Textová podoba smlouvy Smlouva č. 5227376: Smlouva o poskytnutí účelové podpory č.32/2018 OVV

                        mf_mh_206-20180309145609


Spisová zn. MK-S 13164/2017 OW

SMLOUVA č. 3 2 / 2 0 1 8 /OVV
o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu 
uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje 
a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon 
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)

Smluvní strany:
v

1. Poskytovatel; Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu 
Adresa: Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1 
IČ; 00023671
Zastoupený:
(dále jen ,,poskytovatel“)

2. Příjemce: Národní muzeum
Právní forma: státní příspěvková organizace 
Adresa: Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1 
IČ: 00023272
Zastoupený:
(dále jen ,,příjemce-koordinátor“)

3. Příjemce: Národní knihovna České republiky 
Právní forma; státní příspěvková organizace 
Adresa: Klementinum 190,110 00 Praha 1
IČ: 00023221
Zastoupený:
(dále jen ,,příjemce“)

4. Příjemce: Knihovna AV ČR, v. v. i.
Právní forma: veřejná výzkumná instituce 
Adresa: Národní 1009/3, 115 22 Praha 1 
IČ: 67985971
Zastoupený
(dále jen ,,příjemce“)



5. Příjemce: Masarykova univerzita - Filozofická fakulta
Právní forma: veřejná vysoká škola 
Adresa: Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno 
IČ: 00216224
Zastoupený:
(dále jen ,,příjemce“)

uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře 
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých 
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění 
pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto

smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového
projektu

Článek 1 
Předmět smlouvy

1. Předmětem této smlouvy je poskytnutí účelové podpory z Programu na podporu 
aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 
2022 (NAKIII) - kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, 
experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, 
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu, 
experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „účelová 
podpora“) do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci-koordinátorovi 
a příjemci(ům) na řešení projektu č. 192 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, 
experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018.

2. Název projektu: Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Vytvoření postupů a 
nástrojů pro evidenci, digitalizací, zpřístupnění a dlouhodobou ochranu zvukových 
záznamů na historických nosičích v paměťových institucích.
Identifikační kód projektu: DG18P020W032

3. Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AL, naplňující specifický 
cíl/specifické cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a 
experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) č.: 2.1, 
2.2.

4. Cílem projektu je vyvinout a otestovat postupy pro ochranu a zpřístupnění zvukových 
záznamů uložených na fonografických válečcích a šelakových deskách, v souladu 
s mezinárodními standardy a s ohledem na potřeby paměťových institucí v ČR. Tyto postupy 
budou následně aplikovány při správě, digitalizaci a zpřístupnění rozsáhlých sbírek těchto 
historických nosičů z fondu Národního muzea a dalších partnerských institucí. Práce 
s ohroženými historickými nosiči vyžaduje definovat a zavést postupy pro manipulaci s nimi, 
které zajistí podmínky pro jejich fyzickou ochranu a správu. Dále je třeba sjednotit evidenci 
těchto nosičů napříč institucemi. S tím je spojená potřeba vytvořit standardní způsob

2



unifikované identifikace jednotlivých nahrávek, která umožní na národní úrovni určovat 
xmikátnost sbírkových objektů v rámci jejich digitalizace. Jednotný způsob evidence musí být 
postaven na standardizovaných metadatových popisech, které zohlední potřeby různých typů 
paměťových institucí pro práci jak se záznamy uloženými na původních fyzických nosičích, 
tak i s jejich digitálními kopiemi. Při vytváření těchto standardů je třeba zohlednit potřeby 
dlouhodobého uchovávání obsahu a navrhnout odpovídající postupy ochrany dat, které budou 
v souladu s požadavky pro důvěryhodné úložiště. Dalším cílem je vytvořit, otestovat a zavést 
postupy pro digitalizaci záznamů uložených na fonografických válečcích a šelakových 
deskách, opět s ohledem na mezinárodní praxi a zpřístupnit a dlouhodobě ochránit takto 
vzniklé digitální kopie. Pro zpřístupnění obsahu bude hledán takový model, který by dovolil 
prezentovat obsah v jeho kontextu, tedy s využitím souvisejících materiálů ve sbírkách 
příslušných institucí. S výše uvedenými cíli je spojená potřeba mít k dispozici vhodné 
nástroje, dalším cílem je tedy vyvinout vhodné softwarové nástroje pro evidenci a 
zpřístupnění, které by vycházely z již používaných řešení, byly by vytvořeny na míru 
paměťovým institucím a byly by těmto institucím volně k dispozici.
Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou;

! předpokládané výsledky projektu počet
[Hlavní výsledky
Fttziť užitný vzor
Fprum - průmyslový vzor
Gprot-prototyp

Gfunk-funkční vzorek
Nmet - certifikováná metodika 3
Npam - památkový postup
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem
P—patent
- "evropský“ patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který 

je využíván na základě platné licenční smlouvy
- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud 

nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu
R-software 3
Zpoiop - poloprovoz
Ztech - ověřená technologie

Hieg - výsledky promítnuté do právmeh předpisů a norem
Hneieg ' výslcdky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy 

závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI II
Vedlejší výsledky
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty



předpokládané výslcdky projektu počet
B - odborná kniha (včetně kiitiekých katalogů k výstavám) 2
C - kapitola v odborné kmze
D - článek ve sborníku (z konference)
J - recenzovaný odborný článek 8
M - uspořádání konference
W - uspořádání workshopu 6

6. Hlavní výsledky řešení projektu druhů Fuzit - užitný vzor, Fprum - průmyslový vzor, 
Gprot - prototyp, Gfonk - funkční vzorek, Nmet - eertifikovaná metodika, Npam - památkový 
postup, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, P - patent, R - software, 
Zpoiop-poloprovoz, Ztech - ověřená technologie, Hieg - výsledky promítnuté do právních 
předpisů a norem, Hneieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy 
závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele a E - uspořádání výstavy (věetně 
vydání kritického katalogu k této výstavě - druh výsledku B) a vedlejší výsledky druhu B - 
odborná kniha, která není kritickým katalogem plánované výstavy, A - audiovizuální tvorba, 
elektronické dokumenty, jsou-li v projektu jako plánované výsledky uvedeny, které budou 
příjemcem-koordinátorem a/nebo příjemcem(i) v průběhu řešení či po jeho ukončení 
uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel poskytuje podporu až ve výši 100% 
uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně 
poskytovateli a následně budou příjemcem-koordinátorem a/nebo příjemcem(i) uplatněny 
v Informaěním systému výzkumu, vývoje a inovací - databázi RIV jako jedinečné výsledky 
tohoto projektu. Příjemce koordinátor a příjemce(i) se zavazují, že tyto výsledky neuplatní 
jako výsledky jiných výzkumných aktivit podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o 
podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, u jiných poskytovatelů než u 
Ministerstva kultury (dále jen ,,MK“). Porušení tohoto závazku ze strany příjemce- 
koordinátora a/nebo příjemce(ů) a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za 
hrubé porušení podmínek této smlouvy.

7. Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou 
návrhu projektu, který je přílohou č. 1 a se schváleným rozpočtem projektu, který je přílohou 
č. 2 této smlouvy.

8. Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření 
a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze ě. 1 této smlouvy.

9. S výjimkou okolností vyšší moci a dalších okolností neovlivnitelných smluvními stranami 
jsou příjemce-koordinátor a příjemce(i) podílející se na řešení projektu povinni svou činností 
při řešení projektu dosáhnout výsledků řešení a cíle projektu stanovených touto smlouvou.

Článek 2
Doba řešení projektu a účinnost smlouvy

Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran, účinnosti dnem 
vložení smlouvy do registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách 
účiímosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru 
smluv). Vložení smlouvy do registru smluv jako informačního systému veřejné správy



(ISES) zajistí v zákonem stanovené lhůtě poskjáovatel podpory.
2. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro 

vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté účelové podpory podle 
rozpočtových pravidel a závěrečné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.

3. Zahájení řešení projektu: rok 2018. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni zahájit 
řešení projektu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.

4. Ukončení řešení projektu: Příjemce-koordinátor a příjemce(i) ukončí čerpání poskytnuté 
účelové podpory k řešení projektu nejpozději dnem 31.12. 2022.
Smlouva je splněna dnem schválení závěrečné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků 
poskytovatelem a vložení údajů o závěrečném zhodnocení projektu do Informačního systému 
výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVal - CEP). 
Splněním pozbývá smlouva účinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto článku.

5. I po splnění smlouvy zůstávají v účinnosti její následující ustanovení:
a) články 6 a 7 smlouvy,
b) článek 4 odst. 9 a 10, část A přílohy č. 3,
c) článek 7 přílohy č. 3,
d) článek 8 odst. 8 až 11, část A přílohy č. 3,
e) část B přílohy č. 3,
f) část D přílohy č. 3.

6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících 
z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.

7. Podílí-li se na řešení projektu příjemce-koordinátor a příjemce(i) a stane-li se plnění 
nemožným na straně příjemce-koordinátor a/nebo jednoho z příjemců, pozbude tato smlouva 
platnosti pouze v případě, že tato nemožnost plnění způsobí nemožnost plnění ze strany 
příjemce-koordinátora a/nebo ostatního(ch) příjemce(ů).

8. Plnění závazků smluvních stran, vyplývajících z této smlouvy, není nemožným, lze-li ho 
uskutečnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.

9. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou 
smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti 
smlouvy a dalšími sjednanými podmínkami ukončení. Nedílnou součástí takové dohody musí 
být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.

10. Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.

Článek 3
Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory

1. Poskytovatel poskytne příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) podporu na řešení projektu na 
základě výsledku vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a 
inovacích z programu NAKI II, na základě schváleného postupu řešení projektu, schválených 
aktivit, předpokládaných výsledků řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění 
pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpoětových pravidlech územních rozpoětů.



projektu celkem a poskytovatelem uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK 
(z účelové podpory programu NAKI II) dle pnloh č. 1 a č. 2 této smlouvy.

2. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK 
(z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci 
projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a 
přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů 
projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být 
v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 %.

3. Při změně výše uznaných nákladů projektu celkem a/nebo uznaných nákladů projektu 
z úěelových výdajů MK (z úěelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním ělenění 
dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy ě. 2, komentářů nákladových položek uvedených 
v příloze ě. 2 smlouvy, dalších změnách, které nastaly v době úěinnosti smlouvy o poskytnutí 
podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce-koordinátora a/nebo příjemce(ů), 
řešitelského týmu a popisu projektu uvedeného v příloze ě. 1 smlouvy, ěástech III. a IV. se 
postupuje podle § 9 odst. 8 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního 
vývoje a inovací. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) cestou příjemce-koordinátora je 
povinen/jsou povinni písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o 
změnu smlouvy ve všech jí dotěených částech a přílohách č. 1 a č. 2. Poskytovatel na základě 
kladného vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, 
který je ěíslován vzestupně a který poskytovatel s příjemcem-koordinátorem a příjemcem(i) 
uzavře do 60 dnů ode dne posouzení písemné žádosti příjemce o změnu. V případě, že 
zdůvodnění změny nebude ze strany poskytovatele akceptováno, bude příjemce-koordinátor 
a příjemce(i) cestou příjemce-koordinátora písemně informováni o důvodech odmítnutí 
změny smlouvy. Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v ělánku 17, bod 7, ěásti C 
přílohy ě. 3 této smlouvy.

4. Specifikace uznaných nákladů se stanoví v ělánku 17, ěásti C přílohy č. 3 této smlouvy 
a v příloze ě. 2 této smlouvy.

5. Poskytnutou podporu mohou příjemce-koordinátor a příjemce(i) použít výhradně na 
nehospodářské ěinnosti výzkumné organizace podle čl. 19 Rámee pro státní podporu 
výzkumu, vývoje a inovaeí (2014/C 198/01) a to způsobem, který je v souladu 
s posk5dovatelem uznanými náklady projektu hrazenými z této podpory dle příloh č. 1 a 2 
smlouvy.

6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 24 914 tis. Kč (slovy: 
dvacetětyřitisícdevětsetětmáct tisíc Kě).
Uznané náklady projektu z úěelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) za 
dobu řešení projektu jsou 24 914 tis. Kč (slovy: dvacetčtyřitisícdevětsetčtmáct tisíc Kč).

7. Účelová podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel poskytne příjemci- 
koordinátorovi a příjemci(ům) za celou dobu řešení je 24 914 tis. Kč (slovy: 
dvacetčtyřitisícdevětsetčtmáct tisíc Kč).

8. Poskytovatel poskytne účelovou podpora dle bodu 7 příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům), 
kteří jsou výzkumnou organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na:
účet příjemce - koordinátora Národní muzeum č. 
účet příjemce Národní knihovna České republil^^



účet příjemce Knihovna AV ČR, v. v. i.
účet příjemce Masarykova univerzita - Filozofická fakulta č.  kód banky 

9. Je-li příjemce-koordinátor a/nebo jeden z příjemců projektu organizační složka České 
republiky, poskytne příslušnou část účelové podpory tomuto příjemci-koordinátorovi a/nebo 
příjemci přímo poskytovatel na základě rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory v souladu s 
ustanovením § 9 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb. a rozpočtovými pravidly.

10. Uznané náklady projektu celkem hreizené z účelových výdajů MK (účelové podpory 
programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech 
řešení projektu jsou (v tis. Kč):

Rok
Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu celkem

- z toho:
5 258 5 717 5 197 5 036 3 706 24 914

- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

5 258 5 717 5 197 5 036 3 706 24 914

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

z toho;

Rok
Uznané náklady projekm (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projekm
příjemce - koordinátora Národní 
muzeum celkem

- z toho:

4 582 4 358 3 363 3 145 2 444 17 892

- uznané náklady projekm hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

4 582 4 358 3 363 3 145 2 444 17 892

- uznané náklady projekm hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projekm hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

Rok
Uznané náklady projekm (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projekm
příjemce Národní knihovna
České republiky celkem

- z toho:

240 410 360 0 0 1 010

- uznané náklady projekm hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové

240 410 360 0 0 1 010



podpory programu NAKI II)

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

Rok
Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu
přijemce Knihovna AV CR, 
v. v. i. celkem

- z toho:

216 598 982 1 251 734 3 781

- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

216 598 982 1 251 734 3 781

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

Rok
Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

Uznané náklady projektu
příjemce Masarykova univerzita
- FUozofícká fakulta celkem

- z toho:

220 351 492 640 528 2 231

- uznané náklady projektu hrazené 
z účelových výdajů MK (účelové 
podpory programu NAKI II)

220 351 492 640 528 2 231

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných veřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

- uznané náklady projektu hrazené 
z jiných neveřejných zdrojů

0 0 0 0 0 0

11. Poskytovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč):

Specifikace 
neuznaných nákladů

Zdroj financování 
(účelová podpora MK, 

jiné veřejné zdroje, 
neveřejné zdroje)

Neuznané náklady projektu (tis Kč)

2018 2019 2020 2021 2022 celkem

žádné žádný 0 0 0 0 0 0

Příjemce se zavazuje řešit projekt a dosáhnout jeho cílů a výsledků s uznanými náklady 
projektu.

12. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu 
k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta 
příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této 
smlouvy. V dalších letech řešení projektu bude účelová podpora příjemci-koordinátorovi

8



apříjemci(ům) poskytnuta dle této smlouvy každoročně po 1. březnu roku, v němž má být 
poskytnuta, za podmínky, že příjemce-koordinátor a příjemce(i) řádně splnili závazky 
stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roční hodnocení projektu a jeho 
uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informačního systému 
výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVal - CEP) v souladu se 
zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.

13. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené účelové podpory 
z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích 
průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků 
poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpočtu 
výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program 
NAKI II.

14. Použije-Ii/použijí-li příjemce-koordinátor a/nebo příjemce(i) účelovou podporu z programu 
NAKI II nebo její část na jiný účel než stanoví tato smlouva, bude posk3ůovatel postupovat 
v souladu s ustanovením § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších 
předpisů; neoprávněné použití nebo zadržení účelové podpory bude posuzováno jako 
porušení rozpočtové kázně.

15. V průběhu řešení projektu nemá/nemají příjemce-koordinátor a/nebo příjemce(i) nárok na 
změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše 
účelové podpory z programu NAKI II.

Článek 4
Zprávy a doklady o nákladech

1. Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce-koordinátor a příjemce(i) 
prostřednictvím příjemce - koordinátora předkládají, se předkládají poskytovateli v jednom 
vyhotovení, nestánoví-li poskytovatel jiný počet.

2. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. 
účelové podpory z programu NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními 
předpisy. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor a příjemce(i) 
prostřednictvím příjemce-koordinátora poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok 
řešení projektu takto:
K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí úěelové podpory budou předloženy:
a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém 

roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové 
podpory - skutečnost,

b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém 
roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové 
podpory - skutečnost.

Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni o tomto postupu informovat řešitele 
příjemce (GP)? odpovědnou osobu ekonomického úseku příjemce, 
koordinátora/administrátora projektu na straně příjemce, je-li urěen.

9



Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpočtu projektu nebo 
na základě písemné žádosti příjemce a po písemném souhlasu poskytovatele upraveného 
rozpočtu projektu dodatkem smlouvy.
Příjemce-koordinátor a příjemce(i) prostřednictvím příjemce-koordinátora předloží 
poskytovateli kopie účetních dokladů:
a) u osobních nákladů nebo výdajů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského 

týmu (osob uvedených jako GP/RP v příloze č. 1 smlouvy) a dalších pracovníků 
podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích, 
ale jejichž činnost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze ě. 2 
smlouvy,

b) u nákladů nebo výdajů na pořízení majetku - fakturu dodavatele a výpis z bankovního 
úětu/ výdajový pokladní doklad příjemce-koordinátora a příjemce(ů) prokazující výdaj na 
úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není 
jedineěný z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen 
doklad o výběru konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona 
č. 134/2016 Sb., v platném znění,

c) u dalších provozních nákladů nebo výdajů v ělenění dle druhu nákladu nebo výdaje 
uvedeného v rozpoětů projektu; u cestovních náhrad povinně předloží kopii cestovního 
příkazu s uvedením náhrad na stravné, ubytování, dopravu věetně příslušných úěetních 
dokladů a kopii cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,

d) u doplňkových (režijníchl nákladů nebo výdajů - faktury dodavatelů síťových služeb 
vážících se k řešení projektu a proporční výpočet poměrné ěásti těchto nákladů pro daný 
projekt.

e) u nákladů nebo výdajů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ 
výdajový pokladní doklad příjemce-koordinátora apříjemce(ů) prokazující výdaj na 
úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska 
potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru 
konkrétního dodavatele služby na základě veřejné zakázky dle zákona ě. 134/2016 Sb., 
v platném znění.

Tyto doklady k vyúětování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky 
rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude 
obsahovat identifikaci dokladu, stručný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat 
podpis a razítko osoby odpovědné za vyúětování poskytnuté účelové podpory.
Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor poskytovateli souhrnnou 
písemnou roční periodickou (průběžnou) zprávu o řešení projektu, plnění cílů projektu, 
dosažených a uplatněných výsledcích včetně těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. 
Zpráva a předložené uplatněné výsledky budou podrobeny kontrole - hodnocení 
poskjúovatele.
Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor poskytovateli závěreěnou 
zprávu o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou 
dobu řešení do 30. 1. 2023.



5. Bude-li řešení projektu ukončeno před termínem 31. 12. 2022, platí ustanovení o závěrečné 
zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do termínu předčasného zastavení 
projektu dle ustanovení článku 8, části A přílohy č. 3 této smlouvy.

