Počet slov: 3555
Délka projevu: 29 minut
Děkuji. Pokud tedy šlo o finanční vypořádání smluvních vztahů se společností Housing and Construction, jednalo se o částku 630 mil. korun, a pokud šlo o výdaje na další platy soudců na základě nálezu Ústavního soudu, jednalo se o částku 448 mil. korun. Tyto výdaje byly zároveň kryty úsporami ve výdajích na dluhovou službu státu.
S ohledem na získání dalších dvou miliard korun příjmů plynoucích do státního rozpočtu formou prémií při vydávání státních dluhopisů byly o stejnou částku zvýšeny i dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na regulaci trhu. Tyto návrhy byly schváleny příslušným rozhodnutím Poslanecké sněmovny jako změny zákona o státním rozpočtu na rok 2003.
Tento zákon č. 252, který byl schválen v červenci tohoto roku, znamená celkové zvýšení příjmů státního rozpočtu v letošním roce o 2 mld. korun a zvýšení výdajů státního rozpočtu o 12,6 mld. korun. Přímý dopad na rozpočtový schodek z této schválené novely zákona o státním rozpočtu na rok 2003 představuje částku 10,6 mld. korun.
Další významný dopad na skutečné čerpání rozpočtových výdajů v letošním roce představují některá další rozhodnutí Poslanecké sněmovny učiněná nad rámec schváleného státního rozpočtu. Rozhodnutí se týkají zejména poskytnutí návratné finanční výpomoci ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen ve výši 2 mld. korun, dále výdajů vyplývajících z realizace zákona č. 574 z roku 2002, který umožňuje přijetí rámcového úvěru od Evropské investiční banky na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002. Z celkového objemu úvěrů schváleného ve výši 400 mil. eur, tj. cca 12 mld. korun, se předpokládá v letošním roce čerpání ve výši 7,2 mld. korun.
***
I když uvedené výdaje jsou kryty emisí státních dluhopisů a přijatými zahraničními úvěry podle citovaných zákonů, v obou případech Poslanecká sněmovna stanovila, že o takto získané prostředky lze překročit výdaje a změnit saldo státního rozpočtu v rozpočtovém roce, v němž budou prostředky použity, tedy v rozpočtovém roce 2003. Uvedené výdaje v úhrnném objemu 9,2 miliardy korun tak znamenají další zvýšení výdajů schválených zákonem o státním rozpočtu na rok 2003 a tím i výrazné prohloubení výsledného rozpočtového schodku.
Ukazatele státního rozpočtu upravené na základě výše uvedených skutečností tak představují rozhodující část vlivů, které jsou promítnuty do očekávaného plnění státního rozpočtu v letošním roce, jak je obsaženo v samostatné části zprávy návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2004.
Kromě těchto vlivů se v letošním roce očekává zlepšení příjmů státního rozpočtu proti schválenému rozpočtu o dalších cca 1,3 miliardy korun. Toto zlepšení plyne především ze zlepšeného inkasa daňových příjmů. Výnosy z daní by se podle očekávání měly pohybovat ve výši v souhrnu od cca 4,9 miliardy korun výše, než byl odhad a rámec daňových příjmů tak, jak byl obsažen v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003. Je to zásluhou především příznivého plnění nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Projevuje se zde především mírně rychlejší růst konečné spotřeby proti dřívějším odhadům, tedy pokud jde o výnosy z daně z přidané hodnoty. U spotřebních daní se pak jedná zejména o vyšší nákupy pohonných hmot v důsledku nižší ceny ropy na světových trzích a příznivého kursu koruny, či úprava daní z tabákových výrobků a cigaret.
Naproti tomu z předběžné bilance roku 2003 vyplývá, že zhruba o 3,8 miliardy korun zaostanou příjmy státního rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení. Příčinou je nižší růst vyměřovacích základů pro pojistné, zejména mezd, jejichž vývoj nedosáhl předpokladů, na nichž byl návrh rozpočtu na rok 2003 postaven. Nezopakovalo se ani zastavení růstu nedoplatků na pojistném z předcházejícího období.
Na výdajové straně rozpočtu se pak kromě vlivů, o nichž jsem již hovořil, očekává pouze mírné překročení výdajů v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti. V souhrnu by tak měly být celoroční příjmy v porovnání s původním rozpočtem na letošní rok vyšší o cca 3,3 miliardy korun a výdaje by měly být překročeny o částku 24,4 miliardy korun.
