Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_22_00633


Schůze 22/2002 16.10.2003

Téma Zahájení schůze

Karel Čermák (Ministr spravedlnosti ČR )

Počet slov: 681

Délka projevu: 5 minut

        
Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec velice dobře zná statistiku stížností proti České republice a zná ji správně. Já ji tady nebudu opakovat. Také nebudu příliš zdůrazňovat nějakou komparatistiku Česká republika - jiné země Rady Evropy, ačkoli z této komparatistiky bychom tak špatně nevyšli. Já jsem nedávno, před několika dny, mluvil s naším soudcem u Evropského soudu pro lidská práva a informoval jsem se u něho na počty a stavy řízení. Myslím, že to od něho nebyla zdvořilost, když mi řekl, že jiné země ležící na západ od nás jsou na tom komparativně k počtu obyvatelstva se stížnostmi před soudem pro lidská práva ve skutečnosti daleko hůře, než jsme my. Já bych řekl, že i ty náklady, které jsou s tím spojené, jsou náklady nedokonalostí justice nepochybně, které nelze možná v některých případech ani vyloučit. Samozřejmě byly před Evropským soudem pro lidská práva i případy, v nichž jsme vyhráli. Celou tuto problematiku bych zcela oddělil od problematiky mezinárodní arbitráže. Evropský soud pro lidská práva není arbitrážní soud. Arbitráže proti československému státu, to jsou arbitráže většinou na ochranu zahraničních investic. Ty se řídí úplně jiným režimem, a co jsme si v těch smlouvách o ochraně investic kdysi nasmlouvali - český stát s jinými, včetně doložek o arbitráži, to je doložek, kde a podle jakých pravidel se budou tyto spory řešit - to přece jen nemá s obecným soudnictvím celkem co dělat a museli bychom o tom vést úplně zvláštní debatu. Já se tedy vrátím k věcem soudu štrasburského, Evropského soudu pro lidská práva. My můžeme čelit počtu žalob vnitrostátními prostředky. To je zavést nějaké vnitřní mechanismy jednak pro kontrolu délky řízení, to je možné, jednak i mechanismy, kde bychom vnitrostátně odsuzovali, abych tak řekl, stát za to, že postupoval pomalu. Pak bychom nepochybně unikli těm kompetencím Evropského soudu pro lidská práva. To jsou jedny možnosti. Druhé možnosti jsou ty, které pan poslanec naznačuje, když se mě ptá, zda se já stanu žalobcem těch soudců, kteří zaviňují naše špatné výsledky před Evropským soudem pro lidská práva ve věci průtahů řízení. Já se tím žalobcem rozhodně stanu a stali se tím žalobcem již moji předchůdci. Těmi žalobci se stala i celá řada předsedů krajských soudů, například. To jsou všechno osoby oprávněné k podávání kárných žalob proti soudcům a neodůvodněné průtahy v řízení jsou samozřejmě pro soudce kárným přestupkem. Už jsme o tom mluvili, v té první interpelaci jsme na to narazili, že systematicky a centrálně je nutno tyto věci sledovat a nebát se podávat žaloby, i když o nich zase rozhodují soudci sami, že se budeme muset pokusit i nějakým způsobem vykořenit falešnou případnou solidaritu mezi soudci. Závěrem zase velmi všeobecné mé odpovědi mohu poukázat ještě na jednu věc. Ve většině případů, ve kterých jsme před Evropským soudem pro lidská práva, jde o věci průtahů řízení. Druhou typickou situací před soudem pro lidská práva může být, že se tam státy ocitají proto, že v té věci nebyl proveden spravedlivý proces. *** Spravedlivý proces a délka procesu jsou dvě hodnoty, které spolu tak úplně nemusí korespondovat. Někdy provést spravedlivý proces ve smyslu dodržení všech procesních předpisů, poskytnutí příležitosti oběma stranám sporu, argumentovat, předvádět důkazy, je skutečně časově náročné. A v takovýchto věcech možná že existují dvě možnosti. Buď rozhodnout dobře a pomalu, a pak jsme tam pro zbytečné průtahy v řízení, nebo rozhodnout rychle a špatně, a pak jsme u soudu prostě kvůli tomu, že jsme neprovedli spravedlivý proces. Tak tohle bych zase já moc nechtěl způsobit v oblasti justice, že by sice každý rozhodl s velkým spěchem, ale rozhodnutí by bylo nekvalitní. Poslední poznámka je skutečně už jenom statistika. Musel bych si pro ni dojít, ale ze stovek tisíc civilněprávních řízení každý rok a z trestněprávních nakonec je 107 stížností, ne všechny oprávněné. Přiznám, že jsou to zmetky, ale zmetkovitost jedna desetina promile není statisticky velká, i když osud každého jednotlivce, který za tím je, může být smutný až tragický. To já rád připouštím, ale byl bych rád, kdybychom i k těmto věcem mohli přistupovat s kusem rozvahy a rozumně všichni přemýšlet o tom, jak omezíme tyto případy na minimum. Děkuji.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022113.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00633
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.