Článek 5
Práva k výsledkům a využití výsledkům

1. Přístupová práva k výsledkům a k využití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení 
článků 9-13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.

2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.

Článek 6
Spory smluvních stran

1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány 
příslušným soudem.

Článek 7 
Používané právo

1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, 

experimentálního vývoje a inovaeí, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Článek 8
Zvláštní ustanovení

1. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) vyvinou veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů 
uvedených v projektu a splnil veškeré závazky vůči poskytovateli.

Článek 9 
Změny

1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně 
číslovanými dodatky ktéto smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních 
stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.

2. Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou 
písemného dodatku doručena posk3dovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu 
nejpozději do 31. 10.

Článek 10
Závěrečná ustanovení

1. Nedílnou souěástí této smlouvy jsou následující přílohy:
a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu

11



a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) 
(Projekt),

b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,
c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky
Tato smlouva se vyhotovuje v 5 stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. 
Poskytovatel obdrží jeden stejnopis, příjemce-koordinátor a každý příjemce obdrží po 
jednom stejnopisu.

V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne......ledna 2018

poskytovatel příjemce-koordinátor
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) (jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

Otisk razítka otisk razítka

V Praze dne.....ledna 2018
pnjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka

V Praze dne.....ledna 2018
pnjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka

V Praze dne.....ledna 2018
pnjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka



a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) 
(Projekt),

b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,

c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

2. Tato smlouva se vyhotovuje v 5 stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. 
Poskytovatel obdrži jeden stejnopis, příjemce-koordinátor a každý příjemce obdrží po 
jednom stejnopisu.

V Praze dne 22. lalna 2018
'7'f-

V Praze dne.......ledna 2018

.WAS

poskytovatel ®
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka

/

V Praze dn^.?.: ledna 2018

příjemce-koordinátor 
(jméno a podpi.s zastupující osoby či osoby zmocněné)

otisk razítka
■i^iRODHí 

K!firnsrn.inum

příjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

Otisk razítka

KNIHOVNA AV ČR,v.v.L

V Praze dne .'r.-t: ledna 2018

Národní 3,115 aa Prahs 1 
IČ 6798597% DIČ C26738597' 
www.lotdv.cz

pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)| 

otisk razítka

V Praze dneži;. ledna 2018 . ...... .
příjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)] 

otisk razítka



Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

Část A - Provedení projektu

Článek 1 
Defínice pojmů

1. „Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu 
poskytuje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1,118 11 Praha 1.

2. „Příjemcem“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka 
ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření 
znalostí, vjejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto. 
Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně částí řešených dalším účastníkem 
projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži, 
finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy, 
včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá 
příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za 
odbornou část řešení vůči poskytovateli.

3. Konsorciem" se rozumí více příjemců současně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona 
č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory. 
Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskjdnutí podpory nebo rozhodnutí 
o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden 
z uchazečů, kteří jsou členy konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře 
stává příjemcem-koordinátorem.

4. „Dalším účastníkem projektu“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo 
organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací 
pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž 
příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.

5. Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace“) se rozumí 
subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, 
zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na 
výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého 
práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní 
výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto 
činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž 
hospodářské čirmosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito 
činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na 
takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup 
k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou. 
Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené účetnictví) na 
hospodářské a nehospodářské činnosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na 

hospodářskou činnost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských 
činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje 
a inovací (2014/C 198/01), které musí:



• odpovídat činnosti, která přímo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je 
pro její provozování nezbytná čí je neoddělitelně spojena s jejím hlavním 
nehospodářským využitím, a současně

• být omezeno v rozsahu - hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud 
ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla 
a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená ročně na těchto tyto 
hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,

b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,
c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle 

podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv 

podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím v5dvořeným 
výsledkům výzkumu.

6. „Smlouva o spolupráci mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní 
uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.

7. „Smlouva o spolupráci mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším 
účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu 
za podmínek stanovených touto smlouvou.

8. „Vedlejší smlouva“ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je 
uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.

9. „Dodavatel“ je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.
10. „Projektem“ výzkumu, vývoje a inovací se rozumí činnosti spadající do jedné nebo 

několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké 
nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné 
soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné 
zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblasti podpory základního výzkumu, 
aplikovaného výzkumu a inovací.

11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)“ je soubor věcných, časových 
a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, 
vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji 
a inovacích,

12. „Základním výzkumem“ se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná 
především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů 
a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo 
využití.

13. „Aplikovaným výzkumem“ se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na 
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených 
výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich 
kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný 
výzkum v společenských a humanitních oborech.

14. „Průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na 
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo 
k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření

15



dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí 
nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních 
linek, je-li to nezb}dné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování 
technologie.

15. „Experimentálním vývojem“ (dále jen ,,vývoj“) se rozumí získávání, spojování, formování 
a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných 
poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo 
služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování 
a dokumentaei nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat 
vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo 
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska 
reálných provozních podmínek, pokud hlavní eíl spočívá v dalším technickém zlepšení 
výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti 
mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je 
nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl 
použit pouze pro účely demonstraee a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo 
pravidelné změny stávajícíeh výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných 
nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.

16. „Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje 
řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují 
okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které 
smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné 
pohromy apod.

17. „Duševní vlastníctví“ je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnietví (patenty na 
vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším 
předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know- 
how včetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního 
vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.

18. „Vstupní ínformace“ je společný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu 
duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a 
dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné 
smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.

19. „Výsledky“
a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo 

pozorovatelnýeh skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním 
oboru,

b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů 
nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle 
zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti 
nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro 
potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,

c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo 
služeb.



Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky 
aplikovaného výzkumu.

20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující 
obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou 
všeobecně dostupné pro veřejnost.

21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy 
a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této 
smlouvy.

22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před 
uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo 
provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu. 
K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu 
nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných 
druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.

23. „Přístupová práva“ jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.
24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem 

nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi 
projektu.

25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo 
komerčním účelům.

26. „Komerční využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj 
výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.

27. „Rozšiřování“ je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě 
publikace formálně chráněných poznatků) za účelem vědecko-technického pokroku.

28. „Plán na uplatnění výsledků“ (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití 
výsledků získaných z řešení projektu, jejich stručný popis, jejich vymezení, termíny 
uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.

29. „Oprávněný zájem“ označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán 
v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže prokáže/prokáží, 
že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.

30. Způsobilé náklady“ jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které 
mohou být příjemcem/ /dalším účastníkem projektu vynaloženy na činnosti ve výzkumu, 
vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie 
podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, 
nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb.:
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný 

personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj 
a inovace podle zákona o vysokých školách,

2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento 
majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány 
v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány

17



pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobeeně uznávanýeh 
účetních zásad,

3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené 
nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité 
výlučně pro účely projektu,

4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné 
služby využité výlučně pro účely projektu,

5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení 
projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se 
rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, 
které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto 
nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. fiat rate) nebo ve 
výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro 
uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. fúll-cost).

Způsobilé náklady se člení na:

• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé 
náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. 
náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných 
organizací),

• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné 
jako výše požadované dotace.

31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji 
a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, 
které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených 
činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná 

poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory 

programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel 
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny 
z účelových výdajů MK - programu NAKI II.

32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté 
poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.

Článek 2
Řízení (provádění) projektu

1. Příjemce/příjemce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,

18



c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,
d) předává poskytovateli:

- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují 
ověřené údaje o vynaložených nákladech,

- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,

e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech 
jejích případných písemných dodatků,

f) zúčastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení 
projektu,

g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh, 
které si poskytovatel vyžádá,

h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti 
smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, 
u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu, 
i o změnách týkajících se dalšího účastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně 
informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by 
mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpočtu projektu, do 7 kalendářních 
dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je 
povinen písemně informovat posk5úovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu 
smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2.

Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K- s více 
příjemci (,,konsorcium“), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy 
a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného 
projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se 
uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.
Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeekou (odbornou), administrativní a finanční 
koordinaei projektu.
Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po 
dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně 
vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi 
příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode 
dne nabytí účinnosti této smlouvy.
Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat 
poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.



článek 3
Účast třetích stran

1. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky 
projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo 
dalšími účastníky projektu.

2. Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části 
projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Smlouvu s dalším účastníkem 
projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí 
účinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy 
o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.

3. Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům 

projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a poviímostí u příjemce 
s přihlédnutím k podílu dalšího úěastníka projektu na řešení projektu,

b) další účastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v části B 
této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který 
odpovídá jejich podílu na projektu,

c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších úěastníků projektu, jaké má 
poskytovatel vůěi příjemci.

4. Výše uznaných nákladů a výše úěelové podpory pro jednotlivé další úěastníky projektu pro 
jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy, 
termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto ělánku.

5. Příj emce j e povinen:
a) Varianta - další účastník je právnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část 
účelové podpory dle přílohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy 
obdržel účelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi 
příjemcem a dalším úěastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto ělánku, poskytne příjemce 
dalšímu úěastníkovi projektu příslušnou ěást úěelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne 
uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou ěást účelové podpory 
dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu 
řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení ěásti projektu,
b) Varianta - další účastník je organizační složka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším 
úěastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové 
podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími 
účastníky projektu je každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastníci projektu 
vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem 
projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly 
provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.

6. Vzájemné vztahy mezi příjemeem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou 
o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí



účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona 
č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou 
uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli, 
přičemž musí být postupováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve 
znění pozdějších předpisů.

Článek 4
Poskytnutí účelové podpory

Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této 
smlouvy.
Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně 
zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín 

zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % 

p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do 
dne zahájení řešení projektu.

Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu 
vyčerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou 
vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní 
pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.
Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že 
příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil 
průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech 
nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části 
A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu, 
vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem 
č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 
Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který 
není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník 
projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.
Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou 
postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní 
sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání 
platby na účet příjemce/příjemce-koordinátora.
Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany 
některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí 
příslušných orgánů.
Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než 
stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona 
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.



9. V případě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než 
stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněné použité prostředky vrátit do 
30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno 
poskytovatelem příjemci, a to na účet u ČNB, z něhož byly prostředky čerpány v daném 
roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u jde-li 
o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který 
bude příjemci oznámen poskytovatelem písemné.

10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům 
nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti 
nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové 
podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši 
dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání 
poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.

Článek 5
Předkládání podkladů o projektu

A. Zprávy
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává 

a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně 
příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.

2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické 
(průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce 
projektu.

3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných 
oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

4. Roční periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho 
nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke 
schválení následující zprávy:
a) Roční periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na 

projektu, vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky 
a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací 
a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno 
včetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastníky 
projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve 
druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu 
údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy 
o řešení projektu (nejen specifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo 
předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany 
poskytovatele.

b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých 
výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování.



7.

případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle 
jejieh povahy,

c) případně další dodatečnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,
d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení 

projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,
e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné 

pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikovám' 
musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci 
o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využiti výsledků v souladu s § 16 zákona 
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude 
realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude 
podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/ 
příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy č. 3 této smlouvy.

Poskytovatel požaduje od příjemee nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení 
projektu od příjemee-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv, 
závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků 
a jednotlivýeh ročníeh vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné 
eelky.
Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do 
180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za 
schválenou.

8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je 
příjemee/příjemee-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení 
projektu.

9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle 
požadavku posk5dovatele v elektronieké podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky 
v tabulkovém proeesoru MS Excel).

10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná) 
zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho eílů, dosažených a uplatněných výsledcích 
v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roční periodieké (průběžné) zprávě se povinně 
předkládají příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků 
projektu (ve formátu *xls/*xlsx - jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické 
(průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemskýeh 
a zahraničníeh služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se 
poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejieh parametry 
fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli 
i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnoeení 
zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jeho(jejich) plný obsah 
a fimkčnost.
Struktura roční periodické (průběžné) zprávy:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu 

řešení



Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem je projekt řešen a naplňován. Popsat 
hlavní etapy řešení a dosažené, resp. rozpracované cíle řešení ve sledovaném období. 
Stručně zhodnotit naplňování cílů a harmonogramu řešení projektu a zdůvodnit případné 
odchylky oproti platnému znění projektu.

2) Přehled plánovaných cílů
Uvést plánované cíle v dalším roce řešení v souladu s platným zněním projektu a způsob 
jejich splnění.

3) Uplatněné výsledky
Vyplnit přílohu č. 1 roění periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků 
projektu (formulář ve formátu *.xls/*.xlsx) s uvedením všech dosažených výsledků 
s požadovanými údaji. Za uplatněné výsledky lze označit pouze ty, které byly k termínu 
předložení zprávy skutečně uplatněny (tj. ělánky a knihy publikovány, metodiky 
certifikovány, specializované mapy s odborným obsahem schváleny poskytovatelem či 
jiným orgánem atd.) a u kterých lze jejich uplatnění doložit (fyzicky výtiskem, 
osvědčením o certifikaci atd.). V bodě 3) zprávy lze uvést případný komentář a doplňující 
informace k předloženým výsledkům.
Dojde-li v období od 15. 11. daného roku do 5. 1. roku následujícího ke změně 
výsledku(ů), uvedených v Příloze ě. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - dosažené 
výsledky projektu, věetně změny jeho(jejich) uplatnění (kníhaje vydána atd.), předkládá 
se nová (opravená) příloha č. 1 pod názvem Příloha ě. 1 roční periodické (průběžné) 
zprávy - seznam dosažených výsledků projektu - OPRAVA (ve formátu *.xls/*.xlsx). 
Změnou dotěený(é) výsledek(ky) musí být předložen(y) poskytovateli k hodnocení 
shodným způsobem jako výsledky předkládané do 15. 11. daného roku.

4) Přehled změn v popisovaném období
Popsat veškeré změny oproti platnému znění projektu, uskutečněné na základě 
schváleného dodatku smlouvy.

5) Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení
Popsat a odůvodnit veškeré změny oproti schválenému platnému znění projektu, které se 
navrhují uskutečnit v dalším roce/letech řešení projektu.

6) Čerpání uznaných nákladů a účelové podpory
Popsat průběh čerpání účelové podpory, případné změny finančních prostředků 
schválených posk)dovatelem v průběhu roku a zdůvodnit případné nedočerpání 
poskytnuté účelové podpory poskytovatelem na uznané náklady projektu dle platného 
znění smlouvy.

7) Závěr
Věcně zhodnotit celkový stav řešení projektu, zásadní odchylky a závažné navrhované 
změny v dalších letech řešení projektu. Zhodnotit dosavadní přínosy projektu (např. 
výsledky).

Přílohy
Povinnou a samostatnou přílohou ke každé průběžné zprávě bude:
1) Příloha ě. 1 roění periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků 

projektu (ve formátu *xls/*xlsx).



2) Přfloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu 
(s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest v členění podle 
všech účastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-koordinátora/dalšího účastníka 
projektu, na které mají být čerpány cestovní náhrady uvedené položkách rozpočtu C3 
z důvodu, že se ve druhém a dalších letech řešení projektu náklady na cestovní 
náhrady uvádí pouze v minimálně povinném členění a výše nákladů nebo výdajů na 
zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je účel a místo cest povinně 
specifikováno v roční periodické (průběžné) zprávě za rok předcházející roku, ve 
kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním orgánem a 
schvalována vč. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí specifikace 
v průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany poskytovatele posuzováno jako 
nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností tyto posk5úovateli vrátit při 
ročním zúčtování poskytnuté podpory. Tato příloha bude vždy ve formátu 
*.doc/docx.

11. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se závěrečná zpráva poskytovateli k 30. 1. roku 
následujícího po posledním roce řešení projektu v této struktuře:
Struktura závěrečné zprávy:
1. Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu 

řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem byl projekt řešen a naplňován, 
komentovat plánované a skutečně vynaložené náklady projektu a popsat zásadní 
skutečnosti, které měly vliv na celkové řešení projektu, pokud takové skutečnosti nastaly.

2. Uplatněné výsledky
Charakterizovat a srovnávací metodou (plán vs. skutečně uplatněné) zhodnotit, zda 
všechny v projektu plánované výsledky za celou dobu řešení byly dosaženy, uplatněny 
a poskytovatelem schváleny. Odůvodnit případné nedosažení plánovaných výsledků.

Příloha
K závěrečné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu 
řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vloženýeh do IS VaVal - RIV. 
Za poslední rok řešení projektu se uvádí výsledky uplatněné v příloze č. 1 roční periodické 
(průběžné) zprávy za poslední rok řešení. V případě, že poskytovatel při hodnocení roční 
periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení výsledky neschválí, oznámí to včetně 
důvodu neschválení příjemci/příjemci-koordinátorovi a ten zajistí aktualizaci závěrečné 
právy a její přílohy č. 1 ve stanoveném termínu.

B. Prokázání nákladů (doklady)
1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4 

smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok 
řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na 
stanovený účel použita, bude posk5úovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu 
roku vracejí na účet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skončení



roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele 

2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu 
výlučně k účelu, ke kterému byla poskytovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1 
a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni 
s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.

C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná a závěrečná zpráva bude předložena poskytovateli podle článku 4, bodu 

3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná 
zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení projektu.

2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních 
dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu 
na uplatnění výsledků.

3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet část a ve výjimečných případech i celou finanční 
podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady 
k prokázání nákladů, nebyla předložena roční periodické (průběžná) zpráva o postupu 
řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění 
projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených 
termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - 
CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.

Článek 6
Odborný poradní orgán

1. Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při 
hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů 
v souladu s touto smlouvou.

2. Poskytovatel písemně zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti 
o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále 
k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.

3. Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým 
kodexem člena RMKiPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.

Článek 7 
Ručení

1. Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění 
této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí 
společně a nerozdílně.

2. Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu, 
vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera 
vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za 
porušení smlouvy.

3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvmmi stranami.

26



7.

Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců. 
Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které 
spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za 
škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody 
z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu. Podmínkou 
ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají. 
Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli, 
je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni 
posk5ůovateli pomoci.
Prokáže-li třetí strana své nároky vůči některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by 
byl dotčen odst. 1, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc 
písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži 
příslušného příjemce.

Článek 8
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy

Příjemce může nebo příjemci mohou společně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám, 
písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných 
technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě, 
kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční 
a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením 
vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla 
smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě 
ostatních účastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném 
rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě. 
Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže
a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové 

podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,
b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo 

příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do 
30 kalendářních dnů,

c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt 
nebo zájmy poskytovatele,

d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,
e) při vážných věcných nebo finančních nesrovnalostech na straně příjemce.
Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech;
a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat 

finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy.



b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou 
organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 
(2014/C 198/01), v platném znění

5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.
6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě 

odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.
7. Účelová podpora z programu NAKI II na vykázané náklady k datu předčasného ukončení 

projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem 
schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů 
plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo 
zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a 
vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.

8. Při předčasném ukončení projektu je příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a 
nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení 
platnosti smlouvy.

9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením 
platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy 
odstoupí, podle pokynů poskytovatele.

10. Při odstoupení od smlouvy
a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je příjemce povinen vrátit 

poskytnutou podporu v plné výši;, prostředky požadované k vrácení budou zatíženy 
smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní 
pokuta se počítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,

b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen 
uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo 
před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané 
náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem 
odstoupení.

11. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou 
může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu, 
experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům 
toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.



část B - Duševní a průmyslové vlastnictví

Článek 9
Práva k výsledkům

Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele 
ochranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při 
provádění prací na projektu.
Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich 
dosáhli při provádění prací na projektu.
Získal-li výsledky příjemce a další účastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto 
smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.

Článek 10 
Ochrana výsledků

Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být 
využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu 
ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.
Příjemce/ další účastník projektu může bez ohledu na druh nosiče údajů publikovat 
informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena 
jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře 
poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).

5.
6.

Článek 11
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejích využití

Příjemce/ další účastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která 
byla dosažena dle této smlouvy.
Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva, 
využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při 
respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití 
zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona č. 121/2000 
Sb., § 9 zákona č.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 207/2000 Sb.).
Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků 
ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat 
úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté účelové podpory.
Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si 
stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším účastníkem projektu. 
Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým 
vnitřním předpisem.



7. Pro využití výsledků projektu plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další 
účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek 
všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní 
podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.

8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má 
vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na 
webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na 
základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nej optimálnější cenu a za tuto cenu 
pak prodává výsledek i dalším zájemcům.

9. Výnosy z výsledku komerčně uplatněných na trhu v průběhu řešení projektu jsou ziskem 
výzkumné organizace, který musí v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje 
a inovací (2014/C 198/01) reinvestovat do primárních nehospodářských činností výzkumné 
organizace.

Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv

1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva 
budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících 
podmínek mlčenlivosti.

2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva, 
nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.

3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce 
nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.

4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou k tíži toho, komu jsou práva 
poskytována.

Článek 13
Přístupová práva za účelem provedení projektu

1. Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a 
poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim 
vymezeno jako bezplatné.

2. Další účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům 
a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim 
vymezeno bezplatně.

3. Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na 
základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou 
dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.

4. Příjemce nebo příjemci a další účastník/účastníci projektu podílející se na řešení projektu 
mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto 
práv bezplatně v rámci řešení projektu.



Článek 14 
Majetková práva

Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory 
jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.
Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem 
majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká 
republika.
Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního 
samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.

Článek 15
Poskytování informací

Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu 
a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto 
článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje 
o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění 
prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVal) předává každý 
účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných 
podmínek.
Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli 
informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVal - CEP.
Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. 1 a 2 tohoto článku stanoví 
poskytovatel.
Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do 4. 

2. v roce zahájem’ řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli 
smlouvu o poskytnutí účelové podpory řešení projektu.

Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce- 
koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům 

Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení,
nejpozději do 1. dubna roku 2023.
Veškeré příjemcem/ dalším úěastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné 
výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je 
nutné předávat do v IS VaVal - RIV v poskytovatelem stanoveném termínu bez odkladu. 
Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po 
ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení 
a následně je vložit do IS VaVal- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vráceni 
celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV 
ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vráceni celé 
poskytnuté dotace za celou dobu řešeni při neuplatnění a/nebo neschválení



poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládanýeh hlavních, aplikovaných 
výsledků (včetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy společně s vydáním 
kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem 
předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E- 
uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si 
poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou 
dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního 
výsledku projektu podporovaného z programu NAKI II v platné struktuře dat.

c) Data budou předána ve formátu a předepsané struktuře platné pro příslušný rok, které 
schvaluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Závazná data spolu s pokyny k vyplnění 
a kontrole se uveřejňují v informacích pro dodavatele dat na internetové adrese 
https://www.rvvi.cz/.

Článek 16
Zachování mlčenlivosti

0. Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených 
právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.

1. Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to 

na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření, 
která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,

b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo 
pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.

2. Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady 
a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly 
mlčenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.



část C - Úhrada nákladů

Článek 17 
Uznané náklady

Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které
poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou
vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná 

poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory 

programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel 
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny 
z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté 
poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter 
účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým 
osobám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové 
podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o 
podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Do uznaných nákladů lze zahrnout:
a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle 

zákona o vysokých školách).
(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na 

výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, 
laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců 
dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze 
uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody placené zaměstnavatelem (povinné 
pojistné na sociální zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné 
na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb 
(nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond 
tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým 
prostředkům.

(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se 
podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu. Nulová výše 
osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné 
meziroční procentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku, 
pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou 
pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních 
vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.



Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených
možností);
3. na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou 

a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě 
pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přiěemž souěet všech úvazků 
hrazených zúěelových výdajů poskytovatele může ujednoho pracovníka činit 
maximálně 100 % úvazku.

4. na příslušnou ěást mezd a platů, věetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou 
na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, kteří 
nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se 
podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přiěemž 
souěet všech úvazků hrazených z úěelových výdajů poskytovatele může u jednoho 
pracovníka ěinit maximálně 100 % úvazku; souběh částeěného pracovního úvazku 
hrazeného zúěelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůěi 
uchazeěi/spoluuchazeěi je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které 
jsou stejně druhově vymezeny,

5. na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných 
mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;

6. na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro úěely tohoto 
programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí 
projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn 
projektů.

7. na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.

b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku
(1) Jako uznané náklady může poskytovatel schválit:

• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, 
zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se 
samostatným technickoekonomickým urěením a další dlouhodobý hmotný 
majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní ěinností, jeho 
vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kě a má provozně technickou funkci delší než 
jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího úěastníka, který je plátcem DPH, 
jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeěe - neplátce DPH se jedná 
o ěástku 40 tis. Kě věetně DPH);

• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze 
a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo 
vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba 
použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího 
účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč bez DPH; v případě 
uchazeěe - neplátce DPH se jedná o ěástku 60 tis. Kě věetně DPH);



• na pořízení drobného hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné 
movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným 
technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt 
úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo 
rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se 
jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 
40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeěe - neplátce DPH se jedná o částku do 
40 tis. Kč věetně DPH;

• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další 
nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou 
nebo V5dvořen vlastní čiímostí, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kě 
a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat 
o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč 
bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč 
včetně DPH).

(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/ 
dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením 
projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako 
součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů:

• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku 
s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení 
hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 
tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. 
Kč / 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 
40 tis. Kč / 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické funkce delší než 1 rok 
a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna 
výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto 
majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena 
pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické 
funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy č. 1 zákona 
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu 
odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 
v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a 
předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby 
odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely 
projektu použije stanovená minimální doba odpisováni dle § 30 zákona č. 
586/1992 Sb.,

• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku 
s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na 
pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. 
Kč / 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně



rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena 
majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,

(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který je jedinečný z hlediska potřeb 
řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná 
specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný 
dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný 
dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání 
návrhu projektu s uvedením výpočtu dle zadávací dokumentace. Komentář ktéto 
položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení tohoto dlouhodobého 
majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě 
parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě je cena pořizovaného 
majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní 
předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).

(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb 
řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace 
tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný 
majetek a jaká je obvyklá cena a příp. kurz platný v době podání návrhu na jeho 
pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, 
přičemž konkrétní dodavatel musí byt vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.

(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky musí být jednoznačně uvedeno, 
zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není 
jedinečný.

(6) Výše nákladů na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku příjemce nebo 
dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, je 
dána celkovou cenou pořizovaného majetku, při jehož pořízení se postupuje dle 
zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje 
jinak.

c) Další provozní náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „přímé doplňkové 

náklady nebo výdaje“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s 
projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo 
výdaje označeny jako „Další provozní náklady nebo výdaje“.

(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje 
vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je 
nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:

• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projekt, které 
zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného 
majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl 
zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení 
projektu průkazně užíván. Tyto náklady musí být konkrétně specifikovány 
uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše

36



s tím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídajíeí délce období a podílu 
předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;

• náklady na materiál

• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé 
souvislosti s řešením projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady 
na pracovní cesty v souladu s ustanoveními § 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., 
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem 
stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející 
se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti 
s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s 
aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty 
zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě konání 
pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která 
odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,

• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, včetně nákladů a výdajů 
na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit 
pod jinou rozpočtovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje 
jsou dále považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového 
vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, 
vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) 
užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to 
pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro 
řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).

(3) Výše nákladů v případě:

• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou 
budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle 
vzorce;
U(N)=(A/B)xCxD,

kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro 
řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se zákonem 
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací 
cena práv a D je podíl jeho využití pro řešení projektu,

• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení 
projektu nebo je kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce:
U(n)=CxD,

kde symboly U(n), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto 
odstavce.



d) Náklady nebo výdaje na služby
(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané 

v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových 
uznaných nákladů projektu.

(2) V případě pořízení služby, která je jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se 
jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu 
této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká 
je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této 
položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od 
konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného 
dodavatele služby na trhu). V takovém případě je cena pořizované služby konečná a 
není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné 
organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).

(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení 
projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této 
služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby. 
V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž 
konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.

(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb musí být jednoznačně uvedeno, zda se 
jedná o pořízení služby, která je iedíneěná. nebo o pořízení standardní služby, která 
není jedineěná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné 
soutěže.

(5) Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění 
výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje 
státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem ě. 134/2016 Sb.

e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „nepřímé doplňkové 

náklady nebo výdaje na režie“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek 
s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady 
nebo výdaje označeny jako „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje“.

(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních 
nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke 
konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).

(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např. 
náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, 
telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady 
osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé 
náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na 
odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu 
NAKI II nelze obeeně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení 
majetku příjemce/ dalšího účastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další

38



provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a 
odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími 
než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně 
bude pro řešení projektu průkazně užíván).

(4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. 
Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.

(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze 
překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto 
náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.

5. Do uznaných nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout
zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této 
daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční 
inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej 
a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou 
koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení 
pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost 
byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, učebnic a 
skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výlučně dedikovány projektu NAKI 
II, opravy nebo údržbu místností, stavby včetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce 
budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí 
s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i 
uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci 
změn projektů.

6. O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/ 
příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před 
koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel. 
Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce 
se bude tento návrh změny rozpočtu posuzovat společně s již provedenými změnami a v 
případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu projektu 
přijmout.

7. Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů 
musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za 
příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.

8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a 
strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.

9. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených 
veřejných prostředků poskytnutých vdaném kalendářním roce na projekt max. 5% 
poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených 
prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkunmá instituce písemně oznámí poskytovateli 
spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto 
převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného 
ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu 
nelze nedočerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu

39



účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků 
k31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory 
programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu 
nejpozději při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení 
a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.

Článek 18 
Evidence nákladů

1. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou 
evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý 
jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden 
v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory 
za příslušný rok.

2. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen poskytnout na vyžádání poskytovatele 
údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.

3. Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat 
poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo 
vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.

4. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK 
(z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci 
projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné 
a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů 
projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být 
v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům 
a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o nich poskytovatel rozhodl 
při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.

Článek 19 
Výkazy nákladů

1. Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto 
výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.

2. Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanční kontrolu 
projektu.

3. Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými 
právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu 
pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů 
souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu 
určené příjemcem v projektu.



část D - Kontroly

Článek 20 
Kontroly

1. Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace 
a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití 
a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.

2. Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení 
projektu včetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a 
uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.

3. Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do 
pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.

4. Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole 
ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou 
č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

5. Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce 
volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům, 
počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.

6. Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené 
v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.



část E - Realizace výsledků 

Článek 21
Plán na uplatnění výsledků

1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se 
závěrečnou zprávou projektu.

2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na 
webové stránce poskytovatele www.mkcr.cz v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.

3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak 
jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát 
ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a 
podpory projektu.

V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne.....ledna 2018

poskjdovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka

příj emce-koordinátor
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka

V Praze dne.....ledna 2018

V Praze dne.....ledna 2018

pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka

pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka

V Praze dne.....ledna 2018
pnjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka



část E - Realizace výsledků 

Čláaek 21

Plán na uplatnění výsledků

1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se 
závěrečnou zprávou projektu.

2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je v^jmezen platným formulářem, který je zveřejněn na 
webové stránce poskytovatele www.n~ikcr.c2 v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.

3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak 
jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát 
ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a 
podpory projektu.

V Praze dne 22. ledna 2018 /
I

y

jednal;018V Praze dne :v.

..............

poskytovatel ‘x, - o přfjerace-kooirdinátor
{jméno a podpis zastupující osoby éi osoby zmocněné) (jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)

otisk razítka

v Praze dneledna 2018

V Praze dne í?f.. ledna 2018

v Praze dne ..... ledna 2018

otisk razítka

Ki

příjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) 

otisk razítka
KNIHOVNA AV ČR. v. v. L 

Národní 5, Í15 22 Praha 1 
IČ 67985971, DIČ C267985971 
www.knav.ct .....................

příjemce
(jméno a podpis zastupující osoby ěi osoby zmocněné) 

Otisk razítka

pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby ěi osoby zmocněné) 

Otisk razítka
I





Příloha č. 1

PRIHLASKA NÁVRHU PROJEKTU PROGRAMU NA PODPORU 
APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE 

NÁRODNÍ A KULTURNÍ IDENTITY NA LÉTA 2016 AŽ 2022 (NAKI II)
Kód programu DG 

NA ROK 2018

CISLO PŘIHLÁŠKY

192
Projekt:
společný projekt více uchazečů (typ: všichni účastníci v roli příjemce 
"konsorcium" příjemců)

A. Základní údaje o projektu 
A.I. Identifikace projektu

Název návrhu projektu:

Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Vytvoření postupů a nástrojů pro 
evidenci, digitalizaci, zpřístupnění a dlouhodobou ochranu zvukových záznamů na 
historických nosičích v paměťových institucích.

Globální cíl/e programu (číselné a slovní vymezení globálního cíle), který projekt svými cíli 
dílčím způsobem naplňuje:

Globální cíl č. 2; Kulturní dědictví

Specifický cíl/e globálního cíle, který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Specifický cíl č. 2.1 Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými 
hodnotami

Specifický cíl ě. 2.2 Technologie a postupy pro ochranu kulturního dědictví

Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele uchazeče/příjemce-koordinátora 
(osoby odpovědné uchazeči/příjemci-koordinátorovi za řešení projektu):



Název uchazeče/příjemce-koordinátora:

Národní muzeum

Úplná adresa sídla uchazeče/příjemce-koordinátora, včetně PSČ:

Václavské nám. 68,115 79 Praha 1

Identifikační číslo uchazeče/příjemce-koordinátora:

00023272

Telefonní číslo, fax, e-mail řešitele uchazeče/příjemce-koordinátora:

Tato přihláška obsahuje stran:

Datum:

24.4.2017

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce, 
jedná na základě plné moci (ANO/NE):
NE

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce:

Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce- 
koordinátora jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby



Název uchazeče v roli příjemce:

Národní knihovna ČR

Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele příjemce (osoby odpovědné 
uchazeči/příjemci za řešení projektu):

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce, jedná na základě 
plné moci (ANO/NE):

NE

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako 
statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby



Název uchazeče v roli příjemce:

Knihovna AV ČR, v. v. i.

Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele příjemce (osoby odpovědné 
uchazeěi/příjemci za řešení projektu):

Osoba, oprávněná jednat za uchazeěe/příjemce jako statutární zástupce, jedná na základě 
plné moci (ANO/NE):

NE

Osoba, oprávněná jednat za uchazeěe/příjemce jako statutární zástupce:

Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako 
statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby



Název uchazeče v roli příjemce:

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta

Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele příjemce (osoby odpovědné 
uchazeěi/příjemci za řešení projektu):

Osoba, oprávněná jednat za uchazeěe/příjemce jako statutární zástupce, jedná na základě 
plné moci (ANO/NE):

NE

Osoba, oprávněná jednat za uchazeěe/příjemce jako statutární zástupce:

Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeěe/příjemce jako 
statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby



A.II. Zpracování osobních údajů
Souhlas se zpracováním osobních údajů:

Uděluji svolení a svým podpisem stvrzuji svůj výslovný souhlas s tím, aby Ministerstvo kultury 
(dále jen ,,MK“) jako správce zpracovávalo mé osobní údaje uvedené v této přihlášce (tj. zejména jméno, 
příjmení, rodné číslo, adresu, elektronickou adresu a telefonní číslo), jakož i další osobní údaje, které 
vědomé poskytnu MK kdykoli později při písemném styku s ním, zvláště pak všechny údaje poskytnuté 
prostřednictvím Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS 
VaVaI“), a to pouze za účelem uvedeným níže. Tento souhlas uděluji na období, v němž bude probíhat 
veřejná soutěž, a v případě úspěchu v ní, rovněž na obdohí, ve kterém bude řešen projekt, v obou 
případech však na dobu dalších deseti let (tj. doba povinné archivace všeeh dokumentů na MK) ode dne 
ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, případně od ukončení řešení 
projektu. Beru na vědomí, že tento souhlas nemohu odvolat po dobu uvedenou v předchozí větě.

MK je jako správce povinno zpracovávat mé osobní údaje v souladu se zákonem ě. 101/2000 Sb., 
o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), 
jakož i dalšími obecně závaznými právními předpisy.

Beru na vědomí a souhlasím stím, že MK bude mé osobní údaje zpracovávat za účelem 
vyplývajícím z podmínek účasti ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacíeh, se 
kterými jsem se seznámil/a (tj. za účelem evidenee a hodnocení přihlášky návrhu programového projektu 
do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené MK na řešení výše 
uvedeného programu a pro veškeré úkony s tím související, zejména zpracování smluvní dokumentace 
a poskytnutí podpory na řešení projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, bude-li projekt ve 
veřejné soutěži vybrán, písemné, elektronické a telefonní komunikace). MK je oprávněno pro potřeby 
IS VaVal zpracovávat poskytnuté osobní údaje. Beru na vědomí i skutečnost, že mnou poskytnuté osobní 
údaje v rozsahu jméno, příjmení, tituly budou zpřístupněny prostřednietvím IS VaVal a na webových 
stránkách MK třetím osobám.
Poučení:
Subjekt údajů má právo přístupu k informacím o své osobě, má právo na základě písemné žádosti dostat 
písemné informace ve smyslu § 12 zákona o ochraně osobních údajů a dále má práva stanovená v § 21 
zákona o ochraně osobních údajů.

Název uchazeče/příjemce-koordinátora:

Národní muzeum

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za 
uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce



v

Řešitel uchazeče/příjemce-koordinátora:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce- 
koordinátora

Ostatní řešitel/é uchazeče/příjemce-koordinátora:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů 
uehazeče/příj emee-koordinátora



Název uchazeče/příjemce:

Národní knihovna ČR

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za 
uchazeče/příjemce jako statutární zástupce

Řešitel uchazeče/příjemce

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce

Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatm'ho/ch řešitele/ů
uchazeče/příj emce



Název uchazeče/příjemce:

Knihovna AV ČR, v. v. i.

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za 
uchazeče/příjemce jako statutární zástupce

Řešitel uchazeče/příjemce

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce

Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů
uchazeče/příj emce



Název uchazeče/příjemce:

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za 
uchazeče/přijemce jako statutární zástupce

Řešitel uchazeče/příjemce

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce

Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů
uchazeče/příj emce



B. Specifikace projektu

B.I. Vymezení projektu
POl * Identifikační kód projektu (znakový, max. délka 16) P:

PNI * Kategorie výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - kód (znakový, délka 2) P:

P02 * Kód programu, pod který projekt náleží (znakový, délka 2) P:

DG

P03 * Název projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 254) P:

Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Vytvoření postupů a nástrojů pro evidenci, 
digitalizaci, zpřístupnění a dlouhodobou ochranu zvukových záznamů na historických 
nosičích v paměťových institucích.