Pokud se jedná o částku, o kterou budou překročeny výdaje v letošním roce, jedná se o výdaje, které byly jako celek i jednotlivě schváleny touto Poslaneckou sněmovnou. Výsledný schodek státního rozpočtu na rok 2003 by tak měl dosáhnout konečné výše 132 miliard korun, což je cca o 21,1 miliardy korun více, než Poslanecká sněmovna schválila před rokem.
V současné době jsou již známy výsledky plnění státního rozpočtu ke konci září, tedy za tři čtvrtletí letošního roku, a tyto výsledky potvrzují a tvoří základ úvah, které jsou obsaženy v dokumentaci zákona o státním rozpočtu na rok 2004.
Paní poslankyně, páni poslanci, na základě programového prohlášení vlády České republiky, ve kterém se vláda zavázala vypracovat koncept vedoucí k urychlení veřejných rozpočtů, byl v červnu letošního roku schválen dokument Rozpočtový výhled 2003 až 2006, koncepce reformy veřejných rozpočtů. Cílem této koncepce je, aby ve střednědobém horizontu došlo ke snížení podílu schodku veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu při zachování sociální soudržnosti a při zachování kvality veřejných služeb.
Hlavním systémovým pilířem reformy veřejných rozpočtů, jak se k ní vláda rozhodla přistoupit, je stanovení povinnosti vlády prezentovat střednědobé fiskální cíle a z nich vyplývající střednědobé výdajové rámce. Stanovením fiskálního cíle se vláda zavazuje dodržet ve střednědobém období dohodnutou trajektorii vývoje výsledku hospodaření veřejných rozpočtů, respektive státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů. K dosažení fiskálního cíle vláda stanoví úhrnný nepřekročitelný rámec vládních výdajů na jednotlivé roky střednědobého období.
V současné době zpracovalo Ministerstvo financí novelu zákona o rozpočtových pravidlech, do které je nová metodologie fiskálního cílení a stanovení střednědobých výdajových rámců centrální vlády promítnuta. I když účinnost novelizace se předpokládá až v příštím roce, střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na roky 2005 a 2006 byl rozšířen o fiskální cílení centrální vlády a střednědobé výdajové rámce na léta 2004 a 2006 a dále pak o základní ukazatele hospodaření státních fondů, predikci hospodaření státních fondů v letech 2004 a 2006.
Součástí výhledu, který byl předložen do Poslanecké sněmovny, jsou rozpočtové limity příjmů a výdajů podle jednotlivých kapitol na léta 2005 a 2006 a výdajové limity státních fondů. Tyto limity jsou závazné pro správce kapitol a státní fondy při sestavování návrhu rozpočtu v letech 2005 a 2006 a budou sloužit jako východiska pro reálné rozpočtové práce, které budou realizovány při přípravě státních rozpočtů na příslušné roky.
Vzhledem k tomu, že se vláda zavázala, že již na roky 2004, 2005 a 2006 předloží sněmovně svůj fiskální cíl v podobě trajektorie snižování schodku veřejných rozpočtů a z toho plynoucí výdajové rámce na jednotlivé roky tříletého období, byl střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na roky 2005 a 2006 rozšířen o tuto část. Cíl pro deficit veřejných rozpočtů po očištění o privatizační příjmy, finanční operace a dotace transformačním institucím činí pro rok 2006 maximálně 4 % hrubého domácího produktu. Pokles deficitu veřejných rozpočtů bude v rámci rozpočtové politiky vlády dosažen snižováním deficitu centrální vlády, to je státního rozpočtu státních fondů za předpokladu stabilního deficitu ostatních složek veřejných rozpočtů. Centrální vláda se nejvýrazněji podílí na celkovém deficitu veřejných rozpočtů. Na konci roku 2006 by ovšem deficit centrální vlády neměl překročit 2,9 % hrubého domácí produktu.
Cíl pro deficit státního rozpočtu po očištění o privatizační příjmy, finanční operace a dotace transformačním institucím v roce 2006, který je konzistentní s cílem pro celé veřejné rozpočty, činí 2 % HDP.
