Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_22_00325


Schůze 22/2002 15.10.2003

Téma Zahájení schůze

Svatomír Recman (Poslanec )

Počet slov: 2791

Délka projevu: 23 minut

        
Děkuji, pane předsedo. Vládo, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se rovněž já vyjádřil k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2004. Své vystoupení bych strukturoval do čtyř částí. V první bych se dotkl současného ekonomického vývoje, protože vnímám, že ekonomický vývoj v roce 2003 posloužil jako výchozí základna pro konstrukci státního rozpočtu na příští rok. Ve druhé části bych pohovořil o průhlednosti či neprůhlednosti některých údajů v návrhu státního rozpočtu. *** Téma číslo tři by bylo zvýšení daní a úspory výdajů neplatí pro všechny, v závěrečné, čtvrté části bych přednesl stanovisko poslaneckého klubu k návrhu státního rozpočtu. První část - současný ekonomický vývoj. Při konstrukci návrhu státního rozpočtu na rok 2004 vláda již tradičně opakuje chybu. Tu chybu vidím jako příliš optimistické hodnocení stavu ekonomiky. Charakterizují to údaje o předpokládaném růstu hrubého domácího produktu, z nichž se pak odvíjejí úvahy o možném růstu rozpočtových příjmů. V návrhu rozpočtu na rok 2002 vláda konstatovala, že "česká ekonomika se nachází ve vzestupné fázi ekonomického cyklu, ekonomický růst je poměrně dynamický". Ocenila možný růst HDP na 3,8 %, koncem roku snížila tempo na 2,7 %, dle údajů statistiky ve skutečnosti dosáhl 2% růstu. V návrhu rozpočtu na letošní rok konstatovala vláda, že v roce 2003 dojde k dalšímu růstu dynamiky HDP až na úroveň 3,3 %, nyní reviduje svůj odhad na úrovni 2,4 %, a to s ohledem na současný vývoj naší i světové ekonomiky. V nehynoucím optimismu vláda opět tvrdí, že restriktivními opatřeními zapracovanými do reformy veřejných financí, které povedou spíše ke snížení letošní dynamiky, prognózuje její zvýšení na 2,8 %. Její optimismus tentokrát spočívá ve víře v zázračný účinek všech nesourodých opatření doplněný iluzí o přílivu zahraničního kapitálu po vstupu České republiky do Evropské unie v příštím roce. Optimismus vlády, pokud jde o možnou dynamiku, je o to nepochopitelnější, že vláda v rukou nemá nástroje, které by jí umožnily regulovat strukturu výdajů na hrubý domácí produkt. Za druhé - ekonomický růst byl v minulém i letošním roce závislý především na růstu spotřeby. U domácností to bylo dáno jednak rychlým růstem reálných příjmů doplňovaných explozí nákupů prostřednictvím bankovních půjček a spořitelských úvěrů a poklesem míry úspor obyvatelstva. V roce 2002 spotřeba domácností místo prognózovaných 3,2 % vzrostla o plná 4 %, v letošním roce proti vládní predikci 3,1 % se očekává růst o 4,3 %. Druhým tahounem růstu se staly spotřebitelské výdaje vlády. V roce 2002 místo prognózovaného růstu 0,5 % vzrostly o 5,7 %. Letos místo ohlášeného růstu 2,5 % to bude nejméně 3,2 %. Predikci, že v roce 2004 klesne spotřeba vlády o 0,5 %, proto ze zkušeností minulých let nelze brát jako seriózní. Mimořádně závažná je skutečnost, že záměr posílit investice se opakovaně neplní. Tvorba fixního kapitálu se v roce 2002 místo projektovaného vzestupu o 6 % zvýšila pouze o desetinu, to znamená o 0,6 procentního bodu. V letošním roce se místo prognózovaného růstu na úrovni 4 % dokonce očekává pokles o půl procentního bodu. Záměr modernizace výrobní základny se tak odkládá a zhoršuje předpoklady pro slibované budoucí urychlení růstu české ekonomiky. Za třetí - vláda chybně oceňovala i míru inflace a přeceňovala její růst. Svědčí to o tom, že buďto měnová politika České národní banky není v souladu s hospodářskou politikou vlády, nebo že Česká národní banka podcenila