správu a prezentaci terénních archeologických dat v ČR. S výsledky 
projektu bude veřejnost seznámena výstavou v Moravském muzeu a prostřednictvím 
webové aplikace. Výsledky projektu usnadní přístup veřejnosti k informacím a umožní 
provádět revizi stavu památek na základě dat různého stáří, což povede k pochopení procesů 
jejich změny. Výsledky projektu budou využity k aktualizaci Státního archeologického 
seznamu ČR (SAS ČR), který představuje databázi území s archeologickými nálezy a je 
poskytován složkám státní a veřejné správy pro zabezpečení ochrany kulturního dědictví. Na 
projektu spolupracuje většina institucí, jež se na Moravě či Slezsku významně podílely na 
leteckém průzkumu archeologických a historických památek. Archeologický ústav AV ČR 
Praha zajistí implementaci nástrojů AIS CR a vyškolí ěleny týmu v jejich užívání. Projekt je 
uceleným návrhem ochrany, odborného zpracování a zpřístupnění velkého množství 
odborných archeologických dat, které jsou zčásti nenahraditelné a samy o sobě představují 
součást kulturního dědictví.

Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou:

předpokládané výsledky projektu počet
lihu ní \yslo(lky

Fuat - užitný vzor 0
Fprum-průmyslový vzor 0
Gprpt-prototyp 0
Qfunk-funkční vzorek 0
Nmet - certifikovaná metodika 1

Npam - památkový postup 0
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem 2
P - patent

- "evropský" patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska 0
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který 

je využíván na základě platné licenění smlouvy
0

- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud 
nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu

0

R - software 0
Zpoiop - poloprovoz 0
Ztech - ověřená technologie 0

Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem 0
Hneieg ' výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy 

závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele
0

E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI II 1
Vedlejší výsledky
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty 1



předpokládané výsledky projektu pučet
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k v>'sia\ám) 1
C - kapitola v odborné kriize 1
D -článek ve sborníku (z femference) 8
J - recenzovaný odborný Článek 13
M -uspořádání konference 1
W - uspořádání workshppu 3

Hlavní výsledky řešení projektu druhů Fuzit - užitný vzor, Fp„un - průmyslový vzor, 
Gprot - prototyp, Gfiiak - funkční vzorek, Nmet - certifikovaná metodika, Npam - památkový 
postup, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, P - patent, R - software, 
Zpoiop - poloprovoz, Ztech - ověřená technologie, Hieg - výsledky promítnuté do právních 
předpisů a norem, H„eieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy 
závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele a E - uspořádání výstavy (včetně 
vydání kritického katalogu k této výstavě - druh výsledku B) a vedlejší výsledky druhu B - 
odborná kniha, která není kritickým katalogem plánované výstavy, A - audiovizuální tvorba, 
elektronické dokumenty, jsou-li v projektu jako plánované výsledky uvedeny, které budou 
příjemcem-koordinátorem a/nebo příjemcem(i) v průběhu řešení ěi po jeho ukončení 
uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel poskytuje podporu až ve výši 100% 
uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně 
poskytovateli a následně budou příjemcem-koordinátorem a/nebo příjemcem(i) uplatněny 
v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací - databázi RIV jako jedinečné výsledky 
tohoto projektu. Příjemce koordinátor a příjemce(i) se zavazují, že tyto výsledky neuplatní 
jako výsledky jiných výzkumných aktivit podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o 
podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, u jiných poskytovatelů než u 
Ministerstva kultury (dále jen ,,MK“). Porušení tohoto závazku ze strany příjemce- 
koordinátora a/nebo příjemce(ů) a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za 
hrubé porušení podmínek této smlouvy.
Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou 
návrhu projektu, který je přílohou č. 1 a se schváleným rozpočtem projektu, který je přílohou 
č. 2 této smlouvy.
Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření 
a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy.
S výjimkou okolností vyšší moci a dalších okolností neovlivnitelných smluvními stranami 
jsou příjemce-koordinátor a příjemce(i) podílející se na řešení projektu povinni svou činností 
při řešení projektu dosáhnout výsledků řešení a cíle projektu stanovených touto smlouvou.

Článek 2
Doba řešení projektu a účinnost smlouvy

Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran, účinnosti dnem 
vložení smlouvy do registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách 
účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru 
smluv). Vložení smlouvy do registru smluv jako informačního systému veřejné správy



(ISES) zajistí v zákonem stanovené lhůtě poskytovatel podpory.

2. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro 
vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté účelové podpory podle 
rozpočtových pravidel a závěrečné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.

3. Zahájení řešení projektu: rok 2018. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni zahájit 
řešení projektu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.

4. Ukončení řešení projektu: Příjemce-koordinátor a příjemce(i) ukončí čerpání poskytnuté 
účelové podpory k řešení projektu nejpozději dnem 31.12. 2022.
Smlouva je splněna dnem schválení závěrečné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků 
poskytovatelem a vložení údajů o závěrečném zhodnocení projektu do Informačního systému 
výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVal - CEP). 
Splněním pozbývá smlouva účinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto článku.

5. I po splnění smlouvy zůstávají v účinnosti její následující ustanovení:
a) články 6 a 7 smlouvy,

b) článek 4 odst. 9 a 10, část A přílohy č. 3,
c) článek 7 přílohy č. 3,

d) článek 8 odst. 8 až 11, část A přílohy č. 3,
e) část B přílohy č. 3,

f) část D přílohy č. 3.
6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících 

z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.

7. Podílí-li se na řešení projektu příjemce-koordinátor a příjemce(i) a stane-li se plnění 
nemožným na straně příjemce-koordinátor a/nebo jednoho z příjemců, pozbude tato smlouva 
platnosti pouze v případě, že tato nemožnost plnění způsobí nemožnost plnění ze strany 
příjemce-koordinátora a/nebo ostatního(ch) příjemce(ů).

8. Plnění závazků smluvních stran, vyplývajících z této smlouvy, není nemožným, lze-li ho 
uskutečnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.

9. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou 
smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti 
smlouvy a dalšími sjednanými podminkami ukončeni. Nedilnou součástí takové dohody musí 
být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.

10. Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.

Článek 3
Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory

1. Poskytovatel poskytne příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) podporu na řešení projektu na 
základě výsledku vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a 
inovacích z programu NAKI II, na základě schváleného postupu řešení projektu, schválených 
aktivit, předpokládaných výsledků řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů

' Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění 
pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.



projektu celkem a poskytovatelem uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK 
(z účelové podpory programu NAKI II) dle příloh č. 1 a č. 2 této smlouvy.

2. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK 
(z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci 
projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a 
přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů 
projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být 
v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 %.

3. Při změně výše uznaných nákladů projektu celkem a/nebo uznaných nákladů projektu 
z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním členění 
dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy č. 2, komentářů nákladových položek uvedených 
v příloze č. 2 smlouvy, dalších změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí 
podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce-koordinátora a/nebo příjemce(ů), 
řešitelského týmu a popisu projektu uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, částech III. a IV. se 
postupuje podle § 9 odst. 8 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního 
vývoje a inovací. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) cestou příjemce-koordinátora je 
povinen/jsou povinni písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o 
změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2. Poskytovatel na základě 
kladného vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, 
který je číslován vzestupně a který poskytovatel s příjemcem-koordinátorem a příjemcem(i) 
uzavře do 60 dnů ode dne posouzení písemné žádosti příjemce o změnu. V případě, že 
zdůvodnění změny nebude ze strany poskytovatele akceptováno, bude příjemce-koordinátor 
a příjemce(i) cestou příjemce-koordinátora písemně informováni o důvodech odmítnutí 
změny smlouvy. Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v článku 17, bod 7, části C 
přílohy č. 3 této smlouvy.

4. Specifikace uznaných nákladů se stanoví v článku 17, části C přílohy č. 3 této smlouvy 
a v příloze č. 2 této smlouvy.

5. Poskytnutou podporu mohou příjemce-koordinátor a příjemce(i) použít výhradně na 
nehospodářské činnosti výzkumné organizace podle čl. 19 Rámce pro státní podporu 
výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) a to způsobem, který je v souladu 
s poskytovatelem uznanými náklady projektu hrazenými z této podpory dle příloh č. 1 a 2 
smlouvy.

6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 24 343 tis. Kč (slovy: 
dvacetčtyřitisíctřistačtyřicettři tisíc Kč).

Uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) za 
dobu řešení projektu jsou 24 126 tis. Kč (slovy: dvacetčtyřitisícstodvacetšest tisíc Kč).

7. Účelová podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel poskytne příjemci- 
koordinátorovi a příjemci(ům) za celou dobu řešení je 24 126 tis. Kč (slovy: 
dvacetčtyřitisícstodvacetšest tisíc Kč).

8. Poskytovatel poskytne účelovou podporu dle bodu 7 příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům), 
kteří jsou výzkumnou organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na:
účet příjemce -



účet příjemce 

účet příjemce
účet příjemce

9. Je-li příjemce-koordinátor a/nebo jeden z příjemců projektu organizační složka České 
republiky, poskytne příslušnou část účelové podpory tomuto příjemci-koordinátorovi a/nebo 
příjemci přímo poskytovatel na základě rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory v souladu s 
ustanovením § 9 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb. a rozpočtovými pravidly.

10. Uznané náklady projektu celkem hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory 
programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech 
řešení projektu jsou (v tis. Kč):

Rok
Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 ; 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu celkem

- z toho:
4 439 4 954 4 829 5 670 4 451 24 343

- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

4 390 4 912 4 787 5 628 4 409 24 126

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

49 42 42 42 42 217

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

z toho:

Rok
Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu
příjemce - koordinátora Ústav 
archeologické památkové péče 
Brno, v.v.i. celkem

- z toho:

1 785 2 256 2 137 2 437 1 375 9 990

- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

1 785 2 256 2 137 2 437 1 375 9 990

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

Rok
Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu
příjemce Národní památkový 
ústav celkem

- z toho:

1 261 1 210 1 143 1 035 899 5 548



- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

1 261 1 210 1 143 1 035 899 5 548

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

Rok
Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu
příjemce Archeologický ústav 
AV ČR, Brno, v. v. i. celkem

- z toho:

690 732 783 1 353 1 416 4 974

- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

690 732 783 1 353 1 416 4 974

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

Rok
Uznané náklady projektů (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu
příjemce Archeologický ústav 
AV ČR, Praha, v. v. i. celkem

- z toho;

703 756 766 845 761 3 831

- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

654 714 724 803 719 3 614

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

49 42 42 42 42 217

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

11. Poskytovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč):

Specifikace neuznaných nákladů

Zdroj financování 
(účelová podpora 
MK, jiné veřejné 
zdroje, neveřejné 

zdroje)

Neuznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Náklady uchazeče ÚAPP v roce 2021 v 
části nákladů na autorské honoráře (A3) 
ve výši 30 tis. Kč, které nejsou 
autorskými honoráři podle Zadávací 
dokumentace, celkem:

účelová podpora MK 0 0 0 30 0 30



- z toho v položkách:

Recenzenti článků ve sborníku 15 osob - 
recenze článku ve sborníku z konference 
ÚAPP

účelová podpora MK 0 0 0 30 0 30

Příjemce se zavazuje řešit proje ct a dosáhnout jeho cí ů a výsledků s uznanými náklady
projektu.

12. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu 
k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta 
příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této 
smlouvy. V dalších letech řešení projektu bude účelová podpora příjemci-koordinátorovi 
a příjemci(ům) poskytnuta dle této smlouvy každoročně po 1. březnu roku, v němž má být 
poskytnuta, za podmínky, že příjemce-koordinátor a příjemce(i) řádně splnili závazky 
stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roční hodnocení projektu a jeho 
uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informačního systému 
výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVal - CEP) v souladu se 
zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.

13. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené účelové podpory 
z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích 
průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků 
poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpočtu 
výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program 
NAKI II.

14. Použije-li/použijí-li příjemce-koordinátor a/nebo příjemce(i) účelovou podporu z programu 
NAKI II nebo její část na jiný účel než stanoví tato smlouva, bude poskytovatel postupovat 
v souladu s ustanovením § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších 
předpisů; neoprávněné použití nebo zadržení účelové podpory bude posuzováno jako 
porušení rozpočtové kázně.

15. V průběhu řešení projektu nemá/nemají příjemce-koordinátor a/nebo příjemce(i) nárok na 
změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše 
účelové podpory z programu NAKI II.

Článek 4
Zprávy a doklady o nákladech

1. Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce-koordinátor a příjemce(i) 
prostřednictvím příjemce - koordinátora předkládají, se předkládají poskytovateli v jednom 
vyhotovení, nestanoví-li poskytovatel jiný počet.

2. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. 
účelové podpory z programu NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními 
předpisy. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor a příjemce(i) 
prostřednictvím příjemce-koordinátora poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok 
řešení projektu takto:

K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí účelové podpory budou předloženy:

9



a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna -31. prosince (v prvém 
roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové 
podpory - skutečnost,

b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna -31. prosince (v prvém 
roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové 
podpory - skutečnost.

Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni o tomto postupu informovat řešitele 
příjemce (GP), odpovědnou osobu ekonomického úseku příjemce, 
koordinátora/administrátora projektu na straně příjemce, je-li určen.
Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpočtu projektu nebo 
na základě písemné žádosti příjemce a po písemném souhlasu poskytovatele upraveného 
rozpočtu projektu dodatkem smlouvy.
Příjemce-koordinátor a příjemce(i) prostřednictvím příjemce-koordinátora předloží 
poskytovateli kopie účetních dokladů:
a) u osobních nákladů nebo výdajů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského 

týmu (osob uvedených jako GP/RP v příloze č. 1 smlouvy) a dalších pracovníků 
podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích, 
ale jejichž činnost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze č. 2 
smlouvy,

b) u nákladů nebo výdajů na pořízení majetku - fakturu dodavatele a výpis z bankovního 
účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce-koordinátora a příjemce(ů) prokazující výdaj na 
úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není 
jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen 
doklad o výběru konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona 
č. 134/2016 Sb., v platném znění,

c) u dalších provozních nákladů nebo výdajů včlenění dle druhu nákladu nebo výdaje 
uvedeného v rozpočtu projektu; u cestovních náhrad povinně předloží kopii cestovního 
příkazu s uvedením náhrad na stravné, ubytování, dopravu včetně příslušných účetních 
dokladů a kopii cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,

d) u doplňkových (režiiníchl nákladů nebo výdajů - faktury dodavatelů síťových služeb 
vážících se k řešení projektu a proporční výpočet poměrné ěásti těchto nákladů pro daný 
projekt.

e) u nákladů nebo výdajů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ 
výdajový pokladní doklad příjemce-koordinátora apříjemce(ů) prokazující výdaj na 
úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska 
potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru 
konkrétního dodavatele služby na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., 
v platném znění.

