Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
STŘEDISKO SUE s.r.o. Most
PRO ÚSPORY ENERGIE Moskevská 508
434 01, Most
tel.: 476 104 189
mobil.: 602 445 169
e-mail: info@sue-cr.cz
www.sue-cr.cz
Energetický audit
dle zákona č. 406/2000 Sb.
a vyhlášky č. 480/2012 Sb., v platném znění
Bytový dům
Račetice 159
Zpracoval: Ing. Pavel Novák – energetický specialista, číslo oprávnění 0096
Datum zpracování:
Prosinec 2015 Evidenční číslo ener- 2015/12/002
getického auditu
Evidenční list energetického auditu
podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
Evidenční číslo: 2015/12/002
1. Část – Identifikační údaje
1. Jméno (jména), příjmení/název nebo obchodní firma vlastníka předmětu EA
Obec Račetice
2. Adresa trvalého bydliště/sídlo, případné adresa pro doručování
a) ulice b)č.p./č.o. c) část obce
Račetice 11
d) obec e) PSČ f) email g) telefon
Račetice 438 01 starosta@racetice.cz +420 724 784 828
3. Identifikační číslo
00673161
4. Údaje o statutárním orgánu
a) jméno b) kontakt
Vlastislav Hofman starosta@racetice.cz
5. Předmět energetického auditu
a) název
Bytový dům
b) adresa
Račetice 159, Račetice 438 01
c) popis předmětu EA
Předmětem auditu je bytový dům v Račeticích. Jedná se o dvoupodlažní objekt s obytným
podkrovím a podzemním podlažím, kde jsou umístěna garážová stání. V celém objektu je
umístěno 9 bytů, vždy 3 na podlaží. Vytápění bytového domu je provedeno otopnými ocelo-
vými deskovými tělesy RADIK. Všechna otopná tělesa jsou opatřena termostatickými regu-
lačními ventily. Zdrojem tepla je elektrický kotel realizovaný pro každý byt zvlášť. Budova je
vyzděna z tvárnic LIAPOR tl. 365 mm. Jeden ze štítů byl zateplen polystyrenem o tl. 80 mm
v předchozích letech. Okna jsou plastová s izolačním dvojsklem. Střecha podkroví je zatep-
lena minerální vlnou. Podlaha v 1NP je zateplena polystyrenem.
1
2. Část – Popis stávajícího stavu předmětu EA
1. Charakteristika hlavních činností
Z hlediska tepelné energie je objekt vytápěn elektrickými kotli, kde každý byt má svůj elek-
trický kotel. Teplá voda (TV) je připravována elektrickým bojlerem zvlášť v každém bytě. Pro
potřeby zásobování objektu el. energií je objekt napojen na rozvod 400/230 V, TN-C. Doda-
vatelem el. energie je ČEZ Prodej s.r.o.. Hlavním spotřebitelem el. energie je vytápění, pří-
prava teplé vody, osvětlení a teplené spotřebiče v kuchyni.
2. Vlastní zdroje energie
a) zdroje tepla b) zdroje elektřiny
počet 0 ks počet 0 ks
instalovaný výkon 0 MW instalovaný výkon 0 MW
roční výroba 0 MWh roční výroba 0 MWh
roční spotřeba paliva 0 GJ/r roční spotřeba paliva 0 GJ/r
c) kombinovaná výroba elektřiny a tepla d) druhy primárního zdroje energie
počet 0 ks druh OZE -----
instal. výkon elektrický 0 MW druh DEZ -----
instal. výkon tepelný 0 MW fosilní zdroje -----
roční výroba elektřiny 0 MWh
roční výroba tepla 0 MWh
roční spotřeba paliva 0 GJ/r
3. Spotřeba energie
Druh spotřeby Příkon Spotřeba energie Energonositel
el.energie
Vytápění 0,033 MW 66 MWh/r -----
-----
Chlazení ----- MW 0 MWh/r -----
el. energie
Větrání ----- MW 0 MWh/r el. energie
el. energie
Úprava vlhkosti ----- MW 0 MWh/r el. energie
Příprava TV ----- MW 15 MWh/r
Osvětlení 0,0027 MW 5 MWh/r
Technologie ----- MW 13 MWh/r
Celkem ----- MW 99 MWh/r
2
3. Část – Doporučená varianta navrhovaných opatření
1. Popis doporučených opatření
varianta B
Zateplení vnější fasády (SO1)
f2. Úspory energie a nákladů
Stávající stav Navrhovaný stav Úspory
Energie 99,340 MWh/r 44,229 MWh/r 55,112 MWh/r
Náklady 320 tis. Kč/r 123 tis. Kč/r 198 tis. Kč/r
3. Spotřeba energie Stávající stav Navrhovaný stav Úspory
Vytápění 66 MWh/r 24 MWh/r 43 MWh/r
Ztráty ve zdroji a
0 MWh/r 0,1 MWh/r -0,1 MWh/r
rozv. energie
Chlazení 0 MWh/r 0 MWh/r 0 MWh/r
Větrání
0 MWh/r 0 MWh/r 0 MWh/r
Úprava vlhkosti
Příprava TV 0 MWh/r 0 MWh/r 0 MWh/r
Osvětlení
Technologie 15 MWh/r 2 MWh/r 13 MWh/r
5 MWh/r 5 MWh/r 0 MWh/r
13 MWh/r 13 MWh/r 0 MWh/r
3. Ekonomické hodnocení
doba hodnocení 20 roků diskontní míra 3 %
2 594 tis. Kč
reálná doba návratnosti 14 roků investiční náklady 198 tis. Kč/r
1 356 tis. Kč
prostá doba návratnosti 13 roků cash flow
IRR 8 % NPV
rok realizace -----
Všechny ceny v energetickém auditu jsou uvedeny s DPH.
3
4. Ekologické hodnocení
Znečišťující Stávající stav Navrhovaný stav Efekt
lokálně globálně
látka lokálně globálně lokálně globálně
Tuhé látky ----- 0,038 t/r ----- 0,017 t/r ----- 0,021 t/r
SO2 ----- 0,186 t/r ----- 0,083 t/r ----- 0,103 t/r
NOX ----- 0,158 t/r ----- 0,070 t/r ----- 0,088 t/r
CO ----- 0,040 t/r ----- 0,018 t/r ----- 0,022 t/r
CO2 ----- 116,228 t/r ----- 51,748 t/r ----- 64,480 t/r
4. Část – Údaje o energetickém specialistovi Titul
Ing.
1. Jméno (jména) a příjmení 3. Datum vydání oprávnění
Pavel Novák 21.04.2008
2. Číslo oprávnění v seznamu energ. specialistů 6. Datum 22.12.2015
0096
4. Datum posledního průběžného vzdělávání
30.3.2014
5. Podpis
4
Obsah
1. Úvod - zadání ................................................................................................................ 7
2. Popis stávajícího stavu předmětu EA......................................................................... 8
2.1. Úvodní charakteristika předmětu EA.................................................................. 8
2.2. Stavebně - fyzikální stav objektu ......................................................................... 9
2.3. Technický stav objektů ........................................................................................14
2.4. Systém managementu hospodaření s energií ...................................................16
2.5. Energetické vstupy – výpisy z faktur ..................................................................16
3. Energetické vstupy – referenční spotřeba ................................................................18
3.1. Referenční spotřeba tepelné energie pro vytápění............................................18
3.2. Referenční spotřeba elektrické energie..............................................................19
3.3. Soupis energetických vstupů – referenční spotřeba.........................................20
4. Analýza energetických spotřeb ..................................................................................20
4.1. Analýza stávající spotřeby tepla na vytápění .....................................................20
4.2. Analýza spotřeby el. energie ...............................................................................21
4.3. Osvětlení...............................................................................................................21
5. Vyhodnocení stávajícího stavu ..................................................................................22
5.1. Vyhodnocení tepelně izolačních vlastností konstrukcí....................................22
5.2. Vyhodnocení TZB a účinnosti užití energie .......................................................24
5.3. Vyhodnocení úrovně systému managementu hospodaření energií .................25
5.4. Celková energetická bilance ...............................................................................25
6. Zhodnocení dle vyhlášky MPO ČR č.78/2013 Sb.......................................................26
7. Návrh opatření ke zvýšení účinnosti užití energie ....................................................26
7.1. Možnosti snížení tepelné ztráty budov a jejich zhodnocení .............................26
7.2. Možnosti úsporných opatření v oblasti TZB ......................................................32
7.3. Organizační opatření - energetické manažerství ...............................................33
8. Dosažitelné energetické a finanční úspory ...............................................................34
9. Varianty energetických úsporných opatření .............................................................35
9.1. Stanovení variant souhrnu energ. úsporných opatření....................................35
9.2. Ekonomické vyhodnocení ...................................................................................37
9.3. Ekologické vyhodnocení .....................................................................................43
9.4. Celková energetická bilance navržených variant ..............................................43
10. Výběr optimální varianty .........................................................................................44
10.1. Ekonomické vyhodnocení................................................................................44
10.2. Vyhodnocení úspor energie.............................................................................45
10.3. Ekologické vyhodnocení ..................................................................................45
5
10.4. Vyhodnocení požadavků ČSN 73 0540-2/2011................................................45
10.5. Vyhodnocení požadavků na energetickou náročnost....................................45
11. Doporučení energetického specialisty...................................................................46
11.1. Popis optimální varianty ..................................................................................46
11.2. Návrh koncepce systému managementu hosp. s energií..............................46
11.3. Upravená energetická bilance optimální varianty ..........................................46
11.4. Ekonomické a ekologické hodnocení opt. varianty .......................................47
12. Přílohy – výpočtová a obrazová část......................................................................48
12.1. Kopie dokladu o vydání oprávnění podle §10b zákona č.406/2000Sb. .........49
12.2. Plochy jednotlivých konstrukcí, tepelné ztráty...............................................50
12.3. Tepelně – izolační vlastnosti stavebních konstrukcí .....................................51
12.4. Přepočet emisních faktorů...............................................................................52
12.5. Vstupní údaje od zadavatele – výpisy z faktur dodavatelů energií ...............53
6
1. Úvod - zadání
Energetický audit (dále jen EA) je vypracován podle zákona č.406/2000 Sb., vyhláškami
MPO ČR č.78/2013 Sb. a č.480/2012 Sb. Účelem EA je posouzení energetického hospodář-
ství a využívání energie v bytovém domě v Račeticích č.p.159, tj. provedení analýzy potenci-
álu energetických úspor, návrh souhrnu energetických úsporných opatření a ekonomické
zhodnocení investice související s úsporami.