P04 * Název projektu anglicky (znakový, max. délka 254) P:

New Phonograph: Listening to the History of Sound. An evidence-based Model for 
Preservation, Digitization and Access to Phonograph Cylinders and Records in Memory 
Institutions.

PIA * Datum zahájení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD):

P2A * Datum ukončení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD):

2022-12-31

P09 * Kód důvěrnosti údajů poskytnutých do CEP (znakový, délka 1) P:

P12 * Hlavní obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) P:



P13 * Vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) PP:

P14 * Další vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) N:

AJ

P15 * Cíle řešení projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 2000) P:

Hlavním cílem projektu je vyvinout a otestovat postupy pro ochranu a zpřístupnění 
zvukových záznamů uložených na fonografických válečcích a šelakových deskách, 
v souladu s mezinárodními standardy a s ohledem na potřeby paměťových institucí v ČR. 
Tyto postupy budou následně aplikovány při správě, digitalizaci a zpřístupnění rozsáhlých 
sbírek těchto historických nosičů z fondu Národního muzea a dalších partnerských institucí.

Práce s ohroženými historickými nosiči vyžaduje definovat a zavést postupy pro manipulaci 
s nimi, které zajistí podmínky pro jejich fyzickou ochranu a správu. Dále je třeba sjednotit 
evidenci těchto nosičů napříč institucemi. S tím je spojená potřeba vytvořit standardní 
způsob unifikované identifikace jednotlivých nahrávek, která umožní na národní úrovni 
určovat unikátnost sbírkových objektů v rámci jejich digitalizace.

Jednotný způsob evidence musí být postaven na standardizovaných metadatových popisech, 
které zohlední potřeby různých typů paměťových institucí pro práci jak se záznamy 
uloženými na původních fyzických nosičích, tak i s jejich digitálními kopiemi. Při vytváření 
těchto standardů je třeba zohlednit potřeby dlouhodobého uchovávání obsahu a navrhnout 
odpovídající postupy ochrany dat, které budou v souladu s požadavky pro důvěryhodné 
úložiště.

Dalším cílem je vytvořit, otestovat a zavést postupy pro digitalizaci záznamů uložených na 
fonografických válečcích a šelakových deskách, opět s ohledem na mezinárodní praxi 
a fizpřístupnit a dlouhodobě ochránit takto vzniklé digitální kopie. Pro zpřístupnění obsahu 
bude hledán takový model, který by dovolil prezentovat obsah v jeho kontextu, tedy 
s využitím souvisejících materiálů ve sbírkách příslušných institucí.

S výše uvedenými cíli je spojená potřeba mít k dispozici vhodné nástroje, dalším cílem je 
tedy vyvinout vhodné softwarové nástroje pro evidenci a zpřístupnění, které by vycházely 
z již používaných řešení, byly by vytvořeny na míru paměťovým institucím a byly by těmto 
institucím volně k dispozici.



P19 * Cfle řešení projektu v anglickém jazyce (znakový, max. délka 2000) P:

Main purpose of this project is to develop and test the methods and procedures of sound 
doeuments preservation and making them accessible. The matter of projeet is phonograph 
cylinders and shellac records. These activities will be in compliance with intemational 
standards and needs of Czech memory institutions. Further, these activities will be ušed 
during management, digitization and making accessible of National Museum's (and_partner 
institutions) extensive collections of the historie carriers.

The Work with carriers which are under threat requires to describe and establish the 
procedures related to handling the historie carriers. It should provide physical protection to 
them and it also enables to handle safely with them. Further, it is necessary to integrate the 
keeping the records of this carriers among the institutions. Standard method of unifíed 
identification of each individual record is the need which is associated with it. The method 
will be valid nationally and it will enable to define the uniqueness of collection items.

Integrated keeping the records has to be based on standard metadata descriptions. These will 
consider the needs of various types of memory institutions will respect to both the work with 
physical carrier records and their digital copy as well. When creating the standards 
mentioned above, it is necessary to consider the needs the long term preservation of content. 
All preservation processes should be then designed to follow the recommendations for 
building the trustworthy storage.

Another purpose of this project is to develop, test and establish the methods of digitization 
the phonograph cylinders and records. The same as above, there will be the intemational 
best-practice considered, making them accessible later and long term preservation of digital 
copies created this way. A particular effort will be spent on fínding such model of making 
the digital copies accessible which would enable to present the content with its context 
together. It means to use the sources from institutional collections which are related to the 
content.

With respect to above mentioned goals, there arise the need of appropriate tools. Therefore, 
the following purpose is to develop adequate software modules for the existing systems in 
use and making them accessible. The tools will be based on the Solutions which are already 
in use and they will be freely available to memory institutions.

P23 * Klíčová slova - anglický jazyk (znakový, max. délka 254) P:

Phonograph cylinders, phonograph records, history 
preservation, digitization, access, memory institutions

of sound, evidence, databases.

P26 * Identifikační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace 
rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje
VO v CEA (znakový, délka max. 254) PP:



P30 * Druh soutěže - kód (znakový, délka 2) PP:

P31 * Identifikační kód soutěže (znakový, max. délka 13) PP:

SMK02018DG002



B.II. Financování projektu
Financování projektu v jednotlivých letech jeho řešení a za celou dobu řešení projektu:

(FRl)

Navrhované 
způsobilé náklady 

celkem
(tis. Kč)

Požadované způsobilé 
náklady z účelových 

výdajů MK
(tis. Kč)

Poskytovatelem 
uznané náklady 

celkem
(pole CEP FR2) 

(tis. Kč)

Posk34ovatelem uznané 
náklady z účelových 

výdajů MK
(pole CEP FR3)

(tis. Kč)
2018 5 258 5 258 5 258 5 258
2019 5 717 5 717 5 717 5 717
2020 5 197 5 197 5 197 5 197
2021 5 036 5 036 5 036 5 036
2022 3 706 3 706 3 706 3 706
Celkem 24 914 24 914 24 914 24 914

Jiné zdroje financování projektu než ie podpora z účelových vvdaiů Ministerstva kultury:

(rok)
Jiné veřejné 

zdroje celkem
.....(tis. Kč) .....

Specifikace Neveřejné zdroje celkem (tis. Kč) Specifikace

2018 0 0
2019 0 0
2020 0 0
2021 0 0
2022 0 0

Celkem 0 0



B.III. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu
Uchazeč/příjemce-koordínátor projektu (jeho název):

Národní muzeum

Řešitel pniemce-koordinátora (v poli GlO = GP):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci- 

koordinátorovi projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):
Vyšší odborná škola informačních služeb. Služby knihoven, 2012. Aktuálně student
3. ročníku Bc. stupně Ústavu informačních studií a knihovnictví, Filozofické fakulty 
Univerzity Karlovy.

3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné 
činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, 
grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv 
roli:

2017 IP DKRVO 2017: Výzkum produkce zvukového průmyslu pro krajany ve Spojených 
státech amerických (projekt NM, DKRVO 2017, 2017/45) - hlavní řešitel
Projekt zabývající se zvukovými a tištěnými dokumenty vydaných na území Spojených 
států pro krajany na přelomu 19. a 20. století.
2017 IP DKRVO 2017: Průzkum fondu Českého muzea hudby se zaměřením na českou 
produkci standardních gramofonových desek o velikosti 30 cm do roku 1946 (projekt NM, 
DKRVO 2017, 2017/44) - hlavní řešitel
2016 IP DKRVO 2016: Průzkum fondu Českého muzea hudby se zaměřením na českou 
produkci standardních gramofonových desek o velikosti 30 cm do roku 1946 (projekt NM, 
DKRVO 2016, 2016/47) - hlavní řešitel
2016 VISK 1: Gramatika etiket gramofonových desek: pomůcka pro katalogizaci 
historických desek z let 1900-1946 (projekt NM, VISK 1, 2. kolo, č. proj. 2/2016) - hlavní 
řešitel
Průzkum a sestavení metodické pomůcky orientace v unikátních identifikátorech 
standardních gramofonových desek s českými nahrávkami.
2016 VISK 1: Principy péče o zvukové dokumenty: mezinárodní standard a jeho aplikace 
v praxi v paměťových institucích České republiky (projekt MZK, VISK 1, č. proj. 3/2016) 
- hlavní řešitel
2014 VG 2014: Výzkum produkce českých zvukových nosičů se zaměřením na 
gramofonovou firmu ESTA do roku 1946 (projekt Vnitřní granty FF UK pro rok 2014) - 
hlavní řešitel
2013-2016 Institueionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizaee - 
Moravská zemská knihovna v Brně, řešitel části Kulturní dědictví - Garant řešení



problematiky ochrany zvukového dědictví
2012 VISK 3: Digitalizace gramofonových desek a úprava Krameria 4 pro jejich 
zpřístupňování (projekt MZK, VISK 3, č. proj. 349/2012) - člen řešitelského týmu

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění 
odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

2017 - 2019 člen komise podprogramu MK ČR VISK 7 
2017 - člen Otevřené pracovní skupiny UNESCO - Paměť světa 
2015 -2018 předseda lASA Discography Committee mezinárodní asociace lASA 
2014 - člen Pracovní skupiny pro ochranu, digitalizaci a zpřístupnění zvukových 

dokumentů v ČR

Pravidelně prezentuje odborné příspěvky týkající se zejména problematiky zvukových 
dokumentů a souvisejících otázek na odborných tuzemských i mezinárodních akcích (od 
roku 2014 na Mezinárodní konferenci lASA, tuzemských AKM a INFORUM). Přednáší 
o dané problematice na seminářích v knihovnách a vysokých školách. Vede studentské 
praxe na KISKFFMU.____________________________________________________

5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto 
výsledků:

17



Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příiemce-koordinátora. které 
mají v poli GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
řešitel dílčího úkolu v oblasti evidenee sbírek; koordinace, redakce a zajištění realizaee 
publikačníeh výsledků projektu

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:



1. Příjmení, jméno včetně akademíckýeh a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

řešitel dílčího úkolu v oblasti tvorby doporučení popisu historických zvukových nosičů; 
koordinace v oblasti metodik; výzkum kritérií určování jedinečnosti zvukových nahrávek

3. Uvedení maximálně 10 nej významnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorcm:



 

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
řešitel dílčího úkolu v oblasti výzkumu historie tvorby sbírky a imikátnosti zvukových 
dokumentů; koordinace v oblasti muzikologického výzkumu se zaměřením na evidenci a 
kritéria výběru digitalizace___________________________________________________

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:



1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Koordinace v oblasti digitalizace obrazu a zvuku; řešitel dílčího úkolu v oblasti 
zpřístupňování a dlouhodobé archivace digitalizátů

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:



Ostatní výsledky
Certifikovaný intemi auditor systému nzení jakosti podle normy ISO 9001, spoluřešitel 
mezinárodních projektů eGaLab, Alterne, OASIS, Minstrel zaměřených na prezentaci a 
uchovávání kulturního dědictví a podpořených v rámci programů Culture a IST.



Uchazeč/příiemce (jeho název):

Národní knihovna ČR

Řešitel příjemce (v poli GlO = GSV.
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci 

projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, hudební věda, 1972

3. Dosavadní výzkumná ěinnost (období, zaměstnavatel), stměný popis výzkumné 
ěinnosti s uvedením identifikaěních kódů výzkumných programových projektů, 
grantových projektů ěi výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv 
roli:

2016 - dosud: garant institucionálního projektu DKRVO v oblasti 2 - hudební věda:
Realizování evidence, zpracování a j>rezentace hudebně historických sbírek z období 
let 1700 -1900 uložených na území České republiky
2006 - 2011: řešitelka projektu VaV „Budování databáze rukopisných a tištěných 
hudebních pramenů uložených ve sbírkách na území Čech a Moravy“ 
Identifikační kód projektu: DD06P030UK006. A - elektronická databáze RISM 
https://opac.rism.info

2000 - 2004: řešitelka projektu VaV „Příprava tematických katalogů historických 
hudebních sbírek uložených na území Čech a Moravy“

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění 
odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

2006 - dosud: členka výboru ČNS lAML
1999 - 2005: předsedkyně České národní skupiny lAML (ČNS lAML)
1998 - dosud: vedoucí hudebního oddělení Národní knihovny ČR
1989 - dosud: vedení české redakce soupisu hudebních pramenů RISM (Répertoire 
Intemational des Sources Musicales) a spolupráce s mezinárodní redakcí RISM

- vedení pracovního týmu studentů muzikologie a externích spolupracovníků hudebního 
oddělení v rámci prací pro Souborný hudební katalog a RISM
- koordinace prací na projektu „Bibliotheca Sonans“ v rámci evropského programu Culture
2000 v roce 2004-2005
- předsedkyně Poradního sborn pro sbírkotvomou činnost NM- ČMH
- členství ve správní radě Institutu Bohuslava Martinů
- garant pro spolupráci s mezinárodním soupisem hudebních pramenů RISM



Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějšíeh dosažených uplatněnýchChyba! Záložka není 
definována, výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku 
uplatnění těchto výsledků:

Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli 
GlO = RPI:
U každého ělena řešitelského týmu je nutné uvést:



1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

řešitel dílčího úkolu v oblasti analýzy a tvorby standardu dlouhodobého uchování 
fonografických válečků; koordinace prací na standardu v NK ČR

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

Z - Poloprovoz



Uchazeč/příiemce (jeho název):

Knihovna AV ČR, v. v. i.

Řešitel příjemce (v poli GlO = GS):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci 

projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

Ing.: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, obor Informatika, 1996

3. Dosavadní výzkumná ěinnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné 
činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, 
grantových projektů ěi výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv 
roli:



2011 MK ČR, program VISK 3, ,^ozvoj systému Kmmerius a řešení pro správu 
a archivaci digitálních dokumentů'' - řešitel projektu
Cílem projektu byl vývoj novýeh funkcí systému Kramerius, např. vytváření virtuálních 
sbírek a uživatelských profilů. Zároveň byl zahájen vývoj open source řešení pro správu 
a archivaci digitálních dokumentů, který bude volně k dispozici digitalizačním pracovištím 
zejména českých knihoven.

2008-2011 MK ČR, program VaV, DC08P020UK008 ,Evidence digitalizovaných 
dokumentů, sledování procesu zpracování a vývoj systému pro zpřístupněni’'' - řešitel 
projektu
Předmětem projektu byl vývoj a pilotní zprovoznění systému pro evidenci digitalizovaných 
dokumentu - Registrdigitalizace.cz a vývoj systému pro zpřístupnění Kramerius.
2006-2010 MK ČR, program VaV, DC06P020UK002 „Optimalizace nástrojů pro 
digitalizaci tištěných dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru"' - spoluřešitel 
projektu
Předmětem projektu byla implementace formátu METS do systému Kramerius a vývoj 
nástrojů pro tvorbu znalostních bází sloužících ke zvýšení úspěšnosti rozpoznávání starších 
českých textů technologií OCR a nástroje pro automatizovaný popis dílčích částí 
digitalizovaných dokumentů

2005-2009 GA AV ČR, program Informační společnost, 1ET200190513 „Česká digitální 
matematická knihovna" - spoluřešitel projektu
Projekt řešil kompletní proces zpřístupnění české matematické literatury v digitální 
knihovně. Výstup je k dispozici na http://dml.cz/.

A V ČR, program Informační společnost, 1ET200830526 ,J)igitální 
knihovna Akademie věd ČR
2005-2009 GA ^

řešitel projektu
Účelem projektu bylo zpřístupnění vědecké literatury vydávemé historicky v působnosti 
Akademie věd České republiky v digitální knihovně. Výstup je k dispozici na 
http://kramerius.lib.cas.cz/. Projekt se významnou měrou podílel na vývoji open source 
systému pro zpřístupnění v systému Kramerius._____________

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění 
odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):



Seminář pro knihovníky z USA pořádaném každoročně Univerzitou Karlovou v Praze.
Pravidelně prezentuje odborné příspěvky týkající se zejména digitálních knihoven 
a souvisejících systémů na odborných tuzemských i mezinárodních akcích.______________

5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto 
výsledků:

Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v polí 
GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:



1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

koordinace v oblasti vývoje nástroje pro tvorbu a editaci metadat zvukových dokumentů; 
řešitel dílčího úkolu definice metadat a funkčnosti modulů v ProArc a Kramerius pro 
zvukové dokumenty

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

O - Ostatní výsledky

 
 

 

 
 

 



Uchazeč/příiemce (jeho název):

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta

Řešitel příjemce (v polí GlO = GS):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci 

projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 
informační studia a knihovnictví, 2008, PhDr. v roce 2011, aktuálně student Ph.D. ___

3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné 
činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, 
grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv 
roli:

2017 - Masarykova univerzita, oborový garant projektu OP VYV Společenství praxe - 
platforma pro rozvoj klíčových kompetencí - Eduforum (CZ.02.3.68/0.0/0.0/
16_011/0000659). Cílem projektů je zvyšování odborné kvalifikace a vytváření 
společenství praxí na základních a středních školách. V projektu se věnuje odborným 
knihovnickým středním školám.
2015 - 2016, Masarykova univerzita, účast na projektech Specifický výzkum 2015: 
Design Thinking Action Lab (MUNI/A/1292/2014) a Design Thinking Action Lab 
2016: otevřenost, zodpovědnost, iniciativa (MUNI/A/1121/2015). Cílem projektů bylo 
podpořit studentské projekty specifického výzkumu, které jsou rozvíjeny pomocí metodik 
Human-Centered Design, vzdělávacích workshopů a mentoringem ze strany akademiků i 
odborníků z praxe. Studentské projekty realizované v rámci Aplikaěního semináře (dále jen 
„projekty APLS“) jsou dvousemestrálními výzkumnými a aplikačními projekty 
magisterských studentů oboru Informační studia a knihovnictví.
2007 - Masarykova univerzita, garant za fakultní knihovnu a účast na projektu 
Digitalizace kvalifikačních prací Masarykovy univerzity a jejich zpřístupnění 
(FRVS/1318/2007). Cílem projektu byla digitalizace vysokoškolských kvalifikačních prací 
z let 2001-2006 v knihovnách MU. Zdigitalizované práce byly zpřístupněny v rámci 
Theses.cz.

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění 
odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

pedagogická činnost - asistent na KISK FF MU, výuka, vedení vysokoškolských 
kvalifikačních prací, oponentské posudky na VSKP, zajišťování odborných praxí studentů, 
přednášková činnost na konferencích, seminářích, v knihovnách a jiných typech škol u nás 
i v zahraničí
další odborná činnost - účast najednáních vzdělávací sekce SKIP, úěast najednáních ke 
Koncepci rozvoje knihoven ČR, člen Klubu vysokoškolských knihovníků, certifikovaný 
lektor na pozici Dětský knihovník, odborný garant projektu studentské Knihovny Na



Křižovatce a další

2004-2010 - Asociace knihoven vysokých škol ČR, člen odborné komise pro elektronické 
zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací. Cílem komise bylo navrhnout 
standardy pro sběr VŠKP v elektronické podobě a podpořit vznik centrálního repozitáře 
eVŠKP.

