Textová podoba smlouvy - Hlídač státu.

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud

Smlouva o zpracování evaluace
projektů Nové pracovní příležitosti – společensky účelná
pracovní místa vyhrazená (NoPP- SÚPM) a Nové pracovní

příležitosti – veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP)

uzavřená dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů

(dále jen „Smlouva“)

mezi smluvními stranami:

1. Objednatel
Česká republika – Úřad práce České republiky
se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7
zastoupena: PhDr. Kateřinou Sadílkovou, MBA, generální ředitelkou Úřadu práce České republiky
IČO: 724 96 991
bankovní spojení: číslo účtu: XXX
ID datové schránky: 7hazk97

(dále jen „Objednatel“)

na straně jedné

2. Zpracovatel
společnost Evaluation Advisory CE s.r.o.
se sídlem: Křižíkova 70b, 612 00 Brno
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, spisová značka C83197
zastoupena: Ing. Petr Volek, Ph.D., jednatel

Mgr. Miloš Blaškovan, M.A., jednatel
IČO: 25342282
DIČ: CZ25342282
bankovní spojení: XXX
číslo účtu: XXX
ID datové schránky: gg4amx8
plátce DPH: ano

(dále jen „Zpracovatel“)

na straně druhé.
1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

1.1. Na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku pod názvem „Evaluace projektů Nové
pracovní příležitosti – společensky účelná pracovní místa vyhrazená (NoPP- SÚPM) a Nové
pracovní příležitosti – veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP)“ zadávanou jako veřejnou
zakázku č. 1 v Dynamickém nákupním systému pro evaluace projektů Úřadu práce ČR
(DNS 01 2018/01) Zpracovatel předložil, v souladu se zadávacími podmínkami veřejné
zakázky, nabídku ze dne 25. 6. 2018 (dále jen „nabídka“) a tato byla pro plnění veřejné zakázky
vybrána Objednatelem jako nejvhodnější. V návaznosti na tuto skutečnost se smluvní strany
dohodly na uzavření této Smlouvy.

1.2. Při výkladu obsahu této Smlouvy budou smluvní strany přihlížet k zadávacím podmínkám
vztahujícím se k zadávacímu řízení dle předchozího odstavce této Smlouvy, k účelu tohoto
zadávacího řízení a dalším úkonům smluvních stran učiněným v průběhu zadávacího řízení,
jako k relevantnímu jednání smluvních stran o obsahu této Smlouvy před jejím uzavřením.
Ustanovení platných a účinných právních předpisů o výkladu právních jednání tím nejsou nijak
dotčena.

1.3. Předmět této Smlouvy je spolufinancován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního
programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky prostřednictvím projektů:
Nové pracovní příležitosti – společensky účelná pracovní místa vyhrazená (NoPP – SÚPM),
reg. č. CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_121/0000058
Nové pracovní příležitosti – veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP), reg. č.
CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_121/0000059

2. PŘEDMĚT SMLOUVY

2.1. Předmětem Smlouvy je závazek Zpracovatele poskytnout Objednateli plnění vymezené
v Přílohách této Smlouvy a závazek Objednatele zaplatit Zpracovateli za řádně poskytnuté
plnění cenu ve výši a za podmínek stanovených v článku 8 této Smlouvy.

2.2. Předmětem plnění této Smlouvy je evaluace projektů Nové pracovní příležitosti – společensky
účelná pracovní místa vyhrazená (NoPP – SÚPM), reg. č. CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_121/0000058
a Nové pracovní příležitosti – veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP), reg. č.
CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_121/0000059, výzvy č.03_15_121 OPZ. Cílem této evaluace je
zhodnocení realizace a dosažené výsledky (dopady) na cílovou skupinu pomocí kvalitativních a
kvantitativních metod. Výstupem evaluace budou evaluační studie složené ze dvou částí, tj.
vstupní a závěrečné zprávy pro každý projekt zvlášť. V termínu do jednoho měsíce od podpisu
smlouvy s vítězným Zpracovatelem budou zpracovány vstupní evaluační zprávy, ve kterých
bude na základě ověření dostupnosti dat podrobněji specifikována metodologie evaluace.
Závěrečné zprávy budou obsahovat zhodnocení procesu realizace projektu a dosažených
výsledků (dopadů) projektu pomocí kvalitativních a kvantitativních metod. Závěrečné evaluační
zprávy budou obsahovat minimálně manažerské shrnutí, popis použitých výzkumných metod,
hlavní závěry a evaluační doporučení.

2.3. Zpracovatel se zavazuje zpracovat a předat jednotlivé výstupy plnění, jakož i provedení
prezentace těchto výstupů, v souladu s požadavky Objednatele vymezenými v této Smlouvě
a v souladu s Přílohami této Smlouvy, které jsou jejími nedílnými součástmi.
3. MÍSTO PLNĚNÍ

3.1. Místem plnění této Smlouvy je Česká republika na úrovni krajských poboček a kontaktních
pracovišť Objednatele. Struktura pracovišť Objednatele je dostupná na:
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp.

3.2. Hmotné výstupy plnění dle této Smlouvy musí být Objednateli předány v sídle Objednatele.

4. TERMÍNY PŘEDÁNÍ, AKCEPTAČNÍ ŘÍZENÍ

4.1. Zpracovatel se zavazuje zpracovat výstupy plnění a zaslat je elektronickou poštou ve formátu
vhodném pro editaci na e-mailovou adresu kontaktní osoby Objednatele uvedené v odst. 6.1
této Smlouvy, a to v termínech uvedených v Příloze č. 1 nebo 3 této Smlouvy.

4.2. Smluvní strany sjednávají, že termíny předání výstupů plnění mohou být ze strany pověřené
osoby Objednatele v odůvodněných případech upraveny, a to v návaznosti na případné
objektivní změny potřeb Objednatele.

4.3. Předáním výstupů plnění se rozumí jejich zaslání elektronickou poštou ze strany oprávněné
osoby Zpracovatele na e-mailovou adresu oprávněné osoby Objednatele. Kontaktní údaje
oprávněných osob smluvních stran jsou uvedeny v článku 6 této Smlouvy.

4.4. O předání a převzetí výstupů plnění se smluvní strany zavazují sepsat na základě výsledků
akceptačního řízení akceptační protokol.

4.5. Objednatel se zavazuje provést akceptační řízení převzatých výstupů plnění a sdělit
Zpracovateli případné výhrady k předaným výstupům plnění s vyznačením jejich závažnosti.
V akceptačním řízení budou projednány výhrady Objednatele a stanovena výsledná závažnost
připomínek. Při stanovení výsledné závažnosti připomínek se Objednatel zavazuje vzít
do úvahy stanovisko Zpracovatele. Výsledky akceptačního řízení musí být uvedeny v
akceptačním protokolu.

4.6. Výsledkem akceptačního řízení mohou být 3 stavy:

a. „Akceptováno bez výhrad“. V případě, že Objednatel v průběhu akceptačního řízení
nenalezne v předaném výstupu plnění žádné vady ani nedodělky, k předanému výstupu nemá
výhrady, uvede Objednatel do akceptačního protokolu, že předaný výstup plnění byl
akceptován bez výhrad a akceptační protokol potvrdí svým podpisem.

b. „Akceptováno s výhradami“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny
v předaném výstupu plnění vady nebo nedodělky nebránící dalšímu užití výstupu nebo jeho
části, stanoví Objednatel Zpracovateli dodatečnou přiměřenou lhůtu, ve které se Zpracovatel
zavazuje tyto vady a nedodělky odstranit. Objednatel se zavazuje do akceptačního protokolu
uvést seznam vad nebo nedodělků s termíny jejich odstranění. V akceptačním protokolu musí
být následně uvedeno, že předaný výstup plnění byl akceptován s výhradami a obě smluvní
strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem.

c. „Neakceptováno“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny
v předaném výstupu takové vady a nedodělky, které by bránily v užití výstupu nebo jeho části,
nebude předaný výstup plnění Objednatelem akceptován. Obě smluvní strany jsou následně
povinny se dohodnout na termínech nového předání výstupu. V akceptačním protokolu musí být
následně uvedeno, že předaný výstup plnění nebyl akceptován. Objednatel se zavazuje
stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu k předání nově zpracovaného výstupu plnění, a obě
smluvní strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem. Pro případ, že nedojde k podpisu
akceptačního protokolu ze strany Zpracovatele, je Objednatel oprávněn akceptační protokol
se stanovením dodatečné přiměřené lhůty ke zpracování nového výstupu plnění zaslat
Zpracovateli na adresu uvedenou v záhlaví této Smlouvy a předávaný výstup neakceptovat.
Dodatečná přiměřená lhůta běží ode dne následujícího po odeslání akceptačního protokolu
Zpracovateli.
4.7. Maximální dodatečná lhůta pro odstranění zjištěných vad či nedodělků předaných výstupů
plnění nesmí přesáhnout 10 kalendářních dnů od data podpisu akceptačního protokolu.
Nedodržení této maximální dodatečné lhůty bude považováno za podstatné porušení této
Smlouvy ze strany Zpracovatele.
4.8. Předání/převzetí výstupu plnění je možné pouze na základě akceptačního řízení s výsledkem
„Akceptováno bez výhrad“ nebo „Akceptováno s výhradami“. Podpis akceptačního protokolu dle
této Smlouvy Objednatelem s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ či „Akceptováno
s výhradami“ je podmínkou pro vznik oprávnění Zpracovatele vystavit účetní či daňový doklad
za zpracování daného výstupu plnění. V případě, že výsledkem akceptačního řízení bude
„Akceptováno s výhradami“ Zpracovatel se zavazuje vystavit účetní či daňový doklad v souladu
s postupem uvedeným v odst. 8.5 této Smlouvy.
4.9. Po akceptaci výstupu plnění a příp. schválení vypořádání připomínek se Zpracovatel zavazuje
bezodkladně osobně nebo prostřednictvím doporučené pošty (na adresu sídla Objednatele
Dobrovského 1278/25 170 00 Praha 7) předat finální akceptovanou verzi výstupu plnění na el.
médiu (CD-ROM) v dohodnutém formátu a v tištěné podobě ve 2 vyhotoveních.

5. POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN

5.1. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Smlouvy svědomitě, s řádnou a odbornou
péčí a potřebnými odbornými schopnostmi. Při poskytování plnění dle této Smlouvy je
Zpracovatel vázán platnými a účinnými právními předpisy a pokyny Objednatele, pokud tyto
nejsou v rozporu s těmito právními předpisy či zájmy Objednatele.

5.2. Objednatel se zavazuje předat Zpracovateli veškeré potřebné podklady či informace nezbytné
ke splnění předmětu této Smlouvy, tj. ke zpracování a předání výstupů plnění a k zajištění
závěrečné prezentace výstupů a Zpracovatel se zavazuje Objednatelem poskytnuté podklady
či informace použít pouze za účelem splnění předmětu této Smlouvy, nebude-li smluvními
stranami sjednáno jinak.

5.3. Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat o všech okolnostech důležitých pro řádné a
včasné splnění předmětu této Smlouvy a poskytovat si navzájem za tímto účelem nezbytnou
součinnost.

5.4. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit, že předmět plnění dle této Smlouvy, resp. hmotné výstupy
plnění dle této Smlouvy budou zpracovány v souladu s touto Smlouvou, nebudou zatíženy
jakýmikoli právy třetích osob, zejména takovými, ze kterých by pro Objednatele plynuly jakékoliv
další finanční nebo jiné nároky ve prospěch třetích osob. V opačném případě Zpracovatel
ponese veškeré důsledky takovéhoto porušení práv třetích osob a zároveň se zavazuje takové
právní vady bez zbytečného odkladu a na svůj náklad odstranit, resp. zajistit jejich odstranění.

5.5. Zpracovatel se zavazuje, že jím poskytované plnění dle této Smlouvy odpovídá všem
požadavkům vyplývajícím z platných a účinných právních předpisů či příslušných norem, které
se na dané plnění vztahují.
5.6. Objednatel je oprávněn provádět monitoring a kontrolu realizace předmětu plnění z pohledu
naplňování účelu a předmětu plnění Smlouvy. V rámci monitoringu a kontrol je Zpracovatel
povinen umožnit Objednateli přístup ke všem dokladům souvisejícím s realizací předmětu
plnění.

5.7. Zpracovatel se zavazuje během plnění této Smlouvy a zároveň po dobu 10 let od ukončení
projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy
byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel poukázal přeplatek dotace
stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné žádosti o platbu zpět
Zpracovateli dotace, nejméně však po dobu danou právními předpisy ČR pro archivaci dokladů,
umožnit zaměstnancům nebo zmocněncům pověřených orgánů (MPSV ČR; Ministerstva financí
ČR; EK, Evropského účetního dvora, Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších oprávněných
orgánů státní správy) kontrolu účetních dokladů souvisejících s realizací Veřejné zakázky, na
základě níž poskytuje předmět plnění Smlouvy. Zpracovatel má dále povinnost zajistit, aby
obdobné povinnosti ve vztahu k předmětu plnění plnili také jeho případní poddodavatelé.
Zpracovatel je podle ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů, osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly prováděné v souvislosti
s úhradou zboží nebo služeb z veřejných výdajů.

5.8. Objednatel je povinnen uchovávat veškeré dokumenty související s realizací Veřejné zakázky
po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího
kalendářního roku poté, kdy byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel
poukázal přeplatek dotace stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné
žádosti o platbu zpět Zpracovateli dotace. Na základě této povinnosti je Zpracovatel povinnen
předat před ukončením smluvního vztahu veškeré potřebné dokumenty související s realizací
Veřejné zakázky, na základě níž Objednateli poskytuje předmět plnění Smlouvy.

5.9. Zpracovatel se zavazuje poskytnout Objednateli součinnost nezbytnou ke splnění povinnosti
Objednatele vyplývající z ust. § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve
znění pozdějších předpisů.

5.10. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Smlouvy a provádět veškeré činnosti s tím
spojené vlastním jménem, samostatně a dle požadavků Objednatele.

5.11. Zpracovatel se zavazuje Objednateli poskytnout součinnost při realizaci evaluačních
doporučení, která jsou součástí výstupů plnění dle této Smlouvy, a to prostřednictvím poskytnutí
ad-hoc konzultací (telefonických či e-mailových) v případě, že Objednatel k těmto doporučením
vznese dotazy již po akceptaci výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy), a to do 6 měsíců
od akceptace daného výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy). Zpracovatel se zavazuje
tuto součinnost poskytnout bezplatně.

5.12. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy prostřednictvím osob realizačního
týmu uvedeného v Příloze č. 5 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn provádět změny ve
složení realizačního týmu pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby
Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1. této Smlouvy. Při změně ve složení realizačního
týmu musí být zachováno splnění předpokladů uvedených pro potřeby hodnocení těchto osob.
Nová osoba nahrazující předchozí osobu musí být stejně odborně zdatná (tj. musí mít min.
stejně dlouhou praxi a min. stejné množství relevantních zkušeností). Žádná z osob
realizačního týmu nesmí být ve střetu zájmů. V případě pochybností smluvní strana neprodleně
o takovém podezření informuje druhou smluvní stranu. Osoba realizačního týmu, u níž je
podezření, že je ve střetu zájmů, pak musí být nejpozději do 15 pracovních dnů vyměněna dle
pravidel pro výměnu osob realizačního týmu dle tohoto odstavce.

5.13. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy sám nebo pouze prostřednictvím
osob poddodavatelů uvedených v Příloze č. 5 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn
provádět změny poddodavatelů pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby
Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1. této Smlouvy.

6. OPRÁVNĚNÉ OSOBY SMLUVNÍCH STRAN

6.1. Oprávněnou osobou Objednatele ve věcech týkajících se této Smlouvy, vyjma jednání
o změnách obsahu této Smlouvy, je Ing. Martina Marhulová, e - mail: XXX, tel: XXX

6.2. Oprávněnou osobou Zpracovatele ve věcech této Smlouvy, vyjma jednání o změnách obsahu
této Smlouvy, je Mgr. Lukáš Bumbálek, e - mail: XXX, tel: XXX

7. VLASTNICKÉ PRÁVO

7.1. Vlastnické právo k veškerým předaným výstupům plnění dle této Smlouvy přechází
na Objednatele dnem jejich předání a převzetí Objednatelem na základě akceptačního řízení.

