Textová podoba smlouvy Smlouva č. 8958963: Smlouva o zpracování sběru dat Kvalitativní šetření inovačních

                        Smlouva o zpracování sběru dat 

Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OPZ

uzavřená dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 
(dále jen „Smlouva“) 

mezi smluvními stranami:




Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí
se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2
zastoupena:  Mgr. Martin Dytrych
IČ: 00551023 
bankovní spojení: ČNB, pobočka Praha, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1 
číslo účtu: 2229001/0710
ID datové schránky: sc9aavg

(dále jen „Objednatel“)

na straně jedné

a

Inboox CZ, s.r.o. 
se sídlem		 Mimoňská 3223, Česká Lípa, 470 01
zastoupena: 		 Bc. Michaela Tomancová, DiS., na základě plné moci
IČ:			 27348911
DIČ:			 CZ27348911
zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem
bankovní spojení:	 ……………………
číslo účtu: 		 ……………………
ID datové schránky:	 ……………………

(dále jen „Zpracovatel“)

na straně druhé.

1. Úvodní ustanovení
1.1. Na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku pod názvem Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OPZ, zadávanou jako veřejnou zakázku v Dynamickém nákupním systému pro sběr dat pod označením (DNS 07 (2018/1). Zpracovatel předložil, v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, nabídku ze dne 21. 1. 2019 (dále jen „nabídka“) a tato byla pro plnění veřejné zakázky vybrána jako nejvhodnější. V návaznosti na tuto skutečnost se smluvní strany dohodly na uzavření této Smlouvy.
1.2. Při výkladu obsahu této Smlouvy budou smluvní strany přihlížet k zadávacím podmínkám vztahujícím se k zadávacímu řízení dle předchozího odstavce této Smlouvy, k účelu tohoto zadávacího řízení a dalším úkonům smluvních stran učiněným v průběhu zadávacího řízení, jako k relevantnímu jednání smluvních stran o obsahu této Smlouvy před jejím uzavřením. Ustanovení platných a účinných právních předpisů o výkladu právních jednání tím nejsou nijak dotčena.
1.3. Předmět této Smlouvy je financován z projektu OPZ: 
	Projekt: 	Zpracování evaluací, analýz a odborných studií OPZ 
	Reg. č.:   	CZ.03.5.125/0.0/0.0/15_012/0002750


2. Předmět Smlouvy
2.1. Předmětem této Smlouvy je závazek Zpracovatele poskytnout Objednateli plnění vymezené v Přílohách této Smlouvy a závazek Objednatele zaplatit Zpracovateli za řádně poskytnuté plnění cenu ve výši a za podmínek stanovených v článku 8 této Smlouvy.
2.2. Zpracovatel se zavazuje zpracovat a předat jednotlivé výstupy plnění, jakož i provedení prezentace těchto výstupů, v souladu s  požadavky Objednatele vymezenými v této Smlouvě a v souladu s Přílohami této Smlouvy, které jsou jejími nedílnými součástmi. 
3. místo plnění
3.1. Místo plnění této Smlouvy je celá ČR, resp. oblasti, ve kterých jsou dostupní aktéři z projektů a kde lze terénní šetření realizovat. 

3.2. Vybraný účastník zadávacího řízení je povinen předat veškeré hmotné výstupy plnění na kontaktní adrese zadavatele, tj. na adrese Kartouzská 4, 150 00 Praha 5. Případné osobní konzultace, vysvětlení apod. budou probíhat také na této adrese.
4. Termíny předání, akceptační řízení
4.1. Zpracovatel se zavazuje zpracovat výstupy plnění a zaslat je elektronickou poštou ve formátu vhodném pro editaci na e-mailovou adresu kontaktní osoby Objednatele uvedené v odst. 6.1 této Smlouvy, a to v termínech uvedených v Příloze č. 1 Smlouvy – Specifikace předmětu plnění. 
4.2. Smluvní strany sjednávají, že termíny předání výstupů plnění mohou být ze strany pověřené osoby Objednatele v odůvodněných případech upraveny, a to v návaznosti na případné objektivní změny potřeb Objednatele. 
4.3. Předáním výstupů plnění se rozumí jejich zaslání elektronickou poštou ze strany oprávněné osoby Zpracovatele na e-mailovou adresu oprávněné osoby Objednatele. Kontaktní údaje oprávněných osob smluvních stran jsou uvedeny v článku 6 této Smlouvy. 
4.4. O předání a převzetí výstupu (např. zpráva, workshop) a o výsledku akceptačního řízení plnění dle smlouvy se smluvní strany zavazují sepsat akceptační protokol.
4.5. Objednatel se zavazuje provést akceptační řízení převzatých výstupů plnění a sdělit Zpracovateli případné výhrady k předaným výstupům plnění s vyznačením jejich závažnosti. V akceptačním řízení budou projednány výhrady Objednatele a stanovena výsledná závažnost připomínek. Při stanovení výsledné závažnosti připomínek se Objednatel zavazuje vzít do úvahy stanovisko Zpracovatele. Výsledky akceptačního řízení musí být uvedeny v akceptačním protokolu.
4.6. Výsledkem akceptačního řízení mohou být 3 stavy:
a. „Akceptováno bez výhrad“. V případě, že Objednatel v průběhu akceptačního řízení nenalezne v předaném výstupu plnění žádné vady ani nedodělky, k předanému výstupu nemá výhrady, uvede Objednatel do akceptačního protokolu, že předaný výstup plnění byl akceptován bez výhrad a akceptační protokol potvrdí svým podpisem. 
b. „Akceptováno s výhradami“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny v předaném výstupu plnění vady nebo nedodělky nebránící dalšímu užití výstupu nebo jeho části, stanoví Objednatel Zpracovateli dodatečnou přiměřenou lhůtu, ve které se Zpracovatel zavazuje tyto vady a nedodělky odstranit. Objednatel se zavazuje do akceptačního protokolu uvést seznam vad nebo nedodělků s termíny jejich odstranění. V akceptačním protokolu musí být následně uvedeno, že předaný výstup plnění byl akceptován s výhradami a obě smluvní strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem.
c. „Neakceptováno“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny v předaném výstupu takové vady a nedodělky, které by bránily v užití výstupu nebo jeho části, nebude předaný výstup plnění Objednatelem akceptován. Obě smluvní strany jsou následně povinny se dohodnout na termínech nového předání výstupu. V akceptačním protokolu musí být následně uvedeno, že předaný výstup plnění nebyl akceptován. Objednatel se zavazuje stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu k předání nově zpracovaného výstupu plnění, a obě smluvní strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem. Pro případ, že nedojde k podpisu akceptačního protokolu ze strany Zpracovatele, je Objednatel oprávněn akceptační protokol se stanovením dodatečné přiměřené lhůty ke zpracování nového výstupu plnění zaslat Zpracovateli na adresu uvedenou v záhlaví této Smlouvy a předávaný výstup neakceptovat. Dodatečná přiměřená lhůta běží ode dne následujícího po odeslání akceptačního protokolu Zpracovateli. 
4.7. Maximální dodatečná lhůta pro odstranění zjištěných vad či nedodělků předaných výstupů plnění nesmí přesáhnout 10 kalendářních dnů od data podpisu akceptačního protokolu. Nedodržení této maximální dodatečné lhůty bude považováno za podstatné porušení této Smlouvy ze strany Zpracovatele.
4.8. Předání/převzetí výstupu plnění je možné pouze na základě akceptačního řízení s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ nebo „Akceptováno s výhradami“. Podpis akceptačního protokolu dle této Smlouvy Objednatelem s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ či „Akceptováno s výhradami“ je podmínkou pro vznik oprávnění Zpracovatele vystavit účetní či daňový doklad za zpracování daného výstupu plnění. V případě, že výsledkem akceptačního řízení bude „Akceptováno s výhradami“ Zpracovatel se zavazuje vystavit účetní či daňový doklad v souladu s postupem uvedeným v odst. 8.5 této Smlouvy.
4.9. Po akceptaci výstupu plnění a příp. schválení vypořádání připomínek se Zpracovatel zavazuje bezodkladně osobně (na adresu pracoviště Objednatele: Kartouzská 4, 155 00 Praha 5) nebo prostřednictvím doporučené pošty (na adresu sídla Objednatele: Na Poříčním Právu 1, 128 01 Praha 2) předat finální akceptovanou verzi výstupu plnění na el. médiu (CD-ROM) v dohodnutém formátu a v tištěné podobě v 1 vyhotovení.
5. Povinnosti smluvních stran
5.1. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Smlouvy svědomitě, s řádnou a odbornou péčí a potřebnými odbornými schopnostmi. Při poskytování plnění dle této Smlouvy je Zpracovatel vázán platnými a účinnými právními předpisy a pokyny Objednatele, pokud tyto nejsou v rozporu s těmito právními předpisy či zájmy Objednatele.
5.2. Objednatel se zavazuje předat Zpracovateli veškeré potřebné podklady či informace nezbytné ke splnění předmětu této Smlouvy, tj. ke zpracování a předání výstupů plnění a k zajištění workshopů, a Zpracovatel se zavazuje Objednatelem poskytnuté podklady či informace použít pouze za účelem splnění předmětu této Smlouvy, nebude-li smluvními stranami sjednáno jinak.
5.3. Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat o všech okolnostech důležitých pro řádné a včasné splnění předmětu této Smlouvy a poskytovat si navzájem za tímto účelem nezbytnou součinnost. 
5.4. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit, že předmět plnění dle této Smlouvy, resp. hmotné výstupy plnění dle této Smlouvy budou zpracovány v souladu s touto Smlouvou, nebudou zatíženy jakýmikoli právy třetích osob, zejména takovými, ze kterých by pro Objednatele plynuly jakékoliv další finanční nebo jiné nároky ve prospěch třetích osob. V opačném případě Zpracovatel ponese veškeré důsledky takovéhoto porušení práv třetích osob a zároveň se zavazuje takové právní vady bez zbytečného odkladu a na svůj náklad odstranit, resp. zajistit jejich odstranění.
5.5. Zpracovatel se zavazuje, že jím poskytované plnění dle této Smlouvy odpovídá všem požadavkům vyplývajícím z platných a účinných právních předpisů či příslušných norem, které se na dané plnění vztahují.
5.6. Objednatel je oprávněn provádět monitoring a kontrolu realizace předmětu plnění z pohledu naplňování účelu a předmětu plnění Smlouvy. V rámci monitoringu a kontrol je Zpracovatel povinen umožnit Objednateli přístup ke všem dokladům souvisejícím s realizací předmětu plnění.
5.7. Zpracovatel se zavazuje během plnění této Smlouvy a zároveň po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel poukázal přeplatek dotace stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné žádosti o platbu zpět Zpracovateli dotace, nejméně však po dobu danou právními předpisy ČR pro archivaci dokladů, umožnit zaměstnancům nebo zmocněncům pověřených orgánů (MPSV ČR; Ministerstva financí ČR; EK, Evropského účetního dvora, Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších oprávněných orgánů státní správy) kontrolu účetních dokladů souvisejících s realizací Veřejné zakázky, na základě níž poskytuje předmět plnění Smlouvy. Zpracovatel má dále povinnost zajistit, aby obdobné povinnosti ve vztahu k předmětu plnění plnili také jeho případní poddodavatelé. Zpracovatel je podle ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly prováděné v souvislosti s úhradou zboží nebo služeb z veřejných výdajů.
5.8. Zpracovatel je povinen řádně uchovávat originál Smlouvy včetně jejích případných dodatků včetně příloh a veškeré originály účetních dokladů a další doklady související s realizací Veřejné zakázky, na základě níž Objednateli poskytuje předmět plnění Smlouvy, minimálně po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel poukázal přeplatek dotace stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné žádosti o platbu zpět Zpracovateli dotace. O této skutečnosti bude kontaktní osoba Zpracovatele informována. Případně po dobu stanovenou právními předpisy ČR, pokud je tato lhůta delší. Účetní doklady budou uchovány způsobem uvedeným v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5.9. Zpracovatel se zavazuje poskytnout Objednateli součinnost nezbytnou ke splnění povinnosti Objednatele vyplývající z ust. § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
5.10. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Smlouvy a provádět veškeré činnosti s tím spojené vlastním jménem, samostatně a dle požadavků Objednatele.
5.11. Zpracovatel se zavazuje v průběhu plnění této Smlouvy podávat Objednateli, na jeho vyžádání, dílčí zprávy o své činnosti. Nebude-li v konkrétním případě dohodnuto jinak, veškerá komunikace bude prováděna osobně, telefonicky, elektronicky nebo písemně. 
5.12. Zpracovatel se zavazuje Objednateli poskytnout součinnost při realizaci evaluačních doporučení, která jsou součástí výstupů plnění dle této Smlouvy, a to prostřednictvím poskytnutí ad-hoc konzultací (telefonických či e-mailových) v případě, že Objednatel k těmto doporučením vznese dotazy již po akceptaci výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy), a to do 6 měsíců od akceptace daného výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy). Zpracovatel se zavazuje tuto součinnost poskytnout bezplatně. 
5.13. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy sám nebo pouze prostřednictvím osob poddodavatelů uvedených v Příloze č. 3 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn provádět změny poddodavatelů pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1. této Smlouvy.
5.14. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy prostřednictvím osob realizačního týmu uvedeného v Příloze č. 4 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn provádět změny ve složení realizačního týmu pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1. této Smlouvy. Nová osoba nahrazující předchozí osobu musí být stejně odborně zdatná jako osoba, kterou nový člen týmu nahrazuje (tj. musí mít min. stejně dlouhou relevantní praxi a min. stejné nejvyšší dosažené vzdělání). Žádná z osob realizačního týmu nesmí být ve střetu zájmů. V případě pochybností smluvní strana neprodleně o takovém podezření informuje druhou smluvní stranu. Osoba realizačního týmu, u níž je podezření, že je ve střetu zájmů, pak musí být nejpozději do 15 pracovních dnů vyměněna dle pravidel pro výměnu osob realizačního týmu dle tohoto odstavce.   
6. oprávněné osoby smluvních stran
6.1. Oprávněnou osobou Objednatele ve věcech týkajících se této Smlouvy, vyjma jednání o změnách obsahu této Smlouvy, je …………………………………………………………………...
6.2. Oprávněnou osobou Zpracovatele ve věcech této Smlouvy, vyjma jednání o změnách obsahu této Smlouvy, je …………………………………………………………………... .
6.3. V případě nepřítomnosti osob uvedených v čl. 6.1. a 6.2., osoba zastupující Objednatele / Zpracovatele určí jinou osobu, která bude oprávněna jednat ve věcech týkajících se této smlouvy kromě změny obsahu smlouvy. O změně kontaktní osoby se Objednavatel a Zpracovatel budou informovat předem a tuto změnu si odsouhlasí e-mailem. 
7. vlastnické právo
7.1. Vlastnické právo k veškerým předaným výstupům plnění dle této Smlouvy přechází na Objednatele dnem jejich předání a převzetí Objednatelem na základě akceptačního řízení.
7.2. Autorskoprávní režim výstupů plnění zpracovaných na základě této Smlouvy se řídí § 61 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7.3. Zpracovatel se zavazuje na Objednatele převést veškerá práva k duševnímu vlastnictví spojená s předmětem plnění této Smlouvy, a to ke dni předání a převzetí jednotlivých výstupů plnění Objednatelem na základě akceptačního řízení.
7.4. Zpracovatel se zavazuje, že neposkytne jednotlivé výstupy plnění třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu Objednatele.
7.5. Objednatel je oprávněn do jednotlivých výstupů zasahovat a modifikovat je a dále tyto výstupy poskytnout ke specifickému využití třetím osobám. 
8. Cena a platební podmínky

8.1. Celková cena za realizaci předmětu této Smlouvy činí 538 200,- Kč bez DPH, výše DPH činí 113 022,- Kč, cena včetně DPH činí 651 222,-  Kč. 
8.2. Objednatel neposkytuje zálohy. Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za plnění skutečně poskytnuté Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem za jednotlivé výstupy, a to na základě řádně vystaveného účetního či daňového dokladu (dále jen „faktura“) takto: 
· Platba za Vstupní zprávu dle kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky Přílohy č. 1 Specifikace předmětu plnění této Smlouvy v rozsahu 30% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupů na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.
· Platba za Zprávu z Etapy I. dle kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky Přílohy č. 1 Specifikace předmětu plnění této Smlouvy v rozsahu 30% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupů na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.
· Platba za Zprávu z Etapy II. dle kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky Přílohy č. 1 Specifikace předmětu plnění této Smlouvy v rozsahu 40% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupů na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.