5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto 
výsledků:

Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli 
GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:



1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
koordinace lektorského týmu MU FF v oblasti digitálního kurátorství a ochrany kulturního 
dědictví; řešitel dílčích úkolů na tvorbě odborných textů (historické studie, učební texty)

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků 
výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:



B.IV. Popis projektu
1. Uvést, jaký výzkumný problém (potřebu) projekt řeší a návazně na ni vymezit 

poslání a hlavní cíle projektu v souladu s jednoznačně určeným jedním či více 
specifickými cíli globálního cíle programu:

Projekt řeší problémy paměťových institucí plynoucí z neexistence uceleného souboru 
standardizovaných postupů pro dlouhodobou ochranu a zpřístupnění zvukových 
záznamů uložených na nosičích, které nelze běžně soudobými technologiemi reprodukovat 
a které jsou důležitou součástí národního kulturního dědictví.

Řešení problému bude demonstrováno na dvou typech historických nosičů, konkrétně se 
zaměříme na fonografické válečky (období let ca 1895-1920) a na standardní (šelakové) 
gramofonové desky (období ca 1900-1946) o průměru 25 cm. Jedná se o nej starší 
záznamová média, zvukové záznamy na nich uložené mají obvykle vysokou historickou 
a kulturní hodnotu a původní reprodukční technika je téměř nedostupná. Ve sbírkách 
Národního muzea - Českého muzea hudby (dále NM-ČMH) se nachází řádově 1 200 nosičů 
fonografických válečků a přes 26 000 nosičů gramofonových desek o průměru 25 cm, další 
fonografické válečky má ve sbírkách například Národní technické muzeum či Akademie 
věd ČR.

Hlavním cílem projektu je tedy v souladu s mezinárodními standardy, praxí a na základě 
dosavadních výsledků výzkumu v této oblasti vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, 
které by řešily komplexní problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových 
záznamů uložených na historických fyzických nosičích. S tím je spojená nutnost vytvořit 
standardní způsob unifikované identifikace jednotlivých nahrávek, kterou chceme řešit 
navržením závazného postupu a založením národního diskografického registru.

Dosažení hlavních cílů je založeno na následujících dílčích cílech:
Definovat podobu unikátního identifikátoru obsahu zvukových nahrávek a vytvořit jeho 
standardizovaný způsob zápisu, což umožní zásadně zefektivnit a urychlit procesy evidence 
a výrazně zjednoduší přebírání popisných metadat mezi institucemi a databázovými 
systémy. Vytvořit diskografickou databázi a definovat postupy jejího vytěžování 
a otestovat ji na produkci gramofonových firem s českým repertoárem. Zároveň tak 
poskytnout sekundární informační pramen pro ověřování a dohledávání informací v procesu 
identifikace a následné evidence nahrávek ve zvukových sbírkách paměťových institucí.

Vypracovat sadu doporučení a vyvinout vhodné nástroje pro proces katalogizace, 
navrhnout standardizovaný metadatový popis obsahu zvukových záznamů primárně pro 
fonováleěky a šelakové gramodesky. Zohlednit specifika historických nosičů zvuku 
a současně evidenční potřeby paměťových institucí různého typu a s různým posláním. 
S ohledem na zpřístupnění spolupracovat na dotvoření stávajícího knihovnického standardu 
(minimální záznam pro Souborný katalog ČR podle pravidel RDA, pro formát MARC21) 
a podílet se na jeho dalším rozvoji směrem k všestranné využitelnosti. Ověřit tyto postupy, 
nástroje a metadatové popisy při zpracování příslušných fondů v NM-ČMH, případně 
v partnerských institucích.

Vytvořit doporučení a interní směrnice pro postupy manipulace, ukládání a dlouhodobé 
péče o původní fyzické nosiče. V souladu s těmito postupy navrhnout maximálně šetrný 
proces digitalizace zvukového obsahu a vzhledu nosičů (etiket) tak, aby digitální kopie 
zachovaly co nejvěměji zaznamenaný obsah, a v případě zdigitalizovaných etiket mohly 
sloužit pro další popis obsahu, minimalizovat tak potřebu manipulace s historickými nosiči.



Zavést tyto postupy v rámci specializovaného pracoviště NM-ČMH, což předpokládá 
do vybavení digitální linky a rozšíření datových úložišť v Národním muzeu včetně záložních 
kapacit. Tyto postupy zahrnují i tvorbu souvisejících digitalizačních metadat, která budou 
vytvářena a ukládána v souladu s výše uvedenými metadatovými standardy. S tím souvisí 
procesy správy digitálních kopií, kdy je třeba kromě zabezpečení a zpřístupnění navrhnout 
i proces jejich dlouhodobé ochrany, což zahrnuje i navržení vhodných nástrojů a postupů 
pro jejich přenos do vhodného dlouhodobého úložiště.

Vytvořit modelovou formu zpřístupnění, která zohlední specifické potřeby muzeí na 
prezentaci obsahu v jeho kontextu, spolu s dalšími typy navázaného obsahu (např. 
technickými popisy reprodukčního řetězce, partiturou, hudebními nástroji, interprety, 
biografickými údaji autorů, událostmi a místy spojenými se vznikem díla). Vytvořit v rámci 
NM speciálně vybavená uživatelská poslechová místa.

Vytvořit vzdělávací platformu v rámci spolupráce s Filozofickou fakultou Masarykovy 
univerzity pro předávání postupů vytvořených v rámci projektu a pro využití výstupů 
projektu a zpracovaného obsahu zejména pro vzdělávání v oblasti knihovnictví, muzejnictví 
a archivnictví.

Cílem projektu je vytvořit postupy a standardy takovým způsobem, aby odpovídaly 
mezinárodním standardům (např. lASA TC-05) a osvědčeným postupům, byly 
aplikovatelné paměťovými institucemi na národní úrovni, vyvinuté softwarové nástroje byly 
volně šiřitelné a navázané na široce používané platformy (ProArc, Kramerius). Digitalizační 
zařízení pořízená v rámci projektu budou k dispozici i dalším institucím. Aplikací těchto 
postupů tak bude možné rovněž vytvořit podmínky pro edukaci nových odborníků 
a atraktivním způsobem zpřístupnit historicky nej starší součást fondu zvukových nahrávek 
současně se zajištěním jeho trvalé ochrany.

2. Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími referencemi 
na odbornou literaturu a dosažené výstupy jiných výzkumných aktivit:

V současné době v České republice chybí na národní úrovni standardizované postupy pro 
komplexní péči o kulturní dědictví v podobě zvukových záznamů uložených na historických 
nosičích. V rámci státní kulturní politiky se toto téma objevuje v Plánu implementace Státní 
kulturní politiky na léta 2015 - 2020, konkrétně s cílem vybudovat jednotnou koncepci (bod 
3.3.2.A: Koncepce ochrany a zpřístupnění zvukových dokumentů jako významné součásti 
kulturního dědictví) a vytvoření metodického centra (bod 3.3.2.B: Vybudování metodického 
a digitalizačního centra pro záchranu zvukových dokumentů v Moravské zemské knihovně 
v Brně ve spolupráci s Národním muzeem - Českým muzeem hudby). Dílčí kroky již byly 
učiněny (viz výzkumné aktivity uvedené v bodu 3.), nicméně kompletní a prakticky 
otestované výstupy dosud nevznikly. Byl rovněž vytvořen Návrh koncepce na ochranu, 
digitalizaci a zpřístupnění zvukových dokumentů v ČR (Gossel, 2015), na který v projektu 
chceme navázat.

Zejména pro oblast nejstarších nosičů (fonografické válečky a standardní šelakové desky) je 
neexistence doporučených postupů ochrany v ČR velmi závažná, tyto nosiče patří k nejvíce 
ohroženým z důvodu malé odolnosti použitých materiálů, ale i pro obtížnost reprodukce na 
nich uloženého obsahu s ohledem na nedostupnost vhodných dobových reprodukčních 
technologií.

Pro oblast evidence chybí nejen jednotné postupy, které by dovolily efektivní práci se



sbírkami a sdílení informací mezi institucemi, ale zejména postup vedoucí k unikátní 
identifikaci nahrávek, který by dovolil provozovat jednotný registr (databázi) nahrávek na 
celorepublikové úrovni. Za centrální evidenci můžeme v danou chvíli považovat dva 
systémy, které nezávisle na sobě provozuje Národní knihovna a Moravská zemská 
knihovna. První z nich. Souborný katalog ČR, aktuálně obsahuje jen malý počet 
záznamů zvukových dokumentů, které se nacházejí převážně v knihovnách ČR. Druhá výše 
uvedená databáze - Virtuální národní fonotéka, sice poskytuje rozsáhlejší soubor a zahrnuje 
i sbírky dalších institucí, nicméně nabízí pouze jednotný přístup k záznamům uloženým 
v jednotlivých institucích bez sjednocení popisné struktury a bez nároku na unikátnost 
záznamů napříč institucemi. Ani jeden z výše uvedených systémů tak neumožňuje provádět 
unikátní identifikaci nahrávek vydaných na území českých zemích, resp. Československa 
a používat tento nástroj pro potřeby evidence nahrávek v různých typech paměťových 
institucí.

Z důvodů různého zaměření paměťových institucí bylo historicky obtížné sjednotit způsob 
evidence a popisu obsahu zvukových dokumentů, ať již uložených na fyzických nosičích, 
nebo uchovávaných v digitální podobě jako datové objekty. Popis procházel vývojem 
hlavně v knihovnické komunitě, kde je součástí bibliografických databází, a proto vznikající 
knihovnický standard (tzv. minimální záznam pro Souborný katalog ČR podle pravidel 
RDA, pro formát MARC21) zřejmě neodpovídá všem potřebám dalších typů paměťových 
institucí, zejména muzeí. Práce na popisném standardu rovněž nedostatečným způsobem 
zohledňují různé formy zpřístupnění zvukových záznamů, neprobíhá diskuze mezi správci 
obsahu, kde by byly formulovány často odlišné potřeby odborných a laických uživatelů. 
Výše uvedený popisný standard (minimální záznam do Souborného katalogu) Národní 
knihovny ČR je však vhodným základem pro vytvoření jednotného způsobu popisu, vychází 
z mezinárodních doporučení a podílí se na něm širší odborná veřejnost.

Ačkoliv pro metadatový popis zvukových záznamů lze modifikovat již existující softwarové 
nástroje, aktuálně (s ohledem na neexistenci národního standardu) zatím žádný nástroj takto 
upraven nebyl. Vhodným kandidátem na příslušné úpravy je produkční a archivační systém 
ProArc, vyvíjený Knihovnou Akademie věd, zejména pro jeho návaznost na digitální 
knihovnu Kramerius. Systém ProAre je kompatibilní s mezinárodními standardy (METS, 
MODS, MIX, PREMIS, ALTO, Dublin Core) i se standardy definovanými Národní 
knihovnu ČR (PSP balíčky NDK). Z hlediska využití pro archivaci je založen na 
referenčním modelu OAIS (ISO 14721:2012), v rámci kterého plní funkci vytváření 
archivačních balíčků. Systém důsledně V5mžívá standardizované metadatové modely pro 
dané typy obsahu (v současnosti podporuje zpracování periodik, monografií a článků), je 
šířen jako open source a pro jeho implementaci v institucích existuje dostatečná lokální 
technická podpora.

Z hlediska ochrany nosičů podle loni provedeného průzkumu ve vybraných paměťových 
institucích ČR neexistují vhodné směrnice, ani dostatečné know-how. Znalost příslušných 
zahraničních standardů je na nízké úrovni, překážkou je i jazyková bariéra. Praktické 
znalosti jsou soustředěné hlavně u odborníků starší generace, kteří již často nejsou 
zaměstnanci příslušných institucí. Pro potřeby tohoto projektu tak byli osloveni s žádostí 
o konzultace příslušní specialisté, například Gabriel Gossel, který vlastní nejen rozsáhlou 
soukromou sbírku historických zvukových nahrávek, ale disponuje také rozsáhlými 
vědomostmi včetně kontaktů po celém světě.

Výše uvedená situace (chybějící jednotné postupy, znalosti) platí i pro oblast digitalizace, 
která je jedinou vhodnou cestou k zpřístupnění zvukových záznamů uložených na 
historických nosičích. V jednotlivých institucích sice existují technicky vybavená pracoviště



pro přepis (i když často neobsahují všechny doporučené typy zařízení), nicméně bez 
dodržení vhodného postupu nelze garantovat, že výsledná digitální kopie bude mít 
odpovídající parametry. Chybí také jednotné postupy, jakým způsobem digitalizované 
zvukové záznamy ukládat a popisovat, opět s ohledem na chybějící standard pro popis 
zvukových dokumentů v digitální podobě. Podle našich informací tak digitalizace záznamů 
uložených na historických nosiěích až na výjimky neprobíhá.

V tomto směruje zřejmé, že při neexistenci systematické práce s digitálními kopiemi nejsou 
zpracována ani doporuěení pro jejich zpřístupnění a chybí i specifické postupy pro jejich 
dlouhodobou ochranu, které by umožnily institucím budovat důvěryhodná úložiště 
(certifikovaná podle normy ISO 16363). V oblasti přenosů a ochrany dat a obecně 
zabezpeěení potřebné datové infrastruktury probíhá výzkum a vývoj zejména v rámci aktivit 
sdružení CESNET (sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky), instituce 
zodpovědná za řešení technologické ěásti projektuje členem sdružení. CESNET byl rovněž 
vybrán jako možný partner pro konzultace v oblasti definování příslušných procesů 
dlouhodobé ochrany dat.

Dalším obecným problémem v oblasti digitalizace a uchovávání kulturního dědictví je jen 
omezené množství odborníků na trhu práce a prozatím neexistující systematické vzdělávání 
v této oblasti. V ČR pracuje neformální skupina odborníků, která se již několik let aktivně 
věnuje dané oblasti, propaguje ji doma i v zahraniěí, sleduje trendy a pořádá vzdělávací 
semináře. Zatím však v ČR nejsou nabízeny studijní obory nebo specializované kurzy, které 
by zájemce připravovaly na profesi digitálního kurátora, navíc se zaměřením na zvukové 
dokumenty.

Stav v zahraničí
Zvukové nahrávky se soustřeďují ve významných světových paměťových institucích již od 
konce 19. století. Koncepční práci na jejich ochraně jsou vyhrazena celá oddělení 
specialistů, zaměřená jednak na péči o historické nosiče, jednak rovněž na digitalizaei, 
zpřístupnění a uchovávání digitálních objektů. Sdílení zkušeností a tvorba příslušných 
standardů probíhá díky aktivitě různých asociací a sdružení, jichž jsou paměťové instituce 
členy, dále potom v rámci mezinárodních projektů. V Evropě jsou v této oblasti 
nej významnější aktivity Mezinárodní asociace pro zvukové a audiovizuální archivy lASA 
(International Association of Sound and Audiovisual Archives). Díky této asociaci vzniká 
řada doporučení, standardů a metodických postupů, které jsou na mezinárodním poli 
testovány a následně aplikovány v různých typech paměťových institucí. Stěžejní 
doporuěení zde vydává příslušná Technická komise (lASA Technical Committee), pro tento 
projekt jsou zejména relevantní dokumenty TC-03 The Safeguarding of the Audio Heritage: 
Ethics, Principles and Preservation Stratégy, TC-04 Guidelines on the Production and 
Preservation of Digital Audio Objects, a TC-05 Handling and Storage of Audio and Video 
Carriers. Každé z těchto doporučení je zaměřeno na urěitý okruh řešené problematiky spjaté 
se zvukovými dokumenty. TC-03 popisuje základní principy v oblasti ochrany a uchovávání 
zvukových nosiěů, resp. etiku, principy a strategie ochrany, TC-05 se zabývá konkrétními 
typy nosiěů a poskytuje doporuěení, jak je uchovávat a pracovat s nimi. TC-04 popisuje 
vhodné postupy při digitalizaci obsahu íyzických nosiěů a následné správy digitálních 
objektů.

Na tvorbě standardů a doporuěení se dále podílejí zejména národní knihovny, například 
Kongresová knihovna (Library of Congress), Britská knihovna (British Library) nebo 
rakouský Phonogrammarchiv (Ósterreichs wissenschaftliches audiovisuelles Archiv), které 
rovněž sdílejí své zkušenosti s provozem specializovaných pracovišť vybavených



moderními digitalizačními technologiemi a vytvářejí vzorové koncepce. Příkladem takové 
koncepce se může pro Českou republiku stát např. Národní plán ochrany nahrávek pod 
gescí Kongresové knihovny (Nelson-Strauss 2012). Díky iniciativě výše zmíněné asociace 
dochází k pravidelnému setkávání odborníků na procesy spojené s ochranou nosičů zvuku. 
Případné konzultace pro tento projekt byly již na těchto setkáních projednány, mezi 
oslovené patří např. Bert Lyons (AVPreserve), Dietrich Schuller (Phonogrammarchiv), 
George Blood, Will Prentice (British Library), Bruče Gordon (Harvard), Matthew Davies 
(NFSA), nebo Richard Ranft (British Library).

V oblasti zpřístupnění může jako inspirace sloužit například koncepční práce Britské 
knihovny. Ta na jednom místě zpřístupňuje výběr jedinečných zvukových záznamů ze 
svých rozsáhlých sbírek. Nahrávky pocházejí z celého světa a pokrývají celé spektrum 
zaznamenaného zvuku: hudba, divadlo a literatura, orální historie, zvuky volně žijících 
živočichů nebo okolního prostředí. Na jednom místě je tak možné procházet velké rozpětí 
žánrů původně uložených na různých nosičích zvuku.

Příkladem úspěšného projektu v této oblasti může být dále Discography of American 
Historical Recordings (DAHR) v rámci iniciativy Kalifornské Univerzity v Santa Barbara. 
Tato databáze shromažďuje hlavní zvukové nahrávky vydané americkými nahrávacími 
společnostmi v éře standardních gramofonových desek (cca konec 19. století - polovina 
20. století). Úspěch tohoto projektu ukazuje silnou potřebu koncepčně mapovat historickou 
zvukovou produkci na národní úrovni.

Seznam odborné literatury:
British Library Sounds [online], London: The British Library. Dostupné z:
http://sounds.bl.uk/.
Discography Committee, 2016. International Bibliography ofDiscographies: Information 
sheet [online]. lASA. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/19zo- 
lrKUTG8P4A3S779LOd9sz8mCBPv 7iVifF81Fs/edit?usp=sharing.
Discography of American Historical Recordings [online], 2008. Santa Barbara: University 
of Califomia. Dostupné z: http://adp.library.ucsb.edu/.
GOSSEL, Gabriel, Iva HOROVÁ, Michal INDRÁK, Filip ŠÍR, Michal ŠKOPÍK a Petr 
ZABIČICA, 2015. Návrh Koncepce pro ochranu a zpřístupňování zvukových dokumentů v 
ČR. [online]. Dostupné z: http://goo.gl/sH5D50.
lASA Technical Committee, Key Digital Principles. Guidelines on the Production and 
Preservation of Digital Audio Objects, ed. by Kevin Bradley. Second edition 2009. (= 
Standards, Recommended Practices and Strategies, lASA-TC 04). [online]. Dostupné z: 
http://www.iasa-web.org/tc04/kev-digital-principles.
Nelson-Strauss, B., Brylawski, S. & Gevinson, A., 2012. The Library of Congress National 
Recording Preservation Pian, The Library of Congress. [online]. Dostupné z: 
https://www.clir.org/pubs/reports/publ56/publ56.pdf.
Plán implementace Státní kulturní politiky na léta 2015 - 2020 [online]. 2015. Praha: 
Ministerstvo kultury ČR. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/statni-kultumi-politika-69.html
Rozhodnutí ministra kultury č.3/2015: ze dne 15.června 2015 [online]. 2015. Praha: 
Ministerstvo kultury ČR. Dostupné z:
http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souborvMZK/pdf/doc20150625185154.pdf

37



3. Uvést zda byl nebo je totožný či podobný předmět výzkumu řešen 
uehazečem/příjemcem-koordinátorem a/nebo některým z uchazeěů/příjemců 
v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést 
její identifikaci a specifikací. Definovat nový přínos předkládaného projektu:

Uceleně nebyla tato problematika v minulosti v ČR řešena. Určitá část předkládaného 
projektu navazuje na projekt Postupné zpřístupnění fondů fonoarchivu Českého muzea 
hudby formou digitalizace zvukových nahrávek a jejich uložení na moderní záznamová 
media (DA99P0100U001), který byl ve fonotéce hudebnčhistorického oddělení NM-ČMH 
realizován za podpory MK ČR v letech 1999-2001.