7.2. Autorskoprávní režim výstupů plnění zpracovaných na základě této Smlouvy se řídí § 61 odst. 1
zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o
změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7.3. Zpracovatel se zavazuje na Objednatele převést veškerá práva k duševnímu vlastnictví spojená
s předmětem plnění této Smlouvy, a to ke dni předání a převzetí jednotlivých výstupů plnění
Objednatelem na základě akceptačního řízení.

7.4. Zpracovatel se zavazuje, že neposkytne jednotlivé výstupy plnění třetí osobě bez předchozího
písemného souhlasu Objednatele.

7.5. Objednatel je oprávněn do jednotlivých výstupů zasahovat a modifikovat je a dále tyto výstupy
poskytnout ke specifickému využití třetím osobám.

8. CENA A PLATEBNÍ PODMÍNKY

8.1. Celková cena za realizaci předmětu této Smlouvy činí 727 700,- Kč bez DPH.
8.2. Objednatel neposkytuje zálohy. Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za

plnění skutečně poskytnuté Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem po proběhlé
akceptaci za jednotlivé úkoly, a to na základě řádně vystaveného účetního či daňového
dokladu.
8.3. Výše uvedená celková cena v Kč bez DPH, i jednotlivé položky za jednotlivé výstupy plnění
v Kč bez DPH jsou cenami nejvýše přípustnými a nepřekročitelnými a musí zahrnovat služby,
dodávky či jiné činnosti, které v této Smlouvě nejsou výslovně uvedeny a které jsou však
nezbytné pro provedení předmětu plnění dle této Smlouvy.
8.4. Cenu lze měnit pouze v případě změny (zvýšení, snížení) sazby DPH, a to o částku
odpovídající této změně (zvýšení, snížení) sazby DPH.
8.5. Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za plnění skutečně poskytnuté
Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem formou akceptačního protokolu s výsledkem
„Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy, a to na základě řádně vystaveného
účetního či daňového dokladu (dále jen „faktura“). V případě odsouhlasení formou akceptačního
protokolu s výsledkem „Akceptováno s výhradami“ dle článku 4 této Smlouvy bude uhrazeno
60% sjednané ceny, zbývající část, tj. 40% sjednané ceny bude uhrazena po předání a převzetí
opraveného výstupu plnění formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno
bez výhrad“.
8.6. Splatnost faktur musí činit alespoň 30 kalendářních dnů a počíná běžet od data doručení faktury
na adresu sídla Objednatele. Nedílnou součástí faktury musí být Objednatelem potvrzený
akceptační protokol. Poslední faktura v kalendářním roce musí být Objednateli doručena
nejpozději 30. listopadu příslušného roku.
8.7. Cena uvedená na faktuře musí být členěna na cenu v Kč bez DPH, výše DPH v Kč a cena v Kč
včetně DPH. Faktura musí dále obsahovat číslo účtu Zpracovatele, čísla a názvy projektů ze
kterých budou plnění hrazena (Nové pracovní příležitosti – společensky účelná pracovní místa
vyhrazená, reg.č. projektu CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_121/0000058, Nové pracovní příležitosti –
veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP), reg. č. CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_121/0000059) a všechny
náležitosti dle platných a účinných právních předpisů.
8.8. Veškeré platby musí probíhat výhradně v Kč a rovněž veškeré uvedené cenové údaje musí být
v Kč.
8.9. Uhrazením se pro účely této Smlouvy rozumí odepsání příslušné částky z účtu Objednatele ve
prospěch účtu Zpracovatele.
8.10. Objednatel si vyhrazuje právo před uplynutím lhůty splatnosti vrátit fakturu Zpracovateli, pokud
neobsahuje požadované náležitosti nebo obsahuje nesprávné cenové údaje. Oprávněným
vrácením faktury přestává běžet původní lhůta splatnosti. Opravená nebo přepracovaná faktura
musí být následně opatřena novou lhůtou splatnosti, jež musí činit alespoň 30 kalendářních
dnů.

9. OCHRANA INFORMACÍ

9.1. Zpracovatel se zavazuje, že zachová jako citlivé veškeré informace, o kterých se dozví
v souvislosti s plněním předmětu této Smlouvy. Povinnost poskytovat informace podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů není tímto
ustanovením dotčena.

9.2. Zpracovatel se zavazuje, že neuvolní, nesdělí ani nezpřístupní jakékoliv třetí osobě informace
Objednatele bez jeho předchozího písemného souhlasu, a to v jakékoliv formě, a že podnikne
všechny nezbytné kroky k zabezpečení těchto informací. Závazek mlčenlivosti a ochrany
citlivých informací zůstává v platnosti neomezeně dlouho i po ukončení platnosti této Smlouvy.

9.3. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit veškeré podklady, mající charakter citlivé informace,
poskytnuté mu Objednatelem, proti odcizení nebo jinému zneužití.

9.4. Zpracovatel se zavazuje svého případného poddodavatele zavázat povinností mlčenlivosti
a respektováním práv Objednatele nejméně ve stejném rozsahu, v jakém je v závazkovém
vztahu zavázán sám. Za porušení závazku mlčenlivosti a ochrany citlivých informací
poddodavatelem odpovídá Objednateli přímo Zpracovatel.

9.5. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace:
- které jsou nebo se stanou všeobecně a veřejně přístupnými jinak, než porušením ustanovení
tohoto článku Smlouvy ze strany Zpracovatele,
- které jsou Zpracovateli známy a byly mu volně k dispozici ještě před přijetím těchto informací
od Objednatele,
- které budou následně Zpracovateli sděleny bez závazku mlčenlivosti vůči třetí osobě,
jež rovněž není ve vztahu k nim nijak vázána,
- jejichž sdělení vyžadují platné a účinné právní předpisy.

10. SANKČNÍ UJEDNÁNÍ

10.1. V případě prodlení Zpracovatele s předáním výstupů plnění v termínech stanovených Přílohou
č. 1 této Smlouvy se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5%
ceny včetně DPH dle odst. 8.2. této Smlouvy za zpracování vstupní zprávy, které se prodlení
týká, a to za každý i započatý den prodlení.

10.2. V případě, že Zpracovatel nedodrží dodatečnou lhůtu pro odstranění vad či nedodělků
předaného výstupu plnění stanovenou v souladu s odst. 4.6 a odst. 4.7 této Smlouvy, zavazuje
se Objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5% ceny včetně DPH dle odst. 8.2. za
Závěrečnou zprávu, kterého se prodlení týká, a to za každé jednotlivé nedodržení dodatečné
lhůty, a za každý i započatý den prodlení.

10.3. V případě porušení povinnosti stanovené v odst. 5.6., 5.7., 5.8. nebo 5.9. této Smlouvy, se
Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč, a to za každý
jednotlivý případ porušení.

10.4. V případě porušení povinnosti stanovené v odst. 5.11, 5.12 nebo 5.13 této Smlouvy, se
Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 20.000,- Kč, a to za každý
jednotlivý případ porušení.

10.5. V případě, že Zpracovatel poruší povinnost mlčenlivosti či povinnost zajistit ochranu osobních
údajů dle článku 9 této Smlouvy, zavazuje se Objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši
50.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení dané povinnosti.

10.6. Smluvní pokutu stejně jako případnou škodu či jinou újmu vzniklou Objednateli vlivem činnosti
Zpracovatele se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli nejpozději do 30 kalendářních dnů
ode dne, kdy bude Objednatelem o nároku na úhradu smluvní pokuty a její výši resp. vzniklé
škody či jiné újmy a její výši prokazatelně informován.

10.7. Při nedodržení termínu splatnosti faktury Objednatelem je Zpracovatel oprávněn požadovat
úhradu úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků
z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora,
likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé
otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, v aktuálním
znění.

10.8. Smluvní strany sjednávají, že v případě vzniku nároku Objednatele na více smluvních pokut
uložených Zpracovateli podle této Smlouvy se takové pokuty sčítají.

10.9. Není-li v této Smlouvě stanoveno jinak, zaplacením jakékoliv smluvní pokuty nezbavuje
povinnou smluvní stranu povinnosti splnit své povinnosti vyplývající z této Smlouvy a nedotýká
se nároku na náhradu škody či jiné újmy v plné výši.

10.10.Smluvní strany sjednávají, že jakoukoliv smluvní pokutu či vzniklou škodu vyjádřitelnou
v penězích je Objednatel oprávněn jednostranně započíst formou jednostranného zápočtu proti
jakékoliv pohledávce (splatné či nesplatné) Zpracovatele proti Objednateli z titulu úhrady části
ceny za plnění dle této Smlouvy.
11. NÁHRADA ŠKODY

11.1. Smluvní strany nesou odpovědnost za způsobenou škodu či jinou újmu v rámci platných
právních předpisů a této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí
k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod.

11.2. Smluvní strany se zavazují upozornit druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu na vzniklé
okolnosti vylučující odpovědnost bránící řádnému plnění této Smlouvy. Smluvní strany se
zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k odvrácení a překonání okolností vylučujících
odpovědnost za škodu či jinou újmu.

11.3. Na odpovědnost za škodu či jinou újmu prokazatelně způsobenou činností příslušné smluvní
strany a náhradu škody či jiné újmy se vztahují příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

12. DOBA TRVÁNÍ SMLUVNÍHO VZTAHU

12.1. Tato Smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. V případě, že k
podpisu Smlouvy smluvními stranami nedojde v jednom dni, nabývá tato Smlouva platnosti
dnem podpisu poslední smluvní stranou. Smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu oběma
smluvními stranami, ne však dřív, než dnem uveřejnění dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru
smluv, ve znění pozdějších předpisů, v Registru smluv Ministerstva vnitra.

12.2. Tato Smlouva se uzavírá na dobu určitou do 28. 2. 2019.
12.3. Objednatel je oprávněn odstoupit od této Smlouvy, v případě, že Zpracovatel nezahájí řádné

poskytování plnění ani do 5 kalendářních dnů od písemného vyzvání Objednatelem nebo
je opakovaně v prodlení s plněním jakékoliv povinnosti dle této Smlouvy v průběhu
14 kalendářních dnů. Odstoupení od této Smlouvy nabývá účinnosti dnem následujícím po dni
prokazatelného doručení jeho písemného vyhotovení Zpracovateli. Objednatel je oprávněn
odstoupit i jen od samostatné části plnění.
12.4. V případě odstoupení Objednatele od této Smlouvy z výše uvedených důvodů, má Objednatel
nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s přijetím náhradního
řešení. Odstoupením od této Smlouvy není dotčen nárok na smluvní pokutu platně vzniklý
v době před odstoupením od této Smlouvy.
12.5. Kterákoliv ze smluvních stran je dále oprávněna odstoupit od této Smlouvy za podmínek
stanovených zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
12.6. Objednatel je oprávněn tuto Smlouvu vypovědět i bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta činí
1 měsíc a počíná běžet dnem následujícím po dni prokazatelného doručení písemné výpovědi
Zpracovateli. Po dobu výpovědní lhůty trvají všechna práva a povinnosti smluvních stran touto
Smlouvou založené. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění, na nichž se s Objednatelem
dohodl do doby obdržení písemné výpovědi, není-li ve výpovědi stanoveno jinak. Objednatel
se zavazuje cenu za takovéto plnění poskytnuté v souladu s touto Smlouvou Zpracovateli
zaplatit.
12.7. V případě ukončení tohoto smluvního vztahu před uplynutím doby, na níž byl sjednán, může
Objednatel požadovat, že určité dílčí plnění nebude dokončeno nebo že se s jeho plněním
nezapočne. Objednatel v takovém případě uhradí Zpracovateli náklady vzniklé v souvislosti
se započatým plněním a jeho předčasným ukončením, za předpokladu, že takové náklady byly
Zpracovatelem vynaloženy v souladu s touto Smlouvou a že budou Zpracovatelem Objednateli
řádně doloženy. Nárok na úhradu nákladů dle předchozí věty však Zpracovateli nevzniká
v případě, že k ukončení tohoto smluvního vztahu, byť ze strany Objednatele, došlo z důvodů
stojících na straně Zpracovatele.

13. ROZHODNÉ PRÁVO

13.1. Vztahy mezi smluvními stranami touto Smlouvou výslovně neupravené se řídí platnými
a účinnými právními předpisy, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.

13.2. Spory vzniklé ze závazkových vztahů založených touto Smlouvou, budou rozhodovat věcně a
místně příslušné soudy České republiky.

14. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

14.1. Tuto Smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky označovanými a číslovanými
vzestupnou řadou po dohodě obou smluvních stran a podepsanými oprávněnými zástupci
smluvních stran uvedenými v záhlaví této Smlouvy. Jiná ujednání jsou neplatná.

14.2. Uzavřením této Smlouvy nedochází k žádnému faktickému ani právnímu omezení kterékoli
ze smluvních stran ve vztahu k plnění jakékoli již existující zakázky vůči jejich klientům
či ve vztahu k jejich snaze o získání budoucích zakázek kdykoli v budoucnu.

14.3. Tato Smlouva je sepsána v 5 vyhotoveních s platností originálu, z nichž 4 vyhotovení obdrží
Objednatel a 1 vyhotovení obdrží Zpracovatel.

14.4. Zpracovatel podpisem této Smlouvy vzal na vědomí, že Smlouva bude uveřejněna na profilu
Objednatele a v registru smluv.

14.5. Je-li nebo stane-li se některé ustanovení této Smlouvy neplatným či neúčinným, nedotýká
se to ostatních ustanovení této Smlouvy, která zůstávají platná a účinná. Smluvní strany
se v tomto případě zavazují jednat v dobré víře s cílem nahradit neplatné/neúčinné ustanovení
ustanovením platným/účinným, které nejlépe odpovídá původně zamýšlenému účelu
ustanovení neplatného/neúčinného.

14.6. Smluvní strany prohlašují, že tato Smlouva je projevem jejich pravé a svobodné vůle a na důkaz
dohody o všech článcích této Smlouvy připojují své podpisy.

14.7. Nedílné součásti této Smlouvy tvoří tyto přílohy:
Příloha č. 1: Specifikace předmětu plnění (přiloží Objednatel před podpisem smlouvy)
Příloha č. 2: Popis realizace předmětu plnění
Příloha č. 3: Harmonogram plnění
Příloha č. 4: Analýza rizik
Příloha č. 5: Popis realizačního týmu
Příloha č. 6: Seznam poddodavatelů

Za Zpracovatele: Za Objednatele:

V Praze dne: 25. 09. 2018 V Praze dne: 17. 09. 2018

anonymizováno anonymizováno

……………………………………………. …………………………………………….
Ing. Petr Volek PhDr. Kateřina Sadílková, MBA
Jednatel
generální ředitelka ÚP ČR
Evaluation Advisory CE s. r. o.

Za Zpracovatele:

V Praze dne: 25. 09. 2018

anonymizováno

…………………………………………….
Mgr. Miloš Blaškovan
Jednatel

Evaluation Advisory CE s. r. o.
Příloha č. 1: Specifikace předmětu plnění

Příloha č. 1:
Specifikace předmětu plnění

Evaluační otázky NoPP – SÚPM

Procesní část

1. Jaká je struktura podpořených osob v projektu z hlediska sociodemografických charakteristik a
z hlediska jejich situace na trhu práce (dále jen struktura)?
 Do jaké míry reflektovala struktura podpořených osob změny v potřebách regionů?
 Je regionální struktura ovlivněna cílovou skupinou, která je podporovaná v rámci projektů
RIP? (Odráží se tato skutečnost v náboru do projektu?)

