Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_22_00447


Schůze 22/2002 16.10.2003

Téma Zahájení schůze

Antonín Zralý (Poslanec )

Počet slov: 667

Délka projevu: 5 minut

        
Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové. Několik vět k pozměňujícímu návrhu přijatému na schůzi výboru pro sociální politiku a zdravotnictví v souvislosti s projednáváním návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a dále, to znamená sněmovní tisk číslo 261. Jaké tedy důvody vedly k pozměňujícímu návrhu. Za prvé. Je to důvod plošného výkonu odborových aktivit pro a za všechny zaměstnance. Dle platného zákoníku práce jsou odborové organizace významným subjektem pracovněprávních vztahů. Z 270 paragrafů jsou zainteresovány na provádění 29, to je na 11 % celkového počtu. Odborové orgány za účelem dosažení shody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci projednávají například ekonomickou a finanční situaci zaměstnavatele, právní postavení a předmět jeho činnosti, zamýšlené strukturální změny, racionalizační nebo organizační opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců. Dále normování práce, změny organizace práce, systém hodnocení, odměňování, školení a vzdělávání zaměstnanců atd. Odborové orgány spolurozhodují se zaměstnavatelem o pracovních řádech, o době čerpání na zotavenou a i o stanovení přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb. Projednávají, resp. poskytují též předchozí souhlas pro převedení zaměstnanců na jinou práci nebo propuštění. Spolurozhodují o provedení ročních prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odborové orgány zabezpečují výkon společenské kontroly nad dodržováním ustanovení pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů zaměstnavatele a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Zabezpečují též výkon společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Zde jsou kompetentní přímo práci zakázat, pokud je zřejmé bezprostřední ohrožení života nebo zdraví. Stejně tak mohou zakázat i práci přesčas a práci v noci, která by bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců ohrožovala. A v neposlední řadě je velmi významnou společenskou funkcí odborů také dojednávání kolektivních pracovních vztahů a podmínek práce prostřednictvím kolektivních smluv. Kolektivní smlouvy nejsou jen prostým souhrnem mzdových, pracovněprávních a sociálních nároků zaměstnanců, ale historicky prověřeným institutem firemního práva a osvědčeným tvůrcem i regulátorem firemního klima a vztahů. Z přehledu odborových aktivit je zřejmé, že jde o kvalifikované a společensky významné činnosti, které tedy odbory ze zákona zabezpečují pro, jak jsem již uvedl, a za všechny zaměstnance, bez ohledu, zda tito zaměstnanci jsou odborově organizovaní, či nikoli. Do financování výkonu těchto činností je proto opodstatněné mzdy celého pracovního kolektivu zapojit. Druhým důvodem podání návrhu jsou úspory mzdových a personálních nákladů podnikatele. Podle § 18 a § 52 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen, pokud u něj nepůsobí příslušný odborový orgán, seznamovat každého jednotlivého zaměstnance se zásadními otázkami činnosti svého podniku včetně opatření souvisejících se strukturálními a racionalizačními změnami i s hromadným propouštěním zaměstnanců. Náklady zaměstnavatele na organizování těchto periodických, resp. jednorázových informačních a dojednávacích kampaní mohou významně převýšit navrhovaný roční příspěvek na činnost odborové organizace. Další, ještě významnější úspora nákladů zaměstnavatele přímo související s činností odborové organizace je využití ustanovení § 130 zákoníku práce k uzavírání dohod o náhradě mzdy zaměstnanců při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. *** Podle tohoto ustanovení lze totiž písemně vymezit a dohodnout mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnancům přidělovat práci, včetně náhrady mzdy v rozsahu 60 až 80 % průměrného výdělku. Tedy až o 40 % méně, než činí zákonně garantovaná náhrada mzdy bez této dohody. Řádově může jít o prostředky významné. A konečně třetím důvodem podáním návrhu jsou opatření legislativně technická. Podaný návrh v podstatě totiž pouze zpřesňuje platnou právní úpravu. Už dnes jsou dle stávající dikce zákoníku práce zaměstnavatelé povinni - a zaznělo to zde již - vytvořit na svůj náklad odborovým organizacím a zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti. Navrhovaný jednorázový peněžitý příspěvek zaměstnavatele na činnost odborové organizace, rady a zástupců zaměstnanců je tedy pouze jinou formou stanovení personálních nákladů zaměstnavatele včetně jejich výše a formy úhrady. Závěrem stručné rekapitulace důvodů podání návrhu na poskytování jednorázového peněžitého příspěvku zaměstnavatele na činnost odborové organizace nebo rady a zástupců zaměstnanců ve výši 0,3 % ročního obejmu mzdových prostředků, si dovoluji upozornit, že při průměrné měsíční mzdě 16 226 Kč dosáhne roční navýšení personálních nákladů zaměstnavatele 584 Kč na jednoho zaměstnance. Jsem přesvědčen, že jde o částku ekonomicky únosnou, která žádného podnikatele neohrozí.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022079.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00447
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.