Textová podoba smlouvy Smlouva č. 894669: Studie proveditelnosti vodního koridoru DOL

                        Tato metodika bude uchazeči použita výhradně v souvislosti s předmětem přípravy nabídky na
veřejnou zakázku „Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj - Odra — Labe“. Případné další
nakládání s tímto materiálem (včetně jeho poskytnutí na žádost veřejnosti) je nutné konzultovat MZe,
které pro jiné účely musí vydat souhlas.

ba: 5

h)

->

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ —
PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ
NAVRŽENÝCH DO Ili. ETAPY PROGRAMU
„PREVENCE PŘED POVODNĚMI“

Praha, červenec 2014

1. Úvod

Předložený materiál představuje metodický postup pro hodnocení protipovodňových
opatření zařazených do programu 129260 „Prevence před povodněmi III“ (dále jen
Program), který byl otevřen v roce 2014.

Cílem © metodiky je objektivní a transparentní | posouzení všech — přihlášených
protipovodňových akcí, které umožní jednoznačné stanovení jejich pořadí podle ukazatelů
technické účinnosti a ekonomické oprávněnosti. Soubor hodnotících kritérií vychází z
konceptu využitého v metodice pro hodnocení akcí zařazených do programu „Prevence před
povodněmi II“ se zohledněním strategického zaměření programu „Prevence před povodněmi
II“ na vytváření retenčních prostor.

V zaměření III. etapy programu prevence před povodněmi dochází k uplatnění principu
retence povodňových průtoků jak pro účely jejich neškodného odvedení, tak pro jejich
následné využití jako zdroje vody pro zvládání jejího nedostatku. Cílem programu je podpora
realizace technických protipovodňových opatření. Budou upřednostňována protipovodňová
opatření směřující ke zvýšení retence vody v povodí, jako jsou víceúčelové vodní nádrže
s retenčním prostorem, suché nádrže (poldry) a opatření k řízeným rozlivům povodní.
Opatření podél vodních toků kochraně zástavby musejí být provázané kompenzačními
retenčními opatřeními pod chráněnou lokalitou tak, aby se průběh povodně podél vodního
toku nezhoršoval. Protipovodňová opatření budou směřována primárně do území
5 významným povodňovým rizikem vymezeným podle povodňové směrnice 2007/60/ES.

Pro hodnocení navržených opatření budou použita následující kritéria:

Naléhavost povodňové ochrany v daném území.

Důraz na retenci.

Opodstatněnost v účinku na snížení povodňových rizik.
Ekonomická efektivnost vynaložených prostředků.
Vhodnost technického řešení.

l

Uvedená kritéria posuzování protipovodňových opatření umožní komplexní analýzu
důsledků jejich realizace. Jako klíčová je třeba považovat kritéria č. 1 až 4, která hodnotí
soulad navržených akcí scíli programu. Rozhodujícím kritériem je ekonomická efektivnost
vynaložených prostředků. U zařazených akcí je současně podmínkou vhodnost technického
řešení podle kritéria č. 5.

Environmentální hodnocení navržených akcí není předmětem posuzování, neboť žádosti o
dotaci jsou dokladovány pravomocným stavebním povolením, jehož součástí je stanovisko
příslušného orgánu ochrany přírody, který stanovuje podmínky realizace PPO z hlediska
dopadů na životní prostředí.

2. Hodnotící kritéria

2.1 Naléhavost povodňové ochrany v daném území

Upřednostňována budou protipovodňová opatření, která budou řešit zvýšení ochrany
voblastech svýznamným povodňovým rizikém vymezeným dle směrnice 2007/60/ES
s ohledem na specifika objektů kulturního dědictví a budou vycházet z Plánů pro zvládání
povodňových rizik přijatých v roce 2015 a v plánech oblastí povodí přijatých ve stejném roce.

Vliv daného protipovodňového opatření na oblast s významným povodňovým rizikem bude
posuzována následovně:
- „ u opatření podél vodních toků musí být toto opatření realizováno přímo ve vymezené
oblasti s významným povodňovým rizikem,
- u opatření s retencí musí být plocha povodí daného opatření (retenční nádrž, suchá
nádrž, opatření k řízeným rozlivům povodní) větší než 10% plochy povodí v profilu
zaústění vodního toku do toku s vymezeným významným povodňovým rizikem.

Pro posouzení naléhavosti povodňové ochrany v daném území budou využity tyto veřejné
informační zdroje:

- - oblasti s významným povodňovým rizikem: Centrální datový sklad,

- - objekty kulturního dědictví: databáze MonumNet.

