Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Příloha č. 4 Zadávací dokumentace
Předmět zadání výběrového řízení “PlasmaLab, Pracoviště Plazma, Magnetická a elektrická pole”
Předmětem zadání je dodávka a montáž přístrojového vybavení pracoviště PlasmaLab. Jedná se o sedm úloh:
Pracoviště 1 – Plazma
· 1.1 Lineární magnetická past
· 1.2 Měření Paschenovy křivky
· 1.3 Set výbojových trubic
· 1.4 Rezonanční dutina
Pracoviště 2 – Magnetická a elektrická pole
· 2.1 Magnetické pole
· 2.2 Langmuirovy sondy
· 2.3 Mikrovlny
Čtyři úlohy budou mít společné čerpání a napouštění pracovních plynů.
S ohledem na to, že PlasmaLab je pracoviště určené převážně pro zahraniční studenty, je součástí reprezentace fakulty a zároveň budou aparatury často využívány, vyžaduje zadavatel vysokou kvalitu dílenského zpracování a pohledově estetický celkový dojem po dokončené montáži.
Požadavkem zadavatele je použití vysoce kvalitních materiálů. Není-li specifikováno jinak, recipienty budou vyrobeny z vakuově kompatibilní nerezové oceli, vodiče z mědi. V zájmu usnadnění pozáručního servisu a budoucího modulového rozšiřování laboratoře bude veškeré příslušenství, (příruby, konektory, šrouby, hadice, přípojky apod.) ve standardních rozměrech a normách, bude kompatibilní s běžnými tržními řadami výrobků.
Pro zakázku je závazné dodržení požadované funkčnosti a požadovaných materiálů. Během předávání přístrojů bude dodavatelem demonstrována funkčnost, tedy dodavatel naměří požadovanou úlohu.
Není-li určeno jinak, specifikované zadání je povinné, tedy jeho nesplnění bude diskvalifikovat uchazeče. Zařízení či součásti označené jako „nepovinné“ budou zvýhodňovat v bodovém systému, jejich nesplnění však diskvalifikovat nebude.
Dodaná zařízení musí splňovat všechny bezpečnostní normy, platné v České republice, zejména v oblasti elektroinstalací (ochrana před nebezpečným dotykem, zemnění, proudová a napěťová ochrana) a v oblasti nakládání s tlakovými lahvemi a plyny.. Žádné z přístupných částí přístrojů nesmí během provozu překročit teplotu 60 stupňů Celsia.
Požadavky na servis: nepřetržitá horká linka, příjezd servisního technika do 24 hodin. Záruka alespoň 2 roky.
Bude-li v zadávací dokumentaci uveden konkrétní výrobce zařízení nebo konkrétní výrobek, jedná se zásadně o výrobek referenční k porovnání technických parametrů a vlastností a požadavkem zadavatele je dodání výrobku se stejnými nebo lepšími funkčními parametry, nikoliv konkrétně uvedené značky nebo výrobce.
Jeden z požadavků je možnost budoucího rozšiřování dodaných zařízení. To znamená:
· Vakuové aparatury by měly mít pokud možno neobsazený alespoň jeden port, který umožňuje instalaci dodatečných zařízení. Nepovinné.
· Jestliže není přímo možnost aparaturu plně ovládat přes Ethernet, musí být alespoň připravena na transformaci do tohoto režimu. Konkrétně to zahrnuje možnost přidání dálkově ovládaných prvků, jako jsou vakuové ventily, servomotory apod. Zároveň musí být každá aparatura po případném doplnění být schopna okamžitě přejít do manuálního ovládání.
Aparatury budou mít následující ochrany:
· Air in rush – ochrana vývěv při náhlém vniknutí vzduchu
· Overpressure valve – ochrana proti přetlakování a nevratnému poškození aparatury.
Ovládání sběrů dat a úloh
· Každá úloha bude mít vlastní ovládání přes grafický interface (GUI) který:
· Využívá ovládání a nastavování všech parametrů a komponent přístupných přes Ethernetové rozhranní. Pro usnadnění ovládání bude použito funkční schéma úlohy.
· Umožňuje zobrazit data z libovolného sběrného kanálu a uložit data do souboru zvoleného uživatelem (na centrální síťové úložiště) ve formátu použitelném dalšími programy (minimálně ASCII text).
· Bude maximálně založen na opensource technologii bez požadavků na placené licence SW v co největší dosažitelné míře.
· Samostatný interface bude mít i systém napouštění a čerpání plynů.
· GUI je software na zobrazení a řízení výstupů, kterým zařízení komunikuje přes Ethernet. PC není součástí dodávky.
Požadujeme soupis veškerých používaných komponent s jejich průvodní dokumentací, v případě nekomerčních komponent požadujeme komplexní dokumentaci (nejlépe včetně výrobních výkresů). Součástí dodávky SW požaduje zadavatel zpřístupnění všech zdrojových kódů pro interface jednotlivých úloh.
Požadujeme minimálně záruku 2 roky po uvedení do provozu (předání zakázky): 2 roky – 0 bodů, 3,5 roky – 4 body, 5 a více let – 8 bodů.
V rámci záruční lhůty požadujeme servis minimálně do 48 hodin od nahlášení závady a non-stop telefonní linku.
Čerpání a napouštění
Čerpání a napouštění úlohy 1.1. Lineární past budou využívat i jiné úlohy. Protože se jedná o složitou soustavu, je mu věnována vlastní sekce dokumentace.
„Centrální ostrov“ se nazývá uskupení pěti stolů uprostřed místnosti – na čtyřech budou umístěna experimentální pracoviště, pátý bude sloužit jako technické zázemí pro čerpání, napouštění plynů, chlazení apod. Uspořádání je na obr. 1, Centrální ostrov je vyšrafován.
Rozměry stolů na Centrálním ostrově:
· Stůl 4x pro experimenty: 1500/800/750 mm
· Stůl u zdi (na společné zázemí): 1600/800/750 mm
Obr. 1. Rozložení úloh. Šrafování označuje Centrální ostrov.
Čerpání a napouštění plynů bude společné pro tyto experimenty:
· Lineární magnetická past
· Rezonanční dutina
· Langmuirova sonda
· Měření Paschenovy křivky.
Postačí, když v jednu chvíli bude spuštěna jedna úloha (tedy nemusí jich běžet více paralelně).
Každá z těchto čtyř úloh bude mít napouštěcí ventil i ventil vedoucí k čerpání v dosahu obsluhy tak, aby experimentátor mohl ladit parametry (čerpání, napouštění a případné zdroje) a zároveň sledovat výboj a ladit jej.