2. Jak probíhal výběr podpořených osob do projektu?
 Jaký podíl uchazečů o zaměstnání nenastoupilo do žádného projektu? Mají tyto osoby
nějakou společnou charakteristiku?
 Dochází u některých osob k řetězení podpor? Pokud ano, z jakých důvodů?

3. Jak podpořené osoby hodnotí spolupráci s ÚP?
 Jak cílová skupina hodnotí dostupnost informací o projektu před vstupem do něj a možnosti
zapojení do projektu?
Evaluátor v otázce také zohlední, jakým způsobem byly podpořené osoby vybírány do projektu.

4. Jsou dokumenty „Seznámení se zařazením do projektu“ a „Dotazník podpořené osoby“
srozumitelné pro CS?

5. Do jaké míry odpovídala podpora SÚPM potřebám cílové skupiny?
6. Jaké jsou bariéry cílové skupiny pro vstup na trh práce?
7. Jaká je míra individuálního přístupu k podpořeným osobám?
8. Odpovídá nastavený model realizace aktivit projektu potřebám trhu práce?
9. Do jaké míry byl projekt realizován v souladu s plánem a předpoklady?
10. Do jaké míry probíhá spolupráce se zaměstnavateli efektivně?

 Byli ÚP ČR a zaměstnavatelé spokojeni se vzájemnou spoluprací?
 Jak byla pro zaměstnavatele srozumitelná „Dohoda o vyhrazení společensky účelného

pracovního místa a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a ESF“?
11. Komplikovalo v nějakém ohledu realizaci projektů nastavení výzvy nebo další externí faktory?
12. Do jaké míry bylo rozdělení VPP a SÚPP do dvou projektů (oproti projektu NOPP) přínosné

z pohledu realizátora i Řídicího orgánu?
Dopadová část

13. Jak hodnotí cílová skupina SÚPM z hlediska odbornosti práce, náplně práce a zvýšení
uplatnitelnosti na trhu práce?

14. Jakých dopadů bylo dosaženo? A jaké faktory k nim vedly?
 Vnímala cílová skupina zlepšení svého postavení na trhu práce v souvislosti se zapojením do
SÚPM?

15. Jaké jsou hlavní výhody nebo nevýhody SÚPM z pohledu podpořených osob? (největší
přínosy/problémy)
 Pro jakou podskupinu (z hlediska sociodemografických charakteristik) podpořených osob se
SÚPM jeví jako nejvíce příznivé?

16. Jaké jsou hlavní výhody nebo nevýhody stávajícího nastavení SÚPM z pohledu zaměstnavatelů?
(největší přínosy/problémy)

17. Jak hodnotí podpořené osoby časovou dotaci SÚPM?
18. Jaké byly důvody případného předčasného ukončení SÚPM?

Metody:

1. desk research
 Důkladný vstupní desk research – včetně podkladů od Úřadu práce ČR.

2. šetření mezi podpořenými osobami
 Konkrétní rozsah a harmonogram tohoto typu terénního šetření (hloubkové rozhovory,
polostandardizované rozhovory, dotazníková šetření) nechává Objednatel na návrhu
realizátora evaluace, který bude zpracován v nabídce. Musí se však jednat o kombinaci
dotazníkového šetření a rozhovorů (minimálně 20 rozhovorů s CS). Terénní šetření musí
zohledňovat socio-demografické charakteristiky a krajské rozvrstvení podpořených osob.
Kontakty na osoby budou poskytnuty Úřadem práce.

3. šetření mezi projektovým týmem a dalšími stakeholdery
 Individuální rozhovory s projektovým týmem a dalšími stakeholdery (zástupci ŘO a věcné
sekce 4 - MPSV).

4. šetření mezi zástupci krajských poboček ÚP ČR
 Rozsah a harmonogram tohoto typu terénního šetření (např. fokusní skupiny, hloubkové
rozhovory, polostandardizované rozhovory, dotazníková šetření) nechává Objednatel na
návrhu realizátora evaluace, který bude zpracován v nabídce. Terénní šetření musí obsahovat
kvalitativní předvýzkum alespoň na jedné krajské pobočce ÚP.

5. šetření mezi zaměstnavateli
 Rozsah a harmonogram tohoto typu terénního šetření (např. fokusní skupiny, hloubkové
rozhovory, polostandardizované rozhovory, dotazníková šetření) nechává Objednatel na
návrhu realizátora evaluace, který bude zpracován v nabídce. Kontakty na zaměstnavatele
budou poskytnuty Úřadem práce.
V nabídce Objednatel požaduje detailní rozpracování výše uvedených metod, včetně návrhu rozsahu
a časového harmonogramu.

Objednatel schvaluje všechny návrhy dotazníkových šetření, strukturu rozhovorů a expertních panelů.
Stejně tak výběr respondentů u všech navrhovaných metod.
Evaluační otázky NoPP – VPP

Procesní část

4. Jsou dokumenty „Seznámení se zařazením do projektu“ a „Dotazník podpořené osoby“
srozumitelné pro CS?

5. Do jaké míry odpovídala podpora VPP potřebám cílové skupiny?
6. Jaké jsou bariéry cílové skupiny pro vstup na trh práce?
7. Jaká je míra individuálního přístupu k podpořeným osobám?
8. Odpovídá nastavený model realizace aktivit projektu potřebám trhu práce?
9. Do jaké míry byl projekt realizován v souladu s plánem a předpoklady?
10. Do jaké míry probíhá spolupráce se zaměstnavateli efektivně?

 Byli ÚP ČR a zaměstnavatelé spokojeni se vzájemnou spoluprací?
 Jak byla pro zaměstnavatele srozumitelná „Dohoda o vytvoření pracovních příležitostí v rámci

VPP a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a ESF“?
11. Komplikovalo v nějakém ohledu realizaci projektů nastavení výzvy nebo další externí faktory?
12. Do jaké míry bylo rozdělení VPP a SÚPM do dvou projektů (oproti projektu NOPP) přínosné

z pohledu realizátora i Řídicího orgánu?
Dopadová část

13. Jak hodnotí cílová skupina VPP z hlediska odbornosti práce, náplně práce a zvýšení
uplatnitelnosti na trhu práce?

14. Jakých dopadů bylo dosaženo? A jaké faktory k nim vedly?
 Vnímala cílová skupina zlepšení svého postavení na trhu práce v souvislosti se zapojením do
VPP?

15. Jaké jsou hlavní výhody nebo nevýhody VPP z pohledu podpořených osob? (největší
přínosy/problémy)
 Pro jakou podskupinu (z hlediska sociodemografických charakteristik) podpořených osob se
VPP jeví jako nejvíce příznivé?

16. Jaké jsou hlavní výhody nebo nevýhody stávajícího nastavení VPP z pohledu zaměstnavatelů?
(největší přínosy/problémy)

17. Jak hodnotí podpořené osoby časovou dotaci VPP?
18. Jaké byly důvody případného předčasného ukončení VPP?

Metody:
1. desk research

 Důkladný vstupní desk research – včetně podkladů od Úřadu práce ČR.
2. šetření mezi podpořenými osobami

 Konkrétní rozsah a harmonogram tohoto typu terénního šetření (hloubkové rozhovory,
polostandardizované rozhovory, dotazníková šetření) nechává Objednatel na návrhu
realizátora evaluace, který bude zpracován v nabídce. Musí se však jednat o kombinaci
dotazníkového šetření a rozhovorů (minimálně 20 rozhovorů s CS). Terénní šetření musí
zohledňovat socio-demografické charakteristiky a krajské rozvrstvení podpořených osob.
Kontakty na osoby budou poskytnuty Úřadem práce.

3. šetření mezi projektovým týmem a dalšími stakeholdery
 Individuální rozhovory s projektovým týmem a dalšími stakeholdery (zástupci ŘO a věcné
sekce 4 - MPSV).

Objednatel schvaluje všechny návrhy dotazníkových šetření, strukturu rozhovorů a expertních panelů.
Stejně tak výběr respondentů u všech navrhovaných metod.
Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti:

Kritéria hodnocení včetně váhy nebo jiného matematického vztahu mezi kritérii:
Předmětem hodnocení budou následující kritéria hodnocení:

EKONOMICKÁ kritéria hodnocení Váha
VÝHODNOST A. Nabídková cena v Kč vč. DPH 40 %

NABÍDK Y B. Kvalita návrhu realizace předmětu plnění 60 %

Metoda vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích:
Jako nejvýhodnější bude vybrána nabídka účastníka zadávacího řízení na základě níže uvedeného
postupu:

A) Nabídková cena v Kč vč. DPH:

V rámci hodnocení nabídek podle kritéria hodnocení „Nabídková cena v Kč vč. DPH“, které je
číselně vyjádřitelné, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu dle vzorce:

100 x nejnižší nabídková cena ze všech hodnocených x 40 (váha kritéria hodnocení)
nabídek

nabídková cena hodnocené nabídky

kde hodnocenou cenou je celková nabídková cena hodnocené nabídky v Kč vč. DPH.

B) Kvalita návrhu realizace předmětu plnění:

Podkladem pro hodnocení kvality bude účastníkem zadávacího řízení předložený dokument s názvem
„Popis realizace předmětu plnění“. Zadavatel bude v rámci tohoto hodnotícího kritéria hodnotit
celkový návrh realizace z hlediska vazby na dosažení cíle zakázky a jeho logickou
provázanost.

Lépe bude hodnocena nabídka:

1) Která k návrhu zpracování jednotlivých evaluačních otázek navrhne vhodnější metody

(či kombinaci metod) sběru primárních dat a zdroje sekundárních dat; uvede vhodnější

metody analýzy dat s ohledem na hlavní cíle a účel této zakázky.U navrženého sběru dat

bude hodnoceno, jestli jsou vymezeny skupiny respondentů tak, aby mezi nimi byli

zastoupeni všichni relevantní aktéři s ohledem na hlavní cíle a účel této zakázky. U každé
navržené metody sběru dat bude hodnoceno, jestli je vhodně zvolená vzhledem k
charakteristikám jednotlivých skupin respondentů. Zároveň bude hodnoceno, zda jsou u
navrhovaných metod uvedeny i jejich případné limity a zda jsou realizovatelné v zadaném
časovém horizontu. U navržených metod analýzy dat pak bude hodnoceno, zda jsou
adekvátní a realistické k datovým zdrojům, se kterými hodlá Zpracovatel pracovat.

Váha subkritéria je 50%, což znamená, že nejlepší nabídce v daném subkritériu bude
přiděleno 50 bodů. Každé následující nabídce bude přiřazeno takové bodové
ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění tohoto kritéria hodnocení ve vztahu k
nejvýhodnější nabídce. Nejméně však může být přiřazeno 0,5 bodu.

2) Která navrhne vhodnější způsob rekrutace respondentů, který bude zohledňovat

specifika jednotlivých zastoupených skupin v šetření. U každého typu respondentů a
metody sběru dat bude hodnoceno, jakým způsobem bude tato skupina oslovena a

motivována k účasti v rámci terénního šetření. Zároveň bude hodnoceno, zda jsou u
navrhovaných způsobů rekrutace uvedeny i jejich případné limity.

Váha subkritéria je 30%, což znamená, že nejlepší nabídce v daném subkritériu bude
přiděleno 30 bodů. Každé následující nabídce bude přiřazeno takové bodové
ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění tohoto kritéria hodnocení ve vztahu k
nejvýhodnější nabídce. Nejméně však může být přiřazeno 0,3 bodu.

3) U které vedoucí realizačního týmu prokáže větší zkušenosti se zpracováním obdobných

evaluací. Za každou evaluaci, kde zastávala hodnocená osoba pozici vedoucího

realizačního týmu obdrží nabídka 5 bodů. Za každou evaluaci, kde byla hodnocená

osoba pouze součástí realizačního týmu, obdrží nabídka 2,5 bodu. Maximum bodů, které

nabídka v tomto subkritériu může dosáhnout, je 10 bodů.

Za obdobnou evaluaci je považována evaluace financovaná z veřejných nebo
soukromých zdrojů zaměřená na téma trhu práce, realizovaná v posledních 5 letech v
České republice.

Váha subkritéria je 20%, což znamená, že nejlepší nabídce v daném subkritériu bude
přiděleno 20 bodů. Každé následující nabídce bude přiřazeno takové bodové
ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění tohoto kritéria hodnocení ve vztahu k
nejvýhodnější nabídce. Nejméně však může být přiřazeno 0,2 bodu.

Celkové hodnocení kritéria kvalita

Celkové hodnocení nabídek bude provedeno zadavatelem tak, že hodnocena bude každá nabídka
v rámci každého subkritéria zvlášť dle výše uvedeného popisu a dosažená bodová hodnocení v rámci
jedné nabídky budou sečtena..

Nabídce, která v tomto součtu získá nejvyšší počet bodů, přiřadí zadavatel 100 bodů a každé
následující nabídce přiřadí bodové ohodnocení dle vzorce

100 x Počet bodů přidělených hodnocené nabídce x 60 (váha kritéria hodnocení)

100 (Což je vždy počet bodů přidělený nejlépe
hodnocené nabídce)
Celkové hodnocení

Bude stanoveno pořadí účastníků zadávacího řízení, přičemž jako nejlepší bude vyhodnocena
nabídka, která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty součtu vážených bodů získaných v rámci kritéria
cena a kvalita..

Požadované Termíny pro Popis výstupu
výstsupy předložení
výstupů

Označení Květen / červen Smlouva
výstupu Předpoklad 2018

zahájení

1 Vstupní zpráva Do 1 měsíce od Smyslem vstupní zprávy je odsouhlasení
podpisu smlouvy zvoleného evaluačního designu (podrobného
evaluačního plánu) této evaluace, tzn., že ve
zprávě bude podrobně popsán harmonogram
realizace a detailní metodologie řešení evaluace
(tj. rozpracování metodologie uvedené v „Popisu
realizace předmětu plnění“ Příloze č. 2 Smlouvy),
obsahující minimálně:

(i) dekompozici jednotlivých evaluačních

otázek na podotázky, prostřednictvím kterých

budou evaluační otázky zodpovězeny (včetně

návrhů scénářů jednotlivých typů šetření) – např.

znění dotazníku, scénář fokusní skupiny, obsah

odborného testování či technické analýzy apod.;

(ii) identifikaci všech zdrojů dat pro každou
evaluační otázku;

(iii) identifikaci nástrojů sběru dat;

(iv) identifikaci způsobu analýzy dat;

(v) podrobné stanovení dílčích termínů
jednotlivých evaluačních šetření.
2 Závěrečná zpráva Do 6 měsíců od Zpráva bude obsahovat tyto části určené pro

+ prezentace zprávy vstupní zprávy různé uživatele výstupů evaluace:
nejpozději však
31. 1. 2019. 1. Manažerské shrnutí (max. 3 strany)

Lhůta je 2. Evaluační zpráva ve struktuře: úvod, kontext
navázána na a metodologie, průběh řešení, hlavní zjištění,
datum závěry a doporučení, přílohy.
předložení
vstupní zprávy. 3. Samostatná technická příloha s detailním
popisem postupu, metodologie a dílčích
analýz, vč. kompletních datasetů z řešení

této evaluace, určená evaluační jednotce

Objednatele (s cílem prokázat řádné plnění

zakázky) a případně odborné evaluátorské

komunitě.

Po dohodě s Objednatelem Zpracovatel zajistí
prezentaci zprávy (závěrů a doporučení) pro
vybrané uživatele evaluace.

Po dohodě s Objednatelem Zpracovatel zajistí
prezentaci zprávy (závěrů a doporučení) pro
vybrané uživatele evaluace. Předpokládáme účast
max. 30 osob a časovou dotací max. 4 hodiny
v prostorách Objednatele.