Byly použity tyto vstupní údaje:
údaje z osobní prohlídky
stavební dokumentace – Bytový dům v Račeticích 07/2000; č.zak.: 43/99/RA64
spotřeby elektrické energie ve výpisech z faktur za roky 2012 - 2014
Při zpracování byly použity tyto základní normy:
ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov (část 1 až 4)
ČSN 38 3350 – Zásobování teplem
ČSN 06 0320 – Ohřívání užitkové vody – navrhování a projektování
ČSN EN 13790 – Výpočet potřeby energie na vytápění
ČSN EN 12831 – Výpočet tepelného výkonu
ČSN EN ISO 13 788 – Tepelně vlhkostí chování stavebních dílců a stavebních prvků
ČSN EN ISO 10 077-1, 10 077-2 – Tepelné chování oken, dveří a okenic
ČSN EN ISO 6946 – Stavební prvky a stavební konstrukce – souč. prostupu tepla
ČSN EN ISO 10 211 – 1, 10 211 – 2 – Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích
ČSN EN 12464-1 – Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů
ČSN 36 0452 – Umělé osvětlení obytných budov
zákon ČR č.406/2000 Sb. v platném znění a související prováděcí předpisy a další,
pro tento případ použitelné vyhlášky MPO ČR zejména č.193/2007 Sb., č.194/2007
Sb. a č.78/2013 Sb.
Vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
7
2. Popis stávajícího stavu předmětu EA
2.1. Úvodní charakteristika předmětu EA
Předmětem auditu je bytový dům v Račeticích. Jedná se o dvoupodlažní objekt s obytným
podkrovím a podzemním podlažím, kde jsou umístěna garážová stání. V celém objektu je
umístěno 9 bytů, vždy 3 na podlaží. Byty mají průměrnou užitnou plochu 60 m2. Každý byt
obsahuje šatnu, zádveří, wc, koupelnu, kuchyň s jídelním koutem, spíž, obývací pokoj a dva
další pokoje. Konstrukce stavby je z tvárnic LIAPOR tl. 365 mm. Západní štít byl zateplen
polystyrenem o tl. 80 mm. Okna jsou původní plastová. Vstupové dveře jsou jednokřídlové
otevírané ven. Střecha je řešena z betonových tašek a je zateplena 200 mm tepelnou izola-
cí. Podlaha v 1NP je zateplena 40 mm polystyrenem.
Z hlediska tepelné energie je objekt vytápěn elektrickými kotli, kde každý byt má svůj
elektrický kotel. Teplá voda (TV) je připravována elektrickým bojlerem zvlášť v každém
bytě. Vytápění bytového domu je provedeno otopnými ocelovými deskovými tělesy RA-
DIK. Všechna otopná tělesa jsou opatřena ventilovou hlavicí s termostatickým ovládá-
ním. Pro potřeby zásobování objektu el. energií je objekt napojen na rozvod 400/230
V, TN-C. Dodavatelem el. energie je ČEZ Prodej s.r.o.. Hlavním spotřebitelem el. ener-
gie je vytápění, příprava teplé užitkové vody, osvětlení a teplené spotřebiče v kuchyni.
Budova je situována dle ČSN 73 0540-3/2005 v teplotní oblasti 2, s návrhovou teplotou
venkovního vzduchu v zimním období -15°C a se zvýšeným zatížením větrem v krajině.
Budova je využívána nepřetržitě
8
2.2. Stavebně - fyzikální stav objektu
2.2.1. Svislé neprůsvitné konstrukce
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích plášť budovy SO1
159
Popis konstrukce: Nezateplená fasáda
Materiál Tloušťka (cm)
Předpokládané 2
36,5
Vnitřní omítka 2
složení neprůsvitné
Liatherm 365/4MPa
konstrukce
Vnější omítka
Stav konstrukce Konstrukce nesplňuje požadavek na součinitel prostupu tepla a bilanci
vlhkosti dle ČSN 73 0540-2/2011.
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích plášť budovy SO2
159
Popis konstrukce: Zateplená fasáda
Materiál Tloušťka (cm)
Předpokládané Vnitřní omítka 2
složení neprůsvitné Liatherm 365/4MPa 36,5
konstrukce Vnější omítka 2
Polystyren pěnový EPS 8
Stav konstrukce Konstrukce splňuje požadavek na součinitel prostupu tepla a bilanci
vlhkosti dle ČSN 73 0540-2/2011.
9
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích plášť budovy SN1
159
Popis konstrukce: stěna mezi vytápěným prostorem podkrovím a nevytápěnou půdou
Materiál Tloušťka (cm)
Předpokládané 2
24
Vnitřní omítka 2
složení neprůsvitné
Liapor M240
konstrukce
Vnější omítka
Konstrukce je v dobrém stavu, bez zjevných narušení. Konstrukce ne-
Stav konstrukce splňuje požadavek na součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-
2/2011.
2.2.2. Výplně otvorů
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích výplně otvorů OZ1
159
Popis konstrukce – plastová okna s izolačním dvojsklem
Stav oken Okna neodpovídají současným požadavkům na souč. prostupu tepla
dle ČSN 73 0540-2/2011.
10
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích výplně otvorů OZ2
159
Popis konstrukce – Střešní okna
Stav oken Okna odpovídají současným požadavkům na souč. prostupu tepla
dle ČSN 73 0540-2/2011.
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích výplně otvorů DO1
159
Popis konstrukce – plastové dveře s izolačním dvojsklem
Stav dveří Dveře neodpovídají současným požadavkům na souč. prostupu tepla
dle ČSN 73 0540-2/2011.
11
2.2.3. Střecha
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích Střecha SCH1
159
Popis konstrukce – šikmá střecha
Materiál Tloušťka (cm)
Předpokládané Vnitřní omítka 1
složení neprůsvitné Sádrokarton 1,25
konstrukce Parozábrana 0,1
Minerální vlna 20
Podstřešní fólie 0,1
Stav konstrukce Konstrukce střechy je v dobrém stavu bez zjevných závad. Konstrukce
vyhovuje současným požadavkům ČSN 73 0540-2/2011.
2.2.4. Strop
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích Strop STR1
159
Popis konstrukce – Strop mezi podkrovím a nevytápěnou půdou
Materiál Tloušťka (cm)
Předpokládané Vnitřní omítka 1
složení neprůsvitné Sádrokarton 10
konstrukce Parozábrana 0,1
Minerální vlna 14
Stav konstrukce Konstrukce stropu je v dobrém stavu bez zjevných závad. Konstrukce
nevyhovuje současným požadavkům ČSN 73 0540-2/2011.
12
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích Strop STR2
159
Popis konstrukce – Strop mezi 2NP a nevytápěnou půdou
Materiál Tloušťka (cm)
Předpokládané Vnitřní omítka 1
složení neprůsvitné Strop Liapor 25
konstrukce Parozábrana 0,1
Minerální vlna 14
Stav konstrukce Konstrukce stopu je v dobrém stavu bez zjevných závad. Konstrukce
nevyhovuje současným požadavkům ČSN 73 0540-2/2011.
2.2.5. Podlaha
Název budovy účel konstrukce Označení konstrukce
Bytový dům V Račeticích Podlaha PDL1
159
Popis konstrukce – podlaha mezi 1NP and 1PP
Materiál Tloušťka (cm)
Předpokládané Keramická dlažba 0,8
složení neprůsvitné Betonová mazanina 6
konstrukce Bitagit 0,35
Polystyren pěnový EPS 4
Strop Liapor 25
Stav konstrukce Konstrukce podlahy nevykazuje žádné poruchy. Konstrukce nevyhovuje sou-
časným požadavkům ČSN 73 0540-2/2011 na součinitel prostupu tepla.
13
2.3. Technický stav objektů
2.3.1. Technologie vytápění
Z hlediska tepelné energie je objekt vytápěn elektrickými kotli, kde každý
byt má svůj elektrický kotel.
Zdroj tepla, popis
technologie, mě-
ření a regulace
Vytápění bytového domu je provedeno otopnými ocelovými deskovými tě-
lesy RADIK. Všechna otopná tělesa jsou opatřena termostatickými regu-
lačními ventily
Topná tělesa
Rozvody jsou vedeny vytápěným prostorem, a proto nejsou opatřeny te-
Tepelné izolace pelnou izolací
14
2.3.2. Teplá a studená voda
Teplá voda (TV) je připravována elektrickým bojlerem. Pro každý byt je
umístěn vlastní bojler. Celkem je pro bytový dům 9 bojlerů.
Příprava teplé
vody, měření
tepla a přídavné
studené vody
Rozvody a izo-
Rozvody teplé vody jsou provedeny v plastovém potrubí.
lace
Odběrové bate-
Na výtocích jsou instalovány pákové vodovodní baterie.
rie
2.3.3. Elektrická energie
Dodavatel el. ČEZ Prodej s.r.o., normalizovaná soustava 3+PEN, 400/230V, 50Hz,
eg., soustava TN-C
Popis instalace Rozvody elektro jsou provedeny z CU vodičů, napojení elektro je
z rozvaděče. Jedná se o světelné a zásuvkové rozvody.
Spotřebiče Osvětlení
Většinou jsou použita typizovaná žárovková tělesa s příkonem žárovky 60
W resp. 100 W a světelným tokem 720 lm resp. 1 360 lm.
Ostatní spotřeba
Spotřebiče v této oblasti jsou drobné spotřebiče jako je výpočetní techni-
ka, video a audiotechnika, pračka, kuchyňské spotřebiče, drobné a pře-
nosné spotřebiče.
Instalovaný příkon jednotlivých okruhů spotřebičů
15
Spotřebič Instalovaný el. příkon (kW)
Osvětlení 5,3
El. energie - ostatní 54
Celkem 59,3
2.4. Systém managementu hospodaření s energií
Systém managementu hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001 v posuzovaném ener-
getickém hospodářství zaveden není. Nejsou zde zavedeny žádné procesy měření a vyhod-
nocování spotřeb nakupovaných energií, které by bylo možno začlenit do tohoto systému.