8.3. Výše uvedená celková cena v Kč bez DPH, i jednotlivé položky za jednotlivé výstupy plnění v Kč bez DPH jsou cenami nejvýše přípustnými a nepřekročitelnými a musí zahrnovat služby, dodávky či jiné činnosti, které v této Smlouvě nejsou výslovně uvedeny a které jsou však nezbytné pro provedení předmětu plnění dle této Smlouvy.
8.4. Cenu lze překročit pouze v případě změny (zvýšení, snížení) sazby DPH, a to o částku odpovídající této změně (zvýšení, snížení) sazby DPH.
8.5. Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za plnění skutečně poskytnuté Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy, a to na základě řádně vystaveného účetního či daňového dokladu (dále jen „faktura“). V případě odsouhlasení formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno s výhradami“ dle článku 4 této Smlouvy bude uhrazeno 80% sjednané ceny, zbývající část, tj. 20% sjednané ceny bude uhrazena po předání a převzetí opraveného výstupu plnění formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“.
8.6. Splatnost faktur musí činit alespoň 30 kalendářních dnů a počíná běžet od data doručení faktury na adresu sídla Objednatele. Nedílnou součástí faktury musí být Objednatelem potvrzený akceptační protokol. Poslední faktura v kalendářním roce musí být Objednateli doručena nejpozději 10. prosince příslušného roku. Splatnost faktur doručených Objednateli od 11. prosince do 31. ledna následujícího kalendářního roku bude od 1. března tohoto následujícího kalendářního roku.
8.7. Cena uvedená na faktuře musí být členěna na cenu v Kč bez DPH, výše DPH v Kč a cena v Kč včetně DPH. Faktura musí dále obsahovat číslo bankovního účtu Zpracovatele, název zakázky „Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OPZ“, název a reg. č. projektu a všechny náležitosti dle platných a účinných právních předpisů. Faktura musí dále obsahovat číslo PRV, které sdělí Zpracovateli Objednatel při podpisu smlouvy.  
8.8. Veškeré platby musí probíhat výhradně v Kč a rovněž veškeré uvedené cenové údaje musí být v Kč.
8.9. Uhrazením se pro účely této Smlouvy rozumí odepsání příslušné částky z účtu Objednatele ve prospěch účtu Zpracovatele. 
8.10. Objednatel si vyhrazuje právo před uplynutím lhůty splatnosti vrátit fakturu Zpracovateli, pokud neobsahuje požadované náležitosti nebo obsahuje nesprávné cenové údaje. Oprávněným vrácením faktury přestává běžet původní lhůta splatnosti. Opravená nebo přepracovaná faktura musí být následně opatřena novou lhůtou splatnosti, jež musí činit 30 kalendářních dnů.
9. Ochrana informací 

9.1. Zpracovatel se zavazuje, že zachová jako důvěrné veškeré informace, o kterých se dozví v souvislosti s uzavíráním a poskytováním plnění dle této Smlouvy (dále jako „Důvěrné informace“). Povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, není tímto ustanovením dotčena.
9.2. Zpracovatel se zavazuje, že neuvolní, nesdělí ani nezpřístupní jakékoliv třetí osobě Důvěrné informace získané od Objednatele bez jeho předchozího písemného souhlasu, a to v jakékoliv formě, a že podnikne všechny nezbytné kroky k zabezpečení těchto Důvěrných informací. Závazek mlčenlivosti a ochrany Důvěrných informací zůstává v platnosti neomezeně dlouho i po ukončení platnosti tohoto smluvního vztahu.
9.3. Zpracovatel se zavazuje zajistit při plnění této Smlouvy ochranu osobních údajů zaměstnanců Objednatele, příp. i dalších osob. Smluvní strany se zavazují postupovat v souvislosti s plněním dohody v souladu s platnými a účinnými právními předpisy na ochranu osobních údajů, podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Pokud bude smluvní strana v souvislosti s plněním této Smlouvy zpracovávat osobní údaje zaměstnanců/kontaktních osob druhé smluvní strany (jméno, telefon, e-mail), příp. i dalších osob, zavazuje se zpracovávat tyto osobní údaje pouze v rozsahu nezbytném pro plnění této Smlouvy a po dobu nezbytnou k plnění této Smlouvy.
9.4. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit veškeré podklady poskytnuté mu Objednatelem mající charakter Důvěrné informace, proti jejich odcizení nebo jinému zneužití třetí osobou. 
9.5. Zpracovatel se zavazuje svého případného poddodavatele zavázat povinností mlčenlivosti a respektováním práv Objednatele nejméně ve stejném rozsahu, v jakém je v závazkovém vztahu zavázán sám. Za porušení závazku mlčenlivosti a ochrany Důvěrných informací poddodavatelem odpovídá Objednateli přímo Zpracovatel.
9.6. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace: 
0. které jsou nebo se stanou všeobecně a veřejně přístupnými jinak, než porušením ustanovení tohoto článku této Smlouvy ze strany Zpracovatele;
0. které jsou Zpracovateli známy a byly mu volně k dispozici ještě před přijetím těchto informací od Objednatele;
0. které budou následně Zpracovateli sděleny bez závazku mlčenlivosti třetích osob, jež rovněž nejsou ve vztahu k nim nijak vázány; a 
0. jejichž sdělení vyžadují platné a účinné právní předpisy České republiky.
10. sanKční ujednání
   

10.1. V případě prodlení Zpracovatele s předáním výstupů plnění v termínech stanovených Přílohou č. 1 Specifikace předmětu plnění, kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5% ceny včetně DPH dle odst. 8.2.za příslušnou zprávu, které se prodlení týká, a to za každý i započatý den prodlení.
10.2. V případě, že Zpracovatel nedodrží dodatečnou lhůtu pro odstranění vad či nedodělků předaného výstupu plnění stanovenou v souladu s odst. 4.6 a odst. 4.7 této Smlouvy, zavazuje se Objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5 % ceny včetně DPH dle odst. 8.2. za příslušnou zprávu, které se prodlení týká, a to za každé jednotlivé nedodržení dodatečné lhůty, a za každý i započatý den prodlení.
10.3. V případě porušení povinnosti stanovené v odst. 5.6, 5.7, 5.8 nebo 5.9 této Smlouvy, se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení.
10.4. V případě porušení jakékoli povinnosti stanovené v odst. 5.11, 5.12, 5.13 nebo 5.14 této Smlouvy, se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 20.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení.
10.5. V případě, že Zpracovatel poruší povinnost mlčenlivosti či povinnost zajistit ochranu osobních údajů dle článku 9 této Smlouvy, zavazuje se Objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení dané povinnosti.
10.6. Smluvní pokutu stejně jako případnou škodu či jinou újmu vzniklou Objednateli vlivem činnosti Zpracovatele se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy bude Objednatelem o nároku na úhradu smluvní pokuty a její výši resp. vzniklé škody či jiné újmy a její výši prokazatelně informován.
10.7. Při nedodržení termínu splatnosti faktury Objednatelem je Zpracovatel oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
10.8. Smluvní strany sjednávají, že v případě vzniku nároku Objednatele na více smluvních pokut uložených Zpracovateli podle této Smlouvy se takové pokuty sčítají.
10.9. Není-li v této Smlouvě stanoveno jinak, zaplacením jakékoliv smluvní pokuty nezbavuje povinnou smluvní stranu povinnosti splnit své povinnosti vyplývající z této Smlouvy. Ujednáním smluvní pokuty není dotčeno právo zadavatele na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se tato smluvní pokuta vztahuje. 
10.10. Smluvní strany sjednávají, že jakoukoliv smluvní pokutu či vzniklou škodu vyjádřitelnou v penězích je Objednatel oprávněn jednostranně započíst formou jednostranného zápočtu proti jakékoliv pohledávce (splatné či nesplatné) Zpracovatele proti Objednateli z titulu úhrady části ceny za plnění dle této Smlouvy.
11. Náhrada škody
11.1. Smluvní strany nesou odpovědnost za způsobenou škodu či jinou újmu v rámci platných právních předpisů a této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod. 
11.2. Smluvní strany se zavazují upozornit druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu na vzniklé okolnosti vylučující odpovědnost bránící řádnému plnění této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k odvrácení a překonání okolností vylučujících odpovědnost za škodu či jinou újmu. 
11.3. Na odpovědnost za škodu či jinou újmu prokazatelně způsobenou činností příslušné smluvní strany a náhradu škody či jiné újmy se vztahují příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 
12. Platnost a doba trvání smlouvy
12.1. Tato Smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. V případě, že k podpisu Smlouvy smluvními stranami nedojde v jednom dni, nabývá tato Smlouva platnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou. Smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami, ne však dřív, než dnem uveřejnění v Registru smluv Ministerstva vnitra. 
12.2. Tato Smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to max. do 18 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy. 
12.3. Objednatel je oprávněn odstoupit od této Smlouvy, v případě, že Zpracovatel nezahájí řádné poskytování plnění ani do 5 kalendářních dnů od písemného vyzvání Objednatelem nebo je opakovaně v prodlení s plněním jakékoliv povinnosti dle této Smlouvy v průběhu 
14 kalendářních dnů. Odstoupení od této Smlouvy nabývá účinnosti dnem následujícím po dni prokazatelného doručení jeho písemného vyhotovení Zpracovateli. Objednatel je oprávněn odstoupit i jen od samostatné části plnění.
12.4. V případě odstoupení Objednatele od této Smlouvy z výše uvedených důvodů, má Objednatel nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s přijetím náhradního řešení. Odstoupením od této Smlouvy není dotčen nárok na smluvní pokutu platně vzniklý v době před odstoupením od této Smlouvy.
12.5. Kterákoliv ze smluvních stran je dále oprávněna odstoupit od této Smlouvy za podmínek stanovených zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
12.6. Objednatel je oprávněn tuto Smlouvu vypovědět i bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta činí 1 měsíc a počíná běžet dnem následujícím po dni prokazatelného doručení písemné výpovědi Zpracovateli. Po dobu výpovědní lhůty trvají všechna práva a povinnosti smluvních stran touto Smlouvou založené. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění, na nichž se s Objednatelem dohodl do doby obdržení písemné výpovědi, není-li ve výpovědi stanoveno jinak. Objednatel se zavazuje cenu za takovéto plnění poskytnuté v souladu s touto Smlouvou Zpracovateli zaplatit.
12.7. V případě ukončení platnosti této Smlouvy před uplynutím doby, na níž byla sjednána, může Objednatel požadovat, že určité dílčí plnění nebude dokončeno nebo že se s jeho plněním nezapočne. Objednatel v takovém případě uhradí Zpracovateli náklady vzniklé v souvislosti se započatým plněním a jeho předčasným ukončením, za předpokladu, že takové náklady byly Zpracovatelem vynaloženy v souladu s touto Smlouvou a že budou Zpracovatelem Objednateli řádně doloženy. Nárok na úhradu nákladů dle předchozí věty však Zpracovateli nevzniká v případě, že k ukončení platnosti této Smlouvy, byť ze strany Objednatele, došlo z důvodů stojících na straně Zpracovatele.
13. Rozhodné právo
13.1. Vztahy mezi smluvními stranami touto Smlouvou výslovně neupravené se řídí platnými a účinnými právními předpisy, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
13.2. Spory vzniklé ze závazkových vztahů založených touto Smlouvou, budou rozhodovat věcně a místně příslušné soudy České republiky. 
14. Závěrečná ustanovení
14.1. Tuto Smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky označovanými a číslovanými vzestupnou řadou po dohodě obou smluvních stran a podepsanými oprávněnými zástupci smluvních stran uvedenými v záhlaví této Smlouvy. Jiná ujednání jsou neplatná.
14.2. Uzavřením této Smlouvy nedochází k žádnému faktickému ani právnímu omezení kterékoli ze smluvních stran ve vztahu k plnění jakékoli již existující zakázky vůči jejich klientům či ve vztahu k jejich snaze o získání budoucích zakázek kdykoli v budoucnu. 
14.3. Tato Smlouva je sepsána v 5 vyhotoveních s platností originálu, z nichž 4 vyhotovení obdrží Objednatel a 1 vyhotovení obdrží Zpracovatel.
14.4. Zpracovatel podpisem této Smlouvy vzal na vědomí, že Smlouva bude uveřejněna na profilu Objednatele a v registru smluv.
14.5. Je-li nebo stane-li se některé ustanovení této Smlouvy neplatným či neúčinným, nedotýká se to ostatních ustanovení této Smlouvy, která zůstávají platná a účinná. Smluvní strany se v tomto případě zavazují jednat v dobré víře s cílem nahradit neplatné/neúčinné ustanovení ustanovením platným/účinným, které nejlépe odpovídá původně zamýšlenému účelu ustanovení neplatného/neúčinného.
14.6. Smluvní strany prohlašují, že tato Smlouva je projevem jejich pravé a svobodné vůle a na důkaz dohody o všech článcích této Smlouvy připojují své podpisy.
14.7. Nedílné součásti této Smlouvy tvoří tyto přílohy:
Příloha č. 1: Specifikace předmětu plnění (přiloží Objednatel před podpisem smlouvy) 
Příloha č. 2: Popis realizace předmětu plnění
Příloha č. 3: Seznam poddodavatelů
Příloha č. 4: Realizační tým 

	Zpracovatel
V Praze  dne __.__.______


...........................................................
Bc. Michaela Tomancová, DiS., 
na základě plné moci
	Objednatel
V Praze dne __.__.______


.......................................................
Mgr. Martin Dytrych
Vedoucí oddělení evaluací MPSV
Česká republika – Ministerstvo práce
a sociálních věcí

	Příloha č. 1:  Specifikace předmětu plnění

	

	
	


 
1. Východiska a cíle…2
2. Evaluační otázky…2
3. Požadované metody…4
4. Struktura respondentů…5
5. Indikativní harmonogram zakázky…11
6. Další požadavky na plnění…13
7. Příloha č. 1: Teorie změny 3S…14
8. Příloha č. 2: Záměr evaluace…14
OBSAH
Veřejná zakázka: Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OPZ


9. Východiska a cíle

Předmětem plnění této veřejné zakázky je terénní šetření v rámci celé ČR (v regionech působnosti pěti projektů ve vzorku + Praha) spočívající v provedení 41 rozhovorů a 2 fokusních skupin s respondenty z řad realizátorů projektů a stakeholderů  projektů OPZ na podporu sociálních inovací. Součástí zakázky je také příprava rozhovoru/FS, i následná základní analýza získaných dat 
po provedení rozhovoru/fokusní skupiny a zpracování shrnutí za jednotlivá témata (evaluační otázky) - viz kap. 3. Projekty jsou financovány ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu (ESF) v rámci podpory sociálních inovací a mezinárodní spolupráce z Prioritní osy 3 Operačního programu Zaměstnanost (dále PO 3 OPZ).
Terénní šetření formou rozhovorů a fokusních skupin je jednou z hlavních metod sběru dat „Evaluace výsledků podpory sociálního inovací v PO 3 OPZ“, která je interně realizována Oddělením evaluací MPSV (zadavatel, Evaluační jednotka OPZ). Evaluace vyhodnotí příspěvek podpořených projektů k naplnění specifického cíle Prioritní osy 3 Zvýšit kvalitu a kvantitu využívání sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ a identifikuje klíčové faktory dosažení výsledků projektů.[footnoteRef:2] [2:  Viz Příloha č. 1: Zadání Evaluace výsledků podpory sociálních inovací v PO 3 OPZ] 

Výstupy evaluace mají sloužit Řídicímu orgánu OPZ (dále ŘO) jako podklad pro nastavení podpůrných aktivit a procesů výběru projektů, dále budou využity pro komunikaci výsledků projektů vůči vedení MPSV, MMR, EK a odborné veřejnosti, především pro samotné inovátory a další stakeholdery inovací. Evaluace bude hodnotit výsledky a faktory jejich dosažení celkem 39 projektů s celkovou dotací 453 mil. Kč. z výzev č. 18[footnoteRef:3], 24[footnoteRef:4] a 124[footnoteRef:5] OPZ. Výzvy jsou zaměřené na: [3:  https://www.esfcr.cz/vyzva-018-opz]  [4:  https://www.esfcr.cz/vyzva-024-opz]  [5:  https://www.esfcr.cz/vyzva-124-opz] 

· vývoj inovací ve veřejné správě (výzva č. 18): 3 projekty; 89 mil. Kč;
· vývoj sociálních inovací pro řešení sociálního vyloučení a nezaměstnanosti (výzva č. 24): 22 projektů; 160,6 mil. Kč;
· podporu inovačního prostředí (výzva č. 124): 14 projektů; 203,3 mil. Kč). 


