Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
V Praze dne 19. března 2018
č. j.: SPH 595/2018
Závazné stanovisko
Kancelář prezidenta republiky – Odbor památkové péče
k projektové dokumentaci ve stupni pro stavební povolení: „Vikárka – stavební úpravy
objektu“ na Pražském hradě.
Kancelář prezidenta republiky – Odbor památkové péče, příslušná podle § 2 vládního nařízení
č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu, vydává na základě § 14 odst. 3 zákona č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve spojení s § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
jako dotčený orgán pro řízení vedené stavebním úřadem toto závazné stanovisko:
Správa Pražského hradu, příspěvková organizace, příslušná hospodařit s majetkem tvořícím
areál Pražského hradu, předložila podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. žádost č. j.: SPH
595/2018 ze dne 1. března 2018 o závazné stanovisko k projektové dokumentaci č. j.: SPH
588/2018 „Vikárka – stavební úpravy objektu“ ve stupni pro stavební povolení. Projektovou
dokumentaci zpracovala projekční kancelář Masák & Partner s.r.o. v prosinci 2018.
Předmětem projektové dokumentace je komplexní památková rekonstrukce souboru
objektů, souhrnně označovaných jako Vikárka. Stavební práce zahrnou kompletní výměnu
technického a technologického vybavení komplexu domů ve Vikářské ulici. Vzhledem k
nynějšímu stavu objektu lze rekonstrukci provést zcela bez zásahů do stavebně historické
podstaty objektu s využitím stávajících tras a instalačních možností, jak bylo projektanty z větší
části ověřeno. Na tuto podstatnou okolnost byl od počátku kladen zásadní důraz, neboť komplex
Vikárky v sobě skrývá zbytky románské zástavby areálu (hradba, ambit kláštera atd.) a zahrnuje
všechny historické stavební etapy. Vzhledem k drobným změnám funkčního schématu objektu,
bude zrušeno novodobé schodiště v traktu podél Vikářské ulice, propojující přízemí se
suterénní partií tzv. „vinárny pana Broučka“. Tato změna vychází ze zadání investora a řeší
posílení zázemí v úrovni Slévárny.
Z architektonického hlediska projekt předpokládá výměnu stávajících, převážně
funkčně nevyhovujících oken a soudobých dveří novými, historizujícího členění. Také je
plánováno nahrazení poněkud mohutných průběžných nástupních ramp ve Vikářské ulici
subtilnějšími schodišti, kolmými na fasády. Celkový záměr architektonického řešení je přiblížit
podobu komplexu domů stavu ve druhé polovině 19. století. Mimo jiné záměrem úprav bude i
výraznější odlišení fasád jednotlivých domů, dnes spojených v poměrně hmotnou, minimálně
členěnou, fasádu v linii severní strany Vikářské ulice. Tato vize by se měla přelít i do interiérů
objektu, dnes poměrně rasantně rekonstruovaných a funkčně propojených v jeden komplex.
V minulém století byla generální rekonstrukce taktéž vedena historizujícím směrem, a to
s přihlédnutím k převažující renesanční hmotě nadzemních partií domů. V interiérech Vikárky
ovšem došlo ke kompletnímu propojení jednotlivých objektů s upřednostněním funkce
velkokapacitního restauračního zařízení. Úpravy, především architektonické řešení jižního
průčelí, se dnes v projektové dokumentaci naopak inspiruje stavem před poněkud necitlivou
úpravou pod vedením SÚRPMO, rámcově vychází z dokumentace z 2/2 19. století. Lze
konstatovat, že citlivá úprava objektu Vikárky může přinést nové a vítané kvality domům i
parteru Vikářské ulice.
Kancelář prezidenta republiky – Odbor památkové péče žádost posoudil z hlediska
zájmů státní památkové péče na ochraně Pražského hradu, který je, včetně jeho areálu,
nařízením vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních
památek za národní kulturní památky, prohlášen za národní kulturní památku, a stanoví:
Projektová dokumentace ve stupni pro stavební povolení: „Vikárka – stavební úpravy
objektu“ na Pražském hradě je přípustná při dodržení následujících podmínek:
- v dalším stupni projektové dokumentace budou detailně rozpracovány všechny úpravy
spojené s architektonickým řešením exteriérů a interiérů. Pro účely stavebního řízení je projekt
zpracován dostatečně. Především stavební řešení, které je podstatné pro posouzení míry
možného ohrožení historické podstaty objektu plánovanou stavební úpravou, lze považovat za
koncepčně uzavřené.