2.5. Energetické vstupy – výpisy z faktur
V následujících tabulkách jsou zpracovány fakturační údaje jednotlivých energetických vstu-
pů, včetně průměrných hodnot:
pro rok 2012
Vstupy paliv a energie jednotka Množství Výhřevnost Přepočet na Roční náklady
(GJ/jednotku) MWh (tis. Kč)
71,595 72 238
Elektřina MWh 0 0
0 0 238
Teplo GJ 0 0 0
0 0
Zemní plyn MWh 0 0 238
0 0
Jiné plyny MWh 0 0
0 0
Hnědé uhlí t 0 0
0 0
Černé uhlí t 0 0
0 0
Koks t 0 0
72
Jiná pevná paliva t 0
72
TTO t
LTO t
PHM t
Druhotné zdroje GJ
Obnovitelné zdroje GJ/MWh
Jiná paliva GJ
Celkem vstupy paliv a energie
Změna stavu zásob paliv (inventarizace)
Celkem spotřeba paliv a energie
16
pro rok 2013
Vstupy paliv a energie jednotka Množství Výhřevnost Přepočet na Roční náklady
(GJ/jednotku) MWh (tis. Kč)
70,425 70 242
Elektřina MWh 0 0
0 0 242
Teplo GJ 0 0 0
0 0
Zemní plyn MWh 0 0 242
0 0
Jiné plyny MWh 0 0
0 0
Hnědé uhlí t 0 0
0 0
Černé uhlí t 0 0
0 0
Koks t 0 0
70
Jiná pevná paliva t 0
70
TTO t
LTO t
PHM t
Druhotné zdroje GJ
Obnovitelné zdroje GJ/MWh
Jiná paliva GJ
Celkem vstupy paliv a energie
Změna stavu zásob paliv (inventarizace)
Celkem spotřeba paliv a energie
pro rok 2014
Vstupy paliv a energie jednotka Množství Výhřevnost Přepočet na Roční náklady
(GJ/jednotku) MWh (tis. Kč)
72,936 73 235
Elektřina MWh 0 0
0 0 235
Teplo GJ 0 0 0
0 0
Zemní plyn MWh 0 0 235
0 0
Jiné plyny MWh 0 0
0 0
Hnědé uhlí t 0 0
0 0
Černé uhlí t 0 0
0 0
Koks t 0 0
73
Jiná pevná paliva t 0
73
TTO t
LTO t
PHM t
Druhotné zdroje GJ
Obnovitelné zdroje GJ/MWh
Jiná paliva GJ
Celkem vstupy paliv a energie
Změna stavu zásob paliv (inventarizace)
Celkem spotřeba paliv a energie
Vstupy paliv a energie jednotka Průměrná
hodnota
Elektřina MWh
Teplo GJ 72
0
Zemní plyn MWh 0
Jiné plyny MWh 0
Hnědé uhlí 0
Černé uhlí t 0
t 0
Koks t 0
Jiná pevná paliva t 0
t 0
TTO t 0
LTO t 0
PHM GJ 0
Druhotné zdroje GJ/MWh 0
Obnovitelné zdroje GJ
Jiná paliva
17
3. Energetické vstupy – referenční spotřeba
Referenční spotřeba energie je objektivní hodnota spotřeby, která je výchozím údajem,
od které se odvíjejí úspory energie, úspory nákladu na energii a ekonomické výpočty. V po-
suzovaném objektu jsou stanovovány následující referenční spotřeby:
Referenční spotřeba elektrické energie pro vytápění
Referenční spotřeba elektrické energie pro přípravu teplé vody
Celková referenční spotřeba elektrické energie
V následujících kapitolách je stanoven způsob určení referenční spotřeby v jednotlivých
technologických okruzích, okrajové podmínky a konkrétní hodnota referenční spotřeby.
3.1. Referenční spotřeba tepelné energie pro vytápění
Pro stanovení referenční spotřeby tepelné energie obecně je použit následující po-
stup:
a) Referenční spotřeba byla stanovena ze skutečně naměřené a fakturované roční spotřeby
elektrické energie pro jednu bytovou jednotku. Tato spotřeba byla použita pro stanovení cel-
kové spotřeby elektrické energie bytového domu. Z celkové fakturované spotřeby byla ode-
čtena spotřeba elektrické energie potřebná na výrobu teplé vody a byla také odečtena spo-
třeba elektrické energie na osvětlení a další domácí spotřebiče. Zbývající spotřeba elektrické
energie odpovídá spotřebě pro vytápění. K této spotřebě byla přiřazena průměrná venkovní
teplota v topném období a počet topných dnů.
b) Roční spotřeba tepla pro vytápění uvedená v odstavci a) je přepočítána denostupňovou
metodou na průměrné klimatické podmínky pro území ČR. Tomu odpovídá střední teplota
venkovního vzduchu +3,8 °C a 242 topných dnů.
c) Spotřeby z odstavce b) jsou upraveny o tzv. zvláštnosti v provozu. Zvláštností v provozu
ovlivňující referenční spotřebu se rozumí především neprovozované nebo nefunkční tepelné
zařízení v objektu, které má být na žádost vlastníka objektu nebo z hygienických či jiných
důvodů zprovozněno. Tímto zprovozněním by došlo reálně ke zvýšení spotřeby, a proto je
nutné v takovém případě příslušně upravit referenční spotřebu (v případě uvedení nefunkč-
ního zařízení do provozu navýšit, v případě odstavení funkčního zařízení ponížit).
3.1.1. Referenční spotřeba tepelné energie pro vytápění
ad 3.1a)
V následující výpočtové tabulce je uvedena oddělená průměrná spotřeby tepla pro vytápění
z roku 2014 a odpovídající okrajové podmínky, za kterých se spotřeba tepla uskutečnila:
18
Q ÚT D° tis (°C) tes (°C)- topné dny
(GJ) 19,6 průměr 228
3 079 sledovaných
190
let
6,1
Vnitřní převažující výpočtová teplota Ti 19,5 °C
Návrhová teplota venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3/2005 -15 °C
Doba plného vytápění 16 hod
Doba tlumeného vytápění 8 hod
ad 3.1b)
Spotřeba tepla v odstavci 3.1a) je přepočítána na normové okrajové podmínky tj. +3,8 °C a
242 topných dnů:
Q ÚT (GJ) D° tis (°C) tes (°C)- topné dny
19,6 průměr 242
239 3 824 sledovaných
let
3,8
Vnitřní převažující výpočtová teplota Ti 19,5 °C
Návrhová teplota venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3/2005 -15 °C
Doba plného vytápění 16 hod
Doba tlumeného vytápění 8 hod
ad 3.1c)
V objektech se nenachází neprovozovaný tepelný spotřebič.
3.1.2. Referenční spotřeba tepelné energie pro přípravu teplé vody
Referenční spotřeba tepla pro přípravu teplé vody byla stanovena odborným odhadem a činí
54 GJ/rok.
3.2. Referenční spotřeba elektrické energie
Pro účely výpočtu je jako referenční spotřeba el. energie použita spotřeba z roku 2014.
Spotřeba elektrické energie - souhrn
průměr 71,7 MWh 231 tis Kč
258 GJ
19
3.3. Soupis energetických vstupů – referenční spotřeba
Tab. - Soupis energetických vstupů – referenční spotřeba energie
Vstupy paliv a energie jednotka Množství Výhřevnost Přepočet na Roční náklady
(GJ/jednotku) MWh (tis. Kč)
306,891 307 989
Elektřina MWh 0 0
0 0 989
Teplo GJ 0 0 0
0 0
Zemní plyn MWh 0 0 989
0 0
Jiné plyny MWh 0 0
0 0
Hnědé uhlí t 0 0
0 0
Černé uhlí t 0 0
0 0
Koks t 0 0
307
Jiná pevná paliva t 0
307
TTO t
LTO t
PHM t
Druhotné zdroje GJ
Obnovitelné zdroje GJ/MWh
Jiná paliva GJ
Celkem vstupy paliv a energie
Změna stavu zásob paliv (inventarizace)
Celkem spotřeba paliv a energie
4. Analýza energetických spotřeb
4.1. Analýza stávající spotřeby tepla na vytápění
4.1.1. Analýza spotřeby tepla pro vytápění a ztrát v technologii
V této podkapitole je provedena analýza funkčnosti systému MaR a analýza ztrát v rozvo-
dech tepla. Spotřeba tepla pro vytápění a ztrát vychází z uvedených okrajových podmínek.
V následující tabulce je provedeno rozklíčování celkové spotřeby tepla na spotřebu tepla
pro vytápění, přípravu teplé vody a ztráty v rozvodech.
Q teplo total Q ÚT D° tis (°C) tes (°C)- topné dny teplá
19,6 průměr sle- 228 voda
(GJ) (GJ) 3 079 dovaných (GJ)
244 190 let 54
6,1
Spotřeba tepla pro vytápění bez započtení tepelných zisků 204 GJ
5 GJ
vnější tepelné zisky 9 GJ
vnitřní tepelné zisky
Z tabulky – analýzy stávající spotřeby tepelné energie, ve které jsou zohledněny vnější a
vnitřní tepelné zisky vyplývá, že spotřeba tepla pro vytápění při stávajících tepelných ztrátách
a skutečném venkovním teplotním průměru odpovídá vytápěné průměrné prostorové teplotě
19,6°C. Převažující vnitřní výpočtová teplota činí 19,5 °C. Mimo to stávající spotřeba vychází
ze skutečného 16 hodinového plného a 8 hodinového tlumeného provozu vytápění.
20
Dosahovaná průměrná teplota odpovídá racionálnímu provozu tepelného hospodář-
ství u těchto typů objektů.
4.2. Analýza spotřeby el. energie
Analýza spotřeby el. energie jednotlivých spotřebičů vychází z instalovaného příkonu a doby
využívání spotřebičů v jednotlivých oblastech.
Spotřebič Instalovaný el. příkon (kW) spotřeba el. spotřeba el. energie Náklady (Kč/r)
energie (GJ/r)
(MWh/r)
Osvětlení 5,3 4,643 16,7 14 969
El. energie - ostatní 54 13,357 48,1 43 065
Celkem 59,3 18,000 64,8 58 034
4.3. Osvětlení
Při posuzování hospodárnosti užití energie osvětlovacích soustav jsme vycházeli z těchto
podmínek:
Pro osvětlení vnitřních prostorů můžeme využít 3 druhy osvětlení:
- denní osvětlení, které využívá přírodní světlo vnikající do vnitřního prostoru otvory
ve stavební konstrukci a navrhuje se nezávisle na umělém osvětlení,
- umělé osvětlení, které využívá světla od umělých, převážně elektrických zdrojů svět-
la a navrhuje se nezávisle na denním osvětlení,
- sdružené osvětlení, které využívá současně denní a umělé osvětlení.
Požadavky na osvětlení jsou určeny uspokojením těchto základních lidských potřeb:
- zrakovou pohodou – přispívá k vysoké úrovni produktivity,
- zrakovým výkonem – pracovníci jsou schopni vykonávat zrakové úkoly i při obtíž-
ných podmínkách a během dlouhé doby,
- bezpečností.
Problematika osvětlení je zaměřena na splnění zejména těchto ukazatelů:
světelný tok [lm] - udává kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů,
svítivost [cd] - udává, kolik světelného toku vyzáří světelný zdroj do prostorového
úhlu v určitém směru,
osvětlenost (intenzita osvětlení) [lux]– udává, jak je určitá plocha osvětlována,
21
jas [cd/m2] – je měřítkem pro vjem světlosti svítícího nebo osvětlovaného prostoru,
rozložení jasů [-] – určuje úroveň adaptace zraku, která ovlivňuje viditelnost úkolů,
oslnění [-] – vyskytují – li se v zorném poli oka velké jasy nebo jejich rozdíly, popří-
padě vniknou-li velké prostorové či časové kontrasty jasů, které výrazně překračují
meze adaptability zraku, vzniká oslnění. Oslnění hodnotíme indexem oslnění, even-
tuálně činitelem oslnění.
rovnoměrnost osvětlení [-] - je poměr minimální a průměrné osvětlenosti na da-
ném povrchu (viz též IEC 60050-845/CIE 17.4.:845-09-58 rovnoměrnost osvětlení);
osvětlení místa zrakového úkolu musí být co nejrovnoměrnější.
osvětlenost bezprostředního okolí [lux] – osvětlenost bezprostředního okolí úkolu
musí souviset s osvětlením místa zrakového úkolu a má poskytovat vyvážené rozlo-
žení jasů v zorném poli. Velké prostorové změny osvětlenosti v okolí úkolu mohou
způsobit namáhání zraku a zrakovou nepohodu.