10. Evaluační otázky
Níže jsou uvedeny vybrané evaluační otázky Evaluace výsledků podpory sociálních inovací, které budou zodpovězeny primárně na základě dat zjištěných prostřednictvím šetření. Část otázek I. bude zodpovězena na základě šetření provedeného v období po ukončení projektů (ukončení projektů je v II, VII, VIII, XI a XII / 2018, tj. šetření proběhne u každého projektu různě dlouhou dobu po jejich ukončení (1-12 měsíců). U tří projektů je navíc zformulována specifická otázka ohledně náboru cílové skupiny. Respondenti a počty rozhovorů jsou pro jednotlivé projekty specifikovány v kap. 4. Jeden rok a více po ukončení realizace projektů budou zjišťována data pro zodpovězení evaluačních otázek k udržitelnosti projektů (Etapa II.). 


Evaluační otázky pro Etapu I. a Etapu II.
	Etapa I.
	Šetření po ukončení projektů

	EO 1.
	Jaké faktory ovlivňují úspěšnost inovace/projektů?

	  EO 1.1.
	  Jaké vnitřní faktory ovlivňují úspěšnost projektů?

	  EO 1.2. 
	  Jaké vnější faktory ovlivňují úspěšnost projektů?

	  EO 1.3. 
	  V jakých fázích projektu jsou identifikovány problémy ohrožující úspěšnost projektů?

	
	

	EO 2.
	Jak probíhá spolupráce podpořených projektů a stakeholderů?

	  EO 2.1.
	  Jaká jsou silná a slabá místa podpořených projektů ve spolupráci s relevantními stakeholdery? 
  (Jaké jsou hlavní důvody špatné či chybějící spolupráce? V jaké fázi projektů jsou zjišťovány hlavní nedostatky v oblasti spolupráce se stakeholdery?)

	  EO 2.2.
	  Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektů?

	  EO 2.3.
	  Jaký je dosah podpořených projektů? 
  (tj. Spolupracují projekty se všemi relevantními stakeholdery? Kteří stakeholdeři vědí o hodnoceném projektu? Jaké jsou jejich znalosti o obdobných relevantních projektech? Jaký je postoj stakeholderů k těmto projektům?)

	
	

	EO 3.
	Jaký je potenciál udržitelnosti na konci projektů? 

	
	

	EO 4. 
	Jak probíhala realizace projektů?

	  EO 4.1
	  Došlo k věcné změně projektu oproti původnímu plánu? Pokud ano, k jaké? Z jakých důvodů? Jak byla nutnost změny identifikována?

	  EO 4.2.
	  Jak probíhala spolupráce realizačního týmu se zástupci ŘO (MPSV)?

	  EO 4.3.
	Specifická evaluační otázka: Jak probíhal nábor CS projektu? Objevily se při náboru CS problémy? (jen A-Giga,  RRH, Art-Movement)



	Etapa II.
	Šetření udržitelnost 1 rok po ukončení podpory

	EO 5.
	Jaká je udržitelnost podpořených projektů?

	   EO 5.1.
	   Jaké podpořené projekty jsou udržitelné (tj. jejich řešení jsou realizována i po ukončení podpory)?

	   EO 5.2.
	   Jaké faktory ovlivňují udržitelnost projektů?

	   EO 5.3.
	   Jakou roli hrají v udržitelnosti projektů stakeholdeři?

	   EO 5.4.
	   Jakým způsobem nastavit projekty, aby se zvýšila šance na jejich udržitelnost?




11. Požadované metody
Poptávané šetření je kvalitativního charakteru, přičemž účelem je jednak prokázat hypotézy o fungování inovací a projektů a jednak objevit nové souvislosti, vazby a vzorce chování a identifikovat nové (dosud neznámé) faktory, předpoklady a efekty inovačních řešení.
Klíčové je zjištění způsobu a podmínek (faktorů), za kterých inovace přinášejí očekávané efekty tak, aby v případě úspěšnosti mohly být replikovány a využívány ve větším měřítku. Důležité je také identifikovat faktory ve vnějším prostředí, zejm. ty které ovlivňují poskytování podpory a financování projektů tohoto typu. Tato zjištění mohou být využita pro nastavení podpory žadatelů a realizátorů inovačních projektů v novém období 2020-2024 a zvýšit tak efektivitu této podpory.
Nedílnou součástí je procesní evaluace zaměřená na způsob realizace projektů a kapacit na jejich realizaci, přičemž primárním zdrojem dat budou názory, postřehy a připomínky především realizátorů projektů. Vzhledem k předpokládanému počtu pozorování (rozhovorů a fokusních skupin) zadavatel neočekává zpracování získaných dat pomocí statistických metod, ale využití metod kvalitativní analýzy.  
V rámci zakázky bude proveden sběr dat prostřednictvím individuálních polostrukturovaných řízených rozhovorů a fokusních skupin u vzorku 5 projektů z výzvy č. 24, které byly ukončeny v roce 2018 (viz kap 3). 
Sběr dat bude proveden ve dvou časových obdobích (etapách):
1. Etapa I.: v období III.-V./2019; 2-13 měsíců po ukončení projektů; 31 rozhovorů a 2 fokusní skupiny) 
2. Etapa II.: v období minimálně jeden rok po ukončení realizace projektu a současně minimálně 6 měsíců od provedení šetření v Etapě I.; 10 rozhovorů.  U každého projektu bude doba po ukončení realizace do současnosti jiná. Scénář a vedení rozhovoru musí být také přizpůsobeny faktu, že otázky směrují do minulosti, někdy i poměrně vzdálené, např. 2 roky. 

Přehled projektů a termínů sběru dat
	Č. projektu
	Projekt
	Počet rozhovorů / FS
	Datum ukončení projektu
	Termín šetření etapa I.
(31 rozhovorů 2 FS) [footnoteRef:6] [6:  Zahájení rozhovorů do 1 jednoho měsíce od podpisu smlouvy, po schválení vstupní zprávy ze strany zadavatele.] 

	Termín šetření etapa II.
(10 rozhovorů)

	1. 
	3S, ukončení
	9
	2/2018
	2 - 4/2019[footnoteRef:7] [7:  Scénář rozhovoru bude součástí nabídky uchazeče, takže šetření v terénu začne již v únoru (resp. do 1 měsíce od podpisu smlouvy). Šetření u prvního projektu (3S) má pilotní charakter, takže by mělo proběhnout v co největší míře před zahájením šetření u dalších projektů.] 

	10/2019–1/2020

	2. 
	A-Giga, ukončení
	6
	7/2018
	3 - 5/2019
	10/2019–1/2020

	3. 
	RRH, ukončení
	6/2
	8/2018
	3 - 5/2019
	10/2019–1/2020

	4. 
	Art Movement, ukončení
	6
	11/2018
	3 - 5/2019
	12/2019 – 1/2020

	5. 
	Occasio, ukončení

	4
	12/2018
	3 - 5/2019
	1/2020


 Pro realizaci rozhovorů budou vytvořeny minimálně 3 základní typy scénářů[footnoteRef:8] pro každý projekt. Bude se jednat o: 1. scénář rozhovoru pro realizační tým projektu; 2. scénář pro stakeholdery (důležité osoby pro zavedení inovace: partner/obec, kraj, NNO, MPSV apod.) a 3. scénář pro rozhovor s evaluátorem projektu.[footnoteRef:9]  [8:  Dodavatel může aplikovat podrobnější členění a typologii scénářů.]  [9:  Scénář k udržitelnosti (etapa II.) může být po dohodě se zadavatelem upraven na základě zjištění z etapy I. Finální podoba scénářů pro šetření udržitelnosti bude zadavatelem odsouhlasena před zahájením II. etapy šetření (září 2019).] 

Typy respondentů a počty rozhovorů / fokusních skupin v Etapě I. jsou pro jednotlivé projekty specifikovány v kap. 4. Struktura respondentů. Jiná struktura respondentů je možná pouze po odsouhlasení zadavatelem. Řízené rozhovory k udržitelnosti (Etapa II.) budou provedeny se dvěma respondenty z každého projektu, kterými budou jednak zástupce realizačního týmu (příjemce) a jednak zástupce hlavního stakeholdera inovace.
Zadavatel poskytne doporučení ohledně kontaktování jednotlivých osob, které zná, nicméně povinností dodavatele je na základě analýzy stakeholderů určit všechny další klíčové respondenty, tedy i ty, které zadavatel nezná. Zadavatel odsouhlasí finální seznam respondentů a jejich náhradníků, a to před realizací rozhovorů. Za rekrutaci, vhodnou formu motivace a zvolení optimálního průběhu rozhovorů (i vzhledem k typu respondenta) zodpovídá poskytovatel. 
Na základě teorií změn zpracovaných zadavatelem (prezentovaných s dalšími informacemi na úvodním workshopu) a jejich klíčových prvků, dále na základě projektové dokumentace uchazeč zpracuje návrh scénáře rozhovoru / FS, tj.: formuluje otázky pro rozhovor / fokusní skupinu, řazení témat, úvod / závěr rozhovoru, časový rozvrh celkem a jednotlivých částí rozhovoru. 
Scénáře budou dále zahrnovat omezení a rizika realizace rozhovoru, základní charakteristiky kvalitativní analýzy, tj. např. základní kategorie pro daný projekt a evaluační otázku (příp. daný typ respondenta). Kódování bude zpracováno po provedení rozhovoru a před další analýzou bude konzultováno a schváleno zadavatelem.
Základní scénáře pro jednotlivé projekty budou zadavateli předloženy a schváleny ve Vstupní zprávě, nicméně dodavatel je povinen se zadavatelem konzultovat jakékoliv změny, které by vyplynuly ze změny podmínek / situace, případně na základě nových zjištění apod. Scénáře pro Etapu II. budou také navrženy ve Vstupní zprávě, přičemž finální úprava a odsouhlasení scénářů zadavatelem proběhne až v září 2019 (min. 1 rok po ukončení projektů), kdy budou k dispozici aktuálnější informace o stavu realizace a také budou k dispozici poznatky z šetření v Etapě I.[footnoteRef:10] [10:  Konkrétnější podoba scénáře pro Etapu II (udržitelnost po 1 roce od ukončení) může být zpracována již v době zpracování Vstupní zprávy, a to s ohledem na to, že projekt  3S již bude min. 13 měsíců po ukončení realizace.] 

Rozhovory s respondenty proběhnou v terénu v místě působení respondentů (na jím navrženém místě) tak, aby účast na rozhovoru / FS byla pro respondenta co nejsnazší. Délka rozhovorů bude přizpůsobená tématům a typu respondenta, přičemž rozhovor bude nejméně 1 hodinu dlouhý vč. úvodu a závěru. Respondenti od dodavatele obdrží na pokrytí nezbytných nákladů spojených s jejich účastí paušální částku min. 500,- Kč. 
Jedná se o rozhovory individuální, takže budou provedeny vždy jen s jedním respondentem. Pokud to bude v daném případě vhodné (bude to lépe plnit účel zakázky), pak je možné po odsouhlasení zadavatelem realizovat rozhovor se dvěma, maximálně třemi respondenty současně. U rozhovoru budou přítomni maximálně dva tazatelé dodavatele, po dohodě může být u rozhovoru přítomen zástupce zadavatele.
Fokusní skupiny u projektů č. 3 RRH a č. 5 Occasio proběhnou v dodavatelem navrženém termínu, který bude stanoven v dostatečném předstihu s ohledem na delší přípravu spojenou s kontaktováním respondentů a vyhledáním vhodných prostor. Scénář bude schválen ze strany zadavatele v rámci Vstupní zprávy, min. 1 týden před konáním fokusní skupiny proběhne telefonická konzultace průběhu FS, případně i osobní schůzka na pracovišti zadavatele. Fokusní skupiny mohou proběhnout za účasti zástupců zadavatele, pokud to uzná za vhodné. Fokusní skupina bude mít trvání minimálně 2 hodiny s minimálním počtem 6 účastníků (respondentů). Stejně jako u rozhovorů respondenti obdrží odměnu od dodavatele 500,- Kč.



Provedení rozhovoru / fokusní skupiny a jeho základní kvalitativní analýzy bude zahrnovat následující kroky:
· rešerše základní dokumentace projektu (žádost, monitorovací zprávy, evaluační zprávy) 
a identifikace klíčových prvků TZ, které je nutné při provedení evaluace výsledků projektu šetřením prokázat
· úvodní workshop se zadavatelem k realizaci zakázky, k diskuzi designu šetření a diskuze draftu scénářů pro další projekty na základě teorií změn a scénáře rozhovoru předloženého v nabídce (v délce 2-4 hodiny v Praze) 
· finalizace a odsouhlasení scénářů rozhovorů / FS (schváleno ve Vstupní zprávě)
· návrh, odsouhlasení a kontaktování respondentů, 
· provedení rozhovoru v terénu (místo dostupné klientovi)
· doslovný přepis nahrávky rozhovoru / FS (formáty .docx, .pdf)
· základní kvalitativní analýza získaných dat: čištění, kódování, kategorie, četnosti, citace (kódování musí být před provedením další analýzy rozhovoru odsouhlaseno Zadavatelem)
· shrnutí odpovědí respondentů za projekt, za všechny projekty, dle evaluačních otázek
· výběr citací ilustrujících zjištění z šetření na projektu

12. Struktura respondentů

Popis projektů, specifikace počtu rozhovorů, FS a typu respondentů (šetření po ukončení projektů)
	1. 3S, ukončení 2/2018

	Projekt testuje možnost snížení nákladové jednotky za pečovatelské služby úpravou fungování organizace. Řešení je testováno na nižším počtu organizací (cca 10 pečovatelských středisek), u kterých došlo ke změně aktivit tak, aby byly všechny aktivity plánovány a realizovány s ohledem na dosahování hlavního cíle poskytování pečovatelských služeb (důraz zaměřený na odborné pečovatelské služby/činnosti a omezení neodborných činností, které mohou být poskytovány neformálními pečovateli; omezení administrativy; větší pružnost organizací v oblasti lidských zdrojů).

	Skupina
	Sběr dat

	RT projektu
	1 rozhovor

	Evaluátoři
	1 rozhovor

	KC Petrklíč (odstoupivší partner)
	1 rozhovor

	Adventisté sedmého dne (partner)
	1 rozhovor

	Zástupci kraje, kde je projekt realizován 
	2 rozhovory

	Zástupce věcné sekce MPSV
	1 rozhovor

	Zástupci dalších krajů (s kompetencí rozhodovat v této oblasti)
	1 rozhovor

	Zástupce obce, kde je projekt realizován a novou službu podporuje
	1 rozhovor

	CELKEM
	9 rozhovorů









	2. A-Giga, ukončení 7/2018

	Popis projektu:
Cílem projektu je zajistit zaměstnání a kvalifikaci osobám ve výkonu trestu a případně po jejich propuštění. Projekt vytváří ekonomicky udržitelný byznys model, který je doplněn individuálním poradenstvím zaměřeným na řešení drogové závislosti, finanční gramotnosti, bydlení a samostatného života.