Tyto doklady k vyúčtování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky 
rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude 
obsahovat identifikaci dokladu, stručný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat 
podpis a razítko osoby odpovědné za vyúčtování poskytnuté účelové podpory.



3. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor poskytovateli souhrnnou 
písemnou roční periodickou (průběžnou) zprávu o řešení projektu, plnění cílů projektu, 
dosažených a uplatněných výsledcích včetně těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. 
Zpráva a předložené uplatněné výsledky budou podrobeny kontrole - hodnocení 
poskytovatele.

4. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor poskytovateli závěrečnou 
zprávu o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou 
dobu řešení do 30. 1. 2023.

5. Bude-li řešení projektu ukončeno před termínem 31. 12. 2022, platí ustanovení o závěrečné 
zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do termínu předčasného zastavení 
projektu dle ustanovení článku 8, části A přílohy č. 3 této smlouvy.

Článek 5
Práva k výsledkům a využití výsledkům

1. Přístupová práva k výsledkům a k využití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení 
článků 9-13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.

2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.

Článek 6
Spory smluvních stran

1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány 
příslušným soudem.

Článek 7 
Používané právo

1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, 

experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Článek 8
Zvláštní ustanovení

1. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) v5^inou veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů 
uvedených v projektu a splnil veškeré závazky vůči poskytovateli.

Článek 9 
Změny

1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně 
číslovanými dodatky k této smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních 
stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.



2. Nestánoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formo, 
písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projekti 
nejpozději do 31. 10.

Článek 10
Závěrečná ustanovení

1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:
a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumi 

a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKIII 
(Projekt),

b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,
c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

2. Tato smlouva se vyhotovuje v 5 stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu 
Poskytovatel obdrží jeden stejnopis, příjemce-koordinátor a každý příjemce obdrží pi 
jednom stejnopisu.

V Praze dne 22. ledna 2018 ■•iiy o

-- t

I

v-
poskytovatel 

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

Otisk razítka

. X\
I c i 
‘ j" I

i i

V Praze dne M. ledna 2018

(jméno a podpis
veřejná yýzkuginá instituce 

614 0©Ébsk,TO&|va 1321/30

V Praze dnJí ledna 2018
Nátodní pa

qener
VaWšieinske na

1Č

V Praze dne ledna 2018
AttCHEOLOGlCKÝ UST

AV ČB, BRNO, v.v.i,...
602 00 Brno, Čechyňské 363/19

pniemce ^
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněn*^ 

V Praze dne f:... ledna 2018

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby 

otisk razítka



Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

Část A - Provedení projektu

Článek 1 
Definice pojmů

1. „Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu 
poskytuje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.

2. „Příjemcem“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka 
ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření 
znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto. 
Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně částí řešených dalším účastníkem 
projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži, 
finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy, 
včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá 
příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za 
odbornou ěást řešení vůči poskytovateli.

3. Konsorciem" se rozumí více příjemců současně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona 
č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory. 
Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o posk54nutí podpory nebo rozhodnutí 
o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden 
z uchazečů, kteří jsou členy konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře 
stává příjemcem-koordinátorem.

4. „Dalším účastníkem projektu“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo 
organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací 
pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž 
příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.

5. Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace") se rozumí 
subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, 
zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na 
výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého 
práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní 
výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto 
činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž 
hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito 
činnostmi vést oddělené úěetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na 
takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup 
k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou. 
Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené účetnictví) na 
hospodářské a nehospodářské činnosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na 

hospodářskou činnost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských 
činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje 
a inovací (2014/C 198/01), které musí:



• odpovídat činnosti, která přímo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je 
pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním 
nehospodářským využitím, a současně

• být omezeno v rozsahu - hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud 
ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla 
a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená ročně na těchto tyto 
hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,

b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,
c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle 

podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv 

podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vytvořeným 
výsledkům výzkumu.

6. „Smlouva o spolupráci mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní 
uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.

7. „Smlouva o spolupráci mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším 
účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu 
za podmínek stanovených touto smlouvou.

8. „Vedlejší smlouva^ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je 
uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.

9. „Dodavatel" je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.
10. „Projektem" výzkumu, vývoje a inovací se rozumí činnosti spadající do jedné nebo 

několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké 
nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné 
soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné 
zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblasti podpory základního výzkumu, 
aplikovaného výzkumu a inovací.

11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)" je soubor věcných, časových 
a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, 
vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji 
a inovacích,

12. „Základním výzkumem" se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná 
především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů 
a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo 
využití.

13. „Aplikovaným výzkumem" se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na 
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených 
výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich 
kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný 
výzkum v společenských a humanitních oborech.

14. „Průmyslovým výzkumem" se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na 
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo 
k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření

14



dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí 
nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních 
linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování 
technologie.

15. „Experimentálním vývojem" (dále jen „vývoj") se rozumí získávání, spojování, formování 
a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných 
poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo 
služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování 
a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat 
vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo 
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska 
reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení 
výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti 
mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je 
nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl 
použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo 
pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných 
nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.

16. „Vyšší mocí" se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje 
řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují 
okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které 
smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné 
pohromy apod.

17. „Duševní vlastnictví" je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na 
vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším 
předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know- 
how včetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního 
vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.

18. „Vstupní informace" je společný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu 
duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a 
dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné 
smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.

19. „Výsledky"

a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo 
pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním 
oboru,

b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů 
nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle 
zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti 
nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro 
potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,

c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo 
služeb.



Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky 
aplikovaného výzkumu.

20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující 
obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou 
všeobecně dostupné pro veřejnost.

21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy 
a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této 
smlouvy.

22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před 
uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo 
provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu. 
K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu 
nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných 
druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.

23. „Přístupová práva“ jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.
24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem 

nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi 
projektu.

25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo 
komerčním účelům.

26. „Komerční využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj 
výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.

27. „Rozšiřování“ je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě 
publikace formálně chráněných poznatků) za účelem vědecko-technického pokroku.

28. „Plán na uplatnění výsledků“ (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití 
výsledků získaných z řešení projektu, jejich stručný popis, jejich vymezení, termíny 
uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.

29. „Oprávněný zájem“ označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán 
v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže prokáže/prokáží, 
že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.

30. Způsobilé náklady“ jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které 
mohou být příjemcem/ /dalším úěastníkem projektu vynaloženy na ěinnosti ve výzkumu, 
vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie 
podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, 
nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb.:
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný 

personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj 
a inovace podle zákona o vysokých školách,

2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento 
majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány 
v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány



pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných 
účetních zásad,

3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené 
nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité 
výlučně pro účely projektu,

4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné 
služby využité výlučně pro účely projektu,

5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení 
projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se 
rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, 
které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto 
nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. fiat rate) nebo ve 
výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro 
uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost),

Způsobilé náklady se člení na:

• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé 
náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. 
náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných 
organizací),

• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné 
jako výše požadované dotace.

31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji 
a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, 
které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených 
činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná 

poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory 

programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel 
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny 
z účelových výdajů MK - programu NAKI II.

32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté 
poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.

Článek 2
v
Řízení (provádění) projektu

1. Příj emce/příj emce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,

17



c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,

d) předává poskytovateli:
- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují 
ověřené údaje o vynaložených nákladech,

- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,

e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech 
jejích případných písemných dodatků,

f) zúčastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení 
projektu,

g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh, 
které si poskytovatel vyžádá,

h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti 
smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, 
u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu, 
i o změnách týkajících se dalšího účastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně 
informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by 
mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpočtu projektu, do 7 kalendářních 
dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je 
povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu 
smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2.

Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K- s více 
příjemci („konsorcium"), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy 
a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného 
projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se 
uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce. 
Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční 
koordinaci projektu.
Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po 
dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně 
vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi 
příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode 
dne nabytí účinnosti této smlouvy.
Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat 
poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.



článek 3

Účast třetích stran
1. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky 

projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo 
dalšími účastníky projektu.

2. Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části 
projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Smlouvu s dalším účastníkem 
projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí 
účinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy 
o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.

3. Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům 

projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povinností u příjemce 
s přihlédnutím k podílu dalšího účastníka projektu na řešení projektu,

b) další účastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v části B 
této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který 
odpovídá jejich podílu na projektu,

c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších účastníků projektu, jaké má 
poskytovatel vůči příjemci.

4. Výše uznaných nákladů a výše účelové podpory pro jednotlivé další účastníky projektu pro 
jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy, 
termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.

5. Příjemce je povinen:

a) Varianta - další účastník je právnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část 
účelové podpory dle přílohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy 
obdržel účelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi 
příjemcem a dalším účastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto článku, poskytne příjemce 
dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne 
uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory 
dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu 
řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,

b) Varianta - další účastník je organizační složka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším 
účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové 
podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími 
účastníky projektu je každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastníci projektu 
vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem 
projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly 
provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.

6. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou 
o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí



účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona 
č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou 
uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli, 
přičemž musí být postupováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve 
znění pozdějších předpisů.

7.

8.

Článek 4
Poskytnutí účelové podpory

Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této 
smlouvy.
Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně 
zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín 

zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % 

p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do 
dne zahájení řešení projektu.

Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu 
vyčerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou 
vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní 
pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.
Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že 
příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil 
průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech 
nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části 
A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu, 
vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem 
č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 
Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který 
není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník 
projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.
Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou 
postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní 
sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání 
platby na účet příjemce/příjemce-koordinátora.
Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany 
některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí 
příslušných orgánů.
Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než 
stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona 
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.



9. V případě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než 
stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do 
30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno 
poskytovatelem příjemci, a to na účet u CNB, z něhož byly prostředky čerpány v daném 
roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u  jde-li 
o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který 
bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.

10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům 
nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti 
nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové 
podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši 
dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání 
poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.

Článek 5
Předkládání podkladů o projektu

A. Zprávy
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává 

a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně 
příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.

2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické 
(průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce 
projektu.

3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných 
oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

4. Roční periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho 
nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke 
schválení následující zprávy:
a) Roční periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na 

projektu, vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky 
a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací 
a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno 
včetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastníky 
projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve 
druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu 
údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy 
o řešení projektu (nejen specifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo 
předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany 
poskytovatele.

b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých 
výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování.



případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle 
jejich povahy,

c) případně další dodatečnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,
d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení 

projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,

e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné 
pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikování 
musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci 
o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona 
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude 
realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude 
podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/ 
příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy č. 3 této smlouvy.

6. Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení 
projektu od příjemce-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv, 
závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků 
a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné 
celky.

7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do 
180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za 
schválenou.

8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je 
příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení 
projektu.

9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle 
požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky 
v tabulkovém procesoru MS Excel).

10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná) 
zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho cílů, dosažených a uplatněných výsledcích 
v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roční periodické (průběžné) zprávě se povinně 
předkládají příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků 
projektu (ve formátu *xls/*xlsx - jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické 
(průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských 
a zahraničních služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se 
poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejich parametry 
fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli 
i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnocení 
zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jeho(jejich) plný obsah 
a funkčnost.
Struktura roční periodické (průběžné) zprávy:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu 

řešení



Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem je projekt řešen a naplňován. Popsat 
hlavní etapy řešení a dosažené, resp. rozpracované cíle řešení ve sledovaném období.
Stručně zhodnotit naplňování cílů a harmonogramu řešení projektu a zdůvodnit případné 
odchylky oproti platnému znění projektu.

2) Přehled plánovaných cílů

Uvést plánované cíle v dalším roce řešení v souladu s platným zněním projektu a způsob 
jejich splnění.

3) Uplatněné výsledky
Vyplnit přílohu č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků 
projektu (formulář ve formátu *.xls/*.xlsx) s uvedením všech dosažených výsledků 
s požadovanými údaji. Za uplatněné výsledky lze označit pouze ty, které byly k termínu 
předložení zprávy skutečně uplatněny (tj. články a knihy publikovány, metodiky 
certifíkovány, specializované mapy s odborným obsahem schváleny poskytovatelem či 
jiným orgánem atd.) a u kterých lze jejich uplatnění doložit (fyzicky výtiskem, 
osvědčením o certifikaci atd.). V bodě 3) zprávy lze uvést případný komentář a doplňující 
informace k předloženým výsledkům.
Dojde-li v období od 15. 11. daného roku do 5. 1. roku následujícího ke změně 
výsledku(ů), uvedených v Příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - dosažené 
výsledky projektu, věetně změny jeho(jejich) uplatnění (kníhaje vydána atd.), předkládá 
se nová (opravená) příloha č. 1 pod názvem Příloha č. 1 roční periodické (průběžné) 
zprávy - seznam dosažených výsledků projektu - OPRAVA (ve formátu *.xls/*.xlsx). 
Změnou dotčený(é) výsledek(ky) musí být předložen(y) poskytovateli k hodnocení 
shodným způsobem jako výsledky předkládané do 15. 11. daného roku.

4) Přehled změn v popisovaném období
Popsat veškeré změny oproti platnému znění projektu, uskutečněné na základě 
schváleného dodatku smlouvy.

5) Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení
Popsat a odůvodnit veškeré změny oproti schválenému platnému znění projektu, které se 
navrhují uskutečnit v dalším roce/letech řešení projektu.
v

6) Čerpání uznaných nákladů a účelové podpory
Popsat průběh čerpání účelové podpory, případné změny finančních prostředků 
schválených poskytovatelem v průběhu roku a zdůvodnit případné nedočerpání 
poskytnuté úěelové podpory poskytovatelem na uznané náklady projektu dle platného 
znění smlouvy.

7) Závěr
Věcně zhodnotit celkový stav řešení projektu, zásadní odchylky a závažné navrhované 
změny v dalších letech řešení projektu. Zhodnotit dosavadní přínosy projektu (např. 
výsledky).

Přílohy
Povinnou a samostatnou přílohou ke každé průběžné zprávě bude:
1) Příloha ě. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků 

projektu (ve formátu *xls/*xlsx).



2) Příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu 
(s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest v členění podle 
všech účastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-koordinátora/dalšího účastníka 
projektu, na které mají být čerpány cestovní náhrady uvedené položkách rozpočtu C3 
z důvodu, že se ve druhém a dalších letech řešení projektu náklady na cestovní 
náhrady uvádí pouze v minimálně povinném členění a výše nákladů nebo výdajů na 
zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je účel a místo cest povinně 
specifikováno v roční periodické (průběžné) zprávě za rok předcházející roku, ve 
kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním orgánem a 
schvalována vč. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí specifikace 
v průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany poskytovatele posuzováno jako 
nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností tyto poskytovateli vrátit při 
ročním zúčtování poskytnuté podpory. Tato příloha bude vždy ve formátu 
*.doc/docx.

11. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se závěrečná zpráva poskytovateli k 30. 1. roku 
následujícího po posledním roce řešení projektu v této struktuře:

Struktura závěrečné zprávy:
1. Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu 

řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem byl projekt řešen a naplňován, 
komentovat plánované a skutečně vynaložené náklady projektu a popsat zásadní 
skutečnosti, které měly vliv na celkové řešení projektu, pokud takové skutečnosti nastaly.

2. Uplatněné výsledky
Charakterizovat a srovnávací metodou (plán vs. skutečně uplatněné) zhodnotit, zda 
všechny v projektu plánované výsledky za celou dobu řešení byly dosaženy, uplatněny 
a poskytovatelem schváleny. Odůvodnit případné nedosažení plánovaných výsledků.

Příloha
K závěrečné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu 
řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vložených do IS VaVal - RIV. 
Za poslední rok řešení projektu se uvádí výsledky uplatněné v příloze č. 1 roční periodické 
(průběžné) zprávy za poslední rok řešení. V případě, že poskytovatel při hodnocení roční 
periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení výsledky neschválí, oznámí to včetně 
důvodu neschválení příjemci/příjemci-koordinátorovi a ten zajistí aktualizaci závěrečné 
právy a její přílohy č. 1 ve stanoveném termínu.

B. Prokázání nákladů (doklady)
1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4 

smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok 
řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na 
stanovený účel použita, bude poskytovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu 
roku vracejí na účet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skoněení



roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele 

2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu 
výlučně k účelu, ke kterému byla posk}4ovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1 
a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni 
s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.

C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná a závěrečná zpráva bude předložena poskytovateli podle článku 4, bodu 

3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná 
zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení projektu.

2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních 
dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu 
na uplatnění výsledků.

3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet část a ve výjimečných případech i celou finanční 
podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady 
k prokázání nákladů, nebyla předložena roční periodické (průběžná) zpráva o postupu 
řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění 
projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených 
termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - 
CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.

Článek 6
Odborný poradní orgán

1. Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při 
hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů 
v souladu s touto smlouvou.

2. Poskytovatel písemně zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti 
o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále 
k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.

3. Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým 
kodexem člena RMKPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.

Článek 7 
Ručení

1. Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění 
této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí 
společně a nerozdílně.

2. Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu, 
vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera 
vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za 
porušení smlouvy.

3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvními stranami.

25



Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců. 
Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které 
spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za 
škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody 
z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu. Podmínkou 
ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.

Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůěi poskytovateli, 
je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni 
poskytovateli pomoci.
Prokáže-li třetí strana své nároky vůči některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by 
byl dotěen odst. 1, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc 
písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži 
příslušného příjemce.

Článek 8
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy

Příjemce může nebo příjemci mohou spoleěně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám, 
písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných 
technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě, 
kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční 
a počíná běžet první den měsíce následujícího po doruěení výpovědi.
Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením 
vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla 
smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě 
ostatních účastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném 
rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě. 
Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže
a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové 

podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,

b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo 
příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do 
30 kalendářních dnů,

c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt 
nebo zájmy poskytovatele,

d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,
e) při vážných věcných nebo finančních nesrovnalostech na straně příjemce.
Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech:
a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat 

finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy.



b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou 
organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 
(2014/C 198/01), v platném znění

5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.

6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě 
odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.

7. Účelová podpora z programu NAKl 11 na vykázané náklady k datu předčasného ukončení 
projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem 
schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů 
plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo 
zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a 
vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.

8. Při předčasném ukončení projektu je příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a 
nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení 
platnosti smlouvy.

9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením 
platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy 
odstoupí, podle pokynů poskytovatele.

10. Při odstoupení od smlouvy

a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je příjemce povinen vrátit 
poskytnutou podporu v plné výši;, prostředky požadované k vrácení budou zatíženy 
smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní 
pokuta se počítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,

b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen 
uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo 
před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané 
náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem 
odstoupení.

11. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou 
může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu, 
experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům 
toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.



část B - Duševní a průmyslové vlastnictví 

Článek 9
Práva k výsledkům

1. Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele 
ochranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při 
provádění prací na projektu.

2. Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich 
dosáhli při provádění prací na projektu.

3. Získal-li výsledky příjemce a další účastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto 
smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.

Článek 10 
Ochrana výsledků

1. Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být 
využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu 
ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.

2. Příjemce/ další úěastník projektu může bez ohledu na druh nosiěe údajů publikovat 
informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena 
jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře 
poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).

5.
6.

Článek 11
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejích využití

Příjemce/ další účastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která 
byla dosažena dle této smlouvy.
Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva, 
využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při 
respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití 
zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona č. 121/2000 
Sb., § 9 zákona č.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 207/2000 Sb.). 
Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků 
ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat 
úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté účelové podpory.
Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si 
stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším účastníkem projektu. 
Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým 
vnitřním předpisem.



7. Pro využití výsledků projektu plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další 
účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek 
všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní 
podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.

8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má 
vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na 
webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na 
základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nejoptimálnější cenu a za tuto cenu 
pak prodává výsledek i dalším zájemcům.

9. Výnosy z výsledku komerčně uplatněných na trhu v průběhu řešení projektu jsou ziskem 
výzkumné organizace, který musí v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje 
a inovací (2014/C 198/01) reinvestovat do primárních nehospodářských činností výzkumné 
organizace.

Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv

1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva 
budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících 
podmínek mlčenlivosti.

2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva, 
nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.

3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce 
nebo další úěastník oprávněn takové právo poskytnout.

4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou k tíži toho, komu jsou práva 
poskytována.

Článek 13
Přístupová práva za účelem provedení projektu

1. Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a 
poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim 
vymezeno jako bezplatné.

2. Další účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům 
a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim 
vymezeno bezplatně.

3. Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na 
základě veřejné zakázky dle zákona ě. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou 
dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.

4. Příjemce nebo příjemci a další účastník/účastníci projektu podílející se na řešení projektu 
mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto 
práv bezplatně v rámci řešení projektu.



Článek 14 

Majetková práva
1. Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory 

jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.

2. Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem 
majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká 
republika.

3. Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního 
samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.

Článek 15
Poskytování informací

Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu 
a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto 
článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje 
o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění 
prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVal) předává každý 
účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných 
podmínek.
Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli 
informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVal - CEP.
Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. 1 a 2 tohoto článku stanoví 
poskytovatel.
Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do 4.

2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli 
smlouvu o poskytnutí účelové podpory řešení projektu.

Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce- 
koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům 

Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení,
nejpozději do 1. dubna roku 2023.
Veškeré příjemcem/ dalším účastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné 
výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je 
nutné předávat do v IS VaVal - RIV v poskytovatelem stanoveném termínu bez odkladu. 
Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po 
ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení 
a následně je vložit do IS VaVal- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení 
celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV 
ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé 
poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo neschválení



poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládaných hlavních, aplikovaných 
výsledků (včetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy společně s vydáním 
kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem 
předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E- 
uspořádání výstavy spoleěně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si 
poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou 
dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního 
výsledku projektu podporovaného z programu NAKIII v platné struktuře dat.

c) Data budou předána ve formátu a předepsané struktuře platné pro příslušný rok, které 
schvaluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Závazná data spolu s pokyny k vyplnění 
a kontrole se uveřejňují v informacích pro dodavatele dat na internetové adrese
https://www.iv"vi.cz/.

Článek 16
Zachování mlčenlivosti

0. Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených 
právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.

1. Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to 

na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření, 
která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,

b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo 
pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.

2. Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady 
a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly 
mlěenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.



část C - Úhrada nákladů

Článek 17 
Uznané náklady

1. Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které 
poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou 
vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.

2. Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná 

poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,

- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory 
programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel 
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny 
z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté 
poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter 
účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým 
osobám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové 
podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o 
podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

3. O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona 
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4. Do uznaných nákladů lze zahrnout;
a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle 

zákona o vysokých školách).

(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na 
výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, 
laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců 
dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze 
uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody placené zaměstnavatelem (povinné 
pojistné na sociální zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné 
na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb 
(nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond 
tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým 
prostředkům.

(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se 
podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu. Nulová výše 
osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné 
meziroční procentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku, 
pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou 
pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních 
vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.



Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených
možností);

3. na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou 
a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě 
pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků 
hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit 
maximálně 100 % úvazku.

4. na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou 
na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, kteří 
nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se 
podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž 
součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho 
pracovníka činit maximálně 100 % úvazku; souběh částečného pracovního úvazku 
hrazeného z účelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči 
uchazeči/spoluuchazeči je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které 
jsou stejně druhově vymezeny,

5. na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných 
mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;

6. na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto 
programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí 
projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn 
projektů.

7. na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.

b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku

(1) Jako uznané náklady může poskytovatel schválit:

• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, 
zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se 
samostatným technickoekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný 
majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho 
vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než 
jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, 
jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná 
o částku 40 tis. Kč včetně DPH);

• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze 
a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo 
vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba 
použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího 
účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč bez DPH; v případě 
uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH);



• na pořízení drobného hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné 
movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným 
technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt 
úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo 
rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se 
jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 
40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 
40 tis. Kč včetně DPH;

• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další 
nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou 
nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kč 
a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat 
o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč 
bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč 
včetně DPH).

(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/ 
dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením 
projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako 
součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů;

• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku 
s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení 
hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 
tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. 
Kč / 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 
40 tis. Kč / 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické funkce delší než 1 rok 
a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna 
výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto 
majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena 
pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické 
funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy č. 1 zákona 
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu 
odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 
v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a 
předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby 
odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely 
projektu použije stanovená minimální doba odpisování dle § 30 zákona č. 
586/1992 Sb.,

• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku 
s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na 
pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. 
Kč / 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně



rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena 
majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,

(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který ie jedinečný z hlediska potřeb 
řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná 
specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný 
dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný 
dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání 
návrhu projektu s uvedením výpočtu dle zadávací dokumentace. Komentář ktéto 
položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč ie pořízení tohoto dlouhodobého 
majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě 
parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě ie cena pořizovaného 
majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb.. pokud vnitřní 
předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).

(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb 
řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace 
tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný 
majetek a jaká je obvyklá cena a příp. kurz platný v době podání návrhu na jeho 
pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, 
přičemž konkrétní dodavatel musí bvt vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.

(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky musí být jednoznačně uvedeno, 
zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není 
jedinečný.

(6) Výše nákladů na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku příjemce nebo 
dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, je 
dána celkovou cenou pořizovaného majetku, při jehož pořízení se postupuje dle 
zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje 
jinak.

c) Další provozní náklady nebo výdaje

(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „přímé doplňkové 
náklady nebo výdaje“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s 
projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo 
výdaje označeny jako „Další provozní náklady nebo výdaje“.

(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje 
vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je 
nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:

• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projekt, které 
zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného 
majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl 
zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení 
projektu průkazně užíván. Tyto náklady musí být konkrétně specifikovány 
uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše

35



s tím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídající délce období a podílu 
předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;

• náklady na materiál.

• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé 
souvislosti s řešením projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady 
na pracovní cesty v souladu s ustanoveními § 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., 
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem 
stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející 
se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti 
s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s 
aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty 
zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě konání 
pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která 
odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,

• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, včetně nákladů a výdajů 
na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit 
pod jinou rozpočtovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje 
jsou dále považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového 
vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, 
vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) 
užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to 
pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro 
řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).

(3) Výše nákladů v případě:

• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou 
budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle 
vzorce:

U(n)=(A/B)xCxD,

kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro 
řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se zákonem 
ě. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací 
cena práv a D je podíl jeho využití pro řešení projektu,

• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení 
projektu neboje kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce:

U(N) = C X D,
kde symboly U(n), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto 
odstavce.



d) Náklady nebo výdaje na služby

(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané 
v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových 
uznaných nákladů projektu.

(2) V případě pořízení služby, která ie jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se 
jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu 
této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká 
je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této 
položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od 
konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného 
dodavatele služby na trhu). V takovém případě je cena pořizované služby konečná a 
není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné 
organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).

(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení 
projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této 
služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby. 
V tomto případě se jedná o cenu orientaění uvedenou do přihlášky projektu, přičemž 
konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.

(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb musí být jednoznačně uvedeno, zda se 
jedná o pořízení služby, která ie jedinečná, nebo o pořízení standardní služby, která 
není jedinečná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné 
soutěže.