Napouštění
Součástí napouštění budou plyny: N2, Ar, He, Ne, Xe v tlakových lahvích. Tlakové lahve s pracovními plyny nejsou součástí dodávky. Připojovací šroubení však musí být zvolena kompatibilně s typem lahví Lindegas 10 l. Instalace bude provedena pomocí soustavy uzavíracích ventilů tak, aby bylo možno pro každou úlohu vybrat libovolný plyn bez zásahu do připojovacích armatur tlakových lahví.
· Všechny tlakové lahve budou opatřeny redukčními ventily, kompatibilními pro příslušný plyn (každá bude mít svůj).
· Do každé úlohy bude možno použít každý plyn.
· Nepovinné: Možnost mísení pracovních plynů: mísící rezervoár s dostatečným objemem pro úlohy s důrazem na to, aby nedocházelo k vzájemné kontaminaci napouštěcích lahví – 10 bodů.
· Součástí dodávky bude mechanické zajištění selektivního přístupu k ventilům tlakových lahví – nesmí dovolit současné otevření více než jedné tlakové lahve.
· Tato část bude vybavena pojistným přetlakovým ventilem.
· Nepovinné: Rozvodný systém bude opatřen vývěvou, bude zčerpatelný na tlak < 10-4 Pa a doplněn vzdáleně kontrolovanou měrkou – 8 bodů. V případě, že tato podmínka nebude splněna, požadujeme, aby byl systém na tento krok připraven, tj. osazen armaturami pro tuto instalaci.
· Pracovní plyn bude možno napouštět do aparatury dvěma uživatelem volitelnými způsoby:
· Jehlový ventil ručně ovládaný
· Mass flow controller ovládaný vzdáleně (interface napouštění a čerpání)
· Ovládací prvky budou lehce přístupné obsluze
· Systém napouštění a čerpání bude nainstalován přehledně (např. na panelu) na přístupném místě, aby ho bylo možné ukazovat studentům a učit na něm základy práce s vakuovou technikou.
Čerpání
Čerpací systém bude obsahovat primární a sekundární vakuovou vývěvu. Primární bude bezolejová se servisním intervalem minimálně 5000 hodin, musí být schopná čerpat libovolný z výše uvedených plynů. Sekundární bude turbomolekulární.
Zadavatel požaduje, aby se aparatury zčerpaly do dvaceti minut ze zavzdušněného stavu do mezního tlaku aparatury.
Dále bude čerpací systém obsahovat jednu primární vývěvu do tlaku 0,1 Pa (pro výbojové trubice).
Funkční schéma možné realizace čerpání a napouštění je na obr. 2.
Obr. 2. Funkční schéma možné realizace čerpání a napouštění.
Součástí dodávky bude prvek ochrany turbomolekulární vývěvy před přetlakováním za jejího běhu.
Vzdálené ovládání
· Povinný vzdálený přístup:
· Ovládání Mass flow controller – napouštění plynu do aparatury
· Celý systém čerpání i napouštění bude remote ready, tedy připraven k upgrade na vzdáleně ovládaný systém. Jedná se zejména o instalaci armatur pro montáž kontrolních prvků (ventily apod) a možnost přidání rozbočovačů.
· Nepovinný vzdálený přístup:
· Ovládání ventilů u tlakových lahví – 8 bodů
· Ovládání čerpání a napouštění – 15 bodů
Pracoviště 1 – Plazma
1.1 Lineární magnetická past
Plazmový stend - lineární magnetická past
Požadovaná funkčnost zařízení
Úloha má studentům přiblížit šíření a absorpci vln v plazmatu, a to ve směru rovnoběžném s magnetickým polem i kolmém. Cílem úlohy je měřit disperzi vln v plazmatu pomocí šíření mikrovlnného vlnění a z ní určit elektronovou hustotu plazmatu.
Plazma bude vytvořeno ve válcové vakuové nádobě s okénky. Jedná se o Penningův výboj mezi dvěma katodami na protějších stranách nádoby. Kolem nádoby budou magnety-cívky, které budou vytvářet podélné magnetické pole. Katody budou na negativním potenciálu, zbytek komory bude uzemněn. Ve spodní katodě bude umístěno vyhřívané elektronové dělo, které bude generovat volné elektrony. Ty pak budou urychlovány směrem na komoru, ale většina z nich bude udržována v pasti podélným magnetickým polem. Na horním konci budou elektrony odráženy druhou katodou. Schéma je na obr. 1.1.1. Do takto vytvořeného plazmatu se bude pouštět mikrovlnný signál a měřit jeho šíření.
Popis zařízení
Příklad funkčního zařízení je na Technické Univerzitě (TU) v holandském Eindhovenu.
Obr. 1.1.1. Schéma zapojení lineární magnetické pasti.
Konstrukce
Na obr. 1.1.2 je konstrukce na podporu cívek a vakuového recipientu, která byla vyrobena pro experiment v Eindhovenu. Je to jedna z možných konfigurací.
Obr. 1.1.2. Konstrukce podpírající magnetické cívky a vakuový recipient v Eindhovenu.
Recipient
· Pracovní tlak 0,1 – 1 Pa, před napuštěním tlak cca 0,001 Pa
· Schéma vakuového recipientu z Eindhovenu je na obr, 1.1.3.
· Velikost: vnitřní průměr recipientu bude 10 cm tak, aby plazma mělo průměr alespoň 8 cm. Délka recipientu cca 1 m, délka plazmatu alespoň 60 cm.
· Čerpání a napouštění z Centrálního ostrova.
· Recipient bude mít alespoň jeden volný (neosazený) port. Může to být i zaslepené 40 cm okékno. Druhý volný port je nepovinný – 2 body.
Obr. 1.1.3. Schéma vakuového recipientu vzorové úlohy v Eindhovenu.
Vysoké napětí a katody
· Všechny komponenty vakua, průchodky a kabely musí být VN kompatibilní a řádně izolované
· Elektrické schéma je na obr. 1.1.1.
· Žhavenou katodu lze vyrobit dle experimentu v Eindhovenu (viz obr. 1.1.4) nebo koupit komerčně dostupnou nebo vyvinout jiný typ. Požadavek je, aby:
· byla dostatečně výkonná pro zapálení a udržení plazmatu,
· nedocházelo k výbojům v portu,
· byla dostatečně chlazená.
· Žhavená katoda (spodní) a horní katoda bude na záporném napětí vůči vakuové nádobě, která je uzemněná a tvoří tedy anodu.
