Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku
podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na
veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle nového zákona o
zadávání veřejných zakázek (§ 222 odst. 1). Změnu, kterou zákon považuje za nepodstatnou, lze
provést bez realizace zadávacího řízení.
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku není v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek
zakotvena jako nárok ze strany vybraného dodavatele, ale jedná se pouze o možnost zadavatele.
Zákon o zadávání veřejných zakázek tedy pouze řeší otázku, které změny jsou přípustné a které nikoliv;
v žádném případě však zadavatel nemá z nového zákona o zadávání veřejných zakázek povinnost
provést změny požadované dodavatelem. Tudíž i v případě, že bude jednat o změnu nepodstatnou,
není vyloučeno, aby zadavatel takovou změnu realizoval v zadávacím řízení.
Hodnota změny podle § 222 odst. 4, odst. 5 a odst. 6
Pro účely posouzení splnění limitů 10 % nebo 15 % podle odstavce 4 písm. b), 50 % podle odstavce 5
písm. c) a 50 % podle odstavce 6 písm. c) je rozhodná hodnota provedené změny. Uvedená ustanovení
považují v případě provedení více změn z téhož důvodu za rozhodný součet všech změn provedených
ze stejného důvodu. Odlišně se nicméně počítá limit 30 % podle odstavce 9, pro který je rozhodný
cenový nárůst (viz dále).
Součet hodnoty změn provedených podle odstavce 4 tak musí být vzhledem k původní hodnotě závazku
nižší než 10 % (dodávky, služby nebo koncese na stavební práce) nebo 15 % (stavební práce, které
nejsou koncesí). To znamená, že je-li součet hodnoty změn roven nebo vyšší než 10 % (15 %), nejsou
podmínky podle odstavce 4 naplněny.
Součet hodnoty změn provedených podle odstavce 5 nesmí vzhledem k původní hodnotě závazku
přesahovat 50 %, tj. součet hodnoty změn může být roven 50 %, ale nesmí být vyšší.
Součet hodnoty změn provedených podle odstavce 6 nesmí vzhledem k původní hodnotě závazku
přesahovat 50 %, tj. součet hodnoty změn může být roven 50 %, ale nesmí být vyšší.
Výpočet hodnoty změny podle § 222 odst. 4, odst. 5 a odst. 6
Způsob výpočtu hodnoty změn byl konzultován s Evropskou komisí, která doporučila postupovat při
výpočtu hodnoty změn následujícím způsobem.
Pokud tedy
změna spočívá pouze v rozšíření předmětu smlouvy na veřejnou zakázku, je rozhodující cena
přidaného plnění,
změna spočívá pouze v zúžení (redukci) předmětu smlouvy na veřejnou zakázku, je rozhodující
cena nevyčerpaného plnění,
dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku (například výměna
jednoho výrobku za jiný nebo provedení stavebních prací jiným způsobem), je třeba zohlednit jak
cenu přidaného (nového) plnění, tak cenu nevyčerpaného (původního) plnění. Půjde tedy o
součet absolutních hodnot přidaného (nového) a nevyčerpaného (původního) plnění.
1
Příklad rozšíření změna hodnota změny
zúžení (redukce) (rozšíření / zúžení)
změna 1 10 000
změna 2 výměna části + 10 000 / 0 15 000
změna 3 výměna části 0 / - 15 000 30 000
změna 4 + 20 000 / - 10 000 24 000
+ 8 000 / - 16 000 79 000
celkem
Jelikož problematika počítání hodnoty změn nebyla na evropské úrovni doposud rozhodnuta a
s ohledem na stanovisko Evropské komise, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj při výpočtu
hodnoty změny postupovat shora uvedeným způsobem.
Cenový nárůst podle § 222 odst. 9
Limit cenového nárůstu podle odstavce 9 se vztahuje na součet hodnot změn podle odstavce 5 a 6;
nezapočítávají se však do něj změny provedené podle ostatních odstavců, i kdyby zvyšovaly celkovou
cenu veřejné zakázky.
Při výpočtu limitu cenového nárůstu podle odstavce 9 se na rozdíl od výpočtu hodnoty změny odečítají
dodávky, služby nebo stavební práce, které nebyly v původní veřejné zakázce realizovány. Lze tedy
odečíst nerealizovaná plnění.
Vztah mezi změnami podle § 222
Z hlediska systematického stojí důvody podle odstavců 2, 3, 4, 5, 6 a 10 vedle sebe. Odstavec 7 je
specifickým případem důvodu podle odstavce 3, který lze uplatnit v případě stavebních prací, které jsou
zadávány na základě soupisu stavebních prací. To však nevylučuje, aby i v případě těchto stavebních
prací byla nepodstatnost provedené změny dovozována přímo z odstavce 3
Odstavec 2: Pokud jsou naplněny podmínky podle odstavce 2 (jde o jednoznačně vyhrazenou
změnu), není již třeba dokládat splnění podmínek nebo naplnění limitů podle ostatních odstavců.
Odstavec 3: Pokud jsou naplněny podmínky podle odstavce 3 (zadavatel prokáže, že změna by
neumožnila účast jiných dodavatelů, neovlivnila výběr dodavatele, nezměnila ekonomickou
rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele a významně nerozšířila předmět veřejné
zakázky), potažmo odstavce 7 (jde o záměnu obdobných položek se stejnou nebo vyšší kvalitou a
stejnou nebo nižší cenou), není již třeba prokazovat podmínky podle ostatních odstavců.