Na tento výstup je navázána faktura.
Příloha č. 2: Popis realizace předmětu plnění
Příloha č. 2:

Popis realizace předmětu plnění

Popis realizace předmětu plnění je uveden v kapitole 2 této nabídky.
Příloha č. 3: Harmonogram plnění
Příloha č. 3:

Harmonogram plnění

Harmonogram plnění je uveden v kapitole 3 této nabídky.
Příloha č. 4: Analýza rizik

Příloha č. 4:
Analýza rizik

Analýza rizik je uvedena v kapitole 4 této nabídky.
Příloha č. 5: Popis realizačního týmu
Příloha č. 5:

Popis realizačního týmu

Popis realizačního týmu je uveden v kapitole 5 této nabídky.
1 Popis realizace předmětu plnění

1.1 Úvod

Předkládaná Nabídka evaluace má za cíl vyhodnotit proces realizace a dopady na cílovou skupinu
(potažmo výsledky) projektů zaměřených na podporu aktivní politiky zaměstnanosti.

Hodnocené projekty Nové pracovní příležitost – Společensky účelná pracovní místa vyhrazená (NoPP
- SÚPM) a Nové pracovní příležitosti - Veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP) byly podpořeny v rámci
výzvy č.03_15_121 Operačního programu zaměstnanost.

Zahájení Předpokládané Schválené prostředky
ukončení (celkem)
Projekty
31. 12. 2018 2 721 500 000, -Kč
Nové pracovní příležitosti – Společensky 1. 9. 2015

účelná pracovní místa vyhrazená

Nové 1. 9. 2015 31. 3. 2019 2 721 500 000,-Kč

pracovní příležitosti – Veřejně prospěšné
práce

Zdroj: strukturalni-fondy.cz

Cílovou skupinou pro oba projekty jsou uchazeči o zaměstnání, kterým věnují úřady práce (dále ÚP
ČR) zvýšenou pozornost při zprostředkování zaměstnání. Jedná se například uchazeče o zaměstnání
vedené v evidence ÚP nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče, kterým je věnována zvýšená péče,
kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (jsou to absolventi bez praxe, mladí do 30 let nebo osoby nad 50
let), pečují o dítě; uchazeči, u nichž se předpokládá dlouhodobé setrvání v evidenci ÚP atp.

Prostřednictvím dvou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podporují projekty vstup nebo
návrat těchto osob na pracovní trh; konkrétně se jedná o vytváření společensky účelných pracovních
míst a o podporu veřejně prospěšných prací.

Společensky účelná pracovní místa vyhrazená, podporovaná v rámci projektu NoPP - SÚPM, jsou na
základě dohody mezi zaměstnavatelem a ÚP ČR vyhrazena pro uchazeče o zaměstnání, přičemž ÚP
poskytuje zaměstnavateli příspěvek na úhradu mzdy. Tento nástroj je využíván pro osoby s méně
závažnými překážkami v nalezení zaměstnání (zdravotní handicap, péče o dítě, absence praxe).

Veřejně prospěšné práce, podporované v rámci projektu NoPP – VPP, vytvářejí pracovní příležitosti

v oblasti údržby veřejných prostranství, úklidu, údržby veřejných budov a komunikací nebo v oblasti
charity, organizace či spolupráce na kulturních a sportovních akcí. Příspěvek ÚP ČR na úhradu
mzdových nákladů těchto pracovních pozic mohou získat státní nebo veřejně prospěšné instituce.

Evaluované projekty navazují na projekt Vzdělávejte se pro růst – pracovní příležitosti (VPRPP) a
následně také projekt Nové pracovní příležitosti (NoPP), které byly rovněž podpořeny z finančních
zdrojů OP Z. Projekt NoPP slučoval oba výše uvedené nástroje. Implementace projektu skončila k 31.
3. 2017 a navrhovaná evaluace bude mimo jiné hodnotit, zda bylo rozdělení podpory do dvou
samostatných projektů přínosné.
V průběhu evaluace obou projektů budou použity kvalitativní a kvantitativní metody sběru a analýzy
dat. Uchazeč bude sbírat primární data prostřednictvím šetření mezi cílovými skupinami
(podpořenými osobami), projektovým týmem, zástupci krajských poboček Úřadu práce ČR a
zaměstnavateli, případně dalšími relevantními aktéry. Sekundární data uchazeč identifikuje, získá a
bude analyzovat v rámci desk research. Tyto metody jsou blíže specifikovány v rámci předložené
nabídky.

Výstupem evaluace tak budou vstupní a závěrečná zpráva zpracované samostatně pro každý
evaluovaný projekt a předložené zadavateli dle požadovaného harmonogramu.

Evaluace projektu bude vypracována dle metodických dokumentů MMR, MPSV, dle pravidel výzvy
a dle podmínek smlouvy uzavřené se zadavatelem.

Vzhledem k tomu, že se uchazeč podílel na evaluaci projektu VSPRPP, na nějž projekty navazují,
disponuje relevantními odbornými zkušenostmi a znalostí kontextu projektů.
1.2 Specifikace evaluačního designu (evaluační přístup)

Řešení projektu se bude odvíjet v jednotlivých krocích. Na základě prvotního předvýzkumu a prvního
jednání se zadavatelem bude navrhnut evaluační design, včetně rozpracování teorií změn pro
jednotlivé podporované druhy sociálních služeb. Následovat bude analýza dostupných zdrojů
informací – statistických dat, výročních zpráv, jednotlivých zpráv o fungování sociálních služeb či
konkrétních zpráv o realizaci zakázek jednotlivých klientů. Na základní analýzu naváže terénní
šetření, které bude složené z rozhovorů, dotazníků a fokusních skupin. Zjištěná data a informace
budou analyzovány a pomocí metody syntézy budou stanoveny odpovědi na evaluační otázky.

Schéma řešení projektu

Předvýzkum Evaluační design Analýza dat Terénní šetření Zodpovězení
evaluačních

otázek

Vstupní zpráva Závěrečná zpráva

Předvýzkum

Výchozím bodem každé evaluační studie musí být úvodní schůzka (či telefonická komunikace)
vybraného dodavatele se zadavatelem. Součástí tohoto tzv. kick-off meetingu je představení záměru
obou stran od evaluace, předání základních materiálů, včetně veřejně nedostupných zdrojů apod.
Úvodní schůzka napomůže dodavateli pochopit očekávání zadavatele a zároveň zajišťuje, že budou
brány v potaz všechny relevantní informace a zdroje.

Součástí předvýzkumu bude také deskresearch, neboli „výzkum od stolu“, který spočívá ve sběru
a analýze sekundárních dat a informací. Deskresearch zahrnuje vyhledání, sběr, rešerši, analýzu
a vyhodnocení již existujících dostupných informací a relevantních dokumentů. Cílem analýzy
dokumentace je nastudování a zhodnocení dostupných dokumentů a informací, které umožní řádně
nastavit další pokračování prací, stanovení hypotéz či prvních závěrů.

Analýza klíčových aktérů

Analýza klíčových aktérů (stakeholdersanalysys) představuje analytickou techniku / nástroj, sloužící
k identifikaci a klasifikaci zainteresovaných stran – tedy subjektů potenciálně ovlivňujících realizaci
projektu a skupin, na které bude mít realizace potenciálně vliv. Jedná se tedy o skupiny, které budou
následně dle svého vlivu / zájmu zařazeny do terénního šetření s cílem pokrýt celý průběh
a komplexní dopady projektu. Stakeholder analýza:

 poskytne strukturovaný přehled o veškerých zúčastněných stranách a aktérech procesu;
 aktéry segmentuje do skupin;
 na základě této segmentace definuje strategii zapojení skupiny do procesu hodnocení.

V rámci segmentace bude každý subjekt ohodnocen podle následujících měřítek:

 vliv subjektu na úspěch/neúspěch realizace projektu;
 zájem subjektu na realizaci projektu;
 „vnitřní“ a „vnější“ subjekt z pohledu čerpání podpory.

Měřítka rozdělují subjekty na „jednající“ (mají dostatečný vliv na budoucnost) a „zúčastněné“ (mají
zájem a chtějí mít vliv na budoucnost – ať již negativní či pozitivní). Subjekty v průniku obou
pomyslných množin jsou nejdůležitějšími postavami realizace projektu. „Jednající“ (actors) již mohou
ovlivňovat projekt při přípravě i realizaci, jsou to jak hráči, tak i tvůrci strategického prostředí
(contextstrategysetters). Všem „jednajícím“ bude věnována při hodnocení adekvátní pozornost a
budou na ně zaměřeno terénní šetření.

Evaluační design

Dodavatel v této kapitole představuje ucelený a logický výzkumný design, který navazuje na
zadavatelem vymezená evaluační témata a zajišťuje maximální kvalitu dodaných výstupů.

Evaluace je zaměřená na hodnocení nastavení, implementace a především dopadů projektů „Nové
pracovní příležitosti – společensky účelná pracovní místa vyhrazená (NoPP- SÚPM)“ a Nové pracovní
příležitosti – veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP).

Pro zpracování evaluace bude použit smíšený evaluační design (MixedMethods) zahrnující jak
kvantitativní, tak kvalitativní metody sběru a analýzy dat, přičemž u všech metod klade dodavatel
důraz na metodickou čistotu a dodržení metodologických standardů (viz kap. 2.3 Specifikace metod
sběru a analýzy dat).

Terénní šetření

Terénní šetření bude v rámci evaluace probíhat po většinu času řešení projektu. Terénní šetření
navazuje na úvodní kick-off meeting se zadavatelem a úvodní analýzy, především tedy desk research
a analýzu klíčových aktérů.

Terénní šetření navržené uchazečem zahrnuje dotazníková šetření mezi zaměstnavateli, zástupci
krajských ÚP a podpořenými osobami jednotlivých projektů, vždy odděleně pro NoPP – SÚPM a NoPP
- VPP. Dotazníkovým šetřením se zaměstnavateli a zástupci krajských ÚP bude předcházet tzv.
předvýzkum mezi respondenty. U dotazníkového šetření s podpořenou skupinou bude provedena
důkladná pilotáž s částí respondentů.

Na dotazníková šetření mezi podpořenými osobami bude navazovat série individuálních rozhovorů,
která bude dále prohlubovat a rozšiřovat znalost o zkušenostech a názorech respondentů s realizací
projektu.

Finální část terénního představují fokusní skupiny pro širokou škálu relevantních aktérů zapojených
přímo či nepřímo do realizace či nastavení jednotlivých projektů.

Zodpovězení evaluačních otázek

Pro analýzu primárních a sekundárních dat bude využito standartních metod indikativních statistky
(podaří-li se získat dostatečné množství vstupních dat), dále poté deskriptivní statistiky, obsahové
analýzy a syntézy.
1.3 Specifikace metod sběru a analýzy dat

1.3.1 Desk research

Popis metody
Metodu desk research využije uchazeč primárně v první části výzkumu. Pomocí pečlivé
a strukturované analýzy relevantní dokumentace získá uchazeč základní přehled o tématu řešeném
daným projektem - s jeho kontextem, prostředím, klíčovými aktéry atp. Analýzu dokumentace
provede strukturovaně se stanovením cílových okruhů a otázek k zodpovězení.
Metody bude využita jako vstupní (úvodní) pro řešení téměř všech EO. Primárně touto metodou
budou hodnoceny otázky řešící strukturu a charakteristiky cílové skupiny projektů (podpořených
osob, tedy EO 1 a 2. Uchazeč předpokládá poskytnutí dat zadavatelem, případně jejich ověření
v rámci dotazníkového šetření. Desk research bude také využit pro řešení otázky č. 9, kde bude tvořit
základ pro ověření souladu mezi předpoklady a skutečnou realizací projektů.

Metodický postup realizace desk research ilustruje následující schéma:

Výběr zdrojů sekundárních dat
V první fázi desk research provede uchazeč detailní rešerši dostupné dokumentace a dostupných dat.
Sumu sekundárních dat, která budou prostudována a analyzována, tvoří základní dokumentace
relevantní k hodnoceným projektům NoPP – SÚPM a NoPP – VPP, zároveň k realizovaným tzv.
regionálním individuálním projektům (dále RIP) a předchozímu projektu Nové pracovní příležitosti
(dále NoPP), popř. i Vzdělávejte se pro růst – pracovní příležitosti (VSPRPP).
Analyzovány budou dostupné relevantní dokumenty, jako například:

Veřejně dostupné dokumenty a data:
o Zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)
o Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020, MPSV
o Odborná literatura na téma zaměstnávání, bariér získání zaměstnání, aktivní politiky
zaměstnanosti (např. T. Sirovátka, O. Hora, VÚPSV)

o Relevantní statistická data získaná ze zdrojů Eurostatu, Českého statistického úřadu, ÚP ČR či
VÚPSV

o Výzva k předkládání žádosti o podporu č.03_15_121, MPSV v rámci OPZ, vč. příloh

Neveřejné dokumenty a data:

o Žádosti o podporu projektů NoPP - SÚPM a NoPP – VPP (potažmo NoPP a RIP)
o Zprávy o realizaci obou projektů NoPP - SÚPM a NoPP – VPP
o Další sekundární data poskytnutá ÚP ČR, např. statistická data o účastnících projektu
o Směrnice a interní pokyny ÚP ČR k realizaci projektů
o Evaluace projektů, na které tyto projekty navazují, a to projektu Nové pracovní příležitosti

(NoPP) a Vzdělávejte se pro růst – pracovní příležitosti (VSPRPP)
o Evaluace OPZ a OPLZZ (v oblasti VPP, SÚMP), např. např. Průběžná dlouhodobá

(longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu, Evaluace
uplatňování principu partnerství v projektech OP LZZ, ROV OP LZZ 2011 a 2012, Evaluace
dopadů a dobré praxe OP LZZ na základě případových studií a jejich meta-analýzy

Identifikace relevantní dokumentace pro evaluaci a zajištění přístupu k ní proběhne v úzké
součinnosti s ÚP ČR a potažmo konkrétními krajskými pobočkami.

V následné fázi uchazeč zhodnotí vhodnost takto identifikovaných zdrojů pro analýzu a případně
zdroje doplní o další potřebnou dokumentaci, následuje detailní analýza zdrojů a jejich obsahu na
základě níž získá uchazeč přehled o kontextu evaluovaných projektů a bude mít dostatečné
informace k operacionalizaci definovaných evaluačních otázek.
1.3.2 Šetření mezi podpořenými osobami

Za účelem identifikování maximálního spektra informací o skupině podpořených osob a zároveň
podchycení komplexní škály jejich názorů a zkušeností, navrhuje uchazeč jako výchozí metodu sběru
dat dotazníkové šetření. Návrh scénáře dotazníkového šetření bude vycházet z důkladného úvodního
deskresearch dostupných zdrojů (zejména odborné literatury a datových podkladů o podpořených
osobách od ÚP). Dotazníkové šetření bude následně doplněno o hloubkové rozhovory s cílovou
skupinou, jejichž cílem je především ověření a prohloubení informací získaných v rámci
dotazníkového šetření.

Evaluační otázky, které budou zodpovězeny v rámci této skupiny šetření, jsou přehledně uvedeny
v následující tabulce:

Evaluační otázka Využitá metoda*

2. Jak probíhal výběr podpořených osob do projektu? CAWI/CATI, IDI

· Jaký podíl uchazečů o zaměstnání nenastoupilo do žádného projektu? Mají tyto

osoby nějakou společnou charakteristiku?

· Dochází u některých osob k řetězení podpor? Pokud ano, z jakých důvodů?

3. Jak podpořené osoby hodnotí spolupráci s ÚP? CAWI/CATI, IDI

Jak cílová skupina hodnotí dostupnost informací o projektu před vstupem do něj a

možnosti zapojení do projektu?

Evaluátor v otázce také zohlední, jakým způsobem byly podpořené osoby vybírány do

projektu.

4. Jsou dokumenty „Seznámení se zařazením do projektu“ a „Dotazník podpořené CAWI/CATI, IDI
osoby“ srozumitelné pro CS?

5. Do jaké míry odpovídala podpora SÚPM (VPP) potřebám cílové skupiny? CAWI/CATI, IDI

6. Jaké jsou bariéry cílové skupiny pro vstup na trh práce? CAWI/CATI, IDI

7. Jaká je míra individuálního přístupu k podpořeným osobám? CAWI/CATI, IDI

13. Jak hodnotí cílová skupina SÚPM z hlediska odbornosti práce, náplně práce a CAWI/CATI, IDI

zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce?