2.2 Důraz na retenci

Prioritně budou podporována protipovodňová opatření směřující ke zvýšení retence vody
v povodí. Jde o víceúčelové vodní nádrže s retenčním prostorem, suché nádrže (poldry) a
opatření k řízeným rozlivům povodní. Tato opatření jsou zvláště významná v územích, ve
kterých došlo vlivem změn v území ke snížení retenční schopnosti (zejména realizací staveb
na ochranu před povodněmi podél vodních toků). Evidenci snižování retenční schopnosti
záplavových území vlivem změn v území vedou státní podníky Povodí podle $ 54 odst. 6
vodního zákona.

Opatření podél vodních toků k ochraně zástavby musejí být provázána s kompenzačními

opatřeními s retencí lokalizovanými ve stejné oblasti povodí.

2.3 Opodstatněnost v účinku na snížení povodňových rizik

Řešení funkce navrženého protipovodňového opatření v dotčeném povodí musí navazovat
na dříve vybudovaná protipovodňová opatření tak, aby se efekty ochrany posílily, a to včetně
provázání s realizováním přírodě blízkých opatření.

Předložený návrh protipovodňového opatření bude obsahovat vodohospodářské řešení
s doloženým retenčním efektem a zvýšením míry ochrany území ve srovnání se stávajícím

stavem. Zvýšení retence bude dosahováno zejména realizací retenčních nádrží, poldrů nebo
řízeným rozlivem povodní. Vodohospodářské řešení musí obsahovat výpočet transformace
povodňové vlny ve vazbě na chráněné území.

Doporučené standardy ochrany před povodněmi podle pravděpodobnosti opakování
povodňového nebezpečí při zohlednění rizik jsou již uvedeny v Plánu hlavních povodí České
republiky:

- — Gsoo — historická centra měst, historická zástavba,

- — Oso — souvislá zástavba, průmyslové areály,

- - Oeo — rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba,
- — Individuální míra ochrany — izolované objekty hodné zvláštního zřetele.

2.4 Ekonomická efektivnost vynaložených prostředků

Pro hodnocení ekonomické efektivnosti bude využit postup z metodiky pro hodnocení
projektů zařazených do |I. etapy programu se zohledněním ohrožení majetku, kulturních a
historických hodnot. Východiskeém pro výpočet snížení povodňového rizika jsou stanovená
záplavová území (ZÚ). Pro odhad povodňového rizika |ze využít data z map povodňových
nebezpečí a map povodňových rizik přípravených na základě implementace „povodňové
směrnice“ (2007/60/ES).

Při návrhu protipovodňových opatření podél vodních toků, která by omezovala rozliv a snížila
objem existujících záplavových území, musí být současně navrhována opatření zaměřená na
zřizování retenčních prostorů, jimiž je snížení objemu inundací kompenzováno. Opatření
potom budou hodnocena jako soubor. V opačném případě budou pro potřeby vyhodnocení
ekonomické efektivnosti opatření podél vodního toku připočteny náklady na realizaci
náhradní retenční nádrže o objemu ohrázovaného nebo jinak vyjmutého záplavového území.
Tato penalizace bude uplatněna v případě, kdy vyloučený retenční objem záplavového území
bude větší než 1% objemu teoretické povodňové vlny daného návrhového průtoku. Kontrola
objemu vyloučeného záplavového území bude provedena se zahrnutím případných dalších
níže ležících opatření podél vodního toku, až do profilu 10-ti násobku plochy povodí
navrženého opatření.

Při hodnocení ekonomické efektivnosti pomocí metody nákladů a užítků budou na stranu
nákladů připočteny rovněž průměrné roční provozní náklady s cílem zajistit udržitelnost
provedených opatření. Odhad provozních nákladů bude porovnán s průměrnými
jednotkovými cenami ročních provozních nákladů:

- 0,50 Kč.m“ u opatření s retencí,
- 125 Kč.m'' u opatření podél vodních toků.

K výpočtu ekonomické efektivnosti bude použito analýzy vynaložených nákladů a následného
užitku (Cost Benefit Analysis). Pro průměrné povodňové riziko na jeden rok platí:

Ob

R= E(D)= | D(O)./(0)40

Oa
kde | R=E(D) je průměrné povodňové riziko na jeden rok [Kč],
D(0) je výše škody při průtoku O [Kč],
O je průtok [m*.s''],
f(0) je hustota pravděpodobnosti ročních kulminačních průtoků [-],
O, je průtok při kterém právě začínají vznikat škody [m*.s"]
O, je průtok při kterém je pravděpodobnost škod již blízká nule [m?.s"].