Osvětlenost bezprostředního okolí může být menší než osvětlenost úkolu, avšak nesmí být
menší než hodnoty uvedené v následující tabulce:
Osvětlenost úkolu Osvětlenost bezprostředního
okolí
lx lx
≥ 750 500
500 300
300 200
≤ 200 E úkolu
rovnoměrnost osvětlení: ≥ 0,7
rovnoměrnost osvětlení: ≥ 0,5
Ze zjištěného stavu o systému zásobování a spotřebě el. energie v objektu lze vyvodit ná-
sledující závěry:
Spolehlivost systému je vysoká a nevykazuje nadměrnou poruchovost.
Instalované a využívané světelné zdroje odpovídají dnešním standardům.
5. Vyhodnocení stávajícího stavu
5.1. Vyhodnocení tepelně izolačních vlastností konstrukcí
5.1.1. Tepelně izolační parametry konstrukcí
Úplné tepelně izolační parametry jednotlivých konstrukcí budovy, které tvoří obálku budovy
jsou uvedeny v příloze. V následující tabulce jsou tyto údaje shrnuty tj. označení a umístění
22
konstrukce, tepelné odpory konstrukcí při prostupu tepla a součinitele prostupu tepla zabu-
dované konstrukce – pro účely výpočtu tepelných ztrát obálkovou metodou.
Popis a paramentry vybraných funkčních stavebních dílů
Označení funkční stavební díl Umístění, obecná identifikace stávající stav
konstrukce Ro (m2.K/W)
svislé vnější stavební konstrukce U (W/m2K)
Vnější stěna nezateplená
SO1 obvodový plášť Vnější stěna - zateplená 2,10 0,48
SO2 střecha Stěna v půdní vestavbě 3,91 0,26
SN1 podlahy vnější vodorovné konstrukce - střecha - stropy 0,78 1,29
Střecha v půdní vestavbě
SCH 1 výplně otvorů 4,26 0,24
STR1 Strop v půdní vestavbě 2,94 0,34
STR2 Strop mezi 2NP a půdou 3,13 0,32
PDL1 vnější vodorovné konstrukce - podlahy 1,47 0,68
Podlaha mezi garážema a 1NP
OZ1 0,56 1,80
OZ2 výplně otvorů 0,56 1,80
DO1 Klasická okna na vnější stěně 0,56 1,80
Střešní okna
Vchodové dveře
5.1.2. Výpočet tepelných ztrát a jejich analýza
Ke kontrole spotřeby tepla pro vytápění byl proveden přepočet tepelných ztrát. Výpočtové
tabulky tepelných ztrát budov jsou uvedeny v příloze. Z nich je možné vyčíst podíl dílčích
ztrát jednotlivých konstrukcí, např. oken, na celkových tepelných ztrátách budovy. Součinite-
le prostupu tepla konstrukcí jsou uvedeny v předcházející kapitole.
Podíl konstrukcí na tepelných ztrátách prostupem tepla
23% SO
45% SN
SCH
15% STR
PDL
výplně
otvorů
8% 6,2%
3%
5.1.3. Posouzení konstrukcí z hlediska ČSN 73 0540-2
Energetické hodnocení budov bylo provedeno podle ČSN 73 0540-2/2011. Tato norma sta-
novuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným sta-
vem vnitřního prostředí při jejich užívání, které podle stavebního zákona zajišťují hospodárné
splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou energii. Platí pro nové budovy a
pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených bu-
23
dov. Výpočty pro jednotlivé konstrukce, průběhy teplot v konstrukci a průběhy částečných
tlaků jsou uvedené podrobně v příloze. Výsledky posouzení jsou shrnuté v příloze „Posou-
zení konstrukce podle ČSN 73 0540-2/2011“.
Zhodnocení podle ČSN 73 0540-2/2011
Zkondenzovaná Intenzita Průvzdušnost Pokles
výměny obvodového dotykové
Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce Součinitel prostupu tepla vodní pára uvnitř vzduchu (1/h)
pláště teploty
(W/m2 K) konstrukce podlahy
(kg/m2 a)
Budova Název konstrukce
fRsi ≥ fRsi,N U < UN Mc = 0 nebo Mc nN < n < 1,5 nN ilvn>ilv θ10Ν>θ10
< Mc,N
SO1 + - -
SO2 + + +
Bytový dům 159 SN1 + -
SCH 1 + + + +
STR1 + - + +
STR2 + - +
PDL1 + - + -
OZ1 - +
OZ2 - +
DO1 - +
Poznámka Symboly "+" nebo "-" vyjadřují vyhovuje nebo nevyhovuje z hlediska příslušné normy, podrobné informace, včetně příslušných normových hodnot jsou uvedeny v
příloze. Nevyplněné buňky znamenají, že se konstrukce nehodnotí
5.1.4. Posouzení průměrného součinitele prostupu tepla budovy
Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla posuzovaného objektu Uem,rq
činí 0,40 W/m2K, stávající hodnota je 0,66 W/m2K. Jak vyplývá z uvedených hodnot průměr-
ný součinitel prostupu tepla hodnoceného objektu nevyhovuje požadavkům ČSN 73 0540-
2/2011.
5.2. Vyhodnocení TZB a účinnosti užití energie
5.2.1. Vytápění a příprava TV
Nástěnná otopná tělesa jsou funkční, netěsnosti a neprůchodnost
Otopná tělesa a topných těles se nevyskytuje. Umístění otopných těles je především
ventily, dopro- pod okny nebo u nejchladnějších stěn. Rozložení odpovídá tepelným
vodné armatury ztrátám jednotlivých vytápěných prostor i s ohledem na tlumené vytá-
pění. Topná tělesa jsou osazena TRV, lze tak plnohodnotně zohlednit
vnější a vnitřní tepelné zisky.
Z analýzy spotřeby tepla pro vytápění (kap. 4.1.1) vyplývá, že nasta-
MaR vené parametry a kvalita regulačního systému odpovídá požadavkům
na racionální provoz.
Rozvody, tepel- Ležaté rozvody ÚT jsou v dobrém stavu. Rozvody jsou vedeny pouze
né izolace vytápěným prostorem. Rozvody teplé a studené vody jsou realizová-
ny plastovým potrubím.
Odběrové bate- Pákové odběrové baterie odpovídají současným požadavkům na ra-
rie cionální odběr.
24
Sazba 5.2.2. Sazba za elektrickou energii, hodnota jističe
Jistič Stávající sazba C02d odpovídá optimální sazbě.
Hodnota jističe před elektroměrem odpovídá instalovanému příkonu.
Stav
5.2.3. Elektrospotřebiče
Osvětlení
Žárovková osvětlovací tělesa jsou v dobrém stavu, odpovídají dneš-
nímu standardu.
5.3. Vyhodnocení úrovně systému managementu hospodaření
energií
Systém managementu hospodaření s energií ČSN EN ISO 50001 není zaveden. Nejsou
zavedena opatření pro sledování a vyhodnocování spotřeb energie a vyhodnocování racio-
nality spotřeby včetně racionalizačních zásahů.
5.4. Celková energetická bilance
V následující tabulce je provedeno rozklíčování celkové spotřeby tepelné a elektrické ener-
gie na jednotlivé rozhodující okruhy spotřeb:
Před realizací projektu
Ukazatel Energie Náklady
Vstupy paliv a energie GJ MWh tis. Kč
Změna zásob paliv
Spotřeba paliv a energie 358 99 320
Prodej energie cizím
Konečná spotřeba paliv a energie 0 0 0
Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie
Spotřeba energie na vytápění 358 99 320
Spotřeba energie na chlazení
Spotřeba energie na přípravu teplé vody 0 0 0
Spotřeba energie na větrání
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 358 99 320
Spotřeba energie na osvětlení
Spotřeba energie na technologické a ostatní 0 0 0
procesy
Spotřeba PHM 239 66 214
0 0 0
54 15 48
0 0 0
0 0 0
17 5 15
48 13 43
0 0 0
25
Graf energetické bilance
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie Spotřeba energie na vytápění
Spotřeba energie na chlazení Spotřeba energie na přípravu teplé vody
Spotřeba energie na větrání Spotřeba energie na úpravu vlhkosti
Spotřeba energie na osvětlení Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy
Spotřeba PHM
6. Zhodnocení dle vyhlášky MPO ČR č.78/2013 Sb.
Energetická náročnost budovy se posuzuje dle metodiky vyhlášky č.78/2013 Sb., stanovuje
se spotřeba energie v systémech vytápění, větrání, chlazení, klimatizace, přípravy teplé vody
a osvětlení při jejím standardizovaném užívání.
ukazatele energetické náročnosti stávající stav požadovaná úroveň
105,9 97,3
Celková dodaná energie (MWh/rok) 317,7 113,7
Neobnovitelná primární energie (MWh/rok) 0,66 0,40
Průměrný součinitel prostupu tepla Uem (W/m2K)
Požadavky vyhlášky MPO ČR č.78/2013 Sb. nejsou pro stávající stav splněny. Snížení hod-
not ukazatelů energetické náročnosti lze dosáhnout především zlepšením tepelně – izolač-
ních vlastností budovy a opatřeními v oblasti TZB – viz. kap. 7.1 a 7.2.
7. Návrh opatření ke zvýšení účinnosti užití energie
7.1. Možnosti snížení tepelné ztráty budov a jejich zhodnocení
Objekt nesplňuje požadavky ČSN 73 0540-2/2011 viz. kap. 5.1.3 a 5.1.4. Návrh na zlepšení
tepelně izolačních vlastností objektu bylo zpracováno pro varianty:
výměna výplní otvorů
zateplení fasád
zateplení podlahy
zateplení stropu
26
zateplení vnější fasády SO1 a zateplení podlahy PDL1 mezi 1NP a garážemi
zateplení vnější fasády SO1, zateplení podlahy mezi 1NP a garážemi, zateplení
stropu STR1 v půdní vestavbě
Varianty jsou navrženy tak, aby příslušné konstrukce splňovaly ČSN 73 0540-2/2011.
Z jednotlivých výpočtových tabulek jsou zřejmé energetické úspory v důsledku snížení po-
třeba tepla a finanční úspory.