14. Jakých dopadů bylo dosaženo? A jaké faktory k nim vedly? CAWI/CATI, IDI

· Vnímala cílová skupina zlepšení svého postavení na trhu práce v souvislosti se

zapojením do SÚPM?

15. Jaké jsou hlavní výhody nebo nevýhody SÚPM z pohledu podpořených osob? CAWI/CATI, IDI

(největší přínosy/problémy)
· Pro jakou podskupinu (z hlediska sociodemografických charakteristik)
podpořených osob se SÚPM (VPP) jeví jako nejvíce příznivé?

17. Jak hodnotí podpořené osoby časovou dotaci SÚPM (VPP)? CAWI/CATI

18. Jaké byly důvody případného předčasného ukončení SÚPM (VPP)? CAWI/CATI

* IDI (in-depth interview) – individuální hloubkový rozhovor, CAWI/CATI (computerassisted web/telephone interview) –

dotazníkové šetření přes internet/telefon

Dotazníkové šetření mezi podpořenými osobami

Popis metody, datové zdroje, rozsah

Metoda dotazníkového šetření je zvolena zejména s ohledem na široký rozsah a vysoký počet
podpořených osob, který uchazeč u hodnocených projektů předpokládá. Hlavními výhodami metody
je zajištění velkého počtu stejnorodých, reprezentativních a kvantifikovatelných dat, která poskytnou
komplexní a ucelený obrázek o struktuře, názorech a zkušenostech podpořených osob. Pomocí
dotazníkového šetření je možné obsáhnout celé území ČR, ale především kompletní okruh
respondentů.

Uchazeč předpokládá realizaci samostatných šetření pro podpořené skupiny jednotlivých projektů,
při čemž budou zohledněna specifika jednotlivých cílových skupin respondentů, zejména pokud jde o
formulaci jednotlivých otázek a způsobu oslovení a podpoření návratnosti, viz následující část Výběr a
rekrutace respondentů. Zároveň předpokládá uchazeč zohlednění aktuální situace respondentů
vzhledem k projektu a zahrnutí všech skupin, tedy účastníků, kteří byli úspěšně podpoření a projekt
kompletně dokončili, respondentů, kteří jsou v současné době aktivně zapojeni do projektu i těch,
kteří svou účast na projektu předčasně ukončili.

Výběr a rekrutace respondentů

Uchazeč předpokládá využití výběrového šetření, které dosahuje obvykle vyšší návratnost a větší
přesnost realizovaného šetření. Využito bude stratifikovaného náhodného výběru. V první fázi bude
analyzována celková populace podpořených osob na základě příslušnosti k jednotlivým krajům a
skupinám sociodemografických charakteristik. Za základní sociodemografické charakteristiky
považuje uchazeč pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzdělání podpořených osob, skupiny však mohou
být upraveny s ohledem na dostupnost informací o podpořených osobách. Vytvořeny budou v první
fázi skupiny dle jednotlivých krajů, kde budou respondenti následně rozděleni podle stanovených
sociodemografických kategorií, které budou poté představovat tzv. strata. V rámci takto stanovených
strat bude poté proveden prostý náhodný výběr respondentů. Při respektování
pravděpodobnostního výběru, který je nutným předpokladem pro zajištění reprezentatitvity
realizovaných šetření, tak bude dosaženo vypovídací schopnosti pro celé území ČR a zároveň
zachycení regionálních specifik podpořených osob a realizace projektů. Konkrétní počty oslovených
respondentů a s tím spojené požadované návratnosti pro zajištění reprezentativity šetření budou
specifikovány v první fázi realizace evaluace na základě přesných počtů celkové populace u projekty
podpořených osob. Postup realizace výběru respondentů znázorňuje následující schéma:

Stanovení relevantních Vytvoření skupin Rozdělení respondentů v Stanovení počtu oslovených
sociodemografických skupin respondentův krajích jednotlivých krajích podle respondentů v jednotlivých
dle dostupných informací o sociodemografických skupin
krajích
respondentech

Při návrhu oslovení respondentů bude uchazeč vycházet z bohatých zkušeností s realizací
dotazníkových šetření různých forem. Vzhledem k tomu, že jde o specifickou cílovou skupinu,
očekávání uchazeč využití více typů dotazníkových šetření za účelem získání maximálního množství
informací a zajištění tak vysoké vypovídající hodnoty realizovaných šetření. Za účelem získání
maximálně relevantních informací, předpokládá uchazeč kombinaci elektronické a telefonické formy
dotazníku se zohledněním dostupných kontaktů u podpořených osob. Důraz bude kladen na vhodný
způsob výběru respondentů pro oslovení a realizaci šetření tak, aby získané informace měly co možná
nejvyšší vypovídací hodnotu, viz výše.

Jedním z uchazečem ověřených způsobů pro zvýšení návratnosti tak, aby byl zajištěný reprezentativní
charakter dotazníkového šetření je zasílání jedné až dvou připomínek, které dle zkušenosti uchazeče
navýší návratnost přibližně o 5 - 15 % (u každé z připomínek). Další z možností, se kterou má uchazeč
pozitivní zkušenost pro zvýšení návratnosti realizovaného šetření je soutěž mezi respondenty o ceny,
kdy jsou respondenti zařazeni do slosování o ceny na základě vyplnění dotazníkového šetření. Tyto
ceny by byly nefinanční povahy, ale se zohledněním specifik cílové skupiny (např. dárkový koš).

Uchazeč si je zároveň vědom vysoké specifičnosti cílové skupiny respondentů a odlišnosti
podpořených osob v rámci obou z řešených projektů. Tyto skutečnosti budou zohledněny již v rámci
formulace otázek v dotazníkovém šetření, kdy bude kladen důraz na maximální možnou
jednoduchost a srozumitelnost jednotlivých formulací, což uchazeči umožňují zejména zkušenosti
s podobnou cílovou skupinou například v rámci realizace projektu „Vyhodnocení přínosu podpory
veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst“ a také z hodnocení projektů na
podporu sociálních služeb (v rámci krajů Pardubického, Libereckého, Jihočeského a kraje Vysočina).
Zároveň počítá uchazeč s realizací pilotního ověření a následné úpravě dotazníkových šetření přímo
s cílovou skupinou tak, aby dosáhl nejvyšší možné srozumitelnosti a jednoznačnosti jednotlivých
formulací a tak maximálně přesných výsledků.

Účel - řešené EO

V rámci dotazníkového šeření plánuje uchazeč zjišťovat primárně tři typy informací, a to:

 Informace o faktickém průběhu projektu
 Informace o zkušenostech a názorech podpořených osob s realizací projektu
 Dodatečné informace o charakteristikách cílových osob

Informace o faktickém proběhu projektu

Zařazení otázek o faktickém průběhu účasti na projektu předpokládá uchazeč v úvodu dotazníku,
neboť jde o otázky, které jsou většinou snadno zodpověditelné, nevyžadují hlubší zamyšlení a mohou
respondenta tzv. vtáhnout do tématu („zahřát“). Tato část se bude zaměřovat zejména na následující
témata:

 Aktuální stav účasti na projektu
 Způsob zapojení se do projektu
 Časová a administrativní náročnost zapojení se do projektu
 Motivy pro účast na projektu

Informace o zkušenostech a názorech podpořených osob s realizací projektu

V další součásti dotazníku se uchazeč plánuje zaměřit na zkušenosti a hodnocení respondentů vůči
realizaci projektu. Pro úspěšnou evaluaci jde o nejdůležitější informace, uchazeč proto obvykle
navrhuje umístit tyto otázky ve střední části dotazník, kdy jsou již respondenti vtaženi do hodnocení
úvodními otázkami, nejsou však ještě příliš vyčerpáni vyplňováním. Zjišťovány budou zejména
následující informace:

 Hodnocení dostupnosti informací o projektu
 Srozumitelnost dokumentů projektu („Seznámení se zařazením do projektu“ a „Dotazník

podpořené osoby“)
 Míra naplnění potřeb podpořených osob
 Hodnocení odbornosti práce
 Hodnocení náplně práce
 Vnímané zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
 Vnímané dopady účasti na projektu
 Vnímané výhody nastavení projektu
 Vnímané nevýhody nastavení projektu
 Hodnocení časové dotace projektu
 (Důvody pro předčasné ukončení účasti na projektu)

Dodatečné informace o charakteristikách cílových osob

V závěrečné části dotazníkového šetření plánuje uchazeč zjistit také dodatečné charakteristiky o
cílové skupině respondentů. Ty by měly být mimo odpovědi na specifické evaluační otázky využity
také v rámci analýzy a interpretace získaných dat pro identifikaci příčin a ovlivňujících faktorů pro
různé hodnocení a míru úspěchu jednotlivých projektů u specifických skupin respondentů. Zjišťované
informace budou zejména následující:

 Předchozí podpora zaměstnanosti
 Překážky pro zaměstnání
 Sociodemografické charakteristiky (věk, pohlaví, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání,

příp. další)

Limity metody (bariéry)

Uchazeč vnímá u navržené metody dotazníkového šetření zejména problém s dosažením dostatečné
návratnosti vzhledem ke specifikům cílové skupiny projektů, zejména pak u cílové skupiny projektu
NoPP – VPP. Vzhledem k tomu předpokládá využít více forem dotazníkových šetření (elektronické a
telefonické) a také využití dalších metod pro zvýšení návratnosti šetření (připomínky a/nebo soutěž),
více viz část Rekrutace respondentů.

Dalším z významných úskalí navržené metody může být potenciální zkreslení závěrů při analýze
výsledků realizovaného šetření. Předcházet tomuto plánuje uchazeč zejména důrazem na přesnost a
srozumitelnost při formulaci jednotlivých otázek v rámci dotazníkového šetření (více viz část Účel -
řešené EO). Zároveň bude uchazeč dbát na opatrné a přesné formulace závěrů se zohledněním
návratnosti šetření a dalších případných faktorů.

Hloubkové rozhovory s podpořenými osobami

Na dotazníkové šetření mezi podpořenými osobami jednotlivých projektů plánuje uchazeč navázat ve
formě série hloubkových rozhovorů s podpořenými osobami. Účelem těchto rozhovorů bude
poskytnout hlubší vhled do problematiky a zároveň potřebný kontext pro formulaci relevantních
závěrů a odpovědí na evaluační otázky.

Popis metody, datové zdroje, rozsah

Metodu hloubkových rozhovorů navrhuje uchazeč zejména s cílem získání přesných a komplexních
informací o názorech a zkušenostech podpořených osob. Uchazeč předpokládá realizaci hloubkových
rozhovorů se zastoupením minimálně dvou zástupců podpořených osob v každém kraji a pro každý
z hodnocených projektů. Celkem by tedy mělo být provedeno minimálně 56 rozhovorů (28 pro NoPP
– SÚMP, 28 pro NoPP – VPP). Uchazeč však předpokládá upřesnění počtu respondentů na základě
konkrétního rozvržení podpořených osob mezi jednotlivými kraji a také zohlednění výsledků
dotazníkových šetření, které mohou ukázat na výraznou specifičnost některého z regionu, na který se
pak může šeření po dohodě se zadavatelem blíže zaměřit.

Výběr a rekrutace respondentů

Reprezentativnost šetření bude spočívat na sledování základních stanovených kritérií (v případě
potřeby mohou být kritéria v první fázi projektu doplněna o další):

- reprezentativní územní zastoupení na úrovni kraje:
o ve vazbě na míru nezaměstnanosti
o ve vazbě na výši čerpaných prostředků
o ve vazbě na počet podpořených osob (absolventů NoPP - VPP a NoPP - SÚPM)

- reprezentativní zastoupení dle typu pozic (typologie bude vytvořena v úvodní fázi projektu,
a to pro NoPP - VPP a pro NoPP - SÚPM)

- reprezentativní zastoupení ve vazbě na podíly podpořených mužů a žen (měřeno
samostatně na úrovni NoPP - SÚPM a NoPP - VPP, protože lze očekávat rozdílné zastoupení
žen pro oba nástroje)

- zastoupení okresů s nejvyšší podílem nezaměstnaných osob ve vzorku
- zastoupení sociálně vyloučených lokalit
Výše uvedená kritéria předpokládají, že příjemce projektu disponuje potřebnými daty, tj. údaji po
počtu podpořených osob, čerpání min. na úrovni krajů.

Obdobně jako u dotazníkového šetření očekává uchazeč obtíže s motivací cílové skupiny pro účast na
rozhovoru, zejména poté u podpořených osob projektu NoPP – VPP. Pro podporu účasti cílové
skupiny na rozhovorech bude uchazeč klást důraz na důkladné a srozumitelné vysvětlení účelu
rozhovoru. Uchazeč předpokládá také využití osvědčených metod pro zvýšení motivace cílové
skupiny, zejména pak formou drobných dárků (např. káva či čokoláda) či pozvání na kávu či oběd
v rámci realizace rozhovoru.

Účel - řešené EO

Hloubkové rozhovory budou úzce spojené s předcházejícími dotazníkovými šeřeními mezi
podpořenými osobami jednotlivých projektů. Výsledky dotazníkových šetření předpokládá uchazeč
zohlednit při výběru respondentů pro hloubkové rozhovory a zároveň využít jako podklad pro
přípravu scénářů. Konkrétně by hloubkové rozhovory měly dále rozšiřovat a prohlubovat informace o
názorech a zkušeností podpořených osob s realizací projektů a potenciálně dodávat kontext a
rozšiřovat případná rozporuplná témata vycházející z dotazníkových šetření.

Předpokládaná témata pro hloubkové rozhovory svou strukturou kopírují témata řešená v rámci
dotazníkového šeření a budou konkrétněji modifikována na základě výsledků předcházejícího
dotazníkového šetření.

Limity metody (bariéry)

Rizikem pro úspěšnou realizaci hloubkových rozhovorů s podpořenými osobami je zejména motivace
cílové skupiny pro účast na rozhovorech. Jak již bylo zmíněno v rámci části zaměřující se na rekrutaci
respondentů, předpokládá uchazeč využít metody pro podporu motivace respondentů pro účast na
rozhovorech, zejména poté formou drobných dárků či pozvání na kávu či oběd.
1.3.3 Šetření mezi projektovým týmem a dalšími stakeholdery

Popis metody, datové zdroje, rozsah

V úvodní fázi evaluace předpokládá uchazeč realizovat důkladný desk research ke kontextu, natavení
a realizaci projektu. Na základě úvodního desk research bude mimo jiné provedena analýza
významných stakeholderů, která je uchazečem vnímána jako zásadní vstup pro tuto část terénního
šetření a pro vhodný výběr respondentů.

Uchazeč předpokládá realizaci 2 – 3 hloubkových rozhovorů s členy realizačních týmů jednotlivých
projektů (celkem tedy 4 – 6 rozhovorů). Dále budou realizovány 2 – 3 rozhovory s dalšími
stakeholdery, zejména poté se zástupci Generálního ředitelství Úřadu práce ČR, MPSV, případně
dalších odborníků.

Rizikem také může být rozdíly mezi jednotlivými tazateli. Uchazeč obvykle předchází výrazným rozdílů
důkladným úvodním školením tazatelů a následným „follow-up“ zhodnocením průběhu po realizaci
prvních rozhovorů.

Výběr a rekrutace respondentů

Výběr respondentů předpokládá uchazeč realizovat ve spolupráci se zadavatelem. V případě
projektového týmu předpokládá oslovit především vedoucí realizačních týmů a manažery klíčových
aktivit relevantních pro evaluaci.

Uchazeč nepředpokládá významné problémy s rekrutací respondentů pro hloubkové rozhovory.
S těmito typy aktérů ovšem opět bude dbáno na důkladné vysvětlení účelu rozhovoru i celé evaluace.
Pro důvěryhodnost tazatelů doporučuje uchazeč využít pověřovacího dopisu od zadavatele.

