Textová podoba smlouvy Smlouva č. 9145167: Změna č. 5 územního plánu Třeboň

                        Vyhodnocení projednání návrhu zadání k
NÁVRHU ZMĚNY Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEBOŇ

              POŽADAVKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ

1. Krajská hygienická stanice                                                                 06.02.2019
      Na Sadech 25, 370 71 České Budějovice

Stanovisko Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích
k návrhu zadání změny č. 5 Územního plánu Třeboň.

Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích (dále jen
„KHS Jč kraje“), jako dotčený orgán státní správy dle § 82 odst. 2 písmene i) a j) zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), vydává podle § 77 odst. 1
zákona č. 258/2000 Sb. ve spojení s § 47 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., stavební řád, toto

stanovisko:

S návrhem zadání změny č. 5 Územního plánu Třeboň, předloženým orgánu ochrany
veřejného zdraví dne 01. 02. 2019 žadatelem Městským úřadem Třeboň, Palackého
náměstí 46, Třeboň (dále jen „žadatel“) jako podkladem k vydání stanoviska

se souhlasí.

Souhlas je dle § 77 odst. 1z.č. 258/2000 Sb. vázán na splnění takto stanovených
podmínek:

1) Návrh územního plánu změny č. 5 musí řešit střet využití ploch s hlukovým
zatížením území. Plochy určené pro bydlení jsou navrhovány do blízkosti komunikací
I. třídy, Při umísťování těchto ploch do území, kde lze předpokládat zvýšenou - bude prověřeno
hlukovou zátěž, musí být využití ploch podmíněno řešením tohoto hlukového zatížení
a to, prioritně celé plochy zejména v blízkosti komunikací a koridorů pro dopravu.

2) Plocha k.ú.: Třeboň, p.č. 3195 - stav: plochy veřejné zeleně - návrh: změna
funkčního využití na plochy bydlení je pro navrhovaný účel využití nevhodná protože - bude prověřeno
zasahuje do vymezeného koridoru dopravní infrastruktury DI5 (vymezený jako
veřejně prospěšná stavba VPS-D5 – silnice I/34 – homogenizace úseku od hranice
obce po okružní křižovatku Třeboň/ Táboritská vč. rozšíření na čtyřpruh v rozsahu
zastavěného a zastavitelného území).

Odůvodnění:

Žadatel podal KHS Jč kraje dne 01. 02. 2019 návrh zadání změny č. 2 Územního plánu
Třeboň s žádostí o stanovisko.

Dle textu návrhu se jedná o, plochy:

k.ú.: Třeboň, p.č. 1850/8 - stav: plochy veřejné zeleně - návrh: Umožnit oplocení pozemku

k.ú.: Branná, p.č. 2054/8 - stav: plochy zemědělské - návrh: změna funkčního využití na
plochy bydlení

k.ú.: Branná, p.č. 40 - stav: plochy občanského vybavení – veřejné vybavení- návrh: změna
funkčního využití na plochy bydlení

k.ú.: Třeboň, p.č. 3195 - stav: plochy veřejné zeleně - návrh: změna funkčního využití na
plochy bydlení (Pozemek se nachází v plochách s funkčním využitím území „veřejná zeleň
(VZ5)“. Navrhovaná změna je na plochy bydlení. Přes jižní část pozemku je vymezen
koridor dopravní infrastruktury DI5 vymezený jako veřejně prospěšná stavba VPS-D5 –
silnice I/34 – homogenizace úseku od hranice obce po okružní Strana 2 / celkem 3

křižovatku Třeboň/ Táboritská vč. rozšíření na čtyřpruh v rozsahu zastavěného a
zastavitelného území).

              1
k.ú.: Přeseka, p.č. 211- stav: plochy zemědělské - návrh: Změna funkčního využití na plochy
bydlení

k.ú.: Břilice, p.č. 12/6 - stav: Plochy dopravní infrastruktury – účelové komunikace - návrh:
Změna funkčního využití na plochy bydlení (Pozemek se nachází v zastavěném území v
plochách „dopravní infrastruktury – účelové komunikace“. Navrhovaná plocha je na plochy
bydlení.)

k.ú.: Branná, p.č. 4278 - stav plochy zemědělské _ návrh: změna funkčního využití na
plochy bydlení

k.ú.: Branná, p.č.: 4362 - stav: plochy bydlení – bydlení venkovské (BV15) - návrh: změna
funkčního využití na plochy bydlení

dále se navrhují změny ploch pro bydlení venkovské na plochy pro bydlení.

plochy bydlení na plochy zemědělské a plochy zemědělských na bydlení

některé pozemky zasaženy limity podzemní sítí elektronických komunikací včetně
ochranného pásma a ochranným pásmem silnice I. třídy.

KHS Jč kraje upozorňuje na novelu zákona č. 258/2000 Sb., která nabyla účinnost 1. 12.
2015 cit.:

§77

(2) V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze
důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací,
zejména z provozu na pozemních komunikacích nebo železničních drahách, nelze ke
stavbě, která by mohla být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko
orgánu ochrany veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukem
nebo vibracemi. Postup podle věty první se nepoužije u záměrů, jejichž součástí je veřejná
produkce hudby.

(3) Stavební úřad vždy zajistí, aby záměr žadatele ke stavbě bytového domu, rodinného
domu, stavbě pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavbě pro zdravotní nebo sociální
účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku byl z hlediska ochrany před
hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

(4) Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu
ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska podle odstavce 1 měření
hluku provedené podle § 32a a návrh opatření k ochraně před hlukem. Stejnou povinnost
má žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy a žadatel
o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě podle odstavce
3.

(5) Neprovede-li stavebník dostatečná opatření k ochraně před hlukem, nemůže žádat, aby
tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k
prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku; co se považuje za prokazatelné navýšení
hluku, stanoví prováděcí právní předpis.“

Vzhledem k novelizaci zákona č. 258/2000 Sb. KHS Jč kraje upozorňuje, že v úrovni
následné etapy povolovacího – např. územního řízení je mj. nově nutné, aby žadatel –
stavebník dle § 77 odst. 2 a 4 zákona č. 258/2000 Sb. u plochy s možným negativním
ovlivněním hlukem blíže specifikoval hlukovou zátěž dané plochy ve vztahu k zamýšlené
chráněné stavbě a předem prokázal splnění hygienických limitů hluku v dané lokalitě
měřením a případně i na své náklady realizoval účinná protihluková opatření. Obdobně je
nutné dodržet tento výše uvedený postup při navrhování nových ploch se zdroji hluku resp.
při umísťování dalších podnikatelských objektů a hlučných aktivit do hlukově chráněných
ploch či jejich blízkost a prokázat akustickou studií splnění hygienických limitů hluku v
hlukově chráněných prostorech resp. již na hranici sousedící plochy pro plánovanou
budoucí hlukově chráněnou zástavbu.

Z tohoto důvodu je třeba takovéto plochy, u kterých lze uvažovat o možném ovlivnění
hlukem z okolí resp. o ovlivnění okolí hlukem, považovat pouze za podmíněně vhodné pro
zamýšlený budoucí způsob využití a v tomto směru upřesnit podmínky pro stavby a činnosti,
které jsou v územním plánu uvedeny jako „podmíněně přípustné využití“ tak, aby předem
vylučovaly možnost střetu např. dodržením hygienických limitů hluku již na hranici vlastního
pozemku.

                                                                 2
KHS Jč kraje posoudila předložený návrh zprávy v části týkající se ochrany veřejného
zdraví.

Podmínky vyplývají ze zákona č. 258/2000 Sb. a z nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o
ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších změna
předpisů. Strana 3 / celkem 3

KHS Jč kraje upozorňuje, že bude v navazujících řízeních po stavebnících požadovat
doklad prokazující dodržení § 77 odst. 2 – 4 zákona č. 258/2000 Sb.

 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu                                                                     06.02.2019
      Na Františku 32, 110 15 Praha 1

Bez požadavků

3. Agentura ochrany přírody a krajiny                                                                   19.02.2019

Valy 121, 379 01 Třeboň

STANOVISKO dle § 45i zákona

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „Agentura“), jako orgán ochrany přírody       Byl zcela vyloučen
příslušný podle ust. § 75 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 78 odst. 1 zákona, na základě
doručeného oznámení o projednávání návrhu zadání Změny č.5 Územního plánu Třeboň ze           významný vliv na
dne 1. 2. 2019, od jeho pořizovatele Městského úřadu Třeboň, Odboru územního plánování
a stavebního řádu, vydává v souladu s ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona a podle ust. §      příznivý     stav
45h a § 45i zákona, toto stanovisko:
                                                                                              předmětu ochrany

                                                                                              nebo celistvost

                                                                                              evropsky

                                                                                              významných lokalit

V případě Návrhu změny č. 5 územního plánu Třeboň je možno ve smyslu § 45i zákona č. (EVL)

114/1992 Sb. zcela vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo nacházejících se
celistvost evropsky významných lokalit (EVL) nacházejících se na území CHKO na území CHKO

Třeboňsko a na Ptačí oblast Třeboňsko (jakožto součástí území soustavy NATURA Třeboňsko a na

2000). Vzhledem k charakteru předloženého návrhu nelze předpokládat významný vliv Ptačí                    oblast

změny č. 5 Územního plánu Třeboň ani ve spojení s jinými záměry a koncepcemi.                 Třeboňsko.

 4. Agentura ochrany přírody a krajiny                                                                  05.03.2019
      Valy 121, 379 01 Třeboň

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „Agentura“), jako orgán ochrany přírody
příslušný podle ust. § 75 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“), na základě oznámení
projednání návrhu zadání Změny č. 5 Územního plánu Třeboň od jeho pořizovatele
Městského úřadu Třeboň, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem
Palackého náměstí 46/II, 379 01 Třeboň, došlého dne 1. 2. 2019, vydává v souladu s ust. §
2 odst. 2 písm. g) a § 44a zákona a dále s ust. § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), toto
vyjádření:

Agentura bere na vědomí předložené znění návrhu zadání Změny č. 5 Územního plánu
Třeboň (dále jen „návrh zadání Změny č. 5 ÚP Třeboň“ nebo jen „změna“) a na základě
výše uvedeného zmocnění uplatňuje tímto vyjádřením z hlediska ochrany přírody a krajiny
následující požadavky na obsah Změny č. 5 ÚP Třeboň.

Požadavky plynoucí z Výnosu Ministerstva kultury ČSR č. j. 22 737/79, o zřízení chráněné
krajinné oblasti Třeboňsko (dále jen „Výnos“ nebo „Výnos o zřízení CHKO Třeboňsko“):

– Území města Třeboň se nachází v CHKO Třeboňsko, kde je hlavním cílem ochrany                - Výnos      bude
krajina a její ráz, Změna č. 5 ÚP Třeboň by měla i nadále podle ust. § 1 odst. 2 a ust. § 2   respektován
odst. 1 písm. a) Výnosu zajistit poslání oblasti, tedy ochranu všech hodnot krajiny, jejího

vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů. Přičemž k typickým znakům krajiny

náleží i rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, kulturní a historické stavby a místní

zástavba lidového rázu. Kdy doprava, výstavba a rekreace se provádějí v souladu s

posláním oblasti, k čemuž slouží právě pořizování, zpracovávání, projednávání a revidování

územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace.

– Podle ust. § 5 Výnosu je i sám úřad územního plánování povinen dbát poslání oblasti.

– Změna č. 5 ÚP Třeboň vyloučí přiměřeně umisťování staveb, zařízení a jiných opatření

                                       3
pro účely uvedené v ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona v plochách nezastavěného území -     pokud        to

(např. seníky, včelíny a jiné zemědělské stavby, výrobky plnící funkci stavby a jiná zařízení, s ohledem  na

která jsou nepřípustná v nezastavěném území umisťovat např. mobilheimy, karavany, veřejný zájem půjde

mobilní buňky, maringotky, skříně z náklaďáků apod.). Agentura požaduje u všech ploch zdůvodnit, proč ne

nezastavěného území včetně ÚSES v maximální možné míře vyloučit možnost staveb s

ohledem na ust. § 18 zejména odst. 5 stavebního zákona. U ploch nezastavěného území,

kde je přípustné využití pro dopravní a technickou infrastrukturu, bude doplněno, že zde

mohou být realizovány komunikace a technická infrastruktura.