	Skupina
	Sběr dat

	RT projektu
	2 rozhovory

	Evaluátor
	1 rozhovor

	Zástupce věznice, kde probíhá projekt
	2 rozhovory

	Zástupce GŘVS
	1 rozhovor

	CELKEM
	6 rozhovorů 

	

	

	Specifická evaluační otázka: Jak probíhal nábor CS projektu? Objevily se při náboru CS problémy?





	3. RRH, ukončení 8/2018

	Popis projektu:
Cílem projektu je otestovat přístup Housing first, který má přispět k řešení problému osob bez domova a osob v nevyhovujícím bydlení. V rámci projektu bylo z většího vzorku náhodně vybráno 50 rodin, které dostali od příjemce projektu (Město Brno) pronájem bydlení. V projektu je kladen velký důraz na evaluaci testovaného přístupu.

	Skupina
	Sběr dat

	RT projektu (= město Brno, administrativní a odborný tým - odbor sociální péče, bytový odbor apod.)
	3 rozhovory

	Evaluátoři projektu (=partner Ostravská univerzita)
	1 rozhovor

	IQ Roma servis (partner)
	2 rozhovory

	Zástupci obcí zvažujících implementaci RRH
	1 FG

	Zástupci obcí nezvažujících implementaci RRH
	1 FG

	CELKEM
	6 rozhovorů + 2 FG 





	4. Art Movement, ukončení 11/2018

	Popis projektu:
Projekt je zaměřený na zprostředkování stáží u zaměstnavatelů pro osoby s duševním onemocněním. Na veletrzích práce jsou promítány krátké spoty/dokumenty, zaměřené na destigmatizaci osob s DO, s cílem zaujmout a propojit se zaměstnavateli, kteří následně nabídnou možnost stáže osobám s DO. Cílem projektu je zajistit zprostředkování stáže a následného zaměstnání pro osoby s DO a v ideálním případě také úpravu institucionálního uspořádání práce u daného zaměstnavatele, aby byla vhodnější pro osoby s DO.

	Skupina
	Sběr dat

	RT projektu (Art Movement)
	1 rozhovor (se 2 členy RT) 

	Externí evaluátoři
	1 rozhovor

	Zapojení zaměstnavatelé
	2 rozhovory

	Oslovení zaměstnavatelé, kteří se nezapojili
	2 rozhovory

	CELKEM
	6 rozhovorů

	Specifická evaluační otázka: Jak probíhal nábor CS projektu? Objevily se při náboru CS problémy?






	5. Occasio, ukončení 12/2018

	Popis projektu:
Cílem projektu je podpořit zaměstnanost osob ohrožených sociálním vyloučením. V rámci projektu jsou poskytovány mikropůjčky zaměstnavatelům, kteří se snaží o podnikání se sociálním přesahem a zaměstnávají osoby z CS projektu. Současně se jedná o zaměstnavatele/firmy, pro které je obtížné získat standardní bankovní úvěr.

	Skupina
	Sběr dat

	RT projektu
	1 rozhovor

	Evaluátorka (+krajští evaluátoři)
	2 rozhovory

	Investor (poskytovatel půjčky)
	1 rozhovor

	Zapojení zaměstnavatelé
	1 FG

	CELKEM
	4 rozhovory +1 FG

	Specifická evaluační otázka: Jak probíhal nábor CS projektu? Objevily se při náboru CS problémy?





13. Indikativní harmonogram veřejné zakázky

	
	Požadované výstupy
	Termíny pro předložení návrhů*
	Popis výstupu**

	1
	Úvodní workshop
	Do 10 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy
	Jedná se o úvodní workshop ke zpracování scénářů pro rozhovory a FS.
Na úvodním setkání budou představeny očekávání zadavatele, vyhodnocen návrh scénáře z nabídky, úvodní prezentace projektů (2x10 min – ŘO + EJ) a diskuze nad specifikací scénářů pro 4 zbývajícíc projekty (co je důležité, jaké jsou výsledky, na co se zaměřit / co ověřit).
Bude dohodnuto předání potřebné dokumentace a způsob komunikace mimo rámec schvalování jednotlivých zpráv. 
Před workshopem budou dodavateli zaslány podklady, dodavatel vyhotoví z workshopu zápis. Rozsah workshopu bude dle potřeby 2 – 4 hodiny, místo konání bude na pracovišti zadavatele (Kartouzská 4, Praha 5). Ze strany dodavatele se zúčastní minimálně 2 zástupci a to ti, kteří se budou přímo podílet na realizaci terénního šetření. 

	2
	Vstupní zpráva - návrh
	Do 30 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy

	V rámci zpracování vstupní zprávy dodavatel realizuje výchozí desk-research dostupné dokumentace projektu***.
Zpráva bude obsahovat tyto části: 
1. Identifikace klíčových prvků teorie změny 4 projektů[footnoteRef:11] [11:  Jeden z celkem pěti hodnocených projektů bude mít teorii změny a klíčové prvky, dále i scénář rozhovoru již zpracovaný v rámci předložené nabídky do výběrového řízen na tuto zakázku.] 

Pro každý projekt: identifikace klíčových prvků teorie změny (hypotézy, předpoklady, efekty, vnější vlivy), které budou prokazovány výzkumem, případně hlouběji studovány (explorace nových prvků), a také identifikace neočekávaných efektů / faktorů / vnějších vlivů. 
Dodavatel na základě TZ formuluje hlavní hypotézy a předpoklady (rizika) TZ, které bude prostřednictvím šetření ověřovat (nebude se zaměřovat na skutečnosti, které jsou z projektové dokumentaci zřejmé a které není nutné v terénu ověřovat).
Klíčové prvky budou seskupeny (začleněny do kategorií) dle evaluačních otázek.
2. Scénáře pro jednotlivé rozhovory / FS pro 4 projekty
Na základě TZ a jejich klíčových prvků (viz bod 3) a projektové dokumentace uchazeč zpracuje návrh scénáře rozhovoru / FS, tj.: formuluje otázky pro rozhovor /fokusní skupinu, řazení témat, úvod / závěr rozhovoru, časový rozvrh celkem a jednotlivých částí rozhovoru, tazatelé (kdo). 
Scénáře budou zahrnovat omezení / rizika realizace rozhovoru. Kódování bude zpracováno po provedení rozhovoru a před další analýzou bude konzultováno zadavatelem.
Budou vytvořeny minimálně 3 typy scénářů[footnoteRef:12]pro každý projekt. Bude se jednat o: 1. scénář rozhovoru pro realizační tým projektu; 2. scénář pro stakeholdery (důležité osoby pro projekt mimo RT) a 3. scénář s evaluátorem.[footnoteRef:13]  [12:  Dodavatel může aplikovat podrobnější členění a typologii scénářů.]  [13:  Scénář k udržitelnosti (etapa II.) může být po dohodě se zadavatelem upraven na základě zjištění z etapy I. Finální podoba scénářů pro šetření udržitelnosti bude zadavatelem odsouhlasena před zahájením II. etapy šetření (září 2019).] 

Celkem budou realizovány 2 fokusní skupiny, pro každou FS zvlášť bude zpracován jeden scénář.
3. Identifikace konkrétních respondentů (přehled respondentů)
Dodavatel na základě této specifikace a po úvodním workshopu se zadavatelem vytipuje nejvhodnější respondenty pro jejich zodpovězení, a to na úrovni konkrétních osob a jejich náhradníků.
4. Detailní harmonogram plnění zakázky
Určení doby realizace jednotlivých rozhovorů (v týdnech). 
5. Hlavní rizika realizace šetření 
(dle jednotlivých projektů).

	3
	Vstupní zpráva – finální verze
	Do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek zadavatele k návrhu Vstupní zprávy
	Dodavatel předloží Vstupní zprávu se zapracovanými připomínkami zadavatele k návrhu VZ. 
Zpráva bude formálně a jazykově zpracována tak, aby bylo možné její případné zveřejnění na webu. 
Po schválení finální verze Vstupní zprávy zadavatelem dodavatel předloží fakturu na první dílčí platbu.

	4
	Zpráva z etapy I. - návrh

	Do 105 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. 
	Jedná se o návrh, který bude připomínkován ze strany zadavatele. Připomínky / návrhy na úpravy zprávy mohou také vyplynout ze stanoviska zainteresovaných subjektů na straně zadavatele (zejm. příslušná implementační oddělení ŘO). 
Zpráva bude obsahovat tyto části:
1. Manažerské shrnutí (cca 3 strany)
2. Metodologie a omezení výzkumu, vzorek
3. Shrnutí výpovědí všech respondentů (výstupů FS) na základě kvalitativní analýzy ke každé evaluační otázce samostatně.
4. Přehled hypotéz, které se podařilo prokázat (do určité míry) díky rozhovorům a FS dle jednotlivých projektů. Prokazované hypotézy pro jednotlivé projekty budou formulovány před zahájením šetření, a to ve VZ na základě rekonstruované TZ.
5. Samostatná technická příloha: detailní popis postupu šetření (harmonogram šetření);  přehled rozhovorů s určením respondenta[footnoteRef:14], data, délky a místa konání rozhovorů;  doslovné přepisy rozhovorů; popis kvalitativní analýzy (zjištění, např. kódování, kategorie, četnosti, souvislosti apod.) za jednotlivé projekty. [14:  Dodavatel musí mít zajištěný souhlas respondenta dle GDPR.] 


	
	Workshop k návrhu Zprávy I.
	Do 10 pracovních dnů od předložení zprávy.
	Jedná se o workshop se zástupci zadavatele (evaluační jednotka MPSV) a dalších zainteresovaných aktérů, zejm. oddělení MPSV zodpovědné za implementaci podpory inovací v PO 3 OPZ (odd. 833).
Workshop bude v délce trvání 2-4 hodiny na pracovišti zadavatele, případně na jiném místě.

	
	Zpráva k etapě I. (ZEI) -finální verze
	Do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek zadavatele k návrhu Zprávy z etapy I. 
	Dodavatel předloží Zprávu z etapy I. se zapracovanými připomínkami zadavatele k návrhu ZEI. 
Zpráva bude formálně a jazykově zpracována tak, aby bylo možné její případné zveřejnění na webu. 
Po schválení finální verze Vstupní zprávy dodavatel předloží fakturu na druhou dílčí platbu.

	
	Zpráva k etapě II. (ZEII) (udržitelnost) - návrh
	Do 14 měsíců od ukončení posledního projektu ve vzorku.
	Jedná se o návrh, který bude připomínkován ze strany zadavatele. Připomínky / návrhy na úpravy zprávy mohou také vyplynout ze stanoviska zainteresovaných subjektů na straně zadavatele (zejm. příslušná implementační oddělení ŘO). 
Zpráva bude obsahovat tyto části:
1. Manažerské shrnutí (cca 3 strany)
2. Metodologie a omezení výzkumu, vzorek
3. Shrnutí výpovědí všech respondentů na základě kvalitativní analýzy ke každé evaluační otázce samostatně.
4. Přehled hypotéz, které se podařilo prokázat díky rozhovorům a FS, a to primárně na úrovni konkrétního projektu. Prokazované hypotézy pro jednotlivé projekty budou formulovány před zahájením šetření, a to ve VZ na základě TZ.
5. Samostatná technická příloha: detailní popis postupu šetření (harmonogram šetření);  přehled rozhovorů s určením respondenta, data, délky a místa konání rozhovorů;  doslovné přepisy rozhovorů; popis kvalitativní analýzy (zjištění, např. kategorie, četnost, souvislosti apod.) za jednotlivé projekty.

	
	Zpráva k etapě II. (udržitelnost) – finální verze
	Do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek zadavatele k návrhu Zprávy k etapě II. (udržitelnost)
	Dodavatel předloží Zprávu k etapě II. (udržitelnost) se zapracovanými připomínkami zadavatele k návrhu ZEI. 
Zpráva bude formálně a jazykově zpracována tak, aby bylo možné její případné zveřejnění na webu. 
Po schválení finální verze Vstupní zprávy dodavatel předloží fakturu na druhou dílčí platbu.


* Termíny výstupů mohou být posunuty dle dohody Zadavatele se Zpracovatelem v závislosti na potřebách Zadavatele a dostupnosti dat. Předložení „návrhů“ se týká výstupů ve formě evaluačních zpráv.
** Do anglického jazyka bude přeloženo manažerské shrnutí Zprávy z etapy I. a Zprávy z etapy II., a to do 30 kalendářních dnů po akceptaci zprávy Objednatelem. 
*** Dokumentací projektu se rozumí: projektový záměr, projektová žádost vč. příloh, slovní hodnocení věcných hodnotitelů (HK), monitorovací zprávy, evaluační zprávy a dostupné publikované dílčí výstupy projektu (vč. DB produktů).


14. Další požadavky na plnění
Poskytovatel bude ve všech fázích realizace zakázky postupovat v souladu s Etickým kodexem evaluátora (viz www.czecheval.cz)

2

15. Příloha č. 1: Teorie změny 3S (přiložena samostatně)







16. Příloha č. 2: Záměr evaluace výsledků podpory sociálních inovací v PO 3 OPZ 

Evaluace výsledků podpory sociálních inovací v PO 3 OPZ
záměr evaluace
Verze 1.1   
4. 5. 2018
Cíl evaluace 
Cílem evaluace je vyhodnocení výsledků podpory sociálních inovací (výzva č. 24), výsledků podpory inovací ve veřejné správě (Výzva č. 18) a výsledků podpory inovačního prostředí (Výzva č. 124) v rámci PO 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Operačního programu Zaměstnanost (dále OPZ). Evaluace vyhodnotí příspěvek podpořených projektů k naplnění specifického cíle Prioritní osy 3 OPZ Zvýšit kvalitu a kvantitu využívání sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ. Výstupy evaluace mají sloužit Řídicímu orgánu OPZ (dále ŘO) jako podklad pro nastavení podpůrných aktivit a procesu výběru projektů v rámci podpory sociálních inovací (nově výzva č. 82 a realizované projekty ve výzvách č. 18, 24 a 124) a pro nastavení podpory sociálních inovací v programovacím období 2021+. Výstupy evaluace mají také pomoci lépe komunikovat výsledky podpory sociálních inovací vůči vedení MPSV, MMR, EK a veřejnosti. Výsledky evaluace budou užitečné i pro samotné inovátory a další stakeholdery zapojené do vývoje, testování a šíření inovací.
Kontext
Sociální inovace a inovace ve veřejné správě se dostaly do popředí v souvislosti s finanční a ekonomickou krizí po roce 2008, a to vzhledem k tomu, že představují účinná a efektivní řešení naléhavých společenských problémů a mají potenciál přinést úspory v poskytování služeb financovaných z veřejných rozpočtů (státního rozpočtu) ČR, dále i úspory v důsledku odstranění nebo snížení negativních dopadů nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Jejich veřejná podpora však není jednoduchá. Jednak proto, že jednotlivá řešení vznikají spontánně ad-hoc, a jednak proto, že různými lidmi v různých prostředích jsou sociální inovace chápány různými způsoby. Proto MPSV pro vlastní podporu inovací v rámci OP LZZ a OPZ zúžila pojetí sociálních inovací následovně: Sociální inovace představují nová a oproti dostupným alternativám lepší řešení, tj. účinnější, efektivnější, udržitelnější, spravedlivější, která naplňují naléhavé sociální (společenské) potřeby a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce. 
Cílená podpora sociálních inovací v OPZ v rámci samostatné prioritní osy reaguje na nízkou úroveň rozvoje inovačního prostředí v ČR. To je charakterizováno nedostatečnou dostupností dat o společenských problémech, omezenou znalostí inovačních řešení a jejich využití a nedostatečnými zdroji vhodného financování vývoje a zavádění inovací. Současně nejsou v ČR rozvinuty odborné kapacity pro vývoj a zavádění inovací, a to jak na straně nabídky (tvůrců inovací), tak na straně poptávky (uživatelů a donorů inovací). Sociální inovace v tomto prostředí často zůstávají ve fázi zrodu nápadů na řešení a nejsou tak systematicky testovány a šířeny. Celkově systém nedosahuje žádoucích dopadů a efektů pro potřebné cílové skupiny (CS). Běžně realizované intervence se zaměřují spíše na důsledky problémů CS než na jejich příčiny, nebo využívají řešení, která pomáhají CS změnit svoji situaci jen dočasně a v omezené míře. Dopady těchto intervencí tak mají omezený rozsah a nízkou míru efektivity a udržitelnosti.[footnoteRef:15] [15:  MPSV: Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ, 2012 (https://www.esfcr.cz/evaluace/-/dokument/748648). MPSV: Šetření sociálně inovačních kapacit v ČR 2014-2015, 2016 ( https://www.esfcr.cz/evaluace/-/dokument/4726242).] 