7.1.1. Výměna výplní otvorů
Pro splnění požadavků ČSN 73 0540-2/2011 je předpokladem dosažení součinitele prostupu
tepla nejvýše 1,5 W/m2K (doporučeno 1,2 W/m2K) a součinitele průvzdušnosti (i)=0,000087
m3.s-1/m Pa-0,67 do výšky 8 m, (i)=0,000060 m3.s-1/m Pa-0,67 a (i)=0,000030 m3.s-1/m Pa-0,67
nad 20 m včetně. V současnosti se stupňují požadavky na okna a používají se okna
s hodnotou součinitele prostupu tepla Uw = 1,4 W/m2K včetně rámu – tyto požadavky splňují
plastové okna s pětikomorovými profily a dřevěné eurookna se zasklením z izolačního dvoj-
skla s pokovenou vrstvou a plněné inertním plynem argonem, distanční rámeček plastový,
nebo nerezový, součinitel prostupu tepla zasklení Ug = 1,1 W/m2K (nesmí se vydávat za
vlastnost celého okna včetně rámu). Nedoporučujeme použít zasklení s hliníkovým distanč-
ním rámečkem, v zimním období hrozí v této oblasti vznik kondenzátu, který může narušit
navazující konstrukce.
V souvislosti s instalací velmi těsných oken je nutné řešit otázku přívodu hygienicky požado-
vaného množství vzduchu do interiéru. Přívod čerstvého vzduchu lze zajistit několika způso-
by: spárové větrání a otevírání oken, mikroventilací v rámu okna, nucené větrání.
Spárové větrání a otevíraní oken – závisí na lidském faktoru, nedá se regulovat
Mikroventilace v okenním rámu – závisí na povětrnostních podmínkách, zhorší tepel-
ně technické vlastnosti okna
Nucené větrání – nezávisí na povětrnostních podmínkách a je nutná plná regulace
27
konstrukce tepelně - izolač- tepelná vodivost součinitel pro- Tloušťka tepelné
stupu tepla izolace (cm)
ní materiál (W/mK) (Wm2K)
OZ1 - - 1,5 -
OZ2 - - 1,4 -
DO1 - - 1,7 -
Jednotkové náklady na výměnu výplní otvorů jsou uvažovány ve výši 4 500 Kč/m2.
Výměna výplní otvorů Spotřeba energie a roční provozní roční úspora Náklady na Provozní náklady
náklady před realizací úsporného realizaci po realizaci
úsporného úsporného
opatření opatření opatření
Spotřeba Provozní náklady GJ/r MWh/r tis Kč/r tis Kč/r tis Kč/r
energie (GJ/r) (tis Kč/r)
Bytový dům 159 254 227 9 2,550 8 368 219
7.1.2. Zateplení fasád
V posuzované budově se nachází celkem 2 typy fasád, které nesplňují požadavky ČSN
73 0540-2/2011. Požadované součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2/2011 a možnosti
zlepšení tepelně – izolačních vlastností těchto konstrukci, je uvedeno v následující tabulce:
konstrukce tepelně - izolač- tepelná vodivost součinitel pro- Tloušťka tepelné
stupu tepla izolace (cm)
ní materiál (W/mK) (Wm2K)
SO1 Polystyren 0,039 0,3 5
SN1 Minerální vlna 0,045 0,3 13
Pro zateplení je možné použít i jiný tepelně - izolační materiál s obdobnými tepelně – izolač-
ními vlastnostmi. Přínos z hlediska tepelných ztrát, příslušné spotřeby jsou uvedeny
v tabulce ve výpočtové části - variantní řešení.
Jednotkové náklady na zateplení fasád uvažovány ve výši 2 200 Kč/m2.
28
Zateplení fasád (SO1, SO2, SN) Spotřeba energie a roční provozní roční úspora Náklady na Provozní náklady
Bytový dům 159 náklady před realizací úsporného realizaci po realizaci
úsporného úsporného
opatření opatření opatření
Spotřeba Provozní náklady GJ/r MWh/r tis Kč/r tis Kč/r tis Kč/r
energie (GJ/r) (tis Kč/r)
254 227 28 7,841 25 1 109 202
7.1.3. Zateplení stropů
V posuzované budově se nachází celkem 2 typy stropů, která nesplňuje požadavky ČSN
73 0540-2/2011. Požadované součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2/2011 a možnosti
zlepšení tepelně – izolačních vlastností těchto konstrukci, je uvedeno v následující tabulce:
konstrukce tepelně - izolač- tepelná vodivost součinitel pro- Tloušťka tepelné
stupu tepla izolace (cm)
ní materiál (W/mK) (Wm2K)
STR1 Minerální vlna 0,049 0,3 3
STR2 Minerální vlna 0,049 0,3 2
Pro zateplení je možné použít i jiný tepelně - izolační materiál s obdobnými tepelně – izolač-
ními vlastnostmi. Přínos z hlediska tepelných ztrát, příslušné spotřeby jsou uvedeny
v tabulce ve výpočtové části - variantní řešení.
Jednotkové náklady na zateplení fasád uvažovány ve výši 2 200 Kč/m2.
Zateplení stropů (STR1, STR2) Spotřeba energie a roční provozní roční úspora Náklady na Provozní náklady
Bytový dům 159 náklady před realizací úsporného realizaci po realizaci
MWh/r úsporného
opatření 0,442 úsporného opatření
opatření
Spotřeba Provozní náklady GJ/r tis Kč/r tis Kč/r
1 tis Kč/r
energie (GJ/r) (tis Kč/r) 226
566
254 227 2
29
7.1.4. Zateplení podlahy
Pro splnění požadavků ČSN 73 0540-2/2011 je předpokladem dosažení součinitele pro-
stupu tepla nejvýše 0,6 W/m2K. Pokud bude tepelně - izolačním materiálem např. polysty-
ren (tep. vodivost = 0,043 W/mK) je nutná minimální tloušťka tepelně izolačního materiálu
pro konstrukci PDL1 5 cm.
Pro zateplení podlah je možné použít i jiný tepelně - izolační materiál s obdobnými tepelně –
izolačními vlastnostmi.
Jednotkové náklady na zateplení jsou uvažovány ve výši 2 900 Kč/m2
Zateplení podlah (PDL1) Spotřeba energie a roční provozní roční úspora Náklady na Provozní náklady
Bytový dům 159 náklady před realizací úsporného realizaci po realizaci
úsporného úsporného
opatření opatření opatření
Spotřeba Provozní náklady GJ/r MWh/r tis Kč/r tis Kč/r tis Kč/r
energie (GJ/r) (tis Kč/r)
254 227 4 1,052 3 731 224
7.1.5. Zateplení fasády a podlahy
Projektant provádí volbu tepelně izolačního materiálu tak, aby byly splněny požadavky ČSN
73 0540-2/2011. Součinitel prostupu tepla celé konstrukce musí být však maximálně ro-
ven hodnotám, které jsou uvedeny v následující tabulce. Součinitel prostupu tepla pro jed-
notlivé konstrukce bude splněn např. pro níže uvedené tepelné vodivosti a tloušťky tepelně
iz. materiálů:
konstrukce tepelně - izo- tepelná vodi- součinitel pro- Tloušťka tepelné
lační materiál vost (W/mK) stupu tepla izolace (cm)
(Wm2K)
SO1 Polystyren 0,039 0,289 5
PDL1 Polystyren 0,039 0,509 2
Zateplení fasády (SO1), zateplení Spotřeba energie a roční provozní roční úspora Náklady na Provozní náklady
podlahy (PDL1) náklady před realizací úsporného realizaci po realizaci
úsporného úsporného
opatření opatření opatření
Spotřeba Provozní náklady GJ/r MWh/r tis Kč/r tis Kč/r tis Kč/r
energie (GJ/r) (tis Kč/r)
Bytový dům 159 254 227 30 8,294 27 1 534 201
30
7.1.6. Zateplení fasády, podlahy a stropu
Projektant provádí volbu tepelně izolačního materiálu tak, aby byly splněny požadavky ČSN
73 0540-2/2011. Součinitel prostupu tepla musí být však maximálně roven hodnotám, kte-
ré jsou uvedeny v následující tabulce. Součinitel prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce
bude splněn např. pro níže uvedené tepelné vodivosti a tloušťky tepelně iz. materiálů:
konstrukce tepelně - izo- tepelná vodi- součinitel pro- Tloušťka tepelné
lační materiál vost (W/mK) stupu tepla izolace (cm)
(Wm2K)
SO1 polystyren 0,039 0,224 10
PDL1 XPS 0,043 0,384 5
STR1 Minerální vlna 0,049 0,200 10
Zateplení fasády (SO1), Zateplení Spotřeba energie a roční provozní roční úspora Náklady na Provozní náklady
podlahy (PDL1), Zateplení stropu náklady před realizací úsporného realizaci po realizaci
(STR1) úsporného úsporného
opatření opatření opatření
Spotřeba Provozní náklady GJ/r MWh/r tis Kč/r tis Kč/r tis Kč/r
energie (GJ/r) (tis Kč/r)
Bytový dům 159 254 227 48 13,454 43 1 900 184
Poznámka: V ceně pro zlepšení tepelně izolačních vlastností nejsou zahrnuty doprovodné
náklady jako např. sanace skrytých vad, sanace omítek, úprava parapetů, demontáž a mon-
táž hromosvodu, odvoz materiálu a další úpravy vyplývající z projektové dokumentace.
31
7.2. Možnosti úsporných opatření v oblasti TZB
7.2.1. Otopná soustava budov a příprava teplé vody
Výměna zdroje pro vytápění a ohřev TV
Jedním z hlavních úsporných opatření, které je možné v bytovém domě realizovat je instala-
ce tepelného čerpadla vzduch/voda jako nového zdroje pro vytápění a zároveň jako zdroj pro
přípravu teplé vody. Instalovaný tepelný výkon tepelných čerpadel by se měl pohybovat
v rozsahu 25 - 35 kW, pro venkovní výpočtovou teplotu -15°C.
Analýza úspor energie a provozních nákladů byla provedena pro předpokládaný roční topný
faktor 2,5. Je uvažováno s bivalentním zapojením TČ.
Na následujícím obrázku je uvedeno ideové schéma zapojení TČ, systému ÚT, TV a solár-
ního ohřevu:
Topná větev pro systém vytápění bude osazena regulační smyčkou s trojcestným
směšovacím ventilem a frekvenčně řízeným cirkulačním čerpadlem. Regulační smyčka bude
zajišťovat základní ekvitermní regulaci. Z této topné větve budou přes bytové rozdělovače
napojeny jednotlivé otopné okruhy bytů. Topný systém v bytech bude řízen pokojovým ter-
mostatem v referenční místnosti, všechna otopná tělesa budou osazena termostatickým
ventilem.
Teplá voda bude připravována v solárním zásobníku a bude zajištěna cirkulace teplé
vody. Z rozvodu teplé vody budou napojena jednotlivá odběrná místa.
Konkrétní řešení zapojení jednotlivých systém je věcí projektanta.
32
Solární ohřev vody
V současné době je teplá voda připravována elektrickým kotlem, kde každá bytová jednotka
má svůj ohřev. V navrhovaném opatření je posuzována úspora elektrické energie při využití
solárního ohřevu teplé vody.