Požadavky plynoucí ze zákona (č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny):                 - zákon 114/1992

– Změna č. 5 ÚP Třeboň musí být navržena a schválena tak, aby byl i nadále zachován Sb. bude repektován

charakter území, díky kterému byla CHKO Třeboňsko vyhlášena. Tedy v souladu s ust. § 25

zákona, kdy se jedná o rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky

vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých

travních porostů, s hojným zastoupením dřevin a s dochovanými památkami historického

osídlení. Především tedy musí Změna č. 5 ÚP Třeboň zachovat harmonickou krajinu a

přispět k udržení a zlepšení přírodního stavu, ekologické stability a ekologických funkcí v

řešeném území. Mezi tyto funkce také patří zachování celistvosti krajiny (omezení její

fragmentace) a zachování migrační prostupnosti krajiny pro živočichy.

– Podle ust. § 26 odst. 1 písm. i) zákona je na celém území CHKO Třeboňsko zakázáno
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO
Třeboňsko, tedy s ust. § 1 odst. 2 Výnosu o zřízení CHKO Třeboňsko. Změna č. 5 ÚP
Třeboň tedy musí být v souladu s posláním CHKO Třeboňsko, viz ust. § 1 odst. 2 a ust. § 2
odst. 1 písm. a) Výnosu.

– Podle ust. § 26 odst. 2 písm. a) zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň respektovat zákazy
stanovené pro území I. zóny odstupňované ochrany CHKO Třeboňsko, jako např.
umisťování a povolování nových staveb nebo povolování a změnu využití území.

– Podle ust. § 26 odst. 3 písm. a) zákona musí změna č. 5 ÚP Třeboň respektovat zákazy
stanovené pro území I. a II. zóny odstupňované ochrany CHKO Třeboňsko, jako např.
nevymezovat plochy mimo zastavěná území obcí pro činnosti, které mohou způsobit
podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně
poškozovat půdní povrch, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu.

– V souladu s částí třetí zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň zajistit územní ochranu
vyhlášených maloplošných zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, tedy
národní přírodní rezervaci (NPR) Stará a Nová Řeka, NPR Velký a Malý Tisý, přírodní
rezervace (PR) Rybníky u Vitmanova, PR Výtopa Rožmberka, PR Olšina u Přeseky,
přírodní památka (PP) Soví les, PP Branské Doubí.

– V souladu s částí čtvrtou zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň zajistit územní ochranu
evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti Třeboňsko a evropsky významných lokalit
Třeboň, Třeboňsko střed, Velký a Malý Tisý, Štičí rybník).

– V souladu s ust. § 12 odst. 1 zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň dále respektovat
zejména přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti, tedy
krajinný ráz a jeho stanovenou ochranu před činností snižující jeho estetickou a přírodní
hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, mohou být tedy prováděny pouze s ohledem na
zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant
krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

– Podle ust. § 3 odst. 1 písm. a) a ust. § 4 odst. 1 zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň v
řešeném území respektovat vymezený územní systém ekologické stability (dále jen
„ÚSES“) v aktuální podobě. To znamená převzít skladebné části regionální a nadregionální
úrovně z aktuální verze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tzn. z právního stavu
po jejich 6. aktualizaci (dále jen „ZÚR“). Na lokální úrovni může Změna č. 5 ÚP Třeboň
prověřit metodickou správnost stávajícího řešení obsaženého ve stávajícím územním plánu
a ve stávajících ÚAP – jev č. 21 („generální plán ÚSES CHKO Třeboňsko“), zohlednit vazbu
na ZÚR a případně navrhnout alternativní řešení, se zpřesněním a propracováním
jednotlivých skladebných částí v ideálním případě na hranice pozemkových parcel a v lese
na hranice jednotek prostorového rozdělení lesa (porost, oddělení), stejně jako zohlednit
návaznost ÚSES ve správním území sousedních obcí. Návrh ÚSES ve Změně č. 5 ÚP
Třeboň musí zpracovávat autorizovaný projektant ÚSES podle aktuálně platných rezortních
metodik a odborných podkladů.

– Podle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a ust. § 4 odst. 2 zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň v

4
řešeném území respektovat významné krajinné prvky a zajistit jejich ochranu, a to před
poškozováním a ničením.

– Podle ust. § 7 zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň v řešeném území zajistit ochranu
stávajících dřevin před poškozováním a ničením. Dřevina rostoucí mimo les je podle ust. § 3
odst. 1 písm. i) zákona strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v
sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond.

– Na základě ust. § 38 odst. 1 zákona musí Změna č. 5 ÚP Třeboň respektovat zásady
uvedené v platném Plánu péče o CHKO Třeboňsko na období 2018–2027 schváleném
Ministerstvem životního prostředí dne 7. 2. 2018 pod č. j. MPZ/2017/620/776, který je
odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody, navrhuje opatření na zachování
nebo zlepšení stavu předmětů ochrany CHKO Třeboňsko a slouží jako podklad pro územně
plánovací dokumentaci.

– Podle ust. § 46 odst. 2 a 3 musí Změna č. 5 ÚP Třeboň respektovat vyhlášené památné
stromy a jejich ochranná pásma a nevymezovat v místě, kde rostou, žádné plochy, které by
znamenaly pro památný strom škodlivou činnost, např. výstavbu, terénní úpravy,
odvodňování.

– Podle ust. § 63 zákona je nezbytné v území řešeném Změnou č. 5 ÚP Třeboň zachovat
podmínky pro přístup do krajiny a to zachováním veřejně přístupných účelových
komunikací, tradičních stezek a pěšin využitelných pro pěší i cyklisty.

Další požadavky plynoucí ze zákona (o ochraně přírody a krajiny) a souvisejících předpisů:

Změna č. 5 ÚP Třeboň musí respektovat níže uvedené limity využití území z hlediska

ochrany přírody a krajiny a nesmí je negativně ovlivnit v rozporu s jejich funkcí a posláním, a

to jak přímo tj. zařazením mezi zastavitelné plochy, tak nepřímo, tedy nepříznivým

působením vlivů z okolí. Tyto limity a dokumenty jsou součástí aktuálních ÚAP.

Jedná se o limity podle následujících nařízení a dalších dokumentů:                              - Změna bude
                                                                                                 respektovat ÚAP

– Biosférická rezervace Třeboňsko MAB UNESCO (jmenovací dekret ze dne 1. 3. 1977).

– Oblasti a místa krajinného rázu a jejich charakteristiky a ochrana viz Hodnocení území
CHKO a BR Třeboňsko z hlediska krajinného rázu (Atelier V, autorský kolektiv Doc. Ing.
arch. Ivana Vorla, CSc., 1996) a Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Třeboňsko
(Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., autorský kolektiv Ing. Ludmily Bínové, CSc.,
2010).

Dále Agentura požaduje ponechat stanovené podmínky pro rozhodování o budoucím rozvoji - požadavek      bude
navržených zastavitelných ploch pořízením regulačních plánů či územních studií, a to prověřen
zejména na velkých plochách v kontaktu s volnou krajinou. V případě, že tyto plochy budou
změnou redukovány a jejich rozloha bude umožňovat realizaci zástavby bez nutnosti
zpracování regulačních plánů či územních studií, nebude již jejich pořízení Agentura
vyžadovat.

Jelikož nebyly v územním plánu Třeboň podrobněji řešeny podmínky prostorového - požadavek bude
uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, uplatňuje Agentura prověřen (avšak
požadavek na stanovení těchto podmínek plynoucí z ust. § 12 odst. 1 zákona, a to na nejedná se o nový
základě identifikovaných a jasně definovaných hodnot území – urbanistických, ÚP, takže se mohou
architektonických, přírodních apod., které Agentura požaduje také vymezit. Jedná se nové         podmínky

především o původní stopu zástavby a její cestní síť, kdy je nutné respektovat zachovalou objevit např. u
původní kompaktní zástavbu sídla s hmotovým řešením uzavřených trojtraktových či nových
otevřených dvoutraktových usedlostí a mladších samostatných domků, jednotlivé prvky zastavitelných ploch,
drobné architektury, ať už sakrální či pamětní, nivu a slepá ramena řeky, rozptýlené skupiny ale nikoliv v rozsahu
různověkých dřevin uprostřed luk, listnaté stromořadí podél komunikací apod. Dále je nutné celého ÚP)

popsat strukturu a charakter stávající zástavby včetně její výškové hladiny a hmotového

členění. Důležité je zaměřit se jak na typickou venkovskou architekturu včetně řešení

zahrad, která platí za pozitivní dominantu, tak na městskou zástavbu domů se zvýšeným

suterénem či hmotově předimenzované objekty různých provozů, které naopak platí za

dominanty negativní a měly by být novou vhodně navrženou zástavbou potlačeny.

V příslušných částech textu výroku a odůvodnění Změny č. 5 ÚP Třeboň je tedy nutné uvést - vzhledem k tomu,
specifické podmínky pro výškovou hladinu zástavby, strukturu a charakter zástavby, které že Změna nebude
svou podrobností nepřekročí náležitosti územního plánu. Pro nově navrhované či nahrazovat
upravované zastavitelné plochy i pro stávající zastavěné území musí platit respektování posouzení

5
dominantních znaků zástavby, které jsou spatřovány především v dochované struktuře krajinného rázu dle

původní zástavby. Venkovská zástavba se vyznačuje troj- nebo dvoutraktovým § 12 odst. 4 zákona

uspořádáním obklopujícím dvůr, který je povětšinou uzavřen ohradní zdí. Zastřešení je 114/1992              Sb.,

řešeno symetrickými sedlovými střechami, přičemž vynikají dva štíty v hlavním průčelí. nemusí být nutně

Vybrané dochované (co nejméně přestavované) objekty by měly být označeny jako kulturní všechny              tyto

hodnoty, náležitě chráněny a předkládány jako vzor nové stavební činnosti. Základními regulativy obsaženy

znaky venkovských stavení je přízemní objekt na výrazně protáhlém obdélníkovém v návrhu

půdorysu v poměru stran 1:2–3, který je povětšinou doplněn dalšími shodnými objekty

seskupenými do tvaru písmene „L“ či „U“, zastřešenými sedlovou střechou či střechami o

sklonu v rozmezí 38–45°, který umožňuje zbudování obyvatelného podkroví. Pro nově

navrhované či upravované zastavitelné plochy i pro stávající zastavěné území ve

venkovských sídlech a volné krajině je tedy žádoucí návrat k venkovským strukturám, avšak

s vhodným použitím soudobých architektonických trendů.

Výšková hladina zástavby – Ve volné krajině a v menších sídlech převládá nízkopodlažní      - bude prověřeno
zástavba s využitelným podkrovím, výšková hladina nové zástavby na plochách

zastavěného i zastavitelného území musí být vždy vztažena k venkovskému

nízkopodlažnímu objektu (dvorcové usedlosti, popř. jednotraktové chalupy). Výšková

hladina u nízkopodlažní nové zástavby tedy nesmí být nižší, ale ani vyšší než průměrná

hladina stávající zástavby, tedy pouze 1 NP a obyvatelné podkroví (tzv. bungalovy s nízkou

valbovou střechou nebo malometrážní mobilní domy do charakteru venkovské zástavby

nezapadají, neboť se hmotově odlišují).

Struktura zástavby – Nové rozvržení zastavitelných ploch či úprava resp. redukce - bude prověřeno
stávajících naddimenzovaných zastavitelných ploch by mělo navázat na strukturu původní
zástavby.

Charakter zástavby – Charakter nové zástavby na plochách zastavěného i zastavitelného       - bude prověřeno
území musí respektovat typ zástavby daného místa a vycházet z něj. V části sídla, kde

dominuje uliční zástavba je nutné zachovat tento charakter a veškeré stavby jako jsou

rodinný dům, garáž, technické zázemí, zahradní pergola apod. seskupit do jednoho objektu

se společným zastřešením (viz tvar písmen „U“ nebo „L“) a v části sídla, kde již převládla

novodobá zástavba samostatně stojících menších domů lze v tomto charakteru pokračovat,

ačkoliv je žádoucí opět sdružovat technické objekty do kompaktního obdélníkového

půdorysu a zastřešit je jednou střechou. Charakter zástavby u obou typů pak vychází z

přízemní stavby nad výrazně protáhlým obdélníkovým půdorysem zakončené symetrickou

sedlovou střechou o sklonu v rozmezí 38–45 °, který umožňuje zbudování obytného

podkroví.