Projekce daňových příjmů v tomto výhledu vychází z autonomní projekce korigované o fiskální dopady daňových změn navržených v rámci reformy veřejných rozpočtů a postupně projednávaných v Poslanecké sněmově.
Na základě cílené hodnoty deficitu v jednotlivých letech a na základě příjmové prognózy navýšené a očekávané fiskální dopady daňových změn byla určena výše výdajových stropů na jednotlivé roky. Stanovené výdajové stropy v tomto výhledu neznamenají absolutní pokles výdajů centrální vlády a státního rozpočtu - výdaje rostou v průměru o 5,5 %, respektive 5,8 % ročně. Při odhadované inflaci na úrovni méně než 3 % ročně nejde o restriktivní fiskální politiku. Jistá restrikce této politiky vyplývá ze skutečnosti, že výdaje státního rozpočtu se významně zvýší o rozpočtové dopady členství v Evropské unii, které v prvních letech našeho členství nebudou ještě plně kompenzovány absorpcí prostředků, které budeme získávat prostřednictvím fondů Evropské unie. Ostatní výdaje, respektive jejich nárůst, budou muset být v rámci tříleté fiskální politiky adekvátně korigovány.
Je zřejmé, že realizací fiskální konsolidace nedojde ani v jednom roce k poklesu reálné hodnoty výdajů státního rozpočtu. Pokles deficitu bude dosažen kombinací příjmových a výdajových opatření. Podíl výdajových opatření se na fiskální korekci v letech 2004 a 2006 pohybuje cca mezi 70 až 80 %. Naplnění požadovaného rozsahu fiskální korekce tedy znamená mobilizovat výrazné úspory zejména na straně výdajů. Opatření na straně příjmů povedou souhrnně k získání dalších zdrojů do státního rozpočtu kumulovaně během tří let ve výši 62 miliard korun.
***
Tento rozsah změn na příjmové straně je považován za konečný v rámci tohoto rozpočtového výhledu.
Opatření na výdajové straně budou v souhrnu představovat nalezení úspor v kumulované výši cca 190 mld. Kč oproti předpokládanému pasivnímu vývoji. Jedná se tedy o skutečný reformní balík změn, který by měl srazit dnešní vysoký růst vládních výdajů do výrazně nižších pásem.
Nyní mi dovolte, abych přešel k základním rysům návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2004.
O třech základních principech při sestavování návrhu státního rozpočtu jsem se již zmínil v úvodu svého vystoupení. Těmito principy bylo respektování koncepce reformy veřejných rozpočtů, respektování relativně konzervativního odhadu vývoje makroekonomických ukazatelů v roce 2004 a tím třetím základem byla tedy zkušenost z očekávaného vývoje hospodaření státu v roce 2003.
Předložený návrh rozpočtu představuje první reformní rozpočet, který vychází ze strategie postupného snižování schodku veřejných rozpočtů. Deficit veřejných rozpočtů v letošním roce podle našich odhadů bude činit cca 6,6 hrubého domácího produktu. V důsledku realizace reformních opatření předpokládáme, že se v roce 2004 sníží deficit veřejných rozpočtů na 6,2 HDP.
Rozpočet na rok 2004 nepředstavuje fiskální restrikci, ale znamená obrat k efektivnějšímu vynakládání prostředků z hlediska podpory hospodářského růstu a vzdělanostní ekonomiky.
Dalšími podstatnými principy či východisky, kterými se vláda řídila při přípravě návrhu rozpočtu, jsou vládou schválené návrhy zákonů, které souvisejí s reformou veřejných rozpočtů, aktivní příjmová a výdajová opatření a vládní rozpočtové priority, mezi něž patřilo především plnohodnotné začlenění České republiky do Evropské unie a podpora vzdělanostní ekonomiky.
Státní rozpočet na rok 2004 není výsledkem pouze pasivní akceptace stávajících trendů, ale je především založen na aktivní vládní rozpočtové politice. Rozpočet zobrazuje aktivní snahu vlády snižovat postupně během příštích tří let deficit státního rozpočtu a z tohoto pohledu znamená významný obrat ve stávající rozpočtové politice, jejímiž svědky jsme zde byli v uplynulých letech.
Pokud by vláda nezahájila již v letošním roce aktivní kroky směřující ke konsolidaci veřejných rozpočtů, dosáhl by schodek státního rozpočtu v roce 2004 vývoje celkem 183 mld. Kč deficitu státního rozpočtu v roce 2004. Realizací reforem se deficit snižuje o 68 mld. Kč.