Je uvažováno s 11 kusy solárních panelů s těmito parametry:
Optická účinnosto 0,851 -
Lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru a1 4,036 W/m2.K
Kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru a2 0,0108 W/m2.K2
Plocha apertury solárního kolektoru Ak1 2,1 m2
45 °
Sklon kolektoru 45 °
Azimut kolektoru (jih = 0°)
Roční spotřeba tepla v teplé vodě činní 54 GJ. Uvedený solární systém zajišťuje 60% pokry-
tí. Předpokládaná investice pro celý systém solární ohřevu teplé vody je 200 tis Kč. Výše
úspor tepla, provozních nákladů a náklady na realizaci jsou uvedeny v kapitole 8.
Důsledné uplatnění termostatických reg. ventilů
Manipulací s termostatickou hlavicí v jednotlivých vytápěných prostorách je možné účinně
snižovat spotřebu tepla. Toto opatření spadá spíše do organizačních opatření a zde je uvá-
děno pro úplnost.
Tepelné izolace rozvodů
Stávající i nové rozvody ÚT a TV budou vybaveny tepelnou izolací splňující požadavky vy-
hlášky MPO ČR č.193/2007 Sb.
7.2.2. Teplá a studená voda
Stávající bezdotykové a pákové odběrové baterie odpovídají současným požadavkům
na racionální odběr, proto v této oblasti nejsou navrhována žádná úsporná opatření.
7.2.3. Hospodářství elektro
Spotřeba elektrické energie a úspory jsou dány intenzitou provozu elektrospotřebičů. Elek-
trospotřebiče jsou nové, úspory lze realizovat organizačními opatřeními uvedenými v 7.3.
7.3. Organizační opatření - energetické manažerství
Opatření vyžaduje, aby všechny osoby pohybující se v zadaném hospodářství, dodržovali
zásady úsporného nakládání s energií. Energetické manažerství představuje řídící nástroj
na hospodárné využívání energie a obsahuje následující nejpodstatnější činnosti:
33
Technologických zařízení
Žádanou teplotu ve vytápěném prostoru volit s důrazem na snižování spotřeby tepla, dů-
sledně uplatňovat útlumové režimy.
Důsledné využívání TRV – nastavení optimální požadované teploty, snižování teploty v
místnostech v době, kdy se tam nikdo nezdržuje.
Pravidelné vyhodnocování spotřeby tepla, el. energie, spotřeby teplé a studené vody,
okamžité reagování na anomálie – monitoring a targeting.
Zainteresování obsluhy do energetických úspor – obsluha se podílí na vyhodnocování
spotřeby.
Vytvořit a dodržovat systém plánovaných oprav a běžné údržby
Dodržovat intervaly pravidelných revizí (týká se všech vyhrazených zařízení)
Světelné zdroje
využívat je jen v době, kdy nejsou příznivé venkovní světelné podmínky
v prostorách, kde není přístup denního osvětlení
provádět komplexní plán údržby, včetně intervalu výměny světelných zdrojů
8. Dosažitelné energetické a finanční úspory
V tabulce jsou uvedena jednotlivá opatření, která jsou podrobně rozepsána v samostatných
kapitolách, dále energetické a finanční úspory a nakonec náklady na pořízení jednotlivých
úsporných opatření. Opatření jsou v této kapitole studována izolovaně, úspory není možné
sčítat. Zákazníkovi uvedené hodnoty slouží jako orientace, kde jsou nejvyšší dosažitelné
úspory.
34
Roční úspora Náklady na Spotřeba Provozní Provozní
realizaci energie před náklady před náklady po
Typ opatření
úsporného realizací realizací realizaci
opatření opatření opatření opatření
rekonstrukce LOP, výměna výplní otvorů, GJ/r MWh/r tis Kč/r tis Kč GJ/r tis Kč tis Kč
plastová okna U = 1,5 W/m2K, střešní okna U = 9 3 8 368 254 227 219
1,4 W/m2K, vstupní dveře U = 1,7 W/m2K 28 8 25 1 109 254 227 202
Zateplení fasád (SO1, SO2, SN) 2 0 1 566 254 227 226
4 1 3 731 254 227 224
Zateplení stropů (STR1, STR2) 30 8 27 1 534 254 227 201
Zateplení podlah (PDL1) 13 43 1 900 254 227 184
Zateplení fasády (SO1), zateplení podlahy (PDL1) 9 29 194 254 227 198
Zateplení fasády (SO1), Zateplení podlahy 48
(PDL1), Zateplení stropu (STR1)
Instalace 11 solárních panelů na ohřev teplé
vody. Solární pokrytí bude dosahovat 60% 32
celkové potřeby TV
9. Varianty energetických úsporných opatření
9.1. Stanovení variant souhrnu energ. úsporných opatření
Souhrn opatření byl navržen a ekonomicky zhodnocen ve dvou variantách, které jsou uve-
dené v následujících tabulkách. Součástí tabulek jsou i okrajové výchozí hodnoty, za kterých
byly úspory stanoveny:
Stručný popis opatření Roční úspora Roční úspora Roční úspory Náklady na Spotřeba Provozní Provozní
energie energie provozních realizaci energie před náklady před náklady po
Zateplení vnější fasády (SO1) nákladů
Zateplení stropu v půdní vestavbě (STR1) úsporného realizací realizací realizaci
Zateplení podlahy mezi 1NP a garážemi (PDL1) GJ/r MW h/r tis Kč/r opatření opatření opatření opatření
Instalace 11 solárních panelů na ohřev teplé tis Kč
vody. Solární pokrytí bude dosahovat 60% GJ/r tis Kč tis Kč
celkové potřeby TV 2 094
varianta A Monitoring a Targeting - energetický dozor 80 22,121 71 358 320 249
(specifikace zateplení viz. kap. 11.1.5)
Výpočtová vnitřní teplota Ti 19,5 °C
Návrhová teplota venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3/2005 -15 °C
Normová venkovní teplota v topném období 3,8 °C
Normová délka topného období
Doba plného vytápění 242 dní
Doba tlumeného vytápění 16 hod
8 hod
35
Stručný popis opatření Roční úspora Roční úspora Roční úspory Náklady na Spotřeba Provozní Provozní
energie energie provozních realizaci energie před náklady před náklady po
nákladů
úsporného realizací realizací realizaci
GJ/r MW h/r tis Kč/r opatření opatření opatření opatření
tis Kč GJ/r tis Kč tis Kč
Zateplení vnější fasády (SO1)
Zateplení stropu v půdní vestavbě (STR1)
Zateplení podlahy mezi 1NP a garážema (PDL1)
varianta B Instalace 11 solárních panelů na ohřev teplé 80 22,121 71 2 594 358 320 123
vody. Solární pokrytí bude dosahovat 60%
celkové potřeby TV
Instalace elektrickýgho tepelného čerpadla
vzduch/voda s bivalentním zapojením.
Monitoring a Targeting - energetický dozor 20 °C
(specifikace zateplení viz. kap. 11.1.5)
Výpočtová vnitřní teplota Ti
Normová venkovní teplota v topném období 3,8 °C
Normová délka topného období 242 dní
Doba plného vytápění 16 hod
Doba tlumeného vytápění
Součinitel hmotnosti konstrukce f 8 hod
Součinitel nesoučasnosti přirážek e 0,35
1,00
Dále byly jednotlivé varianty posouzeny podle ČSN 73 0540-2/2011:
Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla – Uem,N,rq 0,40 W/m2K
0,47 W/m2K
Hodnota průměrného součinitele prostupu tepla varianta A 0,40 W/m2K
Hodnota průměrného součinitele prostupu tepla varianta B
Posouzení ukazatelů energetické náročnosti budovy v jednotlivých variantách podle vyhlášky
MPO ČR č.78/2013 Sb. je následujících tabulkách:
ukazatele energetické náročnosti varianta A požadovaná úroveň
72 97,3
Celková dodaná energie (MWh/rok) 181 113,7
Neobnovitelná primární energie (MWh/rok) 0,4
Průměrný součinitel prostupu tepla Uem (W/m2K) 0,47
ukazatele energetické náročnosti varianta B požadovaná úroveň
69,1 97,3
Celková dodaná energie (MWh/rok) 83,4 113,7
Neobnovitelná primární energie (MWh/rok) 0,40 0,4
Průměrný součinitel prostupu tepla Uem (W/m2K)
36
9.2. Ekonomické vyhodnocení
9.2.1. Obecné zásady vyhodnocování ekonomické efektivnosti
Hodnocení ekonomické efektivnosti úsporných opatření je obecně prováděno na bázi porov-
nání finančních efektů plynoucích z realizace hodnoceného opatření a finančních nároků
spojených s realizací navrženého úsporného opatření.
Opatření lze z hlediska nároků na finanční zdroje rozdělit na:
A/ beznákladová
B/ nákladová - realizovaná v rámci oprav a údržby
- investiční akce
Všechna opatření realizovaná bez nároků na finanční zdroje tzv. beznákladová opatření ve-
doucí k úsporám energie jsou vždy ekonomicky efektivní. Jedná se zejména o organizační
opatření, zlepšení obchodních smluv, úsporné chování spotřebitelů apod. Ekonomický efekt
těchto opatření tedy je kvantifikován výší úspor nákladů na energii.
Opatření vyžadující finanční prostředky je nezbytné vždy vyhodnotit na základě kritérií eko-
nomické efektivnosti. Jak již bylo výše řečeno, tato opatření jsou rozdělena na dvě skupiny.
První skupina opatření je tvořena opatřeními nízkonákladovými, které lze realizovat v rámci
oprav a údržby zařízení a jsou financována z provozních prostředků.
Druhá skupina opatření zahrnuje tzv. vysokonákladová opatření, která jsou založena na rea-
lizaci rekonstrukce či náhrady málo efektivních stávajících energetických zařízení a vyžadují
vynaložení investičních nákladů spojených s pořízením nově instalovaných zařízení či sta-
vebních úprav.
U nákladových opatření se vychází z hodnocení přínosu z jejich realizace na hospodářský
výsledek hospodářského subjektu, tj. jeho zisku resp. nákladů a toku hotovosti.
Pro hodnocení ekonomické efektivnosti opatření se používají zejména kritéria založená
na diskontování. Jedná se o kritéria:
čisté současné hodnoty – net present value NPV,
vnitřního výnosového procenta – internal rate of return IRR,
dynamické(reálné) doby návratnosti – dynamic pay back period.
Tato kritéria jsou založena na:
stanovení ročních čistých toků hotovosti
přepočtu různodobých čistých toků na současnou hodnotu pomocí diskontního činitele.
37
Čistý tok hotovosti (cash flow) v daném roce se pro opatření navržená a hodnocená
v rámci energetického auditu stanovuje takto:
A/ nízkonákladová opatření
Cash flow (CF) = Úspory (U) – Mimořádné náklady na opravy a údržbu spojené
s dosažením úspor energie (NPM)
kde: Úspory (U) se stanoví jako rozdíl ročních provozních nákladů před a po realizaci
opatření včetně případných změn tržeb za energii, přičemž jejich výše se opakuje po
dobu trvání realizovaného opatření.