K jednotlivým dílčím záměrům:

1) Pozemek p. č. 1850/8 v k. ú. Třeboň. Jedná se o prostředí novodobé zástavby mezi - bude prověřeno
Třeboní a Břilicemi, krajinný ráz zde není nijak významný, souhlasíme s možným oplocením
pozemku.

2) Pozemek p. č. 2054/8 v k. ú. Branná. V místě lze zvážit plochu pro možnost výstavby - bude prověřeno (již

jednoho rodinného domu autentických výrazových proporcí, a to v kontaktu s místní je ve Změně č. 3 –

komunikací. Souhlasíme s možností změny funkčního využití z ploch zemědělských na prověřit      pouze

funkční využití pro plochu venkovského bydlení. Upozorňujeme však, že plocha pozemku pokud z předešlé
602 m2 nesplňuje minimální rozlohu určenou platným územním plánem Třeboň.
                                                                                            změny vypadne)

3) Pozemek p. č. 40 v k. ú. Branná. Jedná se o plochu, kde stála školní budova (resp. - bude prověřeno

sousední zahrada), souhlasíme se změnou funkčního využití z ploch občanského vybavení (již je ve Změně č. 3

na plochu pro venkovské bydlení.                                                            – prověřit pouze

                                                                                            pokud z předešlé

                                                                                            změny vypadne)

4) Pozemek p. č. 3195 v k. ú. Třeboň. Požadavek směřuje ke změně využití předmětného
pozemku z plochy veřejné zeleně na funkční využití pro bydlení. Pozemek se nachází ve - bude prověřeno
volné krajině za čerpací stanicí, funkční využití pro veřejnou zeleň ukončuje zástavbu
poměrně nesourodé novodobé zástavby při komunikaci směrem na České Budějovice, s
případným funkčním využitím na bydlení zásadně nesouhlasíme.

5) Pozemek p. č. 211 v k. ú. Přeseka. Jedná se opětovně o požadavek změny funkčního
využití celého pozemku p. č. 211 v k. ú. Přeseka z ploch zemědělských na plochy s
funkčním využitím pro bydlení. S takto formulovaným požadavkem nesouhlasíme, neboť - bude prověřeno

                                                                 6
zástavba by výrazně a nekoncepčně zasahovala do volné krajiny, lze však připustit
prověření zastavitelnosti pro venkovské bydlení v bezprostřední návaznosti na již vymezené
zastavitelné území, nezasahující do volné krajiny.

6) Pozemek p. č. 12/6 v k. ú. Břilice. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch dopravní

infrastruktury na bydlení v prostředí novodobé zástavby mezi Třeboní a Břilicemi. Se          - bude prověřeno
změnou lze souhlasit, ačkoliv upozorňujeme na rozpor se zpracovávanou ÚS pro plochu

BV3, která zde navrhuje pěší komunikaci.

7) Pozemek p. č. 4278 v k. ú. Branná, požadavkem je změna funkčního využití z ploch
zemědělských na plochy funkčního využití pro bydlení. S takto formulovaným názorem
nesouhlasíme, neboť utilitárně zvažuje zastavitelnost pozemku. Ve zvažovaném případě je
nutno zpřístupnit břehové porosty okolo vodní plochy, prostor okolo vodní plochy by měl být
veřejný bez možnosti oplocení s významným podílem dřevin, případná zástavba v tomto - bude prověřeno
místě by měla mít obdobný charakter a strukturu zástavby jako zástavba původní části sídla
Branná.

8) Pozemek p. č. 4362 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch              - bude prověřeno
venkovského bydlení na plochy pro bydlení. Nevidíme důvod proč stav v daném místě

měnit, jedná se o prostor humen autentických venkovských usedlostí původní části sídla, je

zde dosud čitelná charakteristická urbanistická struktura, v tomto místě lze připustit pouze

výstavbu venkovského bydlení charakteristických výrazových forem.

9) Pozemky p. č. 4775, p. č. 4362 v k. ú. Branná. Návrh zadání změny předpokládá změnu
funkčního využití z ploch venkovského bydlení na plochy pro bydlení. Jedná se opětovně o - bude prověřeno
prostor humen původní části sídla Branná, je zde dosud čitelná charakteristická urbanistická
struktura, v tomto místě lze připustit pouze výstavbu venkovského bydlení

charakteristických výrazových forem.

10) Pozemky p. č. 4362 v k. ú. Branná. Návrh zadání změny předpokládá změnu funkčního - bude prověřeno
využití z ploch venkovského bydlení na plochy pro bydlení. Jedná se opětovně o prostor
humen, v tomto místě lze připustit pouze výstavbu venkovského bydlení
charakteristických výrazových forem. (Požadavek je shodný s bodem 8 a 9).

11) Pozemek p. č. 4775 v k. ú. Branná. Návrh předpokládá změnu funkčního využití z
venkovského bydlení na bydlení. V tomto prostoru by rozhodně mělo zůstat venkovské - bude prověřeno

bydlení. (Požadavek je shodný s bodem 9).

12) Pozemek p. č. 4775 v k. ú. Branná. Návrh předpokládá změnu funkčního využití z
venkovského bydlení na bydlení. V tomto prostoru by rozhodně mělo zůstat venkovské - bude prověřeno
bydlení. (Požadavek je shodný s bodem 9 a 11).

13) Pozemek p. č. 4381 v k. ú. Branná. Změna požaduje funkční využití z ploch
zemědělských na bydlení. Se změnou zásadně nesouhlasíme, neboť bydlení by výrazně - bude prověřeno

zasahovalo do volné krajiny a narušilo by koncepci uspořádání krajiny, jedná se o účelový
zásah, rovněž v kontaktu pozemku s komunikací se nachází vzrostlé stromy, naopak
prostor v popředí by měl být vymezen jako veřejný, veřejné prostranství či veřejná zeleň.

14) Pozemek p. č. 4361 v k. ú. Branná. Návrh zadání změny územního plánu předpokládá
změnu funkčního využití z ploch venkovského bydlení na plochy pro bydlení. Jedná se - bude prověřeno
opětovně o prostor humen původní části sídla, je zde dosud čitelná charakteristická
urbanistická struktura, v tomto místě lze připustit pouze výstavbu venkovského bydlení
charakteristických výrazových forem.

15) Pozemek p. č. 4363 v k. ú. Branná. Návrh zadání změny územního plánu předpokládá
změnu funkčního využití z ploch venkovského bydlení na plochy pro bydlení. Jedná se - bude prověřeno
opětovně o prostor humen původní části sídla, je zde dosud čitelná charakteristická
urbanistická struktura, v tomto místě lze připustit pouze výstavbu venkovského bydlení
charakteristických výrazových forem.

16) Pozemek p. č. 4258 v k. ú Branná. Je uvažováno se změnou funkčního využití ze
zemědělství na bydlení. Předpoklad této změny není koncepční, neboť zástavba zasahuje - bude prověřeno
solitérně do krajiny, případná zástavba v této části Branné by měla být řešena komplexněji s
ohledem na stávající vodní plochy, vzrostlou zeleň, technickou infrastrukturu a především
koncepci uspořádání krajiny.

17) Pozemek p. č. 4364 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, proti návrhu nemáme - bude prověřeno
námitky.

                                          7
18) Pozemek p. č. 4283 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch
zemědělských na bydlení v sousedství pozemku p. č. 4258. Předpoklad této změny není - bude prověřeno
koncepční, neboť zástavba zasahuje solitérně do krajiny, případná zástavba v této části
Branné by měla být řešena komplexněji s ohledem na stávající vodní plochy, vzrostlou
zeleň, technickou infrastrukturu a především koncepci uspořádání krajiny.

19) Pozemek p. č. 4388 v k. ú. Branná. Záměr předpokládá změnu využití z ploch

venkovského bydlení na bydlení. Jedná se opětovně o prostor humen původní části sídla, je     - bude prověřeno
zde dosud čitelná charakteristická urbanistická struktura, v tomto místě lze připustit pouze

výstavbu venkovského bydlení charakteristických výrazových forem.

20) Pozemek p. č. 4365 v k. ú. Branná. Jedná se o stejnou situaci, jako v předchozím

případě. V místě je dosud čitelná charakteristická urbanistická struktura, lze zde připustit

pouze výstavbu venkovského bydlení charakteristických výrazových forem.                       - bude prověřeno

21) Pozemek p. č. 4383 v k. ú. Branná. Zde je předkládána změna z ploch zemědělských

na plochy bydlení. Se změnou zásadně nesouhlasíme, neboť bydlení by výrazně                   - bude prověřeno
zasahovalo do volné krajiny a narušilo by koncepci uspořádání krajiny, jedná se o účelový

zásah, na předmětném pozemku v kontaktu s komunikací se nachází vzrostlé stromy,

prostor v popředí by měl být vymezen jako veřejný, veřejné prostranství či veřejná zeleň.

22) Pozemek p. č. 4382 v k. ú. Branná, změna ze zemědělského využití na bydlení. Se
změnou zásadně nesouhlasíme, neboť bydlení by výrazně zasahovalo do volné krajiny a
narušilo by koncepci uspořádání krajiny, jedná se o účelový zásah, na předmětném - bude prověřeno
pozemku v kontaktu s komunikací se nachází vzrostlé stromy, prostor v popředí by měl být
vymezen jako veřejný, veřejné prostranství či veřejná zeleň.

23) Pozemek p. č. 4399 v k. ú. Branná, Jedná se o obdobný případ, zde je předkládána
změna z ploch zemědělských na plochy bydlení. Se změnou zásadně nesouhlasíme, - bude prověřeno
neboť bydlení by výrazně zasahovalo do volné krajiny a narušilo by koncepci uspořádání
krajiny, jedná se o účelový zásah, na předmětném pozemku v kontaktu s komunikací se
nachází vzrostlé stromy, prostor v popředí by měl být vymezen jako veřejný, veřejné
prostranství či veřejná zeleň.

24) Pozemky p. č. 4401, 4437 v k. ú. Branná, změna z ploch zemědělských na plochy pro
bydlení. Předpoklad této změny není koncepční, neboť zástavba zasahuje solitérně do
krajiny, případná zástavba v této části Branné by měla být řešena komplexněji s ohledem na - bude prověřeno
vzrostlou zeleň, technickou infrastrukturu a především koncepci uspořádání krajiny.
Zástavbu je nutno přimknout ke stávající zástavbě a dokomponovat směrem do krajiny
vhodným prostorem například veřejné zeleně. Rozhodně by nemělo dojít k zastavitelnosti
celých pozemků. Pozemek p. č. 4437 zřejmě v současné době není přístupný z veřejné
komunikace.

25) Pozemek p. č. 4750 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení - bude prověřeno
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem
souhlasíme.

26) Pozemek p. č. 4748 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem - bude prověřeno

souhlasíme.

27) Pozemek p. č. 4749 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení - bude prověřeno
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem
souhlasíme.

28) Pozemek p. č. 4342 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem - bude prověřeno
souhlasíme.

29) Pozemek p. č. 4343 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení - bude prověřeno
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem
souhlasíme.

30) Pozemek p. č. 4747 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem - bude prověřeno
souhlasíme.

31) Pozemek p. č. 4751 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení - bude prověřeno
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem
souhlasíme.

8
32) Pozemek p. č. 4753 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem - bude prověřeno
souhlasíme.

33) Pozemky p. č. 4296, 4752 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch     - bude prověřeno
bydlení na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch, s návrhem

souhlasíme.

34) Pozemky p. č. 1345, 1344, 1342 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z
ploch bydlení na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemků ze zastavitelných ploch, s - bude prověřeno
návrhem souhlasíme.

35) Pozemek p. č. 4285/4 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch

bydlení na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemků ze zastavitelných ploch, s návrhem       - bude prověřeno
souhlasíme.