V předloženém návrhu rozpočtu jsou v příjmové i výdajové části promítnuty i očekávané dopady vstupu České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004. Jedná se především o kompenzační platby z rozpočtu Evropské unie z důvodu nezhoršení čisté pozice nových členských států, odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie.
Pokud jde o oblast společné zemědělské politiky Evropské unie, jsou prostředky rozpočtovány na poskytování přímých plateb a na rozvoj venkova. Současně je v návrhu rozpočtu uvažováno s finančními prostředky na financování předvstupní spolupráce s Evropskou unií prostřednictvím finančních nástrojů Phare a SAPARD, kde jsou rezervovány prostředky na financování společných programů Evropské unie a České republiky v oblasti strukturální politiky.
Očekávané dopady nového rozpočtového určení daní v důsledku přesunu kompetencí z ústředních orgánů státní správy na kraje jsou zahrnuty v kapitole Všeobecná pokladní správa formou disponibilní rezervy.
Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2004 se předpokládají ve výši 754 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu v roce 2004 jsou navrženy ve výši 869 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu v roce 2004 podle tohoto návrhu nepřekročí částku 115 mld. Kč.
Podíl deficitu státního rozpočtu na hrubém domácím produktu se bude v příštím roce pohybovat na úrovni 4,6 hrubého domácího produktu. Deficit státního rozpočtu v roce 2004 je nižší než očekávaný deficit státního rozpočtu v roce 2003. Pokud bychom porovnali deficit státního rozpočtu na rok 2003, tak jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou, tj. včetně čerpání tzv. povodňových půjček, s návrhem na rok 2004, dochází k faktickému meziročnímu snížení nominálního deficitu.
Saldo státního rozpočtu na rok 2004 bez čistých půjček a dotací transformačním institucím bude činit 88 mld. Kč. Rozpočet zahrnuje i úhradu ztráty České konsolidační agentury ve výši 19 mld. Kč. Střednědobá strategie státního rozpočtu na léta 2004 až 2006 koneckonců počítá s tím, že úhrada ztráty Konsolidační agentury bude v obdobné nominální výši realizována prostřednictvím i následujících státních rozpočtů.
Odhadované příjmy z daní a poplatků, které jsou rozhodující částí příjmů, se opírají o predikce makroekonomických indikátorů a očekávanou skutečnost hospodaření letošního roku. Východiskem pro odhad příjmů je platná právní úprava a odhad dopadů změn daňové legislativy, které vyplývají ze schválené koncepce reformy veřejných rozpočtů.
Jedním z hlavních cílů konsolidace veřejných financí na příjmové straně je stabilizace daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Pro rok 2004 činí odhadovaná daňová kvóta 22,7 %. V roce 2004, pokud jde o příjmovou stranu státního rozpočtu, předpokládáme nárůst příjmů z daně z přidané hodnoty u veřejných rozpočtů celkem o 17,3 mld. Kč oproti předpokládanému autonomnímu vývoji.
Hlavními změnami je plná harmonizace s příslušnou směrnicí Rady, zejména přesun části zboží a služeb ze snížené do základní sazby, který bude plně dokončen k datu vstupu do Evropské unie. Vstupem České republiky do Evropské unie dojde ke sdružení fiskálních hranic a z toho plynoucí změně zdaňování transakcí mezi podnikateli z různých členských států. Tak dojde v roce vstupu ke zhruba jednoměsíčnímu posunu inkasa DPH na dovoz členských zemí. Tento dopad se týká pouze prvního roku po vstupu. Výše dopadu této skutečnosti se na inkasu DPH projeví negativně zhruba v rozsahu 14 mld. Kč. Celkem odhadujeme inkaso z daně z přidané hodnoty na úrovni veřejných rozpočtů ve výši 174,8 mld. Kč, z toho ve výši 133 mld. Kč pro státní rozpočet. U spotřebních daní předpokládáme zvýšení inkasa oproti autonomnímu vývoji celkem o 13,5 mld. Kč. Hlavními změnami je zvýšení sazeb u daně z uhlovodíkových paliv a maziv, z cigaret a z lihu, dále posun splatnosti daně z původního termínu na kratší termín po skončení zdaňovacího období a úpravy intrakomunitárního obchodu.