Odstavec 4: Pokud změna naplňuje podmínky podle odstavce 4 (změna de minimis), není již
z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek nutné zkoumat důvody pro tuto změnu. V žádném
případě taková změna nesmí změnit celkovou povahu veřejné zakázky.
Odstavec 5 a 6: Pokud jsou naplněny podmínky podle odstavce 5 (dodatečné dodávky, služby nebo
stavební práce), není již třeba dokazovat podmínky podle ostatních odstavců, zejména pak důvody
podle odstavce 3 a tedy zkoumat vliv na původní zadávací řízení. Totéž platí pro změny podle
odstavce 6. V obou případech je však třeba splnit společný limit cenového nárůstu do 30 % podle
odstavce 9.
Odstavec 10: Odstavec 10 pak řeší případy změny v osobě vybraného dodavatele.
Více změn v rámci jedné veřejné zakázky
Zadavatel může realizovat více změn závazku z jedné smlouvy na veřejnou zakázku. Tyto změny
mohou mít různé důvody.
2
Může nastat situace, kdy jedna změna bude splňovat podmínky více odstavců. Například změna
nepřekračující 1 % původní hodnoty závazku může být nepodstatná podle odstavce 4 (de minimis) a
současně být změnou nepředvídanou podle odstavce 6.
Zadavatel musí odůvodnit každou z provedených změn alespoň jedním důvodem, jinak by bylo nutné
provést nové zadávací řízení pro neodůvodněné změny.
Příklad důvod hodnota změny cenový nárůst
dodatečné stavební 5% do 30 %
změna 1
změna 2 práce 45 % nezapočítá se
změna 3 nepředvídané práce 9%
de minimis
Změna podle § 222 odst. 4 (de minimis)
Pro použití změny závazku podle odstavce 4 je nutno zachovat limit změny pro podlimitní veřejnou
zakázku a dále limit podle odstavce 4, tj. hodnota změn musí být nižší než 10 % původní hodnoty
závazku (dodávky, služby, koncese na stavební práce), nebo 15 % původní hodnoty závazku (stavební
práce, která není koncesí). U všech uvedených limitů rozhoduje součet změn provedených podle
odstavce 4. Do limitů se však nezapočítávají změny provedené podle jiných odstavců.
Příklad
důvod hodnota změny cenový nárůst
změna 1 dodatečné stavební 5% do 30 %
změna 2 práce 45 %
nepředvídané práce
změna 3 9%
změna 4 8%
Pokud v uvedeném případě nejsou změny 3 a 4 odůvodněny podle ostatních odstavců § 222, nelze důvod podle
odstavce 4 (de minimis) použít ani na jednu ze změn 3 nebo 4, neboť pro limit 10 % nebo 15 % je rozhodný součet
hodnot těchto změn.
Možnost použití změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku z časového hlediska
Změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zadavatel může uplatnit pouze po dobu
trvání závazku1, respektive doby trvání rámcové dohody. Po ukončení závazku nebo rámcové dohody
se § 222 nepoužije.
Platí však, že i po splnění závazku je možné realizovat jednací řízení bez uveřejnění za splnění
podmínek předvídaných zákonem, tj. například v případě naplnění důvodů podle § 64 písm. b) může
zadavatel pořídit dodatečné dodávky od stávajícího vybraného dodavatele, ačkoliv smlouva na
předmětnou veřejnou zakázku byla již zcela splněna.
Doporučení pro zadavatele
Na základě zkušeností z minulých veřejných zakázek by se zadavatel měl snažit předvídatelné a
opakující se změny vyhradit si předem v zadávací dokumentaci a ve smlouvě na veřejnou zakázku. To
je však možné pouze tehdy, pokud lze takové změny předem jednoznačně vymezit a zároveň přesně
určit mechanismus, jak bude daný závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku změněn.
1 Zde je nutno upřesnit, že některé závazky ze smluv na veřejné zakázky mohou přetrvávat i po splnění vlastního předmětu
veřejné zakázky. Jedná se například o povinnost výměny nebo opravy vadného zboží v době trvání záruky. Na změnu délky
záruční doby nebo jiných podmínek uplatnění záruky by se § 222 aplikoval po celou dobu trvání záruky.
3
Pokud změny závazku ze smlouvy nemají vysokou hodnotu a lze je na základě výše uvedených pravidel
podřadit pod důvod podle § 222 odst. 4 (de minimis), není potřeba takovou změnu z hlediska zákona o
zadávání veřejných zakázek dále odůvodňovat. Je však třeba upozornit na skutečnost, že i
tyto změny by měly mít věcný důvod a řádně hospodařící zadavatel by neměl připouštět ekonomicky
nevýhodné změny závazku.
Je-li však zadavatel schopen odůvodnit, že jde o změny nepodstatné podle obecně formulovaného
důvodu podle odstavce 3, respektive o nepodstatnou záměnu položek podle odstavce 7, není potřeba
provádět výpočty hodnot těchto změn.
Specifické důvody podle odstavců 5, 6 a 10 je potřeba řádně odůvodnit, lze uplatnit více důvodů vedle
sebe, ale je nutné odůvodnit každou z provedených změn jednotlivě.
Pokud jedna věcná změna spočívá ve změně více položek (zejména v případě položkových rozpočtů),
lze stejné odůvodnění vztáhnout k více položkám, které spolu věcně souvisí.
4