při cílování inflace dopad svých opatření na vývoj spotřebitelských cen. Vláda počítala při sestavování státního rozpočtu na rok 2002 s mírou inflace 4,6 %, skutečná byla na úrovni 1,8 %. V rozpočtu na letošní rok to bylo 2 % a současný odhad je na úrovni 0,4 %. Naproti tomu vývoj nezaměstnanosti je opakovaně výrazně horší, než se prognózovalo. Prognózoval se na úrovni pod 10 %, již teď je na úrovni 10,3 %. Za čtvrté - jestliže vláda vyzdvihuje, že se jí daří udržet dynamiku hrubého domácího produktu nad průměrnou úrovní dosahovanou Evropskou unií, je nutno připomenout, že je to jen díky enormního růstu konsolidovaného vládního dluhu. Jeho letošní přírůstek ve výši 126,2 miliardy korun podle údajů v předloženém návrhu rozpočtu poprvé převýší přírůstek hrubého domácího produktu - ten je prognózován ve výši 98,4 miliardy v běžných cenách. Teď vycházím z údajů, které jsou publikované ve svazcích B strana 51 a svazku I strana 15 a 16. Vážené kolegyně a kolegové, nyní se dostanu k části druhé, kde pohovořím o neprůhledných údajích návrhu státního rozpočtu na rok 2004. Za prvé. V předloženém návrhu se používá metod, které lze s jistou mírou nadsázky označit jako manipulaci s číselnými údaji ztěžující hodnocení navrhovaných opatření. Skutečný schodek státního rozpočtu v letošním roce je zatím odhadnut na 132,4 miliardy korun, tj. o 21,4 miliardy více, než jsme před rokem schválili zde v Poslanecké sněmovně. Tento údaj je uveden pouze v tabulce na straně 15 svazek C a nenápadně skryt v hodnocení veřejných rozpočtů. Je to svazek I tabulka na straně 7. V celém materiálu se pracuje pouze s původně schváleným rozpočtem a vsugerovává se tak do vědomí poslanců, že letošní rozpočtový schodek je 111,3 miliardy korun, což je 4,7 % současného odhadu HDP. Toto číslo je uvedeno i v krátké předkládací zprávě, což je svazek A. Je použito a rozvedeno do detailních položek v celé tabulkové části, jak je to publikováno ve svazku D. Jsem přesvědčen o tom, že zkresluje veškeré indexy růstu uváděných položek v celém následujícím návrhu a v celé struktuře státního rozpočtu. Tím, že v předložených podkladech chybí údaje o očekávaném splnění letošního roku, v metodice srovnatelné s návrhem na příští rok ztížila vláda posouzení dopadu navrhovaných opatření. Promítnutí očekávaného splnění letošního rozpočtu mění pohled na souhrnné údaje navržené ke schválení. Schodek letošního rozpočtu nebude publikovaných 4,7 % HDP, ale bude na úrovni 5,6 %. Předstih meziroční dynamiky příjmů nad dynamikou výdajů nebude uváděných 0,9 procentního bodu, ale 3,7. Rozpočtový schodek se nezvýší meziročně o 3,7 miliardy korun, což je 3, 3 %, ale má se snížit o 17,5 miliardy korun, což je v procentuálním vyjádření 13,2 %. Vážené kolegyně a kolegové, pane ministře, to je zcela jiný - a jsem přesvědčen o tom, že reálnější - pohled na navrhovanou tvrdost zásahu. Obdobně by bylo možné a bylo by potřeba posoudit i celou řadu dalších zásahů, ale nepublikování odhadů plnění letošního rozpočtu to neumožňuje. Za druhé považuji za nutné zastavit se velice stručně u plnění střednědobého rozpočtového výhledu vlády na léta 2003 a 2004, které jsem měl k dispozici pro zpracovávání a analýzu návrhu rozpočtu na příští rok. Pan ministr říkal, že jsme dostali teď k dispozici rozpočtový výhled na období let 2005 - 2006. *** Rozpočtový výhled na období 2003 a 2004, ke kterému teď budu hovořit, byl předložen Poslanecké sněmovně v listopadu 2001 současně s návrhem státního rozpočtu. V úvodu k tomuto výhledu vláda zdůraznila, že jedním z jejích cílů je usilování o dlouhodobou vyrovnanou soustavu veřejných rozpočtů. Porovnání vládní predikce pro rok 2004 se současným návrhem rozpočtu