Dále byla řešena problematika zvukových dokumentů nebo některá z jejíeh součástí pilotně 
v těchto starších projektech: Digitalizace a zpřístupnění méně dostupných zvukových 
záznamů knihovny HAMU (grant FRVŠ č. 419/2001) a Digitalizace a zpřístupnění 
zvukových záznamů knihovny AMU (grant FRVŠ č. 446/2003).

Problémem digitalizace a restaurování zvukových nahrávek se v minulosti zabýval také 
projekt Lidová hudba ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR (č. projektu 10-1491/2007- 
LK/ORNK).

Problematiku zpřístupnění dokumentů a jejich dlouhodobé ochrany řeší projekt Knihovny 
akademie věd a Národní knihovny DF12P010VV002 Česká digitální knihovna a nástroje 
pro zajištění komplexních digitalizačních procesů, jehož výsledky budou v rámci 
předkládaného projektu částečně využity.

V rámci projektu Digitalizace gramofonových desek a úprava Krameria 4 pro jejich 
zpřístupňování (projekt VISK 3, č. proj. 349/2012) byla tato digitální knihovna rozšířena 
o funkci přehrávaní zvuku. Zároveň byl rozšířen nástroj na tvorbu metadat Metadata Editor
(MEditor) (RIV/00094943:_____^/09:#0000052) o možnost tvorby metadatové struktury
zvukového dokumentu a jejího exportu do digitální knihovny Kramerius. Souběžně 
s těmito pracemi byla v Moravské zemské knihovně řešena certifikovaná metodika 
zaměřená na gramofonové desky Metodika pro digitalizaci a on-line zpřístupnění
gramofonových nahrávek pro paměťové instituce (RlV/00094943:_____^/14:#0000179)
v rámci digitalizace gramofonových desek, na níž je možné navázat 
(RlV/00094943 ____/l 4:#0000179).

Vytváření tzv. diskografických publikací přispěje ke kompletní evidenci a následné aplikaci 
kritérií výběru digitalizace. Částečný výzkum v této oblasti byl uskutečněn v rámci ucelené 
publikace první československé gramofonové firmy ESTA, a to do podoby vědecké 
publikace pokrývající produkci českých nahrávek Český katalog nahrávek gramofonové 
firmy Esta 1930-1946 (RIV/00094943:_____^/14:#0000180).

V rámci projektu Principy péče o zvukové dokumenty: mezinárodní standard a jeho 
aplikace v praxi (Moravská zemská knihovna, program VISK 1, č. proj. 3, č.j. 75034/2015) 
byly hlavní oblastí řešení tyto důležité výstupy: portál Virtuální národní fonotéka, provádění 
průzkumů sbírek zvukových dokumentů se zaměřením na knihovny a v neposlední řadě 
práce na české interpretaci mezinárodního doporučení lASA TC-03.

Problematika historie zvukového průmyslu byla koncepčně řešena v rámci vědecké 
publikace Recorded Sound in Czech Lands, 1900-1946 (Institucionální podpora DKRVO 
2016 Moravské zemské knihovny), která mapuje firmy, autory a interprety v průběhu první 
poloviny 20. století.

Podpořit práci v oblasti evidence se podařilo ve vědecké publikaci Gramatika etiket



gramofonových desek: pomůcka pro katalogizaci historických desek z let 1900-1946 
(Národní muzeum, program VISK 1, č. proj. 2, č.j. 49190/2016) mapující vybrané 
vydavatele gramofonových desek nacházejících se ve fondech paměťových institucí, a to 
především v ujasnění unikátních identifikátorů desek a datace nahrávek.

Nové přínosy tohoto projektu
Hlavním přínosem projektu je komplexní řešení problematiky ochrany zvukového 
kulturního dědictví ČR v podobě hmotné i nehmotné. Cílem je vyvinout, ověřit 
a zdokumentovat dosud chybějící postupy a nástroje pro dlouhodobé uchování a atraktivní 
zpřístupnění zvukových nahrávek v širším obsahovém kontextu takovým způsobem, aby 
byly přenosné na další paměťové instituce. Projekt je přínosem ve většině ohledů 
očekávaných programem NAKI a je v souladu s hlavním záměrem i řadou dílčích cílů 
programu NAKI. Výstupy projektu přispějí k rozvoji národní identity a umožní ji zasadit do 
kontextu evropské kultury. Dojde k podstatnému zkvalitnění a zejména systematizaci 
nynějších postupů (často nejednotných nebo nestandardních) ve správě zvukových 
dokumentů, které v současnosti nemají institucionální ani legislativní oporu. Řešitelské 
instituce aplikují nově vytvořené postupy při zpracování největší a nejstarší části sbírky 
zvukových nahrávek NM-ČMH, významně se tak zvýší kvalita jejich systematické 
evidence. Diskografická databáze je nezbytným předpokladem pro centrální evidenci 
nahrávek, která se může stát základním referenčním nástrojem pro odbornou i laickou 
veřejnost a bude využita i vědeckými a vzdělávacími institucemi na všech stupních. 
Výsledky projektu mohou výrazně přispět ke koordinaci a systematickému řešení celé 
problematiky digitalizace, ochrany a zpřístupnění zvukových dokumentů v rámci ČR.______

4. Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů 
projektu):

Projekt je koordinován řešitelským týmem Národního muzea, který je zároveň zodpovědný 
za dosažení hlavních cílů projektu, zejména za vyvinutí, otestování a zavedení příslušných 
metodik pro ochranu a zpřístupnění části svých sbírek. Spoluřešitelé v rámci projektu - 
Národní knihovna ČR (dále NK ČR), Knihovna Akademie věd ČR (dále KNAV) 
a Masarykova univerzita. Filozofická fakulta (dále MU FF) - budou v rámci svých 
specifických kompetencí garanty určitých oblastí a budou postupovat podle metod 
vhodných pro danou oblast řešení. Projekt je rozdělen na etapy takovým způsobem, aby 
byly ve vhodnou dobu k dispozici výstupy pro spolupracující partnery a bylo možné 
maximálně efektivně využívat plánované zdroje. Výzkumné činnosti budou probíhat od 
začátku projektu paralelně v různých relevantních oblastech tak, aby nedocházelo ke 
zpožděním. Velký důraz tak bude kladen na koordinaci všech prací a metodický dohled nad 
celým projektem. Každý z členů řešitelského týmu bude zodpovědný za určitou oblast 
řešení projektu, v úzké spolupráci s partnery zpracuje detailní plán jednotlivých kroků 
a bude aktivně dohlížet na jeho plnění. Pro sdílení informací mezi partnery bude použitá 
vhodná komunikační platforma, veřejné informace o projektu budou zpřístupněny pomocí 
dedikované webové stránky (v českém a anglickém jazyce).

Role jednotlivých partnerů a navržené postupy
Za první etapu zpracování zvukových záznamů uložených na historických nosičích je 
odpovědné NM a z části NK ČR. Jedná se především o postupy spojené s fyzickou 
ochranou fondu, manipulací s nosiči, jejich evidencí a vytvořením metadat potřebných pro 
další dílčí oblast - digitalizaci. V rámci této etapy bude provedena analýza mezinárodní 
odborné literahiry, standardů, zkušeností a praxe zahraničních institucí a z dosavadních



zkušeností NM a NK ČR. Na základě této analýzy budou navrženy odpovídající metodiky, 
které budou otestovány a zapracovány do dalších postupů. Vzhledem k rozsahu fondu NM 
a výzkumnému charakteru projektu se nepočítá s úplným zpracováním všech existujících 
sbírek, ale se zaměřením na fonografické válečky a standardní gramofonové desky (šelaky) 
o průměru 25 cm, na kterých se nachází nejhodnotnější část zvukových nahrávek.

V rámci procesu identifikace unikátnosti nahrávek bude NM koordinovat vytvoření 
odpovídající datové struktury a následně jednotného postupu evidence nahrávek pomocí 
databáze (registru) ve správě NM. Budou detailně analyzovány odpovídající zahraniční 
databáze, existující databáze zvukových dokumentů partnerských institucí, relevantní volně 
dostupné online databáze a zkušenosti z obdobných zahraničních institucí. Po definování 
potřeb bude na vývoj a implementaci softwarového řešení zadán požadavek na realizaci 
externímu dodavateli. Řešení bude otestováno a následně provozováno v rámci NM 
a postupně do něj budou zapojovány ostatní relevantní instituce.
Spoluřešitel KNAV bude v rámci projektu zodpovědný za vývoj vhodných nástrojů, 
konkrétně modulů pro software ProArc (produkční a archivační systém) a Khamerius 
(digitální knihovna). KNAV ve spolupráci s příslušným členem řešitelského týmu zajišťuje 
vedení vývojového týmu a provádí zkušební provoz ve spolupráci se spoluřešiteli NM 
aNKČR. Všechny výsledné softwarové produkty budou zpřístupněny jako volně šiřitelný 
software (open source), vývoj bude probíhat prostřednictvím sdílených úložišť zdrojového 
kódu (např. GitHub). Samotnému vývoji nového software-modulu pro fonováleěky 
v ProArc bude předcházet analýza a příprava nového standardu LTP pro dlouhodobou 
archivaci v rámci zapojení dalšího spoluřešitele - NK ČR. Implementace tohoto standardu 
do ProArc umožní výrobu archivačního balíčku pro zvukové dokumenty - fonováleěky. 
Stejně tomu bude i v rámci nového software-modulu zvukový přehrávač pro digitální 
knihovnu Kramerius, který projde několika cykly vývoje od prototypu přes alfa a betaverze 
k finální verzi. Během vývoje nových modulů lze předpokládat i vznik nových verzí 
systémů ProArc a Kramerius, které budou odstraňovat nově identifikované problémy 
a implementovat připomínky uživatelů.
Příslušný tým NM, opět na základě mezinárodních standardů a doporuěení, navrhne vhodný 
postup digitalizace zvukových záznamů a doprovodného obsahu (fotografování etiket 
desek). Tým zajistí dovybavení příslušného pracoviště a postup otestuje na vybraných 
historických nosičích. Následná digitalizace fondu fonografických válečků a standardních 
šelakových desek se bude řídit předem stanovenými kritérii výběru, kterým bude v rámci 
koncepčních cílů NM přiřazena odpovídající váha. Mezi tato kritéria patří např. aktuální 
potřeba dané instituce, bohemikální původ, fyzický stav nosiče, obsah, rok vydání, 
unikátnost. Digitalizaci bude vždy předcházet adekvátní čištění nosičů a další potřebné 
konzervátorské zásahy. Všechny digitalizované dokumenty budou zpřístupněny v závislosti 
na svém autorskoprávním stavu a v rozsahu možností daných autorským zákonem. 
Informace o digitalizovaných dokumentech budou paralelně přenášeny i do dalších 
relevantních databází, které jsou schopny přijímat data o digitalizátech zvukových 
dokumentů (např. Souborný katalog ČR nebo Registr digitalizace NK ČR, Virtuální národní 
fonotéka). Všechny digitální dokumenty budou opatřeny persistentními identifikátory 
s možností na ně odkazovat.
Na základě analýzy dat, potřeb a možností dalších sbírek, s využitím identifikace potřeb 
odborných i laických uživatelů proběhne v NM vytvoření specifikace nového portálu (Cesta 
za hudbou v ČMH) pro zpřístupnění zvukových záznamů takovým způsobem, aby byl 
obsah k dispozici nejen včetně zvukových ukázek (v rámci omezení daných autorskými 
právy), ale i v širším kontextu dalších souvisejících materiálů, například informací 
o autorech, dobových záznamových a reprodukčních technikách, hudebních nástrojích, 
edicích. Na základě výše uvedené specifikace bude realizace portálu zadána externímu



dodavateli a následně provozována na serverech NM.

Vzhledem k předpokládanému nárůstu objemu dat zpřístupňovaných v rámci digitální 
knihovny Kramerius a dat generovaných během procesu digitalizace NM rozšíří kapacity 
svých datových úložišť a odpovídajících systémů záloh.

Ochranu zvukových záznamů v digitální podobě zajistí v prvním kroku NM vhodným 
systémem záloh. Dále se bude spolu s NK ČR podílet na vytvoření standardizované datové 
stmktury (archivního balíěku) pro jeho ochranu a možné budoucí uložení v systému pro 
dlouhodobou ochranu digitálních dat, a to v rámci standardizace NDK (Národní digitální 
knihovna). Standardizace NDK urěuje výslednou podobu archivovaných digitálnich dat 
z hlediska jejich struktury, metadatového popisu a využívaných souborových formátů. 
Souěasně reflektuje potřeby dlouhodobé archivace, má vliv na využívané validaění nástroje 
a nástroje, kterými jsou digitální data zpracovávána. NK ČR bude spolupracovat na analýze 
digitalizovaných zvukových záznamů s cílem definovat signifikantní vlastnosti pro 
dlouhodobou archivaci tohoto typu dat, určování preferovaných nástrojů a na tvorbě 
standardu, který mají data splňovat. Vzniklé balíčky budou odpovídat mezinárodním 
i národním standardům pro dlouhodobé uložení. Realizace importu dat do systému NK ČR 
závisí na úpravách k nastavení vstupu LTP systému, které však nejsou součástí projektu. 
V okamžiku realizace dané úpravy budou balíčky splňovat technické požadavky na 
umožnění vstupu.

Pro efektivnější využití výsledků projektu směrem ke vzdělávání odborníků je do projektu 
zapojen Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy 
univerzity (KISK). Cílem je systematické budování komunity zahrnující odborníky z praxe, 
studenty a vyučující, kteří budou na workshopech a seminářích prezentovat doporučené 
postupy a analyzovat řešení aktuálních problémů z praxe. Součástí projektu je rovněž 
příprava dvou samostatných výběrových kurzů - „Uchovávání kulturního dědictví“ 
a „Digitální kurátorství“. Cílem kurzů bude seznámit účastníky s problematikou, vysvětlena 
bude základní terminologie, bude popsán proces digitalizace včetně výběru vhodných 
technologií, způsoby popisu dokumentů a práce se softwarem pro uložení a zpřístupnění 
dokumentů. Dalším cílem je představit problematiku digitálního kurátorství, která spočívá 
zejména v návrhu a realizaci procesů spojených s dlouhodobým uchováváním 
a zpřístupňováním digitálních objektů.

5. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků)
Upozornění ke všem druhům výsledků
U očekávaných a v přihlášce vymezených individuálních výsledků (5.1.1., 5.1.2. a 5.2.1) 
uvést případný mezinárodní přínos hlavních výsledků (u budoucích uživatelů výsledku).

Při hodnocení návrhu projektu nebude brán zřetel na uvedené očekávané výsledky, které 
neodpovídají druhům výsledků uvedených ve struktuře RIV (např. rukopis, studie, 
abstrakt, návrh patentu apod.).

5.1. Hlavní výsledky projektu
5.1.1. Hlavni výsledky druhu FuzU? Ppi-um? Gprot? Gfunk? Nmet? Npam? Nmap? P? Zpolop? 

Ztechj Hleg, Hneleg (vyplňuje sepro každý výsledek v samostatné tabulce)'.
Upozornění k druhu výsledku N„g,
Výsledek „Certifikovaná metodika" realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly 

uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku 

vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní 

správy nebo příslušným odborným certifikačním (akreditačním) orgánem schválena a doporučena 

pro využití v praxi.



Výsledek Nmet certifikovaný jiným orgánem než je MK lze navrhnout jen v případě, 
že jinému orgánu kompetenčně náleží a že uchazeč/uchazeči předloží písemné 
vyjádření daného orgánu, že metodiku buď certifikuje nebo vydá odborné 
stanovisko pro její certifikaci MK.

písmeno označující druh hlavního výsledku Nmet
předpokládaný název hlavm'ho výsledku Manipulace s historickými nosiči 

a jejich ochrana
krátká charakteristika hlavního výsledku postup ochrany a manipulace 

s historickými zvukovými nosiči se 
zaměřením na fonografické válečky 
a standardní šelakové desky

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 1
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2019
předpokládaní budoucí uživatelé hlavmlio výsledku paměťové instituce spravující fond 

historických nosičů

písmeno označující druh hlavního výsledku Nmet
předpokládaný název hlavního výsledku Zachycení věrohodného obrazu 

etiket gramofonových desek pro 
účely trvalého uchování

krátká charakteristika hlavního výsledku metodika zabývající se postupem 
zachycení věrohodné kopie obrazu 
etikety gramofonové desky 
v elektronické podobě

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 1
předpokládaný rok uplatnění hlávního výsledku 2020
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku paměťové instituce spravující fond 

historických nosičů

písmeno označuiící druh hlavního výsledku Nmet
předpokládaný název hlavního výsledku Metodika digitalizace záznamu 

uloženého na fonografickém 
válečku

krátká charakteristika hlavního výsledku metodika popisující postup 
vytvoření věrné digitální kopie 
záznamu uloženého na 
fonografickém válečku, zahrnující 
manipulaci s médiem, práci se 
zvukovým záznamem a vytvoření 
datového souboru včetně 
dokumentace celého procesu

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 2
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2021
předpokládám' budoucí uživatelé hlavm'ho výsledku paměťové instituce spravující fond 

historických nosičů



písmeno označující druh hlavního výsledku R
předpokládaný název hlavního výsledku Modul fonováleěky pro ProArc
krátká charakteristika hlavního výsledku vytvoření modulu softwaru pro 

tvorbu a editaci metadat 
fonografickýeh válečků 
v produkčním a archivačním 
systému ProArc

hlayní výsledek je plánován v etapě/ách 2
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2020
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku NM, AV ČR, NTM a ostatní 

instituce vlastnící fond 
fonografických válečků

písmeno označující druh hlavního výsledku R
předpokládaný název hlavního výsledku Modul zvukový přehrávač 

pro Kramerius
krátká charakteristika hlavního výsledku vytvoření modulu pro prezentaci 

(zpřístupňování) zvukových 
dokumentů v digitální knihovně 
Kramerius

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 2
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2021
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku paměťové instituce digitalizující 

zvukové dokumenty a zpřístupňující 
jev digitální knihovně Kramerius

písmeno označující druh hlavního výsledku R
předpokládaný název hlavního výsledku Národní diskografická databáze
krátká charakteristika hlavního výsledku vytvoření speciální elektronické 

databáze zaměřené na české a 
československé komerčně vydané 
nahrávky na fonografických 
válečcích a standardních deskách 
z let 1900-1946

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 3
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2022
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku paměťové instituce spravující fondy 

historických zvukových dokumentů 
v ČR a zahraničí

5.1.2. Hlavní výsledky druhu E (vyplňuje se pro každý výsledek E - uspořádání výstavy 
společně s jejím kritickým katalogem - B v samostatné tabulce)’.
Upozornění k druhu výsledku E