Po vstupu České republiky do Evropské unie dojde k zavedení tzv. podmíněného osvobození od daně z přidané hodnoty, o spotřební daně. Bude zaveden systém daňových skladů.
Pokud jde o dopad vstupu do Evropské unie v oblasti příjmů ze spotřební daně očekáváme v důsledku opatření, která zavádíme, jednorázový pokles inkasa v prvním roce členství o cca jednu miliardu korun. Celkem odhadujeme výnos spotřebních daní na 96 mld. Kč, z toho 84 mld. Kč pro státní rozpočet.
Odhad daně z příjmů právnických osob pro rok 2004 vychází z vývoje inkasa za první pololetí roku 2003, předpokladu těsnější korelace vývoje hrubého domácího produktu a daňové povinnosti za příslušný rok a odeznění mimořádných výkyvů v daňových povinnostech v letech 2000 až 2002. Celkový výnos této daně odhadujeme pro rok 2004 o 5,7 mld. Kč nižší oproti autonomnímu scénáři. Celkem předpokládáme výnos této daně ve výši 117 mld. Kč, pro státní rozpočet pak 84 mil. Kč.
Výnos cla bude v roce 2004 činit 4,4 mld. Kč, po vstupu do Evropské unie bude Česká republika clo vybírat jako tradiční zdroj rozpočtu Evropské unie, na úhradu nákladů si bude ponechávat 20 % výnosů.
Příjmy z povinných plateb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou odhadovány v objemu 292 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o více než 7 %.
***
Podíl výnosu pojistného na hrubém domácím produktu v rozpočtovém roce 2004 činí 11,7 %.
Odhad nedaňových a kapitálových příjmů přijatých dotací bude v roce 2004 o téměř 20 mld. korun vyšší, než předpokládá schválený státní rozpočet na rok 2003. Meziroční růst je způsoben zejména očekávanými příjmy z rozpočtu Evropské unie v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie.
Dále očekáváme příjmy ze splátek licencí UMTS od dvou mobilních operátorů a příjem ze splátek vládních úvěrů a příjem platby od ČSOB, která vyplývá z transakce IPB vyplývající z plnění příslušné státní záruky.
Kompenzační platby z rozpočtu Evropské unie se očekávají ve výši 10 mld. korun. Další příjmy v rozpočtech kapitol určené na financování společných programů dosáhnou částky 2,6 mld. korun. Mimo státní rozpočet může Česká republika získat v příštím roce z rozpočtu Evropské unie celkem 11,7 mld. korun na předvstupní pomoc, strukturální operace, tržní opatření v zemědělství a na financování tzv. vnitřních politik. Skutečná výše čerpání těchto prostředků bude ovšem záviset na připravenosti České republiky, na dostatku vhodných projektů a celkovou absorpční schopnost. Porovnáme-li odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU ve výši 16,9 mld. korun s celkovými možnými příjmy z tohoto rozpočtu, bude Česká republika v případě, že se nám podaří čerpat všechny disponibilní zdroje již v prvním roce členství v Evropské unii čistým příjemcem finančních prostředků z unie.
Pokud jde o výdajovou stranu státního rozpočtu na rok 2004. Celkové výdaje by měly dosáhnout částky 869 mld. korun. Meziročně se zvyšují o 9,3 %. Prioritami rozpočtu jsou zejména výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury, výdaje na vysoké školy a vědu a výzkum, dokončení odstraňování povodňových škod a výdaje na spolufinancování programu Evropské unie. Rozhodující složkou výdajů státního rozpočtu jsou mandatorní výdaje, které jsou rozpočtovány ve výši 464 mld. korun. Za desetileté období dosahuje průměrný roční přírůstek mandatorních výdajů cca 10,2 % a podíl těchto výdajů na výdajích státního rozpočtu a na hrubém domácím produktu trvale roste.
V zákonech, které upravují mandatorní výdaje, a v těchto zákonných mandatorních výdajích mají největší váhu sociální transfery, dávky důchodového pojištění, kde je v návrhu rozpočtu zapracována příslušná rezerva pro zvýšení důchodů o 2 %. Dále se na těchto výdajích podílejí dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Výdaje na výplatu podpor v nezaměstnanosti se meziročně zvyšují o 9 %. Ve výdajích na dávky nemocenského pojištění je promítnuta úspora, kterou predikujeme na základě předpokládaného přijetí novely příslušného zákona ve výši 6 mld. korun.
