Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_22_00327


Schůze 22/2002 15.10.2003

Téma Zahájení schůze

Petr Braný (Poslanec )

Počet slov: 995

Délka projevu: 8 minut

        
Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se nejprve krátce zastavil u ekonomických východisek vládního rozpočtového návrhu, tedy u předložené prognózy celkového ekonomického vývoje v příštím roce. Na rozdíl od některých kolegů poslanců považuji tuto makroekonomickou predikci oproti minulým rokům za vcelku seriózní a vyváženou. Asi lze souhlasit s vládními analytiky v tom, že v roce 2004 dojde k mírnému urychlení růstového tempa naší ekonomiky na 2,8 %. Je však třeba vidět, že jde o tempo nedostatečné. Na druhé straně ale nelze vyloučit, že i toto růstové tempo bude negativně korigováno o dopady ořezávání státních výdajů v souvislosti s realizací první etapy reformy veřejných financí, která rozhodně neobsahuje nějaké prorůstové impulsy. Míním tím nejen oblast vytváření podmínek pro investování, ale zejména sféru osobní spotřeby obyvatelstva, resp. tzv. spotřeby domácností, která je dnes nejvýznamnějším tahounem růstu hrubého domácího produktu. Ovšem podrobnější seznámení se samotným vládním rozpočtovým návrhem ukazuje na některé velice problematické věci. V prvé řadě mám na mysli to, že zatímco vláda propaguje předložený návrh rozpočtu jako transparentní, ve skutečnosti jistě nikdy nebyl předložen návrh s tak nízkou vypovídající schopností. Již některé příklady uváděl kolega Recman. Aby totiž bylo možné posoudit náročnost navržených příjmů a výdajů, mělo by být vedle letošního rozpočtu rovněž v plném rozsahu uvedeno i jeho očekávané splnění. To lze v návrhu nalézt v minimálním rozsahu. Máme tedy k dispozici soubor čísel, u kterých nemůžeme s jistotou říci, zda proti letošnímu roku vyjadřují zpevnění, nebo změkčení podmínek hospodaření. Ptám se proto, zda to je profesionální selhání Ministerstva financí, nebo snad úmysl. Kladu si také otázku, jak reálné jsou údaje v územních rozpočtech, resp. jak byly tyto údaje projednány s orgány územních samospráv a jaká byla jejich reakce. Mám rovněž mnohé výhrady vůči základnímu zaměření předloženého státního rozpočtu. V tomto okamžiku mi nejde ani tak o výši jeho schodku, ale v prvé řadě o to, že vládní rozpočtový návrh směřuje k dalšímu růstu sociální diferenciace, neboť preferuje vyšší příjmové skupiny obyvatelstva a je zaměřen proti zájmům řadového občana. Obávám se také, že de facto obsahuje některé necitlivé zásahy do celé sítě sociálních služeb. Ale nejenom že vládní rozpočtový návrh je značně nevyvážený v sociální oblasti. Musím také zdůraznit, že je nevyvážený v oblasti kroků podporujících ekonomický růst, a to přes svoji vysokou schodkovost. V této souvislosti si dovoluji připomenout, že nejsem proti deficitnímu financování jako takovému. Zastávám však názor, že deficit státních financí musí být použit produktivně, tedy výhradně na rozvojové výdaje, jinými slovy na výdaje, které vytvoří lepší podmínky pro náš budoucí ekonomický vývoj. V posledních letech však vidíme, že takováto rozpočtová politika není uplatňována, a právě předložený návrh státních financí se této tendenci nijak nevymyká. *** Co mám konkrétně na mysli. Jde například o výdaje státu na výzkum a vývoj, zejména potom o státní podporu uplatňování výsledků vědy a výzkumu v praxi. Výdaje státu v těchto směrech jsou stále nízké a naprosto nedostatečné. Je sice pravda, že pro příští rok by mělo dojít k mírnému pozitivnímu posunu v celkových