· Horní (studená) katoda bude sloužit jako reflektor elektronů. Požadavek je, aby:
· měla dostatečný průměr, aby efektivně odrážela elektrony,
· byla izolovaná a vycentrovaná, aby nedocházelo k výbojům na komoru.
· Celou spodní část vakuového recipientu kolem žhavené katody bude elektricky izolovaná, bude ji možno uzemnit, nebo provozovat na záporném napětí.
Obr.1.1.4. Žhavená katoda v Eindhovenu.
Magnetické cívky
· Zdroje a cívky je třeba navrhnout v kontextu s průměrem recipientu. Magnetické pole ve středu komory bude 0,1 T, maximální příkon cívek bude 2 kW. Je taktéž třeba zohlednit chlazení.
· V místě bočních vstupů do recipientu nesmí intenzita magnetického pole klesnou na méně než 50% maximální hodnoty
· Systém bude obsahovat magnetické senzory na měření pole.
Chlazení
· Magnetické cívky a žhavená katoda jsou chlazené vodou. Použít upravenou vodu s vysokou impedancí v uzavřeném okruhu se vzduchovým chladičem.
· Uzavřený cyklus s chladicím zařízením.
· Teplota cívek nesmí stoupnout nad 60 stupňů Celsia.
· Pro ilustraci je na obr. 1.1.5 chlazení v experimentu v Eindhovenu.
Obr. 1.1.5. Příklad možné realizace chlazení, experiment v Eindhovenu. Modré hadice je vodní rozvod. Vlevo: celé zařízení, voda je svedená do zadní části přístroje. Vpravo: detail cívek.
Zdroje
· Katody: stabilizovaný regulovatelný zdroj pro iniciaci výboje a udržení stabilního plazmatu. Napětí 0 kV až -2 kV, proud max 50 mA – krátkodobě pro zapálení výboje.
· Žhavení katody – proud max. 25 A.
· K magnetickým cívkám – dle výpočtu cívek, proud max. 150 A.
Antény, interferometr
· Interferometr k měření hustoty plazmatu s pracovní frekvencí cca 1,3 GHz, který bude měřit hustoty plazmatu v zařízení v řádu 1017 m-3.
· Frekvence musí spadat do povoleného pásma.
· Interferometr bude vytvořen dle interferometru v Eindhovenu (Obr. 1.1.6): mikrovlnné moduly na panelu, názorný obrázek s popisem (jde o úlohu určenou k edukaci studentů). Schéma je na obr. 1.1.7.
· V recipientu budou instalovány čtyři antény: jedna vysílací a tři přijímací. Vysílací anténa bude umístěná v levém spodním portu (při pohledu na aparaturu zepředu), přijímací budou: v protějším portu od vysílací (pravý spodní), v protějším o jeden port výš (pravý horní) a o 90 stupňů o jeden port výš (horní zadní). Antény bude možno přesunovat (vyjmout a přemístit, tedy nebudou připevněny fixně k recipientu).
· Příklad smyčkové antény (realizace v Eindhovenu) je na obr. 1.1.8.
· Detekce změny fáze signálu bude umožňovat interferometr viz. obr. 1.1.6. Signály se budou zobrazovat na osciloskopu s šířkou pásma 300 MHz. Osciloskop bude použit z úlohy 2.3. Mikrovlny, není tedy součástí dodávky u této úlohy.
Obr. 1.1.6. Interferometr v Eindhovenu.
Obr. 1.1.7. Schéma interferometru.
Obr. 1.1.8. Příklad realizace smyčkové antény, Eindhoven.
Sonda
· Pro kontrolní měření hustoty plazmatu bude nainstalovaná jednoduchá Langmuirova sonda.
· Poloha: ze zadní příruby spodního kříže.
· Měření voltampérové charakteristiky – 100 V až 50 V, frekvence v řádu 10 Hz, sběr dat alespoň 1000 vzorků na 1 průběh, tj. v řádu 10 kHz.
· Data vyvedena do GUI úlohy.
Sběr experimentálních dat
· Interferometr: ekvivalent osciloskopu Tektronix DPO 3034, 300 MHz – použito z úlohy 2.3.
· Monitor sondové charakteristiky: ekvivalent Keithly 2400 series source meter.
· Alespoň 1000 bodů na charakteristiku.
Vzdálené ovládání
· Povinný vzdálený přístup:
· Data z osciloskopu z interferometru na Ethernetu
· Data z Langmuirovy sondy
· Vzdálené ovládání interferometru
· Interface pro řízení centrálním počítačem
· Příprava na měření tlaku
· Nepovinný vzdálený přístup:
· Vzdálené ovládání zdroje pro cívky – 6 bodů
· Vzdálené ovládání zdroje pro sondy – 6 bodů
· Vzdálené měření tlaku v recipientu – 6 bodů
· Webová kamera s pohledem do okének s výstupen do Ethernetu – integrovat do ovládacího softwaru – 1 bod
Ochrany
· Vakuový systém musí obsahovat ochranu proti náhlé změně tlaku (overpressure valve)
· Galvanicky oddělit antény od komory
· Sběry dat galvanicky oddělit od komor tak, aby se nevytvořil parazitní obvod se smyčkou
Seznam základních komponent k úloze Lineární past:
· Vakuový recipient včetně elektrod (žhavená a studená katoda)
· Rám s magnetickými cívkami se zdrojem napětí
· Vodní chlazení cívek a žhavené katody
· Zdroj vysokého napětí pro vytvoření plazmatu
· Interferometr a antény pr měření disperze plazmatu s výstupem na Ethernet
· Osciloskop s výstupem na Ethernet
1.2 Měření Paschenovy křivky
Měření Paschenovy křivky - vakuová nádoba s elektrodami, systémem napouštění a diagnostikou
Požadovaná funkčnost zařízení
Měření zápalného napětí (breakdown) v závislosti na pd, kde p je tlak a d je vzdálenost mezi elektrodami v různých plynech
· Variace pracovního tlaku p: 10 Pa – 105 Pa)
· Variace vzdálenosti d: 0,1 cm – 10 cm
· Variace napětí: od 0 kV do 4 kV se standardní přesností
· Variace plynu: všechny ze společného napouštění
· Jedná se o vygenerování grafu závislosti průrazového napětí na druhu a tlaku pracovního plynu v pokusné komoře.