Mezi významné výdajové položky dále patří výdaje státního rozpočtu na platy, které meziročně rostou o 2,9 %, přičemž rozpočet již předpokládá snížení počtu zaměstnanců financovaných ze státního rozpočtu o 9396, což je snížení počtu zaměstnanců vládního sektoru oproti skutečnosti z roku 2003 o 1,94 %.
Výdaje státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku jsou navrženy v celkové výši 59 mld. korun a ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2003 dochází u těchto výdajů k nárůstu o 8,5 %, tedy celkem o 4,7 mld. korun. Na financování výstavby dálnice D47 v roce 2004 je ve výdajích státního rozpočtu vyčleněna částka 5 mld. korun.
V návrhu rozpočtu jsou zapracovány také výdaje ve výši necelých 10 mld. korun s určením na projekty financované z úvěrů Evropské investiční banky na základě zákonů, které schválila Poslanecká sněmovna. Jedná se o následující projekty: rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, projekt prevence před povodněmi, projekt českých dálnic B, dálniční obchvat Plzně a financování odstraňování povodňových škod z roku 2002.
Pokud jde o realizaci státních záruk, v roce 2004 jsou rozpočtovány prostředky v celkové výši 19,9 %. Z toho více než 15 mld. korun je určeno na krytí splátek u úvěrů na financování železničních koridorů, jejichž příjemcem je státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která převzala toto zatížení od bývalých Českých drah, státní organizace. Dalším předmětem výdajů na realizaci státních záruk je plnění ze záruky do bankovního sektoru. Částka 4,5 mld. korun je určena na splátky úvěrů, které před rokem 2003 přijala státní organizace České dráhy bez záruky státu, nejen na financování některých investičních programů, ale též na provozní potřeby.
Státní fond dopravní infrastruktury obdrží v roce 2004 ze státního rozpočtu dotaci ve výši 2,8 mld. korun. Tato dotace by měla dokrýt příjmovou stranu Státního fondu dopravní infrastruktury tak, aby byl umožněn stanovený limit výdajů tohoto fondu v roce 2004 ve výši 44 mld. korun.
Pokud jde o vládní rozpočtovou rezervu, ta je na rok 2004 navržena ve výši 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu, tj. ve výši 2,6 mld. korun.
Pokud jde o státní dluh, ten se v roce 2004 zvýší z očekávaných 512 mld. korun na začátku roku na 626 mld. korun na konci roku, tj. o 22,1 %. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se tak na konci roku 2004 zvýší na 25 %. Na konci roku 2003 očekáváme, že podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu bude činit 21,6 %. Výdaje na obsluhu státního dluhu jsou v rozpočtu navrženy v celkové výši 27 mld. korun.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, v úvodním vystoupení jsem si dovolil charakterizovat základní východiska, na kterých je postaven návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2004. Chtěl bych poděkovat Poslanecké sněmovně za to, že schválila příslušný balík reformních zákonů, který umožnil vládě sestavit první reformní rozpočet. Chtěl bych poděkovat Poslanecké sněmovně za to, že tím, že schválila tyto reformní zákony, umožnila vládě prakticky zahájit realizaci nové odpovědné fiskální politiky, která by měla ve střednědobém horizontu podpořit udržitelný hospodářský růst v České republice a která by měla ve střednědobém horizontu vytvořit dobré podmínky pro přijetí jednotné evropské měny v okamžiku, kdy to bude pro českou ekonomiku užitečné, a která by měla ve střednědobém horizontu vytvořit předpoklady pro snižování schodku českých veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu. Tento rozpočet není pasivním rozpočtem, tento rozpočet je výrazem aktivní snahy vlády o aktivní rozpočtovou politiku.
Věřím, že Poslanecká sněmovna, která velmi dlouho volala po tom, aby vláda konečně začala realizovat aktivní rozpočtovou politiku, která velmi dlouho volala po tom, aby vláda pouze přestala pasivně sledovat negativní trendy, tak že tato Poslanecká sněmovna tento návrh zákona o státním rozpočtu podpoří. Děkuji.
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022042.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00305
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.