(5) Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění 
výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje 
státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 134/2016 Sb.

e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje

(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „nepřímé doplňkové 
náklady nebo výdaje na režie“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek 
s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady 
nebo výdaje označeny jako „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje“.

(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních 
nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke 
konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).

(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např. 
náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, 
telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady 
osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé 
náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na 
odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu 
NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení 
majetku příjemce/ dalšího účastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další

37



provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a 
odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími 
než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně 
bude pro řešení projektu průkazně užíván).

(4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. 
Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.

(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze 
překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto 
náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.

7.

8.

Do uznaných nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout
zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této 
daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční 
inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej 
a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou 
koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení 
pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost 
byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, učebnic a 
skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výlučně dedikovány projektu NAKI 
II, opravy nebo údržbu místností, stavby včetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce 
budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí 
s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i 
uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci 
změn projektů.
O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/ 
příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před 
koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel. 
Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce 
se bude tento návrh změny rozpočtu posuzovat společně s již provedenými změnami a v 
případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu projektu 
přijmout.
Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů 
musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za 
příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.
Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a 
strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem. 
Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených 
veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5% 
poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených 
prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli 
spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto 
převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného 
ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu 
nelze nedočerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu

38



účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků 
k31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory 
programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu 
nejpozději při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení 
a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.

Článek 18 
Evidence nákladů

Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou 
evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý 
jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden 
v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory 
za příslušný rok.

Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen poskytnout na vyžádání poskytovatele 
údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.
Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat 
poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo 
vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.
Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK 
(z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci 
projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné 
a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů 
projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být 
v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům 
a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o nich poskytovatel rozhodl 
při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.

Článek 19 
Výkazy nákladů

Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto 
výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu. 
Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanční kontrolu 
projektu.
Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými 
právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu 
pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů 
souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu 
určené příjemcem v projektu.



část D - Kontroly

Článek 20 
Kontroly

1. Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace 
a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití 
a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.

2. Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení 
projektu včetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a 
uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.

3. Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do 
pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.

4. Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole 
ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou 
č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

5. Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce 
volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům, 
počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.

6. Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené 
v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.



r

Část E - Realizace výsledků 

Článek 21
Plán na uplatnění výsledků

1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se 
závěrečnou zprávou projektu.

2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na 
webové stránce poskytovatele www.mkcr.cz v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.

3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak
jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát 
ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a 
podpory projektu. . . .

V Praze dne 22. ledna 2018

V’

^ M C I

\

poskjdovatel 
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

Otisk razítka

’:
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci 

projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

Magisterské studium na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, Brno, obor archeologie, 2009.

3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné 
činností s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, 
grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv 
roli:

Od 2008 - dosud: vedoucí archivu ARÚB (v současné době na mateřské dovolené s pracovním 
úvazkem na dvou grantových programech - INDIHU a AIS CR)
Metodické vedení oddělení archivu (archivace, digitalizace, administrace a archivace elektronických 
informačních zdrojů ARÚB), tvorba a vývoj informačního systému ARÚB, podíl na vývoji a 
implementaci informačního systému Archeologická mapa CR (vyvinuté v ARÚP AV ČR, Praha, 
v.v.i)
„Internetová encyklopedie dějin Bma“ - řešitel dalšího účastníka; Operační program pro vzdělávání 

a konkurenceschopnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2010-2012 
„Velká Morava a 1150 let křesťanství ve středu Evropy“ - koordinátor příjemce-koordinátora; DF 
12P010VV010 v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní identity (NAKI) 
Ministerstvem kultury, 2012-2015.
„Vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities“ (INDIHU) - řešitel dalšího účastníka; 
DG16P02B039 v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní identity (NAKI) 
Ministerstvem kultury, 2016 - 2020
„Archeologický informační systém České republiky (AIS CR)“ - hlavní koordinátor příjemce- 
koordinátora; LM2015080 v rámci programu Velké infrastruktury pro výzkum, experimentální 
vývoj a inovace MŠMT, 2016-2019

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění 
odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

Digitální archiv a evidence archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku - interní projekt 
ARÚB - vývoj informačního systému pro sběr, správu a archivaci archeologického informačního 
dědictví; vývoj 2009-2010
Pedagogická činnost - 2014 - 2015, podíl na výuce předmětu Metodologie archeologické prospekce 
a exkavace na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakultě Masarykovy univerzity



5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto 
výsledků:

Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příiemce. které maií v poli 
G10 = RP):
U každého ělena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Vedoucí etapy 12/ Výstava „Archeologie z nebe"

Spoluřešitelka v etapě 09/ Konference

- muzeolog, architektura, koncepce a design výstavy, grafika a design kritického katalogu 
k výstavě a sborníku z konference, PR projektu

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

Autorské výstavy:

1. 2010 (Brno, Starý Smokovec), 2014 (Velké Pavlovice) „MUŽ TŘÍ TVÁŘÍ" Vilém Veverka 
(hobojista, fotograf, horolezec)

2. 2013 (Brno) „Afrika v Brně"

3. 2014-2015 (Brno, Praha, Bratislava) „Velká Morava a počátky křesťanství" - 
architektonická koncepce a design výstavy, grafické návrhy



4. 2016 (Bmo) „Zatopené kulturní a přírodní dědictví Jižní Moravy“ - architektonická 
koncepce, design a grafika výstavy

5. 2017 (Kuřím) „Kuřím- na spojnici cest“ - architektonická koncepce, design a grafika 
výstavy

Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v polí 
GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Spoluřešitel v etapách 01/ Digitalizace negativů, 03/ Analýza archivních leteckých snímků, 
05/ Analýza nových dat DPZ, 07/ Transfere dat do SAS a 12/ Výstava „Archeologie 
z nebe“Odbomý pracovník dokumentátor - práce s prameny (revize, editace a analýza dat 
v informačním systému), administrátor informačního systému, analýza archivních leteckých 
snímků Archeologického ústavu AV ČR, Bmo, v. v. i

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které maií v polí 
G10 = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Spoluřešitel v etapách 04/ Ověřování vybraných lokalit a 12/ Výstava „Archeologie z nebe“

- odborník na dobu římskou v Evropě zvi. pohyby římských vojsk na Moravě, má četné 
zkušenosti s prezentací a popularizací archeologie veřejnosti

- odborník na detektorový průzkum

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:



Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli 
G10 = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Spoluřešitel v etapách 04/ Ověřování vybraných lokalit a 12/ Výstava „Archeologie z nebe“

- odborník na dobu římskou na Moravě, GIS a nedestruktivní postupy, simulace a modely

- zajišťuje práci s bezpilotními letouny



3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

Řešitelsky tvtn (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které malí v poli 
GlO = RP);

34



U každého čleoa řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Spoluřešitel v etapách 04/ Ověřování vybraných lokalit a 12/ Výstava „Archeologie z nebe“ 
- odborník na dokumentační postupy a prezentaci v archeologii

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:



Uchazeč/příiemce Heho název):

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.

Řešitel příjemce (v polí GlO = GS):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci 

projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

Univerzita Karlova, prehistorie - dějepis, 1980

3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné 
činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, 
grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv 
roli:

Dosavadní výzkumná činnost: archeologie raného středověku, nedestruktivní metody v archeologii, 
dálkový archeologický průzkum, krajinná a sídelní archeologie. 1992 - dosud: vedení dlouhodobého 
programu letecko-archeologického průzkumu Čech v rámci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 
v. v. i. (ARUP);
1991 - 1996: letecké snímkování ve Velké Británii, Německu, Maďarsku, Polsku a Japonsku.
1996 - 2000: Letecký archeologický průzkum a snímkování v Polsku (expertní pomoc vyžádaná 
úřadem hlavního konzervátora historických památek Polské republiky).
Zaměstnavatelé:
ARUP - od r. 1980 dosud;
Katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni (KAR ZČU) - od r. 2003 dosud.
Účast v projektech a výzkumných záměrech:

1. Nedestruktivní metoda letecké archeologie a její využiti pro výzkum, dokumentaci a ochranu 
historické krajiny Čech - GAČR (ídent. kód 404/94/1006), 1994-1996 (řešitel)

2. Sídelní prostor pravěkých Čech. Přínos nedestruktivních metod archeologického výzkumu).
- GAČR 1997 - 2002, ident. kód 404/97/K024 (řešitel)

3. Treasures of our common past in Europe - history written in the earth: Aerial Archaeology 
in Central Europe - EU v rámci programu Evropské komise RAPHAEL, 1997 (řešitel za 
ARUP - partnerskou instituci projektu).

4. European Landscape: Past, Present and Future - EU v rámci programu Evropské komise 
Culture 2000 (ident. kód CH-A2-UK-2077) - ZČU v Plzni jako přidružený partner projektu 
prostřednictvím katedry archeologie, resp. MG, 2004 - 2007.

5. Opomíjená archeologie - výzkumný záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 
(ident. kód MSM 4977751314), 2005 — 2010 (účastník a v jeho rámci vedoucí projektu 
Archeologie krajiny Podřipskd).

6. Potenciál archeologického výzkumu krajiny v ČR prostřednictvím dálkového laserového 3- 
D snímkování (LIDAR) - GAČR 2010-2011 (řešitel).



7. Od nálezu ke struktuře. Informační systém dálkového průzkumu a potenciál letecké 
fotografie pro tvorbu archeologických map - GAČR 2013 (ident. kód 13-19041S) - 2015 
(řešitel).

8. ArchaeoLandscapes Europe - EU v rámci programu Culture 2007-2013 (ident. kód CU7- 
MULT7, Agreement Number 2010-1486 - 001-001) - ZČU v Plzni jako přidružený partner 
projektu prostřednictvím katedry archeologie, resp. MG, 2010-2015.

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění 
odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

Od r. 2003 dosud: interní člen Katedry archeologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity 
v Plzni, v letech 2005 - 2011 vedoucí tohoto pracoviště. Výuka studentů bakalářského, 
magisterského a doktorského studia studijního programu Archeologie.

Od r. 2006 dosud: řádný profesor UKSW (Archeologický institut Univerzity kardinála 
Štefana Wyszyňského, Varšava; www.archaeologia.uksw.edu.pl).

Od r. 1998: nepravidelná výuka semestrálních kurzů krajinné a letecké archeologie na 
Univerzitě Karlově, Masarykově (Brno) a Palackého (Olomouc) univerzitě a na 
Univerzitě Komenského (Bratislava).

5. Uvedení maximálně 10 nej významnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto 
výsledků:



Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli 
GlO = RPl:
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

spoluřešitel v etapách 02/ Workshop evidence a analýza dat DPZ, 06/ Testování a příprava transferu 
dat do SAS, 07/ Transfer dat do SAS, 08/ Tvorba Metodiky 

- konzultace metodiky, koordinace vědeckého využití dat

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v rolí ostatního řešitele příjemce, které mají v polí 
GlO = RPl:
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
spoluřešitel v etapách 01/ Digitalizace negativů, 02/ Workshop evidence a analýza dat DPZ, 03/ 
Analýza archivních let. snímků, 06/ Testování a příprava transferu dat do SAS, 07/ Transfer dat do 
SAS, 08/ Tvorba Metodiky, 12/ Výstava „Archeologie z nebe“

- zpracování metodiky, školení, částečně vymezování lokalit, konzultant pro interpretaci 
snímků, kontrola kvality dat



3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli 
G10 = RPJ:
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1, Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
spoluřešitel v etapách 02/ Workshop evidence a analýza dat DPZ, 06/ Testování a příprava transferu 
dat do SAS, 07/ Transfer dat do SAS, 08/ Tvorba Metodiky

- analýza systému, koordinace návaznosti dat na AIS ČR, příprava metodiky

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:



Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které maií v poli 
GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

spoluřešitel v etapách 02/ Workshop evidence a analýza dat DPZ, 06/ Testování a příprava transferu 
dat do SAS, 07/ Transfer dat do SAS, 08/ Tvorba Metodiky

analýza informačního systému, tvorba databáze

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:





B.IV. Popis projektu
1. Uvést, jaký výzkumný problém (potřebu) projekt řeší a návazně na ni vymezit 

poslání a hlavní cíle projektu v souladu s jednoznačně určeným jedním čí více 
specifickými cíli globálního cíle programu:

Navrhovaný projekt naplňuje globální a specifické cíle programu NAKI II. Konkrétně se 
jedná o cíle číslo 1.1 a 2.1. Cílem projektuje zachování a využití poznatků v oblasti archeologické, 
historické a kulturní dis/kontinuity a prezentace těchto výsledků veřejnosti. Výsledky budou 
metody, postupy a nástroje pro uchování a analýzu těchto ohrožených dat (1.1). Projekt cílí na 
laickou veřejnost ve smyslu jejího kulturního uvědomění a úctě k archeologickému dědictví v 
prostoru, který obýváme. Z odborného hlediska projekt využívá nashromážděného potenciálu dat, 
která analyzuje a zprostředkovává odborné veřejnosti skrz infrastrukturu AIS CR. Zprostředkování 
této datové základny rozšíří interpretační možnosti současné archeologie ve vývoji sídelních areálů, 
paměti a změnách krajiny Moravy a Slezska.

Výsledky projektu budou využitelné pro ochranu, identifikaci, prezentaci a edukaci 
především v oblasti nemovitého kulturního dědictví, včetně historických sídel a kulturní krajiny, 
které je neustále ohroženo rychlými změnami v našem sídelním prostoru (2.1). Budou vytvořeny 
moderní nástroje zaměřující se na prezentaci a edukaci v oblasti kulturního dědictví.

Posláním projektu je komplexní uchopení letecké archeologie a DPZ na Moravě a ve 
Slezsku a zužitkování jejich potenciálu ve dvou úrovních:

I. Odborná úroveň - maximální využití existujících dat a jejich prezentace, 
harmonizace a sdílení

II. Laická úroveň - popularizační činnost, snaha o změnu přístupu obyvatelstva k z 
výšky identifikovaným nemovitým památkám

Archeologické dědictví hraje nepostradatelnou úlohu při lokální, regionální a národní 
sebeidentifikaci každého uvědomělého člověka. Nemovité i movité památky nám dokládají, že 
území, na němž dnes žijeme, bylo obýváno kontinuálně již od nejstaršího pravěku, že nejsme 
prvními obyvateli těchto geografických prostor. Tyto památky vinou nedostatečných vědomostí o 
bohatosti naší prehistorie a historie nebo vinou jejich nedostatečné prezentace, postupně mizí z 
krajiny.