Ve vakuové komoře jsou umístěny elektrody s proměnnou a měřitelnou vzdáleností a do komory jsou čerpány různé pracovní plyny. Plyn je udržován v pohybu a stanoveném tlaku řízeným napouštěním a odčerpáváním z komory. Tlak plynu a napětí na elektrodách je možno měnit ve stanoveném rozsahu. Kritickým okamžikem je výboj mezi elektrodami, kdy je do grafu zaznamenán tlak plynu, při kterém k výboji došlo za konstantního napětí nebo naopak napětí, při kterém došlo k výboji za konstantního tlaku.
Výboj je zaznamenán měřením proudu (zaznamenání proudového šoku ampérmetrem)
Popis zařízení
Zařízené bude funkčně podobné jako zařízení v Eindhovenu (viz obr. 1.2.1), některé parametry budou vylepšené (viz níže). Funkční schéma je na obr. 1.2.2.
Obr. 1.2.1. Vzorová aparatura v Eindhovenu.
Recipient
· Mezní tlak aparatury: 10-4 Pa
· Recipient (typicky kulový nebo svařený kříž, např. 160 ISO-K type) o vnitřních rozměrech cca 15 cm.
· Do hodnoty alespoň 1,5 maximálního pracovního napětí nesmí docházet k výbojům mezi komorou a elektrodami, ani uvnitř průchodek.
· Skleněné okno cca 10 cm, minimálně tak velké, aby bylo pohodlně vidět na elektrody.
· Těsnění na vitonu.
· Flow regime (plyn je udržován v pohybu a stanoveném tlaku řízeným napouštěním a odčerpáváním z komory).
· Čerpání a napouštění: napojení na společné čerpání (Centrální ostrov)
· Vakuové měrky: zadavatel požaduje pokrytí celého rozsahu tlaků, relevantního pro měření minimálně až do mezního tlaku aparatury.
· Materiál: nerez
· Recipient bude mít alespoň jeden volný (neosazený) port. Může to být i zaslepené 40 cm okékno. Druhý volný port je nepovinný – 2 body.
Obr. 1.2.2: Funkční schéma aparatury. Čerpání a napouštění je z Centrálního ostrova.
Elektrody
· Průměr 20 mm.
· Válcovitý tvar
· Leštěné, materiál: molybden, nerez, wolfram, grafit apod. – odolné výboji
· Na koncích zaoblené, extrémně rovnoběžné (odch < 0.1°)
· Zemění: požadavek na uživatelskou variabilitu – možnost obě elektrody nechat plovoucí nebo jednu uzemnit
· Zařízení musí umožnit dodatečné navlečení izolační průhledné trubice (např. křemenné sklo) na obě elektrody v případě, že by docházelo k výbojům na komoru, (viz Eindhoven, obr. 1.2.3).
Obr. 1.2.3. Křemenná izolační trubice na elektrodách, aparatura v Eindhovenu.
Zdroje
· Zdroj napětí pro elektrody: Ekvivalent FUG DC power supply HCP 14-3500 3,5 KV, 4 mA
Sběr experimentálních dat
· Tlak v recipientu
· Napětí na elektrodách, proud elektrodami
· Vzdálenost mezi elektrodami
Vzdálené ovládání
· Povinný vzdálený přístup:
· Sběr experimentálních dat - napětí na elektrodách, proud elektrodami
· Příprava na vzdálený přístup ke zdroji
· Interface pro řízení centrálním počítačem
· Nepovinný vzdálený přístup:
· Sběr experimentálních dat - vzdálenost mezi elektrodami – 3 body
· Sběr experimentálních dat – tlak v recipientu – 3 body
· Vzdálené ovládání zdroje – 3 body
· Vzdálené ovládání posunu elektrody – 6 bodů
· Vzdálené ovládání tlaku v recipientu – 6 bodů
· Webová kamera s pohledem do okének s výstupen do Ethernetu – integrovat do ovládacího softwaru – 1 bod
1.3 Set výbojových trubic
Vakuová nádoba a set výbojových trubic se zdroji
Požadovaná funkčnost zařízení
· Pozorování generace výboje a modifikace typu výbojů v závislosti na tlaku, s různými plyny. Popis typů výbojů a jednotlivých fází výbojů (kladný a záporný sloupec u doutnavého výboje apod.), diskuse procesů ionizace.
· Demonstrační výbojové trubice - pohledově zajímavý experiment.
Popis zařízení
Skleněné výbojové trubice
· Alespoň 5 různých, v jednom panelu vedle sebe (5 trubic – 0 bodů, 6 trubic – 1 bod, 7 trubic – 2 body)
· Zatavené – „kalibrační“
· Fixní napětí a tlak
· Plyny: He, Ne, Ar, H2, N2 atp.
· Příklady komerčně dostupných setů (viz obr. 1.3.1):
· http://www.jlabexport.com/spectral-analysis-set-complete-jlab
· https://www.haines.com.au/index.php/spectrum-tube-ehv-power-supply-w-out-tubes.html
· https://www.flinnsci.com/hydrogen-gas-spectrum-tube/ap1334/
· http://www.vernier.cz/produkty/podrobne-informace/kod/st-car (praktické, ale nepříliš zdařilý design)
· Nepovinné: současné iniciování výboje ve více trubicích (alespoň 3) – 3 body
Obr. 1.3.1 Příklady výbojových trubic. Nahoře zleva: Jlab, Haines, Vernier, dole: Flinn.
Iodová trubice
· Trubice má sloužit k demonstraci výbojů v plazmatu, PR účely
· Minimálně 4 x 48 inches bright blue plasma, např. dle http://strattman.com/plasma-globe nebo ekvivalent
Skleněná výbojová trubice s proměnným tlakem
· Trubice má sloužit k demonstraci výbojů – zapálení doutnavého výboje a přechod mezi jednotlivými typy výbojů.
· Cca 1 m dlouhá, průměr cca 10 cm.
· Řiditelný pracovní tlak v rozsahu 5000 Pa až 0,1 Pa (optimálně 100 mPa).
· Trubice se vyčerpá, napustí pracovním plynem na stanovený tlak a uzavře se. Po zapojení elektrod se snižuje tlak (čerpáním). Při tlaku cca 5000 Pa se zapálí výboj a hoří až do tlaku 0,1 Pa. Parametry výboje se mění v závislosti na snižování tlaku v trubici.
· Napouštění z Centrálního ostrova.
· Čerpání z Centrálního ostrova – řízení rychlosti čerpání dle potřeby experimentátora (tedy možnost měnit tlak pomalu a zafixovat jej na libovolné hodnotě).
· Napětí stejnosměrné 50 V – 500 V.