umožňuje posoudit, jaké odchylky v činnosti vlády vyvolaly současný vysoký schodek. Predikce počítala s tím, že již v roce 2004 bude možné dosáhnout prakticky vyrovnaného rozpočtu. Schodek pouhých 25 mld. Kč měl celý vyplývat z operací státních finančních aktiv, ostatní příjmy měly být vyrovnané. Dnešní návrh rozpočtu se schodkem 115 mld. Kč obsahuje pasivum státních finančních aktiv a pasiv pouze ve výši 11,3 mld. Kč. To je méně, než vláda původně uvažovala. Schodek rozpočtu je tedy jednoznačně důsledkem nově vzniklého nesouladu mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji. Zde bych odkázal na svazek D, tabulka 16. Přestože ekonomický vývoj je pomalejší, než vláda ve výhledu počítala, inflace je nižší, navrhuje dnes vláda rozpočtové příjmy o 32 mld. Kč, to znamená o 4,5 mld. Kč vyšší než v původním výhledu. Zhruba třetinu tohoto převýšení tvoří vyšší daňové příjmy a dvě třetiny plynou z běžných nedaňových příjmů, přijatých dotací a kapitálových výnosů. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení jsou prakticky na predikované výši. Příčinou enormního rozpočtového schodku tedy nejsou nedostatečné příjmy státního rozpočtu. Vládní návrh odpovídá predikované výši mandatorních výdajů, dokonce je o 10 mld. Kč, to znamená o 2,2 %, nižší. Vzhledem k tomu, že mandatorní výdaje zahrnují částky určené např. na dluhovou službu, podporu stavebního spoření a hypotečního úvěrování, transfery mezinárodním organizacím, platby Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance, pokládám za potřebné uvést, že úspory proti predikci jsou dosahovány v celé části sociálních výdajů. Jde zejména o důchody, dávky nemocenského pojištění, sociální podpory a výdaje na sociální potřeby. Jejich nižší objem proti predikci převyšuje vyšší výdaje na pasivní podporu nezaměstnanosti. Celé překročení mandatorních výdajů připadá na ostatní výdaje, kam patří např. běžné výdaje na státní správu, kapitálové výdaje a dotace, ale vzhledem k omezenému rozsahu údajů predikce je nelze přesněji specifikovat. Jsem přesvědčen o tom, že tam je nutno hledat jednu z příčin rozpočtových schodků. Vláda by si měla srovnat střednědobý výhled a návrh státního rozpočtu na rok 2004 a vypracovat pro sebe poučení z krizového působení nebo neúčinnosti její hospodářské politiky, a tedy zcela změnit svůj návrh nebo koncept reformy veřejných financí. Jsem přesvědčen o tom, že řada těchto opatření by se dala uplatnit právě v další etapě reformy veřejných financí, která je plánována k předložení Poslanecké sněmovně někdy ve druhé polovině příštího roku. Ve třetí části svého vystoupení se dotknu problematiky, že zvýšení daní a úspory výdajů skutečně neplatí pro všechny. Stanovisko k navrhovaným administrativním opatřením, které vláda vytrvale označuje za reformu veřejných financí, zaujali členové klubu komunistické strany již v diskusi, která proběhla k reformě veřejných financí zde ve sněmovně jak k celkové koncepci reformy, tak k jednotlivým předkládaným pozměňovacím návrhům. Chci zde zdůraznit, že nesouhlasíme se zaměřením reformy veřejných financí, která tíhu zvyšování daní i snižování výdajů soustřeďuje především na zaměstnance s nižšími a středními příjmy, ani s koncentrací restriktivních opatření do příštího roku. Nesouhlasíme s tím, že vláda konstruovala navrhované změny tak, aby zásahy do nemocenských a sociálních dávek, do podpor v nezaměstnanosti, do valorizace důchodů, životního minima, minimálních mezd, ani s úpravami spotřebních daní, DPH a stavebního spoření. To vše postihne sociálně příjmově slabší skupiny občanů. Nesouhlasíme ani s tím, že vláda odmítla návrhy, které by vedly k vyššímu zdanění nejvyšších příjmů. Odmítáme stanovisko předsedy vlády, které v rozhovoru pro Hospodářské noviny v květnu letošního roku vyjádřil, že vyšší zdanění bohatých by ohrozilo celou reformu veřejných financí. A tak jsme v situaci, kdy vláda tím, že odmítá zvýšení daně z příjmů fyzických osob s ročním příjmem nad 1 mil. Kč, zabránila i vyššímu zdanění osobních příjmů těch, kteří mají skutečně příjem vyšší než 1 mil. Kč měsíčně. Zároveň z tohoto místa chci upozornit na zahraniční zkušenosti, které ukazují, že snížení daně z příjmů právnických osob nepřinese očekávané zvýšení dynamiky hospodářství automaticky, tím méně s tím lze počítat u nás, kde podíl hospodářských výsledků podniků pod zahraniční kontrolou na celkových výsledcích nefinančních podniků zaměstnávajících více než 100 osob dosáhl v roce 2002 57 % a dnes je zřejmě ještě větší. O tom, kde se bude investovat a zvyšovat výroba, se u nás zřejmě rozhodovat nebude. Za druhé - návrh rozpočtu znovu potvrzuje, že prohlášení vlády nejsou doprovázena vždy jejími skutky. Po desetiletí narůstá drahý a nevýkonný státní aparát. I nyní vláda chce, abychom nešetřili a pro rok 2004 schválili další růst počtu zaměstnanců a zvýšení jejich příjmů. Počet pracovníků v organizacích podléhajících limitování státním rozpočtem vzroste během dvou let a po vyloučení všech organizačních přesunů příspěvkových organizací ministerstva školství o 4,2 % a objem jejich platů o 19,2 %. Každé procento úspor v objemu platů by mohlo vládě přinést miliardu korun, o kterou zřejmě nemá zájem. Navrhuje se růst počtu zaměstnanců ministerstev, která nereagují na přesun kompetencí na územní samosprávné celky a snaží se na sebe koncentrovat další činnosti. Vláda chce, abychom schválili zvýšení jejich počtu za dva roky o 15 % a objem jejich platů o 22 % a dále zvýšení počtu zaměstnanců ve státní správě o 8 % a objemu jejich platů o výši 20 %. Stagnovat by měl jen počet pracovníků příspěvkových organizací, které zřejmě nemají potřebnou lobbistickou podporu ve vládě. Chci upozornit na známou tezi, že pod svícnem bývá tma, tak uvádím, že počet pracovníků Úřadu vlády se má za dobu činnosti koalice zvýšit téměř o 12 %, a to poté, co během předchozí menšinové vlády vzrostl počet pracovníků Úřadu vlády o 63 % a objem platů více než dvakrát. Jenom není jasné, zda se tento mozkový trust Úřadu vlády podílel více na vzniku schodku veřejných rozpočtů, nebo na přípravě reformy veřejné správy. Z předloženého materiálu se rovněž nedovíme, o kolik se zvýšil počet pracovníků na krajských samosprávách v důsledku druhé etapy reformy veřejné správy a o kolik vzrostl počet pracovníků u obcí s rozšířenou působností oproti dřívějším okresním úřadům, které skončily svou činnost k 31. 12. loňského roku. Za třetí - nelze přehlédnout ani skutečnost, že rozvoj dopravní sítě se trvale financuje především z mimořádných zdrojů. Dnes je výstavba, modernizace a údržba dopravních cest formálně financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury, jehož zdroj je téměř z poloviny krytý dotacemi z Fondu národního majetku. *** Ten ale nebude mít v nejbližší době další prostředky a bude ho muset zastoupit státní rozpočet. Další část prostředků pak získává Správa železniční dopravní cesty na základě státem zaručených půjček, které však není a podle mého názoru ani nebude schopna splácet. Je to vědomý způsob tunelování státního rozpočtu. Je proto nezodpovědné, že vláda dala v letošním roce železnicím další záruku ve výši téměř 4 miliardy korun a v příštím roce se uvažuje s dalšími zárukami ve výši 26 miliard korun, a zatíží se tak státní rozpočet na řadu let dopředu. Za čtvrté. Celý rozsah problémů státních záruk ukazuje skutečnost, že se vztahují na exportní úvěry, závazky bank, České konsolidační agentury a na vybrané investiční a provozní úvěry velkých podniků v rozsahu, který by při schválení rozpočtu mohl dosáhnout koncem příštího roku výše 642,3 miliardy Kč, což je 85 % z příjmů státního rozpočtu navrženého na příští rok. V samotném roce 2004 se počítá s tím, že bude nutné ze státního rozpočtu vyplatit 24,3 miliardy korun a splátky již schválených záruk budou zatěžovat ekonomiku celé čtvrt století. Poskytování dalších státních záruk proto pokládáme za neúnosné, zvláště když hrozí zvýšení úrokových sazeb a tím i větší zatížení státu. Pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, závěrem mi dovolte, abych se zmínil ještě o dvou nebo třech poznámkách a seznámil vás se stanoviskem našeho poslaneckého klubu. Především musím ocenit, že celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok 2004 oproti letošnímu roku vzrostou absolutně i relativně. Bylo zde vzpomínáno, že příjmy vzrostou o 10,2 %, výdaje o 9,3 % při inflaci 2,6 %. Jsem přesvědčen o tom, že to je pozitivum tohoto státního rozpočtu. Na druhé straně chci poukázat na jedno negativum, které se v návrhu státního rozpočtu na rok 2004 a vůbec v návrhu státního rozpočtu objevuje poprvé, a to je finanční vztah České republiky k Evropské unii, tak jak je formulován v návrhu zákona o státním rozpočtu v § 1 odst. 6 zákona. Tam se uvádí, že Česká republika bude mít příjmy z Evropské unie ve výši 12,7 miliardy korun, odvody České republiky budou ve výši 16,9 miliardy korun. Pokud sečteme tyto dvě částky, zjistíme, že toto financování bude pro Českou republiku deficitní ve výši 4,2 miliardy korun. Jsem si vědom toho, že v tomto směru tvoří deficit, zejména cash peníze. Jsem si vědom toho, že tento rozdíl mezi příjmy a odvody bude záležet na čerpání programů, které budou předloženy z České republiky do Bruselu. Jsem ale přesvědčen o tom, že připravenost těchto programů není na takové úrovni, abychom v roce 2004 mohli skutečně mít aktivní saldo. Hovořím to z toho důvodu, protože jsme byli ubezpečováni před referendem, ve kterém se občané vyjadřovali ke vstupu České republiky do Evropské unie, že tato situace je pro nás finančně velice příznivá, zejména v prvních letech bude mít Česká republika výrazně větší příjmy z Evropské unie, než budou odvody. Tento návrh zákona hovoří zcela něco jiného. Na druhé straně musím zopakovat to, co jsem hovořil i v minulosti, že KSČM a její poslanecký klub se nebrání deficitnímu financování státního rozpočtu, pokud tento deficit je skutečně orientován do prorůstových opatření. Jsem realista a vím, že sestavit v současném stavu české ekonomiky a veřejných financí vyrovnaný státní rozpočet je nereálné. Proto KSČM nezpochybňuje nutnost vládního zásahu k ozdravení veřejných financí a domníváme se, že opatření, která byla přijata v rámci reformy veřejných financí, zejména drtivá většina z 11 zákonů, které jsme schválili na předposlední schůzi a které jsou zapracovány do návrhu státního rozpočtu, jsou v tomto směru chybně zaměřená a ve své podstatě protirůstová a asociální. Vycházíme z toho, že nemohou být základem, který by umožnil dlouhodobý růst ekonomiky založený na využití vnitřních zdrojů. Jejich přijetí by naopak mohlo prohloubit hospodářské problémy státu, krajů, obcí, řady podniků a domácností. Rozpory ve společnosti by tak ještě dále mohly narůstat. Z řady těchto argumentů a důvodů, které jsem zde uvedl, proto poslanecký klub KSČM nemůže návrh státního rozpočtu v prvním čtení podpořit. Děkuji za pozornost.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022054.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00325
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.