U specifického výsledku pro program NAKI IIE - uspořádání výstavy se jedná se 
o nejméně dva měsíce trvající veřejnou prezentaci kulturních ěi kulturně 
historických hodnot s minimální návštěvností 1000 návštěvníků za dobu trvání 
výstavy, která je výluěně výsledkem výzkumných projektů v rámci Programu 
aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), a její 
souěástí je kritický katalog s řádně přiděleným ISBN, jehož obsah prošel 
recenzním řízením. O případné výnosy ze vstupného musí být sníženy způsobilé 
náklady projektu. Je nutné dodržet podmínky uvedené v zadávací dokumentaci 
v ěásti 5.4, věetně zveřejnění publikace typu B (která bude kritickým katalogem 
výstavy a která musí být v přihlášce projektu jednoznaěně oznaěena jako kritický 
katalog výstavy a to i v poli krátká charakteristika výsledku).

písmeno označující druh hlavního výsledku E
předpokládaný název hlavního výsledku
krátká charakteristika hlavního výsledku
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách
předpokládaný rok uplahiění hlavního výsledku
předpokládaní budoucí užiy^elé hlavního výsledku

písmeno označující druh výsledku B
předpokládaný název výsledku
krátká Charakteristika výsledku

výsledekje plápován v etapě/ách
předpokládaný rok uplatnění výsledku
předpokládaní budoucí uživatelé výsledku

5.2. Vedlejší výsledky projektu
5.2.1. Vedlejší výsledky projektu druhu A a B dedikované výlučně projektu

(vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce s výjimkou B ~ kritických 
katalogů výstav, uvedených již v 5.1.2)’.

písmeno označující druh vedlejšího výsledku B
předpokládaný název vedlejšího výsledku Digitalizace zvukových 

dokumentů: aktuálni situace, 
problémy, možnosti

krátká charakteristika vedlejšího výsledku výsledek popíše proces 
digitalizace, uchovávání a 
zpřístupňování zvukových 
dokumentů v paměťových 
institucích, bude sloužit pro 
potřeby vzdělávání

vedlejší výsledek je plánován v etapě/ách 3
předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku 2021
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku paměťové instituce ČR, vysoké 

školy



písmeno označující druh vedlejšího výsledku B
předpokládaný název vedlejšího výsledku

v

Česká národní fonotéka aneb 
Národní zvukový archív 
v průběhu dějin

krátká charakteristika vedlejšího výsledku historie snah o vybudování 
Národního zvukového archivu 
v průběhu 120 let historie 
zvukových nosičů, bude přeloženo 
i do anglického jazyka

vedlejší výsledek je plánován v etapě/ách 3
předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku 2022
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku paměťové instituce ČR, vysoké 

školy, zahraniční paměťové 
instituce

5.2.2. Vedlejší výsledky projektu druhu C, D, J, M a W {vyplňuje se souhrnné pro 
všechny vedlejší výsledky jednoho druhu v samostatné tabulce):

písmeno označuj ící druh vedlejších výsledku J
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného 
druhu

J = 8x (Jneimp = 2x, Jsc = Ix, 
Jrec = 5x)

předpokládané roky uplatnění vedle] ších výsledků 2020 - 4x, 2021 - 2x, 2022 - 2x

písmeno označuj ící druh vedlej ších výsledku W
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného 
druhu

W = 6x

předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků 2019 - 2x, 2020 - 2x, 2021 - Ix, 
2022 - Ix

5.3. Přehled hlavních a vedlejší výsledků projektu celkem:
předpokládané \’ýslcdk\- projektu počet
Hlavní výsledky
F„zit - užitný vzor
Fprum - průmyslový vzor
Gprot-prototyp
Gfuak - funkční vzorek
Nmet - certifikovaná metodika 3
Npam - památkový postup
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem



předpokládané výsledky projektu počet
P - patent
- "evropský“ patent (EPO), patent USA (USPTQ) a Japonska
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který 

je využíván na základě platné licenční smlouvy
- ostatní patenty český nebo jiný národní patent udělený, doposud 

nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu
R-software 3
Zpoiop - poloprovoz
Ztech - ověřená technologie

Hleg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem
Hneleg " výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy 

závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele
E - uspořádání výstav\ - specifický výsledek programu NAKI 11
\'edlej.ší \\slťdk>
A.- audiovizuální tvorba, elekti-oiiické dokumeiity
B - odborná knihaXvůetneJoitíckýcft katalogů kv^ 2
C - kapitola v odborné knize
D - článek ve sborníku (z konference)
J - recenzovaný odborný článek 8
M-uspořádání konference
W - uspořádání workshopu 6

6. Vstupy - vybavenost pracovišť:

Národní muzeum
Zvukové studio NM-ČMH je vybaveno řetězcem velmi cenných historických reprodukčních 
zařízení, ale i moderními přístroji, které ve spojení s kvalitním IT vybavením a zvukařskými 
pomůckami může při dodržení správné metodiky zajistit přepis analogového signálu do 
digitální podoby dle mezinárodních standardů. Toto pracoviště bylo v rámci investic 
Národního muzea v roce 2015 a 2016 výrazně zmodernizováno, a to nejen z hlediska 
reprodučních technologií, ale především pro účely digitálního zpracování a evidence 
zvukového fondu.
Kromě stávajícího širokého spektra analogových zařízení pro přepis různých typů desek, 
pásů a audiokazet bylo pracoviště rozšířeno v rámci vybudování nového řetězce na přepis 
gramofonových desek o tato zařízení: laserový gramofon LT Master#3, specializovaný 
předzesilovač Vadlid MD12 MK3, ultrasonickou lázeň, pec na desky, pračku desek Keith 
Monks, AD převodník Orpheus, specializované PC DAW, zvukařský pult a další nezbytné 
doplňky včetně lokálního úložiště. Tato kombinace je svého druhu v České republice, resp. 
v paměťové instituci, jedinečná. Nicméně systém pro přepis fonografických válečků 
bohužel stále chybí. V rámci projektu proto plánujeme rozšíření o potřebné technologie, 
které budou využívány pro sbírky Národního muzea, pro spoluřešitelské instituce a ostatní 
správce sbírek záznamů uložených na historických nosičích.
Z hlediska práce s digitálním obsahem je NM napojeno na datovou infrastrukturu CESNET, 
využívá zde provozní a zálohovací kapacity a také datové a internetové konektivity. Kromě



datové infrastruktury také disponuje vlastní serverovou kapacitou dostatečně dimenzovanou 
pro provoz všech požadovaných aplikací. Výše zmíněné vybavení tak dává velmi robustní 
technologický základ pro úspěšné řešení předkládaného projektu.
Národní muzeum provozuje systém digitální knihovny Kramerius 5, která je v danou chvíli 
využívána pro zpřístupňování zvukových dokumentů pomocí rozhraní, které aktuálně 
nevyhovuje potřebám práce se zvukovými dokumenty a je třeba vyvinout rozhraní nové. 
Aktuálně používaný nástroj pro vytváření a editaci metadat Meditor dovoluje pouze 
zpřístupnit data v digitální knihovně, chybí systém pro vytváření archivních balíěků pro 
dlouhodobé uchovávání obsahu. Pro danou oblast je v projektu poěítáno s vývojem nového 
modulu v systému ProArc.
Národní knihovna ČR
Hudební oddělení NK ČR disponuje vybavením nutným pro evidenci a popis zvukových 
dokumentů, které je vyhovující a odpovídá úrovni hudebně-dokumentaěního pracoviště 
souěasnosti. Stejně tomu je i v rámci přístupu k informačním zdrojům klasickým (knihy, 
příručková literatura k danému tématu), ale i elektronickým. NK ČR dále provozuje od roku 
2012 úložiště pro dlouhodobé uchování digitálních dokumentů (LTP úložiště), které bylo 
vytvořeno v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. Úložiště slouží pro 
archivaci produkce projektu NDK a dalších digitalizaěních projektů, které využívají 
standardizaci NDK. Standardizace NDK urěuje výslednou podobu archivovaných 
digitálních dat z hlediska jejich struktury, metadatového popisu a využívaných souborových 
formátů. Souěasně reflektuje potřeby dlouhodobé archivace, má vliv na využívané validaění 
nástroje a rovněž na nástroje, kterými jsou digitální data zpracovávána. Pro ingest nových 
typů digitálních dat je třeba v současné situaci nastavit nový vstup do LTP úložiště. Tento 
proces vyžaduje zásah do systému NDK (systém vytvořený v rámci projektu Národní 
digitální knihovny) a je proto nároěný finančně i technicky. Vyžaduje další kroky, které 
mimo jiné závisí na organizaěním rozhodnutí Národní knihovyn ČR.

Knihovna AV ČR, v. v. i.
Technické vybavení KNAV odpovídá parametrům velké vědecké knihovny provozující 
řadu centralizovaných systémů, které využívají virtualizační řešení a geograficky oddělená 
datová úložiště. S ohledem na zaměření projektu je relevantní zejména provozování 
Digitální knihovny AV ČR a České digitální knihovny, které využívají řádově desítky TB 
prostoru pro uložení digitálních dat. Souěasně jsou paralelně v provozu instalace systému 
ProArc pro výrobu digitálních dokumentů i pro testovací úěely. KNAV již několik let 
koordinuje vývoj systémů Kramerius a ProArc a v rámci své infrastruktury má vyěleněnou 
kapacitu pro testovací úěely související s vývojem. Kromě dostatečné infrastruktury 
disponuje i zkušenými zaměstnanci administrujícími tyto systémy. Výhodou je také 
vysokorychlostní připojení k internetu prostřednictvím infrastruktury sdružení CESNET.
KNAV je zároveň ze své podstaty zprostředkovatelem informačních zdrojů vědecké 
a akademické komunitě a tudíž má pro úěely svého bádání zajištěn velmi dobrý přístup 
k potřebným informaěním zdrojům.

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
Kabinet informaěních studií a knihovnictví (KISK) využívá technické zázemí poskytované 
Masarykovou univerzitou v rámci uěeben a kanceláří zaměstnanců (osobní poěítaěe, 
multifunkění tiskárny apod.). Kromě toho pracoviště disponuje několika tablety 
a notebooky pořízenými z dřívějších projektů i z rozpoětu pracoviště. Zejména notebooky 
a tablety jsou již starší, proto bude nutné stávající vybavení obnovit. Pokud by v průběhu 
projektu vj^stala další potřeba techniky, pokryjeme ji z vlastních zdrojů.



7. Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:

Národní muzeum jako hlavní koordinátor projektu bude řídit práci všech týmů 
a spolupracovat na řešení všech dílčích úkolů a prací v etapách 1.-3. s těmito spoluřešiteli:

v v

Národní knihovna CR, Knihovna AV CR a Masarykova univerzita, Filozofická 
fakulta.
Řešitelský tým NM se skládá z pěti řešitelů, kteří budou odpovídat za jednotlivé oblasti 
a dílčí cíle v rámci naplánovaných etap projektu. Etapy pokrývají čtyři hlavní pilíře projektu 
- evidenci, uchování, digitalizaci a zpřístupnění. Tým NM se bude podílet také na edukaci 
společně s řešitelským týmem MU FF.
Každá spoluřešitelská instituce - NK ČR, KNAV a MU FF - má po dvou řešitelích 
zodpovědných za určité oblasti projektu.

l.NM:
• řešitel dílčího úkolu v oblasti evidence sbírek; koordinace, redakce a zajištění 

realizace publikačních výsledků a prezentace výsledků projektu

• řešitel dílčího úkolu v oblasti tvorby doporučení popisu historických zvukových 
nosičů; koordinace v oblasti metodik; výzkum kritérií určování jedinečnosti 
zvukových nahrávek.

• řešitel dílčího úkolu v oblasti výzkumu historie tvorby sbírky a unikátnosti 
zvukových dokumentů; koordinace v oblasti muzikologického výzkumu se 
zaměřením na evidenci a kritéria výběru k digitalizaci

• koordinátor v oblasti digitalizace obrazu a zvuku; řešitel dílčího úkolu v oblasti 
zpřístupňování a dlouhodobé archivace digitalizátů

1.1 NK ČR:

• řešení dílčího úkolu v oblasti evidence sbírek, v oblasti výzkumu historie tvorby 
sbírky a unikátnosti zvukových dokumentů; výzkum se zaměřením na evidenci 
a kritéria výběru k digitalizaci

• řešitel dílčího úkolu v oblasti analýzy a tvorby standardu dlouhodobého uchování 
fonografických válečků; koordinace prací na tomto standardu v NK ČR

1.2 KNAV:

• koordinace v oblasti vývoje nástrojů pro tvorbu a editaci metadat zvukových 
dokumentů; řešitel dílčího úkolu definice metadatové struktury a funkčnosti modulů 
v systémech ProArc a Kramerius pro zvukové dokumenty

1.3 MU FF:

• koordinace lektorského týmu MU FF v oblasti výuky digitálního kurátorství 
a ochrany kulturního dědictví; řešitel dílčích úkolů na tvorbě textů (historické studie, 
učební texty, návrh specializovaného curricula), zajišťování workshopů a seminářů

48



8. Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu:

Kritické předpoklady
Hlavním předpokladem pro dosažení cílů je vhodné složení řešitelského týmu a funkční 
koordinace všech složek jak na úrovni vedení projektu, tak i v rámci jednotlivých týmů. 
Řešitelský tým byl vybrán s ohledem na zastoupení všech potřebných kompetencí pro řešení 
jednotlivých úkolů a s důrazem na schopnost spolupráce na mezioborové 
a meziinstitucionální úrovni. Dalším důležitým předpokladem je vhodné plánování etap 
a maximálně efektivní rozdělení činností mezi jednotlivé řešitelské týmy. Zde leží také 
největší rizika projektu, která jsou spojená s možností prodlení při vývoji a implementaci 
softwarových nástrojů. Minimalizaci těchto rizik byla věnována velká pozornost při 
přípravě projektu. S technologickými partnery byly podrobně probírány požadavky na 
vyvíjené komponenty a byla dohodnuta souěirmost při detailní specifikaci funkčnosti, 
testování a implementaci řešení. Dále byly na straně řešitele zajištěny technologické 
prostředky, které v případě prodlení s některými komponenty dovolí pokračovat 
v navržených postupech (například digitalizace) v provizorním modu bez ztráty dat nebo 
vynaložené práce. Pokud by se ale nepodařilo získat unikátní zařízení na přepis 
fonografických válečků (Archeophone), nebylo by možné realizovat význanmou část 
projektu. Obdobný postup bude aplikován v případě dalšího rizika - prodlení s vytvářením 
příslušných popisných standardů - lze opět použít pracovní formáty navržené s ohledem na 
následnou migraci již vložených dat do cílového formátu. S ohledem na aktuální 
teehnologické vybavení řešitelských institucí a zkušenosti vývojového týmu, jsou rizika 
spojená s implementací nových technologických postupů minimální. Zařízení pořízená 
v rámci projektu pro digitalizaci disponují standardním rozhraním. Dalším důležitým 
předpokladem pro vytvoření a zavedení vhodných postupů zejména v oblasti digitalizace je 
potom dostatečný soubor znalostí, který je zajištěn konzultacemi s předními odborníky na 
danou problematiku, aplikací mezinárodních standardů a přenosem zkušeností od 
zahraničních institucí, se kterými jsou řešitelé v kontaktu.

9. Etapy projektu
Pro každou etapu projektu je nutné vyplnit písm. a) až i). Etapy na sebe musí časově a věcně navazovat, 

popř. se mohou částečně překrývat, ale musí být uvedeny a nesmi být všechny plánovány na celou dobu 

řešení.

Předpokladem plánování etap je, že přípravná fáze projektu (tzn. např. studium pramenů, pilotní výzkum či 

testy a formulace hlavní hypotézy) již byla realizována a je dokumentována v částech IV. 1 —IV.4 přihlášky. 
V této části přihlášky popište etapy tak, aby byly sdruženy výzkumné i organizační aktivity projektu do 

logických celků z hlediska časové souslednosti řešeného projektu.

v

a) Číslo, název a cíl etapy:

1. etapa: Zahájení projektu - základní evidenční výzkum
V této etapě plánujeme nejprve provést očistu, přebalení a uložení nosičů. Současně bude 
probíhat vybudování specializovaného pracoviště pro digitalizaci etiket nosičů a vytvoření 
digitální foto-evidence etiket. Na základě analýz budou definovány potřeby knihovní 
a muzejní evidence a bude navržena struktura popisných metadat. Pro potřeby jednoznačné



identifikace nahrávek bude vytvořena metodická pomůcky pro určování a způsob zápisu 
unikátních identifikátorů. Pro popis nahrávek (katalogizaci) budou vyškolení odborní 
pracovníci (dokumentátoři).
Bude také probíhat analýza, sběr a příprava podkladů (diskografických dat) pro vytvoření 
Národní diskografická datábáze. Vzniknou certifikované metodiky (pro manipulaci 
s historickými nosiči a pro digitalizaci etiket). V rámci přípravy pro etapu č.2 proběhne 
přípravná analýza pro vývoj softwarového řešení a příprava výukových seminářů MU FF.

b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2018-05-01

c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-12-31

d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) pří řešení etapy:

Základní výzkum a experimentální vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Plán aktivit etapy ve vztahu k výstupům:
• evidence a základní muzikologicko-historický výzkum obsahu nahrávek z hlediska 

unikátnosti obsahu a jedinečné identifikace
• analýza a instalace profesionální techniky pro digitalizaci etiket desek
• experimentální výzkum v oblasti fotografování etiket a následná aplikace do podoby 

certifikované metodiky
• analýza potřeb evidence obsahu nahrávek pro muzea a syntéza ve formě pomůcek a 

metodik
• heuristika diskografických dat
• analýza a interpretace zahraničních doporučení v oblasti fyzické ochrany nosičů pro 

prostředí českých paměťových institucí pro tvorbu certifikované metodiky
• odborné školení nově příchozích dokumentátorů
• přípravná analýza pro vývoj softwarového řešení
• analýza pro přípravu výukových seminářů MU FF

V této první etapě budou zapojeni všichni ělenové řešitelského týmu.

f) Organizační postup při řešení etapy:

Řešitelské týmy podílející se na etapě ě. 1: NM, NK ČR, na přípravě pro etapu ě. 2: 
KNAV, MU FF



Počet zapojených řešitelů v této etapě: 11 osob 
Postupy při řešeni etapy:
V rámci této etapy bude přistoupeno k pravidelným organizačním schůzkám hlavních 
řešitelů, kteří budou následně koordinovat své řešitelské týmy v dané instituei (min. lOx za 
rok). Komunikace, plánováni, sdíleni informací, pracovních materiálů a tvorba plánovaných 
výsledků budou probíhat za pomoci nástrojů elektronické komunikace a volných nástrojů 
Google. Pro operativnější komunikaci bude zřízena uzavřená emailová konference a pro 
potřeby sdílení informací o projektu (výsledků) bude od začátku spuštěna webová stránka 
projektu. Na základě pořízení nového vybavení a zapojení novýeh pracovníků budou 
průběžně organizována školení na míru (to platí pro eelou dobu projektu) tak, jak to bude 
aktuálně situace vyžadovat.
Jednotlivé dílčí eíle a kroky 1. etapy jsou vyjmenovány viz bod a).

v v

Řešitelské týmy podílející se na etapě č. 1; NM, NK CR, na přípravě pro etapu č. 2: 
KNAV, MU FF
Počet zapojených řešitelů v této etapě: 11 osob 
Jmenovitě řešitelé:

Na řešení dílčíeh úkolů v této etapě, se budou podílet ve spolupráci s řešiteli daných týmů, 
také 2,75 úvazku a externisté na DPP a DPC. Veškeré práee koordinuje garant projektu za 
pomoci dalších garantů projektu zapojených spoluřešitelů.