· Příklad zpracování viz Techmania Plzeň:
· http://edu.techmania.cz/cs/veda-v-pozadi/579
· Trubice bude doplněna magnety:
· Cívka se zdrojem, posuvná po trubici. V magnetickém poli cívky lze demonstrovat vliv magnetického pole na sloupec plazmatu.
· Jeden permanentní magnet (např. neodymový magnet), kterým se lze přiblížit ke sloupci plazmatu a demonstrovat, jak sloupec uhýbá.
Spirálová trubice - skleněná výbojová trubice
· Výbojka je tvořena dvěma soustřednými trubicemi (meziválcí), viz obr. 1.3.2.
· Mezi trubicemi je zatavený pracovní plyn, vnitřní trubice je průchozí (lze do ní vsunout např. magnet).
· Orientace naležato
· Příklad realizace je na TU v Eindhovenu, viz obr. 1.3.3 vpravo.
· Jedna z možných realizací (na pracovišti PALS, AV ČR, obr. 1.3.3 vlevo) má rozměry:
· Výška cca 130 cm
· Vnější průměr 3,3 cm vnější trubice, vnější průměr vnitřní trubice 1,2 cm
· Sklo tlusté cca 2 mm
· Dlouhý jiskrový výboj lze modifikovat magnetem na šroubovici
· 5 válcových magnetů (cca 4 – 5 cm) na vsouvání do trubice (viz obr. 1.3.2).
· Tyčku na vsouvání a vytahování magnetů
· Plněné vzácným plynem
· Zdroj na bázi odporového děliče
· K trubici a zdroji budou dodány přepravní obaly – využití na výstavách
Obr. 1.3.2 – Meziválcí, ve kterém bude hořet výboj, s částečně vsunutým tyčovým magnetem.
Obr. 1.3.3 – Vlevo: spirálový výboj na PALSu, vpravo: spirálový výboj v Eindhovenu.
1.4 Rezonanční dutina
Rezonanční dutina s diagnostikou mikrovlnného výboje
Požadovaná funkčnost zařízení
Měření odrazu mikrovln na vysokovodivostním povrchu bez plazmatu a s plazmatem v rezonátoru.
V dutině se specifickou rezonanční frekvencí se bude budit RF plazma. Za přítomnosti plazmatu se vlivem jeho indexu lomu změní rezonanční frekvence dutiny. Z měření této změny lze vypočítat index lomu plazmatu a jeho elektronovou hustotu.
· Generování plazmatu: plazma se bude generovat stojatým vlněním v rezonátoru (vnitřní mříž), z ní bude difundovat otvory v mříži do zbytku recipientu a bude pozorovatelné skleněným oknem.
· Do vnitřní mříže budou vpouštěny mikrovlny s výkonem cca 1 mW a s frekvencí cca 3 GHz smyčkovou anténou, druhou smyčkovou anténou se bude měřit jejich odraz na vodivém povrchu. Bude se měřit rezonance. Po vybuzení plazmatu se z rozdílu rezonance bude určovat index lomu plazmatu a z něj hustota plazmatu.
Popis zařízení
Může jít o přesnou kopii zařízení v Eindhovenu (viz obr. 1.4.1) při zachování funkčnosti. Funkční schéma je na obr. 1.4.2.
Obr. 1.4.1. Aparatura Rezonanční dutina v Eindhovenu. 1 – vakuový recipient, 2 – funkční generátor, 3 – měřič odraženého signálu, 4 – funkční generátor pro RF výboj , 5 – zesilovač pro RF výboj, 6 – impedanční tuner pro minimalizaci odraženého signálu z recipientu zpět do RF zesilovače, 7 – odbočnice z výstupního signálu RF zesilovače, 8 – vakuová vývěva.
Obr. 1.4.2 Funkční schéma aparatury Rezonanční dutina.
Recipient:
· Recipient je na obr. 1.4.3. Okénko v přední části je na obr. 1.4.4.
· Materiál: nerez.
· Rozměry recipientu:
· Vnější: délka cca 170 mm, průměr cca 150 mm.
· Vnitřní: průměr cca 153 mm, délka cca 190 cm.
· Mezní tlak aparatury: 10-2 Pa, pracovní tlak 1 Pa – 10 Pa.
· Napouštění i čerpání ze společné struktury na Centrálním ostrově.
· Vakuové měrky: zadavatel požaduje pokrytí celého rozsahu tlaků, relevantního pro měření minimálně až do mezního tlaku aparatury.
Obr. 1.4.3 Recipient na TU v Eindhovenu. Příruba vlevo obsahuje vakuové okénko.
Obr. 1.4.4. Vakuové okénko – pohled do recipientu (zleva na obr. 1.4.3).
Vnitřní mříž:
· Vnitřní mříž je na obr. 1.4.5.
· Rozměry možného řešení dle TU Eindhoven: vnitřní průměr vnitřní mříže 79. 5 ± 0.1 mm, délka (od přední desky k zadní desce): 67.5 ± 0.1 mm.
· Umístění vnitřní mříže je na obr. 1.4.6. vlevo. Na obrázku jsou patrné konektory antének, instalovaných dovnitř.
· Otvory mříže 5 mm velké, mezera mezi otvory (šířka kovu) 3 mm.
· Na spodu mříže bude elektroda, která bude budit plazma frekvencí 13,5 MHz s výkonem 200 W.
· Na protější straně naproti sobě naproti budící elektrodě (ve víku) budou dvě malé smyčkové antény budit mód TM020 s rezonancí na cca 3 GHz. Vnitřní část víka mříže s anténkami je na obr. 1.4.6. vpravo. Schéma je na obr. 1.4.7.
· Elektroda je v maximu mezi první a druhou nulou elektrického pole (3 GHz), tedy je tam odraz na vodivé ploše.
Obr. 1.4.5. Vnitřní mříž uvnitř rezonanční dutiny. Příruba, na které stojí, je přední příruba s okénkem.
1.4.6. Vlevo: umístění vnitřní mříže v recipientu s patrnými konektory od antén na 3 GHz. Vpravo: umístění antén na 3 GHz na víku vnitřní mříže zevnitř.
Obr. 1.4.7. Náčrtek vnitřní mříže.
Zdroje
· Buzení elektrody: 13,5 MHz, 200 W, impedančně přizpůsobeno. Variantně je možno použít vysokovýkonový monofrekvenční generátor, nebo nízkovýkonový se zesilovačem.
· Řešení v Eindhovenu: ISO-TECH Synthesized Function Generatot GFC 2120 generuje několik W (operuje na frekvenci 13,5 MHz nebo 27 MHz), tento signál je zesilovačem zesílen na 200 W, zesílený signál je upraven impedančním přizpůsobovačem a odesílán na vstup do recipientu – na budící elektrodu.
· Dodavatel preferuje monofrekvenční generátor.
· Napájení antén: připojeny zvenku na mříž, jedna je na vstupu a druhá na výstupu spektrálního analyzátoru. Spektrální analyzátor není součástí dodávky.
· Vzhledem k vysokému výkonu a vysoké frekvenci budicího napětí zařízení musí splňovat normy a nařízení, vydaná telekomunikačním úřadem, zejména nesmí působit rušivě na vyhrazených frekvencích.
Sběr experimentálních dat
· Tlak v recipientu
· Vstupní signál do antén ve vnitřní mříži
· Výstupní signál z antén ve vnitřní mříži
Vzdálené ovládání
· Nepovinný vzdálený přístup:
· Vzdálené zobrazování hodnot budicího napětí – 3 body
· Vzdálené ovládání buzení plazmatu – 2 body
· Vzdálené měření tlaku v recipientu – 2 body
· Vzdálené ovládání tlaku v recipientu – 4 body
· Webová kamera s pohledem do okénka s výstupen do Ethernetu – integrovat do ovládacího softwaru – 1 bod
Pracoviště 2 – Magnetická a elektrická pole
2.1 Magnetické pole
Stend magnetického pole a magnetického měření
Požadovaná funkčnost zařízení
Úloha je zaměřená na výuku zpětné vazby a měření magnetohydrodynamiky plazmatu magnetickými cívkami.
Část I:
1. Měření proudu středním vodičem při zadaném a známém počtu závitů v cívkách.
2. Výpočet polohy středního vodiče ze dvou cívek naproti sobě.
3. Výpočet polohy středního vodiče ze všech cívek.
4. Možnost testování a přibližné kalibrace magnetických sond.
Část II:
Rychlá měření, určení vířivých proudů a útlumu v nerezové trubičce umístěné kolem středního vodiče. Rychlá změna proudu je realizována zapnutím a vypnutím zdroje.
Část III:
Náhrada centrálního vodiče matricí devíti vodičů. Nastavení odporů na vodičích a určení proudů vodiči (hodnoty odporů) pomocí osmi meřicích cívek plus měření celkového proudu Rogowského páskem.
Popis zařízení
Jedná se upravenou verzi zařízení v Eindhovenu. Zařízení instalované v Eindhovenu je na obrázku 2.1.1. Proud teče do středního vodiče v rámu a vrací se zpět mosaznými tyčemi, které tvoří konstrukční rám zařízení. Zadavatel klade důraz na řemeslné a estetické zpracování na vyšší úrovni než je uvedený příklad z Eindhovenu.
Rám
· Tři rovnoběžné desky o průměru 900 mm a tloušťce cca 10 mm.
· Tyče, které budou držet konstrukci, budou sloužit jako svody proudu hlavním vodičem (závitové tyče). Proud poteče všemi tyčemi rovnoměrně.
· Tvar desek hexagonální nebo kruhový (na rozdíl od obrázku, kde je čtvercový), šest závitových tyčí.
· Materiál desek nemagnetický, nevodivý.
· Střední vodič bude mít cca 5 mm průměr a bude ohebný. Nebude to vinutý vodič.
· Závitové tyče budou mít alespoň 10 mm průměr.
· 500 mm od středu (roviny cívek) na obě strany bude možno střední vodič nahradit matricí devíti vodičů s různým odporem. Např. Cu, ocel, Zn, Ni, bronz apod. s různými průměry. Tabulka příkladů je 2.1.1., žlutě je zvýrazněn příklad výběru. Poměr proudů má být 1:1-5(10). Schéma je na obr. 2.1.1. Tato matrice slouží k simulaci rozložení proudů v plazmatu tokamaku.
· Matrice bude mít čtvercový půdorys o hraně cca 20 mm.
· Na obrázku 2.1.3 je schéma rámu s naznačeným možným způsobem realizace svodů. Otvor pro osazení matrice ve střední desce bude kruhový.
· Střední vodič bude možno vychýlit o alespoň 5 cm a ve vychýlené poloze zaaretovat (místo štěrbiny v experimentu v Eindhovenu)
· Umístění cívek viz obr. 2.1.2.
Obr. 2.1.1 Schéma matrice.
drát
průřez [mm2]
odpor [mOhm/m]
Cu
1
16.90
Cu
2
8.45
Cu
4
4.23
Al
1
27.00
Al
2
13.50
Al
4
6.75
SS
1
99.60
SS
2
49.80
SS
4
24.90
bronz
1
170.00
bronz
2
85.00
bronz
4
42.50
mosaz
1
80.00
mosaz
2
40.00
mosaz
4
20.00
Tabulka 2.1.1. Příklady drátů s tůznými odpory.
Cívky
· 8 identických cívek symetricky připevněných na střední desce konstrukce:
· Vnitřní průměr cca 12 mm, délka cca 11 mm.
· Počet závitů: 1000.
· Drát: měděný, průměr 0,15 mm.
· Pole 0,1 – 1 mT ve vzdálenosti 1 cm od centrálního vodiče
· Úchyty mohou být podobné jako v Eindhovenu. Požadavky:
· Cívky bude možno snadno sejmout a vyměnit za samostatné (bez šroubování apod.)
· Polohu cívek lze nastavit s přesností na 0,5 mm
· Bude možno snadno nastavit poloměr kružnice, na které jsou cívky umístěny (např. na držáku cívky mohou být rysky apod.)
· Samostatné cívky:
· Cívku lze umístit na držák na cívku z nevodivého a nemagnetického materiálu. Řešení v Eindhovenu je na obr. 2.1.4.
· Set šesti cívek s různými parametry, zejména s různými frekvenčními charakteristikami, pak indukčností, odporem atd.
· Tabulka s frekvenčními charakteristikami se závislostí frekvence cívky na materiálu a počtu závitů je v přiložené tabulce 2.1.2 – pro inspiraci.
civka
materiál
Prumer cívky [m]
pocet zavitu
A_eff [m2]
indukcnost [H]
R [Ohm]
f_char [Hz]
signal [V]
1
Cu
5.00E-03
10
1.963E-04
4.809E-08
1.352E-03
28111.24193
0.01963495
9
Cu
5.00E-03
100
1.963E-03
4.809E-06
1.352E-03
281.1124193
0.19634954
16
Cu
2.00E-02
200
6.283E-02
3.796E-04
5.408E-03
14.24733425
6.28318531
17
bronz
5.00E-03
10
1.963E-04
4.809E-08
1.360E-02
282775.8064
0.01963495
25
bronz
5.00E-03
100
1.963E-03
4.809E-06
1.360E-02
2827.758064
0.19634954
32
bronz
2.00E-02
200
6.283E-02
3.796E-04
5.440E-02
143.3163801
6.28318531
Tabulka 2.1.2. Příklady cívek s různými parametry, drát o průměru 0,5 mm.
· Helmhotzova cívka:
· Zdroj homogenního magnetického pole cca 10 mT
· Rozměry: vnitřní průměr min. 50 mm (i s konstrukcí – pro možnost umístění předmětu o průměru 50 mm),
· Helmholtzova cívka bude snadno nainstalovatelná a odmontovatelná. Umístěna bude tak, aby prsten z osmi cívek byl v jejím středu, kde je pole téměř homogenní, viz obr. 2.1.5.
· Magnetický senzor na měření proudu v hlavním vodiči
· Rogowského pásek
Obr. 2.1.2 Aparatura v Eindhovenu.
Obr. 2.1.3 Rám. V našem případě 6 tyčí a hexagonální nebo kruhový rám.
Obr. 2.1.4. Jedna cívka.
Obr. 2.1.5. Umístění Helmhotzovy cívky.
Zdroje
· Proud hlavním vodičem 100 A po dobu cca 10 s.
· Ekvivalent EA-PSI 9080-100
· Možnost naprogramovat (navolit) tvar pulzu
· Zapojení konstrukce do zdroje bude možno provést ohebným měděným kabelem o průřezu 25 mm2
· Doba náběhu cca 10 % času, flat top cca 70 % času, doba poklesu cca 20 % času
Zesilovače a integrátory
· Zesilovač a vypojitelný integrátor pro samostatnou magnetickou cívku
· Vyladit pro maximální využití rozsahu
· Zesilovače a vypojitelné integrátory pro 8 cívek
· Vyladit pro maximální využití rozsahu
Sběr experimentálních dat
· Pro 8 cívek (průběhy)
· Pro dvě ze šesti volných cívek (průběhy)
· Pro Helmhotzovu cívku (průběhy), magnetický senzor a Rogowského pásek
· Proudy v drátu
· Rychlost sladit s dobami pulzů, minimálně 10000 vzorků na pulz, rychlejší sběry výhodou (nepovinné – 5 bodů)
· Úprava signálů z cívek filtračním a integračním obvodem se zesílením
· Galvanického oddělení sběru dat: zesilovače od integrátorů, každý kanál – nepovinné – 5 bodů
· Zobrazit data
· Proudy ve vodiči a Helmholtzových cívkách (průběh)
· Signály na meřicích cívkách (upravené průběhy)
Vzdálené ovládání
· Povinný vzdálený přístup:
· Sběr experimentálních dat – signály z cívek převodníky s galvanickým oddělením přes Ethernet
· Nepovinný vzdálený přístup:
· Vzdálené ovládání zdroje – 3 body
Ochrany
· Teplotní: teplota vodiče a cívek (alespoň do jedné je třeba instalovat senzor teploty)
· Přepěťové ochrany vstupu zesilovače resp. integrátorů (sběru dat)
2.2 Langmuirovy sondy
Stend Langmuirových sond
Požadovaná funkčnost zařízení
· Měření voltampérové charakteristiky jednoduché Langmuirovy sondy v kladném sloupci doutnavého výboje
· Proměřování voltampérové charakteristiky v závislosti na
· Hustotě plazmatu
· Napětí
· Vzdálenosti od elektrod (oblasti ve výboji)
· Měření rozdělovací funkce elektronů
· Porovnání měření jednoduché Langmuirovy sondy s dvojitou, trojitou, popřípadě jinými typy sond
· Měření s dvojitou a trojitou Langmuirovou sondou a jinými typy sond: emisní, Ball pen apod.
· Možnost testování nových sond
Popis zařízení:
Doutnavý výboj bude ve vakuovém recipientu. Možné realizace jsou na obr. 2.2.1.
Vakuový recipient:
Obrázek 2.2.1: Příklad možných realizací vakuového recipientu. Vlevo: válcový recipient na úlohu podobného typu (výhodou je široká horní příruba, na které je dostatek místa pro řadu průchodek); vpravo: recipient pro tuto úlohu v Eindhovenu.
· 1 vakuové okno cca 10 cm v průměru
· 2 porty na sondy naproti sobě
· Spodní: jednoduchá Langmuirova sonda (stabilně instalovaná)
· Horní: variabilní port na širokou přírubu s redukcemi
· Set sond, viz níže
· Lze i pravá - levá
· Port pro čerpání a napouštění (přibližně naproti sobě)
· Čerpání a napouštění: systém bude napojen na vakuové pumpy na Centrálním ostrově
· Materiál recipientu: nerez
· HV (10-5 Pa nebo nižší) – těsnění na vitonu
· Sada náhradních těsnění (cca 3 ks)
· Recipient bude mít alespoň jeden volný (neosazený) port. Může to být i zaslepené 40 cm okékno. Druhý volný port je nepovinný.
Sondy:
· Pohyb sond do a z recipintu (těžiště sond zachovává polohu v ose recipientu) v rozmezí od středu elektrod do oblasti mimo plazma
· Materiál: grafit, W, Mo, Ta (odolnost vysoké teplotě) v trubičce z Bornitridu, MACOR, keramiky apod.
· Jednoduchá Langmuirova sonda: drát o průměru cca 0,1 mm
· Vlastní manipulátor
· Set sond pro horní přírubu:
· Trojitá Langmuirova sonda: 3 dráty o průměru cca 0,1 mm, rozestavení v rovině rovnoběžné s elektrodami
· Vzdálenost mezi jednotlivými sondami 3 – 5 průměrů drátu
· Při zapojení pouze dvou sond, bude měření probíhat v režimu dvojité Langmuirovy sondy
· Ball-pen sonda: kolektor o průměru 2 mm [1]
· Emisní sonda: elektricky vyhřívaná na teplotu vlastní emise dle materiálu [1]
· Materiál s nízkou výstupní prací
· Drát bude provlečen keramickým izolantem (trubičkami) s volnou smyčkou na konci
· Tyto sondy budou mít svůj manipilátor s možností jednoduché výměny hlavy
Elektrody:
· 2 elektrody naproti sobě: generace doutnavého výboje
· Odizolované, napětí na ně může být přivedeno extra průchodkou
· Nezeměné (plovoucí)
· Rozměr: 6 cm v průměru
· Na koncích zaoblené, extrémně rovnoběžné (odch < 0.1°)
· Materiál: např. leštěný nerez, grafit apod.
· Musí odolat kontinuálnímu provozu doutnavého výboje.
· Pohyblivé (dovnitř a ven) tak, aby sonda (uprostřed recipientu) byla v jejich krajní poloze v minimální vzdálenosti od obou elektrod (tedy v jedné poloze budou elektrody uprostřed recipientu), ale nedotkla se jich, na druhé straně dostatečně daleko od stěny recipientu, aby nedošlo k výboji na komoru.
Zdroje:
· Na doutnavý výboj: laditelný měkký, je schopen pracovat s napětím 1 kV, odolný špičkovému odběrovému proudu až 5 A po dobu 1 s.
· Měkký aby při průrazu omezil proud, popřípadě limitovaný proud
· Např. ekvivalent Digimess Concept series DC POWER SUPPLY HV30001 (zařízení v Eindhovenu)
· Např. ekvivalent ADVANCED Energy: MDX500 (ale tento není plovoucí)
· Měření voltampérové charakteristiky – 100 V až 50 V, frekvence v řádu 10 Hz
· Programovatelný
· Dva pro sondové charakteristiky Langmuirovych sond a Ball pen sondy
· Žhavení emisní sondy: nízké napětí a vysoký proud, aby bylo možné dosáhnout emisní sondou požadovanou teplotu (přechod do režimu volné emise)
Sběr experimentálních dat
· 10 – 100 kHz
· 12 kanálů na sondy + elektrody
· Alespoň 1000 bodů na charakteristiku (sondy)
· Pozice sond a elektrod
· Vakuová měrka
· Vše s výstupem do Ethernetu
Vzdálené ovládání
· Povinný vzdálený přístup:
· Sběr experimentálních dat – signály ze sond
· Detekce pozice sond a elektrod
· Nepovinný vzdálený přístup:
· Ovládání pozice sond a elektrod – 6 bodů
· Ovládání zdrojů napětí a proudu pro sondy – 6 bodů
· Ovládání zdroje napětí pro elektrody – 6 bodů
· Vzdálené měření tlaku v recipientu – 6 bodů
· Webová kamera s pohledem do okénka s výstupen do Ethernetu – integrovat do ovládacího softwaru – 1 bod
Ochrany
· Proudová ochrana pro sondy
Reference
[1] Czechoslovak Journal of Physics, Vol. 55 (2005), No. 3 5883 C, DOI: 10.1007/s10582-005-0036-8
2.3 Mikrovlny
Mikrovlnný stend
Požadovaná funkčnost zařízení
Jedná se o přípravu na úlohu 1.1. Lineární magnetická past. Tato úloha má procvičit základy měření s mikrovlnami.
· Jedna anténa vysílá, druhá přijímá signál.
· Pozorujeme změnu signálu při změně vzdálenosti antén – pozoruji změnu fáze.
· Plazma je reprezentováno sklem, měříme index lomu.
Popis zařízení
Může jít o kopii zařízení v Eindhovenu (viz. Obr. 2.3.1) při zachování funkčnosti s mírnými úpravami (zejména příprava na vzdálenou kontrolu experimentu).
Obr. 2.3.1. Celkový setup úlohy v Eindhovenu. 1 – vysílací anténa, 2 – přijímací anténa, 3 – vzorek dielektrika (sklo), 4 – 300 MHz osciloskop, 5 – vysílač a přijímač s down konverzí a fázovým detektorem, 6 – zdroj napětí pro interferometr.
Obr. 2.3.2. Anténa.
Interferometr:
· Interferometr je na obr. 2.3.3, schéma je v příloze na obr. 2.3.4.
· Opět jde o úlohu určenou k edukaci studentů, tedy mikrovlnné moduly budou nainstalovány na panelu (nemagnetickou pohledovou desku) s popisky a schématem viz obr. 2.3.3. jako v případě lineární magnetické pasti.
· Napájení bude ovládáno dálkově prostřednictvím Ethernetu.
Obr. 2.3.3 Zdroj mikrovln.
Obr. 2.3.4 Schéma interferometru.
Osciloskop:
· Ekvivalent k Tektronix DPO 3034 Digital Phosphor Oscilloscope (300 MHz, 2,5 GS/s)
· S připojením na Ethernet, SCPI protokol
Antény:
· Vysílací i přijímací (obě stejné) Double quad směrová s impedancí 50 Ohmů s VSWR do 2 na frekvenci 1296 MHz
· Tvar: dvojitý čtverec spojený v rozích, úhlopříčka čtverců je v jedné linii - viz obr. 2
· Rozměr: délka jedné strany čtverce je /4
· Materiál: kov (např. postříbřená měď)
· Anténa musí být optimalizovaná na vstupní frekvenci (1296 MHz)
· Instalace antén:
· Obě na jedné kolejnici, vysílací anténa pevně, přijímací v držáku s posuvem a měřítkem.
· Kolejnice cca 1 m, posuv antény alespoň 0,5 m.
· Součást antény je reflektor – vodivá deska (měď, pokovená) tvaru čtverce o straně cca 21 cm – viz obr. 1.
· Držáky budou odnímatelné.
· Snímač polohy antény
· Vyladit úrovně signálů tak, aby bylo možné zřetelně sledovat rozdílový signál.
Sklo:
· Průměr 30 + cm, tloušťka 2 - 3 cm
· Materiál: sklo
· Držák: viz obrázek 1 - sklo bude fixováno ve svislé poloze, musí být bezpečně mechanicky zajištěno, držák musí umožnit bezpečné umístění mezi antény (výřez pro kolejnici)
· Nepovinné: kyveta o šířce cca 5 cm (ve směru šíření vln), ostatní rozměry cca 20x20 cm na nalévání kapalin do optické dráhy mikrovln – 5 bodů
Vzdálené ovládání (GUI)
· Povinný vzdálený přístup:
· Vzdálené ovládání osciloskopu i zdroje
· Sběr experimentálních dat z antén
· Příprava na posuv přijímací antény
· Nepovinný vzdálený přístup:
· Posuv přijímací antény – 10 bodů
2.3. Mikrovlny2.1. Magnetické pole
1.1. Lineární past2.2. Sondy
1.2. Paschenova křivka1.4. Rezonanční dutina
3.4. Mikroskop3.1. Laser
3.2.
Sonolu
minisce
nce
1.3. Set výbojových
trubic 3.3. Bolometrytechnické
zázemí