Pro výpočet současné hodnoty rizika (kapitalizované riziko) bude použit diskontní přístup.
Výpočet kapitalizovaného rizika je ovlivněn velikostí diskontní sazby. Na základě vývoje
diskontní sazby v ČR podle informací ČNB a vzhledem k dalšímu předpokládanému vývoji
bude pro hodnocení projektů použita jednotná hodnota diskontní sazby ve výši 3%.

Pro posouzení PPO pomocí metody nákladů a užitků bude použit následující systém
ukazatelů, který vychází ze standardních postupů vyčíslení ekonomické efektivnosti investic.

a) Poměrný ukazatel efektivnosti PPO.
Poměrný ukazatel vyjadřuje poměrnou ekonomickou efektivnost investice:

— R(bez PPO)- R(porealizaci PPO)— PN

PE [-,
T. DS
kde © R(bez PPO).... průměrné roční riziko před realizací PPO [Kč.rok“'],
R(po realizaci PPO) ... průměrné roční riziko po realizaci PPO [Kč.rok''],
PN... průměrné roční provozní náklady [Kč.rok''],
1... celkové náklady na realizaci PPO [Kč],
D5 ... roční diskontní sazba v desetinném tvaru [-].

Ukazatel PE vyjadřuje poměrnou ekonomickou efektivnost opatření pomocí bezrozměrné
veličiny, která udává, o kolik bude sníženo současné riziko jednou korunou investice.
V případě, že PE nabývá hodnot větších než 1, jde z dlouhodobého hlediska o rentabilní
investici. Při hodnotě menší než 1 je investice z dlouhodobého hlediska ekonomicky
neefektivní.

b) Absolutní ukazatel efektivnosti PPO.
Tento ukazatel vyjadřuje efektivnost investice v absolutních ekonomických jednotkách. Jeho
hodnota je dána ze vztahu:

E= R(bez PPO)— R(porealizaci PPO)— PN M
DS

A ' [Kč],

kde význam symbolů je týž jako v popisu ukazatele PE. Ukazatel popisuje finanční efekt
navrženého PPO zdlouhodobého hlediska ve finančních jednotkách. Kladné hodnoty
ukazatele svědčí o ekonomické rentabilitě opatření, záporné hodnoty naopak svědčí o

4

ekonomické nevýhodnosti realizace takového opatření. Ukazatel! je totožný s ekonomickou
veličinou „čistá současná hodnota“ (Net Present Value).

c) Doba návratnosti.

Tento ukazatel slouží pro orientační vyčíslení ekonomické efektivnosti PPO pomocí doby
návratnosti. Porovnání doby návratnosti jednotlivých PPO s mezními únosnými hodnotami
podle tuzemských a zahraničních zkušeností poskytne další nástroj pro objektivní posouzení
akcí v mezinárodním kontextu. Hodnota doby návratnosti je dána podle vztahu:

'"

NM =
R(bez PPO)— R(po realizaci PPO) — PN [roky]

kde význam symbolů je týž jako v popisu ukazatele PE a AE.

2.5 Vhodnost technického řešení

Vhodnost technického řešení bude z hlediska objektivního posouzení zaměřena na
následující oblasti:

a) zda řešení je v souladu scílem programu 129 260 a je formulováno a kvantifikováno
v souladu s „Koncepcí řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR“,

b) hodnocení úrovně podkladů a stupně připravenosti akce,

c) zda technické řešení a spolehlivost ochrany před povodněmi odpovídá platným normám,
které by měly být považovány za závazné a zhodnocení, zda technické řešení odpovídá
současné úrovni poznání v oboru a způsobu řešení obdobné problematiky ve světě,

d) zda náklady na PPO odpovídají rozsahu plánovaných stavebních, popř. projekčních prací,

e) zda technické řešení splňuje podmínky bezpečnosti,

f) zda je opatření dlouhodobě udržitelné a funkční.

Pro hodnocení budou použity následující váhy daných dílčích kritérií: w(a) = 1; w(b) = 0,5;
wic)=1;w(d)= 1; wf(e)= 1; w(f)= 0,5.

Každé dílčí kritérium může nabývat následujících hodnot:

1.. kritérium naplněno,
0... kritérium naplněno částečně,
-1... kritérium nenaplněno.

U dílčího kritéria dle písm. f) je předmětem posouzení porovnání předpokládaných
provozních nákladů s průměrnými ročními cenami dle odstavce 2.4.

Ukazatel technického řešení bude vypočten ze vztahu:

ld

Ť = Sw HT,

=a

kde © W;... váha příslušného dílčího kritéria (i= a, b,..„f,
HT,... hodnocení příslušného dílčího kritéria (i = a, b, ..., f).

Kladná hodnota ukazatele T vyjadřuje převahu kladných rysů technického řešení a záporná
hodnota naopak. Pro verbální interpretaci ukazatele T bude použita následující stupnice:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

T Verbální hodnocení technického řešení
(-5,-3) nevhodné technické řešení, nepodloženo podklady
(-3, 0) málo vhodné technické řešení, podklady nedostatečného rozsahu
(0, 3) podmíněně vhodné technické řešení
(3,5) vhodné technické řešení
3. Závěr

Hodnocení každého projektu bude ukončeno závěrem, ve kterém budou přehledně
vyzdviženy přínosy a zápory navrženého řešení včetně naplnění jednotlivých kritérií a bude
posouzeno, zda je navrhovaná akce PPO v souladu s cíli programu 129 260.

Seznam jednotlivých kritérií s uvedením jejich možných hodnot je uveden v příloze.

Seznam použitých zdrojů

1. Čihák, F., Satrapa, L., Fošumpaur, P.: Metodika pro posuzování protipovodňových
opatření navržených do II. etapy programu „Prevence před povodněmi II“. ČVUT v Praze,
Fakulta stavební, 2006.

2. Dokumentace programu 129 260 „Podpora prevence před povodněmi III“. Ministerstvo
zemědělství ČR, 2014,

3. Pravidla pro poskytování finančních prostředků v oblasti vod vroce 2014 a způsobu
kontroly jejich užití. Ministerstvo zemědělství ČR, 2014.

4. Oblasti s významným povodňovým rizikem vymezené dle tzv. povodňové směrnice
2007/60/ES.

5. Plán hlavních povodí České republiky schválený usnesením vlády České republiky ze dne
23. května 2007 č. 562.

6. Plány oblastí povodí.

7. Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ČR, 2011.

Pro sestavení Metodiky pro posuzování protipovodňových opatření zařazených do 1II. etapy
programu „Prevence před povodněmi“ byly využity některé výsledky — projektu
DF11P010VV009 Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity.

 

n

kritérium

popis

hodnota

jednotka

 

Naléhavost

povodňové ochrany

v daném území

- řeší PPO oblast s významným povodňovým
rizikem vymezeným dle směrnice 2007/60/E5?
- jde o záměr dle plánu pro zvládání
povodňových rizik?

- jde o záměr dle plánů povodí?

A/N

[1]

 

Důraz na retenci

Je dané PPO zaměřené na posílení retence
území a současně je v daném hydrologickém
povodí deficit retenční schopnosti záplavových
území dle evidence státních podniků Povodí ($
54 odst. 6 vodního zákona)?

A/N

(]

 

Je-li dané PPO bez retence (podél vodních
toků), je paralelně navrhováno PPO s retencí,
které kompenzuje snižení objemu záplavového
území?

A/N

 

Opodstatněnost v
účinku na snížení
povodňových rizik

Uvede se:

- stávající míra ochrany území (doba opakování
neškodného průtoku),

- návrhová míra ochrany,

(návrhová míra ochrany musí být kvalitativně
vyšší než současná a bude porovnána se
standardem ochrany pro dané území dle norem
a doporučení)

ON -— stávající
ON — návrhová
ON - standard

[roky]
[roky]
[roky]

 

Ekonomická
efektivnost
vynaložených
prostředků

Rozhodující kritérium, které stanoví:

- poměrnou ekonomickou efektivnost,
- absolutní ekonomickou efektivnost,
- dobu návratnosti.

PE>1
AE
DN

[-]
(mil. Kč]
[roky]

 

 

 

Vhodnost
technického řešení

 

Pro zobjektivnění názoru bude posouzení

zaměřeno na následující aspekty:

a) zda řešení je vsouladu scílem programu
129 260 a je formulováno a kvantifikováno
v souladu s „Koncepcí řešení problematiky
ochrany před povodněmi v ČR“,

b) hodnocení úrovně podkladů a stupně
připravenosti akce,

c) zda technické řešení a spolehlivost ochrany

před povodněmi odpovídá platným normám,

které by měly být považovány za závazné a

zhodnocení zda technické řešení odpovídá

současné úrovní poznání v oboru a způsobu

řešení obdobné problematiky ve světě,

zda náklady na PPO odpovídají rozsahu

plánovaných stavebních, popř. projekčních

prací,

e) zda technické řešení splňuje podmínky
bezpečnosti,

f) zda je opatření dlouhodobě udržitelné a
funkční.

d

=

 

Te(-5,+5)