36) Pozemek p. č. 4285/5 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch
bydlení na plochy zemědělské. Upozorňujeme, že tento pozemek je již fyzicky zastavěný
a jeho převedený do ploch zemědělských již zřejmě není možný. S převodem do ploch - bude prověřeno
zastavěných (stabilizovaných) souhlasit lze.

37) Pozemek p. č. 4297 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení,

bydlení venkovské, změna funkčního využití na plochy zemědělského hospodaření (cca 1/3      - bude prověřeno
pozemku), zbylá část pozemku na plochy zemědělské, s návrhem souhlasíme. Stavby v

plochách zemědělského hospodaření budou obdélného půdorysu maximálně jednopodlažní

zastřešené symetrickou sedlovou střechou, proporce staveb včetně střechy bude obdobná

jako původních stodol na Třeboňsku, výška hřebene max. 8,5 m.

38) Pozemek p. č. 4341 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemků ze zastavitelných ploch, s návrhem - bude prověřeno

souhlasíme.

39) Pozemek p. č. 4324 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch bydlení
na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemků ze zastavitelných ploch, s návrhem - bude prověřeno
souhlasíme.

40) Pozemky p. č. 4389, 4298 v k. ú. Branná. Návrh zadání změny územního plánu
předpokládá změnu funkčního využití z ploch venkovského bydlení na plochy pro bydlení.
Jedná se opětovně o prostor humen původní části sídla, je zde dosud čitelná
charakteristická urbanistická struktura. Původně kompaktní zastavitelná plocha BV15 bude
roztříštěna převodem některých pozemků zpět do ploch zemědělských. Plocha musí být
prověřena v následném stupni ÚP. Popřípadě lze v tomto místě připustit pouze výstavbu - bude prověřeno

venkovského bydlení charakteristických výrazových forem.

41) Pozemky p. č. 4323 a 4366 v k. ú. Branná. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch
bydlení na plochy zemědělské, tedy vyjmutí pozemků ze zastavitelných ploch, s návrhem - bude prověřeno
souhlasíme.

V případě možné zástavby směrem na Domanín po pravé straně komunikace požadujeme
zeleň při cestě zachovat jako veřejné prostranství, případně jako veřejný prostor či veřejnou
zeleň, zástavba venkovských rodinných domů by byla situována za tento prostor. Veřejné
prostranství by nemělo umožňovat příjezd k rodinným domům, neboť v případě zřízení
vjezdů by došlo ke kácení hodnotné zeleně. Příjezd k rodinným domům doporučujeme řešit
vhodně situovanou novou místní komunikací. Vzhledem k volné krajině by bylo vhodné
začlenit navrhovanou zástavbu samostatně vymezenou plochou či prostorem zeleně do - bude prověřeno
krajiny.

Obdobným způsobem by bylo vhodné koncipovat zástavbu venkovského bydlení po levé
straně komunikace směrem na Domanín za stávajícími rodinnými domy, kdy je nutno tuto - bude prověřeno
zástavbu začlenit samostatnou plochou veřejné zeleně směrem do volné krajiny.

Ještě složitější je dle našeho názoru situace směrem severním, kdy nedávno koncipovaná
zástavba venkovských rodinných domů je situována zcela nekoncepčně bez ohledu na
historickou urbanistickou stopu, strukturu a prostorové vazby v území. V případě možné
zástavby směrem severním po pravé straně vodní plochy je nutno respektovat veřejný
prostor okolo vodní plochy, historicky byly usedlosti umisťovány na hraně úvalu v přiměřené
vzdálenosti od vodoteče. V této části zcela postrádáme koncepční rozvržení zastavitelných
ploch, a to zejména v kontextu jejich začlenění do krajiny (koncept budoucího uspořádání - bude prověřeno
ucelené plochy by měl předcházet rozhodování o využití jednotlivých, náhodně zvolených
pozemků, které jinak mohou zablokovat budoucí smysluplné využití – koncept včetně

             9
napojení na dopravní a tech. infrastrukturu).

Obdobná se jeví situace v prostoru humen při východním okraji zástavby, kdy některé

pozemky se navracejí zpět k zemědělskému využití, i zde je třeba pečlivě začlenit zástavbu

do krajiny. Obecně lze ještě konstatovat, že územní plán neřeší pozemky, ale          plochy.  - bude prověřeno
Zastavitelné plochy nelze vymezovat utilitárně dle vlastnictví jednotlivých pozemků.

Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i
přírodních zdrojů, přičemž k typickým znakům krajiny náleží i rozmístění a urbanistická
skladba sídlišť, kulturní a historické stavby a místní zástavba lidového rázu. Zastavitelnost
nesmí mít negativní dopad na kulturní a historické hodnoty území, harmonické měřítko a
harmonické vztahy zdejší krajiny, je nutno zejména chránit venkovský ráz sídel a chránit
pohledově významná panoramata sídel i krajiny, tato zásada vychází z obecných
ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění
udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z ust. §
12 zákona a z Evropské úmluvy o krajině.

Koncepce ochrany krajinného rázu vychází z myšlenky, že krajina je tvořena prvky
přírodními a kulturními, které společně prošly určitým historickým vývojem a existují spolu
na určitém území ve vzájemné shodě a harmonickém uspořádání, narušením této harmonie
může dojít k narušení přirozených ustálených vztahů v daném území. Ochrana krajiny je
předmětem i mezinárodních úmluv (Evropská úmluva o krajině, Úmluva o ochraně
světového kulturního a přírodního dědictví, Úmluva o ochraně architektonického dědictví
Evropy). Ve zvažovaném místě se jedná o urbanizované prostředí, které nese výrazné
zákonné znaky zdejší krajiny, tj. charakteristický reliéf, funkčně propojené systémy a
civilizační prvky. Charakteristický reliéf je dán mělkým úvalem s rybníky, prostor je doplněn
o civilizační prvky venkovských usedlostí a výraznými kompozičními prvky zeleně, jedná se
o typické místo autentické kulturní krajiny Třeboňska. Zastavitelné území vymezené
neúměrně rozsáhlými plochami parcel by znamenalo neopodstatněný průnik zástavby do
krajiny, nadměrná urbanizace představuje hrubý zásah do krajinného rázu místa.

Agentura uplatňuje následné další požadavky na obsah změny č. 5 ÚP Třeboň z hlediska
ochrany přírody a krajiny, vyplývající z dalších právních předpisů, celostátních a krajských
politik a jiných koncepčních dokumentů, které mohou ovlivňovat zájmy ochrany přírody a
krajiny a předměty ochrany CHKO Třeboňsko:

a) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace
vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů

Kritérium ze ZÚR Jč. kraje („stanovení podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních
hodnot, kdy ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a ptačích - požadavky z PUR,
oblastech budou navrhovány především plochy přírodní, plochy vodní a vodohospodářské, ZUR a ÚAP budou
plochy lesní a plochy nezastavěného území, nové zastavitelné plochy zde budou v návrhu
vymezovány nad rámec již zastavěných území jen výjimečně a pouze tehdy, kdy to dovolí respektovány
stanovené podmínky v území nebo jiný veřejný zájem převáží nad zájmem ochrany
přírody“). Oblast nadmístního významu Třeboňsko-Novohradsko představuje unikátní území
zahrnující CHKO a biosférickou rezervaci Třeboňsko (a dále přírodní park Novohradské
hory), které jsou přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a díky tomu také velice
atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. Zásada
respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat
prostupnost krajiny se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody vychází z
existence mimořádně přírodně a kulturně cenné lokality CHKO Třeboňsko. Tato našimi
předky komponovaná krajina rybniční pánve má oprávněné ambice stát se i památkou
světového kulturního dědictví UNESCO. Zásada podporovat řešení, která budou
minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území, zejména chránit venkovský
ráz sídel a chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny, také vychází z obecných
ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění
udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z
ustanovení § 12 zákona a z Evropské úmluvy o krajině. Zásada podporovat řešení směřující
k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny koordinující ochranu přírodních
hodnot, rozvoj turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické
oblasti vychází z charakteristiky daného území, které je mimořádně přírodně i kulturně
cenné a atraktivní. Rozvoj cestovního ruchu je přímo odvislý od uchování přírodních a
kulturních hodnot v krajině, proto je zásada vyváženosti a únosnosti zatížení zcela klíčová.
V návrhu zadání Změny č. 5 ÚP Třeboň nesmí být navrhovány zastavitelné plochy pro
zástavbu ve volné krajině či na hranici volné krajiny. Utilitární nekoncepční zástavba ve

                                                                10
volné krajině a na hranici volné krajiny má nepochybně negativní dopad na krajinné, kulturní
a urbanistické hodnoty území a zasahuje negativně do hodnotných panoramat historické
krajiny. Jedná se o zásah nevyvážený, koncipovaný účelově, zatěžující neúměrně a
neúnosně krajinu, který je v rozporu se zásadami ZÚR. Jedinečné území volné krajiny obce
s výjimečnými aspekty rázu krajiny v kombinaci s mimořádnými přírodními hodnotami
neunese další zástavbu volné krajiny, jedinečnost těchto míst přirozené, později v raném
novověku komponované krajiny by mohla být narušena přítomností zástavby koncipované
zcela živelně v rozporu s hodnotami jednotlivých míst krajinného rázu. Komerční záměr
výstavby rozhodně není veřejným zájmem převažujícím nad zájmem ochrany přírody. S
ohledem na zvláštnosti území obce a specifické potřeby ochrany veřejného zájmu,
požadujeme zastavitelné plochy minimalizovat či spíše výrazně redukovat oproti platné
ÚPD, případně zastavitelné plochy pro zástavbu ve vydané územně plánovací dokumentaci
navrhnout jako plochy přírodní v souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

b) požadavky vyplývající z územně analytických podkladů

Z příslušné části ÚAP č. 17, tj. Oblasti krajinného rázu a jeho charakteristika. Z hlediska
kompetencí Agentury je řešené území v oblasti s označením ObKR 16 CHKO Třeboňsko.
Charakteristické znaky oblasti krajinného rázu ObKR 16 CHKO Třeboňsko (VOREL 1996,
BÍNOVÁ 2010) jsou zejména: Mozaika rozsáhlých ploch rybniční a lesní krajiny s enklávami
polní nebo luční krajiny, výrazně převažuje harmonická kulturní krajina dlouhodobě
přetvářená antropogenními vlivy, velké lesní celky a hladiny velkých rybníků i rybničních
soustav vytváří rovinatý krajinný prostor až monumentálních měřítek, který je však vnímám
jako soubor oddělených celků jen zčásti propojených, rovinatý a pouze v okrajových částech
až pahorkatinný reliéf s malým převýšením a mírnými svahy, hustá síť vodních toků a
vysoký podíl vodních ploch (rybníků); rybníky jsou uspořádány do několika soustav
vzniklých v průběhu historické kultivace krajiny, vysoký podíl lesa, a to většinou ve velkých
celcích (stovky až tisíce ha), převažují jehličnaté porosty, výskyt specifických ekosystémů
rašelinišť a rybníků, množství liniových dřevinných společenstev, zejména břehových
porostů vodních toků, hrázových porostů rybníků, typická rozptýlená zástavba, drobná sídla
a samostatné obytné stavby (bašty, hájovny, zemědělské samoty) harmonicky začleněné do
přírodního rámce.

Estetická hodnota krajiny je vyjádřením přírodních a kulturních hodnot, harmonického
měřítka a vztahů v krajině. Předpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní
vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny.
Obecně je estetická atraktivnost krajiny závislá na subjektivních faktorech vnímání a na
objektivních faktorech prostorového uspořádání. V urbanisticko-krajinářských analýzách je
věnována pozornost právě těmto objektivním podmínkám, jakými jsou struktura bodových,
liniových, plošných a prostorových prvků a celků včetně struktury zastavěných a
nezastavěných ploch a struktury přírodních a civilizačních prvků, charakter vymezení
prostoru, konfigurace dominant a mikromorfologie dílčích prostorů. Na základě zhodnocení
těchto vlastností krajiny jsou identifikovány výrazné znaky krajinné scény, které mohou
vyvolávat vznik estetických hodnot nebo naopak vznik estetických hodnot neumožňují.
Třeboňsko patří z celostátního i mezinárodního hlediska k jedinečným lokalitám České
republiky s nezaměnitelným rázem krajiny a krajinnou scénou. Na utváření rovinaté pánevní
krajiny Třeboňska se již od 12. století podílel člověk, a to zejména úpravami vodních
poměrů této močálovité krajiny. Důmyslná síť umělých stok a uměle zakládané rybníky,
budované v několika etapách od středověku do současnosti, představují dokonalý systém
postupných koordinovaných krajinářských úprav, které citlivě využívají a zužitkovávají zdejší
přírodní podmínky. Působení člověka se zde většinou neprojevovalo ničivě, takže i dnes po
800 letech osídlení ze zdejší krajiny nezmizely ani charakteristické původní biotopy, ani
významné druhy původních biot. K nejcennějším biotopům, které jsou často ojedinělé nejen
v Čechách, ale i v Evropě, patří rozsáhlá přechodová rašeliniště se zachovalými rostlinnými
společenstvy. Dalšími neméně cennými prvky jsou rozsáhlé rybniční soustavy s druhotně
vytvořenými litorálními společenstvy, které často nahrazují původní mokřadní biotopy.
Vyvážená přírodní složka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplňována poměrně řídkým
osídlením a zachovalou architekturou historických měst a vesnic. Přírodní i kulturní faktory
tak vytvářejí z Třeboňska území zcela mimořádné.

Zvažovaný záměr (územní plán) se nachází v území, která jsou svým rázem ojedinělá nebo
jsou reprezentativní pro jednotlivé charakteristické krajinné celky. V určitém smyslu mohou
být reprezentativní i pro celou CHKO. Nelze zde povolovat takové stavby a změny využití
území, které negativně ovlivňují některé z hodnot krajinného rázu dotčeného prostoru.
Jedná se o území charakteristických krajinných prostorů (CHAKP). Maloplošná krajinná
struktura s rybníky, masivy lesa, rozptýlenou zelení umožňuje nesčetné vazby jednotlivých

                                                                11
prostorů.

Řešené území leží v zajímavé struktuře kulturní krajiny v prostoru s vysokou hodnotou
krajinného rázu, ve kterém se výrazně projevují prvky přírodního a přírodě blízkého
charakteru spolu s plochami masivu lesa a zastavěnými plochami. Struktura členění krajiny
přírodními prvky je překryta historickou strukturou civilizačních prvků (cestní síť, struktura
otevřených ploch, struktura masivu lesa). Prvky a jejich vzájemná konfigurace v krajinné
scéně a jejich struktury se mohou (ale nemusí) projevovat čitelností, výrazností a
nezaměnitelností znaků krajinné scény. V případě posuzovaného území se jedná o
následující jevy: Krajinná scéna v řešeném území se vyznačuje skladbou masivů a
otevřených prostor. Plochy otevřených prostor doplňují solitérní stromy či jejich skupiny.
Zástavba je v kompaktním sídle. Linie hrají v krajinné scéně významnou roli. Jedná se
zejména o měkké linie okrajů lesních masivů, liniové doprovody vodotečí v otevřených
prostorech, i o linie podél cest a silnic. Liniové prvky a jejich struktura mají pozitivní význam
v estetické atraktivnosti krajinné scény, neboť člení zdejší krajinu. Ve skladbě ploch masivu
lesa, ploch přírodě blízkého charakteru, otevřených prostor luk a trvalých travních porostů
tkví výrazný kontrast, který je rysem harmonizujícím krajinnou scénu. Plošné prvky
otevřených ploch, trvalých travních porostů a luk se projevují typickou barevností a texturou
a kontrastují s jednotnou strukturou a tmavší barevností porostních okrajů lemujících lesů.
Krajinný prostor je vymezen výrazně lesními lemy. Prostor působí dojmem mohutného
měřítka zejména v lesním masivu, který je pro krajinu typický. Jednotlivé dílčí prostory jsou
jen nevýrazně členěné horizonty. Jednotlivé dílčí subprostory uvnitř prostoru výrazně
vymezeného lesními okraji a vzdálenějšími horizonty vytvářejí kontinuální prostor postupně
se otevírající při průchodu zdejší krajinou. Měřítko krajiny je závislé na měřítku vymezujících
prvků – výšce porostů a na dimenzi šířky a délky prostoru. Volné plochy jsou vymezeny
měkkými lesními okraji, které vytvářejí hranici, která podporuje celkově měřítko prostoru.
Lokálně lze zaznamenat i pozůstatky původní cestní sítě a plužin, které jsou cenným
artefaktem kulturního a historického dědictví. Tyto vytvářejí i vizuálně atraktivní krajinné
prvky a cenné formace. Je zde patrná hodnota krajiny. V krajinném prostoru se nenacházejí
památkově chráněná území. K nejcennějším znakům a hodnotám této charakteristiky patří
dochovaná forma lesního masivu, urbanistická struktura sídel, dochovanost forem objektů
lidové architektury, drobná sakrální architektura a zejména dochovaná struktura krajiny. Je
zřejmé, že zapojení navrhovaných lokalit do krajinné scény bude hlavním aspektem
celkového zásahu staveb do krajinného rázu. Nejsilnější zásah bude evidentně při
akcentovaných pohledech, které změní i dílčí krajinné scenerie. Lokality budou obsahovat
stavby horizontálního charakteru drobné urbanistické struktury, které se budou uplatňovat
zejména svou hmotou a měřítkem.

Považujeme za vhodné orientování rozvojových ploch v uceleném kontaktu se zastavěným
územím, avšak mimo volnou krajinu a prostor samot, neboť tento aspekt je v souladu s
veřejným zájmem ochrany nezastavěného území, chráněného právním předpisem a tímto
vyjádřeným Agentury, kterému ze zákona tato ochrana přísluší (veřejným zájmem, který
chrání krajinu jako charakteristický projev společenství obyvatel, hospodárného využívání
zastavěného území a ochranu nezastavěného území). Jedná se mimo jiné o naplnění
závazků z Úmluvy o krajině Rady Evropy.

c) požadavky na rozvoj území obce

Formulace požadavků v rámci tohoto bodu nespadá přímo do působnosti Agentury jako
dotčeného orgánu podle zvláštních právních předpisů.

d) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území, urbanistickou koncepci a koncepci

uspořádání krajiny                                                                                 - nejedná se o nový

Stanovení urbanistické koncepce není přímo v kompetenci Agentury jako dotčeného ÚP, avšak pouze o

orgánu, může se však zásadně dotknout zájmů ochrany přírody a krajiny. Proto je nutno změnu ÚP!

zvolit takovou urbanistickou koncepci, která bude účinně chránit volnou krajinu a její přírodní

a kulturní hodnoty a která zajistí i ochranu urbanistických a stavebních hodnot stávajících

sídel a obecně tedy bude respektovat a chránit krajinný ráz oblasti i dotčených lokalit (míst -    urbanistická

krajinného rázu).                                                                                  struktura nebude
1) vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití                                  Změnou měněna

Požadujeme zejména, aby v nezastavěném území nebyly vymezovány zastavitelné plochy
z důvodů ochrany nenahraditelných hodnot území ve veřejném zájmu, neboť zvažovaná
koncepce uspořádání krajiny musí respektovat urbanistické, krajinné a architektonické
hodnoty území, stávající zastavitelné plochy pro bydlení v obci jsou kapacitně dostačující,
tyto by bylo vhodné redukovat a navrhnout jako plochy přírodní. Nově navrhované

                                   12
zastavitelné plochy již nevymezovat, neboť by byly vymezeny v rozporu s veřejným
zájmem ochrany přírodních a kulturních hodnot území. V souladu s ustanovením § 12 odst. - bude prověřeno
1 zákona, tedy z důvodu ochrany krajinného rázu, zejména kulturních dominant krajiny,
harmonického měřítka a vztahů v krajině, jimiž je dána přírodní a kulturní hodnota
zvažovaného území tvořeného rybníky, polní a luční krajinou, mozaikou lesních remízků,
cestní sítí s alejemi, případně vodotečemi včetně pásů břehové zeleně, stejně jako
estetickou hodnotou výrazně netradiční urbanistické struktury zástavby, se jeví navrhované
zastavitelné plochy, tak jak jsou navrženy, v mnoha případech jako nepřípustné.

Změna č. 5 ÚP Třeboň musí být v souladu s Územní studií Třeboňsko Novohradsko, jedná

se hlavně o respektování urbanistických, krajinných a architektonických hodnot území,

vyplývajících z Urbanistické a Architektonické rukověti. Zastavitelné plochy musí být

navrženy s ohledem na zachování významných krajinných prvků, kulturních dominant

krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Ve Změně č. 5 ÚP Třeboň je nutno           - ÚS Třeboňsko
vyloučit nevhodné rozvojové zastavitelné plochy zasahující do volné krajiny, jejichž         Novohradsko bude
zastavění by narušilo přednosti a hodnoty území, neboť veřejným zájmem, který chrání         respektována
územní plánování, je zhodnocování území, ochrana krajiny jako charakteristického projevu

společenství obyvatel, hospodárného využívání zastavěného území a ochrana

nezastavěného území. Jedná se o naplnění závazků z Úmluvy o krajině Rady Evropy.

2) územní systémy ekologické stability

Požadujeme do Změny č. 5 ÚP Třeboň v grafické i textové části zapracovat skladebné

prvky ÚSES, tj. rozmístění biokoridorů, biocenter, interakčních prvků, navržených a

stávajících, případně jejich upřesnění vzhledem k navrhovaným lokalitám rozvojových

zastavitelných ploch. Řešení ÚSES bude převzato z Krajského generelu ÚSES, který je

také podkladem pro ZÚR Jihočeského kraje, jinak doporučujeme vycházet z ÚAP a pouze v

detailu zpřesnit stávající skladebné prvky ÚSES lokální úrovně. Tyto požadavky vychází z

aktuální znalosti území a směřují zejména ke koordinaci vymezení ÚSES na ZPF a PUPFL,

k jeho koordinaci se systémem sídelní zeleně a k zajištění jeho návaznosti na řešení ÚSES

mimo území obce. Dále požadujeme stanovení podmínek pro využití ploch ÚSES, tj. na

přípustné, podmíněně přípustné či nepřípustné využití ploch ÚSES, tyto požadavky musí být

formulovány s ohledem na úkoly územního plánování a na podmínky využití ploch ÚSES

stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci, a dále s ohledem na aktuální

znalost území a znalost aktuálního stavu daných skladebných částí ÚSES. Vymezení a           -  ÚSES           je
upřesnění ÚSES v ÚP provádí autorizovaný projektant územních systémů ekologické
stability vždy ve shodě s metodickými principy vymezování ÚSES a nadřazenou územně           prověřován
plánovací dokumentací. Požadujeme řešení střetů ÚSES s jinými způsoby využití území a
záměry, například s technickou vybaveností.                                                  v procesu pořizování

                                                                                             Změny č. 2 a 3 ÚPT

3) Prostupnost krajiny

S ohledem na zvláštnosti a jedinečnosti území obce a s ohledem na specifické potřeby

ochrany veřejných zájmů Agentura požaduje zajištění prostupnosti krajiny, kdy ve volné       - prověřit požadavek
krajině (plochy ZPF) je nutno vyloučit možné oplocování pozemků a dalších staveb,            „neoplocování volné
obdobně je nutno vyloučit trasy dopravních koridorů. Požadavky na zajištění přístupnosti a   krajiny“, popř. jej

prostupnosti krajiny se opírají o ust. § 63 zákona (přístup do krajiny) a ust. § 3 odst. 5 vyhl. zapracovat    do
501/2006 Sb. (průchod člověka krajinou). Dále požadujeme zohlednit požadavky podmínek pro využití
prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy vyplývající z článku 10 Směrnice rady 92/43 ploch s rozdílným
EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a z způsobem využití
definice krajiny dle ust. § 3 odst. 1 písm. m) zákona ve spojení s § 5 odst. 1 zákona. Je

nutno zohlednit cílové charakteristiky krajiny CHKO Třeboňsko, zejména zásadu

respektování oblastně specifických přírodních a krajinářských hodnot území včetně

zachování prostupnosti krajiny.

Požadujeme zapracovat do Změny č. 5 ÚP Třeboň principy a opatření týkající se zachování
prostupnosti dálkových migračních koridorů pro velké savce a migračně významných území,
která jsou součástí ÚAP (celostátní studie AOPK ČR, EVERNIA s.r.o., VÚKOZ, 2010). - bude prověřeno
Urbanistické řešení, tj. zejména nově navržené zastavitelné plochy, nesmí zhoršovat
migrační propustnost krajiny.

4) Proti erozní opatření

Ve Změně č. 5 ÚP plánu Třeboň požadujeme řešit znehodnocování území vodní a větrnou

erozí, je nutno řešit uspořádání území pro tento účel, vymezit jednotlivé plochy a podmínky

v nich.                                                                                      - opatření proti erozi

5) Ochrana před povodněmi                                                                    a proti povodním
                                                                                             jsou v ÚP již řešeny

                                        13
Ve Změně č. 5 ÚP Třeboň požadujeme vytvářet v území podmínky pro snižování rizik a (popř. jsou součástí
důsledků ekologických a jiných katastrof přírodě blízkým způsobem. Zejména jde o aplikaci probíhajících změn)
koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření využívajících rozliv a retenci vod v
přírodních nezastavěných územích říčních niv a v rybnících. Pro tato opatření je třeba
rezervovat ve Změně č. 5 ÚP Třeboň vhodná území a bránit jejich urbanizaci.

6) Rekreace

Požadujeme, aby při urbanizaci území nevznikaly plochy rekreace, a to formou
zahrádkářských kolonií, kempů či středisek pro rekreaci a cestovní ruch, neboť tato vnáší do
krajiny nepůvodní a cizí architektonické a urbanistické prvky, například formou chatek či
mobilních domů. Je nutno nevnášet do původní krajiny cizí architektonické a urbanizační - bude prověřeno
prvky.

7) Dobývání nerostů

Požadujeme, aby nevznikaly nové plochy pro těžbu nerostných surovin.

                                                                                              - bude respektováno

e) požadavky na řešení veřejné infrastruktury

Z hlediska technické infrastruktury požadujeme v návrhu Změny č. 5 ÚP plánu Třeboň

prověřit zejména možnost vedení el. energie zemními kabely. Velmi citlivě bude nutné

posoudit případný požadavek na zřizování nových bodů veřejného osvětlení a na řešení

systému pozemních komunikací a ostatních dopravních systémů. Požadujeme obnovu -                      energetická

cestní sítě v krajině včetně doplňkové kompoziční zeleně, zejména v intenzivně koncepce nebude

využívaných zemědělských plochách, jako podklad můžou sloužit například historické Změnou zásadně

mapy, zejména by bylo vhodné obnovit některé kompoziční osy.                                  měněna

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území, jedná se o omezení změn v území z důvodu
ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů. Z požadavků považujeme za
důležité zdůraznit uvedenou nutnost zachování a zhodnocování přírodních a krajinářských
hodnot respektováním ÚSES (biocenter, biokoridorů, interakčních prvků), obecné ochrany
rostlin a živočichů, ochrany zvláště chráněných území, ochrany evropsky významných
lokalit. V této souvislosti upozorňujeme na další hodnoty území, které nejsou předmětem
ochrany podle zvláštních právních předpisů, jsou ale zobrazovány ve výkresu hodnot ÚAP.
Jejich ochrana vyplývá ze stavebního zákona „Územní plánování ve veřejném zájmu chrání
a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku
prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti...“. Výše uvedené požadavky mají za cíl
ve Změně č. 5 ÚP Třeboň účinně ochránit předměty ochrany CHKO Třeboňsko v řešeném
území, zejména krajinný ráz, přírodní hodnoty a přirozené funkce krajiny. Tato ochrana se
musí promítnout do uspořádání a koncepce krajiny v rámci sídla a v návaznosti na něj.

f) požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace
Nemáme požadavky na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření.

g) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na
ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek
nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými
přírodními jevy)

Požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu
nespadají do kompetence Agentury.

h) požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

Zejména řešení střetů veřejného zájmu se zájmem soukromým spatřujeme v komerčním
záměru výstavby převažujícím nad zájmem ochrany přírody. Jedinečné území krajiny města
Třeboň s výjimečnými aspekty rázu krajiny v kombinaci s mimořádnými přírodními
hodnotami neunese další zástavbu krajiny, jedinečnost těchto míst přirozené, později v
raném novověku komponované krajiny, bude narušena přítomností další zástavby. S - bude prověřeno
ohledem na zvláštnosti území obce a specifické potřeby ochrany veřejného zájmu

                                                                14
požadujeme zastavěné a zastavitelné plochy výrazně redukovat. Rovněž při řešení veřejné
technické infrastruktury požadujeme v návrhu prověřit zejména možnost vedení el. energie
zemními kabely. V případě povrchového vedení požadujeme toto řešit mimo významné
krajinné formace, prvky ÚSES, VKP, pohledově exponovaná místa apod.

i) požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a
rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo v rozvojové ose

V návrhu Změny č. 5 ÚP Třeboň požadujeme, pokud to bude možné, nenavrhovat další

zastavitelné plochy. Komerční záměr výstavby rozhodně není veřejným zájmem

převažujícím nad zájmem ochrany přírody. Oblast Třeboňska je specifickou oblastí

mimořádné kulturní krajiny, která se stala biosférickou rezervací UNESCO, podmínky pro

život některých druhů byly vytvořeny díky unikátnosti této krajiny. Zástavba ve volné krajině

a na hranici volné krajiny má nepochybně negativní  dopad na krajinné, kulturní a              - bude prověřeno
urbanistické hodnoty území, zasahuje negativně do   hodnotných panoramat uměle

vytvořené historické krajiny, jedná se o zásah nevyvážený zatěžující neúměrně a neúnosně

krajinu, který je v rozporu se zásadami ZÚR. S ohledem na zvláštnosti území obce a

specifické potřeby ochrany veřejného zájmu, požadujeme navrhovat ve zvláště chráněném

území CHKO Třeboňsko zejména plochy přírodní. Je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat

územní připravenost a při respektování republikových priorit územního plánování

umožňovat odpovídající využívání území formou přírodního prostředí včetně zachování jeho

hodnot. Je nutno aplikovat aktivní součinnost všech složek veřejné správy chránící veřejné

zájmy při řešení úkolů územního plánování a při plnění příslušných požadavků.

      Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a                 05.03.2019
 5. lesnictví

      U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice
Věc: Stanovisko návrhu zadání změny č. 5 územního plánu Třeboň

Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále jen
„krajský úřad“), obdržel dne 1. února 2019 od Městského úřadu Třeboň, odboru výstavby a
územního plánování, v souladu s § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, návrh zadání změny č. 5
územního plánu Třeboň (dále též „změna ÚP“).

Ve změně ÚP dojde k prověření změny způsobu využití zastavitelných ploch i ploch
zemědělských:

Branná

- z ploch bydlení venkovské (BV15) na plochy bydlení,

- z ploch zemědělských na plochy bydlení,

- z ploch bydlení venkovské (BV15) na plochy zemědělské,

Třeboň

- z plochy zemědělské na plochu bydlení,

- umožnit oplocení pozemku,

Přeseka

- z plochy zemědělské na plochu bydlení,

Břilice

- z plochy dopravní infrastruktury na plochu bydlení.

Stanovisko podle ust. § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon)

Na základě návrhu zadání, s přiměřeným použitím relevantních kritérii uvedených v příloze Nepožaduje

č. 8 k zákonu a v souladu s § 10i odst. 2 zákona krajský úřad sděluje, že nepožaduje zpracování
zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 5 územního plánu Třeboň (dále též „změna ÚP) na
životní prostředí.                                                                             vyhodnocení vlivů

                                                                                               změny č. 5

15
Odůvodnění:                                                                                      územního plánu

Změna ÚP nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný negativní vliv na Třeboň na životní
příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích prostředí

oblastí ležících na území v působnosti Správy CHKO Třeboňsko

Změna ÚP prověřuje plochy a změny, které svým charakterem, využitím, rozsahem a
lokalizací nejsou z hlediska vlivu na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví
v řešeném území považovány za významné.

Porovnání s relevantními kritérii podle přílohy č. 8 k zákonu:

Dle zadání se jedná o změnu způsobu využití především pro rozvoj bydlení. Lze tedy
konstatovat, že pořízení změny ÚP je účelné a míra, v jaké změna koncepce stanoví rámec
pro záměry a jiné činnosti je, vzhledem k jejich umístění, velikosti i povaze, adekvátní.
Změna ÚP respektuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území i
podmínky ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje a
nestanovuje žádné varianty řešení.

Krajský úřad neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí ani
veřejné zdraví ani charakteristiku dotčeného území, zejména s ohledem na
pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů, kumulativní a synergickou povahu
vlivů, důležitost a zranitelnost oblasti, za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy
posoudit podle zákona.

Přeshraniční povahu vlivů provedení změny ÚP lze vyloučit. Rizika pro životní prostředí a
veřejné zdraví z provedení změny ÚP jsou zanedbatelná, neboť žádná plocha nebude
využívána k rizikové činnosti, která by mohla způsobit havárii. Závažnost a rozsah vlivů lze
také vyloučit, jelikož nebyly identifikovány žádné jako významné. V zadání změny ÚP
nebyly identifikovány významné střety se zvláštními přírodními charakteristikami území
nebo kulturním dědictvím. Rozsah změny ÚP nemění urbanistickou koncepci města Třeboň,
tedy se nepředpokládají negativní vlivy na hustotu obyvatel a osídlení. Nebudou překročeny
normy kvality životního prostředí. Nedojde k narušení organizace orné půdy. Pořízením
změny ÚP se nepředpokládají dopady na změny klimatu.

Z výše uvedeného je patrné, že dle zadání nebudou ve změně ÚP navrhovány plochy či
koridory s významnými negativními vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví a podle kritérií
uvedených v příloze č. 8 k zákonu nebyly shledány významné střety zájmů nebo závažné
problémy v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, proto nebyl uplatněn
požadavek na vyhodnocení změny č. 5 územního plánu Třeboň na životní prostředí.

Tímto závěrem není dotčena povinnost posuzování konkrétních záměrů podléhajících
posouzení podle tohoto zákona.

Stanovisko dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“)

Krajský úřad sděluje, že celé správní území města Třeboň se nachází na území chráněné
krajinné oblasti (dále jen „CHKO“) Třeboňsko, kde krajský úřad není věcně, ani místně
příslušný, protože na území CHKO a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území
vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny podle § 78 odst. 1. zákona o ochraně
přírody a krajiny správy CHKO, v tomto případě Správa CHKO Třeboňsko.

Požadavky z hlediska ostatních zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny

Stejně jako v předchozím případě krajský úřad sděluje, že celé správní území města Třeboň
se nachází na území CHKO“ Třeboňsko, kde zdejší orgán ochrany přírody není věcně, ani
místně příslušný, protože na území CHKO a ochranných pásem těchto zvláště chráněných
území vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny podle § 78 odst. 1. zákona o
ochraně přírody a krajiny správy CHKO, v tomto případě Správa CHKO Třeboňsko.

Toto stanovisko nenahrazuje stanoviska dalších případně dotčených orgánů ochrany
přírody ve smyslu § 76 a § 77 zákona o ochraně přírody a krajiny

Stanovisko podle § 107 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví jako

             16
příslušný vodoprávní úřad podle § 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona uplatňuje k návrhu
zadání Změny č. 5 územního plánu Třeboň tyto požadavky:

1) Ochranné pásmo vodovodních řadů a kanalizačních stok

Požadujeme dodržovat ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok stanovená - požadavky vychází
                                                                                            ze zákona = musí
v § 23 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích:

„Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí být respektován

nebo kanalizační stoky na každou stranu

a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,

c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je
uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene
a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.“

2) Zásobování vodou a odkanalizování

U každé nově navržené zastavitelné plochy s požadavkem na zásobování pitnou vodou a
likvidaci odpadních vod, by mělo být jasné, jakým způsobem zde bude možné zajistit - bude prověřeno
zásobování vodou, odvádění splaškových vod a likvidaci srážkových vod (pokud srážkové
vody nebudou využity jiným způsobem). Pokud bude celá zastavitelná plocha napojena na
veřejný vodovod a odpadní vody budou odváděny do veřejné kanalizace, je třeba pouze
posoudit možnosti likvidace srážkových vod zasakováním.

V případě, že zastavitelná plocha nebude napojena na veřejný vodovod ani veřejnou
kanalizaci, je třeba posoudit možnosti zajištění zásobování vodou, možnosti odvádění,
případně jiného zneškodňování odpadních vod a likvidaci srážkových vod. V souvislosti s
touto problematikou odkazujeme na judikát 7 Ca 253/2007 – 84 Městského soudu v Praze
ze dne 06.06.2008. V souladu s tímto judikátem v žádném případě nebude možné jednomu
nebo několika žadatelům povolit určité zásobování vodou (studna pro individuální
zásobování vodou), určitou likvidaci odpadních vod (vypouštění vyčištěných odpadních vod
do vod povrchových nebo podzemních) a určitou likvidaci srážkových vod (zasakováním),
ale dalším žadatelům stejný způsob zamítnout z důvodu vyčerpání možnosti lokality. Tímto
způsobem by byli zvýhodňováni někteří žadatelé na úkor ostatních. Vhodnost zastavitelné - bude prověřeno
plochy pro budoucí výstavbu dostatečného počtu studní pro individuální zásobování vodou,
pro vypouštění odpadních vod z jednotlivých nemovitostí do vod podzemních nebo
vsakování srážkových vod je třeba pro jednotlivé zastavitelné lokality posoudit i ve vztahu k
ostatním zastavitelným plochám a stávající zástavbě jako celek a toto posouzení by měla
zpracovat osoba s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb.

Vypouštění odpadních vod do vod podzemních je možné výjimečně v souladu s § 38 odst. 9      - bude prověřeno a
vodního zákona pouze z jednotlivých staveb pro bydlení. U zastavitelných ploch              zákonné požadavky
navazujících na stávající zástavbu nebo nově vznikajících zastavitelných ploch pro několik  budou respektovány
budoucích objektů k bydlení se však již o výjimečné vypouštění nejedná.

U každé zastavitelné plochy je podle § 5 odst. 3 vodního zákona povinnost zabezpečit
zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod.

3) Srážkové vody

Vsakování srážkových vod z nových zastavitelných území doporučujeme řešit v souladu s
normou TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami (MZe, březen 2013), kde
podmínkou pro posouzení vhodného nakládání se srážkovými vodami je provedení - požadavky vychází
geologického průzkumu, který zhodnotí možnost vsakování. Posouzení by měla zpracovat ze zákona
osoba s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
znění pozdějších předpisů.

Přednostní zasakování srážkových vod v souladu s § 6 odst. 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o
technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, je možno požadovat v - požadavky vychází
lokalitách, které jsou k zasakování vhodné. V § 20 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o ze zákona
obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že

                                                                17
stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno „vsakování nebo
odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se
neplánuje jejich jiné využití“; přitom je stanovena priorita vsakování. V § 21 odst. 3 vyhlášky
č. 501/2006 Sb. se používá termín „části pozemku schopné vsakování dešťové vody“.

4) PRVKÚK

Pokud bude provedena stavba nových vodovodních řadů a kanalizací, bude třeba
aktualizovat Plán rozvoje vodovodů a kanalizací („PRVKÚK“).

Dle § 4 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích je plán rozvoje vodovodů a kanalizací
„podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace
podle zvláštního právního předpisu a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách pro
činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i
přenesené působnosti.“

Vyjádření z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu - návrhu Změny

(ZPF), ve znění pozdějších předpisů (dále zákon)                                                 bude zpracován

                                                                                                 v souladu
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) příslušný dle ust. § 13 odst. 1 a s legislativou, nové
§ 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zastavitelné plochy
pozdějších předpisů (dále jen zákon), na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona
                                                                                                 budou prověřeny a

požaduje                                                                                         dostatečně

- aby při prověřování změny účelu určených pozemků bylo postupováno v souladu s § 5              odůvodněny

odst. 1 zákona o ochraně ZPF a za dodržení zásad ochrany zemědělského půdního

fondu dle § 4 zákona

- aby vyhodnocení předpokládaných důsledků na ZPF bylo zpracováno ve smyslu
přílohy č. 3 k vyhlášce č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany
zemědělského půdního fondu. Při vyhodnocování záborů ZPF je nutné se řídit společným
metodickým doporučením MMR a MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“, které bylo vydáno v
srpnu 2013

- zohlednit § 4 odst. 3 zákona, jenž stanoví, že nejkvalitnější zemědělskou půdu
zařazenou do I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný
zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF

- zdůvodnit v souladu s ustanovením § 55 odst. 4 stavebního zákona potřebu vymezení
nových zastavitelných ploch ve vztahu ke stávajícím zastavitelným plochám stejného
funkčního využití obsažených v platné ÚPD.

Krajský úřad, jako správní orgán ochrany zemědělského půdního fondu, musí posuzovat
oprávněnost požadavků na zábor zemědělské půdy v územním plánu s cílem akceptovat
jen nezbytné zábory zemědělské půdy dle postupů stanovených v § 4 zákona o ochraně
zemědělského půdního fondu.

Pokud dochází v rámci změny ÚP k redukci některých zastavitelných ploch a současně k
zařazení nových ploch stejného funkčního využití v jiné části území je potřeba, aby
pořizovatel zvlášť u každé plochy odůvodnil, proč je toto řešení nezbytné s ohledem
na stávající možnosti v území a výhodnější z hlediska ochrany zemědělského
půdního fondu. Když je navrhována redukce půdního fondu, neznamená to ještě, že se
bez tohoto záboru nelze obejít. To se týká zejména těch případů, kde existuje významný
rozsah záboru zemědělské půdy v rámci zastavitelných ploch stejného funkčního využití na
území sídelního útvaru.

 4. Ministerstvo životního prostředí                                                             20.02.2019
      Mánesova 1803/3a, 370 01 České Budějovice

Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II, jako dotčený orgán dle
ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, porovnalo návrh zadání změny č. 5 územního
plánu Třeboň s mapou chráněných ložiskových území, poddolovaných území a sesuvů a
jiných nebezpečných svahových deformací v měřítku 1:50 000.

                                                  18
V řešeném území se nachází výhradní ložisko štěrkopísků č. 3010300 s názvem „Třeboň“ a
jeho chráněné ložiskové území č. 01030000, výhradní ložiska štěrkopísků č. 3225401 s
názvem „Holičky u Staré Hlíny“, výhradní ložiska štěrkopísků č. 3225301 s názvem
„Majdalena“ a výhradní ložiska živcové suroviny č. 3225300 s názvem „Majdalena“.

Organizacemi pověřenými ochranou a evidencí uvedených ložisek jsou společnosti
Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá (štěrkopísky) a Česká geologická služba (živcové
suroviny).

Dále se v řešeném území nacházejí poddolovaná území po těžbě železných rud č. 2259 s
názvem „Branná“ a č. 2229 s názvem „Přeseka“. Podrobnější údaje o poddolovaných
územích lze získat na adrese: Česká geologická služba, Geofond - oddělení vlivů důlní
činnosti, Dačického náměstí 11, 284 01 Kutná Hora.

Přehled výše uvedeného území je uveden v příloze a jeho přesné aktualizované situování
lze získat na internetovém odkazu: https://mapy.geology.cz/udaje_o_uzemi/?extent=-
748010.8242%2C-1175071.3658%2C-716678.8455%2C-1153084.5738%2C102067

K návrhu zadní změny č. 5 územního plánu Třeboň uplatňujeme z hlediska ochrany a

využití nerostného bohatství tyto požadavky na jeho obsah:

                                                                                           - v odůvodnění ÚP
- V rámci textové i grafické části územního plánu respektovat a uvést výhradní Třeboň jsou dané
ložisko štěrkopísků č. 3010300 s názvem „Třeboň“ a jeho chráněné ložiskové území
č. 01030000, výhradní ložiska štěrkopísků č. 3225401 s názvem „Holičky u Staré             limity již uvedeny

Hlíny“, výhradní ložiska štěrkopísků č. 3225301 s názvem „Majdalena“ a výhradní

ložiska živcové suroviny č. 3225300 s názvem „Majdalena“. Dále poddolovaná

území po těžbě železných rud č. 2259 s názvem „Branná“ a č. 2229 s názvem

„Přeseka“.

 5. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje                                                        20.02.2019
      U Knihovny 1176, 377 01 Jindřichův Hradec

Bez požadavků

6. Ředitelství silnic a dálnic ČR                                                                    27.02.2019
     Čerčanská 12, 140 00 Praha 4

ŘSD ČR je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy, pro které
vykonává vlastnická práva státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy,
zabezpečuje výstavbu a modernizaci dálnic a silnic I. třídy, spolupracuje s příslušnými
orgány státní správy včetně orgánů samosprávy, poskytuje jim podklady. Zpracovává
vyjádření k ÚPD, která jsou podkladem pro stanovisko Ministerstva dopravy, které je v
procesu územního plánování dotčeným orgánem podle § 4 zákona č. 183/2006 Sb.,
(Stavební zákon).
RSD ČR zasílá následující připomínky k návrhu zadání zm. č. 5 územního plánu (dále jen
ÚP) města Třeboň.

Správním územím prochází silnice I/34 a I/24. V rámci ÚAP a jednotlivých stupňů - ÚP Třeboň již

projednávání ÚPD byly předány studie přeložek těchto komunikací a to včetně úprav požadavky

křižovatek.                                                                                respektuje,

Koridory pro VPS sil. I/24 a I/34 musí být v ÚP Třeboň zapracovány dle dohod k platnému s výjimkou

ÚP Třeboň a dle požadavků k projednávaným změnám ÚP. Musí být zachována návaznost návaznosti koridoru

na šířkové vymezení koridorů pro sil. I/24 a I/34 v ÚP sousedních obcí, a to především pro sil. I/34

koridoru pro VPS sil. I/34 v Štěpánovicích.                                                s územním plánem

                                                                                           Štěpánovice, který

                                                                                           je řešen

                                                                                           v pořizované změně

                                                                                           č. 3 Územního plánu

                                                                                           Třeboň

V rámci zm. č. 5 ÚP Třeboň má být mj. prověřen návrh změny na pozemku p.č. 3195 v k.ú.
Třeboň, a to z funkčního využití plochy veřejné zeleně na funkční využití plochy bydlení.
Nová návrhová plocha musí být vymezena mimo koridor DI5 (pro úpravu stávající sil. I/34)
územně chráněný v ÚP Třeboň.

                                                                19
Řešenou lokalitu nebude umožněno dopravně připojit na nadřazenou silniční síť v novém - funkční využití
místě připojení na sil. I/34 a ani prostřednictvím stávající čerpací stanice pohonných hmot. pozemku p.č. 3195
S ohledem na návrhové funkční využití této plochy upozorňujeme na novelu zákona č. v k.ú. Třeboň bude
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde je v §77 mj. řešena problematika ochrany prověřeno
zdraví před negativními vlivy hluku a vibrací.

K dalším požadavkům řešeným v zadání zm. č. 5 ÚP Třeboň nemá z hlediska námi
sledované sítě sil. I. tř. připomínky.

 7. Ministerstvo obrany ČR                                                                        27.02.2019
      Čerčanská 12, 140 00 Praha 4

Ministerstvo obrany ČR, Sekce nakládání s majetkem, odbor ochrany územních zájmů v
souladu se zmocněním v § 6 odst. 1 písmeno h) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování
obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zajišťování obrany
ČR“) a zmocněním v § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“),
jako věcně a místně příslušné ve smyslu zákona o zajišťování obrany ČR a v souladu s
Rozkazem ministra obrany č. 39/2011 - Zabezpečení výkonu působnosti MO ve věcech
územního plánování a stavebního řádu, v platném znění, vydává ve smyslu § 47 odst. 2
stavebního zákona a dle § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona

vyjádření,

jehož obsah je závazný pro opatření obecné povahy dle stavebního zákona a uplatňuje - v odůvodnění ÚP
požadavky na zapracování limitů a zájmů Ministerstva obrany ČR do textové a Třeboň jsou dané
                                                                                                  limity již uvedeny
grafické části Návrhu Změny č.5 územního plánu Třeboň.

Celé správní území obce se nachází ve vymezeném území Ministerstva obrany ČR:

Řešené území se nachází v ochranném pásmu přehledových systémů (OP RVO radar
Třebotovice) - letiště a letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území (ÚAP - jev
102a), které je nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o
změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších
předpisů, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a
stavebním řádu. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže
uvedené podmínky. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené
stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Jedná se o výstavbu
(včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního
vedení VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území
může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb
tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána.

Všeobecně (dle ustanovení § 175 odst. 1, zákona 183/2006 o územním plánování a
stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen
základě závazného stanoviska ČR - Ministerstva obrany (viz ÚAP jev 119):

- výstavba objektů a zařízení tvořících dominanty v území (např. rozhledny),

- stavby vyřazující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních operátorů,
větrných elektráren apod.),

- stavby a rekonstrukce dálkových vedení VN a VVN,

- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II., a III.
třídy, objektů na nich, výstavba a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpacích
stanic PHM apod.,

- nové dobývací prostory, rozšíření původních dobývacích prostorů,

- výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity,

- zřizování vodních děl (např. rybníky, přehrady),

- vodní toky - výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní
stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny,

- říční přístavy - výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich
rušení,

- železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich,

                                                    20
- železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.,

- stavby vyšší než 30 m nad terénem (pokud nedochází k souběhu s jiným vymezeným
územím ČR – MO a je zde uplatňován přísnější požadavek ochrany),

- veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit ČR-MO.

ČR-MO si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy
resortu ČR-MO.

Ministerstvo obrany ČR požaduje respektovat výše uvedené vymezené území a - prověřit zda je
zapracovat je do textové části návrhu územního plánu do Odůvodnění, kapitoly zapracováno
Zvláštní zájmy Ministerstva obrany ČR. Do grafické části pod legendu koordinačního v legendě, popř. do
výkresu zapracujte následující textovou poznámku: „Celé správní území obce je legendy tento jev
situováno v zájmovém území Ministerstva obrany ČR”.
                                                                                            pro celé území

Do správního území obce zasahuje vymezené území Ministerstva obrany ČR:                     zapracovat

Řešené území se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany – vzdušném prostoru pro
létání v malých a přízemních výškách (LK TRA 78 Veselí + LK TSA 22 Opatov) - letiště a
letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území (ÚAP – jev 102a), který je nutno
respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a
doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území
(dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním
řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu, výstavbu vysílačů, výškových
staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb,
zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy),
venkovního vedení vn a vnn (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o
územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska MO-ČR. Ve
vzdušném prostoru vyhlášeném od země je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zeleně.
Výstavba a výsadba může být výškově omezena nebo zakázána.

Ministerstvo obrany ČR požaduje respektovat výše uvedené vymezené území a

zapracovat do textové části návrhu územního plánu do Odůvodnění, kapitoly Zvláštní - v odůvodnění ÚP

zájmy Ministerstva obrany ČR a do grafické části - koordinačního výkresu.                   Třeboň je daný limit

Výše uvedená vymezená území Ministerstva obrany ČR tvoří neopomenutelné limity v            již uveden

území nadregionálního významu a jejich respektování a zapracování do ÚPD je

požadováno ve veřejném zájmu pro zajištění obrany a bezpečnosti státu.

Požadavky Ministerstva obrany ČR jsou uplatněny v kontinuitě na poskytnuté údaje o území
úřadu územního plánování pro úplné a průběžné aktualizace územně analytických podkladů
ORP.

7. MěÚ Třeboň, odbor životního prostředí                                                    04.03.2019
     Palackého nám. 46, 379 01 Třeboň

                                           stanovisko a vyjádření:

1. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů:

Z hlediska nakládání s odpady nemáme k výše uvedenému zadání Změny č. 5 územního
plánu Třeboň připomínek.

2. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), - pro nově
ve znění pozdějších předpisů:
                                                                                            navrhované plochy

Z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem žádáme, aby pro pozemky, kde je navržená bydlení bude
změna funkčního využití na plochy bydlení, byla stanovena podmínka napojení budoucí prověřena podmínka
výstavby na veřejnou kanalizaci zakončenou centrální ČOV, v místních částech, kde není napojení budoucí
dosud vybudovaná kanalizace s centrální ČOV je možné individuální čištění odpadních vod výstavby na
v domovních čistírnách s vypouštěním do kanalizace s volnou výustí nebo do dostatečně veřejnou kanalizaci
zvodnělého vodního toku. Domovní ČOV s vypouštěním přečištěných odpadních vod do zakončenou
vod podzemních nebude na nově vymezovaných pozemcích vodoprávní úřad povolovat. centrální ČOV, v
Upozorňujeme, že stavby na vymezovaných pozemcích musí mít rovněž zajištěné místních částech,
                                                                                            kde není dosud
zásobování pitnou vodou a hospodaření se srážkovými vodami.
                                                                                            vybudovaná

Příslušným orgánem k vydání stanoviska z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem je kanalizace s

podle § 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor

                               21
životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České centrální ČOV bude

Budějovice.                                                                                prověřeno

                                                                                           individuální čištění

                                                                                           odpadních vod v

                                                                                           domovních

                                                                                           čistírnách s

                                                                                           vypouštěním do

                                                                                           kanalizace s volnou

                                                                                           výustí nebo do

                                                                                           dostatečně

                                                                                           zvodnělého vodního

                                                                                           toku. Domovní ČOV

                                                                                           s vypouštěním

                                                                                           přečištěných

                                                                                           odpadních vod do

                                                                                           vod podzemních

                                                                                           nebude na nově

                                                                                           vymezovaných

                                                                                           pozemcích

                                                                                           přípustné.

3. Podle § 77 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů: Příslušným orgánem k vydání stanoviska je na území CHKO Třeboňsko
Agentura ochrany přírody a krajiny - regionální pracoviště Jižní Čechy, oddělení Správa
CHKO Třeboňsko, Valy 121, 379 01 Třeboň.

Podle § 76 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů:

Pro pozemek parc.č. 1850/8 je navrhovaná změna v možnosti oplocení pozemku. Vzhledem
k tomu, že v zájmovém území, podél cyklostezky Třeboň - Břilice je souvislá perspektivní
alej habrů obecných, došlo by oplocením tohoto pozemku ke kolizi s touto stromovou alejí,
která je významným a funkčním prvkem zeleně zájmového území. Proto požadujeme, aby
oplocení mohlo být provedeno ve vzdálenosti min. 3 m od předmětné aleje. Navrhovaná
změna je v současné době součásti souvislé plochy veřejné zeleně, a proto
nedoporučujeme fragmentaci tohoto funkčního celku a změnu funkčního využití.

4. Podle § 15 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále
ZPF), ve znění pozdějších předpisů:

Příslušným orgánem k vydání stanoviska je KÚ Jihočeského kraje, odbor ŽP, zemědělství a
lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice.

5. Podle § 48 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů:

V zastavěné části obce Branná se nachází les p. č. 4403 a 4405, v jehož sousedství se
navrhuje změna ÚP na p. č. 4401. V této souvislosti žádáme, aby ve vzdálenosti do 25 m od - bude prověřeno
hranice lesa nebyly navrhovány pobytové stavby, které by mohl ohrozit pád stromu nebo
jeho částí. Zároveň navrhujeme, aby se u parcely lesa p. č. 4403 a 4405 změnilo využití,
např. na veřejná či soukromá zeleň, které lépe odpovídá faktickému stavu pozemku v
terénu.

6. Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů:

Příslušným orgánem ochrany ovzduší k vydání stanoviska podle ustanovení § 11 odst. 2       - umisťování staveb
písm. a) zákona o ochraně ovzduší k územnímu plánu obce v průběhu jeho pořizování je
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U      bude          řešeno
Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice.
                                                                                           v navazujících

                                                                                           řízeních.

 8. Ministerstvo dopravy                                                                              01.03.2019
      Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12

Na základě ustanovení § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), v platném znění, Ministerstvo dopravy, jako dotčený orgán ve věcech
dopravy, uplatňuje požadavky podle § 40 odst. 2 písm. g) zákona č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, podle § 56 písm. d) zákona č.
266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, podle § 88 odst. 1 písm. k) a l)

                                                                22
zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů a podle § 4 zákona
č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, k návrhu zadání
změny č. 5 územního plánu Třeboň.

Silniční doprava

Správním územím města prochází stávající silnice I/34 a I/24.

V platných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje jsou vymezeny koridory pro
veřejně prospěšné stavby (dále jen „VPS“) silnic I/24 a I/34. Předmětné koridory - uvedené je řešeno
požadujeme v územním plánu (dále jen „ÚP“) Třeboň zapracovat dle dohod k platnému ÚP ve Změně č. 3
Třeboň a dle požadavků k projednávaným změnám ÚP. Dále požadujeme zachovat Územního plánu
návaznost na šířkové vymezení koridorů pro sil. I/24 a I/34 v ÚP sousedních obcí, a to Třeboň
především u koridoru pro VPS silnice I/34 v Štěpánovicích.

V rámci změny č. 5 ÚP Třeboň má být mimo jiné prověřen návrh změny na pozemku p.č.
3195 v k.ú. Třeboň, a to z funkčního využití plochy veřejné zeleně na funkční využití plochy - změna funkčního
bydlení. Požadujeme, aby nová návrhová plocha byla vymezena mimo koridor DI5 (pro využití pozemku p.č.
úpravu stávající silnice I/34) územně chráněný v ÚP Třeboň. Dopravní připojení předmětné 3195 v k.ú. Třeboň
lokality požadujeme řešit prostřednictvím sítě místních komunikací nikoliv přímým bude prověřena
připojením na silnici I/34.

Železniční doprava

Správním územím města je vedena jednokolejná neelektrizovaná železniční trať č. 226
Veselí nad Lužnicí – České Velenice, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/994 Sb., o - všechny uvedené
dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zařazena do kategorie dráhy celostátní. podmínky budou
Požadujeme respektovat ochranné pásmo dráhy dle výše uvedeného zákona o dráhách. respektovány

V platných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje je vymezen koridor D15
Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice, včetně veřejně prospěšné stavby.
Zpřesněný koridor je součástí platného územního plánu města Třeboň a požadujeme jej
nadále respektovat.

Z hlediska letecké a vodní dopravy nemáme připomínky, neboť nejsou dotčeny námi
sledované zájmy.

10.                                                                                      22.02.2019

Pozemek p.č. 1/58 a část pozemku p.č. 4/7 v k.ú. Holičky u Staré Hlíny

Základní údaje o požadovaném záměru

Pozemky p.č. 1/58 a 4/7 jsou v ÚPD obce vymezeny jako plocha veřejného prostranství. V

současné době je pozemek p.č. 1/58 využíván jako zahrada a pozemek p.č. 4/7 jako louka.  - bude prověřeno
Jsou ohrazeny elektrickým ohradníkem z důvodu zabránění vstupu divokých prasat, která

způsobovala na pozemku značné škody. Využití pozemků neodpovídá označení plochy v

ÚPD, neboť pozemky neplní v tomto smyslu svůj účel.

Žádáme o změnu funkčního využití pozemků p.č. 1/58 a 4/7 (část) na plochy bydlení -
bydlení venkovské.

Údaje o dosavadním vymezení plochy

Pozemky jsou v ÚPD vymezeny jako plochy veřejného prostranství.

Důvody pro pořízení změny územního plánu

Oba pozemky jsou v našem vlastnictví a plynule navazují na náš pozemek s nemovitostí
rodinného domu č.p. 60.

Důvodem žádosti o změnu využití pozemku je představa výstavby malého rodinného domku
v tomto prostoru. Jednalo by se o jednoduchou stavbu domku venkovského charakteru,
který bychom mohli využívat k bydlení na důchod.

Pozemky jsou nyní v ÚPD vymezeny jako plochy veřejného prostranství.

Návrh, úhrady nákladů na pořízení změny územního plánu

                                          23
Změna bude provedena v rámci schvalování 5. změny územního plánu.
                                                                24