Hlavním cílem předkládaného projektu je vytvořit komplexní řešení tohoto problému pro 
jeden z nej obsáhlejších pramenů v prospekčních metodách archeologie, leteckou fotografii a další 
produkty dálkového průzkumu Země (dále DPZ). Předkládaný projekt chce v prvé řadě zajistit 
existující informace tak, aby nedošlo k jejich fyzické ztrátě nebo omezení jejich informační hodnoty 
(dílčí cíl 1, etapa 01), standardizovat a synchronizovat způsob evidence a analýzy dat, respektive 
usměrnit datový tok v dnešním nepřeberném množství možností směrem k maximální efektivitě 
využití dat (dílčí cíl 2, etapa 02, 06, 07 a 08), podchytit odborný potenciál dat, která jsou v 
současnosti již nashromážděna v moravských a slezských archivech (dílčí cíl 3, etapa 03 05), 
nejasně nasnímkované lokality ověřit v terénu a revidovat jejich stav (dílčí cíl 4, etapa 04) a v 
neposlední řadě šířit informace o archeologickém a historickém dědictví, které je viditelné a 
identifikovatelné především z výšky a přispět tím také k aktualizaci databází, které spravují data o 
územích s archeologickými nálezy, čímž se vytvoří efektivnější předpoklady pro zabezpečování 
ochrany archeologických památek (dílčí cíl 5). Výsledky tohoto projektu jsou aplikovatelné pro 
odborníky (archeology, historiky, památkáře) a studenty, ale i v popularizační činnosti s laickou 
veřejností a pro potřeby státní a veřejné správy (etapy 02, 06, 07, 09, 10, 11, 12).

Pracovní náplň ÚAPP Brno tvoří především tzv. záchranná archeologie, tj. archeologické 
terénní výzkumy prováděné na lokalitách bezprostředně ohrožených stavbou či těžbou. Na 
systematický průzkum krajiny a retrospektivní zpracování takto získaných pramenů je v těchto 
podmínkách k dispozici jen velmi omezené množství kapacit a tyto úkoly jsou v běžném provozu 
těchto institucí bez účelových prostředků prakticky neproveditelné.



2. Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími referencemi 
na odbornou literaturu a dosažené výstupy jiných výzkumných aktivit:

Letecká archeologie a dálkový průzkum země patří k nej důležitějším způsobům získávání nových 
archeologických dat. Žádné další metody nepracují v prostoru tak velkém jako ona a neobjevují tolik 
nových archeologických lokalit a nových typů objektů (Gojda 2004, 49). Obrovský potenciál se 
skrývá i v rozsáhlých archivech leteckých (převážně tzv. vertikálních) fotografií rozmístěných po 
celém světě (Doneus - Mayer 2001, 91).
Letecká archeologie jako obor vznikl a byl v minulosti rozvíjen především ve Velké Británií 
(zakladatel O. G. S. Crawford) a Francii (zde A. Poidebard). Dělo se tak již na přelomu 19. a 20. 
století. Skutečný rozmach metody nastává až v poválečném období. Centrem je opět především 
západní Evropa. Země bývalého východního bloku museli na vyčlenění této discipliny čekat na 
konec 80. let 20. století, kdy dochází k politickému uvolnění. Teprve v průběhu 90. let 20. století se 
země střední Evropy začleňují do řady projektů zaměřených na identifikaci kvalitativně nových 
památek a dosud neznámých lokalit (Gojda 2010, 9-10).
Velká Británie v posledních dekádách vyvíjela zřejmě nej intenzivnější činnost a stala se tedy 
vzorem pro podobné uplatnění mnoha přístupů v jiných zemích Evropy. Vznikly zde rozsáhlé 
instituce, které se zabývaly především centrální evidencí a archivací kolmých i šikmých fotografií 
(např. „Cambridge University Comittee for Aerial Photography“, „Air Photographs Unit of National 
Monuments Record“ či Archaeological Data Service,York). Tyto instituce nejen shromažďují 
snímky (pokryto je celé území Velké Británie), ale zároveň je vyhodnocují a poskytují informace 
dalším stranám ve formě interpretačních map (Šmejda 2009, 23).
Na území Cech byla v roce 1992 zahájena moderní etapa výzkumu M. Gojdou a Z. Smržem (úzká 
souvislost s výzkumy ohrožených lokalit v SZ Čechách; Ústav archeologické památkové péče v 
Mostě).
Těžištěm výzkumu M. Gojdy (Archeologický ústav akademie věd České republiky v Praze) jsou 
tematické grantové projekty, v nichž je následná terénní složka výzkumu aplikována na různé 
územní transekty, pouze v rámci Čech (Gojda 2003, 2004b). Letecký průzkum je prováděn 
dominantně, ale nikoliv výlučně, v regionech středního Polabí a dolního Poohří. Tyto oblasti 
poskytují pro dokumentaci porostových a půdních příznaků nejlepší podmínky z hlediska přírodních 
determinantů i současného využití krajiny (Gojda 2003, Šmejda 2009, 33-34).
Kromě těchto dvou institucí je nutné zmínit i Západočeskou univerzitu v Plzni, která se 
problematikou zabývá od roku 2004 (Šmejda 2009, 34).
Na Moravě byl dosavadní přístup mírně odlišný. Pracoviště (především Ústav archeologické 
památkové péče; Archeologický ústav Akademie věd v Brně) realizovala v minulosti rozsáhlou 
leteckou prospekci. V uplynulých letech to bylo především zásluhou Ing. M. Bálka (1993-2003) a 
doc. J. Kovárníka. Podařilo se zdokumentovat desítky sídlištních a pohřebních areálů (Čižmář 2013, 
195). Na rozdíl od zbytku České republiky však leteckým snímkům chybí řádná archivace, 
především prozatím nebylo dosaženo fáze, ve které by byl archiv digitalizován, interpretován a 
převeden do mapového podkladu. Moderní a efektivní řešení tohoto nelichotivého stavu 
problematiky letecké archeologie a DPZ nabízí představovaný projekt.

Literatura k tématu:
BECKER, H. (ed.) 1996: Archáologische Prospektion. Luftbildarchaologie und Geophysik, 
Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes fiir Denkmalpflege (Můnchen), Band 59.
BEWLEY, R. 2002: Aerial Survey: Leaming from a Hundred Years of Experience? In: Bewley, R.
- Raczkowski, W. (eds.), Aerial Archaeology. Developing Future Practice, NATO Science Series.



Amsterdam - Berlin - Oxford - Tokoy - Washington, DC (lOS Press), s. 11-18.
ČIŽMÁŘ, M. 2013: Dokumentace archeologických památek. In: K. Geislerová - D. Parma (eds.). 
Výzkumy - Ausgrabungen 2005 - 2010. Brno, s. 192-202.
DONEUS, M - MAYER, C. 2001: GIS - based Archiving of Aerial Photographs and 
Archaeological Sites. In: M. Doneus - A. Eder Hinterleitner - W. Neubauer (eds.), Archaeological 
Prospection. Fourth International Čonference on Archaeological Prospection Wien (Austrian 
Academy of Sciences). Wien.
GOJDA, M. 2003: Letecký průzkum a identifikace komponent sídelních areálů prostřednictvím 
porostových příznaků: metodické poznámky. In: L. Šmejda - P. Vařeka (eds.). Sedmdesát 
neústupných let. Sborník k životnímu jubileu prof E. Neústupného. Plzeň, s. 64-73.
GOJDA, M. 2004: Letecká archeologie a dálkový průzkum. In: M. Kuna (ed.). Nedestruktivní 
archeologie: teorie, metody a cíle. Praha, s. 49-115.
GOJDA, M. (ed.) 2004: Ancient Landscape, Settlement D}mamics and Non-Destructive 
Archaeology. Czech research project 1997-2002. Praha.
GOJDA, M. 2010: Vývojové trendy dálkového průzkumu v archeologii střední Evropy. In: Gojda 
(ed.). Studie k dálkovému průzkumu v archeologii, Plzeň, s. 8-12.
GOJDA, M. 2017: Archeologie a dálkový průzkum. Historie, metody, prameny. Praha.
GOJDA, M. - ČULÍKOVÁ, L. 2015: Archive of aerial photographs, in: Kuna, M. (ed.): Structuring 
Archaeological Evidence. Prague: Institute of Archaeology, Czech Academy of Sciences, s. 89-98. 
KUNA, M. 2004: Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle. Praha.
ŠMEJDA, L. 2009: Mapování archeologického potenciálu pomocí leteckých snímků. Plzeň.

3. Uvést zda byl nebo je totožný či podobný předmět výzkumu řešen 
uchazečem/příjemcem-koordinátorem a/nebo některým z uchazečů/příjemců 
v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést 
její identifikaci a specifikaci. Definovat nový přínos předkládaného projektu:

Předkládaný projekt nevznikl solitérně, ale koncepčně navazuje na několik projektů podpořených z 
veřejných zdrojů ČR. Maximálně využívá fungujících databázových struktur, což přispívá k 
efektivnímu zpracování i šíření informací.
V první řadě se jedná o projekt DF12P010VV003 - Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, 
správu a prezentaci dat (2012-2015, MKO/DF), který měl za cíl vytvořit komplexní a efektivní 
nástroj pro sběr dat v archeologii a jeho aplikaci pro území Čechy
Ihttp://www.archeologickamapa.czI. V rámci tohoto projektu byl také modernizován informační 
systém Státní archeologický seznam ČR, který zabezpečuje zveřejňování a poskytování informací o 
územích s archeologickými nálezy. V tomto projektu chce řešitelský tým tento systém aplikovat pro 
sběr specifického druhu dat pro Moravu a Slezsko.
Celoevropský projekt ARIADNĚ - Advanced Research Infrastructure for Archaeological Dataset 
Networking In Europe (2013-2017; FP7-INFRASTRUCTURES-2012-1-313193) se specializuje na 
vytvoření infrastruktur, které mají nadnárodní přesah. ARÚP (včetně členů jejich řešitelského týmu 
tohoto projektu) se této aktivity také účastní, což zaručuje tvorbu maximálně efektivních nástrojů 
pro správu dat v archeologii. V rámci tohoto projektu byl spolufinancován vznik webové aplikace 
Digitální archiv jako rozšiřujícího modulu AMČR, který umožňuje prezentovat letecké snímky 
odborné i širší veřejnosti (od června 2017 bude dostupné na http://digiarchiv.amapa.cz/: nyní 
dostupné přes http://147.231.64.3:8080/).
Předcházejícím projektem, na jehož výsledcích budeme také stavět, byl Sídelní prostor pravěkých



Čech. Pnnos nedestruktivních metod archeologického výzkumu (GV404/97/K024, 1997-2002). 
Hlavní řešitel, prof. PhDr. Martin Gojda, CSc., je člen týmu předkládající tento návrh projektu. V 
rámci projektu Sídelní prostor pravěkých Čech byl v Archeologickém ústavu A V ČR v Praze 
pořízen i vlastní letoun, který byl až do r. 2016 používán k leteckému archeologickému průzkumu.
V loňském roce byl letoun prodán a pracoviště se dále orientuje na využití terénních prostředků 
(zejména dronů, příp. dostupných digitálních map, snímků a leteckých laserových skenů).
Dalším projektem, na nějž bude řešitelský tým navazovat je GA13-19041S - Od nálezu ke struktuře. 
Informační systém dálkového průzkumu a potenciál letecké fotografie pro tvorbu archeologických 
map. (2013-2015, GAO/GA). Budeme využívat znalosti vyvinuté v tomto projektu, které slouží pro 
evidenci a zpracování šikmých leteckých snímků a jejich převedení do plochy (rektifikaci a 
georeferenci).
Částečně podobného zaměření byl i projekt PK99P040PP015 - Letecký archeologický průzkum a 
dokumentace archeologických lokalit, památkové architektury a zanikající kulturní krajiny v 
západních Čechách (1999-2002, MKO/PK). V tomto aktuálním projektu se chce řešitelský tým také 
zaměřit na pozorování změn v krajině, v tomto případě Moravy a Slezska.
Podávaný návrh projektu pracuje na bázi Archeologického informačního systému ČR 
(http://www.aiscr.czl. který byl vytvořen díky projektu LM2015080 (poskytovatel - Ministerstvo 
školství, mládeže a tělovýchovy, období řešení 2016-2017) a je zapsán na Cestovní mapě ČR 
velkých infi-astruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022. 
Infrastruktura AIS CR je provázaným systémem elektronických databází a nástrojů, které slouží k 
administraci archeologických terénních výzkumů a šíření informací o archeologickém dědictví státu.
V rámci ČR je tento systém unikátní a v řadě svých funkcí pro českou archeologii nepostradatelný. 
Zahrnuje nejrozsáhlejší přehled archeologického dědictví ČR a je hlavním zdrojem odborných 
informací pro vědecký výzkum i tvorbu národní a kulturní identity. V jádru informačního systému je 
databázová aplikace Archeologická mapa ČR (AMČR), kterou AIS CR zasazuje do kontextu dalších 
informačních zdrojů.

Předkládaný projekt nově přináší analýzu a prezentaci dat nashromážděných v moravských a 
slezských institucích od 80. let minulého století. Díky účasti ARÚP je do projektu přineseno veškeré 
know-how předchozích projektů a také vzájemná kompatibilita dat. Projekt klade velký důraz na 
prezentaci dat DPZ, což v této míře nemá v ČR obdobu. Účast NPÚ pak zabezpečí možnost 
implementace dat získaných v předkládaném projektu v informačním systému o územích s 
archeologickými nálezy (SAS ČR). NPÚ deriváty ze získaných dat dále poskytuje jako součást 
územně analytických podkladů složkám státní a veřejné správy, a zabezpečuje tím tak předpoklady 
ochrany archeologického dědictví v územním plánování a stavebním řízení.

4. Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů 
projektu):

Dílčí cíl 1. Zachování dat, etapa 01 Digitalizace negativů
V projektu je cíleno na zachování a využití poznatků, které jsou momentálně již 

nashromážděny v archivech zúčastněných institucí Ústavu archeologické památkové péče Brno, v. 
v. i. (dále ÚAPP Brno), Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. (dále ARÚB) a Národního 
památkového ústavu (dále NPÚ). V současné chvíli se jedná o více než 30 tisíc leteckých snímků, 
které mnohdy neexistují v jiné nežli fyzické podobě negativů a diapozitivů, což je případ především 
ÚAPP Brno, kde systematická, dlouhotrvající a průkopnická aktivita v letecké archeologii byla 
přerušena úmrtím Ing. Miroslava Bálka. K hlavním cílům projektu proto patří tyto snímky zachovat



(převést do digitálního formátu a externě zálohovat) a maximálně využít jejich informačního 
potenciálu tzn. odhomě analyzovat jejich obsah (dále navazuje dílčí cíl 3).

Data, která existují pouze ve fyzické podobě, budou kvalitně digitalizována. Všechna 
existující data pro Moravu a Slezsko budou externě zálohována na novém serveru na 
Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v. v. i.

Dílčí cíl 2. Standardizace evidence a analvzv dat, etapa 02 Workshop evidence a analýza dat DPZ, 
06 Testování a příprava transferu dat do SAS, 07 Transfer dat do SAS a 08 Tvorba Metodiky

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. (dále ARÚP) nabízí pro práci s leteckými daty 
softwarovou aplikaci Archeologická mapa ČR, která je jádrem infrastruktury Archeologický 
informační systém ČR a v současné době se stává jednotnou platformou pro sběr a správu terénních 
archeologických dat. ARÚP dále garantuje proškolení pracovníků ostatních zúčastněných instituci 
v práci s nástroji AIS CR v oblasti evidence a analýzy dat z leteckého snímkování a dálkového 
průzkumu (viz návaznost na jiné projekty - bod 3 této kapitoly). Společná práce v AIS CR umožní 
celorepublikovou (i celoevropskou) synchronizaci a odkazování na další data, která jsou již v AIS 
CR zanesena. Například pokud archeologicky pozitivní plocha snímaná v 80. letech minulého století 
je dnes již zastavěná, bude možno dohledat informace o provedeném archeologickém výzkumu 
společně s fotografiemi z leteckého snímkování. Toto komplexní řešení výrazně zjednoduší 
vyhodnocování archeologických dat v rámci vědeckého výzkumu i péče o archeologické dědictví.

ARÚP v projektu garantuje proškolení v softwaru AMČR, v modulu pro správu, evidenci a 
analýzu dat z leteckého snímkování a dálkového průzkumu. Tímto bude zajištěna maximální 
integrita systému a synchronizace dat.

ARÚP v současné době spouští také jednotnou platformu pro evidenci terénních 
archeologických dat, která souvisí s aktuální i plánovanou rolí Archeologických ústavů v památkové 
legislativě. Prostřednictvím softwaru AMČR lze efektivně evidovat lokality zachycené na leteckých 
snímcích a popisovat obsah leteckých snímků komplexními metadaty. Pro širší odbornou i 
neodbornou veřejnost slouží rozšiřující modul AMČR s názvem Digitální archiv AMČR. V rámci 
projektu budou dostupné nástroje dále rozšiřovány tak, aby v souladu s vytvářenou metodikou 
pokryly potřeby projektu a došlo k zefektivnění práce s leteckými snímky v rámci AMČR.

Výsledkem této části projektu bude naplnění databáze AMČR daty svázanými s leteckou 
archeologií na Moravě a ve Slezsku. Která bude možno komparovat s daty z Čech. Dalším 
výsledkem tohoto dílčího cíle bude certifikovaná metodika „Dobrá praxe v evidenci a analýze dat 
DPZ v archeologii“, kterou vytvoří ARÚP s účastí NPÚ.

Drtivá většina dat zpracovávaných v rámci projektu nefiguruje ani v databázi Státní 
archeologický seznam (dále SAS ČR) spravované NPÚ. V tomto dílčím cílí tak dojde také 
k implementaci zpracovaných dat z AMČR do SAS ČR (díky spolupráci mezi ARÚP a NPÚ).

Dílčí cíl 3. Analýza archivních dat etapa 03 Analýza archivních let. snímků
Analýza dat bude probíhat na jednotlivých zúčastněných institucích. Základním krokem je 

definice lokalit zjištěných na leteckých snímcích a jejich označení jedinečnými a persistentními 
identifikátory. Lokality budou zaneseny do mapové vrstvy AMČR pomocí mapového modulu 
využívajícího nástroje GIS. K takto vymezeným lokalitám budou následně připojeny letecké 
snímky, které budou jednotlivě popsány podrobnými metadaty. U každé skupiny snímků budou 
charakterizovány podmínky během jejich vzniku. Na každém snímku budou podle ustálené 
metodiky (např. Gojda et al. 2000; Gojda (ed.) 2004; Šmejda 2009; Gojda - Čulíková 2015; Gojda 
2017) identifikovány a popsány příznaky signalizující archeologické objekty. Snímky z významných 
lokalit budou rektifikovány, aby je bylo možno plošně zobrazit v mapě. Díky této analýze budeme 
schopni identifikovat památky v prostoru a podniknout kroky k jejich další ochraně.



Archivní snímky umožní srovnání stavu památek během dlouhého časového horizontu, 
sledování proměn krajiny a pozorování změn v jejím managementu. Výsledným produktem této 
části projektu je analyzovaná data předat odborné i laické veřejnosti, a to ve formě specializované 
odborné databáze zveřejněné v Digitálním archivu AMČR (dále na tento cíl navazuje dílčí cíl 5).

Analyzované archivy leteckých snímků s archeologickými lokalitami výrazně obohatí naše 
současné znalosti o sídelní struktuře ve všech prehistorických i historických obdobích.

Analýza dat bude probíhat v jednotlivých zúčastněných institucích podle výše zmíněné 
metodiky. Budou charakterizovány letové podmínky pro jednotlivé série snímků a pro každý 
samostatný snímek identifikovány a popsány příznaky signalizující archeologické objekty, rovněž 
budou snímky co nejpřesněji lokalizovány. U vybraných snímků budou archeologické příznaky 
rektifikovány, aby je bylo možno plošně zobrazit v mapě.

Aplikovaným výsledkem tohoto dílčího cíle je populámě-naučná interpretační mapa a 
metodika, která bude popisovat dobrou praxi ve správě, evidenci a analýze leteckých snímků a dat z 
DPZ v archeologii.

Dílčí cíl 4. Ověřování lokalit s archeolosickvm potenciálem a revize stavu památek a 
archeolosického dědictví, etapa 04 Ověřování vybraných lokalit a 05 Analýza nových dat DPZ

Po předběžném průzkumu v archivech víme, že existují letecké snímky, které nevznikly za 
ideálních letových nebo klimatických podmínek či se na daném místě projevují geologické danosti, 
jež zkreslují indikátory archeologických objektů. Dílčí cíl 4 má za úkol analyzovaná archivní data, u 
nichž nebyla identifikace archeologických objektů zcela úspěšná, ověřit. Pokud se lokality projeví 
jako archeologicky pozitivní, bude toto zjištění zaneseno do databázového systému a v budoucnu se 
s tímto územím bude moci podle této informace zacházet.

Archeologicky sporné lokality budou ověřovány nedestruktivními nebo málo destruktivními 
metodami. Mezi nedestruktivní metody budou zařazena geofyzikální měření (např. Křivánek 2004). 
Málo destruktivní metody budou zastoupeny v podobě systematických povrchových sběrů (např. 
Kuna 2004), průzkumem detektorem kovů a odběru půdních vzorků pomocí vrtů pedologickým 
vrtákem a jejich následná geochemická analýza (spektrometrie ICP MS, XRF). Pokud bude v 
půdních vzorcích nalezen vhodný materiál k datování, bude analyzován (AMS radiokarbonové 
datování).

Srovnání obsahu archivních snímků se současným stavem lokalit a památek umožní 
revidovat jejich stav během dlouhého časového horizontu. Analýza archivních snímků s 
archeologickou tématikou bude probíhat také mimo mateřské instituce projektu např. na Vojenském 
geografickém a hydrometeorologickém úřadě v Dobrušce nebo přes webový portál resortu 
Životního prostředí (http://kontaminace.cenia.cz/), kde jsou dostupné snímky z komunistické éry 
našich zemí.

Výsledkem této části projektu budou odborné recenzované články v periodicích nebo 
sborníku z plánované konference.

Ověřování lokalit bude koordinováno z ÚAPP, tak aby nedošlo ke křížení zájmových území 
jednotlivých institucí a také aby bylo maximálně efektivní.

Dílčí cíl 5. Prezentace a vovularizace. etapy 09 Konference, 10 Workshop o DPZ pro studenty 
vysokých škol, 11 Krátkometrážní dokument o DPZ v archeologii a 12 Výstava „Archeologie 
z nebe “

Posledním v řadě, ale ne ve významu, je dílčí cíl 5. Prezentace a popularizace výsledků 
projektu. Zde se řešitelský tým zaměří na laickou i odbornou veřejnost. Pro obě skupiny bude 
vytvořena výstava „Archeologie z nebe“, která bude představovat nejnovější metody a trendy v 
letecké archeologii a DPZ, archeologické lokality a historické památky snímané výhradně z výšky i



např. lokality, které byly pomocí letecké archeologie objeveny a došlo k jejich exkavaci. Letecká 
archeologie a DPZ bude představena v interaktivní, zábavné a pro neodbomíka vstřebatelné formě. 
Odborníci si přijdou na své při představení nových lokalit nebo při seznámení s v projektu 
využívanými metodami. K výstavě bude vytvořen kritický katalog. Dále bude pro širokou veřejnost 
zpřístupněna interaktivní webová aplikace (mapa) s leteckými snímky, kde bude uveřejněna většina 
leteckých snímků. V aplikaci bude možné vyhledat snímky podle lokalit, katastrů, geografické 
polohy atd., ale též podle dalších kritérií (autor, typ nálezu, datum snímkování atd.). Pro tyto účely 
bude použita již existující aplikace Digitální archiv AMČR, která bude v případě potřeby rozšířena o 
nové funkcionality. V rámci projektu bude zpracována metodika dobré praxe evidence a analýzy dat 
letecké archeologie a DPZ a návod k použití příslušných částí infrastruktury AIS CR odbornou i 
laickou veřejností. Stránky určené veřejnosti budou mít i cizojazyčnou (anglickou) mutaci.

Výstava „Archeologie z nebe“ bude představovat nejnovější metody a trendy v letecké 
archeologii a DPZ, archeologické lokality a historické památky snímané výhradně z výšky i např. 
lokality, které byly pomocí letecké archeologie objeveny a došlo k jejich exkavaci. Výstava bude 
mít interaktivní formu, aniž by to snižovalo její informační obsažnost. Součástí výstavy budou: 
velkoformátové fotografie, laserové snímky, satelitní snímky, 3D tisky, nálezy z letecky 
zachycených archeologických lokalit, které byly později zkoumány teréimím odkryvem, dioramata a 
víceúrovňové rekonstrukce lokalit na základě známých archeologických situací, panely s texty 
(včetně anglické mutace), video koutek s promítáním nově vzniklého dokumentu o letecké 
archeologii a průlety nad archeologickými lokalitami snímané dronem, exponáty k ohmatání, 
obrazovky s mapami a rozšiřujícími informacemi a dětský koutek.

V rámci odborné prezentace bude pořádána konference Letecká archeologie a DPZ ve 
střední Evropě. Cílem této konference je sdělit odhomé veřejnosti průběžné výsledky projektu, 
předat získané know-how a nová fakta a diskutovat je. Z konference vyjde tematický sborník. Pro 
novou generaci odborníků (studenty vysokých škol, oboru archeologie) budou pořádány edukační 
workshopy „Letecká archeologie a DPZ“, a to v Olomouci a Znojmě.

K projektu budou vytvořeny webové stránky, jež budou informovat o jeho výsledcích i 
akcích konaných pod jeho záštitou. Také zde budou zveřejněny výsledky projektu, pokud tak 
poskytovatel podpory umožní. Webové stránky budou dostupné skrz AIS CR, aby byl usnadněn 
přístup k dalším souvisejícím informacím k archeologickým lokalitám a památkám, Z webu projektu 
bude dostupná webová aplikace (interaktivní mapa) umožňující snadno vyhledávat fotografie 
letecké archeologie. Interaktivní mapa a webové stránky budou mít cizojazyčnou mutaci.

Projekt tak podává ucelený návrh na maximální využití leteckých snímků a DPZ v 
archeologii pro území Moravy a Slezska.

Na prezentaci a popularizaci projektu se podílí všechny instituce (specifikováno v kap. 9. 
Etapy projektu)

5. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků)
Upozornění ke všem druhům výsledků
U očekávaných a v přihlášce vymezených individuálních výsledků (5.1.1., 5.1.2. a 5.2.1) uvést případný 
mezinárodní přínos hlavních výsledků (u budoucích uživatelů výsledku).

Při hodnocení návrhu vroiektu nebude brán zřetel na uvedené očekávané výsledky, které neodpovídají 
druhům výsledků uvedených ve struktuře RIV ínavř. rukovis. studie, abstrakt, návrh patentu avod.).

5.1. Hlavní výsledky projektu
5.1.1. Hlavni výsledky druhu Fpi-um; Gpi-ot? Gfunk? Nmet, Npam, Nmap, P, R, Zrpolop? 

Ztech? Hleg, Hneleg (vyplňujc sc pw každý výslcdek v samostatné tabulce):

Upozornění k druhu výsledku N^a
48



Výsledek „Certifikovaná metodika" realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly 
uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku 
vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní 
správy nebo příslušným odborným certifikačním (akreditačním) orgánem schválena a doporučena 
pro využiti v praxi.
Výsledek N„e, certifikovaný jiným orgánem než je MK lze navrhnout jen v případě, že jinému 
orgánu kompetenčně náleží a že uchazeč/uchazeči předloží písemné vyjádřeni daného orgánu, že 
metodiku buď certifi kuje nebo vydá odborné stanovisko pro její certifikaci MK.

písmeno označující druh hlavního výsledku Nmet

předpokládaný název hlavního výsledku Dobrá praxe v evidenci a analýze 
dat DPZ v archeologii

krátká charakteristika hlavního výsledku Budou popsány a kodifikovány 
nej aktuálnější poznatky, kde se 
zúročí i předchozí projekty řešitelů. 
Půjde 0 nej efektivnější způsoby 
zpracování, vyhodnocení a uchování 
dat na poli DPZ v archeologii.

