Textová podoba smlouvy Smlouva č. 939965: Smlouva o dílo č. 2017/10108

                        Organizační směrnice,

Organizační směrnice,
kterou stanoví organizace práce a pracovní postupy při práci

v lese z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Organizace: Lesy města Klatov, s.r.o.

Adresa: Točník 47


339 01 Klatovy

Zpracoval: Ing. Koldinský Rudolf

Dne: 15. 12. 2016
Organizační směrnice, kterou se stanoví organizace práce a pracovní postupy při práci v lese z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zákoník práce stanoví zaměstnavateli povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce dále je zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.

Pro splnění oprávněného požadavku §134e zákoníku práce stanovuje vedení organizace v této směrnici organizaci práce a ukládá pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovištích a při pracích pěstební práce, těžba, soustřeďování, odvoz a manipulace dříví.

Směrnice zezávažňuje obecně v dalším textu zdůrazňuje konkrétní povinnosti pro zaměstnance organizace (přiměřeně se vztahuje i dodavatele prací na základě uzavřené Smlouvy o dílo) pro výše uvedené práce v organizaci:
a) Nařízení vlády č.28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

b) Pravidla o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při těžbě, soustřeďování, odvodu a manipulaci dříví (čj.336/OKOŘ/89) a příslušné Technicko – organizační směrnice.

c) Vyhlášky ČÚBÚP č.42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými pilami a č.48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhl.č.324/1990 Sb. a č.207/1991 Sb.

d) Kodex bezpečného chování při práci v lese.

Zaměstnanec organizace musí být vedoucím zaměstnancem před zahájením prací s dále uvedenými stanovenými pracovními postupy a organizací práce seznámen. Dále musí být seznámen se způsobem zajištění první pomoci a vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky.

Při práci vykonávané osamocené nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem.

Veškeré práce musí být prováděny podle schválených pracovních a technologických postupů. Zaměstnanec, který vykonává práce s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, musí být vybaven obvazovým balíčkem a pracovní skupina/ tří a více osob/ musí být navíc vybavena lékárničkou. S ohledem na rizika vykonávané pracovní činnosti. Charakter pracoviště a počet zaměstnanců zajistí organizace, aby pracoviště bylo vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředky umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Zaměstnanci jsou povinni při práci používat ochranná zařízení a osobní ochranné pracovní prostředky/dále jen OOPP/.

Povinnost používat ochrannou přilbu se vztahuje na všechny pracovníky přítomné při kácení stromů, odstraňování zavěšených, podříznutých, vyvrácených nebo zlomených stromů a všude tam, kde při práci hrozí nebezpečí pádu větví, stromů apod.

Pokud je pracovníkům přidělen trvalý nebo mobilní přístřešek/lesanka, maringotka apod./.musí být vybaven teplou přikrývkou a podložkou z nepromokavého materiálu k zabránění tepelného šoku raněných…

1. Pěstební práce

Při pěstebních pracích je zaměstnanec organizace povinen:

a) přepravovat ruční nářadí s ostřím používané při pěstebních pracích, s nasazeným ochranným krytem na ostří,

b) při práci s křovinořezem dodržovat pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy; nepoužívat křovinořez s odmontovaným ochranným krytem řezného nástroje a nevybavený předepsaným závěsným zařízením,
c) před začátkem a v průběhu práce zkontrolovat upevnění řezného nástroje a jeho technický stav,
d) zastavit chod motoru křovinořezu při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší než 50 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti,
e) přepravovat křovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s nasazeným ochranným krytem,
Při práci s křovinořezem za ohrožených prostor považovat kruhovou plochu o poloměru 15 m, nestanoví-li výrobce křovinořezu jinak.
2. Zaměstnanec organizace provádějící práce s řetězovou pilou je povinen:

a) neprovádět práce ze žebříku a rozřezávané dříví nepřidržovat rukou nebo nohou,

b) dodržovat pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy,

c) dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, předepsaný technologický postup, návod k obsluze a pracovní podmínky stanovené příslušným orgánem hygienické služby, se kterými byl seznámen,

d) před začátkem a v průběhu práce podle potřeby kontrolovat stav bezpečnostních prvků řetězové pily,

e) při startování položit řetězovou pilu na vhodné a bezpečné místo, pevně ji držet, přičemž řetěz se nesmí dotýkat žádného předmětu,

f) zastavit chod motoru řetězové pily, pokud přechází na vzdálenost větší než 150 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Při přecházení s řetězovou pilou s motorem v chodu musí být zablokován chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu,

g) o stavu řetězové pily a době používání po celou dobu provozu vést evidenci, která obsahuje zejména identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a oprav, uschovávat záznamník řetězové pily nejméně 1 rok po jejím vyřazení z provozu
h) při kontrole řetězové pily ověřovat

-funkce ochranných zařízení pily (např. bezpečnostní brzdy řetězu, automatického vypínání chodu řetězu při volnoběhu motoru, neporušenost zachycovače řetězu),

-opotřebení řezací části pily nebo řetězky nad hodnotu stanovenou výrobcem,

-v termínech – v případě poruchy nebo poškození některé části řetězové pily důležité pro bezpečný provoz, nejpozději po 150 dnech nebo 800 hodinách jejího provozu, v ostatních případech nejméně jednou za dva roky.

Kontrolu může zaměstnavatel zajistit i prostřednictvím jiné organizace.

Provozní ochranná zařízení řetězové pily smí být odstraněna jen po dobu opravy. Toto ustanovení se nevztahuje na výměnu řezné části a seřizování mazání na pracovišti.

Za chodu motoru řetězové pily se smí seřizovat pouze karburátor.

Je zakázáno:

a) spouštět motorovou pilu na pracovištích se zákazem manipulace s otevřeným ohněm v uzavřených prostorách, na místě, kde se doplňují pohonné hmoty a v okruhu do 2m od tohoto místa,
b) plnit palivovou nádrž řetězové pily v blízkosti otevřeného ohně a nebo při plnění kouřit,

c) startovat řetězovou pilu „z ruky“

Při práci s řetězovou pilou musí pracovník zaujímat bezpečný postoj, při držení řetězové pily je palec levé ruky v podhmatu přední rukojeti.

V době stanovených pracovních přestávek při práci s řetězovou pilou nesmí být pracovník vystaven působení nadměrného hluku a vibrací.

Řetězovou pilu je zakázáno používat,

a) když některá její část uvedená neplní svou funkci

b) při poškození nebo opotřebení řezací části pily nebo řetězky nad hodnotou stanovenou výrobcem v návodu obsluze

c) při poškození nebo opotřebení elektrického zařízení řetězové pily, která má elektrický pohon (přívod, ovládací prvky apod.)

Řetězová pila musí být vybavena:

a) krytem pohybujících se částí řetězové pily (vyjma činné části pilového řetězu),

b) tlumiči vibrujících částí,

c) zachycovačem roztrženého řetězu.

Řetězová pila se spalovacím motorem musí mít kromě toho bezpečnostní brzdu řetězu, tlumičem výfuku a spojkou automatického vypínání chodu řetězu při volnoběžném chodu motoru. Řetězová pila poháněná elektrickým motorem musí být vybavena a zabezpečena proti nebezpečnému dotykovému napětí.
Základní požadavky na ruční motorové pily a na bezpečnost práce s řešetovými pilami stanoví vyhláška ČÚBP č.42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými pilami.

Vedoucí zaměstnanci organizace zajistí a zaměstnanec je povinen nejméně jednou v roce, podrobit se preventivnímu lékařskému vyšetření zdravotní způsobilosti k obsluze řetězové pily.

Odborně způsobilým zaměstnancem k práci s řetězovou pilou je muž:

a) zdravotně způsobilý,

b) je starší 18 let,

c) je k obsluze vyškolen,

d) má průkaz k obsluze,

e) pro řetězovou pilu poháněnou elektrickým motorem má odbornou způsobilost podle zvláštního předpisu.

3. Pracovní postupy pro těžba dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů při kácení stromů je zaměstnancům organizace zakázáno pracovat:

a) za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení,

b) při poklesu teploty pod -15°C po celou dobu výkonu práce,

c) za snížené viditelnosti pod dvojnásobnou výšku káceného stromu,

d) na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví,

e) v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu,
f) při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve vzdálenosti méně než 5m mezi sebou,

g) současné odvětvování a zkracování jednoho stromu více zaměstnanci při odvětvování a odkorňování více pracovníků, musí dodržet vzájemnou vzdálenost nejméně 5m,

h) kácet přemrzlé stromy bez použití kmenových spínačů,

i) klesne-li viditelnost pod dvojnásobnou délku kácených stromů,

j) kácet jiný strom přes strom zavěšený,

k) lézt na zavěšený strom,

l) uvolňovat zavěšený strom podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá,

m) odřezávat zavěšený strom po špalcích,

n) ve všech ostatních případech, kdy nelze zabránit poškození zdraví nebo majetku organizace a obecnému ohrožení.

Práce osamoceného dřevorubce zakazuje.

Práci zaměstnanců při těžbě dříví musí vedoucí zaměstnanec zorganizovat tak, aby byla zajištěna jejich vzájemná kontrola minimálně každých 30 minut v průběhu pracovní směny. Musí zajistit, aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů.

Závazné postupy kácení (přiměřeně se vztahuje i na dodavatele provádějící tyto práce pro organizaci). Zaměstnanci jsou povinni:

a) respektovat při kácení tloušťku kmene, tvar koruny, naklonění a zdravotní stav stromu, podrost, okolní terén a současné povětrnostní podmínky,
b) před zahájením kácení stromu musí zajistit bezpečnou ústupovou cestu šikmo dozadu od zamyšleného směru pádu stromu tak, aby mohl ustoupit dříve, než strom spadne na zem, současně musí zajistit vyčištění blízkého okolí káceného stromu od překážek a provedení odřezání zesílených kořenových náběhů a odvětvení spodní části stromu maximálně do výšky ramen,

c) při kácení stromů o průměru nad 15 centimetrů na pařezu zajistit, aby byl proveden směrový zářez do hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu, výška směrového zářezu se musí rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového zářezu. K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru se ponechává směrový zářez nahradit vodorovným řezem,
d) proti sevření řetězové pily a k usměrnění stromu do směru pádu se do hlavního řezu vloží vhodná pomůcka, například dřevorubecká lopatka nebo klín (u stromu do 15cm lze směrový zářez nahradit vodorovným řezem,
e) dosáhne-li hlavní řez hranice nedořezu, vyjme se pila z řezu a obsluha přivede kmen k pádu některým ze způsobů uvedených výše. Jakmile začne strom padat, káceč a další osoby přítomné kácení ustoupí do bezpečné vzdálenosti šikmo vzad od padajícího stromu a zde setrvají do doby, kdy viditelně nehrozí nebezpečí úrazu/např. pádem větví/. Pila se u řezu nevyjímá, jestliže skutečným pádem stromu je ohroženo zdraví obsluhy,

f) při zpracování napružených stromů musí být veden první řez na straně tlaku, doříznutí kmene se provádí na straně tahu, přičemž zaměstnanec musí zaujmout polohu mimo směr pružení,

g) při odvětvování a odkorňování stromů musí být práce prováděny z horní strany svahu nad stromem,

h) na svazích, kde je nebezpečí samovolného pohybu opracovávaných nebo již opracovaných kmenů se smí odvětvovat a odkorňovat pouze z horní strany stromů. V prostoru ohroženém samovolným pohybem opracovávaných nebo již opracovaných kmenů se nesmí nikdo zdržovat,

i) vývraty, polovývraty, podříznuté stojící nebo zavěšené stromy musí být uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený strom ani po vyčerpání všech dostupných možností během pracovní směny, musí být uvolněn nejpozději v průběhu následující pracovní směny.

Při uvolňování zavěšeného stromu lze použít některý z následujících způsobů

a) uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu,
b) otáčení zavěšeného stromu kolem jeho osy,

c) odsunování stromu pákou,

d) uvolnění speciálním stahovákem.

Práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracování soustředěných vývratů, polovývratů a polomů, jakož i kácení stromů u pozemních komunikací, v obvodu dráhy a v ochranných pásmech, se musí provádět jen za trvalého odborného dozoru určeného zaměstnavatelem.

Při zpracování polomů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby

a) zaměstnanec nepracoval osamoceně,

b) všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny přednostně,

c) postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu, přičemž se přednostně odstraňovaly zavěšené a polovyvrácené stromy,

d) nakupené vývraty byly zpracovány pouze po vytažení stromu mechanizačním prostředkem, 

e) před každým provedením řezu kromě odvětvování měl zaměstnanec připravenu bezpečnou ústupovou cestu,

f) při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením stromu zajištěn proti zvrácení, je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, může být kmen oddělen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně dále. Po oddělení kmene je nutné kořenový koláč vrátit do původní polohy a případně oddělit dále využitelnou oddenkovou část kmene.

Při zpracování soustředěných vývratů a polomů musí být zajištěn technický dozor.

Zpracování stromů v kalamitě

Soustředěné kalamity se v organizaci zpracovávají zásadně podle přesně stanoveného pracovního postupu za trvalého technického dozoru.
-pověřený trvalým technologickým dozorem může ve výjimečných případech přikázat změnu pracovního postupu, kterou předem zaznamená do služebního deníku,

-určení pořadí zpracování nebezpečných stromů a zpracovávat je vždy od nejvyššího a k nejnižšímu. (Nakloněné stromy, zavěšené, zlomy stojící, vývraty a ležící zlomy).
-před každým řezem kromě odvětvování je třeba si připravit ústupovou cestu, resp. najít si bezpečný prostor,

-stojící zlomy: (kmen s korunou, nebo s korunou nedosahující až na zem). Zpracovávají vždy 2 pracovníci, z nichž jeden přetlačuje přetlačnou tyčí,

-u tlustších zlomů se provede zápich do směrového zářezu pro snadnější přetlačení zlomu do směru pádu.

Zpracování napružených stromů a kmenů

V případě nakupení takových stromů je nejprve třeba využít všech možností k jejich uvolnění s přednostním využitím mech. prostředků a odstranění napružení jednotlivých stromů. Ke snížení ohrožení pracovníka napruženým stromem lze též postupovat opačně, tj. zpracovávat strom od tenčího konce stromu a postupovým zkracováním kmene snižovat napružení. 

U slabě napružených stromů vedeme první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně a pak dořízneme řezem z tahové strany. Řez na tlakové straně je možno podle potřeby i u dalších způsobů provést několika řezy do klínu.

U silně napružených stromů provedeme první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně šikmo k ose tak, aby došlo k opření napružené části kmene po doříznutí, aniž by mohlo dojít k vymrštění napruženého kmene.
Doříznutí provedeme řezem z tahové strany v pomyslném prodloužení prvního řezu.

U extrémně napružených stromů se musí použít kmenový spínač a první řez na tlakové straně do jedné třetiny kmene kolmo k jeho ose. Druhý řez vedeme zápichem kolmo na první řez tak, aby se ho dotýkal jednou stranou a druhé strany se dotýkal řez třetí, který vedeme z tahové strany rovněž jako první řez kolmo na osu stromu.

Vývraty

Zpracovávají se po určení nebezpečné zóny, která je dána směrem naklonění kořenového koláče vývratu a jeho velikostí. Při odřezávání vývratu je třeba brát v úvahu směr napružení a stát vždy mimo něj. Koláč je vždy nutno zajistit před odříznutím proti samovolnému pohybu. Směr kácení je u stromů, u nichž je ulomená část spojena s kmenem, vždy do strany od podélné osy zlomené koruny.

Při mechanizované těžbě dříví musí být před nasazením mechanizačního prostředku pro těžbu dříví provedena příprava pracoviště tak, aby byly porosty rozčleněny, určen počet a směr vyklizovacích linek pro soustřeďování dříví a odpovídajících manipulačních a skladovacích prostor včetně jejich vyznačení, současně musí být zajištěna stabilita mechanizačního prostředku pro těžbu dříví. Při nasazení více mechanizačních prostředky pro těžbu dříví na jednom pracovišti musí být koordinován jejich provoz.

(pokud jsou harvestory používány zaměstnanci organizace platí pro jejich provoz přiložené Technicko organizační směrnice pro práci s harvestory)

Ohroženým prostorem při použití stroje pro těžbu dříví se rozumí kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu, zvětšená o délku ramene stroje. Ohrožený prostor je kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné délky káceného stromu.

Soustřeďování dříví

Zaměstnanci, kteří provádějí soustřeďování dříví musí být starší 18 let, musí mít kvalifikační předpoklady, být zdravotně způsobilí a jejich zdravotní stav musí být potvrzen vstupní a dále periodickými lékařskými prohlídkami.

a) jednotlivci musí pracovat v bezpečné vzdálenosti od jiné skupiny tak, aby byla možná vzájemná kontrola jejich bezpečnosti nejméně jednou za 30 minut,

b) nesmí být překročena povolená svahová dostupnost mechanizačního prostředku,

c) na skládkách musí být respektován přirozený sklon soustřeďovaného dříví,

d) zaměstnanci nesmí stoupat na soustřeďované dříví a nepřekračovat jej za pohybu,

e) zakazuje se překračovat nebo stoupat na vlečné náklady a dopravovat LDZ osoby,

f) při ukládání dříví na hromady a při začleňování musí být osoby na odvozním místě v bezpečné vzdálenosti od skládaného nebo začleňovaného dříví,

g) zakazuje se výpomoc ručně nebo ručním nářadím při současném pohybu stroje,

h) nesmí docházet k bezúvazkovému soustřeďování dříví na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví,

i) v terénu, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, se smí dříví stahovat lanem po svahu jen pomocí směrové kladky. Bezúvazkové soustřeďování dříví se v takových terénech zakazuje,
j) zaměstnanci se nesmí zdržovat ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem a v prodlouženém směru napnutých lan a je zakázáno usměrňovat náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu,

k) po dobu navíjení musí pracovník stát na bezpečném místě mimo prostor sběrného lana a upoutaných kmenů,

l) u LDZ se zakazuje osobám zdržovat se pod zavěšeným nákladem a usměrňovat pohybující se náklad lana napnutá, lana v pohybu nebo v tahu ani dopravovaný náklad se nesmí překračovat,

m) při vyklízení nákladu se musí osádka pohybovat tak, aby nemohla být zasažena kladkou, lanem nebo odvalujícím se kmenem, /např. na svahu se pracovník pohybuje nad kmenem bočně za úvazkem,
n) jsou-li lana v pohybu, nesmí se usměrňovat náklad ručně nebo ručním nářadím,
o) při přesouvání zarážky se nesmí obsluha pohybovat nebo zdržovat přímo pod zarážkou,

p) zaměstnanci se nesmí zdržovat v ohroženém prostoru zvedaného, dopravovaného a odkládaného dříví při jeho soustřeďování vrtulníkem,

q) zaměstnanci musí dodržovat zákaz vstupu do ohroženého prostoru pracoviště používat bezpečnostní značky a signály,

r) před zahájením soustřeďování dříví musí být odstraněny překážky z přibližovacích linek a určeny ohrožené prostory pro jednotlivé pracovní operace, zejména prostory k plnění pohonných hmot a k údržbě používaných zařízení a určen počet a umístění skládek dříví,

s) zaměstnanci musí být seznámeni před započetím práce s jednotnou zvukovou a zrakovou signalizací pro hlavní úkony ve smyslu nařízení vlády č.11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů/ táhnout, navíjet, stát, držet, povolit, nebezpečí/,
t) na pracovištích, kde se současně soustřeďuje dřív a kácí, musí být pracovníci i prostředky soustřeďující dříví v době kácení vzdáleni nejméně na dvojnásobek výšky kácených stromů od místa kácení,

u) na pracovišti, kde se provádí více pracovních operací, nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených prostorů,

v) při soustřeďování dříví vrtulníkem musí navigovat vrtulník jeden zaměstnanec ze země a další zaměstnanec upevňoval nebo odepínal přepravovaný náklad,

w) skládky dřeva během soustřeďování dříví označit tabulkami „Vstup zakázán“.

Manipulace dříví s řetězovou pilou.

Při práci s řetězovou pilou na skládkách a skladech dříví je zakázáno:

a) vstupovat na hromadu dříví,

b) úplné podélné rozřezávání kuláčů náhradou za štípání,

c) přidržovat rukama nebo nohama rozřezávaný kmen,

d) provádět manipulaci napružených kmenů, pokud pracovník nemůže zaujmout polohu mimo směr pružení/ musí stát na straně tlaku/.

Doporučené přílohy konkretizující výše uvedené Směrnice pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci




28/2002 Sb. Nařízení vlády

ze dne 10. prosince 2001, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

§ 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru práce prováděné na lesních a nelesních pozemcích při údržbě lesů, parků, sadů, pozemků u pozemních komunikací, v obvodu dráhy, břehových porostů, pěstební práce, ošetřování stromů, těžba, soustřeďování dříví, manipulace, skladování a odvoz dříví, práce ve výškách na stojících stromech,
b) pracovištěm prostor vymezený vedoucím zaměstnancem pro pracovní činnost,

c) ohroženým prostorem prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohrožuje její zdraví a bezpečnost,

d) osamoceným zaměstnancem zaměstnanec, který vykonává práci během pracovní směny na pracovišti sám a bez zajištění soustavného dohledu,

e) dřívím pokácený a odvětvený strom v celé délce, případně sortimenty dříví, které vzniknou při manipulaci nebo jiném zpracování stromu, případně jeho větví,

f) přenosnou řetězovou pilou (dále jen“řetězová pila“) přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je nekonečný pilový řetěz vedený ve vodicí liště ( dále jen !pilový řetěz“) obsluhované jedním zaměstnancem,

g) křovinořezem přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je rotující kotouč, nůž nebo struna,

h) ručním nářadím nářadí používané při práci v lese, jako jsou například ruční pily, sekery, háky, sochory, obracáky a klíny,

i) odvozním prostředkem silniční a zvláštní vozidlo určené a vybavené pro odvoz dříví,

j) mechanizačním prostředkem pracovní nebo dopravní stroj, který je vybaven samostatným motorem, obsluhovaný zaměstnancem a používaný při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

§ 2

(1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem.

(2) Zaměstnanec musí být zaměstnavatelem před zahájením prací se stanovenými pracovními postupy a organizací práce podle odstavce 1 seznámen. Dále musí být seznámen se způsobem zajišťování první pomoci a vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky. Při práci vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem.

(3) Zaměstnavatel vybaví zaměstnance, který vykonává práce s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, obvazovým balíčkem. S ohledem na rizika vykonávané pracovní činnosti, charakter pracoviště a počet zaměstnanců zajistí zaměstnavatel, aby pracoviště bylo vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.
(4) Zaměstnavatel zajistí, aby osamocený zaměstnanec nebo samostatně pracující zaměstnanec přerušil práci, pokud nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce informoval bez zbytečného odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.

§ 3

Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a organizace práce jsou uvedeny v příloze k tomuto zařízení.
§ 4

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

1. místopředseda vlády

a ministr práce a sociálních věcí:

PhDr. Špidla v. r.

Příloha

Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

I. Pěstební práce

1. Při pěstebních pracích je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci
a) přepravovali ruční nářadí s ostřím používané při pěstebních pracích, s nasazeným ochranným krytem na ostří,

b) při práci s křovinořezem dodržovali pokyny výrobce uvedené návodu na používání a nevybavený předepsaným závěsným zařízením,

c) před začátkem a v průběhu práce kontrolovali upevnění řezného nástroje a technický stav,
d) zastavili chod motoru křovinořezem při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší než 50m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti,

e) přepravovali křovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s nasazeným ochranným krytem.

2. Při práci s křovinořezem se za ohrožený prostor považuje kruhová plocha o poloměru 15m, nestanoví-li výrobce křovinořezu jinak.