Povinnost provedení evaluace výsledků PO 3 OPZ vychází z Nařízení EP a Rady (EU) č.1303/2013, čl. 56, odst. 3, které MPSV ČR ukládá alespoň jednou za programové období zajistit vyhodnocení příspěvku podpořených intervencí k plnění cílů jednotlivých priorit operačních programů. Při nastavení PO 3 OPZ byly využity zkušenosti s pilotní podporou vývoje a zavedení sociálních inovací v programovém období 2007-2013 v OP LZZ (výzvy B7 a D7), která volně navazovala na program podpory inovací a mezinárodní spolupráce CIP EQUAL (2004-2009). V OPZ je však oproti OP LZZ nově podpořen rozvoj inovačního prostředí a jsou zavedeny nové postupy a pravidla implementace, zejm. v oblasti hodnocení a výběru projektů.
Celkem je v PO 3 OPZ na cílenou podporu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce pro programové období 2014-2020 vyčleněno cca 1,2 mld. Kč, což představuje přibližně 2 % rozpočtu 
OPZ. Vedle výzev, které jsou předmětem této evaluace, jsou v rámci PO 3 OPZ realizovány výzvy na podporu mezinárodní mobility pro znevýhodněnou mládež (výzva č. 32) a na podporu budování kapacit a profesionalizace NNO (výzva č. 31), jejichž vyhodnocení je předmětem samostatných evaluací. 
Předmět evaluace 
V roce 2015 a 2016 byly v rámci PO 3 vyhlášeny tři výzvy na podporu inovací a 24. 12. 2017 byla vyhlášena výzva č. 82  Ověřování nových řešení využitelných ve veřejné sféře. Evaluace bude hodnotit výzvy č. 18[footnoteRef:16], 24[footnoteRef:17] a 124[footnoteRef:18], které jsou zaměřené na vývoj inovací ve veřejné správě (výzva č. 18), na vývoj sociálních inovací pro řešení sociálního vyloučení a nezaměstnanosti (výzva č. 24) a na podporu inovačního prostředí (výzva č. 124). Tato podpora má přispět k většímu počtu kvalitních inovací, které budou využity pro zlepšení společenských problémů v oblastech nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a veřejné správy, což má pomoci zvýšit efektivitu a dopady veřejných výdajů na řešení problémů v těchto oblastech.  [16:  https://www.esfcr.cz/vyzva-018-opz]  [17:  https://www.esfcr.cz/vyzva-024-opz]  [18:  https://www.esfcr.cz/vyzva-124-opz] 

Přehled hodnocených výzev:
Výzva č. 03_15_018 Projekty veřejné správy zaměřené na inovace v tematických oblastech OPZ
Ve výzvě jsou podporovány aktivity: vývoj, testování a systémové zavedení inovací služeb veřejné správy a jejich financování; přenos fungujících zahraničních inovací; vytváření podpůrných aktivit pro soc. inovace. Ze strany ŘO OPZ je poskytována odborná podpora při přípravě inovačního záměru a projektové žádosti, při provádění evaluace a při dalším využití a šíření ověřených inovací. Dosud byly podpořeny tři projekty v celkovém objemu dotací 89 mil. Kč, s maximální délkou 5 let (ukončení realizace podpořených projektů se předpokládá k 31. 5. 2019, 31. 8. 2020, resp. 31. 12. 2020).

Výzva č. 03_15_024 Sociální inovace v oblastech soc. začleňování a přístupu na trh práce pro nejohroženější skupiny
Podporovanými aktivitami výzvy jsou vývoj, testování a pilotní ověření sociálních inovací (část A) a zavedení, šíření a evaluace sociálních inovací (část B). Obdobně jako u výzvy č. 18 je příjemcům ze strany ŘO poskytována odborná podpora při přípravě a realizaci projektu. Délka projektů je maximálně 2 roky, poskytnutá podpora na 22 projektů činí 160,6 mil. Kč. Ukončení realizace podpořených projektů se předpokládá mezi únorem 2018 a květnem 2020.

Výzva č. 03_15_124 Rozvoj inovačního prostředí
Podporovanými aktivitami výzvy jsou vytváření a rozvoj kapacit (infrastruktury) pro vývoj inovací v podobě datových platforem, znalostních platforem, provádění advocacy (podpora systémového zavedení inovací), inkubátorů a akcelerátorů a investic do impaktu. Vytvořená infrastruktura má vést ke zvýšení kapacit inovační poptávky (uživatelé, donoři) a nabídky (inovátoři), a tím přispět k vytváření a zavádění kvalitních inovací v ČR. Délka projektů je max. 3 roky, na 14 realizovaných projektů bylo poskytnuto 203,3 mil. Kč. Ukončení realizace projektů se předpokládá mezi březnem 2019 a říjnem 2020.

Evaluační otázky
1. Jaké inovace a nástroje rozvoje inovačního prostředí byly podpořeny 
a s jakými výsledky? 
Prostřednictvím řešení této otázky bude zjišťováno, co přinesly podpořené projekty, tedy jakých výstupů a výsledků bylo za vynaložené prostředky dosaženo. Tím bude vyhodnoceno, jak podpora přispěla ke zvýšení kvality a kvantity využívání inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ (specifický cíl PO 3 OPZ). Zjištění a závěry z řešení této EO budou současně využity pro prezentaci podpořených sociálních inovací a jejich přínosů. 
V rámci této EO budou hodnoceny všechny podpořené projekty z výzev č. 18, 24 a 124. Jednotlivé projekty budou rozděleny do několika témat (problémových oblastí) a v rámci nich charakterizovány realizované inovační nástroje, výstupy aktivit a výsledky ve smyslu pozitivních efektů pro podpořené osoby, instituce, komunity apod. 

Dílčí EO 1.1.: 	Jaké se v projektech realizují aktivity, nástroje a opatření a jaké problémy řeší? 
Dílčí EO 1.2.:	Jaké jsou výsledky inovačních řešení pro cílové skupiny?

Sběr/zdroje dat: MS 2014+, evaluace projektů, indikátory
Design evaluace: desk research, systematic review 
Odhadovaný termín: po dokončení projektů, reálně lze část udělat i průběžně, abychom měli nějaké prezentovatelné materiály již při nastavování následujícího programového období
Rozdělení kompetencí: 802 sesbírá data a společně s 833 vytvoří finální výstupy k prezentaci
Následující evaluační otázky budou zpracovány pro vzorek projektů. Vzorek bude sestaven tak, aby projekty představovaly různé typy podpory (výzvy), pokrývaly různá témata a představovaly úspěšné i neúspěšné projekty ve sledovaném aspektu (např. spolupráce se stakeholdery, udržitelnost, realizační kapacity).



2. Jaké dopady měly podpořené projekty na veřejné rozpočty?
V rámci řešení této EO bude sledován a vyčíslen rozsah dosažených úspor, které vznikly díky zavedení inovačních řešení (resp. by mohly vzniknout při systémovém zavedení), což představuje jeden z cílů inovační podpory. Za tímto účelem budou pro vybrané projekty dopracovány stávající modely úspor a pro ostatní vhodné projekty budou extrapolovány. Podobná extrapolace z modelu úspor vhodných projektů bude použita i při zjišťování dopadů, jaké by měly úspěšné projekty, kdyby došlo k jejich rozšíření na úroveň celého systému či alespoň dalších krajů, měst, organizací.

Dílčí EO 2.1.: 	Jaké dopady na veřejné rozpočty měly souhrnně všechny podpořené projekty?
Dílčí EO 2.2.: 	Jaké dopady na veřejné rozpočty by měly vybrané úspěšné projekty, kdyby byla inovace rozšířena do celého systému?
Sběr a zdroje dat: modely úspor z evaluací projektů, veřejně dostupná data o nákladovosti služeb, došetření kvantitativních dat od relevantních organizací 
Design evaluace: cost-benefit analýza, statistická extrapolace
Odhadovaný termín: k identifikaci vhodných projektů může dojít brzy, samotné vypočítání úspor až bude většina projektů uzavřených a jejich evaluace budou zpracovány
Rozdělení kompetencí: 833 vytipuje vhodné projekty s existujícími modely úspor a shromáždí evaluační zprávy, 802 zajistí vhodného externího dodavatele, který provede samotný výpočet


3. Jaké jsou hlavní faktory zavedení úspěšných inovací?
Cílem EO je získat detailnější znalosti a fungování podpořených projektů za účelem zlepšení výběru a podpory projektů v dalším programovém období. Analýza dle teorie změny projektů umožní identifikovat faktory, předpoklady a rámcové podmínky (scope conditions) dosažení požadovaných výsledků inovace. Zodpovězení evaluační otázky bude vycházet z analýzy úspěšných i neúspěšných projektů. Zhodnoceny by měly být vnitřní faktory (např. nastavení projektu, existence metodik pro realizaci a testování inovace, intervenční mechanismus, realizační tým projektu, implementace sebe-evaluace atd.) i vnější faktory (ochota / zájem stakeholderů, změna výchozích podmínek, charakteristika CS a další).

Dílčí EO 3.1: Jaké vnitřní faktory ovlivňují úspěšnost projektů?
Dílčí EO 3.2: Jaké vnější faktory ovlivňují úspěšnost projektů?
Dílčí EO 3.3: V jakých fázích projektu jsou identifikovány problémy ohrožující úspěšnost projektů?

Sběr/zdroje dat: Evaluační zprávy z projektů (ZEZ, PEZ), focus groups, řízené rozhovory, PM 833
Design evaluace: teorii vedená evaluace, kvalitativní přístup založený na pochopení intervenčního mechanismu (teorie změny) podpořených projektů, Appreciative inquiry
Odhadovaný termín: Průběžně, nejdříve však po ukončení většího počtu projektů, výběr projektů zahrnutých do analýzy by měl vycházet z věcné kvality projektů a nikoliv z období jejich realizace
Rozdělení kompetencí: 833 dodá evaluační zprávy a seznam úspěšných a neúspěšných projektů, evaluace bude v kompetenci interního týmu 802 ve spolupráci s oddělením 833, které má znalost o fungování podpořených projektů (teorie změny).



4. Jak probíhá spolupráce podpořených projektů a stakeholderů?
V rámci řešení EO bude hodnocena podoba a průběh spolupráce se stakeholdery při vývoji inovačních řešení. Pro vývoj a zavedení inovace je nezbytná spolupráce relevantních aktérů, přičemž vytvořená partnerství jsou mimo jiné také výsledkem inovační podpory. Na základě výstupů hodnocení inovační spolupráce se stakeholdery vč. identifikace silných a slabých míst budou formulována doporučení pro realizaci obdobných inovačních projektů.  
Jako východisko pro hodnocení inovačních partnerství budou pro daný projekt dle projektové žádosti (inovačního záměru) a evaluačního plánu stanoveny parametry „optimálního“ partnerství. U jednotlivých projektů pak budou posouzeny parametry reálně fungujících partnerství a případně navrženy jejich změny, zejm. u projektů s pokročilou fází inovace za účelem jejich udržení a rozšíření. Součástí je také zjištění, kteří stakeholdeři (důležití i okrajoví, např. kraje a obce, které mohou šířit inovaci v menším rozsahu na svém území) o projektu vědí, jaké o něm mají znalosti a jaký je jejich postoj k testovanému řešení.
Dílčí EO 4.1: 	Jaká jsou silná a slabá místa podpořených projektů ve spolupráci s relevantními stakeholdery? (Jaké jsou hlavní důvody špatné či chybějící spolupráce? V jaké fázi projektů jsou zjišťovány hlavní nedostatky v oblasti spolupráce se stakholdery?)
Dílčí EO 4.2: 	Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektů?
Dílčí EO 4.3: 	Jaký je dosah podpořených projektů? (tj. spolupracují projekty se všemi relevantními stakeholdery? Kteří stakeholdeři vědí o projektu? Jaké jsou jejich znalosti o relevantních projektech? Jaký je postoj stakeholderů k relevantním projektům?)

Sběr a zdroje dat: řízené rozhovory (důležití stakeholdeři, případně stakeholdeři relevantní pro vyšší počet projektů), dotazníkové šetření (méně důležití a obtížně dostupní stakeholdeři), snowball, případně focus groups.
Design evaluace: Průběžný sběr dat, triangulace kombinací metod a získání názoru od různých stakeholderů
Rozdělení kompetencí: výchozím podkladem pro identifikaci stakeholderů budou projektové žádosti, 833 zajistí revizi a doplnění dalších stakeholderů relevantních pro projekty, další stakeholdeři budou zjišťovány externím dodavatelem (řízené rozhovory a snowball) a skrze dotazníkové šetření (802), vzhledem k roli evaluační jednotky bude kontakt a oslovování stakeholderů primárně v kompetenci oddělení 802.

5. Jaká je udržitelnost podpořených projektů?
Cílem řešení této EO je zjistit, které inovační nástroje budou realizovány i po ukončení podpory a za jakých podmínek. Pro jednotlivé projekty bude analyzován kontext jejich zavedení a udržení a identifikovány hlavní faktory, které udržení pomáhají nebo brání, dále i způsob řešení problémových situací při zavádění inovace. 

Dílčí EO 5.1: 	Jaké podpořené projekty jsou udržitelné?
Dílčí EO 5.2: 	Jaké jsou charakteristiky projektů, jejichž řešení jsou udržitelná? / Jaké faktory ovlivňují udržitelnost projektů? (tj. jsou realizována i po ukončení podpory)
Dílčí EO 5.3: 	Jakou roli hrají v udržitelnosti projektů stakeholdeři? Za jakých podmínek klíčoví stakeholdeři přejímají a dále implementují testovaný nástroj?
Dílčí EO 5.4: 	Jakým způsobem nastavit projekty, aby se zvýšila šance na jejich udržitelnost?

Sběr a zdroje dat: Evaluační zprávy projektů, projektová dokumentace, data od stakeholderů (viz EO 4), řízené rozhovory a focus groups s realizátory projektů
Design evaluace: teorií vedená evaluace, posouzení teorie změny projektu, kvalitativní zhodnocení spolupráce se stakeholdery projektu
Odhadovaný termín: Ideálně později, minimálně však 1 rok po ukončení hodnocených projektů (EO by měla být vyhodnocována až v závěrečné fázi evaluace PO 3)

Rozdělení kompetencí: sběr dat externí dodavatel, odd. 833 zajistí úvodní podklady se subjektivním zhodnocením udržitelnosti projektů a předloží seznam projektů s vysokým potenciálem udržitelnosti (best practice), realizátorem evaluace bude odd. 802, společně budou diskutovány parametry hodnocení (tj. co je myšleno udržitelností, jaká je představa odd. 833 a 802 o udržitelnosti projektu)

6. Jaké jsou případy úspěšných projektů?
Účelem EO je na případových studiích ilustrovat úspěšné podpořené projekty, a to zejména jejich dopad na cílovou skupinu. V rámci EO budou posbírány příklady úspěšných projektů, které budou vhodnou formou (letáků, brožurek) zachycovat příběhy organizací i jednotlivých podpořených lidí, které se díky podpoře zlepšily. Využití bude zejména pro PR aktivity - obhajobu a zviditelnění sociálních inovací. Důležité je zde mířit na lidské osudy, doplnit obrázky, a ne na popis výstupů.

Sběr/zdroje dat: evaluace projektů, rozhovory s příjemci i se zástupci cílové skupiny, návštěvy projektů
Design evaluace: “novinářská práce” zachycující příběhy lidí, prezentace důležitých zajímavých zjištění
Odhadovaný termín: může být již v průběhu, až se dokončí část projektů
Rozdělení kompetencí: 833 vytipuje vhodné projekty, velkou část práce na místě může také zajistit např. spojením s kontrolou na místě projektu (pořízení fotek, provedení rozhovorů s lidmi), prezentaci příběhů udělá 833 ve spolupráci s oddělením publicity.


Evaluační přístup, design a metody evaluace
Evaluační přístup:
V návaznosti na cíle evaluace a evaluační otázky je rámci této evaluace provedeno posouzení podstaty a hodnoty intervence (podpory inovací ve výzvách č. 18, 24 a 124).[footnoteRef:19] Prostřednictvím analýzy všech projektů budou souhrnně vyhodnoceny podpořené inovace a jejich výsledky. Na vzorku projektů z výzev č. 18, 24 a 124 budou zpracovány případové studie s vyhodnocením dle výše uvedených evaluačního otázek 2-6. Na základě výsledků případových studií a jejich komparace budou zpracovány souhrnné odpovědi na evaluační otázky a formulována doporučení a příklady dobré praxe.  [19:  Toto rozdělení evaluačních přístupů vychází z Weuters, Bendict (2013), Evaluační školení EIPA.] 

V rámci „objasňujícího“ přístupu budou zkoumány mechanismy a předpoklady fungování podpory inovací (co a jak vedlo k výsledkům), aby ŘO mohl na základě získaných informací lépe nastavit podmínky budoucích programů (výzev) na podporu sociálních inovací v ČR.   
Evaluační design obecně
· Případová studie (Case study research design): primárně kvalitativní vyhodnocení jednotlivých projektů. 
· Přístup Theory Based Impact Evaluation: vyhodnocení výsledků a mechanismů intervence podle teorie změny (její rekonstrukce a ověření) 
· QCA[footnoteRef:20] (kvalitativní srovnávací analýza): u vybraných projektů nebo jevů (např. principů / předpokladů inovací). Využití bude upřesněno ve Vstupní zprávě. [20:  Využití bude upřesněno později v závislosti na charakteru intervence a dostupnosti dat.] 

Metody sběru dat
Desk research: Inovační záměry, projektové žádosti, výsledky věcného (externího) hodnocení, zprávy o realizaci, zprávy z interních evaluací projektů, evaluace inovační podpory (OP LZZ – výzvy B7 a D7, OP LZZ – HCD, MS 2014+, IS ESF 2014+), zprávy o realizaci a výsledcích intervencí na podporu SI ve VB (NESTA).
Šetření u příjemců, projektových partnerů a zainteresovaných osob (stakeholderů inovací vč. CS,  ŘO): 
· řízené rozhovory
· dotazníkové šetření (dle potřeby) 
· fokusní skupiny 
· experti (posouzení evaluací, modely úspor) 
Uživatelé evaluačních výstupů
· MPSV ČR:
· ŘO PO 3 OPZ – oddělení 833 projektů sociálních inovací a mezinárodní spolupráce
· ŘO OPZ – vedení MPSV
· Věcně příslušné útvary MPSV a ÚP ČR, příp. MZdr. (systémové zavádění ověřených inovací)
· MMR – NOK
· Evropská komise
· Příjemci podpory ve výzvách č. 18, 24 a 124
· (Potenciální) žadatelé a příjemci podpory sociálních inovací v rámci OPZ
· Veřejnost se zájmem o sociální inovace
0

Výstupy a harmonogram
	Výstup
	Datum
	Popis

	Vstupní zpráva
	1/2019
	Podrobný Design evaluace pro jednotlivé EO - určení:
vzorku projektů, typu dat, zdrojů dat (dokumenty, respondenti), metod sběru (dotazníky, fokusní skupiny, rozhovory), harmonogram.
Rešerše informací a zjištění z implementace podpory inovací v ČR a VB (zejm. faktory a udržitelnost).
Struktura popisu řešení, výstupů a výsledků projektů (EO 1), pilotní zpracování případové studie projektu 3S (teorie změny u vzorku projektů, úvodní hypotézy). 

	Průběžná zpráva I.
	6/2019
	Řešení EO 1-4 a 6 pro 1. část projektů ukončených 2/2018-3/2019.
Analýza žádostí a inovačních záměrů, monitorovacích zpráv, evaluačních zpráv, rozhovory, fokusní skupiny, dotazníková šetření, expertní modelování dopadů na veřejné rozpočty.

	Průběžná zpráva II.
	6/2020
	Sběr dat a řešení EO 1-4 a 6 pro 2. část projektů ukončených 7/2019- 3/2020.
Sběr dat a řešení EO 5 (udržitelnost) 1 rok po ukončení 1. části projektů.
Analýza monitorovacích zpráv a evaluačních zpráv, rozhovory, FS dotazníková šetření, expertní modelování dopadů na veřejné rozpočty.

	Závěrečná zpráva
	6/2021
	Sběr dat a řešení EO 1-4 a 6 pro 3. část projektů ukončených 4-12/2020.
Sběr dat a řešení EO 5 (udržitelnost) 1 rok po ukončení 2. a 3. části projektů. 
Souhrnné řešení EO 1 – 6 za všechny projekty. 



Jedná se o indikativní termíny, které budou případně upraveny podle termínu skutečného ukončení projektů vybraných do vzorku, dále dle potřeb ŘO (odd. 833), např. kvůli prezentaci výsledků nebo zpracování podkladů pro nastavení nového období.













Příloha č. 2:  Popis realizace předmětu plnění

Předmět plnění projektu 3S
V následujících částech stanovíme klíčová témata projektu 3S, které nám upřesní zaměření polostruktorvaných rozhovorů. Ty na základě požadovaných kritérií vytvoříme jako součást této nabídky. Dále představíme evaluační design, který použijeme v rámci sestavování kvalitativního šetření k projektu č. 1 – 3S.
Cílem zakázky je stanovení klíčových témat ke každému projektu specifikovaném v zadávací dokumentaci a následně na jejich základě vytvořit scénáře hloubkových rozhovorů a focus group. Tyto rozhovory/focus group provést.  Výsledky šetření poté převezme interní oddělení MPSV 
a provede na základě dalších zdrojů evaluaci projektu.
Kvalitativní šetření bude rozděleno na dvě etapy. První etapa se bude zabývat šetřením po ukončení projektu, v případě projektu 3S, proběhne v únoru 2019. Druhá etapa bude měřit zejména udržitelnost projektu a proběhne rok po ukončení projektu, tedy únor 2020.
Respondenti
Cílová skupina respondentů projektu 3S je zaměřena na:
· projektový tým (Evaluátoři, Alzheimer Sup. Center)
· stakeholdery (obce, kraje, MPSV)
· partnery projektu (KC Petrklíč, Adventisté sedmého dne)
V dalších částech nabídky detailněji popíšeme klíčová témata a otázky, kterými se budeme dotazovat respondenta za projektový tým.
Stanovení prioritních témat
Po důkladném prostudování projektové dokumentace, průběžné i závěrečné evaluace projektu 
a zadávací dokumentace včetně všech příloh, jsme stanovili tři prioritní témata, která hodnotíme jako nejdůležitější z pohledu fungování a šíření modelu inovace 3S mezi další subjekty napříč celou ČR. 
Téma: Komunikační strategie a advocacy projektu 3S.
V průběhu celého projektu bylo několikrát zmíněno (průběžná evaluace, závěrečná evaluace), že asi největší problém v rozšiřování dobré praxe projektu o další organizace je v propagaci inovace 
a navázání dobrých vztahů se stakeholdery. Ti ve většině případů změnu nechtějí a jsou spokojeni s tradičním řízením pečovatelských organizací. Předpokládáme, že když bylo na tuto problematiku poukázáno již v minulých obdobích, projektový tým dělá vše pro to, aby advocacy bylo efektivní 
a zejména účinné při rozšiřování inovativních metod projektu 3S. Hodnotíme toto klíčové téma jako stěžejní pro udržitelnost projektu, protože i kdyby byl projekt sebeúčinnější, bez podpory stakeholderů nemá dlouhou budoucnost.
Toto téma je součástí předpokladů teorie změny přístupu obcí, krajů a MPSV, ale v žádném z veřejných dokumentů není přesně stanoven postup, kterým se advocacy inovace bude vyvíjet. Na základě toho chceme, aby formou výsledků z rozhovorů byl identifikován aktuální stav, ze kterého by evaluační tým vycházel pro doporučení dalšího postupu.
Téma je použitelné pro zodpovězení evaluačních otázek pro Etapu I. i Etapu II. 
Etapa I.
EO 1 Jaké faktory ovlivňují úspěšnost inovace/projektů?
EO 1. 1. Jaké vnitřní faktory ovlivňují úspěšnost projektů
· Je zvolena efektivní komunikační strategie/advocacy se stakeholdery?
· Jsou členové projektového týmu dostatečně seznámeni s danou strategií?
· Je zvolena odpovědná osoba za komunikační strategii/advocacy se stakeholdery?
· Jak doposud fungovala komunikační strategie/advocacy v praxi?
· Co by se dalo při dalším fungování projektu změnit?
EO 1. 2. Jaké vnější faktory ovlivňují úspěšnost projektů?
· Jakým způsobem byly stakeholdeři kontaktování?
· Jak reagovali na daný styl komunikace?
· V čem stakeholdeři viděli problém?
· Co by se dalo při dalším fungování změnit?
EO 1. 3. V jakých fázích projektu jsou identifikovány problémy ohrožující úspěšnost projektů?
· Kdy nastala situace špatné komunikace stakeholdery?
· Reagovali stakeholdeři negativně na určitou část projektu?
· Jak jinak by se stakeholderům mohl projekt vysvětlit s ohledem na jejich minulé jednání?
EO 2 Jak probíhá spolupráce podpořených projektů a stakeholderů?
EO 2. 1. Jaká jsou silná a slabá místa podpořených projektů ve spolupráci s relevantními stakeholdery?
· S jakým stakeholderem se projektovému týmu nejhůř komunikovalo? A proč?
· S jakým stakeholderem se projektovému týmu nejlépe komunkovalo? A proč?
· Co shledává projektový tým jako nejslabší místo při komunikaci se stakeholdery?
· Co shledává projektový tým jako nejsilnější místo při komunikaci se stakeholdery?
EO 2. 2. Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektů?
· Nastala situace, kdy kvůli nesoučinnosti stakeholdera nebyla provedena plánovaná aktivita projektového týmu?
· Měla nesoučinnost stakeholderů vliv na motivovanost manažerů pečovatelských organizací?
· Stalo se něco, co výrazně pomohlo úspěšnosti projektu ze strany stakeholderů?
EO 2. 3. Jaký je dosah podpořených projektů?
· Kteří stakeholdeři byly informováni o projektu 3S?
· Se kterými stakeholdery byla navázána komunikace.
· Podařilo se navázat spolupráci se všemi relevantními stakeholdery?
· Jaká zpětná vazba se k projektovému týmu dostávala od stakeholderů k danému projektu?
EO 3 Jaký je potenciál udržitelnosti na konci projektů?
· Mají stakeholdeři zájem nadále spolupracovat na projektu 3S?
· Kontaktuje projektový tým stále a ty samé stakeholdery pořád dokola?
· Existují ještě nějací stakeholdeři, kteří nebyly kontaktováni (z časových, pracovních důvodů)?
EO 4 Jak probíhala realizace projektů?
EO 4. 1. Došlo k věcné změně projektu oproti původnímu plánu? Pokud ano, k jaké? Z jakých důvodů? Jak byla nutnost změny identifikována?
· Jak na začátku vypadala komunikační strategie se stakeholdery?
· Změnila se původní strategie v průběhu projektu?
· 	Proč se původní strategie změnila?
· 	Jak vypadala nová komunikační strategie? 
· 	Byla nová strategie efektivnější než ta původní?
EO 4. 2. Jak probíhala spolupráce realizačního týmu se zástupci ŘO (MPSV)?
· Byla spolupráce konkrétně s MPSV efektivní?
· Pomáhalo MPSV realizačnímu týmu s kontaktováním dalších subjektů (obce, kraje,…)?
Etapa II.
EO 5. Jaká je udržitelnost podpořených projektů?
EO 5. 1. Jaké podpořené projekty jsou udržitelné?
· Myslí si projektový tým, že se stakeholdery je navázána taková spolupráce, aby projekt byl udržitelný?
EO 5. 2. Jaké faktory ovlivňují udržitelnost projektu?
· Co ze strany stakeholderů ovlivňuje udržitelnost projektu?
EO 5. 3. Jakou roli hrají v udržitelnosti projektů stakeholdeři?
· Existují nějací stakeholdeři, který brání v udržitelnosti projektu?
· Je potřeba navázat s nějaký stakeholderem spolupráci pro udržení projektu?
EO 5. 4. Jakým způsobem nastavit projekty, aby se zvýšila šance na jejich udržitelnost?
· Co by se dalo změnit na vytvoření komunikační strategie se stakeholdery z pohledu interního přizpůsobení projektového týmu?
· Jak by se dalo změnit navazování spolupráce se stakeholdery?
Téma: Motivace manažerů pečovatelských organizací ke snížení nákladovosti pomocí projektu 3S.
V evaluacích projektu je mimo špatnou spolupráci projektového týmu s stakeholdery také zmíněna neschopnost manažerů pečovatelských organizací přesně stanovit částku za jednu pečovatelskou hodinu. Evaluátoři navíc zdůrazňují, aby zavedení počítání částky za pečovatelskou hodinu se stalo systémové, tudíž aby mohla být jednoduše dohledatelná data pro posouzení účinnosti inovace na snížení nákladů organizace. V případě, že manažeři budou sami chtít snižovat náklady organizace, budou k tomu nejlépe vedeni systémově, poptávka po projektu 3S se rapidně zvýší, neboť jak bylo zmíněno, v projektové dokumentaci konkurenční metodika neexistuje. Tímto způsobem by se rapidně rozšířila inovace a stakeholdeři by byli nuceni komunikovat, protože by byl na ně vyvíjen tlak z místa pečovatelských organizací.
Toto téma je součástí předpokladů teorie změny přístupu obcí, krajů a MPSV, ale v žádném z veřejných dokumentů není přesně stanoven postup motivace manažerů ke snižování nákladů pečovatelských organizací. Na základě toho chceme, aby formou výsledků z rozhovorů byl identifikován aktuální stav, ze kterého by evaluační tým vycházel pro doporučení dalšího postupu.
Téma je použitelné pro zodpovězení evaluačních otázek pro Etapu I. i Etapu II. 
Etapa I.
EO 1 Jaké faktory ovlivňují úspěšnost inovace/projektů?
EO 1. 1. Jaké vnitřní faktory ovlivňují úspěšnost projektů
· Bylo manažerům dostatečně argumentováno snížení nákladů pomocí inovačního projektu 3S?
· Bylo manažerům správně vysvětleno, co po nich v souvislosti s náklady organizace projektový tým vyžaduje?
EO 1. 2. Jaké vnější faktory ovlivňují úspěšnost projektů?
· Má projektový tým pocit, že jim manažeři nechtěli sdělit údaje o nákladovosti?
· Má projektový tým pocit, že si manažeři nehlídají nákladovou pečovatelské služby jejich organizace?
EO 1. 3. V jakých fázích projektu jsou identifikovány problémy ohrožující úspěšnost projektů?
· V jakých případech manažeři nechtěli/neuměli projektovému týmu sdělit informace 
o nákladech?
· Nastaly situace, kdy manažer souhlasil se sdělením informací a poté změnil názor? Proč?
EO 2 Jak probíhá spolupráce podpořených projektů a stakeholderů?
EO 2. 1. Jaká jsou silná a slabá místa podpořených projektů ve spolupráci s relevantními stakeholdery?
· Byla v rámci spolupráce se stakeholdery zmíněna potřeba počítání nákladovosti u manažerů organizací?
EO 2. 2. Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektů?
· V případě vlivu stakeholderů na manažery pečovatelských organizací, byl vyvíjen nějaký tlak z jejich strany?
· Myslíte si, že by stakeholdeři (především MPSV) bylo ochotno počítání nákladů na jednu pečovatelskou hodinu prosadit systémově?
EO 2. 3. Jaký je dosah podpořených projektů?
· Komu všemu byla předána informace o nefungujícím počítání nákladů pečovatelských organizací?
· 	Jaký stakeholder reagoval na tuto situaci? Jakým způsobem?
EO 3 Jaký je potenciál udržitelnosti na konci projektů?
· Jak projektový tým vidí udržitelnost projektu za předpokladu zanechání stávající situace počítání nákladovosti manažery pečovatelských organizací?
EO 4 Jak probíhala realizace projektů?
EO 4. 1. Došlo k věcné změně projektu oproti původnímu plánu? Pokud ano, k jaké? Z jakých důvodů? Jak byla nutnost změny identifikována?
· Byly předpoklady získávání zdrojů o nákladovosti od manažerů organizací shodné s realitou?
· Byly v průběhu realizovány nějaké neplánované aktivity, které podpořily motivaci manažerů organizací k počítání nákladovosti? Jaké?
EO 4. 2. Jak probíhala spolupráce realizačního týmu se zástupci ŘO (MPSV)?
· Byl ze strany projektového týmu nebo MPSV navrhnut nějaký postup pro motivaci manažerů v souvislosti s počítáním nákladovosti pečovatelských organizací?
Etapa II.
EO 5. Jaká je udržitelnost podpořených projektů?
EO 5. 1. Jaké podpořené projekty jsou udržitelné?
· Vnímá projektový tým problém počítání nákladů manažery organizací jako důležitý pro udržitelnost projektu?
EO 5. 2. Jaké faktory ovlivňují udržitelnost projektu?
· Jsou nějaké specifičtější faktory, které ovlivňují počítání nákladů manažery organizací? Jaké?
EO 5. 3. Jakou roli hrají v udržitelnosti projektů stakeholdeři?
· Má projektový tým pocit, že je nutná součinnost stakeholderů k docílení efektivního počítání nákladů pečovatelských organizací?
EO 5. 4. Jakým způsobem nastavit projekty, aby se zvýšila šance na jejich udržitelnost?
· Má projektový tým nějaký plán k rozvoji dovedností manažerů a počítání nákladovosti pečovatelských organizací, tak, aby získali vypovídající data pro projekt 3S?
Téma: Zaměstnávání personálu na flexibilní pracovní úvazky 
a DPP.
Se snižováním nákladovosti úzce souvisí myšlenka zaměstnávání personálu na flexibilní pracovní úvazky, tedy podle poptávky po pečovatelských službách v místě bydliště personálu. Podle již vyhotovené evaluace je poptávka po službách pečovatelských organizací převyšující jejich nabídku a to zejména z personálních důvodů. Myšlenka zaměstnávat na flexibilní pracovní úvazky osoby znevýhodněné na trhu práce je přínosná, ale podle dosavadních výsledků není příliš aplikovatelná. Tento názor sdílí i stakeholdeři a manažeři pečovatelských organizací, tedy jejich motivovanost klesá. Rozšíření portfolia personálu na flexibilní úvazky a DPP by mohla být jedna z cest k větší motivovanosti stakeholderů a organizací a tím i možnost většího rozšíření inovace.
Potenciální personál na flexibilní pracovní úvazky a DPP:
· Osoby starší 50+
· Osoby s nízkou kvalifikací
· Absolventi
· Matky po MD
· Osoby žijící v obtížně dopravně dostupných lokalitách
Etapa I.
EO 1 Jaké faktory ovlivňují úspěšnost inovace/projektů?
EO 1. 1. Jaké vnitřní faktory ovlivňují úspěšnost projektů
· Existuje nějaký způsob aktivity, kterou by projektový tým mohl udělat, aby zlepšil poptávku potenciálních pracovníků po flexibilních úvazcích a DPP?
EO 1. 2. Jaké vnější faktory ovlivňují úspěšnost projektů?
· Co podle projektového týmu ovlivňuje poptávku po flexibilních úvazcích a DPP?
· Co by mohlo pomoci ke zvýšení poptávky po flexibilních úvazcích a DPP?
EO 1. 3. V jakých fázích projektu jsou identifikovány problémy ohrožující úspěšnost projektů?
· Jak reagovali uchazeči o zaměstnání na možnost flexibilního pracovního úvazku/DPP?
· Kdy v rámci výběrového řízení byl zjištěn problém uchazečů s formou práce na flexibilní pracovní úvazek/DPP?
EO 2 Jak probíhá spolupráce podpořených projektů a stakeholderů?
EO 2. 1. Jaká jsou silná a slabá místa podpořených projektů ve spolupráci s relevantními stakeholdery?
· Bylo nějakým způsobem podpořeno ze strany stakeholderů hledání personálu? Jakým způsobem?
EO 2. 2. Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektů?
· Do jaké míry vnímá projektový tým vliv stakeholderů na hledání personálu na flexibilní úvazky/DPP?
EO 2. 3. Jaký je dosah podpořených projektů?
· Komu všemu byla předána informace o nové formě pracovních úvazků personálu pečovatelských organizací?
· 	Jaký stakeholder reagoval na tuto situaci? Jakým způsobem?
EO 3 Jaký je potenciál udržitelnosti na konci projektů?
· Jak vidí projektový tým udržitelnost projektu za předpokladu, že nebude zájem o flexibilní pracovní úvazky/DPP ze strany uchazečů o zaměstnání?
EO 4 Jak probíhala realizace projektů?
EO 4. 1. Došlo k věcné změně projektu oproti původnímu plánu? Pokud ano, k jaké? Z jakých důvodů? Jak byla nutnost změny identifikována?
· Předpokládal projektový tým před zahájením projektu riziko nezájmu o flexibilní pracovní úvazky/DPP ze strany uchazečů?
· 	Jak byl projektový tým na tuto možnost připraven?
· Změnil se během projektu přístup projektového týmu k nabízení flexibilních pracovních úvazků/DPP?
EO 4. 2. Jak probíhala spolupráce realizačního týmu se zástupci ŘO (MPSV)?
· Jak reagovalo MPSV na situaci nedostatečné poptávky uchazečů o flexibilní pracovní úvazek/DPP?
Etapa II.
EO 5. Jaká je udržitelnost podpořených projektů?
EO 5. 1. Jaké podpořené projekty jsou udržitelné?
· Jak vnímá projektový tým udržitelnost projektu z pohledu hledání personálu na flexibilní úvazky/DPP?
EO 5. 2. Jaké faktory ovlivňují udržitelnost projektu?
· Ovlivňují předsudky stakeholderů a manažerů organizací ve věci flexibilních pracovních úvazků/DPP udržitelnost projektu?
· Jaké další faktory ovlivňují udržitelnost projektu z pohledu změny pracovních úvazků 
u personálu pečovatelských organizací?
EO 5. 3. Jakou roli hrají v udržitelnosti projektů stakeholdeři?
· Existuje nějaký způsob, jakým by mohli stakeholdeři podpořit zvýšení poptávky po flexibilních pracovních úvazcích/DPP?
EO 5. 4. Jakým způsobem nastavit projekty, aby se zvýšila šance na jejich udržitelnost?
· Má projektový tým vymyšlenou nějakou strategii pro zvýšení poptávky po flexibilních pracovních úvazcích/DPP? Případně ve spolupráci se stakeholderem? Jakým?
Kvalitativní polostrukturované rozhovory
Klademe důraz na důsledné a ucelené zodpovězení evaluačních otázek. Ke každé otázce uvádíme podotázky, použité nástroje sběru a analýzy dat, metody řešení a zapojení cílových skupin. 
I. Etapa

Podotázky  
· Jak vnímá respondent celkový přínos projektu?
· Co vidí respondent jako největší přínos projektu?
· Doporučil by respondent dosud nezapojeným organizacím, aby do projektu zapojily? 
A z jakých důvodů?
· Jak respondenti hodnotí spolupráci s manažery ve věci poskytování dat o nákladech na jednu odpečovanou hodinu?
· Myslí si resondenti, že byla manažerům dostatečně vysvětlena a argumentována důležitost snížení nákladů pečovatelských organizací?
· Mají respondenti pocit, že manažeři nebyli schopni data vyčíslit nebo že nebyli ochotni je sdělit? Proč?
· Byl během projektu vyvíjen nějaký tlak ze strany veřejných institucí na manažery organizací ve věci vyčíslování nákladů na jednu odpečovanou hodinu? Pokud ANO, tak kým a jakým způsobem?
· Zapojila se nějakým způsobem MPSV do řešení situace nedostatečného zdroje dat ze strany manažerů?
· Jak probíhala výběrová řízení na nové pracovníky, kteří měli nastoupit na flexibilní pracovní úvazek/DPP?
· Jak respondenti hodnotí výběrový proces a reakce uchazečů na nabídku práce na nestandardní pracovní úvazek?
· Jaká byla zpětná vazba uchazečů o zaměstnání na jiný druh úvazku, než očekávali? V jaké fázi práci odmítli?
· Bylo nějakým způsobem podpořeno hledání uchazečů na flexibilní pracovní úvazek veřejnou institucí? Jakou a jak?
· Co by podle respondentů pomohlo ke zvýšení poptávky po flexibilní pracovní době/DPP u hledaných pozic?
· Jak hodnotí respondenti projekt jako udržitelný i v budoucnu?
· Myslí si respondenti, že s veřejnými orgány je navázaná taková spolupráce, že projekt bude pokračovat i v budoucnu?
· Existuje podle respondentů možnost, že by se dalo pokračovat v projektu za předpokladu, že nebudete mít od manažerů dostatek dat o nákladech na jednu odpečovanou hodinu?
· Vnímají respondenti jako stěžejní zvýšení poptávky personálu po flexibilních úvazcích/DPP nebo lze pokračovat v projektu i při aktuálních podmínkách?
· Byla podle respondenta efektivně zvolena komunikační strategie se zástupci veřejných institucí? Jak by ji změnil?
· Jaké další postupy k získání požadovaných dat od manažerů organizací by respondenti použili? Kdo nebo co by jim s tím mohl pomoci?
· Co by podle respondentů mohlo pomoci ke zvýšení poptávky po flexibilních úvazcích/DPP?
II. Etapa
Podotázky  
· Jak vnímá respondent celkový přínos projektu?
· Co vidí respondent jako největší pozitivum projektu?
· Doporučil by respondent dosud nezapojeným organizacím, aby do projektu zapojily? 
A z jakých důvodů?
· Jak hodnotí respondent po delším čase udržitelnost projektu? Má budoucnost?
· Změnila se nějak situace v komunikaci se zástupci veřejných institucí?
· Jakou roli podle respondenta hraje efektivní komunikace s veřejnými institucemi v pokračování projektu?
· Změnila se nějak situace v počítání nákladovosti pečovatelských organizací?
· ANO – Jak nyní funguje získávání dat od manažerů organizací?
· NE – Vnímá respondent tuto problematiku jako zásadní pro udržitelnost projektu?
· Zvýšila se za poslední dobu poptávka po flexibilnějších pracovních úvazcích?
· ANO – Co/Kdo dopomohl ke zvýšení poptávky?
· NE – Je pokračování udržitelné?
· Byla podle respondentů efektivně zvolena komunikační strategie se zástupci veřejných institucí?
· NE – Jak by respondenti změnili strategii?
· Jaké další postupy k získání požadovaných dat od manažerů organizací by respondenti použili?
· Kdo nebo co by s tím mohl pomoci?
· Co by podle respondentů dále mohlo pomoci ke zvýšení poptávky po flexibilních úvazcích/DPP?
Vedení rozhovoru
Hloubkovými polostrukturovanými rozhovory budou dle zadávací dokumentace tázány všechny stanovené cílové skupiny. Pro každou skupinu zvlášť je rozhovor rozdělen do úvodu, pěti bloků 
a závěru. Ke každému bloku jsou připraveny základní i dodatečné otázky. 
Časový rozsah jednoho rozhovoru pro I. Etapu se odhaduje na 80 - 90 minut, pro II. Etapu na 40 – 50 minut. Oba rozhovory budou nahrávány na digitální nosič. V úvodu rozhovoru tazatel respondenta seznámí s ochranou osobních údajů a soukromí a předloží mu k podpisu formulář.
Vedení rozhovoru bude plynulé a neutrální s důrazem na neutralitu tónu hlasu a reakcí tazatele. 
U rozhovoru bude tazatel správně procházet všemi potřebnými fázemi:

· Úvod
· Tazatel na začátku rozhovoru představí, poděkuje za aktivní zapojení se do evaluačního šetření, jehož cíl rychle shrne. Seznámí respondenta s délkou rozhovoru, která bude mít 50 – 60 minut. S respondentem projde princip dobrovolnosti, ochranu soukromí 
a ujistí ho o anonymitě zpracování výsledků.
· Rozehřátí
· Ve fázi rozehřátí se pokusí tazatel s respondentem vybudovat vztah, tak aby pokračování rozhovoru bylo pro respondenta přirozené a neměl obavy odpovídat na dotazy. Tazatel se podle situace může s respondentem bavit například o místě, kde pohovor probíhá.
· Hlavní rozhovor
· Zde se tazatel začne respondenta ptát již podle předchystaného scénáře a po celou dobu rozhovoru bude udržovat neutrální tón a pohled, aby žádným způsobem respondenta neovlivňoval.
· Zchládnutí
· Rozhovor se již bude blížit ke konci, respondent dostatečně odpověděl na všechny předem připravené otázky a tazatel se může odchýlit od scénáře k nějakému neformálnímu tématu, aby rozhovor přirozeně ukončil.
· Závěr 
· Tazatel respondentovi poděkuje za spolupráci a rozloučí se s ním.
Zásady kvalitativního šetření
Naši tazatelé naprosto respektují zásady kvalitativního šetření a chovají se podle nich. Jako zpracovatel již mnoha kvalitativních výzkumů si jsme vědomi, že dodržení zásad kvalitativního šetření u všech tazatelů udržuje kvalitu srovnatelnou a je nutností pro získání korektních výsledků. Zde vypisujeme zmíněné zásady:
· Otevřenost
· Otevřenost vůči zkoumaným subjektům, k jejich zvláštnostem, situacím
· Subjektivita
· Tazatel se musí částečně identifikovat se zkoumaným jevem = zaručuje, že tazatel získá přístup k subjektivním interpretacím respondenta
· Procesuálnost
· Výzkumný akt (rozhovor) je procesem, v jeho průběhu se mění na jednotlivé prvky (otázky, bloky,…)
· Reflexivita
· Tazatel je připraven reagovat na nové nečekané momenty
· Zaměření na případ
· Pozornost je věnována jednotlivých případům – jsou podrobně popisovány, vytvářeny teorie a přezkušovány
· Historicita a kontextuálnost
· Určitým situacím lze porozumět pouze při jejich situování do širšího historického kontextu – snaha pochopit jevy v rámci jejich kontextu
Analýza dat
Rozhovory budou nahrávány na elektronický nosič. Každý respondent bude na začátku rozhovoru seznámen s ochranou jeho osobních údajů a bude mu k podpisu předloženo Souhlasné prohlášení, jehož návrh předkládáme v další kapitole této nabídky. 
1. Fáze - Transkripce
První fází analýzy rozhovorů je transkripce, kterou se budeme vždy snažit udělat maximálně do pár dnů po rozhovoru. Kromě přepisu nahraných slov, budou součástí textu i pozorování, poznámky, poznatky a memos. Jako transkripci volíme doslovnou, tedy celý mluvený projev respondenta včetně nespisovných a gramaticky nesprávných výrazů. To textu také tazatel zapíše své terénní poznámky, jako jsou např.
· Atmosféra
· Pocity
· Informace před rozhovorem
· Místo rozhovoru 
· Předběžné analýzy
· Co tazatele zaujalo
2. Fáze – Kódování a kategorizace
Na základě písemné transkripce poté budou naši pracovníci data analyzovat. V první fázi budou jednotlivé části textu kódovat, tak aby se kódy vztahovaly k zadanému cíli. Kódování bude založeno na přístupu označovaném jako zakotvená teorie. Člen evaluačního týmu začne rozkrývat text pomocí otevřeného kódování. Bude jej pročítat a po částech přiřazovat kódy. Bude tedy jednotlivé části rozhovoru pojmenovávat. Jako kódy preferujeme slovní spojení. To zobecňuje konkrétní text čteného. Až bude mít evaluátor stanoveny kódy pro celý rozhovor, bude je rozdělovat a kombinovat tak, aby aktuální výstup více zobecnil, a vytvoří z nich kategorie.
Dalším krokem analýzy je axiální kódování, ve kterém evaluátor všechny pojmy, které vyvodil při otevřeném kódování, znovu uspořádá novým způsobem prostřednictvím vytváření spojení, tedy kategorií. Zde bude přemýšlet na vztahy mezi kategoriemi a přehledu nad nimi. Některé kategorie sloučí a bude se snažit najít hlavní kategorii, která všechny ostatní propojuje.
Až bude mít dostatečný přehled nad vztahy mezi kategoriemi, pomocí selektivního kódování si stanoví hlavní kategorie, které budou ústředním bodem, ze kterého vznikne teorie. Ta bude zahrnovat všechny ostatní kategorie. 
Následně budou kódy kategorizovány, a ze stanovených kategorií provedou syntézu, díky které nakonec výsledky interpretují do ucelené formy. 
Zde uvádíme zjednodušený postup analýzy rozhovorů:


Celý soubor rozhovorů a jejich kategorizace budou předány internímu evaluačnímu týmu MPSV.
Výhody a nevýhody polostrukturovaného rozhovoru
Polostrukturovaný rozhovor
	Výhody
	Nevýhody

	Flexibilita, možnost reagovat na respondenta
	Časová náročnost – samotný rozhovor

	Osobní verbální komunikace je přirozená
	Časová náročnost – přepis a analýza textu

	Rozhovor může jít do hloubky, ale zároveň se drží předepsaného scénáře
	Tazatel musí umět správně reagovat a držet se scénáře

	Přehlednost rozhovoru
	

	Větší možnost zobecnění než u nestrukturovaného rozhovoru
	





Vzor Souhlasného prohlášení

Souhlasné prohlášení 

Já – subjekt údajů, …………………. níže podepsaný/á (dále jen „subjekt údajů“), dobrovolně předávám a souhlasím se zpracováním svých osobních údajů v podobě audiovizuálního záznamu mé osoby společností Inboox CZ, s. r. o., IČ: 273 48 911, se sídlem Mimoňská 3223, 470 01 Česká Lípa (dále jen „správce údajů“). Správce údajů zpracovává audiovizuální záznam subjektu údajů z rozhovoru z důvodu realizace evaluačního šetření v rámci projektu “Zajištění podpory střednědobého plánování sociálních služeb na krajské úrovni“. Tyto Osobní údaje subjektu údajů budou předány pouze Zadavateli – MPSV, IČ: 00551023, a to pouze z důvodu interního ověření 
a jen na vyžádání. Osobní údaje subjektu údajů nebudou nikterak předávány ani vystavovány dalším třetím osobám, vyjma anonymizovaných výstupů z dotazníkového šetření, které nebudou přiřaditelné ke konkrétní osobě. Správce údajů uzavřel se Zadavatelem – MPSV, IČ: 00551023, zpracovatelskou smlouvu, v rámci ní se Zadavatel – MPSV, IČ: 00551023, zavázal, že s těmito Osobními údaji subjektu údajů nebude disponováno jinak, než je stanoveno v tomto prohlášení.

Tímto prohlášením uvádím, že jsem rovněž obeznámen/a s retenční dobou těchto Osobních údajů subjektu údajů, která činí 10 let od uskutečnění dotazníkového šetření, a to z důvodu délky objektivní promlčecí lhůty dle § 636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Byl/a jsem správcem údajů poučen o možnosti uplatnit právo na výmaz, a to písemnou formou v listinné v sídle správce údajů nebo elektronické podobě na e-mailu: info@inboox.cz. Rovněž jsem byl/a poučen/a o právu souhlas kdykoli odvolat na předchozích větě uvedených adresách. Jsem si vědom/a, že odvoláním souhlasu není dotčena zákonnost zpracování vycházející ze souhlasu, který byl dán před jeho odvoláním. Byl/a jsem poučen o právu požadovat od správce údajů přístup k osobním údajům týkajícím se subjektu údajů, jejich opravu nebo výmaz, popřípadě omezení zpracování, a vznést námitku proti zpracování, jakož i práva na přenositelnost údajů. Byl/a jsem poučen/a, že správce údajů nebude Osobní údaje subjektu údajů nikterak předávat do třetích zemí Toto prohlášení jsem učinil/a bez nátlaku a na základě svobodného projevu vůle. 


V……………………..dne…………………..


…………………………………….
podpis

 Návrh scénáře polostrukturovaného hloubkového rozhovoru
Zjištění faktorů, díky kterým inovace přinášejí očekávané efekty, objevení nových souvislostí, vazeb a vzorců chování, předpokladů a efektivních inovačních řešení.
Respondent – člen projektového týmu – I. Etapa
Celková předpokládaná délka rozhovoru: 80 – 90 minut.
Úvodní část: 
4 minuty
· Představení tazatele, poděkování za aktivní zapojení do evaluačního šetření
· Základní informace o propojení projektu s evaluačním šetřením a jeho účelem
· Seznámení s obsahem a předpokládanou délkou rozhovoru 80 - 90 min.
· Princip dobrovolnosti, ochrana soukromí, anonymizovaná forma zpracování výsledků
I. BLOK: celkový přínos projektu
8 - 10 minut
· Jak vnímáte celkový přínos projektu?
· Co vidíte jako největší pozitivum projektu?
· Doporučil/a byste dosud nezapojeným organizacím, aby se do projektu také zapojily?
· Z jakých důvodů ANO / NE?
II. BLOK: Hodnocení komunikace se stakeholdery, advokační práce
15 - 20 minut
Zrekapitulování výsledků konečné evaluace projektu v oblasti komunikace se stakeholdery (Závěrečná evaluační zpráva, str. 7):
„Je třeba dbát zvýšenou pozornosti zapojení stakeholderů (viz dále). Projekt v této části obstál přiměřeně vzhledem k výsledkům, má však určité rezervy a rozhodně lze doporučit pro další a podobné projekty jako jednu z klíčových aktivit právě advokační práci a na ni vyčlenit tedy samostatnou kapitolu v projektu… (vynechán text)…. Na základě seznámení se s problematikou advokační práce považujeme za nutné tento koncept do projektu zapojit. Nestátní neziskové organizace nemají oproti jiným sektorům zejména lobbistickým skupinám prakticky jiný silný nástroj pro ovlivnění klíčových zainteresovaných stran.”
· Jaké všechny zástupce veřejných institucí (obce, kraje, MPSV, další…) jste kontaktovali během projektu?
· Kdo z projektového týmu a jakým způsobem komunikoval se zástupci veřejných institucí na začátku projektu a v jeho průběhu? 
· Došlo k nějakým změnám v komunikaci během projektu?
· Vyskytl se nějaký problém v komunikaci se zástupci veřejných institucí? S kým a jaký?
· Jak fungovala spolupráce s MPSV v průběhu celého projektu?
III. BLOK: Hodnocení motivace manažerů pečovatelských organizací ke snížení nákladovosti 
15 - 20 minut
Zrekapitulování výsledků konečné evaluace projektu v oblasti výpočtu nákladů manažery pečovatelských organizací (Závěrečná zpráva, str. 10):
Výsledky dotazníků říkají: “11,36 % všech respondentů neuvedlo, 59,09 % uvedlo, že nedokáže vyčíslit. Přes 70 % poskytovatelů tedy nedokázalo poskytnout informace o nákladech na jednu odpečovanou hodinu. V některých dalších případech, kdy byla hodnota D vyčíslena, nedokázali však poskytovatelé uvést údaj na odpečovanou hodinu, ale pouze na osobu – téměř ¾ z dotázaných tak hodnotu D nevyčíslili podle zadání a lze se tak opět domnívat o omezených manažerských schopnostech. Mezi vyčíslenými výsledky hodnoty D byly velmi malé údaje v intervalu 80 - 120 (9%), několik kolem 250 (do 5 %) a se stejným zastoupením 5 % bylo uváděno přes 10 tis., 18 tis. A 26 tis.“

“Klíčovým datovým problémem je neexistence nákladovosti pečovatelské služby na jednu odpečovanou hodinu. Neexistuje databáze těchto dat, leze je najít pouze v jiné podobě ve výročních zprávách organizací.  Ochota poskytovatelů sociálních služeb poskytovat data o těchto oblastech realizace služby není veliká a pro konkurenční organizace prakticky nulová. Velmi by prospělo, kdyby MPSV zveřejňovalo (a vyhodnocovalo) dva základní údaje: celkové náklady poskytovatele na službu a počet odpečovaných hodin.”
· Jak hodnotíte spolupráci s manažery ve věci poskytování dat o nákladech na jednu odpečovanou hodinu?
· Myslíte si, že byla manažerům dostatečně vysvětlena a argumentována důležitost snížení nákladů pečovatelských organizací?
· Máte pocit, že manažeři nebyli schopni data vyčíslit nebo že nebyli ochotni je sdělit? Proč?
· Byl během projektu vyvíjen nějaký tlak ze strany veřejných institucí na manažery organizací ve věci vyčíslování nákladů na jednu odpečovanou hodinu? Pokud ANO, tak kým a jakým způsobem?
· Zapojila se nějakým způsobem MPSV do řešení situace nedostatečného zdroje dat ze strany manažerů?
IV. BLOK: Hodnocení uplatnění zaměstnávání personálu na flexibilní pracovní úvazky a DPP
15 - 20 minut
Zrekapitulování výsledků konečné evaluace projektu v oblasti uplatnění zaměstnávání personálu na flexibilní pracovní úvazky a DPP (Závěrečná evaluační zpráva, str. 5):
Zmínění předsudků samotných poskytovatelů: „Posledním identifikovaným problémem pak bylo neustálé řešení předsudkových postojů vůči modelu 3S. …(vynechán text)… Zároveň v průběhu komunikace s obcemi a dalšími klíčovými poskytovateli docházelo v rámci jednání z jejich strany ke zpětné vazbě týkající se: a) Model není ekonomicky realizovatelný. B) Flexibilní úvazky nejsou atraktivním způsobem zaměstnání, bude nedostatek osob ochotných pracovat v inovativním modelu.“
· Jak probíhala výběrová řízení na nové pracovníky, kteří měli nastoupit na flexibilní pracovní úvazek/DPP?
· Jak hodnotíte výběrový proces a reakce uchazečů na nabídku práce na nestandardní pracovní úvazek?
· V případě nesouhlasu uchazeče jaká byla jejich zpětná vazba na jiný druh úvazku, než očekávali? V jaké fázi práci odmítli?
· Bylo nějakým způsobem podpořeno hledání uchazečů na flexibilní pracovní úvazek veřejnou institucí? Jakou a jak?
· Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení poptávky po flexibilní pracovní době/DPP u hledaných pozic?
V. BLOK: Hodnocení potenciálu udržitelnosti projektu
8 - 12 minut
· Na základě Vaší zkušenosti, hodnotíte projekt jako udržitelný i v budoucnu?
· Myslíte si, že s veřejnými orgány je navázaná taková spolupráce, že projekt bude pokračovat i v budoucnu?
· Existuje možnost, že by se dalo pokračovat v projektu za předpokladu, že nebudete mít od manažerů dostatek dat o nákladech na jednu odpečovanou hodinu?
· Vnímáte jako stěžejní zvýšení poptávky personálu po flexibilních úvazcích/DPP nebo lze pokračovat v projektu i při aktuálních podmínkách?
VI. BLOK: Návrh změn projektu
8 - 12 minut
· Byla podle Vás efektivně zvolena komunikační strategie se zástupci veřejných institucí?
· 	NE – Jak byste změnil/a strategii?
· Jaké další postupy k získání požadovaných dat od manažerů organizací by, jste použil/a?
· 	Kdo nebo co by Vám s tím mohlo pomoci?
· Co by podle Vás mohlo pomoci ke zvýšení poptávky po flexibilních úvazcích/DPP?
Závěrečná část:
2 minuty
· Velmi nás těší Vaše účast na tomto rozhovoru, je něco, co ještě nebylo řečeno a ráda byste to nyní zmínila?
· Poděkování za účast a spolupráci a sdělení, že se v budoucnu možná uvidíme na dalším rozhovoru.
Respondent – člen projektového týmu – II. Etapa
Celková předpokládaná délka rozhovoru: 40 - 50 minut.
Úvodní část: 
4 minuty
· Představení tazatele, poděkování za aktivní zapojení do evaluačního šetření
· Základní informace o propojení projektu s evaluačním šetřením a jeho účelem
· Seznámení s obsahem a předpokládanou délkou rozhovoru 40 – 50 min.
· Princip dobrovolnosti, ochrana soukromí, anonymizovaná forma zpracování výsledků
BLOK: celkový přínos projektu
8 - 10 minut
· Jak vnímáte celkový přínos projektu?
· Co vidíte jako největší pozitivum projektu?
· Doporučil/a byste dosud nezapojeným organizacím, aby se do projektu také zapojily?
· Z jakých důvodů ANO / NE?
II. BLOK: Hodnocení udržitelnosti projektu
20 - 25 minut
· Jak hodnotíte po delším čase udržitelnost projektu? Má budoucnost?
· Změnila se nějak situace v komunikaci se zástupci veřejných institucí?
· 	Jakou roli podle Vás hraje efektivní komunikace s veřejnými institucemi v pokračování projektu?
· Změnila se nějak situace v počítání nákladovosti pečovatelských organizací?
· 	ANO – Jak nyní funguje získávání dat od manažerů organizací?
· 	NE – Vnímáte tuto problematiku jako zásadní pro udržitelnost projektu?
· Zvýšila se za poslední dobu poptávka po flexibilnějších pracovních úvazcích?
· 	ANO – Co/Kdo dopomohl ke zvýšení poptávky?
· 	NE – Je pokračování udržitelné při aktuální poptávce po flexibilních pracovních úvazcích na daných pozicích?
III. BLOK: Návrh změn projektu
8 - 12 minut
· Byla podle Vás efektivně zvolena komunikační strategie se zástupci veřejných institucí?
· 	NE – Jak byste změnil/a strategii?
· Jaké další postupy k získání požadovaných dat od manažerů organizací by, jste použil/a?
· 	Kdo nebo co by Vám s tím mohlo pomoci?
· Co by podle Vás dále mohlo pomoci ke zvýšení poptávky po flexibilních úvazcích/DPP?
Závěrečná část:
2 minuty
· Velmi nás těší Vaše účast na tomto rozhovoru, je něco, co ještě nebylo řečeno a ráda byste to nyní zmínila?
· Poděkování za účast a spolupráci a sdělení, že se v budoucnu možná uvidíme na dalším rozhovoru.


Příloha č. 3:  Seznam poddodavatelů

Čestné prohlášení







Já, Bc. Michaela Tomancová, Dis., na základě plné moci, čestně prohlašuji, že plnění zakázky dle této nabídky nebude plněno prostřednictvím poddodavatelů.








V __________ dne___________

………………………………………
Bc. Michaela Tomancová, DiS.





Příloha č. 4:  Realizační tým



	Jméno a příjmení
	Role v týmu
	Praxe (počet let relevantní praxe + specifikace)
	Nejvyšší dosažené vzdělání (typ + specifikace oboru)

	Mgr. Ladislav Buček
	Vedoucí týmu
	11 let praxe s tvorbou kvantitativních i kvalitativních sociologických, případně marketingových výzkumů
	MU v Brně 
Fakulta: Fakulta sociálních studií
Obor: Politologie
Získaný titul: Mgr.
MU v Brně	
Fakulta: Pedagogická a Přírodovědecká fakulta
Obor: učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední školy, kombinace občanská výchova – matematika
Získaný titul: Mgr.


	PhDr. Bc. Zuzana Šidlichovská
	Člen týmu
	6 let praxe s tvorbou kvantitativních i kvalitativních sociologických, případně marketingových výzkumů
	Univerzita Karlova v Praze
Obor: Informační studia
Získaný titul: PhDr. 





Úvod


Rozehřátí


Hlavní rozhovor


Zchládnutí


Závěr


















nahrávka rozhovoru


přepis nahrávky do textu


kódování textu


kategorizace kódů


Syntéza a interpretace výsledků



















30