Mimořádné provozní náklady (NPM) jsou provozní náklady vyvolané realizací před-
mětného opatření v rámci mimořádných opravárenských a údržbových činností.
B/ vysokonákladová opatření
Cash flow (CF) = Úspory (U) – Investiční náklady (IN)
kde:
Úspory (U) - reprezentují změnu provozních nákladů vyvolaných realizací opatření a
stanoví se jako rozdíl provozních nákladů před realizací a po realizaci opatření. Rov-
něž zahrnují změny tržeb za případný prodej energie.Tato komponenta zahrnuje tedy
úspory nákladů na energii vyplývající z upravené energetické bilance, změnu dalších
provozních nákladů jako jsou mzdy, servisní služby, opravy, provozní hmoty a rovněž
změnu tržeb za prodej energie.
Investiční náklady (IN) – výdaje kapitálového charakteru spojené s pořízením ener-
getických zařízení a stavebních konstrukcí.
Hodnocení je možné provádět dvěma způsoby a to z pohledu:
- projektu, kdy se posuzuje efektivnost celkových vložených finančních zdrojů a nezkoumá
se způsob jejich zajištění a ani se nezahrnuje vliv daní na ekonomický efekt,
- investora, kdy se posuzuje efektivnost vložených prostředků respektující způsob financo-
vání a vliv daní.
Na základě toho pak kriteriální ukazatele současné hodnoty čistého toku hotovosti lze stano-
vit pomocí těchto výpočetních vztahů:
Hledisko projektu
a) nízkonákladová opatření
Th
NPV (Ut NPM t ).(1 r)t
t 1
38
b) vysokonákladová opatření
Th
NPV (U t INt ).(1 r)t
t 1
Hledisko investora
a) nízkonákladová opatření
Th
NPV (Ut NPM t Dzt ).(1 r)t
t 1
b) vysokonákladová opatření
Th
NPV (U t INt NU t INCZt NSPt Dt Dzt ).(1 r)t
t 1
Vnitřní výnosové procento se obecně vypočte ze vztahu
Th
CFt .(1 IRR)t 0
t 1
Dynamická(reálná) doba návratnosti investice se pak vypočte z rovnice
Tsd
CFt .(1 r)t 0
t 1
Význam použitých symbolů je následující:
CF roční hodnota toku hotovosti (cash flow)
DCF - diskontovaný tok hotovosti
U - úspory nákladů vlivem realizace hodnoceného opatření
NPM - mimořádné provozní náklady spojené s realizací provozních opatření
v auditovaném systému výroby, distribuce a užití energie
IN - investiční náklady celkem , které je nutné vynaložit na realizaci navrženého
opatření
D - dotace investičního záměru
Dz - daň ze zisku
NSP - splátky investičního úvěru
INCZ - cizí kapitálové zdroje jako bankovní úvěry, obligace apod.
NU - úroky z úvěrů
r - diskontní míra
Th - doba hodnocení
Tsd - reálná doba návratnosti investice
39
Pro správné pochopení a interpretaci výše uvedených ukazatelů uvádíme stručnou charakte-
ristiku jednotlivých komponent těchto kritérií.
Investiční náklady – zahrnují všechny náklady kapitálového charakteru, které je nezbytné
vynaložit za účelem opatření nových energetických zařízení a zabezpečení jejich provozu.
Mají charakter jednorázových nákladů a jsou dlouhodobě vázány. Jedná se zejména o ná-
klady spojené s koupí a montáží technologických zařízení a stavebních konstrukcí a zpraco-
vání projektové dokumentace.
Provozní náklady – zahrnují náklady spojené s provozem auditovaného systému a obsahují
zejména spotřebu přímého a nepřímého materiálu, paliv a energie, služby zahrnující zejmé-
na náklady na opravy a údržbu, dopravu a spoje atd., osobní náklady tvořené souhrnem
mezd, pojištění, odměn a ostatních osobních nákladů, ostatní náklady, které zahrnují zejmé-
na daně a poplatky a ostatní provozní náklady.
Mimořádné provozní náklady – reprezentují náklady spojené opatřeními navrženými audito-
rem ve stávajícím energetickém systému v rámci provozně – technických opatření. Jedná se
zejména o spotřebu materiálu, služeb, osobních nákladů a dalších provozních nákladů, které
je nezbytné vynaložit za účelem realizace předmětného opatření.
Úspory – lze vyjádřit dvojím způsobem a to buď jako rozdíl provozních nákladů před realizací
opatření a po realizaci opatření, nebo jako úsporu paliv a energie vynásobené jednotkovými
cenami za nákup.
Čistá současná hodnota – reprezentuje diskontovaný součet rozdílů příjmů a výdajů
v jednotlivých letech hodnoceného období navrženého projektu úspor energie. Přepočet se
provádí pomocí diskontního činitele za účelem přepočtu na současnou hodnotu. NPV se vy-
jadřuje za účelem stanovení ekonomické efektivnosti jednak celkového kapitálu použitého
k financování úsporného projektu bez ohledu na poskytovatele kapitálu, jednak kapitálu vlo-
ženého pouze investorem. Jedná se pak o hodnocení z pohledu projektu a hodnocení
z pohledu investora.
Úroky z úvěrů – závisí na podílu bankovních úvěrů na celkových investičních nákladech, kte-
ré je nutné vynaložit na realizaci navržených úsporných opatření, výši úrokové míry a doby
splácení úvěru. Splácení úvěrů se provádí různým způsobem jako např. individuálně, rov-
noměrně či anuitně. Ve výpočtech z hlediska projektu se převážně používá anuitního splá-
cení a při hodnocení z hlediska investora se používá rovnoměrného splácení.
40
Odpisy – patří do nákladů, které však nejsou výdaji neboť zůstávají k dispozici firmě a jejich
použití je možné pro různé účely (např. pro splácení investičních úvěrů ). Vliv odpisů se bez-
prostředně projevuje v základně pro výpočet daně ze zisku a z hlediska cash flow je na stra-
ně příjmů. Propočet odpisů se provádí pomocí odpisových sazeb pro jednotlivé odpisové
skupiny. Výše těchto sazeb je definována zákonem o dani z příjmů. Při propočtech ekono-
mické efektivnosti se nejčastěji používá rovnoměrného odepisování.
Daň ze zisku (příjmu) – se stanovuje jako součin sazby daně z příjmu a tzv. základny daně
ze zisku. Tato základna se stanoví jako rozdíl zisku před zdaněním korigovaná o připočita-
telné a odpočitatelné položky. Jednou z důležitých odpočitatelných položek je odpočet 10%
ze vstupní hodnoty nově pořizované investice zařazené do odpisové skupiny 1, 2 a 3. Tento
odpočet se provádí v prvém roce provozu předmětného zařízení.
Dotace – představují finanční zdroje poskytnuté zejména státem na podporu určitých pro-
gramů, kterými jsou např. státní programy na podporu úspor energie a ekologizace provozu
různých technologií. V rámci toku hotovosti jsou zahrnuty na straně příjmů.
Diskontní činitel (úročitel)(1+r) – slouží k přepočtu různodobých příjmů a výdajů ke stejnému
časovému okamžiku a jejich vzájemnému porovnání. Výše diskontu r se v zásadě odvíjí buď
od nákladovosti kapitálu nebo od očekávané míry výnosnosti.
9.2.2. Použitý postup vyhodnocování ekonomické efektivity
V souladu s vyhláškou č.480/2012 Sb., která stanoví obsah energetického auditu a způsob
jeho zpracování, je provedeno ekonomické vyhodnocení úsporných opatření ve dvou fázích.
První fáze je zaměřena na vyhodnocení jednotlivých úsporných opatření na bázi kvantifikace
úspor nákladů na energii
investičních nákladů spojených s realizací opatření
provozních nákladů po realizaci opatření
stanovení prosté doby návratnosti dle vztahu Ts IN
CF
Druhá fáze ekonomického hodnocení je pak zaměřena na vyhodnocení ekonomické efektiv-
nosti variant úsporných opatření sestavených z množiny formulovaných úsporných opatření.
Jednotlivé varianty jsou tvořeny souborem dílčích úsporných opatření, které se liší energe-
tickým, ekonomickým a ekologickým efektem.
41
Ekonomické hodnocení variant úsporných opatření se provádí na bázi těchto kriteriálních
ukazatelů:
prostá doba návratnosti
reálná doba návratnosti
čistá současná hodnota toku hotovosti
vnitřní výnosové procento.
Ve výpočtech se pro přínosy uvažuje 3% roční nárůst cen energie. Peněžní toky projektu se
posuzují bez vlivu předpokládané státní podpory.
9.2.3. Výchozí předpoklady hodnocení
Všechny výpočty byly provedeny na bázi těchto předpokladů:
Název parametru Měr. jednotka Hodnota
3%
Diskontní činitel - 20
Doba porovnání roky
Cena elektrické energie TČ Kč/GJ 771
Cena el. energie (celková cena) Kč/MWh 3 224
Meziroční eskalace cen - 3%
Poznámka: ceny paliv a energií jsou uvedeny s DPH.
9.2.4. Ekonomické vyhodnocení navržených variant
Ekonomické vyhodnocení bylo zpracováno pro všechny varianty:
Výsledky ekonomického vyhodnocení
parametr jednotka varianta A varianta B
Kč 2 094 180 2 594 180
Investiční výdaje projektu Kč -71 322 -197 529
Kč 0 0
Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč 0 0
Kč 0 0
Změna ostatních provozních nákladů, v tom : Kč 0 0
Kč 0 0
změna osobních nákladů (mzdy, pojistné) Kč 71 322 197 529
roky 20 20
změna ostatních provozních nákladů % 3 3
% 3 3
změna nákladů na emise a odpady roky 29,4 13,1
roky 30 14
Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) -668 1 356
Přínosy projektu celkem tis. Kč -0,5 7,5
%
Doba hodnocení
Roční růst cen energie
Diskont
Ts - prostá doba návratnosti
Tsd - reálná doba návratnosti
NPV - čistá současná hodnota
IRR - vnitřní výnosové procento
Z ekonomických hodnocení investice jsou zřejmé vstupní údaje pro ekonomické zhodnocení
(diskontní sazba a časové období pro ekonomické zhodnocení):
Tok hotovosti v obou posuzovaných variantách financování
Čistá současná hodnota investice (NPV)
Vnitřní výnosové procento (IRR)
42
Kumulovaný finanční tok
prostá doba návratnosti
reálná doba návratnosti
Vysvětlivky:
IRR – je tzv. výnosové procento z vložené investice do úsporných opatření. IRR informu-
je o výhodnosti nebo nevýhodnosti investice. IRR musí být větší než např. výše inflace
nebo obvyklý úrok z termínovaného vkladu
NPV – čistá současná hodnota investice - finanční výnosy z úspor snížené o diskontní
sazbu (nebo o inflaci) 3% a o počáteční investici. Investice je výhodná, když je NPV
kladné. Když je NPV = 0 je investice úročená jen výší diskontní sazby tj. 3 %.