Účel - řešené EO

Rozhovory s realizačním týmem se budou zaměřovat především na různé aspekty nastavení a
realizace jednotlivých projektů a dále poté na očekávaný dopad realizace daného projektu pro
cílovou skupinu. Řešená témata by poté měla být následující:

 Popis nastavení projektů
 Průběh a kontext nastavení projektů
 Soulad nastavení projektů s potřebami cílových skupin
 Soulad realizace projektů s předpoklady
 Výběr podpořených osob do projektů
 Přístup k podpořeným osobám v rámci realizace projektů
 Očekávané dopady pro podpořené osoby
 Externí faktory ovlivňující realizaci projektů
 Hodnocení nastavení výzvy vzhledem k realizaci projektů
 Hodnocení rozdělení projektů

Rozhovory s dalšími stakeholdery by se dle předpokladů uchazeče měly zaměřit především na
hodnocení nastavení jednotlivých projektů a na soulad nastavení s potřebami cílové skupiny. Témata
by poté měla být následující:

 Hodnocení nastavení projektů
 Hodnocení výběru cílových skupin projektů
 Hodnocení realizovaných aktivit
 Soulad nastavení projektů s potřebami cílových skupin
 Očekávané dopady pro podpořené osoby
 Externí faktory ovlivňující realizaci projektů

Limity metody (bariéry)

Limitem individuálních (hloubkových) rozhovorů je zejména subjektivní charakter výsledků a
nemožnost zobecnění získaných výsledků. Tohoto si je uchazeč vědom a plánuje to zohlednit při
interpretaci výsledků a formulaci závěr a odpovědí na evaluační otázky.
1.3.4 Šetření mezi zástupci krajských poboček ÚP ČR

Popis metody

V rámci šetření mezi zástupci krajských poboček bude uchazeč sbírat data prostřednictvím polo-
strukturovaných rozhovorů (resp. hloubkových polo-standardizovaných rozhovorů). Tato metoda
sběru dat kombinuje výhody strukturovaného a nestrukturovaného rozhovoru. Takto vedené
rozhovory jsou do určité míry standardizovány prostřednictvím definice souboru témat a
přidružených otázek, které slouží jako jejich osnova. Avšak pořadí a formulace těchto témat a otázek
může být v průběhu rozhovoru pozměněna. Díky tomu, že struktura rozhovoru není předem závazně
zafixovaná, lze otázky spontánně upravovat a doplňovat dle odpovědí respondenta a získat tak co
nejrelevantnější data.

Pro rozhovor se zástupci krajské pobočky v rámci předvýzkumné fáze je tento způsob sběru dat
ideální, neboť umožní získat uchazeči detailní informace o zkoumaném tématu. Respondent během
něj může volně vyjadřovat své názory na zkoumanou problematiku. Díky předem připravenému
scénáři bude uchazeč schopen vést rozhovor a směřovat respondenta k výpovědím týkajícím se
oblastí, které jsou pro evaluaci projektu důležité.

Uchazeč upřednostňuje osobní kontakt s respondenty během rozhovoru před telefonickým či jiným
typem kontaktu. Osobní kontakt zajistí širší spektrum výpovědí a umožní zajistit detailnější odpovědi.

V návaznosti na zjištění z předvýzkumu bude uchazeč realizovat internetové dotazníkové šetření se
zástupci zbývajících krajských poboček ÚP ČR. V rámci dotazníku bude uchazeč využívat jak možností
uzavřených otázek, nabízejících respondentovi konkrétní kategorie odpovědí, tak možnosti otázek
otevřených, umožňující respondentovi volnou naraci. Zjištění získaná v rámci předvýzkumu umožní
uchazeči relevantně formulovat otázky dotazníku a vytvořit základní kategorie možností jejich
odpovědí. Díky použití otevřených otázek zároveň zajistí, že bude pokryto kompletní spektrum
odpovědí.

Internetové dotazníkové šetření bylo zvoleno jako nejvhodnější varianta pro cílovou skupinu, neboť
všichni z dotazovaných v rámci výkonu své práce disponují internetovým připojením stejně jako e-
mailovou schránkou (v rámci výkonu své pracovní činnosti). CAWI (ComputerAssisted Web
Interviewing) probíhá prostřednictvím on-line dotazníků, které má respondent možnost jednoduše a
relativně rychle vyplnit a odeslat uchazeči.

Pro představení uchazeče respondentům a zároveň pro zajištění vyšší míry návratnosti bude
v součinnosti se zadavatelem vytvořen pověřovací dopis, v rámci něhož zadavatel pověří uchazeče
zpracováním evaluace daného projektu a požádá relevantní aktéry o součinnost s uchazečem v rámci
výzkumného šetření. Tento dopis bude uchazeč následně používat ve fázi oslovení potenciálních
respondentů pro představení organizace, evaluace a své role v ní.

Výběr a rekrutace respondentů

V návaznosti na fakt, že se do národních individuálních projektů zapojily všechny kraje České
republiky, šetření mezi zástupci krajských poboček ÚP ČR bude cílit na zástupce ze všech krajů.
Uchazeč předpokládá, že kontakty na konkrétní relevantní osoby budou poskytnuty zadavatelem.
Případně budou vyžádány vždy od konkrétních krajských poboček ÚP ČR.

Za zástupce krajských poboček ÚP budou považovány osoby zapojené do implementace projektů
(NoPP – SÚMP a NoPP – VPP), potažmo pracovníci zodpovědní za realizaci aktivní politiky
zaměstnanosti na dané krajské pobočce a zároveň na příslušných kontaktních pracovištích.

Konkrétní pracovní pozice, které budou zahrnuty do výzkumného šetření, budou diskutovány se
zadavatelem, potažmo s vedoucími Oddělení projektů EU konkrétních poboček.

V první fázi evaluace bude v součinnosti se zadavatelem identifikována jedna krajská pobočka, která
bude zapojena do předvýzkumu. V rámci tohoto předvýzkumu proběhnou polo-strukturované
rozhovory se zástupci této krajské pobočky, kteří jsou zapojeni do implementace projektu NoPP –
SÚPM, a se zástupci zapojenými do projektu NoPP – VPP, během nichž bude zajištěn vhled uchazeče
do problematiky a kontextu, který spolu s desk research základní dokumentace přispěje k upřesnění
otázek dotazníku a vytvoření předběžné kategorizace odpovědí.

Dotazníkové šetření bude směrováno na zástupce všech krajských poboček a příslušných
kontaktních pracovišť tak, aby bylo zajištěno kompletní pokrytí všech regionů. Z tohoto šetření
očekáváme vysokou míru návratnosti v návaznosti na fakt, že je ÚP ČR zadavatelem evaluace a
uchazeč bude disponovat pověřovacím dopisem. Návratnost lze podpořit také rozesláním dotazníku
přímo zadavatelem.

Účel - řešené EO

V rámci rozhovorů a dotazníkového šetření se zástupci krajských poboček ÚP ČR bude uchazeč
zjišťovat informace a vazby proměnných pro zodpovězení evaluačních otázek jak procesního, tak
dopadového charakteru. Řešené evaluační okruhy uvádíme z důvodu vyšší míry přehlednosti pro oba
projekty dohromady, avšak budou zkoumány odděleně s relevantními aktéry pro každý projekt.

Informace o procesním nastavení projektů

 Informace o nastavení systému fungování implementace projektů (odpovědnosti, aktivity,
aktéři) – bude ověřováno primárně v rámci rozhovorů

 Současné potřeby v regionu a jejich změny
 Potřeby trhu práce, vhodnost nastavení modelu intervence
 Potřeby cílové skupiny, míra jejich naplnění v rámci projektů
 Proces výběru podpořených osob
 Struktura podpořených osob (z hlediska sociodemografických charakteristik a jejich situace na

trhu práce)
 Vliv změn potřeb regionu a podpory v rámci RIP na strukturu podpořených osob
 Bariéry podpořených osob pro vstup na trh práce
 Charakteristiky nezaměstnaných, kteří nenastoupili do žádného projektu
 Řetězení podpor a důvody, proč k němu dochází
 Přístup ÚP ČR k podpořeným osobám (individuální?)
 Soulad implementace projektů s původními plány a předpoklady
 Hodnocení spolupráce se zaměstnavateli
 Hodnocení rozdělení NoPP do dvou samostatných projektů NoPP – SÚPM a NoPP - VP

Informace o hodnocení dopadů projektů

 Vnímané dopady projektů (NoPP – SÚPM a NoPP - VP)
 Vnímané výhody nastavení projektů
 Vnímané nevýhody nastavení projektů
 Identifikace sociodemografické skupiny, pro kterou jsou nástroje NoPP – SÚPM nebo NoPP –

VPP nejpřínosnější
 Předčasná ukončení NoPP – SÚPM nebo NoPP – VPP a jejich důvody

Limity metody (bariéry)

Dotazníkové šetření je rychlým nástrojem ke sběru většího množství standardizovaných dat. Tato
standardizace umožní uchazeči oslovit všechny kraje (potažmo krajské pobočky ÚP ČR) a získaná data
pak vzájemně porovnávat, avšak může působit i jako limitující faktor. Vzhledem k tomu, že
standardizace vyžaduje vždy určitou míru zjednodušení popisu reality, je metoda dotazníkových
šetření vysoce citlivá na dobrou operacionalizaci evaluačních otázek, a tedy na formulaci otázek
dotazníku a možností odpovědí.

Uchazeč však provedením předvýzkumu na jedné z krajských poboček ÚP ČR přispěje k eliminaci
působení těchto omezení.

Možnost nízké míry návratnosti dotazníků je obecným limitem dotazníkového výzkumného šetření.
V našem případě bude však dotazník distribuován mezi aktéry působící v rámci krajských poboček ÚP
ČR a kontaktních pracovišť, na základě své dlouhodobé zkušenosti předpokládá uchazeč od tohoto
typu respondentů vyšší míru návratnosti. Pro zajištění její vyšší míry bude vytvořen pověřovací dopis,
případně bude domluveno rozeslání dotazníku ze strany Generálního ředitelství ÚP.
1.3.5 Šetření mezi zaměstnavateli

Popis metody

V rámci evaluace projektů proběhne výzkumné šetření mezi zaměstnavateli projektu NoPP – SÚPM a
zaměstnavateli projektu NoPP – VPP.

V rámci projektu NoPP – SÚPM jsou financovány mzdové náklady na pokrytí společensky účelných
pracovních míst vyhrazených, přičemž zaměstnavateli podpořených osob jsou majoritně soukromé
firmy, které pobírají příspěvek od ÚP ČR na jednotlivé pracovníky.

Projekt NoPP – VPP si klade za cíl vytváření veřejně prospěšných pracovních pozic pro uchazeče o
zaměstnání na obcích, či v příspěvkových organizacích nebo nestátních neziskových organizacích atp.

V rámci první fáze výzkumu provede uchazeč rozhovory se zaměstnavateli.

Vzhledem k charakteru cílové skupiny neuskuteční uchazeč skupinové rozhovory, ale 2-4
individuálnírozhovory pro každý projekt. Individuální rozhovory budou provedeny v místě sídla
zaměstnavatelů a byly zvoleny jako adekvátní metoda z důvodu nižší časové náročnosti pro
zaměstnavatele.

Rozhovory budou vedeny stejně jako s předchozí cílovou skupinou polo-strukturovaně. Na základě
dlouhodobé zkušenosti uchazeče se jedná o nejvhodnější formu, která umožní získat potřebné
informace, díky předem připravené struktuře dotazování, ale zároveň ponechává respondentovi
otevřený prostor k tomu uvést informace, které jsou pro něho důležité, a nejsou v rámci struktury
scénáře pokryty.

V rámci těchto rozhovorů získá dostatečné informace k upřesnění formulace otázek a kategorií
odpovědí pro dotazníkové šetření. Uchazeč předpokládá, že všichni zapojení zaměstnavatelé
(všechny firmy, obce či jiní aktéři) mají k dispozici internetové připojení a mají zřízeny e-mailové
adresy, bude tedy distribuovat dotazník on-line. Tento nástroj je relativně vhodnou alternativou
k jiným formám distribuce dotazníků a je pro danou cílovou skupinu respondentů nejvhodnější.

V dotazníku budou na základě informací získaných během předvýzkumu specifikovány kategorie
odpovědí a zároveň v něm bude ponechán prostor pro otevřené odpovědi respondentů a jejich
volnou naraci a doplnění informací, pro případ, že by nadefinované kategorie nepokryly dostatečně
celé spektrum možných odpovědí.

Výběr a rekrutace respondentů

Způsob výběru oslovených zaměstnavatelů bude do velké míry záviset na velikosti základní populace.
V návaznosti na ambice využít statistických metod analýzy dat, bude tedy podle velikosti základní
populace:

a) do hodnocení zahrnuta celá základní populace, tzn., v rámci cenzu budou osloveni
všichni zaměstnavatelé, kteří v projektu zajišťují NoPP – SÚPM nebo NoPP – VPP

b) proveden náhodný výběr, v němž bude zaručen reprezentativní podíl vzorku v rámci
jednotlivých krajů. Nejprve budou tedy dle krajů rozděleni zaměstnavatelé (zvlášť pro
NoPP – SÚPM a NoPP – VPP) zapojení do projektu, následně pak bude proveden náhodný
výběr zajišťující reprezentativitu vzorku v rámci jednotlivých krajů.

Rozhodnutí o tom, která z metod výběru vzorku bude použita, bude provedeno na základě dat, která
budou poskytnuta zadavatelem a ze kterých bude patrná velikost základní populace pro oba projekty.
Zajištění principu náhodnosti výběru, potažmo zahrnutí celé základní populace do šetření, umožní
v případě dostatečné návratnosti odpovědí, následné využití širšího spektra analytických metod ve
fázi zpracování dat.

Účel – řešené EO

V rámci výzkumných rozhovorů a dotazníkového šetření se uchazeč zaměří na zodpovězení
následujících okruhů evaluačních otázek, procesního a zároveň i dopadového charakteru. Uchazeč
vnímá odlišnosti mezi respondenty pro každý z projektů a bude je reflektovat v detailněji
rozpracovaných scénářích rozhovorů, potažmo v přípravě otázek a odpovědí pro dotazník.

Informace o procesním nastavení projektů

 Informace o nastavení systému fungování implementace projektů a jejich roli v něm
(odpovědnosti, aktivity, aktéři) – bude ověřováno v rámci rozhovorů

 Současné potřeby v regionu a jejich změny
 Potřeby trhu práce, vhodnost nastavení modelu intervence
 Vnímané potřeby cílové skupiny, míra jejich naplnění v rámci projektů
 Vnímané bariéry podpořených osob pro vstup na trh práce
 Hodnocení spolupráce s ÚP ČR
 Srozumitelnost dokumentů projektů: NoPP – SÚPM „Dohoda o vyhrazení společensky

účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a
ESF“ NoPP – VPP „Dohoda o vytvoření pracovních příležitostí v rámci VPP a poskytnutí
příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a ESF“

Informace o hodnocení dopadů projektů

 Vnímané dopady projektů (NoPP – SÚPM a NoPP - VP)
 Vnímané výhody nastavení projektů
 Vnímané nevýhody nastavení projektů
 Předčasná ukončení NoPP – SÚPM nebo NoPP – VPP a jejich důvody

Limity metody (bariéry)

Uchazeč očekává nižší míru návratnosti u zaměstnavatelů nežli u cílové skupiny zástupců krajských
poboček ÚP ČR. V rámci komunikace se zaměstnavateli použije již zmíněný pověřovací dopis ÚP ČR.
Zároveň je uchazeč připraven komunikovat případné obtíže s návratností se zadavatelem a požádat o
součinnost zadavatele při oslovování zaměstnavatelů. Uchazeč předpokládá, že v návaznosti na fakt,
že tato skupina respondentů je s ÚP ČR v kontaktu a že právě ÚP ČR jim poskytuje finanční
prostředky, budou respondenti kooperativnější.