II. Těžba dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů
1. Při kácení stromů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nepracovali

a) za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení,

b) při poklesu teploty pod – 15° C po celou dobu výkonu práce,

c) za snížené viditelnosti pod dvojnásobnou výšku káceného stromu,

d) na svazcích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví,

e) v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu,

f) při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve vzdálenosti méně než 5 metrů mezi sebou,

g) současně na jednom stromu,

2. Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci nekáceli jiný strom přes strom zavěšený, nelezli na zavěšený strom, neuvolňovali zavěšený strom podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá a neodřezávali zavěšený strom po špalcích.

3. Práci zaměstnanců při těžbě dříví musí zaměstnavatel organizovat tak, aby byla zajištěna jejich kontrola minimálně každých 30 minut v průběhu pracovní směny a aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečně kácení stromů.

4. Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby všichni zaměstnanci, kteří se pohybují v prostoru, kde hrozí nebezpečí zejména pádu větví a stromů, používali ochranné přilby.

5. Při stanovení pracovních postupů kácení stromu musí zaměstnavatel zohlednit zejména    druh dřeviny, průměr a výšku kmene, stáří a zdravotní stav stromu, tvar koruny, charakter pracoviště a klimatické podmínky a povětrnostní situaci a stanovit směr kácení.

6. Před zahájením kácení stromu musí zaměstnavatel zajistit bezpečnou ústupovou cestu šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu tak, aby mohl zaměstnanec, který strom kácí, ustoupit dříve, než strom spadne na zem, současně musí zajistit vyčištění blízkého okolí káceného stromu od překážek a provedení odřezání zesílených kořenových náběhů a odvětvení spodní části stromu maximálně do výšky ramen zaměstnance.
7. Při kácení stromu o průměru na 15 centimetrů na pařezu zaměstnavatel zajistí, aby byl proveden směrový zářez do hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu, výška směrového zářezu se musí rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového zářezu. K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru se ponechá nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm. U stromu do průměru 15 cm na pařezu lze směrový zářez nahradit vodorovným řezem. Proti sevření řetězové pily a k usměrnění stromu do směru pádu se do hlavního řezu vloží vhodná pomůcka, například dřevorubecká lopatka nebo klín.

8. Při zpracování napružených stromů musí být veden první řez na straně tlaku, doříznutí kmene se provádí na straně tahu, přičemž zaměstnanec musí zaujmout polohu mimo směr pružení.

9. Při odvětvování a odkorňování stromu musí být práce prováděny z horní strany svahu nad stromem.

10. Vývraty, polovývraty, podříznuté stojící nebo zavěšené stromy musí být uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený strom ani po vyčerpání všech dostupných možností během pracovní směny, musí být uvolněn nejpozději v průběhu následující pracovní směny. Při uvolňování zavěšeného stromu lze použít některý z následujících způsobů:
a)uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu,

b)otáčení zavěšeného stromu kolem jeho osy,

c)odsunování stromu pákou,

d)uvolnění speciálním stahovákem.

11. Práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracování soustředěných vývratů, polovývratů a polomů, jakož i kácení stromů u pozemních komunikací, v obvodu dráhy a v ochranných pásmech, se musí provádět jen za trvalého odborného dozoru určeného zaměstnavatelem.

12. Ohroženým prostorem při kácení stromu se rozumí kruhová plocha nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu, vyžaduje-li to charakter pracoviště, i méně. Před započetím hlavního řezu a při vlastním kácení stromu až do jeho dopadu na zem se v ohroženém prostoru nesmí nacházet fyzické osoby, které v ohroženém prostoru nekonají práci.

13. Při zpracování polomů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby

a) zaměstnanec nepracoval osamoceně,

b) všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny přednostně,

c) postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu, přičemž se přednostně odstraňovaly zavěšené a polovyvrácené stromy,

d) nakupené vývraty byly zpracovány pouze po vytažení stromu mechanizačním prostředkem,

e) před každým provedením řezu kromě odvětvování měl zaměstnanec připravenu bezpečnou ústupovou cestu,

f) při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením stromu zajištěn proti zvrácení, je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, může být kmen oddělen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně dále. Po oddělení kmene je nutné kořenový koláč vrátit do původní polohy a případně oddělit dále využitelnou oddenkovou část kmene.

14. Při mechanizované těžbě dříví musí být před nasazením mechanizačního prostředku pro těžbu dříví provedena příprava pracoviště tak, aby byly porosty rozčleněny, určen počet a směr vyklizovacích linek pro soustřeďování dříví a odpovídajících manipulačních a skladovacích prostor včetně jejich vyznačení, současně musí být zajištěna stabilita mechanizačního prostředku pro těžbu dříví. Při nasazení více mechanizačních prostředků pro těžbu dříví na jednom pracovišti musí být koordinován jejich provoz.
15. Ohroženým prostorem při použití stroje pro těžbu dříví se rozumí kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu, zvětšení o délku ramene stroje.

III. Práce s řetězovou pilou
1. Při práci s řetězovou pilou je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci

a) neprováděli práce ze žebříku a rozřezávané dříví nepřidržovali rukou nebo nohou,

b) dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy,

c) před začátkem a v průběhu práce podle potřeby kontrolovali stav bezpečnostních prvků řetězové pily, při startování drželi řetězovou pilu za přední rukojeť a přidržovali nohou, pilu měli položenou na pevném podkladu a ověřili si, že se řetěz nedotýká žádného předmětu,

d) zastavovali chod motoru řetězové pily, pokud přecházejí na pracovišti na vzdálenost větší než 150n, pokud podmínkou bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Při přecházení s řetězovou pilou s motorem v chodu musí být zablokován chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu.
2. O stavu řetězové pily a době používání po celou dobu provozu je zaměstnavatel povinen vést evidenci, která obsahuje zejména identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a oprav.

IV. Soustřeďování dříví

1. Při soustřeďování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizace práce a pracovní postupy tak, aby

a) nebyla překročena povolená svahová dostupnost mechanizačního prostředku,

b) byl na skládkách respektován přirozený sklon soustřeďovaného dříví, zaměstnanci nestoupali na soustřeďované dříví a nepřekračovali jej za pohybu,

c) nedocházelo k bezúvazkovému soustřeďování dříví na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví,

d) zaměstnanci se nezdržovali ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem a v prodlouženém směru napnutých lan a neusměrňovali náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu,

e) zaměstnanci se nezdržovali v ohroženém prostoru zvedaného, dopravovaného a odkládaného dříví při jeho soustřeďování vrtulníkem,

f) byl dodržován zákaz vstupu do ohroženého prostoru pracoviště a byly používány bezpečnostní značky a signály a před zahájením soustřeďování dříví byly odstraněny překážky z přibližovacích linek a určeny ohrožené pro jednotlivé pracovní operace, zejména prostory k plnění pohonných hmot a k údržbě používaných zařízení a určen počet a umístění skládek dříví,

g) při soustřeďování dříví vrtulníkem navigoval vrtulník jeden zaměstnanec ze země a další zaměstnanec upevňoval nebo odepínal přepravovaný náklad,
h) na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví a ztráta stability mechanizačního prostředku při provozu, se dříví vyklizovalo lanem pomocí směrové kladky, uvolňování dříví na svahu ručním nářadím musí být prováděno vždy z horní strany svahu nad ležícím stromem,

i) při soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením (dále jen „lanové zařízení“) se navíjecí bubny spouštěly jen na znamení zaměstnance, který dříví připevňuje nebo uvolňuje a přitom se používala stanovená signalizace a zaměstnanec, který dříví připevňuje nebo uvolňuje, sledoval jeho pohyb a přitom se pohyboval tak, aby nedošlo k jeho zasažení uvolněnou kladkou, přetrženým lanem nebo odvalujícím se dřívím. Při zachycení dříví o překážku musí být dán signál k zastavení chodu lanového zařízení.

2. Při soustřeďování dříví koňským potahem musí být úvazek před upevněním nebo sejmutím z dříví odepnut od potahu, aby se vyloučilo možné zranění zaměstnance při náhlém pohybu potahu, zaměstnanec doprovází vlečné dříví v bezpečné vzdálenosti, na svahu z horní strany nad potahem a v zatáčkách musí vést koně z vnitřní strany.

3. Výjimečně, v případech slabých a krátkých sortimentů dříví, se vyklizování a přenášení dříví provádí ručně. Při volném spouštění výřezů ze svahu se v ohroženém prostoru nesmí nacházet, kromě zaměstnanců vykonávající zde práci, jiné fyzické osoby.

V. Manipulace a skladování dříví
1. Při manipulaci a skladování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci
a) na manipulační lince neuváděli zkracovací pilu od řezu, pokud není dříví v klidu a stabilizováno,

b) nerozřezávali překřížené dříví, ručně nemanipulovali při jeho navalování k dopravníku,

c) nepohybovali se po konstrukci nadúrovňových dopravníků a nepřekračovali podélně transportéry za chodu mimo určené přechody,

d) nevstupovali na uskladněné dříví,

e) nevyprošťovali ručně lana navijáku a nepřekračovali je jsou-li v pohybu a nezdržovali se v ohroženém prostoru při rozkulování dříví.

2. Při volném uskladňování dříví na skládce je nezbytné dodržovat takový sklon uskladněného dříví, aby se zabránilo jeho samovolnému pohybu, k zajištění se používají zajišťovací klíny.

3. Při ručním navalování kulatiny nesmí dříví uskladněné dříví přesáhnout výši 1,5m, manipulace se provádí po jednotlivých kusech dříví uložených v jedné vrstvě.

VI. Odvoz dříví
1. Při odvozu dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci

a) neprováděli nakládku na odvozní prostředek nebo vykládku z odvozního prostředku, který není zajištěn proti pohybu a převrácení,

b) nepojížděli s břemenem zavěšeným na hydraulické ruce,

c) nedodržovali se v ohroženém prostoru nakládaného nebo skladovaného dříví,

d) nepřeváželi dříví nezajištěné proti pohybu a vypadnutí z odvozního prostředku.

2. Na ložnou plochu odvozního prostředku se dříví ukládá tak, aby náklad u klanic nepřesahoval více než polovinu obliny kmene a střed nákladu nepřesahoval výšku klanic o více než 35cm. Pro výstup na ložnou plochu musí být odvozní prostředek vybaven žebříky nebo pevně zabudovanými stupadly.
VII. Práce ve výškách
1. Při práci ve výškách na stojících stromech je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci

a) nepracovali v koruně stojícího stromu, pokud nejsou vybaveni pro práci ve výškách. V koruně stojícího stromu smí pracovat pouze jeden zaměstnanec, který musí být zajištěn dalším zaměstnancem stojícím u paty stromu,

b) nepracovali při povětrnostní situaci, kdy dochází k nebezpečnému výkyvu korun stromů,

c) nepracovali při teplotě nižší než – 10° C během pracovní směny.
2. Při práci ve výškách na stojících stromech musí být na pracovišti nejméně dva zaměstnanci, pro výstup do korun stromů se používají zejména bezpečnostní přístroj nebo poutací řemeny a ocelové stupačky.

3. Před zahájením prací musí být zaměstnavatelem vymezen ohrožený prostor a stanovena pravidla signalizace mezi zaměstnancem stojícím na zemi a zaměstnavatelem provádějícím práce ve výškách. Ruční nářadí se do koruny stromu dopravuje pomocí lana, jeho použití zajišťuje k této činnosti určený zaměstnanec.

4. Odřezávání větví koruny stojícího stromu pomocí řetězové pily se provádí zejména z pracovní plošiny nebo za použití jiné speciální techniky určené pro práci ve výškách. Zaměstnanec i řetězová pila musí být při výstupu do koruny stromu, během práce i při sestupu, zajištěni proti pádu samostatnými jistícími prostředky, upevněnými k pracovní plošině nebo ke stromu mimo zónu prováděné práce.

TOS 7 – Zpracování stromů v kalamitě
71- Zásady zpracování kalamity
711 – Soustředěné kalamity, u nichž to stanoví technologický postup (technologická karta), se zpracovávají zásadně podle přesně stanoveného pracovního postupu za trvalého technického dozoru.
712 – THP pověřený trvalým technologickým dozorem může ve výjimečných případech přikázat změnu pracovního postupu, kterou předem zaznamená do služebního deníku.
713- Tam, kde je v pravidlech BHP stanoven trvalý technologický dozor, musí plat pracovníků odpovídat požadavkům bezpečnost práce.