9.3. Ekologické vyhodnocení
Vyhodnocení z hlediska škodlivých emisí pro jednotlivé varianty je stanoveno podle
zákona č.201/2012 Sb. a vyhlášky č.480/2012 Sb., provedeno je metodou globálního
hodnocení:
Znečišťující Výchozí stav varianta A Rozdíl varianta B Rozdíl
látka t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok
Tuhé
0,038 0,029 0,008 0,017 0,021
znečišťující
látky 0,186 0,144 0,041 0,083 0,103
SO2 0,158 0,123 0,035 0,070 0,088
0,040 0,031 0,009 0,018 0,022
NOx 116,228 90,346 25,882 51,748 64,480
CO
CO2
9.4. Celková energetická bilance navržených variant
Pro jednotlivé varianty je v následujících tabulkách uvedeno rozklíčování celkové spotřeby
tepelné a elektrické energie na jednotlivé rozhodující okruhy spotřeb:
varianta A
Před realizací projektu Po realizaci projektu
Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady
Vstupy paliv a energie GJ MWh tis. Kč GJ MWh tis. Kč
Změna zásob paliv
Spotřeba paliv a energie 358 99 320 278 77 249
Prodej energie cizím
Konečná spotřeba paliv a energie 0 0 0 0 0 0
Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie
Spotřeba energie na vytápění 358 99 320 278 77 249
Spotřeba energie na chlazení
Spotřeba energie na přípravu teplé vody 0 0 0 0 0 0
Spotřeba energie na větrání
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 358 99 320 278 77 249
Spotřeba energie na osvětlení
Spotřeba energie na technologické a ostatní 0 0 0 1 0 1
procesy
239 66 214 191 53 171
0 0 0 0 0 0
54 15 48 22 6 19
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
17 5 15 17 5 15
48 13 43 48 13 43
43
varianta B
Před realizací projektu Po realizaci projektu
Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady
Vstupy paliv a energie GJ MWh tis. Kč GJ MWh tis. Kč
Změna zásob paliv
Spotřeba paliv a energie 358 99 320 159 44 123
Prodej energie cizím
Konečná spotřeba paliv a energie 0 0 0 0 0 0
Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie
Spotřeba energie na vytápění 358 99 320 159 44 123
Spotřeba energie na chlazení
Spotřeba energie na přípravu teplé vody 0 0 0 0 0 0
Spotřeba energie na větrání
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 358 99 320 159 44 123
Spotřeba energie na osvětlení
Spotřeba energie na technologické a ostatní 0 0 0 0 0 0
procesy
239 66 214 85 24 66
0 0 0 0 0 0
54 15 48 9 2 7
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
17 5 15 17 5 13
48 13 43 48 13 37
10. Výběr optimální varianty
Výběr optimální varianty je proveden na základě výsledků ekonomického vyhodnocení
s ohledem na velikost úspor energie, ekologickém vyhodnocení a s přihlédnutím ke kritériím
dotačních programů.
V následující části jsou uvedena hodnocení všech posuzovaných variant jednotlivými kritérii.
10.1. Ekonomické vyhodnocení
Výsledky ekonomického vyhodnocení
parametr jednotka varianta A varianta B
Investiční výdaje projektu Kč 2 094 180 2 594 180
Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč -71 322 -197 529
Změna ostatních provozních nákladů, v tom : Kč 0 0
Kč 0 0
změna osobních nákladů (mzdy, pojistné) Kč 0 0
změna ostatních provozních nákladů Kč 0 0
změna nákladů na emise a odpady Kč 0 0
Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč 71 322 197 529
Přínosy projektu celkem roky 20 20
Doba hodnocení % 3 3
Roční růst cen energie % 3 3
Diskont roky 29,4 13,1
Ts - prostá doba návratnosti roky 30 14
Tsd - reálná doba návratnosti -668 1 356
NPV - čistá současná hodnota tis. Kč -0,5 7,5
IRR - vnitřní výnosové procento %
Ekonomická efektivnost je posuzována kritériem NPV. Dle tohoto kritéria je ekonomicky
efektivní varianta B.
44
10.2. Vyhodnocení úspor energie
roční úspory energií GJ/a varianta A varianta B
MWh/a
% 80 GJ 198 GJ
22 MWh 55 MWh
22,27% 55,48%
Nejvyšší hodnoty úspory energie bylo dosaženo v posuzované variantě „B“.
10.3. Ekologické vyhodnocení
Znečišťující Výchozí stav varianta A Rozdíl varianta B Rozdíl
látka t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok
Tuhé
0,038 0,029 0,008 0,017 0,021
znečišťující
látky 0,186 0,144 0,041 0,083 0,103
SO2 0,158 0,123 0,035 0,070 0,088
0,040 0,031 0,009 0,018 0,022
NOx 116,228 90,346 25,882 51,748 64,480
CO
CO2
Nejvyšší hodnoty úspor emisí CO2 bylo dosaženo v posuzované variantě „B“.
10.4. Vyhodnocení požadavků ČSN 73 0540-2/2011
Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla – Uem,N,rq 0,40 W/m2K
0,47 W/m2K
Hodnota průměrného součinitele prostupu tepla varianta A 0,40 W/m2K
Hodnota průměrného součinitele prostupu tepla varianta B
Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2/2011 je splněn pouze
ve variantě „B“.
10.5. Vyhodnocení požadavků na energetickou náročnost
ukazatele energetické náročnosti varianta A požadovaná úroveň
72 97,3
Celková dodaná energie (MWh/rok) 181 113,7
Neobnovitelná primární energie (MWh/rok) 0,47 0,4
Průměrný součinitel prostupu tepla Uem (W/m2K)
ukazatele energetické náročnosti varianta B požadovaná úroveň
69,1 97,3
Celková dodaná energie (MWh/rok) 83,4 113,7
Neobnovitelná primární energie (MWh/rok) 0,40 0,4
Průměrný součinitel prostupu tepla Uem (W/m2K)
Požadavky na energetickou náročnost budovy dle vyhlášky č.78/2013 Sb., §6 jsou splněny
ve variantě „A“ a „B“.
45
Pro optimální variantu se požaduje nejvyšší hodnota NPV, splnění podmínek ČSN 73
0540-2/2011 na hodnotu průměrného souč. prostupu tepla, podmínek na energetickou
náročnost dle vyhlášky č. 78/2013 Sb.
Optimální variantou byla zvolena varianta „B“.
11. Doporučení energetického specialisty
11.1. Popis optimální varianty
Optimální varianta obsahuje souhrn úsporných opatření v oblasti zlepšení tepelně – izolač-
ních vlastností konstrukcí budov:
Zateplení vnější fasády (SO1)
Podrobněji jsou jednotlivá úsporná opatření popsána v kapitole 7.1.6 a 7.2.
Předpokládané náklady na realizaci optimální varianty byly stanoveny ve výš 2 594 tis Kč.
Roční úspory energie byly vyčísleny na 55,112 MWh/rok a průměrné roční provozní náklady
po realizaci jsou sníženy na 123 tis Kč/rok.
Okrajové podmínky pro stanovení potenciálu úspor energie a provozních nákladů jsou uve-
deny v předchozích kapitolách.
11.2. Návrh koncepce systému managementu hosp. s energií
Koncepce musí být vytvořena tak, aby zajišťovala sledování a vyhodnocování spotřeb ener-
gií v závislosti na aktuálních podmínkách a umožňovala okamžitou reakci na anomálie.
Je vhodné, aby vytvořená koncepce byla následně začleněna do systému managementu
hospodaření s energií pro celou organizaci.
11.3. Upravená energetická bilance optimální varianty
varianta B
Před realizací projektu Po realizaci projektu
Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady
Vstupy paliv a energie GJ MWh tis. Kč GJ MWh tis. Kč
Změna zásob paliv
Spotřeba paliv a energie 358 99 320 159 44 123
Prodej energie cizím
Konečná spotřeba paliv a energie 0 0 0 0 0 0
Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie
Spotřeba energie na vytápění 358 99 320 159 44 123
Spotřeba energie na chlazení
Spotřeba energie na přípravu teplé vody 0 0 0 0 0 0
Spotřeba energie na větrání
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 358 99 320 159 44 123
Spotřeba energie na osvětlení
0 0 0 0 0,1 0
239 66 214 85 24 66
0 0 0 0 0 0
54 15 48 9 2 7
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
17 5 15 17 5 13
46
11.4. Ekonomické a ekologické hodnocení opt. varianty
Základní ekonomické ukazatele optimální varianty:
Reálná doba návratnosti 14 let
Prostá doba návratnosti 13 let
Roční růst cen energie 3%
Doba hodnocení 20 let
Diskont 3%
Cash – flow 198 tis Kč
NPV 1 356 tis Kč
IRR 8%
Ekologické vyhodnocení je provedeno globální metodou:
Znečišťující látka Výchozí stav varianta B Rozdíl
t/rok t/rok t/rok
Tuhé znečišťující látky 0,038 0,017 0,021
SO2 0,186 0,083 0,103
NOx
CO 0,158 0,070 0,088
CO2 0,040 0,018 0,022
116,228 51,748 64,480
Ing. Pavel Novák – energetický specialista číslo oprávnění 0096
Středisko pro úspory energie Most, Moskevská 508, 434 01
47
12. Přílohy – výpočtová a obrazová část
V následující části jsou uvedeny výpočtové listy, jejichž výsledky jsou použity v textu auditu.
K výpočtům jsou použity jednak vlastní produkty, které byly vytvořeny s pomocí tabulkového
procesoru Excel a jednak jsou využity softwarové produkty firmy PROTECH Nový Bor, dále
ČEA a softwarový produkt GEMIS.
48
12.1. Kopie dokladu o vydání oprávnění podle §10b zákona
č.406/2000Sb.
12.2. Plochy jednotlivých konstrukcí, tepelné ztráty
12.3. Tepelně – izolační vlastnosti stavebních konstrukcí
Hodnocení konstrukcí budov dle ČSN 73 0540-2/2011, které jsou uvedeny v kapitole 2.2:
51
12.4. Přepočet emisních faktorů
palivo druh emise / emisní faktor (kg/GJ)
CZT - hnědé uhlí prach oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý uhlovodíky CO2
zemní plyn 8,624 0,009 100
0,000528 0,823 1 0,033 56
elektrická energie 0,106 0,001688 325
těžký topný olej 0,000 0,000253 0,034294 0,008441 0
0
0,519 0,442 0,111 0,000
0,000 0,00 0,000
52
12.5. Vstupní údaje od zadavatele – výpisy z faktur dodavatelů
energií
V této kapitole jsou uvedeny poskytnuté výpisy z faktur dodavatelů energií
53