Vybavení a lidské zdroje:
K zahájení péěe o fyzické nosiče budou v NM pořízeny oehranné prostředky: roztok na 
mytí desek, rukavice, ústní roušky, vozíky na manipulaci s deskami a obaly na desky 
o průměru 25 cm.
Tým NM vybuduje pracoviště pro digitalizaci etiket desek a zajistí krabice z arehivního 
papíru pro arehivaci historiekých fonografickýeh váleěků. Kapaeity budou využity i pro NK 
ČR. Digitalizované etikety budou vstupem pro práci dokumentátorů (tvorba metadatového 
popisu obsahu nahrávek). NM pořídí pro nové pracovníky adekvátní výpoěetní teehniku 
(pracovní stanice) a vybuduje nové institucionální diskové úložiště pro zvukové digitalizáty. 
Pro nově sestavený tým MU FF v rámci vznikajícího výukového semináře bude pořízená 
adekvátní výpočetní teehnika.

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):

Hlavní výsledky: 2x 
Nmet - 2019 - Ix, 2020 - Ix

51



Manipulace s historickými nosiči a jejich ochrana - 2019
Metodika digitalizace etiket gramofonových desek pro účely trvalého uchování - 2020

Vedlejší výsledky: 5x 
J - 2020 - 3x 
W-2019-2X

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace)'.

Předání výsledků bude plně v souladu s přílohou č. 9 zadávací dokumentace.
Metodiky budou podle příkazu ministra kultury č. 25/2014 předkládány poskytovateli 
v listinné i elektronické podobě. O realizaci workshopů bude podána písemná zpráva 
v rámci výroční periodické zprávy, stejně tak budou dokladovány i kopie ělánků, které 
budou přiloženy ke zprávě.

Í) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2019-12-31 Nmet - Manipulace s historickými nosiěi a jejich ochrana
2019-12-31 W - Metadatový popis zvukových dokumentů
2019- 12-31 W - Uchovávání kulturního dědictví
2020- 09-15 Nmet - Metodika digitalizace etiket gramofonových desek pro účely trvalého 
uchování
2020-12-31 J - Sbírka šelakových nahrávek v NK ČR - historie vzniku a charakteristika 
obsahu
2020-12-31 J - Uchování historických zvukových nosičů v paměťových institucích ČR
2020-12-31 J - Výzkumy v oblasti digitalizace zvukových dokumentů



a) Číslo, název a cíl etapy:
v

2. etapa: Vývojová etapa
V této etapě se bude pracovat na vytvoření LTP standardu pro fonografické válečky, na 
vytvoření nového software-modulu fonografické válečky pro archivační systém ProArc a na 
vytvoření nového sofware-modulu zvukový přehrávač pro digitální knihovnu Kramerius. 
Za účelem digitalizace v další etapě bude pořízeno unikátní zařízení na přepis 
fonografických válečků (Archeophone). Bude vypracována Metodika digitalizace záznamu 
uloženého na fonografickém válečku. Současně bude probíhat odborná diskuze za účelem 
stanovení kriterií a procesů výběrové digitalizace fonografických válečků a standardních 
desek. V rámci přípravy na zavedení nového curricula budou vytvořeny studijní osnovy, 
materiály apod. Budou pořádány kurzy a workshopy pro odbornou veřejnost za účelem 
zvyšování povědomí a šíření znalostí v oblasti ochrany kulturního dědictví.

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2019-01-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-12-31

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) pří řešení etapy:

Experimentální vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Plán aktivit etapy ve vztahu k výstupům;

• nákup unikátního zařízení na přepis fonografických válečků (Archeophone) ze 
zahraničí, jeho odborná instalace, zaškolení pracovníků NM

• analýza, specifikace a vytvoření LTP standardu pro fonografické válečky
• specifikace zadání a programování nového modulu pro fonografické válečky 

v systému ProArc
• analýza, specifikace a programování nového modulu pro zvuk v digitální knihovně 

v systému Kramerius
• nastavení workflow a technologických procesů pro výběrovou digitalizaci 

fonografických válečků a standardních desek
• vytvoření Metodiky digitalizace záznamu uloženého na fonografickém válečku
• tvorba textů a studijních materiálů
• organizace a lektorování kurzů a workshopů

V této druhé etapě budou opět zapojeni členové všech řešitelských týmů, ale NK ČR pouze 
do konce roku 2020.



f) Organizační postup při řešení etapy:

Postupy při řešení etapy:
Pro komunikaci a organizaci práce platí obecné zásady popsané již pro etapu č. 1. Webová 
stránka projektu bude pravidelně aktualizována a doplňována. Na základě pořízení nového 
vybavení (Archeophone) zorganizuje garant projektu školení (provede zahraniění lektor) 
pro všeehny spoluřešitele z NM a uspořádá workshop pro odbornou veřejnost. Řešitelský 
tým KNAV bude na základě standardu vytvořeného NK ČR koordinovat externí firmu, 
která bude vyvíjet nový software-modul fonováleěky a bude spolupracovat s řešitelským 
týmem NM. Dále bude řešitelem dílěího úkolu vyvíjen nový software-modul zvukový 
přehrávač pro Kramerius. Práce bude koordinována na základě spolupráce a zpětné vazby 
s NM. Zároveň bude v této etapě vytvořen specializovaný tým odborníků na problematiku 
přepisu fonografických válečků a standardních desek, tito noví pracovníci budou vytvářet 
a testovat postupy pro digitalizaci, popis digitalizátů (technická a administrativní metadata), 
správu digitalizátů a jejich archivaci. V režii tohoto týmu bude vypracována také Metodika 
digitalizace záznamu uloženého na fonografickém válečku.
Jednotlivé dílčí cíle a kroky 2. etapy jsou vyjmenovány viz bod a).

Řešitelské týmy podílející se na etapě č. 2: NM, NK ČR (od roku 2021 již nepokračuje), 
KNAV, MU FF
Počet zapojených řešitelů v této etapě: 11 osob, od roku 2021 pouze 9 osob 
Jmenovitě řešitelé:

Na řešení dílčích ůkolů v této etapě se budou podílet ve spolupráci s řešiteli daných týmů 
externisté na DPP a DPČ. Veškeré práce v této etapě koordinuje garant projektu NM 
a vedoucí týmu KNAV, jakožto technologický garant vývoje.
Vybavení a lidské zdroje:
Za účelem přepisu fonoválečků bude pro NM zakoupen unikátní přístroj Archeophone, 
který bude po zaškolení obsluhovat zvukový inženýr v NM. Pro etapu digitalizaee bude dále 
pořízena sada archivačních přehrávacích hrotů pro pracoviště digitalizace zvuku NM-ČMH.

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu)'.

Hlavní výsledky: 3x 
Nmet - 2021 - Ix
Metodika digitalizace záznamu uloženého na fonografiekém válečku - 2021
R-2020- Ix, 2021 - Ix
Modul fonováleěky pro ProArc - 2020



Modul zvukový přehrávač pro Kramerius - 2021

Vedlejší výsledky: 5x 
J - 2020 - Ix, 2021 - 2x 
W - 2020 - 2x

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace)'.

Předání výsledků bude plně v souladu s přílohou č. 9 zadávaeí dokumentaee.
Metodiky budou podle příkazu ministra kultury č. 25/2014 předkládány poskytovateli 
v listinné i elektronické podobě. Výsledek typu software budou umístěny ve webové službě 
GitHub a budou volně dostupné. O realizaci workshopů bude podána písemná zpráva 
v rámci výroění periodické zprávy, stejně tak budou dokladovány i kopie článků, které 
budou přiloženy ke zprávě.

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD)'.

2020-12-31 R - Modul fonováleěky pro ProArc
2020-12-31 W - Digitální kurátorství
2020-12-31 W - Jak zacházet s historickými zvukovými nosiči
2020- 12-31 J - Parametry dlouhodobého uchovávání digitálních dat vzniklých digitalizací 
zvukových záznamů na fonografických válečcích a šelakových deskách
2021- 12-31 R - Modul zvukový přehrávač pro Kramerius
2021-04-30 Nmet - Metodika digitalizace záznamu uloženého na fonografickém válečku
2021-12-31 J - Analýza metadatových formátů využitelných v oblasti zvukových 
dokumentů
2021-12-31 J - Doporučení pro určování unikátnosti zvukových dokumentů



a) Číslo, název a cíl etapy:

3. etapa: Digitalizace a zpřístupnění výsledků
V této etapě bude převažovat proces digitalizace unikátních nahrávek. Součástí procesu 
digitalizace bude tvorba příslušných metadat (popisná technická, administrativní) v nově 
vytvořeném modulu v ProArc. Odtud budou soubory převáděny do digitální knihovny 
Kramerius, který zajistí jejich zpřístupnění díky nově implementovanému přehrávači zvuku.
Souěasně bude probíhat návrh a tvorba databáze diskografií, která bude plněna 
diskografíckými daty. Současně budeme pracovat na vytvoření webového portálu pro NM 
ČMH a jeho naplňování atraktivním obsahem.
Tým autorů připraví texty pro vydání publikací. Edukace nového předmětu bude probíhat 
formou výukových seminářů, workshopů a webinářů._______________________________

b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-01-01

c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):

2022-12-31

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

Základní a průmyslový výzkum

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Plán aktivit etapy ve vztahu k výstupům:
• dle předem nastavených kritérií unikátnosti bude prováděn specializovaný přepis 

analogových záznamů zvuku do digitalizované formy a jejich případná zvuková 
korekce

• ruční i automatizovaná tvorba metadat
• vytváření NDK balíěků v novém software-modulu v ProArc, jejich archivace 

a zpřístupňování v digitální knihovně Kramerius
• zpřístupňování digitalizátů v digitální knihovně, tj. vkládání souborů, vytváření 

vazeb, tvorba metadat a jejich kontrola
• analýza, vyhodnocení a vývoj databáze diskografií
• analýza, vytvoření a obsah nového webového portálu pro NM-ČMH
• psaní odborných textů a vydání publikací
• edukace formou výukových seminářů, workshopů a webinářů



f) Organizační postup při řešení etapy:

Postupy při řešení etapy:

Opět platí obecné organizační postupy viz etapa č. 1 a 2.

Dále bude řešitelem dílčího úkolu vyvíjen nový software-modul zvukový přehrávač pro 
Kramerius a následná optimalizace bude koordinována na základě spolupráce a zpětné 
vazby s NM. Specializovaný tým odborníků na problematiku přepisu fonografických 
válečků a standardních desek bude provádět přepis, popis, tvorbu metadat, archivaci 
a zpřístupnění digitalizátů. Na základě doporučení pracovníků NM-ČMH bude týmem 
vývojářů vytvářen nový portál a jeho obsah: vytipování a propojování virtuálních objektů 
a dat do logických a uživatelsky zajímavých souvislostí s digitalizovanými nahrávkami. 
V této etapě bude dále řešen vývoj a realizace specializovaného poslechového místa 
v budově NM-ČMH a další formy zpřístupnění (stojany na tablety se světelným plakátovým 
rámem). Bude vyvinuta a v rámci tohoto projektu získanými daty naplněna Národní 
diskografická databáze za pomoci externích řešitelů pod koordinací NM a bude 
zpřístupněna široké veřejnosti. Tým MU FF bude koordinovat výuku a tvorbu výukových 
materiálů. Všechny výsledky budou prezentovány v budovách NM a spoluřešitelských 
institucích. Vydány budou dvě monografie.

Jednotlivé dílčí cíle a kroky 3. etapy jsou vyjmenovány viz bod a).

Řešitelské týmy podílející se na etapě č. 3: NM, KNAV, MU FF, NK ČR - od roku 2021 již 
nepokračuje

Počet zapojených řešitelů v této etapě: 11 osob, od roku 2021 pouze 9 osob

Jmenovitě řešitelé:

Na řešení dílčích úkolů v této etapě se budou podílet ve spolupráci s řešiteli daných týmů 
externisté na DPP a DPČ. Veškeré práce v této etapě koordinuje garant projektu NM 
a vedoucí týmu KNAV, jakožto technologický garant vývoje.

Vybavení a lidské zdroje:
Za účelem propagace výsledků projektu a zvyšování dostupnosti kulturního dědictví budou 
pracovníky NM instalována specializovaná poslechová místa pro návštěvníky a odbornou 
veřejnost.__________________________________________________________________

57



g) Výsledky etapy (součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech 
očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu)'.

Hlavní výsledky: 2x

R - 2022 - Ix

Národní diskografická databáze - 2022

Vedlejší výsledky:

B-2021 - Ix, 2022- Ix

Digitalizace zvukových dokumentů: aktuální situace, problémy, možnosti - 2021 

Česká národní fonotéka aneb Národní zvukový archiv v průběhu dějin - 2022 

J - 2022 - 2x 

W- 2021 - lx,2022- Ix

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání 
výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace)'.

Předání výsledků bude plně v souladu s přílohou č. 9 zadávací dokumentace.
Poskytovateli budou jako součást výroční periodické zprávy doručeny monografie včetně 
dvou oponentních posudků. Metodiky budou podle příkazu ministra kultury č. 25/2014 
předkládány poskytovateli v listinné i elektronické podobě. Výsledek typu software bude 
umístěn ve webové službě GitHub a bude volně dostupný. O realizaei workshopů bude 
podána písemná zpráva v rámci výroční periodické zprávy, stejně tak budou dokladovány 
i kopie článků, které budou přiloženy ke zprávě.

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, 
uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):

2021-12-31 B - Digitalizace zvukových dokumentů: aktuální situace, problémy, možnosti
2021- 12-31 W - Zkušenosti z digitalizace zvukových nosičů
2022- 12-31 W - Kurátorství nad zdigitalizovánými sbírkami
2022-12-31 B - Česká národní fonotéka aneb Národní zvukový archiv v průběhu dějin
2022-12-31 J - Digitalizační workflow zvukových dokumentů - modelové řešení
2022-12-31 J - Digitální kurátorství zvukových dokumentů
2022-12-31 R - Národní diskografická databáze

10. Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč/příjemce-koordinátor a/nebo 
některý z uchazečů/příjemců nesouhlasí z důvodů možné podjatostí při hodnocení 
předloženého projektu:


	SMLOUVA č. 3 2 / 2 0 1 8 /OVV

	Smluvní strany:

	4.	Příjemce: Knihovna AV ČR, v. v. i.

	5.	Příjemce: Masarykova univerzita - Filozofická fakulta

	Článek 1 Předmět smlouvy

	Článek 3

	Článek 4

	Článek 5

	Článek 6

	Článek 7 Používané právo

	Článek 8

	Zvláštní ustanovení

	Článek 9 Změny

	Článek 10

	Závěrečná ustanovení

	Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

	Článek 1 Defínice pojmů

	19.	„Výsledky“

	Článek 2

	18

	článek 3

	Článek 4

	Článek 5

	2)	Přehled plánovaných cílů

	3)	Uplatněné výsledky

	4)	Přehled změn v popisovaném období

	5)	Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení

	6)	Čerpání uznaných nákladů a účelové podpory

	7)	Závěr

	Článek 6

	Článek 7 Ručení

	Článek 8

	Článek 9

	Článek 10 Ochrana výsledků

	Článek 11

	Článek 12

	Článek 13

	Článek 14 Majetková práva

	Článek 15

	Článek 16

	Zachování mlčenlivosti

	Článek 17 Uznané náklady

	b)	Náklady nebo výdaje na pořízení majetku

	c)	Další provozní náklady nebo výdaje

	d)	Náklady nebo výdaje na služby

	e)	Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje

	5.	Do uznaných nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout

	39

	Článek 18 Evidence nákladů

	Článek 19 Výkazy nákladů

	Článek 20 Kontroly

	část E - Realizace výsledků Článek 21

	A.II. Zpracování osobních údajů

	Název uchazeče/příjemce-koordinátora:

	Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce:

	PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. generální ředitel

	Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

	PhDr. Petr Kroupa, generální ředitel pověřený řízením

	Řešitel uchazeče/příjemce

	prom. fil. Zuzana Petrášková

	Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

	Mgr. Zuzana Kvašová

	Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

	Ing. Martin Lhoták, ředitel

	Řešitel uchazeče/příjemce

	Ing. Martin Lhoták

	Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

	Mgr. Ivana Šlapáková

	Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

	Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D., rektor MU

	Řešitel uchazeče/příjemce

	PhDr. Martin Krčál

	Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

	Bc. Helena Novotná


	B.I. Vymezení projektu

	PNI * Kategorie výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - kód (znakový, délka 2) P:

	P02 * Kód programu, pod který projekt náleží (znakový, délka 2) P:

	DG

	P12 * Hlavní obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) P:

	P26 * Identifikační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje

	Financování projektu v jednotlivých letech jeho řešení a za celou dobu řešení projektu:


	B.III. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu

	problematiky ochrany zvukového dědictví

	4.	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	N - Certifikovaná metodika

	B - Odborná kniha

	J - Odborný článek v recenzovaném periodiku

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příiemce-koordinátora. které mají v poli GlO = RP):

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademíckýeh a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nej významnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorcm:

	O - Ostatní výsledky

	Odborný poster na mezinárodní konferenci:

	Prezentace na mezinárodní konferenci:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	J - Odborný článek v recenzovaném periodiku

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Ostatní výsledky

	Uchazeč/příiemce (jeho název):

	Národní knihovna ČR

	Řešitel příjemce (v poli GlO = GSV.

	1.	Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:

	Petrášková, Zuzana, prom.fíL

	2.	Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):

	4.	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	N - Certifikovaná metodika

	A - Audiovizuální tvorba

	O - Ostatní výsledky

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli GlO = RPI:

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	R - Software

	B - Odborná kniha

	J - Odborný článek v recenzovaném periodiku

	1.	Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:

	Lhoták, Martin, Ing.

	2.	Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

	4.	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	R - Software

	Zpolop/Ztech - poloprovoz/ověřená technologie

	C - kapitola v odborné knize

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

	Uchazeč/příiemce (jeho název):

	Řešitel příjemce (v polí GlO = GS):

	1.	Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:

	Krěál, Martin, PhDr.

	2.	Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

	4.	Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

	Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli GlO = RP):

	1.	Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

	2.	Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

	3.	Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:


	B.IV. Popis projektu

	Dosažení hlavních cílů je založeno na následujících dílčích cílech:

	2.	Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími referencemi na odbornou literaturu a dosažené výstupy jiných výzkumných aktivit:

	Seznam odborné literatury:

	Nové přínosy tohoto projektu

	4.	Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu):

	Role jednotlivých partnerů a navržené postupy

	5.	Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků)

	5.1.	Hlavní výsledky projektu

	Národní muzeum

	Masarykova univerzita, Filozofická fakulta

	7.	Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:

	8.	Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu:

	Kritické předpoklady

	9.	Etapy projektu

	1. etapa: Zahájení projektu - základní evidenční výzkum

	b)	Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

	c)	Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

	d)	Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) pří řešení etapy:

	e)	Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

	f)	Organizační postup při řešení etapy:

	Počet zapojených řešitelů v této etapě: 11 osob Postupy při řešeni etapy:

	Vybavení a lidské zdroje:

	Hlavní výsledky: 2x

	Vedlejší výsledky:

	10.	Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč/příjemce-koordinátor a/nebo některý z uchazečů/příjemců nesouhlasí z důvodů možné podjatostí při hodnocení předloženého projektu: