Textová podoba smlouvy - Hlídač státu.

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud

Spisová zn. MK-S 16653/2015 OVV

S M L O U V A č . 24/2016/OVV

o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu
uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Smluvní strany:
1. Poskytovatel: Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu

Adresa: Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1
IČ: 00023671
Zastoupené:
(dále jen „poskytovatel“)

2. Příjemce: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
Právní forma: veřejná výzkumná instituce
Adresa: Valentinská 91/1, 110 00 Praha 1
IČ: 68378017
Zastoupený:
(dále jen „příjemce“)

uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění
pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto

smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového
projektu

Článek 1
Předmět smlouvy
1. Předmětem této smlouvy je poskytnutí účelové podpory z Programu na podporu
aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až
2022 (NAKI II) – kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum,
experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „účelová

1
podpora“) do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci na řešení projektu
č. 14 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích
na rok 2016.

2. Název projektu: GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny

Identifikační kód projektu: DG16P02H024

3. Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AI – Jazykověda;

naplňující specifický cíl/specifické cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného
výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022
(NAKI II) č.: 1.2 Výzkum a jeho uplatnění – jazyk a literatura

4. Cílem projektu je za pomoci moderních technologií zpřístupnit české i mezinárodní
veřejnosti výsledky bádání české paleoslovenistiky v oblasti staroslověnské lexikografie v
podobě specializovaných veřejných databází. Vytyčeného cíle bude dosaženo za pomoci
softwarových nástrojů pro retrokonverze speciálních výkladových slovníků a encyklopedií z
tištěné do digitální podoby a dále digitalizací staroslověnské lístkové kartotéky, světově
unikátního materiálu, na jehož základě byl v druhé polovině 20. století vytvořen
čtyřsvazkový Slovník jazyka staroslověnského, fundamentální dílo české i světové
paleoslovenistiky.

Aplikovatelnost navržené metodiky a plánovaných softwarových nástrojů bude ověřena v
praxi na základě vytvoření a zahájení pilotního provozu specializovaných veřejných
databází, jejichž obsah bude založen na lexikografických projektech vytvořených českými
badateli v českém prostředí a vědecky zpracovávajících lexikální fond staroslověnštiny.
Tyto databáze budou postupně plněny lexikálním materiálem, který vznikl v Slovanském
ústavu AV ČR, v. v. i., pro tato lexikografická díla: Slovník jazyka staroslověnského,
Slovník nejstarších staroslověnských památek a Řecko-staroslověnský index.

Tímto způsobem zpracování bude zajištěno trvalé uchování dat v digitální podobě a za
pomoci moderních softwarových nástrojů bude možné obsah těchto databází nadále rozvíjet,
doplňovat a inovovat a udržovat je tak, na rozdíl od tištěných slovníků a jiných odborných
příruček, vždy na aktuální úrovni vědeckého poznání. Prestiž české paleoslovenistky, která
dosáhla v minulých desetiletích vynikajících výsledků, bude díky tomuto projektu
zachována a dále posílena i pro 21. století.
5. Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou:

předpokládané výsledky projektu počet
Hlavní výsledky

Fuzit - užitný vzor
Fprum - průmyslový vzor
Gprot - prototyp
Gfunk - funkční vzorek
Nmet - certifikovaná metodika
Npam - památkový postup
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem
P – patent

- "evropský“ patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na

základě platné licenční smlouvy
- ostatní patenty

2
předpokládané výsledky projektu počet
3
R - software
Zpolop - poloprovoz 5
Ztech - ověřená technologie 4
1
Hleg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem 9
Hneleg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy 1
závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI

Vedlejší výsledky

A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty

B - odborná kniha
C - kapitola v odborné knize
D - článek ve sborníku (z konference)

J - recenzovaný odborný článek

M - uspořádání konference
W - uspořádání workshopu

6. Hlavní výsledky řešení projektu druhů

F-užitný vzor, průmyslový vzor, G-prototyp, funkční vzorek, H- výsledky promítnuté do
právních předpisů a norem a výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní
povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele, N- certifikovaná
metodika, památkový postup, specializované mapy, P- patent, R- software, Z- poloprovoz,
ověřená technologie a E- uspořádání výstavy společně s kritickým katalogem výstavy (druhu
B) a vedlejší výsledky druhu B-odborná kniha a druhu A- audiovizuální tvorba, elektronické
dokumenty (v případě, že jde o specializovanou veřejnou databázi), jsou-li v projektu jako
plánované výsledky uvedeny, které budou příjemcem v průběhu řešení či po jeho ukončení
uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel poskytuje podporu až ve výši 100%
uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně
poskytovateli a následně budou příjemcem uplatněny v Informačním systému výzkumu,
vývoje a inovací – databázi RIV jako jedinečné výsledky tohoto projektu. Příjemce se
zavazuje, že tyto výsledky neuplatní jako výsledky jiných výzkumných aktivit
podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací, u jiných poskytovatelů než u Ministerstva kultury (dále jen „MK“). Porušení
tohoto závazku ze strany příjemce a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za
hrubé porušení podmínek této smlouvy.

7. Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou
návrhu projektu, který je přílohou č. 1 a se schváleným rozpočtem projektu, který je přílohou
č. 2 této smlouvy.

8. Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření
a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy.

9. S výjimkou okolností vyšší moci a dalších okolností neovlivnitelných smluvními stranami je
příjemce podílející se na řešení projektu povinen svoji činností při řešení projektu dosáhnout
výsledků řešení a cíle projektu stanovených touto smlouvou.

3
Článek 2
Doba řešení projektu a účinnost smlouvy
1. Smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran.
2. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro
vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté účelové podpory podle
rozpočtových pravidel 1) a závěrečné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.
3. Zahájení řešení projektu: rok 2016. Příjemce je povinen zahájit řešení projektu do
60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.
4. Ukončení řešení projektu: Příjemce ukončí čerpání poskytnuté účelové podpory k řešení
projektu nejpozději dnem 31. 12. 2020.
Smlouva je splněna dnem schválení závěrečné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků
poskytovatelem a vložení údajů o závěrečném zhodnocení projektu do Informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVaI - CEP).
Splněním pozbývá smlouva účinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto článku.
5. I po splnění smlouvy zůstávají v účinnosti její následující ustanovení:
a) články 6 a 7 smlouvy,
b) článek 4 odst. 9 a 10, část A přílohy č. 3,
c) článek 7 přílohy č. 3,
d) článek 8 odst. 8 až 11, část A přílohy č. 3,
e) část B přílohy č. 3,
f) část D přílohy č. 3.
6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících
z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.
7. Plnění závazků smluvních stran, vyplývajících z této smlouvy, není nemožným, lze-li ho
uskutečnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
8. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou
smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti
smlouvy a dalšími sjednanými podmínkami ukončení. Nedílnou součástí takové dohody musí
být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.
9. Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.

Článek 3
Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory
1. Poskytovatel poskytne příjemci podporu na řešení projektu na základě výsledku vyhlášené
veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích z programu NAKI II, na
základě schváleného postupu řešení projektu, schválených aktivit, předpokládaných výsledků
řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů projektu celkem a poskytovatelem
uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II)
dle příloh č. 1 a č. 2 k této smlouvě.

1) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

4
2. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK
(z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci
projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a
přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů
projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být
v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 %.

3. Při změně výše uznaných nákladů projektu celkem a/nebo uznaných nákladů projektu
z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním členění
dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy č. 2, komentářů nákladových položek uvedených
v příloze č. 1 smlouvy, části VI., dalších změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy
o poskytnutí podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce, řešitelského týmu a popisu
projektu uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, částech IV. a V. se postupuje podle § 9 odst. 8
zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Příjemce je
povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve
všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2 . Poskytovatel na základě kladného
vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, který je
číslován vzestupně a který poskytovatel s příjemcem uzavře do 60 dnů ode dne posouzení
písemné žádosti. V případě, že zdůvodnění změny nebude ze strany poskytovatele
akceptováno, bude příjemce písemně informován o důvodech odmítnutí změny smlouvy.
Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v článku 17, bod 7, části C přílohy č. 3 této
smlouvy.

4. Specifikace uznaných nákladů se stanoví v článku 17, části C přílohy č. 3 této smlouvy
a v příloze č. 2 této smlouvy.

5. Poskytnutou podporu může příjemce použít výhradně na nehospodářské činnosti výzkumné
organizace podle čl. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C
198/01) a to způsobem, který je v souladu s poskytovatelem uznanými náklady projektu
hrazenými z této podpory dle příloh č. 1 a 2 smlouvy.

6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 22 597 tis. Kč (slovy:
Dvacetdvamilionůpětsetdevadesátsedmtisíc Kč).
Uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) za
dobu řešení projektu jsou 22 597 tis. Kč (slovy: Dvacetdvamilionůpětsetdevadesátsedmtisíc
Kč).

7. Účelová podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel poskytne příjemci za
celou dobu řešení je: 22 597 tis. Kč (slovy: Dvacetdvamilionůpětsetdevadesátsedmtisíc Kč).

8. Poskytovatel poskytne účelovou podporu dle bodu 7 příjemci, který je výzkumnou
organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na běžný účet příjemce

9. Rozdělení účelové podpory pro jednotlivé kalendářní roky řešení projektu je uvedeno
v příloze č. 2 této smlouvy.

10. Uznané náklady projektu celkem hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory
programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech
řešení projektu jsou (v tis. Kč):

5
Rok 2016 Uznané náklady projektu (tis Kč)
4 937 2017 2018 2019 2020 celkem
Uznané náklady projektu celkem 4 937
- z toho: 4 552 4 686 4 199 4 223 22 597
-uznané náklady projektu hrazené 0
z účelových výdajů MK (účelové 0 4 552 4 686 4 199 4 223 22 597
podpory programu NAKI II)
-uznané náklady projektu hrazené 0 0 0 0 0
z jiných veřejných zdrojů
-uznané náklady projektu hrazené 0 0 0 0 0
z jiných neveřejných zdrojů

11. Poskytovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč):

-----------------------------------

Příjemce se zavazuje řešit projekt a dosáhnout jeho cílů a výsledků s uznanými náklady
projektu.

12. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu
k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta
příjemci do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. V dalších letech
řešení projektu bude účelová podpora příjemci poskytnuta dle této smlouvy každoročně po
1. březnu roku, v němž má být poskytnuta, za podmínky, že příjemce řádně splnil závazky
stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roční hodnocení projektu a jeho
uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVaI - CEP) v souladu se
zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.

13. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené účelové podpory
z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích
průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků
poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleným rozpočtem
výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program
NAKI II.

14. Použije-li příjemce účelovou podporu z programu NAKI II nebo její část na jiný účel než
stanoví tato smlouva, bude poskytovatel postupovat v souladu s ustanovením § 44 a § 44a
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; neoprávněné použití nebo
zadržení účelové podpory bude posuzováno jako porušení rozpočtové kázně.

15. V průběhu řešení projektu nemá příjemce nárok na změnu výše uznaných nákladů projektu
schválených poskytovatelem nebo na změnu výše účelové podpory z programu NAKI II.

6
Článek 4
Zprávy a doklady o nákladech
1. Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce předkládá, se předkládají
poskytovateli v jednom vyhotovení, nestanoví-li poskytovatel jiný počet.
2. Příjemce je povinen provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. účelové podpory z programu
NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními předpisy. Nestanoví-li
poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok
řešení projektu takto:
K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí účelové podpory budou předloženy:
a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém
roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové
podpory – skutečnost,
b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém
roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové
podpory – skutečnost.
Příjemce je povinen o tomto postupu informovat řešitele příjemce (GP), odpovědnou
osobu ekonomického úseku příjemce, koordinátora/administrátora projektu na straně
příjemce, je-li určen.
Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpočtu projektu dle
platného znění smlouvy.
Příjemce předloží poskytovateli kopie účetních dokladů:
a) u osobních nákladů nebo výdajů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského
týmu (osob uvedených jako GP/RP, v příloze č. 1 smlouvy) a dalších pracovníků
podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích,
ale jejichž činnost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze č. 1
smlouvy,
b) u nákladů nebo výdajů na pořízení hmotného a nehmotného majetku - fakturu dodavatele
a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce prokazující výdaj na
úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení majetku, který není jedinečný z hlediska
potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru
konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb.,
v platném znění,
c) u provozních nákladů nebo výdajů v členění dle druhu nákladu nebo výdaje uvedeného
v rozpočtu projektu - u cestovních náhrad předloží kopii cestovního příkazu s uvedením
náhrad na stravné, ubytování, dopravu včetně příslušných účetních dokladů a kopii
cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,
d) u nákladů nebo výdajů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/
výdajový pokladní doklad příjemce prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury.
V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, bude
poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele služby na
základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění,

7
e) u doplňkových (režijních) nákladů nebo výdajů - dle článku 17, odst. 4, písm. e), části C
přílohy č. 3 smlouvy, předloží faktury dodavatelů síťových služeb vážících se k řešení
projektu a proporční výpočet poměrné části těchto nákladů pro daný projekt.

Tyto doklady k vyúčtování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky
rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude
obsahovat identifikaci dokladu, stručný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat
podpis a razítko osoby odpovědné za vyúčtování poskytnuté účelové podpory.
3. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli souhrnnou písemnou roční
zprávu o průběhu řešení, plnění cílů projektu, dosažených a uplatněných výsledcích včetně
těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. Zpráva a předložené uplatněné výsledky
budou podrobeny kontrole – hodnocení poskytovatele.
4. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli závěrečnou zprávu
o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou dobu
řešení do 30. 1. 2021.
5. Bude-li řešení projektu ukončeno před termínem 31. 12. 2020,
platí ustanovení o závěrečné zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do
termínu předčasného zastavení projektu dle ustanovení článku 8, části A přílohy č. 3 této
smlouvy.

Článek 5
Práva k výsledkům a využití výsledkům
1. Přístupová práva k výsledkům a k využití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení
článků 9 – 13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.

Článek 6
Spory smluvních stran
1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány
příslušným soudem.

Článek 7
Používané právo
1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Článek 8
Zvláštní ustanovení
1. Příjemce vyvine veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů uvedených v projektu a splnil
veškeré závazky vůči poskytovateli.

8
„l

Článek9

„„i

*... Změny

1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně

__.: číslovanými dodatky ktéto smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních

stran. Ústní dohody nej sou pro smluvní strany závazné.

__! 2. Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněna žádost o změnu smlouvy formou

písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu

nejpozději do 31. 10.

..-l

Článek 10

._J Závěrečná ustanovení

1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:

.__i a) příloha č, l - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu

a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)

.„_. (Projekt),

b) příloha č. 2 — Rozpočet projektu,

_ c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

2. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu.
Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.

OŽ; V Praze dne ledna 2016 Y VPraze dne ? ledna 2016

poskytovatel příjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněná) (jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněná)
otisk razítka otisk razítka

Slovanský ústav Mf ČR, v.v.i.

Vdlvmlvixlxx. *? l/l
110 (JU Praha I
IC 138375017

ul
Příloha č. 3 – Všeobecné podmínky

Část A - Provedení projektu

Článek 1
Definice pojmů
1. „Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu
poskytuje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.
2. „Příjemcem“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka
ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření
znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto.
Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně částí řešených dalším účastníkem
projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži,
finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy,
včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá
příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za
odbornou část řešení vůči poskytovateli.
3. Konsorciem" se rozumí více příjemců současně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona
č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí
o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden
z uchazečů, kteří jsou členy konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře
stává příjemcem-koordinátorem.
4. „Dalším účastníkem projektu“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo
organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací
pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž
příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.
5. Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace“) se rozumí
subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií,
zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na
výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého
práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní
výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto
činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž
hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito
činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na
takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup
k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou.
Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené účetnictví) na
hospodářské a nehospodářské činnosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na
hospodářskou činnost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských
činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje
a inovací (2014/C 198/01), které musí:

10
 odpovídat činnosti, která přímo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je
pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním
nehospodářským využitím, a současně

 být omezeno v rozsahu - hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud
ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla
a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená ročně na těchto tyto
hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,

b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,

c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle
podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),

d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv
podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vytvořeným
výsledkům výzkumu.

6. „Smlouva o spolupráci mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní
uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.

7. „Smlouva o spolupráci mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším
účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu
za podmínek stanovených touto smlouvou.

8. „Vedlejší smlouva“ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je
uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.

9. „Dodavatel“ je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.

10. „Projektem výzkumu, vývoje a inovací (projektem)“ se rozumí operace, která má splnit
nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně
určenými cíli. Projekt v oblasti výzkumu a vývoje se může sestávat z několika pracovních
oblastí, činností nebo služeb a zahrnuje jasné cíle, činnosti, které je třeba provést k dosažení
těchto cílů (včetně jejich očekávaných nákladů), a konkrétní požadavky jako základ pro
posouzení výsledků těchto činností a jejich srovnání s příslušnými cíli. Pokud není možné
jasně od sebe oddělit dva nebo více projektů v oblasti VaV, a zejména pokud tyto projekty
nemají samostatně vyhlídky na technologický úspěch, považují se za projekt jediný. Projekt
je souhrn prací uvedený v příloze č. 1 a č. 2 smlouvy.

11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)“ je soubor věcných, časových
a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu,
vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji
a inovacích,

12. „Základním výzkumem“ se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná
především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů
a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo
využití.

13. „Aplikovaný výzkum“ se dělí na průmyslový výzkum a experimentální vývoj; zahrnuje
i aplikovaný výzkum v společenských a humanitních oborech.

14. „Průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo
k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření

11
dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí
nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních
linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování
technologie.

15. „Experimentálním vývojem“ (dále jen „vývoj“) se rozumí získávání, spojování, formování
a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných
poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo
služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování
a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat
vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska
reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení
výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti
mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je
nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl
použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo
pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných
nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení

16. „Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje
řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují
okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které
smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná se např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné
pohromy apod.

17. „Duševní vlastnictví“ je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na
vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším
předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know-
how včetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního
vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.

18. „Vstupní informace“ je společný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu
duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků
a dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné
smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.

19. „Výsledky“

a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo
pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním
oboru,

b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů
nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle
zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti
nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro
potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,

c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo
služeb,

12
Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky
aplikovaného výzkumu.
20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující
obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou
všeobecně dostupné pro veřejnost.
21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy
a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této
smlouvy.
22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před
uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo
provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu.
K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu
nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných
druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.
23. „Přístupová práva“ jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.
24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem
nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi
projektu.
25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo
komerčním účelům.
26. „Komerční využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj
výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.
27. „Rozšiřování“ je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě
publikace formálně chráněných poznatků) za účelem vědecko-technického pokroku.
28. „Plán na uplatnění výsledků“ (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití
výsledků získaných z řešení projektu, jejich stručný popis, jejich vymezení, termíny
uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.
29. „Oprávněný zájem“ označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán
v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/příjemci prokáže/prokáží,
že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.
30. Způsobilé náklady“ jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které
mohou být příjemcem/ /dalším účastníkem projektu vynaloženy na činnosti ve výzkumu,
vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, a to:
a) osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle

zákona o vysokých školách,
b) náklady nebo výdaje na pořízení hmotného (vyjma stavebních investic) a nehmotného

majetku,
c) další provozní náklady nebo výdaje,
d) náklady nebo výdaje na služby, tyto náklady mohou činit maximálně 40 % celkových

uznaných nákladů projektu.
e) doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje, tyto náklady mohou činit maximálně 8 %

celkových uznaných nákladů projektu.

13
Způsobilé náklady se člení na:
- navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé

náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. náklady
z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací),
- požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné jako
výše požadované dotace.
31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji
a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu,
které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených
činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná
poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory
programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny
z účelových výdajů MK - programu NAKI II.
32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté
poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.

Článek 2
Řízení (provádění) projektu
1. Příjemce/příjemce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,
c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,
d) předává poskytovateli:
- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují
ověřené údaje o vynaložených nákladech,
- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,
- smlouvu o uplatnění výsledků uzavřenou mezi příjemcem/příjemci a uživatelem
výsledků,
e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech
jejích případných písemných dodatků,
f) zúčastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení
projektu,
g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh,
které si poskytovatel vyžádá,

14
h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti
smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity,
u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu,
i o změnách týkajících se dalšího účastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně
informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by
mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpočtu projektu, do 7 kalendářních
dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je
povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu
smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2.

2. Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K- s více
příjemci („konsorcium“), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy a
řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného
projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se
uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.

3. Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční
koordinaci projektu.

4. Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po
dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.

5. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně
vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi
příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode
dne nabytí účinnosti této smlouvy.

6. Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat
poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.

Článek 3
Účast třetích stran
1. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky
projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo
dalšími účastníky projektu.
2. Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části
projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Smlouvu s dalším účastníkem
projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
účinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy
o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.
3. Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům
projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povinností u příjemce
s přihlédnutím k podílu dalšího účastníka projektu na řešení projektu,
b) další účastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v části B
této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který
odpovídá jejich podílu na projektu,

15
c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších účastníků projektu, jaké má
poskytovatel vůči příjemci.

4. Výše uznaných nákladů a výše účelové podpory pro jednotlivé další účastníky projektu pro
jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy,
termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.

5. Příjemce je povinen:
a) Varianta - další účastník je právnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část
účelové podpory dle přílohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy
obdržel účelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi
příjemcem a dalším účastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto článku, poskytne příjemce
dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne
uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory
dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu
řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,
b) Varianta – další účastník je organizační složka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším
účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové
podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími
účastníky projektu je každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastníci projektu
vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem
projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly
provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.

6. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou
o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona
č. 137/2006 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou
uvedeni v příloze č. 1. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli,
přičemž musí být postupováno dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů.

Článek 4
Poskytnutí účelové podpory
1. Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této
smlouvy.
2. Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně
zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín
zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 %
p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do
dne zahájení řešení projektu.

16
3. Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu
vyčerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou
vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní
pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.

4. Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že
příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil
periodické zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech
nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části
A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem
č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

5. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který
není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník
projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.

6. Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou
postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní
sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání
platby na účet příjemce/příjemce-koordinátora.

7. Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany
některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí
příslušných orgánů.

8. Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než
stanoví tato smlouva se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

9. V případě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než

stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do

30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno

poskytovatelem příjemci, a to na účet u z něhož byly prostředky čerpány v daném

roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u jde-li

o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který

bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.

10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům
nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti
nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové
podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši
dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání
poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.

17
Článek 5

Předkládání podkladů o projektu

A. Zprávy
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává

a předkládá roční periodické zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně
příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.

2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické
zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce projektu.

3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných
oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

4. Roční periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho
nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke
schválení následující zprávy:

a) periodickou zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na projektu,
vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky a plánu
projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací a
předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno včetně
plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastníky
projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve
druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu
údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické zprávy o řešení
projektu (nejen specifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo
předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany
poskytovatele.

b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých
výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování,
případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle
jejich povahy,

c) případně další dodatečnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,

d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení
projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,

e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné
pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikování
musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci
o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude
realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude
podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě ročních periodických zpráv
příjemce/ příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy č. 3 této smlouvy.

6. Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení
projektu od příjemce-koordinátora předání periodické zprávy, závěrečné zprávy, vázané

18
redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků a smlouvy o využití
výsledků a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé
samostatné celky.

7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do
180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za
schválenou.

8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je
příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení
projektu.

9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle
požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky
v tabulkovém procesoru MS Excel).

10. Roční periodická a závěrečná zpráva bude členěna do částí A – F, kapitol, podkapitol
a odstavců. Kapitoly, podkapitoly a případně další úrovně třídění budou označeny
desetinným tříděním.

Části budou označeny velkými písmeny:

A) Konstatační část (rešerše, současný stav, vstupní data atd.). Tato část A je povinná pouze
za 1. rok řešení projektu, v dalších letech je bezpředmětná.

B) Analytická část (vlastní řešení, přínos řešitele, posun znalostí atd.).

C) Návrhová část (dosažené uplatněné výsledky příp. dosažené a dosud neuplatněné
výsledky řešení projektu, srovnání dosažených uplatněných výsledků se specifickými cíli
programu NAKI II, které projekt dílčím způsobem naplňuje, povinné vyjádření k plnění
etap a etapových výsledků a míra jejich splnění, zdůvodnění případného nesplnění
etapových cílů a výsledků v dané etapě a v závěrečné zprávě vyhodnocení cílů
a plánovaných výsledků dle projektu a všech dosažených a uplatněných výsledků za dobu
řešení a podpory projektu, závěr, návrhy opatření atd.).

D) Použití účelové podpory v členění dle rozpočtu projektu. Zde je povinné uvést důvody
nepoužití části podpory v daném období, pokud takový stav nastal.

E) Stručné resumé, včetně srovnání dosažených výsledků se stavem v zahraničí v době
ukončení projektu.

F) Přílohy. Povinnou a samostatnou přílohou ke každé roční periodické zprávě bude:

1) seznam poskytovateli předložených, uplatněných výsledků k hodnocení za dané
období, ve struktuře dle zadání poskytovatele (povinné údaje pro zařazení výsledku
do příslušného druhu pro RIV). Tato příloha bude vždy ve formátu *.doc/docx,

2) specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních
služebních cest v členění podle všech účastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-
koordinátora/dalšího účastníka projektu, na které mají být čerpány cestovní náhrady
uvedené v řádcích C3 z důvodů, že se v příloze č. 1 této smlouvy, části VI. - náklady
projektu - provozní náklady nebo výdaje, ve druhém a dalších letech řešení projektu
náklady na cestovní náhrady uvádí pouze v minimálně povinném členění a výše
nákladů nebo výdajů na zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je účel a
místo cest povinně specifikováno v periodické průběžné zprávě za rok předcházející
roku, ve kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním
orgánem a schvalována vč. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí
19
specifikace v periodické průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany
poskytovatele posuzováno jako nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností
tyto poskytovateli vrátit při ročním zúčtování poskytnuté podpory. Tato příloha bude
vždy ve formátu *.doc/docx.
11. K závěrečné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu
řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vložených do IS VaVaI - RIV.
Za poslední rok řešení projektu se výsledky v tomto seznamu uvádět nebudou, neboť
příjemci/příjemci-koordinátorovi v době předložení závěrečné zprávy nejsou známy
poskytovatelem schválené výsledky za poslední rok řešení projektu a poskytovatel tyto po
provedeném hodnocení posledního roku řešení zohlední při závěrečným hodnocením
projektu.

B. Prokázání nákladů (doklady)
1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4
smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok
řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na
stanovený účel použita, bude poskytovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu
roku vracejí na účet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skončení
roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele

2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu
výlučně k účelu, ke kterému byla poskytovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1
a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni
s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.

C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná (roční periodická) a závěrečná zpráva bude předložena poskytovateli
podle článku 4, bodu 3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu,
bude závěrečná zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení
projektu.
2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních
dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu
na uplatnění výsledků.
3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet část a ve výjimečných případech i celou finanční
podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady
k prokázání nákladů, nebyla předložena průběžná (roční periodická) zpráva o postupu
řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění
projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených
termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací -
CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.

Článek 6
Odborný poradní orgán
1. Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při
hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů
v souladu s touto smlouvou.

20
2. Poskytovatel písemně zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti
o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále
k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.

3. Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem, který je
zveřejněn na webu poskytovatele.

Článek 7
Ručení
1. Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění
této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí
společně a nerozdílně.
2. Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu,
vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera
vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za
porušení smlouvy.
3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvními stranami.
4. Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců.
Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které
spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
5. Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za
škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody
z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu. Podmínkou
ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.
6. Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli,
je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni
poskytovateli pomoci.
7. Prokáže-li třetí strana své nároky vůči některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by
byl dotčen odst. 1, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc
písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži
příslušného příjemce.

Článek 8
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy
1. Příjemce může nebo příjemci mohou společně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám,
písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných
technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě,
kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční
a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.
2. Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením
vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla
smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě
ostatních účastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném
rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě.

21
3. Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže

a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové
podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,

b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo
příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do
30 kalendářních dnů,

c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt
nebo zájmy poskytovatele,

d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,

e) při vážných věcných nebo finančních nesrovnalostech na straně příjemce.

4. Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech:

a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat
finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy,

b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou
organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací
(2014/C 198/01), v platném znění

5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.

6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě
odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.

7. Účelová podpora z programu NAKI II na vykázané náklady k datu předčasného ukončení
projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem
schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů
plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo
zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a
vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.

8. Při předčasném ukončení projektu je příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité
a nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení
platnosti smlouvy.

9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením
platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy
odstoupí, podle pokynů poskytovatele.

10. Při odstoupení od smlouvy

a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je příjemce povinen vrátit
poskytnutou podporu v plné výši;. prostředky požadované k vrácení budou zatíženy
smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní
pokuta se počítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,

b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen
uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo
před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané
náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem
odstoupení.

11. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou
může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu,
22
experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům
toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.

23
Část B – Duševní a průmyslové vlastnictví

Článek 9
Práva k výsledkům
1. Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele
ochranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při
provádění prací na projektu.
2. Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich
dosáhli při provádění prací na projektu.
3. Získal-li výsledky příjemce a další účastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto
smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.

Článek 10
Ochrana výsledků
1. Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být
využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu
ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.
2. Příjemce/ další účastník projektu může bez ohledu na druh nosiče údajů publikovat
informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena
jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře
poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).

Článek 11
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejich využití
1. Příjemce/ další účastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která
byla dosažena dle této smlouvy.
2. Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva,
využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při
respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
3. Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití
zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona č. 121/2000
Sb., § 9 zákona č.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 207/2000 Sb.).
4. Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků
ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat
úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté účelové podpory.
5. Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
6. Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si
stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším účastníkem projektu.
Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým
vnitřním předpisem.
7. Pro využití výsledků projektu plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další
účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek,

24
stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy
Evropské unie, zejména Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C
198/01), nestanoví jinak.
8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má
vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na
webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na
základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nejoptimálnější cenu a za tuto cenu
pak prodává výsledek i dalším zájemcům.
9. Výnosy z výsledku komerčně uplatněných na trhu v průběhu řešení projektu jsou ziskem
výzkumné organizace, který musí v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje
a inovací (2014/C 198/01) reinvestovat do primárních nehospodářských činností výzkumné
organizace.

Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv
1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva
budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících
podmínek mlčenlivosti.
2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva,
nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.
3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce
nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.
4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou k tíži toho, komu jsou práva
poskytována.

Článek 13
Přístupová práva za účelem provedení projektu
1. Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a
poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim
vymezeno jako bezplatné.
2. Další účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům a
poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim
vymezeno bezplatně.
3. Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na
základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, pokud nejsou
dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.
4. Příjemce nebo příjemci a další účastník/účastníci projektu podílející se na řešení projektu
mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto
práv bezplatně v rámci řešení projektu.

25
Článek 14
Majetková práva
1. Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory
jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.
2. Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem
majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká
republika.
3. Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního
samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.

Článek 15
Poskytování informací
1. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu a
uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
2. Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto
článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje o
uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění
prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) předává každý
účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných
podmínek.
3. Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli
informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVaI - CEP.
4. Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. 1 a 2 tohoto článku stanoví
poskytovatel.
Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínech:

 do 4. 2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci
uzavřel/uzavřeli smlouvu o poskytnutí účelové podpory řešení projektu,

 do 20. 1. v druhém a dalších letech řešení projektu, pokud poskytovatel neurčí jinak,
Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce-
koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům

Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení,
nejpozději do 1. dubna roku 2021.
Veškeré příjemcem/ dalším účastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné
výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je
nutné předávat do v IS VaVaI - RIV v poskytovatelem stanoveném termínu bez odkladu.
Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po
ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení
a následně je vložit do IS VaVaI- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení
celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV
ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé

26
poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo neschválení
poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládaných hlavních, aplikovaných
výsledků (včetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy společně s vydáním
kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem
předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E-
uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si
poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou
dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního
výsledku projektu podporovaného z programu NAKI II v platné struktuře dat.
c) Data budou předána ve formátu a předepsané struktuře platné pro příslušný rok, které
schvaluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Závazná data spolu s pokyny k vyplnění
a kontrole se uveřejňují v informacích pro dodavatele dat na internetové adrese
http://www.vyzkum.cz.

Článek 16
Zachování mlčenlivosti
1. Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených
právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.
2. Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to
na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření,
která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,
b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo
pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.
3. Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady
a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly
mlčenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.

27
Část C – Úhrada nákladů

Článek 17
Uznané náklady
1. Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které
poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou
vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
2. Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná
poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory
programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny
z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté
poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter
účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým
osobám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové
podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
3. O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4. Do uznaných nákladů lze zahrnout:
osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona
o vysokých školách, zejména osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové
zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, laboranty a další pomocný
personál příjemce nebo dalšího účastníka projektu, včetně zaměstnanců dělnických profesí
podílejících se na řešení projektu, a jim odpovídající náklady na povinné zákonné odvody a
příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jeho poměrnou část, pokud není tento
fond tvořen příděly ze zisku.
Do osobních nákladů nebo výdajů lze započítat:

 mzdy nebo platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou
a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost, zaměstnanců přijatých podle pracovní
smlouvy výhradně na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených
z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100%
úvazku;

 příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců (včetně pohyblivých složek, náhrad za
dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost), kteří nejsou do
pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se podílejí, a to ve
výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků
hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit
maximálně 100% úvazku; souběh částečného pracovního úvazku hrazeného
z účelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči příjemci/

28
dalšímu účastníkovi je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které jsou
stejně druhově vymezeny

 náklady na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných
mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu,

 náklady stipendia studentů, doktorandů atd., kteří se na projektu podílejí,

 náklady na autorské honoráře

Osobní náklady – mzdy za měsíc prosinec – mzdové náklady lze zaúčtovat do
příslušného roku a proplatit v lednu následujícího roku. Zadržování odměn na dobu delší,
než je příslušný kalendářní rok se považuje za porušení rozpočtové kázně. Pokud
statutární zástupce příjemce/příjemce-koordinátora podepsal periodickou nebo
závěrečnou zprávu potvrdil tím, že řešitelé práci na plánovaných aktivitách projektu
vykonali. Osobní náklady plánované na daný rok musí být proplaceny nejpozději v lednu
následujícího roku.

b) náklady nebo výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku:

 náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení,
samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-
ekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt úplatně,
přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč
a má provozně-technickou funkci delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/
dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH;
v případě příjemce/ dalšího účastníka - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč
včetně DPH.

 náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze a další
dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen
vlastní činností jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba použitelnosti je
delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem
DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč bez DPH; v případě příjemce/ dalšího účastníka -
neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH.

Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
příjemce/ dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu,
se stanoví takto:

 výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s
dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení
hmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč/60 tis. Kč (bude-li
se jednat o příjemce/ dalšího účastníka projektu, který je plátcem DPH, jedná se o
cenu 40 tis. Kč/ 60tis.Kč bez DPH. V případě příjemce/ dalšího účastníka projektu -
neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč/ 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně
technické funkce delší než 1 rok a současně delší, než je doba řešení projektu, se
stanoví ve výši, která je rovna výši odpisů odpovídající délce období a podílu
předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu.

 výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s
dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na
pořízení hmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč/ 60 tis. Kč
29
(bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka projektu, který je plátcem DPH,
jedná se o cenu 40 tis. Kč/ 60 tis. Kč bez DPH. V případě příjemce/ dalšího
účastníka projektu - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč/ 60 tis. Kč včetně
DPH) a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně rovné nebo
kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví podle vzorce: pořizovací cena majetku
x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech.

V případě pořízení majetku, který je jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, a takto byl
v komentáři rozpočtu uvedeném v projektu, který je přílohou č. 1 smlouvy, zdůvodněn
(např. jedná se o výrobce, který je jediným, jenž takové zařízení s potřebnými parametry na
trh dodává apod.), se vyžaduje přesná specifikace tohoto majetku, typové označení,
parametry popisující pořizovaný hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán
jedinečný dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době
podání návrhu projektu, doložená poptávkou dodavatelů tohoto majetku. V takovém
případě je cena pořizovaného majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, pokud vnitřní
předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).

V případě pořízení majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu,
a příjemce/ další účastník projektu v požadovaných nákladech uvedl cenu orientační na
základě provedené poptávky u dodavatelů, se vyžaduje, aby konkrétní dodavatel byl
vybrán na základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. Výsledek této zakázky bude
součástí průběžné (roční periodické) zprávy o řešení projektu.

Drobný hmotný a nehmotný majetek s provozně technickou funkcí delší než jeden rok
a vstupní cenou nižší nebo rovnou 40 tis. Kč, resp. 60 tis. Kč, se vždy pořizuje v rámci
položky další provozní náklady nebo výdaje.

c) další provozní náklady nebo výdaje,

 náklady nebo výdaje na provoz a údržbu dlouhodobého hmotného/nehmotného
majetku s dobou upotřebitelnosti delší než 1 rok, nebo hmotného/nehmotného
majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl pořízen z
veřejných prostředků a současně je pro řešení projektu užíván a jehož pořizovací
cena je vyšší než 40 tis. Kč/ 60 tis. Kč ve výši, která je rovna výši odpisů
odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení
projektu,

 provozní náklady, vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, tj.

- náklady na materiál, zásoby a drobný hmotný/nehmotný majetek,

- cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé
souvislosti s řešením projektu - cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady
na pracovní cesty v souladu s ustanoveními § 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem
stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby
podílející se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé
souvislosti s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v
souvislosti s aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady
na pobyty zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě

30
konání pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu,
která odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán.
- náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektů, včetně nákladů a výdajů
na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit
pod jinou rozpočtovou položku (např. služby) - za tyto náklady nebo výdaje jsou
považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového vlastnictví
vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, vynálezům,
průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) užívaným
v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to pouze za
dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro řešení
projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu). Za tyto náklady nebo výdaje jsou
považovány rovněž náklady nebo výdaje na pojištění exponátů pro zveřejnění
výsledků druhu E – uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje
státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 137/2006 Sb.
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

d) náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané
v přímé souvislosti s řešením projektu. Tyto náklady mohou činit maximálně 40%
celkových uznaných nákladů projektu.
V případě pořízení služby, která je jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, a takto

byla v komentáři rozpočtu uvedeném v projektu, který je přílohou č. 1 smlouvy,
zdůvodněna (např. jedná se dodavatele služby, který je jediným, jenž takové služby
poskytuje z hlediska potřeb řešení projektu apod.), se vyžaduje přesná specifikace této
služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel, jaká je tržní cena a příp. kurz
platný v době podání návrhu projektu. V takovém případě je cena pořizované služby
konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve
znění pozdějších předpisů, pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný
postup (např. centrální nákup).

V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, a
příjemce/ další účastník projektu v požadovaných nákladech uvedl cenu orientační na
základě provedené poptávky u dodavatelů, se vyžaduje, aby konkrétní dodavatel byl
vybrán na základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. Výsledek této zakázky bude
součástí průběžné (roční periodické) zprávy o řešení projektu.

e) doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti s
řešením projektu, např. náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou
energie, telekomunikační služby, poštovné atd. (nesmí zahrnovat osobní náklady osob
podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků). Tyto náklady mohou činit
maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. Doplňkové (režijní) náklady
nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v
průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je
zahrnout mezi uznané náklady.

31
5. Do způsobilých nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout
zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této
daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční
inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej
a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou
koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení
pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost
byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, učebnic a
skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výlučně dedikovány projektu NAKI
II, opravy nebo údržbu místností, stavby včetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce
budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí
s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i
uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci
změn projektů.

6. O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/
příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před
koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel.
Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce
se bude tento návrh změny rozpočtu posuzovat společně s již provedenými změnami
a v případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu
projektu přijmout.

7. Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů
musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v periodické zprávě projektu za
příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.

8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a
strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.

9. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených
veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5%
poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených
prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli
spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto
převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného
ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. . V posledním roce řešení projektu
nelze nedočerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu
účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků
k 31. 12. posledního roku řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu nejpozději
při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení a podpory
projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem na depozitní
účet poskytovatele

Článek 18

Evidence nákladů

1. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou
evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý

32
jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden
v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory
za příslušný rok.
2. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen poskytnout na vyžádání poskytovatele
údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.
3. Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat
poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo
vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.
4. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK
(z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci
projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a
přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů
projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být
v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům
a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o nich poskytovatel rozhodl
při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.

Článek 19
Výkazy nákladů
1. Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto
výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.
2. Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanční kontrolu
projektu.
3. Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými
právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu
pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů
souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu
určené příjemcem v projektu.

33
Část D - Kontroly
Článek 20
Kontroly

1. Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace
a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití
a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.

2. Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení
projektu včetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a
uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.

3. Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do
pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.

4. Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou č.
416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

5. Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce
volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům,
počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.

6. Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené
v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.

34
Část E — Realizace výsledků

Článek 21

Plán na uplatnění výsledků

1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se
závěrečnou zprávou projektu.

_ 2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na

[ webové stránce poskytovatele wwwmkcncz v sekci Výzkum a Vývoj.

L__J 3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak
jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát

ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a

g podpory projektu.

V Praze dne ýčjělledna 2016 V Praze dne a( ledna 2016

\_.„.4

.. ]t \pp?өs

poskytovatel .„ “ příjemce
„„»

(jménoapodpis zastupující osobyči osoby zmocněné) (iméno a podpis zastupující osoby či osoby
zmocněná)

otisk razítka otisk razítka

Shwmhhý visu“ AV ČR, v.v.i.

\v',1is=|.*.w'14L.: UI,/l
HG GO Praha l
IC b8378Uí 7

Textová podoba smlouvy Smlouva č. 6864543: Smlouva č. 24/2016/OVV o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje

Příloha 10-568 - Smlouva č. 24-2016OVV o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje.pdf