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 08 Tvorba metodiky

předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2022

předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku Archeologové, památkáři

písmeno označující druh hlavního výsledku Nmap

předpokládaný název hlavního výsledku Interaktivní mapa
s archeologickými daty
DPZ

krátká charakteristika hlavního výsledku Mapa bude zřízena na platformě AIS 
CR. Budou zde přístupny
fotografické snímky archeologických 
objektů z letadla, UAV, satelitu či 
laserového skenování.

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 03 Analýza archivních let. snímků 
04Ověřování vybraných lokalit
05 Analýza nových dat DPZ

předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2022

předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku Zájemci o obor, archeologové, 
památkáři

písmeno označující druh hlavního výsledku Nmap

předpokládaný název hlavního výsledku Mapa výskytu památek zjištěných 
pomocí DPZ

krátká charakteristika hlavního výsledku Mapa bude zřízena na platformě 
SAS CR. Bude se jednat o prezentaci 
předpokládaného rozsahu území 
s archeologickými památkami
formou polygonů v mapě a



doprovodnými metadaty
zaměřenými na potřeby památkové 
péče a státní správy.

hlavní výsledekje plánován v etapě/ách 03 Analýza archivních let. snímků
04 Ověřování vybraných lokalit 
OSAnalýza nových dat DPZ
06 Testování a příprava transferu dat 
do SAS
07 Transfer dat do SAS

předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2022

předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku Památkáři, archeologové, státní 
správa, pracovníci stavebních úřadů, 
veřejnost

5.1.2. Hlavní výsledky druhu E (vyplňuje se pro každý výsledek E - uspořádání výstavy 
společněs jejím kritickým katalogem -B v samostatné tabulce):
Upozornění k druhu výsledku E
U specifického výsledku pro program NAKI IIE - uspořádání výstavy se jedná se o nejméně dva 
měsíce trvající veřejnou prezentaci kulturních či kulturně historických hodnot s minimální 
návštěvností 1000 návštěvníků za dobu trvání výstavy, která je výlučně výsledkem výzkumných 
projektů v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), 
a její součástí je kritický katalog s řádně přiděleným ISBN, jehož obsah prošel recenzním řízením. 
O případné výnosy ze vstupného musí být sníženy způsobilé náklady projektu. Je nutné dodržet 
podmínky uvedené v zadávací dokumentaci v části 5.4, včetně zveřejnění publikace typu B (která 
bude kritickým katalogem výstavy a která musí být v přihlášce projektu jednoznačně označena 
jako kritický katalog výstavy a to i v poli krátká charakteristika výsledku).

písmeno označující druh hlavního výsledku

předpokládaný název hlavního výsledku

krátká charakteristika hlavního výsledku

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách

Výstava Archeologie z nebe
Výstava bude mít interaktivní formu, 
aniž by to snižovalo její informační 
obsažnost. Součástí výstavy budou: 
velkoformátové fotografie, laserové 
snímky, satelitní snímky, 3D tisky, 
nálezy z letecky zachycených 
archeologických lokalit, které byly 
později zkoumány terénním 
odkryvem, dioramata a víceúrovňové 
rekonstrukce lokalit na základě 
známých archeologických situací, 
panely s texty (včetně anglické 
mutace), video koutek s promítáním 
nově vzniklého dokumentu o letecké 
archeologii a průlety nad 
archeologickými lokalitami snímané 
dronem, exponáty k ohmatání, 
obrazovky s mapami a rozšiřujícími 
informacemi a dětský koutek.
12 Výstava



předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2022

předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku Zájemci o obor, studenti archeologie, 
historie a muzeologie, odborníci

písmeno označující druh výsleďku B

předpokládaný název výsledku Katalog k výstavě „Archeologie 
z nebe“

krátká charakteristika výsledku V kritickém katalogu budou slovem i 
obrazem populárně naučnou formou 
prezentovány metody a výsledky 
projektu Archeologie z nebe.

výsledekje plánován v etapě/ách 12 Výstava „Archeologie z nebe“

předpokládaný rok uplatnění výsledku 2022

předpokládaní budoucí uživatelé výsledku Zájemci o archeologii, muzeologii, 
moderní metody v humanitních 
vědách a interdisciplinární přístup; 
studenti a žáci

5.2. Vedlejší výsledky projektu
5.2.1. Vedlejší výsledky projektu druhu A a B dedikované výlučně projektu

(vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce s výjimkou B - kritických 
katalogů výstav, uvedených již v 5.1.2):

písmeno označující druh vedlejšího výsledku A

předpokládaný název vedlejšího výsledku Archeologie z nebe

krátká charakteristika vedlejšího výsledku Jedná se o krátkometřážní dokument 
zachycující moderní metody 
DPZ v archeologii.

vedlejší výsledekje plánován v etapě/ách 11 Krátkometrážní dokument o DPZ 
v archeologii
11 Výstava „Archeologie z nebe“

předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku 2022

předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku Návštěvníci výstavy, pedagogové 
historických a archeologických 
disciplín, návštěvníci webových 
stránek projektu

5.2.2. Vedlejší výsledky projektu druhu C, D, J, M a W {vyplňuje se souhrnně pro 
všechny vedlejší výsledky jednoho druhu v samostatné tabulce):

písmeno označující druh vedlejších výsledku D

předpokládaný počet vedlejších výsledků daného 
druhu

D=8

předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků 2021-8x;

písmeno označující druh vedlejších výsledku



předpokládaný počet vedlejších výsledků daného 
druhu

C=1

předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků 2021

písmeno označující druh vedlejších výsledku J
■ , ■ - . . - - - ’ ' . - ' . - ' ' ' . . ■

předpokládaný počet vedlejších výsledků daného
druhu

J= 13 (Jrec=13)

předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků Jrec=2019-2x; 2020-2x 2021-5x, 
2022-4X

písmeno označující druh vedlejších výsledku M

předpokládaný počet vedlejších výsledků daného 
druhu

M=1

předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků 2020

písmeno oznaěující druh vedlejších výsledku W

předpokládaný počet vedlejších výsledků daného 
druhu

W=3

předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků 2018-lx; 2020-2X

5.3. Přehled hlavních a vedlejší výsledků projektu celkem:
předpokládané výsledky projektu počet

Hlavní Wslcdkv'

Fuzit - užitný vzor 0
Fprum - průmyslový vzor 0

Gprot-prototyp 0

Gfunk - funkční vzorek 0

Nmet - certifikovaná metodika 1

Npam - památkový postup 0

Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem 2

P-patent

- "evropský“ patent (EPO), patent USA (USPTQ) a Japonska 0

- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který 
je využíván na základě platné licenční smlouvy

0

- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud 
nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu

0

R —software 0

Zpoiop - poloprovoz 0
Ztcch - ověřená technologie 0



předpokládané výsledky projektu počet
Hleg - výsledky promítnuté do právních předpisu a norem 0
Hneleg * výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy 0

závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI II 1

Vedlejší výsledky o ^
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty 1
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám) 1
C - kapitola v odborné knize 1
D - článek ve sborníku (z konference) 8
J - recenzovaný odborný článek 13
M - uspořádání konference 1
W - uspořádání workshopu 3

6. Vstupy - vybavenost pracovišť:

Všechny zúčastněné instituce jsou pro řešení jednotlivých dílčích cílů dohře zajištěny po personální 
i technické stránce. Instituce si hudou při řešení projektu v případě potřeby vypomáhat. K jejich 
vybavení patří:
I. Odborné knihovny se studovnami odebírající řadu českých i zahraničních oborových 
periodik
II. Přístupy k internetovým informačním zdrojům
III. Archeologické laboratoře s depozitáři, dokumentační pracoviště - fotolaboratoř, pracoviště 
kresliče a dokumentátora s potřebným vybavením i s počítačem s grafickými softwary, skenerem, 
kopírkou
IV. Pracoviště terénního výzkumu - detektory kovů, geodetické přístroje
V. Konferenční prostory
VI. IT infrastruktura (hostující také systém AIS CR)

Konsorcium uchazečů je velmi dobře pro projekt vybaveno. Nakupovaný hmotný majetek slouží 
především k doplnění stávajících zařízení, tak aby bylo dosaženo maximální efektivity v projektu. 
Nový stolní počítač (ÚAPP) bude sloužit pro vyhodnocování objemných datových sad např. 
z laserového skenování (etapa 04). Kvadrokoptéry (2ks) budou sloužit pro dohledávání lokalit v 
menším krajinném segmentu (etapa 04), stejně tak s nimi bude jednoduché opakovat lety v různém 
čase a porovnávat a doplňovat informace v čase.
ÚAPP doposud pracoval pouze na platformě freeware QGIS, který sice umožňuje práci s vektory a 
tvoření map, ale již nedisponuje rozsáhlými analytickými nástroji, proto je v projektu zahrnut nákup 
licence ArcGIS Desktop a ArcGIS Spatial Analyst, který to umožňuje. ÚAPP také doplní svou 
softwarovou vybavenost programem Agisoft Photoscan, který umožňuje vytvářet 3D modely 
z desítek fotografií a nahrazuje dražší komerční 3D skenování.

NPÚ chce z projektové podpory zakoupit přístroj GNSS pro terénní měření. Kvalitní přístroj je 
nezbytný pro určení geodetických souřadnic pro lokalizaci míst nálezů a lokalit. Při zaměřování 
využívá systém družic a translačních stanic. Specifické užitné vlastnostmi spočívají zejména v 
přesnosti měření. Přístroj je nezbytný pro řešení projektu, neboť na odlehlých místech nebývají



ARÚB chce z projektové podpory zakoupit kvadrokoptéru, která bude sloužit výhradně na účely 
projektu (stávající kvadrokoptéra bývá využita k dokumentaci jiných výzkumných aktivit a není 
vždy k dispozici).

k dispozici triangulační a zhušťovací body pro orientaci totální stanice.

7. Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:

Organizační struktura
Řešitelé jsou rozděleni podle etap řešení projektu a jejich výsledků na řešitelské týmy. Kooperaci na 
společných výsledcích konsorcia zajišťuje manažerka projektu

Vedoucí etap a jejich týmy:
01 Digitalizace negativů
02 Workshop evidence a analýza dat DPZ
03 Analýza archivních let. snímků
04 Ověřování vybraných lokalit

05 Analýza nových dat DPZ
06 Testování a příprava transferu dat do SAS
07 Transfer dat do SAS
08 Tvorba Metodiky
09 Konference
10 Workshop o DPZ pro studenty vysokých šk
11 Krátkometrážní dokument o DPZ v archeol
12 Výstava „Archeologie z nebe“

Výzkumné kompetence
Jednotlivé výzkumné kompetence, a především garance výsledků, je ošetřena v Návrhu smlouvy o 
spolupráci (součást příloh), kde jsou představeny publikační plány.

8. Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu:

1) Nepřidělení projektové podpory v některých položkách - ohrožuje celistvost projektu, avšak 
projekt byl intenzivně promýšlen a navrhované náklady jsou přiměřené jeho cílům. Projekt je 
kvalitně vystaven.
2) Problémy s dodavatelem IT řešení - vzhledem k velké konkurenci na trhu v případě standardních 
služeb se jedná o nízké riziko; vhodné IT řešení a zajištění spolehlivého partnera pro práci na 
softwarových komponentách je zajištěno díky využití fungující infrastruktury AIS CR a jejích 
odborných kapacit.
3) Odborné články nebudou přijaty do odborných recenzovaných časopisů - nízká pravděpodobnost, 
řešitelský tým i další účastníci projektu jsou zkušenými vědeckými pracovníky s četnou publikační 
činností.
4) Metodika nebude certifikována — na její přípravě budou pracovat nejlepší odborníci na 
problematiku DPZ v ČR, proto je toto riziko malé.
5) Problémy s dodavatelem výstavy - náš tým je velmi zkušený v pořádání výstav, a proto jsme při 
poptávkách realizace výstavy oslovily pouze firmy, s nimiž máme dobré zkušenosti, malé riziko.



9. Etapy projektu
Pro každou etapu projektu je nutné vyplnit písm. a) až i). Etapy na sebe musí časové a věcně navazovat, 
popř. se mohou částečně překrývat, ale musí být uvedeny a nesmí být všechny plánovány na celou dobu 
řešení.

Předpokladem plánování etap je, že přípravná fáze projektu (tzn. např. studium pramenů, pilotní výzkum či 
testy a formulace hlavní hypotézy) již byla realizována a je dokumentována v částech IV. 1 — IV.4 přihlášky. 
V této části přihlášky popište etapy tak, aby byly sdruženy výzkumné i organizační aktivity projektu do 
logických celků z hlediska časové souslednosti řešeného projektu.

v

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 01 Digitalizace negativů.Cílem etapy je vytvoření digitálního archivu negativů, aby došlo 
k jejich zachování a zároveň záloze v datové podobě. Jedná se o etapu nezbytnou pro etapu 03 
Analýza archivních snímků, neboť bude pracováno pouze s digitalizovaným materiálem.

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RKRR-MM-DD):

2018-03-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2019-12-31

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) pří řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

1/ Testování metod digitalizace na malém vzorku (50) negativů
2/ Zvolení optimálního poměru mezi kvalitou výsledného snímku a rychlostí skenování 
3/ Digitalizace cca 15000 negativů 
4/ Postprocessing fotografie 
5/Indexace
6/ Přichystání digitalizovaných snímků k analýze jejich obsahu

f) Organizační postup při řešení etapy:

Etapu zajišťuje (ÚAPP). Na ÚAPP v prvé řadě vybereme dodavatele služby ke 
zdigitalizování negativů. Optimalizujeme výsledek skenování na požadovanou kvalitu. Necháme po 
částech zdigitalizovat celý archiv negativů. Na ÚAPP provedeme vstupní kontrolu fotografií, 
provedeme jejich grafickou optimalizaci a indexaci. Přichystáme k etapě 03 - Analýze archivních 
snímků.