Zásadní pro zvýšení návratnosti je také správné načasování spuštění dotazníkového šetření. Uchazeč
bude toto spuštění plánovat tak, aby snížil působení faktorů negativně ovlivňujících návratnost
dotazníků, např. letních dovolených, státních svátků apod.
Limity dotazníkového šetření spočívající v nedostatečném pokrytí všech témat či kategorií odpovědí,
eliminuje uchazeč v rámci předvýzkumu (rozhovorů se zaměstnavateli) a uvedením otevřených
otázek v dotazníku.

1.3.6 Fokusní skupina relevantních stakeholderů

Popis metody, datové zdroje, rozsah

Principem metody je diskuze, resp. řízený rozhovor malé skupiny respondentů na stanovené téma
pod vedením moderátora. Využití této metody umožňuje získat informace, názory a postoje různých
aktérů v relativně krátkém čase. Zároveň díky diskuzi a interakci mezi účastníky v reálné situaci
napomáhá vytvářet nové názory či vhledy do zkoumané problematiky nastavení a realizace
jednotlivých projektů.

Uchazeč navrhuje využití metody fokusní skupiny v závěrečné fázi evaluace, díky čemuž můžou
výsledky předcházejících šetření sloužit jako podklad pro formulaci scénáře pro fokusní skupinu.
Cílem by mělo být ověření výsledků, prohloubení informací o jednotlivých poznatcích a jejich
kontextu a zároveň navržení možných doporučení pro realizaci projektů.

Uchazeč předpokládá účast zástupců různých aktérů vstupujících do realizace projektů či těch, kteří
mají odborný vhled do problematiky. Předpokládá realizaci jedné fokusní skupiny pro oba
hodnocené projekty, kdy fokusní skupina by se měla částečně zaměřovat na konkrétní kraj, který se
vymyká ostatním v rámci výsledků předchozích šetření.

Výběr a rekrutace respondentů

Uchazeč předpokládá účast na fokusních skupinách především následujících aktérů:

 Zástupce zaměstnavatelů
 Realizační tým projektu (pravděpodobně vedoucí týmu)
 Zástupce krajské pobočky ÚP
 Zástupce Generálního ředitelství ÚP
 Zástupce odborníků na danou oblast
 Příp. zástupce cílové skupina projektů (podpořené osoby)

Výběr oslovených aktérů pro realizaci fokusní skupiny předpokládá uchazeč finalizovat po realizaci
počáteční fáze šetření a získání tak hlubšího vhledu do problematiky realizace jednotlivých projektů
ve spolupráci se zadavatelem.

Uchazečem jsou očekáváni komplikace při oslovování jednotlivých aktérů k účasti na fokusní skupině.
Pro zvýšení jejich motivace proto předpokládá důraz na srozumitelné a jasné vysvětlení účelu
plánovaného šetření a zejména u zástupců realizačního týmu, ÚP a odborníků poté využití
pověřovacího dopisu od zadavatele. Zejména pro cílovou skupinu podpořených osob, příp.
zaměstnavatelů je poté předpokládáno využití externích motivačních technik, např. dárků. Pro
všechny aktéry poté předpokládá uchazeč proplacení případných dopravních nákladů, čímž může
dojít k odstranění potenciální bariér pro účast na šetření.

Účel - řešené EO
Fokusní skupina by se měla tematicky zaměřovat především na téma nastavení projektu vůči
potřebám cílové skupiny, a to z různých pohledů zúčastněných aktérů. Toto obecné téma by mělo být
uchopeno dle jednotlivých specifických aspektů a relevantních evaluačních otázek. Zjišťováno by poté
mělo být specificky následující:

 Struktura podpořených osob vzhledem ke změnám v potřebách regionů
 Vliv projektů RIP na regionální strukturu podpořených osob
 Soulad podpory projektů vůči potřebám cílové skupiny
 Bariéry cílové skupiny pro vstup na trh práce
 Soulad realizace aktivit s potřebami trhu práce
 Změny dosažené realizací projektů
 Externí faktory pro realizaci projektů

Limity metody (bariéry)

Uchazeč očekává problémy s motivací jednotlivých skupin aktérů pro účast na fokusní skupině. Za
účelem eliminace tohoto rizika předpokládá využít spektrum motivačních technik, aby zajistil co
možná nejvyšší účast aktérů na fokusní skupině, více viz část Výběr a rekrutace respondentů.

Metoda fokusních skupin je zároveň velmi náročná pro kvalitní provedení zejména pokud jde o osobu
moderátora diskuze a dále poté pro její kvalitní zpracování. Uchazeč však disponuje týmem
zkušených odborníků, kteří mají zkušenosti z realizace fokusních skupin z předchozích evaluací (např.
Analýza absorpční kapacity a zaměření výzev v PO1 a PO2 OP VVV (MŠMT)), nepředpokládá proto
komplikace s realizací ani zpracováním šetření.
1.3.7 Specifikace průřezově využitých metod sběru dat

Dotazníkové šeření

Výhody a nevýhody metody

Hlavními přínosy metody je zajištění velkého počtu stejnorodých, reprezentativních a
kvantifikovatelných dat. Pomocí dotazníkového šetření je plánujeme obsáhnout rozsáhlé území celé
ČR a zachytit tak možná regionální specifika realizace jednotlivých projektů. Dotazníkové šetření na
upraveném portále totiž umožňuje různé druhy větvení a členění dotazníku. Hlavní výhody a
nevýhody metody dotazníkového šetření shrnuje následující tabulka:

Výhody Nevýhody

 nízká časová a finanční náročnost - možnost vysokého zkreslení odpovědí ze
strany respondentů (neosobní charakter)

 oslovení širokého okruhu respondentů a pokrytí - nižší míra návratnosti v porovnání s

rozsáhlého území rozhovory

 vyžaduje nižší počet výzkumníků

 relativně vysoká míra anonymity respondentů

 získání srovnatelných a kvantifikovatelných dat

Metodický postup

Dotazníkové šetření bude realizováno elektronickou, případně u cílové skupiny podpořených osob
také telefonickou formou. Uchazeč předpokládá v rámci jednotlivých šetření využití kombinace
uzavřených a otevřených otázek, které jsou níže specifikovány pro jednotlivá šetření mezi konkrétní
cílovou skupinou. Dotazník je sestavován tak, aby respondentovi nezabralo jeho vyplnění více než
15 minut (v případě PAPI i CATI by jeho vyplnění nemělo zabrat více než 10 minut). Delší dotazník
by z naší zkušenosti již výrazně snižoval míru návratnosti.

Uchazeč předpokládá využití výběrového šetření, které dosahuje obvykle vyšší návratnost a větší
přesnost realizovaného šetření. Další z výhod výběrového šetření je poté nižší zátěž cílové skupiny.
Konkrétní metody výběru respondentů jsou poté popsány specificky u každého z plánovaných
šetření. Určení konkrétního počtu oslovených respondentů předpokládá uchazeč v úvodní fázi
realizace šetření po získání konkrétních informací o cílových skupinách jednotlivých šetření a se
zohledněním následující tabulky:

Velikost populace Interval spolehlivosti Interval spolehlivosti Interval spolehlivosti

±3 ±5 ± 10

500 345 220 80

1000 525 285 90

3 000 810 350 100

5 000 910 370 100

10 000 1 000 400 100

100 000 1 100 400 100

1 000 000 1 100 400 100

10 000 000 1 100 400 100

Zdroj: Nekola, M. (2018): Prezentace k workshopu Dotazníková šetření. Evaluační konference ČES
Dotazníkové šetření prochází pilotní studií na vybraném vzorku respondentů, následně jsou před
ostrým spuštěním provedeny případné úpravy scénáře.

Při zahájení vlastního šetření na celém vzorku jsou v případě on-line dotazníku respondenti obesláni
oslovovacím emailem, kde je popsán účel a zaměření dotazníku který je respondentům obvykle
rozesílán ze strany zadavatele, pro zvýšení kredibility a tedy i návratnosti dotazníku, případně lze
využít odkaz na pověření k provedení průzkumu. Respondenti jsou 2-3 pracovní dny před ukončením
dotazníkového šetření znovu upozorněni na dotazníkové šetření s prosbou o jeho vyplnění. V případě
telefonického šetření jsou respondenti osloveni přímo, kdy jsou před položením otázek nejprve
seznámeni s náplní a účelem dotazníku a osloveni k účasti na šetření.

Metodický postup realizace dotazníkového šetření s důrazem na on-line formu ukazuje následující
schéma:

Přípravná fáze Ověření Vlastní šetření

Stanovení Scénář Pilotní 1. etapa 2. etapa
vzorku dotazníku ověření šetření šetření

respondentů Identifikační Adaptace Oslovení Připomínky
otázky scénáře
Zaměstnavatelé
Podpořené Uzavřené
osoby otázky

Krajské ÚP Škálovací
otázky
Získání
kontaktů na Otevřené
respondenty otázky

Zadavatel

Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření

Výstupy dotazníkového šetření budou detailně zpracovávány prostřednictvím standardních
statistických metod. V případě dostatečné návratnosti bude využito analytických metod
induktivní statistiky a závěry budou poté vztaženy pro celou cílovou populaci. V případě, že
nebude dosaženo dostatečné návratnosti, budou závěry vyhodnoceny metodami deskriptivní
statistiky.

Při zpracování výsledků klademe pro názornost a lepší ilustraci výsledků důraz na vizualizaci
výsledků pomocí grafů a tabulek. Jako vhodné se jeví především jednoduché typy grafického
znázornění (koláčové, terčové, sloupcové grafy). Za vhodné považuje uchazeč souhrnně zhodnotit a
interpretovat kvantitativní (případně i kvalitativní) výsledky hodnocení daného faktoru
respondenty (ať již průměrnou „známkou“, případně četnostmi odpovědí, apod.). Při interpretaci
zaujmeme uchazeč vždy „hodnotící“ stanovisko daného jevu/faktoru.

Rizika využití metody a jejich předcházení
Velké riziko pro danou metodu představuje kvalita a dostupnost kontaktů na cílovou skupinu.
Předcházení naplnění tohoto rizika předpokládá uchazeč ve spolupráci se zadavatelem, který se
v zadávací dokumentaci zavázal poskytnout potřebné kontakty.

S kvalitou a dostupností kontaktů na cílovou skupinu poté úzce souvisí riziku nízké návratnosti
dotazníkového šetření. S ohledem na vysokou míru tohoto rizika zejména u cílové supiny
podpořených osob klade uchazeč důraz na techniky předcházení tomuto riziku, především tedy na:

 Důkladné vysvětlení účelu šetření
 Výběr nejvhodnější formy dotazníkového šetření (elektronická či telefonická)
 Využití připomínek v případě elektronické formy šetření
 Využití externí motivace respondentů (např. soutěž)
Dalším z významných úskalí navržené metody může být potenciální zkreslení závěrů při analýze
výsledků realizovaného šetření. Předcházet tomuto plánuje uchazeč zejména důrazem na přesnost a
srozumitelnost při formulaci jednotlivých otázek v rámci dotazníkového šetření a zároveň opatrnost a
důkladnost při formulaci závěrů jednotlivých šetření.

Individuální rozhovory

Výhody a nevýhody metody

Cílem rozhovorů je získat podrobné informace kvalitativního charakteru k řešené otázce přímo v
terénu, dále budou využívány pro získání vstupního vhledu do realizace jednotlivých projektů (jako
tzv. předvýzkum) a pro ověření a rozšíření již získaných informací z realizovaných dotazníkových
šetření.

Výhody Nevýhody

 vyšší návratnost v porovnání s dotazníky  časová náročnost
 nižší nároky na vlastní iniciativu respondenta  pracnost a nákladnost sběru dat
 vyšší komplexnost získaných dat díky nižší šanci na  nutnost spolupráce respondentů

vynechání některých otázek ze strany respondenta  nízká přesvědčivost zajištění anonymity pro
 eliminace problémů s porozuměním textu respondenty

 možnost odhalení řady detailních informací  možné zkreslení v důsledku nepochopení či
špatného pochopení otázky respondentem
 možnost operativně vést otázky žádoucím směrem
 možné zkreslení z důvodu rozdílů mezi tazateli a
jejich chováním

Metodický postup

Uchazeč předpokládá primární využití hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Základem je
předem daný soubor témat a přidružených otázek, avšak jejich pořadí a formulace může být
pozměněna a zároveň je možné klást doplňující otázky pro lepší pochopení otázky či dovysvětlení
odpovědi respondenta. V případě zjištění některé zajímavé či důležité informace ve vztahu k
předmětu šetření se tazatel snaží povzbudit respondenta k rozvinutí myšlenky.

V úvodní fázi rozhovoru tazatel respondentovi srozumitelně vysvětlí cíl, smysl a obsah rozhovoru a
navodí optimální atmosféru, která umožní získat od respondenta požadované informace. Jádrem
rozhovoru je kladení otázek dle připraveného scénáře. Při rozhovorech klade uchazeč důraz na
pozorné poslouchání, komunikování zájmu a akceptaci respondenta, zároveň se snaží do projevu
respondenta příliš nezasahovat, pokud se jeho výpověď významně neodklání od tématu.

V závěru je možné jsou sumarizované hlavní body rozhovoru a je také zvykem respondenta
„odměnit“ např. poděkováním, oceněním ochoty apod. Po skončení rozhovoru doplníme záznam
vytvořený v průběhu rozhovoru a zároveň si zaznamenáme všechny potenciálně užitečné okolnosti
rozhovoru.

Vyhodnocení výsledků rozhovorů

Získané informace z realizace individuálních rozhovorů budou následně podrobeny důkladné
obsahové analýze, jejichž výsledky budou jedním z podkladů pro vyhodnocení evaluačních otázek a
formulaci závěrů. Využito bude mimo jiné i konkrétních anonymizovaných citací pro zvýšení čtivosti
textu zpráv a přesnému vyznění závěrů.

Rizika využití metody a jejich předcházení

Podobně jako u dalších šetření mohou nastat problémy především s kvalitou a dostupností kontaktů
na cílové skupiny a dále poté s ochotou respondentů k realizaci rozhovorů. Uchazeč předpokládá
spolupráci se zadavatelem při získávání kontaktů na potřebné cílové skupiny, zejména poté na
podpořené osoby a členy realizačních týmů. Zvýšení ochoty respondentů k realizaci rozhovoru
předpokládá různou formou podle specifik jednotlivých cílových skupin, více viz konkrétní šetření
v kapitole 2.3.
1.3.8 Specifikace průřezově využitých metod analýzy dat

Obsahová analýza

Popis metody a metodický postup

Obsahová analýza je na pomezí kvalitativních a kvantitativních přístupů – opírá se o kvantitativní
způsob zkoumání, ale obsahuje kvalitativní postupy. Výsledky obsahové analýzy umožňují
identifikovat a kvantifikovat koncepty, nápady, strategie a jejich vzory a trendy, které se vyskytují v
rámci určité skupiny nebo v průběhu času.

Vyhledávají se konkrétní slova a témata, stanovuje se četnost jejich výskytu, význam a vzájemný
vztah a získané poznatky se interpretují. Pomocí obsahové analýzy lze ověřit, zda text (např. zápis
z rozhovorů či fokusních skupin), obsahuje relevantní a použitelná data. Součástí obsahové analýzy
může být i analýza klíčových slov, pro analýzu velmi rozsáhlých textů může být pak využíváno
softwaru. V rámci obsahové analýzy mohou být vyhledávána konkrétní slova, slovní spojení, věty
nebo celé části textu. Analýza může být zaměřena na zjišťování existence jednotlivých témat, četnost
jejich výskytu či kontext jejich zařazení.

Uplatnění metody obsahové analýzy zahrnuje stanovení kódů pro určité aspekty či kategorií, které
budou v textu vyhledávány. Ke stanovení kategorií je tudíž přistupováno pečlivě, kategorie jsou
stanovovány relevantními experty na danou oblast a podléhají kontrole v rámci týmu. Zařazována je
také pilotáž obsahové analýzy, kdy je ověřováno, zda jsou stanovené kódy resp. kategorie relevantní
analyzovaným textům a odpovídají předpokladům.

Dalším krokem je sestavení „převodníku“, s jehož pomocí lze přiřazovat možné výskyty proměnných
ve specifických slovních formách v textu k jednotlivým kategoriím. V další části je přistupováno již k
samotnému slovnímu rozbor obsah, kdy jsou vybírána a přiřazována slova z textu kategoriím, které
byly definovány. Následuje rozbor a komparace získaných informací.

Syntéza

Popis metody a metodologický postup (standard)

Syntézou rozumíme sumarizaci získaných poznatků vedoucí k získání nových informací, vztahů a
zákonitostí na kvalitativně vyšší úrovni. Metody bude využito zejména v závěru plánované evaluace
k propojení poznatků a výsledků z proběhlých šetření a analýz a pro formulaci závěrů a odpovědí na
evaluační otázky.

Výhodou syntézy je, že umožňuje poznání daného problému či tématu v jeho úplnosti, pomáhá k
pochopení vzájemné souvislosti jevů a procesů. Cílem syntézy je nalézt vzájemné vztahy určitých
jevů, zařadit a sjednotit je do většího celku a obecnějšího kontextu, a také objasnit strukturu a
fungování zkoumaného obecnějšího tématu/problému.

Při využití metody v evaluačních projektech do syntézy vstupují např. dílčí zjištění – výsledky
jednotlivých metod, závěry expertního zhodnocení. Prostřednictvím syntézy jsou identifikovány
dopady/přínosy (zejm. v podobě dosažených změn u podpořených osob jednotlivých projektů),
vnitřní i vnější vlivy (faktory, překážky pro realizaci projektů apod.) ovlivňující tyto dopady a další
skutečnosti vztahující se k předmětu hodnocení.

Statistická analýza dat

Popis metody

Využití induktivní statistické analýzy dat předpokládá uchazeč v případě, že bude získáno
dostatečné množství primárních dat pro realizaci statistické analýzy. Minimálně však bude
využito vhodných metod deskriptivní statistiky.
Výstupy kvantitativního (zejména z plánovaných dotazníkových šetření mezi podpořenými
osobami, zástupci krajských poboček ÚP a mezi zaměstnavateli) i kvalitativního šetření
(zejména z individuálních rozhovorů a fokusních skupin) budou detailně zpracovávány
softwarově prostřednictvím vhodných standardních statistických metod. Výsledky budou
k dispozici pro připomínky zadavatele a budou dále sloužit jako vstupy pro formulaci závěrů a
odpovědí na evaluační otázky projektu.
1.4 Vyhodnocení evaluačních otázek

Evaluační otázky budou zodpovídány na základě realizace metod uvedených v předešlé kapitole. Pro lepší orientaci je níže uvedena evaluační matice
s přehledem evaluačních otázek a evaluačních metod.

NoPP - VPP:

EO číslo: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Deskresearch
x x x x x x x x x

Dotazníkové šetření mezi x x x x x x x x x x x
podpořenými osobami

Hloubkové rozhovory s x x x x x x x x
podpořenými osobami

Rozhovory s projektovým x x x x x x x
týmem

Šetření mezi zástupci x x x x x x x x x x x x x
krajských poboček ÚP ČR

Šetření mezi zaměstnavateli x x x x x x x

Fokusní skupina důležitých x x x x x
stakeholderů
NoPP - SÚPM:

EO číslo: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Deskresearch
x x x x x x x x x

Dotazníkové šetření mezi x x x x x x x x x x x
podpořenými osobami

Hloubkové rozhovory s x x x x x x x x
podpořenými osobami

Rozhovory s projektovým x x x x x x x
týmem

Šetření mezi zástupci x x x x x x x x x x x x x
krajských poboček ÚP ČR

Šetření mezi zaměstnavateli x x x x x x x

Fokusní skupina důležitých x x x x x
stakeholderů
2 Harmonogram

Následuje předpokládaný harmonogram realizace evaluace pro jednotlivé hodnocené projekty:

NoPP - VPP:

1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc

Deskresearch

Rozpracování evaluačního designu

Vstupní zpráva

Dotazníkové šetření mezi
podpořenými osobami

Hloubkové rozhovory s
podpořenými osobami

Rozhovory s projektovým týmem

Předvýzkumné šetření mezi
zástupci krajských poboček ÚP ČR

Dotazníkové šetření mezi zástupci
krajských poboček ÚP ČR

Předvýzkumné šetření mezi
zaměstnavateli

Dotazníkové šetření mezi
zaměstnavateli

Fokusní skupina důležitých
stakeholderů

Závěrečná zpráva
NoPP - SÚPM: 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc

Deskresearch
Rozpracování evaluačního designu
Vstupní zpráva
Dotazníkové šetření mezi
podpořenými osobami
Hloubkové rozhovory s
podpořenými osobami
Rozhovory s projektovým týmem

Předvýzkumné šetření mezi
zástupci krajských poboček ÚP ČR

Dotazníkové šetření mezi zástupci
krajských poboček ÚP ČR
Předvýzkumné šetření mezi
zaměstnavateli
Dotazníkové šetření mezi
zaměstnavateli
Fokusní skupina důležitých
stakeholderů
Závěrečná zpráva
3 Analýza rizik

Uchazeč si je vědom rizik, která by mohla nastat a ohrozit realizaci projektu. Za tímto účelem tak
zpracoval analýzu rizik, navrhnul opatření k jejich předcházení a způsob řešení, pokud dané riziko
nastane.

Hodnocen je celkový vliv rizik a pravděpodobnost jejich výskytu. Ke zhodnocení rizik jsou využity
následující škály:

Škála významnosti rizika

Velmi malý Malý Střední Velký Velmi velký
5% 20 % 40 % 60 % 80 %

Škála pravděpodobnosti výskytu rizika

Velmi nízká Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká
5% 20 % 40 % 60 % 80 %

Níže je přiložena přehledová tabulka rizik, kde jsou i návrhy opatření, která minimalizují nebo
zcela eliminují uvedená rizika.

Vedoucí projektu bude zodpovědný za oblast řízení rizik. Rizika budou průběžně aktualizována ve
vazbě na řídící a kontrolní systém projektu, stanovený v souladu se zásadami dobré praxe
projektového managementu (dle Project Management Body ofKnowledge, edition 4).
NABÍDKA NA REALIZACI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
EVALUACE PROJEKTŮ NoPP SÚPM A NoPP VPP

ID Riziko Dopad Význam- Pravděpo- Mechanismy pro předcházení Způsob řešení vzniku rizika
nost dobnost rizika
1 Špatné rizika výskytu V případě vzniku rizika dojde v nejkratším možném čase
pochopení Důkladné studium zadávací k upozornění a případnému svolání schůzky, kde budou dané
požadavků Nevhodně 80 % 10 % dokumentace, oboustranná požadavky vyjasněny. Tento postup je hlavním způsobem, jak
zadavatele aktivní komunikace, písemná riziko eliminovat a zabránit mu zásadně ovlivnit postup
zvolený přístup ke formulace zadání evaluace.

zpracování Realizace úvodního setkání,
kde budou požadavky
zakázky dovysvětleny.

2 Vysoká vytíženost Zpoždění 40 % 20 % Flexibilita komunikace, Schůzky a jednání budou plánovány v nezbytně minimálním

pracovníků v počátečních možnost technických řešení rozsahu tak, aby zadavatel nebyl nadměrně zatěžován. Tým

zadavatele a fázích projektu (skype, telefon) uchazeče je připraven být co nejvíce flexibilní ve vztahu

evaluačních k požadavkům zadavatele při organizaci schůzek a konzultací.

stakeholderů / Minimalizace požadavků na S ohledem na harmonogram evaluace je včasné plánování
zadavatele (využití zkušeností jednání a využívání vhodných nástrojů komunikace
omezená se získáváním dat) dostatečným opatřením pro zajištění dobré spolupráce.

dostupnost pro

spolupráci Plánování harmonogramu

jednání s dostatečným

předstihem

Zpoždění Zástupnost členů týmu Členové realizačního týmu uchazeče budou mít své kapacity
odpovědných za jednotlivé v rámci organizační struktury uchazeče plánovány s plným

Omezení kapacit realizace úkoly ohledem na zajištění dostatečné časové a odborné kapacity.
členů realizačního plánovaných
3 týmu uchazeče aktivit a 40 % 20 % Pravidelné interní schůzky V případě, že dojde k omezení kapacit některého ze členů
harmonogramu
realizačního týmu, vzájemné realizačního týmu, je možné jej zastoupit dalším členem,
informování o postupu prací neboť znalost problematiky evaluací je u všech členů týmu na
zakázky
vysoké úrovni.

4 Nedostatečná Zpoždění aktivit 60 % 20 % Realizace úvodního setkání, Nedostatečná komunikace, která by vedla k problémům
v realizaci evaluace, může být chybou obou stran. Uchazeč
komunikace mezi v průběhu
NABÍDKA NA REALIZACI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
EVALUACE PROJEKTŮ NoPP SÚPM A NoPP VPP

ID Riziko Dopad Význam- Pravděpo- Mechanismy pro předcházení Způsob řešení vzniku rizika
nost dobnost rizika
zadavatelem a realizace zakázky; rizika výskytu však vnímá svoji roli při zpracování evaluace mimo jiné také
uchazečem výstupy kde proběhne určení v aktivním posouvání celého projektu a tedy i komunikace.
nevyhovující 90 % 30 % kontaktních osob včetně Jediným vhodným řešením pro případně detekované
požadavkům jejich zástupců, předání problémy v komunikaci je oboustranné otevření jednání a
zadavatele 80 % 30 % kontaktních údajů dohodnutí úpravy změn v komunikaci.

5 Neochota Nemožnost 90 % 30 % Určení hlavních prostředků V případě, že bude zaznamenána vyšší než předpokládaná
potenciálních adekvátně vzájemné komunikace neochota respondentů ke spolupráci, bude tato situace
respondentů se vyhodnotit komunikována se Zadavatelem a budou navržena nápravná
účastnit evaluační otázky Zapojení zadavatele při opatření.
výzkumných oslovení respondentů Avšak díky dlouhodobé zkušenosti uchazeče s oslovováním
aktivit (projektového týmu, různých typů respondentů bude pravděpodobnost výskytu
krajských poboček ÚP ČR, tohoto rizika, za předpokladu uplatnění veškerých
6 Nedostupnost dat Nemožnost zaměstnavatelů). plánovaných preventivních aktivit, minimální.

pro statistickou adekvátně Navržení soutěže pro V případě nedostupnosti konkrétních statistických dat
respondenty z řad potřebných pro zodpovězení evaluačních otázek bude uchazeč
analýzu vyhodnotit podpořených osob, po komunikaci se zadavatelem modifikovat sběr primárních
s možností výher v případě dat (např. otázky dotazníků) tak, aby získal adekvátní
evaluační otázky jejich účasti na šetření. informace pro zodpovězení evaluačních otázek z vlastního
výzkumného šetření.
7 Nedostupnost Nemožnost Opakované připomínky ze
kontaktů na adekvátně strany uchazeče. V případě nedostupnosti určitých kontaktů bude uchazeč tuto
situaci komunikovat se zadavatelem a budou společně hledat
Během úvodní schůzky bude
vyjasněno, jaký sekundární
data jsou pro analýzu
zapotřebí a jakým typem dat
zadavatel aktuálně disponuje
a může je uchazeči
poskytnout.

Kontakty budou poskytnuty
zadavatelem, přičemž
NABÍDKA NA REALIZACI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
EVALUACE PROJEKTŮ NoPP SÚPM A NoPP VPP

ID Riziko Dopad Význam- Pravděpo- Mechanismy pro předcházení Způsob řešení vzniku rizika
nost dobnost rizika
rizika výskytu řešení, ať už substituční respondenty (pokud to bude možné),
uchazeč bude s dostatečným případně jiné cesty, jak je oslovit.
respondenty/ne vyhodnotit předstihem se zadavatelem V případě nemožnosti je nalézt bude dále diskutována
možnost je evaluační otázky komunikovat o tom, jaký typ potenciální modifikace evaluačního designu.
poskytnout kontaktů potřebuje.
zadavatelem

8 Nízká vypovídající Nemožnost 60 % 10 % Metody požadované zadávací V případě, že by se v průběhu evaluace zjistilo, že některé

schopnost adekvátně dokumentací byly adekvátně metody a postupy nepřinášejí relevantní výsledky, bude

využitých vyhodnotit doplněny tak, aby byly navržena případná změna či úprava metodického postupu v

evaluačních evaluační otázky eliminovány případné slabiny úzké spolupráci se zadavatelem.

metod a nedostatky metod. Jakákoli změna v oblasti metodického přístupu bude úzce

Byly jasně komunikovány komunikována se zadavatelem a bude vyžadovat jeho

interpretační limity použitých odsouhlasení.

metod.
NABÍDKA NA REALIZACI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
EVALUACE PROJEKTŮ NoPP SÚPM A NoPP VPP

4 Popis realizačního týmu – zkušenosti
vedoucího týmu

Jméno, příjmení: XXX
Dosažené vzdělání: Vysokoškolské; magisterský titul (Mgr.) – Universita Karlova, Fakulta sociálních

věd, Institut mezinárodních studií, studijní obor Západoevropská studia
Reference na plnění obdobných evaluací:

 Analýza potřebnosti projektu Zvýšení odborné úrovně znalostí a dovedností v sektoru
stavebnictví prostřednictvím koncepčního vzdělávání (MPO, 2017) – vedoucí realizačního
týmu

 Procesní evaluace implementace Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám v
rámci Operačního programu Zaměstnanost (MPSV, 2018) – senior expert projektu

 Strategická evaluace OP Zaměstnanost I – relevance (MPSV, 2016-2017) – senior expert
projektu

 Evaluace dopadů a dobré praxe OP LZZ na základě případových studií a jejich meta-analýzy
(MPSV, 2014-2015) – senior expert projektu

 Vypracování metodiky pro evaluaci dopadů individuálních projektů OP LZZ a jejich pilotní
ověření (MPSV, 2015) – vedoucí realizačního týmu

 Ex – ante hodnocení návrhu Dohody o partnerství pro programové období 2014 – 2020
(MMR, 2013-2014) – senior expert projektu

 Ex-ante evaluace programového dokumentu ESF v gesci MPSV pro období 2014 – 2020
(MPSV, 2012-2014) – senior expert projektu

 Hodnocení Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 (MZe, 2016-nyní) – senior expert
projektu

 Evaluace plnění priorit a specifických cílů a ověření změn rozvojových priorit programu
Interreg V-A Česká republika – Polsko (MMR, 2017-nyní) – senior expert projektu

Já, XXX, čestně prohlašuji, že všechny výše uvedené informace jsou pravdivé.

__________________
XXX
NABÍDKA NA REALIZACI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
EVALUACE PROJEKTŮ NoPP SÚPM A NoPP VPP

Název veřejné zakázky:
„Evaluace projektů Nové pracovní příležitosti – společensky účelná pracovní místa vyhrazená

(NoPP- SÚPM) a Nové pracovní příležitosti – veřejně prospěšné práce (NoPP – VPP)“

Plnění veřejné zakázky uvedené výše nebude plněno prostřednictvím poddodavatelů.

V Praze dne 26. 05. 2018

Podpis osob oprávněných zastupovat účastníka zadávacího řízení:

Za Zpracovatele:
anonymizováno

…………………………………………….
Ing. Petr Volek
Jednatel

Evaluation Advisory CE s. r. o.

Za Zpracovatele:
anonymizováno

…………………………………………….
Mgr. Miloš Blaškovan
Jednatel

Evaluation Advisory CE s. r. o.

Textová podoba smlouvy Smlouva č. 6813383: Smlouva o zpracování evaluace

Příloha ÚP NoPP VPP a SÚPM_EACE.pdf

Někdo musí koukat mocným pod ruce