- architektonické řešení, je v projektové dokumentaci obsaženo, nicméně vyžaduje ještě
dokončení a upřesnění konečné podoby. V dalším stupni dokumentace bude třeba dořešit
koncepci členění fasád, ale např. jejich konečná barevnost se bude finálně řešit až v rámci
vzorkování při provádění stavby. Především předpokládáme projednání podoby nových oken,
dveří v plášti objetu i interiéru (profilace, typologie kování atd.), podoby schodišť a ostatních
prvků ovlivňující vizuální stránku objektu a parteru.
- stejná pozornost bude věnována interiéru Vikárky a kromě prvků a povrchů spojených
se stavbou zahrne i zpracování typologie mobiliáře. Je třeba pojmout architektonické či
designové řešení komplexně a jednotně, včetně osvětlovacích prvků.
- přes skutečnost, že stavební zásahy v minulém století byly rozsáhlé a ke stavbě nepříliš
ohleduplné, jsou v objektu stále zachovány velice hodnotné fragmenty i větší celky
architektonického dědictví – nemluvě o stavebně historické podstatě jednotlivých domů či
partií. Velká část přístupných pozůstatků románské severní hradby a je situována v suterénní
úrovni objektu (návštěvníkům nepřístupné), ale některé partie románského ambitu Kláštera při
kostele pražském či prostory Slévárny jsou součástí přístupných interiérů. Z toho důvodu je
třeba v dalším stupni dokumentace podrobněji rozpracovat a specifikovat restaurátorské
zásahy. Pozitivně vnímáme i záměr restaurování kinetické Plastiky s časoměrem, od Rudolfa
Svobody z roku 1982, která je umístěna na fasádě v severním parkánu Pražského hradu a dnes
je bohužel nefunkční.
- z hlediska upřesnění navržených stavebních materiálů jak pro stavební část, tak i pro
prezentaci interiérů či pláště komplexu Vikárky, budou v dalším stupni projektové
dokumentace akcentovány tradiční materiály i technologické postupy obvyklé pro památkové
objekty chráněného areálu Pražského hradu. Otázkou vyžadující pozornost je také náhrada
poněkud nevzhledných povrchů omítkových ploch jak interiéru, tak exteriéru, provedených ve
vápenocementových až cementových materiálech.
Odůvodnění:
Podle § 11 odst. 3 zákona o státní památkové péči vydávají příslušné orgány, v daném
případě stavební úřady, svá rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče,
a jde-li o národní kulturní památky, jen na základě závazného stanoviska. Příslušným k vydání
tohoto stanoviska v případě Pražského hradu je na základě vládního nařízení č. 55/1954 Sb.
Kancelář prezidenta republiky. Podle § 44a odst. 3 zákona o státní památkové péči je závazné
stanovisko ve věci, o které je příslušný rozhodovat stavební úřad, úkonem učiněným dotčeným
orgánem pro řízení vedené stavebním úřadem.
Správa Pražského hradu předložila podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. žádost č. j.:
SPH 595/2018 ze dne 1. března 2018 o závazné stanovisko k projektové dokumentaci č. j.: SPH
588/2018 „Vikárka – stavební úpravy objektu“ ve stupni pro stavební povolení.
Kancelář prezidenta republiky při posouzení žádosti a stanovení požadavků uvedených
ve výroku tohoto stanoviska vycházela z posouzení budoucích zásahů spojených se stavebními
a architektonickými úpravami komplexu objektu Vikárky a požadavků památkové péče
obvyklých pro realizaci památkové obnovy významného historického objektu, na které je
v chráněném areálu Pražského hradu třeba klást zvláštní důraz.
Některé úpravy z druhé poloviny minulého století či nedávných dílčích úprav není třeba
zásadně měnit, případně je lze využít. Ovšem dílčí přístup k údržbě Vikárky vedl v konečném
důsledku k potřebě rozsáhle pojaté komplexní stavební údržbě, zejména v ohledu obnovy
dožilého technologického vybavení a instalací. Až na menší výjimky, nebude třeba zásadních
kroků restaurování historické architektury - ve většině případů půjde o standardní čištění a
rekonzervaci. Projekční práce probíhají v duchu a standardu požadavků památkové obnovy
objektu. V těchto intencích tedy předpokládáme dopracování dalšího stupně projektové
dokumentace.
Toto závazné stanovisko vychází z § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., podle něhož
v závazném stanovisku orgán státní památkové péče vyjádří, zda práce uvedené v žádosti o
závazné stanovisko jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví základní
podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést; základní podmínky musí vycházet
ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při
umožnění realizace zamýšleného záměru.
Poučení:
Proti tomuto závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat. Takové odvolání lze
podat až proti rozhodnutí, které bude na základě závazného stanoviska vydáno.
Vyřizuje:
Telefon:
ředitel Odboru památkové péče
Kancelář prezidenta republiky