výdajích na výzkum a vývoj, a to na úroveň jejich podílu na vytvořeném hrubém domácím produktu ve výši 0,58 %. Je ale také pravda, že dřívější vládní cíle hovořily již pro loňský rok o podílu 0,7 %. O tom, že tuto oblast vláda macešsky pomíjí, svědčí i to, že zatímco celkové výdaje státního rozpočtu by měly v příštím roce vzrůst o 9,3 %, výdaje na výzkum a vývoj jen o 4,8 %. Tedy pouze polovičním tempem je tu růst. V absolutním vyjádření jde potom o růst těchto výdajů o 700 mil. korun, což pro zajímavost je jen o něco více než čtvrtina přírůstku výdajů na správu v železniční dopravě. Za negativní dále považuji pokračující poměr výdajů mezi základním a aplikovaným výzkumem v neprospěch aplikovaného. To jistě není dobré pro vytváření naší budoucí konkurenceschopnosti. Také snížení účelově vyčleněných prostředků na podporu, výstavbu průmyslových zón, jejichž vytváření je významným nástrojem řešení regionálních hospodářských problémů, nemohu přijmout. Stejně tak i celkový rámec podpory malého a středního podnikání neodpovídá jeho významu. Takovýchto příkladů je možno uvést celou řadu. Když to ale shrnu, tak musím bohužel konstatovat, že rozhodně nelze říci, že vláda uplatňuje prorůstovou politiku, která je sice dočasně spojena s růstem zadluženosti, ale zakládá podmínky pro modernizaci výrob a zvýšení exportní schopnosti naší produkce. Ale výsledkem je potom hrozivý schodkový vývoj státních financí, který pozorujeme v posledních letech, a prohloubení disproporcí v naší ekonomice. Vládní rozpočtová politika je tedy politikou vedoucí do slepé uličky. Ukazuje se tak bezradnost vlády při koncipování prorůstové politiky, která by přinesla změnu našeho přetrvávajícího zaostávání za vyspělými zeměmi. Přitom bez minimálně zdvojnásobení tempa ekonomického růstu se naše postavení v mezinárodním srovnání nezmění a nebude možné ani řešit narůstající palčivé sociální problémy. Není to pouze názor nás komunistů, ale s obdobným požadavkem přichází Svaz průmyslu a dopravy. Ano, této vládě schází celková hospodářská strategie. To, co ohledně hospodářské politiky obsahuje její programové prohlášení, to je příliš obecné a nedostatečné, a to jako vize, tak jako cíl. A to již vůbec nehovořím o konkrétních cestách, jejich dosažení či potřebných nástrojích. Přitom zdůrazňuji, že tato vláda funguje prosím již plných 15 měsíců, a za tuto velice dlouhou dobu nedokázala v oblasti hospodářské politiky formulovat nějakou svou ucelenou koncepci. Není potom divu, že i mnohé její kroky v oblasti rozpočtové politiky jsou nahodilé, jak jsem již zmínil výše. Předložený vládní návrh státního rozpočtu na příští rok tak prokazuje, že současná vládní koalice nemá předpoklady pro vypracování aktivního prorůstového a vnitřně sladěného programu fiskální politiky. Jde o špatný a málo důvěryhodný rozpočtový návrh a Poslanecká sněmovna musí posoudit, jestli má vůbec smysl jeho propuštění do druhého čtení, nebo zda není racionálnější vrátit rozpočet vládě k serióznějšímu propracování. Osobně se domnívám, že by předložený vládní návrh měl být odmítnut a mělo by být okamžitě přistoupeno k jeho přepracování. Projednán by měl být teprve po jeho dopracování do podoby skutečné aktivní fiskální politiky, která by mu získala širší politickou základnou a větší stabilitu, než jakou může poskytnout současná vláda. Děkuji vám za pozornost.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022057.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00327
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.