714- Před započetím zpracování kalamity je třeba určit postup práce podle druhu mechanizačního prostředku pro těžbu a roztahování soustředěné kalamity.
715- Určení pořadí zpracování nebezpečných stromů a zpracovávat je vždy od nejvyššího a k nejnižšímu. (nakloněné stromy, zavěšené, zlomy stojící, vývraty a ležící zlomy).
716- Před každým řezem kromě odvětvování je třeba si připravit ústupovou cestu, resp. najít si bezpečný prostor.

72- Stojící zlomy: (kmen s korunou, nebo s korunou nedosahující až na zem). Zpracovávají vždy dva pracovníci, z nichž jeden přetlačuje přetlačnou tyčí.

721-  Hlavní řez se provede podle jednoho ze způsobů- čl. 46 až 464. x)

722- U tlustších zlomů se provede zápich do směrového zářezu pro snadnější přetlačení zlomu do směru pádu.

73-Ležící zlomy: (stromy s korunou dosahující až na zem).
731- Se kácí do strany a následně zpracovávají – viz. čl.5 až 6 TOS.

732- Odvětvení od špičky stromů do výše prsou pracovníka dolů a následné kácení do boku.

733- Odvětvení od špičky stromů do výše prsou pracovníka dolů a zkracování příčnými řezy.

74- Zpracování napružených stromů a kmenů. V případě nakupení takových stromů je nejprve třeba využít všech možností k jejich uvolnění s přednostním využitím mech. prostředků a odstranění napružení jednotlivých stromů.

741- Ke snížení ohrožení pracovníka napruženým stromem lze též postupovat opačně, tj. zpracovávat strom od tenčího konce stromu a postupným zkracováním kmene snižovat napružení.

742- U slabě napružených stromů vedeme první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně pak dořízneme řezem z tahové strany. Řez na tlakové straně je možno podle potřeby i u dalších způsobů provést několika řezy do klínu.
743- U silně napružených stromů provedeme první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně šikmo k ose tak, aby došlo k opření napružené části kmene po doříznutí, aniž by mohlo dojít k vymrštění napruženého kmene. Doříznutí provedeme řezem z tahové strany v pomyslném prodloužení prvního řezu.

744- U extrémně napružených stromů se musí použít kmenový spínač a první řez na tlakové straně do jedné třetiny kmene kolmo k jeho ose. Druhý řez vedeme zápichem kolmo na první řez tak, aby se ho dotýkal jednou stranou a druhé strany se dotýkal řez třetí, který vedeme z tahové strany rovněž jako první řez kolmo na osu stromu. Stejně jako v čl. 743 musí dojít k opření napružené části stromu.

Potřebné nářadí: kmenový spínač

75- Vývraty:

Zpracovávají se po určení nebezpečné zóny, která je dána směrem naklonění kořenového koláče vývratu a jeho velikostí. Při odřezávání vývratu je třeba brát v úvahu směr napružení a stát vždy mimo něj. Koláč je vždy nutno zajistit před odříznutím proti samovolnému pohybu.
​​​​​​​​​​​​………………………………………………………………………………………………

x ) – Směr kácení je u stromů, u nichž je ulomená část spojena s kamenem, vždy do strany od podélné osy zlomené koruny.

Technicko-organizační směrnice pro těžbu dříví (pracovní a technologický postup)

Tyto technicko-organizační směrnice se vztahují k těžbě dříví ručním nářadím a ručními stroji. Pro jedno nebo víceoperační těžební stroje jsou zpracovávány technicko-organizační směrnice zvlášť.

1- Názvosloví
- je uvedené v ČSN 480000 „Názvosloví v lesním hospodářství“, 480004 „Těžba dříví“, 480050 „Základní ustanovení o výřezech, pravidlech a směrnicích o bezpečnosti a hygienické práce v těžbě dříví“ a v normách a právních předpisech s těmito souvisejícími. Speciální výrazy, pojmy a označení:

11 – Způsoby provádění těžby dříví

výroba sortimentů v porostě

12- Výroba výřezů standardních délek

13- Výroba surových kmenů v celých nebo odvozních délkách

12- Dvojí způsob práce řezacího řetězu (dále jen řetězu) ruční motorové pily (dále jen MŘP nebo pila).

21- Nabíhající řetěz zabírá při svém pohybu směrem k motoru pily na spodní straně vodící lišty (dále jen lišty). Opřením opěrky o kmen se ruší působení obvodové síly na ruce. Tento způsob ukazuje největší řeznou výkonnost a nejmenší opotřebení řetězu.

22- Obíhající řetěz pracuje v řetězu při svém pohybu od motoru pily na horní straně lišty. Používá se při vyřezávání směrového zářezu (dříve záseku), čímž se odstraňuje přecházení dřevorubce na druhou stranu kmene, nebo do nové polohy.
13- Odvětvování motorovou pilou se provádí kyvnými pohyby pily okolo jejího opěrného bodu (opěrky) nabíhajícím nebo odbíhajícím řetězem podle tloušťky a umístění větví a kmeni vzhledem postavení dřevorubce.

31- Pořadí umístění větví v přeslenech na kmeni a jejich odříznutí vyžaduje různé pohybové a pracovní návyky podle pracovních situací.
2- Organizace práce a technické zajištění

21-Jednotlivé stromy určené k úmyslné těžbě musí být zřetelně označeny ze strany předpokládaného postupu dřevorubce. U holosečí se vyznačení provede na okrajích seče barevnými pruhy na stromech, které zůstanou po vytěžení seče stát.

22- Směr kácení je určován podle:

21- Směru vyklizování s ohledem na technologii a prostředek.

22- Podmínky ochrany podrostu, mlazin, mysliveckých zařízení apod.

23- terénních podmínek daného pracoviště.

23- Rozsah a způsob zpracování dříví v porostu je stanoven před zahájením těžby.

24- Těžbu provádějí dřevorubci, kteří mají požadovaný stupeň odbornosti podle kvalifikačního katalogu dělnických povolání v lesním hospodářství.

25- U pracovních skupin dvou a vícečlenných musí být jeden z pracovníků určen jako vedoucí.

51- Vedoucí skupiny určuje pro případy své nepřítomnosti na pracovišti průkazně svého zástupce z řad nejzkušenějších pracovníků, který přejímá povinnost a práva vedoucího skupiny.
52- Jmenování vedoucího skupiny, případně jeho zástupce musí být uvedeno průkazně.

53- V případě práce dvou pracovníků při kácení jednoho stromu, je káceč (pracovník s RMŘP) vedoucím a pomocníkem druhý pracovník (zajišťuje pád stromu).

26- Členové skupiny jsou povinni dodržovat příkazy svého vedoucího a používat přidělené nářadí a ochranné pracovní prostředky, které jsou dány směrnicemi pro výdej OOPP.

27- Těžbu dříví organizuje a řídí lesní (mistr), nebo jiný určený pracovník, který vymezí jednotlivcům nebo pracovním skupinám pracoviště a určí podrobně technologický a pracovní postup stanovený technologickou kartou. Seznámení je s traumatologickým plánem a dbá na používání přiděleného nářadí a ochranných pomůcek dle platných směrnic OOPP.

71- Vybavení nářadím a pracovními pomůckami je závislé na tom, zda jde o práci jednotlivce nebo kolektivu (čety), způsobu těžby, atd., přičemž použije pro zvolený prac.postup jen potřebné nářadí a pomůcky:

a) ruční motorová řetězová pila s příslušenstvím (ruční pila),

b) opasek se samonabíjecím pásem ( metrovka), průměrka, háček křída (dřevorubecký háček s křídou), klínek do řetězu, vynášející kleště,

c) dřevorubecká přetlačná lopatka s háčkem na obracení (obracák),

d) klíny do řezu (hydraulický klín),

e) kalač (palička),

f) sekera,

g) obvazový balíček (lékárnička),

h) stahovák zavěšených kmenů,

i) kmenový spínač,

j) škrabák na odkorňování, loupák,

k) štípací klíny.
272- Příslušenství RMŘP obsahuje: kombinovaný klíč, imbusový klíč, seřizovací šroubovák, tlakovou maznici, náhradní svíčku, (startovací šňůru), řetěz na pravidelné střídání,(třetí řetěz a lišta na střídání), vzduchový filtr, měrka opotřebení lišty a řetězky, čištič drážky lišty, kulatý pilník s vodítkem (měrkou), plochý pilník, (měrka na omezovače), nádoba na benzín, nádoba na olej, nálevka, nádobka na praní čističe vzduchu, nádoba na olejovou lázeň řetězů, (nádoba na čistý benzín), nádoba na mazací tuk, atd.

273- Přípdně doplňky.

274- Některé nářadí a pomůcky jsou společné pro více pracovníků (hydraulický klín, stahovák zavěšených stromů, brašna první pomoci, atd.) na jednom pracovišti a jsou umístěny v bedně, maringotce nebo na jiném vhodném místě.

28- Od lesního (mistra) nebo jiného určeného pracovníka přijímá dispozice vedoucí pracovní skupiny, který vymezuje práci jednotlivých členů skupiny, určuje jim pracovní prostor, organizuje jejich součinnost, dbá na plnění a dodržování bezpečnostních předpisů a pravidel po dobu celé pracovní směny.

281- Každý pracovník při těžbě dříví je povinen dbát, aby svou činností neohrožoval sebe, svoje spolupracovníky, další osoby a majetek.

828- Pracovník je povinen dodržovat během pracovní doby nejméně 10 klidových přestávek minimálně po 10 minutách, které musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu směny a při kterých není vystaven působení hluku a vibrací. Maximální doba expozice s JMP je 250 minut, pokud není stanoveno jinak.

29- RMŘP, nářadí a pomůcky musí být v takovém technickém stavu, aby byla zajištěna plynulost, bezpečnost a hygienická práce.

291- Závady a poruchy zjištěné kterýmkoliv pracovníkem, které nemůže sám odstranit, musí být ihned hlášeny nejblíže nadřízenému pracovníku (vedoucímu skupiny, lesnímu, mistrovi) a do doby jejich odstranění se nesmí v práci pokračovat.

3- Organizační uspořádání pracoviště při provádění těžby dříví jednotlivcem
31- Výroba sortimentů: dřevorubec strom pokácí, odvětví, rozměří a zkrátí na stanovené délky, výřezy označí na čele a označí střed jejich délky.

32- Výroba kmenů v celých délkách: dřevorubec strom pokácí, odvětví, odřízne třísku případně zbytky kořenových náběhů, odřízne vršek, případně strom zkrátí na odvozní délku, změří, vyznačí střed délky kmene a zaznamená délku a průměr kmene.

33- Těžba stromů: dřevorubec strom pokácí, dle potřeby upraví s ohledem na odvětvování a odkorňování jinými stroji.

4- Technologický a pracovní postup kácení normálně stojících stromů
41- Vyhledání stromu označeného k těžbě a určení směru kácení.

42- očištění spodní části stojících stromů odvětvením od prsní výšky pracovníka.

43-Stanovení a zabezpečení ústupové cesty v zásadě šikmo nazad.

44- Očištění paty a okolí stromu před kácením včetně ústupové cesty (křoviny, bučen, kořenové náběhy, sníh, aj.)

45- Vyříznutí směrového zářezu. U stromu s průměrem v místě řezu do 15cm se dovoluje nahradit směrový zářez vodorovným řezem.

451- Vodorovný i šikmý řez směrového zářezu se řeže postupným řezem. U stromů silnějších než je účinná délka lišty z více opěrných bodů, nebo zápichem.

46- Způsob provádění hlavního vodorovného řezu je závislý na průměru káceného stromu v místě řezu a účinné délce.

461- Hlavní řez se nesmí nikdy spojit se směrovým zářezem a nedořez musí zůstat v neporušeném stavu kromě zápichu do směrového zářezu, kdy může dojít pouze k porušení středové části nedořezu.

462- U stromů s průměrem menším než účinná délka lišty se provádí hlavní řez nabíhající částí řetězu páčivým pohybem kolem opěrky s ponecháním odpovídajícího nedořezu. V nutných případech je možno provádět řez i odbíhající částí řetězu.
463- U stromů s průměrem od 1 do 2 účinných délek lišty se provádí hlavní řez zápichem lišty do řezu rovnoběžně se směrovým zářezem (asi 10 cm za ním) s ponecháním nedořezu 2 až 4 cm tak, že lišta se nasadí šikmo ve směru směrového zářezu. Po dostatečném vniknutí koncové části lišty (kdy už nehrozí nebezpečí zpětného vržení pily) se vede řez rovnoběžně se směrovým zářezem. Postupně se směrem od nedořezu odřezává zbývající část dřeva, přičemž špička lišty se udržuje trvale ve středu kmene. Po odříznutí jedné poloviny až 2/3 hlavního řezu se kmen zajistí přetlačnou lopatkou nebo tažným klínem.
464- U stromů s průměrem přesahujícím v místě řezu dvě účinné délky lišty se musí ještě před provedením hlavního řezu proříznout střed kmene řezem vedeným směrovým zářezem ve výši hlavního řezu tak hluboko, jak dovolí rozměry směrového zářezu a pily. Řez se provádí proti směru pádu stromu zápichem uprostřed směrového zářezu, buď jako vějířovitý a nebo postupný tak, aby po obou stranách zůstaly krajní tahové boky nedořezu dlouhé nejméně 10 cm. Hlavní řez podle zásad čl. 463 kácení zápichem.

47- Usměrňování pádu stromu

471- K zajištění pádu stromu v určeném směru a zamezení svírání pily v řezu se použije podle potřeby: dřevorubecká lopatka, tažné nebo hydraulické klíny, přetlačná tyč, lano (stahovák stromů, traktor, apod., procesor,aj.

472- U stromů od průměru 35 cm na pni při použití přetlačné lopatky musí být použit zároveň tažný klín (klínování).

48- Po ukončení hlavního řezu a uvedení kmene do pádu pracující ustoupí do bezpečného prostoru.

49- Odstraňování zavěšených stromů se provádí dle pravidel BHP.

50- Úprava oddenkové části stromu se provede ihned po skácení.

501- zarovnání čela stromu.

502- Odstranění zbývajících kořenových náběhů.
503- Upevnění samonavíjecího pásma a odhození lopatky (obracáku) k vrcholu stromu, pokud předpokládá otáčení kmene.

51- pracovní postup při odvětvování RMŘP.

511- Postup a technika odvětvování je závislá na druhu dřeviny, tloušťce a postavení větví. Hmotnost pily má spočívat převážně na kmeni. Do řezu se pila nasazuje s plným plynem a využívá se v maximální míře kyvného pohybu pily v rovině lišty kolem bodu dotyku pily se stromem případně pily a pravé nohy.

Dřevorubec postupuje vždy po levé straně stromu a při řezu nemění polohu pily.

512-Stromy s pravidelnými přesleny tenkých větví se odřezávají podle schématu.

Větev č.1 se odřezává odbíhajícím řetězem ( řezacím). Při přechodu na větev č.2,  která se řeže rovněž odbíhajícím řetězem, musí dřevorubec ukončit levou nohou a pravou překročit tak, aby pila ležela lištou na kmeni. Větev č. 3 řeže nabíhajícím řetězem. Dřevorubec proto udělá levou nohou krok zpět do výchozí polohy a současně pilu přetáčí a opře o levou stranu kmene a pravou nohu. Po odříznutí větve č. 3 se posunutím pila přesune po kmeni k větvi č. 4, kterou dřevorubec odřezává odbíhajícím řetězem, přičemž se pila opírá o kmen a pravou nohu. Při přechodu na větev č. 5 se pila musí dostat do horní části kmene lištou obráceně než při odřezávání větve č. 2 a řeže se rovněž odbíhajícím řetězem. V této poloze musí dřevorubec přehmátnout levou rukou po přední rukojeti a páčku plynu ovládá palcem pravé ruky. Větev č. 6 se odřezává nabíhajícím řetězem po překlopení pily do výchozí polohy. Během přesunu pily na další cyklus, kdy je lišta pily na odvrácené straně kmene, dřevorubec postoupí k dalšímu přeslenu. Překážející větve odstraní tak, že pilu položí na kmen lištou dopředu, přidržuje ji pravou rukou za přední rukojeť a levou rukou odhazuje větve do strany.
513- Stromy a přesleny tlustých větví odvětvujeme tak, že větve zásadně odřezáváme vždy ze strany tahu. Výchozí poloha je nahoře na kmeni a dřevorubec postupně odřezává větve nejdříve na levé a pak na pravé straně kmene. Horní kolmou větev řeže buď při přechodu pily z levé strany na pravou, nebo nakonec.

Při řezání leží pila stále na kmeni a v případě potřeby se opírá o pravou nohu.

514- U větví slabších než 0,5 cm (ve výchovných těžbách) se odvětvuje švihovou metodou. Dřevorubec zaujímá rozkročený postoj na levé straně kmene. S odvětvováním se začíná na levé straně po levé boční části kmene směrem dopředu rychlým pohybem – švihem s přímým tlakem pily se odřežou všechny větve na dosah dřevorubce (odbíhající části řetězu), tj. asi 1,5m. Pak se pila přesune na vrchní stranu kmene, otočí se do vodorovné polohy a odbíhající částí řetězu se odřežou větve směrem k oddenku.
Na pravé straně kmene se odřežou větve odbíhající částí řetězu švihem vpřed směrem od oddenku.
52- Pracovní postup při odvětvování sekerou
521- Sekerou odvětvujeme větve do 8 cm, silnější odřezáváme pilou.

522- Zásadně se odvětvuje na vrchní a odvrácené straně kmene.

523- Tenčí větve odstraňujeme jediným sekem vedeným těsně u kmene směrem od oddenku k vršku, středně tlusté větve nejdříve šikmo nasekneme a potom ve směru tahu odsekneme. Silné větve nejdříve zeslabíme oboustranným zásekem těsně u kmene a potom ve směru tahu odsekneme.

53- Obracení kmene a doodvětvení spodní části jako 51 nebo 52, ale od špice.

531- Obracení se provádí od tenkého konce stromu v celé délce (pokud to hmotnost stromu dovoluje) od vršku pomocí ponechané větve nebo obracákem ve středové části. Při použití obracáku se obracák zvedá směrem ze zdola nahoru od sebe.

532- U tlustých stromů se provede nejprve přeřezání kmene na jednotlivé výřezy, které se obracejí před doodvětvením směrem od vršku a od tenčího konce každého výřezu obracákem nebo dřevorubeckou lopatkou.

533- V případě nutnosti, nebo při práci v komplexní četě se provede doodvětvení kmenů na OM. Znečištěné kmeny se doodvětvují sekerou.

534- Při doodvětvení kmene se musí být pohybující se řetěz nebo sekera na opačné straně kmene než pracovník, proto se kmen točí tak, aby větve byly na pravé straně vzhledem k postupu pracovníka.
54- Rozměření kmene.

541- Délka kmene nebo výřezu se měří samonabíjecím pásmem, nebo jinou vhodnou pomůckou. Průměr se měří průměrkou, nebo jinou schválenou pomůckou.

55- Krácení kmenů: lze provádět řezem shora, zdola nebo zápichem. Volba řezu je závislá na poloze tlakové strany kmene a z té strany se vždy začíná.

551- Krácení shora: provede se nasazením opěrky pily tak, aby se řez uskutečnil nabíhající řetězu pohybem lišty směrem dolů. U tlustších kmenů se provádí více řezy.

552- Krácení od spodu: se provádí odbíhající částí řetězu.

553- Krácení zápichem.

554-Krácení napružených stromů se provádí podle čl. pravidel BHP a zpracování napružených stromů. Viz. čl. 74 - TOS.

56-Popisování kmenů a výřezů.

57-Odkorňování.

571- Kmen odkorňujeme směrem od oddenku k vršku (krajní oddenkovou část napřed směrem k čelu), přičemž odkorňovač odstraňuje kůru na svrchní a bližší boční straně (levé) a po jeho otočení pak odkorní zbývající část (vše obdobné jako u odvětvování).

572- Kůra a tenčí borka se odstraňuje škrabákem, tlustá borka sekerou.

573- Přikřesání: odstranění kůry v pruzích (do 10 cm průměru kmene dvěma pásy, při průměru nad 10 cm třemi a více pásy) provádíme škrabákem, pořízem nebo sekerou.

574- Škrabání do hněda: nejčastější způsob, na kmenu zůstane ještě spodní vrstva kůry a lýka, které na vzduchu hnědnou.

575- Čištění do běla: dřevo zbavíme úplně kůry a lýka pomocí pořízu, škrabáku nebo sekery.

58- Práce dřevorubce v návaznosti na soustřeďování dříví:

Pokud je spojena operace kácení a odvětvování se soustřeďováním dříví, provádí dřevorubec zpravidla další práce.

581- Rozmisťování a poutání úvazků na kmenech.

582- Signalizace řidiči soustřeďovacího prostředku k zajištění bezpečné vzdálenosti od místa kácení.

583- Doplňky.

6- Technologický a pracovní postup při zvláštních způsobech kácení

61- Kácení stromů nakloněných ve směru pádu.

611- Při kácení stromů s vychýleným těžištěm do zvoleného směru pádu se provede směrový zářez, potom se zápichem prořízne střední část stromu a na straně tahu se ponechá nedořez, který se prořízne nakonec. Šířka ponechaného nedořezu je závislá na hmotnosti, zdravotním stavu a stupni vychýlení stromu.

612- U stromů nakloněných ve směru pádu stromu je časté nebezpečí vytržení dlouhé třísky. Tomu lze zabránit bělovými řezy vedenými pod hlavním řezem šikmo po stranách nedořezu. Potřebné nářadí: kmenový spínač.

62- Kácení stromů nakloněných proti zvolenému směru pádu stromu.

621- U stromů tlustších než je účinná délka lišty se nejprve provede hlavní řez zápichem při současném klínování nejméně dvěma klíny. Potom se provádí směrový řez postupně střídavými vodorovnými a šikmými řezy za současného klínování, přičemž vždy musí zůstat neporušený nedořez.

622- U stromů s průměrem do užitné délky lišty se po vyříznutí směrového zářezu provede 1. část hlavního řezu zápichem do hloubky ½ až 2/3 průměru kmene a vyříznutím proti směru pádu stromu, přičemž musí zůstat nedořez 2 – 4cm. Po vložení lopatky nebo tažných klínů do řezu se provede 2. část hlavního řezu postupným řezem z opačné strany, šikmo tak, aby špička lišty byla pod úrovní lopatky nebo klínů, přičemž opět musí zůstat nedořez 2 – 4cm. Po vyjmutí pily z řezu se kmen přetlačí.
623- U stromů bočně vychýlených od určeného směru pádu se postupuje obdobně jako u čl. 621 nebo 622 podle průměru stromu s tím, že na straně tahu se ponechá širší nedořez. Provedení hlavního řezu se začíná na straně tlaku a včas se nasadí přetlačená lopatka nebo tažné klíny do řezu. Potřebné nářadí: tažné klíny do řezu, palička nebo kalač, přetlačná tyč.

63- Kácení vyhnilých stromů

631- V zásadě bude použít postup dle čl. 463 – Kácení zápichem se zvýrazněním ponechání nedořežu ve zdravé běli. x)

Doporučené nářadí: tažné klíny, přetlačná tyč, kalač nebo palička, kmenový spínač.

64- Kácení dvojáků a srostlých stromů.

641- Kácení zároveň dle čl. 463 – zápichem při současném použití kmenového spínače a tažných klínů do řezu.

642- Kácení jednotlivých stromů samostatnými řezy ve směru naklonění dle čl.61.

65- Kácení na prudkých svazích.

651- Použije se běžně používaných způsobů kácení s užitím spodního směrového zářezu rovně nebo šikmo po svahu, přičemž hlavní řez se vede nad rovinou vodorovného řezu směrového zářezu.

Technicko-organizační směrnice (pracovní a technologický postup) pro soustřeďování dříví potahem
1.
 
Názvosloví

1.1. 
Názvy používané v těchto směrnicích

2. 

Vlivy
-na způsob a produktivitu práce mají vliv:

2.1. 
Roční období a počasí

2.2. 
Terén

2.2.1. 
Sklonitost

2.2.2. 
Členitost

2.2.3.
Povrch

2.3. 
Dřevina, hmotnost, sortiment, stupeň odkornění a proschnutí

2.4.
Druh těžby

2.5. 
Druh koncentrace hmoty

2.6.
Lesopěstební hlediska

2.7.
Použitý prostředek

3.

Uspořádání pracoviště
3.1.
Dříví se soustřeďuje po předem určených linkách a určených směrech podle projektu technologické přípravy pracoviště. Přibližovací linky a určené směry musí odpovídat požadavkům bezpečného prostoru.
Kontrolu provede před započetím práce obsluha potahu.
4.
Základní technologie
- podle způsobu výroby dříví se rozlišuje:
4.1.
Soustřeďování sortimentů vyrobených při pni
4.2.
Soustřeďování výřezů standardních délek

4.3.
Soustřeďování surových kmenů v celých nebo odvozních délkách

4.4.
Soustřeďování rovnaného dříví

5.

Pracovníci
5.1.
Soustřeďovat dříví potahy mohou pouze muži starší 18-ti let, tělesně i duševně způsobilí, zaškolení a přezkoušení z předpisů BOZP a předpisů dopravních.

5.2.
Obsluhu potahu tvoří jeden nebo dva pracovníci. Jednotlivci musí pracovat v blízkosti jiné skupiny nebo pracovníka tak, aby byla možná vzájemná kontrola jejich bezpečnosti nejméně jednou za 30 minut.


Povinnost vzájemné kontroly musí být pracovníkům uložena na pracovním příkaze.

6.
Technické vybavení

K soustřeďování dříví potahy používají

6.1. Prostředky vhodného typu (podvozek, saně, potahový vůz)

6.2. Pomocné nářadí

- řetězové nebo lanové úvazky

- páčidlo nebo skoblice
- sekera

- pila

- otevírací kladka s ochranným pásmem a ocelové lano potřebné délky

6.3.

Vybavení se řídí pracovními podmínkami a počtem pracovníků. Každý pracovník musí být vybaven podle regulativu OOPP. Pracovní skupina musí být vybavena lékárničkou a každý pracovník musí mít kapesní obvazový balíček.

6.4.1.
Prostředky používané k dopravě na pracovišti a soustřeďování, jejich vybavení, příslušenství a pomocné nářadí, dále kování a postoje koní musí být v řádném technickém stavu. Aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost práce a koním nebyly způsobeny odřeniny a otlaky. Postrojování koní do nevyhovujících postrojů je zakázáno.

6.4.2.
Vůz musí být při zapřáhání koní zabrzděn. Postraňky lze zapnout až po zapnutí držáků na koni. Zapřažení koně nesmí být ponechání bez dozoru dospělé osoby.

6.5.
Vybavení potahových vozů musí odpovídat příslušným předpisům.

Pracovní postup
1. Podle podmínek soustřeďování lze použít tyto kombinace soustřeďovacích prostředků:

- potah – traktor

- potah – lanové dopravní zařízení

- potah – ruční spouštění

Při prvních dvou kombinacích obstarávají vyklízení dříví z porostu koně, při poslední

kombinaci zajišťuje potah další soustřeďování ručně spouštěného dříví.

Při soustřeďování kmenového dříví za vhodných podmínek (např. menší hmotnost, menší 
vzdálenost, atd.) se potah rozpřáhá a každý z obou pracovníků pracuje na témž pracovišti 
samostatně.

V porostech, kde se současně těží dříví, se zakazuje s potahem pracovat na menší vzdálenost 

k místu těžby, nežli je dvojnásobná délka stromu. Potahy nesmí pracovat na svazích,
kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví

7.4. Obsluha potahu nesmí chodit těsně při vlečném nákladu. Při vlečení nákladu po 

vrstevnici musí obsluha vést potah z horní strany, v záhybech musí vést potah

z vnitřní strany oblouku. Při vlečení dříví se zakazuje stoupat na náklad

nebo ho za jízdy překračovat.

7.5.
       Kmeny uvázlé na překážkách se musí uvolnit pootočením úvazků pomocí ručního
                   nářadí, případně přepřáhnutím.

7.6.1.
       K soustřeďování dříví se zakazuje používat mladé, nevycvičené a lekavé koně.
       Mladí koně (zpravidla do 3 let) se mohou používat je při výcviku pod vedením
       zkušené obsluhy.

7.6.2.
       Koně se zlozvyky, které by ohrožovaly bezpečnost kočího a okolí, se nesmí
       používat a musí být vyřazeni.

7.6.3.
       Koně ve stáji musí být odděleni pohyblivou nebo pevnou přepážkou a pevně
       uvázány za stájovou ohlávku, zpravidla dvěma vazáky.

7.6.4.
       Koně kopaví a kousaví musí být označeny výstražným znamením, a to i mimo
       stáj. Kůň kousavý mimo stáj musí být opatřen náhubkem.

7.6.5.
       Při čištění koně musí stát kočí (závozník) po boku koně, který musí být uvázán.
       K čistění koně není dovoleno používat hřbílku, hřbílku lze používat jen
       k odstranění prachu a nečistoty z kartáče.

7.6.6.
       Před postrojením koně je kočí povinen koně nejdříve nauzdit a pak postrojit.

7.6.7.
       Při vyvádění a vedení koně musí jít kočí zpravidla po jeho levé straně
       a nesmí připustit, aby opratě nebo postraňky byly vláčeny po zemi.

7.6.8.
       Omotávání opratí kolem ruky nebo těla při vedení nebo řízení koně je zakázáno.

7.6.9.
       Při delším stání zapřažených koní nebo jejich krmení v pracovních přestávkách

       na pracovišti, musí být zajištění vypnutím zevních postraňků a musí být
       pod stálým dozorem.
7.6.10.        Kovat koně smí jen zkušený kovář, za účasti kočího, při kování koně musí dbát,
       aby nebyla ohrožena bezpečnost jeho ani ostatních přítomných osob.

7.6.11.
       Neklidného koně může kovář kovat hen tehdy, je-li kůň při kování držen dalším
       pracovníkem. Při kování koně kousavého nebo kopavého musí kočí předem
       kováře na tuto vlastnost upozornit. Koně zlé lze kovat zásadně jen v kovářské
       kleci.

7.6.12.
       Ozuby ostré na podkovách používané v zimě, je nutné ihned po příchodu koně
       do stáje odšroubovat a nahradit je krátkými tupými ozuby.

7.6.13.
       V letním období musí být koně pracující v terénu zamořené hmyzem (komáry,
        mouchami, ovády, apod.) opatřeny čabrakami (sítěmi), a nebo ošetřeny
        chemickými prostředky k ochraně proti bodavému hmyzu.

7.6.14.
        Ocasy a hřívy u koní nesmí být neúměrně zkracovány, kromě případů
        odůvodněných léčebnými zákroky.

7.6.15.
        K tahu lze používat jen koní, kteří při výkonnostních zkouškách prokázali
        spolehlivost v tahu a dobré charakterové vlastnosti.

7.7.
        Soustřeďování kmenového dříví.
7.7.1.
        Soustřeďování kmenového dříví pozůstává


        - z dopravy prostředků a pomocného nářadí ke kmeni


        - z výběru kmene, upevnění úvazku a přitáhnutí potahu


        - z vytahování, přibližování


        - z uložení kmenů na odvozním místě


        - z cesty zpět

7.8.
        Soustřeďování vlečením na úvazku


        - tímto způsobem se kmeny vlečou tenkým nebo silným koncem napřed podle
        velikosti sklonu, povrchu terénu a povětrnostních podmínek


        - po příjezdu na pracoviště upne obsluha úvazek na kmen 0,5m od konce bližšího
        k přibližovací dráze a pak zapne na váhy, popř. na rozporku


        - při vlečení více kmenů najednou, vytáhnou se jednotlivé kmeny na jedno místo,
        na kmeny se upevní úvazky a zapnou se do oka vah, případně rozporky

7.9.
        Soustřeďování vlečením na podvozku, voze, saních


        - nejdříve se kmeny vyklízejí k dráze vlečením tak, aby oddenky byly
        na vyvýšeném místě nebo na podkladech


        - oddenky se uloží na oplen podvozku nebo sní a upnou řetězy oplenu

                    - vyžadují-li to podmínky, může být jako brzda připojen řetězem další náklad,
        který se vleče bez jakýchkoliv pomůcek.

7.10.
        Rovnaté dříví

7.10.1.
        Soustřeďování rovnatého dříví sestává


        - z dopravy prostředků a nářadí k hraní
        - z ukládání polen na řetěz nebo prostředek a upnutí řetězu
        - z vyklízení, přibližování nebo vyvážení dříví


        - z uložení dříví do hrání


        - z cesty zpět

7.10.2.
        Soustřeďování dříví v řetězech se používá výhradně v takových podmínkách,
        které vylučují použití jiného způsobu.

7.10.3.
        Soustřeďování rovnatého dříví na vozech nebo saních


        -na vůz nebo saně se rovnoměrně dříví ukládá mezi klanice a náklad se stáhne
        řetězem – vyžadují-li to podmínky, může se jako brzda připojit řetězem další
        náklad, který se vleče bez jakýchkoliv pomůcek.

7.10.4.
        Při nakládání na vůz musí být opratě připevněny tak, aby byly snadno
        dosažitelné. Při popojíždění vozu s nákladem lze s vozem popojet jen po
        předchozím dorozumění s pracovníkem, který je na voze. Při popojíždění vozu
        nesmí pracovník na voze stát.

7.11.
        Ukládání dříví na skládkách

7.11.1.
        Místo a způsob ukládání soustředěného dříví se řídí následnou pracovní operaci,
        určuje ho organizace.

7.11.2.
        Po příjezdu potahu na skládku odepne obsluha úvazky a potáhnutím je uvolní.

7.11.3.
        Při soustřeďování rovnaného dříví na odvozní místo se dříví ukládá do hrání na
        podklady, případně se současně třídí. Výška hromad skládaného dříví nesmí
        přesahovat 2m.
7.11.4.
        Po odepnutí a uvolnění úvazků se dříví navaluje ručně, případně pomocí lana a
        kladky na podklady zpravidla silnějším koncem ve směru od vozu, přičemž
        hromada je zalícovaná tak, aby čela nepřesahovala plus-mínus 50cm.

7.11.5.
        Dříví uložené na hromadě, musí být zabezpečeno proti sesunu.

Soustřeďování traktory – další opatření

- Řidič odpovídá za bezpečnost v pracovním/operačním/ prostoru stroje nebo zařízení, které
obsluhuje. Pokud nemůže vidět do celého pracovního prostoru, řídí se smluvenými signály.
- Každý pracovník, který zpozoruje nebo zjistí nebezpečí, ohrožení nebo závadu, je povinen dát výstrahu nebo signál v zastavení práce. Jakýkoliv nezřetelný signál znamená stát.

- a) Při jízdě a práci v terénu se musí traktorista poutat bezpečnostními pásy u traktorů takto vybavených výrobcem. Hrozí-li nebezpečí převrácení, nesmí se traktorista odpoutávat, pokud se stroj pohybuje.
  b) V kabině traktoru se nesmí převážet volně uložené nářadí.

  c) Při práci v terénu nesmí být v kabině traktoru převáženy další osoby.

  d) Přeprava osob mimo kabinu traktoru nebo nákladu je nepřípustná.

- Při zácviku obsluhy traktoru v terénu musí být instruktor se zacvičovaným pracovníkem, ve spojení, např. radiostanicí.

- Při zhoršení adhezních podmínkách musí být na traktoru namontovány protiskluzné řetězy nebo polopány.

-Před opuštěnín stroje musí řidič zajistit stroj proti pohybu/např. spustit radlici, drapák, položit nebo opřít hydraulickou ruku/, zabrzdit jej a zabezpečit proti zneužití.

- Používané lano nesmí být poškozené.

- Při práci s navijákem řízeným radiostanicí smí traktor pracovat jen ve vymezeném prostoru. Traktorista je povinen dodržovat pokyny závodového operátora, směrnice pro provaz radiostanice a musí mít k obsluze radiostanice příslušné oprávnění.

- Velikost nákladů a způsob jeho zavěšení nesmí ohrožovat stabilitu a řiditelnost traktoru.

Technicko – organizační směrnice pro soustřeďování dříví traktory
1.
Názvosloví a používané názvy

V této směrnici jsou použity názvy obsažené v ČSN 4800000, ČSN 4800004.

2.
Technické vybavení
2.1.
Každý prostředek pracující v soustřeďování dříví musí odpovídat včetně výstroje:
- směrnicím bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci


- požadavkům zvolené technologie


- musí mít základní vybavení pro práci v soustřeďování dříví (zpravidla naviják, rampovací vzpěru nebo radlici, hydraulickou ruku, drapák, apod.)


- musí mít pomocné vybavení a nářadí podle požadavků zvolené technologie (zpravidla sadu řetězových nebo lanových úvazků, kladky a ochranné límce k zavěšení kladek, podvlékací hák, sekeru, sochor a běžné montážní nářadí)


- nářadí a vybavení traktoru přepravované v kabině musí být na určených místech a upoutáno nebo jinak upevněno


- osobní věci osádky musí být uloženy tak, aby nebránily řidiči v pohybu a výhledu

2.2.
Pomůcky a zařízení používané pro pomocné, montážní a vyprošťovací práce musí odpovídat silám, které mohou při těchto pracech vzniknout.

2.3.
Ke strojům a zařízením musí být dodána původní dokumentace obsahující základní technické a technologické charakteristiky pro správnou a bezpečnou volbu nasazení, návody k obsluze, údržbě, montáži, kontrole, seřizování a opravám. Tato dokumentace musí být udržována v kompletním stavu a musí být pracovníkům podle potřeby k dispozici.

3.
Pracovníci
3.1.
Pracovníci v soustřeďování dříví musí být vybaveni předepsanými ochrannými prostředky a pomůckami podle platného regulativu MLVH, které jsou povinni užívat podle druhu práce a charakteru pracoviště. Musí mít kapesní obvazový balíček, v traktoru lékárničku.

3.2.
Každá pracovní skupina musí mít svého vedoucího.

3.3.
Pracovník je povinen vykonávat a přikázanou práci určeným postupem, v určeném čase, dodržovat předepsané přestávky a všeobecná i místní bezpečnostní pravidla.

3.4.
Pracovník je povinen práci přerušit, zhorší-li se jeho zdravotní stav nebo způsobilost natolik, že není zaručena bezpečnost jeho, spolupracovníků.
4.
Počet pracovníků
4.1.
Soustřeďování dříví prostředkem s jednočlennou osádkou je dovoleno při splnění nejméně jednoho z těchto požadavků:
-pracovní seskupení více prostředků na jednom pracovišti,
-práce v komplexní četě, kde těžba a soustřeďování dříví na sebe bezprostředně navazují – dohled druhou osobou.

4.2.
při práci v komplexní četě se mohou na operaci soustřeďování podílet členové skupiny pracující v těžbě a při manipulaci. Podobně se může osádka traktoru podílet na některých částech operací při těžbě a manipulaci, pokud má příslušné oprávnění.

5.
Uspořádání pracoviště
5.1.
Dříví z porostů se přibližuje po linkách a prostorech v určených směrech připravených v rámci technologické přípravy pracovišť. Linky se viditelně označí a podle potřeby upraví (např. úrovňovým kácením stromů, odstraněním překážek, úpravou míst pro otáčení a vybudování skládek). Přibližovací linky a určené směry musí odpovídat požadavkům bezpečného provozu pro použitý typ prostředku.

Kontrolu provede před započetím práce obsluha přibližovacího prostředku. Místa, kde hrozí boční sesunutí vlečného dříví, musí být zajištěna odrazníky.

5.2. Organizace je povinna stanovit rozměry a formu přibližované dřevní suroviny s ohledem na technické možnosti soustřeďovacího prostředku.

5.3. Nejvyšší procento sklonitosti přibližovací linky nebo určených směrů na plochách, na kterých může traktor pracovat, se řídí typem prostředků a stavem povrchu přibližovací linky. Soustřeďování dříví na svazích se zakazuje, není-li traktor spolehlivě ovladatelný. V terénech s možností samovolného pohybu dříví se zakazuje přibližování tenkým koncem vpřed.

5.4. Před zahájením práce se osádka prostředku seznámí se svěřeným pracovištěm. Prohlídky se zúčastní THP, který předává pracoviště, který osádku seznámí s technologií, pracovním postupem, směrnicemi BOZ (s aplikací na konkrétní pracoviště), případně ve složitých případech předá osádce grafický příkaz (schéma přibližovacích linek).
5.5. Pro práci v blízkosti elektrovodů platí ČSN 343100 a vládní nařízení č. 80/1975 Sb. Pracovník je povinen práci přerušit, změnily-li se pracovní podmínky natolik, že není zaručena bezpečnost jeho, spolupracovníků, hrozí-li jiné nebezpečí nebo zjistí-li závady v ohroženém prostoru. Takový případ musí neprodleně hlásit nadřízenému.

6. Práce zahajovací, ukončovací, pomocné, údržba a opravy
6.1       Pracovník musí před zahájením práce zkontrolovat neporušenost a funkci přidělených
      strojů a zařízení a úplnost místních bezpečnostních opatření. Při zjištění závad nesmí
      být práce zahájena.
6.2.
Řidič-strojník je povinen udržovat stroj a zařízení v úplném a technicky způsobilém
            stavu podle pokynů výrobce. Každou závadu musí hlásit nadřízenému. Práci se
            strojem a zařízením, na němž vznikla závada ohrožující bezpečnost osob nebo okolí,
            nebo která by dalším provozem způsobila další škody na stroji, musí přerušit práci.
            Práci musí přerušit také, vytéká-li ze stroje olej nebo palivo. O přerušení práce, která
            ohrozí plynulost operace nebo zaviní prostoj, musí neprodleně informovat
            nadřízeného.

6.3.
Opravy pohybujících se dílů smí pracovník provádět jen při zastaveném motoru a
            odlehčeném tlaku nebo tahu. Stroj musí být po dobu opravy zajištěn proti náhodnému
            samovolnému pohybu.

6.4.
Pracovník musí na stroji a zařízení provádět jen takové seřízení a opravy, pro které má
            kvalifikaci, oprávnění a potřebné vybavení. Při opravách musí zabránit znečištění
            okolí ropnými produkty.

6.5.
Pohonné hmoty se smí doplňovat jen při zastavení motoru a vypnutém zapalování. Po
           dobu doplňování pohonných hmot nesmí být ve vzdálenosti do 10m otevřený oheň.
           Pohonné hmoty nesmí vytékat na zem.

6.6.
Řidič-strojník musí po ukončení práce zajistit stroj nebo zařízení proti možnému
            zneužití a proti náhodné manipulaci osobami neznalými. Způsob zajištění určuje
            výrobce.

7. 
Pracovní postup při soustřeďování dříví


Pracovní postup při soustřeďování dříví sestává:

- z vyklizování dříví z porostu


- ze sestavení nákladu


- z přibližování dříví (vlečením po zemi, v polozávěsu) k odvoznímu místu


- z uložení dříví na skládce

7.1.
Soustřeďování dříví pomocí lan a úvazků


Při připojování úvazku k lanu musí pracovník stát tak, aby při náhodném předčasném
            navíjení nemohl být zasažen poutaným kmenem. Ruce a prsty nesmí vkládat do ok
            nebo mezi úvazek, lano a poutaný kmen.


Lano musí být vytaženo nejméně o 1m navíc. Při maximálním vytažení lana musí
            zůstat na bubnu navijáku nejméně 3 závity lana.


Podle potřeby se používá kladka:


- směrová, upevňuje se na strom, na pařez, apod.


- vysoká, upevňuje se do potřebné výšky na strom


- silová, upevňuje se k úvazku taženého břemene


Montují-li se kladky na stromy, které nejsou určeny k těžbě, používá se ochranných
            límců, nebo obdobného zařízení k ochraně lesa.


Po dobu navíjení je zakázána manipulace s lany, úvazky, kladkami a nákladem.
            Zakazuje se usměrňování lana nebo nákladu ručně nebo ručním nářadím. Manipulace
            s lanem, kladkami, úvazky a nákladem se povoluje při uvolněném tažném lanu,
            vytaženém o 1m.

Zakazuje se uvolňování zapříčeného nebo přimrzlého dříví nárazy strojem nebo trhání
            lanem. Uvolnění musí být provedeno plynulým tahem, tlakem nebo zvedáním.

Vyklizování dřeva

Vyklizování dřeva traktory s dvoučlennou osádkou

Vlastní vyklizování dříví se dělí podle počtu současně vyklizovaných kmenů na:

- vyklizování jednotlivých kusů

- vyklizování sběrným způsobem

7.1.1.
Vyklizování jednotlivých kusů


Traktorista postaví traktor na přibližovací lince tak, aby z jednoho postavení
            bezeškodně vyklidil co nejvyšší počet kusů a umožnil rychlou a bezpečnou práci
            lanem, dále zajistí traktor proti nežádoucímu pohybu brzdou a rampovací vzpěrou,
            štítem, případně poutáním a uvolnění lana. Kde nemohou být tyto podmínky splněny
            při přímém tahu lana, musí být použita směrová kladka. Závozník vezme úvazek,
            vytahuje tažné lano ke kusu, který má být vyklizován. Obepne jej úvazkem a připne
            ho na lano, odstoupí do bezpečného místa a před případnou překážkou dá řidiči včas
            znamení k zastavení navíjení lana. Po usměrnění kusu přepnutí úvazku, vložením
            směrové kladky, odvalením sochorem, apod.) pokračuje navíjení. Po vyklizení dá
            závozník řidiči znamení k zastavení navíjení a uvolnění lana, odepne úvazek, vytahuje
            lano zpět k dalšímu kusu a postup se opakuje. Podle potřeby pomáhá traktorista při
            vytahování lana.

7.1.2. Vyklizování dřeva sběrným způsobem
Sběrný způsob vyklizování je charakterizován tím, že lanem navijáku, které je provlečeno oky (kluzáky) více úvazků, vyklidí se na jeden zátah větší počet kusů, případně se sestaví celý náklad. Kusy mohou být rozmístěny po celé délce lana, které nemusí být vedeno v přímce. Traktorista zajistí traktor a uvolní lano.

Závozník (zapínač) vezme potřebný počet úvazků a lano a postupuje středem prostoru budoucího vyklizování. Postupuje až k poslednímu kusu, na který uváže úvazek a upevní na kluzák tažného lana.

7.1.1.
Též účelné měnit pořadí vyklizovaných kusů. Není-li náklad sestaven na jeden zátah,
            lze další kusy připnout na konec uvolněného lana nebo úsek mezi traktorem a
            nákladem. Po zapojení posledního úvazku ustoupí závozník do bezpečné vzdálenosti a
            dá pokyn řidiči k navíjení. Závozník zpravidla zůstává v porostu a připravuje další
            náklad.
7.2.
Vyklizování dříví traktorem s jednočlennou osádkou



Vyklizování dříví jednočlennou osádkou se dělí podle počtu současně vyklizovaných
            kmenů, viz. 7.1. a podle způsobu ovládání navijáku na:


- vyklizování s mechanickým ovládáním navijáku


- vyklizování s dálkovým ovládáním navijáku (radio soupravou nebo kabelem)

7.2.1.
Vyklizování jednotlivých kusů s mechanickým ovládáním navijáku:


Řidič zajistí traktor, uvolní lano navijáku, vypne náhon navijáku, vystoupí z kabiny,
            určí směr vyklizování, vynese k vyhlédnutým kusům úvazky a lano navijáku. Kusy
            uváže a úvazky zapne na lano navijáku.


Odejde k traktoru a vstoupí do kabiny, kde uvede v činnost naviják. V případě
            vzpříčení kusu za překážku musí povolit lano navijáku, vypnout náhon navijáku,
            vystoupit z kabiny a přepnutím nebo otočením úvazku, vložením konce úvazku mezi
            čelo a překážku, umístěním směrové či použitím silové kladky, sochoru apod. uvolnit
            kus. Vrátí se zpět a pokračuje ve vyklizování. Po vyklizení kusu se postup opakuje.

7.2.2.
Vyklizování sběrným způsobem s mechanickým ovládáním navijáku:

Sběrný způsob vyklizování jednočlennou osádkou se provádí stejně jako je popsáno
            v č. 7.1.2. Práci závozníka s lanem a úvazky provádí sám řidič traktoru, který současně
            obsahuje i naviják traktoru stejně, jako při vyklizování jednotlivých kusů 
            (viz. čl. 7.2.1.).
7.2.3
Dálkové ovládání navijáku:


Při dálkovém ovládání navijáku je nutno zajistit traktor dle čl. 7.1.1. Před vystoupením
            z kabiny řidič uvede soupravu dálkového ovládání do pohotovostního stavu a uvolní
            lano navijáku. Při vlastním vyklizování zaujme řidič bezpečné postavení, ze kterého
            může sledovat vyklizovaný náklad.

7.2.3.1.
Před zahájením práce
s dálkově řízeným navijákem musí řidič provést kontrolu servozařízení navijáku a dálkového řízení navijáku podle pokynů výrobce. Zvláště musí provést:


- kontrolu funkce sevozařízení navijáku při vypnutém pohonu

- kontrolu servozařízení navijáku pod zatížením z místa řidiče


- kontrolu dálkového řízení navijáku s nezatíženým lanem

7.2.3.2.
Při práci s dálkové řízeným navijákem musí řidič:


- před zaklesnutím úvazku nebo jinou manipulací s lanem vytáhnout nejdříve alespoň 2m lana navíc – při postupném sestavování nákladu do svazku na jednom úvazku připojeném k lanu před manipulací s úvazkem vytáhnout 2m lana navíc a vypnout vypínač vysílací stanice.


Při manipulaci s úvazkem nesmí vložit ruku nebo prsty mezi náklad a úvazek, nebo do háku úvazku.

7.2.3.3.
Při přerušení práce s dálkové řízeným navijákem musí řidič vypnout hlavní vypínač dálkového řízení.

7.3.
Vyklizování dříví při práci v komplexních četách

7.3.1.
V komplexních četách spolupracují při vyklizování dříví dřevorubci, kteří spolu s řidičem provádějí podle podmínek pracoviště některé z úkonů:


- roznášení úvazků k jednotlivým kusům a jejich poutání


- vytahování lana z navijáku a jeho spojení s úvazky


- signalizaci traktoristovi


- usměrňování kusů během vyklizování

7.3.2.
Řidič soustřeďovacího prostředku je povinen vyčkat v bezpečné vzdálenosti podle podmínek nejméně na dvojnásobnou výšku káceného stromu (od místa kácení stromu) na znamení dřevorubce, na základě kterého smí pokračovat v jízdě k místu vyklizování.

7.3.3.
V případech, kdy dřevorubec nemůže zajistit kácení stromu do požadovaného směru, lze k nasměrování stromu stejně tak, jako pro uvolnění zavěšeného stromu využít lana navijáku soustřeďovacího prostředku a směrové kladky. Traktor musí umístit tak, aby nebyl ohrožen padajícím stromem.
8.
Sestavení nákladu
8.1.
Velkost nákladu se řídí hmotností a délkou vlečného dříví, povrchem, směrem a sklonem dráhy, typem soustřeďovacího prostředku, apod.

8.2.
Závozník zavěsí úvazky s upoutanými kusy na lano navijáku, ustoupí do bezpečné vzdálenosti a dá traktoristovi znamení k navíjení. Traktorista uvede v činnost naviják, přitáhne upoutané kusy do blízkosti štítu, kozlíku, navijáku na vzdálenost, která zaručuje plynulé a bezpečné vlečení nákladu po přibližovací dráze.

8.3.
U traktoru s jednočlennou osádkou provádí sestavení nákladu traktorista dle č.8.2.

9.
Přibližování dříví
9.1.
Náklad v polozávěsu se zvedá jen tak vysoko, aby jeho spodní okraj nebyl nad terénem.

9.2.
Hrozí-li ohrožení stability soustřeďovacího prostředku (sklon terénu, přejíždění překážek, jízda zatáčkami, apod.), je nutno okamžitě zavěšený náklad uvolnit. Soustřeďovací prostředek se přemístí na bezpečné místo a náklad se přitáhne lanem navijáku. Stejně se postupuje i v případě, kdy soustřeďovací prostředek v obtížném terénu uvázne.

10.
Uložení dříví na skládce
10.1.
Pop příjezdu na odvozní místo traktorista uvolní zavěšený náklad, vystoupí z kabiny a rozepne úvazky.
10.2.
U traktorů s dálkově ovládaným navijákem traktorista uvolní zavěšený náklad (lano navijáku), popojede o 3-5m, zajistí traktor proti nežádoucímu pohybu a vystoupí z kabiny. Rozepne úvazky, lanem navijáku vyprostí a uloží na traktor.

10.3.
Traktory mohou přejíždět na skládce podklady a ukládat přímo na podklady.
10.4.1.
Používá-li se rampovací vzpěry, řidič nacouvá kolmo na kusy v místě jejich přibližného těžiště, spustí rampovací vzpěru mírně nad povrch terénu a couváním traktoru kmeny přemisťuje k hromadě. Rampovací vzpěrou se také začeluje a to couváním a zatlačením kusů do správné polohy.

10.4.2.
Traktory s předním rampovačem mohou náklad do váhy určené výrobcem přemisťovat ve zvednuté poloze jízdou.

10.4.3.
U traktorů s nosným štítem lze k rampování použít spuštěného štítu.

10.4.4

Při nakulování dříví na hromady a začelování rampovačem nebo radlicí se musí osoby na odvozním místě zdržovat v bezpečné vzdálenosti od nakulovaného nebo začelovaného dříví.


Zakazuje se výpomoc ručně nebo ručním nářadím.
10.4.5.
Pokud není traktor vybaven rampovacím zařízením, použije se k rampování lana navijáku.
10.5.
Pracovní postup na odvozním místě při výrobě dříví komplexními četami.

10.5.1.
Postup práce na OM při soustřeďování dříví za silný konec.


Pokud leží kusy ve vhodné poloze, určený pracovník dle č. 10.4.1. rozměřuje kmen od oddenku a otorovou pilou postupuje směrem k vršku. Provede doodvětvení, druhování, značení míst řezu, odříznutí vršku, odříznutí výřezů z nejslabších částí kmenů a jejich popsání, příp. kroužkování. Kmeny zůstávají upoutány za traktorem. Pracovník provádějící krácení kmenů ustoupí do bezpečné vzdálenosti, dá pokyn řidiči a řidič – traktorista popojede k další skládce tak, aby čela budoucích sortimentů byla zhruba v úrovni s čelem skládky. Po odříznutí posledních výřezů určený pracovník rozepne úvazky a dle čl. 10.1. a 10.2. je vyvlékne a uloží traktor. V případě, že soustředěné kusy nebylo možno dříve doodvětvit, volí se následující pořadí úkonů: rozměřování – druhování – krácení – popisování – (kroužkování) – doodvětvování.


Rampování výřezů se provede dle čl. 10.4.

10.5.2.

Při manipulaci dříví na odvozním místě ve spolupráci s traktorem se smí rozměřovat a přeřezávat kusy až po zaujetí jejich stabilní polohy.

10.5.3.
Postup práce na OM při soustřeďování dříví za slabý konec je obdobný, jako čl. 10.5.1. v opačném pořadí.

10.5.4.
Podle podmínek na daném pracovišti lze postupy uvedené v čl. 10 vzájemně kombinovat.

11.
Bezúvazkové soustřeďování dříví
11.1.
Prostředky pro soustřeďování výřezů vezením (výřezy do 6m)

Prostředek charakterizuje:


- hydraulická ruka


- ložný prostor s klanicemi (klanicová nástavba)

11.2.
Prostředky pro soustřeďování kmenů (stromů) vlečením v polonávěsu.


Prostředek charakterizuje:


- hydraulická ruka


- svěrný oplen

11.3.
Prostředky pro soustřeďování kmenů (stromů) vlečením v polonávěsu.

Prostředek charakterizuje:


-závěsný drapák
-rampovací vidlice


U bezúvazkového soustřeďování dříví je spojeno vyklizování a sestavování nákladu v jednu operaci.
Pracovní postup sestává z:
Přibližování dříví (vezením, vlečením v polozávěsu, v polonávěsu) k odvoznímu místu.
Uložení dříví na odvozním místě.
12. 
Sestavení nákladu
12.1.
U prostředků dle čl. 11.1. a 11.2. traktorista umístí prostředek do vhodného postavení a hydraulickou rukou sestavuje náklad. Uchopí jeden nebo více připravených kusů a ukládá je do ložného prostoru mezi klanicemi nebo do svěrného oplenu.


Dle potřeby a dle čl. 5 přemisťuje prostředek a po sestavení nákladu odjíždí na odvozní místo. Velikost nákladu je dána velikostí ložného prostoru a dovoleným zatížením prostředku.

12.2. U soustřeďovacích prostředků dle čl. 11.3. se rozlišuje:

- sestavení nákladu z jednotlivých ležících kusů
- uchopení hromady sestavené jiným prostředkem

12.2.1.

Při sestavení nákladu z jednotlivě ležících kusů prostředek uchopí kus drapákem zpravidla za silný konec.
Popojede k čelu dalšího kusu, rozevře drapák, uchopí oba kusy a postup opakuje (použitelné především u kmenů nebo stromů s větší hmotností).

12.3.
V místech s příčným sklonem se zlepšuje stabilita vychýlením závěsu drapáku proti svahu, je-li výložník drapáku stranově výkyvný. U vozidel s hydraulickou rukou se zlepšuje stabilita vyložením ramene případně zatíženého břemenem proti svahu.

13.
Přibližování dříví (vezením, vlečením, v polozávěsu, v polonávěsu) k dovoznímu místu.


Provádí se dle čl. 9.1. a 9.2.
14. 

Uložení dříví na odvozním místě
Místo a způsob ukládání soustředěného dříví se řídí následnou pracovní operací (kácením nebo odvozem).

14.1.

U prostředků pro soustřeďování výřezů je dříví ukládáno na skládky hydraulickou rukou uchopením jednoho nebo více kusů v těžišti. Kusy jsou na skládkách orientovány zpravidla kolmo k odvozní cestě.

14.2.
U prostředků pro soustřeďování kmenů (stromů) vlečením v polonávěsu se náklad ukládá
- rozevřením svěrného oplenu a popojetím prostředku


nebo
-hydraulickou rukou uchopením kusů za silný konec.

14.3.
U prostředků pro soustřeďování kmenů (stromů) v polonávěsu se náklad ukládá rozevřením drapáku.

14.4.
Pokud se přemisťování a rampování vyráběných sortimentů na odvozním místě použije dalšího prostředku – traktoru, volí se pracovní postup dle čl. 10.5.1., případně 10.5.3.

15.
Soustřeďování 1m rovnaného dřeva
15.1.
Soustřeďování 1m rovnaného dříví kolovými traktory a ručním složením, případně tažením.
15.2.
Soustřeďování vyvážecími soupravami

15.2.1.
Soustřeďování dle čl. 15.1. a 15.2. se provádí pojížděním porostem nebo po přibližovacích linkách a nakládáním výřezů ručně nebo hydraulickou rukou.

15.3.
Výjimečně, v případě slabých a krátkých sortimentů dříví, se vyklizování a přenášení dříví provádí ručně. Při volném spouštění výřezů ze svahu se v ohroženém prostoru nesmí nacházet, kromě zaměstnanců vykonávající zde práci, jiné fyzické osoby.
PAGE  
2