Na ostatních institucích proběhne digitalizace přímo, protože vlastní menší množství negativů.
Za digitalizaci v NPÚ odpovídá



Za digitalizaci v ARÚB odpovídá

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Etapa 01 slouží jako podklad pro etapu 03, výsledkem bude inventární seznam fotografií.

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Etapa 01 slouží jako podklad pro etapu 03, inventární seznam bude elektronicky přiložen 
k periodické zprávě za rok 2019.

í) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2019-11-15

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 02: Workshop evidence a analýza dat DPZ. Cílem etapy je uskutečnění workshopu pro ostatní 
řešitele projektu a popř. další zájemce z řad archeologů a památkářů. Workshop má obeznámit 
s nejefektivnějšími způsoby pro analýzu a evidenci dat DPZ.

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2018-03-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2018-12-31

d) Převažující typ výzkumu {základnívýzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

1/ Do druhé poloviny roku 2018 bude ARÚP vytvořeno schéma workshopu 
2/ V druhé polovině se uskuteční workshop Analýza a evidence dat DPZ

f) Organizační postup při řešení etapy:

Workshop organizačně a obsahově zaštiťuje ARÚP.



g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Workshop Analýza a evidence dat DPZ.

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Ve výroční zprávě za rok 2018 bude vložena fotodokumentace z průběhu workshopu a oskenovaný 
prezenční list účastníků workshopu.

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2018-11-15

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 03 Analýza archivních leteckých snímků. Cílem etapy je vytvoření databáze analyzovaných 
snímků.

b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2018-09-01

c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-03-31

d) Převažující typ výzkumu (základnívýzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

V této etapě proběhne zanesení snímků do databáze, bude proveden jejich standardizovaný popis a 
interpretace. V této etapě je plánován důkladný průzkum archivních dat, na jehož základě budou 
vybrány lokality a krajiímé segmenty k ověřování a detailnímu výzkumu v etapě 04.
1/ Analýza a interpretace snímků
2/ Výběr zájmových lokalit a území pro etapu 04 Ověřování vybraných lokalit

f) Organizační postup při řešení etapy:

Za průběh etapy zodpovídá (ÚAPP). Snímky budou analyzovány na institucích, pod 
jejichž záštitou byly vytvořeny. Průběžnou kontrolu evidence zajistí ARÚP
V NPÚ je za analýzu archivních snímků zodpovědn



v ARÚB je za analýzu archivních snímků zodpovědná

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Jrec-lx

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

I Článek v recenzovaném periodiku; fotokopie článku poskytovateli, RIV |

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-01-31

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 04 Ověřování vybraných lokalit. Cílem etapy je prohloubit dosavadní poznání týkající se 
doposud sesbíraných dat DPZ. ________

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2019-03-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-10-30

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) pří řešení etapy:

základní výzkum

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Po jejich analýze v etapě 03 poznáme, která místa Moravy a Slezska jsou málo zmapována a pomocí 
nových letů tato „bílá místa“ budou nalétnuty. Znovu nalétnuty budou i lokality, u nichž nebyly 
v minulosti ideální podnebné podmínky.
1/ Nové nalétávání letadlem 
2/ Nalétávání bezpilotním letounem
3/ Geochemické a geofyzikální ověřování rozsahu, typu a stáří lokalit

f) Organizační postup při řešení etapy:



koordinuje vý2k:umné aktivity všech řešitelů, aby se vzájemně nekryly a bylo územně 
zastoupeno Slezsko i Morava. bude v průběhu etapy 02 Analýzy archivních dat sbírat 
podklady pro následující ověřování v etapě 04. Po domluvě s ostatními řešiteli budou vybrána 
konkrétní zájmová území a lokality.
Za NPÚ za etapu 04 zodpovídá
Za ARÚB za etapu 04 zodpovídá

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Jrec-6x; C-lx

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Články v recenzovaném periodiku; fotokopie článku poskytovateli, RIV, kopie kapitoly v odborné 
knize poskytovateli.

í) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-09-31

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 05 Analýza nových dat DPZ; Cílem etapy je analýza nově získaných dat z etapy 04.

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-06-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-07-31

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) pří řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

V této etapě proběhne zanesení nových dat do databáze, bude proveden jejich standardizovaný popis 
a interpretace.
1/ Analýza a interpretace dat



f) Organizační postup při řešení etapy:

Za průběh etapy zodpovídá ÚAPP). Data budou analyzována na institucích, pod jejíchž 
záštitou byla vytvořena.
V NPÚ je za analýzu nových dat DPZ zodpovědný
V ARÚB je za analýzu nových dat DPZ zodpovědná

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu)’.

Jrec-5x; Nmap-lx

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Články v recenzovaném periodiku; fotokopie článku poskytovateli, RIV 
Nmap - v listinné podobě; v elektronické podobě

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-06-30

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 06 Testování a příprava transferu dat do SAS; Zabezpečení efektivního způsobu převodu dat 
z AIS CR do SAS ČR.

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2018-09-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-03-31

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Na testovací sadě dat (ARÚP dodá ÚAPP, ) dojde k testování přenosu dat z AIS CR do 
SAS ČR. Etapa 06 slouží k přípravě postupu transferu dat.

f) Organizační postup při řešení etapy:



Za etapu zodpovídá (NPÚ). Pracovníci ARÚP  dodají 
soubory k přenosu do SAS ČR.

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Etapa 06 slouží jako podklad k etapě 07.

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Ve výročních zprávách za rok 2019 a 2020 bude zhodnocen průběh a zvládnutí této etapy. Bude 
popsán způsob transferu dat z AIS CR do SAS ČR, který bude užit v etapě 07 Transfer dat do SAS.

í) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-11-15

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 07 Transfer dat do SAS, transport dat z AIS CR do SAS, , Zabezpečení poskytování dat 
vymezení území s archeologickými nálezy pro veřejnou a státní správu.

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-04-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-08-31

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) pří řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Za etapu zodpovídá (NPÚ). Pracovníci ARÚP  dodají 
soubory k přenosu do SAS.  zabezpečí optimalizaci vymezení území s 
archeologickými nálezy dle metodiky SAS.

f) Organizační postup při řešení etapy:

1/ Transport dat ve smyslu systémové řešení dle dohody mezi ARÚP a NPÚ 
2/ Optimalizace polygonů území s archeologickými nálezy dle metodiky SAS



g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Nmap-lx

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

v listinné podobě; v elektronické podobě

í) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-07-30

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 08 Tvorba metodiky; vytvoření metodiky „Dobrá praxe v evidenci a analýze dat DPZ 
v archeologii"

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2019-01-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-08-31

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Po zkušenostech z workshopů v etapě 02 pracovníci ARÚP vypracují písemný postup, metodiku, jak 
nej efektivněji pracovat s daty DPZ v archeologii, NPÚ  přidá své zkušenosti 
z ochrany památek zjištěných DPZ.

f) Organizační postup při řešení etapy:

Vedoucí etapy 08 je
1/ Rozdělení kapitol spoluautorům 
2/ Tvorba textu
3/ Připomínkování ostatních institucí (NPÚ, ARÚB, ÚAPP) 
4/ Certifikační řízení



g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Nmet

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Text metodiky v listinné i elektronické podobě, průvodní zprávu k metodice v listinné i elektronické 
podobě

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-05-31

a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 09 Konference; cílem etapy je odborná prezentace výsledků projektu a jejich konfrontace 
s odbornou veřejností.________________________________________________________

b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-02-01

c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-09-31

d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Etapa není výzkumnou aktivitou, jedná se o jejich prezentaci.

f) Organizační postup při řešení etapy:

Etapu koordinuje  Bude úzce spolupracovat s (ARÚB poskytne své 
konferenční prostory) a  (grafika sborníku).
1/Během prvního měsíce 2020-02 etapy, budou odborné veřejnosti zaslány informace o konání 
konference a pozvání k prezentaci vlastních výsledků DPZ v archeologii
2/ 2020-04 bude sestaven program konference 
3/ 2020-05 konání konference
4/ 2020-06 až 2021-02 sběr příspěvků do sborníku, grafické práce - úprava příloh



5/ 2021-03 až 2021-07 recenzní řízení vč. korektur,, grafické práce - úprava příloh 
6/ 2021-08 závěrečné editorské práce 
7/ 2021-09 vydání sborníku

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

M-lx; D-8x

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Ve výroční zprávě za rok 2020 bude vložena fotodokumentace z průběhu konference a oskenovaný 
prezenční list účastníků konference. Fotokopie článků zrecenzovaného sborníku budou dodány 
poskytovateli, ověřitelnost v RfV.

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-09-30

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 10 Workshop o DPZ pro studenty vysokých škol; praktická prezentace získávání dat DPZ a 
jejich zpracování.

b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-03-01

c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-08-30

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Etapa prezentuje výzkumné aktivity užívané v projektu studentům vysokých škol, oboru 
archeologie.

f) Organizační postup při řešení etapy:

Etapu zajišťuje (ÚAPP).



1/2020-03 - oznámení o konání workshopů, přihlašování účastníků
2/2020-06 až 2020-07 - konání workshopů ve Znojmě a Olomouci (zde zajišťuje

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

W-2x

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Ve výroční zprávě za rok 2020 bude vložena fotodokumentace z průběhu konference a oskenovaný 
prezenční list účastníků.

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-11-15

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 11 Krátkometrážní dokument o DPZ v archeologii; cílem je populárně naučná prezentace 
DPZ v archeologii a připravit dokument k promítání na výstavě (etapa 12).

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-05-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-01-30

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

1/ 2020-05 až 2020-08 vytváření scénáře dokumentu 
2/2020-09 až 2021-08 sběr záběrů pro dokument 
3/ 2021-09 až 2022-01 střih a finalizace dokumentu 
4/ 2022-03 zveřejnění na webu projektu a promítání na výstavě

f) Organizační postup při řešení etapy:



Etapu zajišťuje  (ÚAPP). Spolupracovat budou i ostatní instituce: 

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

A-lx

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Kopie dokumentu poskytovateli na DVD nosiči.

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-01-30

a) Číslo, název a cíl etapy:

Etapa 12 Výstava „Archeologie z nebe“, Cílem je populárně naučná prezentace DPZ v archeologii.

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-01-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-06-30

d) Převažující typ výzkumu {základnívýzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

1/ 2021-01 přesné vytvoření podmínek pro výběr stavitele výstavy 
2/ 2021-02 až 2021-03 výběrové řízení
3/ 2021-04 až 2021-12 tvorba katalogu k výstavě, realizace architektonických prvků k výstavě 
4/ 2022-01 stavba výstavy, tisk katalogu 
5/ 2022-02 až 2022-05 výstava

f) Organizační postup při řešení etapy:



Etapu zajišťuje (ARÚB). Výstava se bude konat v pavilonu Anthropos Moravského 
zemského muzea. Výnos ze vstupného bude ponechán Moravskému zemskému muzeu na pokrytí 
části režijních nákladů (viz příloha DG18_K_souhlas s výstavou.pdf).
Spolupracovat budou i ostatní instituce:

g) Výsledky etapy (součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

E-lx;B-lx; Jrec-lx

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):

Výtisk kritického katalogu pro poskytovatele, doložení doby trvání a počtu návštěvníků výstavy; 
fotokopie článku poskytovateli, RIV

Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-06-30

10. Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč/příjemce-koordínátor a/nebo 
některý z uchazečů/příjemců nesouhlasí z důvodů možné podjatostí pří hodnocení 
předloženého projektu:

Nemáme výhrady.


	Článek 4

	Zprávy a doklady o nákladech

	Článek 5

	Článek 6

	Článek 7 Používané právo

	Článek 8

	Zvláštní ustanovení

	Článek 9 Změny

	Jí

	19.	„Výsledky"

	Článek 5

	Předkládání podkladů o projektu

	Článek 6

	Odborný poradní orgán

	Článek 7 Ručení

	Článek 12

	Článek 13

	Článek 17 Uznané náklady

	4.	Do uznaných nákladů lze zahrnout;

	b)	Náklady nebo výdaje na pořízení majetku

	. 	

	129

	Poučení:

	Název uchazeče/příjemce-koordinátora:

	Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce:

	Ing. Lumír Kunčík	

	Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

	Řešitel uchazeče/příjemce

	Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

	Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

	Řešitel uchazeče/příjemce

	Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

	P19 * Cíle řešení projektu v anglickém jazyce (znakový, max. délka 2000) P:

	P26 * Identifikační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace rozhodnuti o poskytnutí institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje

	SMK02018DG002

	1.	Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci- koordinátorovi projektu:

	Mgr. Andrea Matějíčková

	2.	Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

	4.	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příiemce-koordinátora. které mají v poli GlO = RPl:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	Bíšková (roz. Nedbalové), Jarmila, Mgr.

	2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1,	Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:

	2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1,	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	Kalábek, Marek, Mgr.

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Uchazeč/příiemce fieho název");

	Národní památkový ústav

	Řešitel příiemce (v poli GlO = GS):

	1.	Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:

	Zezula Michal Mgr.

	2.	Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

	1.	Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	Zezulová Michaela Bc.

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v rolí ostatního řešitele příiemce. které mají v poli G10 = RP1:

	1.	Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Uchazeč/příiemce (jeho název):

	Řešitel příiemce (v poli GlO = GS>:

	1.	Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:

	2.	Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

	4.	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příiemce. které maií v poli G10 = RP):

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	Tesařová, Barbora, Mgr., Dis.

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v polí GlO = RP):

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:

	Kosarová, Zdenka, Mgr.

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které maií v polí G10 = RP):

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli G10 = RP):

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tvtn (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které malí v poli GlO = RP);

	Růžičková, Pavla, Mgr.

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Uchazeč/příiemce Heho název):

	Řešitel příjemce (v polí GlO = GS):

	1.	Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:

	Gojda Martin, Prof. PhDr., CSc.

	2.	Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

	4.	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli GlO = RPl:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v rolí ostatního řešitele příjemce, které mají v polí GlO = RPl:

	1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli G10 = RPJ:

	1, Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které maií v poli GlO = RP):

	1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	4.	Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu):

	5.	Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků)

	5.1. Hlavní výsledky projektu

	7.	Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:

	8.	Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu: